PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2010

PROCES

2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun – AKTUALIZACE 2010

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 15.11. 2010

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv: • Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu • Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky, sociodemografický a ekonomický pilíř • Ing. Šárka Hájková. – environmentální pilíř • Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu • Andrea Kozáková – sociodemografický a ekonomický pilíř • Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř • Ing. Radek Tydlačka – GIS a aktualizace datového modelu • Bc. Jakub Ohanka – GIS a tvorba mapových výstupů • Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – řešení problémů v rámci ÚPD

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 5 1

2

3

4

5

6

7

Metoda pro zpracování RURU a související legislativa ................................................... 6 1.1

Související legislativa .............................................................................................. 6

1.2

Hruškova metoda .................................................................................................... 8

1.3

Metodika pro SWOT analýzu ..................................................................................13

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek ......................................................13

1.5

Aktualizace problémů k řešení ...............................................................................14

Popis území a širší vztahy .............................................................................................15 2.1

Stručná charakteristika území ................................................................................15

2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ......................................................................17

Environmentální pilíř ......................................................................................................20 3.1

Horninové prostředí a geologie ..............................................................................20

3.2

Vodní režim ............................................................................................................25

3.3

Hygiena životního prostředí ....................................................................................30

3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek ........................................................................34

3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................41

Sociální pilíř ...................................................................................................................47 4.1

Technická infrastruktura .........................................................................................47

4.2

Dopravní infrastruktura ...........................................................................................54

4.3

Sociodemografické podmínky ................................................................................66

4.4

Bydlení ...................................................................................................................81

4.5

Rekreace................................................................................................................87

Ekonomický pilíř ............................................................................................................92 5.1

Regionální ekonomika ............................................................................................92

5.2

Trh práce................................................................................................................96

5.3

Daňová výtěžnost .................................................................................................103

Souhrn a vyváženost pilířů ..........................................................................................108 6.1

Environmentální pilíř.............................................................................................108

6.2

Sociální pilíř..........................................................................................................109

6.3

Ekonomický pilíř ...................................................................................................111

6.4

Vyváženost pilířů ..................................................................................................112

Problémy k řešení .......................................................................................................116 7.1

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady ..............................118

7.2

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území ..........................................119 3

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 7.3

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území .........................120

Použité zkratky ...................................................................................................................121 Seznam zdrojů a použitá literatura .....................................................................................123 Přílohy ................................................................................................................................124

4


Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udržitelné rozvoje území (dále jen RURÚ), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím i vytvoření reálné možnosti resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní hodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních služeb, strategické plánování rozvoje, územní plánování s využitím geografického informačního systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaží pochopit směřování změn v prostředí a hledá možné způsoby, jak podpořit žádoucí a zmírnit nežádoucí trendy těchto změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uživateli území. Cílem prostorového plánování je udržitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního a ekonomického. Metodika RURÚ nesmí být složitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, že pokud se používá složitý model, tak jeho výsledky mají jen minimální využitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru. RURÚ lze využít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních plánů rozvoje sociálních služeb, případně jejich aktualizace. Je zde možnost ušetřit finanční prostředky a přitom plně využít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území. Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou potřebné aktuální podklady, což právě RURÚ může poskytovat. Ve využití RURÚ je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování, strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů budou podílet již na zpracování, tak lze předpokládat, že budou i výsledky využívat. Je známý fenomén ze sociologických šetření, že respondenti (v tomto případě starostové) musí být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich využitím, jinak při dalším dotazování prudce klesá ochota poskytovat informace.

5


1 Metoda pro zpracování RURÚ a související legislativa 1.1

Související legislativa

Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území „spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška ÚAP (část 2, § 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Podobněji procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce.

6


Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Vlastní průzkumy Dot. šetření, rozhovory

Další údaje o území ČSÚ, MF, úřady

Údaje o území poskytované ze zákona

práce a další

ÚAP

ÚPD Aktualizace

Výkres hodnot

Výkres limitů

Aktuální datový model

Výkres záměrů na provedení změn

Rozbor udržitelného rozvoje území Popis území Témata pilíře:

Témata pilíře:

Témata pilíře:

Hospodářské podmínky

Horninové prost. a geologie

Vodní režim

Výstupy: Socio-demograf. podmínky

SWOT analýza

Hygiena životního prostředí

Problémy k řešení

Bydlení

Ochrana přírody a krajiny

Environmentální pilíř

Rekreace a cestovní ruch

Sociální pilíř

SWOT analýza Problémy k řešení

Ekonomický pilíř

Výstupy

Zeměděl. půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Výstupy:

Vyváženost vztahu územních jednotek Využití kvantitativních indikátorů

Identifikace problémů a návrh jejich řešení Výkres problémů k řešení v ÚPD

7

SWOT analýza Problémy k řešení

Průběžný PROCES

Veřejná dopravní a technická infrastruktura


1.2

Hruškova metoda

Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: ► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto dika_UAP_20070809.pdf) ► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) ► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)

Zdroj: Maier, 2009, str. 14.

Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél

8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. „Železné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957. U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla použita 5 bodová škála: -2 až +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice používá 5 bodovou hodnotící 2 škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body . K daným podtématům, pokud to bylo možné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení. Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.

Horninové prostředí a geologie

Téma

1

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

2

Geologicky nestabilní území; velký rozsah poddolovaného území; velký podíl území s radonovým rizikem 1

Ložiska nerostných surovin

Omezený výskyt ložisek nerostných surovin, ložiska nerostných surovin v chráněných oblastech

Nejlepší situace Geologicky stabilní území (stabilní podloží pro zakládání staveb); Minimální rozsah sesuvných a poddolovaných území; území bez radonového rizika

Významný výskyt nerostných surovin 1

Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/). Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”.

2

Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009):

velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a žádný není výrazně negativní; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; dobrý = převažuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová hodnocení; průměrný = převažují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení; slabý = převažují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý; rozporný = nevyvážený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi) pozitivní, jiné (velmi) negativní.

9


Vodní režim

Téma


-2

-1

Nedostatek vodních Výskyt zdrojů a jejich povrchových špatná kvalita, a podzemních nedostatečná zdrojů vod ochrana vodních zdrojů

Záplavové oblasti


Nejhorší situace

Kvalita ovzduší

Staré zátěže, kontaminova né plochy, nakládání s odpadem (skládky)

Přírodní prostředí a jeho ochrana

Velký rozsah záplavových oblastí, nízká retenční schopnost krajiny, Absence protipovodňových opatření

1

2

1

10

Dostatek vodních zdrojů a jejich dobrá kvalita, dostatečná ochrana vodních zdrojů

Absence výskytu OZKO, nejsou překročeny imisní limity 1 Absence výskytu starých zátěží, hospodárné nakládání s odpady, vysoká separace odpadu, -1

1

Přírodní parky, přírodní rezervace a památky; Existence NATURA - EVL, ptačí rezervace, biosférická rezervace;

1

Vysoká rozmanitost přírodního prostředí a krajiny; Vysoké hodnoty koeficientu ekologické stability

Absence zvlášť chráněných oblastí, Omezený výskyt, absence ÚSES, lokalit NATURA,

Existence Biodiverzita a devastovaných ekologická lokalit, Nízké stabilita hodnoty koeficientu území ekologické stability

Nejlepší situace

Nízký rozsah záplavových oblastí, Vysoká retenční schopnost krajiny, Dostatečné protipovodňové opatření

-1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace Existence významných starých zátěží a kontaminovaných ploch (např. skládek), nedostatečné míra recyklace odpadu,

0


Technická infrastruktura

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Téma Orná půda kvalita a změna rozlohy

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Vysoké úbytky orné půdy, vysoká míra nerušení půd a ekosystémů zemědělskou výrobou

2

Nejlepší situace Dobré podmínky pro zemědělství; Minimální rozsah úbytků orné půdy,

1 Optimální hodnota míry zalesnění, stabilní rozloha, 2 vysoká kvalita lesů

Míra zalesnění a kvalita lesů

Podprůměrný podíl lesních půd, nízká kvalita lesů

Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie

Nedostatečné pokrytí veřejným vodovodem, malá míra plynofikace; Energetická soustav funguje nestabilně

vysoký stupeň pokrytí území sídel veřejnou vodovodní sítí, vysoký stupeň plynofikace, spolehlivě fungující energetická soustava 1

Zcela bezproblémové pokrytí kanalizační sítí, případně lokánímí čističkami

Kanalizační síť Nedostatečně a napojení napojení kanalizace obcí na ČOV na ČOV

Dopravní infrastruktura

0

Dopravní obslužnost území

Nedostatečně vybudována silniční a železniční infrastruktura, přetížení hlavních silnic

Kvalitní dopravní infrastruktura (preference železničních sítí), která není přetížená -1

11

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma

Nejhorší situace

-2

-1

0

1

Dostupnost ORP veřejnou Špatná dopravní linkovou dostupnost, dopravou

2

Nejlepší situace

Dobrá dopravní dostupnost,

Rekreace

Bydlení

Socio-demografické podmínky

-1 Demosociální situace a sídelní struktura

Výskyt periferních území s velkým úbytkem obyvatelstva, vznikající a rostoucí enklávy sociálního vyloučení zejména

1

Vybavenost občanskou infrastrukturo u a lokální sociální politika

Špatná dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb

Vývoj bytového fondu

Obce bez nové výstavby bytového fondu

Rekreační potenciál a jeho využití

Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost

Většinou dobrá dostupnost školských a zdravotnických zařízení a sociálních služeb; Komunitní plánování

0

1

Starý nekvalitní Stáří a kvalita bytový fond v bytového nevyhovující fondu struktuře

1

Nedostatek ubytovacích kapacit, Klesající míra návštěvnost

12

-1

Obce s vyšším nárůstem bytového fondu Mladší nebo renovovaný bytový fond,

0

Místa přetížená a devastovaná masovou rekreací a cestovním ruchem, nízký rekreační potenciál

Vyšší přírůstek, obyvatelstva, příznivá věková struktura, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech

Vysoký rekreační potenciál, rozmanitost rekreačních možností v přírodě Dostatek ubytovacích kapacit v dostatečné kvalitě, vyšší míra návštěvnosti,

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma


Regionální ekonomika

Trh práce

Daňová výtěžnost

Nejhorší situace

-2

Ekonomika závislá na jednom výrobci nebo na jednom odvětví, nerozvinutý sektor malého a středního podnikaní, nízká míra podnikatelské aktivity

-1

0

2

Nejlepší situace Stabilní diverzifikovaná ekonomika, existence malého a středního podnikání, vysoká míra podnikatelských aktivity,

-1

Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst Nízká daňová výtěžnost, nízký veřejný rozpočet, nedostatečná možnost spolufinancovat rozvojové projekty

1

1

Dostatečný počet pracovních míst, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo

Vyšší daňová výtěžnost, možnost spolufinancovat rozvojové projekty s veřejných rozpočtů -2

Přičemž na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných jevů podle jednotlivých obcí.

1.3

Metodika pro SWOT analýzu

Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2008.

1.4

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek

Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se 13

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora uvedené tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro pro příznivé pro soudržnost životní hospodářský společenství prostředí rozvoj obyvatel území Z

H

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav

S

Vyjádření v kartogramu

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

1.5

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: ► Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. ► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. ► Problémy, které přetrvávají. ► Nově se objevivší problémy.

14


2 Popis území a širší vztahy 2.1

Stručná charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun představuje jeden z 15 správních obvodů Pardubického kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese Ústí nad Orlicí. Je tvořen 22 obcemi, z toho má 1 status města (Lanškroun) a 1 status městyse (Dolní Čermná). Obrázek č. 2.1.1: Mapa správního obvodu SO ORP Lanškroun

15

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Lanškroun se rozkládá na 275,3 km2. Nejrozsáhlejší obcí jsou Tatenice zabírající téměř 10 % plochy SO ORP, naopak nejmenší obcí jsou Petrovice s méně než 1 % plochy. Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Lanškroun Obec

Výměra obce (ha)

Albrechtice

Výměra obce (%)

1006,67

3,66

788,75

2,87

1862,91

6,77

Čenkovice

597,00

2,17

Damníkov

1272,01

4,62

Dolní Čermná

1501,14

5,45

Horní Čermná

1776,38

6,45

Horní Heřmanice

1574,00

5,72

Horní Třešňovec

981,83

3,57

Krasíkov

509,55

1,85

2064,35

7,50

Lubník

508,48

1,85

Luková

1462,86

5,31

Ostrov

1852,81

6,73

Petrovice

262,86

0,95

Rudoltice

1591,47

5,78

Sázava

569,33

2,07

Strážná

1059,45

3,85

Tatenice

2684,65

9,75

Anenská Studánka Cotkytle

Lanškroun

Trpík

360,93

1,31

Výprachtice

2171,53

7,89

Žichlínek

1071,51

3,89

ORP Celkem

27530,47

Zdroj: ÚAP, 2010.

16


2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Návaznost na ZÚR Zastupitelstvo Pardubického kraje jako příslušný orgán ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 písmene a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 36 odst. 4 stavebního zákona, v souladu s §§ 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 6 a § 23 a přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR PK), jež nabyly účinnosti 15. 6. 2010. ZÚR PK vymezilo mezi hlavními prioritami v rozvoji kraje: ► Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Pardubického kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. ► Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Pardubice, Chrudim, Svitavy a dvojměstích Česká Třebová-Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto-Choceň. ► Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Moravská Třebová, Hlinsko, Litomyšl, Lanškroun, Přelouč, Holice, Žamberk a Králíky. ► Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje. V této souvislosti ZÚR ukládají zejména zlepšení dopravních vazeb páteřní trasy R35 ve vymezeném koridoru, napojení krajského města a dalších na vymezené koridory páteřních komunikací, včetně napojení měst východní části kraje (Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Lanškroun a Moravská Třebová) na R35; atd. Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: ► posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; ► vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině; ► intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace; ► rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); ► uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; 17

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; ► rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. Rozvojová osa Na území SO ORP Lanškroun vymezuje ZÚR rozvojovou osu OSK 4 Česká Třebová – Lanškroun následovně. Rozvojová osa je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Lanškroun: Damníkov (Damníkov), Lanškroun (Dolní Třešňovec, Lanškroun), Rudoltice (Rudoltice u Lanškrouna). ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: ► územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a sousední obce Rudoltice; ► zlepšit dopravní situaci v okolí města Lanškroun realizací přeložek na trasu I/43 v prostoru Lanškrouna; ► propojit trasu II/315 na I/43 mimo centrální území Lanškrouna. ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: ► územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ► ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; ► respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; ► respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; ► respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES atd. Vymezení rozvojové osy OSk 4 na území správního obvodu ORP Lanškroun je znázorněno v následujícím obrázku.

18

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 2.2.1: Krajská rozvojová osa OSK4 na území SO ORP Lanškroun

Zdroj: Výřez z výkresu uspořádání území kraje, ZÚR PK 2010

19


3 Environmentální pilíř 3.1


Správní území ORP Lanškroun leží v severovýchodní části České republiky ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny. Do východní části území také zasahuje Zábřežská vrchovina, na jihu oblast regionu ohraničuji Třebovské stěny. Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina. Lanškrounská kotlina, kterou v mladších třetihorách vyplňoval záliv posledního moře na území Českého masivu, se snižuje k jihu a je věnčena nejjižnějšími výběžky Orlických hor a srázy tektonických zlomů České tabule. Lanškrounskou kotlinu tvoří sníženina, tzv. Kyšperská synklinála, vyplněná druhohorními sedimenty, zčásti překrytými třetihorními říčními a mořskými usazeninami. Ty se vyskytují na mnoha místech severně od Lanškrouna v podobě pískových, jílových a štěrkových nánosů. Písek různé kvality se na několika místech těžil ještě před několika roky. Bývalé pískovny dnes slouží jako skládky komunálního odpadu nebo zůstávají ležet ladem a postupnou přirozenou sukcesí se v nich vytváří specifický ekosystém. Hrubé říční usazeniny připomíná na polích výskyt křemenných a rulových oblázku i valounů. Jih Lanškrounské kotliny je nejvíce zarovnanou oblastí. Kuželovitý Rychnovský vrch (541 m n. m.) opuky a jemnozrnné pískovce, což dokládá společný původ s vrcholy v okolí Lanškrounských rybníků. Podorlická pahorkatina zaujímá poměrně rozsáhlé území protažené od severozápadu (mezi Hronovem a Červeným Kostelcem) k jihovýchodu v délce 110 km a šířce 10 - 15 km. Tvoří předěl mezi Orlickými horami, Zábřežskou vrchovinou a Českou tabulí. Nejvyšší horou je Špičák 841 m n. m. Jedná se o tektonicky porušený erozně denudační reliéf ker, hrástí, antiklinál a synklinál na horninách krystalinika, hlubinných vyvřelin, permu a svrchní křídy. Představuje geologicky velmi pestrou oblast budovanou krystalickými horninami a prvohorními, druhohorními, místy i třetihorními sedimenty. Dnešní tvář reliéfu Orlického podhůří podmínily především saxonské tektonické poruchy opakující se během třetihor na dříve založených varijských zlomech. Působením vnějších vlivů byly částečně odneseny mladší křídové vrstvy a obnaženy horniny krystalinika. Původní geologické poměry však dodnes připomínají tzv. epigenetická říční údolí probíhající napříč geologickou strukturou. Bukovohorská hornatina představuje východní výčnělek Orlických hor, oddělený hlubokým údolím Tiché Orlice. Červenohorské sedlo (815 m n. m.) ji dělí na severní část, dosahující zdaleka nápadným Suchým vrchem nadmořské výšky 995m n. m., a na jižní část s Bukovou horou (984 m n. m.). Východní svahy jsou poměrně strmé. Vrcholová partie Vysokého kamene (843 m n. m.), Bradla (984 m n. m.) a Bukové hory člení rulové výchozy. Žamberská pahorkatina je charakteristická méně členitým reliéfem. Jedná se o mírně zvlněnou plošinu s ojediněle se vyskytujícími svahy. Výjimkou jsou údolí Zdobnice a Říčky v oblasti jejich soutoku s více než stometrovými údolními svahy. Na geologické stavbě území se podílejí horniny druhohorního a čtvrtohorního stáří. Jsou to opuky, slínovce, křídové slíny a nevápnité nivní uloženiny. Zábřežská vrchovina (734 km2), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny je součástí České křídové pánve. Táhne se již od ukončení Králické brázdy (součástí Kladské kotliny na SSZ) po údolí Nectavy a Romže na JJV. Průlomové údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji člení na tři dílčí části (od S k J) - vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k J pozvolna snižují. Nejsevernější a nejvyšší Drozdovská vrchovina (Lázek 714 m. n. m.) je daná budínskou poruchou a navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na uzávěr Králické brázdy 20

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. u Štítů a jižní ukončení Hanušovické vrchoviny. Reliéf a krajina celé Zábřežské hornatiny jsou blízké Drahanské vrchovině hlavně převahou spodnokarbonských zvrásněných a slabě metamorfovaných sedimentů (drob a břidlic) s výraznými klenbovými rysy, zřejmými i v říční síti. V Drozdovské vrchovině chybí metamorfované spodnokarbonské sedimenty. Objevují se granitoidy s rysy žulové krajiny. Orlické hory patří jako geomorfologický celek do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy a prošly s ní společným vývojem od starohor do přítomnosti. Celé pásmo Orlických hor je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Nejširší je mezi Neratovem a Souvlastním, kde z hlavního hřbetu vybíhají další rozsochy k západu i k východu. Oblasti Orlických hor a Zábřežské vrchoviny jsou tvořeny přeměněnými (metamorfovanými) horninami vzniklými působením tlaku a tepla na jiné typy (usazených, vyvřelých a metamorfovaných) hornin. Z přeměněných hornin převládají různé formy rul a svorů. Zajímavou skutečností je hojný výskyt červeně zbarvených českých granátů, tzv. pyropů v okolí nedaleké Moravské Sázavy. Ve čtvrtohorách ovlivnilo krajinu hlavně mrazové zvětrávání, vznik permafrostu a ukládání spraší. Červené, větrem naváté sprašové půdy se využívaly přímo v Lanškrouně na výrobu cihel. V současné době ovlivňuje krajinu především vývoj a změny říčního systému a sesuvy půdy. Těžba nerostných surovin Z hlediska nerostného bohatství patří území SO ORP Lanškroun k chudým oblastem, přesto mohou být existující ložiska pro rozvoj kraje, především dopravní infrastruktury, důležitá. Jedná se především o suroviny pro stavební účely, zejména štěrkopísky v dosud netěženém ložisku v Dolní Čermné. Dalším zdrojem je cihlářská surovina – hlína a jílovec v ložisku Lanškroun-Rudoltice, kde již těžba probíhala – viz tabulky a mapa níže. Tabulka č. 3.1.1:Chráněné ložiskové území v SO ORP Lanškroun (A058)

Dolní Čermná

1501,14

Chráněné ložiskové území (ha) 140,18

Horní Čermná

1776,38

0,00

Lanškroun

2064,35

11,27

Obec

Výměra obce

Chráněné ložiskové Surovina území (%) 9,34 Štěrkopísky 0,00 Štěrkopísky Cihlářská 0,55 surovina

Zdroj: ÚAP, 2010

Tabulka č. 3.1.2: Ložisko nerostných surovin v SO ORP Lanškroun (A059)

Dolní Čermná

1501,14

Ložisko nerostných surovin (ha) 47,18

Lanškroun

2064,35

15,04

Rudoltice

1591,47

2,01

Obec

Výměra obce

Zdroj: ÚAP, 2010

21

Ložisko nerostných Surovina surovin (%) 3,14 Štěrkopísky Cihlářská 0,73 surovina Cihlářská 0,13 surovina

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.1.1: Těžba nerostných surovin na území SO ORP Lanškroun

Sesuvná a poddolovaná území Území Lanškrounska je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Pouze ve čtyřech případech se jedná o poddolování plošné v celkovém rozsahu cca 74 ha, zbývající poddolování mají charakter bodový. Sesuvné území většího rozsahu je vedeno v obcích Anenská Studánka a Damníkov. V obou případech nedošlo od roku 2008 k žádným změnám. Rozsah plošných poddolovaných území (A061) a sesuvných území a území jiných geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následujících tabulkách. Tabulka č. 3.1.3: Sesuvné území v SO ORP Lanškroun (A062) Obec Anenská Studánka Damníkov ORP Celkem

Výměra obce

Sesuvné území (ha) Sesuvné území (%)

788,75

23,56

2,99

1272,01

9,29

0,73

27530,47

32,85

0,12

Zdroj: ÚAP, 2010

22

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.1.4: Poddolované území v SO ORP Lanškroun (A061) Obec Anenská Studánka

Výměra obce

Poddolované území (ha) Poddolované území (%)

788,75

32,23

4,09

Damníkov

1272,01

18,21

1,43

Horní Heřmanice

1574,00

7,58

0,48

360,93

15,82

4,38

27530,47

73,83

0,27

Trpík ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

Obrázek č. 3.1.2: Sesuvné a poddolované území v SO ORP Lanškroun

23

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata Horninové prostředí a geologie

Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

0 -2 0 0 -1 2 0 0 0 0 1 0 0 0 -1 -1 -1 -1 0 -1 0 0 0

Geologicky stabilní území vhodné pro zakládání staveb 2 -2 2 2 0 2 2 1 2 2 2 2 2 2 -1 -1 -1 -1 2 -1 2 2 1

Ložiska nerostných surovin

Další jevy a komentáře

-2 -2 -2 -2 -2 2 -2 -2 -2 -2 1 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Vyšší výskyt poddolovaného a sesuvného území v Malý rozsah poddolovaných a sesuvných území ve obcích Anenská Studánka, Damníkov, Horní většině obcí. Heřmanice a Trpík. Dosud netěžené ložisko štěrkopísku v Dolní Malé využití nerostných surovin přímo z SO ORP. Čermné. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace území narušených povrchovou těžbou. Nalezení vhodného způsobu využití území nevhodných pro výstavbu.

HROZBY Výstavba v nevhodných územích.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. K tomu je zapotřebí přesná lokalizace poddolovaných a sesuvných území a zjištění míry omezení využití území.

24


3.2

Vodní režim

Severní a západní částí Lanškrounska prochází hlavní evropské rozvodí mezi vodami Severního moře (Čermná/Čenkovička/Tiscový p. - Tichá Orlice – Labe) a Černého moře (Jánský p./Lukovka/Hraniční p./Březná – Moravská Sázava – Morava - Dunaj) a do Bukové hory, která je s 958 m. n. m. nejvyšším bodem Lanškrounska. Přes Mariánskou horu (500 m. n. m.) a Třebovské stěny (Palice 613 m. n. m.)po Třebovské sedlo, jež je se svými 438 m. n. m. nejnižším místem rozvodí Severního Černého moře. Na Bukové hoře, nejjižnější výspě Orlických hor, pramení ve výšce 800 m. n. m. řeka Moravská Sázava, která odvádí většinu vodoteče prameništní oblasti Lanškrounska z 507 km2 plochy povodí. Územím ORP Lanškroun protéká řada dalších drobných toků a nachází se zde i několik vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se zde vyskytují 2 zdroje podzemních vod a vodní ekosystémy. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt ploch vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a chráněné oblasti přirozené akumulace vod (A045) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Lanškroun uvádí následující tabulky. Tabulka č. 3.2.1: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod na území SO ORP Lanškroun (A044) Obec

Vodní zdroj povrchové vody

Vodní zdroj podzemní vody

Dolní Čermná

1

Horní Heřmanice

4

Krasíkov

1

Lubník

2

Výprachtice

7

ORP Celkem

13

2

Zdroj: ÚAP, 2010

Tabulka č. 3.2.2: Chráněná oblast přirozené akumulace vod v SO ORP Lanškroun (A045) Obec Anenská Studánka

Výměra obce

CHOPAV (ha) CHOPAV (%)

Název

788,75

788,75

100,00

Východočeská křída

Damníkov

1272,01

754,00

59,28


Ostrov

1852,81

5,52

0,30


Rudoltice

1591,47

69,40

4,36


360,93

237,13

65,70


27530,47

1854,80

6,74

Trpík ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

Území SO ORP Lanškroun je na vodní zdroje poměrně chudé, proto je nutné pro ty části území, které jsou zařazeny mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Lanškroun ilustruje následující obrázek. 25

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.1: Vodní režim v SO ORP Lanškroun

Záplavová území Přestože jednotlivé vodní toky na sledovaném území nepatří k významným, opakovaně dochází k jejich rozvodnění a záplavám. Záplavové území Moravské Sázavy zasahuje ve větší míře do území obcí Albrechtice, Horní Čermná, Lanškroun, Sázava, Tatenice, Výprachtice a Žichlínek. Záplavové území Tiché Orlice zasahuje do území obce Petrovice.

26

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.2.2: Záplavová území v SO ORP Lanškroun

Na území ORP Lanškroun byla vymezena záplavová území na katastrálním území 11 obcí o celkové rozloze 927 ha, což představuje cca 3,4 % celkové výměry území. Rozsah ploch záplavových území (A050) a aktivní zóny záplavového území (A051) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce A1 v příloze.

27


Indikátory Podtéma Obec


Vodní režim

-1 2 2 1 2 0 -1 1 0 -1 0 1 1 2 0 1 -1 1 -2 1 -1 -1 0

Výskyt povrchových a podzemních zdrojů vod a jejich ochrana 0 1 1 0 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 0 0 0 1 -2 1 -1 0 0

28

Záplavové oblasti -2 2 2 2 2 0 -2 2 -1 -2 -2 2 2 2 -1 2 -2 2 -2 2 -2 -2 0


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména podzemních vod. Stavba protipovodňové ochrany pro celý tok Moravské Sázavy – poldr Žichlínek. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Staré ekologické zátěže, které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Vysoké rozlohy sklonitých půd v obcích Výprachtice, Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice. HROZBY Stavba dalších poldrů. Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření. Další pokles retenční schopnosti území v důsledku vodní eroze území.

Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Realizace protipovodňových opatření (vyjma vodního díla většího rozsahu) s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Povolení výstavby v územích ohrožených povodní.

Rizika lokálních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy (obce Výprachtice, Tatenice, Horní Heřmanice a Albrechtice).

Problémy k řešení v rámci územního plánování Přijetí opatření ke zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním možných dopadů klimatické změny, spojených s poklesem hladin spodních vod. Působit k hospodárnému využívání vodních zdrojů v území. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

29


3.3


Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.). Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Lanškroun ilustruje následující obrázek. Obrázek č. 3.3.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Lanškroun

30

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kvalita ovzduší Oblast celého ORP Lanškroun má překročen limit indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu lidského zdraví, včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3) a indikace překročení cílového imisního limitu (TV) pro maximální denní 8 hodinové klouzavé průměry O3. (zdroj dat ČHMÚ 2008). V roce 2006 došlo k překročení cílových limitů pro ochranu lidského zdraví včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3) na 91 % území. Tzn., že došlo k mírnému zhoršení, což platí i pro většinu území Pardubického kraje a celé ČR. V roce 2006 došlo na území všech obcí také k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 10 obcí se nachází celkem 19 starých skládek. Jejich přehled uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.3.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy v SO ORP Lanškroun (A064) Obec

Počet výskytů

Název

Cotkytle

1 skládka dle ČGS

Damníkov

1 skládka dle ČGS

Dolní Čermná

3 skládka dle ČGS, obalovna, U Sadu

Horní Čermná

1 skládka dle ČGS

Krasíkov

1 VČE, a.s. Krasíkov

Lanškroun

4 skládka dle ČGS 2x, Průmyslová, "TESLA", OEZ Letohrad,

Luková

1 skládka dle ČGS

Rudoltice

1 skládka dle ČGS

Výprachtice

3 skládka dle ČGS, OEZ Výprachtice

Žichlínek

3 skládka dle ČGS 3x

Zdroj: ÚAP, 2010

Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Na území SO ORP Lanškroun je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládku TKO Dolní Třešňovec. Pro separovaný sběr slouží sběrný dvůr v Dolním Třešňovci a pro inertní materiál skládka u ČOV. V sousedství stávající skládky TKO v Dolním Třešňovci je v ÚP nově navržena plocha TO využitelná např. pro nakládání s bioodpadem (případná kompostárna). Tabulka č. 3.3.2: Skládka včetně ochranného pásma v SO ORP Lanškroun (A085) Obec Lanškroun ORP Celkem

Výměra obce

Skládka (ha)

Skládka (%)

Název

2064,35

2,41

0,12 skládka TKO Dolní Třešňovec

27530,47

2,41

0,01

Zdroj: ÚAP, 2010

31

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec



Kvalita ovzduší

0 0 0 1 -1 -1 0 1 1 -1 -2 0 -1 0 0 -1 0 1 1 0 -1 -1 0

-1 1 1 1 0 0 1 1 1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 1 0 1 1 0

32

Podtémata Staré zátěže, kontaminované plochy, nakládání s odpadem (skládky) 1 0 -1 0 -1 -2 -1 1 1 -1 -2 1 -1 0 0 -1 1 1 1 1 -2 -2 0

Ostatní rizika a komentáře

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší NOx a SO2. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nízká. Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky. PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží – možnost využití prostředků z EU. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Vyšší míra separace a využití bioodpadu (budování bioplynových stanic a kompostáren).

SLABÉ STRÁNKY Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví i limity na ochranu ekosystémů a vegetace. Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž a kontaminované plochy. V části území se nachází oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu. HROZBY Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů (vytápění domácností) v důsledku spalování paliv nízké kvality. Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Urychlené řešení/asanace starých zátěží a kontaminovaných ploch. Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. Zajištění dostatečných ploch pro výsadbu účelové zeleně za účelem zachycení a snížení prašnosti. Podpora výstavby obchvatů obcí a měst. Vymezení plochy určené k bydlení v místech s nízkým radonovým indexem.

33


3.4

Ochrana přírody, krajiny a památek

Území SO ORP Lanškroun lze charakterizovat jako ekologicky mírně stabilní území, s podprůměrným plošným zastoupením chráněných území. Přesto se v něm nachází řada přírodních hodnot. Zejména rozlehlá ptačí oblast Kralický Sněžník, která zasahuje do území obcí Horní Heřmanice, Výprachtice a Čenkovice. Dále se na území SO ORP Lanškroun vyskytují maloplošně zvláště chráněná území PR Selský les, PR Selský potok, PR U kaštánku, PR V dole, PR Čenkovička a PR Třebovské stěny. Tyto přírodní rezervace a přírodní památky zasahují do obcí Cotkytle, Čenkovice a Ostrov. Na území Lanškrounska se vyskytuje dále celkem 99 památných stromů, z toho 76 v Horní Čermné. Přehled evropsky významných lokalit NATURA 2000 uvádí následující tabulka. Tabulka č. 3.4.1: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita v SO ORP Lanškroun (A034) Obec

Výměra obce

A034 (ha)

A034 (%)

Název

Albrechtice

1006,67

56,18

5,58 Moravská Sázava

Cotkytle

1862,91

6,12


Dolní Čermná

1501,14

0,02

0,00 Lanškrounské rybníky

Horní Čermná

1776,38

290,75


Horní Heřmanice

1574,00

0,07


Horní Třešňovec

981,83

0,62


Lanškroun

2064,35

40,58


Ostrov

1852,81

0,31


Petrovice

262,86

0,08

0,03 Tichá Orlice

Trpík

360,93

3,88

1,07 Hřebečovský hřbet

2171,53

0,23


27530,47

398,84

Výprachtice ORP Celkem Zdroj: ÚAP, 2010

34

1,45

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.1: Ochrana přírody v SO ORP Lanškroun

Zvlášť chráněná území a přírodní památky V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny nadregionální biokoridory a biocentra a regionální biokoridory a biocentra, přírodní parky, lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů a prvky soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblast).

35

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.4.2: Přírodní památky v SO ORP Lanškroun

Přehled zvlášť chráněných a obecně chráněných území přírody, jejich výskyt, rozsah a podíl na celkové výměře území jsou uvedeny v tabulkách A2, A3 a A4 v příloze. Územní systém ekologické stability V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny nadregionální biokoridory a biocentra a regionální biokoridory a biocentra, přírodní parky, lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů

36

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a prvky soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblast), viz tabulky A5, A6 v příloze. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. (Metodika podle ÚAP.) Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability v SO ORP Lanškroun

37

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ačkoliv hodnoty KES nezaznamenaly větších změn mezi lety 2007 a 2009, jejich vývoj v uplynulém desetiletí byl příznivý, jak vyplývá z následující tabulky. V rámci PK patří hodnoty KES v ORP Lanškroun k mírně nadprůměrným. Mimořádně vysoký KES má obec Strážná – málo orné půdy, vysoký podíl trvalých travních porostů a lesa. Tabulka č. 3.4.2: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

1999

Koeficient ekologické stability 2007 2,34 2,90 1,62 1,71 1,63 2,95 1,61 2,57 0,62 0,62 1,03 1,16 1,69 1,84 0,80 1,12 0,43 0,44 0,44 0,45 0,35 0,37 0,34 0,57 0,32 0,33 0,74 0,77 1,38 1,57 0,87 0,94 0,38 0,39 10,78 13,75 2,38 2,43 1,10 1,15 0,86 1,18 0,34 0,32 1,46 1,78

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 31.12.

38

2009 2,89 1,71 2,96 2,58 0,62 1,16 1,84 1,14 0,44 0,45 0,37 0,57 0,33 0,81 1,57 0,94 0,39 13,76 2,43 1,15 1,18 0,32 1,80

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata

Obec



-1 -1 -1 0 -1 -1 -1 1 -1 -2 -2 -1 -2 -1 -1 -1 -2 0 -1 -1 1 -2 -1

Přírodní prostředí a jeho ochrana

Biodiverzita a ekologická stabilita území

-2 -2 -2 1 -2 -2 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 -2

0 0 0 0 -1 0 0 0 -1 -1 -2 -1 -2 -1 0 0 -2 2 0 0 0 -2 -1

39

Další jevy a komentáře /střety, závady/ Natura 2000 PAM ÚSES KES bios.rezervace

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Vysoký koeficient ekologické stability v Málo zvláště chráněných území. obci Strážná. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (národní přírodní památky V obcích Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek a rezervace, lokality EVL a ptačí oblast jako krajina zcela přeměněná člověkem. součást NATURA 2000 prvky ÚSES – biocentra, biokoridory) PŘÍLEŽITOSTI Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny liniovými dopravními stavbami. Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

HROZBY Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území. Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Plánovaný rozvoj (v rámci vymezené nadmístní rozvojové osy) je zpravidla podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby – úkolem je minimalizace negativních dopadů na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Povolování výstavby ve volné krajině představuje významné ohrožení krajinného rázu, zejména realizace liniových staveb a s ní související fragmentace území. U těchto záměrů nelze vyloučit jejich možný negativní dopad (střety s ÚSES, střety s biokoridory, zásah do chráněných území). Míru těchto střetů lze ovlivnit spoluprácí s orgány ochrany přírody a řešit je již v přípravné fázi staveb (v rámci hodnocení EIA provést biologické hodnocení).

40


3.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území ORP Lanškroun patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. V rámci PK je podíl orné půdy v ORP Lanškroun průměrný a sleduje trend celého kraje a celé ČR - mírný úbytek orné půdy. Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Lanškroun v období 2000 – 2010 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Rozloha [ha] 2000 2010 207,66 201,03 255,95 255,85 483,32 376,12 86,06 85,8 693,94 693,79 618,13 606,2 543,97 543,85 661,54 649,17 626,93 625,14 303,47 303,46 1196,89 1182,65 349,99 289,35 1014,51 1013,46 913,03 833,25 86,33 85,99 699,28 703,94 362,62 361,63 45,89 44,18 687,25 684,39 146 146,04 877,48 873,78 713,53 719,79 11573,8 11278,9

Podíl z celku [%] Změna 2000 2010 Absolutní [ha] Relativní [%] 20,62 19,95 -6,63 -0,29 32,35 32,32 -0,1 -0,58 25,93 20,18 -107,19 0,11 14,41 14,37 -0,25 -2,45 54,56 54,55 -0,15 -0,58 41,24 40,44 -11,93 -2,09 30,79 30,78 -0,12 2,1 42,05 41,27 -12,37 7,31 64,03 63,85 -1,79 -0,38 59,39 59,39 -0,01 0,81 57,96 57,28 -14,25 3,53 68,84 56,85 -60,64 -1,26 69,51 69,44 -1,05 3,54 49,24 45,08 -79,79 -0,82 32,88 32,75 -0,34 1,53 43,93 44,2 4,67 10,41 64,01 63,85 -0,99 0,35 4,31 4,15 -1,71 -0,38 25,61 25,5 -2,86 1,58 40,74 40,75 0,05 -0,79 40,39 40,22 -3,7 -1,99 66,47 66,96 6,26 -0,36 42,1 41,0 -294,9 -2,6

Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Vývoj rozlohy orné půdy v letech 2008 až 2010 uvádí tabulka A8 v příloze. 41

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Co se týče kvality půdy, patří Lanškrounsko k úrodnějším částem Pardubického kraje, jeho půdy jsou vhodné zejména pro pěstování obilovin. Přibližně dvě třetiny orné půdy patří do bonitních tříd 1. a 2. třídy ochrany. Zbývající třetina se neřadí k bonitně nejcennějším půdám, což souvisí s charakterem bioregionů a biochor daného území. Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Lanškroun činil v roce 2010 3,95 %. Ve srovnání s rokem 2000 vzrostl na 4,1 %. Absolutní přírůstek zastavěné plochy udává následující tabulka. Tabulka č. 3.5.2: Vývoj zastavěné plochy v letech 2000-2010 v SO ORP Lanškroun Zastavěná půda v ha - 2000 Zastavěná půda v ha - 2010 Změna v %

289,3 293,7 1,50 %

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Lanškroun představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí ČR patří jeho lesnatost k průměrným (31,9 % území), v rámci Pardubického kraje (29,6 % území) k mírně nadprůměrným. Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy v SO ORP Lanškroun stagnuje nebo mírně roste, jak uvádí tabulka 3.5.3. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (27,54 % území), významná je i jejich funkce ochranná (0,54 % území) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (8,4 % území). Viz mapka Kategorizace lesa. Lesy na území SO ORP Lanškroun jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a vyhláška Mze č.83/1996 Sb. O zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do tří přírodních lesních oblastí: PLO 25 Orlické hory, PLO 26 Předhoří Orlických hor, PLO 31 Českomoravské mezihoří.

42

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 3.5.3: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Lanškroun v období 2000 – 2010 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Rozloha [ha] 2000 2010 567,58 569,84

Podíl z celku [%] 2000 2010 56,35 56,56

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 2,26 0,4

323,73

323,73

40,92

40,9

0

0

812,04 213,15 265,23 450,58 808,59

854,05 213,31 266,78 453,7 811,76

43,56 35,69 20,85 30,06 45,77

45,82 35,71 20,98 30,27 45,95

42,01 0,15 1,55 3,12 3,17

5,17 0,07 0,58 0,69 0,39

376,69

410,28

23,95

26,08

33,59

8,92

126,93

129,15

12,96

13,19

2,22

1,75

82,59 227,34 48,55 61,09 499,12 96,32 487,54 74,91 731,32 1613,32 108,23 612,74 11,25

85,69 231,01 51,83 61,4 504,72 97,16 509,9 74,91 746,38 1624,64 109,08 630,15 12,98

16,16 11,01 9,55 4,19 26,92 36,69 30,63 13,22 68,72 60,12 30,2 28,21 1,05

16,77 11,19 10,18 4,21 27,3 37,01 32,01 13,23 70,14 60,54 30,43 29,01 1,21

3,09 3,67 3,28 0,31 5,6 0,84 22,36 0 15,05 11,32 0,84 17,41 1,73

3,74 1,61 6,76 0,51 1,12 0,87 4,59 0 2,06 0,7 0,78 2,84 15,34

8598,9

8772,4

31,3

31,9

173,6

2,0


43

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 3.5.1: Kategorizace lesa v SO ORP Lanškroun

44

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

2 2 1 1 0 0 1 0 0 0 0 -2 0 -1 1 -1 0 0 1 1 0 -2 0

Podtémata Orná půda Míra zalesnění kvalita a změna a kvalita lesů rozlohy 1 2 2 1 -1 2 2 0 2 -1 1 0 1 2 -1 0 2 -1 1 -1 1 -1 -2 -2 2 -2 -2 0 1 1 -2 0 1 -1 -2 2 0 2 2 0 0 0 -1 -2 0 0


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Průměrný až mírně nadprůměrný podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi. Poměrně vysoké zastoupení kvalitních půd 1. a 2. třídy ochrany. PŘÍLEŽITOSTI Podpora ekologických zemědělců (dotace). Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost (pestřejší dřevinná skladba). Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.

45

SLABÉ STRÁNKY Nevhodná druhová skladba lesních porostů. V severní části území stejnověké smrkové porosty. Významný úbytek orné půdy v obcích Cotkytle, Lubník a Ostrov. HROZBY Znehodnocování půdy intenzivním hospodařením, erozí a chemickými látkami. Přírodní kalamity vedoucí k rozpadu stejnověkých smrkových monokultur. Pokračující zábor zemědělské půdy.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územního plánování Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit. Využívat stávající plochy vyjmuté z ZPF a navracet po rekultivaci plochy zpět do ZPF. Při zalesňování zemědělských pozemků dbát na charakter krajiny a respektovat přirozenou dřevinnou skladbu lesa.

46


4 Sociální pilíř 4.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je především důležitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO ORP Lanškroun v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně technické infrastruktury SO ORP Lanškroun. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla. Obrázek č. 4.1.1: Kanalizační, plynová a vodovodní síť na území SO ORP Lanškroun pro rok 2010

47

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lanškroun v současné době mají zavedenu vodovodní síť. V obcích Strážná a Cotkytle je vodovodem zásobeno pouze 10 % obce. V rámci SO ORP je v jednotlivých obcích podíl v (%) zásobování vodou zastoupen následovně, Albrechtice (100 %), Anenská Studánka (100 %), Cotkytle (10 % - ve zbytku obce jsou studny), Čenkovice (100 % - napojeno na VaK Jablonné), Damníkov (100 %), Dolní Čermná (98 %), Horní Čermná (100 %), Horní Heřmanice (téměř 100 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (99 %), Lanškroun (100 %), Lubník (téměř 100 %), Luková (100 %), Ostrov (90 %), Petrovice, Rudoltice (90 %), Sázava (100 %), Strážná (10 %), Tatenice (téměř 100 %), Trpík (90 %), Výprachtice (90 %), Žichlínek (100 %). V obcích Anenská Studánka, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Lanškroun, Lubník, Luková a Tatenice došlo od roku 2008 k prodloužení vodovodní sítě, které bylo nejvýraznější ve městě Lanškroun, přesně o 44,20 km (více viz tabulka B1 v příloze). Zásobování obyvatel vodou probíhá, jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní. Problémem je také potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích. Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod má pouze obec Lanškroun. Kanalizační síť Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V SO ORP Lanškroun, které mají ČOV jsou obce Albrechtice, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Výprachtice. V SO ORP Lanškroun je 13 obcí s kanalizací, což znamená, že byl počet obcí navýšen o 4 obce Damníkov, Dolní Čermná, Krasíkov a o Tatenice od roku 2008. Obce, v nichž chybí kanalizace, jsou Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Krasíkov, Luková, Ostrov, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík a Žichlínek. Obec Horní Třešňovec má záměr na vybudování kanalizace. Délka kanalizace v jednotlivých obcích je uvedena v tabulce B2 v příloze. Rozdělení typu kanalizace není provedeno z důvodů nedostatečných dat. Strategický význam má dokončení kanalizace Lanškrouna včetně napojení obce Horní Třešňovec a zbylé části Dolního Třešňovce (část Lanškrouna). Ostatní lokality (kromě obce Horní Třešňovec) jsou zahrnuté v budoucnu do kanalizačního systému a mají již částečně vybudovanou kanalizaci.

48

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.1.2: Kanalizace v SO ORP Lanškroun pro rok 2010

Zásobování plynem V rámci SO ORP Lanškroun jsou plynem zásobovány obce Anenská Studánka (100 %), Damníkov (100 %), Dolní Čermná (přípojky 100 %, 40-50 % využívá), Horní Čermná (100 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (70 %), Lanškroun (100 %), Lubník (do 60 %), Luková (100 %), Ostrov (100 %), Petrovice (100 %), Rudoltice (100 %), Sázava (téměř 100 %), Tatenice (100 %), Trpík (100 %), Žichlínek (90 %). Oproti roku 2008 se délka plynovodu k roku 2010 ve většině obcí mírně zvýšila, k jeho prodloužení došlo v obci Damníkov (o 970 m), Dolní Čermná (o 30 m), Horní Třešňovec (o 270 m), Lanškroun (o 1 890 m), Lubník (o 400 m), Luková (o 1 000 m), Ostrov (o 180 m), Rudoltice (o 820 m), Sázava (o 70 m), Tatenice (o 30 m) a Žichlínek (o 1 760 m). Podrobný přehled je uveden v tabulce B3 v příloze. Obec Cotkytle uvedla, že nemají finance na uhrazení zavedení plynu do obce. V obcích Albrechtice, Čenkovice, Horní Heřmanice, Výprachtice a částečně i Anenská Studánka (kde 49

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. mají plyn pouze v Domově u studánky), obyvatelé nemají zájem, jak vyplynulo z telefonického dotazníkového šetření. Zásobování elektrickou energií V SO ORP v obcích Albrechtice, Čenkovice, Damníkov, Horní Třešňovec, Petrovice, Sázava, Tatenice a Trpík nedošlo v letech 2008 až 2010 ke změnám délky rozvodů. V obcích Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Lanškroun, Lubník, Ostrov, Rudoltice, Strážná a Žichlínek došlo ke zkrácení elektrické sítě z důvodu úpravy trasy elektrického vedení. Ve zbylých obcích Krasíkov, Luková a Výprachtice došlo k prodloužení délky vedení elektrického napětí (blíže viz tabulka č. B4 v příloze). Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP Lanškroun je vymezeno v následujícím obrázku. Obrázek č. 4.1.3: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Lanškroun pro rok 2010

50

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ve všech obcích v rámci SO ORP Lanškroun se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, ojediněle pak pouze drobné poruchy za silných větrů či tuhé zimy. Tabulka č. 4.1.1: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek ORP Celkem

Vodovod

Plynofikace A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A 22

N A N N A A A N A A A A A A N A A N A N N A 14

Kanalizace Kanalizace* s návazností Hodnocení na ČOV A N 0 N N 0 N N -1 A N 0 A A 2 A A 2 N N 0 A A 1 N N 0 A A 2 A A 2 A A 2 N N 0 N N 0 N N -1 A A 2 A A 2 N N -1 A A 2 A N -1 A A 1 A N 1 12 8 1

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje 2004 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena *Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody. Škála: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením)

51

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

Obec


Veřejná technická infrastruktura

0 0 -1 0 2 2 1 1 0 1 2 2 0 0 0 1 2 -1 1 0 2 1 1

Podtéma Vybavenost obcí vodovodem, Kanalizační síť rozvodem a napojení plynu a obcí na ČOV elektrické energie 0 0 2 -2 1 -2 2 1 2 2 1 2 2 1 2 1 2 -1 2 1 2 2 1 2 2 -2 2 -2 2 -1 2 1 2 2 0 -2 2 1 2 -1 2 2 2 0 2 0

52


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. V SO ORP Lanškroun je poměrně nízká dostupnost plynofikace, obyvatelé obcí, kteří nejsou plynofikovány, podle dotazníkového šetření nemají o plyn zájem.

Dobré zásobování pitnou vodou u všech obcí. Dostatečná přenosová kapacita produktovou, elektrické sítě a plynovodů. Informovanost obyvatel obcí o ekologických možnostech vytápění domácností a intenzivní podpora alternativních zdrojů energie.

Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním energií návrat řady domácností k tuhým palivům.

PŘÍLEŽITOSTI Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Zabezpečit obce náhradními zdroji pitné vody v případě havárií. Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO ORP, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura.

HROZBY Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV s vyhovujícími technickými parametry v obcích. Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na infrastrukturu a obsluhu. Nedostatečné tempo budování a intenzifikace kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních složek životního prostředí.

Problémy k řešení v rámci územního plánování ► Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Počítá se s výrazným vkladem investic v následujícím období. Jedná se o obce Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Krasíkov, Luková, Ostrov, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík a Žichlínek. ► Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Lanškroun. ► Řešení napojení nových areálů pro drobné a střední podnikatele k odběru pitné vody a na kanalizační síť. ► Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích.

53


4.2

Dopravní infrastruktura

Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Lanškroun byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (červen 2010), Územní plán velkého územního celku, atd. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem ZÚR Pardubického kraje, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů krajského (nemístního) významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Územím správního obvodu ORP Lanškroun neprochází žádný z vymezených koridorů. Plochy a koridory dopravy nadmístního významu Zásady územního rozvoje Pardubického kraje vymezují následující koridory, jež se nacházejí na území SO ORP Lanškroun: ► koridor pro umístění stavby D21 - přeložka silnice I/43 Lanškroun; ► koridor pro umístění stavby D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov – Lanškroun – Albrechtice; ► koridor pro umístění stavby D23 - přeložka silnice I/43 Albrechtice – Štíty; ► koridor pro umístění stavby D53 - přeložka silnice II/315 Lanškroun. ZÚR nestanovují pro uvedené koridory požadavky na vypracování územní studie, ani pořízení a vydání regulačního plánu pro rozhodování o změnách jejich využití. Žádná z uvedených staveb nebyla zařazena mezi prioritní. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Lanškroun neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy, kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Jejich průběh na území SO ORP Lanškroun ilustruje následující obrázek.

54

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Lanškroun

Základem silniční sítě na území SO ORP je silnice I. třídy I/43, jež je pokračováním silnice R43 a jež směřuje dále na Polsko. Další významnou komunikací pro dané území je silnice II/315. Základní silniční síť dále doplňují silnice II/313 a II/314, jež zajišťují napojení severozápadní části území na sousední sídla a silnice II/368, jež protíná jihovýchodní část území. Jejich průběh je následující. Silnice I. třídy I/43 Brno-Královo Pole (I/42) - Sebranice (I/19) - Svitavy (I/34) – Svitavy - Lačnov (I/35) Třebovice (I/14) - Lanškroun - Štíty (I/11) Červená Voda (I/11) - Králíky - Dolní Lipka – Polsko

55

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Silnice II. třídy II/311 - Lanškroun - Horní Čermná - Jablonné nad Orlicí - Mladkov - České Petrovice Bartošovice v Orlických horách - Kunštát - Šerlich - Zákoutí II/313 - Dolní Dobrouč - Ostrov II/314 - Dolní Dobrouč - Horní Čermná II/315 - Choceň - Ústí nad Orlicí - Lanškroun - Tatenice - Zábřeh na Moravě - Úsov II/368 - Letovice - Moravská Třebová - Tatenice - Cotkytle - Štíty - Rovensko Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III. třídy. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je v tabulce B5 v příloze. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Lanškroun jsou relativně dobré. Problémem je její technický stav, jenž zdaleka neodpovídá současným nárokům. Podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Zatížení silniční sítě Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Lanškroun dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Lanškroun v roce 2005 podává obrázek B1 v příloze. Data byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, což znamená, že již dnes jsou dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Jak vyplývá z obrázku, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjištěny na silnici I/43. Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativně nízké, zhoršená dopravní situace je zejména na jejich křižovatkách se silnicí I/43. Výrazně horší situace byla zjištěna na průjezdu městem Lanškroun, což vyplývá i z obrázku B2 v příloze a z údajů v následující tabulce. Tabulka č. 4.2.1: Intenzity dopravy na vybraných úsecích v letech 2000 a 2005 Silnice I/43

Úsek Třebovice (I/14) – Lanškroun (II/315) Lanškroun (II/315) – Lanškroun (II/315) Lanškroun II/315) – Lanškroun (II/311)

2000

2005 3158 7688 7209

3640 14895 9083

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Ředitelství silnic a dálnic provádí sčítání v pětiletých intervalech. Údaje v tabulce dokládají nárůst hodnot RPDI mezi lety 2000 a 2005. Tento všeobecný trend pokračuje – stávající intenzity budou s největší pravděpodobností vyšší. Řešením naprosto nevyhovujícího stavu silnice I/43 (odklonem hlavního tahu mimo město Lanškroun, rekonstrukcí I/43 a jejím napojením na silnici R35) se v uplynulém období zabýval ÚP VÚC Pardubického kraje (2006) a PÚR ČR 2006. Aktuálně je problematika řešena v ZÚR Pardubického kraje, jež vstoupily v platnost v červnu 2010.

56

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozvoj silniční sítě na území ORP Lanškroun V rámci návrhu Zásad územního rozvoje Pardubického kraje byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Stavby ve výše uvedených koridorech byly zařazeny mezi stavby veřejně prospěšné (VPS). Jejich přehled a základní vymezení uvádí následující tabulka. Tabulka č. 4.2.2: Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Lanškroun Číslo VPS

VPS

ORP

D21

Přeložka silnice I/43 Lanškroun

Lanškroun

D22

Přeložka silnice I/43 Mladějov-LanškrounAlbrechtice

Lanškroun

D23

Přeložka silnice I/43 Albrechtice-Štíty

Lanškroun

Přeložka silnice II/315

Lanškroun

D53

Dotčená obec Lanškroun Rudoltice Žichlínek Albrechtice Lanškroun Luková Sázava Žichlínek Albrechtice Cotkytle Horní Heřmanice Lanškroun Rudoltice

Dotčené katastrální území Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna Žichlínek Albrechtice u Lanškrouna Lanškroun Květná u Lukové, Luková Sázava u Lanškrouna Žichlínek Albrechtice u Lanškrouna Herbotice, Mezilesí u Lanš. Dolní Heřmanice v Čechách Horní Heřmanice v Čechách Rýdrovice Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna

Zdroj: ZÚR Pardubického kraje, vlastní úprava

ZÚR v této souvislosti stanovují tyto úkoly pro územní plánování: ► zajistit vymezení a zpřesnění šířky koridorů v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu, ► v šířkách koridorů dle čl. 82 a) nevymezovat nové zastavitelné plochy kromě ploch dopravní infrastruktury. Průběh nově vymezených koridorů VPS je znázorněn v následujícím obrázku.

57

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.2: Veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Lanškroun

Zdroj: ZÚR PK (2010), Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření, výřez

Zásady územního rozvoje nespecifikují úpravy na dalších silnicích II. třídy na území SO ORP Lanškroun. Jedná se o silnice II/311, II/313, II/314 a II/368 a s výjimkou přeložky i silnici II/315, jejichž trasy by v souladu s ÚP VÚC Pardubického kraje měly být ponechány bez podstatných změn. Dostupnost ORP Hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou linkovou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů z jednotlivých obcí do Lanškrouna ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba časových intervalů podle účelu – možnosti dojížďky za prací, dojížďky do škol a na úřady. Počty zjištěných spojů v uvedených časových intervalech z jednotlivých obcí do sídla ORP Lanškroun a jejich hodnocení uvádí následující tabulka.

58

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.2.3: Dostupnost ORP Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Součet

Počet spojení na 6 h 1 0 0 0 2 1 3 0 1 1 2 1 2 1 4 3 0 3 0 1 3 29

Počet spojení na 8 h 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 3 1 0 0 0 0 2 9

Počet spojení na 14 h

Počet spojení celkem 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 3

2 0 0 0 2 1 4 0 2 1 2 1 3 1 9 4 0 3 0 1 5 41

Pozn.: Data o dojezdu na 6, 8 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo být uvedeno, doba dojezdu musí být kratší než 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.

Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Lanškrouna lze hodnotit jako uspokojivý pouze u obcí Horní Čermná, Rudolfce, Sázava a Žichlínek. Naopak u obcí Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice, Strážná a Trpík nebyl nalezen žádný vhodný spoj. Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech a vyhodnocení četnosti spojení pro dané intervaly uvádí tabulka B6 v příloze. Doprava v klidu Vzhledem k předpokládanému nárůstu dopravní intenzity a rozvoji individuální automobilové dopravy, se projevuje potřeba rozšířit kapacity garáží a odstavných stání jak v ORP Lanškroun, tak v některých dalších sídlech i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Hraniční přechody Na správním území ORP Lanškroun se nenacházejí silniční hraniční přechody.

59

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Železniční doprava Koridory železniční sítě Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory procházející naší republikou. Dále byly vymezeny čtyři tranzitní koridory a tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Územím ORP Lanškroun souběžně probíhají ► III. tranzitní železniční koridor v trase Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem, ► II. tranzitní koridor transevropské železniční sítě nákladní dopravy – odbočná větev v trase Přerov – Olomouc – Česká Třebová. Uvedenými koridory prochází železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov, jež je určena jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Železniční doprava na území ORP Lanškroun Na území SO ORP Lanškroun probíhá v rámci III.TŽK železniční trať číslo 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov, kde je provozována jak osobní tak i nákladní doprava. Územím dále prochází železniční tratě regionálního významu č. 272 a č. 262. Jejich průběh znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 4.2.3: Železniční tratě na území SO ORP Lanškroun

Zdroj: SŽDC, ČD, a.s., vlastní úprava

Průběh železničních tratí na správním území SO ORP Lanškroun je následující. Železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 a na ni navazující regionální tratě č. 262 a 272 probíhají jižní částí území v následujících trasách: ► č. 270 Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc – Přerov ► č. 262 Česká Třebová - Chornice – Skalice nad Svitavou ► č. 272 (Česká Třebová) Rudoltice v Čechách – Lanškroun

60

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic, jež umožňují napojení obcí na železniční dopravu. Tabulka č. 4.2.4: Dopravní obslužnost území železniční dopravou Trať číslo 270 262 272

Stanice/ zastávky Tatenice, Krasíkov, Žichlínek, Luková u Rudoltic v Čechách, Rudoltice v Čechách Anenská Studánka, Trpík Lanškroun, Rudoltice v Čechách

Zdroj: SŽDC, státní organizace, ČD, a.s.

Z hlediska dostupnosti ORP Lanškroun plní obslužnou funkci území všechny železniční tratě, vzhledem k tomu, že jsou propojeny. Z celkového počtu 21 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Lanškroun pro 7 obcí (Tatenice, Krasíkov, Žichlínek, Luková, Rudoltice, Anenská Studánka, Trpík), což znamená 1/3 obcí. Ve skutečnosti má přímé spojení na ORP Lanškroun pouze obec Rudoltice. Převážná část území (i obcí) není na železniční síť přímo napojena, z hlediska obslužnosti území plní železnice omezenou úlohu. Pro uvedených sedm obcí a ORP Lanškroun umožňuje železniční doprava dostupnost významných center v regionu i krajského města Pardubice. Rozvoj železniční sítě Na území SO ORP Lanškroun se v současnosti ani výhledově neuvažuje o dalším rozvoji železničních tratí. V úvahu by mohla přicházet trasa železničního propojení Letohrad – Lanškroun, Správa železniční dopravní cesty Praha však s tímto záměrem ani v budoucnosti neuvažuje. Důvodem je relativně nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, je sledována územní rezerva. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými území obcí Damníkov, Luková a Trpík. Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně a v Pardubicích. Pro malá letadla jsou nebližší letiště v Ústí nad Orlicí a ve Starém Městě u Moravské Třebové. Jedná se o veřejná vnitrostátní letiště převážně sportovního charakteru, která umožňují i provoz všeobecného letectví. Turistické trasy, cyklostezky Převážná část území SO ORP Lanškroun je vhodná především pro letní turistiku a cykloturistiku. Síť cyklotras a turistických tras je vymezena v následujícím obrázku.

61

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.2.4: Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Lanškroun

Na území SO ORP Lanškroun se v současnosti nachází cca 160,7 km cyklotras a je zde vyznačeno cca 129,8 km turistických tras. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.

62

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.2.5: A106 turistické trasy cyklostezky Obec Albrechtice

Cyklotrasa Turistická trasa Obec (km) (km) 8,98 8,38 Lubník

Anenská Studánka

Cyklotrasa (km) 2,49

Turistická trasa (km)

7,28 Luková

3,01

17,29 Ostrov

5,27

7,23

4,05

1,58

Cotkytle

11,72

Čenkovice

11,13

Damníkov

7,62

4,09

8,22

Dolní Čermná

8,22

10,37 Strážná

6,98

5,99

Horní Čermná

19,09

14,48 Tatenice

13,23

4,88

2,21

0,06

20,14

9,83

7,32 Petrovice 3,08 Rudoltice

Horní Heřmanice

9,80

5,37 Trpík

Horní Třešňovec

3,89

4,17 Výprachtice

Krasíkov

1,41

Lanškroun

14,08

Žichlínek 14,24 ORP Celkem

3,33 160,75

129,77

Zdroj: ÚAP

Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž omezená prostupnost některých oblastí. ZÚR nenavrhují ani nevymezují plochy a koridory pro umístění staveb pro cyklistickou dopravu.

63

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtéma Obec

Veřejná dopravní infrastruktura


Dopravní bslužnost území

0 -1 -2 -2 0 -1 1 -1 -2 1 2 -1 1 0 -1 2 1 -2 2 0 -2 2 -1

Dostupnost ORP 0 1 0 0 0 -1 -1 0 -2 2 2 -1 1 -1 -1 2 -1 -1 2 1 -2 1 0

0 -2 -2 -2 0 -1 2 -2 0 -1 0 -1 1 -1 2 2 -2 1 -2 -1 2 -1


A A A A

A

A

A

Vysvětlivky: Dopravní obslužnost 2 ……. Z+S (dva a více druhů komunikací) 1 ……. Z – železniční zastávka/stanice 0 ……….A – napojení obce na silnici I. třídy -1 . . . . B – napojení obce na silnici II. třídy -2 …….. C – pouze silnice III. třídy

Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Lanškroun zvoleno, zda je obslužnost jednotlivých obcí založena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na železnici. Hodnocení dopravní obslužnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Lanškroun veřejnou hromadnou dopravou. Hodnocení dostupnosti je založeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Lanškrouna pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na železniční síť.

64

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poloha na železniční trati č. 270 – velmi dobrá dostupnost na významná centra v regionu a krajské město. Zařazení silničních koridorů silnic I. a II. třídy jako záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu v ZUR – řešení dopravních závad vč. obchvatů na silnicích I/43, II/315 Výhledově zlepšení dostupnosti území a rozvoj cestovního ruchu v souvislosti realizací rekonstrukce I/43 a napojení na R35.

SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující technický stav stávající silnice I/43, odkládání realizace výstavby rychlostní silnice R35. Absence napojení silniční sítě na dálniční síť. Nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních závad (směrové a šířkové uspořádání, špatný povrch vozovek, absence obchvatů). Vzhledem k velikosti území SO ORP zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností pro řadu obcí zejména v odlehlých částech. Omezené možnosti využití železniční dopravy pro většinu obcí (2/3) na sledovaném území.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Zpoždění /odkládání/ realizace záměrů Rekonstrukce silnic I. a II. třídy – předpoklad pro rozvoj v rozvoji (rekonstrukci) pozemních komunikací domácího i přeshraničního cestovního ruchu. z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zvýšení přepravy po železnici - omezení individuální i Absence obchvatů, závady na průtahu obcemi nákladní automobilové dopravy s negativními dopady – zhoršování kvality ovzduší v obcích na životní prostředí. negativní dopady na zdraví obyvatel. Realizace plánovaných oprav a údržby silnic II. a Další nárůst intenzity IAD a automobilové III. tříd – zlepšení kvality dopravní obslužnosti území. nákladní přepravy. Omezená dopravní obslužnost veřejnou Zlepšení obslužnosti území veřejnou hromadnou hromadnou dopravou – nárůst individuálního dopravou. automobilismu s negativními dopady na zdraví obyvatel a ekosystémů.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při specifikaci problémů, jež by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v ZÚR Pardubického kraje, jež zahrnují především následující: ► zajistit vymezení a zpřesnění šířky koridorů v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu, ► v šířkách koridorů dle čl. 82 a) nevymezovat nové zastavitelné plochy kromě ploch dopravní infrastruktury. V rámci ÚP obcí v souladu se zatížením území automobilovou dopravou vymezit plochy vhodné pro rozšíření parkovacích kapacit. V návaznosti na vymezenou rozvojovou osou ZÚR ukládá: ► územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ► ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; ► respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; ► respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; ► respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES, atd.

65


4.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj V roce 2000 žilo v tomto kraji 508 319 obyvatel, v roce 2010 je to již 516 329 obyvatel, což představuje relativní nárůst o 1,6 %. K největšímu a zároveň výraznému nárůstu počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2010 došlo v SO ORP Holice o 11,6 % a dále ve sledovaném SO ORP Lanškroun. Nejhůře jsou na tom nejmenší Králíky s -5 %, hned za nimi pak SO ORP Česká Třebová s -4,1 %. Nejlidnatější SO ORP zůstávají Pardubice, po ní pak Chrudim. Oproti tomu SO ORP s nejnižším počtem obyvatel jsou již zmiňované Králíky. Stav obyvatel v tomto kraji i většině SO ORP je spíše stabilní. SO ORP Lanškroun patří v rámci Pardubického kraje, co do počtu obyvatel, spíše k menším SO ORP, je pátá nejmenší. Přesto zde dochází v tomto směru k výraznějšímu nárůstu. Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2000 až 2010 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Rok 2000 19514 21985 15357 82122 9562 21655 26165 27821 121388 19727 24304 31376 26719 31946 28678 508319

2010 18712 21505 17145 82934 9080 22917 26776 27138 125960 19528 24376 31766 26631 32613 29248 516329

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) -802 -4,1 -480 -2,2 1788 11,6 812 1,0 -482 -5,0 1262 5,8 611 2,3 -683 -2,5 4572 3,8 -199 -1,0 72 0,3 390 1,2 -88 -0,3 667 2,1 570 2,0 8010 1,6

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Během posledních 2 let se tento ukazatel projevil v Pardubickém kraji tak, že právě mezi lety 2008 a 2010 došlo u většiny SO ORP k zásadnímu skoku ať směrem nahoru nebo dolů. Co se týká úbytku obyvatel, jde především o SO ORP Králíky, Česká Třebová a Moravská Třebová. Naopak výrazný přírůstek počtu obyvatel je u SO ORP Holice, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl a Pardubice. U SO ORP Polička přes absolutně negativní vývoj došlo právě v posledních 2 letech k pozitivnímu zvratu. Až do roku 1981 docházelo v SO ORP Lanškroun k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Vzrůst na počátku 70. let minulého století byl částečně dán tehdejší propopulační politikou ČR, tzv. Husákovými dětmi a také začaly mít děti silné poválečné ročníky. Po roce 1981 dochází k mírnému poklesu počtu obyvatel a jeho stagnaci, která se zastavila rokem 2002, 66

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. kdy opět dochází k postupnému nárůstu s prudkým vzrůstem od roku 2006. Až do roku 2002 byl celkový růst počtu obyvatel způsobován téměř výhradně přirozeným přírůstkem, který zůstal kladný po celé sledované období. Jde o velmi pozitivní jev, neboť od roku 1993 byla hmpp v ČR záporná, také proto, že silné ročníky 70. let odložily rodičovství z důvodu „Sametové revoluce“ a s ní spojeným přílivem nových příležitostí. Od roku 2002 pak dochází k pozitivní migraci s výraznějším vlivem na sledovaný ukazatel a vrcholem v roce 2007. Vysoká míra migračního salda byla do značné míry způsobena příchodem nových investorů AVX Kyocera a SCHOT Electronic Packaging Lanškroun, které zvýšily poptávku po bydlení v Lanškrouně a jeho okolí. Od roku 2005 opět dochází k většímu nárůstu hmpp, což je částečně způsobeno tím, že stále ještě mají děti tzv. „Husákovy děti“ a také tím, že nově usazení obyvatelé začali zakládat rodiny. Celkově vzrostl počet obyvatel ve sledovaném SO ORP o 5,8 %, což představuje mezi lety 2000 a 2010 nárůst o 1 262 osob. Obrázek č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Lanškroun mezi lety 1971-2010

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

67

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lanškroun

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

Největší obcí ve sledovaném SO ORP je Lanškroun s více než 10 000 obyvateli, dále Dolní a Horní Čermná s více než 1 000 obyvateli. Nejmenšími obcemi jsou Trpík, Strážná a Čenkovice. V rámci SO ORP Lanškroun došlo mezi lety 2000 a 2010 k nejvýraznějšímu nárůstu počtu obyvatel v obci Rudoltice (83,2 %), kde se jejich počet téměř zdvojnásobil, absolutně o 726 osob. Je to způsobeno novou bytovou výstavbou v oblasti Zámeček, která je v současné době již dokončena. Bylo zde zkolaudováno celkem 28 nových bytových domů. O výraznějším nárůstu lze hovořit také v obci Trpík (13,8 %), ale vzhledem k tomu, že jde o nejmenší obec se 74 obyvateli, jde absolutně pouze o nárůst 9 osob. U obce Žichlínek vrostl počet obyvatel o 10 % (o 81 osob). K nejvýraznějšímu poklesu počtu obyvatel došlo ve sledovaném období v obci Horní Čermná (-4,8 %), absolutně o -51 osob, pozitivní ale je, že v posledních dvou letech se trend počínajícího vyklidňování obce zastavil a přes relativně záporný vývoj, počet jejích obyvatel mírně vzrostl. Obecně se dá říct, že je to trend v celé SO ORP. Výjimku tvoří obec Albrechtice, Čenkovice, Horní Třešňovec, Lubník, Strážná a Tatenice, kde naopak začal počet obyvatel právě mezi lety 2008 a 2010 výrazněji klesat.

68

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 20002010 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Rok 2000

2010 477 201 439 183 683 1334 1067 473 608 318 9834 293 698 582 236 873 565 107 854 65 952 813

465 204 430 179 707 1340 1016 513 598 329 10196 315 688 614 249 1599 570 109 840 74 988 894

21655

22917


69

Rozdíl mezi lety 2000 a 2010 Absolutně Relativně (%) -12 -2,5 3 1,5 -9 -2,1 -4 -2,2 24 3,5 6 0,4 -51 -4,8 40 8,5 -10 -1,6 11 3,5 362 3,7 22 7,5 -10 -1,4 32 5,5 13 5,5 726 83,2 5 0,9 2 1,9 -14 -1,6 9 13,8 36 3,8 81 10,0 1262

5,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.3: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 20082010 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petroviče Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Rok 2008 480 191 429 180 687 1313 1002 514 602 321 10166 318 688 597 249 1481 556 113 861 69 946 860 22623

2010 465 204 430 179 707 1340 1016 513 598 329 10196 315 688 614 249 1599 570 109 840 74 988 894 22917

Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) -15 -3,1 13 6,8 1 0,2 -1 -0,6 20 2,9 27 2,1 14 1,4 -1 -0,2 -4 -0,7 8 2,5 30 0,3 -3 -0,9 0 0 17 2,8 0 0 118 8 14 2,5 -4 -3,5 -21 -2,4 5 7,2 42 4,4 34 4 294 1,3


Přirozený přírůstek v Pardubickém kraji je dlouhodobě záporný. Nejhůře je na tom z tohoto hlediska SO ORP Chrudim, Přelouč a Moravská Třebová, naopak nejlépe SO ORP Žamberk a sledovaný SO ORP Lanškroun. Migrační saldo je dlouhodobě kladné, což je velmi pozitivní. Nejlépe je na tom SO ORP Pardubice, Holice a Chrudim, naopak nejhůře SO ORP Česká Třebová, Moravská Třebová a Králíky. Ve vývoji vlivu přirozeného přírůstku a migrace na počet obyvatel v jednotlivých SO ORP hrají poslední dva roky významnou roli s vazbou na dlouhodobý vývoj. Výrazný nárůst přirozeného přírůstku nastal v SO ORP Česká Třebová, Holice, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Polička, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto i Žamberk. Tento fakt je velmi pozitivní, vzhledem k tomu, že dlouhodobě se v tomto ohledu situace ve většině jmenovaných SO ORP jevila jako velmi špatná. Migrační saldo je celkově pozitivní i v posledních 2 letech. Nejpozitivněji se jejich vliv projevil u SO ORP Pardubice, Přelouč, Chrudim, Litomyšl a Polička, kde dochází k velmi pozitivnímu zvratu. Naopak negativní vliv je pozorovatelný u SO ORP Česká Třebová, Králíky, Moravská Třebová, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Žamberk. U SO ORP Hlinsko k výraznému zpomalení odlivu obyvatel z hlediska migrace.

70

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.3.4: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Pardubického kraje za období 2000 – 2009 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Narození

Zemřelí

Přirozený Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek -50 3121 3849 -243 3738 3859 -74 5221 3326 -766 21179 19611 -124 2008 2284 460 6052 5330 19 6394 5810

Migrační saldo -728 -121 1895 1568 -276 722 584

1855 2030 1698 8016 960 2385 2684

1905 2273 1772 8782 1084 1925 2665

2620

2975

-355

5682

6005

-323

11715 1929 2167 3231 2803 3366 2973 50432

11815 1907 2737 3221 2828 3193 2430 51512

-100 22 -570 10 -25 173 543 -1080

31696 3604 6957 6734 5488 7532 7251 122657

26851 3758 6177 6787 5599 7083 7376 113705

4845 -154 780 -53 -111 449 -125 8952

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 20002010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001

Tabulka č. 4.3.5: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v SO ORP Pardubického kraje za období 2008 – 2009 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Narození

Zemřelí

Přirozený Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek 34 606 743 -23 786 788 68 1156 829 137 4367 3900 -22 409 499 157 1164 1027 120 1436 1064

Migrační saldo -137 -2 327 467 -90 137 372

418 421 407 1796 188 536 594

384 444 339 1659 210 379 474

542

575

-33

1126

1255

-129

2848 418 497 724 631 765 611 11396

2404 375 508 665 555 648 471 10090

444 43 -11 59 76 117 140 1306

8608 837 1772 1318 989 1572 1546 27692

6400 797 1253 1338 1048 1543 1585 24069

2208 40 519 -20 -59 29 -39 3623

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

Mezi lety 2000 a 2009 v SO ORP Lanškroun byly přirozený přírůstek i migrační saldo kladné. Z hlediska jejich vývoje, nejvýraznější „úbytek“ obyvatel nastal ve sledovaném období v obci 71

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Anenská Studánka, zároveň se zde narodilo nejméně dětí (po nejmenší obci Trpík). Vzhledem k tomu, že jde o malou obec, ukazuje to do budoucna na významné stárnutí obce. Projevuje se zde ovšem pozitivní migrace. Migrační saldo je 3. největší v ORP. Stárnutí obyvatel se projevuje rovněž v obcích Horní Čermná, Horní Heřmanice, Strážná, Albrechtice, Čenkovice, Lubník, Tatenice a Trpík. V ostatních obcích je přirozený přírůstek kladný, což je velmi pozitivní. Nejvíce dětí se po Lanškrouně narodilo v obci Rudoltice, což je nejspíše důsledek toho, že začaly mít děti rodiny nově přistěhovalých. Výraznější přírůstek se projevuje rovněž Ostrově a Výprachticích. Migrační saldo je celkově za ORP kladné. Největší přírůstek obyvatel z tohoto hlediska zaznamenala obec Rudoltice, po ní obec Žichlínek a Anenská Studánka. Naopak odliv obyvatel se nejvíce projevil v obcích Horní Třešňovec, Horní Čermná, Albrechtice a Sázava. Tabulka č. 4.3.6: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Lanškroun za období 2000 – 2009 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

52

58

Přirozený přírůstek -6

163

186

Migrační saldo -23

12

45

-33

90

48

42

50 17 76 147 89

46 20 61 120 90

4 -3 15 27 -1

149 57 168 273 166

145 65 157 287 199

4 -8 11 -14 -33

47

48

-1

127

88

39

72

48

24

116

152

-36

41 1018 35 77 89 24 155 70 13 91 6 120 84

30 822 38 62 44 11 85 41 14 98 14 77 53

11 196 -3 15 45 13 70 29 -1 -7 -8 43 31

130 2400 109 149 130 39 1014 108 29 174 31 183 247

115 2378 84 164 132 40 368 127 19 179 15 199 183

15 22 25 -15 -2 -1 646 -19 10 -5 16 -16 64

2385

1925

460

6052

5330

722

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje Pozn.: Rozdíl v celkové změně obyvatel oproti výsledkům v tabulce celkové změny populace za období 20002010 je způsoben zpřesněním údajů z výsledků SLDB 2001

72

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP v posledních dvou letech vykazuje přirozený přírůstek i migrační saldo kladné. Záporný přirozený přírůstek je již pouze ve 4 obcích: Albrechticích, Anenské Studánce, Tatenicích a Trpíku. V poslední jmenované obci se v těchto letech nenarodilo ani jedno dítě, což je i přes malý počet obyvatel varující. Nejvíce narozených dětí je stále v Lanškrouně a Rudolticích, dále potom v Dolní a Horní Čermné, Výprachticích a Žichlínku. Co se týká migračního salda, i zde se stále ještě projevuje vliv nové bytové výstavby, a nejvýraznější je v Rudolticích. V obcích Albrechtice a Tatenice pokračuje trend úbytku obyvatel a to jak v přirozeném přírůstku, tak v migračním saldu. Stagnující je v tomto ohledu situace v obcích Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice, Luková a Petrovice, kde se počet obyvatel za poslední 2 roky prakticky nezměnil. Pozitivní je, že poslední 2 roky ukazují, že se v některých obcích i přes dlouhodobě negativní vývoj situace pomalu zlepšuje. Jde o obce Čenkovice, Horní Čermná, Sázava a Výprachtice. Tabulka č. 4.3.7: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Lanškroun za období 2008 – 2009 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

10

12

Přirozený přírůstek -2

22

35

Migrační saldo -13

5

9

-4

25

8

17

9 5 22 31 24

8 5 11 23 13

1 0 11 8 11

24 13 38 57 40

24 14 29 38 37

0 -1 9 19 3

10

9

1

18

20

-2

14

8

6

12

22

-10

9 212 10 17 19 6 44 19 2 10 0 33 25

7 167 9 7 11 3 22 9 1 17 4 11 13

2 45 1 10 8 3 22 10 1 -7 -4 22 12

25 407 16 25 23 3 237 33 4 25 11 48 58

19 422 20 35 14 6 141 29 9 39 2 28 36

6 -15 -4 -10 9 -3 96 4 -5 -14 9 20 22

536

379

157

1164

1027

137

Narození

Zemřelí

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, roční údaje

73

Přistěhovalí

Vystěhovalí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Věková struktura Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj. Naznačuje možné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příležitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře žilo. Pro názornost je použitý index stáří, což je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v po produktivním věku připadá na 1 osobu ve věku před produktivním. Číslo je nutné vydělit 100. SO ORP s nejvyšších indexem stáří jsou Pardubice s více než 1 (1,222) obyvatelem ve věku nad 65 let, připadajícím na 1 dítě do 14 let. Hned za nimi následuje Přelouč (1,211). Obě SO ORP se také logicky vyznačují nejmenším počtem dětí a největším podílem obyvatel nad 65 let. Nejnižší index stáří je pak v SO ORP Lanškroun a za ním pak SO ORP Holice, kde je i nejvíce dětí. K nejvýraznějšímu poklesu počtu dětí do 14 let a zároveň nejvýraznějšímu, téměř dvojnásobnému, vzrůstu indexu stáří došlo v SO ORP Králíky. Počet obyvatel v produktivním věku se v celém Pardubickém kraji pohybuje kolem 70 %. Ze srovnání let 2000 a 2010 je patrné, že index stáří vzrostl ve všech SO ORP Pardubického kraje minimálně o ¼. Z toho je zřejmé výrazné stárnutí populace v tomto kraji. Jedinou SO ORP, kde došlo k poklesu indexu stáří, jsou již zmiňované Holice. V kontextu kraje je na tom SO ORP Lanškroun nejlépe, přesto i zde index stáří mezi lety 2000 a 2010 vzrostl. Na 1 dítě zde připadá 0,865 osob nad 65 let. V roce 2000 byla SO ORP Lanškroun v rámci Pardubického kraje 3. nejmladší a v roce 2010 je již nejmladší SO ORP. Tabulka č. 4.3.8: Věková struktura SO ORP Pardubického kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Věková skupina v 2000 (%)


<= 14

<= 14

15 - 64

65+

15 - 64

65+

Index stáří v 2000

Index stáří v 2010

17,9

68,9

13,2

14,5

69,6

15,9

73,7

109,6

18,2 16,5 17,5 20,1 18,1 18,4

67,2 67,8 68,1 68,8 69,3 67,9

14,6 15,7 14,3 11,1 12,6 13,8

14,6 15,8 14,6 14,8 15,7 15,5

68,9 69,8 69,8 70,7 70,7 69,6

16,5 14,4 15,6 14,6 13,6 14,9

80,4 95,2 81,8 55,4 69,8 75,0

113,5 91,1 106,7 98,7 86,5 96,4

18,1

68,8

13,1

14,6

70,6

14,8

72,1

101,2

15,7 18,5 15,7 16,7

70,0 67,5 68,3 70,5

14,3 14,0 16,0 12,8

13,5 15,2 13,2 15,0

69,9 69,4 70,7 70,7

16,6 15,5 16,0 14,4

91,3 75,5 102,2 76,5

122,2 102,0 121,1 96,1

17,7

68,4

13,9

15,1

69,6

15,3

78,8

101,0

17,6

67,9

14,5

15,6

69,1

15,3

82,4

97,9

19,2

68,2

12,6

15,1

70,7

14,2

65,3

93,9

17,2

68,8

14,0

14,6

69,9

15,5

81,0

106,2

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

74

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Stejně jako v celém Pardubickém kraji i v SO ORP Lanškroun dochází k postupnému stárnutí obyvatel, i když, jak bylo řečeno, stále je zde tato SO ORP nejmladší. U obcí Anenská Studánka, Cotkytle, Krasíkov, Lubník, Ostrov, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice a Trpík, došlo dokonce k poklesu indexu stáří. U první jmenované obce a je to ale pouze důsledek „odchodu“ osob ve věkové skupině nad 65 let. V ostatních jmenovaných obcích hraje tento faktor také důležitou roli, přidává se ale i mírný nárůst počtu dětí a obyvatel v produktivním věku. Výjimku tvoří obce Cotkytle a Krasíkov, kde došlo k výraznějšímu poklesu osob ve věkové skupině od 15 do 64 let. K největšímu nárůstu indexu stáří došlo v rámci SO ORP v obci Petrovice a městě Lanškroun, kde dochází ke klasickému stárnutí obyvatel v duchu celorepublikového trendu. Naopak největší pokles zaznamenaly obce Krasíkov a Trpík, což je ale vzhledem k celkovému počtu obyvatel těchto obcí méně významné. Nejvyšší index stáří je v obci Horní Heřmanice, pak Strážná a Lanškroun, naopak nejnižší je v obci Ostrov a Rudoltice. Tabulka č. 4.3.9: Věková struktura obcí SO ORP Lanškroun k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

15,3

72,7

11,9

14,6

72,5

12,9

Index stáří v 2000 78,1

14,4

67,7

17,9

14,7

74,5

10,8

124,1

73,3

17,1 19,1 18,4 19,3 20,1

64,9 73,2 70,9 67,5 65,7

18,0 7,7 10,7 13,1 14,2

20,9 14,5 17,4 16,3 15,2

59,3 74,9 72,0 70,1 69,0

19,8 10,6 10,6 13,6 15,8

105,3 40,0 57,9 67,8 70,2

94,4 73,1 61,0 83,1 104,5

17,3

61,7

20,9

13,8

65,1

21,1

120,7

152,1

20,6

67,9

11,5

17,1

71,4

11,5

56,0

67,6

11,0 17,3 19,1 19,3 21,0 20,8 19,0 18,8 15,0 18,9 12,3 19,6 19,6

73,9 70,3 66,2 67,6 70,8 70,3 70,9 70,1 61,7 67,1 66,2 69,0 69,2

15,1 12,4 14,7 13,0 8,2 8,9 10,1 11,2 23,4 14,1 21,5 11,3 11,2

20,1 13,7 15,2 13,2 22,1 13,3 19,2 19,3 18,3 18,3 17,6 19,4 16,7

69,0 70,7 76,5 72,8 70,2 74,3 73,5 69,5 59,6 72,4 64,9 68,5 72,1

10,9 15,5 8,3 14,0 7,7 12,4 7,3 11,2 22,0 9,3 17,6 12,0 11,2

137,1 71,9 76,8 67,4 39,3 42,9 53,0 59,4 156,3 74,5 175,0 57,8 57,2

54,5 113,3 54,2 105,5 34,6 93,9 37,8 58,2 120,0 50,6 100,0 62,0 67,1

18,1

69,3

12,6

15,7

70,7

13,6

69,8

86,5



<= 14

<= 14

15 - 64

65+

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: index stáří = (obyvatelé 65+)/(obyvatelé 0-14)*100

75

15 - 64

65+

Index stáří v 2010 88,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Školství V SO ORP Lanškroun je 20 MŠ, z nichž je 5 přímo ve městě Lanškroun. Zbývající MŠ jsou v přilehlých obcích. MŠ chybí v těchto obcích: Anenská Studánka, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Strážná a Trpík, ale vzhledem k tomu, že jde o menší obce, je to pochopitelné. Základní školy jsou v ORP zastoupeny v počtu 18. V Lanškrouně je 6 ZŠ, z toho 1 speciální pro mentálně postižené a 1 Základní umělecká škola. Základní školy nejsou zastoupeny v obcích, kde nejsou MŠ, dále v Albrechticích, Petrovicích a Sázavě. Střední školy jsou pouze v Lanškrouně, jedná se o gymnázium, SOŠ a SOU elektrotechnická a Střední zemědělská škola. Celkově je MŠ v 68 % a ZŠ v 54,5 % obcí SO ORP Lanškroun. Dále jsou v SO ORP Lanškroun 2 Dětské Domovy, konkrétně v obci Horní Čermná a Dolní Čermná s celkovou kapacitou 24 a 27 dětí. Tabulka č. 4.3.10: Přehled předškolních a školských zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Obec

MŠ


ZŠ

ZUŠ

1 1

1

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

5

6

1 1 1 1 1

1 1

1

1

1 1 20

1 1 18

1

1

1

Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, k 16. srpnu 2010 Pozn.: některé MŠ a ZŠ spadají pod jeden subjekt

Tabulka č. 4.3.11: Přehled středních a vysokých škol SO ORP Lanškroun Obec Lanškroun Lanškroun Lanškroun SO ORP Lanškroun

Název školy Adresa Gymnázium nám. Jana Marka Marků 113 Střední zemědělská škola Dolní Třešňovec 17 SOŠ a SOU Kollárkova 445

Zdroj: MŠMT rejstřík škol

76

Kapacita 372 360 600 1332

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V SO ORP Lanškroun je poměrně malé zastoupení praktických lékařů. PLDD jsou pouze v obci Damníkov, Horní Čermná a Dolní Čermná, Lubník, Luková, Výprachtice a Lanškroun, což znamená, že jsou dostupní pouze v necelých 32 % obcí SO ORP. PL pro dospělé jsou v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Damníkov, Dolní Čermná, Rudoltice, Tatenice, Výprachtice a městě Lanškrouně, což představuje zastoupení v 36 % obcí SO ORP. Zubní lékaři jsou v Dolní Čermné, Horní Čermné, Tatenicích a Výprachticích, 8 ordinací je v Lanškrouně. V SO ORP je celkem 213 lůžek pro péči o seniory. Konkrétně Dům s pečovatelskou službou v Dolní Čermné, kde je 10 bytů pro 1 osobu, Domov pro seniory a odlehčovací služby Lanškroun s 85 lůžky + 4 lůžka pro odlehčovací služby, Dům s pečovatelskou službou, kde je 39 bytů pro 1 osobu a 30 bytů pro 2 osoby a Dům s pečovatelskou službou s 13 byty pro 1 osobu a 1 pro 2 osoby. Čekací lhůta je až 2 roky, proto je kapacita těchto zařízení nedostatečná. Zvýšenou potřebu penzionů pro seniory částečně vyvažuje terénní pečovatelská služba. Dále se v SO ORP nachází zařízení pro osoby s mentálním postižením s kapacitou 88 míst - Domov U Studánky. Také zde najdeme Charitní domov pro řeholní sestry v Albrechticích a Charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu v Lanškrouně – pro těžce nemocné a umírající. Rovněž se zde nachází Sociální zařízení pro pěstounskou péči s kapacitou 16 osob a 2 Dětské domovy – v Dolní a Horní Čermné s celkovou kapacitou 27 a 24 dětí. Nejbližší nemocnice je Orlickoústecká nemocnice, pak Nemocnice v Litomyšli a ve Svitavách. Lůžkové psychiatrické oddělení je v nemocnici Pardubice a v Žamberku a spádová Psychiatrická léčebna v Havlíčkově Brodě. LDN je v Žamberku – Albertinum, Nemocnici ve Svitavách a Litomyšli. RZP je v Lanškrouně, pohotovostní služba je v Orlickoústecké nemocnici. Tabulka č. 4.3.12: Síť zdravotnických zařízení, lékařských služeb a služeb sociální péče v SO ORP Lanškroun Obec

PL pro dospělé

PL pro děti a dorost

Zubní lékař

Jiný odborný lékař

Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná

Lékárna

Charitní domov pro řeholní sestry Domov U Studánky, pro osoby s mentálním postižením

Albrechtice Anenská Studánka

Zařízení sociální péče

1 1 1

1

1

1

1

1

1

Horní Čermná

Dětský domov, Dům s pečovatelskou službou Dětský domov, Dům s pečovatelskou službou

1

Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov

Lanškroun

6

3

8

Alergologie, gynekologie, chirurgie, interna, kožní, neurologie, oční, ortopedie, plicní,

77

Domov pro seniory, Charitní oš.a pečovatelská služba, Sociální služby, Soc.zař.pro pěstounskou péči,

4


Obec

PL pro dospělé

PL pro děti a dorost

Zubní lékař

Jiný odborný lékař

Zařízení sociální péče

Lékárna

10

5

psychiatrie, RDG, urologie, ultrasonografie, ORL, diabetolgie Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

1 1

1

1

1

1

1

1

13

9

12

Zdroj dat: MPSV, výpis z registru poskytovatelů sociálních služeb, k 2. 10. 2010.

Veřejný a kulturní život Největší nabídka volnočasových zařízení je soustředěna ve městě Lanškrouně. Lanškroun má Kulturní centrum, kde se pořádají různorodé kulturně společenské akce od koncertů po divadelní představení, plesy až po přednášky a pravidelné kurzy. Město pořádá hudební festivaly (Jazz a Little Otherwise, Pravečkův Lanškroun). V Lanškrouně jsou 3 hudební kluby pro mládež s širokou nabídkou hudebních programů. Rovněž se zde nachází Dům dětí a mládeže se spoustou volno časových aktivit pro děti a mládež. Lanškroun také disponuje Městskou knihovnou a Městským muzeem. Knihovnu najdeme i v řadě obcí SO ORP Lanškroun. Funguje zde mnoho dětských souborů, skupin a zájmových kroužků, např. Dětský soubor Čermáček - pravidelně připravuje Setkání dětských uměleckých souborů v Horní Čermné, Dětský folklórní soubor Jitřenka – pravidelně připravuje Čermenské slavnosti - Mezinárodní folklorní festival v Dolní Čermné a je spolupořadatelem dalšího festivalu Tradice Evropy, který probíhá v celém Pardubickém kraji, dále Junák svaz skautů a skautek ČR, středisko Zubr a Dikobraz Lanškroun, Taneční klub, mažoretky a spousta dalších. Také dospělí obyvatelé mají v rámci celého SO ORP možnost využít nabídek mnoha zájmových klubů a spolků (např. myslivecký, včelařský, zahrádkářský, rybářský, dobrovolných hasičů, fotoklub, Český červený kříž). V městě Lanškrouně sídlí i 4 dobrovolnické divadelní spolky a soubory. Nelze nezmínit také uskupení DolceBaby v Dolní Čermné, což je taneční soubor seniorek s tématikou zábavy pro volný čas a pěkným prožitím podzimu života žen. SO ORP Lanškroun disponuje také četnými sportovišti a kulturními památkami, jejichž výčet je uveden v příloze B.

78

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtémata

Obec

Albrechtice

Sociodemografické podmínky

Demo-sociální situace a sídelní struktura

Vybavenost občanskou infrastrukturou a lokální sociální politika

-1

-1

0

Anenská Studánka

2

2

1

Cotkytle

1

1

1

Čenkovice

0

1

-1

Damníkov

2

2

1

Dolní Čermná

2

2

2

Horní Čermná

2

1

2

Horní Heřmanice

-1

-2

1

Horní Třešňovec

1

1

1

Krasíkov

1

2

-1

Lanškroun

1

-1

2

Lubník

0

1

-1

Luková

1

0

1

Ostrov

2

2

1

Petrovice

1

1

0

Rudoltice

2

2

2

Sázava

1

2

0

Strážná

-2

-2

-2

Tatenice

1

0

1

Trpík

0

1

-1

Výprachtice

2

2

2

Žichlínek

2

2

1

SO ORP Lanškroun

1

1

1

79


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Roste počet obyvatel celé SO ORP i většiny jednotlivých obcí - kladný přirozený přírůstek. Nejvýrazněji v Lanškrouně, obci Rudoltice, Ostrov a Výprachtice. Dále v obci Cotkytle, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Luková, Petrovice, Sázava a Žichlínek. Migrační saldo je za celé SO ORP kladné. Nejvýrazněji v obci Rudoltice, Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Trpík a Žichlínek. Dále pak v obci Cotkytle, Damníkov, Krasíkov, Lubník, Strážná a městě Lanškroun. Rozvoj bytové výstavby – podporuje pozitivní migraci i přirozený přírůstek. Vysoký nárůst počtu obyvatel zejména v obci Rudoltice. Relativně nízký index stáří ve většině obcí SO ORP. Velmi nízký v obcích Ostrov, Rudoltice, Tatenice, Lubník, Krasíkov a Sázava. Relativní dostatek zařízení soc. péče – Domov pro seniory, Domovy s pečovatelskou službou, terénní pečovatelská služba, Soc. zař. pro pěstounskou péči, Domov u Studánky i pro seniory z celé SO ORP Lanškroun.

SLABÉ STRÁNKY Úbytek obyvatel – záporný přirozený přírůstek v obci Albrechtice, Anenská Studánka, Horní Čermná, Albrechtice a Čenkovice.

Záporná migrace v obcích Albrechtice, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Luková, Sázava, Tatenice a Výprachtice. Vysoký index stáří v obci Horní Heřmanice, Strážná, městě Lanškroun a vzhledem k celkovému počtu obyvatel i obci Trpík. Nízké zastoupení PL a PLDD a poměrně špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředky

Špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředky do okolních měst. Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory, relativně dlouhá čekací lhůta.

Fungující senior doprava. Podpora zájmových aktivit skupin obyvatel – Kluby důchodců, Mateřské centrum, Klub diabetiků, Svaz tělesně postižených. Relativně dobrá vybavenost MŠ i ZŠ. PŘÍLEŽITOSTI Atraktivní místo k bydlení – došlo k rozvoji bytové výstavby.

HROZBY Postupné stárnutí obyvatelstva a vymírání zmíněných obcí. Odliv obyvatel zmíněných obcí, dle dotazníkového Motivace mladých rodin, aby zůstávaly a přicházely šetření navíc stagnace v obci Cotkytle, Horní do SO ORP. Heřmanice. Využití prostředků fondů EU pro dostavbu a rekonstrukce dětských hřišť. V příštím roce bude realizován skatepark. Podpora rozvoje volno časových aktivit pro rodiče s dětmi. Zvážit zřízení poradny pro seniory. Zvážit posílení lůžek v domovech pro seniory a rozšíření a posílení terénní pečovatelské služby. Rozšířit do povědomí občanů výhody senior dopravy, na níž přispívá i město Lanškroun. Město má dobře připraven komunitní plán a probíhá další mapování potřeb sociálních služeb. Plněním komunitního plánu bude docházet k jejich rozvoji.

Problémy k řešení v rámci územního plánování V obcích Dolní Čermná, Horní Třešňovec, Luková, Rudoltice, Tatenice, Trpík zvážit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou.

80


4.4

Bydlení

Bydlení je základní potřebou člověka, jejíž uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších životně důležitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v životě jednotlivců, tak v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je též určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými složkami strategické dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty. Bytový fond Bytový fond v Pardubickém kraji zaznamenal mezi lety 2001 a 2009 relativní nárůst o 6,53 %, což absolutně představuje 13 912 nově dokončených bytů. Relativně největší nárůst nově dokončených bytů můžeme pozorovat ve sledovaném SO ORP Lanškroun, kde vysoce převyšuje průměrnou hodnotu kraje. V závěsu za ním je SO ORP Holice s 12,94 % a SO ORP Pardubice s 8,87 %, kde je i absolutně nejvíce nově dokončených bytů. Nejmenší relativní nárůst nově dokončených bytů je v SO ORP Hlinsko s 3,08 %. Absolutně nejméně nově dokončených bytů je SO ORP Králíky, kde bylo ve sledovaném období dokončeno pouze 135 bytů. Tabulka č. 4.4.1: Bytový fond v SO ORP Pardubického kraje v roce 2001 a 2009 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009

Stav BF 2001 7713 9218 6677 34711 3820 8893 10691 11254 50862 8561 10382 12847 11303 13772 12189 212893

355 284 864 1972 135 1287 537 443 4514 461 495 753 451 672 689 13912

Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 - relativně (%) 4,60 3,08 12,94 5,68 3,53 14,47 5,02 3,94 8,87 5,38 4,77 5,86 3,99 4,88 5,65 6,53

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31.6.2010

Bytový fond v SO ORP Lanškroun mezi lety 2001 a 2009 vzrostl o 14,47 %, což absolutně představuje 1287 nově dokončených bytů. Největší nárůst je v obci Rudoltice, kde se počet bytů více než zdvojnásobil. Jak bylo již mnohokráte komentováno, šlo o novou bytovou výstavbu v oblasti Zámeček, která je v současné době již dokončena. Absolutně nejvíce nově dokončených bytů je ve městě Lanškroun, kde se mezi lety 2001 a 2009 bytový fond rozšířil o 553 bytů. Nulový nárůst zaznamenaly obce Strážná a Trpík, ale vzhledem k tomu, že, se jedná o malé obce, je to pochopitelné.

81

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond v SO ORP Lanškroun v roce 2001 a 2009 Obec Albrechtice Anenská Studánka

Stav BF 2001

Nárůst BF mezi lety Nárůst BF mezi lety 2001 a 2009 2001 a 2009 – relativně (%) 174 6 3,45 71

2

2,82

Cotkytle

265

4

1,51

Čenkovice

129

18

13,95

Damníkov

242

18

7,44

Dolní Černá

570

20

3,51

Horní Černá

457

25

5,47

Horní Heřmanice

297

10

3,37

Horní Třešňovec

250

18

7,20

Krasíkov

127

10

7,87

3835

553

14,42

Lubník

112

19

16,96

Luková

245

18

7,35

Ostrov

203

15

7,39

Petrovice

101

8

7,92

Rudoltice

392

412

105,10

Sázava

209

17

8,13

Strážná

59

0

0,00

Tatenice

312

38

12,18

30

0

0,00

520

35

6,73

293

41

13,99

8893

1287

14,47

Lanškroun

Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31.6.2010

82

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Stáří domovního fondu Celkem je v Pardubickém kraji 95520 domů, z čehož 32,4 % bylo postaveno před koncem II. světové války. Z toho 15,2 % dokonce do roku 1919. Největší podíl domů byl ve všech SO ORP kraje postaven mezi lety 1946 a 1980 a představuje průměrně 42,8 % domovního fondu. Výstavba po roce 1981 je zastoupena pouze 24,7 %. Nejstarší domovní fond má SO ORP Králíky, kde má více než 25 %, tj. 458 domů minimálně 91 let. Podobně je na tom s 21,9 % (1246 domů), Moravská Třebová. Nejméně domů tohoto stáří mají SO ORP Hlinsko a SO ORP Žamberk s 11,8 % (551 a 694 domů), kde je i největší podíl domů postavených po roce 1981, konkrétně 28,7 %, tj. 1691. V této „věkové“ kategorii se pohybují kolem průměru kraje +-4 % domy všech SO ORP. Stáří domovního fondu sledovaného SO ORP Lanškroun je pohybuje kolem průměrných hodnot kraje. Údaje, z nichž se vychází, pocházejí z posledního sčítání domů a bytů v roce 2001. Jelikož další sčítání bude až v roce 2011, je třeba počítat s určitou tolerancí. Tabulka č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Pardubického kraje v relativním vyjádření [v %] SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Domy postavené v období let do 1919 14,4 11,8 13,6 16,8 25,2 14,6 14,5 21,9 12,2 14,5 14,8 19,8 12,3 16,5 11,8

1920-1945 26,7 15,3 15,6 16,0 16,4 16,0 12,9 16,9 19,8 15,6 14,5 24,2 18,9 17,1 12,4

1946-1980 38,5 46,6 44,3 42,2 36,0 44,9 45,1 38,1 44,8 43,5 47,2 32,5 42,5 42,9 47,2

1981-2001 20,4 26,3 26,5 25,0 22,3 24,4 27,5 23,1 23,2 26,3 23,5 23,5 26,4 23,5 28,7

15,2

17,2

42,8

24,7

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Nejstarší domy jsou v obcích Krasíkov, Lubník a Tatenice, kde má více než 20 % domů přes 91 let. Nejmenší podíl těchto domů mají obce Petrovice, Čenkovice, Dolní Čermná a Cotkytle. Oproti tomu nejmladší domovní fond mají obce Žichlínek, Damníkov a Výprachtice. Největší podíl domů v celém SO ORP byl postaven mezi lety 1946 a 1980, mimo obec Anenská Studánka, kde nejvíce domů, 51,4 % patří do let mezi 1920 a 1945.

83

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v SO ORP Lanškroun v relativním vyjádření [v %] Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Domy postavené v období let do 1919 10,7 14,3 8,9 7,1 16,9 8,4 12,2 14,5 14,3 22,3 15,6 20,3 16,8 13,9 5,9 11,4 13,4 15,4 22,2 13,6 13,8 17,8 14,6

1920-1945 18,0 51,4 16,9 9,5 16,9 10,5 14,3 15,9 12,2 13,8 19,1 19,0 22,8 19,7 ,0 14,7 10,4 23,1 11,3 36,4 9,1 10,6 16,0

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

84

1946-1980 49,2 14,3 58,9 54,8 40,6 53,0 55,9 49,3 42,2 39,4 40,7 36,7 35,3 43,4 66,7 50,2 48,5 46,2 43,4 31,8 53,9 38,9 44,9

1981-2001 22,1 20,0 15,3 28,6 25,6 28,0 17,6 20,3 31,3 24,5 24,6 24,1 25,1 23,0 27,5 23,7 27,6 15,4 23,1 18,2 23,3 32,7 24,4

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Bydlení

Vývoj bytového fondu -1 -2 -2 2 2 1 -1 -1 2 1 1 1 2 1 2 1 2 -2 1 -2 1 2 1

-1 -2 -2 2 2 -1 0 -1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 -2 2 -2 1 2 2

Podtéma Stáří a kvalita Další jevy bytového fondu k a 2001 komentáře -1 -1 -2 2 1 2 -2 -1 2 0 0 0 1 0 2 0 2 -2 0 -1 0 2 0

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrný nárůst bytového fondu ve srovnání s krajským průměrem. Vysoký nárůst bytového fondu v obci Rudoltice, kde probíhala výstavba nových bytových domů v oblasti Zámeček. V současné době je již dokončena.

SLABÉ STRÁNKY Stagnace bytové výstavby v obcích Strážná a Trpík. Velmi nízký nárůst v obci Cotkytle, Anenská Studánka, Albrechtice a Petrovice. Velmi starý domovní fond Krasíkov, Lubník, Tatenice a Anenská Studánka.

PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj bytové výstavby podporuje pozitivní migraci i přirozený přírůstek. Vymezení ploch pro nové byty a odpočinkové zóny v rámci ÚPD obcí. Využití trvale neobydlených objektů k rekreačním účelům.

HROZBY Stárnutí domovního fondu uvedených obcí. Stagnace bytové výstavby naznačuje neatraktivnost obce. Nedostatečná podpora obecní a individuální bytové výstavby v obci Cotkytle a Anenská Studánka.

85

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Problémy k řešení v rámci územního plánování Z hlediska vývoje počtu obyvatel doporučujeme zvážit změnu funkčních ploch na individuální bydlení v obcích v okolí obcí Horní Čermná, Horní Třešňovec a dále pak Ostrov, Sázava, Trpík, Žichlínek a Výprachtice, kde se ale situace komplikuje pozemky v soukromém vlastnictví.

86


4.5

Rekreace

Rekreaci je nutno chápat jednak jako zdroj odpočinku, nezbytný pro regeneraci fyzických i psychických sil člověka a zároveň z ekonomického hlediska. Umožňuje realizaci kupní síly obyvatelstva a současně formou cestovního ruchu rozvíjí řadu hospodářských odvětví v dodavatelské sféře. Navíc v územích se sklony k vylidňování může pomoci do určité míry stabilizovat obyvatelstvo a posílit zaměstnanost ve službách, případně využít uvolněný stavební fond. Pro obyvatelstvo je důležitá každodenní – popracovní a volno časová rekreace (sportovní a kulturní zařízení v regionu a zájmové organizace) a krátkodobá – např. víkendová a pobytová - dovolené, které již můžou region zviditelnit v oblasti cestovního ruchu. Z tohoto hlediska má Lanškrounsko co nabídnout. V každodenní a krátkodobé rekreaci nabízí SO ORP Lanškroun svým obyvatelům široké možnosti, které se dají využít v oblasti cestovního ruchu i pro rekreaci pobytovou. Rekreační potenciál regionu SO ORP Lanškroun v oblasti cestovního ruchu se doposud prezentuje velmi skromně a zdaleka nevyužívá potenciál, který skýtá především příroda a soustava Lanškrounských rybníků. Lanškrounsko má atraktivní přírodní prostředí, terén vhodný pro pěší i cykloturisty, čistý vzduch. Město Lanškroun je turisticky atraktivní také díky jeho architektonickému dědictví, jako je historická budova gymnázia, Děkanství, Dům Piano nebo tři kostely - sv. Anny z roku 1705, sv. Mikuláše a sv. Kateřiny původně z roku 1371 a kostel sv. Václava z roku 1350. Město Lanškroun je východiskem turisticky atraktivních tras k Lanškrounským rybníkům, k Novému Zámku u Rudoltic, a také k poutnímu místu a kostelu na Mariánské hoře, který stojí přímo na hlavním evropském rozvodí. Na Mariánské hoře se dříve konaly srazy poutníků putujících do Maria Zell v Rakousku. Jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit je údolí Moravské Sázavy v délce více než deset kilometrů mezi Albrechticemi a Výprachticemi. Asi 10 km jižně od Lanškrouna se nachází Průmyslové muzeum Mladějov a Mladějovská průmyslová dráha, která je umístěna v bývalém šamotovém závodě v obci Mladějov na Moravě. V zimní sezóně je navíc možnost využít několika lyžařských areálů a sjezdovek v obcích Výprachnice, Čenkovice, Cotkytle. Ubytovací kapacity Ubytovací zařízení SO ORP Lanškroun jsou zastoupena v široké škále kategorií od turistické ubytovny až po luxusní hotely. Většina ubytovacích kapacit je soustředěna ve městě Lanškroun a do obcí, které jsou centrem cestovního ruchu v regionu Lanškrounsko. V závěsu za ním je obec Čenkovice. Zde je část ubytovacích zařízení v souvislosti se Ski areálem v provozu pouze v zimní sezóně. Další ubytovací zařízení lze najít v obci Cotkytle, Dolní Čermná, Strážná a Výprachtice. Počet zařízení v roce 2009 ve srovnání s rokem 2000 mírně vzrostl. Ubytování pro náročnější klientelu najdeme pouze v Lanškrouně. Do kategorie „First class“ (tj. čtyři hvězdičky) spadá pouze penzion Martina v Lanškrouně. Garni hotel Pohoda je momentálně z provozních důvodů uzavřen. A **hotel Společenský dům v současnosti slouží jako XXL klub pro mládež. Za zmínku stojí rovněž Bio-farma manželů Knápkových, která se zaměřuje mj. na agroturistiku, je členem skupiny PRO-BIO.

87

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ve srovnání s krajem je SO ORP Lanškroun mírně pozadu vzhledem k počtu ubytovacích zařízení na počet přenocování. Naopak ze srovnání s okresem Ústí nad Orlicí vychází v tomto ohledu vítězně. Tabulka č. 4.5.1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Lanškroun

PENSION NA MLÝNĚ

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

Počet míst pro stany a Obec karavany žádné Cotkytle

UBYTOVÁNÍ

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Čenkovice

PENZION CLUB TURISTICKÁ UBYTOVNA REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ ATLAS ŠKOLNÍ TURISTICKÁ UBYTOVNA UBYTOVNA ČENKOVICE CHATA NA VLEKU

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

žádné

Čenkovice

Turistická ubytovna

Zimní provoz

10 a méně

žádné

Čenkovice


letní i zimní provoz

51 až 100

žádné

Čenkovice


celoroční provoz

11 až 50

žádné

Čenkovice


zimní provoz

10 a méně

žádné

Čenkovice

Turistická ubytovna Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

celoroční provoz

11 až 50

žádné

Čenkovice

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Čenkovice

zimní provoz

10 a méně

žádné

Čenkovice

letní i zimní provoz

10 a méně

žádné

Čenkovice


celoroční provoz

10 a méně

žádné

Dolní Čermná

celoroční provoz

11 až 50

žádné

Dolní Čermná

Název

CHATA VIGONA

PENSION APOLLO CHATA ČENKOVICE – BOHEMIKA TURISTICKÁ UBYTOVNA

Kategorie

Sezónní provoz

Počet pokojů

HOTEL STARÝ MLÝN

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Hotel **

celoroční provoz

11 až 50

žádné

Lanškroun

HOTEL SLÁVIE

Hotel **

celoroční provoz

11 až 50

žádné

Lanškroun

HOTEL POHODA

Hotel garni

celoroční provoz

51 až 100

žádné

Lanškroun

PENZION KAROLINA

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Lanškroun

UBYTOVNA NA FAŘE

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Lanškroun

PENZION MARTINA

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Lanškroun

REKREAČNÍ STŘEDISKO

PENSION JAKUB

Penzion

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Lanškroun

PENZION SEVEN K-M

Penzion

celoroční provoz

11 až 50

žádné

Lanškroun

KEMP KNOFLÍK REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ OBORA HURT

Kemp

letní provoz

10 a méně

11 až 50

Lanškroun

Chatová osada

letní provoz

11 až 50

žádné

Lanškroun

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

letní provoz

51 až 100

žádné

Lanškroun

letní provoz

51 až 100

žádné

Lanškroun

letní provoz

10 a méně

žádné

Lanškroun

TURISTICKÁ ZÁKLADNA MÚ LANŠKROUN


celoroční provoz

10 a méně

žádné

Strážná

CHATA ORLIČKA

Ostatní zařízení jinde

celoroční provoz

10 a méně

žádné

Výprachtice

REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ MŠLZ DOMOV MLÁDEŽE PŘI SZeŠ REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ ODYSSEA

88


Název

Kategorie

Sezónní provoz

Počet pokojů

Počet míst pro stany a karavany

Obec

nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde letní i zimní provoz 10 a méně žádné Výprachtice nespecifikovaná Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.2008 Pozn.: Dle Vyhlášky 137/98 Sb. je hotel garni takový hotel, který má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. APARTMÁ OVAZ

Tabulka č. 4.5.2: Počet ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Lanškroun v letech 2000 a 2009 Počet ubytovacích zařízení 2000 2009 0 6 3 9 1 1

Obec Cotkytle Čenkovice Dolní Čermná Lanškroun Strážná Výprachtice

0 10 1 10 1 2

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.

Tabulka č. 4.5.3: Okresní a krajské srovnání počtu ubytovacích zařízení, počtu lůžek a hostů v roce 2009 Obec SO ORP Lanškroun Okres Ústí n. Orlicí Pardubický kraj

Počet ubytovacích Počet lůžek v Počet hostů v zařízení ubytovacích zařízeních ubytovacích zařízeních 24 1464 17485* 145 6 668 79 637 359 20 544 320 972

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.

Ve vývoji návštěvnosti a počtu přenocování mezi lety 2000 a 2009, je zřejmé, že mimo obec Čenkovice, kde došlo k nárůstu, dochází ve všech ubytovacích zařízeních k výraznému poklesu. Z toho je tedy patrné, že bez patřičného rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu a rekreace, je další navyšování kapacit ubytovacích zařízení zbytečné.

89


Tabulka č. 4.5.4: Návštěvnost SO ORP Lanškroun v letech 2000 a 2009

Čenkovice Dolní Čermná Lanškroun Strážná Výprachtice SO ORP Lanškroun Okres Ústí nad Orlicí

Počet příjezdů hostů do ubytovacích zařízení Rozdíl mezi lety Rok 2009 a 2000 2000 2009 Abs. Rel.(%) 3 455 5 561 2106 61 1 953 270* -1683 -86 8 105 3 219 -4886 -60 686* 337* -349 -51 329* 486* 156 47

Počet přenocování v ubytovacích zařízení Rozdíl mezi lety Rok 2009 a 2000 2000 2009 Abs. Rel. (%) 15 930 16 435 505 3 8 549 880* -7669 -90 49 008 12 214 -36794 -75 3730* 1100* -2630 -71 1791* 1584* -206 -12

14528

9872

-4656

-32

79008

32214

-46794

-59

108 213

79 637

-28576

-26

487 819

191 522

-296297

-61

Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.2009 Pozn.: Údaje s hvězdičkou jsou dopočteny z průměrné návštěvnosti ORP Lanškroun.

Indikátory Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Rekreační potenciál a jeho využití

Rekreace 0 -2 2 2 -1 1 -1 0 -1 -1 2 -1 -2 1 -1 0 0 1 -1 -2 2 -2 -1

0 -2 2 2 -1 1 -1 0 -1 0 2 -1 -2 2 0 1 1 1 0 -2 2 -2 0

90

Podtéma Velikost a struktura ubyt. kapacit, návštěvnost -1 -2 2 2 -2 2 -1 -1 -1 -2 2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 2 -1 -2 2 -1 -1


PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Krásné přírodní prostředí vhodné k rozvoji cestovního ruchu. Přírodní rezervace, přírodní parky i přírodní rezervace. Rozvoj cestovního ruchu v obci Čenkovice a to jak v zimní, tak i letní sezóně. Rozsáhlá síť cyklotras. Možnost objednávky cyklobusu. Dostatečné ubytovací kapacity. Široký výběr kategorií ubytovacích zařízení.

PŘÍLEŽITOSTI V současné době stoupá poptávka po tuzemských rekreacích. Roste zájem o aktivní turistiku – cykloturistiku, hippoturistiku a agroturistiku, in-line bruslení, lyžování a adrenalinové aktivity. Region má potenciál stát se rájem pro rodinné rekreace. Možnost čerpat dotace pro rozvoj cestovního ruchu z Evropských fondů Možnost využít potenciálu turistů z Polska.

SLABÉ STRÁNKY Výrazný pokles návštěvnosti a počtu přenocování ve všech ubytovacích zařízeních, mimo obec Čenkovice. I přes navýšenou kapacitu ubytovacích zařízení, po uzavření hotelu Pohoda a hotelu Společenský dům, je nabídka pro náročnější klientelu v celém regionu omezena jen na 2 zařízení. Nedostatečná nabídka služeb souvisejících s cestovním ruchem. U většiny kulturních památek se jedná o stavby pouze regionálně významné, málo turisticky zajímavé. Nedostatečná nabídka alternativního programu v případě špatného počasí. HROZBY Nedojde-li k rozšíření nabídky služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace, bude pravděpodobně klesat návštěvnost a tím může dojít ke zrušení některých ubytovacích zařízení a ohrožení souvisejících dodavatelů.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při vytváření územních plánů respektovat rekreační potenciál území. Doporučujeme zvážit možnost změny využití funkčních ploch pro sportovní a rekreační využití, to především v ekonomicky slabších oblastech, kolem obcí Cotkytle, Rudoltice, Trpík a Čenkovice.

91


5 Ekonomický pilíř 5.1


Nejvýznamnější zaměstnavatelé Ve sledovaném území se nachází 11 významných zaměstnavatelů, z nichž 6 spadá do kategorie velkých podniků, protože zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Většina z nich je soustředěna ve městě Lanškroun. Největším průmyslovým podnikem je AVX Czech republik, s.r.o., kde je zaměstnáno více než 2000 zaměstnanců. Je to člen japonské průmyslové skupiny Kyocera. Společnost se zabývá výrobou tantalových čipových kondenzátorů, keramických kondezátorů a konektorů, tedy elektronických součástek. Druhým nejvýznamnějším průmyslovým podnikem je SCHOTT ELEKTRONIC PACKAGING Lanškroun s.r.o. s více než 500 zaměstnanci. Společnost se zabývá výrobou sklo kovových pouzder pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Oba tito největší zaměstnavatelé jsou zaměřeni na elektrotechnický průmysl, stejně jako ještě 2 další velké podniky a 1 podnik do 199 zaměstnanců. Vypovídá to o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. Tabulka č. 5.1.1: Přehled subjektů (právnických osob) v odvětví průmyslu se 100 a více zaměstnanci, které mají sídlo v obcích obvodu k 31.5.2008 Obchodní jméno

Sídlo

AVX Czech republic, s.r.o. Lanškroun SCHOTT ELECTRONIC PACKAGING Lanškroun s. r. Lanškroun o.

Počet zam.

Zaměření společnosti

2000 - 4999 Výroba kondezátorů a konektorů. 500 - 999

Výroba pro automobilový a elektrotechnický průmysl.

FOREZ, s.r.o. Ostrov PEKAŘSTVÍ A Lanškroun CUKRÁŘSTVÍ Sázava, s.r.o.

200 - 249

Výroba elektrotechnických součástek a výrobu nástrojů pro zpracování elektrických a optických vodičů. Nástrojářství, kovoobráběčství, výroba a zpracování plastů. Výroba papírenského zboží. Vstřikování termoplastů, lakování a montáže pro automobilový, elektrotechnický, elektronický průmysl a pro obor přesného strojírenství. Kovovýroba.

200 - 249

Pekařská a cukrářská výroba.

ADOR CZ, s.r.o.

Lanškroun

100 - 199

ALEMA Lanškroun, s.r.o.

Lanškroun

100 - 199

JCEE, s. r. o.

Lanškroun

100 - 199

DLOUHÝ A SPOL., spol. s r.o.

Lanškroun

250 - 499

INA Lanškroun, s.r.o.

Lanškroun

250 - 499

ORPA, a.s.

Lanškroun

250 - 499

TWIST, spol. s r. o.

Strážná

250 - 499

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjekt, výpis k 31.5.2008

92

Výroba a prodej dveří, oken a stěn se zaměřením na požární uzávěry. Kovovýroba Výroba zařízení pro automobilový a elektrotechnický průmysl.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je ukazatel, který říká kolik podnikatelů – fyzických osob připadá na 1000 obyvatel. Je proto jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Podle očekávání je nejvyšší v SO ORP Pardubice, kde počet podnikatelů dosahuje 189,9 na 1000 obyvatel. Nejnižší pak v SO ORP Moravská Třebová se 138 a v závěsu za ní SO ORP Česká Třebová se 144,8 podnikateli na 1000 obyvatel.SO ORP Lanškroun je podnikatelská aktivita se 154,6 spíše nižší, je hluboko pod průměrem kraje. Tabulka č. 5.1.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2005 2008 137,8 140,3 158,7 169,8 178,5 182,6 165,9 165,9 162,1 175,4 153,5 157,4 165,1 165,2 129,8 136,3 188,9 190,3 163,2 160,0 175,0 178,3 148,5 153,0 163,7 168,1 164,6 172,1 171,8 178,1 167,1 170,5

2010 144,8 175,7 177,0 163,8 175,5 154,6 165,7 138,0 189,9 150,0 178,7 154,1 169,9 171,7 176,6 170,0

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

V rámci SO ORP Lanškroun měla míra podnikatelské aktivity mezi lety 2005 a 2008 mírně stoupající tendenci. S nástupem hospodářské krize ale mnoho, zejména drobných podnikatelů muselo svou živnost ukončit a tím došlo k mírnému poklesu v tomto ukazateli. K největšímu poklesu od roku 2008 do roku 2010 došlo v obci Albrechtice, kde počet podnikatelů na 1000 obyvatel klesl z 162,5 na pouhých 116. Naopak výrazný vzrůst zaznamenala obec Čenkovice, kde se hodnota zvýšila z 177,8 až na 206,9, což je vysoko nad průměrem kraje, ale jedná se o malou obec. Výrazně nad průměrem kraje se nachází také obec Horní Třešňovec a Ostrov. Nejmenší míra podnikatelské aktivity je v obci Anenská Studánka, ale je pozitivní, že se jí hospodářská krize příliš nedotkla a zůstala téměř na úrovni předchozích let. S nižší mírou tohoto ukazatele se potýkají také obce Damníkov, Cotkytle, Luková, Albrechtice a Horní Heřmanice. Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Lanškroun je sice po celé sledované období nižší než průměrné hodnoty kraje a spíše stagnuje, ale zase se většině z nich podařilo „přežít“ hospodářskou krizi.

93

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

2005

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2008 141,2 162,5 52,6 78,5 127,6 130,5 156,3 177,8 80,7 100,4 148,0 163,8 157,0 168,7 130,3 140,1 190,7 212,6 183,9 190,0 170,4 171,1 115,4 138,4 103,3 107,6 181,8 191,0 107,0 132,5 130,2 105,3 138,7 158,3 181,8 194,7 143,4 140,5 128,6 130,4 133,3 131,1 153,5 165,1 153,5 157,4

2010 116,0 78,1 111,6 206,9 101,4 164,5 164,2 118,8 193,0 174,2 167,5 142,4 113,8 185,1 133,1 120,9 159,5 158,9 141,2 123,3 140,2 165,1 154,6

Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu Pozn.: míra podnikatelské aktivity = (počet fyzických osob) / pop * 1000. pop je počet obyvatel k 1. 1. daného roku

Obsazená pracovní místa Ve vývoji počtu pracovních míst ve sledovaném správním obvodu dochází v tomto ukazateli k nárůstu i přes celkově negativní ekonomickou situaci v regionu. Dokonce i mezi roky 2008 a 2009 stoupl počet pracovních míst o 160, což je v kontextu probíhající ekonomické krize velmi pozitivní jev. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Sázava, kde počet pracovních míst v tomto období stoupl o 134. Následují obce Cotkytle, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Ostrov, Rudoltice, Strážná, Tatenice a město Lanškroun. K nejvýraznějšímu poklesu v počtu pracovních míst došlo v obcích Žichlínek, Výprachtice, Dolní Čermná, Rudoltice a Luková.

94

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.1.4: Vývoj počtu pracovních míst mezi lety 2006 a 2009 v SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

2006 68 60 31 40 105 269 166 54 101 33 7741 3 156 279 8 136 135 175 61 0 280 452 10353

2007

2008

59 68 31 41 113 245 190 49 99 30 7859 2 151 279 20 129 74 158 58 0 270 495 10420

63 73 32 43 96 255 135 48 103 41 7002 11 192 286 30 143 170 191 48 1 292 493 9748

2009 52 72 37 44 93 222 133 42 97 45 7084 15 165 315 24 170 304 243 60 1 248 442 9908

Nárůst obsazených pracovních míst mezi lety 2006 až 2009 [v %] -23,5 20 19,4 10 -11,4 -17,5 -19,9 -22,2 -4 36,4 -8,5 400 5,8 12,9 200 25 125,2 38,9 -1,6 100 -11,4 -2,2 -4,3

Zdroj dat: Ministerstvo financí, údaj jsou k 1.12. Pozn.: Do počtu zaměstnanců se nezahrnuje zaměstnanci, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

95


5.2

Trh práce

Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost v rámci Pardubického kraje od roku 2005 do roku 2008 klesala a držela se dlouhodobě pod celorepublikovým průměrem. V roce 2009 se ale situace díky hospodářské krizi otočila a nezaměstnanost vzrostla průměrně o 3,3 %. Největší nárůst zaznamenal SO ORP Lanškroun, o 6,5 % a nejmenší pak SO ORP Přelouč, o 2,2 %. Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost je v SO ORP Moravská Třebová, Svitavy, Česká Třebová a Králíky, kde se pohybuje výrazně nad krajským průměrem. Nově se přidala SO ORP Lanškroun, kde byla situace v kontextu kraje vždy dobrá. Nejnižší nezaměstnanost je v SO ORP Holice a Pardubice, kde je stav dlouhodobě pod krajským průměrem. Přestože v celém Pardubickém kraji nezaměstnanost výrazně vzrostla, zůstala celkově téměř na úrovni roku 2005. Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

2005 10,0 8,2 6,8 9,4 13,2 7,3 9,2 15,0 6,6 7,7 8,2 12,7 7,7 8,1 7,2 8,7

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 9,3 8,2 7,5 7,1 5,8 5,7 5,4 3,9 3,1 8,3 6,8 5,8 12,0 9,1 7,1 6,6 5,4 4,7 8,7 7,0 5,9 14,1 12,3 10,8 5,9 4,4 3,9 7,3 5,8 4,7 7,2 5,8 5,5 12,0 10,2 9,2 7,3 5,7 5,6 6,8 5,4 4,6 6,5 5,0 4,4 7,8 6,3 5,6

2009 11,6 9,7 5,9 9,1 10,4 11,2 8,4 15,1 6,4 7,3 7,7 12,4 9,5 8,6 7,9 8,9

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry

V rámci SO ORP Lanškroun se nezaměstnanost ve sledovaném období vyvíjela podobně jako v celém Pardubickém kraji. Od roku 2005 do roku 2008 postupně klesala a její míra byla celkově nižší než průměrné hodnoty kraje. Stejně tomu bylo i u většiny obcí SO ORP. Mezi lety 2008 a 2009 se situace v souvislosti s hospodářskou krizí otočila a míra nezaměstnanosti výrazně stoupla ve všech obcích SO ORP. Nejvýrazněji v obci Rudoltice o 13,7 %, kde je zároveň v současnosti situace nejhorší s 23,3 %. Následuje obec Trpík s 21,6 %, kde je míra nezaměstnanosti dlouhodobě nejvyšší, jak už ale bylo vícekrát řečeno, jde o nejmenší obec se 74 obyvateli, takže ono vysoké číslo představuje necelých 11 osob. Dále obec Čenkovice s 21 %, Anenská Studánka s 19 %, zde je rovněž tento ukazatel dlouhodobě vysoký a Cotkytle se 17,7 %. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Dolní Čermná s 8,2 %, kde je stav dlouhodobě pod krajským průměrem, stejně jako v obci Výprachtice a Horní Třešňovec. V současné době je celkově míra nezaměstnanosti v SO ORP Lanškroun nad průměrnou hodnotou kraje 96

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

2005 7,4

Míra nezaměstnanosti [%] 2006 2007 2008 6,9 7,1 3,9

2009 9,7

17,6

21,2

20,1

13,5

19

17,2 13,3 6,4 7,1 6,5

16,3 11,7 6,1 6,1 5,6

14,3 14,2 3,9 4,8 4,7

8,5 13,4 4,1 3,3 3,9

17,7 21 10,1 8,2 9,6

12,3

9,4

7,4

6,9

11,6

6,4

5,9

3,5

3,2

8,8

10,1 6,7 6,3 6,5 10,2 4,7 10,3 4,3 8,3 9,4 23 5,7 5,4

7,2 6 7,7 6,3 8,2 4,2 9,2 3,5 2,7 7,9 28,6 4,9 5,6

7,6 4,5 7,8 5,2 6 3,4 10,3 3 3,1 7,1 22,4 4,5 4,8

5,6 4,3 4,2 2,9 6 4,8 9,6 3,6 5 5,8 18,8 4,4 3,2

12,7 10,7 11,6 12,2 11,4 10,3 23,3 9,7 15,9 10,5 21,6 8,6 10,3

7,3

6,6

5,4

4,7

11,2


Podíl nezaměstnaných žen Oproti obecné míře nezaměstnanosti, nezaměstnanost žen v rámci Pardubického kraje klesá, mezi lety 2008 a 2009 průměrně o 5,7 %. Nejvýraznější je pokles v SO ORP Králíky o 10,2 % a nejnižší zaznamenala SO ORP Holice s 1,4 %. Nejnižší podíl nezaměstnaných žen má SO ORP Lanškroun a nejvyšší SO ORP Žamberk. Mezi lety 2005 a 2009 jde o pokles 4 %. Z výše uvedeného vyplývá, že ve sledovaném období byla nezaměstnanost žen mezi lety 2005 až 2008 vyšší než nezaměstnanost mužů. V roce 2009 se situace i díky hospodářské krizi, otočila a v celém Pardubickém kraji bylo již více nezaměstnaných mužů. Propouštělo se totiž především ve strojírenství, automobilovém průmyslu a souvisejících odvětvích a tím se zvýšil podíl uchazečů o zaměstnání z řad mužů. V rámci Pardubického kraje je, jak již výše řečeno, SO ORP Lanškroun se 46,1 % na 1. místě co do nejnižšího podílu nezaměstnaných žen a tím i s 1. nejvyšším podílem nezaměstnaných mužů.

97

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.3: Podíl nezaměstnaných žen z celku v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

2005 48,2 52,2 56,1 54,2 56,2 53,2 56,2 49,4 52,0 56,7 53,7 51,4 50,7 55,1 56,4 52,9

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 49,1 48,9 51,2 48,9 51,5 55,0 56,3 54,2 51,7 54,7 56,8 56,7 59,3 61,4 61,4 53,8 53,3 53,9 56,2 58,0 55,5 50,7 51,3 52,9 54,0 54,6 53,7 56,4 55,5 56,4 53,0 52,5 54,8 51,2 52,0 53,3 51,4 53,2 54,5 55,4 57,5 56,9 57,4 55,6 55,0 53,6 54,3 54,6

2009 46,8 52,0 50,3 47,8 51,2 46,1 47,6 48,5 49,1 50,8 50,2 49,6 49,8 48,0 52,4 48,9


V rámci SO ORP Lanškroun byl mezi lety 2005 a 2008 podíl nezaměstnaných žen průměrně velmi stabilní a pohyboval se mírně nad nezaměstnaností mužů. Mezi roky 2008 a 2009 došlo díky hospodářské krizi k výraznému poklesu podílu nezaměstnaných žen. Největší pokles zaznamenaly obce Sázava o 21,7 % a Horní Heřmanice o 16,9 %. Oproti tomu stoupla v obci Luková, Čenkovice a mírně v Dolní Čermné a Tatenicích. Nejnižší míra nezaměstnaných žen je dlouhodobě v obci Anenská Studánka, následuje Cotkytle a Horní Heřmanice. Naopak nejvyšší je v obci Krasíkov. Celkově se průměrný podíl nezaměstnaných žen pohybuje pod průměrnou úrovní kraje.

98

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných žen z celku v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

2005 53,1 22,0 47,1 57,1 52,1 48,9 62,2 51,7 58,1 50,7 54,5 52,2 47,6 48,5 40,2 61,2 44,6 55,9 47,7 51,2 61,1 47,8

Podíl nezaměstnaných žen z celku [%] 2006 2007 2008 50,2 48,7 44,1 52,5 33,0 39,6 43,1 40,0 40,6 51,9 52,2 41,2 53,9 54,6 64,2 46,5 47,5 44,6 66,2 63,9 63,8 48,4 44,2 56,3 58,1 44,3 45,4 56,8 53,5 65,8 54,1 54,5 53,2 44,4 47,4 58,1 50,7 28,8 30,8 53,8 52,3 51,6 34,3 59,6 54,8 64,5 65,3 60,3 42,5 60,0 74,2 71,6 37,6 61,6 49,7 61,8 53,6 58,2 55,9 63,8 65,4 56,4 60,1 50,9 51,0 55,1

53,2

53,8

53,3

53,9

2009 42,4 31,4 33,8 54,3 48,7 48,5 51,2 39,4 44,6 64,2 43,8 45,6 46,2 45,3 47,8 49,9 52,5 56,1 53,7 49,4 51,5 41,1 46,1


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena ukazatelem podílu nezaměstnaných nad 12 měsíců. Ten je v rámci Pardubického kraje 19,3 %. Nejvyšší je v SO ORP Moravská Třebová s 32,2 % a nejnižší v SO ORP Holice s 8 %. Meziročně podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců v rámci Pardubického kraje klesl o více než 10 %, což je částečně způsobeno výrazným vzrůstem počtu čerstvě nezaměstnaných. Podle psychologů člověk, který nepracuje více než 12 měsíců, již ztrácí určité sociální návyky a velmi obtížně se znovu zařazuje do pracovního procesu. Toto se ale týká zejména měst, u obyvatel menších obcí, kde má většina obyvatel rodinný dům a malé hospodářství má tato situace menší dopad. Největší pokles podílu tohoto typu nezaměstnanosti zaznamenala SO ORP Lanškroun s dlouhodobě nejvyšší mírou jejich podílu, Moravská Třebová o 13,2 % a nejnižší SO ORP Hlinsko o 5,9 %. V SO ORP Lanškroun je podíl dlouhodobě nezaměstnaných pod krajským průměrem. V současnosti je vykazován jejich podíl jako 2. nejnižší.

99

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2005 2006 2007 2008 40,8 41,0 40,1 38,3 28,9 26,9 24,5 21,5 26,1 24,9 22,6 19,9 34,0 33,0 31,7 28,4 32,7 35,1 35,9 32,9 28,4 30,1 29,6 24,2 42,4 44,0 42,6 37,3 46,4 48,8 47,7 45,4 29,5 31,5 30,1 22,1 35,7 32,0 28,9 22,6 36,6 33,2 29,8 27,1 48,4 47,2 48,5 41,6 37,6 37,2 35,4 26,8 39,4 36,8 32,5 26,0 33,5 35,0 32,5 26,4 36,4 36,7 35,5 30,4

2009 28,8 15,6 8,0 18,4 21,7 11,2 26,1 32,2 11,9 15,3 17,7 28,6 20,1 14,0 18,2 19,3


V rámci SO ORP Lanškroun se mezi lety 2005 a 2008 podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku vyznačoval poměrně velkým kolísáním, zejména v malých obcích. S nástupem hospodářské krize mezi roky 2008 a 2009 pak došlo u většiny obcí k výraznému poklesu takto nezaměstnaných. Z průměrných 24,2 % na 11,2 %, což je jak již uvedeno výše částečně způsobeno vysokým nárůstem čerstvě nezaměstnaných. Největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají malé obce Trpík (42,1 %) a Čenkovice (33,6 %), což představuje v absolutních číslech maximálně dohromady asi 15 osob. Naopak nejmenším podílem dlouhodobě nezaměstnaných se vyznačuje další malá obec Strážná (0 %), Dolní Čermná (3,2 %), Luková (3,3 %) a Žichlínek (3,7 %), kde došlo i k jejímu nejvýraznějšímu poklesu (o 27,3 %). V posledních dvou letech zůstala v tomto ohledu situace nejstabilnější v obcích Krasíkov, Petrovice a Výprachtice.

100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

2005

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%] 2006 2007 2008

2009

38,1 15,8 46,1 19,7 27,9 22,4 30,5 24,8 26,5 23,4 30,0 36,9 30,3 31,4 27,7 28,2 21,6 2,2 16,5 25,0 27,0 20,0

28,0 20,1 44,8 34,1 19,7 20,7 35,6 30,1 36,5 3,4 32,3 25,2 26,9 22,1 43,7 37,0 22,5 43,1 31,1 32,8 14,7 27,2

24,8 42,5 45,6 27,4 19,0 25,7 29,9 24,4 27,5 2,6 33,0 29,2 16,9 26,8 65,4 27,8 23,8 0,0 28,0 55,9 12,5 30,9

16,5 39,6 18,7 36,5 19,6 17,8 22,8 26,9 19,3 7,0 26,4 25,7 16,6 31,8 19,1 22,4 12,9 23,2 25,0 37,5 16,3 31,0

10,1 19,0 13,5 33,6 13,7 3,2 8,8 16,0 6,6 7,3 11,9 6,8 3,3 17,3 19,7 8,8 6,0 0,0 11,9 42,1 17,5 3,7

28,4

30,1

29,6

24,2

11,2


Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo Mezi lety 2005 a 2008 měl počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v rámci Pardubického kraje výrazně klesající tendenci, kdy v roce 2008 dosáhla průměrné hodnoty 1,7. Tento trend byl však zastaven nastupující hospodářskou krizí a mezi roky 2008 a 2009 prudce vyrostl až na průměrných 9,9. Tedy zpět na úroveň roku 2005. Nejlepší situace je v SO ORP Přelouč s 2,5 nezaměstnanými na 1 volné pracovní místo a je to také jediný SO ORP, který zaznamenal pokles tohoto počtu o 0,5 %. V rámci Pardubického kraje zaujímá SO ORP Lanškroun smutné 3. místo s 24,5 nezaměstnanými na 1 volné pracovní místo a také 2. nejvyšším nárůstem tohoto ukazatele. Oproti většině ostatních SO ORP Pardubického kraje je to výrazné číslo.

101

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP Pardubického kraje SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo 2005 2006 2007 2008 2009 24,2 5,7 4,1 6,5 37,4 10,6 4 2,4 2,9 16,5 11,3 4,7 2,4 1,1 13,6 7,5 4,7 2,4 1,9 9,8 23,7 10,1 4,8 13,6 23,9 10,9 1,9 1,3 2,5 24,5 14,2 7,6 4,4 2,9 7,9 17,8 12,4 7 6,3 26 7,4 2,1 0,8 0,6 5,8 10 5,8 3,1 2,3 12,8 6,7 4,7 2,3 3 2,5 13 7 5,1 4,6 21,2 11 3,9 1,9 3 12,9 11,6 1,7 1,2 1,8 14,2 10,7 2,9 1,7 2,4 13,8 10 3,7 1,9 1,7 9,9


102


5.3


Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do které je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Mezi lety 2008 a 2009 daňová výtěžnost na obyvatele v Pardubickém kraji klesla průměrně o 1000 Kč. To znamená, že klesla z Kč 9 430,- na Kč 8 430,-, což absolutně představuje úbytek Pardubickému kraji o 506 106 Kč. V celém Pardubickém kraji není jediný SO ORP, u kterého by se projevilo navýšení tohoto ukazatele. Největší daňovou výtěžnost mají SO ORP Pardubice, což je sice vzhledem k největšímu počtu obyvatel logické, ale přesto převyšují ostatní SO ORP minimálně o 900 Kč/1 obyvatele. Nejnižší pokles zaznamenal SO ORP Žamberk, kde poklesla daňová výtěžnost na obyvatele o 650 Kč a SO ORP Králíky, kde je rozdíl -710 Kč/obyvatele. Naopak největší pokles tohoto ukazatele zaznamenaly SO ORP Česká Třebová, Pardubice, Polička, sledovaný Lanškroun a Ústí nad Orlicí. U všech těchto SO ORP představuje pokles více než 1 100 Kč/obyvatele. Jak již uvedeno výše SO ORP Lanškroun patří mezi ty SO ORP, kde daňová výtěžnost výrazně poklesla. Přesto se drží jen lehce pod úrovní průměru kraje. U všech SO ORP došlo mezi lety 2008 a 2009 k poklesu příjmů z daně fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty. Jedinou výjimku tvoří SO ORP Lanškroun, kdy u daně z přidané hodnoty došlo k velmi mírnému nárůstu. Vzhledem k tomu, že ve sledovaném období celý svět procházel hospodářskou krizí, je snížení příjmů ze všech zmíněných daní jejím logickým vyústěním. Stejně logický je pak v tomto kontextu výrazný vzrůst daně z nemovitosti, u níž si obce od 1. 1. 2008 samy určují z daného rozpětí koeficient pro její výpočet. Daň z nemovitosti připadá celá obci. Tabulka č. 5.3.1: Daňová výtěžnost ve SO ORP Pardubického kraje Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

2008

2009

Rozdíl

174219 186857 141871 714465 81144 209859 249103 248284 1363654 184416 211481 308332 234930 302143 248220 4858978

151668 164308 126078 641366 73889 184280 228281 221108 1224677 162683 193128 280213 205087 267510 228595 4352872

-22551 -22550 -15792 -73098 -7255 -25579 -20823 -27176 -138977 -21733 -18353 -28119 -29842 -34633 -19625 -506106

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

Zdroj dat: MF ČR, Pozn.: podrobnější rozbor daňové výtěžnosti v přílohách

103

2008 9,28 8,69 8,32 8,62 8,84 9,19 9,39 9,13 10,89 9,50 8,71 9,69 8,82 9,26 8,46 9,43

2009 8,11 7,64 7,35 7,73 8,14 8,04 8,53 8,15 9,72 8,33 7,92 8,82 7,70 8,20 7,82 8,43

Rozdíl -1,17 -1,05 -0,96 -0,89 -0,71 -1,15 -0,87 -0,98 -1,17 -1,17 -0,79 -0,87 -1,12 -1,06 -0,65 -1,00

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Průměrná daňová výtěžnost SO ORP Lanškroun je 8004 Kč. Vysoce nad touto úrovní jsou obce Strážná, která zároveň zaznamenala nejvýraznější pokles tohoto ukazatele a Čenkovice, které průměrnou hodnotu přesahují o více než 3000 Kč/1 obyvatele. Za nimi jsou pak obce Rudoltice, Trpík, Anenská Studánka a město Lanškroun. Nejnižší pokles daňové výtěžnosti je vidět u obce Dolní Černá, Výprachtice, Trpík, Rudoltice a Krasíkov. Naopak významný pokles daňové výtěžnosti po obci Strážná byl pozorovatelný u obcí Horní Třešňovec, Petrovice, Žichlínek a Damníkov. Nejpodstatnější část příjmů obcí v tomto ohledu je daň z přidané hodnoty. Výjimku tvoří obce Čenkovice a Rudoltice, kde tuto úlohu, i přes pokles oproti roku 2008, má daň z příjmů právnických osob. Stejně jako v celém Pardubickém kraji i SO ORP Lanškroun vykazuje výrazný pokles v příjmech z daně z příjmu fyzických a právnických osob a naopak navýšení daně z nemovitosti. Důvody jsme již popsali výše. Přesto obce přistoupily jen k mírnému navýšení této daně, mimo obec Dolní Čermná, kde se více než zdvojnásobila. Některé obce dokonce vyšly vstříc horší ekonomické situaci svých obyvatel a zvolily nižší koeficient výpočtu daně. Jedná se o obce Anenská Studánka, Damníkov, Horní Třešňovec, Krasíkov, Tatenice a Trpík. Na rozdíl od všech zbývajících SO ORP Pardubického kraje se zde projevilo mírné navýšení daně z přidané hodnoty, což bylo způsobeno nárůstem v obcích obcí Cotkytle, Horní Heřmanice, Krasíkov, Ostrov, Rudoltice, Sázava, Trpík, Výprachtice a městě Lanškroun. Nepatrný nárůst v daních z příjmu fyzických osob se ukázal v obcích Anenská, Studánka, Rudoltice a Trpík.

104

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. 5.3.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Lanškroun Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

2008

2009

Rozdíl

3960 1883 3940 2169 5930 10902 8029 4492 5637 2645 99881 2453 6005 5454 2043 14940 4304 1579 7489 692 8115 7318 209859

3314 1740 3495 2079 4959 10348 7229 3910 4184 2356 86677 2141 5244 4882 1565 14394 3854 1276 6276 652 7564 6144 184280

Zdroj dat: MF ČR Pozn.: podrobnější rozbor daňové výtěžnosti v přílohách

105

-647 -142 -444 -91 -971 -554 -800 -582 -1454 -289 -13204 -312 -761 -572 -479 -546 -451 -303 -1213 -39 -551 -1174 -25579

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 8,35 9,81 8,97 12,47 8,47 8,19 7,99 8,60 9,46 7,94 9,76 7,94 8,65 9,02 8,24 9,76 7,71 14,76 8,81 9,47 8,31 8,39 9,19

2009 7,13 8,53 8,13 11,61 7,01 7,72 7,11 7,62 7,00 7,16 8,50 6,80 7,62 7,95 6,28 9,00 6,76 11,71 7,47 8,81 7,66 6,87 8,04

Rozdíl -1,23 -1,28 -0,85 -0,85 -1,46 -0,47 -0,87 -0,98 -2,46 -0,78 -1,26 -1,14 -1,03 -1,06 -1,96 -0,76 -0,95 -3,05 -1,34 -0,66 -0,65 -1,52 -1,15

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Podtéma Obec

Albrechtice




Trh práce


-1

-2

-1

-1

Anenská Studánka

0

0

-2

2

Cotkytle

0

0

-2

1

Čenkovice

2

2

-2

2

Damníkov

-1

-1

-2

-1

Dolní Čermná

0

0

0

0

Horní Čermná

-1

-1

-1

-1

Horní Heřmanice

-2

-2

-2

0

Horní Třešňovec

0

0

0

-1

-1

0

-2

-1

1

1

-2

2

Lubník

-2

-1

-2

-2

Luková

0

0

-2

0

Krasíkov Lanškroun

Ostrov

0

1

-2

0

Petrovice

-2

-1

-2

-2

Rudoltice

0

0

-2

2

Sázava

-1

1

-1

-2

Strážná

1

1

-2

2

Tatenice

-1

1

-2

-1

Trpík

-1

-1

-2

2

0

-1

0

0

Žichlínek

-2

0

-2

-2

SO ORP Lanškroun

-1

0

-2

0

Výprachtice

106

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Relativní dostatek velkých průmyslových podniků. Vysoká míra podnikatelské aktivity v obci Čenkovice, Horní Třešňovec a Ostrov. Nízký počet nezaměstnaných žen i v porovnání s krajem. Zejména v obci Cotkytle, Anenská Studánka a Horní Heřmanice. Počet dlouhodobě nezaměstnaných je pod krajským průměrem. Nejnižší je v obci Strážná (0 %), Dolní Čermná (3,2 %), Luková (3,3 %) a Žichlínek (3,7 %). Vysoká daňová výtěžnost obcí Čenkovice a Strážná, nad průměrem kraje jsou rovněž obce Rudoltice, Trpík, Anenská Studánka a město Lanškroun. Nárůst příjmů obcí Cotkytle, Horní Heřmanice, Krasíkov, Ostrov, Rudoltice, Sázava, Trpík, Výprachtice a městě Lanškroun z daně z přidané hodnoty. A daně z příjmů fyzických osob u obcí Anenská Studánka, Rudoltice a Trpík. Stoupá počet pracovních míst. Zejména v obci Sázava, pak v obcích Cotkytle, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Ostrov, Rudoltice, Strážná, Tatenice a město Lanškroun.

SLABÉ STRÁNKY Úzké spektrum průmyslových odvětví. Většina největších zaměstnavatelů je zaměřena na elektrotechnický a automobilový průmysl. I přes širokou základnu podnikatelských subjektů, poměrně nízká míra podnikatelské aktivity. Nejhorší je situace v obci Anenská Studánka a Damníkov. Vysoká míra nezaměstnanosti – nad celorepublikovým i krajským průměrem. Nejvýraznější v obcích Rudoltice, Trpík, Čenkovice, Anenská Studánka a Cotkytle. Vysoká míra nezaměstnaných žen v obci Krasíkov, Střážná a Čenkovice.

Vysoká míra dlouhodobě nezaměstnaných v obci Trpík a Čenkovice

Vysoký počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo - nízký počet volných míst

Celkově nižší daňová výtěžnost obcí oproti průměru kraje. Nejhorší v obcích Petrovice, Sázava, Lubník a Žichlínek. Výraznější pokles počtu pracovních míst mezi roky 2008 a 2009 v obcích Žichlínek, Výprachtice, Dolní Čermná, Rudoltice a Luková. Špatná dostupnost hromadné dopravy s vyjížďkou do okolních měst za zaměstnáním

Kladný PP i MS.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Podpora drobného a středního podnikání. Podpora cestovního ruchu a rozvoj souvisejících služeb pro zvýšení atraktivity regionu. Možnost vzniku nových pracovních míst. Pronájem volných budov k rozvoji cestovního ruchu a rekreace nebo rozvoji podnikání. Další růst počtu obyvatel může pomoci obcím zvýšit daňovou výtěžnost a tím podpořit celkový rozvoj.

Zvýšení počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Jednostranné zaměření největších zaměstnavatelů v regionu. Vysoká koncentrace pracovních míst ve městě Lanškroun.

Problémy k řešení v rámci územního plánování S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zvážit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Lanškroun v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převážně lehkého průmyslu, především v jižní části, pod městem Lanškroun, u obcí Damníkov, Luková a Žichlínek, kde nejsou turistické ani cyklistické trasy a je zde i dobré napojení na železnici. Jedna ze základních bariér pro ekonomický rozvoj je špatný stav komunikací, proto jednou z klíčových priorit je jejich oprava. Jedná se o obce Čenkovice, Dolní Čermná, Ostrov, Rudoltice. Dále je nutné zlepšení dopravní dostupnosti R35 včetně přivaděčů.

107


6 Souhrn a vyváženost pilířů 6.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Lanškroun se nachází pouze jedno ložisko štěrkopísku menšího rozsahu. Zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury je tedy nutné zajistit dovozem z okolí. Další dvě ložiska cihlářských surovin byla v minulosti těžena pro výrobu cihel v Lanškrouně. Poddolovaná území se na území SO ORP Lanškroun vyskytují převážně jako pozůstatek historické důlní činnosti omezeného rozsahu a nepředstavují zásadní problém. Pouze v obcích Anenská Studánka, Damníkov, Horní Heřmanice a Trpík mají plošný charakter většího rozsahu a jejich celková výměra činí cca 74 ha. Sesuvné území na území Anenské Studánky a Damníkova je v rozsahu 33 ha. Vodní režim Převážná část území SO ORP Lanškroun spadá do povodí Moravy, dílčího povodí Moravské Sázavy. Menší část je odvodňována Tichou Orlicí do povodí řeky Labe. Převažují zde drobné vodní toky a vodní objekty, zejména rybníky v okolí Lanškrouna (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův a Slunečný rybník) a také Čermenský, Bendův a Kozí rybník. 6,74 % území patří do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), zejména území obcí Anenská Studánka, Damníkov a Trpík. Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho využívání v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření, napřimování vodních toků apod.) Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Lanškroun se řadí k lepším v celorepublikovém srovnání. Jedinou látkou, u níž dochází k překračování limitů na celém území, je koncentrace přízemního ozonu, což je celorepublikový problém. V ostatních oblastech už situace zdaleka není tak příznivá. V oblasti využívání a likvidace odpadů vykazuje ORP podprůměrnou míru separace, podstatná část v podobě směsného komunálního odpadu končí na skládkách. Další rizika jsou spojena s existencí lokalit se zvýšeným rizikem výskytu radonu. Část území SO ORP Lanškroun spadá do střední a vysoké kategorie radonového indexu z geologického podloží (obce Ostrov, Rudoltice, Luková, Trpík, Anenská Studánka). Zbývající obce spadají do nízké nebo přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. V poslední řadě část území spadá do ochranného hlukového pásma letišť, což znamená určitou hlukovou zátěž (obce Ostrov, Rudoltice, Lanškroun, Damníkov, Luková, Žichlínek, Trpík a Anenská Studánka). Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Lanškroun plní především významné hospodářské funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 41 %. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému poklesu její rozlohy. Rovněž přírůstek zastavěných ploch v období 2000-2010 byl relativně nízký (1,5 %). Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční 108

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území je průměrný (31,9 %). Její rozloha v uplynulých letech mírně vzrostla.

6.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura Území SO ORP Lanškroun jsou u obcí Albrechtice a Čenkovice dle dotazníkového průzkumu pokryta z 1/3 splaškovou kanalizací napojenou na ČOV. Obce Damníkov a Dolní Čermná nově vybudovaly smíšenou kanalizaci napojenou na ČOV. Horní Čermná vlastní také kanalizaci smíšenou (z čehož 70 % kanalizace je ve výstavbě) napojenou na ČOV. Obec Horní Heřmanice vlastní kanalizaci splaškovou napojenou na ČOV, obec Krasíkov vlastní dešťovou kanalizaci (rozsah pokrytí je z 80 % na území obce) napojenou na ČOV, obec Lubník vlastní kanalizaci splaškovou (rozsah pokrytí je z 20 % území) napojenou na ČOV, obec Petrovice vlastní kanalizaci napojenou na ČOV, obec Rudoltice vlastní kanalizaci splaškovou a deštovou (neznají rozsah pokrytí % na území obce) napojenou na ČOV, obec Sázava vlastní kanalizaci napojeny na ČOV (celkem 4 ČOV), Tatenice vlastní kanalizaci splaškovou a deštovou (rozsah pokrytí je z 40-50 % území) napojenou na ČOV a Výprachtice vlastní kanalizaci splaškovou (rozsah pokrytí je pod 50 % - hlavně samotná obec a sídliště území) napojeny na ČOV (celkem 3 ČOV). Ve všech obcích v rámci SO ORP Lanškroun se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, ojediněle pak pouze drobné poruchy za silných větrů či tuhé zimy. Plyn zavedený v SO ORP Lanškroun mají obce Anenská Studánka, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Trpík, Žichlínek. Naopak u obcí Albrechtice, Čenkovice, Horní Heřmanice, Výprachtice a částečně i Anenská Studánka, obyvatelé nemají zájem, jak vyplynulo z telefonického dotazníkového šetření. Zásobování obyvatel vodou probíhá, jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a jímek. Problémem je také potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích. Sociodemografické podmínky SO ORP Lanškroun patří vzhledem k počtu obyvatel k menším správním obvodům, je pátý nejmenší v Pardubickém kraji. Tvoří jej 22 obcí, z nichž jen Lanškroun má statut města. Počet obyvatel tohoto správního obvodu roste. V kontextu kraje pak velmi dynamicky. Průměrná hodnota kraje je relativní nárůst počtu obyvatel o 1,6 %. SO ORP Lanškroun dosahuje ve sledovaném období relativně 5,8 % nárůstu. V posledních dvou letech, pak dochází k mírnému zrychlení. Velmi pozitivní je, že přirozený přírůstek i migrační saldo jsou zde po celou dobu kladné. Co se týče věkové struktury, tak i přesto, že i ve sledovaném správním obvodu dochází ke stárnutí populace, patří mezi „nejmladší“ region v rámci Pardubického kraje. Průměrný index stáří zde dosahuje 86,5, což znamená, že v SO ORP Lanškroun stále převládá počet dětí do 14 let nad občany v poproduktivním věku. Průměrná hodnota kraje je 106,2. Dostupnost školských zařízení v SO ORP Lanškroun je zabezpečena dobře. MŠ a ZŠ chybí pouze v nejmenších obcích. Co se týče zastoupení lékařské péče, je na tom správní obvod již hůře. V některých obcích je zajištěna ve větším rozsahu, v některých obcích zcela chybí. Bylo by vhodné uvažovat (i vzhledem ke stále se zvyšujícímu indexu stáří) o zavedení ordinace lékaře v obci, alespoň na jeden den v týdnu. S tím souvisí také špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředky, jak co se týká cest k lékaři, tak cest do zaměstnání s vyjížďkou z obce. Rovněž možnosti mladých lidí vyjet za 109

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zábavou do města Lanškroun či okolních měst je omezena na osobní dopravu – víkendová a noční hromadná doprava je velmi nedostatečná. Vzhledem k provedenému šetření je rovněž nutné posílení terénní pečovatelské služby i počtu lůžek v zařízeních sociální péče pro seniory. Bydlení V SO ORP Lanškroun je soustředěno 4,17 % bytového fondu Pardubického kraje. Jeho růst je v kontextu kraje dynamický. Mezi lety 2001 a 2009 vzrostl o 14,47 %, což absolutně představuje 1287 nově dokončených bytů. Krajský průměr je 6.53 %. Nejvýraznější je bytová výstavba v obci Rudoltice, kde se díky z tohoto hlediska dokončené oblasti Zámeček jejich počet téměř zdvojnásobil. Absolutně největší počet bytů byl dokončen ve městě Lanškroun, kde se bytový fond rozšířil o 553 bytů. Nulový nárůst zaznamenaly nejmenší obce Strážná a Trpík, o stagnující bytové výstavbě můžeme hovořit u obce Cotkytle. Stáří domovního fondu SO ORP Lanškroun se celkově pohybuje kolem průměrných hodnot kraje. Výrazně mimo tyto hodnoty se pohybují obce Krasíkov, Lubník, Tatenice a Anenská Studánka, kde je domovní fond velice starý. Naopak nejvíce „nové“ výstavby je pozorovatelný u obcí Žichlínek, Výprachnice a Damníkov. Pokud se zohlední, že novější bytová či domovní výstavba do určité míry signalizuje atraktivitu oblasti, potom je na tom Lanškrounsko vzhledem ke kraji velmi dobře. Většina obcí správního obvodu má požadavek do územního plánu zahrnout parcely pro individuální výstavbu - nové rodinné domy. Rekreace SO ORP Lanškroun má krásné přírodní prostřední vhodné k rozvoji cestovního ruchu a rekreace. Na území se nacházejí přírodní parky i rezervace, které umožňují turistiku, cykloturistiku a dokonce i hippotrasy s dalšími souvisejícími službami v letních měsících. V zimní sezóně je v regionu několik středisek a ski areálu pro zimní sporty. Ubytovací zařízení v SO ORP Lanškroun jsou zastoupena v široké škále kategorií od turistické ubytovny až po hotely. Většina ubytovacích kapacit je soustředěna ve městě Lanškroun a do obcí, které jsou centrem cestovního ruchu v regionu Lanškrounsko (Ski areál Čenkovice, Cotkytle, Výprachnice). Počet zařízení v roce 2009 ve srovnání s rokem 2000 mírně vzrostl. Ubytování pro náročnější klientelu najdeme pouze v Lanškrouně. Do kategorie „First class“ (tj. čtyři hvězdičky) spadá pouze penzion Martina v Lanškrouně. Jelikož stoupá poptávka po luxusnějším ubytování, je tento fakt do jisté míry limitující. Ve srovnání s krajem je SO ORP Lanškroun mírně pozadu vzhledem k počtu ubytovacích zařízení na počet přenocování. Naopak ze srovnání s okresem Ústí nad Orlicí vychází v tomto ohledu vítězně. Podíváme-li se na vývoj návštěvnosti a počtu přenocování mezi lety 2000 a 2009, je zřejmé, že mimo obec Čenkovice, kde došlo k nárůstu, dochází ve všech ubytovacích zařízeních k výraznému poklesu. Z toho je tedy patrné, že bez patřičného rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu a rekreace, je další navyšování kapacit ubytovacích zařízení zbytečné.

110


6.3

Ekonomický pilíř

V SO ORP Lanškroun je relativní dostatek velkých a středních zaměstnavatelů. 6 z nich spadá do kategorie velkých podniků, protože zaměstnává více než 250 zaměstnanců. Většina z nich je soustředěna ve městě Lanškrouně a je zaměřena na elektrotechnický nebo automobilový průmysl, což vypovídá o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. Zejména v době hospodářské krize to může být velmi rizikové. Pozitivní je, že i přes nutné propouštění, se ji všem podařilo „přežít“. Ukazatele mapující ekonomický rozvoj jsou v kontextu kraje většinou hodnoceny jako pod průměrné. Míra podnikatelské aktivity je vzhledem k ostatním správním obvodům nižší, výjimku tvoří obce Čenkovice, Horní Třešňovec a Ostrov. Míra nezaměstnanosti je v SO ORP Lanškroun nad krajským i celorepublikovým průměrem. Přitom mezi lety 2005 a 2008 se zde tento ukazatel vyvíjel ve srovnání s Pardubickým krajem velmi dobře. Situace se ale v souvislosti s hospodářskou krizí otočila a nyní patří SO ORP Lanškroun ke správním obvodům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Nejhorší je v tomto ohledu situace v obci Rudoltice s 23,3 %, Trpík s 21,6 %, kde je míra nezaměstnanosti dlouhodobě nejvyšší (nejmenší obec – 74 obyvatel), dále obci Čenkovice s 21 %, Anenská Studánka s 19 %, zde je rovněž tento ukazatel dlouhodobě vysoký a Cotkytle se 17,7 %. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Dolní Čermná s 8,2 %, kde je stav dlouhodobě pod krajským průměrem, stejně jako v obci Výprachtice a Horní Třešňovec. Nezaměstnanost žen mezi lety 2005 a 2008 byla stabilní a pohybovala se mírně nad nezaměstnaností mužů. V roce 2009 se situace díky hospodářské krizi otočila v celém Pardubickém kraji a zejména ve sledovaném správním obvodu bylo již více nezaměstnaných mužů. Propouštělo se totiž především ve strojírenství, automobilovém průmyslu a souvisejících odvětvích a tím se zvýšil podíl uchazečů o zaměstnání z řad mužů. Tím, že má SO ORP Lanškroun v rámci kraje nejnižší nezaměstnanost žen, je to i správní obvod s nejvyšší nezaměstnaností mužů. U podílu nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku je dlouhodobě jejich počet ve sledovaném správním obvodu pod krajským průměrem. V současné době je po SO ORP Holice nejnižší. Je to do jisté míry způsobeno nárůstem čerstvě nezaměstnaných v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí. Největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných mají malé obce Trpík (42,1 %) a Čenkovice (33,6 %), naopak nejmenším podílem dlouhodobě nezaměstnaných se vyznačuje další malá obec Strážná (0 %), Dolní Čermná (3,2 %), Luková (3,3 %) a Žichlínek (3,7 %), kde došlo i k jejímu nejvýraznějšímu poklesu (o 27,3 %). V posledních dvou letech zůstala v tomto ohledu situace nejstabilnější v obcích Krasíkov, Petrovice a Výprachtice. Podíl nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo se v rámci kraje mezi lety 2005 a 2008 vyvíjel velmi dobře. V roce 2009 došlo ale k velmi výraznému skoku směrem nahoru z 2,5 na 24,5 nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo, čímž se SO ORP Lanškroun zařadil mezi správní obvody, v tomto ohledu s nejhorší situací. Co se týká daňové výtěžnosti, i zde dosahuje SO ORP Lanškroun celkově mírně podprůměrné hodnoty. Výjimku tvoří obce Strážná, která zároveň zaznamenala nejvýraznější pokles tohoto ukazatele a Čenkovice, které vysoce převyšují průměrnou hodnotu kraje. Za nimi jsou pak obce Rudoltice, Trpík, Anenská Studánka a město Lanškroun. Nejnižší daňovou výtěžnost vykazují obce Petrovice, Sázava, Lubník a Žichlínek. Celkově došlo mezi roky 2008 a 2009 k poklesu o 1150 Kč na 1 obyvatele. Velmi pozitivní je ve sledovaném správním obvodu nárůst počtu pracovních míst mezi lety 2008 a 2009, což je v kontextu probíhající ekonomické krize velmi významné. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Sázava, kde počet pracovních míst v tomto období stoupl o 134. Následují obce Cotkytle, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Ostrov, Rudoltice, Strážná, Tatenice a město Lanškroun. Naopak nejvýraznější pokles v tomto ohledu zaznamenaly obce Žichlínek, Výprachtice, Dolní Čermná, Rudoltice a Luková.

111


6.4

Vyváženost pilířů

Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je analyzována dle hodnocení témat rozčleněné do třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím grafu, přičemž hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost území. Hodnocení obcí dle indikátorů

112


Vysvětlivky: 1 – Horninové prostředí a geologie 2 – Vodní režim 3 – Hygiena životního prostředí 4 – Ochrana přírody a krajiny 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 – Veřejná technická infrastruktura

7 – Veřejná dopravní infrastruktura 8 – Socio-demografické podmínky 9 – Bydlení 10 – Rekreace 11 – Regionální ekonomika 12 – Trh práce 13 – Daňová výtěžnost

113

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro každou obec. Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší než je průměr ORP, byl pilíř v dané obci považován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků vypracován níže uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vždy při rozboru jednotlivých témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D. Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

114

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

1

+

+

2a

+

2b

kategorie zařazení obce

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Vyjádření v kartogramu

dobrý stav

špatný stav

+

Z, H, S

žádné

+

-

Z, H

S

S

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek

Environmentální pilíř + + + + + + + + + + -

Hospodářský pilíř

Sociální pilíř

+ + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + -

115

Kategorie zařazení obce 3a 2b 2b 1 3b 1 3b 3a 2b 3b 2c 4 3b 1 4 2c 3b 2b 3b 2b 2c 3b


7 Problémy k řešení Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. K tomu je zapotřebí přesná lokalizace poddolovaných a sesuvných území a zjištění míry omezení využití území. Přijetí opatření ke zvyšování vodního potenciálu území zejména v souvislosti s omezováním možných dopadů klimatické změny, spojených s poklesem hladin spodních vod. Působit k hospodárnému využívání vodních zdrojů v území. Lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. V oblasti hygieny životního prostředí doporučujeme: ► Urychlené řešení/asanace starých zátěží a kontaminovaných ploch. ► Vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky. ► Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. ► Zajištění dostatečných ploch pro výsadbu účelové zeleně za účelem zachycení a snížení prašnosti. ► Podpora výstavby obchvatů obcí a měst. ► Vymezení plochy určené k bydlení v místech s nízkým radonovým indexem. Plánovaný rozvoj v rámci rozvojové osy krajské úrovně je zpravidla podmíněn zkvalitněním, případně doplněním chybějící infrastruktury a je provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby – úkolem je minimalizace negativních dopadů na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz. Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. Povolování výstavby ve volné krajině představuje významné ohrožení krajinného rázu, zejména realizace liniových staveb a s ní související fragmentace území. U těchto záměrů nelze vyloučit jejich možný negativní dopad (střety s ÚSES, střety s biokoridory, zásah do chráněných území). Míru těchto střetů lze ovlivnit spoluprácí s orgány ochrany přírody a řešit je již v přípravné fázi staveb (v rámci hodnocení EIA provést biologické hodnocení). Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti s plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit. Využívat stávající plochy vyjmuté z ZPF a navracet po rekultivaci plochy zpět do ZPF. Při zalesňování zemědělských pozemků dbát na charakter krajiny a respektovat přirozenou dřevinnou skladbu lesa. V oblasti technické infrastruktury doporučujeme zvážit: ► Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Počítá se s výrazným vkladem investic v následujícím období. Jedná se o obce Anenská 116

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Krasíkov, Luková, Ostrov, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík a Žichlínek. ► Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Lanškroun. ► Řešení napojení nových areálů pro drobné a střední podnikatele k odběru pitné vody a na kanalizační síť. ► Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích. Při specifikaci problémů v oblasti dopravy, jež by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v ZÚR Pardubického kraje, jež zahrnují především následující: ► zajistit vymezení a zpřesnění šířky koridorů v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu, ► v šířkách koridorů dle čl. 82 a) nevymezovat nové zastavitelné plochy kromě ploch dopravní infrastruktury. V rámci ÚP obcí v souladu se zatížením území automobilovou dopravou vymezit plochy vhodné pro rozšíření parkovacích kapacit. V návaznosti na vymezenou rozvojovou osou ZÚR ukládá: ► územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ► ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; ► respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; ► respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; ► respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES, atd. Z hlediska vývoje počtu obyvatel doporučujeme zvážit změnu funkčních ploch na individuální bydlení v obcích v okolí obcí Horní Čermná, Horní Třešňovec a dále pak Ostrov, Sázava, Trpík, Žichlínek a Výprachtice, kde se ale situace komplikuje pozemky v soukromém vlastnictví. V obcích Dolní Čermná, Horní Třešňovec, Luková, Rudoltice, Tatenice, Trpík zvážit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou. Při vytváření územních plánů respektovat rekreační potenciál území. Doporučujeme zvážit možnost změny využití funkčních ploch pro sportovní a rekreační využití, to především v ekonomicky slabších oblastech, kolem obcí Cotkytle, Rudoltice, Trpík a Čenkovice. S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme zvážit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Lanškroun v rámci ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převážně lehkého průmyslu, především v jižní části, pod městem Lanškroun, u obcí Damníkov, Luková a Žichlínek, kde nejsou turistické ani cyklistické trasy a je zde i dobré napojení na železnici. Jedna ze základních bariér pro ekonomický rozvoj je špatný stav komunikací, proto jednou z klíčových priorit je jejich oprava. Jedná se o obce Čenkovice, Dolní Čermná, Ostrov, Rudoltice.

117


7.1

Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady

Urbanistické závady Název

Kód

Počet obcí

%

Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100

UZ_4

6

27,27

Tatenice, Sázava, Dolní Čermná, Petrovice, Horní Čermná, Krasíkov

Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100

UZ_6

4

18,18

Albrechtice, Damníkov, Rudoltice, Lanškroun

Zastavěné území zasahuje ho ochranného pásma vodního zdroje

UZ_1

3

13,64 Výprachtice, Ostrov, Damníkov

UZ_2

15

Albrechtice, Anenská Studánka, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, 68,18 Lanškroun, Luková, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Výprachtice, Žichlínek

Kód

Počet obcí

%

DZ_1

1

5

Krasíkov

DZ_2

2

10

Lanškroun, Rudoltice

Kód

Počet obcí

%

Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

HZ_1

5

Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

HZ_2

11

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

Výpis obcí

Dopravní závady Název

Silnice II. třídy křižuje železniční trať Silnice I. třídy křižuje železniční trať

Výpis obcí

Hygienické závady Název

Silnice I. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

Výpis obcí

22,73 Albrechtice, Damníkov, Horní Heřmanice, Lanškroun, Rudoltice Cotkyle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, 50,00 Lubník, Ostrov, Petrovice, Sázava, Strážná, Tatenice,

1

4,55 Čenkovice

1

4,55 Ostrov

HZ_4

HZ_3

Staré zátěže území a kontaminované plochy

HZ_8

13

Skládka odpadu

HZ_9

1

Anenská Studánka, Cotkytle, Damníkov, Dolní Čermná, Horní 59,09 Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Petrovice, Rudoltice, Výprachtice, Žichlínek 4,55 Lanškroun

118


Environmentální závady Název

Kód

Počet obcí

%

EZ_6

1

5

Ostrov

EZ_5

2

10

Heřmanice, Čenkovice

Kód

Počet obcí

%

DZ_3

1

4,55 Lanškroun

UZ_5

1

4,55 Lanškroun

EZ_1 0

1

4,55 Lanškroun

Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor Silnice I. třídy prochází ptačí oblastí NATURA 2000

Výpis obcí

Jiné problémy v území Název

Nedostatek parkovacích prostorů Malé zázemí nebo pozemky školských zařízení Nedostatek parkové zeleně v centru a jeho blízkosti

7.2

Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

Střety se záměry dopravními Žádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry technické infrastruktury Žádné střety nebyly nalezeny

Střety se záměry ochrany přírody Žádné střety nebyly nalezeny

119

Výpis obcí


7.3

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

Střety urbanistických záměrů s limity využití území Kód

Počet obcí

%

VS_8

4

18,18

VS_9

4

18,18 Cotktytle, Výprachtice, Rudoltice, Tatenice

VS_10

3

13,64 Čenkovice, Horní Heřmanice, Výprachtice

VS_11

2

9,09

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

VS_12

10

Albrechtice, Anenská Studánka, Horní 45,45 Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Rudoltice, Sázava, Výprachtice, Žichlínek

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma lesa

VS_14

5

22,73

Albrechtice, Čenkovice, Lanškroun, Strážná, Výprachtice

Zastavěné území zasahuje do zemědělské půdy I. třídy ochrany

VS_15

1

4,55

Lanškroun

Zastavěné území zasahuje do zemědělské půdy II. třídy ochrany

VS_16

9

Albrechtice, Dolní Čermná, Horní Čermná, 40,91 Horní Třešňovec, Lanškroun, Luková, Rudoltice, Sázava, Žichlínek,

Název Zastavěné území zasahuje do lokálního biocentra Zastavěné území zasahuje do lokálního biokoridoru Zastavěné území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Zastavěné území zasahuje do přírodního parku

Výpis obcí Žichlínek, Lanškroun, Horní Třešňovec, Horní Čermná

Čenkovice, Výprachtice

Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Dopravní koridor křižuje lokální biokoridor Dopravní koridor zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Dopravní koridor zasahuje do ložiska nerostných surovin Dopravní koridor prochází lokálním biocentrem Dopravní koridor zasahuje do záplavového území Q100

Kód

Počet obcí

VS_3

5

VS_4

1

4,55

Horní Heřmanice

VS_5

2

9,09

Lanškroun, Rudoltice

VS_6

4

18,18

VS_7

4

%

Výpis obcí Lanškroun, Albrechtice, Cotkytle, 22,73 Žichlínek, Horní Heřmanice

Albrechtice, Cotkytle, Horní Heřmanice, Žichlínek Albrechtice, Lanškroun, Rudoltice, 18,18 Žichlínek

Střety technických záměrů s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny

120


Použité zkratky BRKO ČR ČSÚ DP EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP PO POU PP PP PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD SDŽC SO ORP TŽK ÚAP ÚPD ÚP VÚC UNESCO ÚSES VHD VLC VLD VKP VPS VRT

Biologicky rozložitelný komunální odpad Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Ptačí oblast Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní park Přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Program územního rozvoje regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic Správa železniční dopravní cesty Správní obvod obce s rozšířenou působností Tranzitní železniční koridory Územně analytické podklady Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization /Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu/ Územní systém ekologické stability Veřejná hromadná doprava Veřejné logistické centrum Veřejná linková doprava Významný krajinný prvek Veřejně prospěšné stavby Vysokorychlostní trať 121

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ZCHÚ ZPF ZÚR IAD MD MMR MŽP POU PÚR RPDI ŘSD ČR SO ORP TEMM ÚAP ÚP ÚP VÚC ÚPD VHD VLC VLD VPS VRT ZK ZÚR

Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje Individuální automobilová doprava Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo životního prostředí obec s pověřeným obecním úřadem Politika územního rozvoje Roční průměr denních intenzit Ředitelství silnic a dálnic České republiky správní obvod obce s rozšířenou působností transevropské multimodální koridory Územně analytické podklady Územní plán Územní plán velkého územního celku Územně plánovací dokumentace veřejná hromadná doprava veřejné logistické centrum veřejná linková doprava veřejně prospěšné stavby vysokorychlostní trať Zlínský kraj Zásady územního rozvoje

122


Seznam zdrojů a použitá literatura Aktuální Informace ČSÚ (2005 - 2008) Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha, Culek M. ed. 1996 Biogeografické členění ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny, Lelekovice. Culek, 2003 Plán rozvoje sociálních a souvisejících veřejných služeb ve městě Lanškroun, pro období 2010 až 2013 Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009 Obecně závazné vyhlášky č. 2/2006, kterou se vymezuje závazná část Územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje Přírodní lesní oblasti ČR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, SZN Praha, Plíva K., Žlábek I. 1986 Quitt, E. (1971): Klimatické regiony ČR, Brno 1971 Stav životního prostředí v krajích ČR v roce 2007 – Pardubický kraj, Cenia, MŽP 2008 Strategie udržitelného rozvoje České republiky. ÚÚR Brno 2006. Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje Zadání pro vypracování Zásad územního rozvoje PK, schválené 18.12.2007 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, AURS, spol. s.r.o., leden 2010

123


Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Vodní režim Tabulka č. A 1: Záplavové území (A050) a Aktivní zóna záplavového území (A051) Obec

Albrechtice

Výměra obce (ha)

Aktivní zóna záplavového území

Záplavová území podle periodicity Q5 (ha)

Q5 (%)

Q20 (ha)

Q20 (%)

Q100 (ha)

Q100 (%)

ha

%

1006,67

9,45

0,94

25,45

2,53

38,96

3,87

4,22

0,42

788,75

3,77

0,48

10,68

1,35

9,75

1,24

0,00

0,00

1862,91

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Čenkovice

597,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Damníkov

1272,01

12,28

0,97

33,75

2,65

30,68

2,41

0,00

0,00

Dolní Čermná

1501,14

0,00

0,00

0,00

0,00

32,51

2,17

0,00

0,00

Horní Čermná

1776,38

3,22

0,18

9,85

0,55

31,22

1,76

0,00

0,00

Horní Heřmanice

1574,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


Horní Třešňovec

981,83

1,16

0,12

1,97

0,20

2,55

0,26

2,46

0,25

Krasíkov

509,55

12,37

2,43

17,59

3,45

22,45

4,41

0,00

0,00

2064,35

6,03

0,29

15,54

0,75

41,50

2,01

16,28

0,79

Lubník

508,48

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Luková

1462,86

94,81

6,48

222,23

15,19

148,42

10,15

0,00

0,00

Ostrov

1852,81

0,55

0,03

1,31

0,07

0,96

0,05

0,00

0,00

Petrovice

262,86

0,00

0,00

1,17

0,45

15,12

5,75

0,00

0,00

Rudoltice

1591,47

19,70

1,24

48,14

3,03

36,16

2,27

0,00

0,00

Sázava

569,33

4,60

0,81

12,44

2,18

31,82

5,59

6,53

1,15

Strážná

1059,45

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Tatenice

2684,65

50,08

1,87

66,26

2,47

73,58

2,74

0,00

0,00

360,93

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Výprachtice

2171,53

6,07

0,28

12,45

0,57

17,37

0,80

0,00

0,00

Žichlínek

1071,51 100,35

9,36

145,95

13,62

178,17

16,63

55,62

5,19

27530,47 324,44

1,18

624,79

2,27

711,22

2,58

85,10

0,31

Lanškroun

Trpík

Celkem ORP Zdroj dat: ÚAP

Ochrana přírody a krajiny Tabulka č. A 2: Přírodní park (A030) Obec

Výměra obce Přírodní park (ha)

Přírodní park (%)

Název

597,00

421,88

1501,14

0,13

0,01 Orlice

981,83

0,07


Lanškroun

2064,35

169,24


Ostrov

1852,81

13,54


Čenkovice Dolní Čermná Horní Třešňovec

70,67 Suchý vrch - Buková hora

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Výměra obce Přírodní park (ha)

Přírodní park (%)

Název

Petrovice

262,86

20,10

7,65 Orlice

Rudoltice

1591,47

53,13


Výprachtice

2171,53

381,37

27530,47

1059,46

ORP Celkem

17,56 Suchý vrch - Buková hora 3,85

Zdroj dat: ÚAP

Tabulka č. A 3: Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (A028), Přírodní památka včetně ochranného pásma (A031) Obec

Výměra Přírodní obce rezervace (ha) 1006,67 0,00

Přírodní rezervace (%) 0,00

Přírodní památka (ha) 0,00

Přírodní památka (%) 0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

38,71 0,00 0,00 0,00 0,00

2,08 0,00 0,00 0,00 0,00

6,87 3,29 0,00 0,00 0,00

0,37 0,55 0,00 0,00 0,00

0,09

0,01

0,00

0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 95,04 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 133,83

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5,13 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,49

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 22,57 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 32,72

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,22 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,12

Albrechtice Anenská 788,75 Studánka Cotkytle 1862,91 Čenkovice 597,00 Damníkov 1272,01 Dolní Čermná 1501,14 Horní Čermná 1776,38 Horní 1574,00 Heřmanice Horní Třešňovec 981,83 Krasíkov 509,55 Lanškroun 2064,35 Lubník 508,48 Luková 1462,86 Ostrov 1852,81 Petrovice 262,86 Rudoltice 1591,47 Sázava 569,33 Strážná 1059,45 Tatenice 2684,65 Trpík 360,93 Výprachtice 2171,53 Žichlínek 1071,51 ORP Celkem 27530,47 Zdroj dat: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A 4: Památný strom (A032) Obec

Památný strom (počet)

Damníkov

1

Dolní Čermná

6

Horní Čermná

76

Horní Heřmanice

1

Lanškroun

3

Strážná

4

Trpík

1

Výprachtice

1

Žichlínek

6

ORP Celkem

99

Zdroj dat: ÚAP

Tabulka č. A 5: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) Obec

Výměra obce

A034 (ha)

A034 (%)

Název

Albrechtice

1006,67

56,18


Cotkytle

1862,91

6,12


Dolní Čermná

1501,14

0,02


Horní Čermná

1776,38

290,75


Horní Heřmanice

1574,00

0,07


Horní Třešňovec

981,83

0,62


Lanškroun

2064,35

40,58


Ostrov

1852,81

0,31


Petrovice

262,86

0,08

0,03 Tichá Orlice

Trpík

360,93

3,88

1,07 Hřebečovský hřbet

2171,53

0,23


27530,47

398,84

Výprachtice ORP Celkem

1,45

Zdroj dat: ÚAP

Tabulka č. A 6: NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035) Obec Čenkovice Horní Heřmanice Výprachtice ORP Celkem

Výměra obce

A034 (ha)

A034 (%)

Název

597,00

112,98

18,92 Králický Sněžník

1574,00

795,62


2171,53

1362,48


27530,47

2271,08

8,25

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. A 7: Hranice biochor (A042) Obec

Typ biochory

Výměra typu biochory

Albrechtice

4RE

71,45

Albrechtice

4US

160,02

Albrechtice

4VD

644,20

Albrechtice

4VS

131,00

Anenská Studánka

4BD

604,20

Anenská Studánka

4VD

141,51

Anenská Studánka

5VD

43,03

Cotkytle

4BQ

49,01

Cotkytle

4US

319,76

Cotkytle

4VD

2,06

Cotkytle

4VS

1344,30

Cotkytle

5VS

147,77

Čenkovice

5SS

462,10

Čenkovice

5US

31,56

Čenkovice

6ZS

103,34

Damníkov

3BE

310,27

Damníkov

4BD

66,56

Damníkov

4Db

669,98

Damníkov

4VD

225,21

Dolní Čermná

4BD

186,68

Dolní Čermná

4BL

319,55

Dolní Čermná

4BM

60,62

Dolní Čermná

4BN

361,42

Dolní Čermná

4Db

566,26

Dolní Čermná

4Nh

6,61

Horní Čermná

4BD

544,29

Horní Čermná

4BN

484,21

Horní Čermná

4BQ

16,89

Horní Čermná

4Db

14,25

Horní Čermná

4UQ

13,25

Horní Čermná

4US

328,92

Horní Čermná

4VD

285,10

Horní Čermná

4VS

89,48

Horní Heřmanice

4BJ

401,29

Horní Heřmanice

4BQ

630,83

Horní Heřmanice

4SJ

91,03

Horní Heřmanice

4US

0,97

Horní Heřmanice

4VS

156,86

Horní Heřmanice

5SS

293,03

Horní Třešňovec

4BL

5,95

Horní Třešňovec

4BN

968,16

Horní Třešňovec

4Db

7,72

Krasíkov

3BE

174,36


Typ biochory


Krasíkov

3RE

147,74

Krasíkov

4BF

79,82

Krasíkov

4Nh

9,27

Krasíkov

4UD

98,37

Lanškroun

4BD

214,52

Lanškroun

4BL

17,22

Lanškroun

4BN

514,36

Lanškroun

4Nh

2,75

Lanškroun

4RE

1294,09

Lanškroun

4VD

21,41

Lubník

4RE

438,15

Lubník

4US

0,78

Lubník

4VD

69,54

Luková

3BE

807,38

Luková

3RE

1,14

Luková

4BL

142,46

Luková

4Db

188,80

Luková

4Nh

140,59

Luková

4RE

182,49

Ostrov

4BD

144,33

Ostrov

4BL

935,45

Ostrov

4BN

4,10

Ostrov

4Db

22,58

Ostrov

4Do

438,51

Ostrov

4VD

307,84

Petrovice

4BD

109,70

Petrovice

4BL

139,66

Petrovice

4Nh

13,49

Rudoltice

3BE

5,39

Rudoltice

4BD

150,15

Rudoltice

4BL

416,62

Rudoltice

4Db

119,54

Rudoltice

4Do

354,51

Rudoltice

4RE

387,95

Rudoltice

4VD

157,31

Sázava

4RE

436,13

Sázava

4VD

133,20

Strážná

4US

93,23

Strážná

4VD

328,18

Strážná

4VS

637,67

Strážná

5VS

0,37

Tatenice

3BE

213,01

Tatenice

3RE

169,41

Tatenice

4BD

12,71


Typ biochory


Tatenice

4BF

118,17

Tatenice

4RE

271,24

Tatenice

4UD

148,51

Tatenice

4UQ

18,01

Tatenice

4US

365,92

Tatenice

4VD

690,81

Tatenice

4VS

676,85

Trpík

4BD

0,03

Trpík

4BL

104,83

Trpík

4Db

109,15

Trpík

4VD

53,96

Trpík

5VD

92,95

Výprachtice

4BD

40,13

Výprachtice

4BJ

501,88

Výprachtice

4BQ

316,92

Výprachtice

4BS

157,55

Výprachtice

4UQ

66,87

Výprachtice

4US

0,64

Výprachtice

4VD

59,98

Výprachtice

5SS

980,52

Výprachtice

5US

23,91

Výprachtice

6ZS

23,11

Žichlínek

3BD

57,87

Žichlínek

3BE

5,10

Žichlínek

3RE

431,86

Žichlínek

4BL

0,20

Žichlínek

4Nh

183,60

Žichlínek

4RE

392,89

Zdroj dat: ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Tabulka č. A 8: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2008 – 2010 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Rozloha [ha] 2008 2010 200,74 201,03

Podíl z celku [%] 2008 2010 19,93 19,95

Změna Absolutní [ha] Relativní [%] 0,29 0,14

255,85

255,85

32,34

32,32

0

0

377,76 86,06 693,8 606,43 543,85

376,12 85,8 693,79 606,2 543,85

20,26 14,41 54,55 40,46 30,78

20,18 14,37 54,55 40,44 30,78

-1,63 -0,25 -0,01 -0,24 -0,01

-0,43 -0,29 0 -0,04 0

655,62

649,17

41,68

41,27

-6,45

-0,98

625,64

625,14

63,9

63,85

-0,51

-0,08

303,49 1187,62 289,46 1013,77 897,44 86,03 704,3 362 44,18 684,38 145,97 873,71 719,8

303,46 1182,65 289,35 1013,46 833,25 85,99 703,94 361,63 44,18 684,39 146,04 873,78 719,79

59,4 57,52 56,89 69,46 48,54 32,77 44,21 63,9 4,15 25,5 40,73 40,22 66,96

59,39 57,28 56,85 69,44 45,08 32,75 44,2 63,85 4,15 25,5 40,75 40,22 66,96

-0,03 -4,97 -0,11 -0,31 -64,19 -0,05 -0,36 -0,37 0 0,01 0,08 0,07 -0,02

-0,01 -0,42 -0,04 -0,03 -7,15 -0,06 -0,05 -0,1 0 0 0,05 0,01 0

11357,9

11278,9

41,3

41,0

-79,1

-0,7



Příloha B: Sociální pilíř Technická infrastruktura Tabulka č. B 1: Délka vodovodu v SO ORP Lanškroun v letech 2008 a 2010 Obec

Celkem 2008 (km)

Celkem 2010 (km)

Albrechtice

7,34

7,30

Anenská Studánka

2,85

4,39

Cotkytle

4,77

4,77

Čenkovice

5,23

5,23

Damníkov

8,54

8,70

Dolní Čermná

13,48

13,69

Horní Čermná

19,68

19,84

Horní Heřmanice

11,81

11,81

Horní Třešňovec

9,41

9,44

Krasíkov

5,08

5,08

41,80

86,00

Lubník

3,69

3,81

Luková

8,60

8,85

Petrovice

2,71

2,71

Rudoltice

1,68

1,68

Sázava

8,85

8,85

Tatenice

9,19

9,44

Trpík

2,95

2,95

12,18

12,24

179,85

226,79

Lanškroun

Žichlínek ORP Celkem Zdroj dat: ÚAP

Tabulka č. B 2: Délka kanalizace za rok 2008 a 2010 v SO ORP Lanškroun Obec

Typ neurčen (km)

Celkem 2008

Celkem 2010

Albrechtice

2,55

2,55

2,55

Čenkovice

0,95

0,95

0,95

Horní Čermná

3,83

3,83

3,83

Horní Heřmanice

0,20

0,20

0,20

44,35

44,35

44,35

Lubník

0,10

0,10

0,10

Petrovice

0,36

0,36

0,36

Rudoltice

2,82

2,82

2,82

Výprachtice

9,63

9,63

9,63

64,78

64,78

64,78

Lanškroun

ORP Celkem

Zdroj dat: ÚAP Pozn.: V obci Damníkov a Dolní Čermná se v druhé polovině roku 2010 vybudovala kanalizace, která však není promítnuta do ÚAP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. B 3: Délka rozvodu plynu v SO ORP Lanškroun v roce 2008 a 2010 Obec

2008 (km)

2010 (km)

Anenská Studánka

0,23

0,23

Damníkov

9,13

10,10

Dolní Čermná

12,71

12,74

Horní Čermná

16,09

16,09

7,15

7,42

Horní Třešňovec Krasíkov

3,67

3,67

45,97

47,86

Lubník

3,29

3,69

Luková

15,06

16,06

Ostrov

14,22

14,40

Petrovice

0,39

0,39

Rudoltice

12,58

16,40

Sázava

6,31

6,38

Tatenice

8,10

8,14

Trpík

0,09

0,09

Žichlínek

9,32

11,08

164,29

174,73

Lanškroun

ORP Celkem Zdroj dat: ÚAP

Tabulka č. B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Lanškroun v roce 2008 a 2010 Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek ORP Celkem Zdroj dat: ÚAP

2008 (km)

2010 (km) 4,69 7,34 21,11 4,14 29,54 7,58 11,11 17,74 5,71 12,28 44,51 2,94 25,06 16,51 1,29 20,41 3,66 8,78 18,30 3,20 24,97 17,76 308,64

4,69 7,49 21,03 4,14 29,54 7,31 10,53 17,37 5,71 13,64 43,88 2,24 25,30 16,10 1,29 19,51 3,66 8,75 18,30 3,20 25,33 17,50 306,53

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Dopravní infrastruktura Tabulka č. B 5: Délka silnic I., II. a III. třídy na území SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice

Silnice I. třídy (km) 4,97

Silnice II. třídy (km)

Silnice III. třídy (km)


5,52 2,18

4,13

10,2

Čenkovice

1,5

2,56

Damníkov

2,89

6,47

Dolní Čermná

3,84

4,63

Horní Čermná

7,64

3,78

Horní Heřmanice

4,09

6,05

Horní Třešňovec

3,87

Krasíkov Lanškroun

3,84

Lubník

1,49

0,34

7,18

11,39

2,09

0,84

Luková

8,55

Ostrov

8,17

Petrovice

2,66

Rudoltice

3,75

1,28

Sázava

2,66

Strážná

4,3

Tatenice

12,89

Trpík

0,12 15,87

Žichlínek Zdroj dat:: ÚAP

2,98

3,06

Výprachtice ORP Celkem

0,59

8,74 23,23

58,33

95,56

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. B 1:Intenzity dopravy na hlavních komunikacích na území SO ORP Lanškroun (2005)

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obrázek č. B 2: Intenzita dopravy v roce 2005 - město Lanškroun

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

Tabulka č. B 6: Průměrné doby cesty ve vymezených intervalech Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Průměr Zdroj dat:: ÚAP

Průměrná doba cesty na 6 h 7,00 79,00

10,00 17,00 15,00 12,00 28,00 16,00 13,00 9,00 23,00 3,00 6,00 22,00 25,00 12,00 18,56

Průměrná doba cesty na 8 h 10,00 29,00 17,00 46,00 12,00 18,00 24,00 26,00 9,00 45,00 11,00 8,00 10,00 5,00 8,00 17,00 16,00 39,00 6,00 18,74

Průměrná doba cesty na 14 h 8,00 30,00 16,00 65,00 15,00 17,00 14,00 25,00 17,00 24,00 14,00 8,00 10,00 20,00 11,00 4,00 19,00 19,00 56,00 9,00 20,05

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Sociodemografické podmínky Tabulka č. B 7: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2008 – 2010 SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Vamberk Pardubický kraj

Rok 2008 18815 21530 16750 82330 9192 22623 26284 27300 123308 19445 23868 31727 26614 32467 29147 511400

2010 18712 21505 17145 82934 9080 22917 26776 27138 125960 19528 24376 31766 26631 32613 29248 516329


Rozdíl mezi lety 2008 a 2010 Absolutně Relativně (%) -103 -0,5 -25 -0,1 395 2,4 604 0,7 -112 -1,2 294 1,3 492 1,9 -162 -0,6 2652 2,2 83 0,4 508 2,1 39 0,1 17 0,1 146 0,4 101 0,3 4929 1,0


Bydlení Tabulka č. B 8: Stáří domů v Pardubickém kraji (v absolutním vyjádření) SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

do 1919 444 551 555 2847 458 641 877 1246 1979 607 760 1238 589 1042 694 14528

Domy postavené v období let 1920-1945 1946-1980 822 1188 711 2168 639 1813 2704 7151 298 654 702 1966 778 2724 964 2172 3223 7275 656 1826 748 2426 1514 2029 905 2039 1076 2706 732 2785 16472 40922

1981-2001 630 1222 1086 4225 405 1068 1664 1316 3765 1104 1208 1467 1266 1481 1691 23598

Tabulka č. B 9: Stáří domů – SO ORP Lanškroun (v absolutním vyjádření) Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun

Domy postavené v období let do 1919 13 5 11 3 27 25 30 20 21 21 232 16 28 17 3 24 18 6 49 3 32 37 641

1920-1945 22 18 21 4 27 31 35 22 18 13 284 15 38 24 0 31 14 9 25 8 21 22 702

1946-1980 60 5 73 23 65 157 137 68 62 37 606 29 59 53 34 106 65 18 96 7 125 81 1966

1981-2001 27 7 19 12 41 83 43 28 46 23 366 19 42 28 14 50 37 6 51 4 54 68 1068


Rekreace Kulturní a historické památky Albrechtice ► Kaple sv. Anny - z l. 1861 - 1865 ► Sousoší Piety nad vesnicí z r. 1704 Anenská Studánka ► Dominantou obce je kostel svatého Vavřince a bývalý klášter, který nyní slouží jako ústav sociální péče pro mentálně postižené v péči řádových sester. Cotkytle ► Mezi památky v obci patří kostel Nanebevstoupení Páně, poprvé zmiňovaný již roku 1350, který byl roku 1726 úplně přestavěn a zasvěcen oblíbenému baroknímu světci Janovi Nepomuckému. V době pobělohorské byl někdejší nekatolický chrám spravován ze Zábřeha do roku 1669, kdy byl přifařen do Jedlí. Roku 1776 zde byla zřízena lokální kaplanství, 1784 samostatná lokalie později povýšená na farnost (1843), do jejíž kolatury patřily Herbortice, Janoušov a dnešní Strážná. Při zdejším kostele fungovala škola již roku 1819. Mezi církevní památky v obci rovněž patří kamenné sousoší Ukřižování z roku 1797 před kostelem a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1814. ► Dříve Laudon. Vesnice typu okrouhlice. ► Kaple Sedmibolestné P. Marie - uprostřed návsi. Čenkovice ► Kostel sv. Vavřince - postavený v l. 1780-82, jednolodní, obdélníkový, s věží nad průčelím a trojboce uzavřeným presbytářem. Na průčelí s mělkým středovým risalitem navazuje po obou stranách hřbitovní zeď s polokruhovitě ukončenými portály. Loď se zaobleným nárožím členěna 2 páry pilířů se sdruženými pilastry, na něž sbíhají podvojné pásy, oddělující 3 pole křížové klenby, podkruchtí sklenuto křížově, kruchta plackou. Čtvercový, uvnitř segmentovitě uzavřený presbytář sklenut plackou a konchou. Hlavní oltář z 2. pol. 18. stol. s obrazem sv. Vavřince z 1. pol. 18. stol., ostatní zařízení z 2. pol. 18. stol. ► Fara - postavená r. 1782. ► Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736 ► Pískovcový kříž doby kolem r. 1800 ► Železný kříž z 2. pol. 18. stol. Damníkov ► Kostel sv. Jana Křtitele - postavený na místě původního gotického kostela, zbořeného 1895, podle plánů K. Weinbrennera v l. 1895 - 98. Z původního kostela zachován pozdně gotický portál, kol. 1500, a ornamentální náhrobky z 16. stol., sochy sv. Zachariáše a Alžběty a hlavní oltář se sousoším N. Trojice z 2. pol. 18. stol. Na triumfálním oblouku freska od E. Jantsche. ► Fara - barokní z r. 1754, jednopatrová s mansardovou střechou.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Socha sv. Prokopa z r. 1710 ► Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1713 Dolní Čermná ► Kostel sv. Jiří - barokní, z l. 1687 - 90, jednolodní, obdélníkový, s hranolovitou věží v západním průčelí a zevně polokruhově, uvnitř polygonálně uzavřeným presbytářem se sakristií. Loď plochostropá, závěrečné sklenutí konchou s lunetami. Hlavní oltář pseudogotický s obrazem sv. Jiří z pol. 19. stol., boční oltáře z r. 1770 s obrazy J. Umlaufa, 2 sošky z Kalvárie z konce 18. stol., kazatelna z doby po r. 1800. Náhrobní znaky z r. 1585, kol. 1600 a 1602. ► Kaple sv. Barbory - barokní, z l. 1735 - 42 obdélníková s polokruhovým závěrem, členěná lisenami, sklenutá valenou klenbou s lunetami. Oltář z 1. pol. 18. stol. s obrazem sv. Jiří z doby kol. r. 1700. ► Evangelická modlitebna - postavená v l. 1836 - 39, věž přistavěna v l. 1884 - 85. Jednolodní, obdélníková, s průčelní věží s presbytářem a 3 konchami. Loď sklenutá 3 poli placky, presbytář křížově. ► Poutní kaple P. Marie na Mariánské Hoře ► Socha P. Marie Bolestné na pilíři, z r. 1700 ► Socha sv. Jana Nepomuckého sig 17 AC 71 ► Kamenný kříž u farního kostela z r. 1792 ► Kamenná schrána na pilíři s dřevěnou sochou P. Marie Bolestné z 1. pol. 18. stol., při silnici k Verměřovicím ► Kamenný kříž na pilíři v obci z r. 1813 ► Pomník sv. Václava od V. Švece ► Kaple sv. Antonína - postavena v l. 1850 - 60, jednolodní, obdélníková, s pozdější přístavěnou věží v západním průčelí a apsidou. Loď plochostropá, závěr sklenutá konchou s lunetami. ► Socha N. Trojice z r. 1772 ► socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. stol. ► socha P. Marie z r. 1829 ► Cyrilometodějský kříž z konce 17. stol. Horní Čermná ► Kostel sv. Jiří - barokní, z l. 1687 - 90, jednolodní, obdélníkový, s hranolovitou věží v západním průčelí a zevně polokruhově, uvnitř polygonálně uzavřeným presbytářem se sakristií. Loď plochostropá, závěrečné sklenutí konchou s lunetami. Hlavní oltář pseudogotický s obrazem sv. Jiří z pol. 19. stol., boční oltáře z r. 1770 s obrazy J. Umlaufa, 2 sošky z Kalvárie z konce 18. stol., kazatelna z doby po r. 1800. Náhrobní znaky z r. 1585, kol. 1600 a 1602. ► Kaple sv. Barbory - barokní, z l. 1735 - 42 obdélníková s polokruhovým závěrem, členěná lisenami, sklenutá valenou klenbou s lunetami. Oltář z 1. pol. 18. stol. s obrazem sv. Jiří z doby kol. r. 1700. ► Evangelická modlitebna - postavená v l. 1836 - 39, věž přistavěna v l. 1884 - 85. Jednolodní, obdélníková, s průčelní věží s presbytářem a 3 konchami. Loď sklenutá 3 poli placky, presbytář křížově. ► Poutní kaple P. Marie na Mariánské Hoře ► Socha P. Marie Bolestné na pilíři, z r. 1700 ► Socha sv. Jana Nepomuckého sig 17 AC 71 ► Kamenný kříž u farního kostela z r. 1792 ► Kamenná schrána na pilíři s dřevěnou sochou P. Marie Bolestné z 1. pol. 18. stol., při silnici k Verměřovicím ► Kamenný kříž na pilíři v obci z r. 1813

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Pomník sv. Václava od V. Švece ► Kostel sv. Jiří - barokní, z l. 1687 - 90, jednolodní, obdélníkový, s hranolovitou věží v západním průčelí a zevně polokruhově, uvnitř polygonálně uzavřeným presbytářem se sakristií. Loď plochostropá, závěrečné sklenutí konchou s lunetami. Hlavní oltář pseudogotický s obrazem sv. Jiří z pol. 19. stol., boční oltáře z r. 1770 s obrazy J. Umlaufa, 2 sošky z Kalvárie z konce 18. stol., kazatelna z doby po r. 1800. Náhrobní znaky z r. 1585, kol. 1600 a 1602. ► Kaple sv. Barbory - barokní, z l. 1735 - 42 obdélníková s polokruhovým závěrem, členěná lisenami, sklenutá valenou klenbou s lunetami. Oltář z 1. pol. 18. stol. s obrazem sv. Jiří z doby kol. r. 1700. ► Evangelická modlitebna - postavená v l. 1836 - 39, věž přistavěna v l. 1884 - 85. Jednolodní, obdélníková, s průčelní věží s presbytářem a 3 konchami. Loď sklenutá 3 poli placky, presbytář křížově. ► Poutní kaple P. Marie na Mariánské Hoře ► Socha P. Marie Bolestné na pilíři, z r. 1700 ► Socha sv. Jana Nepomuckého sig 17 AC 71 ► Kamenný kříž u farního kostela z r. 1792 ► Kamenná schrána na pilíři s dřevěnou sochou P. Marie Bolestné z 1. pol. 18. stol., při silnici k Verměřovicím ► Kamenný kříž na pilíři v obci z r. 1813 ► Pomník sv. Václava od V. Švece Horní Heřmanice ► Kostel sv. Jiří - barokní, postavený Antoniem Sallou v l. 1706 - 12. Jednolodní, obdélníkový, s věží v západním průčelí, předsíní na jižní straně a trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií na severní straně. Loď sklenutá 3 poli křížové klenby, oddělenými pásy, sbíhajícími na sdružené pilastry, presbytář sklenutý 1 polem křížové klenby a částí klášterní klenby s lunetami, sakristie vasl. klenbou s lunetami. Hlavní oltář s obrazem sv. Salvátora a reliefem sv. Jiří z doby po 1700, oltář sv. Rodiny se sochou Madony uprostřed z r. 1724, ostatní zařízení z poč. 18. stol. ► Kostnice - barokní, z doby kolem r. 1700, okrouhlá sklenutá klášterní klenbou se středovým zrcadlem. ► Fara - barokní, v l. 1752 - 53 stavěl F. Tihel, jednopatrová, členěná lisenovými rámci, kryta mansardovou střechou. V přízemí místnosti klenuté, v patře se zrcadlovými stropy. Kříž z r. 1788 před kostelem. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1760. Horní Třešňovec ► Kaple P. Marie ► Krucifix zdobený reliéfy z r. 1812 při silnici Lanškroun ► Nový zámek Lanškroun z roku 1714 ► Zámek Lanškroun - objekt byl nazýván zámkem již v roce 1507, kdy byl získán rodem Pernštejnů. V roce 1588 jej prodali Adamu Hrzánovi z Harasova.. V roce 1622 zakoupili zámek Lichtenštejnové. Interiéry zámku sloužily v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jako kanceláře správy lanškrounského velkostatku. V roce 1928 získalo zámek město. Rekonstrukce zámku, započatá v roce 1940, byla dokončena v roce 1971. V 90. letech proběhla celková rekonstrukce zámku.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ► Děkanství - postaveno 1703-05 augustiniány, budova zdobena trojdílným kamenným portálem s latinským nápisem, jehož český překlad zní: Tato budova byla postavena na počátku panování Josefa I. (datovaným roku 1705). ► Dům Piáno - stojí místo horní městské brány, která byla asi před 150 lety zbourána. Jeho tvar byl zřejmě ovlivněn nevelkým a ostře se zužujícím pozemkem, ale také hudební inspirací. Patro vysazeno na pěti kamenných volutových krakorcích, esovitě vykrojených. Mezi krakorci ploché klenby. Původně renesanční budova barokně upravena po roce 1750. ► Historické budovy – gymnázium z roku 1872, hotel u Modré hvězdy starší roku 1830, budova okresního zastupitelstva z roku 1907, radniční budova z roku 1582, Společenský dům z roku 1885, budova pošty z roku 1901, Tabáková fabrika z roku 1874, zájezdní hostinec Krčma z I. poloviny 16. století. ► Lichtenštejnský pivovar z roku 1700 ► kostel sv. Anny z roku 1705 ► kostel sv.Mikuláše a sv. Kateřiny původně z roku 1371 ► kostel sv. Václava z roku 1350 ► Boží muka – Kypuše ► Boží muka – Popraviště ► Eduardův pramen ► Historický hřbitov u kostela sv. Anny ► Kaplička panny Marie v Dolním Třešňovci ► kašna z I. poloviny 19. století ► Kříže I-IX v Lanškrouně ► Kříže I- IV v Dolním Třešňovci ► Pieta z roku 1866 v Dolním Třešňovci ► Pieta z roku 1799 v Lanškrouně ► Pilíř s Mariánskými reliéfy z roku 1811 ► Historické pítko na nám. J.M.Marků ► Pomník padlým ► Sloup Ecce Homo z roku 1749 ► Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z I. poloviny 18 století ► Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty - Mariánský sloup – z roku 1684 ► Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty II – z roku 1731 ► Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty III – z roku 1705 ► Sloup se sousoším nejsvětější trojice z roku 1720 ► Socha Mater Dolorosa z roku 1719 ► Socha Panny Marie Immaculaty z roku 1802 ► Socha Sv. Antonína Paduánského z roku 1717 ► Socha Sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 ► Socha sv. Jana Sarkandera z roku 1722 Lubník ► Z historických pramenů vyplývá, že již od roku 1344, je v Lubníku kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu. Obývali jej mniši augustiáni - eremité z kláštera Mariakron z Krasíkova. Roku 1870 nechala obec pokrýt střechu kostela břidlicí. V roce 1874 tři výměnkářky věnovaly na 384 zlatých na zbudování věžních hodin. Protože to nestačilo, byla po obci uspořádána sbírka, která vynesla 600 zl. a 55 krejcarů. Hodiny zhotovil hodinář Jan Janota z Poděbrad a 10. 8. 1875 byly uvedeny do chodu. Během 2. svět. války byly z kostela odvezeny zvony. V letech 1947-1948 byla provedena sbírka a 4. 7. 1948 byl posvěcen nový zvon.

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Luková ► Kostel sv. Markéty - r. 1677 připomínán původní dřevěný kostel šalovaný, jednolodní, s kamennou věží, uvnitř pomalovaný výjevy ze selského života (orání, přátky aj.) Dnešní stavba z r. 1885. Hlavní barokní oltář z r. 1690. Sošky sv. Václava a Josefa z 18. stol. ► U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1810. ► Památky Květná: ► Kaple sv. Vavřince - z r. 1893, jednolodní, čtvercová nečleněná, sklenutá plackou, s půlkruhovou apsidou, sklenutou konchou. Hlavní oltář z poloviny 19. stol. s obrazem sv. Vavřince, lidová práce. Zařízení vesměs z r. 1830. ► U kaple kříž z r. 1771 na podstavci s reliefem. Ostrov ► Kostel sv. Mikuláše - pozdně barokní, postavený r. 1773, věž přistavěna r. 1798. Jednolodní, obdélníková, s věží v západním průčelí a čtvercovým presbytářem se sakristií (přízemí bývalé věže) na jižní straně. Loď sklenutá 3 poli křížové klenby bez žeber, oddělená pásy sbíhajícími na pilastry, presbytář rovněž křížovou klenbou. Hlavní oltář s 2 světeckými sochami z 2. pol. 18. stol., kazatelna z 2. pol. 18. stol., křtitelnice z pol. 19. stol. ► Dědičná rychta - nově postavená po požáru r. 1777, opravená r. 1822, o patro zvýšená r. 1877. Obdélníková, jednopatrová, členěná pilastry, kryta mansardovou střechou. ► Mlýn - postavený r. 1762, obdélníkový, dřevěný, opravený r. 1842. Petrovice ► Kaple sv. Františka Xaver. - obdélníková s poloválcovou apsidou a vížkou nad průčelím. Před kaplí na hřbitově krucifix z r. 1851. Rudoltice ► Kostel sv. Petra a Pavla - zbouraný r. 1804, byl původně dřevěný, malovaný s oddělenou zvonicí. Dnešní kostel sv. Petra a Pavla byl postavený v l. 1804 1807. Jednolodní, obdélníkový, se čtvercovým presbytářem a západní věží přistavěnou r. 1808. Loď sklenutá valenou klenbou s lunetami a pásy, presbytář plackou. Kruchta na dvou pilířích, podklenutá plackami. Hlavní oltář od J.Bartoše z Dobrušky z r. 1812, upravený r. 1859, s bočními sochami sv. Josefa a Jáchyma z 1. pol. 19. stol. Zařízení vesměs od J. Bartoše z 1. pol. 19. stol. ► Fara - barokní z l. 1770 - 94. ► Sochy o sv. Jana Nepomuckého z r. 1737, o kamenný kříž před kostelem s klečící Magdalenou z r. 1741, o Boží muka nad silnicí k Ostrovu z r. 1696, o kamenný kříž z r. 1769 s reliéfem na podstavci, o socha Madony z r. 1775, o kříž na silnici do Damníkova z r. 1800 s reliéfem na podstavci. o Socha N.Trojice na soklu z r.1807. ► Nový zámek - postavený podle plánů D. Martinelliho a snad i Antonia Sally. Základy položeny v r. 1700, práce zastaveny r. 1702, r. 1708 opět pokračováno, stavba ve zdivu hotova r. 1711 a dokončena r. 1712. R. 1714 zámek vyhořel, r. 1717 pořízen nový krov, r. 1756 rozkaz zámek zbourat. Snesen až na levé křídlo, zbytek

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. obdélníkový, třípatrový, s jihozápadním zaobleným nárožím se šnekovitým schodištěm, v přízemí rustik., patra spojena lisenovými rámci. Sázava ► Kaple sv. Prokopa - z r. 1858. Hlavní oltář z 19. stol., obraz sv. Terezie z 2. pol. 18.

stol., lavice z 1. pol. 19. stol. ► Socha Piety z r. 1681, ► Sousoší N. Trojice z r. 1811. Tatenice ► Zámek – původní tvrz přebudoval v r. 1606 Ladislav Velen ze Žerotína na

jednopatrový čtyřkřídlý pozdně renesanční lovecký zámek. Projekt je dílem italského stavitele G. Motaly de Bonnamone. ► Barokní kostel sv. Jana Křtitele s 50 m vysokou věží a dvěma zvony byl postavený v letech 1716 - 23 podle návrhu významného italského stavitele Martelliniho. Velmi cenná výzdoba a výmalba je od Judy Tadeáše Šuplera. Kolem kostela je hřbitov s kaplí P. Marie, Evropsky jedinečný je boční oltář vyřezaný ve dřevě podle obrazu vlámského malíře Van Dycka. Trpík ► Kaple sv. Anny - pozdně barokní, postavena v l. 1763 - 76, opravena r. 1811.

Jednolodní, se štítem v západním průčelí a trojbokým závěrem. Loď sklenuta valenou klenbou s lunetami, závěr konchou s lunetami. Na oltáři 2 sochy andělů z 1. pol. 18. stol., soška Neposkvrněného početí P. Marie z r. 1750, sošky Bolestné P. Marie, sv. Vavřince a P. Marie, rustikální a lidová práce z 18. stol., socha sv. Anny za oltářem z 1. pol. 18. stol. ► Kamenný kříž na podstavci s volutami z doby kolem r. 1700. Výprachtice ► Kostel Proměnění Páně - původně gotický, přestavěný v l. 1815 - 17, jednolodní,

obdélníkový, s půlkruhovitě ukončeným presbytářem a věží nad hlavním průčelím. Loď plochostropá, presbytář sklenutý konchou. ► Fara - z 1. pol. 19. stol., jednopatrová s rustikálním přízemím. ► Sochy - sv. Jana Nepomuckého z r. 1793, N. Trojice z r. 1874, ► kamenný kříž před kostelem z r. 1794 Žichlínek ► Kostel sv. Jana Křtitele - barokní, postavený v l. 1718 - 25. Jednolodní, obdélníkový,

s věží nad západním průčelím, dvojicí mělkých kaplí při posledním východním klenebním poli a trojboce uzavřeným presbytářem s čtvercovou sakristií v ose. Západní průčelí ukončeno trojúhelníkovým štítem s kruhovým oknem. Loď rozdělena pásy ve tři nestejná klenební pole - 2 užší, sklenutá valenou klenbou s lunetami a třetí širší, sklenutá valenou klenbou se stýkajícími se lunetami a otevřená do bočních kaplí, sklenutých valenou klenbou s lunetami. Triumfální oblouk polokruhový, presbytář sklenutý polovinou klášterní klenby s lunetami. Kruchta v západní části lodi je nesena 3 oblouky na 2 pilířích a podklenutá 3 poli křížové klenby. Hlavní oltář z 2. pol. 18. stol. s obrazem od J. Umlaufa, oltář s obrazem sv. Františka Xavera od J. Umlaufa z r. 1887 v rámu z konce 17. stol., na obou oltářích sochy

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. světců z pol. 18. stol., oltář Ukřižování z poč. 19. stol., obraz Křtu Páně z konce 17. stol., kazatelna z poč. 19. stol., křtitelnice z 1. pol. 19. stol. ► Sochy o sv. Jan Nepomucký z r. 1755 o sv. Jan Evangelista z r. 1768o o N.Trojice z r. 1778. Přírodní památky Výlety za četnými památkami lze spojit s nádhernou krajinou a přírodními krásami Lanškrounska a jeho okolí. Např.: ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ►

Lanškrounské rybníky – přírodní park oblast rybníka Dlouhý – stěžejní rekreační oblast Suchý vrch – přírodní park u Čenkovic Lázek – nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny s mohylou Svatopluku Čechovi a dřevěnou rozhlednou – mezi obcemi Strážná a Cotkytle Selský Les – přírodní rezervace - 200 let starý zbytek bukového lesa – u obce Sázava Třebovické stěny – přírodní rezervace – sahající k obcím Ostrov, Rudoltice a Damníkov V Dole – rašelinné louky v nivě meandrujícího hraničního potoka – navazující na přírodní rezervaci Selský Les u obce Sázava Čenkovička – údolí potoka Čenkovička od obce Čenkovice až k Bystřici, úzká niva meandrujícího potoka se zamokřenými loukami s ekotopem Bledule jarní Údolí Moravská Sázava – naučná stezka – mezi obcemi Výprachtice a Albrechtice U Kaštánku – komplex rašelinných luk a mokřin - u obce Čenkovice, Výprachtice 2 historické trasy v Lanškrouně pro pěší turistiku putování po tajemných místech Lanškrounska Zámecký vrch – u Rudoltic

Sportovní areály ► fotbalová hřiště ► volejbalové a brach volejbalové hřiště ► tenisové kurty ► horolezecká stěna ► minigolf ► krytý bazén ► bowlingové centra ► spininng ► squash centrum ► finess centra ► střelnice ► sauna Lanškroun a Dolní Čermná ► paragliding Čenkovice ► vyjížďky na koních Ostrov ► sportovní halou B. Modrého v Lanškrouně,. s umělou ledovou plochou: od září do konce března a plastovým povrchem na in-line bruslení: od půlky dubna do konce srpna ► připravuje se výstavba skateparku pro děti a mládež ► bohatá síť cyklotras s možností využití cyklobusů, i na objednávku ► 3 hippotrasy ► Čenkovice – travní lyžování, horské koloběžky, minigolf

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V zimní sezóně je navíc možnost využít několika lyžařských areálů a sjezdovek: ► Ski areál Čenkovice – sjezdové lyžování (i noční), běžecké trasy - v zimní sezóně jezdí ski busy ► Ski areál OVAZ Merta ve Výprachticích, nabízí i U rampu pro snowbording a bobovou dráhu s možností půjčení gumového člunu ► sjezdovka u chaty Orlička ve Výprachticích ► Kypuš – lyžařská sjezdovka v areálu Lanškrounských rybníků ► Lyžařské středisko Gansberg u Cotkytle


Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka č. C1: Struktura daňové výtěžnosti - Pardubický kraj SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj Zdroj: MF ČR

Počet obyvatel

Daň z fyzických osob (v tis. Kč)

2008

2008

2009

2009

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008 2009

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč) 2008

2009

Daň z nemovitosti (v tis. Kč) 2008

2009

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2008

2009

18782

18712

43087

34572

57398

43871

68664

67364

5070

5861

174219

151668

21503 17060 82848 9175 22824 26517

21505 17145 82934 9080 22917 26776

48586 36681 180728 20601 55496 63540

40582 30838 155827 16653 45256 55717

57094 41013 210666 26987 68849 76730

40865 29439 162933 21636 52134 55969

73217 55167 278786 31009 76221 89806

71216 53342 276511 30619 76356 89377

7961 9010 44285 2548 9293 19027

11645 12460 46097 4982 10535 27217

186857 141871 714465 81144 209859 249103

164308 126078 641366 73889 184280 228281

27201

27138

60176

51885

77007

56978

94718

90298

16384

21947

248284

221108

125173 19407 24286 31809

125960 19528 24376 31766

364735 45782 51858 80247

297501 38593 43396 65508

419890 62639 65537 98983

322297 44600 50453 80126

513684 67370 77923 113147

499726 65377 78493 110824

65345 8625 16162 15955

105153 14113 20786 23755

1363654 184416 211481 308332

1224677 162683 193128 280213

26635

26631

63370

50886

70125

50099

91798

88716

9637

15386

234930

205087

32634 29331

32613 29248

81165 67454

68402 57431

88530 75264

66248 65014

111843 95157

110293 93716

20604 10345

22568 12434

302143 248220

267510 228595

515185

516329

1263505

1053046

1496712

1142663

1838510

1802226

260251

354937

4858978

4352872

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka č. C2: Struktura daňové výtěžnosti SO ORP Lanškroun Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek SO ORP Lanškroun Zdroj: MF ČR

Počet obyvatel

Daň z fyzických osob (v tis. Kč) 2008 2009 1035 805

Daň z právnických osob vč. obce (v tis. Kč) 2008 2009 1175 889

2008 474

2009 465

192

204

432

488

563

439 174 700

430 179 707

950 357 1654

786 312 1136

1331

1340

3288

1005

1016

522

Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč)

Daň z nemovitosti (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

2008 1554

2009 1415

2008 196

2009 205

2008 3960

2009 3314

504

705

596

183

152

1883

1740

1162 993 1603

808 973 1277

1630 636 2300

1643 587 2236

198 183 373

258 207 309

3940 2169 5930

3495 2079 4959

2878

2994

2377

4128

4012

492

1081

10902

10348

1932

1704

2573

1940

3232

3221

291

364

8029

7229

513

1080

937

1377

898

1828

1844

205

231

4492

3910

596

598

1706

1022

1570

1041

1986

1770

375

351

5637

4184

333 10235 309 694 605 248 1530 558 107 850 73 977 872

329 10196 315 688 614 249 1599 570 109 840 74 988 894

617 27523 557 1404 1459 694 3135 1054 414 1926 151 1981 2147

541 21802 475 1223 1078 473 3284 921 322 1487 153 1852 1576

767 34379 712 1665 1488 536 6610 1313 475 2162 183 2600 1949

545 25816 510 1193 1069 332 5736 921 292 1454 139 2036 1384

1030 34771 1021 2343 2139 769 4745 1687 531 2986 265 3141 2792

1053 35623 966 2257 2151 706 4864 1740 501 2959 281 3229 2703

232 3207 163 593 368 45 450 250 159 415 93 393 430

216 3437 189 571 585 53 509 272 162 376 79 446 481

2645 99881 2453 6005 5454 2043 14940 4304 1579 7489 692 8115 7318

2356 86677 2141 5244 4882 1565 14394 3854 1276 6276 652 7564 6144

22824

22917

55496

45256

68849

52134

76221

76356

9293

10535

209859

184280


Příloha D: Vyváženost pilířů Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře

Obec

Albrechtice


Vodní režim

Zemědělský půdní fond Hygiena Ochrana a pozemky životního přírody určené k prostředí a krajiny plnění funkcí lesa

Průměr za obce

Vyhodnocení

0

-1

0

-1

2

0

+

-2

2

0

-1

2

0,2

+

Cotkytle

0

2

0

-1

1

0,4

+

Čenkovice

0

1

1

0

1

0,6

+

Damníkov

-1

2

-1

-1

0

-0,2

-

Dolní Čermná

2

0

-1

-1

0

0

+

Horní Čermná

0

-1

0

-1

1

-0,2

-

Horní Heřmanice

0

1

1

1

0

0,6

+

Horní Třešňovec

0

0

1

-1

0

0

+

Krasíkov

0

-1

-1

-2

0

-0,8

-

Lanškroun

1

0

-2

-2

0

-0,6

-

Lubník

0

1

0

-1

-2

-0,4

-

Luková

0

1

-1

-2

0

-0,4

-

Ostrov

0

2

0

-1

-1

0

+

Petrovice

-1

0

0

-1

1

-0,2

-

Rudoltice

-1

1

-1

-1

-1

-0,6

-

Sázava

-1

-1

0

-2

0

-0,8

-

Strážná

-1

1

1

0

0

0,2

+

Anenská Studánka

Tatenice

0

-2

1

-1

1

-0,2

-

-1

1

0

-1

1

0

+

Výprachtice

0

-1

-1

1

0

-0,2

-

Žichlínek

0

-1

-1

-2

-2

-1,2

-

Trpík

Průměr

-0,17


Tabulka D 2: Vyhodnocení sociálního pilíře Obec

Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle

Veřejná technická infrastruktura

Veřejná dopravní infrastruktura

Sociodemograf. podmínky

Bydlení

Rekreace

Průměr za obce

Vyhodnocení

0

0

-1

-1

0

-0,4

0

-1

2

-2

-2

-0,6

-1

-2

1

-2

2

-0,4

-

Čenkovice

0

-2

0

2

2

0,4

+

Damníkov

0

0

2

2

-1

0,6

+

Dolní Čermná

0

-1

2

1

1

0,6

+

Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec

1

1

2

-1

-1

0,4

+

1

-1

-1

-1

0

-0,4

0

-2

1

2

-1

0

-

Krasíkov

1

1

1

1

-1

0,6

+

Lanškroun

2

2

1

1

2

1,6

+

Lubník

2

-1

0

1

-1

0,2

-

Luková

0

1

1

2

-2

0,4

+

Ostrov

0

0

2

1

1

0,8

+

Petrovice

0

-1

1

2

-1

0,2

-

Rudoltice

1

2

2

1

0

1,2

+

Sázava

2

1

1

2

0

1,2

+

Strážná

-1

-2

-2

-2

1

-1,2

-

Tatenice

1

2

1

1

-1

0,8

+

Trpík

0

0

0

-2

-2

-0,8

-

Výprachtice

2

-2

2

1

2

1

+

Žichlínek

1

2

2

2

-2

1

+

Průměr

0,33

-

-


Tabulka D 3: Vyhodnocení ekonomického pilíře Obec Albrechtice



Trh práce

Průměr za obce Vyhodnocení

-2

-1

-1

-1,3

-

Anenská Studánka

0

-2

2

0,0

+

Cotkytle

0

-2

1

-0,3

+

Čenkovice

2

-2

2

0,7

+

Damníkov

-1

-2

-1

-1,3

-

0

0

0

0,0

Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun

-1 -2 0 0 1

-1 -2 0 -2 -2

-1 0 -1 -1 2

-1,0 -1,3 -0,3 -1,0 0,3

+ + +

Lubník

-1

-2

-2

-1,7

-

Luková

0

-2

0

-0,7

-

Ostrov

1

-2

0

-0,3

+

Petrovice

-1

-2

-2

-1,7

-

Rudoltice

0

-2

2

0,0

+

Sázava

1

-1

-2

-0,7

-

Strážná

1

-2

2

0,3

+

Tatenice

1

-2

-1

-0,7

-

Trpík

-1

-2

2

-0,3

+

Výprachtice

-1

0

0

-0,3

+

0

-2

-2

-1,3

-

Dolní Čermná

Žichlínek Průměr

-0,59

PROCES. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2010

Recommend Documents