Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Vyškov byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMI ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TŘETÍ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ
pro správní obvod ORP Vyškov
ZADAVATEL: MĚSTO VYŠKOV ZPRACOVALA:Kristina Jarmarová DiS. Odbor územního plánování a rozvoje Vyškov 2014
OBSAH 1
ÚVOD .................................................................................................................................................. 11 1.1 1.2 1.3
Základní informace ........................................................................................................................ 11 Podklady pro RURÚ – údaje o území............................................................................................ 12 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Vyškov....... 12
2
VYŠKOVSKO: GENIUS REGIONIS .............................................................................................. 14
3
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...................... 15 Stručná charakteristika řešeného území – SO ORP Vyškov ................................................................... 16 3.1 Horninové prostředí a geologie ...................................................................................................... 17 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................... 17 3.1.2 Těžba nerostných surovin .................................................................................................... 18 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................. 21 3.1.4 Indikátory ............................................................................................................................. 22 3.1.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 24 3.1.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 24 3.2 Vodní režim ................................................................................................................................... 25 3.2.1 Vodní režim v krajině .......................................................................................................... 27 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 28 3.2.3 Indikátory ............................................................................................................................. 37 3.2.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 40 3.2.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 40 3.3 Hygiena životního prostředí ........................................................................................................... 41 3.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................ 41 3.3.2 Nakládání s odpadem ........................................................................................................... 46 3.3.3 Další hygienické závady území ............................................................................................ 50 3.3.4 Indikátory ............................................................................................................................. 51 3.3.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 54 3.3.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 54 3.4 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................................. 55 3.4.1 Chráněná území.................................................................................................................... 55 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................ 58 3.4.3 Územní systém ekologické stability..................................................................................... 60 3.4.4 Indikátory ............................................................................................................................. 61 3.4.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 63 3.4.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 64 3.5 Zemědělský půdní fond a Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................... 65 3.5.1 Zemědělský půdní fond ........................................................................................................ 65 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................................................... 70 3.5.3 Lesnatost .............................................................................................................................. 71 3.5.4 Indikátory ............................................................................................................................. 74 3.5.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 77 3.5.6 Problémy k řešení................................................................................................................. 78 3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................................. 79 3.6.1 Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 79 3.6.2 Technická infrastruktura ...................................................................................................... 86 3.6.3 Indikátory ............................................................................................................................. 89 3.6.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 95 3.6.5 Problémy k řešení................................................................................................................. 95 3.7 Sociodemografické podmínky ....................................................................................................... 97 3.7.1 Populační vývoj.................................................................................................................... 98 3.7.2 Struktura obyvatelstva........................................................................................................ 106 3.7.3 Sociální klima .................................................................................................................... 112 3.7.4 Indikátory ........................................................................................................................... 115 2
3.7.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 119 3.7.6 Problémy k řešení............................................................................................................... 119 3.8 Bydlení ......................................................................................................................................... 120 3.8.1 Kvalita bydlení ................................................................................................................... 120 3.8.2 Bytová výstavba ................................................................................................................. 121 3.8.3 Indikátory ........................................................................................................................... 125 3.8.4 SWOT analýza ................................................................................................................... 129 3.8.5 Problémy k řešení............................................................................................................... 129 3.9 Rekreace....................................................................................................................................... 130 3.9.1 Turistická atraktivita .......................................................................................................... 130 3.9.2 Ubytovací infrastruktura .................................................................................................... 135 3.9.3 Individuální rekreace.......................................................................................................... 137 3.9.4 Indikátory ........................................................................................................................... 139 3.9.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 142 3.9.6 Problémy k řešení............................................................................................................... 142 3.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................... 143 3.10.2 Pracovní význam obcí ........................................................................................................ 143 3.10.3 Podnikatelská aktivita ........................................................................................................ 147 3.10.4 Hospodaření obcí ............................................................................................................... 149 3.10.5 Indikátory ........................................................................................................................... 151 3.10.6 SWOT analýza ................................................................................................................... 154 1.1.1 Problémy k řešení............................................................................................................... 155 4
VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.................................... 156 4.1
5
ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 162 5.1
6
Vyhodnocení vyváženosti pilířů .................................................................................................. 156 Souhrn z témat ............................................................................................................................. 162
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD ................................................................................... 168 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území .................................................................. 168 6.1.1 Dopravní závady v území................................................................................................... 169 6.1.2 Překračování imisních limitů ............................................................................................. 169 6.1.3 Hluková a emisní zátěž z dopravy ..................................................................................... 170 6.1.4 Problematika nakládání s odpady....................................................................................... 170 6.1.5 Staré ekologické zátěže ...................................................................................................... 170 6.1.6 Stav vodních útvarů ........................................................................................................... 171 6.1.7 Vypouštění odpadních vod................................................................................................. 171 6.1.8 Technická infrastruktura .................................................................................................... 171 6.3 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území ........................................................................... 172 6.1
7
POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ............................................................................... 173
3
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha Samostatná příloha
Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevu (procesu) Karty obcí
4
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ .................................................................................................... 11 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území ORP Vyškov ...................................................................... 18 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v ORP Vyškov ...................................................................... 20 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled vodních poměrů na území SO ORP Vyškov ...................................... 26 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu ............. 31 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu................ 32 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ................................. 35 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ............................. 36 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy........................................................... 39 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006................................................................................................... 44 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody SO ORP Vyškov ..................................................................... 58 Obrázek č. 3.4.2: Nadregionální a regionální ÚSES v SO ORP Vyškov ................................................... 61 Obrázek č. 3.5.1: Půdy 1. a 2. třídy ochrany ............................................................................................... 69 Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti ....................................................................................................... 71 Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa ................................................................................................................. 74 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť SO ORP Vyškov .......................................................................................... 80 Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Vyškov ........................................................ 81 Obrázek č. 3.6.3: Železniční doprava na území SO ORP Vyškov .............................................................. 84 Obrázek č. 3.6.4: Zóny IDS JmK na území SO ORP Vyškov a systém integrovaných linek veřejné dopravy ............................................................................................................................................... 85 Obrázek č. 3.6.5: Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci v jednotlivých obcích ............... 87 Obrázek č. 3.6.6: Podíl obyvatelstva napojeného na plynovou přípojku v jednotlivých obcích ................ 88 Obrázek č. 3.7.1: Hodnocení vývoje počtu obyvatel v ORP Vyškov v letech 1950 – 2001 dle bazického indexu 1950....................................................................................................................................... 100 Obrázek č. 3.7.2: Bilance přirozeného pohybu obyvatelstva ORP Vyškov mezi roky 2001-2007 .......... 102 Obrázek č. 3.7.3: Bilance mechanického pohybu obyvatelstva SO ORP Vyškov mezi roky 2001-2007 103 Obrázek č. 3.8.1: Bytová výstavba ve SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2007......................................... 122 Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Vyškov ................................................................ 131 Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Vyškov ................................................................. 134 Obrázek č. 3.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Vyškov.............................................................. 135 Obrázek č. 3.9.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Vyškov vyjádřené počtem lůžek na km2. 137 Obrázek č. 3.9.5: Počet objektů individuální rekreace na km2 ve SO ORP Vyškov ................................ 139
5
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Vyškov ............................................................. 18 Tabulka č. 3.1.2: Prognózní zdroje nerostných surovin v ORP Vyškov..................................................... 19 Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Vyškov .......................................................................... 21 Tabulka č. 3.1.4: Poddolovaná území v SO ORP Vyškov .......................................................................... 21 Tabulka č. 3.1.5: Hodnocení podílu poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Vyškov ................................................................................................................................................ 22 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí ................................ 27 Tabulka č. 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích............................................. 29 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ...... 33 Tabulka č. 3.2.5: Hodnocení indikátorů podílu sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod ............................................................................................................................................................ 37 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 ... 42 Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006. .................................................................................................... 45 Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Vyškov v roce 2006 .................................................................................................................................................... 46 Tabulka č. 3.3.4: Produkce KO v SO ORP Vyškov (k roku 2006)............................................................. 47 Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Vyškov (k roku 2008) .............. 48 Tabulka č. 3.3.6: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Vyškov (k roku 2008) .......... 49 Tabulka č. 3.3.7: Souhrnné hodnocení indikátorů kvality ovzduší v roce 2006. ........................................ 51 Tabulka č. 3.3.8: Hodnocení indikátorů průměrné produkce a míry separace odpadu ............................... 53 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Vyškov (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území ......................................................................................................................................... 56 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Vyškov ....................... 59 Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení indikátorů plochy zvláště chráněných území a ekologické stability............. 62 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008 .................................................................. 65 Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany (ha) ..................................................................................... 67 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost ......................................................................................................................... 71 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa.................................................................................................................. 73 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru pro ZPF ......................................................................................... 75 Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL .................................................................................... 75 Tabulka č. 3.5.7: Hodnocení indikátoru změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 a indikátoru lesnatosti ............................................................................................................................ 76 Tabulka č. 3.6.1: Akce ke zlepšení silniční sítě na území SO OPR Vyškov dle Územní prognózy JmK z r. 2004 .................................................................................................................................................... 79 Tabulka č. 3.6.2: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. v obvodu SO ORP Vyškov ...................................... 83 Tabulka č. 3.6.3: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................ 89 Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů/den) ....................................................... 90 Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti obcí ........................................................... 91 Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení indikátoru podílu TOB s plynem .................................................................. 93 Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru podílu TOB s napojením na kanalizaci ....................................... 94 Tabulka č. 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov ....... 97 Tabulka č. 3.7.2: Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Vyškov v letech 1950 – 2001 (absolutní údaje) ... 98 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Vyškov letech 1950 – 2001 (relativní údaje) ..... 100 Tabulka č. 3.7.4: Pohyb obyvatelstva v letech 2001-2007 v obcích správního obvodu ORP Vyškov ..... 103 Tabulka č. 3.7.5: Průměrné roční míry demografických jevů v období let 2001 – 2007 (‰) a index změny počtu obyvatel (%) v obcích SO ORP Vyškov ................................................................................. 104 Tabulka č. 3.7.6: Věkové složení obyvatel obcí SO ORP Vyškov podle základních věkových skupin k 31.12.2006...................................................................................................................................... 106 Tabulka č. 3.7.7: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Vyškov k 31.12.2006 .......................................................................................................................................................... 107 Tabulka č. 3.7.8: Struktura obyvatelstva patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2001 – absolutní údaje ......................................................................... 109
6
Tabulka č. 3.7.9: Struktura obyvatelstva patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2001 – relativní údaje .......................................................................... 110 Tabulka č. 3.7.10: Zdravotnická péče na Vyškovsku ............................................................................... 112 Tabulka č. 3.7.11: Vybrané ukazatelé za správní obvody Jihomoravského kraje v průměru za roky 20012005 .................................................................................................................................................. 113 Tabulka č. 3.7.12: Hodnocení indikátorů vývoje obyvatelstva v letech 1950–2001 a 2001–2007........... 115 Tabulka č. 3.7.13: Hodnocení indikátorů věkové struktury obyvatelstva (31.12. 2006) a úrovně vzdělanosti (1.3.2001) ....................................................................................................................... 117 Tabulka č. 3.8.1: Kvalita bydlení v obcích SO ORP Vyškov v roce 2001 ............................................... 120 Tabulka č. 3.8.2: Bytová výstavba v obcích SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2007 ............................... 123 Tabulka č. 3.8.3: Průměrný roční počet postavených bytů v obcích SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2007 .......................................................................................................................................................... 124 Tabulka č. 3.8.4: Hodnocení indikátoru vybavení bytů ústředním nebo etážovým topením a indikátoru podílu bytů podle období výstavby v roce 2001 ............................................................................... 126 Tabulka č. 3.8.5: Hodnocení velikosti obytné plochy bytů v roce 2001 a bytové výstavby v letech 2001 2007 .................................................................................................................................................. 127 Tabulka č. 3.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity ..................... 132 Tabulka č. 3.9.2: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Vyškov ................................................. 135 Tabulka č. 3.9.3: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Vyškov .................................. 137 Tabulka č. 3.9.4: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch (PRP) a turisticko-rekreačních zatížení obcí. .................................................................................... 140 Tabulka č. 3.10.3: Pracovní význam obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2001 ................................................... 144 Tabulka č. 3.10.4: Struktura obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Vyškov podle hlavních národohospodářských sektorů (1. 3. 2001) ....................................................................................... 145 Tabulka č. 3.10.5: Subjekty s více než 100 zaměstnanci na území SO ORP Vyškov (31.12.2006)......... 146 Tabulka č. 3.10.6: Počet registrovaných ekonomických subjektů v obcích SO ORP Vyškov na konci roku 2006 .................................................................................................................................................. 147 Tabulka č. 3.10.7: Průměrné příjmy a výdaje obecních rozpočtů na obyvatele v roce 2005 za správní obvody ORP okresu Vyškov (v Kč) ................................................................................................. 149 Tabulka č. 3.10.8: Daňové příjmy a daňová výtěžnost obcí SO ORP Vyškov na 1 obyvatele v letech 2006 a 2007 (v tis. Kč)............................................................................................................................... 150 Tabulka č. 3.10.9: Hodnocení indikátorů míry nezaměstnanosti a pracovního významu obcí ................. 152 Tabulka č. 3.10.10: Hodnocení indikátorů podnikatelské aktivity a daňové výtěžnosti ........................... 153
7
SEZNAM ZKRATEK (r)IFK AOT40
BD BPEJ BRKO BRO CLRTAP CR ČGS ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DN DP DP FO DP PO DPH DPS DV EIA EKN ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HMCP HMMS HMPP HP1, HP2 CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ ISKO ISOH JMK k.ú. KES KO KPÚ LBC/LBK LHP LO LZU MD
(redukovaný) index funkční velikosti expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bytové domy bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států cestovní ruch Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální daň z nemovitostí dobývací prostor daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hrubá míra celkového přírůstku hrubá míra migračního salda hrubá míra přirozeného přírůstku hlavní parametr 1, 2 chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast podzemní akumulace vod chráněné území Informační systém kvality ovzduší informační systém odpadového hospodářství Jihomoravský kraj katastrální území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy lokální biocentrum / lokální biokoridor lesní hospodářský plán lesy ochranné lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy 8
MMR mn Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NLP NO NP NR NRBC/NRBK OKEČ OPM OPRL ORP OZKO PAH PLO PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC/RBK RD RKC RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP SOC SUR ČR SWOT TRF TTP ÚAP ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES ÚTP
Ministerstvo pro místní rozvoj míra nezaměstnanosti Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní lesnický plán nebezpečný odpad (zde v textu) národní park nadregionální nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor odvětvová klasifikace ekonomických činností obsazená pracovní místa oblastní plány rozvoje lesa obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) přírodní lesní oblast ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky obec s pověřeným obecním úřadem přírodní památka / národní přírodní památka přírodní rezervace / národní přírodní rezervace potenciální rekreační plochy pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum / regionální biokoridor rodinné domy rekreačně-krajinný celek Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strong, weak, opportunities, threatens (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) turisticko rekreační funkce trvalé travní porosty územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad
9
VKP VLD VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZÚR ŽP
významný krajinný prvek veřejná linková doprava vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí
JEDNOTKY GJ GWh h ha kg kV kW l m m2 m3 MW km km2 m n. m. s t °C
gigajoule gigawatthodiny hodina hektar kilogram kilovolt kilowatt litr metr metr čtvereční metr krychlový megawatt kilometr kilometr čtvereční metrů nad mořem sekunda tuna stupeň Celsia
ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH4 + NO2 NO3 NOx O3 PM10 SO2 VOC
arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO2 – oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM10 (částice menší než 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds)
10
1
ÚVOD
1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Vyškov postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ
Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. 11
Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ. Poznámka : nová aktualizace stavebního zákona183/2006 (350/2012) uvedená v Částce 130/2012 nabývá účinnost od 1.1.2013 a současně mění 14 dalších zákonů: 183/2006 Sb.; 133/1985 Sb.; 44/1988 Sb.; 114/1992 Sb.; 338/1992 Sb.; 360/1992 Sb.; 200/1994 Sb.; 18/1997 Sb.; 151/1997 Sb.; 131/2000 Sb.; 458/2000 Sb.; 100/2001 Sb.; 254/2001 Sb.; 634/2004 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 573/0 Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok 2020. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha
Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Karty jevu (procesu)
1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“.
Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)
Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Olomouckém kraji v posledních letech (2006, 2007)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Vyškov (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.
1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP VYŠKOV
PODMÍNEK
Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky.
12
Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje.
13
2
VYŠKOVSKO: GENIUS REGIONIS
Dopravně-geografickou polohu vyškovské krajiny dokázali lidé ke svému prospěchu využívat již od střední části starší doby kamenné (střední paleolit). V současnosti ji nejvýrazněji prezentuje trasa dálnice a rychlostní komunikace procházející Vyškovskem od Rousínova k Ivanovicím na Hané a k Drysicím. Archeology odkrytá sídliště pravěkých lovců u Drnovic a Lulče vydala četné artefakty v podobě hrubě tvarovaných štípaných kamenných nástrojů, dokumentujících nejstarší pobyt lidí v tomto území. Mladší dobu kamennou (neolit) dokládají sídlištní pozůstatky prvních zemědělců v Drysicích, Lulči a Drnovicích. Na horské rozsoše Konické vrchoviny, spíše nad obcí Nemojany než Lulčí, se vypíná jako maják na okraji pevniny patrně nejvýznamnější symbol Vyškovské krajiny – barokní kostel sv. Martina z let 1751– 1753, jehož oltářní zdobení pochází z věhlasné brněnské dílny sochaře Ondřeje Schweigla (1735–1812). Lulečská vyvýšenina byla pro vysokou koncentraci rekreačních staveb nazvána ve 20. století chatovým Manhattanem vévodícímu vstupu do Rakoveckého údolí. Toto prvohorní nejrozsáhlejší zlomové údolí na Vyškovsku patří k těm místům, kde dosti široké, strmými svahy ohraničené údolí dává možnost vzniku barevné harmonie syté zeleně nivních luk s mozaikou květů úpolínu evropského, všivce bahenního, kosatce sibiřského, mečíku střechovitého, srstnatce májového či hořepníku lučního. Výskyt čápa černého je důkazem vysoké kvality přírodního prostředí. V masivních slepencích tvořených kousky žuly a ruly spolu s uloženinami mořského původu byly v rakoveckých břidlicích nalezeny otisky prvohorní fauny druhu Posidonia becher. Vyškovská brána představuje nejjižnější výběžek etnografického regionu Hané. Na styku Vyškovska, Slavkovska a Bučovicka sídlila v minulosti početná německá menšina. V roce 1880 obývalo tehdejší obce Čechyně, Komořany, Zvonovice, Rostěnice, Lysovice, Hlubočany a Kučerov 88,3 % obyvatel německé národnosti. V tomto sídelně-kulturním německém ostrovu sice počet obyvatel německé národnosti poklesl do roku 1930 na 73,6 %, nicméně až do osudných poválečných událostí období 1945–1946 žily v tomto prostoru pospolu dvě kulturní pospolitosti, Češi a Němci. Německá kolonizace vyškovských vesnic souvisela s činností cisterciáckého kláštera ve Starém Brně. Kučerov patřil od r. 1238 ženskému klášteru sv. Františka v Doubravníku a posléze v letech 1255–1481 cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Od 14. století tak toto území proslulo coby německý ostrov v krajině moravské. K odhalení genia loci vyškovské krajiny a rozluštění zde ukryté sídelně geografické hádanky přispěl ve 20. století jeden z největších znalců lidové architektury Československa – prof. Václav Mencl – který pomocí časové dokumentace vzniku německého ostrova na Vyškovsku prokázal stáří tzv. žudra (části průčelí domu, tvořeného v přízemí otevřenou podsíní, v patře komorou) – stěžejního prvku lidového hanáckého hliněného domu. Žudr vyškovského domu vznikl redukcí jihohanáckého žudru prostějovského typu. Protože ten, kdo vytvořil tento žudr, nemohli být němečtí kolonisté, nýbrž původní slovanský lid, byl jistě i prostějovský typ žudrového domu starší než příchod Němců na Vyškovsko. Hanácký dům se žudrem se mohl v této krajině udomácnit tedy nejpozději v románské době (do 13. století). Protože německé osídlení Vyškovska bylo slabé, podlehlo ve stavbě domu staršímu slovanskému obyvatelstvu, jež tu tvořilo jižní okraj Hané, a přijalo od něho za svůj stavební typ také jihohanácký žudr. Rousínovský rodák František Sušil (1804-1868) zájem o folklor prohluboval směrem k moravské lidové písni a stal se jejím vášnivým sběratelem. Touto činnosti přenášel tehdejší morální hodnoty z venkova do města.. Do roku 1860 tak nashromáždil více než 2 300 písní a nápěvů. V Rychtářově se narodil 30. června 1868 Alois Musil – profesor teologických biblických studií Starého zákona, jehož zájem jak o studium bible, tak orientálních jazyků jej přivedl na Univerzitu St. Joseph v blízkovýchodním Bejrútu. Na počátku 20. století objevil v arabské poušti zámky Túbu a Amru – původní letohrádky omajovského chalífy Ualída II. Prozkoumal tamní fresky a nápisy. Mapoval jižní Palestinu, Jeruzalém, Damašek a Egypt. 25. ledna 1922 stál u zrodu českého Ústavu orientálního. Dostatek dřeva podmínil na Rousínovsku v 60. letech 19. století rozvoj bednářských a stolařských výrob a výchova k nábytkářskému zpracování dřevní hmoty zapustila v Rousínově hluboké kořeny. V roce 1923 vznikla továrna, která svým pojmenováním Tusculum dokázala povýšit prostou řemeslnou činnost k navýsost kvalitní mistrovské nábytkářské produkci. Prof. Jaroslav Vencálek
14
3
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY
V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:
Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Vyškov, ostatní SO ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Vyškov – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.
15
STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP VYŠKOV SO ORP Vyškov patří mezi 21 SO ORP Jihomoravského kraje. Toto území leží v severovýchodní části kraje na hranici s Olomouckým a Zlínským krajem, z jihu sousedí s SO ORP Bučovice u Brna, Slavkov u Brna, a ze západu s SO ORP Šlapanice a Blansko. Vyškovsko tak ohraničuje na západě Moravský kras, z jihozápadní strany slavkovské bojiště a severovýchodně přechází v úrodnou Hanáckou nížinu. Středem území se od jihozápadu k severovýchodu táhne pás plochého terénu Dyjskosvrateckého úvalu a Vyškovské brány. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 metrů je vrch Kojál u obce Krásensko. Nachází se zde pět mikroregionů, jejichž názvy často charakterizují i jejich geografické začlenění: Drahanská vrchovina, Ivanovická brána, Melicko, Rakovec a Větrník. Převážná většina území náleží k mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje okolo 8°C. Pouze nejvýše položené části Drahanské vrchoviny v západní části okresu jsou chladnější, průměrná teplota zde dosahuje 6 až 7°C. Sledované území je převážně venkovskou oblastí, z počtu 42 obcí jsou 3 města: Vyškov (21 598 obyvatel), Rousínov (5383 obyvatel) a Ivanovice na Hané (2905 obyvatel). Podle údajů z roku 2011 je ORP Vyškov se svými 553 km² rozlohy v Jihomoravském kraji na 2. místě, zabírá 7,6 % území kraje. V počtu obyvatel za rok 2009 patří s 51 581 obyvateli k nejlidnatějším ORP v kraji, což je 4,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Z celkové rozlohy území SO ORP tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2006 zemědělská půda 44,8 % z celkové půdy, z 90,0 % jde o ornou půdu, pouze shodně na 5,1 % jsou trvalé travní porosty a trvalé kultury. Z hlediska bonity půdy jsou nejúrodnější černozemě rovin a údolí, hnědozemě svahových hlín na úbočích kopců, méně úrodné jsou vápenité půdy karpatské části oblasti a nejméně úrodné jsou křemičitopísčité půdy Drahanské vrchoviny. Přestože je krajina SO ORP Vyškov převážně intenzivně zemědělsky obhospodařována, vyskytuje se zde několik ceněných lokalit z hlediska ochrany přírody. Mezi nejhodnotnější patří přírodní parky Rakovecké údolí a Říčky se výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále se zde nacházejí přírodní rezervace Studnické louky se společenstvy vlhkých luk v údolí potoka a s výskytem chráněných druhů rostlin, přírodní rezervace Zouvalka, jež je ojedinělou lokalitou stepní vegetace s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin, přírodní památky Nad Medlovickým potokem, Panská skála, Roznitál a několik desítek památných stromů. Z hlediska dopravy je velmi významný železniční koridor a dálnice (D1) procházející přes území ORP. V důsledku velkého dopravního zatížení bývá lokální znečištění vzduchu při komunikační síti od Rousínova přes Vyškov k Ivanovicím na Hané značné. Nezaměstnanost SO ORP Vyškov patří v porovnání s jinými SO ORP Jihomoravského kraje mezi nejnižší, od roku 2007 je však rostoucí tendence v porovnání s ostatními ORP srovnatelná a to 9,66 %. Tomuto faktu v tomto ORP napomáhá snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. ORP Vyškov není typickou rekreační oblastí, návštěvníkům však nabízí kromě zmíněných přírodních památek také řadu kulturních památek: z architektonických památek se z doby románské dochovalo torzo rotundy z 11. století v Pustiměři, dále zámky ve Vyškově, Račicích, Habrovanech, Drnovicích a Ivanovicích na Hané, hodnotná sakrální architektura (kostel sv. Martina v Lulči, kostel sv. Vavřince v Drnovicích, sv. Michaela ve Švábenicích, kostel Nejsvětější Trojice v Habrovanech aj.). Lidová architektura je zastoupena typem žudrového hanáckého domu (Lysovice, Rostěnice, Kučerov) a typem chalup z podhorské oblasti Drahanské vrchoviny (Ruprechtov, Luleč). Ráz krajiny dále doplňují kapličky, zvonice, Boží muka a kříže. Nejznámější technickou památkou je větrný mlýn holandského typu v Ruprechtově. Turisté mohou využít poměrně hustou síť značených turistických cest a cyklotras.
16
3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1
Geologický a geomorfologický profil území
Západní část území ORP Vyškov je tvořena převážně Drahanskou vrchovinou (její součástí v daném SO ORP je Konická vrchovina), střední část tvoří Vyškovská brána (podcelky Ivanovická brána a Rousínovská brána), z jihu a jihovýchodu sem zasahuje Litenčická pahorkatina (Bučovická pahorkatina a Orlovická vrchovina). Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Drahanská vrchovina je nazvána podle obce Drahany, která leží na Prostějovsku. Nejvyšší bod Skalky, který leží 735 m n.m., se nachází v její východní části, označované jako Konická vrchovina (droby, slepence, břidlice, ostrůvky prvohorních devonských vápenců u Javoříčka a Mladče). Součástí Drahanské vrchoviny je Moravský kras, v němž prvohorní devonské vápence vystupují na ploše téměř 100 km čtverečních. Adamovská vrchovina (hlavně žula a granodiorit) byla rozrušena třetihorními tektonickými pohyby a činností řek. (CHKO Moravský kras však leží mimo SO ORP Vyškov). Na Drahanské vrchovině převládají prvohorní (karbonské) horniny usazené. Na velké části jsou také poměrně mocné čtvrtohorní usazeniny. Reliéf Moravského krasu vzniká v důsledku rozpouštění hornin a postupně se tak vytváří typická krajina s povrchovými a podzemními krasovými jevy. Vyškovská brána je geomorfologickým celkem v geomorfologické oblasti Západních vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Na hanácké - 339 m n.m. Vyškovská brána se nachází mezi Drahanskou vrchovinou na severu a Litenčickou pahorkatinou na jihu. Je tvořena pahorkatinou na terciérních a kvartérních usazeninách – třetihorní jíly, písky, kvartérní spraše; je převážně bezlesá, protéká jí řeka Haná. Ivanovická brána představuje úzkou sníženinu SV-JZ směru s plochým reliéfem, vyplněnou neogenními a kvartérními usazeninami. Litenčická pahorkatina tvoří jižní část území SO ORP. Geomorfologicky spadá do Středomoravských Karpat. Nejvyšším vrcholem je Hradisko s 518 m n.m. Jde o členitou pahorkatinu z paleogenních flyšových souvrství, jež jsou zčásti překrytá spraší. Nejvyšší bodem Bučovické pahorkatiny, která je součástí Litenčické pahorkatiny, je Chlum, 402 m n,m. Jedná se o členitou pahorkatinu z paleogenních flyšových souvrství a neogenních sedimentů, převážně bezlesou.
17
Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území ORP Vyškov
Legenda - paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice,droby,křemence,vápence) -
kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)
-
tercierní horniny (písky, jíly)
3.1.2
Těžba nerostných surovin
Na území SO ORP Vyškov je evidována celá řada ložisek nerostných surovin, zejména se jedná o cihlářskou surovinu a stavební kámen, případně stavební kámen. Těžba však probíhá pouze na dvou z těchto lokalit (Luleč a Opatovice). Větší část z těchto ložisek nerostných surovin má pro svou ochranu vymezeno chráněné ložiskové území. Část těchto ložisek přesahuje i mimo samotné SO ORP Vyškov. Většina z těchto ložisek se nachází ve střední části území a to zejména v obcích Vyškov, Luleč apod. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Vyškov Obec Vyškov Drysice Rousínov
Název ložiska
Subregistr
Těžba
Organizace
Brněnské bilancované dřívější cihelny, s.p. - v výhradní povrchová likvidaci, Brno bilancované dřívější Průmysl kamene Drysice výhradní povrchová Brno, s.r.o. Habrovany bilancované dřívější Česká Dědice
18
Surovina Cihlářská surovina Stavební kámen Stavební
CHLÚ
Plocha (ha)
hlína, spraš
Ano
18,98
droba
Ne
2,69
droba,
Ano
19,18
Nerost
Obec
Název ložiska
Subregistr výhradní
Ivanovice na Hané
Ivanovice na Hané
Těžba
Organizace
povrchová geologická služba - Geofond
bilancované dřívější GET, s.r.o., výhradní povrchová Praha
Česká bilancované současná geologická výhradní povrchová služba - Geofond Hvězdlice, Nitkovice- bilancované dřívější z Českomoravský Švábenice Hradisko výhradní vrtu štěrk, a.s., Mokrá Moravské bilancované dřívější Olšany Olšany naftové doly, výhradní povrchová a.s., Hodonín Opatovice- bilancované dřívější Českomoravský Vyškov 19 výhradní povrchová štěrk, a.s., Mokrá Opatovice- bilancované současná Českomoravský Vyškov 20 výhradní povrchová štěrk, a.s., Mokrá bilancované dřívější Českomoravský Pustiměř Pustiměř výhradní povrchová štěrk, a.s., Mokrá Brněnské cihelny, s.p. - v likvidaci, Brno Luleč
Luleč
Surovina
Nerost
CHLÚ
Plocha (ha)
Ne
10,15
Ano
15,76
Ano
30,75
kámen konglomerát Cihlářská surovina Stavební kámen Stavební kámen
hlína, jílový sediment, spraš droba, prachovec, pískovec droba, konglomerát
Zemní plyn
Ano 185,32
Stavební droba, kámen konglomerát Stavební droba kámen Stavební droba, kámen konglomerát Cihlářská surovina
hlína, jíl, spraš
Ne
6,04
Ne
10,16
Ano
20,09
Ano
7
Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2011 Dále je na území ORP Vyškov vymezen jeden prognózní zdroj nerostných surovin: Tabulka č. 3.1.2: Prognózní zdroje nerostných surovin v ORP Vyškov Název Obec Subregistr Těžba Organizace Surovina ložiska Podbřežice, Ministerstvo Lysovice, Prognózní dosud Cihlářská Zvonovice životního Rostěnice zdroj netěženo surovina prostředí, Praha 10 Zvonovice Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2011
19
Nerost
Plocha (ha)
jíl, spraš 265,83
Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v ORP Vyškov
Zdroj: Data ÚAP, Geofond 2011
20
3.1.3
Sesuvná a poddolovaná území
Poddolované nebo sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Vyškov se nachází pouze jedno bodové území množství území, která je evidováno jako poddolované. Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Vyškov Obec
Název
Surovina
Luleč Luleč Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2011
Rozsah ojedinělá
Plocha (ha) bodový
Stáří před r. 1945
Nachází se zde také celá řada sesuvných území, nejvíce se vyskytují na katastrálním území obce Rousínov. Tyto mohou také představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména stavební činnosti. Tabulka č. 3.1.4: Poddolovaná území v SO ORP Vyškov Obec
Lokalita
Drnovice Hvězdlice
Luleč Nové Hvězdlice
Komořany Luleč
Dražovice Luleč
Medlovice Moravské Málkovice
Medlovice Moravské Málkovice
Orlovice
Orlovice
Rousínov
Kroužek
Stupeň aktivity aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní potenciální potenciální aktivní aktivní potenciální aktivní aktivní stabilizovaný stabilizovaný stabilizovaný aktivní stabilizovaný potenciální potenciální potenciální stabilizovaný aktivní potenciální
Čechyně
Kroužek Viničné Šumice Kroužek Slavíkovice Čechyně Kroužek
21
Rok revize 1985 1979 1979 1979 1979 1979 2006 1985 1979 1979 1979 1979 1979 1979 2004 1979 1979 1979 1988 1988 1988 1988 1979 1979 1979 1979 1985 1988 1979 1979
Plocha (ha) 0,98 Bodový 2,34 4,79 4,62 4 Bodový 2,42 Bodový Bodový Bodový Bodový 1,53 Bodový 13,86 1 Bodový Bodový Bodový Bodový Bodový Bodový 1,61 4,3 13,03 7,09 76,39 0,23 0,06 0,06
Obec Tučapy
Stupeň aktivity
Lokalita Tučapy
aktivní aktivní aktivní aktivní pohřbený
Vyškov
Opatovice Vyškov Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2011
3.1.4
Rok revize 1993 1983 1983 1983 1998
Plocha (ha) Bodový 0,62 0,4 1,15 9,96
Indikátory
Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt poddolovaných a sesuvných území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Celkově tato území nehrají v rámci SO ORP významnější roli, pouze na území obce Rousínov se vyskytuje větší množství evidovaných sesuvných území. Hodnocení indikátoru podílu poddolovaných a sesuvných území na celkové výměře území obce: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce 1 0 – 0,99 % plochy obce 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č. 3.1.5: Hodnocení podílu poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Vyškov Plocha PodPlocha Plocha Podíl Výměra Sesuvné poddalodolované sesuvného poddolované plochy Hodnocení Obec obce území - vaného území území a sesuvné obce indikátoru (ha) bodové území bodové (ha) (ha) (%) (ha) Bohdalice889 0 0 0 0 0 0,0 2 Pavlovice Dětkovice 495 0 0 0 0 0 0,0 2 Drnovice 1202 0 0 0 0,98 0,98 0,1 1 Drysice 791 0 0 0 0 0 0,0 2 Habrovany Hlubočany HošticeHeroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice
550
0
0
0
0
0
0,0
2
802
0
0
0
0
0
0,0
2
727
0
0
0
0
0
0,0
2
1136
0
1
0
11,75
11,75
1,0
0
2148
0
0
0
0
0
0,0
2
1170 586 761 845 247
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 4 0 0 0
0 4 0 0 0
0,0 0,7 0,0 0,0 0,0
2 1 2 2 2
22
Obec
Plocha PodPlocha Plocha Podíl Výměra Sesuvné poddalodolované sesuvného poddolované plochy Hodnocení obce území - vaného území území a sesuvné obce indikátoru (ha) bodové území bodové (ha) (ha) (%) (ha)
u Vyškova Kučerov 868 0 Luleč 1082 1 Lysovice 532 0 Medlovice 359 0 Moravské 364 0 Málkovice Nemojany 609 0 Nové Sady 240 0 Olšany 1860 0 Orlovice 1448 0 Podbřežice 353 0 Podivice 227 0 Podomí 548 0 Prusy746 0 Boškůvky Pustiměř 1245 0 Račice1882 0 Pístovice Radslavice 434 0 Rostěnice758 0 Zvonovice Rousínov 2303 0 Ruprechtov 1147 0 Rybníček 209 0 Studnice 633 0 Švábenice 1942 0 Topolany 447 0 Tučapy 525 0 Vážany 541 0 Vyškov 5064 0 Zelená 294 0 Hora SO ORP 39010 1 Vyškov Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2011, ČSÚ
0 1 0 4
0 0 0 0
0 2,42 0 0
0 2,42 0 0
0,0 0,2 0,0 0,0
2 1 2 2
0
0
1,53
1,53
0,4
1
0 0 0 1 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 13,86 0 0 0
0 0 0 13,86 0 0 0
0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0
2 2 2 0 2 2 2
0
0
0
0
0,0
2
0
0
0
0
0,0
2
0
0
0
0
0,0
2
0
0
0
0
0,0
2
0
0
0
0
0,0
2
6 0 0 0 0 0 1 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
102,77 0 0 0 0 0 1,02 0 11,11
102,77 0 0 0 0 0 1,02 0 11,11
4,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,2
-1 2 2 2 2 2 1 2 1
0
0
0
0
0,0
2
14
0
149,44
149,44
0,2
1
23
3.1.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Výskyt ložisek nerostných surovin pro stavební Vyšší míra výskytu sesuvných území kámen a cihlářskou surovinu – pokrytí spotřeby v katastrálním území Rousínova, kterým může být z místních zdrojů. omezen rozvoj obcí. Minimální výskyt poddolovaných území a ne příliš významný výskyt sesuvných území – nedochází k omezení pro výstavbu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití místních dosud nevyužívaných ložisek Lokalizace aktivit do oblastí s výskytem sesuvů nerostných surovin. může znamenat riziko. Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...
3.1.6
Problémy k řešení
Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu Zajištění ochrany ložisek nerostných surovin
24
3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Vyškov zasahují do povodí Moravy a Dyje, hlavními vodními toky jsou Rakovec a Haná. Rakovec odvodňuje jihozápadní část tohoto území, a je pravostranným přítokem Litavy (ta je levostranným přítokem Svratky). Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané a je pravostranným přítokem Moravy. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, z nichž nejvýznamnější je vodní nádrž Opatovice. Dále se jedná o menší vodní plochy jako Pístovický rybník, Lysovický rybník, Myslejovická nádrž, Pruský rybník a vodní plochy v okolí Nemojan, Vyškova, Pavlovic a Ivanovic na Hané. Na území SO ORP není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Lze zde rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Zájmové území spadá pod západní a beskydsko-karpatsku oblast. Západní oblast tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy a severovýchodní část povodí Dyje. Vyplňují ji převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Roční úhrny srážek v této (západní) části přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převážně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l/s.km2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l/s.km2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. Roční úhrny srážek zde překračují 600 mm a v Beskydech i 1000 mm. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l/s.km2 až pod 3 l/s.km2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství – soustavným výskytem pelitických vložek. V přehledu problémů v povodí Moravy a Dyje z roku 2007 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: Staré ekologické zátěže (průmyslové podniky, skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech apod.), které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod. Dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků. Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích – překročené limity jakosti pro NO3-, NH4+, celkový fosfor, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Zatížení organickým znečištěním má původ ve vypouštění z bodových zdrojů znečištění (ČOV, zaústění kanalizace do recipientu), plošných zdrojů znečištění (roztroušená zástavba bez čištění odpadních vod, zemědělské hospodaření) a atmosférické depozici. Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění sírou, které bylo hodnoceno průměrnými specifickými hodnotami. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených vstupy plošného znečištění sírou do půdy byly vstupy vyšší než 18 kg/ha.rok. Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů. Vyhodnocení vodních toků nebo jejich úseků podle celkové jakosti jako velmi silně znečištěné (jakost 5). Příčné překážky ve vodních tocích, jejichž negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Příčné překážky jsou na celém území povodí Moravy. Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů. Nelegální špičkování vodních elektráren – zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony).
25
Problémy obcí a subjektů bez ČOV – mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy atd.). Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: Srážková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění. Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. Nevyhovující technologie u některých ČOV. Větší využití jiných druhů čištění. Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny). Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled vodních poměrů na území SO ORP Vyškov
Zdroj: Data ÚAP 2012
26
3.2.1
Vodní režim v krajině
Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Plocha sklonité Plocha orné půdy Obec orné půdy (ha) (ha) Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice
15,39 0,00 2,51 31,36 1,69 0,00 0,00 80,41 0,00 0,00 0,00 2,31 0,00 0,00 8,53 0,00 0,00 0,91 8,49 0,00 0,00 16,65 71,79 0,00 3,50 0,00 15,42 0,59 5,67 12,73
27
484,94 273,46 567,27 488,65 397,90 609,23 623,28 669,25 1789,63 227,66 443,88 577,32 252,84 220,61 742,03 401,58 458,76 305,54 285,17 244,84 181,71 71,74 546,56 304,95 168,36 104,72 608,78 950,76 326,92 305,43
Podíl sklonité orné půdy z orné celkově (%) 3,17 0,00 0,44 6,42 0,42 0,00 0,00 12,02 0,00 0,00 0,00 0,40 0,00 0,00 1,15 0,00 0,00 0,30 2,98 0,00 0,00 23,20 13,13 0,00 2,08 0,00 2,53 0,06 1,74 4,17
Obec
Plocha sklonité orné půdy (ha)
Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora Zdroj: Data ÚAP 2012
0,00 51,01 0,00 0,00 0,24 91,44 0,00 0,00 0,00 17,21 0,00
Plocha orné půdy (ha) 665,82 1678,04 287,13 182,30 331,54 1016,79 382,88 423,78 448,58 2399,14 181,00
Podíl sklonité orné půdy z orné celkově (%) 0,00 3,04 0,00 0,00 0,07 8,99 0,00 0,00 0,00 0,72 0,00
Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Švábenice a to přes 91 ha. Toto množství činí 9,0 % veškeré orné půdy na území obce! Obdobně nepříznivá situace je na území obce Hvězdlice (80 ha), Orlovice (71,8 ha) a Rousínov (51,0 ha). V těchto obcích by měla být prioritou identifikace těchto pozemků, navržení potřebných opatření (možno využít KPÚ). Těmito kroky lze zabránit nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Vyškov zasahuje záplavové území Q100 řeky Rakovec do území obcí Komořany, Nemojany, Rousínov a Tučapy, řeky Haná do území obcí Opatovice, Dědice, Vyškov, Topolany, Hoštice, Heroltice, Ivanovice na Hané a Chvalkovice na Hané.
3.2.2
Stav povrchových a podzemních vod
Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Vyškov není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 3.2.2.1
Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů
Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. 28
Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 3.2.2: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany
100 100 100 100 0 100 100 100 99 66 0 88 96 100 100 89 100 100 100 0 95 47 100 0 0 87 100 100 13 100 100 0 4 100 71 100 100
0 0 0 0 86 0 0 0 1 0 0 12 4 0 0 0 0 0 0 0 0 38 0 0 0 13 0 0 0 0 0 88 0 0 0 0 0 29
48 0 3 100 86 0 0 100 45 53 0 0 96 0 0 0 0 0 0 0 0 38 11 0 0 87 0 91 0 32 0 84 4 0 41 13 0
52 100 97 0 0 100 100 0 55 14 0 100 0 100 100 89 100 100 100 0 0 0 89 0 0 0 100 9 10 68 100 3 0 100 0 87 100
Obec
Ekologický stav "nejistý"
Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004
Chemický stav
"rizikový"
"nejistý"
"rizikový"
0 100 100 87
0 0 0 0
0 0 33 87
0 100 32 0
61
6
25
26
Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.
Na území ORP je 6 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 26 % délky útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu je klasifikováno 33 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém SO ORP a z hlediska chemického stavu je klasifikováno jako „nerizikový“ 49 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém ORP. Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejisté. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.
30
Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004
31
Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004
32
3.2.2.2
Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů
Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice
0 0 0 0 0 0 7 0 16 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
33
100 100 46 72 87 100 100 100 100 0 100 100 0 100 100 50 100 100 100 57 0 0 100 100 0 0 100 95 0 27 100
Obec
% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav
Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
96 0 100 0 100 100 100 100 53 0
1
47
Plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu se nacházejí pouze na území obcí Ivanovice na Hané, Hoštice – Heroltice a Medlovice. Z hlediska chemického stavu se vyskytují plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ na území téměř všech obcí SO ORP. Na celém území ORP je 1 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu a 47 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu.
34
Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004
35
Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004
36
3.2.3
Indikátory
Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Vyškov nachází 438 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Vyškov (21 633 ha) činí tyto „nevhodné“ pozemky 2,0 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 26ti obcích. Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině, snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov, kde se vyskytuje větší množství těchto „rizikových pozemků“ a je potřeba tuto situace řešit návrhem a realizací vhodných opatření. Hodnocení indikátoru podílu sklonité orné půdy: -2 na území obce se nachází více než 50 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 25 – 50 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 – 24,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP je identifikováno 33 % délky útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 49 % délky útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „nerizikový“ z hlediska chemického stavu. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu podobně jako na většině území České republiky. Na území ORP je identifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „nerizikový“ z hlediska kvantitativního stavu a 53 % plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „nerizikový“ z hlediska chemického stavu. Hodnocení území jednotlivých obcí v rámci ORP (subjektivně): -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je přijatelný na území obcí Podivice, Račice-Pístovice a Ruprechtov, částečně přijatelný stav je na území obcí Ježkovice, Krásensko, Nové sady, Studnice a Zelená Hora. Nepřijatelný stav je na území většiny obcí ORP, zejména pak na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany. Tabulka č. 3.2.4: Hodnocení indikátorů podílu sklonité orné půdy a stavu povrchových a podzemních vod Hodnocení Plocha sklonité orné půdy indikátoru stavu Obec hodnoty hodnocení povrchových a (ha) indikátoru podzemních vod Bohdalice-Pavlovice 15,39 0 -1 Dětkovice 0,00 2 -1 Drnovice 2,51 1 -1 37
Plocha sklonité orné půdy Obec Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora
hodnoty (ha)
hodnocení indikátoru 31,36 1,69 0,00 0,00 80,41 0,00 0,00 0,00 2,31 0,00 0,00 8,53 0,00 0,00 0,91 8,49 0,00 0,00 16,65 71,79 0,00 3,50 0,00 15,42 0,59 5,67 12,73 0,00 51,01 0,00 0,00 0,24 91,44 0,00 0,00 0,00 17,21 0,00
38
-1 1 2 2 -2 2 2 2 1 2 2 0 2 2 2 0 2 2 0 -2 2 1 2 0 2 0 0 2 -2 2 2 2 -2 2 2 2 0 2
Hodnocení indikátoru stavu povrchových a podzemních vod 0 -1 -1 -1 0 -2 1 0 -2 1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 1 0 -1 0 2 0 -1 0 2 -1 -1 -1 2 -1 1 -1 -1 0 -1 -1 1
Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy
Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008
39
3.2.4
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav 99 % plochy útvarů Nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % povrchových vod z hlediska chemického a plochy útvarů podzemních vod. ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu. Nerizikový chemický stav 49 % délky útvarů Nepřijatelný stav z hlediska zněčištění vod je povrchových tekoucích vod a nerizikový zejména na území obcí Ivanovice na Hané a ekologický stav/ekologický potenciál pro 33 % Kozlany délky útvarů povrchových tekoucích vod. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině eroze na minimum v územích s nulovým výskytem v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých sklonité orné půdy ve 22 obcích. pozemcích – velké množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.
HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU Staré ekologické zátěže (skládky), které mohou pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování mít negativní vliv na kvalitu vody. pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe Špičkování vodních elektráren a příčné pro snížení obsahu dusičnanů a dalších překážky ve vodních tocích. znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité sklonité orné půdy). orné půdy – především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.
3.2.5
Problémy k řešení v rámci územního plánování
V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž, ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 40
3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1
Ovzduší
Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).
3.3.1.1
Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu zdraví lidí
Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Na 36 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Plošně významné překročení imisního limitu pro PM10 (100 %) bylo zaznamenáno na území obcí Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Lysovice, Medlovice, Podbřežice, Rostěnice-Zvonovice, Rybníček, Vážany, k překročení uvedeného imisního limitu však došlo na území celé řady dalších obcí. Roční imisní limit pro PM10 nebyl v roce 2006 na území SO ORP překročen. V roce 2010 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 6 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území Vyškova (39 % území) a dále na území obcí Drnovice, Habrovany, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Pustiměř, Rousínov, Švábenice a Topolany. Na celém území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Pro srovnání, celkově na území Jihomoravského kraje došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na 58 % území, cílového imisního limitu pro BaP na 7 % území a cílového imisního limitu pro ozon na 100 % území kraje.
41
Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h Imisní limit limit bez O3 Bohdalice-Pavlovice 21 0 100 21 0 Dětkovice 53 0 100 53 0 Drnovice 26 21 100 26 21 Drysice 66 0 100 66 0 Habrovany 42 4 100 42 4 Hlubočany 100 0 100 100 0 Hoštice-Heroltice 100 0 100 100 0 Hvězdlice 13 0 100 13 0 Ivanovice na Hané 100 9 100 100 9 Ježkovice 0 0 100 0 0 Komořany 100 15 100 100 15 Kozlany 73 0 100 73 0 Krásensko 0 0 100 0 0 Křižanovice u Vyškova 100 16 100 100 16 Kučerov 93 0 100 93 0 Luleč 36 0 100 36 0 Lysovice 99 0 100 99 0 Medlovice 100 0 100 100 0 Moravské Málkovice 87 27 100 87 27 Nemojany 44 0 100 44 0 Nové Sady 0 0 100 0 0 Olšany 0 0 100 0 0 Orlovice 20 0 100 20 0 Podbřežice 100 0 100 100 0 Podivice 0 0 100 0 0 Podomí 0 0 100 0 0 Prusy-Boškůvky 88 0 100 88 0 Pustiměř 76 8 100 76 8 Račice-Pístovice 0 0 100 0 0 Radslavice 2 0 100 2 0 Rostěnice-Zvonovice 100 0 100 100 0 Rousínov 89 17 100 89 17 Ruprechtov 0 0 100 0 0 Rybníček 100 0 100 100 0 Studnice 0 0 100 0 0 Švábenice 53 5 100 53 5 Topolany 86 14 100 86 14 Tučapy 84 0 100 84 0 Vážany 100 0 100 100 0 Vyškov 50 39 100 50 39
42
Obec Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj dat: ČHMÚ, 2006)
% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h Imisní limit limit bez O3 0 0 100 0 0 36 6 100 36 6
Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).
43
Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006.
Zdroj dat: ČHMÚ
44
3.3.1.2
Plocha území s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace
Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2010. % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Obec Cílový imisní limit pro Imisní limit pro NOx Souhrnně OZKO ozon -3 (> 30 µg.m ) (SO2, NOx, ozon) (AOT 40) Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany
0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 31 0 0 28 0 17 0 0 0 18 0 0 0 29 0 0 0 19 0 0 22 27 0 0 0 0 14
100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
45
100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Obec
Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj dat: Data ÚAP 2014
% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Cílový imisní limit pro Imisní limit pro NOx Souhrnně OZKO ozon (> 30 µg.m-3) (SO2, NOx, ozon) (AOT 40) 35 100 100 0 100 100 19 100 100 0 100 100 5 100 100
Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006, 2008, 2010 i 2012 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na více než 5 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx (Drysice, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Luleč, Nemojany, Podbřežice, Pustiměř, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Topolany, Tučapy a Vyškov). Imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2006, 2008, 2010, 2012 překročen.
3.3.2 3.3.2.1
Nakládání s odpadem Produkce odpadu na území celého SO ORP
Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci SO ORP Vyškov vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka: Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Vyškov v roce 2014 Katalogové Množství číslo Druh odpadu (t/rok) odpadu Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů 1 0,1 a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z 2 260,4 výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a 3 539,7 lepenky 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 29,7 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 5 165,7 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 0,5 7 Odpady z organických chemických procesů 764,1 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, 8 105,1 laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 9,7 10 Odpady z tepelných procesů 1239,5 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných 11 55,4 materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 1405,0 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 13 187,0 uvedených ve skupinách 05 a 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů 11,6 46
Katalogové číslo odpadu 15 16 17 18
19 20
Množství (t/rok)
Druh odpadu uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru
Celkem Zdroj: Data ÚAP 2014
2081,1 466,3 10968,9 304,5
6271,8 19599,2 44465,1
Největší množství odpadu (cca 44%) pochází z komunálního odpadu, přičemž z největší části jde o směsný komunální odpad (58%). Významnou část (24%) tvoří také stavební a demoliční odpad a odpady z čistíren odpadních vod (14%).
3.3.2.2
Produkce komunálního odpadu
Tabulka č. 3.3.4: Produkce KO v SO ORP Vyškov (k roku 2014) Katalogové Nebezpečný/ Druh KO č. odpadu ostatní 200101 Papír a lepenka O 200102 Sklo O Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a 200108 O stravoven 200110 Oděvy O 200111 Textilní materiály O 200113 Rozpouštědla N 200114 Kyseliny N 200117 Fotochemikálie N 200119 Pesticidy N 200121 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Vyřazená zařízení obsahující 200123 N chlorofluorouhlovodíky 200125 Jedlý olej a tuk O Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice 200127 N obsahující nebezpečné látky 200129 Detergenty obsahující nebezpečné látky N 200131 Nepoužitelná cytostatika N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a 200133 N netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 47
Produkce (t/rok) 725,195 54,774
Podíl (%) 3,700 0,279
26,436
0,135
0,072 2,875 1,095 0,041 0,01 2,014 1,849
0,000 0,015 0,006 0,000 0,000 0,010 0,009
0,091
0,000
5,829
0,030
17,225
0,088
3,94 0,559
0,020 0,003
0,292
0,001
Katalogové č. odpadu 200135 200136
Druh KO Vyřazené el. a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 Vyřazené el. a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 Dřevo obsahující nebezpečné látky Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Plasty Kovy Další frakce jinak blíže neurčené Biologicky rozložitelný odpad Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Objemný odpad Objemný odpad
200137 200138 200139 200140 200199 200201 200203 200301 200303 200307 200307 Celkem Zdroj: Data ÚAP 2014
Nebezpečný/ ostatní
Produkce (t/rok)
Podíl (%)
N
1,227
0,006
O
1,774
0,009
N O O O O O O O O O N
2,3 14,98 39,82 3108,67 5,8 339,718 420,65 11467,886 1173,144 2180,3 0,62 19599,186
0,012 0,076 0,203 15,861 0,030 1,733 2,146 58,512 5,986 11,124 0,003 100,000
Největší podíl na komunálním odpadu tvoří směsný komunální odpad, významnější roli mají také kovy a objemný odpad. 3.3.2.3
Zařízení pro nakládání s odpadem
Na území SO ORP Vyškov se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Vyškov (k roku 2014)
Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Jihomoravského kraje
48
3.3.2.4
Staré ekologické zátěže
V rámci informačního systému, který provozuje společnost Cenia, jsou na území SO ORP Vyškov evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č. 3.3.6: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Vyškov (k roku 2014) Název ID Název ID Název ID 34 Drysice 327200 49 Habrovany 364000 JMP Vyškov 188570 27 Radslavice 138790 59 Drnovice 325500 ČSAD Vyškov a.s. 188570 29 Radslavice 138790 60 Luleč 890800 skládka Studnice 999914 36 Vyškov skládka 188570 61 Luleč 890800 999914 Marchanice Moravské Prusy 37 Vyškov 188570 62 Nemojany 103180 skládka Vážany 999914 Marchanice 38 Vyškov skládka 188570 64 Nemojany 890800 999915 Marchanice Moravské Málkovice 40 Vyškov 188570 66 Račice 137370 skládka Rychtarov 999939 Marchanice skládka 80 Boškůvky 134010 67 Račice 137370 999939 Racice,Nad farmou 86 Orlovice 112590 68 Račice 137370 skládka Pistovice 999939 87 Orlovice 112590 69 Drnovice 325500 skládka Drnovice 999939 jizera73 Vyškov 92 Kučerov 768900 188570 skládka Vyskov 999939 cukrovar 108 Kroužek 141920 167 Opatovice - lom 188570 skládka Nemojany 999939 169 Rychtářov (u 5 Ruprechtov 143640 188570 skládka Tucapy 999939 křížku) 6 Ruprechtov 143640 1 Krásensko 731800 skládka Podbrezice 999939 7 Ruprechtov 143640 2 Odrůvky 158600 skládka Hlubocany 999939 8 Podomí 731900 3 Nové Sady 106620 skládka Lysovice 999939 24 Ivanovice na 9 Ježkovice 594800 558400 44 Rousínov 141920 Hané 39 Vyškov12 Výzkumný ústav 188570 188570 91 Manerov 603001 Marchanice CHRISTOF,spol.s.r.o. 88571002 Vyškov - obalovna 88571001 Vydos SERVIS a.s. 18857011 Benzina s.r.o. 18857012 JMP, a.s. Vyškov 18857010 ČSPHM Vyškov Zdroj: Data ÚAP, MŽP – odbor ekologických škod 2014
49
3.3.3
Další hygienické závady území
Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz téma: Dopravní a technická infrastruktura) Území v dosahu významných liniových zdrojů (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). V dosahu existujících významných komunikací (především dálnice D1 procházející Vyškovskem od Rousínova k Ivanovicím na Hané a rychlostní komunikace R46 od Vyškova přes Drysice na Prostějov) s vyšší pravděpodobností působení emisí a hluku na obyvatelstvo, se nachází obce Rousínov, Komořany, Podbřežice, Tučapy, Rostěnice-Zvonovice, Vyškov, Topolany, Rybníček, Křižanovice u Vyškova, Pustiměř, Ivanovice na Hané a Drysice. Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: http://geoportal.cenia.cz/. Významné komunikace a průtahy obcí a měst mohou být dle místních podmínek a intenzity dopravy objektivní hygienickou závadou v území z hlediska vysokých koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hluku.
Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.cgu.cz). Jižní a jihovýchodní část území SO ORP Vyškov (Rybníček, Podbřežice, Dětkovice, Tučapy, Lysovice, Komořany, Hoštice-Heroltice, Rostěnice-Zvonovice, Hlubočany, Vyškov, Švábenice, Ivanovice na Hané, Rousínov a další) náleží do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. Území obcí v západní a severozápadní části SO ORP (Olšany, Nemojany, Račice-Pístovice, Ježkovice, Ruprechtov, Podomí, Krásensko, Studnice, Podivice, Nové Sady, Zelená Hora, Radslavice a severní část území Vyškova) náleží do střední kategorie radonového indexu. Zde je možno lokalizovat značné množství tektonických zlomů s vyšší pravděpodobností zvýšeného radonového rizika z geologického podloží. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/aplikace.htm. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.
Ochranná pásma leteckých staveb Jihovýchodně od Rousínova se nachází mezinárodní letiště se zpevněným povrchem Brno-Tuřany. Na území SO ORP, na severovýchodním okraji Vyškova, je situováno vnitrostátní letiště veřejné s travnatým povrchem a severně od Drysic, na území sousedního SO ORP, také vnitrostátní letiště neveřejné s travnatým povrchem Prostějov. Území obcí Drysice, Podivice, Nové Sady, Zelená Hora, Radslavice, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Vyškov, Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice, Drnovice, Topolany, Rybníček, Medlovice, Moravské Málkovice, Prusy-Boškůvky, Vážany, Hlubočany, Kučerov, Lysovice a okrajově i území dalších obcí je dle územně analytických podkladů vyhlášeno jako ochranné pásmo leteckých staveb. Provoz letiště může být dle místních podmínek a intenzity využití letiště místně výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů. 50
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Dopravní a technická infrastruktura)
Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Dopravní a technická infrastruktura)
3.3.4
Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší
3.3.4.1
Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory
HP1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace
byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hodnocení indikátoru kvality ovzduší: -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena. 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně. 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru. Tabulka č. 3.3.7: Souhrnné hodnocení indikátorů kvality ovzduší v roce 2014. Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a Hodnocení indikátoru Obec vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví)
HP2 (ekosystémy)
Bohdalice-Pavlovice
2
1
-1
Dětkovice
2
1
-1
Drnovice
3
1
-2
Drysice
2
2
-2
Habrovany
3
1
-2
Hlubočany
2
1
-1
Hoštice-Heroltice
2
1
-1
51
Obec Hvězdlice
Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu 2 1
Hodnocení indikátoru -1
Ivanovice na Hané
3
1
-2
Ježkovice
1
1
1
Komořany
3
2
-2
Kozlany
2
1
-1
Krásensko
1
1
1
Křižanovice u Vyškova
3
2
-2
Kučerov
2
1
-1
Luleč
2
2
-2
Lysovice
2
1
-1
Medlovice
2
1
-1
Moravské Málkovice
3
1
-2
Nemojany
2
2
-2
Nové Sady
1
1
1
Olšany
1
1
1
Orlovice
2
1
-1
Podbřežice
2
2
-2
Podivice
1
1
1
Podomí
1
1
1
Prusy-Boškůvky
2
1
-1
Pustiměř
3
2
-2
Račice-Pístovice
1
1
1
Radslavice
2
1
-1
Rostěnice-Zvonovice
2
2
-2
Rousínov
3
2
-2
Ruprechtov
1
1
1
Rybníček
2
1
-1
Studnice
1
1
1
Švábenice
3
1
-2
Topolany
3
2
-2
Tučapy
2
2
-2
Vážany
2
1
-1
Vyškov
3
2
-2
Zelená Hora Zdroj dat: ČHMÚ, 2014
1
1
1
3.3.4.2
Indikátory stavu odpadového hospodářství
52
Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující:
Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba.rok-1. Míra separace komunálního odpadu - %. Podíl množství BRKO ukládaného na skládky oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 - dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orientační indikátor pro celý SO ORP).
Hodnocení indikátorů je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os/rok. Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok-1 -1 370-429,9 kg/os. rok-1 0 310-369,9 kg/os. rok-1 1 250-309,9 kg/os. rok-1 2 pod 250 kg/os. rok-1 Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: -2 0 – 4,99 % míra separace -1 5 – 9,99 % míra separace 0 10 – 24,99 % míra separace 1 25 – 49,99 % míra separace 2 50% míra separace a vyšší Současný stav indikátorů vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce: Tabulka č. 3.3.8: Hodnocení indikátorů průměrné produkce a míry separace odpadu Počet Množství KO Hodnocení Míra separace Hodnocení SO ORP Kg/os.rok obyvatel (t) indikátoru (%) indikátoru 50353 19599,2 389,23 24,37 Vyškov -1 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2006 – www.isoh.vuv.cz , ČSÚ, 2012
0
Zjištěná hodnota průměrné produkce komunálního odpadu v SO ORP Vyškov byla v roce 2006 389,23 kg/os/rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je přibližně stejná jako je průměr ČR. Úroveň produkce KO zatím nesplňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibližně 24,37 %, je tedy významně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z tohoto důvodu byl proveden pouze orientační odhad současné produkce bioodpadu – byla použita metodika Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Z tohoto hrubého odhadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Vyškov na skládky bylo v roce 2010 cca o 56 % vyšší, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně).
53
SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen, stanovené na ochranu lidského zdraví.
SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (36 % území), ozonu (100% území) a BaP (6 % území). Míra separace KO odpadu je nadprůměrná a v Na celém území byl v roce 2006 překročen cílový regionu je celá řada zařízení na zpracování imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace odpadu. pro přízemní ozon (AOT40) a na 5 % území imisní limit pro NOx. Separace komunálního odpadu nesplňuje požadavky Strategie udržitelného rozvoje ČR. Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).
Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací (D1 a R46).
3.3.5
Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.
Problémy k řešení
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vysokým indexem, věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky.
54
3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1
Chráněná území
Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č.30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.
3.4.1.1
Chráněná území v SO ORP Vyškov
Na území se nevyskytují kategorie chráněných území typu národní park, chráněná krajinná oblast ani NATURA 2000 – ptačí oblast. Nachází se zde několik maloplošných chráněných území - přírodní rezervace a přírodní památka a rozlohou nevelké evropsky významné lokality. PR Zouvalka – zachování fragmentů stepní vegetace typu Cirsio-Brachypodium pinanti s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Rozloha 3,5536 ha, katastrální území Moravské Prusy. PR Ve žlebcách – smíšené listnaté porosty s bohatým podrostem. Rozloha 25,89 ha, katastrální území Pavlovice. PR Stepní stráň u Komořan – lokalita stepní květeny a paleontologické naleziště. Rozloha 5,2 ha, katastrální území Komořany na Moravě. Odpovídá přibližně EVL Stepní stráně u Komořan. PR Studnické louky – zachování společenstev vlhkých eutrofních a mezofilních luk v údolí potoka s výskytem chráněných druhů rostlin, ochrana meandrujícího potoka s břehovými porosty. Rozloha 3,6596 ha, katastrální území Krásensko. PP Panská skála – opuštěný zatopený lom, refugium obojživelníků. Rozloha 2,34 ha, katastrální území Habrovany. PP Hřebenatkový útes – zbytek bradla litavských vápenců, paleontologická lokalita. Rozloha 0,025 ha, katastrální území Kroužek. PP Pahorek – stepní stráň s teplomilnou květenou. Rozloha 7,88 ha, katastrální území Vážany u Vyškova.
55
PP Nad Medlovickým potokem – svahy s teplomilnou květenou. Rozloha 0,42 ha, katastrální území Medlovice. PP Roznitál – ostrůvek teplomilné květeny. Rozloha 0,98 ha, katastrální území Moravské Málkovice, Orlovice. EVL Dědice-kostel – lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,06 ha, katastrální území Dědice u Vyškova. EVL Letiště Marchanice – lokalita sysla obecného. Rozloha 20,8751 ha, katastrální území Pustiměř, Vyškov. EVL Stepní stráně u Komořan – lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 4,4617 ha, katastrální území Komořany na Moravě. Kromě výše uvedených zvláště chráněných území udržují krajinný ráz v západní části SO ORP dva přírodní parky – přírodní park Rakovecké údolí a přírodní park Říčky.
3.4.1.2
Udržitelnost území
V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Ve výpočtu je plocha chráněného území zařazena jen jednou – pokud tedy leží ve větším CHÚ ještě jedno nebo i několik menších chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky. Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Vyškov (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obec Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany
Evropsky význ. lokality (ha)
Maloplošná ZCHÚ (vně EVL) (ha)
Chráněná území celkem (ha)
27,43
27,4
2,36
2,4
4,33
4,3
56
3,68
3,7
0,51 0,5
0,5 0,5
1,8
1,8
Rozloha obce (ha) 892,83 496,35 1198,98 790,95 550,29 800,74 728,12 1137,33 2146,07 1168,03 586,71 758,85 727,53 246,91 870,84 1081,98 533,28 359,83 363,87 609,09 240,76 1860,98
Podíl plochy CHÚ (%) 3,1 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 0,7 0,0
Obec Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj: ÚAP, 2014
Evropsky význ. lokality (ha)
Maloplošná ZCHÚ (vně EVL) (ha) 0,45
Chráněná území celkem (ha) 0,5
3,3
3,3 6,7
0,18
0,2
7,92
7,9 14,2
48,16
73,4
6,67
14,2 25,20
Rozloha obce (ha) 1445,96 352,57 227,62 547,55 775,29 1249,92 1881,58 434,09 753,38 2301,71 1147,80 209,80 634,24 1938,29 448,43 524,20 541,63 5043,22 295,61 38903,24
Podíl plochy CHÚ (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 0,3 0,0 0,1
Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Vyškov jeví jako území s nízkým zastoupením chráněných území. Je to způsobeno mimo jiné absencí všech velkoplošných chráněných území. Plošně největší je přírodní rezervace Ve žlebcách, která leží celá v obci Bohdalice-Pavlovice, v jižní části SO ORP a tvoří 3,1 % rozlohy obce. Další je blízká přírodní památka Pahorek v obci Vážany, která rozlohou zaujímá 1,5 % rozlohy obce. Z celkem 41 obcí SO ORP Vyškov se v 19 obcích nenachází žádné zvláště chráněné území přírody.
57
Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody SO ORP Vyškov
Zdroj: vrstvy ÚAP, 2014
3.4.2
Koeficient ekologické stability krajiny
Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy.
58
Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 – 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní. Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Vyškov Obec KES Obec KES Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice - Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany
0,51 0,25 0,75 0,10 0,19 0,18 0,05 0,53 0,06 3,32 0,14 0,14 1,21 0,03 0,07 0,86 0,12 0,09 0,09 0,78
SO ORP Vyškov 0,93 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.11.2014
Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice - Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora
1,22 11,55 1,34 0,06 0,16 3,22 0,09 0,11 3,46 0,19 0,05 0,13 2,14 0,05 0,45 0,74 0,07 0,07 0,08 0,48 0,14
Většina obcí SO ORP spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem patří Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, HošticeHeroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Hostěnice-Zvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, BohdalicePavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Mezi území mírně stabilní patří obce Krásensko, Nové Sady, Orlovice a Ruprechtov. Mezi území stabilní patří obce
59
Ježkovice, Podomí a Račice-Pístovice. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Olšany. Je zde malý podíl zemědělské půdy (8,4 %) a vysoký podíl lesů (88,4 %).
3.4.3
Územní systém ekologické stability
Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zák.č.114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992), prováděcí vyhlášce č.395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. V roce 2004 byl proto zpracován digitální mapový výstup Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Jihomoravského kraje (AGERIS, Brno), který provedl revizi a harmonizaci všech dílčích dokumentací ÚSES s ÚTP NR a R ÚSES a specifikoval všechny nezbytné změny, které vyplývají ze zapracování ÚTP i z naplnění metodických parametrů ÚSES. Tento dokument by měl být základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni ZÚR kraje i ÚP obcí.
60
Obrázek č. 3.4.2: Nadregionální a regionální ÚSES v SO ORP Vyškov
Zdroj: vrstvy ÚAP,2014 Na území SO ORP Vyškov se nachází 16 regionálních biocenter. Většina z nich leží na trasách nadregionálních biokoridorů. V západní části SO ORP jsou to RBC 73 Galaška, RBC 90 Rakovecké údolí, RBC 82 Černov, RBC 79 Oběšený a RBC 1 Údolí Velké Hané. Pomocí regionálních biokoridorů přes RBC 80 Doubrava a RBC 83 vzniká spojení na další nadregionální biokoridory, vedoucí středem a jihovýchodním směrem přes SO ORP. Na nich se nachází RBC 65 Vojenská, RBC 81 Velká Haná, RBC 84 Opatovické stráně, RBC 68 Klučenice, RBC 64 Terešov, RBC 66, RBC 63 Pavlovice, RBC 62 Oupaly a RBC 147 Býnov.
3.4.4
Indikátory
Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy chráněných území, do něhož se započítávají plochy zvláště chráněných území (viz kapitola Chráněná území). Hodnocení indikátoru podíl plochy ZCHÚ: -2 méně než 8 % nízký podíl -1 8 – 13,9 % podprůměrný podíl 0 14-17,9 % průměrný podíl 1 18-22 % nadprůměrný podíl 2 více než 22 % vysoký podíl Druhý indikátor se vztahuje k výše uvedenému koeficientu ekologické stability (viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou.
61
Hodnocení indikátoru KES: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení indikátorů plochy zvláště chráněných území a ekologické stability Podíl plochy Hodnocení Hodnocení Obec ZCHÚ KES indikátoru indikátoru (%) Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček
3,1 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 0,0 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 62
0,51 0,25 0,75 0,10 0,19 0,18 0,05 0,53 0,06 3,32 0,14 0,14 1,21 0,03 0,07 0,86 0,12 0,09 0,09 0,78 1,22 11,55 1,34 0,06 0,16 3,22 0,09 0,11 3,46 0,19 0,05 0,13 2,14 0,05
-1 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -1 -2 1 -2 -2 0 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -1 0 2 0 -2 -2 1 -2 -2 1 -2 -2 -2 0 -2
Obec
Podíl plochy ZCHÚ (%)
Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov
Hodnocení indikátoru
0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 0,3 0,0 0,1
-2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2
Hodnocení indikátoru
KES 0,45 0,74 0,07 0,07 0,08 0,48 0,14 0,93
-1 -1 -2 -2 -2 -1 -2 0
Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Vyškov jeví jako území s nízkým zastoupením chráněných území. Je to způsobeno mimo jiné absencí všech velkoplošných chráněných území. Plošně největší je přírodní rezervace Ve žlebcách, která leží celá v obci Bohdalice-Pavlovice, v jižní části SO ORP a tvoří 3,1 % rozlohy obce. Další je blízká přírodní památka Pahorek v obci Vážany, která rozlohou zaujímá 1,5 % rozlohy obce. V 19 obcích SO ORP se nenachází žádné zvláště chráněné území přírody. Mezi obce s výrazně nízkým KES (hodota indikátoru -2 a -1) patří Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Hostěnice-Zvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Bohdalice-Pavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Mezi území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) patří obce Krásensko, Nové Sady, Orlovice a Ruprechtov. Mezi území stabilní (hodnota indikátoru 1) patří obce Ježkovice, Podomí a Račice-Pístovice. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Olšany. Je zde malý podíl zemědělské půdy (8,4 %) a vysoký podíl lesů (88,4 %).
3.4.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Většina obcí spadá do území ekologicky mírně Velmi nízké zastoupení chráněných ploch. stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické Nepatrný podíl zvláště chráněných území se stability považovat rozvoj území za udržitelný. nachází v katastru 11 obcí. Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES.
Nízký koeficient ekologické stability v 25 obcích SO ORP.
PŘÍLEŽITOSTI Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.
HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.
63
3.4.6
Problémy k řešení
Přírodní a krajinné hodnoty mohou být ohroženy zejména v následujících oblastech: Expanze zástavby do volné krajiny. Fragmentace území liniovými stavbami. Živelný rozvoj rekreace a turistiky. Těžba surovin. Tržní přístupy v zemědělské a lesní výrobě. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahujících do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.
64
3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1
Zemědělský půdní fond
Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území SO ORP se vyznačuje intenzivní rostlinnou výrobou zejména v oblasti Vyškovské Brány, kde převažuje obilnářství (pšenice ozimá, ječmen), pěstování cukrové řepy, kukuřice na siláž a vojtěšky. Rostlinná výroba ve výše položených oblastech pak představuje především pěstování brambor. V SO ORP Vyškov obhospodařuje zemědělství dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2014 plochu 24 483 ha zemědělské půdy. Ta představuje 62,9 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda s 22 120 ha (90,3 %), což výrazně převyšuje republikový průměr. Z ostatních kultur zaujímají největší podíl zemědělské půdy trvalé travní porosty, a to plochu 1 154 ha (4,7 %).
BohdalicePavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany HošticeHeroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí
Podíl ZP k celk. ploše obce (%)
Zemědělská půda
TTP
Ovocné sady
Zahrady
Orná půda
Obec
Celková plocha obce
Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2014
889
495
27
4
5
531
59,7
497 1196 789 550 807
375 589 641 418 594
10 36 26 31 13
4 4 7 6 21
10 9 15 11 5
399 638 689 466 633
80,3 53,3 87,3 84,7 78,4
724
598
13
3
11
625
86,3
1135
673
16
3
18
710
62,6
2146
1770
49
10
8
1837
85,6
1169 586 761 726
229 414 555 270
17 13 12 9
6 4 1 0
35 21 6 59
287 452 575 338
24,6 77,1 75,6 46,6
247
222
2
2
2
228
92,3
885 1092 531 360
756 452 428 301
13 48 8 10
0 5 1 3
4 12 10 7
772 517 447 321
87,2 47,3 84,2 89,2
364
301
16
3
7
326
89,6
601 242 1871 1447 354 226 546
285 93 92 560 307 173 107
32 5 27 15 7 9 10
8 0 4 4 3 6 1
12 122 35 9 6 14 15
337 220 158 589 323 203 132
56,1 90,9 8,4 40,7 91,2 89,8 24,2
65
PrusyBoškůvky Pustiměř RačicePístovice Radslavice RostěniceZvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj: ČSÚ, 2014
3.5.1.1
Podíl ZP k celk. ploše obce (%)
Zemědělská půda
TTP
Ovocné sady
Zahrady
Orná půda
Celková plocha obce
Obec
773
627
22
12
3
664
85,9
1250
952
56
8
19
1036
82,9
1886
323
45
10
120
498
26,4
434
312
13
2
38
367
84,6
749
672
11
1
7
691
92,3
2303 1147 210 630 1930 444 529 546 5041 296
1717 317 177 400 1028 359 433 467 2415 223
102 18 5 14 26 13 22 16 145 12
11 3 0 2 12 4 3 1 31 1
22 70 1 95 15 2 9 7 255 23
1852 408 183 511 1080 377 467 491 2846 259
80,4 35,6 87,1 81,1 56,0 84,9 88,3 89,9 56,5 87,5
38909
22120
994
214
1154
24483
62,9
Ochrana zemědělského půdního fondu
Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. Jejich největší výměra je zejména na území obcí Vyškov, Pustiměř, Rousínov, Rostěnice-Zvonovice a Švábenice. Podíl těchto půd vzhledem 66
k celkové výměře je pak nejvyšší v obci Rostěnice-Zvonovice (91,8 %), Křižanovice u Vyškova (88,1 %), Lysovice (85,8 %) a Pustiměř (85,2 %). Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská – lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany (ha)
Obec
Bohdalice-Pavlovice1 Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany1 Hoštice-Heroltice1 Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko1 Křižanovice u Vyškova Kučerov1 Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí1 Prusy-Boškůvky1 Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček1 1
Půdy v 2. třídě ochrany (ha)
Půdy v l. a 2. třídě ochrany (ha)
163,6 388,4 328,0 264,1 97,1 273,1 45,1 277,7 164,1 193,0 372,3 332,1 116,2 39,0 151,5
63,7 112,8 161,9 29,5 240,0 126,1 168,4 55,4 86,9 23,6 32,1 104,9 34,2 103,0 57,0
227,2 501,1 489,8 293,7 337,1 399,2 213,5 333,1 251,0 216,6 404,3 437,0 150,4 141,9 208,4
191,1 113,8 5,0 783,4 141,1 90,7 625,6 352,8 4,8 -
18,9 50,3 37,1 166,4 225,0 229,1 52,6 59,7 399,6 58,9 -
18,9 241,4 150,9 171,3 1008,4 370,2 143,3 685,3 752,4 63,7 -
Půdy v l. třídě ochrany (ha)
Chybějící zdrojová data z ÚAP
67
Zemědělská půda (ha) 421,4 722,6 752,8 509,0 786,4 743,9 266,8 557,3 683,5 245,9 596,2 509,6 357,7 361,5 392,5 228,2 185,8 630,3 351,0 221,7 1183,1 592,0 417,3 746,6 1721,1 322,0 -
Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci (%) 53,9 69,4 65,1 57,7 42,9 53,7 80,0 59,8 36,7 88,1 67,8 85,8 42,1 39,3 53,1 0 10,2 38,3 43,0 77,3 85,2 62,5 34,4 91,8 43,7 19,8 -
Obec
Studnice Švábenice Topolany1 Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora1 SO ORP Vyškov Zdroj: ÚAP, 2012
1
Půdy v l. třídě ochrany (ha) 19,8 539,9 211,3 72,2 985,9 7344,0
Půdy v 2. třídě ochrany (ha)
Půdy v l. a 2. třídě ochrany (ha)
Zemědělská půda (ha)
35,1 106,7 80,0 134,7 265,2 3320,0
54,9 646,6 291,4 206,9 1251,0 10664,1
539,3 1156,7 525,1 524,1 2018,9 19286,5
Chybějící zdrojová data z podkladů pro ÚAP
68
Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci (%) 10,2 55,9 55,5 39,5 62,0 55,3
Obrázek č. 3.5.1: Půdy 1. a 2. třídy ochrany
Zdroj: ÚAP, 2014
69
3.5.2 3.5.2.1
Pozemky určené k plnění funkcí lesa Přírodní lesní oblasti
Lesy na území SO ORP Vyškov jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů- zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do čtyř přírodních lesní oblastí: PLO 30 – Drahanská vrchovina Do této PLO spadá severozápadní část území SO ORP Vyškov, zejména obce Podivice, Krásensko, Studnice, Podomí, Ruprechtov, Olšany, Račice-Pístovice, část Vyškova, Ježkovice, Zelená Hora a Radslavice. Jedná se o poměrně vysoce lesnatou oblast, limitující faktorem je úbytek vláhy, což způsobuje nezdar v zalesnění. PLO 34 – Hornomoravský úval Tato PLO zasahuje do SO ORP Vyškov z východu a patří zde obce Rysice, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Hoštice - Heroltice, Topolany, Křižanovice u Vyškova, jihovýchodní část Vyškova, Drnovce, Luleč, Nemojany, část Habrovan. Patří k oblastem s nejlépe vytvořeným dřevinným složením. Z ekologického hlediska je žádoucí udržovat a zvyšovat zastoupení listnatých dřevin, zvláště dubu. Provozování myslivosti v bažantnicích vytváří možné konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci. PLO 36 – Středomoravské Karpaty Do této PLO patří jižní část řešeného území, zejména obce Dětkovice, Švábenice, Medlovice, Rybníček, Moravské Málkovice, Orlovice, Prusy-Boškůvky, Vážany, Hvězdlice, Bohdalice-Pavlovice, Kučerov, Hlubočany, Rostěnice – Zvonovice, Lysovice, část obce Rousínov, Podbřežice. Patří k oblastem s nejlépe zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště. Ze společenského hlediska je žádoucí udržovat a zvyšovat zastoupení listnatých dřevin. Specifickou půdoochrannou funkci mají větrolamy a porosty na svažitých územích. PLO 35 – Jihomoravské úvaly Do této PLO patří jihozápadní část území SO ORP, jedná se o část obce Rousínov, Komořany, Habrovany, Nemojany, Tučapy, část obce Luleč, část obce Rostěnice-Zvonovice. Typickým společenstvem jsou lužní lesy, limitujícím faktorem je nedostatek vláhy, což způsobuje nezdary v zalesnění a v porostech vyššího věku vede k rozšiřování druhotných škůdců. Významná je funkce půdoochranná – protideflační, která je představována větrolamy.
70
Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti
Zdroj:www.uhul.cz
3.5.3
Lesnatost
Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost Obec
Celková rozloha obce (ha)
Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané
889,0 494,8 1201,6 791,4 550,5 802,3 726,9 1136,4 2148,3 71
Celková výměra lesa (ha) 167,5 72,1 462,5 19,4 36,4 0,4 1,0 344,4 8,1
Lesnatost (%) 18,8 14,6 38,5 2,5 6,6 0,0 0,1 30,3 0,4
Obec
Celková rozloha obce (ha)
Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj:Podklady pro ÚAP 2014
1170,2 586,0 761,5 726,9 246,9 868,2 1082,0 532,1 359,3 364,3 608,9 240,2 1859,9 1447,6 352,6 227,2 547,8 746,5 1245,0 1882,3 433,6 757,9 2303,0 1147,0 209,1 632,9 1941,7 447,2 525,1 540,8 5063,7 294,0 38892,1
Celková výměra lesa (ha) 598,9 25,0 21,8 1,9 0,7 35,7 436,9 15,4 4,9 1,3 210,0 3,9 1654,2 687,2 0,8 1,3 1,4 6,2 34,3 1269,3 11,5 11,3 109,2 690,2 0,6 0,9 774,2 1,3 0,5 3,6 312,2 0,2 8038,3
Lesnatost (%) 51,2 4,3 2,9 0,3 0,3 4,1 40,4 2,9 1,4 0,4 34,5 1,6 88,9 47,5 0,2 0,6 0,2 0,8 2,8 67,4 2,6 1,5 4,7 60,2 0,3 0,1 39,9 0,3 0,1 0,7 6,2 0,1 20,7
Lesnatost SO ORP Vyškov je značně nerovnoměrná, větší lesní celky se nacházejí na západě území a pak na jihovýchodě území. Střed území je téměř bez lesa, nacházejí se zde jen drobné lesíky. Lesnatost celého SO ORP je 20,7 %, což je méně v porovnání s lesnatostí jihomoravského kraje (28,0 %) a také je značně nižší než je lesnatost ČR (33,6 %).
3.5.3.1
Kategorie lesa
Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií:
lesy hospodářské, lesy ochranné, lesy zvláštního určení.
72
Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Vyškov do kterého spadá SO ORP Vyškov se nacházejí následující subkategorie. V lesích ochranných:
lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích.
V lesích zvláštního určení:
lesy v pásmu ochranný vod zdrojů I. stupně, lesy v I. zóně CHKO, přírodní rezervace, přírodní památka
Zdroj : ÚHÚL, údaje pro okres Vyškov, 2000 Přesné rozdělení lesů do jednotlivých subkategorií pro daný SO ORP není k dispozici, nelze tedy provést podrobnější analýzu. Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa Obec
Lesy hospodářské (%)
Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček
83,6 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 98,9 81,4 100,0 100,0 100,0 100,0 94,6 56,8 100,0 100,0 94,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 33,4 92,6 94,8 100,0 73
Lesy ochranné (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 5,2 0,0
Lesy zvláštního určení (%) 16,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 18,6 0,0 0,0 0,0 0,0 5,4 43,2 0,0 0,0 5,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 66,6 7,3 0,0 0,0
Obec
Lesy hospodářské (%)
Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj: Podklady pro ÚAP – jev 37,38,39
100,0 100,0 100,0 8,2 100,0 98,4 100,0 98,3
Lesy ochranné (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5
Lesy zvláštního určení (%) 0,0 0,0 0,0 91,8 0,0 1,6 0,0 1,2
Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa
Zdroj: Podklady pro ÚAP – jev 37,38,39
3.5.4
Indikátory
Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2008) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 (31.12) a 2008 (30.6.2008). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP.
74
Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru pro ZPF Rozloha zeměd. půdy k 31.12.2001 (ha) 4 277 435 24 940,2
Oblast ČR2 SO ORP Vyškov Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008
Rozloha zeměd. půdy k 30.6.2008 (ha) 4 249 182 24 483
Úbytek zeměd. půdy (%) -0,7 -1,8
Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy 3,9 % a více -1 úbytek půdy 2,9 – 3,8 % 0 úbytek půdy 0,8 – 2,8 % 1 úbytek půdy 0 – 0,7 % 2 nárůst výměry půdy
Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesa byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL)v obci k celkové výměře dané obce Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Vyškov , celého jihomoravského kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL Oblast
Rozloha celkem (ha)
ČR JM kraj SO ORP Vyškov Zdroj: Podklady pro ÚAP, ČSÚ 2008
7886700 719600 38862,1
Rozloha lesa (ha) 2651206 201418 8038,3
Lesnatost (%) 33,6 28,0 20,7
Hodnocení indikátoru lesnatost: -2 lesnatost méně než 8 % -1 lesnatost 8 - 14,9 % 0 lesnatost 15 - 24,9 % 1 lesnatost 25 - 34,9 % 2 lesnatost 35 % a více
2
Je provedeno pouze porovnání s ukazatelem za celou ČR, neboť ukazatele za kraj jsou ovlivněny změnou hranic Jihomoravského kraje z 1. 1. 2005.
75
Tabulka č. 3.5.7: Hodnocení indikátoru změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 a indikátoru lesnatosti Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna Změna Celková Celková Obec výměry výměry Hodnocení rozloha výměra Lesnatost Hodnocení ZP ZP indikátoru obce lesa (%) indikátoru (ha) (%) (ha) (ha) Bohdalice-13,5 -2,5 889 167,5 18,8 0 0 Pavlovice Dětkovice -0,1 -0,03 494,8 72,1 14,6 1 -1 Drnovice -3,5 -0,5 1201,6 462,5 38,5 1 2 Drysice -0,3 -0,05 791,4 19,4 2,5 1 -2 Habrovany -1,2 -0,3 550,5 36,4 6,6 1 -2 Hlubočany -41 -6,1 802,3 0,4 0 -2 -2 Hoštice-Heroltice -24,1 -3,7 726,9 1 0,1 -1 -2 Hvězdlice -1,9 -0,3 1136,4 344,4 30,3 1 1 Ivanovice na -63,5 -3,3 2148,3 8,1 0,4 -1 -2 Hané Ježkovice 0,1 0,05 1170,2 598,9 51,2 2 2 Komořany -34,2 -7 586 25 4,3 -2 -2 Kozlany -46,2 -7,4 761,5 21,8 2,9 -2 -2 Krásensko -5,5 -1,6 726,9 1,9 0,3 0 -2 Křižanovice u 0,1 0,03 246,9 0,7 0,3 2 -2 Vyškova Kučerov -22,7 -2,9 868,2 35,7 4,1 -1 -2 Luleč -0,5 -0,1 1082 436,9 40,4 1 2 Lysovice -25,4 -5,4 532,1 15,4 2,9 -2 -2 Medlovice -9,7 -2,9 359,3 4,9 1,4 -1 -2 Moravské -2,8 -0,9 364,3 1,3 0,4 0 -2 Málkovice Nemojany -0,5 -0,2 608,9 210 34,5 1 1 Nové Sady -1,2 -0,5 240,2 3,9 1,6 1 -2 Olšany -0,9 -0,6 1859,9 1654,2 88,9 1 2 Orlovice 0,1 0,01 1447,6 687,2 47,5 2 2 Podbřežice -0,2 -0,1 352,6 0,8 0,2 1 -2 Podivice 0,4 0,2 227,2 1,3 0,6 2 -2 Podomí -1 -0,8 547,8 1,4 0,2 0 -2 Prusy-Boškůvky -23,4 -3,4 746,5 6,2 0,8 -1 -2 Pustiměř -0,8 -0,1 1245 34,3 2,8 1 -2 Račice-Pístovice -3,5 -0,7 1882,3 1269,3 67,4 1 2 Radslavice 0,1 0,03 433,6 11,5 2,6 2 -2 Rostěnice-0,2 -0,02 757,9 11,3 1,5 1 -2 Zvonovice Rousínov -16,1 -0,9 2303 109,2 4,7 0 -2 Ruprechtov -0,1 -0,03 1147 690,2 60,2 1 2 Rybníček -10,5 -5,4 209,1 0,6 0,3 -2 -2 Studnice -0,3 -0,1 632,9 0,9 0,1 1 -2 Švábenice -1 -0,1 1941,7 774,2 39,9 1 2 Topolany -35,6 -8,6 447,2 1,3 0,3 -2 -2 Tučapy 0 0 525,1 0,5 0,1 1 -2 Vážany -0,2 -0,04 540,8 3,6 0,7 1 -2 Vyškov -66,1 -2,3 5063,7 312,2 6,2 0 -2 Zelená Hora -0,4 -0,2 294 0,2 0,1 1 -2
76
Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna Změna Celková Celková Obec výměry výměry Hodnocení rozloha výměra Lesnatost Hodnocení ZP ZP indikátoru obce lesa (%) indikátoru (ha) (%) (ha) (ha) SO ORP Vyškov -457,2 -1,8 0 38892,1 8038,3 20,7 0 Zdroj: Zdroj: ČSÚ, 2001, 2007,2008; podklady pro ÚAP – jev č. 37,38,39 Z tabulek je zřejmé, že ve sledovaném období došlo k úbytku zemědělské půdy v rámci ČR i SO ORP Vyškov. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. Ve SO ORP Vyškov je úbytek ZPF výrazně vyšší než je průměr České republiky. Jak již bylo uvedeno, území SO ORP Vyškov je z hlediska lesnatosti značně rozdílné, převažují obce s velmi nízkou lesnatostí.
3.5.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrný podíl orné půdy v rámci SO ORP.
SLABÉ STRÁNKY Významný úbytek zemědělské půdy zejména v obcích Topolany, Kozlany, Komořany a Hlubočany, Rybníček a Lysovice. Významný podíl půd zařazených do I. a II. třídy Nízký podíl trvalých travních porostů (4,7 %). ochrany, zejména ve střední a jižní části SO ORP. Nejvyšší podíl jejich výměry na celkové zemědělské půdě mají obce Rostěnice-Zvonovice, Křižanov u Vyškova, Lysovice a Pustiměř. V jihovýchodní části území v obcích Dětkovice, Nerovnoměrné rozdělení lesů, velké rozdíly Švábenice, Moravské Málkovice, Orlovice, v lesnatosti mezi jednotlivými obcemi. Bohdalice-Pavlovice, jsou lesy s nejlépe zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště. Obce s vysokým podílem lesa (Ježkovice, Luleč, Velký podíl obcí s lesnatostí pod 1% (Krásensko, Nemojany, Drnovice, Olšany, Račice-Pístovice, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Ruprechtov, Švábenice) Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora) PŘÍLEŽITOSTI Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Zvyšování mimoprodukčních funkcí lesa, zejména půdoochranné, na svazích a v jižní části území. Obnova stávajících větrolamů. Zvýšit podíl lesa zejména v obcích, kde je velmi nízká lesnatost (např. Krásensko, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Kozlany, Kučerov, Medlovice, Nové Sady, Pustiměř, Radslavice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Vyškov ) Zalesňování nevyužívané zemědělské půdy.
HROZBY Pokračující zábor zemědělské půdy. Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity hospodaření. Konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci v oblastech s intenzivním chovem zvěře. V některých obcí může vysoká lesnatost způsobit ekonomickou závislost na lese (Ježkovice, Olšany, Račice-Pístovice, Ruprechtov), také lesní kalamity mají větší vliv na ekologickou stabilitu v oblastech s velmi vysokou lesnatostí.
77
3.5.6
Problémy k řešení
Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Je vhodné využívat především stávající plochy, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu, a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF. Zvyšování mimoprodukčních funkcí lesa, zejména půdoochranné, na svazích a v jižní části území. Obnova stávajících větrolamů, podpora vysazováním dalších vhodných dřevin. V obcích s nízkou lesnatostí (Hlubočany, Ivanovice na Hané, Hoštice-Heroltice, Topolany, Prusy– Boškůvky a další), zvýšit podíl lesa, zejména výsadbou remízků, popřípadě využít obecní cesty k osázení liniovou zelení, využít neobhospodařované zemědělské plochy. Avšak není vhodné zvyšovat podíl lesa za každou cenu, aby nedošlo ke změně historického charakteru krajiny.
78
3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Při zpracování analýzy byly požity strategické dokumenty platné pro území Jihomoravského kraje. Řada z nich je však staršího data zpracování, přičemž nejstarší „Územní plán VÚC Brněnské aglomerace“ pochází z roku 1985. Novějším podkladem je Územní prognóza JmK. která byla zpracována r. 2004. Nový územní plán na ni navazující doposud zpracován nebyl, ačkoliv ten původní je v mnoha ohledech překonaný, neboť reflektuje období před více než 20 lety, během kterých se environmentální, ekonomické i sociální potřeby úplně od základu proměnily.
3.6.1 3.6.1.1
Dopravní infrastruktura Silniční doprava
V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří Jihomoravskému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Území SO ORP Vyškov je kvalitně napojeno na celostátní dopravní síť díky dálnici D1 a rychlostní silnici R46. Zprovozněním dálnice D1 v úseku Vyškov – Nezamyslice byla výstavba dálkových silnic na tomto území de facto dokončena. Stávající silnice R46 byla zprovozněna v 80. letech minulého století a v současnosti již neodpovídá stavebním a dopravním požadavkům na tento typ komunikace. Svou daň si na ní vyžádala také intenzívní kamionová doprava, díky které byl těžkými vozidly prakticky zlikvidován povrch pravého jízdního pruhu v obou směrech, a je nutné co nejdříve jej obnovit. Doprava v rámci vlastního území SO ORP je zajišťována po síti silnic II. třídy, které dostatečně pokrývají celý správní obvod. Je však potřeba se zaměřit na zlepšení zanedbané údržby a opravy úseků s nevhodnými šířkovým uspořádáním. Síť silnic II. třídy se skládá z následujících úseků: II/428 Drysice – Ivanovice na Hané – Dětkovice (- Uh. Hradiště) II/430 (Brno -) Rousínov - Vyškov – Ivanovice na Hané (- Nezamyslice) – bývalá I/47 II/431 Vyškov – Bohaté Málkovice (-Ždánice – Hodonín) II/429 Bohdalice – Kozlany (- Osvětimany) II/379 Vyškov – Ruprechtov (- Blansko) II/377 (Prostějov – Drahany – Tišnov) - silnice procházející vojenským újezdem Březina Další rozvoj sítě regionálních silnic bude ovlivněn zejména růstem intenzity dopravy, neboť mnohé z uvažovaných staveb nejsou v současnosti opodstatnitelné z dopravních důvodů (nízká intenzita provozu do 2000 vozidel/24 hod.), je však dobré zachovat po ně územní rezervu pro případ, že by si zvyšující se zátěž automobilovou dopravou vyžádala jejich realizaci. Další doplnění silniční sítě si pak vyžádá řešení dopravního systému města Vyškova. V současnosti vede přes centrum města přetížený tah silnice II/430, k jehož ještě vyššímu zatížení přispěla v uplynulých letech výstavba obchodních středisek v samé blízkosti centra města Tabulka č. 3.6.1: Akce ke zlepšení silniční sítě na území SO OPR Vyškov dle Územní prognózy JmK z r. 2004 Silnice Popis akce Uspořádání Délka Charakter stavby II/430 Vyškov – Hoštice-Heroltice S9,5 2,2 závazná II/379 Drnovice – obchvat S7,5 3,0 směrná II/379 Ježkovice – obchvat S7,5 1,8 směrná II/379 Ruprechtov – obchvat S7,5 1,6 směrná II/379 Podomí – obchvat S7,5 1,3 směrná II/430 Rousínov - obchvat S9,5 3,7 směrná
79
Uspořádání S9,5 S9,5
Silnice Popis akce II/431 Manerov - obchvat II/394 Vyškov – západní obchvat Zdroj: Územní prognóza JmK, 2004 Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť SO ORP Vyškov
Zdroj: podklady ÚAP 2008, zpracování CDV
80
Délka 3,7 3,0
Charakter stavby závazná směrná
Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Vyškov
Zdroj: Sčítání dopravy 2005
81
Dopravní obslužnost v autobusové dopravě je organizována v rámci IDS JmK. Majoritním dopravcem je Vydos Bus, dále jsou některé spoje provozovány také dopravci: ČAS Blansko, Brtníková – cestovní kancelář BTC a Tourbus Brno. Dále ve Vyškově, aut.st. zastavují dálkové linky jiných dopravců (např. KRODOS, ČSAD Vsetín, FTL, apod.)
3.6.1.2
Doprava v klidu
Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Tento problém se dotýká zejména města Vyškova. I díky živelnému růstu komerčních aktivit v blízkém okolí centra města není tento problém tak vážný jako v jiných místech. Je však potřeba zajistit dostatek parkovacích míst v oblastech husté rezidenční zástavby (panelová sídliště) a dbát na dostatek parkovacích ploch u všech připravovaných projektů.
3.6.1.3
Cyklistická doprava
Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté „osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy lze využít k vedení cyklostezky stávající silnici, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného uložení jízdního kola. Stávající stav vybavení území cyklostezkami není dobrý, existují pouze krátké izolované úseky ve Vyškově, Rousínově a v Ivanovicích na Hané, avšak zejména ve Vyškově je očekáván poměrně značný stavební rozvoj v tomto segmentu dopravy. Již v průběhu roku 2008 bylo otevřeno propojení centra města s průmyslovou zónou, další stezky mají vzniknout v rámci připravované rekonstrukce některých místních komunikací. Z hlediska každodenního využití jsou, vedle systémů propojujících jednotlivé částmi všech větších měst (Vyškov, Rousínov, Ivanovice n.H.), nejdůležitější vazby mezi městy a okolími obcemi a to hlavně tam, kde je k tomu příhodný terén – tedy v podél vodních toků. Potenciál k využívání pro pravidelnou dopravu lze očekávat zejména u následujících tras: Vyškov – Topolany – Hoštice-Heroltice – Ivanovice n.H. – Chválkovice na Hané; Vyškov – Pustiměř – Drysice; Vyškov – Rousínov (s napojením okolních obcí – Nemojany, Luleč, Tučapy, Komořany, atd.) Vhodné by bylo zpracování systémového dokumentu (generelu), který by řešil cyklistiku na území celého SO ORP systémově, vč. návrhu vedení jednotlivých tras územím. Pro plnohodnotné možnosti využití cyklistiky je potřebné navázat síť cyklostezek na integrovanou dopravu, zejména železniční. Ať už formou úschoven typu Bike and Ride, tak možností cestování spoji IDS JmK společně s bicyklem (možné pouze u vlaku, autobusové společnosti až na výjimky odmítají bicykly přepravovat).
3.6.1.4
Železniční doprava
Železniční doprava má v životě města Vyškova i jeho širokého okolí nezastupitelné místo již od roku 1869, kdy byla Severní drahou císaře Ferdinanda zprovozněna trať Brno – Nezamyslice – Olomouc – Šternberk a odbočka Nezamyslice – Přerov (s postupem doby se však roli hlavní tratí převzalo spojení Brna s Přerovem). Trať je i v současnosti jednokolejná, od roku 1995 provozována v elektrické trakci. Slouží zejména pro dálkovou dopravu jak osobní, tak i nákladní, neboť s příchodem IDS JmK na Vyškovsko došlo k úplnému zániku zastávkových vlaků z Vyškova směrem na Rousínov a Brno. Na 82
druhou stranu byl zaveden taktový jízdní řád v dálkové dopravě a navýšen počet spojů na trasách Brno – Ostrava i Brno - Olomouc. Zlepšení situace v napojení Vyškova na okolní významná centra však znamenalo, že se zhoršila dopravní obslužnost pro některé menší obce při trase železnice. Lze však v současnosti konstatovat, že v současnosti stávající trať natolik vytížena dálkovou dopravou a nákladní dopravou, že zavedení zastávkových osobních vlaků by v mnoha časových polohách způsobovalo problémy s překročením kapacity dopravní cesty. Jednokolejnost trati a vysoká intenzita dopravy se tak odráží na velké zranitelnosti provozu při mimořádných událostech, kdy i menší zpoždění jednoho vlaku dokáže, díky nutnosti neustálého křižování, spolehlivě narušit jízdní řád i v několika následujících hodinách. Navíc vzhledem k nízké hustotě železniční sítě v tomto regionu nejsou v úseku Nezamyslice – Vyškov – Holubice k dispozici vůbec žádné odklonové trasy (nejbližší je trasa přes Kyjov a Bučovice). Na území SO ORP Vyškov je trasa elektrifikována střídavým systémem 25kV/50 Hz, avšak v blízkosti východní hranice SO ORP leží stykový bod proudových soustav za kterým je trať napájena stejnosměrnou napěťovou soustavou 3000 V. Z toho důvodu je nutné v mezistaničním úseku Ivanovice na Hané – Nezamyslice používat pouze dvousystémová vozidla (řada 362, 363) příp. vozidla nezávislé trakce. Vzdálenost železničních zastávek od jednotlivých obsluhovaných obcí je poměrně dobrá. Excentricky vůči centru města je umístěno zejména nádraží v Rousínově, které však leží v místní části Slavníkovice. Úplně mimo intravilán obcí pak leží zastávky Komořany u Vyškova (od roku 2005 není pro osobní dopravu využívána) a Hoštice-Heroltice. Ta je vzdálená cca 0,5 km od obce, což lze ještě považovat za přijatelnou docházkovou vzdálenost. Tabulka č. 3.6.2: Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. v obvodu SO ORP Vyškov Trať
Název
Druh
300 Rousínov* 300 Komořany u Vyškova$ 300 Luleč* 300 Vyškov 300 Hoštice-Heroltice 300 Ivanovice na Hané 300 Chválkovice na Hané** Zdroj: KJŘ ČD, mapové podklady
žst žst žst žst z žst z
Pěší vzdálenost do středu obce (km) 1,2 0,8 0,8 0,6 0,6 0,6 0,5
Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 0,0 0,4 0,0# 0,0 0,5 0,0 0,2
Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka $ ... osobní doprava zrušena; * ... pro osobní dopravu jen u omezeného počtu vlaků # ... nádraží leží na území obce Nemojany s níž Luleč tvoří ucelené sídlo ** ... místní část Ivanovic na Hané
Jak z výše uvedeného vyplývá, modernizace stávající tratě Brno – Přerov je jedním z nejpotřebnějších projektů na železniční síti ČR. Její význam podtrhuje fakt, že byla zařazena jako součást projektu evropské železniční sítě číslo 23. Bude tak možné využít zdroje ze strukturálního fondu EU v rámci operačního fondu Doprava. Předně musí jít o úplně zdvojkolejnění trasy, které si vyžádá patrně i některé přeložky ze stávající stopy železnice a vysoký rozsah zemních prací, který komplikoval již výstavbu trati před 140 lety. A právě v nejvytíženějším úseku Vyškov – Rousínov – Holubice, je terén výrazně složitější než na zbytku trati. V budoucnosti se s úsekem přes Vyškovskou bránu uvažuje také pro vedení vysokorychlostní trati (VRT). Její trasa prozatím nebyla stabilizována, a tím pádem ani není stanoven horizont její realizace. Nicméně je potřebné uvažovat s VRT v koridoru určeném Územní prognózou JmK, tedy mezi Rousínovem a Vyškovem v trase jižně od stávající dálnice D1, jihovýchodně od Vyškova pak s křížením s dálnicí a pokračováním trasy severovýchodním směrem okolo Pustiměře a Drysic. Z hlediska potřeb regionu je VRT objektem, který nepřinese regionu významné pozitivní efekty, neboť nejbližší zastávka vlaků je plánována až v Brně. V současnosti, vzhledem k poklesu poptávky po železniční dopravě na konci minulého století, není výstavba VRT až tolik aktuální. Je však nutné ochránit potenciální trasy VRT v územně plánovací dokumentaci pro případné vytvoření celoevropského systému VRT v budoucnosti. 83
Obrázek č. 3.6.3: Železniční doprava na území SO ORP Vyškov
Zdroj: podklady ÚAP 2008, zpracování CDV
84
3.6.1.5
Letecká a vodní doprava
Na východním okraji Vyškova se nachází letiště Vyškov provozované Aeroklubem Vyškov, klasifikované jako veřejné vnitrostátní. Převládá na něm sportovní provoz letounů, kluzáků a ultralehkých letadel, je možný i provoz vrtulníků. Letiště disponuje travnatou vzletovou a přistávací dráhou o rozměrech 60x1280 m. Je dostatečně vybavené pro sportovní účely aeroklubu, avšak nelze očekávat další rozvoj služeb v jiných segmentech letecké dopravy.
3.6.1.6
Integrovaná doprava
Celé území SO ORP Vyškov je v současnosti již plně integrováno do IDS JmK. Do rámce IDS jsou plně zaintegrovány nejen autobusové, ale také vlakové spoje. Pro lepší možnost využívání vlakové dopravy je do IDS JmK zařazena také železniční stanice Nezamyslice, ačkoliv již leží v Olomouckém kraji. Obdobně je začleněna obec Pačlavice (Zlínský kraj) do jízdního řádu autobusové linky 753. Obrázek č. 3.6.4: Zóny IDS JmK na území SO ORP Vyškov a systém integrovaných linek veřejné dopravy
Zdroj: www.kordis.cz,červenec 2014
85
Příchod IDS znamenal zásadní změnu ve struktuře dopravní obslužnosti obcí. Bylo stanoveno úplně nové linkové vedení autobusové dopravy a zaveden taktový jízdní řád. Nejkontroverznějším projevem zavádění IDS bylo zrušení zastávkových osobních vlaků mezi železničními stanicemi Křenovice hor. n. a Vyškov. Systém však přinesl menší počet linkových tras a tudíž je přehlednější, avšak s větší potřebou přestupů. Ty jsou obvykle garantovány a jízdní řád souvisejících linek sladěn v přestupních bodech. Z toho důvodu je v indikátoru „Dopravní obslužnost obcí“ uvažováno nejen s přímými spoji do příslušné pověřené obce, ale jsou započítány také spojení v rámci IDS, kde je možný přímý přestup s odjezdem návazného spoje do 10 min. Obecně lze hodnotit dopravu v průběhu pracovních dní jako výbornou, situace o víkendech a ve večerních hodinách pracovních dní je výrazně horší, avšak stále v porovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. Podrobné hodnocení dopravní dostupnosti je uvedeno v podkapitole indikátorů.
3.6.2
Technická infrastruktura
Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě některých obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot.
3.6.2.1
Vodovody
Na základě dat uváděných ze SLDB 2001 lze konstatovat, že situace v území SO ORP Vyškov v zásobování vodou je velmi dobrá. Nejmenší podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu vykazuje obec Studnice a to 84,6 %. Rozhodující podíl na zásobování pitnou vodou mají tyto skupinové vodovody: Vyškov, Pustiměř-Ivanovice, Ježkovice-Ruprechtov-Podomí a Dětkovice-Švábenice, které nejsou vzájemně propojené. Jako nejvýznamnější zdroj pitné vody slouží vodárenská nádrž (VN) Opatovice s úpravnou vody (ÚV) Lhota s kapacitou 120 l/s. Dalšími významnými zdroji podzemní vody jsou jímací území (JÚ) Drnovice s kapacitou 35 l/s, JÚ Dědice s kapacitou 26 l/s, JÚ Manerov s ÚV Manerov s kapacitou 7,5 l/s a JÚ Pustiměř. Ve výhledu je nutno dořešit vzájemné propojení izolovaných skupinových vodovodů, aby bylo možno zajistit dodávky vody mezi nimi. Tím se však zvýší zranitelnost zásobování obyvatelstva vodou v případě znehodnocení primárních zdrojů vody pro tyto vodovody. Proto je nutné zachovat a udržovat již existující zdroje mimo skupinové vodovody. Dále je nutno provést rekonstrukce přívodních řadů a příslušných odběrných objektů ve VN Opatovice, včetně rozšíření o nová odběrná okna, zajišťující odběr surové vody v různých zónách a rekonstrukci ÚV Lhota a ÚV Manerov.
3.6.2.2
Kanalizace
Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Na území ORP Vyškov se jedná zejména o 4 obce (Vyškov, Ivanovice na Hané, Rousínov a Drnovice). Lze konstatovat, že všechny jsou již funkční ČOV vybaveny (Drnovice jsou zapojeny do kanalizačního systému města Vyškova), pouze chybí napojení některých místních částí na kanalizační řady. Vedle výstavby několika nových stok bude také nutné na prakticky všech ČOV provést rekonstrukci tak, aby splňovaly požadavky na čistotu recipientů (Nařízení vlády 61/2003 Sb., Nařízení vlády 71/2003 Sb.) Postupně bude plánována výstavba ČOV v menších obcích. V současnosti jsou vlastní ČOV vybaveny Krásensko, Pustiměř, Pístovice a Ruprechtov. Na již existující ČOV jsou plánovány v rámci nadobecních systémů zapojit také obce Radslavice (ČOV Pustiměř), Komořany, Tučapy, Podbřežice (všechny ČOV Rousínov), Podomí (ČOV Ruprechtov), Topolany, Hoštice-Heroltice, Křižanovice u Vyškova (všechny
86
ČOV Vyškov). Ve zbylých obcích se plánují místní nebo i malé nadobecní systémy. Harmonogram jejich výstavby je uveden v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje“. Obrázek č. 3.6.5: Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci v jednotlivých obcích
Zdroj: podklady ÚAP 2014
87
3.6.2.3
Plyn a elektřina
Zásobování plynem je třetí důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je na území SO ORP Vyškov výborný. Nižšího podílu plynofikace dosahují pouze některé obce v západní části okresu a jen Podivice a odlehlé obce v severní části okresu sousedící s vojenským újezdem Březina nejsou plynofikovány. Obrázek č. 3.6.6: Podíl obyvatelstva napojeného na plynovou přípojku v jednotlivých obcích
Zdroj: podklady ÚAP 2014
88
Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické dovozem elektrické energie z jiných regionů. Využívání alternativních zdrojů elektrické energie je v současnosti poměrně nízké. Na území ORP je instalováno několik fotovoltaických systémů. Pouze v jednom případě se jedná o realizaci ve volné přírodě a to u obce Rybníček. Na území ORP se nenachází žádná větrná elektrárna. V rámci ČOV Vyškov je v provozu malá bioplynová stanice (tepelný výkon 210 kW, roční produkce bioplynu 180.000 m3) sloužící pro vytápění objektu ČOV. V místní části Vyškova Rychtářov je provozován kotel na vytápění biomasou (piliny) v objektu Vojenských lesů a statků o výkonu 200 kW.m. Solární systém využívá například Středisko ekologické výchovy Rychta v Krásensku.
3.6.2.4
Telekomunikace
V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení. Z pohledu SO ORP Vyškov má největší význam vysílač Hradisko v jižní části území. Severní část území je ovlivněna vysílačem Kojál, který leží na hranici s SO ORP Blansko. Signál mobilních operátorů dosahuje horší kvality pokrytí v údolí řeky Malá Haná, v okolí některých dalších vodotečí (např. Švábenický potok) a v některých oblastech bez trvalého osídlení (vojenský újezd Březina, oblast Litenčické pahorkatiny). Vysokorychlostní internetové mobilní připojení je k dispozici v podobě 4G, LTE ve Vyškově a okolí. Signál pro EDGE (T-Mobile, Vodafone) pokrývá celou oblast Vyškovské brány, okolí Bohdalic na jihu i obce na severu SO ORP (Studnice, Nové Sady, atd.) V několika lokalitách na jihu území je k dispozici připojení EDGE od O2.
3.6.3
Indikátory
Dopravní infrastruktura Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do příslušné pověřené obce (Vyškov, Ivanovice n.H., Rousínov) sídla SO ORP (Vyškov) a krajského města (Brno). Na trase z obce do ORP a do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Podrobnější specifikace indikátoru je uvedena v kartě jevu „Veřejná doprava“. Tabulka č. 3.6.3: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Z Do Den -2 -1 0 X méně než 4 4, 5 6, 7 pověřená obec + méně než 2 2 3 obec X méně než 2 2, 3 4, 5 sídlo SO ORP nebo krajské město + méně než 1 1 2
89
1 8, 9 4 6, 7 3
2 10 a více 5 a více 8 a více 4 a více
pověřená obec nebo sídlo SO ORP nebo sídlo SO ORP krajské město
méně než 8 méně než 4
X +
8 - 11 4, 5
Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů/den) Spojení do pověřené obce (Vyškov) ORP (Vyškov) X + X + Bohdalice-Pavlovice 21 9 Drnovice 27 17 Drysice 19 8 Hlubočany 21 9 Hoštice-Heroltice 21 9 Hvězdlice 11 4 Ježkovice 14 5 Kozlany 21 9 Krásensko 14 6 Křižanovice u Vyškova
Kučerov Luleč Lysovice Nemojany Nové Sady Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice RostěniceZvonovice Ruprechtov Studnice Topolany Vážany Vyškov Zelená Hora
Dětkovice Ivanovice na Hané Medlovice Moravské Málkovice Orlovice Rybníček Švábenice
16 - 19 20 a více 8, 9 10 a více
12 - 15 6, 7
-
krajského města (Brno) X + 23 12 28 23 19 8 17 10 17 10 18 5 18 10 25 12 22 11
18
3
-
-
16
3
17 34 9 20 10 12 13 12 25 15 10
7 11 3 9 3 3 5 3 8 7 3
-
-
22 28 8 24 9 10 21 11 23 22 9
10 18 2 18 3 3 10 3 11 10 3
9
3
-
-
8
2
13 11 12 12 8
5 7 3 3 3
-
18 19 11 11 44 9
10 11 3 3 37 3
pov. obce (Ivanovice n.H.) X + 10 15
Spojení do ORP (Vyškov) X
krajského města (Brno)
+
X
+
3 3
14 27 14
3 17 3
12 27 15
3 17 3
13
3
11
3
11
3
13 10 10
3 0 3
3 3 3
11 14 13
3 3 3
11 13 14 Spojení do ORP (Vyškov)
pov. obce (Rousínov)
90
krajského města (Brno)
X
+
X
+
X
Habrovany 19 4 18 3 Komořany 34 15 33 9 Olšany 19 4 18 3 Podbřežice 18 7 18 7 Rousínov 37 21 Tučapy 32 11 37 15 X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2014
+ 18 4 32 15 18 4 21 12 40 26 32 12 - ... nehodnoceno
Celkové hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti na základě průměrné známky: -2 -1,5 a méně -1 -1,49 až -0,5 0 -0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č. 3.6.5: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti obcí Spojení do pov. obce kraj. města ORP (Vyškov) (Vyškov) (Brno) X + X + X + Bohdalice-Pavlovice 2 2 2 Drnovice 2 2 2 Drysice 2 2 2 Hlubočany 2 2 2 Hoštice-Heroltice 2 2 2 Hvězdlice 2 1 2 Ježkovice 2 2 2 Kozlany 2 2 2 Krásensko 2 2 2 Křižanovice u 2 0 2 Vyškova Kučerov 2 2 2 Luleč 2 2 2 Lysovice 1 0 2 Nemojany 2 2 2 Nové Sady 2 0 2 Podivice 2 0 2 Podomí 2 2 2 Prusy-Boškůvky 2 0 2 Pustiměř 2 2 2 Račice-Pístovice 2 2 2 Radslavice 2 0 2 Rostěnice1 0 2 Zvonovice Ruprechtov 2 2 2 Studnice 2 2 2 Topolany 2 0 2 Vážany 2 0 2
91
NejhorPrům. Celková ší známka známka známka 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 2 2 2 2 1 2 2 2
2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 1,75 2,00 2,00 2,00
2 2 2 2 2 2 2 2 2
1
0
1,25
1
2 2 0 2 1 1 2 1 2 2 1
2 2 0 2 0 0 2 0 2 2 0
2,00 2,00 0,75 2,00 1,25 1,25 2,00 1,25 2,00 2,00 1,25
2 2 1 2 1 1 2 1 2 2 1
0
0
0,75
1
2 2 1 1
2 2 0 0
2,00 2,00 1,25 1,25
2 2 1 1
Vyškov Zelená Hora
Dětkovice Ivanovice na Hané Medlovice Moravské Málkovice Orlovice Rybníček Švábenice
Habrovany Komořany Olšany Podbřežice Rousínov Tučapy
1
0
Spojení do
pov. obce ORP (Vyškov) (Ivanovice n.H.) X + X + 2 0 2 1 2 2 2 0 2 1 2
0
2 2 2
0 -2 0
pov. obce (Rousínov) X + 2 2 2 2 2
2
2 1
2 0
2,00 1,00
2 1
Nejhorkraj. města Prům. Celková ší (Brno) známka známka známka X + 2 1 0 1,33 1 2 2 2 2,00 2 2 1 0 1,33 1
1
2
1
0
1,33
1
2 1 2 1 2 1 Spojení do
2 2 2
1 1 1
0 -2 0
1,33 1,00 1,33
1 1 1
ORP (Vyškov) X 1 2 1 2 2
2 2
+ 2 2 2 2 2 2
1 2 1 2 2 2
kraj. města (Brno) X + 2 2 2 2 2 2
NejhorPrům. Celková ší známka známka známka 2 2 2 2 2 2
1 2 1 2 2 2
1,67 2,00 1,67 2,00 2,00 2,00
2 2 2 2 2 2
Technická infrastruktura Kvalitní technická infrastruktura je jednou ze základních podmínek kvalitního bydlení. V rámci územněanalytických podkladů publikuje ČSÚ za každou obec počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) napojených na veřejný vodovod, plyn a kanalizaci. Z tabulky jsou zřejmé některé nepřesnosti ve statistickém zjišťování, kdy u některých jinak zcela neodkanalizovaných obcí je vykázán určitý nízký počet obyvatel, kteří žijí v TOB u něhož bylo vybavení přípojkou kanalizace uvedeno (např. Studnice). Nevýhodou je aktuálnost uváděných údajů z ÚAP k datu SLDB 2001. Hodnocení indikátorů podílu TOB s plynem a napojením na kanalizaci : -2 do 10 % (neexistence systému, statistická chyba u malých obcí) -1 10 – 34,99 % (systém obsluhuje malou část obce) 0 35 – 54,99 % (částečná existence systému) 1 55 – 80 % (větší část obce vybavena systémem) 2 nad 80 % (výborná vybavenost)
92
Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení indikátoru podílu TOB s plynem ´Podíl obyvatel Obec v TOB s plynem (%) Bohdalice-Pavlovice 810 615 75,93 Dětkovice 258 226 87,60 Drnovice 2186 1905 87,15 Drysice 525 440 83,81 Habrovany 682 600 87,98 Hlubočany 472 376 79,66 Hoštice-Heroltice 555 503 90,63 Hvězdlice 479 371 77,45 Ivanovice na Hané 2897 2346 80,98 Ježkovice 382 278 72,77 Komořany 650 538 82,77 Kozlany 319 253 79,31 Krásensko 437 403 92,22 Křižanovice u Vyškova 142 123 86,62 Kučerov 479 448 93,53 Luleč 644 524 81,37 Lysovice 237 216 91,14 Medlovice 331 307 92,75 Moravské Málkovice 539 451 83,67 Nemojany 513 417 81,29 Nové Sady 117 0 0,00 Olšany 437 302 69,11 Orlovice 307 258 84,04 Podbřežice 227 219 96,48 Podivice 187 0 0,00 Podomí 422 352 83,41 Prusy-Boškůvky 589 532 90,32 Pustiměř 1527 1297 84,94 Račice-Pístovice 1015 169 16,65 Radslavice 378 209 55,29 Rostěnice-Zvonovice 437 355 81,24 Rousínov 4910 4511 91,87 Ruprechtov 554 375 67,69 Rybníček 291 253 86,94 Studnice 507 298 58,78 Švábenice 930 876 94,19 Topolany 290 181 62,41 Tučapy 484 427 88,22 Vážany 415 333 80,24 Vyškov 22204 20879 94,00 Zelená Hora 219 182 83,11 49991 43348 86,71 SO ORP Vyškov Zdroj: ÚAP platné k srpnu 2010 (aktuální hodnoty vycházejí ze SLDB 2001) Počet obyvatel v TOB
Počet obyvatel v TOB s plynem
93
Hodnocení indikátoru 1 2 2 2 2 1 2 1 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 -2 1 2 2 -2 2 2 2 -1 1 2 2 1 2 1 2 1 2 2 2 2 2
Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru podílu TOB s napojením na kanalizaci Obec Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov
Počet obyvatel v TOB s kanalizací 351 136 1571 286 334 234 145 227 2259 105 269 96 387 67 242 209 46 119 124 289 16 80 72 134 42 167 214 1262 791 121 84 2995 538 113 23 365 94 209 205 21002 105 36128
94
Podíl obyvatel v TOB s kanalizací 43,33 52,71 71,87 54,48 48,97 49,58 26,13 47,39 77,98 27,49 41,38 30,09 88,56 47,18 50,52 32,45 19,41 35,95 23,01 56,34 13,68 18,31 23,45 59,03 22,46 39,57 36,33 82,65 77,93 32,01 19,22 61,00 97,11 38,83 4,54 39,25 32,41 43,18 49,40 94,59 47,95 72,27
Hodnocení indikátoru 0 0 1 0 0 0 -1 0 1 -1 0 -1 2 0 0 -1 -1 0 -1 1 -1 -1 -1 1 -1 0 0 2 1 -1 -1 1 2 0 -2 0 -1 0 0 2 0 1
3.6.4
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha v dopravně významné lokalitě – Nízká dopravní propustnost železniční trati Vyškovské bráně s dobrou dostupností Brna Brno – Vyškov – Přerov. jakožto krajského města. Úplná integrace území do IDS JmK. Špatný stav rychlostní silnice R46 v důsledku intenzívní kamionové dopravy. Vysoký počet spojů veřejné dopravy ve všech Špatné propojení autobusové a železniční obcích v pracovní dny. Dopravní obsluha všech dopravy - neexistence jednotného terminálu obcí i v nepracovních dnech. integrované dopravy ve Vyškově, Rousínově a Ivanovicích na Hané. Přímé napojení na dálniční síť ČR. Růst intenzity individuální automobilové dopravy v centru Vyškova. Vynikající vybavení plynovody (chybí jen 3 obce). Nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie. Velký počet již odkanalizovaných obcí. V malých obcích chybí čištění odpadních vod v ČOV. Vybudovaná ČOV ve všech obcích nad 2000 Růst dopravy v centru města EO. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Modernizace železniční trati, zvýšení traťové Snižování počtu spojů veřejné dopravy rychlosti a její zdvojkolejnění. z důvodu snižování dotací. Výstavba terminálů IDS v místě železničních Zanedbávání údržby silniční sítě. stanic Vyškov, Rousínov a Ivanovice n.H. Výstavba ČOV v rámci programu „Rekonstrukce a Snaha lokalizovat některé dopravně náročné výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese činnosti do centra Vyškova (např. výstavba Vyškov". hypermarketů). Vybudování tangenciálně vedených sběrných Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by mohly být využity pro čerpání dotačních podpor komunikací na západě a severu Vyškova. z národních i evropských zdrojů.. Vybudování sítě cyklostezek ve městě Vyškově a propojení obcí ve Vyškovské brázdě. Zavádění alternativních zdrojů energie.
3.6.5
Problémy k řešení
Dopravní infrastruktura
Silniční síť je v zásadě dobudovaná. Chybí pouze severozápadní obchvat Vyškova, další stavby nejsou v současnosti opodstatnitelné z pohledu dosahovaných intenzit silniční dopravy. Neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.) Týká se to zejména měst, tedy Vyškova, Rousínova a Ivanovic na Hané. V oblasti Vyškovské brázdy je potřebné vyčlenit prostor pro vybudování jednotné sítě cyklostezek napojených na okolní obce, která bude sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod. V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride.
95
Stávající železniční trať je na pokraji svých dopravních možností, v rámci modernizace lze očekávat její zdvojkolejnění a výstavbu dílčích přeložek stopy trati. Územím je ve vzdálené budoucnosti plánována výstavba VRT. Je požadována územní ochrana jejího koridoru, avšak zároveň je nutné minimalizovat dopady na rozvoj celého území i jednotlivých obcí. Území je zahrnuto do IDS JmK, chybí však větší provázanost autobusové a železniční dopravy.
Technická infrastruktura
Podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech s přístupem k veřejnému vodovodu je vysoký. V některých oblastech bude však nezbytné počítat s rekonstrukcí stávajících starších vodovodních řádů. V rámci ÚPD je nezbytné zajistit ochranu všech stávajících zdrojů vody pro jednotlivé vodovodní systémy včetně povrchových. Zejména jde o vodárenskou nádrž Opatovice a povodí vodních toků, které ji napájejí. Je nutno dořešit vzájemné propojení izolovaných skupinových vodovodů, aby bylo možno zajistit vzájemné dodávky vody mezi nimi Dále je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů. V mnoha obcích není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. Z hlediska efektivity výstavby kanalizační sítě je výhodné, že prakticky všechny obce se vyznačují kompaktní zástavbou, jež umožňuje snadnější rozvedení kanalizačních řadů. V odlehlých lokalitách je nejvýhodnějším řešením zajištění individuálního odkanalizování objektů (jímky s pravidelným vyvážením, domovní ČOV).
96
3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Správní obvod obce s rozšířenou působností Vyškov je rozlohou, počtem obcí i počtem obyvatel největší ze tří SO ORP Vyškovského okresu. Tvoří ho celkem 42 obcí s celkovou rozlohou 547,32 km2 a celkovým počtem 51 804 obyvatel (k 31. 12. 2013). Statut města mají tři obce: Ivanovice na Hané, Rousínov a Vyškov, statut městyse mají pouze Hvězdlice. Ve městech tak žije 29 920 obyvatel, což představuje 58,8 % obyvatelstva SO ORP Vyškov. V samotném jádře správního obvodu je soustředěno 43 % všech obyvatel. Čtyři obce mají do 199 obyvatel, devatenáct dalších má populaci v intervalu od 200 do 499 obyvatel a třináct obcí v rozmezí 500 až 999 obyvatel. Zbývajících šest obcí má víc než 1000 obyvatel. Nejvíce obcí SO ORP Vyškov spadá do kategorie obcí s 200 – 499 obyvateli, kde je soustředěna téměř polovina obyvatel regionu. Průměrná hustota zalidnění je hluboko pod průměrem České republiky, což je ve velké míře způsobeno začleněním Vojenského újezdu Březina. Tabulka č. 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov1 Počet obyvatel Hustota Počet obyvatel Rozloha Obec k 31.12.2013 zalidnění k 31. 12. 2011 (km2) (obyv./km2) Bohdalice-Pavlovice 846 857 8,9 96,3 Březina 3 2 15,8 7,9 270 Dětkovice 273 5,0 54,0 Drnovice 2 369 2 369 12,0 197,4 Drysice 557 569 7,9 72,0 808 Habrovany 803 5,5 146,9 Hlubočany 514 502 8,1 61,9 597 Hoštice-Heroltice 579 7,2 83,0 Hvězdlice 592 598 11,4 52,4 2 917 Ivanovice na Hané 2 905 21,5 135,6 Ježkovice 376 368 11,7 31,4 Komořany 678 701 5,9 118,8 337 Kozlany 322 7,6 44,3 Krásensko 407 419 7,3 57,4 139 Křižanovice u Vyškova 142 2,5 55,6 Kučerov 462 484 8,9 54,3 Luleč 835 830 10,9 76,1 272 Lysovice 265 5,3 51,3 Medlovice 334 314 3,6 87,2 586 Moravské Málkovice 671 3,6 162,7 Nemojany 666 694 6,0 115,6 99 Nové Sady 88 2,4 41,2 Olšany 536 567 18,7 30,3 Orlovice 330 324 14,5 22,3 245 Podbřežice 238 3,5 70 Podivice 202 198 2,3 86,1 417 Podomí 421 5,5 75,8 Prusy-Boškůvky 665 635 7,7 82,4 Pustiměř 1 689 1 711 12,5 136,8 1 146 Račice-Pístovice 1 105 18,9 60,6 Radslavice 437 431 4,3 100,2 500 Rostěnice-Zvonovice 503 7,5 66,6 Rousínov 5 383 5 576 23,0 242,4 591 Ruprechtov 584 11,5 51,3 1
dále jen ORP Vyškov
97
Obec
Počet obyvatel k 31. 12. 2011
Počet obyvatel k 31.12.2013
Rozloha (km2)
276 Rybníček 270 2,1 Studnice 476 472 6,3 1 046 Švábenice 1 014 19,3 Topolany 317 330 4,4 534 Tučapy 520 5,3 Vážany 462 464 5,6 Vyškov 21 598 21 341 50,4 268 Zelená Hora 245 3,0 51 804 51 581 SO ORP Vyškov 547,3 21 341 Jádro 21 598 50,4 30 463 Zázemí 29 983 497,1 2 Zdroj: Městská a obecní statistika 2014, Český statistický úřad , 2014; vlastní výpočty
Hustota zalidnění (obyv./km2) 131,4 74,9 54,2 75,0 100,7 82,8 423,4 89,3 94,6 423,4 61,2
Pozn.: Jádro = sídlo ORP (Vyškov), zázemí = ostatní obce ORP
3.7.1
Populační vývoj
Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje poskytuje následující tabulka. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo mezi lety 1970 a 1980, kdy se populace ORP Vyškov zvýšila o 2 582 obyvatel. S výjimkou jistého poklesu v 60. letech lze hovořit o stabilním mírném růstu počtu obyvatel, který pokračoval i do roku 2007. Přitom byla naprostá většina přírůstku obyvatelstva koncentrována do centra regionu a několika přilehlých obcí, zázemí po celé sledované období obyvatele ztrácelo. Tabulka č. 3.7.2: Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Vyškov v letech 1950 – 2011 (absolutní údaje) 2011 2013 Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Bohdalice-Pavlovice Březina Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany 2
802
955
866
837
820
810
368 1 857 544 840 646 656 929 3 342 550 575 445 344
379 2 157 584 939 688 653 973 3 381 591 606 457 422
345 2 178 535 818 626 603 879 3 152 503 569 428 409
303 2 299 530 783 558 557 743 3 139 484 628 397 446
247 2 209 504 727 489 534 679 2 988 394 621 379 423
258 2 186 528 743 476 555 647 2 904 382 652 321 437
846 3 273 2 369 557 803 514 579 592 2 905 376 678 322 407
200
196
182
148
120
142
142
626 952 423 367 675 566
635 990 413 354 727 623
612 853 336 358 653 613
501 723 283 341 581 623
457 620 223 319 497 539
487 644 237 331 539 517
462 835 265 3334 671 666
dále jen ČSÚ
98
857 2 270 2 369 569 808 502 597 598 2 917 368 701 337 419 139 484 830 272 314 586 694
1991
2001
2011
2013
Nové Sady 259 284 261 199 142 Olšany 467 497 476 442 438 Orlovice 560 533 490 408 330 Podbřežice 322 304 288 263 217 Podivice 234 275 232 215 199 Podomí 493 495 465 482 435 Prusy-Boškůvky 838 837 754 684 604 Pustiměř 1 534 1 602 1 448 1 460 1 408 Račice-Pístovice 1 347 1 399 1 279 1 147 1 000 Radslavice 544 566 494 408 377 Rostěnice-Zvonovice 661 578 503 445 415 Rousínov 4 920 4 904 4 767 5 081 4 910 Ruprechtov 794 800 739 689 566 Rybníček 218 259 279 266 298 Studnice 716 837 805 668 572 Švábenice 1 079 1 110 1 044 988 925 Topolany 437 424 373 304 274 Tučapy 697 700 643 618 523 Vážany 609 647 539 487 436 Vyškov 13 630 13922 15433 19288 22696 Zelená Hora 259 300 279 265 231 SO ORP Vyškov 46 325 48040 47142 49724 50794 Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ, 2014
117 437 307 231 187 422 589 1 528 1 018 378 440 4 922 554 292 508 930 290 484 415 22514 219 50585
88 536 330 238 202 421 665 1 689 1 105 437 503 5 383 584 270 476 1 014 317 520 462 21 598 245 51 581
99 567 324 245 198 417 635 1 711 1 146 431 500 5 576 591 276 472 1 046 330 534 464 21 341 268 51 804
Obec
1950
1961
1970
1980
Z následujícího grafu je patrný populační vývoj centra regionu, jeho zázemí a celého správního obvodu. V prvním období mezi roky 1950 a 1961 rostlo jádro i zázemí srovnatelným tempem. V následujících letech ale došlo k výrazné změně trendů populačního vývoje a počet obyvatel začal v centru regionu dramaticky stoupat a v zázemí naopak prudce klesat. V posledním sledovaném období mezi lety 1991 a 2001 došlo ke stabilizaci trendů na výrazně rozdílných hodnotách. V průběhu svého vývoje se tyto protichůdné hodnoty v jádru a zázemí regionu vyrovnávaly a proto nedocházelo k nijak zásadním změnám ve vývoji počtu obyvatel v rámci celého ORP.
99
Bazický index 1950 [%]
Obrázek č. 3.7.1: Hodnocení vývoje počtu obyvatel v ORP Vyškov v letech 1950 – 2001 dle bazického indexu 1950 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 1950
1961
1970
1980
1991
2001
Roky ORP Vyškov
Jádro
Zázemí
Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ, 2007 Tabulka č. 3.7.3: Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Vyškov letech 1950 – 2001 (relativní údaje) Obec Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyš. Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Mor. Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky
1961/1950 (%)
1970/1961 (%)
1980/1970 (%)
1991/1980 (%)
2001/1991 (%)
2001/1950 (%)
119,1 103,0 116,2 107,4 111,8 106,5 99,5 104,7 101,2 107,5 105,4 102,7 122,7 98,0 101,4 104,0 97,6 96,5 107,7 110,1 109,7 106,4 95,2 94,4 117,5 100,4 99,9
90,7 91,0 101,0 91,6 87,1 91,0 92,3 90,3 93,2 85,1 93,9 93,7 96,9 92,9 96,4 86,2 81,4 101,1 89,8 98,4 91,9 95,8 91,9 94,7 84,4 93,9 90,1
96,7 87,8 105,6 99,1 95,7 89,1 92,4 84,5 99,6 96,2 110,4 92,8 109,0 81,3 81,9 84,8 84,2 95,3 89,0 101,6 76,2 92,9 83,3 91,3 92,7 103,7 90,7
98,0 81,5 96,1 95,1 92,8 87,6 95,9 91,4 95,2 81,4 98,9 95,5 94,8 81,1 91,2 85,8 78,8 93,5 85,5 86,5 71,4 99,1 80,9 82,5 92,6 90,2 88,3
98,8 104,5 99,0 104,8 102,2 97,3 103,9 95,3 97,2 97,0 105,0 84,7 103,3 118,3 106,6 103,9 106,3 103,8 108,5 95,9 82,4 99,8 93,0 106,5 94,0 97,0 97,5
101,0 70,1 117,7 97,1 88,5 73,7 84,6 69,6 86,9 69,5 113,4 72,1 127,0 71,0 77,8 67,6 56,0 90,2 79,9 91,3 45,2 93,6 54,8 71,7 79,9 85,6 70,3
100
2001/1991 (%)
2001/1950 (%)
Pustiměř 104,4 90,4 100,8 96,4 108,5 Račice-Pístovice 103,9 91,4 89,7 87,2 101,8 Radslavice 104,0 87,3 82,6 92,4 100,3 Rostěnice-Zvonovice 87,4 87,0 88,5 93,3 106,0 Rousínov 99,7 97,2 106,6 96,6 100,2 Ruprechtov 100,8 92,4 93,2 82,1 97,9 Rybníček 118,8 107,7 95,3 112,0 98,0 Studnice 116,9 96,2 83,0 85,6 88,8 Švábenice 102,9 94,1 94,6 93,6 100,5 Topolany 97,0 88,0 81,5 90,1 105,8 Tučapy 100,4 91,9 96,1 84,6 92,5 Vážany 106,2 83,3 90,4 89,5 95,2 Vyškov 102,1 110,9 125,0 117,7 99,2 Zelená Hora 115,8 93,0 95,0 87,2 94,8 SO ORP Vyškov 103,7 98,1 105,5 102,2 99,6 Jádro 102,1 110,9 125,0 117,7 99,2 Zázemí 104,4 92,9 96,0 92,3 99,9 107,6 102,5 104,9 100,1 99,2 ČR Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ, 2007; vlastní výpočty
99,6 75,6 69,5 66,6 100,0 69,8 133,9 70,9 86,2 66,4 69,4 68,1 165,2 84,6 109,2 165,2 85,9 114,6
Obec
1961/1950 (%)
1970/1961 (%)
1980/1970 (%)
1991/1980 (%)
Populace SO ORP Vyškov ve sledovaném období vzrostla o 4260 obyvatel (9,2%). Prakticky veškerý nárůst byl soustředěn do jádra regionu, které se zvětšilo o 8884 obyvatel (65,2%). Zázemí naopak zaznamenalo výrazný populační pokles – o 4624 obyvatel (14,1%), nejvíc ztratily obce Nové Sady a Lysovice. V naprosté většině případů se na ztrátě obyvatel podílelo výrazné omezení činnosti Vojenského újezdu Březina. Největší relativní nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán v samotném Vyškově, kde populace vzrostla o 65,2 % oproti roku 1950, což představuje absolutní nárůst o 8884 obyvatel. Z porovnání s celorepublikovým průměrem vychází populační vývoj SO ORP Vyškov spíše negativně. Při interpretaci výsledků však musí být bráno v úvahu nejen znevýhodnění oblasti vyplývající z přítomnosti rozsáhlého prostoru vojenského újezdu, ale i fakt, že se nachází v bezprostřední blízkosti krajského města Brna, které specifickým způsobem ovlivňuje především mechanický pohyb obyvatelstva.
101
Obrázek č. 3.7.2: Bilance přirozeného pohybu obyvatelstva ORP Vyškov mezi roky 2001-2013
Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2014 Na základě dat o pohybu obyvatelstva v letech 2001 až 2013 lze podrobněji analyzovat současný vývoj populace SO ORP Vyškov. Celkový pohyb obyvatel je tvořen jak pohybem přirozeným (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými), tak pohybem mechanickým (rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými). U přirozeného pohybu hovoříme o přirozené měně nebo o přirozeném přírůstku či úbytku obyvatel, u mechanického pohybu se studuje tzv. migrační saldo. Populace SO ORP Vyškov celkově vzrostla na 51 804 obyvatel. Populace jádra regionu se zmenšila o 657 obyvatel, naopak počet obyvatel zázemí vzrostl o 944 osob, což vypovídá o další změně trendu populačního vývoje oblasti. Následující obrázek znázorňuje migraci za stejné roky jako tomu bylo v případě přirozené měny. Kladné migrační saldo bylo zjištěno ve všech sledovaných letech kromě roku 2005, kdy region ztratil migrací 30 osob. Pouze u dvanácti obcí SO ORP Vyškov nedošlo během sledovaného období k nárůstu obyvatel migrací. Nejvýraznější a mezi ostatními ojedinělý pokles zaznamenal samotný Vyškov (o 89 obyvatel). V případě ostatních obcí se jednalo buď o stagnaci nebo o úbytek v rámci jednotlivců. Nejvýznamnější nárůst obyvatel migrací zaznamenaly obce Hvězdlice a Rousínov. V případě Hvězdlic je ale přírůstek nových obyvatel podmíněn přítomností domova důchodců.
102
Obrázek č. 3.7.3: Bilance mechanického pohybu obyvatelstva SO ORP Vyškov mezi roky 2001-2007 1 700
Počet osob
1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Roky Přistěhovalí
Vystěhovalí
Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2008 Tabulka č. 3.7.4: Pohyb obyvatelstva v letech 2001-2013 v obcích správního obvodu ORP Vyškov Obec Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí
Narození
Zemřelí
8 2 22 6 8 7 5 4 26 3 7 2 4 1 5 7 2 3 8 7 0 5 3 2 2 4
8 3 24 7 11 6 5 36 34 6 7 5 4 2 5 7 3 4 7 8 2 6 4 3 2 5
Přirozená Přistěhovalí Vystěhovalí měna 0 -1 -2 0 -2 1 1 -32 -8 -3 0 -2 0 -1 -1 0 -1 -1 2 -1 -2 -1 -1 -1 0 -1
103
19 7 59 18 21 12 19 47 74 8 20 8 8 5 12 32 11 10 15 29 3 15 8 7 4 9
21 7 47 15 15 10 15 17 65 8 17 6 10 3 14 13 6 8 7 14 5 8 6 6 3 8
Saldo migrace -1 0 12 3 7 2 4 30 9 0 4 1 -2 2 -2 19 5 1 8 15 -3 7 2 0 1 2
Obec
Narození
Přirozená Přistěhovalí Vystěhovalí měna
Zemřelí
Prusy-Boškůvky 7 7 0 21 Pustiměř 16 15 1 46 Račice-Pístovice 10 10 0 26 Radslavice 5 5 0 15 Rostěnice-Zvonovice 5 5 0 16 Rousínov 46 49 -3 141 Ruprechtov 3 6 -3 17 Rybníček 2 3 0 8 Studnice 4 7 -4 12 Švábenice 11 9 2 19 Topolany 2 4 -2 9 Tučapy 3 6 -3 16 Vážany 5 5 0 15 Vyškov 196 201 -5 475 Zelená Hora 2 2 0 11 SO ORP Vyškov 472 547 -75 1 326 Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2013; vlastní výpočty
19 33 21 6 10 114 10 10 14 19 6 11 9 564 10 1 210
Saldo migrace 2 13 4 9 5 27 6 -2 -2 0 3 6 6 -89 1 116
Předchozí tabulka ukazuje, že během sedmi let se zvýšil počet obyvatel na Vyškovsku o 41 osob. Kromě toho znázorňuje i rozdíly v souboru 42 obcí správního obvodu dle přirozené měny a migrace. Město Vyškov mělo v období 2001–2013 obě složky pohybu obyvatelstva záporné (podobně i obce Kučerov, Nové Sady a Studnice). Ve Vyškově došlo k celkovému poklesu obyvatelstva o 94 osob. Zázemí regionu ztratilo přirozeným pohybem 71 osob, zatímco migračním pohybem vzrostlo o 205 osob a tak se zázemí prezentuje v tomto období celkovým přírůstek obyvatel o 134 osob. Pokles obyvatel v jádru a růst v zázemí lze interpretovat jako výsledek dekoncentračních procesů a to na dvojí úrovni. Populační růst zázemí města Vyškov lze chápat jako výsledek samotného suburbanizačního procesu obyvatel Vyškova. Na druhém místě je třeba brát v úvahu blízkost města Brna a to především fakt, že SO ORP Vyškov leží v jeho blízkém zázemí a stává se tak samo suburbiem krajského města. Tomu nasvědčuje celkové zvýšení populace regionu i přes pokles obyvatel v jeho jádře. Tabulka č. 3.7.5: Průměrné roční míry demografických jevů v období let 2001 – 2013 (‰) a index změny počtu obyvatel (%) v obcích SO ORP Vyškov Hrubá míra Hrubá míra Hrubá míra Index 2007/2001 Obec migračního 3 4 porodnosti úmrtnosti (%) 5 salda Bohdalice-Pavlovice 9,9 9,3 -1,4 99,4 Dětkovice 7,3 12,9 1,7 97,3 Drnovice 9,9 10,8 5,6 103,3 Drysice 11,5 12,3 6,4 104,0 Habrovany 10,7 13,9 8,8 104,0 Hlubočany 7,1 6,1 2,2 104,7 Hoštice-Heroltice 9,2 8,2 7,7 106,3 Hvězdlice 6,4 58,1 47,8 97,3 Ivanovice na Hané 9,0 11,7 3,2 100,4 Ježkovice 6,9 16,1 0,4 94,0 3
počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu 5 saldo migrace na 1000 obyvatel středního stavu 4
104
Hrubá míra Obec migračního salda5 Komořany 10,1 10,3 5,6 Kozlany 7,2 14,3 4,5 Krásensko 10,3 9,7 -5,3 Křižanovice u Vyškova 6,0 11,9 10,9 Kučerov 9,9 11,4 -4,2 Luleč 10,2 10,2 26,5 Lysovice 9,6 13,6 19,3 Medlovice 9,1 12,1 3,5 Moravské Málkovice 14,6 11,6 14,1 Nemojany 12,1 13,7 26,5 Nové Sady 4,2 19,4 -26,4 Olšany 10,3 12,4 16,2 Orlovice 11,0 14,2 6,0 Podbřežice 9,4 12,5 1,2 Podivice 8,9 8,2 4,5 Podomí 8,7 11,1 4,0 Prusy-Boškůvky 11,7 12,0 3,6 Pustiměř 10,2 9,5 8,4 Račice-Pístovice 9,4 9,8 4,0 Radslavice 12,4 12,8 21,3 Rostěnice-Zvonovice 11,3 10,6 11,6 Rousínov 9,1 9,8 5,4 Ruprechtov 5,8 10,4 10,9 Rybníček 8,1 9,6 -8,6 Studnice 7,9 15,2 -4,7 Švábenice 12,0 9,4 0,5 Topolany 6,8 12,1 9,7 Tučapy 6,9 12,7 11,5 Vážany 11,5 12,5 13,8 Vyškov 8,8 9,0 -4,0 Zelená Hora 9,0 10,3 3,9 SO ORP Vyškov 9,2 10,7 2,3 Jádro 8,8 9,0 -4,0 Zázemí 9,5 11,9 7,1 ČR 9,7 10,4 2,8 Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2013; vlastní výpočty Hrubá míra porodnosti3
Hrubá míra úmrtnosti4
Index 2007/2001 (%) 103,8 98,1 96,8 103,5 96,1 120,5 111,3 100,3 112,8 119,2 74,6 110,3 101,9 98,7 103,7 101,2 102,4 106,6 102,5 115,9 108,9 103,4 104,5 93,2 91,9 102,1 103,1 104,1 109,4 97,1 101,8 100,6 97,1 103,4 101,5
Srovnávat výši porodnosti, úmrtnosti a migrace mezi územními jednotkami je daleko objektivnější za pomoci relativních ukazatelů, než tomu je v případě absolutních dat. V případě námi analyzovaných demografických jevů se počty narozených, zemřelých a stěhujících přepočítávají na 1 000 obyvatel středního stavu (polovina počátečního a konečného stavu obyvatel územní jednotky během sledovaného období). V tomto případě hovoříme o tzv. hrubých mírách, neboť nezohledňujeme rozdílnou věkovou strukturu obyvatel porovnávaných územních jednotek. Vyškovsko mělo v letech 2001 až 2013 v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší hrubou míru úmrtnosti a zároveň nižší hrubé míry porodnosti a migračního salda. Přirozený přírůstek obyvatel tedy nebyl tak výrazný jako v rámci celé České republiky. Z realizované komparace (viz předešlá tabulka) města Vyškov na straně jedné a jeho zázemím na straně druhé vyplývá příznivější hodnocení pro zázemí města. Negativně lze hodnotit hrubou míru porodnosti jádra, kterou převyšuje 27 okolních obcí. Naopak hrubá míra úmrtnosti je jedna z nejnižších v celém obvodu, což je způsobeno především přítomností 105
nemocnice, která výrazně zlepšuje dostupnost zdravotnické péče. Absolutně nejvyšší hrubou míru úmrtnosti lze zaznamenat v obcích Hvězdlice (58,1 %) nejedná se o stav přirozený, ale vyvolaný působením vnějších vlivů. V případě Hvězdlic je určujícím faktorem přítomnost domova důchodců.
3.7.2
Struktura obyvatelstva
Struktura obyvatelstva podle věku představuje jednu ze základních charakteristik hodnotících retrospektivně demografický vývoj a naznačujících možné sociální problémy do budoucna. Tabulka č. 3.7.6: Věkové složení obyvatel obcí SO ORP Vyškov podle základních věkových skupin k 31.12.2013 Obec
SO ORP - Vyškov obec Bohdalice-Pavlovice Březina Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček
Počet obyvatel
51 804 857 2 270 2 369 569 808 502 597 598 2 917 368 701 337 419 139 484 830 272 314 586 694 99 567 324 245 198 417 635 1 711 1 146 431 500 5 576 591 276
106
% obyvatel ve věku 0-14
% obyvatel ve věku 65+
14,9 15,1 14,1 16,2 17,2 14,9 17,9 15,6 11,4 14,4 13,3 13,0 14,2 14,1 12,2 14,7 15,4 16,9 15,0 17,2 19,5 11,1 20,5 17,3 17,6 17,2 14,1 18,7 17,9 15,5 17,4 16,0 16,3 14,0 12,3
16,8 14,0 50,0 19,3 17,6 13,5 16,1 17,3 16,8 28,1 17,7 15,8 15,5 20,8 18,4 16,5 18,2 14,8 19,5 15,0 17,2 16,7 23,2 11,8 19,8 17,1 16,7 14,1 18,4 13,7 16,4 18,8 10,2 16,9 17,4 13,4
Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora
472 1 046 330 534 464 21 341 268
10,8 18,8 17,3 13,7 19,6 13,5 16,4
20,8 14,4 18,5 18,5 16,4 16,8 16,0
Zdroj: ČSÚ, 2013 Analýza věkového složení obyvatelstva podle základních věkových skupin poskytuje dostatečný přehled o populaci regionu a možných hrozbách. Obyvatelstvo, které nedosahuje věku 15 let se nazývá předproduktivní, obyvatelstvo ve věku 15 až 64 let produktivní a obyvatelstvo ve věku 65 a více let poproduktivní. Jako syntetický ukazatel pro analýzu věkové struktury obyvatelstva byl zvolen index stáří, který vyjadřuje poměr poproduktivní složky obyvatelstva ke složce předproduktivní násobený hodnotou 100. Za doplňující ukazatele byly zvoleny index ekonomického zatížení (který je definován jako poměr osob v předproduktivním a poproduktivním věku k osobám ve věku produktivním násobený opět hodnotou 100) a průměrný věk obyvatel jednotlivých územních jednotek. Tabulka č. 3.7.7: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Vyškov k 31.12.2006 a 31.12.2013 Obec Podíl obyvatel Podíl obyvatel Index Index ve věku ve věku ekonom Index ekonom Index (%) v roce 2006 Obec ického stáří7 (%) v roce 2014 ického stáří9 zatížení zatížení 65 a 65 a 0 – 14 0 – 14 6 8 více více let let let let 15,1 14,0 Bohdalice-Pavlovice 15,7 12,1 38,5 47,7 77,4 92,7 50,0 Březina 100,0 14,1 19,3 Dětkovice 15,1 17,4 48,0 50,1 115,4 136,9 16,2 17,6 Drnovice 14,7 14,5 41,3 51,0 99,1 108,6 17,2 13,5 Drysice 15,2 13,9 41,0 44,3 91,4 79,1 14,9 16,1 Habrovany 15,5 15,9 45,6 38,9 102,5 108,1 17,9 17,3 Hlubočany 16,1 14,1 43,1 54,3 87,3 96,6 15,6 16,8 Hoštice-Heroltice 14,1 14,5 40,1 47,9 102,4 105,8 11,4 28,1 Hvězdlice 9,8 28,1 61,0 65,3 285,5 246,5 14,4 17,7 Ivanovice na Hané 13,1 14,6 38,3 47,3 111,4 122,9 13,3 15,8 Ježkovice 12,3 14,0 35,7 41,0 113,6 118,7 13,0 15,5 Komořany 15,8 12,7 39,9 43,0 80,4 119,2 14,2 20,8 Kozlany 11,3 20,4 46,5 53,8 180,6 146,5 14,1 18,4 Krásensko 16,2 16,2 47,7 48,1 100,0 130,5 12,2 16,5 Křižanovice u 15,9 24,1 66,7 40,2 152,2 135,2 Vyškova 14,7 18,2 Kučerov 16,0 18,9 53,6 49,0 118,7 123,8 6
index ekonomického zatížení vyjadřuje podíl osob ve věku 65 a více let a osob mladších 15 let na počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let. 7 index stáří vyjadřuje podíl osob ve věku 65 a více let na počtu osob mladších 15 let. 8 index ekonomického zatížení vyjadřuje podíl osob ve věku 65 a více let a osob mladších 15 let na počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let. 9 index stáří vyjadřuje podíl osob ve věku 65 a více let na počtu osob mladších 15 let.
107
Obec
Podíl obyvatel ve věku (%) v roce 2006 0 – 14 let
Luleč 15,3 Lysovice 15,3 Medlovice 17,3 Moravské Málkovice 22,0 Nemojany 15,2 Nové Sady 8,6 Olšany 15,3 Orlovice 14,1 Podbřežice 15,9 Podivice 14,1 Podomí 15,4 Prusy-Boškůvky 14,7 Pustiměř 18,0 Račice-Pístovice 15,0 Radslavice 18,2 Rostěnice-Zvonovice 17,4 Rousínov 14,3 Ruprechtov 13,3 Rybníček 14,9 Studnice 12,7 Švábenice 15,3 Topolany 13,5 Tučapy 13,1 Vážany 16,2 Vyškov 14,0 Zelená Hora 13,7 SO ORP Vyškov 14,2 Jádro 14,0 Zázemí 14,9 ČR 14,4 Zdroj: ČSÚ, 2013; vlastní výpočty
65 a více let 13,8 14,9 13,3 13,8 17,3 23,7 15,3 21,2 19,8 12,4 13,8 17,5 12,7 15,1 16,0 9,7 14,6 17,7 9,1 17,1 11,0 19,4 18,8 13,6 13,0 16,7 14,8 13,0 15,1 14,4
Index ekonom ického zatížení
Index stáří7
6
40,9 43,2 44,0 55,8 48,2 47,6 43,9 54,5 55,7 36,0 41,1 47,4 44,3 43,1 52,1 37,2 40,8 44,9 31,4 42,5 35,8 49,0 46,8 42,5 36,9 43,7 40,2 36,9 42,9 40,4
90,4 97,5 76,8 62,6 114,1 275,0 100,0 150,0 124,3 88,5 89,4 119,1 70,8 100,6 87,8 55,4 102,0 133,8 61,0 135,0 72,0 143,9 143,9 83,8 93,0 122,6 98,0 93,0 101,6 100,2
Obec Podíl obyvatel ve věku (%) v roce 2014 65 a 0 – 14 více let let 15,4 16,9 15,0 17,2 19,5 11,1 20,5 17,3 17,6 17,2 14,1 18,7 17,9 15,5 17,4 16,0 16,3 14,0 12,3 10,8 18,8 17,3 13,7 19,6 13,5 16,4
14,8 19,5 15,0 17,2 16,7 23,2 11,8 19,8 17,1 16,7 14,1 18,4 13,7 16,4 18,8 10,2 16,9 17,4 13,4 20,8 14,4 18,5 18,5 16,4 16,8 16,0
15,2 13,5 15,2 14,4
17,8 16,8 17,8 14,4
Index ekonom ického zatížení
Index stáří9
8
43,3 57,2 50,0 52,4 56,7 52,2 47,7 59,0 53,1 51,2 39,3 59,0 46,2 46,8 56,7 35,5 50,7 45,8 34,6 46,2 49,7 55,8 47,5 56,3 43,5 48,0 51,3 43,5 50,3 54,6
96,1 115,3 100 100 85,6 209,0 57,6 114,5 97,2 97,1 100 98,4 76,5 105,8 108,0 63,8 103,7 124,3 108,9 192,6 76,6 106,9 135,0 83,7 124,4 97,6 108,5 124,4 108,1 107,0
Vzhledem k vysokému počtu malých obcí existuje poměrně široké variační rozpětí mezi obcemi ve velikosti relativního zastoupení základních věkových skupin. U obyvatelstva ve věku 0 až 14 let maximální podíl na celkovém počtu obyvatel obce byl na konci roku 2006 zjištěn v obci Moravské Málkovice, v roce 2013 v obci Olšany. Na druhé straně v roce 2006 v obci Hvězdlice a Nové Sady podíl dětské složky obyvatelstva nedosahoval ani desetinu. V roce 2013 v obci Březina nebylo ani jedno dítě. Nejnižší podíl dětí se stále drží v obci Nové Sady a Hvězdlice. Maximální relativní hodnotou u produktivního obyvatelstva bylo 76,1 % u obce Rybníček. Pět obcí Vyškovska má zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva vyšší než 20 %. Jedná se o obec Hvězdlice, Křižanovice u Vyškova, Nové Sady, Orlovice a Kozlany. Méně než desetiprocentní podíl poproduktivní složky vykazovaly obce Hostěnice-Zvonovice a Rybníček. V roce 2013 má maximální relativní hodnotu u produktivního obyvatelstva obec Olšany. Nejvyšší index stáří zasutpuje stále obec Hvězdlice, ve které
108
ovšem musíme brát zřetel na místní Domov důchodců. Vysoký index mají dále obce Nové Sady, Studnice, Kozlany, Křižanovice Dětkovice a Tučapy. Vyšší podíl předproduktivní složky a nižší podíl poproduktivní složky obyvatel na Vyškovsku než v ČR ovlivnil příznivě hodnotu indexu stáří. Ta ještě na konci roku 2006 nedosahovala v obvodu hodnoty 100, jak tomu bylo v případě ČR (100,2). Věková struktura v jádru se jeví příznivěji než v zázemí SO ORP Vyškov. V roce 2006 u 21 obcí regionu dosahuje hodnota indexu stáří nad 100, v těchto obcích je tedy vyšší zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva nad dětskou složkou. V roce 2013 je těchto obcí již 26. U obce Hvězdlice a Nové Sady dokonce převyšuje hodnotu 200 v roce 2006 i 2013. Doplňující ukazatele o věkové struktuře obyvatel Vyškovska a jeho jednotlivých obcích (průměrný věk a index ekonomického zatížení) jenom potvrzují již zjištěné závěry. Hodnoty pro průměrný věk a index ekonomického zatížení jsou v zázemí vyšší, což vypovídá o méně výhodné věkové struktuře zázemí v roce 2006. Struktura obyvatelstva podle vzdělání do určité míry reflektuje ekonomický potenciál území. Pro analýzu vzdělanosti populace Vyškovska byly využity data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, hodnoceno bylo obyvatelstvo ve věku 15 a více let. Za osoby se základním vzděláním byly považovány všechny osoby s nedokončeným vzděláním, s ukončenou základní školní docházkou a osoby u nichž stupeň vzdělání nebyl zjištěn. Do osob se středním vzděláním s maturitou byly navíc zahrnuti všichni absolventi vyšších odborných škol. Pro syntetické hodnocení úrovně vzdělanosti populace regionu byl jako hlavní ukazatel zvolen podíl osob nejméně s maturitou. Tabulka č. 3.7.8: Struktura obyvatelstva patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2011 – absolutní údaje Stupeň vzdělání Patnáctiletí Obec střední bez střední s vysokoa starší základní maturity maturitou školské Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice
643 211 1 845 440 638 411 470 575 2 470 327 534 274 361 114 399 553 202 259 433 455 105 369 264 183 148
177 80 475 125 183 147 134 300 672 93 147 80 99 42 158 140 62 91 127 102 37 92 96 61 42 109
297 99 796 217 283 189 229 192 1 077 147 239 118 136 51 179 249 90 123 220 199 50 175 109 90 71
137 28 471 77 142 65 86 70 592 78 116 59 105 17 54 126 43 37 71 128 16 80 51 28 29
32 4 103 21 30 10 21 13 129 9 32 17 21 4 8 38 7 8 15 26 2 22 8 4 6
Stupeň vzdělání Obec
Patnáctiletí a starší
základní
střední bez maturity
Podomí 359 95 155 Prusy-Boškůvky 506 149 215 Pustiměř 1 248 311 519 Račice-Pístovice 846 225 388 Radslavice 314 103 128 Rostěnice-Zvonovice 368 122 187 Rousínov 4 095 972 1 712 Ruprechtov 456 135 176 Rybníček 229 65 122 Studnice 433 145 205 Švábenice 760 180 382 Topolany 249 90 111 Tučapy 411 118 193 Vážany 353 98 167 Vyškov 18 687 4 139 6 117 Zelená Hora 182 59 74 SO ORP Vyškov 42 179 10 768 16 476 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Vyškov 2001, ČSÚ, 2003.
střední s maturitou 85 120 361 181 69 49 1 132 116 28 78 165 44 84 77 5 985 39 11 319
vysokoškolské 24 22 57 52 14 10 279 29 14 5 33 4 16 11 2 446 10 3 616
Tabulka č. 3.7.9: Struktura obyvatelstva patnáctiletého a staršího podle nejvyššího ukončeného vzdělání obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2001 – relativní údaje Stupeň vzdělání střední bez střední střední Obec základní VŠ maturity s maturitou s matur. a (%) (%) (%) (%) VŠ (%) Bohdalice-Pavlovice 27,5 46,2 21,3 5,0 26,3 Dětkovice 37,9 46,9 13,3 1,9 15,2 Drnovice 25,7 43,1 25,5 5,6 31,1 Drysice 28,4 49,3 17,5 4,8 22,3 Habrovany 28,7 44,4 22,3 4,7 27,0 Hlubočany 35,8 46,0 15,8 2,4 18,2 Hoštice-Heroltice 28,5 48,7 18,3 4,5 22,8 Hvězdlice 52,2 33,4 12,2 2,3 14,4 Ivanovice na Hané 27,2 43,6 24,0 5,2 29,2 Ježkovice 28,4 45,0 23,9 2,8 26,6 Komořany 27,5 44,8 21,7 6,0 27,7 Kozlany 29,2 43,1 21,5 6,2 27,7 Krásensko 27,4 37,7 29,1 5,8 34,9 Křižanovice u Vyškova 36,8 44,7 14,9 3,5 18,4 Kučerov 39,6 44,9 13,5 2,0 15,5 Luleč 25,3 45,0 22,8 6,9 29,7 Lysovice 30,7 44,6 21,3 3,5 24,8 Medlovice 35,1 47,5 14,3 3,1 17,4 Moravské Málkovice 29,3 50,8 16,4 3,5 19,9 Nemojany 22,4 43,7 28,1 5,7 33,8 Nové Sady 35,2 47,6 15,2 1,9 17,1 110
Stupeň vzdělání střední bez střední Obec základní VŠ maturity s maturitou (%) (%) (%) (%) Olšany 24,9 47,4 21,7 6,0 Orlovice 36,4 41,3 19,3 3,0 Podbřežice 33,3 49,2 15,3 2,2 Podivice 28,4 48,0 19,6 4,1 Podomí 26,5 43,2 23,7 6,7 Prusy-Boškůvky 29,4 42,5 23,7 4,3 Pustiměř 24,9 41,6 28,9 4,6 Račice-Pístovice 26,6 45,9 21,4 6,1 Radslavice 32,8 40,8 22,0 4,5 Rostěnice-Zvonovice 33,2 50,8 13,3 2,7 Rousínov 23,7 41,8 27,6 6,8 Ruprechtov 29,6 38,6 25,4 6,4 Rybníček 28,4 53,3 12,2 6,1 Studnice 33,5 47,3 18,0 1,2 Švábenice 23,7 50,3 21,7 4,3 Topolany 36,1 44,6 17,7 1,6 Tučapy 28,7 47,0 20,4 3,9 Vážany 27,8 47,3 21,8 3,1 Vyškov 22,1 32,7 32,0 13,1 Zelená Hora 32,4 40,7 21,4 5,5 SO ORP Vyškov 25,5 39,1 26,8 8,6 Jádro 22,1 32,7 32,0 13,1 Zázemí 28,2 44,1 22,7 5,0 24,8 38,0 28,3 8,9 ČR Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Vyškov 2001, ČSÚ, 2003.; vlastní výpočty
střední s matur. a VŠ (%) 27,6 22,3 17,5 23,6 30,4 28,1 33,5 27,5 26,4 16,0 34,5 31,8 18,3 19,2 26,1 19,3 24,3 24,9 45,1 26,9 35,4 45,1 27,7 37,2
Absolutně nejpočetnější skupinou v SO ORP Vyškov jsou osoby se středním vzděláním bez maturity, následuje skupina osob se středním vzděláním s maturitou a po ní s malým odstupem osoby s ukončeným základním vzděláním. Podíl osob s maturitou nebo ukončeným vysokoškolským vzděláním na obyvatelstvu patnáctiletým a starším je ve sledovaném regionu podstatně nižší než je celorepublikový průměr (viz předchozí tabulka). Srovnávat správní obvody s celorepublikovým průměrem a vyvozovat z toho nějaké podstatnější závěry nemá smysl, neboť hodnota za ČR je výrazně ovlivněna vzdělanostní strukturou obyvatel největších měst, jako jsou Praha, Brno atd., v nichž bydlí daleko více obyvatel s vyšším vzděláním. Daleko smysluplnější je srovnávat správní obvody mezi sebou a např. v rámci Jihomoravského kraje. Komparace s krajským průměrem je značně ovlivněná přítomností města Brna jakožto jednoho z největších center vysokého školství u nás. SO ORP Vyškov má mezi ostatními obvody velice dobré postavení – má třetí největší podíl vysokoškoláků (Brno – 17,9 %, Kuřim – 9,7 %) a sedmý nejvyšší podíl osob se středoškolským vzděláním s maturitou. Menší zastoupení kategorie osob se středním vzděláním bez maturity mají už jenom SO ORP Kuřim (39,0 %), Břeclav (37,7 %) a Brno (29,6 %), v případě osob se základním vzděláním je situace podobná. Jak už bylo uvedeno výše – díky vlivu města Brna není obyčejný krajský průměr relevantním ukazatelem, proto bude v následujícím srovnání uváděn průměr Jihomoravského kraje bez jeho centra. Vzhledem k takto upraveným hodnotám působí vzdělanostní struktura Vyškovska velmi pozitivně a v případě hlavního ukazatele – tedy podílu osob s nejméně maturitním vzděláním – ho převyšuje o několik procentních bodů (JMK – 31,6 %, SO ORP Vyškov – 35,4 %).
111
3.7.3
Sociální klima
Jako jeden z ukazatelů kvality života bývá používána naděje dožití při narození nebo-li střední délka života, která vyjadřuje průměrný věk zemřelých za sledované období. Obvykle nejde o údaj za jediný rok, ale za více let. Český statistický úřad publikuje informace o naději dožití parciálně pro muže a ženy až do úrovně okresů vždy za pětileté období (posledním byla perioda let 2001 až 2005). I když nejsou k dispozici publikované hodnoty až do úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností, lze i z okresních hodnot usuzovat na naději dožití v jednotlivých správních obvodů. V případě okresu Vyškov, jehož součástí je SO ORP Vyškov, byla v období let 2001-2005 naděje dožití při narození u mužů 72,7 let, a u žen to bylo 79,3 let. Střední délka života u obyvatel Jihomoravského kraje v období let 2001-2005 činila u mužů 73,6 a u žen 80,3 let, což je o něco více než průměr za ČR (muži 72,3 a ženy 78,7 let). Tabulka č. 3.7.10: Zdravotnická péče na Vyškovsku Zdravotnické zařízení Obec nemocnice Vyškov praktický lékař pro děti Drnovice, Ivanovice na Hané, Pustiměř, Rousínov praktický lékař pro dospělé Drnovice, Ivanovice na Hané, Pustiměř, Rousínov, Krásensko stomatolog Drnovice, Ivanovice na Hané, Pustiměř, Rousínov, Krásensko gynekolog Ivanovice na Hané, Vyškov, Rousínov Zdroj: Městská a obecní statistika 2014 Jedním z hlavních faktorů determinujících naději dožití obyvatel je kvalita a dostupnost zdravotnické péče. Přímo ve městě Vyškově se nachází nemocnice s porodnicí s nadregionálním významem. Kromě nemocnice je ve Vyškově i v dalších obcích regionu soustředěno několik ordinací praktických lékařů, stomatologů a gynekologů. Do analýzy sociálního klimatu obvodu patří i hodnocení dalších jevů, jako jsou např. příčiny úmrtí, potratovost, rozvodovost atd. Jak již bylo výše uvedeno, v letech 2000-2013 byla míra úmrtnosti na Vyškovsku nad celorepublikovým průměrem. Nižší hodnoty v jádře byly zapříčiněny především lepší dostupností zdravotnické péče vyplývající z přítomnosti vyškovské nemocnice. I přes přítomnost nemocničního zařízení má region nejvyšší úmrtnost v celém vyškovském okrese. V následující tabulce jsou uvedeny standardizované míry úmrtnosti podle příčin úmrtí. Nejčastějšími příčinami smrti jsou v České republice novotvary10 a nemoci oběhové soustavy. Hodnoty standardizované míry úmrtnosti na novotvary na Vyškovsku leží pod průměrem ČR i Jihomoravského kraje. Hodnotami úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy Vyškovsko převyšuje celorepublikový i krajský průměr. Mezi SO ORP Jihomoravského kraje se řadí k pěti SO ORP s nejvyššími hodnotami úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Kojenecká úmrtnost vykazuje nižší úroveň než celorepublikový i krajský průměr a řadí se k SO ORP kraje s nižší kojeneckou úmrtností. Rozvodovost lze ohodnotit jako nízkou ale regionálně nadprůměrnou (vzhledem k okolním SO ORP), je nejvyšší v okrese Vyškov.
10
Zahrnuje veškerá úmrtí jejichž příčinou byly nádorová onemocnění včetně onemocnění mízní a krve
112
Tabulka č. 3.7.11: Vybrané ukazatelé za správní obvody Jihomoravského kraje v průměru za roky 20012013 SO ORP
Standardizované míry úmrtnosti na nemoci (v %)
Kojenecká úmrtnost (‰)
Nemoci oběhové soustavy 3,3 5,3 Blansko Boskovice 2,2 5,9 2,4 5,0 Brno Břeclav 2,5 10,3 2,7 5,0 Bučovice Hodonín 2,3 9,9 Hustopeče 2,2 4,8 2,1 4,7 Ivančice Kuřim 2,4 4,0 2,4 5,2 Kyjov Mikulov 2,2 4,0 Moravský Krumlov 2,3 5,3 2,6 4,0 Pohořelice Rosice 2,8 6,0 2,1 4,9 Slavkov u Brna Šlapanice 2,4 4,6 2,4 5,4 Tišnov Veselí nad Moravou 2,2 5,6 Vyškov 2,3 5,8 2,5 5,0 Znojmo Židlochovice 2,5 4,7 Jihomoravský kraj 2,6 5,4 2,5 4,8 ČR Zdroj: Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém letech 2000 až 2005, ČSÚ, ÚAP 2014 Novotvary12
Potraty na 100 živě narozených
HMR11 (‰)
2,1 43,2 2,9 3,0 36,2 2,3 3,5 41,5 3,5 2,4 44,3 2,8 1,3 41,0 2,3 3,1 45,2 2,8 0,7 35,8 2,2 3,8 33,1 2,6 4,4 33,4 2,9 6,1 36,0 2,3 1,1 43,3 2,2 3,2 36,5 2,2 3,5 36,5 2,3 5,3 37,5 2,4 2,2 31,0 2,3 2,0 32,8 2,3 3,2 29,4 2,1 3,6 39,4 2,0 2,6 38,7 2,7 3,3 44,5 2,8 2,3 29,7 2,3 3,2 39,6 2,8 2,9 44,0 3,5 vývoji Jihomoravského kraje v
Pro účely komunitního plánování sociálních služeb si nechal SO ORP Vyškov vypracovat v průběhu roku 2007 analytický materiál hodnotící dostupnost, kvalitu a využívání sociálních služeb ve správním obvodu ORP Vyškov, včetně střednědobého plánu jejich rozvoje. Vzniklý střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na roky 2007-2013 řeší problematiku sociálních služeb v celém správním obvodu. K sociální službám se řadí sociální poradenství, které poskytuje MěÚ Vyškov – odbor sociálních věcí a poradenství; Tyflocentrum Brno, o.p.s. regionální středisko Vyškov zajišťující poradenství, průvodcovské služby, předčitatelské služby, terénní sociální práce a sociálně aktivizační služby pro nevidomé a slabozraké. Mezi další poskytovatele sociálního poradenství patří Asociace půjčovna „Paprsek“ (zapůjčuje rehabilitační a kompenzační pomůcky), Podané ruce, o.s. Dále Drogové služby Vyškov (prevence a léčba závislosti na nealkoholových návykových látkách, terénní práce, sociálně-právní poradenství), Národní rada osob se zdravotním postižením ČR (poradna pro uživatele sociálních služeb), Centrum sociálních služeb Vyškov, o.p.s.: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Pod služby sociální péče zajišťující osobní asistenci spadá Rodinná pohoda, o.s. – pomáhá rodinám pečujícím o své blízké v domácím prostředí a Tyflocentrum Brno, o.p.s. regionální středisko Vyškov.
11 12
Hrubá míra rozvodovosti = počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu Zahrnuje veškerá úmrtí jejichž příčinou byly nádorová onemocnění včetně onemocnění mízní a krve
113
Pečovatelské služby zastupuje Pečovatelská služba Vyškov, p.o., Centrum sociálních služeb, o.p.s., Rodinná pohoda, o.s. (zároveň poskytuje odlehčovací služby) a Oblastní Charita Vyškov (také zároveň poskytuje odlehčovací služby). Pod centra denních služeb se řadí zmiňované Centrum sociálních služeb Vyškov, o.p.s. Denní stacionáře zajišťuje Oblastní charita Vyškov a Sociální služby Vyškov, p.o. Sociální služby dále zajišťují domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Pod služby sociální prevence spadá azylový dům pod Centrem sociálních služeb Vyškov, o.p.s. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi zajišťuje Mateřské centrum Radost, o.s. a Mládežnický klub Rampa, o.s. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením zajišťuje Tyflocentrum Brno, o.p.s. regionální středisko Vyškov. Sociální rehabilitace poskytuje Sdružení „Piafa“ ve Vyškově (hipoterapie, Canisterapie, svozová služba postižených dětí do škol, podporované zaměstnání, dobrovolnické centrum, nestátní zdravotnické zařízení). Terénní programy zajišťuje Podané ruce, o.s. – D.S. Vyškov. Dále v regionu působí Oblastní spolek Českého kříže, který zajišťuje sociální, zdravotní, humanitární služby, kurzy a školení a oceňování bezpříspěvkových dárců krve. Svaz diabetiků ČR, územní organizace Vyškov pomáhá občanům postižených diabetem. Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR – zajišťuje rekondiční pobyty, přednášky, zájezdy a kulturní akce. Svaz tělesně postižených v ČR, místní organizace Vyškov poskytuje rekondiční pobyty. Z krajských zřízení působí v regionu Pedagogicko-psychologická poradna Vyškov a H & V recycling, s.r.o. – chráněná dílna zabývající se demontáží elektrospotřebičů a poskytováním pracovních míst pro osoby zdravotně znevýhodněné. Sociální služby v zázemí regionu jsou zastoupeny Domovem důchodců v obci Hvězdlice, Domovem pro seniory ve Vyškově, Domovem pro osoby s chronickým duševním onemocněním ve Vyškově, Denním stacionářem pro osoby se zdravotním postižením a Denním stacionářem v Dědicích a Domem s pečovatelskou službou v Drnovicích. Při vypracovávání střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb bylo realizováno dotazníkové šetření v centru regionu ve Vyškově. Z výsledku tohoto šetření lze nabídku sociální služeb hodnotit za relativně dostačující ale kvalitní. Občané postrádají týdenní stacionář, asistenční služby a komfortnější bydlení pro seniory a uvítali by zřízení poradenské organizace, která by poskytovala občanům všechny potřebné informace z oblasti služeb sociální péče a sociálních dávek. Mimo sociální služby by občané uvítali zajištění např. hlídání dětí, vzdělávací programy pro matky na MD a informační služby. Nabídka sociálních služeb je dostačující v jádru regionu, nicméně v zázemí je minimální.
114
3.7.4
Indikátory
Pro zhodnocení dlouhodobého vývoje obyvatelstva byl zvolen jako hlavní indikátor index změny počtu obyvatel 2001/1950 a pro nedávný populační vývoj byl volen obdobně konstruovaný index změny počtu obyvatel 2007/2001. Pro analýzu struktury obyvatelstva byl použit index stáří, který reflektuje zastoupení obyvatelstva jak ve věku 65 a více let tak také ve věku do 15 let; při studiu úrovně vzdělanosti byl za hlavní indikátor zvolen podíl osob s nejméně středoškolským vzděláním s maturitou na celkovém počtu osob ve věku 15 a více let. Hodnocení indikátoru vývoje obyvatelstva v letech 1950-2001 -2 méně než 65,0 % -1 65,0 – 84,9 % 0 85,0 – 104,9 % 1 105,0 – 124,9 % 2 125,0 % a více Hodnocení indikátoru vývoje obyvatelstva v letech 2001-2007 -2 méně než 90 % -1 90,0 – 97,4 % 0 97,5 – 102,4 % 1 102,5 – 109,9 % 2 110 % a více Tabulka č. 3.7.12: Hodnocení indikátorů vývoje obyvatelstva v letech 1950–2001 a 2001–2007 Obec Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí
Index 2001/1950 (%)
Hodnocení indikátoru
101,0 70,1 117,7 97,1 88,5 73,7 84,6 69,6 86,9 69,5 113,4 72,1 127,0 71,0 77,8 67,6 56,0 90,2 79,9 91,3 45,2 93,6 54,8 71,7 79,9 85,6
0 -1 1 0 0 -1 -1 -1 0 -1 1 -1 2 -1 -1 -1 -2 0 -1 0 -2 0 -2 -1 -1 0 115
Index 2007/2001 (%) 99,4 97,3 103,3 104,0 104,0 104,7 106,3 97,3 100,4 94,0 103,8 98,1 96,8 103,5 96,1 120,5 111,3 100,3 112,8 119,2 74,6 110,3 101,9 98,7 103,7 101,2
Hodnocení indikátoru 0 -1 1 1 1 1 1 -1 0 -1 1 0 -1 1 -1 2 2 0 2 2 -2 2 0 0 1 0
Obec
Index 2001/1950 (%)
Hodnocení indikátoru
Index 2007/2001 (%)
Hodnocení indikátoru
Prusy-Boškůvky 70,3 102,4 -1 0 Pustiměř 99,6 106,6 0 1 Račice-Pístovice 75,6 102,5 -1 1 Radslavice 69,5 115,9 -1 2 Rostěnice-Zvonovice 66,6 108,9 -1 1 Rousínov 100,0 103,4 0 1 Ruprechtov 69,8 104,5 -1 1 Rybníček 133,9 93,2 2 -1 Studnice 70,9 91,9 -1 -1 Švábenice 86,2 102,1 0 0 Topolany 66,4 103,1 -1 1 Tučapy 69,4 104,1 -1 1 Vážany 68,1 109,4 -1 1 Vyškov 165,2 97,1 2 -1 Zelená Hora 84,6 101,8 -1 0 109,2 100,6 SO ORP Vyškov 1 0 113,9 99,4 Kraj 114,9 101,5 ČR Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, ČSÚ, 2007; Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
116
Hodnocení indikátoru indexu stáří: -2 více než 125,0 -1 110,0 – 124,9 0 90,0 – 109,9 1 75,0 – 89,9 2 méně než 75,0 Hodnocení indikátoru podílu osob nejméně s maturitou: -2 méně než 15,0 % -1 15,0 – 19,9 % 0 20,0 – 24,9 % 1 25,0 – 34,9 % 2 35 % a více Tabulka č. 3.7.13: Hodnocení indikátorů věkové struktury obyvatelstva (31.12. 2006) a úrovně vzdělanosti (1.3.2001) Obec Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov
Index stáří (%)
Hodnocení indikátoru
77,4 115,4 99,1 91,4 102,5 87,3 102,4 285,5 111,4 113,6 80,4 180,6 100,0 152,2 118,7 90,4 97,5 76,8 62,6 114,1 275,0 100,0 150,0 124,3 88,5 89,4 119,1 70,8 100,6 87,8 55,4 102,0
1 -1 0 0 0 1 0 -2 -1 -1 1 -2 0 -2 -1 0 0 1 2 -1 -2 0 -2 -1 1 1 -1 2 0 1 2 0
117
Osoby nejméně s maturitou (%) 26,3 15,2 31,1 22,3 27,0 18,2 22,8 14,4 29,2 26,6 27,7 27,7 34,9 18,4 15,5 29,7 24,8 17,4 19,9 33,8 17,1 27,6 22,3 17,5 23,6 30,4 28,1 33,5 27,5 26,4 16,0 34,5
Hodnocení indikátoru 1 -1 1 0 1 -1 0 -2 1 1 1 1 1 -1 -1 1 0 -1 -1 1 -1 1 0 -1 1 1 1 1 1 1 -1 1
Obec
Index stáří (%)
Hodnocení indikátoru
Osoby nejméně s maturitou (%)
Ruprechtov 133,8 -2 Rybníček 61,0 2 Studnice 135,0 -2 Švábenice 72,0 2 Topolany 143,9 -2 Tučapy 143,9 -2 Vážany 83,8 1 Vyškov 93,0 0 Zelená Hora 122,6 -1 98,0 SO ORP Vyškov 0 106,1 Kraj 100,2 ČR Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007, ČSÚ, 2007; 2001 – okres Vyškov 2001, ČSÚ, 2003.; vlastní výpočty
118
Hodnocení indikátoru
31,8 1 18,3 -1 19,2 -1 26,1 1 19,3 -1 24,3 0 24,9 0 45,1 2 26,9 1 35,4 2 38,4 37,2 Sčítání lidu, domů a bytů
3.7.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dlouhodobě kladné migrační saldo - získávání Výrazný rozdíl mezi populačním vývojem a nových obyvatel v rámci procesu suburbanizace v jádru a zázemí. z krajského města. Přítomnost nemocnice v jádru regionu. Nízká úroveň vzdělanosti v zázemí regionu, velký rozdíl oproti stavu v jádru. Nízký průměrný věk obyvatel; převaha dětské Špatný stav dopravní i sociální infrastruktury v zázemí regionu. složky populace nad složkou poproduktivní. Rozvinuté zázemí sociálních služeb – charita, Přítomnost VÚ Březina. chráněná dílna apod. Dlouhodobě nižší míra porodnosti než míra úmrtnosti, vyšší počet narozených v regionu až v posledním sledovaném roce. Relativně nízká naděje dožití. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití výhodné geografické polohy v blízkém I přes zvýšení porodnosti se bude nadále okolí města Brna, která bude i do budoucna prohlubovat proces stárnutí obyvatel a na tento zajišťovat stabilní přísun imigrantů. vývoj je potřebné reagovat i v kontextu budoucího rozvoje sociální péče ve vztahu k obyvatelstvu v produktivním věku. Využití nabídky dobře kvalifikované pracovní síly Nedostatečný rozvoj sociálních služeb může vést k nalákání nových investorů především do centra ve svém důsledku k vylučování některých skupin regionu. obyvatelstva ze společenského života. Rozvoj obcí severně od Vyškova jako center Další prohlubování rozdílů mezi jádrem a zázemím kvalitního bydlení. může vést k započetí procesu odchodu obyvatelstva ze znevýhodněných oblastí.
3.7.6
Problémy k řešení
Motivace místního obyvatelstva k setrvání v regionu – koncepce bytové politiky (zpřístupnění možnosti výstavby širší veřejnosti) Zřízení center pro volnočasové aktivity mládeže, spolupráce obcí a měst se soukromým sektorem Rozšíření ploch pro volnočasové aktivity s důrazem na mládež Identifikace vhodných lokalit a objektů pro rozvoj sociálních služeb orientovaných na seniory – možnost získání dotací. Nemusí být nutně v centru regionu Vyškově, ale i v obcích zázemí, kde lze očekávat pozitivní externality
119
3.8 BYDLENÍ Druhá část sociodemografického pilíře, téma bydlení, je zpracována z hlediska kvality bydlení a bytové výstavby. Bydlení lze označit za velmi široké téma, vzájemně se totiž ovlivňuje především se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami. Na jedné straně je jeho podoba výsledkem jejich působení (rozvoj bydlení v oblastech s přírůstkem obyvatel či větším počtem podnikatelských subjektů), zatímco na druhé straně příčinou (kvalita bydlení jako činitel příchodu obyvatel a ekonomických subjektů do oblasti). Zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), především poslední Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo v roce 2011. Bytová výstavba je potom statistickým úřadem sledována průběžně, a proto jsou použita data za celé období 2001 – 2013.
3.8.1
Kvalita bydlení
Mezi ukazatele kvality bydlení patří technické vybavení domácností, reprezentované v této studii podílem domácností vybavených ústředním nebo etážovým topením. Dalšími použitými ukazateli jsou podíl bytů postavených před rokem 1919 a velikost obytné plochy na jednoho obyvatele. Tabulka č. 3.8.1: Kvalita bydlení v obcích SO ORP Vyškov v roce 2013 Ústřední nebo Byty postavené do Obec etážové topení roku 1919 (%) (%) Bohdalice-Pavlovice 79,1 15,6 Dětkovice 75,3 22,5 Drnovice 87,8 10,0 Drysice 79,1 22,0 Habrovany 83,3 21,1 Hlubočany 76,7 24,0 Hoštice-Heroltice 82,3 15,6 Hvězdlice 68,2 15,9 Ivanovice na Hané 81,8 11,5 Ježkovice 81,0 28,1 Komořany 83,1 11,7 Kozlany 80,2 10,3 Krásensko 89,9 6,1 Křižanovice u Vyškova 78,8 23,1 Kučerov 79,5 30,1 Luleč 81,6 16,7 Lysovice 78,8 21,2 Medlovice 76,6 7,5 Moravské Málkovice 82,2 7,9 Nemojany 77,6 16,1 Nové Sady 74,5 23,4 Olšany 80,5 13,0 Orlovice 71,9 26,3 Podbřežice 75,3 15,6 Podivice 88,3 11,7 Podomí 87,8 12,9 Prusy-Boškůvky 80,8 20,6 Pustiměř 83,5 16,9 Račice-Pístovice 76,9 18,8 Radslavice 81,3 24,6 Rostěnice-Zvonovice 71,4 20,0 120
Obytná plocha na obyvatele (m2/obyv.) 17,4 19,9 20,8 20,4 17,9 20,8 20,0 15,0 19,2 19,4 19,8 21,0 21,5 21,2 15,8 20,9 21,0 19,1 20,1 22,0 19,5 21,8 19,8 17,9 18,0 20,5 21,9 20,2 19,8 20,3 18,5
Ústřední nebo Obec etážové topení (%) Rousínov 83,7 Ruprechtov 79,7 Rybníček 76,9 Studnice 74,1 Švábenice 72,3 Topolany 65,1 Tučapy 75,6 Vážany 72,8 Vyškov 87,8 Zelená Hora 77,0 SO ORP Vyškov 83,9 Jádro 87,8 Zázemí 80,6 81,7 ČR Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2011; vlastní výpočty
Byty postavené do roku 1919 (%) 12,6 10,7 9,9 30,3 11,3 28,4 20,5 26,5 5,9 17,6 11,1 5,9 15,6 11,2
Obytná plocha na obyvatele (m2/obyv.) 19,2 20,8 16,3 18,7 19,3 18,9 19,5 22,2 16,9 20,4 18,4 16,9 19,6 18,6
Pozn: jádro = sídlo SO ORP (Vyškov), zázemí = ostatní obce
Ústředním či etážovým topením je na Vyškovsku vybaveno více domácností než je průměr ČR a rovněž při porovnání s ostatními SO ORP v Jihomoravském kraji dosahuje nadprůměrných hodnot - šestý nejvyšší podíl z 21 obvodů. Mezi jednotlivými obcemi však lze nalézt rozdíly. Zatímco Drnovice, Krásensko, Podomí a Vyškov se blíží 90 %, Hvězdlice a Topolany vykazují podíl zhruba dvoutřetinový. Podíl bytů postavených před rokem 1919 je téměř shodný s celorepublikovým průměrem, ale v porovnání s Jihomoravským krajem se stále jedná o vyšší hodnotu. Podle průměrného stáří domů má Vyškovsko šestý nejstarší bytový fond (45,4 let) mezi správními obvody ORP v Jihomoravském kraji. Méně než desetinu bytů postavených do roku 1919 vykazuje pět obcí, především Vyškov (5,9 %) a Krásensko (6,1 %). V případě Vyškova snižuje hodnotu výstavba spojená s umístěním vojenské posádky a výstavba sídlišť. V případě obce Krásensko je příčinou výstavba v prvních poválečných letech, kdy bylo nutné znovu postavit tři čtvrtiny domů, jež byly zničeny během války. Více než třetinu bytového fondu s datem výstavby do roku 1919 lze nalézt u 3 obcí. V případě Kučerova je tato hodnota důsledkem poválečného odsunu německého obyvatelstva, kdy klesl počet obyvatel obce a tím i potřeba stavět nové domy. V obci Studnice intenzivnější výstavbě v poválečných letech bránil vojenský újezd, který obklopuje obec ze tří stran. Velikost obytné plochy v přepočtu na obyvatele na Vyškovsku se blíží republikovému průměru i Jihomoravskému kraji. Kvůli velmi nízkým hodnotám za město Brno, které výrazně snižují průměr, se však nejedná o dobrý výsledek, což dokazuje porovnání s ostatními ORP (jedná se o pátou nejnižší hodnotu). Rozdíly mezi jednotlivými obcemi se pohybují od 17 m2 do 22 m2 na obyvatele. Vyškovsko má průměrnou obytnou plochu bytu 53,5 m2, v rámci Jihomoravského kraje se jedná o podprůměrnou hodnotu. Nižší už mají pouze Blanensko, Brno, Kuřimsko a Ivančicko.
3.8.2
Bytová výstavba
Intenzita bytové výstavby je hodnocena absolutním počtem dokončených bytů (v rodinných a bytových domech a ostatních stavbách) a počtem dokončených bytů v obci na 1 000 obyvatel středního stavu. Nevýhodou absolutního ukazatele je, že nezohledňuje velikost obce a proto byla zvolena relativizace počtem obyvatel. Oba ukazatele jsou počítány za období 2001 – 2007. V období let 2001 až 2007 bylo na Vyškovsku postaveno 1 072 bytů, z toho 816 v bytových a rodinných domech. Na město Vyškov připadalo 372 bytů (z toho 160 v rodinných a 212 v bytových domech) a na obce v zázemí 444 bytů (331 v rodinných a 113 v bytových domech), především v Rousínově (143 bytů). Nárůst intenzity bytové výstavby v roce 2005 byl způsoben dokončením několika projektů bytových domů ve Vyškově, v roce 2007 byly podobné projekty realizovány i v Rousínově (v tomto roce vzrostla 121
výstavba také vzhledem k blížící se reformě daňového systému ve stavebnictví). Průměrný roční počet dokončených bytů v přepočtu na obyvatele byl na Vyškovsku v letech 2001–2007 v porovnání s celorepublikovým průměrem téměř shodný. Intenzita výstavby byla ve sledovaném období stejná jak v centru správního obvodu tak v zázemí. Podrobnější porovnání s ostatními obvody Jihomoravského kraje je možné pouze za období let 2001 – 2006. Počet průměrně ročně postavených bytů na 1 000 obyvatel na Vyškovsku byl v letech 2001 – 2006 vzhledem k ostatním ORP Jihomoravského kraje průměrný, z 21 obvodů vykazuje Vyškovsko dvanáctou nejvyšší intenzitu. Obrázek č. 3.8.1: Bytová výstavba ve SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2007
300 250 200 celkem dokončené byty
150 100 50 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008 V prostorové analýze bytové výstavby lze pozorovat dílčí území s významnější intenzitou výstavby. Jedná se o města Vyškov a Rousínov a zejména oblast mezi nimi - obce Drnovice, Luleč, Nemojany, Olšany, Račice-Pístovice a Rostěnice-Zvonovice. Ze suburbia Vyškova vykazují vyšší intenzitu výstavby ještě obce Pustiměř, Ruprechtov a Zelená Hora. Atraktivitu bydlení v těchto oblastech zvyšuje zejména nedaleká poloha města Brna a Vyškova s širokou nabídkou služeb, pracovních míst a školských i zdravotnických zařízení. Druhým výrazným faktorem je dobrá dopravní dostupnost díky existenci dálnice D1, silnice II/430 Brno - Vyškov a železniční tratě 300 Brno - Přerov a kvalitní dopravní obslužnost reprezentovaná Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje (IDS JmK). Severně od Vyškovska se navíc nachází atraktivní krajina Drahanské vrchoviny a většina zmíněných obcí nabízí rovněž vysokou technickou vybavenost. Vojenský újezd Březina negativně působí na menší obce ležící západně od něj, které tak mají menší prostor ke svému rozvoji – Krásensko, Podomí a Studnice. Vyšší hodnota u obce Studnice za období 2001 - 2007 byla ovlivněna výstavbou Domu s pečovatelskou službou Jarmila, o rodinné či bytové domy se téměř nejednalo. Menší bytovou výstavbu vykazují některé obce Vyškovské brány a Hané náležející k Vyškovsku (Dětkovice, Podbřežice, Rybníček), které jsou méně technicky vybavené a nenacházejí se v tak atraktivní krajině jako výše zmíněné obce.
122
Tabulka č. 3.8.2: Bytová výstavba v obcích SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2007 Dokončené byty Obec v rodinných v bytových ostatní byty domech domech Bohdalice-Pavlovice 4 0 2 Dětkovice 0 0 1 Drnovice 27 0 22 Drysice 2 0 0 Habrovany 13 0 2 Hlubočany 3 0 4 Hoštice-Heroltice 8 0 0 Hvězdlice 1 0 5 Ivanovice na Hané 25 0 4 Ježkovice 4 0 0 Komořany 10 0 1 Kozlany 0 0 6 Krásensko 1 0 1 Křižanovice u Vyškova 1 0 0 Kučerov 2 0 3 Luleč 33 0 14 Lysovice 2 0 0 Medlovice 2 0 1 Moravské Málkovice 6 0 1 Nemojany 19 0 1 Nové Sady 1 0 0 Olšany 14 0 1 Orlovice 3 0 0 Podbřežice 1 0 0 Podivice 2 0 1 Podomí 1 0 2 Prusy-Boškůvky 7 0 0 Pustiměř 29 8 4 Račice-Pístovice 21 0 1 Radslavice 3 0 1 Rostěnice-Zvonovice 6 0 4 Rousínov 38 105 46 Ruprechtov 7 0 9 Rybníček 1 0 0 Studnice 2 0 8 Švábenice 16 0 2 Topolany 3 0 1 Tučapy 7 0 0 Vážany 1 0 3 Vyškov 160 212 95 Zelená Hora 5 0 10 SO ORP Vyškov 491 325 256 160 212 95 Jádro 331 113 161 Zázemí 90 798 70 514 54 834 ČR Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008
celkem 6 1 49 2 15 7 8 6 29 4 11 6 2 1 5 47 2 3 7 20 1 15 3 1 3 3 7 41 22 4 10 189 16 1 10 18 4 7 4 467 15 1072 467 605 216 146
Pozn.: Kategorii ostatní byty tvoří byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách v rodinných a bytových domech, dále byty v domech s pečovatelskou službou a domovech – penziónech, a byty v budovách primárně neurčených pro bydlení.
123
Tabulka č. 3.8.3: Průměrný roční počet postavených bytů v obcích SO ORP Vyškov v letech 2001 - 2007 Obec
v rodinných domech
Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu v bytových ostatní byty domech
Bohdalice-Pavlovice 0,7 0,0 Dětkovice 0,0 0,0 Drnovice 1,7 0,0 Drysice 0,5 0,0 Habrovany 2,4 0,0 Hlubočany 0,9 0,0 Hoštice-Heroltice 2,0 0,0 Hvězdlice 0,2 0,0 Ivanovice na Hané 1,2 0,0 Ježkovice 1,5 0,0 Komořany 2,1 0,0 Kozlany 0,0 0,0 Krásensko 0,3 0,0 Křižanovice u Vyškova 1,0 0,0 Kučerov 0,6 0,0 Luleč 6,6 0,0 Lysovice 1,1 0,0 Medlovice 0,9 0,0 Moravské Málkovice 1,5 0,0 Nemojany 4,8 0,0 Nové Sady 1,4 0,0 Olšany 4,4 0,0 Orlovice 1,4 0,0 Podbřežice 0,6 0,0 Podivice 1,5 0,0 Podomí 0,3 0,0 Prusy-Boškůvky 1,7 0,0 Pustiměř 2,6 0,7 Račice-Pístovice 2,9 0,0 Radslavice 1,1 0,0 Rostěnice-Zvonovice 1,9 0,0 Rousínov 1,1 3,0 Ruprechtov 1,8 0,0 Rybníček 0,5 0,0 Studnice 0,6 0,0 Švábenice 2,4 0,0 Topolany 1,5 0,0 Tučapy 2,0 0,0 Vážany 0,3 0,0 Vyškov 1,0 1,4 Zelená Hora 3,2 0,0 SO ORP Vyškov 1,4 0,9 1,0 1,4 Jádro 1,7 0,6 Zázemí 1,3 1,0 ČR Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008; vlastní výpočty
124
0,4 0,6 1,4 0,0 0,4 1,2 0,0 1,1 0,2 0,0 0,2 2,7 0,3 0,0 0,9 2,8 0,0 0,4 0,3 0,3 0,0 0,3 0,0 0,0 0,7 0,7 0,0 0,4 0,1 0,4 1,3 1,3 2,3 0,0 2,3 0,3 0,5 0,0 1,0 0,6 6,5 0,7 0,6 0,8 0,8
celkem
1,1 0,6 3,2 0,5 2,8 2,1 2,0 1,4 1,4 1,5 2,4 2,7 0,7 1,0 1,5 9,4 1,1 1,3 1,8 5,0 1,4 4,7 1,4 0,6 2,2 1,0 1,7 3,7 3,0 1,4 3,1 5,4 4,0 0,5 2,9 2,7 1,9 2,0 1,3 3,0 9,7 3,0 3,0 3,0 3,0
Podle vyjádření starostů se snahy městských autorit pro zkvalitnění bydlení v obcích správního obvodu Vyškov soustředí na urychlení privatizace, vymezení bytů a domů určených k prodeji a zvýšení informovanosti obyvatel. Druhým tématem je obnova, revitalizace a regenerace bytového fondu za pomoci nejrůznějších dotací, fondů a programů. Některé obce jako např. Drnovice mají díky své poloze tendenci stát se vhodným místem pro bydlení obyvatel vyšších vrstev a lákají tak nepřímo výstavbu rodinných domů vyššího standardu, která se vyznačuje poměrně velkým záborem plochy, která by jinak poskytla vhodné prostory pro více rodinných domů. Koncentrovaná a intenzivní výstavba domů vyššího standardu může vést ke vzniku uzavřených komunit, nově příchozí obyvatelé do malých obcí dojíždějí za prací do města Vyškov nebo Brna, obtížně může docházet k jejich začlenění do běžného života a chodu obce. Pokud dojde k uzavření takovýchto komunit nově příchozích, může to znamenat nárůst konfliktů mezi přistěhovalými a starousedlíky. Nelze tak hovořit o významnějším přínosu pro obec.
3.8.3
Indikátory
Za hlavní indikátory kvality bydlení byly zvoleny - vybavení domácností ústředním nebo etážovým topením, podíl bytů postavených do roku 1919 a obytná plocha na obyvatele; z hlediska bytové výstavby potom průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu. Výraznější rozdíly mezi jednotlivými obcemi z hlediska zařízení domácností vykazuje vybavenost ústředním nebo etážovým topením. Obecně lze konstatovat, že vyšší hodnota tohoto ukazatele značí vyšší kvalitu bydlení. Naopak vyšší hodnota podílu bytů postavených do roku 1919 dokládá malou intenzitu výstavby především v 70. a 80. let minulého století, kdy byla podporována výstavba jen v obcích na vyšším hierarchickém stupni (střediskové obce). Nestřediskové obce nebyly pracovními centry, nebyly zde lokalizovány výrobní podniky, nebyl tak podporován jejich růst. Lze říci, že čím nižší podíl bytů postavených do roku 1919, tím významnější bylo postavení obce především v období socialismu, kdy byla bytová výstavba plánovaná a řízená, nicméně nemusí to být vždy pravidlem. Hodnocení celkové kvality bydlení dotváří třetí hlavní ukazatel, obytná plocha v přepočtu na obyvatele, která udává kolik metrů čtverečních obytné plochy v průměru připadá na 1 obyvatele obce/regionu. Tento ukazatel může být interpretován současně s hodnocením stáří bytového fondu, přičemž pomůže snáze identifikovat zástavbu bytových domů s malometrážními byty anebo s průměrnou velikostí bytů, kdy pomáhá zhodnotit kvalitu bydlení. Počet dokončených bytů v rodinných nebo bytových domech reflektuje atraktivitu pro bydlení v dané obci. Vyšší intenzita výstavby představuje příliv nového obyvatelstva především v produktivním věku, rozvoj a zkvalitnění služeb v obci i větší daňové příjmy. Hodnocení indikátoru vybavení bytů ústředním nebo etážovým topením: -2 méně než 75 % -1 75,0 - 77,9 % 0 78,0 - 81,9 % 1 82,0 - 84,9 % 2 85 a více %
125
Hodnocení indikátoru podílu bytů postavených do roku 1919: -2 25 a více % -1 20,0 - 24,9 % 0 15,0 - 19,9 % 1 10,0 - 14,9 % 2 méně než 10 % Tabulka č. 3.8.4: Hodnocení indikátoru vybavení bytů ústředním nebo etážovým topením a indikátoru podílu bytů podle období výstavby v roce 2011 Ústřední nebo Byty postavené Hodnocení Hodnocení Obec etážové topení do roku 1919 indikátoru indikátoru (%) (%) 79,1 15,6 0 0 Bohdalice-Pavlovice 75,3 22,5 Dětkovice -1 -1 Drnovice 87,8 10,0 2 1 79,1 22,0 Drysice 0 -1 Habrovany 83,3 21,1 1 -1 Hlubočany 76,7 24,0 -1 -1 82,3 15,6 Hoštice-Heroltice 1 0 Hvězdlice 68,2 15,9 -2 0 81,8 11,5 Ivanovice na Hané 0 1 Ježkovice 81,0 28,1 0 -2 Komořany 83,1 11,7 1 1 80,2 10,3 Kozlany 0 1 Krásensko 89,9 6,1 2 2 78,8 23,1 Křižanovice u Vyškova 0 -1 Kučerov 79,5 30,1 0 -2 81,6 16,7 Luleč 0 0 Lysovice 78,8 21,2 0 -1 Medlovice 76,6 7,5 -1 2 82,2 7,9 Moravské Málkovice 1 2 Nemojany 77,6 16,1 -1 0 74,5 23,4 Nové Sady -2 -1 Olšany 80,5 13,0 0 1 Orlovice 71,9 26,3 -2 -2 75,3 15,6 Podbřežice -1 0 Podivice 88,3 11,7 2 1 87,8 12,9 Podomí 2 1 Prusy-Boškůvky 80,8 20,6 0 -1 83,5 16,9 Pustiměř 1 0 Račice-Pístovice 76,9 18,8 -1 0 Radslavice 81,3 24,6 0 -1 71,4 20,0 Rostěnice-Zvonovice -2 -1 Rousínov 83,7 12,6 1 1 79,7 10,7 Ruprechtov 0 1 Rybníček 76,9 9,9 -1 2 Studnice 74,1 30,3 -2 -2 72,3 11,3 Švábenice -2 1 Topolany 65,1 28,4 -2 -2 75,6 20,5 Tučapy -1 -1 Vážany 72,8 26,5 -2 -2 87,8 5,9 Vyškov 2 2 Zelená Hora 77,0 17,6 -1 0 126
SO ORP Vyškov 83,9 1 11,1 Kraj 81,8 10,6 81,7 11,2 ČR Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2011 – okres Vyškov, ČSÚ, 2003; vlastní výpočty
1 -
Hodnocení indikátoru obytné plochy na obyvatele: -2 méně než 18 m2/obyv. -1 18,0 - 19,4 m2/ obyv. 0 19,5 - 20,4 m2/ obyv. 1 20,5 - 21,4 m2/ obyv. 2 21,5 a více m2/ obyv. Hodnocení indikátoru průměrného ročního počtu dokončených bytů (na 1000 obyvatel středního stavu): -2 méně než 1,2 -1 1,2 - 1,4 0 1,5 - 2,1 1 2,2 - 3,1 2 3,2 a více Tabulka č. 3.8.5: Hodnocení velikosti obytné plochy bytů v roce 2011 a bytové výstavby v letech 2001 2011 Průměrný Obytná plocha Hodnocení roční počet Hodnocení Obec na obyvatele indikátoru dokončených indikátoru (m2/obyv.) bytů 17,4 1,1 -2 -2 Bohdalice-Pavlovice Dětkovice 19,9 0,6 0 -2 20,8 3,2 Drnovice 1 2 Drysice 20,4 0,5 0 -2 17,9 2,8 Habrovany -2 1 Hlubočany 20,8 2,1 1 0 Hoštice-Heroltice 20,0 2,0 0 0 15,0 1,4 Hvězdlice -2 -1 Ivanovice na Hané 19,2 1,4 -1 -1 19,4 1,5 Ježkovice -1 0 Komořany 19,8 2,4 0 1 Kozlany 21,0 2,7 1 1 21,5 0,7 Krásensko 2 -2 Křižanovice u Vyškova 21,2 1,0 1 -2 15,8 1,5 Kučerov -2 0 Luleč 20,9 9,4 1 2 21,0 1,1 Lysovice 1 -1 Medlovice 19,1 1,3 -1 -1 Moravské Málkovice 20,1 1,8 0 0 22,0 5,0 Nemojany 2 2 Nové Sady 19,5 1,4 0 -1 21,8 4,7 Olšany 2 2 Orlovice 19,8 1,4 0 -1 Podbřežice 17,9 0,6 -2 -2 18,0 2,2 Podivice -1 1 Podomí 20,5 1,0 1 -2 21,9 1,7 Prusy-Boškůvky 2 0 127
Průměrný Hodnocení roční počet Obec indikátoru dokončených bytů Pustiměř 20,2 3,7 0 19,8 3,0 Račice-Pístovice 0 Radslavice 20,3 1,4 0 18,5 3,1 Rostěnice-Zvonovice -1 Rousínov 19,2 5,4 -1 Ruprechtov 20,8 4,0 1 16,3 0,5 Rybníček -2 Studnice 18,7 2,9 -1 19,3 2,7 Švábenice -1 Topolany 18,9 1,9 -1 19,5 2,0 Tučapy 0 Vážany 22,2 1,3 2 Vyškov 16,9 3,0 -2 20,4 9,7 Zelená Hora 0 18,4 -1 3,0 ORP Vyškov Kraj 18,5 3,4 ČR 18,6 3,0 Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2011 – okres Vyškov, ČSÚ, 2003; vlastní výpočty Databáze „Bytová výstavba 2001-2011“, ČSÚ, 2012; vlastní výpočty Obytná plocha na obyvatele (m2/obyv.)
128
Hodnocení indikátoru 2 1 -1 1 2 2 -2 1 1 0 0 -1 1 2 1 -
3.8.4
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY Mírně nadprůměrná vybavenost trvale obydlených bytů ústředním nebo etážovým topením. Rozvíjející se oblasti z hlediska bytové výstavby a kvality bytového fondu - oblast mezi Vyškovem a Rousínovem a zázemí Vyškova. Dekoncentrační procesy obyvatelstva Brna a Vyškova vedou k bytové výstavbě v nejbližším zázemí.
SLABÉ STRÁNKY Dvě pětiny obcí mají více než čtvrtinu bytů postavených před rokem 1919. Malá obytná plocha bytů, pátá v Jihomoravském kraji.
nejmenší
Pouze průměrná intenzita bytové výstavby přes příznivé faktory (dopravní dostupnost a obslužnost, atraktivní krajina, blízká poloha města Brna). Projekty výstavby bytových domů ve městech Vojenský újezd Březina omezující bytovou správního obvodu-Vyškově a Rousínově. výstavbu, potažmo celkový rozvoj některých obcí. Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost a atraktivní krajina zvyšující přitažlivost oblasti. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití evropských i národních dotací a Snižování kapacity volných ploch k zástavbě a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a nevyužití území Vojenského újezdu Březina regeneraci bytového fondu. může vést k poklesu zájmu o bydlení v regionu a tím i ke snižování intenzity výstavby. Spolupráce s Vojenským újezdem Březina U některých periferně situovaných obcí hrozí vedoucí k vyčlenění ploch pro bytovou výstavbu nárůst významnosti obytné funkce na úkor a rozvoji obcí v jeho blízkosti. pracovní a jiných funkcí – sídla pouze pro „přenocování“, obyvatelé za prací dojíždějí do Brna nebo Vyškova. Maximální využití atraktivity území pro příchod Snížení atraktivity bydlení na Vyškovsku (starší obyvatelstva v rámci dekoncentračních procesů bytový fond, malá velikost obytné plochy, menší - okresní město s dobrou dopravní dostupností a bytová výstavba) v důsledku většího rozvoje kvalitním zázemím => přilákání developerů pro ostatních oblastí Jihomoravského kraje. rozsáhlejší projekty. Koncentrovaná a intenzivní výstavba domů vyššího standardu může vést ke vzniku uzavřených komunit – bez prolnutí s domácím prostředím obce a tedy bez významnějšího přínosu pro obec.
3.8.5
Problémy k řešení
Revitalizace staršího bytového fondu (malometrážní byty) především ve Vyškově a Rousínově. Zjištění poptávky a identifikace potenciálních lokalit určených pro výstavbu rodinných domů vyššího standardu – vymezení lokalit s již realizovanou výstavbou tohoto typu, koncepce politiky výstavby v souladu s těmito zjištěními. Vytvoření vhodných podmínek pro přilákání výstavby obyvatel středních vrstev. Zasíťování vhodných stavebních parcel povede k nárůstu individuální výstavby.
129
3.9 REKREACE Z geomorfologického hlediska lze SO ORP Vyškov rozdělit do tří částí – centrální část (Vyškovská brána) lze charakterizovat poměrně rovinatým reliéfem, na rozvodí povodí řek Rakovec a Haná je terén pahorkatinný. Tato část správního obvodu je zemědělsky poměrně intenzivně obdělávanou krajinou, pohledově tedy není příliš atraktivní. Vyšší estetickou hodnotu určitě mají zbývající dvě části území, z Vyškovské brány strmě se zvedající a hustě zalesněná Drahanská vrchovina zvedající se běžně do výšek přes 500 m n.m. a o něco mírněji zvedající se Litenčická pahorkatina, zalesněná řidčeji s nejvyšším vrcholem Hradisko (512 m n.m.). Lesy Drahanské vrchoviny však z velké části ztrácejí svůj turistický a rekreační potenciál, neboť jsou součástí vojenského újezdu Březina, kam je přístup osobám nepovolaným zakázán (vyjma malých zón na severu, jihozápadě a jihovýchodě vojenského újezdu).
3.9.1
Turistická atraktivita
Území Vyškovska je v porovnání s celorepublikovým průměrem nadprůměrně zalesněno, plochy lesů zde dosahují více než dvě pětiny celkové výměry SO (42,9 %). Lesní plochy jsou zastoupeny především v Drahanské vrchovině ve vojenském újezdu Březina, vyšší podíl lesů je také v Litenčické pahorkatině. Vyškovská brána je téměř bezlesá. Určitá část lesů je součástí přírodních parků - PP Rakovecké údolí (nacházejí se zde vlhké louky bez meliorací, meandrující potok Rakovec s břehovým porostem, svahy se slepencovými skalami a vzácné druhy rostlin i živočichů) a PP Říčky (zachovalý komplex nivních luk kolem meandrujícího toku Říčky se skupinami dřevin, tůněmi a mokřady obklopený lesními porosty). Na území SO ORP Vyškov se nachází také několik maloplošně chráněných územích, z nichž některé jsou také součástí Evropsky významných lokalit (EVL) Natura 2000 (Přírodní rezervace Stepní stráně u Komořan - zachovalé stepní porosty v jinak intenzivně obdělávané krajině a EVL Letiště Marchanice pravidelně sečený trvalý travní porost s výskytem početné populace sysla obecného, jedná se o jednu z osmi nejvýznamnějších lokalit tohoto druhu v ČR). Z přírodních rezervací se na území nachází PR Ve žlebcách (smíšené listnaté porosty s bohatým podrostem) a PR Zouvalka (zachováné fragmenty stepní vegetace s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin). Na území SO ORP Vyškov se dále nachází sedm přírodních památek, většinou se jedná o lokality s teplomilnou květenou (PP Pahorek, PP Roznitál a PP Nad Medlovickým potokem) a paleontologické lokality (PP Mechovkový útes a PP Hřebenatkový útes), dále se v území nachází PP Studnické louky (zachované společenstva vlhkých eutrofních a mezofilních luk v údolí meandrujícího potoka s výskytem chráněných druhů rostlin) a PP Panská skála (opuštěný zatopený lom, refugium obojživelníků).
130
Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Vyškov
Zdroj: vrstvy ÚAP 2012 Co se týče kulturně-historických památek, v tomto směru dominuje město Vyškov (celkem 37 nemovitých kulturních památek z celkového počtu 182 památek ve SO ORP Vyškov), v porovnání s populační velikostí ostatních obcí však ne tak výrazně, jak by se dalo očekávat. Většina jeho památek je koncentrována do městské památkové zóny, jako např. měšťanské domy na Masarykově náměstí, zámek se zámeckou zahradou (expozice Muzea Vyškovska), městské hradby, renesanční radnice a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Z dalších významných památek Vyškovska lze jmenovat nepřístupné zámky v Habrovanech, Ivanovicích na Hané. Z židovských památek lze jmenovat židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané a synagogu v Rousínově, z technických pak především ojedinělý větrný mlýn v Ruprechtově s tzv. Halladayovou turbínou. Z turistických atraktivit nehistorického charakteru lze jmenovat především aquapark a Dinopark ve Vyškově, letecké muzeum u Vyškova a Farmu Bolka Polívky v Olšanech. Rozmístění pěšího turistického značení zcela odráží rekreační poměry Vyškovska – protože Vyškovsko leží v zázemí krajského města Brna, je síť značených pěších stezek nejhustší na západě území v části Drahanské vrchoviny. Směrem na východ pak intenzita značených stezek ubývá, severovýchodně od Vyškova pěší turistické značení zcela chybí. Podobná je situace i s cykloturistickým značením, které však (až na jednu trasu z Vyškova na Hvězdlice) chybí i v Litenčické pahorkatině. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě devíti ukazatelů rozdělených do tří skupin: přírodní turistické atraktivity (maloplošné zvlášť chráněné území, přírodní park, Natura 2000), kulturněhistorické turistické atraktivity (nemovité kulturní památky, zámek či hrad, archeologické naleziště) a sportovně-turistické atraktivity (cyklostezky, turistické stezky, koupaliště). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí.
131
Tabulka č. 3.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Počet Kategorie ukazatelů Kritérium bodů 0 Nevyskytuje se Přírodní atraktivity 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Nevyskytuje se Kulturně-historické atraktivity 1 Počet objektů nižší než 3 2 Počet objektů 3 a více 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity 1 Prochází, popř. leží na okraji obce 2 Prochází, popř. leží v intravilánu obce Zdroj: Data ÚAP, vlastní výpočty2012 Tabulka č. 3.9.1: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Vyškov Podíl Kulturně- SportovněCelková potenciálních Přírodní Obec historická turistická turistická rekreačních atraktivita atraktivita atraktivita atraktivita ploch (%) Bohdalice-Pavlovice 32,96 1 0 2 3 Dětkovice 19,81 0 1 0 1 Drnovice 42,91 0 2 4 6 Drysice 8,86 0 2 0 2 Habrovany 15,93 1 3 2 6 Hlubočany 15,63 1 1 2 4 Hoštice-Heroltice 4,63 0 0 0 0 Hvězdlice 34,42 0 2 2 4 Ivanovice na Hané 5,48 0 3 2 5 Ježkovice 76,67 0 3 4 7 Komořany 10,66 2 2 0 4 Kozlany 12,79 0 0 2 2 Krásensko 54,72 1 2 4 7 Křižanovice u Vyškova 2,92 0 1 0 1 Kučerov 5,50 0 2 0 2 Luleč 46,21 0 3 4 7 Lysovice 7,41 0 2 2 4 Medlovice 6,54 1 0 0 1 Moravské Málkovice 8,17 1 1 2 4 Nemojany 43,50 0 1 4 5 Nové Sady 54,92 0 1 0 1 Olšany 92,03 1 0 4 5 Orlovice 57,22 1 2 4 7 Podbřežice 5,40 0 2 0 2 Podivice 14,15 0 2 2 4 Podomí 76,25 0 0 2 2 Prusy-Boškůvky 9,34 1 0 0 1 Pustiměř 12,67 1 2 4 7
132
Podíl potenciálních Obec rekreačních ploch (%) Račice-Pístovice 77,39 Radslavice 15,83 Rostěnice-Zvonovice 4,69 Rousínov 11,50 Ruprechtov 68,09 Rybníček 5,98 Studnice 30,96 Švábenice 42,67 Topolany 6,80 Tučapy 6,90 Vážany 7,66 Vyškov 31,21 Zelená Hora 9,93 Zdroj: Data ÚAP, 2012, vlastní výpočty
Přírodní atraktivita 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 1 0
Kulturněhistorická atraktivita 0 2 0 2 2 1 1 2 1 0 3 2 0
Sportovněturistická atraktivita
Celková turistická atraktivita
4 2 0 6 4 0 2 2 4 0 0 6 2
4 4 0 9 7 1 3 4 5 0 4 9 2
Z hodnocení jasně vyplývá, že největší atraktivitu z pohledu rekreace a cestovního ruchu mají města Vyškov a Rousínov. S určitým odstupem za nimi pak následují obce lokalizované především v Drahanské vrchovině.
133
Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Vyškov
Zdroj: Data ÚAP K hodnocení rekreace a cestovního ruchu je dále potřeba zhodnotit potenciální rekreační plochy. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky výše je pak patrné, že mezi všemi obcemi dominují obce Drahanské vrchoviny – především obec Olšany, Račice Pístovice, Ježkovice. Nejnižších hodnot potenciálu rekreačních ploch naopak dosahují obce Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice a Rostěnice-Zvonovice, lokalizované v zemědělsky intenzivně obdělávané krajině Vyškovské brány. Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Vyškovsku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu na obce spadající do venkovské krajiny s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (do 19,9 % podílu potenciálních rekreačních ploch): to jsou především obce Litenčické pahorkatiny a Vyškovské brány. Venkovskou krajinu s příznivými předpoklady pro cestovní ruch (podíl potenciálních rekreačních ploch nad 50 %) má šest obcí lokalizovaných v Drahanské vrchovině (Olšany, RačicePístovice, Ježkovice, Podomí, Ruprechtov, Nové Sady, Krásensko) s výjimkou obce Orlovice v Litenčické pahorkatině. Venkovskou krajinou s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch pak disponují zbylé obce (především v Litenčické pahorkatině).
134
Obrázek č. 3.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Vyškov
Zdroj: Data ÚAP
3.9.2
Ubytovací infrastruktura
Dalším podstatným ukazatelem rekreace je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Zcela dominantní zatížení vykazují pouze Luleč a Nemojany, ležící v blízkosti města Vyškova a na okraji Drahanské vrchoviny. S velkým odstupem pak následují obce Ruprechtov a Račice-Pístovice. Pod hodnoty malého turisticko-rekreačního zařízení se naopak Křižanovice u Vyškova, Rybníček a Drnovice. Tabulka č. 3.9.2: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Vyškov Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice
8,1 9,7 0,3 14,7 42,9 14,4 5,0
135
významné zatížení významné zatížení malé zatížení významné zatížení velmi významné zatížení významné zatížení rozvojové zatížení
Obec
Počet rekreačních a turistických lůžek na km2
Turisticko-rekreační zatížení
Hvězdlice 31,0 velmi významné zatížení Ivanovice na Hané 8,2 významné zatížení Ježkovice 8,6 významné zatížení Komořany 12,2 významné zatížení Kozlany 1,1 rozvojové zatížení Krásensko 1,1 rozvojové zatížení Křižanovice u Vyškova 0,0 malé zatížení Kučerov 8,7 významné zatížení Luleč 78,1 zcela dominantní zatížení Lysovice 11,3 významné zatížení Medlovice 6,7 rozvojové zatížení Moravské Málkovice 28,6 velmi významné zatížení Nemojany 76,5 zcela dominantní zatížení Nové Sady 29,7 velmi významné zatížení Olšany 21,6 významné zatížení Orlovice 14,9 významné zatížení Podbřežice 14,7 významné zatížení Podivice 40,7 velmi významné zatížení Podomí 29,6 velmi významné zatížení Prusy-Boškůvky 22,2 významné zatížení Pustiměř 8,3 významné zatížení Račice-Pístovice 51,3 velmi významné zatížení Radslavice 32,3 velmi významné zatížení Rostěnice-Zvonovice 5,3 rozvojové zatížení Rousínov 14,4 významné zatížení Ruprechtov 51,9 velmi významné zatížení Rybníček 0,0 malé zatížení Studnice 21,6 významné zatížení Švábenice 4,1 rozvojové zatížení Topolany 13,5 významné zatížení Tučapy 5,3 rozvojové zatížení Vážany 26,4 velmi významné zatížení Vyškov 12,1 významné zatížení Zelená Hora 24,4 významné zatížení Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006
136
Obrázek č. 3.9.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Vyškov vyjádřené počtem lůžek na km2.
Zdroj: Data ÚAP, 2008
3.9.3
Individuální rekreace
V obcích SO ORP Vyškov se nachází určitý počet chat, chalup a zahrádek, které se označují jednotně jako objekty individuální rekreace (dále jen OIR). Jejich počty jsou uvedeny v následující tabulce. Největšího počtu objektů dosahují Račice-Pístovice (161 objektů), za nimi pak Luleč a Ruprechtov. Pro zhodnocení jejich koncentrace jsou OIR vyjádřeny v přepočtu na plochu příslušné obce. Překvapivě nízký je počet OIR na katastru města Vyškov. Tabulka č. 3.9.3: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Vyškov Rozloha Počet objektů Obec (km2) individuální rekreace Bohdalice-Pavlovice 8,9 2 Dětkovice 5,0 12 Drnovice 12,0 0 Drysice 7,9 20 Habrovany 5,5 23 Hlubočany 8,1 0 Hoštice-Heroltice 7,2 2
137
Počet OIR na km2 0,2 2,4 0,0 2,5 4,2 0,0 0,3
Obec Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora SO ORP Vyškov Zdroj: vlastní výpočty 2012
Rozloha (km2) 11,4 21,5 11,7 5,9 7,6 7,3 2,5 8,8 10,9 5,3 3,6 3,6 6,0 2,4 18,7 14,5 3,5 2,3 5,5 7,7 12,5 18,9 4,5 7,5 23,1 11,5 2,1 6,3 19,3 4,5 5,3 5,5 50,5 2,8 389,1
Počet objektů individuální rekreace 43 0 0 0 0 2 0 0 120 1 2 3 97 0 76 18 1 0 4 4 1 161 0 10 22 104 0 0 3 9 2 1 9 0 752
138
Počet OIR na km2 3,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 11,0 0,2 0,6 0,8 16,1 0,0 4,1 1,2 0,3 0,0 0,7 0,5 0,1 8,5 0,0 1,3 1,0 9,1 0,0 0,0 0,2 2,0 0,4 0,2 0,2 0,0 1,4
Obrázek č. 3.9.5: Počet objektů individuální rekreace na km2 ve SO ORP Vyškov OIR/km2 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0
...
Pustiměř
Švábenice
Vyškov
Vážany
Lysovice
Krásensko
Bohdalice-Pavlovice
Hoštice-Heroltice
Podbřežice
Tučapy
Prusy-Boškůvky
Medlovice
Podomí
Rousínov
Orlovice
Rostěnice-Zvonovice
Topolany
Dětkovice
Drysice
Hvězdlice
Olšany
Habrovany
Račice-Pístovice
Ruprechtov
Luleč
Nemojany
0,0
Moravské Málkovice
2,0
Zdroj: Data ÚAP 2012; vlastní výpočty Pozn.: V obrázku jsou zahrnuty jen obce s OIR/km2 vyšší než 0.
Z obrázku výše jednoznačně vyplývá, že obcí s nejvyšší koncentrací OIR je jednoznačně obec Nemojany a Luleč. Vyšší koncentraci OIR mají ještě obce Ruprechtov a Račice-Pístovice, v ostatních obcích je počet OIR v přepočtu na plochu dané obce zanedbatelný. Pro lokalizaci OIR je tedy rozhodující poloha v esteticky atraktivní krajině Drahanské vrchoviny a blízkost Brna – hlavního zdroje rekreantů. Fenoménem druhé poloviny 20. století se stalo zahrádkaření a chataření. Rozsáhlé zahrádkářské kolonie vznikaly především v okamžitém zázemí velkých měst (proto jejich počet není na Vyškovsku příliš vysoký) nebo přímo na jejich území jako jedna z mála možností rekreace v době omezeného pohybu osob za hranice republiky. Zahrádky často výstavbou chat ztrácely charakter čistého zahrádkářství a staly se spíše lokalitami chatařskými, uvedené počty zahrádek a chat tak lze spíše chápat kumulativně.
3.9.4
Indikátory
Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území bylo zvoleno bodové hodnocení celkové turistické atraktivity, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál Vyškovska. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy. Hodnocení indikátoru turistické atraktivity: -2 1 a méně -1 2-3 0 4-6 1 7-8 2 9 a více Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch: -2 méně než 5,0 % -1 5,0 – 6,99 % 0 7,0 – 39,99 % 1 40,0 – 69,99 % 2 70,0 % a více 139
Hodnocení indikátoru turisticko-rekreačního zatížení: -2 méně než 1,0 -1 1,1 – 7,0 0 7,1 – 25,0 1 25,1 – 70,0 2 70,1 a více Tabulka č. 3.9.4: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch (PRP) a turisticko-rekreačních zatížení obcí. Počet Turistická Hodnocení PRP Hodnocení Hodnocení Obec lůžek na atraktivita indikátoru (%) indikátoru indikátoru 2 km Bohdalice-Pavlovice 3 32,96 8,1 -1 0 0 Dětkovice 1 19,81 9,7 -2 0 0 Drnovice 6 42,91 0,3 0 1 -2 Drysice 2 8,86 14,7 -1 0 0 Habrovany 6 15,93 42,9 0 0 1 Hlubočany 4 15,63 14,4 0 0 0 Hoštice-Heroltice 0 4,63 5,0 -2 -2 -1 Hvězdlice 4 34,42 31,0 0 0 1 Ivanovice na Hané 5 5,48 8,2 0 -1 0 Ježkovice 7 76,67 8,6 1 2 0 Komořany 4 10,66 12,2 0 0 0 Kozlany 2 12,79 1,1 -1 0 -1 Krásensko 7 54,72 1,1 1 1 -1 Křižanovice u Vyškova 1 2,92 0,0 -2 -2 -2 Kučerov 2 5,50 8,7 -1 -1 0 Luleč 7 46,21 78,1 1 1 2 Lysovice 4 7,41 11,3 0 0 0 Medlovice 1 6,54 6,7 -2 -1 -1 Moravské Málkovice 4 8,17 28,6 0 0 1 Nemojany 5 43,50 76,5 0 1 2 Nové Sady 1 54,92 29,7 -2 1 1 Olšany 5 92,03 21,6 0 2 0 Orlovice 7 57,22 14,9 1 1 0 Podbřežice 2 5,40 14,7 -1 -1 0 Podivice 4 14,15 40,7 0 0 1 Podomí 2 76,25 29,6 -1 2 1 Prusy-Boškůvky 1 9,34 22,2 -2 0 0 Pustiměř 7 12,67 8,3 1 0 0 Račice-Pístovice 4 77,39 51,3 0 2 1 Radslavice 4 15,83 32,3 0 0 1 Rostěnice-Zvonovice 0 4,69 5,3 -2 -2 -1 Rousínov 9 11,50 14,4 2 0 0 Ruprechtov 7 68,09 51,9 1 1 1 Rybníček 1 5,98 0,0 -2 -1 -2 140
Počet Hodnocení Obec lůžek na indikátoru 2 km Studnice 3 30,96 21,6 -1 0 0 Švábenice 4 42,67 4,1 0 1 -1 Topolany 5 6,80 13,5 0 -1 0 Tučapy 0 6,90 5,3 -2 -1 -1 Vážany 4 7,66 26,4 0 0 1 Vyškov 9 31,21 12,1 2 0 0 Zelená Hora 2 9,93 24,4 -1 0 0 Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; Data ÚAP2012 Turistická Hodnocení atraktivita indikátoru
141
PRP (%)
Hodnocení indikátoru
3.9.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu. Poloha SO ORP Vyškov v zázemí krajského města Brna. Výborná dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit. Oblíbenost Drahanské vrchoviny u brněnských rekreantů. Především Drahanská vrchovina nabízí rekreační využití po celý rok, což pozitivně ovlivňuje možnosti místního obyvatelstva ekonomicky se uplatnit v oblasti cestovního ruchu. Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Existence turistických atraktivit ve Vyškově – aquapark, Dinopark.
PŘÍLEŽITOSTI Rozvojové programy a projekty financované z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu. Dobudování a především zkvalitnění turistické infrastruktury může přilákat větší návštěvnost, případně i movitější klientelu. V okolí Vyškovska se nachází další turistické atraktivity (Slavkovské bojiště). Prodloužení sezónnosti především v souvislosti se zimními sporty (běžkování) může částečně vynahradit nepříznivé ekonomické efekty související s výrazně odlišným průběhem návštěvnosti v průběhu roku.
3.9.6
SLABÉ STRÁNKY Relativně málo kulturně-historických památek. Nízký podíl turistických a rekreačních ploch ve Vyškovské bráně. Nepřístupnost některých kulturně-historických památek (zámky Habrovany, Ivanovice na Hané). Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná nabídka turistických služeb (ubytování, služby pro cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve venkovských obcích. Chybějící pěší turistické trasy ve východní polovině území, nízká hustota cyklostezek v Litenčické pahorkatině a jejich špatný technický stav. Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. Neexistence tzv. produktových balíčků rekreačních nabídek a nízký stupeň koordinace rekreačních aktivit nepříznivě ovlivňuje intenzitu návštěvnosti. Nerovnoměrné rozložení cestovního ruchu a rekreace – Drahanská vrchovina vs. Litenčická pahorkatina. HROZBY Konkurence na poli rekreace a turismu především ze strany Moravského krasu. Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch. Izolovaná nabídka různých služeb cestovního ruchu může nepříznivě ovlivnit návštěvnost. Pokračující izolace Vyškovska ze severní strany (existence vojenského újezdu Březina).
Problémy k řešení
Zkvalitnění a rozšíření sítě cyklotras (především v Litenčické pahorkatině) a pěších tras (především ve východní části SO ORP Vyškov). Zlepšení image Litenčické pahorkatiny jako další možnosti pro rekreaci. Vymezení ploch vhodných pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury (především v Litenčické pahorkatině). Sledovat udržitelnost rekreačního a turistického využití Drahanské vrchoviny.
142
3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářské podmínky územních celků lze vyjádřit řadou různorodých charakteristik, pomocí nichž je lze komplexně popsat a analyzovat. Pro účely této práce bylo nutné vybrat z mnoha zdrojů dat a ukazatelů takové, které mají vysokou vypovídací hodnotu ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji území, jsou jeho významným určujícím a vypovídajícím prvkem a zároveň se vztahují k jednotkám obcí. Hospodářské podmínky studovaného územního celku jsou popsány na základě analýzy situace na trhu práce v regionu, dále se opírají o stanovení pracovního významu jednotlivých obcí i s ohledem na nejvýznamnější zaměstnavatele v regionu, o analýzu podnikatelské aktivity a zvláštní pozornost je věnována hodnocení hospodaření jednotlivých obcí. Pro monitoring a zhodnocení územní diferenciace studovaného regionu byly v tomto tématu vybrány 4 indikátory a to: míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí (poměr počtu pracovních míst v obci k počtu zaměstnaných bydlících ve stejné obci) podnikatelská aktivita (počet registrovaných ekonomických subjektů v obci na 1 000 obyvatel) a příjem obcí z daní (daňová výtěžnost v Kč na 1 obyvatele).
3.10.1 Pracovní význam obcí Ukazatel pracovního významu obcí (PV) se konstruuje jako podíl počtu obsazených pracovních míst (celková suma zaměstnaných osob v obci bydlících a osob dojíždějících za prací do dané obce, od nichž se odečte počet vyjíždějících za prací z obce) ku celkovému počtu zaměstnaných, jež v obci bydlí. Porovnání ukazatelů pracovního významu jednotlivých obcí studovaného regionu umožňuje určit v území obce, která nabízejí pracovní příležitosti nejen pro své obyvatele, ale také pro obyvatele mimo území obce. Tímto způsobem lze tedy identifikovat obce, které mají pro obyvatelstvo spíše pracovní než obytný význam (hodnota ukazatele je větší než 1). Je-li hodnota ukazatele rovna 1, znamená to, že v daném sídle se nachází tolik pracovních míst jako zde žije zaměstnaných osob (dle Sčítání lidu, domů a bytů 2001), nebo-li, daná obec vytváří dostatek pracovních příležitostí pro své obyvatele. V případě, že hodnota PV je nižší než 1, hovoříme, že obytný význam obce má převahu nad pracovním významem, či obytná funkce obce je významnější než funkce pracovní. Když hodnota PV konverguje k 0, vyplývá z toho, že obytná funkce obce dominuje. Jedná se tedy o obce obytné, popř. výrazně obytné. Před samotnou analýzou pracovního významu obcí Vyškovska, budou rozvedeny některé základní informace o zaměstnanosti, její struktuře, roli vyjížďky a dojížďky za prací dle dat, jež poskytlo poslední sčítání lidu z roku 2001. K 1.3. 2011 bylo na území SO ORP Vyškov evidováno 25 367 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž 23 002 bylo klasifikováno jako osoby zaměstnané a 2 365 osob nebylo k danému datu zaměstnáno. Struktura zaměstnaných podle hlavních ekonomických sektorů byla následující: v priméru nebo-li v zemědělství, lesnictví a rybolovu pracovalo 6,0 % zaměstnaných, v sekundéru (v průmyslu a stavebnictví) 40,7 % a v terciéru (službách) 53,3 % zaměstnaných osob. Srovnáme-li strukturu zaměstnaných bydlících na Vyškovsku se strukturou zaměstnaných bydlících v Jihomoravském kraji, zjistíme, že Vyškovsko je již značně podobné celému kraji, neboť obdobně jako v celém kraji je i na Vyškovsku hlavním sektorem zaměstnanosti terciér. V Jihomoravském kraji v něm však pracuje více ekonomicky aktivních obyvatel, celkem 55,1 % zaměstnaných osob. Výše uvedená data se týkají struktury zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obcích správního obvodu Vyškov. Řada z nich však za prací vyjíždí mimo sledovaný region, a na Vyškovsko dojíždějí za prací také osoby odjinud. Zohlednění dojížďky a vyjížďky za prací poněkud upřesňuje pohled na strukturu zaměstnanosti v regionu i jeho jednotlivých obcích. Za prací vyjíždělo v obcích SO ORP Vyškov 10 806 osob, což představuje 46,3 % zaměstnaných obyvatel území. V rámci obcí studovaného území vyjíždělo 6 092 osob tj. 56,4 % vyjíždějících za prací v SO ORP Vyškov do obcí v tomto území. Za prací mimo území studovaného regionu vyjíždělo 4 714 zaměstnaných obyvatel tj. 20,2 % zaměstnaných obyvatel obvodu, přičemž opačným směrem tj. z obcí mimo sledované území do SO ORP Vyškov dojíždělo 3 058 osob. Z toho vyplývá, že region nevytváří dostatek pracovních příležitostí pro všechny své zaměstnané obyvatele (absence 1 656 pracovních příležitostí), řada obyvatel Vyškovska proto pracovala mimo studované území.
143
Tabulka č. 3.10.1: Pracovní význam obcí SO ORP Vyškov k 1.3.2011 Obec
Zaměstnaní
Vyjíždějící z obce
Dojíždějící do obce
Obsazená Pracovní pracovní místa význam obce
Bohdalice-Pavlovice 352 213 186 325 Dětkovice 96 82 9 23 Drnovice 1 038 801 132 369 Drysice 224 134 36 126 Habrovany 309 221 57 145 Hlubočany 224 176 14 62 Hoštice-Heroltice 263 198 58 123 Hvězdlice 192 96 62 158 Ivanovice na Hané 1 335 671 590 1 254 Ježkovice 174 130 15 59 Komořany 318 261 149 206 Kozlany 131 100 26 57 Krásensko 202 145 48 105 Křižanovice u Vyškova 56 48 5 13 Kučerov 194 155 9 48 Luleč 280 203 163 240 Lysovice 108 87 6 27 Medlovice 122 89 51 84 Moravské Málkovice 230 169 16 77 Nemojany 232 176 39 95 Nové Sady 52 44 2 10 Olšany 195 143 29 81 Orlovice 116 81 8 43 Podbřežice 83 54 6 35 Podivice 77 66 0 11 Podomí 214 164 61 111 Prusy-Boškůvky 257 184 36 109 Pustiměř 684 446 162 400 Račice-Pístovice 446 324 78 200 Radslavice 146 120 5 31 Rostěnice-Zvonovice 202 122 100 180 Rousínov 2 287 1 079 956 2 164 Ruprechtov 225 169 46 102 Rybníček 129 89 8 48 Studnice 212 173 13 52 Švábenice 446 305 72 213 Topolany 120 95 10 35 Tučapy 207 152 75 130 Vážany 184 161 27 50 Vyškov 10 858 2 595 5 770 14 033 Zelená Hora 95 79 12 28 SO ORP Vyškov 23 321 10 806 9 150 21 665 Jádro 10 858 2 595 5 770 14 033 Zázemí 12 463 8 211 3 380 7 632 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2011. Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov, ČSÚ.
0,92 0,24 0,36 0,56 0,47 0,28 0,47 0,82 0,94 0,34 0,65 0,44 0,52 0,23 0,25 0,86 0,25 0,69 0,33 0,41 0,19 0,42 0,37 0,42 0,14 0,52 0,42 0,58 0,45 0,21 0,89 0,95 0,45 0,37 0,25 0,48 0,29 0,63 0,27 1,29 0,29 0,93 1,29 0,61
V SO ORP Vyškov bylo lokalizováno 21 665 obsazených pracovních míst (OPM), přičemž nejvíce se jich nacházelo v městě Vyškově (14 033 OPM, tj. 64,8 % všech OPM Vyškovska) a v dalších 20 obcích bylo zaznamenáno více než 100 obsazených pracovních míst. Významnými obcemi, jež vykazují více než 144
300 obsazených pracovních, míst byly: Rousínov (2 164 OPM), Ivanovice na Hané (1 254), Pustiměř (400), Drnovice (369) a Bohdalice-Pavlovice (325 OPM). V celém regionu však pouze město Vyškov vytvářelo více pracovních míst, než kolik v něm žilo zaměstnaných obyvatel (převis 3 175 OPM) a lze jej identifikovat jako centrum dojížďky za prací okolních obyvatel. Populačně druhá největší obec regionu, Rousínov (absence 123 OPM) a třetí populačně největší obec regionu, Ivanovice na Hané (absence 81 OPM), se takřka blížily vyrovnanému stavu, což dokazuje ukazatel pracovního významu (viz předešlá tabulka). Podle typologie V. Touška (B. Nováková a kol., 1991) bylo město Vyškov jako jediné ze všech obcí regionu řazeno mezi obce s pracovní funkcí (pracovní význam větší než 1,26), obce Rousínov, Ivanovice na Hané, Bohdalovice-Pavlovice, Rostěnice-Zvonovice, Luleč a Hvězdlice mezi obytně-pracovní (PV větší než 0,75 a menší než 1,25), 8 obcí bylo zařazeno mezi obce převážně obytné (PV v intervalu 0,50 až 0,74), 15 obcí náleželo do skupiny obcí obytných (PV v intervalu 0,33 – 0,49) a ostatní obce studovaného regionu (celkem 12) mezi obce výrazně obytné (PV menší než 0,33). To znamená, že v těchto obcích nebyla vytvořena ano třetina pracovních příležitostí pro místní pracující obyvatelstvo. Data o struktuře zaměstnaných, o vyjížďce a dojížďce za prací umožňují vypočítat strukturu pracovních míst na Vyškovsku. Tabulka č. 3.10.2: Struktura obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Vyškov podle hlavních národohospodářských sektorů (1. 3. 2011) Obsazená pracovní místa Obec celkem 1. sektor 2. sektor 3. sektor Bohdalice-Pavlovice 325 15 165 145 Dětkovice 23 1 0 22 Drnovice 369 57 0 312 Drysice 126 16 56 53 Habrovany 145 7 34 105 Hlubočany 62 7 2 54 Hoštice-Heroltice 123 33 30 60 Hvězdlice 158 29 16 113 Ivanovice na Hané 1 254 113 675 466 Ježkovice 59 7 2 50 Komořany 206 26 103 77 Kozlany 57 16 6 34 Krásensko 105 44 1 60 Křižanovice u Vyškova 13 3 5 5 Kučerov 48 6 0 42 Luleč 240 3 159 78 Lysovice 27 0 3 24 Medlovice 84 22 31 30 Moravské Málkovice 77 1 31 44 Nemojany 95 0 52 43 Nové Sady 10 3 2 5 Olšany 81 13 26 42 Orlovice 43 21 3 19 Podbřežice 35 1 14 20 Podivice 11 0 0 11 Podomí 111 0 44 67 Prusy-Boškůvky 109 48 0 61 Pustiměř 400 66 126 207 Račice-Pístovice 200 28 25 148 Radslavice 31 3 0 28 Rostěnice-Zvonovice 180 99 45 36 Rousínov 2 164 68 1 388 708 Ruprechtov 102 7 40 55 145
Rybníček 48 25 0 22 Studnice 52 8 0 44 Švábenice 213 75 49 89 Topolany 35 4 14 17 Tučapy 130 0 76 54 Vážany 50 1 12 37 Vyškov 14 033 379 5 292 8 362 Zelená Hora 28 5 0 23 SO ORP Vyškov 21 665 1 259 8 531 11 875 Jádro 14 033 379 5 292 8 362 Zázemí 7 632 880 3 239 3 513 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2011. Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov, ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů .2011. Okres Vyškov, ČSÚ, vlastní výpočty Nejvíce pracovních příležitostí (54,8 %) nabízel v roce 2001 terciér (služby), následován sekundérem (průmysl a stavebnictví, 39,4 %) a pouze 5,8 % obsazených pracovních míst vytvářel primér (zemědělství, lesnictví a rybolov). Srovnáme-li tyto údaje se strukturou zaměstnaných osob, zjistíme, že region vytváří více pracovních míst v terciéru, než v nich pracuje zaměstnanců správního obvodu ORP Vyškov. Naopak, v priméru a sekundéru pracovalo více zaměstnaných regionu, než kolik pracovních míst v tomto sektoru obvod vytvářel13. Význam terciárního sektoru lze doložit skutečností, že pouze v jedné obci sledovaného území byl podíl tohoto sektoru na celkovém počtu OPM nižší než 30 %. Při posledním sčítání lidu dle výše zmiňované typologie (B. Nováková a kol., 1991) již žádná obec nepatřila do souboru obcí čistě zemědělských (více než 75 % OPM v daném sektoru) či průmyslových, nicméně 2 obce lze zařadit do obcí zemědělsko-obslužných (jak v priméru, tak v terciéru je vytvořeno více než 20 % OPM, přičemž vyšší podíl je zaznamenán v priméru), 3 obce do skupiny obcí obslužnězemědělských a obec Rostěnice-Zvonovice do obcí zemědělsko-průmyslových. Do souboru obcí smíšených nebo-li polyfunkčních (obce, v nichž počet OPM každého sektoru převyšuje 20 %) náleželo 5 obcí. V 74 % obcí bylo zastoupení priméru nižší než 20 %, čímž lze v území identifikovat 9 obcí řadících se mezi obce průmyslově-obslužné a 8 obcí obslužně-průmyslových, mezi nimiž lze nalézt jádro regionu, město Vyškov. V zbývajících 14 obcích má významný podíl pouze jeden ekonomický sektor, a to terciér (služby), proto lze obce typologizovat, jako obce obslužné. Tabulka č. 3.10.3: Subjekty s více než 100 zaměstnanci na území SO ORP Vyškov (31.12.2011) Subjekt EDP Paradise Casino admiral,a.s. Admiral global betting Nemocnice s poliklinikou Vyškov Tusculum a.s.Rousínov STAEG spol. s r.o. Rostex spol. s r.o. Vyškov Lear Corporation Electrical and Electronics s.r.o. ZOD Haná Bioveta a.s. Ivanovice na Hané Unilin s.r.o. BKR ČR Vyškov Fischer Vyškov spol. s r.o. Rostěnice a.s. Městský úřad Vyškov Böttcher ČR Ústav soc. péče a DD Vyškov ANTREG a.s. Vyškov
13
Sídlo Komořany, Rousínov Komořany, Rousínov Komořany, Rousínov Vyškov Rousínov Vyškov Vyškov Vyškov Švábenice Ivanovice na Hané Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov
Počet zaměstnanců 1200 1000 1000 791 707 511 356 295 272 260 250 236 232 230 192 185 141 125
Srovnání je vztáhnuto k podílům jednotlivých sektorů na počtu OPM resp. počtu zaměstnanců.
146
Vyškov
VYDOS BUS a.s.
109
Zdroj:Databáze ekonomických subjektů, Centrum pro regionální rozvoj MU, 2011. V SO ORP Vyškov bylo k 31.12. 2011 lokalizováno 8 velkých podniků dle zaměstnanosti (počet zaměstnanců nad 250) a dalších 12 podniků zaměstnávalo více než 100 osob. Přestože na konci roku 1989 byli největší zaměstnavatelé Vyškovska registrováni z řad zbrojního a nábytkářského průmyslu (pobočka Zbrojovky Brno ve Vyškově zaměstnávala 1 569 osob, v UP Rousínov pracovalo takřka 1 300 osob), na konci roku 2006 zaměstnávala nejvíce osob nemocnice ve Vyškově (791 zaměstnanců). Nad 100 zaměstnanců působilo v sektoru služeb ještě 192 osob na Městském úřadě, v ústavu sociální péče a domově důchodců ve Vyškově (141) a dopravní společnosti VYDOS BUS Vyškov se 109 zaměstnanci. Druhým největším zaměstnavatelem v roce 2006 byl výrobce nábytku Tusculum a.s. v Rousínově (707), jenž se stal součástí akciové společnosti Jitona v Soběslavi. K 31.8. 2008 však došlo k uzavření tohoto závodu a přesunutí výroby do Třebíče. V dřevozpracujícím průmyslu působila taktéž firma Magnum parket vyrábějící dřevěné podlahy a parkety s 250 zaměstnanci. Velmi dynamicky rozvíjejícím subjektem je firma European Data Project s.r.o spadající do skupiny firem NOVOMATIC Group of Companies zabývající se výrobou výherních přístrojů a herních systémů, která je v současnosti (prosinec 2014) největší zaměstnavatel, neboť počet jejich zaměstnanců narostl na 3400. Výrobu uskutečňuje v závodě v Komořanech a Rousínově a je dceřinou společností výše zmíněného subjektu Paradise Casino admiral a.s.. K dalším významným průmyslovým podnikům Vyškovska patří společnost Rostex s r.o. zabývající se kovozpracující výrobou s 356 zaměstnanci, pobočka americké elektrotechnické firmy Lear Corporation Electrical and Electronics s.r.o. (295) ve Vyškově, farmaceutická firma Bioveta a.s. v Ivanovicích na Hané (260) transformovaná ze stejnojmenného podniku po roce 1989, výrobce doplňků na střešní okna BKR ČR Vyškov (236), jež je dceřinou společností dánské firmy Velux, výrobce upevňovací techniky Fischer Vyškov spol. s r.o. s 232 zaměstnanci, německá firma Böttcher ČR (185) a česká strojírenská firma ANTREG a.s. Vyškov (125), která se transformovala z pobočného závodu brněnské zbrojovky ve Vyškově. Přes 200 zaměstnanců pracovalo ve stavebním subjektu Staeg spol. s r.o.. Mezi největšími zaměstnavateli regionu byly zastoupeny taktéž 2 firmy zabývající se zemědělskou výrobou: ZOD Haná se sídlem ve Švábenicích zaměstnávající 272 osob a Rostěnice a.s. v níž pracovalo 230 zaměstnanců.
3.10.2 Podnikatelská aktivita Vyjádřením ukazatele podnikatelské aktivity (počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území) lze částečně odhalit a charakterizovat intenzitu malého a středního podnikání, které je obecně považováno za akcelerátor rozvoje území. Celkem bylo k 31.12. 2014 na území SO ORP Vyškov registrováno 10 038 ekonomických subjektů, přičemž podnikatelská aktivita (počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území) činila 198,1 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel. Jednalo se o relativně nízkou hodnotu, neboť na území ČR připadalo na konci roku 2006 na 1 000 obyvatel 236,3 subjektů a na území Jihomoravského kraje 232,3 ekonomických subjektů. Od roku 2000 rostl počet ekonomických subjektů vysokým tempem (nárůst o 20 %) za výrazného zvyšování podnikatelské aktivity, která ještě v roce 2000 činila 165,0 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel regionu. Vyškovsko patří na jižní Moravě mezi regiony s průměrnou podnikatelskou aktivitou místního obyvatelstva, neboť se mezi SO ORP Jihomoravského kraje nacházelo takřka uprostřed pomyslného pořadí dle podnikatelské aktivity. Celkem 9 obvodů vykazovalo vyšší hodnoty tohoto ukazatele, zatímco 11 správních obvodů nedosahovalo hodnoty Vyškovska. Tabulka č. 3.10.4: Počet registrovaných ekonomických subjektů v obcích SO ORP Vyškov na konci roku 2011 Obec
Počet subjektů
Bohdalice-Pavlovice Dětkovice
Subjekty na 1000 obyvatel 160 45
147
202,0 173,7
Obec
Počet subjektů
Subjekty na 1000 obyvatel
Drnovice 452 Drysice 111 Habrovany 128 Hlubočany 86 Hoštice-Heroltice 85 Hvězdlice 106 Ivanovice na Hané 492 Ježkovice 71 Komořany 191 Kozlany 79 Krásensko 61 Křižanovice u Vyškova 23 Kučerov 86 Luleč 149 Lysovice 48 Medlovice 58 Moravské Málkovice 86 Nemojany 117 Nové Sady 13 Olšany 94 Orlovice 44 Podbřežice 35 Podivice 25 Podomí 80 Prusy-Boškůvky 123 Pustiměř 309 Račice-Pístovice 206 Radslavice 59 Rostěnice-Zvonovice 90 Rousínov 1047 Ruprechtov 103 Rybníček 46 Studnice 67 Švábenice 168 Topolany 61 Tučapy 106 Vážany 94 Vyškov 4601 Zelená Hora 31 SO ORP Vyškov 10 038 Jádro 4 601 Zázemí 5 437 ČR 2 430 481 Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007, ČSÚ; Statistická ročenka republiky 2007, ČSÚ,
198,7 208,3 163,7 175,2 146,6 168,0 170,5 198,9 282,1 248,4 144,9 158,6 183,0 199,5 183,2 179,0 144,5 193,1 139,8 204,8 141,0 150,9 135,1 186,5 203,0 190,7 195,6 145,3 189,1 211,4 184,6 166,7 141,6 180,1 200,7 209,9 206,1 209,5 136,6 198,1 209,5 189,4 236,3 České
Mezi obcemi SO ORP Vyškov existovaly v roce 2011 významné rozdíly v podnikatelské aktivitě. Nejvyšší podnikatelská aktivita byla zjištěna v obci Komořany (282,1), která výrazně převyšovala průměrnou hodnotu správního obvodu i jádra, v němž činila podnikatelská aktivita 209,5 ES na 1 000 obyvatel území. Vyšší hodnotu než v jádru vykázaly pouze 3 obce, a nad průměrnou hodnotu obvodu se dostalo 13 obcí (31 %). Naopak nejnižší hodnoty byly zjištěny v obcích Podivice (135,1) a Zelená Hora 148
(136,6), jež výrazně zaostávaly i pod úrovní podnikatelské aktivity obcí zázemí (189,4) a nedosahovaly ani 50 % hodnoty obce Komořany. Pod úrovní podnikatelské aktivity obcí zázemí se pohybovalo 24 obcí tj. více než 50 % obcí Vyškovska.
3.10.3 Hospodaření obcí Veřejné rozpočty na regionální úrovni jsou tvořeny rozpočty krajského úřadu, rozpočty obcí a rozpočty dobrovolných svazků obcí. S největším objemem prostředků hospodařily v rámci JMK obce (v roce 2005 výdaje dosáhly částky 24,3 mld. Kč), následoval Krajský úřad Jihomoravského kraje (12,6 mld. Kč). Nejméně měly k dispozici svazky obcí, kdy objem jejich výdajů tvořil v minulých letech 1 až 1,5 % z objemu výdajů obcí. Rozpočty obcí, jak příjmy tak výdaje či saldo, lze sumarizovat za jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností. K roku 2005 klesly na Vyškovsku v porovnání s rokem 2003 jak příjmy, tak výdaje obecních rozpočtů, což byl jev, který nastal takřka ve všech SO ORP Jihomoravského kraje (zvýšení pouze v SO ORP Mikulov a Tišnov). Pokles příjmů a výdajů obcí Vyškovska (pokles o 20 resp. 22 %) byl výraznější než na celém území kraje (pokles o 9 resp. 14 %) a množství získaných i vydaných finančních prostředků do rozpočtů obcí SO ORP Vyškov na jednoho obyvatele bylo výrazně nižší. Z důvodu dobrého hospodaření obcí a omezených výdajů však obce Vyškovska vykázaly na konci účetního roku finanční přebytek 1 089 Kč na jednoho obyvatele, zatímco v kraji bylo zjištěno kladné saldo 660 Kč. Příjmy obecních rozpočtů Vyškovska však byly, jak je již výše analyzováno, nízké, neboť dle množství příjmů obecních rozpočtů na 1 obyvatele stál SO ORP Vyškov na 14. příčce z 21 SO ORP v Jihomoravském kraji. Dobré hospodaření obcí dokazoval fakt, že po SO ORP Kyjov, Hodonín a Brno, byl SO ORP Vyškov 4. celkem s nejvyšším finančním přebytkem v obecních rozpočtech na 1 obyvatele. Tabulka č. 3.10.5: Průměrné příjmy a výdaje obecních rozpočtů na obyvatele v roce 2005 za správní obvody ORP okresu Vyškov (v Kč) Příjmy obecních Výdaje obecních Saldo obecních SO ORP rozpočtů na 1 obyvatele rozpočtů na 1 obyvatele rozpočtů na 1 obyvatele Bučovice 15 650 16 592 -942 Slavkov u Brna 14 162 15 580 -1 418 Vyškov 15 128 14 039 1 089 Jihomoravský kraj 22 121 21 461 660 Zdroj: Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Většina finančních příjmů obcí (zejména u populačně menších obcí) je získávána z daňových příjmů. Daňové příjmy obcí lze rozdělit do tří kategorií. Výlučné daně (daň spotřební, daň z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je obec, silniční daň, daň z nemovitostí a daň darovací) tvoří obvykle 12,5 % daňových příjmů obcí (přímo do obecních rozpočtů jde daň z příjmu právnických osob a daň z nemovitostí), 81,0 % plyne z tzv. sdílených daní (daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybírána srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmu právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem sama obec), daň ze samostatné výdělečné činnosti). Z motivačních daní (daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti podle trvalého bydliště – obcím patří přímo z této daně 30 %) obce zpravidla získávají 6,5 % příjmů z daní. Z hrubého výnosu sdílených daní obcím přísluší 20,59 %. Každá obec se v tomto objemu podílí stanoveným procentem daným vyhláškou Ministerstva financí České republiky, které je odvozeno z podílu počtu obyvatel dané obce na počtu obyvatel upraveného přepočítacím koeficientem podle velikostní kategorie obce. Významným ukazatelem objemu disponibilních prostředků a kriteriem pro čerpání případných dotací na podporou rozvoje obcí jsou daňové příjmy (struktura – daňová výtěžnost) přepočítány na 1 obyvatele sledovaného území. Z tohoto důvodu je stav daňové výtěžnosti obcí částečně odrazem velikostní struktury obcí v daném území, neboť značná část daňových příjmů obcí je odvislá od počtu jejich obyvatel. Daňový příjem obcí i výtěžnost na jednoho obyvatele v obcích správního obvodu Vyškov v letech 2006 a 2007 prezentuje následující tabulka. 149
Tabulka č. 3.10.6: Daňové příjmy a daňová výtěžnost obcí SO ORP Vyškov na 1 obyvatele v letech 2006 a 2007 (v tis. Kč) 2006 2007 Index 2007/2006 Daňový Daňová Daňový Daňová Obec Daňová příjem výtěžnost na 1 příjem výtěžnost na 1 výtěžnost celkem obyvatele celkem obyvatele Bohdalice-Pavlovice 5 882,6 7,43 6 016,1 100,1 7,44 Dětkovice 2 002,5 7,73 2 089,6 107,7 8,32 Drnovce 15 924,1 7,00 17 540,5 111,2 7,79 Rysice 4 061,2 7,62 4 472,8 107,5 8,19 Habroviny 5 985,9 7,65 18 347,6 308,1 23,58 Hlubočiny 3 996,0 8,14 3 922,6 97,6 7,94 Hoštice-Heroltice 4 675,4 8,06 4 780,7 100,4 8,09 Hvězdlice 4 674,6 7,41 5 014,6 109,5 8,11 Ivanovice na Hané 22 443,8 7,78 24 142,0 105,9 8,24 Ježkovice 2 502,8 7,01 2 669,6 105,5 7,40 Pomořany 14 008,4 20,69 16 723,9 119,2 24,67 Kozlany 10 928,6 34,37 12 790,7 117,8 40,48 Krásensko 3 450,1 8,19 3 590,5 104,1 8,53 Křižanovice u Vyškova 1 013,2 6,99 1 101,5 108,0 7,54 Kučerov 5 076,5 10,80 4 150,2 82,5 8,91 Luleč 5 788,9 7,75 5 979,7 99,3 7,70 Lysovice 2 101,2 8,02 2 186,8 102,9 8,25 Medlovice 2 294,9 7,08 2 582,5 110,5 7,83 Moravské Málkovice 4 211,0 7,08 4 329,5 102,0 7,22 Nemojany 4 329,9 7,15 4 714,6 107,5 7,68 Nové Sady 449,9 4,84 490,2 115,2 5,57 Olšany 3 241,2 7,06 3 525,7 103,8 7,33 Orlovice 2 393,1 7,67 2 723,9 112,7 8,65 Podbřežice 1 130,3 4,87 1 330,2 120,3 5,86 Podivice 1 117,5 6,04 1 361,1 115,5 6,98 Podomí 2 857,7 6,66 3 236,0 113,5 7,56 Prusy-Boškůvky 4 378,8 7,23 4 655,2 106,7 7,71 Pustiměř 13 807,2 8,52 13 355,9 96,4 8,21 Račice-Pístovice 7 690,6 7,30 8 695,2 113,8 8,31 Radslavice 2 704,9 6,66 3 045,0 106,0 7,06 Rostěnice-Zvonovice 3 810,1 8,00 3 941,2 103,4 8,28 Rousínov 54 916,2 11,09 51 159,6 90,7 10,05 Ruprechtov 3 982,2 7,14 4 327,0 105,1 7,50 Rybníček 1 835,1 6,65 1 963,9 108,2 7,19 Studnice 3 296,6 6,97 3 389,3 103,9 7,24 Švábenice 6 962,4 7,46 7 533,8 106,0 7,91 Topolany 2 045,5 6,73 2 363,0 117,8 7,93 Tučapy 3 694,4 7,32 3 845,5 103,9 7,60 Vážany 3 110,8 6,82 3 276,9 105,8 7,22 Vyškov 218 182,3 9,94 245 619,0 112,9 11,21 Zelená Hora 1 462,1 6,44 1 536,3 107,0 6,89 SO ORP Vyškov 468 420,6 9,24 518 519,6 10,19 110,2 Jádro 218 182,3 9,9 245 619,0 112,9 11,21 Zázemí 250 238,2 8,72 272 900,6 108,0 9,41 Zdroj: Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008; ČSÚ, Brno (data za jednotlivé správní obvody s rozšířenou působností), 2008 150
Příjem z daní obcí činil v roce 2007 v rámci celého obvodu 518 519 tis. Kč, přičemž nejvyšší podíl (47,4 %) náležel centru regionu, městu Vyškov, a to 245 619 tis. Kč. Nad 10 mil. Kč se pohybovaly daňové příjmy v obcích: Rousínov (51 159 tis. Kč), Ivanovice na Hané (24 142 tis. Kč), Drnovice (17 540 tis. Kč) a Pustiměř (13 355 tis. Kč), jež jsou populačně největšími obcemi šetřeného regionu. Více než 10 mil. Kč příjmů z daní dosáhly taktéž obce Habrovany (18 347 tis. Kč), Komořany (16 723 tis. Kč) a Kozlany (12 790 tis. Kč), v nichž žije sice výrazně méně obyvatel, ale i přesto mají vysoký příjem z daní. Markantní je to především u obce Kozlany, která měla v roce 2007 pouze 316 obyvatel, nicméně příjem z daní vykazovala stejný jako obce, v nichž žije přibližně 5krát více obyvatel. Tuto skutečnost dokazuje pohled na hodnoty daňové výtěžnosti těchto obcí. Zatímco daňová výtěžnost sledovaného SO ORP Vyškov činila 10,19 tis. Kč na jednoho obyvatele, v Kozlanech (40,48 tis. Kč), Komořanech (24,67 tis. Kč) a Habrovanech (23,58 tis. Kč) byla výrazně vyšší. Vysoká daňová výtěžnost byla v roce 2007 zaznamenána taktéž v obcích Vyškov (11,21 tis. Kč) a Rousínov (10,05 tis. Kč). Velmi malá diference v úrovni daňové výtěžnosti jádra, celého regionu a zázemí je způsobena především vysokými hodnotami tohoto ukazatele ve výše zmíněných obcích. Neznamenalo to však, že se mezi obcemi Vyškovska neobjevovaly takové, které by měly nízké hodnoty daňové výtěžnosti (Nové sady – 5,57 tis. Kč). Pozitivním faktem je skutečnost, že v 88 % obcích došlo v roce 2007 v porovnání s rokem předchozím k nárůstu finančních prostředků získaných z daní v přepočtu na 1 obyvatele obce, přestože se počet obyvatel obcí příliš nezměnil. Daňová výtěžnost narostla za sledované období velmi významně o 10,2 %, přičemž tempo růstu příjmu z daní v jádru regionu (12,9 %) bylo vyšší než v zázemí (9,0 %). V 13 obcích byl zaznamenán nárůst vyšší než 10,0 %, přičemž nejvýrazněji vzrostla daňová výtěžnost v obci Habrovany, o 208 %.
3.10.4 Indikátory V tématu Hospodářské podmínky byly využity k hodnocení čtyři indikátory, a to míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí, podnikatelská aktivita obyvatel a daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele. Míra nezaměstnanosti je základní charakteristikou situace na trhu práce a spolu s počtem ekonomických subjektů na 1000 obyvatel hodnotí souhrnně ekonomickou situaci v regionu. Význam obcí jako pracovních center hodnotí indikátor pracovní funkce, jedná se o poměr obsazených pracovních míst k počtu zaměstnaných v obci bydlících. Nižší hodnoty než 1 indikují nízký počet pracovních příležitostí v obci a vysokou vyjížďku ekonomicky aktivních obyvatel do zaměstnání mimo obec. Neznamená to však, že obce s nízkou pracovní funkcí mají současně vysokou míru nezaměstnanosti. V zázemí velkých měst je zcela přirozené, že obyvatelé dojíždějí do zaměstnání do centra zatímco v obci je minimum obsazených pracovních míst. S nízkou pracovní funkcí obcí souvisí i podprůměrný počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Pro zhodnocení hospodaření obcí byla zvolena daňová výtěžnost, tedy výše daňových příjmů obce v přepočtu na jednoho obyvatele. Tento indikátor zahrnuje veškeré daňové příjmy obcí, tedy i daně příjmů vlastních i jiných fyzických osob a charakterizuje tak opět úroveň podnikatelské aktivity a její přínos do obecních rozpočtů. Hodnotící stupnice indikátorů byla určena tak, aby výsledná klasifikace měla četnostní rozdělení co nejvíce podobné normálnímu rozdělení.
151
Hodnocení indikátoru míry nezaměstnanosti: -2 8,0 a více -1 6,5 – 7,9 0 5,5 – 6,4 1 4,5 – 5,4 2 4,4 a méně
Hodnocení indikátoru pracovního významu: -2 0,69 a méně -1 0,70 – 0,79 0 0,80 – 0,94 1 0,95 – 1,19 2 1,20 a více
Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů míry nezaměstnanosti a pracovního významu obcí Míra Pracovní význam nezaměstnanosti Hodnocení Hodnocení Obec obce v roce 2010 indikátoru indikátoru (k 1. 3. 2001) (%) Bohdalice-Pavlovice 14,2 1,28 -2 2 Dětkovice 11,6 0,73 -2 -1 Drnovice 8,4 0,79 -2 -1 Drysice 13,3 0,88 -2 0 Habrovany 5,8 0,91 0 0 Hlubočany 9,2 0,74 -2 -1 Hoštice-Heroltice 12,3 0,87 -2 0 Hvězdlice 9,4 1,17 -2 1 Ivanovice na Hané 12,1 1,29 -2 2 Ježkovice 10,0 0,74 -2 -1 Komořany 6,8 1,14 -1 1 Kozlany 13,1 0,87 -2 0 Krásensko 4,1 0,92 2 0 Křižanovice u Vyškova 17,2 0,61 -2 -2 Kučerov 13,7 0,75 -2 -1 Luleč 11,5 1,24 -2 2 Lysovice 8,9 0,76 -2 -1 Medlovice 7,4 1,08 -1 1 Moravské Málkovice 13,7 0,79 -2 -1 Nemojany 12,4 0,85 -2 0 Nové Sady 8,8 0,65 -2 -2 Olšany 14,4 0,86 -2 0 Orlovice 9,3 0,74 -2 -1 Podbřežice 16,8 0,75 -2 -1 Podivice 28,1 0,68 -2 -2 Podomí 7,6 0,97 -1 1 Prusy-Boškůvky 12,3 0,90 -2 0 Pustiměř 5,9 0,96 1 1 Račice-Pístovice 12,0 0,87 -2 0 Radslavice 12,2 0,71 -2 -1 Rostěnice-Zvonovice 15,7 1,26 -2 2 Rousínov 11,4 1,22 -2 2 Ruprechtov 13,8 0,93 -2 0 Rybníček 5,4 0,79 1 -1 Studnice 18,8 0,75 -2 -1 Švábenice 8,0 0,86 -2 0 Topolany 9,2 0,74 -2 -1 Tučapy 15,9 1,06 -2 1 Vážany 14,0 0,78 -2 -1 Vyškov 9,0 1,46 -2 2 152
Míra Pracovní význam nezaměstnanosti Hodnocení Hodnocení Obec obce v roce 2010 indikátoru indikátoru (k 1. 3. 2001) (%) Zelená Hora 10,5 0,80 -2 0 Zdroj: GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1. 12. 2007 - 31. 12. 2007); Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov ,ČSÚ, 2003; vlastní výpočty Hodnocení indikátoru podnikatelské aktivity: -2 139,9 a méně -1 140,0 – 169,9 0 170,0 – 199,9 1 200,0 – 209,9 2 210,0 a více
Hodnocení indikátoru daňové výtěžnosti: -2 6,49 a méně -1 6,50 – 7,49 0 7,50 – 8,49 1 8,50 – 9,99 2 10,00 a více
Tabulka č. 3.10.8: Hodnocení indikátorů podnikatelské aktivity a daňové výtěžnosti Obec Bohdalice-Pavlovice Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Hlubočany Hoštice-Heroltice Hvězdlice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany Krásensko Křižanovice u Vyškova Kučerov Luleč Lysovice Medlovice Moravské Málkovice Nemojany Nové Sady Olšany Orlovice Podbřežice Podivice Podomí Prusy-Boškůvky Pustiměř Račice-Pístovice Radslavice Rostěnice-Zvonovice Rousínov Ruprechtov Rybníček Studnice
Počet RES na 1000 obyvatel
Hodnocení indikátoru
202,0 173,7 198,7 208,3 163,7 175,2 146,6 168,0 170,5 198,9 282,1 248,4 144,9 158,6 183,0 199,5 183,2 179,0 144,5 193,1 139,8 204,8 141,0 150,9 135,1 186,5 203,0 190,7 195,6 145,3 189,1 211,4 184,6 166,7 141,6
1 0 0 1 -1 0 -1 -1 0 0 2 2 -1 -1 0 0 0 0 -1 0 -2 1 -1 -1 -2 0 1 0 0 -1 0 2 0 -1 -1
153
Daňová výtěžnost v tis. Kč na 1 obyvatele 7,44 8,32 7,79 8,19 23,58 7,94 8,09 8,11 8,24 7,40 24,67 40,48 8,53 7,54 8,91 7,70 8,25 7,83 7,22 7,68 5,57 7,33 8,65 5,86 6,98 7,56 7,71 8,21 8,31 7,06 8,28 10,05 7,50 7,19 7,24
Hodnocení indikátoru -1 0 0 0 2 0 0 0 0 -1 2 2 1 0 1 0 0 0 -1 0 -2 -1 1 -2 -1 0 0 0 0 -1 0 2 0 -1 -1
Obec
Počet RES na 1000 obyvatel
Švábenice Topolany Tučapy Vážany Vyškov Zelená Hora
Hodnocení indikátoru
180,1 200,7 209,9 206,1 209,5 136,6
0 1 1 1 1 -2
Daňová výtěžnost v tis. Kč na 1 obyvatele 7,91 7,93 7,60 7,22 11,21 6,89
Hodnocení indikátoru 0 0 0 -1 2 -1
Zdroj: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007, ČSÚ, 2008; Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008; vlastní výpočty
3.10.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nízká míra nezaměstnanosti regionu.
SLABÉ STRÁNKY Vyšší podíly uchazečů starších 50-let a uchazečů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných Pouze v jádru regionu, městu Vyškov, převyšuje (uchazečů hledajících práci déle než jeden rok) počet obsazených pracovních míst počet bydlících na celkovém počtu nezaměstnaných. obyvatel obce a vytváří tak pracovní příležitosti pro obyvatele zázemí. Nízké míry nezaměstnanosti problémových Nízký příjem obecních rozpočtů na 1 obyvatele. skupin trhu práce (uchazeči starší 50-let, uchazeči se ZPS a uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců). Široká nabídka volných pracovních míst v Nízká podnikatelská aktivita v rámci zázemí regionu. Jihomoravského kraje. Nepříliš významná diference míry Výrazná diferenciace v úrovni podnikatelské aktivity nezaměstnanosti obcí Vyškovska. obcí. Vhodná struktura obsazených pracovních Rychlé tempo nárůstu míry nezaměstnanosti v míst a struktura zaměstnanosti obyvatelstva posledních dvou letech, k němuž došlo ve většině v regionu. obcí. Dobré hospodaření obcí (přebytek financí na konci roku). Vhodná poloha regionu a dobrá úroveň dopravní obslužnosti regionu. Vysoké tempo růstu podnikatelské aktivity resp. počtu ekonomických subjektů. Vysoká daňová výtěžnost celého regionu. Nárůst daňové výtěžnosti v 90 % obcí za období let 2007 - 2008. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití rámcového programu Konkurenceschop- Nedostatek pracovních míst pro problémové nost a inovace 2007 - 2013 pro rozvoj malého a skupiny obyvatel může u nich vést k dlouhodobé středního podnikání. nezaměstnanosti případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi). Vytváření životaschopných a perspektivních Nepřipravenost obcí na čerpání dotačních projektů pro získání dotačních prostředků prostředků z EU i ČR. z EU již v tomto plánovacím období. Rozšíření spolupráce s firmami, podnikateli, Výrazná diferenciace v úrovni podnikatelské neziskovými organizacemi a dalšími objekty aktivity a daňové výtěžnosti mezi jednotlivými mimo obecní správu, jež by výrazně podpořila obcemi může mít za následek zvyšující se
154
rozvoj regionu a činnost obcí.
marginalizaci nejvíce postižených obcí.
Využití dobré polohy většiny území vůči krajskému městu pro rozvoj hospodářských aktivit. Využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova.
1.1.1
Problémy k řešení
Navržení konceptu rozvoje vybraných marginálních oblastí správního obvodu při hranicích s Vojenským újezdem Březina – soustředění na podporu malého a středního podnikání a vytvoření volných pracovních míst. Vytipování vhodných objektů pro podporu v rámci Operačního programu Podnikání a inovaceProgram Nemovitosti; objekty typu „brownfield“ a jejich příprava pro nabídku podnikatelům. Identifikace nových ploch potenciálně využitelných pro rozvoj podnikání. Příprava dotačního programu Leader pro region Vyškovska, který by měl být novým nástrojem rozvoje venkova založeným na širokém zapojení obci, spolků, podnikatelů a zemědělců. Motivace přesunu některých subdodavatelů vázaných na průmysl krajského města na Vyškovsko.
155
4
VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.
Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný kvalitní stav územních podmínek (zohledňující pozitivní konstatování SWOT analýzy) označí znaménkem "+". Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek (zohledňující negativní konstatování SWOT, zejména, co je řešitelné v ÚPD) se označí znaménkem "-". Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Příležitosti/hrozby zjištěné ve SWOT analýze ÚAPo jsou významnou informací pro zpracování ÚAPk Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. katastrální území
vyjádření v kartogramu
Územní podmínky
pro příznivé životné podmínky
pro soudržnost pro společenství hospodářský obyvatel rozvoj území
Bohdalice Boškůvky Čechyně
Z + + -
H + +
Chválkovice na Hané
-
Dědice u Vyškova Dětkovice Drnovice Drysice Habrovany Heroltice Hlubočany Hoštice Ivanovice na Hané Ježkovice Komořany Kozlany
S + + +
vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý špatný stav stav ZHS ZS H HS Z
m z z
+
+
HS
z
+ + + + -
+ + + -
+ + + + + + +
ZSH Z ZSH S ZS S HS S
+ -
+ + +
+ + + +
Královopolské Vážany -
+
+ 156
Z
ZH H ZH Z ZH
m o m o z o z o
HS ZS HS HS
Z H Z Z
z z z z
HS
Z
z
SH
Krásensko Kroužek Křižanovice Kučerov Lhota Luleč Lysovice Medlovice
HS H
z z č o m m o z
ZS
H
z
+ +
ZS ZS
H H
z z
+ + + -
+ + + + + + + -
ZS ZS ZS ZSH ZS ZSH ZSH Z
H H H
z z z m z m m o
+ + + + + + + + + +
+ + + + -
+ + + + + + + + + + +
ZS ZS ZSH ZS ZS ZS HS HS ZS Z ZSH ZS
H H
H
z z m z z z z z z o m z
Staré Hvězdlice Švábenice Topolany
+ + -
-
+ + +
ZS ZS S
H H ZH
z z o
Vážany u Vyškova Vítovice Vyškov Zelená Hora Zvonovice
+ + + -
+ + +
+ + + +
Z ZHS ZHS ZS HS
HS
o z m z z
Moravské Málkovice Moravské Prusy Nemojany Nové Hvězdlice Nové Sady Olšany Opatovice Orlovice Pavlovice Pístovice Podbřežice Podivice na Moravě Podomí Pustiměř Račice Radslavice Radslavičky Rostěnice Rousínov Ruprechtov Rybníček Rychtářov Studnice
+ + + + + +
+ + + -
+ + + + +
ZS HS
+
-
+
+ +
-
+ + + + + + + +
Z ZHS ZHS Z ZS
Legenda: + dobrý stav - špatný stav
157
H Z ZHS HS
H
SH
H H H Z Z H HS
H Z
Obrázek: Kartogram „vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.
158
Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři získaly katastrální území z celkového počtu 56 obcí hodnocení kladně 39 – nejlépe byli hodnoceny obce Olšany, Krásensko, Ruprechtov a Račice-Pístovice. Naopak záporné hodnoty dosáhlo 17 katastrálních území, z nichž nejhůře dopadly obce obce Rousínov a obce v jeho bezprostředním okolí, Kozlany a Drysice. Vyšší záporné hodnocení u Rousínova je zapříčiněno především velmi nízkým naměřeným koeficientem ekologické stability, nepřítomností zvláště chráněných území, nízkou lesnatostí (pouze 4,7 % z celkové rozlohy), vysokým podílem orných půd (74,6 % z celkové rozlohy katastru obce), z nichž se 51 ha nachází na sklonitých pozemcích. Na tomto území byla navíc zjištěna zhoršená kvalita ovzduší a povrchových a podzemních vod. Naopak ve zbývajících dvou pilířích dosáhl Rousínov poměrně vysokého kladného hodnocení. Obdobné problémy byly zaznamenány u následujících nejvíce negativně hodnocených obcí – Drysic Kozlan, u nichž byl naměřen nízký koeficient ekologické stability, nulový výskyt chráněných území, nízká lesnatost (0,4 % resp. 2,9 %) a také ztráta zemědělské půdy u Kozlan (7,4 % zemědělského půdního fondu).
159
Vyhodnocení sociodemografického pilíře Nejvyšších hodnot dosáhly obce Olšany, Luleč, Vyškov, Pustiměř, Nemojany a Drnovce. Naopak nejvíce negativně byly hodnoceny obce Křižanovice u Vyškova, Podbřežice, Dětkovice, Vážany u Vyškova a Kučerov. Záporné hodnocení zaznamenalo celkem 7 obcí. Nejvyšší negativní hodnocení tohoto pilíře je v případě Křižanovic u Vyškova způsobeno především nízkou turistickou atraktivitou, vybaveností a potenciálem, což je přímo ovlivněno zemědělským charakterem katastru této obce, kdy 92,3 % z veškeré půdy tvoří půda zemědělská, dále nízkým podílem lesů (pouze 0,3 % území obce), roztroušené zeleně, přírodních a kulturních památek. Negativně je rovněž hodnocena atraktivita obce pro bydlení, s níž souvisí velmi nízký počet dokončených bytů v posledních letech a sledovaná struktura obyvatelstva (obec vykazuje vysoký podíl obyvatel nad 65 let oproti obyvatelům do 15 let). Podobné problémy z hlediska sociodemografického pilíře zapříčinily také negativní hodnocení zmíněných následujících šesti obcí.
160
Vyhodnocení ekonomického pilíře Nejvyšší hodnoty dosáhla dvě největší města v tomto správním obvodu Vyškov a Rousínov. Dále obce Komořany, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Bohdalice a Tučapy. Záporné hodnocení vykazuje 33 k.ú, nejhorší hodnocení dosáhly obce Podivice, Nové Sady, Moravské Málkovice, Medlovice a Radslavice. Vysoké negativní hodnocení Podivic v tomto pilíři způsobilo především slabé hospodářské prostředí obce s nízkým počtem pracovních míst, slabou podnikatelskou aktivitou a vyšší nezaměstnaností (28 %). Hodnocení ovlivňuje negativně rovněž neúplná technická infrastruktura. Podobně v případě Nových Sadů, Moravských Málkovic, Medlovic a Radslavic snižovaly hodnocení zejména vysoká nezaměstnanost, nízký pracovní význam obce a s tím spojená nízká podnikatelská aktivita.
Celkové hodnocení obcí V jednotlivých pilířích lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Vyškov. Nejlépe se v tomto hodnocení umístily obce Ruprechtov , Drnovice a Luleč. Město Vyškov – sídlo SO ORP – se umístilo na hned za těmito obcemi. Celkově zaznamenala kladné hodnocení v součtu všech pilířů 43 k.ú. z 56. Jedna obec vykazuje záporné hodnocení ve všech pilířích zároveň - Křižanovice u Vyškova a to především z důvodů vysoké nezaměstnanosti v obci, špatných pracovních příležitostí v obci, špatné dopravní obslužnosti obce, malého podílu lesů (0,2%) aj. Záporné hodnocení dvou pilířů dosáhlo 11 k.ú. 3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).
161
5
ZÁVĚR
Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.
5.1 SOUHRN Z TÉMAT Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Vyškov se nachází několik lokalit s výskytem nerostných surovin vhodných pro těžbu. Jedná se zejména o ložiska stavebního kamene a cihlářské suroviny. Část z těchto lokalit je chráněna vymezením chráněného ložiskového území. Z těchto ložisek je tedy možné pokrývat část poptávky po nerostných surovinách v regionu. Poddolované nebo sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Vyškov nemají tato území větší význam, pouze na katastrálním území města Rousínov je zaznamenán vyšší výskyt sesuvných území. Tato území mohou představovat omezení pro rozvoj území, je proto vhodné najít jejich smysluplné využití. Vodní režim Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území ORP nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu. Na území ORP je 6 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a 26 % délky útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu. Jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu je klasifikováno 33 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém ORP a z hlediska chemického stavu je klasifikováno jako „nerizikový“ 49 % délky útvarů povrchových vod tekoucích v celém ORP.Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejisté. Na celém území ORP je 1 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního stavu a 47 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „rizikový“ z hlediska chemického stavu. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, je přijatelný na území obcí Podivice, Račice-Pístovice a Ruprechtov, částečně přijatelný stav je na území obcí Ježkovice, Krásensko, Nové sady, Studnice a Zelená Hora. Nepřijatelný stav je na území většiny obcí ORP, zejména pak na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany. Na území ORP není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. V obcích Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov je potřeba lokalizovat sklonité pozemky s obdělávanou ornou půdou a eliminovat jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných 162
opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Na území SO ORP Vyškov zasahuje záplavové území Q100 řeky Rakovec. Záplavové území zasahuje do území 4 obcí plochou 163 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Rousínov a to plochou 93 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší je na regionální úrovni (ČR, kraj, regiony) určena především množstvím emisí látek znečišťujících ovzduší z velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů (energetika, průmysl). Místně a sezoně negativně ovlivňují situaci v některých oblastech emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Největším problémem ochrany ovzduší jsou v mnohých oblastech imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. 24h imisní limit pro PM10 pro ochranu zdraví byl v roce 2006 překročen téměř na třetině území České republiky. V roce 2006 byl překročen 24h imisní limit pro PM10 na 36 % území SO ORP. Dalším problémem je překračování limitu pro imisní koncentrace benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 6 % území SO ORP (Vyškov, Drnovice, Habrovany, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Pustiměř, Rousínov, Švábenice a Topolany). Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na celém území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozon a k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Na 5 % území SO ORP byla překročena hodnota imisního limitu na ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku (NOx), které jsou významným prekurzorem tvorby přízemního ozonu. Platné imisní limity pro SO2 nebyly v roce 2006 na území SO ORP překročeny. Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace je situace na území SO ORP hodnocena spíše negativně. Důvodem je překročení imisních limitů současně pro více látek znečišťujících ovzduší na území řady obcí. Většina území obcí na západě a severozápadě SO ORP spadá do střední kategorie radonového indexu (rizika) z geologického podloží. Zvýšené radonové riziko z geologického podloží je možno lokalizovat místně dle tektoniky na území řady obcí. Pro snížení zdravotního rizika plynoucího z pronikání radonu z podloží je vhodné věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Problematika nakládání s odpadem má zlepšující se charakter. Obecně v rámci ČR dlouhodobě produkce komunálního odpadu klesá, v SO ORP Vyškov byla v roce 2006 stejná jako na většině území ČR. Míra separace je vyšší než je republikový průměr, přibližuje se pomalu požadavkům Strategie udržitel průměrného rozvoje ČR. Kromě systémů samotného sběru je vhodné zajistit plochy pro možné umístění zařízení pro nakládání s odpady, jako jsou např. sběrné dvory, kompostárny lokálního charakteru apod. 163
Ochrana přírody a krajiny Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Vyškov jeví jako území s nízkým zastoupením chráněných území. Je to způsobeno mimo jiné absencí všech velkoplošných chráněných území. Plošně největší je přírodní rezervace Ve žlebcách, která leží celá v obci Bohdalice-Pavlovice, v jižní části SO ORP a tvoří 3,1 % rozlohy obce. Další je blízká přírodní památka Pahorek v obci Vážany, která rozlohou zaujímá 1,5 % rozlohy obce. V 19 obcích SO ORP Vyškov se nenachází žádné zvláště chráněné území přírody. Z hlediska ekologické stability území většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice – Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy – Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, Rostěnice – Zvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Bohdalice – Pavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Mezi území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) patří obce Krásensko, Nové Sady, Orlovice a Ruprechtov. Mezi území stabilní (hodnota indikátoru 1) patří obce Ježkovice, Podomí a Račice – Pístovice. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Olšany. Je zde malý podíl zemědělské půdy (8,4 %) a vysoký podíl lesů (88,4 %). Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že došlo k úbytku zemědělské půdy převyšujícímu průměr ČR (v %). Celkový relativní pokles výměry ZPF za SO ORP (1,8 %) je ovlivněn především významnými úbytky v obcích Topolany, Kozlany, Komořany, Hlubočany, Rybníček a Lysovice. U těchto obcí došlo k poklesu výměry ZPF o více než 5%. Pro ZPF je charakteristický vysoký podíl zornění. Nejvíce půdy zařazené do 1. nebo 2. třídy ochrany leží v jižní a centrální části SO ORP. Podíl těchto půd vzhledem k celkové zemědělské půdě je nejvyšší v obci Rostěnice-Zvonovice (91,8 %). Lesnatost SO ORP Vyškov je značně nerovnoměrná, větší lesní celky se nacházejí na západě území a pak na jihovýchodě území. Střed území je téměř bez lesa, nacházejí se zde jen drobné lesíky. Větší lesní celky, které se zde nacházejí mají relativně dobrou dřevinnou skladbu. Lesnatost celého SO ORP je 20,7 %, což je méně v porovnání s lesnatostí jihomoravského kraje (28,0 %) a také je značně nižší než je lesnatost ČR (33,6 %). Veřejná dopravní a technická infrastruktura Území SO ORP Vyškov těží z výborné dopravní polohy při historické dopravní trase mezi úvaly na středním toku Moravy a Dyjsko-svrateckým úvalem. Územím prochází dálnice D1 a rychlostní silnice R46, které zajišťují dobré spojení do ostatních částí republiky. Napojení na síť dálkové železniční dopravy je zajištěno díky trati Brno – Vyškov – Přerov, která však vyžaduje rekonstrukci a zkapacitnění, neboť současná intenzita provozu již naplňuje možnosti dané jednokolejnou tratí a jakákoliv dopravní mimořádnost má za následek zpožďování dalších vlaků v důsledku čekání na protijedoucí vlaky. Nepříliš členitý terén Vyškovské brázdy dává dobré podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, zejména v ose Ivanovice na Hané – Vyškov – Rousínov, včetně napojení okolních obcí. Rozvoj cyklistiky by měla doprovázet také snaha o rozšíření možností pro bezpečné uložení kol v místech nejčastějších cílů cest (úřady, zaměstnavatelé, apod.) V sektoru veřejné dopravy je kladem úplné začlenění území do IDS JmK, neboť je zajištěna výborná dopravní obsluha včetně dnů pracovního volna a klidu. Četnost spojů a obsluha jednotlivých obcích jsou na výborné úrovni v průběhu pracovních dní, avšak o sobotách a nedělích nebo v podvečerních hodinách pracovních dní je její intenzita nižší. To vytváří tlak na vyšší využívání individuální automobilové
164
dopravy a tím i všechny její negativní jevy (hluk, znečištění ovzduší, apod.) V oblasti chybí větší propojení vlakových linek IDS s autobusy formou multimodálních terminálů. Relativně příznivá je situace v oblasti vybavení obcí technickou infrastrukturou. Velká většina obcí (kromě 3 ze 41) je napojena na systém plynovodů, a také podíl občanů napojených na kanalizace je vysoký. V menších obcích však prozatím chybí čištění odpadních vod na ČOV a dobudování kanalizačních systémů v celých obcích. Lze však konstatovat, že region v oblasti kanalizací plní evropskou směrnici č. 91/271 EHS o čištění městských odpadních vod (požadavek na vybudování ČOV pro každou obec nad 2000 EO), situace v ostatních obcích se bude také postupně zlepšovat, zejména v souvislosti se zaváděním programu „Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov". Sociodemografické podmínky Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov žilo k 31.12.2013 celkem 51 804 obyvatel, přičemž 58,8 % obyvatel žilo ve třech městech obvodu, a to v Ivanovicích na Hané, Rousínově a Vyškově. Počet obyvatel se mezi roky 1950 a 2013 zvýšil o více než 4 tisíce. Tento nárůst byl soustředěn především do jádra regionu. V letech 2001 až 2013 populace na Vyškovsku rostla a to díky kladné bilanci mechanického pohybu obyvatel, která byla zaznamenána ve všech letech s výjimkou roku 2005. Věková struktura obyvatel je příznivá, region měl na konci roku 2006 nižší průměrný věk (39,9 let) v porovnání s republikovým průměrem (40,2). Počet obyvatel ve věku do 15 let obyvatele převyšuje starší 65 let. Hrozbou může být přechod osob v pozdním produktivním věku do věku poproduktivního, které může v budoucnu zvýšit poptávku po službách pro seniory. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva oproti celorepublikovému průměru je nižší, vzhledem k ostatním ORP Jihomoravského kraje má ORP Vyškov velmi dobré postavení – má třetí největší podíl vysokoškoláků. Pro obyvatelstvo regionu je dostupná kvalitní zdravotnická péče. Pozitivně vyznívá i kvalita sociální péče. Správní obvod má vypracovaný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který byl vypracován v rámci komunitního plánování sociálních služeb. Bydlení Vyškovsko nabízí ve srovnání s Českou republikou a ostatními ORP Jihomoravského kraje vyšší úroveň technické vybavenosti, což se projevuje zejména vyšším podílem domácností vybavených ústředním nebo etážovým topením (83,9 %). Podílem bytů postavených před rokem 1919 (11,1%) a stářím bytového fondu se řadí v Jihomoravském kraji k oblastem se starším fondem, i když na celorepublikové úrovni se jedná o průměrnou hodnotu. Velikost obytné plochy je srovnatelná s údaji za Českou republiku i za Jihomoravský kraj. V rámci kraje však výrazně snižuje hodnotu město Brno, a proto při porovnání s ostatními oblastmi se jedná o podprůměrný údaj. Intenzitu bytové výstavby na Vyškovsku lze v porovnání s republikovou i krajskou hodnotou označit za průměrnou. Za posledních sedm let bylo dokončeno více než tisíc nových bytů. Ke stavbě bytových domů dochází především ve městech Vyškov a Rousínov. Mezi těmito městy se nachází oblast s nejvyšší intenzitou výstavby rodinných domů. Kromě ní vykazují vyšší hodnoty ještě některé další obce v zázemí Vyškova. U všech zmíněných dochází ke zlepšování kvality bydlení, reprezentované zejména rostoucí technickou vybaveností. V blízkosti se rovněž nachází Vojenský újezd Březina, jehož správní centrum má z pochopitelných důvodů hodnoty vymykající se průměru. Tento újezd působí negativně zejména na obce západně od něj, kde představuje překážku rozvoje. Na jihu je tento negativní vliv potlačen městem Vyškov. Příležitostí celé oblasti je zvýšení využívání evropských i národních dotací a programů rozvoje ke zlepšení stavu bytového fondu po všech stránkách. V některých obcích se stále řeší otázka privatizace městských bytů. Na území Vyškovska existují rozdíly v úrovni bydlení i intenzitě bytové výstavby. Preferovány jsou, jak již bylo zmíněno, obce mezi Vyškovem a Rousínovem, zatímco zbytek území je spíše průměrný. V dohledné době nelze očekávat významnou změnu trendu, a také proto by měla politika bytové výstavby formulovat budoucí vizi bydlení v regionu a jeho prostorové diferenciace. 165
Rekreace Vyškovsko, především jeho západní část (Drahanská vrchovina), má pro rekreaci výborné podmínky. Leží totiž v okamžitém zázemí krajského střediska města Brna, které je velice významným zdrojem rekreantů. Tento fakt se projevuje na velice husté síti turistického značení tras pro pěší i cyklisty. Bohužel další části Vyškovska tak atraktivní pro turisty a rekreanty nejsou – Vyškovská brána a Litenčická pahorkatina již nejsou esteticky tak kvalitním krajinářským celkem jako Drahanská vrchovina. Přesto je třeba využít blízkosti města Brna (a velkého objemu potenciálních rekreantů, které toto město nabízí) a rozšířit síť cyklotras a pěších stezek do Vyškovské brány a Litenčické pahorkatiny, aby tak došlo k další prostorové difuzi rekreantů do SO ORP Vyškov. Pozitivní je rovněž strategicky významná poloha správního obvodu na dálnici D1, a také na frekventované železniční trase Brno – Ostrava, což podmiňuje snadnou dostupnost Vyškovska těmito druhy dopravy. Každodenně Vyškovskem tedy tranzituje mnoho potenciálních turistů, úkolem pro ORP Vyškov je tohoto potenciálu využít tak, aby turisté a rekreanti v území trávili co nejvíce času. Proto je třeba tuto nabídku rozšířit z centrální oblasti SO ORP (město Vyškov) do celého zájmového území a dále tuto nabídku diverzifikovat a podpořit ji zkvalitňováním služeb cestovního ruchu (především ubytovacích služeb). Co se týče stavu individuální rekreace – na Vyškovsku se nachází poměrně málo objektů individuální rekreace (vzhledem k poloze SO ORP Vyškov k Brnu), což nijak nesnižuje potenciál cestovního ruchu, neboť jsou využívány pouze zanedbatelným populačním segmentem. Je však třeba dbát na regulaci výstavby těchto objektů a následků, které přináší jejich užívání, tyto faktory mohou způsobovat negativní tlak na udržitelnost území. V současné době však není rozvoj cestovního ruchu v rozporu s potřebami ochrany přírody, krajiny či kvality života místního obyvatelstva. Tento fakt je velice důležitý především z hlediska čerpání finančních příspěvků od různých institucí i z hlediska tvorby rozvojových plánů i představení podnikatelských záměrů. Hospodářské podmínky Od konce roku 2004 poklesla míra nezaměstnanosti Vyškovska z 10,7 % na nízkou hodnotu 10,1 % (v srpnu 2008) a je nižší, jak v porovnání s ČR, tak v porovnání s Jihomoravským krajem, v němž SO ORP Vyškov leží. Naproti tomu, nabídka volných pracovních příležitostí Vyškovska pro uchazeče o zaměstnání nedosahuje úrovně výše zmíněných celků a je nepatrně nižší. Pozitivní je skutečnost, že ve 2/3 obcí byla lokalizována volná pracovní místa a nebyla koncentrována pouze do jádra regionu. Na celkovém počtu nezaměstnaných měly poměrně vysoké podíly tzv. „problémové skupiny“ na trhu práce tj. uchazeči o zaměstnání starší 50-let, uchazeči se změněnou pracovní schopností a uchazeči evidováni na úřadu práce déle než jeden rok. Podíly těchto skupin převyšovaly krajské i republikové hodnoty, nicméně specifická míra nezaměstnanosti těchto uchazečů vzhledem k pracovní síle byla nižší než v ČR i kraji. Tento fakt je zapříčiněn celkově nízkou mírou nezaměstnanosti Vyškovska. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ve sledovaném regionu velmi nízká a pouze u 24 % obcí převyšuje celorepublikovou hodnotu (prosinec 2007). Mezi jednotlivými obcemi Vyškovska neexistují významnější rozdíly v hodnotě míry nezaměstnanosti, která se i přes velký počet obcí pohybovala v nepříliš širokém intervalu hodnot. Hlavním sektorem zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel SO ORP Vyškov v národním hospodářství byl dle sčítání obyvatel v roce 2001 terciér (služby), v němž pracovala více než polovina zaměstnaných. Za prací vyjížděla takřka polovina zaměstnaných osob, přičemž do zaměstnání mimo hranice sledovaného regionu vyjížděla 1/5 zaměstnaných obyvatel SO ORP Vyškov, přestože region vytváří téměř dostatečný počet pracovních míst pro své zaměstnané obyvatelstvo (absence 7,1 % obsazených pracovních míst). V regionu bylo lokalizováno 20 obcí, v nichž bylo vytvořeno více než 100 obsazených pracovních míst, nicméně pouze město Vyškov vytvářelo více pracovních míst, než kolik v něm žilo zaměstnaných obyvatel (převis 3 175 OPM) a lze jej identifikovat jako centrum dojížďky za prací okolních obyvatel. Region vytvářel více pracovních míst v terciéru, než v nich pracovalo zaměstnanců a naopak, v priméru a sekundéru pracovalo více zaměstnaných regionu, než kolik pracovních míst v tomto sektoru obvod vytvářel. Význam terciárního sektoru lze doložit skutečností, že 166
pouze v jedné obci sledovaného území byl podíl tohoto sektoru na celkovém počtu OPM nižší než 30 %. Na Vyškovsku byl v roce 2006 významný počet zaměstnavatelů, kteří poskytovali práci více než 100 zaměstnancům (celkem 19), přičemž v 7 z nich pracovalo více než 250 osob. Největší počet osob (přes 900 osob) zaměstnává v současnosti (září 2008) dynamicky se rozvíjející se firma European Data Project s.r.o. Komořany zabývající se výrobou výherních přístrojů a herních systémů. Celkem 10 z 19 největších zaměstnavatelů bylo činných v průmyslovém sektoru, 1 subjekt působil ve stavebnictví, 2 se zabývaly zemědělskou výrobou a 6 působilo v sektoru služeb. Úroveň podnikatelské aktivity (počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel) nebyla ve sledovaném regionu příliš vysoká, neboť nedosahovala hodnot ČR ani Jihomoravského kraje. Od roku 2000 však došlo k výraznému růstu počtu nově vytvořených ekonomických subjektů, což způsobilo zvýšení podnikatelské aktivity ze 165 na 198 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území (2006). Mezi obcemi Vyškovska existují významné rozdíly v úrovni podnikatelské aktivity, ve více než polovině obcí byla zaznamenána hodnota nižší než průměrná hodnota zázemí regionu, která činila pouze 189 ES na tisíc obyvatel. Od roku 2003 poklesly v SO ORP Vyškov k roku 2005 příjmy i výdaje obecních rozpočtů na 1 obyvatele o více než 20 %, zatímco tempo poklesu v celém Jihomoravském kraji bylo výrazně nižší. I přes velmi nízké množství získaných finančních prostředků na 1 obyvatele (14. z 21 SO ORP Jihomoravského kraje) vykazovaly obce Vyškovska velmi dobré hospodaření (nízké výdaje), neboť měly na konci roku 2005 jeden z největších přebytků v kraji. Daňová výtěžnost obcí Vyškovska byla v roce 2007 na velmi vysoké úrovni, neboť činila 10,19 tis. Kč na 1 obyvatele, přičemž neexistovala příliš velká diferenciace mezi úrovní tohoto ukazatele v jádru regionu a jeho zázemí. Tato skutečnost byla způsobena vysokou daňovou výtěžností některých obcí zázemí, která byla výrazně vyšší než průměrná hodnota pro celý obvod, např. v obci Kozlany, kde činila 40,48 tis. Kč na 1 obyvatele. Pozitivním je rovněž skutečnost, že v 88 % obcí došlo v roce 2007 v porovnání s rokem předchozím k nárůstu finančních prostředků získaných z daní v přepočtu na 1 obyvatele obce, přestože se počet obyvatel obcí příliš nezměnil.
167
6
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD
Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Vyškov je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů, údaje převzaté z nadřazené dokumentace, jevy způsobující ohrožení v území, urbanistické, hygienické a dopravní závady a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. V problémovém výkrese jsou formou kartogramu znázorněny i vybrané problémy v obcích, zjištěné v rozboru udržitelného rozvoje území. Obsah problémového výkresu: Vybrané informace a limity, vstupující do územních střetů : - Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. a II. třídy, včetně návrhů přeložek těchto silnic - Železniční trať - Vodní tok, vodní plocha - Chráněné ložiskové území, výhradní ložisko surovin - Prvky ÚSES stavové i návrhové - Přírodní rezervace, přírodní památka, přírodní park - Zastavěné území obcí - Zastavitelné plochy - Zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany ZPF - Lesní pozemky Ohrožení v území : - Poddolované území - Sesuvné území - Záplavové území Q100 Urbanistické, dopravní a hygienické závady : - Plochy brownfieds - Průtah silnic I. a II. třídy zastavěným územím obcí - Úrovňové křížení silnice I. a II. třídy a železnice - Chybějící ČOV v obcích Územní střety : - Křížení dálnice, rychlostní komunikace a silnic I. a II. třídy s trasami ÚSES - Střet CHLÚ a výhradních ložisek se zastavěným územím - Střet CHLÚ a výhradních ložisek se zemědělskou půdou I.a II. třídy ochrany ZPF - Střet CHLÚ a výhradních ložisek s lesními pozemky Územní problémy, omezení v území : - Omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF
6.1 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy vyžadují další doplnění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. 168
Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spočívají především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod a znečištění vodních toků v území. Níže je uveden přehled hlavních problémů a závad vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území.
6.1.1
6.1.2
Dopravní závady v území Zásadními dopravními závadami v území jsou průtahové úseky silnic zastavěným územím obcí (vysoká rychlost v obci, hluk, emise), především: silnice R46 v obci Drysice silnice I/47 v obci Ivanovice na Hané silnice II/430 v obcích Rousínov, Komořany a Vyškov silnice II/428 v obcích Švábenice a Dětkovice silnice II/379 v obcích Drnovice, Ježkovice, Ruprechtov a Podomí Růst intenzity individuální automobilové dopravy v centru Vyškova. Špatný stav rychlostní silnice R46 v důsledku intenzívní kamionové dopravy. Problém s parkováním - neustále rostoucí počet automobilů přináší problém jejich odstavování a parkování. V rámci ÚPD jednotlivých obcí je proto nezbytné se zaměřit na vyhrazení dostatečných ploch pro odstavná stání resp. garáže v oblastech, která jsou zdroji nebo cíli individuální automobilové dopravy (sídliště, obchody, atd.). Týká se to zejména měst, tedy Vyškova, Rousínova a Ivanovic na Hané. Nízká dopravní propustnost železniční trati Brno – Vyškov – Přerov - stávající železniční trať je na pokraji svých dopravních možností, v rámci modernizace lze očekávat její zdvojkolejnění a výstavbu dílčích přeložek stopy trati. Chybí větší provázanost autobusové a železniční dopravy, neexistuje jednotný terminál integrované dopravy ve Vyškově, Rousínově a Ivanovicích na Hané.
Překračování imisních limitů
Na 36 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10. Plošně významné překročení imisního limitu pro PM10 (100 %) bylo zaznamenáno na území obcí Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Lysovice, Medlovice, Podbřežice, RostěniceZvonovice, Rybníček, Vážany, k překročení uvedeného imisního limitu však došlo na území celé řady dalších obcí. Roční imisní limit pro PM10 nebyl v roce 2006 na území SO ORP překročen. Na 6 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území Vyškova (39 % území) a dále na území obcí Drnovice, Habrovany, Ivanovice na Hané, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Pustiměř, Rousínov, Švábenice a Topolany. Na více než 5 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NO x (Drysice, Komořany, Křižanovice u Vyškova, Luleč, Nemojany, Podbřežice, Pustiměř, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Topolany, Tučapy a Vyškov). Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. Je potřeba citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající
169
z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace).
6.1.3
Hluková a emisní zátěž z dopravy
Území v dosahu významných liniových zdrojů (dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy) mohou být ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy). V dosahu existujících významných komunikací (především dálnice D1 procházející Vyškovskem od Rousínova k Ivanovicím na Hané a rychlostní komunikace R46 od Vyškova přes Drysice na Prostějov) s vyšší pravděpodobností působení emisí a hluku na obyvatelstvo, se nachází obce Rousínov, Komořany, Podbřežice, Tučapy, Rostěnice-Zvonovice, Vyškov, Topolany, Rybníček, Křižanovice u Vyškova, Pustiměř, Ivanovice na Hané a Drysice. Při zpracování ÚP proto podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Podstatou přetížení centra je ovšem historická daná struktura komunikací směrovaná ze všech příjezdů do centra města. Jakákoliv tranzitní doprava musí tedy projet centrem, nebo využít tangencionálního propojení nevyhovujícím a poddimenzovaným systémem vnitroměstských komunikací. Týká se to i nadregionálních zdrojů dopravy, hlavně obsluhy významného areálu armády v severozápadní části Dědic a propojení severní části okresu na dálnici D1 (investice JmK s přispěním dotace EU). Jako vhodné řešení se jeví rozdělení tangencionálního obchvatu města na dvě části, tj. tzv. Západní přivaděč, propojující dálniční sjezd Vyškov – západ s komunikací II/379 Vyškov –Ruprechtov (Blansko) a II/377 Vyškov – Drahany – Prostějov – Tišnov, který převede dopravu ze severní části okresu a areálu armády na dálnici D1 prostřednictvím kapacitní komunikace II. třídy. Stávající komunikace II. třídy v zastavěném území, u kterých navrhované dopravní řešení sníží intenzitu dopravy, budou převedeny do místních komunikací. Druhá část, tj. Severní obchvat bude ponechána jako rezerva.
6.1.4
Ochranná pásma leteckých staveb - na území SO ORP, na severovýchodním okraji Vyškova, je situováno vnitrostátní letiště veřejné s travnatým povrchem a severně od Drysic, na území sousedního SO ORP, také vnitrostátní letiště neveřejné s travnatým povrchem Prostějov. Území obcí Drysice, Podivice, Nové Sady, Zelená Hora, Radslavice, Pustiměř, Ivanovice na Hané, Vyškov, Křižanovice u Vyškova, Hoštice-Heroltice, Drnovice, Topolany, Rybníček, Medlovice, Moravské Málkovice, Prusy-Boškůvky, Vážany, Hlubočany, Kučerov, Lysovice a okrajově i území dalších obcí je dle územně analytických podkladů vyhlášeno jako ochranné pásmo leteckých staveb. Provoz letiště může být dle místních podmínek a intenzity využití letiště místně výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku. V procesech územního plánování je v těchto oblastech třeba postupovat dle platných právních předpisů.
Problematika nakládání s odpady
Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibližně 24,37 %, je tedy významně vyšší než na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace 50% komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu). V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. Zajistit dostatek skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu
6.1.5
Staré ekologické zátěže V území jsou evidovány (dle MŽP) staré ekologické zátěže v obcích Nové Sady, Studnice, Krásensko, Podomí, Vyškov, Ježkovice, Račice-Pistovice, Drnovice, Luleč, Nemojany, 170
Radslavice, Ivanovice na Hané, Habrovany, Tučapy, Rousínov, Podbřežice, Kučerov, Vážany, Prusy-Boškůvky, Moravské Málkovice, Orlovice a Švábenice. Nutná identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.
6.1.6
Stav vodních útvarů
Jako „rizikový“ je klasifikováno 67 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 51 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu. Jako „rizikový“ je klasifikováno 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů je nepřijatelný na území většiny obcí ORP, zejména pak na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany. V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.
6.1.7
Vypouštění odpadních vod
Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Vedle výstavby několika nových stok bude také nutné na prakticky všech ČOV provést rekonstrukci tak, aby splňovaly požadavky na čistotu recipientů (Nařízení vlády 61/2003 Sb., Nařízení vlády 71/2003 Sb.) Stávající systémy odkanalizování nejsou ve většině lokalit v souladu s právním řádem – existují-li v obci vůbec, jsou tvořeny pouze dešťovou kanalizací, do které jsou zaústěny přepady se septiků jednotlivých obytných objektů. V odlehlých lokalitách je výhodnějším řešením zajištění individuálního odkanalizování objektů (domovní ČOV). V současnosti jsou vlastní ČOV vybaveny obce Vyškov, Ivanovice na Hané, Rousínov, Drnovice, Krásensko, Pustiměř, Pístovice a Ruprechtov. Na již existující ČOV jsou plánovány v rámci nadobecních systémů zapojit také obce Radslavice (ČOV Pustiměř), Komořany, Tučapy, Podbřežice (všechny ČOV Rousínov), Podomí (ČOV Ruprechtov), Topolany, Hoštice-Heroltice, Křižanovice u Vyškova (všechny ČOV Vyškov). Ve zbylých obcích se plánují místní nebo i malé nadobecní systémy. Harmonogram jejich výstavby je uveden v „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje“.
6.1.8
Technická infrastruktura
Podíl obyvatel žijících v trvale obydlených bytech s přístupem k veřejnému vodovodu je vysoký. V některých oblastech bude však nezbytné počítat s rekonstrukcí stávajících starších vodovodních řádů. V rámci ÚPD je nezbytné zajistit ochranu všech stávajících zdrojů vody pro jednotlivé vodovodní systémy včetně povrchových. Zejména jde o vodárenskou nádrž Opatovice a povodí vodních toků, které ji napájejí. Je nutno dořešit vzájemné propojení izolovaných skupinových vodovodů, aby bylo možno zajistit vzájemné dodávky vody mezi nimi Dále je nezbytné uplatnit preventivní ochranu pro výhledové zdroje podzemní i povrchové vody a zabezpečit tak jejich pozdější bezproblémovou využitelnost, vč. zajištění jejich možnosti budoucího napojení na již existující vodovod. Ochrana budoucích zdrojů má také za úkol zajistit řešení lokálních
171
problémů se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v období sucha nebo v případě katastrof a krizových stavů. Obce Nové Sady a Podivice nemají plynovod.
6.2 OMEZENÍ PRO ROZVOJ ÚZEMÍ A OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí.
Sesuvná a poddolovaná území–Nachází se zde sesuvná území, nejvíce se vyskytují na katastrálním území obce Rousínov. Sesuvná a poddolovaná území představují určitá omezení pro rozvoj výstavby v obcích.
Nízká ekologická stabilita území – nízká ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována v obcích Dětkovice, Drysice, Habrovany, Hlubočany, Hoštice- Heroltice, Ivanovice na Hané, Komořany, Kozlany, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Lysovice, Medlovice, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Radslavice, HostěniceZvonovice, Rousínov, Rybníček, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Bohdalice- Pavlovice, Drnovice, Hvězdlice, Luleč, Nemojany, Studnice, Švábenice a Vyškov. Především v těchto obcích je potřeba umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.
Nízká výměra lesních porostů – v obcích Hlubočany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Křižanovice u Vyškova, Medlovice, Moravské Málkovice, Nové Sady, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rostěnice-Zvonovice, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany a Zelená Hora je velmi nízká výměra lesních porostů (pod 2 %). V rámci ÚP především zde dbát na ochranu těchto lesních porostů a záměry plánovat mimo PUPFL.
Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obcích Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov, kde se vyskytuje větší množství těchto „rizikových pozemků“ a je potřeba tuto situace řešit návrhem a realizací vhodných opatření.V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...).
Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Vyškov zasahuje záplavové území Q100 vodního toku Rakovec a Haná. Záplavové území zasahuje do území obcí Komořany, Nemojany, Rousínov, Tučapy, Opatrovice, Dědice, Vyškov, Topolany, Hoštice, Heroltice, Ivanovice na Hané a Chvalkovice na Hané. V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu objektů pro bydlení a průmysl a určit odpovídající využití (zemědělství apod.).V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).
172
7
POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE
Horninové prostředí a geologie www.geoportal.cenia.cz http://encyklopedie.seznam.cz www.enviweb.cz http://www.ok-tourism.cz/strednimorava/cil/421/ /pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz (http://geologie.vsb.cz) Vodní režim Kolektiv autorů: Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje; Povodí Moravy, s.p.; prosinec 2007 Kolektiv autorů: Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy; Povodí Moravy, s.p.; prosinec 2007 HEIS VÚV - Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. je jedním z dílčích informačních systémů Hydroekologického informačního systému ČR (HEIS ČR), vytvářeného k zabezpečení jednotného informačního systému pro podporu státní správy ve vodním hospodářství s vazbou na Státní informační systém a další subsystémy Jednotného informačního systému životního prostředí (JISŽP). http://heis.vuv.cz Prchalová, H. et al., (2004): Způsob hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod, Praha, VÚV T.G.M. www.vyskov-mesto.cz http://mesta.obce.cz www.pmo.cz www.cuzk.cz Hygiena životního prostředí Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky. http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/default1.htm Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006. Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm Strategická hluková mapa silnic a železnic. Portál veřejné správy České republiky, http://geoportal.cenia.cz/. Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Jiáhomoravském kraji www.kraj-jihomoravsky.cz www.sez.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.chmi.cz www.cgu.cz www.mdcr.cz Ochrana přírody a krajiny www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz - ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP.197&v erze=2 - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Vyškov 173
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 www.czso.cz www.cuzk.cz www.uhul.cz Veřejná dopravní a technická infrastruktura Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie – http://calla.ecn.cz/atlas/ Harmonogram rozvoje dopravních sítí. Praha: MD, březen 2008. Internetový jízdní řád IDOS - http://jizdnirady.idnes.cz. Jízdní řád 2007/2008.: úřední vydání ČD. Praha: ČD, 2007. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Brno: Aquatis, 2004 (aktualizace 2008). Sčítání dopravy 2005 - http://www.scitani2005.rsd.cz/start.htm Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. Brno: Garep a VUT, 2006. Statistický lexikon obcí České republiky, Praha. ČSÚ a MV ČR, 2005, 1358 s. ISBN 80-7360-287-3. Územní plán VÚC Brněnské aglomerace, 1985. Územní prognóza Jihomoravského kraje, 2004. Zákon o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. Sociodemografické podmínky Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Vyškov, ČSÚ, 2003 Bydlení Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Vyškov, ČSÚ, 2003 Rekreace Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008 Přílohy nařízení vlády č. 301/2007 Sb. Hospodářské podmínky Databáze ekonomických subjektů, Centrum pro regionální rozvoj MU, 2007 GIS 0 - Prostorová analýza, prosinec 2007 (1.12.2007 - 31.12.2007) Ministerstvo financí ČR, ARISweb – prezentace ÚSC, 2008 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2008 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Jihomoravského kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001, Dojížďka do zaměstnání a škol – okres Vyškov, ČSÚ, 2003. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 (ČSÚ), Statistická ročenka České republiky, ČSÚ, 2007, 2011, 2013 174
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř
Téma
environmentální
1
2
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Výskyt ložisek nerostných surovin pro stavební kámen a cihlářskou surovinu – pokrytí spotřeby z místních zdrojů.
Vyšší míra výskytu sesuvných území v katastrálním území Rousínova, kterým může být omezen rozvoj obcí.
Využití místních dosud nevyužívaných ložisek nerostných surovin.
Lokalizace aktivit do oblastí s výskytem sesuvů může znamenat riziko.
Minimální výskyt poddolovaných území a ne příliš významný výskyt sesuvných území – nedochází k omezení pro výstavbu.
Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...
Nerizikový kvantitativní stav 99 % plochy útvarů podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % plochy útvarů podzemních vod.
Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu.
Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.
Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění.
Nerizikový chemický stav 49 % délky útvarů povrchových tekoucích vod a nerizikový ekologický stav/ekologický potenciál pro 33 % délky útvarů povrchových tekoucích vod.
Nepřijatelný stav z hlediska zněčištění vod je zejména na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany
Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.
Nárůst návalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.
Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy ve 22 obcích.
Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích – velké množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.
Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.
Staré ekologické zátěže (skládky), které mohou mít negativní vliv na kvalitu vody.
Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.
Špičkování vodních elektráren a příčné překážky ve vodních tocích.
Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy).
Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.
175
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
3
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen, stanovené na ochranu lidského zdraví.
Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (36 % území), ozonu (100% území) a BaP (6 % území).
Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací (D1 a R46).
Míra separace KO odpadu je nadprůměrná a v regionu je celá řada zařízení na zpracování odpadu.
Na celém území byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro přízemní ozon (AOT40) a na 5 % území imisní limit pro NOx.
Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).
Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.
Separace komunálního odpadu nesplňuje požadavky Strategie udržitelného rozvoje ČR. Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný.
Velmi nízké zastoupení chráněných ploch. Nepatrný podíl zvláště chráněných území se nachází v katastru 11 obcí.
Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.
Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES.
Nízký koeficient ekologické stability v 25 obcích SO ORP.
Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.
Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.
Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.
Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.
4
Nadprůměrný podíl orné půdy v rámci SO ORP.
Významný úbytek zemědělské půdy zejména v obcích Topolany, Kozlany, Komořany a Hlubočany, Rybníček a Lysovice.
Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.
Pokračující zábor zemědělské půdy.
Významný podíl půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, zejména ve střední a
Nízký podíl trvalých travních porostů (4,7 %).
Zvyšování mimoprodukčních funkcí lesa, zejména půdoochranné, na svazích
Znehodnocování půdy intenzity hospodaření.
5
176
zvyšováním
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
jižní části SO ORP. Nejvyšší podíl jejich výměry na celkové zemědělské půdě mají obce Rostěnice-Zvonovice, Křižanov u Vyškova, Lysovice a Pustiměř.
Hrozby
a v jižní části území.
V jihovýchodní části území v obcích Dětkovice, Švábenice, Moravské Málkovice, Orlovice, BohdalicePavlovice, jsou lesy s nejlépe zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště.
Nerovnoměrné rozdělení lesů, velké rozdíly v lesnatosti mezi jednotlivými obcemi.
Obnova stávajících větrolamů.
Konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci v oblastech s intenzivním chovem zvěře.
Obce s vysokým podílem lesa (Ježkovice, Luleč, Nemojany, Drnovice, Olšany, Račice-Pístovice, Ruprechtov, Švábenice)
Velký podíl obcí s lesnatostí pod 1% (Krásensko, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora)
Zalesňování nevyužívané zemědělské půdy.
V některých obcí může vysoká lesnatost způsobit ekonomickou závislost na lese (Ježkovice, Olšany, Račice-Pístovice, Ruprechtov), také lesní kalamity mají větší vliv na ekologickou stabilitu v oblastech s velmi vysokou lesnatostí.
ekonomický
Zvýšit podíl lesa zejména v obcích, kde je velmi nízká lesnatost (např. Krásensko, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Kozlany, Kučerov, Medlovice, Nové Sady, Pustiměř, Radslavice, RostěniceZvonovice, Rousínov, Vyškov ) Poloha v dopravně významné lokalitě – Vyškovské bráně s dobrou dostupností Brna jakožto krajského města.
Nízká dopravní propustnost železniční trati Brno – Vyškov – Přerov.
Modernizace železniční trati, zvýšení traťové rychlosti a její zdvojkolejnění.
Snižování počtu spojů veřejné dopravy z důvodu snižování dotací.
Úplná integrace území do IDS JmK.
Špatný stav rychlostní silnice R46 v důsledku intenzívní kamionové dopravy.
Výstavba terminálů IDS v místě železničních stanic Vyškov, Rousínov a Ivanovice n.H.
Zanedbávání údržby silniční sítě.
Vysoký počet spojů veřejné dopravy ve všech obcích v pracovní dny. Dopravní obsluha všech obcí i v nepracovních
Špatné propojení autobusové a železniční dopravy - neexistence jednotného terminálu integrované dopravy ve Vyškově, Rousínově a
Výstavba ČOV v rámci programu „Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese
Snaha lokalizovat některé dopravně náročné činnosti do centra Vyškova (např. výstavba hypermarketů).
6
177
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by mohly být využity pro čerpání dotačních podpor z národních i evropských zdrojů..
dnech.
Ivanovicích na Hané.
Vyškov".
Přímé napojení na dálniční síť ČR.
Růst intenzity individuální automobilové dopravy v centru Vyškova.
Vybudování tangenciálně vedených sběrných komunikací na západě a severu Vyškova.
Vynikající vybavení plynovody (chybí jen 3 obce).
Nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie.
Vybudování sítě cyklostezek ve městě Vyškově a propojení obcí ve Vyškovské brázdě.
Velký počet již odkanalizovaných obcí.
V malých obcích odpadních vod v ČOV.
Zavádění alternativních zdrojů energie.
chybí
čištění
Vybudovaná ČOV ve všech obcích nad 2000 EO.
10
Nízká míra nezaměstnanosti regionu.
Vyšší podíly uchazečů starších 50-let a uchazečů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání.
Využití rámcového programu Konkurenceschop-nost a inovace 2007 2013 pro rozvoj malého a středního podnikání.
Nedostatek pracovních míst pro problémové skupiny obyvatel může u nich vést k dlouhodobé nezaměstnanosti případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi).
Nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných (uchazečů hledajících práci déle než jeden rok) na celkovém počtu nezaměstnaných.
Pouze v jádru regionu, městu Vyškov, převyšuje počet obsazených pracovních míst počet bydlících obyvatel obce a vytváří tak pracovní příležitosti pro obyvatele zázemí.
Vytváření životaschopných a perspektivních projektů pro získání dotačních prostředků z EU již v tomto plánovacím období.
Nepřipravenost obcí na čerpání dotačních prostředků z EU i ČR.
Nízké míry nezaměstnanosti problémových skupin trhu práce (uchazeči starší 50-let, uchazeči se ZPS a uchazeči evidovaní déle než 12 měsíců).
Nízký příjem obecních rozpočtů na 1 obyvatele.
Rozšíření spolupráce s firmami, podnikateli, neziskovými organizacemi a dalšími objekty mimo obecní správu, jež by výrazně podpořila rozvoj regionu a činnost obcí.
Výrazná diferenciace v úrovni podnikatelské aktivity a daňové výtěžnosti mezi jednotlivými obcemi může mít za následek zvyšující se marginalizaci nejvíce postižených obcí.
Široká nabídka volných pracovních míst v zázemí regionu.
Nízká podnikatelská aktivita v rámci Jihomoravského kraje.
Využití dobré polohy většiny území vůči krajskému městu pro rozvoj hospodářských aktivit.
Nepříliš významná diference nezaměstnanosti obcí Vyškovska.
Výrazná diferenciace v podnikatelské aktivity obcí.
Využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova.
míry
úrovni
178
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Dlouhodobě kladné migrační saldo získávání nových obyvatel v rámci procesu suburbanizace z krajského města.
Výrazný rozdíl mezi populačním vývojem a v jádru a zázemí.
Využití výhodné geografické polohy v blízkém okolí města Brna, která bude i do budoucna zajišťovat stabilní přísun imigrantů.
I přes zvýšení porodnosti se bude nadále prohlubovat proces stárnutí obyvatel a na tento vývoj je potřebné reagovat i v kontextu budoucího rozvoje sociální péče ve vztahu k obyvatelstvu v produktivním věku.
Přítomnost nemocnice v jádru regionu.
Nízká úroveň vzdělanosti v zázemí regionu, velký rozdíl oproti stavu v jádru.
Využití nabídky dobře kvalifikované pracovní síly k nalákání nových investorů především do centra regionu.
Nedostatečný rozvoj sociálních služeb může vést ve svém důsledku k vylučování některých skupin obyvatelstva ze společenského života.
Nízký průměrný věk obyvatel; převaha dětské složky populace nad složkou poproduktivní.
Špatný stav dopravní i sociální infrastruktury v zázemí regionu.
Rozvoj obcí severně od Vyškova jako center kvalitního bydlení.
Další prohlubování rozdílů mezi jádrem a zázemím může vést k započetí procesu odchodu obyvatelstva ze znevýhodněných oblastí.
Rozvinuté zázemí sociálních služeb – charita, chráněná dílna apod.
Přítomnost VÚ Březina.
Rychlé tempo poklesu míry nezaměstnanosti v posledních dvou letech, k němuž došlo ve většině obcí. Vhodná struktura obsazených pracovních míst a struktura zaměstnanosti obyvatelstva v regionu. Dobré hospodaření obcí financí na konci roku).
(přebytek
Vhodná poloha regionu a dobrá úroveň dopravní obslužnosti regionu. Vysoké tempo růstu podnikatelské aktivity resp. počtu ekonomických subjektů. Vysoká regionu.
daňová
výtěžnost
celého
sociodemografický
Nárůst daňové výtěžnosti v 90 % obcí za období let 2007 - 2008.
7
179
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Dlouhodobě nižší míra porodnosti než míra úmrtnosti, vyšší počet narozených v regionu až v posledním sledovaném roce. Relativně nízká naděje dožití.
8
Mírně nadprůměrná vybavenost trvale obydlených bytů ústředním nebo etážovým topením.
Dvě pětiny obcí mají více než čtvrtinu bytů postavených před rokem 1919.
Využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a regeneraci bytového fondu.
Snižování kapacity volných ploch k zástavbě a nevyužití území Vojenského újezdu Březina může vést k poklesu zájmu o bydlení v regionu a tím i ke snižování intenzity výstavby.
Rozvíjející se oblasti z hlediska bytové výstavby a kvality bytového fondu oblast mezi Vyškovem a Rousínovem a zázemí Vyškova.
Malá obytná plocha bytů, pátá nejmenší v Jihomoravském kraji.
Spolupráce s Vojenským újezdem Březina vedoucí k vyčlenění ploch pro bytovou výstavbu a rozvoji obcí v jeho blízkosti.
U některých periferně situovaných obcí hrozí nárůst významnosti obytné funkce na úkor pracovní a jiných funkcí – sídla pouze pro „přenocování“, obyvatelé za prací dojíždějí do Brna nebo Vyškova.
Dekoncentrační procesy obyvatelstva Brna a Vyškova vedou k bytové výstavbě v nejbližším zázemí.
Pouze průměrná intenzita bytové výstavby přes příznivé faktory (dopravní dostupnost a obslužnost, atraktivní krajina, blízká poloha města Brna).
Maximální využití atraktivity území pro příchod obyvatelstva v rámci dekoncentračních procesů - okresní město s dobrou dopravní dostupností a kvalitním zázemím => přilákání developerů pro rozsáhlejší projekty.
Snížení atraktivity bydlení na Vyškovsku (starší bytový fond, malá velikost obytné plochy, menší bytová výstavba) v důsledku většího rozvoje ostatních oblastí Jihomoravského kraje.
Projekty výstavby bytových domů ve městech správního obvodu-Vyškově a Rousínově.
Vojenský újezd Březina omezující bytovou výstavbu, potažmo celkový rozvoj některých obcí.
Koncentrovaná a intenzivní výstavba domů vyššího standardu může vést ke vzniku uzavřených komunit – bez prolnutí s domácím prostředím obce a tedy bez významnějšího přínosu pro obec.
Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost a atraktivní krajina zvyšující přitažlivost oblasti. Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu.
Relativně památek.
málo
kulturně-historických
Rozvojové programy a projekty financované z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu.
Konkurence na poli rekreace a turismu především ze strany Moravského krasu.
Poloha SO ORP Vyškov v zázemí krajského města Brna.
Nízký podíl turistických a rekreačních ploch ve Vyškovské bráně.
Dobudování a především zkvalitnění turistické infrastruktury může přilákat
Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch.
9
180
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
větší návštěvnost, případně i movitější klientelu. Výborná dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit.
Nepřístupnost některých kulturněhistorických památek (zámky Habrovany, Ivanovice na Hané, Ferdinandsko).
V okolí Vyškovska se nachází další turistické atraktivity (Slavkovské bojiště).
Izolovaná nabídka různých služeb cestovního ruchu může nepříznivě ovlivnit návštěvnost.
Oblíbenost Drahanské brněnských rekreantů.
u
Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná nabídka turistických služeb (ubytování, služby pro cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve venkovských obcích.
Prodloužení sezónnosti především v souvislosti se zimními sporty (běžkování) může částečně vynahradit nepříznivé ekonomické efekty související s výrazně odlišným průběhem návštěvnosti v průběhu roku.
Pokračující izolace Vyškovska ze severní strany (existence vojenského újezdu Březina).
Především Drahanská vrchovina nabízí rekreační využití po celý rok, což pozitivně ovlivňuje možnosti místního obyvatelstva ekonomicky se uplatnit v oblasti cestovního ruchu.
Chybějící pěší turistické trasy ve východní polovině území, nízká hustota cyklostezek v Litenčické pahorkatině a jejich špatný technický stav.
Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu.
Existence turistických atraktivit Vyškově – aquapark, Dinopark.
Neexistence tzv. produktových balíčků rekreačních nabídek a nízký stupeň koordinace rekreačních aktivit nepříznivě ovlivňuje intenzitu návštěvnosti.
vrchoviny
ve
Nerovnoměrné rozložení cestovního ruchu a rekreace – Drahanská vrchovina vs. Litenčická pahorkatina.
181
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř
Téma
environmentální
1
2
3
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Výskyt ložisek nerostných surovin pro stavební kámen a cihlářskou surovinu – pokrytí spotřeby z místních zdrojů.
Vyšší míra výskytu sesuvných území v katastrálním území Rousínova, kterým může být omezen rozvoj obcí.
Využití místních dosud nevyužívaných ložisek nerostných surovin.
Lokalizace aktivit do oblastí s výskytem sesuvů může znamenat riziko.
Minimální výskyt poddolovaných území a ne příliš významný výskyt sesuvných území – nedochází k omezení pro výstavbu.
Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...
Nerizikový kvantitativní stav 99 % plochy útvarů podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % plochy útvarů podzemních vod.
Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického a místně i kvantitativního stavu.
Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.
Staré ekologické zátěže (skládky), které mohou mít negativní vliv na kvalitu vody.
Nerizikový chemický stav 49 % délky útvarů povrchových tekoucích vod a nerizikový ekologický stav/ekologický potenciál pro 33 % délky útvarů povrchových tekoucích vod.
Nepřijatelný stav z hlediska zněčištění vod je zejména na území obcí Ivanovice na Hané a Kozlany
Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.
Špičkování vodních elektráren a příčné překážky ve vodních tocích.
Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy ve 22 obcích.
Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích – velké množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.
Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné půdy).
Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obce Švábenice, Hvězdlice, Orlovice a Rousínov.
V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen, stanovené na ochranu lidského zdraví.
Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (36 % území), ozonu (100% území) a BaP (6 % území).
Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací (D1 a R46).
Míra separace KO odpadu je nadprůměrná a v regionu je celá řada
Separace komunálního odpadu nesplňuje požadavky Strategie udržitelného
Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých
182
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky
Příležitosti
Hrozby
zařízení na zpracování odpadu.
rozvoje ČR.
skládek (zamezení opětovnému vzniku).
Většina obcí spadá do území ekologicky mírně stabilního. Celkově lze z hlediska ekologické stability považovat rozvoj území za udržitelný.
Velmi nízké zastoupení chráněných ploch. Nepatrný podíl zvláště chráněných území se nachází v katastru 11 obcí.
Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.
Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.
Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES.
Nízký koeficient ekologické stability v 25 obcích SO ORP.
Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.
Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.
Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.
Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.
4
5
Slabé stránky
Nadprůměrný podíl orné půdy v rámci SO ORP.
Významný úbytek zemědělské půdy zejména v obcích Topolany, Kozlany, Komořany a Hlubočany, Rybníček a Lysovice.
Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.
Pokračující zábor zemědělské půdy.
Významný podíl půd zařazených do I. a II. třídy ochrany, zejména ve střední a jižní části SO ORP. Nejvyšší podíl jejich výměry na celkové zemědělské půdě mají obce Rostěnice-Zvonovice, Křižanov u Vyškova, Lysovice a Pustiměř.
Nízký podíl trvalých travních porostů (4,7 %).
Zvyšování mimoprodukčních funkcí lesa, zejména půdoochranné, na svazích a v jižní části území.
Znehodnocování půdy intenzity hospodaření.
V jihovýchodní části území v obcích Dětkovice, Švábenice, Moravské Málkovice, Orlovice, BohdalicePavlovice, jsou lesy s nejlépe zachovaných dřevinným složením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště.
Nerovnoměrné rozdělení lesů, velké rozdíly v lesnatosti mezi jednotlivými obcemi.
Zalesňování nevyužívané zemědělské půdy.
Konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci v oblastech s intenzivním chovem zvěře.
Obce s vysokým podílem lesa (Ježkovice, Luleč, Nemojany, Drnovice, Olšany, Račice-Pístovice, Ruprechtov, Švábenice)
Velký podíl obcí s lesnatostí pod 1% (Krásensko, Křižanovice u Vyškova, Moravské Málkovice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky,
Zvýšit podíl je velmi Krásensko, Moravské
V některých obcí může vysoká lesnatost způsobit ekonomickou závislost na lese (Ježkovice, Olšany, Račice-Pístovice, Ruprechtov), také lesní kalamity mají
183
lesa zejména v obcích, kde nízká lesnatost (např. Křižanovice u Vyškova, Málkovice, Podbřežice,
zvyšováním
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
6
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora)
Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Rybníček, Studnice, Topolany, Tučapy, Vážany, Zelená Hora, Kozlany, Kučerov, Medlovice, Nové Sady, Pustiměř, Radslavice, RostěniceZvonovice, Rousínov, Vyškov )
větší vliv na ekologickou stabilitu v oblastech s velmi vysokou lesnatostí.
Poloha v dopravně významné lokalitě – Vyškovské bráně s dobrou dostupností Brna jakožto krajského města.
Nízká dopravní propustnost železniční trati Brno – Vyškov – Přerov.
Modernizace železniční trati, zvýšení traťové rychlosti a její zdvojkolejnění.
Snižování počtu spojů veřejné dopravy z důvodu snižování dotací.
Vysoký počet spojů veřejné dopravy ve všech obcích v pracovní dny. Dopravní obsluha všech obcí i v nepracovních dnech.
Špatné propojení autobusové a železniční dopravy - neexistence jednotného terminálu integrované dopravy ve Vyškově, Rousínově a Ivanovicích na Hané.
Výstavba terminálů IDS v místě železničních stanic Vyškov, Rousínov a Ivanovice n.H.
Snaha lokalizovat některé dopravně náročné činnosti do centra Vyškova (např. výstavba hypermarketů).
Přímé napojení na dálniční síť ČR.
Růst intenzity individuální automobilové dopravy v centru Vyškova.
Vybudování tangenciálně vedených sběrných komunikací na západě a severu Vyškova.
Nízká míra nezaměstnanosti regionu.
Pouze v jádru regionu, městu Vyškov, převyšuje počet obsazených pracovních míst počet bydlících obyvatel obce a vytváří tak pracovní příležitosti pro obyvatele zázemí.
Vytváření životaschopných a perspektivních projektů pro získání dotačních prostředků z EU již v tomto plánovacím období.
Nedostatek pracovních míst pro problémové skupiny obyvatel může u nich vést k dlouhodobé nezaměstnanosti případně až k sociálnímu vyloučení (exkluzi).
Vhodná struktura obsazených pracovních míst a struktura zaměstnanosti obyvatelstva v regionu.
Nízký příjem obecních rozpočtů na 1 obyvatele.
Rozšíření spolupráce s firmami, podnikateli, neziskovými organizacemi a dalšími objekty mimo obecní správu, jež by výrazně podpořila rozvoj regionu a činnost obcí.
Nepřipravenost obcí na čerpání dotačních prostředků z EU i ČR.
Vysoká regionu.
celého
Nízká podnikatelská aktivita v rámci Jihomoravského kraje.
Využití finančních zdrojů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) k realizaci politiky integrovaného rozvoje zemědělství a venkova.
Výrazná diferenciace v úrovni podnikatelské aktivity a daňové výtěžnosti mezi jednotlivými obcemi může mít za následek zvyšující se marginalizaci nejvíce postižených obcí.
Dlouhodobě kladné migrační saldo získávání nových obyvatel v rámci
Výrazný rozdíl mezi populačním vývojem a v jádru a zázemí.
Využití výhodné geografické polohy v blízkém okolí města Brna, která bude i
I přes zvýšení porodnosti se bude nadále prohlubovat proces stárnutí obyvatel a
ekonomický
Vybudovaná ČOV ve všech obcích nad 2000 EO.
10
socio demo grafic ký
Silné stránky
7
daňová
výtěžnost
184
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky procesu města.
suburbanizace
Slabé stránky z
Příležitosti
Hrozby
do budoucna zajišťovat stabilní přísun imigrantů.
na tento vývoj je potřebné reagovat i v kontextu budoucího rozvoje sociální péče ve vztahu k obyvatelstvu v produktivním věku.
Nízká úroveň vzdělanosti v zázemí regionu, velký rozdíl oproti stavu v jádru.
Využití nabídky dobře kvalifikované pracovní síly k nalákání nových investorů především do centra regionu.
Nedostatečný rozvoj sociálních služeb může vést ve svém důsledku k vylučování některých skupin obyvatelstva ze společenského života.
Špatný stav dopravní i sociální infrastruktury v zázemí regionu.
Rozvoj obcí severně od Vyškova jako center kvalitního bydlení.
Další prohlubování rozdílů mezi jádrem a zázemím může vést k započetí procesu odchodu obyvatelstva ze znevýhodněných oblastí.
krajského
Nízký průměrný věk obyvatel; převaha dětské složky populace nad složkou poproduktivní.
Dlouhodobě nižší míra porodnosti než míra úmrtnosti, vyšší počet narozených v regionu až v posledním sledovaném roce.
8
9
Mírně nadprůměrná vybavenost trvale obydlených bytů ústředním nebo etážovým topením.
Dvě pětiny obcí mají více než čtvrtinu bytů postavených před rokem 1919.
Využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a regeneraci bytového fondu.
Snižování kapacity volných ploch k zástavbě a nevyužití území Vojenského újezdu Březina může vést k poklesu zájmu o bydlení v regionu a tím i ke snižování intenzity výstavby.
Rozvíjející se oblasti z hlediska bytové výstavby a kvality bytového fondu oblast mezi Vyškovem a Rousínovem a zázemí Vyškova.
Malá obytná plocha bytů, pátá nejmenší v Jihomoravském kraji.
Spolupráce s Vojenským újezdem Březina vedoucí k vyčlenění ploch pro bytovou výstavbu a rozvoji obcí v jeho blízkosti.
U některých periferně situovaných obcí hrozí nárůst významnosti obytné funkce na úkor pracovní a jiných funkcí – sídla pouze pro „přenocování“, obyvatelé za prací dojíždějí do Brna nebo Vyškova.
Dekoncentrační procesy obyvatelstva Brna a Vyškova vedou k bytové výstavbě v nejbližším zázemí.
Pouze průměrná intenzita bytové výstavby přes příznivé faktory (dopravní dostupnost a obslužnost, atraktivní krajina, blízká poloha města Brna).
Maximální využití atraktivity území pro příchod obyvatelstva v rámci dekoncentračních procesů - okresní město s dobrou dopravní dostupností a kvalitním zázemím => přilákání developerů pro rozsáhlejší projekty.
Snížení atraktivity bydlení na Vyškovsku (starší bytový fond, malá velikost obytné plochy, menší bytová výstavba) v důsledku většího rozvoje ostatních oblastí Jihomoravského kraje.
Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu.
Relativně památek.
Rozvojové programy a projekty financované z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu.
Konkurence na poli rekreace a turismu především ze strany Moravského krasu.
málo
kulturně-historických
185
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o. Pilíř
Téma
Silné stránky
Slabé stránky
Příležitosti
Hrozby
Výborná dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit.
Nízký podíl turistických a rekreačních ploch ve Vyškovské bráně.
Dobudování a především zkvalitnění turistické infrastruktury může přilákat větší návštěvnost, případně i movitější klientelu.
Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch.
Především Drahanská vrchovina nabízí rekreační využití po celý rok, což pozitivně ovlivňuje možnosti místního obyvatelstva ekonomicky se uplatnit v oblasti cestovního ruchu.
Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná nabídka turistických služeb (ubytování, služby pro cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve venkovských obcích.
V okolí Vyškovska se nachází další turistické atraktivity (Slavkovské bojiště).
Izolovaná nabídka různých služeb cestovního ruchu může nepříznivě ovlivnit návštěvnost.
Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.
Chybějící pěší turistické trasy ve východní polovině území, nízká hustota cyklostezek v Litenčické pahorkatině a jejich špatný technický stav.
Prodloužení sezónnosti především v souvislosti se zimními sporty (běžkování) může částečně vynahradit nepříznivé ekonomické efekty související s výrazně odlišným průběhem návštěvnosti v průběhu roku.
Pokračující izolace Vyškovska ze severní strany (existence vojenského újezdu Březina).
186
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET (JEVŮ/PROCESŮ) V TÉMATECH 1. 2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Horninové prostředí a geologie Sesuvná a poddolovaná území Vodní režim Vodní režim v krajině Povrchové a podzemní vody Hygiena životního prostředí Ovzduší Nakládání s odpady Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ekologická stabilita ZPF a PUPFL Zemědělská půda Pozemky určené k plnění funkcí lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silniční doprava Železniční doprava Technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Vývoj počtu obyvatel Věková struktura obyvatel Změna počtu obyvatel migrací Vzdělanost obyvatel Bydlení Obydlené a neobydlené byty Bytová výstavba Rekreace Infrastrukturní předpoklady rekreace Individuální rekreace –druhé bydlení Ubytovací kapacity – zátěž území Hospodářské podmínky Zaměstnanost a nezaměstnanost Pohyb za prací
187
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP
ORP
ORP/Kraj
1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
2 - Vodní režim
3 - Hygiena 4 - Ochrana životního přírody a prostředí krajiny
Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura
x
188
9Rekreace
10 Hospodářské podmínky
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
ORP/Kraj
1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55
2 - Vodní režim
3 - Hygiena 4 - Ochrana životního přírody a prostředí krajiny
Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura
x
x
x x x
189
9Rekreace
10 Hospodářské podmínky
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
ORP/Kraj
1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 56 57 58 x 59 60 x 61 x 62 63 x 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83
2 - Vodní režim
3 - Hygiena 4 - Ochrana životního přírody a prostředí krajiny
Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura
x
x
x
190
9Rekreace
10 Hospodářské podmínky
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
ORP/Kraj
1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111
2 - Vodní režim
3 - Hygiena 4 - Ochrana životního přírody a prostředí krajiny
Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura x x
x x x x x x x
x x
191
9Rekreace
10 Hospodářské podmínky
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
Kraj
ORP/Kraj
1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 112 113 114 115 116 117 118 119 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
2 - Vodní režim
3 - Hygiena 4 - Ochrana životního přírody a prostředí krajiny
Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura
x
x
192
9Rekreace
10 Hospodářské podmínky
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Vyškov
EKOTOXA s.r.o.
ORP/Kraj
1Řádek Horninové číslo prostředí a geologie 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37
2 - Vodní režim
3 - Hygiena 4 - Ochrana životního přírody a prostředí krajiny
Sledované jevy v tématech 6 - Veřejná 75 - ZPF a dopravní a Sociodemografické 8 - Bydlení PUPFL technická podmínky infrastruktura x
193
9Rekreace
10 Hospodářské podmínky