Územně analytické podklady pro obec s rozšířenou působností Třinec
PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
2016
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
VERZE 04 – 4. úplná aktualizace
OBSAH A. ÚDAJE O ÚZEMÍ ............................................................................................................ 6 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ ........................................................................................................................... 6 2. PLOCHY VÝROBY .............................................................................................................................. 6 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ ................................................................................................ 7 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ.................... 7 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................... 8 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................... 9 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ...................................................................................................... 10 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................................................................................... 10 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................................... 13 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 13 11. URBANISTICKÉ HODNOTY ........................................................................................................... 14 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ............................................................................................... 16 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR ............................................................................ 18 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR ........................................................................ 19 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA ........................................................................................... 22 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ...................................................................................... 24 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA ......................................................... 25 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA ......................................................... 32 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ..................................................................................................... 38 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD .................................................................................................... 38 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ............................................................................... 38 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ................................................................................................................................... 41 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK .................................................................................................... 48 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA ............................................................................................ 48 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA......................................................... 49 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN .......................................................................... 49 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................... 52 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................... 53 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................... 55 30. PŘÍRODNÍ PARK ............................................................................................................................ 56 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................ 56 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................. 56 33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO .................................................... 60 34. NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA .................................................................. 60 35. NATURA 2000 - PTAČÍ OBLAST ................................................................................................... 62
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
2
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM .............................................................................................................. 63 37. LESY OCHRANNÉ .......................................................................................................................... 63 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ........................................................................................................... 63 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ................................................................................................................... 65 40. VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA ....................................................................................... 66 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA ...................................................................... 66 42. HRANICE BIOCHOR ....................................................................................................................... 70 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ......................................... 71 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ............... 72 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ............................................................... 73 46. ZRANITELNÁ OBLAST ................................................................................................................... 74 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ............................................................... 75 48. VODNÍ NÁDRŽ ................................................................................................................................ 76 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE.................................................................................... 77 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 78 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................... 80 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ .................................................................................... 82 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM .................................................................... 82 54. OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY................................................................... 83 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ............................................................................................................... 83 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ...................................... 84 57. DOBÝVACÍ PROSTOR ................................................................................................................... 84 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ................................................................................................... 84 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY ............................................ 85 60. LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN (VÝHRADNÍ I NEVÝHRADNÍ) ............................................ 85 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................ 86 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ..................................................... 87 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ....................................................................................................................... 89 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY ............................................................. 89 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ ........................................................................ 91 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA ..................................................................................... 92 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........... 93 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................... 94 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................................... 94 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................. 95 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................... 95 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................... 95 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................................................................................... 96 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ........................................................................................................ 97
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
3
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ..................... 97 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................................................................................... 98 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................. 98 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................... 98 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......... 98 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................ 99 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................ 99 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................... 100 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................... 100 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ........................................................................................................ 101 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................. 102 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................... 102 87. ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................................................................................... 102 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................. 103 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................ 103 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................. 103 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................ 105 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................... 106 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ........................................................................................... 108 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................... 108 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................... 108 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI............................................................. 109 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................ 109 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................. 109 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................. 110 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................... 110 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................. 110 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM .............................................................................. 110 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM............................................................. 111 104. VODNÍ CESTA ............................................................................................................................ 112 105. HRANIČNÍ PŘECHOD ................................................................................................................ 112 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA .............................. 112 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................... 116 108. VOJENSKÝ ÚJEZD ..................................................................................................................... 116 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ....................................................................... 116 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY ...................................................................................................... 117 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY .................................................................................................. 118 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČR .......................................................... 119 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA .................................................................... 119 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ......................................................................................................... 120
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
4
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ................................................................................. 121 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31.12. KAŽDÉHO ROKU.................................................... 121 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA .......................................................................................................... 122 118. JINÉ ZÁMĚRY ............................................................................................................................. 123 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE, NAPŘ. PRŮMĚRNÁ CENA M2 STAVEBNÍHO 2 POZEMKU V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ, PRŮMĚRNÁ CENA M ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ ..................................... 123
B. HODNOTY ........................................................................................................................ 128 C. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ....................................................................................... 135 D. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ .................................... 137
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
5
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
A. ÚDAJE O ÚZEMÍ
1
ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ
Území vymezené podle Stavebního zákona nebo územním plánem. Zastavěným územím se rozumí území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí – „intravilán“ (§ 2, bod d). Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích (§ 58, odst.1). Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §§ 2, 43, 58, 59, 60, 189. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: NE Podklady: Územní plány obcí Definice:
Zastavěné území je vymezeno ve všech obcích na území správního obvodu ORP Třinec (dále jen „ORP“), a to schválenou územně plánovací dokumentací jednotlivých obcí, včetně případných změn. Jeho plocha (4 170,82 ha) tvoří 17,77 % plochy ORP (viz tab. 1). Největší souvislá plocha zastavěného území je tvořena územím centra města Třince. Ve všech obcích je zastavěné území tvořeno nejméně jednou centrální plochou a dalšími menšími plochami v rozptýlené zástavbě. Územní plány obcí byly vytvořeny různými zpracovateli, proto není struktura zastavěného území ve všech obcích jednotná. V některých případech jsou do zastavěného území zařazeny zbytečně velké proluky nebo naopak – v obci se nachází mnoho malých ploch zastavěného území. Tab. 1: Zastavěné území a jeho podíl na rozloze obcí Rozloha obce (ha)
Zastavěné území (ha)
Podíl (%)
Bystřice
1609,4
361,18
22,44
Hnojník
641,79
123,62
19,26
Komorní Lhotka
1988,17
141,76
7,13
Košařiska
1717,87
41,29
2,40
Nýdek
2823,42
164,41
5,82
Ropice
1 011,42
201,36
19,91
Řeka
1345,88
83,61
6,21
Smilovice
784,73
106,07
13,52
Střítež
614,53
80,03
13,02
Třinec
8 534,98
2449,25
28,70
298,78
40,75
13,64
2095,44
377,49
18,01
23 466,42
4170,82
17,77
Obec
Vělopolí Vendryně ORP
2
PLOCHY VÝROBY
Plochy určené pro produkční funkci, s převažujícím charakterem hromadné, tovární a velkosériové výroby, které svým objemem a charakterem obtěžují nebo částečně obtěžují okolí, a jsou určené zejména pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, sklady, skladové hospodářství a navazující výrobní zázemí a technická zařízení. Předpis: Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 11. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Definice:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
6
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace Limit území: Podklady:
Úřad územního plánování Třinec
NE
Na území ORP se nachází rozsáhlá plocha areálu Třineckých železáren. Na tento areál navazuje největší průmyslová zóna v ORP – Baliny. Další plochy výroby a plochy určené k podnikatelským účelům jsou rozmístěny převážně kolem silnice I/11 (rozvoj nastává i kolem navrhované přeložky této komunikace) a kolem železnice. Další plochy jsou rozesety v menší míře po celém území ORP. Mezi nejvýznamnější plochy výroby patří rozsáhlé území v Hnojníku, v Třinci na "Borku" a na pomezí katastrálních území Třinec a Oldřichovice u Třince.
3
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
Plochy s převažující funkcí občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního typu - školská zařízení, církevní zařízení, sociální a zdravotní zařízení, zařízení obchodu a nevýrobních služeb. Předpis: Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 6. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: NE Podklady: Definice:
Plochy občanského vybavení tvoří převážně společenská centra obcí a samostatných částí obcí. V těchto centrech se zpravidla nachází školy, úřady, sportoviště, nemocnice a jiné. U tohoto jevu jsou v grafické části zakresleny mimo jiné všechny mateřské školy, základní školy a hřbitovy v ORP.
4
PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ
Území se soustředěním problémových jevů, vyžadujících řešení - funkčně, provozně, prostorově nebo esteticky nesourodé území. Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 43. Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území, § 3. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: NE Podklady: Definice:
Mezi plochy k obnově patří jednak plochy přestavby a plochy brownfieldů. Plochy přestavby jsou vymezeny územním plánem a nacházejí se v obcích Košařiska, Nýdek, Řeka, Třinec a Vendryně (viz tab. 4). Na území obce Nýdek jsou plochy přestavby vymezeny v celkové výměře 14,04 ha, na území města Třinec činí celková výměra těchto ploch 28,36 ha. Na území ORP jsou dále evidovány 4 lokality brownfields, jenž se všechny nacházejí ve městě Třinec. „Odkaliště“ – plocha o rozloze cca 20,32 ha se nachází v k. ú. Dolní Líštná. Jedná se o odkaliště strusky a popílku vyvážených od 60. let 20. stol. do r. 1998 z průmyslového areálu v Třinci a nyní je v majetku Energetiky Třinec, a. s. je z větší části zalesněno náletovými dřevinami a ohraničeno účelovou cestou. Na části území se nachází malá vodní plocha, která se postupně vysušuje. Podklad je nestabilní a předpokládá se, že bude do jisté míry kontaminovaný. „Halda“ – je tvořena 2 umělými „kopci“ v k. ú. Třinec, celková rozloha činí 62,32 ha. Na tuto haldu jsou vyváženy druhotné suroviny vznikající při výrobě železa a oceli z železáren. Především je zde skladována struska. V dávných dobách se tato halda odtěžovala jen pomalu a spíše se zvětšovala. V posledních letech je halda postupně odtěžována a nově vznikající plochy se následně využívají k jiným účelům.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
7
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
„Stará Tesla“ – jedná se o chátrající hlavní budovu a okolní pozemky a stavby v k. ú. Třinec. Tento objekt je dominantní stavbou na okraji centra města. Celková plocha je cca 0,68 ha. „Areál bývalých stavebnin“ – rozkládá se na pomezí k. ú. Třinec a Lyžbice mezi významnou komunikací a železnicí. Celková plocha je cca 1,00 ha. Tab. 4: Plochy přestavby na území ORP Třinec Obec
Katastrální území
Typ plochy
Počet ploch
Výměra (ha)
Košařiska
Košařiska
OV
1
0,48
BH
1
0,09
Nýdek
Řeka
BI
47
13,49
OM OV
1 1
0,06 0,17
PV
3
0,22
OV
1
0,18
SO
1
0,19
Dolní Líštná
BH
2
10,24
Kojkovice u Třince
VL
1
0,57
OS
1
1,23
VL
1
0,13
BH
1
1,16
Nýdek
Řeka
Konská
Lyžbice Třinec
BI
1
0,76
OK
1
3,20
Nebory
BH
1
0,28
Oldřichovice u Třince
DS
1
0,43
BI
1
0,67
OK
3
2.21
PV
7
1,54
SC
2
0,27
VL
2
5,65
MV
2
3,99
Třinec
Vendryně
Vendryně
ORP
5
47,24
PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Území, jehož charakter a prostředí určují významné kulturní památky. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, §§ 5, 7, 17, 32 odst. 2 písm.c).. Národní památkový ústav - ústřední pracoviště ANO, č. 6.103, 6.105
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
8
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
6
Úřad územního plánování Třinec
PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Území sídelního útvaru, které vykazují významné kulturní hodnoty. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. §§ 6, 7, 17, 32 odst. 2 písm.c). Národní památkový ústav - ústřední pracoviště ANO, č. 6.104, 6.105 www.lidova-architektura.cz
Vesnickou památkovou zónou se rozumí území hodnotného sídelního útvaru nebo souboru staveb prohlášené vyhláškami Ministerstva kultury po projednání s příslušnými krajskými úřady (případně prohlášené vyhláškou Jihočeského KNV nebo vyhláškou hlavního města Prahy) za památkově chráněné území podle zákona o státní památkové péči. Na území ORP se nachází jedna vesnická památková zóna, a to v Komorní Lhotce (rozloha cca 49,7 ha).Tuto zónu tvoří převážná část historického jádra obce. Z hlediska stavebního fondu se památková zóna vyznačuje urbanistickým souborem staveb se stanoveným podílem nemovitých kulturních památek. Historický stavební fond a prostředí památkové zóny vyžadují vysoký a náročný stupeň památkové ochrany v předem určeném prostorovém rozsahu chráněného území. Na výrazněji nenarušené urbanistické struktuře sídla nebo její určující části jsou zachovány původní objemové formy rozhodujících typologických druhů staveb. V předem stanovené míře autenticky dochované historické objekty nevykazují závažnější nedostatky. Většinově nebo alespoň v obnovitelné míře je zachováno pojednání hlavních průčelních ploch včetně původní velikosti a rozmístění otvorů. Z výše uvedených důvodů jsou rozvojové plochy nové výstavby vymezené uvnitř hranice památkově chráněného území omezeny v souladu s kulturními hodnotami tohoto území. Respektování charakteru památkové zóny může být požadováno i v případě územních plánů vymezujících nové stavby při vnější hranici zóny nebo na místě určujících pohledových směrů (kompoziční osy, panoramatický obraz vesnice v krajině, vazba na panské sídlo atd.). Ve všech případech jsou u novostaveb v památkově chráněných území i bezprostředním okolí přesně stanoveny regulativy z hlediska umístění i vnějšího vzhledu nové stavby (situování na parcele, tvar půdorysu, podlažnost, sklon střešních rovin atd.). Od roku 2013 Národní památkový ústav řeší legislativní úkony vedoucí k úpravě hranice památkové zóny (podnět na úpravu hranic podala obec Komorní Lhotka). Legislativně ještě není tato otázka vyřešena. Návrh na zrušení a rozšíření některých částí památkové zóny zachycuje obr. 6.
Obr. 6: Navrhované úpravy památkové zóny
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
9
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
7
Úřad územního plánování Třinec
KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
Definice: Část krajinného celku, který vykazuje kulturní hodnoty. Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, §§ 6, 7a, 32 odst. 2 písm.c). Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 6.104 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
8
NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Památka, která tvoří součást kulturního bohatství národa. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, §§ 2, 3, 7, 17, 32 odst. 2 písm.c). Národní památkový ústav - ústřední pracoviště ANO, č. 6.101, 6.105 interní materiály odboru ŠKaTV
Na území ORP se nachází celkem 24 nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. U každého objektu je uvedeno číslo rejstříku. BYSTŘICE NKP1 Evangelický kostel (25814/8-2317) Zděná omítaná orientovaná jednolodní stavba s polygonálním závěrem a hranolovou věží zapuštěnou do vstupního průčelí. Jedná se o empírovou architekturu z roku 1811. Po stranách se nacházejí patrové přístavky sakristií a oratoří a přízemní přístavky předsíní. Střecha je kryta plechem. Okna jsou podélná s půlkruhovými záklenky. Na věži jsou umístěny hodiny. V kostele se nacházejí tato movitá zařízení: hlavní oltář, kazatelna, obraz, krucifix, 4 svícny, náhrobní deska, kalich. NKP2 Filiální kostel Povýšení sv. Kříže (39745/8-645) Dřevěná jednolodní stavba na kamenné podezdívce obdélného půdorysu z roku 1897, postavená v romantickém pojetí s částečně zachovaným interiérem ze 16. století. V levé části je umístěna sakristie (patrová), v pravé části předsíň. Střecha je sedlová, krytá taškami s glazurou. Nad průčelím se nachází krátká věž s oplechovaným jehlancem s dřevěnou hlavicí. Na střeše a na věži je rozmístěno několik drobných vikýřů. V kostele se nachází jedno movité zařízení – triptych. HNOJNÍK NKP3 Zámek s areálem (15117/8-660) Zděná omítaná dvoupatrová budova na obdélném půdorysu, zastřešena plochou valbovou střechou, krytinu střechy tvoří plech. Jedná se o barokní zámek, který byl postaven v roce 1736, přestavěný ve formách slezského empíru v 1. polovině 19. století. Přístavba 2. patra pochází z roku 1897. Součástí památkově chráněného souboru je také obelisk, soubor čtyř váz, dvojice soch spících dětí, dvojice soch chlapců, socha sv. Jana Nepomuckého a zámecký park. NKP4 Farní kostel Nanebevzetí P. Marie s areálem (27934/8-661) Hodnotná empírová jednolodní architektura z let 1810 až 1812. Presbyterium je vpravo otevřeno do čtvercové boční kaple, vlevo tvoří protějšek sakristie, nad níž se nachází oratoř. S oběmi přístavbami má kostel půdorys rovnoramenného kříže. Nad průčelím se zvedá věž, ve které je umístěna zvonice se zvonem a hodinovým strojem. Střecha je sedlová, oplechovaná. Součástí památkově chráněného souboru je ohradní zeď kolem hřbitova u farního kostela, kaple – hrobka rodiny Beesů na hřbitově, kapličky v ohradní zdi. Movitým zařízením je barokní mobiliář.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
10
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
KOMORNÍ LHOTKA NKP5 Evangelický kostel s areálem hřbitova a třemi empírovými náhrobky (23167/8-667) Jednolodní zděná omítaná stavba s půlkruhovým závěrem z roku 1782. Po obou stranách lodí se nacházejí přístavky oratoří a sakristie. Střecha je sedlová, krytá eternitem. Věž je dvoupatrová, hranolová, zapuštěná do trojúhelníkového štítu. Mezi movitá zařízení patří oltář a kazatelna. NKP6 Chalupa čp. 40 (36656/8-672) Roubená přízemní chalupa obdélného půdorysu se sedlovou střechou s valbou, krytou lepenkou. Na zadní straně deštěný přístavek kůlny, krytý pultovou střechou. Jedná se o čtyřprostorovou dřevěnici. NKP7 Chalupa čp. 71 (33775/8-671) Roubená stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou, krytou lepenkou, stojící ve svahu na kamenné podezdívce. Dřevěnice je tříprostorová NKP8 Chalupa čp. 195 (27935/8-673) Tříprostorová dřevěnice se sedlovou střechou, krytou lepenkou. K zadnímu štítovému průčelí přistavěn deštěný přístavek, krytý taškami. NKP9 Seskupení hospodářských budov u čp. 83 (36196/8-675) Hospodářské budovy tvoří kůlna a stodola se síňkou. Sroubená kůlna má sedlovou střechu, krytou lepenkou. Sroubená stodola je umístěna ve svahu nad kůlnou, je obdélného půdorysu s dvoukřídlými obdélnými vraty, má sedlovou střechu (krytina – lepenka). K pravé straně stodoly je přistavěna srubová síňka se sedlovou střechou. Z ní se vchází do klenutého sklepa. NÝDEK NKP10 Filiální kostel sv. Mikuláše (27716/8-690) Orientovaná roubená stavba na kamenné podezdívce z konce 18. století, pobitá šindelem. Půdorys se skládá z obdélného jednolodí a odsazeného pravoúhle uzavřeného presbytáře. Nad západním průčelím vystupuje hranolová věž, ukončená jehlancem. Střecha je sedlová, krytá eternitem. Mezi movitá zařízení patří krucifix, kropenka, oltář a 14 lavic. NKP11 Chalupa čp. 20 (39356/8-689) Jedna z největších lidových staveb těšínského typu. Patří k usedlostem rozptýleného typu. Stojí v seskupení s hospodářskými budovami, roubenou kůlnou a novější stodolou. Na kamenné podezdívce je vybudována rozsáhlá symetricko-dvoujizbová usedlost. Střecha má dvě valbičky a je kryta dehtovou lepenkou. NKP12 Chalupa čp. 111 (23627/8-687) Roubená chalupa, znehodnocena přestavbou. Přilehlé chlévy i stodola jsou původní. ROPICE NKP13 Zámek s areálem (38983/8-699) Zámek s areálem sestává ze tří patrových budov s mansardovými střechami. Vlastní zámek je obdélníkového půdorysu s křídlem do dvora, byl postaven na přelomu 18. a 19. století a přestavěn v roce 1810.. Střecha má vikýřky a je pokryta pálenými taškami. V roce 2009 došlo k částečnému zřícení průčelí hlavní budovy. Součástí památkově chráněného souboru je socha Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, zámecký park, dům čp. 151, sýpka a hospodářská budova. Movitým zařízením je balustráda schodiště v 1. patře. NKP14 Farní kostel Zvěstování P. Marie s areálem (27175/8-700) Jednolodní stavba obdélného půdorysu z let 1800–1806, vpravo se nachází vchod do patrové sakristie. Střecha je sedlová, krytá eternitem. Na věži jsou hodiny. Součástí památkově chráněného souboru je také hřbitovní zeď s bránou a vázami, socha sv. Anny, socha sv. Jáchyma, socha sv. Petra, socha sv. Pavla, kamenný kříž a dvě hrobky. Mezi movitá zařízení patří dva barokní obrazy. ŘEKA NKP15 Chalupa čp. 7 (32750/8-701) Roubená přízemní chalupa na kamenné podezdívce. Střecha je sedlová, na roubenou část domu navazuje zděná část chlévů.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
11
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
STŘÍTEŽ NKP16 Mánesův pomník (40732/8-719) Pomník sestává ze tří pískovcových kvádrů na soklu, na dvou horních kvádrech je umístěna bronzová deska. Na soklu je opřena vytesaná paleta a postaven džbán.Celý pomník je ohraničen pískovcovými kvádry a uzavřen železnou brankou. TŘINEC NKP17 Dům čp. 116 se dvěmi hospodářskými staveními a parcelami 103 st. a 102 (100524) Přízemní roubená stavba obdélného půdorysu na kamenné podezdívce s deštěným štítem, zastřešená sedlovou střechou (krytina – lepenka). Vnitřní prostor domu je rozdělen na čtyři bytové jednotky. Podsklepena je část síně a komora. NKP18 Dům čp. 117 se dvěmi hospodářskými staveními a parcelami 108 st. a 109 (100525) Přízemní roubená stavba obdélného půdorysu na kamenné podezdívce s deštěným štítem, zastřešená sedlovou střechou (krytina – lepenka). Vnitřní prostor domu je rozdělen na čtyři bytové jednotky. Podsklepena je část síně a komora NKP19 Úřednický dům obytný čp. 509 (10372/2007) Cihelný omítaný čtyřpodlažní podsklepený dům pravidelného půdorysu, střecha je krytá plechovými šablonami. V interiéru dochována původní litá dlažba na chodbách a dřevěné, částečně prosklené vstupní dveře jednotlivých bytů. NKP20 Soubor kostela sv. Alberta s jeho částmi (104159) Kostel sv. Alberta je orientovanou podélnou stavbou z režného zdiva, trojlodní halové dispozice s polygonálně ukončeným presbytářem o pěti stranách pravidelného osmiúhelníku, na obou stranách obdobně ukončenou příčnou lodí, oktogonálním sanktusníkem nad místem křížení a západní věží. Součástí památkově chráněného souboru je také fara s ohradní zdí, domek zvoníka s ohradní zdí a kůlnou a hospodářská budova. NKP21 Kaple hřbitovní (37339/8-721) Zděná kaple na obdélném půdorysu, trojosá, s omítaným zdivem kombinovaném červenou cihlou. Střecha má čtyři štíty, je sedlová, oplechovaná, ve střední ose zvýšená. NKP22 Filiální kostel Božího Těla s ochranným pásmem (46321/8-659) Renesanční jednolodní roubený kostel z roku 1642 se zvonicí, krytou na bocích šindelem a přičleněnou k lodi kostela. Přízemí zvonice je obklopené ochozem, který lemuje celý kostel.Strmé střechy jsou pokryty šindelem. Součástí památkově chráněného souboru je také hlavní oltář, kruchta, zvon, 5 obrazů, boční oltář, epitafium, oltář, obraz, socha, lustr. VĚLOPOLÍ NKP23 Areál bývalé usedlosti čp. 7 (49026/8-3103) Součástí památkově chráněného souboru je obytná budova, studna a stodola. Obytná budova je zděná, přízemní, obdélného půdorysu. Je zastřešena sedlovou střechou krytou eternitem. Dům je částečně podsklepen. VENDRYNĚ NKP24 Farní kostel sv. Kateřiny (38116/8-722) Renesanční jednolodní kostel ze 16. století, má půdorys kříže. Věž je vystavena nad průčelím, nad průčelním oknem jsou umístěny hodiny. Součástí památkové chráněného souboru je socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Floriána a kamenný kříž u kostela.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
12
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 8: Nemovité kulturní památky na území ORP
9
NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Národní kulturní památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, §§ 4, 7, 17, 32 odst. 2 písm.c). Národní památkový ústav - ústřední pracoviště ANO, č. 6.102, 6.105
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
10
PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Památka zapsaná do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, zejména články 1,2, 8, 11. Národní památkový ústav - ústřední pracoviště NE
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
13
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
11
Úřad územního plánování Třinec
URBANISTICKÉ HODNOTY
Území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, urbanizované krajiny nebo rozptýlené zástavby. Předpis: Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Poskytovatel: Ekotoxa Opava s.r.o. Limit území: NE Podklady: Zjištění urbanistických, architektonických a jiných hodnot v rozsahu správního území obce s rozšířenou působností ORP Třinec (EKOTOXA, s. r. o., 2008) Definice:
Mezi urbanistické hodnoty patří dochované části historické zástavby, což jsou především centra jednotlivých obcí nebo městských částí, dále to mohou být celky se zajímavou urbanistickou strukturou nebo architektonicky výjimečnou zástavbou. Urbanistické hodnoty byly vymezeny ve všech obcích kromě Hnojníku. BYSTŘICE H1 Centrum obce – plní roli společenského centra obce H2 Společenské a sportovní centrum – je tvořeno větším komplexem budov KOMORNÍ LHOTKA Obec celkově nabízí velmi hodnotné prostředí pro bydlení i pro rekreaci. Jde o podhůří Beskyd s mimořádně kvalitním přírodním prostředím, které je doplněno celou řadou zachovalých roubených chalup a hospodářských stavení. Zajímavým a dominujícím prvkem z hlediska urbanismu je potok, protékající obcí, který významným způsobem přispívá ke kvalitě prostředí a jedinečnosti této obce. H20 Návsí v centru obce – poskytuje prostor pro plnění společenských funkcí v obci, současně poskytuje velmi příjemné prostředí pro odpočinek H21 Prostor za kostelem a farou – vytváří velmi hodnotné urbanistické řešení KOŠAŘISKA H27 Turistické východisko – především na Ostrý a na další místa Beskyd H28 Centrum obce – má specifický charakter především proto, že jde o podhorskou obec, nachází se zde všechny významné objekty (obecní úřad, škola, hřbitov) H29 Areál hřbitova – v blízkosti centra obce, na poměrně příkrém úbočí Beskyd H30 Oblast rekreace NÝDEK H46 Centrum obce – náves s bývalou školou, která dnes plní funkci infocentra NKP11 Chalupa čp. 20 – na severních svazích směrem k Čantoryji, zapsána do seznamu státní památkové péče, je však současně dokladem urbanistického pojetí, které je pro danou oblast charakteristické H47 Skokanské můstky – vytváří zajímavý urbanistický prvek, který má velký přesah do oblasti společenského a sportovního života obce H48 Filipka – turisticky atraktivní místo na hranici obce, nedaleko vrcholu (761 m. n. m.) se nachází přírodní památka, na samotném vrcholu je rozcestí několika turistických tras ROPICE H54 Stacionář – v těsné blízkosti hlavní silnice H55 Prostranství u kostela – vytváří urbanisticky ucelený prostor a do určité míry supluje úlohu návsi H56 Golfový areál – sám o sobě je hodnotou v obci, a to nejen urbanistickou, ale i společenskou, některé objekty v tomto areálu mají také svou architektonickou hodnotu
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
14
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
ŘEKA Obec leží na úbočí Beskyd a z hlediska urbanistického poskytuje velmi hodnotné prostředí. Přitom nejvýraznějším a dominujícím prvkem je právě řeka, která stéká z úbočí Beskyd do údolí a utváří charakter obce. H63 Území v údolí na obou březích řeky – vytváří hodnotný prostor pro bydlení i rekreaci H64 Stromořadí – v severní části obce, lemuje hlavní přístupovou silnici do obce směrem od Smilovic SMILOVICE H68 Hospodářská usedlost – ve východní části obce, je dokladem typického urbanistického pojetí výstavby v této oblasti a je dochovanou urbanistickou hodnotou H69 Prostředí nedaleko centra obce – tvořeno původním (architektonicky cenným) rodinným domkem (dřevěnice), v jehož těsné blízkosti se nachází udržovaný rybník H64 Stromořadí – v jižní části obce, lemuje hlavní přístupovou silnici z obce směrem do Řeky STŘÍTEŽ H78 Malá kaplička – představuje sakrální architekturu, je umístěna na křižovatce dvou ulic se zástavbou rodinných domků a vytváří hodnotný urbanistický prvek v tomto prostředí H79 Stromořadí – podél silnice vedoucí od centra obce směrem na sever ke kostelu a hřbitovu TŘINEC H86 Areál Nemocnice (k. ú. Dolní Líštná) – urbanisticky i architektonicky dobře řešená kompozice H87 Údolí potoka (k. ú. Guty) – hodnotné prostředí pro bydlení H88 Úbočí Beskyd (k. ú. Guty) – hodnotné prostředí pro bydlení, s rozptýlenou zástavbou a výhledy H89 Nové centrum města (k. ú. Lyžbice, Třinec) – zdařile vyřešený prostor H90 Hřbitov (k. ú. Nebory) H91 Fojtství (k. ú. Oldřichovice u Třince) – velmi dobře urbanisticky řešený prostor s původními (renovovanými) budovami a rybníkem H92 Budova kostela (k. ú. Oldřichovice u Třince) – vytváří společensko-urbanistickou hodnotu H93 Dělnická kolonie (k. ú. Třinec) – ukázka typické výstavby dělnických domků, která byla nedílnou součástí rozvoje města a Třineckých železáren H94 Dělnická kolonie Na Borku (k. ú. Třinec) H95 Dělnická kolonie (k. ú. Dolní Líštná) H96 Prostor náměstí (k. ú Třinec) – zdařile vyřešený prostor, který zachoval a urbanisticky i společensky zhodnotil poslední zbytky původního starého centra města H97 Areál kostela (k. ú. Třinec) – v blízkosti cesty vedoucí z centra do Dolní Líštné, objekty v areálu přestavují hodnotné architektonické řešení, které je umocněno jejich urbanistickou kompozicí H150 Domy při ulici Kaštanová (k. ú. Dolní Líštná) – dosti výrazná architektonická a urbanistická hodnota, postaveno podle plánů poměrně významného architekta (Rudolf Perthen) H151 Sídliště Sosna (k. ú. Dolní Líštná) – zajímavá architektonická a urbanistická hodnota, svým uspořádáním a umístěním v zahradách působí velmi příjemně, výrazným a charakteristickým prvkem jsou zdvojená „arkýřová“ okna VĚLOPOLÍ H123 Hospodářská usedlost – ve východní části obce, dokladem typického urbanistického pojetí výstavby v této obci, která od svých počátku měla charakter rozptýlené zástavby s převažující zemědělskou výrobou a tento charakter si zachovala do současnosti H124 Centrum obce – nemá klasickou náves, ale budova bývalé hasičské zbrojnice (dnes sídlo obecního úřadu) v těsné blízkosti hlavní silnice a dvou malých udržovaných rybníčků vytváří příjemné a hezké místo, které je schopno plnit i mnohé společenské funkce v obci VENDRYNĚ H125 Údolí potoka – v severovýchodní části obce, vytváří velmi kvalitní prostředí pro bydlení
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
15
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H126 Společenské a sportovní centrum – nedaleko centra obce, je tvořeno větším komplexem budov H127 Stromořadí – podél silnice vedoucí od centra obce směrem na sever
Obr. 11: Urbanisticky významné kompoziční prvky na území ORP
12
REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Oblast s krajově typickou architekturou (např. pohraničí se Saskem – hrázděné domy). Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Národní památkový ústav NE
Na území ORP Třinec se nachází celkem 23 objektů označených jako region lidové architektury – jedná se o 8 objektů v obci Košařiska, 8 objektů v obci Smilovice, 5 objektů v obci Střítež a 2 objekty ve městě Třinec. KOŠAŘISKA H31 Roubený dům čp. 1 H32 Roubený dům čp. 2 H34 Venkovská usedlost čp. 21 H35 Venkovská usedlost čp. 22 H38 Roubený dům čp. 50 H39 Venkovská usedlost čp. 58 H134 Venkovská usedlost čp. 60 H135 Venkovská usedlost čp. 18
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
16
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SMILOVICE H72 Venkovský dům čp. 30 H136 Hospodářská objekt u čp. 97 H137 Venkovský dům čp. 47 H138 Hospodářský objekt u čp. 47 H139 Venkovský dům čp. 36 H140 Venkovský dům čp. 34 H141 Venkovská usedlost čp. 26 H142 Venkovský dům čp. 19 STŘÍTEŽ H143 Venkovská usedlost čp. 1 H144 Venkovská usedlost čp. 42 H145 Hospodářský objekt H146 Venkovská usedlost čp. 16 H147 Venkovský dům čp. 71 TŘINEC H148 Venkovská usedlost čp. 89 H149 Venkovský dům čp. 46
Obr. 12: Region lidové architektury na území ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
17
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
13
Úřad územního plánování Třinec
HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Objekty v památkovém zájmu, které nejsou vyhlášenými památkami. Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Ekotoxa Opava s.r.o. NE Zjištění urbanistických, architektonických a jiných hodnot v rozsahu správního území obce s rozšířenou působností ORP Třinec (EKOTOXA, s. r. o., 2008)
Mezi historicky významné stavby jsou zařazeny objekty, které měly významný vliv na vývoj obce nebo mají vazbu na významnou osobnost či událost. HNOJNÍK H11 Základní škola (Masarykova ZŠ) H12 Polská základní škola KOMORNÍ LHOTKA H22 Katolický kostel – postaven z godulského pískovce v neogotickém stylu v roce 1829 H23 Budova první polské školy z roku 1782 – je opatřena pamětní deskou H24 Bylinné lázničky – rok založení 1860, původní budova vyhořela, na jejím místě byla postavena nová NÝDEK H49 Základní škola ROPICE H57 Základní škola ŘEKA H65 Mateřská škola H66 Kaplička u hřbitova SMILOVICE H70 Kaple na hřbitově H71 Dům čp. 77 – rodiště bývalého premiéra polské vlády Jerzeho Buzka STŘÍTEŽ H80 Římskokatolický kostel sv. Archanděla Michaela H81 Budova bývalé lesní správy – narodila se zde akademická malířka Ida Münzberg a v letech 1846 a 1854 se zde krátce zastavil malíř Josef Mánes H82 Základní škola TŘINEC H98 Penzion Gutská Bašta (k. ú. Guty) – navštívil jej tehdejší premiér české vlády a pozdější prezident České republiky Václav Klaus H99 Základní škola (k. ú. Oldřichovice) H100 Základní škola (k. ú. Nebory)
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
18
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H101 Areál nemocnice (k. ú. Konská) – budova nemocnice byla dostavěna roku 1897 a postupně se rozšiřovala, v roce 1976 začala výstavba nové polikliniky, která byla dokončena v roce 1985 VENDRYNĚ H128 Rodiště barona Adama Borka – posledního šlechtického majitele obce H129 Základní škola
Obr. 13: Historicky významné stavby na území ORP
14
ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Stavby v původním slohu, dílo významného architekta,… Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Ekotoxa Opava s.r.o. NE Zjištění urbanistických, architektonických a jiných hodnot v rozsahu správního území obce s rozšířenou působností ORP Třinec (EKOTOXA, s. r. o., 2008)
Mezi tyto stavby jsou zahrnuty objekty a soubory budov, které jsou hodnotné svými architektonickými kvalitami, významným projektantem, slohovou či technickou jedinečností nebo stářím. Architektonicky cenná stavba nebyla nalezena v obci Vělopolí. BYSTŘICE H3 Dřevěnice čp. 160 H4 Dřevěnice čp. 208 H5 Dřevěnice čp. 338 H6 Dřevěnice čp. 344 H7 Dřevěnice čp. 406 H8 Vila čp. 491
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
19
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H9 Výrobní hala firmy BERNDORF BÄDERBAU, s. r. o. H10 Výrobní hala firmy MROZEK, a. s. H152 Polyfunkční dům čp. 1501 – Stavba roku Moravskoslezského kraje 2015 HNOJNÍK H13 Dřevěnice čp. 69 H14 Dřevěnice čp. 124 H15 Vila čp. 68 H16 Novostavba rodinného domu čp. 398 H17 Zdařilá rekonstrukce bývalého hospodářského objektu čp. 12 H18 Budova nádraží H19 Evangelická kaple na hřbitově H11 Základní škola H12 Polská základní škola KOMORNÍ LHOTKA H25 Dřevěnice čp. 13 H26 Vila čp. 149 H22 Katolický kostel H133 Základní škola KOŠAŘISKA H31 Roubený dům čp. 1 H32 Roubený dům čp. 2 H33 Dřevěnice čp. 8 H34 Venkovská usedlost čp. 21 H35 Venkovská usedlost čp. 22 H36 Dřevěnice čp. 26 H37 Dřevěnice čp. 34 H38 Roubený dům čp. 50 H39 Venkovská usedlost čp. 58 H40 Dřevěnice čp. 61 H41 Dřevěnice čp. 63 H42 Dřevěnice če. 0109 H43 Dřevěnice če. 0110 H44 Dřevěnice če. 0111 H45 Dřevěnice če. 0129 NÝDEK H50 Dřevěnice čp. 22 H51 Dřevěnice čp. 78 H52 Dřevěnice čp. 258 H49 Základní škola ROPICE H58 Dům čp. 2 H59 Dům čp. 9
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
20
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H60 Dům čp. 25 H61 Statek čp. 136 H62 Budova nádraží H57 Základní škola H153 Novostavba rodinného domu čp. 460 – Stavba roku Moravskoslezského kraje 2013 ŘEKA H67 Dřevěnice čp. 96 H66 Kaplička u hřbitova H65 Mateřská škola SMILOVICE H72 Dřevěnice čp. 30 H73 Dřevěnice čp. 50 H74 Stodola čp. 49 H75 Statek čp. 116 H76 Novostavba rodinného domu čp. 210 H77 Budova křesťanského společenství Karmel H70 Kaple na hřbitově STŘÍTEŽ H83 Dřevěnice H84 Objekt původní zástavby čp. 25 H85 Kaple na hřbitově H82 Základní škola TŘINEC H102 Restaurace U Obracaja (k. ú. Dolní Líštná) H103 Dřevěnice čp. 61 (k. ú. Guty) H104 Usedlost čp. 134 (k. ú. Guty) H105 Zdařilá rekonstrukce rodinného domu čp. 129 (k. ú. Nebory) H100 Základní škola (k. ú. Nebory) H106 Domov důchodců (k. ú. Oldřichovice u Třince) H107 Vodárna (k. ú. Oldřichovice u Třince) H99 Základní škola (k. ú. Oldřichovice u Třince) H108 Dřevěnice na ul. Bezručova čp. 35 (k. ú. Třinec) – odstranění stavby v roce 2014 H109 Budova spořitelny čp. 410 (k. ú. Třinec) H110 Dům čp. 500 (k. ú. Třinec) H111 Obytný úřednický dům čp. 510 (k. ú. Třinec) H112 Funkcionalistický dům, ul.Lesní čp. 524 (k. ú. Třinec) H113 Základní umělecká škola, ul. Třanovského čp. 596 (k. ú. Třinec) H114 Dům dětí a mládeže (k. ú. Třinec) H115 Základní škola, ul. Erbenova (k. ú. Třinec) H116 Základní škola, ul. U Splavu (k. ú. Třinec) H117 Novostavba rodinného domu čp. 157 (k. ú. Tyra) H154 Mimoúrovňové propojení silnice II/468 a průmyslové zóny Baliny (k. ú. Konská) – Stavba Moravskoslezského kraje 2009
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
21
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H155 WERK ARENA – multifunkční sportovní hala pro lední hokej (k. ú. Třinec) – Stavba Moravskoslezského kraje 2014 H156 VIA LYŽBICE – soubor staveb železniční zastávky a podjezdu pod železnicí (k. ú. Lyžbice) – Stavba Moravskoslezského kraje 2013 VENDRYNĚ H130 Novostavba rodinného domu čp. 1105 H129 Základní škola
Obr. 14: Architektonicky cenné stavby na území ORP
15
VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA
Pohledově převládající významný prvek v urbanistické kompozici. Významná budova nebo soubor budov vizuálně ovládající svou polohu, hmotu nebo výtvarnými vlastnostmi strukturu města. Okolí se dominantě podřizuje a napomáhá jejímu vyniknutí. Předpis: Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy. Poskytovatel: Ekotoxa Opava s.r.o. Limit území: NE Podklady: Zjištění urbanistických, architektonických a jiných hodnot v rozsahu správního území obce s rozšířenou působností ORP Třinec (EKOTOXA, s. r. o., 2008) Definice:
Některé významné stavební dominanty jsou zároveň i historicky významné stavby. HNOJNÍK H11 Základní škola (Masarykova ZŠ) KOMORNÍ LHOTKA H22 Katolický kostel
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
22
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
NKP5 Evangelický kostel NÝDEK H53 Rozhledna na Čantoryji – Velká Čantoryje (995 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Slezských Beskyd, rozhledna je vysoká 29 m a má 5 pater ŘEKA H66 Kaplička u hřbitova SMILOVICE H70 Kaple na hřbitově STŘÍTEŽ H80 Římskokatolický kostel sv. Archanděla Michaela TŘINEC H86 Areál nemocnice (k. ú. Dolní Líštná) H118 Kaple na hřbitově (k. ú. Guty) H101 Areál nemocnice (k. ú. Konská) H119 Vysílač na Javorovém (k. ú. Oldřichovice u Třince) – vrchol Javorový je významný turistický cíl, oblíbené místo paraglidistů H120 Třinecké železárny (k. ú. Třinec) – rozkládají se na velkém prostou, přináší městu významné ekonomické a společenské hodnoty H121 Plynojemy (k. ú. Třinec) VENDRYNĚ H131 Hotel Vitality
Obr. 15: Významné stavební dominanty na území ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
23
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
16
Úřad územního plánování Třinec
ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY
Archeologická náleziště: a) archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě lidského působení či využití člověkem (např. opevnění valy a příkopy, mohyly, hroby, terénní situace a souvrství, objekty v určitém kontextu informací ve svých vzájemných vztazích); b) archeologické nálezy movité povahy (např. zlomky nádob, kamenné a kovové nástroje atd.); Předpis: Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, § 23b.Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy. Poskytovatel: Národní památkový ústav - ústřední pracoviště Limit území: NE Definice:
Podklady:
Národní památkový ústav
Území s archeologickými nálezy (UAN) jsou na území ORP dle Státního archeologického seznamu České republiky (SAS ČR) rozdělena do následujících kategorií: UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů, UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%, UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Některá UAN typu I jsou obklopena UAN II, jež nemají Pořadové číslo SAS ČR a k nimž se vztahuje popisová informace území, které obklopují (viz tab. 16). Tab. 16: Výskyt UAN na území ORP Pořadové číslo SAS ČR
Typ UAN
Bystřice
26-11-11/1
II
středověké a novověké jádro obce
Hnojník
25-22-04/2 -
I II
zámek (obklopuje UAN I)
Komorní Lhotka
25-22-08/1
II
středověké a novověké jádro obce
Nýdek
26-11-02/1 26-11-07/1
I II II
Ostrý vrch – ESA 77 (obklopuje UAN I) středověké a novověké jádro obce
Ropice
15-44-25/3 15-44-25/2 25-22-05/2 25-22-05/1
I I I II
ESA 78 ESA 80 ESA 79 středověké a novověké jádro obce
Smilovice (k. ú. Smilovice u Třince)
25-22-09/1
II
středověké a novověké jádro obce
Střítež
25-22-04/3 25-22-04/1
I II
ESA 68 středověké a novověké jádro obce
Třinec (k. ú. Český Puncov)
26-11-01/1 -
I II
Horka – ESA 66 (obklopuje UAN I)
Třinec (k. ú. Dolní Líštná)
26-11-01/3 26-11-01/2
I I
Hradisko – ESA 76 ESA 65
Třinec (k. ú. Guty)
25-22-10/2
I
ESA 70
Třinec (k. ú. Karpentná)
26-11-06/1 -
I II
hrádek? (obklopuje UAN I)
Třinec (k. ú. Oldřichovice u Třince)
25-22-10/1
II
středověké a novověké jádro obce
Obec
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Název
24
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Vendryně
Úřad územního plánování Třinec
26-11-06/3 26-11-07/3 26-11-07/2 26-11-06/2
I I I II II
Lasoti – ESA 64 pod Vavřkovou horou – ESA 63 Vavřkova hora – ESA 62 (obklopuje UAN I) středověké a novověké jádro obce
Na území obce Bystřice částečně zasahuje také UAN II bez pořadového čísla, které se nachází na území ORP Jablunkov. Na území obce Vendryně zasahuje také UAN II, které se nachází v Třinci (k. ú. Karpentná). UAN III nemá Pořadové číslo SAS ČR a zaujímá celý zbývající prostor mezi územími typu I a II.
17
OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA
Krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Jevymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 12a, § 77 odst. 3. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor ŽPaZ, AOPK ČR Limit území: ANO, č. 5.1.107 Podklady: Třinecko – Studie vyhodnocení krajinného rázu (Atelier V – Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., říjen 2008), Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy (2007) Definice:
Jako oblast krajinného rázu se označuje krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Pro území správního obvodu ORP Třinec byla zpracována studie vyhodnocení krajinného rázu v roce 2008. Během let 2008–2014 došlo ke změně poměrů v území (rozšiřování zástavby), avšak tato studie nebyla aktualizována. Z této skutečnosti lze usoudit, že některé části uvedené studie již nemusí být aktuální. Na území ORP se dle této studie nachází 4 oblasti krajinného rázu – Ropická plošina, Koridor řeky Olše, Slezské Beskydy, Lysohorská hornatina. Tyto oblasti jsou znázorněny na obr. 17.
Obr. 17: Oblasti krajinného rázu na území ORP (dle studie Vorel, 2008)
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
25
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Zároveň je pro část území ORP Třinec (na území CHKO Beskydy) zpracována studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy (2007, studii nechala vypracovat Agentura pro ochranu přírody a krajiny), dle které se část území ORP Třinec nachází v oblasti krajinného rázu „Těšínské Slezsko“. Během následujících let byl monitorován stav krajinného rázu na území CHKO Beskydy, jeho vyhodnocení se vztahuje na místa krajinného rázu (údaj o území č. 18). ROPICKÁ PLOŠINA Oblast krajinného rázu Ropická plošina je typem krajiny Beskydského podhůří s velmi zajímavou strukturou. Pod úpatím strmých severních okrajů Lysohorské hornatiny se rozkládá mírně zvlněná kultivovaná hustě osídlená krajina, ve které se výrazně projevují severojižní linie vodotečí provázené souvislými vegetačními liniemi nebo koridory a členící agrární krajinu na protáhlé segmenty poměrně velkého měřítka s drobnějšími a uzavřenějšími lokalitami v nivách říček a potoků. Toto členění krajiny však (jak to u rovinatějších plošin bývá) je vnímatelné spíše z úpatí Beskyd a není vnímatelné z normálního horizontu, protože viditelnosti brání ploché zvlnění terénu a vzrostlá zeleň koridorů vodotečí. Struktura členění krajiny přírodními prvky je prolnuta historickou strukturou obcí s několika kompaktnějšími většími sídly – Hnojníkem, Komorní Lhotkou a Stříteží, několika sídly s liniovou strukturou rozloženými podél komunikací (Ropice, Nebory–Konská, Smilovice) a rozptýlenou strukturou zástavby rodinných domů, zemědělských usedlostí a historickou cestní sítí. Výrazný a pro ráz krajiny typický je jižní okraj oblasti, kde rovinatá krajina stoupá ke strmému úpatí lesnatých okrajů Beskyd. V těchto pohledech je vnímatelná krajinná struktura, zejména členitost vegetačního krytu agrární krajiny a rozptýlená zástavba. Ostatní návaznosti jsou plynulé a jsou tvořeny mírnými terénní hřbety rozvodí mezi povodím Stonávky a Černého potoka a potoka Řeky (Ropičanky) na východě. Určité části krajiny (jižně od Hnojníku podél Stonávky, úpatí Beskyd od Komorní Lhotky po Oldřichovice, koridor Černého potoka s rybníky severně od Stříteže) je možno zahrnout do území s vysokou estetickou atraktivností a s vysokými krajinářskými hodnotami. Tab. 17a: Hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu – Ropická plošina Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky krajinného rázu
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
zásadní
běžný
Síť menších vodních toků, levobřežních přítoků Olše, s velkým množstvím malých přítoků a břehovou vegetací (lužní louky, vegetační doprovody)
spoluurčující
význačný
Výrazné linie doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací (zejména ve směru S-J, JZ-SV)
zásadní
běžný
Několik menších či středně velkých lesních enkláv (S od Vělopolí, JV od Hnojníka, V od Stříteže) a remízů
spoluurčující
běžný
Rozptýlená krajinná zeleň (solitéry a jejich skupiny) v agrární krajině
doplňující
běžný
Zeleň zahrad obklopující sídla a rozptýlenou zástavbu
doplňující
běžný
Nevelká soustava rybníků na Černém potoce S od Hnojníka
doplňující
běžný
Přítomnost památných stromů (alej z Hnojníka na Komorní Lhotku)
doplňující
význačný
Mírně zvlněný reliéf úpatní plošiny, na severu členité pahorkatiny
Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
spoluurčující
jedinečný
Dochovaná struktura rozmístění historických sídel s ojedinělými cennými objekty
doplňující
běžný
Několik dochovaných památkových objektů a dalších hodnotných staveb (kostely, zámky) vč. tradičních dřevěných kostelů (Guty)
doplňující
význačný
Drobná sakrální architektura (kaple – Střítež, Smilovice, Guty, Konská, Nebory, Oldřichovice..., hřbitovy, hrobky, památníky)
doplňující
běžný
Pozůstatky historických krajinných úprav (bývalé zámecké parky v Hnojníku, Ropici, komponovaná krajina mezi Hnojníkem a Komorní Lhotkou)
doplňující
běžný
Jednotlivé dochované objekty lidové architektury (Vělopolí)
doplňující
běžný
Součást historicky, národnostně a etnograficky svébytného regionu
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
26
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Specifická urbanistická struktura volné (rozptýlené) rodinné zástavby s řadou novodobých a architektonicky nehodnotných objektů (Ropice, Konská)
doplňující
běžný
Rybniční soustava severně od Hnojníka
doplňující
běžný
Dochovaná struktura hlavní cestní sítě, trasa železnice (1888)
doplňující
běžný
spoluurčující
běžný
Novodobé krajinářské úpravy (golfové hřiště Ropice)
doplňující
běžný
Dílčí kulturní dominanty (věže kostelů a kaplí – Střítež...)
doplňující
běžný
Množství krajinné nelesní zeleně – aleje, meze, remízy, sady (fixace cest, pozůstatky plužiny)
Znaky estetických hodnot včetně harmonického měřítka a vztahů v krajině
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
spoluurčující
běžný
Přítomnost přírodních a přírodě blízkých partií v koridorech vodotečí
doplňující
běžný
Výrazné vymezení otevřených prostorů doprovodnou zelení vodotečí
spoluurčující
běžný
Kontrast velkých otevřených prostorů a dílčích partií koridorů vodotečí
Převažující význam kultivované agrární krajiny
zásadní
význačný
spoluurčující
běžný
zásadní
význačný
Harmonické působení některých partií rozptýlené zástavby v krajinném rámci s absencí měřítkově vybočujících staveb
doplňující
běžný
Častá absence estetických hodnot (estetické atraktivnosti) dílčích scenérií způsobená nesourodostí zástavby a absencí vyšší arch. kvality staveb
doplňující
běžný
Estetická působivost liniových a solitérních vegetačních prvků Výrazné uplatnění okrajů Beskyd v jižních panoramatech
Zásady ochrany krajinného rázu: zachování lužních partií v koridorech vodotečí ochrana vegetačních prvků nelesní zeleně dotvářejících prostorovou strukturu krajiny (doprovodná zeleň, liniové prvky, solitérní prvky a skupiny) doplňování prvků liniové zeleně (doprovody cest) a jiné nelesní zeleně k dotvoření úměrné prostorové struktury některých partií krajiny respektování dochované a typické rozptýlené urbanistické struktury při nové obytné výstavbě (upřednostňování zástavby na pozemcích nad 1000 m2) zachování historických krajinných úprav komponovaných prvků kulturní krajiny (zámecký park v Hnojníku, alej na Komorní Lhotku) ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb v esteticky působivých polohách zachování nenarušenosti cenných průhledů na siluetu Beskyd KORIDOR ŘEKY OLŠE Koridor řeky Olše vytváří v krajině výraznou sníženinu, v jihovýchodní části od sebe oddělující Slezské a Moravskoslezské Beskydy. V severovýchodní části je geomorfologicky již součástí Ropické plošiny a ohraničena nevýraznými výšinami Těšínské pahorkatiny. V krajině se jedná o výrazný předěl, za kterým se v obou směrech pohledů promítají lesnaté siluety Beskyd. Koridor řeky mění svůj charakter – po proudu řeky od jihovýchodu od Jablunkovské brázdy meandrující tok provází zahušťující se síť osídlení. Řeka s bohatou doprovodnou zelení protéká nivou a vytváří uzavřené scenérie lužní krajiny a to prakticky od Hrádku až k okraji Třince. Velmi řídká rozptýlená zástavby severně od Hrádku je přerušena urbanizovaným územím Bystřice nad Olší se strukturou zástavby běžící napříč koridorem Olše podél pravobřežního přítoku potoka Hluchová a levobřežního přítoku Kopytné. Po proudu Olše se zástavba zahušťuje do souvislejších ploch v Zaolší a v obci Vendryně. Oblast krajinného rázu, vymezená především prostorově a geomorfologicky, je na severu ukončena zcela specifickým urbanizovaným prostorem města Třinec s průmyslovou oblastí železáren v údolní poloze. Industriální siluety železáren představují v krajině významný symbol regionu a působí estetickými hodnotami technické stavby velkého měřítka.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
27
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Nad pravým břehem Olše se zvedají lesnaté horizonty Jahodné (407 m n. m.) a Osůvky (396 m n. m.) a na levém břehu obklopují okraj urbanizovaného území. Krajinářsky velmi cennou polohu představuje jak koridor meandrujícího toku, tak i levobřežní část mezi lokalitami Podgrúň a Karpentná s neobyčejnou strukturou krajiny rozčleněnou sítí drobných vodotečí – levobřežních přítoků Olše se segmenty zemědělské krajiny s rozptýlenou zástavbou a s lesním masivem u Podgrúně a souvislými lesními porosty v lokalitě Kanada a jižně od Starého Města. Prostorově je oblast poměrně výrazně oddělena od okolních oblastí – v okolí Bystřice zabíhá oblast až do svahů Slezských Beskyd a Lysohorské hornatiny, severovýchodní okraj je tvořen poměrně výraznými okraji Těšínské pahorkatiny a svahy spadajícími do prostoru Třince, do údolí Olše. Přechod z rozlehlého údolí Olše v prostoru Třince do západních částí Ropické plošiny je méně výrazný. Tab. 17b: Hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu – Koridor řeky Olše Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky krajinného rázu
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
Plošinný reliéf Jablunkovské a Třinecké brázdy, při okrajích se zlomovými svahy
zásadní
běžný
Řeka Olše s množstvím přítoků (Kopytná, Liderov, Tyra, Jatný potok, Bystrý potok, Hluboký potok, Tisový potok, Hluchová a další, včetně jejich přítoků)
zásadní
význačný
Výrazné linie doprovodné zeleně podél vodních toků vč. břehových porostů a lužních luk (zejména Olše)
zásadní
význačný
Několik jehličnatých a smíšených lesních celků (severně od Vělopolí, jihovýchodně od Hnojníka, východně od Stříteže) a remízů
spoluurčující
běžný
Rozptýlená krajinná zeleň, zejména v nivní poloze Olše
spoluurčující
běžný
doplňující
běžný
Zeleň zahrad obklopující sídla a rozptýlenou zástavbu (zejména v nivě Olše)
Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
Součást historicky, národnostně a etnograficky svébytného regionu
spoluurčující
jedinečný
Historicky významná dopravní tepna vedoucí Jablunkovskou brázdou (železnice, silnice), dochované trasy hlavních komunikací (I/11)
spoluurčující
běžný
Areál Třineckých železáren jako technická dominanta celé oblasti
spoluurčující
běžný
Dochovaná urbanistická struktura z období výstavby Třince ve slohu socialistického realismu (náměstí, dělnické kolonie)
doplňující
běžný
Několik dochovaných památkových objektů a dalších hodnotných staveb, včetně tradičního dřevěného kostela v Bystřici
doplňující
běžný
Drobná sakrální architektura
doplňující
běžný
Jednotlivé dochované objekty lidové architektury (několik objektů chalup těšínského typu)
doplňující
běžný
Rekreační zástavba (chaty) v okrajových partiích oblasti
spoluurčující
běžný
Specifická urbanistická struktura volné rodinné zástavby (zejména v Zaolší)
spoluurčující
běžný
Znaky estetických hodnot včetně harmonického měřítka a vztahů v krajině
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
Výrazná krajinná osa meandrujícího toku Olše
spoluurčující
běžný
Množství nelesní rozptýlené zeleně v nivní poloze
spoluurčující
běžný
Zřetelné vymezení otevřených prostorů údolí lesnatými svahy Slezských Beskyd a Lysohorské hornatiny
zásadní
význačný
Harmonická mírně členitá krajina s rozptýlenou zástavbou jižně od Karpentné
spoluurčující
význačný
Výrazné lesnaté horizonty mezi Osůvkou a Jahodnou
spoluurčující
běžný
zásadní
význačný
Výrazné industriální siluety železáren
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
28
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Zásady ochrany krajinného rázu: zachování lužních partií v koridorech vodotečí, zachování doprovodné zeleně koridoru Olše ochrana vegetačních prvků nelesní zeleně dotvářejících prostorovou strukturu krajiny (doprovodná zeleň, liniové prvky, soliterní prvky a skupiny) ochrana lesnatých horizontů mezi Osůvkou a Jahodnou zachování lesních porostů v okolí Kanady, Závisti a Podgrúně respektování dochované a typické rozptýlené urbanistické struktury při nové obytné výstavbě (upřednostňování zástavby na pozemcích nad 1000 m2) v prostoru Jižně od Karpentné ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb v esteticky působivých polohách zachování nenarušenosti cenných průhledů na siluetu Beskyd SLEZSKÉ BESKYDY Oblast krajinného rázu Slezské Beskydy tvoří severovýchodní okraj území Třinecka. Nad sníženinu Jablunkovské brázdy a údolí Olše v Třinecké brázdě se zvedají lesnaté svahy s rozlehlými údolími a kotlinami. Svahy jsou modelované drobnými údolími husté sítě potoků. Vzniká mimořádně dynamický a členitý terén s výrazným Čantoryjským hřbetem na státní hranici s Polskem. Do oblasti byla zahrnuta i poněkud odlišná část velmi harmonické kultivované krajiny menšího měřítka – okraje Těšínské pahorkatiny – s poměrně rozptýlenou zástavbou a množstvím drobných lesíků a nelesní zeleně mezi poli, loukami a pastvinami. Mohutné kotliny toků Vendryňky a Hluchové jsou od sebe odděleny lesnatým masivem Prašivé hory (542 m n. m.). Je to členitá krajina se strmými svahy a bohatou členitostí reliéfu, s loukami, pastvinami a rozptýlenou zástavbou. Těžiště zástavby představují obce Vendryně a Nýdek. Jedná se o velmi harmonickou a malebnou krajinu bez výrazně rušivých prvků, s působivými scenériemi uzavřenými dynamickými lesnatými horizonty. Příhraniční masiv Čantorysjkého hřbetu představuje velmi členitou lesní krajinu s nevelkými nepřístupnými plochami bezlesí se samotami a s jedinečnými scenériemi hlubokých údolí a lesnatých dominant. Vůči Jablunkovské a Třinecké brázdě je oblast vymezena členitými okraji Nýdecké vrchoviny a do prostoru sníženiny se otevírá mohutnými prostory údolí Vendryňky a Hluchové. Tab. 17c: Hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu – Slezské Beskydy Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky krajinného rázu
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
Dramaticky modelovaný reliéf vrcholů, údolí, kotlin a svahů Slezských Beskyd, pahorkatinný reliéf Těšínské pahorkatiny na S oblasti
zásadní
význačný
Síť řady menších vodních toků, pravobřežních přítoků Olše, s velkým množstvím malých přítoků
spoluurčující
běžný
Výrazné linie doprovodné zeleně podél vodních toků v otevřených částech údolí
spoluurčující
běžný
Rozlehlé lesní celky Slezských Beskyd, menší lesní plochy Těšínské pahorkatiny
zásadní
běžný
Cenné plochy přirozených porostů, hlavně dubohabřin, uvnitř jehličnatých a smíšených lesních komplexů Slezských Beskyd
doplňující
jedinečný
Množství rozptýlené nelesní zeleně (linie, remízy, solitéry a jejich skupiny) v kulturní krajině Těšínské pahorkatiny
spoluurčující
běžný
doplňující
běžný
Množství zeleně zahrad prostupující otevřených nezalesněných poloh
volnou
urbanistickou
strukturu
Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
Součást historicky, národnostně a etnograficky svébytného regionu
spoluurčující
jedinečný
Různorodá zástavba dlouhých slepých údolí rozptýlená po úbočích okolních vrcholů až k hranici lesa
spoluurčující
běžný
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
29
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Dochovaná struktura krajiny (plochy lesů, zeleně a zem. ploch), struktura cest, tradiční volná (rozptýlená) urbanistická struktura podhorských sídel
spoluurčující
běžný
Několik cenných objektů (některé památkově chráněné), zejména v Nýdku a Vendryni (kostely, venkovské usedlosti), včetně dřevěných kostelů
doplňující
význačný
Několik objektů tradiční roubené architektury těšínského typu (Nýdek, Vendryně)
doplňující
význačný
Drobná sakrální architektura (kaple v Kojkovicích, Vendryni...)
doplňující
běžný
Množství rekreačních objektů v sídlech a jejich okolí stoupající až k hranici lesa (chaty, chalupy)
spoluurčující
běžný
Novodobá rodinná zástavba (leckdy nehodnotná) ve volné urbanistické struktuře plynule přecházející do volného okolí sídel
spoluurčující
běžný
doplňující
běžný
spoluurčující
význačný
Pozůstatky exploatace krajiny (dochované vápenné pece) Množství krajinné zeleně (zejména v Těšínské pahorkatině) – aleje, sady, meze, remízy...fixace částečně dochované plužiny
Znaky estetických hodnot včetně harmonického měřítka a vztahů v krajině
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
Výrazné lesnaté terénní horizonty a dynamický terénní reliéf
zásadní
význačný
Velké prostory kotlin vodotečí Vendryňky a Hluchové rozčleněné do vzájemně oddělených dílčích údolí přítoků
zásadní
význačný
Výrazné vymezení otevřených prostorů okraji lesních porostů a terénními horizonty
spoluurčující
běžný
Harmonické působení některých partií rozptýlené zástavby v krajinném rámci s absencí měřítkově vybočujících staveb
spoluurčující
význačný
Harmonické měřítko prostoru bez výrazně rušivých prvků
spoluurčující
běžný
doplňující
běžný
Architektonická nesourodost zástavby často bez architektonických hodnot
Zásady ochrany krajinného rázu: zachování hodnot lesních interiérů v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny omezení možnosti výstavby objektů a zařízení na vizuálních horizontech ochrana vegetačních prvků nelesní zeleně v otevřených partiích kultivované zemědělské podhorské krajiny respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím omezení stavební činnosti v cenných partiích s dochovanou harmonií zástavby a krajinného rámce na stavby zachovávající dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury omezení možnosti plošného rozvoje existující zástavby, nutnost výstavby na velkých pozemcích odpovídajících tradiční struktuře zástavby ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb LYSOHORSKÁ HORNATINA Oblast zahrnuje severní a severovýchodní okraje Lysohorské hornatiny vůči Třinecké brázdě. Tyto okraje jsou rozčleněny hlubokými údolími potoků Ráztoka, Řeka a Tyrka a tvoří tzv. Ropickou rozsochu. Jihozápadní hranici oblasti tvoří terénní hřbet táhnoucí se od hory Kozubová (982 m n. m.) na východě přes Kalužný vrch (992 m n. m.), Smrčinu (1015 m n. m.), Ropici (1083 m n. m.), Ropičku (918 m n. m.) až na Prašivou (843 m n. m.). K severu pak vybíhají velmi členité rozsochy s hlubokými zářezy údolí a velmi členitým okrajem vůči Třinecké brázdě, kam spadají lesnaté svahy příkře k úpatní plošině, rychle se sklánějící do mírně zvlněné zemědělské krajiny. Uvnitř oblasti tak vznikají výrazné vzájemně oddělené prostory se zástavbou rekreačních středisek (Komorní Lhotka, Řeka, Tyra, Košařiska) a navazujícími úzkými údolími.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
30
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Vznikají jedinečné průhledy z vyšších poloh, uzavřené scenérie údolí a scenérie přírodě blízkých lokalit s vysokými krajinářsko-estetickými hodnotami. Zástavba obcí je silně pozměněna rekreační funkcí, původní objekty jsou většinou přestavěné, novostavby rekreačních chat a objektů hromadné rekreace postrádají většinou architektonickou hodnotu. Objevují se i objekty vymykající se tradičními měřítku, které však dávají některým částem výraz rekreačního střediska. Chatová zástavba stoupá vysoko do svahů. Vůči navazujícím oblastem je hranice oblasti velmi výrazná a oblast se projevuje jako okraj horského masivu a ovlivňuje panoramata i dílčí scenérie celého Třinecka. Panoramata Ropické rozsochy vynikají jedinečností a to včetně úpatních poloh s přechodem lesních okrajů do zemědělské krajiny. Působivé scenérie se otevírají v pohledech uvnitř oblastí i v zaříznutých údolích. Tab. 17d: Hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu – Lysohorská hornatina Klasifikace znaků
Znaky a hodnoty přírodní charakteristiky krajinného rázu
dle významu
dle cennosti
Dramaticky modelovaný reliéf vrcholů, hlubokých údolí, kotlin a svahů Moravskoslezských Beskyd (Ropické rozsochy)
zásadní
význačný
Řada vodních toků stékajících z vrcholů Moravskoslezských Beskyd na sever, do Třinecké brázdy
spoluurčující
běžný
zásadní
běžný
Linie doprovodné zeleně podél vodních toků v otevřených částech údolí
doplňující
význačný
Cenné plochy přirozených porostů, hlavně dubohabřin a bučin, uvnitř jehličnatých a smíšených lesních komplexů Moravskoslezských Beskyd
doplňující
jedinečný
Množství zeleně zahrad prostupující volnou urbanistickou rekreačních a obytných objektů otevřených nezalesněných poloh
doplňující
běžný
Rozsáhlé plochy jehličnatých Moravskoslezských Beskyd
a
smíšených
lesů
na
svazích
strukturu
Znaky a hodnoty kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
zásadní
význačný
spoluurčující
běžný
Několik cenných objektů (některé památkově chráněné) zejména v Komorní Lhotce (kostely, venkovské usedlosti)
doplňující
význačný
Několik objektů tradiční roubené architektury těšínského typu (Komorní Lhotka, Řeka)
doplňující
význačný
Lázeňská tradice v Komorní Lhotce (bylinné lázně)
doplňující
běžný
Drobná sakrální architektura, památníky (památník tolerančního patentu na Godule)
doplňující
běžný
Množství rekreačních objektů v sídlech a jejich okolí stoupající až k hranici lesa; jednotlivé rekreační objekty (hotely) v osamocených polohách
spoluurčující
běžný
Novodobá rodinná zástavba (leckdy nehodnotná) ve volné urbanistické struktuře plynule přecházející do volného okolí sídel
spoluurčující
běžný
Značná zalesněnost území jako výsledek řízeného lesního hospodářství od 19. století (velké plochy druhotných lignikultur) Zástavba dlouhých slepých údolí rozptýlená po úbočích okolních vrcholů
Znaky estetických hodnot včetně harmonického měřítka a vztahů v krajině
Klasifikace znaků dle významu
dle cennosti
Výrazný dynamický reliéf hornatiny s lesnatými terénními horizonty a s možností panoramatických výhledů
zásadní
význačný
Hluboká údolí Stonávky, Ráztoky, Řeky a Tyrky s navazujícími úzkými údolími přítoků vytvářející rozlišitelné prostory
zásadní
význačný
spoluurčující
běžný
doplňující
běžný
Harmonické měřítko prostorů údolí s přírodě blízkým charakterem
spoluurčující
význačný
Architektonická nesourodost zástavby často bez architektonických hodnot
spoluurčující
běžný
Zřetelné vymezení prostorů okraji lesních porostů a terénními horizonty Harmonické působení některých partií rozptýlené zástavby v krajinném rámci
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
31
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Zásady ochrany krajinného rázu: zachování hodnot lesních interiérů v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny omezení možnosti výstavby objektů a zařízení na vizuálních horizontech ochrana vegetačních prvků nelesní zeleně v otevřených partiích kultivované zemědělské podhorské krajiny omezení rozvoje individuální chatové výstavby omezení stavební činnosti v cenných partiích s dochovanou harmonií zástavby a krajinného rámce na stavby zachovávající dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury objekty a zařízení cestovního ruchu (hotely, penziony, vybavenost) se při respektování celkového charakteru prostoru mohou odlišovat od tradičních znaků lidové architektury omezení možnosti plošného rozvoje existující zástavby, nutnost výstavby na velkých pozemcích odpovídajících tradiční struktuře zástavby ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby (Komorní Lhotka) zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb
18
MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA
Část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují jednotlivá místa krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 12a, § 77 odst. 3. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor ŽPaZ, AOPK ČR Limit území: ANO, č. 5.1.107 Podklady: Třinecko – Studie vyhodnocení krajinného rázu (Atelier V – Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., říjen 2008), Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy (2007), Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy (2011) Definice:
Místo krajinného rázu - část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti. Studie vyhodnocení krajinného rázu pro celé území ORP Třinec (Vorel, 2008) člení oblasti krajinného rázu na několik míst krajinného rázu (viz obr. 18b) – Ropickou plošinu na 5, Koridor řeky Olše na 3, Slezské Beskydy na 4 a Lysohorskou hornatinu na 5 míst krajinného rázu. Na území CHKO Beskydy (dle studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy, 2007) je oblast krajinného rázu “Těšínsko“ členěna do tří míst krajinného rázu, na území ORP Třinec se nacházejí dvě z nich – Těšínské Beskydy a Třinecko-Jablunkovsko (viz obr. 18a). Během následujících let bylo zpracováno hodnocení krajinného rázu (Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy, 2011) dle znaků přírodních, kulturně-historických a percepčních charakteristik (viz tab. 18a, 18b).
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
32
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 18a: Místa krajinného rázu CHKO Beskydy na území ORP
MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU V OBLASTI „TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO“ Třinecko-Jablunkovsko Kulturně-historická charakteristika: Podhůří Beskyd od Jablunkovské brázdy. V minulosti toto území silně zasáhly polské vlivy. Charakteristický je vztah ke starým historickým stezkám a hraničním přechodům (Mosty u Jablunkova) s postupně zanikajícími prvky fortifikace hraničního území. Území je silně zasaženo industrializací a dopravní infrastrukturou. Historické znaky území jsou zachovány jen sporadicky. Percepční charakteristiky: - území pohledově významně exponováno ze severu z prostoru třinecko – jablunkovské brázdy (komunikace z Třince k hraničnímu přechodu se SR (navazuje na polootevřenou krajinnou scénu), - výrazný projev a zvýšená vizuální citlivost pohledových horizontů. Viditelnost- velká většina podoblasti je součást k. ú. kulisy Beskyd viditelné od osy Ostrava-TřinecJablunkov (vstupní brána Beskyd ze S-SZ-Z strany), uzavřená údolí a JZ-J-JV svahy se v pohledech uplatňují minimálně. Vizuální citlivost krajiny - většina území souvisle pokryta vizuálně citlivými plochami různého stupně, vizuálně citlivé pohledové horizonty a svahy přivrácené k SZ-S-SV. Doporučení: - omezit rozšiřování zástavby, umisťování průmyslových areálu a technických zařízení do pohledově exponovaných částí (celé podhůří od komunikace k hranicím až po pohledový horizont Beskyd), - v případě stávající obytné zástavby v exponovaném prostoru pohledově korigovat stavby vyšší dřevinnou vegetací (zejména v údolí), - na pohledově exponované svahy nepovolovat stavby lyžařských sjezdovek (a podobných sportovních zařízení, jako např. bobové dráhy) a rozsáhlejší plošnou těžbu dřeva.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
33
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 18a: Stav znaků krajinného rázu v místě krajinného rázu Třinecko-Jablunkovsko
Těšínské Beskydy Kulturně-historická charakteristika: Vrchoviny a hornatiny slezské části Moravských Beskyd, zejména v oblasti Ropické rozsochy. Území s typickou valašskou a pasekářskou kolonizací v 16. a 17. století (s výjimkou Horní Lomné). Území silně změněno výstavbou vodních děl (Staré Hamry), díky kterým ztratilo podstatnou část historických znaků. Typická ostře zařízlá údolí, výrazná lesnatost, rekreační využití (zimní sporty). Horské paseky postupně zanikají ve prospěch lesa. Percepční charakteristiky: - uzavřená krajinná scéna, - území pohledově exponováno pouze z kratší vzdáleností (většinou z prostoru údolí). Viditelnost- severní část k. ú. podoblasti je součást k. ú. i kulisy Beskyd viditelné od Ostravska (vstupní brána Beskyd ze severní strany), v pohledech se nejvíce uplatňují pohledové horizonty a svahy severní část k. ú. i podoblasti, jižní část k. ú. se pohledech výrazněji neprojevuje. Vizuální citlivost krajiny - vizuálně citlivé pohledové horizonty a svahy přivrácené k SZ-S-SV, vizuálně citlivých ploch směrem k jihu výrazně ubývá. Doporučení: - omezovat a dále nepodporovat zalesňování historických pasek, - zavést opatření na postupnou změnu druhové skladby lesa dle lesní typologie (smrkové monokultury preferovat pouze v 7. výškovém vegetačním stupni), - dle možností odlesnit část hřebenů v turisticky významných kótách (historicky doložených vyhlídkových bodech) a dále na uvedených místech podporovat bezlesí, - v rámci rekonstrukce roubených staveb dbát na zachování jejich základních znaků (kubatura staveb, poměr výška : šířka : délka stavby, typ střechy, stavební materiál zdí, jeho barevnost), - nepovolovat stavbu nových rekreačních objektů v nezastavěném území, - důsledně chránit nezastavěnost pohledových horizontů.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
34
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 18b: Stav znaků krajinného rázu v místě krajinného rázu Těšínské Beskydy
Obr. 18b: Místa krajinného rázu (dle studie Vorel, 2008)
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
35
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU V ROPICKÉ PLOŠINĚ Hnojník Místo krajinného rázu bylo vymezeno jako část povodí Stonávky tvořené koridorem Stonávky a koridorem jejího pravobřežního přítoku – Černého potoka. Zatímco koridor Stonávky je v krajině výrazněji vymezen a říčka vytéká z hlubokých údolí okraje Beskyd (údolí Stonávky a údolí Roztoky), povodí Černého potoka sbírá své vody v mnohých drobných vodotečích ve svazích polí a luk stoupajících k úpatí lesnatých svahů Beskyd. Na severu přechází MKR do mírných okrajů Hornožukovské pahorkatiny. Na jižním okraji – na úpatí svahů – leží obec Komorní Lhotka, která však přechází zástavbou podél Roztoky do sousedního MKR. Vělopolí Místo krajinného rázu zahrnuje severní část hodnoceného území – údolí Vělopolky, levobřežního přítoku Ropičanky, vymezené na jihu nevysokým plochým hřbetem a na severu okraji Hornožukovské pahorkatiny. Vzniká zde harmonická krajina řídce osídlená rozptýlenou zástavbou, s výrazněji modelovanými svahy na severu. Smilovice-Ropice Místo krajinného rázu zahrnuje povodí Ropičanky od okrajů Beskyd (Řeka) až po údolí Olše. Nevýrazné ploché hřbety (hranice vůči okolním MKR) oddělují vzájemně mělké úvaly vodotečí stékajících z okrajů Beskyd k Olši, přičemž mělké údolí Ropičanky je pouze nevýrazně členěné pravobřežními přítoky. Agrární krajina většího měřítka s množstvím rozptýlené nelesní zeleně a zelení zahrad rozptýlené (avšak místy pravidelně uspořádané) zástavby představuje typický obraz Podbeskydské krajiny Třinecka. Guty Nevelké MKR se rozkládá mezi úpatím horských svahů Gutského vršku (742 m n. m.) a osadou Nebory. Zahrnuje poměrně členitou krajinu horního toku Neborůvky s řadou drobných vodotečí, modelujících zajímavý reliéf a provázených vegetačními doprovody. Krajina je tak rozčleněna přírodními koridory a vytváří uzavřenější drobné prostory mírných sníženin s malou intenzitou osídlení v rozptýlené formě. Oldřichovice-Konská Místo krajinného rázu je poněkud odlišné od okolních MKR, nejenom tím, že se již dostává do kontaktu s okrajem Třince, ale především strukturou krajiny s prakticky paralelními směry vodotečí směřujícími do Olše, provázenými vegetačními koridory a též nesouvislou zástavbou. Typická rozptýlená zástavba Třinecka je zde tak soustředěna do nevýrazných pásů, což dává krajině charakteristický vzhled. Východní hranici MKR tvoří lesní porosty na okraji Třince a lokalita Závist se soustředěnější zástavbou, signalizující okraj města. MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU V KORIDORU ŘEKY OLŠE Třinec Místo krajinného rázu zahrnuje urbanizované území Třince včetně industriálního území a včetně některých neurbanizovaných segmentů krajiny tvořících přechod města do krajiny. V severozápadní části je MKR ohraničeno svahy údolí řeky Olše, které na pravém břehu vystupují do okrajů Těšínské vrchoviny. Výraznější terén je na pravém břehu Olše, v lokalitě Borek a Dolní Líštná, kde dominuje vrch Jahodná (407 m n. m.). Obytná zástavba Třince na levém břehu Olše je lemována souvislými lesními porosty směrem na lokality Konská, Kanada a Závist. Karpentná-Podgrúň Místo krajinného rázu zahrnuje neobyčejně zajímavý segment krajiny mezi úsekem toku Tyrky a Olší. Koridor potoka Tyrka v mírném zářezu pod úpatím svahů horských masivů Javorový a Ostrý skrývá zástavbu Podgúně a části Oldřichovi. Nad pravým břehem se zvedá nevysoké rozvodí a k severovýchodu se sklání území rozčleněné paralelními vodotečemi pramenícími v lesním masivu na Rovné nebo na úpatí hor. Krajinný segment je částečně lesnatý a částečně zemědělsky využitý s výraznými koridory vodotečí a jemně modelovaným terénem. Severovýchodní hranicí je okraj říční terasy nad nivou Olše. Bystřice nad Olší Místo krajinného rázu je vymezeno na jihozápadě hranou levobřežní říční terasy řeky Olše a na pravém břehu zahrnuje krajinu podhůří Slezských Beskyd se zástavbou obcí Vendryně a Bystřice nad Olší. Na jihovýchodě je MKR ohraničeno hranicemi ORP Třinec. Charakter sníženiny části
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
36
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Jablunkovské brázdy je podtržen vizuálním ohraničením prostoru na severovýchodě okraji Slezských Beskyd. Partie meandrujícího toku jsou provázeny dopravním koridorem silnice E75 a železnice. MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU VE SLEZSKÝCH BESKYDECH Horní Líštná Místo krajinného rázu zahrnuje okraj Těšínské pahorkatiny – bohatě modelovanou krajinu s drobnými vodotečemi, lesíky a rozptýlenou zelení mezi Širokým údolím Puncowky a výrazněji zaříznutým údolím Líštnice. Severní hranici tvoří státní hranice, jihozápadní hranici úpatí svahů nad pravým břehem údolí Olše a jihovýchodní hranici pak lesnatý masiv Jahodné (407 m n. m.) a Babí hory (492 m n. m.). Vendryně Místo krajinného rázu zahrnuje rozčleněné údolí Vendryňky a Vápenky vymezené Babí horou (492 m n. m.), Prašivou horou (542 m n. m.) a horským masivem Ostrý (709 m n. m.). Zástavba se od středu obce s kostelem rozbíhá podél potoků do dvou vzájemně oddělených částí prostoru a v rozptýlené podobě se objevuje na svazích uprostřed luk a pastvin. Prostor je výrazně ohraničen terénními lesnatými horizonty. Nýdek Místo krajinného rázu je výrazně vymezeno okrajem lesů Čantoryjského hřbetu na východě, rozvodím Hluchové a Vendryňky na severozápadě a výrazným sevřením údolí Hluchové mezi vrchy Prašivá hora (542 m n. m.) a Polední (657 m n. m.). Členitý prostor rozčleněných údolí Hluchové, Střelmé a Horského potoka vytváří různorodou a výrazně harmonickou krajinu s množstvím dílčích scenérií, s rozptýlenou zástavbou a harmonickým charakterem s estetickou atraktivitou. Střelmá-Filipka Místo krajinného rázu zahrnuje souvislé lesní porosty části Nýdecké vrchoviny a hraniční masiv Čantoryjského hřbetu. Ohraničení MKR tvoří na východě a severu státní hranice, na jihu hranice území ORP a na západě okraje lesů vůči otevřeným prostorům údolí s obcemi Nýdek a Bystřice nad Olší. V souvislých lesních porostech jsou drobné plochy bezlesí se samotami. Území vyniká jedinečnou harmonií a vysokou estetickou atraktivností krajinné scény. MÍSTA KRAJINNÉHO RÁZU V LYSOHORSKÉ HORNATINĚ Komorní Lhotka Ropická rozsocha Lysohorské hornatiny se otevírá do podhůří Ropické plošiny mohutně rozčleněným reliéfem. Z hlediska prostorového členění je MKR D.1 charakterizováno specifickým výrazem údolí potoka Ráztoka s levobřežním přítokem Odnoha a úzkým zářezem údolí Stonávky v západní části MKR. Hranice MKR jsou vedeny po terénních hřbetech a po rozhraní lesních porostů svahů Beskyd a otevřené zemědělské krajiny. Řeka Ropická rozsocha Lysohorské hornatiny se otevírá do podhůří Ropické plošiny mohutně rozčleněným reliéfem. Z hlediska prostorového členění je MKR D.2 charakterizováno specifickým výrazem protáhlého a bočními přítoky rozčleněného údolí potoka Řeka (Ropičanka) a specifickou konfigurací terénních dominant Ropice (1083 m n. m.), Javorový (1032 m n. m.) a Ropička (918 m n. m.). Hranice MKR jsou vedeny po terénních hřbetech. Bystrý Velmi specifické místo krajinného rázu je ohraničeno terénními hřbety a úpatím lesnatých srázů Beskyd vůči agrární krajině Třinecka. Neobyčejná konfigurace výrazných terénních tvarů, dominant a horizontů masivu Javorového (1032 m n. m.) a Malého Javorového (946 m n. m.) na východě a Gutského vršku (742 m n. m.) na západě vymezuje vnitřní amfiteátr s dominujícím vrchem Podgrúň (710 m n. m.) obtékaným Bystrým potokem a Oldřichovickým potokem. Tyra Ropická rozsocha Lysohorské hornatiny se otevírá do podhůří Ropické plošiny mohutně rozčleněným reliéfem. Z hlediska prostorového členění je MKR D.4 charakterizováno specifickým výrazem dlouhého údolí potoka Tyrka s výrazným vymezením terénními dominantami Kalužného vrchu (994 m n. m.), Smrčiny (1015 m n. m.), Javorového (1032 m n. m.) a Ostrého (1044 m n. m.). Hranice MKR jsou vedeny po terénních hřbetech a v ústí údolí do otevřené krajiny Třinecka.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
37
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Košařiska Horský masiv ve východní části Lysohorské hornatiny je tvořen lesnatým hřbetem táhnoucím se od Kalužného vrchu (994 m n. m.) přes Ostrý (1044 m n. m.) až Žďár (741 m n. m.). Ve svazích nad levým břehem potoka Kopytná se v členitém reliéfu svahů rozložila sídla s rozptýlenou zástavbou. Hranice MKR jsou vedena na západní straně po terénních hřbetech, na severu po okraji lesních porostů vůči otevřené krajině a na východě a jihu po hranici ORP.
19
MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI
Urbánně vymezený veřejně přístupný prostor s významem posílení lokální identity místa nebo reprezentačního prostoru sídla.
Definice:
Předpis: Poskytovatel: Ekotoxa Opava s.r.o. Limit území: NE Podklady: Zjištění urbanistických, architektonických a jiných hodnot v rozsahu správního území obce s rozšířenou působností ORP Třinec (EKOTOXA, s. r. o., 2008)
Na území ORP byla vymezena 2 místa významné události – v Třinci a Vendryni. TŘINEC H122 Pramen (k. ú. Karpentná) – známé a oblíbené místo, které je už dlouhou dobu častým cílem vycházek občanů z blízkého i vzdálenějšího okolí VENDRYNĚ H132 Vápenné pece – pochází z počátku 19. století, těžila se zde železná ruda pro huť v Ustroni, později pro huť v Třinci, současně se také těžil vápenec a vypaloval ve vápenných pecích, činnost byla ukončena v roce 1965
20 Definice:
VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD
Přírodní nebo uměle vytvořená (zpravidla vyvýšená) místa výhledů na bezprostřední okolí -sídlo nebo krajinu.
Předpis: Poskytovatel: Ekotoxa Opava s.r.o. Limit území: NE Podklady: Zjištění urbanistických, architektonických a jiných hodnot v rozsahu správního území obce s rozšířenou působností ORP Třinec (EKOTOXA, s. r. o., 2008)
Vzhledem k tomu, že území SO ORP Třinec se rozkládá mezi vrcholy Slezských a Moravskoslezských Beskyd, ve většině obcí se na vyvýšených místech nacházejí vyhlídkové body, které umožňují rozhled do okolní krajiny nebo na zástavbu jednotlivých obcí či města Třince. Mezi nejvýznamnější vyhlídkový bod patří vrchol Javorový (na území města Třince).
21 Definice:
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Účelně navržená soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, která vytváří základní podmínky pro dosažení trvalé ekologické rovnováhy kulturní krajiny, kde plošně převažují méně stabilní a nestabilní ekosystémy. ÚSES je tvořen funkčním propojením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Vychází z kostry ekologické stability krajiny.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
38
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Předpis:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),§§ 36, 43. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhl. č. 458/2012 Sb., §§ 6, 11 a Příloha č. 4 a 7. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 3, 4, 59, 68, 76, 77a, 78, 78a, 79. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., §§ 1-6. Metodická pomůcka č. 1/2012 pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability, Věstník MŽP, částka 8, srpen 2012. Poskytovatel: KÚ MSK - odbor ŽPaZ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: ANO, č. 5.2.102 Podklady:
ZÁVAZNÉ VYMEZENÍ (v ÚPD) Regionální ÚSES Na území SO ORP Třinec se nacházejí 4 regionální biocentra (viz tab. 21) a 5 regionálních biokoridorů (kódy: 565, 566, 567, 573, 574). Uvedené prvky regionálního ÚSES (viz obr. 21a) jsou převzaty ze ZÚR MSK. Regionální biokoridory se nacházejí v obcích Bystřice, Nýdek, Vendryně, Ropice a Třinec. V některých obcích jsou prvky regionálního ÚSES zpřesněny územním plánem (viz obr. 21b). Územním plánem Vělopolí byly vymezeny prvky regionálního ÚSES, ačkoliv v ZÚR MSK tyto prvky vymezeny nejsou – toto je způsobeno skutečností, že Územní plán Vělopolí byl pořízen dříve než ZÚR MSK. Soulad se ZÚR bude zajištěn zpracováním změny ÚP Vělopolí. Tab. 21: Regionální biocentra Dotčené obce
Kód
Popis
Zdroj
111
Bystřická Olše
ZÚR MSK
Bystřice, Vendryně
113
Čantoryje
ZÚR MSK
Nýdek
130
Hluchová
ZÚR MSK
Nýdek
233
Třinecká Olše
ZÚR MSK
Třinec
Obr. 21a: ÚSES vymezený dle Zásad územního rozvoje MSK
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
39
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Lokální ÚSES Závazně vymezená lokální biocentra a biokoridory jsou digitálně evidovány pro obce Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Třinec, Vělopolí a Vendryně (viz obr. 21b). Ostatní obce v rámci ORP Třinec doposud nedokončily proces pořizování nového územního plánu.
Obr. 21b: ÚSES vymezený dle územních plánů obcí NEZÁVAZNÉ VYMEZENÍ (koncepční) Prvky ÚSES byly poskytnuty také Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), avšak přesně neodpovídají zakreslení lokálních ÚSES v územních plánech obcí ani zakreslení regionálního ÚSES v ZÚR MSK. Jedná se tedy o koncepční podklad (viz obr. 21c).
Obr. 21c: ÚSES poskytnutý AOPK ČR – koncepční vymezení Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
40
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
V roce 2013 zpracoval RNDr. Jaroslav Kotík dvě studie hodnocení ÚSES – Hodnocení ÚSES Hnojník a Hodnocení ÚSES Bystřice (viz obr. 21d). Takto vymezený ÚSES je také koncepčního charakteru, může sloužit jako podklad pro tvorbu nových územních plánů pro obce Hnojník a Bystřice.
Obr. 21d: ÚSES vymezený dle Hodnocení ÚSES (Kotík, 2013) – koncepční vymezení
22
VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU
Ochrana ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení ekologické rovnováhy. Registruje orgán ochrany přírody. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 3, 4, . Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., § 7. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 5.2.101 Podklady: interní materiály odboru ŽPaZ Definice:
Na území ORP je evidováno celkem 48 registrovaných významných krajinných prvků, většina z nich se nachází na území města Třince (viz obr. 22). BYSTŘICE V1 Bystřické akáty VKP je tvořen 20 ks trnovníků akátů, které rostou ve stromořadí na pozemcích PK 814 a částečně PK 815 v k. ú. Bystřice nad Olší. Akáty byly vysázeny přibližně v roce 1930. Některé exempláře dosahují obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí až 5,5 m. Akáty tvoří nepřehlédnutelnou dominantu v obci, významná je také jejich estetická hodnota. Datum registrace 7. 3. 2007. V48 Dub v Bystřici Jedná se o mohutný dub letní o obvodu kmene 384 cm ve výšce 130 cm nad zemí, který roste na pozemku parc. č. 4353 v k. ú. Bystřice nad Olší, u místní komunikace. Dub je zajímavý svou velikostí a mohutností. Dub má především krajinotvorný význam, ale je rovněž biotopem mnoha druhů živočichů. Datum registrace 23. 6. 2016.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
41
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
HNOJNÍK V2 Lipová alej Komorní Lhotka – Hnojník (č. 30-01/Ra) Jedná se o oboustranné stromořadí lip kolem silnice III/4761 mezi obcemi Hnojník a Komorní Lhotka v k. ú. Hnojník na pozemku parc. č. 1589/1 a v k.ú. Komorní Lhotka na pozemku parc. č. 2981/1. Celková délka stromořadí je cca 2,3 km a tvoří jeji 119 lip malolistých, 13 lip velkolistých, 1 javor klen a 20 nových výsadeb. Alej vznikla ve dvacátých letech 20. století. Jde o krajinotvorný a historický prvek v regionu. Datum registrace 14. 12. 2000. KOMORNÍ LHOTKA V2 Lipová alej Komorní Lhotka – Hnojník (č. 30-01/Ra) Jedná se o oboustranné stromořadí lip kolem silnice III/4761 mezi obcemi Hnojník a Komorní Lhotka v k. ú. Hnojník na pozemku parc. č. 1589/1 a v k.ú. Komorní Lhotka na pozemku parc. č. 2981/1. Celková délka stromořadí je cca 2,3 km a tvoří jeji 119 lip malolistých, 13 lip velkolistých, 1 javor klen a 20 nových výsadeb. Alej vznikla ve dvacátých letech 20. století. Jde o krajinotvorný a historický prvek v regionu. Datum registrace 14. 12. 2000. NÝDEK V3 Lípa srdčitá v Nýdku (č. 52-1/Rs) Předmětná lípa je krásný a perspektivní jedinec. Její význam je krajinotvorný a estetický. Nachází se na pozemku parc. č. 1303/3 v k. ú. Nýdek. Datum registrace 30. 8. 2005. V49 Buk na Loučce Jedná se o solitérní buk lesní o obvodu kmene 238 cm ve výšce 130 cm nad zemí rostoucí na „kamenici“ na vrcholu Loučka na pozemku parc. č. 2409/1 v k. ú. Nýdek. Buk tvoří významnou krajinnou dominantu viditelnou ze širokého okolí. Zmiňovaná dřevina je významná pro svou krajinotvornou funkci a výrazně přispívá k estetické hodnotě krajiny. Datum registrace 15. 6. 2016. ROPICE V4 Remíz (č. 65-13/Rr) Nachází se v k. ú. Ropice na pozemku parc. č. 465/2, částečně na pozemku 374/1, 374/2, 374/3, 2112/2 a 2112/6. Celková plocha VKP je 0,20 ha. Jedná se o úzký listnatý remíz, starý okolo 100 let. Převládá zde dub zimní. Význam tohoto remízu je především krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Remíz je nutné ponechat přirozenému vývoji. Datum registrace 2. 3. 2000. STŘÍTEŽ V5 Střítežské rybníky (č. 78-01/VR/dT) Nachází se v k. ú. Střítež na pozemcích parc. č. 884, 885, 886, 887, 888, 889, 890, 891, 892, 898, 906/1, 1163 a na části 906/1. Jedná se o soustavu několika rybníků, jež má ekologicko-stabilizační a krajinotvorný význam. Doprovod napájecí strouhy tvoří hlavně olše šedá, olše lepkavá a vrba bílá, místy rostou jasany. Břehové pásmo je pokryté rákosem obecným, orobincem úzkolistým, orobincem širokolistým, zevarem vzpřímeným a netýkavkou žláznatou. Dva rybníky mají ostrůvky porostlé stromy. Hráze a okolí rybníků jsou porostlé duby, lípami, jasany, javory, olšemi, střechami, buky, vrbami, jeřáby ptačími. Duby a lípy jsou velkých rozměrů. Mokré louky v nivě Černého potoka jsou druhově bohaté, vyskytuje se zde společenstvo s pcháčem zelinným. Lokalita je stanovištěm obojživelníků, plazů a ornifauny, s pozorovaným výskytem užovky obojkové (ohrožený druh) a skokana zeleného (silně ohrožený druh). Datum registrace 15. 8. 2003. V6 Dub letní (č. 78-02/R/s) Nachází se v k. ú. Střítež na pozemku parc. č. 908/1. Jedná se o samostatný dub v poli se symetrickou korunou, je významnou dominantou. Jeho význam je krajinotvorný a estetický. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. V ochranném pásmu lze provádět jen takovou hloubku orby, která nepoškozuje kořenový systém stromu. Datum registrace 11. 8. 2003.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
42
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
TŘINEC V7 Dub letní v Neborech (č. 48-02/Rs) Nachází se na okraji pole v blízkosti místní komunikace na pozemku parc. č. 230 v k. ú. Nebory. Koruna stromu sahá téměř k zemi. Jedná s o krásnou dřevinu s vysokým krajinotvorným, estetickým a ekologickým významem. Datum registrace 7. 2. 2008. V8 Porost u cesty (č. 48-10/b/Rs) Nachází se v k. ú. Nebory na pozemku parc. č. 1375/5. Jedná se o porost stromů a keřů rostoucí na nelesní půdě, který navazuje na břehový porost podél drobného bezejmenného pravostranného přítoku Neborůvky. Ze stromového patra převládá bříza, habr, olše, lípa, jasan, z keřového patra se vyskytuje trnka, hloh. Porost má význam krajinotvorný, ekologicko-stabilizační a estetický. Porost je chráněn v rozsahu ochranného pásma, které je dáno okapovou linií okrajových stromů zvětšenou o 1,5 m dle normy ČSN DIN 18 920 Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 9. 2. 2004. V9 Skupina listnáčů v Neborech (č. 48-25/Rr) Nachází se v k. ú. Nebory na pozemcích parc. č. 580/1 a 582 (část pozemku). Jedná se o skupinu 17 listnatých stromů – olše lepkavé, lípy malolisté, břízy, jasany. Třešně rostoucí na pozemku parc. č. 582 v k. ú. Nebory jsou rovněž součástí významného krajinného prvku, ale není vyžadována jejich ochrana. Význam tohoto VKP je krajinotvorný, ekologicko-stabilizační a estetický. Skupina stromů je chráněna v rozsahu ochranného pásma, které je dáno okapovou linií okrajových stromů zvětšenou o 1,5 m dle normy ČSN DIN 18 920 Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 9. 2. 2004. V10 Skupina lip, dubu a javoru (č. 48-22/Rs) Nachází se v k. ú. Nebory na pozemcích parc. č. 66, 552 a 554. Jedná se o čtyři soliterní stromy rostoucí v zahradě a na dvoře statku. Přímo ve dvoře (parc. č. 66) roste dub zimní. Skupina lípy malolisté a javoru klene roste v zahradě za hospodářskou budovou (parc. č. 552). Další lípa malolistá roste u oplocení na hranici pozemku parc. č. 552 a 554. Význam VKP je především krajinotvorný a estetický, jde o zachování krásných dřevin značných rozměrů i stáří. Datum registrace 12. 1. 2001. V11 Dub letní (č. 48-34/Rs) Nachází se na pozemku parc. č. 846/1 v k. ú. Nebory, roste u místní komunikace. Význam této dřeviny je především estetický a krajinotvorný. Datum registrace 12. 1. 2000. V12 Potůček (č. 53-28/Rd) Nachází se v k. ú. Oldřichovice u Třince na pozemku parc. č. 2031, 1941/1, 1941/2. Jedná se o břehový porost podél malého potůčku s převahou lípy malolisté a jasanu. Dále je zastoupen dub, javor mléč, vrba bílá. Celková plocha VKP je 0,06 ha. Význam je především krajinotvorný, estetický, doprovodná zeleň toku má také význam protierozní. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů na okraji remízu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 14. 9. 2000. V13 Listnatý remíz (č. 53-23/Rr) Nachází se v k. ú. Oldřichovice u Třince na pozemku parc. č. 1175/13. Jedná se o listnatý remíz s převahou olše lepkavé a jasanu. Celková plocha VKP je 0,27 ha. Význam remízu je především krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů na okraji remízu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 1. 9. 2000. V14 Lípa malolistá (č. 53-29/Rs) Nachází se v k. ú. Oldřichovice u Třince na pozemku parc. č. 1948/2, roste vedle rodinného domu. Význam dřeviny je krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 16. 6. 2000. V15 Dub letní (č. 53-04/Rs!) Nachází se v k. ú. Oldřichovice u Třince na pozemku parc. č. 657/2. Význam dřeviny jekrajinotvorný a estetický.Bylo stanoveno ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 15. 3. 2004.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
43
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
V16 Listnatý remíz (č. 53-14/Rr) Nachází se v k. ú. Oldřichovice na pozemku parc. č. 1005. Celková plocha VKP je 0,03 ha. Jedná se o skupinu tří starších stromů se spodní etáží. V horní etáži je javor mléč, dále je zde lípa malolistá a jasan ztepilý. Spodní etáž je tvořena zmlazenou lípou malolistou (95 %) a jasanem ztepilým (5 %). Význam tohoto remízu je krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů na okraji remízu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 16. 8. 2000. V17 Lípa malolistá (č. 53-35/Rs) Nachází se v k. ú. Oldřichovice u Třince na pozemku parc. č. 2814/1. Význam této dřeviny je především krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 15. 2. 2000. V18 Listnatý remíz (č. 53-27/Rv) Nachází se v k. ú. Oldřichovice u Třince na pozemcích parc. č. 1674 a 1675. Remíz je starý okolo 65 let. Převažuje zde habr, dále se vyskytuje dub zimní, olše a bříza. Význam tohoto remízu je především krajinotvorný a estetický, má stabilizující vliv na okolí, je refugiem mnoha druhů organismů. Datum registrace 2. 2. 2000. V19 Soliterní lípa malolistá (č. 53-05/Rs) Nachází se v k. ú. Oldřichovice u Třince nahranici pozemků parc. č. 3350 a 606. Význam této lípy je především krajnotvorný a estetický. Datum registrace 2. 12. 1999. V20 Lůmek (č. 824-13/RrGl) Nachází se v k. ú. Kojkovice u Třince na pozemku parc. č. 177/2. Jedná se o drobný lůmek zarostlý starými nárosty javoru klenu, jasanu ztepilého, lípy malolisté a třešně. Význam je především krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo lůmku, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 15. 9. 2003. V21 Lípa malolistá (č. 824-07/Rs) Nachází se v k.ú. Kojkovice u Třince na pozemku parc. č. 312. Jedná se o solitérní lípu malolistou s krajinotvorným a estetickým významem. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 8. 9. 2003. V22 Alej podél cesty (č. 824-12/Ra) Nachází se v k. ú. Kojkovice u Třince na pozemcích parc. č. 376/1, 121. Jedná se o 18 lip malolistých, 21 bříz pýřitých, 17 jasanů ztepilých, 5 javorů klenů, 1 dub zimní, 1 třešeň. Význam VKP je krajinotvorný a estetický. Datum registrace 13. 8. 2003. V23 Dub letní v Českém Puncově (č. 821-15/Rs) Nachází se na pozemku parc. č. 954/5 v k. ú. Český Puncov, roste v rohu zahrady u rodinného domu v sousedství listnatého porostu, který vyrůstá z drobné strže. Dub letní vyniká svou mohutností, krásným rovným kmenem a hezkou korunou. Důvodem registrace je zachování krásného a zdravého jedince dubu letního s velkým estetickým a krajinotvorným významem. Datum registrace 4. 2. 2004. V24 Remíz (č. 822-09/Rr) Nachází se v k. ú. Dolní Lištná na pozemku parc. č. 1283. Celková plocha VKP je 0,05 ha. Jedná se o drobný zarůstající lůmek s převahou nárostů jasanu a olše šedé, v podrostu se vyskytuje Rosa canina. Význam remízu je především krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů na okraji remízu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 1. 9. 2000. V25 Dub letní v Dolní Líštné (822-34/Rs) Nachází se v k. ú. Dolní Líštná ve svahu v rohu zahrady na pozemku parc. č. 171. Strom má mohutné kořenové náběhy bez poškození, kmen je rovný bez poškození. Koruna je symetrická. Dub je vitální a v dobrém zdravotním stavu. Estetická hodnota je vysoká. Jedná se o významnou dominantu krajiny. Datum registrace 20. 10. 2010. V26 Dub zimní (č. 29-19/Rs) Nachází se v k. ú. Karpentná na pozemku PK parc. č. 541/30, roste u místní komunikace. Dub je zasažen na kmeni bleskem. Význam dřeviny je především krajinotvorný a estetický. Bylo stanoveno
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
44
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 14. 12. 2000. V27 Louka (č. 29-16/T) Nachází se v k. ú. Karpentná na pozemku parc. č. 413/5. Celková plocha VKP je 0,24 ha. Jedná se o sečenou louku s krajinotvorným významem a výskytem především běžných druhů, v zamokřené části se vyskytuje bahnička bahenní. Datum registrace 27. 9. 1999. V28 Remíz (č. 29-18/Rr) Nachází se v k. ú. Karpentná na pozemku parc. č. 421/1, 421/2, 423/1. Celková plocha VKP je 0,06 ha. Jedná se o malý listnatý remíz s pestrou druhovou skladbou – dub zimní, buk, bříza, vrba bílá, jasan, habr a osika. Význam tohoto remízu je především krajinotvorný. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů na okraji remízu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 16. 8. 2000. V29 Lípa velkolistá (č. 29-17/Rs) Nachází se v k. ú. Karpentná na hranici pozemků parc. č. 489 a parc. č. 763. Význam dřeviny je především krajinotvorný a estetický. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 16. 8. 2000. V30 Městský les (č. 827-19/L) Nachází se v k. ú. Třinec na pozemku parc. č. 1108/1, 1108/2, 1108/3, 1132/2. Celková plocha VKP je 0,65 ha. Jedná se o lesní porost mimo lesní půdni fond na svahu uprostřed sídliště. Vyskytují se zde nárosty habru, břízy, olše lepkavé, jasanu ztepilého a dubu zimního. Postupně převládají mladší nárosty habru a jasanu s nízkým zakmeněním. Význam lesního porostu je především krajinotvorný, estetický, ale i hygienický, dále je refugiem mnoha druhů živočichů žijících v městském prostředí. Bylo stanoveno ochranné pásmo kolem hranice VKP tvořené kolmým průmětem korun stromůrostoucích na okraji porostu. Datum registrace 6. 9. 2000. V31 Městský les (č. 826-03/L) Nachází se v k. ú. Lyžbice na pozemku parc. č. 798. Celková plocha VKP je 0,53 ha. Jedná se o lesní porost mimo lesní půdni fond na svahu uprostřed sídliště. Převažuje zde olše lepkavá a jasan ztepilý, vtroušený je dub zimní, bříza a habr. Význam lesního porostu je především krajinotvorný, estetický, ale i hygienický, dále je refugiem mnoha druhů živočichů žijících v městském prostředí. Bylo stanoveno ochranné pásmo kolem hranice VKP tvořené kolmým průmětem korun stromůrostoucích na okraji porostu. Datum registrace 6. 9. 2000. V32 Dub zimní (č. 826-19/Rs) Nachází se v k. ú. Lyžbice na pozemku parc. č. 1951, roste u místní komunikace. Strom je však ořezán ze strany el. vedení, které se v jeho blízkosti nachází. Bylo stanoveno ochranné pásmo tvořené kolmým průmětem koruny stromu. Datum registrace 15. 12. 2000. V33 Skupina lip (č. 826-05/Rs) – zrušeno rozhodnutím ze dne 8.12.2014 Nachází se v k. ú. Lyžbice na pozemku parc. č. 317/1. Jedná se o skupinu 20 lip malolistých uprostřed zástavby. Skupina lip má krajinotvorný a estetický význam, tvoří optickou clonu u rozsáhlého garážoviště. Bylo stanoveno ochranné pásmo tvořené kolmým průmětem korun stromů. Datum registrace 1. 9. 2000. V34 Remíz (826-09/Rr) Nachází se v k. ú. Lyžbice na pozemku parc. č. 1094 a 1093/1. Celková plocha VKP je 0,58 ha. Jedná se o věkově i druhově rozrůznělý porost drobné úžlabiny uprostřed zemědělských polí. Část porostu je ze sadby (smrk, modřín), část z náletu – jasan, habr, bříza, lípa malolistá, dub zimní, topol černý, javor mléč. Okraj remízu je lemován vzrostlými švestkami. Význam tohoto remízu je především krajinotvorný, je refugiem mnoha druhů živočichů. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů na okraji remízu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 1. 9. 2000. V35 Soliterní jírovec maďal (826-10/Rs) Nachází se v k. ú. Lyžbice na pozemku parc. č. 1065, na kmeni je rána po vylomení větve. Význam solitery je krajinotvorný. Datum registrace 18. 11. 1999. V36 Břehový porost při potůčku Křivec (č. 827-18/a/LVRd) Nachází se v k. ú. Třinec. Jedná se o porost stromů a keřů rostoucí na nelesní půdě, který je součástí břehového porostu podél potoka Křivec. Ze stromového patra převládá lípa, jasan, habr, olše lepkavá,
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
45
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
bříza a vrba bílá. Význam porostu je především ekologicko-stabilizační (přirozeně meandrující tok v drobné nivě s břehovou vegetací uprostřed průmyslového města), estetický, krajinotvorný, hygienický (porost pohlcuje prach a škodliviny z ovzduší), rekreační. V lokalitě se vyskytuje několik druhů ptáků, savců a jiných živočichů (obojživelníci, ryby, raci říční atd.). Ve vodním toku Křivec se vyskytuje blešivec, který je indikátorem čistoty vody. Ochranné pásmo VKP je dáno okapovou linií okrajových stromů zvětšenou o 1,5 m dle normy ČSN DIN 18 920 Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 11. 2. 2004. V37 Park u evangelického kostela a hvězdárny M. Koperníka (č. 827-15/P) Jedná se o park okolo kostela s výsadbou převážně domácích dřevin – javor klen, bříza bradavičnatá, jilm horský, jeřáb ptačí, smrk ztepilý. Z exotů je vysazen smrk pichlavý, trnovník akát a douglaska. Z keřů byl vysazen pustoryl věncový. U hvězdárny se jedná o výsadby jasanu ztepilého, javoru mléče, javoru klene, lípy malolisté i velkolisté, olše lepkavé. Z exotů se jedná o jírovec maďal a javor cukrový. Park se nachází v k. ú. Třinec, je ohraničený ul. Lidickou, Frýdeckou, ul. Třanovského, budovou ZUŠ, garážemi, nám. Míru a hranou svahu se stromy nad farou Farního sboru slezské církve evangelické, parkovištěm u Lidového domu a propojením ul. Lidické a Jablunkovské. Park plní významnou funkci rekreační, hygienickou a estetickou. Datum registrace 29. 10. 2002. V38 Promenádní chodník (č. 827-16/P, 826-02/P) Promenádní chodník s parkovou úpravou spojuje dvě centra města Třince – centrum Lyžbice a Staré město, nachází se v k. ú. Lyžbice a Třinec. Jedná se o pás zeleně s parkovou úpravou a chodníkem s celkovou šířkou cca 37 m a délkou cca 673 m podél ul. Jablunkovské. Roste zde celkem 173 stromů. Oboustranné stromořadí podél chodníku je tvořeno lípami malolistými v počtu 111 ks, rozptýleně zde rostou: jasan ztepilý v počtu 10 ks, jedna třešeň ptačí, dva jírovce maďaly, bříza bíla v počtu 9 ks, ořešák vlašský v počtu 2 ks, topol kanadský v počtu 4 ks. Malá část VKP (parc. č. 2403 a 2404 v k. ú. Třinec) je značně odlišná, rostou zde převážně topoly kanadské v počtu 34 ks. Podél ul. Jablunkovské je téměř v celé délce VKP liniová volně rostoucí šeříková clona od komunikace. Kromě zachování velkého počtu dřevin v městě Třinci je velmi významná funkce estetická a hygienická – tvoří hlukovou bariéu mezi obytnou částí a komunikací i přilehlé železnice. Datum registrace 5. 1. 2001. V39 Jilm horský (č. 827-20/Rs) Nachází se v k. ú. Třinec na pozemku parc. č. 172, roste u vstupu do budovy. Význam dřeviny je krajinotvorný, estetický, jde o zachování krásného jedince svého druhu značných rozměrů i stáří ve městě Třinec. Bylo stanoveno ochranné pásmo tvořené kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 12. 1. 2001. V40 Dub zimní (č. 827-17/Rs) Nachází se v k. ú. Třinec na pozemku parc. č. 2207/1. Dřevina je přírodně velmi zajímavá solitera, ojedinělá v lokalitě Starého města, zároveň je cenná svým stářím a velikostí. Ochranné pásmo stromu je tvořeno průmětem obvodu koruny. Datum registrace 2. 9. 1997. V41 Dvě lípy malolisté (č. 16-15/Rs) Nachází se v k. ú. Guty na pozemku parc. č. 566/3. Lípy rostou u místní komunikace a hospodářské budovy. Význam lip je především krajinotvorný a estetický. V okolí stromu o velikosti kolmého průmětu koruny stromu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 31. 1. 2002. V42 Dvojice lip malolistých (16-08/Rs) Nachází se v k. ú. Guty na pozemku parc. č. 52/2. Lípy jsou u paty srostlé, jejich význam je především krajinotvorný a estetický. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřevin, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Datum registrace 4. 9. 2000. V43 Listnatý remíz (č. 16-09/Rr) Nachází se v k. ú. Guty na pozemku parc. č. 43/1. Jedná se o listnatý remíz starý okolo 45 let. Převažuje zde lípa malolistá, dub zimní a jasan. Význam tohoto remízu je krajinotvorný, má stabilizující vliv na okolí, je refugiem mnoha druhů živočichů. Bylo stanoveno ochranné pásmo remízu, které je tvořeno kolmým průmětem korun stromů. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřeviny ničivá činnost. Remíz je nutné ponechat přirozenému vývoji. Datum registrace 15. 2. 2000.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
46
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
VĚLOPOLÍ V44 Malý rybníček pod remízem (č. 85-07/VTR/r) Nachází se v k. ú. Vělopolí na pozemcích parc. č. 152, 153, 431/2, 5. Jedná se o malý rybníček pokrytý okřehkem, na březích s ostřicemi, okraje s vrbou bílou a olší šedou, hraničí s jehličnatým remízem. Na okraji vlhké louky rostou čtyři hlavaté vrby bílé. Význam je zejména krajinotvorný. Datum registrace 15. 7. 2003. V45 Krátká linie dřevin podél cesty (č. 85-09 R/s) Nachází se v k. ú. Vělopolí na pozemku parc. 135. Jedná se o krátkou linii pěti dřevin – dvě statné lípy, jasan, bříza, dub letní – rostoucí podél cesty. Zdravotní stav všech dřevin je dobrý. Význam je především krajinotvorný a estetický, jde o zachování krásných dřevin. Datum registrace 15. 7. 2003. VENDRYNĚ V46 Lípa velkolistá a javor klen (č. 94-01/Rs) Nachází se v k. ú. Vendryně na pozemku parc. č. 3803. Stromy rostou před hospodářskou budovou, jejich větve sahají až na zem. Význam těchto dřevin je především krajinotvorný, estetický. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřevin tvořené kolmým průmětem obou korun. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 30. 8. 2000. V47 Lípa malolistá (č. 94-02/Rs) Nachází se v k. ú. Vendryně na pozemku parc. č. 3838, roste na kraji pole. Význam je především krajinotvorný a estetický. Bylo stanoveno ochranné pásmo dřeviny, které je tvořeno kolmým průmětem koruny stromu. V tomto ochranném pásmu je vyloučena jakákoliv pro dřevinu ničivá činnost. Datum registrace 31. 8. 2000.
Obr. 22: Významné krajinné prvky registrované na území ORP Třinec
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
47
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
23
Úřad územního plánování Třinec
VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
VKP vyhlášený podle zákona o Ochraně přírody. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny §§ 3a, 4. MěÚ Třinec, odbor SŘaÚP, Ekotoxa Opava, Ministerstvo ŽP, VÚV T.G.M ANO, č. 5.2.101
Významné krajinné prvky ze zákona zahrnují lesy, údolní nivy, rybníky a vodní toky. Celková rozloha lesů na území ORP je 10 741,74 ha, což představuje 45,77 % z celkové rozlohy správního obvodu ORP. Podrobněji jsou charakterizovány v údaji o území č. 38 a 39. Lesy, rybníky a vodní toky se vyskytují ve všech obcích správního obvodu. Vodní toky jsou podrobněji charakterizovány v údaji o území č. 47. Původní vymezení údolní nivy pro ORP Třinec z roku 2008, které prováděla firma Ekotoxa, neodpovídalo skutečným poměrům v území. Proto byla údolní niva nově vymezena v roce 2014 a 2015, ovšem pouze pro území obcí Hnojník, Komorní Lhotka, Nýdek, Ropice, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí, Vendryně. Nové vymezení vypracoval RNDr. Jaroslav Kotík, údolní nivy jsou členěny do tří kategorií (viz obr. 23) a zahrnují skutečné přírodní a jiné poměry v území.
Obr. 23: Kategorie údolní nivy
24 Definice:
PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA
Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 13.
Předpis: Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 5.1.108
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
48
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
25 Definice: Předpis:
NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA
Rozsáhlé chráněné území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 14, 24, 37, 38, 42. Nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany. Nařízení vlády České republiky č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany. Nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb., kterým zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany. Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 5.1.101 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
26
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN
Rozsáhlé chráněné území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Základní ochranné podmínky všech CHKO jsou obsaženy v § 26 zákona č. 114/1992 Sb., bližší ochranné podmínky jednotlivých CHKO v jejich zřizovacích předpisech. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny §§ 14, 25, 26, 27, 38, 42. Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: ANO, č. 5.1.102 Definice:
Podklady:
http://nature.hyperlink.cz/Beskydy, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Plán
péče o CHKO Beskydy Na území ORP se nachází Chráněná krajinná oblast Beskydy. Plocha CHKO Beskydy zaujímá na území ORP 8 394,21 ha (35,77 % rozlohy správního obvodu). CHKO leží na území obce Komorní Lhotka, Smilovice, Řeka, Vendryně, Košařiska a Třinec (katastrální území Guty, Karpentná, Oldřichovice u Třince a Tyra). Zastoupení jednotlivých zón v obcích je uvedeno v tab. 26 a na obr. 26. CHKO Beskydy je svou rozlohou 116 000 ha největší chráněnou krajinou oblastí v České republice, nachází se v nadmořské výšce 350–1323 m n. m. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy v roce 1973 byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 53 maloplošných zvláště chráněných území (7 národních přírodních rezervací, 23 přírodních rezervací a 23 přírodních památek), územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím (IBA) a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V neposlední řadě je i rekreační oblastí s nadregionálním významem. Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny a jejich přírodních zdrojů. Jedná se zejména o povrchové utváření krajiny včetně vodních toků, její vegetační kryt a volně žijící živočichy, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, urbanistickou podobu obcí a architekturu staveb. Jeho naplňování neznamená pouze péči o existující přírodní a krajinné hodnoty, ale i jejich obnovu při současném hledání rovnováhy mezi hospodářským a rekreačním využíváním krajiny a ochranou přírody. Území CHKO se člení do 4 zón:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
49
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
1. zóna (přírodní – jádrová) – obsahuje přirozená a polopřirozená lesní společenstva, málo pozměněná člověkem a nejcennější druhově rozmanité nelesní plochy. Péče je zaměřena na jemné formy lesního hospodaření, ve vybraných částech lesa ponechání samovolnému vývoji a na účelové obhospodařování luk a pastvin. 2. zóna (polopřirozená) – zahrnuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty. V lesním hospodářství preferována přirozená obnova, louky a pastviny obhospodařovány trvale s nízkou intenzitou. 3. zóna (kulturně-krajinná) – zařazeny monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, rozptýlenou zástavbou a bohatým zastoupením mimolesních dřevin. Cílem je uchování a zlepšení malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním s dotvořením zástavby respektující krajinný ráz. 4. zóna zóna (sídelní) – zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obdělávanou zemědělskou půdu. Umožňuje umisťování obytných a podnikatelských aktivit a intenzivnější zemědělskou výrobu. Na celém území chráněné krajinné oblasti je zakázáno: – zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody – tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody – vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu – povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů – používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti – stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály – pořádat automobilové a motocyklové soutěže – provádět chemický posyp cest – měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je zakázáno: – umisťovat a povolovat nové stavby – povolovat a měnit využití území – měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast – hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady – těžit nerosty a humolity Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno: – hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu – zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice – pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
Navrhovaná opatření –vhodné rozvojové aktivity a hospodářská činnost (dle Plánu péče o CHKO Beskydy): I. zóna – zemědělství a lesní hospodářství zaměřené na uchování nebo posílení stávajících přírodních hodnot a prováděné s přiměřenou intenzitou v souladu s bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ a příslušným plánem péče ZCHÚ, EVL Beskydy, SDO a návrhem přírodě blízkého hospodaření o ptačí oblasti a základními ochrannými podmínkami CHKO (přírodě blízké lesní hospodářství, extenzivní způsoby údržby trvalých travních porostů, revitalizace vodních ploch)
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
50
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
– běžná údržba stávajících staveb s využitím tradičních materiálů k zabezpečení vyhovujícího stavebně-technického stavu a za respektování jejich historického charakteru (drobné stavby lesního a zemědělského hospodářství, kulturně sakrální stavby) II. zóna – zemědělské, rybářské a lesnické hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO – přírodě blízké lesní hospodaření – podporovány jsou aktivity zvyšující druhovou, věkovou a prostorovou rozmanitost lesních porostů – přírodě blízké formy zemědělství – dlouhodobě nepoškozuje krajinu a udržuje nebo zvyšuje biodiverzitu, extenzivní formy hospodaření, bez rozšiřování plochy orné půdy – rybářské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády rybníků a vodních nádrží – běžná údržba současných staveb, ve výjimečných případech i drobné novostavby lesního a zemědělského hospodářství a kulturně-sakrální stavby (boží muka apod.) – zakládání dočasných tábořišť a dětských letních táborů na místech vymezených se souhlasem správy CHKO a jejich provoz s odpovídajícím hygienickým a vodohospodářským zajištěním – budování a údržba cyklistických stezek, naučných stezek, značených turistických a cyklistických a vycházkových tras s doprovodnými zařízeními – udržování stávající komunikační sítě a liniové technické infrastruktury III. zóna – běžné lesnické hospodaření respektující zajištění všech funkcí lesa v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a v souladu se schválenými lesními hospodářskými plány – rybářské a rybníkářské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády rybníků a vodních nádrží – zemědělské hospodaření vycházející z principů ekologického zemědělství, vhodné formy agroturistiky, podpora přeměny kulturních luk na louky druhově bohaté – umisťování nových staveb v souladu s územním plánem při uplatňování architektonických znaků typických pro zdejší krajinu – úpravy stávajících staveb pro rekreační účely včetně dobudování rekreační infrastruktury za podmínky vyloučení negativního vlivu na přírodu a krajinu, přednostní využívání stávajících objektů IV. zóna – rybářské a rybníkářské hospodaření v krajině prováděné v souladu se základními ochrannými podmínkami CHKO a správou odsouhlasenými manipulačními a provozně-hospodářskými řády rybníků a vodních nádrží – trvale udržitelné zemědělství s možností využití i intenzivnějších způsobů, ale respektující základní principy trvalé udržitelnosti (udržení a zvyšování úrodnosti půdy, ochrana kvality a čistoty povrchových i podzemních vod, používání vhodné technicky, využívání AEO na TTP i orné půdě) – běžná stavební činnost – bydlení, rekreace, nezbytná technická infrastruktura, pokud je v souladu se schváleným územním plánem a uplatňuje architektonické znaky typické pro zdejší krajinu – rekonstrukce a výstavba zemědělských provozů, výrobních provozoven a rekreačních areálů v příslušných funkčně vymezených lokalitách přednostně na místě stávajících objektů v příslušných funkčně vymezených lokalitách, při rekonstrukci odstraňování starých zátěží (nefunkční senážní věže, nádrže a koupaliště, skládky ...) – rozvoj občanské vybavenosti obcí – rozvoj a výstavba malých řemeslných výroben a provozů v návaznosti na místní zdroje surovin
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
51
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 26: Zóny CHKO Beskydy Tab. 26: Zastoupení jednotlivých zón CHKO Beskydy na území ORP
27
Rozloha (ha) 1. zóna
2. zóna
3. zóna
4. zóna
celkem
Podíl CHKO na rozloze obcí (%)
Komorní Lhotka
39,63
1064,61
421,94
107,42
1 633,60
82,17
Košařiska
70,17
1021,89
566,93
-
1658,99
96,57
Řeka
-
1139,86
163,93
41,13
1344,92
99,93
Smilovice
-
91,23
97,34
34,76
223,33
28,46
Třinec
70,39
1615,46
1482,71
10,72
3179,28
37,25
Vendryně
0,02
144,48
209,59
-
354,09
16,90
Obec
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Menší chráněné území mimořádných přírodních hodnot. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 14, 28- 32, 37, 38, 42. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: ANO, č. 5.1.103 Definice: Předpis:
Podklady:
http://www.cittadella.cz, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Národní přírodní rezervace je na území ORP pouze jedna, a to NPR Čantoria v obci Nýdek. Jedná se o pralesovité lesní společenstvo na jižním svahu masivu hory Velká Čantoryje v oblasti Slezských Beskyd, asi 2 km severovýchodně od obce Nýdek při česko-polské hranici v nadmořské výšce
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
52
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
720-958 m n.m. Toto území se nachází v katastrálním území Nýdek a má výměru 39,68 ha. Ochrana byla vyhlášena v roce 1988. Přirozené lesní porosty v jedlobukovém a z části smrkobukovém lesním vegetačním stupni, v nichž jsou zastoupena všechna vývojová stádia, zvláště staré jedle bělokoré, buky lesní a smrky ztepilé na kamenitých sutích s nevyvinutou půdou. V pralesovité části porostu se nachází poslední exemplář původního tisu červeného. V jižní části rezervace je také několik starých javorů klenů unikátních rozměrů, věk nejmohutnějšího z nich se odhaduje na více než 200 let. Nejcennější přirozené lesní porosty tvořící jedinečnou ukázku lesního ekosystému, do něhož prakticky nezasahoval člověk, se nacházejí v centrální části CHÚ. Jde o velmi starý porost (věk 150–220 let) pralesovitého charakteru. Značná část terénu je kamenitá, skalnatá, suťovitá, znemožňující normální hospodaření. Lesy jsou ponechány přirozenému vývoji. Mezi zvláště chráněné obratlovce žijící na tomto území patří mlok skvrnitý, ještěrka živorodá a zmije obecná. Pralesovité porosty vytvářejí vhodné podmínky např. pro včelojeda lesního, krkavce velkého a ořešníka kropenatého. Staré doupné stromy jsou hnízdišti řady datlovitých, např. datla černého. Velmi cenný je výskyt lelka lesního. Průzkumem drobných zemních savců byli zjištěni rejsek horský a myšivka horská. Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno: – hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy – povolovat a umisťovat stavby – těžit nerosty a humolity – vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti – povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů – jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody – zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti – vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu – sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30 – tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody – měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace
28
PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území:
Menší chráněné území soustředěných přírodních hodnot. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 33, 34, 37, 38a, 42. KÚ MSK - odbor ŽPaZ; Agentura ochrany přírody a krajiny ANO, č. 5.1.104
Podklady:
http://nature.hyperlink.cz/Beskydy, http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz, zákon č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny Na území ORP Třinec se nacházejí 4 přírodní rezervace, 3 z nich se nacházejí na území CHKO Beskydy (Čerňavina, Gutské peklo, Ropice). Čerňavina Přírodní rezervaci Čerňavina tvoří přirozené lesní porosty vrcholu a svahů kóty Ostrý (1044 m) na podloží mocného souvrství godulskýh vrstev. Nachází se v nadmořské výšce 780–1044 m n. m. v katastrálním území Tyra a Košařiska. Rezervace bylavyhlášeno v roce 1999, celková rozloha činí 62,23 ha. K zabezpečení rezervace bylo vyhlášeno ochranné pásmo o rozloze 32,54 ha. Jádro rezervace tvoří porosty se složitou strukturou a s průměrným věkem nejstaršího patra kolem 180 let.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
53
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Posláním rezervace je ochrana komplexu přírodě blízkých bukových porostů karpatského typu ve vysokých polohách Moravskoslezských Beskyd na převažujících prudkých svazích, v severní části s hluboce zaříznutým korytem štěrkonosného potoka. Prostorově a věkově rozrůzněné stromové patro vytváří vhodné podmínky pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů. V lesních porostech je z obojživelníků hojný mlok skvrnitý, z plazů se vyskytují ještěrka živorodá, slepýš křehký a zmije obecná. V posledních letech lze v oblasti Ostrého pozorovat také rysa ostrovida a vlka evropského. Gutské peklo Přírodní rezervace Gutské peklo představuje přírodě blízké karpatské smíšené lesy na strmých severních svazích Javorového (1031 m n. m.) v pramenné oblasti Oldřichovického potoka. Nachází se v nadmořské výšce 655–1012 m n. m. v katastrálním území Guty a Oldřichovice u Třince. Rezervace byla vyhlášena v roce 2008 o celkové rozloze 36,32 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma činí 14,79 ha. Předmětem ochrany je zachovalý komplex přírodě blízkých bukových lesů s javorem klenem a smrkem s významnými geomorfologickými fenomény jako jsou stupňovité vodopády a především blokovobahenní proudy s vyvinutými odlučnými oblastmi. PR Gutské peklo představuje ukázkovou lokalitu s velkou dynamikou vývoje reliéfu a přítomností geomorfologických fenoménů, které nejsou v CHKO Beskydy příliš časté. Velmi prudké severně orientované svahy Javorového v pramenné oblasti Oldřichovického potoka patří k nejstrmějším v CHKO Beskydy, střední sklon svahů je 28°, místy dosahují maximálního sklonu až 54°. Doposud bylo na území rezervace zjištěno 107 druhů brouků, z toho 4 druhy ohrožené - střevlík polní, svižník lesomil, svižník polní a zdobenec skvrnitý. Z obojživelníků se vyskytují mlok skvrnitý, ropucha obecná a skokan hnědý. Na lesní porosty je vázáno mnoho druhů ptáků. Oblast Javorového je součástí trvalého biotopu rysa ostrovida, ve vyšších polohách byly rovněž zaregistrovány pobytové znaky vlka obecného. Velké doly Přírodní rezervaci Velké doly tvoří lesní porost blízký přirozené skladbě smíšených lesů Těšínské pahorkatiny – formace lipových habřin s chráněnými druhy rostlin. Nachází se v nadmořské výšce 282–356 m n. m v katastrálním území Konská, Český Puncov a zasahuje i na území sousední ORP Český Těšín. Rezervace byla vyhlášena v roce 1990, její rozloha na území ORP Třinec činí 22,70 ha, leží nad nivou řeky Olše, na západních svazích protáhlého hřbetu budovaného těšínskými vápenci. Původní dubové bučiny byly v 18.stolení zasaženy těžbou vápence a těžbou buku na palivo pro blízké železárny. Díky svým zmlazovacím schopnostem převládají v současnosti v celém komplexu přírodní rezervace lipové habřiny s dominujícím habrem obecným, přimíšenou lípou malolistou a velkolistou , vzácněji s javorem babykou a klenem. Na zásaditém podloží se vyvinulo bylinné patro, které je zejména v jarním období souvisle zapojeno. Zpestřuje ho řada vzácných a chráněných druhů. V lesních porostech byly pozorovány více než čtyři desítky druhů ptáků. Ropice Přírodní rezervace Ropice představuje lesní porosty ve východní části Moravskoslezských Beskyd v prostoru Ropické rozsochy. Rezervaci tvoří dvě oddělené části, Ropice I. a Ropice II. Větší část – Ropice I – obklopuje vrcholy Ropice (1082 m n. m.) a Velký Lipový (999 m n. m.) a je převážně situována na strmých severních svazích obou vrcholů v pramenné oblasti Ropičanky. Menší část přírodní rezervace – Ropice II – je situována jihovýchodně od kóty Ropička (918 m n. m.) na strmých svazích zdrojnic Velkého Lipového potoka (pravostranný přítok Morávky). Přírodní rezervace zahrnuje lesní porosty v rozpětí nadmořských výšek 650 až 1082 m a nachází se na území katastrálních území Řeka a Morávka. Celková rozloha přírodní rezervace činí 255,30 ha. Rozloha na území ORP Třinec činí 162,20 ha. Přírodní rezervace představuje komplex přírodě blízkých lesních ekosystémů, tvořených převážně starými bukovými lesy s doupnými stromy či smíšenými porosty s převahou smrku ve vyšších polohách zvláště chráněného území. Vyskytují se v ní také řady ohrožených a vzácných druhů organismů. Dále jsou předmětem ochrany významné geomorfologické jevy a procesy jako skalní stěny a suťové pokryvy na svazích, především však rozsáhlé svahové deformace vyvolané skalní lavinou na severním svahu Ropice.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
54
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 28: Přírodní rezervace na území ORP Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: – hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch – používat biocidy – povolovat a umisťovat nové stavby – povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů – sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů – měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace
29
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Přírodní chráněný útvar menší rozlohy s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 14, 35, 37, 38a, 42. Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: ANO, č. 5.1.105 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
55
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
30
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍRODNÍ PARK
Ochrana krajinného rázu území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které není zvláště chráněno. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 14, 35, 37, 38a, 42. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 5.2.103 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
31
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Přírodní chráněný útvar menší rozlohy s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 36, 37, 38, 42. Poskytovatel: KÚ MSK - odbor ŽPaZ Definice:
Agentura ochrany přírody a krajiny Limit území: ANO, č. 5.1.106 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
32
PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území:
Mimořádně významný chráněný strom; skupina stromů; stromořadí. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 38, 46, 47, 76. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ANO, č. 5.2.104
Podklady:
interní materiály odboru ŽPaZ, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Památné stromy patří mezi významné prvky kulturní krajiny, jsou součástí krajinné zeleně, vegetačního pokryvu a plní všechny obecné funkce krajinné zeleně: ekologickou, zdravotně rekreační, estetickou a stabilizační. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Každý památný strom má základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Na území ORP Třinec se nachází celkem 21 památných stromů (viz obr. 32). Nejvíce památných stromů se nachází ve městě Třinec, zastoupeny jsou také v obci Bystřice, Hnojník, Řeka, Střítež, Vělopolí a Vendryně. BYSTŘICE S1 Dub letní v Bystřici Nachází se v katastrálním území Bystřice nad Olší, byl vyhlášen 3. 6. 1991. Roste v blízkosti komunikace a rodinného domu. Jedná se o esteticky zajímavý strom, významný pro hnízdění ptáků, je významný stářím a vzrůstem, je také krajinnou dominantou. Věk tohoto dubu se odhaduje na více než
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
56
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
200 let. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 5,07 m, výška stromu 18 m, výška koruny 24 m, šířka koruny 14 m, velmi dobrý zdravotní stav. S2 Labojův dub v Bystřici Nachází se v katastrálním území Bystřice nad Olší, byl vyhlášen 29. 2. 2008. Prostor pod stromem je z části pastvinou, z části je zde plocha využívaná pro parkování automobilu, případně skladování materiálu. Jedná se o mohutného jedince se širokou korunou, estetickým a krajinotvorným významem. Ke dni 28. 7. 2006 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 3,98 m, výška stromu 30 m, výška koruny 28,5 m, šířka koruny 23 m, dobrý zdravotní stav. S3 Hrušeň obecná Nachází se v katastrálním území Bystřice nad Olší, byla vyhlášena 10. 1. 2001. Roste samostatně na mezi na okraji pastviny, stáří je odhadováno na 100 let. Jedná se o krajinnou dominantu, strom je také významný vzrůstem. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 2,68 m, výška stromu 18 m, výška koruny 12,5 m, šířka koruny 13 m, velmi dobrý zdravotní stav. HNOJNÍK S4 Klen v Hnojníku Javor klen se nachází v katastrálním území Hnojník, byl vyhlášen 18. 2. 1972. Roste v blízkosti rodinného domu, hospodářské budovy a místní komunikace. Stáří je odhadováno na 160 let. Výrazné jsou mohutně vyvinuté kořenové náběhy. Jedná se o esteticky zajímavý strom, který je významný stářím a vzrůstem. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 4,35 m, výška stromu 13 m, výška koruny 21 m, šířka koruny 16 m, dobrý zdravotní stav. ŘEKA S6 Lípa v Řece Lípa velkolistá se nachází v katastrálním území Řeka, byla vyhlášena 14. 1. 1999. Nachází se na území CHKO Beskydy. STŘÍTEŽ S8 Tis červený ve Stříteži Nachází se v katastrálním území Střítěž, byl vyhlášen 26. 11. 2003. Roste v zahradě, za Mánesovým pomníkem. Je to mohutný strom se širokou, téměř kulovitou korunou. Kmen stromu se ve výšce 0,5 m nad zemí větví do tří hlavních kmenů, které se výše dále větví. Koruna tisu sahá až k zemi. Jedná se o esteticky zajímavý strom, chráněný druh, krajinnou dominantu. Tento strom je také významný svým vzrůstem. Obvod kmene je 1,22 m, 1,34 m, 1,36 m, výška stromu 11 m, výška koruny 11 m a šířka koruny také 11 m. Strom je ve velmi dobrém zdravotním stavu. TŘINEC S9 Hrušeň obecná v Českém Puncově Nachází se v katastrálním území Český Puncov, byla vyhlášena 27. 2. 2006. Roste pod svahem v porostu. Je to výjimečně mohutný a zdravý strom značné velikosti, je významný také svým stářím. Dne 28. 9. 2009 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 2,72 m, výška stromu 22 m, výška koruny 16 m, šířka koruny 17 m, zdravotní stav je velmi dobrý. S10 Buky v Karpentné Buky lesní se nacházejí v katastrálním území Karpentná, byly vyhlášeny 29. 7. 2003. Jedná se o dva mohutné jedince tohoto druhu s krásně vyvinutým a částečně obnaženým kořenovým systémem. Stromy rostou na svažitém pozemku. Jde o krajinnou dominantu, tyto stromy jsou významné i svým růstem. Dne 28. 9. 2009 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 3,82 m, výška stromu 33 m, výška koruny 32 m, šířka koruny 25 m, strom je ve velmi dobrém stavu. S11 Javor klen Nachází se v katastrálním území Kojkovice u Třince, byl vyhlášen 24. 11. 1997. Roste na pokraji porostu nad starým vápencovým lomem. Je to krásný a perspektivní jedinec svého druhu s krajinotvorným a estetickým významem starý přibližně 110 let, významný je také svým vzrůstem. Dne 28. 9. 2009 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 2,73 m, výška stromu 21,5 m, výška koruny 21 m, šířka koruny 20 m, strom je ve velmi dobrém stavu.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
57
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
S13 Dub letní v Neborech Nachází se v katastrálním území Nebory, byl vyhlášen 18. 2. 1972, roste u místní komunikace. Jedná se o autochtonní druh, je významný biologicky a ekologicky. Tento strom je také významný pro hnízdění ptáků, významný je i jeho vzrůst. Je to krajinná dominanta a esteticky zajímavý druh stromu. Ochranné pásmo je rozšířeno na 27 m. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 5,8 m, výška stromu 28 m, výška koruny 24 m, šířka koruny 25 m, zdravotní strav tohoto stromu je velmi dobrý, v roce 2009 byl zasažen bleskem a následně ošetřen. S14 Neborovský dub Nachází se v katastrálním území Nebory, byl vyhlášen 20. 11. 2003. Roste ve skupině tří stromů (dva jírovce a dub, z nichž jeden z jírovců je památný strom Neborovský jírovec) v blízkosti rodinného domu a cesty. Dub má rovný tlustý kmen a poměrně malou kompaktní korunu, takže působí podsaditým dojmem. Koruna je jednostranná z důvodu blízkosti sousedního jírovce. Tento strom je významný svým vzrůstem. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 5,48 m, výška stromu 22 m, výška koruny 19 m, šířka koruny 21x14,5 m, zdravotní stav dobrý. S15 Neborovský jírovec Jírovec maďal se nachází v katastrálním území Nebory, byl vyhlášen 20. 11. 2003. Roste ve skupině tří stromů v blízkosti rodinného domu a místní komunikace. Strom je chráněn z důvodu jeho významného vzrůstu, má vysokou krajinotvornou a estetickou funkci. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 4,11 m, výška koruny 20,5 m, výška stromu 22 m, šířka koruny 18x14,5 m, strom je v dobrém zdravotním stavu. S16 Oldřichovický dub Dub letní se nachází v katastrálním území Oldřichovice u Třince, byl vyhlášen 13. 9. 1995. Roste v zahradě u rodinného domu, na území CHKO Beskydy. V minulosti byl tento dub pravděpodobně součástí přirozeného břehového porostu v údolní nivě. Stáří tohoto stromu je odhadováno na 250 let. Tento památný strom je cenný zejména z hlediska funkce krajinotvorné a estetické. S17 Oldřichovický jírovec Jírovec maďal se nachází v katastrálním území Oldřichovice u Třince, byl vyhlášen 19. 7. 2004. Roste na parkovišti v blízkosti místní komunikace a restaurace. Jedná se o dendrologicky cenný taxon, je významný i svým vzrůstem, má krajinotvorný a estetický význam. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 3,6 m, výška koruny 14,5 m, výška stromu 16,5 m, šířka koruny 16 m, strom je silně poškozen. S18 Jasan ztepilý v Oldřichovicích Nachází se v katastrálním území Oldřichovice u Třince, byl vyhlášen 29. 7. 2003. Roste v blízkosti silnice, na území CHKO Beskydy. Silný kmen se ve výšce cca 4 m nad zemí větví do dvou hlavních větví. Koruna je rovnoměrná a sahá téměř až k zemi. Je to významná krajinná dominanta s velkou krajinotvornou a estetickou funkcí. Zdravotní stav je velmi dobrý. S19 Lípa v Tyře Nachází se v katastrálním území Tyra, byla vyhlášena 1. 7. 1991. Roste v bezprostřední blízkosti hospodářské budovy, na území CHKO Beskydy. Stáří tohoto stromu je odhadováno na 300 až 400 let. Je nejmohutnější lípou v Moravskoslezských Beskydech. Lípa je v dobrém zdravotním stavu a je významná zejména z hlediska funkce krajinotvorné a estetické. VĚLOPOLÍ S20 Vělopolská lípa Lípa malolistá (srdčitá) se nachází v katastrálním území Vělopolí, byla vyhlášena 3. 6. 1991. Roste v intravilánu obce u rozcestí na návsí, před prodejnou potravin. Stáří stromu je odhadováno na 150 let. Jedná se o krajinnou dominantu, strom je také významný svým vzrůstem. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 4,8 m, výška stromu 19 m, výška koruny 17 m, šířka koruny 16 m, zdravotní stav stromu je dobrý. VENDRYNĚ S21 Javor klen ve Vendryni Nachází se v katastrálním území Vendryně, byl vyhlášen 2. 4. 2003. Roste v remízku u potůčku, má rovný zdravý kmen a hustou symetrickou korunu. Jedná se o esteticky zajímavý strom, krajinnou dominantu, je také významný vzrůstem. Dne 12. 1. 2010 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 3,36 m, výška stromu 20 m, výška koruny 18 m, šířka koruny 16 m, je ve výborném zdravotním stavu.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
58
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
S22 Lípa malolistá Nachází se v katastrálním území Vendryně, byla vyhlášena 1. 11. 1994. Roste v blízkosti místní komunikace a rodinného domu. Stáří této lípy je odhadováno na 140 let, strom je významný také svým vzrůstem. Byly u něho zjištěny tyto údaje – obvod kmene 3,35 m, výška koruny 16,5 m, výška stromu 18 m, šířka koruny 21 m, strom je v dobrém zdravotním stavu. S23 Vendryňský topol černý u Kopytné Nachází se v katastrálním území Vendryně, byl vyhlášen 9. 3. 2005. Roste na břehu řeky Kopytné a v blízkosti málo frekventované obslužné komunikace. Jedná se o původní dřevinu s krajinotvorným významem, strom je chráněn z důvodu ochrany genofondu, je významný také svým vzrůstem. Dne 16. 9. 2009 byly zjištěny tyto údaje – obvod kmene 5,24 m, výška koruny 22 m, výška stromu 31,5 m, šířka koruny 22 m, zdravotní stav je dobrý. S24 Vendryňský topol černý u Olše Nachází se v katastrálním území Vendryně, byl vyhlášen 22. 2. 2006. Roste v rohu pastviny u řeky Olše. Tento mohutný jedinec značné velikosti je původním druhem s krajinotvornou funkcí. Významný je také z hlediska zachování genofondu. Dne 28. 9. 2009 byly zjištěny tyto údaje – výška koruny 29,5 m, výška stromu 32,5 m, šířka koruny 21 m. Strom je dutý. Během let 2012 až 2014 došlo ke zrušení 3 památných stromů/dvojic stromů, a to: S5 Jilm horský (obec Ropice) S7 Borovice hedvábné – vejmutovky ve Stříteži (obec Střítež) S12 Jilm horský u Olše (obec Třinec, k. ú. Lyžbice)
Obr. 32: Památné stromy na území ORP Třinec
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
59
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
33
Úřad územního plánování Třinec
BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO
Využívání území podle zřizovacího dekretu UNESCO. Mezinárodní program „Člověk a biosféra“ (MAB UNESCO). Evropská síť geoparků UNESCO dle závěrů konference v Mollinos (2000). Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: NE Podklady: Definice: Předpis:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
34
NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA
Chráněné území, ve kterém se vyskytují zvláště chráněné, kriticky a silně ohrožené druhy rostlin a živočichů (ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.) regionálního a nad regionálního významu; omezení využití území je dáno ustanovením § 49 a § 50 zákona č.114/1992 Sb.. EVL požívají předběžné ochrany před poškozováním od zveřejnění příslušného nařízení vlády, kterým se stanoví jejich národní seznam. Následně je zabezpečena jejich smluvní ochrana nebo vyhlášení ve stanovených kategoriích MZCHÚ. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 3, 42, 45a, b, c, d, h, i. Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: ANO, č. 5.1.110 Podklady: http://www.nature.cz Definice:
V ORP se nacházejí dvě evropsky významné lokality – Beskydy (CZ0724089) a část říčního koryta řeky Olše (CZ0813516). Jejich rozloha na území ORP činí 8 456,69 ha, což představuje 36,04 % celkové rozlohy správního obvodu ORP. Beskydy Jedná se o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Území EVL Beskydy je převážně zalesněno (více než 70 % území zaujímá les). Území je cenné svou velkou rozlohou a zároveň spojitostí přirozených biotopů. V území je dochována populace původního horského ekotypu smrku ztepilého. V bučinách je významné přirozené zastoupení jedle bělokoré, která však na většině plochy nemá přirozeně zajištěnou obnovu následné generace. Rozloha této lokality na území ORP činí 8 387,09 ha (35,74 % rozlohy ORP). EVL Beskydy představuje velmi významný relativně ucelený lesní komplex karpatské oblasti, což se projevuje i na výjimečnosti beskydské fauny v rámci ČR. Nejedná se pouze o velké šelmy, které se sem šíří z východnějších oblastí Karpat, ale také o velkou skupinu karpatských prvků ze skupiny bezobratlých. Typický je také výskyt lesních druhů živočichů, pro které již okolní krajina mimo EVL (CHKO) neposkytuje vhodné prostředí pro jejich existenci. Dále se zde vyskytuje mnoho významných druhů obývajících mokřady, oligotrofní horské bystřiny a pozůstatky původních divočících toků (někteří drabčíci a střevlíci). S mnoha druhy se mimo EVL Beskydy v ČR vůbec nesetkáme, jiné druhy se mimo EVL vyskytují velmi vzácně a ojediněle. Hlavními faktory, které negativně působí na předměty ochrany v lokalitě jsou lesní hospodaření, zemědělství, vodní hospodářství, zástavba krajiny, turistický ruch, myslivost, rybářství, blízkost rozšiřující se průmyslové aglomerace (Ostravsko). Olše Olše má charakter tzv. divočící řeky s velmi proměnlivým sezónním průtokem. V dolní části jejího toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stadii na ně vázaných biotopů. Dno je kamenité až štěrkové, místy písčité až bahnité, vlastní vodní tok je bez
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
60
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
výskytu makrofyt. Tok je neregulovaný, břehy jsou zpevněné kolem mostních objektů. Reliéf je plochý nebo pozvolně svažitý s jedním až dvěma prudkými stupni mezi jednotlivými říčními terasami, jejichž výškový rozdíl se pohybuje okolo 30 m. Významný je výskyt vydry říční a mihule potoční. Rozloha této lokality na území ORP činí 69,60 ha (0,30 % rozlohy ORP). Lesy v nivách řek jsou narušovány intenzivní lidskou činností v jejich okolí, rekreací, budováním tábořišť, tvorbou černých skládek a šířením invazních druhů. Dalším nebezpečím je regulace a rekultivace vodního toku způsobující změny v sedimentačním režimu, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toků, těžba štěrku. Tab. 34: Podíl evropsky významných lokalit v obcích Obec
EVL Beskydy
EVL Olše
EVL celkem
Rozloha (ha) Podíl (%) Rozloha (ha) Podíl (%) Rozloha (ha) Podíl (%) Bystřice
0
0
34,78
2,16
34,78
2,16
Hnojník
0
0
0
0
0
0
Komorní Lhotka
1 633,45
82,20
0
0
1 633,45
82,20
Košařiska
1 659,51
96,60
0
0
1659,51
96,60
Nýdek
0
0
0
0
0
0
Ropice
0
0
0
0
0
0
1 345,07
99,94
0
0
1345,07
99,94
221,89
28,28
0
0
0
0
Řeka Smilovice Střítež
0
0
0
0
0
0
Třinec
3 173,30
37,18
6,42
0,08
3179,72
6,50
0
0
0
0
0
0
353,67
16,88
28,40
1,36
382,07
18,24
8 387,09
35,74
69,60
0,30
8 456,69
36,04
Vělopolí Vendryně ORP
Obr. 34: NATURA 2000 – evropsky významné lokality na území ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
61
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
35
Úřad územního plánování Třinec
NATURA 2000 - PTAČÍ OBLAST
Chráněné území, ve kterém se vyskytují ohrožené druhy ptáků; ochranné podmínky jsou obsaženy v příslušných nařízeních vlády, kterými jsou vymezovány. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, §§ 3, 42, 45 e, f, g, h, i. Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: ANO, č. 5.1.111 Podklady: http://www.nature.cz Definice:
Na území ORP se nachází ptačí oblast Beskydy (CZ0811022), ptačí oblast zaujímá na tomto území rozlohu 8 129,51 ha (34,64 % rozlohy ORP). Jde o zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. Do současnosti je jádro Beskyd jen řídce osídleno s pasteveckým horským typem hospodaření. Celková rozloha ptačí oblasti činí 41 702 ha, lesy pokrývají cca 90 % území. Nejvýznamnější z ptačích druhů jsou strakapoud bělohřbetý a puštík bělavý s největšími populacemi v rámci České republiky. Početné a stabilní jsou populace čápa černého, jeřábka lesního, žluny šedé, datla černého, lejska malého a kulíška nejmenšího. V minulosti patřily Beskydy k oblastem s nejvyššími počty tetřeva hlušce v ČR. V rámci navržené ptačí oblasti byly známy desítky tokanišť a počty jedinců se odhadovaly na stovky. Současná populace představuje jen pouhý zlomek tohoto stavu, přesto stále dává naději uchování druhu i do budoucna za předpokladu, že budou rychle realizována potřebná opatření. Datlík tříprstý vyhledává hlavně klimaxové smrčiny pralesovitého charakteru v nejvyšších polohách, ale je schopen zahnízdit i ve smrkových monokulturách vyšších poloh. Z dalších druhů pravidelně hnízdí včelojed lesní, sýc rousný, bývá pozorován orel křiklavý Nejvýznamnějšími druhy otevřené krajiny jsou chřástal polní, křepelka polní, ťuhýk obecný, cvrčilka zelená, krutihlav obecný a bramborníček hnědý.
Obr. 35: NATURA 2000 – ptačí oblast na území ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
62
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
36
Úřad územního plánování Třinec
LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM
Chráněné území, ve kterém se vyskytují zvláště chráněné, kriticky a silně ohrožené druhy rostlin a živočichů (ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.) regionálního a nad regionálního významu; omezení využití území je dáno ustanovením § 49 a § 50 zákona č.114/1992 Sb.. EVL požívají předběžné ochrany před poškozováním od zveřejnění příslušného nařízení vlády, kterým se stanoví jejich národní seznam. Následně je zabezpečena jejich smluvní ochrana nebo vyhlášení ve stanovených kategoriích MZCHÚ. Předpis: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 48 - 57 . Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., §§ 14, 15, 16, příl. 2, 3. Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: NE Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
37
LESY OCHRANNÉ
Jsou vymezovány na lokalitách, kde mimořádně nepříznivé podmínky stanoviště vyžadují ochranu lesa. Současně mají značný vodohospodářský a půdoochranný význam. Vyskytují se na vrcholových partiích hřebenů, stráních, stržích a jiných nepříznivých stanovištích. V mnoha případech bývají součástí některé z kategorií chráněných území. Předpis: Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů(lesní zákon), §§ 6, 7, 15, 36, 48 a. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 5.3.104 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
38
LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ
Slouží k ochraně vodních zdrojů, k uchování území chráněných dle předpisů o ochraně přírody a k plnění jiných důležitých potřeb společnosti, které vyžadují odlišný způsob hospodaření, jako např. u lesů rekreačních či jiných zájmů. Předpis: Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů(lesní zákon), §§ 6, 8, 15, 36, 48 a. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 5.3.104 Podklady: zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů Definice:
Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy: – v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách – lázeňské – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce – se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou – potřebné pro zachování biologické různorodosti – v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
63
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace –
Úřad územního plánování Třinec
v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
Lesy zvláštního určení mají na území ORP rozlohu 1 015,95 ha (4,33 % rozlohy ORP). V rámci území ORP je zastoupeno 5 různých kategorií (viz tab. 38a). Nacházejí se na území obcí Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Vendryně a města Třince (viz tab. 38b). Tab. 38a: Kategorie lesů zvláštního určení na území ORP Kategorie
Popis
Obce
31c
lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací
32a
lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách
32c
příměstské lesy a další lesy se zvýšenou funkcí retenční
Ropice, Vendryně, Třinec (k. ú. Dolní Líštná, Konská, Lyžbice, Nebory, Třinec)
32e
lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou
Košařiska, Nýdek, Vendryně, Třinec (k. ú. Dolní Líštná, Guty, Konská, Tyra)
32f
lesy pro zachování biologické různorodosti
Nýdek Komorní Lhotka, Košařiska, Řeka, Třinec (k. ú. Guty, Konská, Oldřichovice u Třince, Tyra)
Komorní Lhotka, Řeka, Třinec (k. ú. Tyra)
Obr. 38: Kategorie lesů zvláštního určení na území ORP Třinec
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
64
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 38b: Rozlohy lesů zvláštního určení na území ORP Rok 2012
Obec
Rok 2014
Rok 2016
Rozloha lesů (ha) Podíl (%) Rozloha lesů (ha) Podíl (%) Rozloha lesů (ha) Podíl (%) Bystřice
0
0
0
0
0
0
Hnojník
0
0
0
0
0
0
Komorní Lhotka
177,99
8,95
170,66
8,59
170,66
8,58
Košařiska
57,91
3,37
58,04
3,38
58,04
3,38
Nýdek
47,81
1,69
48,77
1,73
48,77
1,73
Ropice
20,69
2,05
20,69
2,05
20,69
2,05
Řeka
96,72
7,19
168,39
12,51
180,07
13,38
Smilovice
0
0
0
0
0
0
Střítež
0
0
0
0
0
0
Třinec
414,28
4,85
418,29
4,90
418,29
4,90
Vělopolí
0
0
0
0
0
0
Vendryně
119,43
5,70
119,43
5,70
119,43
5,70
ORP
934,83
3,98
1004,27
4,28
1015,95
4,33
39
LESY HOSPODÁŘSKÉ
Lesy s převažující hospodářskou funkcí, jejichž posláním je produkce jakostní dřevní hmoty při současném plnění ostatních funkcí. Předpis: Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů(lesní zákon), §§ 6, 9, 15, 36, 48a. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 5.3.104 Podklady: Definice:
Lesy hospodářské se nacházejí ve všech katastrálních územích na území ORP. Zaujímají rozlohu 9 727,26 ha (41,45 % celkové rozlohy ORP).
Obr. 39: Lesy hospodářské na území ORP Třinec Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
65
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 39: Rozlohy lesů hospodářských na území ORP Rok 2012
Obec
Rok 2014
Rok 2016
Rozloha lesů (ha) Podíl (%) Rozloha lesů (ha) Podíl (%) Rozloha lesů (ha) Podíl (%) Bystřice
484,46
30,10
471,70
29,31
472,02
29,33
Hnojník
101,85
15,87
96,00
14,96
96,00
14,96
Komorní Lhotka
1 021,41
51,38
1 021,31
51,40
1025,95
51,60
Košařiska
1 384,69
80,63
1 373,83
79,97
1375,97
80,10
Nýdek
2 008,13
71,12
1 980,39
70,14
1980,34
70,14
Ropice
89,21
8,82
86,85
8,58
87,27
8,63
Řeka
920,52
68,40
822,33
61,10
810,03
60,19
Smilovice
121,52
15,48
114,67
14,61
114,66
14,61
Střítež
79,35
12,91
78,52
12,78
78,52
12,78
Třinec
2 873,39
33,66
2 850,91
33,40
2850,94
33,40
Vělopolí
55,73
18,65
55,65
18,63
55,65
18,63
Vendryně
783,90
37,41
779,91
37,22
779,91
37,22
9 924,16
42,29
9 732,07
41,47
9727,26
41,45
ORP
40
VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Linie zobrazující vzdálenost 50 m od hranice lesa. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně některých zákonů(lesní zákon), § 14. KÚ MSK ANO, č. 5.3.102
Tato vzdálenost je vymezena ve všech katastrálních územích ORP.
41
BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA
Vymezení specifických územních celků s určitými agronomicko pedologickými vlastnostmi, vyjádřitelnými produkčním potenciálem - BPEJ. Jsou charakterizovány číselným kódem, který obsahuje informace o klimatickém regionu, půdní jednotce, sklonu svahů a skeletovitosti. Předpis: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, §§ 1,4,5. Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhl. č. 546/2002 Sb., §§ 1, 2, 3. Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, § 22. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Poskytovatel: Výzkumný ústav meliorcí a úpravy půd, v.v.i. Limit území: ANO, č. 4.7.101 Podklady: vyhláška MZ č. 327/1998 Sb., interní materiály odboru ŽPaZ Definice:
Bonitovaná půdně ekologická jednotka je charakterizována pětimístným kódem, který určuje příslušnost ke klimatickému regionu, hlavní půdní jednotku, sklonitost a expozici, skeletovitost a hloubku půdy, přičemž: – klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu, – hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy,
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
66
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, – sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku, je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, – skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. Území ORP spadá do 3 klimatických regionů (viz tab. 41a) vymezených vyhláškou č. 327/1998 Sb. a nachází se v něm 29 hlavních půdních jednotek. Tab. 41a: Charakteristika klimatických regionů na území ORP Kód regionů
7
Symbol regionů Charakteristika regionů o
Suma teplot nad 10 C
8
9
MT 4
MCH
CH
mírně teplý, vlhký
mírně chladný, vlhký
chladný, vlhký
2200 - 2400
2000 - 2200
pod 2000
o
Průměná roční teplota ( C)
6-7
5-6
<5
Průměrný roční úhrn srážek v mm
650 - 750
700 - 800
>800
Pravděpodobnost suchých vegetačních období v %
5 - 15
0-5
0
>10
>10
>10
Vláhová jistota ve vegetačním období
Hlavní půdní jednotky na území ORP Třinec: 13 – Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4–0,5 m, uložených na velmi lehké spodině; závislé na dešťových srážkách. 20 – Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné. 21 – Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích; velmi lehké a silně výsušné. 22 – Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí. 24 – Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše; středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou. 27 – Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše; lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností. 34 – Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách; většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry. 35 – Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně na různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše; středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení. 36 – Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti, na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení. 37 – Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí). 38 – Mělké hnědé půdy na všech horninách; středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 0,3 m kamenité nebo pevná hornina; méně výsušné než předchozí. 39 – Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné. o 40 – Svažité půdy (nad 12 ) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. o 41 – Svažité půdy (nad 12 ) na všech horninách; středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
67
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
43 – Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na sprašových hlínách; středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření. 44 – Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. 46 – Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí; středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. 47 – Oglejené půdy na svahových hlínách; středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. 48 – Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. 49 – Hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené na břidlicích a usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, bez štěrku až slabě štěrkovité, sklon k dočasnému zamokření. 50 – Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené. 58 – Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. 59 – Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější. 64 – Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách; středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu. 67 – Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky. 68 – Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky. 69 – Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní (hydrogleje); středně těžké, výrazně zamokřené, i po odvodnění vhodné pouze pro louky. 71 – Glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky. 75 – Různé hydromorfní a semihydromorfní půdy v hlubších údolích, v mapově nevymezitelném střídání většinou středně těžké, slabě až středně štěrkovité, s různými vláhovými poměry, ale vždy se zamokřenými místy - vhodné jen pro louky. Kromě těchto hlavních půdních jednotek jsou v BPEJ zastoupeny lesní pozemky, vodní plochy a ostatní plochy. Na území ORP se nachází 114 druhů BPEJ, z nichž se 4 řadí do kategorie lesů a jiných nezemědělských ploch. BPEJ se člení do 5 tříd ochrany: 1. třída ochrany – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. třída ochrany – půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. 4. třída ochrany – půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. třída ochrany – zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
68
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 41b: Zastoupení BPEJ dle jednotlivých tříd ochrany na území ORP Třída ochrany
Rozloha (ha)
Podíl (%)
1
382,61
1,63
2
2 580.59
11,00
3
2 123,31
9,05
4
4 065,34
17,32
5
3 826,94
16,31
žádná
10 487,12
44,69
Obr. 41: Zastoupení BPEJ na území ORP Třinec Tab. 41c: Podíl půd BPEJ 1. a 2. třídy v obcích Obec
Rok 2012
Rok 2014
Rok 2016
Rozloha (ha) Podíl (%) Rozloha (ha) Podíl (%) Rozloha (ha) Podíl (%) Bystřice
147,36
9,16
147,51
9,17
147,51
9,17
Hnojník
172,44
26,87
186,77
29,10
186,77
29,10
Komorní Lhotka
142,99
7,19
143,28
7,21
143,28
7,21
Košařiska
16,86
0,98
16,86
0,98
16,86
0,98
Nýdek
155,80
5,52
155,8
5,52
155,8
5,52
Ropice
126,78
12,53
577,28
57,06
561,62
55,53
Řeka
0
0
0
0
0
0
Smilovice
187,08
23,84
256,24
32,65
249,25
31,76
Střítež
24,67
4,01
24,7
4,02
24,69
4,02
Třinec
1 215,96
14,24
1 356,22
15,89
1 357,04
15,90
Vělopolí
91,97
30,78
92,02
30,80
92,02
30,80
Vendryně
28,36
1,35
28,36
1,35
28,36
1,35
2 310,27
9,84
2 985,04
12,72
2 963,20
12,63
ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
69
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
42
Úřad územního plánování Třinec
HRANICE BIOCHOR
Oblast s vegetací podobného typu. CULEK, M. (ed.) 2005: Biogeografické členění České republiky II. díl. AOPK ČR, Praha. 800 s. ISBN 8086064824. Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: NE Definice: Předpis:
Podklady:
Biogeografické členění České republiky (Culek, 2005)
Biochora je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění území bioregionu. Má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu 0,5 – 100km2. Biochory jsou základními rámci pro vymezování reprezentativních biocenter regionálního významu a unikátních biocenter místního významu, pro vymezování ÚSES místního významu, pro hodnocení funkčnosti a reprezentativnosti regionálního ÚSES, pro vymezování nižších biogeografických jednotek, především skupin typů geobiocénů. Biochory mohou sloužit jako zástupné územní jednotky pro hodnocení krajinného rázu. Biochory začínají být užívány jako jednotky vhodné pro krajinné a územní plánování, především k definování přírodních podmínek. Na území ORP se nachází 15 typů biochor (viz tab. 42a). Tab. 42a: Typy biochor na území ORP Kód typu biochory
Typy biochor
Vegetační stupeň
Bioregion
4BE
Erodované plošiny na spraších
4.
Podbeskydský
4BN
Erodované plošiny na zahliněných píscích
4.
Podbeskydský
4Do
Podmáčené sníženiny na kyselých horninách
4.
Podbeskydský
4HK
Hornatiny na pískovcovém flyši
4.
Podbeskydský
4Nk
Kamenité nivy
4.
Podbeskydský
4PC
Pahorkatiny na slínitém flyši
4.
Podbeskydský
4RN
Plošiny na zahliněných píscích
4.
Podbeskydský
4Ro
Vlhké plošiny na kyselých horninách
4.
Podbeskydský
4SC
Svahy na slínitém flyši
4.
Beskydský
4SK
Svahy na pískovcovém flyši
4.
Beskydský
4VC
Vrchoviny na slínitém flyši
4.
Podbeskydský
4VK
Vrchoviny na pískovcovém flyši
4.
Podbeskydský
5SK
Svahy na pískovcovém flyši
5.
Beskydský
5ZK
Hřbety na pískovcovém flyši
5.
Beskydský
6ZK
Hřbety na pískovcovém flyši
6.
Beskydský
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
70
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec Tab. 42b: Podíl biochor na rozlohách obcí Podíl biochor na rozlohách obcí (%)
Obec
4BE 4BN 4Do 4HK 4Nk
4PC 4RN 4Ro 4SC 4SK 4VC 4VK 5SK
Bystřice
-
9,5
-
-
-
-
20,5 17,9 13,6 12,7
Hnojník
21,7
-
37,6
-
-
-
24,3 16,4
-
Komorní Lhotka
-
8,8
0,3
-
-
-
10,1
9,1
Košařiska
-
3,3
-
-
-
-
-
Nýdek
-
-
-
0,6
-
-
Ropice
-
-
-
-
Řeka
-
-
-
-
-
Smilovice
-
8,0
1,1
-
-
Střítež
-
-
14,3
-
-
Třinec
-
18,7
-
-
7,1
9,1
0,4
Vělopolí
-
-
5,5
-
-
82,4
Vendryně
-
13,7
-
4,2
2,8
0,6
9,9
1,5
0,4
3,4
ORP
43
5ZK
6ZK
0,1
5,4
18,3
1,9
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
55,5 16,3
5,6
-
-
-
-
74,0
5,1
12,0
-
-
12,4
9,0
13,7
0,5
1,7
71,9
-
-
-
-
-
0,2
-
-
-
-
-
81,0 10,6
-
38,4 38,7
-
-
-
-
12,2
1,5
-
36,1 13,6 36,0
-
-
-
-
-
-
-
28,1
2,1
-
3,2
-
25,1
-
6,1
-
12,1
-
-
-
-
-
-
-
-
4,2
31,6
-
-
24,5
8,2
10,8
-
-
5,9
5,2
21,4
3,2
2,0
5,0
1,2
32,4
4,3
3,6
13,7 12,8
48,9 14,6
-
-
-
8,2
INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI
Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny (stavby k závlaze a odvodnění pozemků). Předpis: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 56. Vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobnostech vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částía způsobu a rozsahu péče o ně. Vyhláška MZe a MŽP č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 27. Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změna souvisejících zákonů, § 4 odst. 2. Poskytovatel: Zemědělská vodohospodářská správa Limit území: ANO, č. 3.8.101, 3.8.102 Podklady: Definice:
Mezi investice do půdy patří především odvodňovací zařízení, která mohou odvádět vodu z pozemků buď povrchově (kanály, příkopy), nebo pod zemí (trubní podzemní vedení, drenážní síť). Odvodněné plochy se vyskytují téměř ve všech obcích (viz tab. 43), nevyskytují se v katastrálních územích Dolní Líštná, Kojkovice u Třince, Lyžbice, Třinec, Tyra, Řeka. Mezi další investice do půdy patří revitalizace potoku Prašivka v obci Bystřice (navrhovaná je revitalizace vodního toku Tyra ve městě Třinec v k. ú. Oldřichovice u Třince).
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
71
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 43: Odvodněné plochy v jednotlivých obcích ORP Rozloha (ha)
Podíl na rozloze obcí (%)
Bystřice
195,04
12,12
Hnojník
212,52
33,11
Komorní Lhotka
230,21
11,58
Košařiska
31,30
1,82
Nýdek
96,75
3,43
Ropice
210,63
20,82
Smilovice
362,97
46,27
Střítež
261,35
42,53
Třinec
995,70
11,66
Vělopolí
127,44
42,65
Vendryně
384,08
18,33
3 128,01
13,33
Obec
ORP
44
VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Vodní útvar povrchové nebo podzemní vody (studna, pramen, vrt, vodárenská nádrž, odběr vody z vodovodního toku nebo i část toku), kterou lze použít pro zásobování vodou. Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon), §§ 3a, 21, 22a, 19, 20, 22a, 30 (ochranná pásma). Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásahy pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka; Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Limit území: ANO, č. 4.1.107, 4.1.108, 4.1.111, 4.1.113, 4.1.116, 2.2.102 Podklady: Vodohospodářský informační portál (http://www.voda.gov.cz) Definice:
Dle Vodohospodářského informačního portálu se vodní zdroje povrchových a podzemních vod nacházejí v k. ú. Košařiska, Oldřichovice u Třince, Dolní Líštná, Řeka, Smilovice u Třince, Vendryně a Nýdek (viz tab. 44). Ochranné pásmo vodních zdrojů je evidováno v digitální podobě v k. ú. Tyra, Guty, Oldřichovice u Třince, Košařiska, Vendryně, Bystřice nad Olší. Zdroje přírodní pitné vody jsou v digitální podobě evidovány v k. ú. Košařiska (celkem 22 stávajících zdrojů), Guty (2 zdroje), Oldřichovice u Třince (4 zdroje), Tyra (11 zdrojů). Tab. 44: Odběrná místa povrchových a podzemních vod Číslo VHB
621033
621035
Název místa SmVaK OOV – Košařiska SmVaK OOV – Oldřichovice
Odběrné místo
Katastrální území
podzemí
podzemí
Povolené množství Tok
Typ odběrného místa/počet
14
Kopytná
jímka/13
40
Tyra
štola/3
tis. 3 m /rok
tis. 3 m /měsíc
l/s
Košařiska
390
36,2
Oldřichovice u Třince
600
80
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
72
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace SmVaK OOV – Ciencialka SmVaK OOV – Oldřichovice Řeka – Pod Bukem, U Sjezdovky, Příslop
Úřad územního plánování Třinec
podzemí
Oldřichovice u Třince
60
6,145
2,9
Tyra
jímka/1
podzemí
Oldřichovice u Třince
25
2,5
1,2
Tyra
studna
podzemí
Řeka
15,2
1,3
0,5
Ropičanka
jímka/1 štola/2
Obec Smilovice SmVak OOV, obec Vendryně – Prašivá Energetika Třinec Olše horní jez SmVaK OOV – Kopytná
podzemí
Smilovice u Třince
32
2,667
1
Ropičanka
štola/2
podzemí
Vendryně
75
7
3
Vendryňka
jímka/3 studna/1
tok
Dolní Lištná
15000
2000
2200
Olše
-
tok
Košařiska
400
40
15,5
Kopytná
-
626722
Obec Nýdek
tok
Nýdek
20
2
5,3
Střelma
-
626369
Přivaděč SmiloviceTěrlicko
tok
Smilovice u Třince
-
-
-
Ropičanka
-
45
CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD
621049
622582
621242
621258
622522
623109
623004
Režim pro využívání území, kde platí zvláštní předpisy na ochranu vydatnosti a jakosti vodního zdroje, které vymezil vodohospodářský orgán v souladu s nařízením vlády, kterým se CHOPAV vyhlašuje. Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), §§ 22a, 28. Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky. Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Limit území: ANO, č. 4.1.114 Podklady: nařízení vlády ČSR č. 40/1978 a 10/1979 Definice:
Na území ORP se nacházejí dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – Beskydy a Jablunkovsko. CHOPAV zaujímá rozlohu 12 981,90 ha (55,32 % z celkové rozlohy ORP) a zasahuje do katastrálních území Komorní Lhotka, Smilovice u Třince, Řeka, Guty, Tyra, Karpentná, Oldřichovice u Třince, Košařiska, Vendryně, Bystřice, Nýdek. V uvedených CHOPAV je zakázáno zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha, odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy, odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázán, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti. Další omezení se vztahují např. na těžbu nerostů a umisťování některých zemědělských, průmyslových či výrobních zařízení.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
73
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec Tab. 45: Podíl CHOPAV v obcích ORP
Obec
CHOPAV Beskydy
CHOPAV Jablunkovsko
CHOPAV celkem
Rozloha (ha) Podíl (%) Rozloha (ha) Podíl (%) Rozloha (ha) Podíl (%) Bystřice
0
0
1394,03
86,62
1394,03
86,62
Hnojník
0
0
0
0
0
0
Komorní Lhotka
1633,09
82,18
0
0
1633,09
82,18
Košařiska
1659,4
96,60
57,46
3,34
1716,86
99,94
Nýdek
0
0
2610,41
92,46
2610,41
92,46
Ropice
0
0
0
0
0
0
Řeka
1345,49
99,97
0
0
1345,49
99,97
Smilovice
223,68
28,50
0
0
223,68
28,50
Střítež
0
0
0
0
0
0
Třinec
3261,46
38,21
97,99
1,15
3359,45
39,36
Vělopolí
0
0
0
0
0
0
Vendryně
355,05
16,94
343,84
16,41
698,89
33,35
ORP
8478,17
36,13
4503,73
19,19
12981,90
55,32
Obr. 45: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území ORP
46 Definice: Předpis:
ZRANITELNÁ OBLAST
Dle zák.č. 254/01 Sb. o vodách a dle nařízení vlády č.103/03 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv,… Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), §§ 22a, 33.Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelých oblastí a akčním programu, příloha č.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
74
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
1. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Limit území: ANO, č. 4.1.113 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
47
VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD
Vymezitelné významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí, charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrolog. režimu. Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 2 odst. 3, 4, a 7,§21 odst. 2 písm. c) bod 2 a odst. 3a §22. Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy . Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka; Povodí Odry, státní podnik Limit území: ANO, č. 4.1.107 Podklady: Plán oblasti povodí Odry Definice:
Vodní útvar (VÚ) znamená samostatný a významný prvek povrchových vod jako je jezero, vodní nádrž, potok, řeka nebo kanál, případně jejich části. Jednotlivé útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými podmínkami a s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů mohou být slučovány do skupin. Plánování v oblasti vod se zabývá vodními útvary povrchových vod a vodními útvary podzemních vod. Každý vodní útvar má svůj číselný identifikátor, bylo zavedeno i pracovní číslování útvarů. Na území ORP se nachází 6 útvarů povrchových vod (viz tab. 47a), přičemž 1 z nich zasahuje na území ORP jen okrajově (viz obr. 47a). Tab. 47a: Vodní útvary povrchových vod vyskytující se na území ORP Pracovní číslo VÚ
Identifikátor VÚ
Název VÚ
Název hlavního toku
69
20433000
Lučina po vzdutí nádrže Žermanice
84
20493000
Hluchová po ústí do toku Olše
85
20503000
Tyra po ústí do toku Olše
Tyra
86
20507030
Olše po soutok s tokem Ropičanka
Olše
87
20510000
Ropičanka po ústí do toku Olše
Ropičanka
89
20530000
Stonávka po vzdutí nádrže Těrlicko
Stonávka
Lučina Hluchová
Co se týče vodních útvarů podzemních vod, téměř celé území ORP spadá do útvaru Flyš v povodí Olše, okrajově je zastoupen útvar Flyš v povodí Ostravice (viz tab. 47b a obr. 47b). Tab. 47b: Vodní útvary podzemních vod vyskytující se na území ORP ID útvaru
Název kolektoru
2
Plocha (km )
Typ zvodnění
Geologický typ
32110
Flyš v povodí Olše
515,5
lokální
křída, paleogén
32121
Flyš v povodí Ostravice
675,9
lokální
křída, paleogén
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
75
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 47a: Vodní útvary povrchových vod
Obr. 47b: Vodní útvary podzemních vod
Na území ORP se vyskytují vodní toky s názvem i bez názvu. Pojmenované vodní toky jsou ty významnější a je jich celkem 58 (viz tab. 47c). Mezi vodní útvary povrchových vod patří také hlavní odvodňovací zařízení, náhony, odvodnění a přivaděč Smilovice. Celková délka těchto vodních útvarů povrchových vod v jednotlivých obcích je uvedena v tab. 47c. Tab. 47c: Vodní toky na území obcí v ORP Obec
Vodní toky pojmenované
Celková délka toků
Bystřice
Hluchová, Jatný, Kompařov, Kopytná, Olše, Prašivka, Suchý potok, Žabinec
40,36 km
Hnojník
Černý potok, Mlýnka, Stonávka
21,37 km
Komorní Lhotka
Černý potok, Lučina, Odnoha, Ráztoka, Stonávka, Šprochůvka, Zbojičný potok
35,20 km
Košařiska
Hrádková, Kopytná, Kopytnice, Kykula, Malá Kopytnice, Příkrá, Suchý potok, Tominová
31,33 km
Nýdek
Hluchová, Horský potok, Padový potok, Střelmá
69,83 km
Ropice
Neborůvka, Rakovec, Ropičanka, Vělopolka
25,24 km
Godula, Gořolka, Javorová, Juryský potok, Lavičský potok, Příslopský potok, Ropičanka, Šťavník
29,49 km
Smilovice
Neborůvka, Ropičanka
20,21 km
Střítež
Černý potok, Ropičanka
17,19 km
Třinec
Bystrý potok, Fojtský potok, Gutský potok, Hluboký potok, Javorový potok, Kanada I, Kanada II, Klimušův potok, Konská, Kostelničný potok, Křivec, Liderov, Líštnice, Malý Javorový, Neborůvka, Olše, Planá dolina, Ropičanka, Rovňa, Sosna, Staviska, Tisový, Tyra
152,36 km
Řeka
Vělopolí Vendryně
48 Definice: Předpis:
Vělopolka
6,11 km
Fojtský potok, Hluboký potok, Kopytná, Kopytnice, Liderov, Olše, Sosna, Vápeník, Vendryňka
54,74 km
VODNÍ NÁDRŽ
Prostor určený k akumulaci vody a řízení odtoku. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 21 odst. 2 písm. c) bod 1 a § 55 odst. 1 písm a). Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásahy pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
76
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 5 odst. 5, 6, 7. Poskytovatel: Zemědělská vodohospodářská správa Limit území: NE Podklady:
Na území ORP se nachází pouze jedna vodní nádrž – klaus Hluchová ve správě Lesů ČR v obci Nýdek. Vodní nádrž má identifikační číslo 730214, je umístěna na 11. říčním kilometru vodního toku 2 Hluchová, číslo hydrologického pořadí je 2-03-03-018. Rozloha vodní nádrže (431 m ) je 3 zanedbatelná vzhledem k rozloze území ORP, objem nádrže je 6,435 mil. m .
49
POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE
Oblast odvodňovaná určitou říční soustavou, jež je proti sousední oblasti vymezena rozvodím. Povodí je přirozeným útvarem přírodním. Rozvodnice je linie vyznačující geografickou hranici mezi dvěma povodími. Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 2 odst. 10, § 21 odst. 2 písm. c) bod 1. Vyhláška č. 525/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 2 odst. 5. Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Limit území: NE Podklady: Definice:
V tab. 49 jsou uvedena všechna povodí vodních toků vyskytujících se na území ORP (celkem 26 povodí). Mezi největší patří povodí Olše, Tyry a Ropičanky. Tato tři povodí zaujímají 40,40 % celkové rozlohy ORP. Zanedbatelnou plochu povodí mají vodní toky Slavíč, Lomná, Morávka, Velký Lipový potok, Přivaděč Morávka-Žermanice (všechny se nacházejí na jihozápadním a jižním okraji ORP) a Radvanov (jižní okraj k. ú. Nýdek). Tab. 49: Povodí vodních toků na území ORP Povodí
Rozloha (ha)
Rozloha (%)
Olše
3 761,91
16,03
Tyra
3 056,82
Ropičanka
2 662,78
Hluchová
Povodí
Rozloha (ha)
Rozloha (%)
Staviska
646,84
2,76
13,03
Horský potok
530,54
2,26
11,35
Vělopolka
464,88
1,98
2 248,99
9,58
Líštnice
376,49
1,60
Kopytná
2 069,82
8,82
Lučina
196,40
0,84
Černý potok
1 405,87
5,99
Puncówka
62,60
0,27
Neborůvka
1 016,65
4,33
Mušálec
41,04
0,17
Ráztoka
992,43
4,23
Slavíč
5,28
0,02
Vendryňka
955,05
4,07
Lomná
3,99
0,02
Střelma
877,12
3,74
Morávka
0,84
0,00
Stonávka
778,98
3,32
Velký Lipový potok
0,63
0,00
Liderov
656,68
2,80
Přivaděč Morávka-Žermanice
0,38
0,00
Bystrý potok
649,09
2,76
Radvanov
0,37
0,00
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
77
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 49: Povodí vodních toků na území ORP
50
ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ
Záplavové území stanovené vodoprávním úřadem na návrh správce toku na základě příslušných výpočtů (§ 66 zák.č. 254/01 Sb.). Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) , §§ 66a, 67. Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 28. Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ; Povodí Odry, státní podnik Limit území: ANO, č. 3.8.103, 4.1.117, 4.1.118, 2.1.105, 2.1.121, 2.4.106 Podklady: Definice:
Záplavová území pro 5letou, 20letou a 100letou vodu jsou vymezena na řece Olši, Stonávce, Líštnici, Vendryňce a Ropičance, okrajově zasahuje na území ORP také záplavové území vodního toku Lučina. Záplavová území nejsou vymezena na územích obcí Vělopolí, Řeka, Košařiska, Nýdek. Ve městě Třinec prochází zóna záplavových území katastrálními územími Konská, Třinec, Lyžbice, Karpentná, Dolní Líštná. Podíl záplavových území pro 5letou, 20letou a 100letou vodu na území jednotlivých obcí je uveden v tab. 50. Na obr. 50 jsou znázorněny vodní toky, na nichž je vymezeno záplavové území.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
78
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec Tab. 50: Podíl záplavových území v obcích
Obec
5letá voda
20letá voda
100letá voda
Vodní tok
Rozloha (ha)
Podíl (%)
Rozloha (ha)
Podíl (%)
Rozloha (ha)
Podíl (%)
Bystřice
25,89
1,61
40,56
2,52
52,87
3,29
Olše
Hnojník
8,17
1,27
16,91
2,63
44,25
6,89
Stonávka
Komorní Lhotka
9,36
0,47
20,11
1,01
36,06
1,81
Lučina, Stonávka
Košařiska
-
-
-
-
-
-
-
Nýdek
-
-
-
-
-
-
-
Ropice
12,30
1,22
33,53
3,32
62,16
6,15
Olše, Ropičanka
-
-
-
-
-
-
-
Smilovice
1,63
0,21
2,09
0,27
2,97
0,38
Ropičanka
Střítež
4,50
0,73
5,40
0,88
7,03
1,14
Ropičanka
Třinec
36,78
0,43
48,22
0,56
71,44
0,84
Olše, Líštnice
-
-
-
-
-
-
-
Vendryně
24,56
1,17
31,95
1,52
43,59
2,08
Olše, Vendryňka
ORP
123,19
0,52
198,77
0,85
320,37
1,37
Řeka
Vělopolí
Obr. 50: Záplavové území 100leté vody na území ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
79
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
51
Úřad územního plánování Třinec
AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ
Aktivní zóna vymezená vodoprávním úřadem v zastavěném a zastavitelném území obce (§ 66 zák.č. 254/01 Sb.). Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 67. Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, § 6. Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka; KÚ MSK – odbor ŽPaZ; Povodí Odry, státní podnik Limit území: ANO, č. 4.1.117, 4.1.121 Podklady: Definice:
Aktivní zóny záplavového území jsou vymezeny na řece Olši, Stonávce, Ropičance, Líštnici, Lučině a Vendryňce (viz tab. 51a). Aktivní zóna záplavového území je téměř shodná se záplavovým územím 20-leté vody. Tab. 51a: Podíl aktivní zóny záplavového území v obcích Obec
Aktivní zóna
Vodní tok
Rozloha (ha) Podíl (%)
Bystřice
40,56
2,52
Hnojník
17,17
2,68
Stonávka
Komorní Lhotka
19,47
0,98
Lučina, Stonávka
-
-
-
Košařiska
Olše
Nýdek
-
-
-
Ropice
39,92
3,95
Olše, Ropičanka
Řeka
-
-
-
2,09
0,27
Ropičanka
Střítež
5,40
0,88
Ropičanka
Třinec
54,27
0,64
Olše, Líštnice
Smilovice
Vělopolí
-
-
-
Vendryně
31,95
1,52
Olše, Vendryňka
ORP
210,84
0,90
Součástí údaje o území č. 51 je také povodňové riziko (limit 4.1.121), základním podkladem jsou mapy povodňových rizik. Stanovení potenciálních povodňových rizik souvisí s mírou ohrožení území povodňovým nebezpečím. Ohrožení se vyjadřuje hodnotou 4 až 1 (viz tab. 51b). Na území ORP Třinec se vyskytuje pouze na úseku řeky Olše v obci Ropice a městě Třinec (viz obr. 51b). Tab. 51b: Klasifikace ohrožení Kategorie ohrožení
Vysoké (4)
Střední (3)
Doporučení Doporučuje se nepovolovat novou ani nerozšiřovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé nebo umisťují zvířata. Pro stávající zástavbu je třeba provést návrh povodňových opatření, která zajistí odpovídající snížení rizika, nebo zpracovat program vymístění této zástavby. Výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení nezbytnosti funkce objektů v ohroženém území a z potenciálního ohrožení objektů povodňovým nebezpečím. Nevhodná je výstavba citlivých objektů (např. zdravotnická zařízení, hasiči apod.). Nedoporučuje se rozšiřovat stávající plochy určené pro výstavbu.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
80
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Nízké (2)
Reziduální (1)
Úřad územního plánování Třinec
Výstavba je možná, přičemž vlastníci dotčených pozemků a objektů musí být upozorněni na potenciální ohrožení povodňovým nebezpečím. Pro citlivé objekty je třeba přijmout speciální opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení. Otázky spojené s povodňovou ochranou se zpravidla doporučuje řešit prostřednictvím dlouhodobého územního plánování se zaměřením na zvláště citlivé objekty (zdravotnická zařízení, památkové objekty apod.). Snahou je vyhýbat se objektům a zařízením se zvýšeným potenciálem škod.
Tab. 51c: Přijatelné riziko pro jednotlivé kategorie zranitelnosti území Kategorie zranitelnosti území
Označení
Přijatelné riziko
Bydlení
BY
nízké
Smíšené plochy
SM
nízké
Občanská vybavenost Technická infrastruktura
OV TV
nízké nízké
Dopravní infrastruktura Výrobní plochy a sklady
DO VY, ZV
nízké nízké
Sport a hromadná rekreace
RS
střední
Lesy, zemědělská půda, zeleň
Zel
vysoké
Obr. 51a: Aktivní zóna na území ORP Třinec
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
81
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 51b: Povodňové ohrožení na území ORP Třinec
52
ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ
Přirozeně nebo uměle omezený prostor přilehlý k toku, který po naplnění vodou při povodni nabývá retenční funkce a snižuje průtok v toku; po průchodu povod. vlny se nádrž zcela vyprázdní (průsečík hladiny ret.max. s terénem). Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), §§55a, 68. Poskytovatel: Povodí Odry, státní podnik Limit území: ANO, č. 4.1.118 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
53
ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM
Území určené pro povodeň způsobenou jinými vlivy než přírodními, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Předpis: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),, § 64 a § 69. Metodický pokyn č. 14/2005 odboru ochrany vod MŽP pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní. Poskytovatel: Zemědělská vodohospodářská správa Limit území: ANO, č. 4.1.119 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
82
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
54
Úřad územního plánování Třinec
OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Zařízení sloužící k zachycení a odvedení povodní. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), §§ 63, 65. Zemědělská vodohospodářská správa; Povodí Odry, státní podnik NE
Na území ORP jsou evidovány úpravy těchto vodních toků v rámci protipovodňové ochrany: Vendryňka – celá délka vodního toku, částečně některé přítoky, v délce 5 175 m, k. ú. Vendryně Ropičanka – část vodního toku v délce 611 m v k. ú. Ropice Ropičanka – dva po sobě následující úseky v délce 242 m a 1217 m, hranice k. ú. Střítež a Ropice Olše – část vodního toku v délce 502 m, na území ORP cca 200 m (hranice k. ú. Konská a Ropice) Přivaděč Smilovice – délka úseku 1854 m, k. ú. Střítež (i hranice k. ú. Hnojník a Smilovice u Třince) Další objekty související s protipovodňovou ochranou jsou uvedeny v tab. 54. Tab. 54: Objekty související s protipovodňovou ochranou Objekt
Charakteristika objektu
Lokalita
Jez
pohyblivý, válcový
k. ú. Konská, na řece Olši, v areálu TŽ
Jez
pevný
k. ú. Třinec, na řece Olši
Jez
zděný, z kamene
hranice k. ú. Oldřichovice a Tyra, na vodním toku Tyra
Měřící stanice
srážkoměrná, dřevěná
k. ú. Nýdek, u hranic s k. ú. Vendryně
Měřící stanice
srážkoměrná, laminátová
k. ú. Třinec, v blízkosti jezu
Měřící stanice
srážkoměrná, zděná
hranice k. ú. Oldřichovice a Tyra, vrchol Malý Javorový
Měřící stanice
limnigrafická
k. ú. Konská, v blízkosti jezu, na vodním toku Olše
Měřící stanice
limnigrafická, zděná
hranice k. ú. Hnojník a Střítež, levý břeh Černého potoka
Měřící stanice
limnigrafická
k. ú. Řeka, na vodním toku Ropičanka
Měřící stanice
limnigrafická, laminátová
k. ú. Smilovice u Třince, levý břeh Ropičanky
Měřící stanice
limnigrafická, laminátová
k. ú. Smilovice u Třince, pravý břeh Ropičanky
jez u ústí přivaděče
k. ú. Smilovice u Třince, soutok přivaděče a Ropičanky
Jez
55
PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle příslušného zákona. Předpis: Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), §§ 2, 5, 21, 22, 23, 24, 44. Poskytovatel: Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel Limit území: ANO, č. 4.1.112 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
83
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
56
Úřad územního plánování Třinec
LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA
Území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle zákona. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa. Předpis: Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), §§ 2, 28, 29, 30, 40. Poskytovatel: Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel Limit území: ANO, č. 4.103, 4.104 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
57
DOBÝVACÍ PROSTOR
Těžený, netěžený - prostor vymezený na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), §§ 25, 26, 27, 29. Vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, §§ 13, 17. Poskytovatel: Česká geologická služba – GEOFOND Limit území: ANO, č. 5.4.102 Podklady: Definice:
Na území ORP se nacházejí celkem 3 dobývací prostory – dva v obci Komorní Lhotka a jeden v obci Řeka (viz tab. 57). Tab. 57: Dobývací prostory na území ORP Číslo
Surovina
Organizace
Stanovení DP
Rozloha (ha)
Komorní Lhotka
40069
zemní plyn
Důlní průzkum Stonava, s. r. o.
15. 5. 1997
8 806,85
Komorní Lhotka I
40072
hořlavý zemní plyn
UNIGEO, a. s.
20. 1. 1998
200,85
Řeka
70430
pískovec
Slezský kámen, a. s.
7. 9. 1967
10,82
Název
58
CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ
Chráněné ložiskové území podle §16,17 zák,44/88 Sb ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích, § 3. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, §§ 13, 17. Poskytovatel: Česká geologická služba – GEOFOND Limit území: ANO, č. 5.4.101 Podklady: Definice: Předpis:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
84
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Chráněné ložiskové území Česká část Hornoslezské pánve zaujímá 47,14 % celkové rozlohy ORP (nachází se na území obcí Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí) a na jeho území se nacházejí další tři menší chráněná ložisková území – 2 v obci Komorní Lhotka a 1 (s názvem Hradiště) na území obcí Hnojník, Ropice, Střítež, Vělopolí. Celkem jsou tedy na území ORP evidována 4 chráněná ložisková území (viz tab. 58). Tab. 58: Chráněná ložisková území na území ORP Název
Číslo CHLÚ
Surovina
Rozloha (ha)
Čs. část Hornoslezské pánve
14400000
černé uhlí, zemní plyn
11 061,75
Komorní Lhotka
23670000
zemní plyn
881,91
Komorní Lhotka II.
25260000
zemní plyn
200,85
Hradiště
40016000
podzemní zásobník plynu, zemní plyn
347,13
59
CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY
Území, kde lze zřizovat, provozovat, zajišťovat a likvidovat zařízení pro a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů vpodzemních prostorech, c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch. Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), § 34. Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích, § 6. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, §§ 13, 17. Poskytovatel: Česká geologická služba – GEOFOND Limit území: ANO, č. 5.4.103 Podklady: Definice:
Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry se vyskytuje na území ORP jen jedno – jedná se o podzemní zásobník zemního plynu Hradiště. Účelem zřízení tohoto chráněného území bylo uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních strukturách a v podzemích. Celková rozloha Hradiště na území ORP činí 347,13 ha, nachází se na území obcí Vělopolí (226,06 ha), Ropice (105,37 ha), Hnojník (15,66 ha) a okrajově ve Stříteži (0,03 ha).
60
LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN (VÝHRADNÍ I NEVÝHRADNÍ)
Výhradní ložiska nerostných surovin tj. přírodních akumulacích nerostů, která jsou ekonomicky využitelná za daných technických a ekonomických podmínek (registry Geofondu ČGS). Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), §§ 4 - 7, 15, 29. Vyhláška č. 497/1992 Sb., o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů. Zákon č. 62/1988, o geologických pracích, §§ 13, 17. Poskytovatel: Česká geologická služba – GEOFOND Limit území: ANO, č. 5.4.104 Podklady: Definice:
Ložiska nerostných surovin představují přírodní akumulace nerostů, které jsou ekonomicky využitelné za daných technických a ekonomických podmínek. Tato ložiska jsou uvedena v tab. 60.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
85
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 60: Ložiska nerostných surovin na území ORP Název
Číslo ložiska
Typ ložiska
Těžba
Surovina
Rozloha (ha)
Řeka-Gutský vršek
9271400
schválený prognózní zdroj nevyhrazených nerostů
dřívější povrchová
pískovec
9,90
Žukovský hřbet
3072400
výhradní bilancované ložisko
dosud netěženo
černé uhlí, zemní plyn
1 302,52
Řeka
3043900
výhradní bilancované ložisko
současná povrchová
pískovec
7,63
Komorní Lhotka
3236700
výhradní bilancované ložisko
dřívější z vrtu
zemní plyn
794,41
Komorní Lhotka 1
3252600
výhradní bilancované ložisko
současná z vrtu
zemní plyn
200,85
61
PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ
Poddolované území - pokud je po právní stránce vymezeno (u návrhu pokud jsou doklady opravňující vymezit takové území). Předpis: Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, §§ 13, 17. Poskytovatel: Česká geologická služba – GEOFOND Limit území: ANO, č. 5.4.105 Podklady: www.geofond.cz Definice:
Poddolovaných území je na území ORP celkem 15. Poskytují základní informace o místech, kde byla v minulosti provozována hlubinná těžba nebo průzkum nerostných surovin. Upozorňují také na území, kde mohou vznikat propady nebo jiná nebezpečí vyplývající z existence podzemních prostor. Bodové zákresy (viz tab. 61a) představují buď jednotlivá důlní díla (např. šachta, krátká štola nebo štola s neznámým průběhem a rozsahem chodbice) nebo větší plochy, v rámci kterých leží důlní díla, jejichž přesnou polohu a rozsah nelze z použitých podkladů určit. Polygony (viz tab. 61b) zahrnují plochy se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl. Důlní díla jsou uvnitř ploch rozložena nepravidelně, v různých hloubkách a mohou zde být i zcela nepoddolované úseky. Možné postižení terénu hornickou činností je tedy většinou podstatně menší než je rozsah zákresů. Tab. 61a: Bodová poddolovaná území na území ORP Název
Surovina
Rozsah
Projevy
Bystřice nad Olší
železné rudy
systém důlních děl
haldy, propadliny, otevřená ústí
Guty
železné rudy
ojedinělé dílo
žádné
Horní Líštná
železné rudy
ojedinělé dílo
drobné
Kojkovice u Třince 1
železné rudy
ojedinělé dílo
haldy, propadliny
Kojkovice u Třince 2
železné rudy
ojedinělé dílo
drobné
Komorní Lhotka
železné rudy
ojedinělé dílo
žádné
Konská Oldřichovice u Třince Smilovice u Třince
železné rudy
ojedinělé dílo
žádné
železné rudy
ojedinělé dílo
žádné
železné rudy
ojedinělé dílo
drobné
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
86
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 61b: Plošná poddolovaná území na území ORP Název
Surovina
Rozsah
Projevy
Dolní Líštná
železné rudy
ojedinělé dílo
haldy
Dolní Líštná-Rudolf
železné rudy
ojedinělé dílo
-
Nýdek 1
železné rudy
ojedinělé dílo
haldy, propadliny
Nýdek 2-Ostrý
železné rudy
ojedinělé dílo
haldy
Vělopolí
železné rudy
systém důlních děl
propadliny
Vendryně
železné rudy
ojedinělé dílo
haldy
Obr. 61: Poddolovaná území na území ORP
62
SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK
Území se zvláštními podmínkami geologické stavby se zvlášť nepříznivými inženýrsko geologickými poměry. Předpis: Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, §§ 13, 17. Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, § 10, příloha č. 9 – čl. 4, 5. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některýc h zákonů, §§ 6, 6a, 9. Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhl. č. 499/2005 Sb., § 19 a příl. č. 11 Poskytovatel: Česká geologická služba – GEOFOND Limit území: ANO, č. 5.4.105, 4.3.103, 4.3.105, Podklady: Definice:
Sesuvná území se vyskytují téměř ve všech katastrálních územích, 36 je jich evidováno bodově a 146 plošně, ovšem některé z nich se navzájem překrývají (viz tab. 62a, 62b a obr. 62).
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
87
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 62a: Bodová sesuvná území na území ORP Počet sesuvných území
Katastrální území
Obec
Celkem
Aktivní
Potencionální
3
0
3
Hnojník Komorní Lhotka
-
-
-
Košařiska Nýdek
1 3
0 0
1 3
Ropice Řeka
1 1
0 2
1 3
1 -
0 -
1 -
Dolní Líštná
12 2
9 0
21 2
Karpentná Konská
0 3
5 0
5 3
Lyžbice Nebory
1 2
1 2
2 4
Oldřichovice u Třince Tyra
3 1
0 1
3 2
Vělopolí Vendryně
2
1
3
ORP
24
12
36
Bystřice
Bystřice nad Olší
Smilovice Střítež
Rakovec
Třinec
Tab. 62b: Plošná sesuvná území na území ORP Obec
Katastrální území
Rozloha sesuvných území (ha) Aktivní
Potencionální
Stabilizovaná
3,58
16,95
-
-
1,86 63,41
-
Košařiska Nýdek
0,97 3,71
399,18 39,26
-
Ropice Řeka
0,11 1,20
138,87
-
-
0,02 -
-
Český Puncov
17,25 -
724,66 13,57
-
Dolní Líštná Guty
0,12 -
5,61 40,52
-
Karpentná Konská
2,16 11,84
12,72 22,82
-
-
1,91 1,79
-
Oldřichovice Třinec
2,47 -
24,80 1,99
2,03
Tyra Vělopolí
0,66 -
598,93 -
-
Vendryně
0,01
39,07
-
ORP
26,82
1423,26
2,03
Bystřice
Bystřice nad Olší
Hnojník Komorní Lhotka
Smilovice Střítež
Rakovec
Třinec
Lyžbice Nebory
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
88
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 62: Sesuvná území na území ORP
63
STARÉ DŮLNÍ DÍLO
Důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. starých důlních děl a vedení jejich registru. Předpis: Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), § 35. Vyhláška č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb., §§ 1, 2. Zákon č. 62/1988, o geologických pracích, §§ 13, 17. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, § 40 odst. 5 písm. a). Poskytovatel: Česká geologická služba – GEOFOND Limit území: ANO, č. 5.4.105 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
64
STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY
Území starých skládek a kontaminovaných ploch. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb., §§ 8, 27. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 42. Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – odbor ekologických škod; MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: ANO, č. 4.4.103 Podklady: Definice: Předpis:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
89
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Na území ORP se vyskytuje celkem 16 lokalit se starou ekologickou zátěží, jedná se o území ekologických rizik (viz tab. 64).Kontaminované plochy byly vymezeny jen na území města Třinec ve starém územním plánu, který vycházel z provedených průzkumů v území. Toto území se rozkládá severovýchodně od Třineckých železáren na katastrálních územích Český Puncov, Dolní Líštná, Horní Líštná, Kojkovice u Třince, Konská a Třinec. Vymezené území je i po vydání nového územního plánu v ÚAP stále evidováno. Tab. 64: Území ekologických rizik na území ORP Obec
Katastrální území
Popis
Bystřice
DTS 7661 Bystřice-Bystřice-ZD
Komorní Lhotka
neznámo
Košařiska
DTS 7798 Košařiska-ZŠ Neboranka
Ropice
skládka Třinec II Dolní Líštná Guty Konská
Třinec
Nádrže LTO Domov Sosna Nádrže LTO Domov Sosna DTS 7342 Guty-Třinec MŠ DTS 7346 Guty-Paseky Baliny Halda TŽ, a. s.
Třinec
skládka Třinec, Nový Borek Třinecké železárny, a. s. DTS 7566 Tyra-RS-Důl Gottwald
Tyra
DTS 7567 Tyra-Třinec-Uchoč DTS 7569 Tyra-Třinec-horní konec
Obr. 64: Území ekologických rizik na území ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
90
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
65
Úřad územního plánování Třinec
OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ
Vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. Předpis: Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, § 11 odst. 5, 6 a příloha č. 1, která stanovuje Imisní limity. Poskytovatel: Ministerstvo ŽP – odbor ochrany ovzduší Limit území: ANO, č. 4.2.102 Definice:
Podklady:
http://www.chmu.cz
Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Tab. 65a: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) na území ORP Překročení limitů (% plochy území ORP)
Imisní limity -3
PM10 (roční průměr >40 μg.m ) -3
PM10 (36. max. denní průměr >50 μg.m ) -3
NO2 (roční průměr >40 μg.m ) -3
Benzen (roční průměr >5 μg.m ) Souhrn překročení LV -3
As (roční průměr >6 ng.m ) -3
Cd (roční průměr > 5ng.m )
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
0,7
56,1
7,0
1,7
8,6
-
-
84,4
100,0
91,3
100,0
93,3
79,0
34,4
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
84,4
100,0
91,3
100,0
93,3
79,0
34,4
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
BaP (roční průměr > 1ng.m )
24,6
100,0
99,8
100,0
100,0
100,0
100,0
Souhrn překročení TV
24,6
100,0
99,8
100,0
100,0
100,0
100,0
-3
Obr. 65a: Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozónu, rok 2014
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
91
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 65b: Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozónu, rok 2015 Tab. 65b: Překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci PM10 v letech 2006–2015 -3
Průměrné roční koncentrace PM10(μg.m )
Stanice 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Třinec-Kanada
39,5
45,8
33,6
34,9
43,9
35,5
32,4
30,8
28,0
26,3
Třinec-Kosmos
42,8
33,8
32,2
36,1
44,9
40,2
38,8
38,3
33,6
29,8
-3
V roce 2012 až 2015 nebyl v Třinci překročen limit (40 μg.m ), fialově jsou značeny hodnoty koncentrace, jež překračují limit. Dalším způsobem sledování prachových částic v ovzduší je průměrování za 24 hodin (viz tab. 65c). Imisní limit pro maximální denní koncentraci je 50 μg.m-3. Tab. 65c: Překročení imisního limitu pro 24hodinové koncentrace PM10 v letech 2006–2015 Stanice
Počet dní s překročeným denním limitem PM10 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Třinec-Kanada
82
-
51
60
89
68
50
53
48
32
Třinec-Kosmos
87
62
39
59
76
72
60
68
57
44
-3
Stanice
Maximální denní koncentrace PM10 (μg.m ) 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Třinec-Kanada
158,5
-
143,2
203,3
403,5
177,0
229,5
155,0
170,2
92,5
Třinec-Kosmos
262,5
192,5
218,0
236,5
461,8
211,3
304,8
215,5
240,0
111,8
66
ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Odkaliště - nádrž k usazování kalu z úpravny, odval - halda, výsypka. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, §§ 5, 8, 17. Energetika Třinec, a.s. ANO, č. 4.4.107, 4.4.113
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
92
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Halda je tvořena 2 umělými „kopci“ v k. ú. Třinec, celková rozloha činí 62,32 ha. Na tuto haldu jsou vyváženy druhotné suroviny vznikající při výrobě železa a oceli z železáren. Především je zde skladována struska. V dávných dobách se tato halda odtěžovala jen pomalu a spíše se zvětšovala. V posledních letech je halda postupně odtěžována a nově vznikající plochy se následně využívají k jiným účelům. Odkaliště strusky a popílku vyvážených od 60. let 20. stol. do r. 1998 z průmyslového areálu v Třinci a nyní je v majetku Energetiky Třinec, a. s. je z větší části zalesněno náletovými dřevinami a ohraničeno účelovou cestou. Na části území se nachází malá vodní plocha, která se postupně vysušuje. Podklad je nestabilní a předpokládá se, že bude do jisté míry kontaminovaný. Odkaliště má celkovou rozlohu 20,32 ha.
67
TECHNOLOGICKÝ PÁSMA
OBJEKT
ZÁSOBOVÁNÍ
VODOU
VČETNĚ
OCHRANNÉHO
Úpravny a čistírny vody, vodojemy, vodárenské nádrže, studny, šachty, čerpací stanice. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech akanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), §§1, 5, 6, 7, 10, Příloha č. 2. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175 Poskytovatel: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: NE Podklady: Definice: Předpis:
Mezi zařízení na vodovodní síti patří automatické tlakové stanice, čerpací stanice, úpravny vody, vodojemy a další zařízení. V digitální podobě jsou na území ORP evidovány tyto objekty: Tab. 67: Zařízení na vodovodní síti Typ a počet zařízení Katastrální území
Automatická tlaková stanice
Čerpací stanice
Vodojem
Úpravna vody
Ostatní zařízení
Bystřice nad Olší
3
2
3
-
-
Komorní Lhotka
1
1
2
-
-
Košařiska
-
-
4
1
1
Nýdek
-
-
1
1
-
Řeka
-
-
2
-
-
Smilovice u Třince
-
-
1
-
-
Vendryně
-
2
2
1
-
Český Puncov
-
-
1
-
-
Dolní Líštná
-
4
4
-
-
Guty
-
-
1
-
-
Horní Líštná
-
1
-
-
-
Karpentná
-
-
1
-
-
Kojkovice u Třince
-
2
1
-
-
Lyžbice
-
1
-
-
-
Nebory
1
-
3
-
-
Oldřichovice u Třince
2
5
5
2
24
Tyra
1
-
1
1
1
Třinec
-
-
-
-
3
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
93
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
68
Úřad územního plánování Třinec
VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Potrubí s objekty určené k dopravě vody (vodovod) propojující velký zdroj podzemní nebo povrchové vody (popř. několik vzájemně propojených zdrojů) s územím koncentrovaných odběrů, které představuje sídelní aglomerace, popř.několik svazků obcí. Předpis: Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech akanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), §§ 1, 5, 6, 7, 10 a příloha č. 1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.; ČSAD Karviná a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.6.102 Podklady: Definice:
V grafické části jsou zakresleny vodovody pitné vody ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací, vodovod v areálu ČSAD Karviná a. s. a některé obecní vodovody (Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Řeka, Smilovice a Střítež). Na celém území ORP se dále nacházejí malé vodovodní řády zpravidla pro pár rodinných domů, postavené v tzv. "Akcích Z", které nejsou v současné době nikde zaměřeny a zakresleny. Na území ORP je evidován jeden vodovod užitkové vody – tzv. Těrlický přivaděč, který přivádí vodu z Těrlické přehrady do areálu Třineckých železáren, kde se používá pro technologické účely.
69
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Zařízení kanalizační sítě (čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.-biologická, ČOV mech.-biolog.-chem., přečerpávací stanice a další). Předpis: Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech akanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), §§ 1, 5, 6, 7, 10 a příloha č. 4. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.7.101 Podklady: Definice:
Na území ORP je v digitální podobě evidováno 20 čistíren odpadních vod, a to 3 v obci Bystřice, 1 v obci Komorní Lhotka, 1 v obci Nýdek, 1 v obci Ropice a 14 ve městě Třinec (z toho 3 v k. ú. Dolní Líštná, 1 v k. ú. Guty, 2 v k. ú. Konská, 4 v k. ú. Třinec, 1 v k. ú. Kojkovice u Třince, 3 v k. ú. Oldřichovice u Třince). Na kanalizační síti se nachází další zařízení k odvádění a čištění odpadních vod. Jedná se například o odlehčovací objekty kanalizace, výustní objekty, kanalizační šachty, šachtice, vpustě a tlakové komory.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
94
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
70
Úřad územního plánování Třinec
SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Potrubí sloužící k gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 5. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech akanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), §§ 1, 5, 6, 7, 10 a příloha č. 3. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.; ČSAD Karviná a.s. Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.7.101 Podklady: Definice: Předpis:
V grafické části jsou zakresleny kanalizační sítě ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací, kanalizace v areálu ČSAD Karviná, a. s. a dále většina kanalizační sítě obcí Bystřice, Komorní Lhotka, Nýdek, Třinec a Vendryně.V obci Košařiska je evidován návrhový stav dle územního plánu, který počítá s napojením na kanalizaci v obci Milíkov.
71
VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Zařízení k výrobě elektrické energie (nad 1MW). Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), §§ 1, 33 a 46. Poskytovatel: Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.2.108 Podklady: Definice: Předpis:
Na území ORP evidujeme 8 zařízení na výrobu elektřiny (tři malé vodní elektrárny, dvě tepelné elektrárny, dvě pozemní fotovoltaické elektrárny a jedna bioplynová). Jedna malá vodní elektrárna se nachází v obci Bystřice na vodním toku Hluchová, další dvě vodní elektrárny se nachází v Třinci na řece Olši.Tepelné elektrárny (teplárna E2 a E3) se nacházejí v areálu Třineckých železáren. Elektrický výkon teplárny E2 je 31,5 MW, elektrický výkon teplárny E3 je 62,2 MW. Malé pozemní fotovoltaické elektrárny (FVE) se nachází v k. ú. Třinec a v k. ú. Oldřichovice. Bioplynová elektrárna se nachází v průmyslové zóně Třinec-Baliny v k. ú. Konská.
72
ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Elektrická stanice obsahující výkonové transformátory propojující dvě nebo více sítí o rozdílných napětích (ZVN/VVN, VVN/VN, VN/NN). Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), §§ 1, 33, 46. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: ČEZ Distribuce, a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.2.101, 3.2.108 Podklady: Definice:
Na území ORP je v digitální podobě evidováno 306 stávajících elektrických stanic různého typu (viz tab. 72), nacházejí se ve všech obcích správního obvodu. Nejčastěji jsou zastoupeny distribuční trafostanice (DTS) stožárové.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
95
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec Tab. 72: Elektrické stanice Typ a počet elektrických stanic
DTS stožárová
DTS kompaktní, zděná, betonová
DTS vestavěná
DTS nerozlišeno
DTS věžová s venkovním přívodem
Venkovní stanice (rozvodna, transformovna)
Bystřice nad Olší
28
2
2
-
-
-
Český Puncov
1
-
-
-
-
-
Dolní Líštná
7
5
-
-
1
-
Guty
7
-
-
-
-
-
Hnojník
18
1
-
-
-
-
Horní Líštná
2
-
-
-
-
-
Karpentná
6
-
-
-
-
-
Kojkovice u Třince
3
-
-
-
-
-
Komorní Lhotka
14
-
-
-
1
-
Konská
14
1
1
-
4
2
Košařiska
6
-
-
-
-
-
Lyžbice
7
7
16
-
1
1
Nebory
11
-
-
-
-
-
Nýdek Oldřichovice u Třince Rakovec
14
-
-
-
1
-
17
1
1
-
2
-
2
-
-
-
-
-
Ropice
12
3
-
-
2
1
Řeka
6
1
-
1
-
-
Smilovice u Třince
8
-
-
-
-
-
Střítež
4
-
-
-
1
-
Třinec
13
11
4
-
3
2
Tyra
4
-
-
-
-
-
Vělopolí
4
-
-
-
-
-
Vendryně
18
-
-
-
1
-
Katastrální území
73
NADZEMNÍ A PODZEMNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA
VEDENÍ
ELEKTRIZAČNÍ
SOUSTAVY
VČETNĚ
Elektrické vedení, jehož vodiče jsou vedeny buď nad zemí (terénem) obvykle pomoci izolátoru a vhodných podpěr nebo el.vedení s izolovanými vodiči, uložené přímo v zemi (ZVN, VVN, VN). Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), §§ 1, 46. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: ČEPS a.s.; ČEZ Distribuce, a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.2.108 Podklady: Definice:
Od energetických závodů byly dodány podklady především k páteřním vysokonapěťovým rozvodům elektrizační soustavy. Ve všech obcích, kromě okrajových částí Třince, je dále digitálně zpracován pasport vedení elektrizační soustavy, kde je především zakresleno vedení nízkého napětí.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
96
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
74
Úřad územního plánování Třinec
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA
Zařízení na plynovodním vedení (zásobník plynu, plynojem, regulační, předávací a kompresorové stanice a další). Předpis: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), § 2 a Díl 2 Plynárenství, § 68 a příloha. Poskytovatel: RWE Gas Storage, s.r.o.; Severomoravská plynárenská, a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.4.102, 3.4.103, 3.4.104 Podklady: Definice:
Na území ORP je v digitální podobě evidováno celkem 29 zařízení na plynovodní síti. Mezi tato zařízení patří především různé typy stanic (viz tab. 74). Dále jsou evidovány liniové prvky – anodová uzemnění a horizontální anody (v k. ú. Ropice, Konská, Třinec a Oldřichovice u Třince). Tab. 74: Zařízení (stanice) na plynovodní síti Typ a počet zařízení Katastrální území
Regulátor distribuční STL
Stanice katodové ochrany
Odorizační stanice STL
Regulační/měřící stanice VTL
Regulační/měřící stanice STL
Anoda vertikální
Bystřice nad Olší
-
-
1
1
-
-
Komorní Lhotka
-
-
1
1
-
-
Ropice
-
1
-
1
-
-
Konská
-
1
1
1
-
-
Dolní Líštná
-
-
-
-
1
-
Lyžbice
-
-
1
2
2
-
Oldřichovice u Třince
6
1
-
-
1
-
Třinec
2
1
1
1
1
1
75
VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA
Plynovod zabezpečující přepravu plynu pod určitým tlakem (VVTL, VTL, STL, NTL). Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), § 2 a Díl 2 Plynárenství, § 68 a příloha. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Severomoravská plynárenská, a.s.; ČSAD Karviná a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.4.102, 3.4.103, 3.4.105 Podklady: Definice: Předpis:
Plynovod na území ORP je zaveden ve všech obcích kromě Vělopolí.Ve všech plynofikovaných obcích jsou zásobovány plynem hlavně centra obcí a jejich části a dále také větší obydlená území.Malý podíl plynofikace je v katastrálních územích Český Puncov, Guty, Karpentná, Kojkovice u Třince, Tyra a Košařiska, kde v některých z nich zasahuje plynofikace jen jednou větví, a to ještě okrajově.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
97
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
76 Definice: Předpis:
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT OCHRANNÉHO PÁSMA
Úřad územního plánování Třinec
ZÁSOBOVÁNÍ
JINÝMI
PRODUKTY
VČETNĚ
Zařízení na vedení jiných produktů, které nejsou uvedeny v seznamu sledovaných jevů. Zákon č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).
Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 3.5.101, 3.5.102 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
77
ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Zabezpečující dopravu (distribuci) kapalných látek - ropy. Zákon č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). Nařízení vlády č. 271/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu VÚC „Ropovod Ingolstadt“. Poskytovatel: Mezinárodní ropovody ČR a.s. (MERO) Limit území: ANO, č. 3.5.101, 3.5.102 Podklady: Definice: Předpis:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
78 Definice: Předpis:
PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Dálkovod zabezpečující dopravu (distribuci) ostatních kapalných paliv. Zákon č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175.
Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 3.5.101, 3.5.102 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
79
TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Zařízení teplovodní sítě (výrobna tepla, předávací stanice, výměníkové stanice a další). Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), § 2 a Díl 3 Teplárenství. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Distribuce tepla Třinec, a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.3.101 Definice: Předpis:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
98
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Podklady:
Mezi zařízení teplovodní sítě na území ORP patří předávací stanice, výměníková stanice, redukce tepelného rozvodu, armatury tepelného rozvodu, kompenzátory tepelného rozvodu, stavební objekty tepelného systému, chráničky tepelného rozvodu. Všechna tato zařízení se soustřeďují převážně v k. ú. Lyžbice, k. ú. Dolní Líštná, k. ú. Třince, v menší míře se nacházejí v k. ú. Oldřichovice u Třince a k. ú. Konská.
80
TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Rozvodná síť pro dopravu tepelné energie (sekundární a primární teplovod). Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), § 2 a Díl 3 Teplárenství. Poskytovatel: Distribuce tepla Třinec, a.s.; Energetika Třinec, a.s. Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.3.101 Podklady: Definice: Předpis:
V grafické části jsou zakresleny průběhy teplovodů na území města Třince.Tato data nebyla zatím dodána v kompletní podobě, protože poskytovatel nemá celou síť doposud zaměřenou.V jiných obcích na území ORP se teplovod nevyskytuje.
81
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Zařízení na telekomunikační síti (ústředna, elektronické komunikační zařízení neveřejné komunikační sítě, radiová zařízení - např.vysílače). Předpis: Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 3, 100, 101, 102 a 103. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Zákon č. 49/1999 Sb., o civilním letectví. Poskytovatel: T-Mobile Czech Republic a.s.; Kabelová televize Třinec, spol. s r.o.; Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Limit území: ANO, č. 3.9.101, 3.9.102, 3.9.103 Podklady: Definice:
Na území ORP se vyskytuje několik typů komunikačních zařízení, patří mezi ně televizní vysílače, radiové stanice na radioreléových trasách, základnové stanice a blíže neurčená komunikační zařízení, celkem se jedná o 151 zařízení na telekomunikační síti (viz tab. 81). Tab. 81: Zařízení na telekomunikační síti Typ a počet zařízení Katastrální území
Televizní vysílač
Základnová stanice
Radiová stanice na radioreléové trase
Blíže neurčené komunikační zařízení
Bystřice nad Olší
-
1
4
10
Dolní Líštná
1
-
1
3
Guty
-
-
1
1
Hnojník
-
-
1
4
Kojkovice u Třince
-
-
1
-
Komorní Lhotka
-
1
1
1
Konská
-
1
8
7
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
99
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Košařiska
-
-
1
-
Lyžbice
1
1
4
18
Nebory
-
-
2
4
Nýdek
1
-
3
3
Oldřichovice u Třince
2
-
5
10
Ropice
-
1
-
4
Řeka
1
-
-
2
Střítež
-
-
-
1
Třinec
-
1
6
27
Tyra
-
-
-
1
Vendryně
-
-
1
4
82
KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Rozvod komunikačních kabelů. Komunikační vedení veřejné komunikační sítě mezi elektronickým komunikačním zařízením veřejné komunikační sítě jako ústředna, komunikační vedení neveřejné, komunikační sítě mezi elektronickým komunikačním zařízením neveřejné komunikační sítě, radiové směrové spoje. Předpis: Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 3, 100, 101, 102 a 103. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: ČEZ ICT Serviceces, a.s. (původně: ČEZnet, a.s.); Telefónica O2 Czech Republic, a.s.; T-Mobile Czech Republic a.s.; SELF SERVIS, spol. s r.o.; České dráhy a.s. - Technická ústředna Českých drah; TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s.; Kabelová televize Třinec, spol. s r.o.; ČD-Telematika a.s. Limit území: ANO, č. 3.1.101, 3.1.102, 3.9.101, 3.9.102, 3.9.103 Podklady: Definice:
V grafické části jsou zakresleny páteřní rozvody komunikačních vedení od telekomunikací. Dále jsou zakresleny rozvody většiny vedení "kabelové televize" a jiné úseky komunikačních vedení. Mezi komunikační vedení patří také radioreléové spoje, kterými je protkáno celé území ORP.
83
JADERNÉ ZAŘÍZENÍ
Stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci, zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů úložiště nízko a středně aktivních odpadů (např. Dukovany, úložiště Richard Litoměřice, úložiště Bratrství Jáchymov, úložiště Hostím) lokality pro hlubinná úložiště vysoce radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Předpis: Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 3, 17, 24, 25, 26. Poskytovatel: Správa úložišť radioaktivních odpadů Limit území: ANO, č. 4.3.111 Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
100
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
84
Úřad územního plánování Třinec
OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI
Zákon č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, §§ 29, 31. Předpis: Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 4.107 Podklady: Definice:
Všechny níže uvedené objekty se nacházejí v k.ú. Třinec. Konvertorová ocelárna budova p. č. 318/17, provozovatel Třinecké železárny, a. s. toxický únik konvertorového plynu z potrubí s dosahem 70 m Vysoké pece budova p. č. 357/37 a 357/41, provozovatel Třinecké železárny, a. s. toxický únik vysokopecního plynu z nízkotlakého potrubí s dosahem 70 m Zásobníky benzolu (skladování) budova p. č. 606/18 a 606/124, provozovatel Třinecké železárny, a. s. v případě požáru, ohrožení v dosahu 20 m Zásobníky benzolu (proces koksochemie) budova p. č. 606/78, provozovatel Třinecké železárny, a. s. v případě požáru ohrožení v dosahu 20 m Benzolka budova p. č. 606/79, provozovatel Třinecké železárny, a. s. Koksárenské baterie budova p. č. 606/88 a 606/99, provozovatel Třinecké železárny, a. s. Nadzemní zásobník budova p. č. 606/78, provozovatel Třinecké železárny, a. s. Plynojemy dvě stavby na p. č. 98/1 a 98/2, provozovatel Energetika Třinec, a. s. Sklad, jiný zdroj budova p. č. 1846/2, provozovatel LINDE TECHNOPLYN, a. s. Chladící zařízení zimního stadionu budova p. č. 1413/30, obsahuje čpavek Potrubí koksárenského plynu (není zakresleno v digitální podobě) na pozemku p. č. 606/1, provozovatel Třinecké železárny, a. s. středotlaké potrubí: toxický únik s dosahem 65 m nízkotlaké potrubí: toxický únik s dosahem 40 m iniciace (tlaková vlna) potrubí s dosahem 180 m požár potrubí s dosahem 20 m Železniční cisterna benzolu (není zakresleno v digitální podobě) na pozemku p. č. 606/1, provozovatel Třinecké železárny, a. s. v případě požáru ohrožení v dosahu 20 m
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
101
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
85
Úřad územního plánování Třinec
SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Speciálně určená plocha ke skladování odpadu. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §§ 4, 21, 78, 79, 80. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 4.4.102, 4.4.104, 4.4.105 Podklady: Definice: Předpis:
Na území ORP Třinec se nacházejí tyto skládky: Neboranka částečně rekultivovaná, zalesněná (má stanovené hygienické ochranné pásmo), nachází se na rozhraní k. ú. Konská a k. ú. Ropice Sběrný dvůr Nehlsen nachází se v k. ú. Třinec Centrální sklad maloobjemových odpadů v Třineckých železárnách, k. ú. Třinec Víceúčelová ekologická plocha v Třineckých železárnách (za průmyslovou zónou), k. ú. Konská Halda skládka strusky z Třineckých železáren, k. ú. Třinec Odkaliště skládka elektrárenského popílku, k. ú. Dolní Líštná
86 Definice: Předpis:
SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Zařízení pro hromadné spalování odpadků malé výhřevnosti, popřípadě i velké vlhkosti, s přísadou dodatkového paliva. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §§ 4, 14, 19, 22, 23.
Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 4.4.109 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
87 Definice: Předpis:
ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA
NEBEZPEČNÉHO
ODPADU
VČETNĚ
Jiné zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §§ 4, 14.
Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 4.4.101, 4.4.102, 4.4.104, 4.4.105, 4.4.112 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
102
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
88 Definice:
Předpis:
Úřad územního plánování Třinec
DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy, je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 4, 30 - 33, 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1.
Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
89 Definice:
Předpis:
RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Pozemní komunikace určená pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis, má obdobné stavebnětechnické vybavení jako dálnice. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 5, 30 - 33, 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1. Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, § 5 odst. 3. Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích.
Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
90
SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci - je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu. Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 5, 30 - 33, 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1. Poskytovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, odbor silniční databanky Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103 Podklady: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje Definice:
Územím ORP prochází následující dvě silnice I. třídy o celkové délce 22,82 km: Silnice I/11 Průběh silnice: Vrčení – Chlumec nad Cidlinou – Nové Město – Hradec Králové – Vamberk – Žamberk – Červená Voda – Štíty – Bludov – Šumperk – Rapotín – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Třinec-Nebory – Jablunkov – Slovensko. Na území ORP vstupuje směrem z Českého Těšína v severní části obce Ropice. Dále pokračuje přes okrajové části města Třinec katastrálními územími Nebory, Konská (okrajově), Oldřichovice u Třince, Lyžbice a Karpentná. Odtud silnice pokračuje přes obec Vendryně. ORP opouští v jižní části obce Bystřice a směřuje k hranicím se Slovenskou republikou. Délka úseku procházejícího ORP Třinec je 16,15 km.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
103
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Silnice I/68 Průběh silnice: Horní Tošanovice – Třinec-Nebory. Na území ORP vstupuje směrem z Horních Tošanovic v západní části obce Hnojník. Dále pokračuje přes obce Střítež a Ropice ke křižovatce se silnicí I/11 v katastrálním území Nebory. Silnice se v obci Střítež úrovňově kříží s jednokolejnou tratí č. 322 vedoucí z Frýdku-Místku do Českého Těšína. Délka úseku procházejícího ORP Třinec je 6,67 km. Tab. 90a: Celoroční průměrná intenzita počtu vozidel za 24 hodin na silnicích 1. třídy (výsledky celostátního sčítání dopravy v letech 2000, 2005 a 2010) Číslo Sčítací silnice úsek
Těžká vozidla
Osobní vozidla
Součet
Motocykly
2000
2005
2010
2000
2005
2010
2000 2005 2010
2000
2005
2010
I/11
7-0479 1 000
2 819
2 464
3 857
4 135
4 152
45
29
35
4902
6983
6 651
I/11
7-0486 1 938
4 554
4 175
9 187
10 288
9 504
85
58
92
11210
14900 13 771
I/11
7-0480 1 945
3 911
3 302
6 484
7 797
7 132
47
36
76
8476
11744 10 510
I/11
7-0490 2 264
4 895
I/11
7-0500 2 388
4 105
3 873 11 013 15 076 10 517
100
97
121
13377
20068 14 511
3 099
5 836
6 690
6 490
53
53
121
8277
10848
9 710
I/68
7-2620 1 373
2 176
1 391
3 745
5 456
5 417
21
33
30
5139
7665
6 838
I/68
7-2630 1 471
2 071
1 559
5 219
7 620
6 970
48
36
64
6738
9727
8 593
Tab. 90b: Nárůst/pokles vozidel mezi jednotlivými lety Nárůst/pokles vozidel mezi jednotlivými lety (%)
Číslo silnice
Sčítací úsek
2000 a 2005
2005 a 2010
2000 a 2010
I/11
7-0479
42,5
-4,8
35,7
I/11
7-0486
32,9
-7,6
22,8
I/11
7-0480
38,6
-10,5
24,0
I/11
7-0490
50,0
-27,7
8,5
I/11
7-0500
31,1
-10,5
17,3
I/68
7-2620
49,2
-10,8
33,1
I/68
7-2630
44,4
-11,7
27,5
Tab. 90c: Charakteristika sčítacích úseků na silnicích 1. třídy Silnice
Úsek
Začátek úseku
Konec úseku
I/11
7-0479
hr. okr. Karviná - Frýdek-Místek
zaús. 68 od Hnojníka
I/11
7-0486
zaús. 68 od Hnojníka
vyús. 476 do Třince
I/11
7-0480
vyús. 476 do Třince
vyús. 468 do Třince
I/11
7-0490
vyús. 468 do Třince
x se 01144
I/11
7-0500
x se 01144
Jablunkov - z. z.
I/68
7-2620
vyús. ze 48 v Hor. Tošanovicích
x se 474 a 4761 v obci Hnojník
I/68
7-2630
x se 474 a 4761 v obci Hnojník
zaús. do 11
z. z. – začátek zástavby, k. z. – konec zástavby, x – křižovatka Tab. 90d: Počet dopravních nehod na silnici 1. třídy v roce 2006 Silnice
Km (od – do)
Počet DN
Popis úseku
I/11
328,95 – 329,95
25
procházející městem Třinec-Nebory a Třinec-Oldřichovice, úsek mezi I/11 x III/01141 a I/11 x III/4681
I/11
332,56 – 333,56
21
procházející městem Třinec-Oldřichovice a obcí Vendryně, I/11 x II/468
I/11
333,60 – 334,60
24
procházející obcí Vendryně, I/11 x III/4682
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
104
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Stávající komunikace nevyhovují požadavkům vzrůstající dopravy. Z tohoto důvodu je již v současné době navržena nová trasa těchto komunikací. Silničním ochranným pásmem je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky silnice I.třídy.
91
SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci - je určena pro dopravu mezi oblastmi. Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 5, 30 - 33, 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor dopravy Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103 Podklady: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje Definice:
Přes území ORP prochází tři úseky silnic II. třídy o celkové délce 15,42 km: Silnice II/468 Průběh silnice: Český Těšín – Třinec – Vendryně. Na území ORP prochází městem Třinec (katastrální území Konská, Třinec, Lyžbice), kde se napojuje na silnici I/11. Délka úseku procházejícího ORP Třinec je 7,75 km. Silnice II/474 Průběh silnice: Dětmarovice – Orlová – Horní Suchá – Těrlicko – Hnojník. Délka úseku procházejícího ORP Třinec je 1,86 km, tento úsek prochází jen obci Hnojník, v níž se napojuje na silnici I/68. Silnice II/476 Průběh silnice: Třinec-Oldřichovice – Polsko. Začíná křižovatkou se silnicí I/11 v katastrálním území Oldřichovice u Třince a dále prochází katastrálním územím Třinec, Dolní Líštná a Horní Líštná. Délka úseku procházejícího ORP Třinec je 5,81 km. Tab. 91a: Celoroční průměrná intenzita počtu vozidel za 24 hodin na silnicích 2. třídy (výsledky celostátního sčítání dopravy v letech 2000 a 2005) Číslo Sčítací silnice úsek
Těžká vozidla
Osobní vozidla
2000
2005
2010
2000
2005
2010
4448
5303
7151
II/468
7-2668
1012
1328
1549
II/468
7-2656
1630
5062
1885
7639
6590
II/468
7-2652
1806
2081
2024
11605
9040
II/468
7-2651
949
1325
1553
6254
II/474
7-0260
422
674
375
3324
II/476
7-2640
1366
1847
-
5045
II/476
7-2641
1413
2489
1689
6599
II/476
7-4541
58
53
116
957
II/476
7-4540
58
53
116
957
Součet
Motocykly 2000 2005 2010 43
2000
2005
2010
5489
6667
8743
29
36
10771
78
155
90
9347
11807
12746
12308
122
65
147
13533
11186
14479
10580
9697
102
80
102
7305
11985
11352
3934
2701
25
20
29
3771
4628
3105
5497
-
71
21
-
6482
7365
-
10738
8722
86
30
92
8098
13257
10503
693
716
3
7
16
1018
753
848
693
716
3
7
16
1018
753
848
Tab. 91b: Nárůst/pokles vozidel mezi jednotlivými lety Nárůst/pokles vozidel mezi jednotlivými lety (%)
Číslo silnice
Sčítací úsek
2000 a 2005
2005 a 2010
2000 a 2010
II/468
7-2668
21,5
31,1
59,3
II/468
7-2656
26,3
8,0
36,4
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
105
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
II/468
7-2652
-17,3
29,4
7,0
II/468
7-2651
64,1
-5,3
55,4
II/474
7-0260
22,7
-32,9
-17,7
II/476
7-2640
13,6
-
-
II/476
7-2641
63,7
-20,8
29,7
II/476
7-4541
-26,0
12,6
-16,7
II/476
7-4540
-26,0
12,6
-16,7
Tab. 91c: Charakteristika sčítacích úseků na silnicích 2. třídy Silnice
Úsek
Začátek úseku
Konec úseku
II/468
7-2668
Třinec – k. z.
hr. okr. Frýdek-Místek – Karviná
II/468
7-2656
vyús. 476
Třinec -k.z.
II/468
7-2652
zaús. 476
vyús. 476
II/468
7-2651
vyús. ze 11 v Třinci
zaús. 476
II/474
7-0260
vyús. ze 68 v Hnojníku
x se 48 v Dolních Třánovicích
II/476
7-2640
vyús. ze 11
Třinec - z. z.
II/476
7-2641
Třinec - z. z.
zaús. do 468
II/476
7-4541
vyús. ze 468
Třinec - k. z.
II/476
7-4540
Třinec - k. z.
st. hranice ČR - PR
z. z. – začátek zástavby, k. z. – konec zástavby, x – křižovatka Tab. 91d: Počet dopravních nehod na silnici 2. třídy v roce 2006 Silnice
Km (od – do)
Počet DN
Popis úseku
II/468
2,40 – 3,40
27
procházející centrem města Třinec, II/468 x II/476, II/468 x MK (do areálu TŽ), II/468 x okružní křižovatka
Silničním ochranným pásmem je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky silnice II. třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace.
92
SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci - je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Předpis: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 2, 5, §§ 30 - 33, 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor dopravy Limit území: ANO, č. 2.1.101, 2.1.102, 2.1.103 Podklady: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje Definice:
Na území ORP se nachází 10 silnic III. třídy o celkové délce 53,13 km. Silnice III/01141 Vede z k. ú. Guty do k. ú. Oldřichovice u Třince, kde se připojuje k silnici I/11. Délka silnice je 4,40km. Silnice III/01142 Vede z křižovatky se silnicí I/11 v obci Bystřice přes část území obce Vendryně, k. ú. Karpentná do k. ú. Oldřichovice u Třince, kde se připojuje k silnici III/4681. Délka silnice je 4,76 km.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
106
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Silnice III/01143 Vede z křižovatky se silnicí I/11 v obci Bystřice přes centrum obce a končí v lokalitě „Do pasek“. Délka silnice je 5,64 km. Silnice III/01144 Vede od okružní křižovatky v centru Bystřice přes lokalitu „Na pasekách“ a dále do obce Milíkov, která se nachází již mimo území ORP. Délka silnice na území ORP Třinec je 3,03 km. Silnice III/01145 Vede přes k. ú. Košařiska směrem od obce Milíkov (obec patřící k ORP Jablunkov) k lokalitě „Milíř“. Délka silnice na území ORP Třinec je 1,96 km. Silnice III/01146 Vede od okružní křižovatky v centru Bystřice na náměstí v obci Nýdek. Délka silnice je 4,10 km. Silnice III/4681 Vede z křižovatky se silnicí I/11 v k. ú. Oldřichovice u Třince do k. ú. Tyra. Délka silnice je 7,37 km. Silnice III/4682 Vede z křižovatky se silnicí I/11 v obci Vendryně k základním školám, kde se tato silnice dělí na dvě větve. Jedna pokračuje směrem pod Prašivou. Druhá pokračuje přes k. ú. Dolní Líštná ke křižovatce se silnicí II/476 v k. ú. Třinec. Délka silnice je 6,74 km. Silnice III/4683 Vede z okružní křižovatky na ul. Jablunkovská v Třinci přes podjezd VIA Lyžbice do lokality „Za tratí“. Délka silnice je 0,33 km. Silnice III/4761 Vede z křižovatky se silnicí I/11 v Hnojníku do Komorní Lhotky. Délka silnice je 5,24 km. Silnice III/4763 Vede z křižovatky se silnicí I/11 ve Stříteži přes Vělopolí, kde pokračuje dále na území správního obvodu ORP Český Těšín – k. ú. Horní Žukov. Délka silnice na území ORP Třinec je 4,24 km. Silnice III/4764 Vede z křižovatky se silnicí I/11 v obci Stříteži přes obec Smilovice a končí v obci Řeka. Délka silnice je 7,61 km. Výše uvedené komunikace převážně spojují centra obcí a jejich částí se silnicemi I. a II. třídy vedoucích středem území ORP Třinec. Tab. 92a: Celoroční průměrná intenzita počtu vozidel za 24 hodin na silnicích 3. třídy (výsledky celostátního sčítání dopravy v letech 2000 a 2005) Těžká vozidla
Osobní vozidla
Součet
Motocykly
Číslo Sčítací silnice úsek
2000
2005
2010
2000
2005
2010
III/4682 7-4560
130
199
383
1247
2113
3385
23
31
III/4682 7-4566
130
199
383
1247
2113
3385
23
31
2000 2005 2010
2000
2005
2010
50
1400
2343
3818
50
1400
2343
3818
Tab. 92b: Nárůst/pokles vozidel mezi jednotlivými lety Nárůst vozidel mezi jednotlivými lety (%)
Číslo silnice
Sčítací úsek
2000 a 2005
2005 a 2010
2000 a 2010
III/4682
7-4560
67,4
63,0
172,7
III/4682
7-4566
67,4
63,0
172,7
Tab. 92c: Charakteristika sčítacích úseků na silnicích 3. třídy Silnice
Úsek
Začátek úseku
Konec úseku
III/4682
7-4560
Třinec - k. z.
zaústěni do I/11 ve Vendryni
III/4682
7-4566
vyús. ze 476 v Třinci
Třinec - k. z.
z. z. – začátek zástavby, k. z. – konec zástavby, x – křižovatka Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
107
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Silničním ochranným pásmem je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 20 m od vozovky silnice III.třídy.
93
MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE
Veřejně přístupná pozemní komunikace určená k přímému připojení sousední ploch. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 6, 7, 30 33, 34 odst. 1, 2 a § 35 odst. 1. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: ANO, č. 2.1.101 2.1.102, 2.1.103 Podklady: Definice: Předpis:
Místní a účelové komunikace byly převzaty z pasportů komunikací jednotlivých obcí v ORP.
94
ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Tratě pro dráhu, která slouží celostátní veřejné železniční dopravě a dráha, která propojuje celostátní nebo jiné regionální dráhy. Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, §§ 3, 3a, 8, 9. Poskytovatel: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104. Podklady: Definice:
Trať č. 320 Jedná se o dvoukolejnou, elektrifikovanou trať z Bohumína do Čadce. Prochází obcemi Ropice, Třinec (k. ú. Konská, Třinec, Lyžbice), Vendryně a Bystřice. Délka tohoto úseku na území ORP je 13,1 km. Trať je modernizovaná s maximální rychlostí jízdy 160 km/h.
95
ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Tratě pro dráhu, která slouží převážně regionální veřejné železniční dopravě, která je zaústěna do celostátní nebo jiné regionální dráhy. Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, §§ 3, 8, 9. Poskytovatel: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104. Podklady: Definice:
Trať č. 322 Tato jednokolejná trať s výhybnami není elektrifikovaná, vede z Českého Těšína do Frýdku Místku. V budoucnu se plánuje celková modernizace. Na území ORP prochází obcemi Ropice, Střítež a Hnojník, celková délka úseku je 9,3 km.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
108
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
96
Úřad územního plánování Třinec
KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI
Tratě pro dráhu, která slouží zejména mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a má zvláštní požadavky na trasování a konstrukce tratí; do této kategorie mohou být zařazeny i vysokorychlostní tratě pro vlaky na magnetických polštářích (VRT1 200-350km/h; VRT2 160200km/h). Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 3a. Poskytovatel: Ministerstvo dopravy Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104. Podklady: Definice:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
97
VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Tratě pro dráhu, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky. Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, §§ 3, 8, 9. Poskytovatel: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Limit území: ANO, č. 2.5.101, 2.5.102, 2.5.104. Podklady: Definice:
Na železniční trati č. 320 (Bohumín – Čadca) se nacházejí na území ORP vlečky do Třineckých železáren (okrajově zasahuje také do k. ú. Ropice). Na železniční trati č. 322 (Český Těšín – FrýdekMístek) se nacházejí vlečky do Skladu státních hmotných rezerv Hnojník.
98
LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Dráha, u které jsou k vedení nebo pohybu vozidel nebo přepravních zařízení využívány lanové systémy. Předpis: Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, §§ 8, 9. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: ANO, č. 2.5.124, 2.5.126 Podklady: www.lanove-drahy.cz Definice:
Na území ORP se nachází pouze jedna lanová dráha. Lanová dráha Oldřichovice – Javorový vrch spojuje vrchol Javorového vrchu s městskou částí Třince – Oldřichovicemi. Byla zprovozněna v roce 1957. Jedná se o visutou jednosedačkovou lanovou dráhu. Překonává výškový rozdíl 462 m, na laně je umístěno 120 sedaček a přepravní kapacita činí 364 osob za hodinu v jednom směru. Rekonstrukce lanovky proběhla v roce 1985 a 1997. Dopravní rychlost je 2,25 m/s a jízda trvá téměř 10 minut, v provozu je celoročně. Ochranné pásmo lanové dráhy je 10 m od dopravního lana. V Územním plánu Třinec je navrženo nové trasování této lanové dráhy, které bude mít horní stanici přímo u vrcholu. Nově navržená lanová dráha by měla zvýšit bezpečnost a přepravní kapacitu. V Územním plánu Nýdek je navržena lanová dráha na Čantoryji.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
109
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
99 Definice:
Úřad územního plánování Třinec
SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Tratě pro dráhu, která slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. (pozn.:z vyhlášky č.177/1995 Sb., MD, kterou se vydává stavební a technický řád drah vyplývá, že speciální dráhou je metro). Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, §§ 3, 8, 9.
Předpis: Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 2.5.121 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
100 Definice:
TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Trať pro dráhu s elektrickým pohonem, s dodávkou energie trolejemi zavěšenými nad kolejovým pásem, která slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti obce; trať jedno nebo vícekolejná může být vedena jak v uličním prostoru, tak na samostatném tělese. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, §§ 3, 8, 9.
Předpis: Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 2.5.103 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
101 Definice:
TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Dráha pro nekolejové dopravní prostředky veřejné dopravy osob s elektrickým pohonem s dodávkou energie trolejemi zavěšenými nad dopravní cestou; tato dopravní cesta (jízdní pruhy) může být vedena jak v uličním prostoru sídelních útvarů tak na samostatnémtělese. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, §§ 3, 8, 9.
Předpis: Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 2.5.124, 2.5.126 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
102
LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru zařízení, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel, pohybům letadel s tím souvisejících; přijímají letadla v mezích své technické a provozní způsobilosti. Předpis: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), §§ 2, 24, 25, 27, 28, 37-42. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Ministerstvo obrany Limit území: ANO, č. 2.7.101, 2.7.103, 2.7.104 Definice:
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
110
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
103
LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM
Zařízení, které slouží k provozování nebo zabezpečení provozu leteckého provozu obvykle mimo plochy vlastního letiště (radary a podobně). Předpis: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) , §§ 2, 36 odst. 2, § 37-42. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Ministerstvo obrany Limit území: ANO, č. 2.7.101, 2.7.103, 2.7.104 Podklady: Definice:
Tento jev je zastoupen ochranným pásmem stavby zajišťující letecký provoz (radar Stará Ves, ochranné pásmo je vymezeno do vzdálenosti 30 km od tohoto radaru), nachází se na území obcí Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí (viz tab. 103). Ochranné pásmo na území ORP představuje tzv. sektor C (plocha mezikruží se středem v ose antény a poloměrech 5 km a 30 km). V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby): - větrných elektráren - výškových staveb - venkovního vedeni VVN a VN - základnových stanic mobilních operátorů V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových stavebnad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Tab. 103: Podíl území s ochranným pásmem radaru na rozloze dotčených obcí Obec
Podíl na rozloze obcí (%)
Hnojník
100,0
Komorní Lhotka
100,0
Ropice
24,5
Řeka
35,2
Smilovice
90,3
Střítež
99,6
Třinec
1,1
Vělopolí
100,0
ORP
21,6
Podrobněji: Sektor C: Je tvořen komolým kuželem vycházejícím z ohraničeného sektoru C vzhůru pod úhlem 0,50 nad vodorovnou rovinou proloženou vzdáleným ohraničením sektoru B. Dálkově je sektor C omezen na vzdálenost 30 km od stanoviště antény radaru. Překážky v sektorech B a C nesmí převyšovat horní hranici sektorů.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
111
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
104 Definice:
Úřad územního plánování Třinec
VODNÍ CESTA
Vodní útvar nebo jeho část umožňující lodní dopravu všeho druhu vyjmenovaný v příloze zákona č.114/95 Sb. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, §§ 2 - 5, příloha č. 1 a 2.
Předpis: Poskytovatel: Limit území: ANO, č. 2.1.105 Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
105
HRANIČNÍ PŘECHOD
Místo pro odbavování osob při přechodu státní hranice. Sdělení Ministerstva vnitra č. 373/2008 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Poskytovatel: Ministerstvo vnitra; MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: NE Podklady: Definice: Předpis:
ORP Třinec sousedí ze severovýchodní strany s územím Polské republiky. Jako hraniční přechody slouží: Horní Líštná – Leszna Górna hraniční přechod pro pěší, malý pohraniční styk a pro silniční dopravu Kojkovice – Punców hraniční přechod pro pěší a malý pohraniční styk Beskydek – Beskidek hraniční přechod pro pěší a malý pohraniční styk, nachází se v Nýdku Nýdek – Cisownica hraniční přechod pro pěší a malý pohraniční styk Nýdek – Wielka Czantorja hraniční přechod pro pěší Velká Čantoryje – Wielka Czantorja hraniční přechod pro pěší
106 Definice:
CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA
Komunikace pro cyklisty (a pro jízdu na kolečkových bruslích), složená z nejméně dvoupruhového pásu a dělících pruhů oddělujících oba směry od sebe nebo od ostatního provozu pěšího nebo motorového; lze ji vést výškově i směrově samostatně mimo trasy ostatních pozemních komunikací.
Předpis: Poskytovatel: KÚ MSK; Klub českých turistů Limit území: NE Podklady: Klub českých turistů, Koncepce cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje, navstevnik.kr-moravskoslezsky.cz
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
112
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Na území ORP Třinec se nachází poměrně hustá síť cyklotras, turistických tras a také naučné stezky. Kromě této turistické infrastruktury se na území ORP nachází hipostezka vedoucí z Komorní Lhotky do Tošanovic, tato hipostezka však není zakreslena v digitální podobě. TURISTICKÉ TRASY Červená č. 0619 (Uspolka – Okrouhlice – Lačnov – Pod Slavíčem – Kalužný – Pod Velkým Lipovým – Kotař – Kamenité – Vojkovice – Žermanice) délka trasy 46,5 km, převýšení 710 m Červená č. 0620 (Třinec – Ostrý vrch – Gora – Pod chatou Čantoryjí – Poledňa – Filipka – Bahenec – Bukovec – Mosty u Jablunkova) délka trasy 43,5 km, převýšení 560 m Modrá č. 2237 (Hnojník – Komorní Lhotka – Morávka) délka trasy 12,5 km, převýšení 440 m Modrá č. 2238 (Velký Travný – Nad Vysutým – Prašivá) délka trasy 13 km, převýšení 778 m Modrá č. 2240 (Střítež – Guty – Gutské sedlo) délka trasy 9 km, převýšení 325 m Modrá č. 2241 Guty – Javorový – Ropice) délka trasy 10 km, převýšení 567 m Modrá č. 2242 Bystřice nad Olší – U Malého Kozince) délka trasy 6,5 km, převýšení 340 m Modrá č. 2243 (Oldřichovice – Ostrý – Kalužný) délka trasy 9,5 km, převýšení 570 m Modrá č. 2244 (Ostrý – Hrádková – Kozubová) délka trasy 6 km, převýšení 465 m Modrá č. 2245 (Milíkov – Dolní Lomná – Kostelky – Šance – Studničný) délka trasy 21,5 km, převýšení 480 m Modrá č. 2246 (Morávka – Pod Blatným – Slavíč) délka trasy 10,5 km, převýšení 453 m Modrá č. 2275 (Pod chatou Čantoryjí – Velký Sošov – Pod Velkým Stožkem – Jablunkov-Návsí) délka trasy 19,5 km, převýšení 598 m Modrá č. 2289 (Uspolka – Okrouhlice – Morávka) délka trasy 8 km, převýšení 230 m Zelená č. 4851 (Komorní Lhotka – Údolí Velkého Lipového – Morávka – Pod Malým Travným – Plato – Grup) délka trasy 27,3 km, )řevýšení 690 m Zelená č. 4852 (Smilovice – Gutské sedlo – Javorový – Rovná – Pod Malým Ostrým ) délka trasy 22,5 km, převýšení 626 m Zelená č. 4853 (Tyra – U Kalužného – Kalužný) délka trasy 6 km, převýšení 425 m Zelená č. 4854 (Bystřice nad Olší – Střelma – Beskydské sedlo) délka trasy 8,5 km, převýšení 340 m Zelená č. 4855 (Hrádek ve Slezsku – Hluchová – Malý Stožek) délka trasy 8 km, převýšení 475 m Zelená č. 4856 (Ostrý – Karpentná – Bystřice nad Olší) délka trasy 9,5 km, převýšení 490 m Zelená č. 4859 (Bocanovice – Sedlo pod M. Kykulou – Koubová) délka trasy 7 km, převýšení 548 m
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
113
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Zelená č. 4872 (Milíkov – Babí vrch – U Slavíče – Uspolka) délka trasy 14,5 km, převýšeni 468 m Žlutá č. 7859 (Velký Sošov – Hluchová ) délka trasy 3 km, převýšení 405 m Žlutá č. 7872 (Ropičník – Prašivá – Vyšní Lhoty) délka trasy 12,3 km, převýšení 343 m Žlutá č. 7873 (Řeka – Pod Ropičkou ) délka trasy 2,5 km, převýšení 233 m Žlutá č. 7874 (Šindelná – Kobzok – Uspolka) délka trasy 12 km, převýšení 499 m Žlutá č. 7875 (Javorový – Biernač – Křivá – Hrádek ve Slezsku) délka trasy 17,5 km, převýšení 604 m Žlutá č. 7876 (Pod Babím vrchem – Kozubová – Nad Milíkovem – Jablunkov-Návsí – Filipka – Bystřice nad Olší) délka trasy 24 km, převýšení 630 m Žlutá č. 7880 (Gutské sedlo – Javorový) délka trasy 3 km, převýšení 352 m Žlutá č. 7888 (Třinec – Rovná) délka trasy 5,5 km, převýšení 79 m Žlutá č. 7894 (Pod Vružnou – Třinec) délka trasy 1,5 km, převýšení 54 m Źlutá č. 7899 (Pod Velkým Stožkem – Nad Kostkovem – Radvanov) délka trasy 7 km, převýšení 475 m Źlutá č. 7925 (Uspolka – Horní Lomná – Muřinkový vrch) délka trasy 10,5 km, převýšení 370 m CYKLOTRASY Greenway (Hranice – Bartošovice – Košatka – Ostrava – Kamenité-Bukovec) součást evropské cyklotrasy Greenway Wien – Morava – Krakov vedená přes k. ú. Komorní Lhotka, Smilovice u Třince, Rakovec, Guty, Oldřichovice u Třince, Karpentná, Vendryně, Košařiska č. 10 páteřní dálková cyklotrasa vedená přes k. ú. Konská, Třinec, Lyžbice, Vendryně, Bystřice nad Olší č. 56 součást cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko evropská cyklotrasa vedená přes k. ú. Vělopolí, Střítež, Smilovice u Třince, Rakovec, Guty, Oldřichovice u Třince, Karpentná, Vendryně, Košařiska č. 46 součást Beskydsko-karpatské magistrály, národní cyklotrasa vedená přes k. ú. Komorní Lhotka, Smilovice u Třince, Střítež, Ropice č. 6082 (Bocanovice – U Slavíče – Kozubová – Košařiska) místní cyklotrasa vedená okrajem k. ú. Košařiska č. 6083 (Komorní Lhotka – Ropička – Šindelná – Kalužný – Oldřichovice) místní cyklotrasa vedená přes k. ú. Komorní Lhotka, Řeka, Tyra, Košařiska, Vendryně, Karpentná, Oldřichovice u Třince č. 6085 (Košařiska – Křivá – Vendryně – Třinec – Horní Líštná) místní cyklotrasa vedená přes k. ú. Bystřice nad Olší, Vendryně, Dolní Líštná, Horní Líštná součást regionální cyklotrasy „Jablunkovským údolím“
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
114
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
č. 6086 (Vendryně – Nýdek – Filipka – Bahenec – Písek – Pláňava) místní cyklotrasa vedená přes k. ú. Dolní Líštná, Vendryně, Nýdek součást regionální cyklotrasy „Jablunkovským údolím“ č. 6087 (Bystřice nad Olší – Nýdek) místní cyklotrasa vedená přes k. ú. Bystřice nad Olší, Nýdek součást regionální cyklotrasy „Jablunkovským údolím“ č. 6088 (Křivá – Hrádek – Filipka) místní cyklotrasa vedená okrajem k. ú. Bystřice nad Olší (cca 90 m) č. 6089 (Ropice – Vělopolí – Hnojník – Komorní Lhotka) místní cyklotrasa vedená přes k. ú. Komorní Lhotka č. 6150 (Smilovice – Řeka – Guty) místní cyklotrasa vedená přes k. ú. Řeka, Guty, Smilovice u Třince č. 6151 (Oldřichovice, Rovňa-Oldřichovice, Větr-Třinec, Sosna) místní cyklotrasa vedená přes k. ú. Oldřichovice u Třince, Lyžbice, Dolní Líštná Beskydy Radegast cyklotrack speciální okruh sestavený ze značených cyklotras KČT, doplněný symbolem pivovaru Radegast, vedený přes k. ú. Komorní Lhotka, Smilovice u Třince, Střítež, Vělopolí Radegast Trojmezí speciální okruh sestavený ze značených cyklotras KČT, doplněný symbolem pivovaru Radegast, vedený přes k. ú. Košařiska, Vendryně, Karpentná, Oldřichovice u Třince, Lyžbice, Dolní Líštná, Bystřice nad Olší, Nýdek Po stopách hutnictví cyklookruh v lokalitě Slezských Beskyd a Jablunkovské brázdy, vedoucí většinou po stávajících vyznačených cyklotrasách (Jablunkov – Písek – Filipka – Nýdek – Třinec – Milíkov – Jablunkov), značený hnědou barvou včetně loga Třineckých železáren NAUČNÉ STEZKY Jahodná Naučná stezka Jahodná vznikla v roce 1976, nachází se na území města Třince (k. ú. Dolní Líštná) a částečně na území obce Vendryně. Podává informace o problematice ochrany přírody, o přírodním bohatství této oblasti i stavu životního prostředí Třinecka. Slouží také ke zpříjemnění volného času, k procházkám i odpočinku v přírodě. Je dlouhá 4 km a obsahuje 12 tématických zastavení. Každé zastavení je věnováno jinému tématu. Loučka Naučná stezka s délkou cca 2,5 km vedoucí z Bystřické části Paseky Koliba na vrchol Loučka zahrnuje 5 poznávacích zastávek a překonává stoupání cca 300 m (535 – 835 m.n.m.). Tématicky je zaměřena na vznik Těšínských Beskyd, dávné obyvatele tohoto území, okolní faunu a flóru. Na vrcholu Loučka se naskytají hezké pohledové scenérie na Bystřici, třinec a další obce a okolní hory. Po stopách salašnictví Tato naučná stezka, probíhající na území obce Košařiska, připomíná život v horských obcích Beskyd, kde v minulosti byl rozšířen chov ovcí a s ním spojené salašnictví. Stezka se skládá ze dvou okruhů – delší a kratší, které se z velké části kopírují. Kratší okruh je přístupný i pro rodiče s kočárky a malými dětmi. Celkem se na trase nachází 9 zastavení, kde u jednoho je vybudována malá salaš pro možnost odpočinku či přespání. Prašivá Jde celkem o šest naučných tras směřujících do jediného bodu (vrchol Malá Prašivá s dřevěným kostelem a turistickou chatou – vrchol leží za hranicí ORP v obci Vyšní Lhoty), vytvářejících svou podstatou hvězdici. Takovýto hvězdicový tvar naučné stezky je přitom celonárodní raritou. Přes ORP Třinec (obce Hnojník a Komorní Lhotka) prochází část F. Hnojnická naučná větev s 5 poznávacími zastávkami (včetně vrcholové) a celkovou délkou cca 10 km. Mimo úsek od centra Hnojníku k nádraží v Hnojníku kopíruje naučná stezka značené turistické trasy (modrá a následně z Komorní Lhotky žlutá).
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
115
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Rytířská Rytířská naučná stezka se nachází v obci Nýdek, vede na české i polské straně hory Velká Čantoryje. Celková délka naučné stezky na českém území je 10,1 km. Převýšení celé trasy naučné stezky činí 579 m. Na 7 zastávkách naučné stezky se mohou návštěvníci dozvědět zajímavosti z dřívějšího života v kraji kolem Velké Čantoryje, o obyvatelích zdejších lesů nebo mohou vystoupit na ocelovou rozhlednu přímo na vrcholu Velké Čantoryje, ze které jsou výhledy do Polska, Česka i Slovenska. Stezka pokladů Godula Stezka se sedmi zastaveními je dlouhá cca 4 km. Nachází se na území obcí Řeka (kde začíná v centru obce) a Komorní Lhotka. Tématicky je zaměřena na poklady ponechané v této lokalitě zbojníky a jiné tajemnosti z této lokality. Jedno ze zastavení je u „Tolerančního památníku“ (památník vydání tolerančního patentu). Za krásami vendryňské přírody Tato naučná stezka ukazuje mnohé krásy a zajímavosti pestré přírody a krajiny v okolí obce Vendryně. Skládá ze dvou samostatných tras. První z nich vede severním územím Slezských Beskyd, má 7 poznávacích zastávek a délku 10 km. Druhá trasa vede v počáteční fázi územím Jablunkovského průsmyku nivou řeky Olše a podél přítoku Kopytná převede návštěvníky do Moravskoslezských Beskyd v jižní části Vendryně. Počet zastávek je rovněž 7 a délka trasy 22 km.
107
OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA
Objekty AČR - případně zóny, vymezené po dohodě s VUS. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, §§ 6, 29, 44. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Ministerstvo obrany Limit území: NE Podklady: Definice: Předpis:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
108 Definice:
Předpis:
VOJENSKÝ ÚJEZD
Vojenský újezd (dále jen "újezd") je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Způsob evidování nemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, §§ 30, 35, příloha č. 1-6. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175.
Poskytovatel: Limit území: NE Podklady:
Tento jev se na území obce s rozšířenou působností Třinec NEVYSKYTUJE.
109 Definice: Předpis:
VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Vnější havarijní plán pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení někteých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
116
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
okresních úřadů (zákon prevenci závažných havárií), §§ 18, 19. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 3, 6, 17, 24, 25, 26. Poskytovatel: KÚ MSK – odbor ŽPaZ Limit území: ANO, č. 4.107, 4.3.111 Podklady:
Na území ORP se nachází jedna zóna havarijního plánování, a to pro Třinecké železárny, její rozloha je 597 ha. Nachází se v k. ú. Konská, k. ú. Třinec a částečně zasahuje i do k. ú. Dolní Líštná.
110
OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY
Objekty sloužící pro ochranu civilního obyvatelstva v případě ohrožení. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, §§ 2, 7, 10 , 15. Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, §§ 18-22. Poskytovatel: Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Limit území: ANO, č. 4.6.101 Podklady: Definice: Předpis:
Objekty civilní ochrany jsou evidovány pouze v Třinci. Jedná se o objekty, které poskytují stálý úkryt. Nacházejí se zpravidla pod obytnými budovami ve větších sídelních oblastech nebo v průmyslových objektech. Digitálně je zakresleno 34 objektů (viz tab. 110). Tab. 110: Objekty civilní ochrany na území ORP Katastrální území
Poznámka
Adresa
Identifikátor
Dolní Líštná
Habrová 302, Třinec-Sosna
Sociální služby města Třinec
8020092
Dolní Líštná
Kaštanová 412, Třinec
ZŠ a MŠ Kaštanová
8020135
Dolní Líštná
Kaštanová 412, Třinec
ZŠ a MŠ Kaštanová
8020134
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
Soukr.stř.škola, Lánská 132, Třinec
8020041
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
šatny u žihárny
8020040
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
REFRASIL I
8020034
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
REFRASIL II
8020035
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
válcovna C IV
8020039
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
válcovna C III
8020038
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
válcovna C II
8020037
Konská
Průmyslová 1000, Třinec
válcovna C I
8020036
Lyžbice
Horní 1003, 739 61 Třinec
Domy 1003 až 1005
8020121
Lyžbice
Palackého 514, 739 61 Třinec
Domy 514 a 515
8020085
Lyžbice
Lidická 1267, Třinec
Hotel STEEL
8020126
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
mlýnice strusky
8020114
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
šatny a umývárny koksovny KB14
8020118
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
správní budova u nové koksovny
8020022
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
budova kanceláří u jižní brány
8020020
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
správní budova KKO
8020116
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
elektrárna III
8020021
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
117
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
správ.budova podnikových útvarů
8020023
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
údržba válcoven jih
8020115
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
budova telefonní ústředny
8020025
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
chemická zkušebna II
8020024
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
chemická zkušebna I
8020019
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
KZ 600 (kryt za hlavní kuchyní)
8020125
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
budova šaten a umýváren II. mech. dílny
8020028
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
budova šaten a umýváren I. mech. dílny
8020027
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
soc.budova válcoven předválků
8020042
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
soustružna válců, soc. budova
8020029
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
ústřední zámečnické dílny, soc. budova
8020030
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
budova šaten pro úprav. oceláren
8020031
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
sociál. budova aglomerace II
8020033
Třinec
Průmyslová 1000, Třinec
sociál. budova aglomerace I
8020032
111
OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Objekt určený pro zabezpečení protipožárních prostředků a požárně-bezpečnostních zařízení. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, § 26 odst. 1. Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR NE www.hzsmsk.cz
Na území ORP se nachází jednotka Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), jednotky sborů dobrovolných hasičů (SDH) a jednotka Hasičského záchranného sboru podniku Třinecké železárny. SDH se nacházejí v těchto obcích: Bystřice, Komorní Lhotka, Nýdek, Ropice, Řeka, Střítež a Třinec (SDH se nacházejí v 5 městských částech města Třinec – Dolní Líštná, Guty, Karpentná, Kojkovice a Oldřichovice). Hasičská stanice Třinec Je součástí HZS MSK, územní odbor Frýdek-Místek.Stanice byla zřízena v roce 1969 a její hasební obvod je tvořen obcemi Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Smilovice, Řeka, Třinec, Vendryně. Jedná se o jednotku požární ochrany s evidenčním číslem 812011. Tab. 111: Zařízení varovné signalizace Obec
Umístění KPV
Obec
Umístění KPV
Bystřice
hasičská zbrojnice SDH
Třinec
Třinecké železárny, a. s.
Hnojník
nákupní středisko
Třinec
VPU železniční
Hnojník
Správa státních hmotných rezerv
Třinec-Dolní Lištná
hasičská zbrojnice SDH
Hnojník
základní škola (česká)
Třinec-Guty
hasičská zbrojnice SDH
Komorní Lhotka
vedle obecního úřadu
Třinec-Horní Lištná
hasičská zbrojnice SDH
Košařiska
základní škola, čp. 70
Třinec-Kanada
základní škola, ul. Míru 247
Košařiska
hasičská zbrojnice, u čp. 100
Třinec-Karpetná
hasičská zbrojnice SDH
Nýdek
mateřská škola, čp. 251
Třinec-Kojkovice
hasičská zbrojnice SDH
Nýdek
obecní úřad
Třinec-Nebory
bývalý obecní úřad, čp. 360
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
118
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Ropice
vedle základní školy
Třinec-Nový Borek
mateřská škola, čp. 349
Ropice
vedle obecního úřadu, čp. 128
Třinec-Oldřichovice
hasičská zbrojnice SDH
Řeka
hasičská zbrojnice SDH, čp. 85
Třinec-Osůvky
mateřská škola
Řeka
mateřská škola, čp. 80
Třinec-Podlesí
hasičská zbrojnice SDH
Smilovice
pošta
Třinec-Tyra
hasičská zbrojnice SDH
Střítež
kulturní dům
Vělopolí
obecní úřad, čp. 48
Třinec
Beskydská, čp. 794
Vendryně
hasičská zbrojnice SDH
Třinec
obytný dům, čp. 795
Vendryně
motorest
Třinec
Městský úřad
Vendryně
česká základní škola
112
OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČR
Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 175. Poskytovatel: Ministerstvo vnitra Limit území: NE Podklady: Definice: Předpis:
Mezi objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR na území ORP patří celkem tři objekty s přilehlými pozemky, přičemž dva objekty se nacházejí ve městě Třinec (budova čp. 156 v k. ú. Dolní Líštná, budova čp. 124 v k. ú. Třinec) a jeden objekt v obci Nýdek (budova čp. 95).
113
OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA
Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť v šíři nejméně100 m - dle §§ 12 a 17 zák.č. 256/2001 Sb. Režim využívání území v ochranném pásmu stanoví příslušný stavební úřad, který může zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Předpis: Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, §§ 12, 17. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: ANO, č. 4.105, 4.106 Podklady: zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Definice:
Kromě Vělopolí má každá obec alespoň jeden hřbitov. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Areály hřbitovů (viz tab. 113) mohou zahrnovat i pozemky se stavbami kaplí, kostelů apod. Tab 113: Hřbitovy v obcích na území ORP Hřbitov
Parcelní čísla
Bystřice – centrum
1, 2, 5, 6, 9/1, 9/2
Bystřice – u bývalé cihelny
1061/12
Hnojník – katolický
1, 2, 17
Hnojník – evangelický
113, 114, 117
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
119
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Komorní Lhotka
509, st. 430
Košařiska
st. 185, 255/1, 255/2
Nýdek – u kaple
1338, 1339, st. 357
Nýdek – u kostela
1031, st. 1
Řeka
316/2, 316/3, st. 195
Ropice – katolický
941, st. 82
Ropice – evangelický
1242/2, st. 201
Smilovice (k. ú. Smilovice u Třince)
1406/2
Střítež – katolický
1, 2
Střítež – evangelický
767, 768
Třinec – Folwark starý (k. ú. Dolní Líštná) 428/1, 428/2, 428/3, 429, 430/1-2, 433/1, 434, 437, 431, 432, 433/2 Třinec – Folwark nový (k. ú. Třinec)
190, 198, 199, 200/1, 201
Třinec – Podlesí (k. ú. Konská)
1520/9, st. 1371, 1520/4
Třinec (k. ú. Guty)
785, st. 5
Třinec (k. ú. Guty)
533/2, st. 169, st. 356
Třinec (k. ú. Horní Líštná)
2185/2, 2186, 2388/5, st. 109
Třinec (k. ú. Karpentná)
302/5, 302/6, 302/9, st. 159
Třinec (k. ú. Kojkovice u Třince)
338/25, 361/2, st. 99
Třinec (k. ú. Lyžbice)
1424/1, 1425, 1427/1, 1427/2, 1431, 1427/3, st. 1428
Třinec (k. ú. Nebory)
158/2, st. 137
Třinec (k. ú. Oldřichovice u Třince)
2260, 2259/2, 2261/1, 2318, 3423, st. 391
Třinec (k. ú. Tyra)
356/5, 357, st. 186
Vendryně – katolický
3040, 3041, 3038, 3039
Vendryně – evangelický
2971, 2973, 2974
114
JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA
Ochranná pásma okolo ostatních důležitých územích. Režim využívání území v ochranném pásmu stanoví příslušný stavební úřad, který může zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti. Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §§ 77, 83, 84, 86, 93, 94, 175. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Limit území: ANO, č. 1.3.102 Podklady: Definice:
Na území ORP je vyhlášeno jedno ochranné pásmo výrobního zařízení Třineckých železáren. Pásmo je vymezeno na převážné většině plochy k. ú. Třinec a Konská. Okrajově zasahuje do k. ú. Český Puncov, Dolní Líštná, Oldřichovice u Třince, Lyžbice a Ropice. Řeší se návrh na upravení rozsahu tohoto ochranného pásma.Dosud platné ochranné pásmo má rozlohu 1029,87 ha, navrhované má rozlohu 826,80 ha.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
120
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obr. 114: Ochranné pásmo TŽ, a. s.
115
OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
Ostatní pozemky, stavby a zařízení náležející do dopravní a technické infrastruktura, občanského vybavení či veřejného prostranství zřizovaného nebo užívaného ve veřejném zájmu. Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §§ 2, 43, 61. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 34. Poskytovatel: MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP Limit území: ANO, č. 1.103 Podklady: Definice:
Z nových územních plánů obcí Komorní Lhotka a Třinec jsou převzaty plochy veřejných prostranství.Ve všech obcích jsou zaměřeny a v digitální podobě zakresleny sloupy veřejného osvětlení. Tato data nejsou k dispozici pro periferní části města Třince. Pro město Třinec byl také zpracován generel dopravní infrastruktury a generel cyklistické dopravy.
116
POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31.12. KAŽDÉHO ROKU
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Statistický údaj o počtu bytů, které byly dokončeny k 31.12. každého roku. Český statistický úřad NE Český statistický úřad
Jedná se o počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla v jednotlivých letech dokončena, tj. u nichž vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
121
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tab. 116: Počet dokončených bytů na území ORP Obec
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Bystřice
22
19
10
15
23
19
21
30
23
28
18
16
Hnojník
27
3
2
1
5
3
3
7
3
1
2
3
Komorní Lhotka
4
4
7
1
4
9
7
9
5
5
5
6
Košařiska
1
0
0
0
2
0
4
1
1
0
1
2
Nýdek
5
2
2
3
0
5
3
5
4
5
6
7
Ropice
2
6
7
7
2
10
12
13
3
13
6
8
Řeka
4
1
3
3
2
1
1
4
0
2
0
2
Smilovice
1
5
4
1
9
7
12
3
9
1
3
4
Střítež
1
2
2
1
0
2
1
2
8
3
4
4
Třinec
50
89
49
65
76
76
76
70
99
100
71
66
Vělopolí
1
2
1
0
3
1
0
2
3
3
0
0
Vendryně
33
20
19
31
19
24
18
31
20
26
18
18
ORP
151
153
106
128
145
157
158
177
178
187
134
136
117
ZASTAVITELNÁ PLOCHA
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §§ 2, 18. MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP NE
Zastavitelná plocha je vymezena ve všech obcích. Zaujímá rozlohu 999,48 ha, což odpovídá 4,26 % celkové plochy ORP. Tab. 117: Zastavitelné plochy a jejich podíl na rozloze obcí Rozloha obce (ha)
Zastavitelná plocha (ha)
Podíl (%)
1609,4
158,95
9,88
Hnojník
641,79
131,49
20,49
Komorní Lhotka
1987,17
34,36
1,73
Košařiska
1717,87
9,42
0,55
Nýdek
2823,42
19,74
0,70
Ropice
1 011,42
55,74
5,51
Řeka
1345,88
12,67
0,94
Smilovice
784,73
29,52
3,76
Obec Bystřice
Střítež
614,53
23,3
3,79
Třinec
8 534,98
476,06
5,58
Vělopolí
298,78
12,3
4,12
Vendryně
2095,44
35,93
1,71
23 466,42
999,48
4,26
ORP
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
122
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
118
Úřad územního plánování Třinec
JINÉ ZÁMĚRY
Definice: Předpis: Poskytovatel: Limit území: Podklady:
Jiné záměry na dotčeném území. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §§ 18, 26. MěÚ Třinec – odbor SŘaÚP NE
Je navržena přeložka silnice I/11 a I/68 (zahájena realizace).
119
DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE, NAPŘ. PRŮMĚRNÁ CENA M2 STAVEBNÍHO POZEMKU V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ, PRŮMĚRNÁ CENA M2 ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČLENĚNÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ
Definice: Předpis: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 18, 26. Poskytovatel: MěÚ Třinec , Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstvo obrany Limit území: NE Podklady:
Migračně významná území V území jsou vymezena migračně významná území o celkové ploše 9 948,29 ha, což je 42,39 % rozlohy ORP. Jsou vymezena na území těchto obcí: Komorní Lhotka, Smilovice, Řeka, Třinec, Košařiska, Vendryně, Bystřice a Nýdek. Ministerstvo obrany Na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanoveni §175 odst. l zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska ČR - Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy, výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů, výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení, výstavba vedení VN a VVN, výstavba větrných elektráren, výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice. . . ), výstavba objektů a zařízeni vysokých 30 m a více nad terénem, výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky), výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny). Plochy pro ověření územní studií Na území ORP je vymezeno 5 ploch určených pro ověření územní studií. 1 plocha v k. ú. Komorní Lhotka, 1 plocha v k. ú. Vělopolí, 2 plochy v k. ú. Dolní Líštná a 1 plocha v k. ú. Vendryně. Lyžařské sjezdovky Na území ORP Třinec se nacházejí 2 lyžařské areály pro sjezdové lyžování, a to v Třinci na Javorovém vrchu a v obci Řeka. Lyžařský areál na Javorovém vrchu zahrnuje 2 využívané sjezdovky, lyžařský areál v obci Řeka disponuje 2 sjezdovkami: Ski areál Javorový vrch – 750 m (červená) Ski areál Javorový vrch – 300 m (modrá) Ski areál Javorový vrch – 400 m (černá) – již není v provozu Ski areál Řeka – 1300 m (červená) Ski areál Řeka – 380 m (modrá)
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
123
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Rekreační oblasti BYSTŘICE R1 Loučka Jedná se o turistickou lokalitu na hranici obcí Bystřice a Nýdek, jíž dominuje vrchol Loučka (835 m n. m.). Z Bystřice vede na Loučku žlutá turistická trasa, z Nýdku červená turistická trasa. Vrchol je poměrně odlesněný a nabízí výhled na vzdálenější Třinec, údolí Olše a pásmo Moravskoslezských Beskyd. Zároveň vede na Loučku naučná stezka. Lokalita je významná výskytem jalovcové louky. Nedaleko od vrcholu, na území obce Bystřice, se nachází stejnojmenná chata, která nabízí turistům občerstvení. KOMORNÍ LHOTKA R2 Godula Vrchol Godula (738 m n. m.) se nachází na území obce Komorní Lhotka, u hranice s obcí Smilovice a je z něj vidět na Havířovsko. Pod vrcholem se nachází horský hotel Ondráš s možností stravování a ubytování, v blízkosti vrcholu je také postaven památník vzniku 1. ČSR a památník vydání tolerančního patentu. Lokalita je také startovištěm pro paragliding. Z Komorní Lhotky vede na Godulu žlutá turistická trasa a cyklotrasa, z obce Řeka lze dojít na Godulu po naučné stezce nebo po zelené a žluté turistické trase. R3 Kotař Turistická lokalita se nachází na hranici obcí Komorní Lhotka a Morávka. Významný turistickým cílem je horská chata na Kotaři (795 m n. m.) s možností ubytování a stravování, která se nachází pod vrcholem hory Lipí (902 m n. m.), na území obce Morávka. Kolem chaty prochází červeně značená hřebenová trasa z Prašivé na Malý Polom. Chata je přístupná také po modré turistické trase z obce Hnojník a Komorní Lhotka nebo z druhé strany z obce Morávka. Krásné výhledy se nabízí z terasy chaty, ale i z paseky nad chatou, a to na Lysou horu, ale i Travný a okolí. H24 Bylinné lázničky Bylinné lázničky se nacházejí v obci Komorní Lhotka, na úpatí hory Godula, odkud také čerpají pramenitou vodu. Poloha na okraji lesa jim zajišťuje nedotčenou přírodu Beskyd a dostatečný klid pro relaxaci. Lázničky byly založeny v roce 1860. Jako historická rarita jsou bylinné lázničky provozovány do dnes a kromě původních bylinných koupelí nabízejí masáže a občerstvení. KOŠAŘISKA R4 Ostrý Hlavním turistickým cílem této lokality je horská chata Ostrý (935 m n. m.) pod stejnojmenným vrcholem (1044 m n. m.). Okolí chaty je odlesněno, od chaty je krásný výhled na Slezské Beskydy. Ve dnech s dobrou viditelností lze spatřit vrcholky Malé Fatry i Vysokých Tater. Chata se nachází na křižovatce pěších turistických tras (modře značená hřebenová trasa z Třince-Oldřichovic na vrchol Kalužný a žlutá turistická trasa z místní části Třinec-Tyra nebo z obce Hrádek). Je dostupná také pro cyklisty (cyklotrasa 6083 z Třince-Oldřichovic na Kalužný a dále do Komorní Lhotky) a v zimě pro běžkaře. Chata nabízí stravovací možnosti a ubytovací kapacity. V okolí vrcholu Ostrý se nachází přírodní rezervace Čerňavina. R5 Kozubová Turistická lokalita se nachází na hranici obcí Košařiska a Milíkov. Dominantou je kaple sv. Anny, která se nachází v blízkosti vrcholu Kozubová (982 m n. m.). Věž kaple slouží jako rozhledna, každoročně se u kaple koná pouť, a to v červenci na sv. Annu. Pod vrcholem se nachází turistická chata Kozubová, která poskytuje stravování a ubytování. Od chaty a pod chatou je krásný výhled na údolí Olše a Slezské Beskydy. Kaple i turistická chata se nacházejí na území obce Milíkov. Na Kozubovou vede značená turistická trasa z obce Košařiska (modrá a žlutá), z obce Milíkov (modrá a žlutá), z obce Bocanovice (zelená), z obce Dolní Lomná (modrá a zelená) a prochází kolem ní cyklotrasa 6082 (z obce Košařiska na chatu Kamenitý a dále do obce Dolní Lomná). R6 Kamenitý Tuto turistickou lokalitu lze nalézt na hranici obcí Košařiska a Dolní Lomná. Na území obce Dolní Lomná se nachází horská chata Kamenitý (800 m n. m), která je významným turistickým cílem s možností stravování a ubytování. Vede k ní modře značená turistická trasa z obce Košařiska a z obce Dolní Lomná. Kolem chaty prochází také žlutá turistická trasa z Kozubové na Babí vrch a
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
124
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
cyklotrasa 6082. V zimě je chata oblíbenou zastávkou pro běžkaře. Od chaty je krásný výhled na údolí Lomné a protější vrcholy Moravskoslezských Beskyd. NÝDEK R7 Čantoryje Dominantou této turistické lokality je rozhledna na vrcholu Velké Čantoryje (995 m n. m.) na hranici obce Nýdek a polského města Ustroń. Rozhledna byla postavena v roce 2002, je z ní výborný výhled nejen na Slezské a Moravskoslezské Beskydy, ale také do vnitrozemí tří států – České, Polské a Slovenské republiky. O 600 m na západ se nachází turistická chata Čantoryje s možností občerstvení. V blízkosti této lokality se nachází národní přírodní rezervace Čantoria. K chatě a k rozhledně vede žlutá a červená turistická trasa z Nýdku a Třince, částečně je shodná s naučnou stezkou Rytířská. Na Čantoryji vede také turistická trasa z polského města Ustroń. R8 Velký Sošov Vrchol Velký Sošov (886 m n. m.) se nachází na hřebenu Slezských Beskyd u hranice obce Nýdek a polského města Wisla. Vrchol nabízí výhled na Velkou Čantoryji, na Slezské Beskydy a na město Wisła. Na Velký Sošov vede žlutě značená trustická trasa z Nýdku-Hluchové, prochází přes něj také červeně značená hřebenová trasa z Velké Čantoryje na Velký Stožek. Z polské Wisły lze dojít na vrchol po zelené nebo modré turistické trase. Na polské straně se v blízkosti této lokality nachází turistická chata s restaurací a lyžařský areál. R9 Filipka Hlavním turistickým cílem této lokality je chata Filipka, která provozuje restauraci a občerstvení. Je pojmenována po stejnojmenné vrcholu (771 m n. m.), který se nachází cca 350 m jižně od chaty, na hranici obcí Nýdek, Hrádek a Návsí (na tuto skutečnost upozorňuje hraniční kámen na vrcholu). V blízkosti se nachází přírodní památka Filipka (na území obce Návsí) s výskytem jalovce obecného. Na Filipku vede několik přístupových turistických cest – červená z obce Nýdek, zelená z obce Hrádek a žlutá z obcí Bystřice a Návsí. Nedaleko od chaty se nachází tradiční goralská dřevostavba. Na Filipku vede také cyklotrasa z obce Hrádek a Nýdek (č. 6088). Od chaty je krásný výhled na hraniční hřeben Slezských Beskyd (Velká Čantoryje – Velký Stožek). R10 Velký Stožek Vrchol Velký Stožek (978 m n. m) se nachází na hřebenu Slezských Beskyd, cca 3 km jižně od Velkého Sošova, na hranici obce Nýdek, obce Návsí a polského města Wisła. Přes vrchol vede modrá turistická trasa podél hranice s Polskem. Severně pod vrcholem se nachází rozcestí se žlutou turistickou trasu na Filipku a se zelenou turistickou trasou do Wisły. Jižně pod vrcholem se na území Polska nachází turistická chata s možností stravování a ubytování a lyžařský areál. R1 Loučka – viz výše H47 Skokanské můstky V obci Nýdek se nacházejí dva menší skokanské můstky K 24 a K 40. V minulosti trénoval na těchto můstcích i olympijský vítěz ve skocích na lyžích Jiří Raška. Jedná se o turistickou atraktivitu, jelikož skokanské můstky se nikde jinde na území ORP Třinec nenacházejí. ROPICE R11 Golfový areál Golfový areál se nachází v obci Ropice, jedná se o jediný golfový areál na území ORP Třinec. Zahrnuje 18jamkové hřiště a nabízí panoramatické výhledy na masiv Slezských Beskyd s dominantou Javorového vrchu. Golfový areál má také vlastní stylovou restauraci a golfový simulátor. Areál nabízí také možnost ubytování a stravování v nedalekém penzionu Mlýn Ropice. ŘEKA R12 Ski areál V obci Řeka se nacházejí 2 sjezdovky (červená a modrá) s lyžařskými vleky. Velký vlek na červené sjezdovce je 1170 m dlouhý. Sjezdovka začíná na hřebenu v nadmořské výšce 930 m n. m. a v délce cca 1300 m klesá o 390 m k dolní stanici vleku. Tento vlek jako jeden z mála vleků v Beskydech vede z údolí (cesta, parkoviště) až na hřeben (950 m n.m.), takže ho mohou využít i běžkaři. Z horní stanice se návštěvníkům nabízejí krásné výhledy na okolní hory Těšínských Beskyd a Polských Beskyd. Malý vlek na modré sjezdovce má délku 380 m. Sjezdovka je v celé své délce velmi široká a rovná jako stůl. Má mírný sklon a proto je rájem pro rodinné lyžování s dětmi, pro vyznavače carvingu a
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
125
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
funcarvingu. Celá sjezdovka je osvětlena a nabízí večerní lyžování. Z modré sjezdovky je nádherný výhled do údolí směrem na Těšínsko. Ski areál nabízí také teplé a studené občerstvení, venkovní a vnitřní posezení u krbu. R13 Ropička Hlavním turistickým cílem je turistická chata Ropička pod stejnojmenným vrcholem (918 m n. m.). Chata se nachází na území obce Morávka, u hranice s obcemi Komorní Lhotka a Řeka a nabízí možnost občerstvení v restauraci i možnost ubytování. Kolem chaty prochází červeně značená hřebenová trasa z Prašivé na Malý Polom, zelená turistická trasa z Komorní Lhotky a Morávky a cyklotrasa č. 6083 z Komorní Lhotky dále na Kalužný a Ostrý. V blízkosti chaty se nachází přírodní rezervace Ropice. R2 Godula – viz výše SMILOVICE R2 Godula – viz výše TŘINEC R14 Jahodná Jedná se příměstskou zalesněnou lokalitu v blízkosti sídliště Třinec-Sosna. Nejvyšším bodem je vrch Jahodná (407 m n. m.), v jehož okolí se nachází vzácné druhy rostlin. V lokalitě se nachází také stejnojmenná naučná stezka a červená turistická trasa vedoucí až na vrchol Velká Čantoryje. Lokalita Jahodná je významná pro každodenní rekreační využití obyvatel bydlících v této části města. R15 Lesopark Jedná se o rozsáhlý lesní komplex ve středu města Třinece. V letních měsících slouží nejen jako místo k procházkám a odpočinku, ale také sportovcům (in-line bruslařům a běžcům). V lesoparku bylo 2 vytvořeno v rámci revitalizace 14 nových pobytových ploch o celkové rozloze 2 400 m . Pobytové plochy jsou osázeny desítkami autorských, atypických a dalších laviček a vybaveny dalším mobiliářem a specifickými uměleckými prvky – např. lanovou dráhou, šplhací soupravou a houpačkou „Ptačí hnízdo“. K dalším prvkům vybavenosti patří dětská hřiště či lesní učebna. Pěšiny na třech místech kříží vodní tok Křivec, který lze překonat pomocí dřevěných lávek a skrze kamenný brod. Na celém území jsou rozmístěny ptačí krmítka, informační tabule a orientační směrovky. V zimě je zde upravována běžkařská trasa. Lesopark je volně přístupný, v blízkosti se nacházejí teké tenisové kurty, minigolf a opičí dráha pro děti. R16 Javorový vrch Tato významná turistická oblast se nachází na území města Třinec na pomezí katastrálních území Oldřichovice u Třince a Tyra. Lokalitě dominuje turistická chata Javorový s možností stravování a ubytování, nachází ve výšce 947 m n. m na vrcholu Malý Javorový. Areál Javorový vrch je významným bodem pro turisty, cyklisty, paraglidisty, běžkaře a sjezdové lyžaře. Nedaleko od chaty se nachází horní stanice sedačkové lanovky z Třince-Oldřichovic. Z Javorového se naskýtá krásný výhled na Slezské Beskydy a údolí Olše, za pěkného počasí lze spatřit Tatry nebo Jeseníky. K chatě vede modrá turistická trasa z třinecké městské části Guty a směrem od vrcholu Kalužný, zelená z městské části Oldřichovice a z obce Řeka, také lze na chatu dojít z třinecké městské části Tyra (po žluté a zelené). Cyklisty dovede na Javorový cyklostezka č. 6201 a cyklostezka Radegast Trojmezí. V blízkosti Javorového se nachází přírodní rezervace Gutské peklo. Lyžařský areál pro sjezdové lyžování zahrnuje 2 sjezdovky (červenou a modrou). Červená sjezdova je idelání pro zkušenější lyžaře a snowboardisty. Modrá sjezdovka má mírný svah, je uměle osvětlena a je ideální pro začínající nebo mírně pokročilé lyžaře a snowboardisty. Zkrátka nepřijdou ani běžkaři, protože na Javorovém je v zimě pravidelně upravována běžecká stopa. R17 Kozinec Hlavním turistickým cílem této lokality je horská chata Kozinec s možností stravování a ubytování. Nachází se na území města Třinec v k. ú. Oldřichovice u Třince pod vrcholy Velký Kozinec (752 m n. m) a Malý Kozinec (654 m n. m). Chata je dostupná i autem, jedná se o výchozí bod turistických tras a cyklotrasy na Ostrý (po modré nebo zelené turistické trase, po cyklotrase č. 6083). Blízkosti se nachází naučná stezka Za krásami Vendryňské přírody. K chatě vede modrá turistická trasa z třinecké městské části Oldřichovice a zelená turistická trasa z třinecké městské části Karpentná. R4 Ostrý – viz výše
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
126
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
VENDRYNĚ R14 Jahodná – viz výše H132 Vápenné pece Jedná se o významnou technickou památku v obci Vendryně (v roce 2003 byla rekonstruována). Vznik těchto pecí se datuje na začátek 19. století. Na území obce Vendryně se těžil vápenec a byl vypalován ve 2 pecích. Provoz pecí byl definitivně ukončen v roce 1965. Starší kamenná pec je kruhovitého tvaru, její průměr u kořene je 3,7 m a je vysoká 9,3 m. Do výšky téměř 5 m je vyzděná přírodním kamenem a tato část je ukončena věncem z ocelového pásu. Dále pokračuje jen cihlová část. V peci jsou 2 otvory – jeden pro násyp vsázky a druhý pro odběr vypáleného vápence. Novější pec cihlová je rovněž kruhovitého tvaru a u základu má 3,45 m. Vysoká je více než 10 m. V celé výšce je vyzděná pálenou cihlou a její stabilitu zajišťuje celkem 5 ocelových obručí po obvodě. Válečné hroby Válečné hroby (viz tab. 119) byly evidovány na základě materiálů odboru Školství, kultury a tělovýchovy (MěÚ Třinec) a internetových stránkách http://www.valecnehroby.army.cz. Tab. 119: Válečné hroby na území SO ORP Třinec Číslo EVH
Obec
Katastrální území
Pomník všem padlým hrdinům za 1. světové války
CZE 8121-07700
Bystřice
Bystřice nad Olší
Pomník padlým hrdinům za 2. světové války
CZE 8121-07701
Bystřice
Bystřice nad Olší
Pomník obětem 1. a 2. světové války
CZE 8121-07698
Komorní Lhotka
Komorní Lhotka
Památník padlým v boji proti fašismu
CZE 8121-07665
Nýdek
Nýdek
Pomník bojovníkům proti fašismu
CZE 8121-27139
Nýdek
Nýdek
Pomník obětem hitlerovského fašismu
CZE 8121-07661
Ropice
Ropice
Pamětní deska padlým v 1. světové válce
CZE 8121-07662
Ropice
Ropice
Kamenný kříž - památka katolickým obětem
CZE 8121-07706
Ropice
Pomník padlým v 1. světové válce
CZE 8121-21916 Smilovice
Památník umučeným občanům
CZE 8121-07702
Třinec
Dolní Líštná
Památník obětem fašismu
CZE 8121-07707
Třinec
Dolní Líštná
Památník Rudolfu Josiekovi
CZE 8121-21517
Třinec
Dolní Líštná
Pamětní deska obětem fašismu 2. světové války
CZE 8121-07697
Třinec
Guty
Památník obětem 1. světové války
CZE 8121-07709
Třinec
Guty
Památník za trvalý mír
CZE 8121-07663
Třinec
Kojkovice u Třince
Památník obětem fašismu
CZE 8121-07705
Třinec
Konská
Pomník
CZE 8121-07703
Třinec
Lyžbice
Pamětní kříž padlým v 1. světové válce
CZE 8121-22038
Třinec
Nebory
Památník obětem 1. světové války
CZE 8121-07708
Třinec
Oldřichovice u Třince
Pomník obětem fašismu
CZE 8121-07710
Třinec
Oldřichovice u Třince
Památník padlým za 1. světové války
CZE 8121-07664
Třinec
Třinec
2 pamětní desky padlým hrdinům 2. zahraničního odboje CZE 8121-07696
Třinec
Třinec
Památník obětem fašismu
CZE 8121-07704
Třinec
Třinec
Pamětní deska evangelickému katechetovi
CZE 8121-07712
Třinec
Třinec
Kamenný kříž
CZE 8121-21925
Třinec
Třinec
Památník sovětským zajatcům
CZE 8121-07699
Třinec
Tyra
Památník obětem koncentračních táborů
CZE 8121-07711 Vendryně
Popis
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Ropice Smilovice u Třince
Vendryně
127
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
B. HODNOTY V ÚZEMÍ Mezi hodnoty v území jsou zařazeny níže uvedené jevy, jejichž výskyt v obcích je zaznamenán zelenou barvou v tab. 120. Některé hodnoty kulturního charakteru (ať už chráněné či nikoliv) i přírodního charakteru jsou jednotlivě označeny – označení v tab. 121 odpovídá označení hodnot ve výkresové části. Podrobnější informace k těmto hodnotám byly již uvedeny v údajích o území.
památková zóna
6
nemovitá kulturní památka
8
urbanistická hodnota
11
region lidové architektury
12
historicky významná stavba
13
architektonicky cenná stavba
14
významná stavební dominanta
15
místo významné události
19
významný vyhlídkový bod
20
regionální ÚSES
21
významný krajinný prvek registrovaný
22
rybníky
23
vodní toky
23
chráněná krajinná oblast
26
národní přírodní rezervace
27
přírodní rezervace
28
památný strom
32
NATURA 2000 – evropsky významná lokalita
34
NATURA 2000 – ptačí oblast
35
les zvláštního určení
38
les hospodářský
39
BPEJ – 1. třída ochrany
41
BPEJ – 2. třída ochrany
41
chráněná oblast přirozené akumulace vod
45
rekreační oblasti
119
Vendryně
Vělopolí
Třinec
Střítež
Smilovice
Řeka
Ropice
Nýdek
Košařiska
Komorní Lhotka
Hnojník
Číslo jevu
Hodnota
Bystřice
Tab. 120: Přehled hodnot na území SO ORP Třinec
Tab. 121: Hodnoty označené ve výkresové části Označení
Název
Obec
Číslo jevu
H1 H2
Centrum obce Společenské a sportovní centrum
Bystřice Bystřice
11 11
H3 H4
Dřevěnice čp. 160 Dřevěnice čp. 208
Bystřice Bystřice
14 14
H5
Dřevěnice čp. 338
Bystřice
14
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
128
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H6
Dřevěnice čp. 344
Bystřice
14
H7 H8
Dřevěnice čp. 406 Vila čp. 491
Bystřice Bystřice
14 14
H9 H10
Výrobní hala firmy BERNDORF BÄDERBAU, s. r. o. Výrobní hala firmy MROZEK, a. s.
Bystřice Bystřice
14 14
H11 H12
Základní škola Polská základní škola
Hnojník Hnojník
13, 14, 15 13, 14
H13 H14
Dřevěnice čp. 69 Dřevěnice čp. 124
Hnojník Hnojník
14 14
H15 H16
Vila čp. 68 Novostavba rodinného domu čp. 398
Hnojník Hnojník
14 14
H17 H18
Zdařilá rekonstrukce bývalého hospodářského objektu čp. 12 Budova nádraží
Hnojník Hnojník
14 14
H19 H20
Evangelická kaple na hřbitově Návsí v centru obce
Hnojník Komorní Lhotka
14 11
H21 H22
Prostor za kostelem a farou Katolický kostel
Komorní Lhotka Komorní Lhotka
11 13, 14, 15
H23 H24
Budova první polské školy z roku 1782 Bylinné lázničky
Komorní Lhotka Komorní Lhotka
13 13, 119
H25 H26
Dřevěnice čp. 13 Vila čp. 149
Komorní Lhotka Komorní Lhotka
14 14
H27 H28
Turistické východisko Centrum obce
Košařiska Košařiska
11 11
H29 H30
Areál hřbitova Oblast rekreace
Košařiska Košařiska
11 11
H31 H32
Roubený dům čp. 1 Roubený dům čp. 2
Košařiska Košařiska
12, 14 12, 14
H33 H34
Dřevěnice čp. 8 Venkovská usedlost čp. 21
Košařiska Košařiska
14 12, 14
H35 H36
Venkovská usedlost čp. 22 Dřevěnice čp. 26
Košařiska Košařiska
12, 14 14
H37 H38
Dřevěnice čp. 34 Roubený dům čp. 50
Košařiska Košařiska
14 12, 14
H39 H40
Venkovská usedlost čp. 58 Dřevěnice čp. 61
Košařiska Košařiska
12, 14 14
H41 H42
Dřevěnice čp. 63 Dřevěnice če. 0109
Košařiska Košařiska
14 14
H43 H44
Dřevěnice če. 0110 Dřevěnice če. 0111
Košařiska Košařiska
14 14
H45 H46
Dřevěnice če. 0129 Centrum obce
Košařiska Nýdek
14 11
H47 H48
Skokanské můstky Filipka
Nýdek Nýdek
11, 119 11
H49 H50
Základní škola Dřevěnice čp. 22
Nýdek Nýdek
13, 14 14
H51 H52
Dřevěnice čp. 78 Dřevěnice čp. 258
Nýdek Nýdek
14 14
H53 H54
Rozhledna na Čantoryji Stacionář
Nýdek Ropice
15 11
H55 H56
Prostranství u kostela Golfový areál
Ropice Ropice
11 11
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
129
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H57
Základní škola
Ropice
13, 14
H58 H59
Dům čp. 2 Dům čp. 9
Ropice Ropice
14 14
H60 H61
Dům čp. 25 Statek čp. 136
Ropice Ropice
14 14
H62 H63
Budova nádraží Území v údolí na obou březích řeky
Ropice Řeka
14 11
H64 H65
Stromořadí Mateřská škola
Řeka, Smilovice Řeka
11 13, 14
H66 H67
Kaplička u hřbitova Dřevěnice čp. 96
Řeka Řeka
13, 14, 15 14
H68 H69
Hospodářská usedlost Prostředí nedaleko centra obce
Smilovice Smilovice
11 11
H70 H71
Kaple na hřbitově Dům čp. 77
Smilovice Smilovice
13, 14, 15 13
H72 H73
Venkovský dům čp. 30 Dřevěnice čp. 50
Smilovice Smilovice
12, 14 14
H74 H75
Stodola čp. 49 Statek čp. 116
Smilovice Smilovice
14 14
H76 H77
Novostavba rodinného domu čp. 210 Budova křesťanského společenství Karmel
Smilovice Smilovice
14 14
H78 H79
Malá kaplička Stromořadí
Stítež Stítež
11 11
H80 H81
Římskokatolický kostel sv. Archanděla Michaela Budova bývalé lesní správy
Střítež Střítež
13, 15 13
H82 H83
Základní škola Dřevěnice
Střítež Střítež
13, 14 14
H84 H85
Objekt původní zástavby čp. 25 Kaple na hřbitově
Střítež Střítež
14 14
H86 H87
Areál nemocnice (k. ú. Dolní Líštná) Údolí potoka (k. ú. Guty)
Třinec Třinec
11, 15 11
H88 H89
Úbočí Beskyd (k. ú. Guty) Nové centrum města (k. ú. Lyžbice, Třinec)
Třinec Třinec
11 11
H90 H91
Hřbitov (k. ú. Nebory) Fojtství (k. ú. Oldřichovice u Třince)
Třinec Třinec
11 11
H92 H93
Budova kostela (k. ú. Oldřichovice u Třince) Dělnická kolonie (k. ú. Třinec)
Třinec Třinec
11 11
H94 H95
Dělnická kolonie Na Borku Dělnická kolonie (k. ú. Dolní Líštná)
Třinec Třinec
11 11
H96 H97
Prostor náměstí (k. ú Třinec) Areál kostela (k. ú. Třinec)
Třinec Třinec
11 11
H98 H99
Penzion Gutská Bašta (k. ú. Guty) Základní škola (k. ú. Oldřichovice)
Třinec Třinec
13 13, 14
H100 H101
Základní škola (k. ú. Nebory) Areál nemocnice (k. ú. Konská)
Třinec Třinec
13, 14 13, 15
H102 H103
Restaurace U Obracaja (k. ú. Dolní Líštná) Dřevěnice čp. 61 (k. ú. Guty)
Třinec Třinec
14 14
H104 H105
Usedlost čp. 134 (k. ú. Guty) Zdařilá rekonstrukce rodinného domu čp. 129 (k. ú. Nebory)
Třinec Třinec
14 14
H106 H107
Domov důchodců (k. ú. Oldřichovice u Třince) Vodárna (k. ú. Oldřichovice u Třince)
Třinec Třinec
14 14
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
130
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
H109
Budova spořitelny čp. 410 (k. ú. Třinec)
Třinec
14
H110 H111
Dům čp. 500 (k. ú. Třinec) Obytný úřednický dům čp. 510 (k. ú. Třinec)
Třinec Třinec
14 14
H112
Třinec
14
Třinec
14
H114
Funkcionalistický dům, ul. Lesní čp. 524 (k. ú. Třinec) Základní umělecká škola, ul. Třanovského čp. 596 (k. ú. Třinec) Dům dětí a mládeže (k. ú. Třinec)
Třinec
14
H115 H116
Základní škola, ul. Erbenova (k. ú. Třinec) Základní škola, ul. U Splavu (k. ú. Třinec)
Třinec Třinec
14 14
H117 H118
Novostavba rodinného domu čp. 157 (k. ú. Tyra) Kaple na hřbitově (k. ú. Guty)
Třinec Třinec
14 15
H119 H120
Vysílač na Javorovém (k. ú. Oldřichovice u Třince) Třinecké železárny (k. ú. Třinec)
Třinec Třinec
15 15
H121 H122
Plynojemy (k. ú. Třinec) Pramen (k. ú. Karpentná)
Třinec Třinec
15 19
H123 H124
Hospodářská usedlost Centrum obce
Vělopolí Vělopolí
11 11
H125 H126
Údolí potoka Společenské a sportovní centrum
Vendryně Vendryně
11 11
H127 H128
Stromořadí Rodiště barona Adama Borka
Vendryně Vendryně
11 13
H129 H130
Základní škola Novostavba rodinného domu čp. 1105
Vendryně Vendryně
13, 14 14
H131 H132
Hotel Vitality Vápenné pece
Vendryně Vendryně
15 19, 119
H133 H134
Základní škola Venkovská usedlost čp. 60
Komorní Lhotka Košařiska
14 12
H135 H136
Venkovská usedlost čp. 18 Hospodářský objekt u čp. 97
Košařiska Smilovice
12 12
H137 H138
Venkovský dům čp. 47 Hospodářský objekt u čp. 47
Smilovice Smilovice
12 12
H139 H140
Venkovský dům čp. 36 Venkovský dům čp. 34
Smilovice Smilovice
12 12
H141 H142
Venkovská usedlost čp. 26 Venkovský dům čp. 19
Smilovice Smilovice
12 12
H143 H144
Venkovská usedlost čp. 1 Venkovská usedlost čp. 42
Střítež Střítež
12 12
H145 H146
Hospodářský objekt Venkovská usedlost čp. 16
Střítež Střítež
12 12
H147 H148
Venkovský dům čp. 71 Venkovská usedlost čp. 89
Střítež Třinec
12 12
H149 H150
Venkovský dům čp. 46 Domy při ulici Kaštanová
Třinec Třinec
12 11
H151 H152
Sídliště Sosna Polyfunkční dům čp. 1501
Třinec Bystřice
11 14
H153
Novostavba rodinného domu čp. 460
Ropice
14
H154
Mimoúrovňové propojení silnice II/468 a průmyslové zóny Baliny
Třinec
14
H155
WERK ARENA – multifunkční sportovní hala pro lední hokej
Třinec
14
H156
VIA LYŽBICE – soubor staveb železniční zastávky a podjezdu pod železnicí
Třinec
14
NKP1
Evangelický kostel (25814/8-2317)
Bystřice
8
H113
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
131
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
NKP2
Filiální kostel Povýšení sv. Kříže (39745/8-645)
Bystřice
8
NKP3 NKP4
Zámek s areálem (15117/8-660) Farní kostel Nanebevzetí P. Marie s areálem (27934/8-661)
Hnojník Hnojník
8 8
NKP5
Evangelický kostel s areálem hřbitova a třemi empírovými náhrobky (23167/8-667)
Komorní Lhotka
8, 15
NKP6 NKP7
Chalupa čp. 40 (36656/8-672) Chalupa čp. 71 (33775/8-671)
Komorní Lhotka Komorní Lhotka
8 8
NKP8 NKP9
Chalupa čp. 195 (27935/8-673) Seskupení hospodářských budov u čp. 83 (36196/8-675)
Komorní Lhotka Komorní Lhotka
8 8
NKP10 NKP11
Filiální kostel sv. Mikuláše (27716/8-690) Chalupa čp. 20 (39356/8-689)
Nýdek Nýdek
8 8, 11
NKP12 NKP13
Chalupa čp. 111 (23627/8-687) Zámek s areálem (38983/8-699)
Nýdek Ropice
8 8
NKP14 NKP15
Farní kostel Zvěstování P. Marie s areálem (27175/8-700) Chalupa čp. 7 (32750/8-701)
Ropice Řeka
8 8
NKP16
Mánesův pomník (40732/8-719)
Střitež
8
NKP17
Dům čp. 116 se dvěma hospodářskými staveními a parcelami 103 st. a 102 (100524)
Třinec
8
NKP18
Dům čp. 117 se dvěma hospodářskými staveními a parcelami 108 st. a 109 (100525)
Třinec
8
NKP19 NKP20
Úřednický dům obytný čp. 509 (10372/2007) Soubor kostela sv. Alberta s jeho částmi (104159)
Třinec Třinec
8 8
NKP21
Kaple hřbitovní (37339/8-721)
Třinec
8
NKP22
Filiální kostel Božího Těla s ochranným pásmem (46321/8-659)
Třinec
8
NKP23 NKP24
Areál bývalé usedlosti čp. 7 (49026/8-3103) Farní kostel sv. Kateřiny (38116/8-722)
Vělopolí Vendryně
8 8
R1
Loučka
Bystřice, Nýdek
119
R2
Godula
Komorní Lhotka, Řeka, Smilovice
119
R3
Kotař
Komorní Lhotka
119
R4 R5
Ostrý Kozubová
Košařiska, Třinec Košařiska
119 119
R6 R7
Kamenitý Čantoryje
Košařiska Nýdek
119 119
R8 R9
Velký Sošov Filipka
Nýdek Nýdek
119 119
R10 R11
Velký Stožek Golfový areál
Nýdek Ropice
119 119
R12 R13
Ski areál Ropička
Řeka Řeka
119 119
R14 R15
Jahodná Lesopark
Třinec, Vendryně Třinec
119 119
R16 R17
Javorový vrch Kozinec
Třinec Třinec
119 119
S1 S2
Dub letní v Bystřici Labojův dub v Bystřici
Bystřice Bystřice
32 32
S3 S4
Hrušeň obecná Klen v Hnojníku
Bystřice Hnojník
32 32
S6 S8
Lípa v Řece Tis červený ve Stříteži
Řeka Střítež
32 32
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
132
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
S9
Hrušeň obecná v Českém Puncově
Třinec
32
S10 S11
Buky v Karpentné Javor klen
Třinec Třinec
32 32
S13 S14
Dub letní v Neborech Neborovský dub
Třinec Třinec
32 32
S15 S16
Neborovský jírovec Oldřichovický dub
Třinec Třinec
32 32
S17 S18
Oldřichovický jírovec Jasan ztepilý v Oldřichovicích
Třinec Třinec
32 32
S19 S20
Lípa v Tyře Vělopolská lípa
Třinec Vělopolí
32 32
S21 S22
Javor klen ve Vendryni Lípa malolistá
Vendryně Vendryně
32 32
S23 S24
Vendryňský topol černý u Kopytné Vendryňský topol černý u Olše
Vendryně Vendryně
32 32
V1
Bystřické akáty
Bystřice
22
Hnojník, Komorní Lhotka
22
V2
Lipová alej Komorní Lhotka – Hnojník (č. 30-01/Ra)
V3
Lípa srdčitá v Nýdku (č. 52-1/Rs)
Nýdek
22
V4 V5
Remíz (č. 65-13/Rr) Střítežské rybníky (č. 78-01/VR/dT)
Ropice Střítež
22 22
V6 V7
Dub letní (č. 78-02/R/s) Dub letní v Neborech (č. 48-02/Rs)
Střítež Třinec
22 22
V8 V9
Porost u cesty (č. 48-10/b/Rs) Skupina listnáčů v Neborech (č. 48-25/Rr)
Třinec Třinec
22 22
V10 V11
Skupina lip, dubu a javoru (č. 48-22/Rs) Dub letní (č. 48-34/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V12 V13
Potůček (č. 53-28/Rd) Listnatý remíz (č. 53-23/Rr)
Třinec Třinec
22 22
V14 V15
Lípa malolistá (č. 53-29/Rs) Dub letní (č. 53-04/Rs!)
Třinec Třinec
22 22
V16 V17
Listnatý remíz (č. 53-14/Rr) Lípa malolistá (č. 53-35/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V18 V19
Listnatý remíz (č. 53-27/Rv) Soliterní lípa malolistá (č. 53-05/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V20 V21
Lůmek (č. 824-13/RrGl) Lípa malolistá (č. 824-07/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V22 V23
Alej podél cesty (č. 824-12/Ra) Dub letní v Českém Puncově (č. 821-15/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V24 V25
Remíz (č. 822-09/Rr) Dub letní v Dolní Líštné (822-34/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V26 V27
Dub zimní (č. 29-19/Rs) Louka (č. 29-16/T)
Třinec Třinec
22 22
V28 V29
Remíz (č. 29-18/Rr) Lípa velkolistá (č. 29-17/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V30 V31
Městský les (č. 827-19/L) Městský les (č. 826-03/L)
Třinec Třinec
22 22
V32 V34
Dub zimní (č. 826-19/Rs) Remíz (826-09/Rr)
Třinec Třinec
22 22
V35 V36
Soliterní jírovec maďal (826-10/Rs) Břehový porost při potůčku Křivec (č. 827-18/a/LVRd)
Třinec Třinec
22 22
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
133
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
V37
Park u evangelického kostela a hvězdárny M. Koperníka (č. 827-15/P)
Třinec
22
V38
Promenádní chodník (č. 827-16/P, 826-02/P)
Třinec
22
V39 V40
Jilm horský (č. 827-20/Rs) Dub zimní (č. 827-17/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V41 V42
Dvě lípy malolisté (č. 16-15/Rs) Dvojice lip malolistých (16-08/Rs)
Třinec Třinec
22 22
V43 V44
Listnatý remíz (č. 16-09/Rr) Malý rybníček pod remízem (č. 85-07/VTR/r)
Třinec Vělopolí
22 22
V45 V46
Krátká linie dřevin podél cesty (č. 85-09 R/s) Lípa velkolistá a javor klen (č. 94-01/Rs)
Vělopolí Vendryně
22 22
V47 V48
Lípa malolistá (č. 94-02/Rs) Dub v Bystřici
Vendryně Bystřice
22 22
V49
Buk na Loučce
Nýdek
22
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
134
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
C. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Přehled limitů využití území je uveden v tab. 122, podrobněji jsou limity popsány v údajích o území.
památková zóna
6
nemovitá kulturní památka
8
oblast krajinného rázu
17
místo krajinného rázu
18
regionální ÚSES
21
významný krajinný prvek registrovaný
22
údolní niva
23
rybníky
23
vodní toky
23
chráněná krajinná oblast
26
národní přírodní rezervace
27
přírodní rezervace
28
památný strom
32
NATURA 2000 – evropsky významná lokalita
34
NATURA 2000 – ptačí oblast
35
les zvláštního určení
38
les hospodářský
39
vzdálenost 50 m od okraje lesa
40
BPEJ – 1. třída ochrany
41
BPEJ – 2. třída ochrany
41
investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
43
vodní zdroj povrchové vody
44
chráněná oblast přirozené akumulace vod
45
vodní útvar povrchových, podzemních vod
47
záplavové území
50
aktivní zóna záplavového území
51
dobývací prostor
57
chráněné ložiskové území
58
chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
59
poddolované území
61
sesuvné území a území jiných geologických rizik
62
staré zátěže území a kontaminované plochy
64
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
65
vodovodní síť včetně ochranného pásma
68
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Vendryně
Vělopolí
Třinec
Střítež
Smilovice
Řeka
Ropice
Nýdek
Košařiska
Komorní Lhotka
Číslo jevu
Hnojník
Limit
Bystřice
Tab. 122: Přehled limitů využití území na území SO ORP Třinec
135
73
technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma
74
vedení plynovodu včetně a bezpečnostního pásma
75
ochranného
technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma
79
teplovod včetně ochranného pásma
80
elektronické komunikační ochranného pásma
zařízení
včetně
Vendryně
nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma
Vělopolí
72
Třinec
71
elektrická stanice včetně ochranného pásma
Střítež
výrobna elektřiny včetně ochranného pásma
Smilovice
70
Řeka
síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma
Ropice
69
Nýdek
technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma
Košařiska
Číslo jevu
Komorní Lhotka
Limit
Hnojník
Úřad územního plánování Třinec
Bystřice
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
81
komunikační vedení včetně ochranného pásma
82
objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami
84
skládka včetně ochranného pásma
85
silnice I. třídy včetně ochranného pásma
90
silnice II. třídy včetně ochranného pásma
91
silnice III. třídy včetně ochranného pásma
92
místní a účelové komunikace
93
železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma
94
železniční dráha regionální včetně ochranného pásma
95
vlečka včetně ochranného pásma
97
lanová dráha včetně ochranného pásma
98
letecká stavba včetně ochranných pásem
103
vymezené zóny havarijního plánování
109
objekt civilní ochrany
110
ochranné pásmo hřbitova, krematoria
113
jiná ochranná pásma
114
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
136
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
D. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Tab. 123: Záměry na provedení změn označené ve výkresové části Označ. záměru ve výkresu
Z1
Z2
Název
Zdvojení elektrického vedení Nadmístní 400 kV Nošovice – Mosty záměr u Jablunkova – Varín (SR)
Přeložka silnice I/11 a I/68 Třanovice – Bystřice
Lokalizace
Charakteristika
Nadmístní záměr
Z3
Trasa pro běžecké lyžování, příp. pro cyklisty, příp. hipostezka – lokalita Prašivá
Z4
Územní rezerva pro Nadmístní plynovod DN200 záměr Třanovice – Komorní Lhotka
Z5
Cyklotrasa spojující Chotěbuz a Jablunkov
Z6
Lokální záměr
Zdroj
ZÚR MSK
ZÚR MSK, PÚR ČR
Poznámka
V ZÚR označeno E8.
V ZÚR označeno D36, D37, D38, D201; v PÚR označeno S6. Zahájena výstavba.
Záměr obce
Dotčená k. ú.
Bystřice
Bystřice nad Olší
Hnojník Komorní Lhotka Smilovice
Hnojník Komorní Lhotka Smilovice u Třince
Třinec
Guty, Karpentná, Oldřichovice u Třince
Vendryně Bystřice
Vendryně Bystřice nad Olší
Hnojník Ropice
Hnojník Ropice
Střítež
Střítež
Třinec
Karpentná, Lyžbice, Nebory, Oldřichovice u Třince
Vendryně Bystřice
Vendryně Bystřice nad Olší
Nýdek Vendryně
Nýdek Vendryně
Hnojník
Hnojník
Komorní Lhotka
Komorní Lhotka
Třinec
Český Puncov, Lyžbice, Konská, Třinec
Smilovice
Smilovice u Třince
Řeka
Řeka
Bystřice
Bystřice nad Olší
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Lokální záměr
Záměr obce
Komorní Lhotka
Komorní Lhotka
Lokální záměr
Záměr obce
Košařiska
Košařiska
Lanovka Košařiska – Kozubová
Nadmístní záměr
Záměr obce
Košařiska
Košařiska
Víceúčelové hřiště se zázemím a parkovišti
Lokální záměr
Záměr obce
Hřiště již realizováno.
Košařiska
Košařiska
ZÚR MSK
Podle ZÚR "sedačková" (D190). Projekt ve skutečnosti zpracován na kabinkovou lanovku.
Nýdek
Nýdek
ZÚR MSK
V ZÚR označeno P502.
Nadmístní záměr
Záměr obce
Částečně realizováno (Bystřice, Vendryně).
Cyklotrasa podél řeky Ropičanky
Lokální záměr
Záměr obcí
Z8
Chodník podél komunikace
Lokální záměr
Záměr obce
Z15
Přestavba objektu na obecní dům, vytvoření parku
Lokální záměr
Z17
Rozšíření kanalizace
Z18
Kanalizační síť
Z19 Z20
Z21
Dotčené obce
Lanovka Nýdek – Malá Čantoryje
Nadmístní záměr
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Zahájena realizace.
137
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Z22
Rozšíření kanalizace
Lokální záměr
Záměr obce
Z23
Sjezdovka se zázemím – lokalita Poledná
Lokální záměr
Z25
Revitalizace rybníků
Z26
2016 přibyla 1 lokalita.
Nýdek
Nýdek
Záměr obce
Nýdek
Nýdek
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Ropice
Ropice
Rozvoj skiareálu Řeka
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Řeka
Řeka
Z28
Rozšíření školního areálu
Lokální záměr
Záměr obce
Smilovice
Smilovice u Třince
Z29
Chodník podél plánované přeložky silnice III/4763
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z30
Zalesnění podél plánované přeložky silnice I/11 a I/68
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z31
Rezervní kolektor pro vedení budoucích sítí
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z33
Sedačková lanovka Oldřichovice – Malý Javorový
Nadmístní záměr
ZÚR MSK
V ZÚR označeno D305.
Třinec
Oldřichovice u Třince, Tyra
Z34
Elektrické vedení 400 kV (Guty – Třinecké železárny)
Nadmístní záměr
ZÚR MSK
V ZÚR označeno E44.
Třinec
Guty, Oldřichovice u Třince, Třinec
Z35
Rozšíření sportovního areálu na Javorovém vrchu
Lokální záměr
Záměr obce
Třinec
Oldřichovice u Třince, Tyra
Z36
Zázemí sportovního areálu na Javorovém vrchu
Lokální záměr
Záměr obce
Třinec
Oldřichovice u Třince
Z38
Obytná výstavba – lokalita Kamionka
Lokální záměr
Podnikatelský Částečně záměr realizováno.
Třinec
Lyžbice
Z40
Demolice původní obytné zástavby a výstavba nových bytových domů
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Třinec
Dolní Líštná
Z41
Plocha pro sběrný dvůr
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Třinec
Konská
Z44
Bezpečnostní úprava křižovatky na silnici I/11
Lokální záměr
Záměr obce
Třinec
Oldřichovice u Třince
Z45
Rozšíření kapacity vodního toku
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z48
Hráz a retenční nádrž
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z49
Suchý poldr
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z50
Ekoagrofarma
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Vendryně
Vendryně
Z52
Dokončení nedostavěného obytného komplexu
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z53
Revitalizace potoka Žabinec
Lokální záměr
Záměr obce
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z55
Průmyslová zóna
Hnojník
Hnojník
Z56
Rozšíření hřbitova
Lokální záměr
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Z57
Odpočinková zóna, park
Lokální záměr
Záměr obce
Komorní Lhotka
Komorní Lhotka
Nadmístní Podnikatelský záměr záměr
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Demolice provedena.
138
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Z58
Zlepšení turistického zázemí – venkovní posezení, penzion
Lokální záměr
Záměr obce
Košařiska
Košařiska
Z60
Rozšíření golfového areálu včetně zázemí
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Ropice
Ropice
Z61
Rozšíření vodovodního řadu
Lokální záměr
Záměr obce
Stavba povolena.
Ropice
Ropice
Z63
Chodník ke hřbitovu a škole
Lokální záměr
Záměr obce
Chodník ke hřbitovu realizován.
Smilovice
Smilovice u Třince
Ropice Smilovice
Ropice Rakovec
Střítež Třinec
Střítež Guty, Nebory
Z64
Obnova tzv. „Mánesovy stezky“
Lokální záměr
Záměr obce Smilovice
Z65
Sportoviště
Lokální záměr
Záměr obce
Řeka
Řeka
Z66
Chodník podél komunikace
Lokální záměr
Záměr obce
Řeka
Řeka
Z67
Objekt pro seniory
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z70
Využití kravína na muzeum, agroturistiku
Lokální záměr
Záměr obce
Vělopolí
Vělopolí
Z72
Kynologické centrum
Lokální záměr
Záměr obce
Třinec
Konská
Z73
Spojnice silnice I/11 a areálu Nadmístní Podnikatelský TŽ záměr záměr
Třinec
Konská
Ropice
Ropice
Záměr správy silnic MSK
Komorní Lhotka
Komorní Lhotka
Z74
Rozšíření komunikace
Lokální záměr
Z75
Cyklistická trasa
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z76
Cyklostezka
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z77
Výstavba mateřské školy
Lokální záměr
Záměr obce
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z78
Malé multifunkční hřiště
Lokální záměr
Záměr obce
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z79
Cyklostezka Bystřice – Nýdek
Lokální záměr
Záměr obcí
Bystřice
Bystřice nad Olší
Nýdek
Nýdek
Z80
Areál pro chov koní
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z81
Rozšíření a rekonstrukce vodovodního řadu
Lokální záměr
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Z82
Multifunkční hřiště
Lokální záměr
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Z83
Parkoviště v centru obce
Lokální záměr
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Z84
Sběrný dvůr
Lokální záměr
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Z85
Přestavba obecního úřadu na malometrážní byty
Lokální záměr
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Z86
Rozšíření mateřské školy
Lokální záměr
Záměr obce
Hnojník
Hnojník
Z87
Cyklostezka s chodníkem
Lokální
Záměr obcí
Hnojník
Hnojník
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
139
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
záměr
Komorní Lhotka Komorní Lhotka
Komorní Lhotka
Z88
Cyklostezka
Lokální záměr
Záměr obce
Z89
Multifunkční objekt včetně mateřské školy s hřištěm
Lokální záměr
Záměr obce
Komorní Lhotka
Komorní Lhotka
Z90
Dům pro seniory
Lokální záměr
Záměr obce
Košařiska
Košařiska
Z91
Dobudování inženýrských sítí a komunikací
Lokální záměr
Záměr obce
Košařiska
Košařiska
Z92
Rozšíření komunikace
Lokální záměr
Záměr obce
Nýdek
Nýdek
Z93
Přestavba a rozšíření školní tělocvičny
Lokální záměr
Záměr obce
Nýdek
Nýdek
Z94
Chodník
Lokální záměr
Záměr obce
Nýdek
Nýdek
Z95
Chodník
Lokální záměr
Záměr obce
Ropice
Ropice
Z96
Revitalizace parčíku a okolí
Lokální záměr
Záměr obce
Ropice
Ropice
Z97
Úprava parčíku u kostela
Lokální záměr
Záměr obce
Ropice
Ropice
Z98
Rozšíření vodovodního řadu
Lokální záměr
Podnikatelský záměr
Smilovice
Smilovice u Třince
Z99
Nový zdroj pitné vody pro obec
Lokální záměr
Záměr obce
Smilovice
Smilovice u Třince
Z100
Přeložka vodovodu
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z101
Prodloužení komunikace
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z102
Výstavba kanalizační sítě
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z103
Obecní ČOV
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z104
Umístění rodinných a bytových domů s veřejným prostranstvím
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z105
Vodojem
Lokální záměr
Záměr obce
Střítež
Střítež
Z106
Sdružená cyklostezka s chodníkem
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z107
Okružní křižovatka
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z108
Polyfunkční dům
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z109
Přestavba požární zbrojnice
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z110
Rozhledna
Lokální záměr
Záměr obce
Vendryně
Vendryně
Z111
Naučná stezka na Godulu
Lokální záměr
Záměr obce
Smilovice
Smilovice u Třince
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
Komorní Lhotka
140
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Z112
Via Sosna – dopravní propojení lokality "Za tratí" a "Sosna"
Úřad územního plánování Třinec
Lokální záměr
Záměr obce
Třinec
Lyžbice, Dolní Líštná
Oproti ÚAP 2012 a ÚAP 2014 výkres záměrů již neobsahuje následujícízáměry: Označení záměru v ÚAP 2012
Popis
Stav
Dotčené obce
Dotčená k. ú.
Z10
Výstavba wellness centra
Neaktuální záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z14
Muzeum s tematikou "Jiří Třanovský"
Neaktuální záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z37
Přestavba autobusového stanoviště
Realizováno
Třinec
Třinec
Z46
Bytové domy a dům s pečovatelskou službou
Neaktuální záměr
Vendryně
Vendryně
Stav
Dotčené obce
Dotčená k. ú.
Realizováno
Bystřice
Bystřice nad Olší
Neaktuální záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Realizováno
Bystřice
Bystřice nad Olší
Označení záměru v ÚAP 2014
Popis
Z7
Spojnice místních komunikací
Z9
Truck centrum u silnice I/11
Z11
Polyfunkční dům v centru obce
Z12
In-linová dráha podél řeky Hluchová
Neaktuální záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z13
Parkovací dům a paleontologická expozice
Neaktuální záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z16
Obnova parku s vybudováním rybníčků a veřejné zeleně
Neaktuální záměr
Hnojník
Hnojník
Z24
Zázemí pro sportovce – lokalita "U hřiště"
Realizováno
Nýdek
Nýdek
Z27
Rozšíření hřbitova včetně parkovacích míst
Realizováno
Smilovice
Smilovice u Třince
Z32
ČOV pro bytové domy
Neaktuální záměr
Střítež
Střítež
Z39
Regenerace lokality "Za tratí" a podjezd pod železnicí "Via Lyžbice"
Realizováno
Třinec
Lyžbice
Z47
Oddechová a sportovní zóna
Realizováno
Vendryně
Vendryně
Z51
Navýšení terénu návozem zeminy ze stavby přeložky silnice I/11
Neaktuální záměr
Bystřice
Bystřice nad Olší
Z42
Multifunkční dům
Realizováno
Třinec
Karpentná
Z43
Integrované výjezdní centrum Třinec
Realizováno
Třinec
Třinec
Z54
Revitalizace vodního toku Kopytná
Realizováno
Bystřice
Bystřice nad Olší
Vendryně
Vendryně
Z59
Přestavba bývalého učiliště na objekt pro seniory
Realizováno
Nýdek
Nýdek
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
141
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace Z62
Hřiště
Z68
Využití budovy rodiště Adama Borka jako muzeum
Z69 Z71
Úřad územního plánování Třinec
Realizováno
Ropice
Ropice
Neaktuální záměr
Vendryně
Vendryně
Přestavba objektu na integrované komunitní centrum
Realizováno
Vendryně
Vendryně
Modernizace nádraží
Realizováno
Třinec
Třinec
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
142