DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY / OBCE DOBRONÍN zpracoval / ING. ARCH BARBORA ZEMANOVÁ BROSSOVÁ / autorizovaný architekt / č.a.04116 / datum / 11 / 2013
A / PODKLADY PRO ROZBOR ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE DOBRONÍN zpracoval / ING. ARCH BARBORA ZEMANOVÁ BROSSOVÁ / autorizovaný architekt / č.a.04116 / datum / 11 / 2013
1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ 1.1
IDENTIFIKACE ÚZEMÍ
1.1.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ
obec s rozšířenou působností (ORP): Jihlava obec s pověřeným obecním úřadem (POU): Polná počet katastrálních území: 2 (k.ú. Dobronín; Střelecká)
1.1.2
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
V rámci doplňujících průzkumů a rozborů je řešeno území obce Dobronín složené z katastrálních území k.ú Dobronín a k.ú Střelecká. Řešené území se nachází severně od krajského města Jihlavy. Leží uprostřed komunikačního spojení Městyse Štoky a města Polná silnicí II/348. S ohledem k blízkosti významnějších sídel, která představují Štoky, Polná, Jihlava, je spádové území v případě vymizení nadmístně významného zaměstnavatele minimální. Místní železniční stanice (v I. pol. 20 století známá pod názvem Polná - Štoky) je důležitou zastávkou na trati Praha - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo. Průměrná nadmořská výška obce je 475 m.Rozloha katastrálního území je 1373 ha. Částí obce jsou Filipovské Chaloupky a Cihelna.
1.2
DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA
1.2.1
VÝVOJ POČTU OBYVATEL
1 193 1 254 1 169
1 376
1 526
1 437 1 502
1 608
1 757
1 905 1 897
1 257
942 699
708
Z demografické křivky je patrný stabilní mírný nárůst počtu obyvatel. Ten je daný především příznivou situací vývoje přirozenou měnou, kdy průměrný roční zisk přirozenou měnou je vyšší než 5 osob na 1000 obyvatel středního stavu. Z hlediska migračního vývoje je patrný nepříznivý vývoj. V Dobroníně se nepříliš výrazný přírůstek počtu obyvatel z hlediska migračního vývoje překrývá s přirozenou měnou v takovém rozsahu, že celkový počet obyvatel ve městě se mírně zvyšuje. Tento stabilní růst byl spojený především s provozem a rozvojem sklářského průmyslu v obci. S vývojem tohoto průmyslu je značně spjat i vývoj samotné obce, která se pro potřeby vybudování zázemí pro zaměstnance skláren výrazně rozrostla. Významným faktorem majícím vliv na celkové hodnocení udržitelného rozvoje obce a stabilizaci sídla je ukončení provozu skláren jako tradičního výrobce a zaměstnavatele.
1.2.2
STRUKTURA OBYVATELSTVA
1.2.2.1 OBYVATELSTVO PODLE VĚKU Tabulka 1: Obyvatelstvo podle věku dle SLDB 2011
CELKEM Obyvatelstvo celkem
1872 323 1233 306
0 - 14 15 - 59 60 - a více let
z toho ve věku
V rámci správního obvodu ORP Jihlava jsou mezi jeho částmi a jednotlivými obcemi ve věkové skladbě dosti výrazné rozdíly. V řešené obci je velmi příznivá věková skladba, kdy více než 175 dětí připadá na 100 obyvatel v postproduktivním věku. Tento faktor dává budoucímu vývoji potenciál. 1.2.2.2 OBYVATELSTVO PODLE NEJVYŠŠÍHO UKONČENÉHO VZDĚLÁNÍ Nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání, nebo lépe řečeno počet let strávených studiem a případně i účast na dalším vzdělávání se nejčastěji používá pro vyhodnocení lidského kapitálu. Tedy k vyhodnocení ekonomického potenciálu řešeného území a vyhodnocení udržitelného rozvoje území. Tabulka 2 : Struktura obyvatelstva podle vzdělání dle SLBD 2011
CELKEM Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) z toho podle stupně vzdělání úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské
1549 9 308 687 355 30 11 89
1.2.2.3 OBYVATELSTVO PODLE ZAMĚSTNÁNÍ Tabulka 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
CELKEM
v tom:
z toho podle postavení v zaměstnání ze zaměstnaných
Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci ženy na mateřské dovolené
nezaměstnaní z toho
Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
965 880 737 10 71 23 15 85 831 339 298 76
Mezi jednotlivými obcemi v ORP Jihlava jsou v míře nezaměstnanosti poměrně velké rozdíly. Dlouhodobě zaznamenává nezaměstnanost také značné výkyvy a to zejména v menších obcích, kde ukončení činnosti některé z firem nalezne velmi rychle odezvu v navýšení počtu nezaměstnaných. Vyšší nezaměstnanost je setrvale v obci Dobronín spojená především s ukončením činnosti skláren v sídle. Tabulka 4: Vyjíždějící do zaměstnání a škol
v tom
v tom
VYJÍŽDĚJÍCÍ CELKEM vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce do jiné obce okresu do jiného okresu kraje do jiného kraje
546 420 45 322 38 10
do zahraničí vyjíždějící do škol v rámci obce mimo obec
v tom
5 126 40 86
Vztah k obci ovlivňuje významně i skutečnost, zda v ní obyvatelé nejen bydlí, ale zda zde realizují i své další životní role, zejména práci a vzdělávání a nevyjíždí denně mimo obec - tzv. denní obyvatelstvo. Vysoká denní vyjížďka a realizace i jiných rolí mimo místo bydliště vedou často k emigraci zejména mladých lidí z obce. Sídelní stabilita obcí s vysokou vyjížďkou je všeobecně nižší, především pokud se nejedná o obce v zázemí krajského města, nebo obce na významných dopravních tazích s vysokou intenzitou hromadné dopravy. Nízký podíl denního obyvatelstva má i obec Dobronín. Z této tabulky vyplývá, že mimo sídlo vyjíždí denně cca 1/4 obyvatelstva do zaměstnání a do škol až 1/2 EAO. Což je v případě sídla s tak dobrou dostupností do významného centra zaměstnanosti kraje, po silnicích II.třídy a I.třídy, zcela logické. Avšak lze konstatovat, že je to trend ne zcela ideální pro vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje území. Významnou změnou v poměru vyjížďky za prací a nabídky pracovních míst v sídle, je ukončení provozu významného tradičního zaměstnavatele, kterého představovaly sklárny.
1.2.3
DOMOVNÍ FOND 363 332 297
213 145 97
110
151
235
239
285
245
166
116
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Z uvedeného grafu je patrný průběžný nárůst počtu domů. Ten je spojený především s rozvojem sklářského průmyslu a potřebou nových objektů bydlení pro zaměstnance a nově příchozí obyvatelstvo do Dobronína. Bytový fond je poměrně mladý.
Vývoj počtu obyvatel
1.3
URBANISTICKÁ CHARAKTERISTIKA
1.3.1 HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ 1.3.1.1 STRUKTURA SÍDLA 1830
1.3.1.2 STRUKTURA SÍDLA 1953
1.3.1.3 STRUKTURA SÍDLA 2010
1.3.2 HLAVNÍ FUNKČNÍ SLOŽKY 1.3.2.1 PLOCHY BYDLENÍ Stávající Dobronín vznikla srůstem dvou sídel, Dobronína a Střelecké. V těchto dvou menších sídlech převládá funkce bydlení. Starý Dobronín má charakter návesního sídla, s typickou formou objektů slučující dříve bydlení a hospodářské funkce. Náves je obestavěna souvislou zástavbou obytných a hospodářských stavení převážně z 19. a 20. století. Veškerá zástavba je orientována štítem do návsi. Objekty jsou řazeny kolmo k návsi v typickém členění dům, branka, brána - vejminek nebo špejchar. V část Dobronína ležícího v prostoru mezi těmito dvěma původními sídly je zastoupeno bydlení v obytných dvoupatrových domech, jednom vícepodlažním panelovém domě a individuálních rodinných domech v lokalitě za školou. Nově zastavitelné plochy jsou navrhovány čistě pro výstavbu individuálního druhu bydlení. 1.3.2.2 PLOCHY VÝROBY V sídle se nachází několik ploch sloužících k drobnému podnikání, bez významnějšího vlivu na okolní převažující funkci bydlení. Tradiční výrobu zde představovala výroba sklářská, která pro obec a blízké okolí tvořila převažující pracovní příležitost. V současné době je provoz skláren ukončen. S ohledem k umístění skláren v zastavěném území bezprostředně v sousedství s plochami bydlení, je vhodné v rámci nového územního plánu prověřit možnosti změny funkčního využití ploch a v případě ponechání funkčního vymezení pro průmysl, definovat podmínky využití území. Dalšími významnými plochami výroby jsou pozemky v místní části Cihelna. Je zde umístěn provoz AGROPODNIKU a.s. s výrobou bionafty. V tomto území jsou vymezeny také zastavitelné plochy pro výrobu umožňující budoucí rozvoj. V řešeném území jsou zastoupeny dvě významné plochy zemědělské výroby firmy DOBROSEV a.s. zaměřený na rostlinou výrobu, živočišnou výrobu a služby v zemědělství. Jedná o plochy využívané.
Významným činitelem, který i do budoucna může ovlivnit rozvoj obce, je blízkost a poměrně snadná dostupnost průmyslové zóny v severní části Jihlavy v blízkosti dálnice, která představuje další pracovní příležitosti.
1.3.3 BILANCE ZASTAVĚNÝCH A ZASTAVITELNÝCH PLOCH Z následující tabulky vyplývá, že v rámci územního plánu a jeho změn bylo vymezeno cca 140 000m2 zastavitelných ploch především pro funkce bydlení a průmysl. V současné době je většina vymezených zastavitelných ploch nezastavěna. Nový územní plán by měl prověřit možnost rozvoje sídla, které je ze všech stan v rozvoji limitováno. Měl by tedy v odůvodněném případě vymezit nejlogičtější a nekvalitnější rozvoj sídla, který bude maximálně respektovat principy rozvoje určitelného. V řešeném území jsou vymezeny dvě nejvýznamnější zastavitelné plochy pro bydlení. Lokalita U hřbitova a lokalita V zahrádkách.Tyto plochy představují důležitý prvek možnosti posílení socioekonomických pilířů udržitelného rozvoje. S ohledem k morfologii území a existenci prvků technické infrastruktury jsou tyto dvě plochy maximálním rozsahem rozvoje sídla pro funkci bydlení. Další rozvoj sídla by mohl být směřován do lokality za tratí. Tento směr ale postrádá možnost propojení se stávající veřejnou infrastrukturou a urbanistickou čistotu. Lze jej považovat za směr rezervní, který by měl být otevřen ve chvíli vyčerpání zastavitelných ploch navazujících na sídlo a odůvodněné potřebě dalšího rozvoje sídla. V rámci nového územního plánu by měly být obě zastavitelné plochy prověřeny a měla by být navržena urbanistická koncepce konkrétního řešení, definován charakter veřejných prostor, navržena základní dopravní struktura území, koncepce zeleně atd. Doporučujeme oproti stávajícímu územnímu plánu prověřit možnost vymezení parkovacích ploch v rámci struktury veřejného prostoru ulice, jako součást prostorových a plošných podmínek ploch. určení
popis
ZASTAVĚNÉ Ú.
celkem
výměra [m2] 1224600
sídlo Filipovské chaloupky
43500
Zemědělský areál mimo sídlo
42600
Průmyslové plochy v místní části Cihelna
135000
Dobronín / včetně zemědělského areálu/
1003500
ZASTAVITELNÉ Ú.
celkem
bydlení
Filipovské chaloupky
průmysl
Cihelna
bydlení
pod dráhou, vedle hřbitova
32600
bydlení
V zahrádkách
63730
bydlení
Za tratí
6500
Zemědělská výroba
Zemědělský areál mimo sídlo
7600
1.4
VEŘEJNÁ INFRASTRUKTRA
1.4.1
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
140330 3900 68000
1.4.1.1 SILNIČNÍ DOPRAVA Obec leží na křižovatce silnice II. třídy a několik a silnic III. třídy. Stávající silniční síť lze považovat za stabilizovanou. II/348 Humpolec – Polná – Měřín Pro rozvoj je významná silnice II/348, procházející skrz území obce a spojující Dobronín s Polnou a Štoky. Leží na ní též objekt Agropodniku a.s. II/352 Silnice II/352 tečuje katastrální území na východním okraji a spojuje Jihlavu a Polnou. Pro napojení na ni je obyvateli hojně využívána III/3526 Ždírec – Dobronín. Tyto komunikace zajišťují spojení s Jihlavou. III/34819 Dobronín – Střítež u Jihlavy
Pro rozvoj území je nejvýznamnější silnice III/34819, spojující Dobronín se Stříteží a následně navazující na I/38. Tato dopravní trasa zajišťuje klíčové spojení s Jihlavou. S ohledem k vyjížďce obyvatel za zaměstnáním a do škol je komunikace směrem na Jihlavu dopravně nejvíce zatížená. III/34815 Dobronín – Kamenná, III/3527 Filipovské Chaloupky – spojovací. Účelové komunikace S ohledem k zemědělskému a lesnickému využívání krajiny jsou ze sídla směrem na sever vedeny také účelové komunikace. Nejvýznamnější jsou účelové komunikace spojující Dobronín a Nové Dvory. Tyto účelové komunikace jsou v technickém stavu odpovídajícím jejich využití.V průběhu kolektivizace zemědělské produkce a zorání mezí a remízů, došlo k rozorání a zaniknutí mnoha účelových komunikací a cest. 1.4.1.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Řešeným územím prochází státní železniční trať spojující Havlíčkův Brod, Jihlavu a Brno. Z Dobronínského nádraží vede regionální železniční trať také do Polné, dnes ve funkci vlečky pro závody v Polné a výrobní plochy v m.č.Cihelna Agropodnik a.s., výjimečně (1x do roka) je vypravován zvláštní vlak pro osobní dopravu do Polné na kulturní akci. Ze železniční stanice Dobronín jsou provozovány dvě vlečky a to jedna do průmyslových ploch skláren a druhá do prostoru skladů armády ČR. Vlečka do prostoru skladů armády je stále využívána, vlečka do prostoru skláren nikoliv. Řešeným územím v severojižním směru je dle vyhledávací studie vedena jedna z variantních tras (jižní) vysokorychlostní tratě. Z toho důvodu návrh územního plánu obce vymezuje jako rezervu koridor o šířce 600m, do kterého nejsou směrovány žádné rozvojové plochy. Osa koridoru je však již ve stávajícím návrhu upřesněna tak, aby nedošlo k dotčení stávajících obytných ploch v současně zastavěném území obce. 1.4.1.3 PĚŠÍ DOPRAVA, TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ TRASY Pohyb pěších je převážně po místních komunikacích, které jsou v některých případech doplněny o samostatné pásy chodníků. Pěší propojení železniční zastávky a centra sídla, kterým pro tyto účely myslíme kulturní dům a přilehlé plochy, je vedeno nepříliš kvalitním veřejným prostorem, který by tak významná spojnice zasluhovala. Turistické trasy Územím neprochází žádné turistické trasy. Cyklistická Speciální stezky pro cyklistickou dopravu nejsou na k.ú. obce vybudovány. Přes katastrální území jsou vedeny dvě cyklistické trasy, obě prochází samotným centrem obce. Jedna propojuje Štoky a Polnou, druhá Kamennou a Ždírec, jsou však vedeny po trasách silnic II. a III. třídy. To lze považovat z bezpečnostního hlediska za ne příliš vhodné a při zvyšující se dopravě v delším výhledu nevyužitelné k tomuto účelu. V rámci územně plánovací dokumentaci doporučujeme prověřit obnovení cest a vymezení turistických tras. 1.4.1.4 DOPRAVA HROMADNÁ Hromadná doprava je řešena železniční a autobusovou dopravou. Po všech silnicích probíhajících obcí jsou vedeny linky autobusové dopravy. Jejich využití slouží převážně dopravě školní mládeže a pacientů ze spádového území okolních obcí. Zastávky autobusové dopravy mají vyhovující umístění v blízkosti areálu bývalých skláren, u základní školy, v místní části Cihelna a v místní části Filipovské Chaloupky. Linky dálkové autobusové dopravy obcí neprochází. Železniční zastávka se nachází za areálem bývalých skláren. Její napojení na centrum obce vyhodnocujeme jako nevyhovující a doporučujeme rekultivaci ulice Nádražní a vymezení jasně definovaného veřejného prostoru. Spojení Dobronína s krajským městem Jihlava je dobré. 1.4.1.5 DOPRAVA V KLIDU Pro plochy bydlení v rodinných domech je vzhledem k možnosti parkování nebo odstavného stání na vlastních pozemcích stávající řešení dopravy v klidu dostatečné. Stejné řešení doporučujeme použít i
v případě nově navrhovaných ploch. Případně prověřit možnost vytvoření parkovacích stání v rámci uličního profilu. Pro plochy bydlení v bytových domech doporučujeme prověřit návrh nových ploch pro parkování nebo rozšíření ploch stávajících. U občanského vybavení a výrobních ploch odpovídají plochy určené k parkování stávající potřebě. Čerpací stanice pohonných hmot se v místě nenachází. S ohledem na blízkou dostupnost sítě stávajících čerpacích stanic její návrh není třeba v území uvažovat.
1.4.2
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
1.4.2.1 ENERGETIKA Správním územím obce prochází dvě hlavní vzdušná vedení VN 22 kV č.61, ze kterého je odbočka pro místní část Filipovské Chaloupky a odbočka Dobronín a vzdušné vedení VN 22 kV č. 772, ze kterého je napojena místní část Cihelna a Agropodnik a.s.. Přehled stávajících elektrických stanic : NÁZEV
KONSTRUKCE
KAPACITA STROJE
VLASTNÍK___
Vojsko I Vojsko II. Dobronín IV. Dobronín ČD D.u nádraží D.sklárny D.Obec II.RD D.Obec I. D.škola D.Obec III. D.ZD D.VKK F.Chaloupky ACHP Cihelna
dřev.4sloup. dřev.4sloup. TSB 400 TSB 400 TSB 400 zděná 2x400 zděná 2x400 zděná 400 TSB 400 TSB 400 TSB 400 TSB 400 TSP 250 kiosek 400 TSB 400
100 kVA 100 kVA 160 kVA 400 kVA 100 kVA 2x400 kVA 2x400 kVA 400 kVA 400 kVA 160 kVA 400 kVA 160 kVA 100 kVA 400 kVA 100 kVA
?Minist.obrany ?Minist.obrany E.on a.s. Brno ČD s.p. E.on.a.s. Brno ???? E.on.a.s. Brno E.on.a.s. Brno E.on.a.s. Brno E.on.a.s. Brno E.on a.s. Brno Dobrosev a.s. E.on a.s. Agropodnik a.s. E.on a.s.
1.4.2.2 ELEKTROKOMUNIKACE Územím obce prochází větší počet kabelů optické a metalické sítě. Metalická (přístupová) síť je rozvedena po celé obci, pouze místní část Filipovské Chaloupky není na tuto síť napojena. Zařízení spojů obou těchto sítí se nachází v objektu na samostatném pozemku v centrální části obce.V grafické části dokumentace na výkrese č.5 TVO II. jsou vyznačeny a rozlišeny spojové kabely metalické sítě, spojové zemní kabely optické sítě a spojové kabely metalické a optické sítě vedené v souběhu. Správním územím obce prochází v současnosti dvě radioreléové trasy, které provozují České radiokomunikace a to: radioreléová trasa RS Rudný – BTS Dobronín, radioreléová trasa Střítež – BSC Vysočina. 1.4.2.3 ZÁSOBENÍ PITNOU VODOU Obec Dobronín má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Polná. Zdrojem pitné vody pro skupinový vodovod je Jamenský potok s tabulkovou vydatností 16 l/s, ale v období sucha klesne vydatnost na 10 l/s. Z jímacího území je voda gravitačně přiváděna do čerpací stanice a dále výtlačným řadem čerpána do úpravny vody o výkonu 40 l/s. Dalším zdrojem surové vody je rybník Peklo, který však v letních měsících vykazuje zvýšený obsah dusičnanů. Voda z rybníka je přiváděna do čerpací stanice a dále výtlačným řadem čerpána na úpravnu vody Polná.
Upravená voda je dále čerpána samostatným výtlakem do vodojemu Polná – Nový 2x900 m3 (525,0/521,0m n.m.). Vzhledem k tomu, že kapacita zdroje byla nedostačující, byl vybudován do vodojemu Polná přivaděč DN 220 (PVC) z vodojemu Lesnov 2x400m3 a obec je dnes zásobena tímto způsobem. Obec Dobronín je z vodojemu zásobena gravitačně. Stávající vodovodní síť byla vybudována v letech 1978 (litina DN200), 1983 – 1984 a 1995 – 1999 (PE, PVC Dn 80 – 100). Tímto způsobem je zajištěno zásobení vodou pro celé území obce včetně místní části Cihelna. V místní části Filipovské chaloupky V roce 2010 byly pro část Filipovské Chaloupky realizovány vodovodní řady v celkové délce 1434 m včetně zvyšovací čerpací stanice. Samostatný zdroj vody umístěný východně od obce má areál Dobrosevu a.s., samostatný zdroj vody a vodojem má VKK Dobrosevu a.s., samostatným zdrojem vody z několika studní umístěných v blízkosti je zásoben kravín s volným pastevectvím Dobrosevu a.s. Samostatné zdroje vody v údolí Mlýnského potoka má areál Ministerstva obrany a malobytový dům ČD v ploše stanice má jako zdroj vody vlastní studnu. 1.4.2.4 KANALIZACE A ČOV Obec má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. Tato kanalizační síť je napojena na čistírnu odpadních vod vybudovanou v roce 2003 jako mechanicko-biologickou linku s oběhovou nízko zátěžovou aktivací s nitrifikací, denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Čistírna odpadních vod je projektována pro 2500 ekvivalentních obyvatel. Tímto způsobem je zajištěno odkanalizování a čištění odpadních vod pro celé území obce včetně místních částí Cihelna a Filipovské chaloupky. Vyjma některých jednotlivých objektů, provozů zemědělské živočišné výroby a zařízení Ministerstva obrany, kde je likvidace odpadních vod řešena individuálním způsobem. Na jednotnou kanalizační síť není také připojena lokalita v Zahrádkách, zde je odkanalizování řešeno individuálně, pomocí septiků. Pro nově navrhované plochy je doporučeno navrhnout oddílnou kanalizaci tak, aby srážkovými vodami nebyla zatěžována stávající kanalizační síť. Skupinu rodinných domů mezi větvemi železničních tratí v severní části je na kanalizační síť napojena pomocí přečerpávací stanice. 1.4.2.5 ZÁSOBENÍ ZEMNÍM PLYNEM Vlastní obec Dobronín a její místní části Cihelna a Filipovské Chaloupky jsou plně plynofikovány. Obec Dobronín je napojena na vedení VTL plynovodu DN 300 procházející po jižním okraji zastavěné části obce. Odbočkou z tohoto plynovodu je napojena regulační stanice plynu VTL / STL. Z regulační stanice je dále vedena středotlaká a nízkotlaká síť po obci. Místní části Cihelna a Filipovské Chaloupky jsou rovněž napojeny na toto vysokotlaké vedení odbočkou k regulační stanici VTL /STL a odtud středotlakým vedením k odběratelům. Z této regulační stanice je rovněž napojen provoz Agropodniku a.s.. Středotlaký plynovod v lokalitě Cihelna je napojen na stanici katodové ochrany situovanou ve východní části území. Z této stanice je veden NN kabel k anodám uzemnění v místech Cihelenského potoka. Na středotlaký rozvod v obci Dobronín je samostatnou větví napojena i obec Ždírec. Samostatnou vysokotlakou přípojkou DN 100 je napojen areál bývalého provozu skláren, který má vlastní regulační stanici VTL / STL.
1.4.3
OBČANSKÁ VYBAVENOST
1.4.3.1 ŠKOLSTVÍ Škola je nejdůležitější vybaveností obce působící na stabilitu obyvatel a sociální soudržnost ve venkovském prostoru. V současnosti je tento význam škol poměrně málo doceněn. Školy nejsou jen místem vzdělávání dětí, ale jejich aktivity bývají mnohem širší a dotýkají se i staršího obyvatelstva. V Dobroníně je základní škola vyššího stupně, 1. – 9.ročník. Škola je umístěna uprostřed sídla v jednom urbanistickém bloku spolu se zdravotním střediskem v blízkosti kulturního domu. Spádový obvod školy zahrnuje vesnice Měšín, Ždírec, Střítež a Kamennou. Celková kapacita školy je 360 žáků. Součástí subjektu je i školní družina. Mateřská škola o třech odděleních po 25 dětech je umístěna uprostřed obytné zóny v centru sídla Umístěním i kapacitou vyhovuje i pro výhled stejně jako základní škola.
Střední školství je zastoupeno nejblíže v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. Vyšší školy a vysoká škola jsou zastoupeny pouze v Jihlavě. 1.4.3.2 ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ OBLAST Dostupnost zdravotnických služeb je druhým významným faktorem ovlivňujících vztah k lokalitě a sociální soudržnost. Velkou výhodou správního území je existence krajské nemocnice v Jihlavě. V obci je zdravotní středisko se 4 lékařskými pracovišti: obvodní lékař, zubař, dětský lékař, ženský lékař. V sídle se nacházel i domov důchodců, který byl pro tyto účely zrekonstruován z objektu původní školy. Po rozšíření provozu Ždíreckého DD a s ohledem k nutnosti dalších významných investic do rekonstrukce objektu byl DD zavřen a objekt předělán na bytový dům. 1.4.3.3 KULTURA A VOLNÝ ČAS V sídle je objekt kulturního domu se společenským sálem, restaurací a zasedacími místnostmi. Provoz restaurace byl dočasně omezen. Několikrát ročně je využíván k různým kulturním akcím. V sídle je aktivní divadelní spolek, využívající tyto prostory. V objektu je dále situován provoz obecního úřadu. 1.4.3.4 REKREACE A SPORT¨ V obci je velmi dobré zázemí pro sportovní činnost. V údolí kolem Filipovského potoka jsou umístěna dvě fotbalová hřiště (jedno zatravněné). Vedle plochy fotbalových hřišť je nově zrealizovaná plocha dirty parku. Poblíž ploch bývalých skláren pod železničním koridorem a zastávkou se nachází pět kurtů pro tenis a volejbal, jedno nové hřiště pro plážový volejbal. Od roku 1992 se zde každý rok pořádá mezinárodní volejbalový turnaj juniorek "Bohemia Crystal Cup Dobronín", od roku 1997 pak celostátní "Noční volejbalový turnaj" smíšených družstev. Divadelní soubor "Zmatkaři" pořádá v kulturním domě dvakrát do roka divadelní představení a úspěšně reprezentuje obec na oblastních a krajských přehlídkách amatérských divadelních souborů. Autoklub pořádá dvakrát ročně burzu náhradních dílů do automobilů a motocyklů a jedenkrát ročně výstavu historických motorových vozidel. Součástí obytného celku uprostřed sídla je umístěno hřiště pro menší děti, které je také nově zrealizované v rámci ranče U ztracené podkovy a naučné stezky o koních. Nové hřiště je plánované vedle Návesního rybníku, zaměřené pro starší děti, stejně jako plocha pro relaxaci a pohyb starších obyvatel sídla. V sídle jsou minimálně zastoupeny plochy pro individuální rekreaci, představované především zahrádkami v ulici Ke Mlýnu. 1.4.3.5 SLUŽBY V budově zdravotního střediska, kde ordinuje dětský, zubní a obvodní lékař, je umístěna Česká pošta, kadeřnictví a kosmetika. V obci jsou restaurační a pohostinská zařízení „U Mišáka“ v kulturním domě, hospoda „Na Zatáčce“, hospoda „U Lípy“, snack „U Sedláčků“ a občerstvení „Na tahu“. Restaurace „U Mišáka“ nabízí také možnost ubytování (6 lůžek). Jsou zde tři obchody s potravinami, jeden obchod s ovocem a zeleninou a prodejna masa a uzenin.
1.5
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
1.5.1 ZELEŇ Původní ráz krajiny daný existencí drobně členěných ploch polí s mezemi se nedochoval. Byl po dlouhá staletí ovlivňován a přetvářen člověkem. Lidská činnost se zde zejména v době kolektivizace zemědělství projevovala v konečném důsledku záporně. Zemědělské obhospodařování sledující úzce krátkodobé cíle ochudilo přírodní potenciál krajiny, zejména likvidací trvalé vegetace na odvodňovaném území. Nepůvodní a současně nevyhovující je stav tam, kde zůstal pouze kontrast souvisle obdělávaných polí a masivů lesů. Lesy jsou tvořeny převahou smrkové monokultury. Podél cest a především podél polních cest chybí aleje. Ekologicky nejhodnotnější celky zeleně jsou v území zachovalé údolní nivy vodních toků Zlatého a Ždíreckého potoka, se zachovalou rostlinou skladbou typickou pro tyto biotopy, břehovým porostem, doplněné keřovitou a vzrostou zelení.
V zastavěné části obce se uplatňují plochy zahrad. Roste ovšem podíl malých zahrad kolem novějších domků se zákrsky a cizokrajnými dřevinami. Jedinou významnější plochou zeleně je plocha na návsi starého Dobronína. Stávající územní plán doplňuje území mezi stávajícím zastavěným územím a zastavitelnými plochami pro bydlení o plochy zeleně. Jedná se o plochy jdoucí ve stopě vlhkých luk a údolních niv Ždíreckého a Filipovského potoka. Doporučujeme tedy maximálně dbát na kvalitní uchopení těchto ploch a jejich úprav, které umožní využití pro každodenní rekreaci, zpřístupní území, ale zároveň maximálně podpoří přírodní hodnotu plochy vázanou k vodnímu toku. Nedoporučujeme zatrubnění vodního toku ani přílišné rovnání koryta
1.5.2 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Správní území obce spadá do povodí řeky Vltavy. Obec Dobronín je producentem odpadních vod, které jsou z velké části vedeny do nově postavené centrální čistírny těchto vod. Vyčištěné odpadní vody jsou odváděny do vodního toku Zlatý potok, který je recipientem. Vodní tok Zlatý potok má v současné době zpracováno záplavové území. V řešeném území jsou na Zlatém potoce i na jeho levobřežních a pravobřežních přítocích rybníky, které do určité míry regulují odtok srážkových vod z tohoto území. Tyto rybníky jsou ve stávajícím územním plánu doplněny o obnovu dřívějších rybníků a to „Mlýnského“ rybníka č.p.106/1,106/2 na Zlatém potoce severně od obce a o rybníku Šubrťák č.p.692/45 na Mlýnském potoce. Vodoteč Mlýnského potoka je oproti stavu vymezeném v Císařském otisku výrazně napřímená bez možnosti přirozeného rozlivu v údolní nivě potoka. 1.5.2.1 SPRÁVCI TOKŮ. 1. Povodí Vltavy s.p.., Grafická 36,Praha: Zlatý potok 2. Zemědělská vodohospodářská správa, Smetanovo n. 279, Havlíčkův Brod: Zvonějovský potok, Mlýnský potok, Ždírecký potok, levostranný bezejmenný přítok Ždíreckého potoka, Filipovský potok, Cihelenský potok, levostranný bezejmenný přítok Zlatého potoka. 1.5.2.2 SPRÁVCI RYBNÍKŮ k.ú. Střelecká -
Pod smrky, č.p.692/1 – Miroslav Novák,Dobronín 367,Dobronín, Nový štocký rybník, č.p. 304/1 – 8 – Radan Šula,Štoky 78, Štoky,
k.ú.Dobronín -
Na hrázi, č.p. 1807 – Obec Dobronín, bezejmenný na přítoku do Zvonějovského potoka, č.p. 1815 – Z.a Fr.Merunkovi, Dbronín 207, Dobronín, Holotympl, č.p. 1403 – nemá list vlastnictví, bezejmenný na Ždíreckém potoce, č.p. 1368/4 – B. Klimešová, Pod kalvárií 1070,Polná, bezejmenný na přítoku Zlatého potoka, č.p. 321/5 – PF ČR, Husinetská 11a, Praha, bezejmenný č.p.32/1 – nemá list vlastnictví, bezejmenný č.p. 1513 ( lesní půda) – Obec Dobronín, Návesní rybník, č.p. 63 – Obec Dobronín a č.p. 57 – nemá list vlastnictví, Valchař, č.p. 1608 – Ing.Vl.Svoboda,Lavického 39,Týn,Třebíč, bezejmenný na Filipovském potoce, č.p.1244/2 zahrada – Lánová,Brožek,Sladkovská,Dobronín 44,56,56,Dobronín, bezejmenný č.p. 846/5 – Agropodnik a.s.Jihlava, Dobronín 315,Dobronín, bezejmenný č.p. 846/6 – Agropodinik a.s.Jihlava, Dobronín 315, Dobronín,
-
bezejmenný č.p. 909 – nemá list vlastnictví, bezejmenný č.p. 1042/2 – J.Dvořák,Nerudova 378,Polná, J.Viková,Dobronín 310, Dobronín a č.p. 1050/1 – nemá list vlastnictví.
1.5.2.3 UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ SOUSEDÍCÍCH S KORYTEM TOKU. Dle zákona č.254/2001 Sb. o vodách §49 jsou správci vodních toků oprávněni, kromě jiného, při výkonu správy vodního toku (pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků) užívat pozemků sousedících s korytem drobného vodního toku nejvýše v šířce do 6,0m od břehové čáry.
1.5.3 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i po změněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (zák. č. 114/92 Sb. § 3). 1.5.3.1 NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚSES 455 Vysoký kámen - Dobronín REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR
456 Dobronín - Borky
REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM
701 Dobronín
Z navrženého regionálního biocentra vychází jihovýchodním směrem, mimo vlastní řešené území, regionální biokoridor RK 456 a směrem západním regionální biokoridor RK 455. Regionální biokoridor RK 455 je zčásti navržen v řešeném území při hranici k.ú. Dobronín. Biokoridor přednostně prochází souvislými lesními celky a zčásti je veden přes ornou půdu. V řešeném území regionální biokoridor sestává ze tří dílčích úseků označených K 1, K 2, K 3, a tří vložených lokálních biocenter – C 2 Zahradníkův kopec, C 3 Nový Mlýn a C 4 Na hrázi. Celková délka regionálního biokoridoru RK 455 v řešeném území je 2160 m. Zastoupené prvky regionálního ÚSES: Regionální biocentrum 701 Dobronín (U borovice) s místním označením C 1: navržené v lesním celku při jihovýchodní hranici území. Úsek regionálního biokoridoru RK 455, dílčí úsek K 1: biokoridor je navržený při jz. hranici katastru Dobronína na mírném svahu v. až sv. expozice. Úsek regionálního biokoridoru RK 455, dílčí úsek C 2 – vložené lokální biocentrum Zahradníkův kopec: situované v mírném svahu sv. expozice při jižní hranici katastru Dobronína. Úsek regionálního biokoridoru RK 455, dílčí úsek K 2: biokoridor je navržený při jz. hranici katastru Dobronína ve vrcholové partii táhlého hřbetu s přiléhajícími mírnými svahy a části území prudce se svažující do úzké údolní nivy Zlatého potoka. Úsek regionálního biokoridoru RK 455, dílčí úsek C 3 – vložené lokální biocentrum Nový Mlýn: situované na místní elevaci s navazujícími svahy j. až v. orientace a různé sklonitosti při západní hranici katastru Dobronína. Úsek regionálního biokoridoru RK 455, dílčí úsek K 3: biokoridor je navržen při z. hranici katastru Dobronína na pozvolném svahu sv. expozice. Úsek regionálního biokoridoru RK 455, dílčí úsek C 4 – vložené lokální biocentrum Na hrázi: situované v úzké údolní nivě, převážně zaplavené, a na navazujících zalesněných svazích při západní hranici katastru Dobronína. Z vloženého biocentra C 4 Na hrázi je v generelu lokálního ÚSES pro k.ú. Štoky navrženo pokračování regionálního biokoridoru RK 455 podél Zvonějovského potoka. Navržená trasa mezofilního koridoru však prochází stanovištně nevhodnými polohami mokřadů. Je proto vhodné tento návrh přepracovat. Pravděpodobně nejvhodnějším řešením je umístění biokoridoru podle Návrhu územního plánu VÚC, který navrhuje vedení biokoridoru lesním celkem a volnou krajinou přes stávající drobné remízky severně a severovýchodně od Zvonějova. Stávající návrh vedení regionálního biokoridoru podél Zvonějovského potoka doporučujeme změnit na hydrofilní větev ÚSES lokálního významu. 1.5.3.2 MÍSTNÍ (LOKÁLNÍ) ÚSES
Návrh místního územního systému ekologické stability (ÚSES) pro katastrální území Dobronín a Velešov byl vypracován jako územně plánovací podklad pro návrh územního plánu obce v roce 2005 -2006 firmou Ageris s.r.o. Brno, RNDr. J.Giosem a RNDr. ]. Kociánem. Návrh ÚSES v řešeném území počítá celkem se sedmi větvemi místní (lokální) úrovně, patřícími do dvou základních typů: větve ÚSES bez významnějšího ovlivnění podzemní vodou, procházející přednostně hydricky normálními stanovišti (obecně mezofilní větve ÚSES) – v řešeném území zastoupené dvakrát; větve ÚSES s významným ovlivněním podzemní vodou, procházející téměř výhradně podmáčenými až vlhkými (mokrými až zamokřenými) stanovišti (obecně hydrofilní větve ÚSES) – v řešeném území zastoupené pětkrát. Součástí mezofilních větví místního ÚSES je v řešeném území vedle regionálního biocentra 701 Dobronín celkem 7 navržených lokálních biocenter (nebo jejich části) a 10 navržených lokálních biokoridorů (popř. jejich části), propojujících tato biocentra, případně směřujících ven z řešeného území. Příslušnými lokálními biocentry jsou:
C 5 U jedle
C 6 Bílý
C 7 Na kvírách
C 8 K Lísku
C 9 U Lísku
C 10 Nad hrází
C 11 Za plotem
Lokální biokoridory navržené jako součásti mezofilních větví místního ÚSES mají v generelu místního ÚSES označení K 4 až K 13. Cílovými ekosystémy všech skladebných částí mezofilních větví místního ÚSES jsou mezofilní lesní společenstva, případně náhradní nelesní porosty dřevin, s dominancí geograficky původních dřevin (zejm. buku). Hydrofilní větve místního ÚSES jsou vedeny v území výhradně údolními polohami, v přímé vazbě na následující vodní toky:
Zlatý potok
bezejmenný pravostranný přítok Zlatého potoka
drobný bezejmenný levostranný přítok Zlatého potoka
Mlýnský potok
Zvonějovský potok
bezejmenný levostranný přítok Zvonějovského potoka
Ždírecký potok
Uvedené vodní toky tvoří základní součásti skladebných prvků hydrofilních větví místního ÚSES, doplněné v různé míře o navazující podmáčené plochy v údolních dnech. Z nich jsou do skladebných prvků hydrofilních větví místního ÚSES přednostně začleněny plochy s lesními i nelesními porosty dřevin a ladem ležící plochy s různorodými mokřadními společenstvy. V případech, kdy nejsou tyto typy ploch podél vodních toků v požadovaném rozsahu k dispozici, jsou do skladebných prvků hydrofilních větví místního ÚSES zahrnuty v nezbytně nutné míře zemědělsky obhospodařované pozemky (kulturní louky). Součástí hydrofilních větví místního ÚSES je v řešeném území celkem 9 navržených lokálních biocenter (nebo jejich části) a 10 navržených lokálních biokoridorů, propojujících tato biocentra, případně navazujících na jiné biokoridory či směřujících ven z řešeného území. Příslušnými lokálními biocentry jsou:
C 6 Bílý kámen
C 8 K Lísku
C 11 Za plotem
C 12 Pod Chudým Mlýnem
C 13 Valchař
C 14 Šubrt
C 15 Mlýnský potok
C 16 Nový Štocký rybník
C 17 Holotympl
Lokální biokoridory navržené jako součásti hydrofilních větví místního ÚSES mají v generelu místního ÚSES označení K 14 až K 23. Spektrum cílových ekosystémů je v případě skladebných částí hydrofilních větví místního ÚSES pestřejší než v případě větví mezofilních – vždy jsou zastoupena společenstva vodní a dřevinná (lesní i nelesní), téměř vždy společenstva mokřadní a často i společenstva luční. 1.5.3.3 INTERAKČNÍ PRVEK ÚSES Síť biocenter a biokoridorů je nezbytným základem ekologické stability krajiny. Tato síť je dále doplněna navazujícím systémem interakčních prvků, navrženým s důrazem především na důkladné rozčlenění odlesněných částí krajiny. Funkcí těchto prvků je doplňovat ekologickostabilizační působení navržených biocenter a biokoridorů v okolní krajině. Metodickými podklady pro tvorbu ÚSES nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky, které by výrazněji omezovaly výslednou podobu interakčních prvků. Interakční prvky mohou mít tudíž velice rozmanitý charakter (např. náletových porostů dřevin, ovocných a okrasných alejí, polokulturních a ladních bylinných porostů apod.) a často plní v krajině vedle funkcí ekologických i jiné významné funkce (např. půdoochrannou, vodohospodářskou, estetickou). V řešeném území jsou jako interakční prvky navrhovány především: doprovodné vegetační pásy většiny stávajících komunikací v odlesněných partiích krajiny, mimo zastavěná území; některé drobnější vodní toky s doprovodnou vegetací, nezačleněné do biocenter a biokoridorů. Návrh systému interakčních prvků má v zásadě doporučující charakter. Jeho hlavním cílem je využití všech hlavních současných možností, které krajina řešeného území poskytuje, aby se v první fázi alespoň udržela a v budoucnosti postupně zvyšovala její ekologická a estetická hodnota. Systém interakčních prvků bude vhodné dále doplňovat a zpřesňovat při zpracování návrhu komplexních pozemkových úprav.
1.5.4 OCHRANA PŘÍRODY 1.5.4.1 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY Tato území se v řešeném území nenachází. 1.5.4.2 PŘÍRODNÍ PARK Tato území se v řešeném území nenachází. 1.5.4.3 VÝZAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY ZE ZÁKONA Dle zák. č. 114/1992 Sb. je charakterizován významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Z tohoto důvodu byla v rámci doplňujících průzkumů a rozborů vymezena údolní niva podél Zlatého potoka a jeho pravostranného přítoku, podél Mlýnského a Ždíreckého potoka dle následujících parametrů a metodiky. Cílem ochrany je zajistit dlouhodobý, relativně nerušený vývoj přírodních společenstev, obnovu luk a pastvin a zachování inundační funkce v území mimo zastavěné území k datu 12/2007. Jejich zachování podmiňuje stabilizaci a obnovu retenční schopnosti krajiny. DEFINICE ÚDOLNÍ NIVY Při vymezování údolní nivy jsme vycházeli z obecně uznávaných přírodovědných definic. Protože niva je v prvé řadě terénním tvarem, bude se především jednat o definice geomorfologické. „Niva je akumulační rovina podél vodního toku tvořená nekonsolidovanými sedimenty transportovanými a usazenými tímto vodním tokem. Při povodních bývá zpravidla zaplavována.“ pojetí profesora Demka (1988)
„Údolní (říční) niva je chápána jako území přilehlé k vodnímu toku, které je při vyšších průtocích periodicky zaplavováno“ BREN, L.J. 1993. Riparian zone, stream and floodplain issues: a review. Journal of Hydrology, 150: 277-299. Preciznějším vyjádřením téhož je definice nivy jako „ území opakovaně zaplavovaného průtoky stoleté vody. NANSON, G.C., CROKE, J.C. 1992. A genetic classification of floodplain. Geomorphology, 4: 459 486– ing. Sklenička ČZU Suchdol. SLEDOVANÉ PARAMETRY Vodní tok Pro vymezení vodního toku jsme použili průmět dat základní mapy (ZM10) a ortofoto území, který odpovídá nejlépe realitě. Řešeným tokem je Zlatý potoka a jeho bezejmenný pravostranný přítok Zlatého potoka. Dále Ždírecký potok a Mlýnský potok. Tvar reliéfu Tvar reliéfu - ploché údolní dno lze bylo vymezeno na základě stanovené limitního sklonu svahu.Pro tento účel byl použit výškopis ze základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED). Údolní nivě nejlépe odpovídá území definované zvolením limitního sklonu 3°, resp. v úzkých potočních nivách až 5°. Zaplavení Dalším sledovaným parametrem byla záplavové území Q100. Území zaplavované při povodňových průtocích (Q100) může být větší než je skutečná niva, naopak tomu bude jen zcela výjimečně – vymezení bylo použito alespoň jako teoretická nejzazší hranici nivy Hladina podzemní vody Přesnější data o výšce hladiny podzemní vody v širších územích obecně neexistují. Využít lze údaje o plochách s hladinou podzemní vody blízkou povrchu, tedy v mapách běžně zaznačené mokřady a podmáčená území. Pro tento účel byly využity plochy vymezené jako vlhké louky a pastviny v mapách Stabilního katastru. Hydromorfní půdy Pro vymezení údolní nivy byla použita pedologická mapa v měřítku 1:50000, která je indikátorem historických naplavenin a tedy zátopy v území. Slouží pro prvotní informaci, kde se údolní niva bude vymezovat. Dle indikátorů údolní nivy bude hranice VKP totožná s obalovou křivkou nivních sedimentů a vymezených ploch záplavy Q100 – viz grafické schéma. Dále je vymezena ve výřezech problémového výkresu, který je součástí zadání územního plánu obce Dobronín. Upřesnění hranice údolní nivy bude řešeno v rámci zpracování územního plánu obce. Grafické přílohy:
p.01 GEOLOGICKÁ MAPA - VYMEZENÍ PLOCH PODLOŽÍ SE SEDIMENTY (podklad: geologická mapa 1. 50 000)
p.02 MAPA STABILNÍHO KATASTRU Z ROKU 1840 p.03 VYMEZENÁ ÚDOLNÍ NIVA 1.5.4.4 NATURA 2000 V řešeném území se nachází vymezený prvek NATURA 2000 CZ0613332 - Šlapanka a Zlatý potok. Poloha Povodí řeky Šlapánky od Polné po Havlíčkův Brod a Zlatého potoka Stříteže po soutok se Šlapánkou v centrální části Vysočiny Ekotop Geologie: Podloží je tvořeno cordieritickými rulami až nebulitickými migmatity a ostrůvkem amfibolitů Geomorfologie: Zlatý potok a Šlapanka protékají jižní částí Hornosázavské pahorkatiny v podcelku Jihlavsko-sázavská brázda. Reliéf: Údolní tok protékající mírně zvlněnou pahorkatinou Pedologie: Půdy vznikly především působením vodního toku - denudací a sedimentací. Převařují naplavené fluvizemě často oglejené a v místech s pomaleným odtokem gleje.
Krajinná charakteristika: Vodní tok meandruje zemědělsky intenzivně využívanou krajinou s malými lesními celky Biota Přirozeně meandrující toky protékající zemědělskou krajinou s rozptýlenou zelení a místně lesními celky. Vegetaci lemující jeho koryto představují především rákosiny eutrofních stojatých vod (M1.1) či porosty vysokých ostřic (M1.7). V širším okolí toku jsou velmi časté mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a na nich roztroušeně rostoucí mokřadní vrbiny (K1) a vrbiny hlinitých a písčitých náplavů (K2.1). Lesní vegetaci zde ostrůvkovitě zastupují údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2). Kvalita a význam Jedna z významných a vysoce hodnotných lokalit trvalého výskytu vydry říční (Lutra lutra) na Vysočině. Jedná se o vodní toky významné z hlediska komunikace mezi povodím Jihlavy a Sázavy. Zranitelnost Lokalita může být zranitelná nešetrnými zásahy do toku, znečištěním vody (komunální znečištění) a samotný předmět ochrany především nezákonným pronásledováním. Území je v několika místech kříženo místními komunikacemi, které frekvencí provozu nepatří mezi rizikové. Převážná část území je sledována paralelně železniční tratí Havl.Brod -Jihlava, jejíž případné úpravy by mohly negativně ovlivnit charakter toku (nutno použít místního materiálu-kameniva). Management Je nutné především: - zachovat toky s pravidelným výskytem vydry v přirozeném stavu včetně břehových porostů, - monitorovat kvalitu vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění, - při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní toky důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí), - soustavně monitorovat úhyny vyder na silnicích, v místech opakovaných úhynů řešit zabezpečení těchto kritických úseků (zaplocení v kombinaci se zprůchodněním stávajícího mostu instalací bočních lávek nebo speciálního „vydřího tunelu“), - při řešení škod vydrou využívat zákon o náhradách škod - škody na rybích obsádkách minimalizovat tzv. „odkláněcími rybníky“ a chovem druhově pestrých obsádek s dostatečným zastoupením bílé ryby, - důsledně potírat všechny pokusy o nezákonný lov. Možné střety zájmu Na toku a v jeho bezprostřední blízkosti je několik rybníků, které zvyšují úživnost území, ale zároveň jsou zdrojem konfliktu vydra - rybářství. Možným konfliktním místem jsou sklady pohonných hmot Čepro u Šlapanova.
1.5.5 OCHRANA ZPF, PUPFL V řešeném území se nachází vysoký podíl kvalitních půd I. a II. třídy ochrany (59%). Převážná většina plochy ZPF je obdělávána jedním vlastníkem nebo nájemcem – Dobrosev a.s. V území se nenachází lesy zvláštního určení ani lesy ochranné.
1.5.6 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Nejvyšší nadmořské polohy se pohybují kolem 500 m.n.m.(v blízkosti Filipovských Chaloupek a Na Skalkách), nejníže je položena niva 470 m n. m. Na území obce se dobývání ložisek nerostných surovin nevyskytuje a nejsou zde evidována chráněná ložisková území a ve známém výhledu se s otevřením dobývacích prostorů neuvažuje. V severní části u hranice správního území sousedícího s k.ú. Kamenná jsou vyznačeny plochy s pozůstatky historických důlních prací. Řešené území nespadá do oblasti s vyšším a vysokým rizikem radonového indexu, není tedy nutné provádět při navrhování rozvojových ploch radonový průzkum.
1.6
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1.6.1 EKOLOGICKÁ RIZIKA V řešeném území se nachází 2 registrovaní významní znečišťovatelé. Burson properties a.s.(nyní mimo provoz, bývalé sklárny) a Dobrosev a.s. (VKK Dobronín) Dále jsou zde evidovány území ekologických rizik a starých ekologických zátěží – SB Kamenná skládka, cihelna Agropnik, Burson properties a.s.(nyní mimo provoz, bývalé sklárny).
1.6.2 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Čistota obce, odvoz domovních odpadů a jejich nezávadná likvidace patří podle § 14 odst. 1 písmena r zák. č. 367/1990 Sb. do samostatné působnosti obce. Oblast působnosti vymezuje zákon o odpadech č. 125/1997 Sb. a definuje pojem domovní odpad. Vlastní nakládání s komunálním odpadem pak upřesňuje obecně závazná vyhláška obce. Obec neprovozuje odpadové hospodářství, odvoz tuhého domovního odpadu provádí smluvně. Na katastru obce se nachází skládka bývalých skláren, umístěná na levostranném zatrubněném bezejmenném přítoku Zlatého potoka. Dle zjištěných informací se zatrubněná část přítoku nachází cca 10m pod stávajícím terénem. Většina odpadů ukládaných na tuto skládku jsou směsi odpadů z provozu skláren. Stejným způsobem je likvidován TDO v místní části Filipovské chaloupky.
2
HODNOTY ÚZEMÍ
2.1
SOCIÁLNÍ HODNOTY
2.1.1
URBANISTICKÉ HODNOTY
Vzhledem ke skutečnosti, že současná obec vznikla spojením dvou sídel, Střelecká a Dobronín, představuje hodnotu urbanistická struktura těchto původních částí a jejich centrální prostory. U části Střelecké tvořený rozšířeným prostorem podél spodní části průtahu silnice II./348. U části Dobronín tvořený prostorem návsi s rybníkem. Tyto historicky vytvořené prostory nejsou návrhem územního plánu obce dotčeny a jejich základní půdorysná stopa je zachována. Původní zástavba postrádá jakoukoliv dominantu a výraznější panorama obce tvoří novodobější zástavba charakterizovaná pouze jedním vysokopodlažním domem.
2.1.2
ARCHITEKTONICKÉ
2.1.1.1 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY
V řešeném území se nachází pouze jedna nemovitá kulturní památka, kterou představuje kaplička stojící u silnice směrem na Štoky na jižní krajnici na parc. č. 517/1.
2.1.3
HISTORICKÉ A KULTURNÍ HODNOTY
2.1.3.1 ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY STŘELECKÁ I les severozápadně od Dobronína-Střelecké STŘELECKÁ II les severně od Dobronína-Střelecké ZLATÝ POTOK les u zlatého potoka - severně od Dobronína STŘEDOVĚKÉ A NOVOVĚKÉ JÁDRO OBCE DOBRONÍN ves 6 km jihovýchodně od Štok 2.1.3.2 HISTORIE OBCE Dnešní Dobronín vznikl 14. prosince 1948 sloučením dvou původně Němci osídlených vesnic Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicendorfu (Deutsch Schützendorf). Osada Dobrenz je připomínána již v roce 1233, za první spolehlivou písemnou zmínku je však uváděn letopočet 1351. Ves byla součástí střítežského statku pánů z Lipé, sídlících na střítežské tvrzi. V roce 1441 obdrželi Dobronínští od Jana Leskovce z Haslavy významné právo odůmrtě. V roce 1467 koupili Střítež a Německý Šicendorf s Dobronínem Trčkové z Lípy. Později obec připadla Kobíkům z Opatova (r. 1483 je zmiňován majitelem Zich Kobík), majitelům sousedního Německého Šicendorfu. V roce 1512 prodal Jan Kobík Dobronín Hynku Bočkovi Z Kunštátu a na Polné, ale o tři roky později patřila obec opět Trčkům z lípy. V roce 1536 prodal Jan starší Trčka z Lípy Střítež s Dobronínem Jihlavě. V roce 1596 získala Jihlava také Štoky, čímž vzniklo panství Střítež - Štoky, kam náležel i Německý Šicendorf zatímco sousední Dobronín se v roce 1597 objevuje v kupní listině Hertvíka Žejdlice ze Šenfeldu jako součást panství Polná-Přibyslav (v polenském panství pak zůstal přes 300 let). Na počátku 20. století žilo v Dobroníně 640 obyvatel v 82 domech. V obci byl v roce 1892 založen Hospodářský spolek, Dělnická beseda vznikla o rok dříve (1891). Německý Šecendorf (nebo Šicndorf) koupil v roce 1625 jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 byl v držení Pachtů z Rájova (Jan Antonín Pachta dal vystavět v lese u Stříteže lovecký zámek, který byl na památku nocování císaře Karla VI. v r. 1717 pojmenován Karlswald). V roce 1725 koupil panství Střítež s Německým Šicendorfem Filip Ludvík ze Sinzendorffu, v roce 1735 pak litoměřický biskup Mořic Adolf Karel Saský, který však zapříčinil jeho hospodářský úpadek. Po něm byl od roku 1748 majitelem kníže Josef Karel Palm z Guldelfingenu, ve Štokách dal vystavět nový zámek a sem přenést správu panství. Původně švýcarský šlechtický rod Palm-Guldelfingenů vlastnil statky do roku 1840, kdy je v dražbě koupili Hohenzollernové. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Z původní továrny na výrobu provazů Jaroslava Pittnera v Německém Šicendorfu vznikly v roce 1876 sklárny a brusírna. V roce 1902 žilo v obci 613 obyvatel v 63 domech, v provozu byl tzv. "Chudý mlýn" (Klusáčkův
mlýn), pila a výrobna lihovin. Dne 20. ledna 1871 byl zahájen provoz na severozápadní dráze, obcí projel první vlak. Pošta byla otevřena 1. srpna 1890. V roce 1896 vznikl Sbor dobrovolných hasičů, odbor Ústřední Matice Školské byl založen v roce 1901. 2.1.3.3 MÍSTNÍ ČÁST FILIPOVSKÉ CHALOUPKY Původně německá osada, založená v roce 1733 hrabětem Filipem Ludvíkem ze Sinzendorffu (odtud i název Filippsdorfu, se nachází 3 km jihozápadně od Polné. Po odsunu německých obyvatel v roce 1945 byla osídlena českými občany. V současné době zde v 17 domech žije 33 obyvatel. Poblíž roste státem chráněný strom - památná borovice. 2.1.3.4 MÍSTNÍ ČÁST DOBRONÍN - CIHELNA Byla založena v roce 1888 polenským podnikatelem Jaroslavem Pittnerem. Ten zde vybudoval parostrojní cihelnu. Později zde bylo pro zaměstnance cihelny postaveno několik rodinných domků. V současné době zde v 5 domech žije 16 obyvatel.
2.2
EKONOMICKÉ HODNOTY
2.2.1 PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY Nejvýznamnějším podnikem v Dobroníně byly donedávna Jihlavské sklárny Bohemia a.s., zabývající se výrobou broušeného českého olovnatého křišťálu. Ty v současnosti ukončily svoji činnost. Na specializované služby v zemědělství a výrobu bionafty je zaměřen Agropodnik a.s. Jihlava (25 zaměstnanců). V jeho areálu sídlí ještě tyto firmy: Iros, s.r.o. - kartonážní výroba (14 zaměstnanců), truhlářství Petr Vlach - výroba nábytku (20 zaměstnanců) a zámečnictví František Týma - výroba a montáž technologií (11 zaměstnanců). Rostlinnou a živočišnou výrobou se zabývají: akciová společnost Dobrosev (největší zemědělský podnik v mikroregionu) a Zemědělské družstvo Dobronín. Dále je zde středně velká autoopravna Sebrcar, chov koní Ranč Ztracená podkova a firma Refit 95 s.r.o. autodoprava, opravy automobilů a traktorů. Spojení občanům zajišťuje autobusová a vlaková doprava.
2.2.2 POČET EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL Počet ekonomicky aktivních obyvatel(EAO) v obci je vysoko nad celostátním průměrem, což je obecně významným parametrem při posuzování ekonomického potenciálu obce. V souvislosti k blízkosti krajského města, které zajišťuje jak nabídku pracovních míst, tak většinu služeb administrativního, obchodního i volnočasového charakteru, jsou možnosti ekonomického rozvoje dosti omezené. V obci nejsou pracovní příležitosti (minimum na úseku služeb), z čehož plyne vysoká vyjížďka za prací především do Jihlavy.
2.2.3 ŽELEZNICE S ohledem k nutnosti změny nadmístní koncepce dopravy, vnímáme jako významný faktor pro možný budoucí růst sídla právě napojení na železnici jak samotného sídle tak zároveň ploch určených pro výrobu.
2.2.4 ZASTAVITELNÉ PLOCHY PRO VÝROBU Významným faktorem nabízející možnosti vzniku nových pracovních míst jsou vymezené zastavitelné plochy pro výrobu a plochy bývalých skláren.
2.3
PŘÍRODNÍ HODNOTY
2.3.1 PLOCHY ÚDOLNÍCH NIV Významnou hodnotou území je v rámci doplňujících průzkumů a rozborů vymezená údolní niva Zlatého potoka a jeho pravostranného přítoku, Mlýnského a Ždíreckého potoka, jakožto plocha přirozeného rozlivu a retence vody. Takto vymezená údolní niva je významným krajinným prvkem ze zákona a představuje hodnou přírodního pilíře území.
2.3.2 PRVKY KRAJINNÉ ZELENĚ Další přírodní hodnotou území jsou zachovalé prvky krajinné zeleně, především remízů podél zaniklých radiálních cest, drobných lesíků a nivních ploch podél vodotečí. Tyto prvky zeleně považujeme za ekologicky významné segmenty krajiny zabezpečující ekologickou stabilitu krajiny (MÍCHAL, 1994, s. 235). Jsou to části krajiny, které jsou tvořeny nebo v nichž převažují ekosystémy s relativně vyšší ekologickou stabilitou. Vyznačují se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami umožňujícími existenci druhů přirozeného genofondu krajiny. Soubor v krajině existujících ekologicky významných segmentů krajiny nazýváme kostra ekologické stability. Představují však zároveň prvky snižující vodní erozi půdy.
2.3.3 PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY V řešeném území je malý podíl půdy I. a II. třídy ochrany. Proto jsou takové plochy vnímané jako přírodní hodnoty území. I.třída / Bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída / Zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné
2.4
ZANIKLÉ HODNOTY
2.4.1
VLHKÉ LOUKY
Mezi významné přírodní hodnoty území patří zemědělsky neobhospodařované plochy vlhkých luk. Pozemkové úpravy období kolektivizace sledující úzce krátkodobé cíle ochudily přírodní potenciál krajiny, zejména likvidací trvalé vegetace na odvodňovaném území. S ohledem k příležitostem vedoucím k posílení především přírodního pilíře v území byly v rámci doplňujících průzkumů a rozborů vymezeny plochy původních vlhkých luk z map stabilního katastru. Na těchto plochách doporučujeme prověřit možnost vytvoření vodních ploch nebo ploch retence vody.
2.4.2
CESTNÍ SÍŤ
Účelové komunikace a pěší cesty jsou významnou hodnotou zprůchodňující krajinu. Stejně jako výše zmiňované plochy vlhkých luk byly v rámci pozemkových úprav období kolektivizace zničeny. Pro posílení všech tří pilířů je přínosné obnovení a doplnění cestní sítě. Takto vymezené cesty vedou k posílení rekreačního potenciálu krajiny, který má jak sociální tak ekonomický aspekt. Cestní síť doplněna o liniovou zeleň nebo zeleň remízů tak posiluje hodnotu krajinné kompozice, krajinného rázu místa a vytváří podmínky pro vznik typických biotopů.
3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ POJMY Limity využití území jsou závazné podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování. Určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území. Stanovují nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro využití a uspořádání území. Jsou pro pořizovatele a projektanty územně plánovací dokumentace závazné a musí je respektovat. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. (dále jen SZ) v § 1 odst. 1 mimo jiné uvádí, že zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování. Součástí nástrojů územního plánování jsou kromě jiného územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území.
p.05 LIMITY ÚZEMÍ
4 ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 4.1 OZN.
NADMÍSTNÍ ZÁMĚRY ČÍSLA POZEMKŮ
POPIS ŽÁDOSTI
VRT
Rezervní plocha pro případný koridor VRT, vysokorychlostní trať
VPO
Vedení regionálního biocentra a bikoridoru
VSD
Veřejně prospěšná stavba homogenizace komunikace II/352
4.2 OZN.
POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE ZÁMĚRŮ OBCE ČÍSLA POZEMKŮ
POPIS ŽÁDOSTI
Z. 4.3
POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE ZÁMĚRŮ SOUKROMÝCH SUBJEKTŮ
OZN.
ČÍSLA POZEMKŮ
Z.1
1198/3 58/28, 58/29, 1926,1927, 56, 58/1, část 58/4, st.70, st.301.
Z.2 Z.3 Z.4 Z.5
198/1, 198/2 168/20, 1877, st.72, st.73
st.59,
Z.8
1699/8, 1699/9, 1699/7 k.ú. Střelecká 483/1, 484(nebylo nalezeno) k.ú. Střelecká 483/8, 483/9, 483/10 32, 33, 34, 610/2, 1827/3 asi podle PK
Z.9
k.ú. Střelecká 100/51
Z.10 Z.11
k.ú. Střelecká 91/3 888/3, podle PK 943/1, 900
Z.12
k.ú. Střelecká 91/9
Z.13
k.ú. Střelecká 66/1
Z.6 Z.7
POPIS ŽÁDOSTI Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení. Vymezení pozemků pro výstavbu nové požární zbrojnice. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch zahrad na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu funkčního využití ploch výroby a podnikání na plochy pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení, příp. rekreaci Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení.
B / ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE DOBRONÍN zpracoval / ING. ARCH BARBORA ZEMANOVÁ BROSSOVÁ / autorizovaný architekt / č.a 04116 / datum / 11 / 2013
1
POŽADAVKY PLYNOUCÍ Z NADŘAZENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH PODKLADŮ
1.1
POŽADAVKY PLYNOUCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Řešené území spadá do rozvojové oblasti vymezené v rámci Politiky územního rozvoje České republiky OB 11. V rámci tohoto nadřazeného územně plánovacího dokumentu, jsou pro rozvojové oblasti definována východiska pro vymezení takovýchto území a v rámci koncepce Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v těchto územích. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot.
1.1.1 OB11 ROZVOJOVÁ OBLAST JIHLAVA Vymezení Území obcí z ORP Havlíčkův Brod (jen obce v jižní části), Humpolec (bez obcí v západní části), Jihlava (bez obcí v jihozápadní části). Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Jihlavy. Jedná se o relativně silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam; podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1. 1.1.1.1 VÝCHODISKA (33) Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. (34) V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. (35) Zvýšené požadavky na změny v území rozvojových oblastí a rozvojových os vyžadují aktivní součinnost všech složek veřejné správy, zvláště pak dotčených orgánů, chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů při řešení úkolů pro územní plánování a při plnění příslušných doporučení. (36) Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. (37) Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení. V prostoru křížení rozvojových os mohou být obce zařazeny do kterékoli z těchto rozvojových os. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, které jsou již součástí rozvojových oblastí. 1.1.1.2 KRITÉRIA A PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména: a) rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při sou-časném zachování respektování hodnot území (§18 odst. 4 a 5 stavebního zákona ) b) rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně (§19 odst. 1 i) stavebního zákona) c) nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, e) zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, f) ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny,
g) při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat posílení obsluhy území zejména v kraji Vysočina při minimalizaci dopadu na životní prostředí. 1.1.1.3 ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os.
1.2
POŽADAVKY PLYNOUCÍ ZE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA
1.2.1 ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ, ROZVOJOVÝCH OS A ROZVOJOVÝCH CENTER KRAJSKÉHO VÝZNAMU 1.2.1.1 ROZVOJOVÁ OBLAST REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (10) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB11 Jihlava (dle PÚR 2008) tak, že do této oblasti je zahrnuta i obce Dobronín. (11) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) rozvoj ekonomických aktivit soustředit do ploch s vazbou na komunikace nadřazené sítě, zejména do území Jihlavy (ve vazbě na silnici I/38), Humpolce (ve vazbě na dálnici D1 a silnici I/34) a Havlíčkova Brodu (ve vazbě na silnice I/34 a I/38 a JV obchvat města); d) logistické a výrobní areály lokalizovat ve vazbě na silniční sít nadmístního významu tak, aby jejich vazby neměly negativní důsledky na centra sídel a obytná území; e) rozvoj bydlení soustředit do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové i železniční dopravy; f) respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území; g) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability; (12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) ověřit možnosti homogenizace stávajícího tahu silnice II/352, II/348 a II/351 v úseku Jihlava – Polná – Přibyslav na technické parametry silnice I. třídy c) vyhledat plochu vhodnou pro umístění veřejného logistického centra v prostoru Jihlava –Havlíčkův Brod ve vazbě na kapacitní silniční sít a železniční trat. f) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; g) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě v prostoru Štoky, Dobronín, Polná, Střítež ve vazbách na silniční síť nadmístního významu sledovanou v ZÚR. j) upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES - regionální biokoridory 455 Vysoký kámen - Dobronín a 456 Dobronín - Borky,regionální biocentra 701 Dobronín.
1.2.2 ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU 1.2.2.1 PLOCHY A KORIDORY PRO BIOCENTRA A BIOKORIDORY NADREGIONÁLNÍHO A REGIONÁLNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY 455 Vysoký kámen - Dobronín REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR
456 Dobronín - Borky
REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM
701 Dobronín
(107) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny; b) stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a nedojde ke snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině a to i potenciálně u prvku ÚSES vyžadujících doplnění biocenter a biokoridoru; c) technická a vegetační opatření v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES podřídit požadavkům na zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES; d) pro ochranné zóny neregionálních biokoridorů se uplatní podmínky uvedené v bodech a)– c) výroku (107) v přiměřené míře s tím, že změny ve využití pozemku a nezbytné stavební zásahy nesmí narušit koridorový efekt území ochranné zóny; veškerá technická a vegetační opatření pak musí směrovat k posílení koridorového efektu ochranné zóny. (108) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a neregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; b) při zpřesňování vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridoru respektovat též jiné zájmy v území, zejména požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a vodohospodářsky významných zdrojů; c) zpřesnit vymezení ochranných zón (pásem) nadregionálních biokoridoru podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry, a aby nebyly jejich součástí zastavená území. (108a) Pro zpřesňování vymezení nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridoru se stanovují tyto další podmínky a) vymezení ploch a koridoru pro neregionální a regionální biokoridory a biocentra je v ZÚR rámcové; b) při zpřesnění vymezení nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridoru v územních plánech (dále jen „zpřesnění“) lze podle konkrétních přírodních, urbanistických a vlastnických poměrů v území v odůvodněných případech vymezit biocentra a biokoridory mimo plochy a koridory stanovené v ZÚR při dodržení podmínek stanovených ve výroku (107); c) pro rozhodování o změnách v území je do zpřesnění relevantní vymezení v ZÚR, po schválení územního plánu obsahujícího zpřesnění je relevantní vymezení v územním plánu.
1.2.3 UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE VYSOČINA (119) Krajinnými hodnotami se rozumí cenné části kulturní krajiny integrující přírodní i kulturní složku: a) krajinné památkové zóny ; b) přírodní parky; c) krajinářsky exponovaná území s vysokou hodnotou krajinného rázu, jimiž se rozumí území s významným uplatněním pozitivních znaku krajinného rázu, zejména:
c.1) nerušené významné horizonty a krajinné předěly, které uzavírají krajinné scenérie; c.2) významné krajinné osy spojující prvky územního prostoru; c.3) nenarušené výrazné vyvýšeniny a terénní dominanty vytvářející pohledové exponované prostory; c.4) pozitivně přijímané kulturní dominanty, které svým významem převyšují svůj bezprostřední prostor; c.5) typické struktury sídel a jejich obvyklé začlenění do krajinného rámce (obraz sídla v krajině); c.6) přírodní dominanty a hodnotné krajinné scenérie. (120) ZÚR stanovují pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot zásadu zachovat identitu a typické znaky území uvedených v bodu (119) před jejich znehodnocením, zejména: a) zajistit ochranu pozitivních znaku krajinného rázu daných území, měřítka a struktury krajiny a to včetně pozitivních vztahu v území zvenčí; b) věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umisťování výškových staveb, jež mohou způsobit vizuální znehodnocení typických průhledů z prostoru uvnitř exponovaných území na okolní scenérie nebo krajinné scény uvnitř exponovaného území. (122) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot: a) identifikovat pozitivní znaky krajinného rázu zejména znaky uvedené v bodu (119) písmene c) eventuálně další, stanovit podmínky pro jejich ochranu zejména vhodným rozmístěním ploch s odlišným využitím a stanovením regulativu omezujících výšku popřípadě plošný rozsah staveb; b) v rámci koncepce uspořádání krajiny vymezit místa krajinného rázu v řešeném území, charakterizovat tato místa a stanovit podmínky k zajištění ochrany pozitivních hodnot
1.2.4
VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY NA ÚZEMÍ KRAJE VYSOCINA
1.2.4.1 KRAJINA S PŘEDPOKLÁDANOU VYŠŠÍ MÍROU URBANIZACE (144) ZÚR vymezují krajinu s vyšší mírou urbanizace v územích se zvýšenými požadavky na změny v území, tedy v územích rozvojových oblastí a os zpřesněných nebo vymezených ZÚR a uvedených v kapitole 2. (145) ZÚR stanovují hlavní cílové využití krajiny pro: a) intenzivní zemědělskou výrobu a s ní spojené ekonomické aktivity; b) bydlení; c) místní a nadmístní veřejnou vybavenost; d) místní a nadmístní ekonomické aktivity. (146) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu; b) v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech; c) preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavitelném území (brownfields); d) vymezit a chránit před zastavením pozemky, nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy), zajištující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostu a zvýšení ekologické stability;
1.3
POŽADAVKY PLYNOUCÍ Z ÚAP ORP JIHLAVA
Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro příznivé životní prostředí vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako oslabené. Jedná se obce situované ve východní části území ORP (zejm. Brzkov, Dobronín, Jersín, Kamenice, Kozlov, Měšín, Nadějov, Polná, Puklice, Střítež, Velký Beranov, Věžnice (JI), Vysoké Studnice, Záborná a Zhoř), dále
obcím v jižní části území ORP (zejm. Čížov, Hrutov, Stonařov a Pavlov), dále obcím v západní části území ORP (zejm. Dolní Cerekev a Ústí) a další obce dle vyhodnocení URÚ.
1.3.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD a) Demografický vývoj - V rozvojových záměrech obce zohlednit vývoj demografické situace v obci, aktualizovat prognózu demografického vývoje pro další období. b) ZÚR kraje Vysočina - Respektovat a zpřesnit koridor pro dopravní návrh DK18 (silnice II/352), dále respektovat a zpřesnit skladebné části ÚSES U124, a U232 vymezené v ZÚR kraje Vysočina jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Respektovat koridor pro Vysokorychlostní železniční trať vymezený v ZÚR jako územní rezerva. c) Urbanistická problematika - Při řešení koncepce rozvoje obce zohlednit jeho polohu v rozvojové oblasti (republikového významu) Jihlava OB11, vymezené v PÚR ČR a upřesněné v ZÚR kraje Vysočina. Rozhodujícími rozvojovými impulsy pro OB11 jsou zejména rozvojová dynamika krajského města a poloha na dálnici D1. Sledovat možnost zlepšení podmínek dopravní obsluhy obce, která je spojena s náměty na modernizaci železniční trati č. 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – (Veselí nad Lužnicí – České Budějovice). Současný stav tratě neumožňuje zajistit potřebnou úroveň, kvalitu přepravy ani jízdní dobu, konkurenceschopnou silniční dopravě. ÚAP kraje Vysočina 2008 doporučuje a zdůvodňuje zpracování studie modernizace železniční tratě č. 225 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava - Veselí nad Lužnicí, ve vnitrokrajské úrovni s prověřením podmínek začlenění přepravního ramene Jihlava – Havlíčkův Brod do systému příměstské integrované dopravy. d) Využití tělesa železniční trati Dobronín - Polná se zastavenou osobní dopravou? e) Řešit vodohospodářskou problematiku rozvoje obce - pokračování rekonstrukce, rozšíření a propojení vodovodní sítě, dobudování části splaškové kanalizace, doplnění čistící technologie v ČOV, doplňkově ponechat individuální jímání a čištění odpadních vod. f) Krajinářská problematika - Respektovat opatření k ochraně krajinného rázu dle Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina. g) Poznámka - Součástí výčtu problémů a úkolů k řešení v ÚPD je výřez z problémového výkresu ÚAP ORP Jihlava zobrazující problematiku administrativního území obce včetně širších vazeb.
2
PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACI
p.04 VÝŘEZ PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU 2.1 ZÁVADY V ÚZEMÍ Jako závady v území jsou vnímány slabé stránky, vyhodnocené pro jednotlivé oblasti.
POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU
SWOT ANALÝZA JEVU
01 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Respektovat podmínky ochrany poddolovaných území.
Výskyt lokalit s poddolovaným územím.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
02 VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Zachované území údolní nivy Zlatého potoka, mimo zastavěné území, zachovalá údolní niva Mlýnského a Ždíreckého potoka. Zachovalé území vlhkých luk podél většiny vodotečí v katastrálním území. V sídle je vybudovaná funkční čistírna odpadních vod. Výskyt vodních ploch v katastru.
Nezachovalá niva bezejmenného pravostranného i levostranného přítoku Zlatého potoka. Výskyt záplavového území Ekologická zátěž skládky bývalých skláren na bezejmenném levostranném přítoku Zlatého potoka. Zcela přímé koryto Mlýnského potoka bez meandrování a bez možnosti přirozeného rozlivu v území údolní nivy.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Prověřit a navrhnout funkční využití území údolní nivy, které by nebylo z rozporu s vymezeným záplavovým územím a respektovalo požadavek na průtok velké vody. Definovat jaké činnosti jsou v území přípustné a za jakých podmínek a jaké naopak nepřípustné. Prověřit a navrhnout plochy pro realizaci nových vodních ploch a obnovení zaniklých rybníků. Navrhnout vodní plochy pro rekreační funkci, především v území U mlýnu. Prověřit a navrhnout opatření vedoucí k obnovení
Ochrana půdy na svazích proti větrné a vodní erozi. Obnovení rybníků v řešeném území. Obnovení rybníku na severu sídla U mlýnu, který by byl vymezen jako vodní plocha s rekreační funkcí. Zvýšení retenčního potenciálu krajiny (opatření v krajině zpomalující odtok z povodí) v souvislosti s vývojem zemědělské činnosti, s realizací komplexních pozemkových úprav apod. Využití významného potenciálu soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v povodí, podmínkou je zlepšení jejich technickofunkčního stavu a komplexní přístup k vodnímu hospodářství v rámci regionu Revitalizace Mlýnského potoka a obnova údolní nivy a území určené pro rozliv. Obnova údolní nivy a území určeného pro rozliv bezejmenného pravostranného i levostranného přítoku Zlatého potoka.
Výskyt záplavového území. Eroze ZPF. Znečištění Zlatého potoka z levostranného přítoku, na kterém je umístěna skládka bývalých skláren. Ovlivnění vodního režimu v území v důsledku předpokládaných globálních klimatických změn. Zastavění údolních niv, vymezování zastavitelných ploch v záplavových územích. Zhoršení kvality vody.
údolní nivy a území určeného pro rozliv bezejmenného pravostranného i levostranného přítoku Zlatého potoka a Mlýnského potoka. Navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení kvality povrchových vod vedoucí ke zvýšení ekologického a rekreačního využití vodních ploch. Prověřit a navrhnout opatření vedoucí ke snížení rizika záplav u soutoku Zlatého a Mlýnského potoka. Především prověřit a případně navrhnout revitalizaci napřímeného koryta Mlýnského potoka a vymezení plochy pro realizaci rybníku či retenční nádrže.
03 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Vodovod v sídle Kanalizační síť v sídle je napojena na čistírnu odpadních vod.
Dva registrovaní významní znečišťovatelé. Burson properties a.s.(nyní mimo provoz, bývalé sklárny), Dobrosev a.s. (VKK Dobronín) Území ekologických rizik, stará ekologická zátěž – SB Kamenná skládka, cihelna Agropodnik, Burson properties a.s.(nyní mimo provoz, bývalé sklárny). Zemědělský areál v přímé návaznosti na zastavěné území plnící především funkci bydlení. Plochy průmyslu centru zastavěného území. Plochy pro bydlení v přímé návaznosti na železniční trať, negativní dopad provozu železnice na bydlení.
ÚP vydefinuje podmínky využití území a opatření vedoucí ke snížení ekologických rizik skládky bývalých skláren. Prověřit a navrhnou regulativy usměrňující provoz a činnosti na plochách průmyslu v zastavěném území, především na plochách bývalých skláren v centrální části sídla. Znemožnit realizaci provozu, který by negativně ovlivňoval plochy pro bydlení v blízkém okolí a znehodnocoval tak převažující funkci sídla bydlení. Prověřit a navrhnout případnou změnu funkce využití ploch. Rozvoj sídla směřovat mimo území za železnicí směrem na Štoky. Tyto plochy vnímat pouze jako rezervu v případě významného rozvoje sídla a potřeby nových rozvojových ploch.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Ochrana krajiny proti vodní erozi Revitalizace skládky bývalých skláren. Opatření vedoucí k ekologické stabilizaci území bývalé skládky a ochraně vymezené NATURA 2000.
Nový průmyslový provoz v objektech bývalých skláren s výrazně negativním dopadem na okolní plochy plnící především funkci bydlení. Zhoršování stavu vod v rybnících. Dopad ekologického rizika skládky bývalých skláren na levostranné vodoteči Zlatého potoka na samotný tok Zlatého potoka a vymezenou NATURU 2000. Změna provozu zemědělského areálu v zastavěné území, která by vedla ke zvýšené zátěži ploch určených pro bydlení. Rozšiřování ploch pro bydlení podél trati železnice.
04 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Zachovalé údolní nivy. Území NATURA 2000, Zlatý potok. Katastrem prochází regionální biokoridor a regionální biocentrum. V území se nachází několik vodních ploch.
Relativně narušená ekologická stabilita krajiny Vyšší míra znečištění prostředí. Dva registrovaní významní znečišťovatelé. Burson properties a.s.(nyní mimo provoz, bývalé sklárny), Dobrosev a.s. (VKK Dobronín) Území ekologických rizik, stará ekologická zátěž – SB Kamenná skládka, cihelna Agropodnik, Burson properties a.s.(nyní mimo provoz, bývalé sklárny). Minimum zachovalých krajinných prvků jako jsou drobné lesíky, remízy, doprovodná a liniová zelen. Rozsáhlé zemědělské plochy bez drobného členěni. Průchod biokoridoru a NATURA 2000 zastavěným územím sídla, průmyslovými plochami. Zmeliorovaná plocha údolní nivy pravostranného přítoku Zlatého potoka.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Zpřesnit vymezení regionálních a neregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost. V rámci koncepce uspořádání krajiny vymezit místa krajinného rázu v řešeném území, charakterizovat tato místa a stanovit podmínky k zajištění ochrany pozitivních hodnot. Navržení koncepce sídelní a krajinné zeleně sídla a detailního prověření koncepce zeleně veřejných prostranství. Prověřit a navrhnout plochy vhodné k vymezení trvalých travních porostů. Navrhnout vymezení nových ploch parkové a doprovodné zeleně, případně včetně hřišť nebo jen prvků hřišť a zapojení krajinné zeleně do vymezených zastavitelných ploch. Zakomponování podmínky postupného řešení náhrady nepůvodní vegetace za autochtonní. Navrátit měřítko krajiny (rázu krajiny) obnovou
Vyšší míra přírodního potenciálu Revitalizace krajiny – doprovodná zeleň, obnova cest, území pro rozliv v údolních nivách atd. Obnova protierozních opatření Zakomponování prvků USES a interakčních prvků USES do celkové koncepce krajiny a zeleně.
Znečištění Zlatého potoka z levostranného přítoku, na kterém je umístěna skládka bývalých skláren.
krajinotvorných prvků. Zakomponování prvků ÚSES a interakčním prvků do celkové koncepce zeleně v katastru. Prověření a navržení doplnění této sítě, především interakčních prvků a definování jejich parametrů a podmínek pro užívání území. Upřesnění hranice údolní nivy. Navržení opatření vedoucí k obnově retenčních vlastností ploch údolních niv. Vymezit koncepci řešení rekreace,která bude postavena na základní ose nadmístní rekreace představované turistickou cestou podél Zlatého potoka a ose sídla, která propojuje obnovený rybník U mlýnu, sportovní plochy fotbalových hřišť, ) území revitalizace Filipovského potoka a urbanisticky významné území starého Dobronína. Ochrana typické struktury sídel a jejich obvyklého začlenění do krajinného rámce (obraz sídla v krajině). Ochrana kulturních a civilizačních dominant, významných krajinných prvků a harmonických vztahů a harmonického měřítka v krajině zachováním významných krajinných a sídelních os spojujících prvky územního prostoru a nerušených významných horizontů a krajinných předělů, které uzavírají krajinné scenérie.
05 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Vysoký podíl kvalitních půd I a II. třídy ochrany ( cca 59%). Vysoký podíl výměry zemědělské půdy.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Vymezení protierozních opatření - doplnění původních remízů a drobných lesíků Osázení nejnáchylnějších částí ploch dnešních
Opakující se silné větry, vichřice, velké plochy polomů,holin. Vodní a větrná eroze půdy.
Posílit mimoprodukční funkci lesa. Prověřit a navrhnout plochy vhodné k doplnění chybějících významných krajinotvorných prvků jako jsou drobné lesíky a meze s převážně keřovými porosty. V komplexních pozemkových úpravách dořešit navrhované zlepšení prostupnosti krajiny doplněním sítě polních cest.
polomů polykulturní skladbou dřevin.
06 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Napojení na I/38, (Štoky 6km, Střítež 4km), dobré spojení do Jihlavy a Havlíčkova Brodu jako významných center regionu Železniční trať procházející sídlem, spojnice krajského města Jihlava-Havlíčkův Brod, zastávka železnice v sídle.
Nekvalitní veřejný prostor pěšího propojení železniční zastávky a centra sídla ulicí Nádražní. Nekvalitní veřejný prostor hlavní páteře sídla, kterou představuje průchod komunikace II/348. Špatná prostupnost krajinou – spousta zaniklých cest Stávající síť cyklistických tras je převážně vedena po silnicích II. a III. třídy.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Železniční trať procházející sídlem, spojnice krajského města Jihlava-Havlíčkův Brod. Blízkost napojení na I/38. Stávající železniční trať do Polné. Obnova cestní sítě. Zlepšení stavu komunikací – technických parametrů. Vedení VRT řešeným územím.
Zhoršování stavu technického stavu komunikací II. a III. třídy. Vedení VRT řešeným územím.
Prověřit a navrhnout základní koncepci dopravní infrastruktury zahrnující i koncepci propojení jednotlivých částí sídla pěšími komunikacemi. Definovat veřejný prostor základní komunikační struktury ulic. Navrhnout a ukotvit prostorové a plošné parametry těchto komunikací a doplnit je o plochy sídelní zeleně a plochy veřejných prostranství a plochy dopravy v klidu. Prověřit širší koncepci propojení silniční a železniční dopravy a přesunu nákladní dopravy na železnici. Prověřit možnosti využití navazujících ploch na železniční zastávku. Tuto koncepci koordinovat s koncepcí krajskou a celorepublikovou. Prověřit a navrhnout ideální parametry dopravních komunikací, především pak dopravní strukturu zastavitelných ploch. Prověřit a navrhnut prostorové a plošné parametry hlavní komunikační osy území, která zároveň představuje veřejný prostor tvořený ulicemi Nádražní, Štocká a Polenská. Prověřit a navrhnout dostatečně kapacitní parkovací plochy v rámci veřejného prostoru centrálního sídla. Prověřit a navrhnout cyklostezku a pěší cestu doplněnou liniovou zelení propojující rekreační oblast nově navržené vodní plochy rybníku U mlýnu, sportovní plochy fotbalových hřišť, území údolní nivy Filipovského potoka a náves starého Dobronína. Prověřit vymezení peších cest, především v místech zaniklých cest a navrhnout vedení turistických tras.
Prověřit vymezení vedení koridoru VRT s ohledem na jeho zásah do zastavěného území a ochranu stávajících objektů a kvality bydlení s sídle.
07 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY
Vodovod v sídle. Kanalizace v sídle. Čistírna odpadních vod a napojením většiny objektů. Plně plynofikované sídlo.
SLABÉ STRÁNKY Absence vlastního zdroje pitné vody pro potřeby sídla.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Podpora alternativních zdrojů získávání energií.
Rozvoj technické infrastruktury řešit ve vazbě na předpokládaný rozsah urbanizace. Ukotvit v územně plánovací dokumentaci reálný stav TI. V rámci územního plánu prověřit a navrhnout plochu pro přesun sběrného dvora. Prověřit vymezení plochy pro uskladnění a další využití biologického odpadu z údržby zeleně v sídle. Ideálně zakomponovat do plochy nového technického dvora.
08 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY
Dobrá veřejná infrastruktura v sídle. Vysoký index vitality. Školské zařízení v obci, základní škola. Mateřská škola v obci. Dobrá dopravní dostupnost významného centra Jihlavy a středních center ORP. Modernější bytový fond. Dobré podmínky pro sociální rozvoj. Dostatek objektů občanského vybavení. Zdravotnické zařízení v obci. Zachovalá urbanistická struktura starého Dobronína. Široká nabídka každodenní rekreace v rámci sportovních zařízení v obci. V sídle se nachází kulturní dům. Území je dobře obslouženo hromadnou dopravou.
SLABÉ STRÁNKY Nižší intenzita bytové výstavby než průměr v ORP Jihlava Vyšší míra nezaměstnanosti oproti průměru v ORP Jihlava. Výrazné limity rozvoje území představované technickou a dopravní infrastrukturou, rezervou pro VRT a morfologií terénu. Nevhodné umístění technického dvora za obecním úřadem a kulturním domem v novém centru sídla. Absence nového centrálního prostoru sídla s jasně definovanou urbanisticko-architektonickou strukturou veřejného prostoru.
Ověřit dostatečný rozsah zastavitelných ploch a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny. Prověřit a případně doplnit stávající zastavěné území o plochy pro bydlení. Prověřit doplnění proluk. Prověřit a vymezit konkrétní koncepci a návrh veřejného prostoru, který bude směřován do stanovení prostorových a plošných požadavků především na průchod komunikace 348, která představuje hlavní osu obce.Na tuto páteř tvořenou ulicemi Nádražní, Štocká a Polenská nakomponovat dramaturgii veřejných prostorů s důrazem na vymezení centrálního veřejného prostoru sídla, směřovaného do okolí kulturního domu.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Vysoký index vitality. Dobrá dopravní dostupnost významného centra Jihlavy a středních center ORP. Jasně definovaný veřejný prostor. Dostatečné množství zastavitelných ploch pro bydlení. Zlepšení infrastruktury každodenní rekreace Vybudování občanského vybavení pro seniory. Udržení kvalitního prostředí pro bydlení. Zlepšení technického stavu komunikací spojující sídla s Jihlavou. Vyšší využití železnice při cestě do krajského města, přesun konečné stanice vlaků na městské nádraží, dokončení dopravního terminálu spojujícího autobusové a vlakové nádraží v Jihlavě. Rozvoj provozu v průmyslových plochách v místní části Cihelna, vznik nových pracovních příležitostí. Obnovení provozu skláren, nový provoz v objektech skláren, vznik nových pracovních příležitostí.
Vysoký index vitality / hrozba plošného zestárnutí obyvatelstva jedné věkové skupiny, nedostatečná vybavenost pro seniory/. Výrazné limity rozvoje území představované technickou a dopravní infrastrukturou, rezervou pro VRT a morfologií terénu. Nekvalitní urbanistické pojetí výstavby v zastavitelných plochách. Snižující se nabídka pracovních míst v sídle. Nekvalitní provoz bioplynové stanice a její zásobování. Negativní dopad provozu v objektech bývalých skláren, který by měl významný vliv na snížení kvality bydlení v sídle.
Prověřit možnost vymezení jiné plochy pro umístění technického dvora. Prověřit a vymezit plochy pro realizaci bydlení pro seniory a plochy pro realizaci občanské vybavenosti pro seniory. Prověření konkrétní urbanistické struktury zastavitelných území a maximální snaha o architektonickou a urbanistickou kvalitu ploch. Prověření a případné podmínění ploch územní studií. Respektovat tradiční prostorové uspořádání. Při návrhu regulativů respektovat převažující podlažnost, orientaci, umístění stavebních objektů daného typu, jejich proporce a členění hmot, charakter veřejných prostorů. Řešení centrální části sídla starého Dobronína s převahou dochovaných tradičních objektů v tradičním prostorovém uspořádání v odůvodněném případě podmínit zpracováním regulačního plánu. Prověřit možnost a nutnost vymezení drobných ploch pro veřejnou vybavenost, především v návaznosti na navržené zastavitelné plochy. Oproti stávajícímu územnímu plánu prověřit možnost vymezení parkováních ploch v rámci struktury veřejného prostoru ulice. V rámci definování prostorových a plošných podmínek ploch. Prověřit a vymezit opatření snižující možný negativní dopad bioplynové stanice.
09 REKREACE SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Široká nabídka každodenní rekreace v rámci sportovních zařízení v obci. Hřiště pro menší děti. Naučná stezka o koních.
Územím neprochází turistické trasy. Nevyužitý potenciál cest pro turistiku. Cyklotrasy vedou pouze po místních komunikacích. Absence nového centrálního prostoru sídla s
Prověření a vymezení komplexního návrhu sportovních ploch a nezbytné vybavenosti v oblasti fotbalových hřišť. Prověřit vymezení pěší cesty po které by byla vedena turistická stezka údolím Zlatého potoka, propojující Kamennou, Dobronín a Střítež.
jasně definovanou urbanisticko-architektonickou strukturou veřejného prostoru. Nízká vybavenost území infrastrukturou pro cestovní ruch, rekreaci. Nekvalitní veřejný prostor, neidentifikovatelný veřejný prostor centra bez jasné struktury. Nekvalitní veřejný prostor průchodu Zlatého potoka zastavěným územím.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Vybudování speciálních cyklostezek mimo stávající tělesa dopravní infrastruktury. Využití tělesa stávající železnice vedoucí do Polné pro případné vybudování cyklostezky. Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky (předpoklad vzrůstajícího zájmu o tento druh nenáročné turistiky, s minimálními negativními vlivy, v souvislosti se stárnutím a chudnutím části populace). Využití potenciálu zatraktivnění a zprůchodnění území vybudování sítě cyklostezek a cyklotras. Využiti a obnovení zaniklých a stávajících cestních sítí. Rrealizace rybníků s rekreačním využitím. Zatraktivnění krajiny obnovou segmentů krajinné a liniové zeleně.
Vedení celostátní železniční tratě procházející zastavěným územím obce, které svým provozem vytváří území zvýšeného hluku. Zaplavení území údolní nivy Devastace přírodních hodnot území. Nevytvoření infrastruktury pro turistiku a rekreaci.
Navrhnout revitalizaci průchodu Zlatého potoka zastavěným územím. Zatraktivnění průchodu. Prověřit vymezení peších cest, především v místech zaniklých cest a navrhnout trasy severojižního a východozápadního propojení řešeného území s širším územím. Prověřit a navrhnout dostatečné množství ploch každodenní rekreace ve vymezených zastavitelných plochách. Prověřit a navrhnout obnovení zaniklých rybníků i pro rekreační funkci, především v území U mlýnu a na tuto plochu nakomponovat osu rekreačních ploch zahrnujících fotbalové hřiště, území revitalizace Filipovského potoka a urbanisticky významnou plochu návsi starého Dobronína. Posílení atraktivity cyklistické dopravy postupným budováním samostatné infrastruktury a dosažením její segregace od dopravy motorové se zajištěním bezpečného provozu.Prověřit vedení páteřních a doplňkových koridorů cyklistických stezek vedených odděleně od motorové dopravy s využitím pro každodenní i rekreační dopravu. Cyklistickou dopravu v širším kontextu jako nadmístní zájem. Prověřit možnost vymezení cyklostezky v prostoru a trasování stávající železnice vedoucí do Polné.
010 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Dostatek objektů občanského vybavení. Vysoký počet pracovních příležitostí na 100 EAO Obec je ve spádovém území ke krajskému městu Jihlava představující nejvýznamnější místo pracovních příležitostí Dobrá dopravní dostupnost Dobré územní podmínky pro hospodářský rozvoj Obec se nachází v rozvojové oblasti OB11
Málo pracovních příležitostí v místě Vyšší míra nezaměstnanosti oproti průměru v ORP Jihlava. Brownfield - provozy bývalé sklářské výroby situované z převážné části přímo v zastavěném území Vysoké procento vyjíždějících za prací mimo sídla.
Prověřit a navrhnou regulativy usměrňující provoz a činnosti na plochách průmyslu v zastavěném území, především na plochách bývalých skláren v centrální části sídla. Znemožnit realizaci provozu, který by negativně ovlivňoval plochy pro bydlení v blízkém okolí a znehodnocoval tak převažující funkci sídla bydlení. Prověřit a navrhnout případnou změnu funkce využití ploch. Prověřit možnosti využití průchodu železnice
vymezené PUR ČR.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Obec je ve spádovém území ke krajskému městu Jihlava představující nejvýznamnější místo pracovních příležitostí Blízkost a poměrně snadná dostupnost průmyslové zóny v severní části Jihlavy v blízkosti dálnice, která představuje další pracovní příležitosti. Brownfield - provozy bývalé sklářské výroby situované z převážné části přímo v zastavěném území Železniční trať procházející sídlem, spojnice krajského města Jihlava-Havlíčkův Brod Vysoký počet obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Obec se nachází v rozvojové oblasti OB11 vymezené PUR ČR Nové pracovní příležitosti vázané na vytváření služeb a infrastruktury pro turistiku a rekreaci Posílení zemědělské výroby – alternativní druhy zemědělské výroby Zlepšení dopravní infrastruktury celého regionu a vazba na pracovní centra Zaktivování výstavby v rozsáhlých zastavitelných plochách.
Nedostupnost pracovních příležitostí. Nedostatek pracovních příležitostí. Pokles počtu obyvatelstva v souvislosti se snižující se kvalitou prostředí pro bydlení a zhoršující se dostupností krajského města. Nárůst automobilové dopravy Brownfield - provozy bývalé sklářské výroby situované z převážné části přímo v zastavěném území. V případě změny druhu průmyslové výroby s výrazně výším negativním dopadem procesů výroby na kvalitu bydlení v okolních plochách. Nižší sídelní stabilita spojená s vysokou vyjížďkou mimo sídla.
sídlem, především v souvislosti s plochami bývalých skláren a s koncepcí ORP či kaje Vysočina. Stabilizovat všechny funkce sídla. Navrhnou konkrétní urbanistické řešení případně podmínky pro toto řešení obou významných zastavitelných ploch pro bydlení a podpořit ochranu přírodních hodnot s vazbou na posílení atraktivity zastavitelných ploch. Vyřešit odclonění negativních pohledových dominant a doplnění těchto ploch dostatečným množstvím ploch sloužících pro každodenní rekreaci a ploch zeleně.
2.2 STŘETY ZÁMĚRŮ V ÚZEMͨ p.04 VÝŘEZ PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU
OZN. POPIS ZÁMĚRU
STŘETY ZÁMĚRU
VYHODNOCENÍ ZPRACOVATELE / POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU
NADMÍSTNÍ ZÁMĚRY
VRT
VPO
VSD
Rezervní plocha pro případný koridor VRT, vysokorychlostní trať.
Se zastavěným územím obce.
Vedení regionálního biocentra a bikoridoru Veřejně prospěšná stavba homogenizace komunikace II/352
DOPORUČUJEME v rámci koncepce dopravy ÚP prověřit změnu parametrů, případně posunutí hranice rezervy VRT. Koncepce dopravy bude řešena v souladu s koncepcí dopravy širšího území kraje, příp. celorepublikovém měřítku. S ohledem k projednávané jiné variantě vedení VRT doporučujeme tuto trasu v případě kladného stanoviska ODSS zrušit nebo alespoň s jejím zrušením v rozvahách nad směrem rozvoje uvažovat. DOPORUČUJEME k zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu. DOPORUČUJEME k zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu.
ZÁMĚRY
Z.1
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení.
Z.2
Vymezení pozemků pro výstavbu nové požární zbrojnice.
Z.3
Z.4
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch zahrad na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu funkčního využití ploch výroby a podnikání na plochy pro bydlení.
S vymezenou územní rezervou pro vedení vysokorychlostní tratě železnice VRT Se stávajícím melioračním opatřením, investice v půdě.
Ve střetu se zaniklou hodnotou místa,vlhkými loukami, doporučenou k obnově. Ve střetu s významným územím stabilizované zeleně území Filipovského potoka
DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu. DOPORUČUJEME k prověření možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu. Prostorová a plošná regulace případné plochy by měla odpovídat požadavkům na ochranu urbanisticky významného území návsi tohoto zadání. S ohledem k významu zachování plochy zeleně a retenční schopnosti údolní nivy Filipovského potoka NEDOPORUČUJEME k prověření možností zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu. DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu. V rámci návrhu
Z.7
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení.
Z.8
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení.
Ve střetu s ochranou ZPF, záměr zasahuje do půd I.třídy ochrany Ve střetu s ochranným pásmem celostátní železnice. V rozporu s §55 odstavec 4 platného znění zákona č. 183/2006 Sb. Se stávajícím melioračním opatřením, investice v půdě. V rozporu s §55 odstavec 4 platného znění zákona č. 183/2006 Sb. Se stávajícím melioračním opatřením, investice v půdě. Ve střetu s ochranným pásmem regionální železnice. S vymezenou územní rezervou pro vedení vysokorychlostní tratě železnice VRT
Z.9
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení, příp. rekreaci
Ve střetu s ochranným pásmem regionální železnice.
Z.5
Z.6
Z.10
Z.11
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení.
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení.
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch orné půdy na plochy zastavitelné pro bydlení Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro
Ve střetu s ochranným pásmem regionální železnice. S vymezeným interakčním prvkem USEs
ÚP doporučujeme spíše prověřit vymezení území na funkci smíšenou a vnímat změnu funkčního využití této plochy především v souvislosti s návrhem regulativu pro okolní plochy výroby. DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování jiné formy požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu. V rámci návrhu ÚP doporučujeme prověřit možnosti využití těchto ploch. Individuální bydlení zde vymezit pouze v odůvodněném případě po projednání s DOSS. DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu pouze jako územní REZERVU pro odůvodněné potřeby rozvoje sídla . DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu pouze jako územní REZERVU pro odůvodněné potřeby rozvoje sídla .
DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu. DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu v případě kladného stanoviska příslušného drážního orgánu. Doporučujeme k prověření vymezení plochy především pro individuální rekreaci. DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu v případě kladného stanoviska příslušného drážního orgánu. Doporučujeme k prověření vymezení plochy především pro individuální rekreaci. DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu.
bydlení.
Z.12
Z.13
Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení. Žádost o změnu využití nezastavitelných ploch trvalý travní porost na plochy zastavitelné pro bydlení.
Ve střetu s ochranným pásmem regionální železnice.
DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu v případě kladného stanoviska příslušného drážního orgánu. Doporučujeme k prověření vymezení plochy především pro individuální rekreaci. DOPORUČUJEME k prověření možnosti zapracování požadavku a projednání v rámci návrhu územního plánu.
3
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
3.1
PILÍŘ PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK
3.2
Podmínky pro tento pilíř jsou hodnoceny jako špatné Z hlediska územních podmínek pro životní prostředí je území obce charakterizováno jako mírně regresivní Nový ÚP by měl navrhnout celkovou koncepci uspořádání krajiny a ochrany přírodních hodnot v území.
PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝCH PODMÍNEK
3.3
Podmínky v tomto pilíři byly vyhodnoceny jako dobré. Mezi nejvýznamnější ekonomické aspekty patří blízkost krajského města a jeho dobrá dostupnost. Svůj význam na stabilitu tohoto pilíře mají i stávající plochy výroby a navržené zastavitelné plochy výroby a plochy brownfield bývalých skláren. Z hlediska územních podmínek pro hospodářský rozvoj je území obce charakterizováno jako mírně progresivní
PILÍŘ SOCIÁLNÍCH PODMÍNEK
Podmínky pro tento pilíř jsou hodnoceny jako dobré. Především s ohledem k dostatečnému množství veřejné infrastruktury a přítomnosti všech základních funkčních složek sídla. Z hlediska územních podmínek pro hospodářský rozvoj je území obce charakterizováno jako stabilizované. Územní plán by měl především vymezit a definovat veřejný prostor sídla a jeho přesah do krajiny. Obnovit a posílit charakteristické krajinné prvky zpřístupňující území a vytvářející identitu území.
C
/
GRAFICKÉ
DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY OBCE DOBRONÍN
PŘÍLOHY A
ROZBORY
p.01GEOLOGICKÁ MAPA M 1/50 000- VYMEZENÍ PLOCH PODLOŽÍ SE SEDIMENTY
p.02 MAPA STABILNÍHO KATASTRU Z ROKU 1840
p.03 VYMEZENÁ ÚDOLNÍ NIVA
zastavitelné území zastavěné území aktivní zóna záplavového území Q100 záplavové území s periodicitou 100 let údolní niva vlhké louky
Q Q
Q
qp qp v v v v Q Q QQ Q Q v v Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q F F
Q QQ
Q
vv vv
Q
Q
Q
Q
Q
Q Q Q QQQQ QQQQ Q Q
w
Q
Q Q
v
Q
74710
0
3
LBC
LBC
00099 0 00099
3 74710
Q
74700 74700 3 Q 3 Q Q 74600 2 74600 2 Q Q 71510
Q
F Q V Q F VPO PO F Q Q Q Q F F Q Q QQ Q F Q F Q Q Q Q Q Q Q Q F F F F FQ F Q v w Q wv Q w + + + + + + + w +++++++ w v w v w w qp Q qp Q Q v Q v qp Q w Q qp qp w Q Q w Q Q w Q qp w qp Q Q qp Q Q Q w Q qp Q Q Q qp
F
F
v v v v
v v v v
Q
Q
vv vv
3
p q p q
5 76811 5
QQ QQ
F
F
p q p q 72911 72911 1 1
F
F
u
u
O
w
w
O
Q Q
SS
F
F
QQ QQ
q p q p QQ QQ
F F
2 71510 2
F F
VSD DK18 VSD DK18
F
74700 3 74700
F
F
Q
F
F
Q Q Q Q
F
Q
Q
TR T V RV
F
Q
Q Q
QQQQ
Q
zastavěné území
VP V PO O
QQ QQ
zastavitelné plochy zastavěné území
Q
hranice katastru zastavitelné plochy
Q
obce hranice katastru
Å " Å "
Q
hranice obce
Q
T T V RV R
uO
uO
Q
Q
w
w
F
OP objektu na plynovodní síti
Q
V PO V PO
BP objektu na plynovodní síti OP objektu na plynovodní síti
Q
louka, pastvina
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Q
les louka, pastvina
stanice katodové ochrany síti BP objektu na plynovodní
TR T R Q V V
SS
F
Q
vodní plocha les
regulační/měřící stanice stanice STL VTL regulační/měřící
Q
F
vodní plocha tok vodní
vedení elektrické sítě - nerozlišeno OP vedení elektrické sítě
TR T V RV
stupeň vodní tok
kabelové vedení elektrické sítě NN (nízkého napětí) vedení elektrické sítě - nerozlišeno
Q
O - plochy občanského vybavení osamělý strom, lesík
kabelové vedení vedení elektrické elektrické sítě sítě NN VN (nízkého 1- 35 kV napětí) kabelové
Q
R -- plocha a rekreace O plochy sportu občanského vybavení
cesta stupeň
p p q q
w
w
w
w
w
w
w
w
Ow
Ow
w u v
w u v
F
plochy výroby R - plocha sportu a rekreace
osamělý strom, lesík cesta
Q
F
dálkový migrační koridor plochy výroby
venkovní vedení vedení elektrické elektrické sítě sítě VN VN 11-35 kabelové 35 kV kV
OP výrobního zařízení vyhlášené dálkový migrační koridor
OP elektrické stanice venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kV
w
u w
u
Q
Q
vv vv Q Q
v v vv v v
Ow Ow
Q
O
území ekologických rizik skládka
OP zařízení objekt civilní AČR ochrany
Q
TR T R V V O
O
RVTR T V ++ ++
O
poddolované území území ekologických rizik
plocha důležitá pro obranu státu OP zařízení AČR
w
w
u
zranitelná oblast poddolované území
OP výrobního hřbitova zařízení vyhlášené OP
V PV P OO
F
u
bonitovanáoblast půdně ekologická jednotka zranitelná
objekt požární ochrany OP hřbitova
regulátor distribuční STL stanice katodové ochrany
O
Q Q Q Q
plocha při okraji lesa s podm. využíváním bonitovaná půdně ekologická jednotka
objekt civilní ochrany objekt požární ochrany
regulační/měřící stanice STL regulátor distribuční STL
O
ČOV - čistírna odpadních vod dešťová retenční zdrž
OP vedení elektrické sítěVTL regulační/měřící stanice
w
Q
Q
v v v v
T T V RV R
Q
QQ
Q
T T V RV R
u
u
Q
QQ QQ
Q
Q
w
w
w
Q
Q
u
Q
T T V RV R
w
Q Q Q Q Q Q Q
w
aktivní při zóna záplavového území plocha okraji lesa s podm. využíváním
objekt důležitý pro obranu státu plocha důležitá pro obranu státu
O
záplavové s periodicitou aktivní zónaúzemí záplavového území100 let
DTSelektrické kompaktní, zděná, betonová, stožárová OP stanice
Q
M Q M Q
O
Q
QM
O
Q
u
w v qp qp w v v
w
Ow
Q
Q
M
M
M
O O
M Q
Q
Z.11
Q
M Q
w
72901 72901 1 1
w
v
Q
v
u
Q
Q
Q
O
Q
O
Q Q
u
wp q wp q
Q
Z.11
w u v
w u v
w qp w qp
O
p qw
p qw
qp
qp
w v v v w v v v w v v v v v v v w v v v w w w
w
v v v
Ow
w
Q
Q
¬ « ¬ «
Q
v v
v v
Q
v v
w
v v v
F F
Q
v v v
w Ow u v w Ow v u Q
Q
Q
záplavové území území ss periodicitou periodicitou 100 20 let záplavové let
skládka objekt důležitý pro obranu státu
F
w
záplavové území s periodicitou 5 let záplavové území s periodicitou 20 let
OP kanalizační stoky DTS kompaktní, zděná, betonová, stožárová
w
¿ ¿
v v v
Ow w u v Ow w v u
v v v
w
lokální biocentrum záplavové území s periodicitou 5 let
kanalizační stoka nerozlišeno (ostatní) OP kanalizační stoky
G
Q Q p q p q T T V RV R Q Qpqp q p p T T qq V RV R
74700 3
OP vodohospodářského objektu ČOV - čistírna odpadních vod
SS
u
v
lokální biocentrum biokoridor lokální
stoka jednotné kanalizace kanalizační stoka nerozlišeno (ostatní)
uu O G ww
u
regionální biocentrum lokální biokoridor
OP zařízení na kanalizace kanalizační síti stoka jednotné
u O w v w u
p p q q
74700 3
zařízení na kanalizační síti síti OP zařízení na kanalizační
u v w
T T V RV R
Q 100
Čerp. stanice vodárenskáobjektu na vodovodním řadu OP vodohospodářského
dešťová na retenční zdrž síti zařízení kanalizační
místní vodovod vodovodní řad nerozlišeno (ostatní)
v v v
20 QQ100
vodovodní řad nerozlišeno (ostatní) Čerp. stanice vodárenská v na vodovodním řadu v
w
hlavní vodovod řad místní
regionální biocentrum biokoridor regionální
w
w
v
OP železnice, vlečky OP letiště OP letiště hlavní řad
ÚSES - interakční prvek - liniový regionální biokoridor
w
vlečka OP železnice, vlečky Q
Q5 Q 20
++ ++
v
železniční trať trať regionální celostátní železniční
Ow
silnice III. třídy železniční trať celostátní
w
Ow
v v v v v v
OP komunikačního vedení ÚSES - interakční prvek - liniový
Q
Q5
cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích) silnice II. třídy
Q
Q Q w Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q H Q H Q F v v v + + + +F+ + + 00099 v v v 00099 ++ + + + + + 0 v v v 0 vv vQ v v v vQ v v Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q ZR Q Q Q ZR Q 74710 Q Q 3 Q 74710 3 Q Q QQ Q 76811
archeologické naleziště cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích)
železniční trať regionální vlečka
M
T T V RV R
investice do půdy archeologické naleziště
w
M
Q
nejkvalitnější půda - 2. tř. ochrany investice do půdy
silnice III. II. třídy silnice třídy
komunikační vedení OP radioreléové trasy (RRT)
Q
komunikační vedení - ke zrušení komunikační vedení
Q
rádioreléová trasa komunikační vedení - ke zrušení
OP radioreléové trasy (RRT) OP komunikačního vedení
Q
základnová stanice rádioreléová trasa
Q
blíže neurčená komunikační zařízení základnová stanice
Q
Q
Q
Q
w
N
nejkvalitnější půda půda -- 2. 1. tř. tř. ochrany ochrany nejkvalitnější
S S
OP plynovodu blíže neurčená komunikační zařízení
Q
Q
w
Q Q w w S S
N
Q
záměry nadmístní - veřejně prospěšná stavba Q Q záměry místní nadmístní - veřejně prospěšná stavba záměry záměry místní EVL evropsky významná lokalita evropsky lokalita E V LEVL E V L údolní nivavýznamná (VKP ze zákona) údolní niva (VKP ze zákona) urbanisticky významný kompoziční prvek E V L E V L urbanisticky významný zaniklá síť z CO kompoziční prvek cestní vlhké zaniklá cestní louky zCO síť z CO vlhké louky z půda CO - 1. tř. ochrany nejkvalitnější
u v
v v
Q
Q záměry nadmístní - veřejně prospěšné opatření
BP plynovodu plynovodu OP
u
záměry nadmístní - plocha územní rezervy VRT záměry nadmístní - veřejně prospěšné opatření
plynovod NTL BP plynovodu
2
O
w
v v v
w
G
v
zastávka hromadné dopravy osob nádraží
Q
plynovod STL plynovod NTL
Q
u v
u
O
u
Q
v v v
nemovitá kulturní památka zastávka hromadné dopravy osob
nádraží nadmístní - plocha územní rezervy VRT záměry
plynovod STL VTL plynovod
Q
v v v v v
v v v
w
Q
w
G
místo významné nemovitá kulturní události památka
plynovod VTL
v v v
Q
Q
v v v
T T V RV R
místo významné události
74600 2 74600
Q
w
w w
Q
v v v
v v v
w
u
w
Q
v v v
0
Q
Q
w w
Q
w
v
FF F F F F F F
u
v v v
00099 0 00099
Q
Ow Ow
Q
Q
Q
Q Q
v v vv v v v v q q p p
p.04 VÝŘEZ PROBLÉMOVÉHO VÝKRESY / STŘETY ZÁMĚRŮ p.01 VÝŘEZ PROBLÉMOVÉHO VÝKRESY / STŘETY ZÁMĚRŮ M 1/ 5000 M 1/ 5000 á á ¿ ¿ Å " Å "
Q
Q
Ow
Ow
74600 2
00099 0
72911 1
00099 0
76401 3
00099 0 00099 0
Z.7
74710 3
72914 3
74068 5
Z.7
LBC
74600 2
Z.6
72911 1
74700 3
74710 3
72914 3
76811 5
74710 3
LBC
Z.9 Z.10
Z.12
74700 3
O
72911 1
76811 5
74610 3 72914 3
O
Z.13
00099 0
76401 3
LBC
R
R
O
76811 5
74700 3
Z.4
Z.3 Z.2
O O
O
O
Z.8
00099 0
O 72911 1
72911 1
O
O Z.5
O
72914 3
O Z.1
74710 3 Z.5
72914 3
72914 3
00099 0 LBC 00099 0
VOU RBK-U232
71510 2
72941 4 74710 3
74700 3
71510 2
ÚAP
POJEM
(vyhláška)
DEFINICE POJMU
LIMIT
p.05 LIMITY ÚZEMÍ
02 Přírodní hodnoty a jejich ochrana Přírodní hodnoty a jejich ochrana Zvláště chráněná území
114A
migračně významná území
Lokality s výskytem a migrací losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR a přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí.
L
Část chráněné krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné - utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability; významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
L
Chráněné území, ve kterém se vyskytují zvláště chráněné, kriticky a silně ohrožené druhy rostlin a živočichů (ve smyslu vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.) regionálního a nad regionálního významu; omezení využití území je dáno ustanovením § 49 a § 50 zákona č. 114/1992 Sb.. EVL požívají předběžné ochrany před poškozováním od zveřejnění příslušného nařízení vlády, kterým se stanoví jejich národní seznam. Následně je zabezpečena jejich smluvní ochrana nebo vyhlášení ve stanovených kategoriích MZCHÚ.
L
Ostatní území ochrany přírody
23A
významný krajinný prvek ze zákona
Natura 2000
34A
evropsky významná lokalita
Územní systém ekologické stability
21A
místní (lokální) biocentrum
21A
místní (lokální) biokoridor
21A
interakční prvek - liniový
42A
hranice biochor
ÚSES - účelně navržená soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, která vytváří základní podmínky pro dosažení trvalé ekologické rovnováhy kulturní krajiny, kde plošně převažují méně stabilní a nestabilní ekosystémy. ÚSES je tvořen funkčním propojením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků. Nadregionální ÚSES - rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES - ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu.Lokální ÚSES - menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Biokoridor - území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.ekosystému. Biocentrum - biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.). Biochora je vyšší jednotkou typologického členění v rámci biogeografické diferenciace krajiny. Typ biochory tvoří typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého biogeografického regionu.
L
L
L
03 Geologické podmínky a jejich ochrana Ochrana a využívaní nerostných surovin Zvláštní zásahy do zemské kůry
61A
poddolované území
Poddolované území představují jednotlivá ojedinělá důlní díla (např. šachta, krátká štola nebo štoly s neznámým průběhem a rozsahem chodbice) nebo větší plochy (systém důlních děl, zpravidla vzájemně propojených).
L
04 Kulturní hodnoty a jejich ochrana Kulturní hodnoty a jejich ochrana Památkové zóny
16A
archeologické naleziště
Archeologická naleziště a) archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě lidského působení či využití člověkem (např. opevnění - valy a příkopy, mohyly, hroby, terénní situace a souvrství, objekty v určitém kontextu informací ve.svých vzájemných vztazích); b) archeologické nálezy movité povahy (např. zlomky nádob, kamenné a kovové nástroje atd.); v území lokalit archeologických nem. kult. památek se zejména při využívání území postupuje podle ustanovení zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů.
L
Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (2) Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami.
L
Režim ochrany, ve kterém je omezena či zakázána určitá činnost, nebo se určí jiná vhodná opatření v souladu s ustanovením Zákona 20/1987 Sb.
L
Nemovité kulturní památky
8A
nemovitá kulturní památka
8A
OP kulturní památky
05 Doprava a její ochrana Doprava Silniční doprava
91A
silnice II.třídy
92A
silnice III.třídy
93A
místní komunikace
93A
účelová komunikace
Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, silnice II. třídy je určena pro dopravu mezi okresy. Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, silnice III. třídy je určena pro dopravu mezi okresy. Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do tříd. Místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. Komunikace určené pro zajištění (převážně hospodářské) obsluhy území nebo odloučených provozních areálů případně nepřístupné veřejnému dopravnímu provozu silničních motorových vozidel (polní a lesní komunikace, cestní síť v krajině, ...).
L L L L
Drážní doprava
94A
železniční trať celostátní
Železniční dráha je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Celostátní dráha slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena.
L
95A 97A
železniční trať regionální
Trať pro dráhu, která slouží převážně regionální veřejné železniční dopravě, která je zaústěna do celostátní nebo jiné regionální dráhy.
L
vlečka
Trať pro dráhu, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky
L
Komunikace pro pěší a cyklistický provoz
106A
cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích)
Komunikace pro cyklisty (a pro jízdu na kolečkových bruslích), složená z nejméně dvoupruhového pásu a dělících pruhů oddělujících oba směry od sebe nebo od ostatního provozu pěšího nebo motorového; lze ji vést výškově i směrově samostatně mimo trasy ostatních pozemních komunikací.
Ochrana dopravní infrastruktury Letecká doprava
102A
OP letiště
Ochranné pásmo je vymezeno podle technického vybavení letiště:a) u letiště s dráhovým systémem pro přiblížení podle přístrojů, kde délka nejdelší VPD a předpolí je 1800m a větší, navazuje OP vzletových a přibližovacích prostorů na OP VPD v prodloužené ose každé dráhy a na obou jejích koncích; OP vzletových a přibližovacích prostorů má tvar rovnoramenného lichoběžníku, jehož šířka činí u každé dráhy 600m a délka 15000m s rameny rozevírajícími se 15 na každou stranu od směru osy každé dráhy; rovina OP vzletových a přibližovacích prostorů stoupá od konce OP VPD a předpolí ve sklonu 1:70 do stanovené vzdálenosti 15000m, b) u ostatních letišť navazuje OP vzletových a přibližovacích prostorů na OP VPD v prodloužené ose každé dráhy na jejích obou koncích; OP vzletových a přibližovacích prostorů má tvar rovnoramenného lichoběžníku, jehož šířka činí 300m a délka 5000m u každé dráhy s rameny rozevírajícími se 15 na každou stranu od směru osy každé dráhy; rovina OP vzletových a přibližovacích prostorů stoupá od konce OP VPD ve sklonu 1:40 do vzdálenosti 5000m.
L
06 Vodní hospodářství a jeho ochrana Zásobování pitnou vodou
68A
hlavní řad
Hlavní vodovodní řad, propojující potrubí a objekty určené k dopravě vody do odběrných míst na území obce.
L
68A
místní vodovod
Potrubí a objekty určené k dopravě vody (vodovod) propojující zdroj podzemní nebo povrchové vody s odběrnými místy na území jedné obce.
L
68A 44A
vodovodní řad nerozlišeno (ostatní)
Potrubí a objekty určené k dopravě vody bez rozlišení účelové funkce rozvodu.
zdroj přírodní pitné vody
Vodní útvar povrchové nebo podzemní vody (studna, pramen, vrt nebo i část toku), kterou lze použít pro zásobování vodou.
L L
čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu
Objekt vybavený čerpacím zařízením pro čerpání.
L
stoka splaškové kanalizace
Stoková síť odvádějící pouze splaškové odpadní vody.
stoka dešťové kanalizace
Stoková síť odvádějící výhradně dešťové vody.
stoka jednotné kanalizace
Stoková síť pro společné odvádění splašků i dešťové vody.
kanalizační stoka nerozlišeno
Stoková síť sloužící k odvodu odpadních vod bez rozlišení (udání) druhu odpadních vod.
L L L L
Zařízení na vodovodní síti
67A
Odvádění a čištění odpadních vod
70A 70A 70A 70A
Zařízení na kanalizační síti
69A 69A
ČOV - čistírna odpadních vod skupinová
Objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod z více obcí.
dešťová retenční zdrž
Vodní nádrž na dešťové kanalizaci k zadržení přívalových dešťových vod.
L L
Ochranné pásmo stanovené podle druhu technologie a kapacity ČOV.
L
Prostor určený k akumulaci vody a řízení odtoku.
L
OP vodní hospodářství
69A
OP zařízení na kanalizační síti
Ostatní vodní zdroje
48A
vodní nádrž
07 Vodní režim a jeho ochrana
Ochrana vodních zdrojů, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
46A
zranitelná oblast
Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
L
L
Ochrana vodních toků
47A
útvar povrchových vod tekoucích
Vymezené významné soustředění tekoucích povrchových vod v určitém prostředí (v korytě vodního toku), charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu.
49A
hydrologické povodí 1. - 4.řádu
Území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru). Plocha povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních útvarů v povodí.
49A
hozvodnice
Geomorfologické rozhraní mezi sousedními povodími.
Záplavová území
50A
záplavové území s periodicitou 5-ti let
Záplavové území je vodoprávními úřady administrativně stanovené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Záplavové území Q5 je zjišťováno pro návrhový průtok se statistickou pravděpodobností překročení 5 let (tzv. 5-ti leté povodně). Cílem stanovení záplavového území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků.
L
50A
záplavové území s periodicitou 20 let
Záplavové území je vodoprávními úřady administrativně stanovené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Záplavové území Q20 je zjišťováno pro návrhový průtok se statistickou pravděpodobností překročení 20 let (tzv. 20-ti leté povodně). Cílem stanovení záplavového území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků.
L
50A
záplavové území s periodicitou 100 let
51A
aktivní zóna záplavového území
Záplavové území je vodoprávními úřady administrativně stanovené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Záplavové území Q100 je zjišťováno pro návrhový průtok se statistickou pravděpodobností překročení 100 let (tzv. 100 leté povodně). Cílem stanovení záplavového území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetků. Aktivní zóna je část zaplaveného území, kterou je při povodni odváděn rozhodující objem povodňového průtoku. Aktivní zóna se stanovuje v zastavěných územích a v územích určených k zástavbě podle platných územních plánů. Vodní zákon zavádí v § 67 příslušná omezení platná ve stanovených záplavových územích, především pak v aktivních zónách.
L L
08 Energetika a její ochrana Energetika Elektroenergetika (zásobování elektrickou energii)
73A
venkovní vedení elektrické sítě VN 1-35 kV
73A
vedení elektrické sítě - nerozlišeno
Venkovní elektrické vedení, jehož vodiče jsou vedeny nad zemí (terénem) obvykle pomoci izolátoru a vhodných podpěr s jmenovitým napětím 1-35 kV. Elektrické vedení, jehož vodiče jsou vedeny buď nad zemí (terénem) obvykle pomocí izolátoru a vhodných podpěr nebo el.vedení s izolovanými vodiči, uložené přímo v zemi (ZVN, VVN, VN).
L L
73A
kabelové vedení elektrické sítě VN 1- 35 Kv
Elektrické vedení s izolovanými vodiči uložené přímo v zemi, kabelových kanálech, trubkách, žlabech apod. s jmenovitým napětím 1-35 kV.
L
73A
kabelové vedení elektrické sítě NN (nízkého napětí)
Elektrické vedení s izolovanými vodiči uložené přímo v zemi, kabelových kanálech, trubkách, žlabech apod. s jmenovitým napětím do 1000V.
L
Zařízení na vedení el.sítě
72A 72A
DTS stožárová
Elektrická stanice obsahující výkonové transformátory propojující dvě nebo více sítí o rozdílných napětích (ZVN/VVN, VVN/VN, VN/NN) a umožňující transformaci a distribuci elektrické energie.
L L
plynovod VTL
Zařízení zabezpečující přepravu plynu pod vysokým tlakem (0,4MPa až 4MPa).
plynovod STL
Zařízení zabezpečující přepravu plynu pod středním tlakem (5kPa až 0,4Mpa).
plynovod NTL
Zařízení zabezpečující přepravu plynu pod nízkým tlakem (do 5kPa).
L L L
DTS kompaktní, zděná, betonová
Plynárenství (zásobování plynem)
75A 75A 75A
Zařízení na plynovodním vedení
74A regulační/měřící stanice STL 74A regulační/měřící stanice VTL 74A regulátor distribuční STL 74A stanice katodové ochrany Ochrana technické infrastruktury
Regulační stanice je zařízení sloužící ke snížení tlaku plynu mezi tlakovými úrovněmi plynovodů, k udržování stálého požadovaného provozního tlaku a zajištění spotřebního tlaku pro jednotlivé odběratele. Měřící stanice zajišťuje měření distribuovaného objemu a základních jakostních znaků plynu. Zařízení na plynovodním vedení. Zařízení na plynovodním vedení.
L L L L
OP energetika - elektrorozvody
72A
OP elektrické stanice
73A
OP vedení elektrické sítě
Pásmo,ve kterém správce sítě stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. Pásmo,ve kterém správce sítě stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m, c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
L
L
OP energetika - plynárenství
75A 75A
OP plynovodu BP plynovodu
L Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
L
09 Spojové služby a jejich ochrana Telekomunikace
82A 82A
rádioreléová trasa
Radioreléové spojení pro přenos signálu mezi dvěma koncovými body.
L
komunikační vedení
Přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace.
L
Zařízení na telekomunikační síti
81A
základnová stanice
Zařízení zodpovědné za přenos a příjem radiových signálů mobilních sítí.
81A
blíže neurčená komunikační zařízení
Zařízení na telekomunikační síti (ústředna, elektronické komunikační zařízení neveřejné komunikační sítě, radiová zařízení – např.vysílače).
OP Telekomunikace
82A
OP radioreléové trasy (RRT)
82A
OP komunikačního vedení
81A
OP objektu na elektronickém komunikačním zařízení
Pásmo,ve kterém správce trasy stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Pásmo,ve kterém správce sítě stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Ochranné pásmo komunikačního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pásmo, ve kterém správce trasy stanoví zvláštní podmínky pro využití území. Prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
L L L
10 Hygiena prostředí, ochrana území Znečištění prostředí území ekologických rizik
Lokality bývalých i současných skládek, navážek zemin apod. Dále lokality, kde je podezření, nebo kde je na základě průzkumu potvrzená kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebezpečnými látkami (je překračováno kriterium A, B, C pro vody a zeminy). Kontaminace vod a horninového prostředí je přímý důsledek antropogenních činností.
zdroj znečištění REZZO 1 - 3
Stacionární zdroje znečišťování ovzduší, které je evidovány v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) ve správě ČHMÚ.
65A
území s velmi silnou nebo silnou zátěží emisemi
Prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance.
izofona hluku z dopravních zařízení
Spojnice míst se stejnou hladinou akustického tlaku způsobeného dopravními zařízeními.
85A
skládka
Speciálně určená plocha ke skladování odpadu.
L
114A
OP výrobního zařízení - stanovené
Ochranná pásma okolo ostatních důležitých území. Režim využívání území v ochranném pásmu stanoví příslušný stavební úřad, který může zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti.
L
113A
OP veřejného pohřebiště, hřbitova a krematoria
Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť v šíři nejméně 100 m - dle §§ 12 a 17 zák.č. 256/2001 Sb. Režim využívání území v ochranném pásmu stanoví příslušný stavební úřad, který může zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.
L
64A
L
L
12 Vyhodnocení vlivu na půdní fond Vyhodnocení vlivu na půdní fond Klasifikace půdního fondu
41A
hranice BPEJ
39A
plocha lesa hospodářského
40A
plocha při okraji lesa s podmíněným využíváním
Vymezení specifických územních celků s určitými agronomicko pedologickými vlastnostmi, vyjádřitelnými produkčním potenciálem - BPEJ. /kod BPEJ Pětimístný kód udávající základní informace o ZPF (tj. klimatický region, hlavní půdní jednotku, sklonitost a expozici, skeletovitost a hloubku půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku)./ Lesy s převažující hospodářskou funkcí, jejichž posláním je produkce jakostní dřevní hmoty při současném plnění ostatních funkcí. Jedný se o veškeré lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
L L
Pozemky do vzdálenosti 50m od okraje lesa, jejichž využívání může být podmíněno souhlasem příslušného orgánu správy lesa.
L
Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny (stavby k závlaze a odvodnění pozemků).
L
Investice v půdním fondu
43A
investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
13 Urbanistická analýza a koncepce Urbanistická analýza a koncepce Rozvojové plochy
117A
hranice zastavitelné plochy (Z) hranice územní rezervy R
Plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Plochy a koridory, vymezené zásadami územního rozvoje, s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. Opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.
118A plocha pro veřejně prospěšná opatření (VPO) Urbanistická analýza a koncepce - urbanistické hodnoty 4A
devastovaná území (brownfields)
Plochy znehodnoceného území, které je třeba obnovit a stanovit pro ně územním plánem nové využití. Jedná se o veškeré plochy uvnitř i vně zastavěných území zásadně narušené činností člověka nebo s potenciálem ohrožení kvality životního prostředí do té míry, že nemohou být ve stávajícím stavu racionálně a efektivně využívány. Lokalita nebo i rozsáhlejší území spojené s historicky významnou událostí (např. bojiště, poutní místa, místa národopisných slavností, místa, která inspirovala umělecká díla).
19A místo významné události Urbanistická analýza a koncepce - krajinářské hodnoty 17A
oblast krajinného rázu
Krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezen hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.
L
Urbanistická kompozice
11A
urbanisticky významný kompoziční prvek
15A
dominanta kulturně historická dominanta přírodní dominanta negativní hlavní kompoziční osa
20A
Území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, urbanizované krajiny nebo rozptýlené zástavby. Pohledově převládající významný prvek v urbanistické kompozici. Objekt nebo skupina objektů kulturně historického charakteru, které svým významem, polohou, hmotou nebo rozsahem přesahují úroveň svého okolí a tvoří lokální identitu místa. Pohledově převládající významný prvek v urbanistické kompozici. Přírodní jev nebo seskupení přírodních nebo topografických útvarů, které svým významem, polohou, hmotou nebo rozsahem přesahují úroveň svého okolí a tvoří lokální identitu místa. Pohledově převládající významný prvek v urbanistické kompozici. Objekt, skupina objektů nebo devastované území, které svým významem, polohou, hmotou nebo rozsahem významně poškozují úroveň svého okolí. Významné, historickým vývojem vzniklé nebo záměrně založené linie uvnitř zástavby, nebo urbanizovaného prostoru, soustřeďující funkční aktivity a prostorové senzace, které záměrně organizují, nebo orientují okolní urbanistickou strukturu.
hlavní osa průhledu
Linie průhledu propojující zpravidla místo výhledu s některou z dominant v území, nebo dominanty mezi sebou.
místo vyhlídky
Veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo v rámci stavby (rozhledna, věž) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území.
linie horizontu
Linie vytvářející kulisu panoramatu (přírodního nebo stavebního) z převládající úrovně pozorovatele.
historické jádro
Vymezení urbánní struktury historického jádra sídla.
15 Specifická ochrana území Specifická ochrana území OP objektu důležitého pro obranu státu
plocha/objekt důležitý pro obranu státu (OBS)
111A
Prostor kolem zařízení důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob. Pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil. Objekty důležité pro obranu státu jsou dále a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda, d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.
objekt civilní ochrany
Objekt sloužící pro ochranu civilního obyvatelstva v případě ohrožení.
objekt požární ochrany
Objekt určený pro zabezpečení protipožárních prostředků a požárně-bezpečnostních zařízení.
L
