ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV AKTUALIZACE Č.1 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV AKTUALIZACE Č.1 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ DATUM: LISTOPAD 2010

Územně analytické podklady pro správní obvod městského úřadu Krnov (ÚAP ORP Krnov) pořízené v roce 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV OBJEDNATEL POŘIZOVATEL KRAJ DATUM

: MĚSTO KRNOV MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV - ODBOR REGIONÁLNÍHO : ROZVOJE : MORAVSKOSLEZSKÝ : LISTOPAD 2010

ETAPA ZPRACOVÁNÍ DÍLA ČÁST DÍLA

: AKTUALIZACE Č.1 : ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

VYPRACOVAL

: MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV - ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE : ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA A KOL. SPOLUPRACOVNÍKŮ

SPOLUPRÁCE

ZODPOVĚDNA OSOBA

: ING.ZDEŇKA SVOBODOVÁ

PODPIS

:

STRANA

2

OBSAH A TEXTOVÁ ČÁST: A.1. A.2. A.2.1. A.2.2. A.2.3. A.2.4. A.2.5. A.2.6. A.2.7. A.2.8. A.2.9. A.2.10. A.3. A.4. A.4.1. A.4.2. A.4.2.1. A.4.2.2. A.4.2.3. A.4.2.4. A.4.3. A.4.4. A.4.5. A.5. A.6. A.6.1. A.6.2. A.6.3. A.6.4. A.6.5. A.6.6. A.6.7. A.6.8.

Úvod Rozbor jednotlivých témat Horninové prostředí a geologie Vodní režim Životní prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území Určení problémů k řešení v ÚPD Doporučení v obecné poloze s významem pro celé řešené území Vyhodnocení záměrů na provádění změn v území a stanovení požadavků a pokynů pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Vyhodnocení záměrů na provádění změn v území v oblasti územního rozvoje a určení problémů k řešení Vyhodnocení záměrů na provádění změn v území v oblasti dopravní infrastruktury a určení problémů k řešení Vyhodnocení záměrů na provádění změn v území v oblasti technické infrastruktury a určení problémů k řešení Problémy v oblasti řešení územního systému ekologické stability Vztahy k Politice územního rozvoje (PÚR ČR) Vztahy k Zásadám územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) Vysvětlení použitých zkratek Závěrečná doporučení Schémata, kartogramy Soudržnost obyvatel území - multikriteriální hodnocení Hospodářské podmínky - multikriteriální hodnocení Životní prostředí - multikriteriální hodnocení Předpoklady udržitelného rozvoje při srovnání soudržnosti obyvatel a hospodářského rozvoje Předpoklady udržitelného rozvoje při srovnání soudržnosti obyvatel, hospodářského rozvoje a přírodních podmínek Předpoklady udržitelného rozvoje při srovnání soudržnosti obyvatel, hospodářského rozvoje a kvality životního prostředí Vztah území obcí ORP Krnov podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Schéma problémů v území nadmístního významu

4 4 4 4 5 5 6 6 8 8 9 9 10 17 17 18 18 28 34 39 40 42 48 48 50

B. GRAFICKÁ ČÁST: Problémový výkres 1 : 25 000

STRANA

3

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV - AKTUALIZACE Č.1

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY ü

A.1. ÚVOD Rozbor udržitelného rozvoje území správního obvodu městského úřadu Krnov (dále v textu RÚRÚ, popř. RÚRÚ ORP Krnov = obce s rozšířenou působností Krnov) navazuje po obsahové stránce na zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území. Vzhledem k podrobnému zpracování údajů zjišťovaných v rámci podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, se již v tato část úkolu omezuje pouze na analýzy a závěry vztahující se k celému území obce s rozšířenou působností, popř. k jednotlivým obcím (pouze se zjištěnými výraznějšími rozdíly). Problémové okruhy jsou členěny na nadmístního významu s grafickým znázorněním ve schématu vloženém v závěru textové části a po obcích s vyznačením v problémovém výkresu. Schémata a kartogramy jsou vloženy v kapitole A.6.

A.2.2.

VODNÍ REŽIM

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY ü ü

nadbytek množství podzemních vod ve vazbě na nároky jednotlivých spotřebišť výskyt rozsáhlých pramenných oblastí

SLABÉ STRÁNKY ü ü

ü

A.2. ROZBOR JEDNOTLIVÝCH TÉMAT ü

Rozbor jednotlivých témat se v souladu s vyhl.č.500/2006 Sb. omezuje pouze na SWOT analýzu témat. Podrobnější informace o jednotlivých tématech lze dohledat v části II. úkolu - Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území. Vložený komentář v úvodu kapitol má za cíl pouze prohloubit, popř. doplnit podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

ü

ü

A.2.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Vzhledem k tomu, že se rozchází aktuální údaje získané zpracovatelem, od údajů poskytnutých poskytovateli údajů, nebylo možné věrohodně zpracovat rozbor tohoto tématu. Vyhodnocení se omezilo pouze na poskytnuté (garantované) údaje.

PŘÍLEŽITOSTI ü

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY ü

ü ü ü ü

možnost využití místních zdrojů nerostných surovin zejména stavební kámen a štěrkopísky (nevýhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin) dostatečné zásoby stavebního kamene na ložisku Krásné Loučky-Kobylí. Vyřešené střety zájmů. dostatečné zásoby nerostných surovin - stavebního kamene pro místní potřebu minimální omezení v území vyplývající z výskytu svahových deformací malé omezení v území ORP , vyplývající z ochrany ložisek nerostných surovin (podíl ploch dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území ve vztahu k územím obcí)

SLABÉ STRÁNKY ü

ü

ü

ü

ü

využití rezervního ložiska stavebního kameneHošťálkovy vyžaduje odstranění střetu zájmů (ochranné pásmo vodního zdroje, les, blízkost sídla, ÚSES) nevyřešené střety u nevýhradních ložisek štěrkopísků v Bohušově, Zátor -Loučky (regionální ÚSES, lokální ÚSES, archeologická památka, les) u některých ložisek lze očekávat odpor obcí vzhledem k blízkosti ložiska vůči plochám bydlení (popř. rekreace) - prognózní ložisko Láryšov, LichnovLichnovský kopec (zde je navíc v blízkosti nadreg. ÚSES), prognózní zdroj Holčovice-Komora, Petrovice, u některých ložisek nelze vyloučit, že těžbou dojde k narušení krajinného rázu (Horní Povelice, Hynčice, Brantice, Radim-Dubový vrch). řada ložisek je buď málo vydatná, nebo se nachází v odlehlých polohách vůči státním silnicím (Dolní Povelice, Slezské Pavlovice, Lysá - Radim, Burkvíz)

neřešení střetů s ochranou přírody znemožní budoucí využití řady perspektivních ložisek

ü

zajištění přiměřené protipovodňové ochrany obcí u horní Opavy po realizaci navržených souborů staveb a opatření od Bruntálu-Kunova až po město Opavu včetně vodní nádrže Nové Heřmínovy zvýšení retenční schopnosti v povodí horní Opavy po realizaci navržených staveb a opatření v ploše tohoto povodí

nedostatek vodních ploch v krajině nedostatek vodních ploch vhodných ke koupání (stanovených jako koupací oblasti, kde je zajištěna odpovídající jakost vody - pouze Bohušovský rybník) výskyt záplav v povodí horní Opavy a nedostačující protipovodňová ochrana sídel Krnov, Brantice, Zátor, Nové Heřmínovy soubory protipovodňových staveb a opatření v povodí horní Opavy nejsou zapracovány v územních plánech obcí neřešení problematiky odtokových poměrů na území města Krnov (nedostatečná kapacita dešťové kanalizace) omezení ve využití území vyplývající z ochrany(výskytu) vodohospodářsky významných ploch na území obcí)(Krnov, Třemešná, Liptáň, Vysoká)

HROZBY ü ü

ü

ü

ü

ü

povodně v povodí řeky Opavy, odklad řešení protipovodňové ochrany v povodí horní Opavy – scházející finanční prostředky na pokrytí nákladů neřešení protipovodňových opatření v území komplexně a ve všech souvislostech(důsledně pojímat celé povodí toku) odpor obyvatel Nových Heřmínov k záměru výstavby víceúčelové vodní nádrže Nové Heřmínovy – vyvolá změny koncepce protipovodňové ochrany dotčeného území obnovení těžby (průzkumných prací) na výhradním rudním ložisku Zlaté Hory - jih ( narušení vodního režimu v krajině) ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (povodňové stavy, období sucha)

ü ü

potenciální možnost vzniku zvláštních povodní po destrukci hrází vodních nádrží další zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace investic do kanalizací a ČOV

STRANA

4


A.2.3.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

A.2.4.


ü ü ü ü

ü

ü

relativně nízká produkce emisí látek znečišťujících ovzduší ve srovnání s Moravskoslezským krajem a ČR (malý výskyt významnějších zdrojů znečištění na území ORP-nejvíce v Krnově, Městě Albrechtice) dobrá imisní situace v průběhu celého roku v celém řešeném území s výjimkou centra Krnova relativně nízká produkce komunálních odpadů dostupnost zařízení pro využívání odpadů převažující západní a severozápadní směr větru není nositelem významného podílu dálkového znečištění ovzduší kvalitní životní prostředí, čistota ovzduší, vysoký podíl zeleně v zastavěných územích (zejména v obcích v západní polovině řešeného území ORP) kvalita pitné vody v rozhodujících vodních zdrojích je na dobré úrovni

SLABÉ STRÁNKY ü

ü ü ü

ü

ü

ü

PŘÍLEŽITOSTI ü ü

ü ü ü

ü

možnost zřizování dalších zařízení pro sběr, výkup a využívání odpadů a stabilních sběrných dvorů využití energetického potenciálu odpadů z velkochovů hospodářských zvířat, kalů z ČOV, energeticky bohatých rostlin a biologicky rozložitelných komunálních odpadů v bioplynových stanicích rozšíření využití dalších alternativních zdrojů tepelné energie rozšíření území zásobovaného zemním plynem zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) omezením spalování tuhých paliv v malých zdrojích opatřeními v dopravě (zejména přeložky a obchvaty) lze souběžně snížit v sídlech znečištění ovzduší i hlukovou zátěž pod úroveň limitů (Krnov, Město Albrechtice)


nebudou dle Plánu oblasti povodí Odry splněny k r.2015 cíle požadované kvality povrchových vod z hlediska ekologického stavu vycházejícího z výsledků všech hodnocených složek- biologických, fyzikálněchemických a hodnocení rybí fauny pro vodní toky Čižina, Opava pod soutokem s Opavicí, Osoblaha s Hrozovou a Prudnik se Sádeckým potokem, které jsou vyhodnoceny k r.2015 jako potenciálně nevyhovující absence zařízení pro sběr, výkup a využívání autovraků nedostatečný počet zařízení pro využívání biologicky rozložitelných komunálních odpadů chybějící obchvat Krnova je příčinou špatné imisní a hlukové situace ploch bydlení podél hlavních dopravních tras ve značné části území je zajištěn pouze základní sběr a výkup velkoobjemového a nebezpečného odpadu včetně elektroodpadu 2x ročně, což zvyšuje podíl nebezpečných složek ve skládkovaném komunálním odpadu dochází k překračování imisního limitu pro maximální 24-hodinové koncentrace PM10. Tento limit je překračován v okolí měst Krnov a Osoblaha. je překračován cílový imisní limit pro benzo(a)pyren v okolí města Krnov

HROZBY ü

ü ü

ü

postupný návrat k pevným palivům ve venkovských oblastech regionu s následným zhoršením imisní situace díky vysokým cenám zemního plynu obtížné prosazování bioplynových stanic a jejich vysoká investiční náročnost nárůst průjezdu kamionové dopravy přes plochy bydlení, pokud se zrealizuje nadzvednutí mostů pod žel.tratí v Jindřichově roste produkce směsného komunálního odpadu

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Analýza vyhodnocuje závěry a poznatky ze všech územně analytických podkladů pro správní obvod městského úřadu Krnov, které se zabývají a zahrnují ochranu přírody, chráněná území, Naturu 2000, ÚSES a krajinný ráz. Území ORP Krnov je velmi různorodé, zahrnuje nestabilní a zemědělsky hojně využívanou krajinu, zejména severovýchod území, ale také ekologicky stabilnější krajinu s převahou lesních a lučních porostů, které najdeme na severozápadě a západě území ORP Krnov. Proto bylo stanovení SWOT analýzy v některých společných parametrech problematické a nesnadné. Do vyhodnocení ochrany přírody a krajiny byly začleněny i poznatky získané z pochůzky po obcích v oblasti obrazu obce a začlenění obce do krajiny (krajinný ráz). Swot analýza SILNÉ STRÁNKY ü ü ü ü ü ü

ü

ü ü ü

dostatečná péče o stávající maloplošná chráněná území (ZCHÚ) dostatečná péče o památné stromy existence dvou Evropsky významných lokalit (EVL) (soustavy NATURA 2000) existence Ptačí oblasti (soustavy NATURA 2000) (Heřmanovice) stávající biologicky cenné vodní nádrže (Dívčí Hrad, Slezské Pavlovice) zachovalé lesní přírodní biotopy soustavy Natura v některých částech území (Vysoká, Třemešná, Krnov, Hlinka) zachovalé komplexy druhově pestrých mezofilních a hygrofilních luk v některých částech (Heřmanovice, Čaková, Dlouhá Voda, Spálené) výstavba nových rybníků a mokřadů (Bohušov, Hlinka) realizace nových prvků ÚSES v některých částech ORP (Bohušov, Koberno) v některých krajinných celcích dostatek rozptýlené zeleně zvyšuje hodnoty krajinného rázu (Krasov, Heřmanovice, Valštejn)

SLABÉ STRÁNKY ü ü ü ü ü ü ü ü

ü

ü

ü


doplnění sítě maloplošných chráněných území zvýšení biodiverzity krajiny v rámci realizace navržených prvků ÚSES

nedostatečná péče o některé hodnotné VKP a ekologicky významné segmenty nedostatečná péče o populace chráněných druhů rostlin a živočichů ve volné krajině (mimo ZCHÚ ) regulace a stav některých potoků (zanedbaná údržba), meliorace velké celky bez zachovalých přírodních biotopů (Albrechtice, Linhartovy, Radim, Spálené) odvodnění některých lesních celků (Městský les) zánik rybníků (Matějovice) výskyt velkých ekologicky nestabilních ploch – půdních bloků, snižujících ekologickou stabilitu krajiny v některých krajinných celcích je nedostatek až absence rozptýlené zeleně výrazně snižují hodnoty krajinného rázu (Hrozová, Koberno, Rusín) negativní obraz řady sídel a navazující krajiny v důsledku výstavby velkých areálů živočišné výroby bývalých státních statků v bezprostřední blízkosti hodnotných částí sídel a v cenných segmentech krajiny(horizonty), které se významně uplatňují v obrazu obce objemy svých objektů a často i neupraveností areálů. negativní obraz sídel v důsledku nevhodné panelové zástavby. Jsou to zejména velké bytové domy, z nichž řada je postavena v panelové technologii. Tyto objekty do tohoto prostředí nepatří objemem, tvarem, materiálem a snižují estetickou kvalitu prostředí nízká architektonická úroveň staveb občanské vybavenosti z druhé pol. 20. stol. a objektů chatové zástavby neodpovídající typologii staveb v daném území

HROZBY ü ü ü

degradace dochovaných přírodních hodnot snižování druhové diverzity, zánik přírodních biotopů vodní a větrná eroze, nízká ekologická stabilita krajiny

STRANA

5


ü ü ü ü

ü ü

výsadba prvků rozptýlené a doprovodné zeleně s protierozní funkcí revitalizace toků, zajištění přirozených rozlivů výstavba nových vodních nádrží a mokřadů obnova urbanistické struktury sídel, obnova původního vzhledu objektů lidové architektury, dostavby s důrazem na původní typologii staveb, oživení center obcí lepší využití stávajících přírodních hodnot k podpoře cestovního ruchu doplnění sítě EVL o další navrhovaná území v rámci tzv. České Natury

ü ü ü ü

ü

ü

ü ü ü ü

další snížení ekologické stability a druhové diverzity krajinných celků další vysoušení krajiny a zvyšování intenzity přísušků biologický a ekologický rozpad některých lesních komplexů (druhotných smrčin v nízkých polohách) všechna sídla jsou poznamenána úbytkem (větším či menším) domovního fondu, což u mnohých výrazně změnilo urbanistickou strukturu; dostatek „volných" ploch v zastavěném územ je většinou běžným jevem, jejich budoucí zástavba objekty netypickými v daném území je dalším ohrožením obrazu obce necitlivé zásahy do krajiny a osídlení – záměry na větrné parky, fotovoltaické elektrárny (Čaková, Krasov, Heřmanovice, Petrovice, Janov, Liptaň, Dívčí Hrad, aj.) neprostupnost atraktivní krajiny pro rekreaci v pasteveckých oblastech - obory, oplocování pozemků - Heřmanovice, Holčovice, Petrovice, Janov aj. (ohrady s elektrickými ohradníky) další intenzifikace zemědělství snížení kvality přírodního prostředí nadměrným rozsahem nové obytné a jiné výstavby v extravilánech lokalizace nevhodné zástavby do pohledových horizontů pohledové znečištění krajiny výstavbou větrných elektráren


ü ü

původních a stanovišti odpovídajících dřevin rozvoj ekologického zemědělství podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách z dotačních titulů EU

A.2.6.

ü ü

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Dopravní infrastruktura Swot analýza- automobilová doprava SILNÉ STRÁNKY ü

ü

relativně rozvinutá síť státních silnic a místních komunikací nabízející přijatelný standard plošné obsluhy rozvinutá veřejná autobusová doprava

SLABÉ STRÁNKY ü ü ü

ü

ü

A.2.5.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

ü ü


ü ü ü

ü

kvalitní zemědělská půda (zejména ve východní části řešeného území - Slezské Pavlovice, Osoblaha , Hlinka, Rusín, Bohušov) dobré podmínky pro zemědělství, lesnickou výrobu, ovocnářství rozmanité přírodní podmínky - vhodné pro tradiční zemědělskou produkci i ekologické zemědělství výrazně nadprůměrně vysoký (v rámci ČR) podíl ekologického zemědělství, zaměřeného zejména na chov skotu bez tržní produkce mléka tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkách

PŘÍLEŽITOSTI ü

ü

zvýšení výměry ploch určených k plnění funkce lesa a zvýšení podílu ploch trvale zatravněných ploch zejména u obcí s vysokým podílem zemědělské půdy z celkové výměry (Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice) zlepšení stavu stávajících lesních porostů – preference


ü

obce s min. zastoupením lesních porostů <15% (Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice) nedostatečná péče o stávající travní porosty ü

ü

ü

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY ü ü ü

kolize záměrů na novou výstavbu se zájmy ochrany zemědělské půdy kolize zájmů v oblasti protipovodňové ochrany území a zájmů ochrany půdy zvýšené riziko vodní eroze zejména ve východní a

střední části řešeného území zpomalení nebo zastavení realizace komplexních pozemkových úprav růst plošných nároků na pěstování energetických plodin na úkor jiných zemědělských komodit

ü

ü

poloha kraje na tahu větve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu, t.j. i Krnovska - rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy zlepšení podmínek pro rozvoj venkova a cestovního ruchu, zlepšení dopravní obslužnosti území a snížení

nevyhovující stav páteřní komunikační sítě sil.I/57 a I/45 neuspokojivý technický stav celostátních a regionálních tratí, nízká rychlost, chybějící elektrifikace nevyhovující vybavení některých hraničních přechodů, příjezdové trasy vedené přes zastavěné území, neumožňující zvýšení povolené tonáže nákladní dopravy nedostatečný počet hraničních přechodů provozovaných bez omezení, limitující rozvoj mezinárodní hospodářské spolupráce v regionu chybějící komunikace pro místní přeshraniční vazby v oblasti Osoblažska nedostačující dostupnost území ORP z dálnice D1 a rychlostní silnice R48 severovýchodní a západní část území ORP je v nedostačující dostupnosti ze sítě silnic I. třídy a II.tř. nevyhovující dopravní dostupnost Krnova a jádrovou část kraje(Ostravu) pro obce Slezské Pavlovice, Hlinka, Osoblaha, Bohušov, Rusín, Slezské Rudoltice, Dívčí Hrad, Vysoká, Jindřichov, Janov, Petrovice, Heřmanovice a Holčovice nevyhovující parametry a stavební stav významných tahů silnic I. třídy, dopravní nehodovost exponovaných tahů, zejména v Krnově nevyhovující stavební a technický stav silniční sítě zejména II. a III. třídy, vč. jejího vybavení, velká vnitřní zadluženost silniční sítě nedořešené návaznosti silnic na území ČR a PR

HROZBY ü ü

ü

absence kvalitního napojení Krnovska na dálniční síť, České i Polské republiky nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky hromadné dopravy, nárůst objemu silniční nákladní dopravy zhoršení dopravní obslužnosti vlivem zhoršujícího se

STRANA

6


ü

ü ü

ü

nehodovosti dopravy modernizace a dostavba I/57 v koridoru Ostrava Opava - Krnov - Bartultovice ("příhraniční trasa") a tahu I/45, společné řešení problematiky ve spolupráci s hornoslezskou aglomerací v sousedním Polsku zkvalitnění stávajících silničních hraničních přechodů, vč. příjezdových tras, např. hraniční přechod Krnov Pietrovice sil. I/45 (podmíněno vybudováním obchvatu Krnova) otevření železničního přechodu Jindřichov ve Sl. Glucholazy pro osobní a nákladní přepravu

ü ü ü

ü

ü

technického stavu dopravní infrastruktury neřešení odstranění nevyhovujících úseků silnic z důvodu nedostatku finančních prostředků nedostatečná koordinovanost priorit a postupu výstavby dopravní infrastruktury v ČR s Polsku, stávající dělba automobilové a veřejné osobní dopravy je na hranici její ekonomičnosti a další pokles kvality veřejné dopravy by vedl k dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy nebezpečí degradace některých oblastí, pokud nebude zajištěna dostupnost služeb a dopravní obslužnost, zejména oblast Osoblažska očekávané zvýšení mezinárodní silniční dopravy a z toho vyplývající negativní vlivy na životní prostředí

Swot analýza- železniční doprava SILNÉ STRÁNKY ü ü ü

rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí a vleček. rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a regionálních tratích historická úzkorozchodná trať Třemešná – Osoblaha


ü ü


ü

ü

ü

modernizace a zkvalitnění osobní i nákladní dopravy, možnost využití kontejnerové dopravy zavedení integrovaného dopravního systému se zapojením modernizované železniční dopravy do IDS event. i na bázi mezinárodní IDS pro vybrané dopravní vazby budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem modernizace a elektrifikace vybraných tratí, rekonstrukce a event. dostavba železničních zastávek s důrazem na atraktivitu úzkorozchodné tratě Třemešná – Osoblaha rozvoj železnice pro každodenní i rekreační využití v příhraničním území s rozšířením návazností na přilehlou část území a stávající kolejovou infrastrukturu Polska (Osoblaha)

morální a technická zastaralost železničních tratí (spodek, přejezdy, zabezpečení, rychlost) nedořešená privatizace regionálních železničních tratí s důrazem na perspektivu úzkorozchodné tratě Třemešná – Osoblaha absence logistických center pro využití kombinované přepravy a překladiště zboží. omezená návaznost koncových železničních tratí na kolejovou síť Polska ( Osoblaha)


dopravní funkcí


ü

ü

nebezpečí útlumu provozu železničních tratí v případě poklesu podílu veřejné osobní dopravy na dělbě přepravní práce nebezpečí možného omezování provozu na železničních tratích v příhraniční oblasti Polska (Glucholazy)

HROZBY

dostavba a zkvalitnění vedení cykloturistických tras pro rozvoj turistického ruchu, z důrazem na dálkové trasy výstavba sítě cyklistických tras pro denní dojížďku v zastavěných územích měst a návazném spádovém území možnosti využití menších letišť, např. Krnov, pro celní a pasové odbavování mezinárodních letů malých cestovních a sportovních letadel

ü

Swot analýza- zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod SILNÉ STRÁNKY ü

ü

ü

ü

ü

vybudování skupinového vodovodu Osoblažsko napojeného na vrt TR4 v Třemešné s dostatečnou vydatností, umožňující napojení dalších sídel - Slezské Pavlovice, Bohušov - Dolní Povelice, Slezské Rudoltice-Koberno, Město Albrechtice zásobení obyvatel pitnou vodou je z 95,5% z veřejných vodovodů (ze skupinových 78%, z lokálních 17,5%) a přesahuje průměr Moravskoslezského kraje 93,6% obyvatel (dle Plánu rozvoje VaK na území kraje) napojení obyvatel na soustavnou kanalizaci svedenou na centrální čistírnu v odpadních vod v 64,5% odpovídá průměru Moravskoslezského kraje 65% obyvatel (dle Plánu rozvoje VaK na území kraje) v jediné aglomeraci nad 10 000 obyvatel, nacházející se na území ORP Krnov - Krnově je v souladu s požadavky EU zajištěna v ČOV technologie na odstraňování dusíku a fosforu z odpadních vod v jediné aglomeraci nad 2000 obyvatel nacházející se na území ORP Krnov- Městě Albrechticích je vybudována mechanicko-biologická ČOV v souladu s požadavky EU

PŘÍLEŽITOSTI ü

ü


ü ü

ü

ü ü

vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí zejména tras podél vodních toků vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s


stávající síť cyklistických tras využívá v převážné míře stávající komunikace nevyhovující podmínky pro cyklistickou dopravu v

zastaralý kanalizační systém ve většině sídel se soustavnou kanalizací nedostatečný rozsah kanalizačních sítí v obcích s vybudovanými ČOV - Město Albrechtice, Krnov, Osoblaha, Hošťálkovy, Jindřichov a Lichnov absence soustavných kanalizací a čistíren odpadních vod v sídlech do 2000 obyvatel nevyhovující odkanalizování obcí v povodích vodních toků Osoblaha, Hrozová, Prudnik, Sádecký potok a Čižina, které jsou dle Plánu oblasti povodí Odry vyhodnoceny s potenciálně nevyhovujícím ekologickým stavem dlouhodobě vysoké ztráty vody z vodovodů pro veřejnou potřebu

HROZBY

využití dostatečné kapacity vodního zdroje TR4 v Třemešné k rozšíření Skupinového vodovodu Osoblažsko a také pro další využití např. pro výrobu balené vody apod. využití dostatečné kapacity Skupinového vodovodu Bruntál pro napojení obce Čaková z Široké Nivy

ü ü ü

Swot analýza- letecká, vodní a cyklistická doprava SILNÉ STRÁNKY

nedostatečná koordinace rozvoje cyklistické dopravy se záměry na Polském území

Technická infrastruktura

HROZBY ü

intravilánech měst

nedostatek vlastních finančních prostředků obcí na vybudování potřebné infrastruktury neřešení problematiky čištění odpadních vod zejména v povodí tzv. lososových vod provozování veřejných vodovodů obecními úřady a nekompetentními malými subjekty, v některých případech neschopnými provozovat sítě v souladu s požadovanými předpisy

Swot analýza- zásobování elektrickou energii SILNÉ STRÁNKY ü

území je plně elektrifikováno

SLABÉ STRÁNKY ü

nejednotná napěťová hladina distribuční sítě VN a

STRANA

7


ü

PŘÍLEŽITOSTI ü ü ü ü ü

provést přechod z 6 kV na 22 kV v obci Krnov a úpravy ke zkvalitnění distribuční sítě posílit stávající distribuční vedení 22 kV o nové vedení postupná obnova distribuční sítě 110 kV a 22 kV s vyššími parametry využití území pro výstavby výroben elektrické energie z obnovitelných zdrojů orientace na využití energetického potenciálu biomasy při kombinované výrobě elektrické energie a tepla

zastaralá kabelová síť 6 kV v centru Krnova část distribuční sítě 22 kV v Krnově je na hranici své přenosové schopnosti

HROZBY ü

ü

realizace záměrů na výstavbu průmyslových zón, ve kterých budou umístěny výroby s vysokou energetickou náročností růst ceny el. energie z důvodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výkupu el. energie z těchto zdrojů


A.2.7.

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY


ü

poměrně příznivá věková struktura obyvatel v SO ORP Krnov jako celku, zejména pak v obcích Hlinka, Vysoká, Lichnov, Slezské Rudoltice. stabilizace osídlení ve většině obcí (mimo vybrané obce Osoblažska), národnostní integrace obyvatel, rozsáhlá spolková činnost v obcích, vznik místních iniciativ.

SLABÉ STRÁNKY ü

ü

ü

Swot analýza- služby v oblasti elektronických komunikací SILNÉ STRÁNKY ü

zajištění služeb elektronických komunikací pomoci pevného připojení nebo mobilní komunikační sítě na většině území

PŘÍLEŽITOSTI ü

ü

ü

ü ü

nekvalitní příjem TV signálů v některých obcích horší dostupnost elektronických komunikací a malá konkurence operátoru elektronických komunikací v okrajových částech území

HROZBY

v rámci přechodu na digitální a rozhlasové vysílání vybudovat televizní a rozhlasové vysílače a převáděče pro zajištění kvalitního příjmu televize a rozhlasu na celém území rozvoj a zvyšování kapacity sítí elektronických komunikací, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu zkvalitňování současné mobilní komunikační sítě všech operátorů a výstavba nových mobilních komunikačních systému nové generace

vysoký potenciál obnovitelných zdrojů energie


rozšíření systému CZT ve městě Krnov a Městě Albrechtice využití energetického potenciálu biomasy ve spalovacích zdrojích s výkonem 5 - 25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolu s využitím biomasy, sluneční energie a tepelných čerpadel pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech, zejména na Osoblažsku, kde jsou nepříznivé podmínky pro plynofikaci.


HROZBY

migrace obyvatel do regionu, zejména města Krnova a jeho okolí v důsledku zvýšení atraktivity bydlení. zlepšení podmínek zaměstnanosti v celém regionu, hlavního předpokladu stabilizace počtu obyvatel v území. rozvoj sociální péče s podporou státu, kraje

ü ü

ü

ü ü

A.2.8. SLABÉ STRÁNKY ü

ü

ü

ü

Swot analýza-zásobování plynem a teplem SILNÉ STRÁNKY

ü

SLABÉ STRÁNKY

ü

omezená dostupnost zemního plynu – podíl spotřeby 1,9% z celkové spotřeby ZP v Moravskoslezském kraji severovýchodní část (celý Osoblažský výběžek) a obce Jindřichov, Janov, Heřmanovice, Hošťálkovy a Krasov nejsou napojeny na plyn

ü

růst ceny zemního plynu omezuje možnosti jeho využití a další rozvoj plynofikace. odpojování domácností dnes napojených na zemní plyn z důvodů zvyšování ceny ZP

rychlé stárnutí populace, zejména v některých menších obcích. výrazný pokles počtu obyvatel města Krnova a některých obcí (v Heřmanovicích, Holčovicích, Rusíně, Bohušově, Slezských Pavlovicích), zejména v důsledku migrace, tj. vystěhování mladých rodin. dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti, nízká mzdová úroveň promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území. zhoršování ukazatelů přirozené měny obyvatelstva omezené možnosti rozvoje vzdělanosti na Osoblažsku

BYDLENÍ

Swot analýza SILNÉ STRÁNKY ü ü

HROZBY ü

nepříznivá věková struktura obyvatel ve vybraných obcích – zejména obcí Rusín, Petrovice a Janov. . nepříznivý populační vývoj zejména v Krnově, relativní pokles je nejvyšší v obcích Hošťálkovy, Heřmanovice, Rusín a Janov (počet obyvatel od r.2001 v těchto obcích klesl o více než 10%). obraz „vykořenění" a opuštěnosti“ ztráty kontinuity s historickým vývojem (např. hřbitovy, křížová cesta v Bohušově, nápisy na budovách z předválečných dob, německé památníky padlým); nedostatečná péče o starší občany, absence domů pro seniory, domů s pečovatelskou službou nízká sídelní stabilita obyvatelstva

ü ü

příznivý kvantitativní vývoj bydlení v období 1991-2001. značná atraktivita bydlení v Krnově a nejbližším okolí (Brantice, Úvalno), u druhého bydlení v obcích s vysokou rekreační atraktivitou (Heřmanovice, Holčovice, Petrovice). příznivé životní prostředí možnost využití neobydlených bytů k rekreačním účelům – atraktivita území

SLABÉ STRÁNKY ü ü ü

ü ü ü

ü

značný podíl bydlení mimo rodinné domy (v panelových domech) i v malých obcích, zejména na Osoblažsku. nízká intenzita nové bytové výstavby v SO ORP Krnov v období po r. 2001, cca 3 krát nižší než je průměr ČR. úplná absence nové bytové výstavby po r.2001 v obcích Heřmanovice, Hlinka, Jindřichov, Rusín, Slezské Pavlovice a Třemešná. problémy bydlení na panelových sídlištích, zejména v Krnově a menších obcích Osoblažska. značné sociálně ekonomické problémy území ORP. malá velikost obcí a sídel determinující zejména jejich vybavenost (chybějící dostupná vybavenost ve školství, zdravotnictví, službách, zejména na Osoblažsku). vyšší podíl starších bytů (zejména Rusín, Liptáň,

STRANA

8


ü ü

PŘÍLEŽITOSTI ü

ü ü ü

HROZBY

zvýšení atraktivity bydlení, zejména u obcí (Rusín, Slezské Pavlovice, Třemešná, Jindřichov, Dívčí Hrad, Hlinka). posílení přiměřené nabídky ploch pro bydlení. poloha u státní hranice s Polskem, rozšíření vazeb obcí a možností spolupráce. značný potenciál druhého bydlení a možnosti transformace na rekreační bydlení, zejména v rekreačně atraktivních obcích.

ü ü

ü ü ü

A.2.9.

Janov, Brantice, Lichnov, Čaková a Petrovice) extrémně malé obce v západní části kraje (obvody POÚ Město Albrechtice a POÚ Osoblaha) vysoký podíl neobydlených bytů zejména v obcích Vysoká, Liptáň, Rusín, Janov, Petrovice, Heřmanovice, Holčovice a Krasov. neřešení problémů velkých sídlišť zejména v Krnově ((stárnutí obyvatel, sociální segregace, doprava, atd.). extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních, dopravních, ale i obslužných funkcí obcí, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti promítající se do poklesu atraktivity bydlení v regionu. chybějící technická infrastruktura a příprava pozemků pro bydlení. nízká intenzita bytové výstavby společně s poklesem počtu obyvatel u řady obcí zapříčiní snížení atraktivity pro vznik a udržení některých druhů zařízení občanské vybavenosti

REKREACE

Dle Rajonizace cestovního ruchu, aktualizované Terplanem v roce 1981, byla část území součástí oblasti č. 38, zařazené do I. kategorie jako oblast s nejkvalitnějšími přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci. V souvislosti s Rajonizací cestovního ruchu ČSR bylo území Jeseníků řešeno v samostatné územně plánovací dokumentaci - ÚPD VÚC Jeseníky, v jehož řešeném území se nachází část území ORP Krnov, a to Heřmanovice, které jsou součástí RKC Zlaté Hory a Holčovice, vymezené jako samostatní rekreační krajinný celek. Rekreačně krajinný celek (RKC) Holčovice tvoří místní části Spálené, Komora, Jelení, Dlouhá Ves, čtyři místní části města Albrechtice - Česká Ves, Hynčice, Valštejn, Dlouhá Voda a místní část obce Hošťálkovy, kterou je osada Křížová. Obce v ORP Krnov, ležící v podhůří Jeseníků mají příznivé podmínky pro rozvoj rekreace, obzvláště pro agroturistiku, pěší turistiku, cykloturistiku, houbaření, myslivost, zimní sporty - běžecké a sjezdové lyžování, jejich význam z hlediska cestovního ruchu je celostátní až mezinárodní a pro rekreační využití jsou vhodné celoročně. Část území ORP Krnov - Osoblažsko - patří k okrajovým partiím oblasti CR č. 38 - Jeseníky, pouze části jeho území (z obcí Třemešná, Vysoká, Liptaň, Dívčí Hrad) jsou v „Generelu cestovního ruchu“ označeny jako „rekreačně vhodné plochy“. Osoblažsko je využívané především k individuální rekreaci.



ü ü ü ü

ü

ü

krajinářsky atraktivní území s možností rozvoje rekreace a cestovního ruchu (vysoký rekreační potenciál území) -zejména západní část spádového území ORP Krnov dostatek přírodních zvláštností, kulturních a folklórních atraktivit rozmístěných po celém území regionu hustá a dobře značená síť turistických stezek a cykloturistických tras po celém regionu podpora rozvoje cestovního ruchu ze strany obcí a měst pozitivní obraz sídel (zejména Holčovice, Heřmanovice, část obce Město Albrechtice, Petrovice ve Sl., Krasov, Čaková, aj.) s převládajícím využitím objektů lidové architektury pro chalupaření, ve kterých jsou starší a původní objekty udržované, upravované, obce si tak zachovaly původní ráz, jsou atraktivnější pro další rozvoj rekreaci a CR vyšší počet kulturních památek - objektů lidové architektury, zámků, technických památek a dalších technických a průmyslových zajímavosti území příznivé podmínky pro rozvoj rekreace v území (o čem svědčí velký počet objektů individuální a hromadné rekreace v obcích Heřmanovice, Holčovice, Petrovice, Rusín a Hošťálkovy

PŘÍLEŽITOSTI ü ü ü ü

ü ü ü ü

ü ü ü ü ü ü ü

slabě využitý potenciál cestovního ruchu nízká kvalita poskytovaných služeb, a informací pro účastníky cestovního ruchu nedostatečná propagace regionu v zahraničí i v rámci republiky nízká úroveň a nekomplexnost infrastruktury cestovního ruchu zejména na Osoblažsku zanedbanost řady obcí, absentuje péče o čistotu, údržbu a o vzhled obcí špatný stav místních komunikací, veřejných prostranství špatný stavebně technický stav kulturních památek

HROZBY

využití potenciálu krajiny pro rozvoj cestovního ruchu a rekreaci rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky využití kapacit cestovního ruchu pro polské občany hornoslezské aglomerace zpestřování pobytové nabídky návštěvníkům kombinací atrakcí v rámci venkovské, městské a průmyslové turistiky a lázeňské léčby oživení muzejnictví a vzdělávacích akcí dostatek disponibilních ploch pro bydlení, chalupaření, výstavbu objektů druhého bydlení chátrající a neobydlené domy využít k rekreační funkci (chalupaření) cílená podpora obnovy a využití památek

A.2.10.

SLABÉ STRÁNKY

ü

ü ü

ü ü ü

neřešení negativního vlivu zemědělských areálu na obraz obcí a krajinný ráz a vlivů areálů na životní prostředí neumožní výraznější rozvoj rekreace a cestovního ruchu podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zdroje místních pracovních míst nízká podpora místního obyvatelstva k možnosti zvýšení turistického ruchu v obci (obava ze zvýšeného přílivu turistů) nedostatečná státní podpora rozvoji cestovního ruchu zejména v zaostalých a venkovských oblastech podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu prohloubení dalšího chátrání památek, neinvestování do obnovy objektů, postupná degradace až po zánik

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY


širší zájem obcí a měst v regionu na řešení hospodářských problémů území a zejména vysoké

SLABÉ STRÁNKY ü

dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti, zejména na Osoblažsku.

STRANA

9


ü

ü

nezaměstnanosti. přírodní předpoklady území pro rekreaci, částečně i zemědělství a tradiční místní průmysl, řemesla v návaznosti na zdroje a předpoklady území. poloha v příhraniční oblasti umožňující poskytovat služby a rekreační využití vzájemně i pro občany sousedního státu

ü ü ü ü ü

ü ü

ü

ü

PŘÍLEŽITOSTI ü ü ü

využití širší polohy regionu, přeshraniční spolupráce s Polskem - kooperace s podniky na území PR využití místních přírodních zdrojů a předpokladů SO ORP pro podnikání - rozvoj zpracovatelského průmyslu příprava pozemků pro podnikání ve vybraných dopravně dobře dostupných obcích s ohledem na jejich nejlepší možné využití (při dodržení zásad urbanistické ekonomie a posílení soudržnosti obyvatel obce).

nízká úroveň mezd. podprůměrná vzdělanost obyvatel, malá sociální mobilita obyvatel. omezená dopravní dostupnost a okrajová poloha části regionu, zejména Osoblažska. nízké daňové příjmy, zejména nejmenších obcí. nedostatečné využívaní veřejných budov a hospodářských objektů (spíše nevyužitelné objekty než nenaplněné potřebou vybavenosti či výroby) nedostatek pracovních příležitostí výrazné rozdíly v rámci MS kraje mezi jádrovou JV částí (Ostravsko, Opavsko, Beskydy) a okrajovou SZ část (Bruntálsko, Osoblažsko), málo významnějších center vytvářejících nabídku pracovních příležitostí pro obce ve svém přirozeném spádovém území. nízká atraktivita území Osoblažského výběžku pro podnikání

HROZBY ü

ü

ü

extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území v kombinaci s problémy v oblasti bydlení, procesy stárnutí obyvatel. neřešení dopravní obsluhy SO ORP, zejména obcí Osoblažska.


Všechny tři rozměry - pilíře rozvoje - se vzájemně ovlivňují. Vyváženost znamená, že žádný z těchto pilířů nelze v dlouhodobém časovém horizontu upřednostňovat. Upřednostnění ekonomického rozvoje zpravidla způsobuje přetížení využití území, nárůst objemu odpadů a dopravní problémy. Tak například přílišný rozvoj turistických oblastí může vést až k jejich znehodnocení a následnému kolapsu. Upřednostnění sociálního rozvoje může ohrozit konkurenceschopnost v tvrdé ekonomické soutěži mezi regiony. Upřednostnění environmentálních hledisek, například v přehnaně ochranářském přístupu k území, může způsobit ekonomické umrtvení, spojené s vylidňováním a stagnací regionu. V krátkodobém časovém horizontu je možno přijímat operativní opatření, upřednostňující některý z faktorů pro řešení naléhavých ekonomických, sociálních či ekologických problémů. Vždy je však nutno zvažovat dlouhodobé důsledky těchto opatření. Udržitelný rozvoj svými cíli přesahuje do budoucnosti minimálně o jednu generaci. Vyváženost rozvoje v území lze zajišťovat dvěma způsoby: – „nápravným" způsobem, jehož podstatou je (často nákladné) odstraňování škod, způsobených ekonomickým rozvojem – „proaktívním" způsobem, jehož podstatou je vzájemná integrace a koordinace cílů, takže ke škodám vůbec nedochází. Ideální je takový přístup, při kterém se jednotlivé faktory (ekonomický, sociální a environmentální) vzájemně posilují. Území patří k nenahraditelným zdrojům a jeho znehodnocení má zpravidla dlouhodobé důsledky. Průmět do území umožňuje územní koordinaci jednotlivých záměrů i koordinaci sektorových politik na lokální, regionální i národní úrovni. Proto má územní hledisko pro prosazování principů udržitelného rozvoje mimořádný význam.

A.3.1. VYHODNOCENÍ VNĚJŠÍCH VLIVŮ. Špatná dopravní dostupnost hospodářských center a větší vzdálenosti dané nižší hustotou osídlení vytvářejí méně příznivé podmínky pro územní dělbu práce. Z hlediska daňových výnosů se území příliš neliší od ostatních částí kraje. Výrazně slabší je však podnikatelská aktivita, vyjádřená počtem podnikatelských subjektů. Dřívější ekonomická základna tvořená většinou zemědělstvím a lesnictvím se v procesu ekonomické transformace podstatně oslabila. Výhledově má území ORP rozvojové předpoklady ve využití místních zdrojů a přírodního potenciálu rozvoje rekreace a služeb cestovního ruchu.

A.3. VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Definice udržitelného rozvoje v území: Udržitelný rozvoj má tři rozměry - ekonomický, sociální a environmentální. Z ekonomického hlediska jde o udržitelný hospodářský rozvoj, spojený s rostoucími příjmy obyvatel. Sociální rozvoj obsahuje potřebu důstojného života a rozvoje lidské osobnosti, zdraví, vzdělání, sociálního uznání, spravedlnosti, soudržnosti a rozvoje kultury. Toho lze dosáhnout dobrým fungováním rodiny, obcí, občanské společnosti a veřejných institucí. Environmentální rozměr představuje nutnost zachovat dlouhodobě na přijatelné úrovni statky a služby, které lidské společnosti poskytuje příroda. Ty zahrnují energii, suroviny, prostor, kapacitu absorbovat odpady a zdravé podmínky pro život lidí.

Největší slabou stránkou s logickým zařazením až mezi indikátory ohrožující udržitelný rozvoj je poloha území ORP Krnov stranou významných komunikačních tepen a rozvojových os v rámci ČR i Moravskoslezského kraje. Toto ohrožení potvrzuje i návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (viz kap. A. 5.). Je to dáno geomorfologickou polohou a tvarem území, které tvoří výběžek vklíněný do území Polské republiky. Na západní straně tvoří přirozenou bariéru Zlatohorská vrchovina a okraj Hrubého Jeseníku. Nejsilnější urbanistické vazby jsou na urbanizační ose Ostrava – Opava - Krnov. Menší význam má urbanizační osa Krnov- Bruntál – Olomouc. Ostatní vazby jsou již méně významné a mají spíše lokální význam. Jde zejména o vazby na významná města na území Polské republiky (PR). Již zmíněná geografická poloha Osoblažského výběžku do značné míry podmiňuje intenzitu a formu vazeb v území. Dopravní spojení Krnova se značnou částí Osoblažska je realizováno díky otevření hranic s PR i přes území Polska. Perspektivní v dalším vývoji i nadále zůstávají osy Krnov – Ostrava a Krnov – Bruntál - Olomouc. Na významu bude stoupat osa Krnov - Město Albrechtice - Prudnik a po realizaci úprav na silniční sítí v Krnově i vedlejší osa Bruntál – Krnov - Glubczyce. Limitující pro další rozvoj uvedených os je stav na silniční sítí. Pro rozšíření dalších vazeb s Polskými regiony (rozvoj obchodu, služeb, podnikání i kulturního a společenského života) bude limitující návaznost a srovnatelná kvalita dopravního spojení.

STRANA

10



V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o počtu obyvatel sousedních okresů v Polsku, další údaje jsou uvedeny za tzv. gminy – svým pojetím částečně odpovídající spádovým obvodům pověřených úřadů.

– značná atraktivita bydlení v Krnově a nejbližším okolí (Brantice, Úvalno), u druhého bydlení

Počet obyvatel v regionech a významných sídlech v příhraniční oblasti Polska (r. 2007)

– přírodní předpoklady území pro rekreaci, částečně i zemědělství a tradiční místní průmysl,

v obcích s vysokou rekreační atraktivitou (Heřmanovice, Holčovice, Petrovice).

– poměrně příznivá věková struktura obyvatel v SO ORP Krnov jako celku. – širší zájem obcí a měst v regionu na řešení hospodářských problémů území a zejména vysoké nezaměstnanosti.

Spádový obvod (gmina)

okres Głubczyce Baborów Branice Głubczyce Kietrz okres Prudnik Biała Głogówek Lubrza Prudnik

celkem 49818 6469 7597 23997 11755 59354 11475 14170 4418 29291

z toho město 22786 3136 13333 6317 31267 2598 5742 22927

Zdroj: Hlavní statistický úřad, Polsko

Vztahy ve struktuře osídlení jsou zobrazeny ve schématu VI. 3. v části Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

– – – – –

– – –

Obecné možnosti spolupráce s PR jsou založeny především na ekonomické výhodnosti spolupráce. Pro sousední polské regiony (okresy) je charakteristická podobná cenová i výdělková úroveň, ekonomické základy tvoří především intenzivní zemědělská výroba. Průmysl je soustředěn zejména v Prudniku, městu velikostně srovnatelném s Krnovem. U města Prudnik jsou realizovány nové dopravní investice (obchvat). Glubczyce jsou centrem prosperujícího zemědělského regionu, na polské poměry vykazující značnou koncentraci zemědělské výroby. Míra nezaměstnanosti obou polských regionů je mírně nadprůměrná vzhledem k průměru Opolského kraje, její hodnocení je však méně nepříznivé než např. u Osoblažska. Míra nezaměstnanosti zde v posledních letech poklesla. Z hlediska udržitelnosti rozvoje řešeného území lze vztahy se sousedními regiony zařadit mezi příležitost. Otevření hranic, společný trh a v brzké době i společná měna umožní zcela volný tok zboží, hospodářskou spolupráci a pohyb pracovní síly mezi regiony. Z hlediska dostupnosti občanské vybavenosti již dnes uspokojuje potřeby obyvatel Osoblažska vybavenost přilehlých měst v Polské republice (jde zejména o vybavenost v oblasti maloobchodních zařízení, která buď v území schází, nebo je obtížně dopravně přístupná).

A.3.2. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH SILNÝCH STRÁNEK A HROZEB VYPLÝVAJÍCÍCH Z ROZBORU JEDNOTLIVÝCH TÉMAT

– – – – – – – – – – – –

– území Krnovska je pokryto schválenými ÚP VÚC, více jak 92 % řešeného území Krnovska je

– – –

pokryto schválenými ÚP obcí – stabilizace osídlení ve většině obcí (mimo vybrané obce Osoblažska), národnostní integrace obyvatel, rozsáhlá spolková činnost v obcích, vznik místních iniciativ. – příznivý kvantitativní vývoj bydlení v období 1991-2001.

– – –

Nejvýznamnější silné stránky pro udržitelný rozvoj území:

řemesla v návaznosti na zdroje a předpoklady území. poloha v příhraniční oblasti umožňující poskytovat služby a rekreační využití vzájemně i pro občany sousedního státu krajinářsky atraktivní území s možností rozvoje rekreace a cestovního ruchu (vysoký rekreační potenciál území) -zejména západní část spádového území ORP Krnov dostatek přírodních zvláštností, kulturních a folklórních atraktivit rozmístěných po celém území regionu hustá a dobře značená síť turistických stezek a cykloturistických tras po celém regionu pozitivní obraz sídel (zejména Holčovice, Heřmanovice, část obce Město Albrechtice, Petrovice ve Sl., Krasov, Čaková, aj.) s převládajícím využitím objektů lidové architektury pro chalupaření, ve kterých jsou starší a původní objekty udržované, upravované, obce si tak zachovaly původní ráz, jsou atraktivnější pro další rozvoj rekreaci a CR vyšší počet kulturních památek - objektů lidové architektury, zámků, technických památek a dalších technických a průmyslových zajímavosti území relativně nízká produkce emisí látek znečišťujících ovzduší ve srovnání s Moravskoslezským krajem a ČR dobrá imisní situace v průběhu celého roku v celém řešeném území s výjimkou centra Krnova převažující západní a severozápadní směr větru není nositelem významného podílu dálkového znečištění ovzduší kvalitní životní prostředí, čistota ovzduší, vysoký podíl zeleně v zastavěných územích (zejména v obcích v západní polovině řešeného území ORP) kvalita pitné vody v rozhodujících vodních zdrojích existence dvou Evropsky významných lokalit (EVL) stávající biologicky cenné vodní nádrže (Dívčí Hrad, Slezské Pavlovice) zachovalé lesní přírodní biotopy soustavy Natura v některých částech území (Vysoká, Třemešná, Krnov, Hlinka) zachovalé komplexy druhově pestrých mezofilních a hygrofilních luk v některých částech území (Heřmanovice, Čaková, Dlouhá Voda, Spálené) realizace nových prvků ÚSES (Bohušov, Koberno) v některých krajinných celcích dostatek rozptýlené zeleně zvyšuje hodnoty krajinného rázu (Krasov, Heřmanovice,Valštejn) dostatečné zásoby stavebního kamene na ložisku Krásné Loučky-Kobylí. Vyřešené střety zájmů. dostatečné zásoby nerostných surovin - stavebního kamene pro místní potřebu nadbytek množství podzemních vod ve vazbě na nároky jednotlivých spotřebišť, rozsáhlé pramenné oblasti kvalitní zemědělská půda (zejména ve východní části řešeného území) dobré podmínky pro zemědělství, lesnickou výrobu, ovocnářství relativně rozvinutá síť státních silnic a místních komunikací nabízející přijatelný standard plošné obsluhy rozvinutá veřejná autobusová doprava rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí a vleček. historická úzkorozchodná trať Třemešná – Osoblaha

STRANA

11


– vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí – vybudování skupinového vodovodu Osoblažsko napojeného na vrt TR4 v Třemešné s dostatečnou vydatností, umožňující napojení dalších sídel - Slezské Pavlovice, Bohušov Dolní Povelice, Slezské Rudoltice-Koberno, Město Albrechtice – zásobení obyvatel pitnou vodou z 95,5% z veřejných vodovodů (ze skupinových 78%, z lokálních 17,5%) přesahuje průměr Moravskoslezského kraje 93,6% obyvatel (dle Plánu rozvoje VaK na území kraje) – území je plně elektrifikováno – zajištění služeb elektronických komunikací pomoci pevného připojení nebo mobilní komunikační sítě na většině území – vysoký potenciál obnovitelných zdrojů energie Ze silných stránek lze vyzvednout zejména: o stav životního prostředí o příznivá věková struktura obyvatel o předpoklady území pro rekreaci o četnost kulturních památek o existence kapacitních zdrojů pitné vody o přírodní hodnoty o kvalitní zemědělská půda Nejvýznamnější ohrožení vyplývající z rozboru jednotlivých témat pro udržitelný rozvoj území:

– nepříznivý populační vývoj ve městech, zejména v Krnově, relativní pokles je nejvyšší v

– –

– – –

– – – –

obcích Hošťálkovy, Heřmanovice, Rusín a Janov (počet obyvatel od r. 2001 v těchto obcích klesl o více než 10%). dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti a nízká mzdová úroveň promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území - emigrace z území, pokles atraktivity území pro bydlení extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních, dopravních, ale i obslužných funkcí obcí, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a využití pro rekreaci. rychlé stárnutí populace, zejména v některých menších obcích. nízká intenzita bytové výstavby společně s poklesem počtu obyvatel u řady obcí zapříčiní snížení atraktivity pro vznik a udržení některých druhů zařízení občanské vybavenosti neřešení negativního vlivu zemědělských areálu na obraz obcí a krajinný ráz a vlivů areálů na životní prostředí neumožní výraznější rozvoj rekreace a cestovního ruchu, snižuje atraktivitu pro bydlení prohloubení dalšího chátrání památek, neinvestování do obnovy objektů, postupná degradace až po zánik extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení. necitlivé zásahy do krajiny a osídlení – záměry na větrné parky, fotovoltaické elektrárny (Čaková, Krasov, Heřmanovice, Petrovice, Janov,(Liptaň, Dívčí Hrad, Úvalno, aj.) neprostupnost atraktivní krajiny pro rekreaci v pasteveckých oblastech - obory, oplocování pozemků - Heřmanovice, Holčovice, Petrovice, Janov aj. (ohrady s elektrickými ohradníky)


– postupný návrat k pevným palivům ve venkovských oblastech regionu s následným – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

zhoršením imisní situace díky vysokým cenám zemního plynu nárůst průjezdu kamionové dopravy přes plochy bydlení, pokud se zrealizuje nadzvednutí mostů pod žel. trati v Jindřichově povodně v povodí řeky Opavy, odklad řešení protipovodňové ochrany v povodí horní Opavy – scházející finanční prostředky na pokrytí nákladů neřešení protipovodňových opatření v území komplexně a ve všech souvislostech (důsledně pojímat celé povodí toku) odpor obyvatel Nových Heřmínov k záměru výstavby víceúčelové vodní nádrže Nové Heřmínovy – vyvolá změny koncepce protipovodňové ochrany dotčeného území soubory protipovodňových staveb a opatření v povodí horní Opavy nejsou zapracovány v územních plánech obcí kolize záměrů na novou výstavbu a protipovodňová opatření se zájmy ochrany zemědělské půdy (zejména ve východní části řešeného území) nízká ekologická stabilita východní části řešeného území další snížení druhové diverzity krajinných celků biologický a ekologický rozpad některých lesních komplexů (druhotných smrčin v nízkých polohách) zvýšené riziko vodní eroze zejména ve východní a střední části řešeného území neřešení odstranění nevyhovujících úseků silnic z důvodu nedostatku finančních prostředků nebezpečí útlumu provozu železničních tratí v případě poklesu podílu veřejné osobní dopravy na dělbě přepravní práce zpožďování modernizace a dostavby páteřní komunikační sítě v důsledku omezených investičních prostředků, nedostatečná koordinovanost priorit a postupu výstavby dopravní infrastruktury v ČR s Polskem, nebezpečí degradace některých oblastí, pokud nebude zajištěna dostupnost služeb a dopravní obslužnost, zejména oblast Osoblažska nebezpečí možného omezování provozu na železničních tratích v příhraniční oblasti Polska (Glucholazy) očekávané zvýšení mezinárodní silniční dopravy a z toho vyplývající negativní vlivy na životní prostředí nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky hromadné dopravy, nárůst objemu silniční nákladní dopravy zhoršení dopravní obslužnosti vlivem zhoršujícího se technického stavu dopravní infrastruktury chybějící technická infrastruktura a příprava pozemků pro bydlení. nedostatek vlastních finančních prostředků obcí na vybudování potřebné infrastruktury neřešení problematiky čištění odpadních vod zejména v povodí tzv. lososových vod růst ceny zemního plynu omezuje možnosti jeho využití a další rozvoj plynofikace. Odpojování domácností dnes napojených na zemní plyn z důvodů zvyšování ceny ZP neřešení střetů s ochranou přírody znemožní budoucí využití řady perspektivních ložisek

STRANA

12


– obnovení těžby (průzkumných prací) na výhradním rudním ložisku Zlaté Hory - jih (střety s ochranou kulturních památek, ochranou přírody, narušení vodního režimu v krajině) Z indikátorů představujících ohrožení pro udržitelný rozvoj lze uvést zejména: – území ORP Krnov leží stranou významných komunikačních tepen, rozvojových oblastí a rozvojových os – pokles počtu obyvatel, vysoká nezaměstnanost a nízká mzdová úroveň – stárnutí populace – nízká atraktivita pro rozvoj bydlení v severní a východní části území ORP Krnov a postupná přeměna řady sídel na rekreační osady s negativními dopady do struktury občanské vybavenosti – zanedbaná údržba kulturních památek – ohrožení území povodněmi, návrh a realizace protipovodňových opatření v území v rámci celého povodí – neřešení nezbytných protipovodňových opatření – nebezpečí degradace některých oblastí, pokud nebude zajištěna dostupnost služeb a dopravní obslužnost, zejména oblast Osoblažska (omezení hromadné dopravy osob po silnici a železnici) – zpožďování modernizace, dostavby a údržby páteřní komunikační sítě v důsledku omezených investičních prostředků – chybějící technická infrastruktura a příprava pozemků pro bydlení, nedostatek vlastních finančních prostředků obcí na vybudování potřebné infrastruktury – neřešení problematiky čištění odpadních vod zejména v povodí tzv. lososových vod – další zhoršování stavu ovzduší vlivem přechodu domácností na spalování méně kvalitních paliv

Pro souhrnné vyhodnocení soudržnosti obyvatel, hospodářských podmínek životního prostředí území byla vytvořena přehledná tabulka hodnotící vybrané základní ukazatele, s 5 bodovým hodnocením (1nejlepší, 5nejhorší), bez použití specifických vah jednotlivých faktorů. Tato tabulka nepředstavuje „jediné možné a objektivní“ hodnocení obcí, poskytuje však hierarchické vyjádření postavení konkrétní obce z hlediska zvolených ukazatelů.

Soudržnost obyvatel území - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení) soudržnost obyvatel

vývoj

vývoj

index stáří

vývoj

bydlení nové byty

byty v RD

1991-2010

2001-2010

1.1.2009

1991-2001

2001-2009

2001

celkem

a

b

c

d

e

f

g

h

ČR

1

1

2

2

1

3

1,67

SO ORP

2

3

2

1

5

3

2,67

Bohušov

4

4

1

2

5

3

3,17

Územní jednotka název obce

Brantice

1

1

1

1

2

2

1,33

Býkov-Láryšov

4

4

2

2

3

2

2,83

Čaková

1

1

4

1

5

2

2,33

Dívčí Hrad

1

2

1

1

5

4

2,33

Heřmanovice

5

5

5

2

5

2

4,00

Hlinka

3

2

1

2

5

3

2,67

Holčovice

1

4

1

1

4

2

2,17

Hošťálkovy

5

5

5

2

5

2

4,00

Janov

5

5

5

3

5

2

4,17

Jindřichov

4

4

1

1

5

3

3,00

Krasov

1

3

3

1

4

2

2,33

Krnov

3

3

3

1

5

4

3,17

Lichnov

1

3

1

1

5

2

2,17

Liptaň

2

1

4

2

5

2

2,67

Město Albrechtice

2

3

2

1

4

3

2,50

Osoblaha

2

3

1

1

5

4

2,67

Petrovice

5

4

5

5

5

2

4,33

Rusín

5

5

5

4

5

3

4,50

Slezské Pavlovice

5

1

5

4

5

3

3,83

Slezské Rudoltice

1

3

1

2

5

3

2,50

Třemešná

4

4

3

2

5

2

3,33

Úvalno

1

1

1

2

3

1

1,50

Vysoká

1

1

1

1

5

2

1,83

Zátor

1

1

1

1

5

2

1,83

Z následující tabulky je patrné výrazně horší absolutní hodnocení hospodářských podmínek-ukazatelů v území SO ORP Krnov než u soudržnosti obyvatel území. Pro širší srovnání je v obou tabulkách uveden i průměr hodnocení ČR.

A.3.3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

obyvatelstvo


Soudržnost obyvatel území - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení) míra nezaměstna nosti

% zaměstn. -primér

1.1.2009

a

hospodářské podmínky

vzdělání VŠ

rekreační podmínky

komunikace -poloha

technická infrastruktur a

2007

2001

2007

2007

2001

celkem

b

c

d

e

f

g

h

ČR

3

2

2

2

2

2

2,17

SO ORP

4

2

4

4

3

2

3,18

Bohušov

4

5

5

3

4

4

4,17

Brantice

4

3

5

3

1

4

3,33

Býkov-Láryšov

5

2

5

4

4

4

4,00

Čaková

4

4

5

3

4

4

4,00

Dívčí Hrad

5

3

5

3

4

4

4,00

Heřmanovice

5

5

5

3

4

4

4,33

Hlinka

5

5

5

5

5

4

4,83

Holčovice

4

4

5

3

4

4

4,00


STRANA

13


Hošťálkovy

4

4

5

3

3

3

3,67

Janov

5

3

5

3

3

4

3,83

Jindřichov

4

3

5

4

3

3

3,67

Krasov

4

4

5

3

4

4

4,00

Krnov

4

1

3

4

1

1

2,33

Lichnov

5

3

5

4

4

3

4,00

Liptaň

4

3

5

4

4

4

4,00

Město Albrechtice

4

3

4

4

2

3

3,33

Osoblaha

4

3

5

5

5

3

4,17

Petrovice

3

3

4

2

4

4

3,33

Rusín

5

5

5

5

5

4

4,83

Slezské Pavlovice

5

5

5

5

5

4

4,83

Slezské Rudoltice

5

5

5

4

5

4

4,67

Třemešná

4

3

5

4

2

3

3,50

Úvalno

4

3

5

4

1

1

3,00

Vysoká

5

4

5

4

2

4

4,00

Zátor

4

3

4

3

2

3

3,17

U charakteristiky jednotlivých obcí je nutno vnímat zásadní moment hodnocení hospodářského pilíře širšího regionu – nejen samotného SO ORP Krnov, ale i okresu Bruntál. I přes místní zlepšení situace v letech 2005-2008 je jeho hodnocení z hlediska průměrných-běžných poměrů ČR stále negativní. Možnosti řešení z hlediska aktivity obcí v posledních letech (např. města Krnov), územního plánování jsou aktivně využívány což nelze říci o regionální hospodářské politice zejména z úrovně ČR a nastavení makroekonomických nástrojů. Tuto situaci potvrzují např. nedostatečné daňové příjmy obcí SO ORP Krnov. Obecně je tak nutno konstatovat jako základní problém řešeného území - narušení vyváženosti rozvoje území SO ORP Krnov nepříznivým stavem hospodářského pilíře, který se částečně promítá i do soudržnosti obyvatel území (nepříznivé dopady nezaměstnanosti a propadu úrovně příjmů do sociální situace obyvatel). Z územního hlediska je nutno vydělit dva výrazněji postižené regiony – spádové obvody obcí POÚ Osoblahy a Města Albrechtice. Nepříznivý – nevyvážený z hlediska fungování osídlení je tento stav zejména ve vybraných obcích Osoblažska – Rusín, Hlinka, Slezské Pavlovice a Slezské Rudoltice (stav r. 2007) – do r. 2009 došlo pouze k mírnému přesunu v pořadí nejproblémovějších obcí - Slezské Pavlovice, Rusín, Hlinka, Slezské Rudoltice. Tato čtveřice obcí v okrajové poloze u státních Hranic vykazuje dlouhodobě největší omezení hospodářského rozvoje. Soudržnost obyvatel území – její nepříznivý stav do značné míry koreluje s hospodářskými podmínkami území. Výjimku představuje zejména město Krnov, které vykazuje nepříznivý sociálně demografický vývoj, zejména u části sídlišť města. Rozsáhlá migrace z regionu – v posledních letech způsobuje především úbytek mladých, vzdělaných a sociálně mobilních, kooperativních obyvatel. Hlavní příčiny migrace a deformací soudržnosti obyvatel v regionu jsou hospodářské, částečně však i ve vzdělanosti obyvatel a v oblasti bydlení. Syntetické hodnocení životního prostředí je vždy složitým problémem, jeho interpretace omezená stupněm poznání i percepcí problému. Do značné míry syntetickým ukazatelem je koeficient ekologické stability (viz. popis tohoto ukazatele a kartogram VI.13.1, je součástí II. etapy ÚAP). Od r.2007 do r.2009 jsou změny tohoto ukazatele minimální.


Z kartogramu je zřejmé, že nejvhodnější přírodní podmínky jsou ve střední a zejména v západní části řešeného území. Třetí pilíř udržitelného rozvoje neobsahuje pouze přírodní podmínky, ale měl by obsahovat i kvalitu životního prostředí ve všech jeho složkách. Zde již dochází k problémům při zjištění věrohodných, aktuálních a lokalizovaných dat. Převážná část dat se zjišťovala zpravidla za území okresů, některá data jsou pouze za území kraje. Řadu ukazatelů kvality životního prostředí nelze vždy zodpovědně „osadit“ do řešeného území a stanovit takto i stav kvality např. povrchové vod, ovzduší apod. V mnoha případech jsou data deformována dálkovým přenosem (vliv dálkového přenosu znečištění na řešené území a obráceně řešené území může produkovat znečištění pro jiné oblasti mimo řešené území - např. v oblasti znečištění povrchových vod). Stanovit jednoznačné ukazatele - indikátory a metodou výběru zastoupení nejvyšších hodnocení, popř. nejnižších hodnocení, popř. metodou multikriteriálního hodnocení sdělit, že je na tom území velmi dobře, nebo naopak velmi špatné, je příliš odvážné a vzhledem k dostupným údajům i nemožné. Výběr kritérií pro posouzení stavu životního prostředí byl tedy omezen na data dostupná, i když v mnoha případech i značně zastaralá (např. z šetření k roku 2001). Důraz v hodnocení je kladen zejména na ovzduší a přírodní prostředí. Pro hodnocení ovzduší byly záměrně použity 2 různé ukazatele, regionální a „místní“. Čistota ovzduší má velký vliv na vnímání kvality životního (obytného a rekreačního) prostředí. U ukazatele kvality ovzduší (chápán jako regionální ukazatel) nebylo řešené území v r.2005 hodnocené jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší. V r. 2006 - 2009 už ale na části území ano (podle ČHMÚ). Pro objektivizaci stavu ovzduší sehrává významnou roli v regionálním až místním měřítku použité palivo pro vytápění. Podíl bytů vytápěných uhlím, popř. plynem je chápán jako „místní“ ukazatel. Kombinace vysokého podílu vytápění bytů uhlím, špatných rozptylových podmínek a zástavby s omezenou cirkulací ovzduší, vytváří velmi nepříznivé podmínky pro bydlení z hlediska kvality ovzduší. Mnohdy se jedná pouze o části sídel podél údolí vodních toků (inverzní údolí), mnohdy i intenzivně zastavěných a navíc s dopravními zátěžemi. Dále je použit ukazatel % podílu bytů napojených na kanalizaci. Čistota vod se obvykle neprojevuje přímo na vnímání kvality obytného prostředí, náklady na její řešení jsou velké a hodnocení může být velmi proměnlivé i s ohledem na velikost sídel a druh zástavby. Kvalita životního prostředí by neměla být vnímána jen staticky - co se momentálně v ovzduší nachází bez zkoumání souvislostí. Obce by měly být posuzovány i z hlediska chování k životnímu prostředí (i když to v okamžitém vnímání pro občana nepůsobí vždy negativně,protože splašky z jeho špatně fungujícího septiku „někam“ odtečou, a kouř z jeho kotle spalujícího nekvalitní uhlí a odpadky opět „někam“ vítr odfouká), tzn., jestli se k prostředí ve kterém se nachází se chová šetrně či nikoliv. Přenosem těchto škodlivin je zákonitě ovlivňováno širší okolí. Z těchto důvodu zpracovatele zařadili mezi posuzované ukazatele i uvedené napojení bytů na kanalizaci (zdali obec odpadní vody kontrolovaně čistí), na plyn a spalování uhlí. Autoři si jsou vědomi, že k objektivnímu posouzení zejména třetího pilíře - životního prostředí ještě stále schází věrohodná a objektivní data. Z těchto důvodů se doporučuje v ÚAP prohloubit tuto problematiku s cílem objektivizovat výsledné srovnání jednotlivých pilířů. Je žádoucí se věnovat i problematice hluku (schází věrohodné údaje), zastoupení centrálního vytápění s využitím biomasy, spalování bioplynu, produkce a likvidace domovního odpadu, apod. Dále uvedené výsledky nutno chápat jako předběžné, poskytující základní informace. Životní prostředí (vybrané ukazatele) - spádový obvod ORP Krnov

STRANA

14



Čaková

1

5

1

5

1

2,60

Dívčí Hrad

3

4

1

5

1

2,80

Heřmanovice

1

4

1

5

2

2,60

Hlinka

4

5

1

5

1

3,20

Holčovice

1

3

1

5

3

2,60

5,69

Hošťálkovy

1

5

1

3

2

2,40

1%

3,97

Janov

1

4

1

5

2

2,60

8%

5,40

Jindřichov

2

4

1

5

1

2,60

1

3

1

5

1

2,20


koeficient ek. stability 2009

% podíl bytytopení uhlím 2001

% podíl byty napojené na plyn 2001

kvalita ovzduší 2006

% byty s kanalizací 2001

a

b

c

d

e

f

ČR

1,59

15%

3,00

75%

10,23

SO ORP

1,78

18%

2,00

29%

6,21

Bohušov

0,42

47%

1,00

1%

Brantice

1,94

42%

1,00

Býkov-Láryšov

4,12

64%

1,00

Čaková

5,02

74%

1,00

0%

3,02

Krasov

Dívčí Hrad

0,47

37%

1,00

8%

3,25

Krnov

3

1

4

1

3

2,40

Heřmanovice

16,82

48%

1,00

0%

5,75

Lichnov

2

3

1

5

1

2,40

Hlinka

0,23

74%

1,00

0%

1,94

Liptaň

3

5

1

5

2

3,20

Holčovice

12,09

27%

1,00

0%

11,92

Město Albrechtice

1

2

2

3

2

2,00

Hošťálkovy

5,11

50%

1,00

31%

5,65

Osoblaha

3

4

2

2

1

2,40

Janov

17,60

48%

1,00

4%

6,63

Petrovice

1

4

1

5

2

2,60

Jindřichov

1,50

45%

1,00

10%

4,24

Rusín

4

5

1

5

2

3,40

4

5

1

5

1

3,20

Krasov

4,41

30%

1,00

0%

3,33

Slezské Pavlovice

Krnov

0,75

6%

4,00

89%

13,68

Slezské Rudoltice

3

4

1

5

1

2,80

Lichnov

1,84

27%

1,00

1%

3,56

Třemešná

1

3

1

5

2

2,40

Liptaň

0,95

61%

1,00

2%

9,04

Úvalno

3

2

1

1

1

1,60

Město Albrechtice

3,16

18%

2,00

26%

6,53

Vysoká

3

5

1

5

2

3,20

Osoblaha

0,32

39%

2,00

76%

1,27

Zátor

2

5

2

4

2

3,00

Petrovice

24,03

43%

1,00

0%

7,41

Rusín

0,13

56%

1,00

7%

6,79

Slezské Pavlovice

0,13

79%

1,00

1%

1,96

Slezské Rudoltice

0,72

38%

1,00

1%

3,49

Třemešná

3,40

29%

1,00

6%

6,74

Úvalno

0,73

17%

1,00

81%

2,44

Vysoká

1,00

51%

1,00

4%

7,42

Zátor

2,33

55%

2,00

13%

5,03

Celkově jsou podmínky životního prostředí při zohlednění uvedených ukazatelů v řešeném území hodnoceny jako průměr až slabší průměr ČR. Na hodnocení se negativně projevuje zejména: – chybějící infrastruktura (kanalizace a nepřímo scházející plynofikace obcí, promítající se do vysokého podílu bytů vytápěných uhlím), – poměrně velké zastoupení orné půdy (zejména Osoblažsko) a tím snížení koeficientu ekologické stability území. Celkové hodnocení udržitelného rozvoje - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení)

Životní prostředí - spádový obvod ORP Krnov (multikriteriální hodnocení) % podíl bytytopení uhlím

% podíl byty napojené na plyn

kvalita ovzduší

% podíl byty s kanalizací

Kvalita životního prostředí

2007

2001

2001

2006

2001

celkem

a

b

c

d

e

f

g

ČR

2

2

3

2

3

SO ORP

2

2

2

3

2

Bohušov

3

4

1

5

Brantice

2

4

1

Býkov-Láryšov

1

5

1


koeficient ekologické stability

Územní jednotka název obce a

Průzkumy a rozbory pro ZÚR v rozsahu ÚAP (Atelier T-plan, s.r.o., 2007)

Celkové hodnocení 3 pilířů hodnocení- r.2010

Pořadí obce

celkem b

c

ČR

-

2,08

d

2,40

SO ORP

-

2,68

2,20

Úvalno

3,57

2,03

1

2

3,00

Brantice

2,86

2,42

2

5

1

2,60

Město Albrechtice

2,62

2,61

3

5

2

2,80

Krnov

2,62

2,63

4

STRANA

15


Zátor

2,86

2,67

5

Krasov

2,86

2,84

6

Lichnov

3,33

2,86

7

Holčovice

3,10

2,92

8

Čaková

3,33

2,98

9

Vysoká

3,81

3,01

10

Dívčí Hrad

3,33

3,04

11

Osoblaha

3,57

3,08

12

Třemešná

2,86

3,08

13

Jindřichov

3,57

3,09

14

Býkov-Láryšov

3,57

3,21

15

Liptaň

3,57

3,29

16

Slezské Rudoltice

3,57

3,32

17

Hošťálkovy

3,10

3,36

18

Petrovice

3,57

3,42

19

Bohušov

4,05

3,44

20

Janov

3,33

3,53

21

Hlinka

4,05

3,57

22

Heřmanovice

2,86

3,64

23

Slezské Pavlovice

4,29

3,96

24

Rusín

4,29

4,24

25

Výsledné hodnocení – nejlepší hodnocení obcí v okolí Krnova (Úvalno, Brantice) se odráží i v rozvoji těchto obcí, Na druhé straně může být otázkou diskusí velmi dobrá pozice Města Albrechtice a Krnova, tj. měst, u kterých dochází k úbytkům počtu obyvatel, migrují z nich zejména mladí a vzdělaní obyvatelé. Tento vývoj zřejmě hodnocení zachycuje pouze omezeně. Na druhé straně hodnocení některých obcí „doplácí“ na zvolená kriteria např. Heřmanovice (vlivem kritéria zaměstnanosti v I.sektoru, vzdělanosti obyvatel, poklesu obyvatel apod). Tuto skutečnost je nutno vnímat i při formulaci zadání územních a zpracování územních plánů, dále prohlubující znalosti konkrétních podmínek, ale vnímající podmínky širších regionů. Pokud srovnáme toto hodnocení s Průzkumy a rozbory pro zásady územního rozvoje v rozsahu územně analytických podkladů (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2007- zkráceně PR ÚAP MSK 2007), pak jsou patrné některé odlišností, zejména při hodnocení „nejlepších“ obcí. Vymezení obcí s nejhoršími parametry jednotlivých pilířů se zdá být jednoznačnější (Rusín, Slezské Pavlovice, Hlinka). Tyto odlišnosti vyplývají zejména z rozdílné metodiky, použití odlišných indikátorů stavu i vývoje. Největší relativní celkové rozdíly (podhodnocení u Úvalna o 43% a Vysoké 21% v PR ÚAP MSK, r. 2007) a naopak (nadhodnocení Heřmanovic o 28%) jsou způsobeny zejména odlišným hodnocením pilíře životního prostředí.Všechny obce na spojnici Opava-Krnov jsou v PR ÚAP MSK hodnoceny z hlediska životního prostředí velmi negativně, což vyplývá především z mechanického vnímání intenzivní zemědělské krajiny, jako nevyhovující z hlediska životního prostředí (obce jsou hodnoceny podobně špatně, jako na území Karvinska). Toto pramení z častého hodnocení chybějících lesů na území obcí jako velkého nedostatku, v návaznosti na definici koeficientu ekologické stability. Z hlediska obyvatel takovéto vnímání životního prostředí jako nedílné součástí obytné atraktivity vyvrací nadprůměrný zájem o novou bytovou výstavbu v obci Úvalno. Naopak nadhodnocené Heřmanovice vykazují podprůměrnou intenzitu bytové výstavby a to zřejmě zčásti i rekreačního charakteru. Zásadní teoretické dilema stávajících hodnocení je, nakolik bude akcentováno „přírodní“ či „antropocentrické“ pojetí hodnocení území. Celkové hodnocení odlišnosti je možno u nezávislých hodnocení považovat za překvapivě malé, vzhledem k „počátkům multikriteriálních hodnocení“ v rámci ÚAP.


Nově (v r. 2010) je zařazena následující tabulka, která provádí souhrnnou kategorizace obcí v řešeném území na základě metodiky MMR (r. 2010). Nejlepší příznivou hodnotu představuje kategorie 1 (takto byla klasifikována v řešeném území pouze obec Úvalno), nejhorší nepříznivou kategorii 4 (Rusín a Slezské Pavlovice). Výsledné hodnocení kategorizace obcí z hlediska vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj (soudržnosti obyvatel území, hospodářských podmínek a podmínek životního prostředí metodika RÚRU 2010, nově zařazeno v r. 2010) ekologické podmínky

hospodářské podmínky

soudržnost obyvatel

výsledná kategorie

rok

2010

2010

2010

2010

a

b

d

c

E

+

-

+

2b

Bohušov

+

-

-

3a

Brantice

+

-

+

2b

Býkov-Láryšov

+

-

+

2b

Čaková

+

-

+

2b

Dívčí Hrad

+

-

+

2b

Heřmanovice

+

-

-

3a

Hlinka

-

-

+

3c

Holčovice

+

-

+

2b

Hošťálkovy

+

-

-

3a

Janov

+

-

-

3a

Jindřichov

+

-

+

2b

Krasov

+

-

+

2b

Krnov

+

+

-

2a

Lichnov

+

-

+

2b

Liptaň

-

-

+

3c

Město Albrechtice

+

-

+

2b

Osoblaha

+

-

+

2b

Petrovice

+

-

-

3a

Rusín

-

-

-

4

Slezské Pavlovice

-

-

-

4

Slezské Rudoltice

+

-

+

2b

Třemešná

+

-

-

3a

Úvalno

+

+

+

1

Vysoká

-

-

+

3c

Zátor

+

-

+

2b


expertní oprava

ČR SO ORP

Pozornost bude žádoucí věnovat a prohloubit poznání zejména u obcí vykazujících nepříznivé ukazatele jako např. Heřmanovice, Janov, Petrovice, Rusín a Slezské Pavlovice.

STRANA

16


Autoři si neosobují právo sdělit jednoznačně, které obce jsou z hlediska vyváženosti všech tří pilířů na tom jednoznačně nejhůře a naopak které obce zase nejlíp. Grafické i tabulkové hodnocení může být pro další úvahy dobrým vodítkem na co navázat a naopak čeho se dále vyvarovat. Zvolená kritéria velmi (mnohdy i subjektivně) ovlivňují výsledné hodnocení. Některá fakta ale nelze skrýt a to zejména: a)v oblasti soudržnosti obyvatel: – úbytky počtu obyvatel některých obcí – nízká intenzita bytové výstavby – přeměna bytového fondu na nebytový – chybějící občanská a technická infrastruktura b)v oblasti hospodářských podmínek: – vysoká míra nezaměstnanosti – závislost na vyjížďce za zaměstnáním – nízké průměrné mzdy


– nedojde k prohloubení nevyváženosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území – budou navržena řešení vedoucí k zlepšení výchozího stavu v území (zejména v oblastech, ve kterých v rozboru udržitelného rozvoje území byly zjištěny nejzávažnější disproporce mezi jednotlivými pilíři a zároveň byly zjištěny nepříznivé ukazatele dokumentující nevyvážený stav v jednotlivých pilířích)

A.4. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD A.4.1. DOPORUČENÍ V OBECNÉ POLOZE S VÝZNAMEM PRO ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Při vypracování nového územního plánu, popř. při zpracování jeho změn se doporučuje při zpracování návrhu zadání věnovat pozornost: v oblasti návrhu nových ploch pro bydlení a vybavenost:

– vycházet z reálného vývoje počtu obyvatel. Velikost návrhových ploch by měla reflektovat Závěry: Řešené území vykazuje z hlediska vyváženosti vztahu podmínek území nepříznivý stav a v mnoha případech i ohrožení hospodářského rozvoje (zejména z hlediska zaměstnanosti obyvatel, rozvoje technické infrastruktury, dopravní dostupnosti). Toto ohrožení negativně ovlivňuje i širší podmínky soudržnosti obyvatel řešeného území. Problémy hospodářského rozvoje se koncentrují v severní a západní části SO ORP Krnov (Osoblažsko a většina spádového území Města Albrechtice). Soudržnost obyvatel obcí je v současnosti ohrožována procesy úbytku a stárnutí obyvatel. Situace v jednotlivých obcích je výrazně diferencovaná. Pokles počtu obyvatel se výrazně projevuje zejména v Krnově a řadě menších obcí, zejména Osoblažska (Rusín, Slezské Pavlovice). Jako spíše průměrné (z hlediska širších poměrů ČR) je možno hodnotit podmínky pro příznivé životní prostředí. Problémy v jednotlivých sídlech vznikají zejména s chybějící kanalizací, způsobem převažujícího vytápění (chybějící napojení na plyn) a dopady intenzivního zemědělského využití území v krajině. S ohledem na převažující funkce, sídelní strukturu a přírodní podmínky je základním předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek území, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů dopravy, zhoršení kvality ovzduší) či negativních dopadů na rekreační potenciál řešeného území. Na základě těchto výsledků a průzkumu v terénu je možno konstatovat, že v řešeném území existuje skupina obcí – Osoblažsko, jejichž hodnocení je výrazně nepříznivé. Na druhé straně existují i prosperující obce zejména v okolí Krnova, jejichž hodnocení, je nutno do značné míry svazovat s městem Krnovem a řadou procesů, které zde probíhají. Optimalizace funkcí řešeného území s ohledem na širší region, příhraniční vazby je předpokladem stabilního rozvoje, který by však neměl překročit měřítka a limity jednotlivých obcí (jak z hlediska funkcí a tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce). Koncepce územního rozvoje v řešení nových územních plánů jednotlivých obcí (popř. jejich významných koncepčních změn) budou dle potřeby a požadavků dotčených orgánů posuzovány z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území. Posouzení nového řešení by mělo prokázat zejména, že: – nedojde novými koncepčními návrhy k zhoršení současného stavu

očekávanou poptávku po bydlení, ve které by měla být zohledněna cca 50-100 % rezerva ploch (odhad potřeb odvíjející se od počtu obyvatel a počtu bytů je obsažen v kap. II.2.1. a II.2.2. Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území) – v nabídce ploch pro bydlení by měly zejména ve venkovských sídlech převládat plochy pro rodinné domy – dbát na přiměřené využití a urbanistické zefektivnění stávající rozptýlené zástavby. – občanskou vybavenost lokalizovat zejména v sídlech s dobrou dojížďkou, s koncentrovaným bydlením, reálným napojením na technickou infrastrukturu se současnými požadavky na zabezpečení přiměřených plochy veřejných prostranství. Dbát na urbanistické uspořádání ploch tak, aby se vzájemně provozně, esteticky a z hlediska vlivů na životní prostředí nevylučovaly (neopakovat zjištěné chyby v ÚP - lokalizace domovů důchodců v odtržitých lokalitách v sídlech dopravně hůře obsloužitelných, lokalizace nových ploch pro občanskou vybavenost v sousedství areálů zemědělské výroby, návrh nadměrných ploch pro sídla ve kterých dlouhodobě dochází k poklesu počtu obyvatel a dochází k přeměně trvalého bydlení na tzv. druhé bydlení, apod.). Hospodářské podmínky území

– zaměřit se na max. využití nevyužitých, popř. extenzivně využitých ploch výroby. Optimálně využít potenciál ploch vhodných pro podnikání v řešeném území. – v návaznosti na předpokládaný rozvoj bydlení navrhovat i vyvážený rozvoj ploch pro podnikání (průmyslových ploch) při zachování přírodních a také i krajinných hodnot. Vyvarovat se současných chyb, kdy jsou umístěny výrobní areály v centrech obcí v bezprostřední blízkosti významných veřejných objektů a areálů, popř. památkově chráněných objektů celkově rušících obraz obce. Výstavba výrobních areálů nevalné estetické hodnoty na pohledových horizontech a osách, výškově naprosto nevhodně konkurujících jiným esteticky zdařilejším a hodnotným objektům (technologické věžovité objekty jako sila, senážní věže, komíny apod.) by se již neměla v obcích opakovat. Stávající nešvary neumocňovat, ale hledat řešení k nápravě chyb. Ochrana kulturních památek

STRANA

17


Stav kulturních památek, nacházející se v obcích na území ORP Krnov, je z hlediska stavebně technického při srovnání s ostatními svazky obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje nejhorší. Schází dlouholetá základní údržba, a to jak u objektů církevních, tak i v majetku státu a kraje, či soukromých. Svědčí o tom jak zchátralé kostely (Hošťálkovy, Pelhřimovy, Janov - ohradní zeď s kaplemi, atd.), tak i zámky a stavby v jejich areálech (Slezské Rudoltice, Slezské Pavlovice, Dívčí Hrad, Brantice, Hošťálkovy, Jindřichov). ÚP nemůže ošetřit problematiku údržby těchto památek, ale může citlivým využitím ploch v jejich bezprostřední blízkosti vytvořit podmínky pro jejich budoucí zhodnocení v rámci obrazu obce a začlenění mezi místa hojně navštěvovaná v rámci turistického ruchu. Pokud je dále v textu navrženo vypracování územní studie, je to chápáno jako doporučený podklad pro zpracování změny (pokud se bude vztahovat k předmětné lokalitě), popř. nového územního plánu. Bude již na rozhodnutí obce a pořizovatele nakolik vymezený problém po provedení doplňujících průzkumů vyhodnotí jako závažný a studii pořídí.


A.4.2.1.Vyhodnocení záměrů na provádění změn v území v oblasti územního rozvoje a určení problémů k řešení Bohušov Obec má svůj územní plán vypracován dle požadavků platné legislativy (zák. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn). Vzhledem k tomu, že obec neposkytla data vztahující se k platnému ÚP, nebylo možné aktualizovat záměry a problémy k řešení. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – soubor 4 náhrobků v kostele sv. Martina (náhrobník Jindřicha Supa z Fulštejna, náhrobník Ekrika) – hrobka rodiny Gebauerových – kaple sv. Jana Nepomuckého, k. ú. Karlov u Bohušova

Brantice

A.4.2. VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVÁDĚNÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STANOVENÍ POŽADAVKŮ A POKYNŮ PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ, V rámci vymezení problémů k řešení v ÚP : – nebyly vymezovány střety zastavitelných ploch a jiných záměrů s technickou infrastrukturou (stávající i navrženou). Tyto problémy jsou řešitelné standardními způsoby v rámci zpracování ÚP. Přeložky inženýrských sítí jsou obecně velmi drahou záležitostí a hradí je zpravidla ten, kdo je vyvolal - zde obec, popř. budoucí investor realizující vymezený záměr. V rámci řešení ÚP bude rozhodnuto, zdali bude inženýrská síť akceptována, nebo přeložena. – byly vyznačeny kolize záměrů s ochranou zemědělské půdy (nejlepší dvě třídy ochrany zemědělské půdy). Vzhledem k obecně zvyšujícím se tlakům na zastavění krajiny se souběžně i zvyšuje rozsah trvale odnímané zemědělské půdy. Stát připravuje opatření ke snížení rozsahu odnímané půdy. Z těchto důvodů je vhodné vědět při plánování územního rozvoje obcí, kde mohou nastat při projednávání územního plánu obtíže s prosazením některých záměrů. V problémovém výkresu byly problémy označeny písmenem a číslicí. Písmenem se odlišuje druh problémů: U - problémy z oblasti územního rozvoje obcí, urbanistický problém D - problémy dopravní P - problémy v oblasti ekologie V - problémy v oblasti vodního režimu v krajině, vodního hospodářství Dle druhu jsou i samostatně problémy popsány v následujících kapitolách. Graficky jsou problémy lokalizovány ve výkresu „Problémový výkres “. Vzhledem ke značné kumulaci jevů bylo přikročeno k barevnému sjednocení všech záměrů a zastavitelných ploch (jasná růžová barva). Pro přesnější odlišení jednotlivých skupin jevů jsou k dispozici výkresy B.3. a B.2. z etapy Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území.

Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– – – – – –

plochy pro bydlení plochy pro výrobu a skladování plochy pro sport a rekreaci záměr na výstavbu poldru je ve střetu s ÚSES (řešit ve změně, novém ÚP) velká část záměrů je ve střetu s ochranou půdy (řešit v rámci nového ÚP) část zastavitelných plochy v Branticích je v záplavovém území (nutno řešit v novém ÚP, ve změně popř. úpravě ÚP). – rozvoj v zastavěném území obce bude limitován stanoveným záplavovým územím a aktivní zónou stanoveného záplavového území. V rámci zpracování změn ÚP stanovit podmínky pro plochy zasahující do záplavového území a vyloučit novou zástavbu z aktivních zón stanoveného záplavového území. – záměr na realizaci velké zóny pro průmysl a sklady při západní okraji obce u silnice I.třídy (Krnov - Bruntál) je plošně velmi rozsáhlý (21 ha). Bude vhodné prověřit záměr z hlediska vlivu na krajinný ráz. Problémovou může být zejména velikost zóny na jižních pohledově exponovaných svazích. Doporučuje se zvážit rozčlenění na menší celky. Návrh nových zastavitelných ploch dle ÚP se jeví jako nadstandardní. Doporučuje se prověřit reálné potřeby obce. Pokud by došlo k realizaci plánovaných záměrů, je žádoucí prověřit potřebné plochy a kapacity zařízení občanské vybavenosti a návrh technické infrastruktury. Ostatní záměry na provedení změn v území:

– rekonstrukce (výstavba nového) mostu u hranic s Krnovem přes řeku Opavu – ve změnách územního plánu zohlednit připravovaná protipovodňová opatření na řece Opavě vyplývající ze změny velikosti vodní nádrže Nové Heřmínovy (protipovodňová opatření-hráze a stěny). Problémy k řešení U40 - střet záměru na výstavbu poldru s ÚSES (řešit ve změně, popř. novém ÚP)

STRANA

18


U41 - záměr je ve střetu s ochranou půdy (řešit v rámci nového ÚP) U42 - zastavitelné plochy jsou v záplavovém území (řešit v novém ÚP, popř. ve změně, popř. v úpravě ÚP) Obecným problémem v obci je bezprostřední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci řešení ÚP bude vhodné prověřit možnosti vložení ochranných prvků (zeleň, smíšené plochy bydlení,aj.), popř. stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnitř areálu směrem k plochám bydlení. Rozvoj v zastavěném území obce bude limitován stanoveným záplavovým územím a aktivní zónou stanoveného záplavového území. V rámci zpracování nového ÚP, popř. změn ÚP stanovit podmínky pro plochy zasahující do záplavového území a vyloučit novou zástavbu z aktivních zón stanoveného záplavového území. Záměr na realizaci velké zóny pro průmysl a sklady při západní okraji obce u silnice I.třídy (Krnov-Bruntál) bude vhodné prověřit z hlediska vlivu na krajinný ráz. Problémovou může být zejména velikost zóny na jižních pohledově exponovaných svazích. Doporučuje se zvážit rozčlenění na menší celky. Ve změnách územního plánu zohlednit připravovaná protipovodňová opatření na řece Opavě vyplývající ze změny velikosti vodní nádrže Nové Heřminovy. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – kaple sv. Jana Nepomuckého, k. ú. Radim u Brantic

Býkov-Láryšov Obec nemá dosud platný územní plán. Z dosud nevydaného návrhu ÚP vyplývá, že limitujícím pro další rozvoj obce bude zajištění vhodného zásobování pitnou vodou (návrh na napojení na vodovod v Krnově) a zajištění čištění odpadních vod. Z podkladu pro rozbor udržitelného rozvoje území nevyplynuly žádné závažnější střety v území, které by nebyly v územním plánu řešitelné.

Čaková Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu a změny č. 1 :


– směr rozvoje pro plochy rekreace v lokalitě u Jeleního potoku pod Jakubčovickým kopcem, (další rozšíření pro ranč a jezdecký areál je ve střetu s ochranou půdy. Doporučuje se prověřit reálnost záměru územní studii, do ÚP zapracovat dle výsledku projednání. – směr rozvoje ploch technické infrastruktury pro vodojem v lokalitě severně nad zastavěným územím (zabezpečení vlastního zdroje vody). Záměr není v kolizi s limity využití území, lze zapracovat do ÚP. – směr rozvoje ploch výroby - přemístění areálu farmy Čaková z centra obce mimo zastavěné území. Záměr je ve střetu s ochranou půdy, ochranným pásmem lesa a dalším záměrem vybudováním vlastního zdroje vody pod navrženou plochou. Záměr nutno prověřit v územní studii, současně zpracovat i architektonickou (hmotovou) studii, zaměřenou na eliminaci negativního dopadu převýšených staveb v areálu farmy do prostředí obce, obě studie srovnat a reálnější řešení zapracovat do územního plánu, pokud vzniknou nároky na nové plochy. Lze konstatovat, že téměř všechny plochy navazující na zastavěné území obce, vhodné k zástavbě z hlediska urbanistického, konfigurace terénu a vazeb na technickou infrastrukturu jsou ve střetu s ochranou půdy. Územní rozvoj Čakové se nevyhne střetu s ochranou půdy. V současné době nelze předjímat rozhodnutí orgánu ochrany zemědělské půdy, vzhledem k velikosti sídla a zastavitelnému území je problém řešitelný. Navržené plochy se doporučuje zapracovat do územního plánu jako plochy územní rezervy chráněné pro budoucí rozvoj. Nutno upozornit na závažnou kolizi rekreačního využití území a navržených větrných parků, které v případě realizace výrazně sníží vysokou krajinářskou hodnotu. Problémy k řešení U1/1, U1/2 - u rozvojových záměrů pro plochy technické infrastruktury (2 větrné parky - východně a západně od zastavěného území) dochází ke střetu s ochranou přírody, krajinného rázu, u západní plochy při hranici s k. ú. Krasov navíc ke střetu s ochranou půdy. U2 - směr rozvoje ploch výroby - přemístění areálu farmy Čaková z centra obce mimo zastavěné území. Záměr je ve střetu s ochranou půdy, ochranným pásmem lesa a dalším záměrem - vybudováním vlastního zdroje vody pod navrženou plochou. Záměr se doporučuje prověřit v územní studii, současně zpracovat i architektonickou (hmotovou) studii, zaměřenou na eliminaci negativního dopadu převýšených staveb v areálu farmy do prostředí obce, obě studie srovnat a reálnější řešení zapracovat do územního plánu, pokud vzniknou nároky na nové plochy.

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace nedochází ke střetu s platnými limity kromě dvou ploch bydlení na jihu k. ú. a ploch pod Jakubčovickým kopcem, které jsou ve střetu s ochranou půdy; – u rozvojových záměrů pro plochy technické infrastruktury (2 větrné parky - východně a západně od zastavěného území) dochází ke střetu s ochranou přírody, krajinného rázu, u západní plochy při hranici s k. ú. Krasov navíc ke střetu s ochranou půdy). Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směry rozvoje pro plochy bydlení nejsou v kolizi s limity využití území až na 2 plochy v dolní části obce jižně od sil. III. tř. Záměry lze zapracovat do ÚP, do ploch územní rezervy. Plochy v kolizi s limity využití území prověřit územní studií a do ÚP zapracovat dle výsledku projednání.

Dívčí Hrad Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu:

– nové plochy pro bydlení – plochy pro občanskou vybavenost – bude žádoucí prověřit záměr na realizaci skládky komunálního odpadu v jihozápadní části obce. Návrh nových zastavitelných ploch dle ÚP je přiměřený velikosti a postavení sídla ve struktuře osídlení. Ostatní záměry na provedení změn v území:

STRANA

19



– rozšíření stávajícího areálu pro sport a rekreaci (v současném ÚP je plocha navržena pro

– směr rozvoje pro plochy rekreace v lokalitě pod Kostelním vrchem (rekreační areál, sjezdové

sady a zahrádkářskou osadu). Záměr na rozšíření ploch pro sport a rekreaci je v aktivní zóně stanoveného záplavového území a regionálním ÚSES. S tímto limitem je ve střetu i současný návrh využití předmětné plochy v ÚP. – vzhledem k vybřežování řeky Osoblaha, je nutné navrhnout lokální protipovodňové opatření k ochraně zastavěného území nad mostem v centrální části obce. – záměr na větrný park, popř. fotovoltaickou elektrárnu v lokalitě Pastvina. Záměr bude žádoucí posoudit z hlediska vlivů na krajinný ráz. Zohlednit blízkost areálu zámku. Většina rozvojových záměrů se nachází v ploše vymezené pro regionální ÚSES. Nutno prověřit soulad po vydání ZÚR MSK a provést případnou změnu v ÚP.

lyžování). Záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi s limity využití území. – směr rozvoje pro plochy rekreace v lokalitě na Salaší, nad silnicí do Petrovic, (rekreační areál pro sjezdové lyžování). Záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi s limity využití území. – problém v stávajícím areálu zemědělské výroby na horním konci - betónový seník, který je nevhodnou dominantou, doporučuje se zpracovat studii úpravy této nevhodné stavby, zvážit návrh výsadeb pro eliminaci negativního vzhledu stavby a jeho dopadu do krajiny. Rozvojové záměry je žádoucí přednostně orientovat na podporu podnikání v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Problémy k řešení

Problémy k řešení U45 - vzhledem k vybřežování vodní ho toku je nutné navrhnout lokální protipovodňové opatření k ochraně zastavěného území. U46- rozvojové záměry se nacházejí v ploše vymezené pro regionální ÚSES. Nutno prověřit soulad po vydání ZÚR MSK a provést případnou změnu v ÚP. Záměr na park větrných elektráren nutno posoudit z hlediska vlivů na krajinný ráz. Zohlednit blízkost areálu zámku. U47-záměr na rozšíření ploch pro sport a rekreaci je v aktivní zóně stanoveného záplavového území a regionálním ÚSES V územním plánu věnovat pozornost vymezení plochy zemědělské výroby (při východním okraji zastavěného území) a stanovení podmínek pro další územní rozvoj. Ve spolupráci s pořizovatelem ZÚR MSK řešit upřesnění vymezení regionálního ÚSES, který plošně zasahuje do všech zastavěných a zastavitelných ploch. Upřesnit podmínky pro využití území.

Heřmanovice Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace nedochází ke střetu s platnými limity, pouze zcela zanedbatelné procento z ploch se nachází ve střetu s ochranou půdy. Koordinovat rozvoj území a vymezení zastavitelných ploch se záměrem na realizaci vodní nádrže Spálené. Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směr rozvoje pro plochy bydlení v horní části obce jižně od silnice. Záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi s limity využití území. – směr rozvoje pro plochy bydlení v horní části obce, severně od silnice. Záměr lze zapracovat do ÚP jako plochu územní rezervy, není v kolizi s limity využití území, kromě ochrany půdy, avšak vzhledem k členitosti území a nedostatku pozemků vhodných k zástavbě je vhodné plochu pro tento záměr chránit. – směr rozvoje ploch rekreace - jezdecký areál (rozšíření stávajícího ranče) není v kolizi s limity využití území, lze zapracovat do územního plánu.

U3 - problém ve stávajícím areálu zemědělské výroby na horním konci s nevhodnou dominantou (betonový seník). Dochází k narušení obrazu obce. Doporučuje se zpracovat studii, která navrhne opatření ke snížení negativního vjemu (úprava nevhodné stavby, návrh výsadeb pro eliminaci negativního vzhledu stavby a jeho dopadu do krajiny, apod.) U4 - střet přeložky silnice s chráněným územím (VPR), prověřit územní studii, zvážit nezbytnost a reálnost záměru V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – Švédská kaple – roubená chalupa č.p. 45 – roubená chalupa č.p. 77 – roubená chalupa č.p. 99 – roubená chalupa v kožuchu č.p. 228 – roubená chalupa č.p. 231 – roubená chalupa č.p. 264 – roubená chalupa č.p. 335 – roubená chalupa č.p. 367 – roubená chalupa č.p. 419 – roubená chalupa č.p. 458 se stodolou

Hlinka Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení – zlepšení parametrů místní komunikace propojující m.č. Rylovka s hraničním přechodem do Polské republiky (úprava komunikace na 3,5m + výhybny) Návrh nových zastavitelných ploch dle ÚP je přiměřený velikosti a postavení sídla ve struktuře osídlení Problémy k řešení Rozvoj se nevyhne střetu s kvalitní půdou. Vzhledem k velikosti sídla a předpokladu požadavku na zastavitelné plochy je v ÚP řešitelné.

STRANA

20


Problémem je bezprostřední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci řešení ÚP prověřit možnosti vložení ochranných prvků (zeleň, smíšené plochy bydlení,aj.), popř. stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnitř areálu směrem k plochám bydlení.

Holčovice Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení a plochy rekreace dochází ke střetu s ochranou půdy, kterému se územní rozvoj sídla nevyhne, obzvláště vzhledem k větší členitosti území. V současné době nelze předjímat rozhodnutí orgánu ochrany zemědělské půdy, vzhledem k velikosti sídla a rozsahu zastavitelného území je problém řešitelný. Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směr rozvoje pro plochy bydlení na volných plochách - zahuštěním původní zástavby v m. č.

–

–

–

–

Komora a v m. č. Spálené. Záměry nutno prověřit územními studiemi. Vzhledem k atraktivitě území, jeho zcela jedinečné charakteristice nutno novou výstavbu umístit tak, aby narušila urbanistickou strukturu sídla, ve studii se doporučuje stanovit regulativy, které zabezpečí uchování hodnot obou urbanisticky a krajinářsky velmi významných lokalit. záměr na rozšíření ploch rekreace nad navrženou plochou bydlení jižně od hřbitova. Záměr je v severnější části plochy ve střetu s ochranou půdy. Doporučuje se zpřesnit konkrétní využití plochy a řešení prověřit v územní studii. záměr na vybudování odpočinkového areálu v ploše mezi Opavicí a silnicí (severně od odbočky na Karlovice. Lokalita se nachází se v zastavěném území, záměr v ploše mimo aktivní zónu záplavového území lze do územního plánu zapracovat. záměr vybudování rozhledny v sedle západně pod Špičákem. Záměr je ve střetu s energetickým koridorem a ochranou půdy. Doporučuje se reálnost prověřit územní studii, na základě projednání zapracovat následně do územního plánu. záměr na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severně od silnice do Heřmanovic. Záměr je ve střetu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekreačním využitím území. Nutno prověřit reálnost umístění v územní a krajinářské studii.

Problémy k řešení U 5/1, U 5/2 - směr rozvoje pro plochy bydlení na volných plochách - zahuštěním původní zástavby v m. č. Komora a v m. č. Spálené. Záměry se doporučuje prověřit územními studiemi. Vzhledem k atraktivitě území, jeho zcela jedinečné charakteristice nutno novou výstavbu umístit tak, aby nerušila urbanistickou strukturu sídla. Ve studii se doporučuje stanovit regulativy, které zabezpečí uchování hodnot obou urbanisticky a krajinářsky velmi významných lokalit. U6 - záměr vybudování rozhledny v sedle západně pod Špičákem. Záměr je ve střetu s energetickým koridorem a ochranou půdy. Doporučuje se reálnost prověřit územní studii, na základě projednání zapracovat následně do územního plánu. U7 - záměr na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severně od silnice do Heřmanovic. Záměr je ve střetu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekreačním využitím území. Doporučuje se prověřit reálnost umístění v územní a krajinářské studii.


V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – chalupa č.p. 15 – chalupa č.p. 19 – chalupa č.p. 40 – chalupa č.p. 54 – chalupa č.p. 172 – chalupa č.p. 231 – chalupa č.p. 234 – zděný dům č.p. 21, k. ú. Hejnov – chalupa č.p. 7, k. ú. Komora – roubená chalupa v kožuchu, k. ú. Komora – chalupa č.p. 4, k. ú. Spálené – chalupa č.p. 118, k. ú. Spálené – chalupa č.p. 174, k. ú. Spálené – chalupa č.p. 186, k. ú. Spálené – chalupa č.p. 191, k. ú. Spálené – chalupa č.p. 194, k. ú. Spálené – chalupa č.p. 196, k. ú. Spálené Vzhledem k velké kumulaci zjištěných hodnot (cenný soubor lidové architektury) se doporučuje v : – místní části Spálené – místní část Komora vymezit v územním plánu jako urbanisticky cenná území.

Hošťálkovy Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace nedochází ke střetu s platnými limity; – v územním plánu je v návaznosti na fotbalové hřiště navržena víceúčelová plocha pro sportovní a rekreační využití, s víceúčelovou vodní nádrží, určenou pro chov ryb, sportovní rybaření, bruslení apod. Na ploše bývalého parku Míru je navržena výstavba malého hřiště. – u rozvojových záměrů pro plochy výroby, navržené východně od zastavěného území se vzhledem ke střetu s ochranou krajinného rázu doporučuje přehodnotit záměr, prověřit vhodnost zástavby územní a krajinářskou studií, dle závěrů z projednání provést úpravu v územním plánu, v případě ponechání plochy regulativy stanovit využití plochy, výšku objektů a jejich zastínění tak, aby se případná zástavba neuplatňovala v dálkových pohledech a nesnižovala estetickou hodnotu prostředí na příjezdech do obce od východu. Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směr rozvoje pro plochy bydlení v k. ú. Hošťálkovy u hasičské louky a Kobylího potoka až po zastavěné území Hošťálkovy. Záměr není ve střetu s limity využití území, lze jej zapracovat do územního plánu. – záměr na rozšíření ploch rekreace (změna využití areálu koupaliště, park, hřiště). Záměr není ve střetu s limity využití území, lze jej zapracovat do územního plánu.

STRANA

21



– záměr na vybudování areálu pro sjezdové lyžování nad Starými Purkarticemi. Záměr není ve

– záměr dobudování úseku cyklostezky z Janova do Pokrzywné v Polsku (možnost využití

střetu s limity využití území, lze jej zapracovat do ÚP. – problém stávajícího areálu zemědělské výroby, který těsně navazuje na zámek a velkokapacitním seníkem se uplatňuje v obrazu obce v krajině, snižuje hodnotu prostředí, nepřímo i hodnotu nejvýznamnějšího objektu v obci - zámku. Doporučuje se areál zemědělské výroby přemístit do lokalit pohledově krytých (severně od zámku v Hošťálkovech nebo jižně od areálu zemědělské výroby v Starých Purkarticích), které nejsou ve střetu s limity využití území. Nezbytné je zpracovat krajinářské studie vyhodnocující dopad zástavby v areálu do krajiny a ÚP zapracovat plochu, ve které se nový areál nebude uplatňovat v dálkových pohledech a nenaruší krajinný ráz.

přírodního koupaliště a umožnění společného využívání vybavenosti v polském a českém příhraničím (cca 200 m u hranice na trase z náměstí v Jindřichově). Záměr není ve střetu s limity využití území, lze jej zapracovat do ÚP; – záměr vybudování domu s pečovatelskou službou v budově bývalého městského úřadu, záměr nevyžaduje změnu ÚP, je realizovatelný v souladu s regulativy stanovenými v ÚP; – záměr změny využití plochy u bývalého areálu na odchov drůbeže na plochu pro rekreaci (v ÚP navržena plocha pro výrobu). V souladu s budoucím využitím byl již zrekonstruován původní objekt, záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. – z ploch navržených pro výrobu se výrobní činnost dále již nepředpokládá u plochy navržené v blízkosti bývalé odchovny drůbeže. Tuto plochu nacházející se za potokem je záměr využít pro rekreaci. Další v ÚP navrženou plochou, jejíž využití je ale v souladu se současnými záměry vlastníka a obce je lokalita navazující na stávající areál Snahy Opava.

Problémy k řešení U8 - u rozvojových záměrů pro plochy výroby, navržené východně od zastavěného území se vzhledem ke střetu s ochranou krajinného rázu doporučuje přehodnotit záměr, prověřit vhodnost zástavby územní a krajinářskou studií, dle závěrů z projednání provést úpravu v územním plánu, v případě ponechání plochy regulativy stanovit využití plochy, výšku objektů a jejich zastínění tak, aby se případná zástavba neuplatňovala v dálkových pohledech a nesnižovala estetickou hodnotu prostředí na příjezdech do obce od východu. U9 - problém stávajícího areálu zemědělské výroby, který těsně navazuje na zámek a velkokapacitním seníkem se uplatňuje v obrazu obce v krajině, snižuje hodnotu prostředí, nepřímo i hodnotu nejvýznamnějšího objektu v obci - zámku. Doporučuje se areál zemědělské výroby postupně přemístit do lokalit pohledově krytých (severně od zámku v Hošťálkovech nebo jižně od areálu zemědělské výroby v Starých Purkarticích), které nejsou ve střetu s limity využití území. Nezbytné je zpracovat krajinářské studie vyhodnocující dopad zástavby v areálu do krajiny a v ÚP zapracovat plochu, ve které se nový areál nebude uplatňovat v dálkových pohledech a nenaruší krajinný ráz. Stávající areál by již neměl být zhodnocován a rozšiřován.

Janov Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení, plochy rekreace a výroby nedochází ke střetu s platnými limity; Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směr rozvoje pro plochy bydlení za bývalou MŠ a východně od komunikace u fotbalového hřiště. Záměr je v části plochy ve střetu s ochranou zemědělské půdy. V současné době nelze předjímat rozhodnutí orgánu ochrany zemědělské půdy, doporučuje se záměr prověřit územní studií a zapracovat do územního plánu jako územní rezervu. – směr rozvoje pro plochy bydlení pod rybníky a oborou jižně od zastavěného území. Záměr není ve střetu s limity využití území, lze jej zapracovat do ÚP jako plochu územní rezervy. – záměr na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu pod oborou. Záměr je ve střetu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekreačním využitím území. Nutno prověřit reálnost umístění v územní a krajinářské studii.

Problémy k řešení U10 - záměr na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu pod oborou. Záměr je ve střetu s ochranou krajinného rázu, v kolizi s rekreačním využitím území. Doporučuje se prověřit reálnost umístění v územní studii. Pro uchování hodnot nejvýznamnější části městyse - historického jádra s náměstím se doporučuje zpracovat územní studii, popř. regulační plán, ve kterém bude regulativy stanoven způsob obnovy celého prostoru. U11 - uchování dominantního působení kostela, eliminovat střet s navrženou zástavbou ploch ve vazbě na kostel prověřením v územní a krajinářské studii, stanovit regulativy tak, aby zástavba nenarušila ráz stávající zástavby a dominantní uplatnění kostela. V lokalitě realizovat stavby po architektonické stránce odpovídající charakteristice jesenického domu, stanovit koeficient pro vyšší podíl zeleně. U12 - uchování nejvýznamnějšího území historického jádra městyse, eliminovat střet s návrhem nových ploch prověřením v územní studii, resp. regulačním plánu. Stanovit způsob obnovy daného území a zástavbu navržených ploch tak, aby si zachovalo svou jedinečnou urbanistickou a architektonickou hodnotu. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – chalupa č.p. 85

Jindřichov ve Slezsku Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné a plochy rekreace dochází téměř ve všech případech ke střetu s ochranou půdy; – u stávajících ploch výroby a rozvojových záměrů pro plochy výroby v lokalitě u zámku a zámeckého parku dochází ke střetu s ochranou hodnot území, doporučuje se v území studii komplexně vyhodnotit dopad výrobní zóny, obzvláště plochy v kontaktní poloze, stav i záměr uvést do souladu s významem území. Využití ploch navazujících na zámek řešit tak, aby negativně neovlivňovaly prostředí nejvýznamnějšího urbanistického celku v obci, současně nutno kultivovat výrobní areály a zvýšit architektonickou úroveň všech staveb. Rozvoj výroby orientovat do polohy nenarušující prostředí kolem zámku a připravovaného relaxačního centra.

STRANA

22


Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směr rozvoje pro plochy bydlení u Svinného potoka pod koupalištěm. Záměr je ve střetu s ochranou půdy. – směr rozvoje pro plochy bydlení uprostřed obce, severně od stávající zástavby. Záměr je ve střetu s ochranou půdy. U záměrů ve střetu s ochranou zemědělské půdy nelze v současné době předjímat rozhodnutí orgánu ochrany zemědělské půdy. Doporučuje se záměry zapracovat do územního plánu jako územní rezervu. – směr rozvoje pro plochy bydlení mezi stávající zástavbou a větrolamem. Záměr není v kolizi s limity územního rozvoje a lze jej zapracovat do územního plánu jako plochu územní rezervy. – směr rozvoje pro rekreaci - 2 plochy ve vazbě na pivovar. Záměr není v kolizi s limity územního rozvoje a lze jej zapracovat do územního plánu. – směr rozvoje pro rekreaci - plocha pro jezdectví ve vazbě stávající areál. Záměr není v kolizi s limity územního rozvoje a lze jej zapracovat do územního plánu. Problémy k řešení U13 - u stávajících ploch výroby a rozvojových záměrů pro plochy výroby v lokalitě u zámku a zámeckého parku dochází ke střetu s ochranou hodnot území. Doporučuje se v územní studii komplexně vyhodnotit dopad výrobní zóny, obzvláště plochy v kontaktní poloze a stav i záměr uvést do souladu s významem území. Využití ploch navazujících na zámek řešit tak, aby negativně neovlivňovaly prostředí nejvýznamnějšího urbanistického celku v obci. Rozvoj výroby orientovat do polohy nenarušující prostředí kolem zámku a připravovaného relaxačního centra. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – areál bývalého pivovaru velkostatku

Krasov Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení a rekreace dochází ke střetu s ochranou PUPFL (50 m od lesa). V současné době nelze předjímat rozhodnutí příslušného úřadu. Problém je řešitelný na základě konkrétních jednání před vydáním stavebního povolení. – areál mechanizačního střediska se dle ÚP navrhuje zapojit do nového centra obce, jako plochu přestavby se změněným využitím. – nové plochy pro výrobu se v ÚP nenavrhují. Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směr rozvoje ploch pro rekreaci - areál pro běžecké a sjezdové lyžování a běžecké trasy ve východní části obce. Záměr lze zapracovat do ÚP za podmínky, že v severní části areálu bude respektován navržený LBC. Záměr není v kolizi v jinými limity využití území.


– směr rozvoje ploch pro rekreaci na vstupu do obce od Čakové - areál pro netradiční sportovní a rekreační aktivity. Záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. – záměr na vybudování větrného parku na náhorní plošině mezi Čakovou a Krasovem je ve střetu s ochranou krajinného rázu. Jeho realizací by došlo k závažnému narušení přírodní, kulturní i historické charakteristiky území, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Záměr se nedoporučuje zapracovat do územního plánu. Problémy k řešení U14/1, U14/2 - záměr na vybudování větrného parku na náhorní plošině mezi Čakovou a Krasovem je ve střetu s ochranou krajinného rázu. Jeho realizací by došlo k závažnému narušení přírodní, kulturní i historické charakteristiky území, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Záměr se nedoporučuje zapracovat do územního plánu. U15 - záměr využití plochy mechanizačního střediska v centru ověřit v územní studii U16 - střet areálu zemědělské výroby s rekreačním využitím zastavěného území obce a krajiny U17 - uchování dominantního působení kostela sv. Kateřiny, eliminovat střet s navrženou zástavbu ploch ve vazbě na kostel prověřením v územní a krajinářské studii, stanovit regulativy tak, aby zástavba nenarušila ráz stávající zástavby a dominantní uplatnění kostela. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – hlavní budova býv. statku čp. 114,

Krnov Město Krnov má vydán územní plán, který byl již zpracován dle zák. č. 183/2006 Sb. Významnější rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– zastavitelné plochy pro bydlení: o v m.č. Ježník - Kabátův kopec o plochy pro bydlení na ul. Partyzánů. o v lokalitě Cvilín o v lokalitě Petrův Důl o podél ul. Petrovické o v m.č. Krásné Loučky – zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost o v m.č. Chomýž - areál bývalé střelnice je navržen k využití pro rekreační účely o ul. Albrechtická o ul. Bruntálská, m.č. Kostelec (věnovat pozornost krajinnému rázu) o v centrální části města a území na něj navazujícím (doplnění proluk, změny funkce) o u ul. Petrovické v návaznosti na přeložku sil.I/57 – zastavitelné plochy pro výrobu a sklady: o návrhy jsou soustředěny zejména do severní(m.č. Krásné Loučky) a jihovýchodní části města (Červený Dvůr).

STRANA

23


Ve výkresu B.3. jsou graficky znázorněny záměry vycházející z nového územního plánu. Nový územní plán již reaguje na protipovodňová opatření vyvolaná změnou velikosti vodní nádrže Nové Heřminovy. Záměry vyplývající z platného ÚP VÚC: Jeseníky: – respektovat stávající a navrhované skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a plochy vyznačené jako územní rezervy pro jejich konkrétní vymezení v požadovaných minimálních plošných a šířkových parametrech a v rozsahu schválené ÚPD (včetně ÚPD obcí). – zařazení letiště Krnov do sítě záchranné letecké služby Severomoravského regionu akceptovat v rámci územního plánu města Krnova, včetně prodloužení VPD letiště – obchvat Krnova (na sil. I/45 a I/57) – rozšíření kanalizace a intenzifikaci ČOV (ochrana výhledového zdroje Úvalno, k zabezpečení čistoty toku Opavy jako hraničního toku). vodohospodářské stavby: – Krnov – Brantice, vodovodní řad a čerpací stanice – rozšíření prameniště Kostelec na 50 l/s (event. úpravnou až 79 l/s – zabezpečení rozvoje SV Krnov) – zajištění ochrany a využití prameniště Úvalno-Červený Dvůr (zabezpečení rozvoje SV Krnov) Všechny výše uvedené požadavky vyplývající z ÚP VÚC Jeseníky ve znění pozdějších změn jsou v územním plánu respektovány. Problémy k řešení Řada zastavitelných ploch je umístěna v záplavovém území (vzhledem k situování města u soutoku dvou významných vodních toků nelze tyto střety do budoucna bezkolizně vyřešit, lze pouze zmírnit důsledky protipovodňovými opatřeními). Střet dopravního záměru (přeložka sil./45) s ochranou PUPFL nelze vyloučit. Město nemá jinou možnost řešení přeložky v rámci svého správního území. U30 - střet rozvojových záměrů s ochranou archeologické památky (bude žádoucí prověřit správnost vymezení archeologické lokality. V různých podkladech se objevují různě velké a různě situované lokality). Doporučuje se dále sledovat v aktualizacích ÚAP. U31 - záměr je s ohledem na reálné potřeby zastavitelných ploch nadměrný U35 - střet dopravního záměru s ochranou PUPFL. U37- zastavitelné plochy jsou umístěny v záplavovém území (vzhledem k situování města u soutoku dvou významných vodních toků nelze tyto střety do budoucna bezkolizně vyřešit, lze pouze zmírnit důsledky protipovodňovými opatřeními) U38 - střet zastavitelných ploch se záměrem dopravním (viz problém dopravní D6).


– dům s pečovatelskou službou – plocha pro výrobu a skladování v JZ části obce – plochy pro bydlení (Lichnov a Dubnice) Velikost zastavitelných ploch je přiměřená velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení V dolní části obce řešit kolizi zastavitelné plochy s nadregionálním a lokálním ÚSES. Ostatní záměry na provedení změn v území:

– decentralizovaný systém čištění odpadních vod Problémy k řešení Problémem je bezprostřední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci řešení ÚP bude vhodné prověřit možnosti vložení ochranných prvků (zeleň, smíšené plochy bydlení,aj.), popř. stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnitř areálu směrem k plochám bydlení. Rozvoj v zastavěném území obce bude limitován stanoveným záplavovým územím. V rámci zpracování změn ÚP stanovit podmínky pro využití území zejména v dolní části obce. V dolní části obce řešit kolizi zastavitelné plochy s nadregionálním a lokálním ÚSES.

Liptaň Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení (centrum Liptaně), menší plochy v Horních Povelicích a Bučávce – plochy pro výrobu u žel.stanice Liptaň – záměr na směrovou úpravu sil.I.tř. je v kolizi s ochranou zdrojů pitné vody (OP 2 st.). Doporučuje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prověřit v rámci posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). – maloplošné hřiště – prověřit potřebnost a z hlediska vlivů na životní prostředí návrh skládky na hranici s obcí Dívčí Hrad – areály pro sociální služby v Horních Povelicích a Bučávce prověřit z hlediska reálnosti a vhodnosti lokalizovat tento druh staveb v místních částech Liptaně. Velikost zastavitelných ploch je přiměřená velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení Ostatní záměry na provedení změn v území:

– plochy pro fotovoltaické elektrárny u úzkokolejné trati ČD Třemešná - Osoblaha. Záměr je ve střetu s ochranou půdy a ovlivní krajinný ráz. Doporučuje se prověřit územní studii.

Zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – býv. přádelna továrny na matracovou vlnu Otto Fiedler, Bruntálská 5 – býv. přádelna J. Kudlich a synové (KARNOLA ), Na Bělidle 2 – areál bývalé továrny na rostlinné oleje G. Gröger, Opavská 52

Lichnov Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

Problémy k řešení U43- záměr na směrovou úpravu sil.I.tř. je v kolizi s ochranou zdrojů pitné vody (OP 2 st.). Doporučuje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prověřit v rámci posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). U41- záměr na realizaci fotovoltaických elektráren je ve střetu s ochranou půdy a ovlivní krajinný ráz. Doporučuje se prověřit územní studii.

STRANA

24


V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – zděný dům čp. 24, k. ú. Bučávka

Město Albrechtice Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– směr rozvoje ploch pro bydlení, smíšených obytných, ploch rekreace a výroby je v kolizi s ochranou půdy;

– v souvislosti s dopravním řešením navrženým v územním plánu (2 obchvaty -

velký východně od města, malý západně od centra) nutno nezbytnost návrhu prověřit na základě sčítání dopravy. Pokud se prokáže, že obchvat je potřebný a tranzitní dopravu nutno vést mimo město, doporučuje se zpracovat územní studii, prověřit lokalizaci trasy obchvatu a dle závěrů z projednání studie upravit návrh dopravy v územním plánu.


– směr rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. Město Albrechtice u přeložky sil. I/57. Záměr ve střetu s ochranou půdy. – směr rozvoje ploch pro bydlení v m. č. Žáry severně a jižně od komunikace. Záměr lokalizovaný do plochy jižně od komunikace je ve střetu s ochranou půdy. – směr rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. Město Albrechtice, v lokalitě pod Hůrkou. Záměr je ve střetu s ochranou půdy. – směr rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. Město Albrechtice v ploše stávajícího sportovního areálu. Záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. – směr rozvoje ploch pro bydlení v k. ú. Město Albrechtice - na vstupu u sil. I/57. Záměr je v části plochy ve střetu s ochranou půdy. – směr rozvoje ploch pro výrobu u sil. I/57 v k. ú. Město Albrechtice ve vazbě na areál Škrobáren a Lesů ČR. Záměr je ve střetu s ochranou půdy, částečně v územním plánu navrženou přeložkou sil. I. třídy. Nutno prověřit v územní studii, dle závěru z projednání zapracovat do územního plánu. – záměr na vybudování ploch pro rekreaci v k. ú. Město Albrechtice jižně od zastavěného území. Záměr je ve střetu s ochranou půdy a menší část i s ochranou zdrojů vody. Doporučuje se prověřit v územní studii a dle závěru z projednání zapracovat do územního plánu. U záměrů ve střetu s ochranou zemědělské půdy nelze v současné době předjímat rozhodnutí orgánu ochrany zemědělské půdy. Doporučuje se záměry zapracovat do územního plánu jako územní rezervu. Problémy k řešení


doporučuje se zpracovat územní studii. Prověřit lokalizaci trasy obchvatu a dle závěrů z projednání studie upravit návrh dopravy v územním plánu.(další viz A.4.2.3.) U19 - směr rozvoje ploch pro výrobu u sil. I/57 v k. ú. Město Albrechtice ve vazbě na areál Škrobáren a Lesů ČR. Záměr je ve střetu s ochranou půdy, částečně v územním plánu navrženou přeložkou sil. I. třídy. Doporučuje se prověřit v územní studii, dle závěru z projednání zapracovat do územního plánu. U20 - u stávajících ploch výroby a rozvojových záměrů pro plochy výroby ve vazbě na areál bývalého pivovaru a starého zámku dochází ke střetu s ochranou hodnot území. Využití ploch dořešit v územní studii resp. regulačním plánu tak, aby negativně neovlivňovaly prostředí, uchovaly dominantu a současně navrhly možnosti kultivování stávajících výrobních areálu a zvýšení architektonické úrovně novodobých staveb s ohledem na dochovanou hodnotu. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – areál bývalého velkostatku s pivovarem – chalupa čp. 21, k. ú. Hynčice u Krnova – chalupa čp. 2, k.ú. Piskořov – chalupa čp. 7, k.ú. Piskořov

Osoblaha Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– návrh ploch pro výrobu a skladování ve východní části obce – dostavby proluk a plochy v návaznosti na zastavěné území plochy pro bydlení a občanskou vybavenost – zastavitelné plochy jsou v záplavovém území (řešit v novém ÚP alt.jeho aktualizaci či úpravě) – záměr na realizaci golfového hřiště (12ha) je ve střetu s ochranou půdy Zastavitelné plochy pro průmysl se doporučuje prověřit z hlediska reálné velikosti potřebných ploch. Rozvoj se nevyhne střetu s kvalitní půdou. Vzhledem k velikosti sídla a předpokladu požadavku na zastavitelné plochy je řešitelné. Velikost zastavitelných ploch je přiměřená velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení Ostatní záměry na provedení změn v území: Nebyly uplatněny. Problémy k řešení

Možnosti rozvoje ploch pro výrobní aktivity jsou zejména v severní části města. Město má záměr v rámci dalších změn územního plánu připravit v těchto územích nové plochy pro výrobu.

U42- zastavitelné plochy pro bydlení a výrobu se nacházejí v záplavovém území (řešit v novém ÚP, alt. jeho změně, nebo úpravě). U41-záměr na plochy pro sport a rekreaci je ve střetu s ochranou půdy

U18/1, U18/2 - v souvislosti s dopravním řešením navrženým v územním plánu (2 obchvaty - velký východně od města, malý západně od centra) nutno nezbytnost návrhu prověřit na základě sčítání dopravy. Pokud se prokáže, že obchvat je potřebný a tranzitní dopravu nutno vést mimo město,

Zastavitelné plochy pro průmysl se doporučuje prověřit z hlediska reálné velikosti potřebných ploch. Územní rozvoj obce se nevyhne střetu s kvalitní půdou. Vzhledem k velikosti sídla a předpokladu požadavku na zastavitelné plochy je problém řešitelný.

STRANA

25


Petrovice Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení a plochy rekreace nedochází ke střetu s platnými limity; – u rozvojových záměrů pro plochy výroby, navrženými severně od centra obce v lokalitě nad kostelem nelze vyloučit střet s ochranou hodnot území a ochranou krajinného rázu. Doporučuje se v záměr prověřit územní a krajinářskou studií a přehodnotit využití v navržené ploše. Pro plochu výroby vyhledat vhodnější lokalitu. Zástavba ve stávajících a nově navržených plochách výroby by se neměla uplatňovat v dálkových a exponovaných pohledech, vzhledem k výraznému rekreačnímu využití obce a nesmí snižovat hodnoty zastavěného a zejména neurbanizovaného (přírodního) území.


– plochy pro bydlení v Rusíně, Hrozové a Matějovicích. Převažuje zde dostavba proluk popř. návrhy navazující na zastavěné území – plochy pro občanskou vybavenost (m.č. Hrozová) - záměr na areál sociální péče se doporučuje přehodnotit. Prověřit záměr v m. č. Matějovice u hranic s PR (je v platném ÚP) – plochy pro výrobu (jen m.č. Rusín) – RBK ÚSES prochází přes zastavěné území. Zastavitelné plochy zasahují do plochy biokoridoru. Průchod RBK v rámci řešení ÚP upřesnit a koordinovat se ZÚR MSK. – záměr na rekonstrukci silnice Hrozová > M. Albrechtice (zkrátí dojezd do Krnova) Velikost zastavitelných ploch je přiměřená velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení Ostatní záměry na provedení změn v území:

– rozšíření zemědělské výroby v Rusíně-bioplynová stanice – rozšíření zemědělské výroby v m.č. Hrozová


– směr rozvoje pro plochy bydlení v centru (Pod Slunečnou) západně od silnice. Záměr lze zapracovat do ÚP jako územní rezervu. Není v kolizi v limity využití území. – směr rozvoje pro plochy rekreace v horní části obce (na Horní stráni) jižně od silnice. Vzhledem k trase vedení VN se doporučuje reálnost prověřit územní studii a dle výsledků projednání zapracovat do územního plánu. – směr rozvoje pro plochy rekreace - rozšíření lyžařského areálu pod Ďáblovým kopcem, rekreační areál, sjezdové lyžování. Záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. – záměr na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severně od silnice je ve střetu s ochranou krajinného rázu a v kolizi s rekreačním využitím území. Vzhledem k lokalizaci se nedoporučuje zapracovat do územního plánu. Problémy k řešení U21 - u rozvojových záměrů pro plochy výroby, které jsou navržené severně od centra obce v lokalitě nad kostelem, nelze vyloučit střet s ochranou hodnot území a ochranou krajinného rázu. Doporučuje se záměr prověřit územní a krajinářskou studií, přehodnotit využití v navržené ploše a pro plochu výroby vyhledat vhodnější lokalitu. Zástavba ve stávajících a nově navržených plochách výroby by se neměla uplatňovat v dálkových a exponovaných pohledech, vzhledem k výraznému rekreačnímu využití obce. Nesmí snižovat hodnoty zastavěného a nezastavitelného - přírodního území. U22 - směr rozvoje pro plochy rekreace v horní části obce (na Horní stráni) jižně od silnice. Vzhledem k trase vedení VN se doporučuje reálnost prověřit územní studii. Dle výsledků projednání zapracovat do územního plánu. U23 - záměr na vybudování fotovoltaické elektrárny ve svahu severně od silnice je ve střetu s ochranou krajinného rázu a v kolizi s rekreačním využitím území. Vzhledem k lokalizaci se nedoporučuje zapracovat do územního plánu.

Rusín Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

Rozvoj se nevyhne střetu s kvalitní půdou, vzhledem k velikosti sídla a rozsahu požadavku na zastavitelné plochy je v ÚP řešitelné. Problémy k řešení U43 - RBK ÚSES prochází přes zastavěné území. Zastavitelné plochy jsou v ploše biokoridoru. Průchod RBK v rámci řešení ÚP upřesnit a koordinovat se ZÚR MSK. Rozvoj obce se nevyhne střetu s kvalitní půdou. Vzhledem k velikosti sídla a rozsahu požadavků na zastavitelné plochy je v ÚP řešitelné. Problémem je bezprostřední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci řešení ÚP prověřit možnosti vložení ochranných prvků (zeleň, smíšené plochy bydlení,aj.), popř. stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnitř areálu směrem k plochám bydlení

Slezské Pavlovice Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení - v prolukách a v návaznosti na zastavěné území – plochy pro občanskou vybavenost ve vazbě na zámek (léčebna,sanatorium,dům pro seniory) Velikost zastavitelných ploch je přiměřená velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení. V obci je snížený zájem o nové plochy pro výstavbu. Zastavěné území poskytuje dostatek rezervních ploch pro rozvoj. Ostatní záměry na provedení změn v území: Záměr na dopravní propojení obce s obcí Dytmarów v Polské republice. PR zatím nepodporuje. Problémy k řešení Problémem je bezprostřední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci řešení ÚP prověřit možnosti vložení ochranných prvků (zeleň, smíšené plochy bydlení,aj.), popř. stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnitř areálu směrem k plochám bydlení.

STRANA

26


Vzhledem k absenci podkladů o kvalitě zemědělské půdy se lze pouze domnívat, že na zastavěné území navazuje kvalitní zemědělská půda. Vzhledem k velikosti obce a reálným úvahám o územních nárocích pro nové zastavitelné plochy by měl být tento problém v ÚP řešitelný.

Slezské Rudoltice Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– záměr na rozšíření výroby v bezprostřední blízkosti zámku není vhodné podporovat a doporučuje se přehodnotit (ochrana hodnot)

– lze podpořit záměr obce na změnu funkce plochy výroby v bezprostřední blízkosti zámku. – plochy pro bydlení a podnikání (Městýs Rudoltice, Ves Rudoltice) Velikost zastavitelných ploch je přiměřená velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení Ostatní záměry na provedení změn v území:

– – – – –

obec upouští od výstavby ČOV zkvalitnění přístupových cest a vybudování dvou přechodů do Polské republiky protierozní opatření při jižním okraji zastavěného území záměr navrhnout a realizovat plochy k zalesnění (náhradní plochy na zalesnění) zkvalitnit silniční propojení s Městem Albrechtice (rozšíření silnice a zpevnění povrchu)


– záměr na plochy rekreace severně od m. č. Rudíkovy, jižně od rybníku. Záměr lze zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území. Problémy k řešení U24 - směr rozvoje pro výrobu a sklady u nádraží. Záměr je ve střetu s ochranným pásmem dráhy, doporučuje se reálnost prověřit územní studii, dle výsledku projednání zapracovat do územního plánu; U25 - problematické je stávajících využití plochy v centru obce v areálu střediska mechanizace (garáže, dílny, sklady), jak z hlediska využití, tak i stavu. Vzhledem na polohu areálu v centru, v těsné blízkosti kostela, dochází ke střetu s ochranou hodnot území. Doporučuje se centrum obce komplexně dořešit v území studii, prověřit možnost změny využití areálu, jeho kultivace a zvýšení architektonické úrovně všech staveb v souladu s významem daného území. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – zděný dům čp. 107

Úvalno Obec má rozpracován územní plán dle zák. č.183/2006 Sb. Záměry na provedení změn v území:

Problémy k řešení Rozvoj obce se nevyhne střetu se záborem kvalitní půdy. Problém je vzhledem k velikosti sídla a rozsahu požadavku na zastavitelné plochy řešitelný. Rozvoj výroby v bezprostřední blízkosti zámku není vhodné podporovat a doporučuje se přehodnotit (ochrana hodnot). Problémem je bezprostřední návaznost ploch výroby na plochy bydlení. V rámci řešení ÚP prověřit možnosti vložení ochranných prvků (zeleň, smíšené plochy bydlení,aj.), popř. stanovit podmínky pro omezení rozvoje uvnitř areálu směrem k plochám bydlení. V ÚP nutno navrhnout opatření ke snížení vlivů vodní eroze a splachů z ploch orné půdy jižně od zastavěného území Slezských Rudoltic.

– záměr na nové plochy bydlení pod rozhlednou (střet s ochranou půdy) – doplnění proluk v zastavěném území – rozšíření stávajících ploch výroby při severovýchodním okraji zastavěného území (střet s ochranu půdy)

– je žádoucí koordinovat záměry na další rozšiřování ploch pro výrobu a skladování s ochranou vodních zdrojů při východním okraji zastavěného území obce. – záměr obce na realizaci fotovoltaické elektrárny na jižních svazích vrchu Strážiště nelze doporučit z hlediska velmi pravděpodobných negativních vlivů na krajinný ráz. Před stanovením požadavku pro zapracování do územního plánu je vhodné prověřit územní studii. Zohlednit zejména význam vrchu Stržiště s rozhlednou a rekreačním využitím této části obce.

Třemešná Problémy k řešení Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu:

– u rozvojových záměrů pro plochy bydlení a výroby v severní části k. ú. Třemešná, u sil. I/57 dochází ke střetu s ochranou půdy; – v blízkosti základní školy se v územním plánu navrhují plochy pro nová hřiště a sportoviště (tréninková plocha pro kopanou, hřiště pro míčové hry - košíková, volejbal a univerzální hřiště pro dětí, mládež, dospělé). Ostatní záměry na provedení změn v území:

– směr rozvoje pro plochy bydlení v lokalitě Pod Damaškem. Záměr je ve střetu s ochranou půdy;

U41 - záměr na nové plochy bydlení a rozšíření ploch výroby je ve střetu s ochranou půdy (řešit v rámci nového ÚP) Bude žádoucí koordinovat záměry na rozšíření ploch pro výrobu a skladování s ochranou vodních zdrojů při východním okraji zastavěného území obce.

Vysoká Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

– plochy pro bydlení (m.č. Vysoká a Bartultovice) – plochy pro podnikání (m.č. Bartultovice)

STRANA

27



– plochy pro výrobu a skladování (´m.č. Bartultovice). Záměr je ve střetu s ochranou půdy

– záměr na vybudování ploch pro výrobu u sil. I/45, východně od areálu zemědělské výroby.

(řešit v rámci nového ÚP) – záměr na směrovou úpravu sil.I.tř. je v kolizi s ochranou zdrojů pitné vody (OP 2 st.). Doporučuje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prověřit v rámci posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). – zastavitelné plochy (technická infrastruktura a rekreace) jsou v záplavovém území (řešit v novém ÚP alt.ve změně ÚP) – skládka

Záměr je ve střetu s ochranou půdy. Územní rozvoj sídla se nevyhne střetu s ochranou půdy. V současné době nelze předjímat rozhodnutí orgánu ochrany zemědělské půdy. Vzhledem k velikosti sídla a zastavitelné území je problém v ÚP řešitelný.

Velikost zastavitelných ploch je přiměřená velikosti sídla a jeho postavení ve struktuře osídlení Ostatní záměry na provedení změn v území:

– obec má zájem na postavení nové rozhledny v místě bývalé rozhledny na vrchu Vysoká. Rozvoj se nevyhne střetu s kvalitní půdou. Vzhledem k velikosti sídla a předpokladu požadavku na zastavitelné plochy to je v ÚP řešitelné.

Problémy k řešení U26 - u rozvojových záměrů v k. ú. Zátor pro plochy bydlení navazující na ochranné pásmo dráhy dochází ke střetu s ochranou půdy, plochou prochází energetické trasy (VN a VVN). Území se doporučuje prověřit územní studii. Výstavbu usměrnit dle závěrů projednání. U27 - u rozvojových záměrů ploch pro bydlení u jižní hranice k. ú. Zátor dochází v části plochy ke střetu s ÚSES (RBK). V rámci změn (aktualizací) územního plánu bude nutné tuto kolizi řešit(nutno koordinovat s vydanými ZÚR MSK). U 28 - nevhodné využití areálu zemědělské výroby v centru obce u základní školy, doporučuje se přehodnotit a uvést do souladu s významem území. V řešení ÚP zohlednit návrhy k prohlášení za kulturní památku: – litinový kříž před kostelem Nejsvětější Trojice

Problémy k řešení

parametry, bezpečnost

negativní vlivy

vstup do EU

urbanizace

1.

I/45

MS Kraj Čaková, Loučky

přeložka sil. I/45, Nové Heřmínovy - Zátor

0

1

0

0

0

0 výstavba komunikace v kategorii S11,5/80

2.

I/45

ÚP

směrová úprava sil. I/45, Brantice

0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku v kategorii S11,5/80

3.

I/45

MS Kraj Krnov, Brantice

přeložka sil. I/45, západní obchvat, Krnov

1

1

1

0

0

0 výstavba komunikace

Název a rozsah

zapracovat do ÚP, není v kolizi v limity využití území;

– směr rozvoje ploch pro bydlení ve volné ploše mezi zastavěným územím a komunikací u evangelické kaple - záměr je ve střetu s ochranou půdy, plocha se nachází v záplavovém území.

charakteristika úprav

důvody pro realizaci

Zdroj

Komunikace

– směr rozvoje ploch pro bydlení mezi zastavěným územím a železniční tratí - záměr lze

Rozvojové záměry rekonstrukce a dostavby komunikační sítě Číselné označení stavby v grafické příloze


dopravní

Na obou dvou tazích silnic I.třídy je sledována řada přeložek a směrových úprav pro omezení dopadů negativních vlivů dopravy na obytné území a pro zlepšení parametrů páteřní komunikační sítě. Na návazné sítí silnic II. a III. tříd převládají lokální úpravy sledující pouze vylepšení stávajících směrových parametrů. Podrobnější informace o záměrech na dostavbu a modernizaci komunikační sítě jsou obsahem následující tabulky. Číselné označení staveb je určeno pouze pro lepší orientaci v grafické příloze, neoznačuje pořadí aktuálnosti.

– u všech rozvojových záměrů v k. ú. Krásné Loučky u Zátoru dochází ke střetu s ochranou půdy; – u rozvojových záměrů v k. ú. Zátor pro plochy bydlení navazujících na ochranné pásmo dráhy dochází ke střetu s ochranou půdy, plochou prochází energetické trasy (VN ?, VTL ?). Území se doporučuje prověřit územní studii a výstavbu usměrnit dle závěrů projednání. – u rozvojových záměrů ploch pro bydlení u jižní hranice k. ú. Zátor dochází v části plochy ke střetu s regionálním ÚSES. Koordinovat se ZÚR MSK.

v oblasti

Brantice

ostatní

Rozvojové záměry obce dle platného územního plánu jsou:

v území

Silniční doprava

kapacita

Zátor

A.4.2.2.Vyhodnocení záměrů na provádění změn infrastruktury a určení problémů k řešení

Obec

U41-záměr na plochy pro průmysl a skladování je ve střetu s ochranou půdy (řešit v rámci nového ÚP) U43- záměr na směrovou úpravu sil.I.tř. je v kolizi s ochranou zdrojů pitné vody (OP 2 st.). Doporučuje se navrženou trasu v ÚP dále hájit. Problém bude nutno prověřit v rámci posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). U42- zastavitelné plochy (technická infrastruktura a rekreace) jsou v záplavovém území (řešit v novém ÚP alt.ve změně ÚP)

STRANA

28



Rozvojové záměry rekonstrukce a dostavby komunikační sítě

Rozvojové záměry rekonstrukce a dostavby komunikační sítě charakteristika úprav


urbanizace


negativní vlivy

vstup do EU

urbanizace

I/45

MS Kraj Krnov

přeložka sil. I/45, příjezd k hraničnímu přechodu, Krnov

0

1

1

0

0


23.

II/457

ÚP

Janov u Krnova

směrová úprava sil. II/457, Janov

0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku, kategorie MO8

5.

I/57

ÚP

Vysoká

směrová úprava sil. I/57, Vysoká

0

1

0

0

0


24.

II/457

ÚP

Janov u Krnova

směrová úprava sil. II/457, Janov

0

1

0

0

0


6.

I/57

ÚP

Bartultovice

rekonstrukce komunikace s rozšířením, Vysoká - Bartultovice

0

1

0

1

0

25.

II/457

ÚP

Jindřichov ve směrová úprava sil. II/457, Jindřichov ve Slezsku Sl.

0

1

0

0

0


7.

I/57

ÚP

Vysoká, Pitárné

přeložka sil. I/57, Pitárné - Vysoká

0

1

0

0

0

1 rekonstrukce komunikace pro zajištění funkce hranič. přechodu do Polska 0 výstavba komunikace v kategorii S9,5/80

26.

II/457

ÚP

Jindřichov ve směrová úprava sil. II/457, Jindřichov ve Slezsku Sl.

0

1

0

0

0


8.

I/57

přeložka sil. I/57, Třemešná - Pitárné

0

1

0

0

0


27.

II/457

ÚP

Arnultovice

směrová úprava sil. II/457, Arnultovice

0

1

0

0

0


28.

II/457

ÚP

Arnultovice


0

1

0

0

0

9.

I/57

MS Kraj Pitárné, Liptaň, Třemešná ÚP Město Albrechtice

přeložka sil. I/57, Město Albrechtice (západní – malý obchvat)

0

1

1

0

0

0 výstavba komunikace v kategorii S7,5/70, MS8

0 úprava směrového oblouku MO8

29.

II/457

ÚP

Arnultovice


0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku

10.

I/57

ÚP

směrová úprava sil. I/57, Město Albrechtice - Linhartovy

0

1

0

0

0


30.

II/457

ÚP

0

1

0

0

0

I/57

ÚP

Územní rezerva pro vedení přeložky sil. I/57 (východní – velký obchvat)

0

1

1

0

0

0 Návrh není koordinován s připravovanou variantou obchvatu dle studie z roku 2006 0 výstavba komunikace v kategorii S11,5/80

Vysoká ve Slezsku

směrová úprava sil. II/457, Vysoká

11.


31.

II/457

ÚP

Vysoká

směrová úprava sil. II/457 s kolmým napojením na přel. sil. I/57, Vysoká

0

1

0

0

0

32.

II/457

ÚP

Vysoká

směrová úprava sil. II/457, Dívčí Hrad, Životice

0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku a křižovatky se sil. I/57, v kategorii S7,5/60 0 úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60

33.

II/457

MS Kraj Životice


0

1

0

0

0


34.

II/457


0

1

0

0

0

0 směrová úprava dvou oblouků v kategorii S7,5/60

35.

II/457

MS Kraj Sádek u Dívčího Hradu MS Kraj Sádek u Dívčího Hradu

směrová úprava sil. II/457 s kolmým napojením sil. III/45728, Dívčí Hrad Osoblaha

0

1

0

0

0

36.

II/457

ÚP

Osoblaha

směrová úprava sil. II/457, Osoblaha Nová Ves

0

1

0

0

0

0 směrová úprava komunikace v kategorii S7,5/60 a křižovatky se sil. III/45728 0 úprava směrového oblouku

Osoblaha

úprava křížení sil. II/457 se sil. III/45729

0

1

0

0

0

0 výstavba okružní křižovatky

kapacita

Obec

Zdroj

Komunikace

kapacita

Zdroj

Komunikace

Obec Opavice, Město Albrechtice Opavice, Město Albrechtice

Název a rozsah

ostatní

vstup do EU

4.

Název a rozsah

ostatní

negativní vlivy

Číselné označení stavby v grafické příloze





12.

I/57

MS Kraj Úvalno

přeložka sil. I/57, Úvalno - Skrochovice

0

1

0

0

0

13.

I/57

ÚP

směrová úprava sil. I/57, Linhartovy

0

1

0

0

0


14.

I/57

Opavice, Město Albrechtice MS Kraj Krnov

přeložka sil. I/57, severní obchvat, Krnov

1

1

1

1

0


15.

I/57

MS Kraj Krnov

směrová úprava stávající sil. I/57 a napojení na přeložku sil.I/57, Krnov

0

1

0

0

0


16.

I/57

MS Kraj Město Albrechtice

přeložka sil. I/57, Město Albrechtice (západní – prodloužení malého obchvatu)

0

1

1

0

0

0 výstavba komunikace v kategorii S7,5/70, MS8

17.

II/452

ÚP

0

1

0

0

0


37.

II/457

ÚP

18.

II/453

ÚP

0

1

0

0

0


38.

II/457

MS Kraj Petrovice

0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku v kategorii MS8

směrová úprava sil. II/457, Petrovice Zlaté Hory

0 úprava směrového oblouku, kategorie S9,5/60

39.

II/457

MS Kraj Petrovice

0

1

0

0

0


směrová úprava sil. II/457, Petrovice Zlaté Hory

0 úprava směrového oblouku, kategorie S9,5/61

40.

II/459

ÚP

Dubnice

směrová úprava sil. II/459, Lichnov

0

1

0

0

0

0 zlepšení směrových parametrů

19. 20.

II/453 II/453

ÚP ÚP

21.

II/457

ÚP

22.

II/457

ÚP

Česká Ves u směrová úprava sil. II/452, Dlouhá Ves Města Holčovice Albrechtic Heřmanovice přeložka sil. II/453, Heřmanovice Hynčice

směrová úprava sil. II/453, Hynčice

0

1 1

0 0

0 0

0

Hynčice, směrová úprava sil. II/453, Hynčice Město Albrechtice Petrovice ve směrová úprava sil. II/457, Vysoká Slezsku

0

0

0

1

0

0

0


41.

II/459

ÚP

Lichnov


0

1

0

0

0


Petrovice ve směrová úprava sil. II/457, Petrovice Slezsku Zlaté Hory

0

1

0

0

0


42.

II/459

ÚP

Lichnov


0

1

0

0

0


STRANA

29




Rozvojové záměry rekonstrukce a dostavby komunikační sítě charakteristika úprav

0 úprava směrového oblouku v kategorii MO8/50

44.

II/459

MS Kraj Dubnice

směrová úprava sil. II/459, Lichnov, Láryšov

0

1

0

0

0


45.

II/459

MS Kraj Krnov

směrová úprava sil. II/459, Krnov

0

1

0

0

0


46.

II/460

MS Kraj Úvalno, Krnov

směrová úprava sil. II/460 a napojení na sil. I/57, Krnov - Úvalno

0

1

0

0

0

0 směrová úprava komunikace a křižovatky se sil.I/57 0 úprava směrového oblouku, kategorie MO7

kapacita

Obec

Zdroj

Komunikace

63.

III/45720 ÚP

Slezské Rudoltice

směrová úprava sil. III/45720, Slezské Rudoltice

0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku v kategorii MO8

64.

III/45721 ÚP

Slezské Rudoltice

směrová úprava sil. III/45720, Slezské Rudoltice

0

1

0

0

0


65.

III/45722 ÚP

Horní Povelice

0

1

0

0

0

66.

směrová úprava sil. III/45722 se vstřícným napojením silnic III/45718 a III/45720, Horní Povelice směrová úprava sil. III/45726, Dívčí Hrad Hlinka

0

1

0

0

0

0 směrová úprava komunikace a křižovatky se sil. III. Třídy 0 úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60

směrová úprava sil. III/45726, Dívčí Hrad Hlinka

0

1

0

0

0


ostatní

0

urbanizace

0

vstup do EU

0

negativní vlivy

1


0

kapacita


Obec

Lichnov

Zdroj

urbanizace

ÚP

Název a rozsah

Komunikace

vstup do EU

II/459


důvody pro realizaci Číselné označení stavby v grafické příloze

negativní vlivy

43.

Název a rozsah

ostatní




47.

III/45713 ÚP

Petrovice ve směrová úprava sil. III/45713, Petrovice Slezsku

0

1

0

0

0

67.

III/45726 MS Kraj Sádek u Dívčího Hradu III/45726 ÚP Hlinka

48.

III/45713 ÚP

Petrovice ve směrová úprava sil. III/45713, Petrovice Slezsku

0

1

0

0

0


68.

III/45726 ÚP

Hlinka

1

0

0

0

III/45714 ÚP

Jindřichov ve přeložka sil. III/45714, Jindřichov ve Sl. Slezsku

0

1

0

0

0


směrová úprava sil. III/45726, Dívčí Hrad Hlinka

0

49.


69.

III/45726 ÚP

0

0

0

Liptaň

směrová úprava sil. III/45714, Jindřichov ve 0 Sl. - Třemešná

1

0

0

0


směrová úprava sil. III/45726, Hlinka Nové Vrbno

1

III/45714 ÚP

Osoblaha, Hlinka

0

50.


70.

III/45729 ÚP

Osoblaha

směrová úprava sil. III/45729, Osoblaha

0

1

0

0

0


51.

III/45714 ÚP

Liptaň, Třemešná

směrová úprava sil. III/45714, Jindřichov ve 0 Sl. - Třemešná

1

0

0

0


71.

III/45732 ÚP

0

0

0

Třemešná

přeložka sil. III/45714, Třemešná

0

1

0

0

0


rekonstrukce komunikace, Osoblaha Studnice u Osoblahy

1

III/45714 ÚP

0 úprava komunikace v kategorii S7,5/60

53.

III/45714 ÚP

Třemešná

směrová úprava sil. III/45714, Třemešná

0

1

0

0

0


72.

III/45811 ÚP

směrová úprava sil. III/45811, Burkvíz

0

1

0

0

0


54.

III/45714 ÚP

Třemešná

směrová úprava sil. III/45714, Třemešná

0

1

0

0

0


73.

III/45812 ÚP

Osoblaha, Studnice u Osoblahy Burkvíz, Město Albrechtice Žáry

0

52.

směrová úprava sil. III/45812, Česká Ves, Žáry

0

1

0

0

0


55.

III/45715 ÚP

Vysoká, Pitárné

směrová úprava sil. III/45715, Pitárné

0

1

0

0

0


74.

III/45812 ÚP

Žáry

směrová úprava sil. III/45812, Žáry

0

1

0

0

0


56.

směrová úprava sil. III/45717, Dívčí Hrad

0

1

0

0

0


75.

III/45812 ÚP

0

1

0

0

0

směrová úprava sil. III/45717, Dívčí Hrad

0

1

0

0

0


76.

III/45812 ÚP

směrová úprava sil. III/45812, Česká Ves

0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60 a křižovatky se sil. II/452 0 úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60

58.

III/45717 ÚP

Třemešná, Liptáň

přeložka sil. III/45717, Liptaň

0

1

0

0

0

77.

III/45816 ÚP

rekonstrukce sil. III/45816, Rusín

1

1

0

0

0

0 šířková úprava komunikace

59.

III/45720 ÚP

Liptaň

směrová úprava sil. III/45720, Liptaň

0

1

0

0

0

0 výstavba komunikace v kategorii S7,5/60 s kolmým napojením na sil. I/57 0 úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60

Česká Ves u Města Albrechtic Česká Ves u Města Albrechtic Rusín

směrová úprava sil. III/45812 s napojením na sil. II/452, Dlouhá Ves

57.

III/45717 MS Kraj Sádek u Dívčího Hradu III/45717 MS Kraj Dívčí Hrad

78.

III/45820 MS Kraj Krnov

0

1

1

0

0


60.

III/45720 ÚP

Liptaň, Horní směrová úprava sil. III/45720, Liptaň Povelice Horní Povelice

0

1

0

0

0

79.

III/45821 ÚP

Matějovice

0

1

0

0

0


80.

III/45822 ÚP

Matějovice

rekonstrukce sil. III/45821, Matějovice

0

1

0

0

0

61.

III/45720 ÚP

Horní Povelice

směrová úprava sil. III/45720, Liptaň Horní Povelice

0

1

0

0

0

0 úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60 s úpravou křižovatky se sil. III/45721 0 úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60

komunikační propojení sil.I/45 a III/4585 v trase prodl. ul. Partyzánů jako prodl. sil.III/45820 směrová úprava sil. III/45821, Matějovice

0 směrová a šířková úprava komunikace

81.

III/45823 ÚP

Matějovice

směrová úprava sil. III/45821, Matějovice

0

1

0

0

0


Horní Povelice

směrová úprava sil. III/45720, Liptaň Horní Povelice

0


82.

III/45826 ÚP

Pitárné

přeložka sil. III/45826, Pitárné

0

1

0

0

0


62.

III/45720 ÚP

1

0

0

0

STRANA

30



Nebyly zjištěny záměry. charakteristika úprav

negativní vlivy

vstup do EU

urbanizace

83.

III/45826 ÚP

Pitárné


0

1

0

0

0


84.

III/45826 ÚP

Pitárné


0

1

0

0

0


85.

směrová úprava sil. III/45826, Dívčí Hrad Životice

0

1

0

0

0


86.

III/45826 MS Kraj Životice u Dívčího Hradu III/4585 ÚP Brantice

směrová úprava sil. III/4585, Brantice

0

1

0

0

0


87.

III/4588

ÚP

Krasov

směrová úprava sil. III/4588, Krasov

0

1

0

0

0


88

MK

O

Hrozová

Propojovací úseky ze sil. III/45814 na silniční síť na polské území

0

0

0

1

0

89

MK

O

Hlinka

0

0

0

1

0

90

MK

O

0

0

0

1

0

1 Dobudování dvou propojovacích úseků na komunikační síť na polském území nejen pro vazby do Polska, ale i pro vazby na Krnov 1 Rekonstrukce stávající komunikace, doplnění výhyben 1 vybudování komunikace, s výhybnami, podmíněno dobudováním komunikace i na polském území

Letecká doprava ostatní

Obec

kapacita

Komunikace

Zdroj

Rekonstrukce účelové komunikace pro propojení ze sil.III/45726 na silniční síť na polské území Sl. Pavlovice Rekonstrukce a výstavba účelové komunikace pro propojení ze sil.III/45730 ze Slezských Pavlovic do Polska

Hraniční přechody K nejzásadnějším záměrům patří přeložka sil.I/45 na území Krnova pro příjezd od přeložky sil.I/57 k hraničnímu přechodu Krnov – Pietrowice. Kromě oprav stávajících příjezdových komunikací k některým dalším hraničním přechodům je v území sledováno i výhledové vybudování nového přechodu v lokalitě Krnov – Bliszczyce.




Název a rozsah


Železniční doprava Na obou celostátních tratích č.292 a 310 se sleduje jejich modernizace a optimalizace, elektrizace je sledována pouze na trati 310 Opava východ-Krnov-Olomouc. Tyto rozvojové záměry by měly být řešeny v rámci stávajících drážních pozemků. Úzkorozchodnou trať č.298 je možno považovat za stabilizovanou. Cyklistická doprava Severní příhraniční cyklotrasu č. 55 je navrhováno upravit a v maximální možné míře sledovat tok řeky Opavy od města Opava až do Krnova, s úpravami konfliktních úseků trasy mezi Krnovem a Městem Albrechticemi. V dalším úseku směrem na Heřmanovice se jeví jako nejschůdnější ponechání v dnešním koridoru, což však znamená v úseku Hynčice – Heřmanovice provést v celém úseku vymístění trasy ze silnice II. třídy. Na tuto trasu by měla navázat trasa Osoblažsko: (Prudnik -) Osoblaha – Město Albrechtice. Cílem této trasy je napojení specifického území osoblažského výběžku s možností pokračování na polském území. Trasa zčásti sleduje úzkokolejnou unikátní železniční trať, napojení na další trasy základní sítě bude v Městě Albrechticích. Větší rozsah výstavby cyklistických tras na území jednotlivých sídel pro zajištění vnitřních vazeb je předpokládán v Krnově.

Pro letiště v Krnově je sledován záměr na jeho rekonstrukci na vyšší parametry včetně prodloužení dráhy. Grafické znázornění záměrů v oblasti dopravní infrastruktury je patrné ze schémat VI.14 a VI.15 a z výkresu B.3.

Problémy k řešení (ozn.D) Vybrané problémové okruhy za celé řešené území: – Kompletace východo-západního tahu silnic I/11 a I/57 - dostavba a modernizace významného tahu sledujícího česko-polské hranice v koridoru od hraničního přechodu (hraniční přechod Svrčinovec / Mosty u Jablunkova - Třinec – Ostrava – Opava) – Krnov – hraniční přechod Bartultovice / Trzebina. Komunikace je součástí základního komunikačního motivu Moravskoslezského kraje, tzv.“Slezského kříže“. Cílem je zajištění vnitrostátních i mezinárodních vazeb v příhraničním pásu, zajištění podmínek pro hospodářský růst regionu a omezení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Diskutabilní se jeví dva navržené obchvaty Města Albrechtic (západní a východní), novým prvkem je i přeložka sil.I/57 na vjezdu do Krnova od Opavy. Návrh ZÚR MSK nadále akceptuje směrové úpravy na sil.I/57 mezi Městem Albrechtice a Bartultovicemi. – Zlepšení parametrů příjezdových komunikací na vybrané hraniční přechody – týká se příjezdových komunikací na hraniční přechody Krnov / Pietrowice (I/45), podmíněno vybudováním obchvatu Krnova. Cílem by mělo být zajistit z příhraničního tahu sil. I/57, ve vzdálenostech cca 20km hraniční přechody bez omezení provozu pro rozvíjení příhraniční spolupráce. – Dostavba a zkvalitnění vedení cykloturistických tras – jako podpora rozvoje turistického ruchu s důrazem na značené dálkové trasy, provázané s trasami nižších řádů. Síť cyklotras může v příhraničí vytvářet „žebřík“ tras se vzájemně propojenými příčkami, umožňujícími přístup k nejzajímavějším partiím. Cílem je zlepšení nabídky bezpečných tras a podmínek pro aktivní sport a rekreaci s možným využitím i pro každodenní dopravní vazby. – Rekonstrukce železničního propojení přes Głuchołazy – organizační, legislativní a technická opatření pro udržení a zkvalitnění provozu na stávající trati přes území Polska, propojující dva úseky tratě ČD č. 290 na území ČR. Polská strana údajně o možném zániku tohoto železničního propojení přes Głuchołazy v důsledku rušení nerentabilních tratí svého času uvažovala. Navrhována je rekonstrukce tratě a otevření železničních přechodů Jindřichov ve Slezsku / Głuchołazy a Mikulovice / Głuchołazy (Olomoucký kraj) pro nákladní i osobní přepravu. Cílem je rozšíření možností pro nákladní dopravu a podpora snižování negativních vlivů silniční dopravy na životní prostředí.

Pěší doprava STRANA

31



– Využití menších letišť pro leteckou mezinárodní dopravu – v řešeném území se nalézá menší letiště v Krnově, které by po úpravách pro zavedení celního a pasového odbavování ohlášených mezinárodních letů malých cestovních a sportovních letadel mohlo rozšířit možnosti využití letecké dopravy. – Vybudování organizační formy pro provoz veřejné osobní dopravy Česká republika - Polsko ev. na bázi mezinárodní IDS - pro vybrané dopravní vazby prověření možnosti zavedení veřejné osobní dopravy pro vybrané přeshraniční vazby (pro turistiku i pro cesty do zaměstnání), např. Bruntál – Krnov – Glubczyce, Krnov – Glucholazy – Nysa - Otmuchovská jezera). Cílem opatření je nabídka veřejné osobní dopravy jako alternativy individuální automobilové dopravy Problémy k řešení v oblasti dopravní infrastruktury na území jednotlivých obcí:

STRANA

32

číslo silnice či tratě

označení problému

dotčené obce


D1

Zátor, Čaková

I/45

D2

Krnov, Brantice

I/45

D3

Krnov

I/45

D4

Město Albrechtice, Třemešná

D5

Název problému

popis problému

řešení nástroji ÚP


řešení jinými nástroji státní správy

přeložka sil.I/45

Přínos řešení problému

v současné době není jednoznačně definováno vedení stabilizace bude možná po definitivním přeložky ve vztahu k vodní nádrži Nové Heřmínovy. rozhodnutí ŘSaD ČR, které avizuje vydání Návrh ZÚR vymezuje koridor pro řešení dvou variant. tohoto rozhodnutí až v rámci prvních změn připravované ZÚR přeložka sil. I/45, západní obchvat, ekonomická návratnost investice do přeložky sil.I/45, prověřit územní studii optimální průběh v Krnov vysoký zábor pozemků určených k plnění funkce lesa, území dopad na prvky ÚSES přeložka sil. I/45, příjezd k silničnímu s ohledem ekonomickou návratnost je realizace přechodu, Krnov - Pietrowice vázána na přeložku sil. I/45, západní obchvat, Krnov

zlepšení vazeb páteřní sítě, sil.I/45 zajišťující vazby Krnovska na Olomouc

I/57

Územní rezerva pro vedení přeložky sil. I/57 (východní – velký obchvat)

V současné době byl projekčně upřesněn západní obchvat, pro budování východního obchvatu není k dispozici žádný podrobnější podklad s výjimkou ÚP obce. Budování dvou obchvatů se jeví jako nadměrné. Návrh není koordinován se zpracovanou variantou prodloužení západního obchvatu dle studie z roku 2006, motiv není obsažen v nadřazených dokumentech VÚC ani nebyl obsahem průzkumů a rozborů ZÚR.

Zapracování nebo vypuštění záměru z Projednání s orgány resortu dopravy zda je ÚPD na základě projednání orgánů resortu tento motiv přestavby státní silniční sítě dopravy, zejména MD ČR, ŘSaD ČR, KÚ akceptován. MSK

zlepšení vazeb páteřní sítě zařazené do "slezského kříže", sil.I/57 zajišťující vazby Krnovska na dálniční síť České a Polské republiky

Město Albrechtice, Třemešná

I/57

přeložka sil. I/57, Město Albrechtice (západní – prodloužení malého obchvatu)

západní obchvat je zařazen mezi záměry převzaté bez věcné změny do ZÚR MSK


D6

Krnov

I/57

přeložka sil.I/57, Krnov

souběh dvou návrhů obchvatů města není reálný. Pokud bude dále sledován východní obchvat,bude žádoucí provést směrovou úpravu na obchvatu západním. motiv není dosud zahrnut v nadřazených dokumentech, je obsahem dokončovaného konceptu ÚP obce

D7

Třemešná, Liptaň, Dívčí č.298 Hrad, Slezské Rudoltice, Bohušov, Osoblaha

rekonstrukce úzkorozchodné tratě Třemešná ve Slezsku – Osoblaha.

zatím menší využití potenciálu úzkorozchodné tratě pro rozvoj území, problematika její údržby.

D8

Dívčí hrad, Vysoká

II/457

D9

Město Albrechtice, Slezské Rudoltice, Rusín

III/45814

nevyhovující parametry severní příhraniční komunikace nevyhovující parametry jižní příhraniční komunikace

nevyhovující šířkové uspořádání a kvalita komunikací,zařazené do sítě sil. II. tř. nevyhovující šířkové uspořádání a kvalita komunikací

D10

Slezské Pavelovice, Hlinka

III/45726, III/45730

chybějící vazby komunikační sítě do Polska na severní hranici Osoblažska

chybějící místní vazby

D11

Rusín

III/45814

chybějící vazby komunikační sítě do Polska na jižní hranici Osoblažska

D12

Město Albrechtice, II/453 Heřmanovice, Holčovice

stabilizace vedení cyklistické trasy č.55 v úseku Město Albrechtice Heřmanovice

rozhodnutí o akceptaci obou obchvatů, popř. výběru a sledování jen jednoho obchvatu. Rozhodnout zda je nutné zapracovat do ZÚR MSK (jde o lokální úpravu na nadřazené silniční síti). adekvátní využití území kolem tratě a zastávek

zlepšení vazeb páteřní sítě, sil.I/45 zajišťující vazby Krnovska na Olomouc zlepšení vazeb páteřní sítě, sil.I/45 zajišťující vazby Krnovska na Polsko

projednání s orgány resortu dopravy zda je tento motiv přestavby státní silniční sítě akceptován.


pro výhled je doporučováno s ohledem na existence úzkorozchodné tratě je velkou šancí pro charakter tratě a její využití hledat formu rozvoj turistického ruchu a všemi obcemi je vnímána provozování této tratě způsobem, při němž by jako největší příležitost pro budoucí rozvoj území. se na provozu tratě mohly podílet přímo obce. rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárokům rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárokům

zlepšení vazeb pro zaměstnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodářskou dopravu, turistiku zlepšení vazeb pro zaměstnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodářskou dopravu, turistiku

zapracování motivů do ÚP, projednání s polskou stranou

rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárokům

chybějící místní vazby

zapracování motivů do ÚP, projednání s polskou stranou

rekonstrukce a dostavba v parametrech odpovídajících reálným dopravním nárokům

potřeba prověření reálné stopu pro vedení cyklistické trasy mimo profil komunikace sil.II/453

zapracování aktualizované trasy do ÚP

zlepšení vazeb pro zaměstnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodářskou dopravu, turistiku. Z hlediska vazeb je optimální napojení ze sil.III/45726, které nevyžaduje na polském území výstavbu nové komunikace. zlepšení vazeb pro zaměstnaneckou dopravu, cesty za službami, hospodářskou dopravu, turistiku nejen do Polska, ale i do Krnova Zvýšení bezpečnosti a atraktivity dálkové trasy č.55 směr Jeseníky.

STRANA

33



Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Slezská magistrála (12) (Jeseník - ) Krnov - Opava - Hlučín

Krnov

Heřmanovice, Holčovice, Město Albrechtice, Krnov, Úvalno

Silniční napojení Osoblažska na spádová sídelní centra s využitím území Polska Oblast Osoblažského výběžku (správní obvod POÚ Osoblaha) se dlouhodobě vyznačuje extrémně slabou ekonomickou základnou a s tím souvisejícími nepříznivými hodnotami většiny základních socioekonomických a sociodemografických charakteristik. Z výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě je patrné, že většina obcí v této oblasti vykazuje nejen nedostačující dostupnost nadřazené silniční sítě, zajišťující vazbu k jádrovému území kraje, ale také velmi špatnou dostupnost nejbližších spádových center (Krnov, Opava). Z těchto skutečností se odvíjí námět na nové silniční propojení Osoblažska a Krnova přes území Polska v ose Osoblaha - Bohušov - Krnov s možným využitím silnice I. třídy Krnov - Gtubczyce v úseku Mokre (Polsko) - Pietrowice - Krnov. Pro posílení vazeb na centrální část MS kraje lze doporučit k prověření spojení v ose Osoblaha - Gtubczyce - Wtodzienin - Opava. Prověření těchto námětů je podmíněno koordinací se zástupci polské strany. Silnou stránkou těchto námětů je poměrně hustá silniční a cestní síť na obou stranách státní hranice. Slabinou české příhraniční části je velmi špatný technický stav většiny těchto komunikací. Prodloužení úzkorozchodné trati Osoblaha - Raclawice Šlaskie / Scyborzice Male Námět navazuje na již realizované a připravované aktivity na koncové „osoblažské" úzkorozchodné trati č. 298 Třemešná ve Slezsku - Osoblaha, jejímž provozovatelem jsou Slezské zemské dráhy. Známé záměry jsou orientovány na rozšíření provozu a navýšení kapacity tratě především pro rekreační využití jako součást aktivit, jejichž cílem je ekonomické oživení Osoblažska rozvojem cestovního ruchu, založeným na zpřístupnění a využívání přírodních a kulturně historických atraktivit tohoto prostoru. Námět nebyl dosud podrobněji prověřen. Vyžaduje v koordinaci se zástupci polské strany prověření z hlediska územních nároků a dopadů i provozně technologických podmínek s možností napojení na kolejový systém Polska. Z hlediska současného uspořádání železniční sítě na české a polské straně státní hranice lze uvažovat o prověření 2 variant možného propojení a to ve spojení Osoblaha - Raclawice Šlaskie, resp. Osoblaha - Scyborzice Male. Z hlediska využitelnosti a napojení na kolejový systém Polska se jeví spojení Osoblaha -Raclawice Šlaskie jako příznivější, protože navazuje na železniční uzel s možností napojení do více směrů. Za hlavní možné přínosy případné realizace tohoto námětu lze považovat: – vytvoření podmínek a předpokladů pro posílení atraktivity a vyšší využitelnosti úzkorozchodné trati s přesahem na polské území, – provázání kolejového systému na česko-polské hranici jako podpora pro rozvoj každodenní i rekreační dopravy v okrajové, hospodářsky oslabené oblasti Osoblažska a přilehlé části Polska.

A.4.2.3.Vyhodnocení záměrů na provádění změn v území v oblasti technické infrastruktury a určení problémů k řešení a) Technická infrastruktura - vodní hospodářství Záměry

Na území Krnova a Úvalna je vymezeno problémové území V6 (je zakresleno v problémovém výkresu), ve kterém je žádoucí vymezit podrobnou dokumentací ochranná pásma výhledového vodního zdroje ÚvalnoČervený Dvůr (požadavek VÚC Jeseníky). Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území MS kraje (PRVKUK) tento vodní zdroj není v nejbližší době pro zásobování těchto 2 obcí potřebný. Potřebu pitné vody dle bilancí provedených v PRVKUK lze pokrýt z existujících zdrojů. Vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod Záměry na úpravy toků a návrhy dalších opatření jsou popsány v části Objekt /zařízení protipovodňové ochrany. Záměry na zřízení vodních nádrží jsou popsány v části Vodní nádrž a Objekt /zařízení protipovodňové ochrany. Vodní nádrž Na území ORP Krnov jsou dle ÚP VÚC Jeseníky navrženy a zakresleny ve výkresu B.3. a v Problémovém výkresu tyto lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod: – „velké“ Nové Heřmínovy na řece Opavě s max. zátopou na kótě 419,19 m n.m. – Spálené na řece Opavici s max. zátopou na kótě 578,0 m n.m. a ploše 101,4 ha Tyto lokality a také lokalita Pocheň II na Čižině, byly územně hájeny v souladu se Směrným vodohospodářským plánem - Vodní nádrže z r.1988. Dle Plánu oblasti povodí Odry schváleného v r.2008 a také dle usnesení vlády č.444 z dubna r.2008 je navržena menší víceúčelová nádrž Nové Heřmínovy s max. zátopou na kótě 394,15 m n.m. a ploše 135 ha. Plán oblasti povodí je v současnosti v rozporu s ÚP VÚC Jeseníky. S ohledem na zvažované klimatické změny v budoucnosti, jsou v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje vybrány 2 lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod - Nové Heřmínovy (ve zmenšeném rozsahu) a Spálené. Kromě těchto ploch vhodných pro akumulaci povrchových vod, je na území ORP navrženo a zakresleno ve výkresu B.3. několik suchých nádrží (jsou zahrnuté v části Objekt /zařízení protipovodňové ochrany). Dle územních plánů obcí je navrženo několik malých rybníků lokálního významu. Objekt / zařízení protipovodňové ochrany Oblast Horní Opavy je dle Plánu oblasti povodí Odry stanovena jako prioritní. Podél řeky Opavy jsou nedostatečně chráněna sídla Nové Heřmínovy, Zátor, Brantice, Krnov, Brumovice a Holasovice. Jsou zde proto navržena protipovodňová opatření a stavby zakreslené ve výkrese B.3. Je navržena víceúčelová vodní nádrž Nové Heřmínovy s max. kótou zátopy 394,15 m n.m. v kombinaci s dalšími opatřeními a stavbami v povodí horního toku řeky Opavy od jezu v Bruntále m.č. Kunov až po město Opavu: – ochranné hráze a opěrné zdi pro ochranu zastavěného území podél toku Opavy – úpravy vodního toku Opava, obtoková koryta a opatření v korytě toku – stavby nových mostů a lávek nad hladinou návrhové povodně – návrhy dalších retenčních prostor- 3 suché nádrže na území obce Lichnov u Bruntálu – kompenzační revitalizace údolní nivy od hráze po město Krnov Protipovodňové stavby v údolní nivě byly zakresleny dle digitálního podkladu poskytnutého Povodím Odry (vypracoval fy PÖYRY 2008). Nejsou dosud zahrnuty ve všech územních plánech dotčených obcí. Podél řeky Opavice bylo dle Plánu oblasti povodí Odry lokálními úpravami po povodni r.1997 dosaženo standardní míry ochrany sídel podél toku před povodněmi a není nutno navrhovat další opatření.

STRANA

34


Ve výkresu B.3. byly zakresleny plochy pro suché nádrže navržené v projektu Obnova vodního režimu v krajině - projekt povodí Opavy a Opavice z r.2004 (fy EKOTOXA), navrhující kompletní ochranu a organizaci v řešených povodích včetně ochranných zatravnění, zalesnění, agrotechnických a biotechnických opatření. Tyto návrhy by měly být v přiměřeném rozsahu zapracovány do územních plánů jednotlivých obcí. V územním plánu Lichnova a Krnova jsou navržené suché nádrže již zakresleny. Technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma K nejdůležitějším objektům vodovodů v ORP Krnov patří: označení vodovodu SV Petrovice-Janov Jindřichov SV Osoblažsko

stávající 2 l/s

úpravna vody navržená

Vysoká - mimo provoz Třemešná 22 l/s

Město Albrechtice Rusín Hošťálkovy Heřmanovice Holčovice Krasov SV Bruntál

10 l/s

SV Krnov

Zlatá Opavice 100 l/s Kostelec 30 l/s,návrh 50 l/s

návrh 2 l/s 2,5 l/s

vodojem-stav [m3] 2 x 100 2 x 250 Třemešná-Damašek 250 Liptaň 2 x 650 Stráž 250 Vysoká 2 x 100 Osoblaha 2 x 250 400 50 2 x 150

vodojem-návrh [ m3]

Liptaň-Strážný vrch Hlinka 100 Sl. Rudoltice-Hrbisko 150 Dubová Hora 300 50 140

návrh 2 l/s 2 x 50 + 30 Lichnov 150 Zátor 100 Brantice 2 x 150 Radim 2 x 50 Krnov-Kostelec 800 Krnov-Bezručův vrch 2 x 1500 Krnov-Zl. Opavice 500 Krnov-Krásné Loučky 3 x 40 Krnov-Cvilín 2 x 750 Krnov-Cvilín vrch 60 Ježník 150+100+10

Čaková 2 x 50 Krnov-Kostelec 800 Krnov-Bezručův vrch 1500 Brožíkova 750

SV= skupinový vodovod Výše uvedené záměry jsou nezbytné pro další rozvoj obcí. Vodovodní síť včetně ochranného pásma V území ORP Krnov jsou navrženy tyto důležité záměry nezbytné pro další rozvoj obcí. – Bohušov o napojení na SV Osoblažsko o napojení sídla Dolní Povelice na SV Osoblažsko v Horních Povelicích – Brantice o dobudování stávajícího vodovodu v obci – Čaková o výstavba veřejného vodovodu napojeného na SV Bruntál v Široké Nivě – Dívčí Hrad o napojení sídla Životice o dobudování stávající sítě v Dívčím Hradu – Heřmanovice


o výstavba veřejného vodovodu napojeného na vodní zdroj Holý vrch Rudných dolů – Hlinka o dobudování sítě v obci – Holčovice o vybudování veřejného vodovodu napojeného na lokální zdroje v obci o napojení sídel Hejnov, Komora a Spálené – Hošťálkovy o napojit sídlo Vraclávek – Janov o dobudování sítě v obci – Jindřichov o dobudování sítě v Arnultovicích – Krasov o dobudování sítě v obci – Krnov o dobudování sítě ve městě – Lichnov o dobudování sítě v obci – Liptaň o napojení sídla Bučávka na SV Osoblažsko – Město Albrechtice o dobudování sítě ve městě o napojení na SV Osoblažsko z Třemešné - Rudíkov – Osoblaha o dobudování sítě v obci – Petrovice o dobudování sítě v obci – Rusín o dobudování sítě v obci o napojení sídla Hrozová o vybudování veřejného vodovodu v sídle Matějovice napojeného na lokální zdroj v sídle o napojit sídlo Koberno na SV Osoblažsko ze Slezských Rudoltic – Slezské Pavlovice o napojení na SV Osoblažsko jako rezerva v zásobování – Slezské Rudoltice o dobudování sítě v obci – Třemešná o dobudování sítě v obci – Vysoká o napojení sídla Pitárné – Zátor o dobudování sítě v obci V územních plánech chybí tyto záměry:

STRANA

35


– Město Albrechtice - neobsahuje napojení na SV Osoblažsko – Bohušov - není napojení sídla Dolní Povelice na SV Osoblažsko z Horních Povelic Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma V územních plánech téměř všech obcí jsou navrženy plochy pro obecní ČOV(jsou zakresleny ve výkresu B.3.) V textové části jsou uvedeny pouze ČOV nad 1000 EO. – ČOV Jindřichov o jsou navrženy další 2. čistírny na obou březích Osoblahy pro 1700 EO o napojit odpadní vody i z Petrovic a Janova – ČOV Lichnov pro 1270 EO – ČOV Krnov - intenzifikace na cca 70 000 EO pro napojení obcí Brantice, Zátor, Čaková Stoková síť vč. ochranného pásma Přednostně je zapotřebí dobudovat kanalizační sítě v těchto obcích: – Město Albrechtice – Krnov s napojením Krásných Louček, Chomýže, Brantic, Zátoru a Čakové – Osoblaha – Hošťálkovy s napojením Vraclávku – Jindřichov s napojením Janova a Petrovic – Lichnov Grafické znázornění záměrů v oblasti vodního hospodářství je patrné ze schémat VI.16 a VI.17 a z výkresu B.3.

Problémy k řešení (ozn.V) Problémy jsou v grafické části odlišeny od ostatních problémů písmenem V a číslicí. Problémy v oblasti zásobování pitnou vodou. V4 - Rozšíření skupinového vodovodu Osoblažsko. Problémem jsou dotčeny obce - Třemešná, Město Albrechtice, Bohušov. Nedostatečné, nebo do budoucna málo zabezpečené zásobování pitnou vodou v Bohušově - Dolních Povelicích, Městě Albrechticích lze řešit napojením na skupinový vodovod využívající kvalitní vodní zdroj podzemní vody dostatečné kapacity. Skupinový vodovod není provozován v souladu s platnými předpisy. Napojení není zahrnuto v územních plánech obcí. Doporučuje se zapracovat návrh na rozšíření vodovodu do územních plánů obcí. Mimo rámec územního plánování zůstává potřeba zajistit provozování vodovodu v souladu s platnými předpisy (vypracování pasportů a provozních řádů potřebného rozsahu). V6 - Ochrana potenciálního vodního zdroje Úvalno-Červený Dvůr. Problémem jsou dotčeny obce Krnov a Úvalno s přesahem do území Polské Republiky Nejsou navržena ochranná pásma vodního zdroje pro budoucí možné využití pro město Krnov a současné využití na území Polska


Doporučuje se stanovit zónu vodohospodářských zájmů města, kde bude předepsána zvýšená kontrola v rámci obecné ochrany vod a regulace hospodářské činnosti, do doby rozhodnutí o stanovení ochranných pásem vodního zdroje v souladu s platnými předpisy V7 - propojení zdroje Úvalno se systémem zásobování pitnou vodou Krnova(vodojem Cvilín). Nutno dořešit rozpor mezi zájmy presentovanými v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území MS kraje (PRVKUK), ÚP VÚC Jeseníky a zpracovanými ZÚR Moravskoslezského kraje. Ve VÚC Jeseníky je stanoven požadavek na propojení zdroje pitné vody s vodovodem na Cvilíně a v dokumentech PRVKUK a ZÚR MSK již tento požadavek obsažen není. V8 - napojení obce Býkov-Láryšov na vodovodní systém Krnova. Obec Býkov-Láryšov je v současnosti zásobován z vlastních lokálních zdrojů(studní). Pro další rozvoj je limitující vyřešení zásobování obce kvalitní pitnou vodou a to napojením na vodovod Krnova. Problémy v oblasti protipovodňové ochrany území V1 - Protipovodňová ochrana v povodí horní Opavy. Stávající protipovodňová ochrana sídel podél řeky Opavy Nové Heřmínovy, Zátor, Brantice, Krnov, Brumovice a Holasovice je nevyhovující (problém je graficky vymezen ve schématu A.6.8. Schéma problémů v území nadmístního významu). Problémem jsou dotčeny obce - Úvalno, Býkov, Krnov, Brantice, Lichnov, Zátor, Čaková, Krasov, Hošťálkovy, Holčovice, Město Albrechtice, Heřmanovice. Oblast horní Opavy je dle Plánu oblasti povodí Odry stanovena jako prioritní. Jsou zde proto navržena protipovodňová opatření a stavby. Je navržena víceúčelová vodní nádrž Nové Heřmínovy s max. kótou zátopy 394,15 m n.m. v kombinaci s dalšími opatřeními a stavbami v povodí horního toku řeky Opavy od jezu v Bruntále - Kunově až po město Opavu, dle studie fy PÖYRY Brno z r.2008. Studie navrhuje tato opatření: – ochranné hráze a opěrné zdi pro ochranu zastavěného území podél toku Opavy – úpravy vodního toku Opava, obtoková koryta a opatření v korytě toku – stavby nových mostů a lávek nad hladinou návrhové povodně – návrhy dalších retenčních prostor- 3 suché nádrže na území obce Lichnov u Bruntálu – kompenzační revitalizace údolní nivy od hráze po město Krnov Problémem odtokových poměrů v území se také zabývá studie spol. Ekotoxa Opava z r.2004, navrhující kompletní ochranu a organizaci v řešených povodích včetně ochranných zatravnění, zalesnění, agrotechnických a biotechnických opatření včetně lokalit pro suché nádrže. Záměry nejsou dosud zahrnuty ve všech územních plánech dotčených obcí. Doporučuje se zpracování podrobnějších dokumentací a zapracování v přiměřeném rozsahu do územních plánů obcí. Řešit společně s ORP Bruntál a ORP Opava. V2 - vodní nádrž Nové Heřmínovy. V územních plánech obcí a v platném ÚP VÚC Jeseníky je zatím zapracována vodní nádrž Nové Heřmínovy v původním „velkém“ rozsahu. Poslední rozhodnutí vlády ČR podporuje již jen výstavbu vodní nádrže v menším plošném rozsahu (problém je graficky vymezen ve schématu A.6.8. Schéma problémů v území nadmístního významu a v Problémovém výkresu). Zásady územního rozvoje kraje nejsou dosud schváleny a pro rozhodování v území je stále závazný Územní plán VÚC Jeseníky který obsahuje „velkou“ vodní nádrž Nové Heřmínovy. Problémem jsou dotčeny obce: Zátor a Čaková

STRANA

36


Lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod Nové Heřminovy je dosud navrhována v těchto parametrech: – „velké“ Nové Heřmínovy s max. zátopou na kótě 419,19 m n.m. – „malé“ Nové Heřmínovy s max. zátopou na kótě 394,15 m n.m. a ploše 135 ha.


Doporučuje se zpracování podrobného Generelu odvodnění města, kde je žádoucí vyřešit problematická území na základě podrobných podkladů, zaměření a výpočtů. Dotčenou obcí je pouze Krnov Grafické znázornění záměrů v oblasti technické infrastruktury je patrné z výkresu B.3.

„Velké“ Nové Heřmínovy jsou v území hájené v souladu se Směrným vodohospodářským plánem - Vodní nádrže z r.1988 a také s ÚPN VÚC Jeseníky. „Menší“ Nové Heřmínovy jsou v souladu s Plánem oblasti povodí Odry z r.2008 a také s usnesením vlády č.444 z dubna r.2008. V návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou zatím uváděny obě varianty (malá i velká). V aktualizaci, popř. úpravách územních plánů rozhodnutí o výběru nejvhodnější varianty zohlednit. V3 - lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Spálené a Pocheň II. Tyto lokality jsou dosud v územně plánovací dokumentaci uváděné (byly navrženy jako plochy pro víceúčelové nádrže v souladu se Směrným vodohospodářským plánem - Vodní nádrže z r.1988 - problém je graficky vymezen ve schématu A.6.7). Schéma problémů v území nadmístního významu a v Problémovém výkresu). Dle Plánu oblasti povodí Odry z r.2008 se od hájení lokality Pocheň upouští. Lokalita Pocheň II již není zahrnuta v návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Lokalita Spálené je zařazena mezi jevy převzaté bez věcných změn do návrhu ZÚR MSK. Hájení této lokality vyvolá: – řešení přeložek inženýrských sítí – řešení přeložky silnice II.tř. – řešení lokálního ÚSES – zásah do stanovené památkové rezervace – demolice několika objektů Vzhledem k výše uvedeným problémům a také k: – argumentům, že nádrž k protipovodňové ochraně není potřeba – argumentům, že pro zásobování pitnou vodou v případě klimatických změn také není nezbytně nutné nádrž realizovat (deficit pitné vody lze doplnit z podzemního vrtu Třemešná o velké nevyužívané vydatnosti cca 40 l/s a také ze zásobního objemu budoucí vodní nádrže Nové Heřmínovy lze prosazovat při aktualizaci ÚPD (ZÚR MSK i ÚP obcí) vyřazení této lokality z územního hájení. Problémem V3 jsou dotčené obce Heřmanovice, Holčovice-Spálené, Lichnov, Býkov a Úvalno. Doporučuje se dále sledovat projednání a vydání ZÚR MSK. V5 - nevyhovující odtokové poměry ve městě Krnov, které způsobují výrazné omezení rozvojových možnosti pro město. Je to způsobeno nedostatečnou kapacitou stávající jednotné kanalizace v koncových úsecích stávající sítě, omezující možnost napojení nové výstavby. Výstavba v některých lokalitách je možná po vyřešení odvodnění celého spádového území, včetně nezastavěného území v povodích nad těmito lokalitami. Jedná se o území, kde jsou odtokové poměry plošně nevyhovující už v současnosti a výstavbou by se dále zhoršily.

b) Technická infrastruktura-energetika, elektronické komunikace Zásobování elektrickou energií V oblasti výroby elektrické energie je záměrem státní energetické koncepce ČR zvýšit výrobu elektřiny z alternativních (obnovitelných) zdrojů. Mezi obnovitelné zdroje pro výrobu elektřiny patří: – vodní energie – sluneční energie – větrná energie – biomasa – bioplyn – palivové články – geotermální energie Rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektrické energie je závislý na dostupném potenciálů jednotlivých obnovitelných zdrojů v dané lokalitě. Na území ORP Krnov lze využit k výrobě elektrické energie zejména vodní energii, sluneční energii, větrnou energii, biomasu a bioplyn. V některých obcích jsou již zpracované záměry, nebo projektové dokumentace na přípravu ploch (popř. obce záměry připravují) pro budoucí výstavbu výroben elektrické energie z alternativních zdrojů. Jedná se obce: – Úvalno – sluneční elektrárna (fotovoltaické články) – Liptáň - sluneční elektrárna (fotovoltaické články) – Dívčí Hrad – park větrných elektráren – Bohušov – park větrných elektráren a bioplynová stanice s výrobnou elektrické energie do výkonu 1 MW – Krasov - park větrných elektráren – Čaková – park větrných elektráren – Holčovice – sluneční elektrárna (fotovoltaické články) – Petrovice - sluneční elektrárna (fotovoltaické články) – Zátor - sluneční elektrárna (fotovoltaické články) Provozovatel distribuční soustavy 110 kV ČEZ Distribuce, a.s. nemá záměry na změnu, nebo posílení stávající distribuční soustavy 110 kV na území ORP Krnov. Provozovatel distribuční soustavy 22 kV ČEZ Distribuce, a.s. má záměry na úpravu a rozšíření distribuční soustavy 22 kV pouze v obci Krnov. Záměrem úpravy a rozšíření distribuční soustavy 22 kV je zajištění kvalitní a spolehlivé dodávky elektrické energie. Jedná se o tyto záměry: – v rámci plánované systémové změny napěťové hladiny distribuční sítě z 6 kV na 22 kV provést rekonstrukci stávající distribuční sítě 6 kV. V rámci rekonstrukce bude stávající kabelové vedení 6 kV nahrazeno kabelovým vedením 22 kV a distribuční transformační stanice 6/0,4 kV rekonstruovány na transformační stanice 22/0,4 kV. Po rekonstrukci bude město Krnov zásobováno z jednotné distribuční sítě 22 kV.

STRANA

37


– pro posílení distribuční síť 22 kV v severní a východní části města Krnova vybudovat nové vedení v trase stávajícího venkovního vedení distribuční sítě 22 kV č. 33. Nové vedení bude odbočkou ze stávajícího venkovního vedení 22 kV č. 262, které má dostatečnou rezervu v přenosové schopnosti. Venkovní vedení č. 33 bude rekonstruováno na vedení dvojité č. 33 a odbočku z vedení č. 262, od bodu stávajícího rozdvojení obou vedení, až po stávající propojení vedení č. 33 s venkovním vedením 22 kV č. 374. – v rámci posílení stávající distribuční sítě 22 kV města Krnova jsou navržené úpravy stávající distribuční sítě 22 kV:

– propojení stávající distribuční transformační stanice 22/0,4 kV Kaufland s DTS 2130 Říční okruh kabelovým vedením 22 kV; – propojení stávající distribuční transformační stanice 22/0,4 kV DTS 2173 Finanční úřad s kabelovým vedením 22 kV přípojky DTS 80801 Teplárna kabelovým vedením 22 kV; – propojení stávající distribuční transformační stanice 22/0,4 kV DTS 2146 Dvořákův okruh s DTS 90827 kabelovým vedením 22 kV Elektronické komunikace Provoz, výstavbu a rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují operátoři komunikačních sítí. Rozvoj a zvyšování kapacity sítí elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu, výstavbou mobilních radiokomunikačních systému nových generací a digitalizaci televize. Koncepce změn a rozvoje elektronických komunikací na území ORP Krnov jednotlivých operátoru nebyly předány a nejsou zpracovateli známé. V rámci celostátní koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice je cílem vybudovat v co nejkratším čase komerční provoz celoplošných vysílacích sítí digitální televize systému DVB-T a digitálního rozhlasu systému T-DAB, což předpokládá výstavbu nových vysílacích rádiových zařízení pro pozemní digitální televizní a rozhlasové vysílání. Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Podle generelu plynárenství města Krnova se navrhuje vysokotlaká regulační stanice pro zástavbu na Cvilíně. Tento záměr je zapracován do nového návrhu územního plánu města. Pro plynofikaci obcí tzv. Osoblažského výběžku byl do územních plánů obcí Dívčí Hrad, Liptáň, Rusín, Slezské Rudoltice a Vysoká převzat záměr z generelu plynofikace oblasti Osoblažska z roku 1994, ve kterém je pro tuto oblast navržena dodávka plynu z Polské republiky do vtl/stl regulační stanice RS 2500 m3/h situované na severním okraji obce Slezské Pavlovice. Zhodnocení tohoto záměru je v následující kapitole. V územních plánech obcí Janov a Petrovice je navržena vtl/stl regulační stanice RS 800 m3/h společná pro obě obce. Tento záměr se doporučuje prověřit z hlediska možnosti využití kapacity existující regulační stanice v Jindřichově. V územním plánu obce Hošťálkovy z roku 2002 je zásobování plynem této obce vč. Vraclávku, Starých Purkartic a výhledově i Křížové navrhováno z regulační stanice RS1500 m3/h umístěné v Krásných Loučkách. Generel plynofikace Města Krnova z roku 2001 navrhuje napojení Krásných Louček na stl rozvodnou síť v Krnově - Chomýži. Opodstatněnost regulační stanice v Krásných Loučkách je nutno prověřit v širších souvislostech. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma


Záměrem provozovatele plynovodu je sjednocení místní rozvodné sítě v městě Krnově tj. postupná rekonstrukce nízkotlaké částí plynovodní sítě na středotlakou. Rozvodná síť v Jindřichově splňuje technické parametry pro zvýšení provozního tlaku na hodnoty středotlaku. Záměry na plynofikaci jsou zahrnuty v návrzích územních plánů obcí Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hošťálkovy vč. Vraclávku, Starých Purkartic a výhledově i Křížové, Janova, Liptáně, Petrovic, Rusína, Slezských Rudoltic a Vysoké. Plynofikace obce Heřmanovice je navrhována napojením na stl rozvodnou síť Vrbna pod Pradědem. Obec Hošťálkovy vč. místních části Vraclávek, Staré Purkartice a výhledově i Křížové je navrhováno plynofikovat z regulační stanice Krásné Loučky. Plynofikace obcí Dívčí Hrad, Liptáň, Rusín, Slezské Rudoltice a Vysoká vychází z celkové koncepce zásobování plynem oblasti Osoblažska navržené v generelu, kde se předpokládá dodávka plynu přeshraničním vysokotlakým plynovodem DN100 z rekonstruovaného plynovodu DN250 Szonov – Prudnik. do regulační stanice u Slezských Pavlovic, ze které by se plyn středotlakými plynovody rozváděl do obcí Osoblažského výběžku. Součástí návrhu je propojení se stl rozvodnou síti v Třemešné. Alternativním řešením je pak napojení na vysokotlaký plynovod Město Albrechtice – Jindřichov, za předpokladu, že plynovod bude rekonstruován. Pro obce Janov a Petrovice je navržena společná regulační stanice napojena přípojkou na vysokotlaký plynovod Jindřichov – Zlaté Hory. Záměr je rozpracován do stádia projektové dokumentace. Návrhy plynofikací v územních plánech vycházely převážně ze starších generelů plynofikace obcí a z generelu plynofikace oblasti Osoblažska z roku 1994. Návrh na plynofikaci oblasti Osoblažského výběžku nebyl akceptován v územních plánech Osoblahy, Slezských Pavlovic, Hlinky a Bohušova. V návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje v části zásobování plynem - hodnocení známých záměrů nefiguruje žádná stavba v ORP Krnov. Konstatuje se, že reálné, ekonomicky efektivní možnosti uplatnění plošné plynofikace území Moravskoslezského kraje jsou téměř vyčerpány a lze očekávat problematickou efektivnost dalšího rozvoje plynofikace nových sídel. Mezi urbanizovaná území bez dostupnosti zemního plynu je uvedena Osoblaha s celkovou potřebou energie na úrovni 25 tis.GJ/rok. V územní energetické koncepci Moravskoslezského kraje z listopadu 2003 v regulativech pro stanovení způsobu energetického zásobování území v ORP Krnov se zásobování plynem navrhuje, kromě již plynofikovaných obcí i obcí Bohušov a Hošťálkovy. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného a bezpečnostního pásma V oblasti tepelných zdrojů se záměry podporované legislativní mi opatřeními orientují na jejich ekologizaci. V praxi to znamená nahrazovat fosilní pevná paliva ekologickými palivy a zdroji tepelné energie šetrnými k životnímu prostředí. Analýza stavu a návrh změn a záměrů jsou podrobně rozpracovány v energetickém generelu města Krnova, územní energetické koncepci a ZÚR MSK. V návrhu územního plánu obce Bohušov je navrhována koncepce zřízení centrálního zásobování teplem z bioplynových stanic situovaných východně od středu obce Bohušov a severně od středu obce Dolní Povelice. Teplovod včetně ochranného a bezpečnostního pásma

STRANA

38


V energetickém generelu města Krnova se navrhuje rozvoj a rozšíření SCZT. Rozvojová varianta předpokládá rozšíření SCZT do stávajících i nových oblastí města, u nichž je napojení na SCZT ekonomicky zdůvodnitelné. To se týká především oblasti Kostelce a průmyslové zóny Červený dvůr. V územní energetické koncepcí Moravskoslezského kraje z listopadu 2003 v regulativech pro stanovení způsobu energetického zásobování je pro územní jednotky ORP Krnov stanoveno: Obec

Bohušov Brantice Býkov-Láryšov Čaková Dívčí Hrad Heřmanovice Hlinka Holčovice Hošťálkovy Janov Jindřichov Krasov Krnov Lichnov Liptáň Město Albrechtice Osoblaha Petrovice Rusín Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

ČU GJ 302 1582 109 183 94 386 158 780 0 361 1897 229 459141 1100 358 1656 823 144 111 311 535 1150 354

HU GJ 0 1212 83 140 72 295 121 598 0 277 1618 175 6586 843 274 1364 1081 110 85 221 409 821 272

KO GJ 0 2518 156 263 135 554 227 1121 801 519 3034 329 16391 1581 513 2399 4756 207 159 1230 768 2047 509

232 1627

178 1246

323 2960

Potřeba energie GJ/rok Biomasa ZP GJ GJ 5 1017 4960 6163 1 0 2 0 1 0 4 0 2 0 17 2265 12 2754 4 0 51 7954 3 0 16360 524103 47 9927 4 0 1751 66757 9428 0 2 0 1 0 119 0 6 0 35 6087 62 16764 3 36

0 3364

BP GJ 2146 3626 82 1293 962 2048 1201 2275 2319 1957 5262 1464 23089 2555 1944 3346 4204 1148 1023 1147 2604 2887 935

CZT GJ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 340222 0 0 0 3180 0 0 0 0 0 0

1726 4247

0 0

Vysvětlivky k tabulce ČU – černé uhlí, HU - hnědé uhlí, KO – koks, ZP –zemní plyn, BP – bioplyn, CZT – centrální zásobování teplem Žlutě podbarvené buňky představují preferovaný způsob energetického zásobování. Mezi přípustné způsoby energetického zásobování ve všech územních jednotkách patří: a) zásobení obnovitelnými zdroji energie na bázi geotermální a solární energie b) zásobování biomasou na bázi lokálních a objektových zdrojů tepla c) zásobování teplem na bázi elektrické energie užívané v lokálních a objektových zdrojích tepla je podmíněné přípustné za podmínky dodržení Energetického zákona č.458/2000 Sb.


Ve spolupráci s pořizovatelem ZÚR MSK upřesnit vymezení nadregionálních a regionálních ÚSES zejména při průchodu zastavěným územím obcí. Stanovit podmínky pro území, kde bude ÚSES nadlokálního významu zasahovat do zastavěného území. Upřesnění vymezení provést zejména na území těchto obcí: o Dívčí Hrad o Bohušov (m.č. Dolní Povelice) o Rusín (m.č. Matějovice) Stanovit pravidla pro koordinaci protipovodňových opatření na řece Opavě s nadregionálním biokoridorem vedoucím údolní nivou řeky Opavy. Problémy v oblasti vymezení lokálního systému ekologické stability P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P 10 P 11 P 12 P 13 P 14 P 15 P 16 P 17 P 18 P 19 P 20 P 21 P 22 P 23

A.4.2.4. Problémy v oblasti řešení územního systému ekologické stability (ozn.P)

P 24

Vztahy k Zásadám územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

P 25 P 26 P 27 P 28 P 29 P 30 P 31

Doporučuje se částečně upravit trasu mezofilní hájové osy nadregionálního biokoridoru K 100 v úseku procházejícím k. ú. Zátor. V územním plánu Zátor přechází osa NRBK zastavěné území obce jižnějším směrem než byla stanovena v platném ÚP VÚC Jeseníky. Takové řešení umožňuje snadnější průchod přes zastavěné území obce Zátor.

Změnit funkčnost lokálního biokoridoru - z funkčního na nefunkční. Změnit lokální biokoridor na nefunkční. Změnit funkční lokální biocentrum na nefunkční. Změnit lokální biokoridor na nefunkční. Změnit lokální biokoridor na nefunkční. Změnit lokální biokoridor na nefunkční. Změnit funkční lokální biocentrum na nefunkční. Změnit lokální biokoridor na nefunkční. Změnit funkční lokální biocentrum na nefunkční. Změnit lokální biokoridor na nefunkční. Změnit lokální biokoridor na nefunkční. Obec Bohušov má v době zpracování ÚAP vydaný nový ÚP. Návaznosti ploch pro lokální ÚSES na sousední obce řešit v aktualizaci ÚAP. Doplnit část již zrealizovaného LBK do územního plánu Slezských Rudoltic. Změnit funkční lokální biocentrum na nefunkční. Sladit vymezení RK 918 (RK 917 – Městský les) i s vloženými lokálními biocentry po 700 m na hranicích katastrů Hlinka a Sádek u Dívčího hradu. V ÚP Slezské Rudoltice změnit trasu LBK a vymezit jihozápadnějším směrem, aby došlo k napojení s LBK na sousedním katastru Hrozová. Rozšířit lokální biokoridor severním směrem, aby splňoval minimální šířku 15 m. Do územního plánu Slezských Rudoltic doplnit část lokálního biokoridoru, který je vymezen na sousedním katastru Třemešné. V ÚP Vysoká a Dívčí Hrad vymezený biokoridor jako regionální změnit na biokoridor lokální a ponechat trasu i vložená LBC. Vymezit a zapracovat trasu spolu s vloženými biocentry do územního plánu Vysoké RK 916 Vysoká – st. hranice, tento RK by měl procházet jižně od Bartultovic. Vymezit trasu RK 915 St. hranice – Vysoká, jedná se o poměrně krátký úsek, ovšem pokud by byla překročena délka 700 m, je třeba na něm vymezit vložené LBC. Vymezit LBK a napojit na LBK ze sousedního katastru Arnultovice u Jindřichova. Tuto část LBK po řece Osoblaze vymezit širší, momentálně splňuje předepsanou minimální šířku na hraně. Na k. ú. Pitárné doplnit chybějící část LBK ze sousedních katastrů Jindřichov ve Slezsku a Liptaň. Zvětšit LBC tak, aby velikost (bez vodní plochy) byla min. 3 ha. Napojit LBC u státní hranice jižně na lokální biokoridor. Nepatrně sladit návaznost lokálních biokoridorů na hranicích katastrů. Vymezit lokální biokoridor na sousedních katastrech a doplnit do ÚP Janova a Petrovic. Nepatrně sladit návaznost lokálních biokoridorů na hranicích katastrů. Tuto část LBK vymezit širší, momentálně splňuje předepsanou minimální šířku na hraně. Nepatrně sladit návaznost lokálních biokoridorů na hranicích katastrů.

STRANA

39



P 32 Nepatrně sladit návaznost lokálních biokoridorů na hranicích katastrů. P 33 Nepatrně sladit návaznost lokálních biocenter na hranicích katastrů. P 34 Vymezit a následně do územního plánu Heřmanovic zapracovat mezofilní bučinou osu nadregionálního biokoridoru K 87 Hranice ČR – Smolný. Na ose musí být vložena lokální biocentra stejného charakteru jako má osa a to maximálně po 700 m, rovněž je třeba v nárazníkové zóně této osy zahustit síť lokálního ÚSES, pokud možno stejného charakteru jako má osa. P 35 Napojit lokální biokoridor na přesněji a nově vymezenou osu K 87. P 36 Zvětšit lokální biocentrum a změnu zapracovat do územního plánu. P 37 Napojit lokální biokoridor na přesněji a nově vymezenou osu K 87, popřípadě na regionální biocentrum 351 Karlovice. P 38 Přesněji vymezit regionální biocentrum 351 Karlovice, dbát na hranice parcel, porostů, případně stávající cesty. Vymezení v ÚTP NR-R ÚSES ČR je pouze orientační. P 39 Lokální biokoridor, který je vymezen po řece Opavici v územním plánu v intravilánu obce Heřmanovice, nebude nikdy funkční a zcela zbytečně zasahuje do zastavěného území. Daleko výhodnější řešení by bylo vymezit luční (popřípadě lesoluční) biokoridor i s vloženými biocentry mimo zastavěné území těchto obcí, který by již dnes byl funkční nebo částečně funkční a zcela výjimečně by mohl dosáhnout délky i několika kilometrů, pokud by se nově vymezil i na sousedním území obce Holčovice (viz. problém 40). P 40 V úpravě případně zpracovaném novém ÚP Holčovic by bylo vhodné nově vypracovat celý ÚSES. Současné vymezení v ÚP, zvláště lokální prvky vedoucí zastavěným územím po zregulované řece Opavici, jsou a do budoucna budou zcela nefunkční. Toto řešení úzce souvisí s problémem na území Heřmanovic (číslo 39). P 41 Na hranicích ORP Krnov a ORP Bruntál upřesnit a sladit vymezení regionálního biokoridoru RK 920 Karlovice – Pod Milířem. Pravděpodobně na území ORP Krnov nebude zasahovat vůbec nebo jen nepatrně a to na katastrálním území Jelení u Holčovic a Dlouhá Ves. Toto upřesnění doplnit do ÚP příslušných obcí. P 42 Dopracovat ÚSES na celé území katastru a doplnit do územního plánu Krasov, neopomenout na návaznost územního systému ekologické stability na sousední katastry. P 43 Vzhledem k tomu, že v blízkosti prochází několik os NRBK, je třeba v jejich nárazníkových zónách nahustit síť lokálního ÚSES. Změny by bylo vhodné doplnit do ÚP Čaková. P 44 Sjednotit návaznost a vymezení trasy lokálního biokoridoru. P 45 Sjednotit návaznost a vymezení trasy lokálního biokoridoru mezi k. ú. Linhartovy a k. ú. Krásné Loučky. P 46 Posunout hranici lokálního biocentra až na hranici katastrální. P 47 Lokální biocentrum zvětšit a napojit biokoridorem do sítě lokálního ÚSES. P 48 Zvětšit lokální biocentrum a změnu zapracovat do územního plánu. P 49 Zvětšit lokální biocentrum na minimální velikost 3 ha, tato změna bude vzhledem k zastavěnému okolí velmi problematická. P 50 Zvětšit lokální biocentrum a změnu zapracovat do územního plánu. P 51 Doplnit pokračování lokálního biokoridoru ze sousedního katastru Lichnov u Bruntálu, změnu zapracovat do ÚP Zátor. P 52 Sjednotit šířku lokálního biokoridoru. P 53 Sjednotit návaznost lokálního biokoridoru. P 54 Zvětšit lokální biocentrum a změnu zapracovat do územního plánu. P 55 Západní část v územním plánu vymezené trasy RK 922 změnit na biokoridor lokální, východní část ponechat beze změny. Naopak lokální biokoridor vymezený po hranicích katastru se Zátorem změnit na biokoridor regionální (RK 922 Velký Tetřev - Cvilín) a doplnit vložená LBC maximálně od sebe vzdálená 700 m. P 56 V územním plánu Lichnova chybí vymezení mezofilní bučiné osy K 88. P 57 Sjednotit návaznost lokálního biokoridoru, změnu doplnit do ÚP Brantice. P 58 Býkov – Láryšov nemá platný územní plán, doporučuje se převzít do ÚP již zpracovaný generel ÚSES (Bureš et al. 1994).

P 59 Úvalno nemá platný územní plán, doporučujeme převzít do ÚP již zpracovaný generel ÚSES (Bureš et al. 1994). P 60 Sjednotit návaznost na hranicích katastrů a sjednotit vymezení katastrálních hranic mezi obcemi. P 61 Sjednotit návaznost lokálního biokoridoru na katastrálních hranicích. Uvedené problémy jsou graficky vyznačeny v Problémovém výkresu 1 :25 000. Vzhledem k tomu, že v současné době se projednávají ZÚR MSK, doporučuje se po jejich vydání provést v rámci aktualizace ÚAP upřesnění vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES v souladu se ZÚR MSK. Úpravy případně promítnout i do průběhu lokálního ÚSES.

A.4.3. VZTAHY K POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR ČR): PÚR ČR 2008 byla schválena 20.7.2009 usnesením vlády ČR č. 929. Jako koncepční materiál je považována za výchozí pro další úvahy o územním rozvoji v ZÚR a ÚP. Vzhledem k tomu, že významným způsobem neovlivňuje s výjimkou stanovení republikových priorit územní rozvoj ORP Krnov, není v další textu již zmiňována.

Z PÚR ČR 2008 vyplývá zejména: – území ORP se nedotýká žádná rozvojová osa a není ani blízko rozvojové oblasti

STRANA

40


– specifická oblast SOB3 Jeseníky – Králický Sněžník zasahuje do severozápadní části ORP Krnov (bez bližšího vymezení). ZÚR MSK upřesňují ve svém řešení specifickou oblast SOB3 na celém území ORP Krnov s výjimkou obcí Krnov a Úvalno. Základní charakteristika a význam vymezení specifických oblastí: Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (uvedené v důvodech vymezení). Přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Specifické oblasti zahrnují obce, ve kterých je dle zjištěných skutečností nejnaléhavější potřeba řešení problémů z hlediska udržitelného rozvoje území. Účelem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých působností vytvářely podmínky pro odstranění problémů s cílem umožnit udržitelný rozvoj území a to v souladu s cíli a úkoly územního plánování definovanými stavebním zákonem a při respektování republikových priorit územního plánování a ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny území ve všech specifických oblastech je nutno sledovat: a) řešení stávajících střetů a předcházení potenciálním střetům různých zájmů ve využití území, b)ochranu specifických přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, c) využití specifického potenciálu oblasti k jejímu rozvoji, d)zkvalitnění veřejné, zejména dopravní a technické infrastruktury, e)posílení a stabilizaci sociálně ekonomického rozvoje, f) umísťování investic důležitých pro rozvoj oblasti.


a) Potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Vzhledem k velkým zásobám dřeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zemědělství, je potřeba podpořit především rozvoj lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu. b)Potřeba rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků pro rekreaci a lázeňství. c) Potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace, b)rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní, technické a občanské infrastruktury b)vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras d)vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity e)vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství

Úkoly územního plánování:

Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady:

a) kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování jednotlivých specifických oblastí; upřesněné specifické oblasti se mohou překrývat s upřesněnými rozvojovými oblastmi nebo osami pouze výjimečně a jen ve zvláště odůvodněných případech, b) příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kriterii a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, c) úkoly, stanovené pro jednotlivé specifické oblasti, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí.

a) při tvorbě rezortních koncepcí zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat zejména restrukturalizaci ekonomiky, ekologické formy zemědělství, rekreace, turistiky a cyklistiky, zpracování místních surovin, dřevozpracující průmysl a rozvoj řemesel a lidové umělecké a řemeslné výroby. Zodpovídá: Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prostředí Termín: po dobu platnosti PÚR ČR 2008

b)při tvorbě rezortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území intenzivně využívaných částí CHKO Jeseníky, zejména veřejné hromadné dopravy pro rekreační využití oblasti, Zodpovídá: Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí Termín: po dobu platnosti PÚR ČR 2008

Pro SOB 3 Specifická oblast Jeseníky–Králický Sněžník vyplývá: Vymezení: Území obcí z ORP Bruntál (severní a jižní část), Jeseník (jižní část), Králíky, Krnov (severozápadní část), Rýmařov, Šumperk. Důvody vymezení (pouze ve vztahu k ORP Krnov):

STRANA

41



A.4.4. VZTAHY K ZÁSADÁM ÚZEMNÍHO ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (ZÚR MSK): Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje nebyly v období dokončování aktualizace ÚAP č.1 vydány. Bude žádoucí sledovat další postup projednání a vydání ZÚR MSK. (grafické ukázky z presentace návrhu ZÚR MSK určeného k společnému jednání, zveřejněné na stránkách Moravskoslezského kraje - listopad 2008)

STRANA

42



STRANA

43



STRANA

44



STRANA

45



STRANA

46



STRANA

47


A.4.5. VYSVĚTLENÍ POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ CR CZT ČR ČD ČHMÚ ČOV DP DTR,DTS, TR DÚR EIA EU EVL HDP CHKO CHKOJ CHLÚ CHOPAV k.ú. KES KN KPZ LBC LBK LHP m.č. MěÚ MCHÚ MMR MPR MPZ MSK NATURA 2000 NRBC NRBK NUTS ObÚ OP ORP PHO PHP POP POPD POÚ PP PR PR PR PRVKUC PUPFL PÚR ČR RBC RBK

bonitní půdně ekologické jednotky Cestovní ruch Centralizované zásobování teplem Česká republika české dráhy český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Dobývací prostory distribuční trafostanice dokumentace k územnímu rozhodnutí Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí Evropská unie Evropsky významná lokalita Hrubý domácí produkt Chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast Jeseníky Chráněná ložisková území chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území koeficient ekologické stability Katastr nemovitostí Krajinná památková zóna lokální biocentrum lokální biokoridor Lesní hospodářský plán místní část obce městský úřad maloplošné chráněné území Ministerstvo pro místní rozvoj Městská památková rezervace Městská památková zóna Moravskoslezský kraj Program ochrany přírody v evropském kontextu nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Územní jednotka definovaná pro statist. zjišťování v systému NUTS v EU obecní úřad Ochranné pásmo obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany Plán hlavních povodí Plán oblastí povodí Plány otvírky, přípravy a dobývání Pověřený obecní úřad Přírodní park, přírodní památka přírodní rezervace Polská republika Památková rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku pozemek určený pro plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum Regionální biokoridor


RD RKC RR RS RÚRÚ ŘSD ČR SCZT SEA SOB SO STL SVP SWOT TEN TI TINA ÚAP ÚP ÚP VÚC ÚP VÚC JE ÚPD URÚ ÚS ÚSES VKP VN VPR VPS VPZ VTL VVN VVTL ZCHÚ ZPF ZSJ ZÚJ ZÚR ŽP

rodinný dům rekreační krajinné celky Radioreléové trasy Regulační stanice Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic ČR systém centrálního zásobování teplem Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí Specifická oblast spádový obvod rozvody plynu - středotlak Směrný vodohospodářský plán Analýza silných a slabých stránek, příležitostí, hrozeb Transevropské multimodální dopravní sítě Technická infrastruktura Evropská dopravní síť Územně analytické podklady územní plán územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Jeseníky Územně plánovací dokumentace Udržitelný rozvoj území Územní studie územní systém ekologické stability významný krajinný prvek el. vedení vysokého napětí Vesnická památková rezervace Veřejně prospěšná stavba Vesnická památková zóna rozvody plynu – vysokotlak Vedení velmi vysokého napětí rozvody plynu - velmi vysoký tlak zvláště chráněné území zemědělský půdní fond Základní sídelní jednotka Základní územní jednotka Zásady územního rozvoje Životní prostředí

A.5. ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ – v další aktualizaci ÚAP je žádoucí se přednostně zaměřit (mimo závěry a doporučení uvedené v etapě II.) zejména na: o doplnění věrohodných údajů o stavu životního prostředí a průmětu zjištění do vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. o postupné upřesňování topologie, doplňování a aktualizaci garantovaných dat ve spolupráci s poskytovateli; o postupnému nahrazování negarantovaných dat, daty garantovanými o založení a údržbu systému poskytování (předávání) dat (poskytovatelé-MěÚ Krnov, MěÚ Krnov – MSK, MěÚ Krnov zpracovatelé ÚPD a územních studii) o zapracovat nové poznatky z vydaných dokumentací s významem pro ÚAP : → Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

STRANA

48



o zapracovat nové poznatky z aktualizovaných koncepčních podkladů Moravskoslezského kraje vztahujících se k technické infrastruktuře( PRVKÚK, Generel dopravy, apod.) o průběžně soustřeďovat ze schválených územních plánů nové nároky na zastavitelná území a vyhodnocovat jejich průmět do rozboru podmínek udržitelného rozvoje území. – sledovat vývoj projednávání, aktualizací ZÚR MSK a prosazovat náměty k řešení nevyváženého stavu udržitelného rozvoje území ORP Krnov.

STRANA

49



A.6. PŘÍLOHY - KARTOGRAMY, SCHÉMATA

STRANA

50



STRANA

51



STRANA

52



STRANA

53



STRANA

54



STRANA

55



STRANA

56



STRANA

57



STRANA

58

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD MĚSTSKÉHO ÚŘADU KRNOV AKTUALIZACE Č.1 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents