Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice AKTUALIZACE 2010

PROCES

2010

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice – AKTUALIZACE 2010

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 11. 9. 2010

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv: Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu Bc. Jakub Calábek – GIS a tvorba mapových výstupů Ing. Jarmila Paciorková – ekologické projekty Ing. Marcella Šimíčková, CSc. – environmentální pilíř Ing. Hana Bukáčková – sociodemografický a ekonomický pilíř Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

www.rozvoj-obce.cz

Obsah Úvod...................................................................................................................................... 5 1

2

Metoda pro zpracování RURU a související legislativa ................................................... 6 1.1

Související legislativa ............................................................................................. 6

1.2

Hruškova metoda ................................................................................................... 8

1.3

Metodika pro SWOT analýzu ................................................................................13

1.4

Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek .....................................................13

1.5

Aktualizace problémů k řešení ..............................................................................14

Popis území a širší vztahy .............................................................................................15 2.1

3

4

5

6

7

Stručná charakteristika území ...............................................................................15

Environmentální pilíř ......................................................................................................17 3.1

Horninové prostředí a geologie .............................................................................17

3.2

Vodní reţim ...........................................................................................................22

3.3

Hygiena ţivotního prostředí...................................................................................28

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek ......................................................................32

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................42

Sociální pilíř ...................................................................................................................47 4.1

Technická infrastruktura ........................................................................................47

4.2

Dopravní infrastruktura..........................................................................................54

4.3

Sociodemografické podmínky ...............................................................................65

4.4

Bydlení ..................................................................................................................80

4.5

Rekreace ..............................................................................................................86

Ekonomický pilíř ............................................................................................................93 5.1

Regionální ekonomika...........................................................................................93

5.2

Trh práce ..............................................................................................................97

5.3

Daňová výtěţnost ...............................................................................................105

Souhrn a vyváţenost pilířů ..........................................................................................110 6.1

Environmentální pilíř ...........................................................................................110

6.2

Sociální pilíř ........................................................................................................111

6.3

Ekonomický pilíř ..................................................................................................112

6.4

Vyváţenost pilířů.................................................................................................113

Problémy k řešení .......................................................................................................119 7.1

Environmentální pilíř ...........................................................................................119

7.2

Sociální pilíř ........................................................................................................119

7.3

Ekonomický pilíř ..................................................................................................120

-3-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. www.rozvoj-obce.cz Pouţité zkratky ...................................................................................................................122 Seznam zdrojů a pouţitá literatura .....................................................................................124 Přílohy ................................................................................................................................125 Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................125 Příloha B: Sociální pilíř ....................................................................................................135 Příloha C: Ekonomický pilíř .............................................................................................151 Příloha D: Vyváţenost pilířů ............................................................................................154

-4-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udrţitelné rozvoje území (dále jen RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné moţnosti resp. cesty k udrţitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udrţitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních sluţeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s vyuţitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaţí pochopit směřování změn v prostředí a hledá moţné způsoby, jak podpořit ţádoucí a zmírnit neţádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uţivateli území. Cílem prostorového plánování je udrţitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURU nesmí být sloţitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, ţe pokud se pouţívá sloţitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální vyuţitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURU lze vyuţít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních sluţeb, případně jejich aktualizace. Je zde moţnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně vyuţít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, coţ právě RURU můţe poskytovat. Ve vyuţití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet jiţ na zpracování, tak lze předpokládat, ţe budou i výsledky vyuţívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, ţe respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich vyuţitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

-5-


1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa 1.1

Související legislativa

Hruškova metoda pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území (RURU) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška UAP. Udrţitelný rozvoj území „spočívá ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje územ, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů vyuţití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udrţitelného rozvoje území, který vyhláška UAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní reţim, hygienu ţivotního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity vyuţití území, ohroţení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres") Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce.

-6-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory

Údaje o území poskytované ze zákona

Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady

práce a další

ÚAP

ÚPD

Aktualizace

Výkres hodnot

Výkres limitů

Aktuální datový model

Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udrţitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:

Témata pilíře:

Témata pilíře:

Hospodářské podmínky

Horninové prost. a geologie

Vodní režim

Výstupy: Socio-demograf. podmínky

SWOT analýza

Hygiena životního prostředí

Problémy k řešení

Bydlení

Ochrana přírody a krajiny

Enviromentální pilíř

Rekreace a cestovní ruch

Sociální pilíř

SWOT analýza Problémy k řešení

Ekonomický pilíř

Výstupy

Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výstupy:

Vyváţenost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD

-7-

SWOT analýza Problémy k řešení

Průběţný PROCES

Veřejná dopravní a technická infrastruktura


1.2

Hruškova metoda

Hruškova metoda rovněţ zapracovává níţe uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla vyuţita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udrţitelného rozvoje rurálních oblastí podél

-8-

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. „Ţelezné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice aţ po bulharsko-řeckou hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, coţ znamená, ţe byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla pouţita 5 bodová škála:2 aţ +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice pouţívá 5 bodovou hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům, pokud to bylo moţné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Horninové prostředí a geologie

Téma

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

2

Geologicky Geologicky nestabilní území; stabilní území velký rozsah vhodné pro poddolovaného zakládání území; velký podíl staveb území s radonovým rizikem 1

Ložiska nerostných surovin

Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech

Nejlepší situace Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika

Významný výskyt nerostných surovin 1

1 Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”. 2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009): velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a ţádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převaţuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převaţují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převaţují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyváţený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

-9-


Vodní režim

Téma

Hygiena životního prostředí

-2

-1

Nedostatek vodních Výskyt zdrojů a jejich povrchových špatná kvalita, a podzemních nedostatečná zdrojů vod ochrana vodních zdrojů

Záplavové oblasti

Ochrana přírody a krajiny

Nejhorší situace

Kvalita ovzduší

Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření

1

2

1

- 10 -

Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů

Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity 1 Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, -1

1

Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace;

1

Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

Absence zvlášť Přírodní chráněných oblastí, prostředí a Omezený výskyt, jeho ochrana absence ÚSES, lokalit NATURA, Existence Biodiverzita a devastovaných ekologická lokalit, Nízké stabilita hodnoty koeficientu území ekologické stability

Nejlepší situace

Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření

-1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu,

0


Technická infrastruktura

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Téma Orná půda kvalita a změna rozlohy

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou

Míra zalesnění a kvalita lesů

Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů

Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně

2

Nejlepší situace Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

1 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, 2 vysoká kvalita lesů

1

vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava

Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami

Kanalizační Nedostatečně síť a napojení napojení kanalizace obcí na ČOV

na ČOV

Dopravní infrastruktura

0

Dopravní obsluţnost území

Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic

Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená -1

- 11 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Dostupnost ORP veřejnou linkovou dopravou

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Špatná dopravní dostupnost,

2

Nejlepší situace

Dobrá dopravní dostupnost,

Rekreace

Bydlení

Socio-demografické podmínky

-1 Demosociální situace a sídelní struktura

Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména

Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika

Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb

Vývoj bytového fondu

Obce bez nové výstavby bytového fondu

1

Rekreační potenciál a jeho využití

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování

0

1

Starý nekvalitní Stáří a kvalita bytový fond v bytového nevyhovující fondu struktuře

Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost

- 12 -

1

-1

Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond,

0

Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál

Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech

Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma


Regionální ekonomika

Trh práce

Daňová výtěžnost

Nejhorší situace

-2

Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity

-1

0

2

Nejlepší situace Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity,

-1

Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty

1

1

Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů

-2

Přičemţ na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3

Metodika pro SWOT analýzu

Rovněţ při vyhodnocování jednotlivých témat je pouţito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příleţitosti, hrozby), přičemţ za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u siných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné vyuţít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce 2008.

1.4

Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek

Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněţ vhodné přihlédnout k příleţitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje území (+/-) se za kaţdou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se

- 13 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. kaţdá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváţenosti vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území. Moţné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území“. V kartogramu se uţijí tabulkou doporučené barvy, viz níţe: Územní podmínky pro soudrţnost pro příznivé pro společenství ţivotní hospodářský obyvatel prostředí rozvoj území

vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

ţádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

ţádné

Z, H, S

kategorie zařazení obce

Vyjádření v kartogramu

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: ► Problémy, které jiţ byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se můţe jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

- 14 -


2 Popis území a širší vztahy 2.1

Stručná charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice představuje jeden z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese Litoměřice. Obrázek č. 2.1.1: Mapa správního obvodu SO ORP Lovosice

ORP Lovosice se nacházejí pod svahy kopců Českého Středohoří. Jeho rozloha je necelých 262 km2, coţ představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Obyvatelstvo ţije v 32 vesměs malých obcích, z nichţ tři mají statut města. Centrem osídlení jsou kromě téměř desetitisícových Lovosic, také města Libochovice a Třebenice. Správní obvod Lovosice je obklopen správními obvody Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Louny, Bílina a Teplice. Hranice se správním obvodem Litoměřice je tvořena řekou Labe, jejíţ břeh je po obou stranách lemován téměř svislými lávovými svahy porostlými svěţí vegetací. Toto místo bylo

- 15 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nazváno jako Brána Čech. Správní obvod leţí v chráněné krajinné oblasti České Středohoří, které je celé tvořeno kupami sopečného původu. Významnou kulturní památkou je zámek v Libochovicích s rozsáhlým francouzským a anglickým parkem a muzeum českého granátu v Třebenicích, pocházející z roku 1872. Sbírky jsou věnované historii a těţbě českého granátu v této lokalitě. Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Lovosice

Název obce Jenčice Lkáň Sedlec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany ORP Lovosice

Výměra obce (ha) 633,95 448,22 397,39 314,51 709,62 1239,11 267,63 754,74 308,48 776,47 343,42 510,98 892,57 978,08 302,79 1567,73 1195,49 334,91 334,13 1527,77 814,67 514,39 619,53 691,54 370,75 1097,14 1087,36 1405,88 396,78 4026,59 518,17 563,61 237,33

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 16 -

Podíl výměry obce v % 2,42% 1,71% 1,52% 1,20% 2,71% 4,73% 1,02% 2,88% 1,18% 2,97% 1,31% 1,95% 3,41% 3,74% 1,16% 5,99% 4,57% 1,28% 1,28% 5,84% 3,11% 1,96% 2,37% 2,64% 1,42% 4,19% 4,15% 5,37% 1,52% 15,38% 1,98% 2,15% 0,91% 26181,74


3 Environmentální pilíř 3.1

Horninové prostředí a geologie

Z geomorfologického hlediska náleţí území k Hercynskému systému, provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Terezínská kotlina, okrsku Lovosická kotlina. Z geologického hlediska náleţí zájmové území k západnímu okraji České křídové tabule, v tomto prostoru tvořené sedimenty středního turonu, tj. prachovitými pískovci a vápnitými jílovci. Kvartér v nadloţí křídových hornin je tvořen písčitými štěrky řeky Labe o mocnosti 8 – 12 m. V nadloţí štěrků se vyskytuje proměnlivá vrstva eolicko-fluviálních uloţenin, tvořená sprašovými hlínami s příměsí štěrků nebo písků o mocnosti cca 3 - 6 m. S geologickým podloţím souvisí faktory ovlivňující moţnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko (míra pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce). V ORP Lovosice převaţuje nízké radonové riziko. Střední riziko se nachází na jihovýchodě (především v obcích Lovosice, Sulejovice, Siřejovice, Sedlec, Slatina, Radovesice, částečně i v Číţkovicích, Děčanech, Podsedicích, Křesíně a Libochovicích). Vysoké radonové riziko se vyskytuje zejména v obci Malé Ţernoseky, severním okraji Velemína, Třebenic, v jiţní části Chotiměře a v několika dalších ojedinělých lokalitách. Z hlediska nerostného bohatství je v území nejvýznamnějším surovinovým zdrojem vápenec těţený v Úpohlavech. Je zde vymezeno dále několik chráněných loţiskových území. Slinitý vápenec je pouţíván k výrobě cementu a dalších stavebních hmot v cementárně Lafarge Cement v Číţkovicích. Významná je těţba stavebního kamene. V Obřicích (Podsedice) byla těţba ukončena a lom bude rekultivován. Aktivní těţba probíhá v Dobkovickách. Kámen je pouţíván zejména pro stavbu dálnice D8 a loţisko bude po jejím dokončení uzavřeno. Cihlářská surovina je těţena v loţisku nevyhrazených nerostu v Libochovicích. Z dalších surovin je štěrkopísek říčních naplavenin, těţená loţiska jsou v Malých Ţernosekách a Libochovicích. V přípravě je otevření těţby v Lukavci. Specifickou surovinou na území jsou pyroponosné štěrky. Těţba českého granátu probíhá v Podsedicích. Povrchový sběr pyropu je realizován v okolí Kuzovského potoka a Modly. Těţba nerostných surovin Na území SO ORP Lovosice byly vymezeny dobývací prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území. Jejich výskyt a rozsah na katastrálních územích jednotlivých obcí je vymezen v tabulkách A1, A2, A3 v Příloze A.

- 17 -


- 18 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP Lovosice se nachází chráněné loţiskové území suroviny vápenec v obcích Černiv, Číţkovice, Chotěšov, Jenčice, Podsesice, Siřejovice, Třebenice, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany, polodrahokamů na území obcí Děčany, Dlaţkovice, Chodovlice a Podsedice. Štěrkopísky jsou významné na území obcí Keblice, Lovosice a Lukavec, stavební kámen na území obcí Prackovice nad Labem a Velebín. Území SO ORP Lovosice je dobývací prostor na území 14 obcí v různém rozsahu, největší výměra je na území obce Číţkovice (vápenec) a Podsedlice (pyroponosné štěrky). Na území SO ORP Lovosice se nachází loţiska vápence v lokalitě Úpohlavy – Chotěšova, Úpohlavy – Chotěšov, Radovesice, Obřice, Úpohlavy západ, Dubohlavy, loţiska cementářské sialitické suroviny Rochov a cihlářské suroviny Libochovice. Objevují se polodrahokamy v lokalitách Chrášťany - Podsedice, Poddědice – Dřemčice a Třebívlice. Štěrkopísky jsou v obci Lukavec v lokalitě Bohušovice nad Ohří (netěţeny). Podrobný přehled loţisek nerostných surovin – těţených i netěţených, velikost ploch jednotlivých loţisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává tabulka A3 v Příloze A. Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná území se nacházejí na území obcí Třebívlice, Podsedlice Evaň, Libochovice, Děčany, Třebívlice, Chodovlice a Dlaţkovice. Na území se nachází jediné staré důlní dílo v obci Třebívlice. Vyskytuje se řada sesuvných míst, tvořících 0,25 aţ 15,00 % výměry obcí zejména v severozápadní části SO ORP Lovosice, jak je zřejmé z grafické části uvedené dále. Výskyt sesuvných území a území geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3.1.1: Výskyt a rozsah sesuvných území v SO ORP Lovosice

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Lkáň Podsedice Prackovice nad Labem Sedlec Slatina Třebenice Třebívlice

výměra ha 314.376 709.622 1239.114 267.633 754.738 308.484 776.472 343.421 633.945 510.979 892.256 978.079 302.785 448.218 1528.359 814.983 397.376 691.540 2184.496 1405.286

- 19 -

A062 - ha

A062 - %

3.150 3.064

0.44 0.25

4.041 35.958

0.54 11.66

79.482 46.370 59.442 25.106 29.926 1.291 138.702 115.306 3.405 5.586 327.593 179.355

12.54 9.07 6.66 2.57 9.88 0.29 9.08 14.15 0.86 0.81 15.00 12.76

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav

396.784 4026.593 518.166 563.609

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 20 -

7.170 391.921 19.757 10.854

1.81 9.73 3.81 1.93

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Obec

Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

Geologicky Horninové stabilní prostředí území a geologie vhodné pro zakládání staveb 2 1 1 0 2 2 1 2 1 1 2 2 2 1 2 0 2 2 0 1 2 2 2 2 1 2 1 1 2 1 2 1 1

0 -1 -1 1 -1 -2 1 2 -1 -2 -1 0 -1 2 0 1 2 1 -2 -2 2 0 2 2 1 -2 -2 0 -2 -1 0 1 1

- 21 -

Loţiska nerostných surovin -1 -2 -2 -2 1 2 -2 1 1 -1 2 2 1 -1 2 0 -1 1 -2 -1 1 2 -1 0 1 0 -2 -2 0 1 0 -2 1

Další jevy a komentáře

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního Existence starých ekologických zátěţí – kamene a štěrkopísku – zásoby postačující na omezení vyuţití území. několik příštích desetiletí. Existence dalších loţisek dosud netěţených. Větší rozsah sesuvných území v severozápadní části území. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace/asanace území narušených povrchovou těţbou. Sanace starých ekologických zátěţí.

HROZBY Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těţby v dalších lokalitách. Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí. Zahájení těţby v chráněných územích.

Další vyuţití výhradních loţisek nerostných surovin.

3.2

Vodní reţim

Povrchové toky v ORP Lovosice patří do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Území oblasti povodí Ohře a dolního Labe leţí v severozápadní části ČR. Území je rozděleno na dílčí povodí 1-12-00 (povodí vlastního toku dolního Labe a jeho přítoků od soutoku s Vltavou po soutok s Ohří), 1-13-00 (povodí Ohře a povodí Labe od soutoku s Vltavou po soutok s Bílinou) a 1-14-00 (Labe a jeho přítoky od soutoku s Ohří po státní hranici). Jakosti vod v Ohři a Labi jsou rozdílné. Kvalita vody v Ohři je podle ČSN 75 7221 - mírně znečištěná voda, v Labi je podle ČSN 75 7221 - znečištěná voda. Pro oblast povodí Ohře a dolního Labe byl zpracován v letech 2005 aţ 2009 podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách, v platném znění ve spolupráci s krajskými úřady Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského a Plzeňského kraje, ústředními vodoprávními úřady a širokou veřejností Plán oblasti povodí. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody ORP Lovosice spadá k vodnímu útvaru Rosovka po ústí do toku Ohře (ID VÚ 14388070), Modla po ústí do toku Labe (ID VÚ 14405000), Labe po soutok s tokem Bílina (ID VÚ 14418000). Podrobný přehled povodí vodních toků na území ORP Lovosice, výměra jejich povodí a procentuální podíl povodí na výměře obcí udává tabulka A4 v Příloze A. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro vyuţití řady lokalit. Vymezení povodí vodních toků na území SO ORP Lovosice ukazuje obrázek na následující straně.

- 22 -


Malá část OPR Lovosice zasahuje CHOPAV Severočeská křída. Situace CHOPAV

- 23 -


Pozn.: Dle Published by CENIA, ČSÚ, VÚV TGM PLAN studio

Vymezení chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území SO ORP Lovosice ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 3.2.1: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Obec Chotiměř Lhotka nad Labem Lovosice Malé Ţernoseky Prackovice nad Labem Velemín

výměra ha 343.421 302.785 1195.491 334.131 814.983 4026.593

A045 - ha 74.318 5.327 78.360 184.991 19.659 15.843

A045 - % 21.64 1.76 6.55 55.36 2.41 0.39

Zdroj:ÚAP, 2010.

Na území SO ORP Lovosice není vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V daném území se nenacházejí zdroje přírodní léčivé zdroje, zdroje minerální vody a lázeňská místa.

- 24 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Záplavová území Na sledovaném území je vymezeno záplavové území (území šesti obcí). Největší podíl tvoří záplavové území na území obce Lovosice – 501 ha, coţ tvoří 42 % území obce a na území obce Malé Ţernoseky tvoří plocha záplavového území 74 ha, coţ je 22 % území obce. Aktivní zóna záplavového území je vymezeny na území pěti obcí. Následující tabulky uvádí vymezení záplavového území a aktivní zóny záplavového území dle jednotlivých obcí. Tabulka č. 3.2.2: Záplavové území

Obec Keblice Lhotka nad Labem Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Prackovice nad Labem

Výměra - ha 510.979 302.785 1195.491 334.906 334.131 814.983

Řeka

A050 - ha

Labe Labe Labe Labe Labe Labe

3.010 10.383 501.519 9.103 74.307 66.520

A050 - % 0.59 3.43 41.95 2.72 22.24 8.16

Zdroj:ÚAP, 2010.

Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóna záplavového území

Obec Keblice Lhotka nad Labem Lovosice Malé Ţernoseky Prackovice nad Labem

Výměra - ha 510.979 302.785 1195.491 334.131 814.983

Řeka

A051 - ha

Labe Labe Labe Labe Labe

0.111 7.744 68.396 64.453 47.932

A051 - % 0.02 2.56 5.72 19.29 5.88

Zdroj:ÚAP, 2010.

Vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem a zařízení protipovodňové ochrany na území ORP Lovosice a procentuální podíl na výměře obcí udávají tabulky A5 a A6 v Příloze A. Pro obec Lovosice jsou řešeny liniové typy protipovodňové ochrany (hráz, mobilní protipovodňová zábrana, stabilní ţb. stěna na hráz) a v obci Lukavec hráz. V obci Velemín je realizována retenční nádrţ nad obcí Hrušovka. Následující obrázek ukazuje záplavová území v ORP Lovosice.

- 25 -


- 26 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata

Obec


Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana

Vodní reţim

-1 -1 0 1 0 1 0 1 1 -2 1 -1 -2 -1 -1 -2 -2 -2 0 -2 -1 1 1 0 -1 1 1 1 0 1 2 0 -1

0 1 1 1 0 0 1 2 1 1 0 0 2 0 0 2 1 2 1 2 1 1 0 0 0 1 1 1 2 1 0 0 1

- 27 -

Záplavové oblasti

-1 -1 0 0 -1 0 0 0 0 -2 0 -1 -2 -1 -1 -2 -2 -2 -1 -2 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 1


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Část území vymezená jako CHOPAV. Opakované záplavy zastavěných území. Relativně nízké znečištění vodních zdrojů Klesající retenční schopnost území v důsledku (především podzemních vod). vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových sráţek a vzniku lokálních povodní. PŘÍLEŢITOSTI Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Obnova/budování drobných vodních nádrţí s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti.

3.3

HROZBY Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření v ORP Lovosice. Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúţeného profilu vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Povolení výstavby v územích ohroţených povodní. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území.

Hygiena ţivotního prostředí

Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní prostředí. Kvalita ovzduší Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008) byl na 2 % území překračován imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 1,5 % území pak byla překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Kvalita ovzduší v ORP Lovosice je ovlivňována znečištěním z dopravy, bodových zdrojů, plošných zdrojů, spalováním fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněţ způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů mimo ORP Lovosice. Podle emisní bilance CHMÚ za rok 2006 bylo na území ORP 17 zdrojů znečištění REZZO 1. Tři největší reprezentanti znečištění zdrojů REZZO 1 v ORP Lovosice jsou podniky Lovochemie a. s., Glanzstoff - Bohemia s. r. o. (v Lovosicích) a Lafarge Cement a. s. (v Číţkovicích).

- 28 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.3.1: Vymezení provozoven ohlašovatelů do IRZ (podle OKEČ 2007)

Pozn.: Dle Published by CENIA, ČSÚ, VÚV TGM PLAN studio.

Na celém (100 %) území ORP Lovosice dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Staré zátěţe a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 11 obcí se nachází celkem 26 starých skládek. V evidenci databáze SEKM – Systém evidence kontaminovaných míst15 je pro zájmové ORP Lovosice vedeno 15 záznamu lokalit ekologických zátěţí. V Národní databázi brownfields16, kterou spravuje CzechInvest je v zájmovém ORP evidována 1 lokalita ekologické zátěţe. Mezi oblasti s velkou koncentrací ekologických zátěţí (kontaminovaných míst) v ORP Lovosice patří k. ú. Vlastislav a okolí, k. ú. Libochovice a k. ú. Lovosice a okolí. Z hlediska rizikovosti je převáţná většina ekologických zátěţí v zájmovém ORP hodnocena stupněm 2 a 3, coţ znamená vysoký a střední stupeň rizika ekologických zátěţí. V seznamu ekologických zátěţí jsou nejvíce zastoupeny komunální skládky (12 ekologických zátěţí), které se vyskytují po celém území ORP. Zemědělské znečištění představují 2 lokality ekologických zátěţí ve Vlastislavi (sklady Agrosonep Skalka s. r. o.) a v Sulejovicích (areál bývalé Fruty). Vysoké lokální riziko představuje průmyslový areál Lovochemie a. s., kde se vyrábí dusíkatá a vícesloţková zemědělská hnojiva v tuhé i kapalné formě (sklady nebezpečných chemických látek, např. NH3). Riziko se týká ohroţení pitné vody a kvality ovzduší. V areálu sídlí řada průmyslových firem.

- 29 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který můţe ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího vyuţití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozloţitelného komunálního odpadu a jeho vyuţívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Následující tabulka ukazuje objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady. Všechny jsou umístěny na území obce Lovosice. Tabulka č. 3.3.1: Objekty s nebezpečnými odpady

Obec Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice

Provoz Flexfill s.r.o., výrobní závod, od 24. 7. 2006 Glanzstoff - Bohemia s.r.o., sídlo: Terezínská 879/60, od 30. 8. 2004 PREOL, a.s., sídlo: Terezínská 47, od 20. 2. 2008 Lovochemie, od 26. 10. 2004

Zdroj: ÚAP, 2010.

Na území ORP Lovosice se nenachází zařízení na zneškodňování odpadů spalováním. Na území SO ORP Lovosice je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládky. Na území ORP Lovosice je pět skládek – skládka Číţkovice, provoz skládky EUROSUP spol. s r. o. a společnosti Lovochemie, a. s. na území Lovosic. Na území obce Siřejovice je skládka Číţkovice a na území obce Vrbičany skládka společnosti EUROSUP spol. s r.o.

- 30 -


Indikátory

Obec


Podtémata Staré zátěţe, kontaminované plochy, Ostatní rizika a nakládání s komentáře odpadem (skládky)

Hygiena ţivotního Kvalita prostředí ovzduší

1 -1 1 1 2 0 1 2 1 1 1 2 2 1 2 -1 0 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 0 1 1 1

1 -1 2 2 2 0 1 2 0 0 2 1 0 1 2 -2 0 0 2 0 0 1 0 1 1 2 2 0 2 0 2 1 1

SWOT analýza

- 31 -

1 -2 1 -1 1 0 0 0 -2 1 1 1 1 -2 0 -2 -1 1 1 0 0 1 -2 1 1 -2 0 0 0 -1 -2 -2 0

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území nedochází pouze na malé části Míra separace a následného vyuţití území k překračování imisních limitů látek komunálního odpadu je niţší ve srovnání znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního s krajským průměrem. Většina biologicky ozonu). rozloţitelného odpadu je ukládána na skládky. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Relativně velký počet lokalit evidovaných jako sběru pro základní druhy odpadů. stará zátěţ a kontaminované plochy. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Sanace starých ekologických zátěţí – moţnost Omezené vyuţití území a rizika spojená vyuţití prostředků z EU. s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku jejich neřešení. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých odpadové hospodářství z Operačního zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. programu ŢP. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren).

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek

Území SO ORP Lovosice lze charakterizovat jako většinou harmonické a ekologicky stabilní území, v němţ se nachází řada přírodních hodnot. Z hlediska biogeografického členění11 náleţí území ORP do dvou bioregionů hercynské podprovincie - 1.3 Ústecký a 1.14 Milešovský. Výškově zasahuje území do 2. – 4. vegetačního stupně. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena řada zvlášť chráněných území a obecně chráněných území přírody a krajiny, nezasahuje sem biosférická rezervace, jsou zde vymezeny lokality evropsky významných lokalit NATURA 2000. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území ORP Lovosice se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jeţ zahrnují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. Zvláště chráněná území představují zejména CHKO České středohoří zasahující severní část ORP Lovosice - území obcí Podsedice, Třebívlice, Číţkovice, Třebenice, Jenčice, Sulejovice, Vlastislav, Vchynice, Velemín, Chotiměř, Prackovice nad Labem, Lovosice, Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky.

- 32 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.1: Chráněné lokality Kategorie a Rozloha ha Vyhlášeno název (celkem)

CHKO České středohoří

106 300

1976

Popis Vyhlášení CHKO bylo vzhledem k středoevropské jedinečnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrosti geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a odpovídajícímu oţivení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udrţován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.

Zdroj: ÚAP, 2010.

Nejvýznamnějšími maloplošnými chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Lovoš (74,5 ha, Lhotka nad Labem, Velemín – Oparno) a Milešovka (25,5 ha, Velemín – Milešov) a národní přírodní památka Borečský vrch (11,2 ha, Velemín - Borec). Tato území patří i mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Dalšími chráněnými územími v CHKO jsou přírodní rezervace Březina (11,9 ha, Velemín – Milešov), přírodní památka Koštálov (6 ha, Jenčice), přírodní památka Kuzov (7,1 ha, Třebívlice – Dremčice) a přírodní rezervace Lipská hora (Třebenice – Mrsklesy). Mimo CHKO je jediné chráněné území přírodní rezervace Myslivna (35,4 Libochovice – Poplze) s luţními lesy a mokřady. Vrch Borec je známý výskytem tzv. ventarol, coţ je systém drobných skalních puklin, které protkávají celý vrch. Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Lovosice ilustruje následující obrázek.

- 33 -


- 34 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Následující tabulky vymezují rozsah chráněné přírodní oblasti, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky v jednotlivých obcích. Přírodní park se na území nenachází. Tabulka č. 3.4.2: Chráněná krajinná oblast

Výměra ha

Obec Číţkovice Děčany Chotiměř Jenčice Lhotka nad Labem Lovosice Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice Labem

nad

Sulejovice Třebenice Třebívlice Velemín Vchynice Vlastislav

Název CHKO

České 709.622 středohoří České 1239.114 středohoří České 343.421 středohoří České 633.945 středohoří České 302.785 středohoří České 1195.491 středohoří České 334.131 středohoří České 1528.359 středohoří České 814.983 středohoří České 370.751 středohoří České 2184.496 středohoří České 1405.286 středohoří České 4026.593 středohoří České 518.166 středohoří České 563.609 středohoří

A026 ha

Pasport SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6 SCHKO_ČS_2 6

A026 %

86.774

12.23

301.588

24.34

343.421

100

415.933

65.61

302.250

99.82

217.670

18.21

332.684

99.57

901.738

59.00

809.003

99.27

58.124

15.68

1668.976

76.40

1192.231

84.84

4019.844

99.83

518.166

100

563.609

100

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka č. 3.4.3: Národní přírodní rezervace

Obec Lhotka nad Labem

Výměra - ha

Název

302.785 Lovoš

Pasport

A027 - ha A027 - %

SCHKO_ČS_27

17.919

5.92

Velemín

4026.593 Milešovka

SCHKO_ČS_27

60.476

1.50

Velemín

4026.593 Lovoš

SCHKO_ČS_27

33.248

0.83

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 35 -


Tabulka č. 3.4.4: Přírodní rezervace

Výměra - ha

Obec Třebenice Libochovice Velemín

Název

Pasport

2184.496 Lipská hora 1567.733 Myslivna 4026.593 Březina

SCHKO_ČS_28 SCHKO_ČS_28 SCHKO_ČS_28

A028 - ha 22.846 35.591 2.413

A028 - % 1.05 2.27 0.06

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka č. 3.4.5: Národní přírodní památka

Obec

Výměra - ha

Velemín

Název

4026.593 Borečský vrch

Pasport SCHKO_ČS_29

A029 - ha 18.946

A029 - % 0.47

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka č. 3.4.6: Přírodní památka

Obec Jenčice Třebívlice

Výměra - ha

Název

PASPORT_ID

633.945 Košťálov

SCHKO_ČS_31

6.055

0.96

SCHKO_ČS_31

7.909

0.56

1405.286 Kuzov

A031 - ha

A031 - %

Zdroj: ÚAP, 2010.

Evropsky významné lokality Na území ORP Lovosice se nacházejí evropsky významné lokality soustavy 2 000, ptačí oblast zde není vymezena.

NATURA

NATURA 2 000 je soustava chráněných území, v nichţ se vyskytují ohroţené druhy rostlin a ţivočichů a cenné biotopy. Na základě směrnice 79/409/EHS o ochraně volně ţijících ptáků a 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin se ČR zavázala k jejímu vyhlášení v souvislosti se vstupem do Evropské unie.

- 36 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.4.7: Evropsky významné lokality

Obec Klapý

Výměra ha

Název

Vrch 892.256 Hazmburk

Křesín Lhotka nad Labem

978.079 Ohře

Libochovice

1567.733 Ohře

Libochovice

1567.733

Lovosice

302.785 Lovoš

1195.491 Lovoš

Malé Ţernoseky

334.131 Lovoš

Radovesice

514.859 Ohře

Radovesice

514.859

Slatina

Vrch 691.540 Hazmburk

Velemín

4026.593 Milešovka

Velemín

4026.593 Březina

Velemín

4026.593 Lovoš Borečský 4026.593 vrch

Velemín

SITECOD PASPORT_ID CZ042323 2 CZ042351 0 CZ042403 7 CZ042351 0

CZ042403 7 CZ042403 7 CZ042351 0

CZ042323 2 CZ042041 6 CZ042320 2 CZ042403 7 CZ042207 5

- 37 -

SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34 SCHKO_ČS_ 34

A034 ha

A034 %

31.239

3.50

28.411

2.90

161.789

53.43

24.385

1.56

8.610

0.55

0.039

0.00

11.312

3.39

14.001

2.72

224.636

43.63

0.151

0.02

475.536

11.81

3.315

0.08

119.504

2.97

26.899

0.67


Na území ORP Lovosice jsou vymezeny památné stromy – duby a buky v Myslivně v obci Libochovice a 19 památných stromů na území 11 obcí. Výčet památných stromů je uveden v příloze A, tabulka A7.

- 38 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny prvky územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části neregionálního, regionálního a lokálního významu. Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Výměra prvků ÚSES a její procentuální zastoupení z celkové výměry jednotlivých obcí je uvedeno v tabulce A8 v Příloze A. Grafické znázornění tahů územních systémů ekologické stability jsou zřejmé z následujícího grafického znázornění.

- 39 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Koeficient ekologické stability Pro posuzování stavu krajiny je běţně uţívaným integrovaným ukazatelem koeficient ekologické stability (dále téţ „KES“), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním. I kdyţ metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti, umoţňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území: Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Lovosice jsou uvedeny v tabulce A8 v příloze A (srovnání vývoje – rok 2000, 2009 a 2010).

- 40 -


Indikátory Podtémata Obec


Ochrana Biodiverzita přírody a Přírodní a ekologická krajiny prostředí a stabilita jeho ochrana území 1 1 2 2 1 0 0 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 2 2 2 2 1 2 1 1 2 2 1 2 2 2 1 1

0 1 2 0 0 0 0 2 2 0 1 1 2 1 0 1 0 2 2 2 1 0 2 1 0 2 2 0 2 2 2 1 1

- 41 -

1 0 0 2 1 0 0 2 2 1 2 2 2 0 1 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1 2 2 0 2 2 1 0 1



SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní památky a rezervace, lokality EVL - součást NATURA 2000, prvky ÚSES – biocentra, biokoridory).

SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích.

PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Jednoznačné vymezení chráněných území Negativní dopady aktivit v oblastech cenných v území a v ÚPD jednotlivých obcí. pro ochranu přírody a krajiny Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Výskyt loţisek v chráněných území – riziko nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho budoucí těţby spojené s devastací lokalit a fungování (vymezení přesných tras zejména celkovým nárůstem zatíţení území biokoridorů lokálního významu). Zlepšování péče o zvláště chráněná území Povolování výstavby ve volné krajině (mimo včetně zlepšení systému monitorování území. zastavěná území obcí), ovlivnění krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

3.5


V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby a v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Převaţujícím půdním typem jsou karbonátové černozemně na spraších, které na výchozech křídových slínů přecházejí do mělčích typických pararendzin. Na strmějších skalnatých svazích přecházejí půdy aţ do rankerů. Na zbytcích teras jsou vyvinuty arenické kambizemě s tendencí k podzolizaci. Na čedičích a jejich derivátech jsou vyvinuty ostrůvky eutrofních kambizemí. Místy, zvláště v severní části bioregionu, se vyskytují slané půdy. Zejména ve vyšší a vlhčí jiţní části jsou zastoupeny ostrovy hnědozemí na psraších. Význam mají i typické hnědé, víceméně oglejené fluvizemě na Ohři. Na většině území se nachází asociace černozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných, tvořená hlavním půdním typem černozemě na spraších, které se tu vyskytují jako černozemě pravé, ilimerizované a černozemě karbonátové s obsahem CaCO3 v celém půdním profilu aţ do povrchové vrstvy. Mocnost humózního černozemního horizontu je v rozmezí 40 aţ 60 cm, zásoby ţivin jsou velmi dobré.

- 42 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V bezprostředním okolí Labe je vylišena asociace nivních hydromorfních půd, převáţně zemědělsky zkulturněných. Jsou to půdy hlinité, jílovito – hlinité aţ jílovité s dobrými zásobami minerálních ţivin a s dobrými rezervami vody pro vegetaci. Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období 2000 – 2010

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

Rozloha [ha] 2000 2010

Podíl z celku [%] 2000 2010

Změna Absolutní [ha] Relativní [%]

291,85 423,9 1008,39 197,17 509,5 227,97 704,91 138,47 389,03 695,87 677,07

292,13 423,4 997,8 196,64 507,47 229,11 704,64 133,09 387,9 689,1 675,67

92,1 60,13 81,41 73,43 67,5 73,93 90,19 40,44 76,57 77,83 69,08

92,14 60,06 80,52 73,23 67,22 74,3 90,16 38,85 76,35 77,07 68,94

0,28 -0,51 -10,59 -0,54 -2,03 1,14 -0,27 -5,38 -1,13 -6,78 -1,4

0,1 -0,12 -1,05 -0,27 -0,4 0,5 -0,04 -3,89 -0,29 -0,97 -0,21

92,57 1021,57 410,53 476,43 278,36

92,46 1019,6 409,5 442,91 270,29

30,72 65,33 91,82 40,06 83,01

30,68 65,16 91,54 37,24 80,61

-0,11 -1,97 -1,03 -33,52 -8,07

-0,12 -0,19 -0,25 -7,04 -2,9

130,35 878,1

128,82 875,77

39,28 57,64

38,82 57,47

-1,54 -2,33

-1,18 -0,27

290,32 403,54 333,13 556,64 561,66 211,39 1070,89 626,09 334,66 1274,68 264,96 384,55 196,78

283,77 415,32 333,63 540,39 543,45 210,81 1056,38 626,43 334,65 1215,27 255,79 383,73 196,79

35,91 79,17 83,78 90,41 80,88 56,94 48,99 44,65 84,26 31,68 50,85 68,17 81,64

35,11 81,49 83,63 87,77 78,32 56,78 48,34 44,68 84,26 30,2 49,09 68,02 81,64

-6,55 11,78 0,5 -16,25 -18,22 -0,58 -14,51 0,33 -0,01 -59,41 -9,17 -0,82 0,01

-2,25 2,92 0,15 -2,92 -3,24 -0,27 -1,36 0,05 0 -4,66 -3,46 -0,21 0,01

15061,4

14872,7

59,0

58,3

-188,7

-1,3

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

- 43 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. U většiny obcí došlo k úbytku orné půdy) při srovnání roku 2000 a 2010). Největší úbytek orné půdy byl u obce Lovosice (33,52 %, obce Velemín – 59,11 %). Přírůstek orné půdy byl zaznamenán pouze u tří obcí. Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Absolutní přírůstek zastavěné plochy udává následující tabulka. Tabulka č. 3.5.2: Vývoj zastavěné plochy v letech 2000-2010

Zastavěná půda v ha - 2000 Zastavěná půda v ha - 2010 Změna v %

482,3 500,9 3,71 %

Zdroj: ÚAP, 2010.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Lovosice představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2% území). Lesy dosahují v ORP velmi nízkého podílu (15 %). Výrazně se koncentrují v severní části území (obec Lhotka nad Labem 53 %, Velemín 45,4 %) Naopak některé obce jsou zcela bezlesnaté (Černiv, Číţkovice, Dlaţkovice, Lukavec, Sulejovice, Úpohlavy). Pozitivní charakteristikou je vysoké zastoupení listnatých lesu (74,5 % PUPFL - dub 39,3 %, jasan 8,7 %). Nejhojnější jehličnatou dřevinu zde představuje smrk ztepilý (13,3 % PUPFL). 76 % PUPFL spadá do kategorie hospodářských lesů, 8 % do lesu ochranných a 16 % do lesů zvláštního určení.

- 44 -


Indikátory

Obec



Podtémata Orná půda – kvalita a změna rozlohy

1 1 0 -1 2 2 1 1 2 0 0 1 2 1 1 1 -1 1 1 1 2 1 -1 -1 -1 1 1 0 0 1 1 0 1

2 1 -1 0 0 2 0 -1 0 -1 0 0 0 0 0 -2 -1 -1 -1 -1 2 1 -2 -2 0 -1 0 0 -2 -1 0 0 0

- 45 -

Míra zalesnění a Další jevy a komentáře kvalita lesů -2 -2 1 -2 2 0 0 2 2 0 0 1 2 1 0 1 -2 2 2 2 1 1 0 1 -2 2 2 -2 2 2 1 0 1


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší.

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území.

PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Zlepšování skladby lesních porostů při Poškozování lesních porostů okusem obnově/zakládání nových porostů. v důsledku přemnoţení zvěře. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných Budování zařízení pro rozvoj rekreačních pro zemědělskou činnost. aktivit – sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi. Hospodářský potenciál - rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.

- 46 -


4 Sociální pilíř 4.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Lovosice v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejícíse v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Lovosice. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Obrázek č. 4.1.1: Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Lovosice pro rok 2010

- 47 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu vodovodní síť a jsou povětšinou zcela pokryty. Pro lepší přehled jsou zde uvedeny obce a jejich pokrytí území vodovodní sítí: Pokrytí obce vodovodem je následující. Obec Černiv (100 %), Číţkovice (100 %), Děčany (100 %), Dlaţkovice (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Keblice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (100 %), Libochovice (100 %), Lovosice (100 %), Malé Ţernoseky (100 %), Podsedice (98,5 %), Sedlec (100 %), Slatina (100 %), Sulejovice (100 %), Třešnice (100 %), Úpohlavy (100 %), Velemín (80 %), Vchynice (100 %), Vlastislav (100 %). Obec Vrbičany je pokryta z větší části vodovodní sítí. Dále dle dotazníkového průzkumu má jiţ obec Lkáň rozvod vody na 98% území. U obcí Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Keblice, Lkáň, Peckovice nad Labem, Sedlec, Úpohlavy a Prackovice nad Labem není znám přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. V obci Třebívlice mají vodovodní síť jen některé oblasti, neboť některé domácnosti vyuţívají své studny. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Jejich přehled poskytuje následující mapa. Obrázek č. 4.1.2: Kanalizace v SO ORP Lovosice pro rok 2010

- 48 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zdroj: ÚAP, 8.9.2010.

Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ČOV jsou v obcích Lovosice, Radovesice, Třebenice, Velemín a Vrbičany Jednotná kanalizace je zavedena v 16 obcích Číţkovice, Chotiměř, Keblice, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Radovesice, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. Přesnější rozdělení dle typů kanalizace v jednotlivých obcích je v tabulce B10 v příloze B. V rámci SO ORP Lovosice je 15 obcí bez kanalizace. Avšak obce Černiv a Lkáň mají záměr na vybudování kanalizace a obec Vlastislav čeká na finanční kapitál. Obec Radovesice má v plánu napojení kanalizace na místní ČOV. Zásobování plynem V rámci SO ORP Lovosice je plynem zásobováno 20 obcí z 31 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více neţ 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číţkovice (90 %), Chotěšov (100 %), Chotiměř (99 %), Jenčice (100 %), Křesín (100 %), Lhotka nad Labem (97%), Lukavec (100 %), Malé Ţernoseky (98,5 %), Radovesice (100 %), Siřejovice (100 %), Třebenice (100 %), Třebívlice (100 %), Vrbičany (95 %). Obce, jeţ mají pokryto méně neţ 70 %, jsou Velemín (70 %), Děčany (napojeno asi 40 % domácností). Některé obce jsou napojeny, ale neví, jaké procento domácností je pokryto plynofikací. Mezi tyto obce se řadí obec Libochovice, Podsedice, Keblice, Prackovice nad Labem a Úpohlavy. V obci Sulejovice je území plně pokryto, ale ne všichni obyvatelé jsou napojení. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 10, je to: Černiv, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice, Vlastislav. Zásobování teplem V ORP Lovosice zajišťuje společnost Tepelné hospodářství Města Lovosice spol. s r.o. zásobování teplem ve městě Lovosice. Obec Lkáň chystá výstavbu bioplynové stanice pro centrální vytápění. Zásobování elektrickou energií Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.

- 49 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.3: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Lovosice pro rok 2010

- 50 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ve většině obcí v rámci SO ORP Lovosice se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, pouze obce Lkáň uvedla 98 % bezproblémovost a Slatina, jeţ uvedla občasné technické problémy při nepříznivém počasí. Tabulka č. 4.1.1: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Peckovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany

Vodovod A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

Jednotná Kanalizace Plynofikace kanalizace napojena na * ČOV A A

A A A A A A A

A

A A

A

A A A A A A

A A

A

A A A A A

A A A A A

A

Hodnocení

A

A A

A

A

A A

A

A

A

-1 1 0 -1 -1 -1 0 1 0 1 -1 0 0 1 -1 2 1 2 2 0 2 -1 1 0 1 2 1 0 2 0 -1 2

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje 2004 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

- 51 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dostatečná přenosová kapacita produktovou - Nedostatečné schopnosti a moţnosti vyuţití elektrické sítě, plynovodů. vícezdrojového spolufinancování projektů. Území regionu je vzhledem k vzájemné V části obcí chybí napojení na ČOV. blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Dobré dopravní napojení Prahy, Ústí nad Ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy ve Labem a dalších regionálních a prospěch individuální automobilové dopravy. subregionálních center. Dobré napojení většiny obcí na veřejnou Přetíţení uzlu Lovosice a silnice a ţeleznice autobusovou dopravu a na ţelezniční dopravu. často tvoří bariéru pro rozvoj obce (zejména silnice I. třídy). Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí. Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Dostavba dálnice D8 pro sníţení stávají zátěţe Pokračující nárůst podílu individuální tranzitní dopravou a realizace uvaţovaných automobilové dopravy vedoucí k přetěţování silničních obchvatů a přeloţek silniční sítě nedostatek finančních prostředků na potřebné úpravy či realizaci infrastruktury. Plynofikace a výstavba oddílné kanalizace s Zhoršující se stav komunikací v důsledku ČOV v obcích, které dosud nejsou na sítě přetěţování a odkladu jejich rekonstrukce. napojeny a centralizace systému vytápění obcí. Vyuţití dotací z programů EU na výstavbu a Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na rekonstrukci veřejné infrastruktury a zlepšení infrastrukturu a obsluhu. obsluţnosti veřejnou hromadnou dopravou.

- 52 -


Indikátory

Obec


Veřejná technická infrastruktur a

-1 0 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 0 -1 -1 -1 0 -1 0 0 -1 0

Podtéma Vybavenost obcí Kanalizačn Další jevy vodovodem í síť a , rozvodem napojení komentáře plynu a obcí na elektrické ČOV energie 1 -2 1 -1 1 -2 0 -2 0 -2 0 -2 0 -1 1 -1 1 -2 1 -1 0 -2 1 -2 1 -2 1 -1 0 -2 1 0 1 -1 1 -2 1 -1

-1

1

-2

0 -2 0 -1 0 0 0 -1 0 -1 -1 0 0

1 -1 1 0 1 1 1 1 1 0 0 1 1

0 -2 -1 -1 -1 0 -1 -2 0 -1 -1 0 -1

- 53 -

a


4.2

Dopravní infrastruktura

Návaznost na Politiku územního rozvoje ČR Základním východiskem pro tvorbu územně-plánovací dokumentace je Politika územního rozvoje ČR, jeţ je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: „Republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“. Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záleţitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliţe je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; atd. (PÚR ČR 2008) Rozvojové oblasti a rozvojové osy Politika Územního rozvoje vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy v územích, v nichţ existují zvýšené poţadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu. V takto vymezených územích „je nutno vytvářet, udrţovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené poţadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umoţňovat odpovídající vyuţívání území a zachování jeho hodnot“. Územím SO ORP Lovosice prochází republiková rozvojová osa OS2 Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR (-Dresden). Obrázek č. 4.2.1: Rozvojové oblasti a rozvojové osy

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava.

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území.

- 54 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vymezení rozvojové osy OS2 zahrnuje na území SO ORP Lovosice obce s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a ţelezniční trať č. 090. Ve správním obvodu ORP Lovosice nebyly vymezeny ţádné specifické oblasti. Koridory a plochy dopravní infrastruktury Územím SO ORP Lovosice prochází následující koridory a plochy dopravní infrastruktury. Koridor vysoko-rychlostní dopravy VR1 Vodní cesta mezinárodního významu VD1 Veřejná logistická centra (dále VLC) Úkoly územního plánování dle PÚR ČR 2008: a) kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, c) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, d) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Lovosice byla vyuţita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013 (2008), Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice (2008) a především ÚAP Ústeckého kraje 2009. V rámci analýzy byly dále vyuţity i materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. V období zpracování nebyly k dispozici Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje. Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouţí síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Koridory a dopravní plochy mezinárodního významu Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, ţe jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i IV. transevropský multimodální koridor evropské sítě TEN-T vedený v ose Berlin - Praha – Břeclav – Bratislava - Budapešť - Istanbul, jehoţ úsek prochází územím SO ORP Lovosice.

- 55 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.2: Transevropské multimodální koridory (TEMMK)

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava.

Jeho součástí na území Ústeckého kraje jsou v cílové podobě dálnice D8 - E55, I. tranzitní ţelezniční koridor, výhledově vysokorychlostní trať (VR1), Labská vodní cesta, logistické centrum Lovosice, mezinárodní veřejné letiště Roudnice nad Labem a mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo č. 7. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Ústeckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Územím SO ORP Lovosice prochází koridor dálnice D8. Její cílový stav dle platného ÚP VÚC okresu Litoměřice znázorňuje následující obrázek.

- 56 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.3: Koridor dálnice D8

Zdroj: ÚP VÚC okresu Litoměřice, vlastní úprava

Stávající silniční síť na území SO ORP Lovosice Páteřní komunikace silniční sítě na sledovaném území zahrnují jiţ dostavěný úsek dálnice D8 Praha – Lovosice, který dále pokračuje silnicí I. třídy I/8, dále jsou to silnice I. třídy I/15 a I/30. Jejich průběh je následující. Dálnice D8 - Praha (II/243) - hranice hl. m. Prahy (začátek D8) – Lovosice (D8, I/15, I/30) Silnice I. a II. třídy I/8 Lovosice – Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec - Německo I/15 Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9) I/30 Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13) Správní území ORP Lovosice a město Lovosice jako takové mají zajištěno spojení s hlavním městem Prahou (D8), krajským městem Ústím nad Labem (I/30) i s významnými centry sousedních územních celků – Mostem a Litoměřicemi (I/15). Součástí základní sítě jsou i následující silnice II. třídy. II/237 Libochovice – Třebenice (I/15) II/246 (Louny) – Libochovice – (D8) – Roudnice nad Labem II/247 Libochovice – (D8) – I/15 (Lovosice – Litoměřice) II/261 (Štětí – Litoměřice) – Lovosice – (Ústí nad Labem – Děčín)

- 57 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. a IV. třídy a účelových komunikací, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neleţících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Jejich průběh znázorňuje obrázek B1 v Příloze B. Zatíţení silniční sítě Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Výsledky sčítání se vykazují pomocí ukazatele RPDI (roční průměr denních intenzit, údaje v tisících vozidel/24h). Ukazatel RDPI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu celého roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Nejvyšší nárůst zatíţení byl na území ORP Lovosice v období 2000 a 2005 zjištěn na hlavních komunikacích, coţ je v souladu s celorepublikovým vývojem, který dále pokračuje. Tabulka č. 4.2.1: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích na území SO ORP Lovosice Silnice Sčítací RDPI RDPI Změna Trasa úsek 2000 2005 2005/2000 D8 4-8232 9885 17400 1,76 Praha-Lovosice I/8 4-0090 6542 10257 1,57 Lovosice – Teplice – státní hr. 4-0108 6542 10257 1,57 Lovosice – Teplice – státní hr. I/30 4-2176 12074 18167 1,50 Průtah Lovosicemi 4-2172 8652 11673 1,35 Výjezd z centra Lovosic 4-2188 8652 11673 1,35 Lovosice – Ústí nad Labem I/15 4-0990 6570 8850 1,35 Most – Lovosice – Litoměřice Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování

Z údajů v tabulce vyplývá nárůst intenzity mezi lety 2000 aţ 2005 o cca 35 aţ 75%. Obdobný trend se projevil i na některých úsecích silnic II. třídy (II/247) a niţších tříd. Srovnání nárůstu intenzit ilustruje obrázek B2 v Příloze B. Další sčítání bude provedeno za rok 2010. Jako příklad nárůstu intenzity v uplynulých letech lze uvést údaje z automatických sčítačů na dálnicích v letech 2000, 2005, 2007, 2008 získané v úseku D8 Doksany – Lukavec. V roce 2000 byla hodnota RDPI 9,6 tis.voz/24h, v roce 2005 jiţ 16,7 tis.voz/24h. V roce 2007 vzrostl RDPI na 19,7 a v roce 2008 jiţ dosáhl 21 tis.voz/24h, coţ je nárůst o více neţ 100% od roku 2000. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Lovosice Výchozími dokumenty pro vymezení záměrů v rozvoji silniční sítě byly ÚP VÚC okresu Litoměřice (platnost od 1. 1. 2007), Politika územního rozvoje ČR 2008 (2009) a Územně analytické podklady Ústeckého kraje (2009). Prioritou pro kvalitní propojení území se sousední SRN je dostavba D8, jejíţ koridor byl vymezen v ÚP VÚC okresu Litoměřice (obrázek B3, příloha B). Na sledovaném území je ve srovnání s republikovým průměrem vysoká hustota silniční sítě. S nárůstem intenzity dopravy jiţ ne vţdy odpovídá současným potřebám. V daném případě se jedná o nezbytnou postupnou přestavbu a modernizaci, především budování obchvatů, přeloţek, mimoúrovňových křiţovatek a zkapacitnění hlavních silničních tahů. Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ÚP VÚC okresu Litoměřice ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby: výstavba dálnice D8, dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa), silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč,

- 58 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích. Nejdůleţitější probíhající stavbou na území SO ORP Lovosice republikového a mezinárodního významu, jeţ zkvalitní dopravní propojení nejen sledovaného území, s významnými pozitivními efekty na rozvoj regionu je dostavba dálnice D8 Praha - státní hranice se SRN, jeţ spočívá ve zprovoznění úseku Lovosice – Řehlovice přes České středohoří. Jeho dokončení se předpokládalo dle ŘSD ČR nejdříve koncem roku 2010 za předpokladu definitivního rozhodnutí o vedení trasy a dálničního tunelu a finančního zajištění stavby). Vzhledem k tomu, ţe v době zpracování nebyly k dispozici platné Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (návrh byl v etapě dopracování a nebyl dostupný), další záměry v rozvoji dopravní infrastruktury nemohly být zahrnuty a rovněţ z nich vyplývající úkoly pro jejich upřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí, případně řešení jejich střetů s územními limitami. Dostupnost ORP Lovosice Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopravy do Lovosic ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady.

- 59 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.2.2: Dostupnost ORP Lovosice Počet spojení Obec na 6h Černiv 0 Číţkovice 3 Děčany 0 Dlaţkovice 1 Evaň 0 Chodovlice 0 Chotěšov 2 Chotiměř 0 Jenčice 1 Keblice 1 Klapý 0 Křesín 1 Lhotka nad Labem 1 Libochovice 2 Lkáň 0 Lukavec 3 Malé Ţernoseky 2 Podsedice 1 Prackovice nad Labem 1 Radovesice 1 Sedlec 0 Siřejovice 1 Slatina 1 Sulejovice 4 Třebenice 1 Třebívlice 0 Úpohlavy 1 Velemín 1 Vchynice 3 Vlastislav 0 Vrbičany 1 Celkový počet spojení 33

Počet spojení na 8h 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 2 2 0 1 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 13

Počet spojení na 14h 0 5 1 2 0 0 1 0 3 1 0 1 1 1 0 2 2 3 1 0 0 1 1 5 3 1 1 0 0 0 1 37

Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

Jak vyplývá z údajů v tabulce z celkového počtu 31 obcí v osmi případech, nebyl nalezen vhodný autobusový spoj. Jedná se o obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Chotiměř, Klapý, Lkáň, Sedlec a Vlastislav. Vyhodnocení četnosti spojení a jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech uvádějí tabulky B1 a B2 v Příloze B. Při souhrnném hodnocení dostupnosti Lovosic bude dále zohledněna i moţnost jednotlivých obcí vyuţívat ţelezniční dopravu.

- 60 -


Ţelezniční doprava Koridory ţelezniční sítě Územím SO ORP Lovosice prochází I. tranzitní ţelezniční koridor (Kiel – Hamburg – Berlin) – Děčín – Ústí nad Labem – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – (Wien), který je součástí IV. transevropského multimodálního koridoru. Koridor je dokončený v celé své délce. Obrázek č. 4.2.4: Doprava ţelezniční – koridory konvenční ţeleznice, koridory VRT

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava

Ţelezniční doprava na území SO ORP Lovosice Součástí jiţ uvedeného páteřního koridoru je i důleţitý ţelezniční uzel – ORP Lovosice. Ţelezničním koridorem procházejí trasy následujících ţelezničních tratí č. 090 (Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí n. L. –Děčín), 091 (Kralupy nad Vltavou – Praha) a ţelezniční trať č. 098 (Děčín – Dolní Ţleb, st. hranice), které zajišťují spojení Praha – Lovosice – Ústí nad Labem - SRN. Územím SO ORP Lovosice prochází ţelezniční trať č. 090, jejíţ trasa na území SO ORP propojuje obce Prackovice, Litochovice, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec. Tento páteřní koridor je doplněn ţelezničními tratěmi č. 087, 097 a 114, jejichţ průběh je následující: ţelezniční trať č. 087 v trase Lovosice - Litoměřice - Česká Lípa, ţelezniční trať č. 097 v trase Lovosice – Úpoříny – Teplice, ţelezniční trať č. 114 v trase Lovosice - Libochovice – Louny – Postoloprty, jeţ zajišťují jednak spojení ORP Lovosice s dalšími regionálními centry na území Ústeckého kraje, ale současně i dostupnost centra území ORP Lovosice.

- 61 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Poslední ţelezniční trať č. 113 (Lovosice – Obrnice – Most) není vyuţívána pro osobní přepravu. Délka ţelezniční dráhy na území SO ORP Lovosice činí celkem cca 123,14 km, z toho délka celostátní ţelezniční dráhy je cca 14,56 km a regionálních drah cca 54,29 km. Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Z hlediska dostupnosti ORP Lovosice plní obsluţnou funkci území ţelezniční tratě č. 090, 097 a 114, které, na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující tabulce. Tabulka č. 4.2.3: Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou Trať číslo Stanice/ zastávky

090 097 114 087

Prackovice n/L, Litochovice n/L, Malé Ţernoseky, Lovosice město, Lovosice, Lukavec Lovosice, Lovosice zastávka, Oparno, Chotiměř, Dobkovičky Lovosice, Sulejovice, Číţkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice, Libochovice město, Dubany, Křesín Lovosice, (Ţalhostice, Litoměřice)

Zdroj: IDOS.

Na území SO ORP Lovosice se nachází 19 stanic/zastávek, z toho 3 se nachází v Lovosicích, 11 se nachází ve sledovaných městech a obcích, zbývajících 5 se nachází v jejich částech. (Opatrno, Libochovice město, Dobkovičky, Litochovice n/L a Dubany). Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice Jako územní rezerva je v ose IV. transevropského multimodálního koridoru procházejícího Ústeckým krajem sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) Berlín – Praha – Brno – Vídeň s návazností na balkánsko-jadranská ramena a na radiálu Vídeň – Ostrava – Katovice – Varšava. (PRÚK) Jedná se o dlouhodobě územně hájený koridor vysokorychlostní tratě, jeţ vychází ze zpracované studie vysokorychlostních tratí v ČR. Územní koridor je vymezen v jednotné šířce 600m, aniţ byly detailně zjištěny střety v území. Územní ochrana koridoru tak omezuje funkční vyuţívání území a znemoţňuje rozvoj dotčených obcí včetně realizace záměrů, schválených v ÚPD jednotlivých obcí. Délka koridoru na území SO ORP Lovosice činí cca 14,954 km. Jeho průběh znázorňuje obrázek B4 v Příloze B. Hustota silniční a ţelezniční sítě na území SO ORP Lovosice je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě.

- 62 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kombinovaná doprava Lovosice jsou od roku 2006 centrem, jeţ zajišťuje kombinovanou dopravu silnice-ţeleznice3. Probíhá zde nakládka kontejnerů i kamionů na ţelezniční vagony, jeţ jsou směřovány do řady zemí, kupříkladu do Německa, Francie, Belgie, Švédska a dalších. Veřejná logistická centra (dále VLC) V rámci PÚR ČR 2008 byla oblast Ústí nad Labem – Lovosice zařazena do vymezené sítě veřejných logistických center napojených na ţelezniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce. V budoucnosti by měla poskytovat široké spektrum logistických sluţeb. Úkolem příslušných ministerstev a jiných ústředních úřadů je spolupracovat s kraji na výběru konkrétních lokalit v rámci pořizování ZÚR. Vodní doprava PÚR vymezuje v rámci IV. transevropského multimodálního koridoru jako koridor dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu koridor vodní dopravy VD1 v trase Pardubice – hranice SRN. Důvodem jeho vymezení je zabezpečení splavnosti Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. Ukládá MD v součinnosti s MŢP do roku 2010: a) Prověřit reálnost a účelnost splavnění a potřeb zlepšování parametrů vodních cest vyuţívaných včetně případného stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv. b) Prověřit moţnosti minimalizace dopadů splavnění na ţivotní prostředí. (PÚR ČR 2008) Labská vodní cesta, jeţ je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu dle evropské dohody AGN4, prochází východní hranicí území SO ORP Lovosice. Délka vodní cesty na území SO ORP Lovosice činí cca 9,8km. V současnosti je vyuţívaná pro nákladní a rekreační osobní dopravu v úseku (Pardubice) – Chvaletice – Ústí nad Labem – Hřensko – státní hranice. Větší vyuţití pro mezinárodní nákladní dopravu je podmíněné zkvalitněním podmínek celoroční splavnosti, coţ by umoţnilo přesun části objemů nákladní dopravy ze silnic na ekologicky šetrnější vodní dopravu. V této souvislosti se předpokládá výrazný rozvoj vyuţití přístavu Lovosice. Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází ţádné letiště a ani se výhledově nepředpokládá jeho vybudování.

3 V letech 1994–2004 existovala v trase Lovosice – Dráţďany (ţelezniční trať č. 090/815) kombinovaná doprava

systému RO-LA s terminály Lovosice a Dresden-Fridrichstadt. Pro překládku z vody na ţeleznici slouţilo logistické centrum Děčín. (PRÚK) 4 Součástí IV. TEN-T procházející Ústeckým krajem je řeka Labe, od říčního kilometru 102,2 Chvaletice po státní

hranici se SRN zařazená mezi dopravně vyuţívané vodní cesty (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě). Od roku 1997, kdy ČR podepsala Evrop-skou dohodu AGN, je Labe v označení E20 součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu. se sítí západoevropských vodních cest, umoţňující přes SRN přístup do států Beneluxu, severní Francie a do významných přímořských přístavů. (ÚAP ÚK 2009)

- 63 -


Indikátory

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

Podtéma Veřejná Dopravní Dostupnost dopravní obsluţnost ORP infrastruktura území Lovosice 0 0 -2 2 2 2 -1 -1 -1 1 1 1 -2 -1 1 -2 -1 1 1 2 2 1 2 -2 1 1 0 1

1 1 1 2

2 1 -2 0

2 2 0 2

2 2 1 2

1 1 -2 -

2 2 1 2 0 -1 1 1

2 2 1 2 1 0 1 1

2 2 2 1 -1 -2 1 0

2 1 0 1

2 1 1 1

2 2 -1 0

1 1 -1 1 1

2 2 0 1 1

-1 1 -2 1 0

Zdroj: IDOS, ÚAP ÚK (2009) 2 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy a železnici (zastávka/stanice) 1 - Bezprostřední napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici 0 – relativně dostupné napojení na silnici I. nebo II. třídy nebo na železnici -1 – omezená dostupnost silnice vyšší kategorie a železnice -2 – napojení na silnici nižší kategorie, absence dostupnosti železnice

- 64 -

Další jevy a komentáře Dostupnost II/247, ţeleznice I/15; ţelezniční stanice Špatné napojení částí obce Dostupnost I/15 II/237 II/237 II/247; ţelezniční stanice Dostupnost I/8; ţelezniční stanice I/15 Dostupnost D8 II/237 II/246, ţeleznice; ţelezniční stanice I/30, dostupnost ţeleznice II/46, II/237; ţelezniční stanice II/237 Dopravní uzel, centrum ORP; ţelez. st. II/247; ţelezniční stanice I/30; ţelezniční stanice I/15 I/30; ţelezniční stanice II/246 Dostupnost II/237 II/247 Dostupnost II/246; ţelezniční stanice I/15; ţelezniční stanice I/15, špatné napojení částí obce I/15, špatné napojení částí obce Dostupnost I/15; ţelezniční stanice dopravní odlehlost částí obce I/8 Dostupnost I/15 II/247

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Územím SO ORP Lovosice prochází IV. transevropský multimodální koridor Berlín Praha - Brno -Bratislava - Budapešť - Sofie – Istanbul. Dálnice D8 zprovozněná v převaţujícím rozsahu. Modernizovaný I. tranzitní ţelezniční koridor součást transevropské ţelezniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Celostátní ţelezniční trať č. 90 – spojení do krajského města a dalších center. Provozovaná labská vodní cesta - součást hlavních vnitrozemských vodních cest (AGN). Hustá silniční síť silnic I., II. a III. třídy.

SLABÉ STRÁNKY Nedostavěný úsek dálnice D8 Lovosice – Řehlovice.

v trase

Nevyhovující technický stav převáţné části silnic II. a významných silnic III. třídy. Nevyhovující technický stav regionálních ţelezničních tratí a jejich vybavení.

Omezené plavební podmínky na dolním toku Labe. Absence obchvatů, růst intenzity dopravy na průtahu centry obcí a zastavěným územím, růst znečištění ovzduší, hluku. Nedostatečně rozvinutá síť kvalitních cyklistických tras a samostatných cyklostezek.

PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Dokončení dálnice D8 - přímé kvalitní napojení Zpoţdění dostavby dálnice D8 Řehlovice – na krajské město, sníţení zátěţe silnic I. třídy Lovosice, nadměrné zatíţení stávajících silnic I/8 a I/30 mezinárodní kamionovou přepravou. I/8 a I/30 včetně dotčených sídel, růst nehodovosti. Modernizace ţelezničních tratí, zvýšení Další růst individuální automobilové dopravy atraktivnosti veřejné dopravy, pokles v důsledku nízké kvality a obsluţnosti území individuální automobilové dopravy. veřejnou hromadnou dopravou. Zlepšení podmínek splavnosti Labe – Odkládání rekonstrukce a modernizace (vybudování veřejného logistického centra) – stávající silniční sítě – další zhoršení vyuţití vodní cesty pro přepravu kontejnerů a technického stavu při rostoucí intenzitě kamionů (přístav Lovosice), sníţení zátěţe dopravy. pozemních komunikací nákladní dopravou. Tvorba integrovaných systémů veřejné Nedostatek finančních prostředků na přepravy – zvýšení její atraktivnosti. rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury. Vytvoření propojené sítě kvalitních Vedení cyklistických tras společně s cyklistických tras a jejich vybavení dalšími motorovou dopravou sniţuje bezpečnost sluţbami. provozu, kvalitu a míru vyuţitelnosti pro kaţdodenní i rekreační dopravu. Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie na rozvoj/modernizaci dopravní infrastruktury.

4.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj Ke dni 31. 12. 2000 ţilo v Ústeckém kraji 827 151 obyvatel. Ústecký kraj se řadí na 5. místo v počtu obyvatel (po hlavním městě Praha, Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském kraji) v rámci České republiky. V roce 2010 měl Ústecký kraj 836 198 obyvatel. Nejvíce obyvatel ţilo v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice a Chomutov, naopak

- 65 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. nejméně osob je v SO ORP Podbořany, Varnsdorf a Bílina. V roce 2010 je stále nejlidnatějším SO ORP Ústí nad Labem (14,5 % obyvatel kraje). Následuje SO ORP Teplice, které jsou jen nepatrně menším a jejich podíl je 13,0 %. Podbořany jsou naopak SO ORP s nejmenším podílem obyvatel, a to s 2 %. Od roku 2000 došlo pouze k 1,1 % nárůstu (o 9 047 osob). Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Největší nárůst zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem, a to 8,0 %. K největšímu poklesu obyvatelstva v relativním vyjádření došlo v SO ORP Bílina o 4,4%. V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel v SO ORP Most. V roce 2000 v SO ORP Lovosice měl 26 552 obyvatel, v roce 2010 evidoval 27 061 osob. V tomto období došlo k nárůstu o 1,9 % (o 509 osob). Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2000 – 2010

SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

Rok 2000 21885 79606 80955 44472 57838 40723 42808 26552 78455 15891 29791 33363 108024 118594 20799 27395 827151

2010 20929 80504 82100 44338 58807 40813 43740 27061 76461 16157 32172 34585 109056 121458 20651 27366 836198

Rozdíl mezi lety 2010 a 2000 Absolutně Relativně (%) -956 -4,4 898 1,1 1145 1,4 -134 -0,3 969 1,7 90 0,2 932 2,2 509 1,9 -1994 -2,5 266 1,7 2381 8,0 1222 3,7 1032 1,0 2864 2,4 -148 -0,7 -29 -0,1 9047 1,1

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP vyvíjel od roku 1971 do roku 2010. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý graf zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Do roku 1978 docházelo k prudkému nárůstu počtu obyvatel s mírným zrychlením ve druhé polovině 70. let, coţ odpovídá tehdejší pronatalitní politice státu a vývoji obyvatel v celé ČR. Poté následuje prudký pokles počtu obyvatel z důvodu migrace, jak vypovídá křivka grafu migračního salda aţ do roku 1981, kdy dochází k opětovnému nárůstu a v mírných periodách se počet obyvatel SO ORP Lovosice udrţuje aţ do roku 1986, kdy dochází k opětovnému prudkému poklesu. Tento jev se stabilizoval v roce 1992 a bez výraznějších změn setrvává aţ do roku 2007, kdy vidíme mírný pokles. Od roku 2007 dochází k nárůstu počtu obyvatel z důvodu migračního salda.

- 66 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Lovosice mezi lety 1971-2010

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav k 1. lednu.

Mezi ukazatele demografického vývoje patří hrubá míra přirozeného přírůstku, hrubá míra migračního salda a hrubá míra celkového přírůstku. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých osob. Migrační saldo udává rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob. Celkový migrační přírůstek je součet přirozeného přírůstku a migračního salda. Označení hrubá míra znamená, ţe se dané výsledky u jednotlivých ukazatelů vydělí středním stavem obyvatelstva a dále se vynásobí 1 000. Tyto ukazatele vysvětlují vývoj počtu obyvatel. Hrubá míra přirozeného přírůstku SO ORP Lovosice v roce 1975 dosahovala 9 ‰, poté došlo k poklesu. V roce 1980 se hrubá míra přirozeného přírůstku dostala do záporných hodnot, kde se pohybovala aţ do roku 2009 (výjimky roky 1974 a 2007). Od roku 1994 se přirozený přírůstek obyvatel vyvíjel proporcionálně. Hrubá míra migračního salda od roku 1974 došlo k výraznému poklesu. Největší pokles byl zaznamenán z roku 1977 do roku 1978, kdy se hrubá míra migračního salda pohybovala -24 ‰, coţ znamená, ţe počet vystěhovalých osob převaţuje nad přistěhovalými. Poté následoval růst migračního salda, od roku 1991 došlo k návratu do pozitivních hodnot. V roce 2004 došlo opět k výraznému poklesu do roku 2006, kdy došlo k výraznému vzestupu aţ na hodnotu 26 ‰, poté opět došlo k výraznému poklesu. Hrubá míra celkového přírůstku znázorňuje součet předchozích dvou měr. Její vývoj kopíruje vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku.

- 67 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lovosice

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva. Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Lovosice tvoří celkem 32 obcí s celkovým počtem 27 061 obyvatel. Od roku 2000 došlo k příbytku obyvatel o 509 osob (o 1,9 %). Centrem osídlení jsou kromě téměř desetitisícových Lovosic, také města Libochovice (3 587 obyvatel) a Třebenice (1 818 obyvatel), nejmenšími obcemi jsou Dlaţkovice, Černiv, Vlastislav, Lkáň a Sedlec, které mají do 200 obyvatel. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Jenčice (o 40,1 %) a Evaň (o 28,6 %). Ve čtyřech obcích došlo k poklesu obyvatel v relativním měřítku od 0,8 % do 8,8 %, přičemţ relativně nejvyšší pokles byl v obci Lkáň. K výraznému absolutnímu růstu došlo v obci Velemín (o 187 osob), naopak výrazný absolutní pokles byl zaznamenán v obcích Lovosice (o 666 osob) a Libochovice (o 215 osob). Blíţe viz tabulka B14 v Příloze B. Krátkodobý vývoj je znázorněn v následující tabulce. V období 2008 aţ 2010 došlo k růstu o 0,5 % obyvatel. Výrazný relativní pokles obyvatel byl naměřen v obcích Lhotka nad Labem a Dlaţkovice. Nejvýraznější relativní růst počtu obyvatel byl evidován v obcích Prackovice nad Labem, Černiv, Evaň.

- 68 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lovosice mezi lety 2008-2010


Rok 2008

2010

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) 9 6,4 61 4,6 -10 -2,7 -7 -6 17 6,1 5 3,3 16 3,4 15 5,4 18 5,3 -13 -3,4 -12 -2,2 18 5,7 -22 -8,2 -39 -1,1 -2 -1,3 -194 -2,1 -5 -1,4 -13 -1,9 -4 -0,6

141 1335 369 116 280 152 472 278 342 383 534 316 267 3626 157 9029 355 701 659

150 1396 359 109 297 157 488 293 360 370 522 334 245 3587 155 8835 350 688 655

571

613

42

7,4

440 188 285 271 688 1743 804 239 1416 305 145 326 26933

450 190 279 264 714 1818 831 250 1495 319 151 337 27061

10 2 -6 -7 26 75 27 11 79 14 6 11 128

2,3 1,1 -2,1 -2,6 3,8 4,3 3,4 4,6 5,6 4,6 4,1 3,4 0,5

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2008) / stav2008 * 100

Počet obyvatel je ovlivněn vývojem přirozeného přírůstku a migrací. Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených osob a počtem zemřelých za dané období (zpravidla 1 rok). Migrační saldo je rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými osobami. Jestliţe tyto hodnoty dosahují záporných hodnot, tzn., ţe počet obyvatel na daném území klesá. Celkový přírůstek, který vzniká součtem přirozeného přírůstku a migračního salda. Pro demografický vývoj v posledních letech SO ORP Lovosice je charakteristický úbytek počtu obyvatel přirozenou měnou (- 39) a přírůstek obyvatel migračním saldem (167). Celkový přírůstek je kladný, tj. počet obyvatel v SO ORP Lovosice roste z důvodu

- 69 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. migračního pohybu obyvatel. Nejvyšší kladné změny zaznamenaly obce Třebenice a Velemín, mnoho lidí se do těchto obcí přistěhovalo. Naopak výrazný pokles obyvatel zaznamenává obec Lovosice, ze které se lidé nejvíce odstěhovávají. Nejvíce osob vymírá v obci Libochovice. Tabulka č. 4.3.2: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Lovosice za období 2008 – 2009


7 48 12 3 5 2 5 9 8 10 6 9

4 36 7 8 1 7 10 5 4 16 7 4

3 12 5 -5 4 -5 -5 4 4 -6 -1 5

12 107 18 2 16 17 43 15 33 33 14 33

6 58 33 4 3 7 22 4 19 40 25 20

Migrační saldo 6 49 -15 -2 13 10 21 11 14 -7 -11 13

5

7

-2

21

41

-20

73 1 238 5

126 3 211 12

-53 -2 27 -7

186 5 432 47

172 5 653 45

14 0 -221 2

16

22

-6

33

40

-7

15

24

-9

39

34

5

11

13

-2

61

17

44

14 3 3 6 14 41 24 3 28 4 5 5

12 3 12 4 15 27 18 2 41 8 6 2

2 0 -9 2 -1 14 6 1 -13 -4 -1 3

32 4 6 10 121 162 93 14 181 28 21 16

24 2 3 19 94 101 72 4 89 10 14 8

8 2 3 -9 27 61 21 10 92 18 7 8

638

677

-39

1855

1688

167

Narození

Přirozený přírůstek

Zemřelí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

- 70 -

Přistěhovalí Vystěhovalí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Věková struktura Věková struktura obyvatelstva představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících moţné budoucí sociální hrozby a problémy. Věk je rozdělen do 3 kategorií, a to: do 14 let (předproduktivní obyvatelstvo), 15 - 64 let (produktivní obyvatelstvo), nad 65 let (poproduktivní obyvatelstvo). Věkové skupiny jsou vyjádřené v procentech. V Ústeckém kraji ţije 15,2 % osob ve věku do 14 let (v roce 2000 17,3 %), 71,1 % osob tvoří věkovou kategorii 15 aţ 64 let (v roce 2000 70,6 %) a 13,7 % osob je ve věku nad 65 let (v roce 2000 12,1 %). Jako hlavní indikátor pro jednotlivé SO ORP byl zvolen index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje podíl poproduktivní sloţky obyvatelstva, tj. ve věku 65 a více let, na sloţce předproduktivní, tj. obyvatelstvo ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Průměrně za Ústecký kraj v roce 2000 dosahoval index stáří hodnoty 70,0. Nejstarší obyvatelstvo vykazoval SO ORP Roudnice nad Labem s indexem stáří 95,7, za ní následuje SO ORP Lovosice (94,5). Nejvyšší podíl osob v produktivním věku, měl SO ORP Bílina 73,0. Nejmladší obyvatelstvo měl SO ORP Kadaň. Ve srovnání s rokem 2000 je z následující tabulky patrné výrazné stárnutí obyvatelstva kraje. Index stáří v roce 2010 v SO ORP Ústeckého kraje dosahuje hodnoty 90,0, tzn., ţe na jedno dítě připadá 0,9 osob starších 65 let. Obyvatelé v produktivním věku se pohybují okolo 70 % v celém Ústeckém kraji, z čehoţ SO ORP Lovosice jsou obcí s nejvyšším indexem stáří 111,0 a s nejniţším počtem obyvatel v produktivním věku a to 69 %. Zajímavostí je, ţe SO ORP Bílina, kde v roce 2000 byl nejvyšší podíl ve věkové skupině produktivního obyvatelstva, v roce 2010 dosahoval index stáří nejniţších hodnot (předpokladem by byl opačný stav) a celkově má největší podíl v předproduktivní sloţce obyvatel vzhledem ke všem ORP z Ústeckého kraje. Tabulka č. 4.3.3: Věková struktura SO ORP Ústeckého kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010

Věková skupina v 2000 (%) Věková skupina v 2010 (%) SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

16,9 17,0 18,1 18,6 17,4 15,9 17,1 15,7 18,8 17,3

73,0 70,3 71,1 71,7 70,6 70,7 69,4 69,5 70,6 70,1

10,1 12,6 10,8 9,7 12,0 13,5 13,5 14,8 10,5 12,5

16,9 15,1 15,2 15,1 14,9 14,5 15,1 14,7 15,2 15,5

70,9 71,0 72,3 72,8 71,2 70,7 71,1 69,0 72,0 70,1

12,2 14,0 12,5 12,1 14,0 14,8 13,8 16,3 12,8 14,4

Index stáří v 2000 59,4 74,3 59,7 52,1 69,3 85,0 79,1 94,5 56,0 72,4

15,7

69,3

15,0

14,9

69,7

15,4

95,7

102,9

18,1 16,4

70,2 71,0

11,7 12,6

16,0 15,0

70,8 70,8

13,1 14,2

64,4 77,3

81,8 94,9

17,3

70,5

12,2

15,5

70,8

13,8

70,6

89,1

18,0 17,4

69,8 70,2

12,2 12,4

15,8 15,5

70,6 71,2

13,5 13,3

67,5 71,4

85,7 86,2

17,3

70,6

12,1

15,2

71,1

13,7

70,0

90,0

<= 14

15 - 64

65+

<= 14

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu.

- 71 -

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 71,8 92,8 82,2 80,0 93,9 101,7 91,9 111,0 84,5 93,4

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

Věkovou strukturu SO ORP Lovosice tvořilo v roce 2000 15,7 % osob ve věku do 14 let, 69,5 % ve věku od 15 do 64 let a třetí věkovou kategorii 14,8 %. V tomto roce index stáří SO ORP Lovosice dosahoval hodnoty 95. Nejvyšší hodnoty indexu stáří zaznamenaly v obcích Podsedice (192) a Keblice (190). Na jedno dítě tedy připadá 1,9 osob nad 65 let. Nejmenší hodnoty indexu stáří byly evidovány v obcích Číţkovice (60) a Slatina (65). V roce 2010 je vidět, ţe dochází ke stárnutí populace, protoţe dochází ke sníţení dětské sloţky a ke zvýšení počtu především poproduktivní sloţky. Předproduktivní sloţka je tvořena 14,7 % osob, produtivní sloţku představuje 69 % obyvatel a poproduktivní sloţku reprezentuje 16,3 % obyvatel. se index stáří zvýšil na hodnotu 111. Nejvyšší hodnoty indexu stáří byly naměřeny v obcích Dlaţkovice (256) a Klapý (155). Nejniţší hodnoty byly v obcích Lukavec (48) a Chotiměř (58). Největší pokles indexu stáří naměřily v obcích Keblice (o 84), Chodovlice (o 79) a Podsedice (o 75). Naopak největší růst indexu stáří dosáhly obce Dlaţkovice (o 102), Klapý (o 89).

- 72 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.4: Věková struktura obcí SO ORP Lovosice k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010


Věková skupina v 2000 Věková skupina v 2010 Index Index (%) (%) stáří v stáří v 2000 2010 <= 14 15 - 64 65+ <= 14 15 - 64 65+ 16,9 69,0 14,1 13,3 77,3 9,3 83,3 70,0 19,3 69,0 11,7 17,6 70,0 12,4 60,3 70,3 12,2 66,3 21,5 12,3 70,2 17,5 177,3 143,2 11,9 69,7 18,3 8,3 70,6 21,1 153,8 255,6 9,5 73,6 16,9 14,1 65,0 20,9 177,3 147,6 10,1 73,9 15,9 14,6 73,9 11,5 157,1 78,3 12,5 75,7 11,8 13,9 67,4 18,6 94,6 133,8 12,2 73,5 14,3 19,5 69,3 11,3 117,2 57,9 13,2 70,8 16,0 13,6 69,7 16,7 120,6 122,4 10,2 70,5 19,3 13,5 72,2 14,3 190,0 106,0 18,4 69,4 12,2 10,2 74,1 15,7 66,3 154,7 11,4 73,1 15,5 16,5 68,0 15,6 135,5 94,5 11,3 72,2 16,5 18,4 65,7 15,9 145,8 86,7 17,2 66,4 16,4 14,2 67,7 18,1 95,6 127,3 11,8 70,0 18,2 14,8 72,3 12,9 155,0 87,0 15,9 70,8 13,3 14,3 68,3 17,4 83,8 121,4 16,2 66,9 16,9 17,7 73,7 8,6 104,1 48,4 14,7 69,9 15,3 17,6 67,7 14,7 104,2 83,5 12,0 64,9 23,0 15,0 68,2 16,8 191,7 112,2 15,6

69,7

14,8

15,2

70,6

14,2

94,9

93,5

13,7 15,4 14,8 18,3 17,1 16,9 13,8 17,1 14,1 16,2 16,8 13,7 15,7

64,1 70,4 65,2 69,9 66,7 68,2 70,3 65,8 72,6 69,6 68,5 74,1 69,5

22,2 14,2 19,9 11,9 16,2 14,9 15,9 17,1 13,2 14,2 14,8 12,2 14,8

16,7 16,8 12,5 15,2 13,6 14,2 14,3 18,8 14,2 15,0 12,6 18,7 14,7

67,1 69,5 71,0 71,6 71,7 67,8 67,7 69,6 70,8 73,4 72,8 67,4 69,0

16,2 13,7 16,5 13,3 14,7 18,0 17,9 11,6 15,1 11,6 14,6 13,9 16,3

162,5 92,3 134,2 65,0 94,9 87,9 115,1 100,0 93,5 87,5 88,0 89,5 94,5

97,3 81,3 131,4 87,5 108,2 126,7 125,2 61,7 106,1 77,1 115,8 74,6 111,0

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

Školství V SO ORP Lovosice se nachází 18 mateřských škol, které se nacházejí v 15 obcích, a 14 základních škol, které jsou evidovány v 10 obcích. Více mateřských škol je v obcích Libochovice (2), Lovosice (3). Více základních škol se nachází v obcích Libochovice (2) a Lovosice (4). V polovině obcí (16 obcí) chybí mateřské a základní školy. Školské zařízení není v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň,

- 73 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany. Tabulka č. 4.3.5: Síť základních a mateřských škol v obcích SO ORP Lovosice

Název obce Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem

Libochovice

Lkáň

Lovosice

Mateřská škola (počet dětí)

Základní škola (počet dětí)

ne Základní škola a mateřská škola Číţkovice (60) ne

ne Základní škola a mateřská škola Číţkovice (160) ne Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a ne Školní jídelna, Dlaţkovice, příspěvková organizace (96) ne ne ne ne Mateřská škola Chotěšov p.o. (20) ne Mateřská škola Chotiměř (17) ne ne ne ne ne Základní škola a Mateřská škola Základní škola a Mateřská Klapý (35) škola Klapý (60) Mateřská škola Křesín (20) ne ne ne Základní škola praktická, Mateřská škola Libochovice (90) Libochovice, příspěvková organizace (55) Základní škola J. E. Turkyně a Mateřská škola Polze (32) Základní umělecká škola Libochovice (650) ne ne Speciální základní škola a Mateřská škola Lovosice (101) Praktická škola, Lovosice, příspěvková organizace (130) Mateřská škola Lovosice (112) Základní škola Lovosice (240) Základní škola Lovosice (660) Mateřská škola Lovosice (120)

Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice

ne Mateřská škola se školní jídelnou Malé Ţernoseky, příspěvková organizace (33) Základní škola a mateřská škola Podsedice (20) ne Mateřská škola Radovesice (30) ne ne ne Základní škola a Mateřská škola Sulejovice (35)

- 74 -

Základní škola Antonína Baráka Lovosice (400) ne ne Základní škola a mateřská škola Podsedice (60) ne ne ne ne ne Základní škola a Mateřská škola Sulejovice (60)


Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany

Základní a mateřská škola Třebenice, příspěvková organizace (105) Základní škola a Mateřská škola Třebívlice (37) ne Základní škola a Mateřská škola Velemín (46) Mateřská škola Vchynice, příspěvková organizace (20) ne ne

Základní a mateřská škola Třebenice, příspěvková organizace (475) Základní škola a Mateřská škola Třebívlice (195) ne Základní škola a Mateřská škola Velemín (200) ne ne ne

Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, k 30. srpnu 2010

Mezi další školské zařízení patří Základní umělecké školy v obcích Libochovice a Lovosice. Středoškolské zařízení v SO ORP Lovosice, např. Střední odborná škola Libochovice, Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice a Praktická škola Dlaţkovice. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení vyššího typu se nachází v Litoměřicích (Městská nemocnice), Roudnici nad Labem (Krajská zdravotní, a.s. – Masarykova nemocnice) a Ústí nad Labem (Podřipská nemocnice s poliklinikou). V Lovosicích se nachází ambulantní pohotovostní péče Podřipské nemocnice s poliklinikou, která má sídlo v Roudnici nad Labem. V SO ORP Lovosice se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři, viz tab. 4.3.6. V SO ORP Lovosice se nachází domovy důchodců, charity, centra pro zdravotně postiţené, pečovatelské sluţby, pečovatelské sluţby, domovy sociální péče, azylové domy, diagnostický ústav sociální péče v obci Číţkovice. Domovy důchodců se vyskytují v obcích Libochovice, Číţkovice a Chotěšov, blíţe viz tab. 4.3.6. Obec Lovosice má vytvořený 2. komunitní plán péče na období 2009 - 2013. Mezi oblasti sociální pomoci a péče patří tyto cílové skupiny: děti a mládeţ, osoby ohroţené drogou a péče o seniory a zdravotně postiţené osoby. Komunitní plán je provázán se Strategickým plánem rozvoje města Lovosice na období 2008 - 2013. Mezi cíle komunitního plánu patří podpora a rozvoj stávajících sluţeb, zvýšení informovanosti občanů o sociálních sluţbách a sluţbách souvisejících sluţbách, sníţení vzniku rizik sociálně patologických jevů.

- 75 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.6 Síť zdravotnických zařízení, lékařských sluţeb a sluţeb sociální péče v SO ORP Lovosice

Název obce Černiv

Lékařské a zdravotnické sluţby ne 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

Číţkovice

Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem

Libochovice

Lkáň

detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost ne detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé ne ne ne ne ne ne ne ne ne 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa ne Sdruţená ambulantní zařízení

Lovosice

Detašované pracoviště nemocnice 8 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 3 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

9 samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa

Lukavec Malé Ţernoseky

ne Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

- 76 -

Sociální sluţby a péče ne Domov důchodců Dům s pečovatelskou sluţbou Diagnostický ústav sociální péče Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje ne ne ne ne Domov sociální péče ne ne ne ne ne ne Domov důchodců Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje ne Dům s pečovatelskou sluţbou Klub důchodců Občanské sdruţení Šance Svaz postiţených civilizačními chorobami Svaz tělesně postiţených SONS – oblastní pobočka Litoměřicko Domov sociální péče – denní pobyt Sdruţení pro pomoc mentálně postiţeným ČR Farní charita Pečovatelská sluţba Centrum pro zdravotně postiţené Ústeckého kraje ne ne

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice

Třebenice

Třebívlice

Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

ne

ne

ne

ne ne ne ne ne Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a mládeţ Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost ne ne ne

ne ne ne ne ne

ne

ne

ne ne ne ne ne

Zdroj dat: MŠMT, výpis z rejstříku škol a školských zařízení k 1. 9. 2010. MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k 1. 9. 2010. http://www.lovosice.net/files/pro_obcany/mapa_szs.pdf

Veřejný a kulturní ţivot obcí Z hlediska vybavení území SO ORP Lovosice zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je moţné konstatovat, ţe sportovní zařízení jsou koncentrovány převáţně ve větších obcích. V Lovosicích se nachází mnoho příleţitostí pro vyuţití volného času aktivním způsobem. Jedná se především o nově vybudovanou in-line a běţeckou dráhu v prostoru lesoparku "Osmička", která je téţ vhodná k romantickým procházkám, příjemnému odpočinku v blízkosti řeky Labe a dalším nesportovním aktivitám. V Libochovicích je multifunkční oranţové hřiště, které je převáţně vyuţíváno místní základní školou. Dále se v tomto SO ORP se nachází hojný počet turistických tras a cyklostezek a sportovních zařízení (plavecký bazén, hřiště, tenisové kurty a atletické areály). V Libochovicích je v plánu dobudovat Areál zdraví (součástí bude dětské hřiště, skatepark, asfaltový okruh pro in-line brusle) a postavit další sportoviště. V obci Lukavec se staví víceúčelová hala. Z dotazníkového průzkumu lze spolkový ţivot a veřejné dění v řešené lokalitě celkově povaţovat za pestrý. Lidé v SO ORP Lovosice jsou spíše aktivní, tzn., ţe rádi organizují společenské akce a účastní se jich. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu ţen, důchodců apod. Mezi

- 77 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. kulturní střediska SO ORP Lovosice patří kulturní středisko „Lovoš“ v Lovosicích, kulturní středisko Tři Lípy v Libochovicích. V Lovosicích se pořádá hudební festival rockové hudby Altros Rockfest, kde se účastní především místní skupiny. Kulturní ţivot je spojen s místními kulturními památkami (např. zámek Lovosice, zámek Libochovice, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Házmburk v Libochovicích).

- 78 -


Indikátory Podtémata Obec


Sociodemografické podmínky

Demosociální situace a sídelní struktura

0 2 -2 0 -1 -1 0 0 -1 -2 0 0 -2 1 -1 1 -1 0 1 -1 -1 -2 -2 -2 0 2 1 0 1 0 -1 -1 0

Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika 2 2 -1 -1 1 1 1 1 0 -1 -1 1 -1 -1 0 -1 1 -1 0 1 0 -1 -1 -1 1 1 1 2 1 1 1 1 1

- 79 -

-2 2 -2 1 -2 -2 0 -1 -2 -2 1 -1 -2 2 -2 2 -2 0 1 -2 -1 -2 -2 -2 0 2 1 -1 1 -1 -2 -2 -1



SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rostoucí počet obyvatel v obcích Číţkovice, Velemín, Třebenice a Prackovice nad Labem způsobených migrací obyvatel. Velmi příznivá věková struktura je v obcích Černiv, Číţkovice, Chotiměř, Lhotka nad Labem, Lukavec a Úpohlavy, kde je nízký index stáří (převaţují děti a produktivní obyvatelé). Výraznější přirozený přírůstek obyvatel za sledovanou dekádu byl naměřen v obcích Chotiměř a Vrbičany, ale za poslední dva sledované roky byl výraznější přirozený přírůstek obyvatel v obcích Lovosice, Třebenice a Číţkovice. Dobrá vybavenost občanskou infrastrukturou je v obcích Číţkovice, Libochovice, Lovosice, Třebenice.

SLABÉ STRÁNKY SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří v celém Ústeckém kraji, největší problémy jsou v obcích Dlaţkovice, Klapý, Evaň. Celkově by se dalo říci, ţe obyvatelstvo v SO ORP Lovosice stárne. Klesá procento obyvatel v produktivním věku, ale i procento obyvatel věkové skupiny do 14 let. Nejvíce obyvatel ubývá v obcích Lovosice a Lhotka nad Labem, je to způsobeno odstěhováním obyvatel. V obci Libochovice dochází k vymírání obce. Nedostatečná vybavenost občanskou infrastrukturou je v obcích Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Vlastislav a Vrbičany.

PŘÍLEŢITOSTI Suburbanizace Lovosic do okolních obcí.

HROZBY Pokračování procesu stárnutí. Je nutné zajistit péči o seniory, jak terénní, tak residenční.

Postavit zdravotnické zařízení (chybí v tomto Zavření školských zařízení SO ORP). nedostatečnému počtu ţáků.

4.4

kvůli

Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíţ uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších ţivotně důleţitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v ţivotě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je téţ určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými sloţkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2001, další proběhne v roce 2011. Bytový fond V roce 2001 měl Ústecký kraj 358 491 bytů. Největší počet bytů byl v SO ORP Ústí nad Labem (51 203 bytů) a v SO ORP Teplice (48 304 bytů). Sledovaný SO ORP Lovosice evidoval 11 833 bytů, tzn., ţe patří mezi ORP Ústeckého kraje s nejmenším počtem bytů. SO ORP Lovosice obsahuje 3 % bytového fondu Ústeckého kraje. V období 2001 - 2009 byly zaznamenány změny v Ústeckém kraji o 9 339 bytů (o 2,61 %) a v SO ORP Lovosice o 433 bytů (o 3,7 %). Největší absolutní nárůst bytového fondu byl naměřen v SO ORP Ústí nad Labem (o 1 418 bytů), naopak k nejmenšímu absolutnímu nárůstu bytového fondu došlo

- 80 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v SO ORP Varnsdorf (o 4,8 %) a Roudnice nad Labem (o 4 %). V roce 2009 činil bytový fond Ústeckého kraje 367 830 bytů. V roce 2009 SO ORP Lovosice evidoval 12 266 bytů. Tabulka č. 4.4.1: Bytový fond obcí v SO ORP Lovosice v období 2001-2009

ORP Ústeckého kraje Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

Počet bytů (SLDB)

Nárůst bytů za období 20012009

Nárůst (%)

8994 34042 34548 18177 24621 17721 20063 11833 33496 7163 13774 13508 48304 51203 8761 12283

143 941 722 669 920 236 410 433 390 196 555 385 1176 1418 422 323

1,589949 2,764232 2,089846 3,680475 3,736648 1,331753 2,043563 3,659258 1,164318 2,736284 4,029331 2,850163 2,434581 2,769369 4,816802 2,629651

358491

9339

2,605086

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.

Ústecký kraj zaznamenal v období 2001 - 2009 nárůst bytové výstavby o 9 339 bytů (o 2,61 %), v SO ORP Lovosice došlo ke zvýšení bytů o 433 bytů, coţ je o 3,66 %. SO ORP Lovosice v roce 2001 měl 11 833 bytů. Do roku 2009 došlo k 3,7 % nárůstu bytů (o 433 bytů) a SO ORP Lovosice měl v roce 2009 tedy 12 266 bytů. K největšímu absolutnímu nárůstu bytů za sledované období nastalo v obcích Lovosice (o 122 bytů), Velemín (o 53 bytů) a Číţkovice (o 36 bytů). Výrazné relativní nárůsty byly naměřeny v obcích Slatina (o 17 %), Vlastislav (o 17 %), Dlaţkovice (o 15 %) a Úpohlavy (o 13 %). Bytová výstavba nebyla realizována v obcích Černiv, Evaň, Lkáň a Sedlec.

- 81 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond obcí v SO ORP Lovosice v období 2001 - 2009

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Ústecký kraj

Počet bytů (SLDB) 77 474 226 55 145 82 169 105 151 161 240 194 106 1557 82 3895 135 295 341 227 202 91 111 109 311 873 398 106 571 137 84 123 11833 358491

Nárůst bytů za období 2001-2009 0 36 1 8 0 1 14 11 15 2 3 2 6 15 0 122 11 7 16 7 4 0 1 19 6 28 10 14 53 5 14 2 433 9339

Nárůst (%) 0,00 7,59 0,44 14,55 0,00 1,22 8,28 10,48 9,93 1,24 1,25 1,03 5,66 0,96 0,00 3,13 8,15 2,37 4,69 3,08 1,98 0,00 0,90 17,43 1,93 3,21 2,51 13,21 9,28 3,65 16,67 1,63 3,66 2,61

Zdroj: ČSÚ, SLDB, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009.

Stáří domovního fondu V Ústeckém kraji bylo v roce 2001 evidováno 102 862 domů. Podíl domů postavených v jednotlivých obdobích je vyváţený a je kolem 25 %. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 26 %, mezi lety 1920 aţ 1940 byl 25 %, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 28 %, a v období let 1981 aţ 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v SO ORP Šluknov a Varnsdorf, nejméně starých domů je v SO ORP Most. Nejvíce novostaveb se vyskytuje

- 82 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v SO ORP Most, Roudnice nad Labem a Podbořany. Ve sledovaném SO ORP Lovosice byl podíl starých domů 23,8 % a podíl novostaveb činil 21,5 % bytového fondu. Tabulka č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v relativním vyjádření (v %)

SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

do 1919 23,8 33,6 14,9 23,1 30,1 20,0 25,7 23,8 8,9 22,4 24,6 37,6 42,9 30,2 21,7 41,2 24,1 26,1

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 28,9 29,3 29,1 18,5 29,2 32,5 23,2 30,9 21,5 28,0 22,8 38,6 25,7 28,1 21,8 32,9 14,8 48,0 21,5 32,1 17,7 35,1 25,9 15,3 25,3 13,8 26,2 22,6 30,5 27,0 20,7 18,0 25,8 28,5 24,9 27,8

1981-2001 18,1 18,9 23,5 22,9 20,4 18,7 20,5 21,5 28,2 24,0 22,5 21,2 18,0 21,0 20,8 20,1 21,6 21,2

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

V SO ORP Lovosice bylo v roce 2001 evidováno 5 582 domů, coţ představuje 5,4 % domovního fondu Ústeckého kraje. Podíl domů postavených do roku 1919 činil 24 %, mezi lety 1920 aţ 1940 bylo postavěno 22 % domovního fondu, v období od roku 1946 do roku 1980 dosahoval počet postavených domů 33 %, a v období let 1981 aţ 2001 představovaly novostavby 21 % domovního fondu. Největší zastoupení starých domů se nachází v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţdice, Lukavec, naopak nejméně jich je v obcích Lovosice, Sedlec. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v obcích Lovosice, Chotiměř, Vrbičany, Jenčice, Sedlec a Lhotka nad Labem.

- 83 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lovosice v relativním vyjádření (v %)


do 1919 29,3 20,0 29,4 42,5 21,6 33,3 23,0 14,9 24,0 32,0 27,1 28,9 16,9 19,9 27,5 11,7 42,3 14,4 24,6 46,6 26,8 20,7 26,4 34,2 12,2 27,7 32,7 31,5 33,5 19,8 41,2 18,1 23,8

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 17,1 26,8 23,0 28,7 10,1 42,2 22,5 30,0 33,0 29,5 13,7 35,3 13,3 39,8 16,4 49,3 15,4 26,9 17,5 36,9 14,2 36,8 18,6 33,0 25,4 26,8 17,4 36,2 33,3 17,6 25,7 44,9 34,0 12,4 38,7 28,4 18,2 36,0 23,3 11,6 14,8 35,2 10,3 36,2 18,7 34,1 16,4 23,3 25,4 37,6 21,4 32,4 16,5 28,6 15,1 24,7 28,1 18,4 33,3 26,0 15,7 25,5 21,7 44,6 21,8 32,9

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

- 84 -

1981-2001 26,8 28,3 18,3 5,0 15,9 17,6 23,9 19,4 33,7 13,6 21,9 19,6 31,0 26,5 21,6 17,7 11,3 18,5 21,2 18,5 23,2 32,8 20,9 26,0 24,9 18,5 22,2 28,8 19,9 20,8 17,6 15,7 21,5


Indikátory Podtéma Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

Bydlení

Vývoj bytového fondu -1 1 0 0 -2 0 2 2 2 -1 0 0

Stáří a kvalita bytového fondu k 2001

-2 1 -2 2 -2 -1 2 2 2 -1 -1 -1

0 1 2 -2 -1 1 2 2 2 0 1 1

1 -2 -2 0 2 -1 1

2 2 -1 2 -2 -1 1

0 0 -1 1 0 0 -1 2 0 0 0 0

0 -1 -2 -2 2 -1 0 -1 2 2 0 2 -1

-2 1 2 0 0 2 0 -1 1 -2 -1 -2 2

0

-1

1

1 0 -2 1 0 -1 1 -1

- 85 -



SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem. Vysoký nárůst bytového fondu, především díky individuální výstavbě rodinných domů, zejména v obcích Číţkovice, Dlaţkovice, Chotiměř, Slatina, Úpohlavy a Vlastislav (obce jsou v blízkosti větších obcí, např. Lovosice, Třebenic a Libochovic). Vysoké zastoupení domů vystavěných mezi lety 1946 aţ 1980, zejména v obci Chotiměř. Mnoho novostaveb (stavby postavené v letech 1981-2001) bylo postaveno v obcích Jenčice, Sedlec, Lhotka nad Labem.

SLABÉ STRÁNKY Stagnace bytové výstavby v obcích Černiv, Evaň, Lkáň, Sedlec. Vysoké zastoupení domů vystavěných do roku 1919 v Dlaţkovice, Lukavec, kde je zároveň velmi nízké zastoupení domů vystavěných mezi lety 1981 aţ 2001.

PŘÍLEŢITOSTI Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Odkoupení stavebních parcel od pozemkového fondu. V řadě obcí se provádí zasíťování pozemků.

HROZBY Pozemky ve vlastnictví soukromníků nebo pozemkového fondu (špatně se získávají). Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby. Stárnutí bytového fondu, např. v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţkovice, Lukavec. Stagnace rozvoje obcí zhledem k omezeným investicím do bydlení.

Výrazně více stavebních parcel pro rodinné domky je v obcích Číţkovice, Chotěšov, Křesín, Lkáň, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice a Velemín.

4.5

Stavební parcely nejsou v obcích Chotiměř, Lhotka nad Labem, Malé Ţernoseky, Třebenice, Vchynice. Zájem o pozemky není v obci Děčany.

Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němţ regenerují tělo nebo mysl. Rekreace je někdy povaţována také za synonymum pro oddech nebo osvěţení. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umoţňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn sluţeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Rekreační potenciál regionu SO ORP Lovosice zaujímá velmi atraktivní polohu, nachází se blízko Českého Středohoří, okresního města Litoměřic a Terezína. V této lokalitě se nachází hojný počet turistických tras, cyklostezek a sportovních zařízení (plavecký bazén, hřiště, tenisové kurty a atletické areály). Mezi přírodní lákadla SO ORP Lovosice patří řeky Labe a Ohře, Ţernosecké jezero, oblast Podřipska, Českého Středohoří (vrch Milešovka), Polabí. Kolem Lovosic vedou např. naučné stezky Lovoš, Borečský vrch a Radobýl. Historické památky SO ORP Lovosice představují například zámek v Lovosicích, zámek v Libochovicích, hrad Skalka ve Vlastislavi, hrad Házmburk v Libochovicích, zámek v Dlaţkovicích, zámek v Lukavci, zámek v Třebívlicích, zámek ve Velemíně, zámek ve Vrbičanech, zřícenina pseudogotického letohrádku Windsor v Siřejovicích, středověký hrad na vrchu Košťál v Jenčicích. V Třebenicích se nachází Muzeum Českého granátu. V Lovosicích je rozhledna Lovoš. V blízkosti SO ORP Lovosice se nachází město Litoměřice, které je známé pořádáním kaţdoroční výstavy „Zahrada Čech“, a město Terezín, kde je památník obětem koncentračního táboru.

- 86 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ubytovací kapacity V roce 2010 bylo evidováno 20 ubytovacích zařízení v SO ORP Lovosice. Mezi časté typy ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Lovosice patří turistické ubytovny a penziony. Velká část ubytovacích zařízení provozuje svoji činnost celoročně. V SO ORP Lovosice se nejčastěji vyskytují ubytovací zařízení s kapacitou v rozmezí méně neţ 10 pokojů. Celkové ubytovací kapacity jsou v SO ORP Lovosice nejvíce soustředěny v obcích Třebenice, Libochovice, Lovosice, kde jsou lokalizovány hrady a zámky. Tabulka č. 4.5.1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Lovosice

Název HOTEL ZLATÝ ZAJÍC ZÁMECKÁ UBYTOVNA UBYTOVNA SOKOLOVNA HOTEL LEV

Kategorie Penzion Turistická ubytovna Turistická ubytovna

Libochovice Libochovice Libochovice

Hotel ***

Lovosice

RESTAURACE „U KAŠPARA“ DOMOV MLÁDEŢE

Penzion

Lovosice

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Turistická ubytovna Penzion Turistická ubytovna

Lovosice

Turistická ubytovna

Prackovice nad Labem

Turistická ubytovna Penzion Turistická ubytovna

Sulejovice Třebenice Třebenice

Turistická ubytovna Penzion

Třebenice Třebenice

Penzion Penzion

Třebenice Třebívlice

Penzion

Velemín

Turistická ubytovna

Velemín

SAUNA LOVOSICE UBYTOVNA TODEZ PENZION KOCUROV UBYTOVNA TJ LOVOCHEMIE POHOSTINSTVÍ U KORUNY UBYTOVNA TODEZ ZÁMEK AMADEUS UBYTOVNA TJ SOKOL TŘEBENICE UBYTOVNA SUTOM HOSTINEC – PENSION – U HAVLŮ PENZION AV PENSION „U SV. PETRA A PAVLA“ PENZION S RESTAURACÍ ORÁČ TURISTICKÁ CHATA NA LOVOŠI

Obec

Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice

Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2008. http://www.meulovo.cz/ubytovani-v-lovosicich-a-okoli/d-1620/p1=1599, k 8. 9. 2010.

V roce 2010 se nachází v SO ORP Lovosice 20 ubytovacích zařízení, z toho 1 hotel *** (Lovosice), 8 penzionů. 9 turistických ubytoven a 2 ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Ubytovací zařízení jsou v obcích Libochovice (3), Lovosice (7), Prackovice nad Labem (1), Sulejovice (1), Třebenice (5), Třebívlice (1), Velemín (2).

- 87 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.5.1: Typy turistických zařízení v SO ORP Lovosice Hotel, motel, botel *** 10%

Penzion

5%

Turistická ubytovna Ostatní hromadná zařízení jinde neuvedená 40% 45%


V SO ORP Lovosice se nachází 20 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 736 lůţek. Hotel *** má kapacitu 47 lůţek. V penzionech je evidováno 172 lůţek. Turistické ubytovny představují ubytovací zařízení s největšími kapacity, v SO ORP Lovosice v těchto zařízeních je 465 lůţek. Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná obsahují 52 lůţek. V obci Libochovice jsou 3 ubytovací zařízení, ve kterých je 89 lůţek. V Lovosicích existuje 7 ubytovacích zařízení, které mají celkovou kapacitu 330 lůţek. V Třebenicích stojí 5 ubytovacích zařízení, které obsahuje 152 lůţek. Po jednom ubytovacím zařízení je v obcích Prackovice nad Labem (30 lůţek), Sulejovice (84 lůţek), Třebívlice (11 lůţek) a Velemín (40 lůţek). Obrázek č. 4.5.2: Počet lůţek v obcích SO ORP Lovosice v roce 2010 350

330

300 250

200 150 100

152 89

50

84 30

11

40

0


Ústecký kraj má v současné době k dispozici 377 ubytovacích zařízení, ve kterých se nachází 19 243 lůţek. V okrese Litoměřice je evidováno 59 ubytovacích zařízení, kde je k dispozici 3 226 lůţek. V SO ORP Lovosice se nachází 20 ubytovacích zařízení, které představují 736 lůţek. Podíl ubytovacích zařízení SO ORP Lovosice je 5,3 % na Ústeckém

- 88 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. kraji a 33,9 % na okrese Litoměřice. Podíl lůţek SO ORP Lovosice je 3,8 % na Ústeckém kraji a 22,8 % na okrese Litoměřice. Tabulka č. 4.5.2: Srovnání počtu ubytovacích zařízení a počtu lůţek v rámci různých územních jednotek za rok 2010 Ústecký kraj Počet ubytovacích zařízení Počet lůţek

Okres Litoměřice

377 19 243

SO ORP Lovosice

59 3 226

Podíl SO Podíl SO ORP ORP Lovosice na Lovosice na kraji (%) okrese (%)

20 736

5,3 3,8

33,9 22,8

Zdroj: kraj a okres - ČSÚ, Městská a obecní statistika, SO ORP – vlastní zpracování, k 8. 9. 2010.

V roce 2000 se ubytovalo v hromadných zařízeních cestovního ruchu v Ústeckém kraji více neţ 393 458 turistů, v roce 2009 to bylo jen 335 939 turistů, návštěvnost kraje tedy poklesla o více neţ 15 %. Výrazně poklesl i počet přenocování ve sledovaných letech o více neţ 55 %. Klesá i podíl zahraničních návštěvníků ubytovaných v různých typech ubytovacích zařízení. Zatímco v roce 2000 se ubytovalo 45 % zahraničních návštěvníků, v roce 2009 klesl počet ubytovaných zahraničních turistů na 31 %. Podíl zahraničních turistů klesá i co se týká počtu přenocování v ubytovacích zařízeních ze 44 % v roce 2000 na 27 % v roce 2009. Vývoj návštěvnosti a počtů přenocování dokladuje tabulka B20 v Příloze B. Z hlediska celkové návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení a délky ubytování turistů v Ústeckém kraji jsou jak v roce 2000, tak v roce 2009 turisty nejvíce vyuţívány ostatní hromadná zařízení, hotely ***, kempy a penziony. Nejméně turistů je ubytovaných v hotelech *, hotelech garni. Obrázek č. 4.5.3: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Ústeckém kraji Hotel, motel, botel **** Počet příjezdů hostů 2000 Hotel, motel, botel ***

z toho rezidenti

Hotel, motel, botel **

Počet příjezdů hostů 2009

Hotel, motel, botel *

z toho rezidenti

Hotel garni ****,***,**,*

Počet přenocování 2000

Penzion

z toho rezidenti

Kemp

Počet přenocování 2009

Chatová osada

z toho rezidenti

Turistická ubytovna 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Ostatní hromadná zařízení jinde neuvedená

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009. Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky.

Za sledované období 2000 - 2009 byl největší počet příjezdů hostů v okrese Děčín, naopak nejméně v okrese Louny. Okres Litoměřice, ve kterém se nachází sledovaný SO ORP Lovosice, je průměrný v počtu příjezdů hostů (okolo 50 tis. osob). Okres Litoměřice zaznamenal největší absolutní (o 13 226 osob) i relativní nárůst (o 31 %) příjezdů hostů.

- 89 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kromě okresu Litoměřice a Chomutov byly naměřené úbytky v počtu příjezdů hostů, největší pokles byl evidován v okrese Louny (o 58 %). V letech 2000 - 2009 nejvíce hosti nejvíce přenocovali v okresech Teplice a Děčín, naopak nejméně v Mostu. Ve většině okresů došlo k poklesu počtu přenocování, největší pokles byl zaznamenán v okresu Ústí nad Labem (o 80 %) a Most (o 74 %). Jediný růst byl zaznamenán v okrese Louny, který v počtu příjezdů značně klesá. Ve sledovaném okrese Litoměřice došlo k poklesu počtu přenocování o 25 % (o 54 785 osob). Celkově v Ústeckém kraji došlo k poklesu počtu příjezdů hostů (o 15 %) a v počtu přenocování (o 48 %). Tabulka č. 4.5.3: Vývoj návštěvnosti v jednotlivých okresech Ústeckého kraje za období 2000 2009

Okres

Počet příjezdů hostů Rozdíl mezi Rok lety 2009 a 2000 2000

2009

Abs.

Počet přenocování Rozdíl mezi Rok lety 2009 a 2000

Rel (%)

2000

2009

Abs.

Rel (%)

Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí n. L.

102 248 64 789 42 726 24 667 33 672 67 895 57 461

83 639 70 239 55 952 10 327 26 399 49 782 39 601

-18 609 5 450 13 226 -14 340 -7 273 -18 113 -17 860

-18 8 31 -58 -21 -27 -31

434 595 256 545 220 757 143 593 187 014 514 023 371 715

200 376 182 119 165 972 165 972 49 052 274 631 76 152

-234 219 -74 426 -54 785 22 379 -137 962 -239 392 -295 563

-54 -29 -25 16 -74 -47 -80

Ústecký kraj

393 458

335 939

-57 519

-15

2 128 242

1 114 274

-1 013 968

-48

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika.

- 90 -


Indikátory Podtéma Obec


Rekreační potenciál a jeho vyuţití

Rekreace

Velikost a struktura ubyt. kapacit

-1 0 -1 0 -1 -1 -1 -1 0 -1 0 -1 0 2 -1 2 0 0 -1 1 0 -1 0 0 1 2 2 -1 1 0 0 0

0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 2 0 1 2 0 2 1 1 0 1 1 0 1 1 1 2 2 0 1 1 1 1

0

1

- 91 -

Další jevy a komentáře -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 2 -2 -2 -2 1 -2 -2 -2 -2 1 2 1 -2 1 -2 -2 -2 -2


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Zvyšující se počet návštěvníků okresu. Vhodná zeměpisná poloha – v blízkosti České Středohoří, řeka Labe, města Litoměřice, Terezín, Ústí nad Labem, místní hrady a zámky. Hojný počet turistických a cyklistických stezek.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečný počet ubytovacích zařízení. Nedostatečné pokrytí různých ubytovacích zařízení (zejména vyšší kategorie). Většina nemovitých kulturních památek (např. hrady) má pouze lokální význam.

PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Rozšířit ubytovací zařízení (kapacity). Znečištění prostředí, přírodní katastrofa. Zaměřit se na ubytování vyšších kategorií. Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj. Vyuţít ekonomické krize – nalákat české turisty na cestování po republice. Rozvoj agroturistiky (ekofarmy).

- 92 -


5 Ekonomický pilíř 5.1


Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Lidé jsou nejčastěji zaměstnáni v organizacích zabývajících se průmyslem, zemědělstvím, stavebnictvím a obchodem. Co se týká průmyslu, je nejvýznamněji zastoupen průmysl chemický, automobilový a potravinářský. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele SO ORP Lovosice patří 6 podniků, které mají nad 100 zaměstnanců, jedná se především o průmyslové podniky, které mají dlouholetou tradici v tomto kraji. Mezi největší podniky (nad 500 zaměstnanců) patří Lovochemie, která je největším výrobcem hnojiv v České republice, a TRCZ, která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, který je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů.

- 93 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.1.1: Přehled subjektů (právnických osob) se 100 a více zaměstnanci, které mají ústředí v obcích SO ORP Lovosice

Obchodní jméno

Sídlo

LOVOCHEMIE, a.s.

Lovosice

TRCZ, s.r.o

Lovosice

AOYAMA AUTOMOTIVE Lovosice FASTENERS Czech, s.r.o. GLANZSTOFF - Lovosice BOHEMIA, s.r.o.

Počet Zaměření společnosti zaměstnanců 500 - 999 Největší výrobce hnojiv v České republice, v současné době je hlavním zaměřením výroba a prodej dusíkatých a vícesloţkových hnojiv v tuhé i kapalné formě. 500 - 999 Výrobce automobilových dílů. Současný výrobní sortiment tvoří především multifunkční ovladače, bezpečnostní pásy a další komponenty slouţící k zajištění aktivní a pasivní bezpečnosti ve vozidlech. 250 - 499 Výrobce spojovacích součástek pro automobilový průmysl. 250 - 499

LAFARGE CEMENT, a.s.

Číţkovice

100 - 199

OPAVIA - LU, s.r.o. (Deli)

Lovosice

100 -

Výrobce technického viskozového kordového vlákna pro výrobu pneumatik a hydraulických hadic, kalcinovaný síran sodný. Hlavní výrobce cementu v České republice. Výrobkové portfolio tvoří portlandské cementy, portlandské struskové cementy, portlandské směsné cementy, maltovinové pojivo Multibat PLUS a vápenec pro odsíření. Výrobce, prodejce a nákupčí trvanlivého pečiva, trvanlivých cukrovinářských a pekárenských výrobků.

Zdroj: Ústav územního rozvoje, 2007. Pozn.: Registr ekonomických subjektů eviduje pouze zaměstnavatele, kteří ČSÚ poskytli informace. Výčet firem tak nemusí být zcela vyčerpávající.

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity Ústeckého kraje byla v roce 2005 hodnoty 163, v roce 2008 se zvýšila na 164,7 a v roce 2010 míra podnikatelské aktivity klesla na 162,2. Nejvyšší hodnoty míry podnikatelské aktivity za celé sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejniţší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Míra podnikatelské aktivity SO ORP Lovosice se pohybuje kolem hodnoty 176. Vývoj míry podnikatelské aktivity se od roku 2005 do roku 2008 mírně zvyšoval, po té nastal mírný pokles naměřené aktivity.

- 94 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.1.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje


Míra podnikatelské aktivity 2005 2008 121,6 125,5 177,7 189,5 150,3 148,9 141,6 138,7 199,3 201,9 139,3 142,1 174,4 175,1 176,2 176,4 147,2 150,5 149,4 146,0 202,0 198,9 147,7 150,2 160,0 162,0 167,4 169,1 156,3 153,7 174,9 165,5 163,0 164,7

2010 125,4 186,7 146,1 136,7 193,1 144,6 170,4 174,4 151,4 140,8 192,0 147,0 160,6 168,2 147,1 159,3 162,2

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu. Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

SO ORP Lovosice měl v roce 2005 míru podnikatelské aktivity 176,2, v roce 2008 klesla míra podnikatelské aktivity 176,4 a v roce 2010 byla naměřena míra podnikatelské aktivity 174,4. Největší míru podnikatelské aktivity v roce 2005 měly obce Radovesice (237), Třebenice (214), naopak nejmenší míru podnikatelské aktivity naměřila obce Dlaţkovice (120). V roce 2008 byla největší míra podnikatelské aktivity opět v Radovesicích (225). Nejmenší hodnota této míry byla naměřena opět v obci Chodovlice (125), Chotěšov (138) a Dlaţkovice (138). V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosaţena v obcích Třebívlice (222) a Radovesice (221), naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Chodovlice (108) a Lkáň (113). Nejvýraznější růst míry podnikatelské aktivity za celé období nastal v obcích Jenčice (o 26). Nejvýraznější pokles míry podnikatelské aktivity za celé sledované období vznikl v obci Vlastislav (o 79). Míra podnikatelské aktivity stagnovala v obcích Lovosice a Lukavec.

- 95 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice


Míra podnikatelské aktivity [‰] 2005 2008 154,4 177,3 143,0 143,1 161,1 154,5 120,4 137,9 192,0 203,6 128,4 125,0 145,7 137,7 184,9 169,1 176,1 198,8 159,9 151,4 171,3 174,2 146,0 158,2 191,0 187,3 211,3 208,8 131,6 146,5 162,6 164,7 163,7 160,6 187,3 192,6 166,9 165,4 144,2 145,4 237,0 225,0 182,9 164,9 163,0 161,4 152,8 136,5 153,7 161,3 213,6 208,3 210,5 202,7 165,9 154,8 192,0 194,9 148,6 173,8 208,3 172,4 179,2 193,3 176,2 176,4

2010 154,4 137,9 154,3 145,5 198,6 108,1 147,0 190,8 196,6 148,7 162,8 148,9 202,5 204,2 113,2 164,9 163,7 191,2 176,9 136,4 220,5 145,1 176,7 151,5 157,5 202,6 221,7 118,4 189,4 169,9 129,0 170,7 174,4

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

- 96 -


5.2

Trh práce

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti ukazuje stav a vývoj nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). Vyjadřuje se v procentech. Míra nezaměstnanosti Ústeckého kraje od roku 2005 postupně klesala z 16,5 % na 10,3 % do roku 2008. V roce 2009 se projevila hospodářská recese (míra nezaměstnanosti 12,8 %), která nejvíce postihla ORP Kadaň (růst míry nezaměstnanosti o 4,6 %), Podbořany (o 4,4 %), Chomutov (o 3,3 %), Varnsdorf (o 3,3 %), Rumburk (o 3,1 %). Nejmenší míra nezaměstnanosti po celou sledovanou dobu je v SO ORP Roudnice nad Labem, Litoměřice a Lovosice. Naopak největší míra nezaměstnanosti od 16,5 % do 16,0 % je v SO ORP Varnsdorf, Rumburk a Litvínov. V SO ORP Lovosice klesala míra nezaměstnanosti od 11,6 % na hodnotu 8,3 % naměřenou v roce 2008, v roce 2009 došlo ke vzestupu míry nezaměstnanosti na 10,7 %. Naměřené hodnoty za SO ORP Lovosice byly menší neţ průměr v rámci Ústeckého kraje. Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje


2005 17,2 14,5 18,4 16,4 12,6 24,4 15,4 11,6 23,3 14,2

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 16,4 14,6 11,3 13,9 12,2 10,1 16,8 13,4 10,5 13,4 9,2 6,9 11,4 9,7 7,9 23,0 19,4 14,8 14,3 11,9 9,2 11,1 10,0 8,3 22,4 17,5 12,7 13,4 10,5 8,5

2009 13,7 12,5 13,8 11,5 10,1 16,0 11,7 10,7 15,1 12,9

12,5

11,3

10,0

8,1

10,0

18,0 15,5 14,1 15,5 17,7 16,5

17,5 14,8 13,8 15,4 16,7 15,5

14,7 12,5 12,2 13,8 13,6 12,9

13,1 10,0 10,1 13,2 10,3 10,3

16,2 11,7 12,2 16,5 13,0 12,8

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry.

Míra nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2008 klesla na 8,3 %, ale v roce 2009 se projevila hospodářská recese (TRCZ Lovosice propouštěl své zaměstnance a Glanzstoff – Bohemia zaznamenal pokles přijímání nových pracovníků) s nárůstem míry nezaměstnanosti na 10,7 %. Za celou sledovanou dobu, tj. od roku 2005 do roku 2009 byly největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Lovosice postiţeny obce Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. S výjimkou Děčan (1 396 obyvatel) se jedná o malé obce, kde se podíl nezaměstnanosti nejvíce ukazuje. Nejniţší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla naměřena

- 97 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v roce 2005 v obci Černiv (26,5 %), naopak nejniţší nezaměstnanost byla v roce 2008 v Siřejovicích (2 %). Tabulka č. 5.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice


2005 26,5 10,9 16 8,6 10,7 13,4 13,5 10,1 8,3 19,6 13,8 17

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 23,7 23,2 14,6 10,2 9,6 6,5 13,7 14,4 18,7 13 9,5 9,5 10,9 8,7 6,7 11,2 7,3 7,3 13,1 12,6 10 11,7 10 8,3 8,9 7,8 8,7 14,4 15,6 14,9 13,1 9,9 7,6 15,5 13,1 11,7

2009 21,9 8,9 21,4 9,3 12,3 9,7 14,7 10,6 10,3 18,1 8,8 13,9

12,5

11,2

13,7

5,9

9,7

10,8 16,5 11,4 16,1

12,1 16,5 10,6 16,6

9,8 16 9,1 14,1

8,3 14,8 7,5 14

11 19,5 9,6 20,8

8,5

7,5

7,6

6,6

8,9

14

11,8

11,4

8,2

11,3

13,6

11,9

10,8

11

16,9

12,7 8,4 8,5 19 8,6 9,2 13,9 6,4 11,1 6,2 8,4 17,3

14,3 7,7 7,1 16,9 6,5 8,7 14,9 7,5 9,7 7,5 9,8 18,7

13,5 8,9 5,1 19,4 6,4 8,7 13,5 7,8 10,2 5,4 14 17

9,5 4,7 2 16,1 6,2 7,1 12,4 6,3 8,7 4,3 11,1 11,2

10,7 7,3 5,7 21,3 8 9,1 13,6 7,3 10,4 8 9,8 15,9

11,6

11,1

10

8,3

10,7


- 98 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl nezaměstnaných ţen V měřítku celého Ústeckého kraje dosahoval podíl nezaměstnaných ţen za celé sledované období vyšších hodnot neţ u muţské sloţky populace. Podíl nezaměstnaných ţen se zvyšuje do roku 2008, v roce 2009 dochází k jeho poklesu. Podíl nezaměstnaných ţen byl v roce 2005 51,1 %, v roce 2006 činil 51,7 %, v roce 2007 se zvýšil na 53,4 %, v roce 2008 dále vzrostl na 54,2 % a v roce 2009 se sníţil na 50,9 %. V roce 2009 se tento podíl vyrovnává dopadem ekonomické recese, která výrazně postihla i muţe. Nejmenší podíl nezaměstnaných ţen v roce 2009 vykazují SO ORP Podbořany (46,7 %), Rumburk (47 %), Ústí nad Labem (48,6 %), dále SO ORP Varnsdorf, Ţatec s hodnotami niţšími neţ 50 %, z čehoţ vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Bílina (54,3 %), Roudnice nad Labem (53,4 %), Děčín (53,3 %). Vývoj nezaměstnanosti ţen SO ORP Lovosice kopíruje průměr Olomouckého kraje. Tabulka č. 5.2.3: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v SO ORP Ústeckého kraje


Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] 2006 2007 2008

2005

2009

54,7 51,8 50,7 50,1 52,2 50,9 52,1 53,4 50,9 49,3

54,7 52,9 51,1 49,8 52,6 52,1 52,7 52,6 51,7 49,2

58,0 54,4 53,1 53,1 53,2 53,0 55,2 55,0 53,5 49,7

59,7 56,4 54,1 54,4 52,2 53,8 54,8 55,9 54,5 49,4

54,3 53,3 50,8 50,9 50,8 52,2 50,7 51,3 52,4 46,7

53,4

54,8

54,6

56,5

53,5

46,2 53,9 49,9 47,5 50,4 51,1

46,7 54,2 49,9 49,7 51,3 51,7

47,8 56,5 51,0 52,5 51,9 53,4

47,1 57,2 53,6 51,2 51,3 54,2

47,0 51,3 48,6 49,4 49,5 50,9


Na území SO ORP Lovosice mezi lety 2005 aţ 2008 přetrvávala situace, kdy evidované ţeny tvořily vyšší podíl ve vykazované míře nezaměstnanosti. S příchodem ekonomické krize v roce 2009 se zvýšil mezi uchazeči o práci podíl muţů, propouštělo se totiţ především ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Podíl nezaměstnaných ţen tak byl niţší neţ podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší zastoupení ţen mezi uchazeči o zaměstnání v roce 2009 bylo v obcích Radovesice (76,7 %) a Křesín (74,7 %). Naopak nejniţší zastoupení nezaměstnaných ţen je v obcích Dlaţkovice (26,8 %) a Klapý (29,5 %).

- 99 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v obcích SO ORP Lovosice


2005 60,6 50,4 50,3 31,3 36,9 52,9 58,3 59,9 65,0 45,9 55,1 61,2

Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%] 2006 2007 2008 65,3 66,1 58,8 52,7 50,8 59,0 52,3 54,6 59,7 11,5 43,8 43,8 36,8 35,1 34,9 54,0 57,8 43,7 67,5 65,2 74,4 63,3 58,1 35,3 63,2 67,8 64,7 49,0 48,0 62,4 51,5 47,4 38,4 63,2 59,4 76,2

2009 55,9 46,8 50,8 26,8 34,0 43,5 56,5 52,6 56,4 45,4 29,5 74,7

43,9

51,8

75,8

78,7

63,0

50,6 39,8 54,3 40,8 56,7 47,5

49,7 48,0 53,0 37,4 57,8 56,3

53,2 54,1 57,2 44,0 59,7 55,6

55,5 60,7 54,7 40,9 60,2 64,9

50,9 56,7 50,0 41,7 56,6 55,2

54,2

53,2

49,5

52,4

45,4

64,1 71,2 74,3 74,0 48,8 62,8 46,7 50,0 51,6 53,4 49,3 48,8

61,4 73,7 74,6 68,5 46,9 55,8 46,2 46,5 47,1 40,2 61,6 51,9

61,3 64,5 62,1 77,4 47,2 52,7 47,6 58,8 47,0 38,2 59,3 55,9

72,8 69,4 54,3 68,9 44,8 55,7 59,8 52,0 47,1 40,7 67,0 57,4

76,7 64,5 64,3 61,6 39,7 59,2 52,8 48,7 50,2 54,6 57,0 50,2

53,4

52,6

55,0

55,9

51,3


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Nezaměstnanost se liší podle délky jejího trvání na krátkodobou (do 12 měsíců) a na dlouhodobou (nad 12 měsíců). Nezaměstnanost nad 12 měsíců se nazývá téţ jako trvalá, která přináší řadu dopadů, jak na společnost, tak i na jedince. Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců na počtu uchazečů celkem.

- 100 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ústecký kraj zaznamenal pokles podílu nezaměstnaných osob z 51,8 % na 31,9 % v období 2005 aţ 2009. Dlouhodobě nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob zaznamenaly SO ORP Litvínov, Most a Bílina. Mezi SO ORP s niţším podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob patří Litoměřice, Podbořany a Lovosice. SO ORP Lovosice se pohyboval v niţších hodnotách neţ je za celý Ústecký kraj. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl naměřen v SO ORP Litvínov (64,9 %) v roce 2005 a 2007. Nejmenší podíl dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán v roce 2009 v SO ORP Podbořany (20,9 %). Největší pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných byl v SO ORP Most (o 27 %), v tomto ORP se počet dlouhodobě nezaměstnaných pohyboval v nejniţších hodnotách v rámci Ústeckého kraje. Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Ústeckého kraje


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 2009 59,8 53,9 57,9 51,1 34,8 46,5 45,9 42,0 41,6 31,0 51,8 53,1 51,3 43,3 30,6 50,5 52,0 50,8 42,1 25,8 39,0 39,6 38,3 33,1 26,4 64,9 64,5 64,9 58,8 41,0 48,4 48,6 48,3 44,4 26,1 40,7 38,7 39,6 40,0 31,0 62,2 62,0 61,8 50,9 35,2 39,8 42,2 39,5 35,6 20,9 47,6

47,8

46,0

43,3

29,8

53,3 52,7 47,1 50,5 46,6 51,8

51,7 49,1 47,7 51,3 50,5 51,5

50,7 51,5 49,3 48,2 48,5 51,1

44,7 46,0 46,5 46,4 42,3 45,5

35,5 31,1 34,0 35,7 27,5 31,9


Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných osob (73 %) bylo evidováno v obci Lhotka nad Labem v roce 2008. Naopak obec Sedlec v roce 2008 nevykazovala dlouhodobě nezaměstnané osoby. Jedná se o malé obce, kde se nezaměstnanost rychle projeví. Nejniţší hodnoty za sledované období byly naměřeny v obcích Sedlec, Siřejovice, Vlastislav a Vchynice. Vyšší hodnoty dlouhodobě nezaměstnaných byly zaznamenány v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov. Zajímavý vývoj zaznamenala obec Chodovlice, kdy v roce 2005 evidovali 1,6 % osob dlouhodobě nezaměstnaných, v dalším roce následoval růst o více neţ 40 %. Významné zvýšení dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Lhotka nad Labem v roce 2008, kde v dalším roce došlo k největšímu sníţení nezaměstnaných osob. Významné sníţení dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Vrbičany a Černiv.

- 101 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Lovosice


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 2009 49,5 51,8 52,4 72,3 38,0 48,0 45,1 41,2 36,8 31,2 43,1 42,4 48,0 43,6 44,5 52,9 29,4 21,1 49,1 64,4 30,9 39,2 40,8 41,5 25,3 1,6 44,9 49,9 29,6 29,4 56,2 51,4 52,5 58,8 31,3 28,4 42,0 51,2 45,1 39,7 64,4 49,1 53,0 28,8 44,7 35,0 38,9 30,1 46,3 31,8 43,5 43,9 32,2 27,4 13,4 41,1 49,4 48,3 50,5 44,6 46,0

30,0

36,2

73,0

30,8

36,7 36,4 43,2 43,1 29,6 40,4

28,9 29,3 42,0 44,7 27,9 47,6

38,6 52,7 40,6 47,0 16,8 35,4

36,3 58,5 37,6 37,1 37,9 46,5

26,9 42,7 30,5 38,9 30,9 31,1

43,4

47,6

41,4

37,0

28,4

41,2 13,8 21,5 28,8 36,8 40,8 40,9 32,5 36,5 25,0 19,1 47,8

47,1 16,2 22,9 45,6 30,1 37,0 38,5 31,4 30,4 19,0 14,0 33,2

48,6 11,7 14,9 44,4 27,8 40,5 41,1 47,7 32,0 35,3 13,8 46,2

47,7 0,0 14,1 44,5 34,4 43,6 48,0 30,1 35,8 28,3 18,6 67,3

38,3 14,4 2,0 33,3 26,4 31,8 41,5 26,1 26,9 11,3 15,1 35,3

40,7

38,7

39,6

40,0

31,0


Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo znamená, kolik osob se uchází o jedno volné pracovní místo, neboli značí zájem o volnou pracovní pozici. V Ústeckém kraji se hlásilo 26 osob na 1 volné pracovní místo, v roce 2006 bylo 16 zájemců, v roce 2007se sníţil počet zájemců na 9 osob, v roce 2008 se hlásilo na 7 zájemců na 1 volné pracovní místo a v roce 2009 vzrostl počet zájemců o pracovní místo na 23 osob. Nejvíce osob se

- 102 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. hlásilo na 1 volné pracovní místo v letech 2005 aţ 2007 v SO ORP Litvínov, poté v letech 2008 a 2009 evidoval nejvíce zájemců o pracovní místo SO ORP Rumburk, kde v roce 2009 dosahoval počet zájemců o práci téměř 105. Nejméně uchazečů o zaměstnání bylo v SO ORP Roudnice nad Labem. SO ORP Lovosice dosahovala menšího zájmu (kromě roku 2007) o pracovní pozici neţ jak byla mapována situace celého kraje. Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje

SO ORP

Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2005 2006 2007 2008 2009

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

56,5 30,6 38,0 18,1 22,8 88,9 20,2 13,2 38,4 22,2

25,9 21,6 14,2 10,9 11,0 44,1 10,9 14,0 19,3 13,2

15,6 15,4 6,1 5,0 8,1 20,4 5,6 12,7 9,1 6,5

12,3 15,4 5,1 4,1 7,4 14,5 5,1 6,5 6,8 6,2

57,4 38,4 21,1 24,3 13,1 37,6 19,8 13,3 18,8 14,6

14,3

8,5

4,4

2,5

11,0

19,4 30,6 16,3 16,3 40,3 25,8

14,9 19,5 12,2 11,7 21,1 15,5

14,6 10,8 7,4 12,2 9,0 8,7

19,2 8,9 6,7 11,6 7,9 7,2

104,5 40,8 17,2 41,1 21,1 22,8


Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst Ústeckého kraje se mezi lety 2006 aţ 2007 zvyšoval, poté v roce 2008 došlo ke sníţení počtu obsazených pracovních míst. Ve sledovaném období se pohyboval od 299 667 do 291 289. Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Ústí nad Labem, Teplice, Most, kde počet obsazených pracovních míst neklesl pod 30 000. Naopak nejméně obsazených pracovních míst se nachází v SO ORP Podbořany, Varnsdorf, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do 8 000. Výraznější růst počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2006 aţ 2009 byl naměřen v SO ORP Ţatec (o 14 %). Výraznější pokles počtu obsazených míst byl evidován v SO ORP Litvínov (o 15 %), Podbořany (o 12 %).

- 103 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.8: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje

Počet obsazených pracovních míst SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

2006 8470 25627 28216 17237 20084 14248 13729 8738 30865 5626 10092 10205 35376 54671 7220 9263 299667

2007 8635 25567 28809 18197 20077 14305 14035 8880 32094 5818 10092 10635 36123 56465 7568 11219 308519

2008 8487 24965 28584 16732 19898 13857 13824 8958 33149 5263 10201 10167 37520 56393 7159 11953 307110

2009 8443 23357 26931 16739 19133 12049 13126 8739 32041 4962 10058 9215 35515 53857 6565 10559 291289

Rozdíl mezi lety 2006 aţ 2009 v relativním vyjádření [%] -0,32 -8,86 -4,55 -2,89 -4,74 -15,43 -4,39 0,01 3,81 -11,80 -0,37 -9,70 0,39 -1,49 -9,07 13,99 -2,76

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.: Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve sluţebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

SO ORP Lovosice v roce 2006 měl 8 738 obsazených pracovních míst, v roce 2007 bylo 8 880 obsazených pracovních míst, v roce 2008 vykazoval 8 958 obsazených pracovních míst a v roce 2009 bylo obsazených 8 739 pracovních míst. Nejvíce obsazených pracovních míst vykazují obce Lovosice, Libochovice a Číţkovice, naopak nejméně míst obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Lkáň a Sedlec, kde se počet pohybuje do 10, u těchto obcí je relativní vyjádření rozdílu mezi lety 2006 aţ 2009 zkreslující způsobené právě menším počtem obsazených pracovních míst. Výraznější relativní růst obsazených pracovních míst byl naměřen v obcích Lhotka nad Labem, naopak výraznější relativní pokles obsazených pracovních míst nastal v obcích Vchynice, Prackovice nad Labem, Chotiměř.

- 104 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.9: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Lovosice

Počet obsazených pracovních míst Obec 2006 Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

2007

2008

2009

Rozdíl mezi lety 2006 aţ 2009

2 481 21 52 4 10 50 40 6 25 83 37 16 1017 7 5510 37 57 49 89 146 0 45 101 161 185 139 16 174 113 37 28

9 481 22 1 4 6 55 35 12 13 85 50 19 1096 8 5624 36 69 52 78 137 4 45 112 147 234 147 21 179 35 34 30

10 522 22 55 4 6 57 36 15 19 78 54 23 1012 8 5632 44 92 53 74 117 6 46 117 121 253 162 25 192 30 42 31

10 430 22 55 5 4 58 20 23 19 76 59 116 993 2 5457 47 95 47 39 125 7 93 138 134 242 130 11 184 24 37 37

Absol. 8 -51 1 3 1 -6 8 -20 17 -6 -7 22 100 -24 -5 -53 10 38 -2 -50 -21 7 48 37 -27 57 -9 -5 10 -89 0 9

8738

8880

8958

8739

1

Rel. (%) 400 -10,6 4,8 5,8 25 -60 16 -50 283 -24 -8,5 59,5 625 -2,4 -71,4 -1 27 66,7 -4,1 -56,2 -14,4 700* 106,7 36,6 -16,8 30,8 -6,5 -31,2 5,7 -78,8 0 32,1 0

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1. 12. danému roku. Pozn.:Do počtu zaměstnanců nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve sluţebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pozn.: * jedná se o orientační hodnotu.

5.3

Daňová výtěţnost

Daňová výtěţnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěţnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níţ je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu

- 105 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Daňová výtěţnost Ústeckého kraje byla v roce 2008 8 238 507 Kč a v roce 2009 se sníţila o 818 198 Kč, a tedy dosahovala výše 7 420 309 Kč. Průměrná daňová výtěţnost Ústeckého kraje za rok 2008 činila 9 860 Kč na obyvatele. V roce 2009 průměrná daňová výtěţnost obcí Ústeckého kraje dosáhla 8 870 Kč na obyvatele. Došlo tedy ke sníţení o 980 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl způsoben především sníţením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele v Ústeckém kraji mají SO ORP Ústí nad Labem (9 990 Kč) a Kadaň (9 830 Kč). Výrazně podprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele Ústeckého kraje mají SO ORP Rumburk (7 350 Kč) a Lovosice (7 690 Kč). Sledovaný SO ORP Lovosice evidoval v roce 2008 daňovou výtěţnost 259 986 Kč, následný rok došlo k poklesu o 51 984 Kč na hodnotu 208 002 Kč. Daňová výtěţnost na obyvatele činila v roce 2008 9 630 Kč, v roce 2009 byla sníţena na 7 690 Kč. Pokles byl o 1 940 Kč, coţ je největší v rámci celého Ústeckého kraje. Tabulka č. 5.3.1: Daňová výtěţnost SO ORP Ústeckého kraje v letech 2008 a 2009


Daňová výtěţnost (v tis. Kč) 2008

2009

Rozdíl

196014 781858 856252 445247 558872 381019 401848 259986 832792 154465 281814 294927 1040502 1271468 191649 289793 8238507

177324 700263 741481 435909 492948 330151 363318 208002 735300 138323 257086 254179 960814 1213100 164009 248101 7420309

-18689 -81595 -114771 -9338 -65925 -50868 -38530 -51984 -97492 -16142 -24728 -40748 -79688 -58368 -27640 -41692 -818198

Daňová výtěţnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 9,39 9,72 10,45 10,03 9,45 9,33 9,21 9,63 10,89 9,54 8,78 8,50 9,53 10,51 9,31 10,59 9,86

8,47 8,70 9,03 9,83 8,38 8,09 8,31 7,69 9,62 8,56 7,99 7,35 8,81 9,99 7,94 9,07 8,87

-0,92 -1,02 -1,41 -0,20 -1,07 -1,24 -0,90 -1,94 -1,28 -0,98 -0,79 -1,15 -0,72 -0,52 -1,37 -1,53 -0,98

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

Průměrná daňová výtěţnost SO ORP Lovosice v roce 2009 byla 7 690 Kč na obyvatele. Nadprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele přitom zaznamenaly obce Vlastislav, Siřejovice, Slatina, kde hodnoty neklesly pod 10 000 Kč, naopak nejniţší hodnoty daňové výtěţnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Chotiměř, Libochovice a Vrbičany. U většiny obcí došlo v období 2008 aţ 2009 k poklesu, kromě obcí Siřejovice, Slatina a Vrbičany. K nejvýraznějšímu růstu daňové výtěţnosti došlo v obci Vrbičany, kde se zaznamenal růst o 5 230 Kč z hodnoty 8 610 Kč na hodnotu 13 840 Kč. K výraznějšímu poklesu daňové výtěţnosti na obyvatele evidovaly obce Lovosice, Číţkovice a Lhotka nad Labem.

- 106 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.3.2: Daňová výtěţnost obcí v SO ORP Lovosice

Název obce Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice

Daňová výtěţnost (v tis. Kč) 2008

2009

Rozdíl

Daňová výtěţnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl

1323 13787 3778 1029 2587 1303 4119 2088 2791 2982 4398 3163

1231 9591 3567 939 2349 1183 3616 1928 2617 2710 3967 2876

-91 -4196 -210 -90 -238 -120 -504 -161 -174 -272 -431 -287

8,88 9,90 10,05 9,35 9,01 8,80 8,53 7,38 7,95 8,06 8,42 9,61

8,21 6,87 9,94 8,61 7,91 7,54 7,41 6,58 7,27 7,33 7,60 8,61

-0,67 -3,03 -0,11 -0,74 -1,10 -1,27 -1,12 -0,80 -0,68 -0,73 -0,83 -1,00

2202

1683

-518

9,10

6,87

-2,23

29104 1526 106284 2802

23714 1434 72589 2605

-5390 -92 -33695 -197

8,07 9,60 11,91 8,19

6,61 9,25 8,22 7,44

-1,46 -0,35 -3,69 -0,75

5426

5219

-208

7,74

7,59

-0,16

6359

5564

-795

9,53

8,49

-1,04

4424

4241

-183

7,45

6,92

-0,53

3732 1587 2780 2554 5397 14265 6778 2261 12573 2378 1335 2873

3260 1448 2863 2697 5207 12808 5854 1969 11626 2311 2090 2244

-473 -139 83 144 -190 -1456 -923 -291 -947 -67 755 -629

8,48 8,22 9,82 9,67 7,80 7,86 8,44 9,23 8,76 7,62 8,61 8,76

7,24 7,62 10,26 10,22 7,29 7,05 7,04 7,88 7,78 7,25 13,84 6,66

-1,24 -0,60 0,44 0,54 -0,51 -0,81 -1,40 -1,35 -0,98 -0,38 5,23 -2,10

259986

208002

-51984

9,63

7,69

-1,94

Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

- 107 -


Indikátory Podtéma Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice



-1 -1 -1 -2 0 1 -1 -2 -2 -2 0 -2 1 1 -2 0 -1 1 0 -2 -2 -1 2 -1 -1 0 -1 1 1 0 2 -1 -1

- 108 -


Trh práce

0 -1 0 -1 2 -2 -1 2 2 -1 0 -1 2 2 -2 0 0 2 1 -2 2 -1 1 -1 0 2 2 -2 2 0 -2 1

-2 0 -2 -2 0 1 0 -2 -2 -2 2 -2 1 1 -2 0 -2 1 0 -1 -1 2 2 -2 1 0 -2 1 1 2 2 -2

-1 -2 1 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -2 -2 1 -1 -2 -2 -1 -2 -2 -2 2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2

1

0

-2



SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj průmyslové zóny v Lovosicích. Niţší míra nezaměstnanosti je v obcích Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Niţší podíl dlouhodobě nezaměstnaných SO ORP Lovosice v rámci Ústeckého kraje. Vyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Třebívlice a Radovesice. Nadprůměrná daňová výtěţnost v obcích Vlastislav, Siřejovice, Slatina, kde hodnota neklesla pod 10 000 Kč.

SLABÉ STRÁNKY Zaměření na upadající zemědělskou výrobu. Nevyhovující struktura učebních a studijních oborů. Vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov. Nejmenší daňová výtěţnost SO ORP Lovosice v rámci Ústeckého kraje.

PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Moţnost rozvoje cestovního ruchu (České Ukončení činnosti několika významných Středohoří). zaměstnavatelů by měla za následek zvýšení míry nezaměstnanosti. Blízkost Ústí nad Labem, Litoměřic a dalších Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných větších měst pro zajištění dalších pracovních postupná ztráta lidského kapitálu. příleţitostí. Rozvoj drobných i rozsáhlejších Nedostatek pracovních příleţitostí ohroţující podnikatelských aktivit. stabilizaci obyvatelstva.

- 109 -


6 Souhrn a vyváţenost pilířů 6.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Lovosice se nachází řada loţisek nerostných surovin zpravidla menšího rozsahu. V současnosti probíhá těţba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o loţiska vápence, štěrkopísků a stavebního kamene a polodrahokamů. Těţba nerostných surovin má převáţně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury. Vodní reţim Území SO ORP Lovosice spadá do povodí Ohře a Dolního Labe. Pouze část území je vymezena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho vyuţívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.). Krajina vyţaduje protipovodňová opatření. Hygiena ţivotního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Lovosice je dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat roku 2008, uveřejněného ve Věstníku MŢP 4/2010, byl na 2 % území překračován imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 1,5 % území pak byla překračována hodnota cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. V ostatních oblastech uţ situace zdaleka není tak příznivá. V oblasti vyuţívání a likvidace odpadů nevykazuje ORP dostatečnou míru separace, podstatná část v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládkách. Další rizika jsou spojena s existencí lokalit se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Na území se vyskytují místa se starou zátěţí. Ochrana přírody, krajiny a památek Území SO ORP Lovosice se řadí k ekologicky stabilním oblastem. Kromě jiţ uvedených zvlášť chráněných a obecně chráněných území přírody a krajiny, podstatná část území je součástí CHKO České středohoří. K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, ţe se zde nachází evropsky významné lokality, národní přírodní rezervace a památky a přírodní rezervace a památky. Rozloha lesní půdy činí v roce 2010 15,1 % z celkové výměry. Tyto skutečnosti významně přispívají k relativně vysokým hodnotám koeficientu ekologické stability (KES), jeţ byly řadě obcí přiřazeny. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Lovosice plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 58,3 %. Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyţaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy (pokles o 188,7 ha). Rovněţ přírůstek zastavěných ploch v období 2000-2010 byl relativně nízký (2,0 %).

- 110 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční funkce. Výměra půdy určené k plnění funkce lesa na území ORP Lovosice činí 3 864,5 ha.

6.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura Na území SO ORP Lovosice je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií. V rámci SO ORP Lovosice je plynem zásobováno 20 obcí z 31 obcí. Mezi obce, které mají pokryto více neţ 90 % obyvatel plynofikací, patří obce Číţkovice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Křesín, Lhotka nad Labem, Lukavec, Malé Ţernosek, Radovesice, Siřejovice, Třebenice, Třebívlice a Vrbičany. Všechny obce v rámci SO ORP Lovosice v současné době mají zavedenu vodovodní síť a jsou povětšinou zcela pokryty. U obcí Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Keblice, Lkáň, Peckovice nad Labem, Sedlec, Úpohlavy a Prackovice nad Labem není známo přesný podíl pokrytí, ale obce jsou ve značné části území pokryté. ČOV se nalézají v 9 obcích Číţkovice, Křesín, Libochovice, Lukavec, Radovesice, Třebenice, Třebívlice, Velemín a Vrbičany. Jednotná kanalizace je zavedena v 16 obcích Číţkovice, Chotiměř, Keblice, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Podsedice, Radovesice, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vrbičany. Dopravní infrastruktura Z hlediska rozvoje území Ústeckého kraje a jeho kvalitního napojení na mezinárodní dopravní tahy patří na území SO ORP Lovosice k prioritám dostavba a modernizace tranzitních komunikací – dálnice D8 a silnice I. třídy I/8 (silniční tahy republikového a mezinárodního významu). Pro meziregionální vazby je nezbytné zkvalitnění především silnic I. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP Lovosice je dostatečná, její hlavní nedostatky spočívají v kvalitě. Pro silnice II. a III. třídy platí všeobecně (nejen na území SO ORP, resp. Ústeckého kraje) nevyhovující technický stav včetně mostních objektů, absence obchvatů řady obcí a měst, jeţ při rostoucí intenzitě dopravy znamenají nárůst negativních dopadů na zdraví jejich obyvatel. Územím prochází modernizovaný I.TŢK, jehoţ součástí je ţelezniční trať č. 90. Tato trasa je i součástí mezinárodní transevropské ţelezniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Ostatní ţelezniční síť a infrastruktura vyţadují zásadní přestavbu a modernizaci jednotlivých tratí, vzhledem k absenci podkladů (ZUR ÚK) od poskytovatele nelze jednotlivé záměry specifikovat. Významný dopravní uzel ORP Lovosice v současnosti zajišťuje kombinovanou přepravu silnice – ţeleznice. Výhledově byl zařazen do sítě veřejných logistických center (VLC). Územím prochází Labská vodní cesta, jeţ výhledově umoţní výstavbu VLC a tím i sníţení zátěţe páteřních komunikací přesunem části nákladu ze silniční kamionové přepravy na vodní dopravu. Sociodemografické podmínky V SO ORP Lovosice klesá počet obyvatel, především z důvodu migrace obyvatel. Mezi nejlidnatější obce patří Lovosice, Libochovice a Třebenice. Nejméně obyvatel mají obce Dlaţkovice, Černiv a Vlastislav. K výraznému růstu počtu obyvatel došlo v obcích Jenčice, Evaň a Velemín, naopak výrazný pokles nastal v obcích Lovosice, Libochovice a Lkáň. Výrazný přirozený přírůstek obyvatel nastal za poslední dekádu v obcích Chotiměř

- 111 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a Vrbičany. Negativní přirozený přírůstek obyvatel byl zaznamenán v obcích Lovosice, Libochovice a Velemín. Výrazný příliv migrantů byl naměřen v obcích Velemín, Třebenice, naopak k odlivu obyvatel došlo v obci Lovosice. Vysoký index stáří byl naměřen v obci Dlaţkovice, Klapý, naopak nízký index stáří byl změřen v obcích Chotiměř a Lukavec. V SO ORP Lovosice se nachází 18 mateřských škol, které se nacházejí v 15 obcích, a 14 základních škol, které jsou evidovány v 10 obcích. V polovině obcí (16 obcí) chybí mateřské a základní školy. V SO ORP Lovosice se nachází domovy důchodců, charity, centra pro zdravotně postiţené, pečovatelské sluţby, pečovatelské sluţby, domovy sociální péče, azylové domy, diagnostický ústav sociální péče v obci Číţkovice. Domovy důchodců se vyskytují v obcích Libochovice, Číţkovice a Chotěšov. V Lovosicích se nachází ambulantní pohotovostní péče Podřipské nemocnice s poliklinikou, která má sídlo v Roudnici nad Labem. V SO ORP Lovosice se vyskytují zdravotnická zařízení, např. praktičtí a zubní lékaři. Veřejný a kulturní ţivot v obci je pestrý, prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, svazu ţen, důchodců apod. Bydlení SO ORP Lovosice patří s 12 266 byty k nejmenším ORP v Ústeckém kraji. Za poslední desetiletí došlo k výraznějšímu růstu bytové výstavby. K výraznějšímu nárůstu bytového fondu došlo v obcích Dlaţkovice, Chotiměř, Slatina, Úpohlavy a Vlastislav. Výstavba nebyla realizována v obcích Černiv, Evaň, Lkáň a Sedlec. Stáří domovního fondu Lovosic je podobné jako v kraji, spíše se jedná o novostavby Největší zastoupení starých domů je v obcích Prackovice nad Labem, Dlaţkovice, Lukavec, naopak nejméně jich je v obcích Lovosice, Sedlec. Nejvíce novostaveb se vyskytuje v obcích Lovosice, Chotiměř, Vrbičany, Jenčice, Sedlec a Lhotka nad Labem. Rekreace Cestovní ruch v SO ORP Lovosice, i přes mnoho přírodních i kulturních atraktivit a moţností sportovního vyţití, se příliš nerozvíjí. SO ORP Lovosice můţe být více turisticky atraktivní, kdyţ lépe vyuţije svoji zeměpisnou polohu (České Středohoří, města Litoměřice, Terezín, Ústí nad Labem, řeka Labe a místní hrady a zámky). Rozvoj cestovního ruchu je spojeno s moţnostmi ubytování a kapacit místních ubytovacích zařízení. V SO ORP Lovosice se nejčastěji nachází penziony a turistické ubytovny. Je tu nedostatek ubytovacích zařízení vyšších kategorií, ale těţko se dá odhadnout, zda by byly turisty hojně vyuţívány, kdyby se v této lokalitě v nejbliţší době zrealizovaly. SO ORP Lovosice patří do okresu Litoměřice. Tento okres patří k průměrně navštěvovaným v rámci Ústeckého kraje, za poslední dekádu došlo ke zvýšení návštěvnosti, ale zároveň dochází ke zkrácení pobytu (počtu přenocování) turistů v této lokalitě, jako téměř ve všech okresech tohoto kraje.

6.3

Ekonomický pilíř

Míra podnikatelské aktivity SO ORP Lovosice je nadprůměrná vůči krajskému srovnání, její vývoj ale víceméně stagnuje. V roce 2010 největší míra podnikatelské aktivity byla dosaţena v obcích Třebívlice a Radovesice, naopak nejmenší hodnota byla změřena opět v obcích Chodovlice a Lkáň. Míra nezaměstnanosti je menší neţ průměrná krajská úroveň a patří mezi nejmenší v celém kraji. Největší mírou nezaměstnanosti SO ORP Lovosice postiţeny obce Černiv, Děčany, Slatina a Lukavec. Nejniţší míru nezaměstnanosti naměřily ve sledovaném období obce Siřejovice, Úpohlavy, Sedlec, Vchynice. Dlouhodobá nezaměstnanost je podprůměrná v Ústeckém kraji. Nejméně dlouhodobě nezaměstnaných bylo v obcích Sedlec, Siřejovice, Vlastislav a Vchynice, naopak nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Černiv, Jenčice, Chotěšov. Daňová výtěţnost se sniţuje a je pod krajským průměrem. Nadprůměrnou daňovou výtěţnost na obyvatele přitom

- 112 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaznamenaly obce Vlastislav, Siřejovice, Slatina, naopak nejniţší hodnoty daňové výtěţnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Chotiměř, Libochovice a Vrbičany.

6.4

Vyváţenost pilířů

Vyváţenost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemţ hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěţnost území.

- 113 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hodnocení dle indikátorů

Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost

- 114 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Hodnocení dle indikátorů

Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost

- 115 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro kaţdou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší neţ je průměr ORP, byl pilíř v dané obci povaţován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níţe uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vţdy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území

- 116 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územní podmínky

kategorie zařazení obce

pro příznivé ţivotní prostředí

pro pro soudrţnost hospodářský společenství rozvoj obyvatel území

vyváţenost vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území dobrý stav

Vyjádření v kartogramu

špatný stav

Z

H

S

1

+

+

+

Z, H, S

ţádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

ţádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

- 117 -


Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany

Environmentální pilíř + + + + + +

+ + + + + -

+ + + + +

Kategorie zařazení obce 4 2c 4 3b 3a 3a 2c 1 1 4 3a 2b

+ + +

+ + + + + +

+ + + + + +

1 1 3a 2c 2c 2c 1

+ + + + + + + + + -

+ + + + + + + +

+ + + + + + + + +

2c 2b 3a 3a 4 2c 1 1 1 1 1 3a 2c

Hospodářský pilíř Sociální pilíř

- 118 -


7 Problémy k řešení 7.1

Environmentální pilíř

Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. V některých případech jiţ současné záměry jsou situovány v CHLO. V budoucnosti lze předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP Lovosice. Některá loţiska se nacházejí v chráněných územích, coţ takřka vylučuje jejich budoucí vyuţití. Ačkoliv jejich těţba má zpravidla dopady lokálního charakteru, zahrnuje zejména narušení vodního reţimu v území, nevratné zábory půdy, hlučnost, prašnost, zvýšení intenzity silniční přepravy na místních komunikacích. Přijetí opatření ke zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním moţných dopadů klimatické změny, spojených s poklesem hladin spodních vod. Působit k hospodárnému vyuţívání vodních zdrojů v území. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. Urychlené řešení/asanace starých zátěţí a kontaminovaných ploch. Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky. Vyuţívání a likvidace kalů z ČOV. Řešení optimalizace nakládání s odpady (separace, vyuţívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního integrovaného systému odpadového hospodářství. Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních jednotek na zpracování komunálního odpadu. Vymezit prvky ÚSES v podrobnosti ÚPD – redukce nebo rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu (při upřesňování tyto prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných loţisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti). Plánovaný rozvoj (v rámci vymezené nadmístní rozvojové osy) je zpravidla podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby – úkolem je minimalizace negativních dopadů na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit ve specifické oblasti České středohoří.

7.2

Sociální pilíř

Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí v 22 obcích na jiţ vybudované ČOV. Mezi tyto obce patří obec Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Klapý, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy, Vchynice, Vlastislav). Zvýšení stupně vybavenosti v obcích s nejniţším stupněm vybavenosti Lkáň, Vlastislav, Lukavec, Sedlec, Jenčice či Evaň. Modernizace a dobudování kanalizačních sítí v 15 obcích (Černiv, Děčany, Dlaţkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Jenčice, Klapý, Křesín,

- 119 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Ţernoseky, Prackovice nad Labem, Sedlec, Vlastislav, Úpohlavy) SO ORP Lovosice. Problémy nedostatečných parametrů některých komunikací, které umoţňují napojení odlehlých částí obcí s jejich centrální částí a s centrem ORP. Navrţení způsobu řešení k odstranění závad a zlepšení parametrů nevyhovujících částí komunikací. Zapracování úprav do ÚP jako VPS. Sem spadají části obce Třebenice (Kocourov, Medvědice, Lhota, Mrsklesy, Lipá a Sutom), Třebívlice (Staré, Leská, Skalice, Drevce) a obce Velemín (části Borec, Kletečná, Hrušova, Zboţná, Dobkovičky a Milešov). Nevyhovující propojení částí obcí Děčany (Děčany – Semeč) a Třebívlice (Dřemčice – Blešno) řešit návrhy na přestavbu polních cest na místní komunikace a zapracování návrhů do ÚP jako VPS. Návrh objízdných tras obcí Chotešov, Radovesice a Vrbičany, u nichţ se očekává nárůst intenzity dopravy v souvislosti s otevřením sjezdu D8 Brozany. Zapracování návrhů do ÚP obcí jako VPS. Navrţení objízdné trasy obce Siřejovice v souvislosti s nárůstem intenzity dopravy v důsledku obsluhy skládky SONO Číţkovice a její zapracování do ÚPD. V rámci ÚP řešit dopravní závady v městě Libochovice a v obcích Slatina, Třebívlice (Skalice), Velemín (Hrušovka, Milešov, Velemín) a Vrbičany. V rámci ÚP obcí řešit nedostatečné podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku (návrh samostatně vedených tras pro cykloturistiku (jejich vyvedení mimo silnice I. i II. třídy), návrh na propojení jednotlivých existujících úseků s cílem vytvoření ucelené sítě. V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VR1 jeho zpřesnění v rámci ÚPD dotčených obcí. V návaznosti na zpřesnění vymezení koridoru vodní dopravy VD1 pro zlepšení plavebních podmínek na Labi jeho promítnutí do ÚPD obcí. Podporovat pokrytí území rozvojové osy územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a vyuţití rozvojových příleţitostí územními studiemi a regulačními plány. Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou chybějícího úseku dálnice D8, zejména věnovat pozornost exponovaným plochám při dálnici. Za hlavní prioritní záměry na úseku silniční dopravy vymezuje ÚP VÚC okresu Litoměřice ve vazbě na území SO ORP Lovosice následující stavby: výstavba dálnice D8, dálniční přivaděč pro Litoměřice (II. etapa), silniční most přes Labe u Mlékojed pro spojení Lovosic a Litoměřic a pro dálniční přivaděč, vybudování centra dopravních sluţeb pro kombinovanou dopravu s příslušnými odstavnými plochami v Lovosicích. V rámci demografického vývoje je nutné vybudovat domy pro seniory s pečovatelskou sluţbou. Podpořit výstavbu rodinných domů – pro novomanţele a pro nově přistěhovalé obyvatele. Dalším cílem je udrţení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích. Rekonstrukce, modernizace a zvyšování kvality stávajících a výstavba nových zařízení pro trávení volného času. Příprava nových ploch, případně rekonstrukce stávajících objektů pro multifunkční zařízení zaměřená na volnočasové aktivity. V oblasti bydlení je nutné rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů. Zasíťování pozemků (zavedení inţenýrských sítí) pro novou výstavbu. Výstavba nových rodinných či bytových domů. Podpora bytové výstavby pro seniory. Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací kapacity, zejména v menších obcích. Vybudování doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (výstavba parkovacích míst, budování či modernizace sportovních, kulturních a společenských zařízení, atd.). Vytipování a značení dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.).

7.3

Ekonomický pilíř

Vymezení vhodných ploch a příprava (zainvestování, přivedení komunikací) pozemků pro rozvoj podnikatelských aktivit, zejména v obcích Lovosice, Libochovice, Číţkovice a ploch vhodných pro rozvoj podnikání. Zaměřit se na vyuţití nevyuţitých a chátrajících objektů v území pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit. - 120 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území. Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší části SO ORP Lovosice, především v obcích Děčany, Lkáň, Klapý v blízkosti CHKO České středohoří. S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Lovosice v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v jiţní části SO ORP Lovosice v blízkosti obcí Černiv, Slatina a Sedlec.

- 121 -


Pouţité zkratky AGC AGTC AGN AGR BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŢP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PRÚK PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP TEMMK ÚAP ÚK

Evropské dohody o hlavních ţelezničních magistrálách Evropské dohody o nejdůleţitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem Biologicky rozloţitelný komunální odpad Centrální zasobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné loţiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Koeficient ekologické stability Loţisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo ţivotního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Program rozvoje Ústeckého kraj Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udrţitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Správní obvod obce s rozšířenou působností transevropské multimodální koridory Územně analytické podklady Ústecký kraj

- 122 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ÚP ÚPD VHD VLC VLD VPS VRT VTL VÚC VVTL ZÚR

Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná hromadná doprava Veřejné logistické centrum Veřejná linková doprava Veřejně prospěšné stavby Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 123 -


Seznam zdrojů a pouţitá literatura ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Aktualizace Strategie udrţitelného rozvoje Ústeckého kraje (návrh k projednání v Radě a Zastupitelstvu Ústeckého kraje), 5. 2. 2010 Dopravní politika ČR pro léta 2005-2013 (červenec 2005) Politika územního rozvoje České republiky 2008, ÚÚR 2009 Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013, duben 2008 Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice T-mapy, spol. s r.o. a DHV CR, spol. s r.o., 2008 ÚAP Ústeckého kraje 2009 Územní plán velkého územního celku okresu Litoměřice (platný od 1. 1. 2007) Zadání Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), 7. 11. 2007 Maier, 2009 „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodickesdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU) Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_U AP_20070809.pdf) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena 3.5.11.2004. Leoben: University of Leoben, 2004. (dostupné na http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5), http://www.lovosice.net http://www.meulovo.cz

- 124 -


Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Horninotvorné prostředí a geologie Tabulka A1: Dobývací prostor v SO ORP Lovosice

Obec Černiv Černiv Černiv Číţkovice Číţkovice Číţkovice Chotěšov Libochovice Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Podsedice Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem Siřejovice Siřejovice Třebívlice Úpohlavy Úpohlavy Úpohlavy Velemín Velemín Vrbičany Vrbičany

Těţební lokalita Úpohlavy Chotěšov Úpohlavy I. Úpohlavy Chotěšov Úpohlavy I. Chotěšov Libochovice Lukavec Lukavec Malé Ţernoseky Obřice Podsedice Litochovice I. Litochovice Dobkovičky Úpohlavy Chotěšov Podsedice Úpohlavy Chotěšov Úpohlavy I. Litochovice Dobkovičky Úpohlavy Chotěšov

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 125 -

Těţební surovina vápenec jílovitý vápenec jílovitý vápenec jílovitý vápenec jílovitý vápenec jílovitý vápenec jílovitý vápenec jílovitý cihlářská surovina štěrkopísek štěrkopísek křemenný porfyr čedič pyroponosné štěrky kámen čedič čedič vápenec jílovitý vápenec jílovitý pyroponosné štěrky vápenec jílovitý vápenec jílovitý vápenec jílovitý čedič čedič vápenec jílovitý vápenec jílovitý

výměra ha 6.207 60.199 20.265 100.927 4.848 0.564 83.602 15.743 0.832 50.327 8.324 9.124 148.528 23.931 5.383 9.290 17.507 46.801 51.050 46.723 2.816 33.132 2.343 11.235 3.760 28.695


Tabulka A2: Chráněné loţiskové území v SO ORP Lovosice

Obec

Název CHLU

Surovina

Černiv Černiv Číţkovice Číţkovice Číţkovice Číţkovice Děčany Dlaţkovice Chodovlice Chotěšov Chotěšov Jenčice Jenčice Keblice Lkáň Lovosice Lukavec Podsedice Podsedice Podsedice Podsedice Prackovice nad Labem Siřejovice Siřejovice Třebenice Třebenice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Úpohlavy Velemín Vlastislav Vlastislav Vlastislav Vlastislav Vrbičany Vrbičany

Chotěšov Úpohlavy I. Úpohlavy Jenčice Ţelechovice Úpohlavy I. Podsedice Podsedice Podsedice Chotěšov Úpohlavy I. Úpohlavy Jenčice Bohušovice nad Ohří Podsedice Bohušovice nad Ohří Bohušovice nad Ohří Podsedice Obřice I. Podsedice Obřice I. Litochovice Ţelechovice Úpohlavy I. Podsedice Úpohlavy Podsedice Podsedice Úpohlavy Úpohlavy I. Litochovice Podsedice Obřice I. Podsedice Obřice I. Chotěšov Úpohlavy I.

Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Polodrahokamy Polodrahokamy Polodrahokamy Vápenec Vápenec Vápenec Vápenec Štěrkopísky Polodrahokamy Štěrkopísky Štěrkopísky Polodrahokamy Vápenec Polodrahokamy Vápenec Stavební kámen Vápenec Vápenec Polodrahokamy Vápenec Polodrahokamy Polodrahokamy Vápenec Vápenec Stavební kámen Polodrahokamy Vápenec Polodrahokamy Vápenec Vápenec Vápenec

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 126 -

Výměra ha 38.637 47.850 32.619 21.329 65.750 122.791 892.011 214.931 7.522 88.021 1.422 4.216 28.770 141.512 5.138 23.374 61.037 915.142 30.183 56.093 56.093 119.534 0.074 75.031 0.157 17.719 59.673 1325.806 105.043 100.405 87.101 1.569 2.878 1.586 1.586 12.786 34.971

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A3: Loţiska nerostných surovin v SO ORP Lovosice

Vrbičany

Čas Druh těţby těţby S P

Černiv

S

P

Malé Ţernoseky

S

P

Lukavec

N

Úpohlavy

N

Úpohlavy

S

Keblice

N

Keblice

N

Obec

Radovesice D

Vlastislav

D

Siřejovice

S

Jenčice

N

Jenčice

N

Slatina

D

Číţkovice

N

Číţkovice

N

Název lokality ÚpohlavyChotěšov ÚpohlavyChotěšov

Nerost jílovitý vápenec, slínovec, vápenec jílovitý vápenec, slínovec, vápenec křemenný porfyr

Malé Ţernoseky-lom Kubo netěţeno Bohušovice nad písek, Ohří štěrkopísek, štěrk netěţeno Úpohlavykalcipelit, západ slínovec P Úpohlavyjílovitý Chotěšov vápenec, slínovec, vápenec netěţeno Bohušovice nad písek, Ohří štěrkopísek, štěrk netěţeno Bohušovice nad písek, Ohří štěrkopísek, štěrk P Radovesice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec P Obřice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec P Úpohlavyjílovitý Chotěšov vápenec, slínovec, vápenec netěţeno Úpohlavykalcipelit, západ slínovec netěţeno Úpohlavykalcipelit, západ slínovec P Radovesice jílovitý vápenec, slínovec, vápenec netěţeno Úpohlavykalcipelit, západ slínovec netěţeno Úpohlavykalcipelit, západ slínovec

- 127 -

Vápenec

Výměra ha 31.517

Vápenec

84.463

Stavební kámen

3.818

Štěrkopísky

44.157

Vápenec

105.043

Vápenec

26.370

Štěrkopísky

97.670

Štěrkopísky

27.951

Vápenec

28.258

Vápenec

0.029

Vápenec

62.297

Vápenec

4.216

Vápenec

28.770

Vápenec

0.481

Vápenec

32.619

Vápenec

21.329

Surovina

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Číţkovice

N

netěţeno Ţelechovice

Číţkovice

S

P

ÚpohlavyChotěšov

Chotěšov

D

P

Radovesice

Chotěšov

S

P

ÚpohlavyChotěšov


S

P

Dobkovičky


D

P

LitochoviceKubačka

Třebenice

N

Lovosice

N

netěţeno Úpohlavyzápad netěţeno Bohušovice nad Ohří

Třebívlice

N

netěţeno Třebívlice

Třebívlice

N


Třebívlice

N


Třebívlice

S

P

PodsediceDřemčice

Třebívlice

S

P

PodsediceDřemčice

Třebívlice

S

P

PodsediceDřemčice

Třebívlice

N

netěţeno Linhorka-Staré

Podsedice

S

P

PodsediceDřemčice

Podsedice

S

P

PodsediceDřemčice

Podsedice

S

P

PodsediceDřemčice

kalcipelit, slínovec, vápenec jílovitý vápenec, slínovec, vápenec jílovitý vápenec, slínovec, vápenec jílovitý vápenec, slínovec, vápenec čedič, bazanit, nefelinit

Vápenec

46.536

Vápenec

6.695

Vápenec

102.357

Vápenec

72.529

čedič, znělec, bazanit

Stavební kámen

16.318

kalcipelit, slínovec písek, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk peridotit, granát granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk granát, štěrkopísek, štěrk

Vápenec

17.719

Štěrkopísky

19.933

Polodrahokamy

39.081

Polodrahokamy

6.289

Polodrahokamy

0.402

Polodrahokamy

5.374

Polodrahokamy

9.863

Polodrahokamy

3.523

Polodrahokamy

7.130

Polodrahokamy

0.058

Polodrahokamy

27.379

Polodrahokamy

2.030

- 128 -

Stavební kámen, 14.269 Tavné horniny

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. granát, štěrkopísek, štěrk čedič, leucitit jílovitý vápenec, slínovec, vápenec slín, spraš

Podsedice

S

P

PodsediceDřemčice

Polodrahokamy

0.400

Podsedice Podsedice

D D

P P

Obřice Obřice

Stavební kámen Vápenec

6.687 38.819

Libochovice S

P

Libochovice

Velemín

S

P

Dobkovičky


S

P

Dobkovičky

čedič, bazanit, Stavební kámen, 0.000 nefelinit Tavné horniny


D

P

LitochoviceKubačka

čedič, znělec, bazanit

Stavební kámen

0.000

Vrbičany

N

netěţeno Rochov

slínovec

20.917

Keblice

N

netěţeno Rochov

slínovec

Siřejovice Chotěšov

N N

netěţeno Siřejovice netěţeno Rochov

vápenec slínovec

Podsedice

D

P

štěrkopísek

Libochovice N

ChrášťanyPodsedice netěţeno Dubany

Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec Vápenec Cementářské korekční sialitické suroviny, Vápenec Polodrahokamy Vápenec

34.774

Libochovice N

netěţeno Dubany

Vápenec

61.031

Cihlářská 14.927 surovina čedič, bazanit, Stavební kámen, 10.758 nefelinit Tavné horniny

slínovec, vápenec slínovec, vápenec

3.961

23.720 89.188

9.746

Zdroj: ÚAP, 2010.

Vodní reţim Tabulka A4: Povodí vodních toků v SO ORP Lovosice

Obec Černiv Černiv Číţkovice Číţkovice Děčany Děčany Děčany

Výměra - ha

Povodí (název toku) povodí - ha povodí - %

314.376 314.376 709.622 709.622 1239.114 1239.114 1239.114

Modla Podsedický potok Modla Jenčický potok Dobročka Ţejdlík Suchý potok

- 129 -

102.304 212.071 557.705 151.917 0.134 524.128 375.074

32.54 67.46 78.59 21.41 0.01 42.30 30.27

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Děčany Děčany Děčany Dlaţkovice Dlaţkovice Dlaţkovice Dlaţkovice Evaň Evaň Evaň Evaň Evaň Chodovlice Chodovlice Chodovlice Chotěšov Chotěšov Chotěšov Chotiměř Chotiměř Chotiměř Chotiměř Jenčice Jenčice Jenčice Keblice Keblice Klapý Klapý Klapý Klapý Křesín Křesín Křesín Křesín Lhotka nad Labem Lhotka nad Labem Libochovice Libochovice Libochovice Libochovice Libochovice Lkáň Lkáň Lkáň

1239.114 1239.114 1239.114 267.633 267.633 267.633 267.633 754.738 754.738 754.738 754.738 754.738 308.484 308.484 308.484 776.472 776.472 776.472 343.421 343.421 343.421 343.421 633.945 633.945 633.945 510.979 510.979 892.256 892.256 892.256 892.256 978.079 978.079 978.079 978.079 302.785 302.785 1567.733 1567.733 1567.733 1567.733 1567.733 448.218 448.218 448.218

Hnojnický potok Rosovka Voračovka Modla Rosovka Voračovka Podsedický potok Podbradecký potok Brníkovský potok Debeřský potok Ohře Evaňský potok Modla Voračovka Podsedický potok Ohře Modla Podsedický potok Milešovský potok Dobkovický potok Labe Luční potok Modla Jenčický potok Vchynický potok Ohře Modla Hluboká svodnice Rosovka Voračovka Podsedický potok Debeřský potok Ohře Hluboká svodnice Rosovka Milešovský potok Labe Hluboká svodnice Ohře Evaňský potok Rosovka Malá Ohře Ţejdlík Rosovka Voračovka

- 130 -

73.136 266.462 0.180 2.933 20.049 102.649 142.002 22.889 52.270 24.802 253.685 401.093 103.574 81.125 123.785 91.435 225.642 459.395 75.434 238.513 3.538 25.936 292.739 304.273 36.933 3.958 507.021 0.127 815.304 57.798 19.027 12.507 672.312 263.747 29.513 101.384 201.401 1.953 960.818 79.367 332.949 192.645 3.761 327.601 116.856

5.90 21.50 0.01 1.10 7.49 38.35 53.06 3.03 6.93 3.29 33.61 53.14 33.58 26.30 40.13 11.78 29.06 59.16 21.97 69.45 1.03 7.55 46.18 48.00 5.83 0.77 99.23 0.01 91.38 6.48 2.13 1.28 68.74 26.97 3.02 33.48 66.52 0.12 61.29 5.06 21.24 12.29 0.84 73.09 26.07

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Lovosice Lovosice Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Malé Ţernoseky Podsedice Podsedice Podsedice Podsedice Podsedice Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem Radovesice Radovesice Radovesice Radovesice Sedlec Sedlec Sedlec Sedlec Siřejovice Slatina Slatina Sulejovice Sulejovice Třebenice Třebenice Třebenice Třebenice Třebenice Třebívlice Třebívlice Třebívlice Třebívlice Třebívlice Úpohlavy Úpohlavy Velemín Velemín Velemín Velemín Velemín

1195.491 1195.491 1195.491 334.906 334.131 334.131 1528.359 1528.359 1528.359 1528.359 1528.359 814.983 814.983 814.983 814.983 514.859 514.859 514.859 514.859 397.376 397.376 397.376 397.376 619.534 691.540 691.540 370.751 370.751 2184.496 2184.496 2184.496 2184.496 2184.496 1405.286 1405.286 1405.286 1405.286 1405.286 396.784 396.784 4026.593 4026.593 4026.593 4026.593 4026.593

Labe Modla Vchynický potok Modla Milešovský potok Labe Modla Ţejdlík Rosovka Voračovka Podsedický potok Radejčínský potok Dobkovický potok Milešovský potok Labe Ohře Podsedický potok Rosovka Malá Ohře Modla Voračovka Rosovka Podsedický potok Modla Rosovka Podsedický potok Modla Vchynický potok Modla Milešovský potok Podsedický potok Jenčický potok Vchynický potok Modla Ţejdlík Suchý potok Voračovka Podsedický potok Modla Podsedický potok Bořislavský potok Ţalanský potok Radejčínský potok Modla Jenčický potok

- 131 -

426.703 766.914 1.874 334.906 150.684 183.446 321.923 58.029 214.524 428.458 505.425 2.142 5.428 2.946 804.467 307.845 53.838 141.162 12.013 19.231 22.936 0.624 354.586 619.534 358.149 333.391 342.277 28.474 1949.530 143.580 1.673 24.000 65.713 4.185 1189.717 54.362 154.968 2.054 323.388 73.396 53.226 14.477 104.204 122.411 0.031

35.69 64.15 0.16 100 45.10 54.90 21.06 3.80 14.04 28.03 33.07 0.26 0.67 0.36 98.71 59.79 10.46 27.42 2.33 4.84 5.77 0.16 89.23 100.00 51.79 48.21 92.32 7.68 89.24 6.57 0.08 1.10 3.01 0.30 84.66 3.87 11.03 0.15 81.50 18.50 1.32 0.36 2.59 3.04 0.00

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Velemín Velemín Velemín Velemín Velemín Velemín Vchynice Vchynice Vchynice Vlastislav Vlastislav Vlastislav Vlastislav Vrbičany

4026.593 4026.593 4026.593 4026.593 4026.593 4026.593 518.166 518.166 518.166 563.609 563.609 563.609 563.609 237.327

Milešovský potok Dobkovický potok Labe Vchynický potok Luční potok Lukovský potok Modla Vchynický potok Labe Modla Podsedický potok Milešovský potok Vchynický potok Modla

2146.994 326.271 199.426 438.135 556.922 64.497 196.988 285.711 35.466 523.169 15.090 24.292 1.058 237.327

53.32 8.10 4.95 10.88 13.83 1.60 38.02 55.14 6.84 92.82 2.68 4.31 0.19 100

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A5: Zvláštní povodně pod vodním dílem na území ORP Lovosice

Obec Keblice Křesín Libochovice Lovosice Lukavec Radovesice

Výměra ha 510.979 978.079 1567.733 1195.491 334.906 514.859

A053 - ha

A053 - %

296.953 358.5416 439.4244 588.0446 212.007 10.16111

58.11 36.66 28.03 49.19 63.30 1.97

Zdroj: ÚAP, 2010.

Tabulka A6: Zařízení protipovodňové ochrany na území ORP Lovosice

Obec

Druh protipovodňové ochrany

Typ

Lovosice Lovosice Lovosice

hráz mobilní protipovodnová zábrana povodňová čerpací stanice

linie linie linie

Lovosice Lovosice Lukavec Velemín

stabilní ţb.stěna stabilní ţb.stěna na hráz hráz retenční nádrţ nad obcí Hrušovka

linie linie linie polygon

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 132 -


Ochrana přírody a krajiny Tabulka A7: Památné stromy na území ORP Lovosice

Obec Libochovice Libochovice Černiv Třebívlice Třebívlice Dlaţkovice Třebenice Třebenice Jenčice Jenčice Podsedice Vchynice Vchynice

Název Duby v Myslivně Buky v Myslivně Jilm vaz v Černivi Lípa srdčitá v Třebívlicích Buk lesní u Třebívlic Lípa srdčitá v Dlaţkovicích Lípa v Třebenicích Třebenická lípa Babyka u Košťálova Oskeruše u Košťálova Pnětlucký dub Oskeruše u Radostic Lípa u Radostic

PASPORT_ID SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 MU_OZP_0 MU_OZP_0 MU_OZP_0 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32

Typ polygon polygon bod bod bod bod bod bod bod bod bod bod bod

Lovosice Lovosice Lovosice Třebenice

Dřezovec Trojtrnný v Lovosicích Dub letní v Lovosicích Jeřáb břek v Lovosicích Lípa ve Lhotě

MU_OZP_0 MU_OZP_0 MU_OZP_0 SCHKO_ČS_32

bod bod bod bod

Lhotka nad Labem Velemín Velemín Velemín

Lípa u kapličky ve Lhotce nad Labem Oskeruše pod Lovošem Šimrova lípa Oskeruše u Bílého Újezda

SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32 SCHKO_ČS_32

bod bod bod bod

Zdroj: ÚAP, 2010.

- 133 -

A032 - ha 0.146 0.040

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A8: Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Lovosice


2000

Koeficient ekologické stability 2008 0,99 0,02 0,92 0,13 1,19 0,16 1,40 0,25 1,37 0,38 1,31 0,21 0,99 0,04 2,43 0,91 1,73 0,67 1,22 0,17 1,20 0,17 1,27 0,30 2,48 1,55 1,20 0,25 0,99 0,03 1,10 0,31 1,04 0,07 1,65 0,71 1,52 0,51 1,92 0,82 1,15 0,13 1,14 0,12 1,05 0,07 1,19 0,15 1,17 0,21 2,02 0,76 2,30 0,90 1,09 0,09 2,87 1,65 1,92 0,64 1,48 0,31 0,98 0,06 0,44 0,44

2010 0,02 0,13 0,16 0,25 0,38 0,21 0,04 0,90 0,67 0,17 0,17 0,30 1,55 0,25 0,03 0,31 0,07 0,72 0,51 0,82 0,13 0,12 0,07 0,15 0,21 0,76 0,88 0,09 1,66 0,64 0,31 0,06 0,44

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy)

- 134 -


Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka B9: Dodatek technická infrastruktura Lovosice

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Celkem za ORP

Kanalizace (km) 8.236

1.945 7.198 4.554 0.231 26.911 40.592 8.262

0.047 7.071 10.446 11.671 15.596 9.003 12.291 10.049 2.507 5.463 182.073

Vodovod (km) 2.561 13.677 8.937 1.764 7.335 1.890 3.868 1.099 6.511 3.085 5.568 6.101 1.629 26.549 34.080 3.999 5.910 14.660 6.596 4.478 4.754 6.294 5.580 7.446 24.002 17.744 2.195 23.174 7.811 7.134 2.229 268.658

Zdroj: Městský úřad Lovosice, 2010.

- 135 -

Plynofikace (km) 11.904 5.184 1.705

ČOV

Ano

5.049 5.217 5.758 5.384 7.214 2.042 31.155 47.547 8.144 5.553 10.591 8.142 6.954

Ano Ano

Ano

Ano

11.462 10.133 14.561 12.617 3.194 25.313 3.370 3.925 252.118

Ano Ano Ano

Ano

Elektrické vedení (km) 1.908 19.480 8.239 1.041 4.764 0.785 6.786 5.748 1.266 11.248 9.415 10.635 8.421 35.728 5.985 72.193 15.588 9.657 6.892 31.233 4.375 6.399 9.639 15.770 15.548 18.492 19.335 9.842 23.213 8.099 5.629 1.965 405.318

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B10: Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2010)

Obec Číţkovice Číţkovice Číţkovice Číţkovice Jenčice Jenčice Jenčice Keblice Keblice Křesín Lhotka nad Labem Lhotka nad Labem Libochovice Libochovice Libochovice Libochovice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lovosice Lukavec Lukavec Lukavec Prackovice nad Labem Radovesice Radovesice Radovesice Siřejovice Siřejovice Siřejovice Siřejovice Sulejovice Sulejovice Sulejovice Třebenice Třebenice Třebenice Třebenice Třebenice Třebívlice Třebívlice Třebívlice

Kategorie Neurčeno Ostatní Jednotná Splašková Neurčeno Jednotná Splašková Neurčeno Splašková Ostatní Dešťová Splašková Neurčeno Ostatní Jednotná Splašková Neurčeno Ostatní Dešťová Jednotná Splašková Neurčeno Ostatní Splašková Splašková Neurčeno Ostatní Jednotná Neurčeno Dešťová Splašková Gravitační splašková Neurčeno Jednotná Splašková Neurčeno Ostatní Dešťová Jednotná Splašková Neurčeno Ostatní Jednotná

- 136 -

Délka (km) 3.946 0.041 4.056 0.193 1.073 0.044 0.827 3.830 3.369 4.554 0.208 0.024 11.031 0.280 15.187 0.412 7.226 0.005 3.183 26.904 3.274 4.424 0.077 3.761 0.047 3.722 0.039 3.310 4.672 0.472 4.696 0.606 5.098 5.711 0.862 5.471 0.070 0.036 9.788 0.232 5.075 0.047 3.882

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Velemín Velemín Vchynice Vchynice Vlastislav Vrbičany Vrbičany Vrbičany Vrbičany

Dešťová Splašková Neurčeno Jednotná Ostatní Neurčeno Ostatní Jednotná Splašková

Zdroj: Městský úřad Lovosice, 2010.

Obrázek B1:Silniční síť na správním území ORP Lovosice

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic, vlastní úprava.

- 137 -

1.328 10.963 5.598 4.451 2.507 2.828 0.054 0.059 2.523

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B2: Intenzita dopravy na území SO ORP Lovosice v letech 2000 a 2005

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

- 138 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B3: Předpokládaný postup výstavby

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava. Vysvětlivky: U1 8 0805 Lovosice – Řehlovice Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

- 139 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 11: Počty spojů do sídla ORP z obcí a jejich hodnocení

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Součet

Počet spojení na 6h 0 3 0 1 0 0 2 0 1 1 0 1 1 2 0 3 2 1

Počet spojení na 8h

Počet spojení na 14h

Hodnocení indikátorů

Počet spojení

0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 2 2 0

0 5 1 2 0 0 1 0 3 1 0 1 1 1 0 2 2 3

1

1

1

1 0 1 1 4 1 0 1 1 3 0 1 33

0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 13

0 0 1 1 5 3 1 1 0 0 0 1 37

0 9 1 3 0 0 3 0 5 3 0 2 3 3 0 7 6 4 3

-2 2 -1 1 -2 -2 1 -2 2 1 -2 0 1 1 -2 2 2 2 1

1 0 3 2 10 5 1 2 1 3 0 3 83

-1 -2 1 0 2 2 -1 0 -1 1 -2 1

Škála: -2…..0 spojů -1…..1 spoj 0…..2 spoje 1…..3 spoje 2…..více než 3 spoje Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před ţádanou hodinou. Pro vyhledávání byl pouţit jízdní řád platný v květnu 2010. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava – autobusy a vlaky. Není vyuţívána městská hromadná doprava. Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno, tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

- 140 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B12: Délka cesty z obcí do ORP Lovosice

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Průměr

Průměrná doba Průměrná doba Průměrná doba cesty na 6h cesty na 8h cesty na 14h 17,00 50,00 6,00 8,00 6,00 32,00 32,00 32,00 17,00 17,00 17,00 31,00 77,00 15,00 15,00 13,00 15,00 17,00 16,00 16,00 8,00 12,00 8,00 10,00 10,00 10,00 21,00 21,00 46,00 43,00 47,00 8,00 8,00 8,00 22,00 25,00 23,00 28,00 33,00 3,00 3,00 3,00 12,00 5,00 5,00 20,00 18,00 20,00 10,00 10,00 10,00 17,00 20,00 54,00 19,00 28,00 7,00 7,00 12,00 28,00 26,00 20,00 4,00 5,00 5,00 13,00 17,00 13,00 26,00 26,00 26,00 19,00 17,00 11,00 18,00 14,00 13,00 5,00 5,00 6,00 16,00 31,00 26,00 10,00 11,00 15,00 15,42 17,16 20,87

- 141 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek B4: Koridor vysokorychlostní tratě – územní rezerva

Zdro : ÚAP ÚK 2009, vlastní úprava.

- 142 -


Sociodemografické podmínky Tabulka B13: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2008 – 2010


Rok

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) 250 1,2 134 0,2 468 0,6 227 0,5 135 0,2 431 1,1 382 0,9 128 0,5 115 0,2 114 0,7

2008 20679 80370 81632 44111 58672 40382 43358 26933 76346 16043

2010 20929 80504 82100 44338 58807 40813 43740 27061 76461 16157

31554

32172

618

2,0

34473 108523 120197 20598 27309 831180

34585 109056 121458 20651 27366 836198

112 533 1261 53 57 5018

0,3 0,5 1,0 0,3 0,2 0,6


- 143 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B14: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lovosice mezi lety 2000-2010


Rok 2000 142 1355 362 109 231 138 448 238 257 295 516 271 212 3802 170 9501 302 652 599 501 410 169 256 219 691 1709 767 199 1308 296 149 278 26552

2010 150 1396 359 109 297 157 488 293 360 370 522 334 245 3587 155 8835 350 688 655 613 450 190 279 264 714 1818 831 250 1495 319 151 337 27061


- 144 -

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) 8 5,6 41 3,0 -3 -0,8 0 0,0 66 28,6 19 13,8 40 8,9 55 23,1 103 40,1 75 25,4 6 1,2 63 23,2 33 15,6 -215 -5,7 -15 -8,8 -666 -7,0 48 15,9 36 5,5 56 9,3 112 22,4 40 9,8 21 12,4 23 9,0 45 20,5 23 3,3 109 6,4 64 8,3 51 25,6 187 14,3 23 7,8 2 1,3 59 21,2 509 1,9

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B15: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje za období 2000 – 2009

Obec Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

Narození

Zemřelí

Přirozený Migrační Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo 147 5908 5797 111 121 18935 18083 852 604 24242 23651 591 240 11320 11191 129 204 21460 20606 854 -976 13420 11924 1496 -325 13686 12435 1251 -788 9382 8100 1282 432 17671 18937 -1266 -218 5084 4440 644

2316 8490 8670 4707 6019 4082 4524 2673 8182 1606

2169 8369 8066 4467 5815 5058 4849 3461 7750 1824

3235

3457

-222

11816

9278

2538

3702 11205

3986 12643

-284 -1438

10951 38969

9865 33698

1086 5271

13582

12297

1285

30054

27780

2274

2186 2892

2099 2907

87 -15

4117 6878

4341 6941

-224 -63

88071

89217

-1146

243893

227067

16826

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 2000-2010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001

- 145 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B16: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje za období 2008 – 2009



507 1872 1960 1077 1305 984 1067 638 1751 359

457 1680 1591 902 1206 983 939 677 1506 365

50 192 369 175 99 1 128 -39 245 -6

1296 4028 5142 2300 4814 3068 2797 1855 4645 1087

1096 4086 5043 2248 4778 2638 2543 1688 4775 967

Migrační saldo 200 -58 99 52 36 430 254 167 -130 120

778

697

81

2913

2376

537

821 2459

781 2550

40 -91

2266 7826

2194 7202

72 624

2988

2422

566

6453

5758

695

471 620

396 554

75 66

831 1376

853 1385

-22 -9

19657

17706

1951

52697

49630

3067

Narození

Zemřelí


- 146 -

Přistěhovalí Vystěhovalí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B17: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Lovosice za období 2000 – 2009


14 186 38 7 30 16 38 35 27 39 30 29

17 246 49 17 23 26 59 23 29 42 57 31

-3 -60 -11 -10 7 -10 -21 12 -2 -3 -27 -2

41 507 121 30 71 56 154 83 186 217 99 124

27 365 108 30 34 23 96 37 101 157 90 67

Migrační saldo 14 142 13 0 37 33 58 46 85 60 9 57

29

34

-5

201

183

18

335 10 963 36

608 19 1040 56

-273 -9 -77 -20

1250 62 2502 263

1113 58 2968 196

137 4 -466 67

73

84

-11

252

202

50

66

93

-27

227

156

71

52

58

-6

221

107

114

44 15 20 21 55 162 79 23 122 27 14 38

61 17 39 20 75 188 85 27 263 30 19 26

-17 -2 -19 1 -20 -26 -6 -4 -141 -3 -5 12

151 62 75 124 291 658 346 63 704 94 58 89

110 42 54 75 271 505 267 39 425 75 49 70

41 20 21 49 20 153 79 24 279 19 9 19

2673

3461

-788

9382

8100

1282

Narození

Zemřelí



- 147 -

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Bydlení Tabulka B18: Stáří domovního fondu v SO ORP Ústeckého kraje v absolutním vyjádření

SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Ústecký kraj

do 1919 584 3554 1109 1036 2613 821 2133 1326 386 714

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 709 718 3078 1955 2166 2412 1039 1384 1870 2429 939 1586 2131 2331 1218 1839 638 2071 687 1023

1981-2001 443 1995 1743 1027 1773 768 1702 1199 1218 764

1752

1259

2498

1599

1206 1094 3854 2378 1322 953 26835

832 647 3336 3340 664 1018 25571

492 352 2879 2960 576 1128 28633

680 460 2681 2274 643 854 21823

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

- 148 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B19: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Lovosice v absolutním vyjádření

Obec Černiv Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý Křesín Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň Lovosice Lukavec Malé Ţernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina Sulejovice Třebenice Třebívlice Úpohlavy Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany Ústecký kraj

do 1919 29,3 20,0 29,4 42,5 21,6 33,3 23,0 14,9 24,0 32,0 27,1 28,9 16,9 19,9 27,5 11,7 42,3 14,4 24,6 46,6 26,8 20,7 26,4 34,2 12,2 27,7 32,7 31,5 33,5 19,8 41,2 18,1 1706

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 17,1 26,8 23,0 28,7 10,1 42,2 22,5 30,0 33,0 29,5 13,7 35,3 13,3 39,8 16,4 49,3 15,4 26,9 17,5 36,9 14,2 36,8 18,6 33,0 25,4 26,8 17,4 36,2 33,3 17,6 25,7 44,9 34,0 12,4 38,7 28,4 18,2 36,0 23,3 11,6 14,8 35,2 10,3 36,2 18,7 34,1 16,4 23,3 25,4 37,6 21,4 32,4 16,5 28,6 15,1 24,7 28,1 18,4 33,3 26,0 15,7 25,5 21,7 44,6 1797 3339

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

- 149 -

1981-2001 26,8 28,3 18,3 5,0 15,9 17,6 23,9 19,4 33,7 13,6 21,9 19,6 31,0 26,5 21,6 17,7 11,3 18,5 21,2 18,5 23,2 32,8 20,9 26,0 24,9 18,5 22,2 28,8 19,9 20,8 17,6 15,7 1959


Rekreace Tabulka B20: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31. 12.) v Ústeckém kraji Počet příjezdů hostů v roce 2000 z toho rezidenti

Typ ubytovacího zařízení Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****, ***, **, * Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená Hromadná ubytovací zařízení celkem

počet v% 13 061 75 407 93 846 48 109 6 428 81 443 15 451 4 781 14 508 40 424 393 458

počet 3 19 24 12 2 21 4 1 4 10 100

v roce 2009 z toho rezidenti

v%

4 507 37 599 43 329 27 416 3 623 46 903 9 709 3 884 10 122 29 983 217 075

1 10 11 7 1 12 2 1 3 8 55

počet v% 38 158 99 802 22 911 6 779 5 982 49 545 57 860 2 528 12 453 39 921 335 939

11 30 7 2 2 15 17 1 4 12 100

počet v% 14 469 55 691 15 667 4 452 4 833 37 100 49 984 2 481 11 594 34 762 231 033

4 17 5 1 1 11 15 1 3 10 69

Počet přenocování v roce 2000 z toho rezidenti

Typ ubytovacího zařízení počet v% 32 089 328 688 547 233 201 508 20 813 333 002 61 332 15 931 49 803 537 843 2 128 242

Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****, ***, **, * Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená Hromadná ubytovací zařízení celkem Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2009 Pozn.: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky

počet 2 15 26 9 1 16 3 1 2 25 100

9 139 147 658 241 630 96 866 10 250 165 961 42 219 13 556 39 487 432 754 1 199 520

- 150 -

v roce 2009 z toho rezidenti

v% 0 7 11 5 0 8 2 1 2 20 56

počet v% 72 759 195 806 45 983 15 084 14 214 112 744 156 009 14 551 31 888 318 048 977 086

7 20 5 2 1 12 16 1 3 33 100

počet v% 22 326 99 511 30 296 9 546 11 000 86 673 136 018 14 391 29 807 270 326 709 894

2 10 3 1 1 9 14 1 3 28 73


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C21: Daňová výtěţnost SO Ústeckého kraje


Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč)

Počet obyvatel

Daň z fyzických osob (v tis. Kč)

2008 20878 80419 81977 44376 59131 40849 43654 27003 76445 16189

2009 20929 80504 82100 44338 58807 40813 43740 27061 76461 16157

2008 47964 200188 218458 114518 140142 97815 108751 57903 202571 37261

2009 42523 176433 181680 89605 118284 78382 90976 50011 175992 34493

2008 58828 231786 272138 145980 175527 107690 111619 93257 261395 44836

2009 42983 183000 190895 118211 129668 77679 87522 50721 201020 32663

2008 75066 320876 320074 153194 206372 147064 150667 89008 330889 56326

2009 74354 310876 322224 161336 205105 145292 143444 85843 318509 54155

2008 14155 29008 45582 31555 36830 28451 30812 19818 37937 16042

2009 17465 29954 46683 66758 39891 28799 41376 21427 39779 17013

2008 196014 781858 856252 445247 558872 381019 401848 259986 832792 154465

2009 177324 700263 741481 435909 492948 330151 363318 208002 735300 138323

32109

32172

72118

62984

81796

61004

106496

106787

21404

26312

281814

257086

34710 109192 121024 20581 27354 835891

34585 109056 121458 20651 27366 836198

77139 275187 325095 49399 72929 2097438

65469 234562 286081 38903 56331 1782709

91039 306188 389751 61521 95561 2528911

61277 223834 297967 41710 69595 1869748

116494 414431 519127 74192 101283 3181559

113707 407040 508244 72704 99256 3128873

10255 44697 37495 6537 20019 430600

13727 95379 120808 10692 22919 638980

294927 1040502 1271468 191649 289793 8238507

254179 960814 1213100 164009 248101 7420309

- 151 -

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč)

Daň z nemovitosti (v tis. Kč)

Daňová výtěţnost (v tis. Kč)

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C22: Daňová výtěţnost v obcích SO ORP Lovosice

Obec

Počet obyvatel 2008

Černiv

2009

Daň z fyzických osob (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč)

Daň z nemovitosti (v tis. Kč)

Daňová výtěţnost (v tis. Kč)

2008

2009

2008

2009

2008

2009

149

150

252,52

243,21

405,76

240,47

428,85

465,95

235,61

281,72

1322,74

1231,35

1392

1396

4885,23

2652,64

4038,05

2411,86

4173,14

3762,19

690,19

764,37

13786,61

9591,06

Děčany

376

359

778,25

665,29

914,57

662,46

1316,57

1323,35

768,20

916,17

3777,59

3567,27

Dlaţkovice

110

109

220,22

200,87

266,78

184,44

371,16

353,00

170,55

200,54

1028,71

938,85

Evaň

287

297

577,53

486,07

665,57

480,57

957,65

889,81

386,21

492,96

2586,96

2349,41

Chodovlice

148

157

267,12

241,19

345,63

241,51

486,64

467,63

203,52

232,88

1302,91

1183,21

Chotěšov

483

488

882,75

790,25

1180,60

773,42

1427,60

1463,58

628,25

588,25

4119,20

3615,50

Chotiměř

283

293

1093,94

905,33

,00

,00

842,28

820,70

152,05

201,67

2088,27

1927,70

Jenčice

351

360

668,19

549,55

815,87

561,78

1118,16

1133,51

188,88

372,21

2791,10

2617,05

Keblice

370

370

609,70

556,53

842,06

655,71

1212,85

1124,30

317,38

373,77

2981,99

2710,31

Klapý

522

522

971,36

870,77

1227,97

850,06

1678,55

1628,90

519,92

617,12

4397,80

3966,85

Křesín

329

334

633,44

580,35

846,34

563,56

1110,87

1087,52

572,07

644,61

3162,72

2876,04

Lhotka nad Labem

242

245

702,98

454,32

401,30

378,67

999,99

754,08

97,32

96,15

2201,59

1683,22

Libochovice

3605

3587

7512,75

5907,24

8392,34

5638,53 11307,90 10645,62

1890,76

1522,15

29103,75

23713,54

159

155

346,09

282,78

374,78

509,25

266,10

372,23

1526,15

1434,02

8835 18872,86 17153,78

50204,43

19780,25 31152,68 30020,82

6053,88

5633,94 106283,85

72588,79

Číţkovice

Lkáň

269,76

539,18

Lovosice

8926

Lukavec

342

350

672,57

537,00

789,08

428,97

1097,81

1138,95

242,67

500,02

2802,13

2604,94

Malé Ţernoseky

701

688

1451,57

1722,56

1632,71

1167,56

2161,89

2119,81

180,23

208,60

5426,40

5218,53

Podsedice

667

655

1482,65

1192,56

1961,45

1343,74

2265,68

2218,92

648,82

808,73

6358,60

5563,95

- 152 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Prackovice nad Labem

594

613

1078,38

982,73

1400,10

1318,26

1759,02

1716,72

186,83

223,41

4424,33

4241,12

Radovesice

440

450

875,95

814,59

974,25

684,25

1395,58

1326,87

486,51

434,08

3732,29

3259,79

Sedlec

193

190

334,38

311,76

428,38

311,78

611,29

574,29

212,75

250,43

1586,80

1448,26

Siřejovice

283

279

548,38

507,27

791,87

887,08

929,42

930,82

510,01

537,96

2779,68

2863,13

Slatina

264

264

545,10

482,83

660,56

852,22

898,88

858,22

449,25

504,11

2553,79

2697,38

Sulejovice

692

714

1218,92

1104,19

1481,37

1044,61

1960,99

2103,19

735,90

955,35

5397,18

5207,34

Třebenice

1816

1818

3709,38

2917,27

3982,45

3184,28

5708,62

5681,97

864,33

1024,79

14264,78

12808,31

Třebívlice

803

831

1553,69

1403,18

2022,62

1318,96

2653,86

2442,36

547,49

689,70

6777,66

5854,20

Úpohlavy

245

250

616,78

439,17

531,30

385,73

846,61

841,42

265,84

303,17

2260,53

1969,49

Velemín

1436

1495

3231,26

2957,10

3519,31

2530,32

5064,00

5114,79

758,92

1023,93

12573,49

11626,14

Vchynice

312

319

543,09

501,51

691,13

615,20

946,66

937,28

197,40

257,35

2378,28

2311,34

Vlastislav

155

151

278,81

1101,82

363,99

257,27

525,33

554,68

166,98

176,51

1335,11

2090,28

Vrbičany

328

337

487,04

495,71

1104,02

697,78

1058,40

832,35

223,54

217,79

2873,00

2243,63

27003 27061 57902,88 50011,42

93256,64

SO ORP

50721,06 89008,11 85842,85 19818,36 21426,67 259985,99 208002,00

- 153 -


Příloha D: Vyváţenost pilířů Tabulka D23: Vyhodnocení environmentálního pilíře

Obec

Hornin. prostředí a geologie

Vod. Hygiena reţim ŢP

Ochr. přírody a krajiny

Zeměd.půd ní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Průměr za obce

Vyhodnocení

Černiv

2

-1

1

1

1

0,8

-

Číţkovice

1

-1

-1

1

1

0,2

-

Děčany

1

0

1

2

0

0,8

-

Dlaţkovice

0

1

1

2

-1

0,6

-

Evaň

2

0

2

1

2

1,4

+

Chodovlice

2

1

0

0

2

1

+

Chotěšov

1

0

1

0

1

0,6

-

Chotiměř

2

1

2

2

1

1,6

+

Jenčice

1

1

1

2

2

1,4

+

Keblice

1

-2

1

1

0

0,2

-

Klapý

2

1

1

1

0

1

+


2 2

-1 -2

2 2

1 2

1 2

1 1,2

+ +

Libochovice

1

-1

1

1

1

0,6

-

Lkáň

2

-1

2

1

1

1

+

Lovosice

0

-2

-1

1

1

-0,2

-

Lukavec

2

-2

0

1

-1

0

-

Malé Ţernoseky

2

-2

1

2

1

0,8

-

Podsedice Prackovice nad Labem

0

0

2

2

1

1

+

1

-2

2

2

1

0,8

-

Radovesice

2

-1

2

2

2

1,4

+

Sedlec

2

1

1

1

1

1,2

+

Siřejovice

2

1

1

2

-1

1

+

Slatina

2

0

1

1

-1

0,6

-

Sulejovice

1

-1

1

1

-1

0,2

-

Třebenice

2

1

1

2

1

1,4

+

Třebívlice

1

1

1

2

1

1,2

+

Úpohlavy

1

1

2

1

0

1

+

Velemín

2

0

2

2

0

1,2

+

Vchynice

1

1

0

2

1

1

+

Vlastislav

2

2

1

2

1

1,6

+

Vrbičany

1

0

1

1

0

0,6

-

průměr

0,88

- 154 -


Tabulka D24: Vyhodnocení sociálního pilíře Veřejná Veřejná Sociotechnická dopravní demografi Bydle Rekrea Obec infrastrukt infrastrukt cké ní ce ura ura podmínky

Černiv

Průměr za obce

Vyhodnocení

-1

0

0

-1

-1

-0,6

-

2

2

2

1

0

1,4

+

Děčany

-1

-1

-2

0

-1

-1

-

Dlaţkovice

-1

1

0

0

0

0

-

Evaň

-1

-1

-1

-2

-1

-1,2

-

Chodovlice

-1

-1

-1

0

-1

-0,8

-

Chotěšov

0

0

2

-1

0,6

+

Chotiměř

1

2 1

0

2

-1

0,6

+

Jenčice

0

1

-1

2

0

0,4

+

Keblice

1

1

-2

-1

-1

-0,4

-

-1

0

0

0

-0,2

-

0

0

-1

0,2

+

Číţkovice

Klapý Křesín Lhotka nad Labem

1

0 1

0

2

-2

1

0

0,2

+

Libochovice

2

2

1

0

2

1,4

+

-1

-1

-2

-1

-1

-

1

1

2

1,6

+

Lkáň Lovosice

2

0 2

Lukavec

2

2

-1

0

0

0,6

+

Malé Ţernoseky

0

2

0

-1

0

0,2

+

Podsedice

1

1

1

1

-1

0,6

+


0

2

-1

-1

1

0,2

+

Radovesice

2

0

-1

0

0

0,2

+

-1

-1

-2

0

-1

-1

-

Siřejovice

1

-2

-1

0

-0,2

-

Slatina

0

1 1

-2

1

0

0

-

Sulejovice

1

2

0

0

1

0,8

+

Třebenice

2

1

2

0

2

1,4

+

Třebívlice

2

1

-1

2

0,8

+

Úpohlavy

0

0 1

0

2

-1

0,4

+

Velemín

1

1

1

0

1

0,8

+

Vchynice

0

1

0

0

0

0,2

+

Vlastislav

0

-1

-1

0

0

-0,4

-

Vrbičany

2

1

-1

0

0

0,4

+

Sedlec

Průměr

0,19

- 155 -

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka D25: Vyhodnocení ekonomického pilíře Obec

Černiv


Trh práce


Průměr za obce Vyhodnocení

0

-2

-1

-1,0

-

-1

0

-2

-1,0

-

0

-2

1

-0,3

+

-1

-2

0

-1,0

-

2

0

-2

0,0

+

Chodovlice Chotěšov Chotiměř Jenčice Keblice Klapý

-2

1

-2

-1,0

-

-1

0

-2

-1,0

-

2

-2

-2

-0,7

-

2

-2

-2

-0,7

-

-1

-2

-2

-1,7

-

0

2

-2

0,0

+


-1 2

-2 1

0 -2

-1,0 0,3

+

2

1

-2

0,3

+

-2

-2

1

-1,0

-

Lovosice

0

0

-1

-0,3

+

Lukavec

0

-2

-2

-1,3

-

Malé Ţernoseky

2

1

-2

0,3

+

1 -2

0 -1

-1 -2

0,0 -1,7

+ -

2

-1

-2

-0,3

+

-1

2

-2

-0,3

+

1

2

2

1,7

+

-1

-2

2

-0,3

+

Sulejovice

0

1

-2

-0,3

+

Třebenice

2

0

-2

0,0

+

Třebívlice

2

-2

-2

-0,7

-

Úpohlavy

-2

1

-2

-1,0

-

Velemín

2

1

-2

0,3

+

Vchynice

0

2

-2

0,0

+

Vlastislav

-2

2

2

0,7

+

Vrbičany

1

-2

-2

-1,0

-

Číţkovice Děčany Dlaţkovice Evaň

Libochovice Lkáň

Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice Sedlec Siřejovice Slatina

průměr

-0,44

- 156 -

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice AKTUALIZACE 2010

Recommend Documents