IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Územně analytické podklady ORP Frýdlant Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Pořizovatel:

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ

Identifikační údaje

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla:

Územně analytické podklady ORP Frýdlant

Část díla:

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území

Pořizovatel:

Město Frýdlant náměstí T.G. Masaryka 37, 464 01 Frýdlant

Zhotovitel:

MěÚ Frýdlant, OSUZP, ÚÚP

Datum zhotovení:

15.11.2010

MěÚ Frýdlant, ÚÚP

1


Obsah

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A A.1 A.2 A.3 A.3a A.3b A.3c B B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10 C C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 D D.1 D.2 D.3 E

Pilíř hospodářský 3 Hospodářská základna - výroba, služby, cestovní ruch 3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 28 Technická infrastruktura 54 Technická infrastruktura - vodní hospodářství 54 Technická infrastruktura - energetika, spoje 72 Technická infrastruktura – nakládání s odpady 85 Pilíř sociální (soudržnosti společenství obyvatel) 94 Obyvatelstvo 94 Vzdělávání 102 Zdravotnictví 106 Sociální péče 109 Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče 112 Sport a tělovýchova 135 Bydlení a bytový fond 138 Zaměstnanost a trh práce 144 Bezpečnost 150 Struktura osídlení 159 Pilíř environmentální 168 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny 168 Hydrologie a klimatologie 182 Půdní fond 198 Zatížení životního prostředí 218 Ochrana přírody a krajiny 240 Souhrn hodnot území, limitů využití území, záměrů na provedení změn v 291 území Hodnoty území 291 Limity využití území 294 Záměry na provedení změn v území 297 Seznam použitých zkratek, vysvětlivky 300

OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI Číslo 1 2 3 4

Název výkresu Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území Problémový výkres


2

Měřítko 1:10000 1:10000 1:10000 1:10000


Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch

PODKLADY PRO RURÚ V ČLENĚNÍ PODLE TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A

PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ

A.1

HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA – VÝROBA, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH

A.1.1 POUŽITÉ PODKLADY -

ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o., 2008 Krajská koncepce zemědělství, KÚLK, 2002 Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, Garep spol. s r.o., 2002 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko, ARR, SAUL, TUL, 2006 Statistické údaje struktury půdního fondu, ČSÚ, KÚLK Oblastní plány rozvoje lesů internetové servery ČÚZK, ČSÚ, ÚHÚL (OPRL), KÚLK, města Frýdlant, shromážděné podklady od správců dat pro ÚAP, ORP Frýdlant, 2008-2010 údaje o území – plochy výroby – ÚUP ORP Frýdlant, 2008 údaje o území – plochy občanského vybavení – ÚUP ORP Frýdlant, 2008 terénní šetření zhotovitele archív a databáze zpracovatele

A.1.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY A.1.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 2.1 2.2

3.1

4 56 114.A1

Sledovaný jev (plochy výroby) plochy zemědělské a lesní výroby (plochy výroby) plochy průmyslové výroby, stavebnictví, skladů a výrobních služeb (plochy občanského vybavení) plochy obchodu a služeb

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jiná ochranná pásma) ochranná pásma výroby

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev vyhodnocen z podkladů ÚÚP ORP, ÚPD, dostupných veřejných zdrojů a z archívu a šetření zpracovatele jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD, údajů o území, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD, údajů o území, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD. Dle podkladů dodaných ÚUP ORP Frýdlant jsou plochy občanské vybavenosti dále děleny na dopravní vybavenost, plochy sportu a rekreace, technickou vybavenost a veřejnou vybavenost dodané údaje o území jev vyhodnocen dle podkladů od ARR s.r.o. (Projekt brownfields), KÚLK a doplněné terénním šetřením jev vyhodnocen na základě údajů poskytnutých Ministerstvem zdravotnictví nevyhodnoceno

A.1.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev 119.A1.1 zemědělské výrobní oblasti 119.A1.2 subjekty zemědělské a lesnické výroby 119.A1.3 organizační struktura mysliveckého hospodaření 119.A1.4 cestovní ruch, rekreace, lázeňství


Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev vyhodnocen z podkladů ORP a archívu zpracovatele jev vyhodnocen z podkladů ORP (ÚPD) i z veřejných zdrojů (internetové servery ČSÚ) jev vyhodnocen z veřejných zdrojů (internetový server ÚHÚL) jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD (údaje o území od ÚUP ORP), zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD

3



A.1.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY A.1.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ VÝROBY (JEV 2.1) ZPŮSOBY A INTENZITA ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNICKÉHO HOSPODAŘENÍ Současné způsoby a intenzitu zemědělského hospodaření v řešeném území ilustrují společensko-ekonomické poměry po roce 1989, zejména nové vlastnické vztahy k půdě a všeobecné podmínky pro podnikání v oboru, které v zemědělské prvovýrobě poskytují nízkou konkurenceschopnost zemědělců na trhu s komoditami. Důsledkem těchto změn je existence místně ladem ležící orné půdy a zanedbaných travních porostů (absence exaktních podkladů, blíže viz kap. C.3 Půdní fond) – tento stav je způsoben mnoha obecně známými objektivními i subjektivními faktory. Tato situace má mimo jiné přímý vliv na vzhled krajiny, dochází k ruderalizaci půdy v opuštěných partiích nástupem plevelných druhů a k sukcesním jevům (nálety dřevin a křovin…). Ke stavu přispívají i historicky nevytvořené vztahy k půdě, absence místního zpracovatelství, nedostatek kapitálu pro zahájení činnosti, v neposlední řadě i chaotická zemědělská politika státu a podmínky EU. Problémem je zde rovněž i místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) na v minulosti scelených honech (ze současného pohledu nadměrných), zejména v částech obcí Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice a Višňová, a četný výskyt lokalit typu zemědělských brownfields. Tato situace má značný vliv na krajinu řešeného území, kdy pro zachování kvality krajinného rázu je nutná údržba pozemků ZPF, a to i za cenu nezužitkování biomasy, realizovatelná z vnějších finančních zdrojů. Vzhledem k daným přírodním podmínkám (klimatickým a půdním podmínkám s vlivem na produkční možnosti) je však většina zemědělských pozemků v minulosti uzpůsobena k velkovýrobních technologiím hospodaření i náležitě využívána – místně nejkvalitnější pozemky orné půdy, louky a pastviny jsou využívány jako zdroj píce pro zdejší pozůstatky provozů živočišné výroby (často přežívající na pokraji zániku). Na rozdíl od zemědělství jsou v řešeném území podmínky pro lesnické hospodaření již stabilizované, neboť vlastnická struktura je zde již v převážné většině výměry lesů jednoznačně určena (naprostá většina lesů náleží státu nebo obcím/městu) a dodavatelský sektor funguje na základě dlouhodobých či operativních dohod s vlastníky lesů. Vysoká lesnatost řešeného území, územní dislokace lesních pozemků a vysoký stupeň jejich zpřístupněnosti, umožňuje náležité lesnické hospodaření jak pro výnosové hospodářské funkce, tak i pro zajišťování funkcí mimoprodukčních. PLOCHY (AREÁLY) ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PRVOVÝROBY A ZPRACOVATELSTVÍ Dle podkladů ÚÚP ORP Frýdlant, databáze a terénního šetření se v území vyskytují ucelené výrobní plochy (areály) s převažující a dosud aktivní zemědělskou a lesnickou činností. Jejich lokalizace nekoresponduje s výskytem disponibilních druhů pozemků, ale s podnikatelskými záměry vlastníků nebo nájemců konkrétních zařízení (dle praktických možností určených výskytem převzatých stavebních objektů a zařízení zrušených původních státních statků nebo zemědělských družstev, množství a druh mechanizačních prostředků či technologií, a dalších nutných podmínek výhodných pro nového vlastníka či nájemce). Z tohoto důvodu není v praktických možnostech (a ani účelné) hodnotit vhodnost umístění či kapacitu výrobních ploch a zařízení. Některé zemědělské areály disponují stanovenými ochrannými pásmy, které zabezpečují eliminují negativních jevy jejich provozů na okolí – velikost ochranných pásem odvisí od množství faktorů (charakteru výroby, druhů případně chovaných hospodářských zvířat, jejich kapacit apod.), které mohou být časově i svojí velikostí proměnné – z tohoto důvodu nejsou předmětem bližšího vyhodnocení.


4



Tab.1

Přehled ucelených zemědělských a lesních výrobních ploch (areálů) – počet a výměra Plochy zemědělské výroby Plochy lesní výroby Obec Katastrální území Stav Návrh Stav Návrh Bílý Potok Bílý Potok p. Smrkem 1/26407 3/12085 6/31844 2/15605 Bulovka Arnoltice 3/20677 Bulovka 1/93499 Dolní Oldřiš 1/40283 Černousy Boleslav Černousy 2/4059 Ves 2/25539 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 4/73753 2/8775 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 7/99778 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant 11/106933 2/8564 Habartice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice 1/2865 2/32974 1/6643 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice 2/34033 Srbská 3/10947 2/17539 Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem 2/25418 1/31078 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 1/45717 Kunratice Kunratice u Frýdlantu 3/46211 Lázně Libverda Lázně Libverda 1/21968 Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 2/6861 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 7/12127 5/5180 Nové Město p. Smrkem 4/62124 Pertoltice Dolní Pertoltice 2/105143 Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 15/162477 2/10677 Višňová Andělka 3/104750 Poustka u Frýdlantu 4/41206 Předlánce Víska u Frýdlantu 2/5626 Višňová u Frýdlantu Zdroj: Podklady ÚÚP ORP, ÚPD, databáze a terénní šetření


5



Obr.1

Orientační znázornění lokalizace zemědělských a lesních výrobních ploch (areálů – bez měřítka)

Zdroj:

Podklady ORP, ÚPD, databáze a terénní šetření

ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBNÍ OBLASTI (JEV 119.A1.1) Současné zemědělské hospodaření je ovlivněno zejména danými přírodními podmínkami. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy v řešeném území jsou zařazeny do výrobní oblasti B1 Bramborářské a asi 18 % do oblasti B2 Bramborářské, ZPF v obcích Hejnice a Nové Město pod Smrkem do B3 Bramborářsko-ovesné (představuje jen 3,3 % rozlohy ZPF v oblasti). ZPF v obci Bílý Potok je zařazen do nejméně úrodné oblasti H2 Horská (asi 5 % rozlohy ZPF v oblasti). Ve srovnání s Libereckým krajem se zde tedy nevyskytují nejúrodnější oblasti řepařské (v kraji tvoří 13 % rozlohy), je zde vyšší zastoupení oblastí bramborářských (zde asi 95 %, v LK 75 %) a nižší zastoupení oblastí horských (v LK 7 %). Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce).


6



V řešeném území v současnosti naprosto plošně převládají trvalé travní porosty na identickém druhu pozemku i na již zatravněné orné půdě, včetně blíže nespecifikované výměry většinou orné půdy uvedené a uváděné do klidu v rámci současné státní zemědělské politiky. Zemědělské výrobní oblasti jsou objektivně určeny na základě množství ukazatelů přírodních a ekonomických, kdy v podmínkách řešeného území se pro jeho podstatnou část jedná o pomocný souhrnný ukazatel teoretických možností pro způsoby zemědělského využívání pozemků ZPF zejména v rostlinné prvovýrobě. Zařazení území do zemědělských výrobních oblastí je následně provedeno na základě ukazatelů přírodních podmínek (nadmořská výška, srážky, teplota, zastoupení půdních druhů), a po zhodnocení potencionálních možností zemědělského hospodaření dle ukazatelů ekonomických podmínek (procento výměry orné půdy ze ZPF, svažitost, mechanizační dostupnost, zastoupení speciálních kultur apod.). Tab.2

Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech

Obec Bílý Potok

Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Dolní Oldřiš Bulovka Bulovka Arnoltice u Bulovky Ves Černousy Černousy Boleslav Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Frýdlant Habartice u Frýdlantu Habartice Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Heřmanice Kristiánov Srbská Horní Řasnice Horní Řasnice Jindřichovice pod Jindřichovice pod Smrkem Smrkem Dětřichovec Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Nové Město pod Nové Město pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Dolní Pertoltice Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Andělka Předlánce Višňová Višňová u Frýdlantu Poustka u Frýdlantu Víska u Frýdlantu Zdroj: KÚLK, Program rozvoje HSO Frýdlantsko, KN


Výrobní podoblast H2 Horská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B3 Bramborářsko-ovesná B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1

7


Obr.2


Ilustrativní znázornění územních prostorů pro fungování oborů zemědělství a lesnictví (bez měřítka)

SUBJEKTY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ VÝROBY (JEV 119.A1.2) Podmínky pro fungování subjektů hospodařících v zemědělství jsou v současnosti spíše nevyhovující (viz výše), očekávaným trendem je jejich další útlum s vlivem i na vlastní existenci subjektů. Vzhledem k současným trendům zatravňování orné půdy či „uvádění půdy do klidu“, a existujícím i rozvíjejícím se možnostem financování údržby krajiny z vnějších zdrojů, lze díky těmto stimulům očekávat oddálení naprostého krachu těchto podnikatelských struktur v případě, že nebudou efektivně podnikat v oblasti živočišné výroby nebo v souběhu s ostatními aktivitami (ekofarmy, agroturistika, pěstování biomasy pro energetické účely apod.). Větší hospodářské celky právnických osob disponují jak výrobními prostředky, tak i dlouhodobými smluvními vztahy k půdě, tudíž mají i větší šanci na ekonomický rozvoj.


8



Internetový server ČSÚ bilancuje zemědělsky a lesnicky hospodařící subjekty dle místa jejich činnosti resp. bydliště (obec), avšak již bez ohledu, na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde, ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností. Rovněž aktuálnost této evidence je diskutabilní, neboť již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob, zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to i bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná – následně uvedený přehled je tedy pouze orientační a ilustrativní. Tab.3

Hospodařící subjekty v zemědělství, lesnictví (dle evidence i rybolovu*):

Počet podnikatel. subjektů Z toho samostatně Z toho zemědělští v zeměd.,lesnictví, rybolovu*) hospodařící rolníci podnikatelé – fyzické osoby Bílý Potok 45 20 6 Bulovka 32 16 3 Černousy 9 3 4 Dětřichov 19 6 7 Dolní Řasnice 23 10 8 Frýdlant 101 31 19 Habartice 13 6 5 Hejnice 96 23 9 Heřmanice 5 3 1 Horní Řasnice 12 6 2 Jindřichovice pod Smrkem 23 5 8 Krásný Les 12 7 1 Kunratice 18 8 5 Lázně Libverda 23 8 1 Nové Město pod Smrkem 76 28 13 Pertoltice 13 7 2 Raspenava 63 22 11 Višňová 27 8 5 celkem 610 217 110 Pozn.: *) rybolov je v podmínkách řešeného území zanedbatelným hospodářským oborem s mizivým podílem na trhu Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (internetový server), stav k 31.12.2007 Obec

Do drobné zemědělské činnosti lze řadit i další soukromé subjekty zabývající se zahrádkařením, nebo subjekty využívající pozemky velmi malých výměr pro svoji vlastní potřebu. Mezi subjekty působící v lesnictví jsou zahrnuti převážně jednotlivci, kteří vlastní živnostenská oprávnění na jednotlivé lesnické práce, a kteří jsou operativně najímáni hlavními dodavatelskými firmami (právnickými osobami) nebo jednotlivými vlastníky lesů. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ (JEV 119.A1.3) Provoz myslivosti je v řešeném území organizován v územních jednotkách – tzv. „honitbách“: Tab.4

Přehled honiteb

Obec

Kód

Název honitby

Bílý Potok

5102210220 5108209808 5102206217 5108209807 5102110214 5102210223 5102110213 5102110226 5102109204 5102210221 5102310225 5102110215 5102110215 5102110211 5102110209 5102101202 5102110210 5102202216

Bílý Potok Černý vrch Ferdinandov Jizerka Raspenava-Peklo Smědava Bulovka-Obora Bulovka-Rybníčky Frýdlant-Školní Statek Horní Řasnice Krásný les Pertoltice Pertoltice Višňová-Andělka Višňová-Předlánce Dětřichov Frýdlant-Větrov Zátiší

Bulovka

Černousy

Dětřichov


9

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Dolní Řasnice

Frýdlant

Habartice Hejnice

Heřmanice Horní Řasnice

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les

Kunratice

Lázně Libverda

Nové Město pod Smrkem

Pertoltice

Raspenava

Višňová

Zdroj:

Hospodářská základna – výroba, služby, cestovní ruch 5102110226 5102101201 5102210221 0004404512 5102310225 5102206219 5102110213 5102101202 5102109204 5102110210 5102110208 5105110022 5105110023 5102110205 5102110207 5102202216 5102110215 5103211308 5102206217 5105202032 5102206218 5103202302 5102211224 5103210304 5102110214 5102210223 5102101202 5102101201 5102210221 5102110212 5102206219 5102110212 5102206219 5102109204 0004404512 5102310225 5102110205 5102110210 5102110208 5102110207 5102210220 5102210222 5102110214 5102101201 0004404512 5102210222 5102206219 5102110214 5102110213 5102110226 5102110215 5102110209 5105202032 5102110210 5102109204 0004404512 5102211224 5102110205 5102110214 5102202216 5102110213 5102110207 5102110211 5102110206 5102110209

Bulovka-Rybníčky Dolní Řasnice Horní Řasnice Chlum Krásný Les Nové Město pod Smrkem Bulovka-Obora Dětřichov Frýdlant-Školní Statek Frýdlant-Větrov Kunratice Mlýnice Mníšek Raspenava Višňová Zátiší Pertoltice Černá Nisa Ferdinandov Fojtka Jizera Josefův Důl Oldřichov Přehrada Kamenice Raspenava-Peklo Smědava Dětřichov Dolní Řasnice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Frýdlant-Školní Statek Chlum Krásný Les Raspenava Frýdlant-Větrov Kunratice Višňová Bílý Potok Lázně Libverda Raspenava-Peklo Dolní Řasnice Chlum Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Raspenava-Peklo Bulovka-Obora Bulovka-Rybníčky Pertoltice Višňová-Předlánce Fojtka Frýdlant-Větrov Frýdlant-Školní Statek Chlum Oldřichov Raspenava Raspenava-Peklo Zátiší Bulovka-Obora Višňová Višňová-Andělka Višňová-Loučná Višňová-Předlánce

ÚHÚL


10



V případě nadměrných stavů volně chované spárkaté zvěře (Jizerské hory jsou součástí tzv. „jelenářské oblasti“), které mají přímý vliv na velikost škod na lesních i nelesních kulturách, je nutno situaci řešit v kontinuitě s přírodními podmínkami určující úživnost prostředí. V řešeném území nejsou dosud využity všechny možnosti pro oborní chovy spárkaté zvěře. Obr.3

Orientační znázornění hranic honiteb (bez měřítka)

Zdroj:

ÚHÚL


11



PLOCHY VÝROBY (PLOCHY PRŮMYSLOVÉ VÝROBY, STAVEBNICTVÍ, SKLADŮ A VÝROBNÍCH SLUŽEB (JEV 2.2) Plochy výroby jsou členěny v souladu s členěním GIS na plochy zemědělské výroby, plochy lesní výroby (popis viz výše) a dále na plochy výroby s velkou zátěží a plochy výroby s malou zátěží, smíšené plochy výroby s bydlením a plochy těžby nerostů. ROZMÍSTĚNÍ VÝROBNÍCH PLOCH V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ BÍLÝ POTOK -

Bílý Potok výrobní plochy jsou rozmístěné převážně v severozápadní části obce podél komunikace II/290 převažují výrobní plochy s malou zátěží, pouze jedna výrobní plocha s velkou zátěží BULOVKA

-

Arnoltice u Bulovky výrobní plochy s malou zátěží rozmístěné ve střední části katastrálního území západně od komunikace I/13

-

Bulovka drobné výrobní plochy rozmístěné podél komunikace III/2914

-

Dolní Oldřiš v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby ČERNOUSY

-

-

-

Boleslav jedna výrobní plocha s malou zátěží umístěná při hranici s k.ú. Černousy při komunikaci III/0353 Černousy jedna výrobní plocha s velkou zátěží se nachází v severní části k.ú. u křižovatky komunikací III/0353 a III/0352 na katastrálním území se nacházejí 2 smíšené plochy výroby bez bydlení (jedna se nachází v těsném sousedství výrobní plochy s velkou zátěží při komunikaci III/0353 a druhá severně od komunikace III/0352) Ves jedna výrobní plocha s malou zátěží se nachází u komunikace III/0353 u státní hranice. DĚTŘICHOV

-

Dětřichov u Frýdlantu výrobní plochy převážně s malou zátěží jsou rozmístěné v severní části území podél komunikací III/03513 a III/03515 jižně od komunikace III/03513 se nachází i výrobní plocha s velkou zátěží (od 10/2010 uzavřena) DOLNÍ ŘASNICE

-

Dolní Řasnice 1 drobná plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/2911 u hranice s k.ú. Krásný Les u Frýdlantu jižně od komunikace III/2911 se nacházejí 2 výrobní plochy s velkou zátěží FRÝDLANT Albrechtice u Frýdlantu


12


-

-


výrobní plochy s malou zátěží jsou rozmístěné převážně podél komunikací I/13 a III/03515, jedna výrobní plocha se nachází nedaleko hranice s obcí Mníšek Frýdlant katastrální území s největším počtem výrobních ploch výrobní plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/2901 výrobní plochy (s malou i velkou zátěží) se nacházejí ve střední části katastrálního území a jsou rozmístěné převážně podél komunikací I/13, II/290, III/2903, III/03510 a III/03511 výrobní plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/2901 východně od komunikace III/03510 se nachází 1 smíšená plocha výroby bez bydlení HABARTICE

-

-

Habartice u Frýdlantu 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí západně od komunikace I/13 1 výrobní plocha s malou zátěží leží západním směrem od komunikace I/13 v těsné blízkosti státní hranice Háj u Habartic v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby HEJNICE

-

Hejnice výrobní plochy s malou i velkou zátěží se nacházejí podél komunikací II/290 a III/29016 HEŘMANICE

-

-

Heřmanice u Frýdlantu výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/03513 severně od komunikace III/03513 se nacházejí 2 plochy těžby nerostů (v současné době nevyužívané - bývalý čedičový lom) Kristiánov v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby HORNÍ ŘASNICE

-

Horní Řasnice výrobní plochy s velkou zátěží se nachází na křižovatkách komunikací III/2917 s III/2915 a III/2915 s III/2919, jedna menší plocha u komunikace III/2917 a jedna západně od komunikace III/2918 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/2915, III/2918

-

Srbská výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/2918

-

JINDŘICHOVICE POD SMRKEM -

Dětřichovec v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby Jindřichovice pod Smrkem 3 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí nedaleko křižovatky silnic III/2915 a III/29110 KRÁSNÝ LES

-

Krásný Les u Frýdlantu 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí u silnic III/2912 u silnice III/2911 leží několik drobných smíšených ploch výroby s bydlením a jedna smíšená plochy výroby bez bydlení severním směrem od komunikace III/2911 se nachází plochy těžby nerostů


13



KUNRATICE -

Kunratice u Frýdlantu v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby s malou ani velkou zátěží plochy výroby bez bydlení se nacházejí u křižovatky komunikací III/03511 s III/03514 a ve východní části obce u hranice s k.ú. Frýdlant západně od komunikace III/0353 jsou navrhovány 2 smíšené plochy výroby s bydlením LÁZNĚ LIBVERDA

-

Lázně Libverda 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí u silnic III/29015 NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM

-

-

Hajniště pod Smrkem 3 výrobní plochy (dle ÚP navrhované) s malou zátěží se nacházejí u silnice II/291 v těsném sousedství s k.ú. Nové Město pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/29015 Nové Město pod Smrkem plochy výroby s malou zátěží leží nedaleko komunikace II/291 a 1 navrhovaná jižně od komunikace III/20911 plocha výroby s těžkou zátěží leží jižně od komunikace III/29011 a 1 severně od komunikace II/291 PERTOLTICE

-

Dolní Pertoltice v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby

-

Horní Pertoltice v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby RASPENAVA

-

Raspenava plochy výroby (s malou i velkou zátěží) se nacházejí převážně podél komunikace II/290 1 plocha s malou zátěží leží severně od komunikace III/29011 několik navrhovaných ploch (dle ÚP) s malou zátěží se nachází podle silnice III/29010 VIŠŇOVÁ

-

Andělka plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0354 a podél vodních toků (Boreček a u přítoku Saňského potoka) do JZ části k.ú. zasahují plochy výroby s velkou zátěží z k.ú. Višňová u Frýdlantu)

-

Poustka u Frýdlantu plochy výroby s malou i velkou zátěží leží podél komunikace III/0357 1 plocha s malou zátěží se nachází u komunikace III/03510 (je navržena dle ÚPD)

-

Předlánce plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0357 1 plocha s velkou zátěží se nachází u komunikace III/0353

-

Víska u Frýdlantu plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0353

-

Višňová u Frýdlantu plochy výroby s malou i velkou zátěží leží podél komunikace III/0353,

-


14



PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ V celém řešeném území se nachází několik ploch těžby nerostů (stávající i ukončené). Jedná se o obce: Heřmanice (k.ú. Heřmanice u Frýdlantu) 4 lokality - původní čedičové lomy, již nevyužívané (o rozloze cca 16 ha) Krásný Les (k.ú. Krásný Les u Frýdlantu) jedna lokalita stávající těžby a jedna lokalita navrhovaná, těží se zde kamenivo pro stavební účely a surovinou je čedič (lom provozuje společnost DOBET, spol. s r.o.) (stav 17 ha a navrhované 7 ha). Horní Řasnice (k.ú. Horní Řasnice a k.ú. Srbská), těženou surovinou je písek (lom provozuje společnost Tarmac CZ a.s.) (33,2 ha). Tab.5

Přehled ploch výroby

Obec

Katastrální území

Plochy výroby (s malou zátěží) 2 (počet/m ) Stav

Bílý Potok Bulovka

Bílý Potok p. Smrkem 6/17877 Arnoltice 2/53625 Bulovka 3/3821 Dolní Oldřiš Černousy Boleslav 1/8452 Černousy Ves 1/19411 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 8/24272 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 1/235 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu 4/6916 Frýdlant 36/195417 Habartice Habartice u Frýdlantu 3/16837 Háj u Habartic Hejnice Hejnice 9/38462 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 3/11066 Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice 5/51998 Srbská 3/10947 Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem 3/27850 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 1/3266 Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda 2/3111 Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 4/20229 Nové Město p. Smrkem 6/42837 Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 6/48096 Višňová Andělka 5/13440 Poustka u Frýdlantu 3/8631 Předlánce 1/2623 Víska u Frýdlantu 2/2731 Višňová u Frýdlantu 5/7738 Zdroj: Podklady ÚÚP ORP Frýdlant, ÚPD, terénní šetření

Plochy výroby (s velkou zátěží) 2 (počet/m )

Návrh

Stav

Návrh

4/35817 6/29441 12/60633 5/39841 2/9104 3/14063 1/1691 10/38299 9/176083 2/23179 2/28223 2/13742 1/18227 1/13673

1/9067 1/90865 1/14384 2/36965 5/239633 4/67823 4/56728 -

1/9913 4/100932 1/483 -

3/85648 5/133284 1/4509 1/2659 2/36500

3/2024 1/6438 1/17626

-

Plochy průmyslové výroby, stavebnictví, skladů a výrobních služeb se nacházejí v celém řešeném území, umístěné převážně podél důležitějších dopravních tahů popř. vodních toků. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (PLOCHY OBCHODU, SLUŽEB) (JEV 3.1) Plochy občanského vybavení (plochy obchodu a služeb) jsou rozmístěny nerovnoměrně po celém území řešeného území. V menších obcích se většinou jedná pouze o menší prodejny smíšeného zboží a hostince. Vyšší občanské vybavení (specializované obchody) se nacházejí ve větších městech např. Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem atd. V následující tabulce je uveden celkový přehled ploch občanského vybavení dle poskytnutých podkladů ÚÚP ORP Frýdlant, kde občanské vybavení není dále rozděleno (předaný jev plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost). MěÚ Frýdlant, ÚÚP

15


Tab.6


Přehled ploch občanské vybavenosti - veřejné vybavenosti

Obec



Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Černousy Boleslav Černousy Ves Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Dolní Řasnice Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice pod Dětřichovec Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: Podklady ÚÚP ORP Frýdlant, ÚPD, terénní šetření

Plochy veřejné vybavenosti Stav Návrh 19/64316 5/28217 6/8246 9/18386 1/205 6/13844 1/3250 4/5289 12/30844 1/1492 10/38451 3/13107 29/201793 3/50858 15/21932 1/313 64/142234 15/58592 6/29334 1/1704 6/15276 6/26675 17/76208 7/17510 1/2516 5/10788 3/28182 36/110004 2/2034 5/10322 9/10814 3/4353 47/85876 25/19277 10/11075 35/137484 11/72143 6/8730 1/3370 1/372 6/10915 11/29954 -

PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ (JEV 4) Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či nevyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. Tyto nemovitosti pak ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí. Jsou označovány jako brownfields. Pro venkovskou a příměstskou krajinu Frýdlantska jsou také charakteristické opuštěné zemědělské areály - velkovýrobní areály, které již nejsou využívány, případně je využita jen malá část jejich kapacity. Podle původu „brownfields“ můžeme rozlišit - opuštěné průmyslové, energetické, těžební, skladovací, zemědělské objekty, dopravní (např. železniční pozemky, přístavy a loděnice), vojenské budovy, degradované (vybydlené) části měst, zchátralé objekty s hodnotou průmyslového dědictví (industriální památky 19.stol., barokní hospodářské objekty apod.) V letech 2004 - 2005 byl zpracován projekt „Lokality typu brownfields jako investiční příležitost“ (autoři - Katedra ekonomie z Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci, ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. v Liberci). Hlavním cílem projektu bylo zpracovat analýzu neprůmyslových deprimujících zón v ČR na příkladu NUTS 3 Severovýchod, shromáždit zkušenosti s revitalizací neprůmyslových deprimujících zón v zahraničí a v České republice, vytvořit soubor případových studií neprůmyslových deprimujících zón a definovat metriky charakterizující tyto zóny. Vyhodnocení monitoringu ukazují následující tabulky. MěÚ Frýdlant, ÚÚP

16


Tab.7


Teritoriální rozložení podle ORP

Obec s rozšířenou působností Česká Lípa

Rozloha 2 (km ) 862

Počet brownfields 44

Rozloha brownfields 2 (m ) 482 557

Podíl (%) 19

Frýdlant

349

70

709 416

28

Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod

142 278 588 201 231 191 247 74

16 13 35 15 26 14 11 3

82 718 135 860 515 700 220 420 160 328 109 135 109 750 15 162

3 5 20 9 6 4 4 1

Celkem

3 163

247

2 541 046

100

Zdroj:

Lokality typu brownfields jako investiční příležitost

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že z hlediska geografického rozmístění brownfields v Libereckém kraji se nejvíce brownfields nachází ve správním obvodě Frýdlant (28 %), ačkoliv se tento správní obvod podílí na rozloze Libereckého kraje jen 11 %. Je to způsobeno úpadkem zemědělství a textilního průmyslu v tomto mikroregionu. V roce 2006 - 2007 firma DHV CR spol. s r.o. dokončila vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, v které bylo zmapováno celkem 364 lokalit tohoto významu. V tomto kroku bylo pro ORP Frýdlantsko evidováno 78 brownfields, z toho 41 lokalit splnilo kritéria pro 1.krok pro další zpracování. Následně byly vybrané lokality detailněji zpracovávány dle stanovených kritérií, a některé podrobněji zpracovány v následných krocích. Pro 10 vybraných lokalit byly zpracovány projekty obsahující návrh stavebně-technického, urbanistického a architektonického řešení lokality včetně časového plánu realizace projektu. V roce 2007 proběhla aktualizace databáze brownfields Libereckého kraje (došlo k doplnění údajů u 160 lokalit, aktualizace stávajících údajů a doplnění položek u 204 lokalit, návrh systému komunikace s obcemi a MÚ). Takto zaktualizovaná databáze byla zveřejněna na stránkách KÚLK. Jako pozůstatek restrukturalizace oborů se v ř.ú. dosud vyskytují některé dlouhodobě nevyužívané (a zdevastované) původně stavební objekty a zařízení zemědělské, dřevozpracující prvovýroby průmyslové a občanské, které svým aktuálním stavem značně narušují místní krajinný ráz. Tab.8

Přehled brownfields dle KÚLK

Obec Bílý Potok Bulovka

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice

Frýdlant

Habartice


Označení dle KÚLK 5102-01 5102-02 5102-03 5102-04 5102-05 5102-06 5102-07 5102-72 5102-08 5102-09 5102-73 5102-77 5102-10 5102-11 5102-12 5102-13 5102-14 5102-78 5102-15 5102-16 5102-17

Název objektu Statek Arnoltice statek Statek VKT Arnoltice HD - Boleslav Mykana - Ves Statek Lineta - Ves Nový kravín Švorcovo Továrna statni statek kanceláře Dům služeb Husova č.p. nemá Mlékárna restaurace Koruna Státní statek Areál Státní traktorové stanice U potoka velká mlékárna LIAZ Stáje Škola

17



Hejnice

5102-19 Perun 5102-20 Tovární objekt 5102-71 Helana Heřmanice u Frýdlantu 5102-21 Bývalé nádraží Horní Řasnice 5102-23 Dílny Hans Wolf 5102-26 Kravín malý 5102-27 Kravín velký 5102-30 Tarmac CZ a.s. - dílny s parkovací plochou a lapolem 5102-31 Tarmac-kancelář 5102-32 Truhlárna Srbská Jindřichovice pod Smrkem 5102-33 Areál živočišné výroby 5102-34 Objekt bývalého statku 5102-35 Areál UNITEX Krásný Les 5102-74 Statek Kuntratice 5102-36 č.p. 14 malý areál u křižovatky Frýdlant/Dětřichov/státní hranice 5102-38 č.p. 1 5102-40 Marmeládka Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem 5102-43 budova v Celní 5102-44 Divadlo 5102-45 Dřevosklad 5102-47 park Textilany 5102-48 Statek 5102-49 Statek Mazač 5102-50 Švýcarský mlýn 5102-75 Textilana Raspenava 5102-51 Frýdlantská 541 5102-52 Frýdlantská 571 5102-53 Fučíkova 466 5102-54 Hejnická 297 5102-55 Luhová č.p. 27 5102-56 Luhová č.p. 104 Višňová 5102-58 Andělka - Winterův statek 5102-59 Andělka - zemědělský komplex 5102-60 č.p. 1 5102-62 Hampl 5102-64 Prasečák u kostela 5102-65 Předlánce - stodoly 5102-66 Předlánce - Štěrba statek 5102-67 Předlánce - U Kmetů 5102-69 Víska - sklárna 5102-70 Víska - spálený dvůr 5102-76 Internát Zdroj: internetový server KÚLK, znalost zpracovatele ÚAP

Tab.9

Přehled ploch přestavbových

Obec



Bílý Potok p. Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice


Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 2 (počet/m ) 1/26407 3/51024 1/93499 1/40283 1/8452 2/108483 1/19411 5/61240 9/45938 4/16453 3/48031 3/70243 -

18


Tab.9


Přehled ploch přestavbových - pokr.

Obec


Horní Řasnice

Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město p. Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: ÚÚP ORP Frýdlant, terénní šetření

Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 2 (počet/m ) 5/62620 2/1347 7/85796 1/45717 4/57845 1/6298 8/162404 1/94260 6/48953 4/109690 3/13309 2/27260 4/26192

CESTOVNÍ RUCH, REKREACE, LÁZEŇSTVÍ (JEV 119.A1.4) VÝCHOZÍ PODMÍNKY V současné době se průmysl cestovního ruchu (CR) se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Celosvětově generuje nejvíce pracovních příležitosti - každé deváté místo je vyvoláno cestovním ruchem a činí 11,6 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) vytvářeného ovšem šířeji definovanou "ekonomikou cestovního ruchu" tj. včetně efektů vyvolanými CR ve všech dalších odvětvích ekonomiky, kam patří např. doprava, prodej maloobchodní sítě, služby pro cestující atd. Jeho velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti v místech s velkou nezaměstnaností, protože turisticky atraktivní jsou oblasti málo zatížené průmyslovou výrobou. Z tohoto pohledu je pochopitelně rozvoj cestovního ruchu perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj Frýdlantského výběžku. Frýdlantský výběžek patří dle rozdělení Českou centrálou cestovního ruchu do marketingového turistického regionu Český sever. DOSAVADNÍ TRENDY ROZVOJE Z hlediska územní koncepce byla do devadesátých let určující „Rajonizace cestovního ruchu“, která vytvářela rámcové podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a byla základem pro návrh jednotlivých turistických oblastí v regionu. Frýdlantský výběžek spadá pod oblast CR č. 7 – Frýdlantsko Tab.10

Charakteristika oblasti CR Frýdlantsko

Oblast CR

Kategorie oblasti

Hlavní funkce

Vedlejší funkce

CR č. 7 krátkodobá rekreace, dlouhodobá rekreace, pěší turistika, Frýdlantsko IV. lázeňská léčba přírodní pozoruhodnosti Zdroj: Rajonizace cestovního ruchu ČSR – Terplan 1981

Časová využitelnost celoroční s významnou letní sezónou

Hlavní turistické oblasti cestovního ruchu jsou dále rozděleny na 18 podoblastí částečně respektující vymezené přírodní krajinné celky (celkem 35) tak, aby byly hlavní turistické oblasti rozčleněny na menší homogenní území. Frýdlantsko -

Údolí Smědé Hejnicko - Jizerské podhůří


19



TURISTICKÁ OBLAST FRÝDLANTSKO Rozlohou druhá nejmenší turistická oblast (338 km2) se rozkládá v nejsevernější části kraje je tvořena dvěmi podoblastmi Údolím Smědé a Hejnickem - Jizerským podhůřím. Z vymezených krajinných rekreačních celků spadá do oblasti Frýdlantsko - Údolí Smědé a Hejnicko - Nové Město p. Smrkem. Turistická oblast Frýdlantsko je převážně součástí Frýdlantské pahorkatiny, pouze do jejích nejjižnějších partií zasahují Jizerské hory. Území Frýdlantska je odvodňováno řekou Smědá, která patří do povodí Lužické Nisy. Na území Frýdlantska se nenacházejí žádné významné vodní plochy. Nejvýznamnějším obslužným a nástupním centrem je město Frýdlant. Hlavními středisky CR jsou Lázně Libverda a Bílý Potok. Nedostatečně je zatím pro CR využíván potenciál Hejnic a Nového Města pod Smrkem. Frýdlantsko s hustotou zalidnění 72 obyvatel/km2 je druhou nejméně zalidněnou oblastí ze všech oblastí v Libereckém kraji (za Českým středohořím) na rozloze 338,2 km2 žije 24,5 tisíc obyvatel. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není nijak zvlášť významné, zvýšenou koncentraci těchto aktivit (podnikatelé a zaměstnaní v pohostinství a ubytování) vykazuje pouze část Frýdlantska přecházející v Jizerské hory (Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda, Bílý Potok). Základní a doprovodná turistická infrastruktura (sportovně-rekreační) Frýdlantsko je vybaveno základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou jen průměrně ve srovnání s ostatními turistickými oblastmi Libereckého kraje. Důvodem je především jeho „historický vývoj“ jako poměrně izolované a periferní oblasti, zejména po druhé světové válce. V ubytovacích zařízeních cestovního ruchu je k dispozici pouze kolem 2 000 lůžek, s územní koncentrací do hlavních turistických středisek Lázní Libverda, Bílého Potoku, Frýdlantu, Hejnic a Raspenavy. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především lázeňství, městská a venkovská turistika, výrazně spojená s funkcí chataření (v roce 1991 zde bylo lokalizováno téměř 1 400 objektů individuální rekreace s koncentrací ve Višňové, Novém Městě pod Smrkem, Hejnicích, Raspenavě a Dolní Řasnici). Služby návštěvníkům poskytuje TIC ve Frýdlantu, v Lázních Libverda, menší informační centrum je k dispozici u větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem. Územím prochází cyklotrasa celostátního významu č. 22 Chrastava – Náchod. Některé z cyklotras regionálního významu jsou zařazeny do navržených mezinárodních cyklokoridorů. Na Frýdlantsku je vybudována historicko-přírodovědná stezka Nové Město pod Smrkem a značená stezka, která provede návštěvníka obcí Jindřichovice pod Smrkem. Do území zasahuje i Jizerská lyžařská magistrála. Turistické cíle a atraktivity (příroda, historie, kultura, apod.) Krajina Frýdlantska je ukloněna k severozápadu do Žitavské pánve a je odvodňována řekou Smědou do Nisy a Odry a s ní do Baltského moře. Za účelem ochrany přírody a krajiny je vyhlášen přírodní park Peklo a několik maloplošných chráněných území. Do jižních partií turistické oblasti zasahuje i vyhlášená chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Z historických památek je významná národní kulturní památka zámek Frýdlant, městská památková zóna Frýdlant, bazilika navštívení Panny Marie v Hejnicích a kostel Nalezení Svatého kříže ve Frýdlantu a Městské muzeum ve Frýdlantě. Raritou je restaurace Obří sud v Lázních Libverda a větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem a na Lysém vrchu, návštěvníky do oblasti naláká i budovaný žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem.


20


-


Základní a doplňkové funkce a druhy cestovního ruchu,využitelnost území sezónní turistika a agroturistika cykloturistika městská turistika chataření a chalupaření

Pro turistickou oblast Frýdlantska je charakteristické celoroční turistické využití s převahou letní sezóny. Frýdlantsko má kvalitní životní prostředí a představuje jednu z turistických oblastí s významným potenciálem rozvoje trvale udržitelných (šetrných) forem cestovního ruchu – venkovská turistika spojená s ideou zakládání ekologických zemědělských farem, cykloturistika. Podmínky pro rozvoj tradičního lázeňství mají v řešeném území pouze Lázně Libverda. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ Tab.11

Vybrané charakteristiky a srovnávací ukazatele pro hlavní turistické oblasti

Charakteristika

České středohoří

Máchův kraj

Lužické hory a Ještědský hřbet

Frýdlantsko

Jizerské hory

Počet obyvatel 24 481 8 028 68 649 55 412 183 415 k 1.3.2001 18 Počet obcí 12 30 36 36 2 338,2 Rozloha (km ) 154,6 710,2 606,1 517,9 Počet lůžek 2 070 224 8 848 4 092 17 506 v ubytovacích zařízeních 5 508 Počet lůžek v OIR 3 664 11 520 18 244 23 116 Počet turistických a 7 578 rekreačních lůžek 3 888 20 368 22 336 40 622 celkem Rekreační funkce (počet 16,8 12,6 22,5 lůžek v OIR na obyv. x 45,6 32,9 (40,0) (56,4) (1 100) Potenciální rekreační 66,7 60,0 55,1 61,0 74,2 plochy (%) (2 3 Významová kategorie 3 2 3 1 Zatížení území 16,3 individuální rekreací 23,7 16,2 30,1 44,6 2 (lůžka v OIR na km ) Zatížení území celkem 22,4 25,2 28,7 36,9 78,4 (lůžka celkem na km2) Úroveň podnikatelské 12,1 8,0 12,6 10,6 13,6 (3 aktivity v CR Zdroj: Program rozvoje CR - LK - Analýza - GaREP - 2002 (1 bez obyvatel měst Liberce, Jablonce nad Nisou, České Lípy a Turnova (2 1 – národního významu, 2 – regionálního významu, 3 – lokálního významu (3 počet registrovaných subjektů v pohostinství a ubytování na 1 000 obyvatel

Krkonoše a Podkrkonoší

Český ráj

42 871

47 964

36 473,3

48 363,5

17 131

3 336

16 814

13 662

33 945

16 998

39,2

28,5 (45,6)

68,1

54,0

1

1

35,5

37,6

71,7

46,8

36,9

13,5

STŘEDISKA CR A PŘÍMĚSTSKÁ STŘEDISKA REKREACE Za střediska CR a příměstská střediska rekreace jsou v ZÚR LK navržena sídla s významnou rekreační funkcí – disponující ubytovacími kapacitami a sloužící jako oblast druhého bydlení. Počet lůžek HUZ je min. 1,5 násobek trvale bydlících obyvatel nebo min 2000 uživatelů území, počet lůžek OIR je min 500 a počet lůžek v HUZ min 200. Další služby pro tato sídla zajišťují obslužná a nástupní centra CR, která jsou významnými středisky osídlení kraje a jsou zde komplexní služby občanské vybavenosti.


21


Tab.12

Kategorizace středisek a center cestovního ruchu

Oblast cestovního ruchu Frýdlantsko

Zdroj: Pozn.:


Podoblast cestovního ruchu

Obec/ sdružení obcí

Kategorie

Hejnicko

Lázně Libverda, Bílý Potok p.S. Hejnice Nové Město pod Smrkem Frýdlant

SCR PSCR PSCR PSCR

Údolí Smědé koncept ÚP VÚC LK střediska cestovního ruchu – SCR polyfunkční střediska cestovního ruchu – PSCR

Střediskem cestovního ruchu (SCR) jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných) disponujících přírodně a kulturně – historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci. Jejich rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce a význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR: bohatý přírodní potenciál kulturně –historický potenciál základní služby CR doprovodné služby CR síť turistických komunikací turistická infrastruktura přirozené centrum CR – sídlo druhého bydlení, hromadná ubytovací zařízení, nerovnoměrné využití území – sezónnost, víkendové pobyty lokality s menšími civilizačními vlivy kvalitnější životní prostředí dominantní rekreační funkce sídla Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Současně mají i atraktivní potenciál CR a plní funkci střediska cestovního ruchu – jejich rekreační využití je jednou z významných hospodářských funkcí. Jsou dobře dopravně dostupná. Základní parametry obslužného a nástupního centra s funkcí střediska cestovního ruchu: významné středisko osídlení kraje hospodářsky významná rekreační funkce vyšší nebo komplexní občanská vybavenost dobrá dopravní dostupnost základní a doprovodné služby CR potenciál CR LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA (JEV 56) Lázeňským místem Frýdlantského regionu jsou Lázně Libverda, které z geologického hlediska leží při severním okraji krkonošsko-jizerského žulového plutonu a vlastní minerální vody vystupují již v jeho svorovém a rulovém plášti. Výskyt minerální vody je kalcium-bikarbonátového typu, tedy vody, které získávají svoji mineralizaci v horninách žulových a jsou metamorfovány v horninách rulových a svorových. Kysličník uhličitý je hlubinného původu a vystupuje po styčné ploše žul s jejich pláštěm a v nejsvrchnější části své cesty se odděluje a používá prvovýstup nejotevřenějších nejmladších linií. Jako lázeňské zřídlo se používají převážně vrty S1A hl.109,8 m, S2A hl.129,9 m a BJ 5 hl.65,0 m. Pro ochranu lázeňského místa je Výměrem Ministerstva zdravotnictví stanoveno ochranné pásmo I.stupně PLZ lázeňského místa Lázně Libverda a ochranné pásmo II.stupně PLZ lázeňského místa Lázně Libverda (vyhlášeno usnesením SčKNV v Ústí nad Labem ze dne 8.2.1982).


22



A.1.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY ZEMĚDĚLSKÁ A LESNÍ VÝROBA, MYSLIVOST Územní podmínky pro fungování oborů jsou v řešeném území vyhovující, neboť zde je určující plošné zastoupení základních výrobních prostředků – zemědělských a lesních pozemků, bez kterých jsou tyto výroby a činnosti bezpředmětné. Tyto pozemky jsou soustředěny v historicky stabilizovaných celcích, a uvedené obory zde mají i historickou tradici, která je zejména v případě zemědělské činnosti zčásti narušena dosud plně neukončenou restrukturalizací oboru a současnými obecnými podmínkami. Současné způsoby a intenzitu zemědělského hospodaření v řešeném území ovlivňují nové vlastnické vztahy k půdě a všeobecné podmínky pro podnikání v oboru, které ilustrují společenskoekonomické poměry po roce 1989. Důsledkem těchto změn je existence místně ladem ležící orné půdy a zanedbaných travních porostů (absence exaktních podkladů, blíže viz kap. C.3 Půdní fond). Poslední reformy státní zemědělské politiky a EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území převažují pahorkatinné až podhorské oblasti (v obci Bílý Potok a Hejnice s přechodem do oblasti horské), ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – neohrožení zájmů ochrany přírody a krajiny. V řešeném území jsou více než vhodné podmínky pro údržbu krajiny alternativními způsoby zemědělského hospodaření, avšak pro realizace chybí vesměs odvaha subjektů podnikat v nových oborech, častěji je však nedostatek kapitálu a současné podmínky pro získávání úvěrů pro prvotní rozjezd podnikání. Řešené území je vhodné i pro agroturistiku, pěstování a chov netradičních druhů spojený s výrobou a prodejem… (blíže viz Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko). Řešené území v oblastech mimo zájmy ochrany přírody a krajiny je vhodné k využívání zemědělských pozemků pro pěstování biomasy pro energetické účely, avšak vzhledem k expanzním vlastnostem většiny těchto druhů je nutné uvážení veškerých rizik – pro případné pěstování je rovněž nutná provázanost se zpracovatelstvím a zužitkováním biomasy. Rovněž je značná část území vhodná k tzv. „ekologickému zemědělství“, které má např. v Černousích, Jindřichovicích pod Smrkem a Raspenavě již určitou tradici (blíže viz Program rozvoje HSO Frýdlantsko). Pozn.: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4–1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu místně vysokého poměru neobdělávané půdy. Z původních provozů živočišné výroby se zde zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, často však podléhají typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod.

Díky provedené a v naprosté většině případů i ukončené restrukturalizaci oboru je lesnické hospodaření v řešeném území již stabilizované, neboť naprostá většina zdejších lesů vlastnicky náleží státu (LČR, s.p.), městům a obcím (plošný podíl fyzických osob je statisticky zanedbatelný, avšak v některých obcích místně významný). Vlastní lesnické hospodaření je prováděno jednotlivými podnikatelskými subjekty na základě dlouhodobých či operativních dohod s vlastníky lesů.


23



VÝROBA, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH Severní část Frýdlantska patří dlouhodobě k nejproblémovějším oblastem Libereckého kraje, vyskytuje se zde téměř 80% hospodářsky slabých či ohrožených lokalit – obcí z celého okresu Liberec. Mezi příčiny tohoto stavu patří kromě dopadů z útlumu některých tradičních hospodářských odvětví (zemědělství, textilní průmysl, atd.), periferní poloha daného území (oddělení od českého vnitrozemí masívem Jizerských hor) a z toho vyplývající špatná komunikační dostupnost), i sociálně – ekonomické hledisko (relativně nízké úrovni vzdělanosti a sociální stability obyvatelstva). Oblast se vyznačuje nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji, pracovních příležitostí je nedostatek a volná pracovní místa jsou pouze s platovými podmínkami blízkými úrovni minimální mzdy. Problémem je nízká přizpůsobivost místních obyvatel na probíhající ekonomické a společenské změny, minimální zájem o obsazení volných pracovních míst. Možným řešením je maximální podpora rozvoje stávajících průmyslových kapacit (zlepšování úrovně infrastruktury, cenovým zvýhodněním obecních ploch určených k podnikání, daňovými úlevami, aktivním vyhledáváním vhodných investorů, přístupnějšími úvěry, účastí v tuzemských i zahraničních podpůrných programech (Phare CBC, FMP atd.), ve zvýšených investicích do „lidských zdrojů“ (zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel) a v rozvoji cestovního ruchu (agroturistika). HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI Frýdlantský výběžek patří mezi hospodářsky nejzaostalejší oblasti Libereckého kraje. STATISTICKÉ ÚDAJE Registr ekonomických subjektů Podle údajů Registru ekonomických subjektů sídlilo k 31.12.2006 na území správního obvodu Frýdlant celkem 5 305 subjektů, kterým bylo přiděleno identifikační číslo. Z uvedeného počtu převažovaly především fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona nezapsané do obchodního rejstříku (4 039), fyzických osob podnikajících na základě živnostenského zákona zapsaných do obchodního rejstříku zde působilo 55. Do evidence soukromě hospodařících rolníků bylo zapsáno 222 osob. Na území správního obvodu sídlilo také 241 společností s ručením omezeným, 22 akciových společností a 8 družstev. Svoji provozovnu zde umístilo 104 zahraničních osob. Privatizace domovního a bytového fondu se projevila v zaregistrování 44 společenství vlastníků jednotek. Občané jednotlivých obcí správního obvodu založili 121 sdružení (tj. svazů, spolků, klubů) a 77 organizačních jednotek sdružení. Ve velikostní struktuře subjektů podle počtu zaměstnanců zaujímaly vysoký podíl 24,3 % firmy bez zaměstnanců, 1 – 5 osob zaměstnávalo 5,1 % zapsaných subjektů. Velkých firem se 100 a více zaměstnanci bylo ke konci roku 2006 ve správním obvodu Frýdlant celkem 14, z toho 3 největší patřily do skupiny 250 – 499 zaměstnanců.


24


Tab.13


Počet podnikatelských subjektů – dle převažující činnosti

Název obce

Počet Obyv. podnikatel. Zemědělství celkem subjektů lesnictví, celkem rybolov

Podle převažující činnosti Obchod, prodej a opravy motor. Ostatní Staveb- Doprava Průmysl vozidel obchodní nictví a spoje spotřeb. služby zboží a pohosti nství

Veřejná Školství správa, a obrana, zdravot- Ostatní povinné nictví veřejné, sociální sociální a pojišosobní tění služby

Bílý Potok

673

192

45

24

58

8

33

15

2

1

6

Bulovka

866

149

32

16

27

5

45

9

3

2

10

Černousy

345

57

9

5

12

2

18

4

2

1

4

Dětřichov

667

133

19

19

31

6

29

17

2

1

9

Dolní Řasnice

517

109

23

14

28

1

27

7

2

1

6

7599

1779

101

237

287

42

711

232

3

48

118

Frýdlant Habartice

488

95

13

12

10

4

42

7

2

2

3

2768

676

96

79

122

19

219

75

3

14

49

Heřmanice

229

40

5

7

4

4

13

2

2

-

3

Horní Řasnice Jindřichovice p. Smrkem

240

62

12

6

9

-

21

8

2

1

3

657

124

23

16

16

2

32

18

2

6

9

Krásný Les

443

80

12

10

14

1

25

9

2

2

5

Kunratice Lázně Libverda Nové Město p. Smrkem

383

76

18

10

15

1

17

7

2

2

4

446

124

23

12

14

4

48

7

2

3

11

3887

801

76

105

201

14

266

75

4

18

42

275

48

13

3

8

-

15

3

2

1

3

2860

594

63

97

116

15

188

64

3

9

39

Hejnice

Pertoltice Raspenava Višňová

1330

250

27

32

43

3

76

27

6

6

30

Celkem

24673

5389

610

704

1015

131

1825

586

46

118

354

Zdroj:

ČSÚ MOS (data k 31.12.2007)

Trh práce – ekonomická aktivita Dle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo 12 609 osob ekonomicky aktivních, tzn. 52,1 % celkového počtu obyvatel správního obvodu. Z toho bylo 11 148 osob pracujících a 1 461 osob nezaměstnaných. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel (4 990, tj. 39,6 %) pracovalo v odvětví průmyslu. Druhým nejvýznamnějším odvětvím z pohledu zaměstnanosti bylo školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, kde pracovalo celkem 1 199 osob, tj. 9,5 %. Nepatrně nižší pak byla zaměstnanost v odvětví stavebnictví (1 167 osob) a oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (912 osob). V odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení bylo zaměstnáno 814 osob, odvětví dopravy, skladování, pošty a telekomunikace reprezentovalo 637 zaměstnanců. V odvětví zemědělství pak pracovalo 598 ekonomicky aktivních obyvatel frýdlantského správního obvodu. V souvislosti se společenskými, ekonomickými a politickými změnami, ke kterým došlo po roce 1989 byla ovlivněna i sféra ekonomické aktivity obyvatel. Na základě zákonů o soukromém podnikání vznikly nové společenské skupiny. Z hlediska postavení v zaměstnání tvořili většinu zaměstnaných při sčítání v roce 2001 zaměstnanci (79,7 %, tj. 10 048 osob). Za zaměstnavatele se označilo 264 osob, tj. 2,1 %. Mezi samostatně činné patřilo 1 256 osob, tj. 10 %. Do skupiny ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání bylo zahrnuto 1 037 osob, tedy 8,2 % ekonomicky aktivních obyvatel správního obvodu.


25


Tab.14


Ekonomicky aktivní podle odvětví Z toho podle odvětví Obchod ,opravy motor. vozidel

Doprava, pošty a telekomuni kace

48

15

12

12

10

32

28

12

26

23

72

8

6

4

8

7

19

158

37

22

17

19

15

262

16

112

34

15

16

20

27

7514

4052

134

1368

370

323

257

265

563

464

242

5

99

12

24

11

30

19

2704

1449

72

605

116

128

52

51

139

Heřmanice

232

103

6

54

9

4

11

10

4

235

113

19

29

10

6

4

23

3

564133

Horní Řasnice Jindřichovice p. Smrkem

605

248

13

65

22

11

14

38

37

564168

Krásný Les

403

198

28

55

18

29

7

13

10

530433

Kunratice

387

206

17

61

25

11

11

10

9

564206

456

247

13

73

17

15

14

17

36

564265

Lázně Libverda Nové Město p. Smrkem

4018

2070

77

958

186

143

76

141

137

564311

Pertoltice

237

106

11

43

16

11

5

4

1

564371

Raspenava

2847

1447

79

623

145

79

82

83

123

564494

Višňová

Kód obce

Název obce

546631

Bílý Potok

623

296

17

124

563935

Bulovka

807

408

35

187

545996

Černousy

330

165

11

546607

Dětřichov

590

325

563994

Dolní Řasnice

495

564028

Frýdlant

564036

Habartice

564044

Hejnice

544353 564079

Celkem

Zdroj:

Obyv. celkem

EA celkem

Zemědělství Staveblesnictví, Průmysl nictví rybolov

Veřejná Školství, správa, zdravot., obrana, veter. a soc. soc. zabez. činnosti

1338

672

26

304

62

42

32

44

36

24285

12609

598

4990

1167

912

637

814

1199

SLDB 2001

Mezi největší firmy působící na území správního obvodu Frýdlant patří společnost CiS Systems, s.r.o. zabývající se výrobou a montáží elektrických součástek do automobilů a sídlící v Novém Městě pod Smrkem, dále firma KNORR – BREMSE Systémy pro užitková vozidla, ČR, s.r.o., která vyrábí brzdové systémy pro nákladní automobily v Hejnicích. Vedle těchto společností nabízejí pracovní příležitosti v tomto obvodu i další menší průmyslové firmy jako např. textilní podnik Damino CZ, s.r.o. ve Frýdlantu, Frýdlantské strojírny – Rasl a syn, a.s. ve Frýdlantu nebo UNITOPS, a.s. v Hejnicích. V závěru roku 2006 bylo ve správním obvodu Frýdlant evidováno celkem 1 838 uchazečů o práci, což představovalo 10,6 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti tak činila 14,07 %. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce pouze 63 volných pracovních míst, což znamenalo 29,2 uchazeče na jedno pracovní místo. A.1.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Pro efektivní fungování subjektů podnikajících v oblasti zemědělství a lesnictví (vč. myslivosti) je perspektivní celé řešené území, z kterého jsou vyňaty zastavěné a urbanizované části obcí a měst a jiné pozemky nevhodné pro tyto činnosti Limitem, který se promítá do nabídky podnikatelských ploch je přírodní charakter Frýdlantského výběžku, periferní poloha, špatná dopravní dostupnost, chybějící dostatečný stimul pro obyvatele k zapojení do výrobního procesu.


26



A.1.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY -

Zemědělství, lesnictví zemědělské pozemky, zejména I. a II. třídy ochrany ZPF – (viz kapitola C.3 Půdní fond) lesní pozemky (poskytující hospodářský efekt pro výrobní a zpracovatelský sektor – viz kapitola C.3 Půdní fond) areály zemědělské prvovýroby a zpracovatelství provozy ekologického zemědělství, zejména v Černousích, Jindřichovicích pod Smrkem, Raspenavě (nezobrazeno)

-

Výroba a služby plochy ekonomických aktivit

-

Občanská vybavenost a sport plochy sportovní vybavenosti

-

Cestovní ruch a rekreace lázeňská místa - Lázně Libverda

A.1.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY -

Lázně Libverda - vnitřní a vnější ochranné pásmo lázeňského místa ochranná pásma výroby (Pozn. Podklady pro zpracování jevu č. 114.A1 (jiná ochranná pásma - ochranná pásma výroby) nebyly poskytnuty).

A.1.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Z rozpracované ÚPD Lázní Libverda vyplývá záměr plocha pro podnikatelské aktivity - zimní sportovní areál Smrk Nové Město pod Smrkem - předaný záměr výstavba hotelového komplexu v lesoparku za Textilanou (p.p.č. 918/1, 899, 898, 897/55, 922/2, 923/2).


27


A.2

Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY

A.2.1 POUŽITÉ PODKLADY -

údaje o území - silnice I. třídy - ŘSD, soubor ESRI shape file nad mapovým podkladem 1:25000, záměry v souborech .pdf nad mapou 1:10000 - silnice I/13 Krásná Studánka - Dětřichov, obchvat Frýdlantu, ŘSD, 2007 údaje o území - silnice II.+III. třídy, KÚLK, 2007 železniční tratě včetně vleček - výkres ve formátu .dwg, KÚLK, 2008 Politika územního rozvoje České republiky, MMR, 2006 Euroregion Neisse – Nisa – Nysa, koncepce rozvoje dopravy, ARR, 2005 Program rozvoje Libereckého kraje 2007 - 2013, KÚLK, 2007 Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje za rok 2007, KÚLK , 2008 Územně analytické podklady Libereckého kraje, SAUL s.r.o., 2010 Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o., 2007 Podklad pro rozvoj železniční infrastruktury v Libereckém kraji, SUDOP,2006 Kategorizace silniční sítě Libereckého kraje, KÚLK, 2004 Studie proveditelnosti železničního spojení LK na Hradec Králové a Prahu, SUDOP Praha, 2006 Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury, Odbor dopravy KÚLK, 2002 Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji, Ing.Vaner, 2007 Internetové servery ŘSD, MD ČR, KÚLK, MŽP ČR Terénní šetření Archív a databáze zpracovatele Zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích se zapracovanými změnami a ve znění ostatních zákonů ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic, ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací

-

A.2.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A.2.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 88 89 90 91 92 93

Sledovaný jev dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace

94

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

95

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

96 97

koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma

98 99 100 101

lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

102 103 104 105 106

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje údaje ŘSD nad mapou 1:25000 údaje KULK, záměry z ÚAP LK, ÚPD obcí údaje KÚLK, ÚPD obcí základní terénní šetření zpracovatele, dílčí informace z ÚPD obcí ČD a.s. pouze schéma ve formátu .pdf údaje KÚLK, soubor ve formátu.dwg , upravený zákres drah s jejich rozdělením, záměry z ÚAP LK ČD a.s. pouze schéma ve formátu .pdf údaje KÚLK, soubor ve formátu.dwg , upravený zákres drah s jejich rozdělením, záměry z ÚAP LK jev se v řešeném území nevyskytuje údaje KÚLK, soubor ve formátu.dwg , upravený zákres drah s jejich rozdělením jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje údaje KULK, záměry z ÚAP LK údaje KULK - cyklokoridory, cyklotrasy, KČT - cyklotrasy, turistické stezky kilometráž (neposkytnuta grafika), terénní šetření zpracovatele, záměry z ÚAP LK

A.2.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu 119.A2.1 119.A2.2 119.A2.3

Sledovaný jev sjezdové tratě, vleky lyžařské běžecké tratě autobusová doprava


Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav terénní šetření zpracovatele terénní šetření zpracovatele KULK, terénní šetření zpracovatele

28



A.2.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A.2.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ SILNICE I.TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 90) SILNICE I/13 Silnice I/13 v úseku Ústí nad Labem - Děčín - Nový Bor – Liberec - Frýdlant umožňuje propojení obchodních a správních center Libereckého a Ústeckého kraje. V úseku Liberec – Frýdlant – Habartice (Zawidów) má přeshraniční charakter (OA, NA do 3,5 t), ale především dopravně zpřístupňuje oblast Frýdlantského výběžku. Průtahy městy Liberec a Frýdlant, obcemi Mníšek a Pertoltice vykazují řadu komunikačních závad. Kategorie silnice S 9,5/70, S 11,5/80. -

Albrechtice u Frýdlantu (obec Frýdlant) silnice prochází vymezeným územím sídla v severojižním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, kolizní místo křižovatka se silnicí III/27252

-

Dětřichov silnice prochází vymezeným územím obce v severojižním směru vedena mimo centrální zastavěnou část obce, kolizními místy křižovatky se silnicemi III/03513 a III/03515

-

Frýdlant silnice prochází vymezeným územím města severozápadním směrem vedena centrální zastavěnou částí města, problematickým úsekem je průtah městem s křižovatkami silnic II. a III. třídy

-

Krásný Les silnice prochází vymezeným územím obce v jeho severozápadním cípu vedena v krátkém úseku mimo zastavěnou část obce

-

Arnoltice (obec Bulovka) silnice prochází vymezeným územím sídla v severojižním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, kolizní místo křižovatka se silnicí III/2914

-

Dolní Pertoltice (obec Pertoltice) silnice prochází vymezeným územím sídla v severojižním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, kolizní místo křižovatka se silnicí III/0357

-

Habartice silnice prochází centrální zastavěnou částí obce silniční přeshraniční spojení do Polska

Ochranné pásmo silnic I.třídy (50 m od osy vozovky) je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 91) Silnice II. třídy mají doplňkový charakter a dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazený silniční tah I/13. SILNICE II/290 FRÝDLANT – HEJNICE – DESNÁ - KOŘENOV – NOVÁ VES Silnice II/290 Frýdlant – Hejnice – Desná - Kořenov – Nová Ves umožňuje propojení území ORP Frýdlant s Tanvaldskem a Jabloneckem. Silnice je otevřena pouze v letním období, v zimním období je omezen průjezd okolo vodárenské nádrže Souš. Silnice stoupá až do výšky 887 m n.m. Její vyšší význam je v úseku Frýdlant – Bílý Potok vzhledem k zajištění dopravní přístupnosti sídelních útvarů na severním úbočí Jizerských hor. Kategorie silnice je S 7,5/60, S 6,5/50.


29


-


Bílý Potok silnice prochází vymezeným územím obce v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtahu obcí nízká intenzita provozu problematická doprava v úseku Bílý Potok – Smědava (veřejná doprava osob, parkování vozidel)

-

Hejnice silnice prochází vymezeným územím města v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí obce, nedostatečné směrové a šířkové uspořádání na průtahu obcí

-

Raspenava silnice prochází vymezeným územím obce v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí obce v souběhu s tokem řeky Smědé komunikační závady v nevyhovujících směrových poměrech v údolnicové poloze stísněné okolní zástavbou

-

Frýdlant silnice prochází vymezeným územím města od křižovatky se silnicí I/13 východním směrem vedena centrem města, v údolí řeky Smědé stísněné směrové a šířkové poměry vyšší intenzita provozu SILNICE II/291 FRÝDLANT – NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM

Silnice II/291 Frýdlant Nové Město pod Smrkem umožňuje propojení území východní části Frýdlantského výběžku na silnici I/13. Silnice má přeshraniční charakter (OA, NA do 3,5 t), umožňuje spojení do Polska. Kategorie silnice je S 7,5/60, S 6,5/50.

-

Frýdlant silnice prochází vymezeným územím města od křižovatky se silnicí I/13 východním směrem vedena okrajově zastavěnou částí města naddimenzované šířkové uspořádání v úseku před křižovatkou se silnicí I/13

-

Krásný Les silnice prochází vymezeným územím obce v jihovýchodním cípu vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce přístupnost obce z křižovatky silnicí III/2912

-

Dolní Řasnice silnice prochází vymezeným územím obce v jeho jižním cípu vedena v krátkém úseku mimo zastavěnou část obce přístupnost obce z křižovatky silnicí III/2915

-

-

Nové Město pod Smrkem silnice prochází vymezeným územím města v západovýchodním směru vedena centrální zastavěnou částí města, negativní vlivy z dopravy na životní prostředí obyvatel dopravní závady ve směrových poměrech ve vazbě na přilehlou zástavbu, křižovatky s místními komunikacemi, se silnicemi III. třídy, 2x úrovňové křížení s železniční tratí přeshraniční spojení mimo zástavbu města

Ochranné pásmo silnic II.třídy (15 m od osy vozovky) je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území.


30



SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 92) Silnice III. třídy mají doplňkový význam, vzhledem k jejich dopravním vazbám a intenzitám dopravy. Dále je uvedeno stručné hodnocení po jednotlivých katastrálních územích (sídlech) v členění po obcích. BULOVKA -

Arnoltice - silnice III/2914 silnice prochází územím sídla od křižovatky se silnicí I/13 východním směrem na Bulovku a Dolní Oldřiš vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání Bulovka - silnice III/2913, III/2914

-

-

silnice III/2913 silnice místně propojuje Bulovku a Krásný Les silnice prochází vymezeným územím od křižovatky III/2914 jižním směrem vedena volným územím mimo zastavěnou část sídla silnice III/2914 silnice prochází územím v severojižním směru od Dolní Oldřiše vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání Dolní Oldřiš - silnice III/2914 silnice prochází územím v severojižním směru od hranic s Polskem (končí u statku), chybí propojení do Polska vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání nízká intenzita dopravy ČERNOUSY

-

Boleslav - silnice III/0353 silnice prochází územím v severojižním směru z Černous na Filipovku vedena zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání, silnice je lokálně zaplavována řekou Smědou Černousy - silnice III/0352, 0353

-

silnice 0352 silnice prochází územím v západovýchodním směru umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13) vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém (stromořadí) a směrovém uspořádání

-

silnice 0353 silnice prochází v severozápadní části vymezeného území v krátkém úseku propojuje části Ves a Boleslav vedena zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání

-

Ves - silnice III/0353 silnice prochází územím v severozápadním směru od hranic s Polskem (není přeshraniční spojení) vedena centrální zastavěnou částí sídla, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání nízká intenzita dopravy


31



DĚTŘICHOV Dětřichov u Frýdlantu - silnice III/03513, 03514, 03515 -

-

silnice 03513 silnice prochází územím obce v západovýchodním směru umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13) vedena centrální zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání silnice 03514 silnice prochází v severozápadní části území obce v krátkém úseku umožňuje místní propojení na Kunratice vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce silnice 03515 silnice prochází centrální části území obce v krátkém úseku umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13) vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce, nevyhovující šířkové uspořádání (stromořadí) DOLNÍ ŘASNICE Dolní Řasnice - silnice III/2911, 2915, 2916

-

-

-

silnice 2911 silnice prochází částí území obce v západovýchodním směru, ukončena v křižovatce se silnicí III/2915 vedena centrální zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání silnice 2915 silnice prochází územím obce v západovýchodním směru (Krásný Les – Horní Řasnice) umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice II/291, I/13) vedena centrální zastavěnou částí obce, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání silnice 2916 silnice umožňuje místní propojení jižním směrem na Nové Město pod Smrkem vedena ve volném území mimo zastavěnou část obce nízká intenzita dopravy FRÝDLANT

-

Albrechtice u Frýdlantu - silnice III/27252 silnice prochází územím v západovýchodním směru od Horního Vítkova vedena ve volném území mimo zastavěnou část sídla, nedostatečné šířkové uspořádání (stromořadí) umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13), nízká intenzita dopravy Frýdlant - silnice III/03510, 03511, 2901, 2902, 2903, 2911

-

silnice 03510 silnice prochází územím města v západovýchodním směru od obce Kunratice vedena zastavěnou částí města v krátkém úseku umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13), vyšší intenzita dopravy silnice 03511 silnice prochází územím města v severojižním směru od obce Višňová vedena centrální zastavěnou částí města, lokální komunikační závady v nevyhovujícím šířkovém a směrovém uspořádání umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13)


32


-


silnice 2901 propojuje v západovýchodním směru silnice I/13 a II/290 přes místní část Větrov vedena zastavěnou místní částí Větrov s lokálními závadami ve směrovém uspořádání umožňuje dopravní vazby na vyšší silniční síť (silnice I/13), vyšší intenzita dopravy

-

silnice 2902 silnice prochází v krátkém úseku ve východní části území města vedena zastavěnou místní částí Háj se závadami ve směrovém uspořádání a šířkovém uspořádání, ukončena v místní části Polní Domky (obec Raspenava) nízká intenzita dopravy

-

silnice 2903 silnice prochází územím města v západovýchodním směru od křižovatky se silnicí I/13 vedena zastavěnou částí města se závadami ve směrovém a šířkovém uspořádání místní význam, nízká intenzita dopravy

-

-

silnice 2911 silnice prochází částí území obce v severovýchodním směru na Krásný Les vedena ve volném území mimo zastavěnou část města, nevyhovující šířkové uspořádání (stromořadí) HABARTICE

-

Habartice u Frýdlantu - silnice III/0352 silnice prochází územím sídla v západovýchodním směru od obce Černousy do místní části Háj vedena mimo zastavěnou část obce přímá vazba na silniční tah I/13

-

Háj u Habartic - silnice III/0352 silnice prochází územím v západovýchodním směru od silnice I/13 zpřístupňuje obytnou zástavbu u hranic s Polskem nevyhovující šířkové uspořádání (stromořadí) místní význam, nízká intenzita dopravy

-

HEJNICE Hejnice - silnice III/29015, 29016 -

silnice 29015 z křižovatky silnice II/290 vedena severním směrem na obec Lázně Libverda prochází částečně centrální zónou města s úrovňovým křížením železniční trati

-

silnice 29016 z křižovatky silnice II/290 vedena jižním směrem do části Ferdinandov prochází částečně centrální zónou města s úrovňovým křížením železniční trati komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání HEŘMANICE

-

Heřmanice u Frýdlantu – silnice III/03513 silnice prochází územím v západovýchodním směru od hranic s Polskem (pouze turistické přeshraniční spojení) vedena centrální zastavěnou částí obce

-

Kristiánov – silnice III/03513 silnice prochází územím v západovýchodním směru od Heřmanic na Dětřichov vedena centrální zastavěnou částí sídla

-


33



HORNÍ ŘASNICE Horní Řasnice - silnice III/2915, 2917, 2918, 2919

-

silnice 2915 silnice vedena územím v západovýchodním směru od Dolní Řasnice na Jindřichovice pod Smrkem prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění

-

silnice 2917 krátký úsek v centrální části obce dopravní napojení železniční zastávky Horní Řasnice

-

silnice 2918 silnice vedena územím v severozápadním směru na Srbskou (hraniční přechod) prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění

-

silnice 2919 od křižovatky se silnicí III/2915 vedena jižním směrem na Nové Město pod Smrkem prochází volným územím bez zástavby

-

-

Srbská - silnice III/2918 silnice vedena územím v severozápadním směru od Horní Řasníce k hraničnímu přechodu s Polskem prochází zastavěným územím sídla, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění JINDŘICHOVICE POD SMRKEM

-

Dětřichovec - silnice III/29110 silnice vedena v severojižním směru od Jindřichovic pod Smrkem na Nové Město pod Smrkem prochází zastavěným územím sídla, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění Jindřichovice pod Smrkem - silnice III/2915, 29110

-

silnice III/2915 silnice vedena v západovýchodním směru od Horní Řasnice k hranicím s Polskem (není přeshraniční silniční spojení) prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění silnice III/29110 silnice vedena územím z centra obce jihozápadním směrem na sídlo Dětřichovec prochází východní částí zastavěného území KRÁSNÝ LES Krásný Les u Frýdlantu - silnice III/2911, 2912, 2913

-

silnice III/2911 silnice vedena v západovýchodním směru od Frýdlantu na Dolní Řasnici prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání

-

silnice III/2912 silnice vedena z centra obce jižním směrem na Raspenavu (spojení na Liberec) prochází částí zastavěného území, úrovňové křížení se železniční tratí

-

silnice III/2913 silnice vedena z centra obce severním směrem na Bulovku prochází volným územím mimo zastavěnou část obce, malý dopravní význam


34



KUNRATICE Kunratice u Frýdlantu - silnice III/0353, 03511, 03512, 03514

-

silnice III/0353 silnice vedena územím severojižním směrem od Višňové s ukončením v křižovatce se silnicí III/03511 prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání

-

silnice III/03511 silnice vedena územím v západovýchodním směru od hranic s Polskem do Frýdlantu prochází volným územím mimo zástavbu vyšší dopravní zatížení ve vazbě na hraniční přechod

-

silnice III/03512 silnice tvoří krátkou spojku mezi silnicemi III/0353 a III/03511 prochází volným územím mimo zástavbu místní význam, nízká intenzita dopravy

-

-

silnice III/03514 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/03511 jižním směrem na obec Dětřichov (spojení na Liberec) prochází volným územím mimo zástavbu LÁZNĚ LIBVERDA Lázně Libverda - silnice III/29013, 29015

-

silnice III/29013 silnice vedena vymezeným územím z centra obce západním směrem na Raspenavu prochází částečně zastavěným územím komunikační závady v nedostatečném šířkovém a směrovém uspořádání

-

silnice III/29015 silnice vedena územím v severojižním směru od Nového Města pod Smrkem na Hejnice prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění komunikační závady na průtahu obcí ve směrových poměrech NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM Hajniště pod Smrkem - silnice III/29015, 2916, 2919

-

silnice III/29015 silnice vedena z centra sídla v krátkém úseku z křižovatky se silnicí II/290 jižním směrem na Ludvíkov pod Smrkem prochází zastavěným územím, nízká intenzita dopravy

-

silnice III/2916 silnice vedena z centra sídla severním směrem na Dolní Řasnici prochází severní částí zastavěného území, nízká intenzita dopravy

-

-

silnice III/2919 silnice vedena ve východním cípu území z křižovatky se silnicí II/291 severním směrem na Horní Řasnici prochází volným územím, nízká intenzita dopravy Ludvíkov pod Smrkem - silnice III/29011, 29015, 29016

-

silnice III/29011 silnice vedena územím v západovýchodním směru od Raspenavy na Nové Město pod Smrkem prochází částečně zastavěným územím, rozhodující trasa pro obsluhu a zpřístupnění


35


-


silnice III/29015 silnice vedena územím v severojižním směru od Hajniště pod Smrkem na Lázně Libverda prochází částečně zastavěným územím komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání Nové Město pod Smrkem - silnice III/29011, 29110

-

silnice III/29011 silnice vedena z centra města z křižovatky se silnicí II/290 západním směrem na Ludvíkov pod Smrkem prochází zastavěným územím města, řeší vnitroměstské a radiální vztahy

-

silnice III/29110 silnice vedena z centra města v krátkém úseku východním směrem na Dětřichovec prochází částečně východní částí zastavěného území města, nízká intenzita dopravy

-

PERTOLTICE -

Dolní Pertoltice - silnice III/0357 silnice vedena z centra sídla z křižovatky se silnicí I/13 západním směrem na Předlánce prochází zastavěným územím, nízká intenzita dopravy RASPENAVA Raspenava - silnice III/2902, 2904, 2909, 29011, 29013, 29014

-

silnice III/2902 silnice vedena po západní hranici území obce prochází volným územím, minimální četnost vozidel silnice III/2904 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/290 jižním směrem na Oldřichov v Hájích prochází částečně zastavěným územím, vyšší intenzita dopravy vzhledem k dopravním vazbám na Liberec komunikační závady ve směrovém uspořádání v úseku na Oldřichovské sedlo silnice III/2909 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/290 severním směrem do křižovatky se silnicí II/291 prochází volným územím, užívaná spojka na Nové Město pod Smrkem komunikační závady v nedostatečném šířkovém uspořádání (stromořadí)

-

silnice III/29011 silnice vedena z centra obce z křižovatky se silnicí II/290 severovýchodním směrem na Ludvíkov pod Smrkem prochází volným nezastavěným územím obce, nízká intenzita dopravy komunikační závady v šířkovém uspořádání

-

silnice III/29013 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/290 východním směrem na Lázně Libverda prochází částečně zastavěným územím, nízká intenzita dopravy komunikační závady v nedostatečném šířkovém a směrovém uspořádání

-

silnice III/29014 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/29013 severním směrem do části Peklo prochází volným nezastavěným územím, minimální četnost dopravy komunikační závady v šířkovém uspořádání

-


36



VIŠŇOVÁ Andělka - silnice III/0353, 0354, 0355 -

silnice III/0353 silnice vedena v kontaktu s východní hranicí území obce prochází částečně zastavěným územím, řeší dopravní propojení Boleslav – Višňová Frýdlant

-

silnice III/0354 silnice vedena z křižovatky se silnicí II/0353 severozápadním směrem k hranicím s Polskem prochází zastavěným územím obce, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu komunikační závady ve směrovém uspořádání v úseku od křižovatky se silnicí III/0353

-

silnice III/0355 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/0353 západním směrem do části Filipovka prochází zastavěným územím Filipovky, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu komunikační závady v nedostatečném šířkovém a směrovém uspořádání

-

Poustka u Frýdlantu - silnice III/0357, 03510 -

silnice III/0357 silnice vedena v kontaktu se západní hranicí území obce prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu

-

silnice III/03510 silnice vedena z křižovatky se silnicí III/0357 jižním směrem na Frýdlant prochází volným nezastavěným územím, spojovací charakter silnice ve směru na Frýdlant Předlánce - silnice III/0356, 0357, 0358

-

silnice III/0356 silnice vedena v krátkém úseku v jihozápadním cípu území prochází zastavěným územím

-

silnice III/0357 silnice vedena územím v západovýchodním směru z Poustky na Pertoltice prochází částečně zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu

-

silnice III/0358 silnice vedena v krátkém úseku (0,3 km) mezi křižovatkami silnic III/0357 a III/0356 prochází zastavěným územím Víska u Frýdlantu - silnice III/0353

-

silnice III/0353 silnice vedena územím v severojižním směru v propojení z Višňové do Kunratic prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu Višňová u Frýdlantu - silnice III/0353, 0356

-

silnice III/0353 silnice vedena územím v severojižním směru z Andělky do Kunratic prochází zastavěným územím, rozhodující trasa pro zpřístupnění a obsluhu

-

silnice III/0357 silnice vedena v krátkém úseku z centra obce k hranicím s Polskem prochází částečně zastavěným územím

Ochranné pásmo silnic III.třídy (15m od osy vozovky) je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území.


37


Tab.1


Stávající kategorie silnic III. třídy

Číslo silnice Obec 0352 Černousy, Habartice 0353 Černousy, Višňová, Kunratice 0354 Višňová 0355 Višňová 0356 Višňová 0357 Pertoltice, Višňová 0358 Višňová 03510 Frýdlant, Višňová 03511 Frýdlant, Kunratice 03512 Kunratice 03513 Dětřichov, Heřmanice 03514 Dětřichov, Heřmanice, Kunratice 03515 Dětřichov 27252 Frýdlant 2901 Frýdlant 2902 Frýdlant, Raspenava 2903 Raspenava, Frýdlant 2904 Raspenava 2909 Raspenava, Krásný Les 29010 Raspenava 29011 Raspenava, Nové Město pod Smrkem. 29013 Raspenava, Lázně Libverda 29014 Raspenava 29015 Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město p.S. 29016 Hejnice 2911 Frýdlant, Krásný Les, D. Řasnice 2912 Krásný Les 2913 Krásný Les, Bulovka 2914 Bulovka 2915 D. Řasnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem 2916 Nové Město pod Smrkem, Dolní Řasnice 2917 Horní Řasnice 2918 Horní Řasnice 2919 Nové Město pod smrkem, Horní Řasnice 2910 Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem Zdroj: Pasportizace krajských silnic II. a III. tř., KÚLK2004

Kategorie S 5,30/50, S 4/30 S 5,30/50, S 4,70/40, S 3,70/30 S 5/40 S 3/30 S 5,80/50 S 5,30/50, S 4,40/40 S 6,30/50 S 5,80/50 S 8,20/60, S 5,40/50 S 4,30/40 S 5,80/50 S 5,10/50 S 4,80/40 S 5,40/50, S 4,90/40 S 4,90/40 S 4,3/40 S 6,20/60, S 4,30/40 S 6/50 S 6/50 S 4,80/40 S 5,90/50, S 4,40/40 S 4,50/40 S 4,40/40 S 6,20/60, S 5,70/50, S 4,70/40 S 7,50/60, S 4,70/40 S 5/40 S 4,50/40 S 6/50 S 6/50 S 5,50/50 S 4,50/40 S 4,20/40 S 5/40, S 3/30 S 5/50 S 5,20/50, S 4,80/40

Ochranné pásmo silnic III.třídy je stanoveno podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE (JEV 93) Z pohledu místních komunikací jsou v území ORP registrovány místní obslužné komunikace a účelové komunikace. Kategorie sběrných komunikací nebyla specifikována, protože tuto funkci přebírají průtahové úseky především silnic I. a II. třídy. Obslužné komunikace hlavně dopravně zpřístupňují lokality obytné zástavby a další aktivity na území obcí mimo průtahy silnic II. a III. třídy. Ostatní komunikace mají charakter účelových spojek ze sítě silnic III. třídy nebo místních obslužných komunikací, většinou se slepým ukončením. Šířkové uspořádání nelze kategorizovat, mnohdy se jedná o jednopruhové komunikace s různorodým povrchem od živice po rostlý terén. Poskytovateli údajů o území u jevu místní komunikace jsou jednotlivé obce. Pro zpracování ÚAP ORP Frýdlant a následné aktualizace nebyly dodány žádné údaje o území týkající se této problematiky. Zpracovatel PRURÚ vycházel z ´poskytnuté ÚPD obcí, ze své znalosti území doplněné místním šetřením.


38


Tab.2


Silniční doprava


Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant

I. třída 13 13 13 13

II. třída 290 291 290, 291

Horní Řasnice

Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice

13 -

290 -

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice

Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu

13 -

291 -

Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava

13 -

291 291 290

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant

Habartice Hejnice Heřmanice

Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová

III.třída 2914 2913, 2914 2914 0353 0352, 0353 0353 03513, 03514, 03515 2911, 2915, 2916 27252 03510, 03511,2901, 2903, 2911 0352 0352 29015, 29016 03513 03513 2915, 2917, 2918, 2919 2918 29110 29110, 2915 2911, 2912, 2913 0353, 03511, 03512, 03514 29013, 29015 29015, 2916, 2919 29011, 29015, 29011,29110 0357 2902, 2904, 2909, 29011, 29013, 29014 0353, 0354, 0355 0357, 03510 0356, 0357, 0358 0353 0353, 0356

Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: ŘSD Praha, silniční mapa Vysvětlivky: 13 – silnice I. třídy, 290 – silnice II. třídy, 0353 – silnice III. třídy Místní komunikace: SK – sběrné komunikace (nezařazeny), OK – obslužné komunikace, komunikace

MK OK + UK OK + UK UK UK UK OK + UK UK OK + UK UK OK + UK OK + UK OK + UK UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK UK UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK UK UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK OK + UK UK UK UK OK + UK

ÚK – účelové

ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 94) (037) ŽELEZNIČNÍ TRAŤ LIBEREC – ČERNOUSY, STÁTNÍ HRANICE Železniční trať Liberec – Černousy je součástí mezinárodní trasy Praha – Turnov - Liberec Frýdlant - Zgorzelec podle dohody AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy s předpokladem zvýšení rychlosti a úprav na zlepšení prostorové průchodnosti (velké kontejnery). Úpravy stávající trasy na požadované parametry bude ale obtížné. Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou železniční trať, která v současné době neodpovídá dopravním nárokům. Omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silnici. ČERNOUSY -

k.ú. Boleslav železniční trať prochází v jihovýchodním cípu územím vedena mimo zastavěnou část sídla bez situované železniční zastávky


39


-


k.ú. Černousy železniční trať prochází územím v severojižním směru vedena zastavěnou částí obce, lokalizace železniční stanice Černousy negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele VIŠŇOVÁ

-

k.ú. Andělka železniční trať prochází územím po východní hranici vedena mimo zastavěnou část obce, lokalizace železniční zastávky Filipovka

-

k.ú. Předlánce železniční trať prochází v krátkém úseku po západní hranici území vedena mimo zastavěnou část sídla bez situované železniční zastávky

-

k.ú. Višňová železniční trať prochází územím v severojižním směru vedena částečně zastavěnou částí obce, lokalizované železniční zastávky Višňová a Minkovice negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele

-

k.ú. Víska u Frýdlantu železniční trať prochází v krátkém úseku po západní hranici území vedena mimo zastavěnou část sídla bez situované železniční zastávky

-

-

FRÝDLANT železniční trať prochází v severovýchodním směru územím města vedena zastavěnou částí města podél hranice centrální zóny, lokalizace železniční stanice Frýdlant negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele

-

KUNRATICE železniční trať prochází po severovýchodní hranici území obce vedena mimo zastavěnou část obce bez situované železniční zastávky

-

-

RASPENAVA železniční trať přichází do vymezeného území od severovýchodu od Frýdlantu a pak se stáčí jižním směrem na Oldřichov v Hájích vedena mimo zastavěnou část obce, lokalizace železniční stanice Raspenava

Ochranné pásmo dráhy je stanoveno podle zákona č.266/94 Sb., o drahách v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 95) Tratě Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem a Raspenava – Bílý Potok jsou, vzhledem ke konfiguraci terénu, slepými rameny s ukončením v podhorských centrech Jizerských hor. Provozy na regionálních tratích se pohybují v současné době na hranici ztrátovosti, technický stav a zabezpečení jsou nedostatečná. (038) ŽELEZNIČNÍ TRAŤ RASPENAVA – BÍLÝ POTOK -

HEJNICE železniční trať prochází územím v severovýchodním směru vedena částečně zastavěným územím, lokalizované železniční stanice Hejnice a železniční zastávka Bílý Potok pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele


40


-


RASPENAVA železniční trať prochází územím v severovýchodním směru vedena po okraji zastavěného území, lokalizovaná železniční stanice Raspenava a železniční zastávky Luh pod Smrkem a Lužec pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele (039) ŽELEZNIČNÍ TRAŤ FRÝDLANT JINDŘICHOVICE POD SMRKEM

-

FRÝDLANT železniční trať prochází v západovýchodním směru územím města vedena zastavěnou částí města podél hranice centrální zóny, lokalizace železniční stanice Frýdlant a železniční zastávky Frýdlant v Čechách předměstí negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele

-

KRÁSNÝ LES železniční trať prochází západo-východním směrem vedena mimo zastavěné území, lokalizovány železniční zastávky Krásný Les - bažantnice a Krásný Les

-

DOLNÍ ŘASNICE železniční trať prochází jižním cípem území obce vedena mimo zastavěné území, lokalizovaná železniční stanice Řasnice a železniční zastávka Řasnice zastávka

-

HORNÍ ŘASNICE železniční trať prochází v jihovýchodním směru územím obce vedena mimo zastavěné území, lokalizované železniční zastávky Horní Řasnice a Srbská NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM

-

-

k.ú. Hajniště pod Smrkem železniční trať prochází v západovýchodním směru ve smyčce (2x) katastrálním územím vedena částečně po hranici zastavěného území, lokalizovaná železniční zastávka Hajniště k.ú. Ludvíkov železniční trať prochází v krátkém úseku při severní hranici katastrálního území vedena mimo zastavěné zemí bez situované železniční zastávky k.ú. Nové Město pod Smrkem železniční trať přichází severovýchodním cípem území města vedena částečně po hranici zastavěného území, lokalizovaná železniční stanice Nové Město pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele JINDŘICHOVICE POD SMRKEM železniční trať přichází od západu do území obce vedena částečně po hranici zastavěného území, lokalizovaná železniční stanice Jindřichovice pod Smrkem negativní účinky hluku ze železniční dopravy na obyvatele

Ochranné pásmo dráhy je stanoveno podle zákona č.266/94 Sb., o drahách v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území.


41



VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 97) Vlečka Horní Řasnice Z železniční zastávky Dolní Řasnice do pískovny v Horní Řasnici (zpracovatelský závod HANS WOLF NEMOVITOSTI s.r.o. nakládka štěrkopísku ), délka vlečky 1570 m, v současné době není provozována. Vlečka Hajniště Z železniční zastávky Hajniště do bývalého vojenského prostoru Chlum, celková délka vlečkových kolejí 2570 m (1x se větví v bývalém vojenském prostoru). Ostatní vlečky V rámci drážních ploch železničních stanic nebo zastávek se nacházejí ještě krátké úseky vlečkových kolejí v Černousích (délka 180 m), Novém Městě pod Smrkem (délka 160 m), Bílém Potoce (délka 255 m). Ochranné pásmo vlečky je stanoveno podle zákona č.266/94 Sb., o drahách v platném znění a zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. Tab.3

Železniční doprava


Katastrální území Celostátní trať Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Černousy Boleslav 037 Černousy 037 Ves Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Dolní Řasnice Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant 037 Habartice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu 037 Lázně Libverda Lázně Libverda Nové Město pod Hajniště pod Smrkem Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 037 Višňová Andělka 037 Poustka u Frýdlantu Předlánce 037 Víska u Frýdlantu 037 Višňová u Frýdlantu 037 Pozn. žst. - železniční stanice, žel.zast. - železniční zastávka


42

Regionální trať 039 039 038 039 039 039 039 039 038 -

Vlečky žst. pískovna žel.zast. Bílý Potok pískovna byv.voj.prostor žst. -



LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV 102) V řešeném území není situováno veřejné ani neveřejné letiště. Radiomaják Dětřichov Na území ORP Frýdlant je lokalizováno, v katastru obce Dětřichov, radionavigační zařízení radiomajáku D-VOR Řízení letového provozu České republiky, s.p. Dopravní přístupnost je zajištěna prostřednictvím stávající účelové komunikace vedené po hranici obce. Ochranné pásmo radionavigačního zařízení D-VOR bylo stanoveno rozhodnutím Státní letecké inspekce v roce 1982. Více viz kapitola A.3 Technická infrastruktura a spoje HRANIČNÍ PŘECHODY (JEV 105) Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru (12/2007) se ruší hraniční přechody a budou nahrazeny odpovídajícími silničními a železničními přeshraničními spojeními. V ORP Frýdlant jsou celkem 4 silniční přeshraniční spojení a 1 přeshraniční spojení železniční. Na jednotlivých přeshraničních spojeních platí omezení z hlediska jednotlivých druhů dopravy. Tab.4

Přeshraniční spojení

Název hraničního přechodu Země Druh Omezení Specifikace Frýdlant v Čechách – Zawidów Polsko železniční nákladní ŽEL-N žel. trať č. 037 Habartice – Zawidów Polsko silniční P,C,M,OA,B,N3 I/13 Kunratice – Bogatynia Polsko silniční P,C,M,OA,B,N3 III/03511 Nové Město pod Smrkem – Czerniawa Zdrój Polsko silniční P,C,M,OA,B,N3 II/291 Srbská – Miloszów Polsko silniční P,C,M,OA III/2918 Zdroj: Analýza dopravy Libereckého kraje, KÚLK, 2007 Pozn. žel-n - železniční nákladní doprava P-pěší,C-cyklisté,M-motocykly,OA-osobní auta,B-autobusy,N3-nákladní vozidla do 12t

Turistické hraniční přechody na pěších stezkách ztratili své opodstatnění, turisté mohou přecházet volně přes státní hranici při respektování ostatních zákonů a předpisů (např. zvláštní ochrana přírody). Značené cyklotrasy překonávají státní hranice ve Višňové (Andělka), Kunraticích, Jindřichovicích pod Smrkem, Horní Řasnici (Srbská). CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA (JEV 106) Cyklistika je bezesporu nejpřirozenější, nejlevnější a nejekologičtější způsob individuální dopravy a v ČR zaznamenává v posledních letech nebývalý rozvoj a renesanci. K tomu přispívají možnosti nákupu širokého sortimentu jízdních kol a doplňků na našem trhu nebo i otevření hranic a přílivu cykloturistů ze zahraničí, kteří jsou na takový způsob dopravy zvyklí. Cyklotrasy (cyklostezky) pro běžné denní užívání (dojížďka za prací, do škol) se v ORP Frýdlant Libereckém kraji vyskytují minimálně, jedná se jen o dílčí kratší úseky. Cyklotrasy na území ORP Frýdlant, celostátní význam : č. 22 - Chrastava - Valteřice, v řešeném území úsek Polednická silnice - Hřebínek Knajpa - Smědava - Jizerská silnice Cyklotrasy na území ORP Frýdlant, regionální význam : č. 3006 – Andělka (Filipovka), Černousy, Habartice, Pertoltice, Bulovka, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda, Hejnice, Viničná cesta a dále Mníšek, Liberec č. 3016 (Pohodová) – hraniční přechod Lutogniewice-Andělka, Višňová, Poustecká obora, Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, Smědava č. 3018 – Jezdecká stezka, Hraniční cesta, Smrková cesta, Předěl, Smrková cesta, Nové Město pod Smrkem č. 3039 (Pašerácká) – Višňová, Heřmanice a dále Vítkov, Václavice, Hrádek nad Nisou č. 3059 (Krakonošova) – hraniční přechod Bogatynia-Kunratice, Frýdlant, Dolní Řasnice, hraniční přechod Srbská-Miloszów č. 3063 (Karolinina) – Raspenava, Peklo, Lázně Libverda č. 3064 (Hubertova) – Raspenava, rybník Netík, Ferdinandov č. 3065 (Rybářská) – rybník Netík, Šolcův rybník MěÚ Frýdlant, ÚÚP

43



Stručná charakteristika cyklotras po katastrálních územích: -

Bílý Potok pod Smrkem – trasa č. 3016 trasa vedena mimo úseku v zastavěné části obce po silnici II/290 kolize s automobilovou dopravou Bulovka – trasa č. 3006 trasa vedena v propojení Pertoltice-Dolní Oldřiš mimo zastavěnou část obce a v krátkém úseku v trase silnice III/2914 minimální provoz automobilové dopravy na silnici III/2914

-

Dolní Oldřiš – trasa č. 3006 trasa vedena v propojení Bulovka-Horní Řasnice v krátkém úseku v trase silnice III/2914 a pak po cestách mimo zastavěnou část sídla minimální provoz automobilové dopravy na silnici III/2914

-

Boleslav – č. 3006 trasa vedena v propojení Černousy-Višňová v trase silnice III/0353 prochází zastavěnou částí

-

-

Černousy – č. 3006 trasa vedena v propojení Boleslav-Habartice v trase silnice III/0352, z centra obce se pak stáčí severním směrem na Habartice úsek Černousy-Habartice mimo vozidlové komunikace

-

Dětřichov u Frýdlantu – č. 3039 trasa vedena v krátkém úseku mimo vozidlové komunikace (modrá turistická stezka) prochází mimo zastavěnou částí obce

-

-

Dolní Řasnice – č. 3059 trasa vedena v propojení Frýdlant-Srbská v souběhu s trasou silnice III/2911 a pak v trase silnice III/2915 prochází zastavěnou částí obce Albrechtice u Frýdlantu – č. 3039 trasa vedena od Horního Vítkova v trase silnice III/27252 a pak v souběhu s trasou silnice I/13 prochází mimo zastavěnou částí obce

-

Frýdlant – č. 3016, 3059 cyklotrasa č. 3016 prochází městem ve směru od Raspenavy v trase silnice III/2903 a ve směru na Višňovou vedena po místních a účelových komunikacích prochází centrální zónou města

-

Habartice u Frýdlantu – č. 3006 trasa vedena od Černous na Háj po místních a účelových komunikacích křížení se silnicí I/13, prochází zastavěnou částí

-

Háj u Habartic – č. 3006 trasa vedena od Habartic na Pertoltice po účelových komunikacích prochází mimo zastavěnou částí

-

-

-

Hejnice – č. 3006, 3016, 3063, 3064 cyklotrasa č. 3006 od Raspenavy vedena v souběhu s trasou silnice II/290 a v pokračování na Ferdinandov v trase silnice III/29016, prochází v kontaktu s centrální zónou města cyklotrasa č. 3016 vedena v souběhu s trasou silnice II/290, prochází centrální částí města cyklotrasa č. 3063 vedena v souběhu s trasou silnice III/29015 od obce Lázně Libverda cyklotrasa č. 3064 vedena v krátkém úseku od Raspenavy do Ferdinandova mimo zastavěnou část města


44


-

-

-

-

-


Heřmanice u Frýdlantu – č. 3039 trasa vedena od Kunratic na Albrechtice u Frýdlantu v severojižním směru po účelových komunikacích, od křižovatky se silnicí III/03513 v souběhu s turistickou stezkou (modrá) prochází centrem obce Kristiánov – č. 3039 trasa vedena od Kunratic na Albrechtice u Frýdlantu v krátkém úseku v západojižním směru po účelové komunikaci prochází mimo zastavěnou část Horní Řasnice – č. 3006, 3059 cyklotrasa č. 3006 od Bulovky vedena v severovýchodním směru po účelových komunikacích do křižovatky se silnicí III/2915 a následně do Jindřichovic pod Smrkem cyklotrasa č. 3059 od Dolní Řasnice vedena v trase silnice III/2918 na Srbskou, prochází zastavěnou částí obce Srbská– č. 3059 trasa vedena od Horní Řasnice k hraničnímu přechodu s Polskem v trase silnice III/2918 prochází zastavěnou částí sídla Dětřichovec – č. 3006 trasa vedena od Jindřichovic pod Smrkem v severojižním směru na Nové Město pod Smrkem v trase silnice IIII/29110 prochází zastavěnou částí Jindřichovice pod Smrkem – č. 3006 trasa vedena od Horní Řasnice v západovýchodním směru na Nové Město pod Smrkem v trasách silnic III/2915 a IIII/29110 prochází zastavěnou částí obce Krásný Les u Frýdlantu – č. 3059 trasa vedena od Frýdlantu na Dolní Řasnici v trasách místních obslužných a účelových komunikacích v souběhu s průtahem silnice III/2911 prochází po hranici zastavěného území Kunratice u Frýdlantu – č. 3039, 3059 cyklotrasa č. 3039 vedena od Višňové v severojižním směru na Heřmanice v trase silnice III/0353 a od křižovatky se silnicí III/03512 po místních obslužných a účelových komunikacích, prochází mimo centrální zastavěnou část obce cyklotrasa č. 3059 vedena od hraničního přechodu s Polskem v západovýchodním směru na Frýdlant v trase silnice III/03511 (kolize s automobilovou dopravou), prochází mimo zastavěnou část obce Lázně Libverda – č. 3006, 3063 cyklotrasy vedeny od Nového Města pod Smrkem na Hejnice v peáži v trasách silnic III/29013 a IIII/29015 procházejí částečně zastavěnou částí obce (okrajově centrální zóny) Ludvíkov pod Smrkem – č. 3006, 3018 cyklotrasa č. 3006 vedena od Nového Města pod Smrkem v trase silnice III/29011, prochází mimo zastavěnou část obce cyklotrasa č. 3018 vedena od Smědavy v severojižním směru ve východním cípu nezastavěného území v trasách lesních účelových cest Nové Město pod Smrkem – č. 3006, 3018 cyklotrasa č. 3006 vedena od Jindřichovic pod Smrkem na Raspenavu v trasách silnic III/29110 a III/29011, prochází centrální zónou města cyklotrasa č. 3018 vedena od Smědavy v severojižním směru po místních obslužných a účelových komunikacích, ukončena v centru města v křižovatce s cyklotrasou č. 3006


45


-

-

-

-

-

-


Horní Pertoltice – č. 3006 trasa vedena od Habartic na Bulovku v severojižním směru po účelových lesních a polních cestách prochází mimo zastavěnou část obce Raspenava – č. 3006, 3016, 3063, 3064, 3065 cyklotrasa č. 3006 od Frýdlantu vedena v souběhu s trasou silnice II/290 po místních obslužných a účelových komunikacích, prochází v kontaktu s centrální zónou města cyklotrasa č. 3016 od Frýdlantu částečně vedena v souběhu s trasou silnice II/290 po místních obslužných a účelových komunikacích, prochází centrální částí města cyklotrasa č.3063 vedena od křižovatky s cyklotrasou č. 3006 po místní obslužné komunikaci na část Peklo a pak v trasách silnic III/29014 a III/29013 na Lázně Libverda cyklotrasa č. 3064 vedena z centra obce jihovýchodním směrem po místních obslužných a účelových komunikacích do Ferdinandova, prochází částečně zastavěnou částí města cyklotrasa č. 3065 vedena z křižovatky s cyklotrasou č. 3064 západním směrem k Šolcově rybníku v trasách účelových polních a lesních cest, prochází mimo zastavěnou část města Andělka – č. 3006, 3016 cyklotrasa č. 3006 vedena z křižovatky s cyklotrasou č. 3016 severním směrem na Černousy v trase silnice III/0353, prochází mimo zastavěnou část obce cyklotrasa č. 3016 vedena od hranic s Polskem jihovýchodním směrem na Filipovku a Višňovou po místních obslužných a účelových komunikacích a v trase silnice III/0355, prochází částečně zastavěnou částí obce Poustka – č. 3016 cyklotrasa č. 3016 vedena od Andělky jihovýchodním směrem na Frýdlant v trase silnice III/0357 a pak po účelových lesních cestách, prochází částečně zastavěnou částí obce Předlánce – č. 3016, 3039 cyklotrasa č. 3016 vedena od Andělky v krátkém úseku jihovýchodním směrem na Frýdlant v trase silnice III/0358, prochází částečně zastavěnou částí obce cyklotrasa č. 3039 vedena v krátkém úseku z Višňové severojižním směrem na Kunratice, prochází zastavěnou částí obce Víska u Frýdlantu – č. 3039 cyklotrasa č. 3039 vedena v krátkém úseku z Višňové v trase silnice III/0353 severojižním směrem na Kunratice, prochází zastavěnou částí obce Višňová – č. 3016, 3039 cyklotrasa č. 3016 vedena od Andělky severojižním směrem v trase silnice III/0353 na Frýdlant, prochází částečně zastavěnou částí obce cyklotrasa č. 3039 vedena z centra obce severojižním směrem na Kunratice, prochází zastavěnou částí obce TURISTICKÉ STEZKY (JEV 106)

Z pohledu dálkových turistických stezek Evropská turistická asociace (EWV) vytváří, od svého data založení v roce 1969, prakticky ve všech evropských zemích vzájemně propojené turistické trasy. V členských zemích EU je vyznačeno celkem 11 tras. ORP Frýdlant prochází dálková trasa se směrovým označením E 3. Trasa E 3: Black Sea (Černé moře) – Iberia (Pyrenejský poloostrov) v celkové délce 6 950 km prochází vymezeným územím v dílčím úseku Bukovec – Smědava – Nová Louka – Bedřichov – Liberec, vede atraktivními místy Krkonošského národního parku, CHKO Jizerské a Lužické hory. Trasa je většinou vedena v souběhu s významnými červeně nebo modře značenými stezkami. Jinak je území ORP Frýdlant pokryto vcelku hustou sítí značených turistických cest v návštěvnicky exponovaných místech. Stezky propojují významná sídelní centra se zajímavými místy a krásnou přírodou, mají vazby na centra obcí, nástupnicky důležité autobusové nebo vlakové zastávky.


46



Přehled turistický stezek podle významu barevného značení v posloupnosti červená, modrá, žlutá, zelená, místní okruhy. Červené značení Hejnice – Sedlo Holubníku Bílý Potok – Smědava Hejnice – Předěl – Pytlácké Kameny

12,0 km 8,0 km 18,0 km

Modré značení Kristiánov (můstek) – Dětřichov – Frýdlant U Knejpy – Smědava Kámen Osvobození – Hejnice Nové Město pod Smrkem – Smrk – Předěl Bílá Kuchyně - Malý Štolpich – Ferdinandov

10,5 km 4,0 km 4,5 km 13,0 km 4,0 km

Zelené značení Sedlo Holubníku – Bílý Potok – U Spálené hospody Pohanské kameny – Habartice U studánky – Smědava Frýdlant – Bulovka – Nové Město pod Smrkem Frýdlant – Lužec Hubertka – Smědava – U studánky Hřebínek – Ferdinandov – Hejnice

15,0 km 10,5 km 2 km 33 km 9 km 11,5 km 6,5 km

Žluté značení Raspenava – Lázně Libverda – U Spálené hospody Pod Jizerou – Jizera (vrchol) Bílý Potok – Paličník – Pod Klínovým vrchem Frýdlant – Višňová – Černousy Hřebenový buk – Větrov – Frýdlant Pod vodopády – Velký Štolpich – Čihadla Hejnice – U Liščí chaty Pod Frýdlantským cimbuřím – Pavlína louka Řasnice – U spálenky

11,5 km 1,5 km 5,0 km 22,5 km 7,5 km 6,5 km 4,0 km 5,0 km 6,0 km

Červená místní Frýdlant – zámek – Frýdlant Nové Město p.S. – U červ. buku – Nové Město p.S.

7,0 km 11,0 km

Zelená místní U Spálené hospody – Streitův obrázek Tab.5

2,5 km

Cyklotrasy, turistické stezky


Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice

Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice

Heřmanice

Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská


Cyklotrasy 3016 3006 3006 3006 3006 3039 3059 3039 3016, 3059 3006 3006 3006, 3016, 3063, 3064 3039 3039 3006, 3039 3059

Turistické stezky č+z+ž z z z+ž ž m ž z m+ z + ž + č (místní) z č+m+z+ž m m z+ž z

47


Tab.5


Cyklotrasy, turistické stezky – pokr.

Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava

Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava

Višňová

3006 3006

z

3059 3039 3006, 3063

č+ž

3006, 3018 3006, 3018 3006 3006, 3016, 3063, 3064, 3065 3006, 3016 3016 3016, 3039 3039 3016, 3039

m + z + ž + č (místní m + z + ž + č (místní) + z (místní) z z m+z+ž

Andělka ž Poustka u Frýdlantu z+ž Předlánce z+ž Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu z+ž Zdroj: KČT Praha Poznámka: turistické značení:č - červená značka, m - modrá značka, z - zelená značka, ž - žlutá značka,

HIPOSTEZKA (JEV 106) Nejsou v řešeném území vymezeny. SJEZDOVÉ TRATĚ, VLEKY (JEV 119.A2.1) Z pohledu sjezdového lyžování jsou na území ORP Frýdlant situovány dva lyžařské vleky a dvě sjezdové tratě. Značení sjezdových tratí – modrá. Ferdinandov – soukromý provozovatel, typ TVL 200 (přenosné kotvičky), severní svah (Hoffmanův kříž) Délka vleku: 200 m Délka sjezdovky: 200 m Kategorie sjezdovky: modrá Kapacita areálu: 100 osob Technický stav: zastaralé zařízení Doprovodné služby: nejsou Ostatní problematika: cizí pozemek Frýdlant – provozovatel TJ Slovan Frýdlant, dvoukotvový, severní svah (Křížový vrch) Délka vleku: 300 m Délka sjezdovky: 280 m Kategorie sjezdovky: modrá Kapacita areálu: 250 osob Technický stav: renovace rok 2005, přesto v současnosti nefunkční velmi špatný technický stav Doprovodné služby: občerstvení LYŽAŘSKÉ BĚŽECKÉ TRATĚ (JEV 119.A2.2) Jizerské hor jsou rájem pro uspokojování potřeb závodního i rekreačního běžeckého lyžování. Tratě mají odpovídající šířkové uspořádání i kvalitní údržbu. Nejvýznamnější v řešeném území jsou úseky Jizerské lyžařské magistrály: červené značení Nová Louka - Kristiánov – Rozmezí – Čihadla – Na Knejpě – Kasárenská silnice – Soušská silnice - Hraniční cesta – Jizerská silnice - hranice ORP (dále směr Jizerka)


48



modré značení Jizerská silnice (peáž s červenou) - Smědava - Na Knejpě - Čihadla - Nad Hřebínkem (Štolpišská silnice) - Hřebínek - Bílá kuchyně - Olivetská hora - Nová Louka, alternativně z Bílá kuchyně Polednická silnice - Oldřichov v Hájích Nad Smědavou - Předěl - Na Písčinách (Smrková cesta) - Tišina - U Spálené hospody žluté značení U Smědavy - Jizerská silnice - Nad Smědavou (Smrková cesta) - Předěl - Paličník - Na Písčinách Kasárenská silnice (bývalá kasárna) – hranice ORP (směr Protržená přehrada), úprava skůtrem zelené značení Nad Hřebínkem - hranice ORP (Nová cesta směr Kristiánov) Barevné odlišení tras označuje také pořadí důležitosti z hlediska údržby, obnovy stop nebo značení. V současnosti se připravuje obnova a úprava značení (Jizerská o.p.s.). AUTOBUSOVÁ DOPRAVA (JEV 119.A2.3) Území ORP Frýdlant je vcelku dobře obsluhováno autobusy v režimu „Příměstské autobusové dopravy (PAD)“ i přes složitou konfiguraci zastavěného území nebo geomorfologické oddělení hřebenem Jizerských hor. Autobusové linky ve směru od Liberce do území vstupují od jihu v trasách silnic I/13 (sedlo Albrechtice u Frýdlantu) ve směru na Frýdlant a dále na severozápad a sever vymezeného území a III/2904 (sedlo Oldřichov v Hájích) ve směru na Raspenavu a severovýchodní cíp území. V rozsahu osídlení Frýdlantského výběžku jsou pak vedeny po navazujících silnicích II.a III. třídy. Další nejvýznamnější dopravní trasy jsou po silnicích: II/290 - na Hejnice, Lázně Libverdu nebo Bílý Potok II/291 - na Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem III/03514, III/0353 - obce v v západním pásu území podél hranic s Polskem - Kunratice, Višňová, Andělka III/2911, III/2915 - na Krásný Les, Dolní Řasnice, Horní Řasnice, Srbská nebo Jindřichovice pod Smrkem Jen malá část osídleného území ORP Frýdlant není autobusovými linkami obsluhována. Jedná se o části obcí Černousy, Habartice-Háj, Heřmanice-Kristiánov, Jindřichovice pod SmrkemDětřichovec a Pertoltice-Horní Pertoltice. Nejzatíženějšími linkami jsou místní spojení na Frýdlant a regionální spojení na Liberec. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. za prací a do škol. O sobotách a nedělích je autobusové spojení omezené a do některých obcí není vůbec (zajištění pouze železnicí). U některých částí obcí je však docházková vzdálenost na vlak již problematická (např. Srbská, Horní Řasnice, Bílý Potok). Dostupnost se tak stává obtížnější a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Minimálně jsou vytvořeny podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. U řady autobusových zastávek chybí základní vybavenost včetně zálivů pro vozidla a přístřešky mají rozdílnou architektonickou i technickou úroveň. Pěší přístupy mnohdy neodpovídají nárokům zvýšené bezpečnosti silničního provozu v prostoru zastávek. Převážná část zástavby ve městech i obcích se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti 400 m (5 minut).


49



A.2.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Do vymezeného území ORP Frýdlant je možný dopravní přístup z vnitrozemí ČR trasami silnic I/13, III/2904, II/290 (omezeně) a železniční tratí č.037 Liberec – Černousy. Tyto dopravní trasy překonávají hřeben Jizerských hor (Albrechtické nebo Oldřichovské sedlo) a to se významně projevuje v nevyhovujících směrových a výškových poměrech tras, prodloužené jízdní době ve vztahu k Liberci a nárokům údržby především v zimním období. Pro zkvalitnění dopravní přístupnosti v zimním období je citelná absence spojení ve směru na Tanvaldsko a Západní Krkonoše (uzavřená silnice II/290 v zimním období kolem vodárenské nádrže Souš). Z hlediska dopravní obslužnosti jsou v některých sídlech problematické docházkové vzdálenosti nebo absence spojů o sobotách a nedělích. V cyklistické dopravě nejsou v odpovídající míře preferovány mezinárodní koridory. Silnice I/13 v úseku Liberec – Frýdlant – Habartice (Zawidów) vstupuje do řešeného území od Mníšku přes Albrechtické sedlo s problematickými úseky s nevyhovujícím směrovým uspořádáním trasy. Pak pokračuje severním směrem na Frýdlant, Pertoltice a Habartice (hraniční přechod). Kromě zmíněného úseku v kontaktu Albrechtického sedla, průtahů městem Frýdlant a obcí Pertoltice má trasa silnice stabilizovanou polohu. Stávající úseky v kategorii S 9,5/70 neodpovídají charakteru komunikace nebo intenzitám dopravy. Silnice II. třídy mají doplňkový charakter a dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazený silniční tah I/13. Jsou vedeny v západovýchodním směru za hřebenem Jizerských hor a dopravně zpřístupňují větší sídelní celky – Nové Město pod Smrkem, Raspenavu nebo Hejnice. Dopravně významnější je silnice II/290 s možností propojení do oblasti Západních Krkonoš okolo vodárenské nádrže Souš (omezení průjezdu v zimním období), která je ale vedena ve stísněných poměrech údolnicové polohy v souběhu s tokem řeky Smědé a železniční tratí Raspenava – Bílý Potok. Silnice II/291 má menší dopravní zátěže v počtu vozidel a její stávající kategorie S 7,5/70 přenese i potřeby výhledových intenzit. Síť silnic III. třídy je poměrně hustá. Trasy silnic mají doplňkový charakter v dopravním zpřístupňují obcí mimo tahy silnic I/13, II/290 a II/291. Kromě trasy silnice III/2904, která slouží jako přístupová komunikace do východní části území ORP Frýdlant, jsou intenzity poměrně nízké a nepřesahují hodnotu 1 200 vozidel/24 hodin. Ve slepých úsecích koncových větví k hranicím s Polskem je četnost provozu minimální. Na silnicích jsou registrovány dopravní závady především v nedostatečném směrovém a šířkovém uspořádání v intravilánech obcích, lokálně zúžených místech (zástavba, stromořadí), nepřehledných křižovatkách nebo nekompletním dopravním značení. Kritickými místy jsou také úrovňové železniční přejezdy. Místní komunikace ve městech i obcích dopravně v kategoriích obslužných a účelových zpřístupňují centrální části, vzdálenější lokality obytné zástavby nebo další aktivity v území a jsou napojeny především na silnice III. třídy. V rozsahu zastavěných center nejsou zařazeny komunikace do kategorie sběrných komunikací z důvodů přenášených dopravních zátěží nebo významu propojení, ale také pro peážní úseky s trasami průtahů silnic. U menších sídel jsou v souvislosti s typem a hustotou osídlení vymezeny jen komunikace účelové. Celostátní železniční trať Liberec – Černousy (přes Raspenavu, Frýdlant, Višňovou) má stabilizovanou územní polohu a je součástí mezinárodní trasy Praha – Zgorzelec podle dohody AGTC o provozu vlaků kombinované dopravy. Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou železniční trať, která v současné době neodpovídá dopravním nárokům a směrové úpravy stávající trasy na požadované parametry bude ale obtížné. Jízdní doba Liberec – Frýdlant 33 minut a Frýdlant – Habartice 18 minut. Regionální železniční tratě mají také stabilizovanou polohu v západovýchodním směru z železničních stanic Raspenava na Hejnice a Bílý Potok a z Frýdlantu na Nové Město pod Smrkem a Jindřichovice pod Smrkem. Jízdní doba Raspenava – Bílý Potok 10 minut a Frýdlant – Nové Město pod Smrkem 24 minut a Nové Město pod Smrkem – Jindřichovice pod Smrkem 13 minut. Všeobecné omezováním počtu vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silnici.


50



Z pohledu cyklotras územím ORP Frýdlant procházejí cyklotrasy celostátního, nadregionálního a místního významu, Celostátní cyklotrasa č. 22 tanguje území po jeho jižní hranici (Rozmezí, Knajpa, Smědava), nadregionální cyklotrasa č. 3006 prochází územím podél severní hranice s Polskem a přes Hejnice a Raspenavu pokračuje do Liberce. Vytypované místní cyklotrasy č. 3016 (Pohodová), 3039 (Pašerácká) a 3059 (Krakonošova) jsou svými návaznostmi součástí mezinárodní cyklokoridorů. Ostatní místní cyklotrasy propojují cykloturisticky významné atraktivity v území. Cyklotrasy jsou vedeny většinou po silnicích III. třídy, místních obslužných nebo účelových komunikacích, dopravní závadou je vedení krátkého úseku cyklotrasy č. 3039 po silnici I/13. Segregovaná a patřičně vybavená a technicky způsobilá cyklostezka v řešeném území není. Lyžařské běžecké tratě jsou situovány na jihu a jihovýchodě řešeného území ORP Frýdlant a mají vazbu na střediska lyžování a cestovního ruchu na Liberecku, Jablonecku nebo v Západních Krkonoších. Jejich technická a kvalitativní úroveň se postupně zvyšuje včetně zázemí pro závodní a masovou základnu. Podle polohy významu propojení, využívání tras a doprovodné vybavenosti jsou barevně značeny – červená, modrá, žlutá a zelená. Autobusová doprava je významnou součástí veřejné přepravy osob a autobusové linky dopravně zpřístupňují území mimo síť železničních tratí v trasách silnic III. třídy. Při rozhodování o užití veřejného dopravního prostředku hraje také významnou roli časový faktor, který je ze vzdálenějších míst příznivější pro autobusovou dopravu. Autobusové linky jsou vedeny v trasách silnic I/13, II/290, II/291 a trasách silnic III. třídy v propojeních s pokryvem maxima osídleného území. Nejzatíženějšími linkami jsou spojení na Frýdlant a následně Liberec, což odpovídá spádovosti území. Počet autobusových zastávek je dostatečný a jejich situování v řešeném území pokrývá v docházkové vzdálenosti 5 minut převažující část zástavby. A.2.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ -

-

Silniční doprava problematické silniční dopravní spojení Frýdlantského výběžku s vnitrozemím úseky silnice I/13 (Albrechtice u Frýdlantu - Dětřichov) silnici II/290 uzavřená v zimním období přes Jizerské hory silnice III/2904 Oldřichov v Hájích - Raspenava (omezení z důvodu ochrany přírody) nedostatečné silniční propojení do Polska nedostatečné šířkové, směrové poměry silnice II/290 a většiny silnic III. tříd

-

Železniční doprava nedostatečné směrové poměry železniční tratě Liberec – Černousy neumožňující vyšší rychlost nedostatečné propojení do Polska osobní železniční dopravou

-

Multifunkční koridory nedostatečné propojení turistických oblastí a středisek multifunkčními turistickými koridory

-

A.2.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY -

silnice I. třídy (silnice I/13 relativně dobře zpřístupňuje území) silnice II. třídy (zpřístupňují ze silničního tahu |I/13 větší sídelní centra severně Jizerských hor) silnice III. třídy (hustá síť silnic III. třídy umožňuje kvalitní dopravní obslužnost obcí osobní i hromadnou veřejnou dopravou) celostátní železniční dráha včetně přeshraničního spojení (území ORP Frýdlant leží na železniční trati č. 037 celostátního významu) regionální železniční dráha (zajišťují dopravní vztahy do měst a obcí ve východní části Frýdlantského výběžku, tratě č. 038, č. 039 regionálního významu) autobusové zastávky, železniční stanice a zastávky (dopravní dostupnost) běžecké tratě (hustá síť s vysokou atraktivitou pro návštěvníky) přeshraniční spojení - silniční (Habartice, Srbská, Nové Město pod Smrkem, Kunratice)


51



A.2.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY -

-

-

Ochranné pásmo silnice: 50 m od osy komunikace u silnice I. třídy 15 m od osy komunikace u silnice II. třídy 15 m od osy komunikace u silnice III. třídy Ochranné pásmo dráhy: 60 m od osy krajní koleje nebo 30 m od hranice obvodu dráhy (železniční tratě) 30 m od osy krajní koleje vlečky Ochranné pásmo leteckého radionavigačního zařízení : r = 600 m , kruh se sektory A - D (podrobněji viz kapitola A3.Energetika a spoje) Přeshraniční spojení silniční, železniční

A.2.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ SILNIČNÍ DOPRAVA SILNICE I. TŘÍDY -

Silnice I/13 Liberec – Frýdlant – Habartice přeložka v úseku Krásná Studánka - Dětřichov jihovýchodní obchvat Frýdlantu západní obchvat Pertoltic místní obchvat Habartice (územní rezerva) ČSPH Habartice - 2 lokality při silnici I/13 SILNICE II. TŘÍDY

-

Silnice II/290 Frýdlant – Hejnice - Desná, Kořenov – Nová Ves zrušení omezení průjezdu v zimním období okolo vodárenské nádrže Souš přeložka v centrální části Raspenavy

-

Silnice II/291 Kunratice – Frýdlant – Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem, přeložka mimo centrální zónu Silnice III. třídy

Na silnicích III. třídy nejsou vzhledem k jejich dopravnímu významu a intenzitám dopravy požadovány větší přeložky nebo náročnější úpravy tras. U silnic III/03511 Kunratice – Frýdlant a III/2904 Raspenava - Mníšek jsou navrhovány rekategorizace se zařazením do II. třídy silnic z důvodů změny dopravní struktury v širších vztazích a zajištění rozvoje oblasti. Existuje záměr na zklidnění dopravy v prostoru Lázně Libverda -

Lázně Libverda – jihovýchodní obchvat obce silnice III/29015

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

-

ŽELEZNIČNÍ TRAŤ LIBEREC – ČERNOUSY, STÁTNÍ HRANICE úsek Liberec - Frýdlant - hraniční přechod PL optimalizace, elektrizace, vazba na dohodu AGTC, koridor mezinárodního významu s přeshraniční vazbou hraniční přechod Černousy – Zawidów zprovoznit i pro osobní dopravu

-

ŽELEZNIČNÍ TRAŤ FRÝDLANT - JINDŘICHOVICE POD SMRKEM - MIRSK (PL) úsek Jindřichovice pod Smrkem - hranice ČR obnova železniční trati v úseku Jindřichovice p.S. - státní hranice přeshraniční spojení do Polska

-

PROJEKT REGIOTRAM NISA využití stávajících železničních tratí - Liberec - Frýdlant a Raspenava - Bílý Potok

-


52



PROPOJENÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ Pro zlepšení propojení turistických oblastí, center a středisek cestovního ruchu se připravuje a postupně realizuje multifunkční turistický koridor Nová Hřebenovka kde budou vyhledány odpovídající pěší, cyklistické , lyžařské spojení. Nová Hřebenovka: Severní větev - Krkonoše - Jizerské hory - Lužické a Žitavské hory Českosaské Švýcarsko Mezinárodní a nadregionální cyklokoridory Záměry vycházejí z poskytnutého podkladu Bezmotorová doprava - aktualizovaný návrh mezinárodních a nadregionálních cyklokoridorů (KÚLK, 2006). Pro zařazení do jednotlivých kategorií jsou uvedeným typům přiřazena následující kritéria: mezinárodní cyklokoridory přeshraniční propojení s koridory evropského významu nebo připojení příhraničních aglomerací nebo turistických center trasy v koridorech méně fyzicky náročné s dostatečným množstvím atraktivních cílů možnost budování destinačního programu pro vícedenní cestování koridory sever – jih: Ostritz - Harrachov (hranice ČR - Višňová - Frýdlant - Raspenava - Jizerka - hranice ČR) koridory východ – západ: Zittau - Karpatz (hranice ČR - Frýdlant - Raspenava - Nové Město pod Smrkem - hranice ČR) nadregionální cyklokoridory doplňují síť mezinárodních cyklokoridorů zpřístupňují a propojují turisticky atraktivní oblasti, propojení ve vztahu k okolním krajům a sousedním regionům trasy v koridorech mohou být více fyzicky náročné mohou být rovněž součástí destinačního programu Libereckého kraje „Nová Hřebenovka sever“ (Hrádek n.N. - Chrastava - Mníšek - Smědava - Harrachov Rokytnice nad Jizerou - Horní Mísečky) Liberec - Frýdlant (Liberec - Mníšek - Frýdlant) -

další záměry Heřmanice - využití tělesa bývalé úzkorozchodné železniční trati Frýdlant - Dětřichov Heřmanice pro komunikační účely (cyklostezka, turistická stezka, místní komunikace, těleso dráhy)

PĚŠÍ A TURISTICKÉ TRASY Nové Město pod Smrkem - Ing. H. Langrová - obnovení původní sítě pěších cest, propojení s okolními sídly a Polskem 1 - poutní cesta z Polska 2 - cesta do horního Ludvíkova 3 - původní turistická cesta na Smrk („přes 5 laviček“) 4 - cesta na Měděnec - zpřístupnění Velkého a Malého kamene na vrcholu Měděnce 5 - cesta na vrcholová skaliska Černý a Dutý kámen na Svinském vrchu 6 - cesta od Červeného buku do Lázní Libverda 7 - cesta nad Ztraceným potokem 8 - cesta do Hajniště Přeshraniční spojení Z hlediska nadmístního významu je sledován záměr železničního přeshraničního propojení Jindřichovice pod Smrkem - Mirsk, obnova železniční tratě.


53


A.3a

Technická infrastruktura – vodní hospodářství

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A.3a.1 POUŽITÉ PODKLADY -

údaje o území - HEIS VÚV - ochranná pásma vodních zdrojů údaje o území - Ministerstvo zdravotnictví - OP přírodních léčivých zdrojů Lázně Libverda, MZd, 10/2008 údaje o území - technologický objekt zásobování vodou - Frýdlantská vodárenská společnost, nová digitalizace 2009-2010 údaje o území - vodovodní síť - Frýdlantská vodárenská společnost, nová digitalizace2009-2010 údaje o území - kanalizační síť - Frýdlantská vodárenská společnost, 2007 nová digitalizace 2009-2010 Plán hlavních povodí ČR, 2006 Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, 2008 Program rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha, 2002 Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, KÚLK 2007 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Ústav pro ekopolitiku o.p.s., 2005 Program udržitelného rozvoje ČR, 2005 ÚP VÚC LK ZÚR LK UAP LK, SAUL, 2010 UPD Černousy,Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice, Krásný Les, Kunratice, Libverda, Raspenava, Višňová Výroční zpráva, Frýdlantská vodárenská společnost Provozní řád vodovodu 2008, Frýdlantská vodárenská společnost údaje o vodních zdrojích - Frýdlantská vodárenská společnost, 2008 údaje o ČOV Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem - Frýdlantská vodárenská společnost, 2009-2010

-

A.3a.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A.3a.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 44

Sledovaný jev vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

55

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

67

68

vodovodní síť včetně ochranného pásma

69

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma

70

síť kanalizačních stok vč. ochranného pásma

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území , OP vodních zdrojů za celou popsáno dle podkladů - provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe, podkladů FVS údaje o zemí - Ministerstvo zdravotnictví, poskytnuty pouze OP I. a II. stupně údaje o území - mapy 1:5000 v pdf formátu a v nové digitalizaci, popsáno dle provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe, podklady FVS v .dgn údaje o území - mapy 1:5000 v pdf formátu, dgn. popsáno dle dalších podkladů FVS (.dgn), provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe údaje o území - mapy 1:5000 v pdf formátu, dále .dgn, popsáno dle dalších podkladů FVS, provozního řádu vodovodu FVS, Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe údaje o území - mapy 1:5000 v pdf formátu, .dgn popsáno dle provozního řádu vodovodu FVS, dalších podkladů FVS ‚(část v dgn), Plánu oblasti povodí Horního a Středního Labe

A.3a.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu -

Sledovaný jev -


Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav -

54



A.3a.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A.3a.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV 44) Zdroje vod Frýdlantska, jejich vydatnost a režim je přímo závislý na množství a vydatnosti srážek. Množství, celková vydatnost, resp. využitelná kapacita zdrojů vody podzemních i povrchových je v současné době dostatečná pro zásobování celého území pitnou vodou. V souvislosti s politickými a ekonomickými změnami v 90. letech minulého století byly utlumeny v oblasti průzkumu horninového prostředí a stavu zásob podzemních vod aktivity financované státem. Důsledkem je neprovádění regionálních hydrogeologických průzkumů a tím absence relevantních údajů o skutečném kvalitativním a kvantitativním stavu zdrojů podzemních vod. Významné zásoby podzemní vody ve Frýdlantském výběžku jsou vázané na kvartérní vrstvy. Tato voda je však mělká, náchylná ke znečištění, a proto málo kvalitní – Fe, Mn, NO3. Ostatní, již spadají do krystalinika Jizerských hor, kde zdroje převážně vykazují malou vydatnost. Zdroje podzemní vody Hydrogeologické poměry ovlivňují proces odtoku vody z povodí, údaje o horninových vrstvách a kolektorech se využívají např. k posouzení zdrojů vhodných pro odběry, v hodnocení zranitelnosti podzemních vod např. vnosem znečištění z území, z infiltrace srážek nebo jiným způsobům dotace podzemních vod. Základními jednotkami pro bilancování množství podzemních vod jsou hydrogeologické rajóny – HGR, podle kterých jsou vymezeny útvary podzemních vod. Zdroje podzemních vod jsou ve Frýdlantském výběžku vázány především na útvar podzemních vod 14300 Kvartér Frýdlantského výběžku a útvar podzemních vod 64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy. Kvartérní útvar podzemních vod 14300 ledovcovo-říčních sedimentů v povodí Lužické Nisy má průlinové kolektory podzemních vod často v hydraulické spojitosti s povrchovými toky. Vzhledem k výborné průtočnosti mají tyto kolektory značný význam pro vodárenské zásobování. Vzhledem k rychlému oběhu vody jsou náchylné k nežádoucímu znečištění. Vodní útvar 64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy neobsahuje kolektory, jedinou propustnou vrstvou je přípovrchová zóna periglaciálního rozvolnění puklin spojená s pokryvnými útvary. Dosahuje hloubky až několika desítek metrů. Podzemní odtok v krystaliniku horských masivů s výškou nad 700 m n/m je velmi vysoký >10 l/s/km2, díky vyšším srážkovým úhrnům. Oběh podzemní vody sleduje morfologii povrchu terénu, podzemní voda proudí shodně s povrchovým odtokem. Obr.1

Útvary podzemních vod

Zdroj:

VÚV HEIS, 2010

Z hlediska regionů mělkých podzemních vod se celé území Frýdlantského výběžku nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Oblast Frýdlantské pahorkatiny se nachází v regionu II B 5 charakterizované nejvyššími stavy v období březen- duben a nejnižšími v období září – listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51 – 2,00 l/s x km2.


55


Tab.1


Útvary podzemních vod Frýdlantska

ID útvaru Název útvaru podzemních podzemních vod vod 14300 Kvartér Frýdlantského výběžku 64130

Typ a č. kolektoru

Hlavní povodí

Geologická jednotka

Litologie

nevymezený

Odra

štěrkopísek

Krystalinikum Jizerských nevymezený hor v povodí Lužické Nisy

Odra

Kvartérní a propojené kvartérní a neogenní sedimenty Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika

Mocnost souvislého zvodnění nepravidelná

převážně granitoidy

Hladina

volná

volná

pokračování tab.1 Název útvaru podzemních vod Kvartér Frýdlantského výběžku Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy

Typ propustnosti průlinová

Transmisivita m2/s vysoká

puklinová

Typ kvart. Sedimentu glacifluviální

Mineralizace

nízká

Chemický typ

Horizont

>1

Ca-Mg-SO4

svrchní

>1

Ca-Na-HCO3-SO4 hlavní

Zdroj:

Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2010

Tab.2

Přehled podílu odběrů k přírodním zdrojům podzemních vod HGR Frýdlantska

Č. rajónu

Název rajónu

Podíl O2005/QZ dlouh.

Kvartér Frýdlantského 0.052 výběžku Krystalinikum Jizerských hor 0.009 v povodí Lužické Nisy

1430 6413

0.014

0.020

Zdroj:

Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2010

Tab.3

Evidované odběry povrchových vod

ID odběrů

Název odběrů Hans Wolf (býv. BERON) Horní Řasnice 1) FVS Frýdlant - město FVS Frýdlant – Bílý Potok - Smědá FVS Frýdlant - Bílý Potok - Hájený potok

431034 431001 431002 431003

Podíl O2005/QZ2005

Podíl Omax/QZmin

0.050

0.072

0.009

0.014

0.024

0.034

ID vodního útvaru

ID toku

ř. km

Souřadnice X

Souřadnice Y

OKEČ

Druh odvětví

2.64 77.74

20798000 20798000

2079800 2079800

11.30 1.10

-676125.20 -684007.80

-954595.40 -956583.60

265000 410020

PR K

28.80

20785000

2077900

41.50

-673506.70

-964704.00

410020

K

216.77

20785000

2078000

1.80

-673543.80

-963816.50

410020

K

Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2010 1) Odběr nezobrazen v grafické části, neposkytnuty údaje o území

Tab.4

Přehled evidovaných odběrů podzemních vod Frýdlantska

Zdroj: Pozn.

0.016

Objem odběrů [tis. m3/rok]

Zdroj: Pozn.

Název odběru FVS Frýdlant - vrt u nemocnice HF7 FVS Frýdlant-Bulovka, vrt FVS Frýdlant-Dětřichov, vrt FVS Frýdlant-Višňová vrt FVS Frýdlant-Pertoltice vrt FVS Frýdlant-Bažantnice vrt HF6 FVS Frýdlant-Libverda gravitace FVS Frýdlant-Hejnice zářezy FVS Frýdlant Nové Město p.S.,VDJ gravit. FVS Frýdlant-N.Město p.S.,Tábor-záložní Lázně Libverda 1)

Č.odběru 430001 430013 430015 430018 430019 430020 430016 430017 430021 430022 430104

0.019

Odběr 2005 (l/s) 8.56 4.46 2.12 0.26 0.92 9.44 1.94 3.29 6.92 0.54 1.00

Číslo HG rajonu 1430 1430 1430 1430 1430 1430 6413 6413 6413 6413 6413

Odběr maximální (l/s) 9.00 4.84 3.75 0.71 2.73 11.46 2.06 3.29 7.57 0.58 1.00

Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2010 Odběr nezobrazen v grafické části, neposkytnuty údaje o území

1)

Povrchové vodní zdroje Povrchovými vodními zdroji jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu, zejména vody ve vodních tocích, včetně vod ve vodních tocích uměle vzdutých pomocí jezů, přehrad a vod v rybnících, vody odtékající po zemském povrchu vzniklé z dešťových srážek. Povrchovými vodami jsou i vody, které přechodně protékají zakrytými úseky, tunely nebo v nadzemních vedeních. K povrchovým vodám patří i vody vyskytující se v jezerech, tzv. nebeských rybnících resp. obecně v prohlubních na zemském povrchu bez odtoku vody, dále vody v odstavených ramenech vodních toků.


56



Frýdlantsko je v rozhodující míře zásobeno především z povrchových toků, a to z recipientu Smědé, Hájeného potoka a Řasnice. Nevýhodou odběrů povrchových vod pro pitné účely je proměnlivá kvalita surové vody a tím zvýšené finanční a technologické nároky na úpravu. Místní zdroje podzemní vody (využívané) jsou koncentrovány na úbočí Jizerských hor vázány do drobných pramenišť kvartérního pokryvu. Jsou to zdroje lokálního významu. Kvalita surové vody a opatření při mimořádné situaci Kvalita surové vody je sledována v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství České republiky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. V současné době u povrchových vod probíhá závěrečná fáze stanovení kategorizace zdrojů povrchové vody určených pro úpravu na vodu pitnou. Přehled kvality povrchové a podzemní vody je uveden v evidenčních listech zdrojů surové vody, které vypracoval v roce 1995 Jan Moravec. Tab.5

Zařazení povrchových toků Frýdlantská do kategorií dle vyhlášky 146/2004 Sb.

Zdroj

Nevyhovující ukazatele

Index upravitelnosti

Mezní hodnota kat. A3 nebyla v roce 2002 dodržena u PAU, směrné hodnoty nebyly vyhodnoceny Mezní hodnota kat. A3 nebyla v roce 2002 tok Smědá dodržena u niklu, směrné hodnoty nebyly Úpravna vody Bílý Potok vyhodnoceny Mezní hodnota kat. A3 byla v roce 2002 Hájený potok dodržena, směrné hodnoty nebyly Úpravna vody Bílý Potok vyhodnoceny Zdroj: Plán oblasti povodí Horního a Středního Labe, 2010 tok Řasnice Úpravna vody Frýdlant

Mezné limity

Směrné limity

0,79

A3

Menší A3

0,74

Menší A3

Menší A3

1,21

A3

Menší A3

Zdroje řešeného regionu lze rozdělit do tří kategorií: zdroje se vhodnými podmínkami pro ochranu zdroje, kvalita surové vody vytváří podmínky do budoucna pro další využití v úpravnách vody zdroje dlouhodobě vyhovující kvalitou vody, ale s krátkodobými výkyvy danými klimatickými podmínkami problematické zdroje s výkyvy v kvalitě surové vody Převážné procento povrchových zdrojů v regionu Frýdlantska je druhého typu. Významné problémové ukazatele u vodních zdrojů I. VODOVOD FRÝDLANT Tab.6

I.1. zásobovaná oblast úpravna vody Frýdlant

Název zdroje vrt HF7 - U Nemocnice vrt HF8 - U Nemocnice vrt HF6 - Bažantnice Zdroj: FVS a.s., 2010

Problémové ukazatele zvýšený obsah dusičnanů 60 – 65 mg/l zvýšený obsah dusičnanů 60 – 65 mg/l zvýšený obsah dusičnanů 60 – 65 mg/l

Je připravena kompletní rekonstrukce úpravny vody Frýdlant, stávající technologie není schopna snížit obsah dusičnanů v surové vodě. Tab.7

I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok

Název zdroje Hájený potok, ř.km 1,800 - záložní zdroj Zdroj: FVS, 2010

Problémové ukazatele zvýšený obsah hliníku 0,3 – 0,5 mg/l

Je připravena kompletní rekonstrukce úpravny vody Bílý Potok, stávající technologie není schopna snížit obsah hliníku v surové vodě. Tab.8

I.3. zásobovaná oblast Hejnice - gravitace

Název zdroje Hejnice - gravitace Zdroj: FVS a.s. 2010

Problémové ukazatele zvýšený obsah radonu

Připravuje se kompletní rekonstrukce prameniště a vodojemu Hejnice, stávající technologie není schopna snížit obsah radonu v surové vodě.


57



II. VODOVOD DĚTŘICHOV Tab.9

II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov

Název zdroje vrt Dětřichov Zdroj: FVS a.s., 2010

Problémové ukazatele zvýšený obsah dusičnanů 50 – 55 mg/l

V současnosti je připravena kompletní rekonstrukce stavební i technologické části vodojemu Dětřichov vč. výstavby lokální úpravny vody a opravy jímacího objektu - vrtu. III. VODOVOD BULOVKA Tab.10

III.1. zásobovaná oblast vrt Bulovka

Název zdroje vrt Arnoltice - záložní zdroj Zdroj: FVS, 2010

Problémové ukazatele obsah Fe a Mg na hranici dle ČSN

Opatření při mimořádné situaci Znečištění zdrojů povrchové vody (Řasnice, Smědá, Hájený potok) cizím zaviněním (únik závadných látek, atd.). Budou provedena následující opatření: ohlášení mimořádné situace dotčeným orgánům vyřazení zdroje vody z provozu případné omezení dodávky pitné vody do sítě informování starostů obcí dotčeným mimořádnou situací informování občanů obcí průběžná kontrola zdroje a odstranění příčiny havárie případné nouzové zásobování obyvatelstva obnova využívání zdroje vody Intenzivní zákal ve zdrojích povrchových vod v době jarního tání a intenzivních dešťových srážkách: vyřazení zdroje vody z provozu případné omezení dodávky pitné vody do sítě informování starostů obcí dotčeným mimořádnou situací průběžná kontrola zdroje a odstranění mimořádné situace obnova využívání zdroje vody Bakteriologické znečištění vyrobené vody po oznámení příslušné laboratoře: ohlášení mimořádné situace dotčeným institucím informace starostů obcí a obyvatelstva určení omezujících podmínek využívání pitné vody ze sítě provedení opatření k odstranění závadného stavu zvýšení hygienického zabezpečení dodávané vody) případné omezení dodávky pitné vody do sítě případné nouzové zásobování obyvatelstva obnovení dodávek nezávadné pitné vody Ochrana vodních zdrojů, ochranná pásma Veškeré zdroje surové vody mají příslušným vodoprávním úřadem stanovena ochranná pásma ve smyslu §30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodních zdrojů jsou uložena ve spisovně provozovatele vodovodů a na vodoprávních úřadech. Ochrana podzemních a povrchových vod je dále zajištěna na části území vyhlášením Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a to pro povrchové vody CHOPAV Jizerské hory.


58



Vodní zdroje dělené dle jednotlivých vodovodů a zásobovaných oblastí I.VODOVOD FRÝDLANT Tab.11


Název a místo zdroje podzemní voda vrt HF 6 – Bažantnice

vrt HF 7 – U Nemocnice

Povolený odběr 11,5 l/s 3 31 000 m /měsíc 3 330 000 m /rok 15 l/s 3 28 000 m /měsíc 3 300 000 m /rok

Odebrané množství za rok 2007 3

328 060 m /rok 3

298 595 m /rok

povrchová voda Řasnice, ř.km 1,100

25 l/s 3 45 000 m /měsíc 3 500 000 m /rok

3

11 764 m /rok

Zdroj:

Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2010

-

poměr uvedených vodních zdrojů vrt HF6:vrt HF7:Řasnice činí 10:10:1, k míchání upravené vody dochází v akumulačním vodojemu, ze kterého jsou vody čerpány do obou tlakových pásem zásobované oblasti dále se v této oblasti nachází vrt HF8 – U Nemocnice, který však není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami

Tab.12

I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok

Název a místo zdroje povrchová voda Smědá, ř.km

Hájený potok, ř.km

Povolený odběr 25 l/s 3 57 024 m /měsíc 3 684 300 m /rok 25 l/s 3 25 833 m /měsíc 3 310 000 m /rok


275 680 m /rok 3

189 250 m /rok

Zdroj:


-

v jediném okamžiku je voda odebírána vždy pouze z jednoho zdroje, k případnému míchání dochází pouze v průběhu transportu vody do spotřebiště, poměr obou povrchových zdrojů Smědá : Hájený potok je 2:1

Tab.13

I.3. zásobovaná oblast Hejnice - gravitace

Název a místo zdroje podzemní voda Hejnice – gravitace

Povolený odběr

Odebrané množství za rok 2007

4,5 l/s 3 12 000 m /měsíc 3 105 000 m /rok

103 472 m /rok

3

Zdroj:


-

v oblasti se dále nachází zdroj Ferdinandov – gravitace, který však není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami, navíc zdroj vyžaduje kompletní rekonstrukci

Tab.14

I.4. zásobovaná oblast Lázně Libverda - gravitace

Název a místo zdroje podzemní voda Lázně Libverda – gravitace

Povolený odběr


3 l/s 3 8 000 m /měsíc 3 63 000 m /rok

61 016 m /rok

Zdroj:


Tab.15

I.5. zásobovaná oblast Nové Město pod Smrkem

Název a místo zdroje podzemní voda Nové Město – prameniště gravitace

Nové Město – Tábor gravitace Zdroj:

Povolený odběr 10,5 l/s 3 23 000 m /měsíc 3 220 000 m /rok 2,5 l/s 3 8 000 m /měsíc 3 20 000 m /rok



59

3


218 826 m /rok 3

15 826 m /rok


-


poměr uvedených vodních zdrojů činí 15:1, k míchání vody dochází v čerpací stanici Nové Město, ul. Celní, odkud jsou smíchané vody čerpány do akumulačních vodojemů dále se v této oblasti nachází zdroj Ludvíkov – gravitace, který není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami a zdroj vyžaduje kompletní rekonstrukci

-

II. VODOVOD DĚTŘICHOV Tab.16

II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov

Název a místo zdroje podzemní voda vrt Dětřichov Zdroj:

Povolený odběr


4,5 l/s 3 12 000 m /měsíc 3 15 000 m /rok

54 769 m /rok

Povolený odběr


x 3 15 000 m /měsíc 3 160 000 m /rok

124 701 m /rok

3


III. VODOVOD BULOVKA Tab.17

III.1. zásobovaná oblast Bulovka

Název a místo zdroje podzemní voda Bulovka - vrt

3

Zdroj:


-

v této oblasti se dále nachází vrt Arnoltice, jenž není v současné době využíván, není k němu vydáno povolení nakládání s vodami

Tab.18

III.2. zásobovaná oblast vrt Višňová

Název a místo zdroje podzemní voda Višňová - vrt Zdroj:


Tab.19

III.3. zásobovaná oblast vrt Pertoltice

Název a místo zdroje podzemní voda Pertoltice - vrt Zdroj:

Povolený odběr


5 l/s 3 3 000 m /měsíc 3 30 000 m /rok

25 871 m /rok

Povolený odběr


4,5 l/s 3 11 000 m /měsíc 3 105 000 m /rok

39 110 m /rok

3

3


PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV 55) V řešeném území se vyskytují přírodní léčivý zdroj - minerální vody v Lázních Libverda, Jedná se o přírodní, prostou, železnatou kyselku hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité. Minerálka je hypotonická, studená a má příjemnou svěží chuť. Voda je zcela bez zápachu se železitou příchutí. Jsou stanovena ochranná pásma I. a II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Lázně Libverda : přírodní léčivý zdroj - minerální vody „prameny Nová Marie a Nový Kristián - „Výnos MZ ČSR č.5/1980 Věst. MZ ČSR - zn. v část. 25/1980 Sb. přírodní léčivý zdroj - minerální vody „pramen Eduard - „Výnos MZ ČR č.7/1991 Věstník MZ ČR registrováno pod č. 62/1991 Sb. přírodní léčivý zdroj - peloidy - ložisko rašeliny Jizerka (mimo území ORP, zakonzervováno) „Výnos MZ ČR č.LZ/3-2884-442-6.9.60


60



TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 67) Úprava vody je zajišťována u povrchových vod (odběr z vodních toků Smědé, Hájený potok, Řasnice). Voda odebíraná ze zdrojů podzemích vod je hygienicky zabezpečovaná. I. VODOVOD FRÝDLANT Hygienické zabezpečení - dávkování chlornanu sodného pomocí dávkovacích čerpadel a kapacích dávkovačů. Místa provádění hygienického zabezpečení pitné vody: úpravna vody Frýdlant úpravna vody Bílý Potok vodojem Hejnice vodojem Lázně Libverda čerpací stanice Nové Město Úpravna vody Frýdlant Kapacita úpravny vod činní 15 l/s. Je zde upravována voda z vodního toku Řasnice. Na úpravně vody jsou instalovány tyto technologie: hrubé předčištění (česle), sedimentace, filtrace (otevřený pískový filtr), úprava pH (dávkování vápenného mléka), hygienické zabezpečení (dávkování plynného chlóru). V současnosti je připravena kompletní rekonstrukce stavební i technologické části úpravny vody. Úpravna vody Bílý Potok Kapacita úpravny vod činní 22 l/s. Je zde upravována voda z vodních toků Smědá a Hájený potok. Na úpravně vody jsou instalovány tyto technologie: hrubé předčištění (česle), mikrofiltrace, filtrace (otevřený pískový filtr), odkyselovací filtr (mramorová drť), hygienické zabezpečení (dávkování plynného chlóru). V současnosti je připravena kompletní rekonstrukce stavební i technologické části úpravny vody. II. VODOVOD DĚTŘICHOV Hygienické zabezpečení - dávkování chlornanu sodného pomocí dávkovacích čerpadel a kapacích dávkovačů. Místa provádění hygienického zabezpečení pitné vody: vodojem Dětřichov (II.1.) III. VODOVOD BULOVKA Hygienické zabezpečení - dávkování chlornanu sodného pomocí dávkovacích čerpadel a kapacích dávkovačů. Místa provádění hygienického zabezpečení pitné vody: vodojem (úpravna vody) Arnoltice (III.1.) vodojem Višňová (III.2.) vodojem Višňová (III.3.) Ochranná pásma technologických objektů zásobování vodou nejsou stanovena, jsou tvořena oplocením. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 68) Voda je spotřebitelům dodávána skupinovými a místními vodovody. Vodovody v majetku a provozování Frýdlantské vodárenské společnosti, a.s. jsou členěny na tři provozní celky, které se dále dělí celkem na devět zásobovaných oblastí: I. VODOVOD FRÝDLANT I.1. zásobovaná oblast úpravna vody Frýdlant dotčené obce: Frýdlant zdroje: vrt Bažantnice, vrt U Nemocnice, vodní tok Řasnice MěÚ Frýdlant, ÚÚP

61



I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok dotčené obce: Bílý Potok, Raspenava, Dolní Řasnice, 4/5 Hejnic, 2/3 Lázní Libverda, 1/5 Nového Města pod Smrkem zdroje: vodní tok Smědá, vodní tok Hájený potok I.3. zásobovaná oblast Hejnice – gravitace dotčená obce: 1/5 Hejnic (Ferdinandov) zdroje: Hejnice – gravitace I.4. zásobovaná oblast Lázně Libverda – gravitace dotčené obce: 1/3 Lázní Libverda zdroje: Lázně Libverda – gravitace I.5. zásobovaná oblast Nové Město pod Smrkem dotčené obce: 4/5 Nového Města pod Smrkem zdroje: Nové Město – gravitace, Nové Město – gravitace Tábor II. VODOVOD DĚTŘICHOV II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov dotčené obce: Dětřichov, Heřmanice, Kunratice zdroj: vrt Dětřichov III. VODOVOD BULOVKA III.1. zásobovaná oblast vrt Bulovka dotčené obce: Bulovka vč. Arnoltic, Pertoltice, 1/6 Višňové (Poustka) zdroj: vrt Bulovka III.2. zásobovaná oblast vrt Višňová dotčená obec: 4/6 Višňové zdroj: vrt Višňová III.3. zásobovaná oblast vrt Pertoltice dotčené obce: Černousy, Habartice, 1/6 Višňová (Andělka, Ves, Boleslav) zdroj: vrt Pertoltice ZÁKLADNÍ ÚDAJE O JEDNOTLIVÝCH VODOVODECH Tab.20

Základní údaje I. vodovod Frýdlant

počet obyvatel v oblasti vodovodu počet připojených obyvatel Celková délka vodovodní sítě počet vodojemů Celkový objem vodojemů počet čerpacích stanic

18 552 17 558 107,54 km 20 6 320 m3 6


počet žijících obyvatel

7 477

z toho zásobovaných

7 312

popis oblasti

oblast je tvořena katastrem města Frýdlant, vodovodní síť je zde dělena na dvě tlaková pásma, veškerá voda v této oblasti pochází z úpravny vody Frýdlant, která využívá surovou vodu z několika zdrojů Nemocnice Frýdlant centrální jídelna Frýdlant mateřské školy základní školy střední školy

klíčové zásobované objekty


62

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ I.2. zásobovaná oblast úpravna vody Bílý Potok Bílý Potok, Raspenava, Dolní Řasnice, 4/5 Hejnic , 2/3 Lázní Libverda, 1/5 Nového Města pod Smrkem popis oblasti


Technická infrastruktura – vodní hospodářství počet žijících obyvatel

7 210


6 632

oblast zasahuje na katastry uvedených obcí, zdrojem pro tuto oblast je úpravna vody Bílý Potok, která bere vodu ze dvou povrchových zdrojů surové vody – Smědá a Hájený potok, které nelze na úpravně míchat mateřské školy základní školy

I.3. zásobovaná oblast Hejnice – gravitace 1/5 Hejnic (Ferdinandov)


540


459

popis oblasti

oblast zahrnuje část města Hejnice, především pak osadu Ferdinandov, oblast využívá surovou vodu z jednoho podzemního zdroje, v případě nedostatku vody v tomto vodním zdroji je do oblasti distribuována voda z úpravny vody Bílý Potok (viz. oblast I.2.). K míchání vody z obou zdrojů nedochází. Oblast je vždy zásobována pouze z jednoho zdroje. Základní režim je zajištěn ze zdroje Hejnice – gravitace. Úpravna vody Bílý Potok je zde záložním zdrojem. mateřské školy základní školy


I.4. zásobovaná oblast Lázně Libverda – gravitace 1/3 Lázní Libverda


152


141

popis oblasti

oblast zahrnuje horní část obce Lázně Libverda pod Jizerskou chatou, oblast využívá surovou vodu z jednoho podzemního zdroje, v případě nedostatku vody v tomto vodním zdroji je do oblasti přečerpávána voda z úpravny vody Bílý Potok (viz. oblast I.2.). K míchání vody z obou zdrojů nedochází. Oblast je vždy zásobována pouze z jednoho zdroje. Základní režim je zajištěn ze zdroje Lázně Libverda – gravitace. Úpravna vody Bílý Potok je zde záložním zdrojem. mateřské školy základní školy


I.5. zásobovaná oblast Nové Město pod Smrkem 4/5 Nového Města pod Smrkem


3 173


3 014

popis oblasti

oblast zahrnuje většinu území města Nové Město pod Smrkem, zdrojem je směs dvou podzemních zdrojů. Oblast je vždy zásobována pouze z jednoho zdroje. Základní režim je zajištěn z místních podzemních zdrojů. Záložním zdrojem je zde Úpravna vody Bílý Potok. mateřské školy základní školy

klíčové zásobované objekty Zdroj:


Tab.21

Základní údaje II. vodovod Dětřichov

počet obyvatel v oblasti vodovodu počet připojených obyvatel celková délka vodovodní sítě počet vodojemů celkový objem vodojemů počet čerpacích stanic

1 219 871 13,69 km 2 3 450 m 1

II.1. zásobovaná oblast vrt Dětřichov Dětřichov, Heřmanice, Kunratice


1 219


871

popis oblasti klíčové zásobované objekty Zdroj:

celá oblast, která je tvořena katastrem třech uvedených obcí je zásobována z jednoho podzemního zdroje – vrt Dětřichov mateřské školy základní škola



63


Tab.22


Základní údaje III. vodovod Bulovka

počet obyvatel v oblasti vodovodu počet připojených obyvatel celková délka vodovodní sítě počet vodojemů celkový objem vodojemů počet čerpacích stanic

3 215 2 882 63,04 km 6 3 850 m 6

III.1. zásobovaná oblast vrt Bulovka Bulovka vč. Arnoltic, Pertoltice, 1/6 Višňové (Poustka)


1 286


1 153

popis oblasti

oblast zahrnuje celé území obcí Bulovka vč. Arnoltic a Pertoltice. Dále jsem spadá i část obce Višňová, konkrétně osada Poustka. základní školy mateřské školy


III.2. zásobovaná oblast vrt Višňová 4/6 Višňové


893


848

popis oblasti

uvedená oblast zahrnuje velkou část obce Višňová (centrální část obce a osada Předlánce) mateřské školy

klíčové zásobované objekty III.3. zásobovaná oblast vrt Pertoltice Černousy, Habartice, 1/6 Višňová (Andělka, Ves, Boleslav)


1 036


881

popis oblasti

oblast zahrnuje celé území obcí Habartice, Pertoltice a Černousy, dále i část obce Višňová (osady Boleslav, Ves, Andělka) mateřské školy

klíčové zásobované objekty Zdroj: Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2010

Ochranná pásma vodovodních řadů jsou stanovena podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění. Celkové zhodnocení vodárenských systémů Rozhodujícím majitelem vodárenských systémů v regionu je Frýdlantské vodárenské sdružení. Z hlediska vlastního provozu nejsou evidovány vážnější nedostatky, systémy jsou ve valné většině hodnoceny jako vyhovující. Přesto, že surová voda nedosahuje, především při odběrech z povrchových toků, ne vždy dobrých parametrů, je kvalita dodávané vyhovující a zásobení vodou je kvantitativně i kvalitativně zajištěno i do budoucího výhledu za předpokladu rekonstrukce rozhodujících úpraven vod a nahrazení některých málo vyhovujících zdrojů. Žádoucí je také dobudování systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou odstaveny. Jedná se například o zásobování vodou oblasti Frýdlantska, kde výkyvy v kvalitě povrchových vod lze řešit přivaděčem (podzemní štolou) z VD Josefův Důl, který je kapacitně plně nevyužíván.


64


Tab.23


Vývoj základních ukazatelů Frýdlantské vodárenské společnosti - vodovody

Popis Jednotka/rok počet zásobených obyvatel osoba počet vodovodů kus délka vodovodní sítě bez přípojek km počet vodovodních přípojek kus odhad délky vodovodních přípojek km počet osazených vodoměrů kus počet úpraven vody kus 3 celková kapacita vodojemů m kapacita zdrojů podzemní vody l/s 3 voda technologická tis. m 3 voda vyrobená celkem tis. m 3 - z toho podzemní voda tis. m 3 - z toho povrchová voda tis. m 3 voda převzatá tis. m 3 voda předaná tis. m 3 voda vyrobená určená k realizaci tis. m 3 voda fakturovaná tis. m 3 - z toho domácnosti tis. m 3 - z toho zemědělství tis. m 3 - z toho průmysl tis. m 3 - z toho ostatní tis. m 3 ztráty v trubní síti tis. m 3 vlastní spotřeba vody tis. m 3 ostatní voda nefakturovaná tis. m 3 vodné bez DPH Kč/m 3 vodné s DPH Kč/m Zdroj: Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2010

Tab.24 Poř.

2002 18680 3 152 4 674 46 4 706 2 6 800 48 28 1 823 1 221 602 0 0 1 823 1 042 746 15 281 0 654 110 17 14,47 15,19

2003 18846 3 229 5 090 47 4 650 2 7 620 48 28 1 849 1 179 670 0 0 1 849 1 024 786 18 0 220 693 114 18 15,08 15,83

2004 18936 3 229 5 134 48 4 694 2 7 620 48 27 1 807 1 198 609 0 0 1 807 1 006 775 17 0 214 671 111 19 15,44 16,21

2005 18936 3 231 5 169 49 4 729 2 7 620 48 28 1 786 1 212 574 0 0 1 786 976 759 19 0 198 678 113 19 19,29 20,26

2006 18952 3 231 5 216 51 4 958 2 7 620 48 27 1 773 1 229 544 0 0 1 773 999 764 21 0 214 644 111 19 20,15 21

Přehled obyvatel připojených na vodovod- předpokládaný vývoj

Název lokality Obyv. celkem

2002 Obyv. připoj.

2010 Obyv. připoj.

Obyv. celkem

%

2015 Obyv. připoj.

Obyv. celkem

%

%

1

Bílý Potok

625

530

84.8

631

571

90.5

636

602

94.7

2

Bulovka

460

400

87

466

421

90.3

471

437

92.8

3

Arnoltice

328

182

55.5

326

250

76.7

325

301

92.6

4

Dolní Oldřiš

24

0

0

24

0

0

24

0

0

5

Černousy

171

134

78.4

167

145

86.8

165

153

92.7

6

Boleslav

68

36

52.9

66

41

62.1

66

46

69.7

7

Ves

84

40

47.6

82

50

61

82

58

70.7

8

Dětřichov

606

500

82.5

738

660

89.4

821

777

94.6

9

Dolní Řasnice

501

230

45.9

505

373

73.9

509

482

94.7

10

Frýdlant

6954

6789

97.6

6913

6843

99

6933

6933

100

11

Albrechtice u Frýdl.

56

0

0

56

0

0

55

0

0

12

Větrov

555

523

94.2

552

523

94.7

562

532

94.7

13

Habartice

433

350

80.8

438

384

87.7

442

410

92.8

14

Háj u Habartic

27

0

0

27

0

0

27

0

0

15

Hejnice

2420

2074

85.7

2495

2342

93.9

2542

2542

100

16

Ferdinandov

295

176

59.7

330

259

78.5

352

326

92.6

17

Heřmanice

225

150

66.7

269

219

81.4

298

276

92.6

18

Horní Řasnice

205

0

0

191

47

24.6

183

170

92.9

19

25

0

0

23

0

0

22

0

0

20

Srbská Jindřichovice pod Smrkem

605

0

0

596

0

0

591

560

94.8

21

Dětřichovec

19

0

0

19

0

0

19

0

0

22

Krásný Les

416

370

88.9

430

392

91.2

440

408

92.7

23

Kunratice

384

221

57.6

400

311

77.8

411

381

92.7

24

Lázně Libverda

458

456

99.6

461

459

99.6

464

462

99.6


65



27

Nové Město pod Smrkem Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem

28

Dolní Pertoltice

173

145

83.8

170

151

88.8

169

157

92.9

29

Horní Pertoltice

73

30

41.1

71

41

57.7

71

50

70.4

30

Raspenava

2850

1400

49.1

2810

2197

78.2

2786

2786

100

31

Višňová

563

486

86.3

569

518

91

574

544

94.8

32

Andělka

173

140

80.9

173

152

87.9

174

161

92.5

33

Filipovka

28

0

0

28

18

64.3

28

20

71.4

34

Loučná

18

0

0

18

0

0

19

0

0

35

Minkovice

117

80

68.4

117

81

69.2

118

83

70.3

36

Poustka

150

100

66.7

150

122

81.3

151

140

92.7

37

Předlánce

151

103

68.2

151

124

82.1

152

141

92.8

38

Saň

39

Víska

25 26

Zdroj:

3652

3215

88

3601

3416

94.9

3570

3570

100

216

100

46.3

212

154

72.6

211

196

92.9

182

120

65.9

179

145

81

178

165

92.7

7

0

0

7

0

0

7

0

0

145

91

62.8

146

98

67.1

147

103

70.1

CELKEM 24442 19171 78.4 24607 Program vodovodů a kanalizací LK, Hydroprojekt Praha, 2002

21507

87.4

24795

23972

96.7

Tab.25

Přehled zásobování vodou

Obec



Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu

Černousy

Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem

% Napojených obyvatel 84,8 55,5 87 0 52,9 78,4 47,6 82,5 45,9 0 97,6 80,8 0 85,7 66,7 0 0 0 0

Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda

Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: Provozní řád vodovodů, FVS a.s., 2010 MěÚ Frýdlant, ÚÚP

Vodní zdroj

tok vrt studna individuálně skup.vod skup.vod. skup.vod. skup.vod. skup.vod. dom.studně 3xvrt/tok skup.vod. individuálně skup.vod./zářez skup.vodovod individuálně individuálně individuálně individuálně

0 individuálně

Úprava vody

Vodojem kapacita 3 (m )

1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

1/300 2/150 0 0 0 0 1/100,1/250 1/150 0 2/300,1/1000 0 0 2/75,1/100 1/100 0 0 0 0

0

0

míst, skupin. vodovod 57,6 skup.vod.

0

0

0

0

99,6 skup.vod./zářez

0

1/1000,1/650, 1/130

46,3 skup.vod. 65,9 skup.vod. skup.vod. 88 prameniště 83,8 skup.vod. studna 41,4 skup.vod. 49,1 skup.vod. 80,9 skup.vod. 66,7 skup.vod. 68,2 skup.vod. 62,8 skup.vod. 86,3 skup.vod./studna

0 0

0 2/150

0

1/750, 1/20, 2/150

1 0 0 0 0 0 0 0

1/150 0 0 1/50 1/150 0 0 1/50

88,9

66



TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 69) Rozhodující podíl čištění odpadních vod v regionu zajišťují 3 čistírny a to Frýdlant, Nové Město pod Smrkem a Hejnice. V obcích jsou dále umístěny lokální a domovní čistírny odpadních vod. ČOV Frýdlant je kombinovaná čistírna pro domovní odpadní vody a průmyslové vody firmy Slezan Frýdek Místek s neutralizací, aktivace na principu jemnobublinné aerace a kalovým hospodářstvím. ČOV Frýdlant je navržena na 21 000 EO, přičemž je současné zatížení cca 5 300 EO města. Odpadní vody jsou vypouštěny do Smědé. Provozuje Slezan Frýdek Místek. ČOV Nové Město pod Smrkem je mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Odtok Z ČOV je zaústěn do Lomnice. Provoz čistírny odpadních vod Nové Město pod Smrkem probíhá bez zásadnějších závad. Jsou dodrženy veškeré ukazatele kvality vypouštěných odpadních vod do vodního toku, které jsou stanoveny v platném vodoprávním rozhodnutí ČOV Hejnice je mechanicko-biologická čistírna s diskontinuálním provozem a pneumatickou jemnobublinnou aerací, tzv. SBR reaktor ve 3 až 4 linkách a úplnou aerobní stabilizací kalu. U čistírny odpadních vod Hejnice jsou dodržovány ukazatele kvality vypouštěných odpadních vod do vodního toku stanovené v povolení nakládání s vodami, avšak dochází občas k závažným problémům čisticího procesu při nepravidelném nátoku kvality odpadních vod na čistírnu odpadních vod (souběh čerpacích stanic na kanalizační síti, likvidace obsahu fekálních vozů), který není žádoucí pro osazenou technologickou linku čistírny odpadních vod (diskontinuální provoz čtyř reaktorů SBR, kde jsou na nátoku osazená nevhodná nožová šoupata). Tyto problémy budou v následujících letech řešeny plánovanými investicemi. Tab.26

Základní popis ČOV

Popis Počet ČOV - z toho mechanické - z toho mech biologické kapacita ČOV - z toho mechanické - z toho mech biologické množství čištěných odp.vod - z toho mechanické - z toho mech biologické Zdroj: Podklady FVS a.s., 2010

Jednotka/rok

2003

kus kus kus 3 m /den 3 m /den 3 tis.m 3 tis.m 3 tis.m 3 tis.m

3 1 2 3516 76 3440 721 24 697

2004 3 1 2 3516 76 3440 597 22 575

2005 3 1 2 3516 76 3440 550 22 528

2006 3 1 2 3516 76 3440 537 21 516

2007 3 1 2 3516 76 3440 519 21 498

Ostatní ČOV V Lázních Libverda je vybudována ČOV (3MČOV VHS), na kterou jsou napojeny lázně a přilehlá zástavba. ČOV byla rekonstruována v roce 2000 a je navržena pro zatížení 850-1200EO. Napojeno je cca 55% obyvatel obce. Majitelem ČOV a kanalizace je obec Lázně Libverda. Ve Višňové je kořenová ČOV pro 450 EO. Provozovatelem i majitelem je obec Višňová. Napojeno je 59 % obyvatel. V Jindřichovicích pod Smrkem fungují lokální domovní čistírny pro domov důchodců, ústav mentálně postižených a letní dětský tábor. V Novém Městě pod Smrkem má Textilana vlastní průmyslovou ČOV. Specifický je systém likvidace odpadních vod v Raspenavě, kde se jedná o několik samostatných kanalizačních úseků zaústěných do Smědé, provozována je ČOV jen pro část obce (sídliště a MŠ) a několik MČOV. Některé objekty v řešeném území mají mikročistírny s přepadem do vodotečí nebo se vsakováním. Rozhodnutí o stanovení ochranných pásem ČOV jsou uložena ve spisovně provozovatele kanalizací a na vodoprávních úřadech (pro zpracování ÚAP nebyla poskytnuta).


67



SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 70) Stokové sítě jsou proměnlivého stáří a stavu. Část systémů kanalizačních stok je jednotná, část oddílná (dešťová a splašková kanalizace), část pouze splašková. Ve větších obcích je postupně dobudovávána síť kanalizačních stok (Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Višňová). V odvádění a čištění odpadních vod region zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je 40,1% což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1%). Mezi jednotlivými oblastmi Frýdlantska jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části v domovních čističkách odpadních vod. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče. Pouze v Novém Městě pod Smrkem v centru obce je dešťová kanalizace se zaústěnými přepady ze septiků, ve Frýdlantu je kanalizace jednotná s několika odlehčovacími komorami s přepady do vodotečí, v Hejnicích je kanalizace oddílná, v Lázních Libverda jsou dešťové vody částečně odváděny dešťovou kanalizací. Problematické jsou dešťové vody v obci Višňová. Tyto dešťové vody ve vazbě na potíže s vodotečemi způsobují obci problémy, neboť jsou sváděny neudržovanými příkopy, propustky a rýhami do vodotečí, kde způsobují povodňové stavy. Ochranná pásma kanalizačních stok jsou stanovena podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění. Tab.27

Kanalizace - přehled obyvatel připojených na kanalizaci- předpokládaný vývoj

Poř Název lokality

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Bílý Potok Bulovka Arnoltice Dolní Oldřiš Černousy Boleslav Ves Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Větrov Habartice Háj u Habartic Hejnice Ferdinandov Heřmanice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice pod Smrkem Dětřichovec Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem


2002 2010 2015 Obyv. Obyv. Obyv. Obyv. Obyv. Obyv. celkem připoj % celkem připoj % celkem připoj % 625 0 0 631 0 0 636 0 460 0 0 466 0 0 471 0 328 0 0 326 0 0 325 0 24 0 0 24 0 0 24 0 171 0 0 167 0 0 165 0 68 0 0 66 0 0 66 0 84 0 0 82 0 0 82 0 606 0 0 738 0 0 821 0 501 0 0 505 0 0 509 0 6954 6884 99 6913 6913 100 6933 6933 56 0 0 56 0 0 55 0 555 427 76.9 552 425 77 562 433 433 0 0 438 0 0 442 398 27 0 0 27 0 0 27 0 2420 2009 83 2495 2495 100 2542 2542 295 0 0 330 0 0 352 0 225 0 0 269 0 0 298 269 205 0 0 191 0 0 183 0 25 0 0 23 0 0 22 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 100 0 77 90 0 100 0 90.3 0 0

605 19 416 384 458

0 0 0 0 252

0 0 0 0 55

596 19 430 400 461

0 0 0 0 254

0 0 0 0 55.1

591 19 440 411 464

0 0 0 0 464

0 0 0 0 100

3652 216 182

3652 0 46

100 0 25.3

3601 212 179

3601 0 45

100 0 25.1

3570 211 178

3570 0 44

100 0 24.7

68



28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

0 0 2810 335 0 0 0 0 0 0 0 0 16878

Dolní Pertoltice 173 0 0 170 Horní Pertoltice 73 0 0 71 Raspenava 2850 313 11 2810 Višňová 563 331 58.8 569 Andělka 173 0 0 173 Filipovka 28 0 0 28 Loučná 18 0 0 18 Minkovice 117 0 0 117 Poustka 150 0 0 150 Předlánce 151 0 0 151 Saň 7 0 0 7 Víska 145 0 0 146 CELKEM 24442 13914 56.9 24607 Zdroj: Program vodovodů a kanalizací LK, Hydroprojekt Praha, 2002

Tab.28

0 0 100 58.9 0 0 0 0 0 0 0 0 68.6

169 71 2786 574 174 28 19 118 151 152 7 147 24795

0 0 2786 338 0 0 0 0 0 0 0 0 17777

0 0 100 58.9 0 0 0 0 0 0 0 0 71.7

Přehled odkanalizování

Obec


% obyvatel napoj. na veřejnou kanalizaci

Bílý Potok

Centrální ČOV

Veřejná kanalizace

Bílý Potok pod 0 0 0 Smrkem Bulovka Arnoltice 0 0 0 Bulovka 0 0 0 Dolní Oldřiš 0 0 0 Černousy Boleslav 0 0 0 Černousy 0 0 0 Ves 0 0 0 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 0 0 0 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 0 0 0 Frýdlant Albrechtice u 0 0 0 Frýdlantu Frýdlant 99 1 ano Habartice Habartice u Frýdlantu 0 0 0 Háj u Habartic 0 0 0 Hejnice Hejnice 83 1 ano Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 0 0 0 Kristiánov 0 0 0 Horní Řasnice Horní Řasnice 0 0 0 Srbská 0 0 0 Jindřichovice Dětřichovec 0 0 0 pod Smrkem Jindřichovice pod 0 0 0 Smrkem Krásný Les Krásný Les u 0 0 0 Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu 0 0 0 Lázně Libverda Lázně Libverda 55 3xMČOV ano Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 0 0 0 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 0 0 0 Nové Město pod 80 1 ano Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice 0 0 0 Horní Pertoltice 0 0 0 Raspenava Raspenava 11 0 ano Višňová Andělka 0 0 0 Poustka u Frýdlantu 0 0 0 Předlánce 0 0 0 Víska u Frýdlantu 0 0 0 Višňová u Frýdlantu 59 1 ano Zdroj: Program vodovodů a kanalizací LK, Hydroprojekt Praha, 2002, podklady FVS a.s., 2010 Vysvětlivky: 1,2 počet budovaných ČOV ano,ne – dle dodaných podkladů počítá/nepočítá se s výstavbou ČOV, kanalizace MDČ – malá domovní čistírna MČOV – malé čistírny odpadních vod R- rekonstrukce D - dostavba l - řešeno lokálně 1) napojení na kanalizační systém Hejnic


69

Výhled ČOV/ kanalizace ne/ano

1)

2/ano 2/ano ne/I ne/I 1/ano ne/I ano/ano MDČ/ne ne/I R/D 1/ano ne/I ne/D,R ano/ano ne/ano část MDČ/I MDČ/I ne/l ano/ano MDĆ/ne ano/ano ne/R,D ano/ano I/I ne/D ano/ano ne/ne 4MČOV/ano ano/ano ne/ne ne/ne ne/ne ne/D



A.3a.3.2CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Podíl obyvatel zásobených vodou z veřejného vodovodu Ve srovnání s jinými oblastmi republiky je podíl obyvatel zásobovaných z vodovodu na zhruba průměrné úrovni (88,4 %), Další trend vývoje může směřovat jednak k vyšší kvalitě ochrany zdrojů a jejich šetrnému využívání, jednak ke zlepšování jednotlivých prvků vodárenských systémů, nutná je realizace postupné náhrady starých zařízení (rozvodů, čerpacích stanic, vodojemů aj.) a to minimálně 2 %. Dále je nutné realizovat rekonstrukci úpraven vody, které jsou za hranicí dožití. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci V odvádění a čištění odpadních vod Frýdlantsko zcela zaostává za celostátními průměry podílu připojených obcí i obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod. Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci je pouze 40,1 %, což je velmi nízké číslo oproti celorepublikovému průměru (79,1 %). Mezi jednotlivými obcemi jsou poměrně výrazné rozdíly v ukazateli počtu trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci. Tento stav je úzce závislý na morfologii a geologickém složení terénu. V mnohých lokalitách je ekonomicky neefektivní vynakládat vysoké finanční prostředky na budování společných kanalizačních rozvodů pro celé území obce. Tato problematika se týká zejména horských, podhorských, venkovských oblastí se značně rozptýlenou obytnou zástavbou. Zde je doporučeno preferovat u jednotlivých zdrojů odpadních vod zajištění jejich kvalitní likvidace přímo u zdroje a to pomocí domovních ČOV či malých lokálních ČOV sdružujících místní producenty v lokalitě. Obecně lze říci, že u malých obcí, resp. jejich místních částí, často nakládání s odpadními vodami neodpovídá platným předpisům – do dešťových stok resp. přímo do toků nebo trativodů jsou často napojeny přepady ze septiků a žump nebo přímá napojení. Problémem některých malých obcí bývá, že je napojena pouze určitá lokalita nebo některá z více místních částí jedné obce. A.3a.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ chybějící vodovodní síť v některých lokalitách a potenciálně rozvojových územích a zajištění akumulace chybějící síť kanalizačních stok většiny obcí včetně koncového čistícího stupně Odkanalizování splaškových odpadních vod je technicky řešitelné pro každou část území a je možné přijmout taková technická opatření pro čištění splaškových vod, aby kvalita vod povrchových, do kterých jsou vypouštěny, zůstala zachována. V rozvojových územích je však nutné přijmout opatření pro zachování množství i rychlosti odtoku vod srážkových.

A.3a.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ -

zdroje pitné vody s dostatečnou kapacitou přírodní léčivé zdroje lázeňského místa - Lázně Libverda (přírodní minerální vody) vodovodní systém - vyřešené dovedení pitné vody do zastavěného území, vysoké procento napojených obyvatel na vodovodní systém ČOV Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Lázně Libverda s dostatečnou kapacitou i pro rozvoj území (data nebyla poskytnuta, nezobrazeno)


70



A.3a.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ -

-

ochranné pásmo vodních zdrojů I.a II.stupně ochranné pásmo I. a II. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Lázně Libverda přírodní léčivý zdroj - minerální vody „prameny Nová Marie a Nový Kristián - „Výnos MZ ČSR č.5/1980 Věst. MZ ČSR - zn. v část. 25/1980 Sb. přírodní léčivý zdroj - minerální vody „pramen Eduard - „Výnos MZ ČR č.7/1991 Věstník MZ ČR registrováno pod č.62/1991 Sb. přírodní léčivý zdroj peloidu - ložisko rašeliny „Jizerka“ - Výnos MZ č.j.LZ/3-2884-4426.9.1960 ze dne 19.9.1960 (zakonzervováno, podklad neposkytnut) chráněná oblast přirozené akumulace vod Jizerské hory (viz kapitola C.2 Hydrologie a klimatologie) ochranná pásma vodovodních sítí stanovená podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění a vyhlášky č.428/2001 Sb. v platném znění. ochranná pásma kanalizačních sítí a objektů stanovená podle zákona č.274/2001 Sb. v platném znění a vyhlášky č.428/2001 Sb. v platném znění. (data nebyla poskytnuta, nezobrazeno)

A.3a.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ -

-

-

vybudování vodovodu v obci Horní Řasnice (neposkytnut zákres) realizace stavby kanalizace včetně ČOV v obci Raspenava (neposkytnut zákres) rozšíření kanalizační sítě – Nové Město pod Smrkem ČOV Heřmanice (záměr v P+R ÚP, 2008) ČOV Černousy - 2 lokality, záměr obce rekonstrukce úpraven vody Frýdlant a Bílý Potok koridor přivaděčů pro zásobování pitnou vodou z velkého zdroje vodovodní přivaděč VD Josefův Důl - ÚV Bílý Potok, zásobování Frýdlantska , možnost využití nenaplněné kapacity VD Josefův Důl pro zásobování Frýdlantského výběžku lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) zákona a navazujících předpisů, dle aktualizovaného seznamu výhledových vodních nádrží SVP ČR za účelem výhledových vodohospodářských potřeb v Frýdlantského výběžku LAPV Lužec LAPV Raspenava

Poznámka: Vývoj stavu zásob podzemních a povrchových vod lze předpokládat do budoucna jako deficitní. Proto je snahou státních orgánů zajistit územní ochranu vhodných lokalit pro akumulaci povrchových vod ve smyslu připravované novely vodního


71


A.3b

Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETIKA, SPOJE

A.3b.1 POUŽITÉ PODKLADY -

údaje o území ČEZ Distribuce a.s.,2008-2010 údaje o území RWE a.s. Ústí nad Labem, 2008-2010 údaje o území Radiokomunikace a.s., 2008-2010 údaje o území T - mobile a.s., Vodafone Czech Republic a.s., Telefónica O2 a.s., 2008-2010 údaje o území ČEZnet a.s., 2008-2010 geodetické zaměření průběhu teplovodu Frýdlant, V. Řezníček, 01/2008 ZÚR Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje, 1SCES-Group s.r.o.,aktualizace 12/2007, celková bilance REZZO 1, 2 a 3 pro vytápění MOO a MOP v Libereckém kraji za rok 2005 SLBD, ČSÚ, 2001 energetický zákon č.458/2000 Sb. S novelizacemi č.151/2002 Sb., č.262/2002 Sb., č. 278/2003 Sb., č. 356/2003 Sb. a č. 670/2004 Sb. zákon o hospodaření energií s novelizacemi č. 359/2003 Sb., č.694/2004 Sb., č.180/2005 Sb., č.177/2004 Sb.

-

A.3b.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ A.3b.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č. jevu 71

Sledovaný jev Výroba elektřiny včetně ochranného pásma

72

Elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

73 74

75 76 77 78 79

80

parovod, nebo teplovod včetně ochranného pásma

81

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení

82 83

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav žádné údaje o území od poskytovatelů údajů nebyly předány převzato z územní energetické koncepce Libereckého kraje (1.aktualizace 12/2007, SCES-Group s.r.o.) údaje ČEZ a.s., vlastní šetření zpracovatele, údaje ČEZ a.s., doplněno konzultací zpracovatele na ČEZ a.s. údaje RWE, kontrolovány konzultacemi s RWE Ústí n.L. údaje RWE a.s., částečně doplňováno konzultacemi s RWE Ústí n.L. jev se v řešeném území se nevyskytuje jev se v řešeném území se nevyskytuje jev se v řešeném území se nevyskytuje předány údaje za teplovod Frýdlant (geodetické zaměření), další částečné údaje získány šetřením na místě a pomocí konzultací s pracovníky obecních úřadů a správců zařízení předány údaje za teplovod Frýdlant (geodetické zaměření), další částečné údaje získány pomocí konzultací s pracovníky obecních úřadů údaje předané správci jednotlivých údaje od správců komunikačních vedení jev se v řešeném území se nevyskytuje

A.3b.2.2 DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev 119.A3b.1 obnovitelné druhy energií


Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav převzato z územní energetické koncepce Libereckého kraje (1.aktualizace 12/2007, SCES-Group s.r.o.) a konzultace s pracovníky zabývající se touto problematikou

72



A.3b.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY ENERGETIKY, SPOJŮ A.3b.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ VÝROBA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 71) Výroba elektrické energie je v řešeném území realizována pomocí kogenerace, využitím energie větru a využitím vodní energie. Tab.1

Výroba elektrické energie - kogenerace

Název zdroje

Inst.výkon Umístění Druh paliva El. vyrobená (kW) (MWh) Teplo Frýdlant s.r.o. 75 Nemocnice Frýdlant ZP 509 Slezan Frýdek Místek a.s. 1 050 Závod 03 Frýdlant HU 1364,4 Teplárenská 266 Nové Město pod Smrkem, ZP 1608,2 novoměstská s.r.o. Vaňkova Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s., 2007 Pozn. Údaje o výrobě zde uvedené jsou z roku 2005, ZP - zemní plyn, HU - hnědé uhlí Výroba el. energie ve firmě Slezan je určena jen pro krytí vlastní spotřeby závodu.

Tab.2

Výroba elektrické energie - větrné elektrárny

Umístění, obec

Počet VTE

Instal. výkon (kW) 2 x 624

Jindřichovice pod 2 Smrkem Lysý vrch, Heřmanice 5 5 x 500 Lysý vrch, Heřmanice 1 1 x 600 Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s., 2007 Pozn. ? - údaj neposkytnut

Tab.3

El. dodaná (MWh) 154,4 0 1449,4

Typ

Výška stožáru

Enercom E 40/6

60 m

TACKE TW 500 TACKE TW 600

40 m ?

Výroba el.energie (MWh) rok 2005 1 065,5 3 810 0

Výroba elektrické energie - malé vodní elektrárny

Název MVE

Provozovatel

Instalovaný výkon ( kW ) 98 22 60 37 150 350 42 20 21 44 41 500 60

MVE U Krakonoše Petr Huml MVE Bílý Potok Ing. František Šott MVE Bílý Potok 79 Josef Křelina MVE Hejnice Ing. Jiří Oujezdský MVE Státní statek FOBOS s.r.o. MVE Harta Jan Sýkora MVE Pod zámkem Milan Mašek MVE Alfréd Prade Alfréd Prade MVE Raspenava Josef Čapek MVE Štolpich - Beran Václav Beran MVE Bílý Potok Tomáš Melichar MVE Víska Milan Hynek MVE Višňová Jiří Holeček Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s., 2007 Pozn. údaje za rok 2005

Obec Bílý Potok Bílý Potok Bílý Potok – Hejnice Hejnice Frýdlant Frýdlant Frýdlant Raspenava Raspenava Raspenava Raspenava Višňová Višňová

Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 72) Transformovna Frýdlant - Větrov Zásobování elektrickou energií Frýdlantska je z transformovny 110/22 kV Frýdlant - Větrov situované v jižní části katastru města Frýdlant. Transformovna je napojena dvojitým vedením odbočujícím z vedení Bezděčín – Noviny pod Ralskem, které je zakončené v TR Babylon. Transformovna je vybavena dvěma transformátory o jmenovitém výkonu 40 MVA a 25 MVA. Trafostanice Trafostanice VN/NN v řešeném území jsou převážně venkovního provedení. Označení ani výkony jednotlivých trafostanic nebyly poskytnuty. Ve Frýdlantu je realizován v centru města VN kabelový rozvod 22 kV, ze kterého jsou napájeny kabelové trafostanice 22/0,4 kV. Přechod z venkovního vedení 22 kV do kabelu zajišťují přechodové trafostanice č.450 – Raisova, č.540 – Sídliště Fügnerova a č.2002 Nemocnice.


73



V Novém Městě pod Smrkem je rovněž v centru proveden VN kabelový rozvod 22 kV, ze kterého jsou napájeny kabelové trafostanice 22/0,4 kV. Přechod z venkovního vedení 22 KV na kabelové vedení 22 kV zajišťují trafostanice č.546 a č.531 V ostatních obcích Frýdlantska zajišťují dodávku elektrické energie venkovní trafostanice napájené vrchním vedením 22 kV. Jejich počet je uveden v tabulce č.4. Trafostanice VN/NN jsou na území ORP Frýdlant postupně realizovány na základě požadavků pro připojení nových lokalit a nových odběratelů v souladu s Energetickým zákonem č.458/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou ERÚ č.51/2006 Sb. Ochranná pásma transformoven a trafostanic vybudovaných v době účinnosti zákona č.458/2000 Sb. v platném znění jsou stanovena podle tohoto zákona a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. Ochranná pásma transformoven a trafostanic vybudovaných před účinnosti Energetického zákona č.458/2000 Sb. jsou stanovena podle Vládního nařízení č.80/1957 a Vyhlášky MPE č.153/1961 Sb. a jsou zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 73) Vedení soustavy VVN 110 kV prochází po západní části ORP Frýdlant přes obce . Trasa je v řešeném území tvořena dvojvedením č.1548 a č. 1550. Transformovna 110/22 kV Frýdlant Větrov je napájena z TR Bezděčín (400/220/110 kV) vedením č.1542, které do transformovny Frýdlant - Větrov přichází od Liberce pod č.1548 a odchází do transformovny Noviny pod Ralskem pod č.1550, odkud odchází pod č.1506 a 1508 do TR 400/110 kV Babylon. Z transformovny 110/22 kV Frýdlant - Větrov je vyvedeno šest venkovních vedení 22 kV v dimenzi 3 x ALFe 70 – 3 x ALFe 120, Vedení mají místní názvy: Frýdlant, Bytex, Višňová, Albrechtice, Luh, Nové Město pod Smrkem. Dimenze napájecího venkovního vedení 22 kV je postupně redukována až na průřez 3 x ALFe 35. Ve Frýdlantu a Novém Městě pod Smrkem, kde je v centrech měst VN kabelové vedení 22 kV, jsou VN kabely převážně v dimenzi 3 x 185 + 70, nebo 3 x 240 + 70 mm2 . Ochranná pásma elektrických vedení vybudovaných v době účinnosti zákona č.458/2000 Sb. v platném znění jsou stanovena podle tohoto zákona a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. Ochranná pásma elektrických vedení vybudovaných před účinnosti Energetického zákona č.458/2000 Sb. jsou stanovena podle Vládního nařízení č.80/1957 a Vyhlášky MPE č.153/1961 Sb. a jsou zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. Tab.4

Výroba a zásobování elektrickou energií (jevy 71,72,73)

Obec



Dětřichov

Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu

Výrobna el. energie 3 MVE 0 0 0 0 0 0 0

Dolní Řasnice Frýdlant

Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu

0 0

Černousy

Frýdlant


Elektrická stanice 10 venkovních trafostanic 4 venkovní trafostanice 7 venkovních trafostanic 2 venkovní trafostanice 1 venkovní trafostanice 5 venkovních trafostanic 2 venkovní trafostanice 14 venkovních trafostanic 4 venkovní trafostanice 4 venkovní trafostanice

3 MVE 2x kogenerace

74

TR 110/22 kV Frýdlant Větrov 25 venkovních trafostanic, 3 přechodové trafostanice 18 kabelových trafostanic

Vedení elektrizační soustavy Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV, Vrchní vedení 2 x 110 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 2x110 kV Vrchní vedení 2x110 kV Vrchní vedení 22 kV Kabelové vedení 22 kV

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Habartice


Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Lázně Libverda Libverda Nové Město Hajniště pod Smrkem pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem

0 0 1 MVE 0 6 VE 0 0 0 2 VE

3 venkovní trafostanice 1 venkovní trafostanice 21 venkovních trafostanic 4 venkovní trafostanice 2 venkovní trafostanice 7 venkovních trafostanic 1 venkovní trafostanice 1 venkovní trafostanice 7 venkovních trafostanic

Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV

0 0 0

5 venkovních trafostanic 6 venkovních trafostanic 10 venkovních trafostanic

Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV

0 4 venkovní trafostanice 0 4 venkovní trafostanice 1 x kogenerace 11 venkovních trafostanic 3 přechodové trafostanice 7 kabelových trafostanic Pertoltice Dolní Pertoltice 0 3 venkovní trafostanice Horní Pertoltice 0 3 venkovní trafostanice Raspenava Raspenava 4 MVE 19 venkovních trafostanic Višňová Andělka 0 6 venkovních trafostanic Poustka u Frýdlantu 0 3 venkovní trafostanice Předlánce 0 4 venkovní trafostanice Víska u Frýdlantu 1 MVE 4 venkovní trafostanice Višňová u Frýdlantu 1 MVE 7 venkovních trafostanic Zdroj: ČEZ a.s.2007, ÜEK LK SCES Group a.s. 2007 Pozn. MVE - malá vodní elektrárna, VE - větrná elektrárna, TR - transformovna

Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Kabelové vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV Vrchní vedení 22 kV

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 74) Ve Frýdlantském výběžku jsou následující regulační stanice zemního plynu, které zajišťují redukci tlaku pro možnost jeho distribuce. Tab.5

Regulační stanice

Obec

Označení

Frýdlant RS Bažantnická Frýdlant RS ul. Nerudy Frýdlant RS Západ Frýdlant RS Bělíkova Raspenava RS U hřiště Lázně Libverda RS Hejnice Lázně Libverda RS Libverda Nové Město pod RS Nové Město Smrkem pod Smrkem Zdroj: SČP NET s.r.o. Ústí n.L., 2008

Tlakové stupně na výstupu z RS VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa STL/NTL 0,3 / 0,002 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa VTL/STL 2,5 / 0,3 MPa

Druh, poznámka dvojřadá, jednostupňová, zděná vlastník Jinhol Frýdlant vlastník Teplo Frýdlant dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina dvojřadá jednostupňová, betonová skořepina

Ochranná a bezpečnostní pásma technologických objektů zásobování plynem jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA (JEV 75) Frýdlantský výběžek je plynofikován od roku 1993, kdy byla vybudována VTL přípojka DN 200, PN 40, napojená na VTL plynovod v Chrastavě. Na konci tohoto plynovodu byla postavena regulační stanice RS 3 000 pro distribuci zemního plynu ve Frýdlantu. Pro průmyslovou zónu na západní straně města slouží VTL přípojka s vlastní regulační stanicí. Po městě je rozveden distribuční středotlaký rozvod o tlaku 300 kPa na výstupu z regulační stanice. Dále je zde nízkotlaký plynovodní rozvod, který byl na zemní plyn převeden s plynofikací města. Předtím zde byl tímto rozvodem distribuován propan – butan.


75



VTL plynovodní rozvod je ještě doveden do Raspenavy, Hejnic, Lázní Libverda a Nového Města pod Smrkem. Tato města jsou plynofikována pomocí středotlakého plynovodního rozvodu o tlaku 300 kPa na výstupu z regulačních stanic. Obec Bílý Potok je plynofikována STL rozvodem ze sousedních Hejnic. Ostatní města a obce ve Frýdlantském výběžku plynofikována nejsou. Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních sítí jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. VTL plynovod má katodovou a anodovou ochranu. Katodovou ochranu zajišťuje stanice katodické ochrany (SKAO), která je umístěná v katastrálním území Frýdlant. Anodovou ochranu zajišťují horizontální anody uložené v zemi v blízkosti SKAO, vše je propojeno kabely PKO s VTL plynovodem. Ochranné pásmo SKAO a horizontálních anod jsou 4 metry všemi směry, bezpečnostní pásmo anodového uzemnění je 100 metrů všemi směry. Ochranné pásmo kabelu PKO je 1m na každou stranu. Ochranné pásmo SKAO a ochranné a bezpečnostní pásmo anodového uzemnění je zakresleno ve výkrese – Výkres limitů využití území. Tab.6

Technologické objekty zásobování plynem a vedení plynovodů


Černousy


Katastrální území Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant

Habartice

Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice Srbská Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Lázně Libverda Libverda Nové Město Hajniště pod Smrkem pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava Višňová Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu Zdroj: SČP a.s.,2007


VTL plynovod DN 200, PN40 DN 200, PN 40 DN 200, PN 40

Distribuční plynovod STL z Hejnic STL + NTL

DN 200, PN 40 -

Regulační stanice 3 x VTL / STL 1 x STL / NTL -

DN 200, PN 40

2 x VTL / STL

STL

DN 200, PN 40 DN 200, PN 40 DN 200, PN 40 -

1 x VTL/STL-. 1 x VTL / STL -

STL (jen 1 větev) STL STL -

76

STL -


Tab.7


Trvale obydlené byty napojené na plyn Název obce

Trvale obydlené byty s plynem v bytě

Trvale obydlené byty


235 251

Počet bytů 73 2

Černousy

122

1

1

Dětřichov

179

5

3

Dolní Řasnice

171

1

1

2749

1449

53

151

0

-

1017

245

24

76

4

5

Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice

%* 31 1

77

0

-

Jindřichovice pod Smrkem

189

1

1

Krásný Les

135

4

3

Kunratice

118

0

-

Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava

186

136

73

1400

301

22

82

1

1

951

213

22

Višňová 455 18 ORP Frýdlant celkem 8544 2454 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na plyn) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů (propan butan).

4 29

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 79) Zásobování tepelnou energií Frýdlantska je většinou lokálními zdroji. Pouze ve městech jsou centrální systémy zásobování tepelnou energií. Zdroje tepelné energie s výkonem vyšším než 200 kW jsou uvedeny v následující tabulce, plošné zdroje tepelné energie jsou uvedeny tučně proloženě. Tab.8

Lokální a plošné zdroje tepelné energie

Název obce

Název zdroje

Černousy Dětřichov

České dřevařské závody a.s OÚ Dětřichov - ZŠ OU Dětřichov - MŠ Agrogalas Frýdlant a.s APS panelové systémy s.r.o Slezan Frýdek Místek Teplo Frýdl. - Bělíkova Frýdlantské strojírny SOU zelinářské a učiliště Zahradnictví Kodešova Jinhol s.r.o ATIS – DO s.r.o Silkom s.r.o Nemocnice - kotelna JDN Agrogalas Frýdlant a.s. Damino CZ s.r.o Nábytek Louda s.r.o Lesy Mělník a.s. Telefónica 02 a.s. ZŠ Purkyňova Gymnázium ČSAD Liberec a.s. Frýdlantská stavební s.r.o SOU-SOŠ-OU-U a PŠ

Dolní Řasnice Frýdlant


Energie v palivu (GJ/r) 4 300 240 799 384 1736 192 401 63 846 11 744 4 018 8 800 7 412 1 168 898 6 863 502 4 080 1 102 795 1 071 1 808 1 490 107 150 1 840 77

Instalovaný výkon (kW) 294 226 100 1456 34 000 10 590 5 800 2 376 1 890 1 750 1 460 1 380 1 172 1160 1 160 560 500 459 360 349 270



Hejnice

Základní škola Lázeňská Helana s.r.o Knor Autobrzdy s.r.o SOU Lesnické-DM Jizera Lesy Mělník a.s. SOU Lesnické DM Zámeček Městská výtopna Jindřichovice pod OÚSZ – pavilon B Smrkem - pavilon D OÚ Jindřichovice Krásný Les Agrogalasd Frýdlant a.s. Kunratice Agrofanda s.r.o LE CYGNE SPORTIF a.s. Lázně Libverda Škarýd Ladislav-Pink Teplárenská novoměstská s.r.o Nové Město pod Smrkem Kupec a syn s.r.o Cis systems s.r.o Raspenava Interier Praha Agrogalas Frýdlant a.s. Sterinel elektronics k.s. Furniertechnik s.r.o MŠ Luhová Sídliště Moskevská ZŠ Fučíkova Tepl. Jbc-Moskevská Tepl. Jbc. - Moskevská Kotelna panelárny Višňová Juta a.s. Grain - sušička obilí Lenoxa - panelové domy Zdroj: REZZO1, REZZO 2, 2005, doplněno terénním šetřením Pozn. plošné zdroje CZT

8 214 3 797 8 5747 648 1 440 261 20 000 8 873 5 154 2 500 421 320 47 351 1 905 44 913 2 149 2 122 1 669 477 8 759 2 610 1 215 1 704 1 704 1 942 1 975 120 24 952 2 526 1 360

5 640 5 426 2 734 960 280 277 3 500 5 772 580 350 1000 200 5 500 320 13 200 996 218 2 890 2 652 1 126 490 360 360 240 240 240 200 8 080 5 600 350

Lokální zdroje tepelné energie s výkonem nižším než 200 kW představují především vytápění rodinných domů, nebo malých provozoven. Zde je situace ve využití paliv následující. V obcích, které nebyly plynofikovány, je hlavním palivem hnědé uhlí, které je doplňováno elektrickou energií, jejíž využití pro vytápění se rozvíjí minimálně. Dále je to odpadové dřevo, jehož využití se rozvíjí vzhledem k tomu, že v řešeném území je této suroviny dostatek. Dalším rozvíjejícím se zdrojem je využití sluneční energie a geotermální energie. V obcích plynofikovaných je hlavní energií zemní plyn. Jelikož se jedná o města, rovněž se rozvíjí využití sluneční a geotermální energie, stejně jako spalování odpadového dřeva. Užití elektrické energie pro vytápění se rozvíjí minimálně. Ochranná pásma technologických objektů zásobování teplem jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 80) Jednotlivé kotelny zásobující lokální SCZT mají následující rozvod tepelné energie. Tab.9

Rozvody tepelné energie

Obec Zdroj Frýdlant Teplo Frýdlant s.r.o – Bělíkova Frýdlant Nemocnice Frýdlant s.r.o – kotelna JDN Hejnice Městská výtopna Jindřichovice pod Smrkem OÚ Jindřichovice pod Smrkem Lázně Libverda LE CYGNE SPORTIF A.S. Nové Město pod Smrkem Teplárenská novoměstská s.r.o Raspenava Sídliště Moskevská Višňová Lenoxa a.s. – panelové domy Zdroj: REZZO1, REZZO 2, 2005, doplněno terénním šetřením Pozn. v Lázních Libverda je parní rozvod opodstatněný. Lázeňský provoz parametrech.

Rozvod teplovodní rozvod parní rozvod teplovodní rozvod teplovodní rozvod parní rozvod teplovodní rozvod teplovodní rozvod teplovodní rozvod vyžaduje teplonosné medium o vyšších

Údaje o území poskytl ÚUP ORP Frýdlant pouze u rozvodů tepelné energie ve Frýdlantu, ostatní vlastníci teplovodních zařízení a rozvodů neposkytly žádné údaje o svých zařízeních. MěÚ Frýdlant, ÚÚP

78



Ochranná pásma poskytnutých teplovodních sítí jsou vymezena podle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění a zakreslena ve výkrese – Výkres limitů využití území. OBNOVITELNÉ DRUHY ENERGIÍ (JEV 119.A3b.1) Energie větru nenahrazuje klasické elektrárny. Rozvoj větrných elektráren je nutno odpovědně posuzovat s ohledem na ekologické aspekty (chráněná území, ochrana ptactva atp.), na krajinotvorbu (dominantní postavení na horizontech a tím jejich degradaci), na životní prostředí obyvatel v této hustě zalidněné oblasti ( (hluk z provozu), na objektivní změření průměrné roční rychlosti větru. Dále lze předpokládat, že skončí státní dotační politika na tuto výrobu elektrické energie, bez ní je stavba větrných elektráren nereálná. Popis stávajících větrných elektráren viz jev 71. Energie slunečního záření V současné době se této energie převážně využívá k ohřevu teplé užitkové vody u jednotlivých objektů. V kombinaci s ostatními energiemi a s akumulací tepla lze slunečního záření využít i pro vytápění. Další možností využití sluneční energie jsou fotovaltické zdroje. V řešeném území se žádné větší zařízení na využití sluneční energie nenachází. Předpokládá se, že tento směr se bude rychle rozvíjet, a proto je vhodné jej maximálně podporovat. Geotermální energie Geotermální energii lze čerpat z podzemí, nebo z okolního vzduchu, obě metody mají své klady i zápory. Užití je v současnosti u jednotlivých objektů. Výhledově se bude jejich využití rozšiřovat Vodní elektrárny V řešeném území je budování vodních elektráren omezeno vyčerpáním potenciálu vodních toků pro jejich další stavbu. Současné vodní elektrárny v řešeném území jsou uvedeny viz jev 71. Bioplyn Bioplyn se vyskytuje v oblasti živočišné výroby, dřevního odpadu, biomasy, čistíren odpadních vod, průmyslu. U využití bioplynu, které je již technicky zvládnuté je velmi důležité jeho kvalitní vyčistění před další spotřebou. Zařízení na využívání bioplynu nebylo zjištěno. Podmínkou pro jeho využití je dobré technické zázemí budoucího výrobce. Odpadové dřevo, biomasa Odpadové dřevo bylo vždy základem pro vytápění rodinných domů. Přesunem obyvatelstva do měst se jeho využití snížilo. Další podstatné snížení nastalo v minulém režimu, kdy byly zlikvidovány soukromé lesy a ceny energií byly na tak nízké úrovni, že nebyl důvod proč odpadové dřevo využívat. Nyní, po vrácení lesů původním majitelům a po nastavení tržních cen energií je situace pro využití odpadového dřeva velmi výhodná. Doporučuje se jeho využití především ve vesnické zástavbě v kombinaci s jinou ušlechtilou energií pro vytápění a ohřev TUV v rodinných domech, nebo jako paliva pro kotle vyšších výkonů sloužící pro vytápění rozsáhlejších objektů, nebo místních soustav centrálního zásobování teplem, jak je realizováno v Jindřichovicích pod Smrkem. Energetické plodiny Je celá řada plodin, které lze využít pro energetický zisk. Jejich pěstování musí být řízeno následujícími zásadami: Využití zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin je pravděpodobně přechodné. Touto činností se nesmí připustit degradace zemědělské půdy, která je primárně určena pro pěstování potravin. Pro pěstování využívat pozemky s třídou ochrany nižší než 3 . Energetické plodiny stromové pěstovat v kontaktu s lesní krajinou s ohledem na krajinnou estetiku. Další podmínky vyplývající z místních zvláštností.


79



ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 81) V řešeném území jsou provozovateli vysílačů základnových stanic společnosti Radiokomunikace a.s., Telefónica O2 a.s., T-Mobile a.s., Vodafone Czech Republic a.s. a také ČEZnet a.s.. Ochranná pásma jsou platná pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí. Žádné územní rozhodnutí o ochranném pásmu elektronického zařízení nebylo poskytnuto. Telefonní provoz v řešeném území zajišťuje telefonní ústředna HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní provozní oblast MPO Liberec. Z HOST Frýdlant jsou vyvedeny optické kabely do jednotlivých telefonních ústředen RSU, které zajišťují spojení pro jednotlivé účastníky. V řešeném území jsou následující RSU telefonní ústředny: Dětřichov, Raspenava, Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Dolní Řasnice, Bulovka, Habartice, Višňová. Dominantním provozovatelem bezdrátového přenosu jsou v řešeném území Radiokomunikace a.s.. V řešeném území jsou dále provozovány přístupové sítě mobilních operátorů. Hlavním napájecím bodem řešeného území je Lysý vrch (k.ú. Kristiánov), na kterém jsou umístěny převaděče signálů z vnitrozemí do Frýdlantského výběžku. Pro vysílání rozhlasu a televize jsou zde realizovány následující televizní a rozhlasové vysílače 10HE - Hejnice 10JS – Jindřichovice pod Smrkem 10FR – Frýdlant Radioreléové body - Radiokomunikace 10FR Frýdlant (obec Frýdlant) FRNE Frýdlant nemocnice (obec Frýdlant) KRIS Kristiánov , na vrcholu Lysého vrchu (obec Heřmanice) LYVR Lysý vrch (obec Heřmanice) RASP Raspenava (obec Raspenava) Tab.10

Elektronická komunikační zařízení

Obec


Bílý Potok

Bílý Potok pod Smrkem Arnoltice Bulovka Dolní Oldřiš Boleslav Černousy Ves Dětřichov u Frýdlantu Dolní Řasnice Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov

Bulovka

Černousy


Habartice Hejnice Heřmanice

Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice


Horní Řasnice Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu

Telefonní ústředny

TV vysílače

-

-

Radioreléové body -

RSU RSU RSU -

-

-

T mobile -

HOST + RSÚ RSU RSU -

10FR -

RSU

10JS

10FR, FRNE KRIS, LYVR Telefónica O2 -

T mobile 2x T mobile Vodafone LISVR T mobile T mobile

-

-

-

-

-

-

-

-

80

Základnové stanice mob. operátorů T mobile

ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem

Pertoltice

Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Dolní Pertoltice

Technická infrastruktura – energetika, spoje, telekomunikace RSU

10HE -

-

T mobile -

-

-

-

Vodafone LIPER T mobile T mobile T mobile -

Horní Pertoltice Raspenava RSU Andělka Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu Višňová u Frýdlantu RSU údaje o území telefonních operátorů a Radiokomunikací a.s., 2010

Raspenava Višňová

Zdroj:

RASP -

Radionavigační zařízení Při severním okraji obce Dětřichov, v sousedství Ptačího vrchu, je umístěn radiomaják D-VOR zařízení Řízení letového provozu České republiky s.p. (podklad ÚPO Dětřichov). Rozhodnutím Státní letecké inspekce ze dne 23.4.1982 byly pro radiomaják stanoveny následující ochranná pásma: Sektor A kruh r1 = 30 m Sektor B mezikruží r1 = 30 m a r2 = 60 m a r3 = 200 m Sektor C mezikruží r2 = 60 m Sektor D mezikruží r3 = 200 m a r2 = 600 m výška protiváhy H=3m, průměr 30m Zákazy a výšková omezení a jiná omezení v OP D VOR sektor A - požadavky na terén nejsou specifikovány. Pod rovinou proti váhy se mohou vyskytovat křoviny, stromy, příkopy nebo cesty. Při výšce protiváhy do 5m nemohou v tomto sektoru parkovat vozidla ani zemědělské stroje. Plochy umístěné po obvodu protiváhy a vně nesmí být z kovu. sektor B - požadavky na terén nejsou zvláště specifikovány. Terén by měl být rovinný nebo se sklonem max.5%. Nejsou přípustné: drátěné ploty o výšce nad 1.8m skupiny stromů nebo les nad okrajem protiváhy budovy, zvláště budovy s obsahem kovu průchody nebo podjezdy venkovní vedení NN a VN, VVN sektor C - požadavky na terén nejsou zvláště specifikovány. Terén by měl být rovinný nebo se sklonem max.10%. Nejsou přípustné: venkovní vedení NN a VN, VVN cesty a silnice s větší hustotou provozu rozsáhlá zástavba nad rovinou protiváhy hustý les převyšující vertikálně úhel 10 nad rovinou protiváhy individuální budovy převyšující vertikálně úhel 20 nad rovinou protiváhy sektor D - požadavky na terén nejsou specifikovány. Terén by měl být rovinný nebo se sklonem max.20%. Umístění televizních a rozhlasových vysílačů, stejně tak jako radioreléových bodů je uvedeno ve výkrese - Limity využití území.


81



KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 82) RR směry Radiokomunikace –

Telefónica –

10FR – RASP 10FR – KRIS FRNE – LYVR 10CR (Chrastava, mimo řešené území) – LYVR JSTD ( Ještěd ) – LYVR 10FR – LYVR LYVR – CR LYVR – JSTD

Průběh radioreléových tras je uvedeno ve výkrese - Limity využití území. Telefonní provoz v řešeném území zajišťuje telefonní ústředna HOST Frýdlant, která je optickým kabelem napojena na místní provozní oblast MPO Liberec, která je rovněž optickým kabelem napojena do celostátní telekomunikační sítě. Z HOST Frýdlant jsou vyvedeny optické kabely do jednotlivých telefonních ústředen RSU, které zajišťují spojení pro jednotlivé účastníky. Veškeré propojovací kabely mezi MPO Liberec – HOST Frýdlant a jednotlivými RSU jsou optické. Metalické dálkové kabely, které dříve zajišťovaly spojení mezi ústřednami jsou převedeny na kabely místní a slouží pro vlastní telefonický rozvod. Ve Frýdlantu se provozují 2 sdělovací kabely firmy ČEZ net a.s. a to ZOK lb - zemní optický kabel a MK lb metalický sdělovací kabel místní v rámci provozu transformovny TR 110/22kV. Ochranná pásma kabelů jsou vymezená podle Zákona č.127/2005 Sb. Ochranná pásma RR tras a MW spojů jsou platná, pokud na ně bylo vydáno územní rozhodnutí. Provozovatelé MW spojů neposkytli žádné informace o ochranných pásmech. A.3b.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY A SPOJŮ Tab.11

Bilance spotřeby paliv a energií

Název obce

EL

PP

TP

KP

Celkem

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

Bílý Potok

4310

7535

11532

0

23377

Bulovka

7462

0

14143

0

21605

Černousy

7772

0

32118

0

39891

Dětřichov

9500

0

10068

0

19568

Dolní Řasnice Frýdlant Habartice

9356

0

7564

729

17649

113956

214567

281082

1005

610609

4783

0

8789

0

13572

33556

81576

34305

0

149437

Heřmanice

2622

0

4421

0

7042

Horní Řasnice

2409

0

4003

0

6412

Jindřichovice pod Smrkem

3812

1086

17867

0

22764

Krásný Les

5169

0

7624

0

12793

Kunratice

4811

0

6085

0

10896

Lázně Libverda

8437

73525

8645

0

90608

27474

37742

30043

0

95259

1266

0

3311

0

4578

40658

45194

41679

9236

136768

7948

0

39564

829

48341

Hejnice

Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová

ORP Frýdlant celkem 295301 461225 562843 11799 1331169 Zdroj: ÚEK LK, SCES Group a.s.,2007 Pozn. údaje za rok 2005, EL - elektrická energie, PP - plynná paliva, TP - tuhá paliva, KP - kapalná paliva


82



Frýdlantský výběžek má specifickou polohu v Libereckém kraji. Stejně jako Šluknovský výběžek je mimo Českou kotlinu a spadá do nížinné části , která se rozprostírá za naší severní hranicí.. Z toho vyplývá, že toto území je mimo hlavních magistrálních tras elektrické energie a zemního plynu. Jak elektrická energie, tak zemní plyn jsou do Frýdlantského výběžku dodávány přípojkami z vnitrozemí přes terénní předěl, který tvoří Jizerské hory. Frýdlantsko má velmi omezené vlastní zdroje primární energie Nevyskytuje se zde zdroj zemního plynu, topných olejů ani pevných paliv. Nebyl zde realizován žádný nadregionální zdroj elektrické energie. Elektrická energie je do řešeného, území dodávána z TR 110/22 kV Frýdlant - Větrov, která je napojená na VVN 110 kV distribuční síť ČEZ. Výhodou elektrizace řešeného území je skutečnost, že veškerý VN distribuční rozvod je pomocí napětí 22 kV. Toto napětí je perspektivní a nebude ve výhledu měněno. Řešené území je plošně pokryto linkami 22 kV a převážně venkovními trafostanicemi. Pouze ve dvou městech ( Frýdlant a Nové Město pod Smrkem ) je proveden VN kabelový okruh, ze kterého jsou napojeny kabelové trafostanice. Ve všech ostatních sídlech je distribuce elektrické energie zajištěna venkovním trafostanicemi. Zálohově lze řešené území zásobovat z TR 110/22 kV Hrádek nad Nisou po vedení 22 kV. Tato záloha má však velmi omezenou kapacitu. Kapacita přívodního vedení 110 kV a místního distribučního rozvodu 22 kV je pro současné zatížení vyhovující. Při žádosti o připojení velkoodběru elektrické energie bude nutno prověřit přenosové schopnosti přívodního vedení, tato činnost přísluší majiteli a provozovateli sítí, nyní je to firma ČEZ. Odtrženost od České kotliny byla příčinou opožděné plynofikace celého území, která proběhla až po roce 1990. K plynofikaci došlo v plném rozsahu tehdy určeném. Pouze Jindřichovice pod Smrkem plynofikaci odmítly a šly svoji nezávislou energetickou cestou, která spočívala ve využití obnovitelných druhů energií. Plynofikace obcí Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda a Nové Město pod Smrkem je provedena STL plynovody a ve Frýdlantě ještě původními NTL rozvody. Zbylé území ORP Frýdlant není plynofikováno a ze strany obcí není zatím zájem o jejich plynofikaci. V současné době je i možnost používání zkapalněného plynu pro jednotlivé objekty. S ohledem na řídkou zástavbu, malý zájem obyvatel se zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu sloužícího k vytápění neočekává. Zájmem obcí je zvýšit využití obnovitelných zdrojů (biomasa) pro vytápění. Místní systémy centrálního zásobování teplem byly vybudovány ve Frýdlantě, Hejnicích, Lázních Libverda, Raspenavě, Novém Městě pod Smrkem, Višňové a Jindřichovicích pod Smrkem. Jedinými využitelnými zdroji energií nacházejícími se v řešeném území jsou obnovitelné a druhotné zdroje energií. Vyšší využití obnovitelných druhů energií je ve dvou lokalitách. Je to v obci Jindřichovice pod Smrkem, kde jsou již od roku 2000 v provozu dvě větrné elektrárny. Dále je zde plošný zdroj tepelné energie, spalující odpadové dřevo a biomasu zásobující teplem obecní objekty v centru obce. Druhou lokalitou je Lysý vrch (obec Heřmanice), kde je v provozu již šest větrných elektráren. Další obce (Bulovka, Černousy, Horní Řasnice, Krásný Les, Višňová) mají zájem o zřízení a provozování větrných elektráren, ale potýkají se s povolením k výstavbě z důvodu nesouhlasu dotčených orgánů (možné narušení krajinného rázu). V ostatních částech řešeného území se využívá především spalování odpadového dřeva pro výrobu tepelné energie využití slunečních kolektorů pro ohřev TUV a geotermální energie pro vytápění. V území je řada malých vodních elektráren, ale potenciál vodních toků je již téměř vyčerpán. Studie na spalování biomasy mají obce Pertoltice, Višňová a zájem o tento alternativní zdroj vytápění má i podnikatel v obci Habartice. V Heřmanicích by měli zájem o pěstování biomasy. Oblast má tedy velký potenciál pro využívání obnovitelných zdrojů energie. Mikroregion Frýdlantsko má rovněž zpracovánu energetickou koncepci založenou na využívání obnovitelných zdrojů energií.


83



Velmi důležitým faktorem v energetice řešeného území jsou úspory energií. V posledních pěti letech byly podle Energetického zákona a vyhlášky č.213/2001 Sb. zpracovány energetické audity na objekty státní správy a podnikatelského sektoru. V těchto dokumentech jsou vyčísleny náklady na energie včetně návrhu opatření vedoucích k jejich snížení. Pokrytí telefonním spojením kabelovým je na velmi dobré úrovni, naopak pokrytí signálem mobilních operátorů je v ORP Frýdlant problematické. V některých obcích je kvalitní signál zajištěn pouze jedním operátorem. V obcích Habartice a Dětřichov obyvatelům ruší příjem českých operátorů polská síť. A.3b.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ Z hlediska napáječů je limitní přenosová schopnost vedení 2 x 110 kV z TR Bezděčín,, kde na výstupní vedení č. 1541 a 1542 jsou napojeny rozvodny VVN/VN Liberec – Východ, Teplárna , Pavlovice, Frýdlant, Hrádek nad Nisou a přes TR Noviny pod Ralskem je Frýdlantsko napojeno do TR Babylon. Tím je zajištěno napájení Frýdlantského výběžku ze dvou rozvoden 400/110 kV, což je dostatečné pro spolehlivou dodávku elektrické energie do řešeného území. Při značném nárůstu spotřeby elektrické energie ve výše uvedených rozvodnách VVN/VN by byly nutné úpravy dimenzí v trase napájecího VVN vedení 110 kV. Tato činnost je plně v kompetenci majitele VVN vedení, tj. ČEZ a.s, který by ji řešil. Z hlediska dodávky zemního plynu je limitních faktorem přenosová schopnost VTL plynovodu DN 200, PN 40, která doposud není vyčerpána, při napojení dalších velkoodběratelů ji bude nutno prověřit.

A.3b.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY -

vedení 110 kV včetně transformovny 110/22kV Frýdlant - Větrov plošné pokrytí distribučním vedením elektrické energie 22 kV kapacitní VTL plynovodní rozvod

A.3b.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ENERGETIKY, SPOJŮ -

ochranná pásma elektrických vedení a zařízení podle dle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění resp. Vládního nařízení č.80/1957 a Vyhlášky MPE č.153/1961 Sb. ochranná pásma STL a VTL plynovodů dle zákona č.458/2000 Sb. v platném znění ochranná pásma regulačních stanic podle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění bezpečnostní pásma VTL plynovodů a zařízení podle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění ochranné pásmo SKAO a horizontálních anod jsou 4 metry všemi směry bezpečnostní pásmo anodového uzemnění je 100 metrů všemi směry. ochranná pásma rozvodů tepla podle zákona č.485/2000 Sb. v platném znění ochranná pásma spojových vedení podle zákona č.127/2000 Sb. v platném znění ochranná pásma dálkových kabelů – telefonních, telekomunikačních, datových ochranná pásma radioreléových zařízení radioreléové trasy ochranná pásma radionavigačního zařízení

A.3b.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ -

záměr na rozšíření lokality větrných elektráren na Lysém vrchu (k.ú. Kristiánov) výstavba základnové stanice sítě mobilních telefonů společnosti Vodafone Czech Republic a.s. (p.p.č.548 k.ú. Černousy).


84


A.3c

Technická infrastruktura – nakládání s odpady

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

A.3c.1 POUŽITÉ PODKLADY -

Havarijní plán pro OPR Frýdlant, KÚLK, 2006 Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, ISES s.r.o. Praha, 2004 Frýdlantsko, podklady pro pracovní výjezd Rady libereckého kraje, KÚLK, 2002 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko, ARR s.r.o. Liberec, 2006 Územně analytické podklady Libereckého kraje, SAUL s.r.o.Liberec, 2010 vlastní šetření na místě, 2008-2010

A.3c.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A.3c.2.1 VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu 85 86 87

Sledovaný jev skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území - KÚLK jev se v řešeném území nevyskytuje jev se v řešeném území nevyskytuje

A.3c.2.2DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev 119.A3c.1 jiná zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů

Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav údaje o území - KÚLK

A.3c.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A.3c.3.1 CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV 85) Skládka odpadů Frýdlant - Větrov, skládka skupiny SOO3 - ostatní odpad, provozovatel ČEFROS s.r.o. se sídlem Horní Pertoltice č.p.77 (IČO 25047507). Umístění zařízení na k.ú. Frýdlant p.p.č.3832/8,9, 3874/4, 3882/5,6,7 3886/1,2, 3888/1,8, 3897, 3899/2,3,4,5,6, 3900/2, 3904, 3905, 3906, 3907, 3908, 3909, 3910, 3911/1,4, 3931/2,12,14,15,16, 3931/17,18,21, 3934/1,2, 3959/1,2. Zařízení je umístěno v oblasti bývalého čedičového lomu, který je umístěn ve vzdálenosti cca 1 km JZ směrem od hranice intravilánu města Frýdlant a cca 2 km od obce Dětřichov. Ochranné pásmo skládka SOO3 Frýdlant pásmo dle KÚLK nemá vymezeno. Tato skládka je určená, dle vyhl. č.383/2001Sb., o podrobnostech o nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů, pro odpady kategorie ostatní odpad, jejichž volný výluh nepřekračuje v žádném z ukazatelů limitní hodnoty výluhové třídy číslo III uvedené v tabulce č. 6.3 přílohy č.6 vyl.č. 383/2001 Sb., v platném znění, pro upravené odpady kategorie ostatní odpad, jejichž přijatelnost na jednotlivé skupiny skládek nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu (např. komunální odpad a směsný či demoliční odpad) a za podmínek stanovených v odstavci 11 § 11 vyhl.č. 383/2001 Sb., v platném znění i pro nebezpečný odpad, to znamená že nebezpečné odpady lze ukládat na skládky skupiny S za splnění podmínek: a) nebezpečné odpady jsou upraveny stabilizací (způsob hodnocení těchto odpadů je uveden v příloze č. 12), která zamezí možnost jejich reakce s jinými ukládanými odpady a s prostředím skládky, a zároveň jejich vodný výluh nepřekročí limitní hodnoty výluhové třídy III b) nebezpečné odpady jsou umístěné v uzavřených kontejnerech nebo nádobách, jejichž technické provedení musí doplňovat inženýrské bariéry skládky na úroveň požadavků skládky skupiny S – nebezpečný odpad.


85



JINÁ ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ, ODSTRAŇOVÁNÍ, SBĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ (JEV 119.A3c.1) ZAŘÍZENÍ NA VYUŽITÍ ODPADŮ Bulovka Zařízení na využití odpadních plastů, Lacika, Arnoltice. Raspenava Zařízení k využívání textilních odpadů, CechFibre spol.s.r.o., Hejnická ul. 744. SBĚRNÉ DVORY Frýdlant Sběrný dvůr A.S.A spol.s.r.o., Raisova ulice Raspenava Sběrný dvůr pro vytříděné složky komunálního odpadu, Město Raspenava, Fučíkova ul. Nové Město pod Smrkem Sběrný dvůr pro vytříděné složky odpadu, Kovošrot Děčín, Žižkova ul. AUTOVRAKOVIŠTĚ Krásný les Autovrakoviště, Ing.Stanislav Bareš, Krásný Les 37. SBĚR A VÝKUP DRUHOTNÝCH SUROVIN Frýdlant Sběr a výkup kovů, Severočeské suroviny a.s. K.H.Máchy 1410 Sběr a výkup kovů, papíru,textilu, LOM Liberec s.r.o., Dětřichovská ul. Sběr a výkup kovů, Pragonet s.r.o., Nádražní ul. Raspenava Sběr a výkup kovů, Tomáš Berka - Dakos, Fučíkova 3241 Hejnice Sběr a výkup kovů, papíru, plastů, Karel Šulc, Hejnice 562 Nové Město pod Smrkem Sběr a výkup kovů, papíru, plastů, Karel Šulc, Žižkova ul. NAKLÁDÁNÍ S OPADY Tab.1

Nakládání s odpady

Obec Skládka Bílý Potok ne Bulovka ne Černousy ne Dětřichov ne Dolní Řasnice ne Frýdlant ano Habartice ne Hejnice ne Heřmanice ne Horní Řasnice ne Jindřichovice pod Smrkem ne Krásný Les ne Kunratice ne Lázně Libverda ne Nové Město pod Smrkem ne Pertoltice ne Raspenava ne Zdroj: KÚLK, 2010, MÍSTNÍ ŠETŘENÍ


Zařízení na využití odpadů, sběrný dvůr Třídění odpadů ne ano ano ano ne ano ne ano ne ano ano ano ne ano ano ano ne ano ne ano ne ano ano ano ne ano ne ano ano ano ne ano ano ano

86



TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Na nejvyšší úrovni je třídění odpadů u měst, Frýdlant, Raspenava, Hejnice, Nové Město pod Smrkem a z obcí Jindřichovice pod Smrkem a Kunratice. Na dobré úrovni je třídění odpadů u většiny obcí frýdlantského výběžku tzn. u Černous, Dětřichova, Dolní Řasnice, Habartic, Heřmanic, Pertoltic, a Višňové. Nevytřiďují pouze kovy a mají rezervy ve třídění nebezpečných složek komunálního odpadu. Na nižší úrovni je třídění odpadů v Bílém Potoce a Bulovce. Nevytřiďují papír ani papírové obaly, mají rezervy v třídění nebezpečných složek komunálního odpadu. Bulovka nevytřiďuje navíc kovy. Na horší úrovni je třídění odpadů v Horní Řasnici, která má rezervu v třídění N odpadů, nevytřiďuje kovy a nemá vůbec komunální odpad. Tento odpad v obci zákonitě vzniká. Nejspíš bude spalován v domácích topeništích. Nejhorší úroveň v třídění odpadů v Krásném Lese. Nevytřiďují nebezpečné složky z komunálního odpadu. A.3c.3.2 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V roce 2007 bylo na území ORP Frýdlant vyprodukováno celkem 7426,073 t ostatního odpadu, a 95,770 t nebezpečného odpadu. Podrobněji viz tab.2 v níž je uvedená produkce odpadů v r. 2009 po jednotlivých druzích a obcích. Tab.2

Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v tunách

Obec

Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2009 Piliny a třísky Papírové obaly Plastové obaly 120103 150101 150102 5,075 4,229 0,00 3,384 2,902 35,454 1,693 21,07 3,384 0,628 15,602 2,962 6,350 5,584 5,076 58,788 8,036

Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,098 0,000 0,000

Višňová

0,000

14,098

4,132

1,921

13,578

Celkem

0,098

194,315

72,718

28,398

180,234

Suma uvedených odpadů


1,132 0,943 0,000 1,509 2,799 16,469 1,946 10,023 1,132 0,15 8,378 1,509 1,42 1,242 1,132 17,01 1,792

Směsné obaly Skleněné obaly 150106 150107 0,428 0,428 2,139 0,642 0,000 4,123 1,176 4,175 0,642 0,214 0,000 1,544 2,37 0,642 0,668 6,43 0,856

4,864 4,054 6,486 4,611 1,589 39,976 1,627 15,45 3,249 3,243 5,895 2,847 6,1 5,27 4,88 48,813 7,702

475,763

87


Tab.2


Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2009 v tunách - pokračování

Obec Bulovka Černousy Bílý Potok Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Raspenava Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice

Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2009 Pneumatiky Neželezné kovy Beton, cihly

Asfaltové směsi

Měď, bronz

160103

170302

170401

160118

170107

1,31 0,5 2,31 0,42 0,802 28,776 0,4 6,36 0,72 1,03 0,385 0,000 2,92 0,78 0,78 8,54 0,47

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,394 0,000

6,59 0,000 0,000 0,000 0,000 513,08 0,000 50,00 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 76,440 0,000

0,000 0,000 0,000 0,05 0,3 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,19 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,36 0,000 0.000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,266 3,802 0,000

Višňová

2,92

0,000

0,000

0,000

0,000

Celkem

59,423

0,394

646,11

0,54

4,428


Tab.2

710,895



Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2009 Hliník Olovo Zinek

Železo, ocel

Cín

170402

170405

170406

170403

170404

0,000 0,000 0,72 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,646 9,478 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,38 0,000

0,000 0,000 0,056 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,209 0,956 0,000

Višňová

0,000

0,000

Celkem

10,844

0,38



0,000 0,000 16,030 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 15,559 115,468 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000

0,000

0,000

1,012

147,057

0,000 159,293

88


Tab.2




Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2009 Směsné Směsné kovy Zemina, kamení staveb odpady Shrabky z česlí

Železné kovy

170407

191202

170504

170904

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,006 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 365,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 35,000 0,000

Višňová

0,000

Celkem

0,006

190801 1,090 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,540 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000

1,02

0,000

0,000

400

2,650

0,000

27,765


Tab.2

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,08 0,000 26,685

430,421


Obec

Druh odpadu

kat O

v tunách

za rok 2009

Papír, lepenka

Sklo

Plasty

Kovy

Biologický odpad

200101

200102

200139

200140

200201


1,5 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 7,53 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,54 9,80 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 16,46 0,000

0,000 0,000 1,660 0,000 0,000 13,140 0,000 0,08 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,941 0,51 0,000

0,000 0,000 0,00 0,000 0,000 0,000 0,000 183,215 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 101,380 0,000

Višňová

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Celkem

20,37

16,460

16,331

183,215

101,380



337,756

89


Tab.2


Produkce odpadů na území ORP Frýdlant v roce 2009 v tunách - pokračování Druh odpadu kategorie O v tunách za rok 2009 Komunální odpad Sm Komunální opady


200301

Odpady kategorie O

200399

celkem

209,749 91,174 152,77 89,48 133,314 2103,048 135,247 579,087 31,453 90,26 144,437 147,477 892,02 53,776 73,341 1212,429 74,16

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Višňová

279,137

0,000

Celkem

6492,359

0,000

Suma celkem

Tab.2

6492,359



Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2009 Jiná organická rozpouštědla Odpadní barvy Odpadní toner

Nechlorov. oleje

Jiné motor. oleje

070704

130205

130208

080111

080317

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,15 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,27 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,057 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,150 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Višňová

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Celkem

0,000

0,42

0,000

0,057

0,150



0,627

90


Tab.2



Obec

Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2007 Obaly obsah N Absorbční látky činidla Olejové filtry

Vyřazená zařízení

150110

160213

150202

160107

Olověné akumulátory 160601


0,000 0,000 0,000 0,000 0,050 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,110 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,052 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,320 0,000 0,015 0,000 0,000 3,833 0,000 0,000 0,030 0,000 0,000 0,000 0,292 2,782 0,000

Višňová

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

Celkem

0,160

0,052

0,000

0,000

7,272


Tab.2

7,484



Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2009 Izolační Stavební mat. materiál s As Olej a tuk

Barvy, lepidla

Nepouž. cytostatika

170601

200127

200131

170605

200126

0,000 0,000 0,00 0,000 0,000 28,35 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,00 0,000 0,800 0,000 0,000 0,000 0,000 4,710 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,050 0,030 0,050 0,000 0,000 0,308 0,003 0,240 0,145 0,010 0,000 0,000 0,000 0,120 0,000 0,490 0,000

Višňová

0,000

0,000

Celkem

28,350

5,510



0,170 0,033 0,904 0,085 0,000 5,408 0,060 0,608 0,130 0,030 0,000 0,000 0,000 0,320 0,704 1,190 0,070

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

0,033

0,520

0,000

1,506

10,232

0,000 45,598

91


Tab.2



Obec

Druh odpadu kategorie N v tunách za rok 2007 Jiná nepouž. léčiva Baterie, akumulátory Odpady kat. N 200132

200133

celkem


0,000 0,000 0,001 0,000 0,000 0,361 0,001 0,030 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,007 0,000 0,000 0,000

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Višňová

0,000

0,000

Celkem

0,400

0,000

Suma celkem

0,400

Celkem odpady kat.N Zdroj: Roční hlášení o redukci odpadů v roce 2009 obcí ORP Frýdlant

54,109

Všechny obce třídí odpady a nakládání s odpady je v nich řízeno obecně závaznými vyhláškami v souladu s POH Libereckého kraje. U měst a menší části obcí je třídění odpadů na špičkové rovni, u většiny obcí je na dobré úrovni. Jediná obec Horní Řasnice nevykazuje komunální odpad a jediná obec nevytřiďuje nebezpečné složky komunálního odpadu. V řešeném území jsou tři sběrné dvory na tříděný odpad sedm výkupen druhotných surovin, dvě zařízení na využití ostatních odpadů a jedna skládka skupiny SOO. Svoz nebezpečných odpadů zajišťuje A.S.A spol. s.r.o Frýdlant, Agentura mikroregionálního rozvoje Jindřichovice pod Smrkem, Karel Šulc Hejnice, Čefos Frýdlant. Svoz ostatních odpadů zajišťuje A.S.A spol. s.r.o Frýdlant, Agentura mikroregionálního rozvoje Jindřichovice pod Smrkem, Karel Šulc Hejnice, Čefros Frýdlant, Kovošrot Děčín , ZO ČSOP Almilária Liberec, Město Hejnice, Libor Turský Nové Město pod Smrkem ATM Příbram a Karel Šulc Nové Město pod Smrkem. Vyjma textilního odpadu a plastů kategorie O, které mohou být zpracovány pro další využití v zařízeních v Raspenavě (textil) a Bulovce (plasty) a odpadů kategorie O, jež mohou být ukládány na skládku SOO Frýdlant, jsou všechny odpady kategorie O i N předávány k využití materiálovému nebo energetickému případně k odstranění do příslušných zařízení mimo řešené území. Zelené odpady respektive biologicky rozložitelný odpad vznikl pouze v Novém Městě pod Smrkem a byl předán oprávněné osobě A.S.A Frýdlant. Pravděpodobně skončil ve spalovně Termizo a.s. Liberec. Biologicky rozložitelný odpad u ostatních obcí je tradičně zpracováván na soukromých zahradních kompostech, nebo byl součástí komunálního odpadu. V řešeném území zůstává značné množství starých zátěži z minulosti. Jedná se převážně o staré skládky komunálního odpadu. Je nutná jejich sanace. Podrobněji viz kapitola C4. Zatížení životního prostředí. A.3c.3.3 IDENTIFIKACE ROZVOJOVÝCH LIMITŮ ÚZEMÍ rozvoj území je částečně omezen výskytem starých ekologických zátěží.


92



A.3c.4 HODNOTY ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY -

dobrá úroveň třídění odpadů

A.3c.5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V rámci tématického okruhu technická infrastruktura - odpady nejsou vymezovány limity využití území (z hlediska technické infrastruktury a její ochrany). Poznámka: limity využití území u odpadů z hlediska životního prostředí jsou dle vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady - limity (nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti odpadů - limity (nejvýše přípustné koncentrace škodlivin) pro odpady pro ukládání na různé skupiny skládek - limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky - limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu

A.3c.6 SOUHRN ZÁMĚRŮ POŘIZOVATELE A POSKYTOVATELŮ JEVŮ Konkrétní požadavky na provedení změn v území - záměry v rámci tématického okruhu odpady nebyly vzneseny.


93

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Územně analytické podklady ORP Frýdlant Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Pořizovatel:

Recommend Documents