Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra obchodního práva

Bakalářská práce Provedení zkoušek u smluv kupních a smluv o dílo Zpracovatel: Marcela Krejčí 2007/2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a citačními zvyklostmi. Ve Žďáru nad Sázavou dne 20.6.2008 ....................…………............

Marcela Krejčí

1

Obsah: Úvod

3

Přehled použitých zkratek

4

1. Kupní smlouva

5-9

1.1 Právní úprava kupní smlouvy

5

1.2 Vymezení obchodní kupní smlouvy

6

1.3 Podstatné části kupní smlouvy

6-8

1.4 Nepodstatné náležitosti kupní smlouvy

8-9

2. Smlouva o dílo

9 - 12

2.1 Právní úprava smlouvy o dílo

9 - 10

2.2 Vymezení smlouvy o dílo v ObchZ

10

2.3 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo

10 - 12

2.4 Nepodstatné náležitosti smlouvy o dílo

12

3. Kdy použít smlouvu o dílo a kdy kupní smlouvu

12 - 13

4. Provádění zkoušek u kupní smlouvy

14 - 17

4.1 Jakost zboží

14

4.2 Prohlídka zboží

15 - 16

4.3 Koupě na zkoušku

16

4.3.1 Koupě na zkoušku s odkládacím charakterem

16

4.3.2 Koupě na zkoušku s rozvazovacím charakterem

17

5. Provádění zkoušek u smlouvy o dílo

17 - 23

5.1 Odpovědnost za vady

17 - 18

5.2 Individuální zkoušky

18

5.3 Komplexní zkoušky

19

5.4 Zkušební provoz

20 - 21

5.5 Garanční zkoušky

21 - 22

5.6 Návrh znění ustanovení o zkouškách

22

5.6.1 Individuální zkoušky

22

5.6.2 Komplexní vyzkoušení

22

5.6.3 Zkušební provoz

23

Závěr

23 - 25

Resumé

26 - 27

Použitá literatura a informační zdroje

28 – 29

Zadání bakalářské práce 2

Úvod

Ve své bakalářské práci se budu věnovat základní problematice smlouvy o dílo a kupní smlouvy, především v souvislostech s prováděním zkoušek u obou smluvních typů. Zaměřím se na základní charakteristiku těchto smluvních závazkových vztahů tak, jak jsou upraveny v Obchodním zákoníku. Samostatně se zaměřím na provádění zkoušek u smlouvy kupní i u smlouvy o dílo, včetně informací o tom, jaké je nutné splnit podmínky pro provádění zkoušek a jaké důsledky mohou přinést výsledky zkoušek. V první části práce, věnované kupní smlouvě, vymezím právní úpravu tohoto smluvního typu, pokusím se objasnit pojem obchodní kupní smlouvy. Dále se zmíním o podstatných náležitostech kupní smlouvy. Uvedu i náležitosti ostatní (nepodstatné), protože právě mezi nimi lze nalézt ujednání o zkouškách a prohlídkách dodávaného zboží. Druhá část stejným způsobem vymezí smlouvu o dílo, tj. její právní úpravu, charakteristiku a náležitosti podstatné i nepodstatné. Rozdílům mezi smlouvou kupní a smlouvou o dílo se budu věnovat ve třetí části této bakalářské práce, kde zároveň nastíním problematiku toho, kdy použít kupní smlouvu a kdy použít smlouvu o dílo. Čtvrtá část bude zahrnovat možné varianty zkoušek u kupní smlouvy. Zaměřím se na nejčastěji používané způsoby. V páté části obdobně pro smlouvu o dílo uvedu nejčastější způsoby provádění zkoušek, včetně nutných náležitostí pro jejich správné a řádné provedení. Důležitou součástí páté části práce bude kapitola věnovaná odpovědnosti za vady, která s prováděním zkoušek úzce souvisí.

3

Přehled použitých zkratek

ObčZ – zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ObchZ – zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů KS – kupní smlouva SoD – smlouva o dílo

4

1. Kupní smlouva

1.1. Právní úprava kupní smlouvy

Před tím, než přejdu k samotnému vymezení kupní smlouvy, je třeba uvést, že právní úpravu kupní smlouvy nalezneme jak v Občanském zákoníku 1) v ustanoveních §§ 588 - 627 , tak i v Obchodním zákoníku 2) v ustanoveních §§ 409 – 475. V této práci se budu dále zabývat obchodněprávní úpravou kupní smlouvy, tj. úpravou dle ObchZ. To však neznamená, že úpravu kupní smlouvy dle ObčZ lze zcela pominout. Je nutné si uvědomit, že pro obchodní kupní smlouvu 3) platí (stejně jako pro ostatní smluvní typy obchodního zákoníku) obecná ustanovení o závazkových vztazích upravená občanským zákoníkem. Použití právní úpravy občanského zákoníku se nevyhneme také v případě kupní smlouvy, jejímž předmětem je prodej nemovitosti. Taková kupní smlouva se bude řídit ObčZ bez ohledu na to, zda je či není uzavírána v souvislosti s podnikatelskou činností smluvních stran. V tomto okamžiku považuji za důležité vymezit použití právní úpravy ObchZ při uzavírání kupní smlouvy. Obchodní kupní smlouva je řazena mezi „relativní obchody“. Relativní obchody lze vymezit takto: „Relativní obchody jsou závazkové vztahy mezi podnikateli, při jejichž vzniku je zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Patři sem i vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou (obcí, krajem) na jedné straně a podnikatelem na straně druhé, jde-li o podnikatelskou činnost při uspokojování veřejných potřeb.“ 4) Nelze přitom zapomenout na ustanovení §262 ObchZ, který umožňuje smluvním stranám, které nesplňují podmínky pro relativní obchody (tj. nemusí se jednat o podnikatele apod. jak stanoví §261 ObchZ), dohodnout, že uzavíraná smlouva se bude řídit ObchZ. Taková smlouva však nesmí být uzavřena za podmínek, které by zhoršovaly právní postavení smluvní strany, která není podnikatelem. V následujících kapitolách se již budu zabývat pouze kupní smlouvou obchodní.

1)

zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

2)

zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

3)

obchodní kupní smlouvou rozumíme kupní smlouvu uzavíranou dle ustanovení ObchZ

4)

Bejček Josef, Kotásek Josef, Marek Karel: Nástin obchodního práva II. Brno: Masarykova universita Brno 2004, str.9

5

1.2 Vymezení obchodní kupní smlouvy

Základní ustanovení §409 ObchZ vymezuje kupní smlouvu jako závazek prodávajícího dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na kupujícího vlastnické právo k této věci a zároveň závazek kupujícího věc převzít a zaplatit kupní cenu. Kupní cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo musí být alespoň stanoven způsob jakým bude dodatečně určena. Výjimkou může být situace, kdy z jednání o uzavření kupní smlouvy jednoznačně vyplývá vůle stran uzavřít tuto smlouvu bez určení kupní ceny. Předmětem kupní smlouvy mohou být věci určené individuálně, druhově, hromadně, případně soubor věcí. Z ustanovení §409 ObchZ jednoznačně vyplývá (jak bylo již zmíněno v předešlém textu), že předmětem kupní smlouvy obchodní může být pouze věc movitá. Nemusí se však vždy jednat o hmotnou movitou věc, ale může být uzavřena i obchodní kupní smlouva na věc nehmotnou, např. energie, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Uzavření kupní smlouvy na věc, která teprve bude vyrobena, není vyloučeno, ale je třeba pečlivě zkoumat, zda se již nejedná o smlouvu o dílo. O rozdílech mezi smlouvou kupní a smlouvou o dílo bude pojednáno v dalších kapitolách této práce.

1.3 Podstatné části kupní smlouvy

Základní náležitosti kupní smlouvy (essentialia negottii) vymezuje základní ustanovení §409 ObchZ (v návaznosti na §263 odst.2 a § 269 odst. 1 ObchZ). Tyto náležitosti vyplývají z již výše uvedeného vymezení kupní smlouvy a vzhledem k tomu, že ustanovení §409 ObchZ má kogentní charakter, je pro vznik smlouvy nutné jejich pečlivé uvedení. Zřejmě velmi zřídka uvidíme smlouvu, která by neobsahovala označení smluvních stran (označované prodávající a kupující). Častěji však bude toto označení nedostatečné, nepřesné. Označení účastníka smluvního vztahu (smluvní strany) by mělo zahrnovat zejména údaje o jeho firmě (jménu), sídle (místu podnikání), a identifikačním čísle. Lze i doporučit uvedení jména osoby jednající za podnikatele a její oprávnění k podpisu smlouvy ověřit. Podle základního ustanovení musí kupní smlouva obsahovat: 1. stanovení předmětu smlouvy – obchodní zákoník neurčuje jednoznačně jakým způsobem má být předmět (movitá věc) určen. V ObchZ je stanoveno, že věc má být

6

určena „jednotlivě nebo co do množství a druhu“ 5) . Jednoznačně však lze doporučit co nejpřesnější označení věci, jejích vlastností, kvality, balení apod. Lze uvést i k jakému bude věc určena, aby bylo zřejmé, zda je pro určený účel věc vhodná (např. zda splňuje nároky norem ČSN, hygienických či jiných) a to především s ohledem na posuzování případných pozdějších nároků z odpovědnosti za vady nebo reklamací. 2. závazek prodávajícího dodat předmět smlouvy – v souvislosti s tím, lze ve smlouvě určit i místo dodání, není-li určeno, potom se místo a způsob dodání řídí ustanoveními §§412 a násl. ObchZ. Dodání může být sjednáno i za využití mezinárodních doložek INCOTERMS. Předání je uskutečněno, jsou-li předány i doklady potřebné k řádnému užívání věci kupujícím. 3. závazek prodávajícího převést vlastnictví k předmětu smlouvy na kupujícího – k tomuto bodu si dovoluji citovat: „Ze stanovených podstatných částí kupní smlouvy velmi často v praxi chybí ve smlouvě závazek prodávajícího převést vlastnictví ke zboží. Pokud by se z obsahu smluvního ujednání, i když třeba vyjádřen jinými slovy či jinak, nedal tento závazek alespoň dovodit, smlouva nesplňuje předpoklad vzniku kupní smlouvy ( v tomto smyslu bylo již i judikováno). (Mohlo by event. dojít – podle podmínek konkrétního případu – ke vzniku inominátní smlouvy, za splnění podmínek pro vznik inominátní smlouvy, ledaže by bylo zřejmé, že strany chtěly uzavřít výslovně smlouvu kupní).“ 6) K nabytí vlastnického práva k předmětu smlouvy dochází dle §443 ObchZ jakmile je zboží předáno kupujícímu. Od tohoto ustanovení se mohou strany odchýlit a okamžik přechodu vlastnictví dohodnout ve smlouvě jinak (viz §443 - §446 ObchZ). 4. závazek kupujícího zaplatit dohodnutou kupní cenu a převzít předmět smlouvy – zaplatit kupní cenu je jednou ze základních povinností kupujícího. Určení doby, místa a způsobu platby bývá zpravidla sjednáno ve smlouvě. Neobsahuje-li smlouva tato ujednání, řídí se platební podmínky §§ 448 – 450 ObchZ. Úhrada kupní ceny může mít vliv na předání předmětu smlouvy, prodávající nemusí věc vydat pokud nebyla kupní cena zaplacena a toto jednání je v souladu se sjednanou smlouvou (tzv. výhrada vlastnictví). Naopak kupující není povinen kupní cenu zaplatit pokud neměl možnost si věc prohlédnout (opět za předpokladu, že smlouva nestanovuje jiné podmínky). Nezaplacení kupní ceny kupujícím včas nebo v přiměřené dodatečné lhůtě 5)

§409 odst. 1 zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník

6)

Marek Karel, Smluvní obchodní právo. Kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2006, str.77

7

může být i důvodem k odstoupení od smlouvy prodávajícím. Převzetí předmětu smlouvy je obecně (dle ustanovení §455 ObchZ) podstatným okamžikem pro určení toho, kdo nese nebezpečí škody na zboží a tudíž nese i rizika ztráty, zničení nebo poškození předmětu smlouvy. Obecně je to okamžik, kdy kupující převezme zboží od prodávajícího, nebo v době kdy je mu umožněno se zbožím nakládat. Přechod nebezpečí škody na zboží v jiných případech řeší §§ 457 – 461 ObchZ. Přesné určení přechodu nebezpečí škody na zboží je jedním z klíčových okamžiků i pro uplatnění zákonné odpovědnosti za vady. 6. dohoda o kupní ceně - možnost absence sjednání ceny byla zmíněna v kapitole 1.2 této práce, proto se nyní zmíním o způsobech určení kupní ceny. Kupní cena může být stanovena pevně a kupující je povinen zaplatit sjednanou částku (kupní cena se vyjadřuje v penězích), prodávající již potom nemá možnost cenu upravit v případě zvýšení nákladů (není-li sjednáno ve smlouvě jinak). Jiná možnost stanovení kupní ceny může být jednotkové stanovení ceny, tj. stanovení ceny za jednotku zboží (za kus, kilogram, metr, karton, apod.). Konečná kupní cena je potom závislá na skutečně dodaném množství. Tímto způsobem může být cena sjednána i odkazem na ceník zboží, který je kupujícímu přístupný a mohl se s ním seznámit. Sjednání kupní ceny může mít mnoho podob, zmíním ještě například stanovení ceny za použití kalkulačního vzorce nebo i dodatečné uplatnění různých druhů skont a bonusů za řádné plnění smlouvy. Na závěr ke kupní ceně bych ještě uvedla možnost sjednání cenové doložky, která zahrnuje možnost dodatečné úpravy ceny v závislosti na pohybu cen vstupů prodávajícího. Obecnou cenovou doložku upravují §§ 473 – 475 ObchZ. Sjednají-li smluvní strany cenovou doložku konkrétní, je nutné stanovit ve smlouvě podmínky pro její uplatnění co nejpečlivěji (zejména: kterých vstupů se změna ceny bude týkat, jak velká změna cen vstupů v procentech vyvolá změnu kupní ceny, případně limit zvýšení kupní ceny).

1.4 Nepodstatné náležitosti kupní smlouvy

Za nepodstatné náležitosti kupní smlouvy (accidentalia negotii) můžeme označit veškerá ujednání smlouvy, ve kterých smluvní strany využijí smluvní volnosti obchodních závazkových vztahů. Pokud účastníci smlouvy projeví vůli odchýlit se od dispozitivních ustanovení ObchZ o kupní smlouvě je nezbytné sjednat konkrétní podmínky ve smlouvě. O 8

některých již bylo pojednáno v souvislosti s podstatnými náležitostmi smlouvy v kapitole 1.3 této práce. Z dalších náležitostí smlouvy, které lze jedině doporučit, jsou ustanovení o smluvních pokutách, smluvní záruční době, co se rozumí podstatným porušením smlouvy a v neposlední řadě ujednání o prohlídce a vyzkoušení zboží nebo koupi na zkoušku, koupi po zkoušce, koupi podle zkoušky, koupi s výhradou změny, případně lze sjednat i právo zpětné koupě nebo právo zpětného prodeje. Prohlídce zboží a koupi na zkoušku bude věnována samostatná kapitola.

2. Smlouva o dílo

2.1 Právní úprava smlouvy o dílo

Smlouva o dílo je velmi často používaným smluvním typem. Právní úprava smlouvy o dílo (stejně jako v případě kupní smlouvy) nalezneme nejen v Obchodním zákoníku v §§ 536 – 565, ale i v Občanském zákoníku v §§ 631 – 656. Vzhledem k zaměření této práce se i u smlouvy o dílo budu zabývat její právní úpravou obsaženou v Obchodním zákoníku. Obchodněprávní smlouva o dílo se řadí mezi relativní obchody7) , což znamená, že při jejím obecném použití se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Smluvní strany však mohou při uzavírání smlouvy, která by se ObchZ neřídila, uzavřít písemnou dohodu o tom, že se uzavíraný závazkový vztah (smlouva) bude řídit ustanoveními ObchZ. Toto stanoví §262 Obchodního zákoníku. ObchZ nestanoví písemnou formu smlouvy o dílo, ale vždy lze písemnou formu smlouvy jedině doporučit, zejména u náročnějších projektů, ve výstavbě apod. Úprava smlouvy o dílo v ObchZ zahrnuje základní otázky tohoto smluvního typu. Některé otázky jsou řešeny pomocně odkazem na obchodněprávní úpravu kupní smlouvy (§§ 409 – 475 ObchZ). Ustanovení ObchZ mají (s výjimkou základních ustanovení § 536 ObchZ) zásadně dispozitivní charakter. Pro smluvní strany jsou tedy závazné a určující v případě, že smlouva neobsahuje odchylné ujednání. Smluvní volnost je zde velice široká a doporučuje se

7)

relativní obchody viz vymezení v čl. 1.1 této práce

9

ji využívat a smlouvu sestavit přesně tak, jak smluvní strany zamýšlejí při jejím sjednávání. Tím se rozumí přesně stanovit podmínky smlouvy, zejména způsob provedení díla, odpovědnost za vady, lhůty pro zhotovení a předání díla, podmínky zkoušek, cenové a platební podmínky, popřípadě záruční lhůty, apod.

2.2. Vymezení smlouvy o dílo dle ObchZ

Vymezení smlouvy o dílo najdeme v základních ustanoveních tohoto smlouvního typu v § 536 odst. 1 Obchodního zákoníku. Smlouva o dílo je zde vymezena jako závazkový vztah, kterým se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Odstavec 2 téhož paragrafu definuje pojem dílo: „Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“ 8) V některých případech z praxe není úplně jednoznačné určit, jedná-li se o smlouvu o dílo nebo o smlouvu kupní. Podrobněji se rozdílům těchto smluvních typů věnuje kapitola 3. Třetí odstavec základních ustanovení smlouvy o dílo stanovuje povinnost určení ceny za dílo ve smlouvě. Toto ustanovení umožňuje i možnost, že cena není přímo sjednána v textu smlouvy, ale musí být alespoň jednoznačně stanoven způsob jejího určení. Stejně jako u kupní smlouvy výjimku tvoří případy, kdy z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu bez určení ceny nebo stanovení způsobu jejího určení. Takové případy jsou často předmětem soudních sporů a cena za dílo může být určena formou znaleckého posudku o ceně obvyklé.

2.3 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo

Při určení podstatných částí smlouvy o dílo se musíme podívat do základních ustanovení tohoto smluvního typu (§ 536 ObchZ). Ta mají kogentní charakter a tudíž je smluvní strany nemohou opomíjet. Ostatní ujednání smlouvy jsou již na rozhodnutí a uvážení jednajících účastníků smlouvy.

8)

Citace § 536 odstavec 2 zákona č. 513/1991 Sb Obchodní zákoník

10

Smlouva o dílo je závazkový dvoustranný akt. Je tedy zřejmé, že označení smluvních stran bude patřit mezi základní náležitosti smlouvy. Smluvní strany jsou označovány jako zhotovitel a objednatel, každá z nich přebírá určité závazky. Z toho vyplývají další podstatné náležitosti smlouvy: 1. určení díla – co je dílem bylo již uvedeno v předchozí kapitole. Dílo by mělo být určeno co nejpřesněji, a to nejen jeho popis, ale i specifikace budoucích vlastností díla, použití materiálů k jeho zhotovení, atd. 2. závazek zhotovitele k provedení díla – smlouva bude ve většině případů (a doporučuji to) obsahovat i dobu, kdy bude dílo zhotoveno, předáno, případně vyzkoušeno. 3. stanovení ceny díla – o povinnosti stanovení ceny díla byla zmínka již v kapitole 2.2 této práce. Jak bylo zmíněno cena může být sjednána jako pevná již ve smlouvě. Častěji se, zejména ve výstavbě, cena sjednává na základě rozpočtu (§ 547 ObchZ). Rozpočet může být součástí smlouvy nebo s ním objednatel musí být seznámen před uzavřením smlouvy (což většinou podpisem smlouvy stvrzuje). Pro zajištění výnosu zhotovitele nebo alespoň minimalizace rizika ztráty je možné stanovení ceny na základě několika různých typů rozpočtů: a) rozpočet s nezaručenou úplností (§ 547 odst.2 ObchZ) - použije se v případech, kdy je možné, že se mohou při provádění díla objevit i jiné činnosti (tzv. vícepráce) nutné k řádnému dokončení díla. Musí však být splněna podmínka, že tyto činnosti nebylo možné předvídat při uzavírání smlouvy. b) rozpočet nezávazný (§ 547 odst. 3 ObchZ) - takový rozpočet chrání zhotovitele v případě prudkého vzestupu cen vstupů, nutných k provedení díla. V případě dodatečného zvýšení ceny díla musí zhotovitel zvýšení cen vstupů prokazovat, zároveň však i skutečnost, že nebylo možné využít jiných vstupů tak, aby změna ceny byla minimální. V případě sjednání ceny na základě nezávazného rozpočtu je vhodné zahrnout do smlouvy i ujednání o konkrétních subdodavatelích, případně nezávaznost rozpočtu omezit jen na některé vstupy (např. pouze na rozhodující položky rozpočtu). Zvýšení ceny (podle rozpočtu s nezaručenou úplností i rozpočtu nezávazného) musí zhotovitel bez zbytečného odkladu (od chvíle, kdy se o nevyhnutelnosti zvýšení ceny dozvěděl) oznámit objednateli, jinak nárok na zvýšení ceny zaniká (§ 547 odst. 6 ObchZ). Zde byly zmíněny nejčastější způsoby určení ceny díla. Cena díla může být určena i jinými způsoby, např. dle platného ceníku zhotovitele. 11

4. závazek objednatele zaplatit cenu za provedení díla – dle § 548 ObchZ je objednatel povinen zaplatit cenu za provedené dílo v době sjednané ve smlouvě. Není-li sjednána lhůta pro zaplacení ceny, stanoví ObchZ, že nárok na zaplacení ceny vzniká provedením díla a to i v případech, kdy objednatel neoprávněně odmítá dílo převzít. Porušení tohoto závazku objednatele je považováno za porušení smluvních závazků. Pro případ prodlení objednatele s placením ceny se sjednávají úroky z prodlení, smluvní pokuty, případně sankce dle dohody smluvních stran. Stanovení způsobu úhrady ceny za dílo je již nepodstatnou náležitostí smlouvy o dílo, ale neméně důležitou. Cena za dílo může být hrazena jednorázově po dokončení díla na základě faktury zhotovitele nebo na základě dílčích faktur v průběhu provádění díla. Není vůbec výjimkou placení zálohy ještě před započetím provádění díla. Rovněž samotný způsob úhrady je předmětem dohody stran. Nejčastěji se setkáme s platbou převodem mezi bankovními účty objednatele a zhotovitele. V případě platby v hotovosti je třeba pamatovat na zákon o omezení plateb v hotovosti. 9)

2.4 Nepodstatné náležitosti smlouvy o dílo

Smluvní volnost, kterou obchodní zákoník dává smluvním stranám, je vlastně vyjádřením nepodstatných náležitostí smlouvy o dílo. Jde o ta ujednání smlouvy, ve kterých si zhotovitel a objednatel sjednávají konkrétní podmínky smlouvy, a to především ty, kde se odchylují od znění ustanovení ObchZ, a nebo taková ujednání, která konkretizují, vymezují, specifikují za jakých podmínek se závazkový vztah uzavírá. O některých z nich byla již zmínka v předchozím textu. Pro shrnutí se jedná například o ujednání o způsobu provádění díla, o způsobu placení ceny za dílo, o provádění zkoušek a předání díla, o vlastnickém právu ke zhotovované věci, o pojištění předmětu díla, o zajištění proti škodám, o sankcích za nesplnění povinností a jiná ujednání.

3. Kdy použít smlouvu o dílo a kdy kupní smlouvu

Smlouva o dílo a kupní smlouva patří mezi nejčastěji používané smluvní typy. Základním bodem pro rozlišení mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo je skutečnost, zda jde o zhotovení věci nebo o činnost. Pokud jde o činnost, která je vymezena v § 536 ObchZ 9)

Zákon č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů

12

(nikoliv jiná činnost) bude se jednat o smluvní typ smlouvy o dílo. V případě, kdy půjde o zhotovení věci, je třeba zkoumat, kdo zajišťuje vstupy ke zhotovení věci. Tj. rozhodující je, kdo opatřil nebo opatří podstatnou část věci. Jestliže podstatnou část věci opatřuje objednatel, potom se jedná o smlouvu o dílo, je-li podstatná část věci opatřena prodávajícím („zhotovitelem“) bude uzavřena kupní smlouva. Správné posouzení, zda použít smlouvu o dílo nebo kupní smlouvu, není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Tuto problematiku řeší § 410 ObchZ (jedno z ustanovení o kupní smlouvě), toto ustanovení je ale dispozitivní, což znamená, že smluvní strany se mohou dohodnout jinak i v případech, kdy podstatnou část věci opatří strana, které má být zboží dodáno. Ustanovení § 410 odst. 2 ObchZ stanoví, že pokud jde o dodání zboží a závazek strany, která má zboží dodat, zahrnuje i montáž zboží, nejedná se o kupní smlouvu. V takovém případě není možná dohoda o použití kupní smlouvy. Je ale nutné odlišovat montáž (ustavení, sestavení, propojení včetně odzkoušení,..) a instalaci (např. jen usazení stroje a napojení na zdroje). Zjednodušeně lze provést výčet činností, kdy se bude jednat o smlouvu o dílo takto: „ - zhotovení určité věci (pokud nespadá pod kupní smlouvu) - například obrobení plochy na tělese odlitku ventilu předaném objednatelem a kompletace ostatních komponentů ventilu - montáž určité věci - např. montáž (montáží rozumíme podle obchodních zvyklostí uložení, uchycení a sestavení včetně seřízení a propojení i zkoušek kvality montáže) ocelových nosníků střešní konstrukce - údržba určité věci - např. údržba topných těles - dohodnutá oprava určité věci - např. oprava osobního automobilu nebo zvedacího zařízení - dohodnutá úprava určité věci - např. úprava filtrů na olej pro filtraci nafty - výsledek jiné činnosti, který je hmotně zachycen - např. projekt pro výstavbu "šitý na míru" (nikoliv např. typové projektové podklady - výkresová dokumentace), individuálně zhotovené programové vybavení informačního systému na příslušném nosiči apod. - dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, úprava, oprava, údržba stavby nebo její části“10)

V Bulletinu KDP ČR v článku o kupní smlouvě11) autor uvádí, že kritéria pro určení o který smluvní typ jde (KS nebo SoD) jsou tři a to: 1. kritérium zajištění materiálu 2. kritérium, zda jde o materiálové vstupy nebo činnosti 3. charakter plnění stanovený zákonem (dílem je vždy stavba) 10)

Marek Karel, Smluvní obchodní právo. Kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2006, str. 202 - 203

11)

Marek Karel, Kupní smlouva – 1. díl. Bulletin Komory daňových poradců ČR, 2004, č. 11/04, str. 39 – 55

13

4. Provádění zkoušek u kupní smlouvy

4.1 Jakost zboží

Řádné splnění kupní smlouvy zahrnuje povinnost prodávajícího dodat zboží v množství a kvalitě, řádně zabalené a zajištěné proti poškození, tj. bez vad, a to vše dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Kupující má oproti tomu povinnost zboží převzít a provést kontrolu dodávky. Splnění těchto podmínek ve lhůtách stanovených zákonem nebo smlouvou má zásadní vliv na posouzení skutečnosti, zda smluvní podmínky byly řádně splněny a tedy na případné uplatnění nároků z odpovědnosti za vady zboží nebo reklamačních nároků, pokud byla záruka sjednána. Zda bylo zboží řádně dodáno se posuzuje především podle vymezení předmětu smlouvy a jeho vlastností ve smlouvě. Určení provedení a jakosti zboží by mělo být určeno tak podrobně, jak to odpovídá potřebám smluvních stran. Některé nároky na jakost zboží nemusí být ve smlouvě výslovně stanoveny, neboť jsou stanoveny právními předpisy a smluvní strany nemohou sjednat dodání v jiné jakosti, než jakou veřejnoprávní předpisy uznávají za bezpečnou a nezávadnou při používání daného zboží. Tyto předpisy jsou závazné pro všechny stupně nakládání s výrobky, tj. musí je dodržovat výrobci i všichni podnikatelé, které s těmito výrobky dále nakládají (uvádějí je na trh a dále je prodávají dalším podnikatelům nebo konečným spotřebitelům). Je-li dodáváno zboží se zvýšeným stupněm nebezpečnosti, musí být dodáno s řádným návodem nebo upozorněním, jak jej bezpečně užívat. Pokud by byla mezi tuzemskými osobami sjednána jakost v rozporu s právními předpisy, platí pro určení jakosti ustanovení příslušného právního předpisu.12) Jakost zboží může být určena i odkazem na určité technické normy, např. normy ČSN. Často bývá jakost stanovena i podle nabídkového katalogu prodávajícího, podle vzorníku či schváleného vzorku. Pokud smlouva ani platné právní předpisy nestanoví provedení a jakost zboží má se za to, že je sjednána obvyklá střední jakost. 13)

12)

např. zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů

13)

obvyklá střední jakost – zboží v jakosti a provedení, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě, popř. pro účel k jakému se zboží obvykle používá

14

4.2 Prohlídka zboží

Pokud je ve smlouvě pečlivě sjednána jakost dodávaného zboží včetně způsobu zabalení, dopravy, dokumentace nutné k užívání zboží, množství a druhu a příp. dalších ujednání, musí prodávající dodat zboží splňující takové podmínky. Povinností kupujícího je zboží prohlédnout14) co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží (viz kapitola 1.3 str. 6 - 8) s přihlédnutím k povaze zboží (§427 ObchZ). V některých případech (a nejsou ojedinělé) není možné zboží prohlédnout při převzetí, protože není přebíráno přímo kupujícím v místě přechodu nebezpečí škody (např. je sjednáno předání zboží dopravci nebo je hned dál odesíláno dalšímu kupujícímu). V případech, kdy je sjednáno odeslání zboží prodávajícím, může kupující zboží prohlédnout až v době, kdy je zboží doručeno do místa určeného smlouvou. Pokud je zboží prodávajícím odesíláno do jiného místa určení nebo jej kupující bez možnosti prohlídky dále odesílá a prodávající o této změně místa určení věděl nebo vědět musel, může být zboží kupujícím prohlédnuto až po doručení do takového místa určení. Prohlídka zboží (v okamžiku přechodu nebezpečí škody na zboží nebo bez zbytečného odkladu poté co je možné prohlídku provést) je rozhodující pro uplatnění nároků z vad zboží. Pokud kupující zboží neprohlédne nebo prohlídku jinak nezajistí má omezené možnosti uplatnění vad zboží. V takovém případě může uplatnit nároky z vad, které by při řádné prohlídce zjistil, pouze pokud prokáže, že zboží tyto vady mělo v době přechodu nebezpečí škody na zboží. Pokud kupující splní svoji povinnost a zboží řádně prohlédne a při prohlídce zjistí faktické vady na zboží, má další povinnost a to bez zbytečného odkladu oznámit tuto skutečnost prodávajícímu. Jestliže kupující nesplní tuto povinnost, vystavuje se riziku, že prodávající uplatní námitku nesplnění oznamovací povinnosti, a potom mu ani v soudním řízení nemůže být přiznáno právo z vad zboží (§428 odst. 2 ObchZ). Pouze v případě, že by bylo prokazatelné, že prodávající o vadách nebo o skutečnostech, jejichž důsledkem k vadám došlo, věděl nebo musel vědět v době dodání zboží. Pro oznámení vad platí zákonná (dispozitivní) lhůta „bez zbytečného odkladu od zjištění vad“ avšak nejpozději do dvou let od dodání. Z výše uvedeného je zřejmé, že důsledné a včasné provádění prohlídky zboží je klíčovým úkonem pro uplatňování nároků z vad zboží. Bohužel v běžné praxi, především mezi drobnými 14)

Prohlídka zboží - kontrola obalu zajišťujícího zboží při přepravě, následně i tzv. vnitřního obalu (je součástí

zboží), umožňuje-li to povaha dodávky i vyzkoušení funkčnosti a ověření jakosti zboží a komplexnosti dodávky,..

15

podnikateli (živnostníky) je kontrola zboží často opomíjenou záležitostí. Následkem toho je nárůst sporů o kvalitu (příp. množství) dodaného zboží. Nezřídka se stávají i případy (ve své praxi se s nimi často setkávám), kdy prodávající dodá zboží, které nevyhovuje jakosti sjednané ve smlouvě, a kupující, přestože vady zjistí, své nároky neuplatní ať již z důvodu neznalosti svých práv a nebo i z toho důvodu, že vyřizování reklamací je pro něj „zbytečnou“ administrativní zátěží. V těchto případech se sice jedná převážně o škody malého rozsahu, ale dle mého názoru podporují nepoctivé podnikání některých prodejců.

4.3 Koupě na zkoušku

Při sjednávání kupní smlouvy by smluvní strany měly mít na paměti zejména ochranu svých zájmů nejen v okamžiku samotného prodeje, ale i v budoucnosti, kdy se mohou projevit některé vady zboží, kupující může zjistit, že zboží nevyhovuje účelu, pro který bylo pořízeno apod. Proto český právní řád umožňuje smluvním stranám sjednat písemnou formou přímo ve smlouvě tzv. vedlejší ujednání. Vedlejší ujednání mohou mít podobu výhrad či podmínek pro rozšíření uplatnění nároků v případě porušení smluvních podmínek (může se jednat o vrácení, výměnu zboží nebo i podmínek, kdy je přípustný zánik smluvního vztahu). Jedním z takových ujednání může být i koupě na zkoušku. Koupě na zkoušku je upravena v §471 a §472 ObchZ a podle ustanovení § 471 ObchZ vzniká uzavřením kupní smlouvy s podmínkou, že kupující schválí zboží do uplynutí sjednané zkušební doby. Pokud by zkušební doba nebyla ve smlouvě dohodnuta, má se za to, že činí tři měsíce od uzavření smlouvy. Délka sjednané zkušební doby by měla být úměrná povaze zboží. Ve výše uvedených ustanoveních ObchZ se setkáme s pojmy „odkládací“ a „rozvazovací“ charakter podmínky koupě na zkoušku.

4.3.1 Koupě na zkoušku s odkládacím charakterem

V případě podmínky koupě na zkoušku s odkládacím charakterem jde o to, že kupující zboží nepřevzal a do uplynutí zkušební lhůty sdělí prodávajícímu, zda zboží schvaluje. V případě, že kupující do konce zkušební lhůty zboží schválí, vzniká kupní smlouva tímto schválením. Pokud kupující zboží neschválí (popřípadě se nevyjádří vůbec) k uzavření kupní smlouvy nedojde.

16

4.3.2 Koupě na zkoušku s rozvazovacím charakterem

Tato podmínka přichází v úvahu v případě, že kupující zboží převzal, přičemž platí, že pokud kupující ve zkušební době zboží písemně neodmítne, tak ho schválil. Znamená to, že nemusí výslovně zboží schválit, stačí, že ho neodmítne. Při využití podmínky koupě na zkoušku s rozvazovacím charakterem musí mít kupující na paměti skutečnost, že pokud dojde ke změně zboží v době po převzetí, nemá právo zboží odmítnout. A to ani v případě, že ke změně zboží dojde například jeho přirozenou povahou. Proto je třeba u konkrétního zboží pečlivě zvážit, zda využít podmínku s charakterem rozvazovacím nebo odkládacím.

Smluvní strany mohou v rámci zákonných omezení využívat své smluvní volnosti a sjednávat i další různé podmínky. Setkáváme se např. s koupí po zkoušce, s koupí s výhradou výměny, nebo je sjednáno právo zpětné koupě, opční právo, výhrada lepšího kupce apod. se kterými se setkáme v ustanoveních ObčZ15). Jiným vedlejším ujednáním, které obchodní zákoník přímo uvádí je cenová doložka. Toto ujednání přímo nesouvisí s tématem této práce, proto jej pro úplnost pouze zmiňuji.

5. Provádění zkoušek u smlouvy o dílo

5.1 Odpovědnost za vady

Základní ustanovení §560 odst. 1 říká, že dílo má vady, jestliže jeho provedení neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Odpovědnost zhotovitele za vady je určena ustanovením ObchZ, které stanoví, že „Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky.“ 16) Následující text ObchZ však ukládá zhotoviteli odpovědnost i za vady díla, které vznikly až po jeho předání , pokud byly prokazatelně způsobeny zanedbáním nebo porušením jeho povinností. Stejně jako u kupní smlouvy je vhodné, aby smlouva o dílo (popřípadě projektová dokumentace díla) určovala jakost konečného díla. Není nutné přímo ve smlouvě dopodrobna 15)

ustanovení §601 - §610 Občanského zákoníku

16)

ustanovení § 560 odst. 2 Obchodního zákoníku

17

jakost díla sjednávat, ale je možné využít odkazu na konkrétní technické normy a předpisy, pokud to charakter díla umožňuje. V případech, kdy se jedná o veřejné zakázky, stanoví přímo zákon17) požadavky na stanovení technické specifikace prací, materiálů, atd. Za vadu díla jsou považovány i vady v dokladech, které jsou podstatné pro řádné užívání díla (např. v návodu k obsluze stroje, v atestech použitých materiálů). Z důvodu právní jistoty a ochrany smluvních stran je využití smluvních ujednání týkajících se jakosti díla jedině doporučováno. Lze dohodnout i možnost odpovědnosti objednatele za vady, které vznikly jeho zásahem na díle bez souhlasu zhotovitele. Každá dohoda o jakosti díla a odpovědnosti za vady, která bude součástí smlouvy o dílo, by měla respektovat povahu konkrétního díla tak, aby bylo možné jeho bezpečné uvedení do provozu a jeho bezpečné užívání k účelu určenému ve smlouvě. Je třeba pamatovat na to, že pro rozsah a obsah záruční odpovědnosti obchodní smlouvy o dílo je podstatná (a zásadně rozhodující) dohoda smluvních stran stanovená platnou smlouvou o dílo. Sjednání záruční lhůty je na dohodě objednatele a dodavatele, nicméně lze jen doporučit. Pokud není sjednáno jinak začíná taková záruční doba běžet dnem předání a převzetí díla. V souladu s platnými právními předpisy je možné, aby se smluvní strany zavázaly i k jiným variantám vyzkoušení jakosti díla. Jedná se např. o zkušební provoz, komplexní zkoušky, individuální zkoušky nebo garanční zkoušky. O jednotlivých možnostech vyzkoušení díla jsou následující kapitoly této práce. Je-li tedy ve smlouvě sjednáno provádění zkoušek, je dílo dokončené teprve úspěšným provedením těchto zkoušek. Zkoušek se účastní zhotovitel a na jeho pozvání18) i objednatel. Výsledek zkoušek se zaznamenává zápisem, který obě strany podepíší.

5.2 Individuální zkoušky

V podstatě individuální zkoušky neznamenají nic jiného než povinnost zhotovitele a objednatele na vyzkoušení díla v rozsahu nutném pro prověření jeho úplnosti, jeho základních funkcí a řádného provedení montáže (je-li součástí díla). Povinnost individuálního vyzkoušení na straně zhotovitele musí být sjednána ve smlouvě. Často slouží jako podklad pro komplexní či garanční zkoušky, nebo pro zkušební provoz. 17)

Zákon č. 40/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek

18)

zhotovitel je povinen objednatele k provádění zkoušek včas pozvat, neúčast objednatele nebrání provádění zkoušek

18

5.3 Komplexní zkoušky

Komplexní zkoušky zpravidla navazují na zkoušky individuální. Jejich cílem je prokázat, že dílo (především stroje a zařízení tvořící samostatný funkční celek) je provedeno kvalitně, a že je schopné zkušebního nebo přímo běžného provozu. Již při vyhotovení smlouvy o dílo je třeba pamatovat na to, aby byly sjednány konkrétní podmínky komplexního vyzkoušení, tj. podmínky za kterých bude komplexní vyzkoušení hodnoceno jako úspěšné, a také doba zahájení a ukončení přípravy ke komplexním zkouškám.Obvykle se komplexní zkoušky provádějí po ucelených částech stavby nebo jiných vhodných částech celkové dodávky, to znamená, že se komplexně zkouší všechny části předmětu díla. Komplexní zkoušky se provádějí po předchozí přípravě. Přípravou se rozumí provádění takových prací a dílčích zkoušek, které jsou potřebné u obou účastníků k zahájení komplexního vyzkoušení. Objednatel i zhotovitel mají v této fázi určité povinnosti. Tak například objednatel musí zajistit pro zhotovitele potřebné seřízení i cizích strojů, které budou do komplexního vyzkoušení zahrnuty a tedy je jejich funkčnost pro provádění těchto zkoušek nezbytná. Mezi další povinnosti obou účastníků patří i příprava a shromáždění veškeré dokumentace a dokladů. Konkrétní podmínky přípravy ke komplexním zkouškám by měly být stanoveny již v dokumentaci stavby. Na straně objednatele (investora) je například jeho povinností jednat v součinnosti se zhotovitelem díla a zajistit i součinnost svého technického dozoru se zhotovitelem (dodavatelem) díla. Je třeba si uvědomit, že pro optimalizaci chodu některých zařízení je třeba určitá doba jejich ustáleného chodu. I tato skutečnost by se měla respektovat při zpracování všech technických, organizačních a smluvních podmínek. Je třeba si uvědomit, že pro optimalizaci chodu některých zařízení je třeba určitá doba jejich ustáleného chodu. I tato skutečnost by se měla respektovat při zpracování všech technických, organizačních a smluvních podmínek (např. je přípustné i postupné komplexní vyzkoušení nebo komplexní vyzkoušení řídících systémů až během zkušebního provozu). O průběhu komplexních zkoušek jsou pořizovány dílčí protokoly a zápisy o provozu jednotlivých strojů a technologických celků. Celkový výsledek komplexních zkoušek je potom vyhotoven formou protokolu nebo zápisu, ve kterém by měly být uvedeny takové odchylky od projektovaných (sjednaných) parametrů, které je nutné odstranit pro bezpečné a řádné fungování celého díla.

19

5.4 Zkušební provoz

Zkušebním provozem se obvykle zahajuje provoz rozsáhlejších, finančně náročnějších staveb, především takových, které zahrnují dodávky souborů strojů a zařízení. Jeho účelem je, stejně jako u ostatních zkoušek, prověřit, zda předávané dílo (stavba, soubor strojů apod.) bude schopné po uvedení do provozu plnit všechny funkce dohodnuté smluvními stranami ve smlouvě, samozřejmě při splnění všech podmínek řádného užívání předmětu dodávky. V průběhu zkušebního provozu je také ověřováno, zda výsledný výrobek, služby apod. jsou v požadované kvalitě, a zda je možné poskytovat (vyrábět) takové množství, které bylo stanoveno v technické dokumentaci zařízení. Neméně důležitým úkolem v rámci zkušebního provozu je i zaškolení a zapracování personálu objednatele (obsluha, údržba,..). Okamžik zahájení zkušebního provozu se obvykle shoduje s počátkem běhu záruční lhůty. V rámci smluvní volnosti je však možné toto sjednat i jinak (např. vázat počátek běhu záruční lhůty na úspěšné ukončení zkušebního provozu). Zkušební provoz probíhá většinou pod vedením objednatele na převzatém díle, tzn. i na jeho odpovědnost. Dodavatel je obvykle v průběhu zkušebního provozu povinnen (na základě smluvního závazku) poskytovat součinnost a zkušební provoz řídit. Smlouva nebo dokumentace stavby může obsahovat i dohodu o tom, kdo nese odpovědnost v případě přechodného přerušení užívání díla. K nejdůležitějším ujednáním smlouvy o dílo týkajících se zkušebního provozu patří: a) podmínky zahájení zkušebního provozu a doba jeho trvání b) podmínky provádění zkušebního provozu na předaném díle (souboru strojů, zařízení, stavbě) c) podmínky, při jejichž splnění bude zkušební provoz považován za úspěšně skončený ad. a) Provádění zkušebního provozu má obvykle (v rámci smluvní volnosti lze sjednat jinak) vliv na běh záručních lhůt. Proto je důležité věnovat náležitou pozornost nejen okamžiku zahájení zkušebního provozu, ale především jeho ukončení. O ukončení zkušebního provozu je třeba vyhotovit zápis, který bude obsahovat i všechny skutečnosti rozhodné pro počítání délky a průběhu záruční lhůty. Počátek běhu sjednané záruční lhůty (subjektivní lhůta) začíná teprve okamžikem, kdy je prokázáno, že zkušební provoz byl úspěšně ukončen. Doba, po kterou zkušební provoz probíhá, je rovněž zahrnuta a kryta záruční odpovědností. O tuto dobu (trvání zkušebního provozu jak bylo sjednáno ve smlouvě) se obvykle prodlužuje tzv. 20

objektivní záruční lhůta. Tato lhůta počíná běžet ode dne, kdy byla dodána poslední podstatná část pro konkrétní dodávku (soubor strojů a zařízení, stavbu)

ad. b) Mezi podmínky provádění zkušebního provozu lze zahrnout i případnou účast odborníků ze strany zhotovitele, její ohodnocení (bývá sjednáno samostatně vedle ceny za dílo), odpovědnost za vedení zkušebního provozu, rozsah součinnosti účastníků smluvního vztahu i jiných osob (technického dozoru, subdodavatelů, atd.), náklady na zkušební provoz a jejich pokrytí, časový plán zkušebního provozu, způsob provádění společné kontroly zkušebního provozu, forma zápisů takových kontrol (např. zda je nutné, aby zápis byl podepsán zástupci obou smluvních stran), vztah zkušebního provozu ke garančním zkouškám (jsou-li sjednány) a ke sjednané záruční lhůtě (viz ad.a) ), atd.

ad. c) Řádné a úspěšné ukončení zkušebního provozu znamená, že předmět dodávky splňuje všechny požadavky a parametry stanovené smlouvou nebo projektovou či jinou technickou dokumentací. Splnění těchto podmínek se ověřuje garančními zkouškami, jejichž provedení musí být dohodnuto ve smlouvě a uskutečňuje se v závěru zkušebního provozu. Zařízení (stavba, stroje) by mělo fungovat v běžném provozu bez podstatnějších závad.

5.5 Garanční zkoušky

Účelem garančních zkoušek je prokázat, že zařízení dosahuje hodnot a ukazatelů, které byly výslovně sjednány ve smlouvě. V podstatě se označením garanční zkouška rozumí smluvně sjednaná doba provozu (může se jednat i o zkušební provoz), která je za garanční zkoušku výslovně prohlášena. Zařízení, které je předmětem dodávky, musí po tuto dobu pracovat bezvadně, bez jiných zásahů než je běžná údržba. Garanční zkoušky jsou obvyklé v těch případech, kdy kvalitu a parametry dodávaného díla není možné posoudit jiným způsobem. Stejně jako u ostatních typů zkoušek, tak i u garančních zkoušek je třeba již ve smlouvě přesně stanovit nejen požadované parametry konkrétní dodávky, ale i rozsah, obsah, způsob a podmínky provádění samotných garančních zkoušek. Smluvní ujednání by měla obsahovat i dohodu o důsledcích v případě neúspěšných garančních zkoušek a důvody, kdy je možné zkoušky opakovat. Neméně důležitým bodem je jistě i ujednání o tom, jaký vztah má provádění garančních zkoušek ke splnění dodávky. 21

Podrobnější podmínky provádění těchto zkoušek (jako např. organizační podmínky, časový harmonogram) by měly být dohodnuty alespoň jeden měsíc před jejich zahájením.

5.6 Návrh znění ustanovení o zkouškách

Pro uvedení příkladu znění vybraných ustanovení smlouvy, která se týkají provádění zkoušek, byl vybrán vzor smlouvy o dílo na projekt, dodávky, provedení prací a služby pro investiční akci tak, jak byl připraven pro výběrové řízení na investiční akci LIMS – Laboratorní informační a manažerský systém firmy CHEMOPETROL a.s. 19)

5.6.1 Individuální zkoušky

1. Na ukončení montáží navazují zkoušky jednotlivých zařízení i zkouška zařízení jako celku. 2. Jestliže individuální zkoušky budou úspěšné, bude sepsán protokol, v němž bude potvrzeno, že zařízení je dokončeno a připraveno ke komplexnímu vyzkoušení. 3. Případné nedodělky, které nebrání zahájení komplexního vyzkoušení, budou sepsány a jejich soupis bude tvořit přílohu protokolu s uvedením termínu odstranění nedodělků.

5.6.2 Komplexní vyzkoušení

1. Při komplexním vyzkoušení se zařízení uvede do provozu s provozními médii. 2. Komplexní vyzkoušení bude vyhodnoceno jako úspěšné, bylo-li zařízení provozováno po dobu nejméně sedmdesáti dvou (72) hodin a během této doby nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by bránily uvést zařízení do zkušebního provozu. 3. Jestliže komplexní vyzkoušení bylo vyhodnoceno jako úspěšné, bude sepsán protokol, který bude smluvními stranami podepsán, v němž bude potvrzeno úspěšné provedení komplexního vyzkoušení a potvrzeno, že zařízení je připraveno ke zkušebnímu provozu a uvedeno datum jeho zahájení. 4. Případné nedodělky, které nebrání zahájení zkušebního provozu, budou sepsány a jejich soupis bude tvořit přílohu protokolu s uvedením termínu odstranění nedodělků. 19)

zdroj http://www.unipetrol.cz/docs/SOD.doc

22

5.6.3 Zkušební provoz

1. O termínu zahájení zkušebního provozu informuje zhotovitel objednatele nejpozději tři (3) týdny předem. 2. Zkušební provoz řídí zhotovitel a odpovídá za jeho bezpečné provádění. 3. K provádění zkušebního provozu bude zhotoviteli k dispozici sjednaný počet pracovníků objednatele. 4. Zkušební provoz bude trvat nejméně sedm (7) dní a nejdéle třicet (30) dní ode dne podpisu protokolu o komplexním vyzkoušení. 5. V průběhu trvání zkušebního provozu musí zhotovitel provést příslušné záruční zkoušky. 6. Úspěšné provedení záručních zkoušek je podmínkou pro ukončení zkušebního provozu. 7. Dnem podpisu protokolu o ukončení zkušebního provozu se zahajuje přejímací řízení. 8. Přejímací řízení je ukončeno podepsáním protokolu o předání a převzetí díla jako celku smluvními stranami. Nedílnou součástí protokolu jsou přílohy včetně soupisu vad a nedodělků s termíny jejich odstranění.

Závěr

V této práci jsem se věnovala základním informacím, které by měl znát každý, kdo má před sebou akt uzavření smlouvy kupní nebo smlouvy o dílo. Obě smluvní strany (objednatel x dodavatel, kupující x prodávající) by měly mít stále na paměti (a to až do okamžiku podpisu smlouvy) jakou smlouvu se chystají uzavřít, k jakému účelu bude předmět smlouvy sloužit, za jakých cenových a dodacích podmínek jsou ochotni smlouvu svobodně uzavřít a s jaké sankce a postihy očekávají v případě porušení smluvních podmínek druhou stranou. V podstatě lze říci, že akt uzavření smlouvy, by neměl být bezmyšlenkovitým či zbrklým okamžitým podpisem předložené smlouvy s bezmeznou vírou, že vypracovatel smlouvy nechce svého smluvního partnera poškodit, ale naopak mu všemocně vyhovět. Takové jednání vede ve většině případů k velkému zklamání účastníka smlouvy, který takto jednal. Každý, kdo se chystá podepsat jakoukoliv smlouvu, by si měl především řádně přečíst celý text, případně předložit návrh smlouvy osobě orientující se v konkrétní právní problematice (právník, daňový poradce apod.) ke konzultaci. Často se lze v praxi setkat se situací, kdy předkladatel návrhu smlouvy nutí svého smluvního partnera smlouvu podepsat pod pohrůžkou „teď anebo

23

nikdy“. Takové jednání by mělo být každému podezřelé a o to opatrnější by měl být než se svým podpisem smluvně zaváže a někdy ani skutečně neví k čemu. Bohužel je toto velmi časté a osobně si neumím představit, jak by dopadlo jednání například s poskytovatelem telekomunikačních služeb, pokud bychom si chtěli vyhradit nějaké změny ve smlouvě, kterou standardně se svými zákazníky sepisuje. Častou součástí smluv bývají tzv. Všeobecné obchodní podmínky. Ve své kanceláři se setkávám s mnoha klienty a musím si postesknout nad tím, že jen velmi malé procento z nich zná alespoň okrajově obsah všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí mnoha smluv, které při svém podnikání uzavírají. Při shromažďování materiálů k této práci jsem zjistila velice zajímavou věc. Přestože mezi mými klienty každý téměř denně uzavírá kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo v rámci své podnikatelské činnosti, v žádné z těchto smluv jsem nenalezla ustanovení, která by se týkala provádění zkoušek. Vysvětluji si to tak (jak bylo již nastíněno výše), že smlouvy, které vypracovávají pro své zákazníky jsou sestavovány tak, aby co nejvíce chránily právě jejich zájmy a méně již zájmy zákazníků a v některých případech jsou si dodavatelé bohužel vědomi skutečnosti, že výsledek jejich konání není zcela v souladu s poctivým obchodním jednáním. Mohu-li si dovolit osobní názor na právní úpravu obchodního zákoníku v oblasti smlouvy kupní a smlouvy o dílo, tak se domnívám, že výše popsané jednání dodavatelů je obchodním zákoníkem přímo nabízeno. K tomuto docházím především porovnáním ochrany účastníků smlouvy v režimu občanskoprávním a v režimu obchodněprávním. ObčZ dává kupujícím (objednatelům) podstatně větší ochranu jejich zájmů (ať už ustanoveními přímo ObčZ nebo např. zákona o ochraně spotřebitele20)) oproti ObchZ, kde je (dle mého názoru) ochrana odběratele (v podstatě jako slabší strany) v téměř celém rozsahu závislá na ustanoveních konkrétní smlouvy. V případech, kdy mají účastníci smlouvy zájem na tom, aby konečná dodávka (zboží nebo dílo) bylo i náležitě vyzkoušeno nebo prověřeno, musí tento zájem vyjádřit právě ve smlouvě a stanovit přesné podmínky vyzkoušení. Ovšem podnikatelé tuto skutečnost velmi často opomíjejí a to buď vědomě a nebo z neznalosti svých práv. Dnešní drobný podnikatel je naučený stádovému jednání, tu vyplnit dotazník, tu podepsat smlouvu, jejíž uzavření sestává pouze z doplnění jeho identifikačních údajů apod. Možná by ubylo soudních sporů o odpovědnost za vady, kdyby bylo znění smluv přesně stanoveno formou dotazníků. Ale je takové řešení opravdu řešením? Asi ne. Jistě lepší a účinnější by bylo,kdyby podnikatelé sami 20)

Zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

24

znali svá práva a povinnosti a mohli se sami orientovat v příslušných právních normách, které jsou pro ně v dnešní době spíše nekonečným bludištěm.

25

Resumé

The Czech system of law distinguishes between two modes during making of purchase contracts and contracts for work. It concerns about civil-law mode and about commerciallaw mode. This work attends to the commerical-law mode, i.e. making of contracts within the framework of business activity of parties to contract according to provision of the law No.513/1991Collect., Commercial Code. At making of the both types of contracts it’s one of the most important things to set concrete terms of arising contractual relationship in such a way to be entirely clear and evident what subject of a contract (of purchase or for work) is, what properties this subject shall have (quality conditions, quantity, using of materials),for what purpose it will be used and last but not least also conditions of guarantees and responsibility for defects of work or goods. These above-mentioned arrangements have tight connection with area of making tests at purchase contract and at the contract for work. In the case of purchase contract buyer is obliged to check the goods after attachement of the risk of damage on goods. Ideally the buyer takes over the goods in a workroom of seller and at the same time he makes inspection of the goods in such a range which is possible in the given case. Above all he checks that packing is intact and that he takes over the goods in the agreed quantity. If it’s not possible to overlook each separate piece of the goods immediately at change-over of ownership then responsibility of the seller relates to some possible later fixed defects, according to provision of Commercial Code or according to provision of concrete contract. In the case of fixing of the defects, the buyer is obliged to announce this fact to seller without delay. If he didn’t do that, he runs the risk to loose his claim of responsibility for the defects. It’s convenient for parties to contract to agree on some different way of testing of the goods, at some deliveries of the goods. E.g. it concerns about purchase on probation, purchase after probation, application of right of option or of right of repurchase. Contract for work is more exacting type of contract, with a view to checking and tests. It is absolutely necessary for this type of contract to contain precise arrangements who takes the responsibility in the course of each phase of making of the work. At “simple” contracts for work (i.e. such contracts whose subject is e.g. production of smaller orders for furniture, small repairs, small services with low financial intensity and without necessity of extensive

26

project documentation) it’s mostly enough to make inspection or testing during transfer of the work. Such contracts prevail in common commercial relation, therefore we less often meet methods of making tests by means of guarantee and complex tests or testing operation. It’s impossible to get round without last-mentioned methods of testing of the work at larger and at financially more demanding deliveries, e.g. of complete industrial plants, maschineries and others. However, correct and regular completion of the tests requires carefully formulated documentation of the work which includes not only engineering characteristic of the one but also detailed conditions of course of the tests. It means conditions under which the work is ready to begin with the tests, what documentation is necessary for that and what records will be made. The records are also made in the course of making of the tests, according to agreement and of course they are also made at their termination where it’s determined if the tests have proved functionality and quality of the work. It results from the above-mentioned facts that a duly worked-out contract is the most important thing at making a purchase contract or contract for work which shall uniquely determine subject of the work and time schedule of making of the work but their articles are also called to protect parties to contract from negociations of the other contracting parties in conflict with the made contractual relationship.

27

Použitá literatura a informační zdroje:

Marek K. Smluvní obchodní právo Kontrakty, 1. vydání, Masarykova univerzita Brno 2006 Pražák Z. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku praktická příručka, 1. vydání, Linde Praha a.s., 2003 Bejček J., Eliáš K., Raban P. a kol. Kurz obchodního práva Obchodní závazky, 3. vydání, C.H. Beck, 2003 Bejček J, Kotásek J., Marek K. Nástin obchodního práva II Obchodní závazkové vztahy Cenné papíry, 1. vydání, Masarykova univerzita Brno, 2004

Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Marek K. Ke smlouvě o dílo, Bulletin Komory daňových poradců České republiky č. 5/06, Brno, 2006 Marek K. Kupní smlouva – 2.díl, Bulletin Komory daňových poradců České republiky č. 12/04, Brno, 2004 Vích J. K odpovědnosti za kvalitu stavby vzhledem k technologickému zařízení, Obchodní právo č. 10/2004, Praha, 2004 Marek K. Vlastnictví, cena a způsob provádění díla (podle obchodního zákoníku), Bulletin advokacie č. 6-7/2003, Praha, 2003 Tomsa M. Kupní smlouva v obch. vztazích – řádné dodání zboží a odpovědnost za vady jakosti, Obchodní právo č. 9/2004, Praha, 2004 Zvláštní ujednání v kupní smlouvě, Ekonomický a právní rádce podnikatele č. 4/2002, Poradce podnikatele s.r.o., Praha, 2002 Marek K. Kupní smlouva podle obchodního zákoníku, Právní rádce č. 1/2002, Economia a.s., Praha, 2002 Marek K. K obchodním závazkovým vztahům, Právo a podnikání č. 9/2002, NAKLADATELSTVÍ LexisNexis CZ, s. r. o., Praha, 2002

http://ihned.cz/1-10077450-21238520-000000_print-eb 31.5.2007 http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=1309 14.9.2005

28

http://www.stavebniklub.cz/?sekce=4&uroven=6&cid=135174&PHPSESSID=516dc7f6a94e 34dfb333fead835271f5 4.1.2006 http://obchodni.juristic.cz/35642/clanek/j_obchod1 1.9.2000 http://www.pravnik.cz/a/16/smlouva-o-dilo.html 16.8.2002

29