Aktualizace 2016 IV. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRHOVÉ SVINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Aktualizace 2016 IV. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRHOVÉ SVINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: [email protected]

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Tento projekt zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava IČ: 28576217, tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]. Společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. je členem PAAC CONSORTIUM. Autorský kolektiv: • • • • •

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. – urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Ing. Michal Samiec – GIS, aktualizace textové části Ing. Vojtěch Zlý – GIS, zpracování dat a grafických výstupů

Na spolupráci se podílel úřad územního plánování, MěÚ Trhové Sviny • Ing. Marek Rojdl

2


OBSAH Obsah ..........................................................................................................................................3 1 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ...............................................................6 1.1 Úvod .............................................................................................................................6 1.2

Popis území a širší vztahy ............................................................................................8

1.2.1

Základní charakteristika území................................................................................8

1.2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty .....................................................................10

1.3

Horninové prostředí a geologie ..................................................................................20

1.3.1

Těžba nerostných surovin ......................................................................................20

1.3.2

Sesuvná a poddolovaná území...............................................................................25

1.3.3

SWOT analýza.......................................................................................................26

1.4

Vodní režim ................................................................................................................27

1.4.1

Vodní zdroje podzemní a povrchové vody............................................................27

1.4.2

Záplavová území....................................................................................................30

1.4.3

SWOT analýza.......................................................................................................32

1.5

Hygiena životního prostředí .......................................................................................33

1.5.1

Kvalita ovzduší ......................................................................................................34

1.5.2

Staré zátěže a kontaminované plochy....................................................................34

1.5.3

Ostatní negativní faktory v území..........................................................................34

1.5.4

SWOT analýza.......................................................................................................35

1.6

Ochrana přírody a krajiny...........................................................................................35

1.6.1

Zvlášť chráněná území...........................................................................................35

1.6.2

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES ...............................................38

1.6.3

Koeficient ekologické stability ..............................................................................40

1.6.4

SWOT analýza.......................................................................................................42

1.7

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa................................43

1.7.1

Zemědělský půdní fond .........................................................................................43

1.7.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) .......................................................45

1.7.3

SWOT analýza.......................................................................................................47

1.8

Technická infrastruktura.............................................................................................48

1.8.1

Zásobování pitnou vodou ......................................................................................49

1.8.2

Odvádění a zneškodňování odpadních vod ...........................................................51

1.8.3

Zásobování plynem................................................................................................52

1.8.4

Zásobování teplem (CZT)......................................................................................54

1.8.5

Zásobování elektrickou energií..............................................................................54

1.8.6

Spoje ......................................................................................................................55

1.8.7

SWOT analýza.......................................................................................................57

1.9

Dopravní infrastruktura ..............................................................................................58 3


1.9.1

Silniční síť..............................................................................................................58

1.9.2

Železniční síť .........................................................................................................62

1.9.3

Letecká doprava.....................................................................................................63

1.9.4

Vodní doprava .......................................................................................................64

1.9.5

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ....................................................64

1.9.6

SWOT analýza.......................................................................................................65

1.10

1.10.1

Demo-sociální situace............................................................................................66

1.10.2

Občanská vybavenost ............................................................................................74

1.10.3

SWOT analýza.......................................................................................................76

1.11

Bydlení .......................................................................................................................77

1.11.1

Bytový fond a jeho struktura .................................................................................77

1.11.2

Stáří a kvalita domovního fondu............................................................................82

1.11.3

SWOT analýza.......................................................................................................82

1.12

Rekreace .....................................................................................................................83

1.12.1

Rekreační aktivity..................................................................................................83

1.12.2

Rekreační infrastruktura ........................................................................................84

1.12.3

Individuální rekreace .............................................................................................86

1.12.4

SWOT analýza.......................................................................................................86

1.13

2

Sociodemografické podmínky....................................................................................66

Hospodářské podmínky..............................................................................................87

1.13.1

Ekonomická funkce území ....................................................................................87

1.13.2

Struktura ekonomických subjektů .........................................................................88

1.13.3

Trh práce (nabídka, poptávka) ...............................................................................91

1.13.4

Zdroje a užití veřejných rozpočtů ..........................................................................98

1.13.5

SWOT analýza.......................................................................................................99

Rozbor udržitelného rozvoje území ................................................................................100 2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa..............................................100 2.1.1

Související legislativa ..........................................................................................100

2.1.2

Východiska metodiky ..........................................................................................101

2.1.3

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP......................................................103

2.2

Postup zpracování RURÚ ........................................................................................104

2.2.1

Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje .............................................104

2.2.2

Vyváženost územních podmínek .........................................................................105

2.2.3

Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.........................109

2.2.4

Metodika pro SWOT analýzu ..............................................................................110

2.2.5

Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení.........................110

2.3 2.3.1

Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území.........................................................112 Vyváženost témat v obcích ..................................................................................112 4


2.3.2

Vyváženost témat v pilířích .................................................................................112

2.3.3

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.....116

2.3.4

Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady ..............................118

2.3.5

Střety se záměry technické infrastruktury ...........................................................119

2.3.6

Střety dopravních záměrů s limity využití území ................................................119

2.3.7

Střety urbanistických záměrů s limity využití území ..........................................120

2.3.8

Střety se záměry dopravními ...............................................................................121

2.3.9

Obecné problémy.................................................................................................121

5


1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikována metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem 6


založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Trhové Sviny obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Každá kapitola je zakončena SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Trhové Sviny (dále jen SO ORP Trhové Sviny) včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat.

7


1.2 Popis území a širší vztahy 1.2.1 Základní charakteristika území SO ORP Trhové Sviny představuje jeden ze 17 SO ORP Jihočeského kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese České Budějovice. SO ORP Trhové Sviny patří svojí rozlohou 452,2 km2 k průměrným SO ORP Jihočeského kraje. Je tvořen 16 obcemi, z toho mají 3 status města, jedná se o Borovany, Trhové Sviny a Nové Hrady. Nejrozsáhlejší obcí je Horní Stropnice zabírající téměř 800 hektarů, která se rozkládá na jižní části tohoto území. Počet obyvatel k 31. 12. 2015 činí 18 815, hustota obyvatel je přibližně 41 obyvatel na kilometr čtvereční. Z geomorfologického hlediska leží oblast v Jihočeské pánvi na úpatí Novohradských hor, které se táhnou téměř k údolí Dunaje. Krajina se zde začíná vlnit v přechodu z Třeboňské pánve do pahorkatiny, směřující k Šumavě. Hlavním tokem území je řeka Stropnice.

8

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.2.1.1: Správní obvod ORP Trhové Sviny

Tabulka 1.2.1.1: Výměra obcí SO ORP Trhové Sviny

Obec

Výměra obce (ha)

Podíl výměry obce (%)

Borovany

4 233

9%

Čížkrajice

900

2%

7 996

18%

Hranice

722

2%

Jílovice

4 433

10%

Kamenná

1 264

3%

Ločenice

1 589

4%

Mladošovice

1 752

4%

Nové Hrady

7 972

18%

Olešnice

2 354

5%

383

1%

Horní Stropnice

Ostrolovský Újezd

9

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Výměra obce (ha)

Podíl výměry obce (%)

Petříkov

1 936

4%

Slavče

1 628

4%

Svatý Jan nad Malší

1 295

3%

Trhové Sviny

5 277

12%

Žár

1 507

3%

45 242

100%

SO ORP Trhové Sviny Zdroj: Datový model ÚAP Trhové Sviny 2016 (dále jen ÚAP 2016)

1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty 1.2.2.1

Širší vztahy

Území SO ORP Trhové Sviny náleží pod správu Jihočeského kraje, konkrétněji o jeho jihovýchodní část. Jedná se o příhraniční oblast sousedící jihovýchodní částí území s Rakouskem. SO ORP Trhové Sviny sousedí se třemi dalšími SO ORP (SO ORP České Budějovice, SO ORP Kaplice a SO ORP Třeboň). V daném území nevede žádná silnice I. třídy, ani rychlostní komunikace ani dálnice, nacházejí se zde pouze silnice II. a III. třídy a nižší úrovně. Územím prochází železniční trať s napojením na Rakousko. Na jižní hranici s Rakouskem jsou 2 silniční hraniční přechody (Nové Hrady a Horní Stropnice - Šejby) a 1 hraniční přechod pro pěší, cyklo (Nové Hrady – Vyšné). Prakticky celé území vykazuje pozitivní přírůstek obyvatel migrací (stěhováním obyvatel). 1.2.2.2

Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR“) schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 ve znění Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky (schválené dne 15.4.2015 usnesením vlády č. 276) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon). PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; Obecné úkoly pro územní plánování dle republikových priorit aplikovatelné pro řešení územního plánu jsou uvedeny v kapitole 2.2 v PÚR ČR. ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je 10


důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich. Správní území ORP Trhové Sviny okrajově zasahuje do vymezené rozvojové osy OS6 rozvojová osa Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linz), čl. (57) PÚR ČR, tak jak je PÚR ČR na celé území obce s rozšířenou působností vymezena. Z hlediska lokálního však území ORP Trhové Sviny není přímo dotčeno důvody pro vymezení rozvojové osy OS6. Dále se správní území ORP Trhové Sviny v měřítku vydané PÚR ČR okrajově dotýká vymezeného koridoru konvenční železniční dopravy C-E551 (schéma 4) a koridoru kapacitních silnic R3 (schéma 5) PÚR ČR, z hlediska lokálního však území ORP Trhové Sviny není přímo dotčeno důvody pro vymezení těchto koridorů. PÚR ČR vymezuje přes správní území ORP Trhové Sviny dále koridor konvenční železniční dopravy ŽD4 (schéma 5) PÚR ČR a koridor technické infrastruktury pro plynárenství P15 (schéma 8) PÚR ČR, ale z PÚR ČR nevyplývají žádné konkrétní požadavky pro správní území ORP Trhové Sviny z hlediska územního plánování. ► „Další úkoly pro územní plánování“. Pro správní území ORP Trhové Sviny nevyplývají žádné konkrétní požadavky. 1.2.2.3

Zásady územního rozvoje

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen ZÚR) byly vydány dne 13. 9. 2011 (usnesením zastupitelstva č. 293/2011/ZK-26). 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále také jen „AZÚR“) byla vydána dne 18.12.2014, 2. aktualizace AZÚR byla vydána dne 17.12.2015 a 3. aktualizace AZÚR byla vydána dne 17.12.2015. ZÚR by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v ZÚR, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje. V současné době probíhají práce na pořizování 4. a 5. aktualizace ZÚR, jejíž pořízení schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 5.11.2015. Ve výkresů problémů a záměrů jsou již zahrnuty návrhy dle 5. aktualizace ZÚR, které se týkají i správního obvodu ORP Trhové Sviny, konkrétně úpravy koridoru obchvatu města Trhové Sviny. Dané návrhy 5. aktualizace ZÚR ještě nebyly projednány a schváleny, předpoklad vydání 5. aktualizace ZÚR je někdy počátkem roku 2017. V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou v ZÚR ve SO ORP Trhové Sviny následující rozvojové osy a oblasti nadmístního významu. Rozvojové osy a rozvojové oblasti nadmístního významu: Rozvojová osa Jihovýchodní – Novohradská Na území JČK je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS8 JihovýchodníNovohradská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP Trhové Sviny: a) vymezují následovně: dotčená obec (katastrální území):

11


Horní Stropnice (Svébohy), Nové Hrady (Nové Hrady, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů), Ostrolovský Újezd (Ostrolovský Újezd), Trhové Sviny (Jedovary, Otěvěk, Pěčín u Trhových Svinů, Rankov u Trhových Svinů, Trhové Sviny) a Žár (Žár u Nových Hradů). b) dále stanovují v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území:

► řešit dopravní záměr silnice II/156s ohledem na její navrženou trasu a technické řešení a její územní souvislosti, ► rozvojové záměry směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména do měst Trhové Sviny a Nové Hrady, přičemž v části, kde rozvojová osa prochází územím specifické oblasti Třeboňsko – Novohradsko, je zároveň nutno zohlednit zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území stanovené pro specifickou oblast Třeboňsko – Novohradsko a situovat sem socioekonomické aktivity šetrné k přírodnímu a krajinnému prostředí, orientované zejména na rozvoj rekreace, turistického a cestovního ruchu, ► v přírodně a krajinářsky cenných územích dotčených přírodním parkem Novohradské hory a KPZ Novohradsko věnovat navrhovaným řešením zvláštní pozornost s ohledem na stanovené podmínky ochrany. c) a dále ZÚR podrobněji stanovují v odstavci (9a) další zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území.

Specifické oblasti nadmístního významu: Specifická oblast Třeboňsko – Novohradsko Na území JČK je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB2 Třeboňsko Novohradsko. Zásady územního rozvoje JČK ji na území SO ORP Trhové Sviny: a) vymezují následovně: dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (Bedřichov u Horní Stropnice, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Hojná Voda, Horní Stropnice, Konratice, Meziluží, Paseky u Horní Stropnice, Rychnov u Nových Hradů, Šejby, Staré Hutě u Horní Stropnice, Svébohy), Hranice (Hranice u Nových Hradů), Jílovice (Kojákovice, Lipnice u Kojákovic, Šalmanovice), Kamenná (Kamenná u Trhových Svinů), Nové Hrady (Byňov, Mýtiny, Nakolice, Nové Hrady, Obora u Vyšného, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů, Veveří u Nových Hradů, Vyšné), Olešnice (Buková u Nových Hradů), Petříkov (Těšínov), Žár (Božejov u Nových Hradů, Žár u Nových Hradů, Žumberk u Nových Hradů). b) dále stanovují v rámci vymezení této osy tyto zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území: ► podporovat řešení směřující k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny, koordinující ochranu přírodních hodnot se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoji turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické oblasti, nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií rekreačně využívaných rybníků, 12


► stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy, ► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, zejména v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici a cyklistiky, podporovat řešení, která citlivě využívají a chrání přírodní zdroje v oblasti, ► podporovat a vytvářet podmínky pro rozvoj lázeňství, ► podporovat řešení využívající rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a umožňující nejen rybochovné, ale i rekreační využití některých vodních ploch, ► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, ► v příhraničních oblastech podporovat zlepšení prostupnosti území a posílení přeshraničních vazeb zejména v oblasti turistického ruchu vytvořením podmínek pro doplnění sítě turistických hraničních přechodů, ► situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy Soběslavsko – Jindřichohradecká, Severovýchodní – Jindřichohradecká a Jihovýchodní – Novohradská, ► při návrhu rozvoje území zohlednit podmínky vyuţití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, přírodního parku a ptačí oblasti Novohradské hory, CHOPAV Třeboňská pánev a CHOPAV Novohradské hory a podmínky stanovené pro KPZ Novohradsko. c) a dále ZÚR podrobněji stanovují v odstavci (11a) další zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území.

Rozvojové plochy nadmístního významu: ZÚR v současné době nevymezují na území SO ORP Trhové Sviny žádné rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení, pro výrobu a průmysl a pro sport a rekreaci, ani žádné plochy pro asanaci a asanační úpravy. Vymezení ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Na území SO ORP Trhové Sviny je vymezena plocha nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin PT1 – Rejta I (k.ú. Trhové Sviny). Navržená plocha pro rozšíření těžby stavebního kamene a rozšíření dobývacího prostoru Rejta, ve správním území města Trhové Sviny. Dále pak ZÚR vymezují na území města Nové Hrady plochu nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin PT3 – Nakolice (k.ú. Byňov), pro rozšíření plochy těžby štěrkopísku.

Vymezení ploch a koridorů pro veřejnou dopravní infrastrukturu Vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu

13


Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny následující plochy a koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu: - D42 – silnice II/156, záměr obsahuje komplexní řešení silnice II/156 v úseku České Budějovice (křižovatka Nové Hodějovice) – Trhové Sviny formou obchvatů a přeložek silnice II. třídy a je vymezen na území SO ORP Trhové Sviny samostatným úsekem: D42/8, obchvat Trhové Sviny, šíře koridoru proměnná do 100 m (dotčené obce: Trhové Sviny – katastrální území: Otěvěk, Trhové Sviny). - D85 – propojení silnice II/154 a I/24 (resp. II/103) – nová komunikace Byňov Jakule – Nová Ves nad Lužnicí na místě stávající silnice III. třídy, včetně obchvatu sídla Žofina Huť, šíře koridoru 100 m, v místě obchvatu šíře proměnné až 450 m (dotčené obce: Nové Hrady katastrální území: Byňov, Nakolice, Obora u Vyšného, Vyšné). ZÚR podrobněji stanovují v odstavci (22) zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území. Vymezení územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) Na území SO ORP Trhové Sviny ZÚR byly vymezeny následující prvky ÚSES: Nadregionální biocentra: -

NBC 39 – Červené Blato - dotčená obec (katastrální území): Petříkov (k.ú. Těšínov), Jílovice (k.ú. Šalmanovice), Nové Hrady (k.ú. Byňov), Hranice (k.ú. Hranice u Nových Hradů)

-

NBC 79 – Žofín - dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (k.ú. Staré Hutě u Horní Stropnice)

Nadregionální biokoridory: -

NBK 169 – Červené Blato – K118 - dotčená obec (katastrální území): Trhové Sviny (k.ú. Jedovary, Rankov u Trhových Svinů, Otěvěk), Ostrolovský Újezd (k.ú. Ostrolovský Újezd), Borovany (k.ú. Radostice u Trocnova, Borovany, Dvorec u Třebče), Nové Hrady (k.ú. Byňov), Hranice (k.ú. Hranice u Nových Hradů).

Regionální biocentra – vložená do nadregionálních biokoridorů: -

RBC 551 – Niva Stropnice - dotčená obec (katastrální území): Borovany (k.ú. Hluboká u Borovan, Dvorec u Třebče, Třebeč, Borovany), Jílovice (k.ú. Jílovice u Trhových Svinů), Olešnice (k.ú. Lhotka u Třebče, Olešnice u Trhových Svinů, Buková u Nových Hradů), Petříkov (k.ú. Těšínov), Nové Hrady (k.ú. Údolí u Nových Hradů, Byňov, Štiptoň)

-

RBC 552 – Hranice - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Byňov)

-

RBC 607 – Borovanský mlýn - dotčená obec (katastrální území): Borovany (k.ú. Borovany), Trhové Sviny (k.ú. Otěvěk)

-

RBC 4080 – Komařice - dotčená obec (katastrální území): Trhové Sviny (k.ú. Jedovary)

Regionální biocentra: -

RBC 364 – Jelení hřbet - dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (k.ú. Dlouhá Stropnice, Šejby, Paseky u Horní Stropnice, Staré Hutě u Horní Stropnice, Hojná Voda, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Meziluží, Konratice) 14


-

RBC 547 – Vyhlídka - dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (k.ú. Dlouhá Stropnice), Nové Hrady (k.ú. Veveří u Nových Hradů)

-

RBC 548 – Cuknštejn - dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (k.ú. Svébohy, Horní Stropnice), Nové Hrady (k.ú. Údolí u Nových Hradů)

-

RBC 549 – Hadač - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Štiptoň, Nakolice, Nové Hrady)

-

RBC 550 – Dubí - dotčená obec (katastrální území): Trhové Sviny (k.ú. Pěčín u Trhových Svinů)

-

RBC 553 – Žofinka - dotčená obec (katastrální území): Hranice (k.ú. Hranice u Nových Hradů), Nové Hrady (k.ú. Vyšné, Obora u Vyšného)

-

RBC 555 – Slatina - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Vyšné)

-

RBC 592 – Dlouhá - dotčená obec (katastrální území): Svatý Jan nad Malší (k.ú. Sedlce, Chlum nad Malší)

-

RBC 606 – Otěvěk - dotčená obec (katastrální území): Trhové Sviny (k.ú. Březí u Trhových Svinů)

-

RBC 1576 – Janovka - dotčená obec (katastrální území): Žár (k.ú. Žár u Nových Hradů)

-

RBC 4083 – Marouškův dvůr - dotčená obec (katastrální území): Čížkrajice (k.ú. Mezilesí u Trhových Svinů), Trhové Sviny (k.ú. Pěčín u Trhových Svinů, Trhové Sviny)

Regionální biokoridory: -

RBK 40 – Otěvěk – Pelikán - dotčená obec (katastrální území): Trhové Sviny (k.ú. Březí u Trhových Svinů, Todně, Rankov u Trhových Svinů)

-

RBK 58 – Římov – Dlouhá - dotčená obec (katastrální území): Svatý Jan nad Malší (k.ú. Sedlce)

-

RBK 59 – Dlouhá – U Houdků - dotčená obec (katastrální území): Svatý Jan nad Malší (k.ú. Chlum nad Malší)

-

RBK 70 – Červené blato – Cep - dotčená obec (katastrální území): Jílovice (k.ú. Lipnice u Kojákovic, Šalmanovice)

-

RBK 75 – Janovka – Dubí - dotčená obec (katastrální území): Žár (k.ú. Žár u Nových Hradů), Olešnice (k.ú. Buková u Nových Hradů), Trhové Sviny (k.ú. Pěčín u Trhových Svinů)

-

RBK 76 – Hadač – Janovka - dotčená obec (katastrální území): Žár (k.ú. Žár u Nových Hradů), Nové Hrady (k.ú. Údolí u Nových Hradů, Štiptoň, Nové Hrady)

-

RBK 78 – Hranice – Hadač - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Byňov, Štiptoň, Nakolice)

-

RBK 81 – Cuknštejn – Niva Stropnice - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Štiptoň, Údolí u Nových Hradů, Byňov)

15


-

RBK 82 – Jelení hřbet – Cuknštejn - dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (k.ú. Šejby, Dlouhá Stropnice, Horní Stropnice, Svébohy), Nové Hrady (k.ú. Údolí u Nových Hradů)

-

RBK 83 – Červené blato – Žofinka - dotčená obec (katastrální území): Hranice (k.ú. Hranice u Nových Hradů)

-

RBK 84 – Žofinka – Slatina - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Vyšné)

-

RBK 85 – Slatina – st. hranice - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Vyšné)

-

RBK 3077 – Hadač – státní hranice - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Nakolice, Vyšné)

-

RBK 3079 – Hadač – Vyhlídka - dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Nové Hrady, Veveří u Nových Hradů), Horní Stropnice (k.ú. Dlouhá Stropnice)

-

RBK 3080 – Vyhlídka – Jelení hřbet - dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (k.ú. Dlouhá Stropnice, Šejby, Staré Hutě u Horní Stropnice)

-

RBK 4082 – Dubí – Marouškův dvůr - dotčená obec (katastrální území): Olešnice (k.ú. Olešnice u Trhových Svinů), Trhové Sviny (k.ú. Trhové Sviny, Pěčín u Trhových Svinů)

-

RBK 4084 – Marouškův dvůr - Otěvěk - dotčená obec (katastrální území): Trhové Sviny (k.ú. Březí u Trhových Svinů, Trhové Sviny), Čížkrajice (k.ú. Mezilesí u Trhových Svinů, Čížkrajice), Slavče (k.ú. Mohuřice)

ZÚR podrobněji stanovují v odstavci (39) zásady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území. Vymezení územních rezerv Územní rezervy pro těžbu nerostných surovin Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny následující plochy územních rezerv nadmístního významu v oblasti těžby nerostných surovin: -

PT/I Rejta - územní rezerva pro těžbu stavebního kamene, dotčená obec Trhové Sviny (k.ú. Trhové Sviny)

Územní rezervy veřejné technické infrastruktury v oblasti zásobování plynem Na území SO ORP Trhové Sviny jsou vymezeny následující územní rezervy jako koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem pro vedení distribuční soustavy vysokotlakých plynovodů: -

Ep/I VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice – územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu, šíře koridoru 200 m, dotčená obec (katastrální území): Horní Stropnice (k.ú. Rychnov u Nových Hradů, Meziluží, Svébohy)

-

Ep/J VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice – územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu, obvyklá šíře koridoru 200 m, dotčená obec (katastrální území): Nové Hrady (k.ú. Údolí u Nových Hradů, Nové Hrady, Štiptoň, Nakolice, Vyšné) 16


Pro všechny výše vymezené typy územních rezerv platí, že dosavadní využití území dotčené navrženým koridorem nebo plochou územní rezervy nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil předpokládané budoucí využití.

Stanovení cílových charakteristik krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení Na území SO ORP Trhové Sviny ZÚR vymezily následující typy krajin: - krajina lesní, krajina rybniční, vodní (přehradní) nádrže, krajina lesopolní, krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. ZÚR dále stanovují zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území pro jednotlivé typy krajin následovně:

krajina lesní: -

-

-

minimalizovat negativní zásahy do PUPFL, zejména omezit zábor těchto pozemků na nezbytně nutnou míru, předcházet riziku narušení kompaktního lesního horizontu vhodným vymezováním zastavitelných ploch, resp. zabránit umístění nevhodných staveb (zejména dominant obytného charakteru) do území, tzn. dbát na vhodnost vymezování zastavitelných ploch a volbu dalších možných podmínek využití v územně plánovací dokumentaci, územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu formou nejmenšího možného zásahu do charakteristických rysů okolní krajiny, rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, v rámci územně plánovací činnosti omezit možnost rozšiřování a intenzifikace chatových lokalit pro individuální rekreaci. krajina rybniční:

-

zachovat v nejvyšší možné míře vodní plochy v území a dále podporovat doplňování rybniční soustavy, dbát na vhodnost vymezování zastavitelných ploch, dalších ploch s rozdílným způsobem využití a volbu dalších možných podmínek využití v územně plánovací dokumentaci s cílem eliminovat riziko zhoršení kvality vod, územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel, případně umožnit i jejich vhodnou dostavbu, rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj. vodní (přehradní) nádrže:

- u vodních nádrží sloužících jako zdroj pitné vody zachovat stávající nádrže, prověřit možnost využití nádrže též jako protipovodňového opatření.

krajina lesopolní: -

-

zachovat v nejvyšší možné míře stávající rozmanitost krajiny a dále tuto rozmanitost podporovat doplňováním vhodných krajinných prvků, resp. nepřipuštěním vymizení prvků stávajících (např. minimalizací záborů PUPFL), podporovat retenční schopnost krajiny, územně plánovacími nástroji podpořit respektování znaků historicky kulturní krajiny, cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu, 17


rozvíjet cestovní ruch ve formách pro udržitelný rozvoj. krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace:

-

-

rozvoj zastavitelných ploch v území navrhovat s ohledem na hospodárné využívání zemědělského půdního fondu a PUPFL, eliminovat zábor zemědělské půdy s vyšší třídou ochrany a PUPFL, přednostně ve vazbě na stávající sídla a vymezené trasy, vzhledem k nárůstu zastavitelných ploch zajistit vhodnými urbanistickými nástroji dostatek doprovodné zeleně (resp. krajinné rozmanitosti) v území, dbát na zajištění prostupnosti krajiny vhodně vymezenými souvislými plochami zeleně, cestní sítí a realizací ÚSES, preferovat využití brownfields, dbát na zajištění dostatečné dopravní obslužnosti urbanizovaného území, rozvíjet cestovní ruch.

Dále pak ZÚR podrobněji stanovují v odstavci (58) obecné úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí. Pro území SO ORP Trhové Sviny nevyplývají žádné úkoly, vážící se ke konkrétním záměrům a územím. 1.2.2.4

Územně analytické podklady Jihočeského kraje

Poslední aktualizace (aktualizace č.3) ÚAP Jihočeského kraje, včetně rozboru udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) byla projednána Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 25.6.2015. Pro hodnocení území Jihočeského kraje je použita sada indikátorů, rozdělených do 3 pilířů, které jsou individuálně obodovány na stupnici -2 (velmi špatné) až 2 (velmi dobré). Každý pilíř pak obsahuje součet bodů, ze kterých je odvozeno výsledné ohodnocení. Každá obec i ORP je následně hodnoceno v rámci těchto tří pilířů a je jí přiřazena nová kategorie, dle dosažených hodnot. SO ORP Trhové Sviny byl za hodnocené období 2015 v pilíři pro příznivé životní prostředí hodnocen kladně, došlo ke zlepšení podmínek v tomto pilíři. Pokud se zaměříme na vyváženost pilíře pro hospodářský rozvoj, ten byl zde hodnocen v celkovém součtu velmi kladně. Nejhůře vak byla v tomto pilíři hodnocena silniční a železniční doprava – tyto indikátory získaly hodnocení –2. Pilíř pro soudržnost obyvatel a společenství zaznamenal v roce 2013 a v roce 2015 zhoršení oproti roku 2011. V roce 2011 byl tento pilíř vnímán kladně, o dva roky a rovněž o 4 roky později je hodnocen opakovaně záporně. Známka -2 byla udělena indikátorům: silniční a železniční doprava, známka -1 byla udělena indikátorům: vodní a letecká doprava, sídelní struktuře a kapacitám lázeňských zařízení. Celkově jsou však dva ze tří pilířů hodnoceny kladně, takže došlo oproti předchozímu hodnocení z roku 2013 ke zlepšení podmínek v oblasti pilíře pro příznivé životní prostředí. Problémy k řešení V rámci RURÚ 2015 Jihočeského kraje byly identifikovány potenciálně problémové oblasti pro hospodářský rozvoj. Na území SO ORP Trhové Sviny se jedná o oblast označenou P-H-8 (Kaplicko), konkrétně o území obce Čížkrajice, Kamenná a Slavče. Z dokumentace vyplývá, že oproti minulému období došlo k drobnému zmenšení této problémové oblasti a tedy ke zlepšení stavu vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj. Dále v rámci posledního sledovaného období (2013-2015) z RURÚ vypuštěna sledovaná problémová oblast identifikovaná v pilíři pro soudržnost společenství obyvatel označená P-S-9 (jih Českokrumlovska – Kaplicka), protože zde došlo ke zlepšení situace.

18


Problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích jsou zjišťovány z následně vydané Politiky územního rozvoje ČR a dále ze zjištěných urbanistických, dopravních, hygienických závad a závad v oblasti ochrany přírody a krajiny, z vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, ze vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území, dále ze střetů záměrů s limity využití území. Požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad Hlavním zdrojem informací o závadách jsou identifikované slabé stránky území, které vyplynuly ze SWOT analýz v jednotlivých tématech rozboru udržitelného rozvoje území. ► Urbanistické závady - Postupný proces suburbanizace a desurbanizace, problém stárnutí obyvatelstva, obecný trend vylidňování malých sídel, oblíbenost staveb „na zelené louce“, nedostatečná veřejná infrastruktura u nových ploch pro bydlení, nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu, výrazné omezení rozvoje sídel. ► Dopravní závady - Úrovňová křížení silnic 1. třídy s železnicí, nedostatečné řešení dopravní infrastruktury. ► Hygienické závady - Zdroje znečištění ovzduší REZZO, znečišťování ovzduší v rámci zajištění tepla, haldy nebo odvaly a jiné staré ekologické zátěže, liniové zdroje emisí, nedostatečná skládková kapacita. ► Závady v oblasti ochrany přírody a krajiny - Nadměrná urbanizace volné krajiny, nadměrná fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami, nadměrný rozvoj turistického ruchu, změny ve vymezování NR a R prvků ÚSES. ► Ohrožení přírody povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy - Nekoncepční navrhování protipovodňových opatření, problémy vodní eroze, znečišťování vod. Vyhodnocené záměry na provedení změn v území – k prověření v aktualizaci ZÚR Doprava Koridor D42/3, D42/8 – Přeložka silnice II/156 v Trhové Svinech – vymezit koridor, příp. upravit vymezení koridoru pro obchvat města Trhové Sviny dle závěrů územní studie. (pozn.: V současné době je studie již dokončena a slouží jako podklad pro zpracování 5. aktualizace ZÚR). ÚSES NBC 39 – Hranice – zastavěné území zasahuje do nadregionálního biocentra NBC – 39 – Červené blato – prověřit v aktualizaci ZÚR. NBK 169 – Borovany, Ostrolovský Újezd, Trhové Sviny - zastavěné území zasahuje do nadregionálního biokoridoru NBK – 169 – Červené blato – K118 – prověřit v aktualizaci ZÚR. RBC 364 – Horní Stropnice, Nové Hrady – zastavitelná plocha i zastavěné území zasahují do regionálního biocentra RBC 364 – prověřit v aktualizaci ZÚR. RBC 551 – Borovany – zastavěné území zasahuje do regionálního biocentra RBC 551 – Niva Stropnice – prověřit v aktualizaci ZÚR.

19


RBK 75 – Žár – zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biokoridoru RBK – 75 – Janovka Dubí – prověřit v aktualizaci ZÚR. RBK 76 – Nové Hrady – zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biokoridoru RBK – 76 – prověřit v aktualizaci ZÚR. RBK 82 – Horní Stropnice – zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biokoridoru RBK – 82 – Jelení Hřbet - Cuknštejn – prověřit v aktualizaci ZÚR. Technická infrastruktura Provedenou GIS analýzou (dle matice) byly v rámci RURÚ identifikovány následující střety: -

střet Ep#3 – Záměr VTL plynovodu „MOZART“ Lodhéřov – Leopoldschlag – dotčené území obcí na území ORP Trhové Sviny (Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Trhové Sviny, Žár).

Problémy zjištěné v rámci RURÚ Jihočeského kraje Ve SO ORP Trhové Sviny byly identifikovány následující problémy: -

P7 – Záměr plynárenství P15 – koridor VTL plynovodu Mozart – dotčené obce (Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Trhové Sviny, Žár)

-

P60 – Nové dopravní řešení obchvatu Trhových Svinů na silnici II/156 – dotčená obec Trhové Sviny)

Ve vazbě na §54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést uzemní plán do souladu s ÚPD vydanou krajem. Zásady pro územně plánovací činnost obcí jsou specifikovány v čl. (58) ZÚR ve zněni 1. aktualizace.

1.3 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Trhové Sviny se rozkládá v jihovýchodní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska tvoří jihovýchodní část území Novohradské hory, které patří k šumavské větvi moldanubika, kde z původních vyvřelin a sedimentů vznikla škála metamorfovaných hornin (svory a pararuly, ortoruly, amfibolity, atd.). Zbývající území patří k jihočeské kotlině, zejména budějovické a třeboňské pánvi. Jedná se o tektonicky vzniklé příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Z hlediska nerostného bohatství patří území SO ORP Trhové Sviny k chudým oblastem. Přesto se zde nalézají významná ložiska pro rozvoj kraje, především dopravní infrastruktury. Zejména se jedná o suroviny pro stavební účely - písky, štěrkopísky a stavební kámen. K dalším surovinám patří živcové suroviny, sklářské písky, žáruvzdorné a keramické nežáruvzdorné jíly pro keramickou výrobu, diatomit a kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Taktéž se zde vyskytují i polodrahokamy – vltavíny. 1.3.1 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Trhové Sviny byly vymezeny dobývací prostory, ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území. Nachází se zde jediné ložisko diatomitu - křemeliny BorovanyLedenice, na kterém je stanoven dobývací prostor Ledenice (60055). Pouze menší část ložiska se 20


nachází na katastrálním území Borovany, 88 % je mimo území SO ORP Trhové Sviny (těžba diatomitu v Ledenicích je v současnosti jediná v ČR a má celorepublikový význam). Mapa 1.3.1.1: Těžba nerostných surovin na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2016

Ve správním území ORP Trhové Sviny v současnosti probíhá povrchová těžba pouze v několika lokalitách na území města Nové Hrady, obce Svatý Jan nad Malší a města Trhové Sviny. Podrobný přehled dobývacích prostorů (A057) a ložisek nerostných surovin (A060) včetně jejich podílů na výměře obcí, kde se vyskytují lze nalézt v následujících tabulkách: Tabulka 1.3.1.1: Dobývací prostor

Obec Trhové Sviny

Těžební lokalita

Stav

Těžební surovina

výměra (ha)

Podíl (%)

těžba

stavební kámen

3,674

0,07

rezerva

žula - HK

2,888

0,18

Trhové Sviny

Trhové Sviny II Dobrkovská Lhotka Trhové Sviny I.

těžba

stavební kámen

6,531

0,12

Ločenice

Ločenice

těžba

drahý kámen - vltavín

0,618

0,04

Slavče

21


Obec

Těžební lokalita

Stav

Těžební surovina

výměra (ha)

Podíl (%)


Ločenice

těžba

drahý kámen - vltavín

26,856

2,07

Borovany

Ledenice

těžba

keramické jíly, žáruvzdorné jíly a diatomit

31,801

0,75

Zdroj: ÚAP 2016

22

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.3.1.2: Ložiska nerostných surovin

Obec Čížkrajice Horní Stropnice

Číslo ložiska 3034500 9277800

Jílovice

9357800

Jílovice

3175100

Kamenná

9277900

Kamenná

9277800

Ločenice

3258900

Nové Hrady

5230500

Nové Hrady Slavče

9355300 3261800

Slavče

3142400

Svatý Jan nad Malší Svatý Jan nad Malší Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny

3034500

Trhové Sviny

5230600

Trhové Sviny

3257300

Trhové Sviny

3034300

Trhové Sviny

3142000

Žár

9277800

Žár Kamenná Kamenná

5143000 5143000 5143000

3258900 3152701 3258900

Název ložiska Lniště-Čížkrajice Kamenná u Trhových Svinů Lipnice u Kojákovic Lipnice u Kojákovic Kondrač Kamenná u Trhových Svinů Chlum nad Malšívýchod Štiptoň-Nové Hrady Nakolice Slavče-sever Dobrkovská Lhotka-Háje Chlum nad Malšívýchod Ločenice-Chlum Chlum nad Malšívýchod Lniště-Čížkrajice Březí u Trhové Sviny - Nežetice Čeřejov-Otěvěk Trhové SvinyRejta Trhové Sviny Kamenná u Trhových Svinů Kamenná Kamenná Kamenná

Těžba dosud netěženo

Surovina Stavební kámen

Nerost Granit, lamprofyr

Plocha (ha) 9,04

Podíl (%) 1,00

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

13,87

0,17

dosud netěženo

Jíly keramické, nežáruvzdorné

Jílovce

5,33

0,12

dosud netěženo

Jíly

jíl,jílovec

87,20

1,97

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

68,04

5,38

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

20,51

1,62

dosud netěženo

Polodrahokamy

vltavín

0,01

0,00

Stavební kámen

Štěrkopísek

4,59

0,06

Živcové suroviny Polodrahokamy Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Živce vltavín

112,86 0,92

1,42 0,06

žula

1,78

0,11

dosud netěženo

Polodrahokamy

vltavín

7,56

0,58

současná povrchová

Polodrahokamy, Štěrkopísky

písek, štěrkopísek, vltavín

5,42

0,42

dosud netěženo

Polodrahokamy

vltavín

0,00

0,00

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit, lamprofyr

8,51

0,16

dřívější povrchová

Stavební kámen

Štěrkopísek

1,32

0,03

dosud netěženo současná povrchová

Cihlářské suroviny

Jíly, spraše

58,47

1,11

Stavební kámen

žula, granodiorit

21,13

0,40

dosud netěženo

Cihlářská surovina

hlína, jíl, jílový sediment, prach

61,04

1,16

Dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

37,20

2,47

Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno

Technické zeminy Technické zeminy Technické zeminy

Hlína, písek Hlína, písek Hlína, písek

1,36 0,26 2,01

0,09 0,02 0,16

současná povrchová dosud netěženo dosud netěženo dřívější povrchová

23

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec Čížkrajice Horní Stropnice

Číslo ložiska 3034500

Jílovice

9357800

Kamenná Svatý Jan nad Malší

5143000

Název ložiska Lniště-Čížkrajice Kamenná u Trhových Svinů Lipnice u Kojákovic Kamenná

5142800

Chlum nad Malší

Neuvedeno

Ločenice

5142800

Chlum nad Malší

Neuvedeno

Nové Hrady

5143100

Neuvedeno

Trhové Sviny

5269600

Nakolice Trhové SvinyRejta

Technické zeminy Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Štěrkopísky

Neuvedeno

Stavební kámen

9277800

Těžba dosud netěženo

Surovina Stavební kámen

Nerost Granit, lamprofyr

Plocha (ha) 9,04

Podíl (%) 1,00

dosud netěženo

Stavební kámen

Granit

13,87

0,17

dosud netěženo

Jíly keramické, nežáruvzdorné

Jílovce

5,33

0,12

Neuvedeno

Hlína, písek

0,50

0,04

Žula

14,01

1,08

žula

0,07

0,004

eluvium,písek

19,45

0,25

žula,granodiorit

12,80

0,24

Zdroj: ÚAP 2016

24


Chráněná ložisková území (A058) jsou znázorněna v následující tabulce. Situace těžby nerostných surovin však zůstala neměnná oproti sledovanému období za roky 2010, 2012 a 2014. Tabulka 1.3.1.3: Chráněná ložisková území (A058)

Obec Slavče Jílovice Svatý Jan nad Malší

Číslo ložiska 26180000 17510000

Název ložiska

Surovina

Plocha

Podíl (%)

Trhové Sviny

3430002

Trhové Sviny

3430001

Borovany Svatý Jan nad Malší

14190000

Slavče I. Lipnice Chlum nad Malšívýchod Trhové Sviny Rejta Trhové Sviny Rejta Ledenice I.

15270100

Ločenice

Polodrahokamy

2,0

0,2

25890000

Chlum nad Malší východ

Polodrahokamy

0,01

0,0

Ločenice

25890000

Polodrahokamy Jíly

2,9 131,7

0,2 3

Polodrahokamy

9,1

0,7

Stavební kámen

23,9

0,5

Stavební kámen

33,9

0,6

Diatomity, Jíly

35,6

0,8

Zdroj: ÚAP 2016

1.3.2 Sesuvná a poddolovaná území Území SO ORP Trhové Sviny je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs se jedná o důsledky historické těžby železné rudy s omezenými dopady na povrch území. Pouze ve dvou případech se jedná o poddolování plošné a to v k.ú. Šalmanovice a Linice u Kojákovic (obec Jílovice) a k.ú. Dvorec u Třebče (město Borovany) v celkovém rozsahu cca 25 ha, zbývající mají charakter bodový. Jediné potenciálně sesuvné území omezeného rozsahu se nachází ve správním území města Borovan (k.ú. Borovany a k.ú. Vrcov). Rozsah plošných poddolovaných území (A061) a sesuvných území a území jiných geologických rizik (A062) a jejich podíl na celkové ploše jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka 1.3.2.1: Výskyt a rozsah plošných poddolovaných (A061) a sesuvných území (A062)

Obec

Výměra obce (ha)

A061(ha)

A061 (%)

A062 (ha)

A062 (%)

Borovany

4 226,5

6,5

0,2

3,7

0,1

Jílovice

4 429,6

18,1

0,4

0

0,0

Zdroj: ÚAP 2016

Ve správních územích obcí Nové Hrady (k.ú. Veveří u Nových Hradů), Slavče (k.ú. Slavče u Trhových Svinů), Borovany (k.ú. Třebíč), Jílovice (k.ú. Jílovice u Trhových Svinů, Kramolín u Kojákovic), Mladošovice (k.ú. Lhota u Vlachnovic) se dále vyskytují haldy a odvaly jako pozůstatek těžební činnosti. Situace sesuvných a poddolovaných území zůstala oproti sledovanému období za roky 2010, 2012 a 2014 nezměněna.

25


1.3.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a Existence starých ekologických zátěží – plošných štěrkopísku – zásoby postačující na několik příštích poddolovaných území, jež znamenají určité omezení využití desetiletí. území. Výskyt poddolovaných území bodového charakteru, výskyt Existence dalších ložisek dosud netěžených. hald a odvalů. Střety návrhů/záměrů silnic II. třídy a zastavitelných území s Omezený rozsah potenciálně sesuvných území. chráněným ložiskovým územím a ložisky nerostných surovin. Výskyt ložiska nerostných surovin a chráněných Omezení rozvoje výstavby z důvodu ochrany chráněných ložiskových území se surovinou – ložiskových území, dobývacích prostorů a ložisek polodrahokam - vltavín nerostných surovin PŘÍLEŽITOSTI Rozvojová plocha PT1 – Rejta II (Trhové Sviny) dle ZÚR JČK – rozšíření těžby nerostných surovin. Rozvojová plocha PT3 – Nakolice (Nové Hrady) dle ZÚR JČK – rozšíření těžby nerostných surovin. Územní rezerva PT/I – Rejta I (Trhové Sviny) dle ZÚR JČK – plocha pro těžbu nerostných surovin.

HROZBY

Pomalé odstraňování starých ekologických zátěží (haldy a odvaly).

Územní rezerva PT/J dle ZÚR JČK – plocha pro těžbu DP Nakolice Revitalizace/asanace území narušených povrchovou těžbou.

Narušení ekologické stability území v důsledku povrchové těžby v dalších lokalitách, resp. v chráněných územích. Devastace krajiny a změny v krajinném rázu v důsledku Další využití výhradních ložisek nerostných surovin. povrchové těžby Sanace starých ekologických zátěží – hald a odvalů. Rozvoj dopravní infrastruktury z důvodu dostatku stavebního materiálu v území

26


1.4 Vodní režim Správním územím ORP Trhové Sviny prochází Novohradskými horami hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Pramení zde několik přítoků Vltavy, z nichž k významnějším patří řeka Stropnice. Území v omezené délce ovlivňuje i řeka Malše. SO ORP Trhové Sviny protéká řada dalších drobných toků a nachází se tady i velký počet vodních ploch menších rozměrů, které pokrývají cca 6 % území. Rovněž se zde vyskytuje řada zdrojů podzemních vod. 1.4.1 Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodních nádrží (A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny uvádí následující tabulka. Tabulka 1.4.1.1: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod (A044) a vodní nádrže (A048)

Obec

Výměra obce (ha)

A044 (rok 2012) OP (ha)

A044 (rok 2014) OP (ha)

A044 (rok 2016) OP (ha)

A048

A048

(ha)

(%)

Borovany

4 226,5

2192,4

2288,9

2280,7

80,2

1,9

Čížkrajice

901,0

0

0

0

20,3

2,3

8111,8

237,2

242,0

233,6

104,0

1,3

Hranice

721,6

0

2,4

2,2

0,3

0,04

Jílovice

4 429,6

258,9

258,5

259,5

141,7

3,2

Kamenná

1 263,8

0

0

0

3,1

0,3

Ločenice

1 587,0

109,0

125,4

113,4

3,3

0,2

Mladošovice

1 753,8

0

0

0,0

20,3

1,2

Nové Hrady

7 843,5

147,1

2038,5

2019,9

359,2

4,6

Olešnice

2 354,0

415,7

668,5

669,5

255,5

10,9

386,8

0

0,1

0,1

0,6

0,2

Petříkov

1 934,3

1,2

633,5

632,2

16,6

0,9

Slavče

1 626,3

0,01

23,8

22,9

7,3

0,5


1 298,5

772,7

781,8

770,9

100,3

7,8

Trhové Sviny

5 275,4

882,2

916,6

916,5

57,4

1,1

Žár

1 506,3

0

0

0

137,9

9,2

7921,4

1 308,0

2,9

Horní Stropnice

Ostrolovský Újezd

SO ORP celkem

45 220,6

5 016,4

7979,9

Zdroj: ÚAP 2016

Plochy vodních nádrží (A048) zůstaly prakticky stejné jako ve sledovanému období za roky 2010, 2012 a 2014. U ochranných pásem vodních zdrojů (A044) došlo v rámci aktualizace ÚAP k revizi a ke zpřesnění ploch ochranných pásem, na základě předaných podkladů od spol. ČEVAK a.s. a na základě zákresu OP získaných od vodoprávního úřadu. Oproti sledovanému období za roky 2012 a 2014 došlo ke zdánlivému poklesu OP (58,5 ha v rámci ORP) zapříčiněnému duplicitními polygony v datovém modelu, fakticky zůstala plocha OP stejná. Vzhledem k relativní bohatosti oblasti na vodní zdroje je značná část území SO ORP Trhové Sviny zařazena mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), pro něž ZÚR vymezují jako prioritu nutnost podporovat a vytvářet opatření v území, která povedou ke 27


zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje. Celková rozloha chráněných oblastí přirozené akumulace vod (Třeboňská pánev a Novohradské hory) činí 27 822,87 ha, což představuje 61,57 % území. Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů (A044) na území jednotlivých obcí, spolu jejich plochami, uvádí tabulka výše. Na území SO ORP Trhové Sviny byla rovněž rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Jejich rozsah činí 12 437,1 ha, což zahrnuje cca 27,5 % celkové rozlohy. Oproti sledovanému období za roky 2010 a 2012 došlo k 1.8.2012 ke zrušení 4 zranitelných oblastí v k.ú. Byňov, Údolí u Nových Hradů (Nové Hrady), k.ú. Buková u Nových Hradů (Olešnice) a k.ú. Těšínov (Petříkov) o celkové ploše 6 194,3 ha. Rozsah zranitelných oblastí a výskyt vybraných jevů na území SO ORP Trhové Sviny

ilustruje následující obrázek.

28

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.4.1: Vodní režim na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2016

SO ORP Trhové Sviny konkrétně ve správním území obce Petříkov, Hranice, Nové Hrady a Olešnice se rovněž nacházejí relativně bohaté zdroje přírodní minerální vody. Jejich výskyt a rozsah včetně ochranných pásem (A055) je uveden v následující tabulce, rozsah ploch ochranných pásem zůstal oproti sledovanému období za roky 2010, 2012 a 2014 nezměněn.

29

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.4.1.2: Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody (včetně ochranných pásem)

Obec

Výměra obce (ha)

A055 (ha)

A055 (%)

Název zdroje

Pásmo

Petříkov

1 934,3

634,2

32,8

Byňov

II.

Hranice

721,6

1,7

0,2

Byňov

II.

Nové Hrady

7 843,5

1 893,6

24,1

Byňov

II.

Olešnice

2 354,0

235,5

10,0

Byňov

II.

Nové Hrady

7 843,5

0,1

0,0

Byňov

I.

Zdroj: ÚAP 2016

1.4.2 Záplavová území Vodní toky protékající územím nepatří k významným, avšak vzhledem k extenzivnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, k erozi půdy a v neposlední řadě i k škodám na vodních dílech či technické infrastruktuře, což znamená limity pro využití řady lokalit. V SO ORP Trhové Sviny byla vyhlášena záplavová území na vodních tocích: řeka Malše, řeka Černá, řeka Stropnice, Svinenský potok a Veveřský potok, celkem v katastrech dvanácti obcí z celkového počtu šestnácti obcí v celkové rozloze 1 094,65 ha. V roce 2010 byla celková rozloha záplavových území 1 446 ha, v roce 2012 došlo k poklesu o 25 % (oproti roku 2010) na rozlohu 1 085,35 ha, což bylo způsobeno převyhlášením záplavového území na řece Stropnici, tak v roce 2014 došlo naopak k mírnému nárůstu rozlohy záplavových území na 1 093,98 ha z důvodu zapracování vyhlášeného záplavového území na řece Černá, které částečně zasahuje do správního území obce Horní Stropnice. V roce 2016 došlo k aktualizování záplavového území na řece Malši (správní území obce Svatý Jan nad Malší), dále k dalšímu zpřesnění podkladů ÚAP a z tohoto důvodu došlo k nepatrnému nárůstu plochy záplavového území oproti roku 2014. Rozsah ploch záplavových území (A050) v jednotlivých obcích je uveden v následující tabulce a obrázku. Tabulka 1.4.2.1: Záplavové území (A050)

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Horní Stropnice Horní Stropnice Jílovice Kamenná Nové Hrady Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Trhové Sviny Žár

TOK Stropnice Svinenský potok Stropnice Svinenský potok Černá Stropnice Svinenský potok Stropnice Veveřský potok Stropnice Stropnice Stropnice Malše Stropnice Svinenský potok Svinenský potok

Poznámka Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100 Q100

Zdroj: ÚAP 2016 Pozn.: Q100 – stoletá voda

30

Plocha (ha) 198,97 0,77 55,07 30,5 8,75 42,93 19,22 164,9 55,9 68,76 21,62 133,77 111,49 27,52 140,79 13,69


Mapa 1.4.2.1: Rozsah záplavových území (A050)

Na území SO ORP Trhové Sviny se nacházejí stávající objekty protipovodňové ochrany s retenčním prostorem a řízeným odtokem a to VD Římov (území obce Svatý Jan nad Malší) a VD Humenice (území obce Horní Stropnice). Hodnoty zůstaly oproti sledovanému období za roky 2010, 2012 a 2014 nezměněny. Návrh koncepce protipovodňové ochrany jednotlivých obcí ve správním území ORP Trhové Sviny je většinou již alespoň částečně zohledněn a řešen v územně plánovacích dokumentacích obcí, a to formou návrhu specielních protipovodňových staveb, např. vymezováním ploch pro suché poldry anebo cílenou koordinací vymezování nových zastavitelných ploch mimo záplavová území a území ohroženým povodněmi. Ve městě Trhové Sviny byla v roce 2012 např. realizována protipovodňová opatření na Farském (Bukovickém) potoce, dále je zde uvažováno o 31


výstavbě suchých poldrů, které jsou řešeny v územním plánu. V roce 2016 již začala na Svinenském potoce výstavba jednoho suchého poldru (správní území města Trhové Sviny). Dále např. obec Žár má v územním plánu vymezenou plochu v rámci protipovodňové ochrany pro vodohospodářskou stavbu sloužící k převedení povodňový stavů ze Svinenského potoka do významného rybníka Žár. V neposlední řadě dochází v posledních letech ke zvyšování retenční schopnosti samotné krajiny související hlavně s odbahňováním a opravou rybníků. 1.4.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Bohaté zdroje přírodní minerální vody.

SLABÉ STRÁNKY Nekapacitní úpravy toků, existence řady zúžených profilů.

Minimální plocha území se zvýšeným rizikem Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení vzniku lokálních povodní za přívalových opatření zejména v ORP Trhové Sviny. srážek. Existující nová územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí řešící a mezující novou výstavbu v záplavových Existence stávající zástavby v územích ohrožených povodní. územích případně územích ohrožených zvláštní povodní Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu zúženého profilu Relativně dobré zásoby zdrojů podzemních vodních toků - míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků vod a údolních niv. V řadě obcí zasahuje zastavěné území do ochranného pásma Zvýšení akumulace vody v krajině vodních zdrojů a potencionálně tak ohrožuje kvalitu vody na v důsledku zlepšování technické stavu řešeném území, jedná se o obce Borovany, Horní Stropnice, vodních děl - rybníků Jílovice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Svatý Jan nad Malší a Trhové Sviny. Rozvoj turistiky v tzv. „rybniční krajině“

Návrhy zastavitelných území u mnoha obcí zasahují do ochranného pásma vodního zdroje a do záplavového území Q100.

PŘÍLEŽITOSTI Příznivý stav vodního režimu v krajině. Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména podzemních vod. Výskyt bohatých zdrojů minerálních vod.

HROZBY Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Ohrožení zastavěného území záplavami v obcích Borovany, Čížkrajice, Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny a Žár. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů.

Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulační schopnosti území. Relativně rozsáhlé území vymezené jako CHOPAV. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury.

32


1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Trhové Sviny ilustruje následující obrázek. Mapa 1.5.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2016

33


1.5.1 Kvalita ovzduší Na celém území ČR jsou podle zákona o ochraně ovzduší vymezeny tzv. „Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO)“ (pozn. jako čtvercová síť o straně 1 km), tedy území kde došlo k překročení imisního limitu pro jednu či více znečišťujících látek. Ovzduší na území SO ORP Trhové Sviny je všeobecně dlouhodobě hodnoceno jako velmi dobré. Dle posledních údajů ČHMÚ docházelo na daném území pouze k překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu ČR a JČK. V roce 2010 bylo indikováno překročení alespoň jednoho z cílových imisních limitů pro ochranu zdraví, bez zahrnutí O3 a překročení ročního průměru pro benzo(a) pyren v jednom sektoru přímo v sídle Trhové Sviny (viz. obrázek). Dle pětiletých průměrných koncentrací za roky 2007-2011 a dále pak dle pětiletých průměrných koncentrací za roky 2008-2012 ve správní území ORP Trhové Sviny není indikováno překročení alespoň jednoho z cílových imisních limitů pro ochranu zdraví, bez zahrnutí O3 ani překročení ročního průměru pro benzo(a) pyren. Dle pětiletého sledování došlo v roce 2013 ve správním území města Nové Hrady, obce Horní Stropnice a Slavče k překročení imisního limitu LV u ozonu O3 (včetně přízemního ozonu), v roce 2014 došlo k překročení pouze ve správním území obce Horní Stropnice. 1.5.2 Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 11 obcí se nachází dle údajů Ministerstva životního prostředí ČR celkem 26 starých skládek. Přehled výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch na území jednotlivých obcí uvádí výše uvedený obrázek. Situace zůstala za sledované období za roky 2010, 2012 a 2014 nezměněna. 1.5.3 Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. V daném území se nachází pouze dvě zařízení na zneškodňování odpadů a to sběrný dvůr Trhové Sviny a sběrný dvůr a kompostárna Horní Stropnice (otevřen v roce 2016). Téměř ve většině obcí SO ORP Trhové Sviny funguje separace domovního odpadu s tříděním na plasty, papír, sklo, někde i použité elektro. Většina komunálního odpadu je ukládána na skládku Růžov (území města Borovany). Situace zůstala za sledované období za roky 2010, 2012 a 2014 téměř nezměněna, obecně lze říci, že separace domovního odpadu má vzrůstající tendenci

34


1.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Na území SO ORP Trhové Sviny prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Zlepšující se kvalita a zapojení obyvatel do separace odpadů. Rozvoj venkovské výstavby v důsledku kvalitního životního prostředí. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší ve srovnání s krajským průměrem. Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládku. Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality. Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. HROZBY

Sanace starých ekologických zátěží – možnost Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti s dalším využití prostředků z EU. růstem dopravní intenzity na páteřních komunikacích. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na Relativně velký počet lokalit evidovaných jako stará zátěž a odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. kontaminované plochy. Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic II. Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti se třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové osy a zdražováním energií a přechod k vytápění tuhými palivy. specifické oblasti na daném území). Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování bioplynových stanic a kompostáren). Rozvoj ekoturistiky Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.

1.6 Ochrana přírody a krajiny SO ORP Trhové Sviny lze charakterizovat jako harmonické a ekologicky stabilní území, v němž se nachází řada přírodních hodnot. Na území SO ORP Trhové Sviny vymezily ZÚR (vydání 13.9.2011) oblasti krajinného rázu: ObKR 15 – Lišovský práh – západní Třeboňsko, ObKR 16 – Třeboňsko (CHKO), ObKR 23 – Kamenoújezdsko, ObKR 24 – Trhosvinensko, ObKR 28 – Novohradsko a ObKR 29 – Českovelenicko – Jílovicko. V rámci provedení 1. aktualizace ZÚR (vydání 18.12.2014) již nadřazená územně plánovací dokumentace (ZÚR) nevymezuje oblasti krajinného rázu, ale nově vymezuje na území SO ORP Trhové Sviny následující typy krajin: krajina lesní, vodní (přehradní) nádrže, krajina rybniční, krajina lesopolní, krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. Nachází se zde 26 typů biochor. Část správního území obcí Petříkov, Nové Hrady, Žár a Horní Stropnice se nachází v krajinné památkové zóně Novohradsko. 1.6.1 Zvlášť chráněná území Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází řada zvlášť chráněných lokalit, jež zahrnují národní přírodní rezervace (jev A027), přírodní rezervace (jev A028), národní přírodní památky (jev A029) a přírodní památky (jev A031). Plošné zastoupení maloplošných zvláště chráněných území na území jednotlivých obcí znázorňuje následující tabulka.

35

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.6.1.1: Rozloha MZCHÚ

Obec

Rozloha MZCHU (ha)

Borovany

108,57

Horní Stropnice

31,3

Hranice

59,6

Jílovice

82,1

Nové Hrady

425,67

Ostrolovský Újezd

2,3

Petříkov

63,18

Slavče

3,36

Trhové Sviny

3,28

SO ORP Trhové Sviny

779,38

Do severovýchodní části správního území ORP Trhové Sviny zasahuje Chráněná krajinná oblast Třeboňsko (CHKO). Plošné zastoupení CHKO Třeboňsko na území jednotlivých obcí znázorňuje následující tabulka. Tabulka 1.6.1.2: Rozloha CHKO Třeboňsko

Obec

Rozloha CHKO (ha)

Hranice

722,41

Jílovice

1037,4

Nové Hrady

1637,12

Petříkov

267,58


3664,51

Vymezení maloplošných zvláště chráněných území a CHKO Třeboňsko ilustruje následující mapa.

36

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.1.1: Maloplošná zvláště chráněná území a CHKO Třeboňsko

Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 – ptačí oblasti (jev A035) a evropsky významné lokality (jev A034) spolu s biosférickou rezervací UNESCO – Třeboňsko (jev A033) a přírodním parkem (jev A030) Soběnovská vrchovina a přírodním parkem Novohradské hory zobrazuje následující obrázek. Celková rozloha evropsky významných lokalit činí cca 1 773 ha, rozloha ptačích oblastí je cca 1 919 ha.

37

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.1.2: NATURA 2000 – evropsky významná lokality (A034), ptačí oblast (A035), přírodní park (A030) a biosférická rezervace UNESCO (A033)

Nad územím CHKO Třeboňsko zasahujícím do SO ORP Trhové Sviny byla vyhlášena biosférická rezervace UNESCO, jež zabírá plochu cca 3 664,51 ha. Rozsah ploch zvlášť chráněných území se oproti roku 2012 a 2014 částečně změnil (došlo k navýšení celkové plochy u některých jevů), které souvisí se zpřesněním poskytnutých dat od poskytovatele jevů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a dále tím, že v roce 2013 byly nově vyhlášeny přírodní památky Bedřichovský potok (správní území obce Horní Stropnice), Sokolí hnízdo a bažantnice a Veveřský potok (správní území města Nové Hrady). 1.6.2 Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES. Na území SO ORP Trhové Sviny jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny 38


nadregionální biokoridory (NBK) a biocentra (NBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), které jsou podrobně popsány v kapitole 1.2.2.3. Lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů se na území ORP Trhové Sviny nenacházejí. Rozloha ÚSES vymezená územními plány na území SO ORP Trhové Sviny činí cca 74,67 km2, což představuje 16,5 % celkové plochy SO ORP. Rozloha ÚSES (nadregionální a regionální) vymezená ZÚR na území SO ORP Trhové Sviny činí cca 53,37 km2, což představuje 11,8 % celkové plochy SO ORP. Prvky lokálního ÚSES byly na území jednotlivých obcí vymezeny územně plánovací dokumentací (územními plány) na základě stávající zpracovaných plánů a generelů ÚSES. Bohužel ve SO ORP Trhových Svinů u některých obcí dochází k nesouladu v návaznosti prvků ÚSES u sousedních obcí. Toto je způsobeno různým datem vzniku jednotlivých územních plánů a stylem jejich zpracování a je nutné tento nesoulad návaznosti prvků ÚSES v dalších aktualizacích územních plánů. Výskyt prvků ÚSES na území jednotlivých obcí je uveden v obrázku níže. Na území SO ORP Trhové Sviny se dále nachází podstatná část přírodního parku Novohradské hory a výběžek přírodního parku Soběnovská vrchovina. Přírodní park Novohradské hory se rozkládá na 21,7 %, přírodní park Soběnovská vrchovina na 1,13 % území SO ORP Trhové Sviny. Převážná část přírodního parku Novohradské hory se rozkládá ve správním území obce Horní Stropnice a Žár, část na území města Nové Hrady a obce Kamenná. Převážná část přírodního parku Soběnovská vrchovina se rozkládá na území SO ORP Český Krumlov, pouze menší část Soběnovské vrchoviny zabíhá na území SO ORP Trhové Sviny, zejména na správní území obcí Kamenná, Slavče a částečně i obce Čížkrajice. Na území SO ORP Trhové Sviny se dále nachází jedna lokalita přechodně chráněné plochy (jev A024), která se nachází ve správním území města Borovan, v katastrální území Třebeč. Dále se na území SO ORP Trhové Sviny nachází cca 80 památných stromů, čtyři skupiny stromů stromořadí (aleje). Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená rozsáhlá území CHOPAV a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole „Vodní režim“. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje k významným krajinným, ke krajině, k lesním porostům a ZPF.

39

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.2.1: Územní systém ekologické stability (ÚSES) (A021)

Při celkovém zhodnocení jevů souvisejících s obecně chráněným územím přírody a krajiny, včetně prvků ÚSES došlo oproti sledovanému období roků 2012 - 2016 u sledovaných jevů ke změnám drobnějšího rozsahu, zejména u ploch ÚSES, které souvisí se zpřesněním podkladů pro zpracování RURÚ a k převyhlášení prvků ÚSES v rámci aktualizace ZÚR. 1.6.3 Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). 40


Hodnoty KES na podstatné části území jsou relativně vysoké, jejich vývoj v uplynulém desetiletí byl příznivý, jak vyplývá z následující tabulky. Výrazné zvýšení KES je patrné v období let 2010 až 2012 v obci Hranice, což je dáno výrazným úbytkem orné půdy. Nejvyšší KES vykazuje již delší dobu obec Petříkov. V obci Hranice došlo k výraznému nárůstu hodnoty KES, což je způsobeno hlavně výrazným úbytkem orné půdy v dané obci (rozdíl oproti roku 2010 činí 126,5 ha). Tabulka 1.6.3.1: Koeficient ekologické stability – vývoj 2008-2015

Obec

KES 2008

2010

2012

2014

2015

Borovany

0,8

0,8

0,8

0,8

0,8

Čížkrajice

0,8

0,8

0,8

0,8

0,9

Horní Stropnice

1,9

2,0

2,0

2,0

2,1

Hranice

1,8

1,8

5,4

5,4

5,6

Jílovice

1,6

1,6

1,6

1,6

1,6

Kamenná

1,0

1,5

1,5

1,9

2,2

Ločenice

0,9

0,9

0,9

0,9

1,0

Mladošovice

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

Nové Hrady

3,6

3,6

4,0

4,3

4,4

Olešnice

1,2

1,2

1,2

1,2

1,3

Ostrolovský Újezd

1,9

1,9

1,9

1,9

1,9

Petříkov

7,9

7,9

7,9

7,9

8,1

Slavče

1,1

1,1

1,1

1,1

1,2


1,7

1,7

1,7

1,7

1,7

Trhové Sviny

1,0

1,0

1,0

1,0

1,1

Žár

1,3

1,3

1,3

1,5

1,9

SO ORP Trhové Sviny (průměr)

1,9

1,9

2,1

2,2

2,3

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku

Nadprůměrné hodnoty KES vykazuje také město Nové Hrady. Pro ostatní obce se KES pohybuje v rozpětí 1,0 – 2,0. Nejhorší je situace v obcích Borovany, Čížkrajice, Ločenice a Mladošovice. Ve sledovaném období 2014-2015 došlo pouze k nevýraznému hodnoty KES u několika obcí. Porovnání hodnot KES znázorňuje výše uvedená tabulka.

41


1.6.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence relativně rozsáhlých území chráněných nějakou formou ochrany přírody a krajiny. Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin (národní přírodní památky a rezervace, lokality soustavy NATURA 2000, CHKO Třeboňsko, atd.) Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území.

SLABÉ STRÁNKY Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Problém v návaznosti jednotlivých prvků ÚSES vymezených v ÚPD na hranicích jednotlivých obcí. Vzhledem k rozsáhlým územím s různým typem ochrany a počtu chráněných prvků v území existuje řada závad z důvodu jejich narušení zástavbou a komunikacemi.

Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Výskyt ložisek na chráněném území – riziko budoucí těžby Vymezení sítě územního systému ekologické stability spojené s devastací lokalit a celkovým nárůstem zatížení s dalšími prvky ÚSES. území. Střety návrhů zastavitelných území s lesy, regionálními Vymezení přírodního parku Novohradské hory. biocentry a evropsky významnými lokalitami NATURA 2000. V některých obcích výrazné omezení rozvoje výstavby Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability v důsledku nadměrné ochrany území. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji Rozvoj cestovního ruchu daný výskytem řady zastavitelných území a dopravní infrastruktury by znamenala přírodních památkových rezervací, památek a dalších další zásahy do chráněných území a jejich prvků včetně území a prvků cenných pro ochranu přírody a krajiny. biocenter a biokoridorů. Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských jednotlivých obcí. pozemcích a některých rybnících. Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho komunikacích. fungování. Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních a dalších zlepšení systému monitorování území. aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na Omezení rozvoje některých obcí a odliv obyvatel z důvodu nadměrné ochrany území. ochraně přírody a krajiny

42


1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 1.7.1 Zemědělský půdní fond Ve SO ORP Trhové Sviny patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy (pozn. zdroj dat ČSÚ k 31. 12. 2015) na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Největší změnu od roku 2010 zaznamenala obce Hranice, ve které došlo ke značnému snížení rozlohy orné půdy (pokles o 17,6% z celkové výměry). Celkový trend podílu orné půdy v SO ORP Trhové Sviny má mírně snižující se charakter, což souvisí se záborem orné půdy v důsledku nové zástavby v jednotlivých správních územích obcí. Podíl rozlohy orné půdy v jednotlivých obcích SO ORP Trhové Sviny v období 2010 – 2015 znázorňuje následující tabulka. Tabulka 1.7.1.1: Rozloha orné půdy v obcích SO ORP Trhové Sviny v období 2010-2015

Podíl orné půdy z celkového území [%] 2010 2012 2014 2015

Orná půda (ha)

Obec 2010

2012

2014

Borovany

1 914,20

1 913,30

1 913,10

1 912,50

45,2

45,2

45,2

45,2

Čížkrajice

444,9

444,9

444,9

442,4

49,4

49,4

49,4

49,2

2 194,50

2 161,80

2 103,10

2 032,20

27,4

27

26,3

25,4

Hranice

179,2

53,2

53,2

51

24,8

7,4

7,4

7,1

Jílovice

1 455,40

1 455,30

1 455,20

1 450,20

32,8

32,8

32,8

32,7

Kamenná

422,2

422,2

342,6

298,6

33,4

33,4

27,1

23,6

Ločenice

735,8

735,8

736,6

722,9

46,3

46,3

46,4

45,5

Mladošovice

779,6

779,6

779,7

779,3

44,5

44,5

44,5

44,5

Nové Hrady

1 197,20

1 016,90

919,6

885,9

15

12,8

11,5

11,1

Olešnice

944,7

945

945,4

920

40,1

40,1

40,2

39,1

Ostrolovský Újezd

110,8

110,8

110,8

110,8

28,9

28,9

28,9

28,9

Petříkov

164,8

164,8

164,9

159,9

8,5

8,5

8,5

8,3

Slavče

633,3

633,2

633,2

593,8

38,9

38,9

38,9

36,5

Horní Stropnice


2015

403,4

403,3

404,7

404,7

31,2

31,1

31,2

31,3

2 214,30

2 213,70

2 212,80

2 167,00

42

41,9

41,9

41,1

575,6

561,6

507,4

418,6

38,2

37,3

33,7

27,8

SO ORP Trhové Sviny 14 369,00 14 237,00 13 920,00

13 348,80

31,8

31,5

30,8

29,5

Trhové Sviny Žár

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 31.12. daného roku, DM 2016

43


Co se týče kvality půdy na území SO ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což souvisí s charakterem bioregionů a biochor daného území. Přehled třídy ochrany půd ve SO ORP Trhové Sviny znázorňuje následující obrázek. Mapa 1.7.1: Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) (A041) – třída ochrany

Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl zastavěné plochy (pozn. zdroj dat ČSÚ – k 31. 12. 2015) na celkové výměře SO ORP Trhové Sviny činí v období 2010 - 2015 pouze 0,8 %. Ve srovnání s rokem 2010 až 2014 se změnil pouze nepatrně.

44


Tabulka 1.7.1.2: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Trhové Sviny v letech 2010 – 2015

Podíl zastavěného území z celkové výměry [%]

Zastavěné území (ha)

Obec 2010

2012

2014

2015

2010

2012

2014

2015

Borovany

60,7

59,1

59,2

59,1

1,4

1,4

1,4

1,4

Čížkrajice

7,4

7,4

7,4

7,4

0,8

0,8

0,8

0,8

Horní Stropnice

32,2

33,7

35,0

36,4

0,4

0,4

0,4

0,5

Hranice

6,0

6,2

6,3

6,3

0,8

0,9

0,9

0,9

Jílovice

32,2

32,3

32,5

32,5

0,7

0,7

0,7

0,7

Kamenná

8,2

8,2

8,1

8,1

0,6

0,6

0,6

0,6

Ločenice

15,1

15,5

15,6

15,6

1,0

1,0

1,0

1,0

Mladošovice

14,3

14,2

14,3

14,3

0,8

0,8

0,8

0,8

Nové Hrady

39,8

39,8

39,5

39,7

0,5

0,5

0,5

0,5

Olešnice

17,2

17,2

17,4

17,4

0,7

0,7

0,7

0,7

Ostrolovský Újezd

3,2

3,3

3,3

3,3

0,8

0,9

0,9

0,9

Petříkov

6,5

6,6

6,6

6,6

0,3

0,3

0,3

0,3

Slavče

15,9

16,2

16,2

16,3

1,0

1,0

1,0

1,0


10,4

10,5

10,6

10,6

0,8

0,8

0,8

0,8

Trhové Sviny

73,6

73,7

75,3

75,2

1,4

1,4

1,4

1,4

Žár

11,0

10,3

10,3

10,4

0,7

0,7

0,7

0,7

353,0

353,0

356,0

356,0

0,8

0,8

0,8

0,8

SO ORP Trhové Sviny Zdroj dat: ČSÚ 2015, ÚAP 2016

1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Trhové Sviny (pozn. zdroj dat ČSÚ – k 31. 12. 2015) představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost k nadprůměrným (41,2 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Novohradských hor patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu (lesy přirozené a přírodě blízké). Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských, významná je i jejich funkce ochranná a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Převážná část lesů zvláštního určení na území SO ORP je zařazeny do kategorie 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu. Dále se zde vyskytují lesy kategorie 31a - lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, kategorie 1c - lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací, kategorie 32a - lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, kategorie 32d – lesy sloužící k lesnickému výzkumu a lesnické výuce, kategorie 32e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou a kategorie 32h - lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy ve SO ORP Trhové Sviny za poslední sledované roky 2010-2015 stagnuje nebo mírně roste (viz následující tabulka).

45


Tabulka 1.7.2.1: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Trhové Sviny v letech 2010 – 2015

Lesní půda (ha)

Obec

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] 2010 2012 2014 2015

2010

2012

2014

2015

Borovany

1164,7

1170,7

1171,2

1177,1

27,5

27,7

27,7

27,8

Čížkrajice

224,5

224,5

224,4

224,4

24,9

24,9

24,9

24,9

3858,2

3861,7

3871,8

3878,6

48,3

48,3

48,4

48,5

Hranice

217,2

217,5

217,7

217,7

30,1

30,1

30,2

30,2

Jílovice

1575,9

1575,9

1575,8

1575,9

35,5

35,5

35,5

35,6

Kamenná

407,9

407,9

405,8

405,8

32,3

32,3

32,1

32,1

Ločenice

609,4

607,8

608,4

608,8

38,4

38,3

38,3

38,3

Horní Stropnice

Mladošovice

635,1

635,1

635,2

635,3

36,2

36,2

36,3

36,3

Nové Hrady

4722,1

4730,7

4736,4

4736,3

59,2

59,3

59,4

59,4

Olešnice

755,1

754,0

753,6

753,7

32,1

32,0

32,0

32,0

Ostrolovský Újezd

199,4

199,4

199,4

199,4

52,1

52,1

52,1

52,1

1436,4

1436,4

1436,4

1436,4

74,2

74,2

74,2

74,2

Slavče

492,6

493,3

493,9

493,9

30,3

30,3

30,3

30,3


473,6

473,3

472,1

472,8

36,6

36,5

36,5

36,5

1452,5

1453,3

1469,7

1476,7

27,5

27,5

27,9

28,0

401,8

402,7

402,8

404,9

26,7

26,7

26,7

26,9

18 626,6 18 644,3 18 674,7 18 697,6

41,2

41,2

41,3

41,3

Petříkov

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj dat: ČSÚ, ÚAP 2016

Vzhledem k charakteru území zejména v jihovýchodních lesnatých oblastech, kde se prakticky nenacházejí významnější zdroje znečištění, patří lesy v této oblasti k nejméně postiženým imisemi.

46


1.7.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše území – s významnými ekonomickými i ekologickými funkcemi Významný hospodářský potenciál lesních porostů rostoucí význam produkce dřevní hmoty. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost. Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují především ochranu extrémních stanovišť, ochranu proti větrné a vodní erozi

SLABÉ STRÁNKY Relativně nízká úrodnost půdy – půdy nižších bonitních tříd, klima. Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování vysokého podílu území. Omezené možnosti hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení. Nevhodná druhová skladba části lesních porostů. Výskyt půdní a vodní eroze v důsledku časté produkce a pěstování ekonomicky výdělečných plodin (např. řepka olejka)

PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. Významné funkce lesů zvláštního určení – pro zachování biologické rozmanitosti, atd. Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší.

HROZBY Pokles kvality půd v důsledku především vodní eroze v důsledku častých povodní – pomalá realizace protipovodňových opatření. Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace dopravní infrastruktury. Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit – sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí lesa v důsledku rozvoje v N-OS8 (v přírodním parku Novohradské hory). Poškozování lesních porostů okusem v důsledku přemnožení zvěře. Zábor a ztráta kvalitních půd v důsledku rozvoje výstavby.

47


1.8 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Trhové Sviny. Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 1.8.1. přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP Trhové Sviny.

48

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Trhové Sviny

1.8.1 Zásobování pitnou vodou Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť je následující: Borovany (95 %), Horní Stropnice (99 %), Hranice (60 %), Jílovice (70 %), Kamenná (80 %), Ločenice (99 % - provozovatel obecního vodovodu ČEVAK), Mladošovice (100 %), Nové Hrady (město – 100 %, nepokryta je pouze část osady Údolí, Nakolice, Vyšné, Obora), Olešnice (98 %), Ostrolovský Újezd (95 %), Petříkov (zaveden do 100 % domácností, využívá jen asi 90 %), Slavče (98 %), Svatý Jan nad Malší (80 %), Trhové Sviny (95 %), Žár (vodovod je zaveden v místních částech Žár, Žumberk, Božejov, pokryta není pouze lokalita Janovka). V obci Kamenná a Ostrovský Újezd mají občasné problémy s dodávkou pitné vody (např. jílem zakalená voda). Zásobování obyvatel vodou jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní, je založeno na využívání bohatých vodních zdrojů v oblasti Novohradských 49


hor a Třeboňské pánve. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody. Od roku 2014 přibyl vodovod v níže uvedených obcích: Borovany – 420 m Hranice – 600 m Nové Hrady – 1500 m Trhové Sviny – 440 m Mapa 1.8.1.1: Vodovodní síť na území SO ORP Trhové Sviny

50


1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. ČOV jsou vybudovány v obcích Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Ločenice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny a Žár (obec má dvě ČOV napojené na oddílnou kanalizaci). Jednotná kanalizace je zavedena ve všech obcích SO ORP Trhové Sviny kromě obcí Čížkrajice, Hranice, Mladošovice, Petříkov, Slavče a Kamenná. Od roku 2014 přibyla kanalizační síť v níže uvedených obcích: Horní Stropnice – 1000 m (bez rozlišení) Nové Hrady – 509 m (80 m dešťová, 100 m jednotná, 330 m jednotná) Borovany – 300 m (jednotná) Ve východní části správního území obce Horní Stropnice (Světví) byla vybudována kořenová čistírna odpadních vod. Mapa kanalizační sítě včetně rozlišení jednotlivých typů kanalizace a také včetně umístěná ČOV je k nahlédnutí níže.

51

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.2.1: Kanalizační síť na území SO ORP Trhové Sviny

1.8.3 Zásobování plynem V rámci SO ORP Trhové Sviny jsou plynem zásobovány obce Borovany (pouze části obce Borovany a Hluboká u Borovan), Horní Stropnice (napojeno asi 95 % domácností), Nové Hrady (a místní část Údolí), Olešnice (70 %), Trhové Sviny (místní částí Trhové Sviny, Rejta, Třebíčko – cca 50 %) a Žár (80 %). Oproti roku 2012 přibylo 830 m plynovodu v obci Nové Hrady. Obce Čížkrajice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Mladošovice, Ločenice (nachází se zde ochranné pásmo), Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší a Žár (místní části Božejov a Žumberk) nemají zájem o zavedení plynu do obce ani v budoucnosti. 52


Stávající úroveň plynofikace území není dostatečná. V ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro zásobování vysokotlakým plynovodem Ep13 (VTL plynovod Velešín-Borovany - vymezeno koridorem obvyklé šíře 200 m) na území města Borovany (k.ú. Borovany, Radostice u Trocnova a Trocnov). 1. aktualizace ZÚR v roce 2014 již tento koridor Ep13 nevymezuje a byl zcela vypuštěn. Dále ZÚR vymezily plochu územní rezervy pro koridor technické infrastruktury v oblasti zásobování plynem „Ep/I“ – VTL plynovod Kaplice - Horní stropnice - vymezeno koridorem obvyklé šíře 200 m, na území obce Horní Stropnice (k.ú. Svébohy, Meziluží a Rychnov u Nových Hradů) a „Ep/J“ – VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice - vymezeno koridorem obvyklé šíře 200 m, na území města Nové Hrady (k.ú. Údolí u Nových Hradů, Štiptoň, Nové Hrady, Nakolice a Vyšné). Mapa 1.8.3.1: Plynová síť na území SO ORP Trhové Sviny

53


1.8.4 Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Trhové Sviny zajišťuje zásobování teplem ve městě Trhové Sviny společnost Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny spol. s r.o. Společnost zásobuje teplem především terciární sektor na území přibližně jedné třetiny města. Rozvod tepla je také zajištěn v obci Svatý Jan nad Malší, zásobeno je však malé území obce. Na základě ÚP Trhové Sviny (2010) se předpokládá vybudování nových rozvodů tepla a posílení stávajících energetických tras - pro rozvojové plochy ve východní části území města Trhové Sviny se navrhuje výstavba nového teplovodu z kotelny CZT. Pro rozvojové plochy v severozápadní části území města Trhové Sviny se navrhuje výstavba nového teplovodu od základní školy. Délka teplovodu v obci Trhové Sviny je necelých 6 km a v obci Svatý Jan nad Malší přibližně 700 m. Oproti roku 2014 přibylo v obci Trhové Sviny 340 m teplovodu v průmyslové zóně na severovýchodě města, 290 m teplovodu vedoucího k místní prodejně Lidl na Trocnovské ulici, 40 m na křižovatce ulic Nové město a Budovatelská a zhruba 20 m na ulici Jeronýmova v centru města. 1.8.5 Zásobování elektrickou energií Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází rozvodna elektrické energie v obci Jílovice (k.ú. Lipnice u Kojákovic). Kmenové linky 22 kV jsou vedeny jednak odtud, dále z rozvoden situovaných mimo území SO ORP. V ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro vedení distribuční a přenosové soustavy v oblasti elektroenergetiky „Ee5“ - VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny (vymezeno koridorem obvyklé šíře 100 m) na území města Borovany (k.ú. Borovany, Hluboká u Borovan, Vrcov, Dvorec u Třebče a Třebíč), obce Mladošovice (k.ú. Petrovice u Borovan) a města Trhové Sviny (k.ú. Trhové Sviny). Dále byla v ZÚR (2011) vymezena plocha „Ee16“ – Transformovn Trhové Sviny - 110/22 kV, která byla vymezena čtvercovým polygonem o straně 250 m na území města Trhové Sviny (k.ú. Trhové Sviny). 1. aktualizace ZÚR v roce 2014 již tento koridor „Ee5“ a plochu „Ee16“ nevymezuje a tyto záměry byly ze ZÚR zcela vypuštěny. Od roku 2014 bylo v Nových Hradech nově vybudováno 1300 m a v Maldošovicích 550 m nadzemního vedení vysokého napětí Ve většině obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů či tuhé zimy udávají obce Ločenice, Petříkov a Žár.

54

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.5.1: Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Trhové Sviny

1.8.6 Spoje V rámci se SO ORP Trhové Sviny je rovných 50 % obydlených bytů vybaveno internetem. Počítačem je pak vybaveno 53 % obydlených bytů. Nejvyšší podíl PC s internetem je v obcích Borovany a Ostrolovský Újezd (téměř 57 %) a nejmenší podíl je v obcích Horní Stropnice a Jílovice (přibližně 41 %).

55

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.8. Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce 2011

Obec

Počet obydlených bytů 2011

Vybavenost PC 2011 počítač s internetem

počítač bez internetu

Podíl PC s internetem [%]

Podíl celkem PC [%]

Borovany

1 459

829

35

56,8

59,2

Čížkrajice

83

34

4

41,0

45,8

582

234

18

40,2

43,3

Hranice

77

37

2

48,1

50,6

Jílovice

368

150

12

40,8

44,0

Kamenná

98

46

4

46,9

51,0

Ločenice

240

123

8

51,3

54,6

Mladošovice

140

67

7

47,9

52,9

Nové Hrady

1 007

456

35

45,3

48,8

297

131

5

44,1

45,8

60

34

3

56,7

61,7

Petříkov

103

49

7

47,6

54,4

Slavče

224

106

9

47,3

51,3


195

105

6

53,8

56,9

1 858

1 000

49

53,8

56,5

113

53

8

46,9

54,0

6 904

3 454

212

50,0

53,1

Horní Stropnice

Olešnice Ostrolovský Újezd

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

56


1.8.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve většině obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie.

SLABÉ STRÁNKY Občasné problémy s dodávkou pitné vody v obcích Kamenná a Ostrovský Újezd. Špatný technický stav a nedostatečná kapacita starých vodních řádů v některých obcích.

Území regionu je dobře zásobováno pitnou vodou.

PŘÍLEŽITOSTI Možnost čerpání finančních prostředků z evropských fondů na budování technické infrastruktury. Využívání alternativních zdrojů energií a lepší informovanost obyvatel o těchto možnostech.

Absence ČOV a jednotné kanalizace u obcí Čížkrajice, Hranice, Mladošovice, Petříkov, Slavče a Kamenná. Nedostatečná plynofikace správního obvodu, zájem nemají obce Čížkrajice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Mladošovice, Ločenice (nachází se zde ochranné pásmo), Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší a Žár (místní části Božejov a Žumberk). HROZBY Návrat ke spalování tuhých paliv v důsledku zdražování cen energií a s tím spojený zhoršený stav životního prostředí.

57


1.9 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury v SO ORP Trhové Sviny je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 ve znění Aktualizace č. 1 ze dne 15.4.2015, Zásady územního rozvoje JČK, ve znění Aktualizace č. 3 ze dne 17.12.2015, územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí SO ORP Trhové Sviny a ÚAP Trhové Sviny. 1.9.1 Silniční síť Na území SO ORP Trhové Sviny se v současnosti nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace, ani silnice I. třídy. Základ silniční sítě tvoří silnice II. třídy, jež doplňují silnice III. třídy a místní komunikace.

58

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.9.1.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Trhové Sviny pro rok 2016

Na správním území SO ORP Trhové Sviny se v současnosti nacházejí hraniční přechody Nové Hrady – Pyhrabruck, Šejby – Harbach a Nové Hrady (Vyšné). Silnice II. a III. třídy Na území SO ORP Trhové Sviny se nacházejí následující silnice II. třídy: ► II/154 – Kaplice – Benešov nad Černou – Nové Hrady – Třeboň ► II/155 – Horní Třebonín – Borovany – Třeboň ► II/156 – České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady ► II/157 – Český Krumlov – Kaplice nádr. – Trhové Sviny – České Budějovice 59


Základní kostru, tvořenou silnicemi II. třídy, doplňuje řada silnic III. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP Trhové Sviny je relativně nízká i ve srovnání s krajským průměrem, který je nejnižší z krajů ČR. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav silniční sítě, jejíž podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Silnice II/154 Kaplice – Benešov nad Černou – Nové Hrady – Třeboň slouží jako páteřní komunikace jižní části JČK. Prochází novohradským podhůřím, správním územím obce Horní Stropnice a Novými Hrady, za kterými se stáčí k severu, dále prochází správním územím obce Petříkov a Jílovice až k hranici území SO ORP Trhové Sviny. Na trase této komunikace leží sídla, která nejsou natolik atraktivní, aby zvyšovala její význam. Šířka zpevnění silnice je 5,5 – 6 metrů, na trase se objevuje řada problémových míst, zejména málo přehledný úsek se stoupáním mezi křižovatkou na Dluhoště a Benešovem n. Černou, průtah Benešovem, průtah Rychnovem u Nových Hradů a další kratší úseky, jež jsou nepřehledné a s poměrně prudkým stoupáním (u Valtéřova, před Bedřichovem a mezi Světví a Údolím). Vzhledem k posílení regionální funkce obcí Kaplice a Třeboň se předpokládá zvýšení spádovosti do těchto měst, a i vzhledem k očekávanému hospodářskému rozvoji nácestných měst lze odhadovat zvýšenou intenzitu provozu. Pro silnici II/154 není zpracována žádná studie upravující výhledové úpravy trasy. Pouze ÚPD jednotlivých obcí postihuje záměry na jejich území. Existuje zde tedy např. záměr nového jižního obchvatu města Kaplice, kde se tato komunikace bude napojovat na rychlostní silnici R3 (dále pokračuje křižovatkou se stávající silnicí I/3 a napojením na stávající silnici II/154 východně od obce Blansko). Koridor má být 100 m široký. Na úseku Šalmanovice – Byňov v roce 2006 a na úseku mezi Brannou a Třeboní v roce 2012 byly provedeny opravy. Nově byl v rámci 1. aktualizace ZÚR vymezen koridor dopravní infrastruktury označený: ► D85 – propojení silnice II/154 a I/24 (resp. II/103) – nová komunikace Byňov Jakule – Nová Ves nad Lužnicí na místě stávající silnice III. třídy, včetně obchvatu sídla Žofina Huť, šíře koridoru 100 m, v místě obchvatu šíře proměnné až 450 m (dotčené obce: Nové Hrady - katastrální území: Byňov, Nakolice, Obora u Vyšného, Vyšné). Silnice II/155 Třeboň - Borovany - Strážkovice - Římov - Horní Třebonín - křižovatka I/39 u Rájova - (Český Krumlov) má výraznou tangenciální dopravní funkci pro spojení Českého Krumlova s Jindřichohradeckem, po vybudování dálnice D3 lze očekávat větší zátěž k dálničnímu sjezdu Dolní Třebonín. Na této komunikaci bylo navrženo odstranění nadjezdu přes železnici u trocnovské zastávky kvůli modernizaci železniční tratě a její elektrifikaci. Navržena je také úprava křižovatky silnic II. třídy u Ledenic do odpovídajících parametrů, jejímž cílem je zlepšit průjezdnost trasy ve směru obce Borovany. Jako rezerva dopravního řešení Borovan je navržen východní obchvat silnic II. třídy s okružní křižovatkou. Do doby jeho realizace může sloužit menší obchvat historického jádra, který v budoucnu bude využit jako sběrná komunikace III. třídy. V souvislosti s rekonstrukcí silnice I/39 je v jejím napojení na silnici II/155 plánováno doplnění této komunikace II. třídy o odbočovací a připojovací pruhy a vybudování autobusových zastávek v obou směrech. K této rekonstrukci patří také návrh na úpravu šířkových parametrů v kategorii S7.5. Délka této úpravy je přibližně 125 metrů. Cílem rekonstrukce je zajistit plynulost a bezpečnost dopravy a zpřehlednit křížení se silnicí I/39.

60


Silnice II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady je dopravně nejdůležitější silnicí v území mezi Českými Budějovicemi a Novými Hrady. Mezi Trhovými Sviny a Českými Budějovicemi bylo v minulosti vybudováno několik přeložek a další se chystají. Mezi Trhovými Sviny a Novými Hrady však zůstávají původní parametry trasovacích prvků, tj. šířka vozovky 6 – 6,5 metrů. Bodové závady byly zjištěny především na průtahu sídlem Žár a dále směrem na východ od této obce, na průtahu Novými Hrady a Údolím, kde je ulice velmi úzká (3,5 – 4 metry). Již dlouho trvající dopravní závadou je průběh silnice II/156 Městskou památkovou zónou Trhové Sviny. V ZÚR JČK (2011) byl vymezen záměr, který obsahoval komplexní řešení silnice II/156 v úseku České Budějovice (mimoúrovňová křižovatka Nové Hodějovice) – Nové Hrady (státní hranice s Rakouskem) formou obchvatů, přeložek a homogenizací silnice II. třídy, záměr byl vymezen na území ORP Trhové Sviny těmito dále popsanými samostatnými úseky: ► D42/3, úsek Veselka – Otěvěk, homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100 m. ► D42/6, úsek Žár – Nové Hrady (západ), severní obchvat obce Žár, navazuje homogenizace parametrů stávající silnice až do čtvrti Údolí, šíře koridoru 100 m. ► D42/7, obchvat Nové Hrady, nové řešení – narovnání oblouku silnice v lokalitě Údolí na západním okraji Nových Hradů, navazuje homogenizovaný úsek stávající silnice, nové řešení na severovýchodním okraji s napojením silnice II/154 a nový úsek silnice východně od Zámeckého Dvora, obvyklá šíře koridoru 100 m. 1. aktualizace ZÚR v roce 2014 již záměr – úsek D42/3, D42/6 a D42/7 nevymezuje a tyto koridory dopravní infrastruktury byly ze ZÚR zcela vypuštěny. Nově byl v rámci 1. aktualizace ZÚR vymezen koridor dopravní infrastruktury označený: ► D42/8 – obchvat Trhové Sviny, šíře koridoru proměnná do 100 m, na území města Trhové Sviny (k.ú. Otěvěk a Trhové Sviny). V roce 2015 byla zpracována územní studie prověření úpravy a dořešení koridoru obchvatu města Trhové Sviny, která bude sloužit jako podklad pro zpracování 5. aktualizace ZÚR a úpravě vymezeného koridoru.

Silnice II/157 Český Krumlov – Kaplice nádraží, Trhové Sviny – České Budějovice představuje další spojení SO ORP Trhové Sviny s krajským městem přes obec Borovany a v opačném směru rovněž jejich napojení na nadřazenou dopravní komunikaci D3 resp. R3. Pro řešenou komunikaci není zpracována studie, úpravy jsou řešeny v rámci ÚP jednotlivých obcí. Silnice II/157 bude po dobudování dálnice D3 sloužit částečně jako dálniční přivaděč. Intenzita silniční dopravy Pro stanovení intenzity dopravy se používá tzv. ročního průměru denních intenzit dopravy (RPDI), udávané v počtu vozidel za 24 hodin. Intenzity jsou stanoveny z výsledků průzkumů v terénu v rámci celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy na území SO ORP Trhové Sviny vystihuje následující obrázek.

61


Obrázek 1.9.1.1: Intenzita dopravy dálniční a silniční sítě na území SO ORP Trhové Sviny v roce 2010 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010

1.9.2 Železniční síť Přes území SO ORP Trhové Sviny prochází železniční trať číslo 199 (České Velenice – České Budějovice), která je pokračováním železniční trati č. 190 České Budějovice – Plzeň, která zajišťuje dopravní spojení krajských měst Plzně a Českých Budějovic.

Obrázek 1.9.1.1: Schéma železniční sítě v okolí ORP Trhové Sviny pro rok 2014 Zdroj: Správa železniční dopravní cesty

Trať č. 199 prochází napříč územím od severozápadu v trase České Budějovice – České Velenice – Gmünd, která dále pokračuje na Vídeň. Tato trať má výhledově evropský význam a v současné době je trať elektrifikovaná. Její celková délka na území SO ORP Trhové Sviny je 34 62


km. Pro část území zajišťuje spojení s krajským městem, v rámci SO ORP je však dostupná pouze pro Ľ obcí. Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází 5 železničních zastávek, konkrétně Borovany, Hluboká u Borovan, Jílovice, Petříkov a Nové Hrady. Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) ve znění Aktualizace č.1 vymezuje koridor konvenční železnice ŽD4 v trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (– Wien), jenž byl zařazen do evropské železniční sítě TEN-T a spojuje III. tranzitní železniční koridor (III.TŽK) vedený v trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice a IV. TŽK České Budějovice – České Velenice – hranice ČR/Rakousko (- Wien). Záměrem je zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) trati. Z PÚR ČR nevyplývají žádné konkrétní požadavky pro správní území ORP Trhové Sviny z hlediska územního plánování. 1.9.3 Letecká doprava Na území SO ORP Trhové Sviny není žádné letiště pro veřejnou přepravu. Na území obce Jílovice (k.ú. Kramolín u Kojákovic) se nachází letecké stavby pro sportovní létání, uvedené v následující tabulce. Tabulka 1.9.3.1: Letecká stavba

Obec

Popis

Poskytovatel

Poznámka

Jílovice

Letiště Kramolín

Aeroklub Kramolín o.s.

letiště pro sportovní létající zař.

Jílovice

hangár letiště Kramolín

Aeroklub Kramolín o.s.

letiště pro sportovní létající zař.

Zdroj: Datový model ÚAP Trhové Sviny 2016

Většina území SO ORP Trhové Sviny se nachází v ochranném pásmu letiště v Plané u Českých Budějovic – ochranném pásmu radaru Třebotovice.

63


1.9.4 Vodní doprava Na území SO ORP Trhové Sviny se nevyskytuje žádná forma vodní dopravy. 1.9.5 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Na území SO ORP Trhové Sviny funguje veřejná autobusová doprava, spojující všechny obce. V roce 2010 bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Trhové Sviny ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Hodnocení bylo aktualizováno, pro roky 2012, 2014 a 2016. Mezi lety 2014 - 2016: Ubyly 3 spoje na 6. hodinu, ve 2 obcích nezůstal žádný spoj: ► Horní Stropnice – přišly o 1 spoj, zůstal pouze 1 spoj ► Mladošovice – přišly o jeden spoj, nezůstal žádný spoj ► Ostrolovský Újezd – přišel o jeden spoj, nezůstal žádný spoj Ubyly 3 spoje a přibyl 1 spoj na 8. hodinu, ve dvou obcích nezůstal žádný spoj: ► Jílovice – přišly o 2 spoje, zůstaly 3 spoje ► Mladošovice – přišly o jeden spoj, nezůstal žádný spoj ► Ostrolovský Újezd – přibyly 2 spoje, přičemž před dvěma lety nebyl žádný Ubyly i přibyly 2 spoje na 14. hodinu, v 5 obcích nezůstal žádný spoj: ► Jílovice – přibyly 2 spoje, dohromady jezdí 3 spoje ► Ločenice – ubyl jeden spoj, nezůstal žádný spoj ► Svatý Jan nad Malší – ubyl jeden spoj, nezůstal žádný spoj Bez autobusového spojení zůstává pouze obec Petříkov. Zde je autobus nahrazen vlakovou dopravou (železniční doprava je popsána v kapitole 1.4.2). Více viz tabulka níže.

64


Tabulka 1.9.5.1 Dostupnost SO ORP Trhové Sviny hromadnou autobusovou dopravou

Počet spojení 6. hod

Obec


Borovany

3

3

1

1

1

1

(-1)

1

2

Čížkrajice Horní Stropnice


1

Hranice

1

2

1

Jílovice

3

(-2)

(+2)

Kamenná

1

1

1

1

(-1)

(-1)

(-1)

0

2

1

2

1

1

(-1)

(+2)

0 0

0

Nové Hrady Olešnice

0

0

2

Ostrolovský Újezd

3

1

Ločenice Mladošovice

3

0

2

Petříkov

0

0

Slavče

1

1

1

1

(-1)


0

Žár Součet v celém SO ORP

0

2

2

2

(-3)

(-2)

14

18

21

Zdroj: IDOS.cz Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v srpnu 2016. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková autobusová doprava. Červeně a zeleně je vyznačen rozdíl mezi počtem spojů mezi lety 2016 a 2014.

1.9.6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Tři hraniční přechody - Nové Hrady – Pyhrabruck, Šejby – Harbach a Nové Hrady (Vyšné). Železniční trať č. 199 (České Velenice – České Budějovice), která je pokračováním železniční trati č. 190 České Budějovice – Plzeň.

SLABÉ STRÁNKY Na území správního obvodu se nenachází žádná silnice vyšší třídy (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy). Nevyhovující technický stav silniční sítě. Obec Petříkov je bez autobusového spojení.

PŘÍLEŽITOSTI Vymezení koridoru konvenční železnice v trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (– Wien), jenž byl zařazen do evropské železniční sítě TEN-T a spojuje III. TŽK a IV. TŽK.

HROZBY

Zvyšování intenzity automobilové nákladní přepravy.

65


1.10 Sociodemografické podmínky 1.10.1 Demo-sociální situace Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Jihočeském kraji k relativnímu nárůstu počtu obyvatel o 0,5 %. K nárůstu, v tomto období, došlo ve většině správních obvodů kraje, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP České Budějovice (6 793 obyvatel) a Trhové Sviny, kde došlo k nárůstu o 1 131 obyvatel (tj. o 6,6 %). Relativní zvýšení bylo největší u správního obvodu Vodňany (6,8 %). K 1.1.2014 žilo v Jihočeském kraji 636 707 obyvatel, oproti roku 2011 došlo v kraji k navýšení počtu obyvatel. Nejvíce obyvatel žije v SO ORP České Budějovice a naopak nejméně v SO ORP Vodňany. Ve většině SO ORP došlo mezi lety 2011 a 2014 ke zvýšení počtu obyvatel, kromě SO ORP Vodňany (-129 obyvatel). Největší byl zaznamenán u SO ORP České Budějovice, kde činil 1 619 obyvatel. Populace SO ORP Trhové Sviny se zvýšila o 404 obyvatel. SO ORP Trhové Sviny vykazuje ze všech SO ORP v kraji největší relativní růst počtu obyvatel, za 14 let od roku 2001 stoupl počet obyvatel v obvodu o 9,9 %. Tabulka 1.10.1.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2015

Rok SO ORP 2001 Blatná

2011

2014

2015

Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 Relativně Absolutně [%] 99 0,7

13 688

13 733

13 833

13 787

147 795

154 588

156 207

157 925

10130

6,9

Český Krumlov

40 684

41 200

41 685

41 700

1016

2,5

Dačice

20 308

19 120

19 518

19 210

-1098

-5,4

Jindřichův Hradec

47 138

46 642

47 552

47 377

239

0,5

Kaplice

18 885

19 316

19 488

19 426

541

2,9

Milevsko

19 275

18 342

18 486

18 476

-799

-4,1

Písek

51 025

51 501

52 018

52 265

1240

2,4

Prachatice

33 633

32 746

33 426

33 292

-341

-1

Soběslav

22 020

21 779

22 058

21 957

-63

-0,3

Strakonice

45 194

44 325

45 082

45 271

77

0,2

Tábor

80 753

79 336

80 553

80 412

-341

-0,4

Trhové Sviny

17 119

18 250

18 654

18 815

1696

9,9

Třeboň

25 441

24 842

24 932

24 772

-669

-2,6

Týn nad Vltavou

13 592

13 624

14 104

14 104

512

3,8

Vimperk

17 736

17 264

17 512

17 420

-316

-1,8

Vodňany

10 981

11 728

11 599

11 625

644

5,9

625 267

628 336

636 707

637 834

12 567

2,0

České Budějovice

Jihočeský kraj

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014

Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatelstva v SO ORP Trhové Sviny mezi roky 1993 2015. Od roku 1997 až do konce sledovaného období je na grafu patrný trend růstu počtu obyvatel. Jak ukazuje graf č. 1.10.2.2, tak neustálý nárůst počtu obyvatel je způsoben především migrací.

66

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 1.10.1.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Trhové Sviny v letech 1993 - 2015

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku

V rámci SO ORP Trhové Sviny má největší počet obyvatel město Trhové Sviny (5 094 obyvatel), druhou obcí s největším počtem obyvatel je město Borovany, která má 4 132 obyvatel. V SO ORP Trhové Sviny se nacházejí ještě 2 obce, které mají počet obyvatel vyšší než 1 500 obyvatel, jedná se o město Nové Hrady (2 551 obyvatel) a obec Horní Stropnice (1 496 obyvatel). Zbylé obce tohoto správního území nemají více jak 1 tisíc obyvatel. Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Trhové Sviny byl zaznamenán v obci Ostrolovský Újezd, kde se počet obyvatel zvýšil o 49,5 %. Výrazný pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obci Hranice (-19,8 %). U většiny obcí došlo mezi lety 2011 a 2014 k nárůstu počtu obyvatel. Největší absolutní nárůst byl zaznamenán u města Borovany, kdy se počet obyvatel zvýšil o 154. Pouze u 3 obcí v SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2011 a 2014 k úbytku počtu obyvatel, jedná se o obec Čížkrajice, Ostrolovský Újezd a Petříkov. Nejmenší obcí z pohledu počtu obyvatel byla k 1.1.2014 obec Ostrolovský újezd, s počtem 159 obyvatel. Mezi lety 2014 a 2015 klesl výrazně počet obyvatel ve 3 obcích, Nové Hrady (36 obyvatel), Horní Stropnice (23 obyvatel) a Kamenná (23 obyvatel). Obce, kde obyvatel výrazně přibylo byly v tomto období Trhové Sviny (92 obyvatel), dále pak Borovany (42 obyvatel), Ločenice (31 obyvatel) a Jílovice (25 obyvatel). Tabulka 1.10.1.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Trhové Sviny v letech 2001 - 2015

Rok

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice

2001 3584 268 1548 243 842

2011 3936 261 1510 195 933

2014 4090 241 1519 219 937

67

2015 4132 248 1496 217 962

Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 Absolutně Relativně [%] 548 15 -20 -8 -52 -3 -26 -11 120 14


Rok

Obec Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

2001 264 576 287 2602 689 109 261 515 375 4620 336 17 119

2011 297 616 365 2513 770 163 277 581 532 4983 318 18 250

2014 308 663 369 2587 776 159 275 634 539 5002 336 18 654

2015 285 694 376 2551 791 157 280 636 553 5094 343 18 815

Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 Absolutně Relativně [%] 21 8 118 21 89 31 -51 -2 102 15 48 44 19 7 121 24 178 48 474 10 7 2 1 696 9,9

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2015

Období let 1993 – 2014 můžeme označit jako období nárůstu obyvatelstva, hlavně díky nově přistěhovalým obyvatelům. Ve všech sledovaných letech totiž migrační saldo dosáhlo kladných hodnot, což znamená, že se do SO ORP Trhové Sviny více obyvatel přistěhovalo, než se jich vystěhovalo. Graf 1.10.1.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Trhové Sviny

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

68

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.10.1.1: Migrační saldo v letech 2009-2015

69

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.10.1.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2008-2015

Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení kraje se mezi lety 2001-2015 změnilo v rámci trendu stárnutí obyvatelstva. Dochází tedy k úbytku obyvatelstva v předproduktivním věku (-1,4 %) a naopak roste složka obyvatelstva v poproduktivním věku (4,9 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Mezi lety 2013-2015 v kraji mírně vzrostl počet obyvatel v předproduktivním věku o 0,3 %. Mezi lety 2001-2011 byla, u obyvatel v předproduktivním věku, zaznamenána ztráta ve všech správních obvodech Jihočeského kraje. V letech 2011-2013 byl v této věkové složce téměř u všech SO ORP Jihočeského kraje, zaznamenán mírný nárůst, pouze u SO ORP Milevsko došlo ke snížení o 0,1 %. Mezi lety 2013-2015 došlo u této věkové složky opět k nárůstu ve většině 70


správních obvodů, pouze obvody Dačice (-0,2 %), Prachatice (-0,2 %) a Týn nad Vltavou (-0,1 %) zaznamenaly mírné snížení. K největší ztrátě obyvatel v předproduktivním věku mezi roky 2001 – 2015 došlo ve správním obvodu Týn nad Vltavou (-4,2 %). Počet obyvatel ve věkové složce 15 – 64 let se mezi lety 2001 a 2011 snížil o 0,5 %, k roku 2013 o 1,1 % a k roku 2015 o dalších 1,8 %, celkově tedy klesl od roku 2001 o 3,4 %. Index stáří SO ORP Trhové Sviny dosáhl v roce 2013 hodnoty 106,2 to znamená, že na jedno dítě ve věku 0 – 14 let připadá 1,062 seniorů (65 let a více). V rámci kraje se tedy jedná o jeden ze správních obvodů s největším zastoupením předproduktivní složky a naopak jedním z nejnižších zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva. Nejnižší hodnoty indexu stáří v roce 2013 mají správní obvody Kaplice (94,3), Český Krumlov (102,5), a právě Trhové Sviny (106,2). V SO ORP Kaplice tvoří předproduktivní složka 16,2 % a poproduktivní pouze 15,3 %. Dle indexu stáří je naopak nejstarším správním obvodem Milevsko (161,6) a poté Blatná (140,5). V SO ORP Milevsko spadá 21,8 % obyvatel do složky 65 a více let a jedná se zároveň o SO ORP s největším nárůstem této složky mezi roky 2001 – 2015 (7 %). Tabulka 1.10.1.3: Věková struktura v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

0 - 14 15 - 64 65 a více 2001 2011 2013 2015 2001 2011 2013 2015 2001 2011 2013 2015 2001 15,8 13,6 13,8 14,4 68,8 68,6 67,5 65,4 15,4 17,6 18,8 20,2 97,7

Index stáří 2011 2013 2015 129,2 136 140,5

16,1

14,3

15,1

15,9

70,7

69,8

68,2

66,1

13,2

15,5

16,7

18

82

108,8 110,9 113,4

17,9

15,9

16

16,4

71

69,9

69,2

66,8

11,1

13,9

14,8

16,8

62

17,4

14,7

14,8

14,6

69,2

69

68,3

66,5

13,5

16,1

16,9

18,8

77,5

109,4 113,7 128,4

16,9

14,8

14,9

15

69,6

69,3

68,3

66

13,5

15,6

16,8

18,9

80,1

105,1 113,2

18,1 16 16,1 17,8 16 16,2 16,1

15,9 13,2 14,5 15,4 14,1 13,7 14,2

16,1 13,1 14,8 15,7 14,3 14,5 14,6

16,2 13,5 15,2 15,5 14,6 15,4 15,1

72,4 69,2 68,7 70,9 68,8 69,9 69,1

71,5 67,5 68 70,1 67,6 69,4 68,6

70,6 66,7 67,2 69,3 67,2 68,3 67,5

68,5 64,7 65,2 67,4 65,2 65,9 65,5

9,5 14,8 15,2 11,4 15,1 13,9 14,8

12,3 19,1 17,1 14,2 18 16,5 17

13,3 20,2 18 15 18,5 17,2 18

15,3 21,8 19,6 17,1 20,2 18,8 19,4

52,9 92,2 94,9 64 94,4 85,9 92,4

77,3 144,5 118,2 92 128 120,3 119,9

16,9

15

15,4

15,8

69,6

70,2

69,5

67,4

13,5

14,4

15,1

16,8

79,7

96,3

16,8

14

14,3

14,4

68,4

68,6

67,4

65,4

14,8

17,2

18,3

20,2

87,8

19,6

15,3

15,5

15,4

66,8

70,3

69,6

68,1

13,6

14,1

14,9

16,5

69,5

16,7 16,6

14,5 14,8

14,9 15

15,2 15,1

69,6 68,8

69 68,9

68,4 68,7

66,5 67,3

13,7 14,6

16 15,9

16,6 16,3

18,3 17,6

81,6 88,2

110,7 111,5 120,7 107,3 108,3 116,8

16,6

14,5

14,9

15,2

69,8

69,3

68,2

66,4

13,6

15,9

16,9

18,5

81,9

109,7 113,2 122,7

87,7

92,6 102,5

82,9 154,1 121,8 95,8 129,9 118,6 123,2

126 94,3 161,6 129 110 137,9 122,2 128,8

98,4 106,2

123,2 128,4 140,1 92,1

96,2 107,5

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013

Zatímco v roce 2010 byli v SO ORP Trhové Sviny nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 30 – 34 let, tak v roce 2015 to byli lidé ve věku 35 – 39 let. Zároveň se jedná o věkovou skupinu, ve které došlo k největšímu nárůstu počtu obyvatel. Graf 1.10.1.3: Rozložení obyvatel SO ORP Trhové Sviny dle věkových skupin v letech 2000, 2015

71


Zd roj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1. 1.

Nejnižší hodnoty indexu stáří z obcí SO ORP Trhové Sviny v roce 2015 měly obce Svatý Jan nad Malší (75,5) a Borovany (90,5). Nejvyšší index stáří byl zaznamenán u obcí Čížkrajice (154,1) a Kamenná (146,7), u této obce došlo k výraznému zvýšení indexu stáří oproti roku 2013 (zvýšení o 99,2) který byl zapříčiněn především poklesem podílu osob předproduktivního věku o 7,4 %. Obcí s největším podílem obyvatel v poproduktivním věku jsou pak Čížkrajice (23,0 %). Oproti údajům z let 2001 a 2011 se, ale jedná o výrazné snížení, neboť v roce 2001 měla obec Čížkrajice index stáří 340,7 a podíl obyvatel ve věku 65 a více 34,3 %. Obcí s největším podílem obyvatel v předproduktivním věku byla v roce 2015 Olešnice (17,7 %). Tabulka 1.10.1.4: Věková struktura v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče

0 - 14 15 - 64 65 a více Index stáří 2001 2011 2013 2015 2001 2011 2013 2015 2001 2011 2013 2015 2001 2011 2013 2015 17,7 15,5 15,8 16,8 69,7 71,1 70,5 68,0 12,6 13,2 13,7 15,2 70,8 85,2 86,6 90,5 10,1 11,9 13,9 14,9 55,6 59,0 66,9 62,1 34,3 28,7 19,2 23,0 340,7 241,9 138,2 154,1 18,3

14,8

15,7

14,4

70,3

67,7

67,7

66,1

11,4

16,8

16,6

19,5

18,1 14,5 23,1 14,2 16,7 18,2 15,2

15,9 13,8 17,5 15,3 12,6 15,3 14,3

15,7 12,7 17,9 16,7 12,7 15,7 14,9

15,2 14,1 10,5 16,7 14,1 15,5 17,7

65,8 68,5 65,9 72,4 65,5 70,2 66,9

70,3 67,7 72,4 70,3 73,2 70,3 68,6

69,4 69,1 70,9 67,3 73,1 69,3 67,2

68,2 65,3 74,0 65,7 71,5 66,7 65,2

16,0 17,0 11,0 13,4 17,8 11,6 17,9

13,8 17,8 9,8 14,4 14,0 13,8 16,9

14,8 18,2 11,2 16,0 14,1 14,9 17,9

16,6 88,6 87,1 94,1 20,6 117,2 128,7 142,5 15,4 47,5 55,8 62,5 17,6 93,9 94,7 96,3 14,4 106,3 110,9 110,9 17,8 63,7 90,1 94,9 17,1 117,1 118,2 120,0

13,8

14,7

15,2

14,0

69,7

74,2

74,7

71,3

16,5

11,0

10,1

14,6 120,0

15,7 17,1

14,4 14,8

12,9 15,8

13,9 16,2

67,0 70,9

70,0 72,6

70,1 70,5

67,9 68,2

17,2 12,0

15,5 12,2

17,0 13,7

18,2 109,8 107,5 131,4 130,8 15,6 70,5 82,6 86,6 96,1

72

62,2 112,9 105,8 134,7

75,0

109,1 145,6 146,7 105,2 101,9 101,7 96,4

66,7 104,5


Obec Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

0 - 14 15 - 64 65 a více 2015 2015 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2015 2001

Index stáří 2011 2013 70,7

14,1

17,3

18,1

17,0

69,3

69,9

68,7

70,2

16,5

12,2

13,2

12,8 117,0

16,2 21,1

15,1 10,7

15,2 11,6

16,2 11,4

70,6 70,2

70,3 76,7

69,5 73,8

67,4 72,6

13,2 8,6

14,3 12,3

15,3 14,6

16,4 16,0

81,8 95,2 100,9 101,6 40,8 114,7 126,3 141,0

16,9

15,1

15,4

14,9

69,6

70,3

69,5

68,2

13,5

14,6

15,1

16,9

79,7

96,6

73,2

2015 75,5

98,4 114,7

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013

Z následující věkové pyramidy pro SO ORP Trhové Sviny lze jasně vidět jaký bude rozdíl ve věkových kategoriích mezi roky 2015 a 2030. Razantní úbytek obyvatel je vidět především v kategoriích 25-44 let, kdy v roce 2030 bude u některých kategorií až poloviční počet obyvatel. Naopak příbytek obyvatel bude v kategoriích 65+. Tento jev se nazývá populační stárnutí a je typický pro celou ČR. Graf 1.10.1.4: Věková pyramida SO ORP Trhové Sviny v roce 2010 a 2030

V SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2001 a 2011 k absolutnímu nárůstu počtu vysokoškoláků o 589. Podíl vysokoškolsky vzdělaných (k počtu obyvatel starších 15 let) ve správním obvodu Trhové Sviny v roce 2011 činil 8,1 %. V absolutních hodnotách zaznamenalo největší nárůst vysokoškoláků město Borovany (174 osob), toto město je zároveň obcí s největším počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí (369). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Petříkov (6,6 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,8 % vysokoškolsky vzdělaných občanů.

Tabulka 1.10.1.5: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Trhové Sviny

Obec

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí

73


Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí 2001 195 9 40 6 16 4 15 10 104 16 6 4 13 22 201 6 667

Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

2011 369 14 75 10 50 5 23 30 173 43 17 20 27 45 344 11 1 256

Rozdíl 174 5 35 4 34 1 8 20 69 27 11 16 14 23 143 5 589

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 6,6 11,1 4,5 3,7 6,1 2,4 3,2 5,9 2,7 3,0 6,1 3,1 2,2 6,3 4,0 2,0 2,0 0,1 3,0 4,4 1,4 4,2 9,4 5,2 4,9 8,2 3,3 2,7 6,5 3,8 6,4 12,2 5,8 1,8 8,4 6,6 3,0 5,5 2,4 6,8 10,3 3,5 5,2 8,2 3,0 2,3 3,9 1,6 4,7 8,1 3,4

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

1.10.2 Občanská vybavenost Tabulka 1.10.2.1.1: Občanská vybavenost obcí na území SO ORP Trhové Sviny

V obci se nachází Obec pošta

zdrav. zařízení

škola

kanalizace

vodovod

plynofikace

Borovany

1

1

1

1

1

1

Čížkrajice

0

0

0

0

1

0

Horní Stropnice

1

1

1

1

1

1

Hranice

0

0

1

0

1

0

Jílovice

1

1

0

1

1

0

Kamenná

0

0

0

0

1

0

Ločenice

1

0

1

1

1

0

Mladošovice

0

0

0

0

1

0

Nové Hrady

1

1

1

1

1

1

Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov

1

1

1

1

1

1

0

0

0

1

1

0

0

1

0

0

1

0

Slavče Svatý Jan nad Malší

1

0

0

1

1

0

1

1

1

1

1

0

Trhové Sviny

1

1

1

1

1

1

Žár

0

0

1

1

1

1

Zdroj dat: ČSÚ; Malý lexikon obcí 2015

74


Na území SO ORP Trhové Sviny funguje celkem 11 zařízení sociálních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Trhové Sviny, kde fungují 3 zařízení v sociální oblasti. Kromě Trhových Svin fungují zařízení sociální péče ještě v pěti dalších obcích a vždy se jedná o domov pro seniory (např. Čížkrajice – Chvalkov) nebo domov s pečovatelskou službou, viz tabulka níže. Tabulka 1.2

Typ služby Centrum denních služeb a sociálně terapeutická 1 dílna 2 Domov pro seniory 3 Domov pro seniory 4 5 6 7 8

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Odborné sociální poradenství a osobní asistence Pečovatelská služba Osobní asistence a pečovatelská služba Raná péče

9 Terénní programy

Název Služby Nazaret Domov pro seniory Horní Stropnice Domov pro seniory Chvalkov Domeček Icos,o.p.s., Č.Krumlov Borůvka Ledax I my Prevent

Sídlo Borovany Horní Stropnice Čížkrajice Trhové Sviny Trhové Sviny Borovany Trhové Sviny Soběslav České Budějovice (terénní práce v rámci Trhových Svin)

Zdroj dat: Katalog sociálních a souvisejících služeb, území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny

Na území SO ORP působí 46 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace je ve městě Trhové Sviny. Místní poliklinika sdružuje: ordinaci pro dospělé, ordinaci pro děti a dorost, gynekologii, očního lékaře, kožní oddělení, internu, chirurgii, ordinaci multispektrální terapie, zubního lékaře, rehabilitaci, rentgen, logopedickou ordinaci, lékárnu a detašované pracoviště rychlé záchranné pomoci. Mimo městskou polikliniku ve městě působí 1 všeobecný praktický lékař, 1 zubní ordinace a lékárna. Zdravotnická zařízení fungují kromě Trhových Svin v Borovanech (zdravotní středisko), Nové Hrady, Horní Stropnice, Hranice, Svatý Jan nad Malší, Ločenice a Jílovice, jedná se nejčastěji o ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost apod. V 8 obcích (Kamenná, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Čížkrajice, Mladošovice, Olešnice a Žár) nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé musejí dojíždět do okolních obcí nebo do Trhových Svin. Nejvýznamnější kulturní vyžití je v největších obcích správního obvodu, kterými jsou Trhové Sviny (existence různých kroužků, kulturních a společenských akcí a několika sportovních klubů), poměrně intenzivní je vyžití také v Borovanech, množství akcí veřejného a kulturního života se koná také v Nových Hradech (o program se stará Kulturní a informační centrum, ale také další pořadatelé, např. hotel Rezidence nebo penzion Kamínek). V dalších obcích fungují také myslivecká sdružení nebo sbor dobrovolných hasičů (Čížkrajice), jsou pořádány kurzy včelařů (Mladošovice). V Olešnici funguje ochotnické divadlo, v Petříkově je pořádán masopust a triatlon, v obci Slavče soutěž traktorů.

75


1.10.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Neustálý mírný růst počtu obyvatel v celém správním obvodu od roku 1997. Zvyšující se počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Migrační saldo je dlouhodobě v kladných hodnotách, více lidí se tedy do správního obvodu stěhuje, než z něho vystěhovává. Pozitivní věková struktura SO ORP v rámci Jihočeského Kraje. PŘÍLEŽITOSTI Rostoucí počet obyvatel ve venkovských sídlech a odchod obyvatel z měst. Posílení vzdělanostní struktury obcí může vést k novým rozvojovým impulsům.

SLABÉ STRÁNKY Úbytek počtu obyvatel mezi roky 2011 a 2014 v obcích Čížkrajice, Ostrolovský Újezd a Petříkov. Index stáří se neustále mírně zvyšuje. Nedostatečný počet zařízení sociálních a zdravotnických služeb, ve 4 v 8 obcích (Kamenná, Ostrolovský Újezd, Petříkov, a Slavče, Čížkrajice, Mladošovice, Olešnice a Žár) zcela chybí. HROZBY Pokračující trend stárnutí obyvatelstva. Trend odchodu obyvatel z příhraničních oblastí. Nepříznivá až periferní poloha v celostátním i regionálním měřítku

76


1.11 Bydlení 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura V Jihočeském kraji byl v letech 2001 – 2011 patrný výrazný rozdíl v nárůstu bytových a rodinných domů. Celkově v Jihočeském kraji je výrazně vyšší nárůst rodinných domů (50,9 %). Největší relativní nárůst byl ve správním obvodu Vimperk, kde došlo k navýšení počtu rodinných domů o 76,4 %. Největší absolutní nárůst rodinných domů vykazuje SO ORP České Budějovice (8 246 rodinných domů). Vysoký nárůst rodinných domů byl zaznamenán i u SO ORP Tábor, Jindřichův Hradec a Písek. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Dačice (39,1 %) a Soběslav (40,2 %). U bytových domů je největší absolutní nárůst u SO ORP České Budějovice (320 bytových domů) a relativní u SO ORP Třeboň (16,3 %), Dačice a Český Krumlov (16,2 %).

77

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.11.1.1: Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje


Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Bytové domy Bytové domy Absolutně Relativně [%] 2001 2011 214 236 22 10,3

Rok Rodinné domy Rodinné domy 2001 2011 2 851 4 381

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně

Relativně [%]

1 530

53,7

2 767 934 253

3 087 1 085 294

320 151 41

11,6 16,2 16,2

18 952 5 432 4 200

27 198 8 388 5 844

8 246 2 956 1 644

43,5 54,4 39,1

747 405 283 1 084 758 321 800 1 345 249 454 206 362 186 11 368

855 439 313 1 237 818 347 859 1 474 280 528 219 408 215 12 694

108 34 30 153 60 26 59 129 31 74 13 46 29 1 326

14,5 8,4 10,6 14,1 7,9 8,1 7,4 9,6 12,4 16,3 6,3 12,7 15,6 11,7

8 061 2 549 3 657 7 680 4 921 4 427 7 039 12 531 3 613 4 758 2 520 2 662 2 295 98 148

12 621 4 019 5 721 11 990 7 762 6 207 10 411 18 579 5 946 7 133 3 776 4 695 3 482 148 153

4 560 1 470 2 064 4 310 2 841 1 780 3 372 6 048 2 333 2 375 1 256 2 033 1 187 50 005

56,6 57,7 56,4 56,1 57,7 40,2 47,9 48,3 64,6 49,9 49,8 76,4 51,7 50,9

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

78


V SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2001 a 2011 k velkému nárůstu počtu rodinných domů. Konkrétně se jednalo o 2 333 rodinných domů, což byl nárůst o 64,6 %. U bytových domů nebyl nárůst, tak velký (12,4 %), v obcích Čížkrajice, Hranice, Olešnice, Ostrolovský Újezd a Petříkov dokonce nedošlo k žádné změně. U rodinných domů došlo k největšímu absolutnímu nárůstu u města Trhové Sviny (461) a Borovany (330), město Trhové Sviny je zároveň i obcí, na jejímž území se nachází nejvíce rodinných domů (1 415). Relativní nárůst rodinných domů nad 100 % byl zaznamenán u 4 obcí v SO ORP Trhové Sviny – Slavče (142,2 %), Mladošovice (212,7 %), Kamenná (117,3 %) a Svatý Jan nad Malší (103,6 %).

79

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.11.1.2: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Trhové Sviny

Rok Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Bytové domy 2001 44 3 34 1 6 4 3 3 67 5 0 0 8 3 61 7

Bytové domy 2011 49 3 36 1 9 4 4 4 76 5 0 0 10 4 66 9

249

280

5 0 2 0 3 0 1 1 9 0 0 0 2 1 5 2

11,4 0,0 5,9 0,0 50,0 0,0 33,3 33,3 13,4 0,0 25,0 33,3 8,2 28,6

Rodinné domy 2001 703 60 273 72 250 52 178 92 370 208 36 84 116 111 954 54

31

12,4

3 613

Absolutně

Relativně [%]

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

80

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok Rodinné domy 2011 1 033 104 420 131 462 113 293 204 600 351 71 138 281 226 1 415 104 5 946

Absolutně

Relativně [%]

330 44 147 59 212 61 115 112 230 143 35 54 165 115 461 50

46,9 73,3 53,8 81,9 84,8 117,3 64,6 121,7 62,2 68,8 97,2 64,3 142,2 103,6 48,3 92,6

2 333

64,6

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.3.3: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Trhové Sviny

Rozdíl mezi lety

Rok

Obec

Obydlené byty 2001

2001 a 2011

Obydlené byty 2011

Absolutně

Relativně [%]

Borovany

1 268

1 459

191

15,1

Čížkrajice

84

83

-1

-1,2

523

582

59

11,3

Hranice

85

77

-8

-9,4

Jílovice

326

368

42

12,9

Kamenná

85

98

13

15,3

Ločenice

231

240

9

3,9

Mladošovice

112

140

28

25,0

Nové Hrady

952

1007

55

5,8

Olešnice

256

297

41

16,0

Ostrolovský Újezd

45

60

15

33,3

Petříkov

96

103

7

7,3

Slavče

181

224

43

23,8


144

195

51

35,4

1 663

1 858

195

11,7

112

113

1

0,9

6 163

6 904

741

12,0

Horní Stropnice

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

81


1.11.2 Stáří a kvalita domovního fondu Na území SO ORP Trhové Sviny je průměrné stáří domovního fondu 51,5 let. Nejstarší domovní zástavbu má obec Hranice, kde průměrné stáří dosahuje téměř 72 let. Naopak nejmladší domovní výstavbu má město Borovany, přibližně 46 let. Tabulka 1.11.2.1: Průměrné stáří bytového fondu v obcích SO ORP Trhové Sviny

Obec

Průměrné stáří domů (v letech)

Borovany

46,2

Čížkrajice

57,5

Horní Stropnice

58,6

Hranice

71,6

Jílovice

64

Kamenná

62,1

Ločenice

47,7

Mladošovice

59,9

Nové Hrady

56,2

Olešnice

52,6

Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny

47,7 58,1 48,9 46,6 46,6

Žár

57,6


51,5

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

1.11.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Intenzivní výstavba rodinných domů v posledních letech (od roku 2001 do 2011 druhý největší relativní nárůst v kraji), a to zejména ve městě Trhové Sviny a Borovany. Růst počtu obydlených bytů. PŘÍLEŽITOSTI Výstavba a revitalizace bytového fondu z prostředků Evropské unie.

SLABÉ STRÁNKY Vysoké průměrné stáří domů v SO ORP Trhové Sviny (51,5 let). Zvyšující se tendence výstavby rodinných domů a s tím spojený zábor zemědělské půdy. HROZBY Stárnutí bytového fondu a zhoršení stavu objektů.

82


1.12 Rekreace 1.12.1 Rekreační aktivity Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představují rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Trhové Sviny má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Na návštěvníky zde čeká bohaté kulturní dědictví. Mezi nejvýznamnější kulturní památky se řadí raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, trhosvinenská radnice, Socha sv. Jana Nepomuckého, kamenná kašna na náměstí a kostel Nejsvětější Trojice ležící 2 km jižně od města. Dalším neméně významným turistickým objektem jsou kamenné válcovité milníky z 18. století, které vytváří charakteristické prvky v trhosvinenské krajině a označují směr a vzdálenost k nejbližším městům. Mezi technické památky v SO ORP Trhové Sviny patří Buškův vodní hamr v malebném údolí mezi Trhovými Sviny a Lništěm. Jedná se o jednu z mála funkčních technických památek. Mezi další pamětihodnosti správního území ORP Trhové Sviny patří zámek a hrad Nové Hrady, Buquoyská hrobka v Nových Hradech, Terčino údolí u Nových Hradů, tvrz Žumberk, historická rybniční soustava na Novohradsku, památník Jana Žižky z Trocnova, barokní kostel v Dobré Vodě na Novohradsku.

83


1.12.2 Rekreační infrastruktura Mapa 1.12.2.1: Mapa turistických tras, cyklostezek a hipostezek na území SO ORP Trhové Sviny v roce 2016

Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází poměrně velké množství turistických tras i cyklotras, na území města Borovany, obce Ostrolovský Újezd a obce Mladošovice se nachází také hipostezka. Kompletní rozložení jednotlivých rekreačních tras je v níže uvedených tabulkách. Celková délka všech tras je přibližně 481,7 km, od roku 2014 přibylo 28,7 km.

84

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.12.2.1: Délka turistických tras v roce 2012, 2014 a 2016 na území SO ORP Trhové Sviny

Borovany

Délka turistických tras 2012 (km) 21,3



Čížkrajice

6,7

5,4

6,9

Horní Stropnice

31,9

34,8

34,9

Jílovice

25,7

24,7

24,5

Kamenná

9,0

9,6

8,8

Ločenice

2,8

3,4

4,1

Mladošovice

7,9

8,0

8,1

Nové Hrady

37,6

33,4

33,9

Olešnice

10,2

7,5

7,1

4,2

4,9

5,0

14,1

14,6

14,1

7,0

7,6

7,1


15,3

16,9

16,0

Trhové Sviny

31,8

29,3

33,9

Žár SO ORP Trhové Sviny

11,4

11,5

11,5

236,9

234,8

238,5

Obec

Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče

Zdroj: ÚAP Trhové Sviny 2016 Tabulka 1.12.2.2: Délka cyklotras v roce 2012, 2014 a 2016 na území SO ORP Trhové Sviny

Obec Borovany

Délka cyklostezek 2012 Délka cyklostezek 2014 Délka cyklostezek 2016 (km) (km) (km) 22,0 21,8 25,2 8,9

5,7

5,7

Horní Stropnice

34,6

37,3

48,9

Jílovice

19,1

19,3

19,5

Kamenná

8,8

6,5

7,0

Ločenice

8,7

8,6

8,6

Mladošovice

4,7

4,7

4,7

Nové Hrady

56,6

44,4

46,9

1,9

2,0

2,0

10,4

9,7

9,7

5,9

5,2

2,7


10,8

10,0

10,7

Trhové Sviny

24,2

18,1

24,3

9,8

10,1

11,2

226,3

203,3

227,1

Čížkrajice

Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče

Žár SO ORP Trhové Sviny Zdroj: ÚAP Trhové Sviny 2016

85


Tabulka 1.12.2.3: Délka hipostezek v roce 2012, 2014 a 2016 na území SO ORP Trhové Sviny

12,9

12,9

Délka hypostezek 2016 (km) 12,9

Mladošovice

0,9

0,9

0,9

Ostrolovský Újezd

2,3

2,3

2,3

16,1

16,1

16,1

Obec

Délka hypostezek 2012 (km) Délka hypostezek 2014 (km)

Borovany

SO ORP Trhové Sviny Zdroj: ÚAP Trhové Sviny 2016

1.12.3 Individuální rekreace Ubytovací kapacity jsou v rámci Jihočeského kraje koncentrovány především v SO ORP Český Krumlov, který je jednou z nejnavštěvovanějších destinací kraje, a to díky památkové rezervaci, která je zařazena do Seznamu světových kulturních a přírodních dědictví UNESCO. V SO ORP Trhové Sviny se nachází 30 rekreačních zařízení s 1009 lůžky, území je současně třetím nejméně navštěvovaným správním obvodem kraje. Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů ve městě Trhové Sviny (182 objektů), obcích Jílovice (137 objektů), Slavče (110 objektů). Největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu má obce Slavče (37,5 %) a Kamenná (37,3 %). 1.12.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dostatečné množství kulturních, historických, technických a přírodních atraktivit. Síť hipostezek v okolí Borovan. Rozsáhlá síť turistických a cyklistických tras. PŘÍLEŽITOSTI Zvyšování významu cestovnímu ruchu, který je šetrný k životnímu prostředí (hipoturistika, agroturistika atd.). Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečný počet ubytovacích kapacit vyšší kvality. Atraktivity zejména místního významu a s tím spojená nedostatečná návštěvnost. HROZBY Příliš velký rozvoj rekreace a turismu může mít negativní vliv na přírodní prostředí a může znehodnotit rekreační potenciál oblasti.

86


1.13 Hospodářské podmínky 1.13.1 Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Zatímco mezi roky 2010 a 2011 daňová výtěžnost ve většině SO ORP Jihočeského kraje klesla, mezi roky 2011 a 2013 došlo u všech SO ORP k jejímu nárůstu. V roce 2015 klesla daňová výtěžnost oproti roku 2013 nejvíce v SO ORP Tábor (téměř o 400 mil. Kč), o necelých 200 mil. Kč méně vybraly SO ORP České Budějovice a Strakonice a o zhruba 100 mil. Kč pak SO ORP Český Krumlov, Prachatice, Písek, Třeboň a Soběslav. V ostatních obcích se daňová výtěžnost zvýšila v řádech desítek mil. Kč. V roce 2013 dosahovala daňová výtěžnost v Jihočeském kraji 12 700 Kč na obyvatele, v roce 2015 to bylo 11 800 Kč na obyvatele. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla zaznamenána v SO ORP Kaplice (16 500 Kč) a v SO ORP Týn nad Vltavou a Vimperk ve kterých byla hodnota totožná (14 500 Kč). Naopak nejnižší hodnoty v Jihočeském kraji jsou u SO ORP Soběslav, Strakonice, Tábor, Prachatice a Třeboň, kde je daňová výtěžnost na obyvatele pod 10 000 Kč. Tabulka 1.13.1.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)


2010 138 013,20

2011 134 148,40

2013 167 155,00

1 697 356,20

1 656 783,50

1 951 571,20

458 781,40 202 553,20

450 944,00 199 434,80

506 453,70 205 638,60 182 646,10 550 069,20 342 184,30 219 923,00 451 022,80 887 635,40 173 797,70 270 403,00 191 905,00 206 671,50 122 536,00 6 807 590,10

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2015 2010 2011 2013 2015 184 566,7 9,9 9,6 12,1 13,4

1 775 465,5

11 10,7 12,5

11,2

554 870,70 249 193,50

420 364,6 10,9 10,7 13,3 220 639,7 10,2 10,1 12,8

10,1 11,5

502 280,20

603 496,40

614 388,7 10,5 10,5 12,7

13,0

217 272,60 179 752,90 529 030,40 331 255,60 207 381,50 441 819,70 877 993,20 179 976,70 271 361,60 173 366,30 199 097,70 123 851,60 6 675 750,60

288 229,20 221 340,10 655 223,80 407 586,30 257 993,50 536 708,80 1 058 662,00 229 299,50 340 772,30 204 415,30 231 017,40 150 210,30 8 107 745,20

Zdroj dat: MF ČR, účetní a finanční informace státu Data aktuální k 31. 12. daného roku

87

319 947,4 245 545,3 538 694,9 283 970,9 167 436,7 364 387,0 667 222,1 256 631,1 238 483,8 216 991,4 268 279,5 167 685,4 6 950 700,6

10,4 9,7 10,6 10,1 9,9 10 11 9,5 10,7 13,6 11,7 10,4 10,7

10,9 9,6 10,2 9,9 9,4 9,8 10,9 9,7 10,8 12,3 11,2 10,5 10,5

14,8 12 12,6 12,2 11,7 11,9 13,1 12,3 13,7 14,5 13,2 13 12,7

16,5 13,3 10,3 8,5 7,6 8,0 8,3 13,6 9,6 15,4 15,4 14,4 11,8


SO ORP Trhové Sviny vykazují mezi roky 2013 a 2015, nárůst daňové výtěžnosti ve všech obcích správního obvodu, nejvíce vzrostla u obcí Borovany (o 8,5 mil Kč), Trhové Sviny (5,7 mil. Kč) a Horní Stropnice (4,9 mil. Kč). V roce 2013 byla daňová výtěžnost na obyvatele 12 300 Kč, v roce 2015 již 12 900 Kč. Ve všech obcích správního obvodu došlo k nárůstu daňové výtěžnosti na 1 obyvatele. Největší nárůst na obyvatele byl v obci Horní Stropnice, kde se daňová výtěžnost zvýšila o 3 500 Kč na obyvatele. Tabulka 1.13.1.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Trhové Sviny (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec 2010

2011

2013

Borovany

40 891,7

40 402,8

52 025,2

Čížkrajice

2 198,5

2 149,2

2010

2011

2013

2015

60 548,9

10,2

10,3

12,7

15,7

2 628,8

2 809,3

9,1

8,2

10,9

11,3

16 679,2

17 691,6

20 614,2

25 523,2

10,8

11,7

13,6

17,1

Hranice

1 850,3

1 893,8

2 317,7

2 554,4

8,8

9,7

10,6

11,8

Jílovice

10 067,6

10 277,6

12 352,9

13 737,3

10,7

11

13,2

14,3

Kamenná

2 621,9

2 772,8

3 368,6

3 548,5

8,8

9,3

10,9

12,5

Ločenice

5 245,0

5 120,0

6 807,4

7 674,2

8,5

8,3

10,3

11,1

Mladošovice

3 374,4

3 153,9

4 351,7

4 875,6

11,4

8,6

11,8

13

Nové Hrady

23 366,6

25 864,5

32 442,3

33 784,8

9

10,3

12,5

13,2

Olešnice

6 768,5

7 169,1

8 750,7

9 560,8

8,7

9,3

11,3

12,1

Ostrolovský Újezd

1 167,2

1 228,7

1 526,9

1 674,0

7,8

7,5

9,6

10,7

Petříkov

2 728,6

2 768,8

3 434,1

3 772,4

10,1

10

12,5

13,5

Slavče

5 043,0

5 234,9

6 582,4

7 468,2

8,8

9

10,4

11,7


4 702,1

4 420,9

5 564,0

6 153,9

8,8

8,3

10,3

11,1

43 842,4

46 597,0

62 333,8

68 093,4

8,8

9,4

12,5

13,4

3 250,8

3 231,4

4 198,9

4 856,2

10,2

10,2

12,5

14,2

173 797,70 179 976,70 229 299,50 256635,1

9,5

9,7

12,3

12,9

Horní Stropnice

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

2015

Zdroj dat: MF ČR, účetní a finanční informace státu Data aktuální k 31. 12. daného roku

1.13.2 Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V SO ORP Trhové Sviny došlo mezi roky 2013 a 2015 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 595. Největší absolutní nárůst byl u obcí Trhové Sviny (256 pracovních míst), Borovany (132 pracovních míst) a Nové Hrady (126 pracovních míst). Řádově desítky pracovních míst přibylo v obcích svatý Jan nad Malší (45 pracovních míst) a Žár (32 pracovních míst). U ostatních obcí v rámci SO ORP Trhové Sviny byl rozdíl v počtu pracovních míst minimální (± 6 míst).

88


Tabulka 1.13.2.1: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Trhové Sviny

Počet obsazených pracovních míst Obec

2010

2013

2015

2013-2015 Absolutní Relativní změna změna [%] 132 13,5

Borovany

958

978

1 110

Čížkrajice

61

52

51

-1

-1,9

156

232

238

6

2,6

Hranice

39

42

36

-6

-14,3

Jílovice

40

59

60

1

1,7

Kamenná

26

14

17

3

21,4

Ločenice

21

66

72

6

9,1

Mladošovice

18

21

21

0

0,0

Nové Hrady

797

595

721

126

21,2

Olešnice

69

108

102

-6

-5,6

Ostrolovský Újezd

42

16

20

4

25,0

Petříkov

21

13

11

-2

-15,4

Slavče

16

20

19

-1

-5,0


77

46

91

45

97,8

1 975

2 048

2 304

256

12,5

31

49

81

32

65,3

4 347

4 359

4 954

595

29,5

Horní Stropnice

Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1. 12. daného roku

Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Jihočeského kraje došlo mezi roky 2004 – 2013 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na 200 podnikatelů na 1 000 obyvatel. Mezi roky 2013 a 2015, ale došlo k mírnému snížení míry podnikatelské aktivity na 195,2 ‰. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity v Jihočeském kraji jsou Vodňany s více než 216 ‰, České Budějovice s téměř stejnou hodnotou, třetí nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazuje SO ORP Český Krumlov (211,2 ‰). SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Dačice (160,6 ‰), Blatná (173,4 ‰) a Kaplice (179‰). U všech ostatních SO ORP Jihočeského kraje dosahuje míra podnikatelské aktivity, alespoň 180 ‰. Tabulka 1.13.2.2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [‰]

SO ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec

2004 169,3 198,2 193 142,2 166,6

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011 2013 163,9 173,5 173,6 199,4 210,7 216,4 196,9 208,1 209,5 149,7 159,3 159,4 172,5 184,1 189,6

89

2015 173,4 215,9 211,2 160,6 194,0


SO ORP Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2004 155,6 190,8 190,1 196,3 196,5 181,8 210,8 157,5 161,8 171,2 210,8 191,6 188,2

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011 2013 164,1 179,3 181 194,2 203,3 200,4 194,5 193,8 197 201,7 208,8 204,5 184,2 194,9 184,4 183,2 181,3 180,2 208,8 222,1 204,5 164,9 184,3 190,1 173,7 192,2 196,5 166,4 185,5 187,2 211,9 211 205,9 187,1 195,6 207,9 190,2 200 199,7

2015 179,0 201,1 198,3 204,3 187,2 182,1 204,6 193,1 200,0 189,5 207,2 216,4 195,2

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

V SO ORP Trhové Sviny má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2015 dosáhla 197,7 ‰. Vysoký nárůst o 20,4 ‰ byl mezi lety 2013 a 2014 zaznamenán u obce Kamenná, mírný pokles pak u obcí Trhové Sviny, Hranice a Žár. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v roce 2015 byla v obcích Petříkov (235,7 ‰) a Čížkrajice (229,8 ‰). Nejmenší naopak v obcích Ostrolovský Újezd (172,0 ‰) a Žár (174,9 ‰). Tabulka 1.13.2.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Trhové Sviny[‰]

Obec

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2004

2007

2011

2013

2014

Borovany

149,8

154,6

180,4

179,2

183

Čížkrajice

160,6

164,1

199,2

228,2

229,8

Horní Stropnice

143,4

153,9

181,5

181,7

184,5

Hranice

185,6

221,7

220,5

200,9

198,2

Jílovice

123,2

143,1

171,5

193,2

198,5

Kamenná

109,9

135

158,2

165,6

186

Ločenice

170,9

186,4

207,8

194,6

201,7

Mladošovice

226,1

222,6

197,3

211,4

215,4

Nové Hrady

156

167

173,5

177,4

183,1

Olešnice

150,8

159,7

187

189,4

196

Ostrolovský Újezd

160,7

118,1

141,1

163,5

172

Petříkov

191,7

195,3

220,2

229,1

235,7

Slavče

160,5

159,8

189,3

181,4

188,7


158,2

161,2

178,6

215,2

215,2

Trhové Sviny

172,6

176,7

191,3

202,5

200,6

Žár

117,1

128,5

173

178,6

174,9


157,5

164,9

184,3

190,1

197,7

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

90


1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Míra zaměstnanosti v celém kraji klesá, z hodnoty 68,8 % v roce 2001 na 64,5 % v roce 2011. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje nastal v SO ORP Kaplice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP České Budějovice. V SO ORP Milevsko došlo k nejmenšímu poklesu míry zaměstnanosti v celém kraji (0,5 %). Tabulka 1.13.3.1: Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]

Míra zaměstnanosti [%]

SO ORP 2001

2011

Blatná

67,7

64,4

České Budějovice

70,2

67

Český Krumlov

68,3

61,8

Dačice

65,9

61,3

Jindřichův Hradec

68,9

62,7

70

62,2

Milevsko

66,1

64,2

Písek

68,7

64,9

Prachatice

68,3

64,3

Soběslav

67,7

62,4

Strakonice

67,3

63,9

Tábor

69,5

64,9

Trhové Sviny

68,3

64,7

Třeboň

69,2

64,8

71

66

Vimperk

66,4

63,7

Vodňany

67,3

61,3

Jihočeský kraj

68,8

64,5

Kaplice

Týn nad Vltavou


91


Největší míra zaměstnanosti v roce 2011 byla evidována v obcích Svatý Jan nad Malší (69,9 %), Trhové Sviny (67,1 %) a Olešnice (66,5 %). Nejmenší míra zaměstnanosti byla naopak u obce Kamenná, kde dosahovala pouze 53,5 % a zároveň se jedná o obec s druhým největším poklesem oproti roku 2001 (-11,4 %). Největší pokles byl zaznamenán u obce Ostrolovský Újezd, z 82,9 % na 65,3 % v roce 2011. Tabulka 1.13.3.2: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]

Míra zaměstnanosti [%]

Obec 2001

2011

Borovany

67,1

66,4

Čížkrajice

59,7

66,2

Horní Stropnice

63,3

59,3

Hranice

62,5

64,2

Jílovice

63,1

62,5

Kamenná

64,9

53,5

Ločenice

70,5

63,3

Mladošovice

65,4

63,3

Nové Hrady

69,6

62,7

Olešnice

66,4

66,5

Ostrolovský Újezd

82,9

65,3

Petříkov

66,9

60,3

66

62,8


68,8

69,9

Trhové Sviny

72,6

67,1

Žár

62,3

58,2


68,3

64,7

Slavče


Podíl nezaměstnaných osob udává počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce k počtu všech obyvatel ve věku 15 – 64 let, kteří žijí na daném území (ČSÚ). V Jihočeském kraji došlo mezi roky 2010 a 2011 k poklesu podílu nezaměstnaných osob z 6,4 % na 5,8 %. Od tohoto roku, podíl nezaměstnaných stoupal až na hodnotu 7,1 % v roce 2013. V roce 2015 nezaměstnanost významně poklesla na hodnotu 4,8 %. Dlouhodobě největšího podílu dosahuje okres Český Krumlov (6,9 % v roce 2015). Naopak nejmenší podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2013 v okrese Prachatice (3,7 %).

92

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.13.3.3: Podíl nezaměstnaných osob v okresech SO Jihočeského kraje [%]

Okres

2010

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj

4,8 9 6,1 6,2 5,5 7,9 7,5 6,4

Podíl nezaměstnaných osob [%] 2011 2012 2013 4,5 5,1 7,8 8,8 5,5 6,2 5,4 5,8 5,2 5,8 6,9 7,5 7,1 7,2 5,8 6,4

2015 5,8 9,7 7,4 6,5 6,1 8,2 7,9 7,1

4,4 6,9 3,9 4,1 3,7 5,6 6,5 4,8

Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2007 až 2015 k poklesu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj klesla z 5,3 % na 4,8 %, nejvyšší hodnota je zaznamenána v SO ORP Dačice (7,5 % v roce 2015), nejnižší v SO ORP Trhové Sviny (3,7 % v roce 2015). Tabulka 1.13.3.4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP

Míra nezaměstnanosti [%] 2007

2008

2009

2010

2011

2015

Blatná

6,2

5,2

7,8

8,6

8,7

5

České Budějovice

3,9

3,5

5,4

6,2

6,4

3,9

Český Krumlov

8,1

6,9

9,6

10,3

10,9

7,5

Dačice

7,8

5,3

10,1

10,8

9,7

5,9

Jindřichův Hradec

4,9

3,8

6,4

6,9

6,8

4,3

Kaplice

6,5

6,2

10,2

11,3

9,6

6

Milevsko

6,3

5,6

7,1

7,4

6,9

4,5

Písek

5,5

4,3

6,8

7,7

7,5

4,2

Prachatice

5

4,7

6,7

7,2

6,9

4,4

Soběslav

6

5,4

8,8

10,3

10,8

6,8

Strakonice

6

5,6

8,4

9,4

9,2

5,6

Tábor

5,1

4,5

7,7

9,3

9,3

5,9

Trhové Sviny

4,6

4,1

7

7,4

7,5

3,7

Třeboň

4,5

3,4

5,8

6,8

6,7

4,3

Týn nad Vltavou

5,6

4,5

7

8

7,9

4,6

Vimperk

4,5

4

6,1

7,1

6,4

4,2

Vodňany

7,7

7,2

9,5

11,5

12,4

6,7

Jihočeský kraj

5,3

4,6

7,2

8,1

8

4,8

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

Míra nezaměstnanosti SO ORP Trhové Sviny má klesající trend (ze 7,5 % v roce 2011 na 3,7 % v roce 2015). K výraznému poklesu míry nezaměstnanosti mezi lety 2011 a 2015 došlo u všech obcí správního obvodu. Obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti jsou dlouhodobě Hranice (8,4 %) a Kamenná (7,8 % nezaměstnaných) u obou obcí však došlo k výraznému zlepšení, viz výše. Naopak nejmenší je zaznamenána v obcích Borovany a Ostrolovský Újezd.

93


Tabulka 1.13.3.5: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]

Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár SO ORP Trhové Sviny

2007

2008

3,9 8,9 5,1 7,1 8,5 9,6 3,7 4,4 4 4,1 6,9 11,4 5,8 4,1 3,7 4,1 4,6

Míra nezaměstnanosti [%] 2009 2010 3,6 6,3 6 5,8 6,8 8,9 4,7 10,3 10,2 7,1 12,3 15,1 5,6 6,6 8,7 10 20,7 16,7 4,1 5,2 6,7 3,8 7,6 10,5 3,7 6,6 7,1 3,3 5,8 8,5 4,9 8,6 13,3 8,8 8,4 8,9 6 9,9 5,4 4,5 8,5 7,8 3,4 5,5 6,2 3,7 7,1 8,6 4,1

7

2011

7,4

2015

6,4 9,3 11,5 9,2 11,4 19,2 5,9 10,2 6,7 8,2 10 10,8 5,7 8,6 6,1 7,1

2,5 5,1 5,7 8,4 4,2 7,8 4,9 3,3 4,5 3,2 2,7 3,2 3 3,4 3,2 3,3

7,5

3,7


U podílu nezaměstnaných žen v Jihočeském kraji v letech 2007 – 2011 došlo ke snížení, a to z 56,8 % na 50,5 %. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji jsou Dačice, Milevsko a Týn nad Vltavou. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Jindřichův Hradec, Třeboň a Vodňany. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO ORP Blatná, Prachatice a Český Krumlov, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší. Tabulka 1.13.3.6: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP Blatná

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2007

2008

2009

2010

2011

54

51,7

48,8

44,7

45

České Budějovice

55,5

54,8

51,6

50,6

50,4

Český Krumlov

54,7

52,2

48,4

46,5

46,5

Dačice

64,9

62,2

53,8

54,3

57,1

Jindřichův Hradec

61,9

58,2

54,5

54,3

52,3

Kaplice

56,2

56,2

53,1

50,8

50,9

Milevsko

61,3

61,8

55,8

55,3

55,7

Písek

55,9

54

51,2

50,2

51,4

55

54,3

50,1

47,5

45,3

Soběslav

56,8

57,4

51

51,4

51,7

Strakonice

54,8

54,8

48,8

48,1

48,9

Tábor

56,1

56,5

50,6

50

51,3

Trhové Sviny

58,5

57,2

56,3

52,1

48,4

Třeboň

60,6

56,3

55,7

53,5

54,5

60

60,4

59,3

56,1

54,3

Prachatice

Týn nad Vltavou

94


SO ORP

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2007

2008

2009

2010

2011

Vimperk

49,7

51,4

49,4

44,5

47,6

Vodňany

58,2

59,3

56,3

54,7

53

Jihočeský kraj

56,8

55,7

51,7

50,4

50,5


SO ORP Trhové Sviny patří mezi správní obvody s nižším podílem nezaměstnaných žen, než je celokrajský průměr. Tento podíl zde neustále klesá, z 58,5 % v roce 2007 na 48,4 % v roce 2011. Dlouhodobě je největší podíl nezaměstnaných žen v obci Žár, v období 2007 – 2010 dosahoval hodnot nad 70 % a v roce 2011 to bylo 64,4 %. V roce 2011 byl největší podíl u obce Svatý Jan nad Malší (70,8 %). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných žen byl u obcí Nové Hrady (35,6 %) a Ostrolovský Újezd (38,5 %). Meziročně se podařilo podíl nezaměstnaných žen ve většině obcí SO ORP snížit, k nárůstu došlo v obcích Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče a Svatý Jan nad Malší.

Tabulka 1.13.3.7: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Trhové Sviny[%]


2007 53,2 68,3 57,3 67 60,5 52,4 68,8 40,8 68,5 59,3 50 55 55,7 42,6 56,8 72,7 58,5

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 62,8 61,2 57 52,9 43 62,5 56,5 56,1 47,9 65,3 64,6 71,6 53,6 63,9 60,9 50,3 59,4 55,2 57 45,7 42,4 35,5 53,7 53,5 64,8 59,3 55,3 69,5 62 47 55,3 37,3 27,9 58,5 61,3 40,9 40,1 40,4 37,6 62,7 68,2 62,7 51,9 49,8 46 69 70,9 76,7 57,2 56,3 52,1

2011 56,7 45,4 45,3 55,3 53,5 50,5 40,4 52,7 35,6 51,6 38,5 48,1 52,2 70,8 46 64,4 48,4


Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Mezi roky 2007 a 2011 došlo v Jihočeském kraji k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,6 % na 2,2 %, v roce 2015 pak poklesla na 1,0 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců ve správních obvodech Kaplice, Český Krumlov a Soběslav, nejnižší ve správních obvodech Trhové Sviny a Vodňany.

95

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.13.3.8: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]

SO ORP

2007

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2,3 0,8 3 3,3 1,4 2,5 2,3 1,7 1,1 2,2 2,2 1,2 1 1,6 1,8 0,7 3 1,6

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 2011 1,8 1,8 2,8 3,2 0,6 0,6 1,1 1,3 2 2 2,6 3,2 1,8 1,5 2,9 3 0,9 0,7 1,2 1,3 1,8 1,9 3,2 3,6 1,6 1,3 1,7 1,7 0,9 0,8 1,4 1,7 0,9 0,9 1,2 1,4 1,7 2 3,5 4,1 1,8 1,8 2,7 3,2 0,9 1,2 2,4 3,1 0,7 0,6 1 1,3 1 0,8 1,4 1,6 1,2 1,2 2,1 2,4 0,4 0,5 0,9 1,1 2,7 2,7 3,7 5 1,1 1,1 1,9 2,2

2015 1 0,6 1,9 1,1 0,7 2,1 0,5 0,7 0,7 1,9 1,4 1,5 0,4 0,9 1,2 0,8 0,4 1,0


Ve většině obcí SO ORP došlo v období mezi roky 2011 a 2015 k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti, největší je v obci Kamenná, kde v roce 2015 dosáhla 1,4 % (v roce 2011 byla výrazně vyšší 4,4 %). Tabulka 1.13.3.9: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Trhové Sviny [%]


2007 0,5 2,7 1,5 1,9 3,2 2,5 0,6 1 0,7 1,6 2,8 2,3 1,3 1,2 0,7 0,9 1

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 2011 0,4 0,4 0,9 1,1 1,2 1 1,3 0,9 1,4 1,5 2,1 2,5 1,6 1,7 3,5 1,7 1,5 0,9 1,6 2,4 1,5 3 1,7 4,4 0,4 0,1 0,4 0,6 0,3 0 1,5 2,3 0,6 0,4 0,8 1,4 0,4 0,1 0,7 0,7 1,5 0,9 2,8 2,4 2,8 0,8 1,4 1,8 0,5 0,8 1 1,5 1,3 0,7 1 0,6 0,5 0,5 0,7 0,9 0,4 0 0,5 0,6 0,7 0,6 1 1,3

2015 0,3 0,4 1 0,9 0,4 1,4 0,3 0,5 0,6 0,3 1,3 0,4 0,2 0,7 0,3 0,6 0,4


Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k postupnému navyšování tohoto 96


ukazatele a do roku 2010 hodnota vzrostla na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujících 2 letech se tento počet mírně snížil na 11,9 uchazeče. Nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Prachatice (zhruba 3 nezaměstnaní na 1 pracovní místo). Nadprůměrný počet uchazečů byl zjištěn ve správních obvodech Třeboň (28 nezaměstnaných na 1 pracovní místo) a Blatná (24 nezaměstnaných na 1 pracovní místo). Tabulka 1.13.3.10: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje


Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2007 2008 2009 2010 2011 2,8 1,8 10,8 17,6 19,5 2 1,8 7,6 8,9 7,2 5,2 4,7 18,6 26,6 25,9 5,3 4,7 59,4 140,7 62,1 3,3 2,6 14,6 16,9 15,1 1,6 1,9 20,6 18,5 7,2 3,4 5 35,6 35,4 36,3 1,6 1,3 8,3 13,3 11,5 1,9 2,4 12,3 12,5 11,6 3,2 4,2 43,9 38,4 41,3 2 1,6 7,1 8,8 9,4 2,3 2,5 15,4 19,9 16,2 6,5 6 15 18,1 13,3 3,7 3 12,1 16,1 16,1 4,6 3,4 14,4 12,6 11,8 1,4 1,3 5,6 7,4 5,4 2 1,4 4,7 6,8 10,5 2,4 2,2 11,2 13,9 11,9

2015 24,4 5 11,1 20,8 13,7 4,1 13,6 5,1 2,8 9 15,2 15,7 10,5 28,7 10 4,4 7,6 11,9

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry

Na území SO ORP Trhové Sviny se nachází celkem 5 ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci. Tyto firmy jsou koncentrovány v obcích Trhové Sviny a Borovany. Jeden z těchto subjektů mají více než 250 zaměstnanců. Zaměření těchto ekonomických subjektů je velmi různorodé, viz tabulka 1.8.3.11. Tabulka 1.13.3.11: Přehled všech ekonomických subjektů se 100 a více zaměstnanci sídlících na území SO ORP Trhové Sviny

Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

A. Schmied, s.r.o.

Trhové Sviny

Výroba dioptrických, slunečních a sportovních brýlí

LB Cemix, s.r.o.

Borovany

Výroba a dodávky stavebních hmot 200 - 249

MEDISIZE CZ, s.r.o.

Trhové Sviny

Výroba plastových pryžových výrobků, zdravotnických a chirurgických přístrojů

100 – 199

GPN Gmbh organizační složka Česká republika o.s.

Trhové Sviny

Všeobecné strojírenské činnosti. Výroba nástrojů a nářadí.

100 – 199

COLOP CZ, s. r. o.

Borovany

Výroba razítek.

100 - 199

97

250 - 499


1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů V rámci celého SO ORP má nejvyšší příjmy a zároveň výdaje obec Trhové Sviny. Nejnižší příjmy a výdaje má obec Ostrolovský Újezd. Nejvyšší kladné saldo mají Trhové Sviny (14,5 mil. Kč) nejvíce záporné Nové Hrady (-11,2 mil. Kč). Tabulka 1.13.4.1: Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Trhové Sviny

Příjmy a výdaje (v tis. Kč) Obec Borovany Čížkrajice Horní Stropnice Hranice Jílovice Kamenná Ločenice Mladošovice Nové Hrady Olešnice Ostrolovský Újezd Petříkov Slavče Svatý Jan nad Malší Trhové Sviny Žár

Celkem SO ORP

Příjmy 75 106 4 513 55 091 3 264 18 589 9 018 11 231 6 624 69 038 10 620 1 783 4 912 10 624 9 297 100 366 5 940 396 016

2013 Výdaje 71 144 3 093 54 550 3 241 16 193 10 070 11 934 4 548 44 457 8 741 1 740 4 383 11 640 9 364 90 162 6 140 351 400

Saldo 3 962 1 420 541 23 2 396 -1 052 -703 2 076 24 581 1 879 43 529 -1 016 -67 10 204 -200 44 616

Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok 2013 a 2015

98

Příjmy 11 459 4 321 42 277 6 142 29 908 6 968 9 676 10 356 54 005 11 427 2 090 5 204 14 653 13 540 126 063 7 311 355 400

2015 Výdaje 6 566 3 175 35 675 6 030 27 276 13 750 11 009 8 438 65 214 16 609 2 423 4 979 13 185 11 822 111 503 6 140 346 680

Saldo 4 893 1 146 6 602 112 2 632 -6 782 -1 333 1 918 -11 209 -5 181 -333 225 1 468 1 718 14 560 -1 715 8 721


1.13.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Snížení míry nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci SO ORP Trhové Sviny i celého Jihočeského kraje.

SLABÉ STRÁNKY Výrazný pokles počtu obsazených pracovních míst v obci Nové Hrady, svou činnost zde ukončily společnosti Jihočeské lesy České Budějovice, a.s. a HBSW, a.s.

Nárůst daňové výtěžnosti mezi roky 2011 a 2013 a 2015 ve všech obcích správního obvodu.

Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost v obci Kamenná (19,2 % v roce 2011).

Nárůst počtu obsazených pracovních míst o 595.

Vysoký podíl nezaměstnaných žen v obcích Svatý Jan nad Malší (nad 70 %) a Žár.

Neustále se mírně zvyšující míra podnikatelské aktivity v celém správním obvodu, nadprůměrných hodnot dosahují obce Čížkrajice a Petříkov. Lehce nadprůměrná míra zaměstnanosti v rámci celého kraje. Nejnižší míra nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci celého kraje. Míra nezaměstnanosti je od roku 2007 neustále pod průměrem Jihočeského kraje. Druhá nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti (1,3 %) ze všech SO ORP v kraji. Vysoké zastoupení menších zaměstnavatelů (s 50 – 99 zaměstnanci) s poměrně diverzifikovanou strukturou činností. PŘÍLEŽITOSTI Možnost navýšení počtu pracovních míst s rozvojem cestovního ruchu v oblasti obce Nové Hrady. Podpora malých a středních podniků.

HROZBY Periferní poloha regionu, bez klíčových komunikací vyšší třídy, které jsou z podmínek a atraktivit pro investory.

99


2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno 22. 10. 2013) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o.

2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ. 2.1.1 Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: - Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. - Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území“. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 100


1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Metodika je v souladu s metodickým návodem pořizování územně analytických podkladů a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 4. úplné aktualizace ÚAP obcí i krajů v květnu 2016, k dispozici zde: http://www.mmr.cz/getmedia/32b39c20-74b5-4134a56f-dd3275623108/2016_V_09_Metodika-UAP.pdf?ext=.pdf), včetně všech souvisejících metodických návodů. 2.1.2 Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat (viz příloha). 2. Zhotovení pomocných formulářů pro usnadnění expertních odhadů - Zde jsou slovně popsány nejhorší a nejlepší stavy, které mohou v rámci daného podtématu na hodnoceném území nastat. 3. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Stanovení referenční hladiny pro ohodnocování jednotlivých indikátorů – průměr kraje. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). Všechna data jsou bezplatně dostupná pro obce, některá je nutná si specificky vyžádat. 4. Úzká vazba mezi územně analytickými podklady a územně plánovací dokumentací – výstupy rozboru udržitelného rozvoje území (zejm. v rozsahu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích) tvoří podklad pro územně plánovací dokumentaci, jejíž uplatnění v území může mít následně po čase odraz v ÚAP.

101

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Schéma 2.1.2.1: Vztah ÚAP a ÚPD

Zdroj: PROCES

Schéma 2.1.2.2: Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území

V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek. Zdroj: PROCES

102


2.1.3 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území. V současné době platí stav, že RURÚ na úrovni kraje nelze mechanicky seskládat z RURÚ nižší úrovně, neboť každý zpracovatel používá jiný přístup, jinou metodiku. Data je možno z úrovně ORP převzít, je však nutná nová interpretace dat a vyhodnocení územních podmínek na úrovni kraje. Pouze tímto způsobem je připraven relevantní podklad pro pořizování ZÚR.

103


2.2 Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD. 2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít zskóre1 a pravidlo 3 sigma2. Graf 2.2.1.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma

Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda

1

Výpočet z-skóre: kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, je průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a sx je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1). V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu.

104


sémantického diferenciálu3 (viz komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného rozvoje v příloze). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: - klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území, - sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území, Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma 2.2.1.1: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje

Zdroj: PROCES

2.2.2 Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních 3

Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.

105


podmínek na úrovni SO ORP a kraje vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. Schéma 2.2.2.1: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů

Zdroj: PROCES

Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány.

106

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Schéma 2.2.2.2: Postup zpracování RURÚ

Zdroj: PROCES, Atelier T-plan

Postupové kroky: - P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území (např. pokud jsou k dispozici data o poddolovaných územích, existenci vodní cesty) mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory. - P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) – viz podklady pro RURÚ. - R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3> - viz kapitola Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje. - R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje. 107


- R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce. - R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení), které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána vyváženost témat ve všech obcích v území. Vyváženost pilířů

Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). Vyváženost témat

Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf 2.2.2.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území (kraj/ORP)

Zdroj: PROCES Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura, 8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území

108


2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka 2.2.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky Kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

dobrý stav

špatný stav

Vyjádření v kartogramu

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

109

Z, H, S


2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu Při vyhodnocování stavu jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je vhodné využít výroků SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2012 a tyto výroky aktualizovat (vypustit neaktuální a doplnit nově vzniklé). Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území SO ORP Trhové Sviny, která bude podkladem pro formulaci: - základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území, - významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území, - variant či alternativ rozvoje správního území, - variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze, - závěrů rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Trhové Sviny, - problémů určených k řešení v Politice územního rozvoje, - problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje, - problémů určených k řešení v územních plánech, - problémů určených k řešení v regulačních plánech, - indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území. Kromě celkové SWOT analýzy území celého správního obvodu obce s rozšířenou působností jsou zpracovány i tematické SWOT analýzy jednotlivých obcí spadajících do SO ORP. 2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení Závady a střety

Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr o Zasahuje do Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi PP Přírodní park NC Nadregionální biocentrum (prvek ÚSES) NK Nadregionální biokoridor (prvek ÚSES) RC Regionální biocentrum prvek ÚSES) RK Regionální biokoridor (prvek ÚSES) LC Lokální biocentrum (prvek ÚSES) LK Lokální biokoridor (prvek ÚSES) S1 Silnice I. třídy 110


S2 S3 VZ TI DI P2 E2 ZQ ZU ZP LE LU LO

Silnice II. třídy Silnice III. třídy Ochranné pásmo vodního zdroje Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Ptačí oblast Evropsky významná lokalita Záplavové území s periodicitou 100 let Zastavěné území Zastavitelná plocha Les Chráněné ložiskové území Ložisko nerostných surovin

Např.: kód sS2xVZ znamená, že na daném území silnice II. třídy křižuje ochranné pásmo vodního zdroje. Problémy

Problémy jako např. absence kanalizace nebo vysoká míra nezaměstnanosti jsou označeny jedno- až třípísmennou zkratkou. Ve výkresu jsou problémy obce uvedeny pod jejím názvem ve formě kódu, který obsahuje jednotlivé zkratky problémů v obci. Např. kód _PČN_ znamená, že v dané obci chybí plynofikace (označeno zkratkou P), ČOV (označeno zkratkou Č) a je zde vysoká míra nezaměstnanosti (označeno zkratkou N). Seznam kódů: P K Č S E N A Mig

Absence plynofikace Absence kanalizace Absence ČOV Nedostatek volných stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů Špatný stav elektrických rozvodů Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká míra podnikatelské aktivity Nárůst počtu obyvatel migrací

Aktualizace problémů k řešení

Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy jsou porovnány s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. V rámci aktualizace ÚAP je stěžejní soustředit se na následující typy problémů: - Problémy, které přetrvávají z předchozího období. - Problémy nově zjištěné v rámci aktualizace. 111


2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území 2.3.1 Vyváženost témat v obcích Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v grafech v dokumentu „Karty obcí“. 2.3.2 Vyváženost témat v pilířích Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů (Z-skore) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusejí vždy vyskytovat.

112


Mapa 2.3.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře

Nejhorší stav z environmentálního hlediska je registrován u obcí Jílovice, Slavče a Čížkrajice. Což je rozdíl od předchozí aktualizace, kdy nejhůře hodnocenou obcí byla obec Mladošovice, která je i nyní hodnocena mírně podprůměrně. Obec Jílovice je obcí sousední s Mladošovicemi, a tedy z hlediska životního prostředí mají srovnatelné územní podmínky. Naopak nejlepší situací v environmentální oblasti disponují obce Horní Stropnice, Olešnice, Hranice, pozitivně jsou hodnoceny obce ještě další obce včetně centra správního obvodu města Trhové Sviny. Do podprůměrného indikátorového hodnocení spadla i obec Nové Hrady, na jejímž území jsou umístěny nesporné hodnoty z hlediska životního prostředí, na území obce jsou vymezeny také chráněná území (NATURA 2000, biosférické rezervace, CHKO Třeboňsko).

113

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře

V sociální oblasti jsou kladně hodnoceny obce a města, které disponují vyváženou sídelní strukturou a kvalitním funkčním propojením jednotlivých sídel. V SO ORP Trhové Sviny se jedná zejména o města Borovany, Nové Hrady a Trhové Sviny. Počet obyvatel v těchto sídlech dlouhodobě roste, mají příznivou věkovou strukturu obyvatelstva, nízkou míru nezaměstnanosti, kvalitní občanskou vybavenost a dobrou dopravní dostupnost do administrativních center. Negativně hodnocené obce mají nedostatečné občanské vybavení, špatnou dopravní dostupnost a zvýšený výskyt sociálních rizik. Jmenovitě se jedná o obce Čížkrajice a Hranice, které mají nejhorší hodnocení v rámci správního obvodu.

114

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře

Na hodnocení ekonomické oblasti je patrný vliv velikosti sídla. Nejlépe jsou hodnoceny opět města Trhové Sviny, Borovany a Nové Hrady, které disponují silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Naopak negativní stav v obcích Čížkrajice, Hranice a Ostrolovský Újezd je zapříčiněn nezaměstnaností.

115


2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram, v němž je patrné souhrnné hodnocení obcí za všechny pilíře. Legendou ke kartogramu je tabulka 2.3.3.1. Souhrnné hodnocení vyjadřuje tabulka 2.3.3.2.

116


Tabulka 2.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky kategorie zařazení obce

pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

Z

H

pro soudržnost společenství obyvatel území S

Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

dobrý stav

Vyjádření v kartogramu

špatný stav

1

+

+

+

Z, H, S

žádné

2a

+

+

-

Z, H

S

S

2b

+

-

+

Z, S

H

H

2c

-

+

+

H, S

Z

Z

3a

+

-

-

Z

H, S

H, S

3b

-

+

-

H

Z, S

Z, S

3c

-

-

+

S

Z, H

Z, H

4

-

-

-

žádné

Z, H, S

Z, H, S

Legenda: + dobrý stav - špatný stav

Tabulka 2.2: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Obec

Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř

Kategorie

Borovany

-

+

+

2c

Čížkrajice

-

-

-

4

Horní Stropnice

+

+

-

2b

Hranice

+

-

-

3a

Jílovice

-

+

+

2c

Kamenná

-

-

-

4

Ločenice

+

-

-

3a

Mladošovice

-

-

-

4

Nové Hrady

-

+

+

2c

Olešnice

+

-

-

3a

Ostrolovský Újezd

+

-

-

3a

Petříkov

+

+

-

2b

Slavče

-

-

-

4


+

-

+

2a

Trhové Sviny

+

+

+

1

Žár

+

-

-

3a

V rámci SO ORP Trhové Sviny je dle metodiky uvedené výše nejlépe hodnoceno město Trhové Sviny, které vykazuje jako jediná obec pozitivní hodnocení v rámci všech tří pilířů. Dalšími lépe ohodnocenými obcemi (tzn. s podprůměrným hodnocením maximálně jednoho pilíře) jsou Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Nové Hrady, Petříkov a Svatý Jan nad Malší. Obce Horní Stropnice a Petříkov mají podprůměrně hodnocen hospodářský pilíř, Svatý Jan nad Malší sociální pilíř a ostatní obce environmentální pilíř. Naopak nejhůře jsou na tom obce Čížkrajice, Kamenná, Mladošovice a Slavče, které mají negativní hodnocení u všech tří pilířů v rámci SO ORP Trhové Sviny. 117


2.3.4 Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady Kód

Popis problému

sZUoVZ

Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

sZUoRC

Zastavěné území zasahuje do regionálního biocentra (RBC 551)

sZU-ZQ

Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100

Zastavěné území zasahuje do sZUoNK nadregionálního biokoridoru (NBK 169) Zastavěné území zasahuje do sZUoLU chráněného ložiskového území Silnice II. třídy prochází sS2-ZQ záplavovým územím Q100 Zastavěné území zasahuje do sZUoNC nadregionálního biocentra (NBC 39) Zastavěné území zasahuje do sZUoLO ložiska nerostných surovin

Poznámka není problém řešitelný v ÚPD

Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny Borovany, Nové Hrady Borovany, Horní Stropnice, Kamenná, Nové Hrady, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Trhové Sviny Borovany, Ostrolovský Újezd, Trhové Sviny

Borovany, Jílovice není problém řešitelný v ÚPD

Borovany, Horní Stropnice, Trhové Sviny Hranice

Jílovice

silnice zasahuje pouze okrajovou část ložiska silnice zasahuje Silnice II. třídy prochází chráněným sS2-LU pouze okrajovou ložiskovým územím částí CHLÚ Zastavěné území zasahuje do sZUoLK lokálního biokoridoru Ponechána pouze 1 závada v Trhových Svinech Silnice II. třídy prochází v ostatních sS2-ZU zastavěným územím případech – zrušeno (nepředstavuje problém) Silnice II. třídy prochází ochranným není problém sS2-VZ řešitelný v ÚPD pásmem vodního zdroje Silnice II. třídy křižuje (kolmé křížení, sS2xNK nadregionální biokoridor (NBK zatím neřešitelné 169) v ÚP) není problém Silnice II. třídy křižuje regionální řešitelný v ÚPD sS2xRK biokoridor (RBK 81, RBK 4084, (kolmé křížení, RBK 4082) zatím neřešitelné v ÚP) silnice vede ptačí oblastí Třeboňsko Silnice II. třídy prochází ptačí zejména v rámci oblastí NATURA 2000 sS2-P2 území SO ORP Třeboň – neřešitelné v ÚPD 1. aktualizace ZÚR není problém Zastavěné území zasahuje do sZUoRC řešitelný v ÚPD, regionálního biocentra (RBC 551) zastavěné území leží uprostřed biocentra sS2-LO

Výpis obcí

Silnice II. třídy prochází ložiskem nerostných surovin

118

Jílovice

Jílovice Nové Hrady, Jílovice

Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Mladošovice, Nové Hrady, Petříkov, Slavče, Trhové Sviny, Žár

Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny Borovany, Nové Hrady, Trhové Sviny

Horní Stropnice, Nové Hrady, Trhové Sviny

Jílovice

Borovany, Horní Stropnice, Nové Hrady

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kód

Popis problému

Poznámka

Výpis obcí

Zastavěné území zasahuje do 1. aktualizace Borovany, Ostrolovský Újezd, Trhové Sviny sZUoNK nadregionálního biokoridoru (NBK ZÚR 169) Zastavěné území zasahuje do 1. aktualizace sZUoNC nadregionálního biocentra (NBC ZÚR Hranice 39) Pozn.: oranžově jsou označeny problémy nadmístního významu, modře problémy místního významu

2.3.5 Střety se záměry technické infrastruktury Kód

zTIonZP

Popis problému

Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry technické infrastruktury ZÚR (územní rezerva Ep/J, územní rezerva Ep/I)

Poznámka

Výpis obcí

1. aktualizace ZÚR Vypuštěna rezerva Ep13 VTL Velešín – Borovany Vymezena v ZÚR 2011, stále platná Vypuštěna územní rezerva Ee16

Borovany, Nové Hrady, Horní Stropnice, Trhové Sviny

Záměr technické infrastruktury prochází Vypuštěna územní rezerva Ee16 zastavěným územím Pozn.: oranžově jsou označeny problémy nadmístního významu, modře problémy místního významu

zTI-ZU

Trhové Sviny

2.3.6 Střety dopravních záměrů s limity využití území Kód

Popis problému

zS2-LE

Záměr silnice II. třídy prochází lesem

zS2-ZU

Záměr silnice II. třídy prochází zastavěným územím

zS2-LO

Záměr silnice II. třídy prochází ložiskem nerostných surovin (ÚR pro severní obchvat dle ÚP T.Sviny) Záměr silnice II. třídy prochází chráněné ložiskové území

Poznámka Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady a Žárem, není problém řešitelný v ÚPD. ÚR pro severní obchvat dle ÚP T.Sviny Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady a územím Trhových Svinů.

Nové Hrady, Trhové Sviny, Žár

Nové Hrady, Trhové Sviny

Trhové Sviny

zS2-VZ

Záměr silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje

zS2-ZQ

Záměr silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100

zS2-LC

Záměr silnice II. třídy prochází lokálním biocentrem

zS2xRK

Záměr silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor (RBK 4082)

zS2xLK

Záměr silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor

zS2-E2

Záměr silnice II. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA 2000

Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady Zrušen záměr D41/3 procházející Borovany ÚR pro severní obchvat dle ÚP T.Sviny. Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady a Žárem. ÚR pro severní obchvat dle ÚP T.Sviny. Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady. ÚR pro severní obchvat dle ÚP T.Sviny. Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady a Žárem. ÚR pro severní obchvat dle ÚP T.Sviny. Zrušen záměr ZÚR D42/7 procházející Novými Hrady

zS3-LE

Záměr silnice III. třídy (D85) prochází lesem

1. aktualizace ZÚR

zS2-LU

Výpis obcí

119

Nové Hrady

Nové Hrady

Borovany, Trhové Sviny, Nové Hrady

Nové Hrady Trhové Sviny, Žár, Nové Hrady

Trhové Sviny, Nové Hrady

Žár, Nové Hrady, Trhové Sviny

Nové Hrady


Popis problému

Poznámka

Záměr silnice III. třídy (D85) prochází 1. aktualizace ZÚR regionálním biocentrem (RBC 552) Záměr silnice III. třídy (D85) prochází zS3-ZU 1. aktualizace ZÚR zastavěným územím Záměr silnice III. třídy (D85) křižuje lokální zS3xLK 1. aktualizace ZÚR biokoridor Záměr silnice III. třídy (D85) křižuje zS3xRK 1. aktualizace ZÚR regionální biokoridor (RBK 78) Záměr silnice II. třídy (D42/8) prochází zS2-VZ 1. aktualizace ZÚR ochranným pásmem vodního zdroje Záměr silnice II. třídy (D42/8) křižuje lokální zS2xLK 1. aktualizace ZÚR biokoridor Záměr silnice II. třídy (D42/8) křižuje lokální 5. aktualizace ZÚR – návrh, zatím zS2xLK biokoridor neschváleno Záměr silnice II. třídy (D42/8) prochází zS2-ZU 1. aktualizace ZÚR zastavěným územím Záměr silnice II. třídy (D42/8) prochází 5. aktualizace ZÚR – návrh, zatím zS2-ZU zastavěným územím neschváleno Záměr silnice II. třídy (D42/8) prochází 5. aktualizace ZÚR – návrh, zatím zS2-LO ložiskem nerostných surovin neschváleno Pozn.: oranžově jsou označeny problémy nadmístního významu, modře problémy místního významu zS3-RC

Výpis obcí Nové Hrady Nové Hrady Nové Hrady Nové Hrady Trhové Sviny Trhové Sviny Trhové Sviny Trhové Sviny Trhové Sviny Trhové Sviny

2.3.7 Střety urbanistických záměrů s limity využití území Kód

Popis problému

nZPoVZ

Zastavitelná plocha zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

nZPoLK

Zastavitelná plocha zasahuje do lokálního biokoridoru

nZPoPP

Zastavitelná plocha zasahuje do přírodního parku

nZPoP2

Zastavitelná plocha zasahuje do ptačí lokality soustavy NATURA 2000

nZPoE2

Zastavitelná plocha zasahuje do evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000

nZPoLE

Zastavitelná plocha zasahuje do lesa

nZPoLC

Zastavitelná plocha zasahuje do lokálního biocentra

nZPoZQ

Zastavitelná plocha zasahuje do záplavového území Q100

nZPoRC

Zastavitelná plocha zasahuje do regionálního biocentra (RBC 551, RBC 364)

Poznámka

Výpis obcí Horní Stropnice, Ločenice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny Borovany, Horní Stropnice, Jílovice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší, Žár Čížkrajice, Horní Stropnice, Kamenná, Nové Hrady, Slavče, Žár Horní Stropnice, Jílovice Horní Stropnice, Nové Hrady, Olešnice, Petříkov Horní Stropnice, Jílovice, Kamenná, Malodošovice, Nové Hrady, Olešnice Ostrolovský Újezd. Slavče,Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Nové Hrady, Svatý Jan nad Malší, Slavče, Žár Borovany, Horní Stropnice, Nové Hrady, Ostrolovský Újezd, Trhové Sviny, Žár Borovany, Horní Stropnice, Nové Hrady, Petříkov

120


Popis problému

Poznámka

Zastavitelná plocha zasahuje do chráněného ložiskového území Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoRK regionálního biokoridoru (RBK 82) Zastavitelná plocha zasahuje do ložiska nZPoLO nerostných surovin Zastavitelná plocha zasahuje do 1. aktualizace ZÚR nZPoRK regionálního biokoridoru Zastavitelná plocha zasahuje do 1. aktualizace ZÚR nZPoRC regionálního biocentra Zastavitelná plocha ZÚR zasahuje do 1. aktualizace ZÚR nZPonZP zastavitelné plochy ÚP Zastavitelná plocha zasahuje do 1. aktualizace ZÚR nZPoRK regionálního biokoridoru Zastavitelná plocha zasahuje do 1. aktualizace ZÚR nZPoLO ložiskového území Pozn.: oranžově jsou označeny problémy nadmístního významu, modře problémy místního významu nZPoLU

Výpis obcí Borovany, Jílovice, Trhové Sviny Horní Stropnice, Jílovice, Nové Hrady Jílovice, Nové Hrady, Trhové Sviny, Žár Horní Stropnice, Žár Horní Stropnice Nové Hrady, Borovany Nové Hrady Trhové Sviny

2.3.8 Střety se záměry dopravními Kód

Popis problému

Poznámka

Zastavitelná plocha je v konfliktu se 1. aktualizace ZÚR záměrem silnice II. třídy (D42/8) Zastavitelná plocha zasahuje do nZPoLU 1. aktualizace ZÚR chráněného ložiskového území Pozn.: oranžově jsou označeny problémy nadmístního významu, modře problémy místního významu nZPxzS2

Výpis obcí Trhové Sviny Borovany, Trhové Sviny

2.3.9 Obecné problémy Kód

_P_

_K_

_Č_

_N_

_S_

_E_

Popis problému

Poznámka

Absence plynofikace

Absence kanalizace

Možným řešením je příprava územního plánu na vybudování kanalizace

Výpis obcí Čížkrajice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ločenice, Mladošovice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Svatý Jan nad Malší Čížkrajice, Hranice, Kamenná, Mladošovice, Petříkov, Slavče Čížkrajice, Hranice, Kamenná, Mladošovice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče Hranice, Kamenná

Možným řešením je příprava územního plánu na vybudování Absence ČOV ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV Možným řešením je: • Vymezení nových ploch pro rozvoj podnikání • Transformace nevyužitých, nebo Vysoká míra nezaměstnanosti nevhodně užívaných částí území prostředky územního plánování na plochy pro rozvoj podnikání Možným řešením je vymezení Olešnice Nedostatek volných stavebních parcel pro nových stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů individuální bydlení Možným řešením je řešení Hranice energetické koncepce v územním Špatný stav elektrických rozvodů plánu

121


Popis problému

_A_

Nízká míra podnikatelské aktivity

_Mig_

Nárůst počtu obyvatel migrací

Poznámka

Výpis obcí

Možným řešením je vymezení Ostrolovský Újezd, Žár nových ploch pro rozvoj Borovany, Nové Hrady podnikání Horní Stropnice, Kamenná, Slavče Je potřeba vytvářet územní Trhové Sviny, podmínky pro vybudování Borovany, Ločenice, dostatečné sociální infrastruktury Jílovice, Svatý Jan nad v obci na základě nárůstu počtu Malší obyvatel vlivem migrace

V rámci IV. úplné aktualizace 2016 územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Trhové Sviny nebyly zjištěny žádné požadavky na aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

122

Aktualizace 2016 IV. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRHOVÉ SVINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents