MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY

Výuka anglického jazyka u dětí předškolního věku a metody této výuky

Bakalářská práce Brno 2012

Autor práce: Zuzana Němečková Vedoucí práce: Mgr. Lucie Pištěková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Souhlasím, aby má práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna k studijním účelům.

……………………………………. Podpis

v Brně 19. března 2012

Poděkování Chtěla bych poděkovat své vedoucí práce Mgr. Lucii Pištěkové za ochotu, vstřícný přístup, trpělivost a cenné rady při vedení mé bakalářské práce. Chtěla bych také poděkovat Mgr. Janě Chýlkové a Mgr. Barboře Tošenovské z Helen Doron Early English za ochotu a čas zodpovídat mé dotazy. Můj nemalý dík také patří mým rodičům a příteli za jejich trpělivost.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................. 6 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................. 7 1.

2.

3.

Základní pojmy a definice..................................................................................................... 7 1.1.

Definice pojmů.............................................................................................................. 7

1.2.

Rámcový vzdělávací program ....................................................................................... 8

1.2.1.

Předškolní vzdělávání ........................................................................................... 8

1.2.2.

Jazyk a řeč ............................................................................................................. 9

Anglický jazyk .................................................................................................................... 11 2.1.

Anglický jazyk jako světový jazyk ............................................................................. 11

2.2.

Vhodný věk dětí pro seznamování s anglickým jazykem ........................................... 11

2.3.

Nejdůležitější části ve výuce ....................................................................................... 13

2.3.1.

Poslech (Listening) ............................................................................................. 13

2.3.2.

Mluvení (Speaking)............................................................................................. 14

2.4.

Důležité pravidla pro osvojování si jazyka ................................................................. 14

2.5.

Opakování učiva a důležitost nepřetěžování dítěte ..................................................... 15

Rozvoj dítěte ....................................................................................................................... 16 3.1.

3.1.1.

Hrubá a jemná motorika ...................................................................................... 16

3.1.2.

Jak mozek vnímá cizí jazyk ................................................................................ 17

3.2.

4.

Tělesný vývoj .............................................................................................................. 16

Psychický vývoj .......................................................................................................... 18

3.2.1.

Samostatnost ....................................................................................................... 18

3.2.2.

Posílení emocionální složky cizojazyčné výuky ................................................. 18

Metody, výukový materiál .................................................................................................. 20 4.1.

Metody ........................................................................................................................ 20

4.1.1.

Go Kids English .................................................................................................. 20

4.1.2.

Helen Doron Early English ................................................................................. 21

4.1.3.

Whattsenglish ...................................................................................................... 22

4.2.

Výukový materiál........................................................................................................ 22

4.2.1.

Lippy and Messy ................................................................................................. 22

4.2.2.

Cookie and friends .............................................................................................. 23

Praktická část .............................................................................................................................. 24 5.

Jak důležitý význam přikládají rodiče výuce anglického jazyka u svých dětí .................... 24 5.1.

Metodologie výzkumného šetření a charakteristika zkoumaného vzorku .................. 24

5.2.

Analýza dotazníkového šetření ................................................................................... 25

5.2.1.

Rodiče mající dítě předškolního věku ................................................................. 26

5.2.2. Rodiče mající dítě školního věku .............................................................................. 34 5.2.3. Srovnání odpovědí respondentů, kteří mají dítě předškolního věku a respondentů, kteří mají dítě školního věku ............................................................................................... 41 5.2.4. 6.

Vyhodnocení hypotéz ......................................................................................... 53

Rozhovor s lektory .............................................................................................................. 55 6.1.

Helen Doron Early English a Go Kids English ........................................................... 55

6.1.1.

Rozhovor s lektorkou z metody Go Kids English ............................................... 55

6.1.2.

Rozhovor s lektorkou z metody Helen Doron Early English .............................. 57

6.2.

Porovnání rozhovorů ................................................................................................... 60

6.2.1.

Společné rysy ...................................................................................................... 60

6.2.2.

Odlišné rysy ........................................................................................................ 61

Závěr ........................................................................................................................................... 62 Resumé........................................................................................................................................ 64 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................... 69 Seznam příloh ............................................................................................................................. 71

„Cizí jazyk nám nenabízí pouze jiná slova, ale jiný svět“ Jan Vrba

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Výuka anglického jazyka u dětí předškolního věku a metody této výuky. Touto problematikou se zabývám již od začátku svého studia na Pedagogické fakultě v Brně. Několik let učím v mateřských školách anglický jazyk. Ze svých zkušeností proto vím, jak velký zájem mají rodiče vést děti k tomuto cizímu jazyku již v raném dětství. Ve své bakalářské práci se tedy zaměřím na výuku anglického jazyka, na výukové metody i psychologické aspekty výuky cizího jazyka u dětí předškolního věku. Angličtina v dnešní době přestává být pro mnoho lidí cizím jazykem. Musíme si připustit, že v dnešní globalizované společnosti se stává znalost anglického jazyka takřka nutností. Jazyk anglický je jazyk světový, tedy je jazykem politiky, ekonomiky, cestovního ruchu a podobně. Abychom mohli být úspěšní, rozvíjet svou osobnost, své sociální kontakty, znalosti, uplatnili se na pracovním trhu, je znalost cizího jazyka, nejlépe anglického, velmi důležitá. Z toho vyplývá jediné, kdo se domluví anglicky, získává velký náskok před těmi, kteří tímto světovým jazykem nemluví. Aby naše děti uměly anglicky co nejlépe, abychom jim zajistili lepší budoucnost, je důležité začít s výukou tohoto jazyka co nejdříve. Říká se, že nejlepší způsob, jak se začít seznamovat s cizím jazykem, je učit se ho současně s jazykem mateřským.

6

TEORETICKÁ ČÁST 1. Základní pojmy a definice

1.1.

Definice pojmů Definice základních pedagogických pojmů lze nejlépe najít v Pedagogickém

slovníku. Průcha definuje edukaci jako „jakoukoliv situaci za účasti lidských subjektů nebo zvířat. Při této situaci musí probíhat nějaký edukační proces, tj. dochází k nějakému druhu učení a vyučování. Ve filozofii výchovy znamená edukační proces celkové výchovy vztahující se jen na člověka. Edukace se tu považuje za celkové a celoživotní rozvíjení osobnosti člověka působením formálních (školských) výchovných institucí i neformálních (rodina aj.) prostředí.“1 Dalším důležitým pojmem pro tuto práci je mateřský jazyk. Mateřský jazyk Průcha charakterizuje jako „jazyk příslušníků určitého etnického společenství. Tento jazyk si osvojují děti především prostřednictvím verbální komunikace s rodiči, vrstevníky aj.“2 K mateřskému jazyku je nutné uvést definici cizího jazyka. Průcha upozorňuje, že cizí jazyk „je odlišný od mateřského jazyka příslušníku určitého jazykového společenství. Některé cizí jazyky se stávají světovým jazykem.“3 Dalším pedagogickým pojmem, který je nutno zmínit je vyučovací metoda. Vyučovací metoda je, jak Průcha uvádí, „postup, cesta, způsob vyučování. Tento postup charakterizuje činnost učitele, který vede žáka k dosažení stanovených vzdělávacích cílů“4. Hlavními aktéry ve výuce jsou žák a učitel. Průcha popisuje žáka jako „člověka, který se nachází v roli vyučovaného subjektu, bez ohledu na věk. Dále uvádí, že žákem může být dítě, adolescent i dospělý.“5 Další důležitou osobou je učitel. Průcha uvádí, že učitel je jeden ze základních činitelů vzdělávacího procesu, 1

PRŮCHA, J; WALTEROVÁ, E; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009. s. 53.

2


3


4


5


7

profesionálně kvalifikovaný pracovník spoluodpovědný za přípravu, za řízení, organizaci a výsledky tohoto procesu.“6 Jedná-li se o cizí jazyk v procesu edukace, často zastupuje roli učitele lektor. Lektor je podle Pedagogického slovníku „pedagogický pracovník zejména vysoké školy, vyučující např. cizí jazyk. Lektor je také definován jako odborník řídící a realizující různé formy vzdělávání dospělých.“7

1.2.

Rámcový vzdělávací program

1.2.1. Předškolní vzdělávání „Předškolní vzdělávání se maximálně přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny a dbá, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována.“8 Dítěti předškolního věku by mělo být nabídnuto vyhovující vzdělávací prostředí, ve kterém se bude cítit bezpečně. Toto prostředí musí být pro dítě zajímavé, podnětné a obsahově podmětné. Vzdělávání by mělo vyhovovat i individuálním a specifickým potřebám dítěte. Pedagog by měl každému dítěti individuálně poskytnout pomoc a podporu. 9 „Významnou roli v procesu učení sehrává spontánní sociální učení, založené na principu přirozené nápodoby. Proto je třeba ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v mateřské škole vyskytnout, nejen v didakticky zaměřených činnostech, poskytovat dítěti vzory chování a postojů, které jsou k nápodobě a přejímání vhodné. V předškolním vzdělávání by měly být uplatňovány aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené, v poměru odpovídajícím potřebám a možnostem předškolního dítěte. Takovou specifickou formou, vhodnou pro předškolní vzdělávání v podmínkách mateřské školy, je didakticky zacílená činnost, která je pedagogem přímo nebo nepřímo 6


7


8

SMOLÍKOVÁ, K. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. s. 6. 9

SMOLÍKOVÁ, K. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. s. 6.

8

motivovaná, která je dítěti nabízena a v níž je zastoupeno spontánní a záměrné (cílené, plánované) učení. Tyto činnosti mohou probíhat zpravidla v menší skupině či individuálně“.10 Předškolní vzdělávání má za úkol doplňovat rodinnou výchovu, poskytovat dítěti odbornou péči a obohacovat jeho denní program. Předškolní vzdělávání má také za úkol rozvíjet osobnost dítěte, pomoci mu chápat okolní svět, podporovat rozvoj jeho zdraví a tělesný rozvoj. Je nutné si uvědomit, jak důležitý význam má předškolní vzdělávání. I poznatky psychologů, pedagogů a lékařů ukazují, že vše, co se dítě naučí v prvních letech života v rodině i mimo rodinu, zúročí mnohem později.11

1.2.2. Jazyk a řeč Aby se dětem dobře rozvíjely řečové schopnosti a jazykové dovednosti, pedagog jim nabízí např. rytmické hry, hry se slovy, společné diskuze, přednes, recitaci, zpěv a prohlížení knížek. Na konci předškolního období se od dítěte očekává, že umí:  „vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách  vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)  domluvit se slovy i gesty, improvizovat  porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)  formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat  učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)  naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)  sledovat a vyprávět příběh, pohádku

10

SMOLÍKOVÁ, K. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. s. 6. 11

SMOLÍKOVÁ, K. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. s. 5.

9

 popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)  chápat slovní vtip a humor  sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech  utvořit jednoduchý rým  poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma  rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci  sledovat očima zleva doprava  poznat některá písmena a číslice, popř. slova  poznat napsané své jméno  projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon“12 Avšak vzdělávací záměry pedagoga mohou být ohroženy kvůli chudému komunikačnímu prostředí. Další hrozba může spočívat v malé příležitosti pracovat s knížkami. Negativně ovlivňuje rozvoj řeči časté a obsahově nepřiměřené využívání audiovizuální techniky, nevhodné sledování televizních pořadů, videa. Děti si mohou vytvořit komunikativní blok, kterým se rozumí necitlivé donucování k rozhovoru a absence respektování ostychu dítěte. Výše zmíněné skutečnosti jsou důležité pro rozvoj jazyka. Při výuce anglického jazyka je důležité, aby dítěti byla poskytnuta dostatečná možnost vyjadřovat se, komunikovat s ostatními dětmi. Učitelé i lektoři musí respektovat a vyhovět potřebám dětí a dodržovat základní pravidla pro osvojování si jazyka a hlavně nesmí děti přetěžovat. Proto se detailně věnuji této problematice v následujících kapitolách.

12

SMOLÍKOVÁ, K. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. s. 16-17.

10

2. Anglický jazyk

2.1.

Anglický jazyk jako světový jazyk Děti, které se začínají učit anglický jazyk, nevyrůstají v anglickém prostředí

a neučí se anglický jazyk, aby si našly přátele nebo aby zapadly do nové školy a kultury. Ve srovnání s podmínkami dítěte, které začíná nový život v anglicky mluvící zemi, děti v zemích, kde se anglicky nemluví, mají omezenou příležitost procvičit jazyk mimo školu, a také nemají okamžitou potřebu a motivaci použít anglický jazyk v běžném životě. Na druhé straně jak rodiče, tak učitelé si uvědomují výhody znalosti anglického jazyka a mnohé vlády se rozhodují pro uvedení jazyka do primárních učebních plánů. Představení nového jazyka dětem nabízí rozšíření jejich horizontů a vzbudí jejich zvědavost a zájem o tento jazyk.13

2.2.

Vhodný věk dětí pro seznamování s anglickým jazykem Mertin a Gillernová uvádí, že z praktických i teoretických zkušeností, došli

k závěru, že pokud jsou děti správně nastartovány, neexistuje důvod proč s výukou anglického jazyka nezačít již v mateřské škole. Domnívají se, že vhodný věk dítěte pro zahájení výuky cizího jazyka je kolem pátého roku. Autoři kladou důraz na to, že při seznamování dětí s cizím jazykem hraje významnou roli stupeň jazykového vývoje dítěte. Ve věku kolem pěti let se mateřský jazyk stal pro dítě základním prostředkem pro dorozumívání, uspokojování jeho potřeb a vyjadřování jeho přání. Dítě má dostatečnou slovní zásobu v českém jazyce, dokáže téměř správně vyslovovat. Pokud neovládá mateřský jazyk z důvodu malé slovní zásoby nebo logopedických vad, lze doporučit rodičům, aby s jazykem počkali na pozdější věk dítěte. Pro dítě při vstupu do základní školy je prioritou, aby dobře vyslovovalo a aktivity před vstupem do základní školy zaměřilo k tomuto náročnému úkolu. I podle názorů dalších odborníku věk kolem 13

MYERS, J; BURNETT, C. Teaching English 3-1. London: Continuum International Publishing Group Ltd, 2004. s. 32.

11

pátého roku je považován za mimořádně příznivou etapu pro seznamování s cizím jazykem. Důvodem je též typická spontánnost projevu dětí, většinou absence zábran a kontroly.

Z hlediska

rozvoje

jazykových

schopností

dítěte

je

tato

etapa

neopakovatelná. Je pro ni typická mimořádná citlivost na běžné i specifické jazykové podněty. Tato schopnost se s postupujícím věkem nezdokonaluje, ale naopak postupně mizí. Dalšími zvláštnostmi jsou značná pružnost nervové soustavy, imitační schopnosti, úroveň rozvoje paměti, hlavně převaha její mechanické složky a schopnost sluchové diferenciace. Také oba autoři zmiňují, že druhým často diskutovaným názorem byla pochybnost a strach, zda děti nebudou jazyky směšovat, pokud se budou již v předškolním věku učit cizí jazyk, a zda to nebude na úkor vývoje mateřského jazyka. Ale chybování je nezbytnou součástí osvojování jazyka. Děti se dopouštějí těchto chyb v tom případě, že znají slovo pouze v jednom jazyce a potřebují je použít v jazyce druhém. V tomto případě použijí slovo tak, aby co nejvíce zapadalo do mluvnice druhého jazyka i s napodobením výslovnosti. Jedná se o obdobu jevu, ke kterému dochází v situacích, kdy dítě neumí vytvořit nepravidelný tvar slovesa, a proto použije tvar pravidelný. Třebaže je pravidelný tvar de facto nesprávný, dítě se spíše než chyby dopouští

improvizace

s těmi

prostředky,

které

momentálně

zvládá.

Toto

experimentování s jazykem nelze nazývat směšováním, neboť je součástí implicitní strategie poznávání. 14 K názorům Mertina a Gillernové na nejvhodnější věk dítěte pro výuku anglického jazyka, je nutno postavit odlišný názor lingvistky Helen Doron. Ta uvádí, že nejlepší věk pro výuky anglického jazyka je věk od 3 měsíců, kdy lektoři používají tzv. znakový jazyk (podrobněji v kapitole Metody, výukový materiál). Doron tvrdí na základě svého výzkumu, že mozek dospělých lidí funguje jinak než mozek u dětí. Když se děti učí anglický jazyk v raném věku, v mozku se stimuluje stejná část, jako když se učí jazyk mateřský. Doron také zmiňuje, že zhruba po sedmém roku života se již anglický jazyk ukládá do jiné části mozku. Proto je nejlepší začít s výukou co nejdříve.15

14

MERTIN. V; GILLERNOVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, 2010. s. 155.

15

Helen Doron Early English: Angličtina pro děti. Http://helendoron.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2012-0305]. Dostupné z: http://helendoron.cz

12

2.3.

Nejdůležitější části ve výuce Na základě zkušeností kvalifikovaných pedagogů by se děti předškolního věku

měly věnovat zejména poslechu (listening) a mluvení (speaking).

2.3.1. Poslech (Listening) Je zcela evidentní, že poslech je dovednost, kterou si děti osvojují nejdříve, zvláště když se ještě zatím nenaučily číst. Když se děti učí jakýkoliv cizí jazyk, tak se k nim dostává pomocí sluchu a to, co slyší, je hlavním zdrojem jazyka. Samozřejmě jim je poskytnuto rovněž obličejové vyjádření. To, co slyší, si děti mohou uvědomit nejen díky mimice mluvčího, ale i díky jeho pohybům a poskytnutým obrázkům. Také je důležité mít na paměti, že co se řekne nebo vysloví, hned zmizí. Na rozdíl od čtení, kde se můžeme k jednotlivým větám, odstavcům, pasážím vrátit, když jim nerozumíme. Toto je zcela nemožné při poslechu, a proto je velmi důležité při mluvení na děti mluvit jasně, čistě, se správnou výslovností a opakovat to, čemu nerozumějí. Například když jim vyprávíme jakýkoliv příběh, nesmíme ho vyprávět od začátku do konce bez přestávek. Můžeme jednotlivé části převyprávět tolikrát, kolikrát uznáme za vhodné. Příběhy můžeme prokládat vlastními aktivitami. Například můžeme požádat děti, aby ukázaly hlavní postavy příběhu na obrázcích nebo aby zopakovaly jednotlivá klíčová slova nebo věty, jako například: „And what are they doing? („A co děláš?) They are picking berries.“ („Sbírají bobule.“) Jelikož posluchač není schopen si znovu poslechnout, co bylo řečeno (na rozdíl od čtení), je důležité, aby si sám zvolil, jak rychle bude pracovat. Z tohoto důvodu se při poslechu musíme všichni velmi koncentrovat. Mladí posluchači mají velmi krátký časový interval pozornosti, což je něco, co se s věkem žáků postupně zvyšuje a učitelé zjistí, že žáci ve věku od osmi do deseti let mohou sedět a poslouchat v delším časovém intervalu. Když mluvíme s někým o každodenní činnosti, obvykle rozumíme tomu, co je řečeno – přikývneme, komentujeme nebo nějakým způsobem ukážeme, že rozumíme. Jestliže nerozumíme, dáme to najevo. Někdy učitelé požadují klidnou atmosféru a jindy zase potřebují, aby se jejich žáci začali hýbat.16 Učitelé mohou zvolit takové aktivity, které děti přinutí 16

SCOTT, W; YETREBERG, H. Teaching English to children. Singapore: Longman, 1990. s. 21-22.

13

pohybovat se, vytvářet pohyb nebo nějaký zvuk. Jiné aktivity by naopak měly děti zklidnit, donutit je koncentrovat se na to, co je čeká, a také vytvářet uklidňující atmosféru.

2.3.2. Mluvení (Speaking) Mluvení je možná nejžádanější dovednost, kterou se děti učí. Děti ve svém vlastním jazyce jsou schopny vyjádřit emoce, své záměry. Jedním z nejvíce úspěšných způsobů prezentování jazyka malým dětem je použití různých loutek, maňásků, třídních maskotů. Je dobré mít někoho dobře známého při ruce, aby pomohl učitelům či lektorům vést konverzaci na různá témata. Použití maňásků je také úžasná záležitost pro představení nových předmětů, nových témat a nového jazyka dětem. Například když se používá medvídek, je možné se ho ptát na různé otázky. Děti se mohou ptát přes medvídka: „ Medvídek chce vědět…“ Děti mohou s medvídkem vést dialog jako se svým partnerem. Například „ Medvídku, umíš plavat? Ne, neumím, ale umím zpívat“ A Medvídek potom zazpívá písničku. Učitel jednou zavede model a děti se mohou ptát medvídka na všechny možné druhy otázek a ten jim na ně odpoví. Touto spoluprací medvídka a dětí se děti mohou naučit své jméno, adresu, totožnost, co mají rády a nerady atd.17

2.4.

Důležité pravidla pro osvojování si jazyka Mertin a Gillernová uvádí, že při seznamování dětí s cizím jazykem je velice

důležitá velikost skupiny. Z jejich zkušeností a teoretických poznatků vyplývá, že pro seznamování dětí s cizím jazykem je vhodná skupina kolem deseti dětí, optimální je však pět až šest dětí. V takto velké skupině jsou děti schopny udržet pozornost při opakování a být v neustálém kontaktu s učitelkou.18 Doron naopak tvrdí, že nejvyšší 17

SCOTT, W; YETREBERG, H. Teaching English to children. Singapore: Longman, 1990. s. 34-35.

18


14

počet dětí ve skupině by neměl převyšovat číslo osm, minimální počet by neměl být méně jak čtyři děti.19 Doron s Mertinem a Gillernovou se shoduje v tom, že optimální počet dětí ve skupině je pět až šest dětí.

2.5.

Opakování učiva a důležitost nepřetěžování dítěte Podle názorů Mertina a Gillernové je velice důležité při seznamování dětí

s cizím jazykem, aby měly možnost opakovat si znalosti denně, a ne pouze několikrát týdně. Pokud je organizována řízená práce skupinová, je velice důležité nepřekračovat dobu 10-20 minut. Častější opakování během dne hravou a zábavnou formou přináší velice dobré výsledky. Samozřejmě musí mít rodiče na paměti skutečnost, že nesmí své dítě přetěžovat. Učení musí děti vždy bavit a působit jim radost. Na děti nesmí být činěn nátlak. Rodiče i učitel či lektor musí mít na paměti, že děti předškolní věku znají větší počet slov pasivně než aktivně.20 S důležitostí opakování se shoduje i lingvistka Helen Doron, která také ve své metodě poukazuje na to, že největší efekt výuky dětí předškolního věku má opakovanost. Aby tato výuka měla co největší efekt, musí rodiče pouštět CD dětem minimálně dvakrát denně. Tato opakovanost je již v rukou rodičů, kteří by měli potřebu pouštění CD, zpívání písniček plnit. Doron samozřejmě také uvádí, že se dítě nesmí nikdy přetěžovat.21

19

Helen Doron Early English: Angličtina pro děti. Http://helendoron.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2012-0212]. Dostupné z: http://helendoron.cz 20


21

Helen Doron Early English: Angličtina pro děti. Http://helendoron.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2012-0215]. Dostupné z: http://helendoron.cz

15

3. Rozvoj dítěte

3.1.

Tělesný vývoj

3.1.1. Hrubá a jemná motorika Rychlost tělesného růstu se zřetelně zpomaluje po dovršení 1. roku života. Vztah mezi tělesným a duševním vývojem se projevuje jak v růstu zubů, tak i ve stavu skeletu: např. počet již prořezaných zubů druhého chrupu slouží k diagnóze školní zralosti. Asi ve 3 letech si je dítě už jisté v pohybu (kontrola hlasu, chůze do schodů, jízda na tříkolce atd.). Také jemnou motoriku ruky dítě ovládá, dokáže zvládnout i komplikovanější manuální úkoly (kreslení atd.) Mozek v 6 letech již má asi 90% své konečné hmotnosti, elektrická aktivita mozku se blíží aktivitě dospělého. Děti si ve výuce anglického jazyka rozvíjí hrubou i jemnou motoriku. Motorika představuje celkovou

pohybovou

schopnost

člověka.

Souvisí

s rozvojem

řeči,

myšlení

a s lateralitou.22 Pipeková uvádí, že „děti si ve výuce anglického jazyka rozvíjí hrubou i jemnou motoriku. Motorika představuje celkovou pohybovou schopnost člověka. Souvisí s rozvojem řeči, myšlení a s lateralitou. Hrubá motorika je tvořena pohyby celého těla, včetně lokomoce a pohybů velkých svalových skupin. Metody zjišťování úrovně jemné motoriky bývají zaměřeny na manuální zručnost. Sledují koordinaci a rychlost pohybů horních končetin a dají se využít i při diagnostice laterality. Další možností využívanou hlavně v raném věku jsou úkoly sledující úroveň jemné motoriky ve výše zmíněných vývojových škálách. V předškolním věku to bývají konstrukce z kostek a různých skládaček (např. lego, puzzle apod.), práce s drobným materiálem (korálky). Hodnotíme, co dítě dovede postavit, způsob provedení, souhyby, spolupráci obou rukou, lateralitu, kvalitu a dokonalost úchopu, přednost cílených pohybů apod. Úroveň jemné motoriky se projeví i v pracovních činnostech a při práci s výtvarným materiálem“.23

22

PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2010. s. 73.

23

PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2010. s. 73.

16

A právě výuka anglického jazyka v brzkém věku propojuje jak jemnou, tak i hrubou motoriku a to pomocí her, pohybových aktivit i uměleckých činností (kreslení, lepení atd.).

3.1.2. Jak mozek vnímá cizí jazyk Malé děti si neuvědomují, že na ně někdo mluví cizí řečí, protože melodii, rytmus, a dokonce i strukturu jazyka se učí ještě dlouho předtím, než jsou vůbec schopny mluvit. Děti se simultánně učí všechny úrovně jazyka – prozodii (rytmus, přízvuk a intonace), syntax (větné struktury), fonetiku (zvuky řeči), fonologii (zvuky řeči ve smysluplných celcích), morfologii (slovní konstrukce), i sémantiku (význam slov). Chápání cizího jazyka je pro malé dítě stejné jako vnímání jazyka mateřského, protože mateřský jazyk se naučí také bez jakýchkoliv jazykových hodin. Do sedmi let věku jsou všechny vjemy, které souvisí s řečí a jazyky, ukládány do stejného prostoru v mozku. Po uplynutí sedmého věku dítěte se pro jednotlivé jazyky utvářejí různé sítě neuronů a při jejich používání je už nutné mezi nimi „přepínat“. Po sedmém roku se samozřejmě cizí jazyk naučit dá, je už obtížnější dosáhnout úrovně rodilého mluvčího, zejména v oblasti výslovnosti. Přední jazykovědci proto doporučují začít s učením další řeči co nejdříve.24 Mošková ze společnosti Helen Doron Early English uvádí, že „dětská psycholožka Tamara Cenková z Psychologické poradny Sluníčko doporučuje rodičům začít učit děti cizí jazyky co nejdříve. Do dvou let věku dítěte se totiž v mozku vytvářejí jazyková centra. Podle toho, kolik jazyků se dítě v tomto věku učí, tolik jazykových center se mu vytvoří. Děti, které se současně učí více jazyků, dokážou plynně přecházet z jednoho do druhého, aniž by přitom dělaly příliš velké chyby. Je navíc pravděpodobné, že se další jazyk naučí podstatně rychleji, než by to zvládlo dítě, které mluví od narození jen jedním jazykem. Pokud se tomu děti věnují pravidelně a systematicky, mohou se učit libovolný počet jazyků. Jazyk bývá v tuto dobu spojen s dospělým, se kterým dítě komunikuje. Proto se mimochodem říká „mateřský jazyk”. Ve většině případů mluví s dítětem jako první matka.“25

24

MOŠKOVÁ, M. Tiskové materiály Helen Doron Early English. Praha: Helen Doron, 2010. s. 3.

25

MOŠKOVÁ, M. Tiskové materiály Helen Doron Early English. Praha: Helen Doron, 2010. s. 3.

17

3.2.

Psychický vývoj

3.2.1. Samostatnost Kern zmiňuje, že v psychickém vývoji se klade důraz na samostatnost. Dítě zhruba od dvou let začíná zkoumat své okolí. A právě při tomto zkoumání by dítě nemělo být záporně hodnoceno blízkými osobami, protože díky tomuto zkoumání získává základní důležité zkušenosti a to zejména důvěru ve své vlastní schopnosti (proces osamotňování). Kern dále uvádí, že vztah dítěte ke svému prostředí je charakterizován až do školního věku třemi vlastnostmi a to postojem, který se vztahuje k vlastnímu já (egocentrismus), na jehož základě dítě prožívá prostředí jako jím ovládané (např. „Když zavřu oči, jsem neviditelný.“). Druhá vlastnost podle autora je antropomorfní myšlení. To znamená, že dítě přizpůsobuje své hodnocení vnějšího světa hodnocení lidského chování (např.: „Ten zlý stůl, který mě praštil do hlavy.“). Třetí vlastnost je takzvané magické myšlení, na jehož základě dítě připisuje to, co si neumí vysvětlit, působení vyšší moci (např. „když zahřmí, tak to se pánbůh zlobí“). Znakem hry je její bezúčelnost, aktivační okruh (střídání napětí a uvolnění) stejně jako přetváření reality ve zdánlivou skutečnost. Hra významně rozšiřuje dětské zkušenosti, umožňuje dítěti vyzkoušet si závažné situace v chráněných podmínkách a kromě toho podporuje fantazii. Kern dělí hry na činnostní nebo funkční hry, pohybové hry, konstrukční hry (fiktivní nebo symbolická hra), hry s pravidly a skupinové hry.26

3.2.2. Posílení emocionální složky cizojazyčné výuky Janíková uvádí, že „z pohledu teorie nabízí výuka cizího jazyka ideální možnosti pro harmonický rozvoj žákovy osobnosti, tj. jak jeho kognitivních, tak i afektivně volních procesů, schopností a vlastností. Dále se zmiňuje o tom, že z pohledu praxe se však neustále bojuje s nadvládou ryze kognitivně orientovaných úloh, přičemž emoce se raději ponechávají stranou. Je-li snaha pokusit o změnu a posílit emocionální složku výuky, je nutné zamyslet se nejdříve nad tím, jaké podmínky je nutno vytvořit, aby ve

26

KERN, H. Přehled psychologie. Praha: Portal, 2000. s. 174 -175.

18

výuce mohla být představena aktivita, jež bude vedle kognitivního výkonu vyžadovat i emocionální angažovanost.“27 Pelikán vyzdvihuje, že prvním předpokladem pro posílení emocionální složky cizojazyčné výuky je přehodnocení učitelova stylu řízení. Dále kritizuje autoritativní styl řízení a upozorňuje na rizika s ním spojená. Jedná se především o deformaci vztahu učitele a žáka. Na základě svých výzkumů zjistil, že učitel a žák se vzájemně nevnímají jako blízcí lidé, ale jako lidé v nesouměřitelných rolích. Pro takový vztah používá označení „bipolární interakce“. Učitel zde hraje dominantní úlohu, zatímco od žáka se očekává, že nemá dostatek zkušeností, a proto by měl přijímat vedoucí roli učitele, adaptovat se na jeho požadavky, chovat se ukázněně apod., jedině pak má šanci stát se úspěšným žákem. Autor navrhuje model tzv. substanciální interakce, která je na rozdíl od interakce bipolární založena na kooperativním, nikoliv kompetitivním principu. Základní znaky substanciální interakce se dá shrnout v několika bodech a to, že role učitele by se měla podobat roli jakéhosi průvodce, který působí na žáka nepřímo, taktně a citlivě. Druhým důležitým bodem je skutečnost, že žák získává zkušenost z prožité situace. Třetí bod se týká splnění cíle ne proto, že žák musí, ale proto, že sám chce. V posledním bodě autor zmiňuje fakt, že pokud učitel a žák spolu usilují o dosažení stejného cíle, odpadá konfrontační napětí a mění se situační atmosféra i celkové klima.28 „Pro vytvoření optimálních podmínek, které pomáhají posílit emocionální složky, je důležité dodržování základních didaktických principů. Jedná se především o podporu výuky zaměřené na žáka. Zde je žák aktivní, učitel spíše přejímá roli facilitátora a uplatňuje individuální přístup k žákům apod. Druhým didaktickým principem je autonomní učení, které klade důraz na svobodu volby metod a postupů při učení, žákovo převzetí zodpovědnosti za vlastní proces učení. Třetím principem, je kreativní a subjektivní přístup k práci s cizím jazykem. Zde má své důležité místo podpora hravého přístupu k cizímu jazyku, ocenění fantazie a představivosti. Třetím a posledním didaktickým principem podle Janíkové je celostní učení. Tímto učením je myšleno cílené zařazování aktiv a rozvíjejících vedle intelektových schopností také emocionální inteligence, využívání mezipředmětových vztahů, multisenzorického učení, činnostně orientované výuky, projektové výuky apod.“29 27

JANÍKOVÁ, V. Výuka cizích jazyků. Praha: Grada, 2011. s. 79-80 .

28

PELIKÁN, J. Pomáhat být: otevřené otázky teorie provázející výchovu. Praha: Kurikulum, 2002. s. 73.

29

JANÍKOVÁ, V. Výuka cizích jazyků. Praha: Grada, 2011. s. 86 – 92.

19

4. Metody, výukový materiál

4.1.

Metody

4.1.1. Go Kids English Touto metodou se vyučují děti již od 6 měsíců do 3 let a od 3 do 6 let. Děti od 6 měsíců se učí anglickému jazyku pomocí tzv. znakování. Nejde o znakování, které používají sluchově postižení, ale o znázornění určitých anglických slov či symbolů pomocí znaků, kterým dítě rozumí. Toto znakování se nazývá program Baby Signs. Znakuje se pomocí písniček, medvídka BeeBo, her s padákem a mnoha aktivit rozvíjejících psychomotoriku miminek a batolátek. Nejdůležitějším faktem je, že celé hodiny jsou vedeny výhradně v angličtině. Znakování je způsob jak komunikovat s dětmi, která nejsou ještě schopna mluvit. V České republice je toto znakování novinkou, ale ve světě se toto znakování s miminky a batolaty používá přes 20 let. Děti, které používají znakování, mohou vyjádřit rodičům svou nelibost, co chtějí a co potřebují. Tuto komunikace jistě ocenění všichni rodiče, protože už rozumí potřebám svého dítěte. Tento program znakování pro slyšící děti (Baby Signs) byl vyvinut profesorkami psychologie Kalifornské Davis University – Dr. Acredolo a Dr. Goodwyn, které zkoumaly účinky znakování. Jejich výsledky prokázaly, že znakování pomáhá dětem položit pevné základy efektivní komunikaci, které s nimi zůstanou, i když se naučí mluvit a přestanou znakovat. Děti od 3 let se učí anglickému jazyku zejména poslechem při běžných aktivitách a při hrách. Je známo, že dítě v tomto věku se může učit více jazyků najednou, aniž by ho to nějak poškodilo, ba naopak bilingvní prostředí dítě obohatí. Dítě, které se učí více jazyků, bývá šikovnější při čtení a psaní v jazyce mateřském, má lepší analytické a sociální schopnosti, širší slovní zásobu, než vrstevníci, kteří se žádnému cizímu jazyku neučí. Program Go Kids pro děti od 3 do 6 let je inspirován

20

metodou Montessori, která využívá senzitivní období ve vývoji dítěte k prohloubení jeho schopností, které se v tomto období rozvíjí.30

4.1.2. Helen Doron Early English Metoda Helen Doron Early English patří k nejoblíbenější metodě výuky anglického jazyka u dětí předškolního věku. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že se zmíněná metoda vyučuje přes 25 let ve více než 30 státech světa. Jen v České republice se tato metoda vyučuje ve více než v 50 městech. Metodou HDEE se učí děti od 3 měsíců do 14 let. To znamená, když rodič přihlásí své dítě již od třech měsíců, jeho dítě ve výuce anglického jazyka touto metodou pokračovat až do jeho 14 let. Výuka probíhá vždy v jazyce anglickém, mateřský jazyk je zcela nepřípustný. Všichni lektoři jsou kvalifikováni a musí mít kladný přístup k dětem. Pomocí této metody se naučilo anglicky miliony dětí na celém světě. Hlavní charakteristikou Helen Doron je učení anglického jazyka prostřednictvím hry, příběhů, pracovních sešitů, pomocných kartiček, originálních písní a hudbou. Tyto všechny prostředky posilují mluvenou angličtinu, výslovnost, gramatiku, slovní zásobu. Starší děti tato metoda učí číst i psát. Učení je velmi jednoduché, zábavné a přirozené. Metoda Helen Doron také připravuje děti na mezinárodní zkoušky. Helen Doron Early English je držitelem několika akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR k výuce angličtiny u předškolních a mladších školních dětí a pořádání metodických seminářů pro učitele angličtiny na všechny programy a kurzy, které nabízí. Nedílnou součástí těchto akreditací je vydávání certifikátů o absolvování jednotlivých kurzů. Vystavení akreditace dokládá vysokou úroveň metodiky HDEE a učebních materiálů využívaných při její výuce.31

30

Gokids!: Výchova s láskou a rozumem. Http://www.gokids.cz/ [online]. 2009 [cit. 2012-01-27]. Dostupné z: http://www.gokids.cz/ 31

Helen Doron Early English: Angličtina pro děti. Http://helendoron.cz [online]. 1997-2011 [cit. 2012-0305]. Dostupné z: http://www.helendoron.cz/

21

4.1.3. Whattsenglish Whattsenglish je metoda, která spolupracuje již s více než 300 mateřskými školami a základními školami. Tato metoda nabízí vysoce kvalifikované lektory, kteří musí být rodilými mluvčími, a kteří pomáhají českým učitelům s výukou angličtiny, buď přímo v rámci běžného vyučování či programu školky, nebo navazujícími kroužky po vyučování. Metodika Whattsenglish se setkala s velkou podporou na ministerstvu školství, které ji (jako jedinou pro předškoláky) vydalo knižně a začalo ji distribuovat do mateřských škol. Tato metoda byla vyvinuta ve spolupráci s psychology, pedagogy a lingvisty. Jak je na webových stránkách metody Whattsenglish uvedeno, dítě se angličtinu neučí, ale osvojuje si ji přirozenou cestou (podobně jako mateřskou řeč). Lektoři Whattsenglish vytváří přirozené bilingvní prostředí, díky kterému jsou děti schopné velmi brzy porozumět a dokonce samy začít v angličtině komunikovat.32

4.2.

Výukový materiál

4.2.1. Lippy and Messy Kromě oblíbených metod výuky anglického jazyka u dětí předškolního věku je nutno zmínit i výukový materiál. Lippy and Messy je televizní seriál pro děti předškolního věku a pro děti prvních tříd. Tento projekt vznikl ve spolupráci Dětské redakce prvního programu Polské televize a Školy anglického jazyka Gama-Bell v Krakově. Lippy a Messy není jazykový kurz, ale je to audiovizuální materiál pro „hraní si na angličtinu“, jehož cílem je vyvolat u dětí zájem o pohádkový svět, kde klauni Lippy a Messy a sympatický kouzelník Wizzy spolu komunikují anglickým jazykem. Všechny dialogy jsou představeny tak, aby i malé děti pochopily, co jednotlivá slova znamenají na základě gest, situací a souvislostí. 32

Wattsenglish.com: Wattsenglinsh for children. Wattsenglish.com [online]. 2008 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.wattsenglish.com/

22

Toto DVD poskytuje dětem poučnou hru, která si klade za cíl rozpoznat jednoduchá slova, fráze a strukturu anglického jazyka. Děti se s tímto DVD učí správnou výslovnost prostřednictvím písniček.33

4.2.2. Cookie and friends Tato učebnice je vhodná pro děti od tří do šesti let. Kombinuje výuku jazyka s rozvojem motorických dovedností a pohybové koordinace. Děti se s její pomocí učí práci ve skupince, základní numeriku a grafomotoriku. Výuka pomocí Cookie and friends probíhá audiorálně, to znamená, že děti nemusí umět číst a psát. Je založena na příbězích tří kamarádů kocourka Cookieho, kačera Densela a klokanky Lulu.34 Tuto publikaci používá velké množství mateřských škol ve svých anglických třídách a na jejím základě si své hodiny učitelky upravují a doplňují. Nicméně tato učebnice zůstává základním kamenem jejich výuky.

33

Lippy and Messy: Naučí Vaše děti myslet. Http://www.lippymessy.cz/ [online]. 2008-2012 [cit. 201203-5]. Dostupné z: http://www.lippymessy.cz/

34

REILLY, V; HARPER, K. Cookie and friends. Oxford: OUP Oxford, 2006. s. 2-5.

23

Praktická část 5. Jak důležitý význam přikládají rodiče výuce anglického jazyka u svých dětí 5.1.

Metodologie výzkumného šetření a charakteristika zkoumaného vzorku

Cíle výzkumného šetření

Hlavním cílem výzkumného šetření je analýza názorů rodičů dětí předškolního věku na výuku anglického jazyka a analýza názorů rodičů dětí školního věku na předškolní výuku anglického jazyka u jejich dětí. Výzkum byl prováděn ve městě Valašské Meziříčí, což je město, která má cca 30 000 obyvatel. Dále se tento výzkumný projekt zabývá odpověďmi na výzkumné otázky. Respondenti odpovídali na otázky ohledně předškolní výuky anglického jazyka. K dílčím cílům tohoto výzkumného šetření se řadí:  zjištění názorů na výuku anglického jazyka u respondentů, jejichž děti jsou v předškolním věku  zjištění názorů na předškolní výuku anglického jazyka u respondentů, jejichž děti jsou nyní ve školním věku (přesněji v deváté třídě)  porovnání dvou předešlých výzkumů

Metodologie výzkumného šetření

Předložená bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je založena na základě analýzy odborné literatury, týkající se zralosti předškolního dítěte na výuku, jeho psychická a fyzická zralost na tuto výuku. Dále teoretická část uvádí metody předškolní výuky anglického jazyka, které jsou celosvětově uznávané a materiály používané při výuce. Empirická část je založena na výzkumném šetření, které má kvantitativní charakter, při čemž hlavní technikou tohoto šetření byl dotazník, sestavený autorkou 24

práce. Tento dotazník obsahuje 7 uzavřených otázek, 2 polootevřené otázky a 1 otázku otevřenou. Vyhodnocení tohoto šetření je uvedeno přehledně v tabulkách a v grafech, které ukazují kolikrát byla daná možnost odpovědi uvedena a kolik respondentů tuto možnost uvedlo. V rámci výzkumného šetření a na základě uvedených dílčích cílů byly stanoveny následující hypotézy: 1. Zájem o výuku anglického jazyka u dětí předškolního věku je větší než v minulých letech. 2. Děti se anglicky ve Valašském Meziříčí učí s pomocí nových světových metod. 3. Rodiče jsou toho názoru, že dítě, které se učilo v předškolním věku anglický jazyk, má náskok na základní škole před dětmi, které tuto výuku neabsolvovaly. 4. Rodiče zastávají názor, že znalost anglického jazyka je důležitá pro budoucnost dětí.

Charakter zkoumaného vzorku Empirická část byla realizována ve dvou mateřských školách a jedné základní škole v deváté třídě. Všechny tyto tři školy se nacházejí ve městě Valašské Meziříčí. Na počátku tohoto výzkumného šetření bylo osloveno 40 rodičů, kteří mají děti v mateřských školách a 40 rodičů, kteří mají děti už školního věku. Návratnost dotazníků z mateřských škol byla 34 dotazníků (tj. 85 %) a ze základní školy 28 dotazníků (tj. 70 %).

5.2.

Analýza dotazníkového šetření Analýzu šetření jsem rozdělila na tři skupiny, ve kterých rozebírám jednotlivé

odpovědi respondentů.

25

Věk dítěte Rodič mající:

Počet

Číselné

vyjádření Procentuální

rozdaných

návratnosti

vyjádření

dotazníků

dotazníku

návratnosti dotazníku

Dítě v předškolním 40 (tj. 100 %)

34

85%

28

70 %

věku Dítě

ve

školním 40 (tj. 100 %)

věku Tab. č. 1: Věk dítěte

Z celkového počtu 40 respondentů, kteří mají dítě předškolního, zodpovědělo dotazník 34 rodičů (tj. 85%). Z celkového počtu 40 respondentů, kteří mají dítě školního věku, zodpovědělo dotazník 28 rodičů (tj. 70 %). Z uvedeného výsledku vyplývá, že návratnost dotazníků byla větší u respondentů majících dítě v předškolním věku. Jelikož šetření probíhala u dvou skupin rodičů, je nutno tuto analýzu rozdělit rovněž na dvě skupiny a to na rodiče mající dítě předškolního věku a rodiče mající dítě školního věku.

5.2.1. Rodiče mající dítě předškolního věku

Otázka č. 1,2: „Učí se Vaše dítě anglický jazyk?“ Otázka č. 1, 2: „Učí se Vaše dítě anglický jazyk?“ Odpověď

Číselné vyjádření

Procentuální vyjádření

ANO

25

73,5 %

NE

9

26,5 % Tab. č. 2: „Učí se Vaše dítě anglický jazyk?“

Díky tomu, že ne všichni respondenti odpověděli, že se jejich dítě učí anglický jazyk, celkový počet respondentů pro můj výzkum se snížil na celkový počet 25 (tj. 100 26

%) a ne 34 (respondenti, kteří zodpověděli dotazník). Z výzkumného šetření vyplývá, že z 34 respondentů majících dítě předškolního věku, 9 (tj. 26,5 %) respondentů nedává své dítě na výuku anglického jazyka a 25 (tj. 73,5 %) respondentů dává své dítě na výuku anglického jazyka.

"Učí se Vaše dítě předškolního věku anglický jazyk?" NE 9; 26,5% ANO 25; 73,5%

Graf č. 1: „Učí se Vaše dítě anglický jazyk?“

Otázka č. 3: „Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ Otázka č. 3: „Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ Odpověď



ANO

18

72 %

NE

7

28 % Tab. č. 3: „Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“

Tabulka ukazuje, že z 25 respondentů odpovědělo 18 (tj. 72 %) respondentů, že jsou spokojeni s výukou, což znamená, že 7 (tj. 28 %) respondentů není spokojeno s výukou.

27

"Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?"

7; 28% 18; 72%

ANO NE

Graf č. 2: „Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“

Otázka č. 4: „Proč nejste s lektorem/učitelem spokojeni?“ Otázka č. 4: „Proč nejste s lektorem/učitelem spokojeni?“ Odpověď


Procentuální vyjádření ze základu 7 respondentů

Nemá kvalitně připravené 3

42,9 %

hodiny Nemá

kladný

vztah

k 0

0%

dětem Jeho anglický jazyk není na 5

71,4 %

dobré úrovni Jiný důvod

0

0% Tab. č. 4: „Proč nejste s lektorem/učitelem spokojeni?“

V této části dotazníku měli respondenti, kteří v předešlé otázce odpověděli, že nejsou spokojeni s lektorem/učitelem, vybrat důvod nebo důvody, proč s ním nejsou spokojeni. Mohli uvést několik důvodů najednou. Z výzkumného šetření tedy vyplynulo, že z celkového počtu 7 respondentů (tj. 100 %), 3 (tj. 42,9 %) respondenti uvedli že lektor/učitel nemá kvalitně připravené hodiny, žádný (tj. 0 %) respondent neuvedl, že by lektor/učitel neměl kladný vztah k dětem, 5 (tj. 71,4 %) z tázaných 28

respondentů uvedlo, že anglický jazyk lektora/učitele není na dobré úrovni a žádný (tj. 0 %) respondent neuvedl jiný důvod, proč není spokojen s výukou. To, že žádný respondent neuvedl, že by lektor/učitel dítěte neměl kladný vztah k dětem, svědčí o tom, že jejich děti učí lektor/učitel mající kladný vztah k dětem, což velmi dobré. Nikdo by nechtěl, aby jeho dítě učil člověk, který například má výbornou znalost angličtiny, ale jeho postoj k dětem je záporný. Největší počet respondentů uvedl, přesněji 5 respondentů (tj. 71,4 %), že jejich lektor/učitel nemá anglický jazyk na dobré úrovni. Podle mého názoru k tomuto procentu přispívá fakt, že někteří lektoři/učitelé, kteří učí děti předškolního věku anglický jazyk, nevystudovali tento jazyk nebo neprošli žádným školením, aby mohli používat nějakou konkrétní metodu výuky anglického jazyka. Podle mého názoru nekvalifikovanost těchto lektorů/učitelů může v některých případech srážet naopak výuku výborných, kvalifikovaných lektorů/učitelů, kteří jsou ve svém oboru naprostými profesionály.

Otázka č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“ Otázka č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“ Odpověď

Číselné vyjádření Procentuální vyjádření ze základu 14 respondentů

Kladný vztah k dětem

18

100 %

Výborná znalost jazyka

12

66,6 %

Vynikající pedagogické 9

50 %

zkušenosti Připravenost

10

71,4 %

0

0%

jednotlivých hodin Jiné ocenění

Tab. č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“

Tuto otázku zodpovídali respondenti, kteří v otázce č. 3 uvedli odpověď ANO. Z této tabulky vyplývá, že z 18 (tj. 100 %) respondentů, 18 (tj. 100 %) respondentů oceňuje

lektorův/učitelův kladný vztah k dětem, 12 (tj. 66,6 %)

respondentů oceňuje výbornou jazykovou znalost, 9 (tj. 50 %) respondentů hodnotí lektorovy/učitelovy pedagogické zkušenosti, 10 (tj. 71,4 %) respondentům se líbí 29

připravenost jednotlivých hodin a žádný (tj. 0 %) z respondentů neuvedl jiné kvality lektora/učitele.

Otázka

č.

6:

metodu?“(např.

„Používá

lektor/učitel

konkrétní

vyučovací

Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s

English)

Otázka č. 6: „Používá lektor/učitel nějakou konkrétní metodu?“ (např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

Odpověď



ANO

11

44 %

NE

14

56 % Tab. č. 6: „Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“

Z výzkumného šetření vyplývá, že z celkového počtu 25 (tj. 100 %) respondentů 11 (tj. 44 %) respondentů odpovědělo, že lektor/učitel používá konkrétní vyučovací metodu anglického jazyka. 14 (tj. 56 %) respondentů odpovědělo, že jejich lektor/učitel nepoužívá žádnou konkrétní výukovou metodu anglického jazyka. Z tohoto šetření lze usoudit, že se ve městě Valašské Meziříčí vyučuje podle konkrétní vyučovací metody.

"Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?"(např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

11; 44% ANO

14; 56%

NE

Graf č. 3: „Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“

30

Otázka č. 7: „Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používá?“ Otázka č. 7: „Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používá?“ Odpověď



Helen Doron

11

100 %

Go Kids English

0

0%

Wattsenglish

0

0%

Pingu´s English

0

0%

Jiná metoda

0

0%

Tab. č. 7: „Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používá?“

V této otázce respondenti měli uvést, jakou konkrétní vyučovací metodu jejich lektor/učitel používá. V otázce č. 6 11 (tj. 100 %) respondentů odpovědělo, že jejich lektor/učitel používá nějakou metodu. Všech těchto 11 (tj. 100 %) respondentů uvedlo, že jejich lektor učí děti anglicky metodou Helen Doron Early English.

Otázka č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok

v anglickém

jazyce

oproti

dětem,

které

se

anglicky

v předškolním věku neučí?“ Otázka č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ Odpověď



ANO

25

100 %

NE

0

0%

Tab. č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“

Z tabulky vyplývá, že všech 25 (tj. 100%) respondentů si myslí, že jejich dítě bude v anglickém jazyce na základní škole ve výhodě díky předškolní výuce anglického jazyka. 31

„Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ 0%

ANO NE

25; 100%

Graf č. 4: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti

dětem,

které se anglicky v předškolním věku neučí?“

Otázka č. 9: „V čem si myslíte, že Vaše dítě bude mít výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ Otázka č. 9: „V čem si myslíte, že Vaše dítě bude mít výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“

Odpověď



Větší znalost jazyka

6

24 %

Větší slovní zásoba

19

76 %

Lepší známky

4

16 %

Budou popředu v jazyce.

3

12 %

Schůdnější

nástup,

lepší 1

4%

začlenění do třídy Dobré

základy

ve 12

48 %

výslovnosti Tab. č. 9: „V čem si myslíte, že Vaše dítě bude mít výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“

32

V této otevřené otázce mělo všech 25 respondentů uvést svůj vlastní názor, v čem si myslí, že jejich dítě bude mít výhodu oproti dětem, které se anglicky neučí (mohli uvést více názorů). 6 (tj. 24 %) respondentů uvedlo, že jejich dítě bude mít větší znalost jazyka, 19 (tj. 76 %) respondentů odpovědělo, že si myslí, že jejich dítě bude mít na základní škole náskok ve slovní zásobě, 4 (tj. 16 %) respondenti vyjádřili názor, že dítě bude mít lepší známky ve škole, 3 (tj. 12 %) respondenti si myslí, že bude jejich dítě celkově napřed v anglickém jazyce před dětmi, které angličtinu v předškolním věku nenavštěvovaly a 1 (tj. 4 %) respondent uvedl, že jeho dítě bude mít lepší nástup a začlenění do třídy, 12 (tj. 48 %) respondentů je názoru, že jejich dítě bude mít dobré základy ve výslovnosti. Z analýzy této otázky vyplývá, že všichni rodiče jsou si vědomi výhod předškolní výuky.

Otázka č. 10: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Otázka č. 10: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Odpověď


Procentuální ze

vyjádření

základu

34

respondentů Možnost získání lepší práce v 34

100 %

dospělosti Aby

se

dorozumělo 29

85 %

v zahraničí - cestování Čtení knih v originále

11

32 %

Jiný důvod: Aby se dítě 1

3%

dorozumělo s rodinou, která žije v zahraničí Tab. č. 10: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“

V poslední otázce, ve které respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí, vyplývá, že ze všech 34 (tj. 100 %) respondentů, kteří mi vrátili vyplněné dotazníky, chce, aby se jejich dítě učilo anglicky, protože díky tomuto jazyku bude mít možnost získat lepší práci v dospělosti. 29 (tj. 85 %) respondentů jako další výhodu uvedlo, že 33

dítě bude schopno se domluvit v zahraničí. 11 (tj. 32 %) respondentů vidí výhodu ve schopnosti číst anglická díla v originále. A 1 (tj. 3 %) respondent uvedl jako jiný důvod fakt, že chce, aby se jeho dítě domluvilo s rodinou, která žije v zahraničí. Na základě odpovědí respondentů je patrné, že myslí na budoucnost svých dětí. Hlavně jsou toho názoru, že jejich děti budou mít šanci získat lepší práci a domluvit se v zahraničí.

5.2.2. Rodiče mající dítě školního věku V této druhé části analyzuji odpovědi respondentů mající dítě školního věku.

Otázka č. 1,2: „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“ Otázka č. 1,2: „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“ Odpověď



ANO

6

21 %

NE

22

79 %

Tab. č. 11:“Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“

Tabulka ukazuje, že 28 (tj. 100 %) respondentů má dítě školního věku. Z těchto 28 respondentů 22 respondentů má dítě školního věku, které nenavštěvovalo anglický jazyk v předškolním věku a 6 respondentů má dítě školního věku, které navštěvovalo výuku anglického jazyka, když bylo v předškolním věku.

34

Graf č. 5: „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo předškolním věku?“

Otázka č. 3: „Byli jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ Otázka č. 3: „Byli jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ Odpověď



ANO

4

66,7 %

NE

2

33,3 % Tab. č. 12: „Byli jste s touto výukou/lektorem spokojeni?“

Z tabulky vyplývá, že s výukou anglického jazyka z celkového počtu 6 (tj. 100 %) respondentů, 4 respondenti byli s výukou spokojeni a 2 respondenti nebyli s výukou spokojeni.

35

"Byli jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?" 2;33,3%

ANO 4; 66,7%

NE

Graf č. 6: „Byli jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“

Otázka č. 4: „Proč jste nebyli s lektorem/učitelem spokojeni?“ Otázka č. 4: „Proč jste nebyli s lektorem/učitelem spokojeni?“ Odpověď


Procentuální vyjádření ze základu 2 respondenti

Neměl

kvalitně 1

50 %

připravené hodiny Neměl kladný vztah 0

0%

k dětem Jeho anglický jazyk 2

100 %

nebyl na dobré úrovni Jiný důvod:

0

0% Tab. č. 13: „Proč jste nebyli s lektorem, učitel spokojeni?“

Tuto otázku zodpovídali respondenti, kteří v předešlé otázce uvedli, že se svým lektorem/učitelem nebyli spokojeni. Oba (tj. 100 %) respondenti mohli uvést více odpovědí najednou, vyplývá, že 1 (tj. 50 %) respondent nebyl spokojen s připraveností jednotlivých hodin a oba respondenti jsou toho názoru, že jejich lektor/učitel neměl anglický jazyk na dobré úrovni. Ani jeden z respondentů neuvedl, že by jeho

36

lektor/učitel neměl kladný vztah k dětem a nikdo neuvedl jiný důvod, proč by nebyl s výukou spokojen.

Otázka č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“ Otázka č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“ Odpověď


Procentuální vyjádření ze základu 4 respondenti

Kladný vztah k dětem Výborná

4

100 %

znalost 2

50 %

jazyka Vynikající

0

0%

4

100 %

0

0%

pedagogické zkušenosti Připravenost jednotlivých hodin Jiný důvod

Tab. č. 14: „Co byste ocenili na lektorovi/učiteli?“

Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří v otázce číslo 3 uvedli, že byli spokojeni se svým lektorem/učitelem. Ze 4 respondentů, kteří mohli uvést více než jednu odpověď, 4 (tj. 100 %) respondenti ocenili lektorův/učitelův kladný vztah k dětem. 2 (tj. 50 %) respondenti uvedli, že si myslí, že lektor/učitel měl dobrou znalost jazyka, žádný (tj. 0 %) z respondentů neuvedl, že by oceňoval pedagogické zkušenosti lektora, učitele a všichni 4 (tj. 100 %) respondenti uvedli, že se jim líbily připravené hodiny a žádný respondent neuvedl jiný důvod pro ocenění lektora/učitele.

37

Otázka č. 6: „Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ (např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

Otázka č. 6: „Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ (např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

Odpověď



NE

6

100 %

ANO

0

0% Tab. č. 15: „Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“

Tabulka ukazuje, že žádný lektor/učitel nepoužíval konkrétní vyučovací metodu anglického jazyka. Z tohoto důvodů mohu uvést, že před 9 lety se ve Valašském Meziříčí neučilo žádnou z uvedených metod.

„Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ (např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English) 0%

ANO NE 6,100%

Graf. č. 7: „Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“

38

Otázka č. 7: „Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používal“ Otázka č. 7: „Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používal?“ Odpověď

Číselná vyjádření


Helen Doron

0

0%

Go Kids English

0

0%

Wattsenglish

0

0%

Pingu´s English

0

0%

Jiná metoda

0

0% Tab. č. 16: „Jakou konkrétní metodu lektor/učitel používal?“

Tabulka jasně ukazuje, že žádný respondent neuvedl, že by jeho lektor/učitel používal konkrétní výukové metody anglického jazyka.

Otázka č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Otázka č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Odpověď



ANO

6

100 %

NE

0

0%

Tab. č. 17: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“

Na základě odpovědí je patrné, že 6 (tj. 100 %) respondentů je toho názoru, že jejich děti jsou ve výhodě v předmětu anglický jazyk oproti spolužákům, kteří neabsolvovali předškolní angličtinu.

39

Graf č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“

Otázka č. 9: „V čem si myslíte, že Vaše dítě má výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Otázka č. 9: „V čem si myslíte, že Vaše dítě má výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Odpověď Návyk

Číselné vyjádření na

cizí 3

Procentuální vyjádření 50 %

výslovnost Náskok

ve

slovní 4

66, 6 %

zásobě Zvyk

používat

a 1

16,7 %

myslet v cizím jazyce Tab. č. 18: „V čem si myslíte, že Vaše dítě má výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“

V této otázce měli respondenti odpovědět na otevřenou otázku, tudíž museli do dotazníku napsat vlastní názor. 3 (tj. 50 %) respondenti uvedli, že si myslí, že jeho dítě

40

na základní škole, díky předškolní výuce anglického jazyka, má výhodu v návyku na cizí výslovnost, 4 (tj. 66,6 %) respondenti uvedli, že jejich dítě má náskok ve slovní zásobě a 1 (tj. 16,7 %) respondent uvedl, že jeho dítě má výhodu v používání angličtiny a v myšlení v tomto jazyce.

Otázka č. 10: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Otázka č. 10: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Odpověď


Procentuální vyjádření ze základu 28 respondentů

Možnost získání lepší práce 28

100 %

v dospělosti Aby se dorozumělo

20

71,5 %

Čtení knih v originále

12

42,9 %

Jiný důvod

0

0%

v zahraničí - cestování

Tab. č. 19: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“

V této otázce mohlo všech 28 (tj. 100 % ) respondentů uvést více odpovědí (tzn. i ti respondenti, jejichž děti se neučily anglický jazyk v předškolním věku). K možnosti získání lepší práce v dospělosti se přiklonilo všech 28 (tj. 100 %) respondentů, schopnosti dorozumět se v zahraničí se přiklonilo 20 (tj. 71,5 %) respondentů a pro čtení knih v originále bylo 12 (tj. 42,9 %) respondentů. Respondenti mohli také uvést jiný důvod, proč chtějí, aby jejich dítě umělo anglicky, ale nikdo (tj. 0 %) žádný jiný důvod neuvedl.

5.2.3. Srovnání odpovědí respondentů, kteří mají dítě předškolního věku a respondentů, kteří mají dítě školního věku V poslední části analýzy se pokusím porovnat odpovědi obou skupin a zjistit jak se jejich názory na předškolní výuku anglického jazyka liší nebo shodují.

41

Tabulky zelené barvy vyjadřují odpovědi respondentů majících dítě předškolního věku. Tabulky žluté barvy vyjadřují odpovědi respondentů majících dítě školního věku.

Otázka č. 1 a 2: „Učí se Vaše dítě předškolního věku anglický jazyk?“ „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“ „Učí se Vaše dítě předškolního věku

„Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když

anglickému jazyku?“

bylo v předškolním věku?“

Odpověď

Číselné

Procentuální

vyjádření

vyjádření

ANO

25

73, 5 %

NE

9

26, 5 %

Odpověď

Číselné

Procentuální

vyjádření

vyjádření

ANO

6

21 %

NE

22

79 %

Tab. č. 20: „Učí se Vaše dítě předškolního věku anglický jazyk?“ „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“

Z těchto dvou analýz vyplývá, že větší zájem o předškolní angličtinu je u respondentů majících dítě předškolního věku. Pro další zkoumání může být položena otázka, proč tomuto tak je. Má stanovená hypotéza je, že je to způsobeno tím, že v dnešní době si lidé a hlavně rodiče uvědomují důležitost anglického jazyka, a proto chtějí své děti do života co nejlépe vybavit.

42

"Učí se Vaše dítě anglický jazyk?" NE 9;26,5 %

ANO 25; 73,5 %

Graf č. 9a: „Učí se Vaše dítě v předškolním věku anglický jazyk?“

Graf č. 9b: „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“

43

Otázka č. 3: „(Byli) Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ „Jste se svým lektorem/učitelem

„Byli jste se svým lektorem/učitelem

spokojeni?“

spokojeni?“

Odpověď

Číselné

Procentuální

vyjádření

vyjádření

ANO

18

72 %

NE

7

28 %

Odpověď

Číselné

Procentuální

vyjádření

vyjádření

ANO

4

66,7 %

NE

2

33,3 %

Tab. č. 21: „(Byli) Jste s touto výukou spokojeni?“

Ze srovnání těchto dvou analýz vyplývá, že v obou skupinách respondentů byla větší část s lektorem/učitelem spokojena, protože 18 (tj. 72 %) respondentů mající dítě v předškolním věku uvedlo, že jsou s lektorem/učitelem spokojeni a 7 (tj. 28 %) respondentů uvedlo, že s výukou/lektorem spokojeni nejsou. U druhého vzorku (tj. u rodičů majících dítě školního věku) vyplývá, že z celkového počtu 6 respondentů 4 (tj. 66,7 %) respondenti uvedli, že byli s lektorem/učitelem spokojeni a 2 respondenti odpověděli, že spokojeni nebyli. Z analýz lze usoudit, že před 9 lety i v současné době jsou rodiče se svým lektorem/učitelem spíše spokojeni.

„Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“

7; 28 % 18; 72 %

ANO NE

Graf č. 10a: „Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“

44

„Byli jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ 2;33,3% ANO 4; 66,7%

NE

Graf č. 10b: „Byli jste s touto výukou/lektorem spokojeni?“

Otázka č. 4: „Proč nejste/jste nebyli s lektorem, učitelem spokojeni?“ Otázka č. 4: „Proč nejste

Otázka č. 4: „ Proč jste nebyli

s lektorem/učitelem spokojeni?“

s lektorem/učitelem spokojeni?“

Odpověď

Nemá

Číselné

Procentu-

vyjádře

ální

-ní

vyjádření

vyjádření

ze základu

ze

9

základu 2

3

42,9 %

Odpověď

Neměl

kvalitně

kvalitně

připravené

připravené

hodiny

hodiny

Nemá kladný

0

Neměl kladný

0%

Číselné

Procentu

vyjádření

ální

1

50 %

0

0%

2

100 %

0

0%

vztah k dětem

vztah k dětem Jeho anglický 5

71,4 %

Jeho anglický

jazyk není na

jazyk nebyl na

dobré úrovni

dobré úrovni

Jiný důvod:

0

0%

Jiný důvod:

Tab. č. 22: „Proč nejste/jste nebyli s lektorem, učitel spokojeni?“

45

Z porovnání těchto dvou analýz vyplývá, že respondenti obou skupin uvedli stejné důvody, proč nejsou a proč nebyli s lektorem spokojeni. Hlavní důvody pro nespokojenost s lektorem/učitelem byly/ jsou, jak nepřipravenost jednotlivých hodin, tak skutečnost, že lektor/učitel neměl a nemá anglický jazyk na dobré úrovni. Z tohoto výsledku lze usoudit, že si rodiče všímají a všímali stejných nedostatků u lektorů/učitelů.

Otázka č. 5: „Co byste ocenili na lektorovi/učiteli?“

Otázka č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“ Odpověď


Procentuální vyjádření ze základu 14

Otázka č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“ Odpověď

Číselné

Procentuální

vyjádření

vyjádření ze základu

Kladný vztah

Kladný vztah k dětem Výborná znalost jazyka

18

100 %

12

66,6 %

9

50 %

Vynikající 0 pedagogické zkušenosti

0

10

71,4 %

Připravenost 4 jednotlivých hodin

100 %

0

0%

Jiný ocenění 0

0

k dětem Výborná znalost

4

100 %

2

50 %

jazyka Vynikající pedagogické zkušenosti Připravenost jednotlivých hodin Jiné ocenění

Tab. č. 23: „Co byste ocenili na lektorovi/učiteli?“

Díky srovnání těchto dvou analýz lze vyčíst, že respondenti nejvíce hodnotí kladný vztah k dětem a výbornou znalost jazyka. Rodiče dětí předškolního věku na rozdíl od dětí školního věku oceňují vynikající pedagogické zkušenosti lektora/učitele.

46

Pozitivně hodnotí obě skupiny dotázaných připravenost jednotlivých hodin. Ani jeden z respondentů obou skupin neuvedl jiná ocenění.

Otázka č. 6: „Používá/Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ (Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

„Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ (např. Go Kids

„Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ (např. Go Kids

English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

Odpověď ANO NE

Číselné vyjádření 11 14

Procentuální vyjádření 44 % 56 %

Odpověď ANO NE


Procentuální vyjádření 0% 100 %

Tab. č. 24: „Používá/Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“

Z těchto dvou analýz vyplývá, že před devíti lety se děti ve městě Valašském Meziříčí neučily anglicky žádnou metodou. Nyní děti v předškolním věku mají možnost se učit pomocí konkrétní metody. Tuto možnost využívá 11 dětí. Skutečnost, že se zavedla ve Valašském Meziříčí výuka anglického jazyka konkrétní vyučovací metodou, je velmi příznivé.

"Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací m

e

t

o

d

u

?

"

(např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s E

n

g

l

i

s

h

)

11; 44% ANO NE

14; 56%

Graf č. 11a: „Používá lektor/učitel nějakou konkrétní metodu?“

47

„Používal lektor/učitel nějakou konkrétní metodu?“ (např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English) 0%

ANO NE

6; 100%

Graf č. 11b: „Používal lektor/učitel nějakou konkrétní metodu?“

Otázka č. 7: „Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používá/používal?“

„Jakou konkrétní vyučovací metodu učitel/lektor používá?“ Odpověď


Helen Doron

„Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používal?“ Odpověď


11


Helen Doron

0

Procentuální vyjádření 0%

Go Kids English Wattsenglish

0

0%

0

0%

0

0%

Go Kids English Wattsenglish

0

0%

Pingu´s English Jiná metoda

0

0%

Pingu´s English Jiná metoda

0

0%

0

0%

0

0%

Tab. č. 25: „Jakou konkrétní vyučovací metodu lektor/učitel používá/používal?“

Z porovnání těchto hodnot v tabulce je možné vyvodit, že děti všech 11 respondentů (kteří v otázce č. 6 uvedli, že se jejich dítě učí konkrétní vyučovací metodou) se nyní učí pomocí metody Helen Doron Early English. Děti, které jsou nyní ve školním věku, se žádnou metodou neučily.

48

To, že se nyní 11 dětí učí pomocí metody Helen Doron, velmi kladně hodnotím, protože tato metoda má velmi dobře propracovaný systém výuky.

Otázka č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít/má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí/neučily?“

„Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ Odpověď ANO NE


Procentuální vyjádření 100 % 0%

„Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Odpověď ANO NE


Procentuální vyjádření 100 % 0%

Tab. č. 26: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít/má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“

V této otázce z analýz vyplývá, že ve skupině respondentů majících dítě předškolního věku všech 25 respondentů (tj. 100%) jsou toho názoru, že jejich dítě díky předškolní výuce anglického jazyka bude mít výhodu oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily. Z druhé skupiny, do níž jsou zařazeni respondenti mající dítě školního věku (které se v předškolním věku anglicky učilo), vyplynulo, že také všech 6 respondentů (tj. 100 %) jsou stejného názoru jako respondenti v první skupině, že jejich děti jsou ve výhodě oproti dětem, které se v předškolním věku anglicky neučily. Z těchto výsledků mohu usoudit, že si obě skupiny respondentů myslí, že je lepší, když se děti učí anglicky už v předškolním věku, protože znalosti z této výuky pomůžou dětem v předmětu anglický jazyk, ve kterém mohou děti prokázat, že už mají s tímto jazykem zkušenosti.

49

„Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ 0%

ANO

25; 100%

NE

Graf č. 12a: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“

Graf č. 12b: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“

50

Otevřená otázka č. 9: „V čem si myslíte, že Vaše dítě má/bude mít výhodu

na

základní

škole

oproti

dětem,

které

se

anglicky

v předškolním věku neučily/neučí?“ „V čem si myslíte, že Vaše dítě bude mít

„V čem si myslíte, že Vaše dítě má výhodu

výhodu na základní škole oproti dětem,

na základní škole oproti dětem, které se

které se anglicky v předškolním věku

anglicky v předškolním věku neučily?“

neučí?“ Odpověď Větší znalost jazyka

Číselné Procentuální Odpověď vyjádření vyjádření 6 24 % Návyk na

Číselné vyjádření 3


4

66,6 %

1

16,7 %

cizí výslovnost

Větší slovní zásoba

19

Lepší

4

76 %

Náskok ve slovní zásobě

16 %

známky

Zvyk používat a myslet v cizím jazyce

Budou

3

12 %

1

4%

12

48 %

popředu v jazyce. Schůdnější nástup, lepší začlenění do třídy Dobré základy ve výslovnosti Tab. č. 27: „V čem si myslíte, že Vaše dítě má/bude mít výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily/neučí?“

51

V této otázce měly obě skupiny respondentů uvést důvod, v čem si myslí, že jejich dítě bude mít/má výhodu na základní škole. Jelikož se jedná o otevřenou otázku, očekávaly se vlastní názory respondentů. Při srovnání názorů obou skupin vyplývá, že obě skupiny se shodují, že děti budou mít/mají náskok ve slovní zásobě. Dále respondenti obou skupin vyjadřují, že děti mají/budou mít návyk z výuky předškolní angličtiny používat anglický jazyk lépe, než kdyby předškolní výuku nenavštěvovaly. Také obě skupiny uvádí, že děti budou mít/mají dobré základy ve výslovnosti. Z této analýzy vyplývá, že obě skupiny respondentů uvedly podobné důvody.

Otázka č. 10: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“

„Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Odpověď


„Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“

Procentuální Odpověď vyj. každé odpovědi ze základu 34 respondentů

Číselné

Procentuální

vyjádření

vyj. každé odpovědi ze základu 28 respondentů

Možnost získání lepší práce v dospělosti Aby se dorozumělo v zahraničí cestování Čtení knih v originále Jiný důvod:

34

100 %

29

85 %

11

32 %

1

3%

Možnost 28 získání lepší práce v dospělosti Aby se 20 dorozumělo v zahraničí cestování Čtení knih 12 v originále

100 %

71,5 %

42,9 %

Aby se dorozumělo s rodinou, která žije v zahraničí Tab. č. 28: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“

52

Při srovnání výsledků analýz tabulky č. 28 vyplývá, že obě skupiny se nejvíce přiklánějí ke dvěma hlavním důvodům. Respondenti z obou skupin se 100 % shodují na tom, že znalost anglického jazyka pomůže jejich dětem najít lepší práci. Velké procento má také dorozumění se v zahraničí.

5.2.4. Vyhodnocení hypotéz

Hypotéza 1 „Zájem o výuku anglického jazyka u dětí předškolního věku je větší než v minulých letech.“ Hypotéza č. 1 vycházela z předpokladu, že rodiče dnešních předškoláků mají větší zájem o výuku anglického jazyka pro své děti než v minulých letech. Lze předpokládat, že jedním z důvodů proč tomu tak je, je skutečnost, že se rodiče v minulých letech plně spoléhali na výuku anglického jazyka na základní škole. Z tabulky č. 20 je patrné, že tomu tak opravdu je. Z 34 rodičů, kteří mají dítě předškolního věku, 25 rodičů odpovědělo, že jejich děti navštěvují předškolní angličtinu a pouze 9 rodičů odpovědělo, že jejich děti na předškolní angličtinu nechodí. U rodičů, kteří mají dítě už školního věku, tomu však bylo jinak. Z 28 tázaných rodičů pouze 6 uvedlo, že jejich dítě chodilo na předškolní angličtinu a 22 rodičů uvedlo, že na předškolní výuku angličtiny své dítě nedávali. Grafy č. 9a, 9b také ukazují, že tuto hypotézu mohu potvrdit, protože 73,5 % rodičů, kteří mají dítě předškolního věku, dává své dítě na výuku anglického jazyka. U rodičů, kteří mají dítě už školního věku (přesněji v deváté třídě), byl zájem o předškolní angličtinu, v době kdy byla tato výuka pro ně aktuální, pouze u 21 %.

Hypotéza č. 2 „Děti se anglicky ve Valašském Meziříčí učí s pomocí nových světových metod.“ Na základě tabulky č. 25 mohu potvrdit, že se ve Valašském Meziříčí učí jednou konkrétní vyučovací metodou. Tabulka jasně ukazuje, že 11 respondentů má dítě, které se učí anglicky metodou Helen Doron Early English, která je celosvětově uznávaná. V minulých letech tomu však nebylo, protože stejná tabulka ukazuje, že děti školního 53

věku (přesněji v 9. třídě) se v předškolním věku žádnou konkrétní vyučovací metodou neučily.

Hypotéza č. 3 „Rodiče jsou toho názoru, že dítě, které se učilo v předškolním věku anglický jazyk, má náskok na základní škole před dětmi, které tuto výuku neabsolvovaly.“ Hypotéza č. 3 vycházela ze všeobecného názoru, že co se děti v předškolním věku naučí, jim pomůže na základní škole. Proto lze předpokládat, že rodiče mají o tuto výuku zájem, aby usnadnili svým dětem nástup do školy a zvládání cizího jazyka. Anglický jazyk nebude pro ně ničím novým, protože ho už budou znát. Tabulka č. 26 ukazuje, že všichni z dotazovaných respondentů jak těch, co mají dítě předškolního věku, tak těch, co mají dítě školního věku, si myslí, že předškolní výuka anglického jazyka jejich dětem dá výhodu do výuky na základní škole. Jako hlavní důvody uvedli, že jejich děti jsou nebo budou ve výhodě oproti dětem, které předškolní výuku neabsolvovaly v návyku na anglický jazyk, náskoku ve slovní zásobě a v dobrých základech ve výslovnosti (viz tabulka 26).

Hypotéza č. 4 „Rodiče zastávají názor, že znalost anglického jazyka je důležitá pro budoucnost dětí.“ Tuto hypotézu na základě výzkumného šetření je nutno potvrdit. Z šetření vyplynulo, že rodiče chtějí, aby jejich děti uměly dobře anglicky, protože považují znalost tohoto jazyka za velice významnou pro budoucí život dětí. Jak je možné vidět v tabulce č. 28, obě skupiny respondentů uvedly dva důvody, proč chtějí, aby jejich děti uměly anglicky. Těmito důvody jsou možnost získat lepší práci v dospělosti (tj. 100 % respondentů v obou skupinách) a dorozumění se v zahraničí-cestování (tj. 85 % respondentů majících dítě předškolního věku a 71,5 % respondentů majících dítě školního věku).

54

6. Rozhovor s lektory 6.1.

Helen Doron Early English a Go Kids English Pro lepší představivost jedinečnosti používání světových metod výuky anglického

jazyka jsem připravila otázky pro lektory metod Wattsenglish, Pingu´s English, Go Kids English a Helen Doron Early English. Na mou prosbu o rozhovor reagovali lektoři jen z metody Go Kids English a Helen Doron Early English.

6.1.1. Rozhovor s lektorkou z metody Go Kids English S rozhovorem souhlasila lektorka metody Go Kids English Mgr. Lenka Štavíčková. Lektorce jsem položila následující otázky. 1. Mohla byste říct, jaký je hlavní charakteristický znak této metody?

-

Instruktážní loutka - znakující medvídek BeeBo, který děti seznamuje s angličtinou pomocí písniček a her. Program Go Kids English je založen na poznání, že nejlepší a nejpřirozenější způsob, jak děti něčemu naučit, je představit nové informace v rámci běžného života zábavnou interaktivní formou.

2. Proč si rodiče vybírají pro své děti právě tuto metodu?

-

Metoda je jednoduchá a zábavná. Navíc, když dítě přijde do styku s cizím jazykem, zdokonaluje se u něj i vývoj primárního jazyka a jeho celkové kognitivní schopnosti. Elizabeth Pealová a Wallace Lambert na McGill Uneversity v Montrealu, dokázali, že bilingvní děti mají nad monolingvními obecně převahu v celé řadě inteligenčních testů a různých stránek úspěchů ve škole.

55

3. V čem se tato metoda liší od jiných metod (Montessori, Wattsenglish) a od klasické výuky na základních školách?

-

Tím, že se s touto metodou může začít hned od 6ti měsíců věku dítěte a je vedena v angličtině.

4. Je tato metoda oblíbená i v zahraničí?

-

Ano.

5. Od kolika a do kolika let se mohou děti této metodě učit?

-

Od 6ti měsíců do 6ti let.

6. Proč je tak důležité učit děti cizí jazyk už v raném věku?

-

Program dětské znakové řeči napomáhá dětem rozvíjet jak jazykové tak i poznávací schopnosti. Největší schopnost přirozeného učení cizímu jazyku je do tří let pak se tato schopnost přirozeného učení snižuje.

7. Jaké metodické pomůcky lektoři metody Go Kids English používají?

-

Program Baby Sings, instruktážní loutka medvídek BeeBo, CD, DVD a tematické hračky, knihy, hry, …

8. Pomáhá tato metoda rozvíjet i psychickou a fyzickou stránku dítěte? Jestli ano, jak? Můžete uvést konkrétní příklad?

-

Ano – v kurzu jsou aktivity vybírané dle věku dítěte. Hry jsou podrobně kategorizovány podle měsíců věku dítěte. Jedná se o klasické, jednoduché, osvědčené hry, u nichž dítě rozvíjí svou motoriku, poznávací schopnosti a řadu dalších různých prostorových dovedností. Např. Pro nejmenší od 6ti měsíců – hra s míčem – kutálení si; pro větší děti nad 24 měsíců pak hra s loutkovým divadlem. 56

9. Jaké plynou pro děti výhody v budoucnu? Rozumí na ZŠ lépe anglickému jazyku, než kdyby tento kurz nenavštěvovaly? Můžete uvést nějaký konkrétní případ? (např. náskok ve slovní zásobně apod.)

-

Výhodou u takových dětí je, že mají vybudovaný jazykový základ, který získaly přirozeným způsobem učením. Pokračovaní v něm pak je pro ně daleko snazší a kromě toho jejich sebedůvěra se odráží i na ostatních úspěších ve škole.

10. Jací lektoři mohou pracovat s metodou Go Kids English? Musí to být výhradně rodilí mluvčí???

-

Lektoři, kteří vyučují s láskou.  Rodilí mluvčí být nemusí.

6.1.2. Rozhovor s lektorkou z metody Helen Doron Early English Druhou lektorkou, která souhlasila s mým rozhovorem, byla Mgr. Barbora Tošenovská. Lektorka odpovídala stejné otázky jako lektorka z metody Go Kids English. 1. Mohla byste říct, jaký je hlavní charakteristický znak této metody?

-

Opakovaný poslech, pozitivní upevňování již nabytých dovedností. Dítě se seznamuje s novou látkou pomocí tzv. PIG prezentace (P – picture, to znamená ukazování obrázků, I – interaction, představení nové věci pomocí pohybových aktivit atd., G – game, hraní her).

-

Maňásek, který je průvodcem celého vyučování. Maňásek ukáže dětem, co mají dělat a jak mají odpovídat.

57

2. Proč si rodiče vybírají pro své děti právě tuto metodu?

-

Rodiče si vybírají tuto metodu, protože je celosvětově známá. Touto metodou se vyučují děti ve 30 zemích světa. Jen v ČR se touto metodou učí více než v 70 městech a zároveň je to největší jazyková škola pro děti u nás. V roce 2004 to bylo více jak 5 000 dětí.

-

Rodiče si vybírají tuto metodu, protože lektoři neustále procházejí školením a zúčastňují se konferencí.

3. V čem se tato metoda liší od jiných metod (Montessori, Wattsenglish) a od klasické výuky na základních školách?

-

Helen Doron Early English má s metodou Montessori jeden charakteristický znak a to opakovaná pochvala. Na rozdíl od Montessori se v metodě Helen Doron Early English rychle střídají aktivity, aby děti udržely pozornost. Dále se rozebírají větší tematické celky a ty se pak nabalují, přidávají se nová slovíčka, nové věty.

-

Důležitý poznatek je ten, že se vyučuje pouze a jen v jazyce anglickém, jazyk český je naprosto nepřístupný.

4. Je tato metoda oblíbená i v zahraničí?

-

Ano, ve více než 30 zemí světa (85 000 dětí ve světě). Touto metodou se učí 25 let a počet dětí, které prošly touto metodou je přes 1000 000.

5. Od kolika a do kolika let se mohou děti této metodě učit?

-

Od 3 měsíců do 14 let (11letá návaznost jednotlivých kurzů).

6. Proč je tak důležité učit děti cizí jazyk už v raném věku?

-

Je dokázáno, že do 7 let se tvoří mozkové spoje, které pomáhají přijímat cizí jazyky do jednoho velkého prostoru spolu s mateřským jazykem. Dítě

58

nerozlišuje, co je mateřský a co cizí jazyk. Po sedmém roce života mozek už přepíná do jiných prostorů. -

Důležitá je výslovnost. Ta se nejlépe učí také do sedmi let.

7. Jaké metodické pomůcky lektoři metody Helen Doron Early English používají?

-

Naši lektoři používají materiály paní Helen Doron, které sama zakladatelka vypracovala. Tyto materiály obsahují CD, učebnice, FLASH CARDS (kartičky s obrázky). Každý lektor si na svou hodinu musí připravit vlastní pomůcky, aby se dítě cítilo jako v reálné situaci (ty si připravuje podle učitelské učebnice, kde je vše podrobně popsané, co by si měl lektor připravit).

-

Lektoři mohou mezi sebou komunikovat na Portálu a vyměňovat si zkušenosti. Také se mohou připojit na fórum, kde sama Helen Doron odpovídá na dotazy.

8. Pomáhá tato metoda rozvíjet i psychickou a fyzickou stránku dítěte? Jestli ano, jak? Můžete uvést konkrétní příklad?

-

Ano, všeobecná znalost. Děti se neučí „jen“ anglický jazyk, ale i matematiku (počítají anglicky), učí se o přírodě (poznávání zvířat podrobněji – názvy ptáků, ryb, savců…).

-

Metoda rozvíjí jemnou i hrubou motoriku – např. navlékání korálků.

9. Jaké plynou pro děti výhody v budoucnu? Rozumí na ZŠ lépe anglickému jazyku, než kdyby tento kurz nenavštěvovaly? Můžete uvést nějaký konkrétní případ? (např. náskok ve slovní zásobně apod.)

-

Obrovská slovní zásoba. Děti předškolního věku se za jeden rok naučí 300 anglických slov, u dětí školního věku je to touto metodou 900 slov.

-

Velká výhoda je, že děti umějí komunikovat, protože lektor má na žáka čas. Lektoři neučí gramatické konstrukce a poučky, ale komunikují s dětmi.

59

Touto komunikací dítě ví, jestli se např. baví o čase přítomném, budoucím či minulém. -

Děti mají velikou výhodu ve výborné výslovnosti.

10. Jací lektoři mohou pracovat s metodou Helen Doron Early English? Musí to být výhradně rodilí mluvčí???

-

Lektoři nemusí být rodilými mluvčími, ale všichni lektoři musí projít kurzem. A ne všichni rodilí mluvčí tento kurz udělají. Každý lektor musí mít nejen výbornou znalost anglického jazyka, ale i kladný přístup k dětem. Lektor musí mít velkou fantazii a umět se na jednotlivé hodiny skvěle připravit.

Na základě těchto rozhovorů a nastudované literatury o těchto metodách jsem zjistila, že obě metody mají základní charakteristické rysy stejné, přesto jsem zjistila odlišnosti.

6.2.

Porovnání rozhovorů

6.2.1. Společné rysy Základním prvkem, který mají tyto metody společný, je škola hrou, hraní si v angličtině. Obě metody používají jako průvodce touto metodou maňáska či loutku. Tento pomocník ukazuje dětem, co mají dělat a říkat. Dalším společným prvkem je význam výuky anglického jazyka už v raném věku dítěte, protože mozek dětí předškolního věku je schopen přijímat nové informace (tudíž i nový jazyk) mnohem lépe než ve školním věku. Lektoři obou metod mají k dispozici CD, učebnice, tematické hračky, a také si připravují hry a pohybové aktivity. Děti, které se učí těmito metodami, si rozvíjí jemnou i hrubou motoriku. Lektoři obou metod se během své praxe musí zúčastnit seminářů, aby se i jejich znalosti neustále rozšiřovaly.

60

6.2.2. Odlišné rysy Lektorka metody Helen Doron Early English i lektorka metody Go Kids English uvádí, že je velmi důležité, aby dítě s výukou začalo co nejdříve. Lektorky se ale neshodují na stejném věku, kdy s touto výukou začít. Metodou Helen Doron Early English se děti učí už od věku 3 měsíců a metodou Go Kids English od 6 měsíců. Největší rozdíl u těchto metod je ten, že pomocí Go Kids English se děti mohou učit do 6 let, zato s Helen Doron Early English až do 14 let. Metoda Helen Doron Early English také nabízí i přídavné kurzy jako např. Britská pantomima (děti na základě anglických příběhů hrají divadlo), Letní tábory (děti mohou jet s Helen Doron Early English na tábory, kde probíhá výuka anglického jazyka pomocí her a soutěží). Jelikož obě metody se řídí heslem „škola hrou“, záleží už na každém rodiči, kterou metodu bude preferovat. Každá z těchto metod používá jinou metodiku, jiné učebnice, CD a další pomůcky, které pomáhají dětem se cítit, jako by byly v „reálné situaci a v reálném prostředí“, ve kterém se musí mluvit pouze anglicky.

61

Závěr Bakalářská práce se zaměřuje na výuku anglického jazyka u dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá předškolní výukou anglického jazyka, vybaveností dítěte pro tuto výuku. Také v této části uvádím světové metody, s pomocí kterých se i v České republice vyučuje. Záleží už jen na rodičích, kterou metodu pro své dítě zvolí. Dále jsou v práci rozebrány hlavní důvody, proč začít s výukou anglického jazyka co nejdříve. Představuji dvě základní části výuky, a to poslech a mluvení, protože tyto části předškolní výuky anglického jazyka jsou nejdůležitější. Výzkumná část je založena na empirickém výzkumu, jehož nejdůležitějším nástrojem byl dotazník. Tento dotazník byl sestaven pro rodiče z Valašského Meziříčí majících dítě v předškolním a školním věku. Dotazník se týkal rovněž předškolní výuky anglického jazyka. Jeho cílem bylo zjistit, jak velký význam rodiče přikládají výuce anglického jazyka u svých dětí předškolního věku, a jestli je tento význam v dnešní době větší než před devíti lety. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že děti, které jsou nyní v předškolním věku, se učí anglicky více než před 9 lety. V minulých letech se ve Valašském Meziříčí nevyučovalo žádnou metodou, zato nyní se děti mohou učit metodou Helen Doron Early English. Také z šetření vyplývá, že rodiče jsou v dnešní době s výukou předškolní angličtiny spíše spokojeni a oceňují lektorovy/učitelovy kvality jako např. výborná znalost jazyka, kladný přístup k dětem a pedagogické zkušenosti. Zjistila jsem, že rodiče si myslí, že díky předškolní výuce anglického jazyka děti budou mít náskok před dětmi, které předškolní výuku neabsolvují. Jako hlavní důvody, proč učit děti anglicky už v předškolním věku, uvádí velkou slovní zásobu, dobré základy ve výslovnosti a celkovou znalost jazyka. Tyto výhody jsou spojeny samozřejmě s kvalitou lektorů, která se neustále zlepšuje. Důvodem, proč se v dnešní době víc dětí předškolního věku učí anglicky než v letech minulých, může být skutečnost, že v minulých letech nebyla výuka předškolní angličtiny tak rozšířená, nebo že rodiče považovali výuku na základní škole za dostatečnou, a proto nepřikládali předškolní výuce takový význam. Dalšími důvody, proč byl zájem o předškolní angličtinu v minulých letech nižší, může být skutečnost, že nebyly u nás známy světové metody výuky anglického jazyka, a že rodiče nevěděli 62

o důležitosti proč začít s výukou co nejdříve. Nejdůležitější je ale skutečnost, že si jsou rodiče nyní vědomi důležitosti znalosti anglického jazyka a věnují svůj čas i peníze, aby své děti co nejlépe, díky znalosti jazyka, vybavili do života. Menší kapitolu v praktické části věnuji rozhovoru s lektory metod Go Kids English a Helen Doron Early English. Na základě těchto rozhovorů a načtené literatury uvádím prvky, které mají tyto metody společné a rozdílné. Myslím si, že tato práce může zaujmout všechny, především rodiče, kteří se zajímají o předškolní výuku angličtiny. Zájemci o tuto problematiku získají z této práce informace o tom, jaký je nejvhodnější věk a kdy s předškolní výukou začít. Také se mohou dozvědět, jaké výhody pro dítě z této výuky plynou. Také zmiňuji to, že anglický jazyk je jazyk světový a je velice důležité, aby si rodiče uvědomili, že znalost anglického jazyka je velice důležitá a že se jejich děti bez něho neobejdou. Bez znalosti angličtiny se v dnešní době špatně hledá dobré zaměstnání. Když cestujeme, tak se chceme s cizinci domluvit a ne se jenom na ně dívat a gestikulací vyjadřovat co potřebujeme. Podle mého názoru bude už pro dnešní děti předškolního věku nutností v dospělosti znát anglický jazyk velice dobře, aby si našly nejen dobré zaměstnání, ale aby mohly normálně existovat a fungovat v globalizovaném světě, ve kterém bude znalost anglického jazyka nezbytná.

63

Resumé Bakalářská práce „Výuka anglického jazyka u dětí předškolního věku a metody této výuky“se zabývá problematikou výuky anglického jazyka u dětí předškolního věku. V teoretické části objasňuje základní pedagogické pojmy, důvody proč začít s výukou jazyka co nejdříve. Na základě odborné literatury je v práci popsána psychická, fyzická zralost dítěte a jeho dovednosti. Práce uvádí tři metody anglického jazyka, s pomocí kterých je možno děti předškolního věku učit, a také uvádí výukový materiál, který je možno dětem při výuce nabídnout. Praktická část je založena na kvantitativním výzkumu, jehož hlavním nástrojem byl dotazník. Jeho cílem bylo zjistit, jak velký význam rodiče přikládají výuce anglického jazyka u svých dětí předškolního věku, a jestli je tento význam v dnešní době větší než před devíti lety. Ve městě Valašské Meziříčí jsem rozdala 40 dotazníků respondentům majícím dítě předškolního věku a 40 dotazníků respondentům majícím dítě školního věku. U respondentů, kteří mají dítě předškolního věku, byla návratnost 34 dotazníků a u respondentů, jejichž děti jsou už školního věku, byla návratnost 28 dotazníků. Na základě vrácených dotazníků analyzuji odpovědi respondentů. Dále jsou v praktické části zachyceny rozhovory s lektory, kteří vyučují podle metod Helen Doron Early English a Go Kids English.

Summary Bachelor thesis “Teaching English to preschool children and its methods” deals with teaching English to preschool children. The theoretical part explains the basic concepts of teaching, the reasons why it is necessary to start with learning languages as soon as possible. Based on the literature it is described the mental and physical maturity of a child and his or her skills. This thesis presents three methods of teaching English, teaching materials, which is possible to teach preschool age children with. The practical part is based on the quantitative research. Questionnaires of this research investigated opinions of parents about teaching English to preschool children. The research was realized in the town Valašské Meziříčí. I gave 40 questionnaires to parents of preschool age children and the return of these questionnaires was 34. Other 40 questionnaires were given to parents of school age children and their return was 24. 64

On the base of these questionnaires I was able to analyze answers of parents. Furthermore, the practical part includes conversations with teachers who teach English with methods called Helen Doron Early English and English Kids Go.

65

Seznam literatury BURNETT, Cathy; MYERS, Julia. Teaching English 3-11: the essential guide. London: Continuum, 2004. 274 s. ISBN 08-264-7007-6. ČAČKA, Otto. Psychologie dítěte. Vydání první. Tišnov: Masarykova Univerzita Brno, 1994. 112 s. ISBN 80-85799-03-0. ČÁP, Jan; MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655 s. ISBN 978807-367-273-7.

GRAHAM, Carolyn. Creating chants and songs. Oxford: Oxford University Press, 2006. 164 s. ISBN 0-19-442236-4.

HARTL, Pavel. Stručný psychologický slovník.Vyd.1. Praha: Portál, 2004. 311 s. ISBN 80-717-8803-1. JANÍKOVÁ, Věra. Výuka cizích jazyků. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. 200 s. ISBN 978802-4735-122. MERTIN, Václav; GILLERNOVÁ, Ilona. Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, 2010. 247 s. ISBN 978-807-3676-278. KERN, Hans. Přehled psychologie. Praha: Portál, 1999. 175 s. ISBN 978-80-262-01052. KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana; PUPALA, Branislav. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. 455 s. ISBN 80-717-8585-7.

PINTER, Annamaria. Teaching young language learners. Oxford: Oxford University Press, 2006. 180 s. ISBN 0-19-442207-0.

66

PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. přeprac. a rozš. vyd. Brno: Paido, 2010. 401 s. ISBN 978-807-3151-980. PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009. 395 s. ISBN 978-807-3676-476.

REILLY, Vanessa. Very Young Learners. Hong Kong: Oxford University Press, 2008. 195 s. ISBN 978-019-4372-091. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. Praha: Portál, 2005. 286 s. ISBN 80-7178-923-2.

SCOTT, Wendy A; YTREBERG, Lisbeth H. Teaching English to children. New York: Longman, 1990. 115 s. ISBN 05-827-4606-X.

SLATTERY, Mary. Oxford basics for children- Vocabulary Activities. Oxford: Oxford University Press, 2004. 72 s. ISBN 0-19-442195-3. SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. s. 48. ISBN 978-80-87000-33-5.

WATTS, Eleonor. Oxford basics for children- storytelling. Oxford: Oxford University Press, 2006. 88 s. ISBN 0-19-441976-2.

Internetové zdroje Gokids!: Výchova s láskou a rozumem. Http://www.gokids.cz/ [online]. 2009 [cit. 201201-27]. Dostupné z: http://www.gokids.cz/ Helen Doron Early English: Angličtina pro děti. Http://helendoron.cz [online]. 19972011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://helendoron.cz/

Wattsenglish.com: Wattsenglinsh for children. Http://wattsenglish.com [online]. 2008 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.wattsenglish.com/

67

Lippy and Messy: Naučí Vaše děti myslet. Http://www.lippymessy.cz/ [online]. 20082012 [cit. 2012-03-5]. Dostupné z: http://www.lippymessy.cz/

68

Seznam tabulek a grafů Tab. č. 1: Věk dítěte Tab. č. 2: „Učí se Vaše dítě anglický jazyk?“ Tab. č. 3: „Jste s výukou/lektorem spokojeni?“ Tab. č. 4: „Proč nejste s lektorem/učitelem spokojeni?“ Tab. č. 5: „Co byste na lektorovi/učiteli ocenili?“ Tab. č. 6: „Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ Tab. č. 7: „Jakou metodu lektor/učitel používá?“ Tab. č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ Tab. č. 9: „V čem si myslíte, že Vaše dítě bude mít výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ Tab. č. 10: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Tab. č. 11:“Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“ Tab. č. 12: „Byli jste s touto výukou/lektorem spokojeni?“ Tab. č. 13: „Proč jste nebyli s lektorem/učitel spokojeni?“ Tab. č. 14: „Co byste ocenili na lektorovi/učiteli?“ Tab. č. 15: „Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ Tab. č. 16: „Jakou konkrétní metodu učitel/lektor používal?“ Tab. č. 17: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Tab. č. 18: „V čem si myslíte, že Vaše dítě má výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Tab. č. 19: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Tab. č. 20: „Učí se Vaše dítě předškolního věku anglický jazyk?“ „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“ Tab. č. 21: „(Byli) Jste s touto výukou spokojeni?“ Tab. č. 22: „Proč nejste/jste nebyli s lektorem/učitelem spokojeni?“ Tab. č. 23: „Co byste ocenili na lektorovi/učiteli?“ Tab. č. 24: „Používá/Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ Tab. č. 25: „Jakou konkrétní metodu lektor/učitel používá/používal?“

69

Tab. č. 26: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít/má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Tab. č. 27: „V čem si myslíte, že Vaše dítě má/bude mít výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily/neučí?“ Tab. č. 28: „Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky?“ Graf č. 1: „Učí se Vaše dítě anglický jazyk?“ Graf č. 2: „Jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ Graf č. 3: „Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ Graf č. 4: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ Graf č. 5: „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo předškolním věku?“ Graf č. 6: „Byli jste se svým lektorem/učitelem spokojeni?“ Graf. č. 7: „Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ Graf č. 8: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“ Graf č. 9a: „Učí se Vaše dítě v předškolním věku anglický jazyk?“ Graf č. 9b: „Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“ Graf č. 10a: „Jste s touto výukou/lektorem spokojeni?“ Graf č. 10b: „Byli jste s touto výukou/lektorem spokojeni?“ Graf č. 11a: „Používá lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ Graf č. 11b: „Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu?“ Graf č. 12a: „Myslíte si, že Vaše dítě bude mít na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí?“ Graf č. 12b: „Myslíte si, že Vaše dítě má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily?“

70

Seznam příloh Příloha č. 1 - Dotazník Příloha č. 2 - Fotky z Helen Doron

71

Příloha č. 1 Dotazník Jsem studentkou třetího ročníku Pedagogické fakulty MU a chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku pro svou bakalářskou práci s tématem Výuka anglického jazyka u dětí předškolního věku a metody této výuky. Tímto dotazníkem chci zjistit, jak velký význam přikládají rodiče předškolní výuce anglického jazyka.

Mám dítě: předškolního věku 

školního věku (označte prosím křížkem)

Datum vyplnění: (den, měsíc, rok)................................

1. Učí se Vaše dítě předškolního věku anglickému jazyku? (jen pro ty, co mají dítě předškolního věku) ano 

ne 

2. Učilo se Vaše dítě anglický jazyk, když bylo v předškolním věku?“ (jen pro ty, kteří mají dítě školního věku) ano 

ne 

3. Jste (byli jste) s se svým lektorem/učitelem spokojeni? ano 

ne 

4. Proč nejste (jste nebyli) s lektorem/učitelem spokojeni? (Jen pro ty co odpověděli v otázce č.3 NE): neměl kvalitně připravené hodiny neměl kladný vztah k dětem jeho anglický jazyk nebyl na dobré úrovni jiný důvod 5. Co byste (jste) ocenili na lektorovi/učiteli, který učí (učil) Vaše dítě (jen pro ty co odpověděli ANO v otázce č. 3): kladný vztah k dětem i

výborná znalost anglického jazyka vynikající pedagogické zkušenosti připravenost jednotlivých hodin jiné ocenění 6. Používá/Používal lektor/učitel konkrétní vyučovací metodu? (např. Go Kids English, Helen Doron Early English, Wattsenglish, Pingu´s English)

ano 

ne 

7. (Jen pro ty, kteří odpověděli v otázce č. 6 ano) Jakou metodu lektor/učitel používá/používal? Helen Doron Go Kids English Wattsenglish Pingu´s English jiná metoda (uveďte prosím jaká)……………………….... 8. Myslíte si, že Vaše dítě bude mít/má na základní škole náskok v anglickém jazyce oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučí/neučily? ano 

ne 

9. (Jen pro ty, kteří uvedli v otázce č. 8 ano) V čem si myslíte, že Vaše dítě má/bude mít výhodu na základní škole oproti dětem, které se anglicky v předškolním věku neučily/neučí? (uveďte prosím konkrétní příklady) …………………………………………………………………………………… 10. Proč chcete, aby Vaše dítě umělo anglicky? možnost získání lepší práce v dospělosti aby se dorozumělo v zahraničí čtení knih v originále jiný důvod (uveďte prosím jaký)……………………. Děkuji

ii

Příloha č. 4 Fotografie pořízené při výuce metodou Helen Doron Early English

iii

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY

Recommend Documents