OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Asseco Czech Republic, a.s. divize Berit

STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Mgr. Ing. Jan Majer odpovědný projektant Listopad 2009

Zpracovatelský tým: Koordinace prací

Mgr. Ing. Jan Majer Mgr. Radim Čechák

Koncepce rozvoje obce, urbanistická koncepce


Přírodní poměry, ochrana přírody a krajiny,

Mgr. Ing. Jan Majer

územní systém ekologické stability, životní prostředí Obyvatelstvo a bytový fond

Mgr. Radim Čechák Mgr. Jana Čechová

Výroba, těžba nerostných surovin


Občanská vybavenost

Mgr. Radim Čechák

Technická infrastruktura Doprava

Ing. Josef Hajský

Vodní hospodářství

Ing. Václav Waldhans

Energetika, telekomunikace

Václav Broukal

Zemědělský půdní fond


Fotodokumentace

Mgr. Ing. Jan Majer Mgr. Karel Bařina

Další spolupráce

Mgr. Veronika Dvořáčková

Aktualizace ÚAP, podklady pro rozbor udržitelného rozvoje, rozbor udržitelného rozvoje

OBSAH Úvod ................................................................................................................... 1 1

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ......................................................... 2 1.1 Zastavěné území, zastavitelné plochy ......................................................... 2 1.2 Urbanismus ............................................................................................. 2 1.3 Památková ochrana, hodnoty území ........................................................... 4 1.4 Funkční využití ploch ................................................................................ 5 1.4.1 Plochy výroby ............................................................................... 5 1.4.2 Občanské vybavení........................................................................ 6 1.5 Životní prostředí ...................................................................................... 6 1.5.1 Životní prostředí............................................................................ 6 1.5.2 Místní znečištění ovzduší ................................................................ 7 1.5.3 Hluk............................................................................................. 8 1.5.4 Erozní ohrožení ............................................................................. 8 1.5.5 Radioaktivní ohrožení..................................................................... 8 1.5.6 Hospodaření s odpady .................................................................... 9 1.5.7 Celkové shrnutí ............................................................................. 9 1.6 Krajinný ráz, ochrany přírody a krajiny ......................................................10 1.6.1 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika ....................................10 1.6.2 Ochrana přírody a krajiny ..............................................................15 1.6.3 Územní systém ekologické stability .................................................15 1.6.4 Významný krajinný prvek ..............................................................18 1.6.5 Přírodní park ................................................................................18 1.6.6 Památný strom.............................................................................19 1.6.7 Biogeografie, biochory...................................................................19 1.7 Půda......................................................................................................20 1.7.1 Zemědělský půdní fond .................................................................20 1.7.2 Erozní ohrožení ............................................................................23 1.7.3 Investice do půdy .........................................................................23 1.8 Geologie, nerostné suroviny a báňská činnost .............................................24 1.8.1 Těžba..........................................................................................24 1.8.2 Sesuvná území.............................................................................24 1.9 Vodní hospodářství ..................................................................................25 1.9.1 Podpovrchové a podpovrchové vody ...............................................25 1.9.2 Zásobování pitnou vodou...............................................................28 1.9.2 Odvádění a čistění odpadních vod ...................................................28 1.10. Zemědělská výroba, lesní hospodářství ...................................................28 1.10.1 Zemědělská výroba.....................................................................28 1.10.2 Lesní hospodářství ......................................................................30 1.11 Staré zátěže území a kontaminované plochy .............................................30 1.12 Energetika a telekomunikace ..................................................................30 1.12.1 Zásobování elektrickou energií .....................................................30 1.12.2 Zásobování teplem......................................................................31 1.12.2 Ochranná pásma ........................................................................31 1.12.3 Telekomunikace, veřejné osvětlení................................................32

Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009


1.13 Doprava ...............................................................................................32 1.13.1 Silniční síť ..................................................................................32 1.13.2 Železniční doprava ......................................................................33 1.13.3 Hromadná doprava .....................................................................34 1.13.4 Pěší a cyklistické trasy.................................................................34 1.13.5 Zemědělské cesty .......................................................................34 1.14 Ostatní veřejná infrastruktura, ochranná pásma ........................................34 1.15 Objekty obrany státu, požární ochrany a policie ........................................34 1.16 Ostatní informace a záměry ....................................................................35 1.16.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel .................................................35 1.16.2 Struktura obyvatelstva ................................................................36 1.16.3 Domovní a bytový fond, bydlení, bytová výstavba ..........................38 1.16.4 Předpokládaný vývoj počtu obyvatel a bytového fondu ....................40 1.17 Sledované jevy územně analytických podkladů .........................................40 2

Rozbor udržitelného rozvoje ...........................................................................44 2.1

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.......................................................44

2.2

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro harmonický rozvoj území ........................................................................................50

2.3

Vymezení problémů k řešení ..................................................................51

2.4

Záměry na provedení změn v území........................................................51



Úvod Stavební zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti zavádí pojem „Územně analytické podklady (ÚAP)“, které slouží jako podklad k vytváření územně plánovací dokumentace, k jejich změně a k rozhodování v území. Územně analytické podklady jsou pořizovány na úrovni obcí s rozšířenou působností a krajů a následně aplikovány při zpracování ÚP jednotlivých obcí. Vyhláška 500/2006 Sb. v Příloze 1, část A, obsahuje: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území (sledované jevy jsou součástí uvedené přílohy). Rozbor udržitelného území zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích.

Předložená aktualizace, zpracovaná na základě ÚAP ORP Polička a doplňujících průzkumů a rozborů, je podkladem pro návrh zadání pro pořízení územního plánu a navazujících etap.

U jednotlivých kapitol jsou v pravé části stránky uvedeny čísla korespondující s číslováním jevů územně analytických podkladů uvedených v Příloze č. 1 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb.


list č. 1


1 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje 1.1 Zastavěné území, zastavitelné plochy

1, 117

Podkladem pro vymezení zastavěného území jsou mapy evidence nemovitostí (katastrální mapa 1:2 880) obce Stašov a stávající územní plán sídelního útvaru. V období platnosti územního plánu nedošlo k žádné změně zastavěného území. Zastavěné území tvoří dva téměř souvislé pásy severojižního směru podél páteřní silnice a souběžných místních komunikací. Zastavěné území vybíhá, zhruba v úrovni Velkého stašovského rybníka, na čtyřech místech na svahy na východní straně nad obcí. Dvě vybíhající plochy zastavěného území jsou na západní straně, a to rozlehlý zemědělský areál a samostatná část v okolí usedlosti v jižní části s místním názvem Ke Čtyřem dvorům. Nejjižnější plochy zastavěného území jsou vymezeny v blízkosti lomu Stašov II, kde jsou lokalizovány především rekreační objekty a dále podél západního okraje silnice ve směru na Svojanov. Při západní hranici katastrálního území jsou tři izolované plochy se zástavbou v lokalitě „Balda“. V mapě evidence nemovitostí není zastavěné území vymezeno. Územně analytické podklady v této oblasti vymezují zastavěné území odpovídající třem výše uvedeným izolovaným zastavěným plochám. Rozšíření zastavěného území (zastavitelné plochy) je předpokládáno na plochách těsně přimykajících k stávajícímu zastavěnému území nebo v jeho prolukách. Plošně největší záměr na vymezení zastavitelného území se uvažuje na mírných svazích podél polní cesty vedoucí severojižním směrem od zemědělského areálu souběžně s hlavní silnicí až téměř k zemědělskému objektu v místní části U kostelní cesty. Aktualizace zastavěného území bude provedena v souladu s § 58 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Urbanismus

11

Stašov leží v údolí řeky Křetínky, která společně s hlavní silnicí III/3643 tvoří urbanizační osu severojižního směru. Údolí Křetínky je v severní a střední části široce rozevřené mezi Baldským vrchem, Drašarovem a Rohoznou, jižním směrem postupně uzavírá a nejužší je při jižní hranici katastrálního území obce. Podél silnice a na svazích nad nivou Křetínky byly postaveny usedlosti, které svým rozložením a uspořádáním vytvořily lánovou obec. Historicky založená urbanistická struktura obce lánového typu zůstala zachována, což dokumentují mj. spádnicově uspořádané zemědělské pozemky oddělené polními cestami nebo liniovými mezovými porosty a na svazích nad zastavěným územím několik velkých usedlostí. Tento typ vesnice je charakteristický pro většinu obcí v širokém okolí. Většina původních velkých zemědělských usedlostí měla čtvercový nebo obdélníkový půdorys. Charakteristická byla pro ně čtyřstranná zástavba dvorů, různá výška hřebenů jednotlivých střech v rámci jedné usedlosti a orientace bočních staveb dvorů štíty ke vstupní straně. Několik usedlostí tohoto charakteru zůstalo dodnes alespoň částečně zachováno (např. usedlosti na svazích orientovaných k západu, u hasičské nádrže, usedlost na okraji lesa u místní části Ke Čtyřem dvorům).


list č. 2


Obr. 1 Typická usedlost čtyřúhelníkovitého půdorysu Celkový ráz středu obce nenarušují ani dva bytové domy v blízkosti kostela, které svojí velikostí a sedlovými střechami vcelku zapadají do okolní stávající zástavby. Současná zástavba má většinu staveb v dobrém až velmi dobrém stavebním stavu, což platí především pro rekreační chalupy. Jen málo bývalých usedlostí je ve špatném stavu a neudržovaných. Na některých místech v obci působí nepříznivě necitlivě umístěné menší objekty (garáže, kůlny, altány apod.) uvnitř některých parcel mimo hlavní budovu.

Obr. 2 Udržovaná usedlost (vlevo), esteticky negativní objekt (vpravo) Součástí katastrálního území obce je rekreační areál „Balda“ v lesích západně od obce. V části jsou objekty lázní, které zanikly v roce 1947 a stále nemají další využití. Dále v lese je dětský letní tábor. Obec byla obydlena převážně Němci a po jejich vysídlení bylo mnoho usedlostí opuštěno a postupně zdemolováno, což je dodnes patrné z platných zastaralých map evidence nemovitostí, kde jsou dodnes zakresleny objekty, které neexistují. Ráz obce, se zachovalou původní urbanistickou strukturou, velmi negativně narušuje rozlehlý architektonicky nevzhledný zemědělský areál bezprostředně navazující na západě na zastavěné území v centrální části obce. Dalším nepříznivým prostorem je rozsáhlý kamenolom a jeho zařízení přiléhající k jižní část obce. Obě lokality výrazně narušují krajinný ráz a kvalitu životního prostředí. Katastrální území má celkově pozitivní hodnoty krajinného rázu charakteru harmonické krajiny, což bylo také důvodem zahrnutí jeho východní a jihovýchodní části do Přírodního parku Údolí Křetínky. Pozitivním prvkem, obohacujícím krajinný ráz i úroveň životního prostředí v západní části k.ú., je soustava devíti rybníků západně od obce a Velký stašovský rybník v její centrální části. Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 3


Pro územní rozvoj obce musí být v územním plánu respektován princip územní celistvosti sídla - stavební rozvoj obce musí být realizován v rámci zastavěného území nebo v bezprostřední návaznosti.

1.3 Památková ochrana, hodnoty území

5–10, 13-16

V katastrálním území obce Stašov se nevyskytuje stavba se statutem památkově chráněného objektu. Historickou dominantou Stašova je jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie s třípatrovou hranolovou věží v západním průčelí vybudovanou v roce 1873, náhradou za barokní svatyni, jež v roce 1856 vyhořela. Dne 2. června roku 1983 byla úderem blesku zapálena malá věž a střecha, která kompletně shořela. Během požáru rovněž spadly obě věže a žárem z ohně byly roztaveny dva zvony. Po opravě byl kostel nově vysvěcen 30.10.1988. K významným historickým objektům obce náleží také přilehlá fara, dům č. p. 5, empírová stavba z počátku 19. století. Návrh územního plánu by měl řešit možnou ochranu uvedených objektů a jejich zařazení do seznamu kulturních památek. Na území obce se nachází archeologická lokalita „Stašov – intravilán“ zapsána ve Státním archeologickém seznamu.

Obr. 3 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Stašově


list č. 4


1.4 Funkční využití ploch

2-4

V obci jsou vyčleněny základní funkce, a to obytná, rekreační a výrobní. Převládá funkce obytná, charakterizovaná převahou bydlení venkovského typu se zázemím užitkových zahrad a drobnými chovy domácího zvířectva. Rekreační funkce je reprezentována rekreačními chalupami v celkovém počtu 21. V poslední době jsou nově zastoupeny také farmy s chovem koní, které by měly obohatit rekreační funkci obce. Přínosem je nově budovaný sportovně rekreační areál. Součástí obce je prostor v okolí bývalých lázní Balda, který je v současné době nevyužíván. V blízkosti je dětský rekreační tábor. Výrobní funkce je zastoupena dvěma výrazně omezenými zónami: rozlehlý zemědělský areál firmy Agronea a.s. Polička, středisko Stašov, v centru obce a dále izolované objekty u silnice na Jedlovou a v severní části obce, kamenolom firmy M-SILNICE a.s., Pardubice, v jižní části katastrálního území.

1.4.1 Plochy výroby V jižní části obce se nacházejí dva lomy – Stašov a Stašov II. Těží se zde rula jako stavební kámen. Aktivní těžba probíhá pouze v lomu Stašov II. Severně položený bývalý lom Stašov slouží jako odstavná a manipulační plocha, na kterou navazuje soubor technických vybavení lomu. U aktivního lomu Stašov II je stanoven dobývací prostor a vymezeno chráněného ložiskového území. Počet zaměstnanců se pohybuj v rozmezí 9 – 15. Další potřebné údaje nebyly provozovatelem lomu – firmou M-SILNICE a.s., Pardubice – poskytnuty, zejména informace o sanaci a rekultivaci vytěžených prostor. Provozovatel lomu žádá rozšíření odstavných a manipulačních ploch v těsné blízkosti lomu Stašov. Druhým plošně významným areálem výroby jsou areály zemědělského provozu firmy AGRONEA Polička, a.s. Společnost využívá budovy a areály západním směrem v centrální části obce přibližně na úrovni Velkého Stašovského rybníka. V jednotlivých objektech je celkem umístěno cca 516 kusů zvířat (K1 – 80 ks hovězí dobytek, K2 – 30 ks hovězí dobytek, Seník – 100 ks hovězí dobytek, Porodna – 60 ks hovězí dobytek), dále je zde centrální hnojiště, dva sklady sena a slámy, víceúčelová hala, dílna a garáže. Kromě využívaných objektů jsou nad silnicí do Jedlové dva opuštěné a chátrající objekty a mezi hlavní silnící a rybníkem víceúčelová hala. Mimo hlavní areál je lokalizován u silnice do Jedlové objekt K3 se 180 ks vepřového dobytka na výkrm a v severní části obce salaš se 70 ks hovězí dobytek s oploceným výběhem. Uvedené počty kusů nejsou stálé a kolísají dle potřeb. Téměř celé k východu exponované svahy západně od obce jsou pastevní areály. Oba areály, těžební a zemědělský – mají negativní vliv na kvalitu životního prostředí – hlučnost, zápachy, prašnost, provoz dopravních prostředků a nemají stanovena pásma hygienické ochrany.


list č. 5


Obr. 4 Lom Stašov

1.4.2 Občanské vybavení Občanské vybavení v obci je na poměrně nízké úrovni. Jako důvody tohoto stavu lze označit nízký počet obyvatel a relativní blízkost města Poličky a města Bystré. Obecní úřad je lokalizován v centrální části obce, v budově je umístěna také místní knihovna. Severně od budovy obecního úřadu je vybudovaný sportovní areál s fotbalovým a multifunkčním hřištěm. Pro tuto oblast je zpracována studie přebudování na „Areál volného času Stašov“ a probíhají zde stavební práce. Situace uvedená v této studii není v souladu s katastrální mapou, doporučujeme prověřit tuto skutečnost. Plochy severně od tohoto areálu jsou využívány pro jezdectví. Občanská vybavenost je omezena na jeden obchod se smíšeným zbožím, hostinec ani kulturní dům nejsou v provozu. Kostel, obklopený hřbitovem, leží rovněž při hlavní silnici procházející obcí. Areál „Balda“ v lesích západně od obce má především rekreační funkci. V části jsou objekty lázní, které zanikly v roce 1947 a stále nemají další využití. Část zaujímá dětský tábor. V obci je dále 9 podnikajících fyzických osob v oborech klempířství a pokrývačské práce, stavební práce, autoopravárenství, čalounické práce, vodoinstalace a topenářské práce.

1.5 Životní prostředí 1.5.1 Životní prostředí Kvalita životního prostředí je v obci Stašov ovlivněna nepříznivými vlivy, které lze shrnout do následujících okruhů: místní znečištění ovzduší způsobované lokálními topeništi spalujícími nekvalitní fosilní paliva, znečištění ovzduší způsobované výfukových plynů, prašnost),

průjezdní

automobilovou

dopravou

(imise

hluk z automobilové dopravy v okolí silnic, hluk a prašnost z kamenolomu, zápachy z provozů živočišné výroby, Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 6


biologické znečištění ovzduší vázané na výskyt alergenních rostlin, potenciální erozní ohrožení orných půd vodní erozí, radioaktivní ohrožení vázané na výskyt radonu v horninách.

1.5.2 Místní znečištění ovzduší Nejzávažnějšími zdroji znečištění ovzduší, jsou domácí topeniště, tranzitní automobilová doprava především po silnici III/3634 a provoz kamenolomu a rovněž zápachy z provozů živočišné výroby. Znečištění ovzduší je způsobováno především nedokonalým spalováním tuhých fosilních paliv a dalších substancí v domácích topeništích (dřevo, uhlí). Významnou roli hraje také údolí poloha, ve které je lokalizována větší část obytné zástavby obce. Nedokonalé spalování pevných paliv může způsobovat za nepříznivých rozptylových podmínek (bezvětří, teplotní inverze, mlhy) vznikajících především v chladné části roku místní znečišťování ovzduší, které se často projevuje jako zadýmování jeho přízemních vrstev. Tyto situace mohou nastat i v průběhu večera a noci. Během dopoledních hodin a oteplení dochází k rychlému rozptylu znečištění. Krátkodobé hodnoty znečištění se mohou blížit imisním limitům, což by bylo třeba prokázat měřením. Takto ohrožená je celá obytná zástavba v údolní části obce. Přízemní znečištění ovzduší zvyšují výfukové plyny z automobilové dopravy a prašnost (víření sedimentovaných částic různého původu – prach z polí, zbytky zimních posypů, doprava z kamenolomu, provoz kamenolomu apod.). V rámci řešeného území ani v jeho nejbližším okolí se měření imisí neprovádí. Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, se vymezují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Ve Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2007 (Věstník MŽP č. 6/2009). Katastrální území obce leží v územní působnosti Městského úřadu (Stavebního úřadu) Polička, který, dle uvedeného Sdělení, není zařazen do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z hlediska šíření zápachů z objektů živočišné výroby je nepříznivá jejich lokalizace v blízkosti obytné zástavby a vzhledem k převládajícím západním a severozápadním větrům. I zde se vyskytují obdobné situace jako u imisního znečištění z domácích topenišť a z dopravy. V řešeném území obce se dále uplatňuje biologické znečištění ovzduší způsobené alergenními látkami biologického původu tvořící tzv. aeroplankton. Největšími producenty alergenů jsou především různé druhy plevelů, ruderálů a dřevin. Znečištění ovzduší např. pylovými zrny se projevuje již od časného jara a končí až v pozdním podzimu. Tato dlouhodobá expozice pylů je v úzké souvislosti s radikální přeměnou krajiny, se změnami vegetačního krytu, s rozšiřováním ruderálních společenstev, zavlečených rostlinných druhů apod. Z hlediska hromadného výskytu alergenních rostlin jsou v řešeném území nejzávažnější neudržované plochy, např. podél komunikací, okolí zemědělských objektů a další roztroušené v rámci katastrálního území. Údržba těchto ploch, likvidace alergenních a dalších plevelných rostlin je povinností majitelů, případně uživatelů jednotlivých pozemků.


list č. 7


1.5.3 Hluk Jeho působení na životní prostředí je vázáno na liniový zdroj, kterým je v řešeném území automobilová doprava především na silnici III. třídy č. 3634 a v okolí křižovatky se silnicí II/363 vedoucí do Rohozné. Druhým zdrojem hluku je těžba a úprava kameniva v kamenolomu, který leží na jižním okraji zástavby. Pro hodnocení hlukového zatížení nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje, přesto lze předpokládat, že při vyšší intenzitě průjezdní automobilové dopravy může hlukové zatížení prostředí v okolí silnice dosahovat v některých hodinách nadstandardních hodnot. Podobně mohou být překračovány i hladiny akustického tlaku z provozu kamenolomu. Bezprostřední kontakt obytné zástavby s automobilovou dopravou v úseku dlouhém v souhrnu cca 3500 m znemožňuje realizaci potřebných hygienických (protihlukových a protiimisních) opatření.

1.5.4 Erozní ohrožení Náchylnost půdy k vodní erozi se projevuje již u malých sklonů svahů od 2 – 3°, tedy prakticky na všech plochách orné půdy v rámci katastru. Riziko eroze se zvyšuje nevhodnými způsoby hospodaření, skladbou plodin, nedostatkem půdoochranné zeleně a dalších opatření.

1.5.5 Radioaktivní ohrožení Radioaktivní ohrožení je závažným faktorem ovlivňujícím hodnoty životního prostředí. Nejzávažnější ozáření způsobuje radioaktivní plyn radon, resp. jeho rozpadové dceřiné produkty. Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedené v mapě 1:50 000, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Zastavěná území obce je zařazeno do nízké a přechodné kategorie (nehomogenní kvartérní sedimenty) radonového indexu. Jižní vyšší část k.ú je zařazena do střední kategorie (viz přiložený mapový výřez). Měření radonu by mělo být provedeno a vyhodnoceno ve všech lokalitách navrhovaných pro bytovou výstavbu, sport, rekreaci apod. Tento požadavek je v souladu s příslušnou Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 8


legislativou (zákon 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření – atomový zákon, vyhláška 184/1997 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany, ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, 1996).

Obr. 5 Mapa radonového indexu geologického podloží v obci Stašov a jejím okolí (Česká geologická služba – Geofond)

1.5.6 Hospodaření s odpady Odpadové hospodářství je řešeno na základě Obecně závazné vyhlášky č. 1/2005 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce. Shromažďování směsného komunálního odpadu se provádí do 110 nádob v celkovém počtu 104 kusů. Svoz je prováděn v zimě 1 x za týden, v létě 1 x za 14 dní oprávněnou firmou (LIKO Svitavy) na řízenou skládku. U hřbitova je trvale umístěn jeden velkoobjemový kontejner. Jedenkrát ročně je přistavován, v termínech stanovených obcí, velkoobjemový kontejner na různorodý objemný odpad, jejichž odvoz je rovněž zajišťován oprávněnou firmou. V obci se provádí separovaný sběr (spolupráce s firmou Eko-kom a.s.) bílého a barevného skla a plastů, a to do speciálních kontejnerů umístěných na čtyřech místech v obci (separuje se bílé, barevné sklo, papír, plasty). Sběr železného šrotu se provádí po vyhlášení podle potřeby v průběhu roku. Nebezpečný odpad se shromažďuje 2 x za rok na místech a v termínech stanovených obcí oznámením obecního úřadu. Stavební odpad je likvidován na náklady původce. Biologický odpad je využíván jeho původci ke kompostování.

1.5.7 Celkové shrnutí Životní prostředí Stašova, je dosud poměrně kvalitní, i když je částečně negativně ovlivňováno lokálními faktory.


list č. 9


Většina lokálních problémů, kromě průjezdní automobilové dopravy, činnosti velkolomu, dálkových přenosů imisí, radioaktivního ohrožení, částečně i zápachů ze živočišné výroby, je řešitelná místními orgány, ve spolupráci s nadřízenými orgány, s místními aktivitami a dalšími zainteresovanými subjekty. Některé z problémů jsou postupně řešeny, např. nakládání s odpady, řada dalších by měla být postupně odstraňována. Jde především o řešení změny topných médií, čištění odpadních vod, výsadby zeleně, údržbu komunikací, likvidaci zaplevelených lokalit, rozšíření sběru odpadů a druhotných surovin atd. Na řešení problémů v ochraně a tvorbě životního prostředí jsou k dispozici centrálně podporované programy se státními příspěvky, vycházející z platné legislativy.

1.6 Krajinný ráz, ochrany přírody a krajiny

18, 21–23, 30, 32, 42

1.6.1 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika Místo krajinného rázu v okolí Stašova tvoří široké údolí horního toku Křetínky s nadmořskou výškou mezi 550 až 692 m. V řešeném území obce Stašov se stýkají dvě geomorfologické soustavy provincie České vysočiny – Česko-moravská soustava a soustava České tabule. Soustava České tabule zabírá větší severní a severovýchodní část k.ú., a to oblastí Východočeská tabule, jejím celkem Svitavská pahorkatina a podcelkem Českotřebovská vrchovina. Zasahuje sem jižní část poměrně rozsáhlého geomorfologického okrsku Kozlovský hřbet s nejvyšším bodem Baldský vrch 692,2 m n.m. a dvěma dalšími vrchy s nadmořskou výškou přes 650 m – Drašarov 686,4 m n.m. a Rohozná 685,2 m n.m. To jsou také nejvyšší body celého katastrálního území. V geologickém složení jsou nejvíce zastoupeny spongility a slínovce středního turonu. Podstatně menší jihozápadní část spadá do Česko-moravské soustavy, její oblasti Českomoravská vrchovina, celku Hornosvratecká vrchovina, podcelku Nedvědická vrchovina a okrsku Jedlovská plošina. Okrsek má velmi pestré geologické složení krystalických hornin. V nivě Křetínky na jihu k.ú. leží nejnižší bod řešeného území v 550 m n.m. Celé k.ú. leží v mírně teplé oblasti MT 3, která má krátké, mírné až mírně chladné a suché až mírně suché léto, přechodné období normální až dlouhé s mírným jarem a podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Tab. 1 Základní charakteristika klimatické oblasti MT 3 charakteristika počet letních dnů

MT 3 20 – 30

počet dnů s Ø teplotou 10 0C a více

120 – 140

počet mrazových dnů

130 – 160

počet ledových dnů

40 – 50

Ø teplota v lednu [°C]

-3 – -4

Ø teplota v červenci [°C]

16 – 17

Ø teplota v dubnu [°C] Ø teplota v říjnu [°C]

6–7 6–7

Ø počet dnů se srážkami 1 mm a více

110 – 120

srážkový úhrn ve vegetačním období [mm]

350 – 450

srážkový úhrn v zimním období [mm]

250 – 300


list č. 10


počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 – 100

počet dnů zamračených

120 – 150

počet dnů jasných

40 – 50

Roční průměrná teplota v okolí Stašova je kolem 6 °C, nejteplejším měsícem bývá zpravidla červenec a nejchladnějším leden. Tab. 2 Průměrná teplota vzduchu [°C] (Polička – 555 m n.m.) I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

ØR

-4,2

-3,0

0,7

5,3

11,0

13,7

15,5

14,6

11,1

6,2

1,2

-2,3

5,8

Nástup, ukončení a délka trvání vybraných průměrných denních teplot (0 °C a více, 5 °C a více, 10 °C a více a 15 °C a více) vymezují např. začátek a konec zimy, topné období, začátek, konec a délku vegetačního období, léto apod. a jsou důležité pro růst vegetace, projevy života, pro rekreaci, bydlení, pobyt v přírodě, dopravu atd. Průměrná denní teplota 0 °C a nižší charakterizuje začátek a konec vlastní zimy. Období s teplotami nad nulou trvá asi 264 dnů, začíná kolem 10. března a končí v posledních dnech listopadu. Zima je dlouhá asi 100 dnů. Širší vegetační období s průměrnou denní teplotou 5 °C a více znamená začátek jara na vzestupné části křivky ročního chodu teploty a konec podzimu na sestupné části. Začíná před polovinou dubna a končí po 20. října a trvá asi 195 dnů. Užší vegetační období je charakterizováno nástupem a koncem průměrné denní teploty 10 °C a více. Začíná koncem první dekády května a končí do 25. září a je dlouhé asi 135 dnů. S nástupem tohoto období končí většinou sériové mrazíky, končí topné období a začíná plný rozvoj jara, např. počátek rozkvětu ovocných stromů. Léto charakterizované průměrnou teplotou 15 °C a vyšší začíná v průměru kolem v první dekádě července a končí kolem 10. srpna a je dlouhé jen asi 36 dnů. První mrazové dny bývají kolem 1. října, poslední v první dekádě května. Tab. 3 Průměrné datum nástupu (N), konce (K) a délka trvání charakteristických průměrných denních teplot (Polička – 555 m n.m.) t = 0 °C a více

t = 5 °C a více

t = 10 °C a více

t = 15 °C a více

N

k

t

N

k

t

N

k

t

N

k

t

10.3.

28.11.

264

13.4.

23.10.

194

11.5.

23.9.

136

7.7.

11.8.

36

Srážkově jde o středně bohaté území, s ročními úhrny do 700 mm. V teplém období roku spadne kolem 400 mm srážek (asi 60 % ročního úhrnu), v chladném kolem 270 mm. Dnů, kdy se vyskytnou srážky je asi 140 za rok a kolem 110 dnů je se srážkami 1 mm nebo více. Tab. 4 Průměrný úhrn srážek [mm] (1 – Polička – 555 m n.m., 2 – Bystré u Poličky – 610 m n.m.) I

II

II I

IV

V

VI

VI I

VI II

IX

X

XI

XI I

∑R

∑ IV-IX

∑ X-III

1

47

42

41

54

68

78

86

80

55

56

51

47

705

421

284

2

41

37

38

48

65

76

83

76

50

53

46

44

657

398

259

Dnů se sněžením bývá přes 40 za rok, kolem 70 dnů je se sněhovou pokrývkou, která má průměrnou maximální výšku mezi 30 – 40 cm. Relativní trvání sněhové pokrývky Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 11


v období jejího výskytu je kolem 60 dnů. První dny se sněhovou pokrývkou bývají v průměru kolem 10. listopadu, poslední na přelomu března a dubna. V širším území převažuje celoročně větrné proudění západního kvadrantu, které představuje asi 58 %, přes 10 % tvoří vítr východní a necelých 7 % bezvětří. Větrné proudění je částečně usměrňováno severojižním průběhem údolí Křetínky. Z mezoklimatického hlediska se uplatňuje údolní poloha, a to při tvorbě místních teplotních inverzí a vytváření jezer chladného vzduchu. Oba jevy vznikají jak v nočních hodinách za jasného počasí v teplé polovině roku, tak zejména v chladné části roku za nepříznivých rozptylových podmínek. V přízemních vrstvách ovzduší jde o nepříznivý jev, a to mj. z hlediska výskytu a hromadění zvýšených koncentrací škodlivin vznikajících nedokonalým spalováním pevných paliv v domácích topeništích, automobilovou dopravou a také zápachů z chovů živočišné výroby. Z půdních typů zcela převažují kambizemě s řadou různých variet a dále jsou zastoupeny fluvizemě a gleje (viz následující tabulka). Kambizemě patří mezi méně úrodné půdy. Je pro ně typická skeletovitost. Jejich úrodnost se zpravidla snižuje s nadmořskou výškou. Fluvizemě jsou nevyvinutým půdním typem vyskytujícím se podél vodních toků. Půdotvorným substrátem jsou náplavy (nivní sedimenty). Vzhledem k různorodosti vlastností půdotvorného substrátu se vyznačují značnými rozdíly v úrodnosti. Gleje jsou půdy výrazně ovlivněné vodním režimem. Podle biogeografického členění leží celé území obce v podprovincii 42 hercynské, která je zde zastoupena dvěma biogeografickými regiony. Severozápadní, severní a severovýchodní část k.ú., s výběžkem do okolí vrchu Rohozná, je součástí bioregionu 1.39 – Svitavského. Jihozápadní, jižní a jihovýchodní část k.ú. obce leží v bioregionu 1.51.Sýkořském. Podle geobotanické rekonstrukce byly zastoupeny v SZ části k.ú. v širším okolí Baldského vrchu a SV část v okolí vrchu Drašarov acidofilní bikové bučiny, ve zbývající střední, jižní a jihovýchodní části převažovaly květnaté bučiny. Podél vodních toků byly zastoupeny olšiny a jasaniny. Území obce se nachází převážně v povodí horního toku Křetínky (č.h.p. 4-15-02-020). Křetínka je pravostranným přítokem Svitavy u Letovic. Okrajově sem zasahují další dílčí povodí Svitavy a Svratky. V rámci katastrálního území (podle údajů KN) zabírá největší výměru orná půda, a to více jak 36 % jeho celkové rozlohy. Lesní pozemky pokrývají přes 32 % a travní porosty (TTP) téměř 21 %. Skutečná výměra travních porostů je však vyšší, protože v současné době pokrývají asi o 60 až 65 ha větší plochy, dosud vedené jako orná půda. Je tedy jejich výměra přes 342 ha, což je téměř 26 % celkové výměry obce. Úbytek orné půdy ve prospěch travních porostů výrazně zvyšuje hodnoty krajinného rázu a je mj. rovněž příznivý především z hlediska postižení a ohrožení půd vodní erozí na místy poměrně příkrých svazích tvořících údolí Křetínky a jejích přítoků. Další ekopozitivní krajinné struktury zabírají jen necelé 1 % z výměry k.ú. – zahrady 0,7 % a vodní plochy (včetně umělých nádrží, vodních toků a mokřadů) 0,8 %. Do kategorie vodní plochy není zařazen Velký stašovský rybník (4,50 ha ), který je, podle KN, veden jako travní porost (parcela č. 196/1).


list č. 12


Tab. 5 Úhrnné hodnoty druhů pozemků dle katastru nemovitostí (* výměry zaokrouhleny na 2 desetinná místa) využití území

procentuální

výměra [ha*]

orná půda

podíl [%]

481,56

36,3

8,94

0,7

travní porosty

277,49

20,9

lesní pozemky

428,98

32,4

10,06

0,8

7,66

0,6

110,06

8,3

1324,75

100,0

zahrady

vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy celkem

Zastavěné plochy zabírají jen 0,6 % rozlohy k.ú. a ostatní plochy 8,3 % (silnice a ostatní komunikace – 44,6 ha, dobývací prostor – 16,22 ha, hřbitov – 0,23 ha, veřejná zeleň – 0,96 ha, sportovní a rekreační plochy – 3,87 ha, manipulační plochy – 3,87 ha, neplodné půdy – 20,03 ha, jiné plochy – 20,97 ha).

Obr. 6 Úhrnné hodnoty druhů pozemků v obci Stašov v procentuálním zastoupení

1324,75

8,94

0,7

277,49

20,9


428,98

32,4

10,06

0,8

725,47

podíl [%]

celkem eko + [ha]

podíl [%]

vodní plochy [ha]

podíl [%]

lesní pozemky [ha]

podíl [%]

trvale travní porosty [ha]

podíl [%]

zahrady [ha]

výměra celkem [ha]

Tab. 6 Zastoupení ekologicky pozitivních krajinných složek v obci

54,8

list č. 13


Tab. 7 Zastoupení ekologicky negativních krajinných složek v obci výměra celkem 1324,75

orná půda [ha]

481,56

podíl [%]

zastavěné plochy

36,3

[ha]

7,66

podíl [%]

0,6

celkem eko [ha]

489,2

podíl [%]

ostatní plochy

36,9

110,06

[ha]

podíl [%]

8,3

Díky zastoupení ekologicky pozitivních krajinných složek je zde příznivý koeficient ekologické stability (KES), který vychází z relace mezi přírodními a člověkem vytvořenými prvky (dle údajů o úhrnných hodnotách druhů pozemků v KN). Hodnota KES je 1,48, což řadí k.ú., z hlediska krajinného rázu, do zóny harmonické krajiny s vyváženým zastoupením ekolabilních a ekostabilních ploch. Tab. 8 Zastoupení ekologicky negativních, ekologicky pozitivních a ostatních ploch a koeficient ekologické stability

výměra celkem 1324,75

eko +

podíl na celkové výměře [%]

725,47

54,8

eko -


ostatní plochy


KES

489,2

36,9

110,06

8,3

1,48

Obr. 7 Zastoupení ekologicky pozitivních, ekologicky negativních a ostatních ploch v obci Větší lesní celky, s přechodem do sousedních k.ú., pokrývají okrajové západní, severozápadní, východní a severovýchodní části k.ú. a příkré svahy v jižní části v údolí Křetínky. Malé enklávy lesních porostů jsou roztroušeny na svazích po obou stranách údolí Křetínky. Největší celky orné půdy jsou ve východní části k.ú., v okolí silnice do Rohozné, v okolí vrchu Drašarov a Rohozná a v místní části Liščí kout. V jihozápadní části je jeden velký celek v místní části Ke Čtyřem dvorům. Travní porosty pokrývají největší plochy jižně a severně od silnice do Jedlové. Významnými pozitivními krajinnými prvky jsou rybníky, kterých je na k.ú. celkem dvanáct. Největší je Velký stašovský rybník o výměře téměř 4 ha.


list č. 14


1.6.2 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny je v aktualizovaných analytických podkladech pro zadání územního plánu obce zpracována v souladu se zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. V rámci řešeného území se nenachází žádná z kategorií zvláště chráněných území, definovaných v citovaném zákoně a ani jejich návrhy, ani památné stromy. Obec neleží v chráněné krajinné oblasti a není zde vymezena žádná lokalita soustavy Natura 2000 (položky ÚAP č. 24 – 29, 31, 33 – 36). Většina východní části k.ú. obce, od silnice (položka ÚAP č. 30).

leží v přírodním parku Údolí Křetínky

Z kategorií obecné ochrany přírody a krajiny jsou zastoupeny významné krajinné prvky (VKP, položky ÚAP č. 22, 23) a skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES, položky ÚAP č. 21).

1.6.3 Územní systém ekologické stability ÚSES krajiny je definován v zákoně č.114/1992 Sb. (§ 3, odst. a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, ale přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jeho ochrana (§ 4, odst. 1 zákona) je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků a jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podle ZÚR a ÚAP Pardubického kraje nejsou, až na níže uvedenou výjimku, na k.ú. obce Stašov zastoupeny skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES. Do severozápadní části k.ú., zhruba po linii vrch Drašarov – křižovatka silnice na Jedlovou a dále na k.ú. Jedlová, zasahuje ochranná nárazníková zóna (OZ) osy NRBK č. K 82 – K 127. Zabírá zhruba 545 ha z výměry obce. Osa NRBK prochází severně a severovýchodně od hranice k.ú. na území obcí Pomezí a Radiměř. V OZ by měl být uplatňován tzv. koridorový efekt vztažený výhradně na ochranu ekologicky pozitivních segmentů krajiny (skladebné části ÚSES, významné krajinné prvky, další hodnotné lokality, plochy s vyšším stupněm ekologické stability), které jsou chápány jako součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v OZ je zvýšený zájem orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty realizovaný v rámci platné legislativy, jmenovitě zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. Regionální ÚSES je zastoupen jen několika krátkými úseky regionálního biokoridoru č. 1380, který spojuje RBC č. 302 Poličský les (k.ú. Radiměř) s RBC č. 449 Černý les (k.ú. Květná). Úseky RBK probíhají po hranici s k.ú. Radiměř a jsou na nich vložena lokální biocentra Poličský les a Nad Drašarovem. Lokální ÚSES (podklad ÚAP ORP Polička) tvoří na území obce celkem 9 vymezených lokálních biocenter a 8 biokoridorů nebo jejich částí uvedených následujícím tabulkovém přehledu.


list č. 15


Tab. 9 Navrhovaná vymezená lokální biocentra v obci Stašov Vysvětlivky: LBC – lokální biocentrum; číslování: 1 – 9 pořadové číslo v rámci k.ú. obce; VO – bylinná vodní a pobřežní vegetace, rákosiny a porosty vysokých ostřic. MT – hydrofilní až mezofilní trávníky (louky, pastviny, slaniska), LO – mokřadní a pobřežní křoviny a lesy, BU – jedliny a bučiny, SM – smrčiny, KU – lesní kulticenózy, akátiny, paseková vegetace; podklad: ÚAP ORP Polička číslo

funkční typ – název

katastrální území výměra [ha]

funkčnost

1

LBC Pod Poličským vrchem II

Stašov, Radiměř

2

LBC Pod Baldským vrchem

Stašov

3,80 vymezené, funkční

lesní (KU)

3

LBC Rybník ve Stašově

Stašov


vodní, bylinná (VO, MTH, LO)

4

LBC Nad Drašarovem

Stašov


lesní (KU)

5

LBC Poličský les

Stašov, Radiměř

6

LBC Šachta

7

na k.ú. 1,80 vymezené, funkční

současný stav lesní, luční (KU, MT)


lesní (BU, SM)

Stašov


lesní (BU, SM)

LBC Pod šachtou

Stašov


lesní (LOMO, KU)

8

LBC Pod Baldou

Stašov


lesní (KU, LO)

9

LBC Na Křetínce

Stašov, Rohozná


lesní, bylinná, vodní (VO, MTH, LO, KU)

Tab. 10 Navrhované vymezené lokální biokoridory v obci Stašov Vysvětlivky: LBK – lokální biokoridor; číslování: 1 – 8 pořadové číslo v rámci k.ú. obce; podklad: ÚAP ORP Polička číslo


katastrální území

výměra [ha]

funkčnost

současný stav

1

LBK – LBC 1 ↔ LBC 3

Stašov

2,68

vymezený, částečně funkční

břehové a travní porosty, vodní tok

2


Stašov

1,94


lesní a travní porosty

3


Stašov

0,36 vymezený, funkční

lesní porost

4

LBK – LBC 7 ↔ k.ú. Radiměř

Stašov, Radiměř

na k.ú. 0,50 vymezený, funkční

lesní porost

5


Stašov


2,52

vymezený, částečně funkční list č. 16

břehové a travní porosty, vodní tok


číslo



výměra [ha]

funkčnost

současný stav

6


Stašov

3,43


lesní, travní a mezové porosty

7

LBK – LBC 2 ↔ LBK 6

Stašov

3,39


lesní, travní a mezové porosty

8

LBK – LBC 2 ↔ k.ú. Pomezí

Stašov, Pomezí

na k.ú. 0,83 vymezený, funkční

9

LBK – LBC 9 ↔ k.ú. Hamry

Stašov, Rohozná

na k.ú. 0,30


lesní porost břehové a travní porosty, vodní tok

Tab. 11 Vymezený regionální biokoridor v obci Stašov Vysvětlivky: RBK –regionální biokoridor; podklad: ZÚR a ÚAP Pardubického kraje číslo


1360

RBK - RBC č. 302 Stašov, Radiměř Poličský les ↔ RBC č. 449 Černý les



výměra [ha]

funkčnost

současný stav

na k.ú. 0,98


lesní porosty, travní porosty

list č. 17


1.6.4 Významný krajinný prvek Podle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů jsou významné krajinné prvky (VKP) definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky taxativně vyjmenovanými v zákoně, jsou v řešeném území zastoupeny lesy, údolní nivy, vodní toky a rybníky. VKP mohou být i jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody, a které se v řešeném území rovněž vyskytují, a to např. mokřady, břehové porosty, meze apod. Podle § 4 odst. 2 citovaného zákona jsou VKP chráněny před poškozováním a ničením. Jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich stabilizační funkce, k jakýmkoli zásahům je třeba závazné stanovisko orgánů ochrany přírody. V katastrálním území není žádný registrovaný významný krajinný prvek.

Obr. 8 Jeden ze soustavy rybníků s okolními břehovými porosty a mokřady

1.6.5 Přírodní park Do k. ú. obce Stašov zasahuje Přírodní park Údolí Křetínky (Nařízení Okresního úřadu Svitavy č. 2 z 8.3.1996, celková výměra 5570 ha). Na území obce zabírá cca 400 ha a jeho severovýchodní hranice probíhá po silnici č. II/363 Rohozná – Stašov. Ve Stašově přechází na silnici č. III/3634 a jde po ní k jihu, obchází areál kamenolomu a pokračuje dále na jih údolím Křetínky. Přírodní park (dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů), je určen k ochraně krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.


list č. 18


Ochranné podmínky, dané výše uvedeným nařízením, jsou korigujícím podkladem při zpracování územně plánovací dokumentace a dalších záměrů v území přírodního parku.

1.6.6 Památný strom Mimořádně významné stromy lze vyhlásit za památné stromy dle § 46 a 48 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V řešeném území není vyhlášen žádný památný strom. Je zde řada významných stromů, které by mohly být navrženy k výše uvedené ochraně.

Obr. 9 Skupina 4 javorů klenů v severní části obce

1.6.7 Biogeografie, biochory Podle biogeografického členění leží celé území obce v podprovincii 42 hercynské. Jsou zde zastoupeny dva biogeografické regiony: severozápadní, severní a severovýchodní část k.ú., s výběžkem do okolí vrchu Rohozná, je součástí bioregionu 1.39 – Svitavského, jihozápadní, jižní a jihovýchodní část k.ú. obce leží v bioregionu 1.51 - Sýkořském. V bioregionech jsou vymezeny následující biochory: 5BD Pahorkatiny s plošinami na opukách 5. v.s. – kontrastně – modální, v bioregionu 1.39 Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Pouze ojediněle, v geomorfologicky vyhraněných místech (rokliny), je doplňují květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylliFagetum). Na vlhkých místech lze předpokládat podmáčené jedliny (EquisetoAbietetum). Podél vodních toků lze očekávat vysokobylinnou vegetaci svazu Petasition officinalis, na odlesněných místech bažinné a zrašelinělé luční porosty podhorských typů, náležejících ke svazu Calthion, Caricion fuscae, Sphagno recurviCaricion canescentis a Caricion rostratae. Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 19


Cílové ekosystémy: přirozené: BU-A, BU-K, SU Náhradní: AT, MT 4BS Pahorkatiny s plošinami na kyselých metamorfitech 4. v.s. – kontrastně – modální, v bioregionu 1.51 Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Podél potoků se vyskytují nivy s vegetací podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion, místy snad i rašelinné louky svazu Caricion fuscae. Cílové ekosystémy: přirozené: BU-A, BU-K, BU-AJ, SU, (BO-A), LO-MO, LO-PO Náhradní: AT, MT 4US Výrazná údolí v kyselých metamorfitech 4.v.s. – kontrastní, v bioregionu 1.51 Varianta buková: Charakteristickou jednotkou potenciální přirozené vegetace jsou horské květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum), které na svazích a pod horními hranami doplňují acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), na konkávních tvarech zejména severního kvadrantu i ostrůvky suťových lesů (Lunario-Aceretum). K přirozené vegetaci patří dále pobřežní ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), podél menších bočních přítoků i ostřicové jasaniny (Carici remotaeFraxinetum). Podél řek jsou charakteristické poříční rákosiny (svaz Phalaridion), v řekách vegetace svazu Batrachion fluitantis. Na skalách najdeme vegetaci svazu Alysso-Festucion pallentis, na vrcholcích malé ostrůvky reliktních borů (asi nejčastěji Hieracio pallidi-Pinetum). Na běžných loukách je nejčastější vegetace ovsíkových luk svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech svazu Calthion. Cílové ekosystémy: přirozené: BU-A, BU-K, SU, BO-A, SP, LO-PO, VO-LT, VO-V Náhradní: AT, MT 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. – kontrastně – modální, v bioregionu 1.39 Varianta hercynská základní: Základním typem potenciální přirozené vegetace na mezických stanovištích jsou acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicaeQuercion, zejména jedlové doubravy (Abieti-Quercetum), nebo acidofilní jedlobučiny ze svazu Luzulo-Fagion, na Drahanské vrchovině snad i ochuzené strdivkové bučiny (Melico-Fagetum). V nevýrazných sníženinách na plošinách dominují bikové jedliny (Luzulo pilosae-Abietetum), které na lesních prameništích a kolem malých potůčků provázejí ostřicové jasaniny (Carici remotae-Fraxinetum). Podél potoků se vyskytují nivy s vegetací podsvazu Alnenion glutinoso-incanae a vegetace svazu Petasition officinalis. V bezodtokých sníženinách se stagnující vodou lze očekávat bažinné olšiny ze svazu Alnion glutinosae. Na odlesněných vlhkých místech se objevují rašelinné louky svazu Caricion fuscae, které přecházejí ve vlhké louky svazu Calthion. Kolem rybníků se vyskytuje vegetace vysokých ostřic (Magnocaricion elatae) a komplex vodní vegetace. Do BC je nutno zahrnout i vodní plochu, pobřežní mokřady a travnatý porost. Náhradní: AT, VO-V, VO-LS

1.7 Půda

41, 43

1.7.1 Zemědělský půdní fond Zemědělské půdy zabírají v rámci k.ú. celkem 767,99 ha a jsou zde zastoupeny jako orná půda (36,1 %), travní porosty (téměř 21 %) a zahrady (0,7 %) z celkové výměry katastrálního území.


list č. 20


Tab. 12 Zastoupení kategorií zemědělské půdy v obci Stašov dle Katastru nemovitostí (* výměry zaokrouhleny na 2. desetinná místa) výměra [ha*]

podíl [%]

481,56

36,3

8,94

0,7

travní porosty

277,49

20,9

celkem zemědělská půda

767,99

57,9

1324,75

100,0

využití území orná půda zahrady


Z půdních typů zcela převažují kambizemě s řadou různých variet a dále jsou zastoupeny fluvizemě a gleje (viz následující tabulka). Kambizemě patří mezi méně úrodné půdy. Je pro ně typická skeletovitost. Jejich úrodnost se zpravidla snižuje s nadmořskou výškou. Fluvizemě jsou nevyvinutým půdním typem vyskytujícím se podél vodních toků. Půdotvorným substrátem jsou náplavy (nivní sedimenty). Vzhledem k různorodosti vlastností půdotvorného substrátu se vyznačují značnými rozdíly v úrodnosti. Gleje jsou půdy výrazně ovlivněné vodním režimem. Tab. 13 Přehled hlavních půdních jednotek (HPJ) zastoupených na k.ú. Stašov a jejich kategorizace podle infiltrace a propustnosti

HPJ

25

34

35

charakteristika

kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu

infiltrace propustnost

střední

vysoká

střední

29

kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, vyšší střední středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry

37

kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

vysoká

50

kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v hpj 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

nižší střední

58

fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím

nižší střední


list č. 21


HPJ

infiltrace propustnost

charakteristika teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé

69

73

gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité

nízká

nízká

Zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídami ochrany zemědělské půdy. V území je zastoupeno celkem 20 BPEJ. Charakteristika tříd ochrany zemědělské půdy: I. třída – bonitně nejcennější půdy, odnětí možné jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu, II. třída – půdy s nadprůměrně vysokou produkční schopností, jde o půdy vysoce chráněné a jen podmíněně odnímatelná, v územním plánováni podmíněně zastavitelné, III. třída – půdy s průměrnou produkční schopností, v územním plánování použitelné pro případnou výstavbu, IV. třída – půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou využitelné i pro výstavbu, V. třída – půdy s velmi nízkou produkční schopností pro zemědělskou produkci postradatelné, většinou pro zemědělské účely postradatelné, s předpokladem efektivnějšího nezemědělského využití.

Tab. 14 BPEJ zastoupené na k.ú. Stašov BPEJ

výměra [ha]

třída ochrany I

základní ceny zemědělských pozemků [Kč] 6,85

výnosnost zemědělské půdy [bod]

72501

7,27

72511

17,46

I

5,90

36,07

72904

0,12

II

4,62

29,78

72911

32,45

I

6,14

36,92

72914

19,37

III

3,68

23,67

73746

10,46

V

1,17

12,32

75011

117,26

III

3,52

30,17

75014

0,01

IV

1,82

23,05

75800

0,31

II

4,61

34,88

77313

2,53

V

1,15

13,13

83421

6,17

I

3,56

24,33

83431

12,86

II

2,95

22,37

83444

11,12

V

1,58

13,31


43,67

list č. 22


BPEJ

výměra [ha] 21,47

83504

výnosnost zemědělské půdy [bod]

II

základní ceny zemědělských pozemků [Kč] 2,56

třída ochrany

20,04

83521

53,09

I

3,80

24,39

83524

284,24

II

2,14

16,87

83534

50,81

III

1,89

15,44

83544

125,98

V

1,70

14,48

85011

115,12

IV

2,13

24,16

86901

0,03

V

1,14

15,50

Tab. 15 Bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělské půdy zastoupené na k.ú. Stašov třídy ochrany zemědělské půdy I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

V. třída

72501

72904

72914

75014

73746

72511

75800

75011

85011

77313

72911

83431

83534

83421

83504

83544

83521

83524

86901

83444

Základní ceny zemědělských pozemků podle BPEJ jsou uvedeny v oceňovací vyhlášce č. 3/2008 Sb. v Příloze 22. Průměrná cena pozemku, dle Vyhlášky MZe č. 287/2007 Sb., je v rámci k.ú. 2,13 Kč.

1.7.2 Erozní ohrožení Zemědělské půdy jsou více či méně potenciálně ohroženy vodní erozí, což vyplývá mj. z členitosti území. Větrná eroze se zde neuplatňuje, a to především díky využití území s velkým zastoupením lesů a travních porostů a existenci dalších faktorů, které její rozvoj vylučují (klima, půdní druhy). Dle klasifikace Výzkumného ústavu meliorací a půd z hlediska ohroženosti zemědělských půd vodní erozí jsou půdy na k. ú. zařazeny do kategorie 3 – mírně ohrožené.

1.7.3 Investice do půdy V řešeném území bylo v minulých letech provedeno odvodnění pozemků o celkové výměře 144,62 ha, což je téměř 19 % z výměry zemědělské půdy na k.ú. Největší souvislé plochy odvodnění jsou v severovýchodní části k.ú. v širším okolí vrchu Drašarov nad silnicí do Rohozné. Řada menších ploch je pak především ve střední a jižní části k.ú., např. v místní části Ker Čtyřem dvorům, okolí silnice do Jedlové aj.


list č. 23


1.8 Geologie, nerostné suroviny a báňská činnost

57–58, 60, 62

1.8.1 Těžba V geologické stavbě převažují na území obce proterozoicke horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly). V úzkých pásech jsou dále zastoupeny vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry). Do východní části zasahují mezozoické horniny (pískovce, jílovce). Dle zdrojů České geologické služby a Státní báňské správy ČR jsou v jižní části katastrálního území obce vymezena tři bilancovaná výhradní ložiska. Tab. 16 Ložiska a prognózní zdroje – ložiska výhradní plocha číslo ložiska

IČO

název

organizace

surovina

způsob těžby

3069400

306940001

Stašov

M - SILNICE a.s., Pardubice

stavební kámen

současná povrchová

3069400

306940002

Stašov


stavební kámen

plocha

3069400

306940003

Stašov


stavební kámen

ukončená

Vymezeny jsou dva dobývací prostory – Stašov (číslo 0516, datum stanovení 18.11.1969) a Stašov II (číslo 0830, datum stanovení 11.8.1975). Dobývací prostory byly stanoveny pro těžbu biotiticko-kvarcitické žuly a ruly. Materiál je využíván jako stavební kámen – drcené kamenivo. V současné době probíhá těžba pouze v lomu Stašov II, lom Stašov slouží jako manipulační plocha. Provozovatelem je firma M-SILNICE, a.s., Pardubice. Tab. 17 Dobývací prostory číslo DP 70830 70516

název

organizace

Stašov II M - SILNICE a.s., Pardubice Stašov

využití

nerost

těžba

stavební kámen – rula

M - SILNICE a.s., Pardubice uzavřené

stavební kámen – biotiticko-kvarcitické žuly

Na katastrálním území je stanoveno chráněné ložiskové území (č. 706940000; stavební kámen – rula, biotiticko-kvarcitické žuly) pro oba výše uvedené dobývací prostory společně. Bylo vyhlášeno 16.2.1989.

1.8.2 Sesuvná území Na území obce jsou zaznamenány dva bodové potenciální sesuvy na svahu u jihovýchodního okraje Velkého stašovského rybníka. Jde poměrně o málo významné lokality.


list č. 24


Tab. 18 Sesuvy na k.ú. Stašov lokalita

stupeň aktivity

datum poslední aktualizace záznamu

6186 Stašov

potenciální

1991

6187 Stašov

potenciální

1991

1.9 Vodní hospodářství

44–51, 67-70

1.9.1 Podpovrchové a podpovrchové vody Celé řešené území se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída. Toto území bylo stanoveno a vyhlášeno nařízeními vlády č 85/1981 Sb. pro ochranu podzemních vod podle schématu zákazů nebo omezení taxativně vyjmenovaných činností. CHOPAV Východočeská křída (celková rozloha 2750 km2) zasahuje celé řešené území okrajovou částí vysokomýtské a ústecké synklinály. Na území CHOPAV je zejména zakázáno zmenšovat plochu lesních pozemků nad povolenou hranici a provádět jejich odvodňování, je omezen i rozsah odvodňování zemědělských pozemků, množství těžby rašeliny a povrchové těžby nerostů, těžby a zpracování nerostných surovin, výstavba velkovýroben prasat nad 500 kusů, výstavba skladů ropných látek o objemu nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren o výkonu nad 200 MW, zřizování skládek bez opatření zamezujících vyluhování jejich obsahu a řada dalších činností. Podrobně je výčet zákazů uveden ve výše citovaném Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. Řešené území nepatří mezi zranitelné oblasti ve smyslu § 33 zákona 254/2001 Sb. o vodách. Katastr obce Stašov se nachází převážně v povodí horního toku Křetínky, číslo hydrologického pořadí 4-15-02-020. Křetínka je pravostranným přítokem Svitavy u Letovic. Severovýchodní část katastru zasahuje do dílčího povodí Svitavy (č. h. p. 415-02-007) a jejích pravostranných přítoků – Radiměřského a Bělského potoka. Západní část řešeného území je odvodňována Baldským potokem, jihozápadní Zlatým potokem. Plocha o rozloze cca 10 ha při severozápadním okraji katastru je odvodňována Bílým potokem do Svratky (č .h. p. 1-15-01-010). Hlavním recipientem území je vodohospodářsky významný tok Křetínka (na k.ú. v délce 4,6 km), který je ve správě Povodí Moravy. Síť vodních toků tvoří bezejmenné přítoky Křetínky, převážně ve správě Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS), v jednom případě Lesů ČR. Čistota toku Křetínky je sledována v profilu Dolní Poříčí. Na základě hodnocení vybraných ukazatelů jakosti v letech 2007 až 2008 byl tok Křetínky zařazen v tomto profilu do III. třídy jakosti podle kritérií ČSN 75 7221. Vzhledem k nízkým průtokům a silné koncentraci vypouštěného znečištění v obci Stašov lze předpokládat zatřídění až do IV. Třídy. Údaje jsou převzaty ze Souhrnné zprávy o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí 2007 - 2008, zpracovatelem je Povodí Moravy, s.p. Katastrální území obce Stašov se nachází na rozhraní tří hydrogeologických rajónů. Na jihu to je hg, rajón 656 – Krystalinikum v povodí Svratky, na severovýchodě hg. rajón 423 – Ústecká synklinála s významnými vodárenskými zdroji pro I. a II. Březovský vodovod a na severozápadě hg. rajón 427 – Vysokomýtská synklinála. Jedná se pouze o okrajové oblasti těchto rajónů a významné vodní útvary podzemních vod se v řešeném území nenacházejí. Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 25


Záplavové území řeky Křetínky bylo stanoveno Krajským úřadem Pardubického kraje dne 11. 11. 2008, č. j. 44663-3/2008/OŽPZ/Ze a zároveň byla vymezena aktivní záplavová zóna Křetínky pro průtoky Q5, Q20 a Q100. Výpočet proudění, průběh hladin povodňových průtoků a vymezení rozsah u záplavových území pro zmíněné průtoky byl zpracován pomocí matematického modelu v rámci studie stanovení ZÚ a AZZÚ významného vodního toku Křetínka v úseku obec Bohuňov – pramen. Omezení platná v AZZÚ jsou obsažena v § 67 zákona 254/2001 Sb. o vodách. Není zde přípustná stavební činnost nesouvisející se zlepšením odtokových poměrů a vodního režimu. Je zde vyloučena nebo omezena těžba, skladování materiálů, stavba oplocení, nelze zde zřizovat dočasná ubytovací zařízení. Mimo AZZÚ může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Zátopová území jsou významným limitujícím faktorem v rozvoji řešeného území. V k. ú. Stašov se nachází několik malých vodních nádrží, převážně rybníků ve správě Rybářství Litomyšl. Největší vodní nádrží je Velký Stašovský rybník (4 ha). Tyto malé vodní nádrže jsou významnou složkou životního prostředí a krajiny. Plní zejména regulační funkci v rámci odtokových poměrů v malých povodích, důležitá je jejich krajinotvorná a biologická funkce i mikroklimatický význam. Podrobné informace jsou uvedeny níže v tabulce.


list č. 26


Tab. 19 Vodní plochy na k.ú. Stašov (výměry dle evidence Rybářství Litomyšl)

název

parcelní číslo

zatopená objem nádrže plocha [m3] [ha]

výška hráze v nejvyšším místě [m]

typ vypouštěcího zařízení

účel nádrže

rok dokončení

U Vodárny

894/2

0,61

8 530

3,40

dvouřadý požerák

chov ryb

1998

Nezmar

828/3

1,07

9 600

3,50


chov ryb

2005

Jezírko

734/18

0,23

2 140

3,70


chov ryb

2001

Březový

734/17

0,68

8 370

4,70


chov ryb a raka

2001

Stašov boční

734/13

1,11

9 500

3,00


chov ryb

1998 ?

2,54

26 709

3,20


chov ryb

Stašov horní

726/1 726/2

Stašov prostřední

718/2

0,82

9 065

3,10


chov ryb

rekonstrukce 1997

Stašov dolní

718/4

0,47

4 270

3,50


chov ryb

rekonstrukce 1997

Žabka

718/7

0,39

2 560

3,20


chov ryb

2001 ?

U silnice II/363

1394

0,12

Pod lesem

1725/2

0,13

Velký stašovský rybník *

196/1

3,91

40 600

4,50


chov ryb

* Velký stašovský rybník – podle KN je veden jako travní porost, parcela č.196/1, výměra dle ORP Polička


list č. 27

1836-1852? obnova 1995


1.9.2 Zásobování pitnou vodou Obec Stašov využívá pro zásobování pitnou vodou tři podzemní vodní zdroje. Studna ve střední části obce o průměrné vydatnosti 0,54 l/s, vrt nad stávajícím vodojemem o vydatnosti cca 0,1 l/s a v severovýchodní části obce jímání z mělkých horizontů o proměnlivé vydatnosti 0,1 až 0,5 l/s. Bezprostřední ochrana vodních zdrojů je zajištěna v rámci ochranných pásem I. stupně, která jsou vymezena oplocením okolí odběru. Ochranná pásma II. stupně vyhlášena nejsou, jejich funkci částečně nahrazují ochranná opatření platná na území chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída (CHOPAV). Otázku dostatečnosti současných opatření k ochraně vydatnosti a zdravotní nezávadnosti vodárenských zdrojů pro vodovod Stašov bude nutné řešit v rámci návrhu územního plánu. Součástí obecního vodovodu jsou dva vzájemně propojené vodojemy o objemech 20 m3 a 100 m3 s možností hygienické úpravy vody, ve kterých je akumulována voda ze všech tří obecních zdrojů. Kapacita vodojemů je vyhovující i pro zamýšlený rozvoj obce. Vodojem jako technický objekt závazné ochranné pásmo nemá, bezprostřední okolí vodojemu je však z bezpečnostních důvodů oploceno a zajištěno proti vniknutí nepovolaných osob. Vodovodní síť obce Stašov byla v průběhu devadesátých let ve dvou etapách rekonstruována a původní rozvody s nevyhovujícími parametry a ve špatném technickém stavu byly nahrazeny plastovým potrubím DN 90 v celkové délce 1,789 km a DN 110 v délce 3,322 km. Vodovod je majetkem obce, provozovatelem je společnost Profistav Litomyšl. Ochranné pásmo k bezprostřední ochraně vodovodů a kanalizací stanovuje § 23 zákona č. 274/2001 Sb. Pro profily do DN 500 je ochranné pásmo vymezeno vodorovnou vzdáleností 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce stěny potrubí. Vodovodní síť svými technickými parametry a technickým stavem včetně objektů je dobrým předpokladem pro další rozvoj obce.

1.9.2 Odvádění a čistění odpadních vod V obci Stašov není vybudována soustavná kanalizace ani zařízení na čištění odpadních vod. Obytné objekty používají vesměs zastaralé septiky a jímky s individuálním odvozem do ČOV, u starších objektů s přepady do vodních toků. Tato skutečnost představuje významný limit pro rozvoj obce s tím, že u nové zástavby musí být tato problematika řešena individuálně v rámci platné legislativy. Současný neuspokojivý stav však bude nutné postupně upravit tak, aby nedocházelo k vypouštění odpadních vod v rozporu s § 38 vodního zákona a s vládním nařízením č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod. Touto otázkou je proto nutné se zabývat i v rámci návrhu územního plánu obce.

1.10. Zemědělská výroba, lesní hospodářství 1.10.1 Zemědělská výroba V rámci katastrálního území, podle údajů KN, zabírá zemědělská půda 767,99 ha, což je téměř 58 % z jeho celkové výměry. Největší výměru má orná půda, a to více jak 36 % celkové rozlohy. k.ú., což vykazuje téměř 63 % zornění. Travní porosty jsou evidovány, dle KN, téměř na 21 % rozlohy k.ú.. Jejich skutečná výměra je však větší, protože v Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 28


současné době pokrývají asi o 60 až 65 ha větší plochy, dosud vedené jako orná půda. Je tedy jejich celková výměra přes 342 ha, což je téměř 26 % celkové výměry obce. Sníženo je tím také procento zornění, které je cca 45 %. Zahrady pokrývají celkově jen 9 ha (0,7 % k.ú.). Tab. 20 Úhrnné hodnoty druhů zemědělských pozemků dle Katastru nemovitostí (* výměry zaokrouhleny na 2 desetinná místa) využití území

výměra [ha*]

podíl na výměře k.ú. [%]

481,56

36,3

8,94

0,7

travní porosty

277,49

20,9

zemědělská půda

767,99

57,9

orná půda zahrady

Úbytek orné půdy ve prospěch travních porostů výrazně zvyšuje hodnoty krajinného rázu a je mj. rovněž příznivý především z hlediska postižení a ohrožení půd vodní erozí na poměrně příkrých svazích tvořících údolí Křetínky a jejích přítoků. Na území obce jsou zastoupeny zemědělské výrobní oblasti (ZVO) bramborářská (B 4) a pícninářská (P). Podle Vládního nařízení 241/2004 Sb. o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními jsou zemědělské půdy na katastrálním území zařazeny do méně příznivé oblasti. Oblasti s méně příznivými podmínkami byly vymezeny s cílem podporovat zemědělce hospodařící v těchto oblastech s méně příznivými podmínkami, přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva a zachování venkovské krajiny a zajištění pro zemědělce odpovídající úrovně příjmů. Katastrální území je zařazeno do horské oblasti (dále jen "oblast typu HA") na základě následujících kritérií: průměrná nadmořská výška obce, případně katastrálního území části obce je vyšší nebo rovna 600 m n. m., nebo průměrná nadmořská výška obce, případně katastrálního území části obce je vyšší nebo rovna 500 m n. m. a nižší než 600 m n. m. a zároveň sklonitost na nejméně 50 % výměry zemědělské půdy této obce, případně katastrálního území části obce je vyšší než 7°. Na celém k.ú. hospodaří v živočišné a rostlinné výrobě Agronea a.s. Polička (Hegerova 170, 572 01 Polička-Horní Předměstí). Samostatně hospodařící zemědělci v obci nejsou, s výjimkou dvou chovatelů koní, kteří mají buď vlastní pozemky nebo pozemky pronajaté od uvedené firmy. Zemědělskou půdu na většině západní části k.ú. tvoří travní porosty využívané jako pastviny, zbývající travní porosty jsou kosené louky. Plochy orné půdy jsou především v severní, severovýchodní a východní části k.ú. a na jihozápadě v místní část Ke Čtyřem dvorům. V minulých letech bylo provedeno odvodnění pozemků o celkové výměře 144,62 ha, což je téměř 19 % z výměry zemědělské půdy na k.ú. Největší souvislé plochy odvodnění jsou v severovýchodní části k.ú. v širším okolí vrchu Drašarov nad silnicí do Rohozné. Řada menších ploch je pak především ve střední a jižní části k.ú., např. v místní části Ker Čtyřem dvorům, okolí silnice do Jedlové aj. Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu a zčásti i prasat. Všechny objekty živočišné výroby jsou na západní straně obce, největší z nich, rozlehlý zemědělský areál, přímo navazuje na zastavěné obytné území. Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 29


V hlavním areálu je ve čtyřech objektech umístěno celkem cca 370 kusů hovězího dobytka (stavy se v průběhu času mění). V objektu Salaš, v severní části obce je ustájeno 50 až 70 kusů skotu. V objektu u silnice do Jedlové je cca 180 kusů prasat. Objekty živočišné výroby nemají stanovena pásma hygienické ochrany, což je nutné, vzhledem k uvažovaným záměrům na výstavbu bydlení v rámci obce. Firma Agronea a.s. Polička nemá územní požadavky na výstavbu objektů nebo jiných zařízení v rámci obce. Požadavky budou na změnu funkčního využití zemědělských pozemků, kdy se předpokládá rozšíření pastevních areálů a další převod orné půdy na travní porosty.

1.10.2 Lesní hospodářství Na k.ú. obce je celkem 428,98 ha lesních pozemků, což je 32,4 % z celkové výměry. Lesy jsou v majetku Lesů České republiky s.p., a to až na malé výjimky, kdy jsou majiteli obec nebo soukromé osoby. Lesy ležící od silnice Stašov – Rohozná na jihozápad spadají pod Lesní správu Choceň, na severovýchod pod Lesní správu Svitavy. Všechny lesní porosty na k.ú. jsou zařazeny mezi lesy hospodářské, jiné kategorie se zde nevyskytují. Lesní porosty náleží do přírodní lesní oblasti č. 31 Českomoravské mezihoří a jsou zde zastoupeny lesní vegetační stupně 5 – jedlobukový a 4 – bukový. V druhové skladbě zcela převládá smrk (asi 80 %), dále je zastoupena borovice (5 %), modřín a jedle (1 %) a asi 3 % jsou listnaté dřeviny (buk, jasan, javor, olše, bříza). Imisní postižení zde není zaznamenáno a z hlediska imisního ohrožení jsou všechny porosty v kategorii D. Jde o lesní pozemky s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1. stupeň během 16 – 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.

1.11 Staré zátěže území a kontaminované plochy Na území obce Stašov kontaminované plochy.

nejsou

registrovány

1.12 Energetika a telekomunikace

staré

ekologické

64 zátěže

ani

jiné

72–82

1.12.1 Zásobování elektrickou energií Katastrální území obce je zásobeno elektrickou energií ze systému volného vrchního vedení vysokého napětí (VN) o napětí 35 kV. Vrchní volný venkovní rozvod VN je nesen na betonových sloupech typu pařát. Situován je v extravilánu obce s výjimkou odboček k trafostanicím o převodu 35/0,4 kV, umístěných do těžiště spotřeby a rozbočení vedení na Jedlovou a Rohoznou.


list č. 30


Tab. 21 Trafostanice v obci Stašov evidenční číslo

výkon [kVA]

název

provedení

SY0133

250

Stašov I

zděná kapličková

0461

160

Stašov - statek

dvousloupová betonová

SO785

250

Stašov II

ocelová příhradová

bez čísla

250

kamenolom

dvousloupová betonová

Mimo výše uvedené trafostanice jsou lázně Balda v západním okraji katastrálního území obce zásobeny v úrovni nízkého napětí (NN) /0,4 kV z ocelové příhradové trafostanice o výkonu 100 kVA, umístěné těsně za hranicí katastru obce Stašov. Rozvodný systém v současné době je v časově vyhovujícím stavu a plně pokrývá potřebu obce. Distribuční rozvod elektrické energie v napěťové hladině 0,4 kV je v provedení volného vrchního vedení na dřevěných sloupech. Betonové patky jsou výjimkou. Místy je systém NN nesen též na zkorodovaných střešnících a vetknutých štítových konzolách. Jednotlivé přípojky jsou provedeny závěsným kabelem, místy též zemním svodem. Celý rozvodný systém NN je v dožívajícím stavu, vyžadující výraznou modernizaci.

1.12.2 Zásobování teplem Obec není plynofikována, ani ve známém výhledu není s plynofikací na bázi zemního plynu uvažováno. V současné době jsou pro otop převážně využívána tuhá paliva uhlí a dříví (95 %), asi 3 % domácností využívá elektřinu a 2 % tepelná čerpadla. Pro ohřev pokrmů je využíváno elektrické energie a tekutý plyn z mobilních maloobsahových zásobníků. Na spalování tuhých paliv se používají převážně kotle staré konstrukce. Počet moderních kotlů s technologií posuvného roštu s nuceným odvětráním, případně kotle zplynovací, jsou zde zastoupeny v minimálním počtu. Pouze u dvou rodinných domků jsou pro vytápění použita úsporná moderní tepelná čerpadla systému voda – voda. V celé obci nejsou uplatněny úspory tepla, např. důsledným opláštěním budov. Při rekognoskačních pracech nebyla zaznamenána přítomnost žádných významných solárních a elektrovoltaických článků. V zemědělském závodě je ustájeno přes 350 kusů hovězího dobytka bez využití jejich energetického potenciálu.

1.12.2 Ochranná pásma Rozvodná zařízení jsou zabezpečena ochranným pásmem, které je nutno bezpodmínečně dodržovat. Zásah do těchto ochranných pásem, případně jejich přeložky, je možný pouze se souhlasem majitele, případně provozovatele zařízení (energetický zákon č. 458/2000 Sb.). Ochranné pásmo elektrických zařízení je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od krajního vodiče (od půdorysu). Pro energetická zařízení a elektrovodné sítě realizované před r. 1995 platí ustanovení Nařízení vlády č. 80/57 a vyhlášky MPE 153/1961: u venkovního vedení 22 kV - 10 m v lesních průsecích - 7 m Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 31


u zemního kabelu bez ohledu na napětí - 1 m u trafostanic do 35 kV - 7 m u trafostanic 10 m od půdorysu Pro energetická zařízení a elektrovodné sítě vybudované v letech 1995 až 2000 platí ustanovení zákona č. 222/94 Sb.: u venkovního vedení do 35 kV - 7 m u trafostanic VN/NN - 20 m u lesních průseků jsou vlastníci povinní udržovat volný pruh po jedné straně základů opěrných bodů. U rozvodných zařízení vybudovaných po roce 2000 platí ustanovení zákona. 458/2000 Sb. u vedení do 35 kV - 7 m u trafostanic do 35 kV - 7 m u zemních kabelů - 1 m radiokomunikační převaděč - kružnice o poloměru 30 m

1.12.3 Telekomunikace, veřejné osvětlení V souběhu průjezdní komunikace je veden zemní telefonní kabel. Také účastnické přípojky jsou v zemním kabelovém provedení. Obcí neprochází žádný dálkový tel. kabel. Zabezpečení tel. spojení v současné době nevykazuje vážnější problémy. Velkou část telefonního spojení převzali mobilní operátoři masivním rozšířením mobilních telefonů. Katastrem obce neprochází žádná radioreléová trasa. Digitální vysílání televize je stanoveno na prosinec 2009. Místní rozhlas je modernizovaný, vybaven novými moderními reproduktory. Projekt uvažoval o bezdrátovém ovládání s digitálním kódováním. Pokud není napojen na pracoviště IZS/JSVV, bude ve smyslu schváleného projektu modernizace dokončena. Původní termín byl stanoven na 11. 2009. V současné době bylo částečně modernizováno veřejné osvětlení nátěrem stojanů a montáží nových osvětlovacích těles.

1.13 Doprava

88-106

Obec Stašov leží na východním okraji bývalého okresu Svitavy a je součástí Pardubického kraje. Katastrálním územím probíhají silnice II/363 ve směru Polička – Stašov – Moravská Chrastová, silnice III/3634 v severojižním směru tvoří dopravní kostru obce a na ni napojené silnice III/3623 Stašov – Jedlová a III/3635 Stašov – Rohozná. Železniční trať na trati Svitavy – Polička zájmovým územím neprochází.

1.13.1 Silniční síť Silnice II/363 – přichází na severní okraj obce Stašov od města Polička a pokračuje dále na Rohoznou a Moravskou Chrastavou. Tvoří spojnici silnic I/34 a I/43. Její využití silniční dopravou není významné, vozovka nemá předepsanou úpravu dle ČSN 736101 pro


list č. 32


kategorii S 7,5. Je místy úzká a její směrové poměry by bylo vhodné místy upravit. Povrchová úprava je asfaltový kryt. Silnice III/3634 – tvoří dopravní páteř obce Stašov. Jsou na ni napojeny místní komunikace i polní cesty. Napojení na severu obce na silnici II/363 je dopravní závadou, je třeba potlačit její napojení a tím zvýšit bezpečnost tohoto styku. V průtahu obcí má četné dopravní závady, její příčné uspořádání neodpovídá ČSN 736110 – místní komunikace, směrové je třeba upravit v některých úsecích. V obci nejsou vybudovány chodníky pro pěší, alespoň po jedné straně komunikace. Nebezpečnost pro chodce zvyšuje provoz těžkých nákladních automobilů z místního lomu. Tento provoz je nepravidelný. Nelze stanovit žádnou pravidelnost v průjezdu vozidel a jejich osazení přívěsem. Povrchová úprava je místy narušený asfaltový koberec. Od napojení silnice III/3635 na Rohoznou pokračuje silnice III/3634 dále na jih. Příčné uspořádání a směrové vedení neodpovídá ČSN 736110 – místní komunikace a ani ČSN 736101 – silnice mimo zástavbu. Silnice III/3635 – zajišťuje spojení na Rohoznou z jižního konce obce. Je vedena mezi dvěma těžebními prostory kamenolomu, má četné směrové závady a i příčné uspořádání je nevyhovující. Povrchová úprava je z asfaltového koberce, který je narušen stávající dopravou, a to převážně provozováním autobusové dopravy. Silnice III/3623 – spojuje Stašov a obec Jedlovou. Vychází přibližně z centra obce a je vedena podél zemědělského areálu. Její průběh má četné závady ve směrovém vedení i příčném uspořádání, kde nedosahuje potřebné parametry pro kategorii S 7,5 dle ČSN 736101. Povrchová úprava je provedena asfaltovým kobercem s narušením stávající dopravou. Úkolem místních komunikací je zajistit přepravu v obci k jednotlivým (i plánovaným) obytným nebo hospodářským objektům od silnice pro veřejnou dopravu. Stav místních komunikací je možno rozdělit do dvou kategorií dle jejich stavebního stavu, dle této kategorizace lze rozdělit obec na severní a jižní část. V severní části jsou komunikace provedeny převážně z asfaltového koberce, mají narušený povrch a neodpovídají svým příčným uspořádáním ČSN 736110, jsou rozdílných profilů a je zde absence chodníků pro pěší. V této části obce jsou zařazeny do funkce obslužných komunikací vedených zástavbou v souběhu se silnicí II/3634 převážně západním prostorem zástavby. V jižní části obce je provedena nová povrchová úprava místní komunikace „Pod kostelem“ v délce cca 1100 metrů v šířce 2,5 metru a dále je uvažováno vybudovat další dvě místní komunikace a to k vodojemu v délce cca 550 metrů a k zpřístupnění sportovního areálu v délce cca 122 metrů. Komunikace „Pod kostelem“ je situována na východní straně ukončená u zástavby na jižním okraji obce, kde přechází do kategorie polní cesty vedoucí k zařízení kamenolomu bez možnosti obrátky vozidla k jízdě zpět ke kostelu. Navržená úprava i její realizace neodpovídá ČSN 736110 – místní komunikace, a to zejména v možnosti křížení vozidel a bezpečnosti pěších při chůzi po vozovce. Ostatní komunikace (k vodojemu a sportovnímu areálu) jsou v současnosti ve výstavbě. Na území obce nejsou zajištěny parkovací plochy. Navrženy jsou v prostoru sportovního areálu, bude ovšem nutno uvažovat s dalšími plochami pro parkování. Dle studie sadových úprav v obci je uvažováno parkoviště „U rybníka“. Dále by bylo vhodné realizovat parkovací místa také u budovy obecního úřadu a objektu bývalého pohostinství. Parkování majitelů domů se předpokládá na vlastním pozemku a to výstavbou garáží nebo odstavných ploch.

1.13.2 Železniční doprava Do zájmového území nezasahuje žádná železniční trať. Spojení na tento typ dopravy je umožněno autobusovou linkou vedenou z Rohozné do Poličky. Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 33


1.13.3 Hromadná doprava Hromadná je v obci řešena autobusovou linkou 680040 Polička – Rohozná, která zajišťuje obsluhu obce cca 10 – 11 spoji denně. V obci je celkem 5 autobusových zastávek: Stašov, rozcestí Stašov, transformátor Stašov, hostinec Stašov, Obecní úřad Stašov, u lomu Zastávkové pruhy těchto zastávek jsou převážně situovány pouze na jedné straně silnice, protější strana silnice neposkytuje dostatečný prostor pro jejich realizaci.

1.13.4 Pěší a cyklistické trasy Podél silnice III/3634 je pouze v krátkém úseku od bývalé hospody po cca napojení silnice III/3623 realizován chodník pro pěší o šíři přibližně 0,75 metru. V ostatních úsecích komunikace v obci není zajištěn žádný prostor pro chodce. Cyklistická trasa 4104 je vedena z Poličky přes Stašov a dále ve směru na Rohoznou do Svojanova. V prostoru obce není vedena v samostatné trase, ale po silnice III/3634, kde může být cyklista ohrožen nákladní automobilovou dopravou z kamenolomu.

1.13.5 Zemědělské cesty V řešeném území je řada polních cest, které buď navazují na stávající místní komunikace, nebo odbočují přímo od stávající silniční sítě. Jejich trasy jsou vyznačeny v mapových podkladech 1:5 000. Jsou většinou bez povrchové úpravy, zpevněny jsou jízdou vozidel nebo štěrkovým zásypem.

1.14 Ostatní veřejná infrastruktura, ochranná pásma

113-115

V zájmovém území nejsou vymezena pásma hygienické ochrany. V návrhu ÚP obce budou vymezena PHO, a to pro areál živočišné výroby, pro dobývací prostor kamenolomu, pro vodní zdroje a zařízení a ochranné pásmo hřbitova. Vymezená pásma jsou limitujícím faktorem pro některé záměry v návrhu územního plánu. Přibližně 200 metrů od západní hranice katastrálního území je vymezeno 5. bezpečnostní pásmo Poličských strojíren, a.s. Do západního a jihozápadního okraje katastrálního území zasahují ochranná pásma letiště Polička

1.15 Objekty obrany státu, požární ochrany a policie

107-112

V obci Stašov nejsou lokalizovány prvky obrany státu, požární ochrany ani Policie ČR.


list č. 34


1.16 Ostatní informace a záměry

116,118-119

1.16.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Zdrojem dat pro analýzu sociodemografických charakteristik byla převážně data stažená z oficiálních internetových stránek ČSÚ. Obec Stašov patří s počtem obyvatel 249 a hustotou zalidnění 19 obyvatel na km2 k nejmenším obcím v rámci území správního obvodu SO ORP Polička i celé České republiky. Údaje o obyvatelstvu jsou k dispozici od roku 1869, kdy proběhlo historicky první sčítání obyvatel na našem území. V tomto roce byl počet obyvatel obce Stašov za celé sledované období nejvyšší a činil 1 304 obyvatel. K nejvýraznějšímu poklesu obyvatel v obci došlo mezi cenzy v letech 1930 až 1950, což bylo způsobeno vysokým podílem německého obyvatelstva na obyvatelstvu obce v roce 1930 a událostmi spojenými s jeho poválečným vystěhováním. Počet obyvatel v roce 1950 byl pouze 344 obyvatel a dále se snižoval, pod hranici 300 obyvatel klesl mezi roky 1970 a 1980. Tab. 22 Retrospektivní vývoj počtu obyvatel v období 1869 – 2001 (ČSÚ) Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Počet obyvatel

1304

1229

1244

1253

1181

1090

933

344

363

307

277

260

258

Tab. 23 Vývoj počtu obyvatel v období 1991 – 2008 (ČSÚ) Rok

Počet obyvatel

Rok

Počet obyvatel

1991

260

2000

248

1992

257

2001

258

1993

255

2002

253

1994

244

2003

250

1995

240

2004

260

1996

236

2005

254

1997

227

2006

247

1998

237

2007

249

1999

244

2008

249

V období po roce 1991 až do současnosti se počet obyvatel pohybuje kolem počtu 250. Přičemž nejvyšší byl v roce 1991 (260 obyvatel), naopak nejnižší v roce 1997, kdy klesl na počet 227 obyvatel. Dokazuje to i index vývoje počtu obyvatel (poměr počtu obyvatel v roce 2008 k počtu obyvatel v roce 1991), který má hodnotu 95,8%. Úbytky obyvatel jsou způsobeny záporným migračním saldem obce viz následujíc tabulka. Tab. 24 Migrace obyvatel v obci Stašov v období let 1991 – 2008 (ČSÚ)

Rok

Narozen í

Zemřelí

Přistěho valí

Vystěho valí

Přírůste k přirozen ý

Přírůste k migračn í

Přírůste k celkový

1991

7

5

-

-

2

0

2

1992

4

2

0

5

2

-5

-3


list č. 35


1993

4

1

0

5

3

-5

-2

1994

3

5

0

9

-2

-9

-11

1995

4

3

0

5

1

-5

-4

1996

4

2

2

8

2

-6

-4

1997

1

2

0

8

-1

-8

-9

1998

4

1

13

6

3

7

10

1999

5

0

4

2

5

2

7

2000

2

2

5

3

0

2

2

2001

5

3

2

16

2

-14

-12

2002

2

2

7

1

0

6

6

2003

3

0

6

12

3

-6

-3

2004

5

2

14

7

3

7

10

2005

4

3

4

11

1

-7

-6

2006

2

3

6

12

-1

-6

-7

2007

2

2

10

8

0

2

2

2008

3

3

7

7

0

0

0

64

41

80

125

23

-45

-22

∑

Pro obec Stašov je příznivá kladná hodnota přirozeného přírůstku, která činí 23 obyvatel, což představuje cca 10% z celkového počtu obyvatel. Počet narozených dětí byl nejvyšší v roce 1991, a to 7 dětí od té doby se pohybuje s výjimkou roku 1997 v intervalu 2-5 narozených dětí. Přičemž n vývoj porodnost v obci po roce 2005 nekopíruje celorepublikový trend zvýšené porodnosti generace narozené v 70. letech minulého století. Kladná hodnota přirozeného přírůstku nestačí kompenzovat úbytek obyvatel stěhováním, který byl nejvyšší v roce 2001, kdy se z obce vystěhovalo 16 obyvatel a přistěhovali se dva noví obyvatelé. Pro zastavení celkového úbytku obyvatel je potřeba zvýšení počtu přistěhovalých do obce například prostřednictvím výstavby rodinných domků.

1.16.2 Struktura obyvatelstva Tab. 25 Věková struktura obyvatel obce Stašov 1980

1991

2001

2008

0-14 [%]

29

23

18,6

16,5

15-64 [%]

56

63

71,7

72,7

65+ [%]

15

14

9,7

10,8

-

-

36,0

38,4

52,5

60,0

52,1

65,9

277

260

258

249

Průměrný věk Index stáří

1

Celkem obyvatel 1

Index stáří = poměr počet obyvatel věkové skupiny 65+ / počet obyvatel 0-14 v %

Obec Stašov má poměrně příznivou věkovou strukturu, což dokumentuje nízká hodnota indexu stáří 65,9. Je to dáno především nízkým podílem věkové skupiny 65 + na věkové struktuře obyvatelstva, která na konci roku 2008 činila 10,8 %, což je Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 36


v porovnání s celou Českou republikou i v rámci správního obvodu Polička velice nízká hodnota. Přesto obec Stašov sleduje celorepublikový trend stárnutí obyvatelstva, který se projevuje rostoucím průměrným věkem obyvatel obce, který by v roce 2008 38,4 roku a poklesem podílu předproduktivní skupiny obyvatel na celkovém počtu obyvatel obce. V roce 2001, kdy proběhlo poslední sčítání počtu obyvatel a byla sledována také národnostní struktura, se k jiné než české nebo moravské národnosti přihlásilo z celkového počtu 258 obyvatel 6 obyvatel. Dva obyvatelé obce se hlásili k německé národnosti, dva ke slovenské a dva k ostatní. Znamená to, že z národnostního hlediska je obec jednotná. Obec Stašov patří z hlediska náboženské struktury spíše k religiózním, což dokumentuje podíl věřících obyvatel v roce 2001 na celkovém počtu obyvatel obce 47,3%. Což je nadprůměrná hodnota v rámci ČR i Pardubického kraje. Ve srovnání s ostatními obcemi správního obvodu Polička je to však hodnota průměrná. Tab. 26 Vzdělanostní struktura obyvatel ve věku nad 15 let obce Stašov v roce 2001 (ČSÚ) v tom nejvyšší ukončené vzdělání

Počet obyvatel nad 15 roků

210

základní a neukonč ené

vyučení a středně odborné bez maturity

poč et

podíl [%]

poč podíl poč et [%] et

podíl [%]

poč et

78

37,1

100 47,6

11,9

4

úplně střední s maturit ou

25

vyšší odborné vysokoško a lské nástavbo vé

bez vzdělání

nezjištěno

podíl počet podíl počet podíl počet podíl [%] [%] [%] [%] 1,9

2

1,0

0

0,0

1

0,5

Obec Stašov měla dle výsledků sčítání obyvatel z roku 2001 poměrně špatnou vzdělanostní strukturu, což se projevovalo nadprůměrně vysokými podíly obyvatel se vzděláním základním a neukončeným (37,1% obyvatel ve věku nad 15 let) a vyučení a středně odborné bez maturity (47,6% obyvatel ve věku nad 15 let). Naopak podíl vysokoškolsky vzdělaných byl nejnižší v rámci celého území správního obvodu ORP Polička, a to pouze necelé 1% = 1 obyvatel. Tab. 27 Struktura obyvatel obce Stašov dle odvětví ekonomické činnosti v roce 2001 (ČSÚ)

podíl [%]

počet

podíl [%]

počet

podíl [%]

počet

podíl [%]

G

počet

F

podíl [%]

E

počet

D

podíl [%]

C

počet

B podíl [%]

127

A počet

Počet ekonomic ky aktivních obyvatel

22

17, 3

55

43, 3

9

7,1

4

3,1

2

1,6

20

15, 8

15

11, 8

Vysvětlivky: A B C D

zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví obchod,opravy

E F G

doprava, ostatní nezjištěno motor.

pošty

a

telekomunikace odvětví vozidel

Ekonomická struktura obyvatel obce odpovídá vzdělanostní struktuře. V obci Stašov Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

list č. 37


bylo v roce 2001 přes 49% ekonomicky aktivních obyvatel, což je 2,5% pod celorepublikovým průměrem. Podíl nezaměstnaných činil v tomto roce 6,6%. Nejvíce ekonomicky aktivních bylo zaměstnaných v průmyslu (43,3%; průměr v ČR je 29%) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (17,3%; průměr v ČR je 4,4%). Tab. 28 Struktura obyvatel obce Stašov dle vyjížďky pracujících za prací a vyjížďky žáků do škol a učilišť v roce 2001 (ČSÚ) Pracující vyjíždějící z obce za prací

z toho denně

s dobou cesty

72,6

15

20,5

5

6,9

podíl [%]

podíl [%]

53

počet počet

86,9

podíl [%]

73

počet

podíl [%]

76,4

podíl [%]

počet

84

30-59 minut nad 60 minut

počet

podíl [%]

do 29 minut

počet

Počet obyva tel

258

Žáci, studenti a učni vyjíždějící z obce do škol

44

97,8

V roce 2001 vyjíždělo za prací z obce Stašov více než tři čtvrtiny pracujících a 97,8% žáků, studentů a učňů, což je dáno tím, že v obci nejsou školská zařízení. Většina dojížďky byla do 29 minut, což odpovídá dojížďce do centra správního obvodu Poličky a do Bystrého, kde jsou školská zařízení.

1.16.3 Domovní a bytový fond, bydlení, bytová výstavba V obci Stašov převažují rodinné domy, bytové domy jsou zde pouze dva. Domy nejsou vystavěny s více než dvěma podlažími, což zachovává tradiční ráz venkovské zástavby, která není narušená panelovou zástavbou. Tab. 29 Retrospektivní vývoj počtu domů v období 1869 – 2001 (ČSÚ) Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Počet domů

202

202

207

204

205

203

204

114

72

71

74

87

96

Pozn.: V období 1961 – 1980 jsou uvedeny pouze domy trvale obydlené.

Dlouhodobý vývoj počtu domů v obci je sledován stejně jako vývoj počtu obyvatel v časové řadě od roku 1869. Do roku 1930 bylo v obci více než 200 domů, po 2. světové válce v souvislosti s výrazným poklesem obyvatel se snížil i počet domů v obci na 114, v době posledního sčítání v roce 2001, zde bylo 96 domů.


list č. 38


Tab.30 Struktura domovního fondu v obci Stašov v roce 2001 (ČSÚ)

2

65, 6

63

59

93, 7

3, 2

2

33

34, 4

z toho

100 ,0

33

0

podíl [%]

bytové domy

počet

podíl [%]

rodinné domy

počet

podíl [%]

počet

počet

podíl [%]

bytové domy

podíl [%]

počet

podíl [%]

podíl [%] 2, 1

rodinné domy

Neobydle né domy s byty

0, 0

Neobydle ná ubytovac í zařízení podíl [%]

95, 8

z toho

počet

92

počet

počet 96

bytové domy

podíl [%]

rodinné domy

Dom y celke m

Trvale obydlen é domy

počet

z toho

0

0,0

Z celkového počtu 96 domů v roce 2001 jich bylo 92 rodinných (95,8%) a 2 bytové (2,1%). Z tohoto počtu jich bylo trvale obydlených 65,6%. Neobydlené domy tvořily téměř třetinu všech domů v obci, ve všech případech šlo rodinné domy, které ve většině případů slouží k rekreaci, pouze 1 dům byl nezpůsobilý k bydlení. Tab.31 Struktura trvale obydlených domů dle stáří v obci Stašov od roku 1919 (ČSÚ) z toho

počet

podíl [%]

počet

podíl [%]

počet

podíl [%]

1991-2001

podíl [%]

1981-1990

počet

1946-1980

podíl [%]

63

1920-1945

počet

Trvale obydlené domy

do roku 1919

12

19,0

13

20,7

31

49,2

2

3,2

5

7,9

Průměrné stáří obydlených domů

51,46

Průměrné stáří bytových domů v obci Stašov bylo v roce 2001 51,5 roku, což je o něco vyšší hodnota, než je stáří bytového fondu v okrese Svitavy i než je celorepublikový průměr. Nejvíce domů bylo postaveno v období let 1946 – 1980 a to 31 (49,2% trvale obydlených domů), nejméně bylo postaveno v devadesátých letech (3,2%). V roce 2007 byl postaven jeden nový dům. Stárnutí bytového fondu a nízký počet nově postavených bytů mohou mít negativní vliv na stabilizaci počtu obyvatel obce. Prázdné domy přecházejí ve většině případů z kategorie trvale obydlené domy do kategorie domů využívaných pro rekreační účely, čímž je zamezováno jejich chátrání. V obci bylo v roce 2001 celkem 76 obydlených bytů, z nich bylo 33 bytů I. kategorie, 35 bytů II. kategorie, 1 byt III. kategorie a 7 bytů IV. kategorie. V rodinných domech bylo 62 bytů (81,6%) a v bytových domech 12 bytů (15,8%). V porovnání s celorepublikovými hodnotami je počet obyvatel žijících v jednom bytě vyšší, a to 3,38 osob, větší je ale i celková plocha bytu, která činila 83,3 m2. Na jednu osobu připadalo 15,7 m2 a na jednu místnost 1,25 osob.


list č. 39


Tab. 32 Počty a složení hospodařících domácností v obci Stašov v roce 2001 (ČSÚ)

24, 4

9

10, 5

25

29, 1

18

20, 9

13

podíl [%]

počet

5 a více

podíl [%]

4

počet

počet

21

3

podíl [%]

7,0

počet

6

2

podíl [%]

počet

93, 0

1

podíl [%]

80

2 a více cenzovými domácnost mi

počet

86

podíl [%]

počet

Hospodař ící domácno sti celkem

1 cenzovou domácno stí

z úhrnu domácnosti s počtem členů

podíl [%]

v tom tvořené

15, 1

Ve většině bytů žila v roce 2001 jedna cenzová domácnost, což svědčí o poměrně dobré kvantitativní úrovni bydlení. Vysoký podíl tvořily jednočlenné domácnosti (24,4%), což souvisí se stárnutím a úbytkem obyvatel. Nejvyšší podíl z hospodařících cenzových domácností měly ty se třemi členy, a to téměř 30%.

1.16.4 Předpokládaný vývoj počtu obyvatel a bytového fondu Základním předpokladem pro stanovení prognózy obyvatel byl jednak dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce a jeho přirozených i migračních přírůstků, dále kvalita bytového fondu a struktura domácností. Prognóza stanovená do roku 2030 na základě provedených rozborů počítá s minimální variantou 220 obyvatel, střední variantou 240 obyvatel a maximální variantou 260 obyvatel. Cílem územního plánu je především stabilizace počtu obyvatel obce, z tohoto důvodu budou vymezeny nové plochy k výstavbě rodinných domů. Dále by měla probíhat obnova stávajícího bytového fondu prostřednictvím jejich rekonstrukce a modernizace. S ohledem na stanovenou prognózu by měly být v územním plánu vymezeny plochy na výstavbu 10 - 20 rodinných domů, což by odpovídalo počtu obyvatel 260. Je zde mírná rezerva, protože se počítá s tím, že se bude zvyšovat podíl jednočlenných domácností. Část stávajících domů přejde do kategorie trvale neobydlených domů sloužících k rekreaci.

1.17 Sledované jevy územně analytických podkladů Jevy označené v tabulce symbolem X, se vyskytují na katastrálním zemí obce Stašov. Tab.33 Jevy územně analytických podkladů Řádek číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Sledovaný jev zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocených území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, případně soubor, včetně ochranného pásma


X X X

X list č. 40


Řádek číslo 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55.

Sledovaný jev nemovitá památka, případně soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 - evropsky významná lokality NATURA 2000 - ptačí oblast lokalita výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné lesy zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt / zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem


X

X X X X X

X X X

X

X X X X X X X X X X X X

list č. 41


Řádek číslo 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101.

Sledovaný jev lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výroba elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní soustava elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení objekty a zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma


X X X X X X

X X

X X X

X X

X X X

list č. 42


Řádek číslo 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119.

Sledovaný jev letiště včetně ochranných pásem X letecká stavba včetně ochranného pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka X objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria X jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku X zastavitelná plocha X jiné záměry X další dostupné informace, např. průměrná cena m zemědělské půdy v členění podle katastrálních území X


list č. 43


2 Rozbor udržitelného rozvoje 2.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je zpracováno v tématickém členění uvedeném v příloze 1, části A, a přílohy 5 Vyhlášky č. 500/2006 Sb. (o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti), a to pomocí tzv. SWOT analýzy, která člení skutečnosti v území do čtyř skupin podle jejich kladného či záporného vlivu a podle toho, zda jsou reálné nebo potenciální: silná stránka řešeného území (S), slabá stránka řešeného území (W), příležitost pro řešené území (O), hrozba pro řešené území (T). Hodnocení je zpracováno v následujících přehledech odpovídajících požadovanému způsobu členění, přičemž v horní polovině jsou skutečnosti reálné, v dolní části skutečnosti potenciální. Na levé straně jsou popsány kladné a na pravé straně záporné jevy v řešeném území. Hodnocení vychází z aktualizace územně analytických podkladů, z doplňujících průzkumů a z podkladů pro rozbor udržitelného území. Tab. 34 Horninové prostředí a geologie Silné stránky - přítomnost chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru a současné těžby kamene - absence plošných sesuvných území Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných dřívější těžbou nerostných surovin

Slabé stránky - chybějící plán rekultivace vytěžených a těžených lokalit - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika Hrozby - plošný rozvoj při zvýšení intenzity těžby a tím i jejích dopadů na životní prostředí,- nízká a přechodná kategorie radonového indexu v zastavěném území, v jižní část k.ú střední kategorie - využívání opuštěných těžebních prostorů jako lokalit pro ukládání odpadů, zabránit dalším negativním způsobům jejich využití

Tab. 35 Vodní režim Silné stránky - střední hustota říční sítě, významné zastoupení malých vodních ploch (rybníků), - součást CHOPAV Východočeská křída, - napojení sídla na zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu - území není výrazněji ohrožováno škodícími vodami, tj. záplavami v údolní Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

Slabé stránky - chybějící veřejná kanalizace a ČOV - nutnost individuálního zachycování splaškových vod - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků - chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch - vypouštění odpadních vod do z bodových list č. 44


nivě a přívalovými dešti

Příležitosti - revitalizace malých vodních toků - ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny, - vyloučení úpravy vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu - nepřipustit likvidaci a devastaci malých vodních ploch a rybníků, - projekt a výstavba kanalizace a ČOV

zdrojů znečištění - znečištění hlavního vodního toku Křetínky ve III. až IV. stupni Hrozby - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení - ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků pastvou skotu

Tab. 36 Hygiena životního prostředí Silné stránky - poměrně dobrá kvalita ovzduší v širším okolí obce, - absence velkých stacionárních zdrojů emisí, - absence velkých zdrojů znečištění povrchových vod

Příležitosti - vyloučit výstavbu výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí - snížení emisí z malých zdrojů podporou alternativních technologií při vytápění domácností s nízkou produkcí emisí (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace) - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů, - nepřipustit vznik „divokých“ skládek odpadů, - zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad (druhotné suroviny) a rozšířit sortiment, - měření akustického tlaku podél průjezdní silnice v zastavěném území a v okolí kamenolomu,

Slabé stránky - přítomnost malých zdrojů znečištění ovzduší (domácí topeniště) v údolní poloze a zhoršující se lokální kvalita ovzduší v přízemní vrstvě v důsledku převažujícího vytápění pevnými palivy - hluková zátěž v okolí průjezdní silnice a v okolí kamenolomu - zvyšování imisní zátěže z automobilové dopravy - zatížení ovzduší zápachy z chovů živočišné výroby Hrozby - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách, - spalování nevhodných substancí v domácnostech - kontaminace prostředí a povrchových a podzemních vod vypouštěním odpadních vod - zarůstání neudržovaných ploch invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny, - biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny rozšířenými na neudržovaných plochách - nepřipustit zastavování území podél komunikací objekty pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci, - zvyšování koncentrací škodlivých látek v ovzduší vytápěním domácností pevnými palivy

Tab. 37 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky - střední hodnoty koeficientu ekologické stability v kategorii harmonické krajiny Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

Slabé stránky - nepřítomnost hodnotných přírodě blízkých lokalit (MZCHÚ, RVKP) list č. 45


- vymezené a převážně funkční prvky ÚSES lokální a regionální úrovně - přítomnost hodnotných stromů - přítomnost rybníků jako ekostabilizačního prvku - vyšší zastoupení významných krajinných prvků, krajinné zeleně, stromořadí, mezových porostů - zachovalé prvky historického lánového uspořádání krajiny - hodnoty krajinného rázu dané zařazením části k.ú. do Přírodního parku Údolí Křetínky Příležitosti - revitalizace povodí malých vodních toků (VKP), - doplnění liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, v břehových porostech, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a interakcí v systému ÚSES - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva) - realizace nefunkčních prvků ÚSES, - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - budování naučných stezek - průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany formou registrovaných VKP, příp. MZCHÚ - výsadby krajinné zeleně provádět výhradně z domácích dřevin, - podél silnic vysazovat pouze stromořadí s minimální výškou koruny 200 cm - chránit krajinný ráz před činnostmi, snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu - podporovat obnovu a zakládání mokřadů a vodních ploch, - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost - výsadbami zeleně po obvodu sídel a areálů zemědělské výroby realizovat jejich napojení na okolní krajinnou zeleň umožňující lepší prostupnost krajiny

Hrozby - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti - při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v údolní nivě (VKP) - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - vysazování cizokrajných dřevin ve volné krajině, mj. z důvodů jejich nekontrolovatelného šíření do okolí - výsadby keřů podél silnic z důvodů ochrany ptactva a drobné zvěře

Tab. 38 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky - poměrně příznivé půdně-klimatické podmínky s vhodnými předpoklady pro zemědělskou produkci (bramborářská a Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

Slabé stránky - vyšší procento zornění (63 %) snižující ekologickou stabilitu zemědělské krajiny - převaha lesních porostů se změněnou list č. 46


pícninářská výrobní oblast, chov skotu) zvyšující se podíl travních porostů nižší stupně ohrožení ZPF vodní erozí, nepřítomnost větrné eroze téměř 33 % lesních porostů z celkové výměry obce - výhradní zastoupení hospodářských lesů - vegetační stupeň 5 – jedlobukový a 4 – bukový, - výhradní zastoupení nejnižšího pásma D imisního ohrožení lesů, Příležitosti - vhodné podmínky pro ekologické formy zemědělství - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů a na dalších pozemcích - zmenšení velikost bloků orné půdy odpovídající rázu krajiny a ekologickým požadavkům na zvýšení hodnot krajinného rázu a prostupnost krajiny - podpora zemědělství pomocí venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky (vč. hipoturistiky) - zatravňování a výsadby půdoochranné zeleně přednostně provádět na svažitých pozemcích ohrožených vodní erozí -

nevhodnou druhovou skladbou (převaha smrku 80 % a borovice 5 %) - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - velmi nízký podíl travních porostů (3 % rozlohy ORP)

Hrozby - potenciální ohrožení ZPF vodní erozí na svažitých pozemcích - místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin - výrazně nepříznivé minimální zastoupení přírodě blízkého druhového složení lesních porostů s negativním dopadem na ekologickou stabilitu lesních ekosystémů - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí

Tab. 39 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky - relativně dobrá dopravní dostupnost městských center (Polička, Bystré, Svitavy) - poměrně nízká dopravní zatíženost obce - silnice II. a III. třídy s odstranitelnými směrovými závadami - dostačující příkon elektrického vedení a trafostanic s rezervami pro další rozvoj sídla - relativně dobrý stav rozvodů elektrické energie a telekomunikačních rozvodů - napojení obyvatel obce na veřejný vodovod Příležitosti - možnosti přechodu na vytápění Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

Slabé stránky - dopravní závady na silnicích a místních komunikacích - v dohledné době nereálná plynofikace obce - problematické zachycování a likvidace odpadních vod - nepřítomnost kanalizace a ČOV - kvalita silnic III. třídy a místních komunikací

Hrozby - hlukové a imisní zatížení podél průjezdní list č. 47


domácností obnovitelnými zdroji energie - vybudování kanalizace a ČOV - vysazovat a doplňovat stromořadí podél silnic a cest z důvodů jejich zapojení do okolní krajiny - podpora cyklistické dopravy budováním cyklostezek a potřebné infrastruktury v rámci rozvoje ekologických forem cestovního ruchu

silnice - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace

Tab. 40 Sociodemografické podmínky Silné stránky - více živě narozených dětí než zemřelých - věková struktura obyvatel - relativně velké množství pracovních míst Příležitosti - stabilizovat trvale bydlící obyvatele a zvyšovat jejich životní úroveň - vytvářet podmínky nové pracovní příležitostí, - obnovit, příp. vybudovat chybějící veřejnou infrastrukturu - při řešení územního plánu obce minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty - při navrhování rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení sídelní zeleně a jejich napojení na okolní krajinu - nová pracovní místa ve službách

Slabé stránky - negativní migrační saldo - nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva Hrozby - pokles počtu obyvatel obce (snížení počtu živě narozených dětí, migrace za prací - zhoršení ekonomické situace největších zaměstnavatelů - zvýšení míry nezaměstnanosti

Tab. 41 Bytový fond Silné stránky - dobrá kvalita obytného prostředí - venkovský charakter zástavby - hodnotné prvky původní architektury,dostatek vhodných ploch pro bytovou výstavbu - dostatek vhodných ploch pro individuální bytovou výstavbu v zastavěném území a na jeho okrajích

Příležitosti - dobré možnosti zastavění vhodných pozemků architektonicky a urbanisticky hodnotou zástavbou - využití stavebních proluk uvnitř zastavěného území - regulace výstavby rodinných domů v sídle s důrazem na zachování jeho venkovského charakteru, Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

Slabé stránky - velmi nízký počet pracovních příležitostí v obci - převažující vyjížďka za prací, - nízký stupeň občanské vybavenosti - malé možnosti využití volného času - dva bytové domy v centrální části obce - nevhodné zásahy do původní hodnotné architektury - hmotově a architektonicky nevhodné objekty v zemědělském areálu a jejich přímá návaznost na zastavěné území Hrozby - chybějící regulace urbanistických a architektonických hodnot sídla, - nekoncepční a nekoordinovaná výstavba doplňkových staveb u rodinných domů a usedlostí - výstavba bytových domů v sídle venkovského charakteru

list č. 48


- zkvalitnění infrastruktury obce - nepodporovat a vyloučit výstavbu tzv. podnikatelského baroka - zachování autonomie sídla, mj. ochranou zeleně na veřejných prostranstvích, zeleně v zastavěném a zastavitelném území, sadů apod. jako přechodových článků mezi sídlem a volnou krajinou - posilování obytného a rekreačního charakteru sídla - zkvalitnění veřejných prostranství Tab. 42 Rekreace Silné stránky - dobré podmínky pro individuální a rodinnou rekreaci - hodnotné části údolí Křetínky s rozvojovým rekreačním potenciálem využitelná především pro různé formy turistiky - značená cyklotrasa, - jízda na koních, rybaření - propojení území obce sítí polních cest a místních komunikací s možností využití pro turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku apod. - rekreační využívání chalup - budování sportovního areálu Příležitosti - budování naučných stezek, hipotras, turistických tras - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek - citlivě využívání rekreační potenciál s ohledem na únosné zatížení přírody a krajiny a všech jejích hodnot - nekoncepční vznik ploch individuální rekreace, jmenovitě chatové zástavby ve volné krajině - vybudování venkovního zařízení pro jezdectví v rámci sportovního areálu - možnost využití víceúčelového objektu firmy Agronea u křižovatky na Jedlovou pro zimní jezdectví, příp. jiné zimní využití

Slabé stránky - velmi malá občanská vybavenost, chybějící restaurační zařízení - nedostatečné turistické značení

Hrozby - další znehodnocování historicky hodnotných objektů - výstavba rekreačních chat

Tab. 43 Hospodářské podmínky Silné stránky - vhodné přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření bramborářského a pícninářského Asseco Czech Republic, a.s., listopad 2009

Slabé stránky - téměř neexistující pracovní příležitosti v obci

list č. 49


charakteru a pro chov domácího zvířectva, zejména skotu Příležitosti - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií - výsadba izolační, hygienické, estetické zeleň po obvodu stávajícího zemědělského areálu a dvou izolovaných zemědělských objektů

Hrozby - zhoršení ekonomické situace největších zaměstnavatelů v obci a s tím spojené propouštění

2.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro harmonický rozvoj území Vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel území, se zajištěním předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, s komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území a dosažením obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, jsou cíle územního plánování, formulované v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a navazujících vyhlášek. Současné i výhledové územní podmínky, vyplývající z charakteristik katastrálního území obce a jeho zázemí a z aktualizace ÚAP, se uplatňují v následujících interakcích: ve vývoji a zlepšování životního prostředí, s výjimkou vlivů dálkových přenosů imisí, radioaktivního ohrožení a průjezdní automobilové dopravy, jsou místní problémy životního prostředí obce řešitelné místními orgány ve spolupráci s nadřízenými orgány a zainteresovanými subjekty. Některé z problémů jsou již řešeny (odvoz komunálních a dalších odpadů, jejich třídění apod.). Jiné na řešení dosud čekají – snižování místního znečištění ovzduší, kanalizace a čištění odpadních vod, komplexní pozemkové úpravy, realizace ÚSES, úprava a údržba komunikací. Na většinu vyjmenovaných akcí jsou k dispozici centrálně podporované programy se státními příspěvky. v hospodářském rozvoji, který může využít stávající potenciál území, a to jmenovitě: dostatek pracovních sil a příznivá věková skladba obyvatelstva kvalitní, esteticky a krajinářsky hodnotné a turisticky přitažlivé životní prostředí v obci a jejím širokém okolí, dobrou dostupnost větších sídelních i průmyslových center (Polička, Bystré, Svitavy). Požadovaná aktualizace ÚAP a rozbor udržitelného rozvoje byly provedeno s využitím poznatků zpracovaných pro ORP Polička a doplněných podrobnými průzkumy terénu a vyhodnocením sociálně ekonomických ukazatelů. Lze konstatovat, že území je poměrně stabilizované, saldo migrace je negativní. Stávající obyvatelstvo preferuje bydlení ve venkovském sídle. Velikost a architektonický ráz sídla je pozitivní z hlediska soudržnosti obyvatelstva a dobrý standard bydlení podporuje pocit sounáležitosti místních obyvatel s obcí.


list č. 50


2.3 Vymezení problémů k řešení Vymezení problémů k řešení v územním plánu vyplývá z předchozích analyzujících současný stav a rozbor udržitelného rozvoje území.

kapitol,

Z hlediska požadovaných povinností, uvedených v citovaných předpisech, užitečnosti a reálnosti návrhů územního plánu jsou prioritní následující problémy rozvoje území: posoudit výběr optimálních ploch pro novou výstavbu rodinných domů, respektující územně technické podmínky, posoudit možnosti vhodných ploch pro další rozvoj individuální rekreace, konkretizovat a jednoznačně vymezit lokální územní systém ekologické stability (ÚSES) a respektovat skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES, respektovat k registraci,

statut

významných

krajinných

prvků,

případně

navrhnout

VKP

navrhnout ochranu významných stromů v kategorii památný strom, při návrzích funkčních změn všech kategorií respektovat vymezené zátopové území, jmenovitě jeho aktivní zónu, navrhnout vymezení ochranných pásem (hřbitov), pásem hygienické ochrany (zemědělství, těžba nerostů) posoudit a navrhnout možnosti umístění funkčních ploch výroby, skladování, výrobních a technických služeb; posoudit a případně navrhnout lokalizaci krajinné zeleně, včetně doprovodné zeleně komunikací, vodotečí, mezí a podobně; posoudit a navrhnout doplnění stávající a chybějící technické infrastruktury, zabezpečení výkonu elektrické energie, způsobů vytápění a spotřeby tepla a úspory energií pro výhledový rozvoj obce, návrh systému kanalizace a lokalizování ČOV, navrhnout změny zastavitelných ploch,

v dopravní

infrastruktuře

a

zpřístupnění

navržených

formulovat zásady urbanistického a architektonického řešení navrhované výstavby v území pomocí regulativů příslušných územnímu plánu.

2.4 Záměry na provedení změn v území Všechny níže uvedené plochy budou součástí zadání územního plánu a v jeho rámci budou podrobně vyhodnoceny. Tab. 44 Požadavky na změny využití ploch Bytová výstavba Parcelní číslo

Druh pozemku

281/1

1077

1055/1 část

1021/2

1112/7 část

1128 část

900

274

257

76

299/1

243/4

99

715/1

710/1

103

2317

53

60

181/3

1850


orná půda ostatní plocha

list č. 51


120/1

255/1

143

222/3

2129/37

243/3

272

2129/53

901/4 část

1600/2

1069 část

914/1 část

179

1124/1 část

943 část

1817/6

1224

85

243/1

1225

87/1

222/2

1058

86

299/2

1067

1221

282/2

858/1

1222

717

184/1

2375

715/5

1507

1224

2372

1508

1225

2373

1851/1

82

87/2

1851/2

80/2

1512

1852

80/1

959 část

1854/1

64/1

1004 část

1855

64/2

967

119

65

1006 část

183/1

61

1060

1815

107

252

243/2

190/1

1722

286

289

31

121

101

317

297

st. 102

244

st. 252

st. 232

st. 127

st. 168

138

45

269

travní porosty

zahrada

217

zastavěná plocha

Plochy k rekreaci a sportování Parcelní číslo

Druh pozemku

218/1 223/1

zahrada 127

123

161/12

128/2

128/3 167

ostatní plocha TTP

Průmyslová výroba a skladování Parcelní číslo

Druh pozemku

338/4 část

travní porosty

2129/28

352/2

st. 318

st. 319

826/1


ostatní plocha zastavěná plocha

list č. 52

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Recommend Documents