3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚAP ORP LOVOSICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE

3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚAP ORP LOVOSICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2014

2

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:    

Bc. Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD

GIS, zpracování dat a výkresů:      

Ing. Radek Fujak – garant Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Mgr. Martin Peško Bc. Vojtěch Zlý Bc. Jan Horák

Na spolupráci se podílel odbor stavebního úřadu a územního plánování - Městský úřad Lovosice  Martin Jaroš

3

OBSAH Obsah .............................................................................................................................. 4 1

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území .................................................... 7 1.1

Úvod ................................................................................................................. 7

1.2

Popis území a širší vztahy ................................................................................ 8

1.2.1 Základní charakteristika území ................................................................... 8 1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty ........................................................ 10 1.3

Reliéf, horninové prostředí a geologie ........................................................... 16

1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika16 1.3.2 Těžba nerostných surovin ......................................................................... 17 1.3.3 SWOT analýza .......................................................................................... 20 1.4

Vodní režim .................................................................................................... 20

1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky............................................. 20 1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana .................................................. 20 1.4.3 Záplavová území a protipovodňová opatření ............................................ 22 1.4.4 SWOT analýza .......................................................................................... 24 1.5

Hygiena životního prostředí ........................................................................... 24

1.5.1 Kvalita ovzduší ......................................................................................... 25 1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields .................... 25 1.5.3 Hlukové zátěže .......................................................................................... 27 1.5.4 SWOT analýza .......................................................................................... 27 1.6

Ochrana přírody a krajiny ............................................................................... 28

1.6.1 Krajina ...................................................................................................... 28 1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana................................................... 29 1.6.3 SWOT analýza .......................................................................................... 34 1.7

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .................... 34

1.7.1 Zemědělský půdní fond ............................................................................ 34 1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ....................................................... 38 1.7.3 SWOT analýza .......................................................................................... 38 1.8

Technická infrastruktura ................................................................................. 39

1.8.1 Zásobování pitnou vodou.......................................................................... 40 1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod .............................................. 43 1.8.3 Zásobování plynem ................................................................................... 44 1.8.4 Zásobování teplem (CZT) ......................................................................... 46 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě ........................ 47

4

1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) ................................................................... 48 1.8.7 SWOT analýza .......................................................................................... 49 1.9

Dopravní infrastruktura .................................................................................. 49

1.9.1 Silniční síť................................................................................................. 50 1.9.2 Železniční síť ............................................................................................ 52 1.9.3 Letecká doprava ........................................................................................ 55 1.9.4 Vodní doprava........................................................................................... 55 1.9.5 Kombinovaná doprava .............................................................................. 55 1.9.6 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ....................................... 55 1.9.7 SWOT analýza .......................................................................................... 57 1.10

Sociodemografické podmínky .................................................................... 57

1.10.1 Demograficko-sociální situace ............................................................... 57 1.10.2 Občanská vybavenost ............................................................................. 67 1.10.3 SWOT analýza ........................................................................................ 68 1.11

Bydlení ........................................................................................................ 68

1.11.1 Bytový fond a jeho struktura .................................................................. 68 1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu ................................................................ 70 1.11.3 SWOT analýzy ........................................................................................ 71 1.12

Rekreace ...................................................................................................... 71

1.12.1 Rekreační aktivity ................................................................................... 71 1.12.2 Rekreační infrastruktura ......................................................................... 72 1.12.3 Individuální rekreace .............................................................................. 75 1.12.4 SWOT analýza ........................................................................................ 75 1.13

Hospodářské podmínky .............................................................................. 76

1.13.1 Ekonomická funkce území...................................................................... 76 1.13.2 Struktura ekonomických subjektů .......................................................... 77 1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) ................................................................ 78 1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů ........................................................... 85 1.13.5 SWOT analýza ........................................................................................ 87 1.14

Zájmy obrany a bezpečnost území .............................................................. 87

1.14.1 Zájmy bezpečnosti a obrany sátu a CO .................................................. 87 1.14.2 Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika ......................................... 88 1.14.3 SWOT analýza ........................................................................................ 88 2

Rozbor udržitelného rozvoje území ....................................................................... 89 2.1

Metodika zpracování RURÚ a související legislativa .................................... 89

2.1.1 Související legislativa ............................................................................... 89 2.1.2 Východiska metodiky ............................................................................... 90

5

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP ...................................................... 92 2.2

Postup zpracování RURÚ ............................................................................... 92

2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje .................................. 93 2.2.2 Vyváženost územních podmínek .............................................................. 94 2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .............. 98 2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu ................................................................... 98 2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení .............. 99 2.3

Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území ............................................. 100

2.3.1 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle témat ....... 100 2.3.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle pilířů ....... 106 území

2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj 110

2.4

Problémy k řešení ......................................................................................... 112

2.4.1 Urbanistické závady ................................................................................ 112 2.4.2 Hygienické závady .................................................................................. 112 2.4.3 Environmentální závady ......................................................................... 113 2.4.4 Dopravní střety s limity .......................................................................... 113 2.4.5 Střety se záměry ...................................................................................... 114 2.4.6 Urbanistické střety s limity ..................................................................... 115 3

Přílohy .................................................................................................................. 116

6

1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. oúzemně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen „RURÚ“). Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů, dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikovaná metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup 7

založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Zakončena je SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Lovosice včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat. 1.2 Popis území a širší vztahy 1.2.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Lovosice se rozprostirá v severních Čechách v jihovýchodní části Ústeckého kraje v okrese Litoměřice. SO ORP Lovosice je jedním z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. SO ORP Lovosice je tvořen 32 obcemi, z nichž 3 mají statut města (Libochovice, Lovosice a Třebenice) a celková rozloha činí 26 181,74 ha, což představuje 4,9 % celkové rozlohy Ústeckého kraje. Z celkové rozlohy SO ORP Lovosice zaujímá zemědělská půda více než 72 %, z té více než 80 % tvoří orná půda. Počet obyvatel v SO ORP Lovosice k roku 2014 je 27 609, hustota obyvatel je téměř 106 obyvatel na kilometr čtvereční.

8

Mapa 1.2.1: Správní obvod ORP Lovosice

Tabulka 1.2.1: Výměra obcí SO ORP Lovosice Obec

Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%]

Rozloha [ha]

Černiv

314,5

1,2

Čížkovice

709,6

2,7

1 239,1

4,7

Dlažkovice

267,6

1,0

Evaň

754,7

2,9

Chodovlice

308,5

1,2

Děčany

9

Obec

Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%]

Rozloha [ha]

Chotěšov

776,5

3,0

Chotiměř

343,4

1,3

Jenčice

633,9

2,4

Keblice

511,0

2,0

Klapý

892,6

3,4

Křesín

978,1

3,7

Lhotka nad Labem

302,8

1,2

1 567,7

6,0

448,2

1,7

Lovosice

1 195,5

4,6

Lukavec

334,9

1,3

Libochovice Lkáň

Malé Žernoseky

334,1

1,3

1 527,8

5,8

Prackovice nad Labem

814,7

3,1

Radovesice

514,4

2,0

Sedlec

397,4

1,5

Siřejovice

619,5

2,4

Slatina

691,5

2,6

Sulejovice

370,8

1,4

Třebenice

2 184,5

8,3

Třebívlice

1 405,9

5,4

Úpohlavy

396,8

1,5

4 026,6

15,4

Vchynice

518,2

2,0

Vlastislav

563,6

2,2

Vrbičany

237,3

0,9

26 181,7

100,0

Podsedice

Velemín

SO ORP Lovosice Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014

1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty 1.2.2.1 Širší vztahy Území SO ORP Lovosice náleží pod správu Ústeckého kraje a leží v jeho východní části. Tento správní obvod má polohu mezi dalšími šesti SO ORP Ústeckého kraje (SO ORP Roudnice nad Labem, SO ORP Litoměřice, SO ORP Ústí nad Labem, SO ORP Teplice, SO ORP Bílina a SO ORP Louny) a nemá tedy společnou hranici s jiným krajem. Spojení správního obvodu s hlavním městem Prahou zajišťuje dálnice D8, která ještě není zcela v provozu. Posledním nedostavěným úsekem je úsek Lovosice – Řehlovice. V současné době, tedy dálnice D8 končí u obce Bílinka a od tud pokračuje jako silnice I/8. Územím dále prochází několik silnic I. třídy. Silnice I/30 umožňuje napojení na krajské město Ústí nad Labem, silnice I/15 spojuje Lovosice s Mostem a Litoměřicemi a I/28 s městem Louny. Lovosice jsou důležitým železničním uzlem, umístěném na významném I. tranzitním železničním koridoru, který umožňuje spojení Německa přes Prahu s Rakouskem, respektive Slovenskem.

10

V posledních letech vykazuje území SO ORP Lovosice negativní migrační saldo. 1.2.2.2 Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR 2008“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro územní plánování“. OS2 Rozvojová osa Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (- Dresden) V rámci PÚR ČR je vymezena OS2 Rozvojová osa Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/Německo (-Dresden), do níž je zahrnuto i území SO ORP Lovosice. Díky vazbě na dálnici D8 a I. tranzitní železniční koridor má toto území výrazný potenciál pro nadnárodní inovační a rozvojové podněty. PÚR ČR ji: a) vymezuje do katastrálních území obcí Čížkovice, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Velemín, Vchynice a Vrbičany. b) stanovují úkoly pro územní plánování:  vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v sevřeném údolí Labe,  vytvářetúzemní podmínky pro řešení negativních dopadů velkoplošné a pohledově exponované těžby surovin.

11

Vymezení plocha koridorů veřejně prospěšných staveb v PÚR ČR Silniční doprava: -

-

a1 - dálnice D8, v okrese Ústí nad Labem a v okrese Teplice a stavby související, úsek hranice okresů Ústí nad Labem/Litoměřice - Řehlovice, MÚK /stavba 805/ (dotčené území obce Prackovice nad Labem) a - dálnice D8, dálniční křižovatky a přivaděče (dotčená území obcí: Chotiměř, Lovosice, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Velemín, Vchynice)

1.2.2.3 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen ZÚR) byly vydány 5. 10. 2011 (usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 23/25Z/2011). ZÚR by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny.

12

V návaznosti SO ORP Lovosice na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje je definována následující rozvojová oblast. Rozvojová oblast Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko ZÚR Ústeckého kraje na území správních obvodů Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem stanovují rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1. Oblast leží na koridoru důležitých dopravnch tras a má významné vazby na Středočeský kraj, hlavní město Praha, uskupeníměst Ústí nad Labem – Teplice a k německému Sasku. Vymezení této oblasti je patrné díky nadmístnímu významu současných aktivit v území (doprava, průmyslová výroba, intenzivní zemědělství, kultura, rekreace a cestovní ruch, těžba a zpracování nerostných surovin) a z požadavků na změny v území. Jedná se zejména o dopravní infrastrukturu – dostavba dálnice D8, veřejné logistické centrum Lovosice a dlouhodobý záměr VRT. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje ji na území SO ORP Lovosice a) vymezují do rozsahu katastrálních území obcí Čížkovice, Jenčice, Keblice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice a Vlastislav; b) stanovují tyto úkoly pro územní plánování: 

Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány.



Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu a zohlednit plánovaný rozvoj ekonomických aktivit - dopravního terminálu v Lovosicích (veřejné logistické centrum) a plánovaného rozšíření veřejného přístavu v Lovosicích.



Navrženými veřejně prospěšnými opatřeními řešit územní problematiku ochrany území Lovosicka před povodněmi.



Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti: rámec území tvořený Českým středohořím, koridor Labe a Ohře, NKP Říp a Terezín-Malá pevnost, MPR Litoměřice a Terezín, MPZ Roudnice nad Labem, kulturní zemědělská krajina.



Vzhledem ke stávajícím územním limitům, k potenciálním územním střetům, hrozbě devastačních účinků těžby pro území, nepřipouštět v rozvojové oblasti zahájení nové otvírky těžby surovin s důsledky nadmístního významu, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem.



Kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové oblasti v koridoru Labe.



Řešit územní souvislosti výhledového záměru na vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), v koordinaci s dálnicí D8.

13

Vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu Silniční doprava: -

f2 – silnice I/15 – úsek Libčeves – Želkovice, rekonstrukce, přeložka (dotčené území obce Třebívlice) PK19 – silnice II/246 – úsek Koštice – Budyně nad Ohří, přeložka s obchvaty sídel (dotčená území obcí: Křesín, Libochovice, Radovesice, Slatina) b-III/00815 – silnice II/247 – úsek Lovosice – Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe (dotčená území města Lovosice)

Železniční doprava: -

Z5 – trať č. 114 – Lovosice – Libochovice – Louny, optimalizace (dotčená území obcí: Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Křesín, Libochovice, Lovosice, Radovesice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy)

Cyklistická doprava: -

C1 – Labská cyklostezka – trasa č. 2 (dotčené území obce Malé Žernoseky)

Vymezení ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu Vodní hospodářství: -

V8 – protipovodňová opatření na ochranu areálu Lovochemie na Q100 (dotčené území města Lovosice)

Vymezení ploch a koridorů územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu ZÚR Ústeckého kraje na území SO ORP Lovosice vymezuje regionální a nadregionální plochy a koridory ÚSES k založení: Nadregionální biokoridory: -

NRBK K 13 – Vědlice – Oblík, Raná (dotčená území obcí: Velemín, Vchynice)

Regionální biocentra: -

RBC 012 – Velká Kozí Horka (dočené území obce Třebenice)

Regionální biokoridory: -

RBK 0001 – Baba – K 13 (dotčená území obcí: Děčany, Třebívlice)

-

RBK 0002 – Baba – K 20 (dotčená území obcí: Děčany)

-

RBK 0003 – Velká Kozí Horka – K 13 (dotčená území obcí: Podsedice, Třebenice, Vlastislav)

-

RBK 591 – Lovoš – Ostrý u Milešova (dočené území obce Velemín)

-

RBK 592 – Ostrý u Milešova – Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín (dočené území obcí: Velemín, Třebenice, Vlastislav)

-

RBK 616 – Sutomský vrch, Jezerka, Ovčín – Humenský vrch (dočené území obcí: Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Sulejovice)

14

-

RBK 618 – Velká Kozí Horka - Hazmbruk (dočené území obcí: Dlažkovice, Chodovlice, Klapý, Sedlec, Slatina, Třebenice)

-

RBK 619 – Hazmbruk – Křesínské vrchy (dočené území obcí: Klapý, Křesín, Libochovice, Slatina)

-

RBK 620 – Křesínské vrchy - Šebín (dočené území obcí: Křesín, Libochovice)

1.2.2.4 Územně analytické podklady Ústeckého kraje Poslední aktualizace ÚAP Ústeckého kraje byla provedena k roku 2013. Území Ústeckého kraje je hodnoceno pomocí sady indikátorů rozdělených do 3 pilířů (ekonomický, sociální, environmentální), které jsou individuálně obodovány na stupnici -3 (nejhorší situace) až 3 (nejlepší situace). Každá obec je následně ohodnocena v rámci těchto pilířů a je jí přiřazena kategorie, dle dosažených hodnot. Celkové hodnocení území za jednotlivá ORP kraje není součástí poslední aktualizace ÚAP Ústeckého kraje z roku 2013. Je zde pouze textově zmíněno. V případě SO ORP Lovosice se z hlediska environmentálního pilíře nejedná o obce s příliš konzistentními podmínkami pro životní prostředí. Problémová je zejména oblast v okolí města Lovosice. Z hlediska hospodářských podmínek je území správního obvodu Lovosice rozděleno do dvou částí. Negativně je hodnocena západní část směrem k SO ORP Louny a spíše pozitivně část území u hranice se správním obvodem Litoměřice. Podobná je situace v sociálním pilíři, kde na tom jsou nejlépe obce v blízkosti města Lovosice a Litoměřice. Dle zmíněných ÚAP mělo celkem pět obcí správního obvodu Lovosice nejhorší možné hodnocení ve všech třech pilířích, jednalo se o Děčany, Chodovlice, Jenčice, Keblice a Libochovice. Naopak pozitivní hodnocení ve všech pilířích mělo také pět obcí – Chotiměř, Velemín, Třebenice, Malé Žernoseky a Lhotka nad Labem. Problémy k řešení ÚAP Ústeckého kraje identifikují několik typů problémů v řešeném území. Prvním typem jsou problémy nadmístního významu k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD): ► Dopravní infrastruktura (střet návrhu úseku dálnice D8 s limity ochrany přírody a krajiny, vysokorychlostní železniční trať VRT, rekonstrukce a přeložka I/15) ► Technická infrastruktura ► Vodní hospodářství ► Těžba a ochrana nerostných surovin (koncentrovaná ložiska štěrkopísku a stavebního kamene) ► Rekultivace území po těžbě surovin Dalším typem problémů k řešení jsou závady a ostatní problémy, které nejsou v řešení v ÚPD. Závady a problémy jsou environmentálního, hygienického rázu, závady v dopravní a technické infrastruktuře, urbanistické závady, závady na plochcách bydlení, komerčních plochách atd.

15

1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Problémem při plánování budoucí zástavby může být výskyt poddolovaných (jev 61A) a sesuvných (jev 62A) území. Před rozhodováním o jejich využití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Rozloha poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice je přehledně zobrazena v tabulce 1.3.1. Tabulka 1.3.1: Poddolovaná a sesuvná území v SO ORP Lovosice Plocha obce Plošně geologický Obec Geologický jev [ha] jev [ha] poddolované Podsedice 1 527,8 45,2 území poddolované Třebívlice 1 405,9 34,8 území Čížkovice sesuvné území 709,6 3,1

Plošně geologický jev [%] 3,0 2,5 0,4

Děčany

sesuvné území

1 239,1

3,1

0,2

Evaň

sesuvné území

754,7

4,0

0,5

Chodovlice

sesuvné území

308,5

36,0

11,7

Jenčice

sesuvné území

633,9

79,5

12,5

Keblice

sesuvné území

511,0

46,4

9,1

Klapý

sesuvné území

892,6

59,4

6,7

Křesín

sesuvné území

978,1

25,1

2,6

Lhotka nad Labem sesuvné území

302,8

29,9

9,9

Libochovice

sesuvné území

1 567,7

15,8

1,0

Lkáň

sesuvné území

448,2

1,3

0,3

Podsedice Prackovice nad Labem Sedlec

sesuvné území

1 527,8

139,3

9,1

sesuvné území

814,7

115,9

14,2

sesuvné území

397,4

3,4

0,9

Slatina

sesuvné území

691,5

5,6

0,8

Třebenice

sesuvné území

2 184,5

327,6

15,0

Třebívlice

sesuvné území

1 405,9

171,2

12,2

Úpohlavy

sesuvné území

396,8

7,2

1,8

Velemín

sesuvné území

4 026,6

391,9

9,7

Vchynice

sesuvné území

518,2

19,8

3,8

Vlastislav

sesuvné území

563,6

10,9

1,9

Zdroj: Datový model ÚAP Lovosice 2014

V celém SO ORP Lovosice se nachází 3 poddolovaná území (2 na území obce Třebívlice a 1 na území obce Podsedice) a 255 sesuvých území, především v severní a severozápadní části SO ORP Lovosice. Sesuvná území tvoří 0,2 % až 15,0 % výměry v dané obci. Plošně nejvíce sesuvných území se vyskytuje v obci Třebenice (15,0 %). Na území správního obvodu se nachází jedno staré důlní dílo (jev A63) v obci Třebívlice.

16

1.3.2 Těžba nerostných surovin Na území SO Lovosice se nachází dobývací prostory (jev 57A) na území 14 obcí. Vyskytují se zde v hojné míře ložiska vápence a vápence jílovitého, dále potom štěrkopísky, křemenný porfyr, čedič, kámen a pyroponosné štěrky. Největší dobývací prostor má název Podsedice a nachází se na území obcí Podsedice a Třebívlice. Tento dobývací prostor má celkovou rozlohu necelých 200 ha a těží se zde pyroponosné štěrky. Přehled všech dobývacích prostorů je uveden v následující tabulce. Tabulka 1.3.2: Dobývací prostory na území SO ORP Lovosice Obec

Plocha obce [ha]

Dobývací prostor [ha]

Dobývací prostor [%]

Surovina

Černiv

314,5

26,5

Černiv

314,5

59,9

Čížkovice

709,6

91,8

Čížkovice

709,6

1,2

Chotěšov

776,5

82,5

Libochovice

1 567,7

15,7

Lovosice

1 195,5

18,8

1,6 štěrkopísek

Lukavec

334,9

47,3

14,1 štěrkopísek

Malé Žernoseky

334,1

8,3

2,5 křemenný porfyr

Podsedice

1 527,8

9,1

0,6 čedič

Podsedice

1 527,8

148,9

814,7

14,7

1,8 čedič

814,7

23,9

2,9 kámen

Siřejovice

619,5

19,2

3,1 vápenec jílovitý

Siřejovice

619,5

44,9

7,2

Třebívlice

1 405,9

50,7

Úpohlavy

396,8

79,9

Úpohlavy

396,8

2,8

Velemín

4 026,6

12,8

Vrbičany

237,3

3,8

Vrbičany

237,3

28,8

26 181,7

791,6

Prackovice nad Labem Prackovice nad Labem

SO ORP Lovosice

8,4 vápenec jílovitý vápenec, vápenec 19,1 jílovitý 12,9 vápenec jílovitý vápenec, vápenec jílovitý vápenec, vápenec 10,6 jílovitý 1,0 cihlářská surovina 0,2

9,7 pyroponosné štěrky

vápenec, vápenec jílovitý 3,6 pyroponosné štěrky 20,1 vápenec jílovitý 0,7

vápenec, vápenec jílovitý

0,3 čedič 1,6 vápenec jílovitý vápenec, vápenec 12,1 jílovitý 3,0


V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Lovosice vymezeno celkem deset chráněných ložiskových území s celkovou rozlohou 4 800,4 ha (CHLÚ – jev 58A), které se alespoň z části nacházejí na území dvaceti obcí SO ORP Lovosice. Tato chráněná území slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání.

17

Z hlediska surovin se jedná převážně o vápenec, štěrkopísky, stavební kámen a polodrahokamy. Přehled chráněných ložiskových území za jednotlivé obce SO ORP Lovosice je uveden v tabulce 1.3.3. Tabulka 1.3.3: Chráněné ložiskové území na území SO ORP Lovosice Chráněné Plocha obce Chráněné ložiskové Obec ložiskové území Surovina [ha] území [%] [ha] Černiv 314,5 86,5 27,5 Vápenec Čížkovice

709,6

242,5

34,2 Vápenec

1 239,1

892,0

72,0 Polodrahokamy

Dlažkovice

267,6

214,9

80,3 Polodrahokamy

Chodovlice

308,5

7,5

2,4 Polodrahokamy

Chotěšov

776,5

89,4

11,5 Vápenec

Jenčice

633,9

33,0

5,2 Vápenec

Keblice

511,0

141,5

Lkáň

448,2

5,1

Lovosice

1 195,5

23,4

2,0 Štěrkopísky

Lukavec

334,9

61,0

18,2 Štěrkopísky

Podsedice

1 527,8

970,6

Podsedice Prackovice nad Labem Siřejovice

1 527,8

86,3

814,7

119,5

619,5

75,1

Třebenice

2 184,5

59,8

2,7 Polodrahokamy

Třebenice

2 184,5

17,7

0,8 Vápenec

Třebívlice

1 405,9

1 326,4

Úpohlavy

396,8

205,4

4 026,6

87,1

2,2 Stavební kámen

Vlastislav

563,6

3,2

0,6 Polodrahokamy

Vlastislav

563,6

4,5

0,8 Vápenec

Vrbičany SO ORP Lovosice

237,3

47,8

20,1 Vápenec

26 181,7

4 800,4

Děčany

Velemín

27,7 Štěrkopísky 1,1 Polodrahokamy

63,5 Polodrahokamy 5,6 Vápenec 14,7 Stavební kámen 12,1 Vápenec

94,3 Polodrahokamy 51,8 Vápenec

18,3


Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, poddolovaná území a CHLÚ ve SO ORP Lovosice jsou znázorněny v následující mapě.

18

Mapa 1.3.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Lovosice

19

1.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vymezená chráněnná ložisková území

Výskyt sesuvů

Významné zásoby nerostných surovin (vápenec, štěrkopísky)

Poškození krajiny těžbou

Výkyt a těžba pyroponosných štěrků (český granát) Plošná poddolovaná území (Třebívlice, – Třebívlice, Podsedice Podsedice) PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvýšená potřeba stavebních surovin v důsledku dostavby dálnice D8

Omezení těžby v důsledku častých střetů s ochranou přírody a krajiny

Revitalizace/asanace území narušených těžbou

Omezení těžby štěrkopísku a stavebního kamene (státní koncepce)

1.4 Vodní režim Území SO ORP Lovosice patří do povodí řek Ohře a Labe. Řeka Labe tvoří severovýchodní hranici SO ORP Lovosice a řeka Ohře protéká obcemi Křesín, Libochovice a Radovesice v jižní části správního obvodu. Územím dále protéká řada menších vodních toků, z nichž nejvýznamnější jsou Milešovský potok a potok Modla (levé přítoky Labe), dále pak Podsedický potok a potok Rosovka (levé přítoky Ohře). Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 279,52 km. Ve SO ORP Lovosice se nenachází žádná významná vodní nádrž. 1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky Kvalita vody v tocích na území celého kraje i samotného správního obvodu Lovosice se pozvolna zvyšuje. Řeka Labe na tomto území spadá kvalitou vody do III. třídy jakosti, což znamená „znečištěná voda“. Výrazně lépe je na tom řeka Ohře, která je hodnocena jako „čistá“ až „velmi čistá voda“ spadající do I. a II. třídy jakosti. Vodní plochy na území správního obvodu nezabýrají významnou rozlohu, jedná se pouze o 360 ha, což je 1,38% podíl na celkové rozloze SO ORP. V rámci všech správních obvodů Ústeckého kraje se jedná o jednu z nejnižších hodnot. 1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana V SO ORP Lovosice se nevyskytují žádné zdroje přírodních léčivých a minerálních vod. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou se stanovují ochranná pásma (jev 44A). Ve SO ORP Lovosice se nacházejí ochranná pásma II. stupně a ochranná pásma nerozlišitelná s celkovou rozlohou 5 083,9 ha, což představuje téměř 20 % celého území. Nejvíce ochranných pásem se nachází v obcích Chotiměř (téměř 100 % rozlohy území) a Velemín (83 %). Na severovýchodě správního území Lovosic se nachází jedna chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV – jev 45A) – Severočeská křída, kde platí zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti a jakosti vodního zdroje, které vymezil vodohospodářský orgán v souladu s nařízením vlády. S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí. Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou

20

využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech je limitováno využívání hnojiv. Ve SO ORP Lovosice zranitelná oblast (jev 46A) pokrývá úplně celé správní území. Vymezení ochranných pásem v SO ORP Lovosice je znázorněno na následující mapě. Mapa 1.4.1: Vymezení ochranných pásem vodních zdrojů v SO ORP Lovosice

21

1.4.3 Záplavová území a protipovodňová opatření Ačkoliv vodní toky, protékající územím, nepatří k významným (výjimku tvoří Labe a Ohře), tak zde, díky extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, opakovaně dochází k záplavám. Ty se týkají i zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Lovosice byla vymezena záplavová území (Q100 – záplavové území s periodickou 100 let) v povodí vodních toků Labe a Ohře. Záplavové území se nachází na katastru 9 obcí (Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Radovesice) o celkové rozloze 2 008,49 ha, což představuje 7,68 % celkové výměry území správního obvodu. Největší oblast se nachází ve městě Lovosice, kde se jedná o více než 80% podíl na celkové rozloze města. Vymezení záplavového území je přehledně zobrazeno na mapě 1.4.2. Tabulka 1.4.1: Záplavová území na správním území ORP Lovosice Výměra ORP [ha] SO ORP Lovosice

26 181,74

Q005 [ha] 11,39


22

Q005 [%] 0,04

Q020 [ha] 11,40

Q020 [%]

Q100 [ha]

0,04 2 008,49

Q100 [%] 7,68

Mapa 1.4.2: Záplavové území s periodicitou 100 let ve SO ORP Lovosice

V území se vymezuje aktivní zóna záplavového území (jev 51A). Jedná se o části zastavěných území obcí a území určených k zástavbě dle územních plánů, které při povodni odvádějí rozhodující objem vody. V SO ORP zaujímá aktivní zóna 600,49 ha, což představuje více než 2 % celkového území. Dalším jevem je vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev 53A), který stanovuje území, jež může být zaplaveno vodou při povodni, která je způsobena zejména poruchou na vodním díle. Celková rozloha území zvláštní povodně pod vodním dílem je 2 797,25 ha, což odpovídá více než 10 % rozlohy správního území.

23

Tabulka 1.4.2: Aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem na správním území ORP Lovosice Výměra ORP [ha]

Aktivní zóna záplavového území [ha]

SO ORP Lovosice

26 181,74

600,49

Území zvláštní povodně pod vodním dílem

[%]

[ha]

2,29

[%]

2 797,25

10,68


Ústecký kraj jako celek nemá žádnou ucelenou koncepci protipovodňové ochrany. Protipovodňová opatření jsou vymezená v jednotlivých plánech povodí. Pro SO ORP Lovosice se jedná o Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. Nejnákladnějším a nejvýznamnějším opatřením zasahujícím do území správního obvodu je „Lovosicko (Píšťany, Lovosice) – protipovodňová ochrana na Q100 na Labi“. V místní části Hrušovka, obec Velemín, je realizována retenční nádrž. Pro město Lovosice jsou navrhovány liniové typy ochrany – hráz, mobilní protipovodňová zábrana. ZÚR Ústeckého kraje vymezují koridor pro zajištění protipovodňových opatření (Q100) na ochranu areálu Lovochemie. Šířka tohoto koridoru je stanovena na 200 m. 1.4.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rekreace na vodních tocích

Záplavová území (Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Radovesice)

CHOPAV – Severočeská křída

Absence ucelené koncepce protipovodňové ochrany

Povodí významných toků Labe a Ohře

Špatná kvalita vody v řece Labe Nedostatek vodních ploch Nízká retenční schopnost území

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Odkládání realizace protipovodňových opatření v oblastech častých záplav

Budování retenčních nádrží Protipovodňová opatření (Lovosice, areál Lovochemie)

1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí jsou kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí.

24

1.5.1 Kvalita ovzduší Na území Ústeckého kraje došlo od roku 1989 k výraznému zlepšení stavu znečištění ovzduší, přesto jsou některé imisní limity překračovány. Dle údajů z roku 2011 patří 58,14 % území Ústeckého kraje mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, kdy je na 58,14 % území překročen denní imisní limit pro suspendované částice PM10 a na 0,02 % území denní limit pro SO2. SO ORP Lovosice patří k správním obvodům s lepší kvalitou ovzduší v rámci Ústeckého kraje. Největší vliv na kvalitu ovzduší ve správním obvodu Lovosice má doprava (dálnice D8 a silnice I. třídy), bodové a plošné zdroje a spalování fosilních paliv. Dalším vlivem, který kvalitu ovlivňuje je dálkové přenášení znečišťujících látek ze zdrojů mimo SO ORP Lovosice. Z výsledků průzkumů neziskové organizace Arnika (2012), je patrné, že ze správního obvodu Lovosice se mezi největší znečišťovatele Ústeckého kraje řadí společnost Lafarge Cement a.s., jež je jedním z deseti průmyslových provozů kraje, které vypustily v emisích do ovzduší, vody a půdy nejvíce rtuti a jejích sloučenin. Dále se tato společnost řadí mezi největší znečišťovatele oxidem uhelnatým (4. místo v kraji). Společnost Lovochemie a.s. je průmyslovým provozem, který v roce 2012 v Ústeckém kraji vypustil do vody nejvíce nebezpečných látek pro vodní organismy, zároveň se tento podnik řadí do top 10 podniků s největším množstvím vypuštěných plynů způsobující kyselé srážky (amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry, fluorovodík a chlorovodík) a je desátým největším producentem skleníkových plynů v kraji. Jiné podniky ze SO ORP Lovosice do těchto seznamů zařazeny nejsou, ale mezi další velké znečišťovatele se zde řadí PREOL a.s. nebo Glanzstoff – Bohemia, s.r.o. (obě Lovosice). 1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Na území SO ORP Lovosice se nachází 28 oblastí s ekologickými riziky. Z velké části se jedná o současné nebo bývalé skládky odpadů. Dále pak jde o lokality, kde je potvrzená kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebezpečnými látkami. Kromě již zmíněných skládek se jedná o průmyslové podniky Lovochemie a.s., Kovošrot a.s. Prosmyky a zemědělský podnik AGROSONEP SKALKA s.r.o. Přehledná tabulka s počty ekologických rizik v obcích SO ORP Lovosice je zobrazena níže. Výskyt ekologických zátěží a dalších vybraných prvků zatěžující životní prostředí ilustruje mapa 1.5.1. Tabulka 1.5.1: Ekologická rizika v SO ORP Lovosice Počet ekologických rizik

Obec Lovosice

4

Čížkovice

3

Libochovice

3

Evaň

2

Chotěšov

2


2

Třebenice

2

Vlastislav

2

Chotiměř

1

Keblice

1

Klapý

1

Lhotka nad Labem

1

Podsedice

1

25

Počet ekologických rizik

Obec Radovesice

1

Slatina

1

Velemín

1


Mapa 1.5.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Lovosice

Na daném území SO ORP Lovosice se vyskytuje jedno staré důlní dílo v obci Třebívlice. Dále se v oblasti nachází 9 bodových poddolovaných území. Jedná se o jednotlivá důlní díla (např. šachta nebo štoly), kde se těží železná ruda, polodrahokamy a jíly.

26

Dle Národní databáze brownfieldů se na území správního obvodu Lovosice nachází 3 brownfieldy. Jedná se o areál bývalé Fruty v obci Sulejovice, překladiště v Lovosicích a železniční depo v Libochovicích. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Ústecký kraj se vyznačuje nadprůměrnou produkcí odpadů na jednoho obyvatele. Na území okresu Litoměřice bylo vytvořeno Sdružení obcí pro nakládání s odpady se sídlem v obci Čížkovice. Nejvýznamnější skládkou, vzhledem k množství odstraněného odpadu, je skládka, která se nachází v katastru obce Želechovice mezi obcemi Úpohlavy a Siřejovice, vlastněná Sdružením obcí SONO a provozovaná dceřinou společností SONO PLUS s.r.o. Tato společnost dále provozuje kompostárnu a zařízení k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanovuje cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Základním účelem plánu je předcházení vzniku odpadů, omezení jejich množství a stanovení podmínek pro vytvoření funkčního systému hospodaření s odpady v kraji. Na území SO ORP se nachází 4 objekty zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami. Všechny jsou na území města Lovosice, konkrétně se jedná o Flexfill, s.r.o., PREOL, a.s., a Glanzstoff – Bohemia, s.r.o. ve skupině A a Lovochemie, a.s. ve skupině B. Kolem těchto objektů je vymezena zóna havarijního plánování. 1.5.3 Hlukové zátěže Překračování hygienických limitů hlukové zátěže je registrováno zejména v blízkosti významných dopravních tahů. Středem SO ORP je vedena tranzitní doprava s vysokou intenzitou. Nadměrným hlukem jsou tedy nejvíce zatěžováni obyvatelé v blízkosti dálnice D8, silnic I. třídy I/8, I/15 a I/30 a v okolí vedení I. tranzitního železničního koridoru. 1.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Sdružení obcí pro nakládání s odpady

Překračování hlukových limitů v blízkosti významných silničních a železničních tahů (D8 atd.)

Hustá síť měřících stanic kvality ovzduší

Špatná kvalita vody v řece Labe

Systémy separovaného sběru odpadu

Špatný stav ovzduší, zejména v městě Lovosice (Lovochemie, cementárna)

Relativně nízký počet evidovaných brownfieldů

Velké zdroje znečištění ovzduší Staré ekologické zátěže a ekologická rizika

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Možnost využití prostředků z EU pro sanace starých ekologických zátěží

Zvyšování podílu individuální automobilové dopravy – zhoršení kvality ŽP

Využití ekologických zdrojů energie (biopaliva atd.)

Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů

27

1.6 Ochrana přírody a krajiny 1.6.1 Krajina Koeficient ekologické stability (KES) se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Největší koeficient ekologické stability v SO ORP Lovosice v roce 2014 byl v obcích Velemín (1,7) a Lhotce nad Labem (1,6). O těchto obcích můžeme říci, že mají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Oproti tomu se zde vyskytují obce Černiv, Chodovlice a Lkáň, kde koeficient ekologické stability se rovná nule. Ve sledovaném období mezi lety 2008 – 2014 v SO ORP Lovosice nebyla zaznamenána výraznější změna v koeficientu ekologické stability. Souhrnný přehled KES ve všech obcích SO ORP Lovosice je vidět v tabulce v příloze (Tabulka 2.4.1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lovosice). Přehledná mapa koeficientu ekologické stability v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí níže.

28

Mapa 1.6.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lovosice

1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL).

29

Území SO ORP Lovosice je bohaté na výskyt chráněných území. Téměř polovina správního území (44,9 % území) patří do chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) České středohoří, konkrétně se jedná o celou severní až severozápadní část správního území. CHKO České středohoří byla vyhlášena vzhledem ke své unikátnosti krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, různorodostí geologické stavby, druhovému bohatství rostlinstva a živočištsva. Lesní základny v CHKO České středohoří jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu. Tabulka 1.6.1: Velkoplošná zvláště chráněná území v SO ORP Lovosice Rozloha obce [ha]

Obec Čížkovice

Název jevu

Rozloha jevu [ha]

Rozloha jevu [%]

709,6 CHKO České Středohoří

87,0

12,3

1 239,1 CHKO České Středohoří

305,4

24,6

Chotiměř


343,4

100,0

Jenčice


416,6

65,7

Děčany


302,8

100,0


202,6

17,0


334,1

100,0


900,3

58,9



814,7

100,0

Sulejovice


59,1

15,9

Třebenice


1 669,3

76,4

Třebívlice


1 201,8

85,5

Velemín


4 026,6

100,0

Vchynice


518,2

100,0

Vlastislav


563,6

100,0

11 745,5

44,9

Lhotka nad Labem Lovosice Malé Žernoseky Podsedice


SO ORP Lovosice


Z maloplošných zvláště chránněných území se v SO ORP Lovosice vyskytují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Nejvýznamnější jsou národní přírodní rezervace Lovoš (51,2 ha, obce Lhotka nad Labem, Velemín a Vchynice) a Milešovka (58,9 ha, obec Velemín). Významná je také národní přírodní památka Borečský vrch na území obce Velemín. Tato území patří i do evropsky významné lokality Natura 2000. Dále se zde z maloplošných zvláště chráněných území nachází přírodní rezervace (Březina, Lipská hora a Myslivna) a přírodní památky (Koštice, Evaňská rokle, Košťálov, Kuzov a Vrch Hazmburk). Přehled všech maloplošných zvláště chráněných území v SO ORP Lovosice je uveden v tabulce 1.6.2 níže. Tabulka 1.6.2: Maloplošná zvláště chráněná území v SO ORP Lovosice Obec

Rozloha obce [ha]

Název jevu

Evaň

754,7 přírodní památka (PP) - Evaňská rokle

Jenčice

633,9 přírodní památka (PP) - Košťálov

Klapý

892,6 přírodní památka (PP) - Vrch Hazmburk

Křesín

978,1 přírodní památka (PP) - Koštice

30

Rozloha jevu [ha]

Rozloha jevu [%]

14,1

1,9

5,9

0,9

53,9

6,0

0,7

0,1

Obec

Rozloha obce [ha]

Název jevu

Lhotka nad Labem Libochovice

1 567,7 přírodní památka (PP) – Evaňská rokle

Libochovice

1 567,7 přírodní rezervace (PR) - Myslivna

Slatina

302,8 národní přírodní rezervace (NPR) - Lovoš

691,5 přírodní památka (PP) - Vrch Hazmburk

Třebenice

2 184,5 přírodní rezervace (PR) - Lipská hora

Třebívlice

1 405,9 přírodní památka (PP) - Kuzov národní přírodní památka (NPP) - Borečský 4 026,6 vrch národní přírodní rezervace (NPR) – Milešovka, 4 026,6 Lovoš

Velemín Velemín Velemín Vchynice

4 026,6 přírodní rezervace (PR) - Březina 518,2 národní přírodní rezervace (NPR) - Lovoš

SO ORP Lovosice 26 181,7 maloplošná území

Rozloha jevu [ha]

Rozloha jevu [%]

18,1

6,0

2,4

0,2

47,1

3,0

6,5

0,9

22,8

1,0

7,9

0,6

12,0

0,3

92,0

2,3

2,7

0,1

0,0

0,0

286,1

1,1


Ve SO ORP Lovosice se nevyskytují ptačí oblasti. Evropsky významné lokality se nacházejí na území 14 obcí s celkovou rozlohou 1 711,2 ha, tj. 6,5 % celého správního území. Souhrnná tabulka evropsky významných oblastí za jednotlivé obce je k vidění níže. Tabulka 1.6.3: NATURA 2000 - evropsky významné lokality v SO ORP Lovosice Rozloha Obec obce Název jevu [ha] Evaň 754,7 Natura 2000 - Evaňská rokle

Rozloha Rozloha jevu [ha] jevu [%] 14,4

1,9

219,7

34,7

Jenčice

633,9 Natura 2000 - Košťálov

Klapý

892,6 Natura 2000 - Vrch Hazmburk

31,2

3,5

Křesín Lhotka nad Labem Libochovice

978,1 Natura 2000 - Ohře

28,5

2,9

302,8 Natura 2000 - Lovoš

161,8

53,4

1 567,7 Natura 2000 – Myslivna, Ohře, Evaňská rokle

88,1

5,6

Lovosice

1 195,5 Natura 2000 - Lovoš

0,0

0,0

Malé Žernoseky

334,1 Natura 2000 - Lovoš

11,3

3,4

Radovesice

514,4 Natura 2000 - Ohře

14,0

2,7

Slatina

691,5 Natura 2000 - Vrch Hazmburk

0,2

0,0

298,0

13,6

774,2

19,2

69,8

13,5

1 711,2

6,5

Třebenice Velemín Vchynice SO ORP Lovosice

2 184,5 Natura 2000 - Lipská hora, Ostrý, Lhota, Košťálov Natura 2000 - Borečský vrch, Milešovka, Ostrý, 4 026,6 Lovoš, Lhota, Košťálov, Březina 518,2 Natura 2000 – Lovoš, Košťálov 26 181,7 Natura 2000


31

Mapa 1.6.2: Chráněná území a NATURA 2000 na území SO ORP Lovosice

V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES.

32

Na území ORP Lovosice se nacházejí nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC). V rámci SO ORP je celková rozloha stávajícího kompletního ÚSES 4 689,91 ha, což představuje téměř 18 % celého správního území. V návrhu kompletního ÚSES se počítá s rozlohou 7 155,03 ha, což tvoří více než 27 %. Následující mapa znázorňuje prvky stávajícího stavu územního systému ekologické stability (ÚSES). Mapa 1.6.3: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Lovosice

33


SLABÉ STRÁNKY

Téměř polovina správního obvodu v CHKO České středohoří

Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability

ÚSES – nadrogeionální biokoridory a biocentra

Težbou devastovaná část krajiny

NATURA 2000 – Evropsky významné lokality

Výrazná fragmentace krajiny

Maloplošná zvláště chráněná území PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Realizace návrhů kompletní ÚSES s cílem zlepšení funkčnosti

Fragmentace krajiny dopravními stavbami (D8, železniční koridor)

Rekultivace těžebních území

1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1.7.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství se v SO ORP Lovosice řadí mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným charakteristikám. Pro správní obvod Lovosice je charakteristické ovocnářství, sadařství, pěstování chmele (Siřejovice, Děčany, Vchynice, Radovesice, Čížkovice, Libochovice) a vinné révy (Lovosice, Klapý). Podíl orné půdy na celkové rozloze území mezi roky 2010 a 2014 byl téměř konstantní, a to 58,1 % v roce 2010 a 2014 (resp. 58,2 % v roce 2012). Největší podíl orné půdy na celkové rozloze mají obce Černiv, Lkáň a Chotěšov, kde se jedná o více než 90 % rozlohy. Nejvíce hektarů orné půdy je na území obce Velemín (1 213 ha). Nejmenší podíl orné půdy na celkové rozloze je v obcích Velemín (30,2 %) a Lhotka nad Labem (30,7 %). Největší nárůst orné půdy mezi lety 2010 – 2014 byl zaznamenán v obci Čížkovice, kdy se podíl orné půdy zvýšil o 5,2 %. Tabulka 1.7.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lovosice v období 2010 – 2014 Podíl orné půdy z celkového území [%]

Orná půda (ha)

Obec 2010

2012

2014

2010

2012

2014

Černiv

292,1

292,1

292,0

92,1

92,1

92,1

Čížkovice

423,4

445,9

461,0

60,1

63,3

65,3

Děčany

997,8

995,7

996,0

80,5

80,5

80,5

Dlažkovice

196,6

196,6

197,0

73,2

73,2

73,2

Evaň

507,5

507,5

507,0

67,2

67,2

67,2

Chodovlice

229,1

229,1

229,0

74,3

74,3

74,4

Chotěšov

704,6

704,0

704,0

90,2

90,1

90,0

Chotiměř

133,1

133,1

133,0

38,9

38,9

38,9

Jenčice

339,5

338,7

338,0

53,5

53,4

53,2

Keblice

387,9

386,9

387,0

76,3

76,1

76,2

Klapý

689,1

689,1

689,0

77,1

77,1

77,0

Křesín

675,7

675,9

676,0

68,9

69,0

68,9

92,5

91,9

92,0

30,7

30,5

30,6

1 019,6

1 019,6

1 018,0

65,2

65,2

65,1

409,5

409,5

411,0

91,5

91,6

91,9

Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň

34

Podíl orné půdy z celkového území [%]

Orná půda (ha)

Obec 2010

2012

2014

2010

2012

2014

Lovosice

442,9

438,1

438,0

37,2

36,8

36,8

Lukavec

270,3

269,8

270,0

80,6

80,5

80,6

Malé Žernoseky

128,8

128,8

128,0

38,8

38,8

38,6

Podsedice

875,8

875,8

877,0

57,5

57,5

57,5


283,8

283,8

284,0

35,1

35,1

35,1

Radovesice

415,3

410,5

412,0

81,5

80,5

80,8

Sedlec

333,6

333,5

333,0

83,6

83,6

83,5

Siřejovice

540,4

535,0

535,0

87,8

86,9

86,9

Slatina

543,4

543,3

543,0

78,3

78,3

78,2

Sulejovice

210,8

211,0

211,0

56,8

56,8

56,9

Třebenice

1 056,4

1 055,3

1 034,0

48,3

48,3

47,3

Třebívlice

626,4

628,4

628,0

44,7

44,7

44,7

Úpohlavy

334,7

334,6

338,0

84,3

84,3

85,1

1 215,3

1 214,1

1 213,0

30,2

30,2

30,1

Vchynice

255,8

255,7

255,0

49,1

49,1

48,9

Vlastislav

383,7

383,4

387,0

68,0

68,0

68,6

Vrbičany

196,8

196,5

196,0

81,6

81,5

81,3

15 212,0

15 216,0

15 212,0

58,1

58,2

58,1

Velemín

SO ORP Lovosice

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku

Z hlediska kvality půdy se SO ORP Lovosice řadí k bonitně cenným půdám. Podíl bonitně nejcennější půdy 1. třídy se nachází na většině správního území a zaujímají více než 28 % území. Zastoupení dalších tříd méně kvalitních půd je v území rozmístěno rovnoměrně okolo 10 – 15 %. Kompletní přehled všech tříd kvality půd je k vidění v tabulce níže. Tabulka 1.7.2: Bonitované půdně ekologické jednotky v SO ORP Lovosice Třída ochrany

Výměra [ha]

Podíl na celkovém území [%]

1.

7 356,4

28,1

2.

2 906,3

11,1

3.

4 244,8

16,2

4.

3 686,6

14,1

5.

3 661,0

14,0


Územní rozmístění jednotlivých tříd ochrany půdy znázorňuje následující mapa (Mapa 1.7.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Lovosice). Bonitně nejcennější půdy se nacházejí převážně v okolí vodních toků Labe a Ohře. Jedná se o rovinaté plochy, kde není problém s jejich zavlažováním. Naopak bonitně nejméně kvalitní půdy se nacházejí v hornatějších částech severní a severozápadní části správního obvodu.

35

Mapa 1.7.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Lovosice

Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. Od roku 2010 do roku 2014 došlo k mírnému nárůstu podílu zastavěného území z celkové výměry ze 1,9 % (v roce 2010 a 2012) na 2,0 % (v roce 2014). V roce 2014 bylo na území SO ORP Lovosice 528 ha zastavěných ploch, od roku 2010 se tato rozloha zvětšila o 18 ha. Nejvíce zastavěných ploch je na území obce Lovosice (98 ha), kde je i největší podíl zastavěného území na celkové výměře (8,2 %). V Lovosicích byl zaznamenán i největší nárůst zastavěného území, kdy se podíl zastavěného území zvýšil mezi lety 2012 a 2014 o 1,1 %. Nejméně zastavěných ploch je v obci Dlažkovice a Lhotce nad Labem (shodně 4 ha).

36

Tabulka 1.7.3: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Lovosice v letech 2010 - 2014 Obec

2010 Černiv

Podíl zastavěného území z celkové výměry [%]

Zastavěné území (ha) 2012

2014

2010

2012

2014

4,8

4,8

5,0

1,5

1,5

1,6

Čížkovice

20,0

20,2

20,0

2,8

2,9

2,8

Děčany

17,4

17,4

17,0

1,4

1,4

1,4

4,3

4,3

4,0

1,6

1,6

1,5

12,8

12,8

13,0

1,7

1,7

1,7

5,5

5,5

6,0

1,8

1,8

1,9

Chotěšov

12,6

12,6

12,0

1,6

1,6

1,5

Chotiměř

7,4

7,4

8,0

2,2

2,2

2,3

Jenčice

7,0

7,0

7,0

1,1

1,1

1,1

Keblice

8,6

8,4

8,0

1,7

1,7

1,6

Klapý

14,9

15,3

15,0

1,7

1,7

1,7

Křesín

14,5

14,8

15,0

1,5

1,5

1,5

Dlažkovice Evaň Chodovlice

Lhotka nad Labem

3,6

3,7

4,0

1,2

1,2

1,3

50,0

50,4

50,0

3,2

3,2

3,2

7,4

7,3

7,0

1,7

1,6

1,6

Lovosice

79,7

84,2

98,0

6,7

7,1

8,2

Lukavec

6,4

6,5

7,0

1,9

1,9

2,1

Malé Žernoseky

9,3

9,4

9,0

2,8

2,8

2,7

22,0

21,6

22,0

1,4

1,4

1,4

9,0

9,0

9,0

1,1

1,1

1,1

Libochovice Lkáň

Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice

10,5

10,5

10,0

2,1

2,1

2,0

Sedlec

5,6

5,7

6,0

1,4

1,4

1,5

Siřejovice

7,8

7,7

8,0

1,3

1,2

1,3

Slatina

9,5

9,5

10,0

1,4

1,4

1,4

Sulejovice

21,0

21,1

22,0

5,7

5,7

5,9

Třebenice

38,1

38,0

38,0

1,7

1,7

1,7

Třebívlice

23,4

23,5

24,0

1,7

1,7

1,7

Úpohlavy

7,1

7,1

7,0

1,8

1,8

1,8

Velemín

39,6

39,7

40,0

1,0

1,0

1,0

Vchynice

10,1

10,0

10,0

1,9

1,9

1,9

Vlastislav

8,2

6,6

7,0

1,5

1,2

1,2

Vrbičany

9,8

10,1

10,0

4,1

4,2

4,1

507,0

510,0

528,0

1,9

1,9

2,0

SO ORP Lovosice

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

37

1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa SO ORP Lovosice se vyznačuje nižší lesnatostí v rámci celé České republiky. Podíl lesní půdy ve správním obvodě ve sledovaném období let 2010 – 2014 se ustálil na 15,5 % (pro srovnání podíl lesní půdy v ČR je 33,9 %, údaj z roku 2012). Celková výměra lesní půdy ve SO ORP Lovosice v roce 2014 byla 4 052,0 ha. Největší podíl lesní půdy na celkové výměře v roce 2014 mají obce v severní části SO ORP - Lhotka nad Labem (53,2 %) a Velemín (45,6 %). Naopak obce Černiv, Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice a Úpohlavy nedisponují ani jedním hektarem lesní půdy a tedy podíl lesní půdy je roven nule. Ve sledovaném období mezi lety 2010 – 2014 v SO ORP Lovosice nebyla zaznamenána výraznější změna v podílu lesní půdy (vyjma obce Chodovlice, kde došlo k úbytku lesní půdy o 0,8 ha). Kompletní přehled lesní půdy za jednotlivé obce SO ORP je vidět v tabulce v příloze (

38

Tabulka 2.4.2: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Lovosice v letech 2010 - 2014). V SO ORP Lovosice lesní porosty spadají převážně do kategorie lesů zvláštního určení (s výměrou 6 034,4 ha). Tyto lesy slouží k ochraně vodních zdrojů nebo k uchování chráněných území dle předpisů o ochraně přírody. Hospodářské lesy, sloužící k produkci dřeva, zaujímají 1 834,8 ha a důležité jsou i lesy ochranné s rozlohou 620,0 ha. Tabulka 1.7.4: Kategorie lesů na území SO ORP Lovosice Výměra SO ORP [ha]

Les hospodářský Výměra [ha]

SO ORP Lovosice 26 181,7

Les ochranný

[%]

1 834,8 7,0

Výměra [ha]

Les zvláštního určení [%]

620,0

Výměra [ha]

2,4

[%]

6 034,4 23,0



SLABÉ STRÁNKY

Příznivé klimatické podmínky pro zemědělství

Degradace půdy v souvislosti s těžbou

Velká tradice ovocnářství, sadařství, pěstování chmele a vinné révy

Zábory půdy (těžba, doprava)

Vysoká kvalita půd – převážně oblast Poohří a Polabí (28 % půd v I. třídě ochrany)

Velké plochy zemědělského půdního fondu v chráněných ložiskových územích

Vysoký podíl zemědělské půdy

Větrná a vodní eroze

Rozmanitost druhů lesů

Obce s nulovým podílem lesních ploch (Černiv, Čížkovice, Dlažkovice, Lukavec, Sulejovice a Úpohlavy)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Pokračující rozvoj výstavby na zelené louce (trvalé odnětí ZPF)

Dotace na zalesnění a zatravnění půd Komplexní pozemkové úpravy (zlepšení retenčních schopností a ekologické stability) Rekultivace ploch po těžbě

39

1.8 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lovosice má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lovosice. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 1.8.1 přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP Lovosice.

40

Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Lovosice

1.8.1 Zásobování pitnou vodou V rámci SO ORP Lovosice jsou všechny obce napojeny na vodovodní síť. Mimo obcí Chotiměř a Velemín jsou všechny obce zásobovány pitnou vodou prostřednictvím Severočeské vodárenské společnosti a.s. Dle výsledků SLDB 2011 bylo na veřejný vodovod napojeno 87,7 % bytů. Nejdelší vodovodní síť má město Lovosice (celkem 36,5 km), naopak nejkratší síť vodovodů se nachází na území obce Sedlec (0,4 km).

41

Město Lovosice je zásobováno vodou z oblastního vodovodu Žernoseky (skupinový vodovod Lovosice), který zásobuje vodou i další obce ve správním obvodu (obce Černiv, Čížkovice, Chotěšov, Chodovlice, Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky, Vchynice, Vrbičany, Vlastislav, Úpohlavy, Sedlec, Slatina, Sulejovice, Siřejovice, Třebenice, Lukavec, Keblice, Želechovice, Jenčice). Dalším skupinovým vodovodem je SK-LT.017 – Libochovice, který zásobuje obce Libochovice, Evaň, Klapý, Křesín a Radovesice. Obce Děčany, Dlažkovice, Lkáň, Podsedice a Třebívlice jsou zásobovány vodou z oblastního vodovodu Přísečnice (skupinový vodovod Libčeves). Skupinový vodovod Velemín zásobuje vodou obce Chotiměř a Velemín. Prackovice nad Labem jsou zásobeny z místního vodovodu (M-LT.035). Ve SO ORP Lovosice se nachází řada objektů, které doplňují vodovodní síť. V obcích Velemín a Vlastislav se nachází úpravny vody. Dále se v celém území vyskytuje 35 vodojemů pro akumulaci vody a 27 čerpacích stanic vody. Grafické znázornění všech vodárenských objektů lze vidět na mapě níže (Mapa 1.8.2: Vodovodní síť na území SO ORP Lovosice). V návrhu jsou plánované dvě čerpací stanice v obci Vrastilav a jeden vodojem v obci Velemín. Tabulka 1.8.1: Délky vodovodu v SO ORP Lovosice Délka vodovodu [km]

Obec Černiv

2,7

Čížkovice

17,7

Děčany

11,8

Dlažkovice

2,1

Evaň

7,5

Chodovlice

1,9

Chotěšov

4,2

Chotiměř

1,1

Jenčice

7,0

Keblice

3,4

Klapý

5,5

Křesín

6,4

Lhotka nad Labem

1,9

Libochovice

26,7

Lkáň

3,3

Lovosice

36,5

Lukavec

4,0

Malé Žernoseky

6,0

Podsedice

14,6


11,2

Radovesice

6,2

Sedlec

0,4

Siřejovice

6,3

Slatina

6,7

Sulejovice

2,5

Třebenice

27,6

Třebívlice

16,4

Úpohlavy

2,2

42

Délka vodovodu [km]

Obec Velemín

23,8

Vchynice

11,0

Vlastislav

7,6

Vrbičany

2,6

SO ORP Lovosice

289,0


Mapa 1.8.2: Vodovodní síť na území SO ORP Lovosice

43

1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod v SO ORP je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v septicích či bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve 14 obcích správního obvodu, z toho šest obcí (Čížkovice, Libochovice, Lovosice, Sulejovice, Třebenice, Vrbičany) má jednotnou kanalizační síť. Ve zbývajících 18 obcích kanalizační síť chybí, konkrétně v obcích Černiv, Děčany, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Klapý, Křesín, Lhotka nad Labem, Lkáň, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Sedlec, Slatina, Vlastislav a Úpohlavy. Čistírny odpadních vod (ČOV) jsou vybudovány v obcích Lukavec, Čížkovice, Třebenice, Vrbičany, Libochovice, Radovesice, Třebívlice a Velemín. Město Lovosice je odkanalizováno do ČOV Litoměřice. V obci Křesín je plánovaná výstavba nové ČOV. Kompletní kanalizační síť včetně ČOV na území SO ORP Lovosice je k nahlédnutí na mapě uvedené níže (Mapa 1.8.3: Kanalizační síť na území SO ORP Lovosice).

44

Mapa 1.8.3: Kanalizační síť na území SO ORP Lovosice

1.8.3 Zásobování plynem Územím SO ORP Lovosice prochází nízkotlaký, středotlaký, vysokotlaký a velmi vysokotlaký vnitrostátní plynovod. Celkem je ve správním území na plynovod napojeno 23 obcí (Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Chotěšov, Chotiměř, Jenčice, Keblice, Křesín, Lhotka nad Labem, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice nad Labem, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Úpohlavy, Velemín, Vrbičany). Na plynovod nejsou napojeny obce Černiv, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice a Vlastislav.

45

Více než 70 % obydlených bytů napojených na plyn mají obce Čížkovice, Jenčice, Lovosice, Malé Žernoseky, Radovesice, Siřejovice, Sulejovice a Vrbičany (SLDB 2011). Celková délka všech plynovodů na území SO ORP Lovosice je 219,9 km. Nejvíce je zastoupený středotlaký plynovod s délkou 123,6 km. Velmi vysokotlaký plynovod vnitrostátní, který zabezpečuje vnitrostátní přepravu plynu pod velkým tlakem (4 MPa – 10 MPa) má v SO ORP Lovosice délku 22,1 km. Celkové délky všech druhů plynovodů v SO ORP Lovosice jsou zobrazeny v tabulce níže. Tabulka 1.8.2: Délky plynovodů v SO ORP Lovosice Délka plynovodu v SO ORP Lovosice [km]

Druh plynovodu v SO ORP Lovosice nízkotlaký

27,0

středotlaký

123,6

vysokotlaký

47,2

velmi vysokotlaký vnitrostátní

22,1

Celkem

219,9


46

Mapa 1.8.4: Plynová síť na území SO ORP Lovosice

1.8.4 Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Lovosice je teplem centrálně zásobeno jen samotné město Lovosice. Dodávka tepla je zajišťována společností Lovochemie, a.s., která má horkovodní výměníkovou stanici ve svém objektu energetiky. Celková délka horkovodní sítě je 12 km. V obci Lkáň je v provozu bioplynová stanice, která slouží mimo jiné pro centrální vytápění.

47

1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě Zásobování elektrickou energií v řešeném území SO ORP Lovosice je realizováno převážně vedením vysokého napětí, dále zde prochází síť velmi vysokého a zvláště vysokého napětí. V omezené míře se nachází také síť nízkého napětí. Je nutné poznamenat, že rozvodná síť u nízkého napětí neobsahuje data od poskytovatele E.ON, který do územně analytických podkladů data o napětí nepředává. Elektrická síť pokrývá všechny obce správního území. Celková délka elektrických sítí v SO ORP Lovosice činí 323,7 km. Mapa zobrazující rozvodnou síť elektrického vedení na území správního obvodu Lovosice je zobrazena níže. Mapa 1.8.5: Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Lovosice

48

1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) Níže uvedená tabulka zobrazuje absolutní i relativní hodnoty vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu. Z celkového počtu obydlených bytů v SO ORP Lovosice je necelá polovina vybavena počítačem (49,3 %). Nejvyšší podíl počítačů na obydlené byty mají obce Vchynice (60,8 %) a Sedlec (59,1 %). Naopak nejnižší podíl má obec Evaň (36,4 %). Nejvyšší podíl počítačů s připojením k internetu mají obce Vchynice (55,9 %) a Úpohlavy (53,1 %), naopak nejnižší podíl počítačů s připojením k internetu byl zaznamenán u obcí Keblice (39,0 %) a Chotiměř (39,1 %). Tabulka 1.8.3: Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce 2011 Obec Černiv

Počet obydlených bytů 2011

Vybavenost PC 2011 počítač s počítač bez internetem internetu

Podíl PC s internetem [%]

Podíl celkem PC [%]

57

27

4

47,4

54,4

Čížkovice

478

244

15

51,0

54,2

Děčany

142

52

4

36,6

39,4

Dlažkovice

52

22

2

42,3

46,2

Evaň

99

32

4

32,3

36,4

Chodovlice

56

31

0

55,4

55,4

Chotěšov Chotiměř Jenčice

152 115 134

63 45 66

3 4 7

41,4 39,1 49,3

43,4 42,6 54,5

Keblice

141

55

1

39,0

39,7

Klapý Křesín Lhotka nad Labem

175 132 112

83 59 58

10 4 2

47,4 44,7 51,8

53,1 47,7 53,6

1 320

672

48

50,9

54,5

Libochovice Lkáň

60

29

2

48,3

51,7

Lovosice

3 689

1 655

104

44,9

47,7

Lukavec

130

57

2

43,8

45,4

Malé Žernoseky

261

132

6

50,6

52,9

Podsedice

258

115

5

44,6

46,5


212

89

5

42,0

44,3

Radovesice

159

73

5

45,9

49,1

66

33

6

50,0

59,1

Sedlec Siřejovice

95

48

2

50,5

52,6

Slatina

101

51

3

50,5

53,5

Sulejovice

287

146

9

50,9

54,0

Třebenice

727

353

23

48,6

51,7

Třebívlice

327

137

5

41,9

43,4

Úpohlavy

98

52

2

53,1

55,1

528 102 62 111 10 438

214 57 29 46 4 825

18 5 2 6 318

40,5 55,9 46,8 41,4 46,2

43,9 60,8 50,0 46,8 49,3

Velemín Vchynice Vlastislav Vrbičany SO ORP Lovosice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

49


SLABÉ STRÁNKY

Pokrytí všech obcí elektrickou sítí

Absence plynofikace některých obcí (Černiv, Evaň, Chodovlice, Klapý, Lkáň, Sedlec, Slatina, Vchynice a Vlastislav)

Centrální zásobování teplem - Lovosice

Absence ČOV a napojení na kanalizaci ve většině obcí správního obvodu

Bioplynová stanice Lkáň Velký podíl bytů napojených na veřejný vodovod Dostatek kvalitních zdrojů vody PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Využívání alternativních zdrojů energie (bioplynová stanice)

Nedostatečné finanční prostředky na modernizaci technické infrastruktury

Realizace navrhovaných kanalizací a ČOV

1.9 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Lovosice je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (v roce 2014 probíhá 1. aktualizace), Územně analytické podklady Ústeckého kraje 2013 a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje atd. Východním územím Ústeckého kraje prochází IV. Transevropský multimodální koridor sítě TEN-T, který je veden v ose Berlín – Praha – Budapešť – Istanbul. Pro tyto koridory je charakteristické umístění dvou a více druhů doprav s dělbou dopravní práce. Tento koridor prochází i přes území SO ORP Lovosice. PÚR ČR na území SO ORP Lovosice vymezují koridor vysokorychlostní dopravy VR1, který je zpřesněn ZÚR Ústeckého kraje v úseku státní hranice SRN/ČR – Ústí nad Labem – Lovosice – Roudnice nad Labem – hranice Ústeckého kraje. PÚR ČR dále vymezují koridor vodní dopravy VD1 Labe, který je zpřesněn ZÚR ÚK a prochází dotčeným územím SO ORP Lovosice. Důvodem tohoto vymezení je zabezpečení splavnosti řeky Labe jako vodní cesty mezinárodního významu. V Politice územního rozvoje ČR jsou vymezena i Veřejná logistická centra (VLC). Pro území správního obvodu se jedná o oblast Ústí nad Labem – Lovosice. Důvodem jejich vymezení je poskytnutí širokého spektra logistických služeb s napojením na železniční, silniční, vodní a případně i leteckou dopravu. SO ORP Lovosice disponuje dobrým dopravním napojením na okolní správní obvody s dosahem i do dalších regionů. Tato dostupnost je zajištěna poměrně hustou silniční sítí a pomocí železničních tratí. Mezi nejvýznamnější komunikace patří dálnice D8 a železniční trať č. 090, která je součástí I. tranzitního železničního koridoru. Východní hranicí řešeného území prochází Labská vodní cesta. Stav dopravní infrastruktury na území správního obvodu zobrazuje následující mapa:

50

Mapa 1.9.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Lovosice

1.9.1 Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob).

51

Dálnice a rychlostní komunikace Správním obvodem prochází dálnice D8 (Praha – Lovosice – Ústí nad Labem – Německo), která tvoří základ místní silniční sítě. Posledním nedostavěným úsekem je zde úsek Lovosice – Řehlovice. V současné době, tedy dálnice D8 končí u obce Bílinka a od tud pokračuje jako silnice I/8. Silnice I. třídy Silnice I. třídy zajišťují spojení s krajským městem (I/30) a s centry sousedních správních obvodů – Most, Litoměřice (I/15). Na území SO ORP Lovosice se nacházejí následující silnice I. třídy: 

I/8 (Lovosice – Bystřany (I/63) - Teplice (I/13) - Dubí (I/27) - Cínovec – Německo)



I/15 (Most (I/27) - Skršín (I/28) - Lovosice (D8, I/8, I/30) - Litoměřice - Zahrádky u České Lípy (I/9)



I/30 (Lovosice (D8 km48) - Ústí nad Labem (I/62) - Chlumec (I/13))

Silnice II. třídy Na území SO ORP Lovosice se nacházejí následující silnice II. třídy: 

II/237 Libochovice – Třebenice (I/15)



II/246 (Louny) – Libochovice – (D8) – Roudnice nad Labem



II/247 Libochovice – (D8) – I/15 (Lovosice – Litoměřice)



II/261 (Štětí – Litoměřice) – Lovosice – (Ústí nad Labem – Děčín)

Základní kostru silnic I. a II. třídy doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Zatížení silniční sítě na území SO ORP Lovosice dokládají výsledky z celostátního sčítání v roce 2010. Nejvíce zatížena je dálnice D8 a silnice I. třídy (I/8, I/15 a I/30). Intenzita dopravy je znázorněna pomocí následujícího obrázku:

52

Obrázek 1.9.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Lovosice

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010

Rozvoj silniční sítě Ve srovnání s republikovým průměrem je na sledovaném území vysoká hustota silniční sítě, s narůstající intenzitou dopravy je, ale potřeba modernizace, budování obchvatů, přeložek a mimoúrovňových křižovatek. ZÚR Ústeckého kraje vymezují na území správního obvodu Lovosice následující záměry nadmístního významu:    

výstavba dálnice D8 silnice I/15 úsek Libčeves – Želkovice (rekonstrukce a přeložka), týkající se i obce Třebívlice v SO ORP Lovosice silnice II/246 úsek Koštice – Budyně nad Ohří (přeložky a obchvaty sídel), týkající se obcí Křesín, Libochovice, Radovesice a Slatina v SO ORP Lovosice silnice II/247 Lovosice - Litoměřice, přivaděč k průmyslové zóně Prosmyky I., II. část, včetně mostu přes Labe

1.9.2 Železniční síť Území SO ORP Lovosice pokrývá poměrně hustá železniční síť, jejíž páteř tvoří I. tranzitní železniční koridor. Důležitým uzlem na tomto koridoru jsou Lovosice. Nejvýznamnější tratí procházející koridorem je železniční trať č. 090, spojující Kralupy nad Vltavou s Děčínem, a to přes Lovosice a Ústí nad Labem. Dále tímto koridorem procházejí tratě č. 091 (Kralupy nad Vltavou – Praha) a č. 098 (Děčín – Dolní Žleb, státní hranice). Výhledově má tímto územím procházet vysokorychlostní trať, která je v PÚR ČR vymezena jako koridor VR1. Železniční trať č. 090 na území správního obvodu propojuje obce Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lovosice a Lukavec, přičemž zastávka je i v Litochovicích, což je místní část obce Prackovice nad Labem. Tuto důležitou trať doplňují tratě č. 087, 097 a 114. Železniční trať č. 087 v trase Lovosice – Litoměřice – Česká Lípa. 53

Železniční trať č. 097 spojuje Lovosice s Teplicemi a na řešeném území obsluhuje a s Lovosicemi spojuje obce Velemín (místní části Oparno a Dobkovičky) a Chotiměř. Železniční trať č. 114 v trase Lovosice – Libochovice – Louny – Postoloprty. Na území správního obvodu obsluhuje obce Sulejovice, Čížkovice, Úpohlavy, Chotěšov, Slatina, Libochovice (Libochovice město, městská část Dubany) a Křesín. Celková délka železnic na území SO ORP Lovosice je 68,8 km. Nejvíce kilometrů se nachází na území města Lovosice. Železniční trať prochází územím celkem 23 obcí. Délka železnic v jednotlivých obcích SO ORP je uvedena v následující tabuce: Tabulka 1.9.1: Délka železnic v obcích na území SO ORP Lovosice Délka tratě [km]

Obec Černiv

1,3

Čížkovice

3,8

Děčany

2,2

Dlažkovice

1,1

Chotěšov

1,5

Chotiměř

3,2

Jenčice

1,3

Keblice

0,2

Křesín

2,7

Lhotka nad Labem

2,3

Libochovice

5,9

Lovosice

9,8

Lukavec

1,1

Malé Žernoseky

4,0

Podsedice

2,7


7,1

Radovesice

1,3

Slatina

2,3

Sulejovice

1,9

Třebenice

4,6

Třebívlice

3,2

Úpohlavy

2,2

Velemín

3,1

SO ORP Lovosice

68,8


Na následujícím obrázku je znázorněno schéma železniční sítě na území SO ORP Lovosice a v okolí:

54

Obrázek 1.9.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Lovosice pro rok 2014

Zdroj: SŽDC ČR

Celkově se na území SO ORP nachází 19 stanic/zastávek, po třech ve městě Lovosice a Libochovice. Počty železničních zastávek a stanic v jednotlivých obcích správního obvodu je uveden v tabulce 1.9.2. Tabulka 1.9.2: Počet železničních zastávek/stanic na území SO ORP Lovosice Počet železničních zastávek/stanic

Obec Čížkovice

1

Chotěšov

1

Chotiměř

1

Křesín

1

Libochovice

3

Lovosice

3

Lukavec

1

Malé Žernoseky

1


2

Slatina

1

Sulejovice

1

Úpohlavy

1

Velemín

2

SO ORP Lovosice

19

Zdroj: Idos.cz

55

1.9.3 Letecká doprava Na území SO ORP Lovosice se nenachází žádné letiště a v budoucnu není o jeho výstavbě ani uvažováno. Nejbližším letištěm je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště Roudnice u města Roudnice nad Labem. Na území obcí Třebívlice a Děčany zasahuje ochranné pásmo radiolokačního stanoviště Lažany ze sousedního SO ORP. 1.9.4 Vodní doprava Východní částí správního obvodu Lovosice prochází Labská vodní cesta, která je součástí hlavních vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu a IV. transevropského multimodálního koridoru. Územím SO ORP Lovosice prochází tzv. dolnolabský úsek této vodní cesty. Labská vodní cesta na území SO ORP Lovosice prochází obcemi Prackovice nad Labem, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem a Lovosice. Ve městě Lovosice se na řece Labe nachází překladiště (Lovosice-Prosmyky), plavební komora a přístav. Přes řeku Labe funguje doprava pomocí přívozů. Jeden se nachází přímo ve městě Lovosice a spojuje město s obcí Píšťany. Další přívoz spojuje obce Malé a Velké Žernoseky. 1.9.5 Kombinovaná doprava Lovosice jsou od roku 2006 logistickým centrem, zajišťujícím kombinovanou přepravu silnice – železnice. Společnost BOHEMIAKOMBI s.r.o. na terminálech ČD-DUSS Lovosice a TSC Lovosice zajišťuje nakládku kaminonů a kontejnerů na železniční vagóny a ty jsou poté směřovány například do německého Hamburgu a Duisburgu nebo belgického Charleroi. 1.9.6 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Území Ústeckého kraje je pokryto rozsáhlým systémem železničních a autobusových linek se vzájemnou koordinací tras a rozsahu spojů. „Doprava Ústeckého kraje“ (DÚK) zajišťuje regionální dopravu a od 1. 1. 2015 zřizuje Integrovaný tarif DÚK. Vzhledem k tomu dojde na území celého kraje ke sjednocení tarifů smluvních dopravců a propojení s tarifi MHD v kraji. Hodnocení obslužnosti území správního obvodu Lovosice hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů linkové autobusové dopray do města Lovosice ve všedních dnech. Zvoleny byly tři časové intervaly dle účelu – dojížďka za prací, do školy a na úřady. Podrobný přehled počtu spojení z jednotlivých obcí je uveden v tabulce 1.9.3. Jediné dvě obce nemají zajištěno dopravní spojení s Lovosicemi autobusovou dopravou. Jedná se o Křesín a Prackovice nad Labem. V těchto obcích je doprava do centra správního obvodu řešena železniční dopravou.

56

Tabulka 1.9.3: Dostupnost SO ORP Lovosice hromadnou autobusovou dopravou Obec

Počet spojení 6. hod



Černiv

1

1

2

Čížkovice

6

5

5

Děčany

2

2

2

Dlažkovice

1

0

1

Evaň

0

0

1

Chodovlice

1

2

2

Chotěšov

1

0

1

Chotiměř

2

2

2

Jenčice

5

4

4

Keblice

1

1

0

Klapý

2

1

2

Křesín

0

0

0

Lhotka nad Labem

1

2

1

Libochovice

3

2

3

Lkáň

1

2

1

Lukavec

1

1

0

Malé Žernoseky

1

2

1

Podsedice

2

1

2


0

0

0

Radovesice

1

1

1

Sedlec

1

2

2

Siřejovice

1

0

1

Slatina

1

1

2

Sulejovice

6

5

5

Třebenice

5

4

4

Třebívlice

2

2

2

Úpohlavy

2

2

2

Velemín

4

4

3

Vchynice

2

3

2

Vlastislav

1

1

0

Vrbičany

1

0

1

58

53

55

Součet v celém ORP

Zdroj: IDOS.cz Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v říjnu 2014. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková autobusová doprava.

57


SLABÉ STRÁNKY

Terminály kombinované přepravy v Lovosicích

Vysoká dopravní intenzita na komunikacích (zejména D8)

Existence Labské vodní cesty

Nedostavěný úsek dálnice D8 Lovosice Řehlovice

Modernizovaný I. tranzitní železniční koridor Hustá síť silnic I., II. a III. třídy + dálnice D8 IV. trasevropský multimodální koridor procházející územím správního obvodu Integrovaný tarif DÚK PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Čerpání finančních prostředků z fondů EU na rozvoj dopravní infrastruktury

Nedostatek financí na rekonstrukce a modernizaci infrastruktury

Zlepšení podmínek splavnosti Labe

Nárůst intenzity tranzitní přepravy Nárůst individuálního automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů

1.10 Sociodemografické podmínky 1.10.1 Demograficko-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Ústeckém kraji k úbytku počtu obyvatel o 1,4 %. Dle údajů aktuálních k 1. 1. 2014 žilo v Ústeckém kraji 825 120 obyvatel, oproti roku 2011 se tak jedná o nárůst počtu obyvatel o 2 %. Největší počet obyvatel má SO ORP Ústí nad Labem, kde začátkem roku 2014 žilo 119 519 obyvatel. Naopak nejméně obyvatel žije ve SO ORP Podbořany (15 679 obyvatel). Při pohledu na rozdíl v počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011 je patrné, že největší relativní nárůst byl v SO ORP Roudnice nad Labem (6,5 %). Největší relativní úbytek počtu obyvatel byl u SO ORP Litvínov (-5,8 %). V porovnání s Ústeckým krajem, kde mezi lety 2001 – 2011 došlo k úbytku počtu obyvatel, v SO ORP Lovosice byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel o 1,5 %. Tabulka 1.10.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2014 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok SO ORP Bílina

20 622

20 265

21 790

-357

Relativně [%] -1,7

Děčín

79 314

76 447

78 204

-2 867

-3,6

Chomutov

81 020

79 788

81 826

-1 232

-1,5

Kadaň

43 959

42 369

43 137

-1 590

-3,6

Litoměřice

57 645

58 333

59 161

688

1,2

Litvínov

40 169

37 837

38 331

-2 332

-5,8

Louny

42 850

42 419

43 513

-431

-1,0

Lovosice

26 569

26 959

27 609

390

1,5

Most

77 027

73 938

76 088

-3 089

-4,0

Podbořany

15 715

15 947

15 679

232

1,5

2001

2011

58

2014

Absolutně

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok SO ORP 2001 Roudnice nad Labem Rumburk

2011

30 045

31 986

32 300

1 941

Relativně [%] 6,5

2014

Absolutně

33 866

32 566

33 425

-1 300

-3,8

Teplice

105 476

105 233

107 006

-243

-0,2

Ústí nad Labem

117 780

118 228

119 519

448

0,4

Varnsdorf

20 707

19 821

20 346

-886

-4,3

Žatec

27 455

26 825

27 186

-630

-2,3

820 219

808 961

825 120

-11 258

-1,4

Ústecký kraj

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014

Populační vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lovosice v letech 1993 – 2013 ukazuje následující graf. Z grafu je patrný úbytek počtu obyvatel v období 2004 - 2006. Od roku 2007 dochází v nárůstu počtu obyvatel s výjimkou roku 2013, kdy je zaznamenán mírný úbytek oproti předcházejícímu roku. Graf 1.10.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lovosice v letech 1993 - 2013

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku

Následující graf ukazuje demografický vývoj SO ORP Lovosice v letech 1993 – 2013. Z grafu lze vidět mírný nárůst počtu obyvatel způsobený zvýšeným počtem nově přistěhovalých. K největšímu úbytku počtu obyvatel došlo v roce 2006, naopak největší nárůst byl v roce 2007. V posledních dvou letech můžeme pozorovat pozvolný úbytek obyvatel zapříčiněný postupným vymíráním obyvatel a vyšším počtem obyvatel stěhujících se ze správního obvodu.

59

Graf 1.10.2: Demografické ukazatele v SO ORP Lovosice v letech 1993 - 2013

Demografické ukazatele ORP Lovosice 30

25 20

Promile [‰]

15 10 5

0 -5 -10 -15 -20 1993

1998

2003

hmpp

hmms

2008

2013

hmcpp

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

SO ORP Lovosice je tvořen 32 obcemi, ve kterých k 1. 1. 2014 žilo celkem 27 609 obyvatel. Mezi roky 2001 a 2011 došlo v SO ORP Lovosice k nárůstu počtu obyvatel o 3,6 %. Nejvíce obyvatel žije ve městě Lovosice (8 730 obyvatel), naopak nejméně obyvatel má obec Dlažkovice (105 obyvatel). Největší relativní nárůst obyvatel mezi roky 2001 – 2011 byl zaznamenán v obci Lhotka nad Labem (35,8 %), k největšímu relativnímu poklesu obyvatel došlo v obci Klapý (-8,1 %). V absolutních číslech byl největší příbytek obyvatel zaznamenán u obce Třebenice (237 obyvatel) a největší úbytek ve městě Lovosice (-689 obyvatel). Tabulka 1.10.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Lovosice v letech 2001 - 2014

2001 Černiv


Rok

Obec

2011

2014

Absolutně

Relativně [%]

133

150

159

17

12,8

1 312

1 374

1 404

62

4,7

Děčany

355

343

354

-12

-3,4

Dlažkovice

117

151

105

34

29,1

Evaň

260

267

277

7

2,7

Chodovlice

134

144

158

10

7,5

Chotěšov

453

461

503

8

1,8

Chotiměř

235

302

300

67

28,5

Jenčice

318

333

352

15

4,7

Čížkovice

60


Rok

Obec 2001

2011

2014

Absolutně

Relativně [%]

Keblice

313

368

365

55

17,6

Klapý

532

489

484

-43

-8,1

Křesín

289

345

349

56

19,4

Lhotka nad Labem

243

330

434

87

35,8

3 677

3 547

3 535

-130

-3,5

152

179

180

27

17,8

Lovosice

9 312

8 623

8 730

-689

-7,4

Lukavec

309

356

380

47

15,2

Malé Žernoseky

669

700

717

31

4,6

Podsedice

588

630

665

42

7,1


507

576

612

69

13,6

Radovesice

427

461

459

34

8,0

Sedlec

176

198

209

22

12,5

Siřejovice

276

267

282

-9

-3,3

Slatina

211

255

258

44

20,9

Sulejovice

717

819

821

102

14,2

Třebenice

1 686

1 923

1 992

237

14,1

Třebívlice

787

858

889

71

9,0

Úpohlavy

233

252

266

19

8,2

1 396

1 502

1 564

106

7,6

Vchynice

312

293

307

-19

-6,1

Vlastislav

146

151

172

5

3,4

Vrbičany

294

312

327

18

6,1

26 569

27 515

27 609

946

3,6

Libochovice Lkáň

Velemín

SO ORP Lovosice

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1 1. 2014

Následující mapa (Mapa 1.10.1.) poskytuje informace o absolutních hodnotách migračního salda (rozdíl mezi počtem přistěhovalých do obce a vystěhovalých z obce) v jednotlivých obcích v období 2009-2013. Největších přírůstků dosáhly obce v severní části správního obvodu (Velemín, Třebenice a Lhotka nad Labem). Nejvíce obyvatel migrací ubylo ve městě Lovosice, které je dlouhodobě migračně ztrátové. Obyvatelé města se stěhují do jeho zázemí (proces suburbanizace), kterým jsou právě obce s pozitivním migračním saldem (Lhotka nad Labem, Sulejovice atd.). Příčinou může být například ne příliš dobrá kvalita ovzduší ve městě. Mapa 1.10.2 zobrazuje hrubou míru migračního salda, což je migrační saldo přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu. Lze vidět, že nejvyšší nárůst obyvatelstva migrací je v severní části správního obvodu. Zcela nejvyšší hrubou míru migračního salda má obec Lhotka nad Labem v bezprostřední blízkosti města Lovosice. Naopak nejhůře je na tom opět město Lovosice s obcemi Vchynice, Dlažkovice, Děčany, Vrbičany, Klapý a Slatina.

61

Mapa 1.10.1: Migrační saldo v letech 2009-2013 v SO ORP Lovosice

62

Mapa 1.10.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2009-2013 v SO ORP Lovosice

Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačujících možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Z vývoje věkového složení Ústeckého kraje za posledních třináct let je patrný trend stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním (-1,3 %) a produktivním věku (-2,9 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (4,2 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech.

63

Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) mezi lety 2001 – 2014 byla zaznamenána téměř ve všech správních obvodech Ústeckého kraje s výjimkou správního obvodu Roudnice nad Labem, kde došlo k mírnému nárůstu obyvatel v předproduktivním věku o 0,3 %. Nejnižší byla tato ztráta k 1. 1. 2014 v SO ORP Litvínov (-0,3 %) a v SO ORP Lovosice (-0,4 %), naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Kadaň a SO ORP Most (shodně 2,9 %). V kategorii produktivního věku byla zaznamenána ztráta obyvatel mezi lety 2001 – 2014 ve všech správních obvodech Ústeckého kraje. K největší ztrátě došlo v SO ORP Děčín (4,2 %) a SO ORP Litvínov (-3,9 %). K nárůstu počtu obyvatel v poproduktivním věku došlo mezi lety 2001 – 2014 ve všech správních obvodech Ústeckého kraje. Největší nárůst poproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Kadaň (5,2 %) a SO ORP Děčín (4,9 %), naopak nejnižší nárůst byl v SO ORP Roudnice nad Labem (2,6 %). Věkové složení obyvatel kraje lze dobře vidět také na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. Průměrný index stáří v roce 2001 v Ústeckém kraji byl 72,1, zatímco v roce 2014 už dosahoval hodnoty 105,1. Index stáří byl v roce 2014 nejvyšší v SO ORP Lovosice (123,9) a nejnižší index stáří byl zaznamenán v SO ORP Bílina (91,1). Tabulka 1.10.3: Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP

0 - 14

65 a více

15 - 64

Index stáří

2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014 2001 2011 2014

Bílina

17,4

16,6

15,9

72,0

70,3

69,6 10,6 13,1 14,5

60,9

Děčín

16,5

15,2

15,9

70,8

69,5

66,6 12,6 15,2 17,6

76,4 100,1 110,7

Chomutov

17,5

15,0

15,6

71,7

71,8

69,6 10,8 13,1 14,8

61,9

87,5

Kadaň

18,0

15,1

15,1

72,1

71,6

69,8

9,9 13,2 15,1

54,8

87,4 100,1

Litoměřice

16,9

14,7

15,5

70,9

70,7

68,0 12,1 14,7 16,5

71,7

99,8 106,3

Litvínov

15,5

14,7

15,2

71,1

69,1

67,2 13,4 16,2 17,6

86,7 110,7 115,7

Louny

16,9

15,2

15,6

69,8

70,1

68,2 13,3 14,7 16,2

78,9

Lovosice

15,5

14,6

15,1

69,7

68,5

66,3 14,8 16,9 18,7

95,5 116,0 123,9

Most

18,1

14,8

15,2

71,2

71,4

69,4 10,7 13,8 15,4

58,9

Podbořany

17,2

14,9

15,2

69,9

69,7

68,5 12,9 15,4 16,3

75,2 103,2 107,3

Roudnice nad Labem

15,6

15,0

15,9

69,6

68,7

66,6 14,9 16,3 17,5

95,4 108,8 109,8

Rumburk

17,9

16,2

16,1

70,6

69,2

67,8 11,5 14,6 16,2

64,4

Teplice

16,3

14,7

15,4

70,7

70,0

67,6 13,0 15,3 17,0

80,2 103,7 110,3

Ústí nad Labem

16,9

15,3

16,0

70,8

70,0

67,2 12,3 14,6 16,8

72,9

95,5 104,4

Varnsdorf

17,3

16,0

15,6

70,4

69,5

68,0 12,3 14,5 16,3

70,9

91,0 104,5

Žatec

17,2

15,6

16,1

70,7

70,5

68,2 12,1 13,9 15,7

70,6

89,1

Ústecký kraj

16,9

15,1

15,6

70,9

70,2

68,0 12,2 14,6 16,4

72,1

96,9 105,1

78,5

91,1 95,0

96,8 103,5 93,0 101,3

89,9 100,7

97,2

Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1.1.2014

Věková struktura SO ORP Lovosice odpovídá situaci v celém kraji. SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří ze všech správních obvodů Ústeckého kraje (123,9). To znamená, že na jedno dítě ve věku 0 – 14 let připadá 1,239 seniorů (65 let a více). Ve SO ORP Lovosice dosahuje nejvýše index stáří v obcích Evaň (185,7) a Klapý (183,6), což je dáno především malým počtem obyvatel, kdy i malá změna ve věkovém složení může hodnotu indexu stáří značně změnit. Naopak nejnižší index stáří mají obce Chotiměř (70,2), Lkáň

64

(74,1) a Lukavec (75,4), kde převažuje počet obyvatel v předproduktivním věku nad počtem obyvatel v poproduktivním věku. Největší podíl obyvatel v produktivním věku má obec Černiv (76,7 %). Naopak nejmenší podíl mají obce Podsedlice (62,9 %), Chotěšov (63,4 %) a Evaň (63,9 %). K největšímu nárůstu indexu stáří mezi lety 2011 – 2014 došlo v obcích Vchynice (o 52,1) a Dlažkovic ích (o 43,4), naopak index stáří se nejvíce snížil v obci Evaň (o 31,5). Podrobný přehled lze vidět v příloze (Tabulka 2.4.3: Věková struktura v obcích SO ORP Lovosice [%]). Graf uvedený níže znázorňuje, jak by měla vypadat změna ve věkové struktuře obyvatel za dalších 16 let (prognóza ČSÚ). Z grafu je patrný trend stárnutí populace. Zatímco v roce 2014 byla nejpočetnější věková skupina obyvatel ve věku 35-39 let, v roce 2030 bude nejvíce obyvatel ve věku 55-59 let. Graf také ukazuje rapidní pokles mladší a střední generace (v průměru o 500 a více obyvatel) v roce 2030 a nárůst počtu obyvatel ve věku 70 a více let. Graf 1.10.3: Rozložení obyvatel SO ORP Lovosice dle věkových skupin v letech 2014 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1.

Věková pyramida ukazuje strukturu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích v SO ORP Lovosice v letech 2014 a 2030 (za muže a ženy). Z pyramidy je nejvíce patrný úbytek obyvatel ve věkových kategoriích 25-44 let a nejmladší generaci 0-9 let. Zatímco narůstá obyvatel ve věkové skupině 50-59 let a nejstarších obyvatel nad 70 let. Tento jev se nazývá populační stárnutí a je typický pro celou ČR.

65

Graf 1.10.4: Věková pyramida SO ORP Lovosice v roce 2014 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1.

Ve vzdělanostní struktuře obyvatel v SO ORP Lovosice došlo mezi roky 2001 a 2011 k několika patrným změnám. Počet obyvatel se základním či neukončeným vzděláním klesl přibližně o 5,8 %. Rovněž klesl podíl obyvatel s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity o 2,7 %. Oproti tomu výrazně vzrostl počet úplného středního vzdělání s maturitou či vyššího odborného vzdělání (o 5,9 %) a vysokoškolského (o 2,7 %). V příloze (Tabulka 2.4.4: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Lovosice) lze vidět podrobnější přehled nevyššího ukončeného vzdělání v obcích správního obvodu ORP Lovosice. Následující tabulka ukazuje vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice mezi lety 2001 – 2011. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných žije v obcích Třebenice (10,0 %) a Lovosice (8,6 %). Naopak nejméně lidí s vysokoškolským diplomem bydlí v obcích Dlažkovice (0,9 %) a Vrbičany (1,2 %). K největšímu nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí došlo mezi lety 2001 – 2011 v obcích Vlastislav (o 5,7 %) a Křesín (o 5,6 %), oproti tomu největší úbytek byl zaznamenán v obci Dlažkovice (o 3,4 %). Ve srovnání s celorepublikovým podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, který v roce 2011 činil 10,7 %, SO ORP Lovosice dosahuje podílu jen 6,7 %.

66

Tabulka 1.10.4: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v obcích SO ORP Lovosice

Obec

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let lidí [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl

Černiv

0

4

4

0,0

3,4

3,4

17

45

28

1,6

4,2

2,5

Děčany

6

14

8

2,0

4,8

2,8

Dlažkovice

4

1

-3

4,3

0,9

-3,4

10

11

1

4,3

4,8

0,5

Čížkovice

Evaň Chodovlice

2

2

0

1,7

1,7

0,0

Chotěšov

4

10

6

1,0

2,5

1,5

Chotiměř

7

9

2

3,4

3,9

0,5

Jenčice

19

22

3

7,3

8,0

0,7

Keblice

4

6

2

1,6

2,3

0,7

Klapý

14

18

4

3,2

4,3

1,1

Křesín

4

21

17

1,6

7,2

5,6

Lhotka nad Labem

8

21

13

3,9

8,0

4,1

180

229

49

5,9

7,9

2,0

4

4

0

3,1

3,1

0,0

Lovosice

390

595

205

5,0

8,6

3,6

Lukavec

1

6

5

0,4

2,2

1,8

15

28

13

2,7

5,1

2,4

8

29

21

1,6

5,6

4,0

10

21

11

2,3

4,5

2,1

Radovesice

9

21

12

2,5

6,0

3,5

Sedlec

2

5

3

1,4

3,0

1,6

Siřejovice

4

9

5

1,7

4,0

2,3

Slatina

5

10

5

2,8

4,7

1,8

Sulejovice

16

32

16

2,7

5,5

2,7

Třebenice

88

152

64

6,3

10,0

3,7

Třebívlice

26

42

16

3,9

6,0

2,2

Úpohlavy

4

8

4

2,2

4,0

1,8

Velemín

28

56

28

2,4

4,6

2,2

Vchynice

6

15

9

2,4

6,1

3,7

Vlastislav

3

10

7

2,4

8,1

5,7

Vrbičany

4

3

-1

1,7

1,2

-0,4

902

1 459

557

4,1

6,7

2,7

Libochovice Lkáň

Malé Žernoseky Podsedice Prackovice nad Labem

SO ORP Lovosice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

67

1.10.2 Občanská vybavenost V SO ORP Lovosice se nachází celkem 41 školských zařízení. Jedná se o mateřské školy, základní školy, základní umělecké školy (Lovosice, Libochovice), speciální a praktické školy (Lovosice, Dlažkovice), střední školy a gymnázia (Střední odborná škola technická a zahradnická Lovosice, Gymnázium Lovosice, Střední odborná škola Libochovice). Větší počet mateřských škol mají Lovosice (3) a Libochovice (2). Celkem v 15 obcích správního obvodu chybí školské zařízení. Jedná se o obce Černiv, Děčany, Evaň, Chodovlice, Jenčice, Keblice, Lhotka nad Labem, Lkáň, Lukavec, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Úpohlavy, Vlastislav a Vrbičany. Celkem se na území správního obvodu Lovosice nachází 78 zařízení poskytujících zdravotnické služby. Nejvíce, stejně jako u školských zařízení, se jich nachází ve městě Lovosice (51), dalších 10 zařízení je v Libochovicích a po 4 v Čížkovicích, Třebenicích a obci Třebívlice. Na území pouze 10 obcí správního obvodu se nachází nějaké zdravotnické zařízení. SO ORP Lovosice nemá na svém území žádné zařízený vyššího typu. Nejbližší nemocnice se nachází v Litoměřicích, Roudnici nad Labem a v Ústí nad Labem. Město Lovosice má vytvořený 3. Komunitní plán péče na období 2014 – 2018, který se soustředí na tyto cílové skupiny: osoby ohrožené sociálním vyloučením, senioři a zdravotně postižení občané, rodina, děti a mládež a osoby ohrožené závislostmi. Na území správního obvodu se nachází 5 domů s pečovatelskou službou, dva jsou umístěny ve městě Lovosice a po jednom v Čížkovicích, Lhotce nad Labem a Libochovicích. Obce Velemín (část obce Milešov), Čížkovice a Libochovice mají domov pro seniory. Ve městě Lovosice je v provozu Dům dětí a mládeže ELKO. Zařízení sociálních služeb se nachází celkově v 6 obcích správního obvodu, jedná se o Lovosice, Čížkovice, Velemín, Lhotka nad Labem, Chotěšov a Libochovice. Hlavní veřejný kulturní život je koncentrován do větších obcí a převážně do města Lovosice. Ve městě se nachází kulturní středisko „Lovoš“, dále se ve městě pořádá rockový festival Altros Rockfest a v lesoparku Osmička Lovosický Žafest. Kulturní život města je také výrazně spojen se zámkem Lovosice. Pro sport a volný čas je v Lovosicích kdispozici mimo jiné krytý plavecký bazén a zimní stadion TJ. Lovosice. V Libochovicích jsou kulturní aktivity soustředěny do kulturního střediska U Tří lip. Měl by zde také vzniknout „Areál zdraví – městský park“, jehož součástí bude dětské hřiště, skatepark, U rampa, okruh pro inline brusle, odpočinková a klidová zóna pro rodiče s dětmi a v provozu jiiž je fotbalové hřiště s umělým trávníkem. V zámeckém parku obce Třebívlice je v provozu Přírodní divadlo Třebívlice a stálá expozice obrazů a osobních věcí Ulriky von Levetzow. V Třebenicích se nachází Muzeum českého granátu a při základní škole je situována víceúčelová sportovní hala.

68


SLABÉ STRÁNKY

Občanská vybavenost nadmístního významu v centrech (Lovosice, Libochovice)

Omezená dostupnost lékařské péče

Dobrá dostupnost administrativních center, Prahy a krajského města

SO ORP Lovosice má nejvyšší index stáří v rámci Ústeckého kraje

Rostoucí počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Velmi vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku

Zvyšující se počet obyvatel

Chybějící nemocničí zařízení vyššího typu Záporné migrační saldo

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvj sociální péče ve spolupráci s krajem

Odchod mladých, převážně absolventů, mimo správní obvod

Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče a středisek trávení volného času

Stárnutí populace

1.11 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura V Ústeckém kraji byl mezi lety 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 3,8 % a rodinných domů o 10,8 %. V absolutních číslech přibylo nejvíce bytových domů v SO ORP Teplice (151) a nejvíce rodinných domů se nově vystavělo v SO ORP Ústí nad Labem (1 209). V relativních číslech byl největší nárůst bytových domů zaznamenán v SO ORP Roudnice nad Labem (9,7 %) a u rodinných domů v SO ORP Most (21,1 %). Zajímavostí je největší absolutní i relativní úbytek u bytových domů v SO ORP Vansdorf (-13, resp. -2,7 %).

69

Tabulka 1.11.1: Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok SO ORP

Bytové Bytové domy domy 2001 2011

Absolut ně

Relativ ně [%]


Rok

Rodinné Rodinné Relativně domy domy Absolutně [%] 2001 2011

Bílina

560

561

1

0,2

1 898

2 059

161

8,5

Děčín

2 197

2 255

58

2,6

8 399

9 301

902

10,7

Chomutov

1 880

1 939

59

3,1

5 563

6 445

882

15,9

Kadaň

1 020

1 040

20

2,0

3 467

3 975

508

14,7

Litoměřice

1 336

1 448

112

8,4

7 307

7 958

651

8,9

Litvínov

1 340

1 365

25

1,9

2 741

3 008

267

9,7

Louny

823

855

32

3,9

7 569

8 291

722

9,5

Lovosice

486

526

40

8,2

5 064

5 424

360

7,1

1 766

1 827

61

3,5

2 452

2 969

517

21,1

349

365

16

4,6

2 891

3 093

202

7,0

432

474

42

9,7

6 671

7 277

606

9,1

759

798

39

5,1

4 971

5 374

403

8,1

3 193

3 344

151

4,7

9 524

10 573

1 049

11,0

3 069

3 190

121

3,9

7 970

9 179

1 209

15,2

486

473

-13

-2,7

2 711

2 939

228

8,4

784

799

15

1,9

3 222

3 453

231

7,2

20 480

21 259

779

3,8

82 420

91 318

8 898

10,8

Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

V SO ORP Lovosice došlo v porovnání s celokrajskými hodnotami k vyššímu nárůstu v počtu bytových domů (o 8,2 %), ale zároveň byl však zaznamenán menší přírůstek rodinných domů (o 7,1 %). Výstavba nových bytových domů v jednotlivých obcích SO ORP Lovosice byla, ale spíše výjimečná. Nejvíce nových bytových domů se postavilo v obci Velemín (9), pro srovnání v celém SO ORP Lovosice mezi léty 2001 – 2011 přibylo celkem 40 nových bytových domů. K největšímu nárůstu absolutního počtu rodinných domů došlo v obcích Třebenice (56) a Lovosice (36). V některých obcích byl zaznamenán úbytek počtu rodinných domů, konkrétně se jedná o obce Siřejovice (-9), Vlastislav (-3) a Radovesice (-2). Kompletní přehled o bytovém a domovním fondu obcí v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v přílohách (Tabulka 2.4.5: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Lovosice). Vývoj počtu obydlených bytů kopíruje stav počtu rodinných a bytových domů. Tam, kde probíhá největší výstavba, zároveň narůstá počet obydlených bytů. Naopak, kde klesá počet bytových a rodinných domů, tak klesá počet obydlených bytů. Na území SO ORP Lovosice vzorstl celkový počet obydlených bytů o 4,5 %. Největší absolutní přírůstek byl zaznamenán v obcích Třebenice (74) a Velemín (72), největší úbytek v obci Lovosice (-61). V relativních číslech byl největší nárůst v obcích Dlažkovice (33,3 %) a Chotiměř (32,2 %). Největší relativní úbytek byl u obcí Siřejovice (-5,0 %), Vchynice (-4,7 %) a Radovesice (4,2 %). Kompletní tabulka obydlených bytů za jednotlivé obce v SO ORP je vidět v příloze (Tabulka 2.4.6: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Lovosice).

70

1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu Na území SO ORP Lovosice je průměrné stáří domovního fondu 56,3 let. Tato hodnota je výsledkem váženého průměru za jednotlivá období výstavby ve všech obcích v SO ORP Lovosice. Nejmladší výstavba se nachází v obcích Lhotka nad Labem (42,1 let) a Jenčice (45,6 let). Nejstarší výstavba je v obcích Prackovice nad Labem (67,6 let), Lukavec (66,8 let) a Vlastislav (66,5 let). Tabulka 1.11.2 Průměrné stáří bytového fondu v obcích SO ORP Lovosice Průměrné stáří domů (v letech)

Obec Černiv

55,3

Čížkovice

49,6

Děčany

58,6

Dlažkovice

64,7

Evaň

64,3

Chodovlice

62,5

Chotěšov

50,6

Chotiměř

50,2

Jenčice

45,6

Keblice

65,8

Klapý

59,9

Křesín

60,4

Lhotka nad Labem

42,1

Libochovice

53,0

Lkáň

57,6

Lovosice

54,3

Lukavec

66,8

Malé Žernoseky

51,4

Podsedice

56,5


67,6

Radovesice

58,6

Sedlec

49,6

Siřejovice

51,1

Slatina

56,6

Sulejovice

54,7

Třebenice

59,3

Třebívlice

62,3

Úpohlavy

55,5

Velemín

60,4

Vchynice

54,4

Vlastislav

66,5

Vrbičany

57,5

SO ORP Lovosice

56,3

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

71

Dle SLDB 2011 mají obce správního obvodu Lovosice velký podíl domů postavených před rokem 1920. Konkrétně u obcí Dlažkovice, Chodovlice, Prackovice nad Labem, Slatina a Vlastislav je to více než 30% podíl. 1.11.3 SWOT analýzy SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rozvoj výstavby bytových a rodinných domů (nadprůměrný v rámci kraje)

Zastavěné plochy v oblastech záplavových území

Nárůst počtu obydlených bytů

Velké rozdíly v technickém stavu bytového fondu mezi urbanizovanými a venkovskými prostory Vysoký podíl bytů postavených před rokem 1920 (Dlažkovice, Chodovlice, Prackovice nad Labem, Slatina a Vlastislav)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Chátrání bytového fondu v důsledku pokračujícího stárnutí

Modernizace panelových bytových domů Rozšíření ploch určených k výstavbě nových domů, zasíťování vytyčených území inženýrskými sítěmi

1.12 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. 1.12.1 Rekreační aktivity Předností správního obvodu Lovosice, z hlediska rekreace, jsou především přírodní krásy a zajímavosti. Velkou část území zahrnuje CHKO České středohoří a další chráněné oblasti (Lovoš, Milešovka, Borečský vrch atd.). Toto území je protkáno řadou turistických a cyklistických tras a stezek. Mezi přírodní lákadla této oblasti patří i vodní toky Labe a Ohře. Kulturně historické památky jsou zde také častým cílem turistů, konkrétně se jedná o zámky v Lovosicích, Libochovicích (Národní kulturní památka), Lukavci, Velemíně nebo Vrbičanech. Dále to jsou hrady Skalka a Hazmbruk. V obci Třebenice se nachází muzeum Českého granátu. Obec Slatina je vesnickou památkovou zónou. V blízkosti správního obvodu se nachází město Litoměřice s jeho výstavou „Zahrada Čech“ nebo město Terezín, které je památníkem obětem koncentračního tábora. Podrobný přehled počtu kulturních památek (dle Národního památkového ústavu) na území obcí správního obvodu je uveden v následující tabulce. Nejvíce se jich nachází na území města Libochovice (24), Velemín (17) a Třebenice (16).

72

Tabulka 1.12.1: Počet kulturních památek na území obcí SO ORP Lovosice Počet kulturních památek

Obec Čížkovice

5

Děčany

4

Dlažkovice

7

Evaň

3

Chodovlice

1

Chotěšov

3

Chotiměř

2

Jenčice

1

Keblice

2

Klapý

3

Křesín

2

Libochovce

24

Lkáň

1

Lovosice

5

Lukavec

1

Podsedice

8


3

Radovesice

2

Siřejovice

4

Slatina

3

Sulejovice

1

Třebenice

16

Třebívlice

7

Úpohlavy

1

Velemín

17

Vchynice

2

Vlastislav

6

Vrbičany

3

SO ORP Lovosice

137

Zdroj: NPÚ, MonumNet, 2014

1.12.2 Rekreační infrastruktura Na území správního obvodu Lovosice je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku, pro něž je zde rozsáhlá síť turistických tras a cyklostezek. Její podrobný přehled je znázorněn na mapě 1.12.1. a přehled délek tras na území jednotlivých obcí je uveden v tabulkách 1.12.1. a 1.12.2. Cyklotrasy jsou vedeny po území 22 obcí SO ORP, nejvíce kilometrů je na území obce Velemín (20 km). Turisté mohou využít tras na území 21 obcí správního obvodu, přičemž největší délka (45,8 km) je opět na území, rozlohou největší obce SO ORP, Velemín. Rekreační infrastruktura v podobě cyklo a turistických tras zcela chybí v obcích ve východní části správního obvodu (Lukavec, Siřejovice, Keblice, Vrbičany, Černiv a Chotěšov).

73

ZÚR Ústeckého kraje vymezují koridor Labské cyklostezky, která se v SO ORP Lovosice týká obce Malé Žernoseky. Dále je zde vymezen koridor „Pooherské“ cyklostezky (trasa č. 204), který je stanoven od hranic kraje přes Žatec, Louny a Libochovice do Litoměřic. Kromě města Libochovice je cyklostezka vedena přes obec Křesín. Mapa 1.12.1: Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Lovosice

74

Tabulka 1.12.2: Cyklotrasy na území SO ORP Lovosice Délka cyklotras 2014 [km]

Obec Čížkovice

4,0

Děčany

7,9

Dlažkovice

2,4

Chodovlice

2,6

Chotiměř

1,2

Jenčice

2,1

Klapý

4,0

Křesín

7,2

Lhotka nad Labem

0,4

Libochovice

12,3

Lkáň

2,4

Malé Žernoseky

3,4

Podsedice

2,7

Radovesice

2,0

Sedlec

4,5

Slatina

2,5

Sulejovice

0,7

Třebenice

15,4

Třebívlice

10,4

Úpohlavy

1,8

Velemín

20,0

Vlastislav

4,9

SO ORP Lovosice

114,8


Tabulka 1.12.3: Turistické trasy v obcích na území SO ORP Lovosice Délka turistických tras 2014 [km]

Obec Evaň

3,8

Chodovlice

0,4

Chotiměř

3,3

Jenčice

3,4

Klapý

3,4

Křesín

0,4

Lhotka nad Labem

4,7

Libochovice

10,1

Lovosice

3,0

Malé Žernoseky

4,3

Podsedice

4,8


4,2

Radovesice

0,0

Sedlec

1,7

Slatina

1,1

Třebenice

16,2

75

Délka turistických tras 2014 [km]

Obec Třebívlice

12,7

Úpohlavy

0,4

Velemín

45,8

Vchynice

3,6

Vlastislav

2,5

SO ORP Lovosice

129,7


Dle údajů ČSÚ (Veřejná databáze) za rok 2013 se na území správního obvodu Lovosice nacházelo 11 hromadných ubytovacích zařízení. Jedno v Libochovicích, dvě v obci Velemín a po čtyřech ve městě Lovosice a Třebenice. Přičemž ubytovací kapacita v městě Lovosice byla celkem 239 lůžek s průměrnou dobou přenocování 1,7 dny. 1.12.3 Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet objektů v obcích Třebenice (97), Velemín (80) a Podsedice (68). Naopak nejméně objektů individuální rekreace mají obce Lhotka nad Labem (1), Chotiměř (3) a Dlažkovice (4). Údaje za všechny obce SO ORP Lovosice jsou uvedeny v příloze

76

Tabulka 2.4.7: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Lovosice). Data uvedená v této tabulce nejsou zcela odpovídající skutečnosti. Zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel totiž umožňuje, aby si občan zvolil místem trvalého pobytu adresu objektu, který je „označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“. V případě, že k tomuto dojde, tak již tento objekt není veden jako objekt individuální rekreace a tím pádem ani není uveden v této tabulce. V některých obcích je tedy dle statistik lokalizováno méně objektů individuální rekreace, než jich zde ve skutečnosti je. Příkladem může být obec Prackovice nad Labem. 1.12.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Přírodní atraktivity (CHKO České středohoří, Lovoš, Milešovka)

Absence turistické infrastruktury (trasy) ve východní části SO ORP (Lukavec, Siřejovice, Keblice, Vrbičany, Černiv a Chotěšov)

Poměrně velké vzdálenosti cyklotras a turistických tras

Malý počet hromadných ubytovacích zařízení

Velký počet objektů individuální rekreace (Třebenice, Velemín, Podsedice) Kulturně historické památky – NKP zámek Libochovice Vesnická pmátková zóna Slatina PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Vymezené koridory cyklostezek

Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu

Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu

Snižování délky pobytu v ubytovacích zařízeních

Rozvoj agroturistiky

77

1.13 Hospodářské podmínky 1.13.1 Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Ústeckého kraje v letech 2010 – 2013 mírně vzrostla, přesně o 1 900 Kč na obyvatele. Nejvyšší daňovou výtěžnost na obyvatele má SO ORP Podbořany, SO ORP Kadaň a SO ORP Most, naopak nejnižší má SO ORP Rumburk a SO ORP Vansdorf. Daňová vytíženost v SO ORP Lovosice je mírně vyšší než celokrajská hodnota (12 500 Kč oproti 12 200 Kč v kraji). Tabulka 1.13.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje (v tis. Kč) Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

SO ORP 2010

2011

2012

2013

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 2012 2013

Bílina

214 994,8

211 711,0

213 179,0

245 537,0

10,3

10,1

10,2

11,3

Děčín

802 280,5

794 503,2

787 550,0

882 163,0

10,0

10,1

10,0

11,3

Chomutov

904 146,3

943 441,2

932 348,0

1 032 627,0

11,0

11,5

11,4

12,6

Kadaň

497 643,7

524 002,4

499 503,0

572 319,0

11,2

11,9

11,5

13,3

Litoměřice

598 564,9

588 648,5

598 077,0

701 360,0

10,2

9,9

10,1

11,9

Litvínov

402 628,3

414 921,6

438 557,0

486 977,0

9,9

10,5

11,3

12,7

Louny

408 620,7

404 407,4

422 150,0

502 299,0

9,3

9,3

9,7

11,5

Lovosice

282 587,4

270 829,6

299 241,0

346 214,0

10,4

9,8

10,8

12,5

Most

826 342,0

826 845,5

917 430,0

1 006 034,0

10,8

10,9

12,0

13,2

Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk

172 062,3

171 849,5

178 222,0

212 984,0

10,7

10,8

11,3

13,6

301 509,9

297 922,2

308 916,0

369 717,0

9,4

9,2

9,6

11,4

304 508,7

309 022,2

308 797,0

370 429,0

8,8

9,1

9,2

11,1

1 083 270,0

1 157 253,4

1 092 533,0

1 246 913,0

9,9

10,7

10,2

11,7

1 349 351,7

1 362 493,5

1 424 853,0

1 532 390,0

11,1

11,3

11,9

12,8

191 663,7

193 292,8

201 396,0

228 657,0

9,3

9,4

9,9

11,2

Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj

277 714,9

273 700,1

294 902,0

339 815,0

10,2

10,1

10,8

12,5

8 617 889,6

8 744 844,0

8 917 654,0

10 076 435,0

10,3

10,5

10,8

12,2

Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu. Data aktuální k 31. 12. daného roku

Ve SO ORP Lovosice se mezi lety 2010 - 2013 zvýšila daňová výtěžnost o 2 100 Kč na obyvatele. Obec Čížkovice má výrazně nejvyšší daňovou výtěžnost na obyvatele (27 300 Kč) ve srovnání s ostatními obcemi ve SO ORP Lovosice. Naopak nejnižší daňovou výtěžnost přepočítanou na jednoho obyvatele má obec Vrbičany (8 500 Kč). Nejvyšší celková daňová výtěžnost je zaznamenána u města Lovosice, které je hlavním centrem SO ORP Lovosice. U všech obcí SO ORP Lovosice došlo ke zvýšení daňové výtěžnosti na obyvatele za období let 2010 – 2013 (s výjimkou obce Lkáň, u které daňová výtěžnost za rok 2010 a 2013 zůstala stejná). Největší výkyvy byly zaznamenané v obcích Vlastislav a Chotiměř, kde se daňová výtěžnost na obyvatele výrazně zvýšila v roce 2012 oproti roku 2011 78

(o 7 800 Kč v obci Vlastislav, resp. o 5 700 Kč v obci Chotiměř), zatímco v následujícím roce 2013 došlo k většímu poklesu (o 6 200 Kč v obci Vlastislav, resp. o 3 600 Kč v obci Chtiměř). Celkový přehled daňové výtěžnosti za jednotlivé obce v SO ORP Lovosice je vidět v tabulce v příloze (

79

Tabulka 2.4.8: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Lovosice (v tis. Kč)). 1.13.2 Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených pracovních míst je důležitým ukazatelem hospodářské vyspělosti regionu v rámci kraje. Čím vyšší je počet pracovních míst, tím vyšší je vyspělost daného regionu. Ve SO ORP Lovosice mezi lety 2010 – 2012 došlo ke zvýšení počtu pracovních míst o 6,9 %. Absolutně největší počet pracovních míst je ve městě Lovosice, které je hlavním centrem správního obvodu. Nicméně zde mezi roky 2010 a 2012 došlo k poklesu o 28 pracovních míst. Největší nárůst byl zaznamenán v obci Libochovice (o 211 pracovních míst), což představuje relativní nárůst o 22,6 %. Největší relativní přírůstek byl u obce Lkáň (150 %), avšak tento přírůstek je zkreslený velmi malým počtem pracovních míst. Absolutně i relativně největší úbytek pracovních míst vykazuje obec Siřejovice, kde došlo k poklesu o 45 pracovních míst (resp. -59,2 %). Souhrnná tabulka počtu pracovních míst v jednotlivých obcích SO ORP je vidět v příloze (

80

Tabulka 2.4.9: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Lovosice). Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci celého Ústeckého kraje došlo mezi roky 2004 – 2013 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na hodnotu 208,5 podnikatelů na 1 000 obyvatel. Průměrně nejvyšší hodnoty v celém sledované období byly v SO ORP Litoměřice a Roudnice nad Labem, kde je podnikání zaměřeno na zemědělství, především na ovocnářství. Naopak nejnižší hodnoty míry podnikatelské aktivity byly zaznamenány v SO ORP Bílina. Největší nárůst míry podnikatelské aktivity je vidět u SO ORP Ústí nad Labem, kde došlo ke zvýšení o 64,2 ‰. Tabulka 1.13.2: : Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰] SO ORP

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2004

2007

2011

2013

Bílina

121,8

125,7

124,2

155,2

Děčín

177,6

190,1

192,6

228,0

Chomutov

150,5

149,3

151,5

194,5

Kadaň

141,6

139,2

141,1

182,7

Litoměřice

199,5

205,6

194,7

223,9

Litvínov

139,4

142,3

154,5

198,9

Louny

174,6

175,8

177,1

211,4

Lovosice

176,4

178,7

173,3

200,8

Most

147,1

150,2

154,2

198,1

Podbořany

149,2

146,7

148,5

176,1

Roudnice nad Labem

202,3

201,8

198,2

230,5

Rumburk

147,9

150,7

152,2

190,3

Teplice

160,4

162,9

161,6

210,8

Ústí nad Labem

167,5

169,7

171,4

235,6

Varnsdorf

156,3

153,8

147,4

175,8

Žatec

174,8

165,8

165,2

201,3

Ústecký kraj

163,1

165,5

166

208,5

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

Celková míra podnikatelské aktivity ve SO ORP Lovosice mezi lety 2004 – 2013 vzrostla z hodnoty 176,4 ‰ na hodnotu 200,8 ‰. Mírný pokles byl zaznamenán jen v období let 2007 – 2011, kdy míra podnikatelské aktivity klesla o 5,4 ‰. V roce 2013 byla nejvyšší míra podnikatelské aktivity v obcích Třebívlice (249,9 ‰), Jenčice (239,5 ‰) a Černiv (232,3 ‰), naopak nejnižší hodnoty jsou u obcí Lkáň (134,5 ‰) a Lhotka nad Labem (139,8 ‰). U obcí Slatina a Černiv došlo mezi lety 2011 – 2013 k největšímu nárůstu míry podnikatelské aktivity (o 67,1 ‰ u obce Slatina, resp. o 60,3 ‰ u obce Černiv). Největší úbytek byl zaznamenán u obce Lhotka nad Labem, kde došlo ke snížení o 32,5 ‰. Přehledná tabulka míry podnikatelské aktivity za jednotlivé obce SO ORP Lovosice je vidět v příloze (

81

Tabulka 2.4.10: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice [‰]) 1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Míra zaměstnanosti v celém Ústeckém kraji ve sledovaném období let 2001 – 2011 mírně poklesla o 3,5 %. Největší míra zaměstnanosti je v SO ORP Roudnice nad Labem (63,6 %), naopak nejnižší je v SO ORP Rumburk (53,6 %). SO ORP Lovosice se drží mírně v nadprůměru v celokrajském srovnání Ústeckého kraje s hodnotou 60,6 %. Pokles míry zaměstnanosti byl zaznamenán ve všech SO ORP v Ústeckém kraji. K největšímu poklesu míry zaměstnanosti došlo v správním obvodu ORP Varnsdorf (-8,9 %) a SO ORP Rumburk (-8,0 %).

82

Tabulka 1.13.3: Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] Míra zaměstnanosti [%]

SO ORP

2001

2011

Bílina

60,4

55,7

Děčín

63,8

57,4

Chomutov

59,4

58,2

Kadaň

63,1

59,8

Litoměřice

64,4

61,7

Litvínov

57,4

55,6

Louny

62,8

60,9

Lovosice

62,5

60,6

Most

60,0

57,4

Podbořany

61,8

60,5

Roudnice nad Labem

64,9

63,6

Rumburk

61,5

53,6

Teplice

60,4

57,6

Ústí nad Labem

64,3

58,7

Varnsdorf

65,1

56,2

Žatec

61,4

59,9

Ústecký kraj

62,0

58,5

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

V celém SO ORP Lovosice byl zaznamenán o trochu menší úbytek míry zaměstnanosti (o 1,9 %) než v rámci celého Ústeckého kraje (úbytek 3,5 %). Nejvyšší míra zaměstnanosti v roce 2011 byla evidována v obcích Siřejovice (72,4 %) a Vchynice (69,8 %). Naopak nejnižší míru zaměstnanosti vykazovaly obce Sulejovice (49,3 %), Keblice (50,8 %) a Lkáň (51,1 %). Největší úbytek míry zaměstanosti byl zaznamenán v obcích Sulejovice (-18,4 %) a Chotiměř (-12,7 %). Kompletní přehled míry zaměstnanosti v obcích v SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v přílohách (

83

Tabulka 2.4.11: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaných i nezaměstnaných). V Ústeckém kraji mezi roky 2007 – 2008 se míra nezaměstnanosti snížila z 12,9 % na 10,3 %. Následně došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti až na hodnotu 13,9 % v roce 2010. Mezi roky 2010 – 2011 byl opět zaznamenán mírný pokles na hodnotu 13,6 %. Dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti má SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a SO ORP Rumburk (16,0 % v roce 2011). Vyšší míru nezaměstnanosti vykazují také SO ORP Varnsdorf a SO ORP Most. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zaznamenána ve správních obvodech Litoměřice (10,6 %) a Roudnici nad Labem (10,7 %).

84

Tabulka 1.13.4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP

Míra nezaměstnanosti [%] 2007

2008

2009

2010

2011

Bílina

14,6

11,3

13,7

14,7

13,9

Děčín

12,2

10,1

12,5

13,5

12,8

Chomutov

13,4

10,5

13,8

14,9

14,3

Kadaň

9,2

6,9

11,5

11,8

12,0

Litoměřice

9,7

7,9

10,0

11,3

10,6

Litvínov

19,4

14,8

16,0

16,3

16,3

Louny

11,9

9,2

11,7

13,1

12,4

Lovosice

10,0

8,3

10,7

11,8

11,7

Most

17,5

12,7

15,1

15,8

14,9

Podbořany

10,5

8,5

12,9

13,8

13,4

Roudnice nad Labem

10,0

8,1

10,0

11,0

10,7

Rumburk

14,7

13,1

16,2

17,0

16,0

Teplice

12,5

9,9

11,7

13,4

13,1

Ústí nad Labem

12,2

10,1

12,2

14,0

14,5

Varnsdorf

13,8

13,2

16,5

16,9

15,3

Žatec

13,6

10,3

13,0

14,5

14,3

Ústecký kraj

12,9

10,3

12,8

13,9

13,6

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

SO ORP Lovosice má třetí nejnižší míru nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (11,7 % v roce 2011). Míra nezaměstnanosti se ve SO ORP Lovosice mezi lety 2007 – 2011 zvýšila o 1,7 %. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti dosahuje v obcích Slatina (22,2 %) a Černiv (20,2 %), oproti tomu nejnižší míru nezaměstnanosti mají obce Siřejovice (4,7 %) a Chodovlice (7,5 %). Mezi lety 2010 – 2011 došlo k největšímu nárůstu míry nezaměstnanosti v obci Lkáň (o 5,2 %), naopak největší pokles byl zaznamenán u obcí Sedlec (o 4,6 %) a Lukavec (o 4,0 %). Kompletní tabulka míry nezaměstnanosti pro SO ORP Lovosice je k nahlédnutí v příloze (

85

Tabulka 2.4.12: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Podíl nezaměstnaných žen v Ústeckém kraji mezi lety 2007 – 2011 se snížil o 3,5 %, a to z hodnoty 53,4 % na 49,9 %. Dlouhodobě nejvyšších hodnot dosahuje SO ORP Bílina, i když tento správní obvod zaznamenal největší snížení podílu nezaměstnaných žen mezi roky 2007 – 2011 o 5,8 %. Nejnižší podíl nezaměstnanosti žen v roce 2011 byl zaznamenán v SO ORP Rumburk (44,8 %) a SO ORP Podbořany (45,7 %), naopak v roce 2011 nejvyšších hodnot dosáhl SO ORP Most (52,9 %). SO ORP Lovosice v podílu nezaměstnanosti žen dosahuje průměrných hodnot v rámci celého Ústeckého kraje. Ve SO ORP Lovosice došlo mezi roky 2007 – 2011 ke snížení podílu o 4,4 %. Extrémní výkyvy v této hodnotě u některých obcí ve sledovaném období jsou dány především nízkým počtem obyvatel v těchto obcích. Dlouhodobě nejnižší podíl nezaměstnaných žen mají obce Dlažkovice a Evaň, naopak nejvyšší vykazují obce Křesín, Lhotka nad Labem a Radovesice. Dvě největší obce ve správní oblasti (Lovosice a Libochovice) dosahují průměrných hodnot. K extrémnímu nárůstu došlo mezi lety 2010 – 2011 u obce Chodovlice, kde se podíl nezaměstnaných žen zvýšil o 31,4 %, tento nárůst je způsobený malým počtem obyvatel v této obci, kdy i nepatrná změna v počtu obyvatel může velmi ovlivnit výsledek. Souhrnnou tabulku podílu nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice lze vidět v příloze (

86

Tabulka 2.4.13: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice [%]). Tabulka 1.13.5: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2007

2008

2009

2010

2011

Bílina

58,0

59,7

54,3

53,2

52,2

Děčín

54,4

56,4

53,3

50,8

50,7

Chomutov

53,1

54,1

50,8

50,6

51,3

Kadaň

53,1

54,4

50,9

49,5

50,5

Litoměřice

53,2

52,2

50,8

50,3

50,7

Litvínov

52,9

53,8

52,2

51,4

49,8

Louny

55,2

54,8

50,7

49,4

50,5

Lovosice

55,0

55,9

51,3

50,0

50,6

Most

53,5

54,5

52,4

52,0

52,9

Podbořany

49,7

49,4

46,7

44,5

45,7

Roudnice nad Labem

54,6

56,5

53,5

52,1

51,1

Rumburk

47,8

47,1

46,9

45,8

44,8

Teplice

56,5

57,2

51,3

50,2

50,9

Ústí nad Labem

51,0

53,6

48,6

46,4

46,7

Varnsdorf

52,5

51,2

49,4

46,5

49,0

Žatec

51,9

51,3

49,5

48,2

47,7

Ústecký kraj

53,4

54,2

50,9

49,6

49,9


Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U takovéto osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v celém Ústeckém kraji mezi roky 2007 – 2009 snížila o 2,5 %, následně byl ale zaznamenán nárůst o 1,6 % (v období let 2009 – 2011). V roce 2011 byl nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců v SO ORP Rumburk (7,7 %), SO ORP Litvínov (7,6 %) a SO ORP Varnsdorf (7,2 %). Naopak nejvyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti byl zaznamenán v SO ORP Litoměřice (3,5 %) a SO ORP Roudnice nad Labem (4,0 %).

87

Tabulka 1.13.6: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007

2008

2009

2010

2011

Bílina

8,5

5,7

4,8

6,2

6,3

Děčín

5,1

4,2

3,9

5,0

5,1

Chomutov

6,9

4,6

4,2

5,7

6,0

Kadaň

4,7

2,9

3,0

4,4

4,8

Litoměřice

3,7

2,6

2,7

3,5

3,5

12,6

8,7

6,6

7,2

7,6

5,7

4,1

3,1

4,4

4,9

Litvínov Louny Lovosice

3,9

3,3

3,3

4,2

4,5

10,8

6,5

5,3

6,4

6,7

Podbořany

4,2

3,0

2,7

4,3

4,9

Roudnice nad Labem

4,6

3,5

3,0

3,7

4,0

Rumburk

7,5

5,8

5,8

7,6

7,7

Teplice

6,4

4,6

3,6

4,8

5,3

Ústí nad Labem

6,0

4,7

4,2

5,5

6,4

Varnsdorf

6,7

6,1

5,9

7,3

7,2

Žatec

6,6

4,4

3,6

5,2

6,0

Ústecký kraj

6,6

4,7

4,1

5,3

5,7

Most


Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Lovosice je třetí nejnižší v rámci celého Ústeckého kraje (4,5 % v roce 2011). Vývoj tohoto ukazatele v SO ORP Lovosice kopíruje trend v celém Ústeckém kraji. Mezi lety 2007 – 2009 došlo v poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti o 0,6 %, ale v následujícím období let 2009 – 2011 se tato míra zvýšila o 1,2 %. V roce 2011 byl nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců v obcích Slatina (11,0 %), Černiv (8,9 %) a Lukavec (8,9 %), naopak nejlépe z hlediska dlouhodobé míry nezaměstnanosti jsou na tom obce Siřejovice (0,8 %), Vlastislav (0,8 %) a Vchynice (1,8 %), kde je tento podíl dlouhodobě nejnižší. Nejvýraznější nárůst dlouhodobé mezaměstnanosti mezi lety 2009 – 2011 byl v SO ORP Žatec (o 2,5 %), SO ORP Ústí nad Labem (o 2,2 %) a SO ORP Podbořany (o 2,2 %). Přehled míry dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice je uveden příloze (

88

Tabulka 2.4.14: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%]). Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo klesal do roku 2008, kdy byl tento počet ve sledovaném období nejnižší. Následně došlo v důsledku hospodářské krize k prudkému nárůstu tohoto ukazatele až na hodnotu 30,5 v roce 2010. Následující rok 2011 ukázal zlepšení na hodnotu 23,6. Nejvyšší počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo byl zaznamenán v SO ORP Varnsdorf (92,3) a SO ORP Bílina (81,1). Nejhorší situace byla v roce 2010 v SO ORP Rumburk, kde na jedno pracovní místo připadalo více než 105 uchazečů, tato hodnota se nicméně v roce 2011 snížila na 62,9. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo je v SO ORP Roudnice nad Labem (4,1) a SO ORP Lovosice (16,3 uchazečů na 1 pracovní místo).

89

Tabulka 1.13.7: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2007

2008

2009

2010

2011

Bílina

15,6

12,3

57,3

72,8

81,1

Děčín

15,4

15,4

38,3

47,2

35,0

Chomutov

6,1

5,1

21,1

24,8

20,2

Kadaň

5,0

4,1

24,3

45,0

43,6

Litoměřice

8,1

7,4

13,1

15,9

16,9

20,4

14,5

37,6

51,6

33,1

5,6

5,1

19,8

33,3

22,4

Litvínov Louny Lovosice

12,6

6,5

13,3

13,4

16,3

Most

9,1

6,8

18,7

31,3

24,5

Podbořany

6,5

6,2

14,6

27,1

42,8

Roudnice nad Labem

4,4

2,5

11,0

7,0

4,1

Rumburk

14,6

19,2

104,4

105,6

62,9

Teplice

10,8

8,9

40,8

55,2

35,3

7,4

6,7

17,2

29,5

21,5

12,1

11,6

41,1

98,2

92,3

Žatec

9,0

7,9

21,1

37,3

42,1

Ústecký kraj

8,7

7,2

22,8

30,5

23,6

Ústí nad Labem Varnsdorf

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry

Údaje o nezaměstnanosti ve výše uvedených tabulkách jsou do roku 2011. Aktuálnější data o nezaměstnanosti jsou uvedena v tabulce níže za celý Ústecký kraj a v tabulce v příloze za jednotlivé obce SO ORP Lovosice (

90

Tabulka 2.4.15: Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Lovosice v prvním pololetí 2014 [%]). To proto, že byla v roce 2012 změněna metodika výpočtu ukazatele nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti (viz tabulky výše) je nahrazena výpočtem, který uvádí podíl nezaměstnaných osob vůči obyvatelstvu ve věku 15-64 let. V prvním pololetí roku 2014 byl v celém Ústeckém kraji podíl nezaměstnanosti 9,9 % a podíl dlouhodobé nezaměstnanosti 4,4 % (tzn. uchazeč o práci je nezaměstnaný déle než 12 měsíců). Nejvyšší hodnoty byly zaznamenané v SO ORP Žatec (u obou dvou sledovaných ukazatelů), naopak nejlepší hodnoty byly v SO ORP Teplice. Celý SO ORP Lovosice se vyznačuje téměř totožnými hodnotami podílů nezaměstnanosti jako celý Ústecký kraj. V SO ORP Lovosice byly největší podíly nezaměstnanosti v obcích Děčany (13,9 %), Dlažkovice (13,8 %) a Evaň (13,3 %), naopak nejmenší hodnoty byly v obcích Lhotka nad Labem (4,3 %) a Chodovlice (4,4 %). K nejhorší situaci z hlediska podílu dlouhodobě nezaměstnaných v SO ORP Lovosice došlo v obcích Děčany (7,7 %) a Vrbičany (7,7 %). Naopak nejpříznivější situace byla v obcích Siřejovice (0,6 %) a Chodovlice (1,4 %).

91

Tabulka 1.13.8: Podíl nezaměstnaných osob v SO ORP Ústeckého kraje v prvním pololetí roku 2014 [%] SO ORP

Podíl nezaměstnaných [%]

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných [%]

Bílina

8,5

3,8

Děčín

9,7

3,7

Chomutov

8,8

3,8

10,6

5,5

9,3

3,6

11,2

5,3

9,4

3,9

Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice

9,4

4,4

Most

10,1

4,1

Podbořany

11,1

5,1

Roudnice nad Labem

9,5

3,8

Rumburk

9,8

4,7

Teplice

8,2

3,4

Ústí nad Labem

9,7

4,6

Varnsdorf

10,1

4,6

Žatec

12,5

6,2

9,9

4,4

Ústecký kraj Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

V SO ORP Lovosice se nachází 27 ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci. Více než polovina (celkem 15) jich sídlí ve městě Lovosice, kde se nachází i průmyslová zóna. Další subjekty se nacházejí v obcích Libochovice (4), Čížkovice (2), Radovesice (2), Dlažkovice (1), Klapý (1) a Slatina (1). K největším třem zaměstnavatelům patří příspěvková organizace Centrum sociální pomoci Litoměřice, které poskytuje sociální služby, dále podnik Lovochemie, a.s., který je největším výrobcem hnojiv v České republice a společnost TRCZ s.r.o., která je stoprocentní dceřinou společností japonského podniku Tokai Rika, jenž je jedním z největších světových výrobců automobilových dílů. Všechny tři největší podniky sídlí ve městě Lovosice a zaměstnávají více než 500 zaměstnanců. Přehledná tabulka všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci je vidět níže. Tabulka 1.13.9: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících na území SO ORP Lovosice Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Centrum sociální pomoci Sociální péče v domovech pro Litoměřice, příspěvková Lovosice 500 - 999 seniory organizace Výroba hnojiv a dusíkatých Lovochemie, a.s. Lovosice 500 - 999 sloučenin Výroba elektroinstalačních TRCZ s.r.o. Lovosice 500 - 999 zařízení Glanzstoff - Bohemia s.r.o. Lovosice Výroba chemických vláken 250 - 499 Výstavba železnic a podzemních Raeder & Falge s.r.o. Lovosice 200 - 249 drah Aoyama Automotive Fasteners Výroba spojovacích materiálů a Lovosice 100 - 199 Czech, s.r.o. spojovacích výrobků se závity

92

Obchodní jméno

FILMEX CZ s.r.o. Lafarge Cement, a.s. Město Lovosice PREOL, a.s.

Sídlo

Převažující činnost

Maloobchod s železářským Libochovice zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily Čížkovice Výroba cementu Všeobecné činnosti veřejné Lovosice správy Lovosice Výroba olejů a tuků

Kategorie podle počtu zaměstnanců 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199

Autodoprava Řehák s.r.o. Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola a Školní jídelna, Dlažkovice 1, příspěvková organizace

Čížkovice

Silniční nákladní doprava

50 - 99

Dlažkovice

Ostatní pobytové služby sociální péče

50 - 99

Elektromontáže Procházka s.r.o.

Radovesice

KOS WIRE EUROPE s.r.o. Město Libochovice

Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace Tažení ocelového drátu za Lovosice studena Všeobecné činnosti veřejné Libochovice správy Lovosice Skladování

NCH Distribution s.r.o. Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy Č a M Střední odborná škola technická a Lovosice zahradnická Lovosice, příspěvková organizace OKIM spol. s r.o.

Libochovice

Podnik technických služeb Lovosice s.r.o.

Lovosice

Činnosti odborových svazů Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití

50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

50 - 99

50 - 99 50 - 99

Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice, Lovosice příspěvková organizace

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

50 - 99

TRIS Czech s.r.o. v likvidaci

Lovosice

Výroba ostatních elektrických zařízení

50 - 99

Libochovice

Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol

50 - 99

Základní škola J. E. Purkyně a Základní umělecká škola Libochovice Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Zemědělské družstvo Klapý

Lovosice Klapý

Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol Smíšené hospodářství

50 - 99 50 - 99

ZEPOS a.s.

Radovesice Smíšené hospodářství

50 - 99

ZS Slatina pod Hazmburkem a.s.

Slatina

Smíšené hospodářství

50 - 99

Zdroj dat: Ústav územního rozvoje, data aktuální k 31. 12. 2011

1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů Celý SO ORP Lovosice má mírně vyšší celkové příjmy než výdaje. Nejvyšší příjmy a zároveň i výdaje z celého správního obvodu má město Lovosice, kde převažují výdaje nad příjmy. Nejvyšší saldo (tzn. rozdíl mezi příjmy a výdaji v dané obci) mají obce Sulejovice a Děčany, kde jsou o více než polovinu vyšší příjmy než výdaje. Nejmenší příjmy mají obce Chodovlice, Dlažkovice a Černiv.

93

Tabulka 1.13.10: Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Lovosice Obec

Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč) Příjmy

Černiv

Výdaje

Saldo

2 046

1 965

82

46 911

48 854

-1 944

Děčany

8 171

3 943

4 228

Dlažkovice

1 784

1 111

674

Evaň

6 008

3 740

2 268

Chodovlice

1 697

1 733

-36

Chotěšov

5 740

3 856

1 884

Chotiměř

3 768

2 969

800

Jenčice

5 318

4 724

594

Keblice

7 039

9 910

-2 871

Klapý

7 183

6 224

959

Křesín

5 542

3 921

1 621

Lhotka nad Labem

5 482

3 616

1 866

51 471

52 971

-1 500

3 733

2 986

747

Lovosice

245 622

262 364

-16 741

Lukavec

6 029

10 623

-4 594

10 812

11 831

-1 019

9 159

5 702

3 457

14 150

13 068

1 082

Radovesice

6 517

3 719

2 798

Sedlec

2 308

1 565

743

Siřejovice

5 400

3 597

1 803

Čížkovice

Libochovice Lkáň

Malé Žernoseky Podsedice Prackovice nad Labem

Slatina

7 121

9 026

-1 905

Sulejovice

10 397

5 109

5 288

Třebenice

31 135

28 597

2 538

Třebívlice

12 169

12 669

-500

Úpohlavy

3 974

4 105

-131

Velemín

23 321

19 384

3 937

Vchynice

3 491

1 928

1 563

Vlastislav

9 633

14 654

-5 021


6 534

7 393

-859

569 664

567 854

1 810

Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok 2013

94


SLABÉ STRÁNKY

Průmyslová zóna Lovosice

Omezení kvůli chráněným oblastem

Výhodná poloha – silniční a železniční koridor, Labská vodní cesta

Nedostatek veřejných financí

Významné zemědělské oblasti

Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v rámci kraje

Velcí zaměstnavatelé (Lovochemie, a.s., Glanzstoff - Bohemia s.r.o., TRCZ s.r.o.)

Velmi vysoká míra nezaměstnanosti v obcích Slatina a Černiv (přes 20 %)

Podprůměrný podíl nezaměstnaných osob So ORP v rámci kraje Nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti správního obvodu v rámci kraje PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Podpora malého a středního podnikání

Oddalování dostavby dálnice D8

Rozvoj cestovního ruchu

Odliv kvalifikované pracovní síly mimo SO ORP Zánik tradiční zemědělské výroby Přílišná závislost na velkých zaměstnavatelích

1.14 Zájmy obrany a bezpečnost území 1.14.1 Zájmy bezpečnosti a obrany sátu a CO Na území města Lovosice se nachází požární stanice Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), spadající do územního odboru Litoměřice. Jednotky požární ochrany se dále nacházejí v obcích Chotiměř, Klapý, Třebenice, Třebívlice, Děčany, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Lkáň, Radovesice, kde jsou zřizovány obecním či městským úřadem. V obci Chodovlice je zřízena požární hlídka. V Lovosicích dále funguje požární jednotka, jejímž zřizovatelem je Lovochemie, a.s. a v Čížkovicích zřizuje požární jednotku LAFARGE Cement, a.s. Civilní ochrana je varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany života obyvatel. V současné době je zabezpečována HZS ČR, jenž je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému. Na území správního obvodu Lovosice existuje 12 objektů civilní ochrany, 11 v Lovosicích a 1 v Čížkovicích. Na území obce Velemín se nachází vojenské zařízení Milešovka, které je vedené jako objekt důležitý pro obranu státu. V obci Třebenice se nachází podzemní objekt, který je také veden jako objekt důležitý pro obranu státu. V okolí areálu půmyslové chemie Lovosice (Lovochemie, a.s., Glanzstoff – Bohemia s.r.o., PREOL, a.s.) je vymezena zóna havarijního plánování. Jedná se o území v okolí objektu, v němž krajský úřad Ústeckého kraje uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Tato zóna zasahuje do území města Lovosice (907,4 ha) a obcí Lukavec (200,3 ha) a Keblice (0,87 ha).

95

Obce SO ORP Lovosice spadají do obvodního oddělení Policie ČR Lovosice, které má sídlo právě v Lovosicích a detašované pracoviště v obci Radovesice. V tomto obvodním oddělení bylo od ledna 2013 do října 2014 spácháno 1 723 trestných činů. Index kriminality (počet spáchaných trestných činů za zvolené časové období na daném území, přepočtený na 10 tisíc obyvatel) dosáhl hodnoty 517.9. V porovnání se všemi obvodními odděleními v České republice (522 oddělení) se díky indexu kriminality Lovosice řadí na 161. místo. (Mapakriminality.cz). V obcích Vlastislav a Prackovice nad Labem se nachází další objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR. 1.14.2 Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika Území SO ORP Lovosice je ohroženo přírodními jevy, konkrétně se jedná o sesuvy, poddolovaná území, záplavová území. Problematika poddolovaných a sesuvných území je detailněji popsána v kapitole Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika. Kapitola Záplavová území a protipovodňová opatření se poté zabývá otázkou povodní a protipovodňových opatření. 1.14.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Objekty důležité pro obranu státu (Velemín, Třebenice)

Záplavová a aktivní záplavová území

Velký počet požárních jednotek

Sesuvy půdy Poddolovaná území Relativně vysoký index kriminality Zóna havarijního plánování – chemie Lovosice

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Plány na protipovodňová opatření

Riziko krizových a havarijních situací

96

2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno 22. 10. 2013) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. 2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa Zde jsou kromě související legislativy uvedena další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ. 2.1.1 Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: -

-

Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území“. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně:

97

1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014 (k dispozici zde: http://www.mmr.cz/getmedia/8c16f158-efca-48f0-859b-022a1728c205/01_Porizovani-UAPa-jejich-aktualizaci.pdf), včetně všech souvisejících metodických návodů. 2.1.2 Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat. 2. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Referenční hladinou je hodnota daného indikátoru za celé území ORP. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). 3. Váhy podtémat na pilíře – metodika pracuje s přístupem, dle něhož nejsou přímo striktně nadefinovaná témata (příp. podtémata), kde by vstupovala do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře, avšak za každé podtéma je nadefinovaná váha (-1/0/+1), jakou dané podtéma ovlivňuje jednotlivé pilíře. V příloze tohoto dokumentu je uvedena doprovodná tabulka k vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ. V tabulce je uveden seznam všech témat a podtémat a také indikátorů, jež byly pro vyhodnocení vyváženosti v SO ORP Lovosice použity. Do tabulky je zapracován také „pomocný formulář“ pro ohodnocení expertem (popisy „nejhorší“ a „nejlepší situace“ v území) a jsou uvedeny váhy jednotlivých podtémat na pilíře, jak byly popsány výše.

98

Schéma 2.1.2.1: Vztah ÚAP a ÚPD

Zdroj: PROCES

Schéma 2.1.2.2: Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území

V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek. Zdroj: PROCES

99

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. 2.2 Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD.

100

2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre1 a pravidlo 3 sigma2. Graf 2.2.1.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma

Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu3 (viz. Tabulka 2.4.16). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: -

1

klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území,

Výpočet z-skóre:

𝑧𝑥𝑖 =

𝑥𝑖 −𝑥̅ 𝑠𝑥

kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, 𝑥̅ je

průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a s x je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1).

3

V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.

101

Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma 2.2.1.1: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje

Zdroj: PROCES

2.2.2 Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů.

102

Schéma 2.2.2.1: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů

Zdroj: PROCES

Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány.

103

Schéma 2.2.2.2: Postup zpracování RURÚ

Zdroj: PROCES, Atelier T-plan

Postupové kroky: -

-

-

-

P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) – viz podklady pro RURÚ. R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3>. R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje.

104

-

-

R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce. R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení), které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána vyváženost témat ve všech obcích v území.

Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). Pozn.: V případě, že území nedosáhne nejhoršího nebo nejlepšího ohodnocení, tzn. -3, +3, nemusí být zobrazeno v kartogramu všech sedm stupňů barevné škály.

Vyváženost témat Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf 2.2.2.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území (kraj/ORP)

Zdroj: PROCES Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura, 8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území

105

2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka 2.2.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

1

+

+

2a

+

2b

+

2c

Kategorie zařazení obce

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Vyjádření v kartogramu

dobrý stav

špatný stav

+

Z, H, S

žádné

+

-

Z, H

S

S

-

+

Z, S

H

H

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu Při vyhodnocování stavu jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je využito postupu, kdy jsou výroky SWOT z RURÚ zpracovaného v rámci 2. aktualizace ÚAP v roce 2012 a tyto výroky jsou aktualizovány (vypuštěny neaktuální a doplněny nově vzniklé). SWOT analýza je součástí Zjištění a vyhodnocení URÚ, tedy podklad pro vyhodnocení územních podmínek URÚ. Metodika pro zpracování SWOT analýz je uvedena na tomto místě z důvodu toho, že součástí problémů k řešení jsou také požadavky na odstranění slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek URÚ, které jsou identifikovány také prostřednictvím SWOT analýz. Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území SO ORP Lovosice, která bude podkladem pro formulaci:

106

-

základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území, významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území, variant či alternativ rozvoje správního území, variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze, závěrů rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Lovosice, problémů určených k řešení v Politice územního rozvoje, problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje, problémů určených k řešení v územních plánech, problémů určených k řešení v regulačních plánech, indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území.

2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení Závady a střety Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr o Zasahuje do Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi LC Lokální biocentrum RC Regionální biocentrum NC Nadregionální biocentrum LK Lokální biokoridor RK Regionální biokoridor NK Nadregionální biokoridor E2 Evropsky významná lokalita NATURA 2000 SD Dálnice S1 Silnice I. třídy S2 Silnice II. třídy S3 Silnice III. třídy ZER Rychlostní železniční trať ZEVR Vysokorychlostní železniční trať VZ Ochranné pásmo vodního zdroje ZU Zastavěné území ZQ Záplavové území 100 leté vody LO Ložisko nerostných surovin

107

LU

Chráněné ložiskové území

Např.: kód sSD/ZU znamená, že dálnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy jsou porovnány s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. V rámci aktualizace ÚAP je stěžejní soustředit se na následující typy problémů: - Problémy, které přetrvávají z předchozího období. - Problémy nově zjištěné v rámci aktualizace. 2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území Výstupy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů jsou uvedeny v následující kapitole. Výsledky vyváženosti témat v obcích jsou vizualizovány hvězdicovitým grafem, jenž ukazuje vztah jednotlivých témat hodnocených v rámci každé obce v území. Výsledky vyváženosti pilířů jsou vizualizovány celkem čtyřmi kartogramy (za každý pilíř zvlášť a celková vyváženost území, kde jsou všechny obce rozkategorizovány do čtyř tříd dle toho, kolik pilířů bylo v dané obci ohodnoceno pozitivně / negativně). Při použití výše popsaného metodického postupu však pro jeho robustnost a matematickou složitost výpočtu nelze přímo identifikovat, který konkrétní indikátor v dané obci ovlivnil výsledky vyváženosti. Významnou pozici v celém postupu vyváženosti má rovněž místní znalost území experta, jež může v případě nutnosti korigovat vyhodnocení vzešlé z dat za jednotlivé indikátory. 2.3.1 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle témat Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v následujících grafech. Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Veřejná dopravní infrastruktura, 8 – Socio-demografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území.

108

Čížkovice

Černiv

1

1 12 11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

12

2 11

3

10

4

9

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

6

7

7

Děčany

Dlažkovice 1 12

11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

6

5 6 7

Chodovlice 1

10

4

8

Dlažkovice

11

3

9

7

12

2

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

7

6 7

109

Chotěšov

Chotiměř 1

12 11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

6

7

7

Jenčice

Keblice 1 12

11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

6

7

7

Klapý

Křesín 1 12

11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

7

6 7

110

Libochovice

Lhotka nad Labem 1 12 11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

5

6

8

6

7

7

Lkáň

Lovosice 1 12

11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

6

7

7

Malé Žernoseky

Lukavec 1 12 11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

7

6 7

111

Podsedice

Prackovice nad Labem 1

12 11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

6

5 6 7

Sedlec 1

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

6

4

5 6 7

Slatina 1

10

3

8

Siřejovice

11

2

9

7

12

4

8

Radovesice

11

3

9

7

12

2

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

7

6 7

112

Třebenice

Sulejovice 1 12 11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

8

6 7

Úpohlavy 1

10

4

5

6

Třebívlice

11

3

9

7

12

2

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

6

7

7

Velemín

Vchynice 1 12

11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

7

6 7

113

Vrbičany

Vlastislav 1 12 11

10

3 2 1 0 -1 -2 -3

1 2

12 3

11

4

9

10

5 8

3 2 1 0 -1 -2 -3

2 3

4

9

6

5 8

7

6 7

Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 - Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Veřejná dopravní infrastruktura, 8 – Socio-demografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území. 2.3.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle pilířů Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů (Z-skore) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusejí vždy vyskytovat.

114

Mapa 2.3.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře v obcích SO ORP Lovosice

Z environmentálního hlediska není stav žádné obce na nejhorší hodnocené úrovni (-3). Špatný stav environmentálního pilíře je v obcích Chodovlice, Úpohlavy, Čížkovice, Lukavec a městě Lovosice. Jedná se buď to o obce, které nemají na svém území žádné chráněné oblasti (Chodovlice, Úpohlavy) nebo obce, které mají na svém území větší počet starých ekologických zátěží, skládek a stav ovzduší zde není ideální. Naopak nejlepší situace je v obci Chotiměř, která se celá nachází v CHKO České středohoří.

115

Mapa 2.3.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře v obcích SO ORP Lovosice

Kladné hodnocení sociálního pilíře mají obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou a kvalitním funkčním propojením jednotlivých sídel. V SO ORP Lovosice se jedná o město Lovosice a sídla jemu přilehlé. Tato sídla mají příznivou věkovou strukturu obyvatelstva a počet obyvatel zde dlouhodobě roste. Navíc se jedná se o sídla s dobrou dopravní dostupností, občanskou vybaveností, ale i dostatečným pokrytím technickou infrastrukturou. Nejhorší hodnocení sociálního pilíře mají převážně obce v jihovýchodní části správního obvodu, konkrétně se jedná o Děčany, Lkáň, Chodovlice, Evaň a Černiv. Tyto obce vykazují zápornou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl obyvatel v poproduktivním

116

věku, základní občanská vybavenost je zde minimální nebo zcela schází. Vzhledem k poloze mají tyto obce i špatnou dostupnost do administrativních center. Mapa 2.3.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře v obcích SO ORP Lovosice

Ohodnocení ekonomické oblasti je ovlivněno velikostí sídla a lokalizací kolem důležitých dopravních tahů. Nejlepšího stavu dosahuje město Lovosice, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Příznivých hodnot dále dosahují obce v jeho nejbližším okolí – Čížovice, Třebenice, Velemín, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem. Všechny tyto obce disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, nízkou mírou nezaměstnanosti, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Nejhorší

117

situace je naopak v obci Radovesice, která má v rámci SO ORP vysokou dluhovou službu a je relativně vzdálené od centra správního obvodu. Výrazně negativně jsou ještě hodnoceny obce Děčany, Dlažkovice, Lkáň, Sedlec a Keblice. 2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram. Legendou ke kartogramu je Tabulka 2.2.1. Souhrnné hodnocení vyjadřuje Tabulka 2.3.1. Mapa 2.3.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

118

Ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Lovosice jsou, dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce Třebenice, Libochovice, Velemín, Vchynice, Chotiměř, Lhotka nad Labem a Malé Žernoseky. U všech těchto obcí je Environmentální, Sociální i Ekonomický pilíř hodnocen kladně. Naopak nejhoršího hodnocení dosahuje sedm obcí, jedná se o Děčany, Lkáň, Chodovlice, Černiv, Vrbičan, Siřejovice a Keblice. Tyto obce mají negativní hodnocení u všech pilířů. Tabulka 2.3.1: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Černiv

-

-

-

4

Čížkovice

-

+

+

2c

Děčany

-

-

-

4

Dlažkovice

+

-

-

3a

Evaň

+

-

-

3a

Chodovlice

-

-

-

4

Chotěšov

-

+

-

3c

Chotiměř

+

+

+

1

Jenčice

-

+

-

3c

Keblice

-

-

-

4

Klapý

+

-

-

3a

Křesín

+

-

-

3a

Lhotka nad Labem

+

+

+

1

Libochovice

+

+

+

1

Lkáň

-

-

-

4

Lovosice

-

+

+

2c

Lukavec

-

+

+

2c

Malé Žernoseky

+

+

+

1

Podsedice

-

-

+

3b


-

+

+

2c

Radovesice

+

-

-

3a

Sedlec

+

-

-

3a

Siřejovice

-

-

-

4

Slatina

-

+

-

3c

Sulejovice

+

+

-

2b

Třebenice

+

+

+

1

Třebívlice

-

-

+

3b

Úpohlavy

-

+

+

2c

Velemín

+

+

+

1

Vchynice

+

+

+

1

Vlastislav

+

-

+

2a

Vrbičany

-

-

-

4

Obec

119

Kategorie

2.4 Problémy k řešení 2.4.1 Urbanistické závady Kód

sS1-ZQ

Charakteristika

Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100

Dokumentace k řešení

ZÚR, ÚP

Výpis obcí

Katastrální území

Prackovice nad Labem, Prackovice nad Prosmyky, Lhotka nad Labem, Lovosice, Labem, Litochovice nad Lhotka nad Labem, Labem, Lovosice, Malé Malé Žernoseky Žernoseky

sZUoVZ

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

ÚP

Evaň, Chotiměř, Křesín, Libochovice, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Třebenice, Velemín, Vlastislav

sZUoZQ

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

ÚP

Libochovice, Malé Žernoseky

Bílý Újezd, Boreč u Lovosic, Březno, Dobkovičky, Evaň, Chotiměř, Kletečná, Leská, Levousy, Litochovice nad Labem, Malé Žernoseky, Medvědice, Milešov u Lovosic, Mrsklesy, Oparno, Páleč u Milešova, Poplze, Prackovice nad Labem, Velemín, Vlastislav Malé Žernoseky, Poplze

2.4.2 Hygienické závady

Kód

sSD/ZU

Charakteristika

Dálnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území


Výpis obcí


ZÚR, ÚP

Vchynice, Siřejovice

Vchynice, Siřejovice Boreč u Lovosic, Čížkovice, Jenčice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Podsedice, Prosmyky, Třebenice, Třebívlice, Velemín

sS1/ZU

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

ZÚR, ÚP

Čížkovice, Jenčice, Lhotka nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Podsedice, Třebenice, Třebívlice, Velemín

sSD-VZ

Dálnice prochází ochranným pásmem vodního zdroje

ZÚR, ÚP

Velemín

Boreč u Lovosic, Oparno

sS1-VZ

Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

ZÚR, ÚP

Malé Žernoseky, Velemín

Bílý Újezd, Boreč u Lovosic, Malé Žernoseky, Oparno, Velemín

120

2.4.3 Environmentální závady

Kód

Charakteristika


Výpis obcí


sS1xNC

Silnice I. třídy křižuje nadregionální biocentrum

ZÚR, ÚP

Velemín

Bílý Újezd, Velemín

sS1xNK

Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor

ZÚR, ÚP



sS1xRC

Silnice I. třídy křižuje regionální biocentrum

ZÚR, ÚP

Třebenice

Kololeč

sS1xLC

Silnice I. třídy křižuje lokální biocentrum

ZÚR, ÚP

Velemín

Boreč u Lovosic

sS1xLK

Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor

ZÚR, ÚP

Bílý Újezd, Boreč u Třebenice, Lovosic, Oparno, Třebívlice, Velemín Třebenice, Třebívlice, Velemín

sSDxLK

Dálnice křižuje lokální biokoridor

ZÚR, ÚP

Velemín

Boreč u Lovosic

sSDxRK

Dálnice křižuje regionální biokoridor

ZÚR, ÚP

Lovosice, Sulejovice

Lovosice, Sulejovice

2.4.4 Dopravní střety s limity

Kód

Charakteristika


Výpis obcí


zZER-ZQ

Záměr rychlostní železniční třetě prochází záplavovým územím Q100

ZÚR, ÚP

Keblice, Lovosice

Keblice, Lovosice

zS2-ZQ

Záměr silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100

ÚP

Lovosice

Prosmyky

zZEVR-VZ

Záměr vysokorychlostní železniční třetě prochází ochranným pásmem vodního zdroje

ZÚR, ÚP

Velemín

Boreč u Lovosic, Březno, Velemín

zZER-VZ

Záměr rychlostní železniční třetě prochází ochranným pásmem vodního zdroje

ZÚR, ÚP

Velemín

Boreč u Lovosic, Březno, Velemín

zS3-VZ

Záměr silnice III. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

ÚP

Chotiměř, Velemín

Boreč u Lovosic, Dobkovičky, Chotiměř, Oparno

zS2-VZ

Záměr silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

ÚP

Velemín

Oparno

zSD-VZ

Záměr dálnice prochází ochranným ZÚR, ÚP pásmem vodního zdroje

Chotiměř, Prackovice nad Labem, Velemín

Boreč u Lovosic, Dobkovičky, Chotiměř, Oparno, Prackovice nad Labem

zZEVR-LU

Záměr vysokorychlostní železniční třetě prochází chráněným ložiskovým územím

Keblice, Lovosice, Lukavec

Keblice, Lukavec u Lovosic, Prosmyky

ZÚR, ÚP

121

zS1-LU

Záměr silnice I. třídy prochází chráněným ložiskovým územím

ZÚR, ÚP

Třebívlice

Dřemčice, Šepetely, Třebívlice

zZEVR-LO

Záměr vysokorychlostní železniční třetě prochází ložiskem nerostných surovin

ZÚR, ÚP

Třebívlice

Dřemčice, Šepetely, Třebívlice

zZER-LO

Záměr rychlostní železniční třetě prochází ložiskem nerostných surovin

ZÚR, ÚP

Keblice, Lukavec, Lovosice

Keblice, Lukavec u Lovosic, Prosmyky

zS2-LO

Záměr silnice II. třídy prochází ložiskem nerostných surovin

ÚP

Libochovice

Dubany, Libochovice

ZÚR, ÚP

Velemín

Velemín

Záměr vysokorychlostní železniční zZEVRxNC třetě prochází nadregionálním biocentrem

zZERxNC

Záměr rychlostní železniční třetě prochází nadregionálním biocentrem

ZÚR, ÚP

Velemín

Velemín

zS3xRK

Záměr silnice III. třídy křižuje regionálním biokoridorem

ÚP

Velemín

Oparno

zS3xLC

Záměr silnice III. třídy křižuje lokálním biocentrem

ÚP

Velemín

Oparno

zS2xLC

Záměr silnice II. třídy křižuje lokálním biocentrem

ÚP

Křesín

Křesín

zS1xLK

Záměr silnice I. třídy křižuje lokálním biokoridorem

ZÚR, ÚP

Třebívlice

Dřemčice

zZER-ZU

Záměr rychlostní železniční třetě prochází zastavěným územím

ZÚR, ÚP

Vchynice

Vchynice

zZEVRxZU

Záměr vysokorychlostní železniční třetě křižuje zastavěným územím

ZÚR, ÚP

Sulejovice

Sulejovice

zS1xZU

Záměr silnice I. třídy křižuje zastavěným územím

ZÚR, ÚP

Jenčice

Jenčice

zSDxZU

Záměr dálnice křižuje zastavěným územím

ZÚR, ÚP



2.4.5 Střety se záměry

Kód

nZUxzZER

Charakteristika

Zastavitelné území křižuje záměr rychlostní železniční tratě


ZÚR, ÚP

122

Výpis obcí

Sulejovice, Velemín, Vchynice


Radostice u Vchynice, Sulejovice, Velemín

2.4.6 Urbanistické střety s limity

Kód

Charakteristika


Výpis obcí

Katastrální území Dubany, Křesín, Levousy, Libochovice, Lovosice, Lukavec u Lovosic, Malé Žernoseky, Poplze, Prosmyky, Radovesice u Libochovic

nZUoZQ

Zastavitelné území zasahuje do záplavového území Q100

ÚP

Křesín, Libochovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Radovesice

nZUoE2

Zastavitelné území zasahuje do evroopsky významné lokality NATURA 2000

ZÚR, ÚP

Velemín, Křesín

Křesín, Levousy, Milešov u Lovosic, Oparno Bílý Újezd, Boreč u Lovosic, Březno, Dobkovičky, Evaň, Chotiměř, Kletečná, Malé Žernoseky, Milešov u Lovosic, Oparno, Prackovice nad Labem, Velemín

nZUoVZ

Zastavitelné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

ÚP

Evaň, Chotiměř, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem, Velemín

nZUoNC

Zastavitelné území zasahuje do nadregionálního biocentra

ZÚR, ÚP

Velemín

Bílý Újezd, Milešov u Lovosic Dubany, Křesín, Levousy, Libochovice, Poplze, Prackovice nad Labem, Radovesice u Libochovic

nZUoNK

Zastavitelné území zasahuje do nadregionálního biokoridoru

ZÚR, ÚP

Křesín, Libochovice, Prackovice nad Labem, Radovesice

nZUoRC

Zastavitelné území zasahuje do regionálního biocentra

ZÚR, ÚP

Libochovice, Kololeč, Oparno, Třebenice, Velemín Poplze

nZUoRK

Zastavitelné území zasahuje do regionálního biokoridoru

ZÚR, ÚP

Čížkovice, Lovosice, Sulejovice, Velemín

Čížkovice, Lovosice, Milešov u Lovosic, Sulejovice

ZÚR, ÚP

Čížkovice, Děčany, Keblice, Libochovice, Lovosice, Třebívlice, Velemín

Boreč u Lovosic, Čížkovice, Keblice, Lovosice, Lukohořany, Poplze, Semeč, Třebívlice Bílý Újezd, Boreč u Lovosic, Lovosice, Lukavec u Lovosic, Milešov u Lovosic, Prackovice nad Labem, Radostice u Vchynice, Solany, Staré, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vlastislav

nZUoLC

Zastavitelné území zasahuje do lokálního biocentra

nZUoLK

Zastavitelné území zasahuje do lokálního biokoridoru

ZÚR, ÚP

Děčany, Lovosice, Lukavec, Prackovice nad Labem, Sulejovice, Třebenice, Třebívlice, Velemín, Vchynice, Vlastislav

nZUoLO

Zastavitelné území zasahuje do ložiska nerostných surovin

ÚP

Libochovice, Třebívlice

Staré, Libochovice

nZUoLU

Zastavitelné území zasahuje do chráněného ložiskového území

ÚP

Děčany, Třebívlice

Děčany, Dřemčice, Semeč, Solany, Staré, Šepetely, Třebívlice

123

3 PŘÍLOHY Tabulka 2.4.1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lovosice Obec

KES 2008

2010

2012

2014

Černiv

0,0

0,0

0,0

0,0

Čížkovice

0,1

0,1

0,1

0,1

Děčany

0,2

0,2

0,2

0,2

Dlažkovice

0,3

0,3

0,3

0,3

Evaň

0,4

0,4

0,4

0,4

Chodovlice

0,2

0,2

0,2

0,2

Chotěšov

0,0

0,0

0,0

0,0

Chotiměř

0,9

0,9

0,9

0,9

Jenčice

0,7

0,7

0,7

0,7

Keblice

0,2

0,2

0,2

0,2

Klapý

0,2

0,2

0,2

0,2

Křesín

0,3

0,3

0,3

0,3

Lhotka nad Labem

1,6

1,6

1,5

1,6

Libochovice

0,3

0,3

0,3

0,3

Lkáň

0,0

0,0

0,0

0,0

Lovosice

0,3

0,3

0,3

0,3

Lukavec

0,1

0,1

0,1

0,1

Malé Žernoseky

0,7

0,7

0,7

0,7

Podsedice

0,5

0,5

0,5

0,5


0,8

0,8

0,8

0,8

Radovesice

0,1

0,1

0,1

0,1

Sedlec

0,1

0,1

0,1

0,1

Siřejovice

0,1

0,1

0,1

0,1

Slatina

0,1

0,2

0,2

0,2

Sulejovice

0,2

0,2

0,2

0,2

Třebenice

0,8

0,8

0,8

0,8

Třebívlice

0,9

0,9

0,9

0,9

Úpohlavy

0,1

0,1

0,1

0,1

Velemín

1,6

1,7

1,7

1,7

Vchynice

0,6

0,6

0,6

0,6

Vlastislav

0,3

0,3

0,3

0,3

Vrbičany

0,1

0,1

0,1

0,1

SO ORP Lovosice

0,4

0,4

0,4

0,4

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

124

Tabulka 2.4.2: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Lovosice v letech 2010 - 2014 Podíl lesní půdy z celkové výměry [%]

Lesní půda (ha)

Obec 2010

2012

2014

2010

2012

2014

Černiv

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Čížkovice

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

37,5

37,5

38,0

3,0

3,0

3,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

164,6

164,7

165,0

21,8

21,8

21,9

Děčany Dlažkovice Evaň Chodovlice

2,8

2,8

2,0

0,9

0,9

0,6

Chotěšov

15,0

15,0

15,0

1,9

1,9

1,9

Chotiměř

25,7

25,7

26,0

7,5

7,5

7,6

Jenčice

188,0

188,0

188,0

29,6

29,6

29,6

Keblice

1,2

1,2

1,0

0,2

0,2

0,2

Klapý

9,3

9,3

7,0

1,0

1,0

0,8

Křesín

135,7

135,7

136,0

13,9

13,9

13,9

Lhotka nad Labem

160,1

160,1

160,0

53,1

53,1

53,2

Libochovice

114,8

114,8

115,0

7,3

7,3

7,4

2,3

2,3

2,0

0,5

0,5

0,4

Lovosice

17,0

17,0

17,0

1,4

1,4

1,4

Lukavec

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

61,4

61,4

61,0

18,5

18,5

18,4

Podsedice

350,0

350,0

350,0

23,0

23,0

23,0


158,7

159,1

159,0

19,6

19,7

19,7

Radovesice

19,0

19,0

19,0

3,7

3,7

3,7

Sedlec

Lkáň

Malé Žernoseky

12,4

12,3

12,0

3,1

3,1

3,0

Siřejovice

0,5

0,5

1,0

0,1

0,1

0,2

Slatina

6,7

6,7

7,0

1,0

1,0

1,0

Sulejovice

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

Třebenice

401,3

401,3

402,0

18,4

18,4

18,4

Třebívlice

242,0

243,2

244,0

17,3

17,3

17,4

Úpohlavy

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 836,0

1 834,6

1834,0

45,6

45,6

45,6

Vchynice

76,6

76,6

77,0

14,7

14,7

14,8

Vlastislav

12,9

12,9

13,0

2,3

2,3

2,3

Vrbičany

1,2

1,2

1,0

0,5

0,5

0,4

4 054,0

4 054,0

4 052,0

15,5

15,5

15,5

Velemín

SO ORP Lovosice

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku

125

Tabulka 2.4.3: Věková struktura v obcích SO ORP Lovosice [%] Obec

0 - 14 2001

2011

65 a více

15 - 64 2014

2001

2011

2014

2001

2011

Index stáří 2014

2001

2011

2014

Černiv

16,5

15,3

12,6

69,2

75,3

76,7

14,3

8,7

10,7

86,4

56,5

85,0

Čížkovice

18,8

17,6

17,5

69,4

68,3

67,0

11,9

13,9

15,5

63,4

78,9

88,6

Děčany

14,6

15,2

15,8

67,3

67,6

66,1

18,0

17,2

18,1

123,1

113,5

114,3

Dlažkovice

12,0

24,5

18,1

65,8

62,3

64,8

22,2

12,6

17,1

185,7

51,4

94,7

Evaň

10,4

10,9

12,6

74,6

65,5

63,9

15,0

23,6

23,5

144,4

217,2

185,7

9,7

16,7

18,4

76,1

70,8

65,8

14,2

12,5

15,8

146,2

75,0

86,2

Chotěšov

11,7

12,4

14,7

77,0

66,6

63,4

11,3

21,0

21,9

96,2

170,2

148,6

Chotiměř

13,6

20,2

19,0

72,8

66,9

67,7

13,6

12,9

13,3

100,0

63,9

70,2

Jenčice

16,4

12,6

13,1

69,8

70,0

66,5

13,8

17,4

20,5

84,6

138,1

156,5

Keblice

16,0

16,8

16,7

68,1

66,6

65,5

16,0

15,2

17,8

100,0

90,3

106,6

Klapý

17,7

10,6

11,4

69,7

72,4

67,8

12,6

16,8

20,9

71,3

157,7

183,6

Křesín

14,2

13,6

15,5

71,3

68,4

65,0

14,5

17,1

19,5

102,4

125,5

125,9

Lhotka nad Labem

15,6

15,8

14,1

68,3

71,5

73,7

16,0

12,4

12,2

102,6

78,8

86,9

Libochovice

15,9

14,3

14,9

66,8

66,3

64,8

17,2

19,2

20,3

108,0

134,6

135,9

Lkáň

13,2

17,3

15,0

73,0

73,2

73,9

13,8

9,5

11,1

105,0

54,8

74,1

Lovosice

15,1

14,2

14,9

71,2

67,5

65,1

13,8

17,6

20,0

91,3

123,9

133,7

Lukavec

15,2

15,7

15,0

70,2

73,9

73,7

14,6

8,4

11,3

95,7

53,6

75,4

Malé Žernoseky

15,8

17,6

16,9

68,9

66,9

66,2

15,2

15,4

16,9

96,2

87,8

100,0

Podsedice

14,1

14,4

15,5

66,5

67,6

62,9

19,4

17,8

21,7

137,3

123,1

139,8


15,6

13,9

14,7

70,8

71,4

67,2

13,6

14,4

18,1

87,3

103,8

123,3

Radovesice

15,0

17,6

18,3

66,0

68,3

65,1

19,0

13,9

16,6

126,6

79,0

90,5

Sedlec

19,3

15,7

15,3

70,5

69,2

69,4

10,2

15,2

15,3

52,9

96,8

100,0

Siřejovice

14,9

12,7

14,2

67,8

70,4

67,7

17,4

16,9

18,1

117,1

132,4

127,5

Slatina

16,6

14,1

12,8

70,1

70,6

72,1

13,3

15,3

15,1

80,0

108,3

118,2

Sulejovice

17,3

12,1

12,3

67,8

73,5

70,3

14,9

14,4

17,4

86,3

119,2

141,6

Třebenice

16,0

14,0

15,0

68,0

68,3

66,9

16,0

17,2

18,2

100,0

123,0

121,5

Chodovlice

126

Obec

0 - 14 2001

2011

65 a více

15 - 64 2014

2001

2011

2014

2001

2011

Index stáří 2014

2001

2011

2014

Třebívlice

13,0

13,3

13,2

70,8

68,8

68,1

16,3

17,2

18,8

125,5

129,8

142,7

Úpohlavy

21,9

15,9

18,8

64,8

71,0

64,3

13,3

13,1

16,9

60,8

82,5

90,0

Velemín

14,5

13,8

15,5

70,3

67,8

66,3

15,1

18,2

18,2

103,9

131,3

116,9

Vchynice

19,6

14,0

11,7

66,0

71,7

71,0

14,4

13,3

17,3

73,8

95,1

147,2

Vlastislav

15,1

13,2

16,3

71,9

70,9

64,5

13,0

15,9

19,2

86,4

120,0

117,9

Vrbičany

17,0

14,4

16,5

72,1

68,9

67,3

10,9

15,4

16,2

64,0

106,7

98,1

SO ORP Lovosice

15,5

14,5

15,1

69,7

68,2

66,3

14,8

16,8

18,7

95,5

116,0

123,9

Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 201

127

Tabulka 2.4.4: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Lovosice Nejvyšší ukončené vzdělání [%] Obec

Základní vč. neukončeného 2001

2011

Vyučení a stř. odborné bez mat.

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl

Vysokoškolské 2001

2011

Bez vzdělání

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Černiv

34,5

26,7

-7,8

51,8

45,7

-6,1

10,9

23,3

12,4

0,0

3,4

3,4

2,7

0,9

-1,9

Čížkovice

30,6

27,6

-2,9

46,3

40,2

-6,1

19,0

26,1

7,1

1,6

4,2

2,5

2,6

1,9

-0,6

Děčany

32,7

26,8

-5,9

47,7

46,4

-1,3

17,0

21,0

4,0

2,0

4,8

2,8

0,7

1,0

0,4

Dlažkovice

29,3

42,7

13,4

48,9

36,4

-12,5

15,2

20,0

4,8

4,3

0,9

-3,4

2,2

0,0

-2,2

Evaň

34,8

30,7

-4,0

51,1

48,1

-3,0

9,4

16,0

6,6

4,3

4,8

0,5

0,4

0,4

0,0

Chodovlice

33,3

19,5

-13,8

42,5

46,6

4,1

22,5

31,4

8,9

1,7

1,7

0,0

0,0

0,8

0,8

Chotěšov

31,6

27,7

-3,8

42,0

40,2

-1,8

16,5

23,4

6,9

1,0

2,5

1,5

8,9

6,1

-2,8

Chotiměř

20,7

20,9

0,2

52,7

49,6

-3,1

23,2

25,2

2,1

3,4

3,9

0,5

0,0

0,4

0,4

Jenčice

27,6

24,4

-3,2

41,8

36,7

-5,0

22,6

29,8

7,2

7,3

8,0

0,7

0,8

1,1

0,3

Keblice

32,3

22,9

-9,4

50,8

50,0

-0,8

13,0

23,3

10,3

1,6

2,3

0,7

2,4

1,5

-0,9

Klapý

26,5

22,6

-3,9

46,2

42,6

-3,6

23,3

30,2

6,9

3,2

4,3

1,1

0,7

0,2

-0,4

Křesín

25,8

19,0

-6,9

51,6

43,8

-7,8

20,9

29,7

8,8

1,6

7,2

5,6

0,0

0,3

0,3

Lhotka nad Labem

31,7

24,3

-7,4

36,6

35,7

-0,8

24,9

31,6

6,7

3,9

8,0

4,1

2,9

0,4

-2,5

Libochovice

28,1

21,9

-6,3

41,1

39,0

-2,0

24,8

30,6

5,8

5,9

7,9

2,0

0,1

0,7

0,5

Lkáň

43,1

31,3

-11,8

43,8

47,3

3,5

10,0

15,3

5,3

3,1

3,1

0,0

0,0

3,1

3,1

Lovosice

27,0

22,0

-5,0

40,8

38,0

-2,8

26,4

30,7

4,3

5,0

8,6

3,6

0,7

0,6

-0,1

Lukavec

42,7

28,3

-14,4

43,1

41,6

-1,4

11,9

25,3

13,4

0,4

2,2

1,8

1,9

2,6

0,7

Malé Žernoseky

23,3

21,2

-2,0

50,8

43,7

-7,1

23,1

29,8

6,7

2,7

5,1

2,4

0,2

0,2

0,0

Podsedice

29,6

20,9

-8,7

47,7

43,6

-4,1

20,3

28,9

8,6

1,6

5,6

4,0

0,8

1,0

0,2


36,9

25,5

-11,4

47,2

44,2

-3,0

12,9

25,7

12,8

2,3

4,5

2,1

0,7

0,2

-0,5

Radovesice

30,7

22,1

-8,7

47,1

46,7

-0,4

18,3

24,6

6,4

2,5

6,0

3,5

1,4

0,6

-0,8

Sedlec

21,8

21,8

0,0

57,7

48,5

-9,3

18,3

26,7

8,4

1,4

3,0

1,6

0,7

0,0

-0,7

Siřejovice

29,5

21,1

-8,4

52,6

46,2

-6,4

15,4

28,3

12,9

1,7

4,0

2,3

0,9

0,4

-0,4

128

Nejvyšší ukončené vzdělání [%] Obec

Základní vč. neukončeného 2001

2011

Vyučení a stř. odborné bez mat.

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl

Vysokoškolské 2001

2011

Bez vzdělání

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Slatina

30,7

17,7

-13,0

46,6

47,9

1,3

19,9

28,8

9,0

2,8

4,7

1,8

0,0

0,9

0,9

Sulejovice

26,5

23,1

-3,5

47,8

42,2

-5,6

22,6

28,9

6,3

2,7

5,5

2,7

0,3

0,3

0,0

Třebenice

26,0

18,1

-7,8

41,6

39,7

-1,9

25,8

31,4

5,6

6,3

10,0

3,7

0,4

0,7

0,4

Třebívlice

25,1

20,9

-4,2

45,5

42,4

-3,1

25,2

30,4

5,1

3,9

6,0

2,2

0,3

0,3

0,0

Úpohlavy

31,9

18,5

-13,4

44,0

45,5

1,5

22,0

31,5

9,5

2,2

4,0

1,8

0,0

0,5

0,5

Velemín

32,0

24,7

-7,2

44,6

43,5

-1,1

20,2

26,7

6,5

2,4

4,6

2,2

0,9

0,5

-0,4

Vchynice

26,3

21,5

-4,8

41,0

36,2

-4,9

29,9

35,8

5,9

2,4

6,1

3,7

0,4

0,4

0,0

Vlastislav

39,8

19,5

-20,3

37,4

43,9

6,5

20,3

28,5

8,1

2,4

8,1

5,7

0,0

0,0

0,0

Vrbičany

37,1

28,9

-8,2

49,4

48,3

-1,0

11,8

19,4

7,6

1,7

1,2

-0,4

0,0

2,1

2,1

SO ORP Lovosice

28,5

22,7

-5,8

43,5

40,8

-2,7

23,1

29,0

5,9

4,1

6,7

2,7

0,9

0,8

-0,1


129

Tabulka 2.4.5: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Lovosice Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec

Černiv


Rok

Bytové Bytové Rodinn Rodinn Absolutn Relativn Absolutn Relativn domy domy é domy é domy ě ě [%] ě ě [%] 2001 2011 2001 2011 0

0

0

-

43

54

11

25,6

20

23

3

15,0

242

262

20

8,3

Děčany

5

6

1

20,0

104

111

7

6,7

Dlažkovice

0

1

1

100,0

38

39

1

2,6

Evaň

0

0

0

-

88

88

0

0,0

Chodovlice

0

0

0

-

51

53

2

3,9

Chotěšov

0

0

0

-

113

131

18

15,9

Chotiměř

3

4

1

33,3

62

72

10

16,1

Jenčice

0

0

0

-

109

112

3

2,8

Keblice

0

0

0

-

104

126

22

21,2

Klapý

0

0

0

-

157

158

1

0,6


3

3

0

0,0

95

111

16

16,8

4

6

2

50,0

65

77

12

18,5

71

74

3

4,2

701

728

27

3,9

1

1

0

0,0

51

55

4

7,8

Lovosice

312

315

3

1,0

458

494

36

7,9

Lukavec

2

5

3

150,0

93

101

8

8,6

Malé Žernoseky

3

2

-1

-33,3

219

228

9

4,1

Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice

5

5

0

0,0

201

216

15

7,5

5

8

3

60,0

138

145

7

5,1

1

1

0

0,0

141

139

-2

-1,4

Sedlec

0

0

0

-

60

63

3

5,0

Siřejovice

0

0

0

-

91

82

-9

-9,9

Slatina

0

1

1

100,0

73

92

19

26,0

Sulejovice

9

9

0

0,0

188

207

19

10,1

Třebenice

17

23

6

35,3

468

524

56

12,0

Třebívlice

9

9

0

0,0

235

244

9

3,8

Úpohlavy

0

2

2

100,0

72

79

7

9,7

Velemín

13

22

9

69,2

376

397

21

5,6

Vchynice

0

0

0

-

95

96

1

1,1

Vlastislav

0

2

2

100,0

51

48

-3

-5,9


3

4

1

33,3

82

92

10

12,2

486

526

40

8,2

5 064

5 424

360

7,1

Čížkovice

Lkáň

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

130

Tabulka 2.4.6: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Lovosice Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec Černiv

Obydlené byty Obydlené byty 2001 2011 46 57

Absolutně

Relativně [%]

11

23,9

Čížkovice

431

478

47

10,9

Děčany

133

142

9

6,8

Dlažkovice

39

52

13

33,3

Evaň

99

99

0

0,0

Chodovlice

54

56

2

3,7

Chotěšov

135

152

17

12,6

Chotiměř

87

115

28

32,2

Jenčice

132

134

2

1,5

Keblice

114

141

27

23,7

Klapý

173

175

2

1,2

Křesín

112

132

20

17,9

96

112

16

16,7

1 299

1 320

21

1,6

Lhotka nad Labem Libochovice Lkáň

54

60

6

11,1

Lovosice

3 750

3 689

-61

-1,6

Lukavec

116

130

14

12,1

Malé Žernoseky

255

261

6

2,4

Podsedice

232

258

26

11,2


191

212

21

11,0

Radovesice

166

159

-7

-4,2

61

66

5

8,2

Sedlec Siřejovice

100

95

-5

-5,0

78

101

23

29,5

Sulejovice

270

287

17

6,3

Třebenice

653

727

74

11,3

Třebívlice

306

327

21

6,9

Úpohlavy

82

98

16

19,5

Velemín

456

528

72

15,8

Vchynice

107

102

-5

-4,7

Slatina

Vlastislav

55

62

7

12,7

Vrbičany

104

111

7

6,7

9986

10 438

452

4,5

SO ORP Lovosice Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

131

Tabulka 2.4.7: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Lovosice Obec

Počet objektů individuální rekreace

Černiv

10

Čížkovice

11

Děčany

46

Dlažkovice

4

Evaň

32

Chodovlice

9

Chotěšov

14

Chotiměř

3

Jenčice

10

Keblice

18

Klapý

32

Křesín

39

Lhotka nad Labem

1

Libochovice

51

Lkáň

13

Lovosice

8

Lukavec

9

Malé Žernoseky

10

Podsedice

68


14

Radovesice

12

Sedlec

9

Siřejovice

5

Slatina

12

Sulejovice

5

Třebenice

97

Třebívlice

39

Úpohlavy

6

Velemín

80

Vchynice

10

Vlastislav

26

Vrbičany

5

SO ORP Lovosice

708

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

132

Tabulka 2.4.8: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Lovosice (v tis. Kč) Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 2012 2013

2010

2011

2012

2013

1 410,1

1 337,8

1 411,0

1 614,0

9,4

8,5

9,3

10,2

36 811,2

36 744,4

36 263,0

38 367,0

26,6

26,5

26,0

27,3

Děčany

3 563,1

3 512,5

3 715,0

4 125,0

10,0

10,0

10,3

11,7

Dlažkovice

1 260,2

1 188,8

1 183,0

1 227,0

11,4

10,6

10,2

11,7

Evaň

2 736,9

2 701,9

2 584,0

3 128,0

9,4

9,4

9,1

11,3

Chodovlice

1 335,1

1 298,2

1 353,0

1 574,0

8,6

8,4

8,7

10,0

Chotěšov

3 915,8

3 858,8

3 995,0

4 737,0

8,1

8,0

8,1

9,4

Chotiměř

2 122,7

2 161,2

3 938,0

2 834,0

7,1

7,4

13,1

9,4

Jenčice

3 047,3

3 242,1

2 981,0

3 745,0

8,6

9,3

8,7

10,6

Keblice

3 019,7

3 028,9

3 385,0

3 796,0

8,1

8,4

9,1

10,4

Klapý

4 429,5

4 243,6

4 500,0

5 385,0

8,6

8,5

9,2

11,1


3 420,9

3 470,3

3 456,0

4 304,0

10,2

10,3

10,0

12,3

1 926,6

1 746,7

3 031,0

4 038,0

7,7

5,9

6,7

9,3

27 996,3

28 041,6

30 444,0

38 256,0

7,8

7,8

8,5

10,8

1 786,6

1 724,9

1 687,0

1 894,0

10,5

10,5

9,5

10,5

103 337,4

92 910,7

102 989,0

121 408,0

11,7

10,7

11,8

13,9

Lukavec Malé Žernoseky Podsedice Prackovice nad Labem Radovesice

2 714,5

2 746,6

2 842,0

3 355,0

7,8

7,6

7,7

8,8

5 200,1

5 988,4

5 366,0

6 477,0

7,6

8,4

7,5

9,0

5 797,1

6 050,6

6 421,0

7 171,0

8,8

9,3

9,7

10,8

6 164,3

5 182,4

6 514,0

6 688,0

10,1

8,9

10,8

10,9

3 766,4

3 527,2

3 755,0

4 227,0

8,4

7,7

8,3

9,2

Sedlec

1 626,1

1 623,7

1 679,0

2 028,0

8,5

8,5

8,3

9,7

Siřejovice

2 808,6

2 575,1

2 732,0

3 535,0

10,1

9,4

9,9

12,5

Slatina

3 005,2

2 498,9

2 933,0

2 888,0

11,3

9,3

11,5

11,2

Sulejovice

6 168,5

6 276,5

7 927,0

9 684,0

8,4

8,8

9,7

11,8

Třebenice

14 991,4

14 696,3

16 448,0

22 229,0

8,2

8,0

8,1

11,2

Třebívlice

6 714,4

6 319,4

7 255,0

9 559,0

8,1

7,3

8,0

10,8

Úpohlavy

2 209,7

2 051,2

2 155,0

2 578,0

8,8

8,2

8,1

9,7

Velemín

12 946,1

13 646,2

17 956,0

17 790,0

8,6

9,0

11,4

11,4

Vchynice

2 349,0

2 340,2

2 661,0

2 944,0

7,5

7,5

8,4

9,6

Vlastislav

1 391,5

1 566,2

2 935,0

1 850,0

8,8

9,2

17,0

10,8


2 615,3

2 528,2

2 747,0

2 779,0

7,9

7,6

8,2

8,5

282 587,4

270 829,6

299 241,0

346 214,0

10,4

10,0

10,8

12,5

Černiv Čížkovice

Lkáň Lovosice

Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu, Data aktuální k 31.12. daného roku

133

Tabulka 2.4.9: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Lovosice Obec Černiv

Počet obsazených pracovních míst 2010

Absolutní změna

2012

Relativní změna [%]

11

20

9

81,8

466

574

108

23,2

Děčany

16

8

-8

-50,0

Dlažkovice

54

53

-1

-1,9

Evaň

9

11

2

22,2

Chodovlice

5

5

0

0,0

Chotěšov

71

108

37

52,1

Chotiměř

30

26

-4

-13,3

Jenčice

31

16

-15

-48,4

Keblice

24

26

2

8,3

Klapý

81

79

-2

-2,5

Křesín

77

70

-7

-9,1

Lhotka nad Labem

22

21

-1

-4,5

932

1 143

211

22,6

4

10

6

150,0

Lovosice

5 910

5 882

-28

-0,5

Lukavec

69

81

12

17,4

Malé Žernoseky

68

89

21

30,9

Podsedice

52

41

-11

-21,2


50

46

-4

-8,0

125

107

-18

-14,4

9

7

-2

-22,2

76

31

-45

-59,2

Slatina

133

125

-8

-6,0

Sulejovice

162

159

-3

-1,9

Třebenice

230

265

35

15,2

Třebívlice

124

159

35

28,2

Úpohlavy

9

13

4

44,4

Velemín

183

234

51

27,9

Vchynice

18

21

3

16,7

Vlastislav

39

43

4

10,3

Čížkovice

Libochovice Lkáň

Radovesice Sedlec Siřejovice


28

24

-4

-14,3

8 880

9 497

617

6,9

Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku

134

Tabulka 2.4.10: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lovosice [‰] Obec

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2004

2007

2011

2013

Černiv

156,1

177,9

172,0

232,3

Čížkovice

143,3

143,6

147,7

157,3

Děčany

161,8

159,2

161,5

199,2

Dlažkovice

119,3

142,9

169,6

181,0

Evaň

193,4

202,8

192,3

210,7

Chodovlice

131,0

125,8

110,4

152,9

Chotěšov

145,9

137,1

145,8

150,9

Chotiměř

186,3

169,1

198,0

209,7

Jenčice

176,7

203,3

209,8

239,5

Keblice

163,4

159,8

144,8

149,7

Klapý

172,4

174,2

188,8

214,0

Křesín

149,4

156,7

159,8

183,9

Lhotka nad Labem

194,7

193,4

172,3

139,8

Libochovice

212,6

216,2

206,1

231,4

Lkáň

130,7

145,6

122,0

134,5

Lovosice

162,5

165,8

165,6

197,9

Lukavec

166,9

165,9

157,9

194,4

Malé Žernoseky

190,0

192,7

190,5

210,7

Podsedice

168,1

165,2

190,5

216,0


143,7

146,8

151,2

156,5

Radovesice

235,8

227,1

197,4

217,8

Sedlec

180,3

168,9

166,7

160,2

Siřejovice

161,9

163,7

196,4

193,5

Slatina

152,8

138,1

155,6

222,7

Sulejovice

151,2

165,1

164,6

173,3

Třebenice

211,8

210,7

203,7

215,9

Třebívlice

209,1

207,2

208,8

249,9

Úpohlavy

166,3

160,9

132,5

162,0

Velemín

192,0

196,9

179,2

206,1

Vchynice

150,0

171,0

183,3

215,4

Vlastislav

206,2

176,7

146,2

202,9

Vrbičany

177,1

196,9

167,7

172,7

SO ORP Lovosice

176,4

178,7

176,6

200,5

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku

135

Tabulka 2.4.11: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%] Míra zaměstnanosti [%]

Obec

2001

2011

Černiv

56,5

56,2

Čížkovice

62,9

59,7

Děčany

57,3

59,8

Dlažkovice

54,5

60,8

Evaň

59,3

60,6

Chodovlice

67,6

63,1

Chotěšov

48,1

53,5

Chotiměř

69,6

56,9

Jenčice

65,8

62,5

Keblice

55,9

50,8

Klapý

60,6

59,3

Křesín

61,7

59,1

Lhotka nad Labem

62,0

56,8

Libochovice

66,6

63,2

Lkáň

55,9

51,1

Lovosice

61,7

61,3

Lukavec

57,1

57,7

Malé Žernoseky

66,8

62,8

Podsedice

62,4

61,2


61,0

54,0

Radovesice

68,8

59,3

Sedlec

60,5

64,9

Siřejovice

67,4

72,4

Slatina

61,5

60,9

Sulejovice

67,7

49,3

Třebenice

62,7

61,6

Třebívlice

59,8

60,2

Úpohlavy

57,6

65,9

Velemín

62,7

62,5

Vchynice

70,4

69,8

Vlastislav

62,9

63,6

Vrbičany

57,1

58,7

SO ORP Lovosice

62,5

60,6


136

Tabulka 2.4.12: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%] Obec Černiv

Míra nezaměstnanosti [%] 2007

2008

2009

2010

2011

23,2

14,6

21,9

17,2

20,2

9,6

6,5

8,9

9,6

10,2

14,4

18,7

21,4

16,4

16,2

Dlažkovice

9,5

9,5

9,3

16,2

14,5

Evaň

8,7

6,7

12,3

14,5

13,2

Chodovlice

7,3

7,3

9,7

10,3

7,5

Chotěšov

12,6

10,0

14,7

13,8

12,1

Chotiměř

Čížkovice Děčany

10,0

8,3

10,6

11,3

13,7

Jenčice

7,8

8,7

10,3

9,5

10,4

Keblice

15,6

14,9

18,1

19,7

18,1

Klapý

9,9

7,6

8,8

11,7

12,6

Křesín

13,1

11,7

13,9

13,0

15,3

Lhotka nad Labem

13,7

5,9

9,7

13,3

12,0

9,8

8,3

11,0

12,2

12,1

16,0

14,8

19,5

13,6

18,8

Libochovice Lkáň Lovosice

9,1

7,5

9,5

10,8

10,2

Lukavec

14,1

14,0

20,8

20,8

16,8

7,6

6,6

8,9

9,7

11,5

Podsedice

11,4

8,2

11,3

11,0

11,5


10,8

11,0

16,9

15,7

13,9

Radovesice

13,5

9,5

10,7

13,8

12,8

Sedlec

8,9

4,7

7,3

14,8

10,2

Siřejovice

5,1

2,0

5,7

5,8

4,7

Malé Žernoseky

Slatina

19,4

16,1

21,3

22,5

22,2

Sulejovice

6,4

6,2

8,0

8,9

9,4

Třebenice

8,7

7,1

9,1

9,8

11,6

Třebívlice

13,5

12,4

13,6

16,6

17,3

Úpohlavy

7,8

6,3

7,3

10,2

13,4

Velemín

10,2

8,7

10,4

11,7

11,3

Vchynice

5,4

4,3

8,0

7,2

10,2

Vlastislav

14,0

11,1

9,8

12,6

10,2

Vrbičany

17,0

11,2

15,9

18,7

16,8

SO ORP Lovosice

10,0

8,3

10,7

11,8

11,7


137

Tabulka 2.4.13: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Lovosice [%] Obec

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2007

2008

2009

2010

2011

Černiv

66,1

58,8

55,9

62,1

70,9

Čížkovice

50,8

59,0

46,8

38,3

41,2

Děčany

54,7

59,7

50,8

52,9

50,0

Dlažkovice

43,9

43,9

26,8

33,0

20,7

Evaň

35,0

34,9

34,0

39,5

37,5

Chodovlice

57,8

43,8

43,5

48,9

80,3

Chotěšov

65,2

74,4

56,5

56,8

58,7

Chotiměř

58,1

35,3

52,6

42,9

51,4

Jenčice

67,8

64,7

56,3

57,4

65,5

Keblice

48,0

62,4

45,4

34,0

37,3

Klapý

47,4

38,4

29,5

37,2

39,8

Křesín

59,4

76,2

74,7

67,8

63,1

Lhotka nad Labem

75,8

78,7

63,0

58,7

68,1

Libochovice

53,2

55,5

50,9

46,5

46,6

Lkáň

54,1

60,7

56,7

53,2

52,6

Lovosice

57,2

54,7

50,0

50,8

52,4

Lukavec

44,0

40,9

41,7

37,8

30,6

Malé Žernoseky

59,7

60,2

56,6

53,3

55,7

Podsedice

55,6

64,9

55,2

60,8

58,4


49,5

52,4

45,4

52,7

46,7

Radovesice

61,3

72,8

76,6

66,8

63,0

Sedlec

64,5

69,4

64,5

57,8

67,0

Siřejovice

62,1

54,3

64,3

68,7

65,4

Slatina

77,4

68,9

61,6

58,6

64,9

Sulejovice

47,2

44,8

39,7

49,3

46,0

Třebenice

52,7

55,7

59,2

53,7

55,0

Třebívlice

47,6

59,8

52,8

51,8

53,6

Úpohlavy

58,9

52,1

48,8

55,9

53,2

Velemín

47,0

47,1

50,2

48,5

41,4

Vchynice

38,2

40,7

54,7

55,9

41,5

Vlastislav

59,3

67,0

57,0

70,0

69,7

Vrbičany

55,9

57,4

50,2

41,0

44,4

SO ORP Lovosice

55,0

55,9

51,3

50,0

50,6


138

Tabulka 2.4.14: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lovosice [%] Obec Černiv

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007

2008

2009

2010

2011

12,1

10,5

8,3

8,0

8,9

Čížkovice

4,0

2,4

2,8

3,5

3,8

Děčany

6,9

8,1

9,5

8,5

6,1

Dlažkovice

2,0

4,7

6,0

4,8

2,2

Evaň

3,6

2,8

3,1

4,5

5,7

Chodovlice

3,7

2,2

2,9

4,0

4,5

Chotěšov

6,6

5,9

4,6

5,3

5,3

Chotiměř

5,1

3,7

4,2

4,4

4,0

Jenčice

4,1

2,5

4,6

4,5

4,0

Keblice

4,7

6,9

5,8

6,3

6,8

Klapý

3,2

2,1

1,2

3,0

3,8

Křesín

6,3

5,9

6,2

5,4

6,6

Lhotka nad Labem

5,0

4,3

3,0

4,9

4,7

Libochovice

3,8

3,0

3,0

4,3

4,7

Lkáň

8,4

8,7

8,3

5,9

8,3

Lovosice

3,7

2,8

2,9

3,9

4,0

Lukavec

6,6

5,2

8,1

10,6

8,9

Malé Žernoseky

1,3

2,5

2,7

3,5

4,4

Podsedice

4,0

3,8

3,5

3,9

3,8


4,5

4,1

4,8

6,0

5,8

Radovesice

6,6

4,5

4,1

4,4

4,5

Sedlec

1,1

0,0

1,1

3,0

5,7

Siřejovice

0,8

0,3

0,1

1,5

0,8

Slatina

8,6

7,2

7,1

10,7

11,0

Sulejovice

1,8

2,1

2,1

2,7

3,0

Třebenice

3,5

3,1

2,9

3,7

4,5

Třebívlice

5,5

5,9

5,7

6,7

7,4

Úpohlavy

3,7

1,9

1,9

2,1

2,6

Velemín

3,3

3,1

2,8

3,8

4,1

Vchynice

1,9

1,2

0,9

0,7

1,8

Vlastislav

1,9

2,1

1,5

2,3

0,8

Vrbičany

7,9

7,6

5,6

7,6

5,7

SO ORP Lovosice

3,9

3,3

3,3

4,2

4,5


139

Tabulka 2.4.15: Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Lovosice v prvním pololetí 2014 [%] Obec Černiv

Podíl nezaměstnaných

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných

11,2

3,3

9,3

3,8

Děčany

13,9

7,7

Dlažkovice

13,8

4,2

Evaň

13,3

6,7

Chodovlice

4,4

1,4

Chotěšov

7,9

4,6

Chotiměř

8,4

4,0

Jenčice

9,5

5,5

Keblice

9,7

4,9

Klapý

6,7

2,6

Křesín

12,2

5,2

4,3

2,8

Libochovice

11,1

5,3

Lkáň

11,5

3,6

Lovosice

10,6

5,1

Lukavec

11,8

5,9

Malé Žernoseky

9,1

4,1

Podsedice

7,3

4,1


9,7

3,8

10,0

5,0

Sedlec

9,4

6,6

Siřejovice

6,7

0,6

Čížkovice

Lhotka nad Labem

Radovesice

Slatina

13,1

6,7

Sulejovice

5,8

2,5

Třebenice

6,7

3,0

Třebívlice

9,6

5,9

Úpohlavy

8,1

4,4

Velemín

9,0

3,6

Vchynice

7,3

3,1

Vlastislav

8,6

1,9

Vrbičany

11,4

7,7

9,4

4,4

SO ORP Lovosice Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

140

Tabulka 2.4.16: Komplexní tabulka k hodnocení vyváženosti URÚ Obsahem této přílohy je komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného rozvoje, jež přehledným způsobem vizualizuje dekompozici témat na podtémata, nadefinované indikátory (klíčové a sekundární) v rámci podtémat, způsob hodnocení stavu jednotlivých podtémat (princip nejhorší/nejlepší situace) a váhy jednotlivých podtémat na pilíře udržitelného rozvoje území. První část této podkapitoly slouží jako uvedení k finální tabulce včetně charakteristiky vztahu mezi podtématy a pilíři. Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka

Reliéf, horninové prostředí a geologie

Klíčové

Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika

Těžba nerostných surovin

Nejhorší situace (ohodnocení -3)

HG1

HG2

Sekundární

Existence poddolovaných území

Existence dobývacích prostor

Nejlepší situace (ohodnocení +3)

Existence chráněných ložiskových území Existence ložisek nerostných surovin

141

Váha podtématu na pilíř (-1/0/+1) ENVIRO

SOC

EKO

Nepříznivá morfologie a nestabilní, horninové prostředí (četnost, rozsah ploch nebo rozmístění svahových deformací, důlních děl nebo důlních vlivů), případně výskyt dalších geologických rizik.

Příznivá morfologie, stabilní horninové prostředí, bez výskytu dalších geologických rizik.

+1

0

+1

Bez výskytu těžených ložisek (těžených dobývacích prostor).

Aktivní těžba nerostných surovin v území. Četnost a rozsah nebo prostorová dispozice dobývacích prostor zásadním způsobem narušují ostatní funkce území nebo vylučují vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb.

-1

-1

+1

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové

Sekundární

Vodní režim

Existence CHOPAV

Hydrologické a hydrogeologické poměry

V1


Zranitelnost Existence povrchových oblasti a podzemních vodních Existence zdrojů, včetně přírodních ochranných pásem léčivých zdrojů a zdrojů Vodní nádrž minerálních vod, včetně ochranných pásem

142

Vyrovnaná vodní bilance. Neovlivněný přírodní úhrn Záporná vodní bilance. Podprůměrný srážek a režim odtoku. Podíl úhrn srážek, bez vodních ploch výskytu nebo jen minimální zastoupení odpovídající vodních ploch, časté a přírodním podmínkám daného opakované poklesy území. průtoků pod hranice Zabezpečené Q355. průtoky nad úroveň Nadměrné odběry povrchových vod (nad Q355 pro zachování základních rámec přirozené biologických vodnosti toků). Nadměrné znečištění procesů. Odběry vod toků (IV. a V. tř. odpovídající jakosti), vč. přirozené vodnosti eutrofizace. toků. Kontrolované Necitlivé odvodnění a minimalizované půd, vysoké plošné znečištění vod. znečištění ze Jakost vody v I. a II. zemědělských zdrojů a pouze přechodně (zranitelná oblast – ve III. třídě podle Nařízení vlády znečištění. č. 262/2012 Sb.). Nízká zranitelnost Vysoká zranitelnost svrchního svrchního kolektoru kolektoru, vyvážený podzemní vody. stav odběrů a Nadměrný odběr podzemních vod (nad přirozeného doplňování zásob rámce přirozeného podzemních vod. doplňování zásob). Kontrolované a minimalizované plošné i bodové zdroje znečištění ze


SOC

EKO

+1

0

+1

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové


Sekundární


SOC

EKO

+1

+1

+1

0

+1

+1

zemědělských zdrojů (dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb.)

Vodní zdroje - jejich význam a ochrana

Dostupné zdroje pitné vody Nedostatek vyhovující dostupných zdrojů vydatnosti a jakosti. pitné vody. Ohrožení Dostatečná jejího množství nebo ochrana vodních jakosti. Nedostatečná zdrojů vymezením ochrana vodních ochranných pásem zdrojů vymezením a zabezpečením ochranných pásem stanovených nebo zabezpečením podmínek ochrany stanovených (alternativně k podmínek ochrany snadné dostupnosti (společně s omezenou vodovodů pro nebo nulovou veřejnou potřebu se dostupností vodovodů stabilní dodávkou pro veřejnou potřebu). pitné vody v dostatečném množství).

Existence povrchových a podzemních vodních zdrojů, včetně ochranných pásem

V2

Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod, včetně ochranných pásem

Záplavová území Existence aktivních zón záplavových území Záplavová území

V3

Území určená k rozlivu povodní

Vodní nádrž

Území zvláštní povodně pod vodním dílem

143

Vysoký podíl zastavěných a zastavitelných ploch v záplavových územích, zejména v jejich aktivních zónách. Rozsah záplavových území neumožňuje vymezení ploch nebo koridorů pro umístění staveb. Absence nebo obtížná proveditelnost

Bez výskytu zastavěných a zastavitelných ploch v záplavových územích. Rozsah záplavových území výrazně neomezuje vymezení ploch nebo koridorů pro umístění staveb. Vyhovující nebo

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové


Sekundární

ENVIRO ochranných protipovodňových opatření.

Existence objektu/zařízení protipovodňové ochrany

144

Váha podtématu na pilíř (-1/0/+1)

snadno proveditelná ochranná protipovodňová opatření.

SOC

EKO


Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové

Hygiena životního prostředí

Kvalita ovzduší

Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields

HŽP1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

Zasažení starými zátěžemi území a kontaminací ploch

HŽP2

Existence odvalů, výsypek, odkališť a hald Existence skládek, včetně ochranného pásma

Hluková zátěž

HŽP3 Zátěž území


Sekundární

ENVIRO

SOC

EKO

Výskyt oblasti s překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystému a vegetace. Výskyt významných zdrojů emisí znečišťujících látek (vč. lokálních zdrojů).

V území nejsou oblasti s překračováním imisních limitů

+1

0

0

Vysoká četnost starých ekologických zátěží, zejména v blízkosti obytných nebo rekreačních územ; rozsah kontaminace, druh a míra koncentrace kontaminantů ve složkách ŽP nejsou známy. Vysoká četnost nebo rozsah brownfields bez stanoveného postupu revitalizace, zejména v zastavěném území sídel nebo v jejich těsné blízkosti. Území bez funkčního systému nezávadného zneškodňování odpadů.

Bez výskytu starých ekologických zátěží a brownfields. Funkční systém nezávadného zneškodňování odpadů.

+1

0

0

Překračování mezních hladin hluku dle

Hladiny hluku splňují limity, resp. nepřekračují mezní

+1

+1

0

145

strategického hlukového mapování, popřípadě i platných limitů dle české legislativy (v závislosti na dostupnosti podkladů). Výskyt významných zdrojů hluku v blízkosti zástavby (dálnice, kapacitní silnice, železniční koridory, velká letiště, průmyslové zdroje) bez dostatečných protihlukových opatření. Vysoký podíl populace zasažený zvýšeným hlukem (nad úrovní limitů či mezních hodnot).

dopravou

Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka

Ochrana přírody a krajiny

Klíčové

Krajina

OPK1

Existence přírodní památky, včetně ochranného pásma Zastavěné plochy


hodnoty (v případě použití strategických hlukových map). Území bez výskytu významných zdrojů hluku v blízkosti zástavby (dálnice, kapacitní silnice, železniční koridory, velká letiště, průmyslové zdroje), popřípadě se zdroji hluku ošetřenými pomocí dostatečných protihlukových opatření. Nulový či minimální podíl populace zasažený zvýšeným hlukem (nad úrovní limitů či mezních hodnot.


Sekundární Monotónní krajina s rozsáhlými nečleněnými bloky orné půdy bez lesních porostů a prvků nelesní zeleně, výrazně fragmentovaná pouze liniovými stavbami s výrazným bariérovým efektem (migrační prostupnost). Intenzivně urbanizovaná krajina s vysokým podílem zastavěných a ostatních ploch, vč. brownfields a

146

Pestrá mozaika různých typů krajiny bez výskytu migračních nebo optických bariér.


SOC

EKO

+1

0

0

Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové



Sekundární


SOC

EKO

+1

0

-1

+1

0

0

staveb neodpovídajících měřítku krajiny (optické bariéry).

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Přírodní potenciál území a jeho ochrana

Existence přírodní památky, včetně ochranného pásma

OPK2

Vysoce urbanizované území bez výskytu přírodně hodnotných segmentů.

Zasažení evropsky významné lokality NATURA 2000

Vysoký podíl lesů a trvalé travnatých porostů (louky, pastviny) a zákonem chráněných ploch (NP, CHKO, MZCHÚ, EVL+PO Natura 2000, funkční segmenty ÚSES, přírodní park, VKP).

Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy Bonitovaná půdně ekologická jednotka Zemědělský půdní fond

ZPF1

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Podíl orné půdy z celkové výměry katastru

Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy

Rozsáhlé plochy ZPF nejvyšší kvality (I.+II. TO) Výrazný úbytek ZPF bez narušení půdních nejvyšší kvality (I.+II. TO) ekosystémů a se Podíl speciálních v důsledku urbanizace nebo stabilizovanou výměrou, bez zemědělských eroze, vysoká míra narušení ohrožení vodní nebo větrnou kultur z celkové půdních ekosystémů erozí, příp. investice do půdy výměry zemědělské zemědělskou velkovýrobou. za účelem zlepšení půdní půdy úrodnosti (závlahy a meliorace) Podíl tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích

147

Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové Existence ochranných lesů

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

ZPF2

Existence lesů zvláštního určení Existence hospodářských lesů



Sekundární Území bez PUPFL nebo jen málo četné a prostorově omezené lesní celky, výrazný úbytek v důsledku urbanizace nebo výrazné narušení produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.

148

Optimální zastoupení PUPFL v rámci druhu pozemků (lesnatost) se stabilizovanou výměrou, bez narušení produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.


SOC

EKO

+1

0

0

Indikátory Témata

Podtéma

Technická infrastruktura

Klíčové

Zásobování pitnou vodou

Odvádění a zneškodňování odpadních vod


Zkratka

TI1

TI2

Podíl bytů napojených na veřejný vodovod

Podíl bytů napojených na kanalizaci zakončenou ČOV


Sekundární

Počet vodních zdrojů


SOC

EKO

Omezená nebo nulová dostupnost vodovodů pro veřejnou potřebu (společně s nedostatkem vlastních vodních zdrojů odpovídající vydatnosti a jakosti), častá přerušení dodávek pitné vody. Obtížné zajištění nouzového zásobování obyvatel. Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů nižší než 70%.

Snadná dostupnost vodovodů pro veřejnou potřebu, stabilní dodávky pitné vody v dostatečném množství a jakosti (alternativně k vlastním zdrojům pitné vody vyhovující vydatnosti a jakosti). Zajištění nouzového zásobování obyvatel standardními postupy. Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů konvergující ke 100 % (min. 95 %).

0

+1

+1

Výrazně snížená nebo nulová dostupnost veřejné kanalizace, absence účinného zneškodňování odpadních vod. Chybějící nebo málo vodný recipient odpadních vod. Zvýšené nároky na vodnost recipientu nebo účinnost čistících procesů v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Snadná dostupnost splaškové i dešťové veřejné kanalizace, dostatečná kapacita i účinnost ČOV. Vyhovující průtoky recipientu vyčištěných odpadních vod. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV pro veřejnou potřebu konverguje ke 100 % (min.

+1

+1

0

149

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové

Sekundární Nevyhovující nebo nesplněné podmínky individuálního zneškodňování odpadních vod.

Zásobování plynem

Zásobování teplem (CZT) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě

ENVIRO

SOC

EKO

95 %). Jakost vypouštěných odpadních vod odpovídá požadavkům Nařízení vlády č.61/2003 Sb. a č.229/2007 Sb.

TI3

Podíl bytů napojených na plyn

Není možnost připojení k plynovodu i přes zájem občanů.

Existuje možnost napojení na plynovod.

0

+1

0

TI4

Existence centrálního teplovodu v obci

Není možnost napojení na teplovod. Omezení ve využití alternativních zdrojů energie.

Existuje možnost napojení na teplovod. Dostupnost alternativních zdrojů tepla.

0

+1

0

TI5

Přítomnost vedení elektrické energie na území obce

Nedostatečná kapacita přenosové sítě pro rozvoj území. Nestabilní dodávky elektrické energie.

Dostatečná kapacita přenosové sítě pro rozvoj území. Stabilní dodávky elektrické energie.

0

+1

+1

Špatné pokrytí televizním a radiovým signálem. Špatné pokrytí signálem mobilních operátorů. Nikdo nemá přístup k vysokorychlostnímu internetu. Není přístup k veřejnému internetu.

Kompletní pokrytí televizním a radiovým signálem. Kompletní pokrytí signálem mobilních operátorů. Všichni občané mají přístup k vysokorychlostnímu internetu. Přístup k veřejnému internetu.

0

+1

+1

Pokrytí území obcí komunikačními zařízeními Spoje (pokrytí území signály)



TI6

Podíl domácnostní s připojením k vysokorychlostnímu internetu

150

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové

Sekundární

Dostupnost nadřazené silniční sítě

VDI1

Dopravní infrastruktura

Silniční síť

Dostupnost administrativních center silniční dopravou

VDI2

Letecká

VDI3

Existence železniční stanice nebo zastávky v obci

Dostupnost železniční sítě pro osobní dopravu

Dostupnost významného

151

ENVIRO

SOC

EKO

Nízká hustota, nedostatečná kapacita a nevyhovující technický stav silniční sítě. Špatná dostupnost přirozených center osídlení, nedostatečná propojenost regionů, sídel nebo funkčních zón. Vysoká intenzita dopravní zátěže na průjezdu zastavěným územím sídel, nedostatečná kapacita odstavných a parkovacích ploch.

Odpovídající hustota, kapacita a dobrý technický stav silniční sítě. Velmi dobrá dostupnost přirozených center osídlení, propojenost regionů, sídel nebo funkčních zón. Nízká intenzita dopravní zátěže na průjezdu zastavěným územím sídel, odpovídající kapacita odstavných a parkovacích ploch.

-1

+1

+1

Bez výskytu železniční sítě

Odpovídající hustota, kapacita a technický stav železniční sítě s dobrou dostupností železničních stanic a zastávek zajišťující možnost osobní a nákladní přepravy (vč. překládky nákladu)

0

+1

+1

Bez výskytu veřejného letiště s parametry a

Veřejné letiště s parametry a vybavením pro osobní,

0

0

+1

Existence železniční tratě v obci Železniční síť



Indikátory Témata

Podtéma

Klíčové doprava

Vodní doprava

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou


Zkratka

VDI4

Sekundární

ENVIRO

SOC

EKO

mezinárodního letiště

vybavením pro osobní, příp. nákladní přepravu v odpovídající dostupné vzdálenosti. Bez výskytu heliportů ZZS v odpovídající dostupné vzdálenosti.

Existence vodní cesty, plavební dráhy v území

Existence vodní dopravy není pro URÚ zásadním prvkem.

Existence vodní cesty odpovídajících parametrů vč. přístavů s napojením na ostatní dopravní systémy.

0

0

+1

Spoje adekvátně nepokrývají území. Malá četnost spojů do center nadmístního významu. Absence integrovaného dopravního systému.

Dobré pokrytí oblasti spoji. Vysoká četnost spojů do center nadmístního významu. Existence integrovaného dopravního systému.

0

+1

0

Existence přístaviště nebo přístavu v území

Dostupnost železniční sítě pro osobní dopravu

VDI5



Existence železniční stanice nebo zastávky v obci

152

příp. nákladní přepravu v odpovídající dostupné vzdálenosti. Heliport ZZS v odpovídající dostupné vzdálenosti.

Indikátory Témata

Podtéma

Sociodemografické podmínky

Klíčové

Sídelní struktura

SD1

SD2


Sekundární

2

Hustota zalidnění

Hustota bytů na km

Hrubá míra celkového přírůstku obyvatel

Podíl autochtonní složky obyvatelstva

Dostupnost sídelních administrativních center

Demo-sociální situace


Zkratka

Dlouhodobá nezaměstnanost Redukovaný koeficient funkční velikosti

Podíl dětské složky (do 14 let) v % Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet Podíl seniorů (nad obyvatel starších 15 let 65 let) v % Hrubá míra migračního Hrubá míra salda obyvatel celkového přírůstku obyvatel

153


SOC

EKO

Nevyvážená sídelní struktura, vysídlování území, nerovnoměrně rozmístěné osídlení s výskytem periferních oblastí. Centra osídlení nejsou funkčně propojena a špatně dopravně dostupná. Dochází k razantnímu vysídlování venkova, v území je nízký podíl autochtonní složky obyvatelstva. Výskyt sociálních rizik (např. kriminalita, výplaty soc. dávek, nezaměstnanost, bezdomovectví, výskyt drog).

Vyvážená sídelní struktura, spádové oblasti center osídlení rovnoměrně rozmístěné (polycentrická struktura), s minimálním výskytem periferních oblastí, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech. Centra osídlení jsou funkčně propojena a dobře dopravně dostupná. Nedochází k razantnímu vysídlování venkova, v území je vysoký podíl autochtonní složky obyvatelstva. Minimální výskyt sociálních rizik (např. kriminalita, výplaty soc. dávek, nezaměstnanost, bezdomovectví, výskyt drog).

0

+1

+1

Stagnace nebo snižování počtu obyvatel vlivem migrace a nízké porodnosti, vyšší podíl seniorů, vysoký podíl obyvatel s neukonč. a základním vzděláním, nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

Dlouhodobý růst počtu obyvatel, vyšší podíl dětské složky, vyšší naděje na dožití nízký podíl obyvatel s neukončeným a základním vzděláním, vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

0

+1

+1

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové

Sekundární

Existence školy Občanská vybavenost

SD3

Existence zdravotnického zařízení

Existence sportovního a kulturního zařízení

Existence zařízení sociálních služeb

B1

Bydlení

Bytový fond a jeho struktura

Vývoj počtu bytů (%)

Podíl neobydlených domů s byty (%) Podíl domů ve vlastnictví obce nebo státu (%)

Podíl novostaveb/ rekonstrukcí na celkovém počtu domů (%) Stáří a kvalita bytového fondu

B2


Podíl domů postavených před rokem 1920 (%) Podíl bytů se sníženou kvalitou (%)

154


SOC

EKO

Špatná dostupnost školských, sociálních a zdravotních zařízení a služeb. Žádná možnost pro volnočasové aktivity. Nedostupnost kulturní a společenské infrastruktury

Dostatečná dostupnost školských, sociálních a zdravotních zařízení a služeb. Široká nabídka volnočasových aktivit, existence společenské infrastruktury. Dobrá dostupnost obchodní sítě.

0

+1

+1

Úbytek bytového fondu. Vysoký podíl neobydlených bytů. 0 - 8 % podílu ve vlastnictví města na celkovém BF.

Užívání objektů pro bydlení má trvalý charakter. Minimální podíl neobydlených bytů. Nárůst nové výstavby rezidenčního charakteru (vymezení zastavitelných ploch pro bydlení). Modernizovaný opravený bytový fond. 10 - 15 % podílu ve vlastnictví města na celkovém BF.

0

+1

0

Vysoký podíl starých staveb a domů, u kterých nebyla provedena rekonstrukce. Špatný technický stav a vybavenost bytového fondu. Vysoký podíl bytů se sníženou kvalitou. Nedostatek parkovacích míst v dostupné vzdálenosti.

Vysoký podíl novostaveb, či rekonstruovaných staveb. Dobrý technický stav a vybavenost bytového fondu. Malý podíl bytů se sníženou kvalitou. Dostatečný počet parkovišť v dostupné vzdálenosti.

0

+1

0

Indikátory Témata

Podtéma

Klíčové

Dostupnost bydlení (pro obyvatelstvo)

B3

Rekreační infrastruktura


Sekundární

ENVIRO

SOC

EKO

Nedostatek bytů pro nově příchozí obyvatele.

Vysoká dostupnost bydlení obyvatel. Rozmanitost velikostních kategorií (expertní odhad v kontextu s věkovou strukturou obyvatel). Dostupnost bydlení pro seniory a osoby s omezenou možností pohybu a orientace.

0

+1

0

Malý počet historických, kulturních, přírodních a technických památek a atraktivit. Špatná dostupnost k těmto místům. Nízká frekvence pořádání kulturních a sportovních akcí. Malá kapacita kulturních a sportovních akcí. Nedostatek turistických, cyklistických, vodáckých, lyžařských tras a hipostezek. Nízká návštěvnost území.

Vysoký počet a rozmanitost historických, kulturních, přírodních a technických památek a atraktivit. Existence lázní a léčivých pramenů. Výskyt kostelů, chrámů a poutních míst. Jejich dobrá dopravní dostupnost. Četné pořádání kulturních a sportovních akcí. Rozmanitost a významnost těchto akcí. Vysoká koncentrace turist., cykl., vodáckých, lyžařských tras a hipostezek.

0

0

+1

Nedostatek ubytovacích kapacit. Kvalita, nereflektující požadavky potencionálních zákazníků. Velké množství nenaplněných ubytovacích kapacit.

Dostatek ubytovacích kapacit v adekvátní kvalitě a vysoká míra jejich naplnění. Dostatek parkovacích ploch u rekreačních středisek. Dobrá dopravní dostupnost

0

0

+1

Počet prázdných bytů na obyvatele Podíl bytů ve vlastnictví obce, státu

R1

Počet historických, kulturních a technických Podíl délky cyklotras, památek turistických tras a hipostezek k rozloze obce Podíl chráněných oblastí na rozloze obce

R2

Podíl kapacity (počtu lůžek) hromadných ubytovacích zařízení k rozloze

Rekreace

Rekreační atraktivity


Zkratka

Naplněnost ubytovacích kapacit Podíl ubytovacích zařízení vyšší kvality na počtu hromadných ubytovacích

155


Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové

Sekundární zařízení

Individuální rekreace

R3

ENVIRO

SOC

EKO

Špatná dopravní do rekreační oblasti. dostupnost do rekreační Komplexní a kvalitní oblasti. Nízká kvalita a rekreační infrastruktura. chybějící prvky v rekreační infrastruktuře (ubytování, stravování, navazující služby).

Podíl objektů individuální rekreace k objektům sloužícím pro bydlení

Počet objektů individuální 2 rekreace na 1 km

Hospodářské podmínky



Neadekvátní počet a koncentrace objektů individuální rekreace vzhledem k absorpční kapacitě území. Malý podíl na objektech sloužících pro bydlení. Špatný technický stav objektů individuální rekreace, lokality bez odpovídající dopravní, technická a sanitární infrastruktury

Adekvátní počet a koncentrace objektů individuální rekreace vzhledem k absorpční kapacitě území. Vysoký podíl na objektech sloužících pro bydlení. Dobrý technický stav rekreačních objektů, lokality s vyhovující dopravní, technická a sanitární infrastrukturou.

0

0

+1

Pokles počtu pracovních míst, pokles míry podnikatelské aktivity a nízká daňová výtěžnost na obyvatele.

Růst počtu pracovních míst a růst míry podnikatelské aktivity a vysoká daňová výtěžnost na obyvatele.

0

+1

+1

Daňová výtěžnost na obyvatele Ekonomická funkce území

HP1

Vývoj počtu obsazených pracovních míst

Počet obsazených 2 pracovních míst na 1 km

Míra podnikatelské aktivity

156

Indikátory Témata

Podtéma

Klíčové

Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity


Zkratka

HP2


Sekundární

Četnost nebo rozsah limitů využití území vylučuje nebo výrazně omezuje možnosti vymezování ploch a koridorů pro umístění staveb.

Podíl zastavitelných ploch pro výrobu k zastavitelnému území obce

157

Minimální četnost nebo rozsah limitů využití území, vymezování ploch a koridorů pro umístění staveb


SOC

EKO

-1

0

+1

Indikátory Témata

Podtéma

Klíčové

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle sekundárního sektoru Struktura ekonomických subjektů


Zkratka

HP3

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle terciérního sektoru (tržní služby) Počet středních a velkých zaměstnavatelů


Sekundární

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle primárního sektoru

Vysoký počet menších slabých podniků nebo závislost na jednom významném zaměstnavateli Podíl podniků na celkovém v regionu. počtu podniků v členění dle terciérního sektoru (netržní služby) Existence vědeckotechnologického parku

158

Silná a stabilizovaná podnikatelská základna (nízká zranitelnost v případě ekonomické recese), diverzifikovaná odvětvová struktura, existence vertikální a horizontální spolupráce mezi podnikatelskými subjekty (clustery), vědecko-technologický park, podniky s inovačním a vědecko-výzkumným potenciálem (např. IT, konstrukční firmy, farmakologie, biomedicína, nanotechnologie, nové hmoty apod.)


SOC

EKO

0

0

+1

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové

Sekundární

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Trh práce (nabídka, poptávka)

Zájmy obrany a bezpečnosti území

Zdroje a užití veřejných rozpočtů

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a CO

Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika

Míra nezaměstnanosti

HP4

Podíl změny počtu obsazených pracovních míst k počtu obyvatel ve zvoleném období

Zadluženost obcí

HP5

ZOB1

ZOB2

Objem veřejných rozpočtů


Výše investic v obci – kapitálové výdaje Daňová výtěžnost na obyvatele

Existence objektů důležitých pro bezpečnost státu

Ohrožení území přírodními jevy

159


SOC

EKO

Stabilní trh práce, rostoucí míra ekonomické aktivity, stabilní nízká míra nezaměstnanosti (bez Snižující se počet sezónních vlivů), pracovních míst, rostoucí dlouhodobě se snižující se nezaměstnanost, její hodnota, Dostatečný nedostatečný počet počet pracovních míst, volných pracovních míst. který je dopravně dostupný, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo.

0

+1

+1

Nízký rozvojový potenciál z veřejných zdrojů, vysoká zadluženost obcí.

Velký rozvojový potenciál z veřejných zdrojů velkých měst (aglomerace), nízká zadluženost obcí, finanční potenciál.

0

+1

+1

Objekty a podmínky ochrany důležité pro obranu státu, pro plnění úkolů Policie ČR, civilní ochrany a požární ochrany nejsou náležitě zabezpečeny.

Objekty a podmínky ochrany důležité pro obranu státu, pro plnění úkolů Policie ČR, civilní ochrany a požární ochrany jsou náležitě zabezpečeny.

Ochrana území před přírodními jevy (staré ekologické zátěže, území zvláštní povodně pod vodním dílem, svahové deformace) není

Ochrana území před přírodními jevy (staré ekologické zátěže, území zvláštní povodně pod vodním dílem, svahové deformace) je

+1

+1

+1

Indikátory Témata

Podtéma


Zkratka Klíčové


Sekundární


odpovídajícím způsobem zajištěna. Zóny havarijního plánování a objekty nebo zařízení zařazené do sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady nejsou náležitým způsobem zabezpečeny, nejsou plněny stanovené podmínky.

SOC

EKO

odpovídajícím způsobem zajištěna. Zóny havarijního plánování a objekty nebo zařízení zařazené do sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady jsou náležitým způsobem zabezpečeny, jsou plněny stanovené podmínky.

Poznámky k tabulce: Vysvětlení zkratek v záhlaví: ENVIRO – environmentální pilíř, SOC – sociální pilíř, EKO – ekonomický pilíř. U některých podtémat jsou nadefinovány také potenciální indikátory, které je možno zařadit do sady indikátorů v případech, kdy jsou data pro naplnění těchto indikátorů k dispozici. U tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území je třeba počítat s tím, že jevy spojené s bezpečností státu podléhají v řadě případů utajení. Z tohoto důvodu bude vesměs hodnoceno jen podtéma Ohrožení území přírodními jevy (povodně, sesuvy). Druhé podtéma, Zájmy bezpečnosti a obrany státu a CO, je průřezové podtéma, které svým oborem působnosti zasahuje do všech předchozích témat a jejich podtémat. Na konci textové části každého tématu by měly být popsány jednotlivé vlivy daného tématu na zájmech obrany a bezpečnosti území. Toto podtéma je nutno do podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území zohlednit a verbálně popsat, nicméně do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek nebude vstupovat.

160

3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚAP ORP LOVOSICE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LOVOSICE

Recommend Documents