Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Financování obchodu Bakalářská práce
Autor:
Věra Březinová Bankovní management
Vedoucí práce:
Ing., Marcela Soldánová
Praha
Červen, 2009
0
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze, dne 28. června 2009
Věra Březinová
1
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Marcele Soldánové za odborné vedení bakalářské práce a cenné připomínky.
2
Anotace práce: Předmětem bakalářské práce je zmapování jednotlivých způsobů financování obchodu, především dokumentárního akreditivu, forfaitingu a factoringu, kterými jsem měla moţnost se zabývat v průběhu své praxe. První a druhá kapitola jsou zaměřeny na přehled a charakteristiku zmíněných druhů financování. Třetí kapitola pojednává o přípravě a obecných náleţitostech obchodní smlouvy. Dále podrobněji zmiňuje některé podstatné náleţitosti obchodní smlouvy. Čtvrtá kapitola obsahuje výhody a nevýhody těchto bankovních instrumentů a jejich srovnání.
Annotation: The intention of this bachelor’s thesis is to analyse the particular methods of a trade financing, especially the documentary letter of credit, forfaiting and factoring which I had the opportunity to deal and get familiar with during my work experience. Chapter one and two are intent on the survey and the characteristic of the mentioned ways of financing. Chapter three comprises the information about a preparation of a contract and its general terms. Further are mentioned the essentials of a contract in details. Chapter four contains advantages and disadvantages of these bank instruments and their comparison.
Klíčová slova: Financování, obchod, dokumentární akreditiv, factoring, forfaiting, export
Keywords: Financing, trade, documentary letter of credit, factoring, forfaiting, export
3
OBSAH: ÚVOD.................................................................................................................................... 7 1. PŘEHLED A ČLENĚNÍ FINANCOVÁNÍ .................................................................. 9 1.1 Formy financování................................................................................................. 9 1.2 Podezřelé a rizikové transakce ............................................................................ 13 2. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ FINANCOVÁNÍ .................... 19 2.1 Dokumentární akreditiv ....................................................................................... 19 2.1.1 Definice a popis produktu ........................................................................... 19 2.1.2 Druhy dokumentárních akreditivů ............................................................... 20 2.1.3 Forfaiting akreditivu .................................................................................... 24 2.1.4 Postfinancing akreditivu .............................................................................. 26 2.2 Forfaiting ............................................................................................................. 28 2.2.1 Definice a popis produktu ........................................................................... 28 2.2.2 Členění forfaitingu....................................................................................... 29 2.2.3 Průběh forfaitingové operace....................................................................... 30 2.3 Předexportní financování..................................................................................... 32 2.3.1 Definice a popis produktu ........................................................................... 33 2.3.2 Náklady na předexportní financování.......................................................... 33 2.4 Factoring .............................................................................................................. 34 2.4.1 Definice a popis produktu ........................................................................... 34 2.4.2 Druhy factoringu ......................................................................................... 35 2.5 Financování závazků ........................................................................................... 36 2.5.1 Definice a popis produktu ........................................................................... 37 2.5.2 Hlavní kritéria a podmínky financování závazků ........................................ 38 2.5.3 Poplatky spojené s financováním závazků .................................................. 38 2.6 Bankovní záruky .................................................................................................. 38 2.7 Dokumentární inkaso........................................................................................... 41 2.7.1 Druhy dokumentárních inkas ...................................................................... 41 2.7.2 Financování dokumentárního inkasa ........................................................... 42 2.8 Eskont směnek ..................................................................................................... 42 2.8.1 Druhy směnek .............................................................................................. 43 2.8.2 Náleţitosti směnky ...................................................................................... 44 3. PŘÍPRAVNÉ FÁZE OBCHODU, OBCHODNÍ SMLOUVA ................................... 46 3.1 Příprava před uzavřením kontraktu ..................................................................... 46 3.2 Obchodní smlouva ............................................................................................... 47 3.2.1 Platební podmínky ....................................................................................... 48 3.2.2 INCOTERMS 2000 ..................................................................................... 50 3.2.3 Dokumenty .................................................................................................. 51 4. POROVNÁNÍ FINANCOVÁNÍ ................................................................................ 55 4.1 Zhodnocení financování akreditivu ..................................................................... 55 4.1.1 Výhody financování akreditivu ................................................................... 55 4.1.2 Nevýhody financování akreditivu ............................................................... 56 4.2 Zhodnocení forfaitingu ........................................................................................ 56 4.2.1 Výhody forfaitingu ...................................................................................... 56 4.2.2 Nevýhody forfaitingu .................................................................................. 57 4.3 Zhodnocení předexportního financování ............................................................. 57 4.4 Zhodnocení factoringu......................................................................................... 58
5
4.4.1 Výhody factoringu ....................................................................................... 59 4.4.2 Nevýhody factoringu ................................................................................... 60 4.5 Eskont směnek ..................................................................................................... 61 4.6 Financování dokumentárního inkasa ................................................................... 62 4.7 Bankovní záruky .................................................................................................. 62 5. VÝSLEDKY................................................................................................................ 64 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .............................................................................................. 65 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 66
6 6
ÚVOD Téma „Financování obchodu“ jsem si zvolila zejména z toho důvodu, ţe jsem po celou dobu své praxe zaměstnancem banky, kde se v současnosti zabývám dokumentárními obchody. Zde je mou hlavní náplní zpracování dokumentárních akreditivů včetně jejich financování a dokumentárních inkas. V minulosti jsem měla moţnost se okrajově setkat i s bankovními zárukami a také jsem po určitou působila v oblasti factoringu. Vedle standardních činností spojených s factoringovými sluţbami, jako je odkup pohledávek, vedení jejich evidence a následné inkasování plateb, forfaitingem směnek a dalších pohledávek jsem se setkala, v té době s nově zaváděným produktem, financováním závazků. Některé produkty lze výhodně zkombinovat, jako například factoring můţe být vhodným zajištěním právě zmíněného financování závazků. Cílem mé práce je seznámit Vás s přehledem vybraných druhů financování obchodu, jejich základní charakteristikou a vyuţitím. Největší pozornost bych chtěla věnovat bankovním instrumentům, se kterými mám osobní zkušenosti, k nimţ patří především dokumentární akreditiv včetně financování a alternativní formy financování, jakými jsou forfaiting a factoring. Alternativní formy financování jsou produkty, které umoţňují získat finanční prostředky za určitých specifických podmínek. Tyto produkty mají své nezastupitelné místo ve financování podniků a doplňují klasické úvěrové produkty, které poskytuje bankovní sektor. V dnešní době je důleţité umět se orientovat v moţnostech financování své investice, projekty a správně zvolit tu vhodnou alternativu, která je pro daný podnik dostupná z hlediska nákladů, s nimiţ je spojená, přinese mu co nejvíce výhod a nezůstávat jen u standardních forem financování. Nedílnou součástí kaţdého obchodu bez ohledu na druh financování a to, zda se jedná o tuzemský obchod či mezinárodní, je obchodní smlouva. Popisu činností předcházejících její přípravě a uzavření, minimalizací moţných rizik, jakoţ i podstatným náleţitostem obchodní smlouvy se více věnuji ve třetí kapitole. Zhodnocení, historii, výhody a nevýhody uvedených jednotlivých druhů financování obchodu shrnuje čtvrtá kapitola. Financování mezinárodního obchodu se liší v mnoha ohledech od financování obchodu v tuzemsku. Odlišnost je v náročnosti na finanční prostředky, v charakteru finančních zdrojů, které mohou být vyuţívány, v pouţívaných metodách financování i v rizikovosti. 7 7
Příčinou bývá vzdálenost místa výroby od místa spotřeby, jejíţ překonání můţe být časově náročné, časový nesoulad mezi pohybem zboţí a placením, ovlivněný velkou konkurencí, poţadavky kupujících na úvěr a další faktory. Na druhé straně financování mezinárodních obchodních operací úzce souvisí s procesem vnitropodnikového financování vývozců a dovozců. Financování mezinárodního obchodu je tradičně prováděno především bankami a pojišťovnami, ale uplatní se zde i různé specializované finanční instituce, soukromé i státní. Mezi instituce podporující pojišťování a financování vývozu se státní podporou patří Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.1 a Česká exportní banka, a.s.2, které působí v souladu se zákonem č. 58/1995 Sb., zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. ČEB poskytuje financování vývozu se státní podporou také v souladu s principy členství ČR v WTO3 a pravidly Konsensus OECD4- Ujednání pro oficiálně podporované vývozní úvěry (mezinárodní dokument). V roce 1947 byla sjednána Všeobecná dohoda o clech a obchodu, známá pod zkratkou GAAT. Smluvní strany GAAT si vzájemně poskytují tzv. mnohostrannou doloţku nejvyšších výhod, jejímţ vyuţíváním postupně docházelo k omezování překáţek v obchodu a vylučování obchodní diskriminace. Další právní předpisy upravující financování obchodu jsou závislé na druhu platebního instrumentu, ke kterému se financování váţe, obchodních podmínkách nebo podmínkách jednotlivých bank, které se financování účastní.
1
EGAP - www.egap.cz. ČEB – www.ceb.cz. 3 Světová obchodní organizace (WTO). 4 Zdroj: JUDr. Otakar Schlossberger, Ing. Marcela Soldánová: Platební styk, 2007, str. 182-183. 2
8 8
1. PŘEHLED A ČLENĚNÍ FINANCOVÁNÍ Při volbě metod financování v tuzemském i v mezinárodním obchodním styku podniky vycházejí z vlastní finanční situace, hodnotí dostupné moţnosti, přihlíţejí k moţnostem, kterými disponuje jejich obchodní partner. Berou v úvahu informace o vývoji na národních a mezinárodních finančních trzích, hodnotí metody, které vyuţívá v oblasti financování jejich konkurence. Podniky porovnávají jednotlivé moţnosti získání cizích finančních zdrojů podle kritérií, které v dané situaci povaţují za rozhodující. K prioritním kritériím můţe patřit: výše finančních prostředků, které můţe podnik danou metodou získat; náklady na jednotlivé metody financování; rizika, která podnik při porovnávaných metodách podstupuje; rychlost získání finančních prostředků a flexibilita jejich pouţití; vliv určité metody financování na likviditu podniku; náročnost jednotlivých metod na finanční zdroje podniku; daňové důsledky volby určité metody financování5.
1.1 Formy financování Vedle klasických úvěrových moţností od komerčních bank, mají podniky moţnost vyuţít alternativních zdrojů financování v podobě factoringu, forfaitingu, ale také leasingu, franchisingu či rizikového kapitálu. K rozvoji tohoto odvětví přispívá i stále větší povědomí o těchto produktech v řadách podnikatelské veřejnosti. Samozřejmě k rozvoji přispívají i samotné factoringové, forfaitingové i leasingové společnosti, které své produkty stále zdokonalují a inovují tak, aby co nejvíce vyhověli aktuálním potřebám svých klientů. Financování můţeme členit z různých hledisek. Z hlediska vlastnictví rozdělujeme financování na
5
vlastní a cizí, z hlediska časového na krátkodobé, střednědobé a
Zdroj: Machková, H., Černohlávková, E. a kol.: Mezinárodní obchodní operace, 1998, str. 181-182.
9 9
dlouhodobé, dalším hlediskem můţe být forma, buď standardní nebo alternativní (novodobé). Tato práce se zabývá pouze částí obchodního financování poskytovaným komerčními bankami, případně nebankovními společnostmi, poskytujícími sluţby factoringové, forfaitingové. Standardní formy financování Předexportní úvěr Exportní dodavatelský úvěr Exportní odběratelský úvěr Úvěr na investice v zahraničí Kontokorentní úvěr (Overdraft) Eskont směnek (eskontní úvěr) Provozní úvěr Dokumentární akreditivy - forfaiting - postfinancing Dokumentární inkasa Bankovní záruky Alternativní formy financování Forfaiting Factoring Financování závazků Leasing
- finanční - operativní
Franchising Rizikový kapitál Provozní úvěr je úvěr poskytnutý bankou na financování provozních nákladů společnosti. Tento produkt je vhodný spíše pro velké či střední firmy s delší působností, neboť banky podmiňují výši úvěru dostatečným objemem vlastních zdrojů společnosti. Předchází mu komplikovaný schvalovací proces, ale výhodná je relativně nízká cena a jednoduchá administrativa při jeho vyuţívání. 10 1 0
Investiční úvěr je zpravidla vázán na konkrétní investiční majetek, proto je disponování s tímto majetkem omezeno. Cena není vysoká, ale nevýhodou je sloţitá administrativa. Banky často poţadují ručení ještě jiným majetkem, coţ můţe zkomplikovat získání jiţ zmíněného provozního úvěru. Factoring je ideální zdroj financování nejen pro začínající podniky a firmy se stálými odběrateli, ale také pro velké společnosti, které si chtějí stabilizovat a lépe plánovat peněţní toky (cashflow) a zároveň si nechtějí zvyšovat úvěrové zatíţení. Factoring vyuţívají velké společnosti především na posílení krátkodobé likvidity firmy. Provozní náklady, jejichţ splatnost je maximálně tři týdny, lze stěţí financovat z vlastních zdrojů v případě, ţe návratnost vlastních pohledávek běţně dosahuje 60 aţ 90 dnů. Rozdíl splatnosti závazků a pohledávek pak vytváří trvalou potřebu získání provozního kapitálu. Firma navíc potřebuje získat finance na úhradu závazků z minulých let. Můţe se snaţit získat provozní finanční prostředky u bank formou klasického úvěru, coţ nemusí být jednoduché a rozhodně ne finančně výhodné. Pokud má firma alespoň několik pravidelných odběratelů, lze potřebné prostředky získat jednoduše, bez zbytečného papírování a zdrţování právě pomocí factoringu. Ten je ve srovnání s bankovním úvěrem do značné míry jednodušší finanční sluţbou, která zajistí nejen provozní financování, ale i správu pohledávek za odběrateli a tím sniţuje administrativní zátěţ firmy. Navíc pro zajištění finančních zdrojů prostřednictvím faktoringu nejsou v drtivé většině případů potřeba, na rozdíl od bankovního úvěru, ţádné další sloţité zástavy ručení a firma si navíc potřebné zdroje nepůjčuje, ale prodává faktoringové společnosti pohledávky za svými odběrateli před splatností faktur. Factoring mohou vyuţít nejen velké, ale i malé a začínající firmy, pro něţ je získání klasického bankovního úvěru téměř nemoţné. Financování závazků je alternativní forma provozního financování formou úhrady závazků klienta jeho dodavatelům. Hlavním předmětem zajištění pro banku je pojištění KUPEG6 typu GA-FI7. Pojištění KUPEG typu GA-FI pojišťuje jednotlivé tranše do výše 85% na dobu 1 roku. KUPEG si vytváří pojistný limit na klienta a pojišťuje pohledávky banky za klientem 6
KUPEG – Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. GA-FI – pojištění rizika nezaplacení pohledávek vyplývající z financování pohledávek a závazků. Tento produkt byl zaveden v roce 2005. Je šitý na míru factoringu, neboť přehlednou formou nabízí pojištění financovaných pohledávek při jejich postoupení na finanční instituci. Zdroj: http://www.egap.cz/informacniservis/zpravy-a-clanky/archiv-2005/zpravy/2005-09-15.php, stav k 10.05.2009. 7
11 1 1
z titulu financování existujících závazků z dodání zboţí nebo sluţeb (subjekt dodavatele není rozhodující). Podmínky pojištění GA-FI umoţňují kombinovat pojištění závazků a pojištění následných pohledávek, které banka financuje formou regresního i bezregresního odkupu, případně factoringu. Návaznost financovaných závazků a pohledávek není pro KUPEG podmínkou, přesto je vhodné splatnosti tranší čerpaných na financování závazků produkčnímu cyklu klienta přizpůsobit. Pojišťování jednotlivých tranší je vysoce flexibilní: 1) rámcová pojistná smlouva s KUPEG obnovovaná vţdy na kaţdý kalendářní rok 2) elektronickou aplikací ţádost o vytvoření pojistného limitu na klienta 3) nahlášení čerpané tranše k pojištění vţdy na začátku následujícího měsíce 4) úhrada pojistného na základě faktury zaslané KUPEGem v průběhu následujícího měsíce po měsíci čerpání a vystavená souhrnně za všechna čerpání banky v daném měsíci8. Leasing je v trţních ekonomikách běţně vyuţívaným finančním produktem. Stejně jako factoring je poskytován nebankovními subjekty, případně dceřinými společnosti komerčních bank. Leasing můţe být zvláště pro začínající firmy jedním ze způsobů, jak si pořídit výrobní prostory, technologie, výrobní a dopravní prostředky. Jedná se o specifickou formu pronájmu. Při financování zůstává předmět leasingu v majetku leasingové společnosti, firma se stává pouze nájemcem a jejím majetkem se stane aţ po splacení hodnoty předmětu leasingové společnosti. Proto firma nemusí dokládat zajišťovací instrumenty pro lepší krytí rizika. Další výhodou je lepší dostupnost ve srovnání s bankovním úvěrem. Naopak nevýhodná je vyšší cena oproti úvěru nebo případné komplikace při budoucím převodu předmětu leasingu do vlastnictví firmy (do té doby pouze nájemce). Leasing je nabízen jako finanční nebo operativní. Ve finančním leasingu přebírá nájemce odpovědnost za předmět leasingu i nebezpečí a rizika vztahující se jak k tomuto předmětu (nebezpečí poškození, riziko poklesu jeho trţní hodnoty), tak k jejímu uţívání (včetně nebezpečí plynoucí z jejího provozu pro třetí osoby). Finanční leasing je zpravidla uzavírán na delší dobu (nejméně tři roky), která je dána dobou odpisování pronajímaného předmětu. Operativní leasing umoţňuje nájemci zpravidla krátkodobé uţívání potřebné věci. Uzavírá se na dobu výrazně kratší, neţ je odpisová doba této věci podle daňových předpisů, a to
8
Zdroj: Vnitřní pokyn UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
12 1 2
podle subjektivní ekonomické potřeby nájemce. U operativního leasingu nebezpečí škody na věci, běţná vlastnická rizika i investiční riziko nese zásadně leasingová společnost. Ta odpovídá za provozuschopnost pronajímané věci, nese náklady na její údrţbu a opravy. Zároveň nese riziko poklesu trţní hodnoty. Po ukončení operativního leasingu je tato věc vrácena leasingové společnosti, pokud nedojde k jiné dohodě9. Podstatou franchisingu je kooperativní forma dlouhodobé spolupráce ekonomicky i právně samostatných podnikatelských subjektů. Na jedná straně vystupuje poskytovatel franchisingové licence (renomovaná firma - franchisor) na straně druhé příjemce (uţivatel – franchisant) franchisingové licence na podnikání. Franchisová licence stanoví základ franchisového systému, protoţe obsahuje kompletní koncepci provozování hospodářské činnosti nabízené prostřednictvím poskytovatele franchisingu10. Rizikový/venture kapitál je financování soukromých růstových podniků formou navýšení jejich základního jmění neboli je to partnerství podnikatele a investora. Rizikový kapitál je prostředek pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkupu celé společnosti, kdy investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti (akciový kapitál nebo kmenové akcie) na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Venture kapitál můţe výt vítanou pomocí především pro malé a střední podniky, které mají problém získat financování klasickými bankovními úvěry. Představuje dlouhodobou investici nejen penět, ale i času a úsilí. Investiční období je většinou tříleté, můţe však být pětileté i delší. Základní poznávací rys tohoto financování je synergický efekt, který spojení s venture kapitálem přináší původci podnikatelského záměru. Právě odborné znalosti, které s sebou investor přináší, mají mnohdy pro rozvoj podniku větší význam neţ samotné investiční prostředky11.
1.2 Podezřelé a rizikové transakce Většina nabídek, které lze označit jako podezřelé, souvisí s financováním předem vybraných projektů. V některých případech je cílem přímé získání finančních prostředků, vyloučeno není ani následné zneuţití získaných údajů, informací a kontaktů, které taková 9
Zdroj: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=266, stav k 02.06.2009. Zdroj: http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/5/zakladni-pojmy-franchisingu/, stav k 10.06.2009. 11 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/zakladni-informace-o-rizikovemkapitalu/1000466/4209/, stav k 03.06.2009. 10
13 1 3
společnost při jednáních získá. Celá obchodní transakce bývá velice komplikovaná a nepřehledná. Podezřelé znaky obchodu Kontaktující společnost je zpravidla malá s.r.o. s minimálním vkladem nebo naopak velká společnost hledající „nové příleţitosti“, která je vţdy prostředníkem pro daný obchod a nemá s komoditami, které jsou předmětem obchodu, ţádné či minimální zkušenosti. Předmětem obchodu bývají komodity, z nichţ nejzneuţívanější jsou: močovina, cukr, řepka olejka, cement, ropa a její deriváty, ţelezo ţelezný šrot, zlato a slitiny drahých kovů nebo selen. Částky bývají nezvykle vysoké a zaokrouhlené v řádech milionů USD/EUR. Transakce má nezvyklou délku splatnosti, např. jeden rok a jeden den, deset let a jeden den, která bývá zdůvodněna daňovými výhodami, coţ se nezakládá na pravdě. Podezřelé obchody mívají následující schéma: dodavatel/exportér je společnost sídlící v jedné zemi, zboţí je dopravováno z jiné země, konečný odběratel/importér je firma v další zemi a kontaktující společnost v ČR je pouze prostředníkem. Celý projekt slibuje vysokou návratnost při velmi nízkých nákladových úrocích pro klienta. Prostředník vysvětluje nízké úroky pouţitím různých „roll-over“ investičních programů, které spočívají v zapůjčení větší částky neţ je třeba. Z přebytku pak správce (partner prostředníka) pomocí blíţe nespecifikovaných finančních transakcí získá výnos dostatečný ke splacení celé dluţné částky a klient bude splácet jen úroky12. Hlavním cílem prostředníka je pouze získat finanční prostředky pro své vyuţití nebo oficiální dokumenty, které dále pouţívá k podvodným jednáním. Slibovaný vyšší výnos je buď nereálný nebo se jedná o velmi rizikovou operaci a výnos je nejistý a pravděpodobnost ztráty je velmi vysoká. Je zřejmé, ţe jakékoliv prohlášení o garantovaných bezrizikových výnosech ve výši desítek procent ročně jsou nepravdivá a nabídky levného financování jsou značně podezřelé a rizikové.
12
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/informace_bd/upozorneni_subp1.ht ml, stav k 06.06.2009.
14 1 4
Zúčastněné společnosti jsou na poţádání schopné předloţit kopii uzavřeného obchodního kontraktu, který se na první pohled zda velmi jednoduchý a protiřečí si nebo naopak vykazuje známky okopírování perfektního znění z jiného kontraktu. Dále dokáţí předloţit i příslib zahraniční banky konečného odběratele týkající se vystavení určitých dokumentů, které však nemají ţádnou váhu pro sníţení rizika plynoucího z obchodu (tj. různá nezávazná či podmíněná prohlášení, vystavené šeky, odvolávky na zaštítění ministerstvy a jinými státním orgány - většinou zahraničními, vrcholovým vedením bank apod.) a totéţ vyţadují od banky, která má poskytnout financování. V obchodu takového typu se objevuje příliš mnoho vyjádření od mnoha právníků ujišťujících, ţe transakce je legální. V dokumentaci bývají gramatické chyby, objevují se odvolávky na „Funds of Good“ nebo „Clean and Non-Criminal Origin“ (tj.fráze, které nic neznamenají). Platební podmínky obchodního kontraktu obsahují většinou: „Non Operative Letter of Credit (tj. dokumentární akreditiv, který není účinný) nebo „Transferable L/C“ (převoditelný dokumentární akreditiv) a současně poţadavek na vystavení záruky „Performance Bond“, který akreditiv učiní operativním. Často je podmínkou obchodní transakce vydání cenného papíru v materializované podobě. Jedná se o „Stand-by Letter of Credit“, „Prime Bank Notes“, „Promissory Notes“, „Prime Bank Guarantees“, případně „Letter of Intent“, různá prohlášení nebo poţadavek na dokumenty typu „POP“ - „Proof of Product“ (tj. dokument, v němţ banka stvrdí, ţe dodavatel disponuje danou komoditou). Dalšími nabízenými, ale neexistujícími instrumenty mohou být: „Irrevocable Bank Payment
Order“,
„Conditional/Unconditional
Shift
Transfer“,
„Divisible,
Fractionable, Assignable, Transmissible Letter of Credit“, „Prime Bank certificate“, „Confirmation of Deposit“, „Proof of Funds“ nebo „Blocked Fund Letter“13.
13
Zdroj: interní materiály UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
15 1 5
Charakteristika některých podvodných instrumentů „Prime Bank Guarantee“ - investor obdrţí nabídku k investování svých peněz do tohoto instrumentu, který můţe získat s velkým diskontem (např. „Prime Bank Guarantee“ s jmenovitou hodnotou 10 mil. USD za 8 mil. USD, tedy ţe dokument s krátkodobou splatností přinese 2 mil. zisku, coţ je u instrumentů na finančním trhu nemyslitelná částka). Investor je informován, ţe tento dokument lze obratem prodat za nominální hodnotu na sekundárním trhu, kde se ale takové instrumenty neobchodují. Po jednáních s mnoha prostředníky investor zjistí, ţe byl podveden. „Self-Liquidating Loan“ – tento program je nabízen v souvislosti s „Prime Bank Guarantee“, kdy agent tvrdí, ţe si investor můţe půjčit např. 100 mil. USD, přestoţe původně potřeboval pouze 1 mil. USD s tím, ţe kdyţ si půjčí vyšší částku peněz, můţe čistý výtěţek investovat do transakcí, které přinášejí zisk, který pokryje splátky úvěru. „Roll Program a Trading Programs“ – agent, který obdrţí od investora peníze prohlašuje, ţe tato částka bude uloţena do fondu (pool) spolu s penězi ostatních investorů. Za tyto peníze budou nakoupeny obvykle „prime bank“ dokumenty s velkou slevou, které jsou údajně určeny k prodeji jiným zájemcům za vyšší cenu. Tyto předprodeje se mají uskutečnit během krátkého časového období. Při první splatnosti zůstává investor v programu a účastní se mnohačetného opakování procesu, přičemţ vytváří obrovský zisk (můţe být slibováno aţ 2600% ročně). Program má mnoho účastníků (např. prodávající banku, kupující banku, svěřeneckou banku, provider nebo tzv. „Bank Co-ordinator“). Slibovaný zisk však investoři nikdy nezískají, neboť ţádný sekundární trh s podobnými dokumenty neexistuje a pouţívané instrumenty nemají ţádnou hodnotu. „Irrevocable Bank Pay Order“/“Irrevocable Bank Purchase Order“ – takové dokumenty v bankovnictví nejsou pouţívány. „Irrevocable, Divisible, Assignable and Transferable Letter of Credit“ – Podle Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy, publ. ICC14 revize č. 600 se přívlastky „divisible“, „assignable“, „fractionable“ a „transmissible“ nepouţívají v souvislosti s převoditelností akreditivů a proto se neberou vůbec v úvahu. Pouţívání těchto přívlastků opět ukazuje na neprofesionálnost podvodníků. „Letter of Intent“/„Letter of Committment“ – oba tyto dokumenty jsou v transakcích často pouţívány a pokud někdo podepíše takový dokument, můţe očekávat, ţe bude
14
ICC - Mezinárodní obchodní komora v Paříţi.
16 1 6
vystaven nákladnému soudnímu procesu, protoţe podpisem těchto dokumentů se zavazují k plnění. „Proof of Fund“ – jedná se o další bezcenný dokument, který podvodníci předkládají k získání důvěryhodnosti své nabídky. „Blocked Fund Letter“ („Capital Confirmation Deposit“) – Banka je poţádána, aby vystavila potvrzení o deponování cenných papírů v určité hodnotě. Potvrzení obsahuje ujištění, ţe finanční prostředky jsou čisté, nepocházejí z trestné činnosti a nebudou pouţity po určitou dobu od jejich uloţení. Principem tohoto podvodu je získat peníze proti bezcenným „cenným papírům“ uloţeným v bance, neboť získaná potvrzení jsou prostředkem k získání finančních prostředků tím, ţe slouţí jako potvrzen o deponování určitých prostředků v bance, případně jsou prodány15. Z výše uvedeného vyplývá, ţe v případě zájmu společností o jakékoliv externí financování lze doporučit pouze od renomovaných bank, případně institucí, o nichţ máme k dispozici dostatek prověřených informací, které o sobě tyto instituce bez váhání poskytnou. Příklad z praxe – zneuţití dokumentárního akreditivu: Společnost, která je dlouhodobým klientem a je s bankou v úvěrovém vztahu se na banku obrátila se ţádostí o schůzku týkající se dokumentárního akreditivu. Po následném zjišťování podrobností bylo zjištěno, ţe společnost dostala „velmi výhodnou nabídku“ podílet se jako prostředník na exportu močoviny z Ruska do Vietnamu v objemu 50 milionů korun měsíčně. Nabídka se zdála být podivně výhodná, ale údajně přišla z důvěryhodného zdroje. Společnost měla obdrţet ve svůj prospěch vystavený akreditiv od vietnamského odběratele a ona sama měla vystavit akreditiv ve prospěch dodavatelské firmy. Se společností byla projednána celá nabídka s ohledem na zkušenosti banky v této oblasti, tj. společnost by v lepším případě ztratila mnoho času dlouhodobými rozhovory, které by nepřinesly ţádný výsledek, v horším případě by se mohla stát pomocníkem při praní špinavých peněz nebo přijít o své prostředky z dokumentárního akreditivu, po předloţení zfalšovaných dokumentů. Poté ztratila společnost o obchod zájem a poděkovala za upozornění.
15
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/informace_bd/upozorneni_subp2.ht ml, stav k 21.06.2009.
17 1 7
Aby banky předešly podvodným obchodům, musí být při jednáních s klienty velice obezřetné, zvláště v případě, ţe se jedná o společnost neznámou či s bankou téměř nespolupracující, angaţující se v obchodech s velmi velkým objemem, o společnost, která nedokáţe předloţit ţádná povolení k dovozu/vývozu dané komodity a nedokáţe poskytnout ţádné informace o prodávajícím ani konečném kupujícím. Banky by se neměly nechat tlačit do rychlých rozhodnutí, nevystavovat ţádná potvrzení a neslibovat ověření pravosti dokumentů. Také musí mít na paměti na svou povinnost hlásit podezřelé obchody.
18 1 8
2. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ FINANCOVÁNÍ Banky nabízejí podnikům velké mnoţství rozmanitých úvěrových produktů a finančních sluţeb, které se liší podle příjemce, účelu, na který jsou určeny, podle doby platnosti i jejich ceny.
2.1 Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv je jedním z nejdůleţitějších platebních instrumentů při financování dovozu a vývozu zboţí. V poslední době se častěji setkáváme s jeho pouţíváním i ve vzájemných tuzemských vztazích mezi prodávajícím a kupujícím. Zpravidla ho řadíme mezi krátkodobé formy financování.
2.1.1 Definice a popis produktu Dokumentární akreditiv je neodvolatelný písemný závazek banky odběratele (příkazce akreditivu), ţe provede platbu v termínu, který je v akreditivu stanoven, ve prospěch dodavatele (příjemce akreditivu) za předpokladu, ţe tento předloţí v akreditivu stanovené dokumenty v souladu s podmínkami akreditivu. Jde o platební i zajišťovací instrument zároveň. Pro dokumentární akreditiv je charakteristická abstraktní povaha závazku banky vůči beneficientovi16, který je ale podmíněn splněním akreditivních podmínek. Jedná se o závazek nezávislý na jakékoliv smlouvě či ujednání mezi beneficientem a příkazcem k akreditivu, při zpracování akreditivních transakcí tedy nejsou banky vázány zněním kontraktu, a to ani v případě, ţe se akreditiv na kontrakt odvolává. Akreditiv nabízí kvalitní platební zajištění pro obě zainteresované strany transakce. Kupujícímu zajišťuje, ţe výplata určité částky nebude provedena, dokud prodávající nesplní podmínky stanovené kupujícím. Pro prodávajícího představuje jistotu, ţe pokud splní akreditivní podmínky, bude mu za zboţí zaplaceno. Oběma stranám poskytuje akreditiv jistotu v případě, ţe byl zvolen vhodný druh akreditivu a byl vystaven bonitní bankou. 16
Beneficient: oprávněný, např. ten, kterému banka poskytuje plnění z akreditivu, příjemce bankovní záruky.
19 1 9
Řídí se Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy, vydanými Mezinárodní obchodní komorou v Paříţi - UCP 600, REVIZE 200717.
2.1.2 Druhy dokumentárních akreditivů Dokumentární akreditivy můţeme třídit z různých hledisek: z hlediska stupně závazku banky: odvolatelný neodvolatelný z hlediska právní závaznosti:
avizovaný potvrzený
z hlediska platební podmínky - pouţitelný: platbou na viděnou odloţenou platbou akceptací (rembursní) negociací z hlediska způsobu zpracování: revolvingový převoditelný back-to-back rembursní s červenou doloţkou se zelenou doloţkou z hlediska formy:
standardní zvláštní: -
stand-by
-
pověřovací list
-
zmocnění k odkupu nebo k proplacení18
Avizovaný (nepotvrzený) akreditiv nepředstavuje právní závazek avizující banky k placení, v závazku je pouze banka vystavující. Není vhodný pro vývozy do zemí, kde je vysoké politické riziko.
17
Zdroj: www.icc-cr.cz/publikace-1, stav k 14.11.2008.
18
Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 2007, str. 144-150.
20 2 0
Potvrzený akreditiv představuje největší jistotu pro prodávajícího, jestliţe potvrzující banka je bonitní bankou a zároveň působí v zemi přijatelného teritoriálního rizika, nejčastěji v zemi příjemce akreditivu. Dodavatel (exportér) tak přesune teritoriální riziko na potvrzující banku. Banky potvrzující a vystavující jsou pak zavázány společně a nerozdílně. Nevýhodou jsou vyšší náklady neţ u avizovaného akreditivu, cena se odvíjí od rizika teritoria i rizika vystavující banky. Revolvingový akreditiv se podle podmínek po vyčerpání navyšuje na původní hodnotu bez poţadavku jakékoliv změny původního akreditivu. Vţdy záleţí na způsobu obnovování uvedeném v akreditivu, můţe se obnovovat vzhledem k hodnotě nebo časovému období. Revolvingový akreditiv obnovující se vzhledem k hodnotě můţe být obnovitelný na původní výši automaticky po kaţdé prezentaci dokumentů s tím, ţe je specifikována maximální celková hodnota akreditivu nebo je obnovení na původní částku podmíněno potvrzením vystavující (příp. potvrzující) banky. Revolvingový akreditiv obnovující se vzhledem k časovému období můţe být kumulativní, tj. nevyčerpaná částka z předcházejícího období se převádí do následujícího, nebo nekumulativní, tj. nevyčerpaná částka z předcházejícího období propadá.
Pouţívá se
zejména při opakovaných dodávkách, při kterých představuje časovou úsporu. Převoditelný akreditiv umoţňuje převést akreditiv ve prospěch třetí osoby, to znamená, ţe právo prvního beneficienta na předloţení dokumentů a poskytnutí plnění z akreditivu je převedeno na druhého beneficienta (druhé beneficienty). Smyslem celé operace je, aby první beneficient zaměnil faktury (případné směnky) druhého beneficienta za své na vyšší částky podle původního akreditivu, a tím získá rozdíl (jeho provizi). Veškerá dokumentace kromě obchodních faktur (a případných směnek) musí být pouţitelná na všech stranách obchodní operace. Tento druh akreditivu se pouţívá v zahraničním obchodě, který je zprostředkován třetí stranou (prostředníkem). Hraje významnou roli při reexportu. Výhodou je, ţe obchodní společnost (prostředník) nemusí vázat finanční prostředky při vystavení akreditivu ve prospěch svého dodavatele a zajistí si tak financování celé operace včetně své provize. Současně zajistí financování svým subdodavatelům (druhým beneficientům). Všechny zúčastněné strany vědí, ţe se jedná o reexportní operaci.
21 2 1
Převoditelný akreditiv lze většinou vyuţít pouze v případě, ţe dodavatel (beneficient) akreditivu je pouze zprostředkovatel obchodu. Back-to-back akreditiv - jedná se o dva samostatné akreditivy i kdyţ v podstatě připomíná převoditelný akreditiv. Jde o akreditiv, který je vystaven na základě jiného akreditivu. Beneficient prvního akreditivu je příkazcem druhého nazývaného back-to-back akreditiv. Podobně jako převoditelný akreditiv slouţí k financování prostředníka dodávajícím zboţí pod prvním akreditivem konečnému dovozci a zboţí získá jako dovozce v rámci druhého (back-to back) akreditivu. První akreditiv slouţí jako zajištění druhého akreditivu, jehoţ částka je obvykle niţší. Banka v tomto případě podstupuje riziko, ţe bude muset plnit v rámci druhého akreditivu beneficientovi, který předloţí dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami, ale tyto a případně další doplněné dokumenty nebudou v souladu s podmínkami prvního akreditivu, z něhoţ má dostat zaplaceno. Pokud by byl druhý akreditiv zajištěn ještě jiným způsobem, neţ pouze prvním akreditivem, nejednalo by se o back-to-back akreditiv. Rembursní akreditiv je akreditiv, při kterém místo hotového placení akceptuje banka z příkazu
vystavující
banky
směnku
vystavenou
na
ni
příjemcem
akreditivu
(beneficientem). V tomto případě dodavatel obdrţí platbu ihned po předloţení dokladů, ale odběratel (příkazce akreditivu) platí aţ při sjednané splatnosti. Akreditiv
s červenou
nebo
zelenou
doloţkou
umoţňuje
získat
dodavateli
(beneficientovi) část akreditivní částky ještě před odesláním zboţí. Doloţka přesně stanovuje, na základě čeho můţe být částka vyplacena. Můţe to být například prohlášení dodavatele, ţe zboţí je připraveno k odeslání nebo jeho příslib, ţe vrátí zálohu v případě nedodání. Stand-by akreditiv je svou podstatou záruční instrument ve formě akreditivu. Začal se pouţívat v USA, kde banky nemohly vystavovat bankovní záruky z důvodu regulačních opatření19. Můţe nahradit jakýkoliv druh záruky, jeho pouţití je velmi široké, ale především se pouţívá k zajištění platebního závazku dluţníka. Dokumentem, který je zpravidla poţadován, bývá tzv. negativní dokument, tedy doklad stvrzující nebo
19
Zdroj: Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi. 2003. str. 25.
22 2 2
prohlašující nesplnění určitých podmínek a ustanovení. Tento druh akreditivu podléhá Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy nebo novými pravidly Mezinárodními pravidly pro stand-by akreditivy (ISP 9820), které byly vytvořeny speciálně pro tento druh akreditivů. Postoupení výtěţku (plnění) z dokumentárního akreditivu Beneficient (příjemce) akreditivu můţe výtěţek v rámci dokumentárního akreditivu nebo jeho část postoupit ve prospěch třetí strany, většinou svého subdodavatele. Na základě příkazu beneficienta akreditivu banka vystaví neodvolatelný příslib zaplatit třetí straně z výtěţku akreditivu aţ do určené částky. Banka je povinna vyplatit pouze částku, kterou bez výhrad a k volné dispozici obdrţela a která má být bez výhrad vyplacena v rámci dokumentárního akreditivu. Postoupení můţe být bezpodmínečné nebo můţe být vázáno na splnění určitých podmínek třetí stranou. Takto lze postoupit pouze výtěţek z akreditivu. Na následujícím schématu můţeme vidět, jak probíhá celá akreditivní operace od vystavení akreditivu aţ po předání dokumentů a zaplacení. Schéma č. 1 - Průběh akreditivní operace 1 51
Vývozce
Dovozce
1 . 3 . . . 1 13 1
1
4
6
7
2
10
1
1
1
1
Banka vývozce
8
Banka dovozce
9
Zdroj: Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi. 2003. str. 24 – vlastní úprava autora.
20
ISP 98 – International Standby Practices, publikace ICC – Mezinárodní obchodní komory v Paříţi č. 590, platná od 01.01.1999.
23 2 3
1) Vývozce a dovozce mezi sebou uzavřou kontrakt. Zpravidla se jedná o kupní smlouvu, jejíţ součástí je platební podmínka zaplacení prostřednictvím dokumentárního akreditivu. Zároveň se strany domluví na akreditivních dokumentech a na dalších podmínkách. 2) Příkazce akreditivu
(dovozce
-
importér)
poţádá
svou
banku
o
otevření
dokumentárního akreditivu ve prospěch beneficienta (vývozce - exportéra). Bude-li banka ochotna tuto sluţbu poskytnout, pak akreditiv vystaví. 3) Vystavující banka (banka dovozce) má povinnost akreditiv oznámit beneficientovi. V praxi tak většinou činí místo vystavující banky banka exportéra. Je tomu tak z důvodu ověření autenticity akreditivu. Vystavující banka tedy plní svou povinnost zasláním akreditivu avizující bance. 4) Avizující banka (banka exportéra) ověřuje pravost akreditivu a oznamuje jej beneficientovi. Můţe se rozhodnout, ţe akreditiv také potvrdí, pak ji ale nazýváme potvrzující bankou. 5) Vývozce odešle zboţí a zajistí všechny dokumenty podle podmínek akreditivu. 6) Vývozce předloţí předepsané dokumenty avizující bance. 7) Banka vývozce zkontroluje předloţené dokumenty. Bude-li banka vystupovat jako jmenovaná banka, má moţnost poskytnout plnění beneficientovi, ovšem za předpokladu, ţe budou předloţené dokumenty odpovídat podmínkám akreditivu. Vystupuje-li jako potvrzující banka, má povinnost tak učinit. Vyplacenou částku poté obdrţí banka vývozce od vystavující banky. V ostatních případech zasílá dokumenty vystavující bance. 8) Dokumenty jsou zaslány bankou vývozce vystavující bance. 9) Vystavující banka zkontroluje dokumenty a v případě, ţe budou splněny podmínky akreditivu, proplatí akreditiv jmenované, popř. potvrzující bance. 10) Vystavující banka má právo postihu vůči příkazci (importérovi). Ten jí musí zaplatit částky, které v souvislosti s akreditivem zaplatila a banka mu předá dokumenty 21.
2.1.3 Forfaiting akreditivu Forfaitingem akreditivu rozumíme odkup pohledávky z akreditivu bez postihu. Zpravidla se odkupují exportní akreditivy s odloţenou splatností. Dodavatel postoupí bance svá práva z akreditivu. Pokud je akreditiv vystaven bankou akceptovatelnou pro banku dodavatele, 21
Zdroj: Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi. 2003. str. 24.
24 2 4
která akceptuje předloţené dokumenty s dostatečnou zbytkovou splatností a částkou, neměl by být problém akreditivní pohledávku bezregresně odkoupit. Pro exportéra je odkup akreditivu výhodnou variantou financování, neboť vzhledem k tomu, ţe se cena za odkup zahrnuje sazbu na mezibankovním trhu, jedná se o levné financování exportních pohledávek a exportér nenese riziko neproplacení dokumentárního akreditivu vystavující (příp. potvrzující) bankou. Předpoklady pro forfaiting akreditivu: je akceptovatelná bonita vystavující (příp. potvrzující) banky akceptované dokumenty vystavující (příp. potvrzující) banky dostatečná částka a zbytková splatnost pohledávky podpis smlouvy o odkupu Jak probíhá celý odkup akreditivní pohledávky znázorňuje další schéma. Schéma č. 2 - Průběh odkupu akreditivu
1
Eportér/beneficient 2
3 4
Avizující banka 1
2 5
Vystavující banka
Zdroj: Autor - vlastní úprava. 1) Banka importéra/vystavující banka otevře akreditiv s odloţenou splatností ve prospěch exportéra/beneficienta, který je mu avizován prostřednictvím avizující banky/banky exportéra. 2) Exportér/beneficient
předloţí
v rámci
akreditivu
dokumenty
v souladu
s akreditivními podmínkami, které avizující banka zašle vystavující bance. 3) Avizující
banka
uzavře
s exportérem/beneficientem
pohledávek. 25 2 5
Smlouvu
o
odkupu
4) Avizující banka/banka exportéra provede financování na účet exportéra na základě Smlouvy o odkupu pohledávek. 5) Vystavující banka zašle v době odloţené splatnosti úhradu ve prospěch avizující banky/banky beneficienta.
2.1.4 Postfinancing akreditivu Další
moţná
forma
financování
prostřednictvím
dokumentárního
akreditivu
je
postfinancing akreditivu. Dodavatel (příjemce akreditivu) dostane peníze z akreditivu splatného na viděnou ihned po předloţení dokumentů v souladu s akreditivními podmínkami a jeho banka (avizující) poskytne bance odběratele (banka vystavující) tzv. postfinancování, jedná se o způsob přímého financování banky odběratele (banky vystavující). Dohoda o financování je uzavřena mezi bankou (avizující) a bankou (vystavující). Vyuţívá se především při vývozu z České republiky do zemí se zvýšeným teritoriálním rizikem a rozvojových zemí, zejména tedy do zemí s vysokými náklady na refinanční zdroje. Celé postfinancování probíhá vlastně aţ po ukončení platnosti akreditivu. Pouţívá se pouze u akreditivů se splatností na viděnou, kdy dodavatel obdrţí proti dokumentům v souladu s akreditivními podmínkami platbu od své (avizující) banky za své zboţí či sluţbu a odběratel proti předání těchto dokumentů poukáţe své (vystavující) bance platbu. Vystavující banka však na základě dohody s bankou avizující neuhradí částku avizující bance ihned, ale aţ po uplynutí sjednané doby. Na tuto sjednanou dobu banka avizující poskytuje bance vystavující úvěr (tzv. postfinancování). V praxi jsem se setkala s postfinancováním poskytnutým ruským bankám (v roli vystavujících bank) a to z důvodu, ţe je pro ně získání v jejich zemi příliš nákladné a obtíţné a kromě niţšího úroku jsou výhodou i daňové úlevy, které z tohoto typu financování pro banky v Rusku plynou. Cena za postfinancování se dohaduje dopředu přímo mezi oběma bankami a jde k tíţi vystavující banky. Výhodu zde má i odběratel, poněvadţ financování tohoto druhu je levnější z důvodu aplikace sazeb z mezibankovního trhu a krátké platnosti akreditivu. Výhodou pro dodavatele je absence jakýchkoliv smluv, neboť vše je na dohodě mezi bankami.
Dodavatel/vývozce
nenese
riziko
26 2 6
neproplacení
akreditivu
vystavující
(potvrzující) bankou plynoucí z odloţené splatnosti. Předpokladem však opět je, ţe vystavující banka musí být akceptovatelná bankou dodavatele22. Schéma č. 3 názorně zobrazuje, v jakém sledu probíhají jednotlivé kroky při pouţití financování ve formě postfinancingu . Schéma č. 3 - Průběh postfinancingové operace
Exportér/Beneficient
Importér
5
2
3
4
1 Vystavující banka
2
Avizující banka
3 5
Zdroj: Interní materiály UniCredit Bank Czech Republic, a.s. – vlastní úprava autora. 1) Banka importéra/vystavující banka uzavře Dohodu o financování s bankou exportéra/avizující bankou. 2) Banka importéra/vystavující banka vystaví na základě ţádosti importéra dokumentární akreditiv, který je prostřednictvím banky exportéra/avizující banky avizován exportérovi. 3) Exportér předloţí své bance/avizující bance dokumenty v souladu s akreditivem, které jsou následně zaslány bance importéra/vystavující bance. 4) Banka exportéra/avizující banka poukáţe platbu na viděnou ve prospěch exportéra. 5) Importér uhradí částku dokumentů a vystavující banka splatí spolu s úroky částku dokumentů avizující bance.
22
Zdroj: www.unicreditbank.cz/cz/firmy/obchodni-a-exportni-financovani/dokumentarniobchody.html#exportni, stav k 10.12.2008.
27 2 7
2.2 Forfaiting Jedná se o odkup jednotlivých pohledávek probíhající na diskontní bázi, který se pouţívá zejména u exportu. Forfaiting pouţíváme v případech, kdy má vývozce prostředky pro výrobu zboţí, ale odběratel potřebuje odloţenou platbu (poskytnutí dodavatelského úvěru) a vývozce chce částku ihned po expedici zboţí nebo v případě potřeby předfinancování výroby.
2.2.1 Definice a popis produktu Forfaiting patří mezi střednědobé, dlouhodobé, ale i krátkodobé formy financování. Je to odkup směnečných, akreditivních nebo účetních pohledávek (jak zahraničních tak i tuzemských) bez zpětného postihu na dodavatele, přičemţ dodavatel ručí za právoplatnost, nezapočitatelnost pohledávek a námitky z předmětného obchodu. V případě pohledávek za odběrateli z vysoce rizikových oblastí banka doporučuje pojištění pohledávek u EGAP či jiných komerčních pojišťoven. Dodavatel tak získá peníze z obchodní činnosti ještě před splatností vystavených faktur, a to bez čerpání úvěrových linek, zbaví se rizika platební neschopnosti či nevůle odběratele a „zeštíhlí“ svou bilanci. Pohledávky se převádí na forfaitéra buď indosamentem (rubopisem) nebo smlouvou o postoupení pohledávky. K forfaitování jsou vhodné především následující pohledávky: -
směnky (cizí i vlastní) avalované bonitní bankou
-
pohledávky
v účetních
knihách
kryté
bankovní zárukou -
akreditiv s odloţenou splatností.
Předmětem forfaitingu mohou být pouze pohledávky, které splňují určité poţadavky. Za základní poţadavky odkupovaných pohledávek můţeme povaţovat: musí to být výhradně pohledávky s výbornou bonitou či zajištěné odpovídajícím způsobem (akreditivy s odloţenou splatností, bankovní záruky nebo směnky avalované bankou); musí se jednat v kaţdém případě o instrumenty abstraktní a volně převoditelné; splatnost pohledávek bývá zpravidla delší neţ 90 dnů; musí se jednat o pohledávky s budoucí splatností (nikoliv po lhůtě splatnosti); 28 2 8
z hlediska měnového jsou většinou předmětem forfaitingu pohledávky za zahraničním subjektem ve volně směnitelných měnách23. Provádění forfaitingových operací v České republice upravuje zejména zákon č. 219/1995 Sb., devizový; zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový; zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; č.40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v platném znění. Účastníci forfaitové operace: - dodavatel, vývozce, ţadatel o forfaiting, věřitel nabízející pohledávku; - odběratel, dovozce, dluţník; - forfaitér, instituce kupující pohledávku; ručitel, zpravidla banka, která ručí za dluţníka.
2.2.2 Členění forfaitingu Forfaiting je moţné členit podle následujících hledisek: podle realizace – z primárního trhu – ze sekundárního trhu podle časového hlediska – krátkodobý – střednědobý – dlouhodobý podle teritoriálního hlediska – tuzemský – zahraniční podle druhu rizika – riziko bankovního subjektu – riziko podnikatelského subjektu
23
Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, str. 110.
29 2 9
Forfaiting realizovaný na primárním trhu je charakterizován jako odkup pohledávky prováděný forfaitérem přímo od dodavatele. Forfaiting realizovaný na sekundárním trhu je charakterizován jako odkup pohledávky prováděný forfaitérem od dalšího majitele. Navazuje na na forfaiting na primárním trhu. Forfaiting realizovaný na riziko bankovního subjektu je charakterizován jako odkup pohledávky představovaný směnkou vystavenou či akceptovanou bankou, dokumentárním akreditivem nebo bankovní zárukou. Forfaiting realizovaný na riziko podnikatelského subjektu je charakterizován jako odkup pohledávky představovaný směnkou vystavenou či akceptovanou odběratelem24.
2.2.3 Průběh forfaitingové operace Kaţdou forfaitingovou operaci lze rozdělit do dvou fází: kontraktační a realizační. Mezi dovozcem a vývozcem se uzavře obchodní kontrakt. Poté vývozce dodá zboţí a fakturuje, čímţ vznikne pohledávka. Dovozce (dluţník) uznává svůj dluh tím, ţe buď vystaví nebo akceptuje směnku a předá ji k potvrzení per aval svojí bance. Ručitelská banka předá vývozci potvrzený závazek vyjádřený formou dohodnutého instrumentu např. směnky. Forfaiting je dohodnut jiţ při uzavírání vývozního kontraktu. Podmínky, za kterých je odkup pohledávky uskutečněn, vţdy navrhuje forfaitér ve forfaitingové smlouvě. Smlouvu mezi vývozcem a forfaitérem je moţné uzavřít současně s kontraktem nebo kdykoliv potom, samozřejmě ne později, neţ činí minimální doba splatnosti pohledávky přijatelná pro forfaitéra. Po uzavření forfaitingové smlouvy mezi vývozcem a forfaitérem, předá vývozce forfaitérovi sjednané dokumenty a současně předá všechny práva plynoucí z pohledávky. Forfaitér přezkoumá dokumenty a vyplatí vývozci pohledávku sníţenou o diskont. Forfaitér sám předkládá v den splatnosti platební dokumenty dluţníkovi (dovozci) zpravidla prostřednictvím banky dovozce, na základě kterých zaplatí dluţník (dovozce) pohledávku forfaitérovi. Náklady na forfaiting Náklady forfaitingu tvoří: 24
Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, str. 112-113.
30 3 0
diskontní sazba poplatky. Diskontní sazba se skládá z aktuální úrokové sazby na mezibankovním trhu (zpravidla LIBOR) a z marţe, která zohledňuje riziko forfaitera, výši a splatnost pohledávky, měnu a administrativní náklady. Uvádí se v procentech za časový úsek ode dne odkupu do splatnosti pohledávky. Poplatky se skládají z poplatku za vyhotovení smluvní dokumentace, z administrativního poplatku za zpracování transakce ze závazkové provize. Metody diskontování Diskontování (tj. úročení předem) je jednou ze základních charakteristik financování jiţ vzniklých pohledávek postoupených bance. Diskont je tedy úrok za období ode dne odkupu pohledávky bankou do data její splatnosti, který je placen klientem (prodejcem pohledávky) předem, tzn. banka odečte částku úroku od nominální hodnoty odkupované pohledávky, resp. její příslušné části a klientovi vyplatí sníţenou částku. Ve finanční praxi se setkáváme se dvěma metodami diskontování: 1) „straight discount“ (přímý diskont) 2) „discount to yield“ (DTY). Ad 1) U metody diskontování „straight discount“ (přímý diskont) se úročí nominální hodnota pohledávky při určité úrokové sazbě a určité době splatnosti, avšak úroky nejsou účtovány na konci doby splatnosti, jak je běţné u klasického úvěru, ale jsou ihned na začátku odečteny od nominální hodnoty odkupované pohledávky, resp. její příslušné části. Klient (prodejce pohledávky) vlastně platí úroky počítané z celé nominální hodnoty odkupované pohledávky, resp. její příslušné části, tj. i úroky z diskontu (úroky z úroků), který si banka odečetla při odkpu pohledávky. Tím, ţe klient platí úrok z celé částky, ale banka ho financuje částkou sníţenou o diskont, je efektivní úrok vyšší a pro banku výhodnější. V x (S + G) „Straight discount“:
d
D = --------------------- x ---------100
360
V – částka pohledávky S – počet dní do data splatnosti 31 3 1
G – počet „grace days“ (respektní dny, poštovní dny, respiro dny)25 d – diskontní sazba D – diskontní úrok Ad 2) U metody „discount to yield“ (DTY) se zohledňuje skutečnost, ţe úroky jsou počítány pouze z částky, která je po odečtení diskontu vyplacena klientovi. Tato metoda diskontování je pro klienta výhodná především u odkupu dlouhodobějších pohledávek (čím delší je období do splatnosti pohledávky, tím větší je diskont a tím vyšší jsou i úroky z úroků počítané u metody „straight discount“). V „Discount to yield“:
DTY = --------------------------------------1 + ((S + G) x d / 36 000)
DTY – částka k vyplacení klientovi V – částka pohledávky S – počet dní do data splatnosti G – počet „grace days“ (respektní dny, poštovní dny, respiro dny) d – diskontní sazba U výpočtu metodou „straight discount“ je výnos pro banku vyšší, tj. částka vyplacená klientovi je niţší. Z tohoto důvodu banky většinou pouţívají tuto metodu, přičemţ konečná volba je vţdy obchodním rozhodnutím. Naopak při transakcích na sekundárním trhu se téměř výlučně pouţívá „discount to yield“26.
2.3 Předexportní financování Předexportní úvěr je specifický úvěrový produkt vyuţívající program státní podpory vývozu (pojištění poskytované Exportní garanční a pojišťovací společností - EGAP).
25
„Grace days“ (respektní dny, poštovní dny, respiro dny) představují dodatečnou lhůtu po splatnosti pohledávky, kdy reálně očekáváme zaplacení pohledávky, přičemţ i tato doba je zohledněna při výpočtu diskontního úroku. Jejich počet je stanoven např podle druhu pohledávky (akreditiv, směnka, účetní pohledávka) a podle platební morálky odběratele (na základě podkladů od klienta, zkušeností z předchozích transakcí). 26 Zdroj: Vnitřní předpis UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
32 3 2
2.3.1 Definice a popis produktu Jedná se o úvěr poskytnutý tuzemskému vývozci, resp. výrobci na financování výrobní fáze vývozního kontraktu a splacený platbami z vývozu. Banka poskytne exportérovi úvěr na profinancování nákupu surovin, materiálu, subdodávek a vlastního výrobního procesu v souvislosti s konkrétní exportní zakázkou. Podmínkou poskytnutí tohoto úvěru bývá bonitní budoucí vývozní pohledávka, většinou zajištěná
dokumentárním akreditivem,
zárukou, avalovanou
směnkou či
jiným
akceptovatelným instrumentem (např. pojištěním EGAP nebo KUPEG). Podmínky financování se sjednávají individuálně27. Splatnost pohledávky můţe být na viděnou nebo s odloţenou
splatností.
Výše
financování
je
zpravidla
60
aţ
80%
hodnoty
kontraktu/budoucí pohledávky. Splácení je realizováno z výhradně z inkasa vývozní pohledávky. Splatnost úvěru závisí na délce výrobní fáze a platnosti/účinnosti platebního instrumentu vývozu.
2.3.2 Náklady na předexportní financování Náklady bývají obvykle následující: a) úroková sazba/závazková provize sloţená s příslušné refinanční sazby a rizikové marţe, která reflektuje rizika spojená s klientem, obchodním případem, délkou financování resp. splácením a dalšími faktory b) jednorázový poplatek za zpracování smluvní dokumentace, který odráţí sloţitost daného případu c) administrativní poplatek za kontrolu účelovosti čerpání předexportního úvěru, jenţ se odvíjí od náročnosti zpracování. V souvislosti s dalšími instrumenty poskytnutými bankou pro daný obchodní případ zahrnují náklady sekundárně také provize za vystavení záruk či poplatky spojené s akreditivem nebo odkupem pohledávek.
27
Zdroj: www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/PRODUCT_DESCRIPTION_CS_PI01_017000.XML, stav k 02.04.2009.
33 3 3
2.4 Factoring Factoring znamená další alternativu financování pohledávek, která se v poslední době na českém trhu těší vzrůstající poptávce. Factoring je speciální úvěrová operace pro financování krátkodobé pohledávky do cca 90 (180) dnů prodávajícího (dodavatele), kterou má za bonitním kupujícím (odběratelem), a to před její lhůtou splatnosti. Financování se děje na základě a za podmínek smlouvy o postoupení pohledávky factoringové smlouvy.
2.4.1 Definice a popis produktu Předmětem factoringu je finanční sluţba, která představuje zajištění inkasa pohledávek vzniklých na základě dodávek zboţí nebo sluţeb. Odkupovanou pohledávkou je faktura, případně jiné dokumenty, které se vztahují ke konkrétní dodávce. Odkupované pohledávky musí splňovat především následující podmínky: - doba splatnosti nesmí být delší neţ 180 dní; - s pohledávkou nesmí být spojena jiná práva třetích osob (např. moţnost vzájemné kompenzace objednávek); - moţnost postoupení (cese) pohledávky; - pohledávka je za subjektem pro factoringovou společnost s akceptovatelnou bonitou a z přijatelné země. Dodavatel uzavře smlouvu s factoringovou společností, které následně předkládá své kontrakty. Odběrateli poskytne odloţenou splatnost pohledávek. Factoringová společnost musí prověřit nejprve kvalitu odběratele a potom stanoví podmínky odkupu. Proplacení probíhá rychle do 24 hodin aţ tří dnů od chvíle, kdy má factoringová společnost k dispozici všechny potřebné doklady. Výše poskytovaných záloh se obvykle pohybuje mezi 60 aţ 90% fakturované částky28. Záloha je připsána přímo na účet dodavatele. V době odloţené splatnosti pohledávky odběratel uhradí fakturu na účet factoringové společnosti a poté je dodavateli vyplacen doplatek sníţený o úroky, provizi a poplatky. V České republice se při provádění factoringových operací vychází zejména ze zákona č. 219/1995 Sb., devizový; zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový; zákon č. 513/1991
28
Zdroj: www.mesec.cz/clanky/jak-vam-muze-poslouzit-faktoring-nebo-forfaiting/, stav k 10.04.2009.
34 3 4
Sb., obchodní zákoník; č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v platném znění29. Účastníci factoringové operace: - dodavatel (exportér), ţadatel o factoring; - odběratel (importér), dluţník; - factoringová společnost (import, export) odkupující pohledávku; - popřípadě další instituce zabývající se řešením upomínkového řízení – soud nebo právní zástupce.
2.4.2 Druhy factoringu Factoring rozdělujeme následovně: z hlediska převzetí rizika: bezregresní (pravý) factoring regresní (nepravý) factoring z teritoriálního hlediska: tuzemský factoring zahraniční factoring: exportní (vývozní) importní (dovozní) z hlediska zveřejnění operace: zjevný factoring zastřený (tichý) factoring podle rozsahu sluţeb: jednorázový factoring základě úvěrového rámce Bezregresní factoring je charakterizován jako odkup pohledávky bez zpětného postihu na předcházejícího majitele pohledávky. Postata je stejná jako u forfaitingu. Regresní factoring je charakterizován jako odkup pohledávky se zpětným postihem na předcházejícího drţitele. Riziko nezaplacení nese nadále dodavatel. Tuzemský factoring představuje odkup pohledávek, které vznikly na základě dodávek zboţí nebo sluţeb tuzemským odběratelům. V České republice většinou převládá regresní (nepravý) factoring. Na rozdíl od vyspělých trţních ekonomik tuzemské factoringové 29
Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, str. 113-114.
35 3 5
společnosti nepřebírají úvěrové riziko a ponechávají riziko vyplývající z platební neschopnosti na původním věřiteli. Příčinou je vyšší pravděpodobnost vstupu do problémových pohledávek a niţší právní ochrana věřitelů v tuzemsku30. Zahraniční factoring se dělí na dvě skupiny. Exportní (vývozní) factoring představuje odkup pohledávek, které vznikly na základě dodávek zboţí nebo sluţeb zahraničním odběratelům. Importní (dovozní) factoring umoţní odběrateli (dovozci) získat krátkodobý odběratelský úvěr na zboţí nakupované od zahraničních dodavatelů bez nutnosti vystavení bankovního zajišťovacího instrumentu, jakým můţe být bankovní záruka, dokumentární akreditiv nebo směnka. Zjevný factoring je charakterizován jako odkup pohledávky, kdy je na postupovaných fakturách postoupení vyznačeno (cesní doloţka). Bývá dopředu písemně oznámen odběratelům, aby úhrady zasílali ve prospěch faktora, nikoliv dodavatele. Zastřený factoring je charakterizován jako odkup pohledávky, kdy na postupovaných fakturách není postoupení vyznačeno, odběratelé nejsou informováni o postoupení a platí na účet dodavatele. Ten následně převádí dluţnou částku ve prospěch faktora. Jednorázový factoring představuje odkup pouze jedné pohledávky. Factoring realizovaný na základě úvěrového rámce/revolvingové smlouvy představuje odkup pohledávek, při němţ dodavatel uzavře s faktorem úvěrovou smlouvu, jejíţ součástí je i výše úvěrového rámce, do jaké bude faktor pohledávky odkupovat. Tento rámec se s kaţdou došlou platbou uvolňuje a kaţdou postoupenou pohledávkou vyčerpává. Pro faktora jsou kromě historie firmy a jejího majetku důleţitý roční obrat a pravidelní odběratelé zboţí nebo sluţeb na fakturu. Ideálním klientem factoringu je proto například dopravní společnost, pro kterou toto nepředstavuje ţádný problém.
2.5 Financování závazků Při financování závazků banka vstupuje do financování dodavatelsko-odběratelského vztahu primárně nikoliv ze strany dodavatele (věřitele, postupitele pohledávky), ale ze strany odběratele (dluţníka), povinného plnit ze závazku.
30
Zdroj: www.mmspektrum.com/clanek/faktoring-alternativni-forma-financovani, stav k 11.04.2009.
36 3 6
2.5.1 Definice a popis produktu Předpokladem financování je poskytnutí úvěrového limitu u komerční pojišťovny. Objem financování je tak omezen celkovou hodnotou limitu pojištění (úvěrového limitu) stanovenou bance na klienta komerční pojišťovnou. Banka uzavře s odběratelem (dluţníkem z dodavatelsko-odběratelského vztahu) smlouvu o financování závazků a formou přímé úhrady vyplatí dodavatelské faktury před splatností přímo na účty dodavatelů. Úhradou bance vznikne za odběratelem pohledávka, která jejíţ splatnost je aţ 360 dní31. Banka tak vyplňuje mezeru mezi obdobím kdy je odběratel povinen
zaplatit za dodané materiálové či jiné vstupy a obdobím, kdy z prodeje
zboţí/sluţeb vzniká pohledávka. V tomto ohledu se financování závazků podobá předexportnímu financování, ale vyuţití financování závazků je obecně širší z důvodů hlavního předmětu zajištění v podobě pojištění komerční úvěrovou pojišťovnou, která řeší pouze platební riziko odběratele a jiţ nedefinuje povinnost vázat financování výroby/obchodu na konkrétní zakázky při současném předkládání cenové kalkulace kontraktu, pojišťování výrobních rizik, součinnosti inspekčních organizací apod. Klient předkládá bance neuhrazené dodavatelské faktury před jejich splatností. Výše financování dosahuje standardně 100% hodnoty předloţené dodavatelské faktury a výplata směřuje přímo na účet dodavatele. Tím je načerpána tranše financování, kterou se klient zavazuje splatit ve lhůtě max. 1 roku (coţ odpovídá max. délce pojištění příslušné tranše u KUPEG), zpravidla však ve lhůtě odpovídající jeho produkčnímu cyklu. Pojištění kryje 85% hodnoty příslušného čerpání, 15% zůstává jako nezajištěné riziko klienta. Banka zasílá hromadné hlášení o poskytnutých tranších financování dle podmínek rámcové pojistné smlouvy GA-FI nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci výplat financování32. Pojišťovna následně fakturuje bance pojistné. Náklady banky na pojistné jsou standardně zohledněny v jednorázovém poplatku za čerpání příslušné tranše. V den splatnosti příslušné tranše banka sama inkasuje splátku z běţného účtu klienta na základě smlouvy o financování závazků.
31
Zdroj: www.rb.cz/firemni-finance/velke-podniky/uvery-financovani-obchodu-a-zaruky/financovanizavazku/, stav k 25.01.2009. 32 Zdroj: Vnitřní předpis UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
37 3 7
2.5.2 Hlavní kritéria a podmínky financování závazků Podmínkou financování závazků je schválení linky na financování závazků bankou a případné schválení linky na diskont/forfaiting pohledávek za klientovými odběrateli. Úvěrovému návrhu předchází indikativní nabídka. Nedílnou součástí úvěrového návrhu je transakční analýza obsahující popis obchodního případu, konstrukci financování, analýzu rizik a zajištění úvěru, odhad výnosu, doporučení ohledně struktury a výši poplatků. Další podmínkou je existence platné rámcové pojistné smlouvy u KUPEG (z důvodu zajištění rizika) a vystavený pojistný limit na klienta. Výjimka z této podmínky je moţná. Poté následuje uzavření smlouvy o financování závazků a případných zajišťovacích smluv. Čerpání úvěru je účelově vázáno výhradně na úhradu dodavatelských faktur na zakoupené výrobní/obchodní vstupy, a to proti předloţeným dokumentům, kterými je neuhrazená dodavatelská faktura, dopravní doklad přejímací protokol a případně další dokumenty v souladu s uzavřenou smlouvou o financování závazků.
2.5.3 Poplatky spojené s financováním závazků Poplatky spojené s financováním závazků bývají obvykle následující: úroková sazba (součástí je riziková marţe) jednorázový poplatek za zpracování úvěrové dokumentace jednorázový poplatek jako procento z hodnoty příslušného čerpání závazková provize V souvislosti s dalšími instrumenty poskytnutými bankou pro daný obchodní případ poplatky sekundárně mohou zahrnovat také provize za diskont/forfaiting pohledávek.
2.6 Bankovní záruky Bankovní záruka je jedním z nejuţívanějších bankovních instrumentů, které zmírňují obchodní rizika. Bankovní záruka je zvláštní typ ručení, který poskytuje velmi dobré zajištění pohledávky věřiteli. Lze ji pouţít k zajištění jakéhokoli rizika. Je určena především právnickým osobám, fyzickým osobám-podnikatelům, obcím a krajům. Je to neodvolatelný písemný závazek banky zaplatit předem určenou částku peněz v případě nedodrţení podmínek kontraktu dodavatelem nebo nezaplacení zboţí a sluţeb33. Bankovní záruku definuje a upravuje obchodní zákoník § 313 aţ § 322 a dále § 1 a § 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Z ustanovení o bankovní 33
Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 2007, str. 170.
38 3 8
záruce vyplývá, ţe bankovní záruka musí mít vţdy písemnou formu. Banka poskytuje na podkladě bankovní záruky plnění vţdy v peněţité formě a to i v případě, ţe bankovní záruka zajišťuje závazek jiný neţ platební. Má-li být bankovní záruka kvalitním zajištěním, musí být neodvolatelná, coţ v ní musí být uvedeno. Po vystavení bankovní záruky a jejím odeslání či předání věřiteli (beneficientovi) nemůţe banka, která záruku vystavila, na jejím znění nic měnit ani záruky zrušit bez jeho souhlasu. Na všechny záruky (mezinárodní i tuzemské), které obsahují příslušnou doloţku o jejich uplatnění podle revize platné ke dni vystavení záruky se vztahují Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání vydané Mezinárodní obchodní komorou v Paříţi v publikaci č. 458. Druhy bankovních záruk: Přímé záruky – přímou záruku vystaví banka bezprostředně ve prospěch věřitele (beneficienta), čímţ vzniká přímý právní vztah mezi ním a ručící bankou. Výhodou přímé záruky nespočívá jen v niţších nákladech, protoţe se neúčtuje záruční provize ani poplatky druhé banky v zahraničí, ale především v tom, ţe pokud v textu záruky není výslovně sjednáno jinak, podléhá tato záruka českému právu. Nepřímé záruky – u nepřímé záruky je do vztahu zapojena další banka. Banka příkazce vystaví nepřímou záruku (protizáruku) ve prospěch druhé banky, na jejímţ základě druhá banka vystaví záruku ve prospěch beneficienta. Protizáruka jistí druhou banku pro případ eventuálního čerpání její záruky beneficientem a to neodvolatelným abstraktním závazkem banky, ţe v případě plnění ze záruky příslušnou částku zaplatí na první písemnou výzvu druhé banky. Nepřímé záruky jsou vyuţívány zpravidla ve specifických teritoriích (např. arabské země), kdy právní předpisy neumoţňují přijetí záruk zahraničních bank34. Platební záruky: za zaplacení daňového dokladu (faktury) za splacení finančního úvěru za zaplacení leasingových splátek za zaplacení směnky za zaplacení spotřební daně za zaplacení mýtného (Road Toll Guarantee) za zaplacení nájemného (Lease Guarantee). 34
Zdroj: www.unicreditbank.cz/cz/firmy/obchodni-a-exportni-financovani/bankovni-zaruky.html, stav k 03.04.2009.
39 3 9
Neplatební záruky: za předloţenou nabídku/Vadium (Tender Guarantee, Bid Bond) za vrácení akontace (Advanced Payment Guarantee, Down Payment Guarantee) za náleţité provedení smlouvy či kontraktu, za řádné provedení díla/kauční záruka (Performance Bond) za vrácení zádrţného (Retention Guarantee) za záruční dobu (Warranty Bond) záruka ve prospěch Státního zemědělského intervenčního fondu35 (Guarantee in favour of SZIF). Celní záruky (Customs Guarantee): Tranzitní operace Jiné operace neţ reţim tranzitu (globální, individuální s pouţitím záruční listiny)36. Další schéma zobrazuje , jak probíhá vystavení bankovní záruky. Schéma č. 4 - Schéma poskytnutí bankovní záruky
Beneficient
3b
Avizující banka
Příkazce
1 3a
2
Ručící banka
3b
Zdroj: Autor - vlastní úprava.
35
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou, která jedná jako zprostředkovatel finanční podpory, kterou Evropská unie v rámci opatření Společné zemědělské politiky poskytuje České republice z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Fond je právnickou osobou se sídlem v Praze. Náleţí do působnosti Ministerstva zemědělství. Zdroj: www.szif.cz, stav k 03.04.2009. 36 Zdroj: www.kb.cz/cs/seg/seg4/products/bank_guarantee.shtml, stav k 03.04.2009.
40 4 0
1) 2) 3a) 3b)
Smlouva Ţádost o poskytnutí bankovní záruky Odeslání záruční listiny přímo beneficientovi Odeslání záruční listiny prostřednictvím avizující banky
2.7 Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso představuje příkaz klienta bance vyinkasovat od kupujícího určité plnění oproti předloţení poţadovaných dokumentů. Dokumentární inkaso vyjadřuje závazek odběratele vůči prodávajícímu nikoli závazek banky. Patří tedy mezi bezzávazkové platební instrumenty, tj. banky poskytující sluţby v oblasti inkas na sebe nepřebírají ţádné závazky. Tím se liší např. od dokumentárního akreditivu, který závazek banky vyjadřuje. Pouţití dokumentárního inkasa je vhodné především tam, kde se jedná o dlouhodobý obchodní styk mezi partnery a dodavatel není ochoten přistoupit na úhradu za zboţí aţ po jeho dodání. Zpracování dokumentárních inkas upravují Jednotná pravidla pro inkasa URC 522, platná od 1.1.1996 vydaná Mezinárodní obchodní komorou ICC v Paříţi. V ČR se dokumentární inkasa řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, zároveň se na ně vztahuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Pouţití směnek v rámci dokumentárního inkasa upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, v platném znění.
2.7.1 Druhy dokumentárních inkas Dokumentární inkasa můţeme členit podle několika kritérií. Podle inkasních podmínek: dokumenty proti placení (D/P) – banka je zmocněna vydat dokumenty odběrateli pouze proti zaplacení dokumenty proti akceptaci směnky (D/A) – dokumenty mohou být vydány odběrateli pouze proti akceptaci směnky dokumenty proti akceptaci směnky a částečném platu – jedná se o kombinaci výše uvedených způsobů dokumenty proti jinému inkasnímu úkonu – banka můţe být zmocněna vydat dokumenty proti neodvolatelnému závazku zaplatit Podle způsobu zpracování: 41 4 1
přímé – dodavatel nevyuţívá sluţeb své banky a obstarává si inkaso sám nepřímé – dodavatel poţádá svou banku o zprostředkování inkasa Podle typu obchodní operace: dodavatelské (exportní) odběratelské (importní)
2.7.2 Financování dokumentárního inkasa Tato forma financování nepatří mezi standardní formy financování. V rámci exportního inkasa představuje tato forma získání inkasní částky dodavatelem ihned proti předloţení inkasních dokumentů a odběratel uhradí bance dluţnou částku v předem dohodnutém termínu. Financování dokumentárního inkasa je poskytováno se zpětným postihem na dodavatele. Zpravidla ho řadíme mezi krátkodobé formy financování37. Účastníky financování dokumentárního inkasa jsou: dodavatel, ţadatel o financování v rámci exportního inkasa; odběratel, ţadatel o financování v rámci importního inkasa; banka dodavatele; banka odběratele.
2.8 Eskont směnek Eskont směnek (eskontní úvěr) charakterizujeme jako odkup směnek bankou před jejich splatností většinou s postihem na směnečného věřitele (dodavatele). Tuto funkci mohou plnit ty směnky, které mají jinou splatnost neţ na viděnou. Při eskontu směnky se předpokládá, ţe pohledávka banky, která vznikla uhrazením eskontní částky drţiteli směnky (tj. hodnoty směnky sníţené o úroky vypočtené ode dne eskontu do dne splatnosti směnky), bude zaplacena akceptantem směnky. Pouze v případě, ţe toto nebude realizováno, uhradí danou pohledávku drţitel směnky38. Proto banky mohou poţadovat jako podmínku eskontu např. pojištění úvěru. Eskont směnek je alternativou forfaitingu
37
Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 2007, str. 183. 38 Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, str. 108.
42 4 2
směnek (odkupu směnek bez postihu) většinou pro případ, ţe směnka není avalována bonitní bankou. Zpravidla se řadí mezi krátkodobé formy financování. Při realizaci eskontu směnek se vychází hlavně ze zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 591/992 Sb., o cenných papírech, v platném znění39. Účastníci eskontní operace: - dodavatel, ţadatel o eskont, výstavce směnky cizí, první majitel pohledávky; - odběratel, akceptant směnky cizí nebo výstavce směnky vlastní; - banka provádějící eskont; - případně další směneční dluţníci – avalisté za hlavního směnečného dluţníka, avalisté za vedlejší dluţníky nebo indosanti.
2.8.1 Druhy směnek Směnky můţeme členit podle několika hledisek: Podle slibu/příkazu zaplatit: - vlastní - cizí Podle způsobu splatnosti denní (fixní, precizní): - datosměnka (lhůtová směnka) - vista směnka - lhůtní vistasměnka Podle funkce: - obchodní - akceptační - depozitní - blankosměnka - rektasměnka Směnka denní (fixní) je splatná v přesný den (např. 1. září 2009).
39
Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha: Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 2007, str. 185-186.
43 4 3
Datosměnka (lhůtová) je směnka s údajem o splatnosti uvedeným za určitý čas po dni vystavení (např. 100 dní od data vystavení). Vistasměnka (směnka na viděnou) je splatná na viděnou kdykoliv při předloţení. Lhůtní vistasměnka, její splatnost je uvedena jako určitý den po viděné (např. 60 dnů od předloţení). Obchodní směnka je cizí směnkou, která je vystavena dodavatelem v době, kdy měl odběratel zaplatit podle podmínek kontraktu (zpravidla bezhotovostním způsobem za dodávku zboţí). Místo placení v určený den poţádá o odklad platby (např. 3 měsíce) a na tuto dobu je vystavena směnka. Akceptační směnka je cizí směnkou akceptovanou odběratelem. Tuto směnku předkládá odběratel své bance a nabídne ji k odkupu; takto získané peníze pouţije později k uhrazení svého závazku. Depozitní směnka je směnkou, jejímţ výstavcem a dluţníkem je banka a která je vystavena ve prospěch klienta této banky. Klient za tuto směnku zaplatí částku, která je niţší neţ směnečná částka. Blankosměnka (biankosměnka) představuje neúplnou směnku. Jde o listinu, která po vyplnění všech zákonných náleţitostí bude cenným papírem. Rektasměnka neboli směnka na jméno je cenný papír a obsahuje doloţku „nikoli na řad“, čímţ je ztíţena jeho obchodovatelnost. Směnku lze však převést formou postoupení pohledávky – cese.
2.8.2 Náleţitosti směnky Podstatné náleţitosti směnky (vlastní/cizí): označení, ţe jde o směnku, uvedené ve vlastním textu listiny; bezpodmínečný slib zaplatit určitou sumu peněz; jméno toho, kdo má platit (pouze u směnky cizí) údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce. Kromě uvedených podstatných náleţitostí na cizí směnce můţe být uvedeno: 44 4 4
doloţka „bez prodlení“; doloţka o vystavení směnky ve více exemplářích; doloţka valutová; doloţka domicilace směnky. Obecně platí, ţe směnka cizí můţe být vystavena ve více vyhotoveních (z důvodu bezpečnosti), zpravidla ve dvou. Směnka vlastní můţe být vystavena pouze v jednom originále. Podpisy na směnce musejí být vlastnoruční, ale nemusejí být čitelné. Směnku musí podepsat výhradně osoba k tomu oprávněná. Není-li uvedeno jinak, pak platí, ţe byla vystavena v místě bydliště výstavce40.
40
Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, str. 92 – 94.
45 4 5
3. PŘÍPRAVNÉ FÁZE OBCHODU, OBCHODNÍ SMLOUVA K bezproblémovému průběhu budoucího obchodu jsou nezbytné tzv. přípravné práce, jejichţ cílem je zmapovat oblast obchodního zájmu po všech stránkách. Tato činnost bývá často podceňována, coţ vede ke zbytečným ztrátám a komplikacím.
3.1 Příprava před uzavřením kontraktu Podmínky na zahraničních trzích jsou odlišné a mnohdy sloţitější neţ podpínky na tuzemském trhu. Rovněţ to, zda se jedná o průzkum trhu z pohledu exportéra či importéra, je důleţité. Před uzavřením obchodní smlouvy by měl exportér/importér zjistit: finanční, obchodní situaci importéra/exportéra; s jakými bankami importér/exportér spolupracuje; informace o celkové ekonomické a politické situaci země importéra/exportéra, o importních a exportních licencích, celních řízení a regulaci; znát právo země svého obchodního partnera, zejména odlišnosti od práva platného v České republice a dohodnout, jakým právem se budou vzájemné vztahy řídit (zejména v případě sporů); v případě dokumentárního akreditivu ověřit si bonitu vystavující/avizující (příp. potvrzující) banky a její renomé; informace týkající se dopravy do země importéra/ze země exportéra, podmínky celního odbavení, nutnost předloţit certifikáty a různá osvědčení, dohodnout s obchodním partnerem dodací podmínky. Zdrojem těchto informací mohou být materiály obchodních komor, zastupitelských úřadů, samostatné teritoriální studie (v České republice tyto studie zpracovává např. Czech Trade), informace ze statistických úřadů, ze zastupitelských úřadů v zahraničí (velvyslanectví) nebo reference od skutečných nebo potencionálních partnerů. Po zjištění potřebných informací uzavírají exportér s importérem obchodní smlouvu, zpravidla se jedná o smlouvu kupní, v níţ se prodávající zavazuje dodat předmět smlouvy a převést na
46 4 6
kupujícího vlastnické právo a kupující se zavazuje převzít dané zboţí a zaplatit za něj. Velmi ţádoucí je písemná forma smlouvy. Před uzavřením zejména sloţitějších kontraktů je vhodné kontaktovat svou banku a konzultovat volbu platebního instrumentu v souvislosti se zvolenými podmínkami kontraktu, které lze před podpisem ještě upravit, aby v budoucnu nedocházelo ke zbytečným komplikacím dané obchodní operace.
3.2 Obchodní smlouva Typická obchodní smlouva uzavíraná v mezinárodním obchodě by měla mít tuto strukturu: a) jméno a adresa dodavatele, jméno a adresa kupujícího (je třeba uvést přesné údaje, tak jsou zapsány v obchodním rejstříku), b) úplný a přesný popis dodávaného zboţí nebo sluţeb včetně typu, označení (signa), popisu balení, čísla z celního sazebníku, kvality, uvedení rozměrů, mnoţství, váhy, dokumentace a dalších moţných údajů o zboţí; c) cena včetně uvedení nákladů dle pouţité dodací doloţky, případných slev, přiráţek rabatů, pojištění, dopravného, způsobu platby a platební podmínky; d) pouţitá měna při prodeji a při platbě e) dodací podmínka (parita) včetně předpokládaného data dodání a místa dodání; f) vlastnictví ke zboţí - kdy a kde vlastnická práva přechází z prodávající na kupující stranu (INCOTERMS 200041); g) způsob dopravy; h) odpovědnost za dopravu, pojištění, bankovní poplatky; i) bankovní a jiné záruky (pokud jsou pouţity); j) dokumentace poţadovaná kupujícím; k) platné právo v případě sporů; l) arbitráţní řízení jako alternativa k soudnímu řešení sporů. Vţdy je potřebné určit, co je podstatnými náleţitostmi smlouvy. Podstatné náleţitosti smlouvy jsou obvykle ty, které jedna ze smluvních stran za takové prohlásí. U některých méně sloţitých obchodních případů lze podle této struktury vypracovat kupní smlouvu tzv. 41
INCOTERMS 2000 – soubor mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce běţně pouţívaných obchodních doloţek v zahraničním obchodě.
47 4 7
na jednom dokumentu42. Smlouva vzniká podpisem obou stran na tomto dokumentu, který bývá vyhotoven ve dvou exemplářích. Často dochází k uzavření kupní smlouvy jedním z následujících způsobů: - prodávající potvrdí objednávku kupujícího; - kupující bezvýhradně přijme závaznou nabídku prodávajícího.
3.2.1 Platební podmínky Při podpisu obchodního kontraktu jsou jeho důleţitou součástí platební podmínky. Platební podmínky by měly uvádět: -
splatnost tj. datum, do kdy má být zaplaceno
-
způsob placení
-
měnu, ve které má být platba provedena
-
místo placení
-
údaje
o
tom,
kdo
komu
platí,
příp.
prostřednictvím které banky -
dále mohou být uvedeny sankce při neplacení.
Jednotlivé způsoby placení se odvíjí od toho, jaké jsou vzájemné vztahy dovozce a vývozce, dále od druhu dodávaného zboţí a dalších specifických podmínek. Standardní druhy platebních podmínek: plat předem dokumentární inkaso dokumentární akreditiv platba po dodání kombinovaný způsob. Plat předem představuje pro kupujícího největší riziko, neboť platba probíhá v době, kdy prodávající má ještě zboţí ve svém drţení a dodávka buď nemusí být uskutečněna vůbec nebo nemusí být dodrţeno sjednané mnoţství a kvalita zboţí. Naopak pro dodávajícího se jedná o nejlepší způsob, který je běţný pouze při dlouhodobých a prověřených
42
Zdroj: www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/kupni-smlouvy-dohody-zahranicnobchod/1001370/38462/, stav k 30.03.2009.
48 4 8
dodavatelsko-odběratelských vztazích. Plat předem se uskutečňuje jako „hladký plat“, coţ je bezhotovostní prostý telegrafický převod. Nejčastěji se jedná pouze o částečnou platbu předem a pro zbytek je pouţit dokumentární akreditiv nebo dokumentární inkaso. Obvyklý je také plat předem, zajištěný bankovní zárukou pro případ nedodrţení podmínek kupní smlouvy. Pod dokumentárními inkasy jsou nejběţnější dva způsoby placení. Jedná se o placení proti dokumentům (D/P – „Documents against payment“), kdy odběratel přebírá od banky doklady proti příkazu k platbě, pro kterého je tento způsob výhodnější neţ dříve uvedený plat předem a dodavatel má naopak jistotu, ţe dokumenty nebudou odběrateli vydány bez zaplacení. Druhým způsobem placení pod dokumentárním inkasem je placení proti akceptu směnky (D/A – „Documents against acceptance“), kdy odběratel má moţnost nahlédnout do inkasních dokumentů, na základě kterých se rozhodne akceptovat lhůtní směnku. Akceptovaná směnka představuje písemný závazek odběratele zaplatit v době její splatnosti. Tento způsob je často vyuţíván českými dovozci, neboť rizika jsou stejná jako při placení proti dokumentům, ale odběratel/dovozce navíc získá úvěr ve formě lhůtní směnky, která bývá splatná určitý počet dní obvykle od data dopravního dokladu. Tento způsob je pouţíván zpravidla u opakovaných dodávek, kde jiţ existuje určitá důvěra mezi oběma smluvními stranami. Jedním z nejbezpečnějších a tudíţ nejčastěji pouţívaných platebních instrumentů především při nových obchodních kontraktech, kdy se smluvní strany navzájem neznají, je vzhledem k nezávislosti na obchodním kontraktu dokumentární akreditiv. Je běţně vyuţíván v mezinárodním obchodě, ale své uplatnění nachází i v tuzemském obchodním styku. Je výhodný jak pro odběratele, tak pro dodavatele, protoţe v případě, ţe je vystaven správně a v souladu s obchodním kontraktem, poskytuje oběma stranám dostatečné zajištění (dodavateli, ţe dostane zaplaceno, pokud splní akreditivní podmínky a odběrateli, ţe výplata bude provedena aţ po splnění akreditivních podmínek). Platba po dodání zboţí je výhodná pouze pro odběratele, který uskuteční platbu aţ poté, co má moţnost kontroly dodaného zboţí, coţ je naopak značně rizikové pro dodavatele, který je odkázán na rozhodnutí kupujícího, který můţe uhradit niţší částku, zpozdit se s placením a v nejhorším případě nezaplatit vůbec.
49 4 9
3.2.2 INCOTERMS 2000 Dodací doloţky Incoterms vznikly v roce 1936 v Paříţi, Mezinárodní obchodní komora je vydala za účelem odstranění problémů spojených s rozdílností obchodních zákoníků různých zemí. Protoţe mezinárodní obchod procházel velkými změnami, byly v letech 1953, 1967, 1976, 1980, 1990 a v roce 2000 upravovány postupně do dnešní podoby. Definují práva a povinnosti kupujícího a prodávajícího při dodávkách zboţí. Zabývají se vztahy vyplývajícími z kupní smlouvy, povinnostmi při celním odbavení, balení zboţí čí přebírání dodávky. Vymezují přechod odpovědnosti za náklady a přechod rizik. Zabraňují odlišné interpretaci sporných situací. Přestoţe Incoterms byly vţdy určeny pro mezinárodní obchod, pouţívají se někdy i v rámci smluv při vnitrostátních obchodních transakcích. Od roku 2000 obsahují Incoterms 13 doloţek, dělí se do čtyř kategorií, určující je zde první písmeno anglické zkratky43. Přehled dodacích podmínek: EXW – ze závodu (…ujednané místo) jakýkoliv druh dopravy FCA – vyplaceně dopravci (…ujednané místo) jakýkoliv druh dopravy FAS – vyplaceně k boku lodi (…ujednaný přístav nalodění) námořní, vnitrozemská vodní doprava FOB – vyplaceně loď (…ujednaný přístav nalodění) námořní, vnitrozemská vodní doprava CFR – náklady a přepravné (…ujednaný přístav určení) námořní, vnitrozemská vodní doprava CIF – náklady, pojištění a přepravné (…ujednaný přístav určení) námořní, vnitrozemská vodní doprava CPT – přeprava placena do (…ujednané místo určení) jakýkoliv druh dopravy CIP – přeprava a pojištění placeny do (…ujednané místo určení) jakýkoliv druh dopravy DAF – s dodáním na hranici (…ujednané místo) jakýkoliv druh dopravy DES – s dodáním z lodi (…ujednaný přístav určení) námořní, vnitrozemská vodní doprava DEQ – s dodáním z nábřeţí (…ujednaný přístav určení) námořní, vnitrozemská vodní doprava DDU – s dodáním clo neplaceno (…ujednané místo určení) jakýkoliv druh dopravy DDP – s dodáním clo placeno (…ujednané místo určení) jakýkoliv druh dopravy 43
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Incoterms, stav k 03.04.2009.
50 5 0
Dodací doloţky INCOTERMS neregulují: provedení platby přechod vlastnictví neschopnost dodat zboţí dobré provedení (kvalitu) jurisdikci reklamace Tyto aspekty je nutné ošetřit zvlášť v rámci obchodní smlouvy.
3.2.3 Dokumenty Početnou skupinu dokumentů můţeme rozdělit do několika hlavních skupin: obchodní celní platební a úvěrové pojišťovací přepravní a skladovací
Obchodní dokumenty Hlavním dokumentem této skupiny je obchodní faktura. Vystavuje ji prodávající zpravidla v několika exemplářích. Obchodní faktura je pro kupujícího platebním dokladem, který plní další funkce: účetní, evidenční, daňový, celní, bankovní a případně další. Svým obsahem by měla obchodní faktura odpovídat kupní smlouvě. Náleţitosti faktury se mohou v různých zemích odlišovat. Některé náleţitosti jsou ustáleny téměř celosvětově. Jedná se například o název faktura, pořadové číslo faktury, datum vystavení dokladu, datum splatnosti, uvedení prodávajícího a kupujícího, bankovní spojení včetně čísla účtu, cena za jednotku mnoţství, cena zboţí celkem s uvedením měny, slevy, dodací podmínka, způsob platby, příp. jiné.
51 5 1
K obchodní faktuře se většinou přikládá balicí list, který podrobně specifikuje obsah jednotlivých balení dodávaného zboţí, počet balení a druh balení. Jeden výtisk se umísťuje přímo do balení ke zboţí. Existují některé zvláštní druhy faktur, kterým je konzulární faktura. Bývá na zvláštním formuláři a je ověřena konzulátem země kupujícího. Můţe být kupujícím vyţadována z důvodu udělení dovozní licence. Pro celní jednání můţe být v některých zemích poţadována celní faktura, jenţ je ověřena obchodní komorou v místě prodávajícího a je doplněna některými dalšími doklady (různá potvrzení). Slouţí pro výpočet výše cla v zemi určení a patří tedy zároveň mezi celní doklady. Do této skupiny náleţí další dokumenty, jako je předávací protokol, certifikát beneficienta, váţní list, zdravotní a jiná osvědčení. Proforma faktura (předběţná faktura) je v některých případech dodána prodávajícím kupujícímu ještě před dodávkou zboţí. Touto formou prodávající kupujícího informuje o různých typech výrobků, jejich mnoţství, ceně a dalších specifikacích. Kupující ji můţe pouţít pro získání dovozní licence, k otevření akreditivu případně k ţádosti o výměnu měny za zahraniční. Je to jen předběţná forma faktury, která není podkladem pro platbu za zboţí. Celní dokumenty V případě mezinárodní obchodní transakce je nedílnou součástí celní řízení, které slouţí k výběru cla, některých dalších daní a poplatků v zemi importu a z hlediska kontroly pohybu zboţí. Cílem této skupiny dokumentů je prokázat původ zboţí, mnoţství a cenu zboţí a deklarace podle celního sazebníku. Jednotný celní doklad (JCD) je základním dokladem v celním řízení, kterým celní deklarant navrhuje propuštění zboţí do celního reţimu44. Dalším celním dokladem je Osvědčení o původu zboţí slouţící k prokazování původu zboţí, na které jsou poskytovány jednostranné celní preference v rámci Všeobecného systému preferencí (GSP). Osvědčení o původu zboţí (Certificate of origin) označován FORM A je potvrzován obchodní komorou45 v zemi původu. Certifikát EUR 1 je specifickým typem osvědčení o původu zboţí pouţívaný v zemích EU a je potvrzován celním úřadem v zemi vývozu. Pro malé zásilky je Certifikát EUR 1 na 44
V České republice je způsob vyplňování na základě vyhlášky č. 199/2004 Sb. Ministerstva financí ze dne 14. dubna 2004. 45 V České republice Hospodářskou komorou ČR.
52 5 2
nahrazován čestným prohlášením a pouţívá se pouze od určité hodnoty zásilek, v současné době od hodnoty 6000 EUR46. Certifikát o prohlídce/inspekci potvrzuje shodu odesílaného zboţí s údaji uvedenými v obchodní faktuře a je mnoha zeměmi poţadován. Nejvíce certifikátů o prohlídce zboţí vydává společnost SGS se sídlem v Ţenevě a pobočkami v různých zemích světa. Z českých firem tyto certifikáty vydává společnost Bureau Veritas Czech Republic.
Platební a úvěrové dokumenty Tyto dokumenty souvisejí s financováním, placením a zajišťováním rizik obchodního případu. Mezi tyto dokumenty patří také faktura. Základem pro stanovení, jaké platební a úvěrové dokumenty budou poţadovány, je sjednaná platební podmínka daného obchodního kontraktu. Obvyklými dokumenty v této skupině je směnka a šek. Pojišťovací dokumenty Hlavním dokumentem této kategorie je pojistka, která dokládá uzavření pojistné smlouvy (v České republice je upraveno zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů). Pojišťovna můţe vystavit také pojistný certifikát, na němţ potvrzuje hlavní ustanovení pojistné smlouvy. Dodávané zboţí se zpravidla pojišťuje na 110% hodnoty zboţí, aby exportérovi byly nahrazeny i náklady, které mu mohou vzniknout s likvidací pojistné události. Přepravní dokumenty Tyto dokumenty splňují několik úloh, z nichţ nejdůleţitější je dispoziční úloha. Dispoziční dokumenty umoţní dovozci nakládat se zboţím. Další úlohou přepravních dokumentů je doprava zboţí na určené místo a doprovázet zboţí po celou dobu přepravy. Patří sem zejména následující dokumenty: námořní konosament kombinovaný/multimodální dopravní dokument letecký nákladní list ţelezniční nákladní list silniční nákladní list 46
Zdroj: www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/dokumenty-v-zahranicnimobchodu/1001370/38626/, stav k 04.04.2009.
53 5 3
kurýrní a poštovní stvrzenka zasilatelské dokumenty FCR. Námořní konosament slouţí jako doklad o převzetí zboţí k přepravě, jako dispoziční dokument a jako doklad o smlouvě o přepravě. Mezi dispoziční dokumenty patří kromě námořního konosamentu také náloţní list a některé druhy skladištních listů. Jde o cenný papír, který představuje na něm uvedené zboţí. Dispoziční právo ke zboţí lze převést na jinou osobu rubopisem (indosamentem) na jeho rubu, ale jen v případě, ţe je vystaven na řad. Dopravce se zavazuje vydat zboţí proti předloţení dispozičního dokumentu jeho oprávněnému majiteli (dle tohoto dokumentu). Vystavuje se většinou ve třech originálech. Kombinovaný/multimodální dopravní dokument kryje nejméně dva druhy dopravy (např. námořní a silniční). Můţe být také dispozičním dokumentem, ale pouze v případě, ţe zahrnuje námořní přepravu – multimodální konosament). Tento kombinovaný dokument vystavuje dopravce, který zajišťuje celou multimodální dopravu, i přestoţe alespoň její část zajišťuje u jiného dopravce. Letecký nákladní list je neobchodovatelný legitimační dopravní dokument, který nemůţe být vystaven na řad, pouze na jméno příjemce zboţí, jenţ je vyzván k převzetí. V některých případech bývá zboţí zasláno i na jméno třetí strany, většinou banky, která je uvolní ve prospěch příjemce aţ po zaplacení nebo akceptaci směnky (např. v rámci dokumentárního inkasa). Zpravidla bývá vystavován ve třech originálech, z nichţ první je určen pro dopravce, druhý pro příjemce zásilky (doprovází zboţí) a třetí je určen pro odesílatele. Silniční nákladní list je také pouze legitimačním dokumentem a nepředstavuje tudíţ dispoziční právo ke zboţí. Tento dokument bývá vystavován pouze na jméno příjemce/importéra. Vystavuje se ve třech originálech, kdy první je určen pro odesílatele, druhý doprovází zboţí a třetí si ponechá dopravce. V rámci Evropy a přilehlých částí Asie a Afriky se pouţívá silniční nákladní list CMR, vystavený dle mezinárodní úmluvy CMR47.
47
CMR (Contract for the International Carriage of Goods by Road – Úmluva o smlouvě o mezinárodní silniční dopravě zboţí – zdroj: Andrle, P.: Dokumentární akreditiv v praxi 2003, str. 124.
54 5 4
4. POROVNÁNÍ FINANCOVÁNÍ Dokumentární akreditivy patří mezi nejlépe propracované a stále velmi pouţívané platební instrumenty, kterých se vyuţívá převáţně v mezinárodním obchodě. Svůj význam mají i v tuzemsku, kde se vyuţívají nejen pro nákup a prodej nemovitostí. Jedná se o nejbezpečnější platební instrument.
4.1 Zhodnocení financování akreditivu Pomocí akreditivu lze realizovat jakýkoliv druh obchodu, dodávku zboţí, prodej nemovitostí nebo různé sluţby. Pouţití dokumentárního akreditivu jako platebního instrumentu umoţňuje provádět obchodní transakce mezi stranami, které spolu začínají obchodovat a které se málo znají.
4.1.1 Výhody financování akreditivu Souvisí to především s jejich výhodami, které přinášejí oběma smluvním stranám, pro které znamená velkou jistotu. Přispívá k minimalizaci obchodního rizika spojeného s neznalostí teritoria i obchodního partnera. Akreditiv eliminuje také riziko nepřevzetí zboţí odběratelem a riziko z obchodního úvěru u akreditivů s odloţenou platností. Výhodou při financování dokumentárních akreditivů je vyřešení poţadavku dodavatele, kterou je platba ihned a zároveň poţadavku odběratele, kterou je platba s odloţenou splatností. Odběratel má jistotu, ţe bude zaplaceno aţ po splnění jím stanovených podmínek, které jsou stanoveny v akreditivu. Financování prostřednictvím dokumentárního akreditivu přináší moţnost odkupu pohledávky z akreditivu či moţnost financování subdodávek prostřednictvím postoupení výtěţku
akreditivu.
Dále
akreditivy
umoţňují
financovat
reexportní
operace
prostřednictvím převoditelných a Back-to-back akreditivů. V případě předfinancování exportního dokumentárního akreditivu banka poskytne dodavateli finanční prostředky předem na nákup surovin nutných k výrobě zboţí.
55 5 5
4.1.2 Nevýhody financování akreditivu Nevýhodou akreditivu je skutečnost, ţe kupujícímu váţe předem finanční prostředky a způsobuje mu tak výlohy spojené s obstaráváním úvěru a obvykle i náklady (akreditivní odměny a výlohy). Jedná se o nejdraţší platební instrument. Dále je při sjednávání akreditivu nutno věnovat velkou pečlivost tomu, aby dokumenty poţadované v akreditivu byly stejné jako dokumenty poţadované samotnou smlouvou mezi dovozcem a odběratelem. Je zde také dokumentační riziko - v případě, kdy se poţadavky na dokumenty liší, můţe nastat situace, ţe dodavatel sice splní smluvní podmínky, ale nikoliv podmínky poţadované akreditivem, a banka mu peníze po právu nevydá. Nutno dodat, ţe banky splnění poţadavků na příslušné listiny zkoumají velmi pečlivě. Předfinancování exportního akreditivu se provádí se zpětným postihem na dodavatele, takţe pokud nebudou předloţeny pod akreditivem poţadované dokumenty (případně nebudou akceptovány z důvodu nesrovnalostí) je dodavatel povinen vrátit bance předem proplacenou částku.
4.2 Zhodnocení forfaitingu Počátky uţívání forfaitingu sahají jako i factoringu jiţ do středověku. Tento druh financování se rozmohl hlavně v šedesátých letech minulého století, kdy centrálně plánované ekonomiky socialistických států potřebovaly profinancovat hlavně dovozy velkých investičních celků ze západní Evropy a exportéři e obávali jejich rizika, a tudíţ do tohoto procesu zapojili nejdříve své banky48. Forfaiting se tedy rozšířil teprve v posledních desetiletích a oproti factoringu jde o mladší formu financování.
4.2.1 Výhody forfaitingu Jedná se o odkup bez zpětného postihu na exportéra. Je vhodný zejména pro firmy vyváţející zejména rozsáhlejší celky a potřebují se zajistit proti rizikům spojeným s odběrateli a zároveň potřebují získat provozní kapitál, k němuţ by se dostaly aţ po velmi dlouhém čase. Je vyuţíván především ve strojírenství. Forfaiting je velmi operativní forma financování. Exportér (výrobce) získá finanční prostředky okamţitě, před splatností pohledávky a to aţ do 100% hodnoty pohledávky 48
Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoro-ihned-a-bez-rizika/, stav k 20.05.2009.
56 5 6
v jakékoli volně směnitelné měně. Je zajištěn proti riziku platební neschopnosti či platební nevůle obchodního partnera, proti riziku nepříznivého kurzového vývoje nebo politickému riziku. Všechna rizika (platební, teritoriální i komerční) jsou přenesena na forfaitéra (banku odběratele), takţe dodavatel i při vyčerpání úvěrových linek má moţnost čerpat další financování. Dodavatel (exportér) má moţnost nabídnout odběrateli odloţené placení s okamţitým přístupem k likviditě. Zároveň dojde ke zjednodušení administrativy a úkonů spojených se správou, inkasem a vymáháním pohledávek, které jsou převedeny na forfaitéra. Přínosem forfaitingu pro dodavatele je i moţnost plánování přesných peněţních toků a vyčištění (osvobození) bilance od eventuálních závazků. Pro forfaitéra je výhodou to, ţe můţe realizovat svůj zisk z odkupu a prodeje pohledávky (tj. diskont a provizi) a následně můţe pohledávku odprodat dalšímu forfaitérovi a tím realizovat další zisk.
4.2.2 Nevýhody forfaitingu Nevýhodou forfaitingu je jeho relativně vysoká cena, která se odvíjí od výše rizika nezaplacení
pohledávky.
Forfaitingové
poplatky
zohledňují
náklady
spojené
s administrativním zpracováním forfaitingového obchodu v závislosti na rychlosti zpracování a objemu obchodu. Další nevýhodou bývá někdy nutnost pojištění, které se rovněţ promítne do ceny. Někdy můţe být nevýhodou forfaitingu problematické získání kvalitního instrumentu k zajištění pohledávky. Další překáţkou se můţe stát neochota dluţníka (kupujícího) akceptovat postoupení pohledávek na banku. Na rozdíl od factoringu forfaiting zabezpečuje profinancování pohledávek s delšími splatnostmi obvykle od 90 dní aţ do 10 let. Ve srovnání s factoringem se forfaitingová smlouva uzavírá vţdy samostatně pro kaţdý jednotlivý odkup pohledávky, protoţe je zde vyšší riziko nesplacení a také proto, ţe se velice často jedná o zahraniční pohledávky.
4.3 Zhodnocení předexportního financování Výhody Exportér má zajištěnou likviditu pro financování konkrétní vývozní činnosti jiţ ve fázi přípravy výroby. Financování je poskytováno před vznikem exportní pohledávky, můţe být poskytnuto ve stejné měně, v jaké je uzavřen vývozní kontrakt (na rozdíl o standardní úvěrové linky) a umoţňuje vývozci hradit podstatnou část výrobních nákladů spojených s 57 5 7
konkrétní exportní zakázkou. Exportér nemusí čerpat úvěrovou linku, kterou můţe pouţít pro jiné účely. I klienti s horší bonitou nebo téměř vyčerpanými úvěrovými limity mají moţnost komplexního financování projektů včetně vystavení souvisejících bankovních instrumentů. Platební riziko odběratele je zajištěno bankou, popř. pojišťovnou EGAP či některou z komerčních úvěrových pojišťoven. Banka exportérovi poskytuje poradenství (např. součinnost při jednání s EGAP). Nevýhody Pro vývozce znamená předexportní financování vyšší administrativní náročnost, neboť musí připravit podklady pro čerpání prokazující účelovost. Současně je zatíţen vyššími náklady z titulu pojištění financování. Náklady bývají obvykle následující: d) úroková sazba/závazková provize sloţená s příslušné refinanční sazby a rizikové marţe, která reflektuje rizika spojená s klientem, obchodním případem, délkou financování resp. splácením a dalšími faktory; e) jednorázový poplatek za zpracování smluvní dokumentace, který odráţí sloţitost daného případu; f) administrativní poplatek za kontrolu účelovosti čerpání předexportního úvěru, jenţ se odvíjí od náročnosti zpracování. V souvislosti s dalšími instrumenty poskytnutými bankou pro daný obchodní případ zahrnují náklady sekundárně také provize za vystavení záruk či poplatky spojené s akreditivem nebo odkupem pohledávek.
4.4 Zhodnocení factoringu Jde o poměrně starou finanční sluţbu, jejíţ prvopočátky lze nalézt jiţ ve starověku a středověku49. Historie moderního factoringu se začala odvíjet před 2. světovou válkou ve Spojených státech amerických, kde se z původně zboţové formy50, postupně vyvinula dnešní finanční forma factoringu. Ve světě existuje factoring v dnešní podobě jiţ několik desítek let. V České republice se factoring začal rozvíjet aţ na začátku devadesátých let 49
DVOŘÁK, Petr: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. LINDE Praha a.s., 1999. ISBN 80-7201141-3. str. 391. 50 Zboţový factoring – přímo přes faktora přecházelo zboţí.
58 5 8
s rozvojem trţního hospodářství. Nejdříve se rozvíjel vývozní factoring, vedle něhoţ postupně docházelo k rozvoji i tuzemského factoringu. Největší rozvoj factoringu nastal kolem roku 1995, kdy se ekonomika zdála být stabilní a nebyl kladen takový důraz na rizika, jako v poslední době, kdy se factoringové společnosti v důsledku zhoršení ekonomiky musí vyrovnat se zhoršením platební morálky, coţ má za následek přísnější hodnocení bonity jejich klientů. Factoring představuje ideální sluţbu pro většinu odvětví ekonomiky, zásadně řeší finanční krytí výrobních a obchodních firem, jejichţ výrobky jsou rychloobrátkové, z čehoţ vyplývají vysoké nároky na provozní kapitál. Níţe uvedený graf ukazuje nárůst factoringu v České republice od roku 1992 do roku 2006. Graf č. 1 - Vývoj factoringu v České republice od roku 1992 v mld. Kč
Zdroj: http://www.mmspektrum.com/clanek/faktoring-neni-domenou-pouze-malych-astrednich-firem, stav k 15.5.2009.
4.4.1 Výhody factoringu Factoring je výhodný v případě, ţe obchodník potřebuje rychlou peněţní hotovost ke své podnikatelské činnosti a je schopen tyto peněţní prostředky okamţitě reinvestovat a zhodnotit. Oproti úvěru, podnikatel nepotřebuje ručitele. Podnikatel promptně obdrţí finanční hotovost a můţe okamţitě reagovat na vzniklou poptávku na trhu. Tím dochází ke zvýšení obrátky kapitálu, sniţuje se jeho umrtvení a urychluje se peněţní tok (Cash Flow). Vyuţíváním factoringových sluţeb si společnost můţe dovolit nabídnou svým odběratelům podstatně delší doby splatnosti a výrazně zvýší svoji konkurenceschopnost. 59 5 9
Základní funkce factoringu spočívá nejenom v profinancování pohledávky prodávajícímu (dodavateli), čímţ se mu zlepší peněţní toky (Cashflow), ale i ve funkci eliminace či rozloţení rizika insolvence kupujícího (odběratele). V případě opakujícího se factoringu dochází k plynulému profinancování faktur vystavených na kupujícího (odběratele). Pro prodávajícího (dodavatele) je výhodou i administrativní zjednodušení úhrady faktur, vedení statistiky prodeje a nemusí se zatěţovat neproduktivními činnostmi souvisejícími s upomínáním vymáhání pohledávek. Přínos factoringu spočívá ve zlepšení stylu hospodaření vyuţitím moderní a světově uznávané finanční sluţby. Jedná se spíše o záleţitost koncepčního rázu, která přinese trvalý a dlouhodobý efekt.
4.4.2 Nevýhody factoringu Nevýhodou factoringu jsou náklady na odměnu factoringové společnosti, které dodavatel musí vynaloţit. Dále mu zůstává odpovědnost za vady na zboţí a reklamační spory, které musí řešit. Náklady spojené s vyuţitím factoringových sluţeb zahrnují dvě části: factoringový poplatek úrok Factoringový poplatek odráţí náklady faktora na administrativní zpracování faktur, evidenci, inkasní činnost a vymáhání pohledávek. Pohybuje se v rozmezí přibliţně od 0,4 do 1,6%51 z hodnoty fakturované částky. Dále zahrnuje provizi za postoupená rizika. Stanovuje se na základě celkového plánovaného objemu dodávek, stupni rizika platební neschopnosti a náklady na analýzu a zpracování potřebných informací a dokumentů, kde se jedná především o posouzení bonity ţadatele o factoring, tj. dodavatele (prodávajícího) a o posouzení bonity odběratelů (kupujících), tj. dluţníků. Výše provize se pohybuje od 0,4 do 5%52 hodnoty postoupených pohledávek. Konkrétní výše factoringového poplatku se vţdy sjednává s ohledem na konkrétní obchodní případ. Úroková sazba představuje cenu za vyplácené finanční prostředky ve formě záloh. Odvíjí se od úrokových sazeb na mezibankovním trhu (např. PRIBOR), je přibliţně shodná se sazbou, kterou aplikují komerční banky při poskytování krátkodobých úvěrů na financování pohledávek do lhůty splatnosti. Úrok se počítá za počet dnů od doby, kdy byla 51 52
Zdroj: www.falconcm.cz/sluzby/faktoring/, stav 08.04.2009. Zdroj: www.mmspektrum.com/clanek/faktoring-alternativni-forma-financovani, stav k 08.04.2009.
60 6 0
záloha převedena na účet dodavatele (tj. odepsána z účtu faktora), do doby, kdy je skutečná úhrada odběratele připsána na účet faktora. Vývojové tendence Ve světě měl aţ donedávna objem factoringových transakcí trvale rostoucí trend. V ekonomikách západní Evropy nebo USA objemy exportního factoringu sice klesaly, ale naproti tomu výrazně rostly v oblastech, kam se přesouvá výroba. Významný rozvoj byl zaznamenán nejen v Hongkongu, Tchajvanu, ale zejména v Číně a v zemích střední a východní Evropy. V současnosti se factoring v České republice nachází v krizi. Potíţe s realizací plateb způsobilo zhoršení platební morálky a factoringové společnosti omezují svou činnost v odvětvích zasaţených hospodářskou krizí.
4.5 Eskont směnek Eskont směnek neboli eskontní úvěr je jedním z méně vyuţívaných externích forem financování. Protoţe se jedná o sloţitější instrument, neţ klasický úvěr, menší podniky a právnické osoby ho vyuţívají v menší míře. Výhody Dodavatel můţe nabídnout odběrateli odloţenou splatnost, protoţe díky eskontu má moţnost urychlit obrat svého kapitálu a ihned získat finanční prostředky za pevnou cenu po celou dobu financování. Eskont směnek banky zpravidla provádějí s nízkou úrokovou sazbou, neboť se jedná o úvěr zajištěný předmětnou směnkou. Eskontní úvěr je relativně rychlý způsob, jak získat likvidní prostředky. Nevýhody Nevýhodou této formy financování je povinnost splatit úvěr v případě, ţe směnečný dluţník nezaplatí. Tím se firma můţe dostat do velmi nepříjemné situace. Další nevýhodou je skutečnost, ţe ţadatel o eskont nikdy nezíská celou směnečnou sumu, neboť banka, která směnku eskontuje, si odečte diskont.
61 6 1
4.6 Financování dokumentárního inkasa Tato forma krátkodobého financování nepatří mezi standardní nabídky financování, ale některé velké banky tento druh financování vybraným klientům nabízejí. Výhody Výhodou je, ţe odběratel má moţnost vyuţít platbu s odloţenou splatností a současně dodavatel obdrţí platbu ihned. Dodavatel má jistotu, ţe odběratel neobdrţí dokumenty dříve, neţ splní inkasní podmínky. V kaţdém případě má dodavatel kontrolu nad doklady a v případě předloţení dokladů představujících vlastnické právo ke zboţí (např. konosament) i kontrolu nad zboţím. Náklady na financování prostřednictvím dokumentárního inkasa jsou niţší, neţ při vyuţití dokumentárního akreditivu. V případě vyuţití směnky je závazek odběratele vymahatelný ve zrychleném soudním řízení. Výhodou pro odběratele je, ţe jeho finanční prostředky nejsou vázány do okamţiku úhrady. Nevýhody Dokumentární inkaso dodavateli neposkytuje jistotu, ţe zboţí bude odebráno. Nevýhodou pro dodavatele je, ţe financování dokumentárního inkasa se provádí se zpětným postihem na dodavatele, takţe v případě, ţe inkasní částku nezaplatí odběratel, musí dodavatel vrátit předem proplacenou částku bance. V době, kdy má být zaplaceno, má jiţ odběratel zboţí k dispozici a mohou nastat problémy s proplacením z důvodu reklamací.
4.7 Bankovní záruky Bankovní záruka slouţí jako zajištění splnění platebních i neplatebních závazků. Lze ji pouţít k velmi kvalitnímu zajištění prakticky jakéhokoliv rizika. Jedná se o celosvětově uţívaný a uznávaný bankovní instrument. Výhody Díky bankovní záruce je moţné dosáhnout výhodnějších podmínek kontraktu, neboť poskytuje kvalitní zajištění obchodního vztahu. Pokud byla vydána platební záruka za platnou pohledávku s odloţenou splatností, můţete okamţitě získat finanční prostředky prostřednictvím odkupu pohledávky bankou. Podle druhu bankovní záruky je moţné získat odklad splatnosti závazku, akontaci či zádrţné proti poskytnuté bankovní záruce53. Pro 53
Zdroj: www.kb.cz/cs/seg/seg4/products/bank_guarantee.shtml, stav k 03.04.2009.
62 6 2
beneficienta (příjemce bankovní záruky) je výhodou jistota získání finančních prostředků v případě, ţe jeho obchodní partner (příkazce bankovní záruky) nesplní svůj závazek. Pro příkazce bankovní záruky má pozitivní vliv na cash-flow jeho společnosti. Přináší úsporu nákladů, neboť příkazce hradí pouze rizikovou marţi, nikoliv cenu peněz. V případě vystavení záruky ve prospěch dodavatele má dodavatel zajištěno dodrţení platebních podmínek uvedených v obchodním kontraktu. Nevýhody Pro ţadatele o bankovní záruku je nevýhodou, ţe po dobu platnosti záruky má vázány úvěrové limity i banky a zároveň musí ţadatel poskytnou bance odpovídající zajištění. Další nevýhodou pro ţadatele o bankovní záruku můţe být neoprávněné čerpání ze záruky. Nezanedbatelné jsou také náklady na vystavení záruky, zvláště na provizi po celou dobu platnosti záruky. Pro beneficienta (tedy toho, v jehoţ prospěch má být záruka vystavena) můţe být nevýhodou povinnost předloţit bance výzvu k plnění z bankovní záruky v souladu s podmínkami záruky a je vystaven riziku odmítnutí výzvy ručící bankou. U záruk vystavených bankou za dodavatele ve prospěch odběratele, má dodavatel povinnost splnit své závazky uvedené v obchodním kontraktu. Pokud nebudou tyto závazky splněny, ručitel (banka dodavatele) je zavázán vyplatit odběrateli finanční náhradu do výše stanovené v záruční listině.
63 6 3
5. VÝSLEDKY Rozvoj novodobých alternativních produktů umoţnila ochota bank půjčovat malé částky peněz. Na podpoře ekonomického růstu se významně podílely právě alternativní produkty financováním řady investic a nemalé části provozních nákladů různých společností. V poslední době investoři ztrácí důvěru ve zdraví bankovní sféry a snaţí se investovat své prostředky jinak, coţ je jedním z důvodů rostoucí tendence vyuţití alternativních forem financování. Současná finanční a hospodářská krize má dramatické dopady na celosvětovou ekonomiku. Stále existuje nebezpečí, ţe vlna bankrotů bude stále pokračovat jak v jiţ postiţených odvětvích, tak se můţe rozšířit i do dalších. Do České republiky se rozšířila ze zahraničí, neboť klesla poptávka po zboţí vyváţeném českými firmami. Podniky se v současnosti potýkají s mnoha problémy. Jedním z nich je druhotná platební neschopnost, kdy se většina podniků dostává do problémů se splácením svých závazků nebo financováním svých projektů (v souvislosti s nynější finanční krizí se hovoří o tzv. krizi likvidity). Banky ještě zpřísnily pravidla pro poskytování půjček a úvěrů a na mezibankovním trhu vládne vzájemná nedůvěra a neochota poskytovat úvěry. Společnosti s finančními problémy jen těţko uspějí při ţádosti o úvěr či financování ani obnovení kupříkladu provozního úvěru. I přes výrazné zpomalení české ekonomiky došlo v loňském roce, podobně jako v předchozích obdobích k dalšímu nárůstu objemu factoringových obchodů54. Vedoucím produktem na českém factoringovém trhu zůstal i nadále regresní factoring. Leasing se stává díky své dostupnosti a jištění vlastnictvím pronajímané věci po celou dobu leasingu stále vyhledávanější alternativou k úvěrovému financování. Leasing a factoring dnes přispívají stále výrazněji k diversifikaci zdrojů financování podnikatelských subjektů. Rok 2009 přináší po minulém výrazně růstovém období velmi významné zpomalení české ekonomiky.
Výhodou
české
ekonomiky
při
ekonomickém
zpomalení
je
její
makroekonomická stabilita, Česká republika je jediná z nových členů Evropské unie, která má přebytek obchodní bilance55. Úvěrová aktivita je v tuzemsku relativně stabilní na rozdíl od jiných zemí, domácí banky tak mohou financovat poskytování úvěrů z klientských vkladů, a proto nejsou závislé na zahraničních tocích finančního kapitálu.
54 55
Zdroj: http://www.prosperita.info/dwn/casopis/2009-03_issue.pdf, stav k 20.06.2009. Zdroj: http://www.profit.cz/cs/article/vyvoj-ekonomiky-2009-a-2010.aspx, stav k 28.05.2009.
64 6 4
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Cílem této práce bylo zmapování jednotlivých druhů financování a jejich porovnání z hlediska výhod a nevýhod při vyuţití v praxi. Nalezení nejvhodnějšího typu financování je vţdy velmi individuální. Výběr je závislý na tom, co je pro strany kontraktu prioritní, zda cena, délka financování, bezpečnost nebo jiné kritérium. Mezi nejdraţší instrumenty v mezinárodním obchodě patří dokumentární akreditiv, který zároveň nejbezpečnější. Při vývozu do riskantnějších teritorií je výhodnější pro exportéra, neboť ten má jistotu zaplacení a při vyuţití potvrzení nebo odkupu akreditivu bankou má finanční prostředky ihned k dispozici. Na domácím trhu je vzhledem k niţším nákladům a jednoduší administrativě více vyuţíván factoring a leasing, který zvláště pokud jde o formu bez zpětného postihu splňuje i poţadavek na bezpečnost. V praxi se setkáváme s poţadavky klientů o zaslání obecné nabídky financování, na které banky a ostatní společnosti zabývající se financováním zpravidla reagují vysvětlením, ţe obecná nabídka tak, aby zaujala kaţdého potencionálního klienta, není moţná. Odvíjí se vţdy od konkrétních faktorů kaţdého případu. Nedá se tedy jednoznačně určit, která forma financování obchodu je nejvhodnější. Záleţí vţdy také na rozhodnutí stran, které se daného obchodu účastní, které faktory upřednostňují. Aţ na základě zjištění alespoň základních faktů mohou poskytovatelé financování předloţit kalkulaci, která je výhodnější, neţ by byla ta obecná. V kaţdém
případě je ţádoucí, aby se zájemce o jakýkoliv druh financování se
s nabízenými produkty alespoň obecně obeznámil, věděl, z čeho se cena konkrétního produktu skládá, aby byl schopen nabídky kvalifikovaně vyhodnotit a zvolit optimální variantu.
65 6 5
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1.
ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi, 2. vyd. Praha: GRADA Publishing
a.s., 2003. 142 s. ISBN: 80-247-0519-2. 2.
SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. vyd. Praha:
Bankovní Institut vysoká škola, a.s., 2007. 435 s. ISBN: 978-80-7265-107-8. 3.
MACHKOVÁ, Hana; ČERNOHLÁVKOVÁ Eva a kol. Mezinárodní obchodní
operace, 1. vyd. Praha: Agentura Krigl, 1998. 196 s. ISBN: 80-86009-20-3. 4.
MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický, 1. vyd. Praha: GRADA
Publishing a.s., 2006. 220 s. ISBN: 80-247-1725-5. 5.
DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, LINDE Praha a.s.,
1999. ISBN: 0-7201-141-3.
Seznam pouţitých webových stránek: 1.
www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/PRODUCT_DESCRIPTION_CS_PI01_0
17000.XML internetové stránky České spořitelny, a.s. 2.
www.unicreditbank.cz/cz/firmy/obchodni-a-exportni-financovani/dokumentarni-
obchody.html#exportni internetové stránky UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 3.
www.unicreditbank.cz/cz/firmy/obchodni-a-exportni-financovani/bankovni-
zaruky.html internetové stránky UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 4.
www.csob.cz internetové stránky Československé obchodní banky.
5.
www.rb.cz/firemni-finance/velke-podniky/uvery-financovani-obchodu-a-
zaruky/financovani-zavazku/ internetové stránky Raiffeisenbank, a.s. 6.
www.egap.cz internetové stránky Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s.
7.
www.ceb.cz internetové stránky Česká exportní banky, a.s.
8.
www.icc-cr.cz/publikace-1 internetové stránky Mezinárodní obchodní komory v České
republice. 66 6 6
9.
cs.wikipedia.org/wiki/Incoterms
10. www.mesec.cz/clanky/jak-vam-muze-poslouzit-factoring-nebo-forfaiting/ 11. www.falconcm.cz/sluzby/factoring/ 12. www.mmspektrum.com/clanek/factoring-alternativni-forma-financovani 13. www.businessinfo.cz/cz/clanek/manual-exportera/dokumenty-v-zahranicnimobchodu/1001370/38626/ 14. http://www.mmspektrum.com/clanek/faktoring-neni-domenou-pouze-malych-astrednich-firem 15. http://www.egap.cz/informacni-servis/zpravy-a-clanky/archiv-2005/zpravy/2005-0915.php 16. http://www.egap.cz/informacni-servis/zpravy-a-clanky/archiv-2004/zpravy/2004-1129.php 17. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/zakladni-informace-orizikovem-kapitalu/1000466/4209/ 18. http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=266 19. http://franchisinginfo.cz/abc-franchisingu/5/zakladni-pojmy-franchisingu/ 20. http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/informace_b d/upozorneni_subp2.html 21. http://www.prosperita.info/dwn/casopis/2009-03_issue.pdf
67 6 7
Příloha č. 1 Výtah z produktů a sluţeb EGAP 56
Pojištění se státní podporou pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů proti teritoriálním rizikům, B
tj. pojištění krátkodobých vývozních úvěrů do 2 let proti kombinovaným komerčním a teritoriálním rizikům; pojištění střednědobých a dlouhodobých vývozních dodavatelských úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům,
C
tj. kombinace politických a komerčních rizik, spojených s dodavatelským úvěrem poskytovaným českým vývozcem zahraničnímu kupujícímu, v moţné kombinaci s pojištěním rizika odstoupení od kontraktu před dodáním; pojištění střednědobých a dlouhodobých vývozních odběratelských úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům,
D
spojených s bankovním odběratelským úvěrem poskytovaným českým vývozcem zahraničnímu kupujícímu, v moţné kombinaci s pojištěním rizika odstoupení od kontraktu před dodáním; pojištění potvrzeného akreditivu, které se týká rizika komerční banky spojeného s potvrzením neodvolatelného dokumentárního akreditivu v souvislosti s krátkodobým financováním exportérů.
E
Pojištění kryje riziko škody vzniklé bance potvrzující akreditiv způsobené neproplacením akreditivu vystavující bankou; pojištění kryje jak komerční, tak i teritoriální (politická) rizika související se zahraniční bankou, která vystavila akreditiv; pojištění úvěru na financování výroby pro vývoz proti riziku nezaplacení úvěru, které exportérovi napomáhá při získávání potřebných úvěrových prostředků pro
F
zajištění výroby exportní zakázky. Tento typ pojištění předpokládá, ţe exportér má jiţ uzavřenou smlouvu o vývozu se zahraničním kupujícím a rovněţ má sjednáno pojištění exportního úvěru nebo jinak vhodně zabezpečenou návratnost pohledávky;
I
pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného
56
Zdroj: http://www.egap.cz/informacni-servis/zpravy-a-clanky/archiv-2004/zpravy/2004-11-29.php, stav k 15.05.2009.
68 6 8
násilného poškození; v roce 2002 bylo toto pojištění rozšířeno o pojištění riziko odstoupení hostitelské vlády od přijatých závazků souvisejících s investicí; pojištění v důsledku výrobního rizika, tj. proti riziku ztrát v důsledku nemoţnosti splnit smluvní závazky ze smlouvy o V
vývozu. Lze sjednat v návaznosti na pojištění pohledávek z vývozního odběratelského nebo dodavatelského úvěru nebo úvěru na financování výroby určené na vývoz proti riziku nezaplacení; pojištění bankovní záruky související s plněním smlouvy o vývozu českým vývozcem, které pomáhá vývozci získat od bank záruky potřebné pro přípravu a realizaci
Z
vývozního kontraktu, především při vývozu investičních celků. Kromě pojištění neoprávněného čerpání záruky pojišťuje EGAP od roku 1998 banky vystavující záruky nově i proti riziku jejich oprávněného čerpání, tj. proti riziku nesplnění kontraktačních povinností ze strany dovozce. Komerční pojištění pojištění nezaplacení krátkodobých pohledávek za tuzemskými nebo
GA02
zahraničními dluţníky proti komerčním i vybraným teritoriálním rizikům, tj. pojištění krátkodobých vývozních úvěrů do 2 let proti kombinovaným komerčním a teritoriálním rizikům; zjednodušená varianta produktu GA,
GA02- (verze MP/E) je určena pro malé podniky s obratem do 250 mil. Kč, kde jsou MSP výrazně zjednodušeny administrativní postupy a zvýhodněný způsob placení pojistného dle výše platných úvěrových limitů. Je nabízen od počátku roku 2003. pojištění rizika nezaplacení pohledávek vyplývající z financování pohledávek a závazků. GA-FI Tento produkt umoţňuje pojistit pohledávky postoupené na finanční instituci za jejími klienty nebo pohledávky finanční instituce za klienty, vzniklé uhrazením závazku za tyto klienty.
69 6 9
Příloha č. 2 Vzor mezinárodní kupní smlouvy podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí57
SOFTCOMP, Ltd. se sídlem Trewenna Drive 18, Potters Bar, Herts, EN6 5JL, UK zastoupená na základě plné moci ze dne 18. listopadu 2008 Johnem Blackem (dále jako „prodávající“ na straně jedné) a JEKO, a. s. IČ: 542 36 798 se sídlem: Kolářova 12, Praha 6, PSČ: 163 00 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle B, vloţka č. 6541 jejímţ jménem jedná: Mgr. David Ondráček, předseda představenstva (dále jako „kupující“ na straně druhé) (prodávající a kupující dále téţ společně jako „smluvní strany“ nebo kaţdý samostatně jako „smluvní strana“) uzavírají níţe uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí (dále jako „Úmluva“), tuto
Kupní smlouvu I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je zejména závazek prodávajícího dodat kupujícímu zboţí specifikované v Příloze č. 1 této smlouvy a převést na něj za podmínek sjednaných v této smlouvě vlastnické právo ke zboţí a závazek kupujícího dodané zboţí od prodávajícího převzít a zaplatit mu za něj sjednanou kupní cenu. II. Prodej zboţí 1. Prodávající se touto smlouvou zavazuje dodat kupujícímu zboţí (movité věci) specifikované v Příloze č. 1 této smlouvy (dále jako „Zboţí“), a to v čase, kvalitě a mnoţství uvedeném v Příloze č. 1 této smlouvy. Kupující se zavazuje Zboţí převzít a zaplatit za něj prodávajícímu kupní cenu uvedenou v článku III. této smlouvy.
57
Zdroj: ipravnik.cz/cz/novinky/art_5620/evzory-z-oblasti-obchodniho-prava-v-ceskem-a-anglickem-jazyceii.aspx, stav k 13.04.2009.
70 7 0
2. Prodávající splní svou povinnost k dodání Zboţí tím, ţe umoţní kupujícímu nakládat se Zboţím v místě sídla prodávajícího. Smluvní strany se dohodly na tom, ţe kupující si zajišťuje přepravu Zboţí ze sídla prodávajícího sám prostřednictvím dopravce, jehoţ jméno je povinen kupující prodávajícímu oznámit. Prodávající je povinen zajistit nakládku Zboţí, přičemţ Zboţí musí být zabaleno způsobem uvedeným v Příloze č. 2. Pokud není výslovně způsob zabalení Zboţí uveden, musí být Zboţí zabaleno způsobem přiměřeným k zachování a ochraně Zboţí. 3. Prodávající se zavazuje předat Zboţí dopravci kupujícího dne 15. prosince 2008 v pracovní době od 8.00 do 16.00 hod. Předání Zboţí dopravci je prodávající povinen oznámit kupujícímu, a to faxovou zprávou zaslanou na tel. č.………… 4. Vlastnické právo ke Zboţí přechází na kupujícího okamţikem předání Zboţí dopravci kupujícího. Ve stejný okamţik přechází na kupujícího i nebezpečí ztráty a poškození Zboţí. 5. Kupující prohlašuje, ţe od prodávajícího obdrţel veškeré údaje o Zboţí, které jsou nezbytné pro uzavření pojištění. 6. Doklady vztahující se ke Zboţí zašle prodávající kupujícímu do 10 dnů ode dne předání Zboţí, a to na adresu kupujícího uvedenou v této smlouvě. III. Kupní cena 1. Kupující se zavazuje zaplatit prodávajícímu za Zboţí kupní cenu v celkové výši …………….. EUR (dále jako „Kupní cena“). 2. Kupní cena je splatná na základě faktury, kterou vystaví a zašle prodávající do 10 dnů od předání a převzetí Zboţí kupujícím. Splatnost faktury bude 21 dnů od data vystavení faktury prodávajícím. 3. Jestliţe se kupující zpozdí s placením kupní ceny, má prodávající nárok na úroky z prodlení ve výši 0,1 % z dluţné částky za kaţdý den prodlení, aniţ by byly dotčeny jakékoliv nároky na náhradu škody dle čl. 74 Úmluvy. IV. Odpovědnost za vady 1. Prodávající odpovídá za jakoukoliv vadu Zboţí, kterou má Zboţí v okamţiku přechodu nebezpečí na kupujícího a která se stane zjevnou v době do 24 měsíců od data převzetí Zboţí dopravcem kupujícího. Prodávající prohlašuje, ţe Zboţí po dobu 24 měsíců od okamţiku jeho převzetí dopravcem kupujícího bude způsobilé pro obvyklé pouţití, respektive zachová si po tuto dobu své obvyklé vlastnosti (dále jako „Záruční doba“). 2. Prodávající neodpovídá za vady, které byly způsobené pouţíváním Zboţí v rozporu s podmínkami uvedenými v návodu k pouţití, za vady, které byly způsobené vadným skladováním po dodání Zboţí, a za vady, jejichţ původ spočívá v okolnostech, které nebylo moţno odvrátit. 3. Kupující je povinen ihned poté, co mu dopravce doručí Zboţí, Zboţí řádně prohlédnout, a pokud má Zboţí vady, které jsou zjistitelné jiţ při jeho převzetí, je kupující povinen je oznámit bez zbytečného odkladu prodávajícímu. 4. V případě, ţe kupující zjistí vady v průběhu Záruční doby, je povinen prodávajícímu vady písemně oznámit, a to nejpozději do 15 dnů od zjištění vad. V písemném oznámení vad je povinen zvolit mezi níţe uvedenými nároky: odstranění vad dodáním náhradního zboţí bez vad za zboţí vadné; poţadovat odstranění vad opravou zboţí, budou-li vady opravitelné; 71 7 1
poţadovat přiměřenou slevu z kupní ceny; odstoupit od smlouvy. 5. Prodávající je povinen bez zbytečného odkladu poté, co mu bude doručeno oznámení vad kupujícího, se písemně k uplatnění vady vyjádřit a uvést, zda vady uznává či nikoliv. VI. Vyloučení odpovědnosti 1. Smluvní strana není odpovědná za nesplnění jakékoli povinnosti, jestliţe prokáţe, ţe toto nesplnění bylo způsobeno překáţkou, která nezávisela na její vůli a ohledně které nebylo moţno rozumně očekávat, ţe by s ní strana počítala v době uzavření smlouvy, nebo ţe by tuto překáţku nebo její důsledky odvrátila nebo překonala. Vyloučení odpovědnosti je účinné pouze po dobu, po kterou trvá překáţka. 2. Smluvní strana, která neplní povinnosti, musí oznámit druhé smluvní straně překáţku a její důsledky na svou způsobilost plnit. VII. Příslušnost soudu Smluvní strany se dohodly na tom, ţe soudem příslušným k řešení sporů z této smlouvy vzniklých je soud na území České republiky. VIII. Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva je platná a účinná dnem jejího uzavření. 2. Smluvní strany prohlašují, ţe uzavření této smlouvy a plnění všech povinností z ní vyplývajících bylo náleţitě schváleno příslušnými orgány smluvních stran v souladu s právními předpisy, stanovami a ostatními vnitřními předpisy smluvních stran, a nevyţaduje, ani nebude vyţadovat další souhlas či schválení. 3. Smluvní strany se zavazují, ţe budou respektovat oprávněné zájmy druhé smluvní strany, budou jednat v souladu s účelem této smlouvy a nebudou jej mařit, přičemţ uskuteční veškeré právní a jiné úkony, které se ukáţí být nezbytné pro dosaţení účelu této smlouvy. 4. Veškeré písemnosti budou doručovány na adresu smluvních stran uvedenou v záhlaví této smlouvy, pokud některá ze smluvních stran písemně neoznámí jinou adresu. Bez ohledu na jiné moţnosti prokázání doručení, které umoţňují právní předpisy, jakákoliv písemnost, jejíţ doručení tato smlouva vyţaduje, předpokládá anebo umoţňuje, bude povaţována za doručenou, byla-li doručena smluvní straně na adresu uvedenou v záhlaví této smlouvy nebo na jinou adresu, kterou smluvní strana písemně oznámí druhé smluvní straně. 5. Veškeré změny a doplnění této smlouvy vyţadují písemnou formu. 6. Pokud některé z ustanovení této smlouvy je nebo se stane neplatným či neúčinným, neplatnost či neúčinnost tohoto ustanovení nebude mít za následek neplatnost smlouvy jako celku ani jiných ustanovení této smlouvy, pokud je takovéto neplatné či neúčinné ustanovení oddělitelné od zbytku smlouvy. Smluvní strany se zavazují takovéto neplatné či neúčinné ustanovení nahradit novým platným a účinným ustanovením, které svým obsahem bude co nejvěrněji odpovídat podstatě a smyslu původního ustanovení. 7. Tato smlouva a vztahy z této smlouvy vyplývající se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboţí.
72 7 2
8. Tato smlouvaje podepsána ve dvou vyhotoveních, přičemţ kaţdá smluvní strana obdrţí jedno vyhotovení této smlouvy. V Praze dne 1. prosince 2008
V Praze dne 1. prosince 2008
....................................... .......................................... SOFTCOMP, Ltd. John Black na základě plné moci
JEKO, a. s. Mgr. David Ondráček předseda představenstva
73 7 3
Příloha č. 3 Vzor - Smlouva o bezregresním postoupení pohledávek z akreditivu58 SMLOUVA O BEZREGRESNÍM POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK Z AKREDITIVU č.: FD00 uzavřená níţe psaného dne, měsíce a roku, v souladu s ustanovením § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, mezi: UniCredit Bank Czech Republic, a.s., sídlem Na Příkopě 858/20, 111 21 Praha 1, IČ: 64948242, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 3608 zastoupenou oprávněnými osobami (dále jen „Banka“) a společností …………………………………………….., zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném …………………………..
zastoupenou oprávněnými osobami (dále jen
„Klient“).
I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je úprava podmínek, na základě kterých Klient postupuje Bance za úplatu a Banka přijímá pohledávky z níţe uvedeného Bankou avizovaného neodvolatelného akreditivu s odloţenou splatností, ze kterého je Klient oprávněným, a ze smlouvy o dodávce, které se předmětný akreditiv týká (dále jen „Pohledávka“): Vystavující banka: Číslo akreditivu: Reference Banky: Příkazce akreditivu (Odběratel): Částka akreditivu: Vyplatitelný u: Splatný dne: Částka odkupované pohledávky:
………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. ………………………….. II. Zpětný postih
Smluvní strany se dohodly, ţe na základě této smlouvy bude Pohledávka Bance postoupena bez moţnosti zpětného postihu na Klienta.
58
Zdroj: UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
74 7 4
III. Podmínky postoupení 1. Banka přijímá Pohledávku ………………………….).
ve
výši…………………………..
(slovy:
2. Úplata se rovná částce postoupené pohledávky a Banka ji uhradí Klientovi ve dvou částech: a) první část ve výši částky postoupené pohledávky sníţené o diskontní úrok a další s akreditivem spojené poplatky uhradí Banka Klientovi valutou dne přijetí Pohledávky Bankou dle bodu 4 tohoto článku, b) druhou část ve výši diskontního úroku uhradí Banka Klientovi poté, co bude částka diskontního úroku uhrazena Bance ze strany vystavující banky. Pokud vystavující banka neuhradí diskontní úrok v plné výši, např. z důvodu neakceptování níţe uvedené marţe, uhradí Banka Klientovi jako druhou část úplaty pouze částku obdrţenou od vystavující banky. Diskontní úrok je vypočítán následujícím způsobem: úroková sazba je stanovena jako refinanční náklady banky pro příslušné období platné pro den postoupení Pohledávky, zaokrouhlené na dvě desetinná místa nahoru, plus marţe ve výši ………………………….. Kalkulace bude provedena metodou „Straight discount“ se základem 365/360 dnů. Rozhodující pro propočet výše úroku bude přesný počet dnů od data postoupení Pohledávky do data její splatnosti s připočtením …… poštovních pracovních dnů. 3. Úplata bude poukázána na ……..účet Klienta …………………………. vedeného u Banky valutou dne přijetí Pohledávky Bankou dle následujícího bodu tohoto článku. 4. Přijetí Pohledávky Bankou bude provedeno valutou nejpozději šest pracovních dnů po splnění všech podmínek plynoucích z této smlouvy a po předloţení Prohlášení o postoupení pohledávky. Okamţik postoupení Pohledávky dle této smlouvy nastává úhradou úplaty Pohledávky ve výši specifikované v čl. III. bodu 1 této smlouvy, a to způsobem dle předcházejícího bodu tohoto článku. 5. Podmínkou úhrady úplaty je splnění všech podmínek plynoucích z této smlouvy. 6. Klient nesmí bez předchozího písemného souhlasu Banky souhlasit se změnami akreditivu, zejména těmi, které se týkají dne splatnosti a částky Pohledávky. 7. Bance přísluší právo kdykoli postoupit touto smlouvou postoupenou Pohledávku třetí osobě. 8. Banka je plně oprávněna kdykoliv prokázat postoupení Pohledávky na základě této smlouvy, a to jejím předloţením. 75 7 5
9. Klient ručí za celkovou nespornost a bezvadný právní stav postoupené Pohledávky, stejně jako za splnění akreditivních podmínek. 10. Klient ručí za existenci Pohledávky v okamţiku jejího postoupení a za to, ţe Pohledávka je způsobilá k postoupení. Klient dále prohlašuje, ţe k Pohledávce k okamţiku postoupení nebylo zřízeno ţádné právo třetích osob a ţe Klient je výlučným vlastníkem této Pohledávky. Klient se dále zavazuje nepřipustit vznik jakýchkoli práv třetích osob k postoupené Pohledávce. 11. Klient dále prohlašuje, ţe splnil v plném rozsahu své závazky ze smlouvy o dodávce, které se předmětný akreditiv týká. Veškeré záleţitosti týkající se smlouvy o dodávce budou řešeny přímo mezi Klientem a Odběratelem a nedotýkají se touto smlouvou postoupené Pohledávky ve prospěch Banky. Klient tímto prohlašuje, ţe neexistují ani zákonné, ani smluvně přípustné námitky Odběratele proti výše uvedeným částkám a splatnostem Pohledávky. 12. Klient dále prohlašuje, ţe postoupení Pohledávky dle této smlouvy neodporuje jakémukoliv smluvnímu ujednání uzavřenému mezi Klientem a Odběratelem. 13. Klient zároveň také prohlašuje, ţe na straně Odběratele neexistují ţádné Pohledávky způsobilé k započtení vůči Klientovi v souladu s ustanovením § 529 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. 14. Klient se plněním dále zavazuje uhradit Bance případné peněţité částky v souvislosti s plněním Pohledávky třetí stranou, pokud se o tyto sníţí výše poskytnutého plnění (např. poplatky vystavující banky, sráţková daň). 15. Pro případ, ţe úhrada Pohledávky postoupené Bance bude provedena ve prospěch Klienta, zavazuje se Klient tuto platbu neprodleně převést Bance. 16. Banka má současně právo zinkasovat částku Pohledávky z běţného účtu Klienta v případě, ţe vystavující banka odmítne plnění v důsledku zadrţení dodávky z moci úřední či předběţného opatření nebo jiného soudního rozhodnutí znemoţňující dodávku realizovat, popř. nemoţnosti poskytnutí platby Bance. IV. Závaţná porušení smlouvy a jejich důsledky V případě porušení povinností a nepravdivosti anebo nepřesnosti prohlášení Klienta dle této smlouvy si Banka vyhrazuje právo zinkasovat částku Pohledávky z běţného účtu Klienta. V. Závěrečná ustanovení 1. V případě nezaplacení postupované Pohledávky vystavující bankou či odběratelem se Klient zavazuje poskytnout Bance potřebnou součinnost. 76 7 6
2. Veškeré daně nebo správní poplatky jakéhokoli druhu v souvislosti se sluţbou Banky dle předmětu této smlouvy jdou na účet Klienta. Pokud Banka musí na základě platných a zákonných ustanovení takovéto daně nebo správní poplatky sama platit, je Klient povinen uhradit tyto výdaje Bance do 5 bankovních dní od doručení výzvy Banky. Náklady spojené s jednáním nebo reklamacemi na daně a správní poplatky, které se týkají postoupených pohledávek dle této smlouvy, je Klient povinen uhradit do 10 bankovních dnů od doručení výzvy Banky. 3. Pokud se kterékoli ustanovení této smlouvy stane neúčinným není tím dotčena právní platnost či účinnost zbývajících ustanovení. Smluvní strany se shodně zavazují nahradit takovéto neurčité ustanovení právně účinným či bezvadným při dodrţení účelu této smlouvy. 4. Pokud by např. v důsledku aplikace práva jiného státu bylo pro právní účinnost postoupení zapotřebí určitých prohlášení, dodrţení určitých formálních a/nebo procesních předpisů, Klient se zavazuje taková prohlášení učinit a/nebo provést jiná potřebná jednání, aniţ by tím Bance vznikly náklady. 5. Vztahy, které nejsou touto smlouvou upraveny, se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami Banky v platném znění, jakoţ i obecně závaznými právními předpisy. Klient podpisem této smlouvy potvrzuje, ţe se seznámil se zněním Všeobecných obchodních podmínek Banky v platném znění a potvrzuje jejich převzetí. 6. Veškeré změny a dodatky k této smlouvě je moţné učinit pouze v písemné formě se souhlasem obou smluvních stran. 7. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, po jednom pro kaţdou smluvní stranu. 8. Tato smlouva se řídí platným právním řádem na území České republiky. 9. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu poslední smluvní stranou a jejím předáním nejpozději do ………………………….na adresu Banky.
V Praze dne ………………………….V ……..…….…. dne ……………………. za UniCredit Bank Czech Republic, a.s. za …………………………. (Klient) Podpis: ………………………………..Podpis: …………………..………. Jméno:
Jméno:
Podpis: ……………………………..….Podpis: ………………………..…. Jméno:
Jméno:
77 7 7
UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Dokumentární obchody Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1
V …………….. dne ………………………
Prohlášení o postoupení pohledávky Smlouva o bezregresním postoupení pohledávek z akreditivu č. FD00 ………………………….
ze dne
Vystavující banka: …………………………. Číslo akreditivu: …………………………. Reference Banky: …………………………. Příkazce akreditivu (Odběratel): . …………………………. Částka akreditivu: …………………………. Částka pohledávky: …………………………. Splatnost pohledávky: …………………………. Tímto prohlašujeme, ţe jsme neodvolatelně a bezpodmínečně postoupili ve prospěch UniCredit Bank Czech Republic, a.s., sídlem Na Příkopě 858/20, 113 80 Praha 1, IČ: 64948242, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 3608 (dále jako „Banka“) svoje veškeré pohledávky ve výši ………………………….z v.u. akreditivu a svoje veškeré pohledávky na zaplacení ceny ze smlouvy o dodávce, které se akreditiv týká. Tímto ručíme za nespornost a bezvadný právní stav postoupených pohledávek stejně jako za splnění akreditivních podmínek. Prohlašujeme, ţe na současných a budoucích pohledávkách postoupených na Banku nikterak neváznou a nebudou váznout práva třetích osob, ţe dosud nebyly a nebudou postoupeny či obdobným způsobem poskytnuty jako zajištění jiných pohledávek, zastaveny či přikázány ve prospěch třetích osob. Na poţádání Banky se zavazujeme vrátit veškeré platby nám Bankou v této souvislosti poskytnuté, jestliţe vystavující banka plnění odmítne v důsledku zadrţení dodávky z moci úřední či předběţného opatření nebo jiného soudního rozhodnutí znemoţňujícího dodávku realizovat, popř. nemoţnosti Bance poskytnout platby. Za ………………………….
......................................................…………… (Podpisy statutárních zástupců Klienta)
78 7 8
Příloha č. 4 Vzor - Ţádost o odkup pohledávky z exportního akreditivu bez postihu59
Česká exportní banka,a.s. Vodičkova 34, P.O. BOX 870, 111 21 Praha 1
ŢÁDOST O ODKUP POHLEDÁVKY Z AKREDITIVU BEZ POSTIHU KLIENT PRODÁVAJÍCÍ POHLEDÁVKU - VÝVOZCE (OPRÁVNĚNÝ)
Obchodní firma: Sídlo:
Poštovní adresa (je-li jiná neţ sídlo): Právní forma: Kontaktní pracovník: (jméno, příjmení, titul, funkce) telefon:
IČ:
fax :
e-mail:
Čistý obchodní majetek v tis. Kč (§ 6 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník):
DOVOZCE Obchodní firma: Sídlo:
Poštovní adresa (je-li jiná neţ sídlo):
Právní forma: Kontaktní pracovník: (jméno, příjmení, titul, funkce) e-mail:
IČ:
fax:
telefon:
POUŢITÝ AKREDITIV60 Neodvolatelný dokumentární akreditiv s odloţenou splatností 59
Zdroj: http://www.ceb.cz/images/stories/soubory_PDF/produkty/zadost_o_odkup_pohl_z_akreditivu_2008.doc, stav k 25.05.2009. 60 Příslušný typ akreditivu označte kříţkem
79 7 9
Neodvolatelný dokumentární akreditiv s akceptací směnky
BANKA VYSTAVUJÍCÍ A POTVRZUJÍCÍ AKREDITIV Obchodní název vystavující banky: (včetně specifikace pobočky) Sídlo: Poštovní adresa (je-li jiná neţ sídlo): SWIFT: Kontaktní pracovník: (jméno, příjmení, titul, funkce) e-mail:
fax:
telefon: Obchodní název potvrzující banky: (včetně specifikace pobočky) Sídlo: Poštovní adresa (je-li jiná neţ sídlo): SWIFT: Kontaktní pracovník: (jméno, příjmení, titul, funkce) e-mail:
fax:
telefon:
INFORMACE O OBCHODNÍM PŘÍPADU Předmět smlouvy o vývozu61: Datum podpisu smlouvy o vývozu: Výše odkupované pohledávky (cena sjednaná ve smlouvě o vývozu):
měna:
Předpokládané datum zahájení dodávek: Předpokládané datum ukončení dodávek: Platební podmínky: Celková délka splatnosti, případně dílčích splatností odkupované pohledávky 61
V případě vývozu zboţí charakteru vojenského materiálu nebo materiálu dvojího uţití nebo vývozu technologií zbrojního průmyslu nebo technologií dvojího uţití, je vývozce na poţádání povinen předloţit dokumenty, které prokazují, ţe se nejedná o nelegální obchodování s takovým zboţím nebo materiálem a vývoz takového zboţí nebo materiálu je v souladu s Právními předpisy.“
80 8 0
Doplňující informace:
ZÁVĚREČNÁ PROHLÁŠENÍ Oprávněný prohlašuje, ţe se seznámil a souhlasí s Všeobecnými obchodními podmínkami České exportní banky. a.s. FA pro odkup v budoucnu splatných pohledávek z akreditivů bez postihu, platnými od ……………….. . Oprávněný prohlašuje, ţe veškeré údaje uvedené v Ţádosti o odkup pohledávky z akreditivu bez postihu a v jejích přílohách jsou pravdivé a předloţené kopie dokumentů jsou ve shodě s jejich stejnopisem. Oprávněný si je vědom, ţe uvedením nepravdivých údajů nebo předloţením neúplných údajů se můţe vystavit trestněprávnímu postihu v souladu s trestním zákonem. Oprávněný souhlasí s úhradou nákladů České exportní bance, a.s. prokazatelně vzniklých při projednávání odkupu pohledávky v případě, ţe tento nebude realizován, nebo v případě, ţe náklady na přípravu odkupu pohledávky nebude moţno uplatnit u jiného zúčastněného subjektu. Oprávněný dále prohlašuje, ţe souhlasí s tím, ţe Česká exportní banka, a.s. můţe údaje týkající se Oprávněného a připravovaného obchodního případu uvedené v této ţádosti a jejích přílohách poskytnout ministerstvům, vykonávajícím v České exportní bance, a.s. akcionářská práva státu a Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. V
dne ………………………………… jméno, příjmení, funkce a podpis osoby jednající za Oprávněného, razítko Oprávněného
PŘÍLOHY K ŢÁDOSTI O ODKUP POHLEDÁVKY Z AKREDITIVU BEZ POSTIHU, KTERÉ JSOU JEJÍ NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ: A) Smlouva o vývozu (stejnopis, úředně ověřená kopie, příp. kopie s prohlášením vývozce o shodě kopie s originálem), obsahující nezbytné náleţitosti uvedené níţe.62 B) Prohlášení vývozce o dodrţení pravidel proti podplácení v mezinárodním obchodě (viz přiloţený formulář) C) Kopie akreditivní listiny (pouze v případě, ţe Česká exportní banka, a.s. není v daném akreditivu avizující bankou
62
Smlouva o vývozu (kontrakt), resp. rámcová smlouva o vývozu a na ni navazující konkrétní objednávky musí obsahovat tyto podstatné náleţitosti: a) specifikaci vývozce; b) specifikaci dovozce; c) specifikaci zboţí ( předmět kontraktu); d) objem dodávky, tj. mnoţství - počet výrobků / rozsah sluţeb; e) jednotkovou kupní cenu ve smluvní měně (není-li moţné ji stanovit, neuvádí se) f) kupní cenu celkem ve smluvní měně; g) dodací podmínky; h) termín dodání; i) platební podmínky; j) reklamační podmínky; k) výhradu - přechod vlastnického práva Splnění požadavků obsažených v Žádosti o odkup pohledávky z akreditivu bez postihu nezakládá právní nárok oprávněného na provedení odkupu pohledávky. Rozhodnutí o realizaci odkupu pohledávky je v kompetenci příslušných schvalovacích úrovní České exportní banky, a.s. Česká exportní banka se rozhoduje na základě detailní analýzy celého obchodního případu. Důvody případného nerealizování odkupu pohledávky z akreditivu bez postihu Česká exportní banka, a.s. nesděluje.
81 8 1
B) PROHLÁŠENÍ
VÝVOZCE O DODRŢENÍ ZÁKONNÝCH USTANOVENÍ PROTI PODPLÁCENÍ V MEZINÁRODNÍM
OBCHODU
Obchodní firma vývozce: sídlo - místo podnikání: IČ: Zastoupená: (dále jen „vývozce“) Odkup vývozní pohledávky nemůţe být uskutečněn u vývozů, při jejichţ sjednání došlo k podplácení v mezinárodním obchodu ve smyslu § 160 a násl. trestního zákona. Za tím účelem prohlašuji za naši společnost i za osoby ji zastupující, ţe při sjednávání smlouvy o vývozu nedošlo a nedojde k porušení předpisů proti podplácení v mezinárodním obchodu 1 a k jednání, které naplňuje znaky trestných činů úplatkářství podle § 160 a násl. trestního zákona. V této souvislosti dále prohlašuji, ţe osoby jednající jménem naší společnosti nebo ji zastupující nebyly obviněny z trestných činů úplatkářství podle § 160 a násl. trestního zákona, ani v předchozích pěti letech nebyly pro takový trestný čin odsouzeny, a dále, ţe naše společnost není uvedena na veřejně přístupném seznamu podplácejících osob vedeném skupinou Světové banky (http://web.worldbank.org/external/default/main?contentMDK=64069844&menuPK=116730&pagePK=64148 989&piPK=64148984&querycontentMDK=64069700&theSitePK=84266). Beru na vědomí, ţe Česká exportní banka, a.s. má právo ověřit si pravdivost výše uvedeného prohlášení a zavazuji se poskytnout veškeré informace a podklady, které si Česká exportní banka, a.s. za tím účelem vyţádá. Beru na vědomí, ţe v případě, prokáţe-li se porušení norem a zvyklosti mezinárodního práva, kterými je Česká republika vázána, např. Úmluvou o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (Sdělení MZV č. 25/2000 Sb.m.s.), a to zejména dojde-li k jednání, které naplňuje znaky trestných činů úplatkářství podle § 160 a násl. trestního zákona ze strany naší společností a jakékoliv osoby, která za společnost jednala, má Česká exportní banka, a.s. právo neuskutečnit, resp. dále neuskutečňovat odkup pohledávek spojených s daným vývozem a uplatnit sankce uvedené v příslušné smluvní dokumentaci. V
dne
………………………………… jméno, funkce a podpis osoby oprávněné jednat za vývozce, razítko vývozce
1
Sdělení č. 25/2000 Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (částka 13/2000 Sbírky mezinárodních smluv rozeslaná dne 29. března 2000)
82 8 2
Příloha č. 5 Vzor směnky cizí
83 8 3
