4. úplná aktualizace 2016

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 3. úplná aktualizace, 2014

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP Česká Lípa 4. úplná aktualizace

Úřad územního plánování MěÚ Česká Lípa

2016


TEXTOVÁ ČÁST, část A

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ


OBSAH ČÁSTI A ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOKUMENTACI .............................................................................. 4 USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTACE ........................................................................................................................... 4 ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE ................................................................ 4 ČASOVÝ SLED PRACÍ ............................................................................................................................................. 4 POJMY ........................................................................................................................................................................ 4 PŘEHLED JEVŮ EVIDOVANÝCH V ÚAP ORP ČESKÁ LÍPA ......................................................................... 5

A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .............................. 9 A1)

VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA SO ORP ČESKÁ LÍPA ................................................................. 9

A1.1)

Širší vztahy ................................................................................................................................................ 9

A1.2)

Správní charakteristika ORP Česká Lípa ................................................................................................ 10

A1.3)

Stav územně plánovací dokumentace ...................................................................................................... 12

A2)

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ .............................................................................................................................. 14

A2.1) Podnikatelské prostředí ........................................................................................................................... 14 A2.1.1) Průmysl, stavebnictví a služby ........................................................................................................ 14 A2.1.2) Zemědělství, zemědělské hospodaření ............................................................................................ 15 A2.1.3) Lesnictví, lesní hospodářství ........................................................................................................... 15 A2.1.4) Rozvojová území pro podnikání ..................................................................................................... 15 A2.1.5) Cestovní ruch .................................................................................................................................. 16 A2.2) Doprava a dopravní infrastruktura ........................................................................................................... 17 A2.2.1) Silniční doprava .............................................................................................................................. 17 A2.2.2) Železniční doprava .......................................................................................................................... 21 A2.2.3) Letecká doprava .............................................................................................................................. 21 A2.2.4) Vodní doprava................................................................................................................................. 22 A2.2.5) Bezmotorová doprava ..................................................................................................................... 22 A2.3) Technická infrastruktura .......................................................................................................................... 24 A2.3.1) Vodní hospodářství ......................................................................................................................... 24 A2.3.2) Odvádění a čištění odpadních vod .................................................................................................. 26 A2.3.3) Energetická bilance ......................................................................................................................... 26 A2.3.4) Zásobování elektrickou energií ....................................................................................................... 26 A2.3.5) Zásobování zemním plynem ........................................................................................................... 27 A2.3.6) Zásobování tepelnou energií ........................................................................................................... 28 A2.3.7) Spoje, telekomunikace .................................................................................................................... 28 A3)

SOCIÁLNÍ PILÍŘ ......................................................................................................................................... 32

A3.1)

Obyvatelstvo............................................................................................................................................ 32

A3.2) Vzdělávání ............................................................................................................................................... 34 A3.2.1) Struktura vzdělání ........................................................................................................................... 34 A3.2.2) Školství ........................................................................................................................................... 34 A3.3)

Zdravotnictví ........................................................................................................................................... 37

A3.4)

Sociální péče ........................................................................................................................................... 37

A3.5) Kultura a památková péče ....................................................................................................................... 39 A3.5.1) Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky .............................................................. 39 A3.5.2) Další kulturně, historicky cenná území, stavby a soubory .............................................................. 40 A3.6)

Sport a tělovýchova ................................................................................................................................. 42

A3.7)

Bydlení a bytový fond ............................................................................................................................. 44 1


A3.8) Zaměstnanost a trh práce ......................................................................................................................... 47 A3.8.1) Míra nezaměstnanosti ..................................................................................................................... 47 A3.8.2) Vyjíždějící do zaměstnání a do škol................................................................................................ 48 A3.8.3) Obyvatelstvo podle pohlaví a podle ekonomické aktivity .............................................................. 49 A3.9) Bezpečnost .............................................................................................................................................. 49 A3.9.1) Rizika ohrožení obyvatel ................................................................................................................ 50 A3.9.2) Objekty civilní ochrany................................................................................................................... 51 A3.9.3) Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky .............................................................. 51 A3.9.4) Krizová rizika a zajištění krizových opatření .................................................................................. 51 A3.10) Struktura osídlení, regionalizace ............................................................................................................. 52 A3.10.1) Sídelní struktura .............................................................................................................................. 52 A3.10.2) Regionalizace a spádové obvody .................................................................................................... 53 A4)

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ..................................................................................................................... 55

A4.1) Geologická charakteristika ...................................................................................................................... 55 A4.1.1) Geomorfologie ................................................................................................................................ 55 A4.1.2) Geologická struktura ....................................................................................................................... 56 A4.1.3) Nerostné suroviny ........................................................................................................................... 57 A4.2) Hydrologie a klimatologie ....................................................................................................................... 60 A4.2.1) Hydrologie ...................................................................................................................................... 60 A4.2.2) Klimatická charakteristika .............................................................................................................. 66 A4.3) Půdní fond ............................................................................................................................................... 67 A4.3.1) Bonitovaná půdně ekologická jednotka BPEJ ................................................................................ 67 A4.3.2) Investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti půd ...................................................................... 68 A4.4) Zatížení životního prostředí ..................................................................................................................... 68 A4.4.1) Emise .............................................................................................................................................. 68 A4.4.2) Staré ekologické zátěže ................................................................................................................... 69 A4.4.3) Voda podzemní ............................................................................................................................... 69 A4.4.4) Voda povrchová .............................................................................................................................. 70 A4.4.5) Kontaminované půdy ...................................................................................................................... 70 A4.4.6) Hluk ................................................................................................................................................ 70 A4.5) Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................................ 70 A4.5.1) Územní systém ekologické stability................................................................................................ 70 A4.5.2) Významné krajinné prvky ............................................................................................................... 71 A4.5.3) Ochrana rostlin a živočichů............................................................................................................. 71 A4.5.4) Ochrana krajinného rázu ................................................................................................................. 71 A4.5.5) Bioregiony a biochory..................................................................................................................... 85 A4.5.6) Chráněné krajinné oblasti................................................................................................................ 87 A4.5.7) Maloplošná zvláště chráněná území................................................................................................ 88 A4.5.8) Migračně významná území a dálkové migrační koridory ............................................................... 95 Přílohy části A CSU01 CSU02 CSU03 CSU05 CSU06 CSU07 CSU09 CSU10

ČSÚ - Aktuální údaje za obce ORP Česká Lípa ČSÚ – SLDB 2011 – ukazatele podle vyhl. 500 Ekonomické subjekty se sídlem na území SO ORP Česká Lípa Malý lexikon obcí v ORP Česká Lípa 2015 Vyjíždějící do zaměstnání a do školy Dojíždějící do zaměstnání a do školy Vývoj počtu obyvatel v obcích Obyvatelstvo podle stupně vzdělání

VYBRANÉ VRSTVY ÚAP (STAV) S001 Zastavěné území S002 Plochy výroby S003 Plochy občanského vybavení S005 Památková rezervace S006 Památková zóna S007 Krajinná památková zóna S008 Nemovité kulturní památky S009 Nemovité národní kulturní památky 2


S011 S013 S014 S015 S016 S022 S023 S027 S028 S029 S031 S032 S034 S035 S036 S037 S038 S039 S041 S057 S058 S060 S061 S062 S116

Urbanistická hodnota Historicky významná stavba, soubor Architektonicky cenná stavba, soubor Významná stavební dominanta Území s archeologickými nálezy Významný krajinný prvek registrovaný Významný krajinný prvek ze zákona Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní památka Památný strom NATURA 2000 – evropsky významná lokalita NATURA 2000 – ptačí oblast Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Lesy hospodářské I. a II. třída ochrany ZPF Dobývací prostor Chráněné ložiskové území Ložisko nerostných surovin Poddolované území Sesuvné území Počet dokončených bytů k 31.12. roku

ZÁMĚRY Z002 Plochy výroby Z003 Plochy občanského vybavení Z006 Památkové zóny Z009 Nemovité národní kulturní památky vč. OP Z021 Územní systém ekologické stability Z050 Záplavové území Z051 Aktivní zóna záplavového území Z054 Objekt, zařízení protipovodňové ochrany Z057 Dobývací prostor Z068 Vodovodní síť včetně OP Z070 Síť kanalizačních stok včetně OP Z072 Elektrická stanice včetně OP Z073 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně OP Z074 Technologický objekt zásobování plynem včetně OP a BP Z075 Vedení plynovodu včetně OP a BP Z090 Silnice I. třídy Z091 Silnice II. třídy Z092 Silnice III. třídy Z094 Železniční dráha celostátní Z106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka Z113 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Z118 Ostatní záměry Z_obce Záměry seřazeny dle obcí

3


ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOKUMENTACI USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTACE Dokumentace je rozdělena na dvě části: ČÁST A – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ) obsahuje údaje charakterizující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, dále také limity využití území a zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. - Přílohy PRURÚ je souhrnem příloh části A – PRURÚ, nejčastěji v podobě tabulek. ČÁST B – Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území ORP s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, dále analýzy SWOT a vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území (životní prostředí, hospodářství, soudržnost společenství obyvatel). V závěru této části jsou uvedeny zjištěné problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích.

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE V souladu s § 166 odst. 2 stavebního zákona jsou v rámci aktualizace ÚAP ORP Česká Lípa zveřejněny také informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi obsažené v údaji o území. Na webových stránkách Městského úřadu Česká Lípa – úřadu územního plánování jsou vyvěšeny přehledky o použitých údajích, týkajících se technické infrastruktury, od nejvýznamnějších poskytovatelů ve správním území, včetně příslušných pasportů. Nejvýznamnější poskytovatelé údajů o technické infrastruktuře: ČEPS a.s., GasNet, s r.o. (dříve RWE GasNet, s r.o.), GridServices s r.o. (dříve RWE Distribuční služby, s r.o.), DIAMO s.p., ENERGIE Holding a.s., ČEZ Distribuce a.s., ČEZ ICT Services a.s., O2 Czech Republic a.s., ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s., Správa železniční dopravní cesty, s. o. a České dráhy, a.s., SVS, T-Mobile Czech Republic a.s., České Radiokomunikace a.s., ČD – Telematika a.s.

ČASOVÝ SLED PRACÍ Čtvrtá úplná aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byla zpracovávána od 7. 3. 2016 do 1. 12. 2016. Aktualizace probíhala v těchto fázích: ○ Průběžná aktualizace údajů od poskytovatelů do 6/2016 ○ Průzkumy obcí 1/2016 až 6/2016 ○ Zpracování výsledků průzkumů 1/2016 až 6/2016 ○ Oznámení a výzva poskytovatelům údajů k úplné aktualizaci 6/2016 ○ Zpracování údajů úplné aktualizace od poskytovatelů 6/2016 až 11/2016 ○ Úplná aktualizace textové a grafické části, aktualizace RURÚ 2/2016 až 11/2016 ○ Projednání návrhu ÚAP 11/2016 až 12/2016 s obcemi

POJMY Legislativa Pojmy uvedené v dokumentaci ÚAP vychází ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a jeho prováděcích předpisů – vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.

4


Udržitelný rozvoj území Je vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací (§18 zákona č. 183/2006 Sb.). Hodnoty území HODNOTY PŘÍRODNÍ Jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností HODNOTY CIVILIZAČNÍ Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území, civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost, apod. HODNOTY KULTURNÍ Kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nemají zákonnou ochranu památkové péče. URBANISTICKÉ HODNOTY Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby, apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY Jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu. Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci. Limity využití území Jde o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů, nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (§26 zákona č. 183/2006 Sb.)

PŘEHLED JEVŮ EVIDOVANÝCH V ÚAP ORP ČESKÁ LÍPA Tabulka 1 Přehled evidovaných jevů

evidence ÚAP (datový sklad)

číslo jevu název jevu

poznámka

A001

zastavěné území

ano

A002

plochy výroby

ano

A003

plochy občanského vybavení

ano

A004

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

ano

A005

památková rezervace včetně ochranného pásma

ano

žádná nemá OP

A006

památková zóna včetně ochranného pásma

ano

žádná nemá OP

A007

krajinná památková zóna

ano

A008

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

ano

žádná nemá OP

A009

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

ano

OP ve výkresu limitů

A010

památka UNESCO včetně ochranného pásma

ne

v území se nevyskytuje

A011

urbanistické hodnoty

ano 5




poznámka v území se nevyskytuje

A012

region lidové architektury

ne

A013

historicky významná stavba, soubor

ano

A014

architektonicky cenná stavba, soubor

ano

A015

významná stavební dominanta

ano

A016

území s archeologickými nálezy

ano

A017

oblast krajinného rázu a její charakteristika

ano

A018

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

ano

A019

místo významné události

ano

A020

významný vyhlídkový bod

ano

A021

územní systém ekologické stability

ano

A022

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen položkou

ano

A023

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

ano

A024

přechodně chráněná plocha

ne


A025

národní park včetně zón a ochranného pásma

ne


A026

chráněná krajinná oblast včetně zón

ano

A027

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

ano

A028

přírodní rezervace včetně ochranného pásma

ano

A029

národní přírodní památka včetně ochranného pásma

ano

A030

přírodní park

ne

A031

přírodní památka včetně ochranného pásma

ano

A032

památný strom včetně ochranného pásma

ano

A033

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

ne

A034

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

ano

A035

NATURA 2000 - ptačí oblast

ano

A036

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

ano

A037

lesy ochranné

ano

A038

les zvláštního určení

ano

A039

lesy hospodářské

ano

A040

vzdálenost 50 m od okraje lesa

ano

A041

bonitovaná půdně ekologická jednotka

ano

A042

hranice biochor

ano

A043

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

ano

A044

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

ano

A045

chráněná oblast přirozené akumulace vod

ano

A046

zranitelná oblast

ano

A047

vodní útvar povrchových, podzemních vod

ano

A048

vodní nádrž

ano

A049

povodí vodního toku, rozvodnice

ano

A050

záplavové území

ano

A051

aktivní zóna záplavového území

ano

A052

území určené k rozlivům povodní

ne

A053

území zvláštní povodně pod vodním dílem

ano

A054

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

ano 6






poznámka

A055

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

ano

A056

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

ne

A057

dobývací prostor

ano

A058

chráněné ložiskové území

ano

A059

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

ne

A060

ložisko nerostných surovin

ano

A061

poddolované území

ano

A062

sesuvné území a území jiných geologických rizik

ano

A063

staré důlní dílo

ano

A064

staré zátěže území a kontaminované plochy

ano

A065

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

ano

A066

odval, výsypka, odkaliště, halda

ano

A067

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

ano

A068

vodovodní síť včetně ochranného pásma

ano

A069

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

ano

A070

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

ano

A071

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

ano

A072

elektrická stanice včetně ochranného pásma

ano

A073

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

ano

A074

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

ano

A075

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

ano

A076

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma

ne


A077

ropovod včetně ochranného pásma

ne


A078

produktovod včetně ochranného pásma

ano

A079

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

ano

A080

teplovod včetně ochranného pásma

ano

A081

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

ano

A082

komunikační vedení včetně ochranného pásma

ano

A083

jaderné zařízení

ne

A084

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

ano

A085

skládka včetně ochranného pásma

ano

A086

spalovna včetně ochranného pásma

ne

A087

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma

ano

A088

dálnice včetně ochranného pásma

ne


A089

rychlostní silnice včetně ochranného pásma

ne


A090

silnice I. třídy včetně ochranného pásma

ano

A091

silnice II. třídy včetně ochranného pásma

ano

A092

silnice III. třídy včetně ochranného pásma

ano 7








poznámka

A093

místní a účelové komunikace

ano

A094

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

ano

A095

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

ano

A096

koridor vysokorychlostní železniční trati

ne

A097

vlečka včetně ochranného pásma

ano

A098

lanová dráha včetně ochranného pásma

ano

A099

speciální dráha včetně ochranného pásma

ne


A100

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

ne


A101

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

ne


A102

letiště včetně ochranných pásem

ano

A103

letecká stavba včetně ochranných pásem

ano

A104

vodní cesta

ne


A105

hraniční přechod

ne


A106

cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

ano

A107

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

ano

A108

vojenský újezd

ne

A109

vymezené zóny havarijního plánování

ano

A110

objekt civilní ochrany

ano

A111

objekt požární ochrany

ano

A112

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

ano

A113

ochranné pásmo hřbitova, krematoria

ano

A114

jiná ochranná pásma

ne

A115

ostatní veřejná infrastruktura

ano

A116

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

ano

A117

zastavitelná plocha

ano

A118

jiné záměry

ano m2

A119

další dostupné informace, např. průměrná cena stavebního, pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2, zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

8

ano



nejsou zjištěna


A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území (§ 4 odst. 1 písm. a) vyhl. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Všechny uvedené údaje o území, jevy, jsou podrobněji stanoveny v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

A1) VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA SO ORP ČESKÁ LÍPA

A1.1)

ŠIRŠÍ VZTAHY

Správní obvod s rozšířenou působností Česká Lípa zaujímá západní část Libereckého kraje a sousedí s krajem Ústeckým a Středočeským. Na území správního obvodu se rozprostírají dvě geografická pásma. Nížinné pásmo do 300 m n. m. se rozkládá v jižní části v oblasti Dubska a Dokska, podhorské pásmo 300 až 500 m n. m. zasahuje do severozápadní části. Ráz krajiny spoluvytváří četné vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero (dříve Velký rybník) o rozloze 295 ha. Raritou jsou rybníky vytvářející menší rybniční systém na potoku Svébořickém, Ploučnickém a Hradčanském. Téměř celým územím protéká řeka Ploučnice vlévající se v Děčíně do řeky Labe. Na území správního obvodu zasahují dvě chráněné krajinné oblasti – České Středohoří a Kokořínsko-Máchův kraj. Z řady dalších přírodních památek lze uvést národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala a Novozámecký rybník a národní přírodní památky Peklo a Swamp. Rozlohou 872 km2 je největším správním obvodem Libereckého kraje a zaujímá téměř 28 % jeho celkové výměry. Z celkové rozlohy správního obvodu představuje 40 % zemědělská půda. Nezemědělskou půdu tvoří především lesní porosty, které se rozprostírají na 46 % výměry území. Na území tohoto správního obvodu má svou působnost 41 obcí, z toho 8 měst. Město Ralsko získalo statut města 1. 12. 2006, obec Holany byla k 1. 10. 2006 povýšena na městys. Ke konci roku 2014 žilo ve správním obvodu Česká Lípa 76527 obyvatel, což je 17,5 % z celkového počtu obyvatel Libereckého kraje. Obyvatelé správního obvodu Česká Lípa patří mezi nejmladší v Libereckém kraji. Příznivou strukturu obyvatel dokumentuje i jejich nízký průměrný věk. Celkově za SO ORP Česká Lípa v roce 2014 činil 40,1 let a byl tak mezi správními obvody kraje nejnižší. Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa patří mezi správní obvody s rozvinutým průmyslem, který se v současné době zaměřil především na výrobu automobilových dílů a doplňků. Území správního obvodu Česká Lípa, které se kryje s územím turistické oblasti nazvané Máchův kraj, je cílem řady domácích i zahraničních návštěvníků. Tato největší turistická oblast Libereckého kraje se skládá z 6 turistických podoblastí - Máchova jezera, Ralska, Kokořínska, Holan, Českého Středohoří a města České Lípy. Národními kulturními památkami jsou hrad Bezděz a zámek Zákupy.

9


A1.2)

SPRÁVNÍ CHARAKTERISTIKA ORP ČESKÁ LÍPA

Správní obvod ORP Česká Lípa zahrnuje 41 obcí (114 katastrálních území, 160 částí obcí). V rámci správních území obcí s rozšířenou působností v ČR patří ORP Česká Lípa mezi obvody s největší rozlohou území a s největším počtem obcí. Tabulka 2 Identifikační čísla obcí

ICZUJ OBEC 561398 561401 561410 561428 561444 561380 561495 561533 561541 544337 561584 561592 561606 561614

Bezděz Blatce Blíževedly Bohatice Brniště Česká Lípa Doksy Dubá Dubnice Hamr na Jezeře Holany Horní Libchava Horní Police Chlum

ICZUJ OBEC 561665 546232 561720 546259 514161 561835 561851 561878 561886 514276 561983 562017 513890 562076

Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Luka Mimoň Noviny pod Ralskem Nový Oldřichov Okna Pertoltice pod Ralskem Provodín Ralsko Skalka u Doks Sosnová

ICZUJ

OBEC

562092 562106 562114 553638 546267 562173 562203 562220 562238 562246 562262 562297 514195

Stráž pod Ralskem Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Velenice Velký Valtinov Volfartice Vrchovany Zahrádky Zákupy Žandov Ždírec

Obrázek 1 Města a obce v SO ORP

Správní obvod ORP Česká Lípa zahrnuje tři obce s pověřeným obecním úřadem - Česká Lípa, Doksy, Mimoň. Příslušnost obcí je následná: SO POU Doksy: Bezděz, Blatce, Doksy (POU), Dubá, Chlum, Luka, Okna, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany, Ždírec, SO POU Mimoň: Brniště, Dubnice, Hamr na Jezeře, Mimoň (POU), Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, 10


SO POU Česká Lípa: Blíževedly, Bohatice, Česká Lípa (POU), Holany, Horní Libchava, Horní Police, Jestřebí, Kozly, Kravaře, Kvítkov, Nový Oldřichov, Provodín, Sosnová, Stružnice, Stvolínky, Velenice, Volfartice, Zahrádky, Zákupy, Žandov. Obrázek 2 Správní obvody POU

Ve správním obvodu ORP Česká Lípa působí celkem 10 stavebních úřadů, z toho 2 sídlí mimo ORP (SÚ v Kamenickém Šenově a v Jablonném v Podještědí). Obrázek 3 Územní působnost SÚ

11


A1.3)

STAV ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Situace na konci roku 2016 z hlediska platných územně plánovacích dokumentací je následná: Tabulka 3 Souhrn ÚPD dle druhu

obce s územním plánem vydaným od roku 2007 (ÚP, dle zákona č. 183/2006 Sb.)

26

obce s územním plánem obce (ÚPO)

10

obce s územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ)

1

obce bez územního plánu

4

Níže v tabulce je uveden přehled územně plánovacích dokumentací v obcích, spolu s datem jejich účinnosti (barevně rozlišeno: nejstarší až nejmladší dokumentace). Tabulka 4 Územně plánovací dokumentace obcí

obec

ÚPD

účinnost

obec

ÚPD

účinnost

Bezděz Blatce Blíževedly Bohatice Brniště Česká Lípa Doksy Dubá Dubnice Hamr na Jezeře Holany Horní Libchava Horní Police Chlum Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Luka Mimoň Noviny pod Ralskem

UPO UP UP UP UP UP UPO UP UP UP UPO UPO UPO UP UP UP

14.12.2006 18.05.2012 09.10.2009 07.04.2015 26.11.2012 12.06.2013 16.12.2004 03.01.2014 17.06.2011 12.04.2010 15.12.2004 16.10.2002 23.08.2004 05.03.2009 24.01.2011 08.01.2013

UPO UP

14.12.2006 12.01.2009

UP UP UP UPSU UP UP UPO UPO UP UP UP UP UP

15.06.2009 21.01.2015 16.05.2008 12.07.1999 16.11.2015 21.11.2012 13.12.2006 27.06.2006 30.06.2011 21.12.2012 12.09.2008 02.01.2015 19.07.2011

UP

18.04.2008

UP UP

02.09.2011 06.08.2012

Nový Oldřichov Okna Pertoltice pod Ralskem Provodín Ralsko Skalka u Doks Sosnová Stráž pod Ralskem Stružnice Stvolínky Tachov Tuhaň Velenice Velký Valtinov Volfartice Vrchovany Zahrádky Zákupy Žandov Ždírec

UP UPO UPO

29.03.2011 14.03.2005 22.09.2006

U obcí bez územního plánu (pořízeného dle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu -stavební zákon) je tedy nutné pořídit nový ÚP. Do konce r. 2020 by měly být pořízeny ÚP těchto obcí: Bezděz, Doksy, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Kravaře, Luka, Nový Oldřichov, Pertoltice pod Ralskem, Sosnová, Stvolínky, Tachov, Zahrádky, Žandov, Ždírec. V obci, která nestihne pořídit ÚP, se bude považovat po r. 2020 za zastavěné území intravilán vymezený k roku 1966; vně intravilánu lze povolit jen stavby uvedené v § 18 odst. 5 SZ: „V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra,… pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.“ Dále nebude možnost umisťovat v nezastavěném území stavby, které ještě nyní umožňuje §188a stavebního zákona, např.: o

stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem, 12


o

stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení,

o

stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území. Obrázek 4 Územně plánovací dokumentace – aktuální stav

13


A2) HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ

A2.1)

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

A2.1.1) Průmysl, stavebnictví a služby Výsadní postavení má v ORP Česká Lípa oblast zpracovatelského průmyslu a služeb. Převažuje zde výroba automobilových dílů a doplňků, zastoupená několika firmami – Johnson Controls Automobilové Součástky, k.s. (výroba auto-potahů), Fehrer Bohemia, s r.o. (výplně sedadel), Grammer Automotive CZ s r.o (hlavové opěrky). Významným producentem autobaterií je firma Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o. K největším zaměstnavatelům bezesporu dále patří Bombardier Transportation Czech Republic, a.s. (výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv), Protool, a.s. (výroba elektronářadí), International Automotive Components Group, s r.o. (dříve VEST – IZOL), Zákupy (výroba interiérových autodílů), Provimi Pet Food CZ, s r.o., Brniště (výroba hotového krmiva pro domácí zvířata) a v oblasti služeb rovněž Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa a.s. Státní podnik Diamo ve Stráži pod Ralskem pokračuje v sanaci území po těžbě uranové rudy a stále patří k významným zaměstnavatelům ve správním obvodu ORP Česká Lípa. K 31.12.2015 bylo v Registru ekonomických subjektů zapsáno 16509 subjektů se sídlem na území správního obvodu Česká Lípa, což představuje přibližně 14% z celkového počtu subjektů v Libereckém kraji. Z uvedeného počtu převažovaly počtem 13786 fyzické osoby. Bylo zde registrováno 12362 živnostníků, 257 soukromě hospodařících rolníků a 1167 fyzických osob se svobodným podnikáním. Z celkového počtu právnických osob (2723) bylo zapsáno ke stejnému datu 1281 obchodních společností. Z hlediska počtu pracovníků zde bylo k 31.12.2014 celkem 11 velkých podniků (s 250 zaměstnanci a více), 56 středních podniků (50 – 249 zaměstnanců), 202 malých podniků (10 – 49 zaměstnanců) a 1051 mikropodniků (1 – 9 zaměstnanců). V grafu registrovaných ekonomických subjektů v SO ORP Česká Lípa je dobře patrný mírný pokles v posledních letech. Graf 1 Počet ekonomických subjektů registrovaných v ORP

Podrobnější charakteristiku ORP Česká Lípa z hlediska zde zapsaných ekonomických subjektů v letech 2001 až 2012 uvádí následující tabulka. Tabulka 5 Ekonomické subjekty v ORP - podrobně EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU (k 31. 12.)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Ekonomické subjekty celkem (podle Registru ek. subjektů)

15 590

15 954

16 124

16 313

16 756

16 894

17 070

17 133

17 218

16 635

16 544

13 169

13 390

13 494

13 637

13 943

13 972

14 076

14 129

14 133

13 948

13 847

518

530

533

526

538

152

169

176

180

173

183

2 421

2 564

2 630

2 676

2 813

2 922

2 994

3 004

3 085

2 687

2 697

1 065

1 104

1 122

1 153

1 178

1 199

1 191

1 211

1 245

1 245

1 257

fy zické osoby z toho zemědělští podnikatelé práv nické osoby z toho obchodní společnosti Podíl ekonomický ch subjektů podle v y braný ch odv ětv í ek. činnosti (%) zemědělstv í, lesnictv í a ry bářstv í

5,7

5,7

5,7

5,6

5,8

3,8

4,3

4,6

4,7

4,7

5,0

průmy sl celkem

13,3

13,3

13,1

13,0

12,8

13,0

13,2

13,1

13,2

13,1

13,2

stav ebnictv í

11,2

11,4

11,6

12,0

12,2

12,5

12,7

12,6

12,6

12,0

11,9

obchod, uby tov ání, strav ov ání a pohostinstv í

35,2

35,1

34,9

34,4

33,7

33,3

33,0

32,3

31,9

28,8

28,7

bez zaměstnanců

8 724

4 220

4 159

3 724

4 599

4 798

4 894

4 893

4 813

4 606

4 732

1–9 zaměstnanci (mikropodniky )

1 539

1 270

1 347

1 307

1 288

1 226

1 191

1 140

1 108

1 058

1 051

321

277

270

264

247

248

230

217

208

214

202

50–249 zaměstnanci (střední podniky )

59

66

63

66

69

67

59

60

52

52

56

250 a v íce zaměstnanci (v elké podniky )

11

12

12

12

13

13

13

11

10

12

11

4 936

10 109

10 273

10 940

10 540

10 542

10 683

10 812

11 027

10 693

10 492

Počet subjektů podle počtu zaměstnanců

10–49 zaměstnanci (malé podniky )

nezjištěno

14


A2.1.2) Zemědělství, zemědělské hospodaření Zemědělství je důležitou součástí ekonomické základny. Řešené území má z hlediska přírodních podmínek rozdílné předpoklady a výchozí podmínky pro zaměření zemědělské výroby. Z hlediska intenzity zemědělského využívání krajiny patří území k nejméně produkčním oblastem. Zemědělská výroba je zaměřena pouze na obilniny, brambory a pícniny. Vysoký podíl travních porostů a zatravněné orné půdy vytváří předpoklady pro živočišnou výrobu (chov hospodářských zvířat – skot, kozy, ovce). Pro současnost je charakteristické zemědělské podnikání na pronajaté půdě, kdy významná část zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických osob, ve vlastnictví státu a právnických osob. Graf 2 Struktura správního území ORP podle druhu pozemků

Zdroj dat: ČSÚ

A2.1.3) Lesnictví, lesní hospodářství Převážná část lesů a pozemků plnících funkci lesa je ve vlastnictví státu, kdy vlastní lesnické hospodaření je většinou prováděno dodavatelsky. Podíl lesů v soukromém vlastnictví fyzických osob je podstatně menší. Subjekty spravující státní pozemky vykonávají zčásti i funkci odborného lesního hospodáře pro lesy v soukromém vlastnictví. Zásady hospodaření v lese jsou určovány zákonem 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a řadou prováděcích předpisů. Zákon zavedl pro označení lesa a jeho prostředí název „pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL“. Vlastní hospodaření je určováno dle velikostní hranice lesních pozemků, lesními hospodářskými plány (LHP) a lesními hospodářskými osnovami (LHO). A2.1.4) Rozvojová území pro podnikání Ekonomický rozvoj celého území obce s rozšířenou působností je podmíněn současným rozvojem všech faktorů přímo nebo nepřímo ovlivňujících přínos prostředků do obecního rozpočtu jednotlivých obcí. Mezi tyto faktory nesporně patří vyřešení problémů spojených s nevhodně umístěnými výrobními provozy a úroveň nabídky nových ploch pro podnikání. Efektivita dosaženého rozvoje je přitom přímo úměrná stupni zhodnocení přirozených podmínek obce. Využití stávajících opuštěných výrobních areálů, vytvoření nové průmyslové zóny, která ulehčí obci od vlivů stávající průmyslové výroby nevhodně umístěné v sousedství ploch určených pro bydlení, občanskou vybavenost nebo rekreaci, případně její obsazení novými investory, zajistí další pracovní místa a přínos finančních prostředků do obecního rozpočtu, je v současnosti trendem vyvolávajícím zvýšený zájem mnoha obcí. Reálný pokrok v realizaci vykazuje však zatím pouze průmyslová zóna Česká Lípa – Dubice. Na území ORP se nabízí dobře připravené průmyslové zóny. Na území ORP vykazují určité rezervy pro podnikání málo nebo vůbec nevyužívané staré průmyslové a zemědělské areály a provozy v Ralsku. Je sice jasné, že špatný a stále se zhoršující stav těchto fondů komplikuje jejich další využití. V řadě případů jsou využitelné zejména pro výrobu v rámci středního a malého podnikání, čerpajících z místních surovinových zdrojů a specifické úrovně místních pracovních sil.

15


A2.1.5) Cestovní ruch Území a sociálně ekonomické předpoklady Území správního obvodu Česká Lípa, které se kryje s územím turistické oblasti nazvané Máchův kraj, je cílem řady domácích i zahraničních návštěvníků. Tato největší turistická oblast Libereckého kraje se skládá ze šesti (dle ČSÚ) turistických podoblastí - Máchova jezera, Ralska, Kokořínska, Holan, Českého středohoří a města České Lípy. Na území správního obvodu lze nalézt městské památkové zóny v České Lípě a v Dubé. Národními kulturními památkami jsou hrad Bezděz a zámek Zákupy. Zřícenina hradu Ralsko, ležící na katastrech Noviny pod Ralskem a Svébořice, a kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici jsou navrženy k vyhlášení za národní kulturní památky. Přírodní a kulturní hodnoty v území a turistická infrastruktura jsou základní předpoklady pro cestovní ruch a rekreaci. Hlavní atraktivitou cestovního ruchu je krajina, která poskytuje množství příležitostí pro různorodé rekreační činnosti. Značná část řešeného území zasahuje do chráněných krajinných oblastí. Od 1.9.2014 je vyhlášena Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj. Původní CHKO Kokořínsko se tak rozrostlo o území o rozloze cca 137 km2. Střediska cestovního ruchu jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných) disponujících přírodně a kulturněhistorickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci. Jejich rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce a významu obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Příměstská střediska rekreace jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných) disponujících přírodně a kulturně – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci v blízkosti významných center osídlení. Jejich rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce. Posuzován je význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Polyfunkční střediska cestovního ruchu jsou sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Současně mají i atraktivní potenciál cestovního ruchu a plní funkci střediska cestovního ruchu – jejich rekreační využití je jednou z významných hospodářských funkcí. Jsou dobře dopravně dostupná. Nástupní a obslužná centra jsou významná sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska cestovního ruchu a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Jsou dobře dopravně dostupná. Trendy rozvoje a formy cestovního ruchu Hlavní trendy z hlediska způsobu využívání jednotlivých turistických lokalit směřují k převážně intenzivnímu, aktivnímu trávení volného času, při kterém dochází k negativnímu dopadu na životní prostředí, je třeba postupovat šetrně k životnímu prostředí a rozvíjet především venkovskou turistiku a agroturistiku. Území poskytuje pestrou nabídku k různým rekreačním činnostem:       

dominuje pěší turistika a cykloturistika, po celém řešeném území, je vybudována hustá síť turistických cest, řada málo frekventovaných místních komunikací a silnic III. tříd je využívána pro cykloturistiku v některých částech území jsou dobré podmínky i pro zimní sporty sjezdové lyžování a běžecké lyžování pro kulturně poznávací aktivity disponuje množstvím historických, kulturních a přírodních zajímavostí pobyt u vody se vzhledem ke klimatickým podmínkám soustřeďuje především do nížin, kde dochází ke značné koncentraci turistů např. u Máchova jezera, Hamru na Jezeře horolezectví – vhodné terény jsou převážně v CHKO, možnosti jsou omezené a je nutno dodržovat podmínky ochrany přírody jezdectví – v kraji je řada jízdáren a postupně vznikají i farmy s možností vyjížděk na koni, zatím chybí vhodné hipo stezky individuální pobytová rekreace – chataření a chalupaření je jedna z nejvíce rozvinutých rekreačních činností v kraji Základní a doplňková infrastruktura cestovního ruchu

Celkový počet hromadných ubytovacích zařízení k 31.12.2012 na území SO ORP Česká Lípa byl 94. Z toho nejvíce se jich nachází v Doksech (64), v České Lípě (11) a v Hamru na Jezeře (5). Z dalších významných turistických středisek lze uvést Holany s rekreačními Holanskými rybníky, Dubou (Kokořínsko), oblast Bezdězu (Máchovo Jezero) a rekreační středisko Hamr na Jezeře s nedalekou Stráží pod Ralskem. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především letní rekreace u vody, cykloturistika a 16


venkovská turistika spojená s chatařením. Se vzrůstajícím zájmem o cykloturistiku je věnována pozornost postupnému zřizování samostatných značených cyklotras. Mezi mezinárodní cyklistické trasy, které procházejí přes území správního obvodu, patří trasa č. 211 Berlín – Rožany – Horní Libchava – Holany – Dubá – Praha a trasa č. 241 Zittau – Petrovice – Janovice v Podještědí – Stráž pod Ralskem – Mimoň – bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko – Jabloneček – Praha. Z nadregionálních cyklistických tras vede přes správní území trasa Ještěd – Stráž pod Ralskem – Lindava – Nová Huť. Relativně dobré životní prostředí, vhodné přírodní podmínky a řada kulturně historických památek jsou hlavními důvody, proč Českolipsko patří k vyhledávaným oblastem našich i zahraničních turistů. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY    

zemědělská půda v I. a II. třídě ochrany rozsáhlé plochy lesních porostů možnost budování a rozšiřování stávajících průmyslových zón významné středisko cestovního ruchu – Doksy

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY

SOUHRN ZÁMĚRŮ Záměry výroby a občanského vybavení jsou evidovány v ÚAP zpravidla ve smyslu návrhových či přestavbových ploch, vymezených územními plány. Uvedeny jsou v příloze PRURÚ. Cestovní ruch - pro zlepšení propojení turistických oblastí, center a středisek cestovního ruchu jsou evidovány na území správního obvodu záměry tří multifunkčních turistických koridorů, z toho je jeden evropského významu. Více v tabulkách (příloha PRURÚ) a výkresech.

A2.2)

DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Vzdálenost města Česká Lípa do velkých měst České republiky – např. Prahy (82 km), Ústí nad Labem (54 km), Plzně (179 km), Karlových Varů (165 km), do evropských měst – Dráždan (95 km), Berlína (276 km), Lipska (204 km), Norimberku (342 km), Wrocławi (232 km). Správní obvod Česká Lípa se trvale vyznačuje vysokým počtem motorových vozidel. Počet obyvatel na jedno motorové vozidlo (tzv. motorizace) v roce 2012 činil 1,73, zatímco průměr kraje 1,63. Podobně i počet obyvatel na jedno osobní vozidlo (tzv. automobilizace) za správní obvod (2,65) byl vyšší než v kraji celkem (2,46). Celkem 7 letišť se nachází v Libereckém kraji, z toho pak 3 na území správního obvodu Česká Lípa. Statut veřejného vnitrostátního letiště má letiště Česká Lípa – Lada s travnatou vzletovou a přistávací plochou pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg. Pro sportovní létání, požární a zemědělská letadla slouží letiště Česká Lípa – Ramš. Betonová plocha uprostřed lesů – bez správce, s poničeným zabezpečením, je letiště v Ralsku – Hradčanech. V Libereckém kraji je jedinou lodní dopravou plavba lodí po Máchově jezeře, v katastru města Doksy, která má charakter rekreační lodní osobní dopravy. Na lodích Máj, Hynek, Racek, Jarmila bylo v roce 2006 odbaveno 45 tisíc cestujících. A2.2.1) Silniční doprava Mezi nejzatíženější úseky silnic I. třídy nejen ve správním obvodu Česká Lípa, ale v celém Libereckém kraji, patří silnice I/9, která zajišťuje spojení se zahraničím. Trasa Praha – Česká Lípa – Rumburk (hraniční přechod do SRN) je využívána pro kamionovou dopravu. Změnu dopravních výkonů vyjadřuje vývoj roční průměrné intenzity vozidel za den v obou směrech na měřeném úseku silnice. Na silničním úseku Česká Lípa – Pihel projelo v roce 2010 celkem 13 347 vozidel., což bylo o 30,5 % více než před deseti lety. Na stejné silnici v České Lípě pak bylo napočítáno 13 623 vozidel, což představovalo v tomto srovnání nárůst o 38,8 %. Značně zatížená je rovněž silnice I/38 v Doksech, kde v roce 2005 projelo na měřeném úseku 9 283 vozidel, což představovalo nárůst o 72,9 %. 17


Silnice I. třídy (jev A090) ○ Silnice I/9 Praha – Mělník – Česká Lípa – Svor – Rumburk Silnice I/9 tvoří v oblasti Českolipska páteřní komunikaci ve směru sever-jih, v celé své délce potom propojuje Prahu (respektive dálnici D8 exit 1 – Zdiby), Neratovice, Mělník, Českou Lípu, Nový Bor a dále pokračuje kolem Rumburku na hranice s Německem. Celková délka silnice je více než 108 km. Součástí mezinárodního tahu E442 je pouze v úseku peáže se silnicí I/13. V oblasti dopravního modelu se intenzity dopravy podle posledního Celostátního sčítání dopravy (CSD) z roku 2010 pohybují od hranice Středočeského kraje kolem 3 tis. vozidel, kolem České Lípy a Nového Boru rostou a překračují 10 tis. vozidel a ze Svoru k Rumburku opět klesají k 5 tis. vozidel za den. Ve správním obvodu ORP se plánuje či je v realizaci řada staveb směrující ke zkapacitnění, zvýšení bezpečnosti a odstranění průtahů městy a obcemi. Jedná se o tyto stavby: Dubá, obchvat; přeložka a zkapacitnění na čtyřpruh v úsecích Jestřebí – Zahrádky a Zahrádky – Sosnová, přeložka silnice mezi Dubicí u České Lípy a Novým Borem. Silnice I/9 je problematická z hlediska nehodovosti a to zejména ve dvou úsecích – Česká Lípa (úsek Lada, 31 nehod, 2 těžká, 1 lehké zranění, 4. nejrizikovější místo v kraji*) a Zahrádky (5 nehod, 2 těžká, 2 lehká zranění, 3. nejrizikovější místo v kraji*). Zdroj: Allianz Automapa. (*Základní podmínkou pro zařazení konkrétního místa do Allianz Automapy jsou alespoň dvě na sobě navzájem zcela nezávislé dopravní nehody s těžkými zdravotními následky nebo smrtí za poslední tři roky, mezi nimiž nebyla vzdálenost větší než 100 metrů.)

○ Silnice I/13 Děčín – Česká Kamenice – Nový Bor – Cvikov - Liberec Silnice I/13 prochází celou sledovanou oblastí ve směru západ-východ, celkově prochází celými severozápadními Čechami k Děčínu, pokračuje přes Českou Kamenici, Nový Bor, Cvikov, obchází Jablonné v Podještědí a dále k Liberci. Celková délka silnice je téměř 219 km. Na většině své délky včetně oblasti Českolipska je součástí mezinárodního tahu s označením E442. Intenzity jsou dle CSD 2010 řádově kolem 8 tis. vozidel, nižší intenzity jsou pak mezi Českou Kamenicí a Novým Borem. Mezi Děčínem a Novým Borem se zvažuje kompletní přeložka silnice do nové trasy, stávající vedení není ideální, kromě problematického průjezdu Českou Kamenicí a dalšími obcemi především z hlediska spádových poměrů, přičemž z důvodu konfigurace terénu není možná úprava podélného profilu na požadované normové hodnoty. V úvahu připadá i přeložka pouze v oblasti Děčína od stávající II/262 k obci Ludvíkovice. Na východ od Nového Boru mezi Cvikovem a Jablonným v Podještědí je plánováno rozšíření silnice do kategorie S11,5, případně do uspořádání 2+1. ○ Silnice I/15 Most – Litoměřice – Zahrádky Silnice I/15 propojuje oblast Českolipska s Litoměřicemi, dálnicí D8 a Mosteckem. Dalšími významnějšími sídly nacházejícími se na trase silnice jsou Třebenice, Lovosice a Úštěk. Celková délka silnice je zhruba 74 km. V žádném svém úseku není součástí mezinárodních tahů E silnic. Nejvyšší intenzity v zájmové oblasti jsou v úseku mezi Litoměřicemi a Úštěkem, a to řádově 5 tis. vozidel, dále k Zahrádkám u České Lípy klesají k 4 tis. vozidel za den. Na trase silnice jsou plánovány přeložky z důvodů zvýšení bezpečnosti a zlepšení plynulosti dopravy, a to zejména obchvaty obcí Kravaře, Stvolínky a Zahrádky, kde se napojuje na zkapacitněnou silnici I/9. Výhledově je uvažována i přeložka silnice mezi Úštěkem a Kravařemi, kde je stávající trasa nevyhovující především z důvodu nevhodných směrových a výškových parametrů. ○ Silnice I/38 Jestřebí – Mladá Boleslav – Hatě (hraniční přechod do Rakouska) Silnice I/38 spojuje Českolipsko s Mladou Boleslaví, jakožto významný zdrojem pracovních příležitostí, a s dálnicí D10, na své trase obchází Bělou pod Bezdězem a Doksy, jejichž okolí je letní rekreační oblastí. Od dálnice D10 dále pokračuje východní částí středních Čech k dálnici D11, přes Vysočinu k dálnici D1 a dále kolem Jihlavy na hranice s Rakouskem. Celková délka silnice je téměř 255 km. Ve sledované oblasti není součástí žádného z mezinárodních tahů E silnic. Na území Libereckého kraje se intenzity dle CSD 2010 pohybují kolem 7 tis. vozidel za den. Hlavním zvažovaným záměrem v oblasti je přeložka silnice kolem Doks a Obory s novou křižovatkou se silnicí II/270. Ve výhledovém období je zvažována ještě přeložka silnice v okolí obce Jestřebí, kde naváže na přeložku silnice I/9, která bude realizována v souvislosti s jejím rozšířením na čtyřpruh. Zdroj: Prognóza intenzit dopravy pro oblast Českolipska a okolí, listopad 2015

Silnice II. třídy (jev A091) ○ Silnice II/259 Mšeno – Dubá - místní význam, nízká intenzita dopravy ○ Silnice II/260 Dubá – Tuhaň – Úštěk - místní význam, nízká intenzita dopravy ○ Silnice II/262 Zákupy – Česká Lípa – Žandov – Benešov nad Ploučnicí - významnější silniční tah v západovýchodním směru procházející centrem České Lípy 18


-

vysoká intenzita dopravy na průtahu městem Česká Lípa a v úseku na město Zákupy Česká Lípa (návrh ÚP), přeložka jižně centrální zóny úsek Stružnice – Žandov kolizní průtahové úseky

○ Silnice II/263 Kravaře – Žandov – Česká Kamenice - přivadeč dopravy k trase I/13 ○ Silnice II/268 Mnichovo Hradiště – Mimoň – Zákupy – Sloup v Č. – Nový Bor – Česká Kamenice - významná silnice navazující na rychlostní silnici R 10 Praha – Turnov, zpřístupňující potenciálně rozvojové území Ralska - problematické jsou průtahové úseky městy Mimoň a Zákupy - vysoká intenzita dopravy přes centrální část města Mimoně ○ Silnice II/269 Vrutice – Tuhaň - místní význam, nízká intenzita dopravy ○ Silnice II/270 Dubá – Doksy – Mimoň – Jablonné v Podještědí – Petrovice - významný silniční tah v úseku mezi městy Doksy a Jablonné v Podještědí v dopravní přístupnosti oblasti Máchova Jezera pro Liberecko-jabloneckou aglomeraci - nevyhovující průtahy městy Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí ○ Silnice II/273 Mělník – Mšeno – Obora - přivaděč dopravy na silnici I/38 ○ Silnice II/278 Stráž pod Ralskem – Osečná – Český Dub – Hodkovice nad Mohelkou - ve vazbě na silnice II/270, II/268 a II/262 významné spojení v jižní části Klíčové výhledové úpravy silnic II. tříd v ORP  přeložka silnice II/262 v úseku Žandov – Stružnice, která by měla odvést část dopravy mimo zastavěná území obcí Horní Police, Jezvé a Stružnice (záměr Z_91_UAPK_D19A)  obchvat města Zákupy na silnici II/268, který přesune dopravu západně od středu města (záměr Z_91_UAPK_D51A)  přeložka silnice II/268 Ralsko – Hradčany, neboli propojení stávajících silnic II/268 a II/270 jižně od Mimoně, aby bylo umožněno efektivnější využití obchvatu města Mimoň (záměr Z_91_ZUR_D52D, respektive Z_91_UP_D52D)  obchvat města Mimoň – silnice II/268 (jihozápadní část; záměr Z_91_UAPK_D52C) a II/270 (severozápadní část; záměr Z_91_UAPK_D55)  obchvat města Doksy na silnici II/270 vedoucí východně od města a napojující se na silnici I/38 mezi Doksy a Oborou (záměr Z_91_ZUR_D21) Zdroj: Prognóza intenzit dopravy pro oblast Českolipska a okolí, listopad 2015

Silnice III. třídy (jev A092) Základní silniční síť v území propojující jednotlivé obce tvoří silnice III/2601, III/2602, III/2603, III/2605, III/2606, III/2607, III/2608, III/2621, III/26211, III/26214, III/26215, III/21616, III/21618, III/26219, III/2622, III/26220, III/2623, III/2624, III/2625, III/2626, III/2627, III/2628, III/2629, III/2631, III/2632, III/2633, III/2634, III/2635, III/2636, III/2637, III/2639, III/26829, III/26830, III/26831, III/26832, III/26833, III/26834, III/26835, III/26836, III/2695, III/2701, III/27011, III/27012, III/27013, III/2702, III/2703, III/2704, III/2705, III/2706, III/24091, III/25915, III/25932, III/25935, III/25936, III/00913, III/0381. Ochranná pásma silnic Ochranné pásmo silnice slouží mimo souvisle zastavěné území obcí (definované § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.) k ochraně silnice a provozu na ni. OP silnice I. třídy se rozumí prostor do výšky 50 m, do vzdálenosti 50 m od osy vozovky či přilehlého jízdního pásu. OP silnice II. a III. třídy se v nezastavěném území (neodpovídá územně plánovací terminologii) rozumí prostor do výšky 50 m, do vzdálenosti 15 m od osy vozovky či přilehlého jízdního pásu. Poskytovatelé údajů neposkytli k silnicím příslušná OP, zejména z důvodu velice problematického vymezování souvisle zastavěného území obce (dle zákona č. 13/1997 Sb.). Proto jsou tato OP silnic vyrobena pouze jako obalové zóny vzdálené od osy silnice dle § 30 zákona č. 13/1997 Sb. ve vzdálenosti 50 m od silnice I. třídy a 15 m od silnice II. a III. třídy.

19

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 4. úplná aktualizace, 2016 Obrázek 5 Silniční síť

Níže je uvedeno schéma silničního propojení měst SO ORP Česká Lípa, dojezdové vzdálenosti a časy jednotlivých tras. Obrázek 6 Silniční dopravní spojení měst

20


Intenzita silniční dopravy V individuální automobilové dopravě byl v posledním desetiletí zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Největší dopravní výkony jsou na silnicích I. třídy. Následující tabulka znázorňuje roční průměrnou intenzitu vozidel za den v obou směrech dle výsledků sčítání od roku 1990. Tabulka 6 Nejzatíženější úseky silnic I. – III. třídy v ORP Česká Lípa

silnice

úsek

1990

1995

2000

2005

2010

I/9 I/9 II/262

Česká Lípa - Pihel Česká Lípa Česká Lípa - Dobranov

8 413 8 201 4 500

12 122 9 812 5 857

14 587 12 398 8 071

15 819 13 623 8 384

13 347 14 352 14 352

změna 2005/2010 - 2 472 + 729 + 5 968

Zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje, aktualizace 2013

A2.2.2) Železniční doprava Železniční tratě, vybudované v minulém století, nejsou modernizovány ani elektrizovány. Problematikou je i jejich trasování přizpůsobené vysoké členitosti krajiny. Omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a k výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silniční síť. Dráhy celostátní (jev A094) ○ 080 – Bakov nad Jizerou – Jedlová (trasa Doksy, Česká Lípa, Nový Bor) - prochází v severojižním směru západní částí Libereckého kraje přes města Nový Bor, Českou Lípu a Doksy. Propojuje železniční tratě Děčín – Rumburk a Praha – Turnov. ○ 081 – Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa (trasa Žandov, Stružnice) - významné nadregionální spojení na I. železniční koridor v Děčíně a ve vazbě na železniční trať Česká Lípa – Liberec vzájemně zpřístupňuje centra Libereckého a Ústeckého kraje. ○ 086 – Česká Lípa – Liberec (trasa Mimoň, Jablonné v Podještědí) - rozhodující železniční propojení Liberce jako centra Libereckého kraje s městem Česká Lípa a západní částí kraje. Dráhy regionální (jev A095) ○ 085 – Lovosice – Česká Lípa (trasa Kravaře, Zahrádky) Intenzita železniční dopravy Tabulka 7 Rychlíky a spěšné vlaky na tratích v území ORP Česká Lípa

Počet párů rychlíků / den

Vozební rameno (Kolín – Nymburk -) Okna – Česká Lípa Česká Lípa – Jedlová (- Rumburk)

Počet párů spěšných vlaků / den

2009

2010

2011

2012

2013

2009

2010

2011

2012

2013

6

6

6

6

6

0

0,5

0,5

0,5

0,5

5,5

5,5

5,5

5,5

5,5

1

1

1

1

1

Liberec – Česká Lípa (-Děčín – Ústí n. L.)

7

71)

71)

71)

71)

22)

22)

22)

22)

22)

Liberec – Drážďany

0

0

0

0

0

43)

43)

43)

43)

43)

1)

v úseku Děčín – Česká Lípa navíc 1 další pár rychlíků

2)

oba vlaky pouze v lichém směru; v úseku Děčín – Česká Lípa pouze 1 spěšný vlak v lichém směru

3)

2 páry vlaků o víkendech jsou vedeny v úseku Tanvald – Liberec - Drážďany

Zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje, aktualizace 2013

A2.2.3) Letecká doprava Na území SO ORP Česká Lípa jsou tři vnitrostátní letiště. Statut veřejného vnitrostátního letiště má letiště Česká Lípa (Lada) s travnatou vzletovou a přistávací plochou pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg. Pro sportovní létání, požární a zemědělská letadla slouží letiště Česká Lípa - Ramš. Betonová plocha uprostřed lesů Ralska, je letiště Hradčany.

21


○ Letiště Česká Lípa Lada - vnitrostátní - provoz: VFR – den - provozovatel: Aeroklub Česká Lípa ○ Letiště Česká Lípa – Ramš - vnitrostátní - provoz: VFR – den - provozovatel: Aeroklub Česká Lípa město ○ Letiště Hradčany - vnitrostátní - provoz: VFR – den - provozovatel: Aviatik klub A2.2.4) Vodní doprava Rekreační lodní doprava je provozována během turistické letní sezóny na Máchově jezeře v Doksech. Provozovatel: Regata Máchovo jezero, a.s; nástupiště: Doksy, Březňák, Borný, Šroubený, Staré Splavy, Pláž Staré Splavy, Hotel Port; lodě: Máj (vyrobena 1930, obsaditelnost 250 osob), Hynek (vyr. 1930, obs. 70), Racek (vyr. 1966, obs. 160), Jarmila (vyr. 1924, obs. 60). (zdroj: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje, aktualizace 2013) A2.2.5) Bezmotorová doprava Cyklistické stezky ve městě a okolí o celkové délce 4,5 km. Cyklotrasa 4 km Holany (místní komunikace) cyklotrasy, cyklostezky – Varhany (téměř 15km v SO ORP) a Vlčí Důl (4,5km) Tabulka 8 Cyklistické trasy na území ORP

T21 T211 T241 T25 T3007 T3040 T3045 T3046 T3050 T3053 T3054 T3054A T3055 T3056 T3086 TKO-1 TKO-14 TKO-15 TKO-2 TKO-3 TKO-57 TKO-58 TKO-59

Chrastava-Jablonné v Podj.-Česká Kamenice Kytlice-Kamenický Šenov-Dubá-Vojtěchov Petrovice- Stráž p.Ralskem- Mimoň - Mukařov Křižany-Osečná-Doksy-Dubá-Litoměřice Ještěd-Stráž p.R.-Lindava-Nová Huť Kuřivody- Bělá p.Bezdězem Jablonné v P.-Zákupy-Bělá p.Bezdězem Hamr n.J.-Svébořický Špičák-Mimoň Stohánek-Libíč-Podhora-Pěnčín Mařenice-Česká Lípa-Provodín Nová Huť-Brenná-Provodín odbočka na Hradčanské stěny Valy-Mařenice-Velenice Kamenický Šenov-Nový Bor-Lindava Kozly-Hostíkovice-Holany Rybnov Nosálov-Houska-Nosálov Doksy-Pankráce-Bezdědice Doksy-Dolní Houska Houska-Tubož-Houska Libovice-Vojetín Lhota-Mělník Pavličky-Lhota Skalka-Dolní Heřmánky

Turistické trasy -

82 značených turistických tras.

-

dálková trasa E10: Nordeast (Severovýchod) – Southwest (Jihozápad), celková délka 2 880 km, na území ORP je vedena v trase: Sloup – Česká Lípa – Zahrádky - Jestřebí – Doksy – Bezděz Kokořínsko (vede turisticky zajímavým územím CHKO Lužické hory, okolo Máchova jezera a CHKO Kokořínsko-Máchův kraj). 22


HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY    

železniční síť (železniční tratě republikového a regionálního významu) silniční síť (silnice I. třídy, II. třídy a III. třídy) cyklistické a turistické trasy mezinárodního i celostátního významu letiště

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 

ochranná pásma -

silnice I. a II. třídy

-

železniční tratě republikového a regionálního významu

-

letiště

SOUHRN ZÁMĚRŮ Tabulka 9 Silnice I. třídy - záměr

ID ZÁMĚRU Z_90_ZUR_D47

POPIS ZÁMĚRU silnice I/15, úsek Úštěk - hranice LK - Kravaře silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice Z_90_ZUR_D05B (I/13) Z_90_ZUR_D50A silnice I/38, MÚK Jestřebí - osa 1 Z_90_ZUR_D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK Z_90_ZUR_D12B silnice I/15, obchvat Zahrádky silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice Z_90_ZUR_D05B (I/13) Z_90_ZUR_D14 silnice I/38, obchvat Obora Z_90_UAPK_D14B silnice I/38, úsek Doksy - Obora - var. B Z_90_UAPK_D14A silnice I/38, úsek Doksy - Obora - var. A silnice I/9, úsek Jestřebí - Zahrádky - Sosnová - Česká Lípa - MÚK Manušice Z_90_ZUR_D05B (I/13) Z_90_ZUR_D50A silnice I/9 MÚK Jestřebí - osa 1 Z_90_ZUR_D04 silnice I/9, obchvat Dubá Z_90_ZUR_D03 silnice I/13, úsek Svor - Nový Bor - Manušice - hranice LK Z_90_ZUR_D50 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí Z_90_ZUR_D13A silnice I/15, obchvat Kravaře a Stvolínky Z_90_ZUR_D04 silnice I/9, obchvat Dubá Z_90_ZUR_D04 silnice I/9, obchvat Dubá

ZDROJ GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02

Tabulka 10 Silnice II. třídy - záměr

ID ZÁMĚRU Z_91_UAPK_D19A Z_91_UAPK_D51A Z_91_UAPK_D52C Z_91_UAPK_D55 Z_91_UAPK_D56 Z_91_UP_01 Z_91_UP_02 Z_91_UP_03 Z_91_UP_04 Z_91_UP_D17A Z_91_UP_D52D Z_91_UP_D71 Z_91_ZUR_D17A

POPIS ZÁMĚRU silnice II/262, úsek Žandov - Stružnice silnice II/268, Zákupy západní obchvat silnice II/268, jihozápadní obchvat Mimoně silnice II/270, severozápadní obchvat Mimoň silnice II/270, průtah Mimoň podél Ploučnice silnice II. třídy, dle ÚP Česká Lípa silnice II. třídy, dle ÚP Česká Lípa silnice II. třídy - průjezdní úsek, dle ÚP Česká Lípa úprava silnice II/268, Horní Krupá přeložky trasy D17A z ÚP Ralsko, zbytek D17A využívá stávající sil. III/27237 silnice II/268, přeložka trasy u letiště Hradčany silnice II. třídy - průjezdní úsek, dle ÚP Česká Lípa silnice II/272, úsek Osečná - Ralsko (Kuřivody) 23

ZDROJ GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 UP_2013_10 UP_2013_10 UP_2013_10 UP_2016_02 UP_2016_02 UP_2016_02 UP_2013_10 GISUPLK_2016_02


Z_91_ZUR_D21 Z_91_ZUR_D52D

silnice II/270, obchvat Doksy silnice II/268, přeložka trasy u letiště Hradčany

GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02

Tabulka 11 Silnice III. třídy - záměr

ID ZÁMĚRU POPIS ZÁMĚRU Z_92_UAPK_D57 silnice III/26828, průtah Mimoň Z_92_UAPK_D72 silnice III/27011, obchvat Luhov silnice III/26834, severní obchat Z_92_UAPK_D54 Zákupy Z_92_UP_01 silnice III. třídy - průjezdní úsek Z_92_UP_02 silnice I/9 a I/38, MÚK Jestřebí Z_92_UP_03 úprava silnice III/27238, Náhlov

ZDROJ GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 GISUPLK_2016_02 UP_2013_10 UP_2016_02 UP_2016_02

Tabulka 12 Železniční dráha celostátní - záměr

"ID_ZAMER14" Z_094_ZUR_D33 Z_094_ZUR_D34

"RZAM_TXT" koridor pro umístění žel. trati - žel. spojení Liberec – Česká Lípa, úsek Bílý Kostel n.N. - Rynoltice - Česká Lípa, optimalizace, nový úsek, elektrizace koridor pro umístění žel. trati - žel. spojení Česká Lípa - Benešov nad Ploučnicí, úsek Česká Lípa - hranice LK, optimalizace, elektrizace

"ZDROJ" GISUPLK_2014_01 GISUPLK_2014_01

Pozn.: Dle sdělení Ministerstva dopravy byla k záměru zpracována „Technicko-ekonomická studie tratě Děčín východ – Liberec“, v rámci které je navržena rekonstrukce železničního svršku, spodku a inženýrských objektů. Je zde požadavek stanovit územní ochranu. V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy lze zařazovat jen objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity do funkčního využití podmíněně přípustného s podmínkou, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostor. Ve výkrese záměrů jsou tyto koridory vizualizovány jako obalová zóna 60m od osy tratě.

Cyklokoridory Data ÚAP evidují celkem 7 záměrů cyklokoridorů, z nichž jsou tři nadregionálního významu. Více v tabulkách (příloha PRURÚ) a výkresech.

A2.3)

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

A2.3.1) Vodní hospodářství Zásobování území ORP Česká Lípa je zcela zajišťováno ze zdrojů podzemní vody, a to převážně z jímacích území Česká Lípa – jih, Pavličky, Dubnice pod Ralskem a Mimoň. Zdroje podzemní vody na území ORP Česká Lípa je Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Severočeská křída. Ochrana podzemních vod Ochrana zdrojů podzemní vody zahrnuje ochranu kvantitativní (množství podzemní vody) a kvalitativní (fyzikálně - chemické a mikrobiologické složení podzemních vod). Kvantitativní ohrožení je dáno umělými zásahy do přírodního režimu tvorby, oběhu a regenerace zásob podzemních vod, jejichž následkem může být i snížení infiltrace, omezení nebo rozptýlení oběhu podzemní vody, narušení artéského stropu apod. Vzhledem k významu podzemních vod pro vodovodní zásobování na ORP Česká Lípa je třeba věnovat trvale zvýšenou pozornost řešení problematiky jejich účinné a racionální ochrany. Práce související s ochranou podzemních vod musí zahrnout aktualizaci poznání hlavních faktorů ovlivňujících kvalitativní parametry vod, kam patří zejména posouzení vlivu změn hospodářského využívání území (k nimž došlo v souvislosti s restrukturalizací průmyslové a zemědělské výroby v posledních letech), vlivů bodových a plošných zdrojů znečištění a přehodnocení účelnosti současného monitorování podzemních vod. Tyto podklady byly u nejvýznamnějších jímacích území zpracovány odbornými hydrogeologickými organizacemi, u většiny zdrojů organizacemi zabývajícími se správou vodních zdrojů. Po vodoprávním řízení

24


byla pásma hygienické ochrany vyhlášena rozhodnutím příslušného správního orgánu na základě závazných posudků orgánu hygienické služby. U naprosté většiny využívaných zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování na území okresu byla pásma hygienické ochrany zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování vyhlášena. Pásma hygienické ochrany vyhlášená podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti. Nová ochranná pásma stanoví vodoprávní orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh ti, kteří mají právo vodu odebírat (případně ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají), u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody (nebo jsou jejich stavebníky), může jim předložení tohoto návrhu vodoprávní úřad uložit. Při realizování ochranných opatření v pásmech je třeba vyřešit náhrady těm, kterým je omezována činnost v pásmech. Tato okolnost je důvodem, pro vyhlášení ochranných pásem I. stupně (území bylo zpravidla v majetku vlastníka a provozovatele vodního zdroje), zatímco proces vyhlašování ochranných pásem II. stupně je v současné době spíše – a pouze – vizí. Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída zasahuje téměř celé území ORP Česká Lípa, s výjimkou blízkého okolí Žandova, v severozápadní části území ORP. Zranitelné oblasti Zranitelné oblasti jsou § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako území, kde se vyskytují:  

povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů za zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody

Vláda stanovuje zranitelné oblasti nařízením a zároveň v nich akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. Zranitelné oblasti jsou stanovené nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Toto nařízení nabylo účinnosti dne 3. března 2003. Zranitelné oblasti byly revidovány nařízením vlády č. 219/2007 Sb. ze dne 11. července 2007, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Toto nařízení nabylo účinnosti dne 1. září 2007. Na území ORP Česká Lípa je zranitelnou oblastí nařízením vlády vyhlášeno katastrální území Náhlov v obci Ralsko. Vodárenské systémy Na území ORP Česká Lípa je několik skupinových vodovodů a jeden vodárenský systém 

    

skupinový vodovod Česká Lípa – Nový Bor – je nejvýznamnějším vodárenským systémem v území, zásobuje se z vydatných podzemních zdrojů v okolí České Lípy. Skupinový vodovod zásobuje uvedená dvě města a řadu dalších obcí. Česká Lípa má tedy na první pohled velmi příznivou situaci ve vydatnosti zdrojů, totéž se týká i akumulace – systém je ve třech tlakových pásmech, do kterých se voda dopravuje ze zdrojů postupným přečerpáváním. Nový Bor je zásobován v systému dvou pásem, voda se sem dopravuje čerpáním ze zdrojů Slunečná a z 2. pásma České Lípy. Na skupinový vodovod je dále napojeno cca 30 dalších menších sídel (tj. obcí i místních částí). Vodovod je vyhovující, s perspektivou, určitého rozvoje, nutnost částečných úprav vyžaduje základní systém sítě v České Lípě. skupinový vodovod Doksy – Staré Splavy – zdroje Jordán a Skalka. Vodovod zásobuje kromě Doks i Skalku u Doks a části Břehyni, Zbyny. Specifikem je sezónní návštěvnost, tzn. velmi rozdílná potřeba vody – cca 30 l/s mimo sezónu, cca 60 l/s v sezóně. Zdroje jsou vyhovující, nedostatečná je akumulace. skupinový vodovod Dubá – kromě Dubé zásobuje i části Zátyní a Pavličky skupinový vodovod Kravaře – Janovice – Blíževedly – jedná se o propojení původních samostatných vodovodů. Systém vyžaduje přehodnocení zdrojů a celkové dobudování základních řadů s akumulací. skupinový vodovod Mimoň – kromě Mimoně zásobuje i Pertoltice pod Ralskem a části Srní Potok, Vranov. Zdroje v blízkosti Mimoně vykazují přebytek, systém je vyhovující. skupinový vodovod Stráž pod Ralskem – kromě Ralska zásobuje Dubnici, Hamr na Jezeře, Noviny pod Ralskem a části Břevniště, Útěchovice. Zdrojem jsou vrty o celkové vydatnosti 95 l/s s úpravnou. Systém je ve dvou pásmech, ve zdrojích je výrazná rezerva, nutná rekonstrukce sítě. 25


   

skupinový vodovod Stružnice – Žandov – kromě Stružnice a Žandova je na vodovod napojena i Horní Police, místní části Dolní Podlesí, Radeč a Jezvé. Část území ORP Česká Lípa je zásobeno pitnou vodou ze skupinových vodovodů, které mají zdroje v sousedních ORP (ORP Liberec, ORP Nový Bor) skupinový vodovod Jablonné v Podještědí – kromě Jablonného v Podještědí zásobuje i Velký Valtinov a místní části Valdov, Českou Ves, Markvartice, Kněžice, Postřelnou a Lvovou. Zdroj - Kněžice (40 l/s) je dostatečný, nyní částečný nedostatek akumulace. skupinový vodovod Kamenický Šenov – kromě Kamenického Šenova zásobuje Nový Oldřichov, části Prácheň, Mistrovice, Horní Prysk, funguje v systému čtyř pásem, se zdroji Pískovec, Tavba a vrty v Horním Prysku (celkem cca 30 l/s). V území jsou dále vodovody bývalého výcvikového prostoru Ralsko a další místní vodovody. A2.3.2) Odvádění a čištění odpadních vod

Obecně lze říci, že u malých obcí, jejich částí, často nakládání s odpadními vodami neodpovídá platným předpisům, - do dešťových stok – přímo do toků nebo trativodů jsou často napojeny přepady ze septiků a žump nebo přímá napojení. Totéž lze říct i u některých místních částí měst např. Česká Lípa. A2.3.3) Energetická bilance Energetika na území ORP Česká Lípa je na dobré úrovni. V následující tabulce je uvedena energetická bilance ORP Česká Lípa po jednotlivých energiích. Tabulka 13 Spotřeba paliv a energií 2005

Spotřeba paliv a energií (vč. OZE) v roce 2005 ORP

EL

PP

TP

KP

OZE

Celkem

Česká Lípa

(GJ/rok)

(GJ/rok)

(GJ/rok)

(GJ/rok)

(GJ/rok)

(GJ/rok)

1 201 488

2 389 799

820 398

376 239

127 844

4 915 769

Zdroj: ÚAP LK, Podklady pro udržitelný rozvoj území Libereckého kraje Poznámka: vyrobená elektrická energie z OZE je zahrnuta ve spotřebě elektrické energie, vyrobená tepelná energie z OZE je zahrnuta ve spotřebě OZE

A2.3.4) Zásobování elektrickou energií Transformovny Řešené území je zásobováno elektrickou energií z TR Babylon (400/110 kV), která je napojena na příslušná vedení VVN. Transformovny jsou provozovány ČEZ, a.s.. Transformovny 110/35,22 kV slouží jako hlavní napájecí zdroje pro zajištění elektrické energie v území. V řešeném území jsou následující rozvodny VVN/VVN a VVN/VN. Tabulka 14 Rozvodny VVN a VN

110/35 kV Jeřmanice, Liberec – východ, Liberec – Pavlovice, Liberec – Ostašov, Jablonec a N. – Rýnovice, Tanvald, Hamr na Jezeře, Noviny pod Ralskem, Semily, Rokytnice nad Jizerou 110/35/22/10 kV Česká Lípa – Dubice 110/22/10 kV Česká Lípa – sever Zdroj: Podklady pro udržitelný rozvoj území Libereckého kraje

Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy Koridory republikového významu (nadřazená soustava) VVN 400 kV - TR Bezděčín – TR Babylon - TR elektrárna Mělník – TR Babylon - TR Vyškov - Babylon 26


Koridory nadmístního významu (distribuční soustava) Řešené území ORP Česká Lípa je zásobováno a obhospodařováno elektrickou energií z distribuční soustavy, která je majetkem ČEZ, a.s. Obrázek 7 Síť elektrovedení VVN

Pro napojení rozvoden VVN/VN je na území ORP vybudována síť napájecích vedení VVN 110 kV, která je přes tyto rozvodny propojená. Tabulka 15 Přehled vedení VVN 110 kV

Průběh trasy

Evidenční číslo

TR Noviny pod Ralskem – TR Hrádek n. N. – TR Frýdland Větrov

1 549 + 1 550

TR Hamr na Jezeře – TR Jeřmanice

1 546

TR Noviny pod Ralskem – TR Babylon

1 507 + 1 508

TR Noviny pod Ralskem – TR Hamr na Jezeře – TR Jeřmanice

1 510 + 1 546

TR Česká Lípa Dubice – TR Babylon TR Babylon – TR Česká Lípa Dubice – TR Noviny pod Ralskem – TR Česká Lípa Sever

1 501 + 1 502 1 502 + 1 509 + 1 501 + 1 506

Zdroj: ČEZ, a.s.

A2.3.5) Zásobování zemním plynem Do řešeného území nezasahuje žádné vedení velmi vysokotlakých plynovodů (VVTL) ve správě Transgas, a.s. Praha, ani územím neprochází trasa tranzitního plynovodu, ani vedení produktovodů spravovaných ČEPRO, a.s. Praha. V řešeném území zajišťuje distribuci zemního plynu RWE Energie, a.s. Tabulka 16 Přehled VTL plynovodu v území

DN 500 Hospozín – Liberec, Liberec – Jablonec nad Nisou, Žandov – Křížany, Volfartice – Nový Bor, Konecchlumí – Turnov V řešeném území je plynofikováno celkem 12 obcí a to Česká Lípa, Doksy, Dubá, Horní Police, Jestřebí, Mimoň, Nový Oldřichov, Provodín, Sosnová, Stružnice, Zákupy, Žandov.

27


V obcích Brniště, Horní Libchava, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov je pouze velkoodběr, bez plošné plynofikace obce. Nejedná se tudíž o plynofikované obce a nejsou do plynofikovaných obcí zahrnuty. Aktuální Plán rozvoje distribuční soustavy sítě SZČ pro roky 2013 až 2017 (RWE Distribuce) nepočítá v tomto období s plynofikací nových obcí v ORP Česká Lípa. Obrázek 8 Síť plynovodu

A2.3.6) Zásobování tepelnou energií Na řešeném území jsou provozovány pouze soustavy centrálního zásobování teplem. Žádný ze systémů není nadmístního významu (pro více obcí). V řešeném území je největší celoměstský systém centrální dodávky tepelné energie v České Lípě. Českolipská teplárenská zásobuje dodávkami tepla a teplé vody 9 265 domácností v České Lípě a 38 domácností v Dubé. Mimo domácnosti dodává tepelnou energii také školám, úřadům, obchodním centrům a dalším zákazníkům z terciární sféry. Ze soustavy zásobování tepelnou energií je tak dodáváno teplo a teplá voda cca 50 % obyvatel města Česká Lípa. A2.3.7) Spoje, telekomunikace Telekomunikace Řešené území ORP Česká Lípa je provázáno s okolním územím systémem dálkových optických kabelů, propojující jednotlivé uzly. Území ORP Česká Lípa je plošně v celém rozsahu připojené na státní telefonní síť s automatickým vstupem do systému. Z telekomunikačního hlediska je území začleněno do uzlového telefonního obvodu (UTO) Česká Lípa. Na řídící ústředny jsou pak dálkovými kabely napojeny jednotlivé vzdálené účastnické jednotky (VÚJ). VÚJ jsou nové kapacitní automatické digitální telefonní ústředny, na které jsou již převážně kabelově připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). Telefonní síť je provozována v digitálním systému. Z předcházejícího vyplývá, že na řešeném území je dokončena výstavba digitální sítě a digitálních ústředen. Radiokomunikace Dominantním provozovatelem bezdrátového přenosu jsou na území České radiokomunikace, a.s. Na území jsou dále provozovány radioreleové trasy mobilních operátorů. RKS Ještěd – Česká pošta Česká Lípa Televizní signál Území je pokryto digitálním pozemním televizním vysíláním ve standardu DVB-T. České Radiokomunikace testují experimentální vysílání ve standardu DVB-T2. Vysílání probíhá z vysílače Praha 28


Město (Žižkov). České Radiokomunikace budou ve spolupráci s Českou televizí testovat nový formát televizního vysílání Ultra HDTV (4K) a také možnost rušení DVB-T2 příjmu ze strany nových vysokorychlostních mobilních sítí (LTE). Vysílač Liberec-Ještěd poskytuje   

na kanále 43 multiplex 1: ČT 1, ČT 2, ČT SPORT, ČT 24, ČRo Radiožurnál, ČRo-Dvojka, ČRo-Vltava, ČRo Plus, ČRo Jazz, ČRo D-Dur, ČRo Radio Wave, ČRo Junior na kanále 52 multiplex 2: TV Nova, Nova Cinema, Prima, Prima Cool, TV Barrandov na kanále 60 multiplex 3: ČT :D, ČT art, Prima LOVE, Prima ZOOM, ÓČKO, ÓČKO GOLD, Šlágr TV, ACTIVE TV, SPORT 5, TV ZAK, TV Polar, Jihočeská TV, TV V1, TV Morava, Rádio Proglas Rozhlasové vysílání

Kromě digitálního signálu je řešené území pokryto analogovým rozhlasovým signálem ve všech kmitočtových pásmech. Je zajištěno vysílání celoplošných programů: Radiožurnál (Čro1), Praha (Čro2), Vltava (Čro3), regionální vysílání (Čro5), Rádio Svobodná Evropa (Čro6), vysílání do zahraničí (Čro7). V pásmu VKV je zajištěno celoplošné pokrytí soukromých rozhlasových stanic Radia Impuls a Radia Frekvence 1. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ  

hlavní vodovodní řady – vodovodní síť zabezpečující zásobení většinu (cca 95 %) obyvatel území právně zabezpečená ochrana zdrojů podzemních a povrchových vod, zdroje povrchových a podzemních vod v dostačující kvantitě i kvalitě ENERGETIKA A SPOJE

 

hustá síť vedení VN a elektrických stanic (trafostanic) plynofikace části území ODPADY Území nemá žádné hodnoty z hlediska likvidace odpadů.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ    

ochranná pásma hlavních vodovodních řadů ochranná pásma hlavních kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod chráněné oblasti přirozené akumulace vod ochranná pásma vodních zdrojů všech stupňů ENERGETIKA A SPOJE





ochranná pásma (OP) elektrických vedení (zákon 458/2000 Sb., § 46) -

OP vedení VVN 400, 110 kV

-

OP vedení VN 35 kV

-

OP elektrických stanic (transformoven)

ochranná pásma (OP) a bezpečnostní pásma (BP) plynárenských zařízení (zákon 458/2000 Sb., § 68 a § 69) -



OP a BP VTL plynovodů

ochranná pásma (OP) telekomunikačních zařízení (zákon 127/2005 Sb., § 102 a §103) -

OP podzemních telekomunikačních zařízení – dálkové kabely telefonní, telekomunikační, datové

-

OP nadzemních telekomunikačních vedení – radioreleové trasy

ODPADY V rámci odpadů nejsou vymezovány limity využití území v rámci technické infrastruktury a její ochrany. Limity využití území u odpadů z pohledu životního prostředí jsou: -

limity (nejvýše přípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny skládek 29


-

limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky

-

limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu (viz vyhláška MŽP)

Zájmová území Ministerstva obrany ČR Na území ORP jsou vymezena Zájmová území MO ČR ve smyslu § 175 stavebního zákona pro nadzemní stavby:  

zájmové území MO ČR pro nadzemní výstavbu přesahující 100 m nad terénem - v tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 100 m n. t. jen na základě závazného stanoviska MO ČR zájmové území MO ČR pro nadzemní výstavbu přesahující 150 m nad terénem - v tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 150 m n. t. jen n na základě závazného stanoviska MO ČR

pro podpovrchové stavby a veškeré zemní práce, které je nutno respektovat dle ustanovení § 175 stavebního zákona. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu spojenou s prováděním zemních prací jen na základě závazného stanoviska MO ČR. Na celém správním území ORP lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany (§ 175 stavebního zákona):      

 

návrhy ÚPD a návrhy na vydání územního rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu výstavba, rekonstrukce a likvidace železničních tratí, vleček a nakládacích ramp. Výstavba a rekonstrukce dálnic, silniční sítě I.- II. třídy výstavba, rekonstrukce, likvidace letišť všech druhů, včetně jejich ochranných pásem a přidružených objektů a zařízení výstavba a rekonstrukce rozvodů elektrické energie od 22 kV výše trhací práce, výstavba, rekonstrukce dolů, lomů s použitím elektrického roznětu výstavba radioelektronických a telekomunikačních zařízení vyzařující elektromagnetickou energii všeho druhu (radiové vysílače, TV, TVP základnové stanice radiotelekomunikačních sítí, radioreléové stanice, radiolokační, radionavigační, telemetrická zařízení) včetně jejich anténních systémů a nosičů (i těch, jejichž stavba je povolována na základě oznámení) a požadovaných ochranných pásem. výstavba a rekonstrukce objektů, konstrukcí a zařízení vyšších než 30 metrů nad terénem a staveb jevících se jako dominanta v otevřeném terénu výstavba větrných a fotovoltaických elektráren

SOUHRN ZÁMĚRŮ Z HLEDISKA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Záměry v obcích - vodovodní síť: Bezděz, Blíževedly, Česká Lípa, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Kvítkov, Nový Oldřichov, Noviny p. Ralskem, Okna, Provodín, Skalka u Doks, Stvolínky, Velký Valtinov, Ždírec, Bohatice, Chlum, Doksy, Dubnice, Horní Police, Jestřebí, Mimoň, Tachov, Volfartice, Vrchovany, Zákupy, Žandov. Záměry v obcích – kanalizace: Blíževedly, Bohatice, Česká Lípa, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Chlum, Mimoň, Noviny p. Ralskem, Nový Oldřichov, Okna, Provodín, Stvolínky, Tuhaň, Velký Valtinov, Horní Police, Stružnice, Volfartice, Zákupy. ENERGETIKA A SPOJE Tabulka 17 Elektrické stanice - záměr

ID ZÁMĚRU Z_072_01 Z_072_02 Z_072_03 Z_072_04 Z_072_05 Z_072_06 Z_072_07 Z_072_08 Z_072_09 Z_072_10

OBEC

NAPĚTÍ 35 35 35 22 0 35 22 22 0 35

Blatce Blatce Zákupy Ralsko Doksy Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Zákupy Mimoň 30

OP 7 7 7 7 20 7 2 2 1 7

ZDROJ DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05


Z_072_11 Z_072_12 Z_072_13 Z_072_14

Mimoň Mimoň Okna Česká Lípa

35 35 35 35

2 7 7 7

DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05 DMVS_CEZD_2016_05

NAPĚTÍ

OP

TYP

110

12

NERO

DMVS_CEZD_2016_05

110

12

NERO

DMVS_CEZD_2016_05

110

12

NERO

DMVS_CEZD_2016_05

110

12

NERO

DMVS_CEZD_2016_05

110

12

NERO

DMVS_CEZD_2016_05

400

0

NAD

CEPS_2016_05

400

0

NAD

CEPS_2016_05

Tabulka 18 Vedení elektrizační soustavy (významná) - záměr

ID ZÁMĚRU Z_073_E3 Z_073_E4 Z_073_E5A Z_073_E6 Z_073_E7 Z_073_PUR02 Z_073_PUR03A

POPIS ZÁMĚRU E3, dvojité vedení VVN 110 kV TR Babylon hranice LK (- TR Úštěk - TR Hoštka - TR Štětí) E4, dvojité vedení úsek TR Babylon - hranice LK (TR Děčín-Želenice) E5A, dvojité vedení úsek TR Babylon - TR Doksy E6, úsek TR Babylon - TR Česká Lípa Dubice E7, vedení VVN 110 kV, úsek Česká Lípa Sever - TR Nový Bor PUR02, zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, úsek hranice LK - TR Babylon PUR03A, zdvojení vedení Babylon - Bezděčín var.1

Více v tabulkách (příloha PRURÚ) a výkresech.

31

ZDROJ


A3) SOCIÁLNÍ PILÍŘ

A3.1)

OBYVATELSTVO

K 1.1.2016 žilo ve správním obvodu Česká Lípa 76 681 obyvatel, což je 17,4 % z celkového počtu obyvatel Libereckého kraje (439 639). V roce 2014 (data za 2015 zatím nejsou k dispozici) se v ORP Česká Lípa narodilo 829 dětí. Počet zemřelých 725 byl nižší než počet živě narozených, což znamená kladný přirozený přírůstek obyvatel 104 osob. Současně bylo vykázáno kladné migrační saldo 50 osob, takže celkově se počet obyvatel správního obvodu Česká Lípa oproti roku 2013 zvýšil o 154 osob na 76 527. V roce 2015 obyvatel opět přibylo, opět o 154 osob. Obyvatelé správního obvodu Česká Lípa patří mezi nejmladší nejen v Libereckém kraji. Index stáří (65+ / 0–14) dosahoval v r. 2014 94,4, což byl nejpříznivější podíl v rámci správních obvodů kraje. Graf 3 Index stáří v jednotlivých ORP Libereckého kraje v roce 2014

zdroj: ČSÚ Graf 4 Vývoj indexu stáří v ORP za poslední dekádu

zdroj: ČSÚ

Příznivou strukturu obyvatel dokumentuje i nízký průměrný věk. Celkově za správní obvod Česká Lípa v roce 2014 činil 40,1 let a byl tak mezi správními obvody kraje nejnižší. Některé obce mají nejmladší obyvatelstvo nejen ve svém správním obvodu, ale také v Libereckém kraji. Průměrný věk obyvatel jednotlivých obcí se pohyboval v intervalu od 33,8 let (obec Tachov) do 45,4 let (obce Blatce). Nízký průměrný věk vykázaly například obce Pertoltice p. R., Horní Libchava nebo Bohatice.

32


Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Česká Lípa a počet a věkové složení obyvatel v obcích SO ORP Česká Lípa jsou uvedeny v tabulkách přílohy PRURÚ. Obrázek 9 Průměrný věk obyvatel jednotlivých obcí

HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA Příznivý vývoj počtu obyvatel. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OBYVATELSTVA V rámci tematického okruhu obyvatelstvo nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tematického okruhu obyvatelstvo nebyly zjištěny.

33


A3.2)

VZDĚLÁVÁNÍ

A3.2.1) Struktura vzdělání Podíl osob se základním vzděláním Podíl obyvatel se základním vzděláním je velmi důležitým negativním faktorem rozvojových předpokladů území. Vzdělanost obyvatel starších 15 let se ve správním obvodu Česká Lípa mezi sčítáními 1991 a 2001 zvýšila, což dokazuje pozitivní změna struktury nejvyššího ukončeného vzdělání. V úhrnu obyvatel poklesl podíl osob se základním vzděláním z 37,2 % v roce 1991 na 26,9 % v roce 2001 při současném zvýšení podílu osob vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity z 38,0 % na 41,6 % i s úplným středním s maturitou z 19,7 % na 21,5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním Podíl obyvatel s VŠ vzděláním je velmi důležitým pozitivním faktorem rozvojových předpokladů území. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v roce 2001 činil 5,4 %, byl tedy o 0,8 procentních bodů vyšší než v roce 1991. Tabulka 19 Struktura obyvatelstva podle věku a nejvyššího ukončeného vzdělání dle definitivních výsledků SLDB 2011 pro SO ORP Česká Lípa:

Věk, rodinný stav, nejvyšší ukončené vzdělání Obyvatelstvo celkem

Obyvatelstvo celkem abs.

v tom muži

%

ženy

74 803

100,0

36 823

37 980

11 735 53 431 9 333 39,3

15,7 71,4 12,5 x

5 982 26 910 3 762 37,9

5 753 26 521 5 571 40,6

63 068

84,3

30 841

32 227

423

0,6

167

256

13 038

17,4

5 118

7 920

24 462

32,7

14 136

10 326

15 109

20,2

6 564

8 545

1 482

2,0

543

939

530

0,7

206

324

4 292

5,7

2 119

2 173

803 3 409

1,1 4,6

326 1 735

477 1 674

z celku podle věku: 0 - 14 15 - 64 65 a více průměrný věk z celku obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání: bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské z toho: bakalářské magisterské Zdroj: ČSÚ

A3.2.2) Školství Školství je ve správním obvodu zastoupeno hustou sítí školských zařízení zřizovaných obcemi, krajem, soukromými i jinými subjekty, soustředěných především ve městě Česká Lípa. Pestrá nabídka 34


studijních oborů zahrnuje ekonomiku, ekologii, zemědělství, strojírenské, stavební obory i profese pro společné stravování. Tabulka 20 Přehled počtu škol na území ORP Česká Lípa dle obcí (údaje školní rok 2012/2013) Počty škol – z toho

ZŠ

Střední odborné učiliště

Gymnázium

Střední odborná škola (vč.zdravot.)

Škola speciální

Základní umělecká škola

12

10

3

1

7

5

1

Doksy

3

2

Dubá

1

1

Dubnice

1

1

1

1

Obec

MŠ

Bezděz Blatce Blíževedly

1

Bohatice Brniště

1

Česká Lípa

Hamr na Jezeře

1

Holany

1

1

Horní Libchava

1

1

Horní Police

1

1

1

1

1

1

Mimoň

2

2

Noviny pod Ralskem

1

Nový Oldřichov

1

1

Okna

1

1

Chlum Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Luka 1

Pertoltice pod Ralskem Provodín

1

Ralsko

1

1

Skalka u Doks Sosnová

1

Stráž pod Ralskem

1

1

Stružnice

1

1

1

1

Zahrádky

1

1

Zákupy

1

1

Žandov

1

1

Stvolínky Tachov Tuhaň Velenice Velký Valtinov Volfartice Vrchovany

1

Ždírec Zdroj: ČSÚ - veřejná databáze Tabulka 21 Podíl osob ve věku 15 a více let se základním vzděláním a s vysokoškolským vzděláním (stav k 1. 3. 2001)

Obec Bezděz

Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) 30,2 35

Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) 2,7


Obec Blatce

Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) 38,3

Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) 8,5

Blíževedly

37,6

1,0

Bohatice

37,8

3,9

Brniště

34,9

3,1

Česká Lípa

24,5

6,7

Doksy

24,3

5,9

Dubá

33,1

3,8

Dubnice

34,5

3,0

Hamr na Jezeře

30,0

4,1

Holany

38,0

1,8

Horní Libchava

28,4

4,9

Horní Police

29,7

3,6

Chlum

49,3

3,2

Jestřebí

38,6

1,6

Kozly

31,4

1,0

Kravaře

30,4

4,2

Kvítkov

30,3

5,0

Luka

38,0

3,8

Mimoň

28,3

4,4

Noviny pod Ralskem

35,1

2,4

Nový Oldřichov

29,0

2,1

Okna

32,0

3,2

Pertoltice pod Ralskem

37,4

1,7

Provodín

31,0

3,2

Ralsko

27,8

3,4

Skalka u Doks

35,8

1,9

Sosnová

25,5

9,8

Stráž pod Ralskem

27,7

3,7

Stružnice

33,7

2,2

Stvolínky

36,7

1,8

Tachov

37,0

3,7

Tuhaň

49,8

1,6

Velenice

35,8

3,4

Velký Valtinov

34,9

1,3

Volfartice

39,1

2,1

Vrchovany

35,5

0

Zahrádky

25,2

4,7

Zákupy

33,4

4,3

Žandov

36,2

2,5

Ždírec

37,0

0

Zdroj: ČSÚ Územně analytické podklady

36


HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ -

síť středních škol

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VZDĚLÁVÁNÍ V rámci tematického okruhu vzdělávání nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tematického okruhu vzdělávání nebyly vzneseny.

A3.3)

ZDRAVOTNICTVÍ

Na území správního obvodu působí Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, která poskytuje zdravotní péči obyvatelům z podstatně širšího spádového okruhu, než je území správního obvodu. Nemocnice, která se od 1. července 2007 transformovala na akciovou společnost má 429 akutních lůžek a 122 lůžek následné péče. Slouží nejen pro obyvatele okresu Česká Lípa (cca 105 000 obyvatel), ale ve vybraných odbornostech i pro oblast Varnsdorfu a Rumburku. Vzhledem k blízkosti hojně navštěvovaných rekreačních oblastí v okolí České Lípy (Máchovo jezero, Sloup v Čechách, Lužické hory) poskytuje základní ambulantní i hospitalizační péči zvýšenému počtu tuzemských i zahraničních rekreantů. V současné době probíhá příprava komplexní rekonstrukce budov. V areálu nemocnice působí i hygienická služba a Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ -

nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZDRAVOTNICTVÍ V rámci tematického okruhu zdravotnictví nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly vzneseny.

A3.4)

SOCIÁLNÍ PÉČE

Zařízení sociální péče nabývají na významu v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a větším výskytem tělesných a mentálních handicapů v populaci. Sociální péči starším občanům poskytovaly v roce 2012 3 domovy důchodců, 1 domov – pension pro důchodce a 5 domů s pečovatelskou službou.

37


Pokrytí území SO ORP Česká Lípa pečovatelskou službou

Zdroj: šetření sociálního odboru KÚ LK Tabulka 22 Domovy důchodců, DPS, domovy - penziony pro důchodce

Doksy

Domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou, domovy – penziony pro důchodce Domov pro seniory

Mimoň

Domov pro seniory

Dům s pečovatelskou službou

Zákupy

Domov pro seniory


Česká Lípa

PAMPELIŠKA, o.p.s Dům s pečovatelskou službou

Obec

Doksy


Horní Police


Domov – penzion pro důchodce (Dolní Libchava)

Zdroj: Oficiální informační server Libereckého kraje, odbor soc. věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb Tabulka 23 Ústavy sociální péče – domovy pro osoby se zdravotním postižením, stacionáře

Druh ústavu sociální péče

Obec

Domov Sluneční dvůr - pro mentálně postižené dívky a ženy Centrum naděje - pro občany těžce tělesně postižené Denní a pobytové sociální služby - pro mládež s mentálním postižením

Jestřebí Česká Lípa Česká Lípa

Poznámka - pro dospělé - pro dospělé - pro mládež

Zdroj: Oficiální informační server Libereckého kraje, odbor soc. věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb Tabulka 24 Náhradní rodinná péče – dětské domovy, výchovné ústavy

Obec

Dětské domovy, výchovné ústavy

Česká Lípa

Dětský domov

Dubá

Dětský domov

Hamr na Jezeře

Dětský výchovný ústav

38

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 4. úplná aktualizace, 2016 Zdroj: Oficiální informační server Libereckého kraje, odbor soc. věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb

Azylová zařízení Obec

Azylová zařízení

Cílová skupina

Doksy – Staré Splavy

Komunita ASPPO

Mladiství a krátce zletilí muži

Česká Lípa

Dům pro matky s dětmi Jonáš

Ženy a matky s dětmi v tísni

Česká Lípa

Dům humanity a denní stacionář

Česká Lípa

Dům rychlé pomoci

Občané v bytové tísni Ženy pečující o nezletilé děti a těhotné ženy v tísni

Zdroj: Oficiální informační server Libereckého kraje, odbor soc. věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, Katalog sociálních služeb

HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE -

síť domovů důchodců, domovů pro osoby se zdravotním postižením, dětských domovů

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SOCIÁLNÍ PÉČE V rámci tematického okruhu sociální péče nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tematického okruhu sociální péče nebyly vzneseny.

A3.5)

KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE

Významným kulturním centrem oblasti je město Česká Lípa, v němž je soustředěna řada různých kulturních zařízení. Z nich jmenujme Vlastivědné muzeum s galerií v České Lípě, které má tři pobočky Víseckou rychtu v Kravařích, Památník Karla Hynka Máchy v Doksech a Bredovský letohrádek na Lemberku. Muzeum uspořádalo v roce 2013 celkem 23 výstav, z toho 2 putovní. Návštěvnost muzea v roce 2013 dosáhla 25 099 osob (pokles oproti roku 2006, kdy 34 785 osob). Dalšími kulturními zařízeními ve správním obvodu jsou: Jiráskovo divadlo, kino Crystal v České Lípě, kina v Doksech a ve Stráži pod Ralskem. Pozornost si zaslouží i Hasičské muzeum v Novém Oldřichově. V českolipské oblasti je rovněž 38 veřejných knihoven (včetně poboček) a je zde registrováno 11 kulturních sdružení. Hrad Bezděz, dominanta Máchova kraje, přiláká ročně tisíce návštěvníků z domova i z ciziny. V roce 2006 si hrad prohlédlo 58 845 návštěvníků. Bezděz tak patří mezi nejnavštěvovanější památkové objekty v ČR. Turisticky atraktivní jsou také hrad Houska a zámek Zákupy. A3.5.1) Památkově chráněná území a nemovité kulturní památky Řešené území má mimořádně vysokou kulturní hodnotu s řadou historicky cenných oblastí s množstvím unikátních staveb, zastoupenými všemi historickými slohy, které v souladu s krajinným rázem dotvářejí jedinečný charakter celého území. Mezi nejvýznamnější patří nemovité kulturní památky a památkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost dotváří i řada dalších historicky cenných objektů a lokalit. Tento kulturně historický potenciál je nezbytné vhodně chránit i rozvíjet a zachovat tak jedinečnost krajiny. Řada z historicky cenných objektů byla dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek. Nejvýznamnější byly vyhlášeny za národní kulturní památky.

39


PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (jevy 005, 006, 007) Tabulka 25 Celkový přehled počtu památkově chráněných území

Druh památky

Kraj celkem

Městské památkové zóny

3

Vesnické památkové rezervace

4

Vesnické památkové zóny

6

Krajinné památkové zóny

1

Zdroj: GIS ÚP MěÚ Česká Lípa

Seznamy vyhlášených vesnických památkových rezervací, městských a vesnických památkových zón a krajinné památkové zóny jsou uvedeny v tabulkách v kapitole B. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY (jev 008) V současné době eviduje GIS úřadu územního plánování MěÚ Česká Lípa na území ORP Česká Lípa 539 vyhlášených nemovitých kulturních památek. Pouze na území obce Kozly se nevyskytují žádné vyhlášené nemovité kulturní památky. Nemovité kulturní památky dle obcí jsou vypsány v tabulkách v kapitole B. NEMOVITÉ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (jev 009) Na území ORP Česká Lípa jsou celkem dvě nemovité národní kulturní památky, u kterých jsou vyhlášena i ochranná pásma. Č.rejst.

Typ ochrany

Název okresu

Název

146

Národní kulturní památky

Česká Lípa

Bezděz, hrad

1978

264

Národní kulturní památky

Česká Lípa

Zákupy, zámek Zákupy

2001

Od roku

A3.5.2) Další kulturně, historicky cenná území, stavby a soubory Na území obce s rozšířenou působností se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších památkově historických objektů, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny. Tyto objekty a jejich soubory jsou důležité pro zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot krajiny. Pro zachování kulturní hodnoty území je nutné zajistit jejich ochranu REGIONY LIDOVÉ ARCHITEKTURY Lokality lidové architektury lze dle převažujícího typu objektů zařadit do několika skupin. Vzhledem k prolínání typů staveb v jednotlivých oblastech odpovídají názvy jednotlivých skupin převažujícímu typu staveb. Základní územní vymezení jednotlivých oblastí - Oblast Krajiny podstávkových domů – je charakteristická bohatou lidovou architekturou převážně reprezentovanou domem hornolužického typu s hrázděným patrem a roubeným přízemím s charakteristickou podstávkou, hospodářské části domu bývají zděné. Vymezení: Máchův kraj - Oblast Kokořínské a Podbezdězské lidové architektury – oblast s roubenou patrovou architekturou, jejíž největší konjunktura souvisí s rozvojem chmelařství. Typická zdobná zděná patrová architektura klasicistního a historizujícího tvarosloví. Zahrnuje i unikátní stavby lidové architektury – bydlení na pískovcích. Vymezení: Severní Kokořínsko, Podbězdězí Základní územní vymezení dalších oblastí s významnými kulturními hodnotami - Historická industriální krajina – vodní díla a industriální stavby zejména z 2. poloviny 19. století budované v době průmyslového rozvoje (továrny, textilky, sklárny), horské přehrady, malá vodní díla, kanály. Vymezení: převážně v povodí řeky Ploučnice - Rybniční soustava na pískovcovém podloží – největší severočeská rybniční soustava budovaná od středověku, charakteristická důmyslným využitím pískovcového skalního podloží pro budování náhonů, hrází a propustí. Součástí byla četná vodní díla – zejména mlýny.

40


Vymezení: Zahrádecko, Holanské rybníky, Doksko HISTORICKY VÝZNAMNÉ STAVBY A SOUBORY (jev 013) Historicky významné technické stavby Kulturní hodnota krajiny je dotvářena také dalšími jedinečnými objekty v území. Jedná se o historicky významné stavby nebo soubory staveb, mezi které patří technické památky: rozhledny, horské přehrady, dopravní stavby a historické vojenské opevnění. Historicky významné sakrální stavby – duchovní hodnota krajiny Mezi kulturně-duchovní hodnoty krajiny patří sakrální architektura s významnými poutními místy. Celé území je bohaté na původní sakrální architekturu, která je nedílnou součástí původní historické architektury území. Významné sakrální objekty – poutní místa Historicky významné stavby Kostel Panny Marie

Lokalita

Charakteristika

České středohoří – Horní Police

Areál kostela s ambity obdobného charakteru Svaté hory – Mariánské poutní místo

Zdroj: Podklady pro udržitelný rozvoj území Libereckého kraje – SAUL, Liberec, 2008

Historicky cenné zámecké parky a zahrady Na řešeném území je poměrně velké množství historických parků a zahrad. K nejcennějším patří zámecká zahrada zámku Zákupy. Cenné zahradní a parkové areály se ale dochovaly i u jiných zámků nebo velkolepých vil. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA (jev 015) - hrad Bezděz ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY (jev 016) Zónu archeologického zájmu je nutné respektovat na základě § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, tj. stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být učiněn archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum (dále jen ZAV). Je-li stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady ZAV tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Mimo vyznačenou zónu není požadován archeologický výzkum, území lze využít ke stavebním a jiným záměrům. Téměř celé řešené území lze považovat za území s archeologickými nálezy, ale mezi nejcennější oblasti patří část Kokořínska, Českodubska a dalších center historického osídlení. Území s archeologickými nálezy (ÚAN) jsou rozdělena do kategorií: UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 – 100%; UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů; UAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod. Na všechny typy území s archeologickými nálezy mimo UAN IV se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Datově ÚÚP eviduje ÚAN typů I, II a IV. ÚAN typu III zaujímá celý zbývající prostor mezi těmito územími. Soupis všech ÚAN je uveden v tabulce v kapitole B.

41


HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE - památkově chráněná území a stavby (objekty a lokality prohlášené za kulturní památku zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR): • národní kulturní památky • městské památkové zóny • vesnické památkové rezervace • vesnické památkové zóny • krajinná památková zóna - území archeologicky cenných lokalit a nalezišť - historicky cenná území (území s množstvím unikátních staveb se zastoupením všech slohů mimo památkově chráněná území, jež vyžadují ochranu) – s koncentrací objektů lidové architektury (není zatím provedena jednoznačná specifikace vymezení, graficky nezobrazeno). LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE - objekty a lokality prohlášené za kulturní památku zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR včetně jejich ochranných pásem - národní kulturní památky - městské památkové zóny - vesnické památkové rezervace - vesnické památkové zóny - ochranná pásma národních kulturních památek - krajinná památková zóna SOUHRN ZÁMĚRŮ Z HLEDISKA KULTURY A PAMÁTKOVÉ PÉČE Je zjištěn záměr Ministerstva kultury o prohlášení vodojemu v Bohaticích a souvisejícího vodního díla za kulturní památku (týká se i správního území Pertoltic p. R.). V dané věci probíhá řízení.

SPORT A TĚLOVÝCHOVA

A3.6)

Tabulka 26 Sportovní zařízení v obcích na území ORP Česká Lípa (stav k 31. 12. 2006)

Stadiony otevřené

Stadiony kryté

Zimní stadiony kryté i otevřené

-

-

-

-

Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozov. nebo správcem) -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

-

-

-

-

-

3

2

17

10

1

-

1

7

4

-

12

2

1

-

1

6

1

-

2

1

-

-

-

-

Dubnice

-

-

1

-

-

-

-

-

Hamr na Jezeře

1

-

2

-

-

-

-

1

Holany

-

-

1

1

-

-

-

-

Horní Libchava

-

-

1

-

-

-

-

-

Horní Police

1

-

1

1

-

-

-

-

Hřiště (s Tělocvičny provozov. (vč. nebo školních) správcem)

Koupaliště a bazény

z toho kryté bazény

Bezděz

-

-

-

Blatce

-

-

-

Blíževedly

-

-

1

Bohatice

-

-

Brniště

-

Česká Lípa Doksy Dubá

Obec

1

42


Stadiony otevřené

Stadiony kryté

Zimní stadiony kryté i otevřené

-

-

-

-

Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozov. nebo správcem) -

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

1

-

4

1

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

Ralsko

-

-

1

-

-

-

-

-

Skalka u Doks

-

-

1

-

-

-

-

-

Hřiště (s Tělocvičny provozov. (vč. nebo školních) správcem)

Koupaliště a bazény

z toho kryté bazény

Chlum

-

-

-

Jestřebí

-

-

2

Kozly

-

-

-

Kravaře

1

-

Kvítkov

-

-

Luka

-

Mimoň Noviny pod Ralskem Nový Oldřichov Okna Pertoltice pod Ralskem Provodín

Obec

Sosnová

-

-

2

-

-

-

-

1

Stráž pod Ralskem

1

1

2

2

1

-

-

3

Stružnice

-

-

2

-

-

-

-

1

Stvolínky

-

-

-

-

-

-

-

-

Tachov

-

-

-

-

-

-

-

-

Tuhaň

-

-

1

-

-

-

-

-

Velenice

-

-

-

-

-

-

-

-

Velký Valtinov

-

-

1

-

-

-

-

-

Volfartice

-

-

-

-

-

-

-

-

Vrchovany

-

-

-

-

-

-

-

-

Zahrádky

-

-

1

-

-

-

-

-

Zákupy

1

-

3

1

1

-

-

1

Žandov

1

-

4

2

-

-

-

-

Ždírec

-

-

-

-

-

-

-

-

Pozn: Aktuální data k roku 2014 nejsou k dispozici - ČSÚ uvádí data k roku 2006.

Se změnami životního stylu a růstem volného času narůstá také velmi výrazně potřeba ploch a nároky na provoz a kvalitu zařízení a prostorů pro neorganizovaný (rekreační) sport, tělovýchovu a využití volného času s výrazně sezónním i celoročním charakterem. Do rozvoje těchto zařízení a prostorů směřují a budou směřovat značné investice, které lze ve většině případů označit jako veřejný (obecní) zájem a veřejně prospěšné stavby, a které mají a budou mít významné plošné a územní nároky. Příprava ÚAP obcí by se měla zaměřit na získávání a hodnocení údajů o lokalizaci, ale i záměrech týkajících se zařízení a ploch sportovní a tělovýchovné vybavenosti území. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY - provozování vodních sportů na Máchově jezeře a na Hamerském rybníku. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY V rámci tématického okruhu sport a tělovýchova nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Z HLEDISKA SPORTU A TĚLOVÝCHOVY Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tématického okruhu sport a tělovýchova nebyly vzneseny.

43


BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND

A3.7)

Podíl domů a bytů Ve správním obvodu bylo při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 sečteno 10 862 obydlených domů. Bylo sečteno 28 765 (SLDB 2001 uvádí 27 570) trvale obydlených a 1 489 neobydlených bytů sloužících k rekreaci. Více je uvedeno v tabulce v kapitole B. Domovní fond Tabulka 27 Definitívní výsledky sčítání z roku 2011 podle obvyklého pobytu

z toho Domy Domy celkem obydlené domy

Domy celkem

rodinné domy

bytové domy

Počet osob z toho celkem v rodinných domech 73 152 29 318 73 152 29 318

13 081 10 862

11 011 8 852

1 782 1 764

8 526 427 167

8 264 88 9

201 281 155

29 515 6 117 4 616

27 272 339 19

758

247

509

12 236

877

7 085 2 146 973 646

6 893 1 959 x x

155 966 643

21 067 10 023 13 731 27 965

20 406 8 912 x x

2 519 2 739 1 529 1 476 1 074 1 170

2 303 2 224 1 007 1 093 934 1 070

170 486 512 367 108 87

9 356 14 328 15 515 20 621 6 219 5 550

7 725 7 223 3 232 3 626 3 242 3 618

8 186

7 178

884

35 481

24 110

989

140

837

31 607

439

8 446 1 278 611

8 071 412 x

304 812 592

29 762 14 561 25 999

26 548 1 672 x

přípoj na kanalizační síť

6 126

4 496

1 530

55 975

15 236

vodovod

9 761

7 907

1 740

69 378

26 634

z počtu domů vlastnictví: fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů domy s počtem bytů: 1 2-3 4 - 11 12 a více z počtu domů období výstavby nebo rekonstrukce: 1919 a dříve 1920 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011 z počtu domů materiál nosných zdí: kámen, cihly, tvárnice stěnové panely z počtu domů počet nadzemních podlaží: 1-2 3-4 5 a více z počtu domů technické vybavení domů:

44


z toho Domy celkem

Domy plyn ústřední topení průměrné stáří obydlených domů

rodinné domy

bytové domy

Počet osob z toho celkem v rodinných domech 41 676 9 063 59 506 23 433

3 858 8 143

2 627 6 841

1 177 1 192

58,0

60,5

45,2

x

x

12

x

x

366

x

2 212

2 159

18

x

x

1 476

1 476

-

x

x

71

69

1

x

x

102

96

2

x

x

7

x

x

x

x

2 343

2 236

72

x

x

z počtu obydlených domů: ubytovací zařízení bez bytů neobydlené domy s byty z toho: využívané k rekreaci přestavba domu nezpůsobilé k bydlení neobydlená ubytovací zařízení bez bytů počet bytů v neobydlených domech

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011 – tab. č. 117 Domovní fond Průměrné stáří domu je aritmetický průměr souboru domů se zjištěným stářím. Údaj o stáří domu je odvozen z období výstavby nebo rekonstrukce domu. Udává počet osob v domě, který zahrnuje osoby v bytech, mimo byty i v ubytovacích zařízeních. Zahrnuje osoby s totožným číslem domovním v adrese místa obvyklého pobytu. Jedná se o charakteristiku domu. Počet bytů zahrnuje všechny obydlené i neobydlené byty. Do počtu bytů se nezahrnují byty nebo soubory obytných místností, které byly trvale vyňaty z bytového fondu.

Bytový fond Tabulka 28 Definitivní výsledky sčítání z roku 2011 ohledně struktury bytového fondu

Počet osob

z toho Byty Byty celkem obydlené

Byty celkem

13 154 10 225

19 390 18 213

72 395 72 395

z toho v rodinných domech 29 292 29 292

v rodinných domech

32 960 28 765

v bytových domech

celkem

z toho právní důvod užívání bytu: ve vlastním domě

8 105

7 952

119

24 102

23 679

v osobním vlastnictví

5 417

1

5 414

12 470

2

nájemní družstevní

6 988 4 787

567 5

6 285 4 780

16 214 11 784

1 625 13

13 076

8 384

4 492

35 188

24 102

13 485

146

13 329

31 219

439

4 195

2 929

1 177

x

x

z toho v domech s materiálem nosných zdí: z kamene, cihel, tvárnic ze stěnových panelů neobydlené

45


z toho důvod neobydlenosti: změna uživatele

354

121

226

x

x

slouží k rekreaci

1 489

1 464

22

x

x

167

98

67

x

x

158

122

34

x

x

přestavba nezpůsobilé k bydlení

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011 – tab. č. 118 Bytový fond Pozn.: počet bytů - zahrnuje všechny obydlené i neobydlené byty. Do počtu bytů se nezahrnují byty nebo soubory obytných místností, které byly trvale vyňaty z bytového fondu.

Tabulka 29 Obydlené byty podle počtu osob v bytě a podle druhu domu, typu bytu a počtu místností

Druh domu, typ bytu, počet místností Obydlené byty celkem byty v rodinných domech standardní byty s ústředním topením a úplným z toho příslušenstvím ostatní byty se sníženou kvalitou byty v bytových domech standardní byty s ústředním topením a úplným z toho příslušenstvím ostatní byty se sníženou kvalitou byty v ostatních budovách Byty podle počtu obytných místností (8 m² a více) 1 2 3 4 5 a více Průměrná celková plocha bytu v m² Průměrná obytná plocha bytu v m²

Obydlené byty celkem 28 765

1

2

3

4

5

8 347

8 276

5 460

4 283

1 424

975

10 225

2 129

2 843

2 024

1 834

794

601

9 128

1 654

2 600

1 868

1 718

738

550

8 040

1 358

2 269

1 693

1 568

669

483

1 088

296

331

175

150

69

67

779

328

169

112

86

47

37

18 213 16 718

6 065 5 373

5 363 4 967

3 396 3 212

2 421 2 302

613 565

355 299

15 877

5 160

4 722

3 042

2 180

513

260

841

213

245

170

122

52

39

1 175

539

320

140

96

37

43

327

153

70

40

28

17

19

1 431 3 913 5 980 8 479 5 725

851 1 924 1 942 1 550 705

283 1 101 1 970 2 655 1 477

140 487 1 052 2 032 1 273

95 256 704 1 581 1 331

37 74 183 417 556

25 71 129 244 383

85,0

68,1

82,3

90,6

98,8

110,1

114,0

64,5

51,5

62,9

68,5

74,8

83,2

85,3

s počtem osob v bytě 6 a více

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011 – tab. č. 122 Průměrná obytná plocha bytu je podílem obytné plochy obydlených bytů se zjištěnou obytnou plochou ku počtu obydlených bytů se zjištěnou obytnou plochou. Průměrná plocha bytu je podílem plochy obydlených bytů se zjištěnou plochou ku počtu obydlených bytů se zjištěnou plochou.

46


HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ Vysoká ubytovací kapacita pro druhé a přechodné bydlení. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BYDLENÍ V rámci tématického okruhu bydlení nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tématického okruhu bydlení nebyly vzneseny.

A3.8)

ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE

Na zaměstnanost a trh práce měla v minulosti velký dopad ekonomická krize, jejíž prapočátky sahají zhruba do roku 2008. Po několika letech recese přichází stále více známek obratu k lepšímu, i když prozatím je oživení patrné jen v některých sektorech. A3.8.1) Míra nezaměstnanosti Dopad počátku ekonomické krize je patrný níže v tabulce, kdy míra nezaměstnanosti činila ještě v roce 2008 7,69%, v dalším roce pak rapidně stoupla na 12,06%, kolem kterých se v následujících letech pohybovala. Počet uchazečů o zaměstnání ve správním obvodu v jednotlivých letech uvádí tabulka. Tabulka 30 Uchazeči o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob v území SO ORP Česká Lípa (k 31.12.)

Uchazeči o zaměstnání Uchazeči se zdravotním postižením Uchazeči o zaměstnání dosažitelní Míra nezaměstnanosti (%)

2005 2006 2007 2008 3 565 3 174 2 893 3 228 607 564 600 627 3 369 2 988 2 763 3 092 8,38 7,43 6,87 7,69

2009 4 916 722 4 847 12,06

2010 5 077 694 4 933 12,27

2011 4 731 658 4 525 11,26

Zdroj: ČSÚ míra nezaměstnanosti na úrovni SO ORP je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001

Níže v tabulce je uvedena míra nezaměstnanosti. Pokud není uvedeno jinak, jedná se o data k 31.12. Stupnice míry nezaměstnanosti je vyjádřena odstínem červené barvy. Dosažitelní uchazeči - jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.

47

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 4. úplná aktualizace, 2016 Obec

Ekonomicky Dosažitelní Míra aktivní uchazeči nezaměstna (SLDB 2001) (2011) nosti (2011)

Bezděz Blatce Blíževedly Bohatice Brniště Česká Lípa Doksy Dubá Dubnice Hamr na Jezeře Holany Horní Libchava Horní Police Chlum Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Luka Mimoň Noviny pod Ralskem

140 27 326 73 705 21138 2686 879 296 176 250 179 329 129 367 61 386 78 52 3552 130

9 8 58 11 65 2056 305 132 24 17 57 29 34 33 53 4 58 12 11 389 10

6,43% 29,63% 17,79% 15,07% 9,22% 9,71% 11,36% 15,02% 8,11% 9,66% 22,80% 16,20% 10,33% 25,58% 14,44% 6,56% 15,03% 15,38% 21,15% 10,95% 7,69%

Obec

Ekonomicky Dosažitelní Míra aktivní uchazeči nezaměstna (SLDB 2001) (2011) nosti (2011)

Nový Oldřichov Okna Pertoltice pod Ralskem Provodín Ralsko Skalka u Doks Sosnová Stráž pod Ralskem Stružnice Stvolínky Tachov Tuháň Velenice Velký Valtinov Volfartice Vrchovany Zahrádky Zákupy Žandov Ždírec

327 139 144 393 705 72 394 2150 432 135 52 151 94 91 299 50 287 1271 971 59

46 31 26 43 183 13 39 191 53 28 22 30 12 8 37 8 40 170 154 16

14,07% 22,30% 18,06% 10,94% 25,96% 18,06% 9,90% 8,88% 12,27% 20,74% 42,31% 19,87% 12,77% 8,79% 12,37% 16,00% 13,94% 13,38% 15,86% 27,12%

zdroj: ČSÚ

A3.8.2) Vyjíždějící do zaměstnání a do škol Tabulka 31 Vyjížďka dle SLDB 2011

Vyjíždějící, doba cesty

Zaměstnaní muži

celkem

Vyjíždějící do zaměstnání a škol v tom: v rámci obce do jiné obce okresu do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí Vyjíždějící denně mimo obec z toho doba cesty: do 14 minut 15 - 29 minut 30 - 44 minut 45 - 59 minut 60 - 89 minut 90 a více minut Zaměstnaní bez stálého pracoviště Zaměstnaní a žáci s nezjištěným místem pracoviště, školy v ČR

Žáci a studenti

ženy

12 852

6 838

6 014

4 902

5 021

2 149

2 872

1 910

4 340

2 323

2 017

1 266

589

349

240

418

2 695 207

1 893 124

802 83

1 280 28

6 432

3 730

2 702

1 909

1 181 2 420 1 408 900 344 151

620 1 310 849 635 213 83

561 1 110 559 265 131 68

381 679 363 243 155 70

1 385

1 204

181

x

726

460

266

168

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011 – tab. č. 115

48


A3.8.3) Obyvatelstvo podle pohlaví a podle ekonomické aktivity Tabulka 32 Ekonomická aktivita obyvatelstva

Ekonomická aktivita Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní zaměstnaní zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající pracující v tom studenti a učni pracující v tom důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní hledající první zaměstnání v tom ostatní nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy osoby v domácnosti, v tom děti předškolního věku, ostatní závislé osoby žáci, studenti, učni Nezjištěno

Obyvatelstvo celkem abs. % 74 803 100,0 36 530 48,8 31 995 42,8

v tom muži 36 823 19 750 17 682

ženy 37 980 16 780 14 313

29 235

39,1

16 653

12 582

482

0,6

235

247

1 554

2,1

794

760

724

1,0

-

724

4 535

6,1

2 068

2 467

674

0,9

354

320

3 861

5,2

1 714

2 147

33 188 14 915

44,4 19,9

14 266 5 716

18 922 9 199

1 223

1,6

125

1 098

6 429

8,6

3 090

3 339

10 621 5 085

14,2 6,8

5 335 2 807

5 286 2 278

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011 – tab. č. 113

HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE - relativně vysoká ekonomická aktivita obyvatel LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZAMĚSTNANOSTI, TRHU PRÁCE V rámci tématického okruhu zaměstnanost, trh práce nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tématického okruhu zaměstnanost, trh práce nebyly vzneseny.

A3.9)

BEZPEČNOST

Problematiku zvláštních zájmů mimo Armádu ČR (civilní ochrana, integrovaný záchranný systém …) řeší kromě obecné legislativy několik zvláštních zákonů a podzákonných předpisů, přijatých v několika posledních letech. Jedná se zejména o zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, Zákon

49


č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území aj. a navazující vyhlášky. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany řeší Vyhláška MV č. 380/2002 Sb. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Regionální úřad Centra vojenské dopravy požaduje respektovat územní ochranu důležitých komunikací. A3.9.1) Rizika ohrožení obyvatel Rizika ohrožení obyvatel uvádí HZS LK v Havarijním plánu LK. Dle aktualizace Přehledu dopadu rizik na území kraje k listopadu 2013 hrozí na správním území ORP Česká Lípa tato rizika: PŘÍRODNÍ RIZIKA Povodně:  Ploučnice / Česká Lípa, Mimoň, Stružnice, Horní Police, Žandov  Šporka / Česká Lípa (Dolní Libchava)  Panenský potok / Brniště, Pertoltice pod Ralskem  Svitávka / Velenice, Zákupy  Bystrá / Nový Oldřichov  Libchava / Volfartice, Horní Libchava Zvláštní povodeň:  Máchovo jezero / Doksy  Novozámecký rybník / Zahrádky, Kvítkov, Sosnová, Česká Lípa  Nádrž Horka / Stráž pod Ralskem, Dubnice, Noviny pod Ralskem Sesuvy půdy: Bezděz, Blíževedly, Brniště, Česká Lípa, Dubnice, Horní Police, Kozly, Kravaře, Provodín, Stvolínky, Volfartice, Zákupy, Žandov Propad zemských dutin v Hamru na Jezeře Epidemie zejména ve větších městech – jmenována Česká Lípa Epizootie - Brniště / velkochov krůt Přírodní požáry: Bezděz, Česká Lípa, Dubá, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Zákupy, Doksy ANTROPOGENNÍ RIZIKA - TECHNOLOGICKÁ Požár kapalných a plynných látek  Česká Lípa / ČS Benzina, ČS Avanti (OMV), HyperAlbert, ČS Dubice KM Prona, VENDYS&V s r.o., Linde Technoplyn  Doksy / ČS Benzina – LPG  Mimoň / ČS LPG Požár výškových a výrobních budov ve městech Česká Lípa, Mimoň a Stráž pod Ralskem. Únik toxických látek  Česká Lípa / Sport ČL – zimní stadion, Masný průmysl ČL, Frigoexim spol. s r.o.  Stráž pod Ralskem / Diamo  Zahrádky / SčVK – úprava vody Únik ropných produktů - Česká Lípa / VENDYS&V s r.o. Poruchy v zásobování vodou, plynem, elektřinou nebo teplem – vytipovaná opět města Libereckého kraje, zde Česká Lípa ANTROPOGENNÍ RIZIKA – DOPRAVNÍ

50


Havárie v silniční dopravě  silnice I/9: odbočka na Zakšín – Zahrádky, Sosnová - křižovatka s II/262 v České Lípě, Sosnová – Zahrádky, odbočka na Zakšín – Bukovec  silnice I/15: Zahrádky – hranice ORP ČL (směr Kravaře)  silnice I/38: Jestřebí – hranice ORP ČL (směr Bělá pod Bezdězem)  silnice II/262: Česká Lípa (křižovatka s I/9) - Stružnice Havárie v železniční dopravě Česká Lípa - hranice ORP ČL (směr Bezděz), Česká Lípa - Brniště (pak doprava vlečkou do Diama) ANTROPOGENNÍ RIZIKA - SOCIÁLNÍ Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek  Hradčany / letiště  Doksy, Staré Splavy / pláž Klůček u Máchova jezera Lokality s riziky jako jsou větrná smršť, přívalový déšť, námrazy a náledí, sněhové kalamity, nejsou ve správním obvodu ORP Česká Lípa vytipované a týkají se spíše ostatních ORP v Libereckém kraji. Nejsou lokalizovány možné výskyty přírodních rizik, jako jsou krupobití, dluohotrvající vedro a sucho, zemětřesení. Podobně i antropogenní rizika - výbuch plynů a par, únik radioaktivních látek, únik výbušných par a plynů, havárie v letecké dopravě. A3.9.2) Objekty civilní ochrany S využitím stálých úkrytů civilní ochrany, které byly vybudovány a jsou předurčeny k ochraně obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení (vojenské ohrožení), nelze při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru počítat s ohledem na dobu potřebnou k jejich zpohotovení (zvláštní podmínky využití jsou stanoveny pro podzemní dopravní ochranné systémy) a nerovnoměrné rozmístění. Rozhodující úlohu při organizování ukrytí obyvatelstva budou dále sehrávat orgány obcí a budou tedy již v období mimo krizové stavy, ve spolupráci s HZS krajů, provádět vytipování objektů a prostorů (např. podzemní garáže, sklepy) vhodných pro improvizované ukrytí obyvatelstva. Při realizaci nové výstavby, v rámci územního plánování a stavebního řízení, uplatňují HZS kraje, mimo jiné, i požadavky k zajištění ochrany obyvatelstva. Respektovat ochranu objektů ve vlastnictví či správě HZS LK, jednotek SDH v obcích, dále zařízení v obci Mimoň a k.ú. Boreček (obec Ralsko). A3.9.3) Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky Policie ČR požaduje respektovat ochranu svých nemovitostí a zařízení, která se nacházejí v řešeném území. Jedná se o budovy OŘ PČR Česká Lípa a OO PČR na území ORP Česká Lípa, elektronická komunikační zařízení vč. ochranných pásem, telekomunikační vedení, mikrovlnné spoje aj. A3.9.4) Krizová rizika a zajištění krizových opatření Určité riziko dodnes znamenají některé staré ekologické zátěže, zejména z činnosti vojsk a těžby uranu, tyto jsou ale dostatečně známy a probíhá postupná sanace prostředí. Riziko představují i velké objemy kyselých roztoků H2SO4 v horninovém prostředí v oblasti chemické těžby uranu Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře, sesuvná a poddolovaná území Hamr na Jezeře, výskyt nevybuchlé munice v bývalém vojenském újezdu Ralsko. EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ Největší riziko se koncentruje do urbanizovaných území a hustě zalidněných městských aglomerací – Česká Lípa a dalších významných měst a středisek cestovního ruchu např. Doksy. Evakuace obyvatelstva je možná s využitím staveb pro pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší (ubytovny, hotely, tělocvičny, kulturní domy, školy, apod.) a následného zajištění základních životních potřeb evakuovaných osob. Předpokladem je sumarizace vhodných prostor se stanovením jejich kapacity a docházkové vzdálenosti (do 15 minut). OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH NA ÚZEMÍ Specifikem území jsou rizika spojená s chemickou těžbou uranu a likvidací následků těžby (s.p. Diamo) a zvýšeným výskytem přirozeného půdního radonu (žulové podloží). INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

51


Integrovaný záchranný systém byl vytvořen jako systém pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí a vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod atp.). Základní složky Integrovaného záchranného systému:    

Hasičský záchranný sbor České republiky, Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky. Ostatní složky IZS:

     

Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil Obecní policie Orgány ochrany veřejného zdraví, Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, Zařízení civilní ochrany, Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Funkční Integrovaný záchranný systém Libereckého kraje s operačním střediskem v Liberci. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI Je třeba respektovat zájmy Armády ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje a dalších složek Integrovaného záchranného systému. Výše uvedené instituce zaslaly svá stanoviska s výčtem objektů a koridorů, k jejichž dotčení je třeba souhlasu těchto institucí. Jedná se zejména o: -

zájmová území a ochranná pásma zájmových území Armády ČR ochranná pásma letišť radioreléové trasy a ochranná pásma zařízení HZS objekty a pozemky ve vlastnictví či užívání těchto subjektů

SOUHRN ZÁMĚRŮ Pěchotní střelnice, k.ú. Svébořice, obec Ralsko - záměr je vymezen v ZÚR LK 2011 a vymezil jej i ÚP Ralsko jako plochu pro potřeby MO ČR a MV ČR.

A3.10) STRUKTURA OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE A3.10.1) Sídelní struktura Z hlediska sídelní geografie se na území zachovaly rozličné typy a tvary sídel dokumentující na jedné straně převážně české a na druhé straně dříve převážně nebo původně německé osídlení a hospodaření v nížinném, podhorském prostředí. Výrazným zásahem do sídelní struktury bylo období po roce 1945, v němž došlo k vylidnění a osídlování pohraničí po odsunu většiny německého obyvatelstva. Došlo tak k uvolnění rozsáhlého území pro vytvoření vojenského výcvikového prostoru, k rozsáhlé bytové výstavbě sídlištního typu. Výsledkem bylo soustřeďování trvale bydlících obyvatel do měst, vylidňování a mnohde i úpadek venkova, a s tím související výrazné změny ve využívání krajiny, sídel a jejich původního domovního a bytového fondu. Výrazným zásahem do sídelní struktury se projevila těžba uranu. Správní obvod s rozšířenou působností Česká Lípa zaujímá západní část Libereckého kraje a sousedí s krajem Ústeckým a Středočeským. Na západě sousedí se správními obvody Děčín a Litoměřice z Ústeckého kraje, na jihu s Mělníkem, Mladou Boleslaví a na jihovýchodě s Mnichovým Hradištěm ze Středočeského kraje. Na severovýchodě se nachází správní obvod Liberec, na severu Nový Bor. Na území správního obvodu se rozprostírají dvě geografická pásma. Nížinné pásmo do 300m n.m. se rozkládá v jižní části v oblasti Dubska a Dokska, podhorské pásmo 300 až 500 m n.m. zasahuje do severozápadní části. Ráz krajiny spoluvytváří četné vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero (dříve Velký rybník) o 52


rozloze 295 ha. Raritou jsou rybníky vytvářející menší rybniční systém na potoku Svébořickém, Ploučnickém a Hradčanském. Téměř celým územím protéká řeka Ploučnice, vlévající se v Děčíně do řeky Labe. Do území správního obvodu zasahují dvě chráněné krajinné oblasti – České středohoří a Kokořínsko-Máchův kraj. Z řady dalších přírodních památek lze uvést národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala a Novozámecký rybník, národní přírodní památky Peklo a Swamp. Rozlohou 872 km2 je největším správním obvodem Libereckého kraje. Zaujímá více než 27 % jeho celkové výměry. Hustotou zalidnění 87,5 obyvatel na 1 km 2 se řadí na osmé místo pomyslného žebříčku správních obvodů v kraji, tedy mezi území s nízkou hustotou obyvatelstva. Na území tohoto obvodu má svou působnost 41 obcí, z toho je 8 měst, přičemž nejmladší město Ralsko získalo statut města 1. 12. 2006. Obec Holany byla k 10. 10. 2006 povýšena na městys. Území je rozděleno na 114 katastrálních území. Nejníže položenou obcí jsou Zákupy, a to 217 m n.m., nejvýše pak Nový Oldřichov (468 m n.m.). Z celkové rozlohy správního obvodu představuje 40,1 % zemědělská půda. Nezemědělskou půdu tvoří především lesní porosty, které se rozprostírají na 46,2 % výměry území. Struktura osídlení pro potřeby územního, ale i hospodářského a regionálního rozvoje musí odrážet rostoucí mobilitu a tím i měnící se počty a koncentrace tzv. uživatelů území bez ohledu na místo jejich trvalého bydliště. Místo kategorie trvale bydlící obyvatelstvo a jejich hustoty na km 2 katastrálního území používáme proto pro hodnocení struktury osídlení kategorií „potenciálních uživatelů území“ a jejich hustoty zpravidla na hektar zastavěných ploch v katastrálním území, jež lépe vyjadřují faktické a možné zátěže území a z toho vyplývající potřeby územně plánovacího a územně technického charakteru. Území není a nebude posuzováno podle počtu trvale bydlících obyvatel, ale musí být v územně plánovací činnosti hodnoceno a dimenzováno podle maximální velikosti potenciálních uživatelů území a dále i s ohledem na význam jednodenní návštěvnosti, pro kterou však chybí potřebná datová základna (potenciální uživatelé území = trvale bydlící obyvatelstvo + saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé dle počtu lůžek v objektech individuální a hromadné rekreace). Hodnocení struktury osídlení počtem a hustotou potenciálních uživatelů území přináší nové a v řadě případů překvapující pohledy na území a jeho faktické či možné zatížení. Skutečné zatížení území a skutečný počet potenciálních uživatelů území je u mnoha obcí více nebo méně vyšší ještě vlivem jednodenní návštěvnosti, pro kterou však nejsou k dispozici potřebné a spolehlivé údaje. Pro potřeby ÚAP LK z hlediska hodnocení velikosti a významu nároků na územně plánovací a územně technická opatření na úrovni jednotlivých obcí byla na základě expertního posouzení zátěže obcí rozlišena kategorizace již existujícího nebo očekávaného vlivu jednodenní návštěvnosti. (Uvádíme pouze obce na území SÚ ORP Česká Lípa). Typ A obce s dominantním a zásadním vlivem jednodenní návštěvnosti: Bezděz, Doksy, Hamr na Jezeře. Typ B obce s významným vlivem jednodenní návštěvnosti: Česká Lípa, Blatce, Dubá, Holany, Ralsko, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Zákupy. Typ C obce se zanedbatelným vlivem jednodenní návštěvnosti: Žandov, Mimoň Struktura osídlení je tvořena sídly, základními jednotkami, které se liší velikostí, významem a funkcemi ve struktuře osídlení. Pro potřeby ÚAP ORP Česká Lípa je základní územní jednotkou obec. A3.10.2) Regionalizace a spádové obvody Spádové obvody jsou vymezovány jako území s vnitřní sounáležitostí, s převažujícím nebo přirozeným spádem z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území (pohyb za prací tomuto požadavku vždy neodpovídá). Výjimkou v ORP Česká Lípa je obec Nový Oldřichov - přiřazena do spadového obvodu Kamenický Šenov a tím do ORP Nový Bor. Naproti tomu obec Velký Valtinov byla ponechána v ORP Česká Lípa, i když správně by měla být zařazena do spádového obvodu Jablonné v Podještědí a tím do ORP Liberec. Některé obce z ORP Česká Lípa spádují k jiným centrům osídlení za hranici kraje např. obec Tuhaň k Roudnici nad Labem, město Ralsko k Mladé Boleslavi. NESPORNÁ CENTRA OSÍDLENÍ A JEJICH SPÁDOVÉ OBVODY: Centrum regionálního významu Na řešeném území město Česká Lípa plní funkci centra regionálního významu. Město Česká Lípa inklinuje převládajícím spádem svého regionu k Mladé Boleslavi a k Praze. Centrum mikroregionálního významu – vyššího stupně V řešeném území se žádné centrum regionálního významu – vyššího stupně nenachází. Centrum mikroregionálního významu – nižšího stupně 53


Na území ORP Česká Lípa plní funkci center mikroregionálního významu nižního stupně tyto obce: Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem a Dubá. Centrum subregionálního významu Na území ORP Česká Lípa plní funkci center (nejnižšího významu) obce Zákupy a Žandov. OSTATNÍ OBCE Ostatní obce (nestřediskové) jsou všechny ostatní obce neplnící funkci nesporných center osídlení. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE atraktivní území z hlediska stávající sídelní struktury ve vztahu k přírodním hodnotám LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STRUKTURY OSÍDLENÍ, REGIONALIZACE V rámci tématického okruhu struktury osídlení, regionalizace nejsou vymezovány limity využití území. SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tématického okruhu struktura osídlení, regionalizace nebyly vzneseny.

54


A4) ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ

A4.1)

GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA

A4.1.1) Geomorfologie Území ORP Česká Lípa tvoří dle geomorfologického hlediska dvě geomorfologické soustavy (subprovincie) – převážně Česká tabule, menší severozápadní část pak Krušnohorská soustava. Česká tabule je zastoupena geomorfologickými celky Ralská pahorkatina (VIA-1), Jičínská pahorkatina (VIA-2), Jizerská tabule (VIB-2). Krušnohorská soustava je reprezentována geomorfologickým celkem České středohoří (IIIB-5). (zdroj: geoportál CENIA) Obrázek 10 Geomorfologické jednotky v Libereckém kraji (zdroj: Liberecký kraj, geoportál)

Bližší charakteristika geomorfologických podcelků zastoupených v ORP Č. Lípa je následující: Verneřické středohoří (IIIB-5A) – východní část Českého středohoří. Má charakter ploché hornatiny. Tvořeno je z třetihorních sopečných hornin převážně povrchových výlevů (čediče, znělce, trachyty, pyroklastika), místy svrchnokřídové pískovce. Převažuje kerný reliéf vulkanické hrásti se strukturně denudovaným povrchem. Významnými kótami v ORP Č. Lípa jsou Kozel (598 m), Dvorský kopec (527 m), Radečský kopec (500 m), Mnišská hora (381 m). Dokeská pahorkatina (VIA-1A) – jihozápadní až jižní část Ralské pahorkatiny. Má charakter členité pahorkatiny, tvořen je svrchnokřídovými pískovci, písčitými slínovci, slínovci a vápnitými jílovci a vulkanity. Charakteristický je vyhraněný strukturně denudační reliéf, místy tektonicky porušený, charakterizovaný sedimentárními strukturními stupňovinami, kotlinami a kaňonovitými údolími, neovulkanickými suky a četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců. Nejvyším bodem je Vlhošť (614 m), dalšími význačnými kótami na území ORP Česká Lípa jsou Bezděz (604 m), Ronov (553 m), Maršovický vrch (515 m, roztěžen), Velký Beškovský vrch (474 m), Dub (458 m), Borný (446 m). Zákupská pahorkatina (VIA-1B) – severní část Ralské pahorkatiny. Má charakter členité pahorkatiny, tvořena je svrchnokřídovými kvádrovými pískovci, slínovci a vápnitými jílovci třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Charakteristicky pestrý strukturně denudační reliéf v povodí horní a střední Ploučnice s vlivy neotektoniky v okrajových částech, se strukturně denudačními plošinami a zarovnanými 55


povrchy (pedimenty). Geomorfologickými dominantami jsou četné neovulkanické suky a kryogenní tvary. Vývoj reliéfu určil vstup kontinentálního ledovce v mindelu. Nejvyšším bodem je Ralsko (696 m), dalšími kótami na území ORP jsou Tlustec (591 m), Velký Jelení vrch (514 m), Brnišťský vrch (491 m), Českolipský Špičák (459 m), Hamerský Špičák (452 m), Kamenický vrch (436 m). Turnovská pahorkatina (VIA-2A) – severní část Jičínské pahorkatiny. Má charakter členité pahorkatiny. Tvořena je svrchnokřídovými kvádrovými kaolinickými pískovci, vápnitými pískovci, jílovci a slínovci s drobnými proniky třetihorních vulkanických hornin čedičového typu. Základní makroformy tvarů reliéfu jsou kuesty, hřbety, tabulové plošiny, brázdy a vulkanitové suky a četné tvary zvětrávání a odnosu kvádrových pískovců (skalní města). Středojizerská tabule (VIA-2B) – část Jizerské tabule. Má charakter členité pahorkatiny. Tvořena je převážně středoturovskými vápnitými a slínitými pískovci. Charakteristický je homogenní erozně denudační reliéf rozsáhlých strukturně denudačních plošin rozbrázděný řídkou sítí hlubokých neckovitých až kaňonovitých údolí. Na území zasahuje pouze okrajově svou nejsevernější částí. Geomorfologicky a geologicky nejcennější lokality v ORP Česká Lípa: - neovulkanické vrchy a s výraznými geomorfologickými jevy - Vlhošť, Ralsko, Velký a Malý Bezděz. - terény skalních měst v Hradčanských stěnách a jižně od Hamru na Jezeře. - údolí Peklo u České Lípy - niva Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004

A4.1.2) Geologická struktura V území ORP Česká Lípa je dominantní regionálně-geologickou jednotkou česká křídová pánev. V menší míře se převážně v severozápadní části objevují terciérní vulkanity a pyroklastika. Geologicky nejmladší jednotkou jsou kvartérní pokryvy eolik, fluviálních, deluviálních či organogenních sedimentů. Geologická stavba je komplikována tektonikou, zejména hustou sítí zlomů. Křída - povrch ORP Česká Lípa je z velké části tvořen svrchnokřídovými sedimenty faciální lužické oblasti české křídové pánve ve stratigrafickém rozsahu svrchní turon až coniak. Plošně nejrozsáhlejší jsou komplexy sedimentů, náleží k březenskému, teplickému a zejména jizerskému souvrství (vůdčí jednotka území dominující např. v Dokeské pahorkatině). Z petrologického hlediska převažují křemenné pískovce a v menší míře i pískovce jílovité, slinité a vápnité. Pro hrubozrnnější pískovce jizerského souvrství jsou charakteristické i železité inkrustace, které byly v minulosti i předmětem těžebního zájmu (např. Schachtstein u Hamru na Jezeře). V pásu vedoucím od Stružnice přes Českou Lípu až k Mimoni se hojně objevují vápnité jílovce a slínovce. Ložiskově významné jsou zejména sklářské písky (okolí České Lípy, hlavně Provodín) Terciér - na severozápadě zkoumané oblasti se poměrně hojně objevují neovulkanity Českého středohoří. Stopy po vulkanické činnosti jsou v podobě jednotlivých vyhaslých sopek patrné v ploše celého území. Hojné jsou především různé typy bazaltů doprovázené pyroklasitky a subvulkanickými brekciemi, méně jsou zastoupeny např. vypreparovaná tělesa fonolitů. Neovulkanity jsou zdrojem kvalitní stavební suroviny. Kvartérní pokryv - ve srovnání s podložními geologickými jednotkami se jedná o relativně málo mocné uloženiny eolického, fluviálního, deluviálního a jiného původu. Sedimenty jsou holocénního a pleistocénního stáří.     



Eolické sedimenty se v podobě spraší a sprašových hlín objevují ve větší míře např. v širším pruhu západně od Chlumu, severně od linie zhruba dané obcemi Luhov – Stráž pod Ralskem – Břevniště, na plošině pravého břehu Panenského potoka sv. od Mimoně a jinde. Fluviální štěrkopísky jsou zformovány do plošně dosti rozsáhlých teras a v největší míře vystupují při středním toku Ploučnice v okolí Mimoně a České Lípy. Na terénních vyvýšeninách se zachovaly plošně omezené relikty štěrkopískových teras. Deluviální sedimenty jsou vázány především na svažitější terény. Hlinitokamenité až blokové sedimenty jsou typické pro úpatí neovulkanických kopců v Českém středohoří. Holocénní náplavy reprezentují nejmladší fluviální sedimenty a vyplňují nivy prakticky všech vodotečí. Nejlépe vyvinutou holocénni nivu má Ploučnice pod Stráží pod Ralskem, v okolí Mimoně a České Lípy. Organogenní sedimenty jsou na území ORP Česká Lípa zastoupené rašelinami a slatinami. Souvislý výskyt humolitů je prostorově a geneticky spjat se soustavou vodních ploch Držník – Břehyňský rybník – Máchovo jezero – Novozámecký rybník. Známé jsou také výskyty organogenních sedimentů např. v okolí Hamerského rybníka. Na ploše zkoumaného území se v malé míře objevují i sedimenty glacifluviální, deluviofluviální či proluviální. 56


Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004 Obrázek 11 Geologická mapa SO ORP Česká Lípa

Zdroj: CENIA

A4.1.3) Nerostné suroviny Výskyt ložisek nerostných surovin je úzce spjat s geologickou stavbou území. V území ORP Česká Lípa jsou nejvýznamnějšími zdroji palivoenergetické suroviny, nerudy a stavební suroviny. Ložiska uranonosné suroviny byla těžena v okolí Stráže pod Ralskem, Hamru na Jezeře a Křižan. Těžba uranových rud je v současnosti utlumena a ložiska jsou konzervována. Nerudní suroviny jsou reprezentovány kvalitními sklářskými a slévárenskými písky těženými ve svrchnokřídových sedimentech jv. od České Lípy v oblasti Provodína a Srní. Zajímavým surovinovým zdrojem jsou fonolity (znělce) průmyslově používané jako náhrada živců ve sklářství a keramice. Fonolity se vyskytují v komplexu terciérních vulkanitů a v současnosti jsou tyto horniny také významným zdrojem drceného kameniva. Stavební suroviny jsou v okrese Česká Lípa zastoupeny také ložisky čediče, který se většinou těží jako drcené kamenivo. Dobývány jsou intenzivně i písky a štěrkopísky. Eluviální písky jsou příležitostně využívány pro místní potřebu na přípravu malt, štěrkopísky fluviálního a glaciofluviálního původu poskytují kvalitní surovinu pro přípravu betonových směsí. Zkoumané území disponuje také ložiskovými akumulacemi cihlářské suroviny, z nichž byly mnohé v minulosti těženy. Chráněná ložisková území, dobývací prostory (jevy 058, 057) Na území ORP Česká Lípa je stanoveno celkem 12 chráněných ložiskových území (dále jen CHLÚ). Nejrozsáhlejším evidovaným CHLÚ je Stráž pod Ralskem. Dalšími jsou Ploužnice pod Ralskem, Bohatice, Markvartice v Podještědí a Janovice u Kravař I. a II. Nerostnými surovinami v uvedených CHLÚ jsou radioaktivní suroviny, štěrkopísky, cihlářské suroviny a stavební kámen. V řešeném území je evidováno celkem 19 dobývacích prostorů (dále jen DP). Jejich celková plocha je 40,3 km2, přičemž některé z nich zabíhají na území ORP Liberec. Jednoznačně největším DP je s rozlohou 24,1 km2 Stráž pod Ralskem. Celkem 5 DP bylo stanoveno pro dobývání radioaktivní suroviny, 6 DP pro těžbu stavebního kamene, 4 DP byly stanoveny pro sklářské a slévárenské písky a 4 pro ložiska štěrkopísků. Ložiska nerostných surovin (jev 060) RUDY A PALIVA 57


Na území ORP Česká Lípa jsou významné akumulace palivoenergetických surovin zde zastoupené rudami uranu. Největší plošný rozsah mají ložiska strážsko-hamerského rudního pole, které lze zhruba vymezit v prostoru mezi obcemi Stráž pod Ralskem - Mimoň - Hvězdov - Osečná - Břevniště - Hamr. Z území ORP Liberec sem zasahuje část ložiska Křižany II. Na těchto ložiscích donedávna probíhala těžba. Dalšími zdroji uranové rudy jsou ložiska Mimoň a Hvězdov v širším okolí uvedených obcí. Rozsáhlým územím ložiskových akumulací uranu je Tlustecký blok, plošně situovaný mezi obcemi Kamenice - Pertoltice - Luhov - Brniště - Velenice. Na jihozápadě okresu je situováno ložisko Heřmánky (mezi obcemi Blíževedly Lukov - Skalka - Hvězda). Ložiska Tlustecký blok a Heřmánky jsou vedená jako prognózní neschválené plochy. Všechna zmíněná ložiska přísluší k hydrogenním ložiskům pískovcového typu s předpokládaným polygenním vývojem. Společným rysem všech těchto uranových ložisek je jejich pozice v cenomanském souvrství (křída). Dalším shodným jevem je koncentrace uranové mineralizace v převážné míře do písčitých sedimentů na bázi mořského cenomanu. Podobné jsou i tvary rudních těles - zpravidla ploše čočkovité a subhorizontálně uložené. Rozdíly mezi jednotlivými rudními poli a ložisky jsou především v jejich různé strukturně-tektonické pozici, případně v četnosti a mocnostech rudních poloh nebo převažujícím typu mineralizace. Ložiska Hamr a Křižany II byla těžena klasickým hlubinným způsobem, na ložisku Stráž pod Ralskem byly rudy uranu získávány hydrochemicky metodou podzemního vyluhování in situ pomocí vrtů z povrchu. Soustavy vtláčecích a čerpacích vrtů jsou ve skupinách soustředěny v tzv. vyluhovacích polích, loužícím roztokem byla kyselina sírová. Tento způsob exploatace je ekologicky velmi problematický, protože tím došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území. Uranový průmysl se nachází ve výrazném útlumu, který probíhá již od konce osmdesátých let 20. století. Těžba uranových rud na ložiscích ve vymezené oblasti byla ukončena v roce 1996. Od roku 1996 je uran exploatován jako vedlejší produkt sanace ložiska Stráž. V organizaci DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem je v posledních letech prováděna výhradně hornická činnost – likvidace těžební jednotky. Probíhá sanace cenomanské a turonské zvodně. Sanační zásah spočívá ve vyvádění kontaminantů z podzemí a v jejich následném přepracování nebo ekologickém uložení na povrchu. Součástí likvidačních a sanačních pracích je likvidace neprovozovaných a nepotřebných hydrogeologických, geologicko-průzkumných, technických a technologických vrtů. Černé uhlí. V jihozápadní části ORP Česká Lípa, jižně od obce Zakšín, zasahuje nepatrnou částí do území prognózní nevyhlášená plocha s vývojem černého uhlí. Černé uhlí je vázáno na sedimenty roudnické pánve, vyvinuté v podloží české křídové pánve. Uhlí je energetické, sloje mají max. mocnost 1,4 m, jsou však poměrně významně porušeny zlomovou tektonikou. Úvahy o případné otvírce ložiska byly podmiňovány vyřešením střetů zájmů s ochranou významných křídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupně prozkoumanosti a analýzou báňsko-technických podmínek ve vztahu k hloubkám a možným výronům plynů (CO2). Hnědé uhlí. Uhlonosné sedimenty tvoří vložky ve vulkanických horninách a představují klidnější období sedimentace s omezenou vulkanickou činností. Uhelné sedimenty jsou velmi variabilní a to jak kvalitou, tak i mocností. Místy jsou v uhlonosných sedimentech vyvinuty uhelné sloje využitelné kvality i mocnosti, převážně se však jedná o uhelnaté jíly případně slojky jílovitého uhlí centimetrových mocností. Mocnosti uhelných slojí se pohybovaly většinou do 1 m. Hlavní období těžby spadá do 19. století, v průběhu 20. století však těžba postupně zanikla z ekonomických důvodů (chabá konkurence levnějšímu uhlí ze severočeské pánve). Těžbu hnědého uhlí je možné vysledovat v lokalitách Tokaniště, Malý Šachov a Dolní Police. V území ORP Česká Lípa v současnosti neprobíhá těžba černého ani hnědého uhlí. Pro tyto suroviny zde nebyly vymezeny ani chráněná ložisková území. NERUDY Na území ORP Česká Lípa jsou velmi významná především ložiska sklářských a slévárenských písků. Vázána jsou především na střednoturonské pískovce lužické faciální oblasti české křídové pánve. V obou případech se jedná o kvalitní prané křemenné písky, mající široké uplatnění nejen ve sklářských a slévárenských odvětvích, ale i ve stavebnictví, zemědělství, ve vodárenském průmyslu apod. Průměrné ložiskové mocnosti písků jsou zhruba 20 až 25 m. Těžba písků je soustředěná asi 10 km jv. od České Lípy do prostoru hrubě vymezeného obcemi Okřešice – Provodín – Veselí a Srní. Původně byla těžba soustředěna na ložisku Provodín, nyní se přesunula na ložisko Srní 2. Ložisko Okřešice je vedené jako surovinová rezerva. Dle dostupných údajů přesahují jeho zásoby 100 mil. tun sklářských a 130 mil. tun slévárenských písků. Na území ORP Česká Lípa jsou evidována ložiska cihlářských surovin. Jako surovinová základna jsou uváděny ložiskové výskyty kvartérních spraší, sprašových a svahových hlín, dále vápenato-jílovité svrchnokřídové sedimenty a v neposlední řadě i písčité svrchnokřídové sedimenty používané jako ostřivo. Ve zkoumaném území ORP Česká Lípa již těžba cihlářských surovin neprobíhá.

58


STAVEBNÍ SUROVINY Ze stavebních surovin je ve zkoumaném území těženo několik ložisek stavebního kamene. Pod pojem stavební kámen se zahrnují pevné, vyvřelé, usazené nebo přeměněné horniny, použitelné pro stavební účely buď ve vytěženém stavu anebo ručně či mechanicky upravené. Dobývány jsou zejména fonolity a čediče – tedy vulkanické horniny. Povrchová těžba probíhá v okolí obcí Chlum, Luhov, Tachov a Žandov. Horniny jsou dále zpracovávány a výsledným produktem je drcené kamenivo. Druhou významnou stavební surovinou jsou písky a štěrkopísky. Geneticky se jedná o fluviální a glacifluviální sedimenty kvartérního stáří a písčitá eluvia křídových pískovců. Štěrkopísky jsou těženy např. poblíž obcí Dubnice, Žizníkov, Velký Grunov a jinde. Výhradní ložisko štěrkopísků Česká Lípa – Dubice je evidováno jako rezervní. Poddolovaná území (jev 061) Poddolovaná území jsou řazena mezi tzv. území se zvláštními podmínkami geologické stavby, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Poddolovaná území jsou evidována v místech důlních děl, jako jsou např. šachty, krátké štoly a chodbice a dále v oblastech rozsáhlejších hlubinných důlních děl vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Ve správním obvodu je evidováno celkem 29 míst (bod) + 5 oblastí (polygon) poddolovaných území. Stará důlní díla (jev 063) Starým důlním dílem se podle zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Ve správním obvodu je registrováno celkem 7 starých důlních děl (dále jen SDD), která vznikala v souvislosti s dobýváním železné rudy příp. s vyhledáváním ložisek. Jejich soupis lze nalézt v kapitole B – tabulka 063. Uvedená SDD byla zajištěna v letech 2004 – 2005. Sesuvy a svahové deformace (jev 062) Sesuvná území jsou vymezena MŽP dle § 13 zákona č. 62/1988 v platném znění, jako území se zvlášť nepříznivými geologickými poměry. Vznik sesuvů, jako nejrozšířenější skupiny geodynamických jevů, vyžaduje kombinaci příčin, z nichž nejdůležitější jsou:    

strmá sklonitost svahů výskyt tzv. oslabených horninových zón, ploch nebo linií, s nízkou smykovou pevností (např. v tektonických poruchách, v silně zvětralých horninách, ve svazích s nepříznivým sklonem vrstev, v geol. prostředí s výskytem jílovitých zemin apod.). působení povrchové nebo podzemní vody (např. přerušení přirozeného odtoku vody, převlhčení jílovitých vrstev, skokové rozdíly v propustnosti vrstev horninového prostředí, svahové prameny apod.). nepříznivé antropogenní zásahy (plošně vymýcené lesy, nedostatečné odvodněné liniové komunikace, terénní odřezy a násypy s nezajištěnými svahy, strmé nárazové břehy potoků a řek apod.).

V regionu Česká Lípa jsou výše uvedené podmínky splněny s velkou četností, především na kontaktu geologických jednotek: kvartérních uloženin jílovitého charakteru (eolik, deluvií), terciérních neovulkanitů (převážně bazaltů a pyroklastik), křídových sedimentů (převážně aleuropelitů). Kvartérní a křídové sedimenty vytvářejí z geomorfologického hlediska spíše plošiny. Neovulkanity vertikálně pronikají sedimentárními vrstvami a vytvářejí kupy a hůrky se strmými svahy. Vzájemný kontakt geneticky a mechanicky rozdílných hornin vytváří nepravidelně propustné podloží s komplikovaným vodním režimem, což ve vzájemné kombinaci vytváří podmínky příhodné pro vznik sesuvů. Lokalizace a základní informace o aktivních a potenciálních sesuvech byla použita z databáze ČGS-Geofond ČR. Největší koncentrace sesuvných lokalit je v severní části zájmového území v pásu táhnoucím se od Stráže pod Ralskem na západ až do Ústeckého kraje, s vazbou na České středohoří a Ralskou pahorkatinu.  

aktivní sesuvy (nejnebezpečnější typ svahových pohybů); rozdělené na plošné a bodové (maloplošné). potenciální sesuvy (dosud neaktivované svahové pohyby) mohou být aktivovány např. při extrémních srážkách, necitlivých antropogenních zásazích apod.; je jich registrováno více než 100, převážně v severní polovině zájmového území. Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev 066)

Tento jev by měl zachycovat jakkoliv uložený odpad po těžbě nerostných surovin. Správce a poskytovatel údajů byl ČGS – Geofond, který začal se sběrem dat od roku 2002. V současnosti se však ČGS distancuje od poskytování těchto dat. Ve smyslu stavebního zákona by měly (dle ČGS) komplexní informace o těchto objektech poskytovat těžební organizace, případně Obvodní báňské úřady. 59


V okolí Stráže pod Ralskem se těžila radioaktivní surovina (uran), vznikly odvaly a odkaliště a v současnosti probíhá sanace území. Nalezneme zde největší usazovací nádrž v rámci ORP Česká Lípa o rozloze několika desítek hektarů. Další deponie (převážně odkaliště a usazovací nádrže) se vyskytují v okolí Mimoně, roztroušeně pak spíše v severovýchodní části zájmového území. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE - výhradní ložiska - zásoby kvalitních surovin pro sklářský a slévárenský průmysl - zásoby stavebních surovin (kámen a štěrkopísky) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA GEOLOGIE - chráněná ložisková území - výhradní ložiska - dobývací prostory - plošná poddolovaná území - stará důlní díla - plošná sesuvná území SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území – záměry v rámci tématického okruhu geologie nebyly vzneseny.

A4.2)

HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE

A4.2.1) Hydrologie Správní území ORP Česká Lípa náleží z velmi podstatné části povodí Ploučnice s hlavními přítoky Svitávkou, Panenským potokem a Robečským potokem. Malá část území při východní a jihovýchodní hranici náleží povodí Zábrdky a Bělé. Do malé části správního území ORP zasahuje na jihozápadě povodí Obrtky a na jihu povodí Liběchovky a Pšovky. Ploučnice, Obrtka, Liběchovka a Pšovka jsou pravostrannými přítoky Labe, Zábrdka a Bělá jsou pravostrannými přítoky Jizery. Na Ploučnici v úseku od Osečné po Stráž pod Ralskem a dále na Robečském potoce je z dřívějších dob vybudován větší počet malých vodních nádrží a dále jedna velká nádrž, kterou je Máchovo jezero. Malé vodní nádrže jsou využívány pro protipovodňovou ochranu a pro rybochovné účely, Máchovo jezero je dále využíváno pro rekreační koupání a vodní sporty. Na žádném vodním toku hodnoceného území není vybudována větší údolní nádrž s protipovodňovou ochranou. Pšovka (ČHP 1-12-03-004) – pramení 2 km jihovýchodně od Blatců ve výšce 308 m n.m., ústí zprava do Labe ve výšce 156 m n.m. Plocha povodí je 158,1 km, délka toku 33,6 km a průměrný průtok u ústí 0,86 m3.s-1. Čistota vody je na území ORP vyhovující. Tok protéká CHKO Kokořínský důl a její rezervací. Břehové porosty dřevin jsou nesouvislé, pravidelně vyřezávané. Odvodňuje jih území ORP Česká Lípa na katastrech obcí Bořejov a Tubož. Zábrdka (ČHP 1-05-02-052-052) – pramení 1,5 km jižně od Osečné ve výšce 391 m n. m., ústí zprava do Jizery u Kláštera Hradiště nad Jizerou ve 219 m; plocha povodí je 71,3 km2, délka toku 23,9 km a průměrný průtok u ústí 0,46 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda. Je v ochranném pásmu zdroje veřejného zásobování podzemní vodou. Tok má přirozený charakter, protéká řídce obydleným územím, údolí je převážně zalesněno a voda je bez zjevného znečištění. Teče v jihovýchodní části území ORP Česká Lípa přes katastry obcí Náhlov a Palohlavy.

60


Liběchovka (ČHP 1-12-03-020) – pramení 1,5 km jižně od Dubé v nadmořské výšce 280 m n. m. a ústí do Labe v Liběchově ve 153 m; plocha povodí činí 157,2 km2, délka toku 24,1 km, průměrný průtok u ústí 0,89 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok s chráněnou rybí oblastí. Voda je relativně čistá. Do území ORP Česká Lípa zasahuje horní část toku v jihozápadní části tohoto území v katastrech obcí Vrchovany, Dubá, Deštné a Bukovec. Tok přirozeného charakteru protéká výrazným údolním systémem a je doprovázen biologicky hodnotnými mokřadními lady a sukcesními společenstvy dřevin. Tyto hodnotné nivní ekosystémy jsou zahrnuty do PR Mokřady horní Liběchovky. Ploučnice (ČHP 1-14-03-001) – pramení na jihozápadním svahu Ještědu ve výšce 654 m n.m, ústí do Labe v Děčíně ve 122 m; plocha povodí je 1193,2 km2, délka toku 106,2 km, průměrný průtok u ústí 8,60 m3.s-1 (v České Lípě 4,89 m3.s-1). Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda až po Hamr, vodácky využíván úsek od Stráže p. R. po Malou Veleň. Významné napájení toku z podzemních vod; čistota vody většinou ve III. třídě. Tok z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké údolní nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň tok upraven v souvislosti s těžbou uranu, což vedlo k nevratnému poškození mokřadních biotopů s množstvím ohrožených a vzácných druhů organismů. Pod Mimoní byla v naplaveninách v nedávné minulosti zjištěna radioaktivní kontaminace z těžby uranu. Vodní tok protéká od východu k západu středem území ORP Česká Lípa a je jeho největším tokem. Teče přes tyto nejvýznamnější obce a města: Osečná, Stráž pod Ralskem, Mimoň, Česká Lípa, Stražovice a Žandov. Ještědský potok (ČHP 1-14-03-003) – pramení na severozápadním svahu Ještědu ve výšce 798 m n.m, ústí zprava do Ploučnice ve Stráži pod Ralskem ve výšce 305 m n. m,; plocha povodí je 48,9 km2, délka toku 18,4 km, průměrný průtok u ústí 0,46 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, chráněná rybí oblast, čistota vody I.-II. třída. Na území ORP Česká Lípa má charakter přírodě blízkého vodního toku. Teče na severovýchodě území v širokém mělkém údolí mimo osídlení, které má vysokou krajinářskou hodnotu. Panenský potok (ČHP 1-14-03-015) – pramení východně od Jítravy v západním úbočí Vápenného, cca 650 m n. m., ústí zprava do Ploučnice v Mimoni ve výšce 275 m. Plocha povodí je 133,2 km 2, délka toku 28,8 km, průměrný průtok u ústí je 1,10 m 3/s. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda. V dolním úseku vodní tok teče zaplavovanou přírodě blízkou údolní nivou se zbytky vlhkomilných luk. Břehové doprovody dřevin jsou nesouvislé, místy pravidelně vyřezávané. Voda je mírně znečištěna. V území ORP Česká Lípa vodní tok teče v jeho severní části od Jablonného v Podještědí směrem k jihu po Mimoň. Svitávka (ČHP 1-14-03-015) – pramení na německé straně poblíž Dolní Světlé pod Luží, přitéká ve výšce 505 m, ústí zprava do Ploučnice u Brenné ve 253 m; plocha povodí je 132,5 km2, délka toku 37,4 km, průměrný průtok u ústí 1,16 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití. Významné pravostranné přítoky; Hamerský potok a Boberský potok (Bobrava). Tok je zčásti upravený (v zastavěných územích) a zčásti má přirozený ráz s pionýrskými luhy obsahujícími vysoký podíl neofytní květeny. Nad ústím vodní tok přirozeně meandrující v široké nivě. Čistota vody je průměrná, místy až zhoršená. Vodní tok přirozeně meandruje v široké nivě. Na území ORP Česká Lípa teče k jihozápadu přes obce Velenice, Zákupy a Boříkov. Dobranovský potok (ČHP 1-14-03-051) – pramení 1 km západně od Cvikova ve výšce 375 m n. m., ústí zprava do Ploučnice j. od Dobranova ve výšce 251 m n. m.; plocha povodí je 52,9 km2, délka toku 17,2 km, průměrný průtok u ústí je 0,41 m3.s-1. Pstruhová voda, s mírným znečištěním.Tok je částečně upravený, protékající zemědělskou krajinou, s nesouvislými stromovými doprovody, zpravidla bez větší hodnoty. Teče v severní části území ORP Česká Lípa přes obce Písečná a Dobranov. Šporka (ČHP 1-14-03-055) – pramení 0,7 km východně od Polevska ve výšce 517 m n. m., ústí zprava do Ploučnice pod Českou Lípou ve výšce 242 m n. m.; plocha povodí je 70,1 km2, délka toku 21,4 km, průměrný průtok u ústí je 0,61 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, čistota vody je do III. třídy. V dolní části tok teče v široké, avšak dlouhodobě neudržované nivě se souborem degradujících mokřadních lad. Na území ORP Česká Lípa vodní tok teče na severu tohoto území přes obce Manušice, Častolovice a Dolní Libchava. Robečský potok (ČHP 1-14-03-063) – pramení 0,5 km severně od Bílého Kamene ve výšce 277 m n. m., ústí zleva do Ploučnice pod Českou Lípou ve 241 m n. m.; plocha povodí je 286,5 km2, délka toku 25,2 km, průměrný průtok u ústí 1,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok s mimopstruhovou vodou. Teče biologicky nejcennějšími územími Českolipska – na horním toku leží Břehyňský rybník s navazujícími rašelinnými smrčinami, bory a olšinami, níže jsou Máchovo jezero a mokřadní lada u Jestřebí, které navazují na Novozámecký rybník. Pod Zahrádkami se tok zařezává do pískovcového podloží, kde vytváří soutěsku NPP Peklo. Potok teče od jihozápadu k severovýchodu středem území ORP Česká Lípa. Protéká obcemi Okna, Obora, Doksy, Staré Splavy, Jestřebí, Zahrádky a Robeč. Bobří potok (ČHP 1-14-03-070) – pramení u osady Příbram (západně od Verneřic) ve výšce 594 m n. m., ústí zleva do Robečského potoka v Novozámeckém rybníku ve 258 m n. m. Plocha povodí je 126,9 km2, délka toku 28,1 km, průměrný průtok u ústí 0,71 m3.s-1. Pstruhová voda, která je zároveň chráněnou rybí oblastí. Protéká převážně otevřenou zemědělskou krajinou, napájí soustavu Holanských rybníků. Vegetační 61


doprovod tvoří hodnotná mokřadní lada se zbytky nivních luk, rákosinou a ostřicovými porosty. Na území ORP Česká Lípa teče od západu k východu a protéká obcemi Kravaře, Stvolinky a Holany. Vodní díla Na území ve správě ORP Česká Lípa je z dřívější doby vybudován větší počet vodních nádrží, z nichž převážná část je tvořena menšími rybníky. Vodní díla byla postavena v minulých stoletích pro rybochovné účely a pro snížení povodňového ohrožení. Na Robečském a Bobřím potoce a dále na Ploučnici nad městem Stráž pod Ralskem jsou vodní nádrže zapojeny do rybničních soustav. Nejvýznamnější vodní nádrží jsou Máchovo jezero, Břehyňský rybník a Novozámecký rybník na Robečském potoce v jihovýchodní části území, Holanský rybník, Velká a Malá Nohavice a Dolanský rybník na Bobřím potoce mezi obcemi Kravaře a Zahrádky a dále rybníky Hamerský rybník a Stráž pod Ralskem na Ploučnici u města Stráž pod Ralskem. Dále následuje výčet malých vodních nádrží se zatopenou plochou větší než 5 ha a jejich základní vodohospodářská charakteristika jsou uvedeny v následujícím přehledu. Máchovo jezero (ČHP 1-14-03-066) – průtočná nádrž na Robečském potoce, zemní hráz 9,4 m vysoká, délka v koruně 130 m, zatopená plocha 284 ha, stálý objem 5,459 mil. m3, celkový objem 6,312 mil. m3, délka vzdutí je 3,1 km, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 266,3 m n. m. Nádrž slouží k ochraně před velkými vodami a chovu ryb, významné rekreační využití, – koupání, veslování plachtění. Plocha povodí 97,31 km2, průměrný roční průtok 0,563 m3.s-1. Stavba z r. 1272, v r. 1972 generální oprava. Největší vodní nádrž v Libereckém kraji. Břehyňský rybník (ČHP 1-14-03-066) – průtočná nádrž na Robečském potoce, zemní hráz dlouhá 140 m v koruně. Zatopená plocha měří 90,3 ha, celkový objem 1,29 mil. m3, kóta hladiny vody na úrovni stálého nadržení je 274,30 m, délka vzdutí 2,0 km. Chov ryb, národní přírodní rezervace (Ramsarský mokřad, biogenetická rezervace Rady Evropy). Stavba z r. 1287. Novozámecký rybník (ČHP 1-14-03-069) – průtočná nádrž na Bobřím potoce, zemní hráz dlouhá v koruně 110 m. Zatopená plocha měří 128,3 ha, celkový objem 1,29 mil. m3, délka vzdutí 2,1 km, hladina vody na úrovni stálého nadržení má kótu 258,4 m n. m. Nádrž slouží pro chov ryb; národní přírodní rezervace (Ramsarský mokřad), kulturní památka. Rybník zbudován v r. 1479, oprava výpusti v r. 1997. Horecký rybník – Stráž pod Ralskem (ČHP 1-14-05-004) – průtočná nádrž na Ploučnici, zemní hráz 6 m vysoká, délka v koruně je 881 m. Zatopená plocha měří 73 ha, max. hloubka 4,15 m, stálý objem 0,455 mil. m3, celkový objem 1,778 mil. m3. Délka vzdutí 0,7 km, hladina vody na úrovni maximálního nadržení je 311,45 m n. m. Nádrž slouží k ochraně před velkými vodami a chovu ryb, v minulosti rekreační využití, v současnosti převážně jen vodní lyžování. Stavba z r. 1914, rekonstrukce v r. 1925 a 1997. Hamerský rybník (ČHP 1-14-03-002) – průtočná nádrž na Ploučnici, zatopená plocha cca 50 ha, kóta hladiny vody na úrovni stálého nadržení je 313,7 m n. m., objem vody při této úrovni je 0,6 mil. m3. Rybník s tradičním rekreačním využitím, též rybochovný. V letech 1984-94 vypuštěn z důvodu hrozícího průvalu vod do hlubinného uranového dolu, pro zachování nejcennějších ekosystémů v přítokové části zbudována v r. 1988 záchranná hrázka. Po rekonstrukci postupná regenerace biotických složek přírody. Dolanský rybník – průtočná malá vodní nádrž v rybniční soustavě na Bobřím potoce. Zatopená plocha je 44,0 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 268,4 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je 0,47 mil. m3. Délka vzdutí je 1,7 km. Rybochovný rybník s volnou retenční kapacitou pro protipovodňovou ochranu. Mlýnský rybník – obtoková malá vodní nádrž v rybniční soustavě na Bobřím potoce. Zatopená plocha je 12,6 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 268,4 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je 0,11 mil. m3. Délka vzdutí je 0,6 km. Rybochovný rybník s volnou retenční kapacitou pro protipovodňovou ochranu. Velká Nohavice – obtoková malá vodní nádrž v rybniční soustavě na Bobřím potoce. Zatopená plocha je 28,6 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 261,5 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je 0,15 mil. m3. Délka vzdutí je 0,8 km. Rybochovný rybník s volnou retenční kapacitou pro protipovodňovou ochranu. Malá Nohavice – obtoková malá vodní nádrž v rybniční soustavě na Bobřím potoce. Zatopená plocha je 18,4 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 259,6 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je 0,07 mil m3. Délka vzdutí je 0,9 km. Rybochovný rybník bez významnější retenční kapacity pro protipovodňovou ochranu. Jílovka – obtoková malá vodní nádrž v rybniční soustavě na Bobřím potoce. Zatopená plocha je 11,0 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 257,2 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je 0,13 mil. m3. Délka vzdutí je 0,6 km. Rybochovný rybník s volnou retenční kapacitou pro protipovodňovou ochranu. Holanský rybník – průtočná malá vodní nádrž v rybniční soustavě na Bobřím potoce. Zatopená plocha je 25,0 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 259,6 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je

62


0,23 mil. m3. Délka vzdutí je 1,3 km. Rybochovný rybník s volnou retenční kapacitou pro protipovodňovou ochranu. Dalšími méně významnými malými vodními nádržemi v rybniční soustavě na Bobřím potoce je Koňský rybník se zatopenou plochou 8,5 ha, Bába, Kravský potok a Velká komora. Držník – průtočná malá vodní nádrž na Hradčanském potoce. Zatopená plocha je 14,0 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 273,4 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je 0,16 mil m3. Délka vzdutí je 0,9 km. Volná retenční kapacita pro protipovodňovou ochranu je nízká. Hradčanský rybník – průtočná malá vodní nádrž na Hradčanském potoce. Zatopená plocha je 10,3 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 272,0 m n. m. a objem vody při této kótě hladiny je 0,12 mil. m3. Délka vzdutí je 0,6 km. Volná retenční kapacita pro protipovodňovou ochranu je nízká. Dalšími méně významnými nádržemi v rybniční soustavě na Hradčanském potoce jsou Strážovský rybník, Vavrouškův rybník a Černý rybník. Novodvorský rybník – průtočná malá vodní nádrž na Svébořickém potoce. Zatopená plocha je 15,6 ha, délka vzdutí je 1,3 km2, objem vody na úrovni stálého nadržení je 0,06 mil. m3. Rybník s volnou retenční kapacitou pro protipovodňovou ochranu. Ploučnický rybník – průtočná malá vodní nádrž na Ploučnickém potoce. Zatopená plocha je 5,7 ha, objem vody na úrovni stálého nadržení je 0,06 mil. m 3. Volná retenční kapacita pro protipovodňovou ochranu je nízká. Heřmanický rybník – průtočná malá vodní nádrž na bezejmenném levostranném přítoku Ploučnice. Zatopená plocha je 17,0 ha, objem vody na úrovni stálého nadržení je 0,15 mil. m3. Rybník s volnou retenční kapacitou pro protipovodňovou ochranu. Pivovarský rybník – obtoková malá vodní nádrž na Dobranovském potoce. Zatopená plocha je 10,0 ha, objem vody na úrovni stálého nadržení je 0,08 mil. m3. Rybník je využíván pro rybochovné účely a dále pro účel lokální protipovodňové ochrany. Hrubý rybník – průtočná malá vodní nádrž na Růžovém potoce, pravostranném přítoku Panenského potoka. Zatopená plocha je 5,0 ha, objem vody je 0,05 mil.m3. Rybník je vytvořen pro rybochovné účely a dále pro účel lokální protipovodňové ochrany. Poselský rybník – průtočná malá vodní nádrž na Robečském potoce, levostranném přítoku Ploučnice. Zatopená plocha je 13,0 ha, kóta hladiny na úrovni stálého nadržení je 273,8 m n. m. a objem vody v nádrži na této úrovni je 0,08 mil. m3. Rybník je využíván pro rybochovné účely. Dále má lokální protipovodňový význam. Protipovodňová ochrana, záplavová území Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je její odtok nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledu (přirozená povodeň). Dále může být způsobena jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Přirozené povodně vyskytující se na území spravovaném ORP Česká Lípa lze rozdělit do několika hlavních typů:    

zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území a mají obvykle výrazné důsledky na středních a větších tocích letní povodně způsobované krátkodobými srážkami velké intenzity (přes 50 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; vyskytují se často na malých vodních tocích a z důvodu rychlého průběhu se proti nim nelze účinně bránit zimní povodně způsobované ledovými zátarasy na tocích i při relativně menších průtocích; vyskytují se v úsecích umožňujících vytváření ledových zátarasů (mosty s mostními pilíři, jezy), vznikající ledové zátarasy je nutné technicky odstraňovat.

V případě poruchy hráze nebo funkčních objektů vodního díla může nastat zvláštní povodeň, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z vyprazdňované nádrže. Při přívalových deštích ve svažitých oblastech na půdách s malou filtrační propustností mohou nastat povodně spojené s erozí a odnosem půdy. Rizikovým činitelem zhoršujícím protipovodňovou ochranu jsou kukuřičná pole na rozsáhlých mírně svažitých pozemcích. 63

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 4. úplná aktualizace, 2016 Tabulka 33 Významné úseky vodních toků ohrožené při povodních

Ploučnice

Stráž pod Ralskem, Mimoň, Česká Lípa, Stružnice, Jezvé, Horní Police, Žandov

Panenský potok

Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov

Svitávka

Zákupy, Velenice

Šporka

Dolní Libchava, Horní Libchava, Častolovice, Manušice, Skalice u České Lípy, Polevsko

Dobranovský potok

Dobranov, Písečná

Zdroj: Koncepce ochrany před povodněmi v Libereckém kraji

Pro ochranu území před záplavami jsou stanovena záplavová území vodních toků. To jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen vyhlásit vodoprávní úřad podle podkladů zajištěných správcem vodního toku. Při určitých konfiguracích terénu a při nepříznivém způsobu využití území mohou úzce lokální záplavy vznikat ve sníženinách terénu (např. silniční podjezdy pod železniční tratí, silniční křižovatky v údolí atd.). Vzhledem ke členitosti povodí zejména horských a podhorských oblastech území jsou ohrožena i další místa podél drobných toků mimo stanovená záplavová území. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V současné době jsou evidována vyhlášená záplavová území (jev 050) na těchto vodních tocích: Bystrá, Ještědský potok, Liběchovka, Panenský potok, Ploučnice, Pšovka, Robečský potok, Svitávka a Šporka. Na těchto tocích jsou zároveň vyhlášeny aktivní zóny záplavového území (jev 051). Území ohrožené zvláštní povodní (jev 053) je vyhlášeno v záplavovém území Ploučnice pod nádrží Stráž pod Ralskem. Důležitými součástmi protipovodňových opatření jsou:   

odpovědný přístup k využívání území a hospodaření na lesních a zemědělských plochách ve smyslu zvyšování retenční schopnosti krajiny; vlivem odlesnění dochází ke zhoršení odtokových poměrů a zvýšení kulminačních průtoků při povodních zneškodňování dešťových vod vsakováním přímo na pozemcích spojených s urbanizačními záměry protipovodňová opatření na vodních tocích, budování technických a vytváření krajinotvorných protipovodňových opatření. Vodní útvar podzemních vod (jev 047) Hranice vodních útvarů podzemních vod kopírují hranice hydrogeologických rajonů.

Začlenění a hydrogeologická charakteristika území podle vodních útvarů a hydrogeologické rajonizace Křída dolní Ploučnice a horní Kamenice (hydrogeologický rajon 4650) zaujímá severozápadní část území okresu. V rajonu jsou vyvinuty tři relativně samostatné kolektory podzemní vody. Bazální kolektor, označovaný A, spojený spodno- a střenoturonský kolektor BC a svrchní coniacký kolektor D. Zvodnění bazálního kolektoru je vázáno na puklinově průlinové psamity a aleurity cenomanského stáří, zvodnění kolektoru BC na psamity spodního a středního turonu, puklinovo-průlinově propustné. V kolektoru D je zvodnění vázáno na průlinovo puklinové psamity coniaku a puklinově propustné neovulkanity a jejich pyroklastika. Severní hranici rajonu (mimo okres Česká Lípa) tvoří lužický zlom, severovýchodní hranice je dána průběhem severovýchodní větve doubického zlomového pásma. Ostatní hranice probíhají po hydrogeologické rozvodnici podzemních vod kolektoru D. Křída horní Ploučnice (hydrogeologický rajon 4640) zaujímá, kromě úzkých oblastí na východě a jihozápadě, celé území okresu, v němž leží celé horní povodí toku Ploučnice. V rajonu jsou vyvinuty čtyři samostatné kolektory podzemní vody. Bazální kolektor, s pracovním označením A, je vázán na psamity a aleurolity cenomanského stáří. Turonský kolektor BC je vázán na psamity a aleurolity. Kolektor D je vyvinut při západním okraji rajonu a podzemní voda je vázána na aleurolity coniackého stáří. Čtvrtým kolektorem je pruh krystalinických hornin při severovýchodním okraji rajonu. Kvartérní kolektor je v hydraulické souvislosti s podložními kolektory a nelze jej samostatně vydělit.

64


Hranice rajonu je dána na severovýchodě orografickou rozvodnicí, na jihovýchodě a jihu hydrogeologickou rozvodnicí podzemní vody kolektoru C s rajonem 452, na západě tvoří hranici hydrogeologická rozvodnice podzemní vody kolektoru D. Severní omezení je dáno státní hranicí. Dolní Labe po Děčín (hydrogeologický rajon 4620) Rajon zahrnuje plochu pravostranných přítoků Labe mezi ústím Jizery a Lovosicemi (povodí Košáteckého potoka, Pšovky, Liběchovky, Obrtky, Úštěckého a Loučního potoka). Tento rajon zaujímá v okrese malou část při jižním okraji (okolí Dubé) v povodí Obrtky a Liběchovky. V rajonu je vyvinut bazální kolektor pracovně označený A, vázaný na psamity a psefity cenomanu – perucko-korycanského souvrství, a turonský kolektor C, v němž se podzemní voda akumuluje v psamitech a psefitech jizerského souvrství. Kvartérní kolektor nelze samostatně vyčlenit, neboť je v hydraulické souvislosti s kolektorem C. Hranice rajonu je totožná s hydrogeologickou hranicí kolektoru C. Severozápadní omezení je dáno průběhem středohorského zlomu a libochovického zlomového pásma. Severovýchodní a severní omezení proti rajonům 4640 a 4410 tvoří rozvodnice podzemních vod kolektoru C. Na jihu je hranice vedena od Kostelního Hlavna po výchozech kolektoru C po Račice a dále směřuje podél toku Labe. Jizerský turon – jizerská křída pravobřežní (hydrogeologický rajon 4410) zaujímá úzký pruh území při jihovýchodní hranici ORP Česká Lípa. Rajon převážně zahrnuje plochu pravostranných přítoků Jizery od Lužického zlomu po profil Tuřice. V rajonu jsou dva víceméně samostatné kolektory podzemních vod křídové pánve. Bazální kolektor A je vázán na rozpukané aleurolity (prachovce) a psamity (pískovce) cenomanského stáří, kolektor C je vázán na psamity a aleurolity turonského stáří. V rajonu jsou vyvinuty dva kolektory podzemní vody, cenomanský a turonský. V bazálním cenomanském kolektoru, označovaném A, se podzemní voda akumuluje v psamitech a aleurolitech, stejně tak jako v turonském kolektoru C. Do bilance rajonu jsou zahrnuty v kolektoru C také zásoby podzemních vod úzkého pruhu předkřídových hornin podél lužické poruchy, které mají minimální vodohospodářský význam. Kvartérní kolektor nelze samostatně vyčlenit, neboť je v hydraulické souvislosti s kolektorem C. Hranice rajonu je totožná s hydrogeologickou hranicí kolektoru C. Západní hranice je totožná s hydrogeologickou rozvodnicí kolektoru C rajonů 4520 a 4640. Jižní hranice je totožná s okrajem výskytu pískovců kolektoru C. Severní hranice, zabíhající vně okresu Česká Lípa, je tvořena rozvodnicí mezi povodími 1-05-02 a 2-04-07. V útvarech bazálního křídového kolektoru jsou vyčleněny tři oblasti:   

bazální křídový kolektor v benešovské synklinále, který je představován kolektorem A v hydrogeologickém rajonu 4650 Křída dolní Ploučnice a horní Kamenice bazální křídový kolektor východně od Hamru po Labe, který je představován kolektorem A v hydrogeologickém rajonu 4640 Křída Horní Ploučnice, hydrogeologickém rajonu 4522 Křída Liběchovky a Pšovky a hydrogeologický rajon 4523 Křída Obrtky a Ústeckého potoka bazální křídový kolektor na Jizeře je představován kolektorem A v útvaru Jizerská křída pravobřežní (hydrogeologický rajon 4410). Pohyb podzemních vod (vztažený k plošně nejvýznamnějšímu rajonu 4640)

Oběh podzemní vody v kolektoru A je značně ovlivněn tektonikou, zejména středohorským zlomem. Infiltrační plochy kolektoru leží zčásti na území rajonu, zčásti v sousedním Německu. K odvodňování kolektoru dochází horizontálním přetékáním do rajonů 4520 a 4650 a čerpáním důlních vod v oblasti Hamru. V kolektoru AB je oběh podzemní vody také ovlivňován tektonickými prvky, zejména západní částí středohorského zlomu. Infiltrační plochy leží na území rajonu, částečně je kolektor dotován přetékáním z rajonu 4650. Kolektor je odvodňován do erozních bází místních vodních toků, do hlavní erozní báze, kterou je řeka Ploučnice a horizontálním přetékáním do rajonu 4520. Oběh podzemní vody v kolektoru D je plynulý, není narušován tektonickými poruchami. K infiltraci do kolektoru dochází pouze na výchozech v ploše rajonu. Podzemní voda kolektoru je odvodňována do místních erozních bází. Kolektor, který se vytváří v horninách krystalinika, je dotován infiltrací z výchozů na ploše rajonu. K odvodňování kolektoru dochází do místních erozních bází. Chemismus podzemních vod (vztažený k plošně nejvýznamnějšímu rajonu 4640) V bazálním kolektoru A tvořeném psamity a aleurolity cenomanu je podzemní voda chemického typu Ca-HCO3, s celkovou mineralizací pohybující se kolem 500 mg/l. V severní části rajonu byl v podzemní vodě zjištěn vyšší obsah železa, a proto je při vodárenském využití nutné kalkulovat s úpravou vody. V jižní části 65


rajonu, v ploše horního povodí Ploučnice po Mimoň, jsou podzemní vody pro vysoký obsah radioaktivních látek pro vodárenské účely nevyužitelné. V kolektoru BC, vázaném na turonské psamity a aleurolity, je podzemní voda typu Ca-HCO3 nebo Ca-Mg-SO4, s celkovou mineralizací 100 mg/l až 300 mg/l. Místy se v podzemní vodě objeví vyšší obsah železa. Chemické složení podzemních vod kolektoru D, coniackými aleurolity při západním okraji rajonu, je typu Ca-HCO3, ojediněle se objevuje také typ Ca-SO4-HCO3. Mineralizace se pohybuje v rozmezí 50 mg/l až 250 mg/l. V horninách krystalinika se v podzemní vodě tvoří typ Mg-SO4-HCO3, s mineralizací v rozmezí 50 mg/l až 100 mg/l. Bilancované zásoby podzemních vod (vztažené k plošně nejvýznamnějšímu rajonu 4640) Přírodní zdroje kolektoru A byly vyčísleny hydraulickým modelem a výpočtem metodou proudu na množství 842 l/s. Z tohoto množství je 400 l/s čerpáno v Hamru, 224 l/s odtéká do rajonu 4650 a 218 l/s směřuje do rajonu 4520. Do přírodních zdrojů je zařazeno 400 l/s v kategorii C2. Využitelné zásoby jsou oceněny na 200 l/s v kategorii C2. Přírodní zdroje kolektoru BC byly stanoveny hydrologickým modelem ve výši 4 088 l/s. Při zabezpečenosti 70 % a 95 % činí velikost přírodních zdrojů 3 660 l/s a 2 471 l/s. Z tohoto objemu se odčítají odtoky do rajonů 4650 a 4620 ve výši 152 l/s, a přičítá přítok z rajonu 4650 dosahující 36 l/s. K využití v rajonu je navrženo 3 972 l/s v kategorii C2. Využitelné zásoby byly v kategorii C2 stanoveny kvalifikovaným odhadem na 2 383 l/s. Hydraulickým modelem byly ověřeny využitelné zásoby ve výši 957 l/s v kategorii C2. Z této sumy schválila Subkomise KKZ ke dni 30.6.1982 zásoby v kategorii B v rozsahu 410 l/s v oblasti tlusteckého bloku. Přírodní zdroje kolektoru D v krystaliniku byly stanoveny hydrologickým modelem ve výši 452 l/s v kategorii C2. Využitelné zásoby byly stanoveny v úrovni kategorie C2 kvalifikovaným odhadem na 140 l/s. Přírodní zdroje kolektoru v krystaliniku byly stanoveny hydrologickým modelem ve výši 35 l/s v kategorii C2. Využitelné zásoby nejsou z těchto zdrojů navrhovány. A4.2.2) Klimatická charakteristika Hranice klimatických regionů Území ve správě ORP Česká Lípa leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta náleží území do dvou mírně teplých klimatických oblastí MT7 a MT9, které jsou charakterizovány mírně teplým, mírně suchým až mírně vlhkým podnebím s mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí od 550 mm v nížinách na jihu a ve středu území po 750 mm v podhorských částech na severu území. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 7,4°C až 8,6°C. Území ORP Česká Lípa je srážkově podprůměrné a teplotně nadprůměrné. Klimatické charakteristiky

MT7

MT9

30 - 40

40 - 50

Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C

140 – 160

140 – 160

Počet mrazových dnů v roce

110 – 130

110 – 130

Počet ledových dnů

40 - 50

30 - 40

Průměrná teplota měsíce leden (°C)

-2 až -3

-2 až -3

Průměrná teplota měsíce červenec (°C)

16 až 17

17 až 18

Srážkový úhrn za vegetační období (mm)

400 - 450

400 - 450

Srážkový úhrn za zimní období (mm)

250 – 300

200 – 250

60 - 80

80 - 100

Počet letních dnů

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

Zdroj: Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971

66


Území se vyznačuje četnými teplotními inverzemi, zejména v zimním a podzimním období. Tyto situace jsou v nižších polohách dány zhoršenými rozptylovými podmínkami, nízkými teplotami a četnými mlhami. Tyto faktory vytvářejí zhoršený klimatický stav proti podmínkám ve vyšších polohách. Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní až severozápadní směr proudění. Orografické podmínky mimo území ORP způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. Rychlost větru je nízká a pohybuje se v rozmezí 1,2 m/s až 1,7 m/s. Bezvětří je v České Lípě až 54 % roku a v Mimoni je přibližně jednu třetinu roku. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE - chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Severočeská křída - vodní toky a plochy LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HYDROLOGIE A KLIMATOLOGIE vodní plochy a vodní toky chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Severočeská křída) ochranná pásma vodních zdrojů veřejného zásobování ochranná pásma přírodní léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod všech stupňů stanovená záplavová území (včetně aktivních zón)

-

SOUHRN ZÁMĚRŮ koridory pro umístění protipovodňových opatření na tocích retenční prostory – suché nádrže (poldry) zlepšení retenčních schopností povodí, revitalizace (Ploučnice)

-

(Podrobně jsou záměry této oblasti uvedeny v tabulkách záměrů - příloha PRURÚ)

A4.3)

PŮDNÍ FOND

A4.3.1) Bonitovaná půdně ekologická jednotka BPEJ Údaje o BPEJ poskytl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). BPEJ je pětimístný číselný kód vyjadřující půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost půd. Celé území ORP Česká Lípa je pokryto kódy BPEJ, více jak polovina pozemků však nebyla bonitována a je označena pouze tzv. pomocnými kódy. Nebonitované plochy jsou například lesní půdy (kód 00023), vodní plochy (00035) a ostatní plochy (00029). První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9). Klimatické regiony zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin a byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Druhá a třetí číslice vyjadřuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78), což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí ad. Čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke světovým stranám (0 - 9). Pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovosti půdního profilu (0 - 9). V jihozápadní části ORP Česká Lípa se vyskytují na bonitovaných pozemcích hnědozemě a illimerizované půdy a jejich slabě oglejené formy, převážně na spraších, středně těžké často s těžkou spodinou, s příznivým vodním režimem. V menší míře jsou zastoupeny hnědé půdy a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách, lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry. V okolí Ralska převažují nebonitované lesní půdy. Z bonitovaných půd pak převládají illimerizované půdy, hnědé půdy a rendziny na písčitých substrátech, lehké, výsušné půdy závislé na srážkách. V okolí Mimoně a východně od tohoto města jsou hnědé půdy a rendziny vzniklé většinou na písčitých substrátech, velmi lehké až středně těžké půdy s nepříznivými výsušnými až dobrými vláhovými poměry. Místy se objevují illimerizované půdy včetně slabě oglejených forem. Mezi městy Stráž pod Ralskem a Česká Lípa a severovýchodně od nich lze nalézt široké spektrum půdních typů od hnědozemí přes illimerizované půdy, hnědé půdy, rendziny až po oglejené půdy. Z hlediska zrnitosti jsou zastoupeny půdy lehké až těžké, které jsou často náchylné k dočasnému zamokření. 67


Severně a západně od České Lípy se vyskytují oglejené půdy na svahových hlínách a hnědé půdy na různých horninách (méně oglejené illimerizované půdy a illimerizované hnědozemě), středně těžké a většinou středně skeletovité, náchylné k zamokření. Podél toků v podstatě v celém ORP Česká Lípa najdeme zamokřené glejové a rašeliništní půdy s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu. A4.3.2) Investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti půd Data poskytovala Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) - od r. 2012 její činnosti vykonával Pozemkový fond České republiky, který se od 1. ledna 2013 na základě zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu transformoval na Státní pozemkový úřad. Investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti se myslí především tyto zásahy: odvodňovací zařízení, zavlažovací zařízení a revitalizace krajiny v rámci PRŘS (program revitalizace říčních systémů) prostřednictvím liniových nebo plošných staveb. V rámci celé ČR bylo odvodněno přibližně 1,3 mil. ha zemědělské půdy, přičemž zavlažovaných ploch bylo řádově méně. V rámci ORP Česká Lípa nebyla zjištěna zavlažovací zařízení, naopak odvodňovací zařízení byla budována lokálně v podstatě v celé severní polovině území, tedy severně od pomyslné linie, kterou můžeme proložit obcemi Blíževedly, Holany, Brenná, Pertoltice pod Ralskem a Stráž pod Ralskem, s největší hustotou mezi obcemi Česká Lípa a Mimoň. V jižní části území se odvodňovací zařízení vyskytují sporadicky, pouze v okolí obcí Provodín, Staré Slapy, Jestřebí, Újezd, Chlum a Okna. Odvodňovací zařízení můžeme rozdělit na hlavní a podrobná. Hlavní jsou v podstatě pouze liniového charakteru, jedná se o otevřené nebo zatrubněné kanály vyšších řádů, které odvádí vodu z odvodňovaného území až do recipientu. Podrobná odvodňovací zařízení jsou převážně plošného charakteru, jedná se o sběrné a svodné drény, které sbírají vodu z odvodňovaného území a odvádí ji směrem k hlavním odvodňovacím zařízením. Většina odvodňovacích zařízení byla budována v 60. a 70. letech, s dozníváním v 80. letech, avšak první zařízení vznikala už v roce 1899, dále 1907, 1932 a 1958, ale také v roce 1991. Zákresy v mapových podkladech Územního informačního systému ZVHS byly získány digitalizací dat v letech 2003 – 2006. Úkolem PRŘS je obnova, stabilizace a péče o vodní režim krajiny. Jedná se například o zpřírodnění nevhodně upravených vodních toků, ale i melioračních kanálů, obnova mokřadů ad. HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třídy ochrany lesní pozemky lesy ochranné, lesy zvláštního určení, (mimoprodukční funkce) lesy hospodářské (hospodářská funkce - produkční, výnosová)

-

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŮDNÍHO FONDU zemědělský půdní fond - pozemky I. a II. třídy ochrany lesní pozemky a jejich ochranné pásmo

-

SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu půdní fond nebyly vzneseny.

A4.4)

ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

A4.4.1) Emise Základním nástrojem pro sledování emisí v ČR je Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je od roku 1980 metodicky vedený a od roku 1993 i provozovaný ČHMÚ. Zdroje znečišťování ovzduší jsou v databázi REZZO evidovány v jednotlivých kategoriích – zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1), střední (REZZO 2), malé (REZZO 3) a mobilní (REZZO 4) zdroje.

68


Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v ORP Česká Lípa malé zdroje, které jsou rovněž největšími producenty SO 2 a současně největšími producenty emisí NH3. Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů významně podílejí velké a velmi velké zdroje. Zvláště velkým zdrojem znečištění ovzduší je teplárna v České Lípě. Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NO x a CO. V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší. Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Mírný nárůst emisí škodlivin je způsoben poměrem nárůstu počtu motorových vozidel a snižováním průměrné úrovně jejich emisních hodnot. A4.4.2) Staré ekologické zátěže Integrovaná databáze informací o starých ekologických zátěžích, resp. kontaminovaných místech Základem struktury a původního software této databáze je databáze SESEZ (Systém evidence starých ekologických zátěží). Nově vytvořená databáze „Systém evidence kontaminovaných míst“ (SEKM), resp. aktualizovaná verze této databáze z roku 2010 SEKM v.2.0 představuje integrované, jednotné datové a softwarové prostředí a zpřístupnění těchto dat veřejnosti. Součásti integrované databáze: Současná podoba databáze je výsledkem řešení projektu MŽP č. VaV SP/4h4/168/07„Zhodnocení struktury stávající databáze starých ekologických zátěží, definování kritérií pro hodnocení jejich vlivu na ŽP a pro stanovení priorit jejich odstraňování s důrazem na brownfields“. Došlo k rozšíření a úpravě struktury databáze. Nyní se jedná o otevřený systém evidence kontaminovaných míst, kde je rovněž možné hodnocení priorit a dále vedení evidence ekologické újmy. SEKM sestává z grafické mapové části a části atributové (textové, položkové). Databáze (viz tab. č. 2 a mapu pro okres Česká Lípa) obsahuje kromě evidence starých ekologických zátěží (SESEZ), která je jako jediná část databáze průběžně aktualizována a kontinuálně doplňována o nové lokality, také důležité archivní databáze skládek, a to jednak databází uzavřených skládek v evidenci jednotlivých okresních úřadů a magistrátů z roku 1998, informace o skládkách odpadů provozovaných podle zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, resp. uzavřených před účinností tohoto zákona z roku 2000, a jednak databázi starších údajů o skládkách a zařízeních pro zpracování a ukládání odpadů nebo lokalit potencionálně využitelných pro tyto činnosti, která byla v letech 1989 až 1996 zpracována Českou geologickou službou. Nezávisle je zde rovněž integrována evidence ekologických auditů. Systém evidence kontaminovaných míst sestává z grafické mapové části a části atributové (textové, položkové). Kvalita podzemní i povrchové vody je negativně ovlivňována antropogenními vlivy. Jedná se o bodové i plošné zdroje znečištění. Bodovými zdroji jsou těžební areály, sídlištní aglomerace a jejich odpadní produkty, spolu s průmyslovými a zemědělskými objekty. Plošné znečištění představují zemědělsky obhospodařované pozemky, na nichž je prováděna aplikace hnojiv a ochranných prostředků, se zvyšujícím se negativním dopadem na kvalitu povrchových a podzemních vod. V okrese Česká Lípa jsou zdroje bodového nebo maloplošného znečištění průmyslové aktivity soustředěné do okolí středisek Česká Lípa a Stráž pod Ralskem. Průmysl je zaměřen vedle těžby a zpracování uranu na odvětví strojírenské, potravinářské a na zpracování skla a keramiky. Strojírenství v českolipské průmyslové aglomeraci je zastoupeno podniky Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., Protool, s r.o. Česká Lípa a Sauer a.s. Žandov, a další (více v kapitole A2.1.1) V oblasti Stráže pod Ralskem probíhá likvidace a rekultivace vyluhovacích polí a rozsáhlá sanace zasaženého horninového prostředí státním podnikem Diamo. Velkého rozsahu a intenzity dosáhlo znečištění horninového prostředí a podzemní vody zejména ropnými a chlorovanými uhlovodíky v důsledku pobytu sovětských vojsk ve vojenském prostoru Ralsko. Zbytkové znečištění uvedeného původu zde dosud přes částečná sanační opatření přetrvává. Evidované staré ekologické zátěže (jev 064) jsou uvedeny v kapitole B. A4.4.3) Voda podzemní Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko – Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu probíhá sanace. 69


Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany a v lokalitě Kuřívody. A4.4.4) Voda povrchová Veškerá povrchová voda je závislá na srážkách. Kvalita povrchové vody je výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). K výraznému zlepšení kvality povrchové vody v ukazateli radioaktivní znečištění došlo ve srovnání s obdobím let 1990 – 2000 ve vodním toku Ploučnici. Ploučnice - původně třída čistoty III. pod Českou Lípou IV., nyní v celé délce třída čistoty III. A4.4.5) Kontaminované půdy Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpadů, aj. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště. A4.4.6) Hluk Hlavním zdrojem hluku v ORP Česká Lípa je doprava. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Hlukovou zátěž způsobuje rovněž železniční doprava. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZATÍŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ kritéria znečištění povrchových vod stanovené limity znečištění povrchových vod kritéria znečištění půdy kritéria znečištění zeminy a podzemních vod hygienické limity hlukové zátěže

-

SOUHRN ZÁMĚRŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu zatížení životního prostředí nebyly vzneseny.

A4.5)

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

A4.5.1) Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability (dále také „ÚSES“ je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Vymezení ÚSES přináší progresivní přístup k ochraně biologické rozmanitosti prostředí. Po stránce legislativní je ÚSES zakotven v Zákoně ČNR o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Plochy zařazené do ÚSES jsou biocentra a linie, které je propojují, jsou biokoridory. Takto vytvořená síť funguje podle náročnosti druhů na velikost území v několika úrovních - místní, regionální a nadregionální. Biocentra a biokoridory, která vytvářejí prostorový základ územního systému ekologické stability, mají základní úkol - uchování přirozeného genofondu krajiny. Tento úkol však neznamená konzervaci společenstev, ale podporování jejich přirozeného vývoje. Na území ORP Česká Lípa jsou dle koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje a územních plánů obcí vymezeny:  

nadregionální biokoridory nadregionální biocentra 70


   

regionální biocentra regionální biokoridory místní (lokální) biocentra místní (lokální) biokoridory A4.5.2) Významné krajinné prvky

Na území ORP Česká Lípa je vyhlášeno 36 významných krajinných prvků. ÚAP evidují 21 významných krajinných prvků ze zákona (nivní údolí). A4.5.3) Ochrana rostlin a živočichů Lokality zvláště chráněných druhů s národním významem (jev 036) Na území ORP Česká Lípa Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvádí dvě lokality s výskytem zvláště chráněných druhů s národním významem – Rameno u Heřmaniček a Tůně pod Plešivcem. Chráněn je tu kriticky ohrožený Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus). Výsadba, provedená v rámci záchranného programu ohrožených druhů, měla úspěch pouze v lokalitě Rameno u Heřmaniček (zdroj: Vyhodnocení realizace ZP rdestu dlouholistého za rok 2013). Bylo zde zaznamenáno 25 lodyh v 5-ti trsech, rostliny nekvetly. Všechny ostatní výsadby byly neúspěšné. Na tocích na Českolipsku bylo neuchycení výsadby pravděpodobně způsobeno vyšším stavem vody a odnosem rostlin. Důvod neúspěchu výsadby v pískovnách není znám. V pískovně ve vojenském prostoru Ralsko by mohlo být příčinou málo úživné prostředí (čemuž by odpovídala zde naměřená nižší hodnota elektrické vodivosti). Příčiny ohrožení Jak vyplývá z historického rozšíření rdestu dlouholistého v ČR, většina bývalých lokalit se nacházela v nížinách. Právě vody nížin byly nejvíce negativně ovlivněny lidskou činností. EUTROFIZACE VODY Je způsobena splachy minerálních živin ze zemědělské půdy a komunálním znečištěním. Zvýšený obsah živin ve vodě se projevuje během růstové sezóny intenzivním vegetačním zákalem, který vede k silnému zastínění rostlin. Poměrně vysoké koncentrace hlavních minerálních živin také předurčují nežádoucí růst vláknitých řas na rostlinách. VYSAZENÍ NEVHODNÝCH DRUHŮ RYB Na ústupu rdestu se podílelo i nevhodné vysazení býložravých ryb amurů bílých místními organizacemi Českého rybářského svazu. ZAZEMŇOVÁNÍ RAMEN Na některých lokalitách byl zánik populace rdestu způsoben vysypáním rumištního materiálu na dno slepého ramene. Na poslední české lokalitě rdestu dlouholistého v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka jsou poslední zbytky jeho porostu ohrožovány zanášením neprůtočné části ramene živinami bohatým sedimentem. Jemné sedimentační částice ulpívají i na rostlinách a tím jim zabraňují ve fotosyntéze. PŘÍLIŠNÉ ZASTÍNĚNÍ Dalším nepříznivým faktorem na poslední české lokalitě bylo její přílišné zastínění, způsobené vysazenými topoly a to až do jejich vykácení v roce 2002. Ostatní lokality zvláště chráněných druhů Na správním území je evidováno zatím 9 lokalit s výskytem modráska bahenního a modráska očkovaného a to především ve Stvolínkách a Blíževedlech. Zaznamenána je i lokalita s výskytem orchidejí (Javorská). Data poskytla Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří. A4.5.4) Ochrana krajinného rázu Vzhledem k roztříštěným kompetencím orgánů ochrany přírody a krajiny na území LK neexistuje ucelený a komplexní „garantovaný“ podklad pro krajinný ráz. Krajinný ráz je definován ustanovením § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako „přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti“. V současnosti vedle sebe paralelně existuje několik metodik, které sice rámcově vycházejí z dikce §12 zákona č. 114/1992 Sb., ale se zavedenými pojmy nakládají různým způsobem a často k nim přidávají další. Data k jevu 017 - oblast krajinného rázu byla částečně převzata z ÚAP Libereckého kraje, kde je zapracováno řešení, které vychází ze studie Vymezení oblastí krajinného rázu Libereckého kraje (Brychtová 2009). Toto řešení bylo následně i vydáno v ZÚR LK 2011. Na území chráněných krajinných oblastí byly zpracovány podrobnější studie – preventivní hodnocení krajinného rázu. 71


A.4.5.4.a)

Dokesko - Preventivní hodnocení krajinného rázu (Vorel 2007)

Prostorové a charakterové členění území Dokeska je odvozeno od charakterových odlišností pozorovatelných vizuálně v obrazu krajiny, zejména od georeliéfu, vegetačního krytu a charakteru osídlení. Na úrovni oblasti krajinného rázu (ve smyslu §12 zákona č. 114/1992 Sb.) jsou v krajině vymezeny krajinné celky (KC), na úrovni míst krajinného rázu jsou vymezeny krajinné prostory (KP) a vizuálně otevřené segmenty krajiny (VOSK). Základním krajinným celkem ve vztahu k území CHKO Kokořínsko je ZKC „A“ – Dokesko. Ochranné podmínky krajinných celků - první úroveň ochrany, jsou uvedeny níže v tabulkách. Druhá úroveň ochrany se vztahuje k vizuálně otevřeným segmentům krajiny (VOSK). Třetí úroveň řešící sídla zde není vzhledem ke svému detailu uvedena. Obrázek 12 Schéma dělení na krajinné celky a prostory

Obrázek 13 vizuálně otevřené segmenty krajiny (VOSK)

Krajinný celek KC A1 Jestřebská kotlina představuje sníženinu Břehyňského a Robečského potoka s velkými vodními plochami Břehyňského rybníka, Máchova jezera (Velký rybník) a Novozámeckého rybníka ohraničující z jihu a jihozápadu výrazný okraj Hradčanské a Provodínské pahorkatiny a vytvářející v krajině výrazný a rozlehlý, přitom prostorově členitý, segment krajiny. Krajinné prostory KP A.1.1 Kotlina Robečského potoka KP A.1.2 Kotlina Břehyňského potoka Vizuálně otevřené segmenty krajiny:

VOSK A.1.1/1 Jižní břeh Novozámeckého rybníka VOSK A.1.1/2 Karasy VOSK A.1.1/3 U Cihelny VOSK A.1.1/4 Sluneční dvůr VOSK A.1.2/1 Břehyně

Tabulka 34 Ochranné podmínky pro krajinné celky – KC A1 Jestřebská kotlina

Krajinný celek KC A1 Jestřebská kotlina Znaky dle § 12 Ochranné podmínky Ochrana znaků přírodní  Jsou chráněny dle některých ustanovení zák. č. 114/1992 Sb. charakteristiky vč. přírodních (MZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000) hodnot, VKP a ZCHÚ  Ochrana terénních dominant před vizuálním znečištěním – bez Ochrana znaků kulturní a historické možnosti výstavby na těchto bodech krajiny charakteristiky vč. kulturních  Omezení výstavby v obci Břehyně a na severním břehu dominant Novozámeckého rybníka s cílem zachování dochovaných stop 72


Krajinný celek KC A1 Jestřebská kotlina Znaky dle § 12 Ochranné podmínky urbanistické struktury a architektonického výrazu staveb Ochrana znaků estetických hodnot  Vyloučení zásahů do terénních horizontů vč. harmonického měřítka a vztahů  Respektování harmonického vztahu zástavby a krajinného rámce v krajině  Vyloučení záměrů vybočujících z harmonického měřítka krajiny Krajinný celek KC A2 Hradčanské a Provodínské skály Krajinné prostory KP A.2.1 Provodínské kameny KP A.2.2 Hradčanské bučiny Vizuálně otevřené segmenty krajiny:

VOSK A.2.1/1 Lysá skála

Tabulka 35 Ochranné podmínky pro krajinné celky – KC A2 Hradčanské a Provodínské skály

Krajinný celek KC A2 Hradčanské a Provodínské skály Znaky dle § 12 Ochranné podmínky Ochrana znaků přírodní  Jsou chráněny dle některých ustanovení zák. č. 114/1992 Sb. charakteristiky vč. přírodních (MZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000) hodnot, VKP a ZCHÚ Ochrana znaků kulturní a historické  Omezení stavební činnosti a nerozšiřování těžby štěrkopísků s charakteristiky vč. kulturních následnými rekultivačními opatřeními dominant  Minimalizace zásahů do terénních horizontů Ochrana znaků estetických hodnot  Zachování příznivého stavu absence vizuálního znečištění krajiny vč. harmonického měřítka a vztahů  Respektování harmonických partií zemědělské krajiny v okolí v krajině Provodínských kamenů Krajinný celek KC A3 Povodí Ploučnice Krajinné prostory KP A.3.1 Heřmaničky KP A.3.2 Hradčanské rybníky Vizuálně otevřené segmenty krajiny:

VOSK A.3.1/1 Heřmanický rybník VOSK A.3.1/2 Meandry Ploučnice VOSK A.3.1/3 Veselí VOSK A.3.1/4 Hradčany

Tabulka 36 Ochranné podmínky pro krajinné celky – KC A3 Povodí Ploučnice

Krajinný celek KC A3 Povodí Ploučnice Znaky dle § 12 Ochranné podmínky Ochrana znaků přírodní  Jsou chráněny dle některých ustanovení zák. č. 114/1992 Sb. charakteristiky vč. přírodních (MZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000) hodnot, VKP a ZCHÚ Ochrana znaků kulturní a historické  Respektování a obnova dochovaných stop historického osídlení charakteristiky vč. kulturních  Ochrana cenných staveb lidové architektury a jejich prostředí dominant  Přísná ochrana přírodě blízkých scenérií proti stavebním Ochrana znaků estetických hodnot záměrům a vizuálnímu znečištění krajiny vč. harmonického měřítka a vztahů  Respektování harmonického vztahu zástavby a krajinného rámce v krajině  Vyloučení záměrů vybočujících z harmonického měřítka krajiny  Respektování tradičního měřítka a forem architektury. Krajinný celek KC A4 Bezděz – Buková Krajinné prostory KP A.4.1. Bezdězská vrchovina KP A.4.2. Skalská tabule Vizuálně otevřené segmenty krajiny: VOSK A.4.1/1 Bezděz VOSK A.4.1/2 Strážov 73


VOSK A.4.2/1 Čihadlo VOSK A.4.2/2 Nová Hospoda VOSK A.4.2/3 Vrchbělá Tabulka 37 Ochranné podmínky pro krajinné celky – KC A4 Bezděz - Buková

Krajinný celek KC A4 Bezděz - Buková Znaky dle § 12 Ochranné podmínky Ochrana znaků přírodní  Jsou chráněny dle některých ustanovení zák. č. 114/1992 Sb. charakteristiky vč. přírodních (MZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000) hodnot, VKP a ZCHÚ Ochrana znaků kulturní a historické  Respektování lokality Strážova bez možnosti nové výstavby charakteristiky vč. kulturních  Respektování kulturní dominanty Bezdězu dominant  Vyloučení obnovy staveb na zaniklých lokalitách Ochrana znaků estetických hodnot  Respektování harmonického vztahu zástavby a krajinného rámce vč. harmonického měřítka a vztahů  Vyloučení záměrů vybočujících z harmonického měřítka krajiny v krajině  Zachování příznivého stavu vizuálního znečištění krajiny Druhá úroveň ochrany - odstupňovaná ochrana krajinného rázu ve vizuálně otevřených segmentech krajiny (VOSK) Pro vizuálně otevřené segmenty krajiny (VOSK), představující místa krajinného rázu, je navržena odstupňovaná ochrana krajinného rázu a to formou vymezení pásem. Jedná se o pásmo A – nejvyšší ochrany krajinného rázu (zaujímá 9,36% plochy Dokeska), pásmo B – vysoké ochrany krajinného rázu (8,63%) a pásmo C – zvýšené ochrany krajinného rázu (na území Dokeska se nevyskytuje). Pásmo A Nová výstavba • je přípustná pouze v lokalitách zvláště vyznačených a to v zastavěném území obcí nebo v bezprostředním kontaktu s existující zástavbou • je nepřípustná ve volné krajině, v lokalitách zaniklých obcí a v obcích, u kterých není možnost nové výstavby výslovně uvedena • bude se podřizovat tradičním formám a architektonickému výrazu (půdorysný tvar, výška, tvar střechy, materiály a barevnost) a objektům spoluvytvářejícím ráz krajiny v daném místě krajinného rázu • nebude zasahovat do siluet zástavby a do měřítka zástavby, nebude měnit harmonii vztahu zástavby a přírodního prostředí Nová výstavba a další zásahy do krajiny (změny ve využití území, zásahy do porostů, technické úpravy vodních toků a ploch, komunikací a technické infrastruktury): • budou respektovat dochovaný ráz krajiny, nebudou zasahovat do prostorových vztahů a měřítka krajiny • nebudou patrné v siluetách a na vizuálních horizontech • nebudou zasahovat do struktury osídlení a forem jednotlivých sídel V pásmu „A“ nelze připustit silný zásah do některé z pozitivních hodnot jednotlivých charakteristik krajinného rázu, zejména do přírodních a estetických hodnot, do ZCHÚ, kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů. V pásmu „A“ nelze připustit takové zásahy, které jsou v souhrnu z hlediska míry zásahu do hodnot krajinného rázu na hranici přijatelnosti.

74

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 4. úplná aktualizace, 2016 Obrázek 14 Pásma odstupňované ochrany A a B - Dokesko

Pásmo B Nová výstavba • je přípustná pouze v zastavěném území obcí nebo v bezprostředním kontaktu s existující zástavbou • je nepřípustná ve volné krajině • bude v krajinářsky exponovaných polohách korespondovat s formami a výrazem objektů (půdorysný tvar, výška, tvar střechy, materiály a barevnost), spoluvytvářejícím ráz krajiny • nebude zasahovat do siluet zástavby a do měřítka zástavby, nebude měnit harmonii vztahu zástavby a přírodního prostředí Nová výstavba a další zásahy do krajiny (změny ve využití území, zásahy do porostů, technické úpravy vodních toků a ploch, komunikací a technické infrastruktury): • budou respektovat dochovaný ráz krajiny, nebudou výrazně zasahovat do prostorových vztahů a měřítka krajiny • nebudou patrné v siluetách a na vizuálních horizontech • nebudou zasahovat do struktury osídlení a omezeně mohou zasahovat do forem jednotlivých sídel V pásmu „B“ lze připustit silný zásah do některé z pozitivních hodnot jednotlivých charakteristik krajinného rázu (pokud se nejedná o hodnotu jedinečného významu), zejména do přírodních a estetických hodnot, do ZCHÚ, kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů. V pásmu „B“ lze připustit i takové zásahy, které jsou z hlediska míry zásahu do hodnot krajinného rázu na hranici přijatelnosti nebo které by mohly být přijatelné pouze za splnění určitých podmínek.

A.4.5.4.b)

CHKO Kokořínsko - Preventivní hodnocení krajinného rázu (Vorel 2008)

Základní podmínkou pro systém ochrany krajinného rázu rozsáhlého území typu CHKO je prostorová a charakterová diferenciace krajiny a delimitace pásem odstupňované ochrany. Systém ochrany (definování podmínek ochrany) je tvořen třemi úrovněmi, které vystihují dvě soustavy členění, individuální a typologické. Diferencováno je zde takto:

75


Obrázek 15 Vymezení krajinných celků a krajinných prostorů - Kokořínsko

1. úroveň ochrany - rámcové ochranné podmínky pro krajinné celky (KC) Oblast Kokořínska je na území ORP dělena na 5 krajinných celků: KC A – Vlhošť – Dubová hora KC B – Údolí Liběchovky KC C – Beškovský kopec - Vrátenská hora KC D – Supí hora KC F – Kokořínský důl Krajinné celky (KC) mají identifikované hlavní znaky spoluvytvářející krajinný ráz a stanoveny základní cíle a podmínky ochrany identifikovaných znaků.

76

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 4. úplná aktualizace, 2016 Tabulka 38 Ochranné podmínky 1. úrovně – krajinné celky

Cíle a rámcové podmínky ochrany krajinného rázu v jednotlivých krajinných celcích Znaky dle § 12

A

Ochrana znaků přírodní charakteristiky

• • • • •

Jsou chráněny dle některých ustanovení zák. č. 114/1992 Sb. (MZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000)

•

Ochrana vizuálního projevu siluet a urbanistické struktury sídel a jejich tradiční zástavby v krajinné scéně. Ochrana prostředí koridoru Liběchovky, urbanistické struktury sídel a jejich tradiční zástavby v krajinné scéně, uklidnění dopravy na hlavním tahu. Ochrana vizuálního projevu urbanistické struktury sídel a jejich tradiční zástavby včetně architektonického výrazu v krajinné scéně. Ochrana prostředí koridoru Pšovky, urbanistické struktury sídel a jejich tradiční zástavby v krajinné scéně, uklidnění dopravy na hlavním tahu. Vyloučení takové výstavby, která by snižovala vizuální projev drobných kulturních dominant kostelů ve vesnických sídlech a projev krajinné dominanty Ronova Přizpůsobení stavební činnosti v obcích odstupňovaným podmínkám ochrany z hlediska urbanistické struktury a charakteru zástavby a to zejména v obcích Stranné, Litice, Hvězda, Loubí, Domašice, Obrok, Zátyní a Lhota Vyloučení záměrů vybočujících z harmonického vztahu zástavby a krajinného rámce ve vizuálně exponovaných polohách Přizpůsobení stavební činnosti v obcích odstupňovaným podmínkám ochrany z hlediska urbanistické struktury a charakteru zástavby Vyloučení takové výstavby, která by snižovala vizuální projev krajinné dominanty Housky Přizpůsobení stavební činnosti v obcích odstupňovaným podmínkám ochrany z hlediska urbanistické struktury a charakteru zástavby a to zejména v obcích Kojetín, Kruh, Žďár, Blatce, Křenov, Lobeč, Nosálov a dalších (viz tabulky obcí) Přizpůsobení stavební činnosti v obcích odstupňovaným podmínkám ochrany z hlediska urbanistické struktury a charakteru zástavby a to zejména v obcích Vidim, Dobřeň, Nové Osinalice, Nedvězí a dalších Důsledně chránit vizuálně se projevující přírodní hodnoty před činnostmi a zásahy snižujícími jejich význam v krajině Zachování dominance přírodních prvků v krajinné scéně a projevu kulturních dominant Zachování dominance přírodních prvků v krajinné scéně a projevu lidové architektury

B

C

D

F

• • • • •

podmínky ochrany krajinného rázu

Ochrana znaků kulturní a historické charakteristiky

cíle

•

• • • • • •

• • •

cíle podmínky ochrany krajinného rázu

Ochrana znaků estetických hodnot vč. harmonického měřítka a vztahů

•

• • •

• •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Ochranné podmínky

Respektování harmonického vztahu zástavby a krajinného rámce Vyloučení záměrů vybočujících z harmonického měřítka krajiny Vyloučení výstavby mimo kontakt s existující zástavbou obcí Omezení míry plošného rozšiřování existující zástavby v obcích III. kat

77


2. úroveň ochrany – ochranné podmínky pro krajinné prostory (KP) Na úrovni míst krajinného rázu jsou vymezeny krajinné prostory – KP. Krajinné prostory jsou dle soustředěnosti, cennosti a významu znaků a hodnot krajinného rázu rozděleny (delimitovány) do „pásem odstupňované ochrany“ podle nutnosti různé přísnosti ochrany jednotlivých znaků při hodnocení vlivů navrhovaného záměru. Pásmo A – území s nejvyšším stupněm ochrany krajinného rázu Pásmo B – území s vysokým stupněm ochrany krajinného rázu Pásmo C – území se zvýšeným stupněm ochrany krajinného rázu Obrázek 16 Pásma ochrany 2. úrovně – krajinné prostory, Kokořínsko

V pásmu A nelze připustit silný zásah do některé z pozitivních znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu, zejména do přírodních a estetických hodnot, do ZCHÚ, kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů. V pásmu A nelze připustit takové zásahy, které jsou v souhrnu z hlediska míry zásahu do hodnot krajinného rázu na hranici přijatelnosti. V pásmu B lze připustit i silný zásah do některé z pozitivních znaků jednotlivých charakteristik krajinného rázu pokud se nejedná o znak jedinečného významu. V pásmu B lze připustit i takové zásahy, které jsou z hlediska míry zásahu do znaků krajinného rázu na hranici přijatelnosti nebo které by mohly být přijatelné pouze za splnění určitých podmínek. V pásmu C lze připustit i takový vliv navrhovaného záměru, který zasahuje silně do několika znaků krajinného rázu současně, nesmí se však jednat o zásahy stírající znaky krajinného rázu a nesmí se jednat o silné zásahy do znaků jedinečného významu. 3. úroveň ochrany – kategorizace sídel a LOsZ z hlediska stavební činnosti Pro stanovení 3. úrovně ochrany krajinného rázu jsou vytipovány a kategorizovány lokality se zástavbou a sídla v nich ležící – zpravidla vizuálně otevřené segmenty krajiny se zástavbou sídla nebo s prvky osídlení (LOsZ). Jedná se o 4 úrovně, kdy jsou pro každou kategorii stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu, uvedeny jsou v tabulce Kategorizace LOsZ. Sídlo a LOsZ I. kategorie (LOsZ-I) ochrana Bude zachována historická struktura zástavby zpravidla bez možnosti jejího rozšíření struktury (rozvoj obce je ukončen a bude dále směřovat k přestavbě a obnově existujících objektů, 78


zástavby

ochrana charakteru zástavby

nová výstavba je možná pouze výjimečně) Bude chráněna dochovaná silueta sídla a jeho vizuální projev v krajině (je třeba vyloučit stavby, které by měřítkem, formou, materiálem nebo barevností vytvářely nový znak vizuálního projevu sídla v krajině) Při přestavbách, obnově nebo nové výstavbě bude chráněn charakter zástavby při využití tradičních architektonických forem, prvků a materiálů (zejména v kontextu s objekty a soubory se zřetelnými architektonickými hodnotami a s kulturními památkami), nová výstavba se bude podřizovat formám a výrazu tradičních objektů - půdorysný tvar, výška, tvar střechy, materiály a barevnost

Sídlo a LOsZ II. kategorie (LOsZ-II) Bude respektována historická struktura zástavby s možností jejího úměrného doplnění, zejména na starých stavebních parcelách ochrana Nová výstavba bude situována do kontaktu s existující zástavbou, jiné řešení je možné struktury pouze u specifických typů rozptýlené zástavby zástavby Je třeba omezit zásahy ovlivňující siluetu sídla a vyloučit stavby, které by vytvářely nový výrazný znak siluety existující zástavby ochrana Bude chráněn charakter zástavby (zejména měřítko a hmoty) při architektonickém výrazu charakteru korespondujícím s dochovanou architekturou, nová výstavba se bude podřizovat formám a zástavby výrazu objektů – měřítko, hmoty, půdorysný tvar, výška, tvar střechy Sídlo a LOsZ III. kategorie (LOsZ-III) Urbanistická struktura sídla může být upravena a doplněna, rozvoj sídla je možný pouze v ochrana návaznosti na existující zástavbu sídla. struktury Nová výstavba na okrajích existující zástavby bude navržena s cílem vytvoření zástavby harmonického přechodu sídla do krajiny ochrana Bude zachován charakter zástavby (zejména měřítko a hmoty) při individuálním charakteru architektonickém výrazu s respektováním (nesnižováním cenných hodnot) architektury zástavby stávajících objektů ležících ve vizuálním kontextu Sídlo a LOsZ IV. kategorie (LOsZ-IV) Nestanovují se specifická omezení v zásahu do struktury sídla ochrana struktury Doplnění a přestavba struktury sídla musí být směrována k vytvoření nových hodnot zástavby harmonie měřítka a vztahů v krajině Nová výstavba a přestavby stávajících objektů nebudou vytvářet prvky měřítkově, hmotově ochrana a barevně cizorodé venkovskému prostředí charakteru Formy a architektonický výraz staveb budou posuzovány individuálně vzhledem k zástavby vizuálnímu projevu v krajině a ke kontextu s okolní zástavbou

79

Územně analytické podklady ORP Česká Lípa – 4. úplná aktualizace, 2016 Obrázek 17 Ochrana 3. úrovně, kategorizace LOsZ, Kokořínsko

Tabulka 39 Kategorizace LOsZ

krajinný celek

krajinný prostor

A.1 Blíževedly Holany

A Vlhošť – Dubová hora

A.2 Hvězda Domašice

A.3 Loubí

B.1 Dubá B Údolí Liběchovky

B.2 Bylochov

LOsZ A.1.1 Blíževedly – severovýchod A.1.2 Stranné – sever A.1.3 Litice A.1.4 Ráj A.1.5 Holany - jih A.2.1 Blíževedly - jih A.2.2 Stranné – jih A.2.3 Skalka A.2.4 Hvězda A.2.5 Dolní Heřmánky A.2.6 Domašice A.2.7 Obrok A.2.8 Tuhanec – severovýchod A.2.9 Tuhanec – sever A.3.1 Vlhošť-Tobolka A.3.2 Loubí A.3.3 Heřmánky A.3.4 Sušice-západ A.3.5 Kozlí Roh A.3.6 Dřevčice-jih A.3.7 Máselník A.3.8 Lhota A.3.9 Zátyní-sever B.1.1 Zátyní – jih B.1.2 Dubá – jihozápad B.2.1 Mošnice B.2.2 Nová Ves-Víska B.2.3 Bylochov B.2.4 Zakšín-západ 80

kategorie LOsZ II. I. I. II. III. III. I. II. I. II. I. I. I. I. I. I. II. II. I. II. II. I. I. III. IV. III. II. I. II.


krajinný celek

krajinný prostor

B.5 Deštné

B.6 Chudolazy

C.1 Panská Ves Blatce

C Beškovský kopec Vrátenská hora

C.2 Týn - Žďár

C.3 Houska Nosálov

D Supí hora

D Nedvězí

LOsZ

B.5.1 Pavličky B.5.2 Dolní a Horní Dubová Hora B.5.3 Tuhaň-jihovýchod B.5.4 Zakšín-sever B.5.5 Zakšín-východ B.5.6 Zakšín-jihovýchod B.5.7 Deštná-východ B.5.8 Deštná-západ B.5.9 Vrabcov B.6.1 Zakšín-jih B.6.2 Bukovec-sever B.6.3 Bukovec B.6.4 Bukovec-západ C.1.1 Nedamov-chatová oblast C.1.2 Panská Ves-sever (samota) C.1.3 Březinka-sever C.1.4 Plešivec C.1.5 Korce-jih C.1.6 Panská Ves C.1.7 Březinka-jih C.1.8 Křenov C.1.9 Křenov-Křenovský potok C.1.10 Beškov-sever C.1.11 Beškov-jih C.1.12 Blatečky C.1.13 Blatce C.1.14 Blatečky-údolí C.1.15 Roveň-západ C.1.16 Roveň C.1.17 Ždírecký Důl C.1.18 Bořejov-západ C.1.19 Ždírec-západ C.1.20 Dolní Houska-sever C.2.1 Bořejov-jih C.2.2 Týn C.2.3 Luka-jih C.2.4 Kruh C.2.5 Žďár-sever C.2.6 Žďár-severozápad C.2.7 Samota u andělských schodů u Kruhu C.3.1 Dolní Houska-sever C.3.2 Kbelsko C.3.3 Dolní Houska C.3.4 Myší Díra C.3.5 Palác C.3.6 Horní Houska C.3.7 Vojetín C.3.8 Nová Starost C.3.9 Konrádov C.3.10 Na Fučikovském D.2 Nedvězí-severozápad D.3 Nedvězí-východ 81

kategorie LOsZ II. II. II. II. II. II. III. II. I.

II. II. II. I. III. II. I. I. III. I. II. I. I. I. I. I. III. I. I. I. I. I. II. III. I. I. II. I. III. I. II. II. I. II. I. I. II. I. I. I. I. I. I.


krajinný celek

krajinný prostor

F Kokořínský důl

A.4.5.4.c)

F.1 Tubož

LOsZ

D.4 Dražejov D.5 Kluk D.8 Rozprechtice F.1.3 Tubož-západ F.1.4 Tubož F.1.5 Tubož-jih F.1.6 Konrádov

kategorie LOsZ

I. II. II. I. I. I. I.

CHKO České středohoří - Preventivní hodnocení krajinného rázu (Löw a spol., s r.o. 2010)

Hodnocení krajinného rázu území CHKO České středohoří bylo zpracováno již ve dvou předchozích publikacích, na které je v této studii odkazováno. Jedná se o tyto: (1) České středohoří – Hodnocení území CHKO z hlediska krajinného rázu, autorský kolektiv, I. Vorel, 1999 (2) CHKO České středohoří – Hodnocení krajinného rázu, J. Kinský, 2000 Do řešeného území zasahuje celkem 15 supervizuálních celků – oblastí krajinného rázu (OKR). Jejich popis obsahuje vždy jejich základní charakteristiku, popis krajinného ohraničení, krajinných matric a singularit (póly a osy) a rámcové doporučení pro zachování KR v dané oblasti. Do dat ÚAP bylo na území CHKO České středohoří doplněno základní členění na krajinné celky a jako místa krajinného rázu zakresleny krajinné veduty a zaříznutá údolí. Obrázek 18 Krajinné celky (oblasti krajinného rázu) a místa krajinného rázu, CHKO České středohoří

Rámcové doporučení pro zachování krajinného rázu v jednotlivých krajinných celcích Českého středohoří na území ORP je následující (vybrány pouze celky a úkoly relevantní území ORP): Bukovinské rozvodí -

Při případném rozvoji sídla dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou, v návesní části sevřenějšího charakteru a v zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2).

82


-

Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při případných pozemkových úpravách respektovat členění původních plužin. V lesních komplexech podporovat listnaté dřeviny, aby byl zachován alespoň jejich smíšený charakter. Českolipská kotlina

-

-

Do řešeného území zasahuje pouze západní část v okolí Horní Libchavy a Stružnice – nezbytné zachovat vesnický charakter krajiny a chránit výraznou vedutu lesnatého Kozelského hřbetu. Slunečnou, Novou Ves, Stráž a Bořetín již nejlépe vůbec nerozvíjet, případně pouze o jednotlivé záměry plně respektující rozptýlený, resp. soustředěný charakter zástavby. Při rozvoji ostatních sídel, především Volfartice - Horní Libchva a Stružnice, dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. osově orientovanou vesnickou rozvolněnou. U hraničních obcí dodržovat vesnickou strukturu zástavby alespoň rámcově, rozhodně nepřipouštět plošnou zástavbu kobercového charakteru. V zastavitelném území sídel na území CHKO se pak řídit doporučeními studie (2). Vizuálně exponované zemědělské či výrobní objekty pohledově izolovat zelení. Mimo zastavitelné území a v odtržené poloze od zástavby nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Dolní Merboltické údolí

-

-

S ohledem na zvýšené urbanistické a architektonické hodnoty sídla dbát na zachování současné struktury zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou orientovanou podél osy toku a nevystupovat s novostavbami do svahů. V zastavitelném území sídel se pak řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Zemědělské či výrobní halové objekty pohledově odclonit zelení. Při pozemkových úpravách a obhospodařování zemědělské půdy dbát na zachování členění původních záhumenicových plužin. Lesy udržovat v současném zastoupení a druhovém složení Holanská kotlina

-

-

-

Do řešeného území zasahuje celek pouze okrajově, zásadní je proto pouze ochrana výrazné veduty Kozelského hřbetu, tzn. zalesněná horní část lemovaná bezlesím místy s poměrně dobře dochovaným členěním záhumenicové plužiny. Při rozvoji sídel na území CHKO dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou, v případě Kozlů i její lineární uspořádání. V zastavitelném území sídel se pak řídit doporučeními studie (2). Nedopustit zarůstání plužin s dochovaným historickým členěním. Horní Merboltické údolí

-

Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané prvovýrobní využívání pozemků. Vizuálně exponované zemědělské areály pohledově izolovat zelení. Při pozemkových úpravách a obhospodařování zemědělské půdy respektovat členění původních záhumenicových plužin. Lesy udržovat v současném zastoupení a druhovém složení. Hornopolické údolí Ploučnice

-

-

Při případném rozvoji sídel dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. převážně vesnickou rozvolněnou, případně sevřenou (Hor. Police, Jezvé), a v zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Zástavbu Stoupna by bylo vhodné rozvíjet pouze na zbořeništích. Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při obhospodařování bezlesí i případných pozemkových úpravách respektovat strukturu původní záhumenicové plužiny, zejména pak dochovaného členění pozemků. V lesních komplexech podporovat listnaté dřeviny, aby byla zachována jejich smíšená druhová skladba. Kerhartické údolí Bystré

-

Při případném rozvoji sídla dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou s lineárním protažením podél vodního toku, a v zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při případných pozemkových úpravách respektovat členění původní záhumenicové plužiny. Při obhospodařování bezlesí dbát na zachování členění pozemků. V lesních komplexech podporovat listnaté dřeviny, aby byl zachován alespoň jejich smíšený charakter.

83


Kravařská kotlina -

-

Zachovat polní zemědělský charakter centrální matrice v kontrastu s lesní matricí smíšených porostů na svazích sopečného pohoří. Nepovolovat větší růst zastavitelného území vesnických sídel než o 10% S ohledem na zvýšené urbanistické a architektonické hodnoty naprosté většiny sídel dbát pečlivě na zachování současné struktury zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou, případně sevřenou. U vesnických sídel rozhodně nepřipustit plošný rozvoj zástavby. V zastavitelném území sídel se pak řídit doporučeními studie (2). Rozvojové možnosti VPR Janovice a VPR Rané jsou velmi omezené, nejlépe nestavět vůbec žádné další objekty. Při pozemkových úpravách a obhospodařování respektovat v maximální míře členění původních plužin, především SV od Raného. Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané prvovýrobní využívání pozemků Zemědělské či výrobní halové objekty pohledově odclonit zelení, zejména pak ty, které jsou pohledově exponované nebo umístěné v blízkosti zástavby se zvýšenou historickou hodnotou. Zachovat přírodní i částečně upravené úseky Bobřího potoka a jeho břehové porosty. Vhodné by bylo podporovat tradiční formy ovocnářství Prameny Bystré

-

Při případném rozvoji sídla dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou, a v zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při případných pozemkových úpravách respektovat členění původních plužin. V lesních komplexech podporovat listnaté dřeviny, aby byl zachován alespoň jejich smíšený charakter. Prameny Libchavy

-

-

Při případném rozvoji sídla dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou a u lánových vsí respektovat jejich lineární půdorys. V zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při případných pozemkových úpravách respektovat členění původní záhumenicové plužiny. Při obhospodařování bezlesí dbát na zachování členění pozemků. Nedopustit zarůstání částí s nejlépe dochovaným členěním. V lesních komplexech podporovat listnaté dřeviny, aby byl zachován alespoň jejich smíšený charakter. Nepřipustit, aby se částečně odtěžený Holý vrch projevoval v dálkových pohledech jako jiný typ matrice než lesní. Úštěcká kotlina

-

Zachovat polní zemědělský charakter centrální matrice v kontrastu s lesní matricí smíšených porostů na svazích hřbetů a kuželů sopečného pohoří. Udržet dochovaný charakter sídelní struktury: malá soustředěná sídla obklopená volnou nezastavěnou krajinou. Zásadně nepřipustit plošný rozvoj zástavby a stavební propojování sídel. Nepovolovat větší růst zastavitelného území vesnických sídel než o 10%. V zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). V nejhodnotnějších sídlech nejlépe nestavět vůbec žádné další objekty. Při pozemkových úpravách a obhospodařování respektovat v maximální míře zbylé členění původních plužin. Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané prvovýrobní využívání pozemků Zemědělské či výrobní halové objekty pohledově odclonit zelení Zachovat břehové porosty vodních toků. Podporovat tradiční formy pěstování ovocných stromů. Alespoň menší ukázkovou chmelnicí by bylo vhodné připomenout chmelařskou tradici území. Valteřické údolí

-

-

Dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou orientovanou podél osy toku (Heřmanice – Valteřice) či kolem osové komunikace (Velká Javorská). V samotném zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Zemědělské či výrobní halové objekty pohledově odclonit zelení. Při pozemkových úpravách a obhospodařování zemědělské půdy důsledně dbát na zachování členění původních záhumenicových plužin. 84


-

Lesy udržovat v současném zastoupení a druhovém složení. Velkobukovinské údolí

-

Při rozvoji sídla dodržovat současnou strukturu zástavby, tzn. vesnickou rozvolněnou, a její orientaci podél vodního toku a v zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při případných pozemkových úpravách respektovat členění původní záhumenicové plužiny. Při obhospodařování bezlesí dbát na zachování členění pozemků. Zachovat kompaktnost výrobních či zemědělských areálů a přednostně využívat jejich prostorových rezerv. Zachovat zalesněná temena a svahy Dvorského kopce a Špičák. V porostech podporovat listnaté dřeviny, aby byl zachován alespoň jejich smíšený charakter. Na svazích pod kostelem sv. Václava udržet pohledově otevřenou zemědělskou krajinu. Verneřické údolí Bobřího potoka

-

-

Dodržovat strukturu vesnické rozvolněné zástavby, orientovanou podél osy toku (Příbram, Loučky, Verneřice – záp. a vých. okraj), či kolem osové komunikace (Čáslav). Ve středu Verneřic dodržovat sevřený (až městský) charakter zástavby, jasně oddělený od volné krajiny. V zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při případných pozemkových úpravách a zejména obhospodařování respektovat členění původních plužin. Zachovat kompaktnost výrobních areálů a přednostně využívat jejich prostorových rezerv. Zemědělské či výrobní halové objekty pohledově odclonit zelení. Žandovské údolí Ploučnice

-

-

Dodržovat strukturu vesnické rozvolněné zástavby, orientovanou podél osy toku (Příbram, Loučky, Verneřice – záp. a vých. okraj), či kolem osové komunikace (Čáslav). Ve středu Verneřic dodržovat sevřený (až městský) charakter zástavby, jasně oddělený od volné krajiny. V zastavitelném území sídel se řídit doporučeními studie (2). Mimo zastavitelné území nepovolovat žádné nadzemní stavby mimo těch, které jsou technologicky vázány na dané využívání pozemků. Při případných pozemkových úpravách a zejména obhospodařování respektovat členění původních plužin. Zachovat kompaktnost výrobních areálů a přednostně využívat jejich prostorových rezerv. Zemědělské či výrobní halové objekty pohledově odclonit zelení. A4.5.5) Bioregiony a biochory Biogeografické členění

Nejen pro potřeby vymezování systému ÚSES jsou v území vymezeny základní jednotky biogeografického členění: - skupiny typů geobiocénů (STG) - typologické jednotky, nejnižší hierarchická jednotka členění (cca pro tvorbu ÚSES v místní úrovni), vystihující charakteristiku dané lokality (do desítek hektarů), a to vegetační stupeň, zastoupení živin a přístupnost půdní vláhy – ukazatel pro určení unikátnosti a reprezentativnosti lokality. - biochora - je vyšší typologickou jednotkou, např. charakteristiku hlubokých říčních zářezů, plošin, nivních poloh atd. - biogeografický region (bioregion, nahrazující dřívější sosiekoregion) je hierarchicky vyšší a již zcela individuální jednotkou. Je charakterizován jako jedinečná jednotka biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. Bioregion je zpravidla charakterizován také specifickým typem a určitou intenzitou antropogenního využívání a tedy i svébytným současným stavem biocenóz. Tabulka 40 Bioregiony na území ORP Česká Lípa

označení bioregionu

Název

1.15

VERNEŘICKÝ

1.33

KOKOŘÍNSKÝ

1.34

RALSKÝ

1.3

ÚŠTĚCKÝ (JZ okraj ORP - Tuhaň) 85


Stručné charakteristiky bioregionů 1.15 Verneřický bioregion – neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny. 1.33 Kokořínský bioregion – kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin. 1.34 Ralský bioregion – pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji. Geoekologická typizace krajiny KRAJINNÝ TYP A - krajina plně antropogenizovaná, zcela přeměněná lidskou činností   

podtyp A- (krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami urbanizovaných území (zastavěná území), dobývacími prostory těžby surovin, skládkami podtyp A (krajina základních krajinářských hodnot) modelově tvořený ucelenými plochami zejména zemědělských pozemků modelově I. až III. třídy ochrany ZPF podtyp A+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený zejména plochami v památkové péči (městské a venkovské památkové zóny, krajinné památkové zóny, kulturní rezervace a památky)

KRAJINNÝ TYP B - krajina intermediální (harmonická)  



podtyp B- (krajina snížených krajinářských hodnot) tvořený obecně ucelenými plochami zemědělských pozemků IV. třídy a V. třídy ochrany ZPF (kromě pozemků tvořících VKP ze zákona) podtyp B (krajina základních krajinářských hodnot) tvořený ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, včetně lesů zvláštního určení (subkategorie lesů lázeňských, příměstských a rekreačních, lesů sloužících lesnickému výzkumu a výuce, lesů v uznaných oborách a bažantnicích, a lesů v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření) podtyp B+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami Přírodních parků a Geoparku

KRAJINNÝ TYP C - relativně přírodní  



podtyp C- (krajina snížených krajinářských hodnot) modelově tvořený menšími komplexy lesů hospodářských v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území po těžbě nerostných surovin, umělými vodními plochami a toky podtyp C (krajina základních krajinářských hodnot) modelově tvořený řirozenými vodními plochami a toky, zemědělskými plochami tvořícími VKP ze zákona (zejména údolní nivy okolí vodních ploch a přirozeně zamokřené plochy), plochami velkých komplexů lesů hospodářských, plochami biocenter místního významu v systému místního biogeografického významu, Ptačími oblastmi podtyp C+ (krajina zvýšených krajinářských hodnot) modelově tvořený plochami veškerých ZCHÚ, lesy ochrannými, plochami biocenter NR a R biogeografického významu, plochami Evropsky významných lokalit.

Součástí krajiny všech vymezených krajinných typů jsou i další krajinotvorné dominanty a lokality významné krajinné obzory, významné přírodní dominanty, významné výhledy do krajiny, významná výhledová místa s rozhlednou. Základní prostorové krajinné uspořádání Historickým vývojem, legislativní ochranou a přírodními podmínkami lze území ORP současné době rozdělit dle převládajícího i potencionálně funkčního využívání do čtyř zón: Přírodní zóna - tvořená krajinnými podtypy C+, C: I., II. a III. zóna V-ZCHÚ (NP a CHKO), lesy ve IV. zóně V-ZCHÚ, m-ZCHÚ (NPR, NPP, PR, PP), přírodní parky, biocentra všech biogeografických významů, plochy registrovaných VKP (v místním významu i VKP „ze zákona“ reprezentované zejména údolními nivami), EVL, veškeré lesy ochranné a vybrané subkategorie lesů zvláštního určení (dle odst./písm. 1/c lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací, 2/a lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, 2/e lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, 2/f lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti), přirozené vodní plochy a toky, mokřady… 86


Produkční zóna - tvořená krajinným podtypem A: pozemky ZPF I. až III. třídy ochrany ZPF Smíšená zóna - tvořená krajinnými podtypy B, B-, C-: IV. zóna a ochranné pásmo V-ZCHÚ, lesy hospodářské i vybrané subkategorie lesů zvláštního určení (dle odst./písm. 1/a lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, 1/b lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, 2/b lesy lázeňské, 2/c příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, 2/d lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, 2/g v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, 2/h lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, vč. bezlesí tvořených ostatními plochami, s výjimkou zastavěných a průmyslových areálů, dopravních sítí), obecně pozemky ZPF IV. a V. třídy ochrany ZPF, dobývací prostory, umělé vodní plochy a toky. Urbanizovaná zóna - tvořená krajinnými podtypy A-, A+: urbanizovaná území - zastavěné a zastavitelné území obcí a liniové stavby dopravní a technické infrastruktury. A4.5.6) Chráněné krajinné oblasti

Obrázek 19 Chráněné krajinné oblasti v ORP

Chráněná krajinná oblast České středohoří Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5°C, průměrné roční úhrny srážek 470-800 mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami.

87


Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj Kokořínsko: Oblast České křídové tabule s ojedinělým geomorfologickým reliéfem z kvádrových pískovců. Základní rysy reliéfu určuje vztah dvou hlavních skupin povrchových tvarů: plošin a často hluboce zahloubených několikapatrových údolí, na jejichž hranách se vytvořila skalní města. Selektivním zvětráváním vznikly skalní věže a četné mezo a mikrotvary takové formy a rozsahu, jaké nelze nalézt v žádné jiné pískovcové oblasti České republiky. Nejznámější jsou 'skalní pokličky', na hrubozrnném pískovci tzv. voštiny. Krajinné dominanty jsou tvořeny magmatickými výlevnými horninami, které tvoří znělcové, čedičové nebo trachytové kupy, kužele a homole (Vlhošť - 614m n. m., Ronov - 552m n. m., Vrátenská hora - 507m n. m.). Výše uvedené charakteristické rysy oblasti, spolu s klimatickým působením sousedícího teplého Polabí, vytváří pestré podmínky. Důsledkem je výskyt rostlinných druhů v rozsahu od teplomilných (na zbytcích skalních stepí) po chladnomilné (v inverzních polohách). Údolí potoka Liběchovky a Pšovky jsou typická svými vlhkými loukami, mokřadními společenstvy a vodními tůněmi. Zdejší mokřadní společenstva byla v listopadu 1997 zařazena do území chráněných v rámci Ramsarské úmluvy. V mokřadních biotopech se nachází druhy živočichů i rostlin zapsaných v Červeném seznamu. Celých 72% plochy lesních porostů je tvořeno dřevinami přirozené druhové skladby. Bohatá lesnatost a tradiční řídké osídlení tohoto kraje způsobuje jeho neobvyklou zachovalost a ojedinělou krásu, podtrženou velkým zastoupením roubené, hrázděné nebo i zděné původní architektury. Malebnost a romantiku krajiny zvyšuje i známý hrad Kokořín. Dokesko: Krajina je geomorfologicky poměrně pestrá, s převahou mírných terénů nad skalnatými. Jádro oblasti je tvořeno pískovcovými plošinami rozbrázděnými hustou sítí kaňonovitých údolí Hradčanské pahorkatiny s okrajovým skalním městem Hradčanských stěn. Jihovýchodní části území dominuje Bezdězská vrchovina s výraznými stejnojmennými kopci Velký Bezděz (604 m n. m.) a Malý Bezděz (578 m n. m.). Geomorfologickými prvky tvořícími obraz krajiny jsou ploché pánve zejména v povodí páteřních toků Ploučnice a Robečského potoka s několika rybníky (Hradčanské rybníky na levostranném přítoku Ploučnice, Heřmanický rybník, Máchovo jezero a Novozámecký rybník na Robečském potoce) a s rašeliništi, dále kvádrové pískovce, rozčleněné do bizarních skalních útvarů, kaňonovitých soutěsek i maloplošných, ale početných skal, a dominantní neovulkanické suky. Území je tvořeno převážně druhohorními sedimentárními horninami české křídové tabule. Převažujícím podkladem jsou živinami extrémně chudé kvádrové pískovce, složené prakticky z čistého křemene. Povrch území tvoří kyselé pískovce jizerského souvrství a vápnité pískovce Hradčanských stěn, kde se vyvinula skalní města se skalními stěnami, skalními hřiby, galeriemi, převisy a dalšími pseudokrasovými jevy. Málo zpevněné křemenné pískovce jizerského souvrství tvoří ložiska písků v okolí Provodína. Na cenomanské vrstvy je vázáno uranové zrudnění, jehož okraje zasahují na SV až do předmětné oblasti. Pro oblast jsou typické třetihorní vyvřeliny, přestože jsou plošně málo rozsáhlé. Jedná se o fonolity a čediče tvořící Velký a Malý Bezděz, Provodínské kameny a několik drobnějších těles. Území je řazeno převážně do teplé a částečně (jih území přibližně od Novozámeckého a Břehyňského rybníka) do mírně teplé oblasti. V pánevních polohách a roklích se projevuje mírná teplotní inverze, některé vrcholy vykazují vrcholový fenomén. A4.5.7) Maloplošná zvláště chráněná území NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (jev 027) NPR Velký a Malý Bezděz NPR Velký a Malý Bezděz byla vyhlášena v roce 2009 na ploše 28 ha s ochranným pásmem o rozloze 42,3 ha. Toto chráněné území se nachází na úbočích Malého (578 m n. m.) a Velkého (603 m n. m.) Bezdězu. Nejvýznamnějším živočišným druhem a hlavním předmětem ochrany je v této rezervaci tesařík alpský (Rosalia alpina). K dalším zdejším entomologickým vzácnostem náleží bezesporu populace mandelinky Chrysomela asclepiadis vázané na porosty tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria) a výskyt tesaříka jilmového (Necydalis ulmi) vázaného na lesní porosty s vtroušeným jilmem horským (Ulmus glabra). V ledové propasťovité jeskyni puklinového charakteru (v chladné části roku se v ní tvoří a udržuje led, který v teplé části roku roztává) 88


na severním svahu Velkého Bezdězu je potvrzen také výskyt jednoho ze zvláště chráněných druhů živočichů, a to silně ohroženého netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii). V bučinách obou Bezdězů je uváděn i výskyt silně ohroženého mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). NPR Břehyně-Pecopala Lokalizována je na obou stranách silnice Břehyně–Hradčany asi 4 km od Města Doksy. Cílem ochrany zde je zachovat a zvýšit biodiverzitu zde zastoupených ekosystémů a vytvářet podmínky pro rozvoj vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Z pestré flóry území jsou nejrozsáhlejší společenstva vodních rostlin, pobřežních rákosin, vysokých ostřic a rašelinišť. V chráněném území bylo v posledních letech zjištěno přibližně 60 ohrožených druhů rostlin, např. kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), prstnatec pleťový pozdní (Dactylorhiza incarnata subsp. serotina), leknín bělostný (Nymphaea candida), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), rojovník bahenní (Ledum palustre) a vrba plazivá (Salix repens). Zvláště významný je opětovný nález kriticky ohrožené měkkyně bažinné (Hammarbya paludosa) z roku 1994, neboť měkkyně byla v rámci České republiky již považována za vyhynulou. Do konce 20. století zde byl zaznamenán výskyt 164 ptačích druhů. Lokalita je hnízdištěm bukače velkého (Botaurus stellaris), jeřába popelavého (Grus grus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla). Zaznamenán byl výskyt vydry říční (Lutra lutra). Z plazů se tu vyskytuje zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Žije zde skokan štíhlý (Rana dalmatina) i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). V průběhu malakozoologického výzkumu bylo v rezervaci zjištěno 49 druhů, převážně vodních, měkkýšů, 41 druhů plžů a 8 druhů mlžů. Při jižním okraji Pecopaly byly nalezeny kriticky ohrožené druhy korýšů: listonoh letní (Triops cancriformis) a žábronožka letní (Branchipus schaefferi). NPR Novozámecký rybník Jedná se zde o rybník a jeho okolí mezi obcemi Jestřebí a Zahrádky u České Lípy. Je to území významné jak početným výskytem ptačích druhů, tak i výskytem řady vzácných druhů rostlin. Od poloviny 19. století bylo na území rezervace zaznamenáno 221 druhů ptáků, z nichž 120 zde i hnízdilo (je to téměř polovina hnízdících druhů ptáků v celé ČR). Z těch nejvýznamnějších lze jmenovat jeřába popelavého, orla mořského, slavíka modráčka, motáka pochopa, bukače velkého, bekasínu otavní, ťuhýka šedého, sýkořici vousatou, luňáka červeného. Vzácné rostlinné druhy můžete najít jak ve vlastním rybníce (např. leknín bělostný), tak i na okolních mokřadních loukách a okrajích rákosin (hlízovec Loeselův, ostřice dvoudomá, kapraď hřebenitá, bahnička málokvětá, či keříčkovitá vrba plazivá). Louky jsou pro udržení vzácných druhů koseny v rámci péče o území NPR prováděné Správou CHKO. NPR Novozámecký rybník je zařazena mezi mezinárodně významné mokřady a je součástí Ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady a evropsky významné lokality Jestřebsko - Dokesko. PŘÍRODNÍ REZERVACE (jev 028) PR Jílovka Jílovka je jedním z desítek rybníků tvořících soustavu známou jako Holanské rybníky. Za přírodní rezervaci byla vyhlášena Krajským úřadem LK dne 2. listopadu 2010. Zahrnuje břehy jižní části rybníka, celý sousední Kravský rybník a ochranné pásmo kolem něj. Předmětem ochrany je smíšený listnatý les s cennou mykoflórou a Kravský rybník s bohatou makrofytní vegetací a s pestrou zoocenózou. PR Ralsko Rozkládá se ve vrcholových partiích kopce Ralsko a zasahuje na katastrální území Noviny p. Ralskem a Svébořice. Chrání se zde suťové porosty, bučiny, (buk, javor klen, různé druhy jasanů aj.) a vzácné teplomilné druhy rostlin na vrcholu a skalnatých svazích. Roste zde vzácná ostřice tlapkatá velkonohá, kapradinka skalní aj. Ze živočichů zde přebývá například tesařík alpský, střevlíci, výr velký, mlok skvrnitý, holub doupňák a muflon. Les je souvislý, má charakter ochranného lesa, neplatí zde běžné zásady lesního hospodářství. PR Vlhošť Vrchol a svahy Vlhoště (613,5 m n. m.) a Malého Vlhoště (440,0 m n. m.) asi 0,5 km východně od osady Hvězda pod Vlhoštěm. V severní a východní části rezervace se zachovaly partie květnatých bučin na vyvřelých horninách, v jižní a západní části, především na Malém Vlhošti, reliktní bory na pískovcích. PR Kokořínský důl Rozsáhlé území s převážně lesními porosty zasahuje do správního území v obci Blatce. Údolí Pšovky je zaříznuté do kvádrových pískovců středního turonu. Nestejná rozpustnost různých tmelů v jednotlivých pískovcových blocích způsobila vznik tzv. "pokliček", skalních měst a dalších pozoruhodných geomorfologických fenoménů. Botanicky pestré území je na kontaktu termofytika a mezofytika, kde se stýkají teplomilné druhy středočeské nížiny, podhorské druhy Polomených hor i vlhkomilná polabská flóra. V mokřadech v údolní nivě a na dně inverzních roklí se vyskytují vzácné druhy 89


rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů. Významnými refugii teplomiilné fauny a flóry jsou naopak izolované plochy spraší na skalních výchozech. V současné době je připraveno přehlášení přírodní rezervace a vyčlenění území zastavěných či zastavitelných částí obcí. PR Mokřady horní Liběchovky Soustava mokřadů na horním toku potoka Liběchovka a jeho přítocích jižně a jihovýchodně od města Dubá. Zasahuje na katastrální území Blatce, Deštná, Dražejov, Dubá, Nedamov. V rozsáhlém komplexu mokřadů různých typů (prameniště, slatiny, ostřicové mokřady, vlhké louky, vodní toky) na horním toku Liběchovky se výskytuje řada ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů. Přírodní rezervace je součástí území ”Mokřady Liběchovky a Pšovky” začleněného do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu. PR Kostelecké bory Skalní hřbety pod vrchem Kostelec, 2 km severovýchodně od obce Domašice. Posláním této přírodní rezervace je ochrana rozsáhlých borových porostů reliktního charakteru s typickými společenstvy rostlin a živočichů. Od roku 2006 jsou zde lesní porosty ponechány samovolnému vývoji. Cílem je umožnit na vymezeném území uchování a obnovu přirozeně se vyvíjejících lesních ekosystémů a zajistit sledování jejich dalšího vývoje při maximálním omezení lidských vlivů. Přirozený vývoj v praxi znamená vyloučení veškeré výchovné, obnovní a nahodilé těžby, dále umělého obnovování porostů a rozšiřování lesní dopravní sítě. PR Hradčanské rybníky Rozkládají se 1,3 km východně od Hradčan. Jedná se o systém mokřadních biotopů na oligotrofní rybniční soustavě. Soustava 4 lesních rybníků různě velkých je propojena Hradčanským rybníkem. Z lesních biotopů jsou zde zastoupeny mokřadní olšiny a rašelinné brusnicové bory. Předmětem ochrany je cenná biocenoza typická pro dokeskou plošinu. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY (jev 029) NPP Peklo Peklo je kaňonovité údolí Robečského potoka mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa, zasahuje na katastrální území Kvítkov, Sosnová a Zahrádky. Území bylo chráněno již od roku 1895 jako soukromá rezervace a bylo využíváno především turisticky. V současnosti platný právní předpis o vyhlášení tohoto chráněného území byl vydán za účelem zajištění ochrany geomorfologicky cenného kaňonovitého údolí Robečského potoka vytvořeného ve svrchně křídových kvádrových pískovcích a komplexu bažinných olšin a jasanových luhů tvořících biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně početné populace bledule jarní (Leucojum vernum) v údolní nivě. Na území Národní přírodní památky Peklo byl zaznamenán výskyt 78 druhů ptáků, 18 druhů savců, 13 druhů ryb, 2 druhů obojživelníků a 2 druhů plazů. Hnízdí zde např. výr velký (Bubo bubo), ledňáček říční (Alcedo atthis) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Pozorována byla vydra říční (Lutra lutra). Území je také významným nalezištěm plžů. NPP Jestřebské slatiny Niva Robečského potoka mezi obcemi Provodín, Jestřebí a Staré Splavy na katastrálních územích Doksy u Máchova jezera a Jestřebí u České Lípy. V nivě potoka ve sníženině mezi obcí Provodín a Jestřebí se díky vysokému zamokření vytvořila mocná slatinná vrstva. Toto specifické prostředí je domovem řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Území je ale dlouhodobě negativně ovlivněno odvodňováním, které tu systematicky probíhá už od 19. století. K zajištění základní ochrany a odborné péče byla lokalita v roce 2012 vyhlášena národní přírodní památkou. NPP Swamp Severní a východní zátoka Máchova jezera, jehož zbylá část tvoří ochranné pásmo, byla vyhlášena za národní přírodní památku v roce 2009 (v menší rozloze vyhlášena již v roce 1972). Je zde chráněno slatinné a přechodové rašeliniště s četnými vodními plochami tvořící biotop vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. Území je významné především existencí rašelinných stanovišť a má nesmírný význam z hlediska výskytu řas, kterých zde bylo zjištěno téměř 400 druhů a řada z nich byla právě z tohoto území popsána pro vědu. PŘÍRODNÍ PAMÁTKY (jev 031) Na správním území ORP je evidováno celkem 28 přírodních památek.

90


V roce 2014 přibyly nově vyhlášené přírodní památky: PP Niva Ploučnice u Žizníkova a PP Meandry Ploučnice u Mimoně. Zrušena je naopak přírodní památka Konvalinkový vrch (spolu s přírodní rezervací Sluneční dvůr; nařízení LK č. 13/2012 ze dne 14. 8. 2012). Tabulka 41 Přírodní památky v ORP

NÁZEV PŘÍRODNÍ PAMÁTKY

KÓD

VYHLÁŠENO (ZDROJ)

Manušické rybníky

5730

Nařízení LK 4/2012 ze dne 6. 6. 2012

Stružnické rybníky

5729


Cihelenské rybníky

5727

Nařízení LK 1/2012 ze dne 2. května 2012

Divadlo

1797


Jelení vrchy

1799


Kaňon potoka Kolné

1356 1991 ONV Děčín 17. května Bobří soutěska 2418 1968 a ONV Česká Lípa 5. dubna 1968 Rašeliniště Černého Nařízení LK 10/2012 1796 rybníka ze dne 6. 6. 2012 Nařízení LK 1/2013 ze dne 5. února 2013 a Zahrádky u České Lípy 5775 Nařízení LK 5/2013 ze dne 1. října 2013 SCHKO Kokořínsko, Pod Hvězdou 2109 2001 Ronov

1738

SCHKO Kokořínsko, 1995

Vranovské skály

1352

OkÚ Česká Lípa dne 15. listopadu 1991

Stohánek

1798


Husa

1354


Provodínské kameny

341

Nařízení LK 2/2006 ze dne 31.1.2006

Stříbrný vrch

2190

Černý důl Prameny Pšovky

SCHKO Kokořínsko, 2002 SCHKO Kokořínsko, 2089 2000 SCHKO Kokořínsko, 1735 1995

PŘEDMĚT OCHRANY Předmětem ochrany jsou mokřadní a vodní biotopy Manušických rybníků a druhy na ně vázané, především populace kuňky obecné (Bombina bombina). Předmětem ochrany jsou mokřadní a vodní biotopy Stružnických rybníků a druhy na ně vázané, především populace kuňky obecné (Bombina bombina) Předmětem ochrany jsou mokřadní a vodní biotopy Cihelenských rybníků a druhy na ně vázané, především populace kuňky obecné (Bombina bombina). a) geomorfologicky významný skalní útvar - rozeklaný pískovcový hřeben podkovovitého půdorysu s erozně vypreparovanými skalními útvary a se zachovalými polohami limonitových inkrustací, b) reliktní bor a společenstva boreokontinentálního typu vázaná na specifická stanoviště přírodní památky. a) přírodně cenný komplex lesa, zejména bučin a suťového lesa, diferencovaného ve svazích Malého a Velkého Jeleního vrchu, b) semixerotermní nelesní vegetace na vrcholových čedičových skalních výchozech se vzácnými druhy rostlin a živočichů. Ochrana se týká skalního útvaru, kaskád a blízkého okolí ukázka zpětné eroze v čedičovém tělesu rašeliništní a vodní společenstva s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů populace brouka páchníka hnědého (Osmoderma eremita, syn. Osmoderma barnabita) ochrana mokřadních společenstev a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů zachovalý suťový les s rozsáhlými suťovými poli (kamennými moři) na svazích Ronova; na vrcholu na vyvřelinách a na zřícenině hradu roste xerotermofilní vegetace příbuzná vegetaci vulkanických kopců Českého středohoří skály, ale i rostlinstvo (zakrslé buky lesní, smrk ztepilý, medvědice lékařská, kokořík vonný, česnek tuhý, ostřice tlapkatá, vláskatec tajemný) a hnízdí zde nepravidelně poštolka obecná a) významný geomorfologicky útvar - skalní věž se zbytky středověkého osídlení a dalšími lidskou činností vzniklými útvary, Vypreparované suky Děvína, Ostrého a Schachtsteinu s dochovanými pozůstatky po historické těžbě rud. b) přirozený porost borovice a dubu s vrcholovým semixerotermním trávobylinným společenstvem, jehož součástí jsou vzácné teplomilné druhy rostlin. výjimečný fragment pískovcových skal s ukázkou železitých inkrustací a dalších geomorfologických jevů v pískovci erozí vypreparovaná čedičová skála a výrazná krajinná dominanta s teplomilnými rostlinnými společenstvy a na ně vázanými vzácnými druhy živočichů rozvolněný reliktní bor se vzácným společenstvem bezobratlých živočichů a geomorfologicky hodnotné skalní útvary ochrana mokřadních společenstev a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů V rozlohou menším komplexu mokřadů v blízkosti pramenů Pšovky (prameniště, ostřicové louky, mokřadní olšiny apod.) se vyskytuje několik 91


NÁZEV PŘÍRODNÍ PAMÁTKY

KÓD

VYHLÁŠENO (ZDROJ)

Deštenské pastviny

2229


Kamenný vrch u Křenova

1353


Osinalické bučiny

2191


Martinské stěny

2192


Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky

5728

Nařízení LK 3/2012 ze dne 2. května 2012

Děvín a Ostrý

1794


Široký kámen

1795


Okřešické louky

3410

Nařízení LK 1/2008 ze dne 18.3.2008

Niva Ploučnice u Žizníkova


Meandry Ploučnice u Mimoně


PŘEDMĚT OCHRANY ohrožených druhů rostlin a unikátní fauna bezobratlých živočichů. Teplomilné sveřepové trávníky na vápnitých pískovcích a s výskytem ohrožených druhů rostlin, které zde mají v rámci CHKO hraniční výskyt. Cílem péče je zamezení rozšiřování dřevin a udržení travinných společenstev. ochrana pískovcového skalního hřbetu se zajímavými tvary selektivního zvětrávání železitých poloh a inkrustací v pískovcích ochrana porostů bučin na vápnitých pískovcích, s výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Jedná se o ojedinělý výskyt na území CHKO ochrana vzácného společenstva bezobratlých živočichů, obývajících pískovcové skály, porosty lišejníků a vřesoviště; cenná je specifická geomorfologie pískovcových stěn mělký mokřad a navazující vlhké louky a druhy na tato stanoviště vázané, především populace kuňky obecné (Bombina bombina), modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius) a) přirozené a polopřirozené porosty bučin, suťového lesa a boreokontinentálního boru se světlinami vřesovištní vegetace, a druhy na ně vázané. b) Rozvaliny středověkého hradu Děvín jako specifického stanoviště ohrožených druhů rostlin včetně podzemních hradních prostor, jako významného zimoviště netopýrů. c) Vypreparované suky Děvína, Ostrého a Schachtsteinu s dochovanými pozůstatky po historické těžbě rud. a)geomorfologicky významný útvar - pískovcová stolová hora s výrazně členitými skalními srázy, b) lesní společenstva charakteru boreokontinentálního boru s reliktním borem vázaným na okrajová skalnatá stanoviště, jehož součástí jsou vzácné druhy rostlin a živočichů druhově bohatá společenstva slatinné louky s vysokou koncentrací vzácných a ohrožených druhů rostlin meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organizmů na tato přírodní stanoviště vázané, zejména populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), modráska bahenního (Phengaris nausithous), modráska očkovaného (Phengaris teleius), ohniváčka černočerného (Lycaena dispar), lososa obecného (Salmo salar) a vydry říční (Lutra lutra) meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organizmů na tato přírodní stanoviště vázané, zejména populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), modráska očkovaného (Phengaris teleius), ohniváčka černočerného (Lycaena dispar), lososa obecného (Salmo salar) a vydry říční (Lutra lutra)

PAMÁTNÝ STROM (jev 032) Památné stromy jsou evidovány v ÚAP celkem 114 body. Ochranné pásmo památných stromů Agentura ochrany a přírody ČR neposkytuje vrstvu s ochrannými pásmy. U stromů s tzv. vyhlášeným OP platí OP dle popisu ve vyhlašovací dokumentaci (dostupné na http://drusop.nature.cz). Všechny památné stromy bez vyhlášeného OP mají dle ustanovení § 46 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění základní OP ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí, tzv. zákonné OP.

92


NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (jev 034) Tabulka 42 Předmět ochrany Evropsky významných lokalit

NÁZEV EVL KÓD

Poselský a Mariánský rybník

CZ0514669

Kokořínsko

CZ0214013

Roverské skály Cihelenské rybníky

CZ0512100 CZ0513238

Binov Bobří soutěska

CZ0510441

Dolní Ploučnice

CZ0513505

Horní Ploučnice

CZ0513506

Stružnické rybníky

CZ0513257

Jestřebsko CZ0514042 Dokesko

Ronov Vlhošť

CZ0514670

PŘEDMĚT OCHRANY Výskyt řady zvláště chráněných druhů rostlin: kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), p. májový (D. majalis), p. plamatý (D. maculata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix), měkkyně bahenní (Hammarbya paludosa), rojovník bahenní (Ledum palustre), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), vrba plazivá (Salix repens) a řady dalších). Lokalita je uvedena v Seznamu mokřadů ČR. Významná součást mokřadních a slatinných biotopů v rybniční soustavě Jestřebské kotliny. Jedna z mála lokalit vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) v Libereckém kraji a jedna z mála lokalit vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana) v Čechách. piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) sekavec (Cobitis taenia) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) vrkoč útlý (Vertigo angustior) V pískovcových skálách erozí rozčleněných do rozličných dutých tvarů se nacházejí četné mikrolokality vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). kuňka ohnivá (Bombina bombina) Velmi zachovalá společenstva skal, sutí, lesů a vlhkých luk. V Bobří soutěsce dochází k zajímavému jevu, kdy vlivem inverze chladnomilné druhy rostlin i živočichů obsazují nižší polohy při jejím dnu, zatímco druhy teplomilné vystupují do vyšších poloh. Výskyt řady vzácných druhů rostlin. Skladba typické lesní a suťové fauny je do značné míry ovlivněna zdejšími mikroklimatickými zvláštnostmi (podmrzající sutě, teplotní inverze). kuňka ohnivá (Bombina bombina) losos obecný (Salmo salar) vydra říční (Lutra lutra) klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) losos obecný (Salmo salar) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) vydra říční (Lutra lutra) * prioritní druh kuňka ohnivá (Bombina bombina) hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) koniklec otevřený (Pulsatilla patens) páchník hnědý (Osmoderma eremita)* popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) tesařík alpský (Rosalia alpina)* vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) * prioritní druh Jde o plošně nejrozsáhlejší lokalitu výskytu modráska bahenního a modráska očkovaného na území CHKO Kokořínsko a na základě provedených pozorování lze soudit na přítomnost silných populací. Z významných druhů rostlin se v navrhované lokalitě vyskytují ostřice odchylná (Carex appropinquata), ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice dvouřadá (Carex disticha), oman vrbolistý (Inula salicina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), smldník jelení (Peucedanum cervaria), mochna bílá (Potentilla alba), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), kostival český (Symphytum bohemicum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) (Vlhosť a okolí, 1963 Blatny), sedmikvítek 93


NÁZEV EVL KÓD

PŘEDMĚT OCHRANY evropský (Trientalis europaea), rdest alpský (Potamogeton alpinus). Cenné jsou zachovalé mokřadní louky u Litic. Jedná se rozlehlé louky sv. Molinion, částečně kosené. Vzhledem k poloze luk mimo CHKO společenstva pomalu degradují z důvodů absence managementu. Doloženo hnízdění silně ohroženého sýce rousného (Aegolius funereus), skřivana lesního (Lullula arborea) a holuba doupňáka (Columba oenas). Významný je výskyt druhů ptáků využívající ke hnízdění dutiny jako je lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud velký (Dendrocopos major) a datel černý (Dryocopus martius). Dále v oblasti hnízdí sokol stěhovavý (1 pár Vlhošť). V lokalitě se dlouhodobě drží perspektivní populace vrkoče útlého (Vertigo angustior), v současné době částečně zdecimovaná následky meliorací.

Doksy zámek Slatinné vrchy Velký a Malý Bezděz Zahrádky Manušické rybníky Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky

Ralsko

CZ0513659 CZ0513255 CZ0514243 CZ0513508

netopýr velký (Myotis myotis) tesařík alpský (Rosalia alpina)* * prioritní druh netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) tesařík alpský (Rosalia alpina)* * prioritní druh páchník hnědý (Osmoderma eremita)* * prioritní druh

CZ0513244

kuňka ohnivá (Bombina bombina)

CZ0513237

kuňka ohnivá (Bombina bombina)

CZ0510028

kvalitní lesní ekosystémy zachovalé na velké ploše, primární bezlesí skalních výchozů (neovulkanitů i pískovců) se vzácnou reliktní květenou: hvězdnice alpská (Aster alpinus) – déle nezvěstná, Allium sibiricum, medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), ostřice tlapkatá velkonohá (Carex pediformis subsp. macroura), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) aj. Z dalších významných druhů jsou zde zastoupeny např. árón plamatý (Arum maculatum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), netřeskovec výběžkatý (Jovibarba globifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).

Pozn.: modře jsou vyznačeny evropsky významné druhy

NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST (jev 035) Na správním území se rozkládá jediná ptačí oblast ze soustavy NATURA 2000. Jedná se o PO Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady s kódovým označením CZ0511007. Území je jedinečné kombinací velmi suchých stanovišť na pískovcových horninách s převážně borovými porosty s nízkou, zpravidla vřesovištní vegetací a pestrou mozaikou mokřadních biotopů, jako jsou podmáčené louky, rozsáhlé rákosiny, rašeliniště a rybniční soustavy (dokeská a hradčanská). Zvlněná pískovcová pahorkatina je zpestřena vrchy, které dominují svojí výškou v krajině (Bezděz, 603 m n. m.), budované vulkanickými horninami, porostlé přirozenými smíšenými resp. listnatými lesy s převahou buku. Předmětem ochrany je zde 5 druhů - jeřáb popelavý (Grus grus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), skřivan lesní (Lullula arborea), slavík modráček (Luscinia svecica) a moták pochop (Circus aeruginosus).

94


A4.5.8) Migračně významná území a dálkové migrační koridory MIGRAČNĚ VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ (MVÚ) Poskytnutá vrstva AOPK ČR identifikuje území zvýšené hodnoty jak pro trvalý výskyt, tak pro migraci lesních druhů. V rámci MVÚ je třeba zajistit omezení dalšího dělení dosud nefragmentovaných území migračními bariérami a ochranu migrační propustnosti krajiny tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná plocha lesních biotopů bez bariér a variabilita jejich vzájemného propojení v rámci širšího kontextu krajiny. Doporučení: Negativní dopad fragmentace biotopů na populace volně žijících živočichů by v migračně významných územích měl být důsledně řešen v rámci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (v rámci SEA). Další hodnocení a omezení nárůstu míry fragmentace a narušení konektivity biotopů by v migračně významných územích mělo být podmínkou pro následné rozsáhlejší změny využití krajiny a mělo by být součástí hodnocení u záměrů podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí (v rámci hodnocení vlivu na flóru, faunu a ekosystémy). DÁLKOVÉ MIGRAČNÍ KORIDORY (DMK) Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Propojují oblasti významné pro trvalý i přechodný výskyt velkých savců, a to v národním i nadnárodním měřítku. Představují místa se zvýšenou pravděpodobností pohybu velkých savců a jsou navrženy v hustotě, která představuje nezbytné minimum pro zajištění trvalého migračního propojení, a tedy i nezbytné minimum pro zachování dlouhodobé existence populací velkých savců. Koridory jsou vymezeny o šířce 500 m, šířka koridoru přitom může být zúžena tak, aby plocha koridoru nezasahovala do již existující souvislé zástavby. Doporučení: Obecným principem je nesnižovat novými zásahy do krajiny průchodnost migračního koridoru. Součástí DMK nejsou již existující zastavěná území, a to i když se nacházejí v daném 500 m pásmu. Zastavěné území je z DMK vyjmuto a jeho plocha se úměrně snižuje (nebo, jsou-li k tomu vhodné prostorové podmínky a zůstane zachována funkčnost koridoru, se vymezení DMK při průchodu zastavěným územím usměrňuje). (Pozn.: ve výkresech je zobrazen průběh koridoru jako buffer poskytnuté osy bez ohledu na zastavěné území.) BARIÉROVÁ MÍSTA DÁLKOVÝCH MIGRAČNÍCH KORIDORŮ (DMK_BM) Tato vrstva je odvozena od vrstvy dálkových migračních koridorů a obsahuje úseky koridorů, které vymezují existující střet migračního koridoru s významnými migračními bariérami. Celkem je vymapováno 29 úseků označovaných jako místa kritická (K1). V těchto místech je migrace vlivem přítomnosti bariér zcela znemožněna nebo zásadním způsobem omezena. Dále jsou identifikovány úseky označované jako místa problémová (K2). Možná migrace těmito místy je vlivem bariérového efektu snížena. V problémových místech a v navazujících částech území je nezbytné zachovat stávající (byť i omezenou) prostupnost. Zároveň mohou být v bariérových a problémových místech v rámci územního plánování stanoveny plochy pro budoucí realizaci konkrétního opatření pro zlepšení migrační propustnosti krajiny (ve formě veřejně prospěšných staveb či opatření). zdroj: AOPK ČR

HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY -

územní systém ekologické stability (ÚSES) – nadregionální a regionální biocentra významné krajinné prvky (VKP) - VKP „ze zákona“ a prvky „registrované“ KRAJINA

-

významné krajinné horizonty významné přírodní dominanty unikátní krajinné typy (krajiny izolovaných kuželů, krajiny skalních měst) významné krajinné typy (krajiny vysoko položených plošin, krasové krajiny, krajiny výrazných svahů a skalnatých hřbetů, krajiny kuželů a kup) přírodní parky ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (ZCHÚ)

95


-

chráněné krajinné oblasti (CHKO) maloplošná zvláště chráněná území (NPR, PR, NPP, PP) LOKALITY A ÚZEMÍ S MEZINÁRODNÍM STATUTEM OCHRANY

-

NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblasti

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY území Přírodních parků, dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 12) ZVLÁŠTNÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY území ZCHÚ (velkoplošných i maloplošných), dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vč. jejich ochranných pásem: - chráněné krajinné oblasti I., II., III., IV. zóna odstupňované ochrany - maloplošná zvláště chráněná území • NPR - národní přírodní rezervace • NPP - národní přírodní památka • PR - přírodní rezervace • PP - přírodní památka území a lokality s mezinárodním statutem ochrany (dle novelizací zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny): EVL, Ptačí oblasti a další lokality - NATURA 2000 - evropsky významné lokality - NATURA 2000 - ptačí oblasti SOUHRN ZÁMĚRŮ Územní systém ekologické stability Generel ÚSES CHKO Kokořínsko Sever ÚSES dle Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje - Do návrhů územních plánů doplňovat, zpřesňovat, případně aktualizovat systém ÚSES

96

4. úplná aktualizace 2016

Recommend Documents