MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství
Marie Sochorová
DÁRCOVSTVÍ KRVE A PŘÍSTUP SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI Bakalářská práce
Vedoucí práce: PhDr. Michaela Schneiderová
Brno 2013
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pod odborným vedením PhDr. Michaely Schneiderové na základě informačních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a pramenů.
V Brně dne 14. 6. 2013
………............................................ Marie Sochorová
Děkuji PhDr. Michaele Schneiderové za odborné vedení mojí bakalářské práce.
ÚVOD ............................................................................................................................. 7 1 DÁRCOVSTVÍ KRVE .............................................................................................. 8 1.1 Základní principy .................................................................................................. 8 1.2. Významná historická fakta a objevy v transfuzním lékařství v kostce................ 9 1.3 Vznik prvních transfusních stanic ve světě a ČR ............................................... 11 2 PROBLEMATIKA DÁRCOVSTVÍ KRVE .......................................................... 13 2.1 Kritéria pro přijetí dárců krve ............................................................................. 13 2.1.1 Kritéria pro dočasné vyloučení osob z dárcovství ........................................... 16 2.1.2 Kritéria pro trvalé vyloučení osob z dárcovství ............................................... 17 2.3 Postup při odběru krve ........................................................................................ 18 2.3.1 Příprava dárce krve před odběrem ............................................................... 18 2.3.2 Průběh odběru plné krve .............................................................................. 18 2.3.3. Režim dárce po odběru ............................................................................... 19 2.3.4 Rizika pro dárce spojená s odběrem krve ........................................................ 19 2.3.5 Rizika pro příjemce krve.................................................................................. 20 2.4. Vyšetřování krve a krevních preparátů .............................................................. 21 2.5 Registry spojené s dárcovstvím krve .................................................................. 22 2.5.1 Národní registr osob vyloučených z dárcovství krve................................... 22 2.5.3 Strategická krevní banka .............................................................................. 23 2.5.4 Další registry dárců ...................................................................................... 23 2.5.5 Způsob zvaní registrovaných dárců k odběru .................................................. 24 3 LEGISLATIVA A OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ KRVE .............................................. 25
4
3.1 Zákonné výhody pro dárce krve ......................................................................... 25 3.2 Výhody poskytované zdravotními pojišťovnami ............................................... 25 3.3 Oceňování dárců vyznamenáním ........................................................................ 26 4 PROPAGACE DÁRCOVSTVÍ KRVE .................................................................. 27 5 ZPŮSOB ODBĚRU KRVE A ZPRACOVÁNÍ ..................................................... 29 5.1 Typy odběrových souprav .................................................................................. 29 5.2 Druhy odběrů a způsob jejich odebírání. ............................................................ 29 5.2.1 Odběr plné krve ........................................................................................... 29 5.2.2 Odběr krevních složek - Aferézy ................................................................. 30 5.3 Konzervace a stabilizace krve............................................................................. 31 5.3.1 Konzervace teplotou .................................................................................... 32 5.3.2 Kryokonzervace ........................................................................................... 32 5.4 Skladování transfuzních přípravků ................................................................. 32 6 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY.................................................................... 34 7 METODIKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ......................................................... 35 7.1 Metoda průzkumného šetření a její zdůvodnění ................................................. 35 7.2 Charakteristika sledovaného souboru respondentů............................................. 36 7.3 Pilotní studie ....................................................................................................... 36 7.4 Realizace průzkumného šetření .......................................................................... 36 7.5 Analýza a interpretace dat................................................................................... 37 8. DISKUZE ................................................................................................................ 54 NÁVRH ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ................................................ 61
5
ZÁVĚR ........................................................................................................................ 62 ANOTACE .................................................................................................................. 63 ANOTATION .............................................................................................................. 64 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ............................................. 65 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 68 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 69 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 71 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 72 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 73 Příloha 1 Nadstandardní služby pro dárce krve, které poskytují zdrav. pojišťovny ..... 73 Příloha 2 Vyznamenání dárců ....................................................................................... 81 Příloha 3. Dotazník ....................................................................................................... 83 Příloha 4 Seznam transfusních přípravků vyráběných z lidské krve ............................ 89 Příloha 5 Krev a její funkce v organismu ..................................................................... 93 Příloha 6 Obsah železa v některých potravinách .......................................................... 97 Příloha 7 Doplňující tabulka ......................................................................................... 98
6
ÚVOD Krev a její využití k léčebným účelům byla předmětem zájmu lidstva již od pradávna, (o čemž svědčí různé zmínky, které nalézáme v dochovaných historických záznamech). Ovšem využití krve ve prospěch lidského zdraví však bylo možné až s příchodem medicínských objevů a zákonitostí fyziologie, (jako byl objev krevního oběhu, krevních skupin a Rh faktoru). Největší z těchto objevů přišly v průběhu rozvoje lidstva na přelomu 19 – tého a 20 – tého století. Registry dárců by měli představovat optimálně ve vyspělých zemích 4 – 6 % populace. V České republice jsou to 3 %, což signalizuje, že je nadále třeba výchova k dárcovství a cílená propagace. Demografický vývoj v budoucnosti předpokládá posílení vyšších věkových kategorií, což může negativně ovlivnit počty aktivních dárců, proto je zapotřebí získávat pro dárcovství mladou generaci a vytvořit ve společnosti takové podmínky, aby na dárcovství krve bylo pohlíženo s respektem.1 S rozvojem medicíny se dárcovství krve a problematika s ním spojená stala aktuálním tématem, které přetrvalo do dnešních dob. Lidskou krev stále ještě neumíme nahradit žádným uměle vyráběným přípravkem, proto je zapotřebí dárců krve, kteří svoji krev dávají pro potřeby medicíny. Velmi si vážím těchto dárců, kteří nezjištným způsobem pomáhají druhým, proto jsem si vybrala toto téma. Cílem mé práce bylo zjistit, jak přistupuje současná veřejnost k dárcovství krve. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí. První teoretická část je zaměřena na dárcovství krve (definice dárcovství, problematika dárcovství, legislativa a oceňování dárců krve, propagace na podporu dárcovství a způsoby odběru a zpracování krve). Druhá empirická část mapuje přístup současné společnosti k problematice dárcovství krve za pomocí kvantitativního průzkumu, metodou originálního dotazníkového šetření
1
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II.s. 95
7
1 DÁRCOVSTVÍ KRVE
Dle Mezinárodní federace Červeného kříže a půlměsíce je dárcovství krve definováno takto :Darování krve, plazmy a buněčných složek se považuje za dobrovolné a bezplatné, pokud tak dárce činí ze své svobodné vůle, tzn. není na něj vyvíjen žádný nátlak a nedostává za to žádnou náhradu ať již ve formě přímé platby, nebo způsobem, který může být považován za náhradu peněz. (toto zahrnuje i placené pracovní volno delší, než je rozumně potřebné pro odběr a cestu s ním spojenou). Malé dárky, občerstvení a náhrada přímých cestovních nákladů jsou s " dobrovolným bezplatným dárcovstvím" slučitelné.2
1.1 Základní principy
Základními principy dárcovství krve jsou postaveny na dobrovolnosti a bezplatnosti, což zaručuje a výrazně zvyšuje bezpečnost vyráběných přípravků a tím i zdraví dárců i příjemců. Dárce musí být předem řádně informován o možných rizicích spojených s vlastním odběrem. Musí být respektována anonymita mezi dárcem a příjemcem a dárcovství nesmí být ovlivněno rasovou, náboženskou ani žádnou jinou diskriminací. Hlavní zájem by měl být soustředěn především na bezpečnost a zdraví dárce.3
2
Srov.Dárci krve a kostní dřeně [online] Dostupné z www http://.nemcb.cz/definice-dobrovolneho-a-bezplatneho-
darcovstvi/ 3
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II.s. 95
8
1.2. Významná historická fakta a objevy v transfuzním lékařství v kostce Objevy a poznatky o lidské krvi učiněné v průběhu staletí otevíraly nové možnosti využití krve v lékařství. Stály za vznikem medicínských oborů zabývajícími se odběry, zpracováním a vyšetřováním krve. Nejdůležitější z těchto objevů jsou zde uvedeny v datech. 1628 – Angličan William Harvey uveřejnil poznatky o objevu krevního oběhu. 1665 – Anglický fyziolog Richard Lower provedl krevní převod mezi dvěma psy. 1667 – Jean Baptist Denis provedl ve Francii úspěšný pokus převodu krve jehněte člověku. 1818 – Profesor fyziologie a porodnictví James Blundell použil pro transfusi lidskou krev u vykrvácených rodiček 1840 – Anglický lékař Samuel Amstrong Lane provedl úspěšný krevní převod při léčbě hemofilie 1867 – Anglický lékař Josepf Lister použil antiseptický prostředek jako prevenci bakteriální kontaminace transfuzní krve. 1900 – Rakouský lékař Karl Landsteiner uveřejnil poznatky o objevu krevních skupin A, B a 0. 1901 – Český lékař Jan Jánský objevil čtvrtou krevní skupinu AB. 1907 – Reuben Ottenberg lékař z New Yorku poprvé provedl test na zjíštění krevní skupiny a kompatibility krve před krevním převodem. 1915 – Richard Lewisohn použil poprvé antikoagulans (citronan sodný), který umožnil i nepřímé převody krve. 1916 – Francois Rous uveřejnil poznatky o užití roztoku citronanu sodném s glukózou jako antikoagulans a možnosti skladování odebrané krve i několik dní po odběru.4
4
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II s. 180
9
1930 – V Sovětském svazu vznikajé první krevní sklady. 1939 – Karl Landsteiner objevil Rh systém 1940 – Profesor Edwin Cohn vyvinul etanolovou frakci plazmy k získání jednotlivých krevních komponent. 1943 – J. F. Loulit a P.L. Mollison představili antikoagulační roztok, který umožňoval redukci objemu antikoagulačních roztoků a krev bylo možno skladovat po delší období. 1945 – Coombs, Mourat a Race popisují použití protilátky proti lidskému globulinu, později označovaný jako ,,Coombsův test“. 1950 – Andrey Smith používá glyceroul jako kryoprotektivum, a tak je možno uchování erytrocytů ve zmrazeném stavu. P. Murphy představuje plastické vaky pro odběr krve, které nahrazují dosud používané skleněné. 1959 – Max Perutz definuje molekulární strukturu hemoglobinu. 1960 – A. Solomon a J. L. Fehey představují první provedení plazmaferézy. 1961 – Je popsána role destičkových koncentrátů stavějících krvácení. 1962 – Vyroben první koncentrát antihemofilického (FVIII) faktoru. 1964 - Představena plazmaferéza jako zdroj plazmy pro frakcionalizaci. 1969 – Vyroben anti-RhD imunoglobulin jako lék proti rozvoji anti RhD protilátek k léčbě RhD neg. matek po porodu RhD pozit. dítěte. 1971 – Zahájeno testování hepatitidy B u dárců 1985 – Zavedení screeningového testu pro detekci viru HIV 1992 – Zahájeno testování protilátek proti hepatitidě C.
10
1996. – Zahájeno testování antigenu p24 HIV.5
1.3 Vznik prvních transfuzních stanic ve světě a ČR Za zakladatele prvních krevních skladů ve světě je považován anglický vojenský lékař Oswald Hope Robertson, který začal zřizovat pro účely armády během první světové války krevní sklady přímo na americké frontě, kde působil jako vojenský lékař. Odebranou krev s přísadou citronanu sodného a glukózy skladoval až 28 dní v ledu a potom ji bezpečně použil u zraněných vojáků. Své poznatky publikoval v roce 1918 v Britisch medical journal. Zajímavostí je, že po skončení války byl v USA tento způsob uchovávání krve pozapomenut a byl znovuobjeven až v roce 1939.6 Přestože Osvald Hope Robertson je považován za zakladatele transfuzních stanic, první systematické a organizované transfuzní stanice byly založeny v roce 1930 v Sovětském sazu. U nás mělo do roku 1948 dárcovství krve podobu dobrovolného darování krve většinou příbuzných pacientu nebo zdravotnických pracovníků. Tento způsob dárcovství byl neorganizovaný a velmi pomalý. V Praze za účelem sdružování dárců vznikl v roce 1937 spolek SAMARITA, který byl soukromým sdružením dárců. Velký nedostatek krve a především konzervované byl zaznamenán hlavně v období druhé stětové války. V roce 1948 byly vydány zákony č. 49/1947 a č. 158/1948, které měly pro dárcovství krve velký význam. Začaly vznikat první Transfuzní stanice, nejprve na úrovni krajské později na úrovni okresní. Tyto stanice měly za úkol zásobovat krví veškeré nemocnice. Mezi prvními byla také otevřena Transfuzní stanice v Brně, která 1. 6. 1949 vznikla v patologicko – anatomickém ústavu v Zemské nemocnici na Pekařské. V roce 1952 byl založen v Praze Ústav hematologie a krevní transfuze jehož součástí byly i výzkumné ústavy zabývající se problematikou hematologie. Transtuzní
5
6
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II s. 180 Srov.
Kapitán
Oswald
Hope
Robertson
http://ramcjournal.com/content/150/4/291.full.pdf
11
[online]
Dostupné
z
www
lékařství se začalo velmi rychle rozvíjet. Velkou úlohu v organizaci dárcovství krve plnil Československý červený kříž, který organizoval nábory dárců, vedl jejich evidence a seznamoval veřejnost s potřebou a využíváním krve v lékařství.7 V roce 1960 již bylo evidováno 900 dobrovolných dárců krve. Bezpříspěvkové dárcovství se stalo jedním z hlavních úkolů Českého červeného kříže.8
7
8
.Srov. Transfuze Hematol. dnes, 15,2009 Srov.
Český
červený
kříž
a
oceňování
bezpříspěvkových
http://alf.ktnoha.cz/vyzva/oceneni.htm
12
dárců
krve[online]
Dostupné
z www
2 PROBLEMATIKA DÁRCOVSTVÍ KRVE
Lidská krev má v současné medicíně velmi nezastupitelnou roli. Přesto, že v oblasti transfuzního lékařství bylo učiněno již velké množství objevů, stále nelze v plném rozsahu krev ničím nahradit. S rozvojem moderní medicíny se navyšuje stále její spotřeba, nejen v chirurgických a traumatologických oborech, ale i v dalších odvětvích medicíny. Jediným způsobem jak uspokojit narůstající poptávku a zajistit dostatečné množství krve, je dárcovství krve.
2.1 Kritéria pro přijetí dárců krve
Dárcovství krve je dobrovolné s upřednostněním bezpříspěvkové dárcovství před placeným (bezpříspěvkoví dárci nemají finanční motivaci a tak je zde malé riziko, že budou záměrně zatajovat informace o svém zdravotním stavu nebo rizikovém chování). Aby mohl potencionální dárce darovat krev, musí splňovat předepsaná kritéria, která souvisí s odběrem krve. Úkolem těchto nastavených kriterií je zabránit ohrožení zdraví jak samotného dárce tak zdraví nebo života příjemce.9 Kritéria stanovuje a přesně specifikuje předpis č. 143/2008 Sb. – Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění a jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi). Obsah vyhlášky vychází z doporučení Rady Evropy .10 Vyhláška stanovuje dotazníkové šetření, ve kterém dárce uvádí údaje o svém zdravotním stavu, klinické vyšetření (TK, Puls, Teplota) a laboratorní vyšetření (KO a zejména Hb) na základě kterých posuzuje lékař způsobilost dárce k odběru. Součástí vyšetření je i pohovor s dárcem, podpis souhlasu s odběrem a čestné prohlášení o
9
Srov. Jílková, H., Transfusní lékařství s. 62,63
10
Srov. Předpis č. 143/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské
krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) [online], Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-143
13
správnosti údajů. Závažná onemocnění, stejně jako rizikové chování a toxikománie jsou důvodem pro trvalé vyřazení z dárcovství krve. 11 V České republice může být přijat za dárce občan ČR nebo cizinec, který má povolení k dlouhodobému pobytu, zdravotní pojištění, je schopen se dorozumět a splňuje následující podmínky: 12 Laboratorní výsledky odpovídající předepsaným hodnotám: -
Hemoglobin více jak 125g/l u žen a více jak 135 g/l u mužů;
-
Bílkovina v krvi více jak 60 g/l;
-
Trombocyty v krvi více jak 150 x 109/l;
Vitální funkce: -
Pulz 50 – 100/min, pravidelný rytmus;
-
TT do 37°C;
-
Krevní tlak systolický méně nebo rovno 180 mm Hg, diastolický méně nebo
rovno 100mm Hg. Další tělesné a zdravotní podmínky -
Věk 18 – 65 let (prvodárci do 60 let)
-
Hmotnost nad 50 kg13
-
Dobrý zdravotní stav ( absence závažného onemocnění).
11
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II s. 96
12
Srov. Bohoněk, M., Krev jako léčivo, Informace pro dárce krve, s 6.
13
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II s. 96
14
-
Dárce nemá chronické onemocnění plic, tuberkulózu, hepatitidu, onemocní
jater, ledvin, onemocnění močového ústrojí, onemocnění srdce a cév, kožní onemocnění, pohlavní nemoc (kapavku a syfilis), onemocnění zažívacího traktu, tyfus, paratyfus, onemocnění endokrinní a revmatické, onemocnění krve a krvetvorby, onemocnění nervového systému (epilepsii a roztroušenou sklerózu). -
Neprodělal malárii ani jinou tropickou nemoc;
-
Nebyl v letech 1980 – 96 více jek šest měsíců v Anglii nebo Francii;
-
Neprodělal Jakobs - Creutzfeldovu chorobu (BSE);
-
Není alkoholik;
-
Není HIV pozitivní;
-
Netrpí psychiatrickým onemocněním;
-
Nepatří do skupiny osob s rizikovým chováním (promiskuitní způsob života,
nitrožilní -
narkomané);14
Není na seznamu osob trvale vyloučených z dárcovství krve.
Pro dárce krevních složek aferézou jsou navíc ještě stanoveny další podmínky jako je anamnéza bez krvácivých epizod a retence tekutin, trombofilními stavy a epilepsie. Výhodou pro odběr krve je kvalitní žilní přístup. Také nesmí být v místě venepunkce známky atopického ekzému nebo jiného kožního onemocnění. Dárci, kteří nesplňují podmínky stanovené pro dárcovství krve jsou z dárcovství krve dočasně nebo trvale vyloučeni.15
14
Srov. Mohu být dárcem [online], Dostupné z www http://.fnbrno.cz/mohu-byt-darcem/t1532
15
Srov. Mohu být dárcem [online], Dostupné z www http://.fnbrno.cz/mohu-byt-darcem/t1532
15
. Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II s. 96
15
2.1.1 Kritéria pro dočasné vyloučení osob z dárcovství Dárci krve s dočasnou kontraindikací dárcovství krve mohou být opět zařazeni do registru aktivních dárců, pokud pominou důvody, pro které byl dárce dočasně vyřazen. Mezi tyto důvody patří infekce. -
Brucelóza, osteomyelitida. horečka Q, tuberkulóza (2 roky po uzdravení).
-
Syfilis (1 rok od úplného vyléčení).
-
Toxoplasmóza (3 měsíce od úplného uzdravení).
-
Revmatická horečka (2 roky po vymizení příznaků).
-
Teplota nad 38°C (2 týdny po vymizení příznaků).
-
Chřipková onemocnění (2 týdny po uzdravení).
-
Malárie (6 měsíců od návštěvy oblastí s výskytem malárie a 3 roky po ukončení
léčby malárie nebo pokud osoba žila v malarické oblasti prvních 5 let života). Dalším možným důvodem pro dočasné vyřazení z dárcovství může být vystavení se riziku přenosu infekce. Zde platí ochranná karanténa po dobu šesti měsíců. -
Vyšetření endoskopickou metodou;
-
Poranění injekční jehlou;
-
Příjemce krevní transfuze a transfuzního přípravku;
-
Transplantace;
-
Velká chirurgická operace;
-
Tetování nebo piercing;
Očkování (V případě očkování oslabenými viry a bakteriemi je doporučován odklad 4 týdny. Při očkování inaktivovanými viry, bakteriemi a toxoidy není odklad nutný, stejně tak jako při očkování proti hepatitidě A, B, vzteklině a klíšťové encefalitidě).
16
Dalšími důvody jsou: -
těhotenství a laktace po dobu 6 měsíců po porodu nebo interrupci16
-
malý chirurgický výkon, který zahrnuje i extrakci zubu nebo výplň kořenu
vyloučení po
dobu 1 týdne
2.1.2 Kritéria pro trvalé vyloučení osob z dárcovství Do této skupiny jsou zařazeny všechny osoby, u kterých byla zjištěna trvalá kontraindikace dárcovství krve. Jedná se o osoby : -
se závažným chronickým onemocněním; -
s koaguopatií v anamnéze;
-
osoby s DM léčeným podáním inzulínu;
-
s infekčním onemocněním jako je hepatitida B a C, virem HIV 1 a 2;
-
se zhoubným onemocněním;
-
po transplantaci rohovky, štěpu tvrdé pleny mozkové nebo po léčbě přípravky z lidských hypofýz;
-
uživatele drog, hormonů a anabolických steroidů v anamnéze;
-
s rizikovým sexuálním chováním;
-
příjemci xenotransplantátu;17
16
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II s. 98
17
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II s. 98
17
2.3 Postup při odběru krve Dodržování všech zásad správného postupu při odběru krve jak ze strany dárce, tak ze strany pracovníků transfuzní stanice je hlavní podmínkou pro získání krve jako výchozí suroviny pro další zpracování.
2.3.1 Příprava dárce krve před odběrem Příprava dárce začíná již v domácím prostředí 12 hodin před odběrem. Dárce by neměl pít alkoholické nápoje, vynechat ze stravy tučná jídla a naopak by měl vypít dostatečné množství tekutin (alespoň 2,5) V den odběru může dárce lehce dietně posnídat, jako vhodné se uvádí netučné potraviny (obyčejný rohlík, suchary, kukuřičné lupínky, piškoty, marmeláda, ovoce a zelenina) Nevhodné potraviny jsou mléčné a masné výrobky pro velké množství tuku a celozrnné pečivo, které může obsahovat jádra a semínka, která jsou tučná. Důležitý je dostatečný příjem tekutin, minerálka, džus, čaj. Káva by měla být pouze bez mléka. Před odběrem by dárce neměl kouřit. Pokud dárce daruje krevní složky některou z aferetických metod, měl by několik dní před odběrem preferovat potraviny bohaté na vápník. Dárci trombocytů se musí vyvarovat 48 hodin před odběrem užití léku léku Aspirinu. Po příchodu na transfusní oddělení je dárce vyzván, aby předložil občanský průkaz nebo cestovní pas a obdrží dotazník k vyplnění informací o svém zdravotním stavu. Následně je zaevidován do registru dárce krve, odebrán vzorek krve k rychlé diagnostice a změřeny fyziologické funkce (teplota, krevní tlak). Následně je dárce vyšetřen lékařem, který zhodnotí jeho zdravotní stav a způsobilost k odběru. Po tomto vyšetření postupuje do prostoru filtru, kde je provedena hygiena odběrového místa. 2.3.2 Průběh odběru plné krve Po dezinfekci odběrového místa, následuje venepunkce a vlastní odběr krve do jednorázových odběrových vaků. Časový průběh jednoho odběru plné krve se pohybuje přibližně okolo 10 až 15 min. Pro usnadnění odběru tiskne dárce v ruce, ze
18
které je odebírána krev, v pravidelných intervalech balónek z měkkého materiálu. Dárci je odebráno 450 ml krve, která je ještě dále zpracovávána.18 2.3.3. Režim dárce po odběru Po ukončení odběru, je místo venepunkce ošetřeno tampónem a náplasťovým krytím. Dárce je poučen, aby místo lehce stlačil po dobu 5 min. a ještě 30 min. setrval na transfusní stanici, aby v případě jakékoliv komplikace (komplikace po odběru krve jsou popsány v kapitole 2.4.4) spojené s odběrem mohla být dárci poskytnuta kvalifikovaná pomoc. Po absolvování odběru dárce odchází do jídelny, kde je mu nabídnuto občerstvení. V den odběru je doporučeno dodržovat klidový režim (vyloučení větší tělesné námahy a sportovních aktivit) a dbát na dostatečný příjem tekutin (nejméně 2,5 l) a jídla obzvláště potravin obsahující železo19. Seznam některých těchto potravin je uveden v příloze 6 s. 96. 2.3.4 Rizika pro dárce spojená s odběrem krve Rizika spojená s odběry krve můžeme rozdělit na akutní a chronická a dále na celkové a lokální. Ztráta krve spojená s odběrem (15 % celkového objemu) bývá tolerována organismem většinou velmi dobře. Při odběru krve může přechodně dojít k poklesu venozního tlaku, čož může způsobit zrychlení srdeční frekvence. Změny arteriálního tlaku nebývají zaznamenány.20 Ztráta objemu krve se dorovnává do 24 hodin přesunem tkáňového moku do krevního řečiště. U dárců s dysfunkcí vegetativního nervového systému může dojít k nevolnosti až ztrátě vědomí (synkopě). Zvláště u prvodárců nebo psychicky labilnějších osob může být spouštěcím mechanizmem provokační podnět, jako je pohled na krev a strach z odběru. Méně častým jevem bývá synkopa ortostatická, která je vázána na okamžitou změnu polohy. V důsledku selhání regulačních mechanizmů při prolongované ortostáze se můžeme setkat s vazovagální synkopou, která se objevuje až několik minut po odběru. Dárce by
18
Srov. Postup pro dárce plné krve [online], Dostupné z krve/t2360 19
http://www.fnbrno.cz/regulovane-darcovstvi-plne-
Srov. Regulované dárcovství plné krve [online], Dostupné z http://www.fnbrno.cz/regulovane-darcovstvi-plnekrve/t2360 20 Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II.s. 102
19
měl z tohoto důvodu setrvat na transfusním oddělení alespoň půl hodiny po odběru. U odběrů aferézou se může objevit nežádoucí účinek citronanového antikoagulačního prostředku projevující se parestézií, brněním, svalovými záškuby až tetanickými křečemi, nauzeou a synkopou.21 Kromě celkových reakcí při odběru krve se můžeme setkat i s lokálními projevy jako jsou alergická reakce na dezinfekční roztok, náplasťové krytí ,nebo hematom v místě venepunkce.Vzhledem k tomu, že při odběrech jsou používány pouze sterilní jednorázové pomůcky nehrozí dárci žádné riziko infekce. .Odběry krve jsou provázeny ztrátou železa (200mg na jeden odběr), doplnění hladiny železa na výchozí hodnotu trvá 40 -50 dní. Mezi chronické komplikace vyskytující se u dárců krve patří sideropenie s poklesem hemoglobinu, v závažných případech až anemie, proto je hladina železa u dárců pravidelně sledována.22 2.3.5 Rizika pro příjemce krve Aplikace léčebného prostředku vyrobeného z lidské krve příjemci je spojena s celou řadou rizik. Rozdělit je můžeme podle závažnosti a nebo časové osy.Podle závažnosti se děli na závažné a lehké , podle časového hlediska na akutní a pozdní. Akutní reakce, které se objeví nejpozději do 24 hod. od podání přípravku, pozdní 5 -7 dnů vyjímečně až 14 dnů po podání. Mezi akutní reakce řadíme hemolytické reakce po podání erytrocytů, febrilní nehemolytická potransfuzní reakce (FNHTR), alergická reakce způsobená specifickými23 protilátkami reagujícími proti alergenům v trans. přípravku, anafylaktická potransfusní reakce, akutní plicní nedostatečnost (TRALI)a bakteriálně toxickou reakci způsobenou bakteriální kontaminací přípravku. Dále potom reakce TACO způsobená přetížením objemu, hypotermie, hyperkalcémie a citrátová toxicita. Za pozdní potransfuzní reakci považujeme hemolytickou reakci u příjemců již v minulosti imunizovaných.24
Potransfuzní purpuru způsobenou
specifickými protilátkami proti trombocytům a reakcí TA – GvHD způsobenou u imunokompromitovaného příjemce proliferací dárcovských lymfocytů.
21
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II.s. 102
22
Srov. Tamtéž s. 97
23
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II.s. 159
24
Tamtéž s 159
20
Příjemce transfusního přípravku je taktéž ohrožen rizikem je přenosu virů, obzvláště retrovirů HIV 1,2, virů hepatitid přenosných krví hepatitida B, hepatitida C, herpes virů – v současné době je jich známo 8 typů, cytomegalovirus, virus hepatitidy G (objeven v roce 1995),TT virus (objeven v roce1997), papilomavirus B 19 a virus západonilské horečky. A v poslední řadě i přenosem parazitů, zejména malárie,(je problémem nejvíce v malarických oblastech) prvoků Trypanosoma brucei způsobující spavou nemoc, klíšťaty přenášené Babeziózy (intraerytrocytární parazité) a hlísticemi.25 2.4. Vyšetřování krve a krevních preparátů Bezpečnost lidské krve a jejich složek je v České republice zajištěno přímo vyhláškou č. 143/2008 Sb. Stejně jako. kritéria pro přijetí dárců, jsou zde stanoveny přesné požadavky na postup odběru a vyšetřování krve na přítomnost infekce a posouzení zdravotního stavu dárce.26 Součástí vyšetření je rozhovor s dárcem a dotazník kde jsou získávány informace o jeho zdravotním stavu. Zatajení informací o závažném nakažlivém onemocnění může být posuzováno jako trestný čin šíření nakažlivé choroby a postihováno dle trestního zákona a to podle §152.27 Při odběru krve jsou pak vyšetřovány vzorky krve dárce na průkaz infekce HIV 1 a 2 a to metodou stanovení protilátky a antigenu p 24. Serologickými testy lze prokázat AntiHIV-1 již v 16 dnu nákazy Na průkaz infekce hepatitidy typu B metodou stanovení povrchového antigenu, hepatitidy C metodou stanovení protilátky a syfilis taktéž metodou stanovení protilátky. Další vyšetření se provádí podle specifikace a
25 26
Srov. Penka, M., Tesařová, E., Hematologie a transfusní lékařství II.s. 102 Srov. Zákonný předpis č. 143/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a
bezpečnosti
lidské
krve
a
jejích
složek
(vyhláška
o
lidské
krvi)
[online],
Dostupné
z
zákoník
[online]
Dostupné
z
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-143 27
Srov.
Zákonný
předpis
č.
40/2009
Sb.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
21
Zákon
trestní
požadavků na surovinu nebo daný přípravek. Taktéž se provádí vyšetření krevní skupiny a Rh faktoru a vyšetření nepravidelných protilátek proti erytrocytům.28 2.5 Registry spojené s dárcovstvím krve Registry jsou nezbytnou součástí organizačního a informačního systému. Na mezinárodní úrovni je to registr dárců vzácných krevních skupin, který je spravován Institutem pro transfuzi a vědu v Bristolu v Anglii Hlavním úkolem tohoto registru je udržovat databázi dárců vzácných krevních skupin.29 Na úrovni národní jsou to registry, zřizované Ministerstvem zdravotnictví (NROVDK) nebo Ministerstvem obrany ČR (Strategická krevní banka). Vlastní registry si vedou i jednotlivé transfuzní stanice, které jsou zdrojem informací jednak pro jejich potřeby a jednak pro statistické potřeby ÚZIS 2.5.1 Národní registr osob vyloučených z dárcovství krve Zřizovatelem tohoto registru je Ministerstvo zdravotnictví a tuto povinnost mu ukládá Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (§ 127 odst. 1 písm. b) Správcem tohoto registru je Ústav zdravotnických informací statistiky ČR (ÚZIS) a byl vytvořen z důvodu zvýšení bezpečnosti transfusních přípravků. Národní registr osob trvale vyloučených z dárcovství krve (NROVDK), eviduje osoby trvale vyloučené z dárcovství pro závažná systémová onemocnění, onkologická onemocnění a krví přenosná onemocnění (hepatitidy B a C, HIV) a užívání některých léků. Je provozován v elektronické verzi, aby byl dostupný v případě potřeby. Osoby vyloučené s dárcovství krve jsou zde evidovány jmenovitě i bez jejich souhlasu.30
28
Srov.Zákonný předpis č. 143/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a
bezpečnosti
lidské
krve
a
jejích
složek
(vyhláška
For
Transfusion
o
lidské
krvi)
[online],
Dostupné
z
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-143 29
Srov
The
Bristol
Institute
Sciences
[online]
Dostupné
z
:
http//ibgrl.blood.co.uk/About/about_ibgrl.htm 30
Srov.NROVDK [online] Dostupné z www http://www.uzis.cz/registry/narodni-zdravotni-registry/nr-osob-trvale-
vyloucenych-darcovstvi-krve.
22
2.5.2 Registr dárců vzácných krevních skupin. Správcem tohoto registru je v České republice Ústav hematologie a krevní transfuze – Praha a spolupracuje s dalšími registry jako je Mezinárodní registr vzácných dárců v Bristolu nebo s bankou vzácných zmražených krví v Ústřední vojenské nemocnici, kde díky této spolupráci lze koordinovat získání vhodného transfusního přípravku pro příjemce s vzácnou krevní skupinou.31
2.5.3 Strategická krevní banka Strategická krevní banka byla zřízena v roce 2003 na Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze pro potřeby armády, ale i pro případ hromadného neštěstí velkého rozsahu, teroristického útoku a náhlého napadení. Je zde uchovávána zásoba erytrocytů a krevních preparátů univerzální krevní skupiny 0-. Krevní preparáty jsou zde uchovávány kryokonzervované a po rozmražení jsou připraveny k okamžitému použití. Od roku 2005 je zde i sklad krevních přípravků pro pacienty s rizikem tvorby antierytrocytárních protilátek, u kterých není možné použít běžný transfusní přípravek.32
2.5.4 Další registry dárců Registry dárců krve si vede každá transfusní stanice. Jsou to rozděleny do tří skupin. -
Registr aktivních dárců – dárci, kteří splňují kritéria pro dárcovství a pravidelně
darují krev nebo její složky. -
Registr dočasně vyřazených dárců – dočasně nesplňují kritéria pro dárcovství,
ale budou zařazení zpět do registru aktivních dárců.
31
.Srov. NRL pro imunohematologii [online] Dostupné z http://.uhkt.cz/zdravotnik/narodni-referencni-
laboratore/imunohematologie 32
.Srov. Výzkumný projekt - Kryokonzervace erytrocytů - vybudování banky zmražené krve: "Strategická krevní
banka"[online]
Dostupné
http://www.uvn.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=543&Itemid=639…
23
z
-
Registr trvale vyřazených dárců – osoby s trvalou kontraindikací.33
Tyto registry jsou vzájemně propojeny a pod záštitou Ústavu hematologie a krevní transfuze a odborné Společnosti pro transfusní lékařství je vytvořen Národní transfusní informační systém, který zahrnuje registr dárců vzácných krevních skupin a registr dárců trvale vyřazených. Registr je dostupný všem transfuzním stanicím.34
2.5.5 Způsob zvaní registrovaných dárců k odběru Registrovaní dárci krve přicházejí k odběru na výzvu transfuzní stanice. Tento způsob plánování odběrů je označováno jako regulováné dárcovství krve. K odběru jsou zváni vždy dárci s krevní skupinou, které je momentálně nedostatečné množství. Tento způsob umožňuje transfusním stanicím pružně reagovat na potřeby lékařů a nemocnic a zároveň efektivně využívat krev pro další zpracování Dárci krve jsou zváni k odběru pozvánkou většinou ve formě SMS. Taktéž je možné se objednat na telefonicky a termín odběru si zvolit.35
33
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství II. s. 102
34
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství II. s. 102
35
Srov. Regulované dárcovství plné krve [online], Dostupné z http:// www.fnbrno.cz/regulované-darcovstvi-plne-
krve/t2360
24
3 LEGISLATIVA A OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ KRVE
Bezpříspěvkové dárcovství krve je v České republice oceněno jednak udělováním vyznamenání, a jednak výhodami pro dárce krve zakotvenými přímo v zákoně (na dárcovství krve je pohlíženo jako na úkon ve veřejném zájmu).
3.1 Zákonné výhody pro dárce krve
Zákoník práce, zákon 262/2006 Sb. část VIII., Díl 2. uvádí: „činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.“36 Zákon o dani z příjmu č. 586/92 Sb. § 15, umožňuje dárci krve odečíst od základu daně částku rovnající se 2000 Kč. za jeden odběr.37
3.2 Výhody poskytované zdravotními pojišťovnami S nabídkou výhod pro dárce přicházejí zdravotní pojišťovny.Jedná se o příspěvky na rehabilitační a lázeňské pobyty nebo očkování, která nejsou hrazena ze zdrav. pojištění, příspěvky na vitamíny stomatologickou péči a nebo třeba příspěvky
36
37
Zákoník práce – Zák. 262/2006 Sb.,Část VIII.,Překážky v práci, Díl 2 § 203 Jiné úkony v obecném zájmu písm Srov. Zákon o dani z příjmů č. 586/92 Sb. Část první : Daň z příjmu fyzických osob, § 15 Nezdanitelná část
základu daně
25
na nákup optiky a zdravotnických potřeb.38 Každá z pojišťoven si stanovuje podmínky, za kterých je možno zmíněné výhody pro dárce uplatnit. Podrobný seznam příspěvků jednotlivých pojišťoven je uveden v příloze č.1str.73.
3.3 Oceňování dárců vyznamenáním Ocenění v podobě vyznamenání je dárcům udělováno každý rok podle počtu uskutečněných odběrů. Organizováno je oblastními spolky Českého červeného kříže za spolupráce transfusních stanic. Za první odběr je novému dárci udělena Krůpěj krve. Dalším vyznamenáním je medaile Prof. MUDr. Jana Jánského, podle počtu uskutečněných odběrů - bronzová (10 odběrů), stříbrná (20 odběrů ) a zlatá ( 40 odběrů ). Nejvyšším oceněním, které může být dárci uděleno je Zlatý kříž ČČK 3. třídy (40 odběrů) 2. třídy (120 odběrů) a 1. třídy (160 odběrů). Zlaté kříže bývají udělovány dárcům na celostátních shromážděních ČČK.39 Ukázky vyznamenání jsou uvedeny v příloze 2 na s. 81.
38
. Srov.Nadstandartní služby pro dárce,které poskytují zdravotní pojišťovny [online], Dostupné z
http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html 39
Srov.Jak darovat krev [online] Dostupné z http:// www.cervenykriz.zlin.cz/jak-darovat-krev.html
26
4 PROPAGACE DÁRCOVSTVÍ KRVE
V současné době je možno nalézt řadu způsobů jak problematiku dárcovství krve propagovat. Propagační akce probíhají jednak na celostátní úrovni a jednak na úrovni lokální, kde pořadatelé těchto akcí jsou sportovní kluby, firmy, nebo školy. Organizátory celostátní propagace dárcovství krve jsou organizace a občanská sdružení jako Český červený kříž, který organizuje projekty na podporu dárcovství i za účasti známých osob. Zde se zúčastnila 1 česká vícemis 2007 Eva Čerešňáková.40 Klub dárců krve, krevní plazmy, krevních destiček a kostní dřeně se od dubna 2011 ujal péče o projekt krevní barometr, který je informačním systémem mezi sítí transfuzních stanic po celé ČR.41 Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP, která je přímo součástí České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. a podílí se na rozšiřování počtů registrovaných dárců pomocí projektu ,,Daruj krev s VZP.“42 Tento projekt byl spuštěn v roce 2012 na základě průzkumu veřejného mínění a jeho cílem je projektu je zprostředkovat dárcům přístup k informacím týkajících se dárcovství a získat pro dárcovství mladší populaci.43 Pro tento účel využívá mobilní aplikace, která je k dispozici od června 2012. Je určena pro operační systémy iOS (iPhone ,iPad) a android a je zdarma ke stažení na AppStore a portálu GooglePlay Touto cestou mohou dárci i potencionální dárci komunikovat s transfusními stanicemi. Transfuzní stanice takto zdělí o jaké skupiny mají právě zájem. Dárci zde naleznou další informace týkající se odběrů krve.44 Podporou a propagací dárcovství krve se zabývají i další nezdravotnické společnosti jako je Český rozhlas, který pořádá pravidelné akce ve spolupráci s transfuzními stanicemi, pod názvem Daruj krev s českým rozhlasem. Součástí těchto
40
Srov. Dárcovství krve a jejích složek [online] Dostupné z www http://.cervenykriz.eu/cz/bdk.aspx
41
Srov. O Krevním barometru [online] Dostupné z www http://krevnibarometr.cz/o-krevnim-barometru/
42
Srov. Pro dárce[online] Dostupné z www http://transfuznispolecnost.cz/pro_darce.php
43
Srov. Daruj krev z VZP [online] Dostupné z www http://.vzp.cz/klienti/programy-prevence/daruj-krev-s-vzp
44
Srov. Tamtéž.
27
akcí jsou koncerty s volným vstupem za účasti známých hudebníků jako je Tomáš Kočko , nebo Vladimír Mišík.45 Dárcovství krve podpořila i telefonní společnost Vodafone, která uspořádala letos již svojí čtvrtou akci dobrovolných odběrů krve v řadách svých zaměstnanců v centrále v Praze a v Chrudimi. Této akce se zúčastnilo přes 300 zaměstnanců Vodafone, někteří i opakovaně.46 Další akcí na podporu dárcovství byla akce Hokejového klubu Kometa Brno. V měsíci únoru 2012 probíhal projekt daruj krev s Kometou ve spolupráci s transfuzní stanicí Fakultní nemocnice Bohunice, kde za uskutečněný odběr získal dárce 2 vstupenky na jedno ze tří domácích utkání konané v měsíci únoru.47
45
Srov.Daruj krev s Českým rozhlasem [online] Dostupné z www http://.rozhlas.cz/informace/darujkrev/
46
Srov. Darujeme krev a vy [online] Dostupné z www http://vodafone.cz/odpovednost/my-a-vy/darujem/
47
Srov. Daruj krev s Kometou [online] Dostupné z www http://.hc-kometa.cz/clanek.asp?id=4015
28
5 ZPŮSOB ODBĚRU KRVE A ZPRACOVÁNÍ
5.1 Typy odběrových souprav Přípravu kvalitních transfusních přípravků výrazně usnadnil přechod od skleněných láhví používaných na počátku devadesátých let 20. století k systému vícečetných plastových odběrových souprav. Všechny části těchto vaků jsou sterilní a jednorázové. Tento systém snižuje velmi výrazně riziko bakteriální kontaminace krve určené k dalšímu zpracování48. -
Odběrová souprava s uzavřeným systémem – všechny součásti soupravy jsou spojeny včetně jehly, takže je velmi malé riziko jakékoliv kontaminace.
-
Odběrová souprava s otevřeným systémem – součásti soupravy se kompletují před odběrem, riziko kontaminace je vyšší.
5.2 Druhy odběrů a způsob jejich odebírání. Krev pro další zpracování lze získat odběrem plné krve nebo přístrojovými separačními technikami. Množství a frekvence odběrů je dána legislativou.
5.2.1 Odběr plné krve K tomuto odběru se používá uzavřený systém, jehož součástí je vak vyrobený z PVC (polyvinylchlorid) s příměsí změkčovadel, obsahující protisrážlivý roztok. Krev přiváděná do tohoto vaku je zde smíchána protisrážlivým a konzervačním roztokem pomocí míchací váhy. Před vlastním odběrovým vakem je předřazen predepozitní váček ( 30 ml), který slouží k odběru materiálu na předepsaná vyšetření. Množství krve odebrané při jednom odběru je 450 ml a interval mezi jednotlivými odběry by měl
48
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s.108
29
být alespoň 8 týdnů. Celkový počet odebraných odběrů v průběhu jednoho roku by neměl překročit u mužů 5 a u žen 4.49
5.2.2 Odběr krevních složek - Aferézy V současné medicíně se stále více využívá možnosti léčby jednotlivými složkami krve. Při těchto odběrech je dárci odebrána pouze některá složka krve pomocí automatizovaných separátorů. Požadovaná složka se oddělí a ostatní složky jsou navráceny zpět do krevního oběhu dárce. Fyziologie krve je popsána v příl. 5 s.93. Odběry probíhají pomocí přístrojů – separátorů krevních složek, které lze programovat. Tyto přístroje pracují na principu centrifugace (často používaný typ) anebo na principu membránové filtrace (méně používaný typ). V průběhu jednoho odběru prochází přístrojem asi polovina krevního oběhu dárce, a to buď intermitentně po 250 ml krve, kdy krev je odváděna do přístroje z jednoho žilního přístupu. Tento způsob je delší, ale šetrnější pro dárce. Nebo je možné krev odvádět kontinuálně, ale zde je zapotřebí dvou žilních přístupů.50 Erytrocytaferéza – touto metodou lze oddělit erytrocyty a zbytek krve navrátit dárci zpět do organismu. Mezi jednotlivými odběry musí být interval alespoň půl roku. Plasmaferéza – postup, kde lze separovat z krve pouze plasmu a ostatní krevní složky se vrací zpět dárci. Krevní plasma se využívá k léčbě nemocí, kde jsou v plasmě přítomny látky poškozující pacienta např. autoprotilátky. Mezi jednotlivými odběry plazmy by měl být interval 14 dnů. Ročně lze odebrat jednomu dárci nejvýše 25 l plasmy. Trombocytaferéza – metoda umožňující oddělení a odběr krevních destiček. Odebrané destičky se používají například k léčbě trombocytopenie (nedostatek krevních destiček z důvodu malé tvorby nebo předčasného zániku). Interval mezi jednotlivými odběry
49
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s. 99.
50
Srov. Penka. M,Tesařová. E,Hematologie a transfusní lékařství s.100.
30
musí být nejméně 48 hodin. Dárci může být odběr proveden maximálně 24 x ročně. Granulocytaferéza – Jedná se o speciální odběr prováděný na žádost pracoviště speciálně pro pacienty s neutropenií (neutrofil – granulocyt je druh leukocytu mající schopnost pohlcovat cizorodé látky, podílí se tak na imunitě) Multikomponentní dárcovství – při tomto odběru lze odebrat více složek krve.
5.3 Konzervace a stabilizace krve Pro skladování a následné zpracování krve je důležité zachovat její tekutost, celistvost a metabolismus krevních buněk. Mezi nejčastěji užívané antikoagulační prostředky patří roztoky obsahující citronan sodný, kyselinu citrónovou a glukózu (některé obsahují adenin, guanosin a fosforečnan).51 Citronan sodný – zabraňuje srážení krve tím, že váže ionizovaný vápník a snižuje pH krve. Glukóza – ,,je využívána erytrocyty k fosforylaci ADP (adenosindifosfát) na adenosintrifosfát (adenosintrifosfát), ten je erytrocyty užíván jako zdroj energie při jejich metabolismu a redukován zpět na ADP.“52 Prvním konzervačním roztokem, který byl používán ke konzervaci plné krve byl ACD (acidum citricum a dextróza). Doba skladování byla 21 dnů. V současné době jsou roztoky pro konzervaci plné krve i jednotlivých složek upravovány a používány v různých variantách tak, aby vyhovovaly jednotlivým typům uchovávaných odběrů.53
51
52
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s. 108.
. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s. 109.
53
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s. 109.
31
5.3.1 Konzervace teplotou Při snížené teplotě dochází ke zpomalení metabolismu erytrocytů a prodlužuje se tak doba jejich skladování. Erytrocyty je možné uchovávat při teplotě od + 2 do + 6 C až po dobu 49 dnů v závislosti na použitém konzervačním roztoku. Trombocyty se uchovávají při teplotě od + 20°C do + 24° C. Pokud jsou resuspendované v plasmě nebo náhradním roztoku, je možné je skladovat 5 dnů, v případě zajištění sterility až 7 dnů54. Plazmatické transfusní přípravky se uchovávají ve zmrazeném stavu. Zmrazenou plasmu je možné uchovávat při teplotě – 25° C a více až 36 měsíců.
5.3.2 Kryokonzervace Ve zmrazeném stavu lze uchovávat i erytrocyty, trombocyty a kmenové buňky. Metabolické procesy v buňce se zcela zastaví při teplotě – 196° C což je teplota varu kapalného dusíku. Takto zmrazené přípravky lze uchovávat neomezeně dlouho. V praxi se též využívá konzervace v parách tekutého dusíku při teplotách – 150° C, nebo zmražené v mrazících zařízeních při teplotě – 80°C až - 90° C. Takto konzervované krevní složky je třeba zamrazit do předepsané doby od odběru (erytrocyty do 7 dnů, trombocyty do 24 hodin od separace). Při kryokonzervaci se používají kryoprotektivní látky, které zabraňují poškození buněčných membrán krystalizací vody. Mezi tyto látky patří glycerol, dimetylsulfoxid (DMSO), hydroxyetylškrob, albumin. Některé tyto látky je nutné před použitím opět odstranit.
5.4 Skladování transfusních přípravků Při skladování transfusních přípravků musí být skladovací prostředí neustále sledováno, tak aby nedocházelo k mechanickému poškození nebo jakékoliv kontaminaci vlastního produktu, nebo jeho obalu. Musí být zajištěna stálá teplota,
54
. Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s. 110.
32
která je neustále monitorována. Skladovací prostor musí mít dostatečnou kapacitu, osvětlení a být snadno přístupný tak, aby splňoval požadavky bezpečné práce.55 Erytrocytové přípravky se skladují při teplotě od +2°C až + 6°C, odděleně jsou skladovány přípravky -
aktuální zásoba
-
určené pro konkrétní pacienty
-
autotransfuzní přípravky
-
přípravky nevyšetřené
-
určené k likvidaci.
Trombocytové přípravky jsou skladovány při teplotě + 20°C až +24°C třepacích zařízeních, které zajišťují neustále promíchávání, pro uchovávání trombocytů se používají vaky propustné pro plyny. Plazmatické přípravky (plazma kryoprotein,plazma bez kryoproteinu) se uchovávají v mrazících zařízeních při teplotě - 25°C.56
55
56
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s. 111 Srov. Tamtéž s. 116
33
6 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY
CÍL 1: Zmapovat postoj široké veřejnosti k problematice dárcovství krve. OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY: 1. Očekáváme, že více než 50 % respondentů bude hodnotit propagaci dárcovství maximálně po známku 3. 2. Očekáváme, že více než 75 % respondentů bude považovat současný počet dárců krve za dostatečný. CÍL 2: Zmapovat povědomí široké veřejnosti o přípravcích vyráběných z lidské krve. OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY: 1. Očekáváme, že více než 75 % respondentů uvede správně alespoň jeden přípravek vyráběný z lidské krve. 2. Očekáváme, že více než 25 respondentů uvede alespoň jedno riziko spojené s darovanou krví. CÍL 3: Zmapovat počet dárců ve sledovaném souboru respondentů. OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY: 1. Očekáváme, že více než 25 % respondentů alespoň jednou v životě darovalo krev.
34
7 METODIKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
Průzkum bakalářské práce byl zaměřen na problematiku přístupu současné společnosti k dárcovství krve. Pro sběr informací byla zvolena dotazníková metoda, která patří mezi velmi efektivní metodu pro získání údajů. Touto kvantitativní metodou lze získat v krátkém časovém úseku potřebné množství dat od respondentů zařazených do výzkumného vzorku. Výhodou dotazníkové metody je anonymita, ekonomická nenáročnost a možnost rychlého a hromadného vyhodnocení dat. Nevýhodou této metody je nespolupráce respondentů, která se projevuje malou návratností dotazníků a nebo nedostatečně vyplněnými dotazníky.Sledovaným souborem respondentů byla laická i odborná široká veřejnost bez rozdílu pohlaví,věková kategorie 18 – 65 let, bydliště v Jihomoravském kraji. Před zahájením průzkumu byla provedena pilotní studie, která poukázala na některé nepřesnosti ve formulaci dotazů v sestaveném dotazníku. Vlastní průzkumné šetření probíhalo v měsíci únoru 2013 a distribuce dotazníků probíhala prostřednictvím medicísky zaměřené firmy, internetu a pomocí rodiny a přátel. Získaná data byla zpracována do tabulek v absolutní a relativní četnosti a některé zajímavé výsledky zpracovány do koláčového grafu.
7.1 Metoda průzkumného šetření a její zdůvodnění Na základě prostudované literatury o problematice dárcovství krve a doporučení vedoucí bakalářské práce, byl jako metoda průzkumného šetření zvolen dotazník. Jednotlivé položky dotazníku byly sestavovány tak, aby byly srozumitelné respondentům všech věkových skupin a stupňů vzdělání. V úvodní části jsou respondenti požádáni o vyplnění jednotlivých položek dotazníku a jsou zde i přesné instrukce k vyplnění. Dotazník obsahuje 21 položek a je rozdělen na tři části. prví část V první (pol. č 1- 6) jsou položky demografické charakterizující vzorek respondentů. Ve druhé části (pol. č 7 – 16) jsou zařazeny položky zjišťující názory a přístup respondentů k dárcovství krve. Tato část obsahuje i položku vědomostní (pol. č. 14).
35
Odpovědi jsou vyhodnocovány podle seznamu transfuzních přípravků, který je přílohou č. 3. V třetí části (pol.č 17 -20) jsou položky určeny pouze pro dárce krve.V poslední položce dotazníku měli respondenti možnost se vyjádřit k problematice dárcovství. Dotazník obsahuje položky uzavřené (1, 3, 6, 9, 10, 12, 13, 16, 17 a 19), polootevřené (2, 4, 5, 7, 8, 11, 15, 18 a 20) a otevřené a (21). Vzor dotazníku je příloha č. 3 s. 83.
7.2 Charakteristika sledovaného souboru respondentů Aby mohli být respondenti zařazeni do průzkumného šetření museli splňovat následující kritéria: -
laická i odborná široká veřejnost
-
bez rozdílu pohlaví
-
věková kategorie 18 – 65 let.
-
bydliště v Jihomoravském kraji
7.3 Pilotní studie Před zahájením vlastního dotazníkového šetření byla provedena tzv. pilotní studie. Tato studie měla zjistit, zda položky v dotazníku jsou respondentům srozumitelné. Dotazníky v rámci pilotní studie byly distribuovány cílové skupině v nejbližším okolí (rodina, přátelé) v počtu 20 ks.na jejímž podkladě byly zjištěny nedostatky v položkách 9 a 17, které byly doplněny o některé blíže specifikující údaje.
7.4 Realizace průzkumného šetření Distribuce
vlastního
průzkumného
šetření
probíhala
prostřednictvím
medicínsky zaměřené firmy, která se zabývá prodejem zdravotnických potřeb, dále po internetu a pomocí přátel a rodiny, aby byl získán vzorek respondentů vyhovující výzkumnému šetření. Dotazníkové šetření probíhalo v průběhu měsíce února 2013.
36
Celkové množství rozdaných dotazníků bylo 150, návratnost byla 118 dotazníků. Dva dotazníky byly vyřazeny pro neúplnost vyplněných dat a jeden pro nízký věk respondenta (16 let). Použito pro vyhodnocení bylo 115 dotazníků.
7.5 Analýza a interpretace dat K analýze a interpretaci dat bylo využito 115 dotazníků (100 %) Získaná data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel 2007 a Microsoft Word 2007. Získaná data byly zpracovány do tabulek v absolutní četnosti a relativní četnosti (počet respondentů, odpovědi), zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Zajímavá data byly zpracovány do koláčového grafu v relativních četnostech. Položky č. 17 až 20, byly určeny pouze pro dárce krve, z tohoto důvodu je u vyhodnocení těchto položek změna celkového počtu respondentů a to 34 (100 %). A dále pro lepší přehlednost byla poslední položka č. 21 zařazena za položku 15, neboť byla určena pro všechny respondenty tedy 115 (100 %).
37
Položka č. 1: Pohlaví Tab. 1 Pohlaví Odpovědi
Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Muži
59
51,30
Ženy
56
48,70
Celkem
115
100,00
Graf 1: Pohlaví
Komentář: Dotazníkového šetření se zúčastnilo 115 respondentů (100 %), z toho bylo 59 mužů (51,30 %) a 56 žen (48,70 %).
38
Položka č. 2: Kolik je Vám let? Tab. 2: Věk Odpovědi 18 -30 let 31 -40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 61 – 65 let Celkem
Absolutní četnost (N) 49 33 16 15 2 115
Relativní četnost (%) 42,61 28,70 13,91 13,04 1,74 100,00
Graf. 2: Věk
Komentář: Pro přehlednost získaných dat byla tato položka kategorizována do desetiletých období(vyjma první a poslední kategorie). V době šetření bylo ve věkové rozmezí 18 – 30 let 49 respondentů (41,61 %). Ve věkovém rozmezí 31 – 40 let 33 respondentů (28,70 %). Další věkové rozmezí 41 – 50 let bylo zastoupeno 16 respondenty (13, 91 %). Věkové rozmezí 51 – 60 let uvedlo 15 respondentů (13,04 %) a věkové rozmezí 61 – 65 let bylo zastoupeno pouze 2 respondenty (1,74 %).%). Průměrný věk respondentů byl 36 let. Nejmladšímu respondentovi bylo v době šetření 18 let a nejstaršímu 65 let.
39
Položka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tab. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání Odpovědi Základní Vyučen - Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Absolutní četnost (N) 1 8 49 14 43 115
Relativní četnost (%) 0,87 6,96 42,61 12,17 37,39 100,00
Graf 3: Nejvyšší dosažené vzdělání
Komentář: Z celkového počtu 115 respondentů (100%) pouze 1 respondent (0,87 %) byl se základním vzděláním, 8 respondentů (6,96 %) uvedlo vyučeni nebo se středoškolským vzděláním bez maturity. Dalších 49 respondentů (42,61 %) dosáhlo nejvyššího vzdělání středoškolského s maturitou, 14 respondentů bylo v době šetření (12,17 %) s vyšším odborným vzděláním a 43 respondentů (37,39 %)uvedlo vysokoškolské vzdělání.
40
Položka č. 4: Místo Vašeho trvalého bydliště
Tab. 4: Trvalé bydliště Odpovědi Město Venkov Jiné
Absolutní četnost (N) Relativní četnost (%) 95 82,61 20 17,39 0 0,00
115
Celkem
100,00
Komentář: Místo trvalého bydliště ve městě uvedlo 95 respondentů (82,61 %) a zbylých 20 respondentů (17,39 %)v době šetření žilo na venkově. Možnost jiné nezvolil žádný respondent.
Položka č. 5 Povolání Tab. 5 Povolání Odpovědi Zaměstnán Nezaměstnán Student Starobní důchodce Invalidní důchodce Jiné Celkem
Absolutní četnost (N) 95 3 10 2 0 5 115
Relativní četnost v (%) 82,61 2,61 8,70 1,74 0,00 4,35 100,00
Komentář: Nejvíce, 95 respondentů (82,61 %), v době šetření bylo zaměstnaných. Další zaznamenané odpovědi respondentů byly následující:3 respondenti (2,61 %) nezaměstnaní, 10 respondentů (8,70 %) uvedlo odpověď student, 2 respondenti (1,74 %) starobní důchodce. Žádný z respondentů neuvedl invalidní důchodce. A jako
41
odpověď jiné uvedlo 5 respondentů (4, 35 %).(Nejčastěji uvedená odpověď byla OSVČ). Položka č. 6: Znáte svoji krevní skupinu?
Tab. 6: Znalost vlastní krevní skupiny Odpovědi Ano Ne Celkem
Absolutní četnost (N) 90 25 115
Relativní četnost (%) 78,26 21,74 100,00
Komentář: Ve sledovaném souboru 115 respondentů (100 %)bylo zjištěno, svoji krevní skupinu zná 90 respondentů (78,26 %) Zbylých 25 respondentů (21,74 %) svoji krevní skupinu nezná.
Položka č. 7: Setkal (a) jste se s někým kdo potřeboval krev? Tab. 7 Setkání s příjemcem krve Odpovědi Ano Ne Nevím, nevzpomínám si Celkem
Absolutní četnost (N) 46 44 25 115
Relativní četnost (%) 40,00 38,26 21,74 100,00
Komentář: Z celkového počtu 115 respondentů (100 %) uvedlo 46 respondentů (40 %), že se setkalo s osobou, která potřebovala ve svém životě krev Nejčastěji respondenti uváděli, že se s potřebou krve setkali v zaměstnání, u kamaráda, v rodině, nebo sami byli příjemci transfuze, 44 respondentů (38,26) se dosud s nikým nesetkalo a 25 respondentů (21,74 %) uvedlo, že neví, nebo si nevzpomíná.
42
Položka č. 8: Zajímal (a) jste se někdy problematiku dárcovství krve? Tab. 8: Zájem o problematiku dárcovství
Odpovědi Ano Ne Celkem
Absolutní četnost (N) 62 53 115
Relativní četnost (%) 53,91 46,09 100,00
Komentář: Z celkového počtu 115 respondentů (100 %) se 62 respondentů (53,91 %), zajímalo o problematiku dárcovství krve. Nejčastějším důvodem zájmu respondentů o tuto problematiku byl výkon své profese dále z důvodu vlastní informovanosti, z důvodu úvahy o dárcovství krve, studijních nebo rodinných důvodů a pomoci někomu druhému. Viz tab. 23 v příloze 7 str.97. Zbylých 53 respondentů (46,09 %) se nezajímalo.
Položka č. 9: Uvažoval (a) jste někdy o tom, že byste se stal (a) dárce krve? Tab. 9: Úvaha o možném dárcovství krve Odpovědi Ano, ale zatím jsem krev nedaroval Ano jsem (byl jsem) dárce Ne, dárce krve být nechci Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom Celkem
Absolutní četnost (N) 56 34 16 9 115
Relativní četnost (%) 48,70 29,57 13,91 7,83 100,00
Komentář: Z celkového počtu 115 respondentů (100 %) uvažovalo o dárcovství, ale zatím krev nedarovalo 56 respondentů (48,70 %), 34 respondentů (29,57 %) bylo v době
43
šetření dárci krve. Dalších 16 respondentů (13,91 %) darovat krev nechce a 9 respondentů (7,83 %) o dárcovství krve nepřemýšlelo nebo nevědělo. Položka č. 10: Myslíte si, že lidí, kteří darují krev, je v současné době: Tab. 10 Názor na současný počet dárců Odpovědi Dostatek Nedostatek Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom Celkem
Absolutní četnost (N) 15 74 26 115
Relativní četnost (%) 13,04 64,35 22,61 100,00
Komentář: 15 respondentů (13,04 %)v současné době posuzuje, že dárců krve je dostatek, 74 respondentů (64,35 %) uvedlo, že je dárců krve nedostatek, nepřemýšlel (a) jsem o 26 respondentů (5,22 %) o tom nepřemýšlelo nebo nevědělo.
Položka č. 11: Je třeba získávat nové dárce krve? Tab. 11. Názor na získávání nových dárců Odpovědi Ano – je potřeba Ne – není potřeba Nevím nepřemýšlel (a) jsem o tom. Celkem
Absolutní četnost (N) 85 1 29 115
44
Relativní četnost (%) 73,91 0,87 25,22 100,00
Graf 4:Názor respondentů na získávání nových dárců Graf 4 Názor na získávání nových dárců
Komentář: Z celkového počtu 115 respondentů (100 %) bylo zjištěno, že 85 respondentů (73,91 %) si myslí,že je třeba získávat nové dárce krve Nejčastější odpovědi byly zvyšování poptávky po dárcovské krvi, stárnutí současných dárců, krev se nedá ničím nahradit, nedostatek krve, výchova k odpovědnosti, nedostatek krevních derivátů, třeba budu také někdy krev potřebovat, záchrana lidského života a rozšíření registru dárců. 1 respondent (0,87 %) uvedl, že není třeba získávat nové dárce, 29 respondentů (25,22 %) nevědělo, nebo o tom nepřemýšlelo.
Položka č. 12:Jaká je v současné době propagace problematiky dárcovství krve? Tab. 12 Propagace dárcovství krve. Odpovědi Výborná Velmi dobrá Dobrá Dostatečná Nedostatečná Celkem
Absolutní četnost (N) 13 58 2 40 2 115
45
Relativní četnost (%) 11,30 50,43 1,74 34,78 1,74 100,00
Graf 5 Propagace dárcovství krve
Komentář: Z celkového počtu 115 respondentů (100 %) si 13 respondentů (11,30 %) myslí, že propagace dárcovství je výborná, 58 respondentů (50,43 %) považuje propagaci za velmi dobrou, 2 respondenti (1,74 %) uvedli, že je propagace dobrá, 40 respondentů (34,78 %) propagace hodnocena jako dostatečná a 2 respondenti (1,74 %) ji hodnotí jakou nedostatečnou. Průměr hodnocení je 2.65.
Položka č. 13: Myslíte si, že je možné lidskou krev plně nahradit uměle vyráběnými přípravky? Tab. 13 Názor na nahraditelnost lidské krve Odpovědi Ano Ne Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom Celkem
Absolutní četnost (N) 1 98 16 115
Relativní četnost (%) 0,87 85,22 13,91 100,00
Graf 6 Názor na nahraditelnost krve
Z celkového počtu 115 respondentů (100 %) si pouze 1 respondent (0,87 %) myslí, že lidskou krev je možné nahradit, 98 respondentů (85,22 %)uvedlo, že lidskou
46
krev naradit nelze a 16 respondentů (13,91 %), o této problematice nepřemýšlelo nebo nevědělo.
Položka č. 14: Znáte nějaké typy přípravků, které se vyrábí z lidské krve? Tab. 13 Znalost přípravků vyráběných z lidské krve Odpovědi Ano Ne Nevím, o tuto problematiku se nezajímám
Absolutní četnost (N) 38 49 28
Celkem
115
Relativní četnost (%) 33,04 42,61 24,35 100,00
Komentář: Z celkového počtu 115 respondentů (100 %) uvedlo 38 respondentů (33.04 %), že znají některý přípravek vyráběný z lidské krve. Nejčastěji uváděný přípravek vyráběný z lidské krve byla plasma, dále respondenti uváděli Erytrocyty, Trombocyty, Albumin, Imunoglobuliny, Fibrinogen, Antitrombin, Protromplex, Novoseven, Granulocytární přípravky, Haemocompletan, Kryoprecipitát (Viz tabulka 24 v příloze č. 7 str 97). 49 respondentů (42,61 %) žádný přípravek nezná a 28 respondentů (24,35 %) uvedlo, že neví nebo se o tuto problematiku se nezajímá.
47
Položka č. 15: Může darovaná krev představovat pro příjemce krve nějaká rizika?
Tab. 15: Představa o rizikovosti krve pro příjemce Odpovědi Ano Ne Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom Celkem
Absolutní četnost (N) 94 10 11 115
Relativní četnost (%) 81,74 8,70 9,57 100,00
Graf 7:Představa o rizikovosti krve pro příjemce
Komentář: 94 respondentů uvedlo (81,74 %), že dárcovská krev pro příjemce riziko představuje. Nejčastěji respondenti uváděli riziko přenosu infekčních onemocnění, potransfuzní reakce, záměna krevní skupiny a přenos genetických onemocnění.Dalších 10 respondentů (8,70 %) uvedlo, že nepředstavuje a 11 respondentů (9, 57 %) uvedlo, že neví, nepřemýšleli o tom.
48
Položka č. 16: Myslíte si, že současní dárci krve přistupují k dárcovství zodpovědně a nezatajují pro dárcovství důležité skutečnosti o svém zdravotním stavu? Tab. 16: Přístup dárců k dárcovství Odpovědi Ano Ne Nevím Celkem
Absolutní četnost (N) 88 25 2 115
Relativní četnost (%) 76,52 21,74 1,74 100,00
Komentář: Tabulka 16 mapuje názor respondentů na problematiku zodpovědného přístupu dárců k dárcovství a uvádění pravdivých údajů o svém zdravotním stavu. Z celkového počtu 115 respondentů si 88 respondentů (76,52 %),myslí že dárci přistupují k dárcovství zodpovědně. 27 respondentů (23,48 %) uvedlo, že zodpovědně nepřistupují. Zbývající 2 respondenti (1,74 %) uvedli, že neví, nebo o tom nepřemýšleli.
Položka č. 21: Pokud chcete k tomuto tématu něco doplnit, můžete zde. Tab. 17 Možnost vyjádření vlastního názoru Odpověď Využilo možnosti Nevyužilo možnosti Celkem
Absolutní četnost (N) 7 108 115
Relativní četnost % 6,09 93,91 100,00
Komentář: Tabulka 17 uvádí, kolik respondentů využilo možnost vyjádřit se k tématu dárcovství krve. Z celkového počtu 115 respondentů (100 %), tak učinilo 7
49
respondentů (6,09 %), (Nejčastější odpovědi byly: Bojím se jehel. Nevím, zda dárcovství pro mne neznamená nějaké riziko. Přestal jsem darovat, protože si myslím, že s krví se obchoduje. Chci se stát dárcem, ale stále to odkládám z časových důvodů. Při odběru krve omdlévám. Bylo by vhodné dárce motivovat osvobozením poplatků v lékárnách a zdrav zařízeních. Nesplňuji podmínky stanovené pro dárcovství.). 108 respondentů (93,91 %) tuto možnost nevyužilo.
Problematika zaměřená na dárce krve, zde tvořilo soubor respondentů 34 dárců což bylo považováno za 100 %.
Položka č. 17: Jakých jste (byl jste) dárce krevních složek? (Možno zvolit více odpovědí) Tab. 18 Darované složky krve Odpovědi Plná krev Plazma Trombocyty Kostní dřeň Celkem odpovědí
Absolutní četnost (N) 32 6 6 1 45
Relativní četnost (%) 71,11 13,33 13,33 2,22 100,00
Komentář: Na tuto otázku odpovídali pouze dárci krve, kreří měli možnost volit z více odpovědí. Z celkového počtu 45 odpovědí (100 %) bylo zaznamenáno 32 x (71,11 %) plná krev, 6 x (13,33 %) plazma, 6 x (13,33 %) trombocyty a 1 x (2,22 %) kostní dřeň.
50
Položka č. 18: Kolik odběrů jste již absolvoval (a) Tab. 19: Počet odběrů u dárců Odpovědi 1 odběr 2 - 5 odběrů 6 - 10 odběrů 11 - 20 odběrů 21 - 30 odběrů 31 a více Nevím, nevzpomínám si Celkem
Absolutní četnost (N) 2 13 5 3 3 5 3 34
Relativní četnost (%) 5,88 38,24 14,71 8,82 8,82 14,71 8,82 100,00
Komentář: Tabulka 19 uvádí počet odběrů u dárců. Počty odběrů jsou rozděleny do 7 kategorií. Z celkového počtu 34 dárců (100 %) uvedli v době šetření 2 dárci (5,88 %), že absolvovali 1 odběr, 2 - 5 odběrů uvedlo 13 dárců (38,24 %), 6 – 10 odběrů uvedlo 5 dárců (14,71 %), 11- 20 odběrů uvedli 3 dárci (8,82 %), 21 – 30 odběrů uvedli 3 dárci (8,82 %), více než 31 odběrů uvedlo 5 dárců (14,71 %), počet odběrů neuvedli 3 dárci (8, 82 %).
Tab. 20: Zařazení dárců Odpovědi Aktivní dárce krve Dočasně vyřazen Trvale vyřazen Celkem
Absolutní četnost (N) 25 5 4 34
Komentář:
51
Relativní četnost (%) 73,53 14,71 11,76 100,00
Z celkového počtu 34 všech dárců krve mezi respondenty (100 %), bylo 25 aktivních dárců (73,53 %) 5 dočasně vyřazeno (14,71 %) a 4 vyřazeni trvale (11,76 %).
Položka č. 19: Darujete krev v soukromém nebo státním zařízení? Tab. 21:Volba zařízení dárců pro darování krve Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
V soukromém
2
5,88
Státním
32
94,12
Celkem
34
100,00
Odpovědi
Komentář: Z celkového počtu 34 dárců krve (100 %) darují krev v soukromém zařízení pouze 2 dárci (5,88 %) a dalších 32 dárců (94,12 %) daruje krev v zařízení státním.
Položka č. 20: Co Vás motivovalo k tomu, abyste se stal dárce krve? (Možno zvolit více odpovědí) Tab. 22: Motivace k dárcovství Odpovědi Pomoc někomu druhému Kontrola svého zdravotního stavu Výhody, které poskytují zdravotní pojišťovny Finanční odměna Nevím, nepřemýšlel jsem o tom Celkem odpovědí
Absolutní četnost (N) 28 11 2 4 3 48
52
Relativní četnost (%) 58,33 22,92 4,17 8,33 6,25 100,00
Graf 8 Motivace dárců
Komentář: Graf 8 Motivace k dárcovství
Tabulka 20 uvádí, jaká byla nejčastější motivace dárců k dárcovství krve. Z celkového počtu 48 odpovědí (100 %), byla nejčastěji uváděna 28 krát (58,33 %) pomoc někomu druhému, dále 11 krát (22,92 %) kontrola svého zdravotního stavu, 2 krát (4,17 %) výhody, které poskytují zdravotní pojišťovny, 4 krát (8,33 %) finanční odměna a 3 krát (6,25 %) odpověď nevím, nepřemýšlel jsem o tom.
53
8. DISKUZE
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat přístup současné společnosti k dárcovství krve. Teoretické část poskytuje náhled na problematiku dárcovství krve, legislativu a oceňování dárců, propagaci dárcovství. způsoby odběru krve a její zpracování. Empirická část mapuje postoj široké veřejnosti k problematice dárcovství, podvědomí o připravcích vyráběných z lidské krve a počet dárců krve ve sledovaném souboru respondentů. Pro získání dat této části práce bylo zvoleno kvantitativního průzkumu pomocí originálního dotazníkového šetření. Dotazník tvořil krátký úvod, který obsahoval téma bakalářské práce, za jakým účelem jsou zde data zjišťována a instrukce k vyplnění dotazníku. Dále dotazník obsahoval celkem 21 otázek, které byly rozděleny na demografické (obecné), vědomostní a mapující názory respondentů. Získaná data byla zpracována do tabulek a vyhodnocena v absolutní a relativní četnosti. Průzkumu probíhal v Jihomoravském kraji. Výsledky průzkumu byly srovnávány s bakalářskou prací Bc Evy Studené, která byla obhájena na LFMU 2010. Tato práce se týkala problematiky dárcovství krve ve společnosti. Průzkumu se zde zúčastnilo 149 respondentů z řad laické veřejnosti nad 18 let a probíhal pomocí dotazníku. Dále byla pro srovnání výsledků využita dostupná odborná literatura a internetové zdroje. Za účelem získání dat bylo rozdáno 150 dotazníků, z tohoto množství se vrátilo vyplněných 118, 1 dotazník byl vyřazen pro nízký věk respondenta a dva pro neúplné vyplnění dat. Ke zpracování a vyhodnocení bylo použito 115 dotazníků. Charakteristiku cílové skupiny respondentů můžeme zjistit z otázek č. 1 až 5, které zjišťovali pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, bydliště a povolání.
54
V otázce č. 1. pohlaví respodentů, bylo zjištěno, že dotazníkového šetření se zúčastnilo více mužů 59 (51, 30 %), žen bylo 56 (48,70 %). V průzkumu Evy Studené byl výsledek podobný jako v mém, taktéž muži byli zastoupeni ve sledované skupině respondentů ve větší míře 56,38 % a žen 43,62 % z celkového počtu respondentů. V otázce č. 2., ve které byl zjišťován věk respondentů, (položka polootevřená). Průměrný věk respondentů byl 36 let. Tento výsledek je dán možná tím, že 86,61 % respondentů uvedlo, že v době šetření bylo zaměstnaných, tedy v produktivním věku. Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou byla 18 -30 let a to 49 (42,61 %) a nejméně kategorie 61 – 65 let, zde byli pouze 2 (1,74 %) respondenti. Nejmladšímu respondentovi bylo v době šetření 18 let a nejstaršímu 65. let. V otázce č. 3. uváděli respondenti nejvyšší dosažené vzdělání. Zde byla jednoznačně nejpočetnější skupina respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou 49 (42,61 %) a následně za ní s vysokoškolským vzděláním 43 (37, 39 %). Středoškolské vzdělání bez maturity uvedlo 8 (6,96 %) a vyšší odborné 14 (12,17 %). Pouze 1 (0,87 %) respondent z celkového počtu dotázaných uvedl základní vzdělání. Velký počet respondentů s vysokoškolským a středoškolským vzděláním je zřejmě dán tím, že v současné době zaměstnavatelé kladou stále vyšší požadavky na vzdělání svých zaměstnanců. V otázce č.4. trvalé bydliště, měli respondenti možnost výběru z nabídnutých odpovědí (položka uzavřená). Jako místo svého trvalého bydliště v době šetření označilo 95 (82, 61 %) respondentů město a zbylých 20 (17,39 %) žilo na venkově. Tento výsledek může být zkreslen nerovnoměrnou distribucí dotazníků. Otázka č.5. mapovala zaměstnání respondentů. Nejvíce 95 (86, 61 %) jich bylo zaměstnaných, nezaměstnaných byly pouze 3 (2,61 %), 10 (8,70 %) dotázaných respondentů bylo studentů a 2 (1,74 %) starobní důchodci. Jako odpověď jiné uvedlo 5 respondentů. Nejčastější uvedená odpověď byla OSVČ.
Cíl č. 1 Zmapovat postoj široké veřejnosti k problematice dárcovství krve. Očekávaný výsledek č.1. K vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku se vztahovala položka č.12. Očekáváme, že více než 50 % respondentů bude hodnotit propagaci dárcovství krve maximálně po známku 3. se potvrdil. Jako výbornou, hodnotilo propagaci dárcovství 11, 30 % respondentů, velmi dobrou 50,43 %, za
55
dobrou ji považuje 1,74 % jako dostatečnou ji hodnotilo 34,78 % za nedostatečnou ji považuje pouze 1,74 % respondentů. Propagaci probíhající v současné době v podobě akcí a projektů na podporu dárcovství a zdrojů v tištěné a elektronické podobě hodnotí pozitivně 73 (63, 47 %) respondentů. V této práci nejčastější zdroje informací nebyly zjišťovány, ale pro doplnění uvádím výsledky průzkumu studentky Evy Studené, který prováděla ve své bakalářské práci, kde jako nejčastější zdroj informací o dárcovství krve, je uvedena rodina a přátelé a to v 33,63 %, média uvedlo 25,56 %, školu a pracoviště uvádělo 20,63 % respondentů a informační letáky a brožury v ordinacích lékařů uvedlo dle jejího průzkumu 17, 49 %. Podle ankety – Průzkum spokojenosti dárců krve ÚHKT, se kterou byla její práce srovnávána byla rodina a přátelé dokonce uvedena v 38, 50 % odpovědí. Z tohoto zjištění vyplývá, že informovanost veřejnosti je dobrá, pouze uvedený zdroj informací rodina a přátelé může být zkreslen na základě toho, že prvotní zdroj informací je jiný, ale dotázaný respondent označí v dotazníku položku rodina a přátele, na základě rozhovoru na téma dárcovství krve s osobou z okruhu přátel a rodiny. Očekávaný výsledek č. 2. K vyhodnocení tohoto výsledku se vztahovala položka č.10. Očekáváme, že více než 75 % respondentů bude považovat současný počet dárců za dostatečný se nepotvrdil. Pouze 13,03 % respondentů uvedlo, že současný počet dárců je dostatečný. Naopak za nedostatečný ho považuje 64,35 % respondentů. Zbylých 22,61 % dotázaných uvedlo, že neví nebo o tom nepřemýšlelo. Podle statistik ÚZIS za rok 2011 počet dárců, kteří byly evidováni a odebráni v roce 2011 oproti roku 2010 značně poklesl a to o 4% u evidovaných a o 2% u odebraných dárců. Počet prvodárců tvořil pouze 13 % z celkového počtu odebraných dárců, což ve srovnání s rokem 2010 znamená pokles o 10 %.57 Na dokreslení pohledu na problematiku současného počtu dárců je zde uvedena položka 11. Potřebu získávat nové dárce uvedlo 73,91 % dotázaných. Opačný názor měl pouze jeden respondent 0,87 %. Nevědělo nebo o tom nepřemýšlelo 25, 22 % Z tohoto zjištění vyplývá, že současný stav dárců je nedostatečný a potřeba získávat nové dárce obvzláště z řad mladé generace krve je aktuální.
57
Zpráva ÚZIS ze dne 10.9.2012 Dostupné z www. http://www.uzis.cz
56
Další dokreslující položkou byla otázka č. 8 ,která mapovala zájem respondentů o problematiku dárcovství. 53,91 % dotázaných v mém průzkumu uvedlo, že se o problematiku dárcovství zajímá. Nezájem o problematiku dárcovství uvedlo 46,09 % z dotázaných respondentů Je možné se domnívat,že důvody mohou vycházet z výkonu profese a studia. Taktéž to mohou být rodinné důvody, pomoc někomu druhému a úvaha o dárcovství krve. Na základě těchto výsledků je zřejmé, že přístup veřejnosti je kladný. Pro pokles počtu dárců zaznamenaný v poslední době je zřejmě jiný důvod, než malý zájem veřejnosti nebo špatná propagace Položka 9 uvádí zda dárci uvažovali někdy o dárcovství krve. Zajímavá skutečnost je, že velký počet dotázaných 48,70 % uvažovalo o dárcovství, ale zatím krev nedarovalo, dárců bylo mezi respondenty 29,57 % osob, kteří být dárci nechtějí bylo 13,91 % a 7,83 % neví nebo o tom nepřemýšlelo Důvody pro nedarování krve nebyly zde zjišťovány, ale v návaznosti uvádím údaje zjištěné v průzkumu studentky Evy Studené, která tyto důvody ve své práci popisovala. Nejčastějším důvodem pro nedarování krve bylo nesplnění podmínek pro dárcovství a to 47,01 %, tyto důvody mohou být však pouze subjektivní a mohou vyplývat z neznalosti kritérií pro dárcovství. Dále 19,60 % nedárců uvádělo obavu o své zdraví, 17 ,10 % pracovní vytížení, 5,13 % má strach z odběrů 1,17 vzdálenost transfusní stanice. Jedna odpověď v práci této studentky 0,85 % byla obava z obchodování s krví. Stejnou odpověď uvedl jeden respondent i v mé práci vztahovala se k položce 21 a bude ještě u této položky zmíněna. Cíl č. 2. Zmapovat povědomí široké veřejnosti o přípravcích vyráběných z lidské krve. Očekávaný výsledek č. 1. Očekáváme, že více než 75 % respondentů uvede správně alespoň jeden přípravek vyráběný z lidské krve.se nepotvrdil. K tomuto očekávanému výsledku se vztahuje položka č.14. Správně uvedlo některý přípravek vyráběný z lidské krve pouze 33,04 % respondentů. Správnost odpovědí byla ověřena dle seznamu přípravků vyráběných z lidské krve (viz příloha č. 4 str 89). Celých 42,61 % respondentů uvedlo, že žádný přípravek nezná a 24,35 % respondentů nevědělo, nebo se o tuto problematiku nezajímalo. Nejvíce respondentů uvedlo, že zná plazmu celkem 31,43 %, odpovědí, dalšími uváděnými přípravky byly
57
erytrocyty 17,14 %,trombocyty 15,71 %, albumin 5,71 %, imunoglobuliny 4,29 %, fibrinogen 2,86, antitrombin 2,86 %,Protromplex 2,86 %, Novoseven 1,43 %, Granulocytární přípravky 1,43 %, Haemocompletan 1,43 % a Kryoprecipitát 1,43 % (Viz tab. č.23 str. 98). Vzhledem k tomu, že se průzkumu účastnila jak laická tak odborná veřejnost, považuji 33,04 % správných odpovědí za velmi málo. V tomto směru se nabízí prostor pro edukaci. Pro doplnění je zde uvedena položka č.13.Na otázku zda je možno lidskou krev v současné době možno nahradit uměle vyráběnými přípravky odpověděla většina dotázaných respondentů 85,22 % záporně, pouze jeden 0,87 % respondent si myslí, že krev nahradit lze. Nevědělo, nebo o tom nepřemýšlelo 13,91 %.Tyto zjištěné výsledky, poukazují na skutečnost, že veřejnost považuje lidskou krev za nenahraditelnou, pouze nemají potřebné vědomosti o tom jak se krev zpracovává a využívá pro léčebné účely.
Očekávaný výsledek č. 2. Očekáváme, že více 25 % respondentů uvede alespoň jedno riziko spojené s podáním krve se potvrdil. K tomuto očekávanému výsledku se vztahovala položka č.15.O rizikovosti krve pro příjemce bylo přesvědčeno velmi vysoké procento dotázaných respondentů 81,74 %. Zápornou odpověď uvedlo 8,70 % a nevědělo nebo nepřemýšlelo o tom 9,57 %. Přestože je dárcovská krev a přípravky z ní vyráběné velmi pečlivě testovány, komplikace spojené s použitím krve nebo přípravku se mohou vyskytnout. V této oblasti má veřejnost dobré informace. Nejčastěji uváděli respondenti riziko přenosu infekčních onemocnění 63,27 %, (HIV, Hepatitidy B a C.) potransfuzní reakci 26,56 %, záměny krevní skupiny 8,16 % a přenos genetických onemocnění 2, 04 %.Bezpečnost transfuzních přípravků může výrazně ovlivnit i zodpovědný přístup samotných dárců, kteří budou pravdivě informovat o svém zdravotním stavu. Většina respondentů 76,52 % si myslí, že dárci se chovají zodpovědně a uvádí pravdivé informace. Pouze 21,74 % je přesvědčena o tom, že dárci se zodpovědně nechovají a 1,74 % neví nebo o tom nepřemýšleli. Vzhledem k tomu, že dle zjištěných dat je nejpočetnější skupina dárců dobrovolných a daruje krev ve státním zařízení 94,12 %,
58
není z mého pohledu důvod se domnívat, že dárci úmyslně informace zatajují. Nejsou k tomu nijak finančně motivováni. Pouze 5, 88 % dárců preferuje soukromá zařízení.
Cíl č. 3. Zmapovat počet dárců ve sledovaném souboru respondentů.
Očekávaný výsledek č. 5. Očekáváme, že více než 25 % respondentů alespoň jednou v životě darovalo krev nebo její složky se potvrdil. K tomuto očekávanému výsledku se vztahovali položky č 17., č. 18., a č. 20. Na tyto otázky odpovídali pouze respondenti, kteří v otázce č. 9 uvedli, že jsou dárci krve. Ve sledovaném souboru bylo 34 respondentů 29,57 % dárců krve nebo jejích složek. Z tohoto počtu bylo 73,53 % aktivních, 14,71 % dočasně vyřazených a 11,76 % trvale vyřazených. U dárců byl sledován i počet absolvovaných odběrů, pro lepší přehlednost bylo vytvořeno 7 kategirií .Nejvíce byla zastoupena kategorie 2-5 odběrů 38,24 %, na druhém místě byla kategorie 6- 10 a více jak 31 odběrů 14,71 %, stejně byly zastoupeny i kategorie 11 – 20 a 21 -30 odběrů a to 8,82 %, 1 odběr uvedlo 5,88 % respondentů a 8,82 respondentů si nevzpomíná kolik odběrů již absolvovali. Další položkou zjišťovanou u dárců bylo zda darují krev nebo její složky. Z uvedených odpovědí 45 (100 %) bylo zjištěno, že nejvíce darují plnou krev 71,11 %, plazmu 13,33 % a taktéž trombocyty 13,33 % v jeden dárce 2,22 % uvedl, že daruje kostní dřeň. Nejčastější motivací dárců k dárcovství byla pomoc někomu druhému 58,33 %, na druhém místě pak kontrola svého zdravotního stavu 22,92 %, finanční odměnu uvedlo 8,33% dárců , výhody pojišťoven byly motivací pro 4,17 % dárců. Možnost jiné uvedlo 6,25 %, zde dárci uváděli hromadně organizované odběry v rámci propagačních akcí. Otázkou motivace dárců se ve své práci zabývala i studentka Eva Studená , její zjištění byly následující: Ochota pomoci uvedlo 43,59 % jejích respondentů
59
v porovnání s mými výsledky to bylo o 14,74 % méně. Druhou nejčastější odpovědí bylo nikdy nevím, kdy budu krev potřebovat já nebo někdo z rodiny“. Tuto možnost zvolilo 24,36 % respondentů. Žádný můj respondent neuvedl. Na třetím místě možnost ověřit si svůj zdravotní stav zvolilo 10,25 % respondentů. V mém průzkumu byla tato odpověď zastoupena o 12,67 % více. Možnost splatit dluh za krev, kterou dostali dárci nebo jejich příbuzní, zvolilo jejích 6,41 % respondentů. Ani tato možnost se mém průzkumu nevyskytovala. Z důvodu výhod od zdravotní pojišťovny darovalo krev 6,41 % respondentů. V mém průzkumu to bylo o 2, 24 % méně. Z důvodu výhod od zdravotní pojišťovny darovalo krev 6,41 % respondentů .Stejně tak jako v mém průzkumu i v jejím se objevila finanční motivace a to u 3,85 % respondentů což je o 4,48 % méně jak u mých respondentů.Co je důvodem tohoto nárůstu není z průzkumu zřejmé, ale zde se otvírá prostor pro cílenou edukaci, protože hlavními principy dárcovství jsou dobrovolnost a bezplatnost. Položka 19 se týkala zařízení ve kterém dárci krev darují. Je potěšující, že ve státním zařízení daruje krev 94,12 % dárců, pouze 5,88 % dárců se rozhodla pro zařízení soukromá. Zbylé položky 6 a 7 sloužily k dokreslení pohledu na sledované téma. Svoji krevní skupinu zná 78,26 % respondentů. Pouze 21,74 % respondentů uvedlo, že neví jaká je jejich krevní skupina. Zjištěná skutečnost svědčí nejspíš o tom, že tato část respondentů se o údaje o své krevní skupině nezajímala. Položka č.7 zjišťovala zda se respondenti setkali s někým kdo potřeboval krev. Z celkového počtu respondentů se jich 40,00% s takovouto osobou setkalo.Nejčastěji v zaměstnání v rodině a nebo v okruhu svých přátel. Nesetkalo se s nikým takovým 38,26 % respondentů a neví nevzpomíná si uvedlo 21,74 %. Dle zveřejněných statistik v průměru dostane každý občan za svůj život 4x krevní transfúzi a 12x preparát vyrobený z krve58Je proto s podivem, že pouze 40 % respondentu uvedlo skutečnost, že se setkalo s příjemcem krve. Poslední položka dotazníku č. 21 byla určena pro sdělení názorů a připomínek respondentů.Tuto možnost využilo z celkového množství respondentů pouze 6,09
58
Dárcovství krve a jejích složek [online] Dostupné z www http://www.cervenykriz.eu/cz/bdk.aspx
60
%.Respondenti zde uváděli svoje důvody proč nedarují krev jako ,, bojím se jehel, omdlévám, z časových důvodů, nevím zda dárcovství pro mě neznamená nějaká rizika, nesplňuji kritéria dárcovství“. Jeden z respondentů uvedl, že přestal darovat krev z důvodu, že se s ní obchoduje. Zajímavý byl názor jednoho z respondentů, který navrhl,že by bylo vhodné dárce motivovat osvobozením od poplatků v lékárnách a zdravotnických zařízeních.
NÁVRH ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Na základě výsledků průzkumného šetření bych navrhovala níže uvedené postupy. -
Systematickou edukaci na úrovni základních, středních a vysokých škol. Zavedením přednášek do školních osnov, by bylo možné k dárcovství vychovávat mladou generaci dárců krve.
-
Problematiku dárcovství krve více propagovat v prostřednictvím televize a rádia v podobě krátkých vstupů. Tyto nejmasovější informační zdroje zaručují, rozšíření informací mezi širokou veřejnost všech věkových skupin. Současně mají možnost ukázat veřejnosti, kde konkrétně může dárcovská krev pomáhat.
-
Pro propagaci dárcovství získat více známých osobností, které jsou mediálně sledované a svým jednáním ovlivňují velmi často chování veřejnosti.
-
Pro příjemce transfuze a krevních derivátů, vytvořit propagační materiál, který je bude informovat o krevních přípravcích vyráběných z lidské krve a používaných v současné medicíně. Ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními tento propagační materiál distribuovat přímo cílové skupině.
-
V propagaci dárcovství více zdůrazňovat hlavní principy dobrovolného dárcovství, kterými jsou jednak dobrovolnost a jednak bezplatnost.
61
ZÁVĚR
Bakalářská práce se zabývala problematikou dárcovství krve a přístupu současné společnosti. Je rozdělena na dvě části a to teoretickou a empirickou. První teoretická část je zaměřena na prezentaci poznatků o dárcovství krve (definice dárcovství, problematika dárcovství, legislativa a oceňování dárců krve, propagace na podporu dárcovství a způsoby odběru a zpracování krve). Druhá empirická část analyzuje přístup současné společnosti k problematice dárcovství krve a mapuje vědomosti veřejnosti týkající se tohoto tématu. Stanoveny byly tři cíle. CÍL 1: Zmapovat postoj široké veřejnosti k problematice dárcovství krve. CÍL 2: Zmapovat povědomí široké veřejnosti o přípravcích vyráběných z lidské krve. CÍL 3: Zmapovat počet dárců ve sledovaném souboru respondentů
Všechny cíle bakalářské práce byly splněny. Současná veřejnost dle zjištěných výsledků považuje dárcovství krve za prospěšnou činnost. Propagaci dárcovství, hodnotí jako dobrou přesto současné registry dárců u nás vykazují malý počet dárců krve. Analýzou dat bylo zjištěno, že i 64,35 % respondentů hodnotí současný počet dárců jako nedostatečný. Průzkum tedy poukazuje na to, že zde by pro získání dárců byla zapotřebí cílená výchova dárců. Podvědomí o přípravcích vyráběných z lidské krve má pouze malé procento dotázaných Zde byly nedostatky ve vědomostech velmi výrazné. Naopak překvapující byly znalosti respodentů v otázce rizik s podáním krve příjemci. Dle očekávání vyšel i počet dárců ve sledovaném souboru. Jejich zastoupení ve sledovaném souboru respondentů bylo 29,57 %. Výstupem empirické části jsou návrhy na řešení zjištěných nedostatků.
62
ANOTACE Příjmení a jméno autora:
Marie Sochorová
Instituce:
Katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita
Název práce:
Dárcovství krve a přístup současné společnosti
Vedoucí práce:
PhDr. Michaela Schneiderová
Počet stran:
98
Počet příloh:
7
Rok obhajoby:
2013
Klíčová slova: dárcovství krve, transfuzní stanice, krev,legislativa dárcovství,
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku přístupu společnosti k dárcovství krve. V teoretické části je zpracován stručný přehled poznatků týkajících se této problematiky. Empirická část předkládá názory respondentů na dárcovství krve, jejich přístup k problematice dárcovství a znalosti týkající se transfuzních přípravků. Cílem této práce bylo jednak poukázat na neustálou aktuálnost problematiky dárcovství krve a jednak informovat veřejnost o podmínkách dárcovství a zpracování krve pro potřeby medicíny.
63
ANOTATION First name and Surname:
Marie Sochorová
Institution:
Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing
Title:
Blood Donation and Today´s Society Attitude
Supervisor:
PhDr. Michaela Schneiderová
Number of pages:
98
Number of supplements:
7
Year of Defence:
2013
Key words: blood donation, blood transfusion station, blood, legislation of blood donation
The Bachelor Thesis aims at problems of today´s society attitude to blood donation. A brief summary of knowledge connected with this problem is worked on in the theoretical part. The empirical part presents respondents´ opinions on blood donation, their attitude to the problems related to donation and their knowledge of transfusional preparations. For one thing the aim of the Thesis is to point out the constant and current problems with blood donation, and for another thing to inform the public about conditions of blood donation and blood procession for medical purposes.
64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
IVANOVOVÁ, K., JURIČKOVÁ. L., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. JÍLKOVÁ, H., Transfusní lékařství 1. vydání Pardubice: Univerzita Pardubice, 2009. 98 s. ISBN: 978-80-7395-151-1. KLABUSAY, L. a kol., Interní lékařství II. díl 2. přepracované vydání Brno. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993. 218 s. ISBN 80-7013-140-3 MOUREK, J., Fyziologie. 2. doplněné vydání Praha 2012 Grada Publishing, a. s. ,224 s.IBSN 978-80-247-3918-2 PENKA, M., TESAŘOVÁ E., a kol. Hematologie a transfusní lékařství. 1. vydání Praha 2012 Grada Publishing,a.s., 192 + 16 s, ISBN 978-80-247-3460-6 VOKURKA, M., HUGO, J a kol., Velký lékařský slovník. 5 vydání Praha 2005 Maxdorf 1001 s. ISBN 80- 7345-058-5 BOHOŇEK, M. Krev jako léčivo, Informace pro dárce krve. 1 vyd. Praha: Úřad Českého červeného kříže. 1999. 20 s.
Elektronické zdroje .Dárci krve a kostní dřeně [online] Dostupné z www http://www.nemcb.cz/definicedobrovolneho-a-bezplatneho-darcovstvi/ .Nadstandartní služby pro dárce,které poskytují zdravotní pojišťovny [online], Dostupné z www http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html Český červený kříž a oceňování bezpříspěvkových dárců krve [online] Dostupné z www http://www alf.ktnoha.cz/vyzva/oceneni.htm Dárcovství krve a jejích složek [online] Dostupné z www http://www.cervenykriz.eu/cz/bdk.aspx
65
Daruj krev s Českým rozhlasem [online] Dostupné z www http://www.rozhlas.cz/informace/darujkrev/ Daruj krev s Kometou [online] Dostupné z www http://www.hckometa.cz/clanek.asp?id=4015 Daruj krev z VZP [online] Dostupné z www http://www.vzp.cz/klienti/programyprevence/daruj-krev-s-vzp Daruj krev z VZP [online] Dostupné z www http://www vzp.cz/klienti/programyprevence/daruj-krev-s-vzp Darujeme krev a vy [online] Dostupné z www http://www.vodafone.cz/odpovednost/my-a-vy/darujem/ Jak darovat krev [online] Dostupné z www http:// www.cervenykriz.zlin.cz/jakdarovat-krev.html Kapitán Oswald Hope Robertson [online] Dostupné z www http://www ramcjournal.com/content/150/4/291.full.pdf Mohu být dárcem [online], Dostupné z www http://www.fnbrno.cz/mohu-bytdarcem/t1532 NRL pro imunohematologii [online] Dostupné z www http://www.uhkt.cz/zdravotnik/narodni-referencni-laboratore/imunohematologie O Krevním barometru [online] Dostupné z www http://www krevnibarometr.cz/okrevnim-barometru/ Postup pro dárce plné krve [online], Dostupné z www http://www.fnbrno.cz/regulovane-darcovstvi-plne-krve/t2360 Pro dárce[online] Dostupné z www http://www transfuznispolecnost.cz/pro_darce.php Předpis č. 143/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) [online], Dostupné z www http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-143 Regulované dárcovství plné krve [online], Dostupné z www http://www.fnbrno.cz/regulovane-darcovstvi-plne-krve/t2360 Transfuze Hematol. dnes, 15,2009 Výzkumný projekt - Kryokonzervace erytrocytů - vybudování banky zmražené krve: "Strategická krevní banka"[online] Dostupné z www
66
http://www.uvn.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=543&Itemid=63 9… Zákonný předpis č. 143/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) [online], Dostupné z www http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-143 Zákonný předpis č. 143/2008 Sb. Vyhláška o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) [online], Dostupné www http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-143 Zákonný předpis č. 40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník [online] Dostupné z www http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40 Databáze léků Dostupné z www http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php Zpráva ÚZIS ze dne 10.9.2012 Dostupné z www. http://www.uzis.cz
67
SEZNAM ZKRATEK
HIV - Human Immunodeficiency Virus Rh - Rhesus factor TK - Tlak krve Hb - Hemoglobin KO - Krevní obraz NROVDK - Národní registr osob vyloučených z dárcovství krve VZP - Všeobecná zdravotní pojišťovna ADP - Adenosindifosfát ACD - Acidum citricum a dextróza DMSO - Dimetylsulfoxid ČSL JEP - Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČSČK - Český červený kříž FFP - Plazma čerstvá zmrazená FNHTR - Febrile nonhaemolytic transfusion reaction TRALI - transfusion related acute lung injury TA – GvHD – Transfusion associated graft versus host disease
68
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Pohlaví……………………………………………………………………....38 Tab. 2 Věk…………………………………………………………………………..39 Tab. 3 Nejvyšší dosažené vzdělání ………………………………………………...40 Tab. 4 Trvalé bydliště ….…………………………………………………………..41 Tab. 5 Povolání …………………………………………………………………….41 Tab. 6 Znalost vlastní krevní skupiny ……………………………………………..42 Tab. 7 Setkání s příjemcem krve ………………………………………………….42 Tab. 8 Zájem o problematiku dárcovství ………………………………………….43 Tab. 9 Úvaha o možném dárcovství ……………………………………………….43 Tab. 10 Názor na současný počet dárců ……………………………………………44 Tab. 11 Názor na získání nových dárců ……………………………………………44 Tab. 12 Propagace dárcovství krve ………………………………………………...45 Tab. 13 Názor na nahraditelnost lidské krve ……………………………………….46 Tab. 14 Znalost přípravků vyráběných z lidské krve ………………………………47 Tab. 15 Představa o rizikovosti krve pro příjemce ……………………………..….48 Tab. 16 Přístup dárců k dárcovství ………………………………………………...49 Tab. 17 Možnost vyjádření vlastního názoru ……………………………………... 47 Tab. 18 Darované složka krve ……………………………………………..……….50 Tab. 19 Počet odběrů u dárců ………………………………….…………………...51 Tab. 20 Zařazení dárců…………………………………………………..……….....51
69
Tab. 21 Volba zařízení dárců pro darování krve …………………………….……..52 Tab. 22 Motivace k dárcovství …………………………………………………….52 Tab 23 Znalost přípravků vyráběných z lidské krve……………………………….98
70
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Pohlaví……………………………………………………………………….38 Graf 2 Věk………………………………………….………………………………..39 Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání………………………………………………….40 Graf 4 Názor respondentů na získávání nových dárců………………………………44 Graf 5 Propagace dárcovství krve …………………………………………………..45 Graf 6 Názor na nahraditelnost lidské krve …………………………………………46 Graf 7 Představa o rizikovosti krve pro příjemce …………………………………..48 Graf 8 Motivace k dárcovství…………………………………………………………52
71
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Nadstandardní služby pro dárce krve, které poskytují zdravotní pojišťovny…73 Příl. 2 Vyznamenání dárců……………………………………………………………81 Příl. 3 Dotazník………………………………………………………………………..83 Příl. 4 Seznam transfusních přípravků vyráběných z lidské krve…………………....89 Příl. 5 Krev a její funkce v organismu………………………………………………..93 Příl. 6 Obsah železa v některých potravinách…………………………………………97 Příl. 7 Doplňující tabulka……………………..…………………………………....…98
72
PŘÍLOHY Příloha 1 Nadstandardní služby pro dárce krve, které poskytují zdrav. pojišťovny59
111 Všeobecná zdravotní pojišťovna •
• • • • •
zdarma až 35 dní pojištění léčebných výloh při cestě do zahraničí v kalendářním roce pro dárce krve. Podmínkou pro přiznání tohoto zvýhodnění je, že dárce krve v předcházejících 730 dnech před uzavřením poj. smlouvy daroval min. 3x, přičemž poslední odběr se uskutečnil v průběhu posledních 365 dní, nebo v průběhu posledních 365 dní daroval krev dvakrát, nebo je držitelem bronzové, stříbrné nebo zlaté Jánského plakety nebo Zlatého kříže. zvýhodněnou sazbu ročního pojištění léčebných výhod do zahraničí na opakované výjezdy, při splnění podmínek uvedených shora finanční poukázku ve výši 1000,-Kč na lázeňsko-rehabilitační program pro držitele zlaté Jánského plakety a Zlatého kříže ČČK. finanční poukázku ve výši 2000,-Kč na lázeňsko-rehabilitační program pro dárce kostní dřeně 1 balení multivitaminu pro dárce krve doba pokrytá zdrav. pojištění v zahraničí nejdéle 35 dní
201 - Vojenská zdravotní pojišťovna • • • • •
bezpříspěvkovým dárcům krve, krevní plazmy a krevních derivátů poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 300,-Kč vždy za tři odběry. dárcům, kteří získají stříbrnou (20odběrů) Janského plaketu, poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 500,-Kč. dárcům, kteří získají zlatou (40 odběrů) Janského plaketu, poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 1000,-Kč. dárcům, kteří získají Zlatý kříž (3. tř. za 80odběrů, 2.tř. za 120odběrů, 1 tř. za 180 odběrů), poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 2000Kč. příspěvek se neposkytuje za dárcovství v zahraničí
K poskytnutí příspěvku je nutno předložit vyplněnou žádost o poskytnutí příspěvku, legitimaci dárce krve nebo doklad zdravotnického zařízení o odběru krve, kopii dokladu o udělení Jánského plakety. Poukázku lze poskytovat pouze v průběhu roku, kdy byl realizován třetí odběr. Nelze jí uplatnit zpětně za předcházející roky. Příspěvek lze poskytnout pouze v roce, ve kterém je ocenění uděleno.
59
http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html
73
Příspěvek za získání Jánského plakety a Zlatého kříže lze poskytnout až po obdržení ocenění ČČK.
205 – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna • • • • • • • • •
na pobočkách pojišťovny si mohou dárci krve nebo plazmy po každém odběru vyzvednout vitamíny příspěvek pro dárce , až 200 Kč pro držitele bronzové Jánského plakety, až 1000 Kč pro držitele stříbrné Jánského plaket y, až 2000 Kč pro držitele zlaté Jánského plakety, až 3000,-Kč pro držitele Zlatého kříže 3. třídy příspěvek, až 3500,-Kč pro držitele Zlatého kříže 2 třídy, až 4000 Kč pro držitele Zlatého kříže 1 třídy , až 4500 Kč příspěvek pro dárce Kostní dřeně, až 6000 Kč
Příspěvek za získání bronzové, stříbrné, zlaté Jánského plakety nebo za získání Zlatých křížů ČČK budou moci získat pojištěnci, kteří v roce 2013 obdrží ocenění nebo dosáhnou požadovaného počtu odběrů pro dané ocenění. •
příspěvek pro stávající držitele zlaté Jánského plakety nebo stávající držitele zlatých křížů ČČK, až 1000 Kč
Příspěvek pro stávající držitele zlaté Jánského plakety nebo zlatých křížů ČČK budou moci získat pojištěnci – držitelé konkrétního ocenění ( bez ohledu na rok získání), kteří jsou aktivními dárci ( tzn. po alespoň jednom provedeném odběru v roce 2013). Platí pro doklady o zaplacení s datem vystavení od 1.2.2013. Příspěvky je možno čerpat na : •
•
•
pohybové aktivity a léčebné kůry a procedury v lázeňských zařízeních, masáže, plavání, saunu, pobyt v solné jeskyni, preventivní očkování, laserové operace očí, úhradu nákupů v prodejnách optiky ( brýlové čočky, kontaktní čočky, brýlové obruby, apod…) stomatologickou péči (výkony či výrobky), úhradu nákupu v lékárnách (např. očkovací látky, vitamíny, potravinové doplňky), prodejnách zdravotnických potřeb. o konkrétních podmínkách preventivních programů se můžete informovat na http://www.cpzp.cz/, na pobočkách ČPZP a na lince infocentra 810 800 000
207 - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců 60bank a pojišťoven
60
http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html
74
Kredit až 3000 Kč •
•
Aktivní dárci plné krve a krevní plazmy, kteří v roce 2013, 2x darovali bezplatně krev, mají možnost využít nabídku preventivních programů a nechat 61 si proplatit kredit až do výše 1000 Kč, po vyplnění patřičného formuláře na http://www.ozp.cz/ (doložit doklad o zaplacení nejpozději do 31.12.2013). Ocenění dárci krve nebo již držitelé plakety Jánského nebo zlatého kříže mají v roce 2013 možnost využít nabídku preventivních programů a nechat si proplatit kredit až do výše 2000 Kč. ( stačí OZP požádat o zaslání formuláře).
Možnost čerpání kreditu: •
• •
zakoupené zdravotní pomůcky, vitamíny, potravinové doplňky, rekondiční a rehabilitační pohybové aktivity, odvykání kouření, rovnátka, dentální hygiena a stomatologické výrobky. zjištění krevní skupiny, očkování nehrazena z veřejného zdravotního pojištění, dioptrické pomůcky. vitamíny pro dárce jsou k dispozici na transfuzních stanicích pro bezplatné dárce krve a plazmy 4x ročně
209 - Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Podmínka pro dárce krve: absolvování bezplatného odběru krve nebo krevních derivátů (nutno předložit průkaz dokládající tento odběr) v posledních 12 měsících na území ČR Podmínka pro držitele Zlatého kříže: získání tohoto ocenění v průběhu roku 2013 Balíček pro bezpříspěvkové dárce krve a kostní dřeně •
• •
výše příspěvku do 600 Kč příspěvek lze čerpat na: pohybové aktivity, vitaminové prostředky, doplňky stravy a prostředky proti striím, zakoupené v lékárně nebo prodejně zdravotních potřeb, prostředky dentální hygieny (zub. pasty, kartáčky, dentální nitě, ústní vody aj.) zakoupené v lékárně nebo prodejně zdrav. potřeb; ochranné prostředky na zevní použití s UV filtrem (opalovací krémy, oleje a spreje) zakoupené v lékárně nebo prodejně zdrav. potřeb; sluneční brýle s UV filtrem zakoupené v optice; ortopedickou obuv a ortoped. vložky zakoupené v lékárně nebo prodejně zdrav. potřeb; saunu, masáže 30 dnů v roce cestovní pojištění zdarma
Balíček pro držitele Zlatého kříže do 1 500 Kč
61
http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html
75
211 - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR Program pro dárce krve, krevní plazmy a kostní dřeně Patří mezi nároky na uplatnění příspěvek z preventivního programu. ZP MV ČR významně podporuje darování krve. Dárci krve, krevní plazmy nebo kostní dřeně poskytne: vitamínový preparát pro dárce krve po každém odběru, ozdravný pobyt ve smluvním lázeňském zdravotnickém zařízení; příspěvek
3 000,-
Kč; držiteli zlaté Janského plakety nebo Zlatého kříže příspěvek ve výši, tj. 6 300,- Kč, 1. příspěvek na další program aktuální nabídky (např. očkování, preventivní onkologické vyšetření) až do max. výše příspěvku u příslušného programu a při splnění podmínek příslušného programu. 1. vitamínový preparát pro dárce krve po každém odběru Dárce krve obdrží: • • •
po každém odběru krve nebo jejích součástí (červených krvinek, krevních destiček) jedno balení vitamínového přípravku po každém specializovaném odběru 2R (dva erytrocytové koncentráty) dvě balení vitamínového přípravku.
Specifické podmínky: • •
jedná se o bezpříspěvkové odběry, odběry jsou realizovány v roce 2013,
Alternativní způsob:ve výjimečných případech si dárce krve zakoupí vitamín pro dárce krve v lékárně a požádá ZP MV ČR o příspěvek. Výše příspěvku činí max. 80,- Kč. Pojištěnec předkládá k žádosti o příspěvek čestné prohlášení dárce krve, že vitamíny neobdržel na transfuzním odělení. Dárce krevní plazmy obdrží: •
po každém třetím odběru krevní plazmy příspěvek ve výši ceny vitaminového přípravku vydávaného dárcům krve.
Specifické podmínky: • •
jedná se o bezpříspěvkové odběry, odběry jsou realizovány v roce 2013,
76
• •
výše příspěvku činí max. 80,- Kč,62 předložení čestného prohlášení, že je dárcem krevní plazmy a že od posledního čerpání příspěvku pro dárce plazmy absolvoval 3 další odběry plazmy.
2. ozdravný pobyt ve smluvním lázeňském zdravotnickém zařízení; příspěvek 3 000,- Kč; držiteli zlaté Janského plakety nebo Zlatého kříže příspěvek ve výši, tj. 6 300,- Kč, nebo náhradní možnosti (viz níže) ve výši 1 000 Kč, resp. 2 000,Kč pro držitele zlaté Janského plakety nebo Zlatého kříže udělených v roce 2013 Specifické podmínky pro ozdravný pobyt pro dárce krve, krevní plazmy a kostní dřeně • •
jedná se o bezpříspěvkové odběry, předložení průkazu dárce krve, krevní plazmy nebo kostní dřeně, na kterém jsou uvedeny následující údaje: identifikace pojištěnce, data jednotlivých odběrů, razítko a podpis pracovníka transfusního oddělení, Muž: 7 odběrů krve nebo 3 specializované odběry 2R – 2 erytrocytové koncentráty - 2 erymasy nebo 14 odběrů krevních destiček nebo 21 odběrů krevní plazmy nebo odběr kostní dřeně Žena: 6 odběrů krve nebo 3 specializované odběry 2R – 2 erytrocytové koncentráty - 2 erymasy nebo 12 odběrů krevních destiček nebo 18 odběrů krevní plasmy nebo odběr kostní dřeně • •
• • • •
62
započteny budou pouze odběry realizované v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 s tím, že alespoň jeden odběr je realizován v roce 2013. žádost o ozdravný pobyt může být podána v případě, že byl poslední pobyt realizován na základě poukazu schváleného v roce 2009 (tzn. v případě, že byl poukaz na ozdravný pobyt vystaven v roce 2010, 2011 nebo 2012, ozdravný pobyt není možné v roce 2013 realizovat), ozdravný pobyt schválený v roce 2013 může být realizován nejpozději do 31. 3. 2014, od prvního započítaného odběru až do absolvování ozdravného pobytu je dárce nepřetržitě pojištěn u ZP MV ČR, ozdravné pobyty jsou realizovány v Lázních Felicitas, a.s. a od 1. 3. 2013 v Lázních Bělohrad, a.s., Lázních Teplice nad Bečvou, a.s. a Darkov, a.s., poskytnutí příspěvku není vázáno na zřízení Karty života,
http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html
77
3. Specifické podmínky pro ozdravný pobyt pro držitele zlaté Jánského 63plakety nebo Zlatého kříže • • •
jedná se o bezpříspěvkové odběry, předložení Janského plakety (za min. 40 odběrů) nebo Zlatého kříže (za min. za 80 odběrů) udělené v roce 2013, předložení průkazu dárce krve, krevní plazmy nebo kostní dřeně, na kterém jsou uvedeny následující údaje: identifikace pojištěnce, data jednotlivých odběrů, razítko a podpis pracovníka transfusního oddělení,
Muž: 7odběrů krve nebo 3 specializované odběry 2R – 2 erytrocytové koncentráty - 2 erymasy nebo 14 odběrů krevních destiček nebo 21 odběrů krevní plazmy nebo odběr kostní dřeně Žena: 6 odběrů krve nebo 3 specializované odběry 2R – 2 erytrocytové koncentráty - 2 erymasy nebo 12 odběrů krevních destiček nebo 18 odběrů krevní plasmy nebo odběr kostní dřeně • •
• • • •
započteny budou pouze odběry realizované v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 s tím, že alespoň jeden odběr je realizován v roce 2013. žádost o ozdravný pobyt může být podána v případě, že byl poslední pobyt realizován na základě poukazu schváleného v roce 2009 (tzn. v případě, že byl poukaz na ozdravný pobyt vystaven v roce 2010, 2011 nebo 2012, ozdravný pobyt není možné v roce 2013 realizovat), ozdravný pobyt schválený v roce 2013 může být realizován nejpozději do 31. 3. 2014, od prvního započítaného odběru až do absolvování ozdravného pobytu je dárce nepřetržitě pojištěn u ZP MV ČR, ozdravné pobyty jsou realizovány v Lázních Felicitas, a.s. a od 1. 3. 2013 v Lázních Bělohrad, a.s., Lázních Teplice nad Bečvou, a.s. a Darkov, a.s., poskytnutí příspěvku není vázáno na zřízení Karty života.
Alternativní možnost: V případě, že pojištěnec splní všechny podmínky pro přiznání ozdravného pobytu v roce 2013 a nevyužije jej, může využít příspěvek ve výši 1 000 Kč, resp. 2 000,- Kč pro držitele zlaté Janského plakety nebo Zlatého kříže udělených v roce 2013 na následující položky jednou za rok 2013. Započteny budou pouze odběry realizované v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 s tím, že alespoň jeden odběr je realizován v roce 2013.
63
http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html
78
•
• • • •
•
na stomatologické výkony a výrobky, ve zdrav. zařízení a výrobky (např. snímatelné celkové náhrady chrupu, metalokeramická korunka, kořenová nástavba, výplně z amalgámu, zubní implantáty, korunky a můstky), na léčbu zrakových vad laserem a aplikaci nitroočních čoček, nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, na dioptrické brýle (skla i obruby), kontaktní čočky (zakoupené v lékárně, prodejně zdrav. potřeb nebo ve specializovaných prodejnách optiky), na nákup léčivých přípravků nebo doplňků stravy, na nákup zdravotnických prostředků nebo výrobků na podporu zdraví v lékárně nebo v prodejnách zdravotnických potřeb; nesmí se jednat o doplatek na zdravotnický prostředek na základě Poukazu lékaře, na úhradu zdravotní péče u poskytovatele zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdrav. poj. - např. rehabilitace.
Specifické podmínky: 1. předložení originálů platebních dokladů od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013. Doklady musí být opatřeny datem úhrady zboží nebo zdravotní služby, jménem, příjmením a rodným číslem dárce krve, 2. položky lze kombinovat do max. výše příspěvku, 3. čerpání ozdravného pobytu nelze kombinovat s náhradními možnostmi. Nákup zboží nebo služby musí být realizován pouze v uvedeném období. Změna programu v průběhu roku 2013 je vyhrazena.
213 - Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna Bezpříspěvkovým dárcům krve a plazmy poskytujeme: • • • • • •
úhradu vitamínů po každém odběru v RBP. příspěvek do výše 500 Kč (bronzová a stříbrná Jánského plaketa), přičemž poslední odběr musí být po 1.lednu 2008 příspěvek do výše 1000 Kč za 40 odběrů (zlatá Jánského plaketa) příspěvek do výše 1500 Kč za 80 odběrů ( zlatý kříž 3.třídy) příspěvek do výše 3000 Kč za 120 odběrů ( zlatý kříž 1. a 2. třídy) příspěvek na úhradu aktivit podporující zdraví, těm kteří darovali kostní dřeň do výše 3000 Kč.
Dárce krve nebo kostní dřeně může příspěvek využít na úhradu : • • • • • •
nákupu v lékárnách, zdravotnické techniky nákupu v prodejnách oční optiky léčby zrakových vad laserem očkování a ošetřeni nehrazeného ze zdravotního pojištění stomatologické péče nehrazené ze zdravotního pojištění ozdravných pobytů
79
•
nákupu permanentky na plavání
Pro veškeré další informace, prosím kontaktujte svoji zdravotní pojišťovnu! 64
64
http://www.transfuze-uvn.cz/zdravotni_pojistovny_a_darci.html
80
Příloha 2 Vyznamenání dárců Oceňování bezpříspěvkových dárců krve Český červený kříž již půl století pravidelně oceňuje bezpříspěvkové dárce krve (BDK) udělováním těchto vyznamenání:
Krůpěj krve Uděluje se za první odběr.
Bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Janského Uděluje se za 10 odběrů. Předává se zpravidla přímo na trasfuzní stanici.
Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Janského Uděluje se za 20 odběrů. Předává příslušný OS ČČK na slavnostním shromáždění.
Zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Janského Uděluje se za 40 odběrů. Předává slavnostně OS ČČK na slavnostním shromáždění.
Zlatý kříž ČČK 3. třídy Uděluje se za 80 odběrů. Předává slavnostně OS ČČK na slavnostním shromáždění (v roce následujícím po dovršení).
81
Zlatý kříž ČČK 2. třídy Uděluje se za 120 odběrů. Předává slavnostně ČČK na celokrajském shromáždění (v roce následujícím po dovršení).
Zlatý kříž ČČK 1. třídy Uděluje se za 160 odběrů. Předává ČČK na celostátním slavnostním shromáždění (v roce následujícím po dovršení).
Pro účely oceňování bezpříspěvkových dárců krve se odběry krve a jejích složek započítají takto: • • •
65
»odběr plné krve = 1 odběr »odběr krevních složek, při němž nejsou odebírány červené krvinky ani krevní destičky = 1 odběr »odběr krevních složek, při němž jsou odebírány červené krvinky nebo krevní destičky = 1 odběr za každou TU červených krvinek nebo krevních destiček; odběr se hodnotí nejvýše jako 2 odběry65
http://www.cervenykriz.eu/cz/ocenovani.aspx
82
Příloha 3. Dotazník DOTAZNÍK
Vážená paní, vážený pane,
Jmenuji se Marie Sochorová a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studijního programu kombinované formy, obor Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity. Ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění dotazníku, který bude sloužit k sepsání bakalářské práce na téma: Dárcovství krve a přístup současné společnosti. Dotazník je dobrovolný. Získaná data budou využita pouze ke studijním účelům. Instrukce k vyplnění: Vámi zvolenou odpověď, prosím, označte křížkem, popřípadě na vytečkované řádky doplňte. V jednotlivých otázkách máte možnost pouze jedné odpovědi, pokud u dané otázky nebude uvedeno jinak. Děkuji Vám za spolupráci a za Váš názor. Sochorová Marie
1. Pohlaví
o Muž o Žena
2. Kolik je Vám let?
………………. Let (zaokrouhlete v celých letech)
83
3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
o o o o o o
Základní Vyučen Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské
4. Místo Vašeho trvalého bydliště.
o Město o Venkov o Jiné, doplňte………………………………………………………………………….
5. Povolání.
Zaměstnán Nezaměstnán Student Starobní důchodce Invalidní důchodce Jiné, doplňte…………………………………………………………………………. 6.Znáte svoji krevní skupinu? o o o o o o
o Ano o Ne
7. Setkal (a) jste se s někým kdo potřeboval krev?
o Ano, u koho, doplňte…………………………………………………………………….
84
o Ne o Nevím o Nevzpomínám si
8. Zajímal (a) jste se někdy o problematiku dárcovství krve?
o Ano, z jakého důvodu…………………………………………………………………… o Ne
9. Uvažoval (a) jste někdy o tom, že byste se stal (a) dárce krve?
o o o o
Ano, ale zatím jsem krev nedaroval Ano, jsem (byl jsem) dárce krve – Vyplňte prosím položky č. 17 - 20 Ne, dárce krve být nechci. Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom
10. Myslíte si, že lidí kteří darují krev je v současné době:
o o o o
Dostatek Nedostatek Nevím Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom.
11. Je třeba získávat nové dárce krve?
o Ano, uveďte z jakého důvodu ………………………………………………………… o Ne, je jich dostatek o Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom
12. Jaká je v současné době propagace problematiky dárcovství krve.
85
o o o o o
Výborná Velmi dobrá Dobrá Dostatečná Nedostatečná
13. Myslíte si, že je možné lidskou krev plně nahradit uměle vyráběnými přípravky?
o Ano o Ne o Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom.
14. Znáte nějaké typy přípravků, které se vyrábí z lidské krve?
o Ano, uveďte jaké ………………………………………………………………………. o Ne o Nevím, o tuto problematiku se nezajímám.
15. Může darovaná krev představovat pro příjemce krve nějaká rizika?
o Ano, uveďte jaká ……………………………………………………………………… o Ne o Nevím, nepřemýšlel (a) jsem o tom.
16. Myslíte si, že současní dárci krve přistupují k dárcovství zodpovědně a nezatajují pro dárcovství důležité skutečnosti o svém zdravotním stavu?
o Ano
86
o Ne o Nevím
Na otázky 17., 18., 19. a 20. odpovídejte pouze pokud jste v otázce 9. uvedli Ano, jsem dárce krve.
17. Jakých jste (byl jste) dárce krevních složek? (Je možno zvolit více odpovědí).
o Daruji (daroval jsem) o o o o o
Plnou krev Trombocyty Erytrocyty Plazmu Kostní dřeň
18. Kolik odběrů jste již absolvoval (a).
doplňte počet odběrů………………………………………..
o V současné době jsem dočasně vyřazen (a). o Jsem trvale vyřazen (a). o Jsem aktivní dárce
19. Darujete krev v soukromém nebo státním zařízení
o Soukromém. o Státním.
20. Co Vás motivovalo k tomu, abyste se stal dárce krve. (Je možno zvolit více odpovědí).
87
o o o o o
Pomoc někomu druhému Kontrola svého zdravotního stavu. Výhody, které poskytují zdrav. pojišťovny Finanční odměna Jiné, uveďte…………………………………………………………………………… .
21. Pokud chcete k tomuto tématu něco doplnit, můžete zde. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………
88
Příloha 4 Seznam transfusních přípravků vyráběných z lidské krve
Erytrocytové transfuzní přípravky
Léčebnou složkou jsou zde erytrocyty, které jsou získávány zpracováním plné krve, nebo separační technikou – erytrocytaferézou. Doba jejich uchování se pohybuje od 21 do 49 dnů (v závislosti na konzervačním roztoku) při teplotě od +2 C do +6 C. Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR) – po odstranění velkého množství plazmy a buffy coatu je přidán resuspenzní roztok. Obsahuje 43 g hemoglobinu a 1,2 x 109 leukocytů na jednotku. Erytrocyty - jednotka plné krve, ze které bylo odstraněno větší množství plazmy. Erytrocyty bez buffy coatu – jednotka plné krve, ze které bylo odstraněno větší množství plazmy a buffy coat. Erytrocyty resuspendované - jednotka plné krve, ze které bylo odstraněno větší množství plazmy a přidán resuspenzní roztok. Erytrocyty deleukotizované a Erytrocyty resuspendované deleukotizavané – jsou přípravky se sníženým obsahem leukocytů (1 x 106 na jednotku),zároveň obsahují 40 g hemoglobinu na jednotku Erytrocyty z aferézy a erytrocyty z aferézy deleukocytované
Trombocytové transfuzní přípravky Léčebnou složkou je zde suspenze trombocytů získávaná buď z plné krve nebo separační technikou – trombocytaferézou. Trombocytové přípravky musí být uchovávány na validových třepačkách v neustálém režimu třepání po dobu 5 -7 dní a teplotě 20 až 24 C. Sterilita přípravku je sledována mikrobiologickým vyšetřováním.
89
Trombocyty z plné krve – s obsahem leukocytů méně jak 0,2 x 109na jednotku .66 Trombocyty z plné krve, deleukotizované – obsah leukocytů méně než 1 x 106 na jednotku. Trombocyty z buffy coatu – obsah leukocytů méně jak 0,05 x 109 na jednotku. Trombocyty z buffy coatu deleukotizované – snížený obsah leukocytů pod 1 x 106 na jednotku. Trombocyty ze standardního odběru směsné – koncentrovaná suspenze trombocytů s obsahem trombocytů více jak 2 x1011na jednotku. Trombocyty ze standardního odběru, deleukotizované – obsahují množství leukocytů méně jak 1 x 106 na jednotku. Trombocyty ze standardního odběru, deleukotizované, v náhradním roztoku – koncentrovaná suspenze trombocytů se sníženým množstvím leukocytů 1 x 106 na jednotku zároveň se sníženým množstvím bílkovin a plazmy v náhradním roztoku. Trombocyty z aferézy – koncentrovaná suspenze trombocytů 2 x 1011 na jednotku. Trombocyty z aferézy deleukotizované - obsahující množství leukocytů méně jak 1 x106na jednotku. Trombocyty z aferézy deleukotizované, v náhradním roztoku.
Plazmatické transfuzní přípravky Při přípravě transfuzních přípravků z plazmy je kladen důraz na zachování funkce koagulačních faktorů a inhibitorů koagulace. Získávány mohou být z plné krve, z plazmaferických odběrů a nebo jako vedlejší produkt při trombocytaferéze a erytrocytaferéze. Pro zachování labilních koagulačních faktorů se využívá metoda šokového zmrazení, kdy během jedné hodiny teplota ve středu vaku klesne na -30 C. Proces separace plazmy z plné krve má být dokončen během 6 hodin nejpozději do 18 hodin po odběru. Zmrazení plazmy z aferetického odběru nemá přesáhnout dobu 6
66
Srov.Penka, M., Tesařová,E., hematologie a transfusní lékařství II. s 118
90
hodin. Plazmu lze skladovat po dobu 36 měsíců při teplotě -25 C, nebo po dobu 3 měsíců při teplotě od -18 do -25 C. Ke klinickému použití je propuštěna pouze plazma která splňuje předepsaný interval karantény.67 Plazma čerstvá zmrazená (FFP) – plazma získaná z plné krve nebo aferetického odběru šokově zmrazená. Jsou zde přítomny koagulační faktory, inhibitory koagulace, albumin a imunoglobuliny v koncentracích obvyklých u zdravého člověka. Plazma bez kryoproteinu (K plazma) – část plazmy po odstranění kryoprecipitátu. Kryoprotein – složka plazmy připravená precipitací bílkovin při rozmrazení při nízké teplotě,centrifugací a následnou resuspenzí precipitovaných bílkovin v malém množství plazmy.Obsahuje 70 IU faktoru VIII na mililitr a přes 140 mg fibrinogenu na jednu jednotku. Kryoprecipitát – vzniká rozmrazováním plazmy těsně nad bodem mrazu.Obsahuje velké množství faktoru VIII.
Frakcionalizace plazmy V lidské plazmě je obsaženo více než 700 různých proteinů, proces, kterým je možné je z krve získat se označuje jako frakcionalizace. Mezi krevní deriváty získané touto metodou patří Albumin, Imunoglobuliny koncentráty koagulačních faktorů VII, VIII a IX.
Ostatní typy přípravků. Granulocyty – jedná se o koncentrovanou suspenzi granulocytů, odebranou při aferetickém odběru.
67
Srov.Penka, M., Tesařová,E., hematologie a transfusní lékařství II. s 118
91
Farmakologické názvy přípravků z lidské krve. Prothromplex total (Ocplex) – obsahuje koagulační faktory lidského protrombinového komplexu.. Haemocomplettan P - koncentrát fibrinogenu. Novoseven 1g, 2g, - Koagulační faktor Atenativ – antitrombin III.68
68
Databáze léků Dostupné z http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php
92
Příloha 5 Krev a její funkce v organismu
TVORBA A VÝZNAM KRVE V ORGANISMU.
Tvorba krve probíhá v kostní dřeni za účasti Vitamínů B 12, B6 a C (důležitý pro vstřebávání železa) .Tento proces je i energeticky náročný a proto je zapotřebí vyvážená strava.69 Krev se skládá se ze čtyř základních složek, červených a bílých krvinek, krevních destiček a krevní plasmy. Každá tato složka má v organismu svoji specifickou funkci, nejdůležitější funkci je transport, obrana a udržování rovnovážného stavu vnitřního prostředí. Její transportní úloha spočívá ve výměně plynů a přivádění kyslíku do tkání, výživě a látkové výměně. Obranná funkce pak spočívá v zajišťování procesu krevního srážení, nespecifické a specifické zánětlivé reakci a fagocytóze. Prostřednictvím krve je též udržována vodní a iontová rovnováha a regulace tělesné teploty což zajišťuje stále vnitřní prostředí. Srdeční sval, který pracuje jako pumpa přečerpává krev kolující v cévním řečišti, tak aby byla transportována ke všem tkáním.70 Objem krve u dospělého člověka se pohybuje okolo 4,5 – 6 litrů, což je 6 – 8 % celkové hmotnosti člověka.71
Červené krvinky Červená krvinka – erytrocyt je buňka, která má tvar disku a je velmi pružná. Tato buňka je bezjaderná, což má svůj praktický důvod. Funkce erytrocytu spočívá
69
Srov. Mourek,J., Fyziologie, s. 22
70
Srov. Mourek,J., Fyziologie, s. 23
71
Srov. Mourek,J., Fyziologie, s. 22
93
v transportu dýchacích plynů tedy kyslíku a dusíku. Buněčné jádro má živý metabolismus a spotřebovalo by část přenášeného kyslíku pro vlastní potřebu.72 Na jejich povrchu erytrocytu se nachází červené krevní barvivo – hemoglobin, který na sebe váže reverzibilně kyslík a oxid uhličitý, takto zajišťuje transport těchto plynů. Množství erytrocytů v lidské krvi je u mužů 4,5 – 5,7. 1012 na litr a u žen 3,8 až 4,8 . 1012 na litr. Jejich životnost je 90 až 120 dnů, po této době se rozpadají a jsou vychytávány a likvidovány ve slezině játrech a kostní dřeni.73
Bílé krvinky Bílé krvinky - leukocyty vznikají v kostní dřeni a mají v lidském těle především úlohu obranou, tedy boj s infekcí. Můžeme dělit podle toho zda obsahuji zrníčka -granula na Granulocyty (neutrofilní, eozinofilní a bazofilní) a agranulocyty (monocyty a lymfocyty). Granulocyty pohlcují (fagocytují) cizí částice rozrušují jejich strukturu a ničí je svými enzymy. Agranulocyty - Množství leukocytů v krvi je 4 -9 .10 9.74
Krevní destičky Krevní destičky – trombocyty se uplatňuji při zástavě krvácení hemostáze. Jedná se o drobná tělíska bez jádra, která vznikají z megakaryocytu a v krvi přežívají asi 8 – 10 dnů.75 Počet trombocytů je asi 150 – 400 . 109 na litr krve.76
72
Srov. Mourek, J., Fyziologie, s. 19
73
Tamtéž s. 26
74
Srov. Mourek, J., Fyziologie, s. 26.27
75
Srov. Vokurka. H., Velký lékařský slovník s. 921
76
Srov. Mourek,J., Fyziologie s. 22
94
Krevní plazma Krevní plasma je základní tekutina v krvi lehce nažloutlé barvy. Je složena z 90% z vody a z 8% z bílkovin, (albuminy, globuliny, fibrinogen, koagulační faktory, imunoglobuliny aj.), soli, glukosy, lipidů, žlučových barviv, hormonů, vitaminů, odpadních látek aj. Stanovením koncentrace těchto látek v plasmě lze stanovit diagnózy memoci.77
Krevní skupiny – systém AB0 Krevní skupiny jsou určeny přítomností jednak aglutinogenu, jedná se o antigen, který se vyskytuje na membráně erytrocytu a aglutinu, protilátky (imunoglobulinu IgM) přítomného v krevní plasmě. Pokud se tedy jedná o krevní skupinu A je na membráně erytrocytu přítomen aglutinogen A a v krevní plasmě aglutinin anti – B. U krevní skupiny B je na membráně erytrocytu aglutinogen B a v krevní plasmě aglutinin anti A. V případě skupiny AB je na membráně erytrocytu aglutinogen A i B a v krevní plasmě není žádný aglutinin. A u krevní skupiny O na membráně erytrocytu není přítomen žádný aglutinogen a v krevní plasmě jsou oba aglutiny jak anti -A, tak anti - B.78
77
Srov. Vokurka, Hugo, Velký lékařský slovník s. 706
78
. Srov. Jílková, H., Transfusní lékařství s. 19, 20.
95
Nejčastější výskyt jednotlivých krevních skupin ve střední Evropě. Skupina A
42%
Skupina B
18%
Skupina AB Skupina 0
8% 32% 79
Rh systém Jeho název je odvozen od opice Macacus rhesu, pomocí které byl systém těchto protilátek objeven. Antigenů je rozpoznáno více jak padesát druhů z nichž nejvýznamnější jsou D,C,c,E, e. Jedinci, u kterých je v krvi antigen D přítomen označujeme jako Rh pozitivní (Rh +), jedince u kterých není přítomen označujeme jako Rh negativní (Rh -). Během života si organizmus nevytváří protilátky proti antigenům pokud není stimulovám transfusí a nebo těhotenstvím. Tento Rh systém je druhým nejvýznamnějším po krevních skupinách.80
79
Srov. Jílková, H., Transfusní lékařství s. 19, 20.
80
Srov. Penka. M, Tesařová. E, Hematologie a transfusní lékařství s.33
96
Příloha 6 Obsah železa v některých potravinách Potravina
Mg železa ve 100g potraviny Mg železa v běžné porci
Maso vepřové
3,5
3,5
Maso hovězí
3,3
3,3
Kuřecí řízky
3,2
3,2
Drůbeží játra
6,8
6,8
Vepřová játra
15,0
15,0
Salám poličan
4,7
2,4
Makrela
1,0
0,5
Sardinky v oleji
3,1
1,6
Mléko
0,6
1,5
Vejce
1,6
0,9
Mák
11,5
2,3
Mandle
4,1
0,8
Lískové ořechy
3,2
0,6
Vlašské ořechy
1,6
0,3
Hořká čokoláda
2,4
1,2
Mléčná čokoláda
0,5
,03
Brambory
0,6
1,3
Luštěniny
6,5
9,7
Kedlubny
1,5
1,5
Růžičková kapusta
1,2
0,6
Špenát
3,0
1,5
Pažitka
8,6
0,8
Broskve
1,5
1,5
Maliny
1,0
1,0
Pomeranče
1,0
1,2
97
Příloha 7 Doplňující tabulka
Tab. 23 Znalost přípravků vyráběných z lidské krve
Odpovědi Erytrocytová masa Plasma Trombonáplav Albumin Fibrinogen Novoseven Protromplex Antitrombin Haemocompletan Imunoglobuliny Granulocytární přípravky Kryoprecipitát Nesprávné odpovědi Celkem odpovědí
Absolutní četnost N 12 22 11 4 2 1 2 2 1 3 1 1 8 70
Relativní četnost (%) 17,14 31,43 15,71 5,71 2,86 2,86 2,86 1,43 1,43 4,29 1,43 1,43 11,43 100,00
Tabulka 24 uvádí odpovědi respondentů tak jak byly získány při dotazníkovém šetření.
98