AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ FRÝDEK-MÍSTEK

AKTUALIZACE 2014

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ FRÝDEK-MÍSTEK

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2014

Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:    

Bc. Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD

GIS, zpracování dat a výkresů:    

Ing. Radek Fujak – garant Ing. Michal Samiec Ing. Jan Juráš Bc. Vojtěch Zlý

Na spolupráci se podílel odbor územního plánování rozvoje a stavebního úřadu, Magistrát Frýdek-Místek Mgr. Gabriela Traburová

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

OBSAH Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území .......................................................... 7

1 1.1

Úvod ............................................................................................................................. 7

1.2

Popis území a širší vztahy ............................................................................................ 8

1.2.1

Základní charakteristika území................................................................................ 8

1.2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ....................................................................... 9

Nadřazené dokumenty ......................................................................................................... 10 Republikové priority ............................................................................................................ 10 Zásady územního rozvoje .................................................................................................... 11 Rozvojové oblasti ................................................................................................................ 11 Rozvojová oblast OB2 Ostrava ........................................................................................... 11 Územně analytické podklady kraje...................................................................................... 13 1.3

Reliéf, horninové prostředí a geologie ....................................................................... 16

1.3.1

Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika ........... 16

1.3.2

Těžba nerostných surovin ...................................................................................... 17

1.3.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 20

1.4

Vodní režim................................................................................................................ 21

1.4.1

Hydrologické a hydrogeologické podmínky ......................................................... 21

1.4.2

Vodní zdroje – jejich význam a ochrana ............................................................... 21

1.4.3

Záplavová území ................................................................................................... 23

1.4.4

SWOT analýza ...................................................................................................... 24

1.5

Hygiena životního prostředí ....................................................................................... 26

1.5.1

Kvalita ovzduší ...................................................................................................... 26

1.5.2

Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields ................................ 26

1.5.3

Hlukové zátěže ...................................................................................................... 28

1.5.4

SWOT analýza ...................................................................................................... 28

1.6

Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................... 29

1.6.1

Krajina ................................................................................................................... 29

1.6.2

Přírodní potenciál území a jeho ochrana ............................................................... 30

1.6.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 34

1.7

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................... 35

1.7.1

Zemědělský půdní fond ......................................................................................... 35

1.7.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................................... 36

1.7.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 37

1.8

Technická infrastruktura ............................................................................................ 38

1.8.1

Zásobování pitnou vodou ...................................................................................... 38

1.8.2

Odvádění a zneškodňování odpadních vod ........................................................... 39 4


1.8.3

Zásobování plynem ............................................................................................... 40

1.8.4

Zásobování teplem (CZT) ..................................................................................... 41

1.8.5

Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě .................................... 41

1.8.6

Spoje (pokrytí území signály) ............................................................................... 43

1.8.7

SWOT analýza ...................................................................................................... 45

1.9

Dopravní infrastruktura .............................................................................................. 46 Silniční síť ............................................................................................................. 47

1.9.1

Rychlostní silnice ................................................................................................................ 47 Silnice I. a II. třídy ............................................................................................................... 48 Intenzita silniční dopravy .................................................................................................... 48 Rozvoj silniční sítě .............................................................................................................. 49 Železniční síť ......................................................................................................... 50

1.9.2

Železniční zastávky a stanice .............................................................................................. 50 1.9.3

Letecká doprava .................................................................................................... 51

1.9.4

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou .................................................... 51

1.9.5

SWOT analýza ...................................................................................................... 52

1.10

Sociodemografické podmínky ................................................................................... 53

1.10.1

Sídelní struktura .................................................................................................... 53

1.10.2

Demo-sociální situace ........................................................................................... 53

1.10.3

Občanská vybavenost ............................................................................................ 59

Školství 59 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče .................................................................... 60 Veřejný a kulturní život ....................................................................................................... 61 1.10.4 1.11

SWOT analýza ...................................................................................................... 61

Bydlení ....................................................................................................................... 62

1.11.1

Bytový fond a jeho struktura ................................................................................. 62

1.11.2

Stáří a kvalita bytového fondu............................................................................... 62

1.11.3

Dostupnost bydlení (pro obyvatelstvo) ................................................................. 62

1.11.4

SWOT analýza ...................................................................................................... 63

1.12

Rekreace ..................................................................................................................... 64

SO ORP Frýdek-Místek....................................................................................................... 64 1.12.1

Rekreační infrastruktura ........................................................................................ 64

Ubytovací kapacity .............................................................................................................. 64 Turistické trasy a cyklotrasy ................................................................................................ 64 1.12.2

Individuální rekreace ............................................................................................. 65

1.12.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 66

1.13 5

Hospodářské podmínky.............................................................................................. 67


1.13.1

Ekonomická funkce území .................................................................................... 67

1.13.2

Struktura ekonomických subjektů ......................................................................... 67

1.13.3

Trh práce (nabídka, poptávka) ............................................................................... 68

1.13.4

Zdroje a užití veřejných rozpočtů .......................................................................... 73

1.13.5

SWOT analýza ...................................................................................................... 75

Rozbor udržitelného rozvoje území.............................................................................. 76

2

Metodika zpracování RURÚ a související legislativa ............................................... 76

2.1 2.1.1

Související legislativa ............................................................................................ 76

2.1.2

Východiska metodiky ............................................................................................ 77

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP ..................................................................... 79 Postup zpracování RURÚ .......................................................................................... 79

2.2 2.2.1

Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje ............................................... 80

2.2.2

Vyváženost územních podmínek........................................................................... 81

2.2.3

Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .......................... 85

2.2.4

Metodika pro SWOT analýzu ................................................................................ 85

2.2.5

Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení........................... 86 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území .......................................................... 88

2.3 2.3.1

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle témat ..................... 91

2.3.2

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle pilířů...................... 91

2.3.3

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ...... 94 Problémy k řešení ....................................................................................................... 98

2.4 2.4.1

Urbanistické závady .............................................................................................. 98

2.4.2

Hygienické závady ................................................................................................ 98

2.4.3

Dopravní závady.................................................................................................... 99

2.4.4

Vzájemné střety záměrů v území s limity využití ................................................. 99

2.4.5

Vzájemné střety záměrů v území ........................................................................ 101

2.4.6

Obecné problémy ................................................................................................ 102 Seznam záměrů ........................................................................................................ 103

2.5

3

2.5.1

Dopravní záměry ................................................................................................. 103

2.5.2

Environmentální záměry ..................................................................................... 110

2.5.3

Záměry technické infrastruktury ......................................................................... 114

2.5.4

Urbanistické záměry ............................................................................................ 130

2.5.5

Ostatní záměry ..................................................................................................... 134

PŘÍLOHY ................................................................................................................... 135

6


1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikována metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup 7


založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Každá kapitola je zakončena SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Frýdek-Místek včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat. 1.2 Popis území a širší vztahy 1.2.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Frýdek-Místek představuje jeden z 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje. Řešené území se nachází v jižní části kraje, jižně od Ostravy. Krom města Frýdku-Místku je tvořeno 36 obcemi, z nichž 2 mají taktéž statut města – Brušperk a Paskov. Tato města mají sídlo pověřených obecních úřadů ve Frýdku-Místku. Přehled ÚPD za jednotlivé obce správního obvodu je součástí příloh Tabulka 2.5.44: Přehled územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí ORP FrýdekMístek, stav k prosinci 2014. Území SO ORP Frýdek-Místek je znázorněno v následující mapě.

8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.2.1: SO ORP Frýdek-Místek

Největší obcí v řešeném území z hlediska rozlohy je Morávka (18,18 % území), nejmenší naopak Kaňovice (0,54 % území). Rozlohy jednotlivých obcí SO ORP Frýdek-Místek jsou uvedeny v příloze Tabulka 2.5.1 1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty SO ORP Frýdek-Místek sousedí na severu s SO ORP Ostrava. Jižně s SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, východně s SO ORP Kopřivnice a Frenštát pod Radhoštěm. Západní část správního obvodu hraničí s SO ORP Havířov, Český Těšín, Třinec a Jablunkov. Díky blízkosti města Ostravy je území správního obvodu Frýdek-Místek silně ovlivněno procesem suburbanizace. Při tomto procesu dochází ke stěhování ostravského obyvatelstva do správního obvodu Frýdek-Místek, což je spojeno s intenzivní neregulovanou výstavbou nových domů a bytů, vysokou mírou ekonomické aktivity a nízkou mírou nezaměstnanosti. Suburbanizace se v důsledku nedostatku účinných regulativních nástrojů vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Obyvatelstvo žijící v tomto území je z velké míry závislé na používání individuální automobilové dopravy. 9


Nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále též PÚR ČR 2008), a na základě bodu IV. 2. tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro územní plánování“. Republikové priority V PÚR ČR 2008 jsou stanoveny mimo jiné i tyto republikové priority: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

10


Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále též ZÚR MSK) jsou na území tohoto kraje definovány rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. SO ORP Frýdek-Místek je součástí jedné z rozvojových oblastí. Rozvojové oblasti Rozvojové oblasti jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny, ► ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast OB2 Ostrava PÚR 2008 vymezuje rozvojovou oblast OB2 Ostrava. Do této rozvojové oblasti spadá rozsáhlá část Moravskoslezského kraje a to území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části, Kravaře (bez obcí v severní části), orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava a Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). ZÚR vymezení rozvojové oblasti OB2 zpřesňují. Zahrnují ze sledovaných SO ORP území, která se vyznačují významným rozvojovým potenciálem. 11


o ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách na území SO ORP Frýdek-Místek. o Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v ČR (Olomouc, Zlín), na Slovensku (Žilina) a v Polsku (BielskoBiała, Katowice, Opole). o Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti s ostatními částmi MSK, zejména s regiony zahrnutými do specifických oblastí republikového i nadmístního významu (zejména Osoblažsko, Krnovsko, Bruntálsko, Rýmařovsko, Budišovsko a Vítkovsko). o Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center oblasti včetně rozvoje systémů integrované dopravy. o Rozvoj letiště Ostrava-Mošnov včetně navazující průmyslové zóny a posílení jejich vazeb na: silniční a železniční síť republikového a mezinárodního významu (D47, R48, II. a III. TŽK); Ostravu a ostatní sídelní centra MSK. o Zajištění zásobování rozvojových území energiemi. o Vytvoření podmínek pro umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. o Vytvoření podmínek pro umístění veřejného logistického centra. o Vytvoření podmínek pro umístění republikově významných zařízení energetické infrastruktury. o Ochrana, zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí. o Rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě na zastavěná území sídel. o Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. o Plochy pro nové ekonomické aktivity vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na významná sídla ve struktuře osídlení; - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury; - preference lokalit dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně ve zvláště odůvodněných případech); - minimalizace záborů nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. třída ochrany). o Podpora restrukturalizace ekonomiky s důrazem na modernizaci průmyslu, rozvoj služeb a dalších aktivit se zaměřením na vývoj a výzkum ve vazbě na vysoké školství. o Podpora rozvoje lázeňství. o Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a úpravou černého uhlí ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území. o Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu. o Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu. o Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí a obnova krajiny narušené těžbou černého uhlí. o Ochrana jedinečných přírodních hodnot CHKO Poodří. o Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území. o Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci, zejména v okolí vodních nádrží Žermanice a Těrlicko. Přírůstek 12


kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy. Tato podmínka se nevztahuje na správní území statutárního města Ostravy s výjimkou lokalit zvláště chráněných území ve smyslu ustanovení § 14 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a území soustavy Natura 2000. o Podporovat zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb se specifickými oblastmi republikového významu: SOB2 Beskydy v polygonu Dobrá – Vyšní Lhoty – Smilovice – Horní Tošanovice – Dobrá; SOB3 Králický Sněžník – Jeseníky v osách Opava – Krnov – Osoblaha (ve vazbě na rozvojovou osu nadmístního významu OS-N1), resp. Opava – Horní Benešov – Bruntál. o Pro část rozvojové oblasti dále platí další požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území formulované pro specifickou oblast republikového významu SOB4 – Karviná. ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování v SO ORP Frýdek-Místek: o Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajů a Polska. o Vymezit plochu po umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. o Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum. o Nové rozvojové plochy vymezovat: - přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; - výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury; - mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech). o Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. o V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. o Pro část této oblasti dále platí další úkoly pro územní plánování formulované pro specifickou oblast republikového významu SOB4 – Karviná. Dle ZÚR se rozvojová oblast OB2 překrývá se specifickou oblastí republikového významu SOB4 – Karvinsko. Územně analytické podklady kraje Poslední aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byla provedena v roce 2013. Pro rozbor udržitelného rozvoje území byla použita kvalitativní i kvantitativní metoda. Jednalo se o vyhodnocení pomocí SWOT analýzy a vyhodnocení indikátorů stavu území podle obcí nástrojem multikriteriální analýzy.

13


V rámci ÚAP Moravskoslezského kraje došlo k hodnocení území z hlediska tří pilířů (životní prostředí, hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel) ve škále od „velmi dobře“ po „velmi špatně, tzn. <-3;+3>. Byla nastavena sada 8 indikátorů pro každý pilíř hodnocení. Vybrané vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí Podíl zastavěných a ostatních ploch na rozloze obce Tento indikátor vyjadřuje stupeň urbanizace území. Diferenciace území MSK dle tohoto indikátoru zůstává oproti roku 2011 bez velkých změn. Nejvyšších hodnot dosahuje v centrální části kraje vymezené linii Ostrava – Havířov - Český Těšín – Karviná - Bohumín Ostrava s výběžkem k jihu do Podbeskydí (Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí), kde se v poslední době uplatňují významné urbanizační aktivity (průmyslová zóna Nošovice, bytová výstavba). Vybrané vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj Centrální část kraje Oblast rámcově vymezena územím okresů Ostrava, Karviná a přilehlými částmi okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Specifické podmínky této oblasti jsou dány vysokou koncentraci výrobních a nevýrobních aktivit a jejich restrukturalizaci v posledních dvaceti letech. Vzhledem k výhodné poloze na páteřních dopravních tazích republikového a mezinárodního významu, vysoké hustotě osídlení a dobré dostupnosti hlavních sídelních center má území značný rozvojový potenciál spočívající především v terciální sféře. Jižní a jihovýchodní část kraje Velmi dobré podmínky pro rozvoj má podbeskydský pás osídlení s řadou významných sídelních center (Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdek-Místek) s přímou vazbou na rychlostní silnici R48 zajištující vazby na Slovensko a významným impulsem v podobě průmyslové zóny HMC v Nošovicích. Vybrané vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel v území Změna počtu obyvatel bydlících v obci v období 2001-2011 Na území obcí SO ORP Frýdek-Místek dochází k nárůstu obyvatel z důvodu dobré dopravní dostupnosti velkých měst. Více než 20% nárůst obyvatel zaznamenaly Dolní Domaslavice a Žermanice. Míra nezaměstnanosti – dosažitelní Severozápadní část prstence satelitních sídel kolem Ostravy, dále v okolí Opavy, Nového Jičína a Frýdku-Místku zaznamenává nejnižší nezaměstnanost. Počet volných pracovních míst v přirozeném regionu na 1000 obyvatel Nejlepší poměr počtu volných pracovních míst a počtu obyvatel je na Ostravsku, následuje Opavsko, Frýdecko-Místecko, Novojičínsko a Třinecko. Průměrná cena pozemků Nejvyšší ceny pozemků jsou v nejvýznamnějších centrech sídlení struktury – Ostravě, Opavě a Frýdku Místku a v obcích, kam směřuje zájem o bydlení movitějších obyvatel, 14


a to jak do obcí v bezprostředním okolí velkých měst, tak do dobře dopravně dostupných posbeskydských obcí. Problémy k řešení Dopravní infrastruktura 



Silniční doprava - silniční síť, dopravní propojení SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník na centrální části kraje, napojení Vítkovska na přilehlé páteřní dopravní tahy, silniční napojení Osoblažska na spádová sídelní centra s využitím území Polska, chybějící dopravní propojení sídel, ostatní problémy silniční sítě. Železniční doprava - propojení železniční sítě s Polskem, vlakotramvaj, vysokorychlostní trať, letecká doprava, vodní doprava.

Vodohospodářská infrastruktura 

LAPV – plochy územních rezerv celkem v lokalitách geologicky, hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod.

Energetická infrastruktura     

15

Obnovitelné zdroje energie Plocha rezervy pro energetický zdroj Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Produktovod


1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek patří dle geomorfologického členění do provincie Západní Karpaty. Území je tvořeno několika geomorfologickými celky. Severní část území tvoří Ostravská pánev, která se vyznačuje rovinou až plochou pahorkatinou, protékaná řekou Odrou a jejími přítoky. Střední část území tvoří Podbeskydská pahorkatina, na které se nachází vrchoviny a pahorkatiny. Moravskoslezské Beskydy se mohou pyšnit četnými mrazovými sruby (různě vysoké a rozsáhlé skalnaté srázy v podhřebenových partiích), dále je charakterizují velmi hluboká údolí a řada velmi vysokých prominencí. Minimální jihozápadní část území zasahuje do oblasti Moravské brány, která je tvořena plochou pahorkatinou vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Horninové podloží území SO ORP Frýdek-Místek náleží do Karpatské soustavy, která je součástí Alpsko-Himalájského systému. Horninové podloží tvoří převážně horniny usazené v druhohorách v hloubi oceánu, pohoří pak byla tektonicky dotvořena v třetihorách. Mají příkrovovou stavbu, která vznikla vyvrásněním a nasunutím usazených hornin na mnohem starší Český masiv. Definitivní modelace terénu byla následně dokončena v dobách ledových, tedy ve čtvrtohorách. Ke geologickému základu patří Karpatský flyš, pro který jsou typické měkké horniny, snadno zvětrávající. Jsou většinou překryty zvětralinami a mladšími usazeninami. 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnosti rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Vyšší kategorie radonového indexu podloží tedy značí vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 (limitní hodnota) v existujících objektech a zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Značná část území SO ORP Frýdek-Místek se nachází v oblasti velmi nízkého, příp. středního radonového rizika. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se však mohou od těchto kategorií odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Dalším limitem využívání území jsou poddolovaná území. Největší množství poddolovaných území se ve SO ORP Frýdek-Místek nachází v oblastech Paskov, Řepiště, Staříč, Fryčovice, Brušperk, Žabeň a Sviadnov, kde probíhala, případně ještě probíhá, těžba černého uhlí. Celkově se v řešeném území nachází 12 plošných a 16 bodových poddolovaných území, která jsou uvedena v příloze Tabulka 2.5.2.

16

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.3.1: Sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Frýdek-Místek

Mezi další rizikové jevy na území SO ORP Frýdek-Místek patří sesuvná území. Sesuvy jsou výsledkem přítomnosti Karpatského flyše, který tvoří podloží daného území. Největší výskyt sesuvných území se nachází na územích obcí Morávka, Krásná, Hukvaldy a Palkovice. Jedná se o oblasti s výskytem příkrých svahů a pramenů. Celkově se na území správního obvodu s rozšířenou působností vyskytuje 459 plošných a 101 bodových sesuvných území. Přehled sesuvných území jsou uvedeny v příloze

17


Tabulka 2.5.3. 1.3.2 Těžba nerostných surovin Nejvýznamnějšími těženými nerostnými surovinami na území SO ORP Frýdek-Místek je černé uhlí, karbonský zemní plyn, hořlavý zemní plyn, metan, cihlářská surovina. Pro těžbu jsou na území vymezeny dobývací prostory a to: Paskov, Řepiště, Krmelín, Staříč, Fryčovice, Brušperk, Sviadnov, Staré Město, Žabeň, Frýdek-Místek, Bruzovice, Pazderna, Třanovice, Dolní Domaslavice, Dobrá, Vyšní Lhoty, Dobratice, Pražmo, Morávka, Krásná a Kozlovice. Přehledy dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území jsou uvedeny níže v následujících tabulkách. Tabulka 1.3.1: Dobývací prostory na území SO ORP Frýdek-Místek Identifikační číslo

Název dobývacího prostoru

Nerost

2739 25844 25844 25844 26863154 26863154 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 25844 111222 494356 494356 494356 494356 2739 25798 25798 25798

Oprechtice ve Sl. Řepiště Paskov Třanovice DP Trojanovice DP Staříč Sviadnov Staříč Trojanovice Žukov Bruzovice Krmelín Paskov I Janovice Řepiště Řepiště I Místek Staré Město - Baška Místek I Příbor Třanovice DP Sviadnov DP Krmelín DP Bruzovice ZDP Paskov I Paskov I Komorní Lhotka Janovice Morávka

černé uhlí černé uhlí černé uhlí plyn

25798

Krásná pod Lysou horou

ropa a zemní plyn

karbonský zemní plyn černé uhlí, metan černé uhlí karbonský zemní plyn zemní plyn zemní plyn hořlavý zemní plyn hořlavý zemní plyn cihlářské hlíny cihlářská surovina cihlářské suroviny cihlářské suroviny cihlářská surovina karb. zemní plyn plyn karbonský zemní plyn karbonský zemní plyn karbonský zemní plyn hořlavý plyn vázaný na uhelné sloje hořlavý zemní plyn hořlavý zemní plyn hořlavý zemní plyn hořlavý zemní plyn

Zdroj: Datový model - ÚAP 2014

V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Frýdek-Místek vymezeno 18 chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže.

18

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.3.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Frýdek-Místek Identifikační číslo

Název CHLU

Surovina

14400000 40016000 8350000 14310000 25860000 23670000 26300000 23680000 23650000 22430000 7170100 14350000 8367200 14430000 22420000 22460000 24680000

Čs. část Hornoslezské pánve Hradiště Kozlovice Řepiště II. Morávka II. Komorní Lhotka Vyšní Lhoty Krásná pod Lysou horou Řepiště I. Janovice u Frýdku - Místku Paskov Místek Příbor Trojanovice Pstruží Krmelín Morávka

Uhlí černé, Zemní plyn Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn Zemní plyn Cihlářská surovina Zemní plyn Zemní plyn Zemní plyn Ropa, Zemní plyn Cihlářská surovina Zemní plyn Zemní plyn Cihlářská surovina Zemní plyn Zemní plyn Zemní plyn Zemní plyn Zemní plyn

25260000

Komorní Lhotka II.

Zemní plyn


Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a CHLÚ ve SO ORP Frýdek-Místek jsou znázorněny v následující mapě.

19

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.3.2: Vybrané geologické jevy v SO ORP Frýdek-Místek

20


1.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Existence významných zásob černého uhlí a zemního plynu nadmístního významu. Převážně nízké zatížení území radonem.

PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených těžbou s využitím dotačních programů a jejich následné využití. Využití ložisek nerostných surovin pro rozvoj regionu a snížení závislosti na surovinách ze vzdálených oblastí. Využití ložisek plynu vázaného na sloje černého uhlí.

21

SLABÉ STRÁNKY Velké množství poddolovaných území se zátěží po těžbě a zpracování nerostných surovin vytvářející omezení pro rozvoj území (oblasti obcí Paskov, Řepiště, Staříč, Fryčovice, Brušperk, Žabeň, Sviadnov) Výskyt sesuvných území na územích obcí Morávka, Krásná, Hukvaldy a Palkovice. Nesoulad těžebních zájmů se zájmy o ochranu životního prostředí. Špatný stav životního prostředí a devastovaná krajina vlivem těžby. HROZBY Negativní dopady důlní činnosti na stávající stavby. Další rozšiřování devastované krajiny a zhoršování stavu životního prostředí.


1.4 Vodní režim Vodní režim území je dán systémy povrchových a podpovrchových vod. Kromě jejich vlastní charakteristiky je v této kapitole věnována pozornost i vodním zdrojům a situaci v území z hlediska povodní. 1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky V rámci problematiky podzemních vod lze členit území na hydrogeologické rajony, což jsou území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. Podle vzájemné pozice se hydrogeologické rajony rozdělují na svrchní rajony (rajony kvartérních sedimentů a coniaku), základní rajony a hlubinné rajony (bazální křídové kolektory). V ČR je vymezeno 152 těchto rajonů. Do území SO ORP Frýdek-Místek zasahují celkem čtyři hydrogeologické rajony:    

rajon 3211 Flyš v povodí Olše – zahrnuje východní část SO ORP rajon 2112 Flyš v povodí Ostravice – do SO ORP zasahuje v jeho centrální části rajon 3213 Flyš v mezipovodí Odry - zahrnuje západní část SO ORP rajon 2261 Ostravská pánev – Ostravská část – zahrnuje okrajovou část severního území SO ORP

Hydrogeologické rajony jsou tvořeny útvary podzemních vod. Útvarem podzemní vody je nazýváno vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou útvary podzemních vod vystaveny zvýšenému riziku kontaminace, jehož zdrojem mohou být především zemědělství, staré ekologické zátěže a nedostatečné odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích. V podmínkách ČR je hodnocena zranitelnost horninového prostředí vůči dusičnanům, acidifikaci a pesticidům (atrazinu). Na území SO ORP FrýdekMístek převládá horninové prostředí s nízkou zranitelností vůči dusičnanům, horninové prostředí se střední a vysokou zranitelností vůči dusičnanům lze zaznamenat lokálně a spíše zřídka. V rámci zranitelnosti vůči acidifikaci převládají horniny se střední a vysokou rizikovostí, stejně jako ve většině území povodí Odry, v případě zranitelnosti vůči atrazinu horniny s nízkou a střední zranitelností. 1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana V řešeném území se nachází několik vodních zdrojů regionálního významu. Nejdůležitější se nachází v obci Morávka, kde se rozprostírá významná vodohospodářská nádrž, která je určena pro zásobování pitnou vodou. Kolem dané vodní nádrže je vymezeno rozsáhlé ochranné pásmo. Mezi další vodní zdroje sloužící převážně k rekreaci a jako užitková voda patří vodní nádrž Olešná, vodní nádrž Žermanice, vodní nádrž Baška, vodní nádrž Kašice, vodní nádrž Kuboň a vodní nádrž Brušperk. Mezi další vodní zdroje nacházející se v SO ORP FrýdekMístek náleží prameniště a hluboké vrty. Celkem se na území SO ORP Frýdek-Místek rozkládá 457,32 ha vodních ploch. Dané vodní plochy jsou znázorněny níže v mapě.

22

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.4.1: Vodní režim v SO ORP Frýdek-Místek

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) se ve sledovaném území nachází v jižní části a to v obcích Morávka, Krásná, Pražmo a částečně i ve Vyšních Lhotách. V otázce zajištění dostatečného množství pitné vody je území z části soběstačné (značný význam tak má zásobování z veřejných vodovodů využívajících zdroje mimo SO ORP Frýdek-Místek a to čerpání pitné vody z vodní nádrž Šance nacházející se v sousedním SO ORP Frýdlant nad Ostravicí). S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí. Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech je limitováno využívání hnojiv. V SO ORP Frýdek-Místek dosahují zranitelné oblasti významné rozlohy. Jsou vymezeny na území celého správního obvodu s rozšířenou působností.

23


1.4.3 Záplavová území Významným limitem území, který je nutné při rozvoji území respektovat, jsou záplavová území. Ve SO ORP Frýdek-Místek zasahují na území 26 obcí správního obvodu. Celkově však nezaujímají příliš významnou rozlohu (901,6 ha, 1,9 % území správního obvodu). Největší rozlohu mají záplavová území v obci Paskov (záplavové území stoleté vody o rozloze 167,4 ha s podílem 13 %). Rozsah záplavových území pětileté, dvacetileté a stoleté vody v daných obcích správního obvodu jsou uvedeny v příloze Tabulka 2.5.4. Ve 24 obcích sledovaného území je vymezena aktivní zóna záplavového území. Jde o část zastavěných území obcí a území určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, čímž je tak bezprostředně ohrožen život, zdraví a majetek lidí. Aktivní zóna záplavového území je ve SO ORP Frýdek-Místek stanovena na řekách Ostravice, Ondřejnice, Olešná, Bystrý potok, Stonávka, Lučina a Morávka. Celkově má aktivní zóna záplavového území ve SO ORP Frýdek-Místek rozlohu necelých 625 ha, což tvoří 1,31 % rozlohy správního obvodu. Rozsah aktivní zóny záplavového území v daných obcích sledovaného území je uveden v příloze Tabulka 2.5.5.

Záplavové území stoleté vody a aktivní zóna záplavového území ve sledovaném území jsou zobrazeny na následující mapě.

24

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.4.2: Oblasti stoleté vody v SO ORP Frýdek-Místek

1.4.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY SLABÉ STRÁNKY CHOPAV v jižní části území (obce Morávka, Velké rozloha záplavového území stoleté Krásná, Pražmo, Vyšní Lhoty). vody v obci Paskov (18,53 % rozlohy obce). Aktivní zóna záplavového území na části Vodní nádrž Morávka - zdroj pitné vody zastavěných území obcí a území určených k regionálního významu. zástavbě podle územních plánů. Celé území je označené za zranitelné z hlediska znečištění podzemních a povrchových vod.

25


PŘÍLEŽITOSTI Snížení znečištění povrchových a podpovrchových vod vznikajícího vypouštěním nebezpečných látek a nevhodným hospodařením na zemědělských plochách. Realizace systému protipovodňových opatření.

HROZBY Zhoršování kvality podzemních vod vypouštěním koncentrovaných důlních vod. Další možné ohrožení vodního režimu důlní činností. Značný význam má zásobování z veřejných vodovodů využívajících zdroje mimo SO ORP Frýdek-Místek.

26


1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí atd.). 1.5.1 Kvalita ovzduší Část území SO ORP Frýdek-Místek patří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dle údajů z roku 2013 patří 53 % území mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví (dáno překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM10); jde především o severní část území, která sousedí s SO ORP Ostrava, ve které se nachází velké množství znečišťovatelů. Lepší situace je pouze na územích obcí Krásná a Morávka. 32,6 % území je zahrnuto mezi oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví expozičního indexu, průměrem za 5 let. Polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren představují v území SO ORP Frýdek-Místek 85%, lepší situace se nachází pouze na územích obcí Morávka a Krásná. Část území je také zasažená oxidy dusíku, a to 11,1 %, zasažená území se nachází v severní části správního obvodu s rozšířenou působnosti. V Tabulce 1.3 jsou uvedeni největší znečišťovatelé v území správního obvodu Frýdek-Místek dle ARNIKA 2012. Dalším významným zdrojem znečištění ovzduší je vytápění pomocí pevných paliv (uhlí, dřevo a často i jiné zcela nevhodné materiály) v domácnostech především ve venkovských sídlech v území, které přináší přízemní znečištění ovzduší v podzimních a zimních měsících. Dále je přízemní znečištění zvyšováno automobilovou dopravou; emisemi výfukových plynů a prašností. Tabulka 1.5.1: Největší znečišťovatelé v SO ORP Frýdek-Místek a jeho okolí Subjekt

Lokalita

ArcelorMittal Ostrava a.s.

Ostrava

Třinecké železárny, a. s.

Třinec

Dalkia Česká republika, a.s.

Ostrava

Eurovia Jakubčovice, s.r.o.

Jakubčovice nad Odrou

ČEZ, a. s.

Dětmarovice

ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o.

Ostrava

Třinecké železárny, a. s.

Třinec

Evraz vítkovice steel, a.s.

Ostrava

Kotouč Štramberk, spol. s r. o.

Štramberk

Viadrus, a.s.

Bohumín

ArcelorMittal Frýdek-Místek, a.s.

Frýdek-Místek

Zdroj: ARNIKA 2012

1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields V území správního obvodu se nachází řada starých ekologických zátěží, kterými jsou především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky jak komunálních, tak průmyslových a dalších odpadů. Tyto objekty představují hrozbu především z hlediska 27


kontaminace geologického podloží, povrchových a podpovrchových vod v důsledku průsaku znečišťujících látek. Největší koncentrace těchto lokalit je v rámci území SO ORP FrýdekMístek v jeho severovýchodní části. Nakládání s odpady se ve sledovaném území řídí plány odpadového hospodářství. V území v současné době funguje 11 řízených skládek komunálního odpadu, většina z nich je lokalizována v severní a severovýchodní části. Rozmístění skládek odpadu a starých i současných zátěží území ve sledovaném území znázorňuje následující mapa. Mapa 1.5.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Frýdek-Místek

Na území SO ORP Frýdek-Místek se nachází několik brownfields a to Zámek v Paskově (v současné době vyklizen a uzavřen), kasárna Palkovická (část pronajímaná cca 75 subjektům převážně jako sklady a garáže, další pozemky město nabízí investorům), Kasárna ve Frýdeckém lese (v současné době mimo provoz), Areály společnosti Slezan 28


Frýdek-Místek, a.s. (všechny areály jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu), Lokalita Rybníky a objekt staré teplé válcovny Arcelor Mittal Frýdek-Místek (momentálně nejsou využívány). 1.5.3 Hlukové zátěže Nejvýznamnějším dlouhodobým zdrojem hluku v podmínkách České republiky je doprava, což platí i v území správního obvodu Frýdek-Místek. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle dat ÚAP dochází k překročení hlukových limitů na území SO ORP FrýdekMístek především v blízkosti rychlostních silnic R56, R48 a silnice I. třídy č. 68. 1.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY

SLABÉ STRÁNKY Větší část území (53 %) patří do oblasti se Příznivý stav ovzduší v obcích Krásná a zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k Morávka oproti zbytku území. imisním limitům (PM10) pro ochranu zdraví. Propracovaný a fungující systém odpadového Zvýšený výskyt benzo(a)pyrenu na 85 % hospodářství. území. Velká koncentrace starých ekologických zátěží, převážně v severovýchodní části území. Výskyt několika objektů tzv. brownfields. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek Sanace starých ekologických zátěží – možnost znečišťujících ovzduší včetně zvýšení využití prostředků Evropské unie. hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací. Nárůst emisí z plošných zdrojů spalováním Identifikace, odstranění a zamezení dalšímu tuhých paliv v důsledku zvyšování cen plynu vzniku černých skládek. a elektrické energie. Přesun emisí od velkých znečišťovatelé převážně ze SO ORP Ostrava. Omezení využití území v důsledku existence starých ekologických zátěží.

29


1.6 Ochrana přírody a krajiny Za účelem ochrany přírody a krajiny mohou být v území vymezována především zvláště chráněná území (velkoplošná - národní parky a chráněné krajinné oblasti a maloplošná národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky), přírodní parky, prvky systému ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000 a dále také významné krajinné prvky a památné stromy. 1.6.1 Krajina Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. (Metodika dle ÚAP) Koeficient ekologické stability (KES) se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). V SO ORP Frýdek-Místek v období 2008 – 2012 došlo jen k minimální změně v hodnotách koeficientu ekologické stability. V roce 2008 a 2010 to bylo 2,3 a v roce 2012 byl KES 2,4. K nejvýraznější změně došlo u obce Krásná (0,6), KES zde dosahuje hodnoty 21,6, což je, s obcí Morávka (23,2), nejvíce v SO ORP Frýdek-Místek. Zde se jedná o hodně vysoké hodnoty, které ukazují, že v těchto obcích je přírodní krajina a je jen minimálně využívaná člověkem. Důkazem toho je i podíl orné půdy na celkové rozloze těchto obcí, kde u obce Krásná je to pouze 0,9 % a u obce Morávka 1,1%. U zastavěného území nepřesahuje podíl 0,5 % a naopak podíl lesní půdy na celkové rozloze obcí je nejvyšší v celém ORP, 79,1 % u obce Krásná a 83,1 % u obce Morávka. Nejnižší koeficient ekologické stability mají obce Nižní Lhoty, Nošovice a Žabeň (0,3). Graficky je koeficient ekologické stability obcí správního obvodu ORP Frýdek-Místek zobrazen na následující mapě.

30

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.1: Koeficient ekologické stability v SO ORP Frýdek-Místek

1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Na území SO ORP Frýdek-Místek je v rámci zvláště chráněných území vymezeno 11 přírodních památek (PP), 18 přírodních rezervací (PR) a 1 národní přírodní památka (NPP). Jde o přírodní památky Hukvaldy, Pod hukvaldskou oborou, Byčinec, Obidova, Kamenec, Paskov, Kamenná, Žermanický lom, Niva Morávky, Vysutý, Profil Morávky, přírodní rezervace Ropice, Palkovické hůrky, Novodvorský močál, Rybníky, Kršle, Lysá hora, Zimný potok, Malenovický kotel, Travný potok, Travný a NPP Skalická Morávka. Tabulka 1.6.1: Zvláště chráněná území v SO ORP Frýdek-Místek Název Byčinec Hukvaldy Kamenec Kamennná

31

Obce v rámci SO ORP Frýdek-Místek Morávka Hukvaldy Dobrá Frýdek-Místek

Typ PP PP

Stařič

PP

PP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název Kršle Malenovický kotel Niva Morávky Novodvorský močál Obidová Palkovické hůrky Paskov Pod hukvaldskou oborou Profil Morávky Ropice Rybníky

Skalická Morávka

Travný Travný potok Vysutý Zimný potok Žermanický lom

Obce v rámci SO ORP Frýdek-Místek Vyšní Lhoty Krásná Dobrá Frýdek-Místek Nošovice Frýdek-Místek Krásná Hukvaldy Palkovice Paskov Kozlovice Dobrá Frýdek-Místek Staré Město Morávka Kozlovice Frýdek-Místek Nižní Lhoty Nošovice Raškovice Vyšní Lhoty Krásná Morávka Morávka Morávka Krásná Soběšovice Žermanice

Typ PR PR PP PR PP PR PP PP PP PR PR

NPP

PR PR PP PR PP

Zdroj: Datový model - ÚAP Frýdek-Místek PP – Přírodní park; PR – přírodní rezervace; NPP – Národní přírodní park

32


V území je dále vymezeno 11 evropsky významných lokalit (EVL) soustavy NATURA 2000:      

EVL Řeka Ostravice EVL Niva Morávky EVL Palkovické hůrky EVL Beskydy Hukvaldy Paskov

Ve SO ORP je také lokalizován NATURA 2000 – ptačí oblast Beskydy o rozloze 13 601 ha, který se nachází v jihovýchodní části území na území obcí Krásná a Morávka. Uvedená zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000 jsou zobrazeny v následující mapě. Mapa 1.6.2: Ochrana přírody, krajiny a památek na území SO ORP Frýdek-Místek

Na území SO ORP Frýdek-Místek jsou významně zastoupeny nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Nejvýznamnější části ÚSES jsou 33


lokalizovány v západní části správního obvodu a zasahuje do území obcí Palkovice, Hukvaldy a Fryčovice a Frýdek-Místek, kde je lokalizováno nadregionální biocentrum. Nadregionální biocentra, nadregionální biokoridory, regionální biocentra a regionální biokoridory sledovaného území jsou zobrazeny na následující mapě. Mapa 1.6.3: Obecně chráněná území přírody a krajiny na území Frýdek-Místek

Obce, na jejichž území se nachází zmíněné prvky ÚSES, jsou uvedeny v příloze Tabulka 2.5.7.

34


1.6.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY SLABÉ STRÁNKY Ekologicky stabilní krajina v obcích Krásná a Krajina negativně ovlivněna těžební činností. Morávka (nejvyšší KES v celém SO ORP). Velké množství chráněných území (CHKO Většina obcí v kategorii území ekologicky Beskydy, PP, PR, NPP). málo stabilních a nestabilních. NATURA 2000 - 11 evropsky významných lokalit a ptačí oblast Beskydy. Významné zastoupení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Nadregionální biocentrum na území obcí Palkovice, Fryčovice, Hukvaldy a Frýdek-Místek. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení zájmu obyvatelstva na ochraně životního prostředí území.

HROZBY Nárůst intenzity dopravy na hlavních komunikacích. Schvalování výstavby ve volné krajině (mimo Zlepšování péče o zvláště chráněná území zastavěná území obcí), degradace krajinného včetně zlepšení systému monitorování území. rázu výstavbou nevhodných staveb. Posílení ekologické stability a biologické diverzity vhodnou rekultivací ploch zasažených těžbou nerostných surovin.

35

Těžba v oblastech se zvýšenou kvalitou krajinného rázu.


1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 1.7.1 Zemědělský půdní fond Podíl orné půdy na celkové rozloze SO ORP Frýdek-Místek se každoročně mírně snižuje, v roce 2010 to bylo 27,2 % a v roce 2013 o 0,4 % méně. Orná půda, v roce 2013, měla ve správním obvodu Frýdek-Místek rozlohu 12 876 ha. Největší podíl orné půdy z celkového území obce mají Pazderna, Dobrotice, Horní Tošanovice a Žermanice. U všech těchto obcí je podíl orné půdy nad 60 %, největší je u obce Pazderna (63 %). Nejnižší podíl orné půdy na celkové výměře mají již dříve zmiňované obce Krásná (0,9 %) a Morávka (1,1 %). Mezi roky 2010 a 2013 byl zaznamenán největší úbytek orné půdy v obci Třanovice, podíl orné půdy na celkové rozloze se zde snížil o 6,5 %. Z hlediska kvality půd zaujímají nejcennější půdy I. a II. třídy ochrany celkově 13,38 % zemědělského půdního fondu. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s neurčenou třídou ochrany s hodnotou 40,43 %. Rozlohy půd jednotlivých tříd ochrany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.7.1: Třídy bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Frýdek-Místek Třída ochrany Neurčeno

Rozloha [ha]

Rozloha [%] 19417,8

40,4

1

225,3

0,5

2

6200,8

12,9

3

5276,4

11,0

4

7253,3

15,1

5

9651,1

20,1

Zdroj: Datový model – ÚAP 2014

Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. Podíl zastavěného území z celkové výměry se ve sledovaných letech 2010 – 2013 nezměnil a je stále na 2,3 %. Největší podíl zastavěných ploch na svém území mají obce Nošovice (6,5 %), Sviadnov (6,3 %) a Frýdek-Místek (5,9 %). Obec Frýdek-Místek má i celkově největší rozlohu zastavěného území, 302 ha. Nejmenší podíl zastavěného území je u obcí Morávka a Krásná, kde není vyšší než 0,5%.

36


1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Podíl lesní půdy z celkové výměry SO ORP Frýdek-Místek se od roku 2010 do 2013 zvýšil pouze o 0,1 %, což v absolutních číslech znamená 25 ha. Největší podíl lesní půdy na celkové rozloze mají obce Morávka (83,1 %) a Krásná (79,1 %). V porovnání s podílem v celém SO ORP Frýdek-Místek, který je 38,8 %, se jedná o vysoce nadprůměrné hodnoty. Obce Morávka a Krásná mají dohromady více jak 10 tis. ha lesní půdy, což je více jak polovina z celého SO ORP. Nejméně lesní půdy je naopak v obcích Lučina, Žabeň a Krmelín. Z hlediska převažujících funkcí lesa jsou nejvýznamněji zastoupeny lesy hospodářské (přes 14,5 tis. ha), následované lesy zvláštního určení (více než 3 tis. ha). Kategorie lesů ochranných není zastoupená vůbec. Rozlohy lesní půdy dle jednotlivých kategorií v obcích správního obvodu ORP Frýdek-Místek jsou uvedeny v příloze Tabulka 2.5.11. Mapa 1.7.1: Kategorie lesů v SO ORP Frýdek-Místek

37


1.7.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Výskyt bonitně hodnotných půd zařazených do I. a II. třídy ochrany zejména v severní části území. Nadprůměrný podíl lesní půdy na celkové rozloze v obcích Morávka a Krásná. Významné zastoupení hospodářských lesů.

PŘÍLEŽITOSTI Rekultivace ploch zasažených těžbou a jejich zalesnění nebo zemědělské využití. Rozvoj ekologického hospodářství.

SLABÉ STRÁNKY Podíl orné půdy se v SO každoročně mírně snižuje. Úbytek orné půdy v obci Třanovice (o 6,5 %) mezi roky 2010 a 2013. Území je díky flyšovému podloží více náchylné k vodní erozi. Ohrožení lesních ploch, zejména v severní oblasti, vlivem blízkosti Ostravské aglomerace. HROZBY Neustálý zábor zemědělské půdy, jako důsledek rozšiřování zástavby do volné krajiny. Urbanizace volné krajiny a fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Zlepšování skladby lesních porostů při Znehodnocování půdy důlní činností, erozí a obnově/zakládání nových porostů. Preference chemickými látkami. původních a stanovišti odpovídajících dřevin. Důsledná ochrana nezastavitelného území v ÚPD.

38


1.8 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Frýdek-Místek má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Frýdek-Místek. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. 1.8.1 Zásobování pitnou vodou SO ORP Frýdek-Místek není v zásobování vodou zcela soběstačný. Část obyvatel SO ORP Frýdek-Místek zásobuje pitnou vodou vodní nádrž Morávka, další část vodní nádrž Šance nacházející se v sousedním SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. V menší míře jsou dále občané zásobování pitnou vodou z lokálního zdroje. Veřejný vodovod je vybudován ve většině obcí SO ORP Frýdek-Místek. Okrajové části některých obcí jsou pitnou vodou zásobovány individuálně z domovních studní, úplně bez vodovodu nejsou žádné obce. V obci Bruzovice je problém s nedostatkem vody v období sucha během letních měsíců, se špatnou kvalitou vody se potýkají obyvatelé obcí Dolní Tošanovice, Pražmo, Řepiště, Třanovice a Vyšní Lhoty. Vodovodní síť na území SO ORP Frýdek-Místek znázorňuje Mapa 1.8.1.

39

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.1: Vodovodní síť v SO ORP Frýdek-Místek

1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Mezi obce připojené na ČOV v jiné obci patří Dobrá, Frýdek-Místek, Pražmo, Staré Město, Třanovice, Lhotka, Palkovice, Řepiště a Sedliště. V některých obcích správního obvodu chybí napojení na kanalizační síť. Konkrétně se jedná o obce: Bruzovice, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Krásná, Lhotka, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna, Třanovice, Vojkovice, Žermanice. Obce Nošovice a Nižní Lhoty kanalizaci mají, ale je určena pouze pro společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o., umístěnou v průmyslové zóně Nošovice. 40


V obcích bez soustavné kanalizace jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách, septicích, nebo jsou čištěny v domovní čistírně odpadních vod. Stejným způsobem je řešeno nakládání s odpadními vodami v okrajových částech některých obcí se soustavnou kanalizací. Mapa 1.8.2: ČOV a kanalizační síť na území SO ORP Frýdek-Místek

1.8.3 Zásobování plynem Územím SO ORP Frýdek-Místek prochází vedení vysokotlakého a velmi vysokotlakého plynovodu, z kterých je vedením středotlakého plynovodu rozváděn plyn do jednotlivých obcí. Plynofikovány jsou téměř všechny obce výjimaje obec Lhotka a obec Horní Domaslavice, která je plynofikována z cca 25%. Plynovodní síť na území SO ORP Frýdek-Místek znázorňuje následující mapa.

41

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.3: Plynovodní síť v SO ORP Frýdek-Místek

1.8.4 Zásobování teplem (CZT) Distribuce tepla není ve SO ORP Frýdek-Místek řešena centrálně. V případě města FrýdekMístek je vytápění sídlištní zástavby řešeno z menších zdrojů pro skupiny domů. Vytápění obcí je řešeno decentralizovanými zdroji na zemní plyn a pevná paliva. 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě Mezi zdroje elektrické energie na území SO ORP Frýdek-Místek patří Teplárna FrýdekMístek provozována společností Dalkia Česká Republika – Divize Karviná, a.s. a závodní elektrárna Paskov. Systémovým zdrojem elektrické energie na území Moravskoslezského kraje je Elektrárna Dětmarovice s výkonem 800 MW. Mezi ostatní zdroje nacházející se V SO ORP Frýdek-Místek patří fotovoltaické elektrárny a malé vodní elektrárny. Na území SO ORP můžeme také nalézt bioplynové stanice a to na území obcí Dolní Tošanovice a Hodoňovice. K dalším alternativním zdrojům získávání elektrické energie patří vodní turbíny na vodních dílech Morávka a Žermanice a několika malých vodních elektráren 42


nacházejících se na vodních tocích. Centrální částí území prochází vedení zvláště vysokého napětí, jehož provozovatelem je ČEPS a.s. Vedení zvláště vysokého napětí je řešeno nadzemním vedením bez izolace vodiče. Do jednotlivých obcí je elektrická energie distribuována vedením vysokého napětí. Převážně je řešeno nadzemním vedením. Podzemním kabelovým vedením je ve větší míře rozváděna elektrická energie v zastavěném území obcí. V jednotlivých obcích SO ORP Frýdek-Místek se nevyskytují výraznější problémy s dodávkou elektrické energie. Pouze obce Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty a Pražmo se potýkají s drobnými výpadky, především v důsledku nepříznivého počasí. Na území SO ORP Frýdek-Místek se nenachází žádný velký zdroj elektrické energie. Distribuční síť elektrické energie na území SO ORP Frýdek-Místek je znázorněna na následující mapě. Mapa 1.8.4: Vedení elektrické energie v SO ORP Frýdek-Místek

43


1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) Tabulka v příloze Tabulka 2.5.12 zobrazuje absolutní i relativní hodnoty vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu. V celém SO ORP Frýdek-Místek je nadpoloviční většina obydlených bytů (59,41 %) vybavena počítačem. Pouze 6,8 % počítačů z celkového počtu 23 116 není vybaveno internetem, tedy 1 580. Nejvyšší podíl PC na obydlené byty mají obce Žermanice a Dobratice. Naopak nejnižší mají obce Krásná a Morávka. Provoz telekomunikačních sítí v SO ORP Frýdek-Místek je zajišťováno společností Telefonica O2 Czech Republic, a.s. Společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., České Radiokomunikace a.s., SELF servis, spol. s.r.o., Dial Telecom, a.s., a další., zajišťují dálkové optické kabely procházející řešeným územím. Vysokorychlostní mobilní internet je dostupný u společnosti T-Mobile a Telefonica O2. Území SO ORP Frýdek-Místek je pokryto pozemním digitálním vysíláním. Tímto signálem je možno naladit řadu televizních tak rádiových kanálů. Signál je vysílán z televizních vysílačů, jejichž zprostředkovatelem jsou České radiokomunikace, a.s. Na území se nachází vysílač Lysá Hora, z kterého je vysílán televizní, tak i rádiový signál. Další signály jsou přijímány z televizních vysílačů Ostrava, Jeseník, Třinec a Valašské Meziříčí.

44

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.5: Pokrytí území signálem v SO ORP Frýdek-Místek a okolí

Zdroj: Vysílací síť 1 - Česká televize

45


1.8.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY

SLABÉ STRÁNKY Správní obvod není zcela soběstačný v Všechny obce mají vodovod nebo jsou zásobování pitnou vodou (část z vodní nádrže zásobovány individuálně z domovních studní Šance na území SO ORP Frýdlant nad (okrajové části některých obcí). Ostravicí). Špatná kvalita vody v obcích Dolní Velký počet alternativních zdrojů získávání Tošanovice, Pražmo, Řepiště, Třanovice a elektrické energie (fotovoltaické elektrárny, Vyšní Lhoty a chybějící kanalizační síť v obci malé vodní elektrárny, bioplynové stanice). Krásná a Kaňovice. Rozptýlená zástavba některých obcí (Krásná, V SO ORP se nevyskytují výraznější Sedliště) způsobuje problém při budování problémy s dodávkou elektrické energie. technické infrastruktury. Nedostatek vody v obci Bruzovice v období Vysoký stupeň plynofikace na většině území. sucha během letních měsíců. Absence velkého zdroje elektrické energie na území správního obvodu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Návrat ke spalování tuhých paliv v důsledku Využívání alternativních zdrojů energií a lepší zdražování cen energií a s tím spojený informovanost obyvatel o těchto možnostech. zhoršený stav životního prostředí. Možnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů na budování technické infrastruktury.

46


1.9 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Frýdek-Místek je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010 (dále jen ZÚR MSK, příp. ZÚR), Datový model Územně analytických podkladů SO ORP Frýdek-Místek 2014 ad. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury jsou základním výchozím dokumentem ZÚR MSK, které zpřesňují vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Frýdek-Místek je protkáno hustou dopravní sítí. Nejdůležitějšími komunikacemi jsou rychlostní silnice R56 a R48 a železniční tratě č. 323 a 322. Současnou základní síť dopravní infrastruktury v řešeném území zobrazuje následující mapa.

47

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.9.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Frýdek-Místek

1.9.1 Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Základem silniční sítě jsou zde rychlostní silnice R56 a R48, dále silnice I. a II. třídy, které dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Rychlostní silnice Nejvýznamnější silniční komunikací na území SO ORP Frýdek-Místek jsou rychlostní silnice R56 spojující Frýdek-Místek s Ostravou a R48 spojující Český Těšín s Frýdkem-Místkem a navazující na silnici E462. Na území SO ORP Frýdek-Místek rychlostní silnice R56 protíná severozápadní část řešeného území a rychlostní silnice R48 protíná území v centrální části z východu na západ. 48


Silnice I. a II. třídy Na území SO ORP Frýdek-Místek se nachází pět silnic I. třídy: ► Silnice I/48 – prochází centrální části SO ORP Frýdek-Místek a je spojnicí mezi dvěma úseky rychlostní silnice R48 přes město Frýdek-Místek. ► Silnice I/56 – spojuje Frýdek-Místek s Frýdlantem nad Ostravicí a Beskydy, protíná centrální jižní část správního obvodu. ► Silnice I/58 – spojuje Příbor s Ostravou, daná komunikace protíná malé území v severozápadní části. ► Silnice I/68 – jedná se o spojnici mezi silnicemi R48/E462 s Hnojníkem a silnicí E75 protínající malé území v severovýchodní části území. V řešené oblasti se nachází následující silnice II. třídy ► Silnice II/473 - jedná se o silnici spojující Frýdek-Místek s Šenovem a Petřvaldem. Daná silnice se nachází v severní části zkoumaného území. ► Silnice II/474 – silnice protíná malé území na východě zkoumaného území: Propojuje obce Hnojník, Třanovice, Těrlicko, Orlovou a Dětmarovice. ► Silnice II/477 - jedná se o komunikaci, která propojuje obec Baška s městem FrýdekMístek a dalšími obcemi Lískovec, Řepiště, Vratimov a Ostrava ► Silnice II/486 – daná komunikace se nachází v západní části území a protíná obce Hukvaldy, Fryčovice, Brušperk a Krmelín. ► Silnice II/648 – komunikace protíná území od západu k východu a prochází těmito obcemi Český Těšín, Třanovice, horní Tošanovice, Vojkovice, Nošovice, Dobrá, Frýdek-Místek a Fryčovice Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží a dalších opatření. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Frýdek-Místek dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech). Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na dálnici R56, kde bylo v na celém úseku přibližně 25 317 vozidel za den. Vysoká intenzita je také na rychlostní silnici R 48 s průměrný počtem vozidel činil 13 222 v celém úseku komunikace. Intenzitu silniční dopravy ve SO ORP Frýdek-Místek v roce 2010 znázorňuje následující obrázek.

49

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.9.2: Intenzita dopravy na území SO ORP Frýdek-Místek

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava

Rozvoj silniční sítě V rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území Mezi plochy a koridory mezinárodního a republikového významu jsou na území SO ORP Frýdek-Místek zařazeny záměry (D10, D35, D36, D59, D76, D77, D117, D125 a D150): ► D10 – Rychlostní silnice R48 (Frýdek-Místek – jižní obchvat) – jedná se o novou stavbu čtyřpruhové směrově dělené rychlostní silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Baška, Frýdek-Místek, Staré-Město a Dobrá. ► D35 – Silnice I. třídy (Těrlicko – Třanovice) – jedná se o novou stavbu čtyřpruhové směrově dělené silnice. Jedná se o Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje navržen k představě jako součást rychlostní komunikace R67. v úseku od křížení se silnicí R48 (MÚK Třanovice) je ve směru na Havířov sledován v nové čtyřpruhové trase. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Třanovice a Těrlicko. ► D36 – Silnice I. třídy (Třanovice – Hnojník) – jedná se o přeložku čtyřpruhové směrově dělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Třanovice a Hnojník. ► D59 – Silnice I. třídy – úsek I/56 Frýdek-Místek – jedná se o přeložku s napojením na R48 čtyřpruhové směrové dělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Sviadnov a Frýdek-Místek. ► D76 – Silnice I. třídy – úsek I/58 Krmelín – Paskov (křiž. I/56) – jedná se o novou stavbu – jižní tangenta Ostravy čtyřpruhové směrové dělené silnice. Dotčenou obcí záměru ve sledovaném území je Paskov. ► D77 – Silnice I. třídy – úsek I/58 Petřvald – Krmelín – jedná se o novou stavbu – jižní tangenta Ostravy čtyřpruhové směrové dělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Stará Ves nad Ondřejnicí a Krmelín.

50


► D117 – Silnice II. třídy - úsek II/473 Kaňovice – jedná se o přeložku dvoupruhové směrové nedělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Katovice, Bruzovice, Václavovice a Šenov. ► D125 – Silnice II. třídy – úsek II/477 Frýdek-Místek – Baška – jedná se o přeložku dvoupruhové směrové nedělené silnice. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Frýdek-Místek a Staré Město. ► D150 – Silnice I. třídy – úsek I/56 – I/11 – jedná se o novou stavbu jižní tangentu Ostravy dvoupruhová směrová nedělena silnice s vazbou na D122. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Vratimov a Paskov. 1.9.2 Železniční síť Územím SO ORP Frýdek-Místek je vedena regionální jednokolejná trať č. 322 z FrýdkuMístku do Českého Těšína a celostátní jednokolejná trať č. 323 vedená z ValašskéhoMeziříčí přes Frýdek-Místek do Ostravy ve stávajícím koridoru případné drobné korekce budou probíhat na pozemcích SŽDC, bez nových územních nároků. Průběh železničních tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Mapa 1.9.3: Železniční síť na území SO ORP Frýdek-Místek

Zdroj: České dráhy, a.s.

Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti města Frýdek-Místek z ostatních obcí správního obvodu má hlavní význam železniční trať č. 323.

51


Jednotlivé zastávky a stanice umístěné na tratích v řešeném území jsou uvedeny v následující tabulce. Číslo trati

Stanice/zastávky

322

Frýdek-Místek - Dobrá u Frýdku-Místku - Dobratice pod Prašivou - Horní Tošanovice

323

Baška - Frýdek-Místek - Lískovec u Frýdku - Paskov

Zdroj: České dráhy, a.s.

ZÚR MSK zpřesňují plochy a koridory mezinárodního a republikového významu, vymezené v PÚR. Řešeného území SO ORP Frýdek-Místek se žádné zpřesnění netýká. Avšak v rámci koncepčních úvah o využití ložiska černého uhlí ve Frenštátě p. R., byl železniční tah dlouhodobě sledován jako nosná dopravní cesta pro uhelný substrát. Pro tento záměr je uvažován rekonstrukce železničního úseku Frenštát p. R. – Kunčice p. O. – Frýdlant n. O. Nezávisle na využití ložisek ve Frenštátě p. R, je v souladu se zpracovanou projektovou dokumentací sledována elektrizace tratě úseku Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek - Ostrava 1.9.3 Letecká doprava V centrální části SO ORP Frýdek-Místek se nachází v nadmořské výšce 325 m n. m. veřejné vnitrostátní letiště pro sportovní létající zařízení Frýdek-Místek (kód ICAO: LKMIST). Letiště je využíváno k provozu ultralehkých letadel, sportovnímu a rekreačnímu létání a je přístupné pro letecké modeláře. Nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Ostravě – Mošnově. Pro vnitrostátní a nepravidelnou dopravu se nejbližší letiště nachází ve Frýdlantu nad Ostravicí a Dolním Benešově-Zábřehu. Mezi záměrami ZÚR Moravskoslezského kraje převzaté z ÚPN VIC Beskydy je záměr na výstavbu nového letiště. Dotčenou obcí by byl Frýdek-Místek. 1.9.4 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Autobusová linková doprava a železnice zajišťují na území SO ORP Frýdek-Místek veřejnou dopravu, která je částečně integrována do systému tzv. Ostravské integrované dopravy. V každé obci na území SO ORP Frýdek-Místek se nachází alespoň jedna zastávka pro některou z linek. ZÚR MSK nenavrhují speciální koridory pro hromadnou dopravu. Hromadná železniční doprava je orientována na stávající a přestavované tratě; autobusová doprava na stávající a navrhovanou silniční síť silnic.

52


1.9.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Poloha na rychlostní silnici R56, umožňující kapacitní silniční spojení s Ostravou. Celostátní železniční trať č. 323 z Valašského Meziříčí přes Frýdek-Místek do Ostravy. Zapojení veřejné dopravy do systému Ostravské integrované dopravy. PŘÍLEŽITOSTI Realizace uvažované silnice I. třídy (Těrlicko - Třanovice). Realizace nové stavby na rychlostní silnici R48 (Frýdek-Místek - jižní obchvat), dotčené obce jsou Frýdek-Místek, Baška, Dobrá a Staré-Město. Relativní blízkost mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov.

53

SLABÉ STRÁNKY Špatný technický stav některých silnic III. třídy a místních komunikací v jednotlivých obcích a jejich dlouhodobě špatná a nedostatečná údržba a opravy. Špatný stav železniční infrastruktury.

HROZBY Zábor půdy pro realizaci plánovaných záměrů dopravní infrastruktury. Zvyšování koncentrace individuální dopravy ve větších sídlech. Narůstající intenzita dopravy na klíčových komunikacích, zejména rychlostní silnice R56 a R48. Odkládání realizace stavby obchvatu města Frýdek-Místek.


1.10 Sociodemografické podmínky 1.10.1 Sídelní struktura Struktura osídlení je dána zejména širšími vztahy v okolí SO ORP Frýdek-Místek, kde působí významně vliv Ostravy a Beskyd. 1.10.2 Demo-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 se počet obyvatel v Moravskoslezském kraji snížil o 4,7 %. Celkově v lednu 2014 žilo v kraji 1 223 846 obyvatel, což oproti roku 2011 znamená přírůstek 18 tis. obyvatel. SO ORP, ve kterém žije nejvíce obyvatel, je Ostrava, nejméně obyvatel má Vítkov. SO ORP Ostrava je správním obvodem, který mezi roky 2001 a 2011 ztratil nejvíce obyvatel (-17 541), ale procentuálně na tom byla nejhůře Orlová, kde ubylo 10,8 % a Rýmařov s úbytkem 10,6 %. I přes celkové snížení počtu obyvatel v kraji, došlo ve třech správních obvodech k zvýšení počtu obyvatel. Jednalo se o SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, Kravaře a Frýdlant nad Ostravicí, přičemž v posledně jmenovaném správním obvodu se jednalo o přírůstek 1 416 obyvatel. Období mezi roky 2011 a 2014 znamenalo pro Moravskoslezský kraj nárůst počtu obyvatel, který byl zaznamenán ve všech správních obvodech kromě SO ORP Orlová. V Orlové naopak obyvatel ubylo, a to ze 43 020 na 38 693. V tomto správním obvodu od roku 2001 došlo k úbytku téměř 10 tis. obyvatel. SO ORP, který zaznamenal největší nárůst počtu obyvatel mezi roky 2011 a 2014, je Bohumín, kde se jejich počet zvýšil téměř o 7 tis. Kompletní přehled v příloze Tabulka 2.5.13. Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel v SO ORP Frýdek-Místek mezi roky 1993 – 2013. Je zde patrný velký pokles počtu obyvatel po roce 1998 a následné navyšování od roku 2004. Situaci po roce 1998 reflektuje i graf demografického vývoje Graf 1.10.2, míra přirozeného přírůstku i migračního salda jsou zde totiž v záporných hodnotách. V roce 2011 došlo opět k mírnému poklesu, ale od té doby počet obyvatel ve správním obvodu FrýdekMístek opět roste. Graf 1.10.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Frýdek-Místek v letech 1993 - 2013

Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku

54


SO ORP Frýdek-Místek je po Ostravě druhým nejvíce obydleným správním obvodem v Moravskoslezském kraji. K 1. 1. 2014 zde byl počet obyvatel 110 645, přičemž nejvíce jich žilo v obci Frýdek-Místek (57 135) a nejméně v obci Nižní Lhoty (265). Mezi roky 2001 a 2011 se nejvíce zvětšil počet obyvatel v obci Kaňovice, a to o 55,2 %. Jak relativně, tak i absolutně nejvíce obyvatel v tomto období ubylo v obci Frýdek-Místek, úbytek 5 tis. obyvatel zde znamenal snížení populace o 8,2 %. S výjimkou obcí Dolní Tošanovice, Pražmo a Třanovice se počet obyvatel v roce 2014, oproti roku 2011, zvýšil ve všech obcích SO ORP Frýdek-Místek. Kompletní přehled v příloze Tabulka 2.5.14. Z grafu demografického vývoje SO ORP Frýdek-Místek je patrné, že do roku 2001, se hrubé míry přirozeného přírůstku a migračního salda pohybovaly převážně v záporných hodnotách. Toto samozřejmě ovlivnilo i hrubou míru celkového přírůstku. Ten se do kladných hodnot dostává až od roku 2002, a to hlavně díky migracím směrem do správního obvodu FrýdekMístek. Graf 1.10.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frýdek-Místek

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel; Veřejná databáze Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

55

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.10.1: Migrační saldo v letech 2006 – 2013

Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Moravskoslezský kraj vykazuje typické znaky trendu stárnutí obyvatelstva. Snižuje se počet obyvatel ve věku 0 – 14 let a naopak narůstá počet obyvatel v poproduktivním věku (65 a více let). Výraznou změnu od roku 2001 do roku 2013 můžeme vidět i na indexu stáří, který se v kraji neustále zvětšuje. Od hodnoty 72,1 v roce 2001, přes 108,9 v roce 2011 až na hodnotu 112,5 v roce 2013. Index stáří vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. Nejvyšších hodnot indexu stáří dosahoval v roce 2011 i 2013 SO ORP Karviná a nejméně SO ORP Kravaře. Správní obvod Karviná ještě společně s Havířovem mají nejvyšší podíl obyvatel v poproduktivním věku (17,7 % a 17,9 %), což je právě jedním z důvodů vysokého indexu stáří. Nejnižší podíl obyvatel ve věku 65 let a více je naopak v SO ORP Kravaře (13,8 %), tento správní obvod, ještě spolu s Jablunkovem, má největší podíl mladých obyvatel (0 – 14 let) na celkovém počtu obyvatel. Změna věkové struktury je vidět i na následujícím grafu rozložení obyvatelstva dle věkových skupin v SO ORP Frýdek-Místek. Zatímco v roce 2000 bylo nejvíce obyvatel ve věku 20 – 24 56


let, tak v roce 2010 počet obyvatel v této skupině výrazně poklesl a nejvíce obyvatel bylo ve skupině 30 – 34 let. Největší rozdíly jsou mezi roky 2000 a 2010 ve věkových skupinách 10 – 14 let, kde se počet obyvatel zvýšil a ve skupinách 60 – 64 let, kde naopak došlo k poklesu. Graf 1.10.3: Rozložení obyvatel SO ORP Frýdek-Místek dle věkových skupin v letech 2000, 2010

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Věková struktura obyvatelstva SO ORP Frýdek-Místek se svým vývojem podobá věkové struktuře celého kraje. I zde dochází k úbytku obyvatel v předproduktivním věku a naopak přibývá obyvatel ve věku poproduktivním. Tyto rozdíly mezi roky 2001 a 2013 jsou -2,7 % obyvatel ve věku 0 – 14 let a 4,1 % ve věku 65 let a více. Index stáří se ve správním obvodu Frýdek-Místek dlouhodobě zvyšuje, v roce 2001 byl 66,2 a v roce 2013 už 106,1. V roce 2013 byl nejvyšší v obcích Nižní Lhoty, Krásná a Soběšovice, přičemž ve všech těchto obcích dosahoval hodnot 145 a více. Nejvíce to bylo 150 u obce Nižní Lhoty, kde je to dáno zejména vysokým podílem obyvatel v poproduktivním věku na celkovém počtu obyvatel, který je zde dlouhodobě přes 20 %. Index stáří pouhých 51,9 byl v roce 2013 v obci Kaňovice, což byla nejnižší hodnota v celém SO ORP, podíl obyvatel ve věku 65 let a více zde byl v roce 2011 i 2013 pouhých 9,7 %. I přes celkový trend úbytku počtu obyvatel v předproduktivním věku, se v některých obcích počet obyvatel v této věkové skupině naopak zvyšuje. Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let v roce 2001 v obci Žermanice byl 12,1 % a do roku 2013 se zvýšil na 19,7 %, což je nejvyšší hodnota v celém SO ORP. Detailnější přehled v příloze Tabulka 2.5.15 a Tabulka 2.5.16. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace SO ORP Frýdek-Místek v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je patrný její nárůst. Nárůst bude zaznamenán také v dětské 57


složce, ve věkové skupině 10 – 14 let. V ostatních dětských věkových skupinách dojde k snížení počtu. Poměr zastoupení počtu mužů a žen je v produktivním věku téměř vyrovnaný. Avšak v poproduktivním věku začne převládat počet žen nad počtem mužů. Graf 1.10.4: Věková pyramida SO ORP Frýdek-Místek pro roky 2010 a 2030 90 a více 80 - 84 70 - 74 60 - 64 50 - 54 40 - 44 30 - 34 20 - 24 10 - 14 0-4 2 500

2 000

1 500

1 000

muži 2010

500 ženy 2010

0

500

muži 2030

1 000

1 500

2 000

2 500

ženy 2030

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

V SO ORP Frýdek-Místek došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných osob o 3 755. Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15 let se zvýšil z 8,5 % na 12,4 %. Nejvíce vysokoškoláků přibylo v obci Frýdek-Místek (1 275) a pouhých 12 v obci Vojkovice. V relativních číslech byl největší nárůst u obcí Kaňovice (9,5 %) a Žermanice (9,3 %). U tří obcí byl podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v roce 2011 vyšší než 15 % - Staré Město, Sviadnov a Krmelín. Kompletní přehled v příloze Tabulka 2.5.17. Největší hustotu zalidnění v SO ORP Frýdek-Místek dosahuje statutární město Frýdek-Místek a obce Sviadnov, Staré Město a Baška nacházejíc se v blízkosti Frýdku-Místku. Další obce, které nabývají vysokých hodnot hustoty zalidnění, jsou Brušperk, Krmelín a Paskov, tato vysoká hustota zalidnění je dosažená působením města Ostravy. Mezi obce s vysokou hustotou zalidnění můžeme také zařídit malou obec Pražmo nacházejíc se v malebném údolí mezi horami. Obce nacházející se dále od větších měst v blízkosti rozsáhlých lesů a strmých svahů mají zpravidla menší hustotu zalidnění. Mezi tyto obce patří Morávka, Krásná, Kozlovice, Hukvaldy a jiné, detailněji toto rozložení je viditelné v mapce níže.

58

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.10.2: Hustota zalidnění v SO ORP Frýdek-Místek

Největší počet vysokoškoláků na 100 obyvatel se nachází ve městě Frýdek-Místek. Vysoké počty vysokoškoláků na 100 obyvatel můžeme nalézt v obcích Dobrá, Baška, Palkovice Brušperk, Krmelín a Paskov. Daný vysoký počet vysokoškoláků na 100 obyvatel je dán vysokou atraktivitou obcí ve správním obvodu a jejich dobrou dostupností do velkých měst.

59

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.10.3: Počet vysokoškolsky vzdělaných na 100 obyvatel v SO ORP Frýdek-Místek

1.10.3 Občanská vybavenost Školství Ve většině obcí SO ORP Frýdek-Místek se nachází školská zařízení, přičemž na území správního obvodu můžeme nalézt 46 mateřských škol, 39 základních, 3 základní umělecké školy a 22 středních škol – z toho 3 gymnázia. Velkým problémem obcí sousedících s obcí Frýdek-Místek je nedostatek míst v mateřských a zejména základních školách. Toto je závažná hrozba zejména pro menší okolní obce, které nedisponují vlastními základními a mateřskými školami.

60

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.10.1: Školská zařízení v SO ORP Frýdek-Místek Zařízení Mateřské školy Základní školy Základní umělecké školy Jazykové školy

Školní rok (počet zařízení) 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 44 41 3 1

42 41 3 1

43 41 3 1

44 40 3 1

44 40 3 1

46 39 3 1

3

3

3

3

3

3

Střední školy - obory středních odborných škol a praktických škol

14

14

15

15

12

12

Střední školy - obory středních odborných učilišť a odborných učilišť

5

5

5

5

3

3

Střední školy - obory nástavbového studia

5

6

6

6

4

4

Vyšší odborné školy

2

2

2

2

2

2

Vysoké školy

0

0

0

0

0

0

Střední školy - obory gymnázií

Zdroj: ČSU – veřejná databáze

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Frýdek-Místek funguje celkem 39 zařízení sociálních služeb a 3208 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je v obci Frýdek-Místek. Kromě Frýdku-Místku fungují zařízení sociální péče v dalších obcí, jedná se především o terénní sociální služby. Zdravotnická zařízení se, kromě Frýdku-Místku, nachází i v dalších obcích, jedná se nejčastěji o samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře – stomatologa apod. V řadě obcí nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí. Tabulka 1.10.2: Zdravotnická zařízení v SO ORP Frýdek-Místek Zařízení Nemocnice Léčebny pro dlouhodobě nemocné Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí Psychiatrické léčebny Lázeňské léčebny Ostatní lůžková zařízení Samostatná ambulanční zařízení Kojenecké ústavy Dětská centra a stacionáře Stacionáře pro dospělé Zvláštní zdravotnické zařízení Lékárny Zdroj: ČSU – veřejná databáze

61

Počet zařízení 18 13 2 1 3 7 2810 4 7 14 26 303


Veřejný a kulturní život Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována především ve městě Frýdek-Místek. Působí zde dva fotbalové týmy, Klub českých turistů a město si taktéž stále udržuje mnohaletou tradici skautingu. Město pořádá různorodé akce – např. Sweetsen fest, Mezinárodní folklorní festival, nebo Beskydské Veselé léto. V okolí Frýdku-Místku jsou hojně využívány trasy pro in-line bruslení, vyjížďky na kole, či jízdou na koni. Konají se zde koncerty, divadelní představení, společenské akce, pořady místních sdružení, semináře a další akce. Městské kulturní středisko pořádá jazykové, hudební, taneční a další vzdělávací kurzy. V celém SO ORP lze sledovat aktivitu místní spolků (např. sbory dobrovolných hasičů či fotbalové kluby). Velikým turistickým lákadlem v SO ORP Frýdek-Místek je hrad Hukvaldy, nebo Frýdecký zámek. V území správního obvodu se nachází řada dřevěných kostelíků, např. ve Vyšních Lhotách – Prašivé, Řepišti a Sedlišti. Pro turisty je také velice atraktivní městská památková zóna v Brušperku. Ve Frýdku-Místku se nachází Muzeum Beskyd a Muzeum Včelařství. V Hukvaldech je možno navštívit Památník Leoše Janáčka. Ve Staříči pak následně hornický skanzen. Co se týče gastronomie tak se SO ORP Frýdek-Místek může honosit řadou pivovarů, mezi nejznámější patří Pivovar Radegast v Nošovicích, minipivovar U koníčka v Dobré, Valašský pivovar Kozlovice, minipivovar Frýdek-Místek nebo pivovar Hukvaldy. 1.10.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Růst počtu obyvatel od roku 2011, SO ORP Frýdek-Místek je správním obvodem s druhým nejvyšším počtem obyvatel v kraji. Vzrůstající počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v celém správním obvodu a nadprůměrná vzdělanostní struktura v rámci kraje. Široká nabídka i pokrytí zdravotnických služeb a sociální péče pro celé SO ORP Nízké hodnoty indexu stáří a malý podíl obyvatel v poproduktivním věku v obci Kaňovice. Migrační atraktivita většiny obcí způsobená polohou v podhůří Beskyd. Dobrá vybavenost školami a školskými zařízeními PŘÍLEŽITOSTI Posílení vzdělanostní struktury obcí může vést k novým rozvojovým impulsům. Dobrá dostupnost zařízení občanské vybavenosti (Ostrava, F-M). Možnost další migrace do správního obvodu z Ostravy a okolních SO ORP.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná kapacita mateřských a základních škol. Výrazný pokles obyvatel města FrýdekMístek způsobený především migrací obyvatel do okolních obcí. Rostoucí hodnota indexu stáří v celém SO ORP.

HROZBY Pokračující trend stárnutí obyvatelstva. Index stáří přes 145 v obcích Nižní Lhoty, Krásná a Soběšovice. Pokles počtu obyvatel, zejména ve městě Frýdek-Místek.

62


1.11 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura V porovnání počtu bytových a rodinných domů v Moravskoslezském kraji mezi roky 2001 a 2011 je zřetelný větší nárůst počtu těch rodinných. Bytových domů přibylo 1 005, což bylo zvýšení o 4,1 %. Počet rodinných domů se zvýšil o více než 30 tis. a 22,8 %. V roce 2011 se v Moravskoslezském kraji nacházelo 165 879 rodinných domů. Nejvíce jich bylo na území SO ORP Ostrava, kde byl ve sledovaném období i největší absolutní nárůst (4 771) a nejméně na území SO ORP Orlová, kde byl nárůst naopak nejmenší – 481 rodinných domů, což bylo 9,7 %. Nejvíce bytových domů se mezi roky 2001 a 2011 postavilo na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (221) a naopak na území SO ORP Orlová došlo dokonce k jejich úbytku (-42). Správním obvodem, na jehož území se nachází bytových domů nejvíce, je Ostrava (8 025). Podrobná data jsou součástí přílohy Tabulka 2.5.18. Ve SO ORP Frýdek-Místek došlo od roku 2001 do roku 2011 k výstavbě 81 nových bytových domů, což znamenalo zvýšení jejich počtu o 4,8 %. Většina z nich (51) byla vystavěna na území obce Frýdek-Místek. V obcích Raškovice (-4) a Dobrá (-1) se počet bytových domů snížil. Rodinných domů ve správním obvodu přibylo výrazně více než těch bytových, 4 389 nových rodinných domů znamenalo nárůst o 30 %. Nejvíce rodinných domů bylo, stejně jako u bytových, na území obce Frýdek-Místek (3 828), v této obci byl i největší absolutní nárůst rodinných domů oproti roku 2001 (761 rodinných domů). Největší procentuální nárůst rodinných domů mezi roky 2001 a 2011 zaznamenala obec Kaňovice, kde se jejich počet zvýšil z 56 na 105 (87,5 %). Nejmenší počet rodinných domů byl v roce 2011 na území obce Pazderna. Kompletní tabulka v příloze Tabulka 2.5.19 1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu Ve SO ORP Frýdek-Místek bylo v roce 2001 evidováno celkem 10 601 domů. Nejvíce z nich bylo postaveno v letech 1971 – 1980 (16,6 %, ve Frýdku-Místku je pak 19,7 % takovýchto domů). 1.11.3 Dostupnost bydlení (pro obyvatelstvo) V rámci Moravskoslezského kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní, naopak roste podíl osobního vlastnictví a bytů ve vlastním domě. Poměrně významný nárůst podílu osobního vlastnictví zaznamenaly v letech 2001 – 2011 všechny SO ORP Moravskoslezského kraje, kromě SO ORP Havířov. Nejvýraznější změny ve vlastnické struktuře proběhly

63


ve SO ORP Český Těšín, kde značně vzrostl podíl osobního vlastnictví a výrazně klesl podíl nájemního. V rámci SO ORP Frýdek-Místek došlo k úbytku bytů družstevních (- 67,1 %). Naopak vzrostl podíl bytů družstevních a ve vlastním domě a nejvýrazněji pak v osobním vlastnictví. Ten se z hlediska relativních hodnot nejvýrazněji zvýšil v obcích Brušperk a Paskov. V rámci kraje bylo v letech 2001 – 2011 zaznamenáno navýšení podílu domů v družstevním vlastnictví (11 %) avšak k poklesu podílu domů ve vlastnictví státu a obcí (-44 %). Přírůstek z hlediska vlastnictví domů zaznamenaly kategorie fyzických osob (o 8 %). Ve SO ORP Frýdek-Místek vlastní nejvyšší počet domů, stejně jako je tomu v rámci kraje, fyzické osoby. U této kategorie také došlo mezi lety 2001 – 2011 k největšímu nárůstu z hlediska vlastnictví domů, kdy tyto osoby vlastnily v roce 2011 16 316 domů, o 1 785 více než v roce 2001. Nejvýznamnější nárůst zaznamenaly obce Kaňovice, Palkovice, Sedliště, Sviadnov a Žermanice. 1.11.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Rostoucí počet bytových a hlavně rodinných domů na území celého správního obvodu. Výrazný nárůst počtu rodinných domů v obci Kaňovice. Zvýšení podílu bytového fondu v osobním vlastnictví ve všech obcích. PŘÍLEŽITOSTI Výstavba a revitalizace bytového fondu z prostředků Evropské unie. Zvýšení atraktivity bydlení v menších obcích zajištěním technické, dopravní a sociální infrastruktury. Zlepšování prostředí a zvýšení atraktivity bydlení ve Frýdku-Místku.

SLABÉ STRÁNKY Nejvíce domů bylo postaveno v období let 1971 - 1980, bytový fond je tedy poměrně starý. Zvyšující se tendence výstavby rodinných domů a s tím spojený zábor zemědělské půdy. Růst cen nemovitostí může způsobit nedostupnost pro místní obyvatele. HROZBY Stárnutí bytového fondu a zhoršení stavu objektů.

64


1.12 Rekreace Území SO ORP Frýdek-Místek se nalézá v podhůří Moravskoslezských Beskyd, které patří k hojně navštěvovaným lokalitám z hlediska turistického ruchu. Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Frýdek-Místek Město Frýdek-Místek leží přibližně 15 km jižně od Ostravy a 20 km severně od Beskyd. Území SO ORP Frýdek-Místek je oblíbeným místem pro návštěvníky, nacházejí se zdecyklotrasy a trasy pro in-line bruslení. Za návštěvu stojí Frýdecký zámek, hrad v Hukvaldech, řada rozhleden, či muzeí. 1.12.1 Rekreační infrastruktura Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Moravskoslezského kraje koncentrovány především ve SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Ve SO ORP Frýdek-Místek se nachází 46 ubytovacích zařízení s 2 211 lůžky, území je tak v tomto ohledu na čtvrtém místě z 26 správních obvodů kraje. Turistické trasy a cyklotrasy Atraktivita území SO ORP Frýdek-Místek pro provozování zejména cykloturistiky a také pěší turistiky je spojená s rozsáhlou sítí značených turistických tras a cyklotras, které jsou na daném území znázorněny v následující mapě.

65

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.12.1: Sítě cyklotras a turistických tras na území SO ORP Frýdek-Místek pro rok 2014

Tabulku s přehledem tras v jednotlivých obcích je možno nalézt v příloze

66


Tabulka 2.5.21. 1.12.2 Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů na Morávce (207 objektů). Celkový počet rekreačních objektů v SO ORP Frýdek-Místek je 775. Podrobný přehled objektů individuální rekreace v obcích správního obvodu je v příloze

67


Tabulka 2.5.22.

68


1.12.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Pořádání kulturních akcí - Sweetsen fest, Mezinárodní folklorní festival, Beskydské Veselé léto, Janáčkovy Hukvaldy. Vodní nádrže Baška, Olešná a Žermanická přehrada. Projekty cestovního ruchu podpořené EU. Hustá síť cyklotras a turistických stezek v atraktivním prostředí Beskyd. Vyhovující turistická infrastruktura současným podmínkám. PŘÍLEŽITOSTI Dostavba cyklostezky podél Ostravice. Spolupráce s okolními SO ORP v oblasti rozvoje cestovního ruchu.

69

SLABÉ STRÁNKY Menší počet kulturně-historických památek a atraktivit. Velké zatížení některých lokalit (Beskydy, Žermanická přehrada) turismem.

HROZBY Příliš velký rozvoj rekreace a turismu může mít negativní vliv na přírodní prostředí a může znehodnotit rekreační potenciál oblasti. Image průmyslového a sociálně slabého regionu.


1.13 Hospodářské podmínky Tato část popisuje ekonomické podmínky na území SO ORP Frýdek-Místek, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území, tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Rovněž je v potaz brána daňová výtěžnost SO ORP Frýdek-Místek a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. 1.13.1 Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Daňová výtěžnost v Moravskoslezském kraji mezi roky 2010 a 2011 klesla o 100 Kč na obyvatele. V roce 2013 byl ale zaznamenán nárůst až na 14 000 Kč na obyvatele. Největší daňovou výtěžnost (20 200 Kč na obyvatele) měl v roce 2013 SO ORP Ostrava. Naopak nejmenší daňová výtěžnost byla v SO ORP Bohumín (9 600 Kč na obyvatele). Ve správním obvodu Frýdek-Místek byla daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2010 i 2011 stejná, tedy 10 400 Kč. Do roku 2013 ale došlo k jejímu navýšení na 12 200 Kč. Největší byla v obci Nošovice, 24 500 Kč, což je nadprůměrná hodnota v rámci celého kraje. Vysokou daňovou výtěžnost na obyvatele v roce 2013 měla i obec Žabeň (19 500 Kč) a Morávka (16 600 Kč). V obci Žabeň se jednalo o nárůst téměř 9 000 Kč na obyvatele oproti roku 2011. Nejmenší daňová výtěžnost na obyvatele byla v obcích Kaňovice a Pražmo. Jedinou obcí ve správním obvodu Frýdek-Místek, kde došlo ke snížení daňové výtěžnosti, byla obec Nižní Lhoty. Od roku 2010 do roku 2013 zde došlo ke snížení daňové výtěžnosti na obyvatele o 6 800 Kč. 1.13.2 Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených pracovních míst je jedním z ukazatelů, který má velký vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. Počet obsazených pracovních míst se v Moravskoslezském kraji od roku 2010 do 2012 navýšil o 1,9 %, což bylo konkrétně 9 761 míst. Nejvíce se počet obsazených pracovních míst navýšil v SO ORP Frýdek-Místek (o 4 972). Největší relativní změna byla ve správním obvodu Bohumín, kde se počet obsazených pracovních míst navýšil o 34,2 % (4 405 míst). V několika SO ORP došlo ke snížení, nejvýraznější bylo ve správním obvodu Ostrava, kde se počet obsazených míst snížil o necelých 10 tis. Kompletní přehled v příloze Tabulka 2.5.25. Ve SO ORP Frýdek-Místek se počet obsazených pracovních míst mezi roky 2010 a 2013 zvýšil o 11,8 %. Největší nárůst byl v obci Frýdek-Místek (2 724 míst) a Nošovice, kde hlavně díky vzniku průmyslové zóny došlo ke zvýšení počtu obsazených pracovních míst o 1 598. Největší relativní změna byla u obce Nižní Lhoty, kde se počet obsazených pracovních míst zvýšil o 143,5 %. Absolutní počet obsazených pracovních míst se nejvíce snížil v obci Baška (-125) a relativně v obci Dolní Tošanovice (-40,7 %). Viz. příloha Tabulka 2.5.26.

70


Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. Míra podnikatelské aktivity v Moravskoslezském kraji se od roku 2004 do roku 2011 mírně zvyšovala, ale mezi roky 2011 a 2013 došlo ke snížení ze 165,6 ‰ na 161,8 ‰. Největší podnikatelská aktivita v roce 2013 byla v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (196,2 ‰). Správním obvodem s nejnižší mírou podnikatelské aktivity byla v posledních dvou sledovaných letech Karviná, v roce 2013 to bylo 112,5 ‰. Dlouhodobě má nízkou míru podnikatelské aktivity i správní obvod Orlová. Nejvíce vzrostla podnikatelská aktivita v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (8,8 ‰) a k největšímu poklesu došlo ve správním obvodu Havířov (-13,8 ‰). Přehled v příloze Tabulka 2.5.27. Míra podnikatelské aktivity se v SO ORP od roku 2004 do roku 2011 zvyšovala, ale mezi roky 2011 a 2013 se snížila o 2,5 ‰. Nejvyšší v roce 2013 byla v obci Kaňovice (220,4 ‰) a Staré Město (210,4 ‰). Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity, znamenající více než 200 podnikatelů na 1 000 obyvatel, byla ještě v obcích Lučina, Morávka a Sviadnov. Nejnižší míra podnikatelské aktivity v roce 2013 byla v obcích Nošovice (136,4 ‰) a Třanovice (138,9 ‰). Největší nárůst podnikatelské aktivity ve správním obvodu FrýdekMístek zaznamenala obec Dolní Tošanovice. Nárůst mezi roky 2011 a 2013 v této obci byl 24,4 ‰. Viz. příloha

71


Tabulka 2.5.28. 1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. V Moravskoslezském kraji došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu zaměstnanosti o 0,5 % z 59,6 % na 60,1 %. Nejvyšší míra zaměstnanosti v roce 2011 byla ve správním obvodu Frenštát pod Radhoštěm (63,7 %). Zaměstnanost vyšší než 63 % byla v tomto roce ještě ve správních obvodech Hlučín, Kopřivnice a Kravaře. Naopak nejnižší míra zaměstnanosti byla v SO ORP Karviná (54,7 %). K největšímu poklesu míry zaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje došlo mezi roky 2001 a 2011 ve SO ORP Rýmařov a Krnov (-5,3 %). Ve SO ORP Hlučín se míra zaměstnanosti v tom samém období zvýšila o 3,9 %, což bylo nejvíce v kraji. Kompletní přehled v příloze

72


Tabulka 2.5.29. Ve správním obvodu Frýdek-Místek se zaměstnanost mezi roky 2001 a 2011, stejně jako v celém kraji, zvýšila. V roce 2001 to bylo 59,9 % a v roce 2011 došlo ke zvýšení na 61 %. Nejvyšší míru zaměstnanosti v roce 2011 měla obec Lhotka (68,4 %) a nejnižší Nižní Lhoty (55,4 %). Ještě v roce 2001 byla míra zaměstnanosti v obci Žermanice pod 50 % a jednalo se tedy o obec s nejnižší mírou zaměstnanosti ve správním obvodu Frýdek-Místek. Do roku 2011 se, ale zaměstnanost v obci zvýšila o 10,4 %, což byla nejvýznamnější změna v rámci obcí SO ORP. Největší pokles nezaměstnanosti ve sledovaných letech byla v obci Nošovice, z 65 % na 57,5 %. Viz. Tabulka 2.5.30. Podíl nezaměstnaných osob udává počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce k počtu všech obyvatel ve věku 15 – 64 let, kteří žijí na daném území (ČSÚ). Ve všech okresech kraje se podíl nezaměstnaných osob od roku 2011 zvyšuje, nejvíce v okrese Ostravaměsto, kde se v tomto období zvýšil o 3,1 %. Okresem Moravskoslezského kraje, ve kterém je dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných osob, je Bruntál (14,3 % v roce 2013). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2013 v okrese Frýdek-Místek (7,6 %). Tabulka 1.13.1: Podíl nezaměstnaných osob v okresech SO ORP Frýdek-Místek [%] Okres Bruntál Frýdek-Místek

Podíl nezaměstnaných osob [%] 2010

2011

2012

12,5

12,3

2013 13,1

14,3

6,8

5,9

6,8

7,6

10,6

9,9

10,8

12,5

Nový Jičín

8,3

6,8

7,4

8,1

Opava

8,5

7,6

8,1

9,0

Ostrava-město

8,8

8,5

9,7

11,6

Moravskoslezský kraj

9,1

8,3

9,2

10,5

Karviná

Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k 31. 12. daného roku

Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, kde čitatel i jmenovatel jsou konstruované podle mezinárodních definic a doporučení. Míra nezaměstnanosti celého kraje se pohybuje kolem 12 %, s tím, že v roce 2008 se snížila na 9,1 % a následně opět vzrostla na 11,7 %. V období 2007 – 2011 byla největší míra nezaměstnanosti v roce 2010 (12,6 %) a v posledním sledovaném roce 2011 byla 12 %. S výjimkou dvou periferních SO ORP Krnov a Bruntál došlo ve všech správních obvodech ke snížení míry nezaměstnanosti mezi roky 2010 a 2011. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých správních obvodech Moravskoslezského kraje je značně rozdílná. Dlouhodobě nejvyšší je ve správních obvodech Karviná, Bruntál, Havířov, Orlová a Vítkov. Právě SO ORP Bruntál dosahoval v roce 2011 nejvyšší míry nezaměstnanosti (17,5 %) a jedná se o OPR, kde se míra nezaměstnanosti od roku 2008 stále zvyšuje. Na druhé straně jsou v kraji správní obvody, ve kterých je míra nezaměstnanosti dlouhodobě na nebo pod hranicí 10 %. Jedná se o SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Jablunkov, Opava a Třinec. Nejnižší míra nezaměstnanosti v roce 2011 byla ve správních obvodech Třinec a Jablunkov (7,8 %). Kompletní přehled v příloze Tabulka 2.5.31. SO ORP Frýdek-Místek se v rámci Moravskoslezského kraje řadí ke správním obvodům s průměrnou až podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Nejnižší byla v roce 2008 (7,2 %) a nejvyšší v roce 2010 (11,2 %). Dlouhodobě je míra nezaměstnanosti nejvyšší v obcích Kaňovice a Žermanice, kde byla v každém roce ve sledovaném období nad 11 %. V roce 2011 byla míra nezaměstnanosti nejvyšší v obci Nižní Lhoty (15,7 %) a Lhotka (14,5 %). Naopak 73


nejnižší míru nezaměstnanosti měly v roce 2011 obce Nošovice (6,4 %) a Krmelín (6,6 %), u obou obcí se jedná o dlouhodobý trend nízké míry nezaměstnanosti. Velký nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v obci Nižní Lhoty, kde v roce 2008 byla míra nezaměstnanosti pouze 2,7 % a v roce 2011 o 13 % vyšší, tedy 15,7 %. V rámci správního obvodu se jednalo o největší nárůst nezaměstnanosti ze všech obcí. Viz. příloha

74


Tabulka 2.5.32. Mapa 1.13.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Frýdek-Místek

Údaje o nezaměstnanosti ve výše uvedených tabulkách jsou do roku 2011. Aktuálnější data o nezaměstnanosti za jednotlivé obce SO ORP Frýdek-Místek jsou uvedena v příloze Tabulka 2.5.33. To proto, že byla v roce 2012 změněna metodika výpočtu ukazatele nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti (viz tabulky výše) je nahrazena výpočtem, který uvádí podíl nezaměstnaných osob vůči obyvatelstvu ve věku 15-64 let. Podíl nezaměstnaných žen v Moravskoslezském kraji mezi roky 2007 a 2011 klesl z 52,8 % na 49 %. Největší podíl na tom ale mělo období mezi roky 2008 a 2009, kdy došlo ke snížení o 5,5 % a od roku 2010 dochází opět k mírnému zvyšování. Správním obvodem s nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v roce 2011 v Moravskoslezském kraji byl správní obvod Rýmařov (55,3 %). Ženská nezaměstnanost je v tomto SO ORP v celém kraji dlouhodobě nejvyšší. Správní obvod Vítkov má naopak podíl nezaměstnaných žen dlouhodobě nejnižší v kraji, v roce 2011 to bylo 41,9 %. Kompletní přehled je v příloze Tabulka 2.5.34.

75


Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Frýdek-Místek je v každém roce v období 2007 – 2011 pod krajským průměrem. V roce 2011 byl tento podíl v celém správním obvodu 47,9 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen byl v roce 2011 v obci Kaňovice (60,1 %). Nejmenší podíl byl naopak v obcích Žermanice (35,8 %) a Horní Tošanovice (37,3 %). K velkému poklesu podílu nezaměstnaných žen došlo v obci Nižní Lhoty, kde v roce 2008 byl podíl 90,3 % a v roce 2011 to bylo už pouze 42,4 %. Viz. v příloze Tabulka 2.5.35. Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji se od roku 2007 do roku 2009 snižovala z 5,9 % na 3,6 %. Od roku 2009 se ale opět navyšuje, až na 5 % v roce 2011. Dlouhodobá nezaměstnanost je největším problémem ve správním obvodu Karviná, kde je ve všech letech nad 7 %, což jsou nejvyšší hodnoty v celém kraji. Naopak nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ve správních obvodech Jablunkov a Třinec, kde v roce 2011 byla 1,9 % u Jablunkova, respektive 2,3 % u Třince. Nejvýraznější změna byla u SO ORP Odry, kde v roce 2009 byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti 3,1 % a v roce 2010 se zvýšila na 6,4 %. Kompletní přehled v příloze Tabulka 2.5.36. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Frýdek-Místek patří mezi nejnižší v Moravskoslezském kraji, v roce 2011 byla na hodnotě 3,6 %. Do roku 2010 měla nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti obec Žermanice, ale v roce 2011 zde došlo ke snížení na 5,1 % a obcí s nejvyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Frýdek-Místek byla obec Nižní Lhoty s 6,7 %. V roce 2011 měli tři obce míru dlouhodobé nezaměstnanosti pod 2 %, jednalo se o Krmelín, Nošovice a Pražmo. V obci Pazderna v roce 2009 byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti 0%, což znamená, že zde v tomto roce nebyl žádný nezaměstnaný 12 a více měsíců. Viz. příloha Tabulka 2.5.37. V roce 2009 došlo v Moravskoslezském kraji k velkému nárůstu počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo, ze 4,3 v roce 2008 se tato hodnota zvýšila na 21,4 v roce 2009. Správním obvodem s nejmenším počtem nezaměstnaných na jedno pracovní místo je SO ORP Frýdek-Místek (10,6 v roce 2011). Vysoce nadprůměrný počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo je ve správním obvodu Rýmařov, kde došlo ke změně z 15,4 nezaměstnaných v roce 2008 na 77 nezaměstnaných v roce 2011. K největší změně mezi roky 2010 a 2011 došlo v SO ORP Orlová, kde se počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo snížil z 82,7 na 30. Kompletní přehled v příloze Tabulka 2.5.38.

76

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.13.2: Největší zaměstnavatel SO ORP Frýdek-Místek Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o.

Nižní Lhoty

Výroba motorových vozidel a jejich motorů

2500 - 2999

CHANCE a.s.

Frýdek-Místek

Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří

1000 - 1499

Nemocnice ve FrýdkuMístku, příspěvková organizace

Frýdek-Místek Ústavní zdravotní péče

ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s.

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě Frýdek-Místek pásky za studena), tváření výrobků za tepla

500 - 999

Glovis Czech Republic s.r.o.

Frýdek-Místek Skladování

500 - 999

Mobis Automotive Czech s.r.o.

Nošovice

Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla

500 - 999

Beskyd Fryčovice, a.s.

Fryčovice

Zpracování a konzervování brambor

250 - 499

Beskydské uzeniny, a.s.

Frýdek-Místek

Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa

250 - 499

Biocel Paskov a.s.

Paskov

Výroba buničiny

250 - 499

ČSAD Frýdek - Místek a.s.

Frýdek-Místek Silniční nákladní doprava

DŘEVO TRUST, a.s.

Frýdek-Místek

Velkoobchod se dřevem, stavebními materiály a sanitárním vybavením

250 - 499

Green Gas DPB, a.s.

Paskov

Těžba zemního plynu

250 - 499

Huisman Konstrukce, s.r.o.

Sviadnov

Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení

250 - 499

Hyundai Dymos Czech, s.r.o.

Nošovice

Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla

250 - 499

Lesostavby Frýdek-Místek a. s.

Frýdek-Místek Výstavba vodních děl

250 - 499

Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o.

Staříč

250 - 499

Statutární město FrýdekMístek

Frýdek-Místek Všeobecné činnosti veřejné správy

VKUS-BUSTAN s.r.o.

Frýdek-Místek

Činnosti soukromých bezpečnostních agentur

250 - 499

VÚHŽ a.s.

Dobrá

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla

250 - 499

JEDNOTA, spotřební družstvo ve Frýdku-Místku

Maloobchod s převahou potravin, Frýdek-Místek nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách

77

Výroba pilařská a impregnace dřeva

1000 - 1499

250 - 499

250 - 499

200 - 249


Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Motor Lučina spol. s r.o.

Staré Město

Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví

200 - 249

MSEM, a.s.

Frýdek-Místek

Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace

200 - 249

Saft Ferak a.s.

Raškovice

Výroba baterií a akumulátorů

200 - 249

Zdroj: Ústav územního rozvoje

1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů Zdrojem financí obcí a měst jsou příjmy obecních/městských rozpočtů. Část celkových příjmů rozpočtu tvoří příjmy z vlastních zdrojů, které se skládají především z daňových příjmů, menší část je tvořena příjmy nedaňovými a kapitálovými. Daňové příjmy, které jsou předmětem novely zákona o rozpočtovém určení daní (295/2012 Sb.), tvoří daň z nemovitostí, z příjmů právnických a fyzických osob, daň z přidané hodnoty a řada místních a správních poplatků. Nedaňovými příjmy obecních rozpočtů jsou poplatky za služby, příjmy z pronájmu majetků, příjmy od organizačních složek a příspěvkových organizací nebo zisk z obecních podniků. V případě zisku z prodeje majetku obce se jedná o příjmy kapitálové. Další částí příjmů obcí jsou příjmy z cizích zdrojů (přijaté transfery), které tvoří účelové dotace ze státního rozpočtu nebo z účelových fondů tuzemských i zahraničních institucí. Podíl jednotlivých složek příjmů obcí v SO ORP Frýdek-Místek je zobrazen v příloze Tabulka 2.5.39 a Tabulka 2.5.40. Jejich struktura je výrazně proměnlivá, což je způsobováno měnícím se objemem přijatých transferů, případně výrazným prodejem obecního majetku (kapitálové příjmy) v daném roce. Ve většině obcí převažují příjmy z daní, které tvoří nadpoloviční většinu příjmu rozpočtu. Největší podíl daňových příjmů ve svém rozpočtu dosahovaly v roce 2013 obce Horní Domaslavice a Staré město (nad 90 %). Oproti tomu v obcích Baška a Raškovice tvořily daňové příjmy maximálně 50% podíl, hlavním zdrojem financí v těchto obcích byly přijaté transfery. Tyto cizí zdroje tvoří značnou část všech příjmů obcí správního obvodu. Velkým podílem obdržených dotací disponovaly také obce Třanovice, Sedliště, Dolní Tošanovice, Dobratice, Dobrá a Baška (nad 30 % v roce 2013). Nejmenší část rozpočtů tvoří ve většině obcí kapitálové příjmy, jejichž průměrný podíl v roce 2013 v rámci celého správního obvodu dosahoval 1,4 %, následované nedaňovými příjmy s 14,4% podílem v rozpočtu. Pro zdravý (úspěšný) rozvoj obce je vhodné mít větší zastoupení přijatých transferů (pokud jejich zdrojem nejsou velké úvěry z bank), které jsou určeny na investiční projekty stimulující rozvoj území. Mezi roky 2010 a 2013 nejvíce vzrostly podíly daňových příjmů v obcích Vojkovice, Kozlovice a Staré Město. Naopak výrazný pokles podílu daňových příjmů byl zaznamenán v rozpočtu obce Baška (z 68,6 % na 37,2). Podíl kapitálových příjmů vzrostl nejvýrazněji v obci Bruzovice (o 18 %). Nejmenší změny doznaly ukazatele v nedaňových příjmech. Užití veřejných rozpočtů je představováno výdajovými položkami, které lze rozdělit na výdaje běžné (neinvestiční) a kapitálové (investiční). Běžné výdaje tvoří náklady na mzdy, platy a povinné pojistné za zaměstnance, nájemné, výdaje za energie a materiálové výdaje, sociální dávky, výdaje na obecní podniky, sankce za porušení rozpočtové kázně, placené úroky a pokuty, dotace vlastním organizacím a neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Do kategorie kapitálových výdajů patří výdaje na pořízení hmotného

78


a nehmotného majetku, nákup cenných papírů, kapitálové dotace organizačním složkám a investiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Struktura výdajů obcí SO ORP Frýdek-Místek je zobrazena v přílohách -Tabulka 2.5.41, Tabulka 2.5.42 a Tabulka 2.5.43. Ve většině obcí tvoří největší část výdajové složky rozpočtu služby pro obyvatelstvo. Největší objem výdajů ročně vykazuje město Frýdek-Místek, a to i přes to, že v posledních letech zde dochází ke snižování celkových výdajů. Naopak navýšení objemu výdajů za poslední roky lze vysledovat v obcích Baška, Brušperk, Dobrá, Kozlovice, Palkovice a Paskov. Obecně lze říci, že v rozpočtech obcí, ve kterých došlo k meziročnímu zvýšení podílu kapitálových výdajů, se celkový objem výdajů výrazně zvýšil v důsledku čerpání dotací a jejich směřování na investiční akce. Z toho vyplývá, že velikost a objem výdajové složky rozpočtu je silně závislá na úspěšnosti v žádostech o dotace, tedy na množství získaných dotací a následných kapitálových výdajích. Výdajovou složku rozpočtu lze rozdělit do několika paragrafů, tedy specifických oborových oblastí, které přinášejí přehled o prioritách jednotlivých obcí. Jejich přehled za roky 2010, 2011, 2012, 2013 a první čtvrtletí roku 2014, v členění dle obcí správního obvodu, je zobrazen v příloze Tabulka 2.5.41, Tabulka 2.5.42 a

79


Tabulka 2.5.43. Struktura výdajů je dána místními podmínkami, v dlouhodobém horizontu se příliš nemění a v rámci jednotlivých obcí je částečně odlišná. Trendem v celém správním obvodu je postupné přesouvání výdajové složky rozpočtu z hospodářských odvětví na služby pro obyvatele a veřejnou správu, tedy do terciérního sektoru. Z širšího pohledu lze z uvedených hodnot vyvodit, že ve většině obcí je velká část výdajů (i přes klesající trend) vynakládána stále na průmysl a ostatní hospodářská odvětví. Největší podíly výdajů na tento paragraf dosahují obce Palkovice, Staříč a Fryčovice. Největší pokles podílů výdajů do této oblasti nastal u obcí Krásná (o 51,1 %) a Kozlovice (o 42,9 %), které velkou částí svých zdrojů financovaly služby pro obyvatele a všeobecnou veřejnou správu. Podíl výdajů na služby pro obyvatele a podíl všeobecné veřejné správy se zvýšil v porovnání s ostatními paragrafy nejvíce, o čemž svědčí navýšení počtu obcí s více než 15% podílem výdajů v roce 2013. Podstatně méně je ve většině obcí financována oblast bezpečnostně právní ochrany. Obecně nejméně financí směřuje do primárního sektoru (zemědělství, lesní hospodářství, rybolov) a do oblasti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, výjimkou je pouze město Frýdek-Místek jako správní středisko koncentrující sociální služby určené pro uživatele z celého obvodu obce s rozšířenou působností.

80


1.13.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Nadprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele v obci Nošovice v rámci celého kraje. Velký nárůst počtu obsazených pracovních míst od roku 2010 (nejvyšší v kraji), zejména ve Frýdku-Místku a Nošovicích. Nadprůměrná míra podnikatelské aktivity v obcích Kaňovice, Staré Město, Lučina, Morávka a Sviadnov. Růst míry zaměstnanosti oproti roku 2001, nejvyšší zaměstnanost v obci Lhotka (68,4 %). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Frýdek-Místek patří mezi nejnižší v Moravskoslezském kraji, v roce 2011 byla na hodnotě 3,6 %. SO ORP Frýdek-Místek se v rámci Moravskoslezského kraje řadí ke správním obvodům s průměrnou až podprůměrnou mírou nezaměstnanosti (nejméně v obcích Nošovice a Krmelín). PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Snížení daňové výtěžnosti v obci Nižní Lhoty o 6 800 Kč na obyvatele. Velký nárůst nezaměstnanosti v obci Nižní Lhoty (15,7 % v roce 2011). Vysoký podíl nezaměstnanosti žen v obci Kaňovice.

HROZBY Excentrická poloha regionu v rámci území Poloha správního obvodu v blízkosti Ostravy. České republiky. Regenerace brownfieldů a rozvoj Špatná image regionu. průmyslových zón. Pokračující ekonomické krize a krach nebo odchod některého z velkých zaměstnavatelů v regionu.

81


2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno 22. 10. 2013) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. 2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa Zde jsou kromě související legislativy uvedena další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ. 2.1.1 Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: -

-

Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území“. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody 82


a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014 (k dispozici zde: http://www.mmr.cz/getmedia/8c16f158-efca-48f0-859b-022a1728c205/01_Porizovani-UAPa-jejich-aktualizaci.pdf), včetně všech souvisejících metodických návodů. 2.1.2 Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat. 2. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Referenční hladinou je hodnota daného indikátoru za celé území ORP. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). 3. Váhy podtémat na pilíře – metodika pracuje s přístupem, dle něhož nejsou přímo striktně nadefinovaná témata (příp. podtémata), kde by vstupovala do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře, avšak za každé podtéma je nadefinovaná váha (-1/0/+1), jakou dané podtéma ovlivňuje jednotlivé pilíře. V příloze tohoto dokumentu je uvedena doprovodná tabulka k vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ. V tabulce je uveden seznam všech témat a podtémat a také indikátorů, jež byly pro vyhodnocení vyváženosti v SO ORP Frýdek-Místek použity. Do tabulky je zapracován také „pomocný formulář“ pro ohodnocení expertem (popisy „nejhorší“ a „nejlepší situace“ v území) a jsou uvedeny váhy jednotlivých podtémat na pilíře, jak byly popsány výše.

83

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Schéma 2.1.2.1: Vztah ÚAP a ÚPD

Zdroj: PROCES

Schéma 2.1.2.2: Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území

V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek.

Zdroj: PROCES

84


Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. 2.2 Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD.

85


2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre1 a pravidlo 3 sigma2. Graf 2.2.1.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma

Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického 3 sémantického diferenciálu (viz. příloha

1

Výpočet z-skóre:

𝑧𝑥𝑖 =

𝑥𝑖 −𝑥̅ 𝑠𝑥

kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, 𝑥̅ je

průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a s x je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1).

3

V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.

86


Tabulka 2.5.45). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: -

klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území,

Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma 2.2.1.1: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje

Zdroj: PROCES

2.2.2 Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen 87


na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. Schéma 2.2.2.1: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů

Zdroj: PROCES

Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány.

88

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Schéma 2.2.2.2: Postup zpracování RURÚ

Zdroj: PROCES, Atelier T-plan

Postupové kroky: -

-

-

-

89

P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) – viz podklady pro RURÚ. R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3>. R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje.


-

-

R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce. R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení), které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána vyváženost témat ve všech obcích v území.

Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). Pozn.: V případě, že území nedosáhne nejhoršího nebo nejlepšího ohodnocení, tzn. -3, +3, nemusí být zobrazeno v kartogramu všech sedm stupňů barevné škály.

Vyváženost témat Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf 2.2.2.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území (kraj/ORP)

Zdroj: PROCES Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura, 8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území

90


2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka 2.2.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky Kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

Vyváženost vztahu územních podmínek pro Vyjádření v udržitelný rozvoj území kartogramu dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Z

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu Při vyhodnocování stavu jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je využito postupu, kdy jsou výroky SWOT z RURÚ zpracovaného v rámci 2. aktualizace ÚAP v roce 2012 a tyto výroky jsou aktualizovány (vypuštěny neaktuální a doplněny nově vzniklé). SWOT analýza je součástí Zjištění a vyhodnocení URÚ, tedy podklad pro vyhodnocení územních podmínek URÚ. Metodika pro zpracování SWOT analýz je uvedena na tomto místě z důvodu toho, že součástí problémů k řešení jsou také požadavky na odstranění slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek URÚ, které jsou identifikovány také prostřednictvím SWOT analýz.

91


Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území SO ORP FrýdekMístek, která bude podkladem pro formulaci: základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území, významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území, variant či alternativ rozvoje správního území, variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze, závěrů rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Frýdek-Místek, problémů určených k řešení v Politice územního rozvoje, problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje, problémů určených k řešení v územních plánech, problémů určených k řešení v regulačních plánech, indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území. Kromě celkové SWOT analýzy území celého správního obvodu obce s rozšířenou působností jsou zpracovány i tematické SWOT analýzy jednotlivých obcí spadajících do SO ORP. -

2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení Závady a střety Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr o Zasahuje do v Vede po Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi E2 Evropsky významná lokalita NATURA 2000 P2 Ptačí oblast NATURA 2000 LC Lokální biocentrum RC Regionální biocentrum NC Nadregionální biocentrum LK Lokální biokoridor RK Regionální biokoridor S1 Silnice I. třídy S2 Silnice II. třídy S3 Silnice III. třídy SR Rychlostní komunikace CS Cykltrasa 92


VZ Ochranné pásmo vodního zdroje ZU Zastavěné území ZP Zastavitelná plocha PR Plocha přestavby ZQ Záplavové území 100 leté vody LO Ložisko nerostných surovin LU Chráněné ložiskové území SU Sesuvná území PU Poddolovaná území OB Chybějící obchvat ZPF1 ZPF I. třída ochrany ZPF2 ZPF II. třída ochrany Např.: kód ZPoVZ znamená, že zastavitelná plocha zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Problémy Problémy jako např. absence kanalizace nebo vysoká míra nezaměstnanosti jsou označeny jedno - až třípísmennou zkratkou. Ve výkresu jsou problémy obce uvedeny pod jejím názvem ve formě kódu, který obsahuje jednotlivé zkratky problémů v obci. Např. kód _PČN_ znamená, že v dané obci chybí plynofikace (označeno zkratkou P), ČOV (označeno zkratkou Č) a je zde vysoká míra nezaměstnanosti (označeno zkratkou N). Seznam kódů: P K Č S E N A B

Absence plynofikace Absence kanalizace Absence ČOV Stárnutí obyvatelstva Špatný stav elektrických rozvodů Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká míra podnikatelské aktivity Nedostatek ploch pro bytovou výstavbu

Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy jsou porovnány s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. V rámci aktualizace ÚAP je stěžejní soustředit se na následující typy problémů: - Problémy, které přetrvávají z předchozího období. - Problémy nově zjištěné v rámci aktualizace.

93


2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území Výstupy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů jsou uvedeny v následující kapitole. Výsledky vyváženosti témat v obcích jsou vizualizovány hvězdicovitým grafem, jenž ukazuje vztah jednotlivých témat hodnocených v rámci každé obce v území. Výsledky vyváženosti pilířů jsou vizualizovány celkem čtyřmi kartogramy (za každý pilíř zvlášť a celková vyváženost území, kde jsou všechny obce rozkategorizovány do čtyř tříd dle toho, kolik pilířů bylo v dané obci ohodnoceno pozitivně / negativně). Při použití výše popsaného metodického postupu však pro jeho robustnost a matematickou složitost výpočtu nelze přímo identifikovat, který konkrétní indikátor v dané obci ovlivnil výsledky vyváženosti. Významnou pozici v celém postupu vyváženosti má rovněž místní znalost území experta, jež může v případě nutnosti korigovat vyhodnocení vzešlé z dat za jednotlivé indikátory. V následující tabulce lze vidět přehled hodnocených indikátorů v jednotlivých tématech, které vstupovaly do vyhodnocení vyváženosti jednotlivých obcí. Tabulka 2.3.1: Přehled hodnocených indikátorů Indikátory

sledované téma

Reliéf, horninové prostředí a geologie

Vodní režim

Klíčové

Sekundární

Existence poddolovaných území

Existence chráněných ložiskových území

Existence dobývacích prostor

Existence ložisek nerostných surovin

Existence povrchových a podzemních vodních zdrojů, včetně ochranných pásem

Existence CHOPAV

Vodní nádrž

Zranitelnost oblasti


Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod, včetně ochranných pásem

Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod, včetně ochranných pásem Záplavová území Existence aktivních zón záplavových území

Vodní nádrž

Území určená k rozlivu povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem Existence objektu/zařízení protipovodňové ochrany

Hygiena žitotního prostředí

Zasažení starými zátěžemi území a kontaminací ploch Existence odvalů, výsypek, odkališť a hald

94


sledované téma

Indikátory Klíčové

Sekundární

Existence skládek, včetně ochranného pásma

Zátěž území dopravou Existence přírodní památky, včetně ochranného pásma Zastavěné plochy

Ochrana přírody a krajiny

Existence přírodní památky, včetně ochranného pásma Zasažení evropsky významné lokality NATURA 2000 Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy

Zemědělský půdní Podíl orné půdy z celkové výměry fond a pozemky katastru určené k plnění funkcí lesa Existence ochranných lesů

Podíl speciálních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy Podíl tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích

Existence lesů zvláštního určení Existence hospodářských lesů Podíl bytů napojených na veřejný vodovod

Počet vodních zdrojů

Podíl bytů napojených na kanalizaci zakončenou ČOV Podíl bytů napojených na plyn

Technická infrastruktura

Existence centrálního teplovodu v obci Přítomnost vedení elektrické energie na území obce Pokrytí území obcí komunikačními zařízeními Podíl domácnostní s připojením k vysokorychlostnímu internetu

Dopravní infrastruktura

Dostupnost nadřazené silniční sítě

Dostupnost železniční sítě pro osobní dopravu

Dostupnost administrativních center silniční dopravou


Existence železniční tratě v obci

Existence přístaviště nebo přístavu v území

Existence železniční stanice nebo zastávky v obci Dostupnost významného mezinárodního letiště

95

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory

sledované téma

Klíčové

Sekundární

Existence vodní cesty, plavební dráhy v území Dostupnost železniční sítě pro osobní dopravu

Sociodemografické podmínky

Hrubá míra celkového přírůstku obyvatel

Podíl autochtonní složky obyvatelstva

Dostupnost sídelních administrativních center

Dlouhodobá nezaměstnanost


Redukovaný koeficient funkční velikosti

Podíl dětské složky (do 14 let) v %

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15 let

Podíl seniorů (nad 65 let) v %

Hrubá míra migračního salda obyvatel


Existence sportovního a kulturního zařízení

Existence školy Existence zdravotnického zařízení Existence zařízení sociálních služeb Vývoj počtu bytů (%)

Podíl neobydlených domů s byty (%)

Podíl novostaveb/ rekonstrukcí na celkovém počtu domů (%)

Podíl domů ve vlastnictví obce nebo státu (%)

Podíl domů postavených před rokem 1920 (%)

Bydlení

Podíl bytů se sníženou kvalitou (%) Počet prázdných bytů na obyvatele

Podíl bytů ve vlastnictví obce, státu

Rekreace

Podíl chráněných oblastí na rozloze obce

Podíl délky cyklotras, turistických tras a hipostezek k rozloze obce

Podíl kapacity (počtu lůžek) hromadných ubytovacích zařízení k rozloze

Naplněnost ubytovacích kapacit

Podíl objektů individuální rekreace k objektům sloužícím pro bydlení

Podíl ubytovacích zařízení vyšší kvality na počtu hromadných ubytovacích zařízení

Počet objektů individuální rekreace na 1 2 km

96


sledované téma

Indikátory Klíčové

Sekundární

Daňová výtěžnost na obyvatele

Počet obsazených pracovních míst na 1 2 km

Vývoj počtu obsazených pracovních míst

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle primárního sektoru

Míra podnikatelské aktivity

Existence vědeckotechnologického parku

Podíl zastavitelných ploch pro výrobu k zastavitelnému území obce

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle terciérního sektoru (netržní služby)

Podíl podniků na celkovém počtu podniků Výše investic v obci – kapitálové výdaje v členění dle sekundárního sektoru

Hospodářské podmínky

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle terciérního sektoru (tržní Daňová výtěžnost na obyvatele služby) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Počet středních a velkých zaměstnavatelů Míra nezaměstnanosti Podíl změny počtu obsazených pracovních míst k počtu obyvatel ve zvoleném období Zadluženost obcí Objem veřejných rozpočtů

Zájmy obrany a bezpečnosti území

Existence objektů důležitých pro bezpečnost státu

Ohrožení území přírodními jevy

2.3.1 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle témat Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v grafech v dokumentu „Karty obcí“. 2.3.2 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích dle pilířů Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů (Z-skore) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusejí vždy vyskytovat.

97

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře

Nejlepšího ohodnocení v environmentálním pilíři dosahují obce Lučina, Soběšovice, Vyšní Lhoty, Raškovice, Pražmo a Morávka. Jedná se převážně o obce v jižní části správního obvodu, na jejichž území výrazně zasahuje CHKO Beskydy a soustava chráněných území NATURA 2000. Obec Staříč dosahuje nejhoršího možného ohodnocení v environmentálním pilíři, které je způsobeno zejména vysokým podílem poddolovaných území na celkové rozloze obce (více než 90 %), výskytem starých ekologických zátěží a skládky odpadů na území obce. Dalšími výrazně negativně ohodnocenými obcemi jsou Hukvaldy, Žabeň, Paskov, Řepiště a Bruzovice. Na tomto hodnocení se nejvíce projevuje vysoký podíl poddolovaných a sesuvných území a absence nebo jen minimální výskyt oblastí ochrany přírody a krajiny.

98

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře

Kladné hodnocení sociálního pilíře dosahují obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou, kvalitní občanskou a technickou vybaveností, dobrou dopravní dostupností a příznivým věkovým složením obyvatelstva. V tomto ohledu je nejlépe hodnoceno město Frýdek-Místek a obce v jeho nejbližším okolí. Frýdek-Místek má kladnou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl autochtonní složky obyvatelstva a nadprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Město je administrativním centrem s kvalitní a dostatečnou občanskou vybaveností a technickou infrastrukturou. Nejhorší ohodnocení sociálního pilíře mají obce Krásná a Nižní Lhoty. Jedná se o obce se špatnou dostupností vyšších tříd silničních tahů, bez přímého napojení na železnici a s nedostatečnou nebo zcela chybějící občanskou vybaveností. Hrubá míra celkového přírůstku těchto obcí je výrazně záporná a jak obec Krásná, tak i Nižní Lhoty mají vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku.

99

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře

Nejlepšího ohodnocení v ekonomickém pilíři dosahuje město Frýdek-Místek, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Frýdek-Místek má silnou podnikatelskou základnou středních a velkých zaměstnavatelů s vysokým počtem pracovních míst, nadprůměrnou daňovou výtěžností a mírou podnikatelské aktivity. Město je administrativním centrem s kvalitní občanskou vybaveností, přímým napojením na železnici a dobrou dopravní dostupností. Naopak nejhorší situace v ekonomickém pilíři je v obci Žabeň. Obec má velmi nízkou míru podnikatelské aktivity, málo pracovních míst a nedostatečnou občanskou vybavenost. Nízká míra podnikatelské aktivity, daňová výtěžnost a zejména nedostatečná občanská vybavenost se podílí i na špatném hodnocení dalších obcí správního obvodu, kterými jsou Krásná, Nižní Lhoty, Pazderna a Žermanice. 2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram, v němž je patrné souhrnné hodnocení obcí za všechny pilíře. Legendou ke kartogramu je tabulka 2.3.3.1. Souhrnné hodnocení vyjadřuje tabulka 2.3.3.2.

100

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Tabulka 2.3.2: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

Vyváženost vztahu územních podmínek pro Vyjádření v udržitelný rozvoj území kartogramu dobrý stav

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

101

Z, H, S

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.3.3: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Kategorie

Baška

-

+

+

2c

Brušperk

+

+

+

1

Bruzovice

-

-

-

4

Dobrá

+

+

+

1

Dobratice

-

+

+

2c

Dolní Domaslavice

+

-

-

3a

Dolní Tošanovice

+

+

-

2b

Fryčovice

-

-

+

3b

Frýdek-Místek

-

+

+

2c

Horní Domaslavice

-

-

-

4

Horní Tošanovice

-

+

+

2c

Hukvaldy

-

-

+

3b

Kaňovice

+

+

-

2b

Kozlovice

+

-

-

3a

Krásná

+

-

-

3a

Krmelín

-

+

+

2c

Lhotka

-

-

-

4

Lučina

+

+

-

2b

Morávka

+

-

-

3a

Nižní Lhoty

+

-

-

3a

Nošovice

-

+

+

2c

Palkovice

+

+

+

1

Paskov

-

+

+

2c

Pazderna

+

-

-

3a

Pražmo

+

-

+

2a

Raškovice

+

-

-

3a

Řepiště

-

+

+

2c

Sedliště

+

+

+

1

Soběšovice

+

+

-

2b

Staré Město

+

+

-

2b

Staříč

-

-

+

3b

Sviadnov

-

+

-

3c

Třanovice

+

+

-

2b

Vojkovice

-

+

-

3c

Vyšní Lhoty

+

-

-

3a

Žabeň

-

-

-

4

Žermanice

+

-

-

3a

Obec

102


V SO ORP Frýdek-Místek jsou, dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce Brušperk, Dobrá, Palkovice a Sedliště. Sociální, environmentální i ekonomický pilíř je v těchto obcích hodnocen kladně. Nejhorší ohodnocení mají obce Bruzovice, Horní Domaslavice, Lhotka a Žabeň. Tyto obce mají negativní hodnocení ve všech pilířích.

103


2.4 Problémy k řešení 2.4.1 Urbanistické závady Kód

Charakteristika

Dokumentace, kde má být problém řešen

Výpis obcí

sZUoVZ Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje ÚP

Baška, FrýdekMístek, Hukvaldy, Krásná, Morávka, Paskov, Sviadnov

sZUoZQ Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

Baška, Brušperk, Dobrá, Dobratice, Fryčovice, FrýdekMístek, Hukvaldy, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Raškovice, Staré Město, Třanovice, Vojkovice, Žabeň, Žermanice

ÚP

2.4.2 Hygienické závady

Kód

Charakteristika


sSR-ZU

Rychlostní silnice prochází zastavěným územím

ZÚR, ÚP

sSR-VZ

Rychlostní silnice prochází ochranným pásmem vodního zdroje ZÚR, ÚP

Výpis obcí

Baška, FrýdekMístek Paskov, Sviadnov

ZÚR, ÚP

Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Tošanovice, FrýdekMístek, Horní Tošanovice, Kaňovice, Nošovice, Paskov, Řepiště, Sedliště, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň

ÚP

Morávka

sS2/sZU Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území

ÚP

Fryčovice

sS3/sZU Silnice III. třídy zatěžuje zastavěné území

ÚP

Dolní Domaslavice, Horní Domaslavice

sSR/sZU Rychlostní silnice zatěžuje zastavěné území

sS2-VZ

Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

104


2.4.3 Dopravní závady Kód OB

Charakteristika Chybějící obchvat


Výpis obcí

ZÚR

Frýdek-Místek, Krmelín

sCSvsS2

Cyklotrasa vede po silnici II. třídy

ÚP

Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Sedliště, Staré Město, Třanovice

sS2xZPF2

Silnice II. třídy vede po ZPF II. třídy ochrany

ÚP

Nošovice, Vojkovice

sS2xZQ

Silnice II. třídy křižuje záplavové území Q100

ÚP

Fryčovice

2.4.4 Vzájemné střety záměrů v území s limity využití Kód

Charakteristika


Výpis obcí

ZPoZQ

Zastavitelná plocha zasahuje do záplavového území Q100

ÚP

Baška, Dobrá, Dobratice, Morávka, Staré Město, Hukvaldy, Frýdek-Místek, Fryčovice, Třanovice, Žermanice, Brušperk, Paskov, Řepiště

PRoPU

Plocha přestavby zasahuje do poddolovaného území

ÚP

Frýdek-Místek, Sviadnov, Řepiště

PRoSU

Plocha přestavby zasahuje do sesuvného území

ÚP

Krásná

ÚP

Frýdek-Místek, Krásná, Kozlovice, Hukvaldy, Palkovice, Dolní Tošanovice, Třanovice, Vyšní Lhoty, Bruzovice, Dolní Domaslavice, Krmelín, Morávka, Fryčovice, Soběšovice

ZPoSU

Zastavitelná plocha zasahuje do sesuvného území

ZPoPU

Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

ÚP

Staříč, Žabeň, Řepiště, Sviadnov, Frýdek-Místek, Brušperk, Fryčovice, Krmelín, Paskov, Hukvaldy,

ZPoVZ

Zastavitelná plocha zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

ÚP

Morávka, Sviadnov, Paskov

ÚP

Raškovice, Pražmo, Kozlovice, Vyšní Lhoty, Paskov, Žermanice, Lučina, Brušperk, Fryčovice

ZPoZPF1

105

Zastavitelná plocha zasahuje do ZPF I. třídy ochrany


Kód

Charakteristika


Výpis obcí

ZPoZPF2

Zastavitelná plocha zasahuje do ZPF II. třídy ochrany

ÚP

Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Míste, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Krmelín, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staříč, Třanovice, Vojkovice, Žabeň, Žermanice

PRoZPF1

Plocha přestavby zasahuje do ZPF I. třídy ochrany

ÚP

Řepiště

zS1xVZ

Záměr silnice I. třídy křižuje ochranné pásmo vodního zdroje

ZÚR, ÚP

Sviadnov

zS1xZPF1

Záměr silnice I. třídy křižuje ZPF I. třídy ochrany

ZÚR, ÚP

Třanovice, Paskov

zS1xZPF2

Záměr silnice I. třídy křižuje ZPF II. třídy ochrany

ZÚR, ÚP

Třanovice, Paskov, Krmelín

zSRxZPF2

Záměr rychlostní silnice křižuje ZPF II. třídy ochrany

ZÚR, ÚP

Hukvaldy, Frýdek-Místek

zS1xsZU

Záměr silnice I. třídy křižuje zastavěné území

ZÚR, ÚP

Třanovice, Sviadnov, Frýdek-Místek, Paskov, Krmelín

zSRxsZU

Záměr rychlostní silnice křižuje zastavěné území

ZÚR, ÚP

Staré Město, FrýdekMístek, Dobrá

nNCxsSR

Návrh nadregionálního biocentra křižuje stav rychlostní silnice

ZÚR, ÚP

Fryčovice

nRCxsSR

Návrh regionálního biocentra křižuje stav rychlostní silnice

ZÚR, ÚP

Fryčovice

nRKxsSR

Návrh regionálního biokoridoru křižuje stav rychlostní silnice

ZÚR, ÚP

Fryčovice

sSRxPR

Stav rychlostní silnice křižuje plochu přestavby ZÚR, ÚP

Frýdek-Místek

sSRxZP

Rychlostní silnice křižuje zastavitelnou plochu

Frýdek-Místek, Hukvaldy, Staříč

ZÚR, ÚP

106


zTIExZU

Záměr technické infrastruktury elektrického vedení křižuje zastavěné území

ZÚR, ÚP

Baška, Bruzovice, Dobrá, Dolní Tošanovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Kozlovice, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Pazderna, Řepiště, Sedliště, Vojkovice, Žermanice

2.4.5 Vzájemné střety záměrů v území Kód

Charakteristika


Výpis obcí

nLCxzSR

Návrh lokálního biocentra křižuje záměr rychlostní silnice

ZÚR, ÚP

Hukvaldy, Dobrá

nLKxzS1

Návrh lokálního biokoridoru křižuje záměr silnice I. třídy

ZÚR, ÚP

Krmelín

nLKxzSR

Návrh lokálního biokoridoru křižuje záměr rychlostní silnice

ZÚR, ÚP

Frýdek-Místek, Dobrá

nRCxzSR

Návrh regionálního biocentra křižuje záměr rychlostní silnice

ZÚR, ÚP

Baška, Frýdek-Místek, Staré Město, Sviadnov

nRKxzS1

Návrh regionálního biokoridoru křižuje záměr silnice I. třídy

ZÚR, ÚP

Paskov

nRKxzSR

Návrh regionálního biokoridoru křižuje záměr rychlostní silnice

ZÚR, ÚP

Hukvaldy

zS2xZP

Záměr silnice II. třídy křižuje zastavitelnou plochu

ZÚR, ÚP

Staré Město, FrýdekMístek, Bruzovice, Kaňovice, Sedliště, Baška

zSRxZP

Záměr rychlostní silnice křižuje zastavitelnou plochu

ZÚR, ÚP

Staré Město, Třanovice, Sviadnov, Baška, Dobrá, Krmelín, Paskov, Frýdek-Místek

zSRxPR

Záměr rychlostní silnice křižuje plochu přestavby

ZÚR, ÚP

Frýdek-Místek

ZÚR, ÚP

Baška, Bruzovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Kozlovice, Nižní Lhoty, Palkovice, Řepiště, Vojkovice, Žermanice

zTIExZP

107

Záměr technické infrastruktury elektrického vedení křižuje zastavitelnou plochu


2.4.6 Obecné problémy Kód

_P_

_K_

Charakteristika

Absence plynofikace

Absence kanalizace


ÚP

Poznámka

Možným řešením je příprava územního plánu na plynofikaci obce

ÚP

Možným řešením je příprava územního plánu na vybudování kanalizace

Možným řešením je příprava územního plánu na vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV

Výpis obcí

Lhotka Bruzovice, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Krásná, Lhotka, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna, Třanovice, Vojkovice, Žermanice Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Krásná, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Pazderna, Řepiště, Staré Město, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň

_Č_

Absence ČOV

ÚP

_S_

Stárnutí obyvatelstva

ÚP

Dobrá, Hukvaldy, Krásná, Morávka, Nižní Lhoty, Soběšovice

_E_

Špatný stav elektrických rozvodů

ÚP

Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Domaslavice, Lhotka, Lučina

ÚP

Možným řešením je: ► Vymezení nových ploch pro rozvoj podnikání ►Transformace nevyužitých, nebo nevhodně užívaných částí území prostředky územního plánování na plochy pro rozvoj podnikání

Bruzovice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Kozlovice, Lhotka, Lučina, Nižní Lhoty, Sedliště, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Žermanice

Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Kozlovice, Nošovice, Třanovice, Žermanice Lhotka

_N_

Vysoká míra nezaměstnanosti

_A_

Nízká míra podnikatelské aktivity

ÚP

Možným řešením je vymezení nových ploch pro rozvoj podnikání

_B_

Nedostatek ploch pro bytovou výstavbu

ÚP

Možným řešením je vymezení nových stavebních parcel pro bytovou výstavbu

108


2.5 Seznam záměrů 2.5.1 Dopravní záměry Kód

Název

Charakteristika

D10

R48 Frýdek-Místek, jižní obchvat, čtyřpruhová směrově dělená rychlostní silnice nová stavba

D35

Těrlicko – Třanovice, nová stavba

D36

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

ZÚR

nadmístní

Baška, Frýdek-Místek, Staré Město, Dobrá

Záměr trvá

Čtyřpruhová směrově dělená rychlostní silnice I. třídy

ZÚR

nadmístní

Třanovice

Záměr trvá

Třanovice - Hnojník, přeložka

Čtyřpruhová směrově dělená rychlostní silnice I. třídy

ZÚR

nadmístní

Třanovice

Záměr trvá

D59

I/56 Frýdek-Místek, přeložka + napojení na R48

čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy

ZÚR

nadmístní

Frýdek-Místek, Sviadnov

Záměr trvá

D76

I/58 Krmelín - Paskov (křiž. I/56),

nová stavba – jižní tangenta Ostravy, čtyřpruhová ZÚR směrově dělená silnice I. třídy

nadmístní

Paskov

Záměr trvá

D77

I/58 Petřvald - Krmelín,

nová stavba - jižní tangenta Ostravy, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy

ZÚR

nadmístní

Krmelín

Záměr trvá

D117

II/473 Kaňovice, přeložka,

dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy

ZÚR

nadmístní

Bruzovice, Kaňovice

Záměr trvá

D125

II/477 Frýdek-Místek - Baška, přeložka,

dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy

ZÚR

nadmístní

Frýdek-Místek, Staré Město

Záměr trvá

D150

úsek I/56 - I/11 jižní tangenta Ostravy,

nová stavba, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (vazba na D122 na území Ostravy)

ZÚR

nadmístní

Paskov

Záměr trvá

D174

letiště Frýdek - Místek,

nová stavba

ZÚR

nadmístní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

D306

sedačková lanovka Lhotka – Ondřejník

-

ZÚR

nadmístní

Lhotka

Záměr trvá

D504

II/477 Frýdek – Místek,

přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy

ZÚR

nadmístní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

D521

R67/kapacitní silnice I. Třídy úsek nová stavba, čtyřpruhová směrově dělená silnice II/474 (Životice) – Těrlicko I. třídy

ZÚR

nadmístní

Dolní Domaslavice, Soběšovice

Záměr trvá

Ob147

Komunikace

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

109

Silnice I. třídy

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob148

Komunikace

Silnice II. třídy

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob149

Komunikace

Silnice II. třídy

ÚP

místní

Třanovice

Záměr trvá

Ob150

Komunikace

Silnice II. třídy

ÚP

místní

Sedliště

Záměr trvá

Ob151

Komunikace

Silnice II. třídy

ÚP

místní

Brušperk

Záměr trvá

Ob152

Komunikace

Silnice III. třídy

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob153

Komunikace

Silnice III. třídy

ÚP

místní

Nižní Lhoty

Záměr trvá

Ob155

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Brušperk

Záměr trvá

Ob156

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Bruzovice

Záměr trvá

Ob157

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Dobrá

Záměr trvá

Ob158

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Dolní Domalsalvice

Záměr trvá

Ob159

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Dolní Tošanovice

Záměr trvá

Ob160

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Frýdek-Místek, Palkovice, Staré Město

Záměr trvá

Ob161

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob162

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob163

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Kaňovice

Záměr trvá

Ob164

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Krmelín

Záměr trvá

110


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob165

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Lhotka

Záměr trvá

Ob166

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Lučina

Záměr trvá

Ob167

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Nižní Lhoty

Záměr trvá

Ob168

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Palkovice

Záměr trvá

Ob169

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Paskov

Záměr trvá

Ob170

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Pazderna

Záměr trvá

Ob171

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Pražmo

Záměr trvá

Ob172

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Raškovice

Záměr trvá

Ob173

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob174

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Sedliště

Záměr trvá

Ob175

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob176

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Sviadnov

Záměr trvá

Ob177

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Žaběň

Záměr trvá

Ob178

Komunikace

Stezka pro pěší

ÚP

místní

Žermanice

Záměr trvá

Ob179

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Baška

Záměr trvá

Ob180

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Brušperk

Záměr trvá

111


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob181

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Bruzovice

Záměr trvá

Ob182

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Dobrá

Záměr trvá

Ob183

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Dobratice

Záměr trvá

Ob185

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Fryčovice

Záměr trvá

Ob186

Komunikace

Místní a účelové komunikace

ÚP

místní

Krmelín

Záměr trvá

Ob187

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Lhotka

Záměr trvá

Ob188

Komunikace


ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob190

Komunikace


ÚP

místní

Paskov

Záměr trvá

Ob191

Komunikace


ÚP

místní

Pazderna

Záměr trvá

Ob192

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Pražmo

Záměr trvá

Ob193

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Raškovice

Záměr trvá

Ob194

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob195

Komunikace


ÚP

místní

Sedliště

Záměr trvá

Ob196

Komunikace


ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob197

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Staříč

Záměr trvá

Ob198

Komunikace


ÚP

místní

Staré Město

Záměr trvá

112


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob199

Komunikace


ÚP

místní

Sviadnov

Záměr trvá

Ob200

Komunikace


ÚP

místní

Třanovice

Záměr trvá

Ob201

Komunikace


ÚP

místní

Žabeň

Záměr trvá

Ob202

Komunikace


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob203

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Dolní Tošanovice

Záměr trvá

Ob204

Komunikace


ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob205

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob206

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob207

Komunikace


ÚP

místní

Kaňovice

Záměr trvá

Ob208

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Kozlovice

Záměr trvá

Ob209

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Krásná

Záměr trvá

Ob210

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Lučina

Záměr trvá

Ob211

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Nižní Lhoty

Záměr trvá

Ob212

Komunikace


ÚP

místní

Palkovice

Záměr trvá

Ob213

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Vojkovice

Záměr trvá

Ob215

Komunikace

Místní komunikace

ÚP

místní

Žermanice

Záměr trvá

113


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob224

Cyklostezka

Cyklistická stezka pro jízdu na kol. bruslích

ÚP

místní

Baška

Záměr trvá

Ob225

Cyklostezka


ÚP

místní

Brušperk

Záměr trvá

Ob226

Cyklostezka


ÚP

místní

Bruzovice

Záměr trvá

Ob227

Cyklostezka


ÚP

místní

Dobrá

Záměr trvá

Ob231

Cyklostezka


ÚP

místní

Dolní Tošanovice

Záměr trvá

Ob232

Cyklostezka


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob233

Cyklostezka


ÚP

místní

Fryčovice

Záměr trvá

Ob234

Cyklostezka

Navržená cyklistická stezka pro jízdu na kol. bruslích

ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob235

Cyklostezka


ÚP

místní

Kaňovice

Záměr trvá

Ob236

Cyklostezka


ÚP

místní

Krmelín

Záměr trvá

Ob237

Cyklostezka


ÚP

místní

Lhotka

Záměr trvá

Ob238

Cyklostezka


ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob239

Cyklostezka


ÚP

místní

Nošovice

Záměr trvá

Ob240

Cyklostezka


ÚP

místní

Palkovice

Záměr trvá

Ob241

Cyklostezka

Navržená cyklistická trasa

ÚP

místní

Paskov

Záměr trvá

Ob242

Cyklostezka

Navržená cykloturistická trasa

ÚP

místní

Pazderna

Záměr trvá

114


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob243

Cyklostezka

Cyklistická trasa

ÚP

místní

Pazderna

Záměr trvá

Ob244

Cyklostezka


ÚP

místní

Pražmo

Záměr trvá

Ob245

Cyklostezka


ÚP

místní

Raškovice

Záměr trvá

Ob246

Cyklostezka


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob247

Cyklostezka


ÚP

místní

Sedliště

Záměr trvá

Ob248

Cyklostezka


ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob249

Cyklostezka


ÚP

místní

Staříč

Záměr trvá

Ob250

Cyklostezka


ÚP

místní

Staré Město

Záměr trvá

Ob251

Cyklostezka

Cykloturistická trasa

ÚP

místní

Sviadnov

Záměr trvá

Ob252

Cyklostezka


ÚP

místní

Vojkovice

Záměr trvá

Ob253

Cyklostezka


ÚP

místní

Žabeň

Záměr trvá

Ob254

Cyklostezka


ÚP

místní

Žermanice

Záměr trvá

Ob256

Cyklostezka


ÚP

místní

Kozlovice

Záměr trvá

Ob257

Cyklostezka


ÚP

místní

Lučina

Záměr trvá

Ob380

Komunikace

Místní momunikace

ÚP

místní

Nošovice

Nový záměr

Ob381

Komunikace

Místní momunikace

ÚP

místní

Vyšní Lhoty

Nový záměr

115


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob382

Komunikace

Místní komunikace, aktualizováno na základě ÚP Dolní Domaslavice (2013)

ÚP

místní

Dolní Domaslavice

Nový záměr

Ob383

Komunikace

Účelová komunikace, aktualizováno na základě ÚP Dolní Domaslavice (2013)

ÚP

místní

Dolní Domaslavice

Nový záměr

Ob384

Komunikace

Místní komunkace

ÚP

místní

Sviadnov

Nový záměr

Ob385

Cyklostezka


ÚP

místní

Nošovice

Nový záměr

Ob386

Cyklostezka


ÚP

místní

Morávka, Vyšní Lhoty

Nový záměr

Ob387

Cyklostezka


ÚP

místní

Dolní Domaslavice

Nový záměr

Ob388

Cyklostezka


ÚP

místní

Nižní Lhoty, Nošovice

Nový záměr

2.5.2 Environmentální záměry Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

NBC 97

Hukvaldy

NRBC

ZÚR

nadmístní

Fryčovice, Frýdek-místek, Kozlovice, Palkovice, Hukvaldy

Záměr trvá

RBC 101

Bělský Palesek

RBC 328

ZÚR

nadmístní

Krmelín

Záměr trvá

RBC 109

Brušperský les

RBC

ZÚR

nadmístní

Brušperk, Krmelín, Paskov, Staříč

Záměr trvá

RBC 124

Gruníky

RBC

ZÚR

nadmístní

Morávka

Záměr trvá

RBC 132

Hodoňovická Ostravice

RBC

ZÚR

nadmístní

Baška

Záměr trvá

RBC 154

Kozlovická hora

RBC

ZÚR

nadmístní

Kozlovice, Lhotka, Palkovice

Záměr trvá

RBC 155

Křížové Cesty

RBC 1830

ZÚR

nadmístní

Krásná, Morávka

Záměr trvá

116


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

RBC 157

Kunčická Ostravice

RBC

ZÚR

nadmístní

Staré město, Baška

Záměr trvá

RBC 161

Lipina u Oprechtic

RBC 327

ZÚR

nadmístní

Krmelín, Paskov

Záměr trvá

RBC 166

Malý Polom

RBC 1831

ZÚR

nadmístní

Morávka

Záměr trvá

RBC 169

Metylovická hůrka

RBC 139

ZÚR

nadmístní

Baška

Záměr trvá

RBC 172

Míchovec-Osčina

RBC

ZÚR

nadmístní

Fryčovice, Hukvaldy

Záměr trvá

RBC 177

Morávka

RBC 127

ZÚR

nadmístní

Morávka

Záměr trvá

RBC 180

Na Morávce

RBC 137+140

ZÚR

nadmístní

Raškovice, Nošovice, Nižní Lhoty, Staré Město, Vyšní Lhoty, FrýdekMístek, Dobrá

Záměr trvá

RBC 188

Nad Mohelnicí

RBC 1836

ZÚR

nadmístní

Krásná

Záměr trvá

RBC 204

Pod Žermanickou přehradou

RBC

ZÚR

nadmístní

Žermanice

Záměr trvá

RBC 214

Skalická Strážnice

RBC 138

ZÚR

nadmístní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

RBC 219

Staroměstská Ostravice

RBC

ZÚR

nadmístní

Staré Město, Frýdek-Místek

Záměr trvá

RBC 224

Štandl

RBC 1969

ZÚR

nadmístní

Staříč, Sviadnov, Frýdek-Místek

Záměr trvá

RBC 230

Travný

RBC 1835

ZÚR

nadmístní

Krásná, Morávka

Záměr trvá

RBC 231

Travný potok

RBC 1834

ZÚR

nadmístní

Krásná, Morávka

Záměr trvá

RBC 239

U Dolu Paskov

RBC 326

ZÚR

nadmístní

Řepiště, Paskov

Záměr trvá

RBC 243

U Chabičova

RBC 1968

ZÚR

nadmístní

Brušperk

Záměr trvá

117


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

RBC 251

U Žabně

RBC 1970

ZÚR

nadmístní

Žabeň, Řepiště, Sviadnov, FrýdekMístek, Paskov

Záměr trvá

RBC 268

Vojkovický les

RBC

ZÚR

nadmístní

H. Domaslavice, Vojkovice, Nošovice, Dobrá

Záměr trvá

RBC 275

Zámrklí

RBC

ZÚR

nadmístní

Staříč, Frýdek-Místek, Fryčovice

Záměr trvá

RBC 276

Zaryje

RBC 326

ZÚR

nadmístní

Řepiště

Záměr trvá

RBC 277

Zavadovice

RBC 317

ZÚR

nadmístní

Soběšovice, D. Domaslavice

Záměr trvá

NBK K 99

K 99 MH (MB)

NRBK (kód ZÚR K99)

ZÚR

nadmístní

Fryčovice, Frýdek-Místek, Kozlovice, Palkovice, Hukvaldy

Záměr trvá

Záměr trvá

NBK K 101 K 101 N/V


ZÚR

nadmístní

Dobrá, Frýdek-Místek, Krásná, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Paskov, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Sviadnov, Vyšní Lhoty, Žabeň

NBK K 144 K 144 MB

NRBK (kód ZÚR K144

ZÚR

nadmístní

Kozlovice, Hukvaldy

Záměr trvá

NBK K 147 K 147 H/MB


ZÚR

nadmístní

Morávka

Záměr trvá

RBK 550

RK 1557

RBK (kód ZÚR 550)

ZÚR

nadmístní


Záměr trvá

RBK 551

RK 959

RBK (kód ZÚR 551)

ZÚR

nadmístní

Brušperk, Krmelín

Záměr trvá

RBK 552

RK 957

RBK (kód ZÚR 552)

ZÚR

nadmístní

Krmelín

Záměr trvá

RBK 553

RK 958

RBK (kód ZÚR 553)

ZÚR

nadmístní

Krmelín

Záměr trvá

RBK 554

RK

RBK (kód ZÚR 554)

ZÚR

nadmístní

Brušperk, Krmelín

Záměr trvá

RBK 555

RK

RBK (kód ZÚR 555)

ZÚR

nadmístní

Fryčovice, Staříč

Záměr trvá

118


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

RBK 556

RK

RBK (kód ZÚR 556)

ZÚR

nadmístní

Paskov, Staříč

Záměr trvá

RBK 557

RK 1558

RBK (kód ZÚR 557)

ZÚR

nadmístní

Palkovice

Záměr trvá

RBK 558

RK 1558

RBK (kód ZÚR 558)

ZÚR

nadmístní

Palkovice

Záměr trvá

RBK 559

RK

RBK (kód ZÚR 559)

ZÚR

nadmístní

Baška

Záměr trvá

RBK 560

RK 1560

RBK (kód ZÚR 560)

ZÚR

nadmístní

Baška. Frýdek-Místek

Záměr trvá

RBK 561

RK 1561

RBK (kód ZÚR 561)

ZÚR

nadmístní

Dobratice, Frýdek-Místek, Nižní Lhoty, Nošovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty

Záměr trvá

RBK 562

RK

RBK (kód ZÚR 562)

ZÚR

nadmístní

Dolní Domaslavice, Horní Domaslavice, Vojkovice

Záměr trvá

RBK 622

RK

RBK (kód ZÚR 622)

ZÚR

nadmístní

Baška

Záměr trvá

RBK 623

RK

RBK (kód ZÚR 623)

ZÚR

nadmístní

Baška, Frýdek-Místek, Staré Město

Záměr trvá

RBK 624

RK

RBK (kód ZÚR 624)

ZÚR

nadmístní


Záměr trvá

RBK 636

RK

RBK (kód ZÚR 636)

ZÚR

nadmístní

Krásná

Záměr trvá

RBK 638

RK 1563

RBK (kód ZÚR 638)

ZÚR

nadmístní

Morávka, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty

Záměr trvá

RBK 639

RK 1566

RBK (kód ZÚR 639)

ZÚR

nadmístní

Morávka

Záměr trvá

RBK 640

RK

RBK (kód ZÚR 640)

ZÚR

nadmístní

Morávka

Záměr trvá

Ob389

Vodní nádrž

Vodní nádrž

ÚP

místní

Třanovice

Nový záměr

P81

Skládka

Sklad odpadů

SITA CZ

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

119


2.5.3 Záměry technické infrastruktury Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

EZ5

Transformační stanice 110/22 kV Ostrava-Hrabová včetně přívodního nadzemního vedení VVN - 110 kV

-

ZÚR

nadmístní

Paskov

Záměr trvá

E5

(EDĚ) – Vratimov – Nošovice,

vedení 400 kV pro výkon EDĚ 600 MW

ZÚR

nadmístní

Bruzovice, Sedliště, Dobrá, FrýdekMístek, Nošovice, Pazderna

Záměr trvá

E6

Nošovice – rozšíření uzlu TR 400/110 kV

-

ZÚR

nadmístní

Nošovice

Záměr trvá

E8

Nošovice – Mosty u Jablunkova – souběžné vedení se stávající trasou 400 kV Varín (SR),

ZÚR

nadmístní

Nošovice, Dobrá, Pazderna, Lučina, Vojkovice, H. Tošanovice, D. Tošanovice, H. Domaslavice

Záměr trvá

E9

(EDĚ) – Nošovice – Albrechtice

vedení 400 kV v souběhu se stávající trasou

ZÚR

nadmístní

Žermanice, Lučina, Bruzovice, Pazderna, Dobrá, Nošovice, Soběšovice

Záměr trvá

E43

Prosenice – Nošovice – zdvojení vedení 400 kV

-

ZÚR

nadmístní

Dobrá, Kozlovice, Baška, FrýdekMístek, Raškovice, Nižní Lhoty, Palkovice, Vyšní Lhoty, nošovice

Záměr trvá

PZ6

VVTL plynovod DN 500

PN63 PZP Třanovice – státní hranice ČR / Polsko

ZÚR

nadmístní

Třanovice

Záměr trvá

PZ9

Propojení VTL plynovodů

Janovice – Raškovice (sonda JA-3A) a Krásná – Raškovice

ZÚR

nadmístní

Raškovice

Záměr trvá

PZ11

Plocha pro rozšíření uskladňovacích kapacit podzemního zásobníku plynu Třanovice

Rozšíření uskladňovacích kapacit podzemních zásobníků plynu Třanovice s využitím ložiska Staré pole

ZÚR

nadmístní

Dolní Domaslavice, Horní Tošanovice, Třanovice

Záměr trvá

P65

ČOV

ČOV - čistírna odpadních vod skupinová

Povodí místní Odry

Brušperk

Záměr trvá

P66

ČOV



Paskov

Záměr trvá

120


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

P67

ČOV



Třenovice

Záměr trvá

P68

ČOV



Krmelín

Záměr trvá

P69

ČOV



Řepiště

Záměr trvá

P70

ČOV



Sedliště

Záměr trvá

P71

ČOV


Staříč

Záměr trvá

P72

Fotovoltaická elektrárna

Parc. č. 1737/14, 85/1, 1742

Hukvaldy

Záměr trvá

P73

Fotovoltaická elektrárna

Zjištěno ze zadání ÚP

Palkovice

Záměr trvá

Ob1

Zdroj vody

Zdroj přírodní pitné vody

ÚP

místní

Vyšní Lhoty

Záměr trvá

Ob2

Zařízení k zásobování vodou

Automatická tlaková stanice

ÚP

místní

Dobrá

Záměr trvá

Ob3



ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob4



ÚP

místní

Pražmo

Záměr trvá

Ob5



ÚP

místní

Žermanice

Záměr trvá

Ob6



ÚP

místní

Žermanice

Záměr trvá

Ob7


Šachta

ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

121

Povodí místní Odry MM Frýdek místní Místek MM Frýdek místní Místek


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob8


Redukční ventil

ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob9


-

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob10


-

ÚP

místní

Sviadnov

Záměr trvá

Ob11


Vodojem

ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob12


Vodojem věžový

ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob13


Vodojem věžový

ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob14


Vodojem zemní

ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob15


Vodojem zemní

ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob16


Vodojem zemní

ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob17

ČOV


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob18

ČOV


ÚP

místní

Bruzovice

Záměr trvá

Ob19

ČOV


ÚP

místní

Palkovice

Záměr trvá

Ob20

ČOV


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob21

ČOV


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob22

ČOV


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob23

ČOV


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

122


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob24

ČOV


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob25

ČOV


ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob26

ČOV


ÚP

místní

Brušperk

Záměr trvá

Ob27

ČOV


ÚP

místní

Krmelín

Záměr trvá

Ob28

ČOV


ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob29

ČOV


ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob31

ČOV


ÚP

místní

Raškovice

Záměr trvá

Ob32

ČOV


ÚP

místní

Nižní Lhoty

Záměr trvá

Ob33

ČOV


ÚP

místní

Dobratice

Záměr trvá

Ob34

ČOV


ÚP

místní

Baška

Záměr trvá

Ob35

ČOV


ÚP

místní

Baška

Záměr trvá

Ob36

ČOV


ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob37

ČOV


ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob38

ČOV


ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob39

ČOV


ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob40

ČOV


ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

123


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob41

ČOV


ÚP

místní

Kozlovice

Záměr trvá

Ob42

ČOV


ÚP

místní

Staříč

Záměr trvá

Ob43

ČOV


ÚP

místní

Třeanovice

Záměr trvá

Ob44

ČOV


ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob45

ČOV


ÚP

místní

Dolní Tošanovice

Záměr trvá

Ob46

ČOV


ÚP

místní

Vojkovice

Záměr trvá

Ob47

ČOV


ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob48

ČOV


ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob49

ČOV


ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob50

ČOV


ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob55

ČS

ČS - čerpací stanice odpadních vod

ÚP

místní

Palkovice

Záměr trvá

Ob66

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob67

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob68

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob69

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob70

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

124


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob71

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob72

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob73

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob74

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob75

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob76

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob77

ČS


ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob78

ČS


ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob81

ČS


ÚP

místní

Raškovice

Záměr trvá

Ob82

ČS


ÚP

místní

Raškovice

Záměr trvá

Ob83

ČS


ÚP

místní

Baška

Záměr trvá

Ob84

ČS


ÚP

místní

Lhotka

Záměr trvá

Ob85

ČS


ÚP

místní

Lhotka

Záměr trvá

Ob86

ČS


ÚP

místní

Paskov

Záměr trvá

Ob87

ČS


ÚP

místní

Žermanice

Záměr trvá

Ob88

ČS


ÚP

místní

Třanovice

Záměr trvá

125


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob89

ČS


ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob90

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob91

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob92

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob93

ČS


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob94

ČS


ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob95

ČS


ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob96

Dešťová retenční nádrž

-

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob97


-

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob98


-

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob99

Zařízení k odvádění a čištění odpadních vod

-

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob100

Zařízení k odvádění a čištění odpadních vod

-

ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob139

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob140

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Lučina

Záměr trvá

Ob141

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Palkovice

Záměr trvá

Ob142

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Sedliště

Záměr trvá

126


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob143

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob144

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob145

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Nižní Lhoty

Záměr trvá

Ob216

Plynovod

Plynovod STL

ÚP

místní

Dolní Domaslavice

Záměr trvá

Ob217

Plynovod

Plynovod STL

ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob218

Plynovod

Plynovod STL

ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob219

Plynovod

Plynovod STL

ÚP

místní

Kozlovice

Záměr trvá

Ob220

Plynovod

Plynovod STL

ÚP

místní

Sedliště

Záměr trvá

Ob221

Plynovod

Plynovod STL

ÚP

místní


Záměr trvá

Ob222

Plynovod

Plynovod VTL

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob223

Plynovod

Plynovod NTL

ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob258

Kanalizace

Stoka splaškové, jednotné a dešťové kanalizace

ÚP

místní

Dolní Domaslavice

Záměr trvá

Ob259

Kanalizace


ÚP

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

Ob260

Kanalizace


ÚP

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

Ob261

Kanalizace


ÚP

místní

Kozlovice

Záměr trvá

Ob262

Kanalizace


ÚP

místní

Lučina

Záměr trvá

127


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob263

Kanalizace


ÚP

místní

Nošovice, Nižní Lhoty

Záměr trvá

Ob264

Kanalizace


ÚP

místní

Kozlovice, Palkovice

Záměr trvá

Ob265

Kanalizace


ÚP

místní

Řepiště

Záměr trvá

Ob266

Kanalizace


ÚP

místní

Brušperk

Záměr trvá

Ob268

Kanalizace


ÚP

místní

Bruzovice

Záměr trvá

Ob269

Kanalizace


ÚP

místní

Dobrá

Záměr trvá

Ob270

Kanalizace


ÚP

místní

Dobratice

Záměr trvá

Ob271

Kanalizace


ÚP

místní

Dolní Tošanovice

Záměr trvá

Ob272

Kanalizace


ÚP

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

Ob273

Kanalizace


ÚP

místní

Fryčovice

Záměr trvá

Ob274

Kanalizace


ÚP

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

Ob275

Kanalizace


ÚP

místní

Krmelín

Záměr trvá

Ob276

Kanalizace


ÚP

místní

Lhotka

Záměr trvá

Ob277

Kanalizace


ÚP

místní

Morávka

Záměr trvá

Ob278

Kanalizace


ÚP

místní

Nošovice

Záměr trvá

Ob279

Kanalizace


ÚP

místní

Paskov

Záměr trvá

128


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob280

Kanalizace


ÚP

místní

Pražmo

Záměr trvá

Ob281

Kanalizace


ÚP

místní

Raškovice

Záměr trvá

Ob282

Kanalizace


ÚP

místní

Soběšovice

Záměr trvá

Ob283

Kanalizace


ÚP

místní

Staříč

Záměr trvá

Ob284

Kanalizace


ÚP

místní

Staré Město

Záměr trvá

Ob285

Kanalizace


ÚP

místní

Sviadnov

Záměr trvá

Ob286

Kanalizace


ÚP

místní

Třanovice

Záměr trvá

Ob287

Kanalizace


ÚP

místní

Vojkovice

Záměr trvá

Ob289

Kanalizace


ÚP

místní

Žabeň

Záměr trvá

Ob290

Kanalizace


ÚP

místní

Žermanice

Záměr trvá

Ob291

DTS kompaktní, zděná, betonová VVN

ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob292

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Dobratice

Nový záměr

Ob293

Zařízení zpracování a distribuce ele. Energie

VVN

ČEZ

místní

Sviadnov

Nový záměr

Ob294


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob295


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob296

DTS

ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

129

VVN


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob297


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob298

DTS

VVN

ČEZ

místní

Horní Domaslavice

Nový záměr

Ob299

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Staré Město

Nový záměr

Ob300

DTS

VVN

ČEZ

místní

Morávka

Nový záměr

Ob301


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob302

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Dolní Tošanovice

Nový záměr

Ob303

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Palkovice

Nový záměr

Ob304


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob305

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Fryčovice

Nový záměr

Ob306

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Paskov

Nový záměr

Ob307

DTS

VVN

ČEZ

místní

Paskov

Nový záměr

Ob308


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob309


ČEZ

místní

Fryčovice

Nový záměr

Ob310


ČEZ

místní

Fryčovice

Nový záměr

Ob311

DTS

VVN

ČEZ

místní

Nošovice

Nový záměr

Ob312

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Sviadnov

Nový záměr

130


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob313

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Dobratice

Nový záměr

Ob314


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob315

DTS

VVN

ČEZ

místní

Bruzovice

Nový záměr

Ob316

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Sedliště

Nový záměr

Ob317

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Krmelín

Nový záměr

Ob318

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Raškovice

Nový záměr

Ob319


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob320


ČEZ

místní

Staré Město

Nový záměr

Ob321

DTS

VVN

ČEZ

místní

Třanovice

Nový záměr

Ob322

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Staříč

Nový záměr

Ob323


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob324


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob325


ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob326

DTS stožárová

VVN

ČEZ

místní

Kozlovice

Nový záměr

Ob327

Regulační/měřící stanice VTL

VTL

RWE

místní

Palkovice

Nový záměr

Ob328

Regulační/měřící stanice VTL

VTL

RWE

místní

Sedliště

Nový záměr

131


Kód

Název

Ob329

Vodojem zemní

Ob330

Místní vodovod

Ob331

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

ÚP

místní

Vyšní Lhoty

Nový záměr

-

ÚP

místní

Vyšní Lhoty

Nový záměr

Místní vodovod

-

ÚP

místní

Vyšní Lhoty

Nový záměr

Ob342

ČOV

ČOV - čistírna odpadních vod místní

ÚP

místní

Nošovice

Nový záměr

Ob343

ČOV

ČOV - čistírna odpadních vod místní

ÚP

místní

Nošovice

Nový záměr

Ob344

Kanalizace


ÚP

místní

Vyšní Lhoty

Nový záměr

Ob345

Vedení elektrické energie

venkovní vedení elektrické sítě ZVN 440 kV, Vratimov - Nošovice 2x400 kV

ČEPS

místní

Nošovice, Dobrá, Frýdek-Místek, Bruzovice, Sedliště, Řepiště

Nový záměr

Ob346


venkovní vedení elektrické sítě ZVN 440 kV, Zdvojení V403 Nošovice - Prosenice

ČEPS

místní

Nošovice, Vyšní Lhoty, Nižní Lhoty, Frýdek-Místek, Baška, Palkovice, Kozlovice

Nový záměr

Ob347


venkovní vedení elektrické sítě ZVN 440 kV, přestavba V699 z 220 na 400 kV

ČEPS

místní

Žabeň, Sviadnov, Frýdek-Místek, Sedliště, Bruzovice, Dobrá

Nový záměr

Ob348


kabelové vedení elektrické sítě VN 1- 35 kV

ČEZ

místní

Sedliště

Nový záměr

Ob349



ČEZ

místní

Sedliště

Nový záměr

Ob350



ČEZ

místní

Kozlovice

Nový záměr

Ob351



ČEZ

místní

Sedliště

Nový záměr

Ob352



ČEZ

místní

Staré Město

Nový záměr

Ob353


vedení elektrické sítě - nerozlišeno

ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

132


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob354



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob355



ČEZ

místní

Frýdek-Místek, Svadnov

Nový záměr

Ob356



ČEZ

místní

mimo SO ORP

Nový záměr

Ob357



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob358



ČEZ

místní

Staré Město

Nový záměr

Ob359



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob360



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob361



ČEZ

místní

Staré Město, Baška

Nový záměr

Ob362



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob363



ČEZ

místní

Sviadnov

Nový záměr

Ob364



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob365



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob366



ČEZ

místní

Palkovice

Nový záměr

Ob367



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob368



ČEZ

místní

Frýdek-Místek, Baška

Nový záměr

Ob369



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

133


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob370



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob371



ČEZ

místní

Staré Město

Nový záměr

Ob372



ČEZ

místní

Horní Tošanovice

Nový záměr

Ob373



ČEZ

místní

Dobratice

Nový záměr

Ob374



ČEZ

místní

Sviadnov

Nový záměr

Ob375



ČEZ

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob376



ČEZ

místní

Dolní Tošanovice

Nový záměr

Ob377



ČEZ

místní

Dolní Tošanovice

Nový záměr

Ob378



ČEZ

místní

Horní Tošanovice

Nový záměr

Ob379



ČEZ

místní

Frýdek-Místek, Baška

Nový záměr

Ob390

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Baška

Nový záměr

Ob391

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

Ob392

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Bruzovice

Nový záměr

Ob393

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Dobrá

Nový záměr

Ob394

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Dobratice, Vyšní Lhoty

Nový záměr

Ob395

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Dolní Domaslavice

Nový záměr

134


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob396

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Fryčovice, Staříč

Nový záměr

Ob397

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Horní Tošanovice

Nový záměr

Ob398

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Brušperk

Nový záměr

Ob399

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Hukvaldy

Nový záměr

Ob400

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Kozlovice

Nový záměr

Ob401

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Krmelín

Nový záměr

Ob402

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Lučina

Nový záměr

Ob403

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Morávka

Nový záměr

Ob404

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Nošovice

Nový záměr

Ob405

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Palkovice

Nový záměr

Ob406

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Paskov

Nový záměr

Ob407

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Pražmo

Nový záměr

Ob408

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Raškovice

Nový záměr

Ob409

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Sedliště

Nový záměr

Ob410

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Soběšovice

Nový záměr

Ob411

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Sviadnov

Nový záměr

135


Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

Ob412

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Třanovice

Nový záměr

Ob413

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Vojkovice

Nový záměr

Ob414

Plynovod

Plynovod STL

RWE

místní

Žermanice

Nový záměr

Ob415

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní

Brušperk

Nový záměr

Ob416

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní


Nový záměr

Ob417

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní

Staré Město

Nový záměr

Ob418

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní

Nižní Lhoty, Nošovice

Nový záměr

Ob419

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní

Třanovice

Nový záměr

Ob420

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní

Hukvaldy

Nový záměr

Ob421

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní

Sviadnov

Nový záměr

Ob422

Plynovod

Plynovod VTL

RWE

místní

Frýdek-Místek

Nový záměr

2.5.4 Urbanistické záměry Kód

Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

P2

návrh na NKP

Areál římskokatolické fary se zbytkem ohradní zdi NPÚ a se souborem dvou kachlových kamen (p. č. 66) Ostrava

místní

Bruzovice

Záměr trvá

P3

návrh na NKP

Roubený dům č. p. 7 (p. č. 1665/2)

NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P4

návrh na NKP

Roubený dům č. p. 16 (p. č. 1738)

NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

136


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

P5

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P6

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P7

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P8

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P9

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P10

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P11

návrh na NKP

Roubený dům č. p. 111 a přilehlá stodola (p. č. 1903)

NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P12

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P13

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P14

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P15

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P16

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P17

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P18

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P19

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

P20

návrh na NKP


NPÚ Ostrava

místní

Dobrá

Záměr trvá

137


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

P21

návrh na NKP

Kaple (p. č. 5620)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P22

návrh na NKP

Bývalé bělidlo a úpravna firmy Josef Munk a synové (p. č. 2840)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P23

návrh na NKP

Městský dům č. p. 31 (p. č. 44)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P24

návrh na NKP

Bývalá přádelna firmy bratři Neumannové (včetně NPÚ strojovny parního stroje, kotelny) (p. č. 1946) Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P25

návrh na NKP

Bývalá tkalcovna firmy Josef Munk a synové (p. č. 2795)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P26

návrh na NKP

Areál bývalé úpravny, bělidla a tkalcovny firmy bratři Neumannové (p. č. 2814/2)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P27

návrh na NKP

Přádelna bavlny bývalé firmy A. Landsberger (p. č. 2822/1)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P28

návrh na NKP

Dům č. p. 591 (p. č. 1404)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P29

návrh na NKP

Sklady bývalé firmy A. Landsberger (p. č. 2829/2)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P30

návrh na NKP

Kříž s korpusem Krista (par. 1)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P31

návrh na NKP

Komplex budov firmy Alois Lemberger, vlněná a bavlněná továrna ve Sviadnově - Místku (par. 2219)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P32

návrh na NKP

Socha Bolestného Krista (návrh movité KP) (p. č. 2122/3)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P33

návrh na NKP

Kaple (p. č. 2122/3)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P34

návrh na NKP

Kaple (p. č. 5152)

NPÚ Ostrava

místní

Frýdek-Místek

Záměr trvá

P35

návrh na NKP

Budova fary č. p. 10 (p. č. 17)

NPÚ Ostrava

místní

Horní Domaslavice

Záměr trvá

P36

návrh na NKP

Zvonice (p. č. 17)

NPÚ Ostrava

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

138


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

P37

návrh na NKP

Obytný dům č. p. 37 - bývalá výrobna kameniny (par.7/1)

NPÚ Ostrava

místní

Horní Tošanovice

Záměr trvá

P38

návrh na NKP

Vodní mlýn č. p. 35 (p. č. 219/1)

NPÚ Ostrava

místní

Hukvaldy

Záměr trvá

P39

návrh na NKP

Litinový kříž s pískovcovým podstavcem (p. č. 122/2)

NPÚ Ostrava

místní

Lhotka

Záměr trvá

P40

návrh na NKP

Kříž z r. 1864 (p. č. 155/2)

NPÚ Ostrava

místní

Lhotka

Záměr trvá

P41

návrh na NKP

Pískovcový kříž z roku 1888 s litinovým korpusem (p. č. 891/1)

NPÚ Ostrava

místní

Lhotka

Záměr trvá

P42

návrh na NKP

Kříž (par.1863/2)

NPÚ Ostrava

místní

Paskov

Záměr trvá

P43

návrh na NKP

Sousoší Ukřižování (p. č. 288/2)

NPÚ Ostrava

místní

Pazderna

Záměr trvá

P44

návrh na NKP

Kaple sv. Jana Nepomuckého (p. č. 64)

NPÚ Ostrava

místní

Pazderna

Záměr trvá

P45

návrh na NKP

Vila č. p. 216 (p. č. 256)

NPÚ Ostrava

místní

Raškovice

Záměr trvá

P46

návrh na NKP

Soubor litinových křížů (p. č. 1515)

NPÚ Ostrava

místní

Sedliště

Záměr trvá

P47

návrh na NKP

Výklenková kaplička u domu č. p. 24 (p. č. 588/1)

NPÚ Ostrava

místní

Sedliště

Záměr trvá

P48

návrh na NKP

Kaplička zv. „Pod kopcem“ (p. č. 473)

NPÚ Ostrava

místní

Sedliště

Záměr trvá

P49

návrh na NKP

Litinový kříž (p. č. 876/2)

NPÚ Ostrava

místní

Sedliště

Záměr trvá

P50

návrh na NKP

Kaple (p. č. 871/1)

NPÚ Ostrava

místní

Sedliště

Záměr trvá

P51

návrh na NKP

Sloup s Pannou Marií (p. č. 1286)

NPÚ Ostrava

místní

Sedliště

Záměr trvá

P76

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

300044026 - úpravy toků / Úprava Mohelnice; Mohelnice

Povodí Odry

místní

Raškovice

Záměr trvá

139


Název

Charakteristika

Zdroj

Význam

Lokalizace

Poznámka

P77


300051677 - úpravy toků / soustavná úprava; Vlčok

Povodí Odry

místní

Staré Město

Záměr trvá

P78


300044061 - úpravy toků / Soustavná úprava 25,300 - 25,650; Ostravice

Povodí Odry

místní


Záměr trvá

P79


300044049 - úpravy toků / soustavná úrava 0,000 Povodí - 0,230; Baštice Odry

místní

Staré Město

Záměr trvá

P80


Retenční prostor

Povodí Odry

místní

Paskov

Záměr trvá

Ob103

OP živočišné výroby Bruzovice

OP výrobního zařízení - připravované k vyhlášení ÚP

místní

Bruzovice

Záměr trvá

Ob104

OP živočišné výroby Bruzovice

OP výrobního zařízení - připravované k vyhlášení ÚP

místní

Pazderna

Záměr trvá

2.5.5 Ostatní záměry Kód Ob105

Název Plocha rekultivace

Charakteristika Návrh rekultivace skládky průmyslového odpadu a odvalu dolu Paskov

Zdroj ÚP

Význam místní

Lokalizace Řepiště

Poznámka Záměr trvá

140


3 PŘÍLOHY Tabulka 2.5.1: SO ORP Frýdek-Místek Obce

Podíl výměry obce na rozloze SO ORP Frýdek-Místek [%]

Výměra obce [ha]

Baška

1283,4

2,7

Brušperk

1026,7

2,1

Bruzovice

1595,1

3,3

Dobrá

872,8

1,8

Dobratice

705,1

1,5

Dolní Domaslavice

735,8

1,5

Dolní Tošanovice

369,5

0,8

1644,9

3,4

Frýdek-Místek

986,1

2,1

Frýdek-Místek

4170,1

8,7

Horní Domaslavice

507,0

1,1

Horní Tošanovice

528,8

1,1

Hukvaldy

2029,6

4,2

Kaňovice

259,3

0,5

Kozlovice

2108,7

4,4

Krásná

4410,8

9,2

Krmelín

503,6

1,1

Lhotka

722,7

1,5

Lučina

743,7

1,6

8731,2

18,2

Nižní Lhoty

378,7

0,8

Nošovice

647,5

1,4

Palkovice

2173,7

4,5

Paskov

1179,5

2,5

Pazderna

321,4

0,7

Pražmo

355,4

0,7

Raškovice

862,6

1,8

Řepiště

801,2

1,7

Sedliště

991,0

2,1

Soběšovice

366,1

0,8

Staré Město

468,0

1,0

1895,8

4,0

Sviadnov

475,3

1,0

Třanovice

860,7

1,8

Vojkovice

488,1

1,0

1148,4

2,4

Žabeň

335,3

0,7

Žermanice

342,4

0,7

Fryčovice

Morávka

Staříč

Vyšní Lhoty

SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Datový model - ÚAP 2014

141

48025,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.2 : Poddolovaná území v SO ORP Frýdek-Místek Obce

Výměra obce [ha]

Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP FrýdekMístek

Podíl rozlohy Poddolovaná území [ha] poddolovaného území [%]

1283,4 1026,7 1595,1 872,8 705,1 735,8 369,5 1644,9 5156,2 507 528,8 2029,6 259,3 2108,7 4410,8 503,6 722,7 743,7 8731,2 378,7 647,5 2173,7 1179,5 321,4 355,4 862,6 801,2 991 366,1 468 1895,8 475,3 860,7 488,1 1148,4 335,3 342,4

0 417,3 0 0 0 0 0 1021,2 428,9 0 0 20,1 0 19,6 0 0 0 0 0 0 0 0 832,0 0 0 9,9 304,1 0,0 0,0 0,0 1714,4 229,9 0,0 0,0 6,8 278,5 0,0

0 40,6 0 0 0 0 0 62,1 8,3 0 0 1,0 0 0,9 0 0 0 0 0 0 0 0 70,5 0 0 1,1 38,0 0 0 0 90,4 48,4 0 0 0,6 83,1 0

48025,8

5282,7

11,0


142

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.3: Sesuvná území v SO ORP Frýdek-Místek Obec

Výměra obce [ha]

Výměra sesuvných území [ha]

Podíl sesuvných území [%]

Baška

1283,4

66,3

5,2

Brušperk

1026,7

12,3

1,2

Bruzovice

1595,1

19,3

1,2

Dobrá

872,8

0

0

Dobratice

705,1

0,6

0,1

Dolní Domaslavice

735,8

4,8

0,7

Dolní Tošanovice

369,5

4,2

1,1

Fryčovice

1644,9

12,8

0,8

Frýdek-Místek

5156,2

341,7

6,6

Horní Domaslavice

507,0

17,1

3,4

Horní Tošanovice

528,8

0

0

Hukvaldy

2029,6

489,3

24,1

Kaňovice

259,3

0

0

Kozlovice

2108,7

199,7

9,5

Krásná

4410,8

1799,4

40,8

Krmelín

503,6

11,1

2,2

Lhotka

722,7

31,6

4,4

Lučina

743,7

6,7

0,9

8731,2

2943,9

33,7

Nižní Lhoty

378,7

0

0

Nošovice

647,5

1,7

0,3

Palkovice

2173,7

260,3

12,0

Paskov

1179,5

0

0

Pazderna

321,4

0

0

Pražmo

355,4

4,3

1,2

Raškovice

862,6

0

0

Řepiště

801,2

74,6

9,3

Sedliště

991,0

0

0

Soběšovice

366,1

8,2

2,2

Staré Město

468,0

3,1

0,7

1895,8

0

0

Sviadnov

475,3

0

0

Třanovice

860,7

10,4

1,2

Vojkovice

488,1

10,4

2,1

1148,4

149,1

13,0

Žabeň

335,3

0

0

Žermanice

342,4

0

0

48025,8

6483,0

13,5

Morávka

Staříč

Vyšní Lhoty

SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Datový model - ÚAP 2014

143

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.4: Záplavové území v SO ORP Frýdek-Místek Obec

Výměra obce [ha]

Q005 [ha]

Q005 [%]

Q020 [ha]

Q020 [%]

Q100 [ha]

Q100 [%]

Baška

1283,4

59,0

4,6

95,0

7,4

167,4

13,0

Brušperk

1026,7

0

0

0

0

68,9

6,7

Bruzovice

1595,1

0

0

0

0

0

0

Dobrá

872,8

13,2

1,5

20,6

2,4

27,9

3,2

Dobratice

705,1

6,0

0,9

7,7

1,1

9,5

1,3

Dolní Domaslavice

735,8

0,9

0,1

1,1

0,2

1,2

0,2

Dolní Tošanovice

369,5

0

0

0

0

0

0

Fryčovice

1644,9

0

0

0

0

24,2

1,5

Frýdek-Místek

5156,2

64,1

1,2

82,2

1,6

101,4

2,0

Horní Domaslavice

507,0

2,8

0,6

3,2

0,6

3,4

0,7

Horní Tošanovice

528,8

0

0

0

0

0

0

Hukvaldy

2029,6

0

0

0

0

32,5

1,6

Kaňovice

259,3

0

0

0

0

0

0

Kozlovice

2108,7

0

0

0

0

0

0

Krásná

4410,8

0

0

0

0

0

0

Krmelín

503,6

0

0

0

0

0

0

Lhotka

722,7

0

0

0

0

0

0

Lučina

743,7

8,5

1,1

8,8

1,2

9,1

1,2

8731,2

13,7

0,2

15,4

0,2

20,1

0,2

Nižní Lhoty

378,7

17,8

4,7

24,4

6,5

31,9

8,4

Nošovice

647,5

24,1

3,7

31,0

4,8

39,8

6,1

Palkovice

2173,7

2,7

0,1

5,4

0,3

23,6

1,1

Paskov

1179,5

11,5

1,0

63,9

5,4

91,6

7,8

Pazderna

321,4

0

0

0

0

0

0

Pražmo

355,4

0,1

0

0,1

0

0,2

0,1

Raškovice

862,6

34,4

4,0

37,6

4,4

42,2

4,9

Řepiště

801,2

8,8

1,1

13,2

1,6

19,0

2,4

Sedliště

991,0

0

0

0

0

0

0

Soběšovice

366,1

0

0

0

0

0

0

Staré Město

468,0

33,0

7,1

49,2

10,5

51,9

11,1

1895,8

0

0

0

0

3,7

0,2

Sviadnov

475,3

6,2

1,3

9,2

1,9

12,1

2,5

Třanovice

860,7

7,6

0,9

23,1

2,7

48,5

5,6

Vojkovice

488,1

6,0

1,2

6,8

1,4

7,4

1,5

1148,4

28,0

2,4

34,4

3,0

41,7

3,6

Žabeň

335,3

6,4

1,9

9,6

2,9

15,9

4,7

Žermanice

342,4

3,9

1,2

5,0

1,5

6,5

1,9

48025,8

358,7

0,8

546,9

1,1

901,6

1,9

Morávka

Staříč

Vyšní Lhoty

SO ORP FrýdekMístek


144

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.5: Aktivní záplavová zóna v SO ORP Frýdek-Místek Obec

Výměra obce [ha]

A051 [ha]

A051[%]

Baška

1283,4

102,3

8,0

Brušperk

1026,7

34,6

3,4

Bruzovice

1595,1

0

0,0

Dobrá

872,8

21,5

2,5

Dobratice

705,1

7,7

1,1

Dolní Domaslavice

735,8

1,1

0,1

Dolní Tošanovice

369,5

0

0,0

Fryčovice

1644,9

13,8

0,8

Frýdek-Místek

5156,2

91,3

1,8

507

3,2

0,6

528,8

0

0,0

Hukvaldy

2029,6

19,3

1,0

Kaňovice

259,3

0

0,0

Kozlovice

2108,7

0

0,0

Krásná

4410,8

0

0,0

Krmelín

503,6

0

0,0

Lhotka

722,7

0

0,0

Lučina

743,7

8,8

1,2

8731,2

15,4

0,2

Nižní Lhoty

378,7

24,4

6,4

Nošovice

647,5

31

4,8

Palkovice

2173,7

6,1

0,3

Paskov

1179,5

52,2

4,4

Pazderna

321,4

0

0,0

Pražmo

355,4

0,1

0,0

Raškovice

862,6

37,6

4,4

Řepiště

801,2

18,1

2,3

Sedliště

991

0

0,0

Soběšovice

366,1

0

0,0

Staré Město

468

45

9,6

1895,8

0

0,0

Sviadnov

475,3

13,3

2,8

Třanovice

860,7

23,1

2,7

Vojkovice

488,1

6,8

1,4

1148,4

34,4

3,0

Žabeň

335,3

9

2,7

Žermanice

342,4

5

1,5

48025,8

625

1,3

Horní Domaslavice Horní Tošanovice

Morávka

Staříč

Vyšní Lhoty

SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Datový model - ÚAP 2014 A051 – Aktivní záplavová oblast

145

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.6: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Frýdek-Místek Obec

KES 2010

2008

Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

0,9 0,6 0,6 0,8 0,4 0,6 0,6 0,6 0,8 0,5 0,4 1,9 0,9 3,0 21,0 0,4 5,5 1,1 23,1 0,3 0,4 2,4 0,6 0,4 5,5 0,9 0,9 0,9 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 3,4 0,3 0,4 2,3

2012 1,0 0,6 0,6 0,8 0,4 0,6 0,6 0,7 0,8 0,5 0,4 1,9 0,9 3,0 21,0 0,4 5,5 1,1 23,1 0,3 0,3 2,4 0,6 0,4 5,4 0,9 0,9 1,0 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 3,4 0,3 0,4 2,3

1,0 0,6 0,6 0,8 0,4 0,6 0,6 0,6 0,8 0,5 0,4 1,9 0,9 3,0 21,6 0,4 5,4 1,1 23,2 0,3 0,3 2,4 0,6 0,4 5,6 0,9 0,9 1,0 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,5 3,4 0,3 0,4 2,4

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

Tabulka 2.5.7: Území systému ekologické stability v So ORP Frýdek-Místek Obec

Rozloha obce [ha]

Rozloha USES [ha]

Podíl rozlohy USES [%]

Baška

1283,4

75,4

0,2

Brušperk

1026,7

20,4

0

Bruzovice

1595,1

71,0

0,2

Dobrá

872,8

24,7

0,1

Dobratice

705,1

22,7

0,1

146

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Rozloha obce [ha]

Rozloha USES [ha]

Podíl rozlohy USES [%]

Dolní Domaslavice

735,8

0

0

Dolní Tošanovice

369,5

14,5

0

Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice

1644,9 5156,2 507,0 528,8

118,6 0,2 0 0

0,3 0 0 0

Hukvaldy

2029,6

40,7

0,1

Kaňovice

259,3

0

0

Kozlovice

2108,7

0,3

0

Krásná

4410,8

0,1

0

Krmelín

503,6

16,9

0

Lhotka

722,7

35,5

0,1

Lučina

743,7

0

0

8731,2 378,7

688,8 21,8

1,4 0,1

Nošovice

647,5

0

0

Palkovice

2173,7

0

0

Paskov

1179,5

86,2

0,2

Pazderna

321,4

27,3

0,1

Pražmo Raškovice

355,4 862,6

1,0 43,8

0 0,1

Řepiště

801,2

62,5

0,1

Sedliště Soběšovice Staré Město

991,0 366,1 468,0

39,4 28,5 33,2

0,1 0,1 0,1

1895,8

84,2

0,2

Sviadnov

475,3

0

0

Třanovice

860,7

38,7

0,1

488,1 1148,4

49,5 0

0,1 0

335,3 342,4 48025,8

11,0 26,1 1682,7

0 0,1 3,5

Morávka Nižní Lhoty

Staříč

Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: datový model - ÚAP 2014

Tabulka 2.5.8: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Frýdek-Místek v období 2010 - 2013 Podíl orné půdy z celkového území [%]

Orná půda (ha) Obec 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Baška

433,3

432,7

433,0

33,8

33,7

33,7

Brušperk

542,4

542,4

506,0

52,9

52,8

49,3

Bruzovice

875,7

875,4

875,0

54,9

54,9

54,9

Dobrá

352,0

352,0

353,0

40,3

40,3

40,4

Dobratice

441,6

441,2

441,0

62,7

62,6

62,6

147

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl orné půdy z celkového území [%]

Orná půda (ha) Obec 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Dolní Domaslavice

387,9

387,6

387,0

52,6

52,6

52,5

Dolní Tošanovice

199,8

199,8

199,0

54,0

53,9

53,8

Fryčovice

861,4

861,0

858,0

52,3

52,3

52,1

1 521,7

1 511,9

1482,0

29,5

29,3

28,7

Horní Domaslavice

285,0

284,7

284,0

56,4

56,2

56,1

Horní Tošanovice

325,8

325,4

325,0

61,5

61,4

61,3

Hukvaldy

530,0

528,7

525,0

26,1

26,1

25,9

Kaňovice

117,1

116,6

117,0

45,1

45,0

45,2

Kozlovice

336,0

336,9

337,0

15,9

16,0

16,0

Krásná

39,3

39,3

39,0

0,9

0,9

0,9

Krmelín

291,6

291,4

291,0

57,9

57,9

57,7

Lhotka

65,8

65,8

66,0

9,1

9,1

9,1

Lučina

293,8

293,5

291,0

39,5

39,4

39,1

99,4

98,1

98,0

1,1

1,1

1,1

Nižní Lhoty

215,8

192,4

192,0

53,8

50,8

50,7

Nošovice

191,7

187,6

186,0

29,7

29,0

28,7

Palkovice

449,9

449,7

449,0

20,7

20,7

20,7

Paskov

316,5

316,3

315,0

26,8

26,8

26,7

Pazderna

204,3

203,3

203,0

63,4

63,1

63,0

25,3

25,0

25,0

7,1

7,0

7,0

Raškovice

353,4

353,6

353,0

41,0

41,0

41,0

Řepiště

281,0

280,5

280,0

35,1

35,0

35,0

Sedliště

422,4

421,8

421,0

42,6

42,6

42,5

Soběšovice

157,1

157,0

157,0

42,9

42,9

42,9

Staré Město

152,9

152,7

152,0

32,7

32,6

32,5

Staříč

852,4

852,4

852,0

45,0

45,0

45,0

Sviadnov

163,2

162,0

161,0

34,3

34,1

33,9

Třanovice

483,0

437,0

426,0

56,1

50,8

49,5

Vojkovice

259,3

259,5

259,0

53,3

53,2

53,1

Vyšní Lhoty

171,9

171,8

172,0

15,0

15,0

15,0

Žabeň

161,4

161,1

159,0

48,1

48,1

47,3

Žermanice

207,6

207,5

207,0

60,6

60,6

60,5

13 068,0

12 975,0

12 876,0

27,2

27,0

26,8

Frýdek-Místek

Morávka

Pražmo

SO ORP Frýdek-Místek


Tabulka 2.5.9: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Frýdek-Místek v letech 2010 až 2013 Podíl zastavěného území z celkové výměry [%]

Zastavěné území (ha) Obec 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Baška

47,6

47,5

50,0

3,7

3,7

3,9

Brušperk

36,0

36,3

37,0

3,5

3,5

3,6

Bruzovice

24,7

23,2

23,0

1,6

1,5

1,4

148

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Podíl zastavěného území z celkové výměry [%]

Zastavěné území (ha) Obec 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Dobrá

34,0

33,9

34,0

3,9

3,9

3,9

Dobratice

15,8

15,9

16,0

2,2

2,3

2,3

Dolní Domaslavice

14,0

14,4

15,0

1,9

2,0

2,0

7,6

7,7

8,0

2,1

2,1

2,2

40,2

40,0

40,0

2,4

2,4

2,4

297,7

301,1

302,0

5,8

5,8

5,9

Horní Domaslavice

9,9

9,9

10,0

2,0

2,0

2,0

Horní Tošanovice

9,1

9,2

9,0

1,7

1,7

1,7

Hukvaldy

31,4

30,9

31,0

1,5

1,5

1,5

Kaňovice

5,2

5,0

5,0

2,0

1,9

1,9

Kozlovice

38,8

38,5

38,0

1,8

1,8

1,8

Krásná

19,7

19,7

20,0

0,4

0,4

0,5

Krmelín

25,3

25,7

26,0

5,0

5,1

5,2

Lhotka

8,2

8,3

8,0

1,1

1,1

1,1

Lučina

14,7

14,9

15,0

2,0

2,0

2,0

Morávka

29,8

29,1

34,0

0,3

0,3

0,4

Nižní Lhoty

12,8

12,4

13,0

3,2

3,3

3,4

Nošovice

40,4

41,8

42,0

6,3

6,5

6,5

Palkovice

43,9

44,1

44,0

2,0

2,0

2,0

Paskov

64,5

58,2

59,0

5,5

4,9

5,0

Pazderna

4,9

5,0

5,0

1,5

1,5

1,6

Pražmo

8,0

8,0

8,0

2,2

2,2

2,3

Raškovice

23,8

23,4

24,0

2,8

2,7

2,8

Řepiště

19,0

19,4

20,0

2,4

2,4

2,5

Sedliště

20,6

20,0

20,0

2,1

2,0

2,0

Soběšovice

9,8

10,0

10,0

2,7

2,7

2,7

Staré Město

22,9

23,7

24,0

4,9

5,1

5,1

Staříč

40,8

40,8

41,0

2,2

2,2

2,2

Sviadnov

30,7

29,1

30,0

6,5

6,1

6,3

Třanovice

19,7

19,2

19,0

2,3

2,2

2,2

Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek

Vojkovice

8,5

8,5

9,0

1,8

1,7

1,8

Vyšní Lhoty

13,6

13,4

15,0

1,2

1,2

1,3

Žabeň

21,0

16,7

14,0

6,3

5,0

4,2

5,6

5,5

6,0

1,6

1,6

1,8

1 124,0

1 108,0

1 124,0

2,3

2,3

2,3

Žermanice SO ORP Frýdek-Místek


149

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.10: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Frýdek-Místek letech 2010 až 2013 Podíl lesní půdy z celkové výměry [%]

Lesní půda (ha) Obec 2010

2012

2013

2010

2012

2013

Baška

262,9

262,9

264,0

20,5

20,5

20,6

Brušperk

125,4

125,4

140,0

12,2

12,2

13,6

269

269,0

269,0

16,9

16,9

16,9

169,5

169,6

170,0

19,4

19,4

19,5

63,1

63,3

63,0

9,0

9,0

8,9

163,4

163,4

163,0

22,2

22,2

22,1

50,8

50,8

51,0

13,7

13,7

13,8

296,4

294,7

294,0

18,0

17,9

17,9

1 169,0

1 168,0

1170,0

22,7

22,7

22,7

Horní Domaslavice

60,9

61,4

61,0

12,1

12,1

12,1

Horní Tošanovice

42,7

42,7

43,0

8,1

8,1

8,1

Hukvaldy

916,8

918,0

917,0

45,2

45,3

45,2

Kaňovice

87,5

87,3

87,0

33,7

33,7

33,6

Kozlovice

532,4

534,2

534,0

25,3

25,4

25,3

Krásná

3 480,0

3 487,3

3488,0

78,9

79,0

79,1

Krmelín

30,0

30,0

30,0

5,9

5,9

6,0

Lhotka

305,7

305,7

306,0

42,3

42,3

42,4

Lučina

33,8

33,1

33,0

4,5

4,4

4,4

7 255,6

7 254,7

7257,0

83,1

83,1

83,1

Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek


50,1

50,0

50,0

12,5

13,2

13,2

Nošovice

111,2

111,4

111,0

17,2

17,2

17,2

Palkovice

866,2

866,2

864,0

39,8

39,8

39,8

Paskov

229,0

229,0

229,0

19,4

19,4

19,4

77,5

77,4

77,0

24,0

24,0

23,9

224,5

225,1

225,0

63,2

63,3

63,4

93,6

93,3

93,0

10,9

10,8

10,8

Řepiště

263,0

263,0

263,0

32,8

32,8

32,8

Sedliště

Pazderna Pražmo Raškovice

249,2

248,9

249,0

25,1

25,1

25,1

Soběšovice

48,6

48,5

48,0

13,3

13,3

13,1

Staré Město

71,9

71,9

72,0

15,4

15,4

15,4

177,2

177,2

177,0

9,3

9,3

9,3

Sviadnov

54,6

55,8

55,0

11,5

11,7

11,6

Třanovice

106,9

111,3

112,0

12,4

12,9

13,0

Vojkovice

100,0

100,0

100,0

20,5

20,5

20,5

Vyšní Lhoty

498,4

497,9

498,0

43,4

43,4

43,4

Žabeň

16,9

16,9

17,0

5,1

5,1

5,1

Žermanice

34,7

34,7

35,0

10,1

10,1

10,2

18 590,0

18 599,0

18 615,0

38,7

38,7

38,8

Staříč



150

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.11: Rozlohy lesní půdy dle jednotlivých kategorií v obcích SO ORP Frýdek-Místek Obec

Výměra obce [ha]

Plocha lesa hospodářského [ha]

Plocha lesa zvláštního určení [ha]

Baška

1283,4

264,5

0

Brušperk

1026,7

119,3

3,2

Bruzovice

1595,1

269,6

0

Dobrá

872,8

64,7

111,4

Dobratice

705,1

63,3

0

Dolní Domaslavice

735,8

150,8

9,6

Dolní Tošanovice

369,5

49,5

0

Fryčovice

1644,9

189,6

8,7

Frýdek-Místek

5156,2

588,2

551,0

Horní Domaslavice

507,0

58,6

0

Horní Tošanovice

528,8

42,8

0

Hukvaldy

2029,6

178,4

691,6

Kaňovice

259,3

87,9

0

Kozlovice

2108,7

148,1

100,9

Krásná

4410,8

2939,7

764,9

Krmelín

503,6

28,8

1,5

Lhotka

722,7

178,4

0

Lučina

743,7

33,4

0,2

8731,2

6769,2

589,8

Nižní Lhoty

378,7

50,6

0

Nošovice

647,5

112,6

1,0

Palkovice

2173,7

304,5

85,7

Paskov

1179,5

174,0

53,7

Pazderna

321,4

77,9

0

Pražmo

355,4

225,8

0

Raškovice

862,6

94,3

1

Řepiště

801,2

264,2

0

Sedliště

991,0

250,5

0

Soběšovice

366,1

48,0

0

Staré Město

468,0

67,9

3,9

1895,8

133,6

40,4

Sviadnov

475,3

59,0

0

Třanovice

860,7

106,3

0

Vojkovice

488,1

101,3

0

1148,4

452,0

48,7

335,3

16,9

0

342,4 48025,8

34,6 14798,6

0 3067,0

Morávka

Staříč

Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: Datový model - ÚAP 2014

151

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.12: Vybavenost obcí počítači a připojením k internetu v SO ORP Frýdek-Místek Obec

Počet obydlených bytů

Počítač s internetem

Počítač bez Podíl PC s internetu internetem [%]

Podíl celkem PC [%]

Baška

1 224

752

37

61,4

64,5

Brušperk

1 435

843

53

58,8

62,4

259

147

7

56,8

59,5

1 057

618

40

58,5

62,3

Dobratice

366

241

8

65,9

68,0

Dolní Domaslavice

372

228

10

61,3

64,0

Dolní Tošanovice

104

55

12

52,9

64,4

Fryčovice

800

469

31

58,6

62,5

23 638

12 562

978

53,1

57,3

Horní Domaslavice

236

133

6

56,4

58,9

Horní Tošanovice

160

90

4

56,3

58,8

Hukvaldy

658

396

17

60,2

62,8

Kaňovice

106

66

1

62,3

63,2

Kozlovice

960

532

33

55,4

58,9

Krásná

221

97

12

43,9

49,3

Krmelín

756

476

24

63,0

66,1

Lhotka

170

104

7

61,2

65,3

Lučina

431

239

17

55,5

59,4

Morávka

374

175

16

46,8

51,1

95

49

1

51,6

52,6

Nošovice

323

200

13

61,9

65,9

Palkovice

1 005

609

44

60,6

65,0

Paskov

1 423

868

31

61,0

63,2

96

58

4

60,4

64,6

Pražmo

350

211

8

60,3

62,6

Raškovice

613

326

19

53,2

56,3

Řepiště

634

404

24

63,7

67,5

Sedliště

463

287

13

62,0

64,8

Soběšovice

288

181

5

62,9

64,6

Staré Město

518

284

21

54,8

58,9

Staříč

715

415

25

58,0

61,5

Sviadnov

571

349

15

61,1

63,8

Třanovice

339

178

12

52,5

56,1

Vojkovice

181

109

7

60,2

64,1

Vyšní Lhoty

290

152

18

52,4

58,6

Žabeň

238

148

5

62,2

64,3

98

65

2

66,3

68,4

41 567

23 116

1 580

55,6

59,4

Bruzovice Dobrá

Frýdek-Místek

Nižní Lhoty

Pazderna

Žermanice SO ORP FrýdekMístek Zdroj: SLDB 2011

152

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.13: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje v roce 2001, 2011, 2014

SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 dle SLBD

Rok 2001 25 896 30 053 39 643 27 462 18 778 108 529 22 018 99 986 39 793 22 662 75 250 41 844 20 768 43 299 48 570 17 678 103 101 48 249 343 559 17 330 56 243 14 308 1 265 019

2011 25 156 28 742 36 924 25 516 18 823 107 481 23 434 91 092 39 465 22 214 68 024 40 221 20 919 40 269 46 884 16 990 101 046 43 020 326 018 15 500 54 627 13 469 1 205 834

2014 25 885 34 037 37 786 26 210 19 135 110 645 24 062 91 151 40 284 22 773 68 249 41 209 21 280 41 370 48 453 17 217 101 750 38 693 326 874 16 016 55 057 13 696 1 223 846

Absolutně -740 -1311 -2 719 -1 946 45 -1 048 1 416 -8 894 -328 -448 -7 226 -1623 151 -3 030 -1686 -688 -2 055 -5 229 -17 541 -1 830 -1616 -839 -59185

Relativně [%] -2,9 -4,4 -6,9 -7,1 0,2 -1,0 6,4 -8,9 -0,8 -2,0 -9,6 -3,9 0,7 -7,0 -3,5 -3,9 -2,0 -10,8 -5,1 -10,6 -2,9 -5,9 -4,7

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014

Tabulka 2.5.14: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Frýdek-Místek v roce 2001, 2011, 2014 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 dle SLDB

Rok

Obec 2001

2011

2014

Absolutně

Relativně [%]

Baška

3 157

3 526

3 731

369

11,7

Brušperk

3 587

3 827

3 929

240

6,7

Bruzovice

712

738

825

26

3,7

Dobrá

2 931

3 012

3 108

81

2,8

Dobratice

1 036

1 117

1 175

81

7,8

Dolní Domaslavice

920

1 184

1 260

264

28,7

Dolní Tošanovice

279

325

320

46

16,5

2 122

2 314

2 367

192

9,0

61 400

56 356

57 135

-5 044

-8,2

Horní Domaslavice

556

667

754

111

20,0

Horní Tošanovice

490

498

547

8

1,6

Hukvaldy

1 904

1 910

1 976

6

0,3

Kaňovice

192

298

304

106

55,2

Kozlovice

2 822

2 853

2 979

31

1,1

Fryčovice Frýdek-Místek

153

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 dle SLDB

Rok

Obec 2001

2011

Absolutně

2014

Relativně [%]

Krásná

634

637

643

3

0,5

Krmelín

1 818

2 180

2 228

362

19,9

Lhotka

432

501

529

69

16,0

Lučina

1 139

1 188

1 280

49

4,3

Morávka

1 021

1 049

1 114

28

2,7

Nižní Lhoty

249

255

265

6

2,4

Nošovice

948

937

990

-11

-1,2

Palkovice

2 600

3 078

3 218

478

18,4

Paskov

3 718

3 808

3 913

90

2,4

269

275

277

6

2,2

Pražmo

1 017

951

929

-66

-6,5

Raškovice

1 738

1 739

1 823

1

0,1

Řepiště

1 502

1 690

1 791

188

12,5

Sedliště

1 190

1 419

1 492

229

19,2

Soběšovice

817

808

881

-9

-1,1

Staré Město

1 175

1 429

1 478

254

21,6

Staříč

1 889

1 980

2 084

91

4,8

Sviadnov

1 279

1 536

1 725

257

20,1

Třanovice

932

1 057

1 037

125

13,4

Vojkovice

495

561

622

66

13,3

Vyšní Lhoty

737

811

838

74

10,0

Žabeň

607

680

770

73

12,0

Žermanice

215

287

308

72

33,5

108 529

107 481

110 645

-1048

-1,0

Pazderna


Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014

Tabulka 2.5.15: Věková struktura v SO ORP Moravskoslezského kraje [%]

Bílovec

Index Index Index stáří stáří stáří 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 18,0 15,0 15,1 70,2 69,2 69,0 11,8 15,4 15,9 65,9 102,3 105,0

Bohumín

16,3

14,4

14,5

70,4

69,7

69,2

13,3

15,6

16,3

81,6

108,7

112,6

Bruntál

18,6

15,1

14,8

71,3

70,9

70,5

10,1

13,6

14,7

54,1

90,0

99,1

Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov

18,0

14,9

15,1

70,5

70,6

70,1

11,5

14,2

14,8

63,7

95,1

97,6

17,6

14,7

14,8

68,9

69,0

68,3

13,5

16,2

16,9

76,7

110,0

114,3

17,5

14,6

14,8

70,9

70,1

69,5

11,6

15,0

15,7

66,2

102,9

106,1

15,8

14,6

14,8

69,0

68,7

68,1

15,1

16,5

17,1

95,6

113,3

115,3

16,6

13,8

13,9

70,8

68,7

68,2

12,5

17,2

17,9

75,3

125,0

128,4

Hlučín

16,6

14,6

14,6

70,6

69,0

69,0

12,9

16,1

16,4

77,8

110,2

112,3

Jablunkov

19,1

15,8

15,9

67,5

69,9

69,8

13,4

14,1

14,3

70,3

89,3

89,5

Karviná

16,6

13,5

13,5

71,8

69,1

68,8

11,6

17,2

17,7

70,0

127,4

131,5

0 - 14

SO ORP

65 a více

15 - 64

154


Kopřivnice

Index Index Index stáří stáří stáří 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 18,4 15,0 15,0 70,8 70,2 69,7 10,8 14,6 15,4 58,6 97,7 102,6

Kravaře

18,0

15,5

15,7

70,0

70,5

70,5

11,9

13,8

13,8

66,2

88,9

87,6

Krnov

17,6

14,8

14,6

70,0

69,4

68,9

12,4

15,5

16,5

70,5

104,2

113,2

Nový Jičín

17,7

15,3

15,6

70,7

70,0

68,9

11,7

14,4

15,5

65,9

94,1

99,9

Odry

18,2

15,7

15,4

70,2

69,3

69,2

11,6

14,7

15,4

63,9

93,5

99,7

Opava

17,0

14,6

14,9

70,1

69,9

69,0

12,9

15,2

16,1

75,7

104,5

107,8

Orlová

19,3

14,1

14,0

70,0

71,6

71,8

10,7

14,0

14,2

55,7

99,6

101,6

Ostrava

16,3

13,9

14,3

70,8

69,6

68,6

12,9

16,2

17,1

78,9

116,7

119,6

Rýmařov

17,6

14,0

14,0

71,6

70,4

69,7

10,9

15,4

16,3

61,9

109,9

116,0

Třinec

17,1

14,7

14,8

68,8

68,3

68,2

14,0

16,7

17,0

81,9

113,4

115,4

Vítkov 18,2 Moravskoslezský 17,1 kraj

15,4

15,3

70,0

68,4

68,5

11,8

15,8

16,2

65,0

102,6

105,4

14,4

14,6

70,5

70,0

69,0

12,4

15,6

16,4

72,1

108,9

112,5

0 - 14

SO ORP

65 a více

15 - 64

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013

Tabulka 2.5.16: Věková struktura v obcích SO ORP Frýdek-Místek [%] 0 - 14

65 a více

15 - 64

Obec 2001

2011

2013

2001

2011

2013

2001

2011

2013

Index stáří 2001

Index Index stáří stáří 2011 2013

Baška

17,3

15,0

15,0

69,3

68,9

68,6

13,4

15,7

16,5

77,3

104,9

109,9

Brušperk

15,8

15,1

15,2

68,9

68,0

67,2

15,4

16,9

17,6

97,7

111,8

115,8

Bruzovice

18,0

13,8

14,3

67,8

71,7

70,6

14,2

14,5

15,1

78,9

104,9

105,3

Dobrá

17,4

13,6

13,5

69,8

69,3

68,3

12,7

17,0

18,2

73,0

125,1

134,5

Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice

18,1

15,9

17,0

67,4

68,8

68,2

14,6

15,1

14,9

80,7

94,9

87,9

16,5

16,0

15,8

69,6

69,6

70,5

13,9

14,3

13,7

84,2

89,4

86,7

22,6

18,2

16,0

66,7

69,5

71,2

10,8

12,3

12,9

47,6

67,8

80,4

Fryčovice

15,6

13,4

14,1

71,8

70,8

69,3

12,6

15,1

16,6

80,4

112,5

117,5

Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice

17,9

14,2

14,4

71,9

70,8

70,1

10,1

14,7

15,5

56,6

103,6

108,2

15,5

15,7

16,6

66,4

70,3

70,9

18,2

13,5

12,5

117,4

85,7

75,0

19,8

15,1

15,6

65,7

70,9

72,0

14,5

14,1

12,4

73,2

93,3

79,8

Hukvaldy

15,4

14,2

14,6

70,1

67,4

66,6

14,4

18,2

18,8

93,5

127,9

128,6

Kaňovice

14,6

18,1

18,6

70,3

72,1

71,7

15,1

9,7

9,7

103,6

53,7

51,9

Kozlovice

18,2

15,6

15,8

69,0

67,7

67,4

12,8

16,5

16,8

70,4

105,8

106,3

Krásná

16,6

13,3

13,4

64,5

69,2

66,9

18,9

16,8

19,7

114,3

125,9

146,5

Krmelín

16,6

15,4

15,0

70,5

69,4

69,3

13,0

15,2

15,7

78,4

98,8

104,9

Lhotka

19,2

14,4

15,7

63,0

71,5

69,1

17,8

14,2

15,2

92,8

98,6

96,4

Lučina

15,8

13,0

13,8

69,9

71,3

71,0

14,3

15,3

15,2

90,6

117,4

110,3

Morávka

14,4

13,1

14,9

67,4

69,8

68,2

18,2

16,8

16,9

126,5

128,5

113,6

Nižní Lhoty

19,3

13,7

14,0

58,6

65,9

65,0

22,1

20,4

21,0

114,6

148,6

150,0

Nošovice

18,4

16,5

15,7

71,2

69,4

70,1

10,4

13,6

14,2

56,9

81,9

90,4

Palkovice

18,3

15,2

15,1

67,3

69,8

70,4

14,4

14,8

14,6

78,6

97,4

96,7

155

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 0 - 14

65 a více

15 - 64

Obec 2001

2011

2013

2001

2011

2013

2001

2011

2013

Index stáří 2001

Index Index stáří stáří 2011 2013

Paskov

19,8

16,3

15,9

69,6

70,2

69,9

10,6

13,3

14,2

53,3

81,5

89,7

Pazderna

15,2

13,1

15,9

71,7

73,1

69,9

13,0

13,8

14,2

85,4

105,6

89,7

Pražmo

19,6

15,0

14,1

70,8

70,2

69,5

9,6

14,4

16,4

49,2

95,8

116,5

Raškovice

15,2

13,6

14,2

72,0

69,9

68,7

12,7

16,4

17,1

83,4

121,2

120,5

Řepiště

14,7

16,0

16,3

70,5

66,2

66,1

14,8

17,6

17,6

100,5

109,6

108,4

Sedliště

19,0

18,3

18,1

69,0

68,7

69,3

12,0

13,0

12,6

63,3

70,8

69,4

Soběšovice

15,4

12,4

12,6

71,2

69,3

69,1

13,3

18,2

18,3

86,5

147,0

145,0

Staré Město

16,4

17,8

17,1

68,7

66,5

66,3

14,9

15,5

16,6

90,7

86,7

97,2

Staříč

17,0

14,8

16,2

71,1

71,7

70,6

11,9

13,2

13,3

70,1

89,1

82,0

Sviadnov

14,8

15,5

15,7

72,6

67,2

66,3

12,6

17,1

18,0

85,2

110,5

114,9

Třanovice

19,1

17,2

17,1

66,4

66,7

67,3

14,5

16,1

15,6

75,8

93,4

90,9

Vojkovice

18,4

14,1

16,1

68,9

73,3

70,6

12,7

12,7

13,3

69,2

89,9

82,7

Vyšní Lhoty

16,0

14,4

15,0

71,4

71,5

70,9

12,6

13,9

14,1

78,8

96,6

94,4

Žabeň

14,8

14,6

16,2

69,9

68,1

68,1

15,3

17,2

15,7

103,3

118,2

96,7


12,1

17,8

19,7

74,9

70,7

67,4

13,0

11,1

12,8

107,7

62,7

65,0

17,5

14,6

14,8

70,9

70,1

69,5

11,6

15,0

15,7

66,2

102,9

106,1

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011; Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013

Tabulka 2.5.17: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Frýdek-Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky Podíl vysokoškolsky vzdělaných na vzdělaných lidí počet obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 242 422 180 9,3 14,1 4,9 310 477 167 10,3 14,7 4,4 39 79 40 6,7 12,4 5,7 197 308 111 8,1 11,9 3,7 57 125 68 6,7 13,3 6,6 38 111 73 4,9 11,2 6,2 9 22 13 4,2 8,3 4,1 117 236 119 6,5 11,9 5,3 4 661 5 936 1 275 9,2 12,3 3,1 21 63 42 4,5 11,3 6,8 15 37 22 3,8 8,7 4,9 121 190 69 7,5 11,6 4,1 6 32 26 3,7 13,1 9,5 126 247 121 5,5 10,3 4,8 26 54 28 4,9 9,9 4,9 155 349 194 10,2 18,9 8,7 20 52 32 5,7 12,1 6,4 57 107 50 5,9 10,4 4,5 57 115 58 6,5 12,7 6,1 11 25 14 5,5 11,4 5,9 65 91 26 8,4 11,7 3,3 168 364 196 7,9 14,0 6,1 245 353 108 8,2 11,1 2,9

156

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky Podíl vysokoškolsky vzdělaných na vzdělaných lidí počet obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 14 27 13 6,1 11,3 5,2 53 76 23 6,5 9,4 3,0 88 150 62 6,0 10,0 4,0 108 201 93 8,4 14,2 5,8 64 136 72 6,6 11,7 5,1 54 92 38 7,8 13,0 5,2 105 189 84 10,7 16,1 5,4 89 165 76 5,7 9,8 4,1 112 226 114 10,3 17,5 7,2 54 94 40 7,2 10,7 3,6 24 36 12 5,9 7,5 1,5 33 85 52 5,3 12,3 6,9 34 55 21 6,6 9,5 2,9 5 28 23 2,6 11,9 9,3 7 600 11 355 3 755 8,5 12,4 3,9

Obec Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

Tabulka 2.5.18: Bytový a domovní fond v SO ORP Moravskoslezského kraje Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok SO ORP

Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm FrýdekMístek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov MSK

Bytové domy 2001 454 625 793 536

Bytové Absolut Relativ domy ně ně [%] 2011 483 29 6,4 648 23 3,7 866 73 9,2 549 13 2,4

Rodinné domy 2001 4 106 3 598 4 452 2 368

Rodinné Absolut Relativ domy ně ně [%] 2011 4 930 824 20,1 4 250 652 18,1 5 974 1 522 34,2 2 863 495 20,9

320

339

19

5,9

2 887

3 811

924

32,0

1 692

1 773

81

4,8

14 635

19 024

4 389

30,0

253 2 419 309 128 1 829 683 78 1 038 873 308 1 865 837 7 816 481 844 278 24 459

474 2 424 337 144 1 808 687 97 1 085 944 329 1 988 795 8 025 505 872 292 25 464

221 5 28 16 -21 4 19 47 71 21 123 -42 209 24 28 14 1 005

87,4 0,2 9,1 12,5 -1,1 0,6 24,4 4,5 8,1 6,8 6,6 -5,0 2,7 5,0 3,3 5,0 4,1

4 518 5 454 7 803 4 427 4 427 4 664 4 599 5 689 6 910 3 074 14 210 4 959 20 591 2 080 7 345 2 291 135 087

5 469 6 540 8 832 5 082 5 094 5 953 5 092 7 917 8 472 3 723 16 904 5 440 25 362 3 035 9 142 2 970 165 879

951 1 086 1 029 655 667 1 289 493 2 228 1 562 649 2 694 481 4 771 955 1 797 679 30 792

21,0 19,9 13,2 14,8 15,1 27,6 10,7 39,2 22,6 21,1 19,0 9,7 23,2 45,9 24,5 29,6 22,8

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

157

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.19: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Frýdek-Místek Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Obec

Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice FrýdekMístek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP FrýdekMístek

Bytové domy 2001 14 27 4 11 1

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

Bytové Absol Relativ Rodinné Rodinné Absol Relativ domy utně ně [%] domy 2001 domy 2011 utně ně [%] 2011 15 1 7,1 827 1 110 283 34,2 34 7 25,9 862 1 038 176 20,4 5 1 25,0 180 240 60 33,3 10 -1 -9,1 742 888 146 19,7 1 0 0,0 258 344 86 33,3

0

1

1

-

263

376

113

43,0

0 4

0 4

0 0

0,0

71 561

97 651

26 90

36,6 16,0

1 398

1 449

51

3,6

3 067

3 828

761

24,8

1

1

0

0,0

158

239

81

51,3

2 7 0 13 1 6 0 5 3 2 7 5 55 0 12 29 3 1 3 9 36 24 4 1 2 1 1

2 10 0 16 2 6 0 5 3 2 8 5 58 0 15 25 3 1 4 13 40 25 4 1 3 1 1

0 3 0 3 1 0 0 0 0 0 1 0 3 0 3 -4 0 0 1 4 4 1 0 0 1 0 0

0,0 42,9 23,1 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,3 0,0 5,5 25,0 -13,8 0,0 0,0 33,3 44,4 11,1 4,2 0,0 0,0 50,0 0,0 0,0

109 483 56 680 172 457 119 303 296 68 206 687 677 65 158 353 406 306 213 323 428 317 221 120 189 171 63

142 595 105 849 285 611 188 388 543 91 261 982 837 76 200 486 509 415 259 425 481 430 280 167 282 226 100

33 112 49 169 113 154 69 85 247 23 55 295 160 11 42 133 103 109 46 102 53 113 59 47 93 55 37

30,3 23,2 87,5 24,9 65,7 33,7 58,0 28,1 83,4 33,8 26,7 42,9 23,6 16,9 26,6 37,7 25,4 35,6 21,6 31,6 12,4 35,6 26,7 39,2 49,2 32,2 58,7

1 692

1 773

81

4,8

14 635

19 024 4 389

30,0


158

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.20: Obydlené byty v SO ORP Frýdek-Místek Obce Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice

Rok Obydlené byty Obydlené byty 2011 2001 1 076 1 224 1 307 1 435 238 259 988 1 057 326 366 295 372 82 104 729 800 23 108 23 638 192 236 152 160 610 658 72 106 891 960 212 221 622 756 149 170 384 431 349 374 93 95 302 323 828 1 005 1 294 1 423 89 96 330 350 587 613 542 634 388 463 278 288 411 518 650 715 463 571 302 339 151 181 249 290 209 238 79 98


159

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně

Relativně

148 128 21 69 40 77 22 71 530 44 8 48 34 69 9 134 21 47 25 2 21 177 129 7 20 26 92 75 10 107 65 108 37 30 41 29

13,8 9,8 8,8 7,0 12,3 26,1 26,8 9,7 2,3 22,9 5,3 7,9 47,2 7,7 4,2 21,5 14,1 12,2 7,2 2,2 7,0 21,4 10,0 7,9 6,1 4,4 17,0 19,3 3,6 26,0 10,0 23,3 12,3 19,9 16,5 13,9

19

24,1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.21: Trasy k rekreaci v SO ORP Frýdek-Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice

Turistické trasy

Cyklotrasy

Běžecké/lyžařské trasy

15,3 8,0 16,3 10,3 5,6 9,0 3,2 4,3 129,9 8,0 0,5 25,9 1,3 20,5 42,5 8,0 12,7 20,8 80,9 4,9 1,2 10,9 13,8 5,6 6,1 7,9 14,2 7,9 9,6 0,7 5,9 13,7 0,0 2,9 19,1 3,4

11,4 6,9 7,7 6,5 3,8 10,3 0,0 11,7 97,8 11,8 3,3 17,9 0,0 9,3 4,9 8,4 4,0 8,5 35,1 4,2 10,7 23,4 3,7 2,2 0,9 12,6 6,4 9,8 4,3 3,6 9,3 8,4 9,2 0,1 13,1 1,3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3,0 11,6 0 3,0 0 28,5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

5,8

3,2

0


160

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.22: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Frýdek-Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek Zdroj: SLDB 2011

161

Celkový počet domů 1 135 1 080 247 910 350 381 100 660 5 436 245 147 616 106 871 293 620 190 398 559 94 272 998 902 78 220 515 518 418 269 448 527 460 289 169 288 228 103 21 140

Domy k rekreaci 9 29 11 30 11 6 5 5 42 25 11 10 1 26 98 9 11 10 207 3 7 38 10 0 29 69 11 1 6 7 6 6 9 4 4 3 6 775

Podíl [%] 0,8 2,7 4,5 3,3 3,1 1,6 5,0 0,8 0,8 10,2 7,5 1,6 0,9 3,0 33,4 1,5 5,8 2,5 37,0 3,2 2,6 3,8 1,1 0,0 13,2 13,4 2,1 0,2 2,2 1,6 1,1 1,3 3,1 2,4 1,4 1,3 5,8 3,7

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.23: Daňová výtěžnost v SO ORP Moravskoslezského kraje (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

SO ORP

2010

2011

2013

Bílovec

218 346,9

220 273,4

275 559,6

Bohumín

267 627,7

271 806,6

325 433,7

9,0

9,3

9,6

Bruntál

406 170,0

393 898,8

476 579,7

10,5

10,3

12,5

Český Těšín

255 973,3

246 273,6

289 219,6

9,6

9,3

11,0

Frenštát pod Radhoštěm

169 562,5

172 696,7

212 668,0

8,9

9,0

11,1

1 144 175,1

1 117 932,5

1 346 618,7

10,4

10,4

12,2

245 805,7

239 973,1

313 776,6

10,5

10,2

13,1

1 070 545,2

1 062 717,5

1 092 507,2

11,0

11,3

11,8

Hlučín

346 278,6

342 403,9

417 634,8

8,6

8,5

10,4

Jablunkov

182 635,2

184 726,5

232 983,7

8,1

8,2

10,3

Karviná

920 591,6

785 791,7

845 281,9

12,7

11,1

12,2

Kopřivnice

375 078,1

368 190,9

451 988,6

9,0

8,9

11,0

Kravaře

172 752,4

172 333,5

222 256,2

8,1

8,1

10,4

Krnov

404 302,2

411 921,5

499 828,0

9,6

9,8

12,0

Nový Jičín

474 350,0

461 162,9

543 805,2

9,8

9,5

11,2

Odry

149 044,5

146 776,7

192 286,3

8,5

8,4

11,1

1 091 713,3

1 063 634,6

1 262 112,8

10,7

10,4

12,4

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov

Opava Orlová

2010

2011

8,4

2013

8,5

10,7

402 441,6

412 696,2

460 030,6

8,8

9,2

11,8

6 266 962,8

6 294 382,7

6 629 694,2

18,7

18,9

20,2

Rýmařov

166 939,7

163 464,7

200 648,3

10,1

10,0

12,4

Třinec

561 112,2

547 305,4

661 516,6

10,1

9,8

12,0

Vítkov

127 170,9

128 375,5

160 633,1

9,1

9,2

11,7

15 419 579,4

15 208 738,6

17 113 063,2

12,4

12,3

14,0

Ostrava


Zdroj dat: MF ČR Monitor; Bilance příjmů

Tabulka 2.5.24: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Frýdek-Místek (v tis. Kč) Obec

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

2010

2011

2013

Baška

27 940,7

26 364,1

37 736,1

8,0

7,5

10,4

Brušperk

28 472,4

28 848,8

40 676,1

7,4

7,5

10,4

Bruzovice

6 216,5

6 668,2

8 971,5

8,2

9,0

11,8

22 942,1

28 285,8

34 565,8

7,5

9,4

11,3

Dobratice

7 785,4

7 912,3

10 921,4

7,0

7,1

9,6

Dolní Domaslavice

8 402,5

8 460,3

12 805,2

7,3

7,1

10,8

Dolní Tošanovice

2 393,9

2 400,3

3 110,7

7,5

7,4

9,9

Dobrá

Fryčovice

2010

2011

2013

19 713,0

19 085,6

23 989,5

8,4

8,2

10,2

682 664,3

660 205,8

751 858,2

11,7

11,7

13,0

Horní Domaslavice

4 861,0

4 795,2

6 518,1

7,2

7,2

9,2

Horní Tošanovice

3 977,9

4 096,9

5 047,5

7,6

8,2

9,5

Hukvaldy

15 564,2

15 899,7

19 653,5

8,0

8,3

10,1

Kaňovice

1 940,0

1 950,0

2 579,4

6,9

6,5

8,7

Frýdek-Místek

162


Obec

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

2011

2013

23 543,7

24 774,0

30 206,3

8,0

8,7

10,3

Krásná

7 588,6

7 685,0

8 538,4

11,5

12,1

13,4

Krmelín

14 766,2

14 148,8

20 750,4

7,0

6,5

9,5

Lhotka

4 523,6

4 594,1

5 180,7

9,0

9,2

10,0

Lučina

9 278,7

9 205,4

11 750,7

7,6

7,7

9,5

14 770,1

14 706,5

17 937,5

13,7

14,0

16,6

4 484,1

4 128,9

2 751,8

17,2

16,2

10,4

Nošovice

23 305,8

22 694,3

24 055,8

23,3

24,2

24,5

Palkovice

30 610,7

23 438,8

35 470,5

9,9

7,6

11,3

Paskov

33 908,4

33 710,8

47 696,5

8,6

8,9

12,2

Pazderna

2 053,0

2 052,9

2 832,8

7,6

7,5

10,2

Pražmo

7 137,8

6 984,7

8 631,9

7,3

7,3

9,0

Raškovice

13 430,7

13 695,3

19 010,6

7,5

7,9

10,8

Řepiště

22 498,8

17 469,0

20 121,5

13,1

10,3

11,5

Sedliště

10 636,6

10 588,7

14 236,6

7,5

7,5

9,8

Soběšovice

7 096,1

6 909,6

8 316,5

8,3

8,6

9,8

Staré Město

11 954,3

11 650,7

17 165,8

8,8

8,2

12,1

Staříč

27 277,2

29 528,2

30 262,1

13,8

14,9

14,7

Sviadnov

15 779,5

15 105,9

19 577,7

10,0

9,8

12,2

Třanovice

8 976,5

8 940,9

12 891,4

8,8

8,5

12,5

Vojkovice

4 238,2

4 532,1

5 655,4

7,4

8,1

9,6

Vyšní Lhoty

7 091,7

6 936,5

7 901,5

7,7

8,6

9,5

Žabeň

4 352,5

7 266,8

14 357,9

6,4

10,7

19,5

Žermanice

1 998,6

2 211,9

2 885,8

7,4

7,7

10,1

1 144 175,1

1 117 932,5

1 346 618,7

10,4

10,4

12,2

Kozlovice



2010

2011

2013

Zdroj dat: MF ČR Monitor; Bilance příjmů

Tabulka 2.5.25: Počty obsazených pracovních míst v SO Moravskoslezského kraje SO ORP Bílovec

Počet obsazených pracovních míst 2010

2012

Absolutní změna

Relativní změna [%]

5 530

5 817

287

5,2

Bohumín

12 871

17 276

4 405

34,2

Bruntál

13 347

13 176

-171

-1,3

Český Těšín

8 548

9 202

654

7,7

Frenštát pod Radhoštěm

7 324

8 123

799

10,9

42 166

47 138

4 972

11,8

6 402

6 719

317

5,0

16 217

17 573

1 356

8,4

Hlučín

8 169

8 355

186

2,3

Jablunkov

4 376

4 322

-54

-1,2

33 983

34 111

128

0,4

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov

Karviná

163


SO ORP

Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna


2010

2012

16 395

18 154

1 759

10,7

3 847

4 581

734

19,1

Krnov

12 390

12 518

128

1,0

Nový Jičín

19 623

19 258

-365

-1,9

4 566

5 127

561

12,3

Opava

43 496

46 044

2 548

5,9

Orlová

10 768

10 515

-253

-2,3

Ostrava

213 204

203 333

-9 871

-4,6

4 723

5 712

989

20,9

Třinec

27 595

28 214

619

2,2

Vítkov

4 316

4 349

33

0,8

519 856

529 617

9 761

1,9

Kopřivnice Kravaře

Odry

Rýmařov


Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku

Tabulka 2.5.26: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Frýdek-Místek Obec


Absolutní změna

2013


Baška

708

583

-125

-17,7

Brušperk

451

410

-41

-9,1

Bruzovice

188

223

35

18,6

Dobrá

998

989

-9

-0,9

Dobratice

72

79

7

9,7

Dolní Domaslavice

95

125

30

31,6

Dolní Tošanovice

54

32

-22

-40,7

Fryčovice

893

978

85

9,5

21 713

24 437

2724

12,5

14

28

14

100,0

Horní Tošanovice

118

116

-2

-1,7

Hukvaldy

188

193

5

2,7

Kaňovice

15

30

15

100,0

Kozlovice

254

231

-23

-9,1

Krásná

92

59

-33

-35,9

Krmelín

253

279

26

10,3

Lhotka

52

47

-5

-9,6

Lučina

240

230

-10

-4,2

98

86

-12

-12,2

147

358

211

143,5

Nošovice

5 444

7 042

1598

29,4

Palkovice

339

371

32

9,4

2 442

2 555

113

4,6

Pazderna

37

42

5

13,5

Pražmo

67

89

22

32,8

Frýdek-Místek Horní Domaslavice


Paskov

164


Obec


Absolutní změna

2013


Raškovice

447

423

-24

-5,4

Řepiště

161

162

1

0,6

Sedliště

148

168

20

13,5

Soběšovice

61

61

0

0,0

Staré Město

728

868

140

19,2

Staříč

3 605

3 586

-19

-0,5

Sviadnov

1 151

1 313

162

14,1

Třanovice

470

547

77

16,4

Vojkovice

107

73

-34

-31,8

Vyšní Lhoty

115

113

-2

-1,7

Žabeň

181

175

-6

-3,3

20

38

18

90,0

42 166

47 138

4972

11,8


Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1. 12. daného roku

Tabulka 2.5.27: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Moravskoslezského kraje [‰] SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

2004 153,2 123,7 188,8 156,0 178,8 160,1 151,9 138,3 149,4 129,3 114,9 149,5 150,4 148,0 181,5 110,3 169,0 111,4 166,9 167,3 133,3 144,5 153,4

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011 156,3 172,0 124,6 144,0 180,7 178,7 149,5 157,2 162,8 179,0 162,6 176,3 171,4 187,4 139,2 151,7 157,9 175,6 136,6 132,9 116,1 121,5 153,5 165,2 160,8 178,3 153,1 165,2 172,1 179,7 153,8 162,4 178,8 185,4 114,6 130,7 167,4 173,3 166,5 181,7 138,2 144,5 151,2 156,2 156,1 165,6

Zdroj dat: ČSÚ; Registr ekonomických subjektů; Veřejná databáze data aktuální k 1. 1. daného roku

165

2013 172,8 144,8 170,2 144,4 186,6 173,8 196,2 137,9 175,9 137,5 112,5 161,6 176,8 162,3 172,9 156,6 183,2 124,4 170,9 174,0 140,5 156,2 161,8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.28: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frýdek-Místek [‰] Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

2004 185,4 148,9 189,4 152,7 116,1 141,8 114,0 145,7 163,1 106,6 116,2 163,5 208,7 134,7 149,1 172,9 144,4 178,6 200,4 85,8 142,9 152,8 152,6 147,6 149,4 149,7 142,7 179,2 152,1 187,8 170,6 203,9 132,7 155,1 144,5 141,4 131,6 160,1

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011 183,8 202,2 151,9 161,7 191,6 177,5 158,2 176,6 133,2 148,6 162,1 178,2 128,7 144,6 152,3 157,7 163,7 177,9 105,7 136,4 125,1 134,5 170,1 170,7 211,8 208,1 137,3 142,0 157,2 160,1 181,1 184,9 150,3 181,6 185,3 216,3 214,0 188,8 113,5 156,9 138,9 144,1 160,5 177,1 150,0 171,2 140,6 152,7 153,2 174,6 156,8 173,7 146,4 169,2 176,8 186,0 163,0 196,8 197,0 208,5 171,9 181,3 211,6 218,8 131,1 140,0 162,5 158,6 147,7 188,7 149,6 175,0 139,4 149,8 162,6 176,3

2013 192,4 160,6 186,7 175,7 152,3 183,3 168,8 155,9 172,4 149,9 146,3 168,5 220,4 140,0 183,5 198,8 189,0 204,7 200,2 177,4 136,4 187,1 173,3 151,6 172,2 171,1 172,5 179,0 191,8 210,4 174,7 205,8 138,9 160,8 194,5 158,4 142,9 173,8

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

166

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.29: Míra zaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 57,7 58,9 60,9 58,2 64,7 59,9 60,7 55,0 59,4 59,5 54,8 62,4 62,6 60,4 63,0 58,6 64,9 56,7 59,3 60,7 60,2 59,7 59,6

61,4 60,1 56,1 59,8 63,7 61,0 62,0 57,1 63,3 61,6 54,7 63,5 63,4 55,1 62,3 57,5 62,9 57,9 60,4 55,4 62,4 56,6 60,1


Tabulka 2.5.30: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek-Místek [%] Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice

167

Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 61,1 63,8 60,7 61,3 60,3 53,6 57,5 65,7 58,9 54,5 63,4 58,8 67,4 61,6 61,9 64,7 59,9 59,9 57,0 58,9 65,0

62,2 63,8 60,7 61,3 61,2 60,9 60,6 65,3 59,8 61,8 63,2 61,9 63,7 61,5 59,9 65,9 68,4 59,6 59,0 55,4 57,5

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 60,2 62,2 60,6 59,0 60,1 59,8 60,9 60,3 60,5 61,7 60,2 59,1 59,2 63,5 62,0 49,7 59,9

Obec Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

64,6 62,6 61,7 59,3 60,4 66,9 64,3 61,1 62,2 62,1 63,8 59,7 59,6 62,9 64,6 60,1 61,0


Tabulka 2.5.31: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

2007 9,9 12,5 13,5 14,7 5,9 10,0 9,8 16,3 9,6 10,4 17,9 7,0 10,7 11,1 7,7 10,2 8,9 16,8 12,0 12,1 9,8 13,2 11,8

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 7,1 11,5 12,5 9,8 12,4 12,5 11,6 16,6 17,2 11,0 12,8 13,3 5,0 6,9 10,7 7,2 10,0 11,2 7,0 7,7 10,7 13,1 14,8 15,5 7,3 9,0 10,1 7,1 8,4 7,9 14,7 15,8 16,3 4,9 11,9 11,9 9,1 11,7 12,8 9,1 12,6 14,6 5,8 11,0 10,9 8,2 14,9 17,1 6,9 9,1 10,3 13,3 15,1 15,2 9,1 11,2 12,1 9,5 13,6 15,2 6,4 8,3 8,2 11,5 16,2 16,3 9,1 11,7 12,6

2011 11,0 12,2 17,5 12,2 8,7 10,1 9,6 14,8 9,8 7,8 16,1 8,9 12,5 15,6 9,3 15,2 10,3 14,4 11,9 14,4 7,8 15,6 12,0

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

168

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.32: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek-Místek [%] Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

2007 8,8 7,0 7,1 8,3 8,2 14,4 11,7 7,4 10,9 10,3 10,4 8,5 15,4 8,5 10,1 5,1 10,2 11,3 14,4 13,4 7,8 10,1 9,5 9,2 9,4 9,3 9,1 8,3 8,7 8,9 9,4 8,4 10,4 11,1 7,3 6,7 12,8 10,0

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 6,4 9,6 11,4 4,9 7,6 8,7 6,2 6,6 10,6 5,1 7,5 8,0 6,8 8,3 8,3 9,6 11,4 10,8 6,1 12,7 13,0 5,7 7,0 9,4 7,9 10,8 12,1 5,9 9,8 12,4 6,6 8,1 8,2 5,0 9,7 11,6 11,0 15,0 14,5 5,2 9,4 10,2 7,4 9,6 12,1 3,7 5,7 6,9 7,7 12,5 12,7 8,1 10,3 10,7 9,8 11,5 13,1 2,7 10,0 11,7 4,4 6,1 7,5 7,1 10,9 12,2 6,6 8,5 9,0 4,4 10,4 11,0 5,9 8,0 8,7 7,4 10,3 9,9 6,8 8,9 7,9 5,9 11,1 13,9 5,9 8,0 8,8 6,2 8,2 9,2 8,7 10,2 12,9 6,4 9,3 10,3 5,9 8,0 8,9 8,6 10,4 13,0 5,0 7,8 11,4 4,6 7,8 8,8 11,6 14,5 15,7 7,2 10,0 11,2

2011 10,0 7,9 10,8 7,9 8,2 11,0 13,1 8,2 10,8 10,8 9,0 9,1 12,3 9,2 10,4 6,6 14,5 10,6 9,6 15,7 6,4 10,3 8,4 7,8 7,8 7,8 8,1 10,9 7,8 9,1 12,0 10,9 8,6 14,0 9,9 9,6 12,7 10,1


Tabulka 2.5.33: Podíl nezaměstnaných osob v obcích SO ORP Frýdek-Místek v prvním pololetí roku 2014 SO ORP

Podíl nezaměstnaných [%]

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných [%]

Baška

6,4

2,1

Brušperk

6,3

2,0

Bruzovice

6,7

2,9

Dobrá

6,2

1,7

Dobratice

7,1

1,8

169

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP

Podíl nezaměstnaných [%]

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných [%]

Dolní Domaslavice

5,1

1,6

Dolní Tošanovice

5,3

0,8

Fryčovice

5,6

1,8

Frýdek-Místek

9,9

4,5

Horní Domaslavice

6,7

1,8

Horní Tošanovice

8,5

2,9

Hukvaldy

6,1

2,2

Kaňovice

6,2

1,8

Kozlovice

5,9

1,9

Krásná

7,5

3,3

Krmelín

4,1

1,3

Lhotka

5,3

1,4

Lučina

6,8

2,6

Morávka

7,0

2,6

Nižní Lhoty

7,4

2,3

Nošovice

6,1

2,2

Palkovice

6,2

2,5

Paskov

7,1

3,0

Pazderna

4,5

0,7

Pražmo

6,5

1,1

Raškovice

6,9

1,9

Řepiště

5,3

2,2

Sedliště

7,3

3,0

Soběšovice

6,3

3,0

Staré Město

5,3

1,5

Staříč

7,4

3,2

Sviadnov

7,3

2,8

Třanovice

5,9

2,0

Vojkovice

6,2

2,5

Vyšní Lhoty

5,8

2,8

Žabeň

6,5

2,2

Žermanice

5,5

2,1


Tabulka 2.5.34: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek

2007 55,9 54,1 51,5 55,3 50,8 49,8

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 55,8 46,7 47,0 55,1 49,2 51,2 52,2 47,8 46,4 57,5 52,1 54,1 52,2 49,3 42,8 50,3 47,3 47,6

2011 49,2 52,4 48,4 53,4 45,9 47,9

170

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

2007 51,3 53,5 57,7 61,3 51,0 55,4 55,4 56,5 52,3 50,6 52,6 52,8 51,7 59,7 57,2 45,8 52,8

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 50,4 42,2 45,4 54,7 49,9 49,9 58,2 52,5 49,8 63,3 51,0 51,9 52,8 49,2 49,3 54,7 45,4 45,6 54,6 50,8 48,8 57,9 51,9 50,3 50,1 46,2 47,5 51,1 43,7 43,2 52,1 46,9 47,1 53,5 49,6 48,2 52,2 46,4 47,3 59,9 55,2 54,4 59,6 50,1 51,6 45,8 42,2 42,2 53,5 48,0 48,2

2011 45,9 50,7 50,7 53,1 49,1 49,2 48,8 50,4 48,1 44,8 47,1 48,6 48,6 55,3 51,7 41,9 49,0


Tabulka 2.5.35: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Frýdek-Místek [%] Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice

171

2007 48,1 58,0 62,0 49,6 51,6 57,5 67,4 46,9 48,6 38,4 51,8 42,9 65,4 56,6 53,5 54,0 39,8 59,8 49,4 53,0 65,3 56,7 51,0 50,0 47,0 62,4 51,0 51,5 44,7

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 50,8 45,1 47,3 56,3 49,9 47,7 72,1 57,2 57,6 48,2 41,4 50,3 56,0 46,0 55,1 55,7 50,2 50,6 80,4 62,8 55,9 49,1 40,2 44,7 48,9 46,3 46,6 45,6 40,0 57,6 58,7 42,3 48,7 38,2 42,5 46,5 56,1 47,8 62,6 56,2 52,8 52,2 59,0 57,3 55,7 55,9 50,8 53,8 43,3 46,5 54,1 57,7 48,7 43,9 46,7 53,7 52,9 90,3 39,8 31,1 58,2 63,5 54,3 66,5 53,8 51,7 45,2 49,4 48,3 49,3 55,6 50,3 54,6 52,6 44,9 62,5 54,9 50,4 54,8 55,8 49,2 51,4 47,8 53,0 33,8 45,5 47,4

2011 46,8 41,9 53,4 51,7 47,3 50,4 58,2 52,8 47,0 51,8 37,3 50,1 60,1 52,5 47,0 56,7 46,7 46,1 51,2 42,4 54,5 53,5 50,1 58,2 45,7 49,7 49,1 49,9 48,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

2007 48,7 39,9 40,4 63,3 43,5 52,0 45,4 62,6 49,8

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 49,3 51,6 47,1 43,7 45,5 47,4 42,4 43,2 42,3 69,0 61,3 57,4 47,5 37,2 35,4 53,1 54,4 48,5 52,8 38,4 49,7 71,6 43,5 44,0 50,3 47,3 47,6

2011 50,9 50,8 42,2 55,9 42,8 53,0 46,6 35,8 47,9


Tabulka 2.5.36: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 4,5 2,8 2,7 4,2 4,6 5,8 3,8 2,8 3,6 3,7 7,0 5,2 5,2 6,9 7,5 8,1 5,4 4,4 5,5 5,5 2,1 1,5 1,4 3,3 3,0 4,2 2,6 2,1 3,3 3,6 4,1 2,5 1,9 2,9 3,0 9,0 6,9 6,0 6,8 6,9 4,4 3,2 2,6 3,2 3,6 3,9 2,2 1,4 1,7 1,9 11,1 8,7 7,1 7,8 8,3 3,0 1,5 1,7 3,7 3,5 4,6 3,7 3,5 4,4 4,8 5,2 3,9 3,8 5,4 6,6 3,1 1,8 1,9 3,4 3,2 4,1 2,9 3,1 6,4 6,6 3,9 2,7 2,4 3,2 3,8 9,9 7,7 6,3 6,9 7,2 6,3 4,4 3,6 4,6 5,2 6,2 4,9 4,0 5,6 6,1 4,0 2,3 1,5 2,1 2,3 6,3 5,1 5,4 6,9 7,2 5,9 4,2 3,6 4,7 5,0


Tabulka 2.5.37: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Frýdek-Místek [%] Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 3,6 1,8 1,5 2,9 3,1 2,6 1,5 1,5 2,3 2,1 2,8 1,6 1,2 2,6 3,5 3,3 1,8 1,1 1,9 2,1 2,6 2,0 1,6 2,1 2,1 6,0 3,1 1,5 2,9 2,7 2,1 1,2 1,5 4,1 3,7 3,1 2,5 1,6 2,2 3,2 4,8 3,0 2,4 3,8 4,2

172

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice SO ORP Frýdek-Místek

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 2,5 1,1 1,0 2,6 2,9 4,9 2,4 1,1 2,5 2,0 3,3 2,3 2,0 3,2 3,2 4,8 4,0 2,1 4,5 5,3 3,0 1,5 1,2 2,5 2,2 2,2 1,7 1,2 2,8 3,0 1,4 1,0 0,5 1,0 1,8 3,2 1,7 0,6 2,5 2,9 4,3 2,9 1,7 3,1 3,3 6,0 4,2 2,7 3,7 2,8 5,5 0,3 1,0 3,5 6,7 2,0 0,8 0,2 1,6 1,5 4,0 2,3 1,8 3,2 3,0 4,0 2,8 2,1 3,1 2,9 3,3 0,7 0,0 3,3 2,1 2,6 1,5 0,7 0,9 1,1 2,5 1,9 1,8 2,2 2,2 3,4 2,7 2,4 2,5 2,3 4,3 2,6 2,2 4,4 3,9 2,6 2,4 1,9 2,8 3,3 3,9 2,2 2,2 2,0 2,4 3,5 2,9 2,9 3,7 4,5 3,5 2,5 2,3 3,2 3,5 3,4 1,7 0,9 1,8 2,4 5,1 3,2 2,3 3,5 4,8 2,2 1,3 1,2 2,2 3,4 2,5 1,3 1,2 2,0 2,0 7,6 5,5 3,5 5,9 5,1 4,2 2,6 2,1 3,3 3,6


Tabulka 2.5.38: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava

173

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2007 2008 2009 2010 2011 4,6 2,4 24,9 39,1 30,8 7,3 5,4 24,8 61,6 21,4 12,2 10,2 33,7 29,2 31,3 13,8 8,0 35,2 50,1 19,6 2,3 2,3 17,7 43,9 17,7 6,0 2,5 13,9 16,0 10,6 6,5 2,6 6,6 28,1 12,7 18,3 9,2 49,7 54,6 32,1 7,6 5,2 18,3 30,5 29,2 20,1 10,4 36,3 23,4 32,4 12,5 9,1 37,0 44,3 17,5 2,4 2,6 24,3 21,7 12,0 14,9 10,1 42,0 45,0 27,8 12,8 9,0 41,0 33,3 30,6 3,6 2,8 20,5 18,5 13,0 4,6 4,1 34,6 43,6 41,0 6,1 4,6 15,9 19,8 19,6

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2007 2008 2009 2010 2011 28,7 22,0 67,7 82,7 30,0 5,8 2,7 14,9 15,2 11,9 17,1 15,4 61,4 71,8 77,0 9,5 4,1 17,6 18,0 17,3 20,8 19,9 67,7 55,6 54,1 7,5 4,3 21,4 23,8 17,1

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry

174


Tabulka 2.5.39: Daňové a nedaňové příjmy v SO ORP Frýdek-Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice

175

Daňové příjmy [%] 2010 68,6 54,7 45,9 39,6 62,8 49,5 74,0 75,2 47,4 84,7 70,1 73,6 65,5 34,1 46,0 80,9 42,6 65,2 76,2 79,3 89,8 56,9 66,0 48,8 70,8 42,5

2011 50,4 50,6 46,0 49,8 58,3 63,3 61,8 76,1 46,2 88,6 60,9 67,4 77,0 41,1 46,9 79,8 66,7 75,0 87,3 80,7 83,9 56,2 49,7 45,8 80,7 63,7

2012 27,3 42,0 47,9 55,7 44,9 51,5 62,0 59,8 67,2 74,3 53,7 54,0 73,8 71,4 67,7 76,0 64,8 79,8 85,5 79,6 93,5 41,7 76,9 73,4 84,3 41,2

Nedaňové příjmy [%] 2013 37,2 60,8 52,1 50,9 56,5 82,9 54,7 66,6 68,4 92,9 68,5 74,8 82,1 73,6 68,5 85,2 74,8 78,0 68,6 87,6 74,8 72,6 76,8 76,1 85,3 44,3

2014 76,5 76,8 70,6 74,8 92,4 79,1 80,3 85,0 76,7 83,1 80,7 77,5 77,1 72,8 81,3 90,3 89,5 87,0 95,2 88,6 70,7 75,1 82,5 90,9 85,3 79,6

2010 12,8 18,1 16,3 8,0 12,5 12,4 10,0 17,0 12,5 4,9 23,2 0,0 6,5 8,1 7,3 12,9 18,8 8,1 6,9 7,8 5,9 9,0 12,7 12,8 12,0 8,6

2011 10,9 15,6 9,8 13,9 4,5 11,2 9,2 15,8 13,2 4,7 19,8 21,9 8,2 15,1 6,1 13,8 8,4 9,0 7,6 8,6 9,2 14,0 10,8 13,5 11,1 14,3

2012 4,9 13,3 9,8 15,2 3,7 7,3 10,3 19,5 3,6 18,2 18,1 19,2 7,3 16,5 8,1 15,3 12,8 9,3 7,9 11,8 4,1 10,7 17,2 9,5 9,3 9,2

2013 4,9 13,3 6,6 4,9 6,1 7,2 9,4 17,9 17,4 4,1 24,1 20,3 8,7 16,0 9,5 6,4 8,7 6,6 4,8 9,3 6,4 4,3 19,9 19,9 6,4 7,1

2014 11,8 10,4 7,9 10,1 5,6 6,9 16,9 13,0 15,1 13,8 13,7 20,7 15,8 21,1 14,7 0,0 7,7 10,7 3,7 7,4 28,4 0,0 14,3 6,0 4,0 11,4


Obec

Daňové příjmy [%] 2010

2011

2012

Nedaňové příjmy [%] 2013

2014

2010

2011

2012

2013

2014

Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň

52,7 50,6 67,3 51,8 40,7 75,4 43,3 33,9 42,1 49,4

64,1 53,7 81,4 78,2 44,8 76,8 52,2 75,5 77,0 73,4

73,8 64,9 67,9 82,8 66,5 64,7 46,4 78,5 79,7 79,6

64,0 61,8 87,1 90,2 72,1 81,3 61,7 80,6 83,4 83,6

81,2 90,1 84,1 91,4 77,2 79,0 93,6 50,4 87,5 70,0

6,8 5,9 6,0 3,9 57,4 15,1 21,4 8,3 6,3 10,0

14,1 6,9 7,5 6,9 52,4 16,7 13,9 18,4 15,0 18,4

17,7 6,6 7,9 10,7 30,0 16,9 4,4 19,1 16,9 6,6

29,2 5,2 6,8 7,8 24,1 15,4 3,2 15,4 4,3 8,5

11,9 5,8 12,4 7,2 21,3 16,1 4,8 19,0 10,9 27,5

Žermanice

81,9

76,3

65,4

77,6

88,0

11,1

20,3

8,3

7,5

8,7

Zdroj: MONITOR – Státní pokladna

Tabulka 2.5.40: Kapitálové příjmy a přijaté transféry v SO ORP Frýdek-Místek Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy

Kapitálové příjmy [%] 2010 0,2 8,8 0,6 20,7 4,0 0,0 0,0 0,1 4,9 0,1 2,4 20,9

2011 0,1 10,8 0,0 20,2 0,6 0,6 0,0 0,3 2,8 4,1 2,0 0,1

2012 0,1 9,4 22,7 12,9 0,0 0,0 1,2 0,0 17,3 5,1 0,1 0,0

Přijaté transfery [%]

2013 0,1 10,0 18,6 8,9 0,0 0,0 0,8 0,0 16,0 4,9 0,1 0,0

2014

2010 0,0 7,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,6 0,0

18,3 18,4 37,2 31,7 20,6 38,1 16,0 7,8 35,2 10,3 4,3 0,0

2011 38,6 23,0 44,3 16,1 36,5 24,9 29,0 7,9 37,7 2,6 17,4 10,6

2012 67,6 35,4 19,6 16,1 51,4 41,2 27,8 20,6 12,0 2,4 28,1 26,8

2013 57,7 16,8 39,5 34,5 37,3 9,9 35,1 12,5 13,4 3,0 7,4 4,8

2014 11,6 5,8 21,5 14,8 2,0 14,0 2,9 2,0 8,0 3,1 5,0 1,7

176


Obec

Kapitálové příjmy [%] 2010

Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice Zdroj: MONITOR – Státní pokladna

177

2011

2012

Přijaté transfery [%]

2013

2014

2010

2011

2012

2013

2014

0,0 5,6 0,1 0,8 0,0 16,8 0,2 0,0 0,7 0,1 0,1 0,8 0,6 0,1 0,0 0,1 0,0 0,5 0,0 2,9 16,0 0,0 27,7 2,3

0,0 10,9 0,3 0,0 2,9 0,0 0,3 2,0 0,8 0,0 0,5 0,8 1,3 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,5 0,1 9,3 0,0 0,0 3,5

0,0 4,4 0,2 1,4 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,5 0,4 0,0 0,0 0,0 1,3 0,0 0,0 0,1 0,8 2,8 12,7 0,0 0,2 7,7

0,0 3,6 0,2 1,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 0,3 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,1 0,8 2,7 12,4 0,0 0,2 7,3

0,0 3,6 0,0 7,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 5,0 0,0 0,0

28,0 52,2 46,7 5,4 38,6 9,8 16,7 12,9 3,6 34,0 21,2 37,6 16,6 48,7 40,5 43,5 26,7 43,7 1,9 6,6 19,4 1,0 23,9 38,4

14,9 32,9 46,7 6,5 22,0 16,0 4,8 8,8 6,1 29,8 39,0 40,0 6,8 21,9 21,2 39,4 11,1 14,9 2,4 6,3 24,6 6,1 8,0 4,6

18,8 7,7 24,0 7,3 22,2 10,9 6,6 8,6 2,5 47,1 5,5 17,2 6,4 49,6 7,3 28,5 24,1 6,5 2,7 15,6 36,5 2,3 3,2 6,1

9,2 4,3 21,6 8,4 16,5 15,0 26,3 3,1 18,7 12,4 3,3 4,1 5,1 48,5 6,8 32,9 6,1 1,9 3,2 3,4 31,3 4,0 12,2 5,1

7,1 2,4 3,9 2,2 2,9 2,3 1,1 3,9 1,0 5,7 3,2 3,1 10,7 9,0 6,9 4,1 3,5 1,3 1,5 4,0 1,6 25,7 1,6 2,6

0,0

0,0

0,1

0,1

0,0

7,0

3,4

26,2

14,9

3,3

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.41: Struktura výdajů v obcích SO ORP Frýdek-Místek (a) Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště

Služby pro obyvatelstvo [%] 2010

2011 67,3 50,4 75,7 65,4 46,6 47,4 53,5 60,1 40,2 22,6 22,0 47,4 26,7 22,6 15,5 46,6 49,2 54,3 34,9 24,6 51,2 32,8 74,8 68,7 56,1 55,8 72,4

2012 42,1 53,5 70,6 26,5 63,1 51,6 73,1 75,9 38,3 46,4 44,8 59,9 42,0 34,1 17,7 57,2 40,3 50,4 43,1 29,0 59,3 30,7 69,8 29,9 47,0 70,8 48,3

Bezpečnost státu a právní ochrana [%]

2013 15,7 70,9 35,2 34,0 81,2 25,6 72,6 79,5 45,0 66,3 40,5 69,2 44,4 41,8 28,7 52,9 28,5 58,9 28,1 24,8 52,2 24,8 46,2 22,1 50,2 54,1 57,7

Q1 2014 19,6 59,8 76,2 76,2 35,5 39,3 40,7 61,4 46,7 61,4 22,8 49,5 47,0 42,0 32,4 56,2 58,0 75,4 33,6 20,9 85,3 58,8 70,2 50,4 53,0 83,0 65,5

32,3 39,3 43,9 47,2 47,3 35,9 30,3 62,6 45,9 50,4 30,3 42,6 18,1 35,2 26,1 41,8 28,6 54,1 50,6 24,3 36,5 68,7 40,3 24,3 37,4 54,0 50,5

2010 2,9 3,4 0,2 0,5 3,4 1,3 1,6 1,7 1,7 2,5 2,3 1,7 1,5 0,5 0,6 4,2 3,9 3,9 27,2 3,1 12,2 1,8 2,5 1,8 1,6 6,6 0,6

2011 1,1 0,9 0,2 0,2 1,9 1,1 1,1 1,3 2,1 3,3 0,4 1,2 1,9 0,4 1,0 4,5 2,4 3,1 1,7 29,1 2,3 0,5 2,6 3,5 3,7 1,7 0,9

2012 0,3 0,6 0,8 0,3 1,0 1,0 1,3 1,0 3,3 1,7 0,7 1,3 2,3 1,0 29,3 2,9 5,8 3,6 0,5 3,3 1,2 0,4 2,7 1,7 1,5 2,0 2,0

2013 0,5 1,0 0,1 0,4 1,8 9,8 2,5 5,3 3,6 1,4 0,7 2,1 1,5 1,3 17,1 3,9 2,5 3,0 2,4 3,3 1,1 0,7 2,9 1,9 1,2 2,0 1,1

Q1 2014 0,6 0,7 0,2 0,2 1,8 18,2 0,6 1,3 3,3 0,4 0,1 0,5 0,2 0,8 3,1 2,4 0,9 1,3 0,8 1,6 0,2 0,1 14,0 1,8 1,6 0,7 6,6

178


Obec

Služby pro obyvatelstvo [%] 2010

2011

2012

Bezpečnost státu a právní ochrana [%]

2013

Q1 2014

2010

2011

2012

2013

Q1 2014

Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň

75,3 37,6 52,8 65,5 38,4 32,4 52,7 58,5 43,4

36,7 42,5 35,6 95,6 52,2 43,2 37,0 49,6 59,5

41,3 37,8 52,8 68,3 73,9 53,9 45,5 46,5 65,9

30,2 83,0 20,7 52,3 44,7 17,2 71,6 46,2 53,8

33,1 42,4 50,9 57,3 71,4 19,0 31,3 60,9 56,1

1,9 0,7 0,1 0,3 0,2 0,2 1,3 1,9 4,5

1,3 0,6 1,7 0,2 0,2 0,3 10,4 4,9 3,3

1,2 0,6 3,3 0,2 0,1 0,0 2,8 2,5 1,7

1,0 0,2 0,6 0,4 0,3 0,2 0,9 13,2 9,3

1,1 0,0 0,9 0,1 0,5 0,0 0,6 2,0 2,0

Žermanice

37,3

49,9

55,6

45,2

15,9

1,3

1,0

0,8

0,8

5,7


Tabulka 2.5.42: Struktura výdajů v obcích SO ORP Frýdek-Místek (b) Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice

179

Všeobecná veřejná správa a služby [%] 2010

2011 20,9 28,0 13,4 26,8 23,5 23,2 35,3 16,2 13,0 29,4 44,8 22,7 33,6

2012 7,4 31,8 13,9 23,3 22,4 28,7 16,6 16,5 15,6 43,2 37,1 20,3 53,1

-10,1 21,8 23,9 17,7 13,1 57,0 21,9 12,7 22,8 28,1 38,7 16,0 51,0

2013

Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství [%] Q1 2014

-8,5 31,7 14,5 16,3 18,7 24,0 42,9 18,4 24,4 30,8 43,3 22,6 46,2

21,2 52,3 33,1 50,0 46,3 33,9 56,0 33,1 30,9 48,7 51,3 41,5 80,4

2010 0,3 1,5 0,6 0,0 0,0 0,0 0,1 2,7 0,5 0,2 0,0 2,0 0,0

2011 0,1 0,9 5,4 0,0 0,0 0,2 0,1 1,5 0,5 0,5 0,0 1,2 0,0

2012 0,0 0,6 2,2 0,0 0,0 0,2 0,0 1,9 0,7 0,4 0,0 0,9 0,0

2013 0,1 0,3 0,9 0,0 0,0 0,3 0,0 3,7 0,7 0,6 0,0 1,0 0,0

Q1 2014 0,1 0,1 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,3 0,0 0,0 0,3 0,0


Obec

Všeobecná veřejná správa a služby [%] 2010

2011

2012

2013

Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství [%] Q1 2014

2010

2011

2012

2013

Q1 2014

Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň

3,0 14,6 27,8 36,9 26,3 23,0 40,5 31,5 28,2 17,9 25,9 34,3 23,6 11,3 14,2 48,5 15,1 15,8 17,1 18,3 40,6 16,2 29,0

0,1 14,9 30,5 26,7 24,9 37,7 38,2 30,5 5,4 26,1 57,9 43,8 21,0 20,8 13,5 44,2 22,7 0,0 17,9 22,6 37,3 29,0 24,9

25,0 24,0 25,2 26,5 27,4 68,0 45,8 32,6 -3,8 40,0 41,4 46,5 14,4 20,1 13,7 42,7 35,9 11,1 11,9 19,6 44,4 28,2 11,6

24,8 32,5 23,4 30,5 14,7 60,4 43,8 11,2 10,0 18,7 39,9 43,2 11,5 14,7 52,0 14,8 13,0 22,9 23,9 18,4 16,6 26,5 27,9

44,5 59,3 18,5 69,7 39,6 45,2 73,8 49,2 14,2 35,6 59,4 60,4 37,5 18,7 52,3 54,5 44,9 36,1 18,7 35,9 65,4 30,8 35,3

0,1 0,1 0,4 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 7,9 0,0 0,0 0,0 0,4 0,4 0,0 0,0 0,6 4,3 1,9 1,6 0,0 0,6 0,0

0,4 0,2 0,2 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 2,4 0,0 0,0 0,0 0,2 0,9 0,0 0,0 1,7 1,4 3,1 0,8 0,0 1,2 0,0

0,4 0,0 0,3 0,1 0,3 0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,7 0,0 0,0 4,2 2,4 1,1 1,4 0,0 0,3 0,0

0,6 0,1 0,0 0,3 0,2 0,0 0,0 0,0 4,4 0,1 0,0 0,0 0,1 0,2 0,0 0,0 0,9 3,8 1,8 1,6 0,0 0,5 0,0

1,8 0,7 0,0 0,8 0,3 0,0 0,0 0,0 4,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0

Žermanice

43,9

43,5

36,0

38,2

73,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


180

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.43: Struktura výdajů v obcích SO ORP Frýdek-Místek (c) Obec Baška Brušperk Bruzovice Dobrá Dobratice Dolní Domaslavice Dolní Tošanovice Fryčovice Frýdek-Místek Horní Domaslavice Horní Tošanovice Hukvaldy Kaňovice Kozlovice Krásná Krmelín Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice Paskov Pazderna Pražmo Raškovice Řepiště

181

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství [%] 2010 6,7 14,5 9,9 6,9 26,6 28,1 9,6 18,9 23,9 45,4 30,1 24,8 38,1 73,9 69,2 20,2 9,9 15,4 14,6 31,6 4,4 29,3 4,7 3,4 8,1 13,6 12,4

2011 48,0 9,9 9,5 49,8 12,6 18,4 9,0 4,1 18,3 6,6 17,1 16,5 2,9 65,0 66,1 7,3 30,5 21,2 17,0 2,6 7,1 60,9 1,5 8,1 5,5 6,2 22,4

2012 93,7 4,3 35,5 47,7 4,6 15,9 4,2 4,5 22,0 3,5 19,5 12,1 2,3 31,6 17,9 18,2 39,1 9,9 3,2 25,9 13,3 75,5 11,1 34,4 1,8 29,2 13,7

2013 88,0 4,2 8,0 6,8 44,1 26,6 13,9 10,5 18,4 5,8 32,7 23,8 5,3 31,0 17,7 15,6 8,7 6,7 3,4 31,7 2,2 26,0 8,1 7,6 2,6 3,3 13,8

Sociální věci a politika zaměstnanosti [%] Q1 2014 44,7 7,6 20,2 2,6 4,5 12,0 13,2 1,9 11,9 0,4 18,2 14,5 1,1 17,7 10,9 37,3 0,0 4,4 3,0 0,3 13,4 12,7 10,0 14,3 0,5 7,8 15,1

2010 2,0 2,2 0,2 0,3 0,0 47,4 0,0 0,4 20,7 0,0 0,8 1,5 0,0 0,0 0,1 0,9 0,0 0,0 0,3 0,2 0,7 0,1 0,0 0,2 0,0 0,0 3,0

2011 1,3 2,9 0,3 0,2 0,0 0,1 0,1 0,6 25,2 0,0 0,6 0,8 0,0 0,0 0,1 0,3 0,0 0,1 0,5 1,1 0,8 0,1 0,0 0,6 0,0 0,0 6,6

2012 0,4 1,8 2,3 0,3 0,0 0,1 0,1 0,4 6,2 0,0 0,6 0,6 0,0 0,2 0,1 0,6 0,0 0,0 0,3 0,3 0,8 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 5,8

2013 0,3 3,0 0,4 0,4 0,0 0,0 0,0 0,7 6,2 0,0 0,4 1,0 0,0 0,3 0,2 0,8 0,0 0,0 0,2 0,3 0,2 0,1 0,0 0,2 0,0 0,1 4,7

Q1 2014 1,1 0,0 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 7,8 0,0 0,0 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,5 0,0 0,7 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 8,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství [%]

Obec

Sociální věci a politika zaměstnanosti [%]

Sedliště Soběšovice Staré Město Staříč Sviadnov Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň

2010 2,3 9,2 31,2 12,3 35,4 47,4 5,1 22,7 23,1

2011 42,8 3,8 37,6 1,7 18,8 31,8 14,6 15,3 11,9

2012 36,7 14,4 3,0 15,1 7,5 21,4 6,6 22,5 20,8

2013 11,1 0,7 64,4 11,9 18,1 28,5 10,7 13,6 9,1

Q1 2014 5,4 0,7 2,1 5,6 0,5 9,6 2,3 6,2 6,8

2010 6,3 4,1 0,2 1,9 7,0 0,1 0,4 0,0 0,0

2011 5,7 9,0 0,6 1,1 7,7 1,3 0,7 0,4 0,0

2012 7,1 4,5 0,8 2,9 5,5 3,6 0,6 0,0 0,0

2013 5,7 1,3 0,4 8,6 11,1 34,2 0,2 0,0 0,0

Q1 2014 8,1 2,3 1,3 0,9 8,9 35,3 0,6 0,0 0,0

Žermanice

17,5

5,6

7,6

15,8

4,5

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


Tabulka 2.5.44: Přehled územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí ORP Frýdek-Místek, stav k prosinci 2014 Typ ÚPD

Obec

Zhotovitel

Účinnost

ÚP

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

01. 01. 2009

Změna č. 1


01. 01. 2012

Změna č. 2


01. 10. 2012

ÚP ÚP obce ÚP

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistická společnost Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

01. 11. 2011 22. 12. 2014 15. 04.2009

ÚP obce


29. 06. 1995

Změna č. 1 Změna č. 2 Změna č. 3 Změna č. 4 ÚP

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

21. 05. 1999 18. 03. 2005 21. 10. 2005 27. 12. 2010 01. 11. 2009

Dobratice

Změna č. 1


01. 06. 2012

Dolní Domaslavice

ÚP obce


01. 11. 2013

Frýdek – Místek Baška Brušperk Bruzovice

Dobrá

Pořizuje se změna č. 3

nový ÚP

182


ÚP

Zhotovitel Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

Účinnost 28. 04. 2011

ÚP obce

Urbanistická společnost

15. 07. 2003

Horní Domaslavice Horní Tošanovice

Změna č. 1 ÚP ÚP

Urbanistická společnost Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

01. 01. 2011 01. 07. 2011 01. 10. 2012

Hukvaldy

ÚP


29. 12. 2011

Kaňovice Kozlovice Krásná

ÚP ÚP ÚP

Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

01. 09. 2011 21. 09. 2011 15. 07. 2011

ÚP obce

Urbanistická společnost

01. 09. 2002

Změna č. 1 Změna č. 2 Změna č. 3 ÚP obce Změna č. 1 ÚP ÚP obce ÚP ÚP obce ÚP

Urbanistická společnost Urbanistická společnost Urbanistická společnost Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

28. 12. 2006 26. 05. 2011 11. 03. 2003 01. 01. 2011 01. 03. 2012 01. 10. 2014 08. 06. 2010 01. 03. 2014 15. 08. 2012

ÚP obce


11. 07. 1996

Změna č. 1 Změna č. 2 Změna č. 3 Změna č. 4 ÚP

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

14. 04. 2002 28. 12. 2005 23. 12. 2006 06. 04. 2009 12. 05. 2009

ÚP obce


nedohledáno

Změna č. 1 a 2 Změna č. 3

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

05. 05. 2009 30. 12. 2010

Obec Dolní Tošanovice Fryčovice

Krmelín

Lhotka Lučina Morávka Nižní Lhoty Nošovice Palkovice

Paskov

Pazderna Pražmo

183

Typ ÚPD

Pořizuje se nový ÚP

nový ÚP

4. změna

nový ÚP

nový ÚP

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Typ ÚPD

Obec

Zhotovitel

Účinnost

ÚP obce


11. 07. 2000

Řepiště

Změna č. 1 Změna č. 2 ÚP

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.

01. 01. 2009 17. 05. 2010 01. 06. 2010

Sedliště

ÚP

Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o.

19. 12. 2008

Soběšovice

ÚP


01. 10. 2010

Změna č. 1


01. 10. 2014

ÚP obce

Hutní projekt Frýdek-Místek, a.s.

15. 08. 2002

Změna č. 1


21. 08. 2009

ÚP obce

Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o.

02. 07. 2002

Změna č. 1 Změna č. 2 a 3

Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o.

11. 10. 2005 08. 12. 2010

ÚP


16. 11. 2009

Změna č. 1


16. 07. 2012

ÚP obce Změna č. 1 Změna č. 2 Změna č. 3 ÚP ÚP obce ÚP obce Změna č. 1 Změna č. 2 ÚP

Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Atelier ARCHPLAN Ostrava s.r.o. Urbanistická společnost Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Ing. arch. Jaroslav Haluza

18. 09. 2001 28. 08. 2005 04. 01. 2008 20. 12. 2010 01. 01. 2010 01. 10. 2013 21. 04. 2003 13. 01. 2007 01. 01. 2010 01. 03. 2012

Raškovice

Staré Město

Staříč

Sviadnov

Třanovice Vojkovice Vyšní Lhoty Žabeň Žermanice

Pořizuje se nový ÚP

změna č. 1

nový ÚP nový ÚP

změna č. 2

184

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.5.45: Komplexní tabulka k hodnocení vyváženosti URÚ Obsahem této přílohy je komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného rozvoje, jež přehledným způsobem vizualizuje dekompozici témat na podtémata, nadefinované indikátory (klíčové a sekundární) v rámci podtémat, způsob hodnocení stavu jednotlivých podtémat (princip nejhorší/nejlepší situace) a váhy jednotlivých podtémat na pilíře udržitelného rozvoje území. První část této podkapitoly slouží jako uvedení k finální tabulce včetně charakteristiky vztahu mezi podtématy a pilíři. Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka

Reliéf, horninové prostředí a geologie

Klíčové

185

Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika

Těžba nerostných surovin

HG1

HG2

Nejlepší situace (ohodnocení +3)

Sekundární

Existence poddolovaných území

Existence dobývacích prostor

Nejhorší situace (ohodnocení -3)

Existence chráněných ložiskových území Existence ložisek nerostných surovin

Váha podtématu na pilíř (-1/0/+1) ENVIRO

SOC

EKO

Nepříznivá morfologie a nestabilní, horninové prostředí (četnost, rozsah ploch nebo rozmístění svahových deformací, důlních děl nebo důlních vlivů), případně výskyt dalších geologických rizik.

Příznivá morfologie, stabilní horninové prostředí, bez výskytu dalších geologických rizik.

+1

0

+1

Bez výskytu těžených ložisek (těžených dobývacích prostor).

Aktivní těžba nerostných surovin v území. Četnost a rozsah nebo prostorová dispozice dobývacích prostor zásadním způsobem narušují ostatní funkce území nebo vylučují vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb.

-1

-1

+1

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

Vodní režim

V1


Sekundární

Existence CHOPAV

Hydrologické a hydrogeologické poměry


Zranitelnost Existence povrchových oblasti a podzemních vodních Existence zdrojů, včetně přírodních ochranných pásem léčivých zdrojů a zdrojů Vodní nádrž minerálních vod, včetně ochranných pásem

Vyrovnaná vodní bilance. Neovlivněný přírodní úhrn Záporná vodní bilance. Podprůměrný srážek a režim odtoku. Podíl úhrn srážek, bez vodních ploch výskytu nebo jen minimální zastoupení odpovídající vodních ploch, časté a přírodním podmínkám daného opakované poklesy území. průtoků pod hranice Zabezpečené Q355. průtoky nad úroveň Nadměrné odběry povrchových vod (nad Q355 pro zachování základních rámec přirozené biologických vodnosti toků). Nadměrné znečištění procesů. Odběry vod toků (IV. a V. tř. odpovídající jakosti), vč. přirozené vodnosti eutrofizace. toků. Kontrolované Necitlivé odvodnění a minimalizované půd, vysoké plošné znečištění vod. znečištění ze Jakost vody v I. a II. zemědělských zdrojů a pouze přechodně (zranitelná oblast – ve III. třídě podle Nařízení vlády znečištění. č. 262/2012 Sb.). Nízká zranitelnost Vysoká zranitelnost svrchního svrchního kolektoru kolektoru, vyvážený podzemní vody. stav odběrů a Nadměrný odběr podzemních vod (nad přirozeného doplňování zásob rámce přirozeného podzemních vod. doplňování zásob). Kontrolované a minimalizované plošné i bodové zdroje znečištění ze


SOC

EKO

+1

0

+1

186


Podtéma

Zkratka Klíčové



Sekundární


SOC

EKO

+1

+1

+1

0

+1

+1

zemědělských zdrojů (dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb.)

Vodní zdroje - jejich význam a ochrana

Dostupné zdroje pitné vody Nedostatek vyhovující dostupných zdrojů vydatnosti a jakosti. pitné vody. Ohrožení Dostatečná jejího množství nebo ochrana vodních jakosti. Nedostatečná zdrojů vymezením ochrana vodních ochranných pásem zdrojů vymezením a zabezpečením ochranných pásem stanovených nebo zabezpečením podmínek ochrany stanovených (alternativně k podmínek ochrany snadné dostupnosti (společně s omezenou vodovodů pro nebo nulovou veřejnou potřebu se dostupností vodovodů stabilní dodávkou pro veřejnou potřebu). pitné vody v dostatečném množství).


V2

Existence přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod, včetně ochranných pásem

Záplavová území Existence aktivních zón záplavových území Záplavová území

V3

Území určená k rozlivu povodní Území zvláštní povodně pod vodním dílem

187

Vodní nádrž

Vysoký podíl zastavěných a zastavitelných ploch v záplavových územích, zejména v jejich aktivních zónách. Rozsah záplavových území neumožňuje vymezení ploch nebo koridorů pro umístění staveb. Absence nebo obtížná proveditelnost

Bez výskytu zastavěných a zastavitelných ploch v záplavových územích. Rozsah záplavových území výrazně neomezuje vymezení ploch nebo koridorů pro umístění staveb. Vyhovující nebo


Podtéma


Zkratka Klíčové


Sekundární

Existence objektu/zařízení protipovodňové ochrany

ENVIRO ochranných protipovodňových opatření.

Podtéma

Hygiena životního prostředí

Klíčové

Kvalita ovzduší

HŽP1

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

EKO

Váha podtématu na pilíř (-1/0/+1) Nejhorší situace (ohodnocení -3)

Zkratka

SOC

snadno proveditelná ochranná protipovodňová opatření.

Indikátory Témata

Váha podtématu na pilíř (-1/0/+1)


Sekundární

Výskyt oblasti s překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystému a vegetace. Výskyt významných zdrojů emisí znečišťujících látek (vč. lokálních zdrojů).

V území nejsou oblasti s překračováním imisních limitů

ENVIRO

SOC

EKO

+1

0

0

188


Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields

Zasažení starými zátěžemi území a kontaminací ploch

HŽP2

Existence odvalů, výsypek, odkališť a hald Existence skládek, včetně ochranného pásma

Hluková zátěž

189

Zátěž území

HŽP3 dopravou

Vysoká četnost starých ekologických zátěží, zejména v blízkosti obytných nebo rekreačních územ; rozsah kontaminace, druh a míra koncentrace kontaminantů ve složkách ŽP nejsou známy. Vysoká četnost nebo rozsah brownfields bez stanoveného postupu revitalizace, zejména v zastavěném území sídel nebo v jejich těsné blízkosti. Území bez funkčního systému nezávadného zneškodňování odpadů.

Bez výskytu starých ekologických zátěží a brownfields. Funkční systém nezávadného zneškodňování odpadů.

+1

0

0

Překračování mezních hladin hluku dle strategického hlukového mapování, popřípadě i platných limitů dle české legislativy (v závislosti na dostupnosti podkladů). Výskyt významných zdrojů hluku v blízkosti zástavby (dálnice, kapacitní silnice, železniční koridory, velká letiště, průmyslové zdroje) bez dostatečných protihlukových opatření. Vysoký podíl populace zasažený zvýšeným hlukem (nad úrovní limitů či mezních hodnot).

Hladiny hluku splňují limity, resp. nepřekračují mezní hodnoty (v případě použití strategických hlukových map). Území bez výskytu významných zdrojů hluku v blízkosti zástavby (dálnice, kapacitní silnice, železniční koridory, velká letiště, průmyslové zdroje), popřípadě se zdroji hluku ošetřenými pomocí dostatečných protihlukových opatření. Nulový či minimální podíl populace zasažený zvýšeným hlukem (nad úrovní limitů či mezních hodnot.

+1

+1

0


Podtéma

Zkratka

Ochrana přírody a krajiny

Klíčové

Krajina

OPK1

Existence přírodní památky, včetně ochranného pásma Zastavěné plochy

Přírodní potenciál území a jeho ochrana

Existence přírodní památky, včetně ochranného pásma

OPK2

Zasažení evropsky významné lokality NATURA 2000



Sekundární


SOC

EKO

Monotónní krajina s rozsáhlými nečleněnými bloky orné půdy bez lesních porostů a prvků nelesní zeleně, výrazně fragmentovaná pouze liniovými stavbami s výrazným bariérovým efektem (migrační prostupnost). Intenzivně urbanizovaná krajina s vysokým podílem zastavěných a ostatních ploch, vč. brownfields a staveb neodpovídajících měřítku krajiny (optické bariéry).

Pestrá mozaika různých typů krajiny bez výskytu migračních nebo optických bariér.

+1

0

0

Vysoce urbanizované území bez výskytu přírodně hodnotných segmentů.

Vysoký podíl lesů a trvalé travnatých porostů (louky, pastviny) a zákonem chráněných ploch (NP, CHKO, MZCHÚ, EVL+PO Natura 2000, funkční segmenty ÚSES, přírodní park, VKP).

+1

0

-1

190


Podtéma

Zkratka

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Klíčové

191



Sekundární


SOC

EKO

+1

0

0

+1

0

0

Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy Bonitovaná půdně ekologická jednotka Zemědělský půdní fond

ZPF1

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Podíl orné půdy z celkové výměry katastru

Existence ochranných lesů Pozemky určené k plnění funkcí lesa

ZPF2

Existence lesů zvláštního určení Existence hospodářských lesů

Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy

Rozsáhlé plochy ZPF nejvyšší kvality (I.+II. TO) Výrazný úbytek ZPF bez narušení půdních nejvyšší kvality (I.+II. TO) ekosystémů a se Podíl speciálních v důsledku urbanizace nebo stabilizovanou výměrou, bez zemědělských eroze, vysoká míra narušení ohrožení vodní nebo větrnou kultur z celkové půdních ekosystémů erozí, příp. investice do půdy výměry zemědělské zemědělskou velkovýrobou. za účelem zlepšení půdní půdy úrodnosti (závlahy a meliorace) Podíl tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích Území bez PUPFL nebo jen málo četné a prostorově omezené lesní celky, výrazný úbytek v důsledku urbanizace nebo výrazné narušení produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.

Optimální zastoupení PUPFL v rámci druhu pozemků (lesnatost) se stabilizovanou výměrou, bez narušení produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka

Technická infrastruktura

Klíčové

Zásobování pitnou vodou

Odvádění a zneškodňování odpadních vod

TI1

TI2

Podíl bytů napojených na veřejný vodovod

Podíl bytů napojených na kanalizaci zakončenou ČOV



Sekundární

Počet vodních zdrojů


SOC

EKO

Omezená nebo nulová dostupnost vodovodů pro veřejnou potřebu (společně s nedostatkem vlastních vodních zdrojů odpovídající vydatnosti a jakosti), častá přerušení dodávek pitné vody. Obtížné zajištění nouzového zásobování obyvatel. Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů nižší než 70%.

Snadná dostupnost vodovodů pro veřejnou potřebu, stabilní dodávky pitné vody v dostatečném množství a jakosti (alternativně k vlastním zdrojům pitné vody vyhovující vydatnosti a jakosti). Zajištění nouzového zásobování obyvatel standardními postupy. Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů konvergující ke 100 % (min. 95 %).

0

+1

+1

Výrazně snížená nebo nulová dostupnost veřejné kanalizace, absence účinného zneškodňování odpadních vod. Chybějící nebo málo vodný recipient odpadních vod. Zvýšené nároky na vodnost recipientu nebo účinnost čistících procesů v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Snadná dostupnost splaškové i dešťové veřejné kanalizace, dostatečná kapacita i účinnost ČOV. Vyhovující průtoky recipientu vyčištěných odpadních vod. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV pro veřejnou potřebu konverguje ke 100 % (min.

+1

+1

0

192


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové


Sekundární Nevyhovující nebo nesplněné podmínky individuálního zneškodňování odpadních vod.

Zásobování plynem

Zásobování teplem (CZT) Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě

193

ENVIRO

SOC

EKO

95 %). Jakost vypouštěných odpadních vod odpovídá požadavkům Nařízení vlády č.61/2003 Sb. a č.229/2007 Sb.

TI3

Podíl bytů napojených na plyn

Není možnost připojení k plynovodu i přes zájem občanů.

Existuje možnost napojení na plynovod.

0

+1

0

TI4

Existence centrálního teplovodu v obci

Není možnost napojení na teplovod. Omezení ve využití alternativních zdrojů energie.

Existuje možnost napojení na teplovod. Dostupnost alternativních zdrojů tepla.

0

+1

0

TI5

Přítomnost vedení elektrické energie na území obce

Nedostatečná kapacita přenosové sítě pro rozvoj území. Nestabilní dodávky elektrické energie.

Dostatečná kapacita přenosové sítě pro rozvoj území. Stabilní dodávky elektrické energie.

0

+1

+1

Špatné pokrytí televizním a radiovým signálem. Špatné pokrytí signálem mobilních operátorů. Nikdo nemá přístup k vysokorychlostnímu internetu. Není přístup k veřejnému internetu.

Kompletní pokrytí televizním a radiovým signálem. Kompletní pokrytí signálem mobilních operátorů. Všichni občané mají přístup k vysokorychlostnímu internetu. Přístup k veřejnému internetu.

0

+1

+1

Pokrytí území obcí komunikačními zařízeními Spoje (pokrytí území signály)



TI6

Podíl domácnostní s připojením k vysokorychlostnímu internetu


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

Dopravní infrastruktura

VDI1

Dostupnost administrativních center silniční dopravou

VDI2

Letecká

VDI3

Existence železniční stanice nebo zastávky v obci

Dostupnost významného


ENVIRO

SOC

EKO

Nízká hustota, nedostatečná kapacita a nevyhovující technický stav silniční sítě. Špatná dostupnost přirozených center osídlení, nedostatečná propojenost regionů, sídel nebo funkčních zón. Vysoká intenzita dopravní zátěže na průjezdu zastavěným územím sídel, nedostatečná kapacita odstavných a parkovacích ploch.

Odpovídající hustota, kapacita a dobrý technický stav silniční sítě. Velmi dobrá dostupnost přirozených center osídlení, propojenost regionů, sídel nebo funkčních zón. Nízká intenzita dopravní zátěže na průjezdu zastavěným územím sídel, odpovídající kapacita odstavných a parkovacích ploch.

-1

+1

+1

Bez výskytu železniční sítě

Odpovídající hustota, kapacita a technický stav železniční sítě s dobrou dostupností železničních stanic a zastávek zajišťující možnost osobní a nákladní přepravy (vč. překládky nákladu)

0

+1

+1

Bez výskytu veřejného letiště s parametry a

Veřejné letiště s parametry a vybavením pro osobní,

0

0

+1

Existence železniční tratě v obci Železniční síť


Sekundární

Dostupnost nadřazené silniční sítě Silniční síť



194


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

doprava

Vodní doprava

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou

195

VDI4


Sekundární

ENVIRO

SOC

EKO

mezinárodního letiště

vybavením pro osobní, příp. nákladní přepravu v odpovídající dostupné vzdálenosti. Bez výskytu heliportů ZZS v odpovídající dostupné vzdálenosti.

Existence vodní cesty, plavební dráhy v území

Existence vodní dopravy není pro URÚ zásadním prvkem.

Existence vodní cesty odpovídajících parametrů vč. přístavů s napojením na ostatní dopravní systémy.

0

0

+1

Spoje adekvátně nepokrývají území. Malá četnost spojů do center nadmístního významu. Absence integrovaného dopravního systému.

Dobré pokrytí oblasti spoji. Vysoká četnost spojů do center nadmístního významu. Existence integrovaného dopravního systému.

0

+1

0


VDI5



Existence železniční stanice nebo zastávky v obci

Existence přístaviště nebo přístavu v území

příp. nákladní přepravu v odpovídající dostupné vzdálenosti. Heliport ZZS v odpovídající dostupné vzdálenosti.


Indikátory Témata

Podtéma

Sociodemografické podmínky

Klíčové

Sídelní struktura

SD1

SD2


Sekundární

2

Hustota zalidnění

Hustota bytů na km


Podíl autochtonní složky obyvatelstva


Demo-sociální situace


Zkratka

Dlouhodobá nezaměstnanost Redukovaný koeficient funkční velikosti

Podíl dětské složky (do 14 let) v % Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet Podíl seniorů (nad obyvatel starších 15 let 65 let) v % Hrubá míra migračního Hrubá míra salda obyvatel celkového přírůstku obyvatel


SOC

EKO

Nevyvážená sídelní struktura, vysídlování území, nerovnoměrně rozmístěné osídlení s výskytem periferních oblastí. Centra osídlení nejsou funkčně propojena a špatně dopravně dostupná. Dochází k razantnímu vysídlování venkova, v území je nízký podíl autochtonní složky obyvatelstva. Výskyt sociálních rizik (např. kriminalita, výplaty soc. dávek, nezaměstnanost, bezdomovectví, výskyt drog).

Vyvážená sídelní struktura, spádové oblasti center osídlení rovnoměrně rozmístěné (polycentrická struktura), s minimálním výskytem periferních oblastí, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech. Centra osídlení jsou funkčně propojena a dobře dopravně dostupná. Nedochází k razantnímu vysídlování venkova, v území je vysoký podíl autochtonní složky obyvatelstva. Minimální výskyt sociálních rizik (např. kriminalita, výplaty soc. dávek, nezaměstnanost, bezdomovectví, výskyt drog).

0

+1

+1

Stagnace nebo snižování počtu obyvatel vlivem migrace a nízké porodnosti, vyšší podíl seniorů, vysoký podíl obyvatel s neukonč. a základním vzděláním, nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

Dlouhodobý růst počtu obyvatel, vyšší podíl dětské složky, vyšší naděje na dožití nízký podíl obyvatel s neukončeným a základním vzděláním, vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

0

+1

+1

196


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

SD3

Existence zdravotnického zařízení

Existence sportovního a kulturního zařízení

Existence zařízení sociálních služeb

B1

Bydlení

Bytový fond a jeho struktura

Vývoj počtu bytů (%)

Podíl novostaveb/ rekonstrukcí na celkovém počtu domů (%) Stáří a kvalita bytového fondu

B2

Podíl domů postavených před rokem 1920 (%) Podíl bytů se sníženou kvalitou (%)

197


Sekundární

Existence školy Občanská vybavenost


Podíl neobydlených domů s byty (%) Podíl domů ve vlastnictví obce nebo státu (%)


SOC

EKO

Špatná dostupnost školských, sociálních a zdravotních zařízení a služeb. Žádná možnost pro volnočasové aktivity. Nedostupnost kulturní a společenské infrastruktury

Dostatečná dostupnost školských, sociálních a zdravotních zařízení a služeb. Široká nabídka volnočasových aktivit, existence společenské infrastruktury. Dobrá dostupnost obchodní sítě.

0

+1

+1

Úbytek bytového fondu. Vysoký podíl neobydlených bytů. 0 - 8 % podílu ve vlastnictví města na celkovém BF.

Užívání objektů pro bydlení má trvalý charakter. Minimální podíl neobydlených bytů. Nárůst nové výstavby rezidenčního charakteru (vymezení zastavitelných ploch pro bydlení). Modernizovaný opravený bytový fond. 10 - 15 % podílu ve vlastnictví města na celkovém BF.

0

+1

0

Vysoký podíl starých staveb a domů, u kterých nebyla provedena rekonstrukce. Špatný technický stav a vybavenost bytového fondu. Vysoký podíl bytů se sníženou kvalitou. Nedostatek parkovacích míst v dostupné vzdálenosti.

Vysoký podíl novostaveb, či rekonstruovaných staveb. Dobrý technický stav a vybavenost bytového fondu. Malý podíl bytů se sníženou kvalitou. Dostatečný počet parkovišť v dostupné vzdálenosti.

0

+1

0


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

Dostupnost bydlení (pro obyvatelstvo)

B3

Rekreační infrastruktura


Sekundární

ENVIRO

SOC

EKO

Nedostatek bytů pro nově příchozí obyvatele.

Vysoká dostupnost bydlení obyvatel. Rozmanitost velikostních kategorií (expertní odhad v kontextu s věkovou strukturou obyvatel). Dostupnost bydlení pro seniory a osoby s omezenou možností pohybu a orientace.

0

+1

0

Malý počet historických, kulturních, přírodních a technických památek a atraktivit. Špatná dostupnost k těmto místům. Nízká frekvence pořádání kulturních a sportovních akcí. Malá kapacita kulturních a sportovních akcí. Nedostatek turistických, cyklistických, vodáckých, lyžařských tras a hipostezek. Nízká návštěvnost území.

Vysoký počet a rozmanitost historických, kulturních, přírodních a technických památek a atraktivit. Existence lázní a léčivých pramenů. Výskyt kostelů, chrámů a poutních míst. Jejich dobrá dopravní dostupnost. Četné pořádání kulturních a sportovních akcí. Rozmanitost a významnost těchto akcí. Vysoká koncentrace turist., cykl., vodáckých, lyžařských tras a hipostezek.

0

0

+1

Nedostatek ubytovacích kapacit. Kvalita, nereflektující požadavky potencionálních zákazníků. Velké množství nenaplněných ubytovacích kapacit.

Dostatek ubytovacích kapacit v adekvátní kvalitě a vysoká míra jejich naplnění. Dostatek parkovacích ploch u rekreačních středisek. Dobrá dopravní dostupnost

0

0

+1

Počet prázdných bytů na obyvatele Podíl bytů ve vlastnictví obce, státu

R1

Počet historických, kulturních a technických Podíl délky cyklotras, památek turistických tras a hipostezek k rozloze obce Podíl chráněných oblastí na rozloze obce

R2

Podíl kapacity (počtu lůžek) hromadných ubytovacích zařízení k rozloze

Rekreace

Rekreační atraktivity


Naplněnost ubytovacích kapacit Podíl ubytovacích zařízení vyšší kvality na počtu hromadných ubytovacích


198


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

R3

Podíl objektů individuální rekreace k objektům sloužícím pro bydlení

Hospodářské podmínky

Počet objektů individuální 2 rekreace na 1 km

199


Sekundární zařízení

Individuální rekreace



SOC

EKO

Špatná dopravní do rekreační oblasti. dostupnost do rekreační Komplexní a kvalitní oblasti. Nízká kvalita a rekreační infrastruktura. chybějící prvky v rekreační infrastruktuře (ubytování, stravování, navazující služby). Neadekvátní počet a koncentrace objektů individuální rekreace vzhledem k absorpční kapacitě území. Malý podíl na objektech sloužících pro bydlení. Špatný technický stav objektů individuální rekreace, lokality bez odpovídající dopravní, technická a sanitární infrastruktury

Adekvátní počet a koncentrace objektů individuální rekreace vzhledem k absorpční kapacitě území. Vysoký podíl na objektech sloužících pro bydlení. Dobrý technický stav rekreačních objektů, lokality s vyhovující dopravní, technická a sanitární infrastrukturou.

0

0

+1

Pokles počtu pracovních míst, pokles míry podnikatelské aktivity a nízká daňová výtěžnost na obyvatele.

Růst počtu pracovních míst a růst míry podnikatelské aktivity a vysoká daňová výtěžnost na obyvatele.

0

+1

+1

Daňová výtěžnost na obyvatele Ekonomická funkce území

HP1

Vývoj počtu obsazených pracovních míst Míra podnikatelské aktivity

Počet obsazených 2 pracovních míst na 1 km


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity

HP2

Podíl zastavitelných ploch pro výrobu k zastavitelnému území obce



Sekundární

Četnost nebo rozsah limitů využití území vylučuje nebo výrazně omezuje možnosti vymezování ploch a koridorů pro umístění staveb.

Minimální četnost nebo rozsah limitů využití území, vymezování ploch a koridorů pro umístění staveb


SOC

EKO

-1

0

+1

200


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle sekundárního sektoru Struktura ekonomických subjektů

HP3

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle terciérního sektoru (tržní služby) Počet středních a velkých zaměstnavatelů

201



Sekundární

Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle primárního sektoru

Vysoký počet menších slabých podniků nebo závislost na jednom významném zaměstnavateli Podíl podniků na celkovém v regionu. počtu podniků v členění dle terciérního sektoru (netržní služby) Existence vědeckotechnologického parku

Silná a stabilizovaná podnikatelská základna (nízká zranitelnost v případě ekonomické recese), diverzifikovaná odvětvová struktura, existence vertikální a horizontální spolupráce mezi podnikatelskými subjekty (clustery), vědecko-technologický park, podniky s inovačním a vědecko-výzkumným potenciálem (např. IT, konstrukční firmy, farmakologie, biomedicína, nanotechnologie, nové hmoty apod.)


SOC

EKO

0

0

+1


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové

Zájmy obrany a bezpečnosti území

Zdroje a užití veřejných rozpočtů

Zájmy bezpečnosti a obrany státu a CO

Ohrožení území přírodními jevy a jiná rizika

Míra nezaměstnanosti

HP4

Podíl změny počtu obsazených pracovních míst k počtu obyvatel ve zvoleném období

Zadluženost obcí

HP5

ZOB1

ZOB2

Objem veřejných rozpočtů


Sekundární

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Trh práce (nabídka, poptávka)


Výše investic v obci – kapitálové výdaje Daňová výtěžnost na obyvatele

Existence objektů důležitých pro bezpečnost státu

Ohrožení území přírodními jevy


SOC

EKO

Stabilní trh práce, rostoucí míra ekonomické aktivity, stabilní nízká míra nezaměstnanosti (bez Snižující se počet sezónních vlivů), pracovních míst, rostoucí dlouhodobě se snižující se nezaměstnanost, její hodnota, Dostatečný nedostatečný počet počet pracovních míst, volných pracovních míst. který je dopravně dostupný, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo.

0

+1

+1

Nízký rozvojový potenciál z veřejných zdrojů, vysoká zadluženost obcí.

Velký rozvojový potenciál z veřejných zdrojů velkých měst (aglomerace), nízká zadluženost obcí, finanční potenciál.

0

+1

+1

Objekty a podmínky ochrany důležité pro obranu státu, pro plnění úkolů Policie ČR, civilní ochrany a požární ochrany nejsou náležitě zabezpečeny.

Objekty a podmínky ochrany důležité pro obranu státu, pro plnění úkolů Policie ČR, civilní ochrany a požární ochrany jsou náležitě zabezpečeny.

Ochrana území před přírodními jevy (staré ekologické zátěže, území zvláštní povodně pod vodním dílem, svahové deformace) není

Ochrana území před přírodními jevy (staré ekologické zátěže, území zvláštní povodně pod vodním dílem, svahové deformace) je

+1

+1

+1

202


Indikátory Témata

Podtéma

Zkratka Klíčové



Sekundární


odpovídajícím způsobem zajištěna. Zóny havarijního plánování a objekty nebo zařízení zařazené do sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady nejsou náležitým způsobem zabezpečeny, nejsou plněny stanovené podmínky.

SOC

EKO

odpovídajícím způsobem zajištěna. Zóny havarijního plánování a objekty nebo zařízení zařazené do sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady jsou náležitým způsobem zabezpečeny, jsou plněny stanovené podmínky.

Poznámky k tabulce: Vysvětlení zkratek v záhlaví: ENVIRO – environmentální pilíř, SOC – sociální pilíř, EKO – ekonomický pilíř. U některých podtémat jsou nadefinovány také potenciální indikátory, které je možno zařadit do sady indikátorů v případech, kdy jsou data pro naplnění těchto indikátorů k dispozici. U tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území je třeba počítat s tím, že jevy spojené s bezpečností státu podléhají v řadě případů utajení. Z tohoto důvodu bude vesměs hodnoceno jen podtéma Ohrožení území přírodními jevy (povodně, sesuvy). Druhé podtéma, Zájmy bezpečnosti a obrany státu a CO, je průřezové podtéma, které svým oborem působnosti zasahuje do všech předchozích témat a jejich podtémat. Na konci textové části každého tématu by měly být popsány jednotlivé vlivy daného tématu na zájmech obrany a bezpečnosti území. Toto podtéma je nutno do podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území zohlednit a verbálně popsat, nicméně do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek nebude vstupovat.

203

AKTUALIZACE 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ FRÝDEK-MÍSTEK

Recommend Documents