Aktualizace 2016 IV. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ TŘEBOVÁ

Aktualizace 2016 IV. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ TŘEBOVÁ PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: [email protected]

Tento projekt zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava IČ: 28576217, tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]. Společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. je členem PAAC CONSORTIUM. Autorský kolektiv:     

Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. – urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Ing. Michal Samiec – GIS, aktualizace textové části Ing. Vojtěch Zlý – GIS, zpracování dat a grafických výstupů

Na spolupráci se podílel odbor rozvoje města a investic MěÚ Česká Třebová Hedvika Heverová

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

OBSAH Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území .......................................................... 6

1 1.1

Úvod ............................................................................................................................. 6

1.2

Popis území a širší vztahy ............................................................................................ 7

1.2.1

Základní charakteristika území................................................................................ 7

1.2.2

Širší vztahy a nadřazené dokumenty ....................................................................... 8

1.3 1.3.1

Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika ........... 11

1.3.2

Těžba nerostných surovin ...................................................................................... 12

1.3.3

Sesuvná a poddolovaná území............................................................................... 13

1.3.4

SWOT analýza ...................................................................................................... 16

1.3.5

Místní problémy k řešení v rámci územního plánování ........................................ 16

1.4

Vodní režim................................................................................................................ 17

1.4.1

Hydrologické a hydrogeologické podmínky ......................................................... 17

1.4.2

Vodní zdroje – jejich význam a ochrana ............................................................... 17

1.4.3

Záplavová území ................................................................................................... 18

1.4.4

SWOT analýza ...................................................................................................... 21

1.5

Hygiena životního prostředí ....................................................................................... 22

1.5.1

Kvalita ovzduší ...................................................................................................... 22

1.5.2

Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields ................................ 23

1.5.3

Hlukové zátěže ...................................................................................................... 25

1.5.4

SWOT analýza ...................................................................................................... 25

1.5.5

Nadmístní problémy k řešení v rámci územního plánování .................................. 25

1.5.6


1.6

Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................... 27

1.6.1

Krajina ................................................................................................................... 27

1.6.2

Přírodní potenciál území a jeho ochrana ............................................................... 29

1.6.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 32

1.6.4


1.6.5


1.7

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................... 33

1.7.1

Zemědělský půdní fond ......................................................................................... 33

1.7.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................................... 35

1.7.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 36

1.7.4


1.8 3

Reliéf, horninové prostředí a geologie ....................................................................... 11

Technická infrastruktura ............................................................................................ 37


1.8.1

Zásobování pitnou vodou ...................................................................................... 37

1.8.2

Odvádění a zneškodňování odpadních vod ........................................................... 39

1.8.3

Zásobování plynem ............................................................................................... 40

1.8.4

Zásobování teplem (CZT) ..................................................................................... 42

1.8.5

Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě .................................... 42

1.8.6

Spoje (pokrytí území signály) ............................................................................... 43

1.8.7

SWOT analýza ...................................................................................................... 44

1.8.8


1.9

Dopravní infrastruktura .............................................................................................. 45

1.9.1

Silniční síť ............................................................................................................. 46

1.9.2

Železniční síť ......................................................................................................... 48

1.9.3

Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou .................................................... 49

1.9.4

Ostatní typy dopravy ............................................................................................. 50

1.9.5

SWOT analýza ...................................................................................................... 50

1.9.6


1.9.7


1.10

Sociodemografické podmínky ................................................................................... 52

1.10.1

Demo-sociální situace ........................................................................................... 52

1.10.2

Občanská vybavenost ............................................................................................ 58

1.10.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 59

1.10.4


1.11

Bydlení ....................................................................................................................... 60

1.11.1

Bytový fond a jeho struktura ................................................................................. 60

1.11.2

Dostupnost bydlení (pro obyvatelstvo) ................................................................. 61

1.11.3

SWOT analýza ...................................................................................................... 62

1.11.4


1.12

Rekreace ..................................................................................................................... 63

1.12.1

Rekreační aktivity.................................................................................................. 63

1.12.2

Rekreační infrastruktura ........................................................................................ 66

1.12.3

Individuální rekreace ............................................................................................. 68

1.12.4

SWOT analýza ...................................................................................................... 68

1.12.5


1.13

Hospodářské podmínky.............................................................................................. 70

1.13.1

Ekonomická funkce území .................................................................................... 70

1.13.2

Struktura ekonomických subjektů ......................................................................... 71

1.13.3

Trh práce (nabídka, poptávka) ............................................................................... 73

1.13.4

Zdroje a užití veřejných rozpočtů .......................................................................... 78 4


1.13.5

SWOT analýza ...................................................................................................... 81

1.13.6


Rozbor udržitelného rozvoje území.............................................................................. 82

2

Metodika zpracování RURÚ a související legislativa ............................................... 82

2.1 2.1.1

Související legislativa ............................................................................................ 82

2.1.2

Východiska metodiky ............................................................................................ 83

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP ..................................................................... 85 Postup zpracování RURÚ .......................................................................................... 85

2.2 2.2.1

Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje ............................................... 86

2.2.2 Použitá sada klíčových a sekundárních indikátorů a určení vlivu podtématu na pilíře 87 2.2.3

Vyváženost územních podmínek........................................................................... 91

2.2.4

Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .......................... 94

2.2.5

Metodika pro SWOT analýzu ................................................................................ 94

2.2.6

Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení........................... 95 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území .......................................................... 96

2.3 2.3.1

Vyváženost témat v obcích .................................................................................... 96

2.3.2

Vyváženost témat v pilířích ................................................................................... 96

2.3.3

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .... 100 Problémy k řešení ..................................................................................................... 102

2.4 2.4.1 3

5

Urbanistické, hygienické a environmentální závady ........................................... 102

Vyzvané subjekty k poskytnutí dat............................................................................. 104


1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1.1 Úvod Územně analytické podklady (dále jen „ÚAP“) jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikována metodika zpracovaná v rámci projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Každá kapitola je zakončena SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Česká Třebová včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat.

6


1.2 Popis území a širší vztahy 1.2.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje. Tvoří jej pět obcí na území o rozloze 7 970 hektarů. SO ORP Česká Třebová sousedí se správními obvody: na severu s Ústí nad Orlicí, na jihu se Svitavami, na východě s Lanškrounem a na západě s Litomyšlí. Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová je z hlediska počtu obyvatel po SO ORP Králíky a Holice třetím nejmenším v rámci Pardubického kraje, kde 18 298 obyvatel (k 31. 12. 2015) tvoří zhruba 3,55 % obyvatel kraje. Z hlediska rozlohy je SO ORP Česká Třebová nejmenším v Pardubickém kraji. 7 970 hektarů tvoří přibližně 1,76 % rozlohy kraje. Hustota zalidnění je ze správních obvodů Pardubického kraje po Pardubicích druhá nejvyšší – 230 osob na km2. Mapa 1.2.1: SO ORP Česká Třebová

Níže uvedená tabulka uvádí rozlohy obcí, z čehož je patrné, že více než polovinu území obce zabírá město Česká Třebová, jejíž rozloha je 4 101 ha. 7

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.2.1: Výměra obcí v SO ORP Česká Třebová k 31. 12. 2015

Rybník Semanín Česká Třebová Přívrat Třebovice

1 113 880 4 101 730 1 146

Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] 14,0 11,0 51,5 9,2 14,4

Celkem SO ORP Česká Třebová

7 970

100,0

Obec

Rozloha [ha]

Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze 2015

1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. V současné době je platná Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1, která byla schválená Usnesením Vlády ČR ze dne 15. 4. 2015 č. 276. PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1 (dále též „A-PÚR ČR“) stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. A-PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna mj. na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí“ ► „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“; A-PÚR ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro ministerstva, jiné ústřední správní úřady a pro územní plánování“. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho 8


ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Pardubického kraje byly vydány dne 29. 4. 2010 a nabyly účinnosti dne 15. 5. 2010. Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Pardubického kraje byly vydány dne 17. 9. 2014 a nabyly účinnosti dne 7. 10. 2014. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP České Třebové na Politiku územního rozvoje České republiky ve znění aktualizace č. 1 a Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ve znění aktualizace č. 1 je definováno následující: Rozvojové oblasti Rozvojové oblasti jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny, ► ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast OBK2 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí Na území Pardubického kraje je vymezena rozvojová oblast krajského významu OBK2 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí. Rozvojová oblast je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty obce (katastrální území) ve SO ORP Česká Třebová. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ji: a) vymezuje do rozsahu katastrálních území obcí Česká Třebová (Česká Třebová, Lhotka u České Třebové, Parník, Skuhrov u České Třebové), Rybník (Rybník u České Třebové), Semanín (Semanín), Třebovice (Třebovice)

9


b) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území SO ORP Česká Třebová: o sledovat možnost veřejného logistického centra ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová, o rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat zejména ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová a v jižní části Ústí nad Orlicí v koridoru silnice I/14, o rozvoj bydlení soustřeďovat především v obou městech, o respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. c) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování v SO ORP Česká Třebová: o stabilizovat trasu východního obchvatu silnice I/14 v České Třebové a v prostoru Třebovic; o stabilizovat dopravní řešení a využití území v prostoru Semanína ve vazbách na stávající a rozvojové plochy navazující na železniční uzel Česká Třebová; o ověřit územní rezervu obchvatu silnice I/14 v prostoru Ústí nad Orlicí, vč. jeho účinnosti; o respektovat požadavky na ochranu městských památkových zón Česká Třebová a Ústí nad Orlicí; o respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Třebovské stěny a přírodního parku Bohdalov-Hartinkov; o respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): i. nadregionálních biokoridorů K82 a K93, ii. regionálních biocenter 330 Lhotka, 356 Palice, 357 Vadětín, 418 V podkově, 457 Andrlův Chlum, 471 Horky, 1925 Kamenný vrch, 1926 U Kamenného vrchu, iii. regionálních biokoridorů 811 Anenské údolí-Hůrka, 860 Hůrka-Andrlův chlum, 862A U Kamenného vrchu-Buková stráň, 862B Buková stráňAndrlův Chlum, 865 Žampach-Vadětín, 866 Vadětín-Kamenný vrch, 867 U Kamenného vrchu-Palice, 869 Andrlův chlum-Vadětín, 870 VadětínLes u Hrklice, 886 U Kamenného vrchu-Psí kuchyně. Stav územně plánovací dokumentace Na základě zjištěných informací o stavu pokrytí území územními plány lze konstatovat, že na území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová je následující stav: ► Česká Třebová: o Územní plán města Česká Třebová byl schválen 28. 6. 2005 a nabyl účinnosti 15. 7. 2005 o Od té doby bylo schváleno devět změn ÚPO o V období od první aktualizace ÚAP v roce 2010 nabyly účinnosti dvě změny ÚPO (Změna č. 6 – vydaná 5. 12. 2011 a nabyla účinnosti 22. 12. 2011) o Změna č. 7 ÚPO Česká Třebová – vydána 5. 3. 2013, nabytí účinnosti 23. 3. 2013 o Změna č. 8 ÚPO Česká Třebová – vydaná 15. 12. 2014, nabytí účinnosti 27. 1. 2015 o Změna č. 9 ÚPO Česká Třebová – vydána 26. 9. 2016, nabytí účinnosti 21. 10. 2016

10


Regulační plán městské památkové zóny města Česká Třebová – schválen 6. 12. 2006 a nabyl účinnosti 2. 1. 2007 o Změna č. 1 Regulačního plánu městské památkové zóny města Česká Třebová – vydána 23. 9. 2013, nabytí účinnosti 18. 10. 2013 o V současné době se pořizuje nový ÚP Přívrat: o Územní plán obce Přívrat byl vydán 29. 7. 2007 a nabyl účinnosti 21. 8. 2009 o Změna č. 1 ÚP Přívrat – vydána 31. 7. 2014, účinnost 21. 8. 2013 Rybník: o Územní plán obce Rybník byl schválen 30. 6. 2005 a nabyl účinnosti 19. 7. 2005 o Změna č. 1 ÚPO Rybník – 16. 11. 2006 schválen návrh ÚPD, 3. 12. 2006 vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 2 ÚPO Rybník – vydána 1. 7. 2010, 5. 8. 2010 nabyla účinnosti o Regulační plán části obce Rybník – 16. 12. 1999 schválen návrh o V současné době se pořizuje nový ÚP Semanín: o Územní plán obce Semanín – 28. 12. 2006 schválen návrh ÚPD, 15. 1. 2007 vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 1 ÚPO Semanín – 18. 5. 2011 vydán návrh, 21. 6. 2011 nabyl účinnosti o Změna č. 2 ÚPO Semanín – vydaná 22. 6. 2016, nabytí účinnosti 2. 8. 2016 Třebovice: o Územní plán obce Třebovice – 10. 11. 2004 schválen návrh ÚPD, 26. 12. 2004 vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 1 ÚPO Třebovice – 26. 1. 2010 vydán návrh, 20. 2. 2010 návrh nabyl účinnosti o Změna č. 2 ÚPO Třebovice – vydána 27. 6. 2013, nabyla účinnosti 17. 7. 2013 o V současné době se pořizuje nový ÚP o

► ►

►

►

1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie 1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika Z geomorfologického hlediska patří ORP Česká Třebová do střední, morfologicky velmi výrazné části Českotřebovské vrchoviny, jak je nazýván osobitý geomorfologický podcelek Svitavské pahorkatiny. Svitavská pahorkatina je pak jedním z celků České tabule, geomorfologické soustavy České vysočiny. Geologicky leží toto území v severovýchodním, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném okrajovém pásmu tabule svrchně křídových mořských a jezerních usazenin, které v severní části Českého masívu pokrývají jeho prvohorní a předprvohorní krystalický základ i s jeho mlado prvohorními zvětralinovými plášti. Tyto staré zvětralinové pokryvy jsou při východním okraji ORP Česká Třebová obnaženy a podílejí se na stavbě reliéfu. Území je determinováno synklinálami litickou a potštejnskou a antiklinálami orlickoústeckou a letohradskou. Většinu plochy zaujímají vápnité a písčité slínovce (opuky). Na rozdíl od jiných území České Republiky není území ORP Česká Třebová bohaté na výskyt minerálů. Na Českotřebovsku se vyskytují tyto druhy minerálů: kalcit, aragonit, pyrit, markazit, křemen, lechatelierit, limonit, hematit, glaukonit, kaolinit, sádrovec, fosfáty

11


(většinou jde o fosforečnany Ca) a neudorfit. K nejčastějším horninám patří: slepence, pískovce, arkózy, slínovce, jílovce (lupky), jíly a štěrky. 1.3.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné dobývací prostory od 1. 7. 2008, kdy došlo ke zrušení cihelny s těžbou cihlářského jílu. Byla zde ale vymezena ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území (CHLÚ), jež jsou zobrazeny v následujících tabulkách. Tabulka 1.3.1: Chráněná ložisková území

Obec

1 113 880 4 101 730 1 146

0 293,1 0 0 0

Chráněné ložiskové území [%] 0 33,3 0 0 0

7 970

293,1

3,7

Rozloha [ha]

Rybník Semanín Česká Třebová Přívrat Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová

Chráněná ložisková území [ha]

Zdroj: Česká geologická služba, 2016

Celkově zabírá chráněné ložiskové území 3,7 % SO ORP, což odpovídá 346 ha. Podíl CHLÚ je v obci Semanín 33,3 %, tj. 293,1 ha. V obcích Přívrat, Rybník a Třebovice se nenachází žádné chráněné ložiskové území. Tabulka 1.3.2: Ložiska nerostných surovin

Obec

Rozloha [ha]

Rybník Semanín Česká Třebová Přívrat Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová

Chráněná ložiska [ha]

1 113 880 4 101 730 1 146

0 215,3 6,0 0 0

7 970

221

Chráněná ložiska [%]

Nerost

0 24,5 jílovec 0,1 jílovec 0 0 2,8


V celém SO ORP Česká Třebová se nalézá pouze jedno ložisko nerostných surovin, a to v obci Semanín, kde pokrývá přibližně jednu čtvrtinu rozlohy obce a zasahuje také do katastru České Třebové. V tomto případě se jedná o ložisko jílovce. Území je využíváno společností P-D Refractories CZ a.s., Velké Opatovice.

12

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.3.1: Ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území v SO ROP Česká Třebová

1.3.3 Sesuvná a poddolovaná území Území SO ORP je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs se jedná o důsledky historické těžby lomové opuky, jílu a hrnčířské hlíny s omezenými dopady na povrch území. Na území ORP se nachází 18 bývalých lomů, 2 pískovny, 2 štoly, obě v katastru obce Semanín a 1 hliniště. Nejvíce těžebních útvarů se nachází v katastru obce Česká Třebová (8 lomů), dále pak v katastru obce Semanín (5 lomů), Přívrat (3 lomy) a obce Rybník a Třebovice mají po jednom lomu. V současné době těžba neprobíhá na žádném z nich. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází jedno bodové poddolované území (A061) – v katastru České Třebové, se těžil lignit a rozsah je ojedinělý. Plošné poddolované území (A061) je na území obce Semanín s ojedinělým rozsahem a surovinou černé uhlí. Nachází se zde dvě průzkumné štoly, které jsou díky závalům poměrně krátké v délkách 12 m a 40 m. V případě využívání území je nutný geologický průzkum, který blíže specifikuje stabilitu dané oblasti. 13


Na území správního obvodu se nachází osm bodových sesuvných území (A062) – sedm na katastru České Třebové (aktivní sesuv přímo v lokalitě Česká Třebová, dva aktivní sesuvy v lokalitě Parník a jeden v lokalitě Skuhrov, potenciální sesuvy v lokalitách Česká Třebová, Svinná u České Třebové a Parník) a jeden aktivní sesuv v katastru Třebovic. Plošná sesuvná území jsou uvedená v následující tabulce. Tabulka 1.3.3: Plošná sesuvná území

Obec

Lokalita

Třebovice Třebovice Třebovice Třebovice Česká Třebová Semanín Třebovice

Třebovice Třebovice Třebovice Damníkov Skuhrov Třebovice Třebovice

Třebovice

Třebovice

Rozloha [ha]

1 146

4 101 880 1 146

A062 [ha] 0,40 0,36 0,51 13,01 1,13 0,13 11,39 8,77

A062 [%] 0,03 0,03 0,04 1,14 0,03 0,01 0,99

Stupeň aktivity potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný stabilizovaný

0,77 stabilizovaný


Plošná i bodová poddolovaná území (A061) a bodová i plošná sesuvná území (A062) jsou zobrazena v následující mapě.

14

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.3.2: Sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Česká Třebová

15


1.3.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

V obcích Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Třebovice nejsou evidována žádná plošná poddolovaná území.

Na území obcí Česká Třebová a Semanín se nachází poddolovaná území.

Na území obcí Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Semanín se nenachází plošná sesuvná území.

Na území obcí Přívrat, Česká Třebová a Třebovice se nachází sesuvné území

Ložisko jílovce v obci Semanín. PŘÍLEŽITOSTI Zahájení těžby v některých z chráněných ložiskových území.

HROZBY Rozšíření sesuvných a poddolovaných území a nebezpečí s nimi spjata.

Revitalizace/asanace území v případě narušení těžbou.

1.3.5 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování ZÚR stanovují zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami, mezi něž patří také plochy pro těžbu nerostných surovin (např. nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou; nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím), a možného rozvoje těchto území: ► respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot jako limitu rozvoje území s přírodními či krajinnými hodnotami, ► vytvářet podmínky pro využívání krajiny při respektování jejich hodnot a ekologických, estetických, rekreačních a hospodářských funkcí. Vymezená ložiska, dobývací prostory a chráněná ložisková území představují územní limity, jež je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí.

16


1.4 Vodní režim Území SO ORP Česká Třebová leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Vodní toky na západ a severozápad od rozvodnice patří do povodí Labe, jehož prostřednictvím se vlévají do Severního moře. Vodní toky směřující k východu a jihovýchodu patří do povodí Moravské Sázavy. Toky směřující k jihu patří do povodí Svitavy, neboli do povodí Moravy (Černé moře). Území je důležitou pramennou oblastí vodních toků (Vrbovka, Javorka), z nichž většina zásobuje řeku Třebovku. Jedná se o významný hospodářský tok. Na území se nachází také velké chovné rybníky, největší z nich rybník Hvězda leží v katastru obce Třebovice. Dále např. Nový rybník, Vidlák a Černý rybník. Do územní působnosti ORP Česká Třebová zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída o celkové rozloze 7 950,19 ha. Její podzemní vody patří k nejkvalitnějším vodám Českého masívu a splňují nejpřísnější kritéria pro pitnou vodu. 1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová se nachází v mezinárodní oblasti povodí Labe. Nejvýznamnějším vodním tokem celého území je řeka Třebovka, která protéká centrální části správního obvodu. Území je tedy především odvodňováno řekou Třebovkou. Mezi dílčí nejvýznamnější toky patří Hluboček, Skuhrovský potok, Zádolský potok, Semanínský potok a Křivolický potok, které ústí do Třebovky. Z řek a potoků nepřímo ústících do Labe jde především o toky Řetůvka, Zlatý pásek a Lukovský potok. Na řadě vodních toků jsou vybudovány rybníky a další vodní plochy. Celková výměra vodních ploch v SO ORP dosahuje téměř 15 hektarů. Mezi plošně největší se řadí rybníky Dolní přívratský rybník (2,29 ha), Komárek (0,26 ha), Mokrý (1,31 ha), Pivovarský rybník (0,50 ha) a Prostřední rybník (1,40 ha). Vodní toky a vodní plochy jsou znázorněny v Mapě 1.4.1 uvedené níže. 1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana V řešeném území se nachází několik vodních zdrojů lokálního významu, které slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Vyskytují se především v západní části správního obvodu (obec Česká Třebová). Geografické rozmístění vodních zdrojů je znázorněno v následující mapě.

17

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.4.1: Vodní režim v SO OPR Česká Třebová

Celé sledované území pokrývají chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – pokrývá zhruba 99 % území správního obvodu. Hlavní význam zde má zásobování vodou z veřejných vodovodů. S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí. Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech je limitováno využívání hnojiv. V SO ORP Česká Třebová dosahuje zranitelná oblast rozlohy 84,74 hektarů. Zranitelná oblast je vymezena na území obce Česká Třebová. 1.4.3 Záplavová území Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, došlo v SO ORP Česká Třebová k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. 18


Na území SO ORP Česká Třebová byla vymezena záplavová území na katastrálním území 3 obcí v celkové rozloze 21 ha, což představuje cca 0,2 % celkové výměry území. Výměry záplavových území s rozlišením na aktivní zóny záplavového území a pěti, dvaceti a stoletou povodeň obsahuje následující tabulka. Tabulka 1.4.1: Záplavová území v obcích SO ORP Česká Třebová

Obec

Rozloha [ha]

Aktivní zóna záplavového území QAZ [ha]

QAZ [%]

Záplavová území v SO ORP Česká Třebová

Q005 [ha]

Q005 [%]

Q020 [ha]

Q020 [%]

Q100 [ha]

Q100 [%]


1 113 880 4 101 730 1 146

6,1 0 7,3 0 7,7

0,5 0 0,2 0 0,7

6,0 0 7,5 0 5,9

0,5 0 0,2 0 0,5

15,9 0 12,2 0 28,8

1,4 0 0,3 0 2,5

31,3 0 34,9 0 40,0

2,8 0 0,9 0 3,5


7 970

21,1

0,2

19,4

0,2

56,9

0,7

106,2

1,3

Zdroj: Krajský úřad Pardubického kraje, 2016

Nejhorší situace je v obci Rybník a Třebovice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 31 ha (téměř 3 % území) a 40 ha (3,5 % území). V obci Česká Třebová se jedná o necelých 35 ha, tj. zhruba 1 % území obce. V katastrálních územích zbylých dvou obcí SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné aktivní záplavové území. Na území SO ORP Česká Třebová se nenacházejí žádné objekty protipovodňové ochrany. Záplavové území stoleté vody na území SO ORP Česká Třebová je vyznačeno na Mapě 1.4.2.

19

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.4.2: Oblasti stoleté vody v SO ORP Česká Třebová

20


1.4.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY Vysoký podíl chráněných oblastí přirozené akumulace vod.

Dostatečný výskyt zdrojů povrchových vod.

SLABÉ STRÁNKY Limity ve využívání řady lokalit, vzhledem k vymezeným zranitelným územím a záplavám i v zastavěných územích. ZÚR Pardubického kraje nevymezují žádné koridory pro umístění veřejně prospěšných opatření protipovodňové ochrany na území SO ORP Česká Třebová. Absence objektů protipovodňové ochrany.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení retenční a akumulačních schopnosti území.

Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných území.

Realizace protipovodňových opatření, budování/obnova drobných nádrží s cílem omezení rozsahu povodní.

Povolení výstavby v územích ohrožených povodní.

1.4.5 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Vhodné je přijmout opatření ke zvyšování vodního potenciálu území v souvislosti s poklesem hladin spodních vod. Působit k hospodárnému využívání vodních zdrojů v území. ZÚR Pardubického kraje stanovují zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami, mezi něž patří také vodohospodářsky významná území – Chráněná oblast přirozené akumulace vod Východočeská křída, a možného rozvoje těchto území: ► respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot jako limitu rozvoje území s přírodními či krajinnými hodnotami, ► vytvářet podmínky pro využívání krajiny při respektování jejich hodnot a ekologických, estetických, rekreačních a hospodářských funkcí. ZÚR Pardubického kraje stanovují chránit říční nivy, v co největší možné míře zabránit vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenství (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky). Problémy, které přetrvávají Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje (ochranné pásmo 1. stupně) v obci Česká Třebová (sZUoVZ), čímž je potenciálně ohrožena kvalita pitné vody. Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 (sZUoZQ) v obcích Česká Třebová, Třebovice a Rybník. V souvislosti s tím je v území potřeba realizovat vhodná protipovodňová opatření v krajině, údržbu, obnovu nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a omezování rozsahu povodní. Vhodné je posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. 21


1.5 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. 1.5.1 Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Česká Třebová je na dobré úrovni s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu území ČR a Pardubický kraj. Jiné škodliviny se v SO ORP nevyskytují. Přehled emisních hlavních znečišťujících látek v jednotlivých okresech Pardubického kraje je znázorněn v Tabulka 1.5.1. Okres Ústí nad Orlicí, ve kterém se nachází SO ORP Česká Třebová vychází ze všech ostatních okresů Pardubického kraje nejlépe ve všech sledovaných ukazatelích s výjimkou amoniaku, kde je po okresu Pardubice druhým nejhorším. Ve všech sledovaných hodnotách došlo od roku 2012 k výraznému zhoršení. Mezi významné zdroje znečištění ovzduší patří vytápění pomocí pevných paliv (uhlí, dřevo a často i jiné zcela nevhodné materiály) v domácnostech především ve venkovských sídlech v území, které přináší přízemní znečištění ovzduší v podzimních a zimních měsících. Dále je přízemní znečištění zvyšováno automobilovou dopravou, emisemi výfukových plynů a prašností. Tabulka 1.5.1: Emise hlavních znečišťujících látek v Pardubickém kraji

Pardubický kraj Okres Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

TZL [t/rok] 82,5 578,7 93,2 47,3

SO2 [t/rok] 342,1 10223,2 257,8 184,7

NOx [t/rok] 799,8 8060,9 444,8 322,3

CO [t/rok] 374,2 704,9 418,8 316,8

VOC [t/rok] 95,5 909,2 116,8 466,2

NH3 [t/rok] 13,4 3,3 1,0 5,4

Zdroj: Emisní bilance ČR 2014, ČHMÚ 2016 Pozn.: TZL – tuhé znečisťující látky, SO2 – Oxid siřičitý, NOx – Oxidy dusíku, CO – Oxid uhelnatý, VOC – organické těkavé látky, NH3 – Amoniak

22

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.5.1: Oblasti s překročeným imisním limitem

1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Nepříznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 5 obcí se nachází celkem 19 starých zátěží a skládek. Nejhůře je na tom obec Česká Třebová, na jejímž území je lokalizováno celkem 11 bývalých skládek. Tyto staré zátěže byly rekultivovány a jsou pouze vedeny v evidenci viz Tabulka 1.5.2

23

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.5.2: Staré zátěže území a kontaminované plochy

Obec Rybník Semanín Česká Třebová Přívrat Třebovice Celkem SO ORP Česká Třebová

Počet Starých zátěží 4 1 11 0 3 19

Zdroj: Odbor životního prostředí MěÚ Česká Třebová

V oblasti se nachází pouze 1 řízená skládka v obci Třebovice, zabírající 6,3 ha, tj. 0,55 % výměry obce. Mapa 1.5.2: Hygiena životního prostředí v SO ORP Česká Třebová

24


1.5.3 Hlukové zátěže Vysoká hluková zátěž v obcích je způsobena především dopravou. Nejvíce postižené jsou obce v blízkosti komunikace I/14, která je jednou z nejvíce využívaných a tím i nejhlučnějších dopravních komunikací. Další oblastí zatíženou hlukem z dopravy je okolí logistického centra METRANS a.s. Denní povolená hranice hluku 55 dB je v některých oblastech překračována i ve velké vzdálenosti od komunikace. Obecně platí, že v oblastech blíže České Třebové je vyšší intenzita silniční dopravy a tím i větší zatížení hlukem. Novější informace bude možné doplnit až po provedení, dokončení a vyhodnocení Sčítání dopravy 2015 – 2016, kdy budou k dispozici informace o změně intenzity dopravy a s tím souvisejícího hlukového zatížení území na jednotlivých silničních úsecích. 1.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně dobrá kvalita ovzduší na celém území s Výskyt dvou starých důlních děl v obci Semanín. výjimkou výskytu přízemního ozónu O3. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné spalovny, ani úložiště nebezpečných látek kategorie A a B. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvyšování podílu separovaného odpadu (předpoklad dalšího využití).

Existence starých ekologických zátěží a s tím spojená rizika a omezené využití daných území.

Možnost využití prostředků EU při sanaci a revitalizaci starých ekologických zátěží.

Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality.

Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. Riziko znečištění ovzduší v souvislosti s dalším a II. třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové růstem dopravní intenzity na páteřních oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na komunikacích. daném území). Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

1.5.5 Nadmístní problémy k řešení v rámci územního plánování Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO (biologicky rozložitelného komunálního odpadu) ukládaného na skládky. 1.5.6 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické požadavky.

25


Problémy, které přetrvávají Silnice I. třídy I/14 zatěžuje exhalacemi zastavěné území (sS1/ZU) v obcích Česká Třebová a Třebovice. Silnice II. třídy II/358 zatěžuje exhalacemi zastavěné území (sS2/ZU) v obci Česká Třebová. V rámci ÚPD dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí zastavěným územím, navrhnout možná řešení (obchvaty, přeložky) a zapracovat do ÚPD. Záměr silnice I. třídy I/14 prochází zastavěným územím (zS1-ZU) v obcích Česká Třebová a Rybník. Záměr silnice I. třídy I/14 prochází lesem (zS1-LE) v obcích Česká Třebová, Rybník a Třebovice.

26


1.6 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Česká Třebová se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Rozmístění a hranice biochor ukazuje následující mapa. Celý SO ORP Česká Třebová se nachází ve Svitavském bioregionu, hercynské podprovincii. Mapa 1.6.1: Hranice biochor na území SO ORP Česká Třebová

1.6.1 Krajina Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň. 27


Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Ve sledovaných letech 2008 – 2015 nedošlo v obcích SO ORP Česká Třebová k žádným změnám hodnot KES. Nejvyšších hodnot dosahuje obec Přívrat (3,1) a nejmenších obec Třebovice (0,9). 1.6.1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Česká Třebová

Obec

KES 2008

2010

2012

2015

Česká Třebová

2,0

2,0

2,0

2,0

Přívrat

3,1

3,1

3,1

3,1

Rybník

1,4

1,4

1,4

1,4

Semanín

1,5

1,5

1,5

1,5

Třebovice

0,9

0,9

0,9

0,9

SO ORP Česká Třebová

1,8

1,8

1,8

1,8

Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 31. 12. daného roku

Graficky je koeficient ekologické stability obcí správního obvodu ORP Česká Třebová zobrazen na následující mapě.

28

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.2: Koeficient ekologické stability v SO ORP Česká Třebová

1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné velkoplošné chráněné území (chráněná krajinná oblast, národní park). Nalezneme zde pouze maloplošné chráněné území, kam se obecně řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V případě SO ORP Česká Třebová se jedná o dvě přírodní rezervace (PR). První přírodní rezervací rozkládající se na ploše jedné desetiny hektaru je oblast nesoucí název Psí kuchyně. Oblast se nachází v obci Semanín. Druhou PR jsou Třebovské stěny zasahující do obce Česká Třebová a sousedního SO ORP Lanškroun. Jedná se o východní strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 613 m n. m.) východně od České Třebové. Vyskytují se zde skalní stěny, tvořené zejména z pískovců a slínovců. Nachází se zde porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Tato oblast má rozlohu čtyři desetiny hektaru na území obce Česká Třebová. Obě přírodní rezervace dohromady představují svou rozlohou pouze velmi malé procento rozlohy SO ORP (0,01 %). Viz následující tabulka.

29

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.6.2: Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ)

Výměra obce [ha]

Obec Semanín Česká Třebová

Název

MZCHÚ [ha]

880 Psí kuchyně 4 101 Třebovské stěny

MZCHU [%]

0,1 0,4

0,01 0,01

Zdroj: AOPK, ČSÚ, 2016

Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 obsahuje následující mapa. V oblasti SO ORP Česká Třebová se nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti spolu s biosférickou rezervací se v tomto SO ORP nenachází. Tabulka 1.6.3: Natura 2000 - evropsky významné lokality

Výměra obce [ha]

Obec Semanín

Název

A034 [ha]

880 Psí kuchyně

A034 [%]

57,2

6,5

Zdroj: AOPK, ČSÚ, 2016

Evropsky významná lokalita s názvem Psí kuchyně se rozkládá na ploše 57,2 ha, což činní 6,5 % výměry obce. Lokalita je situována v obci Semanín. Na území SO ORP Česká Třebová jsou značně zastoupeny nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Nadregionální biokoridory, regionální biocentra a regionální biokoridory sledovaného území jsou zobrazeny v Mapě 1.6.4. Přehled rozložení územního systému ekologické stability v SO ORP Česká Třebová je zobrazen v následující tabulce. Jedná se o plochy územních systémů ekologické stability, jež byly vymezeny v územních plánech jednotlivých obcí ve správním obvodu ORP. V datovém modelu ÚAP jsou zapracovány také ÚSES, které byly vymezeny v nadřazené krajské dokumentaci (ať již ZÚR Pardubického kraje ve znění aktualizace č. 1, nebo Plánu regionálního ÚSES Pardubického kraje). Tabulka 1.6.4: Podíl územních systémů ekologické stability na výměrách obcí

Obec

Výměra obce [ha]

USES [ha]

USES [%]


1 113 880 4 101 730 1 146

122,48 109,67 251,66 87,09 135,05

10,99 12,46 6,14 11,93 11,78


7 970

705,94

8,86

Zdroj: Územní plány jednotlivých obcí SO ORP Česká Třebová, 2016

Dále na území správního obvodu jsou vymezeny významné krajinné prvky – celkem jich je na území SO ORP Česká Třebová vymezeno 10 (vodní toky, rybníky a rašeliniště).

30

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.6.3: Ochrana přírody, krajiny a památek na území SO ORP Česká Třebová

31



SLABÉ STRÁNKY

Na území SO ORP Česká Třebová se nacházejí dvě maloplošná zvláště chráněná území v obcích Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází Semanín a Česká Třebová. Vyskytují se zde skalní žádné velkoplošné chráněné území (CHKO, stěny, nachází se zde porosty květnatých bučin a národní park). suťových lesů s volně žijící faunou. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází lokalita soustavy NATURA 2000 – evropsky významná lokalita v obci Semanín. Na území SO ORP Česká Třebová jsou vymezeny nadregionální biokoridory, regionální biokoridory a biocentra, lokální biokoridory a biocentra. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování.

Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

Růst intenzity automobilové dopravy na páteřních komunikacích. Výskyt ložisek v chráněných územích – riziko budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem zatížení území. Zhoršování kvality životního prostředí (ovzduší, voda, půda).

1.6.4 Nadmístní problémy k řešení v rámci územního plánování Silnice I. třídy I/43 křižuje nadregionální biokoridor (sS1xNK) v obci Třebovice. Záměr silnice I. třídy I/14 křižuje nadregionální biokoridor (zS1xNK) a prochází regionálním biocentrem (zS1-RC) v obci Česká Třebová. Nové zjištěné problémy Záměr silnice I. třídy I/14 prochází záplavovým územím na vodním toku Třebovka (zS1-ZQ) v České Třebové 1.6.5 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního a územního řízení. ZÚR Pardubického kraje ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů.

32


1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 1.7.1 Zemědělský půdní fond Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj patří k významným charakteristikám. Rozloha orné půdy ve správním obvodu Česká Třebová se od roku 2010 do roku 2015 mírně zmenšila. Nejvyšší podíl orné půdy na celkové rozloze území má obec Třebovice (40,6 %). V absolutních číslech má největší rozlohu orné půdy obec Česká Třebová (817 ha), ale podíl orné půdy na rozloze této obce je naopak nejmenší ze všech obcí SO ORP. Tabulka 1.7.1: Rozloha orné půdy v obcích SO ORP Česká Třebová v období 2010 – 2015

Podíl orné půdy z celkového území [%]

Orná půda (ha)

Obec 2010

2012

2013

2015

2010

2012

2013

2015

Česká Třebová

818,4

818,2

817,5

817,4

20,0

20,0

19,9

19,9

Přívrat

150,8

150,8

151,2

151,2

20,7

20,7

20,7

20,7

Rybník

270,9

270,6

270,0

270,0

24,3

24,3

24,2

24,2

Semanín

260,6

260,6

261,0

260,6

29,6

29,6

29,7

29,7

Třebovice SO ORP Česká Třebová

464,9

464,8

465,0

464,8

40,6

40,6

40,6

40,6

1 966,00 1 966,00 1 964,00 1 964,00

24,7

24,7

24,6

24,6


Z hlediska kvality půd zaujímají nejcennější půdy (na území správního obvodu pouze II. třída ochrany) celkově 46,54 % zemědělského půdního fondu. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s neurčenou třídou ochrany (necelých 45 %). Rozlohy půd jednotlivých tříd ochrany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.7.2: Kvalita půd na území SO ORP Česká Třebová

Třída ochrany

Rozloha [ha]

Podíl [%]

Neurčeno (jedná se o pozemky určené k plnění funkcí lesa) 2 3 4 5

7 084,19 5 921,40 1 496,92 389,46 1 047,91

44,44 37,15 9,39 2,44 6,57

Celkem

15 939,89

100,00

Zdroj dat: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2016

33

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.7.1: Bonitovaná půdně ekologická jednotka na území SO ORP Česká Třebová

Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. V SO ORP Česká Třebová tento podíl osciluje kolem hodnoty 160 ha, což činí zhruba 2 % celkové rozlohy správního obvodu. Nejvíce zastavěného území se nachází v obci Česká Třebová – 123 ha, což je 3 % z celkové výměry. Nejméně v obci Přívrat, kde zastavěné území tvoří pouhých 0,7 % z celkové výměry. Tabulka 1.7.3: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Česká Třebová v letech 2010 – 2015

2010 Česká Třebová

Podíl zastavěného území z celkové výměry [%]

Zastavěné území (ha)

Obec

2012

2013

2015

2010

2012

2013

2015

127,8

127,7

126,0

122,6

3,1

3,1

3,1

3,0

Přívrat

5,0

5,1

5,0

5,2

0,7

0,7

0,7

0,7

Rybník

14,5

14,6

14,0

14,3

1,3

1,3

1,3

1,3

Semanín

6,8

6,8

7,0

6,9

0,8

0,8

0,8

0,8

Třebovice

9,7

9,6

10,0

9,6

0,8

0,8

0,9

0,8

163,8

163,8

162,0

158,6

2,1

2,1

2,0

2,0



34


1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Lesní porosty na území SO ORP Česká Třebová představují jeho významný přírodní zdroj. Lesnatost správního obvodu je dlouhodobě 45,6 %. V porovnání s lesnatostí České republiky, se jedná o nadprůměrnou hodnotu. Největší podíl lesní půdy na celkové výměře má obec Přívrat (59 %) a nejmenší obec Třebovice (33 %). U zbývajících obcí Česká Třebová, Rybník a Semanín je podíl lesní půdy nad 45 %. Tabulka 1.7.4: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Česká Třebová v letech 2010 – 2015

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%]

Lesní půda (ha)

Obec 2010

2012

2013

2015

1 882,3

1 882,7

1 883,0

1 882,5

45,9

45,9

45,9

45,9

Přívrat

430,8

430,8

431,0

430,7

59,0

59,0

59,0

59,0

Rybník

525,9

525,9

526,0

525,9

47,2

47,2

47,2

47,2

Semanín

422,5

422,5

423,0

422,2

48,0

48,0

48,1

48,0

Třebovice

373,5

373,5

373,0

373,5

32,6

32,6

32,5

32,6

3 636,0

3 637,0

3 636,0

3 634,7

45,6

45,6

45,6

45,6

Česká Třebová


2010

2012

2013

2015


Z hlediska převažujících funkcí lesa jsou nejvýznamněji zastoupeny lesy hospodářské (přes 6213 ha), následované lesy zvláštního určení (více než 1053 ha). Kategorie lesů ochranných je zastoupena s rozlohou 48,93 ha. Rozlohy lesní půdy v SO ORP Česká Třebová jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.7.5: Kategorie lesů v SO ORP Česká Třebová

Rozloha SO ORP [ha] 7 970

Les hospodářský Rozloha [ha] Podíl [%] 6213,71

Zdroj dat: ČSÚ, ÚHÚL 2016

35

77,97

Les ochranný Rozloha [ha] Podíl [%] 48,93

0,61

Les zvláštního určení Rozloha [ha] Podíl [%] 1053,33

13,22


1.7.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Stabilní podíl lesní půdy na celkové rozloze území.

SLABÉ STRÁNKY Nutnost protierozních opatření u ZPF vzhledem k údolní poloze.

Lesní porosty tvoří významný přírodní zdroj. Lesnatost je téměř 46 %. Většina lesů má hospodářské využití (les hospodářský tvoří téměř 78 % veškerého lesního porostu). Nízká míra poškození lesních porostů z titulu nadměrného znečištění ovzduší. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zlepšení úrodnosti půd díky stavbám a zařízením pro optimalizaci vodního režimu a plochám určeným k odvodnění půd.

Trvalé odnětí zemědělského půdního fondu v rámci modernizace dopravní infrastruktury.

Rozvoj ekologického hospodářství.

Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit (sportovní areály apod.) v lokalitách s významnými mimoprodukčními funkcemi.

Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Potenciál pro rozvoj individuální rekreace. Část lesů je rekreačních.

1.7.4 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci územních plánů obcí ► minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany, ► minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody).

36


1.8 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Česká Třebová má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu). Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Česká Třebová. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. 1.8.1 Zásobování pitnou vodou V rámci SO ORP Česká Třebová je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní a je založeno na využívání bohatých vodních zdrojů v oblasti CHOPAV – Východočeská křída. Všechny obce v rámci SO ORP Česká Třebová v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť v zájmovém území je následující: Česká Třebová (100 %), Přívrat (99 %), Rybník (99,5 %), Semanín (100 %), Třebovice (99 %). Provozovatelem vodovodní sítě je Orlická vodohospodářská spol. Česká Třebová s.r.o. a Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. (Semanín). Při 4. úplné aktualizaci v roce 2016 byla lokalizace vodovodních sítí v datovém modelu ÚAP Česká Třebová ověřena z Digitální technické mapy města Česká Třebová. Veřejný vodovod Česká Třebová gravitačně zásobuje pitnou vodou ze dvou tlakových pásem obyvatelstvo, průmysl a ostatní odběratele v lokalitách Česká Třebová, Parník, Lhotka a Skuhrov. Vodovod je zásobován podzemní vodou z jednoho zdroje (vodonosné zvodně), který se nalézá v hloubce cca 70 m. Jímaná voda je velmi dobré kvality a splňuje přísné požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 376/2000 Sb. Části města Česká Třebová, které nejsou tlakově pokryty vodojemy, jsou zásobovány vodou pomocí tlakových stanic – Habeš, Farská. Materiálem původní rozvodné vodovodní sítě je převážně litina, či ocel, tím je i spjat problém v obci Přívrat, která uvádí v dotazníkovém šetření špatný stav vodovodu z roku 1953. Postupně jsou vodovodní sítě nahrazována plasty. Dále jsou nahrazovány i přípojky z nevyhovujících materiálů, jako je olovo a železo, za plastové a současně jsou osazovány vodoměry. Vodovodní systém je schopen zcela pokrýt stávající požadavky všech obyvatel na pitnou vodu, jak množstvím, tak i kvalitou. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová činí 127,3 km.

37


Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová v roce 2016 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.8.1: Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová

Obec

Délka (km) 2010

Česká Třebová

2012

2014

2016

84,1

84,9

85,0

85,0

Přívrat

6,3

6,3

6,3

6,3

Rybník

14,4

14,5

14,4

14,4

Semanín

7,5

7,0

7,0

7,0

Třebovice

14,6

14,6

14,6

14,6

126,9

127,3

127,3

127,3


Zdroj: ORVOS, s.r.o., Digitální technická mapa města Česká Třebová, 2016 Mapa 1.8.1: Vodovodní síť v SO ORP Česká Třebová

38


1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve městě Česká Třebová (jednotná 90 %, oddílná 10 %), v obci Rybník (oddílná), v obci Semanín (oddílná 5 %) a v obci Třebovice (dešťová). Kompletní ČOV je vybudována pouze ve městě Česká Třebová, v obci Semanín je ČOV pro jeden bytový a 8 rodinných domů. Obec Rybník je napojena na ČOV Česká Třebová. V roce 2013 byla rekonstruována, dostavěna a zprovozněna čistírna odpadních vod a kanalizace v České Třebové. V rámci projektu byla dobudována kanalizace v místní části Lhotka a na severním okraji města. Část kanalizace tvoří gravitační stoky a část tlaková kanalizace. Nových gravitační splaškových stok je 1,7 km a tlakových kanalizací bylo vybudováno 1,1 km. Při této výstavbě bylo také vybudováno 13 domovních čerpacích jímek. Celkem bylo vybudováno 2,9 km nových kanalizačních řádů a 0,6 km kanalizačních odboček na veřejných pozemcích. Po dokončení výstavby je možné na kanalizaci nově připojit 200 ekvivalentních obyvatel. Rekonstrukce ČOV Česká Třebová přinesla vybudování nové trafostanice, objekty pro mechanické předčištění a třetí stupeň čištění, biologické linky, deponie kalu, čerpací stanice, dešťovou zádrž, komunikaci v rámci areálu a garáže. Rekonstrukce čistírny zajišťuje její schopnost splnit emisní limity na odtoku dle platných předpisů kategorie čistíren pro 10 až 100 tisíc ekvivalentních obyvatel, při čemž kapacita ČOV Česká Třebová dosáhla 20 000 ekvivalentních obyvatel. Celková délka kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová činí 72,2 km. V rámci 4. úplné aktualizace v roce 2016 nedošlo ke zjištění změn oproti předchozí aktualizaci v roce 2014.

39

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.2: Kanalizační síť v SO ORP Česká Třebová

1.8.3 Zásobování plynem V rámci SO ORP Česká Třebová jsou plynem zásobovány Česká Třebová (85 %), Rybník (70 %) a Třebovice (70 %). Obec Semanín, která nemá zavedený plyn, do budoucna neuvažuje o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Další obcí bez plynofikace je Přívrat. Dle průzkumu provedeného v obci nemají obyvatelé obce Přívrat o zavedení plynu zájem. V obci Přívrat je potenciální výhodou existence plynovodu na katastrálním území obce. Město Česká Třebová je zásobováno zemním plynem přes regulační stanice, které jsou napojeny na vysokotlaký přepravní systém pomocí vysokotlakých přípojek. U starších ocelových plynovodů dochází ke korozi, která je způsobena zemními proudy z provozu stejnosměrné sítě vysokého napětí Českých drah. Proto je vhodné nově budované, či rekonstruované plynovody nahradit jiným materiálem, např. polyethylenem. 40


Délky rozvodů plynu v SO ORP Česká Třebová aktuální pro rok 2016 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.8.2: Délky plynovodní sítě v obcích SO ORP Česká Třebová

Obec

Déla plynovodu [km]

Rozloha obce [ha]

Česká Třebová

4 101

88,4

Rybník

1 113

6,1

Třebovice

1 146

7,2

Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., 2016 Mapa 1.8.3: Plynovodní síť v SO ORP Česká Třebová

41


1.8.4 Zásobování teplem (CZT) V SO ORP Česká Třebová je zásobován teplem především terciární sektor na území města Česká Třebová a to přibližně jedna čtvrtina města a rozvod tepla je také v obci Rybník, kde zásobuje však jen malé území obce a jedná se o horkovod Českých drah. Hlavním dodavatelem tepla města Česká Třebová pro vytápění bytů je městská společnost TEZA, s.r.o. 1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě V SO ORP Česká Třebová jsou všechny obce pokryty vedením elektrického napětí. Téměř celé území SO ORP je pokryto nadzemním vedením elektrizační soustavy s elektrickou stanicí. Pouze samotný intravilán města Česká Třebová je pokryt podzemním kabelovým vedením. Ve většině obcí v rámci SO ORP Česká Třebová se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy nastávají za silných větrů, či bouřek v obcích Semanín a Třebovice. Na území města Česká Třebová se nachází transformovna 110/35/22/6 kV, ze které je napájeno samotné město. Nadřazená transformovna 400/110 kV se nachází v Krasíkově. Postupně jsou realizovány opravy a rekonstrukce vedení 35 kV, 22 kV, 6 kV a vedení nízkého napětí, které nahradí technicky zastaralé úseky jednotlivých vedení. Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová v roce 2016 jsou uvedeny v následující tabulce. Oproti 3. úplné aktualizaci byly délky elektrického vedení na území jednotlivých obcí na základě nově poskytnutých kompletnějších dat aktualizovány. Tabulka 1.8.3: Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová

Obce

Délka [km]

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice

287,8 20,3 33,2 38,6 51,0


430,9

Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s., 2016

42

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.8.4: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Česká Třebová

1.8.6 Spoje (pokrytí území signály) Celým územím SO ORP Česká Třebová prochází páteřní trasy komunikačního vedení společnosti Telefónica O2 Czech Republic a.s., které jsou vedeny převážně podzemními kabely. Optické kabely SO ORP Česká Třebová, jejichž vlastníkem je ČD-Telematika, a.s. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází zařízení radiových komunikačních spojů společností ČD Telematika a.s., Telefónica O2 Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., České Radiokomunikace a.s. Sledované území je pokryto mobilním signálem všech mobilních operátorů působících v České Republice. Více než polovina (50,9 %) domácností ve SO ORP Česká Třebová je vybavena počítačem. Počty domácností vybavených počítačem a připojením k internetu v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. Vzhledem k tomu, že tento údaj je sledován pouze ve Sčítání lidu, domů a bytů a poslední se uskutečnilo v roce 2011 a vzhledem k tomu, že vybavenost domácností elektronikou se mění a modernizuje velice rychle, dá se očekávat, že podíl domácností s počítačem bude v současnosti mnohem vyšší než 50,9 % v roce 2011.

43

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.8.4: Vybavenost obcí v SO ORP Česká Třebová počítači a připojení k internetu

Počet bytových domácností vybavenost počítačem z toho vybavenost počítačem celkem Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice

počítač s internetem

6 448 112 293 196 272

počítač bez internetu

3 291 63 153 99 120

289 5 15 13 15

Zdroj: SLDB 2011

1.8.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dobrá úroveň zásobování pitnou vodou – ve všech obcích je zajištěno pokrytí veřejným vodovodem. Voda ve veřejném vodovodu je velmi dobré kvality a splňuje přísné požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 376/2000 Sb. Dostatečné pokrytí obcí a zásobování elektrickou energií na území celého SO ORP Česká Třebová. PŘÍLEŽITOSTI Dobudování splaškové kanalizace v obcích Semanín, Přívrat a Třebovice.

SLABÉ STRÁNKY V obci Semanín, Přívrat a Třebovice není vybudovaná dostatečná síť splaškové kanalizace, příp. není vybudovaná splašková kanalizace vůbec. V obcích Přívrat a Třebovice není vybudovaná čistírna odpadních vod, ani obce nejsou připojeny na ČOV v jiné obci. Obce Přívrat a Semanín nejsou připojeny na plyn. HROZBY Zhoršení kvality vodních toků a dalších složek životního prostředí vypouštěním naředěných splaškových odpadních vod do recipientu.

Vybudování nebo napojení obcí Přívrat a Třebovice na ČOV. Plynofikace obcí Přívrat a Semanín v případě, že o to obec bude jevit zájem.

1.8.8 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Problémy, které přetrvávají V ÚPD obcí vytvářet územní podmínky pro zajištění čištění odpadních vod _Č_ (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Týká se obcí Přívrat a Třebovice. V obci Třebovice existuje záměr na dobudování ČOV. V ÚPD obcí vytvářet podmínky pro modernizaci a dobudování kanalizačních sítí _Nk_ v obcích Semanín, Přívrat a Třebovice a modernizaci rozvodné vodovodní sítě, za účelem snižování ztrát vody. Obce Přívrat a Semanín nejsou napojeny na plynovodní síť _P_. V ÚPD daných obcí je v tomto směru možné vytvořit podmínky pro plynofikaci obce. V obci Přívrat však o plynofikaci nemá většina obyvatel zájem. Řešení napojení nových areálů pro drobné a střední podnikatele k odběru pitné vody a na kanalizační síť. 44


1.9 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Česká Třebová jsou především Zásady územního rozvoje Pardubického kraje 2010, Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 a Územně analytické podklady ORP Česká Třebová 2014. SO ORP Česká Třebová má průměrnou hustotu silniční sítě a územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Existuje zde však významný železniční koridor spojující Brno a Prahu, patřící do multimodálního transevropského koridoru TEMMK mezinárodního a republikového významu, kterým prochází jednak tranzitní železniční koridory, silniční komunikace nadmístního významu a výhledově průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Problémem na většině území je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a železniční koridor, a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele. Zvýšený výskyt problémů můžeme nalézt v obci Rybník. Mezi hlavní problémy patří nárůst dopravy na I/14, který má za následek zvýšení hluku, snížení bezpečnosti občanů a obtížnější bydlení v blízkostí I/14. K dílčím problémům nacházející se na území obce patří špatné bezpečnostní napojení obce na Českou Třebovou zejména pro pěší a cyklisty. Dopravní obslužnost obce Rybník je odkázaná pouze na autobusovou dopravu, která je omezována vzhledem k šetření kraje v obdobích letních měsíců.

45

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.9.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Česká Třebová

1.9.1 Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Česká Třebová neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Silnice I. třídy Na území SO ORP Česká Třebová se nachází následující silnice I. třídy: 46


► Silnice I/14 – Liberec – Vrchlabí – Trutnov – Náchod – Česká Třebová (I/43) ► Silnice I/43 – Brno – Třebovice (I/43) – Svitavy – hraniční přechod Dolní Lipka – Boboszów (Polsko) Napojení silnice I/14 na silnici I/43 umožňuje propojení území SO ORP a jejího centra Česká Třebová s dalšími sídly na území PK. Plní tak významnou úlohu pro zajištění dostupnosti významných center ve východní části území kraje a jejich propojení s Jihomoravským krajem včetně krajského města Brna. Další významné silniční komunikace ► Silnice II/315 Choceň – Ústí nad Orlicí – Lanškroun – Tatenice – Zábřeh na Moravě – Leština – Dubicko – Úsov je spojnicí SO ORP Ústí nad Orlicí a SO ORP Lanškroun. Na sledovaném území protíná výběžek v severovýchodní části na katastrálním území obce Skuhrov, pro kterou zajišťuje dostupnost obou sousedních obcí s rozšířenou působností. Její význam pro obslužnost území SO ORP je tak minimální. ► Silnice II/358 Slatiňany – Chrast – Skuteč – Zderaz – Nové Hrady – Litomyšl – Česká Třebová je důležitou páteřní komunikací, propojující Českou Třebovou s městem Litomyšl a dalšími sídly Pardubického kraje. Páteřní síť doplňují silnice III. tříd, jež zajišťují dostupnost SO ORP Česká Třebová pro jednotlivé obce na jejím správním území, jež leží mimo páteřní komunikaci I/14. Intenzita silniční dopravy Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 (další sčítání je realizováno v letech 2015-2016, výsledky budou pravděpodobně k dispozici v rámci 5. úplné aktualizace nebo v průběžné aktualizaci) na silnici I/14 mezi městy Česká Třebová a Ústí nad Orlicí (sousední SO ORP). Tato silnice prochází téměř po celém uvedeném úseku zastavěnou oblastí, doprava tak přispívá ke zhoršení stavu ovzduší a zvýšené hlučnosti. Na malém úseku ve městě Česká Třebová se intenzita pohybuje dokonce mezi 10 001 až 15 000 vozidly za den. Zvýšenou intenzitu dopravy můžeme také pozorovat v okolí logistického překladiště Metrans a.s., což má za následek zvýšenou hlukovou zátěž. Intenzitu dopravy v SO ORP Česká Třebová znázorňuje následující obrázek: Mapa 1.9.2: Intenzita doopravy na území SO ORP Česká Třebová

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava

47


1.9.2 Železniční síť Na území SO ORP Česká Třebová probíhá I., II. a III. tranzitní železniční koridor (TŽK) a koridory tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Jejich průběh na území ČR je následující: ► I. tranzitní železniční koridor: SRN – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – hranice s Rakouskem, ► II. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem, ► III. tranzitní železniční koridor: Břeclav – Přerov – Bohumín – Dětmarovice – Petrovice u Karviné – hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc – Česká Třebová. Na území SO ORP Česká Třebová se nacházejí následující železniční tratě: ► Trať č. 010 Kolín – Pardubice – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Jedná se o významnou spojnici Čech s Moravou. ► Trať č. 017 Třebovice – Mladějov na Moravě – Chomice – Moravská Třebová – trať pokračuje z obce Moravská Třebová úsekem bez osobní dopravy, v obci Velké Opatovice je pak osobní doprava opět zavedena, trať zde pokračuje až do obce Skalice nad Svitavou pod číslem 262. ► Trať č. 260 Česká Třebová – Svitavy – Brno je součástí I. železničního koridoru. Jedná se o významnou dvoukolejnou trať, která navazuje na trať č. 010 a poskytuje další spojení s Brnem. V úseku mezi Brnem a Blanskem se nachází množství tunelů, vystavěných kvůli zdejšímu složitému terénu. ► Trať č. 270 Praha – Česká Třebová – Přerov – Bohumín je významnou železniční spojnicí hlavního města se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Trať je součástí III. železničního koridoru, v úseku Přerov – Bohumín je součástí také II. železničního koridoru. Česká Třebová je dlouhodobě významnou železniční křižovatkou, poskytující spojení mezi Prahou, Ostravou i Brnem, potažmo se všemi sousedními státy. Na elektrifikovaných tratích jsou provozovány všechny druhy osobní dopravy (včetně vlaků Pendolino) a nákladní doprava. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek.

48

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.9.3: Železniční síť na území SO ORP Česká Třebová

Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava Tabulka 1.9.11.9.1: Vlakové stanice a zstávky na území SO ORP Česká Třebová

Číslo trati

Stanice/zastávky 260 Semanín - Česká Třebová 270 Česká Třebová - Třebovice v Čechách 010 Česká Třebová - Dlouhá Třebová

Zdroj: České dráhy, a.s.

1.9.3 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou K veřejné dopravě na území SO ORP Česká Třebová slouží zejména autobusová linková doprava a železnice. Na území SO ORP není zavedena v žádné obci městská hromadná doprava. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Česká Třebová ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 1.9.2: Dostupnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou

Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice Celkem za SO ORP Česká Třebová Zdroj: jizdnirady.idnes.cz (2016)

49

Počet spojení 6. hod

8. hod

14. hod

1 1 3 5

1 1 3 3

1 1 2 2

10

8

6


Dopravní obslužnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou je postačující, každá obec má zajištěn alespoň jeden spoj s ORP na každou z uvedených hodin. Tomuto stavu dopomáhá zejména umístění obcí poblíž železničních tratí. 1.9.4 Ostatní typy dopravy Letecká doprava Na území obce Česká Třebová se nachází plocha pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení, letadel a helikoptér. Tato plocha slouží především pro ultralehké letouny. Vodní doprava V řešeném území je do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, sledována územní rezerva této vodní cesty. Na území SO ORP Česká Třebová se jedná o území obcí Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Třebovice. 1.9.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Významný železniční uzel – velmi dobrá dostupnost na významná centra v regionu a do krajského města.

Zatížení hlukem v obcích, kterými prochází silnice I. třídy (např. silnice I/14 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí prochází po celém úseku zastavěnou oblastí).

Vymezení ploch a koridorů staveb nadmístního významu (přeložky silnice I/14) v ZÚR Pardubického kraje.

Nevyhovující technický stav stávající silnice I/14, odkládání výstavby rychlostní silnice R35.

Návrh koridorů pro umístění přeložek a obchvatů na silnicích II. a III. třídy (II/358, III/36012, Absence napojení silniční sítě na dálniční síť. III/35846 a III/35847) v ZÚR Pardubického kraje. Přítomnost plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení, letadel a helikoptér.

Na území žádné obce není zavedena městská hromadná doprava.

Návrh koridoru vodní dopravy Dunaj – Odra – Labe procházejícího územím SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Řešení dopravních závad budováním obchvatů a modernizací silniční sítě.

Zpoždění/odkládání realizace záměrů v rozvoji (rekonstrukci) pozemních komunikací z důvodů nedostatku finančních prostředků.

Výhledově zlepšení dostupnosti území a rozvoj cestovního ruchu v souvislosti s případným napojením území na D35 a rekonstrukcí I/14.

Absence obchvatů, závady na průtahu SO ORP a obcemi, z toho plynoucí zhoršování kvality ovzduší v obcích, negativní dopady na zdraví obyvatel.

Rekonstrukce silnic I. a II. třídy – předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu.

Další nárůst intenzity individuální a nákladní automobilové dopravy.

Realizace záměrů veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu uvedených v ZÚR Pardubického kraje.

50


1.9.6 Nadmístní problémy k řešení v rámci územního plánování Na území SO ORP Česká Třebová se nacházejí tyto problémy řešitelné v ZÚR: ► Česká Třebová a Třebovice – vysoké dopravní zatížení (hluk, imise, prašnost) silnicí I. třídy (Dop) Opakovaně prověřit potřebnost přeložky silnice III. třídy III/35846 u Semanína. Přetrvávající problémy Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 (zS1-ZQ) v obcích Česká Třebová a Rybník. 1.9.7 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Při specifikaci problémů, jež by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v ZÚR Pardubického kraje, jež zahrnují především následující: ► zajistit vymezení a zpřesnění šířky koridorů v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu, ► v šířkách koridorů dle čl. 82 a) nevymezovat nové zastavitelné plochy kromě ploch dopravní infrastruktury. V rámci územního plánování je třeba upřesnit v ÚPD jednotlivých obcí průběh trasy přeložky silnice I/14 v souvislosti s její plánovanou modernizací a výstavbou řady obchvatů; jedná se o následující: ► upřesnění obchvatu I/14 v ÚPD SO ORP Česká Třebová (ve vazbě na přivaděč R35), který by měl být veden mimo zástavbu v Dlouhé Třebové (ORP Ústí nad Orlicí) a měl by navázat na obchvat Ústí nad Orlicí – koordinovat s územním plánem Ústí nad Orlicí, ► dořešení trasy přivaděče na D35 a jeho napojení na plánovaný obchvat České Třebové (I/14) v rámci ÚPD ORP Česká Třebová a obce Přívrat, ► modernizace trasy I/14 v ÚPD obcí Rybník a Třebovice, ► záměry na využití území v rámci ÚPD obce Třebovice koordinovat s řešením obchvatu Opatova (I/43, ORP Svitavy).

51


1.10 Sociodemografické podmínky 1.10.1 Demo-sociální situace Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v Pardubickém kraji žilo 511 627 obyvatel, což je pouze o 0,7 % více než v roce 2001. Výraznější nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán pouze ve správním obvodu Holice (11 %). V SO ORP Pardubice byl největší absolutní nárůst o 6 022 obyvatel (5 %). Největší pokles počtu obyvatel zaznamenaly správní obvody Králíky (-8,3 %) a Česká Třebová (-6,4%). V porovnání let 2011 a konce roku 2015, kdy jsou aktuální data z Veřejné databáze ČSÚ, došlo v Pardubickém kraji ke zvýšení počtu obyvatel (zhruba o 4,5 tisíce). Nárůst byl zaznamenán i ve většině SO ORP. Nejvíce obyvatel žije ve správním obvodu Pardubice (127 477 v roce 2015) a nejméně v SO ORP Králíky (8 719 v roce 2015). Tabulka 1.10.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001 a 2014

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rok

SO ORP

Absolutně

Relativně [%]

2001

2011

2014

2015

Česká Třebová

19 446

18 208

18 382

18 298

-1 238

-6,4

Hlinsko

21 824

21 056

21 172

21 128

-768

-3,5

Holice

15 480

17 190

17 389

17 486

1 710

11

Chrudim

82 110

82 143

82 871

82 817

33

0

9 500

8 712

8 860

8 719

-788

-8,3

Lanškroun

21 750

22 727

23 148

23 206

977

4,5

Litomyšl

26 219

26 454

26 729

26 636

235

0,9

Moravská Třebová

27 776

26 354

26 560

26 346

-1 422

-5,1

120 758

126 780

126 476

127 477

6 022

5

Polička

19 603

19 362

19 641

19 587

-241

-1,2

Přelouč

24 199

24 453

24 704

24 873

254

1

Svitavy

31 844

31 075

31 692

31 620

-769

-2,4

Ústí nad Orlicí

26 793

26 207

26 538

26 368

-586

-2,2

Vysoké Mýto

31 853

32 034

32 624

32 498

181

0,6

Žamberk

28 742

28 872

29 199

29 090

130

0,5

507 897

511 627

515 985

516 149

3 730

0,7

Králíky

Pardubice

Pardubický kraj

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014, Veřejná databáze k 31. 12. 2015

Dlouhodobý populační vývoj SO ORP Česká Třebová lze vidět v následujícím grafu, který ukazuje vývoj počtu obyvatel na daném území v letech 1993 – 2013. Od roku 2000 je patrný dlouhodobě klesající počet obyvatel.

52

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 1.10.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Česká Třebová v letech 1993 – 2013

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku

Ve SO ORP Česká Třebová se nachází 5 obcí. Nejvíce obyvatel k 31. 12. 2015 měla obec Česká Třebová (15 710). Ostatní obce nemají více jak 1 tisíc obyvatel, nejmenší z nich je obec Přívrat s počtem 353 obyvateli. Největší relativní nárůst obyvatel mezi roky 2001 a 2011 byl zaznamenán v obci Semanín (9,8 %) a naopak největšímu a jedinému poklesu obyvatel došlo v obci Česká Třebová (-8,1 %). Tabulka 1.10.21.10.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Česká Třebová v letech 2001 - 2014

Obec 2001 Česká Třebová


Rok 2011

2014

2015

Absolutně Relativně [%]

17 036

15 653

15 783

15 710

-1 383

-8,1

Přívrat

300

319

344

353

19

6,3

Rybník

747

808

831

827

61

8,2

Semanín

550

604

629

632

54

9,8

Třebovice

813

824

795

776

11

1,4

19 446

18 208

18 382

18 298

-1238

-6,4


Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014, Veřejná databáze k 31.12.2015

Dlouhodobý negativní populační vývoj SO ORP Česká Třebová, znázorněný v následujícím grafu, je zapříčiněn stálým mírným poklesem přirozeného přírůstku obyvatel. Výkyvy v počtu obyvatel v jednotlivých letech jsou způsobeny především migrací obyvatel, kdy největší úbytek byl zaznamenán v roce 2001. Po roce 2011 byl zaznamenán mírně pozitivní trend, když mezi roky 2011 a 2015 přibylo celkově v SO ORP 90 obyvatel.

53

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 1.10.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Česká Třebová

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

Jednou ze základních charakteristik hodnotících demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Obyvatelstvo Pardubického kraje ve sledovaném období let 2001 – 2011 a v následujících letech po posledním SLDB výrazně zestárlo. Zatímco v roce 2001 na 100 dětí ve věku do 15 let připadalo 83 seniorů starších 65 let, nyní je poměr obrácený – 120 osob starších 65 let připadá na 100 dětí do 15 let. S tím souvisí také rostoucí podíl osob v seniorském věku, v některých SO ORP činí podíl těchto osob na celkové populaci téměř jednu pětinu (např. Česká Třebová, Hlinsko, Králíky, Ústí nad Orlicí) a naopak klesá podíl obyvatel ve věku do 15 let – v SO ORP Česká Třebová mezi léty 2001 a 2015 ze 17 na 15 %.

2015

Index stáří 2015

2013

Index stáří 2013

2011

Index stáří 2011

2001

2015

2013

2013

2011

2011

17,2

14,4

14,8

15,1 69,7 69,1 67,6 65,5

13,1

16,5

17,7

19,4

76,1 114,9 119,8 129,1

17,7

14,4

14,6

14,6 67,5 68,3 67,3 66,0

14,7

17,2

18,0

19,4

82,9 119,4 123,2 132,9

Holice

16,3

16,1

16,5

16,4 68,8 68,8 67,6 65,9

14,9

15,1

15,9

17,7

91,7

Chrudim

17,1

14,7

14,9

15,2 68,6 69,3 68,2 66,3

14,3

16,0

16,8

18,5

83,8 108,6 112,6 121,1

Králíky

19,5

14,9

15,1

14,8 69,4 69,4 68,3 65,9

11,1

15,7

16,6

19,3

57,1 104,9 110,3 130,4

Lanškroun

17,5

15,7

15,9

16,1 70,1 70,1 68,5 66,5

12,4

14,2

15,6

17,4

70,8

Česká Třebová Hlinsko

2001

2001

SO ORP

65 a více

15 - 64 2015

0 - 14

Index stáří 2001

Tabulka 1.10.3: Věková struktura v SO ORP Pardubického kraje [%]

93,4

90,5

96,6 108,1

97,7 107,8

54

2015

Index stáří 2015

2013

Index stáří 2013

2011

Index stáří 2011

2001

2015

2013

2013

2011

2011

2001

2001

SO ORP

65 a více

15 - 64 2015

0 - 14

Index stáří 2001


Litomyšl Moravská Třebová Pardubice

18,3

15,6

15,6

15,6 68,1 69,0 68,0 66,4

13,7

15,4

16,4

18,0

74,9

17,6

14,6

14,5

14,3 69,3 69,9 68,9 67,0

13,1

15,4

16,6

18,8

74,6 105,3 114,7 131,3

15,2

13,9

14,5

15,3 69,9 69,0 67,5 65,8

14,9

17,1

18,0

18,9

98,1 123,4 124,2 123,7

Polička

17,9

15,3

15,4

15,6 68,1 68,8 68,0 66,2

14,0

15,9

16,6

18,2

78,0 103,9 107,6 116,8

Přelouč

16,0

13,4

13,9

14,5 69,5 70,1 69,0 67,0

14,6

16,5

17,1

18,5

91,3 123,3 123,3 127,4

Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk

16,5

15,3

15,5

15,7 70,9 69,4 68,0 65,9

12,6

15,3

16,4

18,4

76,7 100,5 105,5 117,5

17,1

15,1

15,3

15,5 68,9 68,9 67,5 65,5

14,1

16,0

17,2

19,0

82,5 105,7 112,6 123,1

17,3

15,7

15,9

16,0 68,1 68,5 67,3 65,5

14,6

15,8

16,8

18,5

84,3 100,8 106,1 115,5

18,6

15,4

15,4

15,9 69,0 70,0 69,0 66,8

12,4

14,6

15,5

17,2

66,3

Pard. kraj

16,8

14,7

15,0

15,4 69,2 69,2 68,0 66,1

14,0

16,4

17,0

18,5

83,1 109,0 113,1 120,1

99,0 104,7 115,4

95,2 100,5 108,3

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013 a k 31. 12. 2015

Z grafu č. 1.10.3 je patrné rozložení obyvatel SO ORP Česká Třebová dle věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo nejvíce obyvatel ve věkové skupině 20 – 29 let, tak do roku 2010 se toto rozložení změnilo a nejvíce obyvatel bylo ve skupině 30 – 39 let. Graf 1.10.3: Rozložení obyvatel SO ORP Česká Třebová dle věkových skupin v letech 2000, 2010

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

55


Index stáří v SO ORP Česká Třebová má vzrůstající trend. V roce 2001 byl 76,1, v roce 117,1 a v roce 2013 již 119,8. Během posledních dvou let od roku 2013 index stáří opět významně vzrostl – nyní na 100 dětí do 15 let připadá téměř 130 obyvatel starších 65 let. Situaci samozřejmě nejvíc ovlivňuje nejpočetnější obec – tedy město Česká Třebová (index stáří téměř 137). Nejnižších hodnot indexu stáří dlouhodobě dosahuje obec Semanín (63,6 v roce 2013, vzrůst na 68,8 v roce 2015). Hodnoty indexu stáří potvrzují i podíly obyvatel v předproduktivním a poproduktivním věku. Obec Česká Třebová má nejmenší podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let (14,7 %) a největší ve věku 65 let a více (20,1 %). Z toho vyplývá, že každý pátý občan města je starší 65 let.

Česká Třebová Přívrat

Index stáří 2015

Index stáří 2013

Index stáří 2011

2015

2013

2001

2015

2013

2011

2001

2011

65 a více

15 - 64 2015

2013

2011

SO ORP

2001

0 - 14

Index stáří 2001

Tabulka 1.10.4: Věková struktura v obcích SO ORP Česká Třebová [%]

17,1 13,9 14,4 14,7 69,7 68,5 67,3 65,1 13,2 17,3 18,3 20,1

77,3 124,9 127,8 136,7

20,0 15,0 16,5 17,0 67,7 71,5 70,6 68,3 12,3 13,5 12,9 14,7

61,7

89,6

78,2

86,7

Rybník

17,0 16,5 16,0 16,7

13 12,9 14,0 15,2

76,4

78,2

87,8

91,3

Semanín

17,8 20,0 20,1 20,3 71,3

68 67,1 65,8 10,9 11,8 12,8 13,9

61,2

58,7

63,6

68,8


18,7 15,3 16,6 14,7 68,3 70,8 69,1 69,1

69,7

89,7

85,7 110,5

70 70,4 70,0 68,1

13 13,7 14,3 16,2

17,2 27,8 14,8 15,1 69,7 65,5 67,6 65,5 13,1 32,6 17,7 19,4

76,1 117,1 119,8 129,1

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013 a k 31. 12. 2015

Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Česká Třebová nejvíce lidí ve věku 15 – 24 let, v roce 2010 to už byli lidé ve věkové skupině 30 – 39 let. Prognóza ukazuje, že do roku 2030 lze předpokládat výrazné snížení počtu osob do 35 let a nejpočetnější skupinou se stanou lidé ve věku 50 – 59 let. Graf 1.10.4: Demografická prognóza na území SO ORP Česká Třebová

Zdroj: Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva

56


Z demografické prognózy SO ORP Česká Třebová vyplývá, že v roce 2030 dojde k výraznému nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 15,9 % v roce 2010 na 22 % obyvatel v roce 2030. Očekává se snížení počtu obyvatel v produktivním věku z 69,6 % na 62,8 %. Zvýší se počet dětí do 14 let z 14,5 % v roce 2010 na 15,2 % v roce 2030. Tabulka 1.10.5: Rozložení obyvatel SO ORP Česká Třebová dle věkové struktury v roce 2010, 2030

Věková struktura Dětská složka (0 - 14 let) Produktivní věk (15 - 64 let) Senioři (65+) Celkem

2010

2030

Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) 2711 14,5 2717 15,2 13030 69,6 11230 62,8 2971 15,9 3924 22,0 18712

100,0

17871

100,0

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva

Následující věková pyramida zachycuje stav populace v SO ORP Čeká Třebová v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva. Budou přibývat lidé v postproduktivním věku a výrazně ubude lidí v produktivním věku do 39 let. Do roku 2030 se mírně zvýší počet dětí ve věku od 5 do 14 let, ale sníží se počet dětí do 4 let. Graf 1.10.5: Věková pyramida SO ORP Česká Třebová pro roky 2010 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva

V celém Pardubickém kraji výrazně klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity. Největší pokles byl zaznamenán v SO ORP Pardubice a Chrudim. Oproti tomu narostl počet lidí s maturitou a ukončeným vysokoškolským vzděláním, přičemž největší nárůst počtu lidí s maturitou je v SO ORP Pardubice, Holice a Hlinsko a nejvíce vysokoškoláků přibylo v SO ORP Pardubice a Chrudim. V SO ORP Pardubice je největší podíl lidí s maturitou a vysokou školou. V SO ORP Česká Třebová také klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného), nicméně klesl nejméně z celého kraje a má po ORP Pardubice druhý nejvyšší podíl lidí s maturitou. Obec Česká Třebová má v rámci SO ORP Česká Třebová nejvyšší podíl lidí s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Oproti tomu obec Třebovice má 57


největší podíl lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity. Mezi roky 2001 a 2011 došlo v SO ORP Česká Třebová k nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných osob. Největší nárůst, v absolutních číslech, byl v obci Česká Třebová (264 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Přívrat (4,7 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob je v obci Semanín, a to jak v absolutních číslech (15 osob), tak i v relativních (3,1 %). Tabulka 1.10.6: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Česká Třebová

Obec

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 941 1 205 264 6,7 9,0 2,3 10 24 14 4,2 8,9 4,7 18 44 26 2,9 6,5 3,6 4 15 11 0,9 3,1 2,2 7 25 18 1,1 3,6 2,5 980 1 313 333 6,1 8,4 2,4

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

1.10.2 Občanská vybavenost V SO ORP Česká Třebová se nachází 7 mateřských škol a 7 základních škol, z toho ve třech případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol a v jednom případě o základní školu praktickou. V regionu se nachází také jedna základní umělecká škola. V SO ORP Česká Třebová se také nachází 2 střední školy, obě na území obce Česká Třebová. Konkrétně se jedná o gymnázium a od 1. 7. 2011 sloučená Vyšší odborná škola a střední škola technická Česká Třebová, která poskytuje také vyšší vzdělání v oborech Sociální práce, Logistika a management. V obci Přívrat není žádné školské zařízení. SO ORP Česká Třebová se nacházejí všechna zdravotnická zařízení i zařízení sociálních služeb pouze v obci Česká Třebová, kromě dvou detašovaných ordinací praktického lékaře fungujících v obci Třebovice. V rámci SO ORP Česká Třebová je několik občanských a dobrovolnických organizací, které pořádají řadu akcí na lokální úrovni. Největší prostor kultuře a sportu poskytuje obec Česká Třebová. Středem dění je zrekonstruované Kulturní centrum, které má víceúčelový sál, malý sál a výstavní síň. Zde se pořádají koncerty a divadelní představení dvou místních divadelních spolků a hostujících souborů. Divadelní soubory jsou Hýbl a TRIARIUS a loutkový soubor Čtyřlístek. Dále je zde klub Modrý trpaslík pro alternativní formy a několik amatérských hudebních skupin. Ve městě se koná pravidelně několik divadelních a hudebních festivalů, koncertů a výstav. Dále je zde Městská knihovna a Městské muzeum. V září 2012 byla otevřena nová budova Městského muzea Česká Třebová, čímž vznikly nové prostory pro krátkodobé i stálé expozice zaměřené na dopravu. V obci Česká Třebová se nachází také celá řada sportovních zařízení, jako jsou například krytý bazén, lyžařský areál, zimní stadion, bike park a mnohá další.

58


V SO ORP Česká Třebová je také množství turistických zajímavostí, naučných stezek a kulturních památek. 1.10.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dobrá dostupnost MŠ i ZŠ, mimo obce Přívrat.

Pokles počtu obyvatel v obci Česká Třebová, způsobený migrací do okolních obcí.

Nízký index stáří v obci Semanín.

Vysoký index stáří v obci Česká Třebová. Výrazné zvýšení indexu stáří na území celého správního obvodu. Úbytek lidí v produktivním věku.

PŘÍLEŽITOSTI

Zdravotní péče dostupná pouze v České Třebové a Třebovicích. Vzrůstající počet sociálně nepřizpůsobivých obyvatel. HROZBY

Růst počtu obyvatel ve venkovských sídlech.

Další pokračování stárnutí obyvatel na území správního obvodu.

Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro seniory, rozvoj terénní péče.

Vylidňovaní oblasti bez možnosti rozvoje pracovních příležitostí.

Rozvoj partnerských družeb se zahraničními městy ze Slovenska, Polska a Itálie.

Klesající počet obyvatel.

Budování většího kulturního zázemí k pořádání akcí obohacujících veřejný život v obcích a lákajících turisty.

Nebezpečí rasových konfliktů, nárůstu počtu osob závislých na sociálních dávkách.

1.10.4 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Problémy, které přetrvávají Prostředky ÚP usilovat o výstavbu školských zařízení, zejména v obci Přívrat, kde chybí mateřská škola i základní škola. Pro zvýšení kvality životních podmínek je vhodné prostředky územního plánování vytvářet podmínky pro vybudování či rekonstrukci a modernizaci zařízení pro trávení volného času. Vzhledem ke stárnutí populace _S_ usilovat prostředky ÚP o rozšíření služeb seniorům, o výstavbu a zřizování domů s pečovatelskou službou, hospiců, klubů pro seniory atd. (zejména v obci Česká Třebová).

59


1.11 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. 1.11.1 Bytový fond a jeho struktura V rámci Pardubického kraje došlo mezi roky 2001 a 2011 k nárůstu bytových domů o 11,9 % a rodinných domů o 8,6 %, což v absolutních číslech znamená, že počet bytových domů se zvýšil o 967 a rodinných domů o 7 420. Největší absolutní nárůst bytových domů byl v SO ORP Pardubice (226) a relativní v SO ORP Lanškroun (27,9 %). U rodinných domů byl největší absolutní i relativní nárůst také u SO ORP Pardubice, kde přibylo 2 601 rodinných domů, což znamenalo navýšení jejich počtu o 18,9 %. Nejvíce rodinných domů se v roce 2011 nacházelo na území správního obvodu Chrudim (16 642). Nejmenší počet rodinných domů se nachází na území SO ORP Králíky a nejméně bytových domů je na území SO ORP Holice (139). Tabulka 1.11.1: Bytový a domovní fond v SO ORP Pardubického kraje


Rok SO ORP

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Bytové domy 2001


Rok

Bytové domy 2011

Absolutně

Relativně [%]

Rodinné domy 2001

Rodinné domy 2011

Absolutně

Relativně [%]

349 226 112 1 196 185 326 297

377 256 139 1 304 205 417 343

28 30 27 108 20 91 46

8,0 13,3 24,1 9,0 10,8 27,9 15,5

2 734 4 391 3 964 15 693 1 589 3 996 5 655

2 868 4 532 4 490 16 642 1 616 4 309 6 025

134 141 526 949 27 313 370

4,9 3,2 13,3 6,0 1,7 7,8 6,5

475 2 383 294 359 506 433 531 441 8 113

528 2 609 316 403 616 478 582 507 9 080

53 226 22 44 110 45 51 66 967

11,2 9,5 7,5 12,3 21,7 10,4 9,6 15,0 11,9

5 170 13 751 3 851 4 791 5 630 4 313 5 700 5 360 86 588

5 483 16 352 4 068 5 196 5 814 4 625 6 194 5 794 94 008

313 2 601 217 405 184 312 494 434 7 420

6,1 18,9 5,6 8,5 3,3 7,2 8,7 8,1 8,6

Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

60


V SO ORP Česká Třebová byl mezi roky 2001 a 2011 větší absolutní nárůst počtu rodinných domů, oproti bytovým. U rodinných došlo ke zvýšení o 134 domů (4,9 %) a u bytových domů o 28 (8 %). Nárůst rodinných domů byl v SO ORP Česká Třebová, v rámci celého kraje, druhý nejnižší po SO ORP Králíky. U obce Semanín se počet bytových domů zvýšil z jednoho v roce 2001 na 5 v roce 2013, což je rozdíl 400 %. Nejvíce bytových domů (357) i rodinných domů (2 221) je v obci Česká Třebová. U České Třebové došlo i k největšímu absolutnímu nárůstu v počtu rodinných domů (78), relativní nárůst byl největší u obce Přívrat (14,7 %). V posledních dvou letech (2014 a 2015) byl nejvyšší počet nově dokončených bytů zaznamenán v České Třebové – dohromady 45 z celkového počtu 62 bytů, jež byly ve správním obvodu v tomto období dokončeny. Nepočítáme-li Českou Třebovou v ostatních obcích byl počet nově dokončených bytů minimální – nejvyšší byl v roce 2015 v obci Rybník (6). Tabulka 1.11.2: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Česká Třebová


Rok Obec


Bytové domy 2001

Bytové domy 2011

Absolutně


Rok

Relativně Rodinné Rodinné Relativně domy domy Absolutně [%] [%] 2001 2011

335 1 8 1 4

357 1 8 5 6

22 0 0 4 2

6,6 0,0 0,0 400,0 50,0

2 143 75 185 135 196

2 221 86 210 145 206

78 11 25 10 10

3,6 14,7 13,5 7,4 5,1

349

377

28

8,0

2 734

2 868

134

4,9


Počet obydlených bytů v SO ORP Česká Třebová se mezi roky 2001 a 2011 zvýšil o 187. Nejvíce tomu bylo v obci Česká Třebová (106 obydlených bytů), v relativních číslech se, ale jednalo pouze o 1,7% nárůst. Tabulka 1.11.3: Obydlené byty v obcích SO ORP Česká Třebová

Obec

Rok

Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Česká Třebová 6 297 6 403 Přívrat 99 110 Rybník 259 292 Semanín 167 196 Třebovice 256 264 SO ORP Česká Třebová 7 078 7 265

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 106 1,7 11 11,1 33 12,7 29 17,4 8 3,1 187 2,6


1.11.2 Dostupnost bydlení (pro obyvatelstvo) V SO ORP Česká Třebová bylo v roce 2001 evidováno celkem 2734 domů. Nejvíce z nich bylo postaveno v letech 1971 – 1980 (18,8 %, v České Třebové je pak 19,5 % takovýchto domů). Naopak poměrně nízký počet domů pochází z let 1991-2000 (9,5 %). V rámci Pardubického kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní, naopak roste podíl osobního vlastnictví a bytů ve vlastním domě. Poměrně významný nárůst podílu osobního vlastnictví zaznamenaly v letech 2001 – 2011 všechny SO ORP Pardubického kraje. 61


Nejvýraznější změny ve vlastnické struktuře proběhly ve SO ORP Česká Třebová, kde značně vzrostl podíl osobního a družstevního vlastnictví a výrazně klesl podíl nájemního vlastnictví. V rámci SO ORP Česká Třebová došlo k nárůstu podílů bytů ve vlastním domě (0,5) bytů družstevních (40,2 %) a úbytků nájemních (47,4 %). Naopak vzrostl podíl bytů ve vlastním domě a nejvýrazněji pak v osobním vlastnictví. Ten se z hlediska relativních hodnot nejvýrazněji zvýšil v obcích Česká Třebová a Rybníky. V rámci kraje bylo v letech 2001 – 2011 zaznamenáno snížení podílu domů v družstevním vlastnictví (-44,8 %) a ve vlastnictví státu a obcí (-20 %). Přírůstek z hlediska vlastnictví domů zaznamenaly kategorie fyzických osob (o 7 %), která vlastní nejvyšší počet domů v kraji a spoluvlastnictví vlastníků bytů. Ve SO ORP Česká Třebová vlastní nejvyšší počet domů, stejně jako je tomu v rámci kraje, fyzické osoby. U této kategorie také došlo mezi lety 2001 – 2011 k největšímu nárůstu z hlediska vlastnictví domů, kdy tyto osoby vlastnily v roce 2011 2796 domů, o 88 více než v roce 2001. Nejvýznamnější nárůst zaznamenaly obce Přívrat a Rybník. Dále se zvýšil podíl vlastníků domů z řad spoluvlastníků bytových jednotek a kombinace vlastníků. 1.11.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nárůst bytového fondu v obcích SO ORP Česká Třebová.

Nejvíce domů postaveno v období 1971 - 1980.

Vyšší podíl domů postavených v letech 2001 – 2011 v obci Semanín.

Nárůst počtu nově dokončených bytů je koncentrován především do České Třebové.

Dostatek nových ploch k výstavbě. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rekonstrukce starších domů.

Domovní fond v rámci celého SO ORP Česká Třebová stárne (většina domů stará více než 30 let).

Rozšiřování ploch pro výstavbu.

Nedostatečnost ploch pro výstavbu povede k odlivu mladších občanů do okolních SO ORP.

1.11.4 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Přetrvávající problémy Na území SO ORP se nachází dostatek zastavitelných ploch, ale většina jich je rozprodaných a do budoucna, tak může dojít k jejich nedostatku _B_, což je možné řešit vymezením nových ploch pro bydlení. Celkově je důležité průběžné vytváření územně plánovacích podmínek pro strukturovaný rozvoj území podle konkrétních potřeb jeho jednotlivých částí s důrazem právě na plochy pro bydlení.

62


1.12 Rekreace 1.12.1 Rekreační aktivity Rekreační potenciál území se charakterizuje následující části: ► Rekreační aktivitu tvoří ji rekreačně vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. ► Rekreační infrastrukturu představuje prvky umožňující rekreační využití území. ► Rekreační kapacity definují únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. ► Lokalizační podmínky určují možné umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu na určitém místě. ► Realizační podmínky představují rekreační efekt a rekreační využití území. ► Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálu rekreačních schopností území. SO ORP Česká Třebová Na území SO ORP Česká Třebová se kromě řady historických a kulturních památek nachází také velké množství přírodních zajímavostí a naučných a turistických stezek. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří celá městská památková zóna v České Třebové, v jejímž středu leží Staré náměstí a kostel sv. Jakuba Většího a tvoří centrum města, dále pak např. Rotunda sv. Kateřiny nebo Kaple P. Marie v Kozlově a mnohé další. Památky Město Česká Třebová ► Rotunda sv. Kateřiny - nejstarší stavba ve městě a jediná zachovalá románská rotunda ve východních Čechách, z lomového zdiva, goticky upravená ve 2. polovině 13. století. Areál tvoří zrušený hřbitov, renesanční zvonice z 16. století a hřbitovní zeď z lomového kamene. ► Kostel sv. Jakuba Většího s areálem – na ulici Klácelova - klasicistní kostel vystavěný v letech 1794 - 1801 podle plánů rakouského architekta J. Hardmuntha, před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého a Kalvárie. Socha sv. Václava, která je umístěna na boční straně kostela. 63


► Kaple Panny Marie Pomocné - poutní místo na Horách. Bývalý areál lázní, součástí je i Pavlova studánka. V roce 1851 navštívila tyto lázně Božena Němcová se svými dětmi, na pozvání českotřebovského rodáka, filozofa a novináře p. Klácela. ► Kaple Panny Marie – na ulici Chorinova ► Krucifix – ulice Moravská ► Socha Šárky – v parku Javorka ► Socha sv. Václava – u kostela sv. Jakuba ► Sloup se sochou P. Marie Immaculaty – Staré náměstí ► Sousoší Sbratření – náměstí Jana Pernera ► Vodárna – dva vodárenské pavilony – mezi ulicemi Semanínská a Kozlovská ► Děkanství – ul. Klácelova ► Městský dům – na ulici Hýblova čp. 72 ► Městský dům - ul. Hýblova čp. 97 ► Městský dům – na ulici Kobylí důl čp. 472 ► Budova staré Radnice – Staré nám. ► Venkovský dům – na ulici Lidická ► Venkovský dům – na ulici Podbranská ► Venkovská usedlost – na ulici Husova ► Střední škola – gymnasium s bývalou vilou ředitele (ZUŠ) – Tyršovo náměstí ► Městské muzeum – v budově bývalé školy na ulici Klácelova. K. ú. Kozlov (část České Třebové) ► Kaple Panny Marie ► Venkovský dům Maxe Švabinského čp. 50 - venkovská usedlost, kde působil malíř M. Švabinský, celá ves je hodnocena jako „region lidové architektury“. K. ú. Skuhrov (část České Třebové) ► Kostel sv. Jana Nepomuckého ► sousoší Kalvárie se nachází před barokním kostelem K. ú. Svinná u České Třebové (část České Třebové) ► Kaple sv. Cyrila a Metoděje

64


Obec Přívrat ► Krucifix u domu čp. 48 Obec Semanín ► Kostel sv. Bartoloměje – první zmínka pochází z roku 1350 ► Sousoší Nejsvětější trojice – před severní branou hřbitova u kostela sv. Bartoloměje ► Sousoší Nejsvětější trojice – naproti čp. 99 ► Krucifix – v obci se nacházejí dva ► Kamenný silniční most - starý silniční most přes Semanínský potok, který byl prohlášen za kulturní památku. Obec Rybník ► Venkovská usedlost čp. 57 ► Krucifix v zahrádce u domu čp. 55 ► Krucifix před čp. 221 ► Krucifix před čp. 50 ► Sousoší Kalvárie u kostela ► Sousoší Nejsvětější Trojice před čp. 67 Obec Třebovice ► Kostel sv. Jiří na návsi – empírový kostel z roku 1838 V České Třebové je celá řada zelených ploch, mezi kterými vyniká park Javorka z konce 19. století v anglickém stylu, z něhož vychází několik turistických stezek. K nejatraktivnějším přírodním zajímavostem patří přírodní rezervace Třebovské stěny, smyslově naučná stezka údolím Skuhrovského potoka, Semanínské naučné stezky a řada dalších turistických a cyklistických stezek. Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především do SO ORP Pardubice a Chrudim, které jsou významnými turistickými destinacemi. V SO ORP Česká Třebová je nejméně ubytovacích zařízení v celém kraji (4 ubytovací zařízení) s nejmenším počtem lůžek (50 lůžek). Návštěvnost V Pardubickém kraji jsou nejnavštěvovanějšími místy SO ORP Chrudim a Pardubice, které také mají největší počet nocujících hostů. Nejmenší návštěvnost v celém kraji má SO ORP Česká Třebová s 4513 návštěvníky za rok. Spíše nižší význam SO ORP Česká Třebová z hlediska návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení vyjadřuje i následující mapa. Podíl zahraničních hostů je zhruba pětinový. Údaje jsou za rok 2015. 65


Mapa 1.12.1: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji

Zdroj: ČSÚ 2015 (dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xe/kapacita-a-navstevnost-hromadnych-ubytovacich-zarizeni-vpardubickem-kraji-v-roce-2015)

1.12.2 Rekreační infrastruktura Na celém území SO ORP Česká Třebová je možné provozovat zejména letní turistiku a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, která je vymezena na následující mapě.

66

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 1.12.2: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Česká Třebová

Celkově dosahují turistické trasy 94,2 km a cyklostezky 51,5 km. Turistické trasy probíhají především na západě území, cyklostezky se vyskytují téměř v celém území. Menší koncentrace se projevuje na území obce Třebovice. Naopak nejvyšší koncentrace je na území obce Česká Třebová. Délky turistických tras a cyklostezek upřesňují následující tabulka.

67

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.12.1: Délky turistický tras a cyklostezek na území SO ORP Česká Třebová

Délka turistických tras [km]

Obec

Délka cyklotras [km]

Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice

66,08 7,56 7,43 5,94 4,28

29,20 5,81 3,85 6,00 5,76


91,29

50,63

Zdroj: Datový model - ÚAP 2014

1.12.3 Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je nejvíce objektů v obci Česká Třebová (93 objektů) a v obci Přívrat (33 objektů), který má nejvyšší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu (26 %). Tabulka 1.12.2: Objekty individuální rekreace v obcích SO ORP Česká Třebová

Obec

Domy celkem


Slouží k rekreaci

2 940 127 243 164 246 3 720

Podíl [%]

93 33 8 6 14 154

3,2 26,0 3,3 3,7 5,7 4,1

Zdroj: ČÚZK – RÚAIN 2016


SLABÉ STRÁNKY

Velký počet objektů pro individuální rekreaci, zejména v obci Přívrat a Česká Třebová.

Malý počet ubytovacích zařízení a nejmenší počet lůžek v kraji.

Potenciál cestovního ruchu - historické, kulturní památky, přírodní zajímavosti.

Nejnižší návštěvnost ze všech SO ORP v rámci kraje.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Navýšení počtu a zvýšení kvality ubytovacích zařízení v kraji.

Snižování pobytu v ubytovacích zařízeních.

Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Možné negativní environmentální dopady v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu.

68


1.12.5 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Problémy, které přetrvávají Problém nízké atraktivity a návštěvnosti území je možné řešit následujícími způsoby: ► Podporovat zkvalitnění ubytování výstavbou či modernizací stávajících ubytovacích zařízení, zejména v obcích Česká Třebová a Semanín (ve vazbě na regionální, celostátní a evropské kvalitativní standardy). ► Prostředky územního plánování usilovat o budování samostatných stezek pro cyklisty, popř. v kombinaci s pěší dopravou, ve větších sídlech nebo sídlech s velkou dopravní zátěží realizovat opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy (samostatné pruhy, lávky, přemostění, povolení k průjezdu ulic s jednosměrným provozem apod.). ► Využívat prostředky ŮP pro zvýšení rekreačního potenciálu vytipováním a značením dalších turisticky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.).

69


1.13 Hospodářské podmínky Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Česká Třebová, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Česká Třebová a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 1.13.1 Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Mezi roky 2010 a 2011 celková daňová výtěžnost Pardubického kraje mírně poklesla, ale v roce 2013 byl zaznamenán její opětovný nárůst. Daňová výtěžnost na obyvatele byla v letech 2010 a 2011 stejná (10 000 Kč) a v roce 2013 vzrostla až na 11 900 Kč. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele byla zaznamenána u SO ORP Pardubice a Přelouč (12 800 Kč) a nejnižší u SO ORP Holice a Žamberk (11 000 Kč). Tabulka 1.13.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje (v tis. Kč)

SO ORP Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010 179 495,0 192 269,3 146 524,9 755 040,9 83 221,2 207 689,4 257 810,4 274 371,1 1 486 062,0 187 580,0 272 832,9 315 388,1 264 104,0 302 356,0 250 369,9 5 175 115,1

2011 182 433,6 198 259,6 146 216,9 753 240,0 82 623,9 207 620,5 264 547,4 262 203,3 1 461 646,0 193 664,5 283 096,8 313 809,9 258 376,4 299 151,3 251 007,8 5 157 897,9

2013 206 303,6 240 254,0 191 467,2 944 189,5 104 810,1 259 508,9 329 081,2 326 762,4 1 622 736,2 235 230,4 315 925,3 376 760,0 315 055,1 372 658,6 322 628,3 6 163 370,8

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 2013 9,6 10,0 11,2 8,9 9,3 11,3 8,5 8,5 11,0 9,1 9,1 11,4 9,2 9,2 11,8 9,0 9,0 11,2 9,6 9,9 12,3 10,1 9,7 12,3 11,8 11,5 12,8 9,6 9,9 12,0 11,2 11,5 12,8 9,9 9,8 11,9 9,9 9,7 11,9 9,3 9,2 11,4 8,6 8,5 11,0 10,0 10,0 11,9

Zdroj dat: MF ČR, účetní a finanční informace státu; Data aktuální k 31. 12. daného roku

Z hlediska daňové výtěžnosti jednotlivých správních obvodů, byla Česká Třebová jedním z mála v Pardubickém kraji, u kterého byl zaznamenán nárůst daňové výtěžnosti mezi roky 2010 a 2011. Daňová výtěžnost na obyvatele se v tomto období zvýšila o 400 Kč. V roce 70


2013 došlo opět k navýšení až na 11 200 Kč. Nejmenší daňová výtěžnost v roce 2013 byla v obci Přívrat (9 400 Kč na obyvatele) a nejvyšší v obci Třebovice, kde dosáhla 19 000 Kč na obyvatele, což je vysoce nadprůměrná hodnota v rámci celého kraje. V roce 2015 daňová výtěžnost obcí v SO ORP Česká Třebová opět vzrostla. Celkem na území obcí SO ORP Česká Třebová daňová výtěžnost činila více než 225 milionů Kč (viz tabulka níže), což v přepočtu na obyvatele činilo více než 12 tisíc Kč (zhruba o 1 100 Kč více než v roce 2013). V přepočtu na obyvatele vykazuje nejvyšší daňovou výtěžnost nadále obec Třebovice, absolutní nejvyšší daňovou výtěžnost má město Česká Třebová (více než 187 milionů Kč). Tabulka 1.13.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Česká Třebová (v tis. Kč)

Obec


Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč)

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2011

2013

2015

2010

2011

2013

2015

151 210

154 650

173 004

187 089

9,4

9,9

11,0

11,9

Přívrat

2 655

2 654

3 233

3 735

7,9

8,3

9,4

10,6

Rybník

6 694

6 199

8 380

9 410

8,4

7,7

10,1

11,4

Semanín

4 853

5 042

6 605

7 254

7,6

8,3

10,5

11,5

Třebovice

14 083

13 889

15 081

16 260

17,9

16,9

19,0

21,0

179 495

182 434

206 304

225 763

9,6

10,0

11,2

12,3


Zdroj dat: MF ČR, účetní a finanční informace státu; Data aktuální k 31. 12. daného roku

1.13.2 Struktura ekonomických subjektů Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. Od roku 2010 do roku 2015 došlo v SO ORP Česká Třebová k nárůstu obsazených pracovních míst o 1 590 tedy o více než 22 % původního stavu. Ve všech obcích správního obvodu počet obsazených pracovních míst rostl. Celkově bylo v roce 2015 v SO ORP Česká Třebová 8 739 obsazených pracovních míst. Tabulka 1.13.3: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Česká Třebová

Počet obsazených pracovních míst Obec Česká Třebová

2010

2013

2015

6 800 6 946 8 300

Absolutní změna 2010-2015

Relativní změna [%] 20102015

1 500

22,1

Přívrat

15

24

27

12

80,0

Rybník

145

213

174

29

20,0

Semanín

60

74

99

39

65,0

Třebovice

129

109

139

10

7,8

7 149 7 366 8 739

1 590

22,2


Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1. 12. daného roku

Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu

71


ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V Pardubickém kraji dochází k neustálému růstu míry podnikatelské aktivity. Od roku 2004 se z 167,2 ‰ zvýšila na 179 ‰ v roce 2013. Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je ve všech sledovaných letech v SO ORP Pardubice, v roce 2013 byla tato hodnota 197,2 ‰ a v roce 2015 vzrostla míra podnikatelské aktivity dokonce na hodnotu více než 260 podnikatelů na 1 000 obyvatel. Dlouhodobě nejnižší míru podnikatelské aktivity má SO ORP Moravská Třebová (necelých 188 ‰ v roce 2015). V Pardubickém kraji v posledním sledovaném období všechny SO ORP zaznamenaly nárůst počtu podnikatelů na 1 000 obyvatel. Tabulka 1.13.4: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje [‰]

Míra podnikatelské aktivity [‰]

SO ORP 2004

2007

2011

2013

2015

Česká Třebová

137,8

140,1

153,2

151,8

192,8

Hlinsko

158,4

169,9

186,3

192,8

237,5

Holice

179,7

184

186,4

192,0

229,6

Chrudim

165,9

166,2

168,7

173,6

223,3

Králíky

161,7

175,1

188,9

187,4

226,4

Lanškroun

153,9

159,4

153,9

154,7

197,3

Litomyšl

164,9

165,4

171,7

176,3

224,0

Moravská Třebová

129,6

136,4

144,2

148,3

187,7

189

191,7

192,5

197,2

261,9

Polička

163,1

160,1

154,3

160,8

205,0

Přelouč

175,3

178,7

182,8

184,2

225,3

Svitavy

148,5

153,2

157,3

161,5

203,3

Ústí nad Orlicí

163,7

168

172,9

176,5

226,0

Vysoké Mýto

164,7

172,7

178,3

177,4

219,0

Žamberk

171,6

179,1

185,7

192,9

227,2

Pardubický kraj

167,2

171,1

175,1

179,0

227,8

Pardubice

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

SO ORP Česká Třebová je správním obvodem s druhou nejnižší mírou podnikatelské aktivity v Pardubickém kraji, v roce 2013 se jednalo o 151,8 ‰, v roce 2015 pak o hodnotu necelých 193 ‰. Přes neustálý růst počtu podnikatelů v populaci se jedná stále o správní obvod s jednou z nejnižších aktivit. Nadprůměrných hodnot ve správním obvodu dosahují obce Rybník a Přívrat, kde na 1 000 obyvatel připadá více než 200 podnikatelů. Naopak nejhůře na tom je obec Semanín (necelých 116 ‰). Tabulka 1.13.5: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Česká Třebová [‰]

Obec Česká Třebová

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2004

2007

2011

2013

2015

141

142,1

158,9

152,4

196,2

Přívrat

129,6

130,2

153,6

177,3

206,8

Rybník

128,9

151

179,5

187,7

211,6

83,2

99,9

117,5

104,9

115,5

Semanín

72

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra podnikatelské aktivity [‰]

Obec

2004

2007

2011

2013

2015

Třebovice

120,1

120,4

123,8

128,3

181,7


137,8

140,1

156,8

151,8

192,8

Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku

1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka) Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu míry zaměstnanosti, celkově za kraj se jednalo o 3,3 %. Největší pokles byl ve správním obvodu Lanškroun, kde se zaměstnanost snížila o 7,2 %. Nejvyšší míra zaměstnanosti byla v SO ORP Pardubice (67,3 %) a nejnižší v Moravské Třebové (58,2 %). Specifický ukazatel míra zaměstnanosti nebyl aktualizován pro rok 2016, neboť je sledován v rámci Sčítání lidu, domů a bytů. Jsou uvedeny údaje z roku 2011. Situace je stejná pro hodnoty za jednotlivé obce správního obvodu. Tabulka 1.13.6: Míra zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]


Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 65,7 66,4 68,9 64,6 62,4 69,8 66,1 63,5 69,5 64,9 67,8 64,9 68,0 67,7 67,7 67,0

61,1 60,5 65,8 62,7 58,5 62,6 63,2 58,2 67,3 62,2 65,4 60,2 63,2 64,3 64,5 63,7


Stejně jako v celém Pardubickém kraji, tak i v SO ORP Česká Třebová došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu zaměstnanosti. Největší pokles byl u obce Rybník, kde činil 7,8 %. Jedinou obcí, kde se míra zaměstnanosti zvýšila, byl Semanín (3,1 %). Nejvyšší míra zaměstnanosti byla v roce 2013 v obci Přívrat a nejnižší v obci Třebovice. Tabulka 1.13.7: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%]

Obec Česká Třebová Přívrat

73

Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 65,9 68,0

61,5 66,2

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra zaměstnanosti [%] 2001 2011 68,3 55,1 65,9 65,7

Obec Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová

60,5 58,2 54,9 61,1


Podíl nezaměstnaných osob udává počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce k počtu všech obyvatel ve věku 15 – 64 let, kteří žijí na daném území (ČSÚ). Ukazatel od 1. 1. 2013 nahrazuje zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti. Data o míře nezaměstnanosti ve správním obvodu i v Pardubickém kraji jako celku jsou v textu ponechána pro informaci o stavu nezaměstnanosti v předchozím období a o vývoji nezaměstnanosti. Tabulka 1.13.8: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje v letech 2007 – 2011 [%]


2007 8,2 5,8 3,9 6,8 9,1 5,4 7,0 12,3 4,4 5,8 5,8 10,2 5,7 5,4 5,0 6,3

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 7,4 11,6 12,5 5,7 9,7 10,6 3,1 5,9 7,3 5,8 9,1 10,3 7,1 10,4 11,1 4,7 11,2 9,5 5,9 8,4 9,2 10,8 15,1 15,7 3,9 6,4 7,4 4,7 7,3 8,2 5,5 7,7 8,6 9,2 12,4 13,7 5,6 9,5 10,9 4,6 8,6 10,7 4,4 7,9 8,4 5,6 8,9 9,8

2011 12,0 10,6 7,1 9,7 10,2 7,8 8,5 14,5 6,8 8,1 8,5 12,7 9,6 9,0 7,2 9,0

Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika

Míra nezaměstnanosti v SO ORP Česká Třebová je třetí nejvyšší v rámci Pardubického kraje. V roce 2011 byla její hodnota 12 % a oproti roku předchozímu, zde došlo ke snížení o 0,5 %. Nezaměstnanost je dlouhodobě nejvyšší v obci Semanín, v roce 2010 a 2011 dokonce dosahuje více než 20 %. Jedná se také o jedinou obec, ve které nezaměstnanost neustále stoupá, v roce 2011 to bylo o 2,1 % oproti roku předchozímu. Nejmenší nezaměstnanost je od roku 2010 v obci Česká Třebová, i když do roku 2009 tomu tak bylo v obci Přívrat. Tabulka 1.13.9: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová v letech 2007 – 2011 [%]

Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová

2007 8,2 5,6 6,5 10,0 10,1 8,2

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010 7,4 11,1 12,1 4,4 9,8 13,4 6,2 12,9 14,8 10,1 19,9 20,7 8,5 14,3 14,4 7,4 11,6 12,5

2011 11,5 12,9 13,5 22,8 13,6 12,0


74


Podíl nezaměstnaných žen se v Pardubickém kraji od roku 2007 snižoval až do roku 2010. V roce 2011 byl zaznamenán nárůst nezaměstnanosti žen o 0,8 %. Podíl nezaměstnaných žen se zvýšil u většiny SO ORP, pouze u Hlinska, Lanškrouna, Moravské Třebové a Poličky došlo ke snížení. SO ORP s největší nezaměstnaností žen jsou Králíky, Žamberk a Hlinsko, kde je podíl nezaměstnaných žen nad 50 %. Nejnižší podíl je u SO ORP Polička (40,6 %). Tabulka 1.13.10: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Pardubického kraje v letech 2007 – 2011 [%]

SO ORP

2007 48,9 51,5 54,3 56,8 61,4 53,3 58,0 51,3 54,6 55,5 52,5 52,0 53,2 57,5 55,6 54,3

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Pardubický kraj

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010 51,2 46,8 45,9 55,0 52,0 52,1 51,7 50,3 47,6 56,7 47,8 46,8 61,4 51,2 50,6 53,9 46,1 46,2 55,5 47,6 47,1 52,9 48,5 47,0 53,7 49,1 49,7 56,4 50,8 44,7 54,8 50,2 47,1 53,3 49,6 46,9 54,5 49,8 48,9 56,9 48,0 48,4 55,0 52,4 50,8 54,6 48,9 48,0

2011 46,8 51,4 49,8 48,4 53,8 45,3 48,8 46,8 50,5 40,6 49,0 47,3 49,4 50,5 52,2 48,8


V SO ORP Česká Třebová se podíl nezaměstnaných žen pohybuje pod krajským průměrem, ale i zde byl mezi roky 2010 a 2011 zaznamenán jeho růst (0,9 %). Největší zvýšení bylo v obci Rybník (5 %). V obci Přívrat jako jediné došlo k meziročnímu snížení, ze 48 % v roce 2010 na 47 % v roce 2011. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen byl v roce 2011 v obci Česká Třebová (47,5 %) a nejnižší v obci Třebovice, kde se drží pod hranicí 40 %. V posledním sledovaném období let 2014 – 2016 vývoj v jednotlivých obcích s výjimkou města Česká Třebová výrazně kolísal. Je to způsobeno nízkým počtem obyvatel jednotlivých obcí a také nezaměstnaných v nich, kde jakýkoliv sezónní výkyv v počtu nezaměstnaných může hodnoty tohoto ukazatele významně ovlivnit. Tabulka 1.13.11: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Česká Třebová v letech 2007 – 2016 [%]

Obec

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2007

2008

2009

2010

2011

2014

2015

2016

Česká Třebová

49,8

52,1

47,3

47

47,5

53,2

49,8

48,9

Přívrat

53,4

64,2

47,2

48

47

49,3

68,3

35,2

Rybník

37,9

39

46,1

38,7

43,7

38,0

44,2

45,1

Semanín

53,8

46,4

46,2

45,2

47

61,0

40,7

52,0


35,6

43,2

40,4

33,6

36,5

53,2

31,5

39,3

48,9

51,2

46,8

45,9

46,8

50,9

46,9

44,1

Zdroj dat: ČSÚ, Veřejná databáze

Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální

75


problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Od roku 2008, kdy byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti 1,7 %, dochází k jejímu zvyšování. V roce 2011 dosáhla v Pardubickém kraji 3 %. Dlouhodobě je nejvíce nezaměstnaných (12 a více měsíců) v SO ORP Moravská Třebová (6,4 % v roce 2011), Svitavy a Česká Třebová. Naopak hodně nízkou míru dlouhodobé nezaměstnanosti mělo v roce 2011 SO ORP Holice (1,3 %) a Pardubice (1,4 %). Tabulka 1.13.12: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]


Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 3,3 2,9 3,3 4,9 1,4 1,2 1,5 2,7 0,9 0,6 0,5 1,2 2,1 1,7 1,7 2,8 3,3 2,3 2,3 3,5 1,6 1,1 1,3 2,8 3,0 2,2 2,2 3,0 5,9 4,9 4,8 6,3 1,3 0,9 0,8 1,4 1,7 1,1 1,1 1,8 1,7 1,5 1,4 2,0 5,0 3,8 3,5 5,0 2,0 1,5 1,9 3,4 1,8 1,2 1,2 2,8 1,6 1,2 1,4 2,5 2,2 1,7 1,7 2,8

2011 5,5 3,2 1,3 3,0 3,6 2,3 3,2 6,4 1,4 2,0 2,4 5,6 3,9 3,1 2,5 3,0


Dlouhodobá nezaměstnanost v SO ORP Česká Třebová dosahuje třetí nejvyšší hodnoty v celém kraji a stejně jako celý kraj má od roku 2008 zvyšující se charakter. Od roku 2009 je nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných v obci Semanín, v roce 2011 to bylo 12 %, což je pro obec značný problém. Nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla v roce 2011 v obci Třebovice, přičemž ještě v roce 2008 se jednalo o obce s nejvyššími hodnotami v SO ORP. Tabulka 1.13.13: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%]

Obec Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice SO ORP Česká Třebová

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2007 2008 2009 2010 2011 3,3 2,8 3,3 4,8 5,3 1,8 1,3 2,4 4,7 7,2 2,1 2,3 2,4 4,5 6,1 3,4 3,5 6,6 9,9 12,0 4,7 4,3 2,7 3,9 5,0 3,3 2,9 3,3 4,9 5,5


Mimo jiné, důsledkem ekonomické krize, došlo v roce 2009 v Pardubickém kraji, k výraznému nárůstu počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo. V roce 2008 se jednalo o 1,7 nezaměstnaných a o rok později již o 9,9. V roce 2010 se tento počet ještě zvýšil, ale v roce 2011 už měl klesající charakter. K prudkému nárůstu došlo v roce 2009 v SO ORP Česká Třebová, kdy se počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo zvýšil z 6,5 na 37,4. V roce 2010 a 2011 bylo nejvíce nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP 76


Moravská Třebová (36,1 v roce 2011). Nejnižších počtů dlouhodobě dosahuje SO ORP Pardubice (4,1 v roce 2011). Situace z hlediska počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo v posledním sledovaném období výrazně zlepšila. V SO ORP Česká Třebová klesl počet uchazečů na jedno volné místo z téměř 16 v roce 2011 na hodnotu 2,1 v roce 2016, což je dokonce lepší než v roce 2007 (4 nezaměstnaní na jedno volné místo). V rámci Pardubického kraje (celokrajská hodnota 1,3 nezaměstnaných na jedno místo) jsou nejlépe hodnoceny SO ORP Lanškroun a Pardubice, kde přináleží na jedno volné místo dokonce méně než jeden nezaměstnaný (0,8, resp. 0,7). Tabulka 1.13.14: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Pardubického kraje

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo

SO ORP

2007

2008

2009

2010

2011

2016

Česká Třebová

4,0

6,5

37,4

27,0

15,5

2,1

Hlinsko

2,4

2,9

16,5

35,1

22,1

1,6

Holice

2,4

1,1

13,5

13,7

9,5

1,3

Chrudim

2,4

1,9

9,8

18,1

10,6

2,4

Králíky

4,7

13,6

23,9

32,6

23,2

1,6

Lanškroun

1,3

2,5

24,5

12,7

13,6

0,8

Litomyšl

4,4

2,9

7,8

11,5

8,4

1,8

Moravská Třebová

7,0

6,3

25,9

35,3

36,1

3,3

Pardubice

0,8

0,6

5,8

4,7

4,1

0,7

Polička

3,1

2,3

12,8

14,8

17,1

1,9

Přelouč

2,3

2,9

2,5

4,2

6,0

2,3

Svitavy

5,1

4,6

21,1

19,1

13,1

3,4

Ústí nad Orlicí

1,9

3,0

12,9

14,9

9,3

1,8

Vysoké Mýto

1,2

1,7

14,2

22,2

6,5

1,4

Žamberk

1,7

2,4

13,7

10,5

7,3

1,6

Pardubický kraj

1,9

1,7

9,9

10,8

8,4

1,4

Zdroj dat: MPSV, roční průměry

Z hlediska podílu nezaměstnaných osob je možné identifikovat podobně pozitivní trend a to pouze na datech za období 2014 – 2016. Zatímco v roce 2014 byl podíl nezaměstnaných osob ve správním obvodu téměř osm procent (7,8 %), o dva roky později již to bylo méně než pět procent (4,9 %), při čemž v obci Přívrat dokonce ještě o jeden procentní bod méně (3,9 %). Tabulka 1.13.15: Podíl nezaměstnaných osob v SO ORP Česká Třebová v letech 2014 – 2016

Obec

Podíl nezaměstnaných (%) 2014

2015

2016

Česká Třebová

7,9

6,0

4,9

Přívrat

4,5

2,9

3,7

Rybník

8,0

6,7

5,7

Semanín

7,9

6,2

4,3

Třebovice

7,5

4,3

4,1


7,8

5,9

4,9

Zdroj dat: MPSV, roční průměry

77


V SO ORP Česká Třebová se k 31. 12. 2011 nacházelo 12 ekonomických nejvýznamnějších subjektů se 100 a více zaměstnanci. Všechny subjekty sídlí přímo v obci Česká Třebová. Největším je společnost CZ LOKO, a.s. sídlící v České Třebové. Společnost CZ LOKO, a.s. se zabývá výrobou železničních lokomotiv a vozového parku. Tabulka 1.13.16: Nejvýznamnější zaměstnavatelé na území SO ORP Česká Třebová s více než 100 zaměstnanci

Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

CZ LOKO, a.s.

Česká Třebová

Výroba železničních lokomotiv a vozového parku

500 - 999

KORADO, a.s.

Česká Třebová

Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení

250 - 499

L D M , spol. s r. o.

Česká Třebová

Výroba ostatních potrubních armatur

200 - 249

Řetězárna Česká Třebová Česká Třebová s.r.o.

Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin

200 - 249

BÖHM PLAST-TECHNIK a.s.

Česká Třebová

Výroba ostatních plastových výrobků

100 - 199

DRUMEL a Co. s.r.o.

Česká Třebová

Obrábění

100 - 199

IMS - Drašnar s. r. o.

Česká Třebová


100 - 199

Josef Škrkoň - Techplast, a.s.

Rybník


100 - 199

Město Česká Třebová

Česká Třebová

Všeobecné činnosti veřejné správy

100 - 199

ORLÍK-KOMPRESORY výrobní družstvo

Česká Třebová

Výroba ostatních čerpadel a kompresorů

100 - 199

SINTEX, a.s.

Česká Třebová

Výroba pletených a háčkovaných materiálů

100 - 199

Vyšší odborná škola a Střední škola technická Česká Třebová

Česká Třebová

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

100 - 199

Zdroj: Ústav územního rozvoje, rok 2011

1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů Zdrojem financí obcí a měst jsou příjmy obecních/městských rozpočtů. Část celkových příjmů rozpočtu tvoří příjmy z vlastních zdrojů, které se skládají především z daňových příjmů, menší část je tvořena příjmy nedaňovými a kapitálovými. Daňové příjmy, které jsou předmětem novely zákona o rozpočtovém určení daní (295/2012 Sb.), tvoří daň z nemovitostí, z příjmů právnických a fyzických osob, daň z přidané hodnoty a řada místních a správních poplatků. Nedaňovými příjmy obecních rozpočtů jsou poplatky za služby, příjmy z pronájmu majetků, příjmy od organizačních složek a příspěvkových organizací nebo zisk z obecních podniků. V případě zisku z prodeje majetku obce se jedná o příjmy kapitálové. Další částí příjmů obcí jsou příjmy z cizích zdrojů (přijaté transfery), které tvoří účelové dotace ze státního rozpočtu nebo z účelových fondů tuzemských i zahraničních institucí.

78


Podíl jednotlivých složek příjmů obcí v SO ORP Česká Třebová je zobrazen v následující tabulce. Jejich struktura je výrazně proměnlivá, což je způsobováno měnícím se objemem přijatých transferů, případně výrazným prodejem obecního majetku (kapitálové příjmy) v daném roce. Ve většině obcí převažují příjmy z daní, které tvoří nadpoloviční většinu příjmu rozpočtu. Největší podíl daňových příjmů ve svém rozpočtu dosahovaly v roce 2013 obce Česká Třebová a Rybník (nad 78 %), což platilo i v roce 2015 (Česká Třebová a Rybník kolem 75 %, Třebovice necelých 84 %). Mezi další hlavní zdroje financí v obcích patří přijaté transfery. Tyto cizí zdroje tvoří v průměru téměř 1/3 všech příjmů obcí správního obvodu. Nejmenší část rozpočtů tvoří ve většině obcí kapitálové příjmy, jejichž průměrný podíl v roce 2013 v rámci celého správního obvodu dosahoval 5,86 % a v roce 2015 ve všech obcích méně než 2 %, následované nedaňovými příjmy s 10,9% podílem v rozpočtu, resp. maximálně 14 % v obci Rybník v roce 2015. Pro zdravý (úspěšný) rozvoj obce je vhodné mít větší zastoupení přijatých transferů (pokud jejich zdrojem nejsou velké úvěry z bank), které jsou určeny na investiční projekty stimulující rozvoj území. Tabulka 1.13.17: Struktura příjmu obcí v SO ORP Česká Třebová

Obec

Daňové příjmy [%]

Nedaňové příjmy [%]

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Česká Třebová

42,6

54,0

65,0

79,7

82,8

75,2

4,6

10,3

8,6

8,8

7,4

7,2

Rybník

53,2

70,4

61,3

78,8

65,6

74,2

10,2

17,1

14,2

13,6

7,4

13,6

Semanín

55,6

64,7

63,8

64,0

74,9

59,9

5,4

6,2

4,4

8,0

3,7

2,7

Přívrat

71,8

73,7

72,5

58,3

52,5

54,9

15,0

17,7

16,2

11,3

34,5

12,2

Třebovice

83,6

83,0

72,3

69,6

79,7

83,7

12,4

11,1

10,3

12,7

19,6

14,3

Obec

Kapitálové příjmy [%]

Přijaté transfery [%]

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Česká Třebová

11,5

1,0

0,7

1,6

1,3

1,7

41,3

34,7

25,6

9,9

8,5

15,9

Rybník

31,2

8,3

20,4

4,6

26,0

1,2

5,3

4,2

4,2

3,0

1,0

10,9

Semanín

21,4

4,6

2,4

12,4

-

1,0

17,6

24,4

29,4

15,5

21,4

36,4

Přívrat

0,1

-

0,1

10,0

-

-

13,1

8,6

11,3

20,5

13,0

32,9

Třebovice

0,2

1,7

0,2

0,7

-

0,0

3,8

4,1

17,2

17,0

0,7

2,0

Zdroj: Informační systém Monitor

Mezi roky 2010 a 2013 nejvíce vzrostly podíly daňových příjmů v obcích Česká Třebová, Rybník a Semanín. Naopak výrazný pokles podílu daňových příjmů byl zaznamenán v rozpočtech obcí Přívrat a Třebovice, ve kterých naopak došlo k navýšení podílů přijatých transferů. Podíl kapitálových příjmů vzrostl nejvýrazněji v obci Přívrat a Třebovice. Nejmenší změny doznaly ukazatele v nedaňových příjmech. V následujícím sledovaném období 2013 – 2015 vzrostl podíl daňových příjmů v obci Rybník (o téměř 9 procentních bodů), resp. Třebovice (o 4 procentní body). Nedaňové příjmy v období uvedených let výrazně klesly v obci Přívrat (z více než 34 % na zhruba 12 %), vzrostly v obci Rybník (ze 7 na téměř 14 %). Užití veřejných rozpočtů je představováno výdajovými položkami, které lze rozdělit na výdaje běžné (neinvestiční) a kapitálové (investiční). Běžné výdaje tvoří náklady na mzdy, platy a povinné pojistné za zaměstnance, nájemné, výdaje za energie a materiálové výdaje, sociální dávky, výdaje na obecní podniky, sankce za porušení rozpočtové kázně, placené úroky a pokuty, dotace vlastním organizacím a neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Do kategorie kapitálových výdajů patří výdaje na pořízení hmotného a

79


nehmotného majetku, nákup cenných papírů, kapitálové dotace organizačním složkám a investiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Struktura výdajů obcí SO ORP Česká Třebová je zobrazena v Tabulka 1.13.18. Ve většině obcí tvoří největší část výdajové složky rozpočtu služby pro obyvatelstvo. Největší objem výdajů ročně vykazuje město Česká Třebová. U města Česka Třebová došlo v posledních letech ke snižování celkových výdajů. Naopak navýšení objemu výdajů lze vysledovat v obcích Rybník a Třebovice. Obecně lze říci, že v rozpočtech obcí, ve kterých došlo k meziročnímu zvýšení podílu kapitálových výdajů, se celkový objem výdajů výrazně zvýšil v důsledku čerpání dotací a jejich směřování na investiční akce. Z toho vyplývá, že velikost a objem výdajové složky rozpočtu je silně závislá na úspěšnosti v žádostech o dotace, tedy na množství získaných dotací a následných kapitálových výdajích.

3,4

4,3

6,1

3,4

5,2 10,3 24,9 24,9 29,8 34,3 26,7

Rybník

46,2 43,7 55,9 74,9 42,5

45,7

1,2

1,4

0,4

0,5

0,2

0,5 27,1 28,8 25,7 11,1 37,4 27,5

Semanín

60,6 69,8 68,4 75,8 76,3

50,6

-

-

-

-

0,3

0,1 25,2 21,6 23,1 21,4 22,0 22,8

Přívrat

62,9 62,6 77,7 54,7 55,1

71,9

7,8

4,5

2,7

2,5

1,7

1,7 21,1 23,3 14,5 19,5 17,6 16,2

Třebovice

45,8 57,1 32,7 31,5 29,6

57,9

12

1,2 11,2 21,2

2,1

1,2 17,3 26,2 47,0 18,1 52,7 25,1

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2012

0,2

0,3

Rybník

1,8

2,1

1,4

Semanín

1,3

-

-

Přívrat

3,3

5,1

Třebovice

1,7

1,8

Sociální věci a politika zaměstnanosti [%]

2013

2011

2010 0,1

2015

2015

2,6

Č. Tř.

2014

2014

51,5

Obec

2013

2013

66,0 43,2 59,7 50,6 50,0

Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství [%]

2012

2012

Č. Tř.

Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství [%]

2011

2011

Všeobecná veřejná správa a služby [%]

2010

Bezpečnost státu a právní ochrana [%]

2015

2014

2013

2012

2011

Obec

2010

Služby pro obyvatelstvo [%]

2010

Tabulka 1.13.18 : Struktura výdajů obcí v SO ORP Česká Třebová

0,3

0,1

0,2

6,5

8,2

6,3

9,9

6,5

9,7

14,5

20,1

4,6

3,4

5,7

6,6

0,2

4,2

0,9

24

23,9

16,6

13,2

15,7

25

-

-

-

-

-

0,0

0,1

13,1

-

13

8,6

8,4

2,8

1,0

27

-

-

-

-

-

-

1,4

0,5

10,0

0,6

5

4,5

3,8

22,9

15,7

10

-

-

-

-

-

-

0,8

1,2

1,1

0,6

22

13,8

8,3

28,0

14,5

15

-

-

-

-

-

-

Zdroj: Informační systém Monitor

Výdajovou složku rozpočtu lze rozdělit do několika paragrafů, tedy specifických oborových oblastí, které přinášejí přehled o prioritách jednotlivých obcí. Struktura výdajů je dána místními podmínkami a v rámci jednotlivých obcí je částečně odlišná. Trendem v celém správním obvodě je postupné přesouvání výdajové složky rozpočtu z hospodářských odvětví na služby pro obyvatele a veřejnou správu, tedy do terciérního sektoru. Z širšího pohledu lze z uvedených hodnot vyvodit, že ve většině obcí je velká část výdajů (i přes klesající trend) vynakládána stále na průmysl a ostatní hospodářská odvětví. Největší podíly výdajů na tento paragraf dosahují obce Rybník, Třebovice a Přívrat.

80


Podstatně méně je ve většině obcí financována oblast bezpečnostně právní ochrany. Obecně nejméně financí směřuje do primárního sektoru (zemědělství, lesní hospodářství, rybolov) a do oblasti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, výjimkou je pouze město Česká Třebová.


SLABÉ STRÁNKY

Nižší podíl nezaměstnaných žen, především v obci Třebovice a Přívrat. Klesá počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo. Hodnoty jsou srovnatelné s obdobím kolem roku 2007. METRANS a.s. - logistický terminál nadregionálního významu. Neustálý růst daňové výtěžnosti. Růst počtu obsazených pracovních míst. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Podpora tvorby nových pracovních míst.

Nedostatek pracovních příležitostí.

Podpora malého a středního podnikání.

Od roku 2009 neustálý růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Nevyužití výhodné vzdálenosti k velkým sídlům s větším počtem pracovních příležitostí.

1.13.6 Místní problémy k řešení v rámci územního plánování Ekonomické problémy na území SO ORP Česká Třebová byly v posledním sledovaném období zmírněny. Pro zajištění stávajícího trendu lepšících se podmínek pro ekonomické aktivity je možné přijmout následující opatření: ► Pro podporu malého a středního podnikání vymezit v ÚPD plochy pro výrobu převážně lehkého průmyslu a příprava pozemků včetně vytvoření infrastruktury pro podporu podnikání a pro podporu příchodu investorů vytvářejících nová pracovní místa. ► Vymezení vhodných ploch a příprava pozemků včetně vytvoření infrastruktury pro podporu příchodu investorů vytvářejících nová pracovní místa ve správním obvodu ORP Česká Třebová, zejména v obci Česká Třebová. ► Využít pro rozvoj výroby plochu brownfieldu na území obce Česká Třebová – případně revitalizovat další v minulosti již využívané plochy pro průmysl nebo zemědělství.

81


2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno 22. 10. 2013) zpracované pro potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o.

2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování RURÚ. 2.1.1 Související legislativa Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“). Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona: -

Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

-

Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“) se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel v území“. Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí: A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. 82


B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b)) definuje následovně: 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. Při zpracování 4. úplné aktualizace byly využity metodiky a doporučení zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ústavem územního rozvoje, konkrétně: Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí, metodický návod k příloze č. 1, část A, vyhlášky č. 500/2006 Sb. (zveřejněno v červnu 2016, k dispozici zde: http://www.uur.cz/images/8-stanoviska-a-metodiky/33-uap-metodicky-navod-1A-obce14012016.pdf) a metodický návod Pořizování aktualizací územně analytických podkladů obcí a krajů (zveřejněno v květnu 2016, k dispozici zde: http://www.uur.cz/images/8stanoviska-a-metodiky/37-metodika-uap-09-05-2016.pdf). 2.1.2 Východiska metodiky Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí: 1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována sada podtémat (viz příloha). 2. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Všechny klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). Všechna data jsou bezplatně dostupná pro obce. 3. Úzká vazba mezi územně analytickými podklady a územně plánovací dokumentací – výstupy rozboru udržitelného rozvoje území (zejm. v rozsahu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích) tvoří podklad pro územně 83


plánovací dokumentaci, jejíž uplatnění v území může mít následně po čase odraz v ÚAP. Schéma 2.1.1: Vztah ÚAP a ÚPD

Zdroj: PROCES

84


Schéma 2.1.2: Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území

V dlouhodobém horizontu se vhodná regulace, optimální koncepce rozvoje a uspořádání území promítne v procesech a ve stavu udržitelného rozvoje dané územní jednotky. Pozitivní i negativní změny v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví v tématech (resp. podtématech) udržitelného rozvoje. Vizuálním výstupem za územní jednotku je paprskovitý graf, který znázorňuje vyváženost územních podmínek.

Zdroj: PROCES

Přístup ke zpracování RURÚ na úrovni ORP Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti území, kterou je nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají vyhodnocení obcí v analyzovaném území.

2.2 Postup zpracování RURÚ Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou). Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení v ÚPD.

85


2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze využít z-skóre1 a pravidlo 3 sigma2. Schéma 2.2.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma

Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda sémantického diferenciálu3 (viz komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného rozvoje v příloze). Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada indikátorů: -

klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území,

-

sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území,

1

Výpočet z-skóre: kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru, je průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a s x je směrodatná odchylka hodnot za všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší. Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka. 2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1).

3

V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3 směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále <-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu. Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.

86


Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území. Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces je znázorněn v následujícím schématu. Schéma 2.2.2: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje

Zdroj: PROCES

2.2.2 Použitá sada klíčových a sekundárních indikátorů a určení vlivu podtématu na pilíře Tabulka 2.2.1: Použitá sada klíčových a sekundárních indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Téma udržitelného rozvoje HG: Reliéf, horninové prostředí a geologie

V: Vodní režim

HŽP: Hygiena životního prostředí

87

Použité klíčové indikátory  

Podíl poddolovaných území Existence dobývacích prostor



Existence povrchových a podzemních vodních zdrojů včetně ochranných pásem Podíl vodních ploch Podíl záplavových území Podíl aktivních zón záplavových území Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší

   

Použité sekundární indikátory  Existence chráněných ložiskových území  Existence ložisek nerostných surovin  

-

Podíl chráněných oblastí přirozené akumulace vod Podíl zranitelných oblastí

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma udržitelného rozvoje

OPK: Ochrana přírody a krajiny

Použité klíčové indikátory  Podíl ploch zasažených starými zátěžemi území a kontaminovaných ploch  Existence skládek  Podíl plochy v krajinné památkové zóně  Podíl plochy v národní přírodní rezervaci  Podíl plochy v přírodní rezervaci  Existence národních přírodních památek  Existence přírodních památek  Podíl plochy v evropské významné lokalitě NATURA 2000  Podíl zastavěných ploch   

ZPF: Zemědělský půdní fondy a pozemky určené k plnění funkcí lesa

     

TI: Technická infrastruktura

     

VDI: Veřejná dopravní infrastruktura

     

SD: Sociodemografické podmínky

  

Kvalita půd (BPEJ) Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Podíl orné půdy z celkové výměry katastru Podíl ploch ochranných lesů Podíl ploch lesů zvláštního určení Podíl ploch hospodářských lesů Podíl bytů napojených na veřejný vodovod Podíl bytů napojených na kanalizaci zakončenou ČOV Podíl bytů napojených na plyn Existence centrálního teplovodu v obci Přítomnost vedení elektrické energie na území obce Pokrytí území obce komunikačními zařízeními Dostupnost nadřazené silniční sítě Dostupnost administrativních center silniční dopravou Existence železniční tratě v obci Existence železniční zastávky nebo stanice v obci Dostupnost významného mezinárodního letiště Existence vodní cesty nebo plavební dráhy Dostupnost železniční sítě pro osobní dopravu Hustota zalidnění Hrubá míra celkového přírůstku obyvatel Dostupnost administrativních center Podíl dětské složky obyvatel Podíl seniorů

Použité sekundární indikátory

-





Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy Podíl speciálních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy Podíl tříd ochrany



Počet vodních zdrojů



Dostupnost železniční sítě pro osobní dopravu Existence přístaviště nebo přístavu







   

2

Hustota bytů na 1 km Podíl autochtonní složky obyvatelstva Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Redukovaný koeficient funkční velikosti

88

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Téma udržitelného rozvoje

Použité klíčové indikátory  Existence školy v obci  Existence zdravotnického zařízení v obci  Existence zařízení sociálních služeb v obci

 

B: Bydlení

     

R: Rekreace        HP: Hospodářské podmínky    

ZOB: Zájmy ochrany a bezpečnosti území Zdroj: PROCES

89

  

Vývoj počtu bytů Podíl novostaveb a rekonstrukcí na celkovém počtu domů Podíl domů postavených před rokem 1920 Podíl bytů se sníženou kvalitou Počet prázdných bytů na obyvatele Počet historických, kulturních a technických památek Podíl chráněných oblastí na rozloze obce Podíl kapacity hromadných ubytovacích zařízení k rozloze obce Podíl objektů individuální rekreace k objektům sloužícím pro bydlení Počet objektů individuální 2 rekreace na 1 km Daňová výtěžnost na obyvatele Vývoj počtu obsazených pracovních míst Míra podnikatelské aktivity Podíl zastavených ploch pro výrobu k zastavitelnému území obce Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle sekundárního; terciérního sektoru Počet středních; velkých zaměstnavatelů Podíl nezaměstnaných osob Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob Podíl změny počtu obsazených pracovních míst k počtu obyvatel Zadluženost obcí Objem veřejných rozpočtů Existence objektu důležitého pro bezpečnost státu

Použité sekundární indikátory  Podíl vysokoškolsky vzdělaných z obyvatel starších 15 let  Hrubá míra migračního salda obyvatel  Existence sportovního a kulturního zařízení v obci

 

  

 

 



Podíl neobydlených domů s byty Podíl domů ve vlastnictví obce nebo státu

Podíl délky cyklotras a hipostezek k rozloze obce Naplněnost ubytovacích kapacit Podíl ubytovacích zařízení vyšší kvality na počtu hromadných ubytovacích zařízení

Počet obsazených pracovních míst na 1 2 km Podíl podniků na celkovém počtu podniků v členění dle primárního sektoru Existence vědeckotechnologického parku Výše investic v obci (kapitálové výdaje)

Ohrožení území přírodními jevy


Tabulka 2.2.2: Použitá sada vah podtémat na pilíře pro vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Označení podtématu HG1: Zátěž území těžbou

Vliv podtématu na environmentální pilíř -1

Vliv podtématu na sociální pilíř

Vliv podtématu na ekonomický pilíř

0

1

HG2: Dobývací prostory a území

-1

-1

1

V1: Povrchové a podzemní vody

1

0

1

V2: Vodní zdroje

1

1

1

V3: Záplavy

0

-1

-1

HŽP1: Kvalita ovzduší

-1

0

0

HŽP2: Staré zátěže území

-1

0

0

OPK1: Ochrana přírody a krajiny

1

0

-1

ZPF1: Zemědělský půdní fond

1

0

0

ZPF2: Pozemky určené k plnění funkcí lesa

1

0

0

TI1: Vodovodní síť

0

1

1

TI2: Zneškodňování odpadů, kanalizace

1

1

0

TI3: Zásobování plynem

0

1

0

TI4: Zásobování teplem

0

1

0

TI5: Zásobování elektrickou energií

0

1

1

TI6: Telekomunikace a spoje

0

1

1

VDI1: Silniční doprava

-1

1

1

VDI2: Železniční doprava

0

1

1

VDI3: Letecká doprava

0

0

1

VDI4: Vodní doprava

0

0

1

VDI5: Veřejná hromadná doprava

0

1

0

SD1: Sídelní struktura

0

1

1

SD2: Věková struktura

0

1

1

SD3: Vybavení obcí službami

0

1

1

B1: Vývoj bytového fondu

0

1

0

B2: Stáří bytového fondu

0

1

0

B3: Struktura vlastnictví bytového fondu

0

1

0

R1: Rekreační atraktivity

0

0

1

R2: Rekreační infrastruktura

0

0

1

R3: Potenciál pro individuální rekreaci HP1: Význam území z hlediska zaměstnanosti

0

0

1

0

1

1

HP2: Plochy určené pro ekonomické aktivity

-1

0

1

HP3: Podniky a zaměstnavatelé v území

0

0

1

HP4: Nezaměstnanost

0

1

1

HP5: Hospodaření obcí

0

1

1

ZOB1: Zájmy ochrany a bezpečnosti území

0

1

0

Zdroj: PROCES

90


2.2.3 Vyváženost územních podmínek Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních podmínek na úrovni SO ORP vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi kartogramy dle pilířů. Schéma 2.2.3: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů

Zdroj: PROCES

Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky stručně charakterizovány.

91


Schéma 2.2.4: Postup zpracování RURÚ

Zdroj: PROCES, Atelier T-plan

Postupové kroky: -

P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory.

-

P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp. podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ, ŘSD) – viz podklady pro RURÚ.

-

R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>. Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3> - viz kapitola Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje.

-

R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah, které rozliší 92


rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř udržitelného rozvoje. -

R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce.

-

R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení), které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána vyváženost témat ve všech obcích v území.

Vyváženost pilířů Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální) zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel). Vyváženost témat Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem v dané obci). Graf 2.2.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých území (kraj/ORP)

Zdroj: PROCES Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura, 8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky, 12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území 93


2.2.4 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle uvedené tabulky je vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka 2.2.3: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky Kategorie zařízení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

pro příznivé životní prostředí

Z + + + + -

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Vyváženost vztahu územních podmínek pro Vyjádření v udržitelný rozvoj území kartogramu

dobrý stav H S + + Z, H, S + Z, S + Z, H + + H, S Z + S + H žádné Legenda: + dobrý stav; - špatný stav

špatný stav

žádné H S Z H, S Z, H Z, S Z, H, S

H S Z H, S Z, H Z, S Z, H, S

2.2.5 Metodika pro SWOT analýzu Při vyhodnocování stavu jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je vhodné využít výroků SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2012 a tyto výroky aktualizovat (vypustit neaktuální a doplnit nově vzniklé). Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území SO ORP Česká Třebová, která bude podkladem pro formulaci: - základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území, - významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území, - variant či alternativ rozvoje správního území, - variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze, 94


- závěrů rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Česká Třebová, - problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje, - problémů určených k řešení v územních plánech, - problémů určených k řešení v regulačních plánech, - indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území. Kromě celkové SWOT analýzy území celého správního obvodu obce s rozšířenou působností jsou zpracovány i tematické SWOT analýzy jednotlivých obcí spadajících do SO ORP. 2.2.6 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení Závady a střety Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven pomocí kombinace zkratek: s Stav n Návrh z Záměr o Zasahuje do Prochází x Křižuje / Zatěžuje exhalacemi LE Les LK Lokální biokoridor NK Nadregionální biokoridor RC Regionální biocentrum RK Regionální biokoridor S1 Silnice I. třídy S2 Silnice II. třídy VZ Ochranné pásmo vodního zdroje ZQ Záplavové území 100leté vody ZU Zastavěné území LO Ložisko nerostných surovin LU Chráněné ložiskové území ZP Zastavitelná plocha RP Rozvojová plocha VC Vodní cesta Např.: kód sS2xVZ znamená, že na daném území silnice II. třídy křižuje ochranné pásmo vodního zdroje. 95


Problémy Problémy jako např. absence kanalizace nebo vysoká míra nezaměstnanosti jsou označeny jedno- až třípísmennou zkratkou. Ve výkresu jsou problémy obce uvedeny pod jejím názvem ve formě kódu, který obsahuje jednotlivé zkratky problémů v obci. Např. kód _PČN_ znamená, že v dané obci chybí plynofikace (označeno zkratkou P), ČOV (označeno zkratkou Č) a je zde vysoká míra nezaměstnanosti (označeno zkratkou N). Seznam kódů: A B Č Dop M N Nk P S

Nízká míra podnikatelské aktivity Nedostatek ploch pro bytovou výstavbu Absence ČOV Problémy plynoucí z vysokého dopravního zatížení (hluk, emise, prašnost) Pokles počtu pracovních míst Vysoká míra nezaměstnanosti Nedostatečné napojení obyvatel na kanalizaci Absence plynofikace Stárnutí obyvatelstva

Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy jsou porovnány s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. V rámci aktualizace ÚAP je stěžejní soustředit se na následující typy problémů: - Problémy, které přetrvávají z předchozího období. - Problémy nově zjištěné v rámci aktualizace.

2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území 2.3.1 Vyváženost témat v obcích Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky pro každou obec jsou uvedeny v grafech v dokumentu „Karty obcí“. 2.3.2 Vyváženost témat v pilířích Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů (Z-skore) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje nejhorší stav v daném pilíři, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných pilířích se extrémní hodnoty nemusejí vždy vyskytovat.

96

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře

Vyhodnocení stavu územních podmínek v SO ORP Česká Třebová z hlediska environmentálního pilíře: Nejhorší stav z environmentálního hlediska je registrován u obce Rybník. Jedná se o obec, jež leží v nejbližším zázemí největšího sídla ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Třebové, na katastru obce jsou umístěny také výrobní plochy v okolí železniční trati a územím prochází silnice I. třídy I/14. Společně s dalším ukazatelem, kterým jsou chráněné území přírody a krajiny, jež na území obce Rybník chybí, je tato obec vyhodnocena jako obec s nejhorším stavem environmentu ve správním obvodu. Naopak nejlepší situací v environmentální oblasti disponuje město Česká Třebová, kde je tento stav ovlivněn zejména zdrojem povrchových či podzemních vod a přírodní rezervací Třebovské stěny.

97

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře

Vyhodnocení stavu územních podmínek v SO ORP Česká Třebová z hlediska sociálního pilíře: V sociální oblasti jsou kladně hodnoceny obce a města, které disponují vyváženou sídelní strukturou a kvalitním funkčním propojením jednotlivých sídel. V SO ORP Česká Třebová se jedná zejména o město Česká Třebová. Počet obyvatel v této obci dlouhodobě roste, mají příznivou věkovou strukturu obyvatelstva, nízkou míru nezaměstnanosti, kvalitní občanskou vybavenost a dobrou dopravní dostupnost do administrativních center. Negativně hodnocené obce mají nedostatečné občanské vybavení, špatnou dopravní dostupnost a zvýšený výskyt sociálních rizik. Jmenovitě se jedná o obce Třebovice, Rybník a Přívrat, které mají nejhorší hodnocení v rámci správního obvodu. Přestože je možné sociální pilíř hodnotit jako nejvíce proměnlivý a procesy zde mají největší dynamiku, oproti předchozí aktualizaci je možné v rámci 4. úplné aktualizace v roce 2016 potvrdit dříve zjištěné trendy a hodnocení jednotlivých obcí se oproti roku 2014 nemění.

98

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře

Vyhodnocení stavu územních podmínek v SO ORP Česká Třebová z hlediska ekonomického pilíře: Na hodnocení ekonomické oblasti je patrný vliv velikosti sídla. Nejlépe je hodnoceno opět město Česká Třebová, která disponuje silnou a stabilizovanou podnikatelskou základnou, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší ekonomický potenciál. Naopak negativní stav nastává v obci Rybník, který je zapříčiněn zvyšující se nezaměstnaností, nízkým počtem podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel či poklesem obsazených pracovních míst. Oproti zjištěním v předchozí aktualizaci v roce 2014 byl ekonomický pilíř na základě sledovaných ukazatelů posílen v obci Semanín. Přestože absolutní počet obsazených pracovních míst v obci je v rámci správního obvodu spíše podprůměrný, v relativním přepočtu na plochu se jedná po městě Česká Třebová o druhou nejvyšší koncentraci pracovních míst ve správním obvodu. Rovněž podíl ploch určených k výrobě na celkovém zastavěném území obce je po České Třebové druhý nejvyšší. To způsobilo zlepšení hodnocení obce oproti předchozí aktualizaci.

99


2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram, v němž je patrné souhrnné hodnocení obcí za všechny pilíře. Legendou ke kartogramu je

100


Tabulka 2.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek. Souhrnné hodnocení vyjadřuje Tabulka 2.3.2: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Mapa 2.3.4: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území H, S

101

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek

Územní podmínky Kategorie zařízení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

pro příznivé životní prostředí

Z + + + + -

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Vyváženost vztahu územních podmínek pro Vyjádření v udržitelný rozvoj území kartogramu

dobrý stav H S + + Z, H, S + Z, S + Z, H + + H, S Z + S + H žádné Legenda: + dobrý stav; - špatný stav

špatný stav

žádné H S Z H, S Z, H Z, S Z, H, S

H S Z H, S Z, H Z, S Z, H, S

Tabulka 2.3.2: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území v roce 2016 Obec

Environmentální pilíř

Sociální pilíř

Ekonomický pilíř

Kategorie

Česká Třebová

+

+

+

1

Přívrat

+

-

-

3a

Rybník

-

-

-

4

Semanín

-

+

+

2c

Třebovice

+

-

-

3a

Shodně jako při předchozí aktualizaci byla v roce 2016 vyhodnocena vyváženost územních podmínek na základě stejné sady klíčových a sekundárních indikátorů a na základě stejné sady vah podtémat na jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje (viz výše podkapitola 2.2.2). Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek: V rámci SO ORP Česká Třebová je dle metodiky vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území nejlépe hodnoceno město Česká Třebová. Další lépe ohodnocenou obcí je Semanín, která má kladně ohodnoceny dva ze tří pilířů (hospodářský, sociální). Naopak nejhůře v rámci SO ORP Česká Třebová je na tom obec Rybník, která má negativní hodnocení u všech tří pilířů. Hodnocení obce Semanín se oproti poslední úplné aktualizaci ÚAP v roce 2014 nezměnilo z hlediska toho, že jsou hodnoceny pozitivně dva pilíře. Na rozdíl od aktualizace v roce 2014 se nejedná o environmentální a sociální, ale o hospodářský a sociální pilíř. Tentokrát je tedy negativně hodnocen pilíř environmentální. Obec Třebovice je dle aktuální metodiky hodnocena negativně v sociálním a ekonomickém pilíři (stejně jako v roce 2014), avšak pozitivně v environmentálním pilíř. Oproti úplné aktualizaci ÚAP z roku 2014 tak došlo ke změně v hodnocení environmentálního pilíře, který byl v daném roce vyhodnocen jako negativní.

102


Hodnocení obcí Přívrat, kde v roce 2014 byl vyhodnocen environmentální pilíř pozitivně a ostatní dva pilíře negativně, stejně jako v obci Rybník, kde v roce 2014 byly všechny tři pilíře vyhodnoceny negativně, je možné pro zpracování 4. úplné aktualizace ÚAP v roce 2016 potvrdit dříve zjištěné trendy i hodnocení z roku 2014. V obci Přívrat je nejnižší počet obsazených pracovních míst (vztaženo k počtu obyvatel) a nejnižší daňovou výtěžností na obyvatele v rámci celého správního obvodu. V rámci ekonomického pilíře se jedná o jedny z hlavních indikátorů, které výrazně ovlivňují výsledné ohodnocení ekonomického pilíře. Na ekonomický pilíř má vliv i téma rekreace. Nízký rekreační potenciál a nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení negativně ovlivňují výsledné hodnocení. Záporné hodnocení ekonomického pilíře obce Rybník je způsobeno nízkou daňovou výtěžností na obyvatele a nadprůměrným podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Z hlediska sociálního pilíře je obec Rybník jedinou obcí správního obvodu, ve které došlo od roku 2011 k poklesu podílu obyvatel v předproduktivním věku, což zároveň výrazně ovlivnilo hodnotu indexu stáří. Oba tyto indikátory patří k hlavním indikátorům ovlivňující hodnocení sociálního pilíře. Na toto záporné hodnocení sociálního pilíře mají vliv i daňová výtěžnost a míra dlouhodobé nezaměstnanosti, jejichž stav byl popsán výše. Město Česká Třebová má nyní stejně jako při aktualizaci v roce 2014 pozitivní hodnocení ve všech pilířích. Oproti poslední úplné aktualizaci ÚAP v roce 2014 nedošlo ke změně hodnocení žádného z pilířů. Ve všech třech včetně sociálního, kde změny mají největší dynamiku, jsou tak potvrzeny trendy zjištěné v roce 2014.

2.4 Problémy k řešení 2.4.1 Urbanistické, hygienické a environmentální závady Urbanistické závady Název

Kód

Zastavěné území zasahuje do záplavového území ZUoZQ Q100 Zastavěné území zasahuje ZUoVZ do vodního zdroje Zastavitelná plocha zasahuje do záplavového ZPoZQ území Q100

Počet % obcí

Výpis obcí Česká Třebová, Třebovice, Rybník

Stav 2014 Problém trvá

3

60

1


Problém trvá

2


Nový problém

Hygienické závady Název Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území

Kód

Počet % obcí

Výpis obcí Česká Třebová, Rybník, Třebovice

sS1/ZU

3

60

sS2/ZU

1


Stav 2014 Problém trvá Problém trvá

Environmentální závady Název Silnice I. třídy křižuje

103

Počet % Výpis obcí obcí sS1xNK 1 20 Třebovice Kód

Stav 2014 Problém trvá

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Název

Kód

Počet % obcí

Výpis obcí

Stav 2014

Počet % obcí

Výpis obcí

Stav 2014

neregionální biokoridor

2.4.2 Střety se záměry Střety se záměry dopravními Název

Kód

Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměrem silnice ZPxzS1 I. třídy Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměrem vodní ZPxzVC cesty Záměr vodní cesty (D-O-L) je v konfliktu se záměrem zVCxzS1 silnice I. třídy

2

40

Česká Třebová, Třebovice

Problém trvá

1


Problém trvá

1


Problém trvá

Střety dopravních záměrů s limity využití území Název Záměr silnice I. třídy prochází zastavěným územím Záměr vodní cesty křižuje silnici III. třídy Záměr vodní cesty křižuje silnici II. třídy Záměr vodní cesty křižuje železnici Záměr silnice II. třídy prochází lesem Záměr vodní cesty křižuje lokální biokoridor Záměr silnice I. třídy prochází lesem Záměr silnice II. třídy prochází záplavovým území m Záměr vodní cesty prochází zastavěným územím Záměr vodní cesty křižuje silnici I. třídy Záměr silnice I třídy prochází nadregionálním biokoridorem Záměr silnice I. třídy prochází regionálním biocentrem Záměr silnice I. třídy prochází lesem

Kód

Počet % obcí

Výpis obcí

Stav 2014

zS1-ZU

2

40 Česká Třebová, Rybník

zVCxS3

3

60

zVCxS2

3

zVCxZE

1


Nový problém

zS2-LE

1


Problém trvá

zVCxLK

1

20 Třebovice

Problém trvá

zS1-LE

2

40

zS1-ZQ

1

20 Rybník, Česká Třebová

Problém trvá

zVC-ZU

2

40 Rybník, Česká Třebová

Problém trvá

zVCxS1

1


Problém trvá

zS1-NK

1


Problém trvá

zS1-RC

1


Problém trvá

zS1-LE

1

20 Třebovice

Nový problém

Česká Třebová, Přívrat, Rybník Rybník, Přívrat, Česká 60 Třebová

Třebovice, Třebová

Česká

Problém trvá Nový problém Problém trvá

Problém trvá

104


3 VYZVANÉ SUBJEKTY K POSKYTNUTÍ DAT Vyzvané subjekty k poskytnutí dat Městský úřad Česká Třebová – odbor životního prostředí; stavební úřad Městský úřad Ústí nad Orlicí – odbor životního prostředí; stavební úřad Městský úřad Lanškroun – odbor životního prostředí; stavební úřad Městský úřad Svitavy – odbor životního prostředí; stavební úřad Městský úřad Litomyšl – odbor životního prostředí; stavební úřad Obecní úřad Přívrat Obecní úřad Rybník Obecní úřad Třebovice Obecní úřad Semanín TEZA s.r.o. ORVOS s.r.o. Eko Bi s.r.o. Kabelová televize Vodafone Czech Republic a.s. T-Mobile Czech Republic a.s. TelefónicaO2 Czech Republic a.s. ČD – Telematika a.s. ČEPRO a.s. Odbor čerpacích stanic MERO ČR, a.s., Veltruská 748, 278 01 Kralupy nad Vltavou, IDS: a4we6rx ČEZ ICT Services, a.s. ČEZ Distribuce a.s. ČEZ Energo , s.r.o. E.ON Česká republika, s.r.o. ČEPS a.s. RWE Distribuční služby s.r.o. RWE GAS Storage, s.r.o. AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Klub českých turistů Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo obrany ČR Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Národní památkový ústav Povodí Labe s.p. Ředitelství silnic a dálnic ČR Správa železniční dopravní cesty s.r.o. Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí a.s. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Vojenská ubytovací a stavební správa

105

PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vyzvané subjekty k poskytnutí dat Česká geologická služba VÚV TGM v.v.i. Východočeská plynárenská, a.s. Lesy České republiky s.p. Český telekomunikační úřad Krajské ředitelství policie Pardubického kraje – Oddělení stavební Krajský úřad Pardubického kraje – odbor školství a kultury; odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu – oddělení územního plánování; odbor dopravy, silničního hospodářství a investic; odbor životního prostředí a zemědělství; odbor vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství ČR Státní pozemkový úřad – Krajský pozemkový úřad pro Pardubický kraj Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro civilní letectví – letiště Ruzyně Řízení letového provozu ČR, s.p. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Český statistický úřad

106

Aktualizace 2016 IV. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ TŘEBOVÁ

Recommend Documents