MENDELOVA UNIVERZITA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV TVORBY A OCHRANY KRAJINY
DIPLOMOVÁ PRÁCE ŘEŠENÍ SKAUTSKÉHO TÁBOŘIŠTĚ SKALKA
2011
Ing. VÁCLAV GOROŠ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Řešení skautského tábořiště Skalka zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorský práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Jiřímu Schneiderovi Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování práce, a také Ing. Boleslavu Biebrovi, vedoucímu střediska Junák – Královo pole. Dále mým rodičům, bez jejich podpory by studium tohoto oboru nebylo možné.
ABSTRAKT Práce řeší problematiku umístnění skautského tábořiště ve volné krajině přírodního parku Česká Kanada. V úvodu se věnuje stručné historii organizace Junák a jejímu poslání pro společnost. Poté je uvedena charakteristika organizace, pro jejíž potřeby je projekt řešen včetně věkové struktury členů. V další kapitole jsou rozepsány požadavky a představy zadavatele na tábořiště Skalka a SWOT analýzy. Poté byly v práci analyzovány limity vyplývající ze široké škály zákonů, vyhlášek, nařízení a územního plánu. Největší část je v práci věnována na navržení řešení jednotlivých požadavků a jejich možných alternativních řešení, které by byly v mezích limitů vyplývajících z předchozích kapitol. Po předchozí analýze jsou navrženy dvě řešení na podobu tábořiště. První řešení vychází z toho, že by tábořiště bylo pouze putovní, což je jednodušší varianta, která sice není tak zatížena různými nařízeními, ale v podstatě se musí každý rok postavit znovu. Další variantou je stálé tábořiště, které má sice výhodu v tom, že jeho část bude k využití kdykoliv během roku, ovšem toto řešení bude mnohem nákladnější a navíc musí být přizpůsobeno většímu množství limitů. V závěru práce jsou uvedeny možnosti financování jednotlivých navrhovaných opatření. Klíčová slova: Rekreace, ozdravné pobyty, Junák, SWOT analýza, limity využívání krajiny, dětské tábory, přírodní park
ABSTRACT Work addresses issues of placement, Scout camp in the open air nature park Czech Canada. In the beginning, I go a brief history of the Junak organization and its mission to society. Then, the characteristics listed organizations, whose needs are for project design, including the age structure of members. The next chapter is broken down requirements and ideas for camp sponsor Skalka and SWOT analysis. Were then analyzed levels of work resulting from a wide range of laws, decrees, regulations and zoning. The largest part is devoted to work on designing solutions to individual requirements and possible alternative solutions that would be within the limits resulting from the previous chapters. Following the previous analysis of the proposed two solutions to the form of camp the first solution, based on the fact that the camp was only a traveling, which is a simpler version, which is not so burdened by various regulations, but basically each year to build again. Another option is a permanent camp, which certainly has the advantage that it will be of use at any time during the year, but this solution will be more expensive and will need to be adjusted, increasing the quantity limits. Finally there are the options of financing the proposed action.
Keywords: Recreation, trips, Scout, SWOT analysis, limits the use of the landscape, summer camps, park
Obsah 1. Úvod ........................................................................................................................................................ 8 2. Obecná charakteristika organizace Junák .......................................................................................... 9 2.1 Charakteristika organizace Junák - svaz skautů a skautek ČR, 12. středisko Brno-Královo pole ........................................................................................................................................................ 11 3. Cíl práce................................................................................................................................................ 12 4. Metodika práce .................................................................................................................................... 13 5. Biogeografická charakteristika území ............................................................................................... 14 5.1 Přírodní lesní oblast ........................................................................................................................ 14 5.2 Poměry geologické .......................................................................................................................... 14 5.3 Půdní poměry .................................................................................................................................. 14 5.4 Klimatické poměry ........................................................................................................................... 14 6. SWOT analýza ..................................................................................................................................... 16 7. Popis aktuálního stavu lokality a záměry provozovatele .................................................................. 19 7.1 Aktuální stav .................................................................................................................................... 19 8. Záměry provozovatele ......................................................................................................................... 21 9. Zákonné limity ..................................................................................................................................... 22 9.1 Zákon 258/2000 Sb. O ochraně zdraví ............................................................................................ 22 9.1.1 Zotavovací akce ....................................................................................................................... 22 9.1.2 Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy ........................... 23 9.2 Vyhláška 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti .......................... 23 9.2.3 Umístnění ................................................................................................................................. 23 9.2.4 Prostorové podmínky ............................................................................................................... 23 9.2.5 Ubytování, osvětlení, vybavení a úklid .................................................................................... 24 9.2.6 Zásobování vodou .................................................................................................................... 25 9.2.7 Odstraňování odpadků a nakládání se splaškovými odpadními vodami .................................. 25 9.3 Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ...................... 26 9.3.1 Územní rozhodnutí ................................................................................................................... 26 9.3.2 Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují ................................................ 26 9.4 Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 O přírodním parku Česká Kanada ...................................... 27 9.5 Územním plán Skalky u Nové Bystřice ............................................................................................ 28 9.5.1 Pravidla pro volnou krajinu. ..................................................................................................... 28 9.5.2 Zdroje znečistění a čištění odpadních vod ............................................................................... 28 9.5.3 Návrh na likvidaci odpadních vod ........................................................................................... 29 10. Možnosti řešení jednotlivých záměrů ............................................................................................... 32 10.1 Studna ............................................................................................................................................ 32 10.1.2 Úprava vody ........................................................................................................................... 32
10.1.3 Čerpání vody .......................................................................................................................... 33 10.1.4 Sestava větrného čerpadla ...................................................................................................... 34 10.2 Jezírko ........................................................................................................................................... 35 10.3 Hygienické zázemí ......................................................................................................................... 35 10.3.1 Toaleta.................................................................................................................................... 35 10.3.2 Suché WC .............................................................................................................................. 36 10.3.3 Plastové jímky ........................................................................................................................ 37 10.3.4 Výpočet velikosti plastové jímky (žumpy) ............................................................................ 38 10.4 Sprchy ............................................................................................................................................ 39 10.5 Odstavná plocha ............................................................................................................................ 42 10.6 Zpevněná komunikace v areálu ..................................................................................................... 42 10.7 Ozelenění plochy ........................................................................................................................... 42 10.7.1 Použité dřeviny ...................................................................................................................... 43 10.7.2 Péče a údržba ......................................................................................................................... 44 11. Možnosti financování projektu ......................................................................................................... 47 11.1 Jmění organizace Junák a jeho příjmy .......................................................................................... 47 11.2 Dotace ........................................................................................................................................... 47 11.2.1 Členění programů ................................................................................................................... 47 11.2.2 Stavební dotace ...................................................................................................................... 48 11.2.3 Zjednodušené dotační projekty .............................................................................................. 49 11.2.4 Investiční projekty – stavební projekty .................................................................................. 49 11.2.5 Pořízení pozemku ................................................................................................................... 49 11.2.6 Pořízení investičního vybavení .............................................................................................. 50 11.3 Operační program životního prostředí OPŽP ............................................................................... 51 12. Diskuze ................................................................................................................................................ 52 13. Závěr ................................................................................................................................................... 56 14. Summary ............................................................................................................................................ 57 15. Seznam použité literatury a dalších zdrojů ..................................................................................... 58 16. Seznam příloh ..................................................................................................................................... 60 17. Přílohy................................................................................................................................................. 61
1. Úvod Organizace Junák pořádá pro děti každoroční letní tábory do přírody. Většina středisek má své vlastní tábořiště někdy i více než jedno. Jsou ovšem i střediska, která vlastní tábořiště nemají. Tuto situaci řeší tak, že si tábořiště půjčují od ostatních středisek nebo se snaží si zajistit pozemek pro své vlastní tábořiště. Většina tábořišť vznikla před rokem 1989. V této době bylo podstatně méně limitujících faktorů pro pořádání letních tábořišť. Bylo to dáno zejména tím, že půda byla až na výjimky státní a dost často se při pořádání těchto akcí přivíraly oči. Pokud chce někdo založit tábořiště v současné době, ať už stálé nebo putovní, musí splňovat podmínky pro tuto činnost. Tyto podmínky určuje souhrn platných zákonů, vyhlášek, norem, nařízení apod. Vzhledem k tomu, že se letní tábory pořádají velmi často ve volné přírodě, musí pořadatel dbát na to, aby se nedostal do konfliktu zejména s ochranou přírody. Velmi často jsou tábořiště na území přírodních parků, či chráněných krajinných oblastí. Podmínky pro táboření v takových oblastech jsou překrásné, ale přináší to s sebou více starostí.
.
8
2. Obecná charakteristika organizace Junák V současné době funguje nepřeberné množství organizací zabývající se výchovou dětí a mládeže. Jednou z nich je také Junák – svaz skatů a skautek. Jedná se o organizaci, která má dlouho tradici. V současné době má 45 000 členů. Je největší výchovnou organizací v České republice. Zároveň je členem mezinárodních skautských organizací. Svou činností a výchovou mladých lidí si vydobyl výjimečné postavení a uznání u státních institucí, respektovaných organizací a významných osobností (www.krpole.skauting.cz). Prvopočátek této organizace je datován do roku 1907 ve Velké Británii. Odtud se rozšířil po Evropě a v zámoří. K nám se dostává v roce 1911 a velmi rychle si nachází velké množství příznivců. Posláním Junáka je podpora a rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy a metodami, které si zakladatel skautského hnutí, lord R. Baden-Powellem. U nás je zakladatel českého skautingu, prof. A. B. Svojsík. Oddíly Junáka prošla řada vynikajících osobností nejrůznějšího zaměření – prezident Edvard Beneš, básník Jiří Wolker, akademik Josef Charvát, cestovatel František A. Elstner, příslušník zahraničního odboje a spolustrůjce atentátu na Heydricha Jan Kubiš a další neméně významné osobnosti. Ovšem historie této organizace nebyla vždy veselá. Za dobu svého vzniku si prošla řadou pro ni tragických mylníků. První tragedii byla druhá světová válka, kdy byl Junák s okamžitou platností zrušen. Ovšem značná část členů hájilo myšlenky skautů v ilegálním odboji, či za hranicemi Protektorátu. Sedm stovek z nich za to zaplatilo životem. Po válce byl Junák obnoven, ovšem v roce 1948 došlo k obratu. Junácká organizace byla paralyzována, řada činovníků se stala obětí politických procesů a strávila roky v žalářích. V roce 1950 byl Junák opět zrušen. Nakrátko se k skautská organizace probudila k životu v roce 1968. Budování organizační struktury a rozmach činnosti ukončil rok 1970, kdy byl Junák násilně pohlcen Pionýrskou organizací (www.krpole.skauting.cz).
9
Na přelomu let 1989 a 1990 skautská organizace nabírá na své síle. Rychle se začleňuje do mezinárodních struktur. V souvislosti s rozdělením Československa se dělí i junácká organizace a získává svůj dnešní název Junák – svaz skautů a skautek ČR. Tato organizace je členěna na menší organizační jednotky tzv. střediska. Tato střediska pro svou činnost využívají skautská tábořiště. Na jejich tábořištích se mohou plně věnovat prací s mládeží, dále u dětí rozvíjet různé znalosti související se skautingem , a to plně v duchu skautských zákonů. Není sice pravidlem, aby každé středisko mělo své vlastní tábořiště, ale většina z nich má.
A těch několik málo
středisek, která doposud nemají své vlastní tábořiště se snaží o získání pozemků, aby mohla vybudovat své vlastní tábořiště, které by v rámci výměnných pobytů zapůjčovala i ostatním střediskům, což je i případ střediska Junák – Královo Pole.
10
2.1 Charakteristika organizace Junák - svaz skautů a skautek ČR, 12. středisko Brno-Královo pole Jedná se o dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu zákona 83/90 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Sdružují jak chlapce, tak i děvčata od šesti let, a to ve třech věkových kategoriích. Základním symbolem Junáka, požívající zákonné ochrany (ochranná známka registrovaná Úřadem průmyslového vlastnictví pod č. 17031), je lilie s hlavou chodského psa ve štítu na trojlístku (www.krpole.skauting.cz). Primární organizační jednotkou Junáka jsou střediska, která sdružují oddíly a kluby dospělých. Činnost každého střediska zajišťuje středisková rada volená střediskovým sněmem. Středisko poskytuje oddílům právní a finanční záštitu, a také další zázemí potřebné pro dobré působení oddílů. Středisko Královo Pole Brno je organizační jednotkou Junáka - svazu skautů a skautek ČR. Činnost střediska: Kromě přípravy celoročního programu oddílu se naše středisko podílí na pořádání celé řady akcí pro veřejnost, a také na přípravě mnoha akcí pro ostatní skautské oddíly. Členění střediska: 3. dívčí oddíl (děvčata 6 – 15 let) – 50 členů 4. skautský chlapecký oddíl chlapci ( 6- 15 let) 34 členů 97. dívčí oddíl (děvčata 6 -15 let) 32 členů 12. klub oldskautů 10 členů Celkově má středisko Královo pole cca 126 členů všech věkových kategorii. Množství členů je však proměnlivé, neboť každým rokem nastupují noví členové.
11
3. Cíl práce Cílem této diplomové práce je analyzovat záměry zadavatele na vybudování a provozování skautského tábořiště v lokalitě Skalka. Dílčím cílem je navrhnout tábořiště pro letní táboření tak, aby vyhovovala svému účelu a přitom odpovídalo současným právním předpisům. Při návrhu vzít v úvahu, pokud to půjde, více možností řešení jednotlivých požadavků na řešení tábořiště. Celá práce bude zaměřena na možnosti variantních řešení tábořiště, které umožňuje současný stav a případné vize do budoucnosti.
12
4. Metodika práce Nejprve byla provedena informační schůzka se zástupcem organizace Junák – svaz skautů a skautek, kde bylo provedeno upřesnění podmínek zadání. Dále následovalo terénní šetření přímo v místě lokality. Po zjištění informací byla vypracována SWOT analýza, z níž plynuly problémy, které bylo nezbytně nutné vyřešit. Poté došlo k analýze zákonů nařízení a vyhlášek, které se určitým způsobem týkaly daného projektu. Jednalo se zejména o tyto předpisy: Zákon 258/2000 Sb. O ochraně zdraví Vyhláška 106/2001 Sb. O hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti Zákon 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb Zákon 114/1992 Sb. O ochraně a přírody a krajiny Zákon 289/1995 Sb. O lesích Zákon 254/2001 Sb. O vodách Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 O přírodním parku Česká Kanada Územní plán obce Skalka u Nové Bystřice Programy použité při tvorbě výkresové dokumentace: Autocad 2010 Autocad civil 3D 2010 Google Sketch up 8 Inscape verze 0.48.2 Na základě provedených analýz, zjištěného současného stavu a legislativních a územně plánovacích limitů byly zpracovány varianty návrhů vlastního tábořiště.
13
5. Biogeografická charakteristika území 5.1 Přírodní lesní oblast Zájmová oblast spadá pod přírodní lesní oblast č. 16 – Českomoravská vrchovina (Průša, 2001).
5.2 Poměry geologické Téměř celé území tvoří kyselé žuly až granodiority centrálního moldanubického masivu; podružně se vyskytují migmatity. Z pokryvů jsou charakteristické svahoviny a zvětraliny žul s jednotlivými izolovanými balvany, dále menší rašeliny. Provincie:
Česká vysočina
Soustava:
Českomoravská soustava
Podsoustava: Českomoravská vrchovina Celek:
Javořická vrchovina
Podcelek:
Novobystřická vrchovina
Okrsek:
Vysokokamenská vrchovina
Vrchovina je tvořená žulami až granodiority místy s cordieritickými rulami, ve sníženinách jsou neogenní usazeniny.
5.3 Půdní poměry Podle půdní mapy České republiky převažují v oblasti České Kanady kambizemě a kryptopodzoly (Tomášek, 2003).
5.4 Klimatické poměry Zájmové území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT 3. Podle atlasu podnebí České republiky je průměrná roční teplota vzduchu 5 – 7 °C, průměrný úhrn srážek 800 – 1000 mm. Na území České Kanady převládají západní a severozápadní větry. Průměrná roční rychlost větru je 3 - 5 m/s (Tolasz, 2007).
5.5 Odtokové poměry Sídlo Skalka patří do povodí Podlesského potoka (hydrologické povodí číslo 4-14-01-066). Potok pramení západně nad osadou a protéká jižně pod sídlem.
14
Přirozeným vodním recipientem je bezejmenný levostranný přítok Podlesského potoka, který pramení severně nad osadou a protéká sídlem k jihu. V okolí osady a na jejím území na uvedených vodotečích je několik rybníčků.
15
6. SWOT analýza V této kapitole je zpracována SWOT analýza pozemku ve vlastnictví Junáka-Královo pole, určeného pro projekt tábořiště Skalka. Celý pozemek spadá do Kú. Skalka u Nové Bystřice. Cílem této analýzy je vystihnout problémy, které budou tuto lokalitu provázet, a zároveň zjistit silné stránky, které by mohly pomoci k celkové realizaci tábořiště. Silné stránky Lokalita je celá ve vlastnictví organizace Junák - Královo pole, což zjednodušuje celý proces o jednání s vlastníky. Není nutné řešit užívání pozemků či nájemní smlouvy. Lokalita se nachází na rovině ve sklonu do 2 %, je výhodou při realizaci tábořiště ať už v jakémkoliv rozsahu, umožňuje dobrou dostupnost pro osobní automobily případně pro stavební stroje. Parcela je dostatečně velká na zajištění funkcí, pro které byla zakoupena. Je zde možné realizovat výstavbu zázemí a pořád zůstane velká část plochy pro táborové aktivity (různé druhy táborových her) Obvod pozemku lemuje z části koryto Podleského potoka, na kterém je vybudovaný trubní propust, jenž umožňuje příjezd osobních automobilů a ostatní techniky. Konstrukce trubního propustu umožní přejezd i poměrně těžkým vozidlům, jako je například traktor s umlčovacím zařízením. Vlastní studna na pozemku. Lokalita se nachází na klidném a tichém místě. S přehledem splní podmínky hygieny na zvukové limity. V okolí lokality se nachází množství památek a rybníků, ideální na koupání a výlety. V okolí lokality prochází několik turistických tras a celkem hustá a dobře zmapovaná síť cykloturistických tras. Celé území se jeví pro turistiku atraktivním vzhledem k malebné krajině.
Slabé stránky Lokalita nesousedí s veřejnou komunikací. Nejbližší možná komunikace je přes území, jehož majitel se pokoušel pozemek ve vlastnictví Junáka, koupit.
16
Přístup je zajištěn po soukromém pozemku (po dohodě s majitelem), ovšem tento pozemek tvoří pastviny s intenzivním chovem skotu, při špatném počasí, zejména při dlouhodobějších deštích dojde k rozbahnění pozemku, a tím je neprůjezdný pro většinu osobních automobilů. Příjezd je možný pouze po lesní cestě (omezení dle lesního zákona 289/1995 § 20 písmeno c). Vyšší hladina spodní vody, problém z jara při tání sněhů nebo při náhlých prudkých děšťových přeháňkách. Může dojít k dočasnému zaplavení pozemku. Absence stálého sociálního zařízení, které je nutno zajistit vždy při pořádání táborů. Chybí možnost napojení na energetické sítě. Veškeré náležitosti musí být řešeny ručně, např. čerpání vody pro sprchy, na mytí rukou apod. Špatná přístupnost veřejnými prostředky, nejbližší vlaková zastávka je vzdušnou čarou přes 7 km a autobusová zastávka více jak 1,5 km. Příjezdová cesta je vedená po lesní cestě třídy 2L, která je z části asfaltová ovšem posledních 200 m se jedná pouze o zpevněnou linku nevalné kvality (třída 3L) Možnost vypovězení přístupu přes soukromý pozemek Junák by tím v současné době ztratil jedinou možnost, jak se na pozemek dostat.
Příležitosti Odkoupení sousedního pozemku, čímž lez docílit napojení lesní cesty na pozemek, Přístupová cesta je jednou z podmínek pro vznik stálého tábořiště. Možnost pronajímat pozemek jiným organizacím za účelem zisku financí na realizaci projektů. Realizace projektu za podpory dotace pro neziskové organizace. Možnost vytvoření malého rybníčku napájeného ze studny; odtok zajištěn odvodňovací strouhou, která lemuje pozemek.
Hrozby Lokalita spadá do přírodního parku Česká Kanada. Vyhlášení přírodního parku s sebou přináší velké množství nařízení, která budou stěžovat realizaci tábořiště.
17
Některé podmínky budou hůře řešitelným problémem, např. zákaz staveb volné krajině. Možnost privatizace státních lesů a následné vypovězení povolení vjezdu do lesa. Při déle trvajících deštích může dojít ke krátkodobému zaplavení lokality. Lokalita se nachází na odlehlém místě. V případě vybudování tábořiště hrozí vandalství.
18
7. Popis aktuálního stavu lokality a záměry provozovatele 7.1 Aktuální stav Tábořiště se nachází v jižní části přírodního parku Česká Kanada mezi Novou Bystřicí a Starým Městem pod Landštejnem. Je umístěné na kraji lesního masivu pod státní silnicí, která byla až do listopadu 1989 poslední veřejně přístupnou komunikací. Za ní začínalo uzavřené pásmo. Mezi silnicí a tábořištěm se z větší části nachází pastviny, ale samotná louka je schovaná za remízky a kopečky. V lese na jihu je vidět lesní cesta Filipovská. Ta už je průjezdná jen s povolením Lesů ČR. Kolem pozemku jsou z 50. let minulého století vybudované odvodňovací strouhy. Pod travou zarostlými břehy je dno vyložené betonovými prefabrikáty. Voda je na první pohled čistá, ale pravděpodobně kvůli okolním pastvinám obsahuje koliformní bakterie. Koliformní bakterie slouží jako indikátor obecného bakteriálního znečištění. Při zvýšeném nálezu existuje zvýšená pravděpodobnost žaludečních a střevních potíží. Dříve byly považovány za indikátor fekálního znečištění. Bylo zjištěno, že existují i koliformní
bakterie,
které
běžně
žijí
a
množí
se
ve
vnějším
prostředí
(www.vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/). Je pravděpodobné, že jejich výskyt na lokalitě bude trvalého rázu, nebude proto možné toto riziko dostupnými prostředky odstranit. V současné době je na pozemku vybudovaná studna. Studna je vrt s výstrojí PVC 160/140 o hloubce 20 m. Celý pozemek se nachází na rovině „s vyšší spodní vodou“. Ze dvou stran je ohraničen odvodňovacím příkopem, který ústí do Podlésského potoka, který je části zanesen a zarostlý. Po odstranění nánosu je možné vidět, že je vyložený betonovými prefabrikáty, v současné době v dobrém stavu. Na pozemku se v hojné míře nachází tyto rostliny a trávy: protěž lesní (gnaphalium sylvaticum L.), třtina křovištní (calamagrostis epigejos L. ), řebříček chlumní (achillea collina L.), sítina rozkladitá (juncus effusus), psineček výběžkatý (agrostis stolonifer L.), srha říznačka (dagtylis glomerata L.), bojínek luční (phleum pretense L.). Vzhledem k bylinnému osazenstvu je možno usuzovat, že se jedná o chudé degradované stanoviště. Toto tvrzení potvrzují i místní starousedlíci, kteří lokalitu pamatují jako pole, jež se oralo později louku a pastvinu a po roce 1989 byla lokalita nechána ladem, takže došlo k samovolnému nekontrolovanému vývoji.
19
Tabulka č. 1 Informace o parcele Informace o parcele Parcelní číslo
784/1
Výměra v m2
30701 Skalka u Nové Bystřice 754587
Katastrální území Číslo LV Mapový list
91 GUST2880, V.S.XI-31-13
Druh pozemku
trvalý travní porost Junák - svaz skautů a skautek ČR 12. středisko Brno - Královo pole, Slovinská 1438/41 Brno,
Vlastnické právo
Královo Pole 612 00
Způsob ochrany nemovitosti
zemědělský půdní fond
BPEJ
86701
20
8. Záměry provozovatele Provozovatel pozemek zakoupil za účelem získání místa pro své táborové turnusy. Zároveň si stanovil záměry, které má s tábořištěm v úmyslu. Některé záměry jsou aktuální a jsou k řešení v co nejbližší době a nejkratší době. Jiné jsou spíše jen vize do budoucnosti s ohledem na finanční možnosti a limitní podmínky, které by realizaci těchto vizí znesnadňovaly nebo dokonce znemožňovaly. Možnost odželeznění vody a její úpravy tak, aby se z ní stala pitná voda. Vyřešit odpadní vody (možnost umístnění septiku atd.). Problém cirkulace vody ve studni vzhledem k velkým prolukám při jejím čerpání, dochází ke zhoršení pachový vlastností možnosti řešení (pozemek nemá k dispozici elektřinu) Částečné zalesnění pozemku za účelem optického rozdělení pozemku, krytí pozemku před větrem a zatraktivnění pozemku. Využití místních dřevin na obvodovou zeď uvnitř vysadit několik jedinců ovocných dřevin. Výsadbou dřevin docílit rozdělení pozemku na dvě části. Možnost zhotovení jezírka využití přebytečné vody při odtoku vody ze studny při její cirkulaci. Jeho následné ozelenění. Využití výkopové zeminy ke zvlnění pozemku. Možnost výstavby sociálního zařízení (sprcha a toalety) na letní využití. Možnost výstavby chaty určené za účelem jídelny. Zbudování zpevněné komunikace v areálu. Vybudování odstavné plochy pro automobily. Zjistit možnosti dotace na jednotlivé akce.
21
9. Zákonné limity Projekt skautského tábořiště bude limitován velkým množstvím omezení vyplývajících z různých zákonů, vyhlášek nařízení a norem. Cílem této kapitoly je probrat se těmito zákonnými normami a vypíchnout ty části, které budou nějakým způsobem ovlivňovat projekt skautského tábořiště. Dále je nutné upozornit na možné kolize při navrhování jednotlivých možností. Je celkem zajímavé, že nezisková organizace Junák si vybojovala mnohé výjimky a je tak zvýhodněna oproti ostatním subjektům.
9.1 Zákon 258/2000 Sb. O ochraně zdraví 9.1.1 Zotavovací akce Zotavovací akcí se myslí organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě získat specifické znalosti nebo dovednosti. Osoba, která pořádá zotavovací akci, je povinna zajistit její umístnění, zásobování a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými normami upravenými prováděcím předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické normy na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Termín a místo jejího konání. Počet dětí zúčastněných na zotavovací akci. Způsob jejího zabezpečení pitnou vodou. Způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce. Za zotavovací akci se považuje i výchovný tábor pro děti a to i v případě že se zúčastní mladiství. Na pořádání výchovně rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání zotavovacích akcí. Povinnost pořádajících osoby splní pověřená
22
osoba, která tábor zřídila, a není-li taková osoba, splní tyto povinnosti ten, kdo výchovně rekreační tábor pro děti zřídil. 9.1.2 Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělání, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce a pro shromažďování většího počtu osob jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu. Výjimky z hygienických požadavků je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
9.2 Vyhláška 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti 9.2.3 Umístnění Stavby využívané pro pořádání zotavovacích akcí a zařízení typu stanových táborů, jejich součástí stavby zpravidla nejsou, se umísťují mimo území, kde lze předpokládat znečištění ovzduší nad stanovené limity a překročení hygienického limitu hluku pro chráněný venkovní prostor. Stanové tábory se pořádají jako stálé nebo putovní. K pozemku, na kterém je umístněna zotavovací akce, s výjimkou putovních táborů, musí vést přístupová cesta. 9.2.4 Prostorové podmínky Zotavovací akce se pořádají ve stavbách nebo ve stanech. Stavby využívané pro pořádání zotavovacích akcí pro děti s omezením schopností pohybu a orientace musí být v souladu s požadavky dle zvláštního právního předpisu. Stany určené pro ubytování dětí musí mít pevnou nepromokavou stanovou plachtu. Prostory pro spaní musí být izolovány od země proti vlhku a chladu a prostory pro uložení osobních věcí musí být izolovány proti vlhku. Hygienické požadavky na provozovny stravovacích služeb stanoví zvláštní právní předpis. Ve stanových táborech se prostory pro stravování, kterými může být například přístřešek nebo velký stan, skládají z jídelny, kuchyně, umývárny nádobí a
23
skladovacího prostoru. Tyto prostory, s výjimkou ohniště, musí být vždy zastřešené a zabezpečené před nepříznivými zevními vlivy. V kuchyních nesmí docházet ke křížení provozu. Musí být zajištěn dostatek pracovních ploch. Látky, suroviny, polotovary a potraviny (dále jen "potraviny") musí být skladovány za podmínek stanovených výrobcem nebo zvláštním právním předpisem. Skladované potraviny se nesmějí ovlivňovat navzájem a nesmějí být negativně ovlivňovány zevními vlivy. Umývárny ve stavbách užívají děti odděleně podle pohlaví. V umývárně musí být na 5 dětí jedno umyvadlo s tekoucí vodou a odtokem nebo jeden výtokový kohout s odvodem použité vody mimo místo osobní očisty a na 30 dětí nejméně jedna sprchová růžice. U stanových táborů se zřizuje na 5 dětí jeden výtokový kohout s odvodem použité vody mimo místo osobní očisty. U stanových táborů lze zajistit denní umývání dětí přímo ve vodoteči, která odpovídá hygienickým limitům ukazatelů jakosti vody ke koupání. Na všech zotavovacích akcích musí být zajištěna možnost koupání nebo osprchování v teplé vodě alespoň jednou za týden. Koupání nebo osprchování v teplé vodě lze nahradit použitím sauny, pokud to zdravotní stav dítěte dovolí. Záchody užívají děti vždy odděleně podle pohlaví. Do počtu 20 dětí se zřizují dva záchody, na každých dalších 20 dětí jeden další záchod. V blízkosti záchodů musí být možnost umýt si ruce v tekoucí vodě. Suché záchody musí zajišťovat intimitu a musí se denně zasypávat zeminou nebo jiným přírodním sypkým materiálem. Před opuštěním tábořiště se suché záchody zasypou zeminou a označí, pokud nejde o záchody umístěné na jímce. 9.2.5 Ubytování, osvětlení, vybavení a úklid Ubytování dětí se zajišťuje odděleně podle pohlaví. Osoby činné při zotavovací akci jako dozor se ubytují v bezprostřední blízkosti dětí. Prostory ve stavbách musí být suché, s přirozeným větráním a osvětlením. Plocha na jedno dítě musí být nejméně 2,5 m2. Ve stavbách i stanech musí počet ubytovaných dětí splňovat podmínku zachování prostoru pro uložení osobních věcí a možnost pohybu mezi jednotlivými lůžky. V průběhu zotavovací akce musí být prováděn denní úklid všech prostor. Denního úklidu se mohou účastnit i děti pod vedením osob činných při zotavovací akci. Děti však nesmějí provádět úklid záchodů. Před zahájením zotavovací akce, mezi jejími jednotlivými běhy a po ukončení zotavovací akce musí být proveden úklid všech prostor včetně pozemku.
24
9.2.6 Zásobování vodou Zotavovací akce musí být zabezpečena takovým množstvím pitné vody, aby jí byl dostatek alespoň k pití, čištění zubů, vaření, mytí nádobí, čištění pracovních ploch v kuchyni a k provozu ošetřovny a izolace. Pitná voda musí odpovídat hygienickým požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem. Zotavovací akce se přednostně zásobují pitnou vodou z veřejného vodovodu nebo z veřejné studny označené jako zdroj pitné vody. K případnému donášení nebo dovozu pitné vody musí být použity pouze uzavřené nádoby zhotovené z materiálů určených k přímému styku s pitnou vodou a vyčleněné k tomuto účelu. Označené nádoby s dováženou nebo donášenou pitnou vodou musí být ukládány na chladném a stinném místě. K účelům osobní hygieny, s výjimkou čištění zubů, a k úklidu lze používat vodu vyhovující hygienickým limitům ukazatelů vody ke koupání ve volné přírodě. 9.2.7 Odstraňování odpadků a nakládání se splaškovými odpadními vodami S odpady je možno nakládat a zacházet jen za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy. Pevné odpady musí být ukládány do uzavíratelných nádob nebo do jednorázových plastových obalů. Mohou být použity jen takové nádoby, které lze snadno čistit a dezinfikovat. S odpadními vodami a s látkami škodlivými vodám je možné nakládat a zacházet jen za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.
25
9.3 Zákon č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Tento zákon upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. 9.3.1 Územní rozhodnutí Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. 9.3.2 Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stožáry pro vlajky do výšky 8 m přenosné stavby, zařízení a konstrukce, jejichž doba umístnění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení Úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými
26
prostranstvími Odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol. Přenosná zařízení, konstrukce a lešení.
9.4 Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 O přírodním parku Česká Kanada Přírodní park zahrnuje 15 obcí s rozšířenou působností. Mezi tyto obce patří Nová Bystřice, pod jejiž správní obvod patří Skalka u Nové Bystřice. Krajský úřad - Jihočeský kraj zabezpečuje na území přírodního parku ve spolupráci s ostatními příslušnými orgány ochrany přírody dodržování právních předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. V přírodním parku Česká Kanada se stanovují tato omezení při využití území: Na území přírodního parku nelze bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody umisťovat nové stavby a zařízení mimo zastavěná území sídel s výjimkou těch, které nejsou v rozporu s řádně projednanými a platnými územními plány, zejména pak stavět nové sídelní útvary, průmyslové a obchodní zóny a urbanisticky nevhodné stavby, parkoviště, tábořiště, kempy a letní tábory trvalého charakteru, umisťovat a zřizovat doprovodná zařízení spojená s intenzivním chovem zvěře, telekomunikační zařízení apod. povolovat a měnit využití území, nevyplývá-li změna z řádně schválené a platné územně plánovací dokumentace či schválených komplexních pozemkových úprav, zejména měnit současnou strukturu druhů pozemků, plochy kultur, apod. hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem, kterým může dojít ke vzniku podstatných změn v biologické rozmanitosti. těžit nerosty a humolity, nevratně poškozovat půdní povrch, provádět terénní úpravy, kterými se mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry.
27
9.5 Územním plán Skalky u Nové Bystřice Územní plán v současné době neuvažuje s dalším rozvojem sídla. 9.5.1 Pravidla pro volnou krajinu. Ve volné krajině je povolena pouze výstavba dočasných
staveb a staveb
technického charakteru: oprava a údržba obslužných komunikací oprava, údržba a výstavba komunikací polních cest oprava, údržba a výstavba silničních mostů a propustků kanalizace meliorizace elektrické vedení VN a NN dálkové a telekomunikační kabely Doporučená je výsadba alejí a ochranné zeleně. Výjimečně lze povolovat dočasně stavby pro zabezpečení zemědělské činnosti (seníky a silážní jámy). Výjimečně lze povolovat dočasné stavby pro zabezpečení lesnické, myslivecké a rybníkářské činnosti (kazatelny, krmelce, posedy, oplocenky, sklady krmiva u rybníků…) Opatřeními snižujícími devastaci krajiny erozí a obnovujícími základní funkce krajiny jsou především znovu zřízené bývalé meze nejsvažitějších pozemků v ploše povodí včetně výsadby vhodné vegetace, konstrukce agrárních teras, které spolu s doprovodnou vegetací tvořila významný prvek protierozní ochrany krajiny, a změna kultur z orné půdy na louku nebo dokonce les. Nepřípustná je výstavba nových chatových lokalit a staveb pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy, zahradní altány). 9.5.2 Zdroje znečistění a čištění odpadních vod Osada Skalka nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Hlavními odpadními vodami osady jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Odpadní vody jsou zachycovány do bezodtokových jímek, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky, nebo jsou předčišťovány v septicích
28
s odtokem do recipientu nebo podmoku. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídají obvyklým hodnotám a nejsou ovlivňovány jinými specifickými komponenty. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu. 9.5.3 Návrh na likvidaci odpadních vod Dle konzultace s představiteli obce a dle ÚP VÚC Javořická vrchovina se v osadě Skalka nepředpokládá výstavba veřejné kanalizace a ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena jejich akumulováním v bezodtokových jímkách (zejména u rekreačních objektů) a vývozem na ČOV Nová Bystřice. Další možností je zřizování vícekomorových septiků (případně úpravy a opravy stávajících na skutečné zatížení po jejich důkladné revizi) s dočištěním v zemních filtrech v rámci každé nemovitosti nebo výstavba domovních mikročistíren. Při posuzování této možnosti je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích pitné vody, u které se předpokládá, že se bude i nadále využívat. Dešťové vody budou i v budoucnu odváděny systémem příkopů, struh a propustků do recipientu.
29
9.6 Zákon 254/2001 Sb. O vodách K 1.1.2008 vstoupila v platnost novela vodního zákona, která mj. definuje pojem odpadních vod a stanovuje povinnosti související s nakládání s nimi. V souvislosti s tím vyvstává otázka, zda se povinnost, mít povolení k vypouštění odpadních vod týká také letních táborů. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to značné finanční i administrativní zatížení pro jejich organizátory. K 1.1.2008 zanikají podle článku II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb. pouze povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.12.2001, tzn. povolení vydaná podle dříve platných právních předpisů – Vodního zákona č. 138/1973 Sb. či zákona č. 11/1955 Sb., O vodním hospodářství. Povolení vydaná, respektive pravomocná od 1. ledna 2002, platí i nadále. Ze zákona tedy k 1.1.2008 zaniká platnost existujících povolení, tzn. že v případě dětských táborů, které mají takové povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních, bylo třeba požádat do 2.7.2007 o prodloužení takového povolení a pokud termín prodloužení nestihli či došlo ke změně podmínek pro vypouštění, pak bylo třeba požádat o povolení nové. Povinnost vybavit letní tábory čistírnou odpadních vod neukládá žádný zákon a nevyplývá ani z žádných právních předpisů EU. Zákonnou povinností je, aby každý tábor, ze kterého jsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových, měl platné povolení k tomuto vypouštění odpadních vod a tyto vody před vypuštěním čistil na požadovanou úroveň. Vzniká zde základní otázka, ve kterých táborech vznikají odpadní vody ve smyslu vodního zákona a ve kterých ne. Podle ustanovení § 38 odst. 1 vodního zákona jsou odpadní vody definovány jako vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Pokud se jedná o stanové tábory, které jsou pouze dočasnými „stavbami na „zelené louce“, kde není stálý přívod vody (nejsou zřízené umývárny, splachovací toalety a kuchyně v podobě zděných staveb), jsou vybavené pouze suchými záchody, pak tyto stanové tábory nejsou stavbami či zařízeními ve smyslu vodního zákona a
30
v souvislosti s nimi proto nelze mluvit o vzniku odpadních vod a není ani třeba řešit otázku jejich zneškodňování. V případě „zděných“ táborů v podobě rekreačních zařízení vybavených hygienickým a stravovacím zařízením je samozřejmě situace jiná a je nutné zde řešit zásobování pitnou vodou a zneškodňování vod odpadních v souladu s platnou legislativou V případě pochybností, zda se jedná či nejedná o odpadní vody ve smyslu vodního zákona se doporučuje tuto problematiku konzultovat přímo s příslušným vodoprávním úřadem
(obecní úřad obce s rozšířenou působností), který je
kompetentním úřadem v případě povolování vypouštění odpadních vod podle vodního zákona.
31
10. Možnosti řešení jednotlivých záměrů 10.1 Studna Studna byla vybudována na přelomu jara a léta roku 2008 firmou „Stavební geologie – geoprůzkum České Budějovice, spol. s.r.o. Studna je vrt s výstrojí PVC 160/140 mm o hloubce 20 m, který může být vybaven: Čerpadlem o max. průměru 98 mm. Čerpadlo nesmí být membránové konstrukce. Čerpadlo nesmí být osazeno do pervoforované části vrtu. Úprava záhlaví byla provedena dle ČSN 75 51 15. Ústí výstroje bylo řádně zabezpečeno proti zaplavení povrchovou vodou a proti jakékoliv napadávce. Kolaudační řízení proběhlo 14.4.2009. 10.1.2 Úprava vody Z laboratorní analýzy vody vyplývá, že voda ve studni v uvedených hodnotách nevyhovuje. Dle protokolu o zkoušce vyplývá, že jsou překročeny hodnoty obsahu železa 8krát, CHSK manganu 1,5krát, abiosestonu 1,5krát, zákalu 5krát a barvy 3,3krát. Charakteristickým znakem zvýšených obsahů železa a manganu ve vodě je rezavý zákal a sediment, který se může projevit až po delší době, zejména po ohřevu. Vodu nelze požívat ani pro užitkové účely. Mangan a jeho sloučeniny se projevují „mastnými“ skvrnami na povrchu vody. Odstranění železa a manganu se provádí průtokem vody přes filtr se speciální náplní. Touto náplní je silně kyselý katex v Na+ nebo Ca+ cyklu s atestem pro pitnou vodu. Regenerační látkou může být chlorid vápenatý nebo chlorid sodný. Při použití chloridu vápenatého dochází pouze k odstranění železa a manganu, při použití sodné soli pak ke změkčení vody ( www.upravitvodu.cz/data/). Abiosestonem je dle normy ČSN 75 7713, míněn, tzv. neživý materiál, který se stanovuje při mikroskopické analýze. Způsob odstranění závisí na velkosti a povaze částeček. Mechanická filtrace odstraní z vody nežádoucí pevné látky, jako je jíl, písek, bahno apod.
32
Písková filtrace zachytí jemné nečistoty. Písek díky svojí absorpční schopnosti zachytí i částečky mikroskopických rozměrů, které se ve vodě jeví jako zákal nebo opalescence. Filtrace aktivním uhlím z vody odstraní většinu látek organického a některé látky anorganického původu, jako jsou pesticidy, těžké kovy a podobně. Odstraňuje z vody nepříjemné pachy včetně chlóru a celkově zlepšuje chuť upravené vody.
Současný trh nabízí velkou škálu různých filtrů. Ovšem značně limitujícím problémem je absence elektrické energie. Existují i ruční filtry jako například ruční filtr R 935 P
,
který je schopen odstranit železo a mangan. Jeho cena činí cca 12 000 Kč
s DPH. Na odstranění abiostenu postačí sáčkové filtry, kde se bude měnit hustota filtračního sáčku s ohledem na charakter znečištění. Při odstranění manganu, železa a abiostenu, dojde zákonitě ke zlepšení stavu zákalu a barvy, poněvadž tyto látky stojí za zvýšenými hodnotami charakteristik barvy a zákalu. Vzhledem k výsledkům chemického rozboru vody se zřejmě nepodaří vodu upravit na pitnou vodu. Ale mohla by z ní být alespoň voda plnící hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání. 10.1.3 Čerpání vody Na čerpání vody pro vlastní potřebu, musí být vydáno platné povolení k odběru podzemní vody ze studny. Pokud je studna starší než rok 1955, nemusí být ani to. V případě že by byl skutečný roční odběr vody větší než 6000 m3, nebo skutečný měsíční odběr větší než 500 m3, je potřeba platit zálohy za odběr vody. Poplatkové přiznání se podává jednou ročně, vždy do 15. února následujícího roku. Sazba za odběr je různá podle účelu, ke kterému se voda používá. Vzhledem k tomu, že se lokalita nachází mimo dosah elektrické energie, je potřeba k čerpání využít technologie, nevyžadující ke svému provozu elektrickou energii, ale zároveň s nimi bude možné načerpat dostatečné množství vody. V úvahu připadají ruční křídlová čerpadla, ruční pístová čerpadla a ruční stojanová čerpadla. Ruční křídlová čerpadla lze použít pro čerpání vody z vrtů, studní, zásobníkových nádrží atd. kdy sací hloubka je 4 -5 m. Množství dodávané vody za minutu je 20 – 90 litrů. Toto množství záleží na průměru připojovacího závitu.
33
Ruční pístová čerpadla lze instalovat na malém prostoru a můžou být využity k čerpání vody bez mechanických příměsí. Maximální sací hloubka je 7 metrů. Ruční stojanová čerpadla jsou určena k čerpání pitné nebo užitkové vody bez mechanických příměsí. Sací hloubka je v rozmezí 4 – 25 m. Dalším možným, méně namáhavým způsobem čerpání vody, je využití větrné energie v podobě větrného čerpadla. Jedním z homologovaných větrných čerpadel na vodu je větrné čerpadlo Floriš. Větrné čerpadlo slouží pro čerpání pitné či užitkové vody s možností připojení na zásobník. Pomocí větrného čerpadla je možné čerpat vodu až z hloubky 50 m. Čerpadlo se automaticky natáčí do směru větru. Při rychlosti větru 3 m/s, počtu zdvihů 26/min, čerpá 6,76 litrů za minutu (405 litrů/ hod., 9,72 m3/den). 10.1.4 Sestava větrného čerpadla Čerpadlo se skládá z pomaloběžného lopatkového rotoru, převodového mechanismu, výtlačného potrubí, pracovního válce (pro účely této studie postačí průměr 65 mm PV-65), sacího koše 5/4˝, kovového stojanu – trojnožky. Hmotnost celé soupravy je 100 kg (www.ecoshop.cz). Čerpadlo má dlouhou životnost a je prakticky bezúdržbové. Čerpadlo je mobilní, snadno smontovatelné i demontovatelné. Celá sestava má konformitu „CE“ podle evropských norem a evropských směrnic. Na větrné čerpadlo tohoto typu není potřeba stavební povolení. Čerpadlo se dá využít i na čerpání vody v době, kdy není nikdy v tábořišti přítomen. Tím je zajištěna cirkulace vody v souladu s požadavky. Výkon čerpadla i přes optimální podmínky nedovolí přečerpat měsíční objemovou kvótu vody, která by způsobila povinnost platit poplatky za čerpání vody. Čerpadlo je schopno čerpat vodu do maximální výše uváděné výrobcem 4 metrů nad zemí. Této skutečnosti se dá využít na naplnění jednoduché plastové nádrže, ze které by se odebírala voda dle potřeby samospádem. Například na plnění polních sprch na umyvadla apod. Přebytečná voda by se dále odváděla z pozemku odvodňovací strouhou, která by ústila do stávajících odvodňovacích příkopů, které z poloviny tvoří obvod pozemku určeného k realizaci tábořiště.
34
10.2 Jezírko V trase této odvodňovací strouhy bude vytvořeno malé průtočné jezírko, které vytváří v letních měsících osvěžující prostředí a celkově je oživujícím elementem homogenní plochy. Bude syceno přebytečnou vodou ze studny a po jeho naplnění zbytek vody odteče dále strouhou do koryta Podlesského potoku. Odvodňovací strouha je zpevněná betonovými žlaby lichoběžníkového průřezu o sklonu nejméně 3 %. Břehy jezírka se osázejí vhodnou vegetací, která bude prosperovat jak v těchto nadmořských výškách tak i s ohledem na hloubku jezírka. Jezírko bude mít rozměry šířku 3 m, délku 5 m, hloubku 0,6 m. Vykopanou zeminou se zvedne břeh nad úroveň terénu. Na konstrukci se použije fólie pro její nesporné výhody, jako je tvárnost, možnost volby hloubky nádrže a možnost vytvoření téměř jakéhokoliv tvaru jezírka. Při použití folie je třeba dbát na odolnost vůči UV paprskům, jinak se záhy stanou velmi křehké a nepevné. Dále musí být mrazuvzdorná a nesmí obsahovat škodlivé látky pro rostliny, ryby a jiné vodní organismy (Kotásková 2009). Na ozelenění břehů jezírka bude vhodna svída krvavá (cornus sanguinea). Roste až do 700 m.n. m., jedná se o keř rostoucí do výšky max. 4 m, kvete přelom dubna května. Na ozelenění odtokové strouhy bude použito několik jedinců vrby košíkářské (salix viminalis) jedná se o keře rostoucí do 8 metrů výšky a dobře snášející ořez. Svým vzhledem oživí lokalitu tábořiště. Vzdálenost mezi jednotlivými jedinci při výsadbě bude 8 metrů. Vysadí se z obou stran příkopu. Dřeviny byly vybrány s ohledem na brzkou dobu kvetení. Mělo by tak být eliminováno riziko pylových alergií.
10.3 Hygienické zázemí 10.3.1 Toaleta Při zotavovacích pobytech vyvstává povinnost pro pořadatele, aby zajistil zázemí pro osobní hygienu. Jednou z těchto povinností je zajištění WC. Při zajištění toalety se nabízí několik různých řešení, které se od sebe liší jak technologickou náročností, tak různou mírnou vynaložených finančních prostředků; v neposlední řadě jsou tyto možnosti ovlivněny zákonnými úpravami.
35
10.3.2 Suché WC Nejjednodušší a nejlevnější možnou variantou jsou, tzv. suchá WC. Jedná se ve své podstatě pouze o vyhloubenou jámu o rozměrech půdorysu 1x1 metr a hloubky maximálně 1,5 metru. Nad tuto jámu je umístněna zpravidla dřevěná nebo plastová budka, aby byla co nejlehčí. Tato budka zajišťuje dostatečnou intimitu a splňuje hygienické předpisy pro zotavovací akce. Při počtu do dvaceti dětí je potřeba zajistit 1 ks toalet dále na každých dvacet děti další kus. Toalety musí být rozděleny dle pohlaví. Obsah jímky se denně překrývá zeminou. Po skončení tábořiště se jámy zasypou a měly by se označit. Tabulka č. 2 Popis dřevěného WC Technické parametry Vnější rozměr:
100 x 90 cm
Vnitřní rozměr:
94,4 x 84,4 cm
Zastavěná plocha:
0,90 m²
Síla stěny:
28 mm
Orientační hmotnost:
190 Kg
Jedná se o dřevostavbu srubové konstrukce. Na stavbu se použije vyzrálé smrkové sušené dřevo. Střecha je pokrytá asfaltovanou pískovou lepenkou. Další možností je umístnit WC nad jímku. Odpadá zde povinnost každodenního přesýpání a po skončení akce není potřeba místo označovat. Za tímto účelem se nejčastěji používají plastové jímky. V poslední době se v hojné míře také využívají mobilní ekologické toalety. Tyto toalety se dají zakoupit, ale vzhledem k tomu, že se jedná o sezonní záležitost, je výhodnější je pronajímat na předem určené termíny. Tento druh toalet v současné době nabízí několik firem. Toalety fungují na velmi podobných principech a v základu musí splňovat velmi přísné limity. Mobilní toalety pracují na principu uzavřeného okruhu, ke kterému nepotřebují přípojku k vodě, ke kanalizaci ani k elektřině. Obsah v uzavřené nádrži toalety je neustále upravován dezinfekcí, dezodorací a částečným rozkladem pomocí ekologické náplně. Stlačením pedálu se splachuje upravenou vodou, která v mobilní toaletě stále
36
cirkuluje. Všechna mobilní WC mají nádrž se sedátkem z hygienicky nezávadného, lehce omyvatelného a udržovatelného materiálu (www.provapo.eu/). Takovéto zařízení musí být schváleno hlavním hygienikem ČR, z hlediska odpadu odborně posouzeno výzkumným ústavem vodohospodářským. Samotné zařízení podléhá normě ČSN EN 45004. Nevýhodou těchto zařízení jsou náklady na pronájem a náklady na odvoz vzniklých odpadů. Dalším problémem je, že tábory jsou pořádány v létě v době různých festivalů, výstav apod. a tato zařízení nemusí na poslední chvíli být! Proto je nutné je s patřičným předstihem objednat. Velkým kladem ovšem je, že zařízení je samo o sobě funkční. Nemusí být napojeno na kanalizaci či jímku a není potřeba elektrické energie, ani žádného povolení, které by řešilo užívání těchto zařízení. 10.3.3 Plastové jímky Plastové jímky jsou nádrže pro zachycení a akumulaci odpadní vody z objektů, jako jsou například chalupy, chaty a v menší míře rodinné domky. Velikost a použití jímek je závislé na množství přiváděné odpadní vody a navržené periodicitě vyvážení jímky. Plastové jímky jsou vyráběny z polotovarů desek a stěnových prvků z integrálního (lehčeného) polypropylenu, z desek z homogenního polypropylenu a z jejich kopolymerů technologií svařováním. Plastové jímky jsou standartně řešeny jako uzavřené s přivařeným plastovým víkem. (www.jimky.eu/funkce-plastove-jimky) Plastové jímky musí být odvětrány přívodní kanalizací nebo nad úroveň okolních budov samostatným potrubím. Plastové jímky musí být vodotěsné ve smyslu ČSN 750905. Způsoby osazení do terénu určí projektant Existují tři základní možnosti: Obetonování. Obsypání stabilizační zeminou. Používá se v případech, kdy je žumpa vzdálena nejméně 5 m od základů budovy, i když v její blízkosti není pojezdová komunikace. Provedení pro spodní vodu. Způsobem uložení jímek k „obsypání“ se oproti uložení s obetonováním ušetří náklady na beton (+ armaturu + bednění). Zkrátí se i doba instalace jímky v
37
terénu. Jímky určené k obsypání mají více dimenzovaná výztužná žebra, jsou tedy o něco pracnější, a tudíž i dražší než jímky určené k obetonování. K obsypání se má použít zemina smíchaná s drceným kamenivem o zrnitosti 15 až 22 nebo štěrkopísek smíchaný s kamenivem. Zcela nevhodné k obsypu jsou mazlavé až blátivé hlíny a jíly.
K provedení jímek pro spodní vodu závisí úpravy konstrukce především na výšce hladiny spodní vody. Nejčastěji jsou do žeber vsunuty ocelové závlače, zabraňující nadzvedání jímky tlakem podzemní vody. Obsyp či obetonování, sílu, druh betonu a způsob zakrytí jímky určí projektant dle geologických a hydrologických poměrů, vzdálenosti od okolních budov, hloubky osazení a zatížení stěn a stropu jímky v projektové dokumentaci. 10.3.4 Výpočet velikosti plastové jímky (žumpy) Výpočet akumulačního objemu žumpy předepisuje norma ČSN 736781 dle vzorce: V = n x q x t (m3) n – počet obyvatel q – specifická spotřeba vody (m3 na osobu a den) – viz tabulka t – interval vybírání žumpy (den) Tabulka č.3 Spotřeba odpadní vody
Vybavení nemovitosti
Specifická spotřeba
(zařízení připojená na jímku)
vody (m3/os/den)
Nesplachované záchody
0,002
Pouze WC
0,025
Pouze výtok vody (vodovodní kohoutek)
0,04
Výtok vody a společné WC
0,065
38
Tato varianta by pro tuto lokalitu byla vhodná, protože v blízkosti se nevyskytuje žádná kanalizace. Zvýšil by se komfort při stanování. Při naplnění jímky by se obsah odvezl fekálním vozem, frekvence odvozu bude záviset na velikosti jímky, počtu účastníků a množství táborových akci konaných v dané sezóně. Ovšem takový projekt by vyžadoval autorizovaného projektanta, který by navrhl a naprojektoval optimální řešení. Dalším problémem je, že by muselo dojít ke změně druhu pozemku a úpravě územního plánu, aby vůbec mohla být taková věc realizována. A zároveň bude muset organizace zvážit své ekonomické možnosti. Změna územního plánu na žádost vlastníka pozemku je placená a samotná stavba s projektem bude stát řádově desítky tisíc korun. Ale i přes tyto těžkosti se domnívám, že zbudování odpadní jímky by bylo řešení optimální, neboť by se do ní daly kromě toalet svést i odpadní vody ze sprch a umyváren, které má vlastník v současné době sice přenosné, ale do budoucna uvažuje o zděné stavbě, kde by bylo sociální zařízení. Další stavba by měla sloužit jako jídelna. Tyto stavby už musí mít řešenou likvidaci odpadních vod.
10.4 Sprchy V současné době má Junácké středisko k dispozici, tzv. „MKS“ - malou koupací soupravu. MKS je určena k hygienické očistě menšího počtu osob. K vytápění MKS je možné použít i tekutá paliva. Voda pro použití může být odebrána z přírodního vodního zdroje (řeky, potoky, rybníky), studny, případně, pokud je možnost, může být využito vodovodu. Provoz MKS lze použít za každých povětrnostních podmínek ve dne v noci a při teplotě vzduchu až do -25˚C. Sprchování se provádí pomocí sprchových růžic, které jsou umístněny na stojanu. Na stojan se upevňují jedna až čtyři sprchové růžice, přičemž je možné jeden z vývodů pro růžici použít mimo stojan pro sprchování osob ležících na nosítkách. K přepravě se MKS skládá do trubkového rámu s ochrannou plachtou. Ohřívání vody se provádí ve speciálním beztlakové průtokovém ohřívačem s vyhříváním na tuhé nebo kapalné palivo. Ve spodní části ohřívače je rošt, který slouží k spalování tuhého paliva (dřevo nebo uhlí). Ve dvířkách závit k připojení hořáku na tekutá paliva. Palivo pro hořák je dodáváno z tlakové nádoby s ruční pumpou opatřenou manometrem, uzavíracím ventilem, pojistným a odvzdušňovacím ventilem. Hořák je spojený s nádobou gumovou hadicí. Voda se do přístroje dopravuje ručním křídlovým čerpadlem z přírodního zdroje, anebo může být přivedena z vodovodu. Při průtoku vody ohřívačem se voda ohřívá na 39
požadovanou teplotu asi 40 - 50˚C a je z přístroje odváděna výstupným hrdlem. Teplotu ohřáté vody před vstupem do přívodní hadice ke sprchám ukazuje teploměr. Tabulka č. 4 Technické údaje MKS Technické údaje Celková váha MKS
105±3kg
Průměrný výkon ohřívané vody z 0˚C na 40˚C
300 l ±10 % 1/hod.
Počet sprchových růžic
4 ks
Průtok na jednu sprchovou růžici
2 l/m
Spotřeba dřeva
cca 5kg/hod.
Spotřeba tekutého paliva
cca 1,5 l/hod.
Sací výška
max. 5 m
Výtlačná výška
max. 5 m
Čas potřebný k uvedení MKS do provozu
max. 15 m
Dalším řešením by byla výstavba zděné stavby pro účely sociálního zázemí obdélníkového půdorysu a vnějších rozměrech 9,15 x 9,65 m se sedlovou střechou. Půdorys stavby je obsažen v přílohách. Stavba by byla rozdělena na 4 místnosti; dvě místnosti by sloužily jako toalety pro chlapce a zvlášť pro dívky, součástí dívčích i pánských toalet by byla, jedna kabinka určena pro handicapované děti. Jak dámská tak pánská toaleta by byla vybavena 2 kabinkami a třemi umyvadly. Zbylé dvě místnosti by sloužily jako umývárny jedna dámská, druhá pánská. Každá z těchto umýváren by byla vybavena dvěma sprchovými kouty, dále koutem pro uložení zařízení na ohřev vody a 4 umyvadly. Toto dispoziční řešení by bez problému splnilo podmínky pro pobyt až 40 dětí, což je dostačující kapacita pro potřeby organizace Junák – Královo pole, Brno. Odpadní vody byly odváděny do již dříve uváděné jímky. Vzhledem k absenci elektrické energie a nemožnosti využít k osvětlení elektřinu je nutné zvýšit množství světla v místnosti nainstalováním střešních oken nebo střešních světlíků. Zdroj vody pro tuto místnost bude zajištěn ze zásobníku na vodu, tato nádrž se umístní do výšky 3 metrů nad zemí. Ta bude napájena vodou ze studny pomocí větrného čerpadla a do místnosti poteče samospádem. Situační náčrt půdorysu je součástí příloh. Okna by byla zabezpečena
40
dřevěnými okenicemi, které by zajistily skleněné výplně okenních rámů, vůči vandalům a jiným pochybným existencím. Konstrukce: zděné obvodové zdi a příčky nebo dřevostavba Základy: beton nebo zděné z lomového kamene Krytina: pískovaná lepenka, plech, asfaltový šindel Dveře a okna: přírodní dřevo, okna se opatří dřevěnými okenicemi Podlaha: dlažba Tato stavba vyžaduje odborný projekt se všemi náležitostmi dle stavebního zákona. Opět jako v předchozích případech je nutná, změna v územním plánu. Při realizace této stavby už bude nezbytné vybudovat jímku, popřípadě realizovat jinou možnost na zachycení a likvidaci odpadů.
41
10.5 Odstavná plocha Dle stavebního zákona není potřeba stavební povolení ani oznámení na úpravy pozemků do 300 m2, což je dostatečná plocha pro parkování 4 – 5 aut při půdorysu parkoviště 3 x 10 m. Samotné parkoviště se umístí po levé straně ihned po přejetí příjezdového mostu. Ke zpevnění parkoviště postačí kamenná frakce 16 -32 mm a mocnosti 10 cm. Celková spotřeba kamene na toto parkoviště bude činit 30 m3. Cena této frakce se pohybuje cca 220 Kč s DPH za tunu, nepočítá-li se částka za dopravu.
10.6 Zpevněná komunikace v areálu Areál je nutné zásobovat věcmi nezbytnými pro provozování tábořiště. Dále je potřeba navážet věci na stavbu stanů, polní kuchyně apod., odvážet odpadky vzniklé při provozu tábořiště. Za tímto účelem tábořištěm povede obslužná komunikace. Vzhledem k malé frekvenci využití komunikace a pro sezónní potřeby tábořiště postačí šířka komunikace 3 metry, jak pro provoz osobních automobilů, tak i traktoru. Vozovka začne u trubního propustu DN 500 a povede ke stanovému táboru k polní kuchyni, studni případně kolem zděného sociálního zařízení a letní kuchyně a zpět. Vzhledem k předpokládanému zatížení bude ideální netuhá, nestmelená vozovka tvořená štěrkem nebo štěrkodrtí jež bude mechanicky zhutněno (nejčastěji vibračním válcem). Nestmelené kryty jsou lacinější než kryty stmelené, zato však mají menší únosnost i životnost. Z ekologického pohledu jsou však pro přírodní prostředí přijatelnější. Povrch je z pohledu začlenění do krajiny vhodnější než asfaltové a jiné zpevněné povrchy (KOTÁSKOVÁ 2009).
10.7 Ozelenění plochy Pozemek určený k výstavbě tábořiště bude na základě požadavků zadavatele osazen dřevinami. Pozemek sdílí své hranice z poloviny se státními lesy a z druhé poloviny se zemědělskými pozemky, které se v současné době využívají k intenzivní pastvě hovězího dobytka. Tyto zemědělské pozemky jsou ohrazeny elektrickými ohradníky. Částečným osazením pozemku bude docíleno odčlenění plochy od pastviny. Až
dřeviny odrostou, nebude z tábořiště vidět na pastviny. Tato přirozená hradba
42
z dřevin zpomalí rychlost větru, který fouká z pastvin, a pozemek bude uzavřen. Tím se docílí většího soukromí. Tábořiště se rozdělí na tři části. První část bude sloužit na posezení u ohniště a pořádání táborových her. Na druhé části se umístní stanové městečko a sociální zázemí. Třetí část plochy zůstane zarostlá různými druhy dřevin, zejména pak borovicí a smrkem, navíc část tábořiště je zalesněno. Pravděpodobně část pozemku zalesnil podnik LČR s.p. Jedná se o smrkovou monokulturu ve stáří cca 5 let. Prostor tábořiště bude doplněn několika jedinci ovocných stromů pro zpestření. Odrůdy budou voleny tak, aby se hodily do těchto nadmořských výšek a zároveň plodily v období hlavních prázdnin čili v době, kdy se budou pořádat tábory, zralé plody zpestření jídelníček tábořící mládeže. Plocha zeleně A Plocha zeleně A bude pás dřevin, který tvoří dělící linku o délce 100 m, mezi částí určenou pro stavbu tábořiště a pro ohniště a částí pro táborové aktivity. Dělící linka se nachází ve vzdálenosti 50 od severní strany tábořiště a je vyznačena v situačním náčrtu. Plocha zeleně B Plocha zeleně B tvoří pás dřevin od trubního propustu až po začátek hranice s porostem státních lesů, v délce cca 300 m. Situace je vyznačena v situačním náčrtu. Plocha zeleně B tvoří optické oddělení od pastevní plochy, čímž plochu chrání před větrem. Plocha zeleně C Skupina dřevin, která má za úkol oddělit táborové ohniště od ostatní plochy. Slouží i k tomu, aby z části kryla a vytvářela pocit soukromí, tzv. „krytá záda“. 10.7.1 Použité dřeviny Plocha zeleně A Plocha zeleně A se osází sazenicemi smrku ztepilého (Picea abies) v řadovém sponu ve vzdálenosti dvou metrů. Smrkové sazenice byly vybrány s ohledem na dřevinnou skladbu okolních lesů. Pro účel výsadby postačí prostokořenné sazenice SM 1+1. Sazenice budou zasazeny do jamek o rozměru 35x35 cm. Výsadba proběhne v jarních měsících na přelomu března a dubna. V trase osazované plochy zeleně se
43
vyskytuje menší množství náletových dřevin, zejména pak borovice a menší množství smrku a břízy. Tyto dřeviny zůstanou na místě. Nebudou se odstraňovat a začlení se do výsadby. Množství sazenic pro tuto část je 40 ks. Plocha zeleně B Na výsadbu budou použity smrkové sazenice, které tvoří kostru vysazovaného pásu dřevin. Vzdálenost mezi jednotlivými jedinci bude 3 – 9 metrů, množství smrkových sazenic 100 ks a mezi ně se nasadí dřeviny, které oživí plochu a zaplní mezery. K dřevinám vhodným k tomuto
použití patří: olšička zelená (kvete
březen/duben), třešeň ptačí (kvete březen/duben), svída krvavá (kvete v květnu). Tyto dřeviny budou sazeny ve skupinkách a zároveň vhodně doplní podrost. Tato směs dřevin se začlení do krajiny a celkově ji oživý, neboť okolní lesy jsou výhradně smrkové monokultury. Dřeviny byly voleny tak, aby nekvetly v letních měsících kvůli možným pylovým alergiím pro návštěvníky tábořiště, a dále aby jejich ekologické nároky odpovídaly lokalitě. Plocha zeleně C Jedná se o skupinku dřevin sloužící k zákrytu táborového ohniště. Tato skupinka je tvořena 3 ks jabloní, 7 ks třešní ptačích a 6 olšičkami zelenými. 10.7.2 Péče a údržba Sazenice, které se neujmou, bude nutné v následujícím roku vylepšit. Do doby než sazenice odrostou buřeni, se musí dvakrát do roka založené fragmenty vyžínat poprvé v měsíci květen/červen, podruhé v měsíci srpen/září. Po té se údržba omezí pouze na ořez, který by omezil výšku stromů a keřů (pokud to bude nutné). Ovocné dřeviny Součástí plochy bude několik jedinců ovocných dřevin. Tyto dřeviny zpestří plochu a zvýší rozmanitost plochy. Do těchto poloh se hodí jabloň odrůdy Discovery. Jako pěstitelský tvar se nejideálněji hodí polokmen. Je tak usnadněn jarní ořez; zpravidla není potřeba žebřík a posléze i sběr. Pro zpestření se do těchto poloh hodí odrůda hrušeň Clappova; je nevhodnější jako polokmen. Výsadba těchto ovocných dřevin bude provedena na jaře (přelom března/dubna). Do jamek o velikosti 50 x 50 cm (dle velikosti kořenového systému). Ovocné stromy v pěstitelském tvaru polokmenu jsou zpravidla náchylné na vyvracení, proto bude nutná
44
jejich stabilizace dvěma protilehlými kůly, mezi nimiž bude stromek stabilizován textilními úvazky. Vzhledem k blízkosti lesa a výskytu zajíců je nutné chránit kmeny. Pro tyto účely se používá nejčastěji plastové nebo pozinkované pletivo. Péče o stromky bude spočívat v každoročním jarním ořezu větví. Protože tyto ovocné dřeviny zde budou pouze pro zpestření a navíc jsou nejvíce náročné na údržbu, stačí tři exempláře od každého druhu do volné výsadby a další tří kusy jabloní, které budou součástí plochy zeleně C. Hrušeň Clappova Plody jsou středně velké až velké, žluté, na osluněné straně s červeným líčkem. Určeny pro přímý konzum, vhodné do všech oblastí. Doba zrání od půlky srpna do půlky září. Jabloň Discovery Letní červené jablko s chruplavou dužninou, pro přímý konzum a transport, vhodné do všech oblastí; zraje začátkem srpna. Plocha zeleně D Odtoková strouha z rybníčku Odtoková strouha z jezírka bude osázena vrbou košíkářskou v počtu 6 kusů z obou stran strouhy ve vzdálenosti 8 metrů od sebe a to do jamek o rozměru
35 x 35
cm. Výsadba proběhne na jaře, na přelomu měsíce března/dubna. O tento druh dřeviny není nutná žádná zvláštní péče. Vždy zjara ořezat, vrba se pak krásně zmladí, což vede z hlediska estetiky k oživení plochy. Jezírko Břehy jezírka osadit 2 exempláři Svídy krvavé (Cornus sanguinea).
45
Tabulka č. 4 Soupis dřevin určených k výsadbě Druhy potřebné k výsadbě na tábořišti Skalka Druh dřeviny Počet ks Orientační cena za ks Smrk ztelý 140 6 Hrušeň Clappova 3 200 Jabloň Discovery 6 200 Vrba košíkářská 6 50 Svída krvavá 10 20 Třešeň ptačí 25 8 Olšička zelená 40 8
Na celé ploše tábořiště dojde dvakrát do roka k mulčování trávy. Mulčování se provádí traktorem s mulčovacím adaptérem. Toto zařízení je dostatečně silné, k tomu aby srovnalo drny, které vytváří některé druhy rostlin vyskytující se na ploše. Samotné mulčovaní po domluvě provede místní zemědělec. S kterým členové Junáku vychází velmi dobře. A již zde toto mulčování provádí třetí sezónu.
46
11. Možnosti financování projektu 11.1 Jmění organizace Junák a jeho příjmy Jmění Junáka (jako celku) a jeho organizačních jednotek (dále jen jmění) tvoří souhrn majetku (věcí, pohledávek, jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot) a závazků. Organizace Junák získává finanční prostředky z následujících akcí: Členské příspěvky Výtěžky z akcí pořádaných Junákem Výtěžky z majetku Junáka Subvence a dotace Dary Příspěvky sponzorů Majetková účast v obchodních společnostech Jiné zdroje
11.2 Dotace Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace platné na léta 2007 až 2010 vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) podle zákona č. 218/2000 Sb., O rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů a v návaznosti na usnesení vlády České republiky č.j. 114/2001 ze dne 7. února 2001 o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky
nestátním neziskovým organizacím
ústředními orgány státní správy, případně novým usnesením vlády ČR. 11.2.1 Členění programů Program č. 1 Zabezpečení pravidelné činnosti NNO pro organizované děti a mládež Program je určen pouze pro občanská sdružení dětí a mládeže. Tato skutečnost musí být uvedena ve stanovách. Zároveň musí být splněna podmínka, že počet členů do 26 let tvoří min. 70 % členské základny NNO. Základním cílem tohoto programu je podpora pravidelné celoroční činnosti NNO v oblasti práce s dětmi a mládeží.
47
Za „organizované děti a mládež“ se pro účely tohoto programu považují děti a mládež, které jsou registrovanými členy této NNO. Program č. 2 Podpora vybraných forem práce s neorganizovanými dětmi a mládeží Základním cílem tohoto programu je podpora vytváření a rozšiřování nabídky aktivit NNO určených pro neorganizované děti a mládež. Zahrnuje rovněž podporu činností, které jsou otevřené všem dětem a mládeži. Za „neorganizované děti a mládež“ se pro účely tohoto programu považují děti a mládež, které nejsou registrovanými členy této NNO. Program č. 3 Investiční rozvoj materiálně technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže Základním cílem je zkvalitnění a rozvoj materiálně technického zázemí NNO jako základního předpokladu pro další rozvoj práce s dětmi a mládeží. Program č. 4 Mimořádné dotace MŠMT si vyhrazuje právo vyhlásit, s ohledem na aktuální potřebu, mimořádná výběrová řízení kdykoliv v průběhu roku. Mohou být určena všeobecně na podporu činnosti NNO nebo úzce tématicky zaměřena (např. témata EU pod.). Do každého programu může organizace v každém roce vložit pouze jeden projekt. Dotace na běžný provoz žádá za celou organizaci hromadným projektem ústředí Junáka; jednotlivé organizační jednotky žádosti nepodávají. Ve vybraných níže uvedených oblastech MŠMT podporuje aktivity jednotlivých organizačních jednotek. Ty v takovém případě zpracují projekt dle tohoto pokynu a ústředí Junáka zabezpečí jejich kompletaci, sumarizaci a odevzdání na ministerstvo. 11.2.2 Stavební dotace Dotaci na stavební práce je možné použít na opravy či rekonstrukce objektů ve vlastnictví Junáka či jeho organizačních jednotek. Podané projekty jsou projednány Komisí pro posuzování stavebních projektů; výsledek je žádající organizační jednotce dán na vědomí.
48
Finanční prostředky z dotací jsou zasílány na účet organizační jednotky, která projekt realizuje. K jejich uvolňování dochází postupně podle možností státního rozpočtu. Na každém projektu se organizační jednotka podílí nejméně stanoveným podílem vlastních zdrojů (prostředky OJ, dary, příspěvky obcí či nadací). V případě nedostatku těchto zdrojů, může jednotka požádat o pomoc Fond obnovy nemovitostí Junáka, která má podobu bezúročného návratného poskytnutí finančních prostředků. 11.2.3 Zjednodušené dotační projekty Tato forma žádostí slouží organizačním jednotkám získat finanční podporu na jednoduché stavební projekty, které nevyžadují složitou dokumentaci. Přesto je určena na takové projekty, které jsou mimo běžné možnosti financování OJ. U zjednodušených projektů nemohou celkové náklady (nikoliv jen dotace) přesáhnout 40 000,- . Dotaci lze zpravidla žádat nejvýše na 70% celkových nákladů projektu. 11.2.4 Investiční projekty – stavební projekty Žádosti o investiční dotaci lze podávat na projekty, které obsahují stavební práce investičního charakteru (např. přístavby, změny charakteru objektů, vybudování soc. zařízení) v objektech určených pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Žádosti jsou předkládány na MŠMT a kromě důrazu na jejich obsah je důležité věnovat pozornost i doprovodným textům, grafické stránce projektu a prezentaci žadatele. Kancelář ústředí Junáka všem projektům dává jednotnou podobu přebalu, a proto není třeba projekty svazovat a vytvářet krycí dokumenty. Dotaci lze žádat nejvýše na 85 % nákladů projektu. 11.2.5 Pořízení pozemku Dotaci je možné použít na nákup takových pozemků, které slouží k činnosti Junáka jako tábořiště, základna, nebo by jejich nákup zabezpečil či rozšířil možnosti využití současného skautského domu, základny či klubovny. Dotaci je možné žádat také na vyřešení majetkové situace pozemku pod stavbou patřící Junáku, přístupové cesty k ní apod. Dotaci lze žádat nejvýše na 85 % nákladů pořízení pozemku a zároveň ne více než je odhadní cena pozemku.
49
11.2.6 Pořízení investičního vybavení Dotaci lze využít na nákup investičního vybavení (pořizovací cena 1 ks vyšší než 40 000,- Kč včetně DPH) potřebného pro činnost organizační jednotky (např. kancelářská technika, velké stany, lodě, čerpadla, hudební nástroje). Dotaci lze získat, ale jen výjimečné. O ni je možné žádat nejvýše na 70 % nákladů určené na pořízení vybavení.
50
11.3 Operační program životního prostředí OPŽP O dotaci z OPŽP mohou zažádat zejména obce a města, kraje, svazky obcí a krajů, neziskové organizace, příspěvkové organizace, správy národních parků, státní podniky a organizace, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, fyzické osoby. Dotace lze získat do výše 90 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Jedinou možností na získání finančních prostředků nabízí operační program životního prostředí, prioritní osa č. 6 – Dotace pro zlepšování stavu přírody a krajiny. Byla by možnost pás dřevin, které odděluje pozemek tábořiště od pastvi,n pojmout jako remíz a tím žádat o podporu na obnovu krajinných struktur. Ovšem jednalo by se o nevelký remíz. Tento remíz by vyžadoval péči a v případě neplnění povinností, jež jsou vázány na dotace, by se snadno mohlo stát že organice Junák, při kontrole o tuto dotaci snadno dojde. Tím by to vyšlo celkově dráž. Vzhledem k tomu, že zadavatel požadoval řešení, které by bylo lehké k realizaci, bylo by vhodné, aby se dalo dělat třeba i po částech podle času, což dotace tohoto typu neumožňují. Je potřeba požadovat dotace na již hotovou realizaci. Představa Junáka je, že by si maximum prací udělali svépomocí. Nutno si uvědomit, že valná část členů není starší 15 let, a takový remíz by také zabral nemalou plochu tábořiště. Navíc priorita Junáka je jiná, vzhledem k těmto argumentům bych toto řešení považoval spíše za hypotetické. Zkrátka jako ukázku možností.
51
12. Diskuze Předkládaná práce se zabývá dvěma možnými variantami vybudování skautského tábora. První varianta je stanový tábor putovní, druhá možnost je varianta stanového tábora stálého. A dále je zde uvedena možnost ozelenění pozemku. Samotný návrh rozmístění dřevin pozemku vychází z představ a potřeb zadavatele s ohledem na ekologii použitých dřevin. Tento návrh výsadby bude stejný pro obě varianty tábora jak putovního, tak stálého. Varianta B, stanový tábor putovního, je po všech stránkách jednodušší a snazší na realizaci. Pokud pořadatel dodrží standarty vyplývající ze zákona o ochraně zdraví, z vyhlášky o hygienických požadavcích, samotná realizace takového tábořiště není problémem. V této práci je tato varianta řešena jako tábořiště, které se skládá z obytných stanů, ze stanu určeného pro stravování, z místa pro osobní hygienu a ze suchého WC. Dále je v této variantě zohledněna možnost realizace odstavné plochy a obslužné komunikace. Tato varianta je poměrně nenáročná. Jen je potřeba dle doporučení stavebního úřadu změnit druh pozemku z trvalého travního pozemku na, tzv. ostatní plochy. Situace rozmístnění je zakreslena v situačním náčrtu č. 1, který je součástí příloh. Varianta A, stanový tábor stálý, je mnohem komplikovanější, do jeho realizace vstupuje mnohem větší množství zákonných limitů. Za současné situace není realizace možná. Uvedený návrh je vizí do budoucnosti. Nejzávažnější problém je, že k pozemku nevede přístupová cesta. Účastníci tábora sice na pozemek jezdí vozidly, ovšem po pastvině a po domluvě s majitelem. Nejbližší přístupová cesta je lesní cesta třídy 3L, která by tuto podmínku za určitých okolností splňovala (povolení vjezdu do lesa), ovšem mezi touto cestou a vlastním pozemkem tábořiště je vklíněn pozemek o výměře 902 m2, jež je ve vlastnictví Schwarzenberga K. Tento pozemek se v současné době neudržuje a je na něm nálet dřevin (smrk ztepilý, bříza bělokorá, borovice lesní). Nejrozumnějším řešením by bylo tento pozemek odkoupit. Vzhledem k tomu že o pozemek současného tábořiště se zajímal i majitel tohoto vklíněného pozemku, je možné, že na „truc“ nebude chtít přistoupit na odprodej. Dalším značně limitujícím faktorem je skutečnost, že tábořiště náleží do přírodního parku Česká Kanada. Nařízení o přírodním parku České Kanady
52
umožňuje vznik táborů, stavebních zásahů apod. pouze pokud nejsou v rozporu s řádně projednanými a platnými územními plány. A tímto nařízením vzniká další problém, který je řešitelný spíše do budoucna. V současné době se v územním plánu počítá s lokalitou jako s trvalým travním porostem a jakékoliv úpravy určují pravidla pro volnou krajinu. Změna územního plánu na žádost majitele pozemku je zpravidla placená. Pro organizaci Junák s ohledem na finanční stránku bude výhodnější počkat, až se bude dělat nový územní plán a pak se připojí se svými návrhy a připomínkami.
Situace vybraných skautských tábořišť Následující stať přináší stručný popis situace vybraných vybudovaných či zamýšlených skautských tábořišť. Společným problémem je nedostatek financí. I přes to, že se jedná o organizaci, jež působí celosvětově, tak tato organizace působí s velmi omezeným rozpočtem, jež je tvořen dobrovolnými příspěvky, sponzorskými dary. Ty však ani zdaleka nemají šanci pokrýt významné stavební úpravy tábořišť. Částečným řešením budou dotace, které jsou pro letošek s ohledem na špatnou finanční situaci státu v ohrožení. Navíc doposud není vypracována metodika jejich rozdělování. Významným problémem je také, to že dotace se vyplácejí až
po realizaci programu, což je problematické, protože
organizace zpravidla peníze v hotovosti nemají. Navíc dotace nepokrývají 100 % ceny, ale v závislosti na druhu investice jen v rozsahu 60 – 90 %. Další výrazným faktorem je zájem členů o nějakou výstavbu. Jakékoliv stavební práce budou vyžadovat, vyjma velkého množství financí, i velké množství brigádních hodin. A ne každý člen bude ochoten toto tolerovat. Takže se zdá, že mnohdy se některá střediska raděj shodnou na tom, že budou žít blíže k přírodě a vystačí si s dočasnými tábořišti s tím, že si vše dovezou a posléze odvezou. Má to i své výhody. Na dočasné tábory se vztahuje podstatně menší množství legislativních překážek. Nejdůležitější je, že vybrané tábory se nenachází v území, kde je uplatňován nějaký stupeň ochrany přírody (na rozdíl od tábořiště Skalka), což značně usnadňuje situaci při plánování nebo případném rozšiřování tábořiště. Velkou výhodou je pokud organizace uplatní své připomínky, při tvorbě územního plánu, tak jako v případě
53
skautského tábořiště Raškovice. Jednak je to zdarma, ale hlavně to značně usnadní případné schvalování stavebních úpravy na tábořišti.
Skautské středisko Napajedla – tábořiště Lidečko Jedná se o tábořiště vybudované v roce 1990 na pozemku, které si středisko Napajedla zakoupilo z peněz získaných z příspěvků a ze sponzorských darů. V současnosti se zde nachází lehká dřevěná stavba, která slouží jako kuchyně s jídelnou o kapacitě 35 táborníků. Nemá vlastní vodu, ani odvod odpadu. Vše se dováží. Odpadní voda odtéká odtokovým žlabem dále od budovy, kde samovolně vsákne. Je zajímavé, že i přes velikost půdorysu 8 x 11 m a betonovým základům není k této budově dohledatelná žádná dokumentace. Nicméně ji táborníci využívají každý rok. Hygiena je zajištěna suchým WC a přenosnými polními sprchami. Proběhlo zde několik kontrol, které neshledaly žádných závad. Táborníci měli v úmyslu vybudovat i budovu se sociálním zázemím (sprchy i toalety), ale vzhledem k velké finanční zátěži tuto snahu prozatím vzdali, s tím, že si vystačí ze stávajícím vybavením. Je nutno dodat, že se tábor nenachází na pozemku, kde by byl nějaký stupeň ochrany přírody. Skautské středisko Vlkoš – tábořiště Paseky Tábořiště je provozováno jako putovní tábor. Vzniklo v roce 1998. Není zde žádná zděná, ani dřevěná budova. Táborníci si věci vozí s sebou, které po skončení táborových turnusů odvezou zpět. Tím jim odpadají téměř všechny starosti, které by vyplývaly z legislativních omezení, pokud by chtěli vybudovat stálý tábor. Dle vyjádření vedoucího organizace v současné ani budoucí době, neplánují žádný významný zásah do krajiny v podobě trvalé výstavby zázemí tábořiště. Hlavním důvodem byl nedostatek finančních prostředků, a také ztráta osobního kouzla ze stanování. V případě, že by si pořídili budovu. Je příjemnější a více smysluplné vše provozovat pod stanem. Skautské středisko Raškovice – tábořiště Vřesovice Jedno z nejlépe vybavených tábořišť na Moravě, které je řešeno jako stálé tábořiště. Toto vybavení je tvořeno hlavní zděnou budovou se zavedenou vodou a elektrikou. V budově je jídelna, kuchyň, sociální zařízení a karanténní pokoj pro izolaci
54
nemocných o kapacitě šesti lůžek. Celá budova je napojena na novou plastovou jímku, která nahradila v roce 2005 starou zděnou jímku. Tato jímka prosakovala a odpadní voda se dostávala do spodní vody. Cena nové
plastové jímky o objemu 12 m3 i
s potřebným projektem a dokumentací byla 80 000 Kč. Cena je velmi nízká a to z důvodu, že jeden z členů vlastní stavební firmu. Proto i tato služba byla brána jako sponzorský dar. Budova pochází z období před rokem 1989, nicméně středisko plánuje výstavbu ještě jedné budovy. Vzhledem k tomu, že se tábořiště nachází v chatové oblasti a středisko při tvorbě územního plánu přímo zažádalo o výstavbu nové hlavní budovy, neměli by být při tvorbě projektu a při povolení nové výstavby žádný problém. Největším problémem zřejmě bude sehnat dostatečné množství finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že naše české skautské organizace jezdí do zahraničí na putovní tábory, je nutné si před výpravou zjistit podmínky pro táboření v cizině. Členové sice mají mezi sebou čilou komunikaci, nicméně ne vždy dojde k upozornění na problematiku místní legislativy. Příkladem je případ českých skautů, kteří tábořili ve Švýcarsku na schváleném tábořišti, ale přehlédli povinnost každou akci hlásit, pokud se ji zúčastní více než deset lidí. Je nutné doložit, jakým způsobem bude zajištěna osobní hygiena, ale hlavně jak bude probíhat likvidace vody ze sprch a z kuchyně, a to pro každou výpravu zvlášť. Způsob likvidace je různý, v závislosti v jaké lokalitě se tábořiště nachází. V některých případech je nutné použitou vodu odvézt z tábořiště a zajistit její přečištění. Tato povinnost našim putovním táborům schází, dokonce není po nich vyžadována.
55
13. Závěr Předkládaná práce se snaží navrhnout dvě řešení: jedno, které je proveditelné kdykoliv a druhé je spíše vizí do budoucna. Varianta B je pojata jako putovní tábor. Pobyt je kratší než 30 dní, což znamená, že tábořiště bude dočasné, což je za současného stavu jediná možnost. Tato varianta nepotřebuje žádná stavební povolení a nevyžaduje žádný projekt od autorizovaného projektanta. Pozemek bude osazen dřevinami dle přiloženého situačního plánu. Bude pouze prováděna každoroční údržba zeleně. Varianta A je řešena jako stálé tábořiště, kde by byly postaveno stálé sociální zařízení s vyřešeným odvodem odpadních vod s vlastní přístupovou cestou. Tato varianta by ušetřila čas při stavbě stanového městečka, zároveň by tak zvýšila komfort při pobytu. Je také potřeba si uvědomit, že předložená práce nemůže sloužit jako směrodatný projekt, ale jako studie možných řešení a upozornění na největší problémy, které by se mohli při realizaci vyskytnout. Při řešení jednotlivých návrhů byly brány v potaz vlastníkovy představy o vyžití plochy jako tábořiště, a dále aby byla jednotlivá řešení co nejjednodušší. Přitom jejich realizace představovala únosnou finanční mez. Přeci jen se jedná o neziskovou organizaci, která, i přes zdánlivě velké množství finančních zdrojů, nemá na svoji činnost tolik peněz, kolik by si představovala. Do budoucna bude záležet na podmínkách, které se neustále mění. Bude nutné tyto změny sledovat a reagovat na ně. Například současný dotační titul, který je v práci zmíněn platí pouze do konce roku 2010. Jeho následná podoba po tomto datu, je zatím neznámá. Vzhledem k současné ekonomické krizi se dá předpokládat, že výše dotací na jednotlivé akce bude spíše klesat a některé možnosti financování zcela zmizí. To je také jeden z mnoha důvodů, kdy by měl vlastník zvážit své priority a svou současnou finanční situaci a započat alespoň s přípravami, které budou finančně nejméně náročné. Práce s mládeží je velmi zodpovědná činnost, která vyžaduje odborný a zodpovědný přístup ze strany provozovatele. Mládež je vždy budoucnost každého státu, a proto by se jí měla věnovat maximální možná péče. Organizace Junák se o tuto činnost snaží již bezmála 100 let. Proto věřím, že úřady a dotčené orgány vyjdou v budoucnu při realizaci tábořiště vstříc v maximální možné míře pořadatelům podobných akcí.
56
14. Summary This work seeks to propose two solutions to one that is feasible at any time, and one solution is more of a vision for the future. Option B is designed as a touring camp stay is less than 30 days, which means that the encampment will be there only temporarily which is the current situation the only option. This option will not need any building permits, and no project will be required from an authorized designer. Land will be placed according to the enclosed timber situational plan. Will be performed only yearly maintenance of greenery. Option A is designed as a permanent camp where they were built with permanent toilet waste water drainage resolved with private access road. This option would save time in constructing a tent city while increasing comfort during their stay. It is also necessary to remember that the submission of work can serve as an authoritative project, but as a kind of summary of warnings and possible solutions to most problems that might arise during implementation. In addressing the various proposals were taken into account owner ideas on activities such as camping areas and to have a single solution as simple as possible and that its implementation represented a benign financial limit, she was a non-profit organization that despite the large amount of financial resources, has on their activities, how much money would have imagined. The future will depend on conditions that are constantly changing and these changes will be necessary to monitor and respond to them. For example, the current subsidies, which is mentioned in the work is only valid until the end of 2010, its subsequent appearance after that date is still unknown. Given the current economic crisis, it can be assumed that the amount of grants to individual events will tend to decrease and some financing options disappear entirely. It is also one of the many reasons the owner should consider their priorities and their current financial situation and started, at least in the preparations. Youth work is a very responsible activity that requires a professional and responsible approach by the operator. Youth is always the future of any country and therefore they should be given the maximum possible care. Scouts organization is trying to work on this for almost 100 years. Therefore I believe that authorities and the authorities come in the future implementation of camp accommodates as much as possible hosts of similar actions.
57
15. Seznam použité literatury a dalších zdrojů BLAŽKOVÁ, M., MACHAČKOVÁ, J., Územní rozhodování a ohlašování 1.vyd. Praha: Linde Praha v Praze, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-645-7. CULEK, M., Biogeografické členění České republiky 1. vyd. Praha: Enigma, 1995, 347 s. KLEPÁČEK, T. F. Chaty a letní domky 2.vyd. Praha: SNTL, 1956. 194s KOTÁSKOVÁ, P. Krajinné stavitelství pro rekreační využití. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7375-342-9 NEUFERT, E., Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty 2. vyd., Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2 SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT. I., Krajinná rekreologie I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 140 s. ISBN 978-80-735200-2. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT. I., Krajinná rekreologie II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 132 s. ISBN 978-80-7375357-3. SKLENIČKA, P., Základy krajinného plánování 2.vyd. Praha: Nakladatelství Naděždy Skleničkové v Praze, 2003. 231 s. ISBN 80-903206-1-9. TOLASZ, R., BRÁZDIL R., BULÍŘ O., Atlas podnebí Česka. Olomouc:
Český
hydrometeorologický ústav v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci, 2007. 255 s., ISBN 80-86690-26-1 TOMÁŠEK M., Půdy České republiky. Česká geologická služba, 2003, 3. vydání, 2003, 68 s. + 41 příloh, ISBN 80-7075-607-1 TOMAN J., Technické kreslení podle ČSN a mezinárodních norem II,Olomouc: Montex, 1999, 1. Vydání, 1999, 484 s., ISBN 80-85780-27-5 Nařízení Jihočeského kraje dne 6. dubna 2004. č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004 o přírodním parku Česká Kanada Územní plán města Nová Bystřice platný od 25. 6. 2003 Metodický pokyn k žádostem o dotace z programu státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO na léta 2007 až 2010 Zákon 258/2000 Sb. O ochraně zdraví, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 106/2001 Sb. O hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
58
Zákon 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 499/2006 Sb. O dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů Zákon 114/1992 Sb. O ochraně a přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon 289/1995 Sb. O lesích, ve znění pozdějších předpisů Zákon 254/2001 Sb. O vodách, ve znění pozdějších předpisů Norma ČSN EN 45004, Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci Norma ČSN 75 7713, Jakost vod - biologický rozbor - stanovení abiosestonu Norma ČSN 73 6781, Žumpy Norma ČSN 75 6081, Kanalizace, Všeobecná norma www.jimky.eu/funkce-plastove-jimky, on-line 22.3.2011 www.ecoshop.cz/vyrobek/439/0_voda/, on-line 8.2.2011 www.vitejtenazemi.cenia.cz/slovnik/index.php?article=21, on-line 5.3.2011 www.nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx, on-line 21.2.2011 www.vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=S005, on-line 5.4.2011 www.provapo.eu/ekologické toalety/, on-line 22.3.2011 www.krpole.skauting.cz/index.htm, on-line 15.2.2011 www.upravitvodu.cz/data/pdf_zelezo/R_935_P.pdf, on-line 25.3.2011
59
16. Seznam příloh 1) Nákres č.1, Stan sloužící jako jídelna 2) Nákres č. 2, Stan určený pro přespání účastníků 3) Foto č.1, Pohled na trubní propust DN 500 na příjezdu k tábořišti 4) Foto č.2, Pohled na část pozemku tábořiště omylem zalesněného LČR 5) Foto č.3, Část koryta Podlesského potoku 6) Foto č.4, Pohled na nově vybudovanou studnu 7) Foto č.5, Letecký snímek tábořiště Skalky 8) Výkres č. C.1.02.1, Koordinační situace A 9) Výkres č. C.1.02.2, Koordinační situace B 10) Výkres č. F.1.01, Půdorys sociální zařízení 11) Výkres č. F.1.03, Pohledy na sociální zařízení 12) Výkres č. F.1.04 Koncepční a prostorové řešení skautského tábořiště, pohled 1 13) Výkres č. F.1.05 Koncepční a prostorové řešení skautského tábořiště, pohled 2 14) Výkres č. F.1.06 Koncepční a prostorové řešení skautského tábořiště, pohled 3 15) Výkres č. F.1.07 Koncepční a prostorové řešení skautského tábořiště, pohled 4
60
17. Přílohy Nákres č.1 Popis stanu sloužící jako jídelna
Nákres č.2 Stan určený pro přespání účastníků
61
Foto č.1 Pohled na propust na příjezdu k tábořišti
Foto č.2 Část pozemku byla omylem zalesněna LČR
62
Foto č.3 Část koryta Podlesského potoka
Foto č.4 Pohled na nově vybudovanou studnu
63
Obrázek č. 7 Letecký snímek tábořiště Skalka
64