ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 3. úplná aktualizace

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 3. úplná aktualizace - 2014

ZADAVATEL: ZPRACOVAL:

MĚSTO HOŘICE EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S MĚSTEM HOŘICE

LISTOPAD 2014 VERZE 03

© EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole, tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice 2014 – 3. aktualizace

AUTORSKÝ KOLEKTIV

EKOTOXA s.r.o. Mgr. Hana Trávníčková

koordinace projektu ÚAP, komunikace se zákazníkem

Ing. Jiří Hon

koordinace projektu RURÚ, metodika, kompletace zprávy

Ing. arch. Petr Malý

územní plánování

Mgr. Zdeněk Frélich

koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy

Mgr. Pavel Pracný

horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny

Ing. Jana Fichnová

vodní režim

Bc. Lucie Kepová

vodní režim

Mgr. Veronika Frélichová

hygiena životního prostředí

Eva Krásenská

zemědělský půdní fond a PUPFL

Mgr. Miroslava Baranová

hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů

Petra Guldová

kompletní výkresová dokumentace, problémy, střety

Jana Vaňková

GIS podpora pro vybraná témata

Mgr. Ivo Dostál

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Ing. Jakub Tichý

veřejná dopravní a technická infrastruktura

Mgr. Jiří Dužár

bydlení

Bc. Pavel Doležal

sociodemografické podmínky, rekreace

Mgr. Vladan Hruška, PhD.

sociodemografické podmínky, rekreace

Městský úřad Hořice Ing. Vladimír Musil

podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem

2

EKOTOXA s.r.o.


OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................................................... 9 1.1 1.2 1.3 1.4

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ .................................................................................... 14 2.1

3

Základní informace .......................................................................................................................... 9 Podklady pro RURÚ – údaje o území............................................................................................ 10 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Hořice ........ 10 Použitá metodika RURÚ ............................................................................................................... 11 1.4.1 Výchozí informace – právní stav ......................................................................................... 11 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2014 pro SO ORP Hořice ........ 12 Základní údaje řešeného území – SO ORP Hořice ........................................................................ 14

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...................... 15 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

Horninové prostředí a geologie ...................................................................................................... 15 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................... 15 3.1.2 Těžba nerostných surovin .................................................................................................... 17 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................. 18 3.1.4 Indikátory ............................................................................................................................. 19 3.1.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 21 3.1.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 21 3.1.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 ...................................................................................... 21 Vodní režim ................................................................................................................................... 22 3.2.1 Sklonitá orná půda ............................................................................................................... 28 3.2.2 Povodňová charakteristika ................................................................................................... 30 3.2.3 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 32 3.2.4 Indikátory ............................................................................................................................. 35 3.2.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 39 3.2.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 40 3.2.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 ...................................................................................... 40 Hygiena životního prostředí ........................................................................................................... 41 3.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................ 41 3.3.2 Hlukové znečištění ............................................................................................................... 44 3.3.3 Staré ekologické zátěže ........................................................................................................ 44 3.3.4 Indikátory ............................................................................................................................. 46 3.3.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 48 3.3.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 48 3.3.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 ...................................................................................... 48 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................................. 49 3.4.1 Chráněná území.................................................................................................................... 49 3.4.2 Územní systém ekologické stability..................................................................................... 51 3.4.3 Památné stromy .................................................................................................................... 52 3.4.4 Indikátory - koeficient ekologické stability krajiny ............................................................. 52 3.4.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 55 3.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 56 3.4.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 ...................................................................................... 56 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa................................................... 57 3.5.1 Zemědělský půdní fond ........................................................................................................ 57 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................................................. 59 3.5.3 Indikátory ............................................................................................................................. 61 3.5.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 64 3.5.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 64 3.5.6 Hlavní změny od aktualizace 2012 ...................................................................................... 64 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................................. 65 3.6.1 Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje ....... 65 3.6.2 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 66 3

EKOTOXA s.r.o.


3.6.3 Technická infrastruktura ...................................................................................................... 74 3.6.4 Indikátory ............................................................................................................................. 78 3.6.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 83 3.6.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 84 3.6.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 ...................................................................................... 84 3.7 Sociodemografické podmínky ....................................................................................................... 85 3.7.1 Demografický vývoj ............................................................................................................ 85 3.7.2 Věková struktura .................................................................................................................. 89 3.7.3 Vzdělanostní struktura ......................................................................................................... 90 3.7.4 Školy a školská zařízení ....................................................................................................... 92 3.7.5 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ..................................................................... 93 3.7.6 Indikátory ............................................................................................................................. 95 3.7.7 SWOT analýza ..................................................................................................................... 99 3.7.8 Problémy k řešení................................................................................................................. 99 3.7.9 Hlavní změny od aktualizace 2012 .................................................................................... 100 3.8 Bydlení ......................................................................................................................................... 101 3.8.1 Základní údaje o domech a bytech ..................................................................................... 101 3.8.2 Domovní fond .................................................................................................................... 102 3.8.3 Bytový fond........................................................................................................................ 105 3.8.4 Indikátory ........................................................................................................................... 108 3.8.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 113 3.8.6 Problémy k řešení............................................................................................................... 113 3.8.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 .................................................................................... 114 3.9 Rekreace....................................................................................................................................... 115 3.9.1 Turistická atraktivita .......................................................................................................... 115 3.9.2 Ubytovací kapacity ............................................................................................................ 120 3.9.3 Turisticko-rekreační zatížení .............................................................................................. 122 3.9.4 Indikátory ........................................................................................................................... 123 3.9.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 127 3.9.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy ...................................... 128 3.9.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 .................................................................................... 129 3.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................... 130 3.10.1 Nezaměstnanost ................................................................................................................. 130 3.10.2 Podnikatelská struktura ...................................................................................................... 131 3.10.3 Míra podnikatelské aktivity................................................................................................ 134 3.10.4 Indikátory ........................................................................................................................... 135 3.10.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 138 3.10.6 Problémy k řešení............................................................................................................... 138 3.10.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 .................................................................................... 138 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.................................... 139 4.1

5

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .................................................................................................. 139 4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře.............................................................................. 141 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře .................................................................................... 143 4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ......................................................................... 145 4.1.4 Celkové hodnocení obcí ..................................................................................................... 147 4.1.5 Vyváženost pilířů ............................................................................................................... 148

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ................ 151 Závady a ohrožení v území .......................................................................................................... 151 5.1.1 Dopravní a hygienické závady v území ............................................................................. 152 5.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území.................................................................. 155 5.2 Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích .............................................................................. 156 5.2.1 Problémy obcí SO ORP Hořice.......................................................................................... 157 5.1

6

ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 186 6.1

Hodnocení metodiky RURÚ ........................................................................................................ 186 4

EKOTOXA s.r.o.

7


LITERATURA ................................................................................................................................. 187

Příloha č. 1 Grafická příloha

Karty obcí (jen v elektronické verzi) Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice ................................................................. 16 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice ................................................................. 18 Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik ........................................................................................... 20 Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice........................................................... 23 Obrázek č. 3.2.2: CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice....................................................... 24 Obrázek č. 3.2.3: Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice ......................................................................................................................................... 28 Obrázek č. 3.2.4: Záplavové území Q100 na území SO ORP Hořice........................................................... 31 Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost povrchových vod ............................................................................. 34 Obrázek č. 3.2.6: Celková rizikovost podzemních vod .............................................................................. 34 Obrázek č. 3.2.7: Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice............................................................................. 35 Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy........................................................... 38 Obrázek č. 3.2.9: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100 ................................................................ 38 Obrázek č. 3.3.1: Průměrná roční imisní koncentrace PM10 v období 2008 - 2012.................................... 42 Obrázek č. 3.3.2: 36. nejvyšší imisní koncentrace PM10 v období 2008 - 2012 ......................................... 43 Obrázek č. 3.3.3: Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2008 - 2012 ................... 44 Obrázek č. 3.3.4: Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice ..................................................................... 45 Obrázek č. 3.3.5: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice ................................................ 47 Obrázek č. 3.4.1: Zvláště chráněné území v SO ORP Hořice..................................................................... 50 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice ................................................. 51 Obrázek č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r. 2014 ......... 54 Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany ............................................................................................... 59 Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa ................................................................................................................. 60 Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2007– 2014................................................ 63 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Hořice ........................................................................................ 66 Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice .......................................................... 67 Obrázek č. 3.6.3: Intenzita dopravy ve městě Hořice ................................................................................. 68 Obrázek č. 3.6.4: Železniční síť ve SO ORP Hořice .................................................................................. 70 Obrázek č. 3.6.5: Síť cyklostezek a cyklotras ve SO ORP Hořice ............................................................. 72 Obrázek č. 3.6.6: Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice ............................................................... 73 Obrázek č. 3.6.7: Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem ..................................................................... 75 Obrázek č. 3.6.8: Zásobování vodou ve SO ORP Hořice ........................................................................... 76 Obrázek č. 3.6.9: Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice........................................................................ 77 Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice 82 Obrázek č. 3.6.11: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice ...... 82 Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Hořice mezi lety 1997 – 2013..................... 85 Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech 1997 – 2013 ...................... 86 Obrázek č. 3.7.3: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Hořice v roce 2011...................... 97 Obrázek č. 3.7.4: Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce 2013 ....................................................... 98 Obrázek č. 3.7.5: Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech 2003 – 2013 ..................... 98 Obrázek č. 3.8.1: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ......................... 110 Obrázek č. 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013 ...... 112 Obrázek č. 3.9.1: Zvláště chráněná území v SO ORP Hořice................................................................... 116 Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice .................................................................. 125 Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch SO ORP Hořice ............................................... 125 Obrázek č. 3.9.4: Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km2 .. 126 Obrázek č. 3.10.1: Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce 2013..................................................... 136 Obrázek č. 3.10.2: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2013 ..................................................... 137 5

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ........... 142 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř .................. 144 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ....... 146 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice ...................... 148 Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení ............... 150

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje o obcích SO ORP Hořice ....................................................................... 14 Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice ................................................ 17 Tabulka č. 3.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice................................................................. 17 Tabulka č. 3.1.3: Indikátory geologických rizik ......................................................................................... 19 Tabulka č. 3.2.1: Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice ................................ 25 Tabulka č. 3.2.2: Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice ..................................................... 27 Tabulka č. 3.2.3: Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice .............. 29 Tabulka č. 3.2.4: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí .......................................... 30 Tabulka č. 3.2.5: Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice ................................................. 32 Tabulka č. 3.2.6: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů ..................................... 37 Tabulka č. 3.3.1: Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice ......................................................... 45 Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v období 2008-2012 ................................................................................................................... 46 Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r. 2014 ......... 53 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2014 .................................................................. 57 Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí .................................................................. 59 Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF .................................................................................................. 61 Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a 2014 .............................. 62 Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice ...................................................... 70 Tabulka č. 3.6.2: Významné zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW ..................................................................................................................................... 74 Tabulka č. 3.6.3: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) ..................................................... 78 Tabulka č. 3.6.4: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................ 79 Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí ............................................................................. 79 Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury .............................................................. 81 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety 2006 – 2013 ............................................................................................................................................................ 85 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 2013 .............. 87 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2008 2013 .................................................................................................................................................... 88 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Královéhradeckého kraje k 31.12.2013 ............................... 89 Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2013 a index stáří v obcích SO ORP Hořice .... 90 Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2011 (%) .................................... 91 Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce 2013 ................................................ 93 Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb ve SO ORP Hořice v roce 2013 ...... 94 Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů ...................................................................................................... 95 Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Hořice .................. 101 Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce 2001 ......................................... 103 Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce 2011 ......................................... 104 Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby ............................................................. 105 Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání ............ 105 Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2007–2013 .......................................................................... 107 Tabulka č. 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ......................... 108 Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013 ...... 110 Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2013 v jednotlivých obcích SO ORP Hořice................................................................................................................................................ 117 Tabulka č. 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity ..................... 119 Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice ............. 119 6


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce 2014 .......................... 121 Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice ................................................... 122 Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí. ................................................................................................. 124 Tabulka č. 3.10.1: Základní ukazatele nezaměstnanosti (rok 2013) ......................................................... 130 Tabulka č. 3.10.2: Podíl nezaměstnaných osob (%) v období 2005-2013 ................................................ 131 Tabulka č. 3.10.3: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31. 12. 2013) ................................................. 132 Tabulka č. 3.10.4: Počet subjektů podle NACE (31.12.2013) .................................................................. 132 Tabulka č. 3.10.5: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31. 12. 2013) .................................................... 134 Tabulka č. 3.10.6: Hodnocení indikátoru podíl nezaměstnaných osob a míra podnikatelské aktivity ..... 135 Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................ 139 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 140 Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice ............................... 140 Tabulka č. 4.1.4: Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře ............................................... 142 Tabulka č. 4.1.5: Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře ..................................................... 143 Tabulka č. 4.1.6: Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře ........................................... 145 Tabulka č. 4.1.7: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty............................ 147 Tabulka č. 4.1.8: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů .......... 149

SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HP1 HUZ CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR

expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hlavní parametr 1 hromadná ubytovací zařízení chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální 7

EKOTOXA s.r.o.

OIR OKEČ ORP OZKO PLO PP PRP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC RURÚ SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP


objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka potenciální rekreační plochy pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 N2O NO NO2 NO3 NOx NH4 + O3 PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

8

EKOTOXA s.r.o.

1


ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice“ zpracovaný v roce 2012. Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. Konečným zákazníkem celého projektu je město Hořice. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy je i příloha, která má za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Grafická příloha

Karty obcí (jen v elektronické verzi) Problémový výkres (v měřítku 1:20 000)

9

EKOTOXA s.r.o.


1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“.  

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Královéhradeckého kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje z Českého statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Hořice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 jsou potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje.

10

EKOTOXA s.r.o.


1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1

Výchozí informace – právní stav

Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Tento dokument je tedy textem, který zahrnuje obě části Rozboru udržitelného rozvoje území – tedy podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Poznámka : nová aktualizace zákona 183/2006 uvedená v Částce 99/2013 nabývá účinnost od 1.1.2014 a současně mění celou řadu dalších zákonů. Od roku 2006 byl stavební zákon aktualizován k 31.8.2014 celkem 13x. Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok 2020. Další významnou povinností pořizovatele ÚAP je projednání dokumentu se starosty všech obcí v rámci ORP.

11

EKOTOXA s.r.o.

1.4.2


Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2014 pro SO ORP Hořice

Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008, 2010 a 2012. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny, respektive účelově změněny, aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální a současně odpovídala nově vzniklým skutečnostem na základě nově vydaných zákonných předpisů (často na základě integrující se EU). Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce 2011. V předchozí aktualizaci v roce 2012 byly mnohé indikátory postaveny na předběžných výsledcích statistického vyhodnocení dat, v letošní aktualizaci bylo využito již konečné verze. Základní změna je zpracování dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2011, která vede k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. počet obyvatel podle místa obvyklého pobytu (vysvětlení je v u téma bydlení). 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro zachování kontinuity dokumentů byly v mnoha tématech zachovány informace z dotazníkového šetření z roku 2012 (v jistých případech to bohužel vedlo i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Nově byla zařazena i shrnující kapitola hlavních změn a porovnání stavu v daném tématu v letech 2014/2012. 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP“ MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Porovnání vyváženosti mezi lety 2014/2012 - novou součástí tohoto hodnocení vyváženosti v souladu s požadavky MMR je i porovnání této vyváženosti se stejně provedeným hodnocením 12

EKOTOXA s.r.o.

6.

7.

8. 9.


v aktualizaci UAP-RURU v roce 2012. Zde je jednoznačně vidět, jak může změna počtu indikátorů, jejich návrh nebo již jen jejich úprava podle současných zákonných norem změnit hodnocení jednotlivých pilířů a tím i celé vyváženosti. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci – v první části této kapitoly jsou uvedeny problémy v území souhrnně textově podle jednotlivých oblastí - Dopravní a hygienické závady v území (dopravní závady v území, překračování imisních limitů, staré ekologické zátěže, stav vodních útvarů a technická infrastruktura) a Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území (sesuvná a poddolovaná území, orná půda na svažitých pozemcích, zastavěné území v zátopové zóně Q100 a nízká ekologická stabilita území) a v další části jsou pak uvedeny systémově problémy po jednotlivých obcích tak, jak požadovalo MMR v roce 2012 zpracování problémů rozdělených na problémy urbanistické, dopravní a hygienické, ohrožení, střety (záměry s limity a záměry mezi sebou) a jiné problémy, často přímo neřešitelné nástroji územního plánování. Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Karty obcí – součástí díla jsou také nově zpracované karty pro všechny obce správního obvodu, kde je uveden stav a problémy k řešení pro každé téma RURÚ, záměry a SWOT analýza, je uveden platný ÚP, případě další informace o ÚP připravovaném Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, její klady i zápory. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:20 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. Problémům a střetům byly přiřazeny jednoznačné kódy a tyto kódy jsou současně uvedeny i v tabulkové části „problémy po obcích“ v této dokumentaci.

13


EKOTOXA s.r.o.

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP HOŘICE Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje o obcích SO ORP Hořice Obec

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Bašnice 189 6,13 Bílsko u Hořic 114 2,05 Boháňka 217 9,54 Borek 104 6,38 Bříšťany 248 3,68 Cerekvice nad Bystřicí 807 8,29 Červená Třemešná 158 6,56 Dobrá Voda u Hořic 567 5,82 Holovousy 520 9,29 Hořice 8664 21,44 Chomutice 666 10,46 Jeřice 401 6,91 Lískovice 210 9,21 Lukavec u Hořic 280 8,65 Miletín 885 8,93 Milovice u Hořic 304 3,29 Nevratice 159 3,24 Ostroměř 1359 12,33 Petrovičky 42 1,95 Podhorní Újezd a Vojice 629 6,88 Rašín 81 2,19 Rohoznice 314 8,95 Sobčice 291 3,65 Staré Smrkovice 276 5,2 Sukorady 220 5,51 Tetín 140 2,81 Třebnouševes 289 6,27 Úhlejov 162 4,12 Vřesník 78 3,1 SO ORP Hořice 18374 192,83 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2013

14

Hustota (počet obyvatel/km2) 31 56 23 16 67 97 24 97 56 404 64 58 23 32 99 92 49 110 22 91 37 35 80 53 40 50 46 39 25 95

EKOTOXA s.r.o.

3


ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1

Geologický a geomorfologický profil území

Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1247 km2. Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří omezuje Zvičinsko–kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je „Na šancích“ s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací.

15


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice

Zdroj: Mapový server ČGS Legenda ke geologické mapě Barva ID

Název

Časové období

olivinické alkalické bazalty a bazanity, 18 alterované olivinické bazaltové horniny

terciér

44 písky, štěrky, jíly

nerozlišený neogén

110 vápnité jílovce a slínovce 115

svrchní křída (svrchní turon-santon)

vápnité jílovce, slínovce, méně jílovité vápence

116 jílovce, prachovce, pískovce, slepence rudé i šedé kalovce (prachovité jílovce), pískovce, arkózy, slepence, uhelné sloje rudé i šedé kalovce (prachovité jílovce), 163 pískovce, arkózy, slepence, uhelné sloje fylity (chloritová, biotitová, případně i 235 granátová zóna) 159

16

svrchní křída (spodní-svrchní turon) svrchní křída (cenoman) svrchní karbon (westphal + kantabr + barruel) spodní perm (autun) + svrchní karbon (stephan C) prekambrium a nebo paleozoikum (nerozlišené)


EKOTOXA s.r.o.

Těžba nerostných surovin

3.1.2

Na území SO ORP se nachází pouze několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o ložiska stavebního kamene – pískovce (na třech ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na dalších probíhala těžba v minulosti). Pro těžbu je vymezen také dobývací prostor na území obcí Podhorní újezd a Vojice a Ostroměř. Dle Surovinové politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na Hořicku. Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Číslo ložiska

Obec Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Podhorní Újezd a Vojice Boháňka Podhorní Újezd Boháňka a Hořice Hořice a Červená Třemešná

Název ložiska

Subregistr

bilancované ložisko výhradní bilancované Podhorní 3101301 ložisko Újezd výhradní bilancované 3216201 Votuz ložisko výhradní Podhorní bilancované 3238100 Újezdložisko Obecnice výhradní evidované Boháňka5240300 nevýhradní Skála ložisko Mlázovice- evidované 3101303 Podhorní nevýhradní újezd ložisko neschválené Chloumek9218100 prognózní Boháňka ložisko evidované Hořice3216600 nevýhradní Smolník ložisko 3101300

Podhorní Újezd 1

Těžba současná povrchová současná povrchová

Organizace Kámen Ostroměř s.r.o. Kámen Ostroměř s.r.o.

Nerost

Plocha (ha)

pískovec

7,15

pískovec

9,35

dřívější povrchová

ČGS

pískovec

11,65


ČGS

pískovec

2.79


Neuvedena

pískovec

3,1

dosud netěženo

Lesy ČR

pískovec

0,1

dosud netěženo

Neuvedena

pískovec

33,1

současná povrchová

Lesy ČR

štěrkopísek

1,73

Zdroj: Data ÚAP (2014) Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich přehled je uveden v tabulce. Tabulka č. 3.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Obec Podhorní Újezd a Vojice Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Boháňka Hořice

Číslo CHLÚ

Název ložiska

Surovina

Podhorní Újezd Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou I. výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 21620100 Votuz výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 23820000 Boháňka výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 21610100 Březovice výrobu 23810000

Zdroj: Data ÚAP (2014)

17

Plocha (ha) 7,8 20,7 1,3 13,6

EKOTOXA s.r.o.

3.1.3


Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě mezi domy č. p. 29 až 99) a Ostroměř (3,4 ha – ve svahu nad silnicí u Dolního Mezihoří). Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu. Podle dotazníkového šetření (2012) se nachází jeden sesuv neznámého rozsahu také v poli nad hřbitovem v Holovousech a pole je proto ZD obhospodařováno vhodnými plodinami. Další sesuv se podle dotazníků nachází u hřbitovní zdi v obci Lískovice. Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP (2014)

18

EKOTOXA s.r.o.

3.1.4


Indikátory

Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytují žádné sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č. 3.1.3: Indikátory geologických rizik Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

Plocha obce (km2) 6,12 2,07 9,48 6,36 3,69 8,30 6,55 5,81 9,27 21,48 10,49 6,94 9,24 8,63 8,93 3,32 3,27 12,32 1,94 6,91 2,19 8,96 3,64 5,21 5,51 2,81 6,25 4,11 3,12

19

Indikátor 2 2 2 2 2 2 1 2 2 0 2 2 2 -2 2 2 2 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2014

20

EKOTOXA s.r.o.

3.1.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a Omezení rozvoje obce Lukavec u Hořic výskytem poddolovaných území – výskyt těchto území je sesuvných území v bezprostřední blízkosti. Výskyt nízký. sesuvných území v katastrech obcí Hořice a Ostroměř. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. Ložiska nerostných surovin mají zajištěnu ochranu vymezením chráněných ložiskových území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou.

3.1.6    

3.1.7  

Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití sesuvných území (Lukavec u Hořic, Hořice, Ostroměř). Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice).

Hlavní změny od aktualizace 2012 Nová ložiska – v minulém přehledu nebyla: Boháňka-Skála, Podhorní Újezd 1, ChloumekBoháňka, Hořice-Smolník. Největší je Chloumek-Boháňka (33 ha) Upřesněna lokalizace sesuvů v textu.

21

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice zaujímá 193 km2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin – centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe (1931 – 2000) 101m3.s-1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s-1.km-2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s-1.km-2 (v menších hydrologických jednotkách 30 – 38 l.s-1.km-2) klesají v nížinách až pod 3 l.s-1.km-2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až 1 400 mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Ve SO ORP Hořice jsou 3 hydrologické povodí 3. Řádu – Bystřice, Cidlina po Bystřici a Labe od Metuje po Orlici. Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Javorka, Bystřice, Trotina, Králický potok, Bašnický potok a další. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch - především Dobrovodský rybník, Temnik, Bubnovka, Smrkovec, Cukrovarský rybník, Nadýmák, Zákopský rybník, Bahník, Mlýnský rybník, Povolír, Rákosník, Vlčínek a Boháňka I.

22

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, 2014

23

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, 2014 Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 16 obcí (Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). Ve 23 obcích ve SO ORP Hořice se nachází podzemní zdroje vod či prameny a vrty ČHMÚ, ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanovena ve 21 obcích SO ORP (viz. následující tabulky a obrázek). Z dotazníkového průzkumu v roce 2012 vyplývá, že problémy s kvalitou a kvantitou pitné vody mají v obcích Bříšťany, Podhorní Újezd a Vojice (pouze v minulosti problém s dusičnany) a Tetín a individuálně by mohl nastat problém s kvantitou pitné vody při dlouhotrvajícím suchu v obci Úhlejov. V obci Cerekvice nad Bystřicí mají problém s kvalitou pitné vody (vysoké koncentrace železa a občasný zákal).

24

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.1: Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice Obec Označení Název Bašnice 5204-19 st. AGP Jičín/Bašnice Bílsko u Hořic vodní zdroj - v k.ú. Chlum u Hořic 5204-38 vodní zdroj Boháňka Boháňka 5204-37 vodní zdroj Votuz PPO182 pramen ČHMÚ Borek, Na Pechánce Borek 5204-63 st. Bezník Bříšťany 5204-31 Tomášova studna Bříšťany 5204-12 vrt 1 ČEPRO 5204-11 vrt 2 ČEPRO Cerekvice nad Bystřicí 5204-35 vodní zdroj Třebovětice PPO163 pramen ČHMÚ Jeřice, Na Bahnech 5204-2 vrt Červená Třemešná Červená Třemešná 5204-3 st Červená Třemešná 5204-1 vrt MS-5C ZD Miletín/Červená Třemešná 5204-42 vodní zdroj Dobrá Voda Dobrá Voda u Hořic VP7412 hluboký vrt ČHMÚ Dobrá voda VPO399 mělký vrt ČHMÚ Holovousy, Chodovice Holovousy PPO160 pramen ČHMÚ Ostroměř, Hlásek 5204-60 vrt B5 Hořice, Březovice 5204-68 vrt B4 Hořice, Březovice 5204-40 vodní zdroj Březovice 5204-67 vrt B2a Hořice- Březovice 5204-66 vrt B2 Hořice-Březovice Hořice 5204-39 vodní zdroj Březovice 5204-64 vrt HV1 Libonice 5204-65 vrt L2 Libonice vrt K2 Libonice-Karosa 5204-58 vrt B 1 Chlum VPO398 mělký vrt ČHMÚ Hořice 5204-62 st. AGRO Chomutice/Chomutičky Chomutice 5204-9 st. AGRO Chomutice/Chomutičky 5204-61 st. AGRO Chomutice/Chomutičky 5204-54 vodní zdroj Dolní Černůtky Jeřice 5204-36 vrt Jeřice 5204-43 vodní zdroj Lískovice Lískovice 5204-16 vrt ZEAS Podhorní Újezd/Tereziny Dary VPO411 mělký vrt ČHMÚ Lískovice 5204-29 vrt Lukavec 5204-28 zdroj vody pro betonárku Lukavec Lukavec u Hořic 5204-27 studna Lukavec 5204-23 st. ZEPO Bělohrad/Lukavec Miletín 5204-6 vrt M1 Miletín 5204-41 vodní zdroj Milovice Milovice u Hořic 5204-32 studna M1 Milovice 25

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Ostroměř

Podhorní Újezd a Vojice

Rohoznice

Staré Smrkovice

Sukorady

Třebnouševes

Úhlejov Vřesník


Označení 5204-34 5204-33 5204-26 5204-15 5204-44 5204-14 5204-25 5204-24 5204-57 5204-13 5204-59 5204-7 5204-5 5204-4 5204-55 5204-22 5204-21 5204-20 5204-46 5204-52 5204-10 5204-17 5204-53 5204-49 5204-50 5204-51 5204-18 5204-47 5204-48 5204-8 5204-56 5204-30

Název studna M3 Milovice studna M2 Milovice So-studna s čerpací stanicí Sylvárův Újezd vrt ZEAS Podhorní Újezd/Domoslavice vodní zdroj Domoslavice vrt ZEAS Podhorní Újezd/Ostroměř vrt OS1 Ostroměř vrt OS1a Ostroměř vrt HPÚ 1 Podh. Újezd st. ZEAS Podhorní Újezd/Vojice vodní zdroj Bukovka Podh. Újezd st. ZD Miletín/Rohoznice st. S2 Rohoznice st. S1 Rohoznice vodní zdroj Staré Smrkovice vrt 3 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt 2 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt 1 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt Staré Smrkovice (dle dat KHK) obecní studna Sukorady monitorovaná studna Ostrov st.1 AGROM Třebnouševes st.2 AGROM Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Vinice vrt HB1 Třebnouševes pravděpodobný zdroj vody Úhlejov pravděpodobný zdroj vody Úhlejov st. ZD Miletín/Lukaveček vrt Vřesník studna Vřesník


26

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.2: Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Obec Stupeň ochrany Bílsko u Hořic PHO2b Boháňka PHO2b PHO1 Bříšťany PHO2a PHO2b PHO2b Cerekvice nad Bystřicí PHO1 PHO2a PHO2b Dobrá Voda u Hořic PHO2a PHO1 Holovousy PHO2b PHO2b Hořice PHO1 PHO2a Chomutice PHO2a PHO2b Jeřice PHO1 PHO2a Lískovice PHO2b Lukavec u Hořic PHO2b Miletín PHO1 PHO1 Milovice u Hořic PHO2a PHO2b Nevratice PHO2a PHO1 PHO2 Ostroměř PHO2b PHO2a PHO1 Podhorní Újezd a Vojice PHO2 Rohoznice PHO1 Sobčice PHO2 PHO2a Staré Smrkovice PHO2b PHO1 Třebnouševes PHO2b Vřesník PHO1 Zdroj: Data ÚAP, 2014

27

Výměra (ha) 8,2 950,6 0,5 0,2 1,2 517,4 0,9 7,9 9,5 1,6 0,1 336,9 1233,8 3,5 10,8 5,9 257,4 0,7 9,8 2,5 14,0 0,3 0,3 5,8 38,8 5,5 0,0 69,6 11,7 0,4 0,2 141,7 0,1 1,1 67,6 13,7 0,0 29,9 0,0

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.3: Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, 2014 V Tetíně a Vřesníku jsou stanovena ochranná pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. V Tetíně jde o 0,1 ha a ve Vřesníku 13,9 ha.

3.2.1

Sklonitá orná půda

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

28

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.3: Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Břišťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2014

plocha sklonité orné půdy (ha) 0,0 0,0 5,8 55,5 0,0 3,8 2,6 0,1 4,4 46,9 0,0 8,3 0,0 5,3 4,2 0,3 0,0 5,5 1,0 7,2 0,8 16,3 0,0 0,1 0,0 9,1 7,8 31,5 12,6

plocha orné půdy (ha) 354,3 135,4 305,6 214,8 217,0 493,1 201,9 397,9 251,9 850,0 869,0 399,6 500,0 318,1 445,8 359,8 179,5 625,1 33,0 305,2 177,7 558,8 362,4 292,8 168,1 145,6 518,6 115,9 59,8

procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) 0,0 0,0 1,9 25,8 0,0 0,8 1,3 0,0 1,7 5,5 0,0 2,1 0,0 1,7 0,9 0,1 0,0 0,9 3,1 2,3 0,5 2,9 0,0 0,0 0,0 6,2 1,5 27,2 21,2

229,1

9856,4

2,3

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 55,5 ha. Toto množství činí 25,8 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obce Hořice (46,9 ha) a Úhlejov (31,5 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Z dotazníků z roku 2012 vyplývá, že v obcích Vřesník, Třebnouševes, Tetín a Staré Smrkovice KPÚ probíhají. V obcích Jeřice a Rašín byly KPÚ dokončeny, v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Nevratice a Bříšťany byly KPÚ zahájeny a v obci Dobrá Voda u Hořice mají o KPÚ zažádáno a v Holovousech mají o KPÚ zájem. Přívalové srážky podle dotazníkového průzkumu ohrožují v obcích Staré Smrkovice, Ostroměř, Miletín, Chomutice, Holovousy (problém i s vodní erozí), Dobrá Voda u Hořic a Bílsko. Naopak po vybudování odvodňovacího příkopu kolem horní části obce Bašnice už problémy s přívalovými srážkami v této obci nemají. 29

EKOTOXA s.r.o.

3.2.2


Povodňová charakteristika

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Bašnický potok, Bystřice, Lužanka a Javorka. Záplavové území Q100 Bašnického potoka zasahuje 76,7 ha do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q100 Bystřice zasahuje 283,9 ha do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Lužanky zasahuje 10,8 ha do území obcí Nevratice a Staré Smrkovice. Záplavové území Q100 Javorky zasahuje 327,5 ha do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. Podle dotazníků z roku 2012 ohrožují povodně obce Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic (Dolní Dobrá Voda), Ostroměř a Holovousy. V Ostroměři hrozí i vodní eroze. Tabulka č. 3.2.4: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí zaplavená zaplavená plocha % zaplavené plochy Obec vodní tok (Q100) plocha při při Q100 v ZÚ při Q100 Q100 (ha) (ha) v ZÚ z celkového ZÚ Bašnice Bašnický potok 12,5 0,5 1,4 Bílsko u Hořic Boháňka Bystřice 0,3 Borek Bříšťany Bašnický potok 39,4 Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 78,6 0,6 0,6 Červená Třemešná Bystřice 12,2 Dobrá Voda u Hořic Holovousy Javorka 14,5 0,1 0,2 Hořice Bystřice 28,1 4,0 0,9 Chomutice Javorka 73,3 3,3 4,6 Jeřice Bystřice 43,1 3,9 7,1 Lískovice Lukavec u Hořic Javorka 2,6 Miletín Bystřice 69,5 3,3 5,1 Milovice u Hořic Bašnický potok 7,4 Javorka 27,3 1,5 6,4 Nevratice Lužanka 10,7 6,5 27,8 Ostroměř Javorka 34,3 7,2 5,5 Petrovičky Bašnický potok 17,4 Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Bystřice 52,2 13,6 20,0 Sobčice Javorka 44,5 2,8 7,9 Javorka 131,0 7,3 16,5 Staré Smrkovice Lužanka 0,1 Sukorady Tetín 30


EKOTOXA s.r.o.

Obec Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: Data ÚAP, 2014

vodní tok (Q100)

zaplavená plocha při Q100 (ha)

-

-

zaplavená plocha % zaplavené plochy při Q100 v ZÚ při Q100 (ha) v ZÚ z celkového ZÚ -

Obrázek č. 3.2.4: Záplavové území Q100 na území SO ORP Hořice


31

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice plocha aktivní plocha aktivní zóny v ZÚ (ha) Obec vodní tok zóny (ha) Bašnice Boháňka Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice

Bašnický potok Bystřice Bašnický potok Bystřice Bystřice Javorka Bystřice Javorka Lužanka Bystřice Javorka Bystřice Bašnický potok Javorka Lužanka Javorka Bašnický potok Bystřice Javorka Javorka Lužanka

1,3 0,1 1,5 59,6 9,2 12,5 17,0 27,0 30,3 0,2 58,2 0,2 8,4 21,0 0,5 26,5 25,3 101,3 -

0,3 0,5 0,0 0,1 2,0 1,9 1,3 2,0 1,8 8,1 0,9 5,7 -

% plochy aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ 0,9 0,6 0,2 0,5 2,6 2,4 3,0 1,4 11,9 2,5 12,8 -

Zdroj: Data ÚAP, 2014 V Hořicích je stanoveno území určené k rozlivům povodní o výměře 0,9 ha. Podle dotazníkového průzkumu z roku 2012 mají v obci Chomutice vypracovanou projektovou dokumentaci na poldr a měla by začít I. etapa realizace.

3.2.3

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v žádné obci ze SO ORP Hořice nejsou nerizikové vodní útvary. Na celém území obcí Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Bašnice, Sukorady, Třebnouševes, Rašín, Milovice u Hořic, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Holovousy, Lískovice a Hořice jsou vyhodnoceny vodní útvary povrchových vod jako potencionálně rizikové. Na celém území obcí Úhlejov, Nevratice, Staré Smrkovice, Sukorady, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Borek, Vřesník, Miletín, Tetín, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Ostroměř, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic a Třebnouševes jsou vodní útvary podzemních vod hodnoceny jako nedosažení dobrého stavu (viz. následující obrázky).

32

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podsložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v „Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí“. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla:  Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod).  Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující  Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení.

33

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost povrchových vod

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č. 3.2.6: Celková rizikovost podzemních vod

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2011

34

EKOTOXA s.r.o.


Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Hořice nachází zranitelné oblasti (viz. následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují:  povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,  nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka, Rohoznice a Jeřice. Obrázek č. 3.2.7: Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2014

3.2.4

Indikátory

Sklonité orné pozemky Celkem se v SO ORP Hořice nachází 229,1 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9856,4 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí pouze 2,3 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 12 obcích (Bašince, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Borek, Hořice a Úhlejov, kde je větší množství svažitých orných pozemků a je třeba navrhnout vhodná opatření vedoucí ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě.

35

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 30 – 45 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 15 – 29,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 14,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Záplavové území Q100 Na území SO ORP Hořice jsou stanovena záplavová území Q100 v obcích Bašnice, Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Ve všech těchto obcích, vyjma Boháňky, Lukavce u Hořic, Milovic u Hořic a Petroviček, zasahují záplavová území do zastavěného území. Hodnocení indikátoru záplavové území Q100: -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce -1 10 – 24,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 – 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0 - 4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce

36

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.6: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Záplavové území Q100 Sklonité orné pozemky Obec hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnoty [%] 2 1 Bašnice 0,0 1,4 2 0 Bílsko u Hořic 0,0 1 2 Boháňka 5,8 Mimo ZÚ -2 0 Borek 55,5 2 0 Bříšťany 0,0 1 1 Cerekvice nad Bystřicí 3,8 0,6 1 0 Červená Třemešná 2,6 2 0 Dobrá Voda u Hořic 0,1 1 1 Holovousy 4,4 0,2 -2 1 Hořice 46,9 0,9 2 1 Chomutice 0,0 4,6 1 0 Jeřice 8,3 7,1 2 0 Lískovice 0,0 1 2 Lukavec u Hořic 5,3 Mimo ZÚ 1 0 Miletín 4,2 5,1 2 2 Milovice u Hořic 0,3 Mimo ZÚ 2 -2 Nevratice 0,0 34,2 1 0 Ostroměř 5,5 5,5 1 2 Petrovičky 1,0 Mimo ZÚ 1 0 Podhorní Újezd a Vojice 7,2 2 0 Rašín 0,8 0 -1 Rohoznice 16,3 20,0 2 0 Sobčice 0,0 7,9 2 -1 Staré Smrkovice 0,1 16,5 2 0 Sukorady 0,0 1 0 Tetín 9,1 1 0 Třebnouševes 7,8 -1 0 Úhlejov 31,5 1 0 Vřesník 12,6 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2014

37

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2014 Obrázek č. 3.2.9: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2014

38

EKOTOXA s.r.o.

3.2.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy – území 12 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice).

SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, Hořice a Úhlejov. Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod na území obcí Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice. Na území obcí Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q100 do zastavěného území. Stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů v obcích Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Narušení vodních zdrojů, pramenů, vrtů či kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na ochranných pásem v obcích Bašnice, Bílsko u veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Realizace komplexního systému protipovodňových Narušení CHOPAV Východočeská křída, která opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, zastavěného území obcí. Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité sklonité orné půdy). orné půdy – území obcí Borek, Hořice a Úhlejov.

39

EKOTOXA s.r.o.

3.2.6  



 





3.2.7


Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). Jedná se především o obce Borek, Hořice a Úhlejov. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se o obce Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání – Bašnice, Bílsko u Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník (zdroje podzemních vod, vrty, prameny, ochranná pásma vodních zdrojů). V Tetíně a Vřesníku dbát na nenarušení ochranného pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. Dbát na nenarušení CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech – obce Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice, kde jsou rizikové útvary povrchových a podzemních vod, pokud ještě tato opatření nebyla realizována. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti–Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice (stanoveny zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů).

Hlavní změny od aktualizace 2012

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Stejně jako v roce 2012 byla v rámci této kapitoly sledována problematika chráněných oblastí přirozené akumulace vod, zdrojů pitné vody a jejich ochranných pásem, sklonité orné půdy, povodňové charakteristiky (záplavové území Q100 v souvislosti se zastavěným územím obcí, aktivní zóny záplavového území Q100 v souvislosti se zastavěným územím obcí a území zvláštní povodně pod vodním dílem) a stav povrchových a podzemních vod (celková rizikovost povrchových vod, celková rizikovost podzemních vod a zranitelné oblasti). Také stejně jako v roce 2012 byly v rámci Vodního režimu stanoveny 2 indikátory – plocha sklonité orné půdy a záplavové území Q100. Změny oproti roku 2012 jsou následující:  Záplavové území Q100 není na toku Lužanka v obci Chomutice.  Aktivní zóna záplavového území není na toku Lužanka v obcích Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. V hodnocení indikátorů nedošlo k žádným významným změnám (o 2 stupně). Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Nově byly v aktualizaci RURU tabulkově zpracovány problémy po obcích a jejich číselné propojení s problémovým výkresem. 40

EKOTOXA s.r.o.


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 3.3.1.1 Kvalita ovzduší a znečištění ovzduší Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen As, Cd, benzo(a)pyren a O3. Při hodnocení dat za rok 2010 nebyly s výjimkou polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V případě B(a)P se jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). S výjimkou troposférického ozónu nebyly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro další jiné znečišťující látky. V posledním roce byla provedena změna metodiky a nyní jsou uváděny průměry za období 2008 – 2012. V tomto období jsou z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické pouze polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako B(a)P. Imisní limity pro polétavý prach jsou v tomto období s přehledem dodržovány. Tyto dlouhodobější údaje jsou mnohem lépe vypovídající. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 k tomuto překročení nedošlo, stejně jako v roce 2012. Údaje jsou patrné z následujících přehledek.

41

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.1: Průměrná roční imisní koncentrace PM10 v období 2008 - 2012


42

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.2: 36. nejvyšší imisní koncentrace PM10 v období 2008 - 2012

Zdroj dat: ČHMÚ, 2014

43

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.3.3: Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2008 - 2012

Zdroj dat: ČHMÚ, 2014 Dle dotazníkového šetření z r. 2012 bylo většinou mírné znečištění ovzduší uváděno u těchto obcí – Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Rašín, Rohoznice, Sukorady, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov. Většinou se jednalo o znečištění ovzduší z vytápění domácností, v dalších případech z dopravy nebo ze zemědělství, případně z průmyslové výroby. Kvalita ovzduší je z velké části závislá také na meteorologických podmínkách.

3.3.2

Hlukové znečištění

Dle dotazníkového šetření z r. 2012 bylo v několika obcí SO ORP Hořice uváděno hlukové znečištění. Jedná se o obce Bašnice, Holovousy, Miletín, Milovice u Hořic, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice a Sukorady - v převážné míře se jedná o hluk z dopravy.

3.3.3

Staré ekologické zátěže

V rámci dat ÚAP je vedena vrstva starých ekologických zátěží. Jedná se o staré skládky odpadů, ale také o bývalé benzínové stanice nebo bývalé průmyslové podniky nebe jejich části. Jejich přehled je uveden v následující tabulce a přehledné mapě. Při zpracování územních plánů je nutné zjistit stav dané lokality, přičemž by uvedené informace měly být postupně aktualizovány. 44


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.3.1: Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice Obec Borek Borek Hořice Hořice Hořice Hořice Lískovice

Katastrální území Borek u Miletína Borek u Miletína Hořice v Podkrkonoší Libonice

SEZ Želejov - Žlábky skládka Bezník dle ČGS U Josefa ČEZ Distribuce, a.s. Hořice (Libonice) Hořice v Podkrkonoší DAHER KARBOX s.r.o. Hořice v Podkrkonoší ZEZ Hořice-Jesva s.r.o. Lískovice u Ostroměře Hořice - Lískovice

Zdroj informací databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM, úkol FNM databáze SEKM, úkol FNM databáze SEKM, úkol OEŠ databáze SEKM, úkol OODp

Lukavec u Hořic Lukavec u Hořic Miletín Miletín Milovice u Hořic Milovice u Hořic

Saxa skládka Miletín dle ČGS Unipetrol, a.s. ČS PHM Milovice

databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS databáze SEKM, úkol FNM

Nevratice

Nevratice

Skládka Nevrátice

databáze SEKM, úkol OODp

Ostroměř Sobčice Úhlejov

Domoslavice Sobčice Chroustov u Miletína

polní letiště Hořice Skládka Sobčice skládka Chroustov dle ČGS

databáze SEKM, úkol SA databáze SEKM, úkol OODp databáze SEKM-skládky ČGS

Vřesník

Vřesník u Tetína

Skládka Vřesník

databáze SEKM, úkol OODp

Zdroj: Data ÚAP, 2014 Obrázek č. 3.3.4: Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, 2014 Dále jsou v území uváděny 2 lokality typu brownfields – nevyužité sklady v Rašíně, ruina zámku v Lískovicích. Další 2 plochy, které byly v předchozích ÚAP uváděny jako brownfields - areál bývalého mlýna v Sobčicích a areál cukrovaru v Bašnici, jsou již navrhovány k obnově. Mlýn Sobčice byl zbourán 45


EKOTOXA s.r.o.

a v návrhu UP je plocha vedena jako SV - smíšené obytné venkovské. Cukrovar Bašnice byl také zbourán a v ÚP je plocha vedena jako plocha VL - výroba a skladování, lehký průmysl. V dotazníkovém průzkumu v r. 2012 byly staré ekologické zátěže identifikovány v obcích Bašnice (bývalý cukrovar), Hořice, Miletín (králíkárny), Milovice u Hořic (areál zemědělského družstva), Nevratice (stará skládka) a Sukorady (objekt ZD Bašnice).

3.3.4

Indikátory

Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Na základě nových dat byly upraveny původní indikátory pro překračování imisních limitů v oblasti ochrany ovzduší. Oproti původnímu hodnocení bylo hodnoceno období 5 let, a to v období 2008 – 2012. Hodnoceno bylo pouze překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 překročeny více než dva imisní limity pro ochranu zdraví lidí bez zahrnutí ozonu -1 překročeny dva imisní limity pro ochranu zdraví lidí bez zahrnutí ozonu 0 překročen jeden imisní limit pro ochranu zdraví lidí s výjimkou ozonu 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví s výjimkou přízemního ozonu 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví obyvatel Tabulka č. 3.3.2: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v období 2008-2012 Překročení imisního limitu pro zdraví lidí PM10 (roční průměr) 0

PM10 (24h průměr)

Benzo(a)pyren (roční průměr)

Ozon (O3)

Další látky

Výsledné hodnocení (-2 nejhorší, 2 nejlepší)

0

0

0

0

2

Bílsko u Hořic

0

0

0

0

0

2

Boháňka

0

0

0

0

0

2

Borek

0

0

0

0

0

2

Bříšťany

0

0

0

0

0

2

Cerekvice nad Bystřicí

0

0

0

0

0

2

Červená Třemešná

0

0

0

0

0

2

Dobrá Voda u Hořic

0

0

0

0

0

2

Holovousy

0

0

0

0

0

2

Hořice

0

0

1

0

0

0

Chomutice

0

0

0

0

0

2

Jeřice

0

0

0

0

0

2

Lískovice

0

0

0

0

0

2

Lukavec u Hořic

0

0

0

0

0

2

Miletín

0

0

0

0

0

2

Milovice u Hořic

0

0

0

0

0

2

Nevratice

0

0

0

0

0

2

Ostroměř

0

0

0

0

0

2

Petrovičky

0

0

0

0

0

2


0

0

0

0

0

2

Rašín

0

0

0

0

0

2

Rohoznice

0

0

0

0

0

2

Obec

Bašnice

46


EKOTOXA s.r.o.

Překročení imisního limitu pro zdraví lidí PM10 (roční průměr) 0

PM10 (24h průměr)

Benzo(a)pyren (roční průměr)

Ozon (O3)

Další látky

Výsledné hodnocení (-2 nejhorší, 2 nejlepší)

0

0

0

0

2

Staré Smrkovice

0

0

0

0

0

2

Sukorady

0

0

0

0

0

2

Tetín

0

0

0

0

0

2

Třebnouševes

0

0

0

0

0

2

Úhlejov

0

0

0

0

0

2

Vřesník

0

0

0

0

0

2

Obec

Sobčice

Zdroj dat: ČHMÚ 2014, Pozn.: Data za ozón hodnocena pouze za r. 2012 Pro celkové zhodnocení stavu a kvality ovzduší je důležité vzít v úvahu i lesnatost území a stav lesních porostů, které jsou popsány v tematické oblasti zemědělský a lesní půdní fond. Lesní porosty ovlivňují kvalitu ovzduší. Předpokládá se, že lesy např. pohlcují asi 10% emisí uhlíku. Velmi důležitá je samozřejmě také aktuální rozptylová situace, především zimní teploty apod. Obrázek č. 3.3.5: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice

Zdroj dat: ČHMÚ 2014, Pozn.: Data za ozón hodnocena pouze za r. 2012

47

EKOTOXA s.r.o.

3.3.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY V roce dlouhodobějším období 2008-2012 nejsou překračovány hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro SO2, NO2, benzen, kadmium, arzen, polétavého prachu PM10 a prakticky ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO2 a NOx.

SLABÉ STRÁNKY V rámci dat ÚAP uváděny staré ekologické zátěže v obcích Borek, Hořice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice, Úhlejov a Vřesník. V rámci dotazníkového šetření dále uváděny nevyužívané plochy u obcí Bašnice, Hořice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice a Sukorady.

Relativně dobrá imisní situace na většině území SO ORP pro B(a)P – překračování pouze na území Hořic. Na celém území SO ORP nebyl v roce 2012 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Výsadba účelové zeleně podél průmyslových Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Bílsku u Hořic a Ostroměři. Budování moderní dopravní infrastruktury - Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace domácností) v důsledku používání nešetrných R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, technologií spalování a spoluspalování zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních komunálního odpadu. účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo.

3.3.6   



3.3.7      

Problémy k řešení v rámci územního plánování Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Lokalizovat staré ekologické zátěže a lokality brownfield a najít pro ně vhodné využití.

Hlavní změny od aktualizace 2012 Aktuální informace o ochraně ovzduší a překračování imisních limitů – mapy Aktuální data o starých ekologických zátěžích Zapracována změna metodiky charakterizující kvalitu ovzduší – nově uvádíme data (průměry) za období 2008 – 2012, která jsou mnohem více výstižnější. Změna výpočtu indikátorů – zjednodušení a zpřehlednění, které také reagují na období 2008-12 Vypuštění pasáží o ochraně ekosystémů a vegetace –nelze řešit v rámci územního plánování Revize a aktualizace problémů v území

48

EKOTOXA s.r.o.


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1

Chráněná území

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území, mezi které patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. 3.4.1.1 Maloplošně zvláště chráněná území v SO ORP Hořice V SO ORP Hořice se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. V řešeném území se nevyskytuje žádné velkoplošně zvláště chráněné území. Oproti dřívějšku došlo k několika změnám, které souvisejí s implementací soustavy Natura 2000 v ČR. Navržené a schválené evropsky významné lokality jsou postupně vyhlašovány ve velké většině jako MZCHÚ, s čímž souvisí následný vzájemný překryv soustavy Natura 2000 se sítí ZCHÚ v ČR.              

PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6 ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Bystřice – na základě EVL Bystřice, lokalita velevruba tupého. 51,7 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném území v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. PP Byšičky 1 – na základě EVL, 17,4 ha, významná populace kuňky ohnivé a nejsilnější populace hlízovce Loeselova ve východních Čechách PP Červená Třemešná – rybník – na základě EVL - lokalita kuňky ohnivé, obec Červená Třemešná. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín – obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,3 ha, obec Červená Třemešná a Hořice. PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0 ha, obec Borek, katastrální území Bezník. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,6 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Lukavecký potok – na základě EVL - lokalita velevruba tupého, 0,7 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1 ha, obec Rašín a Třebnouševes. PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,3 ha, obec Jeřice, katastrální území Dolní Černůtky. PP Rybník Smrkovák – dle EVL, lokalita kuňky ohnivé, 6,9 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1 ha, obec Boháňka, Hořice. PP Veselský háj a rybník Smrkovák - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník. Rozloha celkem 106,2 ha, v obci Staré Smrkovice 8,7 ha (zbytek leží v sousedním ORP Jičín). Leží zároveň v evropsky významné lokalitě Rybník Smrkovák.

49

EKOTOXA s.r.o.


3.4.1.2 Evropsky významné lokality        

EVL Bystřice – předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,7 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,3 ha, leží v ORP Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Červená Třemešná – rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3 ha, obec Červená Třemešná. EVL Javorka a Cidlina – Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 307,3 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku zasahuje obce Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,7 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny. Rozloha 69,4 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,4 ha, větší část v SO ORP Nový Bydžov a Jičín. V SO ORP Hořice leží malá část v obci Staré Smrkovice.

Obrázek č. 3.4.1: Zvláště chráněné území v SO ORP Hořice


50

EKOTOXA s.r.o.

3.4.2


Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V roce 2011 byly pro Královéhradecký kraj zpracovány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). Ty obsahují i vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které jsou základním zdrojem pro vymezování ÚSES na úrovni jednotlivých obcí a jejich územních plánů. Území SO ORP Hořice je zemědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních biocenter, která jsou propojena několika regionálními biokoridory. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytuje. Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice


51

EKOTOXA s.r.o.

3.4.3


Památné stromy

Na území SO ORP Hořice je vyhlášeno 8 památných stromů. Jedná se o:        

3.4.4

Žižkovy lípy - Sobčice Holovouská lípa - Holovousy Lípa v Želejově - Borek Javor klen v Cerekvici – Cerekvice nad Bystřicí Lípa v Podemládí - Borek Svatogothardské lípy – Svatogothardská Lhota - Hořice Kleny - Boháňce Duby - Miletín

Indikátory - koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Pro hodnocení je vytvořena škála pěti kategorií. 52


EKOTOXA s.r.o.

Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r. 2014 Obec

KES

Bašnice

0,45

Hodnocení indikátoru -1

Milovice u Hořic

0,12

Hodnocení indikátoru -2

Bílsko u Hořic

0,10

-2

Nevratice

0,13

-2

Boháňka

1,72

0

Ostroměř

0,46

-1

Borek

1,03

0

Petrovičky

2,21

1

Břišťany

0,37

-2

0,78

-1

Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná

0,37

-2

Podhorní Újezd a Vojice Rašín

0,47

-1

1,00

0

Rohoznice

0,34

-2


0,24

-2

Sobčice

0,19

-2

Holovousy

1,43

0

Staré Smrkovice

0,64

-1

Hořice

0,66

-1

Sukorady

1,46

0

Chomutice

0,17

-2

Tetín

0,56

-1

Jeřice

0,21

-2

Třebnouševes

0,17

-2

Lískovice

0,75

-1

Úhlejov

1,56

0

Lukavec u Hořic

1,40

0

Vřesník

2,20

0

Miletín

0,60

-1

SO ORP Hořice

0,6

-1

Obec


53

KES

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r. 2014


54

EKOTOXA s.r.o.


V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního. V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (KES = 2,21 respektive 2,20). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (cca 5% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (1/3 území) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57% ze zemědělské půdy). Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES = 0,10), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6 %, 90,3 % a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, v obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy.

3.4.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Výskyt maloplošně zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit v obcích Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Petrovičky, Třebnouševes, Rašín, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Miletín, Červená Třemešná, Lukavec u Hořic a Borek. Vysoká hodnota ekologické stability území v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 2,2). V obcích Borek, Boháňka, Hořice, Sobčice, Holovousy, Miletín a Cerekvice nad Bystřicí se nacházejí památné stromy. PŘÍLEŽITOSTI Jednoznačné vymezení významných krajinných prvků ze zákona, případně jejich registrace. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Realizace dosud nefunkčních prvků územního systému ekologické stability a posílení ekologické stability krajiny.

SLABÉ STRÁNKY Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60).

Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES = 0,11), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,13).

HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

55

EKOTOXA s.r.o.

3.4.6    


Problémy k řešení v rámci územního plánování

Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V obcích s nižším podílem ekologicky stabilních ploch (především Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic a Nevratice) posilovat ekologickou stabilitu realizací prvků ÚSES, doplňováním interakčních prvků (aleje, remízky, zeleň podél vodotečí apod.).

3.4.7    

Hlavní změny od aktualizace 2012 Doplnění a aktualizace sítě chráněných území na základě implementace soustavy Natura 2000. Související úpravy textů u chráněných území Změna hodnot u koeficientu ekologické stability – malé změny, přičemž u žádné z obcí nevede změna ke změně kategorie obce dle indikátorů Problémy v území – beze změn!

56


EKOTOXA s.r.o.

3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 3.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2014 plochu 13307 ha zemědělské půdy, což představuje 69 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 10342 ha (77,8 %), což je vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1893 ha (14,2 %). Půdy jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Poměrně významnou kulturou jsou proto ovocné sady, které zaujímají 4,1 % zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2014 Název obce

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice

Celková plocha obce 613 205 954 638 368 829 656 582 929 2 144 1 046 691 921 865 893 329 324 1 233 195 688 219 895 365 520 551 281 627 412 310 19 283

Orná půda

Zahrady Ovocné sady

379 158 309 280 239 517 292 410 285 949 819 498 472 321 480 265 265 701 51 308 135 607 275 279 193 158 488 138 71 10 342

7 6 13 10 9 20 7 18 27 131 18 13 10 17 19 6 5 42 4 30 5 20 14 12 9 15 13 13 2 515

Zdroj: ČSÚ, 2014

57

0 1 3 3 31 13 6 3 107 63 5 5 10 5 5 1 64 96 99 1 3 2 4 1 4 4 6 2 547

TTP

33 10 65 161 40 55 112 49 46 121 33 46 88 159 62 25 13 120 25 41 13 93 35 124 10 17 48 150 99 1 893

Zemědělská půda 419 175 390 454 319 605 417 480 465 1263 873 561 581 502 566 296 284 927 175 479 154 724 326 418 213 196 553 307 174 13305

Podíl ZP k celk. ploše obce (%) 68,4 85,6 40,9 71,1 86,8 73,0 63,5 82,4 50,0 58,9 83,5 81,2 63,1 58,0 63,4 90,0 87,6 75,2 89,7 69,6 70,4 80,9 89,3 80,4 38,7 69,6 88,2 74,4 56,2 69,0

EKOTOXA s.r.o.


3.5.1.1 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v pásu v jihozápadní části území v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic.

58

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2014

3.5.2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

3.5.2.1 Plochy lesa ORP Hořice je podprůměrně lesnatým územím – lesnatost dosahuje 20,9 %. Lesnatost je vyšší v severní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Sukorady a Boháňka, nejnižší je v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic – zde se lesy takřka nevyskytují. Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín

Celková výměra (ha) 613 205 954 638 368 829 656 582 929 2 144 1 046 691 921 865 893

59

Plocha lesa (ha)

Lesnatost (%) 147 519 144 17 127 181 1 362 525 85 45 266 311 233

24,0 54,4 22,6 4,5 15,3 27,5 0,2 39,0 24,5 8,1 6,6 28,9 36,0 26,1


EKOTOXA s.r.o. Obec Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice

Celková výměra (ha) 329 324 1 233 195 688 219 895 365 520 551 281 627 412 310 19 283

Plocha lesa (ha) 16 143 7 128 50 103 4 41 304 60 20 80 109 4 028

Lesnatost (%) 4,9 11,6 3,6 18,6 22,7 11,5 1,1 7,8 55,2 21,3 3,2 19,5 35,0 20,9

Zdroj: ČSÚ, 2014 Obrázek č. 3.5.2: Kategorie lesa

Zdroj: Data ÚAP, 2014 3.5.2.2 Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 - Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí)

60


EKOTOXA s.r.o.

PLO 23 – Podkrkonoší Tato PLO se vyznačují místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity, tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. generace trpí často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševes, v sev. části obce Rašín. PLO 17 – Polabí Tato PLO se vyznačuje vyššími škodami zvěří, je to oblast zatížená jak průmyslem, tak intenzivním zemědělstvím. Lesy zde plní všechny funkce lesa, zejména pak krajinotvornou, půdoochrannou a stabilizační. Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové a průmyslové stavby a lesní hospodářství, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody. Do této PLO patří lesy zejména v obcích Petrovičky, Bříšťany, Sukorady, Lískovice, Mílovice u Hořic, Bašnice, Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Sobčice, Dobrá Voda u Hořic, v již. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v již. části obce Ostroměř, v již. části obce Třebouševes, v již. části obce Rašín, v již. část obce Holovousy, v již. části obce Hořice, v již. části obce Jeřice, v již. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v již. obce části Bílsko u Hořic.

3.5.3

Indikátory

Změna výměry zemědělské půdy v čase (2007 – 2014) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2007 (31. 12.) a 2014 (30. 6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF Oblast

Rozloha ZP k 31. 12. 2007 (ha)

ČR SO ORP Hořice

Rozloha ZP k 30. 6. 2014 (ha)

4277435 13374,1

4238975 13305,27

Úbytek ZP (%) -0,9 -0,5

Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2007, 2014 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy 2,00 a více % -1 úbytek půdy 0,50 – 1,99 % 0 úbytek půdy 0,20 – 0,49 % 1 úbytek půdy 0,00 – 0,19 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Hořice je relativní úbytek ZPF o 0,4 % nižší než je průměr České republiky.

61


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a 2014 Výměra ZPF v roce 2007 (ha) 416

Výměra ZPF v roce 2014 (ha) 419

Změna výměry (%) 0,72

Hodnocení

Bílsko u Hořic

176

175

-0,57

-1

Boháňka

388

390

0,52

2

Borek

454

454

0,00

1

Bříšťany

320

319

-0,31

0


606

605

-0,17

1


421

417

-0,95

-1


479

480

0,21

2

Holovousy

466

465

-0,21

0

Hořice

1268

1263

-0,39

0

Chomutice

873

873

0,00

1

Jeřice

589

561

-4,75

-2

Lískovice

581

581

0,00

1

Lukavec u Hořic

502

502

0,00

1

Miletín

567

566

-0,18

1

Milovice u Hořic

296

296

0,00

1

Nevratice

284

284

0,00

1

Ostroměř

928

927

-0,11

1

Petrovičky

175

175

0,00

1


479

479

0,00

1

Rašín

154

154

0,00

1

Rohoznice

724

724

0,00

1

Sobčice

326

326

0,00

1

Staré Smrkovice

418

418

0,00

1

Sukorady

214

213

-0,47

0

Tetín

196

196

0,00

1

Třebnouševes

565

553

-2,12

-2

Úhlejov

307

307

0,00

1

Vřesník

175

174

-0,57

-1

13305

-0,30

0

Obec Bašnice

SO ORP Hořice

13345

2

Zdroj: ČSÚ 2014, podklady pro ÚAP 2014, 2007 Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obci Jeřice (4,75 %) a Třebnouševes (2,12 %). Ve všech ostatních obcích jsou změny výměry do 1 %.

62

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2007– 2014

Zdroj: ČSÚ 2014, EKOTOXA s.r.o. 2014

63

EKOTOXA s.r.o.

3.5.4


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a II. třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. Příznivé přírodní podmínky a tradice v ovocnářství (největší výměra ovocných sadů v obcích Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a Petrovičky). Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa. PŘÍLEŽITOSTI Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa (zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo nezemědělské půdy). Zavést způsoby ekologického zemědělství.

3.5.5 







3.5.6   

SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2007 až 2014 je dle ČSÚ nadprůměrný v obcích Jiřice (4,75 %) a Třebnouševes (2,12 %). Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi nízkým podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa.

HROZBY Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí. Zábor zemědělské půdy. Další rozdělování lesních komplexů v důsledku liniových staveb – ohrožení stability lesa. Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese.

Hlavní změny od aktualizace 2012 Aktualizovány výměry jednotlivých druhů pozemků v jednpotlivých obcích Aktualizován indikátor změna výměry ZPF – úprava SWOT analýzy a problémů Aktualizována tabulka problémů

64

EKOTOXA s.r.o.


3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1

Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje

V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry – koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení.

65

EKOTOXA s.r.o.

3.6.2


Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (2011) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty. Dále byly využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. 3.6.2.1

Silniční doprava

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice, prochází jím však trasa silnice I. třídy, která tvoří základ silniční sítě a na ni navazující síť silnic II. a III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Koridory republikového významu Správním obvodem ORP Hořice neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru severozápad – jihovýchod trasa evropské mezinárodní silnice 2. třídy, dle UNECE označené E442: Karlovy Vary - Děčín – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc – Žilina. Na území SO ORP Hořice je tento tah reprezentován stávající silnicí I/35, do budoucna se však předpokládá její náhrada rychlostní silnicí R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 (E40 Dresden – Bautzen – Gőrlitz – Zgorzelec – Wroclaw) s dálnicí D47 (D1) Brno – Ostrava. Toto zařazení reflektuje také aktuálně platná PÚR (2008), která vymezuje koridor pro rychlostní silnici R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové. Vedení trasy rychlostní silnice je v řešeném území stabilizované. Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť v SO ORP Hořice

Zdroj: podklady ÚAP 2014, vlastní zpracování 66

EKOTOXA s.r.o.


Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Páteřní komunikací na území SO ORP Hořice je již zmíněná silnice I. třídy I/35 (Liberec - Jičín - Hradec Králové). Současný stav této komunikace kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním potřebám, ani běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou průtahové úseky zastavěným územím měst a obcí. Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v území doplňují silnice II. třídy. Správním územím ORP Hořice procházejí následující komunikace této kategorie:  II/280 Sukorady - Smidary – Kopidlno – Libáň – I/16 (Březno),  II/284 II/283 (Stružinec, Zelený háj) - Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - Lázně Bělohrad Miletín – II/325 (Lanžov),  II/300 I/35 (Hořice) - Miletín - Dvůr Králové nad Labem – I/37 (Kocbeře),  II/323 Přelouč - Nechanice – I/35 (Milovice u Hořic),  II/326 Nový Bydžov - Sukorady - I/35 (Vinice),  II/327 I/2 (Kutná Hora) – Chlumec n/C - Nový Bydžov - Chomutice - I/35 (Vojice),  II/501 Libáň - I/16 (Staré Místo); I/16 (Dřevěnice) - Lázně Bělohrad – Hořice. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice

Zdroj: Sčítání dopravy 2010 (http://www.scitani2010.rsd.cz), upraveno; Legenda – viz následující obrázek 67

EKOTOXA s.r.o.


Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Hořice dosáhla nejvyšší zjištěná hodnota na silnici I/35 více než 12,5 tis. vozidel / 24 hod a to v úseku z Hořic směrem na Hradec Králové. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy na silnici I/35 je výhledově nezbytná výstavba rychlostní komunikace R35 v nové trase, která se bude vyhýbat obytným útvarům. Na silnicích nižších kategorií je dopravní zatížení zpravidla výrazně nižší a nepřesahuje 4 tis. vozidel / 24 hod. Vyšší hodnoty byly zjištěny pouze na průjezdních úsecích v intravilánu města Hořice, což lze připisovat rostoucí vnitroměstské dopravě. Obrázek č. 3.6.3: Intenzita dopravy ve městě Hořice

Zdroj: Sčítání dopravy 2010 (http://www.scitani2010.rsd.cz), upraveno 68

EKOTOXA s.r.o.


Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Hořice Zásadní význam pro další rozvoj na území SO ORP Hořice, ale i okresu Jičín a celé královéhradecké aglomerace, má řešení silniční sítě založené na dnes již kapacitně nedostačující silnici I/35. Předpokládaným řešením je výstavba rychlostní silnice R35 v nové trase (v území SO ORP Hořice již stabilizované). Stávající silnice I/35 by pak byla přeřazena do kategorie silnic nižších tříd, pravděpodobně jako silnice II. třídy II/635. Vzhledem k omezení možností financování dopravních staveb v posledních letech nebyl předpokládaný časový horizont výstavby 2013-2015 dodržen a realizace stavby bude opožděna. Od roku 2013 má stavba Hořice – Sadová platné územní rozhodnutí, odhad doby pro výstavbu se posunul do horizontu let 2019 až 2022. Návazná Stavba Úlibice – Hořice je v roce 2014 před vydáním územního rozhodnutí, předpokládaná výstavba je v letech 2020 až 2024. Rozvoj silniční sítě v majetku KHK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci těchto komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s předpokládanou výstavbou silnice R35. Pro správní území ORP Hořice je dle ZÚR a Strategie rozvoje KHK pro období 2006-2015 uvažováno s následujícími stavbami na silnicích II. třídy:  silnice II/284 – v prostoru Miletína po hranice okresu s napojením na dnešní trasu silnice II/285 u Bílých Poličan (ZÚR DS15)  silnice II/300 – v prostoru Hořic (ZÚR DS29)  silnice II/300 – v prostoru Miletína (ZÚR DS30)  silnice II/326 – v prostoru Bašnice (ZÚR DS45)  silnice II/326 – v prostoru Sukorad (ZÚR DS46)  silnice II/635 – v úseku Hořice – Hradec Králové (přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R35) (ZÚR DS52)

3.6.2.2

Doprava v klidu

Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování – zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba řešit také parkování v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu.

3.6.2.3

Železniční doprava

Síť železničních tratí na území SO ORP Hořice je tvořena dvojicí jednokolejných neelektrifikovaných tratí zařazených do dráhy celostátní: - trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – St. Paka – Martinice – Hostinné – Trutnov, - trať č. 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov. Hlavním železničním uzlem v území je žst. Ostroměř. Trať 041 je nejkratší spojnicí krajských měst Hradec Králové a Liberec. Je v tomto směru o 19 km kratší než paralelně vedená hlavní trať 030, avšak pro nepříznivé směrové a sklonové poměry je jízdní doba po ní srovnatelná s tratí delší. Trať vede mezi Hradcem Králové a Libercem ve stejném koridoru jako hlavní silnice I/35, avšak železnice nabízí spojení o 20 km delší a o 60 minut pomalejší než silnice. V dané podobě ji lze považovat za neatraktivní pro dálkovou dopravu. Zabezpečovací zařízení je zastaralé, jízdy vlaků mezi dopravnami jsou stále sjednávány pomocí telefonického dorozumívání sousedních stanic. Význam má železnice zejména pro regionální dopravu. Obce, které jsou položené na železnici mají výrazně lepší dostupnost, než ty, které jsou obsluhovány pouze autobusy, zejména v nepracovní dny jde o prakticky jediné spoje veřejné dopravy v území. Z hlediska atraktivity pro cestující je důležitá lokalizace železničních stanic ve vztahu ke zdrojům a cílům osobní dopravy. Jak vyplývá z tabulky na následující straně, tak poloha mnohých dopraven není příliš příznivá, nicméně výrazně nevyhovující je snad pouze 69

EKOTOXA s.r.o.


v případě zastávek Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice. Naopak vynikající polohu vůči zástavbě nabízí zastávka Jeřice. Ostatní dopravny jsou lokalizovány v těsné blízkosti sídla, avšak excentrické umístění vůči jeho těžišti činí dráhu atraktivní pouze pro část cestujících. Obrázek č. 3.6.4: Železniční síť ve SO ORP Hořice

Zdroj: podklady ÚAP 2014, vlastní zpracování Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice Pěší vzdálenost Trať Název Druh středu sídla (km) 041 z 1,0 Cerekvice nad Bystřicí 041 z 1,1 Třebovětice 041 z 0,3 Jeřice 041 žst 1,3 Hořice v Podkrkonoší 041 nz 1,2 Dobrá Voda u Hořic 040,041 žst 1,0 Ostroměř 041 z 0,8 Sobčice 041 z 1,5 Vojice Zdroj: KJŘ SŽDC, mapové podklady ÚAP

do Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 0,7 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8

Pozn.: žst = železniční stanice, z = zastávka , nz = nákladiště se zastávkou

3.6.2.4 Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Vzhledem k charakteru trati nelze očekávat žádné zásadní změny v síti železničních tratí. Ani plán rozvoje železniční infrastruktury uvedený v aktuálně platném „Prohlášení o dráze“, příloha G neuvádí žádnou investiční akci, která by měla v řešeném území probíhat. 70

EKOTOXA s.r.o.


Ve střednědobém výhledu lze očekávat, že bude probíhat postupná modernizace obou tratí s dosazením moderního traťového a staničního zabezpečení a zvýšením traťové rychlosti. V dlouhodobém výhledu je možné uvažovat s novým rychlým spojením mezi Libercem a Hradcem Králové. Taková trať by byla elektrizována a s traťovou rychlostí okolo 120 km/h. Její realizace si vyžádá finančně náročnou výstavbu přeložek i celých nových úseků trati 041, stávající stopu nebude možné zachovat z důvodu vysoké deviatility.

3.6.2.5

Letecká a vodní doprava

Na území SO ORP Hořice provozuje činnost veřejné vnitrostátní letiště Hořice, jehož provozovatelem je Aeroklub Hořice, sloužící převážně pro sportovní účely. Letiště má jednu travnatou vzletovou a přistávací dráhu (orientovanou 130/310). Nejbližší letiště s mezinárodním provozem jsou neveřejné mezinárodní letiště v Hradci Králové a veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.

3.6.2.6

Cyklistická a pěší doprava

Z hlediska udržitelného rozvoje je cyklistika významným fenoménem zejména pro dopravu na krátké vzdálenosti (do cca 5 km). Zejména jižní část řešeného území je svou velikostí a orografickými podmínkami vhodnou lokalitou pro zvyšování podílu cyklistiky. Pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti je také důležitá podpora cykloturistiky. Je potřebné se proto soustředit na vytvoření vhodných podmínek pro ni, jako udržitelného a zdravého způsobu trávení volného času, zejména nabídkou vhodné infrastruktury – možnosti ubytování a stravování pro cyklisty, výstavba odpočinkových zón uzpůsobených pro cyklisty a širokou nabídkou systému veřejné dopravy s možností přepravy kol do nejatraktivnějších lokalit. V Hořicích a okolí poměrně intenzivní vnitřní cyklistická doprava je realizována na převážně stávajících silnicích III. třídy. V regionu se prozatím nachází pouze několik vyznačených cyklotras a přibližně čtyřkilometrová cyklostezka spojující od roku 2009 severní část města s přírodním koupalištěm Dachovy. Jde však o trasu s výrazně rekreačním charakterem, bez valného významu pro každodenní dojížďku. Pro tu je nutné řešit jednak síť bezpečných komunikací přímo ve městě a jednak spojení s okolními obcemi, zejména ležícími podél automobilismem silně zatížené silnice I/35. Prioritním směrem by měla být trasa z Hořic na Bílsko, Holovousy a Ostroměř, s pokračováním dále na Jičín (smíšená funkce cyklostezky – dopravní i rekreační) a z Hořic směrem na jih přes Vinici a dále na Milovice. V souvislosti s přípravou výstavby R35 je nutné mít připravenu ucelený návrh cyklostezek a polních cest v regionu, neboť realizace tak významné liniové stavby bude mít negativní dopad na prostupnost a propojení jednotlivých částí krajiny. Lze očekávat, že v mnoha případech budou polní a účelové cesty novou trasou násilně přerušeny, proto by bylo vhodné vyhodnotit prostupnost jednotlivých částí území a případně realizovat obnovu vybraných historických polních cest.

71

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.5: Síť cyklostezek a cyklotras ve SO ORP Hořice

Zdroj: podklady ÚAP 2014, vlastní zpracování

3.6.2.7

Veřejná doprava

Veřejná doprava je v řešeném území zajišťována pomocí autobusů a pomocí železnice. V roce 2010 došlo k tarifní integraci různých dopravců díky rozšíření IDS IREDO. Následně po tarifní integraci je třeba stávající systém vylepšovat, zejména s ohledem na přestupní vazby mezi jednotlivými autobusovými linkami i mezi autobusy a vlaky, například vytvářením terminálů integrované dopravy v blízkosti železničních stanic. Díky tomu by došlo k odstranění nevýhodné polohy železničních stanic vůči stávajícím sídlům. V tabulce indikátorů je uvedeno hodnocení dopravního spojení jednotlivých obcí, z něhož vyplývá, že většina obcí má uspokojivě vyřešenu dopravní obslužnost v pracovní dny, výrazně horší však je situace o víkendech, autobusová doprava prakticky neexistuje, obce neležící u železnice jsou z hlediska veřejné dopravy odříznuty o víkendech od světa. Se zavedením IDS nedošlo v tomto ohledu k zlepšení situace.

72

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.6: Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice

Zdroj: OREDO, upraveno Pozn.: Červené linky = autobusová spojení; černé linky = vlaková spojení

73

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3


Technická infrastruktura

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Územně energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2010), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004 doplněný o aktualizace) a další. Vzhledem k prodlevě v aktualizaci těchto dokumentů byly pro zjištění aktuálního stavu využity také různé webové stránky – ať už kraje či obcí, nebo též správců a provozovatelů infrastruktury. 3.6.3.1

Zásobování elektrickou energií

Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna dobře zajištěno. Přes SO ORP Hořice vede trasa ZVN (zvlášť vysoké napětí 400 kV) přes území obcí Červená Třemešná, Lukavec u Hořic, Miletín a Rohoznice. Vedení pokračuje do správních obvodů ORP Jičín a Dvůr Králové nad Labem. Dodávku elektrické energie do jednotlivých obcí zajišťuje rozvodná síť VN (vysoké napětí 35 kV). Do budoucna je třeba uvažovat o stavbě nové transformovny 110/35 kV v oblasti města Hořice (ZÚR plocha TT 1) a v území je navrhován koridor nadzemního vedení 2x110 kV Bílé Poličany – Rohoznice – Červená Třemešná – Libonice (ZÚR TE1) V území se nenacházejí významné zdroje elektrické energie. Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie je provozována v teplárenském zdroji MEH, je zde instalována plynová kogenerační jednotka o elektrickém výkonu 400 kW. Dále se v řešeném území nachází jedna malá vodní elektrárna v obci Staré Smrkovice na řece Lužance. Od roku 2010 je v obci Staré Smrkovice provozuje fa AGRO Chomutice bioplynovou stanici na zpracování odpadů ze zemědělské výroby. Dále v regionu vzniklo několik málo menších fotovoltaických instalací. V realizovaném dotazníkovém průzkumu z roku 2012 bylo uvedeno také, že v jednotlivých obcích regionu jsou postupně implementovány také technologie využívajících tepelná čerpadla: Hořice (6), Bílsko u Hořic (1), Lukavec u Hořic (1), Miletín (1), Sukorady (1) Tabulka č. 3.6.2: Významné zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW název subjektu obec výkon [MW] druh energie Městská energetická - HOŘICE Hořice 0,400 plynový a spalovací Finsol s.r.o. Ostroměř 0,144 fotovoltaický Fincom Centrum s.r.o. Podhorní Újezd a Vojice 0,199 fotovoltaický AGRO Chomutice a.s. Staré Smrkovice 0,600 plynový a spalovací Zdroj: Přehled udělených licencí ERU (http://licence.eru.cz) Pozn.: V tabulce jsou uvedeny všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou licencí ke dni 2. 11. 2014. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém množství dodávané energie, neboť ne všechny zdroje dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.).

74

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3.2


Zásobování plynem a CZT

Zásobování plynem v Královéhradeckém kraji zajišťuje firma Východočeská plynárenská, a. s. Správním obvodem ORP Hořice prochází VTL plynovod Pardubice – Hradec-Králové – Hořice – Konecchlumí – Jičín, který pokračuje dále do území Libereckého kraje. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny na území SO ORP. Ve správním obvodu Hořice je na plyn napojeno 17 obcí, tedy 59 %. V posledních několika letech se plynofikované území příliš nerozšířilo. V obci Holovousy došlo k plynofikaci m.č. Chodovice. Postup plynofikace dalších lokalit bude záviset hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Využity budou stávající regulační stanice po rekonstrukci nebo rozšíření, případně stanice nově vybudované. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Samotné město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu zůstává severní část města. Vedle lokálního vytápění plynem zajišťuje v Hořicích dodávku tepla do většiny bytových domů a zařízení města (nemocnice, domov důchodců, školy) Městská energetická-HOŘICE, s.r.o. (MEH), která provozuje jednu teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. Instalovaný výkon některých zdrojů tepla MEH není zatím plně využit. Proto je možné připojování dalších odběratelů. V ostatních obcích se nepočítá s centrálním zásobováním teplem z důvodu nízké spotřeby a značné ekonomické náročnosti. Obrázek č. 3.6.7: Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem

Zdroj: podklady UAP 2014, zpracování vlastní

75

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3.3


Zásobování vodou a odkanalizování

Významná část obcí využívá pro zásobování vodou skupinového vodovodu Hořice. Vodovod Hořice využívá dvě prameniště - Březovice a Libonice. Úpravna vody Libonice má vydatnost 20,0 l/s, využívá zdroje L2 (15,0 l/s) a HV-1 (15,0 l/s). Druhá úpravna, Březovice, je s kapacitou 30 l/s s odstraněním Fe a Mn. Vodovod je převážně ve správě VOS a.s. Jičín. Správní obvod ORP Hořice je dále zásobován vodou skupinovými vodovody Boháňka, Dobrá Voda, Miletín, Bříšťany, Podhorní Újezd, Ostroměř. Podzemní zdroje vody jsou používány převážně bez úpravy. Vodovod chybí v 6 obcích (Petrovičky, Rašín, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov). V uplynulých letech byl vodovod zprovozněn nebo významně rekonstruován v Červené Třemešné (2008 – výstavba nového zdroje), Chomuticích (2008), Lukavci u Hořic (2010), Nevraticích (2009), Sukoradech (2010), Bašnicích (2011) a Sylvárově Újezdě (m.č. Ostroměře). V obci Bříšťany je kvalita pitné vody nevyhovující vyhl. 376/2000 MZr pro zvýšený obsah dusičnanů. Je udělena výjimka, ale tato voda není vhodná pro kojence. Situace se bude řešit v dohledné době napojením na skupinový vodovod Dobrá Voda v obci Bašnice. Pobíhá výstavba vodovodu v obci Petrovičky, plánované vodovodní připojení je také v Sobčicích (napojeny na Ostroměř). Obrázek č. 3.6.8: Zásobování vodou ve SO ORP Hořice


76

EKOTOXA s.r.o.


Tetín má vodovod pouze pro potřeby zemědělského družstva, obyvatelstvo je zásobováno ze studní, ve kterých opakovaně dochází k nedostatku vody. V současnosti je ve fázi studie obecní kanalizace a vodovodu. V Úhlejově jsou obyvatelé zásobeni individuálně z domovních studní, jejichž vydatnost je místy v letních měsících problematická. Pouze m.č. Chroustov je napojen na skupinový vodovod v majetku a správě ZD Miletín. Také v obci Rašín je individuální zásobování. Vzhledem k velikosti obce se realizace vodovodu nepředpokládá. Jednotnou nebo splaškovou kanalizací je vybaveno 24 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Hořice, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Jeřice, Lískovice, Miletín, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Třebnouševes). V ostatních obcích jsou pouze úseky dešťové kanalizace nebo chybí úplně. Pouze část odpadních vod je čištěna na ČOV a to z obcí Ostroměř, Holovousy, Hořice, Miletín, Rohoznice, Jeřice a Cerekvice nad Bystřicí. Nejnovější ČOV byly v roce 2009 zprovozněny v Ostroměři a Miletíně (společná s Rohoznicí). V ostatních obcích s kanalizací je čištění obvykle nevyhovující (septiky a žumpy u individuálních objektů s přepadem do jednotné nebo dešťové kanalizace). Aktuální záměry výstavby kanalizace a ČOV jsou v obcích Chomoutice a Dobrá Voda. Rozšíření stávajících řadů bude probíhat v Ostroměři. U malých obcí s rozptýlenou zástavbou lze čištění odpadních vod řešit individuálně s využitím domovních mikročistíren nebo septiků se zemním filtrem a s vyvážením na nejbližší ČOV. Obrázek č. 3.6.9: Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice


77

EKOTOXA s.r.o.

3.6.3.4


Informační a komunikační technologie

Na území SO ORP Hořice se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR – O2, T-Mobile i Vodafone. Lokálně zhoršený signál a bez dostupnosti mobilních datových technologií může být v členitějších částech území (údolí Javorky mezi Ostroměří a Šárovcovou Lhotou nebo údolí Bystřice východně od města Hořice, Bašnický les). Operátor O2, který zajišťuje provoz krizových telefonů IZS má pokrytí na celém území SO ORP s výjimkou údolí Javorky severně od Ostroměře na hranici s SO ORP Jičín. Na území města Hořic je možné využít následující typy připojení k internetu - Dial up (vytáčené připojení), ADSL, Wi-Fi, CDMA, GPRS/EDGE, Satelitní připojení k internetu, Pevná datová linka. Území je dostatečně vykryto televizním a rozhlasovým signálem z vysílačů Ještěd, Trutnov a Pardubice, které byly v letech 2009-10 přepnuty na digitální terestrické vysílání.

3.6.4 3.6.4.1

Indikátory Dopravní infrastruktura

Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce / ORP (Hořice) a krajského města (Hradec Králové). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce jsou uvažována i taková spojení, u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Pravidla:  hodnotí se každá obec samostatně  hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy  hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce  centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad  spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj  přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP – krajské město. Dále pak nejvýše 2x v relaci obec-kraj; max. délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného spojení  max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami Tabulka č. 3.6.3: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Spojení do pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) Obec X + X + Bašnice 10 0 8 0 Bílsko u Hořic 15 4 14 4 Boháňka 5 0 9 0 Borek 1 0 3 0 Bříšťany 5 0 6 0 Cerekvice nad Bystřicí 6 0 19 10 Červená Třemešná 11 0 7 0 Dobrá Voda u Hořic 8 0 11 0 78

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Spojení do pověřené obce (Hořice) krajského města (Hradec Králové) X + X + 17 4 17 4 25 9 11 0 12 0 5 0 22 11 7 0 8 0 14 4 14 4 17 4 14 1 21 5 18 5 5 0 6 0 21 6 25 16 1 0 1 0 14 4 12 4 1 0 1 0 8 0 7 0 6 0 17 10 5 0 6 0 10 0 8 0 3 0 6 1 3 0 4 0 2 0 1 0 1 0 1 0 + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli)

Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník X ... běžný pracovní den - ... nehodnoceno Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, listopad 2014

Tabulka č. 3.6.4: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den -2 -1 0 1 2 X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více pov. obec + méně než 2 2 3 4 5 a více obec X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více sídlo ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2 3 4 a více X méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více pov. obec nebo sídlo ORP nebo sídlo ORP krajské město + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více :

Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do pov. obce krajského města Obec (Hořice) (Hradec Králové) X + X + Bašnice 2 -2 2 -2 Bílsko u Hořic 2 1 2 2 Boháňka -1 -2 2 -2 79

nejhorší průměr celkem -2 1 -2

0,00 1,67 -1,00

0 2 -1


EKOTOXA s.r.o.

Obec Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

3.6.4.2

Spojení do pov. obce krajského města (Hořice) (Hradec Králové) X + X + -2 -2 -1 -2 -1 -2 1 -2 0 -2 2 2 2 -2 1 -2 1 -2 2 -2 2 1 2 2 2 2 2 -2 2 -2 -1 -2 2 2 0 -2 2 -2 2 1 2 2 2 1 2 -1 2 2 2 2 -1 -2 1 -2 2 2 2 2 -2 -2 -2 -2 2 1 2 2 -2 -2 -2 -2 1 -2 1 -2 0 -2 2 2 -1 -2 1 -2 2 -2 2 -2 -2 -2 1 -1 -2 -2 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

nejhorší průměr celkem -2 -2 -2 -2 -2 1 2 -2 -2 -2 1 -1 2 -2 2 -2 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

-1,83 -1,17 0,00 -0,17 -0,33 1,67 2,00 0,00 -0,33 -0,67 1,67 1,17 2,00 -1,17 2,00 -2,00 1,67 -2,00 -0,50 0,00 -1,17 0,00 -1,33 -1,67 -2,00 -2,00

-2 -1 0 0 0 2 2 0 0 -1 2 1 2 -1 2 -2 2 -2 -1 0 -1 0 -1 -2 -2 -2

Technická infrastruktura

Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Variantou k plynofikaci pak může být zajištění zásobení obyvatelstva teplem z centrálního zdroje, kde se u menších obcí naskýtá možnost využití spalování obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasa), jež lze obvykle dobře zajistit z regionálních zdrojů, případně individuální vytápění pomocí ekologicky šetrnými formami. Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. Rozhodující hranicí je dostupnost daného typu infrastruktury nejméně 50 % obyvatel obce.

80

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), plyn i vodovod 1 obec má kanalizaci (v někt. případech i s vlastní ČOV), nemá plyn nebo vodovod 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn a vodovod -1 obec má jenom vodovod, kanalizaci nebo jenom plyn -2 obec nemá žádnou technickou infrastrukturu Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Hodnocení vodovod plyn kanalizace ČOV Obec indikátoru Bašnice ano ne ano ne 0 Bílsko u Hořic ano ne ano ne 0 Boháňka ano ne ano ne 0 Borek ano ne ne ne -1 Bříšťany ano ne ano ne 0 Cerekvice nad Bystřicí ano ano ano ano 2 Červená Třemešná ano ne ne ne -1 Dobrá Voda u Hořic ano ano ano ne 1 Holovousy ano ano ano ano 2 Hořice ano ano ano ano 2 Chomutice ano ano ano ne 1 Jeřice ano ano ano ano 2 Lískovice ano ne ano ne 0 Lukavec u Hořic ano ne ano ne 0 Miletín ano ano ano ano 2 Milovice u Hořic ano ano ano ne 1 Nevratice ano ano ano ne 1 Ostroměř ano ano ano ano 2 Petrovičky ne ano ne ne -1 Podhorní Újezd a Vojice ano ano ano ne 1 Rašín ne ano ne ne -1 Rohoznice ano ano ano ano 2 Sobčice ne ano ano ne 0 Staré Smrkovice ano ano ne ne 0 Sukorady ano ne ne ne -1 Tetín ne ne ano ne -1 Třebnouševes ne ano ano ne 0 Úhlejov ne ne ne ne -2 Vřesník ano ne ano ne 0 Celkem 23 17 24 7 Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, ÚPD jednotlivých obcí

81

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice

Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2014 Obrázek č. 3.6.11: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Hořice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje, webové stránky obcí, EKOTOXA s.r.o.2014 82

EKOTOXA s.r.o.

3.6.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Poloha území na trase koridoru mezinárodní silnice E442. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání s ČR i se standardem zemí EU. Přímé propojení železnicí s krajským městem (Hradec Králové), i spádovým okresním městem (Jičín). Ucelená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury v území SO ORP Hořice na úrovni kraje

SLABÉ STRÁNKY Absence dálnice/rychlostní silnice, nevyhovující parametry páteřní komunikace na území SO ORP. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy na silnicích II. a III. třídy.

Technická zaostalost železničních tratí (omezená rychlost, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Území je pokryto IDS OREDO. Železniční stanice a zastávky jsou umístěny excentricky vůči těžišti jednotlivých sídel. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti Nedostatečné čištění odpadních vod na ČOV napájecích bodů dostatečně zásobováno s vyhovujícími technickými parametry. elektrickou energií. Vysoký počet obcí s dokončenou plynofikací. Několik obcí nemá dobudován veřejný vodovod. Relativně bezproblémové zásobování vodou u Prakticky neexistující dopravní obslužnost většiny obcí SO ORP jednotlivých obcí v nepracovních dnech s výjimkou míst ležících na železnici PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu a parametrů stávající Odkládání zahájení výstavby rychlostní silnice R35 silniční sítě výstavbou rychlostní silnice R35 a obchvatů měst – zhoršování dopravní situace i v nové trase. životního prostředí obyvatel. Výstavba obchvatů, přeložek a MÚK, snížení Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj intenzity dopravy v zastavěných částech měst dopravní infrastruktury – další zhoršování a obcí, snižování znečištění ovzduší a hluku. technických parametrů silnic II. a III. třídy. Modernizace železniční trati 041 jako páteřní linky Odkládání modernizace železniční trati 041. veřejné dopravy. Vyšší stupeň organizace veřejné dopravy Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně s budováním terminálů integrované dopravy nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu v místě železničních stanic a zastávek. dopravních nehod. Rozvoj cyklistické dopravy – vymezení sítě Omezování dopravní obslužnosti území SO ORP, cyklostezek, podpora sytému Bike and Ride rezignace na výstavbu jednotných terminálů v terminálech veřejné dopravy. veřejné dopravy. Kooperace obcí v rámci mikroregionu při Další růst cen plynu bude znamenat návrat obyvatel financování a budování větších investičních akcí. k lokálnímu vytápění tuhými palivy a zhoršování imisní situace v zimním období. Možnost využití prostředků z fondů EU na Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje spolufinancování dopravní i technické životní prostředí a podzemní vody. infrastruktury.

83

EKOTOXA s.r.o.

3.6.6


Problémy k řešení

Dopravní infrastruktura  vedení silnice I/35 zastavěným územím obcí nebo v jeho těsné blízkosti (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic)  respektovat koridor pro umístění silnice R 35 včetně souvisejících staveb (obce Podhorní Újezd a Vojice, Sobčice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic)  zvážit nutnost náhrady průtahových úseků silnic II.a III. třídy zastavěným územím pomocí obchvatů a přeložek, případně navrhnout jiné řešení rostoucích intenzit automobilové dopravy (obce Hořice, Miletín, Rohoznice, Sukorady, Bašnice)  nutnost modernizace železniční trati 041, zvýšení traťové rychlosti, úrovně zabezpečovacího zařízení a prostorů pro cestující (obce Sobčice, Ostroměř, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Třebovětice, Dolní Černůtky, Cerekvice nad Bystřicí)  návrh a realizace terminálů integrované dopravy a podopora systému Bike and Ride (obce Ostroměř, Hořice, Dobrá Voda u Hořic, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Třebovětice)  zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě Hořice a výstavba cyklostezky s dopravně-rekreačním potenciálem ve směru na Jičín (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Hořice)  místní komunikace řešit v územních plánech tak, aby splňovaly tyto požadavky: minimalizovat počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací (všechna sídla)  v rámci územních plánů jednotlivých obcí vymezit vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže (všechna sídla) Technická infrastruktura  Respektovat stávající koridory a ochranná pásma všech sítí technické infrastruktury (všechny obce)  chybějící veřejný vodovod (obce Petrovičky, Rašín, Sobčice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov)  přepojení obce Bříšťany na skupinový vodovod z důvodu nevyhovujícího zdroje pro místní vodovod (obec Bříšťany, Bašnice, Dobrá Voda u Hořic)  nedostatečné odvádění a/nebo čištění odpadních vod (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov, Vřesník)  vymezit prostor pro výhledové zbudování nové transformovny 110/35 kV v oblasti města Hořice respektovat navržený koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE Hořice- Libonice (obec Rohoznice, Hořice)  vymezit a chránit koridor pro případnou plynofikaci obcí, které doposud nemají plyn zaveden (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Červená Třemešná, Lískovice, Lukavec u Hořic, Sukorady, Tetín, Vřesník, Úhlejov)

3.6.7

Hlavní změny od aktualizace 2012     

nová bioplynová stanice AGRO Chomoutice (obec St. Smrkovice) zpřesněno a doplněno trasování silnic II. třídy aktualizovány informace o výstavbě R35 upraveny a aktualizovány texty okolo sítí technické infrastruktury sjednocení a aktualizace literatury

84

EKOTOXA s.r.o.


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1

Demografický vývoj

Na konci roku 2013 žilo v Královéhradeckém kraji necelých 552 tisíc obyvatel, což je o přibližně půl procenta více než v roce 2006. Všechny SO ORP ovšem nezaznamenaly tento trend. Především příhraniční SO ORP zaznamenaly populační ztráty, nejvyšší pak SO ORP Broumov. V porovnání se všemi správními obvody si SO ORP Hořice vedl relativně hůře, její počet obyvatel se prakticky nezměnil (klesl o pouhých 24 obyvatel), klesl o 0,13 %, což je sice podprůměrná hodnota v kontextu Královéhradeckého kraje, ale není to nikterak výrazný úbytek. Ovšem jedná se o neblahou změnu v porovnání s minulým obdobím, kdy populace naopak o dvě procenta narostla. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety 2006 – 2013 Rok Rozdíl mezi lety 2013 a 2006 SO ORP 2006 2013 Absolutně Relativně (%) Broumov 17318 16568 -750 -4,33 Dobruška 19889 20212 323 1,62 Dvůr Králové nad Labem 27223 27369 146 0,54 Hořice 17398 18374 -24 -0,13 Hradec Králové 142413 145157 1744 1,22 Jaroměř 19147 19358 211 1,10 Jičín 46402 47477 1075 2,32 Kostelec nad Orlicí 24800 24872 72 0,29 Náchod 61432 61304 -128 -0,21 Nová Paka 13298 13317 19 0,14 Nové Město nad Metují 14405 14365 -40 -0,28 Nový Bydžov 16999 17494 495 2,91 Rychnov nad Kněžnou 34064 33849 -215 -0,63 Trutnov 64500 64210 -290 -0,45 Vrchlabí 28355 27983 -372 -1,31 Královehradecký kraj 549643 551909 2266 0,41 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2014 Z grafu níže je patrné, že nárůst obyvatelstva v předcházejícím období byl způsoben růstem obyvatelstva především v období mezi roky 2005 a 2007, kdy počet obyvatel narostl o 650. V roce 2010 a především v roce 2011 pak došlo k poklesu počtu obyvatel. Po roce 2011 se pokles počtu obyvatel zpomaluje. Co bylo příčinou takového vývoje, odhalí následující graf. Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Hořice mezi lety 1997 – 2013

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2014

85

EKOTOXA s.r.o.


Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny, vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obcí. Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech 1997 – 2013

Zdroj dat: ČSÚ - Běžná evidence obyvatelstva, 2014 Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1997 – 2011 lze charakterizovat záporným a v podstatě se neměnícím přirozeným přírůstkem až do roku 2007, od roku 2008 lze zaznamenat kladné hodnoty přirozeného přírůstku, který je způsoben populačním boomem silných ročníků ze 70. a počátku 80. let minulého století. Tento pozitivní vývoj byl však krátkodobý a od roku 2010 se hrubá míra přirozeného přírůstku pohybuje opět v záporných hodnotách. Od roku 2012 dochází k vyrovnání a mírnému růstu v minulých letech klesající křivky, ovšem stále se ve sledovaném období jedná o přirozený úbytek obyvatel, který pravděpodobně setrvá i nadále. Hrubá míra migračního salda zaznamenala výrazný nárůst mezi lety 2005 a 2008, kdy se pohybovala ve vysoce plusových hodnotách, poté ovšem strmě klesla a od roku 2008 až na výjimky obyvatel migrací pravidelně ubývá a vývoj mezi lety 2012 a 2013 naznačuje, že tento trend bude nejspíš pokračovat. To, že i hrubá míra migračního salda se pohybuje kolem nebo spíše pod nulovými hodnotami, v součtu způsobuje populační úbytek obyvatel Hořicka. V následující tabulce se dostáváme k řádovostní úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel mezi lety 2003 a 2013 má ve správním obvodě ORP Hořice v relativních číslech obec Úhlejov. V absolutních číslech činí zisk 49 obyvatel. Nad 20 % se dostala ještě obec Staré Smrkovice (přírůstek 56 osob). Průměrný relativní zisk SO ORP Hořice mezi analyzovanými lety je 1,3 % a jak již bylo avizováno výše, tento zisk klesá a v posledních letech se z něho stává úbytek. Nejvýraznější ztrátu pak zaznamenala obec Vřesník, která ztratila více než 21 % obyvatel (avšak v absolutních číslech šlo pouze o 21 obyvatel), oproti tomu absolutně nejvíce ztratilo centrum regionu – Hořice (-235 obyvatel).

86

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2003 – 2013 Rok Rozdíl Název obce 2003 2013 Absolutně Relativně (%) 205 189 -16 -7,8 Bašnice 110 114 4 3,6 Bílsko u Hořic 201 217 16 8,0 Boháňka 99 104 5 5,1 Borek 215 248 33 15,3 Bříšťany 772 807 35 4,5 Cerekvice nad Bystřicí 143 158 15 10,5 Červená Třemešná 519 567 48 9,2 Dobrá Voda u Hořic 495 520 25 5,1 Holovousy 8899 8664 -235 -2,6 Hořice 639 666 27 4,2 Chomutice 387 401 14 3,6 Jeřice 202 210 8 4,0 Lískovice 251 280 29 11,6 Lukavec u Hořic 902 885 -17 -1,9 Miletín 258 304 46 17,8 Milovice u Hořic 147 159 12 8,2 Nevratice 1368 1359 -9 -0,7 Ostroměř 40 42 2 5,0 Petrovičky 584 629 45 7,7 Podhorní Újezd a Vojice 72 81 9 12,5 Rašín 302 314 12 4,0 Rohoznice 284 291 7 2,5 Sobčice 220 276 56 25,5 Staré Smrkovice 200 220 20 10,0 Sukorady 132 140 8 6,1 Tetín 274 289 15 5,5 Třebnouševes 113 162 49 43,4 Úhlejov Vřesník 99 78 -21 -21,2 242 1,3 SO ORP Hořice 18 260 18 568 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2014

87

EKOTOXA s.r.o.


Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech – zda zvýšený přirozený přírůstek obyvatel či zvýšená imigrace obyvatelstva do území – odhaluje následující tabulka. Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2008 2013 Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel 2008-2010 2011-2013 2008-2010 2011-2013 Obec rok rok rok rok abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. 2010 2013 (%) (%) (%) (%) 2 0,29 3 0,41 13 1,88 5 0,68 Bašnice 187 187 0 0 3 0,54 -6 -1,07 0 0 Bílsko u Hořic 114 114 -2 -0,56 -2 -0,58 5 1,4 3 0,88 Boháňka 221 229 0 0 -4 -0,6 8 1,2 -5 -0,75 Borek 97 108 -1 -0,34 3 0,93 5 1,69 0 0 Bříšťany 227 242 3 0,12 -8 -0,33 16 0,65 9 0,37 Cerekvice nad B. 822 814 0 0 -2 -0,41 15 3,17 0 0 Červená Třemešná 155 160 17 0,98 -8 -0,47 -13 -0,75 4 0,23 Dobrá Voda u Hořic 569 576 -2 -0,13 0 0 13 0,84 6 0,38 Holovousy 515 517 10 0,04 -94 -0,36 -0,76 -127 -0,48 Hořice 9 074 8805 207 -5 -0,26 2 0,1 -10 -0,53 19 0,97 Chomutice 639 649 6 0,5 -11 -0,91 -10 -0,83 7 0,58 Jeřice 407 407 -1 -0,17 -10 -1,59 9 1,49 8 1,27 Lískovice 199 209 -1 -0,12 7 0,84 30 3,54 -4 -0,48 Lukavec u Hořic 272 276 -8 -0,29 -8 -0,3 -13 -0,47 -8 -0,3 Miletín 931 897 19 2,08 9 0,97 0 0 -26 -2,81 Milovice u Hořic 297 311 2 0,45 -2 -0,42 1 0,23 5 1,04 Nevratice 141 159 -9 -0,22 9 0,22 -13 -0,31 2 0,05 Ostroměř 1 413 1355 2 1,53 -1 -0,79 0 0 0 0 Petrovičky 43 42 -4 -0,21 2 0,11 18 0,96 17 0,91 P. Újezd a Vojice 622 618 -3 -1,45 0 0 8 3,86 3 1,22 Rašín 66 83 -1 -0,1 -6 -0,61 21 2,14 -11 -1,12 Rohoznice 321 331 4 0,43 -4 -0,47 6 0,65 5 0,59 Sobčice 306 279 4 0,5 3 0,37 15 1,86 8 0,99 Staré Smrkovice 268 266 0 0 -4 -0,61 8 1,25 12 1,83 Sukorady 214 217 0 0 -3 -0,72 6 1,43 1 0,24 Tetín 137 139 13 1,57 2 0,23 5 0,6 -5 -0,58 Třebnouševes 267 290 2 0,46 -1 -0,2 22 5,06 4 0,82 Úhlejov 142 160 -3 -1,01 0 0 4 1,34 -11 -4,62 Vřesník 99 81 -44 SO ORP Hořice 18765 18521 44 0,08 -125 -0,23 -0,08 -79 -0,14 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2014 Z tabulky výše je patrné, že přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Hořice v letech 2011-2013 v porovnání s předchozím obdobím (2008-2010) byl výrazně nižší, v absolutních hodnotách ubylo v celém SO ORP 125 obyvatel, oproti minulému období, kdy naopak 44 obyvatel přibylo. Tato data tedy jasně indikují zastavení populačního boomu. Nejvíce přirozenou měnou přibylo obyvatel v obcích Milovice u Hořic (o 0,97 %), Bříšťany (o 0,93 %) a Lukavec u Hořic (o 0,84 %). Naopak pokles počtu obyvatel přirozenou migrací byl nejvýraznější v obci Lískavice (-1,59 %). Nejvyšší migrační úbytek za druhé sledované období zaznamenaly obce Vřesník (ročně průměrná ztráta o 4,62 obyvatel), Milovice u Hořic (ročně o 2,81 %) a Rohoznice (ročně o 1,12 %). Nejvyšší úbytek migrační měnou obyvatel v absolutních číslech zaznamenala obec Hořice (-127 obyvatel). 88

EKOTOXA s.r.o.

3.7.2


Věková struktura

V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Královehradeckého kraje a SO ORP Hořice, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Populačně „nejstarším“ SO ORP v Královehradeckém kraji je právě SO ORP Nová Paka, kde index stáří činí 1,39 a stále zaznamenává nárůst. Za ním pak následují SO ORP Hradec Králové a Dvůr Králové nad Labem. Naopak nejlepší parametry indexu stáří dosahují SO ORP Jaroměř (1,05 - zde je tedy předproduktivní složka obyvatelstva přibližně stejně velká, jako složka obyvatelstva starší 65 let), Rychnov nad Kněžnou a Vrchlabí. V roce 2013 v porovnání s rokem 2011 se v Královéhradeckém kraji jako celku zvýšil index stáří z 1,16 na 1,23, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí populace Královehradeckého kraje. Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. zejména pokles podílu předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Tento jev má negativní vliv nejen na celkovou ekonomickou výkonnost regionů či státu (pakliže nedostatek ekonomicky aktivních není kompenzován migrací obyvatelstva v produktivním věku), ale klade také zvyšující se požadavky na kvantitu a kvalitu sociálních služeb pro seniory, což s sebou nese i rostoucí zátěž veřejných rozpočtů. Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura SO ORP Královéhradeckého kraje k 31.12.2013 Věková skupina (%) SO ORP <= 14 15 - 64 65+ Broumov 15,1 67,0 Dobruška 15,8 66,2 Dvůr Králové nad Labem 14,5 66,5 Hořice 15,1 66,6 Hradec Králové 14,6 65,9 Jaroměř 16,1 67,0 Jičín 14,8 67,5 Kostelec nad Orlicí 15,1 66,3 Náchod 15,0 65,8 Nová Paka 14,0 66,6 Nové Město nad Metují 14,9 65,9 Nový Bydžov 14,4 68,1 Rychnov nad Kněžnou 15,2 68,1 Trutnov 14,9 67,5 Vrchlabí 15,3 67,3 Královehradecký kraj 14,9 66,7 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2014

17,9 18,0 19,0 18,3 19,5 16,9 17,7 18,6 19,2 19,4 19,2 17,5 16,7 17,6 17,4 18,4

Index stáří 1,19 1,14 1,31 1,21 1,34 1,05 1,20 1,23 1,28 1,39 1,29 1,22 1,10 1,18 1,14 1,23

Jak již bylo zmíněno výše, v rámci Královéhradeckého kraje se SO ORP Hořice vyznačuje v současné době průměrně starou populací, která bohužel i nadále výrazně stárne (index stáří vrostl oproti roku 2011 o 0,07, což je ještě vyšší nárůst než mezi lety 2009 a 2011) a tato tendence bude pravděpodobně v čase i nadále pokračovat. Z následující tabulky jsou patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. Především u menších obcí je však nutno pamatovat, že podíl věkových skupin může být významně ovlivněn lokalizací zařízení, např. domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců apod. sloužící i širšímu regionu.

89

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.5: Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2013 a index stáří v obcích SO ORP Hořice Věková skupina (v %) Index stáří Index stáří Obec 2013 2011 <= 14 15 - 64 let 65 + Bašnice 14,3 64,6 21,2 1,48 1,56 Bílsko u Hořic 8,8 64,9 26,3 3,00 1,79 Boháňka 14,3 66,4 19,4 1,35 1,12 Borek 23,1 62,5 14,4 0,63 0,54 Bříšťany 13,3 67,7 19,0 1,42 1,57 Cerekvice nad Bystřicí 18,5 68,2 13,4 0,72 0,65 Červená Třemešná 16,5 67,7 15,8 0,96 0,79 Dobrá Voda u Hořic 16,6 67,2 16,2 0,98 0,76 Holovousy 15,4 65,2 19,4 1,26 1,11 Hořice 14,2 66,0 19,8 1,39 1,40 Chomutice 18,5 65,5 16,1 0,87 0,83 Jeřice 15,7 71,1 13,2 0,84 0,75 Lískovice 17,6 64,3 18,1 1,03 1,09 Lukavec u Hořic 13,6 69,3 17,1 1,26 1,36 Miletín 14,8 67,0 18,2 1,23 1,13 Milovice u Hořic 22,7 67,4 9,9 0,43 0,32 Nevratice 21,4 64,8 13,8 0,65 0,62 Ostroměř 14,1 68,2 17,7 1,26 1,17 Petrovičky 21,4 54,8 23,8 1,11 0,82 Podhorní Újezd a Vojice 14,5 68,8 16,7 1,15 1,03 Rašín 22,2 55,6 22,2 1,00 0,95 Rohoznice 15,6 69,1 15,3 0,98 0,85 Sobčice 14,1 69,8 16,2 1,15 1,03 Staré Smrkovice 18,8 65,6 15,6 0,83 0,84 Sukorady 12,7 64,5 22,7 1,79 1,85 Tetín 15,0 64,3 20,7 1,38 1,22 Třebnouševes 12,8 68,9 18,3 1,43 1,02 Úhlejov 19,8 62,3 17,9 0,91 1,03 Vřesník 14,1 67,9 17,9 1,27 0,59 SO ORP Hořice 15,1 66,6 18,3 1,21 1,14 Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2014 Hodnoty indexu stáří v obcích Hořicka dosahují značné variability. Nejvyšší hodnoty indexu stáří dosahuje obec Bílsko u Hořic (3,00). Která dokonce zaznamenala nejvyšší až alarmující nárůst o 1,21. Naopak Sukorady, dříve obec s nejstarším obyvatelstvem zaznamenal mírný pokles indexu stáří o 0,06. Nejnižší index stáří měly obce Milovice u Hořic (0,43), Borek (0,63) a Nevratice (0,65). Bohužel i v těchto obcích tato příznivá věková struktura vykazuje zvyšující se index stáří. Jak již bylo zmíněno výše, v souladu s demografickými trendy v prakticky téměř celé Evropě poroste i poproduktivní složka české populace, což bude do budoucna klást nárok na sociální služby pro lidi v důchodovém věku. Právě obce s nejvyšším indexem stáří by měly tento problém začít řešit co nejdříve.

3.7.3

Vzdělanostní struktura

Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. 90

EKOTOXA s.r.o.


Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí, které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. Tabulka č. 3.7.6: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2011 (%) Bez vzdělání, nezjištěné, Úplné střední Název obce neukončené Vyučení a s maturitou a základní, střední bez vyšší odborné a základní maturity nástavbové Vysokoškolské Bašnice 27,4 47,0 23,8 1,8 Bílsko u Hořic 24,2 42,4 30,3 3,0 Boháňka 18,8 42,2 29,2 9,9 Borek 33,3 44,4 21,0 1,2 Bříšťany 26,6 44,9 27,1 1,4 Cerekvice nad Bystřicí 24,7 45,0 24,6 5,7 Červená Třemešná 23,5 43,2 28,8 4,5 Dobrá Voda u Hořic 22,4 41,2 28,8 7,7 Holovousy 18,7 40,0 30,1 11,2 Hořice 21,1 34,0 34,2 10,7 Chomutice 25,7 44,7 26,6 3,0 Jeřice 18,6 45,3 29,0 7,1 Lískovice 34,7 42,6 17,6 5,1 Lukavec u Hořic 21,1 41,5 26,0 11,4 Miletín 23,8 39,9 30,0 6,3 Milovice u Hořic 16,4 38,1 36,5 9,0 Nevratice 29,7 44,5 22,7 3,1 Ostroměř 24,4 40,4 28,9 6,3 Petrovičky 38,7 38,7 19,4 3,2 Podhorní Újezd a Vojice 18,2 44,9 30,6 6,3 Rašín 21,9 45,3 21,9 10,9 Rohoznice 26,6 43,4 24,8 5,1 Sobčice 20,7 44,6 27,5 7,2 Staré Smrkovice 34,7 44,4 18,5 2,3 Sukorady 21,9 37,4 31,6 9,1 Tetín 31,3 40,0 25,2 3,5 Třebnouševes 24,5 47,8 22,9 4,9 Úhlejov 27,1 32,6 33,3 7,0 Vřesník 28,2 43,7 25,4 2,8 SO ORP Hořice 22,5 38,3 30,8 8,4 Královéhradecký kraj 22,8 35,2 31,6 10,4 ČR 23,9 32,8 30,9 12,4 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 I SO ORP Hořice dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) – z celkových 65,5 % na současných 60,8 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. 91

EKOTOXA s.r.o.


Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v Lukavci u Hořic a v Holovousech, které se vyznačují dobrou dostupností do Hořic jako centrálního sídla SO ORP. Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva nižší než průměr ČR a Královehradeckého kraje a ani pozici samotného centrálního města – Hořic -nelze v tomto srovnání hodnotit jako příznivou.

3.7.4

Školy a školská zařízení

V SO ORP Hořice má 41 % obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská škola, pouze Hořice mají čtyři mateřské školy. Základní školu má 34 % obcí (obec Hořice má čtyři základní školy a dvě základní umělecké školy), avšak pouze 6 z 10 obcí má 1.-9. ročník (oba stupně), jedná se konkrétně o obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín a Ostroměř. Čtyři obce mají jen první stupeň základního vzdělání – Dobrá u Hořic, Holovousy, Milovice u Hořic a Podhorní Újezd a Vojice. 17 obcí nemá na svém katastru žádné z uvedených zařízení. Dle dotazníku v roce 2012 byla zjištěna vytíženost kapacity mateřských a základních škol, která již není platná, ale přibližný obraz o situaci v obcích dokáže nastínit. Mateřská škola v Dobré Vodě u Hořic má kapacitu plně využitou (celkem 49 míst), zatímco kapacita základní školy není naplněná ani z poloviny (obsazeno 30 míst z celkových 70). V Holovousích je kapacita MŠ také vyčerpána (celkem 28 dětí), ZŠ však není zcela obsazena (jen 22 míst je obsazeno z celkových 30). Obdobně kapacity mateřských škol v Hořicích jsou téměř vyčerpané (obsazeno 286 míst z 291). Chomutice hlásí plně obsazenou MŠ (25 míst), kapacity ZŠ jsou volné (obsazeno 170 míst z 220), stejně tak obsazenou MŠ mají i v Jeřicích, Miletíně (40 míst, místní ZŠ má kapacitu 200 míst, obsazeno však je jen 180), Rohoznici (25 míst) a Třebnouševsi (28 míst). V Milovicích je obsazena kapacita ZŠ (24 míst), avšak plánuje se její rozšíření na 33 míst. Podhorní Újezd a Vojice mají plně obsazenou MŠ (30 míst), zatímco ZŠ není zcela naplněná (11 míst z 25). Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Hořic, popřípadě do dalších větších měst Královéhradeckého kraje. V Hořicích jsou tyto střední školy (od roku 2012 došlo ke změnám ve středním školství):  Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola Hořice, ředitelka: Mgr. Hana Richtermocová; www.gozhorice.cz Obory: Gymnázium a Sociální činnost — Husova 1414, Hořice Obory: Obchodní akademie a Prodavač — Riegrova 900, Hořice Obory: Agropodnikání a Vyšší odborná škola — Riegrova 1403, Hořice  Hořické gymnázium, Blahoslavova 2105, 508 01 Hořice, tel: 737 646 071, ředitelka Mgr. Šárka Šandová, www.gymhorice.cz , e-mail: [email protected]  Odborné učiliště a Praktická škola, Havlíčkova 54, Hořice, tel: 493 623 121, ředitel: Mgr. Jiří Kopecký; www.ouhorice.cz, e-mail: [email protected]  SPŠ kamenická a sochařská, Husova 675, Hořice, tel: 493 623 226, ředitel: Ing. Josef Moravec;www.spsks.cz

92

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce 2013 základní školy mateřské Obec 1.-5. 1.-9. školy ZUŠ ročník ročník Bašnice 0 Bílsko u Hořic 0 Boháňka 0 Borek 0 Bříšťany 0 Cerekvice nad Bystřicí 1 Červená Třemešná 0 Dobrá Voda u Hořic 1 Holovousy 1 Hořice 4 Chomutice 1 Jeřice 1 Lískovice 0 Lukavec u Hořic 0 Miletín 1 Milovice u Hořic 0 Nevratice 0 Ostroměř 1 Petrovičky 0 Podhorní Újezd a Vojice 1 Rašín 0 Rohoznice 1 Sobčice 1 Staré Smrkovice 0 Sukorady 0 Tetín 0 Třebnouševes 1 Úhlejov 0 Vřesník 0 SO ORP Hořice 15 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2014

3.7.5

0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

0 0 0 0 0 1 0 0 0 4 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

střední školy obory SOŠ, obory SOU vč. gymnázií nástavbového 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 2

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

Největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Hořice je Městská nemocnice Hořice, která poskytuje péči v těchto oblastech:  lůžka typu LDN,

ambulance: gynekologie, chirurgie a interní lékařství, kardiologie, laboratorní vyšetření v klinické biochemii a hematologii. 

Jak je patrné z tabulky níže, zdravotní péče je výrazně koncentrována do správního střediska Hořice. Alespoň jedno zdravotnické zařízení (samostatná ordinace lékaře, nikoli detašované pracoviště) se pak nachází jen v obcích Miletín a Ostroměř. Oproti roku 2012 došlo pouze k jedné změně, kdy vznikla ordinace lékaře specialisty v Ostroměři. Zařízení sociální péče se nachází v Hořicích (dům pro seniory, domov pro zdravotně postižené, denní stacionář, nízkoprahové zařízení, 2 sociální poradny a 2 domy s pečovatelskou službou), v Chomuticích (dům pro seniory) a v Miletíně (2 domy s pečovatelskou službou). 93

EKOTOXA s.r.o.


94

lékárenská péče

domy s peč. službou

domov pro seniory

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5

lékař specialista

0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9

gynekolog

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

stomatolog

Bašnice 0 Bílsko u Hořic 0 Boháňka 0 Borek 0 Bříšťany 0 Cerekvice nad Bystřicí 0 Červená Třemešná 0 Dobrá Voda u Hořic 0 Holovousy 0 Hořice 1 Chomutice 0 Jeřice 0 Lískovice 0 Lukavec u Hořic 0 Miletín 0 Milovice u Hořic 0 Nevratice 0 Ostroměř 0 Petrovičky 0 Podhorní Újezd a Vojice 0 Rašín 0 Rohoznice 0 Sobčice 0 Staré Smrkovice 0 Sukorady 0 Tetín 0 Třebnouševes 0 Úhlejov 0 Vřesník 0 SO ORP Hořice 1 Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2014

pro dospělé pro děti a dorost

zdravotnické středisko

Obec

ambulance

Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb ve SO ORP Hořice v roce 2013 Ordinace praktického lékaře

0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

EKOTOXA s.r.o.

3.7.6


Indikátory

Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Hořice byl zvolen vývoj počtu obyvatel mezi lety 2003 – 2013. Dalším indikátorem byl index stáří, který vychází z věkové struktury obyvatelstva k 31.12.2013. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl hodnocen na základě výsledků SLDB 2011. Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2 méně než- 8,0 % -1 -0,1 až -7,9 % 0 0 – 7,9 % 1 8 – 15,9 % 2 16 % a více

Hodnocení indikátoru index stáří: -2 1,6 a více -1 1,15 – 1,59 0 0,85 – 1,14 1 0,70 – 0,84 2 méně než 0,70

Hodnocení indikátoru podíl osob s vysokoškolským vzděláním: -2 méně než 3,0 % -1 3,0 – 4,9 % 0 5,0 – 6,9 % 1 7,0 – 8,9 % 2 9 % a více Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů Podíl Změna obyvatel Index počtu s vysoko- Hodnocení stáří Hodnocení obyvatel Hodnocení Název obce školským indikátoru k 31.12. indikátoru (%) mezi indikátoru vzděláním 2013 lety 2003– (%) 2011 2013 -7,8 Bašnice 1,8 1,48 -2 -1 -1 3,6 Bílsko u Hořic 3,0 3,00 -1 -2 0 8,0 Boháňka 9,9 1,35 2 -1 1 5,1 Borek 1,2 0,63 -2 2 0 15,3 Bříšťany 1,4 1,42 -2 -1 1 4,5 Cerekvice nad Bystřicí 5,7 0,72 0 1 0 10,5 Červená Třemešná 4,5 0,96 -1 0 1 9,2 Dobrá Voda u Hořic 7,7 0,98 1 0 1 5,1 Holovousy 11,2 1,26 2 -1 0 -2,6 Hořice 10,7 1,39 2 -1 -1 4,2 Chomutice 3,0 0,87 -1 0 0 3,6 Jeřice 7,1 0,84 1 1 0 4,0 Lískovice 5,1 1,03 0 0 0 11,6 Lukavec u Hořic 11,4 1,26 2 -1 1 -1,9 Miletín 6,3 1,23 0 -1 -1 17,8 Milovice u Hořic 9,0 0,43 2 2 2 8,2 Nevratice 3,1 0,65 -1 2 1 -0,7 Ostroměř 6,3 1,26 0 -1 -1 5,0 Petrovičky 3,2 1,11 -1 0 1 7,7 Podhorní Újezd a Vojice 6,3 1,15 0 -1 0 12,5 Rašín 10,9 1,00 2 0 1 4,0 Rohoznice 5,1 0,98 0 0 0 2,5 Sobčice 7,2 1,15 1 0 0 25,5 Staré Smrkovice 2,3 0,83 -2 1 2 95

EKOTOXA s.r.o.

Název obce

Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník


Podíl Změna obyvatel Index počtu s vysoko- Hodnocení stáří Hodnocení obyvatel Hodnocení školským indikátoru k 31.12. indikátoru (%) mezi indikátoru vzděláním 2013 lety 2003– (%) 2011 2013 10,0 9,1 1,79 2 -2 1 6,1 3,5 1,38 -1 -1 0 5,5 4,9 1,43 -1 -1 0 43,4 7,0 0,91 1 0 2 -21,2 2,8 1,27 -2 -1 -2

96

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.3: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Hořice v roce 2011

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, EKOTOXA s.r.o. 2014

97

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.7.4: Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce 2013

Zdroj: ČSÚ – běžná evidence obyvatelstva, 2014; EKOTOXA s.r.o. 2014 Obrázek č. 3.7.5: Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech 2003 – 2013

Zdroj: ČSÚ, běžná evidence obyvatelstva 2014; EKOTOXA s.r.o. 2014 98

EKOTOXA s.r.o.

3.7.7


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Relativně uspokojené potřeby obyvatelstva v oblasti volno-časových aktivit, dostatečná nabídka kulturních a sportovních akcí. V rámci SO ORP jsou v dostatečné kapacitě zastoupeny základní i střední školy.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou). V některých obcích je nedostupná terénní pečovatelská služba, např. rozvoz obědů. Ukončení populačního boomu. Úbytek obyvatel migrací. Nízká vybavenost obcí – ve většině obcí (vyjma Hořic a Ostroměře) chybí zdravotnické zařízení. Plné kapacity mateřských škol. Nevyužité kapacity základních škol.

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití strukturálních fondů EU pro doplnění Existence dobře dopravně dostupných center komunitní infrastruktury. Hradec Králové a Jičín vytváří nižší tlak na komplexní poskytování zdravotních a sociálních služeb v SO ORP Hořice. Stárnutí populace a s tím spojené ekonomické problémy a snížení atraktivity regionu pro mladší obyvatelstvo.

3.7.8


Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Hořice mezi lety 2012 2014 Ve sledovaném období oproti období minulému stagnovala křivka přirozeného přírůstku obyvatel – stále se jedná o mírný a teď nejspíš i stabilní úbytek obyvatel. Naplnila se tak obava, že populační růst v předchozích letech bude pouze krátkodobého charakteru. Bohužel oproti minulému období začal klesat i počet obyvatel z důsledku emigrace obyvatel z Hořicka. Největší ztráty zaznamenala obec Vřesník, která za posledních deset let přišla o 21 % populace. Celkem v absolutních hodnotách ubylo v celém SO ORP 125 obyvatel. Poměrně příznivá věková skladba Hořicka, která byla ještě v minulém období mladší než je krajský průměr, zaznamenala bohužel další výrazné stárnutí. Index stáří vrostl oproti roku 2011 o 0,07, což je ještě vyšší nárůst než mezi lety 2009 a 2011 (kdy činil 0,05) a tato tendence bude pravděpodobně v čase i nadále pokračovat. Nejvyšší hodnoty indexu stáří dosahuje obec Bílsko u Hořic (3,00). Která dokonce zaznamenala nejvyšší až alarmující nárůst o 1,21. Obce tedy musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v tomto věku. Částečně se to daří, na území Hořicka vznikly v minulém období dva nové domy s pečovatelskou službou (v Hořicích a Miletíně), avšak i tak poptávka po sociálních službách pro seniory zůstává stále vysoká a v budoucnosti v souvislosti s nastíněným populačním trendem bude i nadále růst. Co se týče zdravotnických zařízení, oproti roku 2012 došlo pouze k jedné změně, kdy vznikla ordinace lékaře specialisty v Ostroměři. Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již naplněné. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu, nebylo by vhodné významně rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Současný populační boom za pár let pozitivně ovlivní i obsazenost základních škol, která je v současné době nízká. Aby bylo zabráněno postupnému snižování populace Hořicka, je nutný celý komplex opatření v oblasti ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem na Hořicku. Proto je třeba také posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a společenského života v obci, a tedy i za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících. 99

EKOTOXA s.r.o.


Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Hořicka, nicméně i přes tento pozitivní vývoj je index vzdělanosti pod průměrnou hodnotou za Královéhradecký kraj či celou Českou republiku. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry ve venkovských obcích Lukavec u Hořic a v Holovousech (město Hořice se v porovnání s ostatními obcemi umístilo až na čtvrtém místě). Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké dojížďkové proudy do měst. Vzhledem k tomu, že nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky, finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek než je Hořice, proto je, pro malou velikost tohoto města a jeho podřízenost především Hradci Králové, růst vzdělanosti obyvatelstva pomalejší v porovnání s ostatními městy. Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2012 - 2014 i nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova financovaných z Evropské unie. V porovnání s minulým obdobím, kdy z fondů ROP Severovýchod nebyl realizován v SO ORP Hořice žádný projekt, se realizoval (s realizací započalo) v letech 2012-2014 jeden projekt - modernizace dílen SPŠKS Hořice (dotace 4 mil Kč). V Boháňce započala v roce 2014 výstavba nového kulturního domu v lokalitě u koupaliště, poté co kulturní dům kompletně vyhořel v roce 2011. V Holovousech se dostavuje Ovocnářský výzkumný institut - dojde k opuštění zámku. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj Hořicka, což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky obcí a jejich logickým výstupem je prognóza vývoje obyvatel řešeného území s navazující bilancí bydlení, sloužící jako podklad pro:  Koncepci rozvoje sociální infrastruktury v návaznosti na komunitní plán Hořicka.  Posouzení přiměřenosti nabídky nových ploch, zejména pro bydlení.  Optimalizace kapacit základních a mateřských škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného počtu dětí v současném období. Při formulaci zadání územních plánů jednotlivých obcí by měly být zohledněny jejich specifické problémy (výrazný pokles či růst počtu obyvatel) spolu s dalšími vazbami, které je nutno prověřit, tj. zejména na komunitní plánování (stárnutí obyvatel) obcí, problémy sídlišť apod.

3.7.9       

Hlavní změny od aktualizace 2012 Populační úbytek obyvatel, způsobený záporným přirozeným přírůstkem (kde došlo k jeho stagnaci) a záporným migračním saldem (kde oproti minulému období došlo k výraznému úbytku obyvatel migrací). Nejvyššího úbytku obyvatel dosáhla obec Vřesník (oproti minulému období migrací přišla skoro o 5 % populace). Index stáří se dostal skoro na krajskou hodnotu, značný nárůst (o 0,07). Nejvyšší hodnoty indexu stáří dosahuje obec Bílsko u Hořic (3,00 - alarmující nárůst o 1,21. Naopak Sukorady zaznamenaly mírný pokles indexu stáří o 0,06. Přibyla zdravotnická infrastruktura (1 ordinace lékaře specialisty v Ostroměři). Změna oborů středních škol (z 8 na 17) a gymnázií (z 1 na 2), která ovšem byla spíše způsobena změnou metodiky sčítání (v minulém období dle ČSÚ, tentokrát zjištěno podle stránek jednotlivých škol pro větší aktuálnost). V Boháňce započala v roce 2014 výstavba nového kulturního domu v lokalitě u koupaliště Přírůstek SWOT výroků ve 3 částech (SWT). 100


EKOTOXA s.r.o.

3.8 BYDLENÍ Ukazatele bydlení jsou jedny z nejdůležitějších pro hodnocení socioekonomických poměrů území, protože dokáží reflektovat ekonomický růst a konkurenceschopnost domácností, kvalitu domovního a bytového fondu a celkovou atraktivitu sledovaného regionu. Důkladná analýza stavu domovního a bytového fondu se tak v kombinaci s demografickou analýzou stává velmi důležitým předpokladem pro vypracování správného a efektivního plánu rozvoje každého regionu. Datovou základnu tvoří především data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2001 a 2011, které umožňují hlubší porozumění chování obyvatel daného regionu a hledání jeho širších kontextových příčin a souvislostí v sčítacím meziobdobí. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ. Jelikož v rámci RURÚ bylo doposud vždy pracováno s indikátory bydlení založenými na ukazatelích místa trvalého pobytu, s ohledem na komparativnost obou posledních sčítání bylo u SLDB 2011 v některých případech pracováno s tzv. předběžnými výsledky. Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou totiž zpracovány a publikovány ve vztahu k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. podle místa obvyklého pobytu1. Pojem obvyklý pobyt na rozdíl od trvalého pobytu není zakotven v české legislativě (s výjimkou aplikací přímo použitelných předpisů EU), v koncepci sčítání je využit poprvé a laické i odborné veřejnosti není příliš známý.

3.8.1

Základní údaje o domech a bytech

Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých SLDB. Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty (TOB). Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat. Ve SO ORP Hořice je možné sledovat mezi lety 2001 a 2011 celkový nárůst TOD o 4,3 %. V relativních hodnotách nejvíce rostly obce Úhlejov a Červená Třemešná (obě přes 30 %). Největší absolutní přírůstek zaznamenalo správní centrum Hořice, obec Holovousy a populačně druhé největší sídlo regionu Ostroměř. Záporné hodnoty nevykazují žádné obce. V rámci sledovaného regionu došlo k mírnému poklesu TOB, a to o 0,4 %. Údaje za jednotlivé obce jsou značně nevyrovnané. Zatímco největší sídlo Hořice spolu s dalšími 17 obcemi v tomto ukazateli klesá či stagnuje (nejvíce Borek -18,4 %), celkem 3 obce zaznamenaly více než 20% nárůst TOB (nejvíce Úhlejov 54,3 %). Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Hořice Obec

Trvale obydlené domy 2001

2011

Trvale obydlené byty

Index (%)

2001

2011

Index (%)

Bašnice

62

58

-6,5

77

70

-9,1

Bílsko u Hořic

39

39

0,0

42

42

0,0

Boháňka

67

69

3,0

75

73

-2,7

Borek

32

31

-3,1

38

31

-18,4

Bříšťany

71

77

8,5

78

75

-3,8

174

184

5,7

261

267

2,3

29

38

31,0

39

49

25,6


1

Místo obvyklého pobytu osoby je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti.

101


EKOTOXA s.r.o.

Trvale obydlené domy

Obec

2001

2011

Trvale obydlené byty

Index (%)

2001

2011

Index (%)


155

165

6,5

188

198

5,3

Holovousy

146

164

12,3

181

190

5,0

1 829

1 884

3,0

3 242

3 180

-1,9

Chomutice

166

169

1,8

198

212

7,1

Jeřice

109

114

4,6

128

133

3,9

Lískovice

67

66

-1,5

79

72

-8,9

Lukavec u Hořic

87

95

9,2

105

100

-4,8

267

270

1,1

366

360

-1,6

Milovice u Hořic

68

76

11,8

79

97

22,8

Nevratice

50

50

0,0

58

54

-6,9

Ostroměř

363

375

3,3

495

488

-1,4

Petrovičky

13

15

15,4

13

13

0,0

186

193

3,8

203

212

4,4

Rašín

26

30

15,4

32

32

0,0

Rohoznice

94

105

11,7

108

113

4,6

Sobčice

79

84

6,3

96

90

-6,3

Staré Smrkovice

73

80

9,6

86

83

-3,5

Sukorady

63

64

1,6

81

73

-9,9

Tetín

43

44

2,3

49

50

2,0

Třebnouševes

88

87

-1,1

100

95

-5,0

Úhlejov

33

44

33,3

35

54

54,3

Vřesník

25

26

4,0

32

30

-6,3

SO ORP Hořice 4 504 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001,2011

4 696

4,3

6 564

6 536

-0,4

Hořice

Miletín


3.8.2

Domovní fond

Dle SLDB z roku 2011 se v SO ORP Hořice nacházelo celkem 6 352 domů, což odpovídá zhruba 3% nárůstu oproti roku 2001. Z celkového počtu domů bylo 26,1 % klasifikováno jako neobydlených, přičemž celkový podíl rekreačních domů dosahuje 17,3 %. Celkově se podíl neobydlených domů v SO ORP Hořice mezi lety 2001 a 2011 snížil o 0,8 procentního bodu. Oproti tomu celkový podíl rekreačních domů se zvýšil o 0,7 procentního bodu. V regionu výrazně převažuje individuální typ výstavby, tj. rodinné domy, kterých v mezisčítacím období přibylo cca 4 %. Nárůst v domovním fondu zaznamenaly také bytové domy (15,6 %), a to zejména v největším městě regionu – v Hořicích (7,1 %).

102


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce 2001 Trvale obydlené domy Neobydlené domy Domy Obec, SO ORP Bytové celkem Celkem Rodinné Celkem Podíl (%) domy domy Bašnice 84 62 58 3 22 26,2 Bílsko u Hořic

Slouží k rekreaci (%) 14,3

55

39

39

0

16

29,1

9,1

129

67

65

1

62

48,1

35,7

73

32

31

0

41

56,2

50,7

103

71

70

1

32

31,1

18,4

244

174

155

13

70

28,7

16,0

51

29

27

1

22

43,1

31,4

196

155

148

5

41

20,9

7,1

208

146

141

3

62

29,8

23,6

2 164

1 829

1 611

184

335

15,5

6,0

Chomutice

231

166

159

4

65

28,1

18,6

Jeřice

158

109

102

2

49

31,0

19,0

Lískovice

104

67

66

1

37

35,6

32,7

Lukavec u Hořic

148

87

83

1

61

41,2

38,5

Miletín

363

267

251

13

96

26,4

14,6

Milovice u Hořic

80

68

64

1

12

15,0

15,0

Nevratice

86

50

49

0

36

41,9

26,7

Ostroměř

482

363

329

18

119

24,7

10,8

Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice

Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín

24

13

13

0

11

45,8

33,3

308

186

185

0

122

39,6

34,7

41

26

26

0

15

36,6

22,0

Rohoznice

155

94

91

1

61

39,4

29,0

Sobčice

125

79

76

2

46

36,8

35,2

Staré Smrkovice

127

73

70

2

54

42,5

18,1

Sukorady

96

63

62

1

33

34,4

28,1

Tetín

77

43

43

0

34

44,2

27,3

117

88

85

1

29

24,8

13,7

Úhlejov

86

33

33

0

53

61,6

51,2

Vřesník

45

25

23

1

20

44,4

33,3

SO ORP Hořice 6 160 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

4 504

4 155

259

1 656

26,9

16,7

Třebnouševes

103


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce 2011 Trvale obydlené domy Neobydlené domy Domy Obec, SO ORP Bytové celkem Celkem Rodinné Celkem Podíl (%) domy domy Bašnice 87 58 54 3 29 33,3 Bílsko u Hořic

Slouží k rekreaci (%) 16,1

56

39

39

0

17

30,4

10,7

137

69

67

2

68

49,6

46,0

75

31

31

0

44

58,7

46,7

106

77

76

1

29

27,4

10,4

253

184

168

14

69

27,3

19,0

55

38

35

2

17

30,9

25,5

205

165

156

7

40

19,5

7,8

222

164

158

3

58

26,1

18,0

2 239

1 884

1 658

197

355

15,9

6,7

Chomutice

232

169

161

7

63

27,2

17,2

Jeřice

163

114

107

2

49

30,1

18,4

Lískovice

103

66

64

2

37

35,9

31,1

Lukavec u Hořic

154

95

91

2

59

38,3

34,4

Miletín

366

270

246

20

96

26,2

17,2

Milovice u Hořic

85

76

71

2

9

10,6

5,9

Nevratice

85

50

48

1

35

41,2

34,1

Ostroměř

490

375

347

18

115

23,5

17,1

Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice


26

15

15

0

11

42,3

30,8

321

193

190

1

128

39,9

34,3

43

30

29

0

13

30,2

16,3

Rohoznice

167

105

101

1

62

37,1

27,5

Sobčice

124

84

80

2

40

32,3

29,0

Staré Smrkovice

126

80

76

2

46

36,5

30,2

Sukorady

100

64

61

2

36

36,0

24,0

78

44

44

0

34

43,6

29,5

121

87

83

2

34

28,1

15,7

Úhlejov

85

44

40

3

41

48,2

42,4

Vřesník

48

26

24

1

22

45,8

35,4


4 696

4 320

297

1 656

26,1

17,3

Tetín Třebnouševes

Hrubou představu o kvalitě bydlení můžeme získat ze stáří domů. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před rokem 1970 na celkovém počtu domů. Za SO ORP Hořice dosahuje podíl 46,7 %, což odpovídá hodnotě o 0,8 procentního bodu příznivější, než je průměr celorepublikový, resp. o 1,4 procentního bodu lepší, než je průměr krajský. Na všech třech úrovních jsou trvale obydlené byty v časové řadě podle období výstavby velice rozkolísané, mají ale společné maximum v 70. a 80. letech 20. století a podobně se projevují mírným útlumem nové výstavby v posledních dvou dekádách 104


EKOTOXA s.r.o.

(celorepublikový ukazatel mírně roste). V regionu SO ORP Hořice, ale i ve vyšších územních jednotkách, výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nepřekročila hodnoty předrevolučních let. Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby SO ORP, kraj, ČR

Celkem

SO ORP Hořice Královéhradecký kraj Česká republika

1919 a dříve

Období výstavby domů 1920– 1971– 1981– 1970 1980 1990

1991– 2000

Podíl domů postavených před r. 1970 (%)

2001– 2011

4 741

784

1 431

863

695

462

410

46,7

109 736

16 466

36 345

17 254

14 119

11 593

11 438

48,1

1 800 075

230 908

623 757

269 255

213 648

196 874

219 379

47,5

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

3.8.3

Bytový fond

Celkový počet trvale obydlených bytů v SO ORP Hořice činil 6 536 jednotek v roce 2011, což odpovídá 0,4% poklesu oproti roku 2001. Relativně vyšší nárůst lze pozorovat pouze v obcích Červená Třemešná (25, 6 %), Milovice u Hořic (22,8 %) a Úhlejov (54,3 %). V poslední dekádě došlo k určitým změnám ve struktuře právní formy bydlení díky privatizaci bytového fondu. V kategorii bytů ve vlastním domě došlo k poklesu o 2,1 %, ty však stále představují nejoblíbenější formu bydlení v roce 2011. Počet trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví se zvýšil téměř dvojnásobně (o 82,5 %). Nájemní forma bydlení klesla poměrně výrazně (o 26,4 %), přesto stále představuje poměrně rozšířený typ bydlení. Družstevní nájemnictví se snížilo o 43,5 % převodem družstevních bytů do osobního vlastnictví, přičemž největší podíl na změně má privatizace družstevních bytů v Hořicích. Tyto změny jsou výsledkem vývoje v bytové politice, kde byly zejména městské a obecní byty intenzivně rozprodávány do soukromého vlastnictví. Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Právní forma užívání trvale obydlených bytů Počet trvale ve vlastním v osobním obydlených Obec, SO ORP nájemní družstevní domě vlastnictví 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Bašnice

77

70

57

45

0

11

10

2

3

5

Bílsko u Hořic

42

42

38

37

0

1

0

0

0

0

Boháňka

75

73

51

56

0

5

10

7

0

0

Borek

38

31

23

22

0

1

9

3

0

1

Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy

78

75

62

60

0

11

8

0

0

0

261

267

135

153

0

69

92

21

12

7

39

49

28

31

5

5

3

3

0

0

188

198

136

131

9

40

13

11

4

0

181

190

137

145

0

10

15

8

0

0

3 242

3 180

1 562

1 485

581

805

463

414

427

234

Chomutice

198

212

135

149

0

20

29

22

5

0

Jeřice

128

133

87

87

0

22

22

12

0

0

79

72

61

46

0

7

7

5

7

2

Lukavec u Hořic

105

100

76

71

0

9

5

5

4

1

Miletín

366

360

225

223

2

41

85

64

15

2

Hořice

Lískovice

105


EKOTOXA s.r.o.

Obec, SO ORP

Počet trvale obydlených 2001

2011

Právní forma užívání trvale obydlených bytů ve vlastním v osobním nájemní družstevní domě vlastnictví 2001 2011 2001 2011 2001 2011 2001 2011

Milovice u Hořic

79

97

64

68

6

13

3

2

0

6

Nevratice

58

54

46

40

0

6

1

1

0

0

Ostroměř

495

488

312

299

62

97

35

20

29

25


13

13

13

11

0

0

0

0

0

0

203

212

164

178

0

11

10

7

1

1

32

32

27

30

0

0

0

0

0

0

Rohoznice

108

113

77

86

0

8

16

9

0

2

Sobčice

96

90

76

66

3

12

7

2

0

0

Staré Smrkovice

86

83

62

59

0

4

7

4

6

3

Sukorady

81

73

60

51

0

2

0

1

6

3

Tetín

49

50

37

41

0

0

0

1

0

0

100

95

75

71

0

6

18

5

0

0

Úhlejov

35

54

28

33

0

2

1

12

0

0

Vřesník

32

30

21

21

0

1

5

2

0

1


6 536

3 875

3 795

668

1 219

874

643

519

293

Třebnouševes

Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení, čímž logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2007 a 2013 na úrovních SO ORP Hořice, Královéhradeckého kraje a České republiky. Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jak ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost). Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka). Při interpretaci je třeba brát na vědomí, že přírůsty jsou stále častěji tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10–20 % z celkového objemu nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil po SLDB 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě. Vývojový trend je ve sledovaných letech i pětiletých obdobích značně nevyrovnaný s nepravidelnou distribucí minim a maxim. Počet dokončených bytů v SO ORP Hořice ve sledovaném období střídavě klesá a narůstá a vyznačuje se viditelným vrcholem v roce 2008, čímž potvrzuje propad výstavby v tzv. krizových letech po roce 2009, který můžeme sledovat na krajské a národní úrovni. Vrchol výstavby bytů na úrovni Královehradeckého kraje a celé ČR byl dosažen již v roce 2008, resp. 2007. Největší absolutní přírůstky zaznamenali Hořice s vrcholem v roce 2007 a Holovousy s maximem v roce 2008.

106


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2007–2013 Dokončené byty v letech Obec, SO ORP, kraj, ČR 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

2007– 2011

Celkem 2008– 2012

2009– 2013

Bašnice

0

0

0

0

0

2

1

0

2

3

Bílsko u Hořic

0

0

0

0

0

2

0

0

2

2

Boháňka

1

0

2

0

1

0

0

4

3

3

Borek

0

1

0

0

0

0

0

1

1

0

Bříšťany

1

0

0

2

1

1

0

4

4

4


0

0

2

4

3

3

0

9

12

12


1

1

2

0

0

1

0

4

4

3


2

1

1

1

0

1

0

5

4

3

Holovousy

2

8

0

5

1

1

0

16

15

7

35

17

2

17

12

18

22

83

66

71

Chomutice

0

0

1

0

1

0

0

2

2

2

Jeřice

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Lískovice

0

0

0

2

1

2

1

3

5

6

Lukavec u Hořic

0

1

1

1

1

1

1

4

5

5

Miletín

2

1

2

2

4

3

3

11

12

14

Milovice u Hořic

0

0

1

2

0

0

1

3

3

4

Nevratice

0

0

0

0

0

1

0

0

1

1

Ostroměř

1

0

2

2

1

3

2

6

8

10

Petrovičky

0

0

0

1

0

0

0

1

1

1


1

2

0

1

4

0

4

8

7

9

Rašín

0

1

0

1

0

0

0

2

2

1

Rohoznice

1

2

2

1

2

1

0

8

8

6

Sobčice

0

0

0

0

0

1

3

0

1

4

Staré Smrkovice

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Sukorady

1

0

0

1

1

1

0

3

3

3

Tetín

0

0

1

1

1

0

1

3

3

4

Třebnouševes

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Úhlejov

2

0

0

0

1

0

0

3

1

1

Vřesník

0

2

1

0

0

0

1

3

3

2

50

37

20

44

35

42

40

186

178

181

1919 1 516 1 807 1 320 1 384 1 046 38 38 36 28 29 25 380 473 442 630 467 246

8 358

7 946

7 073

183 574

171 392

158 258

Hořice


1 796 41 649

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2014)

107

EKOTOXA s.r.o.

3.8.4


Indikátory

Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující:  Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011  Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu. Indikátor je sledován ve dvou pětiletých obdobích 2007– 2011 a 2009–2013, protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností. 3.8.4.1

Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011

Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení, ale také postupný růst kvality bydlení. Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 – 94,9 % 0 95,0 – 104,9 % 1 105,0 – 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka č. 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty Obec, SO ORP, kraj, bytů v letech 2001–2011 ČR 2001 2011 abs. %

Hodnocení indikátoru

Bašnice

77

70

-7

90,9

-1

Bílsko u Hořic

42

42

0

100,0

0

Boháňka

75

73

-2

97,3

0

Borek

38

31

-7

81,6

-2

Bříšťany

78

75

-3

96,2

0

261

267

6

102,3

0

39

49

10

125,6

2


188

198

10

105,3

1

Holovousy

181

190

9

105,0

1

3 242

3 180

-62

98,1

0

Chomutice

198

212

14

107,1

1

Jeřice

128

133

5

103,9

0

79

72

-7

91,1

-1

Lukavec u Hořic

105

100

-5

95,2

0

Miletín

366

360

-6

98,4

0

Milovice u Hořic

79

97

18

122,8

2

Nevratice

58

54

-4

93,1

-1

Ostroměř

495

488

-7

98,6

0


Hořice

Lískovice

108


EKOTOXA s.r.o.

Obec, SO ORP, kraj, ČR Petrovičky

Změna počtu obydlených bytů v letech 2001–2011 abs. %

Trvale obydlené byty 2001

2011

Hodnocení indikátoru

13

13

0

100,0

0

203

212

9

104,4

0

32

32

0

100,0

0

108

113

5

104,6

0

Sobčice

96

90

-6

93,8

-1

Staré Smrkovice

86

83

-3

96,5

0

Sukorady

81

73

-8

90,1

-1

Tetín

49

50

1

102,0

0

100

95

-5

95,0

0

Úhlejov

35

54

19

154,3

2

Vřesník

32

30

-2

93,8

-1

6 564

6 536

-28

99,6

0

204 529

206272

1 743

100,9

0

Česká republika 3 827 678 3 894 210 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, vlastní výpočet

66 532

101,7

0

Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice

Třebnouševes

SO ORP Hořice Královéhradecký kraj

Ve SO ORP Hořice můžeme sledovat méně příznivý vývojový trend než je tomu za celou Českou republiku – počet trvale obydlených bytů zde poklesl o 0,4 %. Data za celý Královehradecký kraj vykazují o nco příznivější trend – počet obydlených bytů se zvýšil o 0,9 %. O Královehradeckém kraji nelze říct, že by byl k bydlení predisponován nižší atraktivitou (netrpí vyšší nezaměstnaností, strukturálními problémy, zhoršenou kvalitou ovzduší či velkou vzdáleností od spádových center). Nižší počet trvale obydlených bytů pravděpodobně koresponduje především s trendem posledních let, kdy se postupně snižovala velikost domácností, které jsou dnes často pouze jednočlenné. V SO ORP Hořice vykazuje více než polovina sídel stagnující či mírně klesající hodnotu indikátoru změny TOB. Vyšší přírůstek vykazují obce Červená Třemešná, Milovice u Hořic a Úhlejov.

109


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.8.1: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a 2011, vlastní výpočet 3.8.4.2

Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel

V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v České republice s tempem 40 000 bytů ročně, tj. intenzitou asi 3 až 4 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru: -2 menší než 0,9 -1 1,0 – 1,9 0 2.0 – 2,9 1 3,0 – 3,9 2 4,0 a více Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013 Obec, SO ORP, kraj, ČR

Dokončené byty 2007– 2011

Roční průměr

2009– 2013

2007– 2011

2009– 2013

Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyv. 2007– 2009– 2011 2013

Hodnocení indikátoru 2007– 2011

2009– 2013

Bašnice

0

3

0,0

0,6

0,0

2,1

-2

0

Bílsko u Hořic

0

2

0,0

0,4

0,0

3,4

-2

1

Boháňka

4

3

0,8

0,6

3,6

2,7

1

0

Borek

1

0

0,2

0,0

2,0

1,9

0

-1

Bříšťany

4

4

0,8

0,8

3,5

3,3

1

1

Cerekvice nad

9

12

1,8

2,4

2,2

2,9

0

0

110


EKOTOXA s.r.o.

Obec, SO ORP, kraj, ČR

Dokončené byty 2007– 2011

Roční průměr

2009– 2013

2007– 2011

2009– 2013

Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyv. 2007– 2009– 2011 2013

Hodnocení indikátoru 2007– 2011

2009– 2013

Bystřicí Červená Třemešná

4

3

0,8

0,6

5,1

5,0

2

2


5

3

1,0

0,6

1,7

1,4

-1

-1

Holovousy

16

7

3,2

1,4

6,2

5,8

2

2

Hořice

83

71

16,6

14,2

1,8

1,5

-1

-1

Chomutice

2

2

0,4

0,4

0,6

0,6

-2

-2

Jeřice

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Lískovice

3

6

0,6

1,2

3,0

4,8

1

2

Lukavec u Hořic

4

5

0,8

1,0

2,9

3,5

0

1

11

14

2,2

2,8

2,4

2,7

0

0

Milovice u Hořic

3

4

0,6

0,8

2,0

1,9

0

-1

Nevratice

0

1

0,0

0,2

0,0

1,3

-2

-1

Ostroměř

6

10

1,2

2,0

0,9

1,2

-2

-1


1

1

0,2

0,2

4,7

4,7

2

2

8

9

1,6

1,8

2,6

2,2

0

0

2

1

0,4

0,2

5,6

5,2

2

2

Rohoznice

8

6

1,6

1,2

4,9

4,9

2

2

Sobčice

0

4

0,0

0,8

0,0

0,7

-2

-2

Staré Smrkovice

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Sukorady

3

3

0,6

0,6

2,8

2,8

0

0

Tetín

3

4

0,6

0,8

4,3

4,3

2

2

Třebnouševes

0

0

0,0

0,0

0,0

0,0

-2

-2

Úhlejov

3

1

0,6

0,2

4,2

1,3

2

-1

Vřesník

3

2

0,6

0,4

6,3

6,9

2

2

186

181

37,2

36,2

2,0

1,9

0

-1

8 358

7 073

1 671,6

1 414,6

3,0

2,9

1

0

183 574

158 258

36 714,8

31 651,6

3,5

3,3

1

1

Miletín


Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2014), vlastní výpočet V období 2007–2011 a 2009–2013 se v SO ORP Hořice v průměru postavilo 2,0 bytu, resp. 1,9 bytu na 1 000 obyvatel ročně. Souhrnné výsledky za celý SO ORP Hořice tak nejsou velmi příznivé, zaostávají za krajským trendem a výrazně hůře jsou na tom i v porovnání s celorepublikovým průměrem. Z údajů dále vyplývá, že počet dokončených bytů za jednotlivé obce je velmi proměnlivý. Nejprogresivnější výstavbou se vyznačuje obce Červená Třemešná, Holovousy, Lískovice, Petrovičky, Rašín, Rohoznice, Tetín a Vřesník. Naopak mezi obce s nulovým či zanedbatelně nízkým tempem výstavby patří obce Bašnice, Chomutice, Jeřice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice, Staré Smrkovice a Třebnouševes. Důsledkem hospodářské recese pravděpodobně došlo k poklesu zájmu o výstavbu či koupi nového bytu, zároveň k poklesu cen nemovitostí a v důsledku toho též k dočasnému omezení výstavby bytů, zejména v bytových domech. Vlivem nižší rozestavěnosti v posledních letech se počet dokončovaných bytů výrazně snížil. Příčiny nižší bytové výstavby v těchto obcích mohou souviset také s nízkou atraktivitou bydlení způsobenou odlehlou dopravní polohou nebo horšími makroekonomickými podmínkami. 111

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v období 2007–2013

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2014), vlastní výpočet

112

EKOTOXA s.r.o.

3.8.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v obcích Červená Nízká intenzita bytové výstavby ve správním Třemešná, Holovousy, Lískovice, Petrovičky, obvodu jako celku (nejnižší v obcích Bašnice, Rašín, Rohoznice, Tetín a Vřesník. Chomutice, Jeřice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice, Staré Smrkovice a Třebnouševes). Vysoká míra privatizovaných bytů. Relativní úbytek trvale obydlených bytů. Vysoký podíl bydlení v rodinných domech. Atraktivní místo pro bydlení a rekreaci (kulturní památky, přírodní zajímavosti atd.). PŘÍLEŽITOSTI Větší poptávka po zastavitelných plochách pro bydlení v důsledku stěhování obyvatel z aglomerovaných oblastí Hradce Králové. Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových bytů v územně plánovací dokumentaci obcí Využití evropských i národních dotačních programů pro zlepšení kvality bytového fondu a technické infrastruktury obcí Dokončení privatizace bytového fondu v Hořicích.

3.8.6

HROZBY Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti). Pokračující stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu. Klesající poptávka po novém bydlení v důsledku zhoršení ekonomických podmínek obyvatel. Snižující se podpora státu na rozvoj bydlení.


Nízká intenzita bytové výstavby může být u menších obcí způsobena nižšími pracovními příležitostmi. Vypočtená nízká intenzita ale může být dána také nepřesnou evidencí počtu bytů (mohou zde existovat i značné neevidované přírůstky počtu bytů). Upřesnění bilancí bydlení je nezbytným předpokladem reálných odhadů potřeby nových ploch pro bydlení a dimenzování infrastruktury. Současný životní trend, který můžeme zaznamenávat posledních 10 let, způsobuje stěhování lidí z měst do příměstských obcí a růst počtu domácností vlivem poklesu průměrné velikosti domácnosti. To je způsobené růstem podílu domácností důchodců a životním stylem mladší generace. Na tento vývoj je potřeba reagovat a zaměřit se tak na přípravu lokalit pro bytovou výstavbu. Paralelně s tímto taktéž renovovat současný bytový fond, který z důvodu stáří často nesplňuje obecné požadavky na kvalitní a moderní bydlení. Nové rozvojové plochy pro bydlení a podnikání by měly být navrhovány citlivě s ohledem na ochranu nezastavěného území (přednostně by se měly zastavovat proluky v území), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na obecné požadavky na výstavbu (oslunění, provětrání, dispozice orientace ke světovým stranám a celkovou urbanistickou koncepcí sídla). Je potřeba respektovat venkovskou a regionálně obvyklou zástavbu příslušnými regulativy, limity a ve vybraných případech také povinností zpracovat územní studie. Při plánování nových ploch se musí myslet na potřebu rozšiřování další infrastruktury (nové komunikace, veřejné osvětlení, čistírny atd.) a služby, které musejí být hrazeny především z veřejných zdrojů. Prioritou obcí by mělo být aktivní provádění pozemkové politiky, vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení, zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení, zlepšení podmínek bydlení na sídlištích a zajištění přiměřených podmínek bydlení pro všechny. K výstavbě nových bytů se dají využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty nebo brownfields. Připravené pozemky pro individuální bydlení a nabídka bytů za přijatelné ceny pomůže ke stabilizaci obyvatel a přilákání nových obyvatel a tím i ke zvýšení příjmů obcí. Na rozvoj bydlení můžou obce 113

EKOTOXA s.r.o.


využívat státních programů a evropských fondů. Rozvoj bydlení by měl být usměrňován rovnoměrněji v rámci celého správního obvodu.

3.8.7 3.8.7.1

Hlavní změny od aktualizace 2012 Kvantitativní a kvalitativní změny bydlení v SO ORP Hořice mezi lety 2012–2014

Vzhledem k absenci dotazníkového šetření a neexistenci lepších komparativních dat pro hodnocení bydlení, než jsou výsledky SLDB 2001 a 2011, v rámci aktualizace bylo z hlediska prostorové statistiky možno sledovat změny pouze u indikátoru počet dokončených bytů, který se každoročně eviduje (k dispozici jsou nová data za rok 2012 a 2013). Z kvalitativních zdrojů bylo také přihlédnuto ke strategickým a rozvojovým dokumentům. Počet dokončených bytů v SO ORP Hořice ve sledovaném období střídavě klesá a narůstá a vyznačuje se viditelným vrcholem v roce 2007, čímž potvrzuje propad výstavby v tzv. krizových letech po roce 2009, který můžeme sledovat na krajské a národní úrovni. Při přepočtu na počet obyvatel je celkový přírůstek výrazně nižní, než udává krajský a národní průměr. Největší absolutní přírůstky zaznamenali Hořice s vrcholem v roce 2007 a Holovousy s maximem v roce 2008. U dalších 7 obcí zůstává intenzita bytové výstavby dlouhodobě vysoká. Jedná se však o malé obce, kdy ke změnám hodnoty intenzity bytové výstavby dochází už při výstavbě bytů v řádu jednotek. V absolutních číslech se oproti roku 2011 mírně zvedl počet dokončených bytů ve správním středisku Hořice, což lze vnímat jako příznivý trend.

114

EKOTOXA s.r.o.


3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus.  rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování,  cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací objektů druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity či jeho sezónní výkyvy. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud prosperujícího“ odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z geomorfologického hlediska lze rozdělit území SO ORP Hořice do dvou částí – severně od města Hořice se nachází Jičínská pahorkatina (Bělohradská pahorkatina) s poměrně pestrým reliéfem zvýrazněným dvěma hřbety – Hořickým a Libotovským a jedním úvalem (Miletínským). Krajina této části Hořicka je tak relativně pestrá a tudíž i esteticky atraktivní, neboť především svahy výše jmenovaných hřbetů jsou hustě zalesněny. Naopak jižní část území – Cidlinská tabule (součástí Východolabské tabule) je rovinatá, intenzivně zemědělsky využívána, a tedy nepříliš esteticky cenná. I přesto se zde však nacházejí poměrně rozsáhlé plochy lesů s určitým rekreačním potenciálem. Ze sociokulturního hlediska je nutné ocenit výhodnou pozici SO ORP Hořice na rychlostní silnici R 35 spojující Hradec Králové a Liberec. Správní obvod nenabízí kulturní památky mimořádného významu, určitý potenciál však může skrývat gastronomický turismus a spojení turismu s rodišti významných postav české literatury.

3.9.1

Turistická atraktivita

Území správního obvodu je v porovnání s celorepublikovým průměrem podprůměrně zalesněno, plochy lesů zde dosahují o něco více než pětiny celkové výměry SO (20,9 %). Lesní plochy jsou zastoupeny především na svazích Hořického a Libotovského hřbetu, o něco méně pak v Cidlinské tabuli. Další rekreačně využitelné plochy se na celkové výměře podílejí již méně, trvale zatravněné plochy zaujímají 14,3 % rozlohy a vodní plochy pouhých 1,3 %. Koeficient ekologické stability území činí 0,6, což je hodnota nalézající se ve středu hodnot SO ORP Královéhradeckého kraje, což odpovídá i poloze Hořicka, mezi hodně ekologicky stabilními správními obvody severu kraje a zemědělsky více využívanými plochami na jihu. Na území Hořicka se nachází několik přírodních památek:  Borek - PP Homolka - předmětem ochrany je lokalita vstavače bledého,  Borek, Vřesník - PP Kalské údolí - podhorské údolí řeky Bystřice, v jejíž úzké nivě zůstalo zachováno bohaté naleziště bledule jarní,  Hořice, Červená Třemešná - PP Farářova louka - chráněna pro svůj teplomilný dubohabrový porost, součástí lokality je i rašelinná lesní louka, 115

EKOTOXA s.r.o.




Hořice, Červená Třemešná - PP Údolí Bystřice - meandrující tok říčky Bystřice na dně údolí místy se zamokřenými loukami,  Jeřice – PP Nad Blatinou - lesní porost (dubohabřina).  Lukavec u Hořic - PP Byšičky - zahrnuje lesní porost s rybníky a rašelinnými loukami  Staré Smrkovice - PP Veselský háj a Rybník Smrkovák – rozsáhlý lesní porost charakteru dubohabřiny a kyselé doubravy se vzácnou teplomilnou květenou a rybník, který je bohatou ornitologickou lokalitou),  Třebnouševes, Rašín - PP Kazatelna - chrání teplomilnou doubravu s výskytem ohrožených druhů rostlin. Jedinou přírodní rezervací na území SO ORP je:  Miletín, Červená Třemešná - PR Miletínská bažantnice - chráněná díky svému starému dubovému porostu s menším rybníkem obklopeným olšinou. V území se nachází také lokality NATURA 2000 a Evropsky významné lokality, k nim patří jak některé z přírodních památek či rezervací (např. PP Veselský háj a Rybník Smrkovák, Byšičky, či PR Miletínská Bažantnice) tak stojí samostatně – Javorka a Cidlina – Sběř, Kanice – lesní rybník, Červená Třemešná – rybník, Bystřice a Lukavecký potok. Obrázek č. 3.9.1: Zvláště chráněná území v SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, 2014 116

EKOTOXA s.r.o.


Význam výše zmíněných lokalit pro turismus a rekreaci není nijak velký, její význam spočívá spíše v jejich scénické hodnotě. Pro hodnocení přírodního potenciálu pro rekreaci a cestovního ruchu je možno použít hodnocení tzv. potenciálních rekreačních ploch. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky výše je pak patrné, že mezi všemi obcemi dominuje obec Vřesník, těsně za ní pak obec Petrovičky, Boháňka a Úhlejov, tedy především obce, jejichž katastr se rozkládá v Jičínské pahorkatině. Nejnižších hodnot potenciálu rekreačních ploch dosahují spíše obce ve Východolabské tabuli (zcela nejméně Bílsko u Hořic). Celkově se potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice nezměnil, jeho zvýšení zaznamenaly obce Rohoznice (o 1 %) a Třebnouněves (o 0,8 %), pravděpodobně z důvodu nárůstu podílu lesních ploch, naopak se snížil (jen velmi mírně) u obcí Jeřice (-0,2 %) a Ostroměř (-0,1 %). Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2013 v jednotlivých obcích SO Hořice Obec Podíl potenciálních rekreačních ploch [%] Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ 2014

117

ORP

31,0 9,5 63,2 50,9 27,1 27,0 50,1 19,4 58,9 39,6 14,4 17,7 42,8 58,4 37,3 10,3 11,8 31,3 68,8 43,8 31,9 25,5 16,2 38,9 59,4 36,0 14,3 60,9 68,8

37,5

EKOTOXA s.r.o.


Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Hořicku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu na obce spadající do:  venkovské krajiny s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (do 19,9 % podílu potenciálních rekreačních ploch) - 7 obcí ve Východolabské tabuli (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic)  venkovské krajiny s příznivými předpoklady pro cestovní ruch (podíl potenciálních rekreačních ploch nad 50 %) - 9 obcí, z toho 7 v Jičínské pahorkatině (Vřesník, Borek, Úhlejov, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Červená Třemešná) a 2 ve Východolabské tabuli (Sukorady a Petrovičky)  venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch - zbylé obce SO ORP Hořice. V SO ORP Hořice se nachází 73 nemovitých památek (dle Národního památkového ústavu, http://monumnet.npu.cz), z toho 34 ve městě a středisku správního obvodu Hořice:  většina jeho památek je koncentrována na náměstí Jiřího z Poděbrad - jako např. měšťanské domy a novogotická radnice.  nepřístupný zámek s tvrzí,  židovský hřbitov a synagoga,  památkově chráněný pivovar. Co se týče počtu nemovitých památek, je třeba jmenovat i obec Miletín, kde se také nachází zámek Miletín s muzeem českého amatérského divadla a zámeckým parkem. Zámky se nachází také v jiných obcích správního obvodu, všechny jsou ale veřejnosti nepřístupné:  barokní zámek v Cerekvicích nad Bystřicí s parkem,  secesní zámek s romantickými prvky Holovousy,  barokní zámek Jeřice se zámeckým parkem,  barokní zámek Sobčice (nově zrekonstruovaný) Od roku 2014 je zde lokalizováno 5 nově památkovým ústavem chráněných nemovitých památek. V obci Hořice se jedná o kamenný toskánský sloupek na Hankově náměstí, rozhlednu Masarykova věž samostatnosti v ulici Cesta Legií a sloup se sochou sv. Isidora v části Libonice. V Jeřicích přibyla na seznam socha sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Máří Magdaleny a sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého při vjezdu do obce. V Sobčicích přibyl k nemovitým památkám v roce 2012 sloup se sochou sv. Linharta. Hořicko je rodištěm významných postav české literatury a kultury – v Miletíně se narodil K. J. Erben (má zde rodný dům, v němž je nyní muzeum), v Ostroměři pak E. Štorch a světově uznávaný režisér Karel Zeman. Společně s E. Štorchem mají v Ostroměři muzeum a jsou zde zachovány jejich rodné domy. V Sukoradech se narodila herečka Věra Ferbasová-dům č. 19. Hořice jsou známy také každoročním pořádáním závodů „300 zatáček Gustava Havla“ a „Česká Tourist Trophy“ (každoroční mezinárodní motocyklové závody) a dále každoročním pořádáním Sochařského symposia s mezinárodní účastí, pořádaným od roku 1966. Značení území Hořicka pěšími turistickými stezkami je velice polarizované, hranicí je Hořický hřbet, na němž a na severní straně od něj je pěší turistické značení velice bohaté, zatímco na jižní straně území, ve Východolabské tabuli turistické značení zcela chybí. Je tedy možné říci, že intenzita pěšího turistického značení reflektuje přírodní podmínky území pro rekreaci a turismus. Výrazně rovnoměrněji je rozloženo cykloturistické značení, byť i zde je jeho intenzita vyšší v Jičínské pahorkatině. Hořickem prochází pouze cyklistické trasy IV. třídy. Turistické informační centrum se v území nachází v Hořicích, Miletíně a Holovousích. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě pěti ukazatelů:  přírodní turistické atraktivity (přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, CHKO, NP),  nemovitosti pod památkovou ochranou,  kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod 118


EKOTOXA s.r.o.

památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj.,  sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena zvlášť),  bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a zaznamenány zvlášť). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí. Tabulka č. 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů Počet bodů Kritérium 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivita 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Počet objektů nižší než 4 Počet nemovitostí pod 1 Počet objektů nižší než 7 památkovou ochranou 2 Počet objektů 7 a více 1 Regionálního významu. Kulturně-historické atraktivity 3 Národního významu. 5 Evropského/globálního významu. 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity liniové (cyklostezky, turistické 1 Prochází extravilánem obce či její místní části trasy) 2 Prochází intravilánem obce či její místní části Sportovně turistické atraktivity 0 Nevyskytuje se bodové (krytá či nekrytá 1 Vyskytuje se, lokální význam koupaliště, lyžařské vleky) 2 Vyskytuje se, regionální význam Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky

Počet nemovitostí Přírodní pod atraktivita památkovou ochranou

0 0 0 2 0 0 3 0 0 2 0 1 0 1 1 0 0 0 0

Kulturněhistorická atraktivita

Sportovněturistické atraktivity liniové

Sportovněturistické atraktivity bodové

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 6 5 4 2 6 2 3 12 4 2 4 5 9 2 0 9 0

0 1 1 0 0 0 0 1 0 2 0 0 0 1 1 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 1 0 0 2 0 0 1 0 119

Celková turistická atraktivita

1 1 7 7 4 2 9 3 3 18 4 4 4 7 13 3 0 10 0


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Počet nemovitostí Přírodní pod atraktivita památkovou ochranou

Kulturněhistorická atraktivita

Sportovněturistické atraktivity liniové

Sportovněturistické atraktivity bodové

Celková turistická atraktivita

Podhorní Újezd a Vojice 0 0 0 3 1 4 Rašín 1 0 0 0 0 1 Rohoznice 0 0 0 3 0 4 Sobčice 0 1 0 1 0 2 Staré Smrkovice 1 0 0 0 0 1 Sukorady 0 0 0 2 0 2 Tetín 0 0 0 7 0 7 Třebnouševes 1 0 0 2 1 4 Úhlejov 0 0 0 4 0 4 Vřesník 1 0 0 9 0 10 Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2014, Národní památkový ústav (http://monumnet.npu.cz, 2014), vlastní výpočty Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu je město Hořice a Miletín. Za nimi pak následují Ostroměř, Vřesník a Červená Třemešná. Nejvyšší turistický potenciál tak je koncentrován do Jičínské pahorkatiny v severní části SO ORP Hořice. Oproti roku 2012 zde proběhly pouze malé změny. Kromě již výše zmiňovaných nových nemovitých památek zapsaných na seznamu Národního památkového ústavu se jedná o evidenci nových (spíše nově využívaných a propagovaných) koupališť v obcích Bílsko u Hořic, Boháňka, Dobrá voda u Hořic, Lukavec u Hořic, Podhorní Újezd a Vojice a Třebouněves. Jedná se o klasická vesnická koupaliště, ovšem pro rekreaci místních obyvatel mají jistě svůj význam.

3.9.2

Ubytovací kapacity

Ubytovací zařízení můžeme rozdělit na dva základní typy – na hromadná ubytovací zařízení a objekty individuální rekreace. Sledování jejich kapacity je však v obou případech velice náročné, protože neexistují konzistentní databáze o ubytovacích zařízeních. Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace. Objekty individuální rekreace (OIR) jsou dvojího druhu – jednak jde o chalupy (jejich původní funkcí byla funkce bydlení, až vlivem rozsáhlé migrace do měst a následného opouštění tohoto domovního fondu byla jejich funkce transformována na rekreační) a o chaty (jejich původní funkcí byla již od počátku funkce rekreační). V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení (OIR) odhadován na 20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně. Následující tabulka udává počet lůžek jak v HUZ (zdrojem byl turistický portál Podkrkonoší.eu), tak i v objektech individuální rekreace – avšak jen za chalupy resp. dle definice ČSÚ rodinné domy sloužící k rekreaci (dle výsledků SLDB 2011). Je předpokládáno, že v rámci této kategorie jsou zahrnuty také nejrůznější ubytovací zařízení, které mají název apartmány, ubytování v soukromí či dokonce penziony (jejichž součástí však není stravovací zařízení). Nejrůznější chaty, zahradní chaty, hospodářské budovy pro uskladnění výpěstků, včelínů apod. tak nejsou do tabulky níže zahrnuty. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu. 120


EKOTOXA s.r.o.

lůžek

celkem

lůžek

celkem

lůžek

celkem

Lůžek

celkem

lůžek

Obec

celkem

Tabulka č. 3.9.4: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce 2014 Chalupy, Hotely Penziony Ubytovny Kempy apartmány* HUZ celkem

Počet lůžek celkem

Bašnice 0 0 0 0 0 0 0 0 14 84 0 Bílsko u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 0 6 36 0 Boháňka 0 0 0 0 0 0 0 0 63 378 0 Borek 0 0 0 0 0 0 0 0 35 210 0 Bříšťany 0 0 0 0 0 0 0 0 11 66 0 Cerekvice nad Bystřicí 0 0 0 0 0 0 0 0 48 288 0 Červená Třemešná 0 0 0 0 0 0 0 0 14 84 0 Dobrá Voda u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 0 16 96 0 Holovousy 0 0 0 0 0 0 0 0 40 240 0 Hořice 2 78 2 60 3 280 3 600 150 900 10 Chomutice 0 0 0 0 0 0 0 0 40 240 0 Jeřice 0 0 0 0 0 0 0 0 30 180 0 Lískovice 0 0 0 0 0 0 0 0 32 192 0 Lukavec u Hořic 0 0 0 0 0 0 0 0 53 318 0 Miletín 0 0 1 30 1 110 1 262 63 378 3 Milovice u Hořic 0 0 0 0 0 0 1 200 5 30 1 Nevratice 0 0 0 0 0 0 0 0 29 174 0 Ostroměř 0 0 0 0 0 0 0 0 84 504 0 Petrovičky 0 0 0 0 0 0 0 0 8 48 0 Podhorní Újezd a Vojice 0 0 0 0 0 0 0 0 110 660 0 Rašín 0 0 0 0 0 0 0 0 7 42 0 Rohoznice 0 0 0 0 0 0 0 0 46 276 0 Sobčice 0 0 0 0 0 0 0 0 36 216 0 Staré Smrkovice 0 0 0 0 0 0 0 0 38 228 0 Sukorady 0 0 0 0 0 0 0 0 24 144 0 Tetín 0 0 0 0 0 0 0 0 23 138 0 Třebnouševes 0 0 0 0 0 0 0 0 19 114 0 Úhlejov 0 0 0 0 0 0 0 0 36 216 0 Vřesník 0 0 0 0 0 0 0 0 17 102 0 SO ORP Hořice 2 78 3 94 4 390 5 1062 1097 6582 14 *počet zařízení v této kategorii je určen na základě předběžných výsledků SLDB 2011(rodinné sloužící k rekreaci), expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jeden apartmán, chalupu stanoven jako 6 Zdroj: Turistický portál Podkrkonoší, http://www.podkrkonosi.eu, 2014; SLDB 2011, dotazník

84 36 378 210 66 288 84 96 240 1918 240 180 192 318 780 230 174 504 48 660 42 276 216 228 144 138 114 216 102 8206 domy apod.

Na Hořicku se dle Turistického portálu Podkrkonoší nachází v hromadných ubytovacích zařízeních 1624 lůžek, avšak z toho jen 172 v ubytovacích zařízeních vyšší kvality (hotely a penziony), zbytek pak v kempech či rekreačních střediscích (v tabulce řazeno pod ubytovnami). HUZ se pak nachází pouze v obcích Hořice, Miletín a Milovice u Hořic. Ke změně došlo puze u obce Hořice, kde přibylo 30 lůžek v penzionech. Co se týče počtu lůžek v objektech OIR, ten převyšuje počet lůžek v HUZ více než šestkrát (nejvíce lůžek je lokalizováno v Hořicích, Podhorním Újezdu a Vojicích a Ostroměři). Celkově tak nejvyšší ubytovací kapacitu mají Hořice, Miletín a Podhorní Újezd a Vojice.

121

EKOTOXA s.r.o.

3.9.3


Turisticko-rekreační zatížení

Výše uvedená absolutní data o počtu lůžek nám však neříkají nic o jejich vlivu na dané území. V tomto ohledu je třeba je relativizovat vzhledem k rozloze území jednotlivých obcí. Tento ukazatel se nazývá turisticko-rekreační zatížení území a vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Co se týče konkrétních hodnot, nejvyšší hodnotu turisticko-rekreačního zatížení vykazuje obec Podhorní Újezd a Vojice (95,9), zcela dominantní zatížení pak vykazují ještě obce Hořice, Miletín, Milovice u Hořic, Sobčice, Nevratice a Úhlejov. Naopak malých hodnot turisticko-rekreačního zatížení nabývají obce Červená Třemešná, Bašnice. Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Bašnice 13,8 rozvojové zatížení Bílsko u Hořic 17,6 rozvojové zatížení Boháňka 39,6 velmi významné zatížení Borek 32,9 významné zatížení Bříšťany 17,9 rozvojové zatížení Cerekvice nad Bystřicí 34,7 významné zatížení Červená Třemešná 12,8 rozvojové zatížení Dobrá Voda u Hořic 16,5 rozvojové zatížení Holovousy 25,8 významné zatížení Hořice 89,4 zcela dominantní zatížení Chomutice 22,9 významné zatížení Jeřice 26,1 významné zatížení Lískovice 20,9 významné zatížení Lukavec u Hořic 36,8 velmi významné zatížení Miletín 87,3 zcela dominantní zatížení Milovice u Hořic 69,8 zcela dominantní zatížení Nevratice 53,6 zcela dominantní zatížení Ostroměř 40,9 velmi významné zatížení Petrovičky 24,6 významné zatížení Podhorní Újezd a Vojice 95,9 zcela dominantní zatížení Rašín 19,2 rozvojové zatížení Rohoznice 30,8 významné zatížení Sobčice 59,2 zcela dominantní zatížení Staré Smrkovice 43,9 velmi významné zatížení Sukorady 26,1 významné zatížení Tetín 49,2 velmi významné zatížení Třebnouševes 18,2 rozvojové zatížení Úhlejov 52,4 zcela dominantní zatížení Vřesník 32,9 významné zatížení SO ORP Hořice 42,5 velmi významné zatížení Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, vlastní výpočty

122

EKOTOXA s.r.o.

3.9.4


Indikátory

Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla zvolena celková turistická atraktivita, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické (oproti minulé aktualizaci došlo ke změně metodiky v tomto hodnocení). Indikátor podílu potenciálních rekreačních ploch uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál správního obvodu. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy (z důvodu chybějících dat za OIR – chaty nejsou výsledky plně srovnatelné s předchozí aktualizací). Hodnocení indikátoru celková turistická atraktivita: -2 -1 0 1 2

Hodnocení indikátoru podíl potenciálních rekreačních ploch:

1 a méně 2–3 4–5 6–8 9 a více

-2 -1 0 1 2

Hodnocení indikátoru „turisticko-rekreační zatížení“: -2 20,0 a méně -1 20,1 – 30,0 0 30,1 – 60,0 1 60,1 – 110,0 2 110,1 a více

123

méně než 12,0 % 12,0 – 24,99 % 25,0 – 49,99 % 50,0 – 64,99 % 65,0 % a více

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí. Počet Turistická Hodnocení PRP Hodnocení Hodnocení Obec lůžek na atraktivita indikátoru (v %) indikátoru indikátoru 2 km Bašnice 1 31,0 13,8 -2 0 -2 9,5 Bílsko u Hořic 1 17,6 -2 -2 -2 63,2 Boháňka 7 39,6 1 1 0 50,9 Borek 7 32,9 1 1 0 27,1 Bříšťany 4 17,9 0 0 -2 27,0 Cerekvice nad Bystřicí 2 34,7 -1 0 50,1 Červená Třemešná 9 12,8 2 1 -2 19,4 Dobrá Voda u Hořic 3 16,5 -1 -1 -2 58,9 Holovousy 3 25,8 -1 1 -1 39,6 Hořice 18 89,4 2 0 1 14,4 Chomutice 4 22,9 0 -1 -1 17,7 Jeřice 4 26,1 0 -1 -1 42,8 Lískovice 4 20,9 0 0 -1 58,4 Lukavec u Hořic 7 36,8 1 1 0 37,3 Miletín 13 87,3 2 0 1 10,3 Milovice u Hořic 3 69,8 -1 -2 1 11,8 Nevratice 0 53,6 -2 -2 0 31,3 Ostroměř 10 40,9 2 0 0 68,8 Petrovičky 0 24,6 -2 2 -1 43,8 Podhorní Újezd a Vojice 4 95,9 0 0 1 31,9 Rašín 1 19,2 -2 0 -2 25,5 Rohoznice 4 30,8 -1 0 0 16,2 Sobčice 2 59,2 -1 -1 0 38,9 Staré Smrkovice 1 43,9 -2 0 0 59,4 Sukorady 2 26,1 -1 1 -1 36,0 Tetín 7 49,2 1 0 0 14,3 Třebnouševes 4 18,2 0 -1 -2 60,9 Úhlejov 4 52,4 0 1 0 68,8 Vřesník 10 32,9 2 2 0 Zdroj: Turistický portál Podkrkonoší, http://www.podkrkonosi.eu, 2014; SLDB 2011; ČSÚ 2014; Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2014; vlastní výpočty Celková turistická atraktivita jednotlivých obcí SO ORP Hořice se příliš nezměnila, jen oproti minulé aktualizaci došlo ke změně metodiky v tomto hodnocení). Podíl potenciálních rekreačních ploch u jednotlivých obcí oproti hodnotám z roku 2009 osciloval jen v řádech několika málo desetin procent, nedošlo tedy k žádné výrazné změně v tomto indikátoru. Počet lůžek na km2 se změnil, avšak důsledkem chybějících data za OIR – chaty.

124

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2014 Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2014 125

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.9.4: Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km2

Zdroj: Data ÚAP, EKOTOXA, s.r.o. 2010

126

EKOTOXA s.r.o.

3.9.5


SWOT analýza

SWOT analýza pro územní plánování SILNÉ STRÁNKY Relativně atraktivní krajina v severní části území (Jičínská pahorkatina). Dobrá dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit. Poměrně velké množství zámků na území Hořicka. Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Turistický potenciál v podobě rodišť významných osobností (Erben, Štorch).

SLABÉ STRÁNKY Neatraktivní krajina v jižní části území SO ORP Hořice (Cidlinská tabule). Nízký podíl turistických a rekreačních ploch v jižní části SO (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic). Zchátralost a nepřístupnost zámků na Hořicku (Hořice, Cerekvice nad B., Holovousy, Jeřice, Sobčice). Kvantitativně nedostatečná nabídka služeb pro cykloturisty (opravny, specializované restaurace aj). Nedostatečná kvalita cyklostezek a cyklotras. Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území.

Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. Nedostatečné (většinou nijaké) kapacity HUZ většiny obcí. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvojové programy a projekty financované Okolní turistická konkurence (Krkonoše, Český z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji ráj) může znesnadnit využití potenciálu cestovního cestovního ruchu. ruchu v území. Poloha SO ORP Hořice v blízkosti krajského města Hradce Králové a na silnici R 35.

127

EKOTOXA s.r.o.

3.9.6


Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy

Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Hořice mezi lety 2012 - 2014 Mezi roky 2012 a 2014 nedošlo k výrazným změnám v intenzitě cestovního ruchu. Charakter přírodního prostředí se výrazně nezměnil - o čemž svědčí i ukazatel potenciál rekreačních ploch. Potenciál rekreačních ploch se změnil pouze u čtyř obcí SO ORP Hořice. Stoupl v obcích Rohoznice (o 1 %) a Třebnouněves (o 0,8 %), pravděpodobně z důvodu nárůstu podílu lesních ploch, naopak se snížil (jen velmi mírně) u obcí Jeřice (-0,2 %) a Ostroměř (-0,1 %). Počet památkově chráněných objektů se mírně zvětšil. Oproti minulému období zde přibylo šest nových památkovým ústavem chráněných nemovitých památek. Jedná se o kamenný toskánský sloupek na Hankově náměstí a rozhlednu Masarykova věž samostatnosti v ulici Cesta Legií v Hořicích, dále o sochu sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Máří Magdaleny a sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého při vjezdu do obce Jeřice a v Libonicích je nově evidován sloup se sochou sv. Linharta a v Sobčicích sloup sv. Isidora. Tento nárůst ovšem nemohl nijak intenzitu cestovního ruchu. Síť turistických a cyklistických tras se rovněž nezměnila. Celková turistická atraktivita tak zůstává víceméně stejná, tedy na úrovni, která zcela jistě nepřinese rozvoj masového turismu, protože pro ten nemá krajina Hořicka předpoklady. Přesto však není vhodné zcela opustit myšlenku rozvoje cestovního ruchu na Hořicku. Slabé lokalizační předpoklady mohou být nahrazeny konáním kulturních akcí za využití místních zdrojů (gastronomické – Hořické trubičky či kulturně-historické – rodiště významných rodáků aj.), což by bylo i v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Za tohoto předpokladu by však bylo nutné posílit kvalitu poskytovaných stravovacích a především ubytovacích služeb. Současný počet lůžek v HUZ je sice relativně vysoký, avšak velká většina z nich se nachází v HUZ nižší kvality (kempy, rekreační střediska). Též jsou zařízení HUZ lokalizována pouze do několika obcí regionu (Hořice, Miletín a Milovice u Hořic), přičemž ani v těchto obcích nedošlo k výraznému nárůstu počtu či lůžek HUZ – pouze se zvýšila kapacita ubytování v Hořicích (+ 1 penzion o 30-ti lůžkách). V oblasti posílení infrastruktury pro cestovní ruch je možno vidět příležitost v evropských dotačních zdrojích – obce a podnikatelé Hořicka mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu Severovýchod. V období 2012 – 2014 nebyl v SO ORP Hořice v rámci ROP Severovýchod realizován žádný projekt se zaměřením na cestovní ruch. Základním předpokladem pro další rozvoj rekreace a zvýšení kvality a kvantity nabízených služeb je nutná aktivizace místního obyvatelstva. Jen za tohoto předpokladu dojde k využití turistického a rekreačního potenciálu Hořicka. Místní úřady by pak měly místnímu obyvatelstvu vycházet vstříc v podobě již zvýšené propagace území, podpory rekonstrukce ubytovacích kapacit, výstavbě cyklostezek a jiné základní infrastruktury pro cestovní ruch. Při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu je nutné využívat místní zdroje – tedy stavět na lokální identitě – lokální potraviny, významní rodáci, drahé kameny, kulturní akce apod. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů ekologické udržitelnosti. Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Hořice: Zkvalitnění a rozšíření sítě pěších tras především v jižní části území, zvýšení propagace a vytvoření konceptu rozvoje cyklotras pro celé území správního obvodu.  Zkvalitnění a rozšíření sítě cyklostezek.  Podpora kvalitativního rozvoje stávajících HUZ (tedy spíše jejich rekonstrukce než vznik nových HUZ).  Podpora rozvoje města Hořice, posílení jeho střediskové funkce a ekonomiky za účelem zlepšení nabídky služeb nejen pro místní obyvatele, ale i turisty a rekreanty. 

128

EKOTOXA s.r.o.

3.9.7   

 


Hlavní změny od aktualizace 2012 Změnil se potenciál rekreačních ploch v obcích Rohoznice (růst o 1 %), Třebouněves (růst o 0,8 %), Jeřice (pokles o 0,2 %) a Ostroměř (pokles o 0,1 %) Nepatrně narostl počet lůžek v HUZ (o 30 v Hořicích). Došlo k nárůstu o 6 nemovitých památek (kamenný toskánský sloupek na Hankově náměstí a rozhledna Masarykova věž samostatnosti Hořice, socha sv. Jana Nepomuckého u kostela sv. Máří Magdaleny a sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého Jeřice, sloup se sochou sv. Linharta Libenice a sloup sv. Isidora v Sobčicích. Mírná změna turistického rekreačního zatížení v Hořicích Přírůstek SWOT výroků v 1 části (W).

129


EKOTOXA s.r.o.

3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Nezaměstnanost Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a tudíž je s původním ukazatelem nesrovnatelný. Podíl nezaměstnaných osob Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v roce 2013 vykazovaly obce Bašnice (14,3 %), Petrovičky (13,6 %), Staré Smrkovice (11,2 %), Sobčice (11,1 %) a Vřesník (10,9 %), nejnižší pak Tetín (1 %), Borek (2,9 %), Rohoznice (3,9 %), Bílsko u Hořic (4,1 %) a Rašín (4,3 %). Dlouhodobá nezaměstnanost (vypočítána jako podíl počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 24 měsíců k celkovému počtu uchazečů) je sice v několika obcích procentuelně vysoká, ale absolutně se jedná o velmi malá čísla, nepovažujeme ji tedy za problematickou. V několika obcích je patrný problém se zaměstnáváním osob starších 50-ti let – Bašnice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice a Třebnouševes. Ostatní níže uvedené ukazatele nezaměstnanosti jsou velmi dobré.

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice

18 3 12 2 9 34 8 29 17 394 41 22 10 9 46 11 10 92 3 25

Počet uchazečů OZP - celkem Počet mladistvých uchazečů (do 18 let věku) - celkem Počet uchazečů ve věku 50 let a více celkem Počet uchazečů absolventů - celkem Počet uchazečů evidence nad 24 měsíců - celkem Dlouhodobá nezaměstnanost (%) Podíl nezaměstnaných osob celkem (%) Podíl nezaměstnaných osob muži (%) Podíl nezaměstnaných osob ženy (%)

Název obce

Počet uchazečů celkem

Tabulka č. 3.10.1: Základní ukazatele nezaměstnanosti (rok 2013)

2 0 0 0 0 2 0 0 0 22 3 3 0 0 2 0 0 6 0 1

0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 3 0 0

8 0 2 1 2 10 1 5 2 109 8 6 2 4 12 1 4 29 1 10 130

2 1 0 0 2 2 0 3 3 22 1 0 0 1 3 2 1 2 1 2

2 0 2 0 0 4 0 3 0 63 9 2 4 1 5 0 1 14 2 0

11,1 0,0 16,7 0,0 0,0 11,8 0,0 10,3 0,0 16,0 22,0 9,1 40,0 11,1 10,9 0,0 10,0 15,2 66,7 0,0

14,3 4,1 8,1 2,9 4,6 5,8 7,1 7,5 4,9 6,6 9,4 7,9 7,3 4,6 7,7 5,2 9,7 9,7 13,6 5,8

18,0 0,0 3,8 3,2 8,5 5,2 6,8 6,4 5,7 7,1 12,8 7,7 9,0 7,2 9,3 4,6 7,3 9,9 8,3 6,9

10,3 7,5 13,0 2,7 0,0 6,3 7,4 8,5 4,2 6,1 5,9 8,1 5,7 2,1 6,1 5,9 12,5 9,4 20,0 4,6


Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

Počet uchazečů OZP - celkem Počet mladistvých uchazečů (do 18 let věku) - celkem Počet uchazečů ve věku 50 let a více celkem Počet uchazečů absolventů - celkem Počet uchazečů evidence nad 24 měsíců - celkem Dlouhodobá nezaměstnanost (%) Podíl nezaměstnaných osob celkem (%) Podíl nezaměstnaných osob muži (%) Podíl nezaměstnaných osob ženy (%)

Název obce

Počet uchazečů celkem

EKOTOXA s.r.o.

2 9 22 20 12 1 12 7 6

0 1 2 1 1 0 2 0 0

0 0 0 0 0 0 0 1 0

1 3 7 2 3 1 4 1 1

0 2 2 1 1 0 2 0 1

1 0 0 3 2 0 3 1 2

50,0 0,0 0,0 15,0 16,7 0,0 25,0 14,3 33,3

4,3 3,9 11,1 11,2 8,0 1,1 6,1 6,9 10,9

3,6 6,3 9,3 8,5 8,2 2,0 4,7 5,8 10,3

5,3 1,7 13,0 14,3 7,7 0,0 7,7 8,0 11,5

Pozn.: OZP – osoby se zdravotním postižením

Zdroj: ČSÚ Pro srovnání uvádíme časovou řadu pro ukazatel Podíl nezaměstnaných osob v okresech Královéhradeckého kraje. Okres Jičín, do něhož patří SO ORP Hořice měl v rámci kraje v letech 20052010 mírně nadprůměrný podíl nezaměstnaných osob a od roku 2011 klesl pod průměr. Ve srovnání s ČR má během celého sledovaného období podprůměrný podíl nezaměstnaných osob. Tabulka č. 3.10.2: Podíl nezaměstnaných osob (%) v období 2005-2013 Okres 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj Celkem ČR Zdroj: MPSV

4,9 5,9 5,2 4,6 6,2 5,4 6,6

4,4 5,4 4,8 3,9 6,2 4,9 6,1

3,5 4,5 3,5 2,4 5,4 3,9 5,0

2,9 3,9 2,7 2,0 4,2 3,2 4,1

4,1 5,9 4,9 4,6 6,4 5,1 6,1

5,1 6,3 5,7 5,1 6,7 5,7 7,0

2011 5,3 5,4 5,4 4,4 6,6 5,5 6,7

2012 5,7 5,4 5,3 4,7 6,9 5,7 6,8

2013 6,9 5,9 6,3 5,9 8,4 6,8 7,7

3.10.2 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Hořice působí celkem 4593 firem, což je o 75 firem méně než v roce 2011. Z firem, jež uvádějí počet svých zaměstnanců, je 1618 firem bez zaměstnanců, 256 firem zaměstnává 1–5 osob, 38 firem zaměstnává 6–9 osob a dalších 27 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá.

131

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.10.3: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31. 12. 2013) Počet zaměstnanců

Počet firem

Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 250 - 499 zaměstnanců Neuvedeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ

1 618 256 38 27 7 16 11 6 1 2 613 4 593

Následující tabulka ukazuje celkový počet registrovaných subjektů ve správním obvodu a u kolika z nich byla zjištěna aktivita. Podle CZ-NACE je možné zařadit největší počet firem (405) do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel), dále pak do oblasti specializované stavební činnosti (392 firem) a maloobchodu (kromě motorových vozidel) (380). Firem, u nichž byla zjištěna aktivita, je však výrazně méně. Z celkového počtu registrovaných subjektů 4593 byla zjištěna aktivita jen u 2464. Oproti roku 2011 zaznamenaly největší nárůst ostatní finanční činnosti (155 nových firem) a největší pokles maloobchod (ubylo 91 firem). Mezi lety 2009-2011 se pozvolna zvyšoval celkový počet ekonomických subjektů, od roku 2011 mírně klesá. Tabulka č. 3.10.4: Počet subjektů podle NACE (31.12.2013) NACE Velkoobchod, kromě motorových vozidel Specializované stavební činnosti Maloobchod, kromě motorových vozidel Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Stravování a pohostinství Výstavba budov Ostatní finanční činnosti Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Poskytování ostatních osobních služeb Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Právní a účetnické činnosti Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Pozemní a potrubní doprava Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Výroba oděvů Činnosti v oblasti nemovitostí Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Výroba potravinářských výrobků Vzdělávání Sportovní, zábavní a rekreační činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Výroba elektrických zařízení 132

Registr. subjekty zjištěná celkem aktivita 405 167 392 225 380 109 268 198 219 123 215 109 200 114 178 68 177 108 153 95 131 67 130 82 122 69 119 73 104 100 84 84 82 66 63 62 61 50 47

66 49 30 32 60 36 42 35 57 32 31

EKOTOXA s.r.o.


NACE Zdravotní péče Opravy a instalace strojů a zařízení Výroba nábytku Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Ostatní zpracovatelský průmysl Činnosti v oblasti informačních technologií Reklama a průzkum trhu Výroba strojů a zařízení j. n. Ubytování Výroba textilií Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování Lesnictví a těžba dřeva Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání Bezpečnostní a pátrací činnosti Informační činnosti Veterinární činnosti Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba chemických látek a chemických přípravků Vydavatelské činnosti Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Skladování a vedlejší činnosti v dopravě Telekomunikační činnosti Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny Ostatní těžba a dobývání Výroba nápojů Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu Pobytové služby sociální péče Výroba papíru a výrobků z papíru Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Shromažďování, úprava a rozvod vody Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Výzkum a vývoj Výroba usní a souvisejících výrobků Činnosti související s odpadními vodami Inženýrské stavitelství Ambulantní nebo terénní sociální služby Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Nezařazeno Ekonomické subjekty celkem Zdroj: ČSÚ

133

Registr. subjekty zjištěná celkem aktivita 46 40 43 27 37 20 37 26 28 10 27 12 25 15 22 11 22 13 21 8 21 7 19 14 17 13 15 10 14 11 13 9 10 7 9 6 8 7 7 4 6 5 6 3 6 2 5 4 5 3 5 4 5 5 5 3 4 4 3 2 3 1 3 3 2 3 3 2 2 1 2 1 2 2 1 1 1 1 1 183 4 593

2 1 1 70 2 464


EKOTOXA s.r.o.

3.10.3 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější. Oproti roku 2011 míra podnikatelské aktivity mírně vzrostla. Počet fyzických osob se sice snížil z 3977 na 3967, ale zároveň klesl počet obyvatel z 18521 na 18374. Nyní připadá 215,9 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Třebnouševes (283,7), Bílsko u Hořic (280,7), Bašnice (259,3), Vřesník (256,4) a Holovousy (244,2). Obcemi s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Staré Smrkovice (105,1), Lískovice (114,3), Petrovičky (119) a Nevratice (157,2). Tabulka č. 3.10.5: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31. 12. 2013) Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ

Celkem fyzických osob 2013 49 32 50 17 59 155 30 114 127 2004 107 88 24 63 186 58 25 250 5 150 16 60 57 29 46 31 82 33 20 3967

134

Míra podnikatelské aktivity 2009 208,6 237,7 228,3 151,5 225,1 170,9 195,0 173,5 215,1 218,2 176,2 193,5 120,6 221,5 184,6 187,7 140,9 178,4 113,6 221,5 173,9 160,6 148,0 142,3 185,7 228,6 252,7 218,3 237,6 202,5

2011 251,3 263,2 240,2 157,4 223,1 190,4 212,5 184,0 232,1 230,2 168,0 216,2 119,6 224,6 207,4 180,1 169,8 194,1 119,0 233,0 168,7 181,3 186,4 131,6 188,9 215,8 269,0 218,8 271,6 214,7

2013 259,3 280,7 230,4 163,5 237,9 192,1 189,9 201,1 244,2 231,3 160,7 219,5 114,3 225,0 210,2 190,8 157,2 184,0 119,0 238,5 197,5 191,1 195,9 105,1 209,1 221,4 283,7 203,7 256,4 215,9

EKOTOXA s.r.o.


3.10.4 Indikátory Hodnocení indikátoru podíl nezaměstnaných osob: -2 10 % a více -1 8,0 – 9,99 % 0 7,0 – 7,99 % 1 6,0 – 6,99 % 2 méně než 6,0 % Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity: -2 méně než 140,0 -1 140,0 – 159,9 0 160,0 – 179,9 1 180,0 – 199,9 2 200 a více Tabulka č. 3.10.6: Hodnocení indikátoru podíl nezaměstnaných osob a míra podnikatelské aktivity Podíl Míra Hodnocení Hodnocení Název obce nezaměstnaných podnikatelské indikátoru indikátoru osob (%) aktivity Bašnice 14,3 259,3 -2 2 Bílsko u Hořic 4,1 280,7 2 2 Boháňka 8,1 230,4 -1 2 Borek 2,9 163,5 2 0 Bříšťany 4,6 237,9 2 2 Cerekvice nad Bystřicí 5,8 192,1 2 1 Červená Třemešná 7,1 189,9 0 1 Dobrá Voda u Hořic 7,5 201,1 0 2 Holovousy 4,9 244,2 2 2 Hořice 6,6 231,3 1 2 Chomutice 9,4 160,7 -1 0 Jeřice 7,9 219,5 0 2 Lískovice 7,3 114,3 0 -2 Lukavec u Hořic 4,6 225,0 2 2 Miletín 7,7 210,2 0 2 Milovice u Hořic 5,2 190,8 2 1 Nevratice 9,7 157,2 -1 -1 Ostroměř 9,7 184,0 -1 1 Petrovičky 13,6 119,0 -2 -2 Podhorní Újezd a Vojice 5,8 238,5 2 2 Rašín 4,3 197,5 2 1 Rohoznice 3,9 191,1 2 1 Sobčice 11,1 195,9 -2 1 Staré Smrkovice 11,2 105,1 -2 -2 Sukorady 8,0 209,1 0 2 Tetín 1,1 221,4 2 2 Třebnouševes 6,1 283,7 1 2 Úhlejov 6,9 203,7 1 2 Vřesník 10,9 256,4 -2 2 Zdroj: ČSÚ, Pozn.: Byly upraveny škály pro hodnocení indikátorů, aby lépe odrážely průměrné hodnoty pro ČR. 135

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.1: Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce 2013

Zdroj: ČSÚ, EKOTOXA s.r.o.

136

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.10.2: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2013

Zdroj: ČSÚ, EKOTOXA s.r.o.

137

EKOTOXA s.r.o.


3.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dlouhodobá nezaměstnanost nepředstavuje Vysoký podíl nezaměstnaných osob v obcích problém. Bašnice, Petrovičky, Staré Smrkovice, Sobčice a Vřesník. Malé a střední firmy mají rozhodující podíl na Problém se zaměstnáváním osob starších 50-ti let zaměstnanosti – nezávislost na dominantní firmě (Bašnice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, nebo oboru. Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice a Třebnouševes). Velmi vysoká míra podnikatelské aktivity (nejvyšší Úbytek ekonomických subjektů. v obcích Třebnouševes, Bílsko u Hořic, Bašnice, Vřesník a Holovousy). Existence brownfields – Hořice, Chomutice, Jeřice. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Technická připravenost pozemků a nabídka Nevýhodné podmínky pro podnikání (vyhlášky, prostorů k podnikání. špatné komunikace, drahý nájem prostorů,…) Zkvalitnění dopravní dostupnosti - rekonstrukce a Nedostatečný rozpočet obcí. modernizace dopravní sítě. Využití brownfields.

3.10.6 Problémy k řešení -

Připravit vhodné, dostupné a zainvestované pozemky i objekty (haly, budovy, kanceláře) pro rozvoj podnikání. Rozvoj znalostí čerpání dotací a jejich maximální využívání. Rekonstrukce komunikací, jež usnadní podnikání. Zlepšení dopravní dostupnosti umožní snadnější dojížďku do zaměstnání a příliv nové pracovní síly. Zvyšovat kvalifikaci obyvatel pro uplatnění na trhu práce, spolupráce podnikatelského sektoru se školami. Přilákat kvalifikovanou pracovní sílu z okolních regionů nabídkou vhodných ploch pro bydlení, dostatečnou veřejnou vybaveností a službami. Podpořit rozvoj cestovního ruchu - příprava nových (popř. údržba stávajících) turistických stezek a cyklostezek včetně naučných stezek a vyhlídek na atraktivních místech regionu. Nové využití brownfields. o Hořice – bývalá vila v Maixnerově ulici a okolní zahrada, rozloha 8000 m2 o Chomutice – bývalý Horákův statek, pivovar, zámeček, Obora u Chomutic, rozloha 46000m2 o Jeřice – zámek a zámecký park, rozloha 40000m2 o Jeřice – zámek Jeřice a bývalé zemědělské budovy, rozloha 500000 m2

3.10.7 Hlavní změny od aktualizace 2012 

 

Počínaje lednem 2013 se přechází se na nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob, který je s původním ukazatelem Průměrná roční míra nezaměstnanosti nesrovnatelný. Údaje pro tento nový ukazatel na úroveň obcí jsou pouze z roku 2013. Je vypuštěna původní časová řada a pro názornost, jak se nový indikátor vyvíjel, je zařazena alespoň časová řada za okresy, která je zveřejněna na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Byla vypuštěna tabulka o počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, jelikož nejsou k dispozici novější data, než uvedená v předchozí zprávě RURÚ 2012. Byly upraveny škály pro hodnocení indikátorů, aby lépe odrážely průměrné hodnoty pro ČR.

138

EKOTOXA s.r.o.

4


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp. indikátory daných témat) rozdělena do jednotlivých pilířů za účelem vyhodnocení jejich vyváženosti. Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích. Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř     

horninové prostředí a geologie vodní režim hygiena životního prostředí ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

   

hospodářské podmínky veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení rekreace

 veřejná dopravní a technická infrastruktura  sociodemografické podmínky  bydlení  rekreace

Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin (viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.

139


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení obce Environmentální pilíř Ekonomický pilíř Sociodemografický pilíř do skupiny 1 + + + 2a + + 2b + + 2c + + 3a + 3b + 3c + 4 Zdroj: Metodika MMR, 2010 Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení

Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a nedostatky po území nejlépe hodnocené. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice

8 3 9 3 4 5 3 6 6 -2 6 1 6 4 5 7 3 3 9 5 6 2

-5 1 2 -2 2 4 5 -1 10 9 -3 0 -3 9 8 5 -8 5 -6 8 -2 5

-9 -6 3 -4 -4 2 4 -1 7 6 -3 0 -1 7 4 8 -4 3 -2 3 -2 2 140

66,7 25,0 75,0 25,0 33,3 41,7 25,0 50,0 50,0 -16,7 50,0 8,3 50,0 33,3 41,7 58,3 25,0 25,0 75,0 41,7 50,0 16,7

-27,8 5,6 11,1 -11,1 11,1 22,2 27,8 -5,6 55,6 50,0 -16,7 0,0 -16,7 50,0 44,4 27,8 -44,4 27,8 -33,3 44,4 -11,1 27,8

-45 -30 15 -20 -20 10 20 -5 35 30 -15 0 -5 35 20 40 -20 15 -10 15 -10 10

-6,1 0,6 101,1 -6,1 24,4 73,9 72,8 39,4 140,6 63,3 18,3 8,3 28,3 118,3 106,1 126,1 -39,4 67,8 31,7 101,1 28,9 54,4

3a 2a 1 3a 2a 1 1 3a 1 2c 3a 1 3a 1 1 1 3a 1 3a 1 3a 1


EKOTOXA s.r.o.

Obec Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Přepočtový koeficient SO ORP Hořice

Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota ENV 5 5 6 5 1 4 4 8,3

EKO -6 -9 -1 5 -4 1 3 5,6

SOC -4 -4 -2 -1 -9 1 -2 5,0

ENV

EKO

SOC

41,7 41,7 50,0 41,7 8,3 33,3 33,3

-33,3 -50,0 -5,6 27,8 -22,2 5,6 16,7

-20 -20 -10 -5 -45 5 -10

675,0

55,6

-15,0

Celkem -11,7 -28,3 34,4 64,4 -58,9 43,9 40,0

Zařazení obce 3a 3a 3a 2a 3a 1 2a

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů.

4.1.1

Vyhodnocení environmentálního pilíře

V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -16,7 po 75 bodů. Oproti minulému vyhodnocení si mírně pohoršily, neboť v roce 2012 získaly body v rozpětí od -8,3 po 83,3 bodů. Z posuzovaných 29 obcí byla stejně jako minule pouze jedna obec hodnocena záporně, ostatní obce obdržely kladné hodnocení. Nejlépe jsou hodnoceny obce Petrovičky a Boháňka (shodně 75 bodů), Bašnice (66,7 bodů) a Milovice u Hořic (58,3 bodů). Za nimi s 50-ti body následují Sukorady, Rašín, Lískovice, Chomutice, Holovousy a Dobrá Voda u Hořic. Nejhůře je hodnocena správní obec Hořice (-16,7 bodů). Další místa již s kladným hodnocením obsadily Jeřice, Třebnouševes (shodně 8,3 bodů) a Rohoznice (16,7). S výjimkou koeficientu ekologické stability neovlivnil žádný indikátor celkové hodnocení environmentálního pilíře negativně. Za ekologicky málo stabilní nebo nestabilní (ve které jsou porušeny přírodní struktury) je ve správním obvodu považována krajina 20-ti obcí. Na druhou stranu žádná obec nebyla v tomto indikátoru hodnocena dvěma body – krajina relativně přírodní. Následující výčet problémů se vždy týká jenom několika málo obcí. V 5-ti obcích (Bílsko u Hořic, Červená Třemešná, Jeřice, Třebnouševes a Vřesník) byl mezi lety 2007 a 2014 zaznamenán větší než 0,5% úbytek zemědělské půdy. V obcích Nevratice, Rohoznice a Staré Smrkovice zasahuje více než 10 % zaplavené plochy při Q100 do zastavěného území. Velmi pozitivně je hodnocena kvalita ovzduší, podíl poddolovaných a sesuvných území a plocha sklonité orné půdy. Ve 26-ti obcích se v zastavěném/zastavitelném území nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. Pouze v obci Lukavec u Hořic se v zastavěném/zastavitelném území nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec. Ve více než polovině obcí zabírají sklonité pozemky s ornou půdou jen minimální plochu. Velké množství nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou, jež představují riziko vzniku lokálních povodní se nachází pouze v obcích Borek, Hořice a Úhlejov.

141

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.1.4: Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Téma Indikátor -2 -1 0 1 2 1 2 3 4 5

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy Záplavové území Q100 Kvalita ovzduší 2008-2012 Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a 2014

1 2 1 0 11

0 1 2 0 9

2 1 17 1 8

1 13 5 0 1

25 12 4 28 0

Celkový počet bodů* 49 32 9 56 -30

2

3

4

17

3

16

Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí „přepočtového koeficientu“, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou.

Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2014

142

EKOTOXA s.r.o.

4.1.2


Vyhodnocení ekonomického pilíře

Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -50 po 55,6 bodů. Je to velmi obdobné rozpětí jako v roce 2012, kdy obce získaly od -50 po 50 bodů. 16 obcí se umístilo v kladných číslech, 1 získala neutrální hodnocení a zbývajících 12 obcí je hodnoceno záporně. V roce 2012 dosáhlo kladného hodnocení 13 obcí a záporného 16 obcí – obce si tedy polepšily. Nejlepšího výsledku dosáhly obce Holovousy (55,6 bodů), Lukavec u Hořic, Hořice (shodně 50 bodů), Podhorní Újezd a Vojice a Miletín (shodně 44,4 bodů). Na posledním místě se s výrazným záporným hodnocením umístily Staré Smrkovice (-50,0 bodů), za nimi následují Nevratice (-44,4), Petrovičky, Sobčice (shodně -33,3 bodů) a Bašnice (-27,8). Neutrální hodnocení získala obec Jeřice. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme se přiklonili ke kladnému hodnocení na základě nepříliš vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti, která činí 9,1 %. Celkové hodnocení ekonomického pilíře negativně ovlivnilo turisticko-rekreační zatížení, turistická atraktivita a dopravní obslužnost. Vypovídá to o nižší atraktivitě některých obcí z hlediska cestovního ruchu, čemuž odpovídá i nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení. 13 obcí má horší spojení veřejnou dopravou do ORP Hořice a do krajského města Hradce Králové. Na druhou stranu jsou nejlépe hodnoceny míra podnikatelské aktivity (v 16-ti obcích připadá více než 200 podnikatelů – fyzických osob na 1000 obyvatel), vybavenost technickou infrastrukturou a podíl nezaměstnaných osob. V 11-ti obcích je nezaměstnanost pod 6 %, ale v 5-ti obcích je stále velmi vysoká (nad 10 %) – Bašnice, Petrovičky, Sobčice, Staré Smrkovice a Vřesník. Tabulka č. 4.1.5: Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Téma Indikátor -2 -1 0 1 2 6 8

9

10

Hodnocení dopravní obslužnosti Technická infrastruktura Změna počtu TOB v letech 2001–2011 Dokončené byty/1000 obyv./rok (2009-2013) Turistická atraktivita Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zatížení Podíl nezaměstnaných osob Míra podnikatelské aktivity

6 1 1 5 6 3 7 5 3

7 6 6 7 7 5 6 4 1

8 10 16 6 7 12 12 6 2

1 5 3 3 4 7 4 3 7

7 7 3 8 5 2 0 11 16

Celkový počet bodů* -4 11 1 2 -5 0 -16 11 32

Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí „přepočtového koeficientu“, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou.

143

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


144

EKOTOXA s.r.o.

4.1.3


Vyhodnocení sociodemografického pilíře

Jelikož se dle požadavku MMR zařazují témata 6, 8 a 9 do ekonomického pilíře (navíc zahrnuje téma 10) i sociodemografického pilíře (navíc zahrnuje téma 7) za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů, je i hodnocení těchto pilířů obdobné. Zároveň tabulka uvedená níže se z velké části překrývá s tabulku v ekonomickém pilíři. Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -45 po 40 bodů. V roce 2012 získaly obce -55,6 až 44,4 bodů. 12 obcí je ohodnoceno kladně, 16 záporně a 1 obec získala neutrální hodnocení. Předloni dosáhlo o 2 obce více kladného hodnocení, a o 2 obce méně záporného hodnocení. Nejlepšího výsledku dosáhly Milovice u Hořic (40 bodů), Lukavec u Hořic, Holovousy (shodně 35 bodů), Hořice (30 bodů), Miletín a Červená Třemešná (shodně 20 bodů). Nejhoršími obcemi v sociodemografickém pilíři jsou Bašnice a Třebnouševes (shodně -45 bodů), Bílsko u Hořic (-30 bodů). Za nimi s -20-ti body následují Borek, Bříšťany, Nevratice, Sobčice a Staré Smrkovice. Neutrální hodnocení získaly Jeřice. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme se přiklonili k pozitivnímu hodnocení na základě existence dvou školských zařízení v tak malé obci (1 mateřská škola, 1 základní škola). Problémové indikátory z témat 6, 8 a 9 již byly popsány v předchozí kapitolce „vyhodnocení ekonomického pilíře“, zde už se tedy zaměříme jen na indikátory tématu 7. Záporný součet bodů získal pouze index stáří. V 17-ti obcích je předproduktivní složka obyvatelstva menší než obyvatelé starší 64 let. K úbytku počtu obyvatel mezi lety 2003 a 2013 došlo pouze v 5-ti obcích, přičemž významnější úbytek 21,2 % byl zaznamenán v obci Vřesník. 12 obcí se vyznačuje menší vzdělaností obyvatelstva. Nižší vzdělanostní úroveň obyvatel koresponduje s horším uplatněním na trhu práce a tím pádem s vyšším podílem nezaměstnaných osob. Tabulka č. 4.1.6: Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře Počet obcí s bodovým hodnocením Celkový Téma Indikátor počet -2 -1 0 1 2 bodů* 6 7 8 1 7 -4 Hodnocení dopravní obslužnosti 6 1 6 10 5 7 11 Technická infrastruktura 1 4 12 9 3 9 Změna počtu obyvatel mezi lety 2003–2013 7 5 7 6 4 7 1 Podíl obyvatel s VŠ vzděláním 2011 2 12 9 3 3 -7 Index stáří 1 6 16 3 3 1 Změna počtu TOB v letech 2001–2011 8 5 7 6 3 8 2 Dokončené byty/1000 obyv./rok (2009-2013) 6 7 7 4 5 -5 Turistická atraktivita 9 3 5 12 7 2 0 Podíl potenciálních rekreačních ploch 7 6 12 4 0 -16 Turisticko-rekreační zatížení Pozn.: *Pro účely vyhodnocení pouze jednoho pilíře nejsou tyto hodnoty přepočteny pomocí „přepočtového koeficientu“, jelikož váhy všech indikátorů v rámci jednoho pilíře jsou si rovny. Přepočtené bodové hodnoty jsou použity až v rámci porovnání jednotlivých pilířů mezi sebou.

145

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


146


EKOTOXA s.r.o.

4.1.4

Celkové hodnocení obcí

Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka níže) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Hořice. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Hořice dosaženo záporného hodnocení -58,9 bodů, v nejlepším případě 140,6 bodů (v roce 2012 bylo rozpětí -85,4 až 131,9 bodů). 6 obcí z 29 získalo v celkovém hodnocení záporné body, ostatní obce jsou hodnoceny kladně. Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře dosáhly Holovousy (140,6 bodů), Milovice u Hořic (126,1 bodů) a Lukavec u Hořic (118,3 bodů). Za nimi následují Miletín (106,1 bodů), Podhorní Újezd a Vojice a Boháňka (shodně 101,1 bodů). Žádná další obec nepřesáhla hranici 100 bodů. Nejnižší celkový počet bodů získaly obce Třebnouševes (-58,9 bodů), Nevratice (-39,4), Staré Smrkovice (-28,3) a Sobčice (-11,7). 12 obcí je ve všech třech pilířích hodnoceno pozitivně (zařazení obce do skupiny 1), 5 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2) a dalších 12 obcí dosáhlo kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3). Žádná obec není ve všech pilířích hodnocena negativně (skupina 4). Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem obcí je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě. Tabulka č. 4.1.7: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Zařazení Obec Celkem obce ENV EKO SOC ENV EKO SOC Třebnouševes Nevratice Staré Smrkovice Sobčice Borek Bašnice Bílsko u Hořic Jeřice Chomutice Bříšťany Lískovice Rašín Petrovičky Sukorady Dobrá Voda u Hořic Vřesník Úhlejov Rohoznice Hořice Tetín Ostroměř Červená Třemešná Cerekvice nad Bystřicí Boháňka Podhorní Újezd a Vojice Miletín Lukavec u Hořic Milovice u Hořic Holovousy Přepočtový koeficient SO ORP Hořice

1 3 5 5 3 8 3 1 6 4 6 6 9 6 6 4 4 2 -2 5 3 3 5 9 5 5 4 7 6 8,3

-4 -8 -9 -6 -2 -5 1 0 -3 2 -3 -2 -6 -1 -1 3 1 5 9 5 5 5 4 2 8 8 9 5 10 5,6

-9 -4 -4 -4 -4 -9 -6 0 -3 -4 -1 -2 -2 -2 -1 -2 1 2 6 -1 3 4 2 3 3 4 7 8 7 5,0

8,3 25,0 41,7 41,7 25,0 66,7 25,0 8,3 50,0 33,3 50,0 50,0 75,0 50,0 50,0 33,3 33,3 16,7 -16,7 41,7 25,0 25,0 41,7 75,0 41,7 41,7 33,3 58,3 50,0

-22,2 -44,4 -50,0 -33,3 -11,1 -27,8 5,6 0,0 -16,7 11,1 -16,7 -11,1 -33,3 -5,6 -5,6 16,7 5,6 27,8 50,0 27,8 27,8 27,8 22,2 11,1 44,4 44,4 50,0 27,8 55,6

-45 -20 -20 -20 -20 -45 -30 0 -15 -20 -5 -10 -10 -10 -5 -10 5 10 30 -5 15 20 10 15 15 20 35 40 35

675,0

55,6

-15,0


147

-58,9 -39,4 -28,3 -11,7 -6,1 -6,1 0,6 8,3 18,3 24,4 28,3 28,9 31,7 34,4 39,4 40,0 43,9 54,4 63,3 64,4 67,8 72,8 73,9 101,1 101,1 106,1 118,3 126,1 140,6

3a 3a 3a 3a 3a 3a 2a 1 3a 2a 3a 3a 3a 3a 3a 2a 1 1 2c 2a 1 1 1 1 1 1 1 1 1


EKOTOXA s.r.o.

4.1.5

Vyváženost pilířů

Každý pilíř mohl dosáhnout maximálně 2900 bodů a minimálně -2900 bodů, jelikož se ve správním obvodě nachází 29 obcí a každá z těchto obcí mohla získat body v rozpětí od -100 až 100 bodů. Nejlepšího výsledku 675 bodů dosáhl environmentální pilíř. Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř (55,6 bodů) a nejslabším se stal sociodemografický pilíř (-15 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově konstatovat, že pilíře nejsou v rovnováze. V počtech získaných bodů za každý pilíř je vzhledem k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl. Ekonomický a sociodemografický pilíř jsou si v počtu získaných bodů velmi blízké, ekonomický pilíř získal o 70,6 bodů více, což ze škály 5800 bodů (2x2900) představuje pouze 1,2 %. Pokud porovnáme environmentální pilíř se sociodemografickým, činí rozdíl 690 bodů, což z celkové škály představuje 11,9 %. Výrazný náskok environmentálního pilíře před ostatními názorně ukazuje taky porovnání vzhledem k maximu, kdy např. ekonomický pilíř dosáhl pouze 1,9 % možného maximálního počtu bodů, zatímco environmentální pilíř 23,3 %. Ve srovnání s rokem 2012 jsou pilíře mnohem vyrovnanější. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším pilířem byl tehdy 1135,5 bodů, nyní je pouze 690 bodů. Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů. Níže je graficky znázorněn rozdíl mezi pilíři a pro srovnání i zjednodušený graf pilířů z roku 2012. Na obrázku jde vidět zlepšení ekonomického pilíře, zatímco ostatní dva si pohoršily. V případě ekonomického pilíře se jedná o zlepšení 99,4 bodů, v environmentálním pilíři představuje zhoršení 416,7 bodů a v sociodemografickém pilíři je posun dolů o 48,3 bodů.

počet získaných bodů v rámci jednoho pilíře

Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice 3500 3000

Graf z RURÚ 2012

2900 4000

2500

2900 1091,7

2000 0

2000

-43,8

33,3

EKO

SOC

-2000

1500

MAX

675,0

1000

ENV

55,6

500

-15,0

0 -500

maximum

environmentální pilíř

ekonomický pilíř

sociodemografický pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2014 Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze maximum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (2900 bodů). Je zřejmé, že minimum je -2900 bodů.

148


EKOTOXA s.r.o.

Lukavec u Hořic

Miletín

Milovice u Hořic

0 -2

2 2

2 1

2 2

-2 1

2 1

2 2

1

0

2

0

0

1

0

0

1

1

1

0

0

2

0

2

-2

Vřesník

Lískovice

2 1

Úhlejov

Jeřice

2 2

Třebnouševes

Chomutice

1 1

Tetín

Hořice

2 1

Sukorady

Holovousy

2 2

Staré Smrkovice


2 -2

Sobčice


2 1

Rohoznice

Cerekvice n. Bystřicí

2 2

2 2

0 1 0 2 -1 1

2 1 2 2 1 1

2 1 0 2 -1 1

2 2 0 2 -1 1

2 0 -1 2 -2 1

2 2 0 2 -2 1

2 2 -1 2 -1 1

2 2 0 2 0 0

2 1 0 2 -1 1

2 1 0 2 -2 -2

2 -1 0 2 0 1

2 1 0 2 0 -1

3

9

5

6

2

5

5

6

5

1

4

4

2 2 0 -1 2 0 0 -1 1

-2 -1 0 2 -2 2 -1 -2 -2

2 1 0 0 0 0 1 2 2

-2 -1 0 2 -2 0 -2 2 1

-1 2 0 2 -1 0 0 2 1

0 0 -1 -2 -1 -1 0 -2 1

-1 0 0 -2 -2 0 0 -2 -2

0 -1 -1 0 -1 1 -1 0 2

-1 -1 0 2 1 0 0 2 2

-2 0 0 -2 0 -1 -2 1 2

-2 -2 2 -1 0 1 0 1 2

-2 0 -1 2 2 2 0 -2 2

5

-6

8

-2

5

-6

-9

-1

5

-4

1

3

2 2 -1 0 -1 0 -1 2 0 0

-2 -1 1 -1 0 0 2 -2 2 -1

2 1 0 0 -1 0 0 0 0 1

-2 -1 1 2 0 0 2 -2 0 -2

-1 2 0 0 0 0 2 -1 0 0

0 0 0 1 0 -1 -2 -1 -1 0

-1 0 2 -2 1 0 -2 -2 0 0

0 -1 1 2 -2 -1 0 -1 1 -1

-1 -1 0 -1 -1 0 2 1 0 0

-2 0 0 -1 -1 0 -2 0 -1 -2

-2 -2 2 1 0 2 -1 0 1 0

-2 0 -2 -2 -1 -1 2 2 2 0

3

-2

3

-2

2

-4

-4

-2

-1

-9

1

-2

Záplavové území Q100 3 Kvalita ovzduší 2008-2012 4 Koeficient ekologické stability 5 Změna výměry zem. půdy (2007-2014) ENV celkem

2

2

2

2

2

2

2

2

2

0

2

2

2

2

2

2

2

-1 2 8

-2 -1 3

0 2 9

0 1 3

-2 0 4

-2 1 5

0 -1 3

-2 2 6

0 0 6

-1 0 -2

-2 1 6

-2 -2 1

-1 1 6

0 1 4

-1 1 5

-2 1 7

-2 1 3

Hodnocení dopravní obslužnosti Technická infrastruktura Změna počtu TOB v letech 2001–2011 8 Dok. byty/1000 obyvatel/rok (2009-2013) Turistická atraktivita 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zatížení Podíl nezaměstnaných osob 10 Míra podnikatelské aktivity EKO celkem Hodnocení dopravní obslužnosti 6 Technická infrastruktura Změna počtu obyv. mezi lety 2003–2013 7 Podíl obyv. s VŠ vzděláním 2011 Index stáří Změna počtu TOB v letech 2001–2011 8 Dok. byty/1000 obyvatel/rok (2009-2013) Turistická atraktivita 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zatížení SOC celkem

0 0 -1 0 -2 0 -2 -2 2 -5 0 0 -1 -2 -1 -1 0 -2 0 -2 -9

2 0 0 1 -2 -2 -2 2 2 1 2 0 0 -1 -2 0 1 -2 -2 -2 -6

-1 0 0 0 1 1 0 -1 2 2 -1 0 1 2 -1 0 0 1 1 0 3

-2 -1 -2 -1 1 1 0 2 0 -2 -2 -1 0 -2 2 -2 -1 1 1 0 -4

-1 0 0 1 0 0 -2 2 2 2 -1 0 1 -2 -1 0 1 0 0 -2 -4

0 2 0 0 -1 0 0 2 1 4 0 2 0 0 1 0 0 -1 0 0 2

0 -1 2 2 2 1 -2 0 1 5 0 -1 1 -1 0 2 2 2 1 -2 4

0 2 1 2 1 1 -1 2 -1 -1 -1 1 -2 -1 0 2 2 2 -1 10 0 2 1 2 1 0 1 2 0 -1 1 1 -1 2 -1 -1 -1 1 -2 -1 -1 7

2 2 0 -1 2 0 1 1 2 9 2 2 -1 2 -1 0 -1 2 0 1 6

0 1 1 -2 0 -1 -1 -1 0 -3 0 1 0 -1 0 1 -2 0 -1 -1 -3

0 2 0 -2 0 -1 -1 0 2 0 0 2 0 1 1 0 -2 0 -1 -1 0

-1 0 -1 2 0 0 -1 0 -2 -3 -1 0 0 0 0 -1 2 0 0 -1 -1

2 0 0 1 1 1 0 2 2 9 2 0 1 2 -1 0 1 1 1 0 7

1 2 0 0 2 0 1 0 2 8 1 2 -1 0 -1 0 0 2 0 1 4

2 1 2 -1 -1 -2 1 2 1 5 2 1 2 2 2 2 -1 -1 -2 1 8

-1 1 -1 -1 -2 -2 0 -1 -1 -8 -1 1 1 -1 2 -1 -1 -2 -2 0 -4

sociodemografikcý

ekonomický

6


149


Bříšťany

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy

Ostroměř

Borek

2 2

Indikátor

Nevratice

Boháňka

2

Bílsko u Hořic

Téma 1

Bašnice

Pilíř environmentální

Tabulka č. 4.1.8: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2014 150

EKOTOXA s.r.o.

5


URČENÍ PROBLÉMŮ DOKUMENTACI

K ŘEŠENÍ

V ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

5.1 ZÁVADY A OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Hořice je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Podkladová data:              

hranice obce s rozšířenou působností hranice obce hranice katastrálního území zastavěné území zastavitelné území silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy silnice - záměry železniční dráha celostátní a regionální vodní toky vodní plochy ZPF třídy ochrany I. a II. plocha lesa

Problémy zobrazené ve výkresu a uvedené v tabulkách jsou členěny na: Závady hygienické (ZHx):      

chybí kanalizace nebo ČOV (případně obojí) chybí vodovod problém s kvalitou a kvantitou pitné vody (případně obojí) znečištění ovzduší a zápach z výroby znečištění ovzduší a hluk ze silniční dopravy skládka

Závady dopravní (ZDx):     

průtah komunikace I. a II. třídy zastavěným územím špatný stav komunikace místo častýc h dopravních nehod špatná dopravní obslužnost bodová závada na silniční síti

Závady urbanistické (ZUx):  

brownfields nedostatek pozemků pro výstavbu

151

EKOTOXA s.r.o.


Ohrožení v území (Ox):         

CHLÚ a ložisko surovin bezprostředně sousedí se zástavbou přívalové srážky sesuvné území sesuv aktivní sesuv potenciální zástavba v záplavovém území zástavba v chráněném ložiskovém území orná půda ohrožená erozí záplavové území s periodicitou 100 let

Střety záměrů v území – střety záměrů s limity (SZLx): 

zastavitelné plochy v záplavovém území

Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území :

5.1.1 Dopravní a hygienické závady v území Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Hlavním zdrojem hygienických závad jsou imise, hluk, staré ekologické zátěže, znečištění vodních toků v území. Hygienické závady dále spočívají také v nedostatečné technické infrastruktuře obcí, především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod.

5.1.1.1       

Dopravní závady v území vedení silnice I/35 zastavěným územím obcí nebo v jeho těsné blízkosti (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) respektovat koridor pro umístění silnice R 35 včetně souvisejících staveb (obce Podhorní Újezd a Vojice, Sobčice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic) zvážit nutnost náhrady průtahových úseků silnic II.a III. třídy zastavěným územím pomocí obchvatů a přeložek, případně navrhnout jiné řešení rostoucích intenzit automobilové dopravy (obce Hořice, Miletín, Rohoznice, Sukorady, Bašnice) nutnost modernizace železniční trati 041, zvýšení traťové rychlosti, úrovně zabezpečovacího zařízení a prostorů pro cestující (obce Sobčice, Ostroměř, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Třebovětice, Dolní Černůtky, Cerekvice nad Bystřicí) návrh a realizace terminálů integrované dopravy a podopora systému Bike and Ride (obce Ostroměř, Hořice, Dobrá Voda u Hořic, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Třebovětice) zlepšení podmínek pro cyklisty ve městě Hořice a výstavba cyklostezky s dopravněrekreačním potenciálem ve směru na Jičín (obce Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Bílsko u Hořic, Hořice) místní komunikace řešit v územních plánech tak, aby splňovaly tyto požadavky: minimalizovat počty vjezdů na silniční síť, jakož i počty křižovatek místních komunikací se silniční sítí, realizovat navržené místní obslužné komunikace pro vymezené rozvojové plochy, navrhovat nové křižovatky v místech s dostatečnými rozhledovými poměry a dle možností s pravoúhlým křížením jednotlivých komunikací (všechna sídla)

152

EKOTOXA s.r.o.




v rámci územních plánů jednotlivých obcí vymezit vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže (všechna sídla)

V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat vymezené silniční tahy nadmístního významu v souladu s generelem dopravy, aktualizované v rámci návrhu ZÚR Královéhradeckého kraje. Dále zpřesnit vymezené koridory a specifikovat opatření navržené přestavby silniční sítě. V rámci vypracování a aktualizace ÚPD jednotlivých obcí na průjezdných silnicích, u kterých nebyl zařazen návrh na vybudování obchvatu v rámci ZÚR, prověřit potřeby a do ÚPD obcí zapracovat návrhy řešení k odstranění bodových závad a omezení negativních vlivů dopravy.

5.1.1.2 



 

Překračování imisních limitů Při hodnocení dat za rok 2010 nebyly s výjimkou polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V případě B(a)P se jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). S výjimkou troposférického ozónu nebyly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro další jiné znečišťující látky. V posledním roce byla provedena změna metodiky a nyní jsou uváděny průměry za období 2008 – 2012. V tomto období jsou z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické pouze polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako B(a)P. Imisní limity pro polétavý prach jsou v tomto období s přehledem dodržovány. Tyto dlouhodobější údaje jsou mnohem lépe vypovídající. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 k tomuto překročení nedošlo, stejně jako v roce 2012. Dle dotazníkového šetření v roce 2012 je většinou mírné znečištění ovzduší uváděno u těchto obcí – Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Rašín, Rohoznice, Sukorady, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov. Většinou se jedná o znečištění ovzduší z vytápění domácností, v dalších případech z dopravy nebo ze zemědělství, případně z průmyslové výroby.

Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace).

5.1.1.3 

Stav vodních útvarů Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v žádné obci ze SO ORP Hořice nejsou nerizikové vodní útvary. Na celém území obcí Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Bašnice, Sukorady, Třebnouševes, Rašín, Milovice u Hořic, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Holovousy, Lískovice a Hořice jsou vyhodnoceny vodní útvary povrchových vod jako potencionálně rizikové. Na celém území obcí Úhlejov, Nevratice, Staré Smrkovice, Sukorady, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Borek, Vřesník, Miletín, Tetín, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Ostroměř, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic a Třebnouševes jsou vodní útvary podzemních vod hodnoceny jako nedosažení dobrého stavu (Nepřijatelný

153

EKOTOXA s.r.o.






stav povrchových a podzemních vod na území obcí Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů v obcích Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice.

V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

5.1.1.4

Staré ekologické zátěže



V rámci dat ÚAP je vedena vrstva starých ekologických zátěží. Jedná se o staré skládky odpadů, bývalé benzínové stanice, průmyslové podniky nebo jejich části. Jejich přehled je uveden v tabulce v tématu č. 3. Při zpracování územních plánů je nutné zjistit stav dané lokality, přičemž by uvedené informace měly být postupně aktualizovány.  Dále jsou v území evidovány následující brownfields:  nevyužité sklady v Rašíně  ruina zámku v Lískovicích  Hořice  Miletín (králíkárny)  Milovice u Hořic (areál zemědělského družstva)  Nevratice (stará skládka)  Sukorady (objekt ZD Bašnice)  Dvě plochy, které byly jako brownfields evidovány v přechozích ÚAP, jsou již areál bývalého mlýna v Sobčicích a areál cukrovaru v Bašnici.

5.1.1.5    

 

Technická infrastruktura Respektovat stávající koridory a ochranná pásma všech sítí technické infrastruktury (všechny obce) chybějící veřejný vodovod (obce Petrovičky, Rašín, Sobčice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov) přepojení obce Bříšťany na skupinový vodovod z důvodu nevyhovujícího zdroje pro místní vodovod (obec Bříšťany, Bašnice, Dobrá Voda u Hořic) nedostatečné odvádění a/nebo čištění odpadních vod (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov, Vřesník) vymezit prostor pro výhledové zbudování nové transformovny 110/35 kV v oblasti města Hořice respektovat navržený koridor pro linku VVN 110kV od B. Poličan do VČE HořiceLibonice (obec Rohoznice, Hořice) vymezit a chránit koridor pro případnou plynofikaci obcí, které doposud nemají plyn zaveden (obce Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Bříšťany, Červená Třemešná, Lískovice, Lukavec u Hořic, Sukorady, Tetín, Vřesník, Úhlejov)

154

EKOTOXA s.r.o.


5.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. 







 



Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě mezi domy č. p. 29 až 99) a Ostroměř (3,4 ha – ve svahu nad silnicí u Dolního Mezihoří). Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu. Podle dotazníkového šetření (2012) se nachází jeden sesuv neznámého rozsahu také v poli nad hřbitovem v Holovousech a pole je proto ZD obhospodařováno vhodnými plodinami. Další sesuv se podle dotazníků nachází u hřbitovní zdi v obci Lískovice. Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 55,5 ha. Toto množství činí 25,8 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obce Hořice (46,9 ha) a Úhlejov (31,5 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Z dotazníků z roku 2012 vyplývá, že v obcích Vřesník, Třebnouševes, Tetín a Staré Smrkovice KPÚ probíhají. V obcích Jeřice a Rašín byly KPÚ dokončeny, v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Nevratice a Bříšťany byly KPÚ zahájeny a v obci Dobrá Voda u Hořice mají o KPÚ zažádáno a v Holovousech mají o KPÚ zájem. Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Hořice jsou stanovena záplavová území Q100 v obcích Bašnice, Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Ve všech těchto obcích, vyjma Boháňky, Lukavce u Hořic, Milovic u Hořic a Petroviček, zasahují záplavová území do zastavěného území. Podle dotazníků z roku 2012 ohrožují povodně obce Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic (Dolní Dobrá Voda), Ostroměř a Holovousy. V Ostroměři hrozí i vodní eroze. Nízká ekologická stabilita území – Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES = 0,10), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6 %, 90,3 % a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, v obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy.

155

EKOTOXA s.r.o.


5.2 TABULKY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD PO OBCÍCH Následující tabulky jednotlivých obcí uvádějí problémy k řešení v ÚPD za celé jejich území strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku 2012. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Jednoznačná provázanost mezi těmito tabulkami problémů po obcích daného SO ORP je dána vzestupným číslováním problémů v rámci nejen ORP, ale i v rámci jednotlivých obcí v abecedním pořádku, s tím, že např. urbanistické závady jsou vzestupně číslovány. Stejný postup je uplatněn i v číslování dopravních a hygienických závad, stejně jako ohrožení, střetů. V případě jiných problémů se tyto nečíslují, protože nemají jednoznačné bodové průměty do území. Často jsou tyto „jiné problémy“ také neřešitelné nástroji územního plánování. Problémy zobrazené ve výkresu a uvedené dále v tabulkách jsou členěny na:   

závady území v členění na hygienické (ZHx, dopravní (ZDx) a urbanistické (ZUx) ohrožení území (ozn. Ox) územní střety mezi záměry a limity využití území (ozn. SZLx)

V kolonce „Téma v RURÚ“ je uvedeno číslo tématu v rámci kterého byly tyto problémy identifikovány. Stejné nebo obdobné problémy mohly být identifikovány v některých překrývajících se tématech, proto jsou uvedeny čísla těchto témat. Kolonka „Úroveň problematiky“ je dělena na místní (M), nadmístní (N) a celorepublikovou. Z úrovně řešené problematiky současně vyplývá její řešitelnost v ÚPD (zde v ÚP, ZÚR a PÚR). „Původ problému“ je rozdělen podle jejich charakteru na vyplývající z podkladových dat ÚAP, z dotazníku nebo z dalších zjištění v rámci RURÚ). „Doba trvání“ problému je sice občas nevyplněna, ale tam, kde je, byla snaha o jeho časové zařazení k prvnímu zpracování ÚAP-RURÚ v roce 2008 nebo k jejich první aktualizaci v roce 2010. Jako nové jsou zařazeny problémy, které se vyskytly, nebo byly poprvé uvedeny v ÚAP-RURÚ v roce 2012.

156


EKOTOXA s.r.o.

5.2.1 Problémy obcí SO ORP Hořice Bašnice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Bašnice ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

ÚROVEŇ ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP, PROBLEMATIKY ZÚR, PÚR) (místní - M, nadmístní N, republiková - R)

3, 10

existence brownfields bývalý cukrovar

M

není zajištěna dopravní obslužnost v nepracovní dny

N, M

znečištění ovzduší a hluk ze silniční dopravy chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností a průmyslové výroby

N M

DOPRAVNÍ

ZD1

6

HYGIENICKÉ

ZH1

3,6

ZH2

6

2 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

ÚP

PŮVOD (data ÚAP, DOBA TRVÁNÍ dotazník, problém přetrvávající (od plynoucí ze zjištění 2008/12, nový - 2014) RURÚ)

dotazník

vyřešeno (cukrovar byl zbourán, v ÚP je nyní plocha vedena jako VLvýroba a skladování,lehký průmysl)

RURÚ

přetrvávající

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

RURÚ

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

N

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



stávající zástavba v záplavovém území Bašnického potoka, v aktivní zóně záplavového území

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



JINÉ PROBLÉMY OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



úbytek počtu obyvatel

M

RURÚ

STŘETY

STŘETY ZÁMĚRŮ VZÁJEMNĚ STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY

7

157

nový


EKOTOXA s.r.o.

Bílsko u Hořic KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Blísko u Hořic ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



URBANISTICKÉ DOPRAVNÍ

ZD2

6

HYGIENICKÉ

ZH3

3,6

ZH4

6

2

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O1

2

O2

5

4

časté dopravní nehody na R I/35, silnice prochází zastavěným územím

ÚP, ZÚR

dotazník

přetrvávající

znečištění ovzduší a hluk ze silnice I/35 chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod nevyhovující celkový stav podzemních vod

R

ÚP, ZÚR

dotazník, RURÚ

přetrvávající

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



ohrožení přívalovými srážkami výrazné úbytky půdního fondu v předchozích letech ekologicky málo stabilní krajina, kdy převládají především člověkem velmi pozměněné ekosystémy.

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

N

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



nedostatek pracovních příležitostí vysoký index stáří

N

STŘETY


10 9

ÚP

M

158

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Boháňka KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Boháňka ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




ZD3

6

špatná dopravní N, M obslužnost v pracovní dny a není zajištěna dopravní obslužnost v nepracovní dny.

HYGIENICKÉ

ZH5

6

chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod

M

NÁZEV (POPIS)

2

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O3

1

O4

5

RURÚ

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající



ÚP

CHLÚ a ložisko ner. N surovin bezprostředně sousedí se zástavbou (mezi Boháňkou a částí obce Votuz) úbytek zemědělské půdy, M cca 13ha, za účelem nového bydlení

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

ÚP

dotazník

nový

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



nedostatek pracovních příležitostí chybí mateřská škola

N

STŘETY


10 7

ÚP

M

159

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Borek KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Borek ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




ZD4

6


HYGIENICKÉ

ZH6

6

chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav povrchových vod

M

NÁZEV (POPIS)

2

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

RURÚ

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající



ÚP

orná půda ohrožená erozí M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



nedostatek pracovních příležitostí nízká vzdělanost obyvatelstva

N

STŘETY


10 7

ÚP

M

160

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Bříšťany KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Bříšťany ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




ZD5

6


HYGIENICKÉ

ZH7

6

ZH8

2,6

chybí řádný systém M odvádění a čištění odpadních vod problém s kvalitou i M kvantitou pitné vody mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností a zemědělství

3

RURÚ

přetrvávající

ÚP

RURÚ

přetrvávající

ÚP

dotazník, RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




N


10 9

ÚP

M

161

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Cerekvice nad Bystřicí KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Cerekvice nad Bystřicí ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




ZD6

6


HYGIENICKÉ

ZH9

2

problém s kvalitou pitné M vody (vysoké koncentrace železa a občasný zákal)

ZH10

3

mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností a zemědělství (velkovýkrmna vepřů Benátky - ukládání kejdy na zemědělské pozemky)

2

nevyhovující stav M povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

O5

5

O6

2 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)

RURÚ

přetrvávající

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající


úbytek zemědělské půdy, M cca 2ha, za účelem nového bydlení ohrožení přívalovými M srážkami stávající zástavba v M záplavovém území Bystřice, v aktivní zóně


ÚP

dotazník

nový

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)


navrhovaná zástavba v záplavovém území Bystřice

M

NÁZEV (POPIS)





TÉMA v RURÚ

7, 9 7, 9 7, 9 7, 9 10 7

ÚP

data ÚAP

nový


výstavba víceúčelového M hřiště přístavba mateřské školy M

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

dotazník

přetrvávající

nedostatečná kapacita mateřské školy nevyužitá kapacita základní školy nedostatek pracovních příležitostí chybí zařízení zdravotní péče

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

M

162


EKOTOXA s.r.o.

Červená Třemešná KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Červená Třemešná ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



RURÚ

přetrvávající

dotazník, RURÚ

přetrvávající přetrvávající


ZD7

6


N, M

ZH11

6

není kanalizace s napojením na ČOV. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod

M M

HEIS VÚV T.G.M

2

ÚP

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




M

NÁZEV (POPIS)




2

TÉMA v RURÚ

ÚP

163

data ÚAP

přetrvávající



EKOTOXA s.r.o.

Dobrá Voda u Hořic KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Dobrá Voda u Hořic ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




ZD8

6

není zajištěna dopravní obslužnost v nepracovní dny.

N, M

RURÚ

přetrvávající

HYGIENICKÉ

ZH12

3

N

dotazník

přetrvávající

ZH13 ZH14

6 6

mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností a zemědělství (zelárna) hluk z provozu letiště chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav podzemních vod

dotazník RURÚ


M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



ohrožení přívalovými srážkami

M

2

OHROŽENÍ

OZN.

O7

TÉMA v RURÚ

2

N, M M

ÚP

ÚP

dotazník

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



nedostatečná kapacita mateřské školy nevyužitá kapacita základní školy nedostatek pracovních příležitostí chybí zařízení zdravotní péče

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 10 9

M

164


EKOTOXA s.r.o.

Holovousy KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Holovousy ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



nehodové místo – odbočení ze sil. I/35

R

ÚP, ZÚR

dotazník

přetrvávající

hlukové znečištění způsobené dopravou na I/35 nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod

N

ÚP, ZÚR

dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

dotazník

přetrvávající


ZD9

6

HYGIENICKÉ

ZH15

3, 6

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O8

TÉMA v RURÚ

2 2

OZN.

TÉMA v RURÚ


TÉMA v RURÚ

STŘETY

M

mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností NÁZEV (POPIS)



povodně, vodní eroze, přívalové srážky stávající zástavba v záplavovém území Javorka, v aktivní zóně záplavového území NÁZEV (POPIS)

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

data ÚAP

nový



NÁZEV (POPIS)



chybějící společenské centrum nedostatečná kapacita mateřské školy nevyužitá kapacita základní školy chybí zařízení zdravotní péče

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající


7, 9 7, 9 7, 9 7

M

165


EKOTOXA s.r.o.

Hořice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Hořice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


URBANISTICKÉ

ZU2

10

ZH16

6


existence brownfields

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

silniční doprava jako zdroj znečištění ovzduší nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod překročení imisních limitů pro benzo(a)pyren na území obce mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

R

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

data ÚAP

přetrvávající

N

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



1

sesuvné území v blízkosti silnice v údolí Bystřice

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

2


ÚP

data ÚAP

přetrvávající

2

stávající zástavba v záplavovém území Bystřice, v aktivní zóně záplavového území

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



M

NÁZEV (POPIS)


nedostatečná kapacita mateřské školy nedostatek pracovních příležitostí úbytek počtu obyvatel

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

DOPRAVNÍ HYGIENICKÉ

2

3

3

OHROŽENÍ

OZN.

O9

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

TÉMA v RURÚ




2

TÉMA v RURÚ

7, 9 10 7

ÚP

M

166

data ÚAP

přetrvávající



EKOTOXA s.r.o.

Chomutice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Chomutice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



RURÚ

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

přetrvávající


ZD10

6


N, M

ZH17

6

realizovat výstavbu splaškové kanalizace a ČOV nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod

M

M

HEIS VÚV T.G.M

NÁZEV (POPIS)



2

OHROŽENÍ

OZN.

O10

TÉMA v RURÚ

2

2

ÚP

ohrožení obce přívalovými M srážkami (směrem na Vojice) stávající zástavba v M záplavovém území, v aktivní zóně záplavového území

ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



chybějící víceúčelové hřiště nedostatečná kapacita mateřské školy nevyužitá kapacita základní školy chybějící dětské hřiště v areálu školy nedostatek pracovních příležitostí nedostatečný počet dokončených bytů chybí zařízení zdravotní péče

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 7, 9 7, 9 10 8 7

M

167


EKOTOXA s.r.o.

Jeřice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Jeřice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


R, N



ZD11

6

nehodové místo – železniční přejezd

HYGIENICKÉ

ZH18

6

ZH19

6 2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O11

TÉMA v RURÚ

5

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ÚP

dotazník

přetrvávající

v m.č. Dolní Černůtky M vybudovat nový vodovod, který nahradí současnou nevyhovující vodovodní síť a realizovat splaškovou kanalizaci s napojením na ČOV Jeřice.

ÚP

ÚP

přetrvávající

znečištění ovzduší a hluk N ze silniční dopravy nevyhovující stav M povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

ÚP

dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností NÁZEV (POPIS)



výrazné úbytky půdního fondu v předchozích letech stávající zástavba v záplavovém území Bystřice, v aktivní zóně záplavového území

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



M

NÁZEV (POPIS)


nedostatečná kapacita mateřské školy nedostatečný počet dokončených bytů nedostatek pracovních příležitostí

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající




2

TÉMA v RURÚ

7, 9 8 10

ÚP

168

data ÚAP

přetrvávající



EKOTOXA s.r.o.

Lískovice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Lískovice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU11

10

DOPRAVNÍ

ZD12

6

2

HYGIENICKÉ

NÁZEV (POPIS)


ruina zámku

M

dotazník

přetrvávající


N, M

RURÚ

přetrvávající

nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

ÚP


OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



nedostatek pracovních příležitostí

N


10

ÚP

169

dotazník

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Lukavec u Hořic KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Lukavec u Hořic ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ZH20

3, 6

ZH21

6

NÁZEV (POPIS)



silniční doprava jako zdroj znečištění ovzduší chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

N

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



URBANISTICKÉ DOPRAVNÍ HYGIENICKÉ

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O12

TÉMA v RURÚ

1

sesuvné území zasahující M pod zástavbu (čp. 29, 101, 99 a 104).

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


chybí mateřská škola

M

PŮVOD (data ÚAP, dotazník, problém plynoucí ze zjištění RURÚ) RURÚ

STŘETY


7

170

DOBA TRVÁNÍ přetrvávající (od 2008/12, nový - 2014)

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Miletín KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Miletín ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU3

3, 10

ZU4

10

DOPRAVNÍ

ZD13

6

HYGIENICKÉ

ZH22

3,6

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

O13

TÉMA v RURÚ

2 2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


existence brownfields králíkárny nedostatek pozemků pro výstavbu v majetku obce

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

bodová závada na silniční N síti

ÚP

dotazník

přetrvávající

hluk a znečištění ovzduší M,N způsobené dopravou projíždějící přes náměstí nevyhovující celkový stav M povrchových a podzemních vod mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností, dopravy a zemědělství

ÚP

dotazník

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)


ohrožení obce přívalovými M srážkami stávající zástavba v M záplavovém území Bystřice, v aktivní zóně záplavového území



ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




M

NÁZEV (POPIS)


nedostatečná kapacita mateřské školy nevyužitá kapacita základní školy rekonstrukce sokolovny úbytek počtu obyvatel

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M M

ÚP

dotazník RURÚ

přetrvávající nový



TÉMA v RURÚ

7, 9 7, 9 7, 9 7

ÚP

171

data ÚAP

přetrvávající



EKOTOXA s.r.o.

Milovice u Hořic KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Milovice u Hořic ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


URBANISTICKÉ

ZU5

existence brownfields ZD

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

DOPRAVNÍ

ZD14

6

nehodové místo – u motorestu na I/35

R

ÚP, ZÚR

dotazník

přetrvávající

HYGIENICKÉ

ZH23

3,6

znečištění ovzduší a hluk R ze silniční dopravy na I/35

ÚP, ZÚR

RURÚ, dotazník

přetrvávající

ZH24

6

chybí řádný systém M odvádění a čištění odpadních vod nevyhovující celkový stav M podzemních vod mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností a dopravy

ÚP

RURÚ

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

3, 10

2 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

4

NÁZEV (POPIS)


ekologicky málo stabilní krajina, kdy převládají především člověkem velmi pozměněné ekosystémy

N

ÚP



data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



rozšíření kapacity ZŠ chybějící MŠ úbytek počtu obyvatel

M M M

STŘETY


7, 9 7, 9 7

ÚP ÚP

172

dotazník dotazník RURÚ

přetrvávající přetrvávající nový


EKOTOXA s.r.o.

Nevratice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Nevratice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU6

3

ZU7

10

NÁZEV (POPIS)


stará ekol. zátěž/brownfield - stará skládka nedostatek pozemků pro výstavbu v majetku obce

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

N, M

RURÚ

přetrvávající

ÚP obce Staré Smrkovice, RURÚ

přetrvávající

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

DOPRAVNÍ

ZD15

6


HYGIENICKÉ

ZH25

6

realizace stavby M splaškové kanalizace s napojením na ČOV Staré Smrkovice nevyhovující celkový stav M povrchových vod mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností

2 3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

4

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ÚP


NÁZEV (POPIS)



stávající zástavba v záplavovém území Javorky a Lužanky ekologicky málo stabilní krajina, kdy převládají především člověkem velmi pozměněné ekosystémy.

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

N

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)


navrhovaná zástavba v záplavovém území Javorky

M

NÁZEV (POPIS)


nedostatečný počet dokončených bytů

M




2

TÉMA v RURÚ

8

ÚP

ÚP

173

data ÚAP

přetrvávající


RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Ostroměř KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Ostroměř ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU8

TÉMA v RURÚ

10

DOPRAVNÍ

HYGIENICKÉ

ZH26

3, 6

ZH27

6

ZH28

6

ZH29

6

OZN.

TÉMA v RURÚ

O14

1

O15

2

2

STŘETY


nedostatek pozemků pro výstavbu v majetku obce

N

průtah silnice I/35 zastavěným územím obce

2

OHROŽENÍ

NÁZEV (POPIS)

OZN.

TÉMA v RURÚ


ÚP

dotazník

přetrvávající

ÚP, ZÚR

data ÚAP

přetrvávající

průtah silnice I/35 zastavěným územím obce je zdrojem hluku a znečištění ovzduší části Domoslavice a Nové Smrkovice nemají vodovod Sylv. Újezd má špatný zdroj vody - hodně dusičnanů Sylv. Újezd nemá kanalizaci nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod

R, N

ÚP, ZÚR

RURÚ

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



sesuvné území v blízkosti M silnice na Dolní Mezihoří ohrožení obce přívalovými M srážkami a vodní erozí

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

ÚP

dotazník

přetrvávající

stávající zástavba v záplavovém území Javorky a v aktivní zóně záplavového území Javorky

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)


navrhovaná zástavba v záplavovém území a v aktivní zóně záplavového území Javorky

M

NÁZEV (POPIS)


nedostatečná kapacita mateřské školy nevyužitá kapacita základní školy nedostatečný počet dokončených bytů chybí zařízení sociální péče

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

RURÚ

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající




2

TÉMA v RURÚ

7, 9 7, 9 8 7

ÚP

M

174

data ÚAP

přetrvávající



EKOTOXA s.r.o.

Petrovičky KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Petrovičky ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




realizace úpravy povrchu M místní komunikace Petrovičky - Petrovice včetně vyřešení majetkových vztahů k pozemkům pod komunikací špatná dopravní N, M obslužnost v pracovní dny, není zajištěna dopravní obslužnost v nepracovní dny

ÚP

chybí vodovod chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod

M M

ÚP ÚP

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



ZD16

6

ZD17

6

HYGIENICKÉ

ZH30 ZH31

6 6

OHROŽENÍ

OZN.

STŘETY

ÚP Petrovičky

nový

RURÚ

přetrvávající

RURÚ RURÚ



175


EKOTOXA s.r.o.

Podhorní Újezd a Vojice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Podhorní Újezd a Vojice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ZH32 ZH33

3, 6 6

NÁZEV (POPIS)


hluk ze silnice I/35 chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod dusičnany

R, M M

NÁZEV (POPIS)



2

OHROŽENÍ

OZN.

O16

TÉMA v RURÚ

1

ÚP, ZÚR ÚP

dotazník RURÚ


M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající



CHLÚ a ložisko N nerostných surovin bezprostředně sousedí se zástavbou (na sever od čp. 77)

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


PŮVOD (data ÚAP, DOBA TRVÁNÍ dotazník, problém (přetrvávající (od plynoucí ze zjištění 2008/10, nový - 2012) RURÚ)

nedostatečná kapacita mateřské školy nevyužitá kapacita základní školy rekonstrukce sokolovny nedostatek pracovních příležitostí chybí zařízení zdravotní péče

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M N

ÚP ÚP

dotazník dotazník


RURÚ

přetrvávající

STŘETY


7, 9 7, 9 7, 9 10 7

M

176


EKOTOXA s.r.o.

Rašín KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Rašín ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU12

10

DOPRAVNÍ

ZD18

6

špatná dopravní N, M obslužnost v pracovní dny, není zajištěna dopravní obslužnost v nepracovní dny

HYGIENICKÉ

ZH34 ZH35

6 6

chybí vodovod chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M M

2 3

OHROŽENÍ

OZN.

O17

TÉMA v RURÚ

5

NÁZEV (POPIS)


nevyužité sklady

M

ÚP


dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

RURÚ RURÚ


M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

N

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



výrazné úbytky půdního fondu v předchozích letech

M

ÚP ÚP

ÚP

RURÚ

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




N

STŘETY


10

ÚP

177

dotazník

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Rohoznice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Rohoznice ZÁVADY

OZN.

URBANISTICKÉ

ZU9

DOPRAVNÍ

HYGIENICKÉ

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


10


N

ZD19

6


N, M

ZH36

3

znečištění ovzduší M způsobuje soukromník, který chová kozla a krávy u 6-ti bytovky nevyhovující stav M povrchových a podzemích vod z hlediska koncentrací dusičnanů

2

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ÚP

ÚP


dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

dotazník

nový

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)


stávající zástavba v záplavovém území Bystřice, v aktivní zóně záplavového území

M

NÁZEV (POPIS)



M

NÁZEV (POPIS)


nedostatečná kapacita mateřské školy nedostatek pracovních příležitostí úbytek počtu obyvatel

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

ÚP


data ÚAP

přetrvávající




TÉMA v RURÚ

7, 9 10 7

ÚP

M

178

data ÚAP

přetrvávající



EKOTOXA s.r.o.

Sobčice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Sobčice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)


chybí vodovod chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností

M M



ZH37 ZH38

6 6

2

3

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ÚP ÚP

RURÚ RURÚ


M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

dotazník

nový

NÁZEV (POPIS)



stávající zástavba v záplavovém území Javorky, v aktivní zóně

M

NÁZEV (POPIS)


navrhovaná zástavba v záplavovém území Javorky

M

NÁZEV (POPIS)


nedostatečný počet

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající




2

TÉMA v RURÚ

8

ÚP

ÚP

179

data ÚAP

přetrvávající


RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Staré Smrkovice KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Staré Smrkovice ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



RURÚ

přetrvávající

ÚP obce, dotazník



ZD20

6


N, M

HYGIENICKÉ

ZH39

6

chybí ČOV a splašková kanalizace nevyhovující celkový stav povrchových vod

M M

HEIS VÚV T.G.M

NÁZEV (POPIS)



ohrožení přívalovými srážkami (vodní tok Javorka) stávající zástavba v záplavovém území Javorky, v aktivní zóně záplavového území

M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

ÚP

data ÚAP

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)


navrhovaná zástavba v záplavovém území a v aktivní zóně záplavového území Javorky

M

NÁZEV (POPIS)


nedostatek pracovních příležitostí nedostatečný počet dokončených bytů chybí mateřská škola

N

ÚP

dotazník

přetrvávající

M M

ÚP

RURÚ RURÚ


2

OHROŽENÍ

OZN.

O18

TÉMA v RURÚ

2

2

STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

ÚP




2

TÉMA v RURÚ

10 8 7

ÚP

180

data ÚAP

přetrvávající



EKOTOXA s.r.o.

Sukorady KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Sukorady ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU10

3, 10

DOPRAVNÍ

ZD21

6

HYGIENICKÉ

ZH40

3,6

ZH41

6

3

NÁZEV (POPIS)


existence brownfiels objekt ZD Bašnice

M


N, M

ÚP

hluk a znečištění ovzduší N ze silniční dopravy řešit odkanalizování obce M a čištění odpadních vod


dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

ÚP

dotazník

dotazník

ÚP

RURÚ

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

mírné znečištění ovzduší z N vytápění domácností

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



střet navrhované silnice a M zastavěného území JINÉ PROBLÉMY OZN.

TÉMA v RURÚ

10 7

ÚP

NÁZEV (POPIS)



N

ÚP

M

181

data ÚAP

nový


dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Tetín KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Tetín ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




ZD22

6

HYGIENICKÉ

ZH42

3, 6

ZH43

6

2

2,6


RURÚ

přetrvávající

mírné znečištění ovzduší ze zemědělství a z dopravy chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod problém s kvantitou i kvalitou pitné vody, problém zásobování obyvatelstva vodou

N

dotazník

přetrvávající

RURÚ, dotazník

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

dotazník

nový

ÚP

M

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




N


10

ÚP

182

dotazník

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Třebnouševes KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Třebnouševes ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

URBANISTICKÉ

ZU11

10

DOPRAVNÍ

ZD23

6


HYGIENICKÉ

ZH44 ZH45

6 6

chybí vodovod chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod nevyhovující celkový stav podzemních vod

M M

2

OHROŽENÍ

OZN.

O19

TÉMA v RURÚ

5

NÁZEV (POPIS)



N

ÚP


dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

RURÚ RURÚ


M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)



výrazné úbytky půdního fondu v předchozích letech

M

ÚP ÚP

ÚP

RURÚ

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



chybějící MŠ nedostatek pracovních příležitostí nedostatečný počet dokončených bytů vysoký index stáří

M N

ÚP ÚP

dotazník dotazník


M M

ÚP

RURÚ RURÚ


STŘETY


7, 9 10 8 7

183


EKOTOXA s.r.o.

Úhlejov KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Úhlejov ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




HYGIENICKÉ

ZD24

6

ZD25

6

ZH46 ZH47

6 6

ZH48

2

2 3,6

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

2

špatný stav silnic III.tř. N nekvalitní povrch špatná dopravní N, M obslužnost v pracovní dny, není zajištěna dopravní obslužnost v nepracovní dny

ÚP

ÚP obce

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

chybí vodovod chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod možné individuální problémy s kvantitou pitné vody při dlouhotrvajícím suchu nevyhovující celkový stav povrchových vod mírné znečištění ovzduší z vytápění domácností nahradit vytápění stávajících objektů tuhými palivy ekologicky šetrnějšími způsoby

M M

ÚP ÚP

RURÚ RURÚ


M

ÚP

dotazník

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

M

dotazník

přetrvávající

NÁZEV (POPIS)




ÚP

data ÚAP

přetrvávající

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



STŘETY


7, 9 7, 9 7

rekonstrukce veřejné M knihovny asanace budovy obchodu M chybí HUZ

ÚP

M

184

dotazník

přetrvávající

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající


EKOTOXA s.r.o.

Vřesník KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ - ORP Hořice - Obec Vřesník ZÁVADY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




ZD26

6


HYGIENICKÉ

ZH49

6

chybí řádný systém odvádění a čištění odpadních vod. nevyhovující celkový stav povrchových a podzemních vod

M

2

RURÚ

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

M

HEIS VÚV T.G.M

přetrvávající

ÚP

OHROŽENÍ

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



STŘETY

OZN.

TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)




TÉMA v RURÚ

NÁZEV (POPIS)



nedostatek pracovních příležitostí chybí HUZ

N


10 9

ÚP

M

185

dotazník

přetrvávající

RURÚ

přetrvávající

EKOTOXA s.r.o.

6


ZÁVĚR

V Rozboru udržitelného rozvoje území byla zpracována požadovaná témata dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, včetně SWOT analýz za jednotlivá témata, která shrnují pro dané území jeho silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Ve 3. aktualizaci RURÚ byly tabulkově zpracovány také karty pro všechny obce správního obvodu, kde je uveden stav a problémy k řešení pro každé téma RURÚ, záměry a SWOT analýza.

6.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často, jiná data se přestala na veřejných zdrojích vyskytovat v původní podobě (např. data o nezaměstnanosti se již neudávají na obce, ale jen okresy). Další data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde se ale roční vyhodnocování dat změnilo na pětiletá období). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku 2013/2014 není v podstatě možné (vyjížďky a dojížďky do škol a zaměstnání). Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast v době zpracování daných témat (06-07/2014). Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná teprve o čtvrté vyhodnocení RURÚ (třetí úplná aktualizace) a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. indikátor sesuvné a poddolované území navržený v roce 2008 (vztažen na plochu celé obce) byl v roce 2010 vypuštěn a v roce 2012 byl zpracován a vyhodnocen nový indikátor vztažený na zastavěné území obce). Dalším příkladem vynucené změny indikátoru jsou Definitivní výsledky SLDB 2011. Jsou totiž zpracovány a publikovány ve vztahu k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. podle místa obvyklého pobytu. Další vynucenou změnou je hodnocení pětiletých období v oblasti sledování kvality ovzduší. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

186

EKOTOXA s.r.o.

7


LITERATURA

Data ÚAP 2014, RURÚ SO ORP Hořice aktualizace 2012 a další zdroje, které jsou uvedeny pro každé téma RURÚ zvlášť: Horninové prostředí a geologie      

www.mapy.cz Národní geoportál INSPIRE http://geoportal.gov.cz www.geoportal.cenia.cz Mapový portál ČGS (maps.geology.cz) – Geologické mapy, Databáze svahových nestabilit Geoportál ČÚZK (geoportal.cuzk.cz) – Základní topografická mapa ZM10, Ortofotomapa

Vodní režim      

HEIS VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz) Plány oblasti povodí DIBAVOD VÚV T.G.M. (http://www.dibavod.cz/) Veřejný registr půdy – LPIS (http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/) Plán oblasti povodí Horního a středního Labe (http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/navrhpop/WEB/index.html)

Hygiena životního prostředí  

Český hydrometeorologický ústav (www.chmi.cz) http://kontaminace.cenia.cz

Ochrana přírody a krajiny     

Natura 2000 (www.natura2000.cz) Chráněná území (www.nature.cz) Koeficient ekologické stability (www.czso.cz) ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) (http://drusop.nature.cz) Český statistický úřad (www.czso.cz)

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa    

Český statistický úřad (www.czso.cz) Český úřad zeměměřičský a katastrální (http://www.cuzk.cz/) Výměry zemědělské půdy a lesa (www.czso.cz) Přírodní lesní oblasti (www.mezistromy.cz)

187

EKOTOXA s.r.o.


Veřejná dopravní a technická infrastruktura                   

Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2012 Sčítání dopravy 2010 - http://www.scitani2010.rsd.cz Český statistický úřad - http://www.czso.cz Přehled udělených licencí ERU - http://licence.eru.cz Politika územního rozvoje ČR (2008) Ministerstvo dopravy ČR - http://www.mdcr.cz Ředitelství silnic a dálnic ČR - http://www.rsd.cz Správa železniční dopravní cesty, s. o. - http://www.szdc.cz Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (2011) Politika územního rozvoje ČR (2008) Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod Zákon o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007 – 2015 (2007) Aktualizace „Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje“ (2010) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2009) O2 mapa pokrytí - http://www.o2.cz/osobni/199436-mapa_pokryti_a_prodejen/ T-Mobile – mapa pokrytí - http://www.t-mobile.cz/web/cz/podpora/mapa-pokryti Síť Vodafonu - http://www.vodafone.cz/mapa-pokryti/ Webové stránky obcí a sdružení obcí

Sociodemografické podmínky 

      

Český statistický úřad: www.czso.cz o Běžná evidence obyvatelstva 2014 o Městská a obecní statistika 2014 o Sčítání lidu, domů a bytů 2001, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011, o Veřejná databáze ČSÚ, Město Hořice, http://www.horice.org/ Královehradecký kraj, http://www.kr-kralovehradecky.cz/ Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, http://www.rada-severovychod.cz/. Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice, www.gozhorice.cz Hořické gymnázium, www.gymhorice.cz Odborné učiliště a Praktická škola Hořice, www.ouhorice.cz Střední odborná škola kamenická a sochařská, http://www.spsks.cz/

188

EKOTOXA s.r.o.


Bydlení          

ČSÚ (2012): Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Královehradeckého kraje v roce 2011. Hradec Králové: Krajská správa Českého statistického úřadu, 68 s. ČSÚ (2013): Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997–2011. Praha: Český statistický úřad, 114 s. ČSÚ (2013): Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Královéhradecký kraj - analýza výsledků. Hradec Králové: Krajská správa Českého statistického úřadu, 124 s. MMR ČR (2011): Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 115 s. MMR ČR (2014): Vybrané údaje o bydlení 2013. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 184 s. Poledník, M. – Hadlač, M. (2011): Prognózování celkové potřeby bytů v současných podmínkách ekonomické recese. Brno: Institut regionálních informací, 59 s. Ouředníček, M. (2002): Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. In: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s. 39-54. Sýkora, L. (2004): Mezi státem a trhem: obecní samospráva a bydlení v České republice. In: Bytová politika: koniec alebo nový začiatok. Bratislava: Institut bývania a Local Government and Public Service Reform Initiative, s. 43-86. Temelová, J. – Novák, J. – Ouředníček, M. – Puldová, P. (2011): Housing Estates in the Czech Republic after Socialism: Various Trajectories and Inner Differentiation. Urban Studies 48 (9). 1811-1834 pp. Český statistický úřad - http://www.czso.cz/ o Veřejná databáze ČSÚ o Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2011

Rekreace              

Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Český statistický úřad - http://www.czso.cz/, o Sčítání lidu, domů a bytů 2001, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Cyklotrasy České republiky, Cyklotrasy.cz Turistická mapa KČT 1:50 000 Atlas cestovního ruchu České republiky (2006) Národní památkový ústav, http://monumnet.npu.cz/, Národní geoportál INSPIRE, http://geoportal.gov.cz/ Královéhradecký kraj, http://www.kr-kralovehradecky.cz/ Město Hořice, http://www.horice.org/ Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, http://www.rada-severovychod.cz/ Turistický portál Podkrkonoší, http://www.podkrkonosi.eu/ Turistický portál východních Čech, http://www.vychodni-cechy.info/ Evidence hotelů a penzionů, www.hotel-ubytovani.com Český statistický úřad, http://www.czso.cz/, o Sčítání lidu, domů a bytů 2011, o Městská a obecní statistika 2014, o Data pro MAS 2014,

Hospodářské podmínky   

Český statistický úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Národní databáze brownfieldů - http://www.brownfieldy.cz/seznam-brownfieldu/

189

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 3. úplná aktualizace

Recommend Documents