Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Úvěrové registry Bakalářská práce
Autor:
Jakub Stehlík Bankovní management
Vedoucí práce:
Ing. Zbyněk Kalabis
Praha
3/2009
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 26.3.2009
Podpis autora
2
Poděkování: Za pomoc při tvorbě bakalářské práce bych chtěl poděkovat především panu Ing. Zbyňku Kalabisovi za jeho pomoc a cenné rady, paní Ing. Magdaleně Pluskalové, paní Ing. Daně Sládečkové a paní Ing. Ivě Zikešové z Oddělení Sekce dohledu a analýzy trhu ČNB za jejich spolupráci a ukázky funkce registrů v praxi. Poděkování patří i panu PhDr. Jindřichu Vašutovi z ČNB a konečně i své rodině za podporu a trpělivost.
3
Anotace práce: Tématem mé Bakalářské práce jsou Úvěrové registry. V počátku práce obecně charakterizuji funkci a třídění úvěrových registrů, včetně jejich historie. Dále popisuji jednotlivé registry, které fungují v České republice. V závěrečné části shrnuji vliv jejich činnosti, tj. zda jsou prospěšné jak pro členy registrů, tak i jejich klienty. Práci jsem se snaţil napsat tak, aby byla uceleným a přehledným pojednáním o registrech, zejména pro ty, kteří se v této problematice vůbec neorientují.
My Bachelor thesis focuses on Credit Registers. In the introduction the function and organization of Credit Registers including their history are illustrated. In the following section Single Registers, which function in the Czech Republic, are clearly described. In the conclusion segment the impacts of Register activities are summarized i.e. whether they are profitable for both members and customers. I have endeavored to create a work that is both succinct and detailed so as to enlighten those who are not fully familiar with the subject and pertinent dilemmas.
4
Obsah Úvod…………………………………………………………….7 1. Charakteristika úvěrových registrů………………………......8 1.1 Historie úvěrových registrů……………………………………………………8 1.2 Popis funkce úvěrových registrů………………………………………………10 1.3 Rozdělení úvěrových registrů podle typologie………………………………...12
2. Úvěrové registry v ČR……………………………………….14 2.1 Základní údaje………………………………………………………………….14 2.2 Centrální registr úvěrů (CRÚ)………………………………………………….14 2.2.1 Zavedení CRÚ a jeho rozvoj…………………………………………………….14 2.2.2 Charakteristika CRÚ podle typu…………………………………………………15 2.2.3 Informační systém CRÚ………………………………………………………….16 2.2.4 Funkce a vyuţití CRÚ v praxi……………………………………………………17 2.2.5 Bezpečnost a důvěryhodnost……………………………………………………..18 2.2.6 Financování CRÚ…………………………………………………………………19 2.2.7 Členové CRÚ……………………………………………………………………..19
2.3 Bankovní registr klientských informací (BRKI)……………………………….. 19 2.3.1 Vznik a základní informace……………………………………………………….19 2.3.2 Czech Credit Bureau (CCB) a CRIF………………………………………………19 2.3.3 Účel, charakteristika a bezpečnost BRKI………………………………………….20 2.3.4 Členové BRKI……………………………………………………………………..22 2.4 Nebankovní registr klientských informací (NRKI)……………………………….22 2.4.1 Základní údaje………………………………………………………………………22 2.4.2 Účel a charakteristika NRKI………………………………………………………..22 2.4.3 Členové NRKI…………………………………………………………....................24
2.5 SOLUS……………………………………………………………………………..24 2.5.1 Vznik organizace……………………………………………………………………24 2.5.2 Hlavní cíl a funkce…………………………………………………………………..24 2.5.3 Členové sdruţení SOLUS……………………………………………………………25
3.Poznatky z praxe………………………………………………...26
5
3.1 Vývoj a současný stav……………………………………………………………..26 3.1.1 Celosvětové vývojové trendy………………………………………………………..26 3.1.2 Vývoj úvěrových registrů v ČR……………………………………………………..28 3.1.3 Pohled ze strany klientů v ČR……………………………………………………….31
3.2 Funkce registrů v praxi……………………………………………………………..35 3.2.1 Klient ţádá o úvěr, výpis z registru…………………………………………………..35 3.2.2 Falešní provozovatelé registrů………………………………………………………..37
4.Výsledky………………………………………………………...39 Závěr a doporučení………………………………………………..40 Přehled literatury………………………………………………….41 Přílohy……………………………………………………………..42
6
Úvod Cílem kaţdé firmy, společnosti je, aby její podnikání bylo s co nejmenším rizikem ztráty financí respektive kapitálu. Jinak tomu není u bank, které se proti tomu snaţí zabránit všemi moţnými nástroji. V jejich případech se poslední dobou stal účinným nástrojem úvěrový registr, který pomáhá v boji proti neplatičům neboli „problémovým“ klientům, kteří se snaţí v případě neúspěchu u jedné banky získat půjčku či úvěr u jiné banky. U nás v ČR je historie úvěrových registrů poměrně krátká ve srovnání se světem, ale i za tu dobu si stihly v ČR vybudovat poměrně slušné renomé, které se jim můţe kvalitou téměř rovnat. Bohuţel u nás zatím není literatura, která by úvěrové registry v naší zemi shrnula do jednoho celku a proto jsem se to pokusil vše sepsat kompletně. Mnoho informací k práci jsem čerpal z Internetu a velkou pomocí v ujasnění funkce registrů byla absolvovaná praxe a nespočet konzultací v České národní bance, konkrétně v sekci Bankovního dohledu, které se zabývá provozem Centrálního registru úvěrů. Ve své práci se zpočátku zabývám krátkou historií úvěrových registrů ve světě, pak podrobněji popisuji jejich funkci a základní klasifikaci. V následující kapitole uvádím registry, které působí v ČR. V další se zabývám jejich funkcí z pohledu bank a z pohledu jejích klientů. V závěru shrnuji, jak velký přínos pro finanční sektor u nás registry mají, jak je lze dále rozvíjet a jaká jsou rizika a hrozby.
7
1. Charakteristika úvěrových registrů 1.1 Historie úvěrových registrů Z historie úvěrových registrů lze poznamenat, ţe sahá aţ do 19.století. Jiţ tehdy musely některé evropské banky hlásit bankovnímu dohledu půjčky či úvěry, jeţ přesáhly určitý limit. Zejména v Německu a Francii fungoval systém umoţňující vypočítávat míru důvěryhodnosti klientů v případě, ţe vyuţili půjček u více bank1. Světová banka v současné době registruje kolem 60 zemí, která vyuţívají poskytnutá data ke zkvalitnění finančního dohledu nad bankami. Oblastí s největším pokrytím veřejného dohledu pomocí patří překvapivě Latinská Amerika. První zemí, která zde v r. 1964 začala vyuţívat bylo Mexiko. Důvodem a hlavním cílem byla v té době politika směřující k získání důvěry ve finanční sektor. Nyní pouţívá registry jiţ 17 zemí včetně největších ekonomik, jakými jsou Argentina, Brazílie, Chile nebo Kolumbie. První zemí západní Evropy, která zaloţila úvěrový registr bylo Německo v r. 1934. Následovala ji v r. 1946 Francie a v 60-tých letech tři další evropské země, kterými byla Itálie, následně Španělsko a Belgie. Pokud se jedná o země severní Afriky, dřívějších koloniích Francie, vznikla zde v r. 1962 Západoafrická Finanční Unie, která v oblasti registrů bezprostředně následovala příklad Francie. Stejně tak několik dalších zemí severní Afriky a středního Východu přijalo registrační systém v padesátých a šedesátých letech 20. století (Egypt 1957, Tunis 1958, Maroko 1966, Jordánsko 1966, Turecko 1951). Aţ v 90. letech následovaly další země východní Evropy a Asie, které přijaly podobné kontrolní systémy a řada dalších zemí o jejím vzniku začala jednat, nejvýznamnějšími byly Čína a Rusko2. V
USA vyuţívali kontrolní systém poskytnutých státních úvěrů doplněný kreditním
hodnocením klientů, zatímco v Kanadě byly banky ţádány o hlášení kaţdého poskytnutého úvěru. V současné době úvěrové registry fungují a jsou intenzivně vyuţívány prakticky ve všech moderních světových ekonomikách. Ukázali se velmi účinným nástrojem přinášející výhody nejen pro bankovnictví a řadě dalších institucí , ale v konečném důsledku i jejich zákazníkům3.
1
Bartholomew, Bank Supervision and Credit Reporting – přednáška v Cape Town, říjen 2006 Improving Credit Information, Bank Regulation and Supervision 3 Bartholomew, Bank Supervision and Credit Reporting – přednáška v Cape Town, říjen 2006 2
8
V České republice byl první pokus o vytvoření registru v 90.letech 20.století. Systém byl nazván jako FIPOK (Finanční Pozice Klienta) a byl provozován společností I.S.C. MUZO. Příčinou omezeného vyuţívání byla jednak nevyhovující legislativa, která neumoţňovala předávání informací o klientech a především malý zájem bank. Aţ problémy bankovního sektoru v 2/2 90. let si vynutily právní úpravy, které umoţnily převzít principy registrů vyspělých západních zemí4. Na grafu č.1 je přehledně znázorněno, kdy vznikaly úvěrové registry v jednotlivých světadílech:
Graf č. 1
V následující tabulce č.1 jsou uvedeny registry v některých zemích Evropy, včetně doby vzniku. Jak lze vidět, naprostá většina z nich funguje velmi dlouho ve srovnání s těmi v ČR. Číslovky resp. pořadí je podle doby vzniku a u neuvedeno jsou státy seřazeny abecedně:
4
Bankovnictví pro bankéře a klienty
9
Země
Rok vzniku
Název registru
Německo
1926
Schuffa
Švýcarsko
1945
ZEK
Velká Británie
asi 1960
Equifaxt, Experian
Finsko
1961
FINSKA
Irsko
1963
ICB
Nizozemí
1965
BKR
Dánsko
1971
RKI
Belgie
1987
UPC-BVK
Itálie
1990
CRIF
Španělsko
1994
ASNEF
Portugalsko
1996
ASNEF
Turecko
1951
KKB
Rakousko
neuvedeno
KSV
Švédsko
neuvedeno
AB a UC
Tabulka č.1, Pramen: CCB
1.2 Popis funkce úvěrových registrů5 Obecně byly úvěrové registry vytvořeny za účelem shromaţďování, zpracování a poskytování informací mezi bankami a následně i mezi dalšími institucemi jako stavební spořitelny, pojišťovny, elektrárny, vodárny nebo splátkové a leasingové společnosti. Důvodem byla vzájemná ochrana uvedených institucí před nedůvěryhodnými zákazníky. Samotné tvrzení klientů o jejich dobrém plnění závazků není dostačující, můţe být neúplné či záměrně zkreslené a musí tak být moţnost znát jejich platební morálku, důvěryhodnost a stanovit tzv. bonitu. Mimo přímé účastníky registrů mohou informace z nich vyuţívat další subjekty jako orgány zabývající se trestním řízením, konkurzní správci,instituce dohledu finančního trhu a další, apod. Význam registrů pro banky: Registry pomáhají institucím vyloučit či alespoň sníţit počet rizikových úvěrů, tím ţe: 5
klient banky se nezadluţí současně u více bank jinými úvěry, které by v celkovém
Bankovnictví pro bankéře a klienty
10
úhrnu nebyl schopen splácet -
klient nebude ke splácení současných úvěrů pouţívat nově poskytnuté úvěry od jiných bank a nebo
-
klientovi se špatnou úvěrovou minulostí u jedné banky nebude umoţněno čerpat další úvěr u jiné banky.
-
sniţuje počet nesplácených úvěrů a díky tomu se bankám sniţují náklady na pokrytí ztrát.
-
získání kvalitních informací o potenciálních klientech jsou dalším důleţitým faktorem
-
pro omezování ztrát, které mohou mít následně vliv na sníţení úrokových sazeb u úvěrů. - - zároveň zvyšuje konkurenceschopnost mezi bankami, protoţe díky registrům mají všechny stejné informace o klientech a jsou tak nuceny poskytovat zajímavější úrokové podmínky
Význam registrů pro klienty: Registry jsou významné nejen pro banky, ale v určitém smyslu i pro klienty, kteří jsou neposkytnutím rizikového úvěru paradoxně také chráněni. Význam tedy spočívá v: - zjištění celkové zadluţenosti resp. předluţenosti klientů, jelikoţ banka můţe zjistit, ţe by se klient poskytnutím půjčky od ní dostal do takové míry zadluţenosti, která by byla nad jeho moţnosti splácení. V této situaci odmítne poskytnout úvěr a díky tomu chrání samotného klienta před předluţením - zlepšení platební morálky klientů, kteří si uvědomují ztrátu reputace a proto se snaţí úvěr pravidelně a bez prodlení splácet - sníţení počtu nesplácených úvěrů. Díky tomu se bankám sniţují náklady na pokrytí ztrát. Dalším faktem je pokles nákladů na získávání informací o klientech, to vše má vliv na úrokové sazby u úvěrů -
zvyšuje konkurenceschopnost mezi bankami, díky registrům mají všechny stejné
informace o klientech, proto se snaţí poskytnout zajímavější úrokové podmínky Fungování registrů je oboustranné, tedy, ţe banky jsou nuceny všechny informace o klientech do registru předávat a na druhé straně mají právo získávat informace o klientech z jiných bank. Také klient má podle zákona o bankách právo se seznámit s informacemi týkající se jeho osoby, které jsou o něm vedeny v databázi registrů. Na jeho vyţádání musí být poskytnut výpis z registru za poplatek stanovený institucí.
11
1.3 Rozdělení úvěrových registrů Značný počet existujících registrů lze dělit do několika typů od kterých se odvíjí způsob a moţnosti jeho vyuţití. Registry se dělí podle6: A./Zdroje informací – pokud informace daného registru pochází pouze z jedné oblasti (např. bankovní úvěry) a jiný registr čerpá informace z odlišného zdroje, pak mluvíme o fragmentovaném zdroji. Pokud registr zaznamenává více oblastí, tj. v jednom registru jsou data nejen z bankovnictví, ale i od leasingových společností či telekomunikačních společností, apod., pak je označován jako plný (full) zdroj. B./ Typu informací – existují 2 druhy registrů, přičemţ jeden typ sbírá pouze negativní informace, tzn. ţe v registru jsou vedeni pouze klienti, kteří mají špatnou platební morálku. U druhého typu jsou evidovány jak pozitivní, tak i negativní informace, tzn., ţe v registru jsou všechny osoby, které mají jakýkoli smluvní vztah s účastníky registru (banka, apod.). Kladně-záporný způsob sběru informací dává objektivnější pohled a je vůči dluţníkovi vstřícnější. C./ Vlastnictví registru - registr můţe existovat jak veřejný tak i privátní. Oba mají jak odlišné vlastnosti, tak i cíl činnosti, ale mohou současně existovat a optimálně fungovat v jedné zemi. Veřejný registr se obecně zabývá úvěry ve větších objemech, které jsou typické pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele. Povinné členství bank v registrech ze zákona zajišťuje větší stabilitu finančního sektoru a umoţňuje analýzu trendu v úvěrových obchodech. U soukromých registrů není členství bank povinné, ale vzhledem k neustále stoupajícímu počtu soukromých úvěrů je i v jejich zájmu s privátními registry spolupracovat. Od vlastnictví registrů se odvíjí tzv. úplnost informací, která můţe být úplná a neúplná. První případ nastává, kdyţ jsou v registru zaznamenáni všichni dluţníci včetně všech jejich závazků. Druhý případ je situace, kdy nejsou v registru všichni dluţníci, neboť účast je dobrovolná. Týká se to soukromých provozovatelů registrů, protoţe všechny banky či další instituce nejsou nuceny s nimi spolupracovat. Komplikujícím faktem fungování systému je, ţe klient nemusí dát souhlas se zadáním svých údajů do databáze. Systém registrů vychází ze stanov Světové banky a z přehledu (tabulka č. 2) vyplývá , ţe registry s nejvyšší předvídatelností jsou ty, které obsahují oba druhy informací z plného zdroje. Pozitivní a negativní fakta navíc současně pocházejí z více zdrojů a jsou co nejvíce 6
Konzultace v ČNB
12
vyuţívány mezi jednotlivými subjekty i nefinančního sektoru. Úplným opakem jsou registry s nejniţší předvídatelností, které vedou pouze negativní informace a jsou z fragmentovaného
zdroje.
Ve
snaze
dosáhnout v současné
době
co
nejvyšší
předvídatelnosti jsou zakládány nové, restrukturované registry, které by měly patřit mezi ty s nejvyšší předvídatelnosti. Typologie úvěrových registrů je shrnuta v následující tabulce:
Tabulka č. 2
13
2. Úvěrové registry v ČR 2.1 Základní údaje7 Počátek úvěrových registrů v ČR byl prostřednictvím registru FIPOK v 90.letech minulého století, ale kvůli nízkému zájmu a nevyhovující právní úpravě se neujal. Aţ po legislativních
změnách
začaly rychle vznikat plně fungující registry, které
jsou
provozovány podle zákona o bankách č. 21/1992 Sb. Účastníky registrů mohou být pouze banky a další instituce podle zákona. V současné době existují čtyři registry, z nichţ první uvedený je veřejný a další tři soukromé: - Centrální registr úvěrů (CRÚ) - Bankovní registr klientských informací (BRKI) - Nebankovní registr klientských informací (NRKI) - SOLUS Účastníky registrů mohou být pouze banky a další instituce podle zákona. Následně bude detailně popsán charakter jednotlivých registrů, přesnější účel fungování a jejich výsledky činnosti v ČR.
2.2 Centrální registr úvěrů (CRÚ)8 2.2.1 Zavedení CRÚ a jeho rozvoj Centrální registr úvěrů byl vytvořen v rámci spolupráce České národní banky (ČNB) a České bankovní asociace (ČBA).V květnu 2002 začal jeho zkušební provoz a 1. listopadu 2002 se přešlo na řádný provoz a jeho účastníci mohli začít předávat kompletní data. ČNB sleduje trendy ve vývoji i poţadavky na rozvoj CRÚ v souvislostmi s potřebami bankovního sektoru v ČR. Znamená to neustále modernizovat informační technologii, zlepšovat zabezpečení datové základny i toky dat mezi bankami, apod. Nejzajímavější ze strategického hlediska je plánování a příprava propojení CRÚ se systémem mezinárodního sdílení úvěrových informací v rámci skupiny EU.
7 8
Bankovnictví pro bankéře a klienty Materiály poskytnuté ČNB včetně konzultace
14
2.2.2 Charakteristika CRÚ podle typu Principem jeho činnosti je povinná účast všech bank a to včetně zahraničních poboček. Všechny tyto subjekty, při splnění všech podmínek a na základě Opatření ČNB č. 5/2002, mají povinnost posílat stanovené údaje o klientech bez potřeby jejich souhlasu do registru a zároveň mají nárok potřebná data získávat. Proto je registr tzv. úplný. Předmětem registrace jsou současné a potenciální závazky právnických osob (PO) a fyzických osob-podnikatelů u daných bank. Mezi tyto závazky patří ty, které obsahují úvěrové riziko, tj.: - čerpané úvěry, včetně kontokorentních - debety na běţných účtech nad stanovený limit 2000Kč - nečerpané úvěrové rámce a přísliby - vydané záruky Povinnosti bank Banky mají povinnost předávat platné údaje do databáze CRÚ k últimu příslušného měsíce do 18. dne následujícího měsíce a musí vyplnit všechny tyto informace: - identifikační údaje o klientech, tzn. jejich název , IČO, právní forma, adresa sídla, země, ekonomický sektor - údaje o hodnotě pohledávky, tzn. celková výše, aktuální zůstatek, jistina po splatnosti, úroky a poplatky po splatnosti, počet dnů po splatnosti, atd. - identifikační údaje pohledávky, tzn. číslo, datum vzniku a splatnosti, typ a další s specifikace - další charakteristiky tykající se pohledávky, tzn. měna, typ zajištění, odvětvová klasifikace Tyto údaje, které jsou buď pozitivní nebo negativní se archivují od listopadu 2002, kdy byl provoz registru zahájen a data jsou uchovávána po dobu 10let od posledního splacení pohledávky. Práva bank Na druhé straně banky mají právo provádět on-line dotazy do databáze CRÚ a zjišťovat potřebné informace o klientech. To za předpokladu, ţe jsou splněny náleţitosti týkající se obchodního případu. Náleţitostmi se rozumí případy jako rozhodování o poskytnutí úvěru
15
či jiné sluţby, kde vzniká pohledávka bance. Informace, které můţe v registru dohledat jsou: - identifikační údaje o dluţníkovi - souhrnné údaje o pohledávkách všech uţivatelů registru za dluţníkem, včetně pohledávek po splatnosti, členěny podle typu pohledávek Účastnické banky nemohou zjistit, u které banky má konkrétní klient závazek, toto je přístupné pouze oprávněným uţivatelům CRÚ pracujících v ČNB. - údaj o počtu uţivatelů registru, kterým vznikla za dluţníkem pohledávka - časové určení období, ke kterému se informace z registru vztahuje (informace o aktuálním stavu i minulém) - jako pravidelný měsíční výstup všechny vlastní údaje, které do registru vloţila Právo na údaje vedené o své osobě má i klient v souladu se zákonem o bankách. Po vyplnění ţádosti, úředním ověření jeho podpisu a zaplacení poplatku 400,-Kč obdrţí výpis z rejstříku. Pro větší přehlednost údaje o CRÚ shrnu do následující tabulky: Název registru
CRÚ
Vlastnictví
veřejný
Provozuje
ČNB
Účast
povinná
Typ informací
pozitivní a negativní
Úplnost informací
úplná
Předmět registrace
Údaje o PO a FO – podnikatelů
Doba uchování informací
10 let
Aktualizace
jednou za měsíc
Tabulka č.3, Zdroj: Správa CRÚ v ČNB
2.2.3 Informační systém CRÚ Informační systém podporující provoz CRÚ je tvořen rozsáhlou databází, která je rozdělená z důvodu bezpečnosti do několika bloků, jeţ mezi sebou komunikují. Jeden z bloků obsahuje informace o klientech a jejich závazcích(splněné či naopak) vůči dané bance, jejich IČO, kód typu klienta, obchodní název, země sídla, kód právní formy, apod.. Kaţdý klient má jedinečné 12ti místné identifikační číslo nazývané CRÚ-IDK.
16
Údaje jsou kaţdý měsíc aktualizovány, ale s tím, ţe se nepřepisují, pouze se vytvoří pod původním záznamem nový. Další blok databáze je tvořen informacemi o pohledávkách jednotlivých bank za dluţníkem. Identifikovat je lze pomocí směrového kódu banky, čísla smlouvy, čísla pohledávky apod. I tyto záznamy jsou kaţdý měsíc aktualizovány stejným způsobem jako informace o klientech. Blok umoţňující promptní změnu dat nebo pravidelnou měsíční aktualizaci je další částí databáze. Obsahuje tzv. vstupní a odpovědní frontu. Do prvně jmenovaného banky posílají data v souborech a následuje jejich kontrola. Druhá jmenovaná fronta zasílá zpětně odpovědi systému a to informační nebo chybové zprávy. Pokud jsou všechna data od všech bank bezchybná, spouští se uzávěrka CRÚ. Neméně důleţitým je blok poskytující dočasné informace pro uţivatele registru. Je ve formě předefinovaných výstupů (úvěrový monitor, úvěrové zatíţení klienta a mnoho dalších), Analytického modulu CRÚ. Z důvodu zabezpečení funkce CRÚ je veden blok evidující data o jeho uţivatelích. Kaţdý má odlišné moţnosti přístupu do systému dle toho, zda se jedná o správce registru v ČNB či uţivatele z ČNB nebo uţivatelské banky. Údaje o vstupech do CRÚ jsou zaznamenávány a analyzovány pro zjištění vyuţití registru.
2.2.4 Funkce a vyuţití CRÚ v praxi Přístup k CRÚ mají jednak uţivatelské resp. komerční banky, které v něm mohou nalézt klientův záznam, pokud čerpal nebo nadále čerpá úvěr u banky. Pomocí něj v procesu hodnocení analyzují úvěrové riziko klienta, jeho platební morálku a mohou se rozhodnout, zda vyhoví jeho ţádosti. Další institucí, která má k registru přístup jsou osoby činné v sekci Bankovního dohledu a analýz v ČNB, kteří jej hlavně spravují, modernizují a rozvíjí v rámci současných trendů jak v strategii, tak i v informační technologii. Podle toho, o jakou instituci se jedná, odpovídají přístupová práva do systému. Vzhledem k tomu, ţe autorovi bylo umoţněno vykonat praxi v ČNB, bylo posléze moţné i vyzkoušet
moţnosti systému CRÚ v tzv. školicím programu. Zároveň šly posoudit
moţnosti, jaké mají jejich uţivatelé v bance a co vše mohou vysledovat, popřípadě díky systému analyzovat.
17
V programu řídicí činnost CRÚ lze nalézt mnoho předdefinovaných výstupů, jejichţ kombinováním vznikají tzv. formuláře nebo moduly. Banky nejčastěji pouţívají tyto následující moduly: 1) dotazy na klienty 2) úvěrový monitor 3) úvěrové zatíţení 4) vlastní pohledávky banky 5) seznam ESSK (ekonomicky spjatá skupina klientů) 6) Analytický modul, atd. Ad..1) Dotazy na klienty – zde jsou vedeny základní údaje o klientovi, tzn. zda je to z pohledu banky vlastní klient či cizí a zda u něj existují nějaké pohledávky. Pokud klient v databázi není znamená to, ţe úvěr zatím neměl. Ad..2) Úvěrový monitor - ukazuje přehledně úvěrové závazky klienta v časové posloupnosti, na které lze vidět, zda byly splátky opoţděny včetně informace o kolik dní. Ad..3) Úvěrové zatíţení – na tomto modulu je moţné zobrazit přehled pohledávek jedné či více bank u klienta . Zobrazení údajů začíná vţdy za celý bankovní sektor a postupně se rozkládá aţ na jednotlivé, detailnější záznamy, tj. o jaký typ závazku se jedná, zda jde o vlastního nebo cizího klienta banky. Samozřejmostí je uvedení dluţné částky v Kč. Ad.4) Vlastní pohledávky banky – obsahuje detailnější informace o klientovi, které banka sama zadala do CRÚ. Ad.5) Seznam ESSK – zobrazuje seznam ESSK včetně informací o jejich úvěrovém zatíţení, apod.. Pokud zjistíme, ţe daný klient je v ESSK, znamená to, ţe je členem ekonomicky spjaté skupiny dluţníků. Ad.6) Analytický modul – v databázi CRÚ se nachází velké mnoţství dat, které lze velmi efektivně vyuţít pro statistickou analýzu trhu. To bylo důvodem pro vytvoření tzv. Analytického modulu, který vznikl v srpnu r. 2006. Díky přesně nastavitelným parametrům lze tak mít detailní pohled na úvěrové zatíţení jednotlivých ekonomických subjektů.
2.2.5 Bezpečnost a důvěryhodnost Dodrţování zákona a pravidel přístupu do CRÚ zajišťuje bankovní dohled ČNB. Vše je organizováno na základě zákona o bankách 38, vyhlášky ČNB č.164/2002 a podle něho není sdílení informací z CRÚ a bankami porušením bankovního tajemství. Banky jsou
18
povinny se k údajům cizích klientů chovat tak, jakoby se jednalo o jejich vlastní klientelu a rovněţ nelze provádět dotazy na klienty za účelem průzkumu trhu.
2.2.6 Financování CRÚ CRÚ je financován prostřednictvím České národní banky společně s ostatními účastníky registru tj. bankami. ČNB má na starost rozvoj systému a podílí se na úhradě části provozních nákladů, ačkoli jsou to „nepřímé“ náklady sdílené s dalšími systémy ČNB. Kaţdý
účastník CRÚ za přístup do systému finančně přispívá na náklady spojené
s přímými provozními náklady. Poplatky mají paušální charakter (4 cenová pásma) a jsou kalkulovány v souladu s Vyhláškou ČNB č. 164/2002 Sb. a jejich výše a podmínky účtování jsou obsaţeny v Ceníku peněţních a obchodních sluţeb ČNB. Měsíční cena za přístup uţivatele k informacím z CRÚ Pásma
Počty registrovaných dluţníků
Cena v Kč
I. pásmo
0 – 500
5 300,- + 19 % DPH
II. pásmo
501 – 2000
17 000,- + 19 % DPH
III. pásmo
2001 – 8000
30 800,- + 19 % DPH
IV. pásmo
8000 a výše
79 900,- + 19 % DPH
Tabulka č.4, Zdroj: Správa CRÚ v ČNB
2.2.7 Členové CRÚ V CRÚ je účast všech bank působících v ČR včetně poboček zahraničních bank povinná.
2.3 Bankovní registr klientských informací (BRKI) 2.3.1 Vznik a základní informace9 Bankovní registr klientských informací (BRKI) je provozován společností Czech Banking Credit Bureau (CBCB), a.s.. Zaloţena byla ještě společností Aspekt kilcullen, s.r.o.. a do obchodního rejstříku zapsána v září 2000. Protoţe zákon o bankách poţaduje, aby společnosti provozující registry byly ve vlastnictví bank, byly akcie CBCB v roce 2001 odkoupeny těmito bankami: Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., UniCredit Bank Czech Republic, a.s. a Komerční banka, a.s.. Je tedy v jejich 100% vlastnictví čili soukromá na rozdíl od CRÚ. Řádné zahájení provozu začalo v květnu 2002. 9
Internetové stránky společnosti CBCB, a.s.
19
2.3.2 Czech Credit Bureau (CCB) a CRIF Pro CBCB (a LLCB - více v kapitole 2.4) poskytuje Czech Credit Bureau(CCB), a.s. na základě smlouvy sluţby související se vzájemným informováním o bonitě a platební morálce klientů. Společnost byla zaloţena v roce 2000 italskou firmou CRIF S.p.A., která je i nyní jediným vlastníkem. Činnost byla zahájena v roce 2002. V současné době pokrývá celý český trh malobankovnictví, cca 85% leasingového trhu a polovinu trhu se spotřebitelskými úvěry. Firma rovněţ plánuje zahájit přeshraniční spolupráci se státy EU, neboť legislativa tomu nebrání. Neaktuálnější jsou jednání sesterskou společností SCB (Slovak Credit Bureau) na Slovensku a to díky poměrně aktivnímu obchodování. V případě ostatních států EU se čeká, jaký bude rozvoj obchodu, aby byla zajištěna efektivita. Nicméně výnosy CCB se od jejího počátku fungování neustále zvyšují a díky tomu ţe roste i nabídka sluţeb, pak se poplatky sniţují. Italská firma CRIF S.p.A., poskytuje finální automatizované technické zpracování informací o klientech pro CBCB a LLCB. CRIF má s podobnými projekty mnoho zkušeností a znalostí díky aplikaci ve více neţ 15ti zemích světa10.
2.3.3 Účel, charakteristika a bezpečnost BRKI BRKI je společná databáze údajů o úvěrovém zatíţení klientů. V souladu se zákonem o bankách si banky mohou vzájemně poskytovat údaje (pozitivní a negativní) o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti svých klientů. Zpracovávaná osobní data jsou zejména tyto: identifikační údaje klienta, rodné číslo, zda byla uzavřena smlouva (mezi bankou a klientem), jaké jsou nebo vzniknou finanční závazky klienta, jak jsou závazky plněny a zajištěny. V některých bodech se registry BRKI a CRÚ odlišují. Ten nejpodstatnější je, ţe účast bank a dalších institucí není povinná, ale dobrovolná (na základě smluvního vztahu). To samozřejmě za předpokladu, ţe banka není v nucené správě nebo likvidaci. Další rozdíl je předmět registrace, kde jsou evidovány pozitivní a negativní údaje o platební morálce a bonitě fyzických osob (občanů a podnikatelů), právnické osoby nejsou zaznamenávány. Rovněţ jsou vedeny osoby, které o úvěr teprve ţádají. Ostatní, minimální rozdíly jsou shrnuty pro větší přehlednost v následující tabulce:
10
Internetové stránky společnosti CCB, a.s.
20
Název registru
BRKI
Vlastnictví
Soukromý
Provozuje
CBCB
Účast
Dobrovolná
Typ informací
pozitivní a negativní
Úplnost informací
Částečná
Předmět registrace
údaje o FO, občanech a podnikatelích
Doba uchování informací
4 roky
Aktualizace
jednou za měsíc
Tabulka č. 5, Zdroj: www stránky CBCB
Podle Zákona na ochranu osobních údajů4, Zákona o bankách a z direktivy EU musí CBCB velmi přísně dohlíţet, aby osobní informace byly vyuţity, resp. poskytovány správným způsobem a nedošlo k úniku dat k neoprávněným osobám či institucím. Jednou z věcí je zabezpečení přenosu dat, které je zajištěno následovně: - dotazy do registru mohou provádět jen uţivatelé, - data jsou přenášena po soukromých linkách, - data jsou zašifrována, - existují organizační pravidla a kontroly. Údaje jsou zpracovávány v italské Boloni. Ačkoli je to v zahraničí, není to protizákonné, neboť i tam platí stejná či přísnější pravidla pro nakládání s osobními údaji jako u nás. Italské subjekty přístup k údajům nemají povolen, s výjimkou zaměstnanců CRIF, kteří mají přístup pouze v krizových situacích, kdy hrozí poškození či oprava databáze. BRKI (a NRKI – podrobnosti v kapitole 2.4) funguje na platformě EURISC zavedené společností CRIF, která jej provozuje víc neţ 10 let pro úvěrové registry v Itálii. Údaje se tedy kaţdý měsíc nezpracovávají v ČR, protoţe vývoj systému a zabezpečení serverů by byl velmi nákladný a nerentabilní. Navíc v době moderních informačních technologií nevadí zasílání dat mimo republiku, důleţitější je kvalitní zabezpečení před rizikem úniku dat. Dále, banky jsou povinny upozornit klienty před začátkem uvedení údajů do registru. Ti, kteří úvěr jiţ mají a nepodepisovali souhlas s zadáním údajů, musí obdrţet vyrozumění. Souhlas musí definovat, v jakém rozsahu, pro jaký účel a kdo bude klientovy údaje zpracovávat. Pro lepší komunikaci s klienty bank bylo vytvořeno Klientské centrum BRKI. Poskytované sluţby jsou: moţnost klienta banky získat za poplatek (Příloha 4) výpis z registru BRKI pro kontrolu záznamů, které jsou o něm vedeny (Příloha 1). V případě, ţe 21
klient je s ním nespokojen, můţe podat Ţádost o opravu nepravdivých či nepřesných údajů (Příloha 3).
2.3.4 Členové BRKI - Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., UniCredit Bank Czech Republic, a.s., Komerční banka, a.s., Raiffeisenbank a.s., Hypoteční banka, a.s., Citibank Europe plc, organizační sloţka, Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Wüstenrot-stavební spořitelna a.s., LBBW Bank CZ a.s., Wüstenrot hypoteční banka, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna a.s., HYPO stavební spořitelna a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Volksbank CZ, a.s., Oberbank AG pobočka Česká republika, Waldviertler Sparkasse von 1842 AG, BRE Bank S.A; HSBC Bank plc – pobočka Praha.
2.4 Nebankovní registr klientských informací (NRKI)11 2.4.1 Základní údaje Nebankovní registr klientských informací je zájmové sdruţení právnických osob Leasing & Loan Credit Bureau, z.s.p.o. (LLCB) zaloţené osmi společnostmi 8.10.2004 v České republice, které se zabývají leasingem a splátkovým prodejem. Zakladateli jsou: ČSOB Leasing, a.s., GE Money Auto, a.s., GE Money Multiservis, a.s., UniCredit Leasing CZ, a.s., Santander Consumer Finance, a.s., ŠkoFIN, s.r.o., Leasing České spořitelny, a.s. a Autoleasing, a.s. Provoz a zpracování informací je zajištěno společnostmi CCB a CRIF S.p.A.
2.4.2 Účel a charakteristika (NRKI) Hlavním cílem je vzájemné poskytování dat mezi uţivateli NRKI, které se týkají platební morálky a důvěryhodnosti jejich klientů a to jak fyzických, tak i právnických osob. Výhody jsou ostatně téměř stejné jako u dříve zmiňovaných registrů (urychlení posudku ţádosti o půjčku peněz, levnější půjčky, atd.). Zásadním rozdílem oproti BRKI je nutnost vyuţívání principu tzv., dvojího souhlasu na základě Zákona o ochraně osobních údajů. Znamená to, ţe je nutný souhlas klienta se zpracováním a poskytováním údajů jiným
11
Internetové stránky společnosti LLCB, z.s.p.o.
22
subjektům a platí to i v situaci, kdy se uţivatelé registru chtějí dotázat na potřebné informace. Konkrétní data, která jsou o klientech vedena, se týkají základních identifikačních údajů tj. jaké závazky a u které společnosti má, jak je plní a jakým způsobem jsou zajištěny. V praxi to pro instituci znamená zjištění, jak klient splácí leasing či platí účty za telefon, elektřinu , apod. Další údaje jsou v následující tabulce: Název registru
NRKI
Vlastnictví
soukromé
Provozuje
LLCB
Účast
dobrovolná
Typ informací
pozitivní a negativní
Úplnost informací
částečná
Předmět registrace
údaje o FO (podnikatelé a nepodnikatelé), PO
Doba uchování informací
4 roky
Aktualizace
1x za měsíc
Tabulka č. 6, Zdroj: www stránky LLCB
Ačkoli BRKI a NRKI mají svoji vlastní databázi, je při splnění určitých podmínek moţné poskytnout informace věřitelskému subjektu z obou registrů. I v NRKI je samozřejmostí fungování Klientského centra pro komunikaci s klienty a jeho sluţby jsou stejné jak v případě BRKI. Formulář 5 slouţí k poskytnutí výpisu údajů o klientovi vedených v NRKI.
2.4.3 Členové NRKI Nynějšími členy NRKI jsou níţe uvedené společnosti, které v současné době obhospodařují cca 85% leasingového trhu v České republice. Členy NRKI k 10.11.2008 jsou: ČSOB Leasing, a.s., GE Money Auto, a.s., GE Money Multiservis, a.s., UniCredit Leasing CZ, a.s., Santander consumer finance a.s., ŠkoFIN s.r.o., Leasing České spořitelny, a.s., s Autoleasing, a.s., RENAULT LEASING CZ, s.r.o., D.S. Leasing, a.s., PSA FINANCE ČESKÁ REPUBLIKA,s.r.o., s Autoúvěr,a.s., Credium, a.s., TOYOTA Financial Services Czech s.r.o., UNILEASING a.s., Morava Leasing a.s., D.S. Leasing
23
Full Service, s.r.o., AGRO LEASING J. Hradec s.r.o., GMAC a.s., IMPULS – Leasing – AUSTRIA s.r.o., Diners Club Czech, s.r.o.
2.5 SOLUS12 2.5.1 Vznik organizace SOLUS je prvním nebankovním registrem a jedná se o zájmové sdruţení právnických osob zaloţené a fungující od 18.června 1999. Název SOLUS je sloţeno z původního pojmenování Sdruţení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům. Jak jiţ napovídá název, zpočátku slouţilo pro spotřebitele a aţ později, od května 2005, se jeho sluţby rozšířily i pro podnikatele a právnické osoby.
2.5.2 Hlavní cíl a funkce SOLUS má dva negativní registry klientských informací. Prvním je registr FO (fyzické osoby –spotřebitelé) a druhým je registr IČ (fyzické osoby - podnikatelé a právnické osoby). Od září 1999 se pouţíval zápis dat off-line způsobem, na on-line se přešlo v únoru 2004. Údaje vedené v registrech se týkají splácení závazků FO a později i IČ, které je problematické či není plněno. Tedy pokud klient řádně splácí své závazky, pak v registru není, na rozdíl od jiných, vůbec veden. Díky tomu se sniţuje předluţenost klientů, ztráty věřitelů, počet dluţníků a zvyšuje se vymahatelnost jiţ existujících dluhů po splatnosti. Z důvodu co nejvyššího zabezpečení ochrany dat se zpracováním klientských dat se zabývají dvě instituce. První je Společnost pro informační databáze, a.s., která zpracovává negativní klientské registry SOLUS a zajišťuje odpovědi na písemné ţádosti klientů o zjištění zdroje a zpracovávaných osobních údajů. Druhou společností je Global Payments Europe, s.r.o., která zpracovává jiţ šifrovaná data. Informace z databáze si členové SOLUS zjišťují na základě on-line dotazů, kde se jim dostane okamţité odpovědi. Data jsou uchovávána v registru během splácení dluhu a následně ještě 3 roky po jeho ukončení. Členy SOLUS je mnoho společností z různých ekonomických sektorů. Jedná se například o banky či nebankovní finanční instituce, mobilní operátory, energetické společnosti aj.
12
Internetové stránky společnosti SOLUS
24
Pokud klient potřebuje vědět, zda je evidován v databázi SOLUS, musí zaslat vyplněnou ţádost (Příloha 6) včetně úředně ověřeného podpisu a zaplatit poplatek. Výpis obdrţí doporučenou poštou nejpozději do 3 dnů a to pouze na jeho osobu tj. osobu, která je vedena ve výpisu. Pokud je klient veden v databázi, jsou ve výpise informace o existenci dluhu, jeho úhrad i informace o společnosti, u které má závazky. Vlastnictví
soukromé
Provozuje
SOLUS
Účast
dobrovolná
Typ informací
pouze negativní
Úplnost informací
částečná
Předmět registrace
údaje o FO (podnikatelé a nepodnikatelé), PO
Doba uchování informací
3 roky
Aktualizace
1x za měsíc
Tabulka č. 7, Zdroj: SOLUS
2.5.3 Členové sdruţení SOLUS Současnými členy sdruţení SOLUS jsou: Beneficial Finance a.s., CCS Česká společnost pro platební karty, s.r.o, ETELEMČR,a.s., COFIDIS s.r.o., Credium, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., Český Triangl, a.s., E.ON Česká republika, s.r.o., ESSOX, s.r.o., Home Credit, a.s., HSBC Bank plc – pobočka Praha, Komerční banka, a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., PROFI CREDIT Czech, a.s., Raiffeisenbank, a.s., Santander Consumer Finance, a.s., s Autoleasing, a.s., s Autoúvěr, a.s., Telefónica O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Rebublic, a.s., UniCredit Bank Czech Rebublic, a.s., UniCredit Leasing CZ, a.s., VB Leasing CZ, spol. s.r.o., VLTAVÍN leas, a.s. a Vodafone Czech Republic, a.s.
25
3. Poznatky z praxe 3.1 Vývoj a současný stav 3.1.1 Celosvětové vývojové trendy Úvěrové registry vznikly díky významnému a dlouhodobému tlaku na informační rovnováhu úvěrového trhu. Dříve se finanční instituce při posuzování ţadatele o úvěr musely spoléhat (a některé spoléhají dodnes) na to, ţe klient jim sdělí všechny dosavadní finanční závazky. Stejně tak klient, který se příliš neorientoval ve své finanční situaci a nebyl schopen odhadnout, co si můţe dovolit, byl odkázán na důvěru ve finanční instituci. Tato informační nerovnováha můţe mít v konečném důsledku vliv na ekonomiku či hospodářskou krizi. Ostatně důsledky současné krize v USA jsou z velké části díky tomuto problému. Nicméně zpočátku se dříve uţívaly zejména tzv. negativní úvěrové registry, které jak víme, zaznamenávají pouze „hříšníky“. Časem se ukázaly jako nedostatečný nástroj pro informační rovnováhu, neboť nedokáţí odhalit „budoucího neplatiče“, jinými slovy, nelze zjistit, jaká je celková zadluţenost klienta, který zatím řádně splácí své závazky. Vystihujícím příkladem je krize v asijských zemích (Hong-Kong, Jiţní Korea, Taiwan), kde v 90tých letech byl velký rozmach v poskytování úvěrů formou kreditních karet. Protoţe banky, díky absenci „pozitivních registrů“, nebyly schopny odhadnout, jak je příliš klient zadluţen, poskytovaly bez problému další úvěry. Poté, co nastal propad ekonomiky, se zjistilo, ţe průměrný zbankrotovaný občan měl sedm vydaných karet a dluţil na závazcích víc neţ čtyřicetinásobek svého měsíčního příjmu. Reakcí bylo zavedení pozitivních registrů a část odpovědnosti se tak přenesla i na finanční instituce. Pozitivní roli registrů lze vidět i v České republice, kde finanční instituce odmítly cca pětinu ţadatelů o úvěr, ačkoli neměli ţádný negativní záznam v registru. Analýzou bylo odhadnuto, ţe se tak zabránilo jejich předluţení a následné neschopnosti splácet. Dalším příjemným faktorem je přesun rizika od členských institucí na ty nezapojené do registru. Ze statistik vyplynulo, ţe podíl nesplacených rizikových úvěrů klesl aţ o 45%, díky čemuţ se sníţily náklady bank na poskytování úvěrů. Mohou tak poskytovat půjčky s niţší úrokovou sazbou (pro spotřebitelské úvěry aţ o 4% niţší sazba) nebo za výhodnější podmínek. Dalším plusem je zrychlení rozhodovacího procesu díky obsáhlejším a přesnějším informacím. Za dlouhodobý pozitivní efekt lze označit jejich vliv na nárůst HDP, o cca 1%. I v době krize je význam pozitivních registrů nezanedbatelný, neboť se
26
riziko u klienta posuzuje nejen z hlediska, zda mu lze půjčit, ale i jakou částku lze poskytnout. Obecně trend ve vývoji úvěrových registrů odpovídá stanovám Světové banky. Ta vede svojí vlastní klasifikaci typů úvěrových registrů. Rozděluje je podle typu informací, jeţ jsou v nich obsaţeny a podle zdrojů, odkud pocházejí. Za registry s největší
mírou
předvídatelnosti povaţuje tzv. pozitivně univerzální registr, jeţ má obsahovat údaje o fyzických i právnických osobách, tj. multi-segmentní, informace mají pocházet z více sektorů finančního trhu, tj. multi-sektorní a jsou vedeny v jak pozitivní, tak i negativní verzi. Z tohoto hlediska jsou na tom nejlépe registry ve Spojených státech, Velké Británii a Itálii. Česká republika patří prozatím k průměru (menší předvídatelnost). Rovněţ to má vliv nejen na pohled odborníků či veřejnosti, ale také to ovlivňuje zřizování nových registrů respektive reformování původních. V této souvislosti bylo podle posledních průzkumů Světové banky zjištěno, ţe ze 175ti zemích světa má současně pozitivní a negativní registry 72% zemí, pouze čistě negativní registry jsou jen v 28% zemích. Téměř stejný trend lze nalézt v úzce daných oblastí střední a východní Evropy, kde mezi lety 2005 a 2006 se počet soukromých registrů s oběma typy informací víc neţ zdvojnásobil13. Díky neustálému rozvoji a vlivu událostí se způsob vyuţívání úvěrových registrů mění. Finanční instituce se nyní nedotazují pouze na platební morálku zájemce o úvěr, ale také uţ sledují, jaká je platební schopnost klientů v období splátek. Tím tak mohou vyhodnocovat míru zadluţení či předluţení. Rovněţ existují obavy z podvodů, zejména v časech krize, proto z toho důvodu je stále větší potřeba informací z vnějších zdrojů. Například do registrů se v některých zemích, pokud to právní řád umoţňuje, zapojují i ty společnosti, které se půjčováním financí nezabývají. Jedná se o telekomunikační, elektrárenské, apod. společnosti. Je to zřejmé v době krize, neboť potřebují víc informací o zákazníkovi. Z toho profitují finanční instituce, které si tak mohou udělat obrázek o neznámém klientovi, jeţ zatím ţádný závazek u nich neměl a tudíţ data v registru neexistují14. V souvislosti s tímto je třeba se zmínit o směrnici spotřebitelského financování (CCD), která v roce 2010 vstoupí v platnost ve všech zemích Evropské unie. Toto nařízení říká, ţe finanční instituce mají povinnost získat a pouţít veškeré dostupné a relevantní informace o spotřebitelích, aby mohly posoudit, zda a jak klienta mohou zadluţit. Rovněţ se v budoucnu počítá s tím, ţe v některých zemích EU nastanou změny ohledně neregulovaných poskytovatelů nebankovních půjček. 13 14
Zdroj: Ihned.cz - http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-21009880-cesi-prichazeji-uverovym-registrum-na-chut Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-34580070-vyznam-pozitivnich-registru-v-dobe-financni-krize-roste
27
Dříve se samotné registry zabývaly pouze čistě poskytováním údajů o dluţnicích, nynější trend spočívá v jejich aktivnější spolupráci s finančními institucemi a to v podobě konzultačních sluţeb, analýz, apod.. Například nové sluţby, které nabízí jsou scoring platební morálky, poskytování scoringových modelů, ověření identity klientů systémy proti úvěrovým podvodům, jako například Anti-fraud systémy. Další sluţbou jsou komplexní systémy pro schvalování úvěrových produktů, outsorcing systémů pro zpracování úvěrových ţádostí nebo poskytování informací o vztazích mezi ekonomicky spjatými skupinami15. Z výše uvedených sluţeb v České republice jiţ běţí v ostrém provozu od ledna 2008 systém Credit Bureau Score. Ten umoţňuje bankám zjistit, s jakou pravděpodobností se jejich klient nebo ţadatel o úvěr dostane během roku do problémů se splácením. Dalším nástrojem, který se bude brzy pouţívat u nás, je Fraud Analyser. Zatím je ve fázi testování. Stručně řečeno, úvěrové registry se staly samostatným a nepostradatelným odvětvím finančního trhu. Neustále se zvyšuje objem a kvalita informací o spotřebitelích a jejich závazcích v databázích a současně se rozšiřují i moţnosti jejich vyuţití. Roste podíl pozitivních registrů, postupné sdílení dat napříč sektory a segmenty trhu včetně optimálnějšího vyuţívání registrů a zároveň sílí tlaky poţadující mezinárodní výměnu informací mezi členskými státy EU. V níţe uvedené tabulce lze nahlédnout na současné vyuţívání úvěrových registrů různými institucemi v Evropě: Jaké subjekty nejvíce vyuţívají úvěrové registry v Evropě Banky
90%
Leasingové společnosti
81%
Vydavatelé kreditních karet
78%
Stavební spořitelny
67%
Factoringové společnosti
59%
Telekomunikační operátoři
57%
Pojišťovny
56%
Subjekty z řad utilit
48%
Tabulka č. 8
15
Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-23439670-registry-uz-neposkytuji-jen-udaje-o-dluznicich
28
3.1.2 Vývoj úvěrových registrů v ČR V poslední době se úvěrové registry v ČR těší čím dál větší oblibě a jejich rozmach je znatelný od roku 2002, kdy začala fungovat většina registrů (BRKI, NRKI, CRÚ). I kdyţ z počátku banky registr příliš nevyuţívaly, neboť se to přičítalo technickým obtíţím při zavádění a zaškolení pracovníků. Dalším důvodem bylo, ţe banky měly samy přísná kritéria při poskytování půjček a proto informace z registrů neměly aţ takový význam. Jak se později stávaly další banky členy registru, zájem bank o informace klientů vzrostl. U ţivnostníků a drobných klientů byl zájem na začátku znatelný, jelikoţ měli velký zájem o výpisy z toho důvodu, aby napravili dodatečně objevené nedoplatky. Protoţe je zde rychlý vývoj, očekává se, ţe výše zmíněné trendy se začnou praktikovat16. Kvalitu a přínos úvěrových registrů v ČR dokazuje Světová banka svojí studií (z roku 2007), ve které zkoumala podmínky podnikatelského prostředí ve 175ti zemích světa. Česká republika se umístila na 52. místě, největším nedostatkem bylo vysoké daňové zatíţení a velká byrokracie. Pokud bychom se zabývali jen kvalitou úvěrového prostředí, pak zjistíme, ţe v ní byla ČR zařazena na 21. pozici. Důvodem je pochvala od Světové banky za propojení BRKI a NRKI registrů (od ledna 2006). Díky tomu je moţné sdílení dat mezi nimi. To znamená, ţe banky mohou nahlíţet nejen do BRKI, ale i do NRKI v případě, ţe klienta v prvně jmenovaném registru nenaleznou17. S tím souvisí tzv. míra hit-rate, neboli pravděpodobnost nalezení ţadatele o úvěr v registrech. Podle posledních údajů za rok 2008 se míra hit-rate vyšplhala na 90%, coţ odpovídá výsledkům vyspělých zemí EU. Reálně finanční instituce mají tak vyšší šanci dohledat klienta napříč celým trhem a objektivněji či komplexněji posoudit jeho úvěrovou historii. Tím se sniţuje riziko nejen pro instituci, ale i pro klienta to můţe znamenat zvýhodnění podmínek18. To potvrzuje jiná studie Světové banky, která zkoumala úvěrové registry ve 30ti zemích světa. Bylo zjištěno, ţe sdílení dat zvýšilo počet schválených registrů téměř o 11%. V rámci střední a východní Evropy patří ČR první místo díky tomu, ţe vede registry současně s pozitivními a negativními údaji a je v nich vedeno více neţ 50% dospělé populace. Více informací uvádím v níţe uvedených tabulkách.
16
Zdroj: FinWeb.cz - http://finweb.ihned.cz/c6-10041360-11615900-P0B000_d-banky-uverovy-registr-prilisnevyuzivaji 17 18
Zdroj: Ihned.cz - http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-21009880-cesi-prichazeji-uverovym-registrum-na-chut http://www.financninoviny.cz/tema/index_view.php?id=313874&id_seznam=6020
29
Statistiky bankovního registru BRKI: BRKI
2003
2004
2005
2006
2007
Počet dotazů do registrů (tis.)
674
810
1680
2375
2542
Počet smluv v registru (mil.)
3,2
5,4
7,9
9,8
11,7
Počet klientů v registru (mil.)
2,1
3,2
3,9
4,3
4,7
Hit-rate
64,7%
75,6%
78,2%
80,6%
82,8%
Počet smluv na 1.-ho klienta
1,52
1,69
2,03
2,28
2,49
Tabulka č. 9, Zdroj: CBCB
Statistiky Nebankovního registru NRKI: NRKI
2005
2006
2007
Počet dotazů do registrů (tis.)
64
414
412
Počet smluv v registru (tis.)
429
1049
1648
Počet klientů v registru (tis.)
337
767
1083
Hit-rate
12,1%
44,0%
64,4%
Počet smluv na 1.-ho klienta
1,27
1,37
1,52
Tabulka č. 10, Zdroj: LLCB
Statistiky negativního klientského registru SOLUS: SOLUS
2004
2005
2006
2007
Počet dotazů do registrů (tis.)
839 351
1 150 000
1 974 602
3 012 000
Počet smluv v registru (tis.)
Neuved.
Neuved.
580 000
907 000
Počet klientů v registru (tis.)
Neuved.
Neuved.
409 000
582 000
Hit-rate
4,5%
8,15%
14,5%
14,5%
Počet smluv na 1.-ho klienta
Neuved.
Neuved.
1,42
1,56
Tabulka č. 11, Zdroj: SOLUS
Statistiky Centrálního registru úvěrů: CRÚ
2003
2004
2005
2006
2007
Počet dotazů do registrů (tis.)
266
312
335
398
422
Počet smluv v registru (tis.)
233
297
369
431
515
Počet klientů v registru (tis.)
104
130
160
182
199
Hit-rate(%)
66
67
67
69
64
30
Počet smluv na 1.-ho klienta
2,24
2,28
2,30
2,36
2,58
Tabulka č. 12, Zdroj: ČNB
Podle posledních a zatím nekompletních údajů za rok (do 11/2008) bylo zjištěno, ţe celkový počet úvěrů(počet smluv v registru) stále stoupá, ačkoli jiţ pomaleji. Více v níţe uvedeném grafu:
Graf č. 2
Další významným bodem je, ţe díky úvěrovým registrům se dají zjistit, respektive analyzovat úvěrové produkty a jeho trendy na trhu. Vyhodnotilo se tak, ţe nejrychleji poslední dobou rostly počty hypoték a investičních úvěrů v oblasti bankovnictví a v nebankovní části byl značný vzestup zaznamenán u účelových spotřebních úvěrů a finančních leasingů. Ve shrnutí lze říci, ţe vývoj úvěrových registrů v ČR šel a zřejmě půjde nadále rychlým tempem a to díky vlivu EU.
3.1.3 Pohled ze strany klientů v ČR
31
U klientů bank a odborníků se dříve registry nesetkaly s velkým přijetím, povaţovali jej za nástroj pomocí nichţ se instituce chrání především samy sebe a dokonce se mluvilo o porušování soukromí. Nyní klienti uţ to vnímají jiným, kladnějším pohledem, neboť si uvědomují, ţe díky registrům si mohou budovat vlastní úvěrovou historii a v době posuzování o poskytnutí úvěru to můţe zčásti nahradit hmotné záruky (v případě, ţe záznam je pozitivní). Důkazem je průzkum provedený agenturou IBRS, která se poptala cca 600 lidí v celé ČR mající nějakou zkušenost s půjčkou. Výsledkem je zjištění, ţe 70% lidí o registru slyšelo, více neţ čtvrtina z nich věděla, k čemu slouţí. Tam patřili zejména ti s vysokoškolským vzděláním, s vyššími příjmy a středního věku. Celkem 58% lidí nevadilo shromaţďování informací o nich, 32% nemá vyhraněný názor a jen 10% bylo proti. Neméně zajímavé bylo zjištění, ţe nejvíce vadí registry těm, kteří o nich zároveň nic nevěděli a naopak19. Detailnější údaje v níţe uvedené tabulce:
Graf č.3
Registry dle provozovatelů a většiny dluţníků sice porušují soukromí, ale na druhou stranu jejich klady převaţují nad zápory. S tím tak nesouhlasí porota soutěţe Big Brother Awards, která uděluje ceny těm, kteří nejvíce narušují soukromí lidí. Firma CCB získala jiţ 2 ceny za dlouhodobé porušování soukromí a vedení databáze o klientech porota povaţuje za velmi rizikové. Rovněţ se jí nelíbí udělování souhlasu se zpracováním osobních dat klientů, jelikoţ pochybuje o dobrovolnosti a projevu svobodné vůle klienta. 19
Zdroj: Ihned.cz - http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-21009880-cesi-prichazeji-uverovym-registrum-na-chut
32
Obecně dle jejího názoru by registry měly vést pouze negativní informace o klientovi a po splnění všech jeho závazků by měly být promptně smazány20. V níţe uvedené tabulce lze vidět, jak veřejnost souhlasí s uchováváním dat:
Graf č. 4
Podle názoru jiných odborníků (např. Mileny Geussové) je kaţdý registr vţdy rizikový a to tím víc, čím obsáhlejší informace obsahuje. Technická úroveň zabezpečení je na vysoké úrovni, proto nejslabším článkem jsou zaměstnanci, kteří s daty pracují a mohou je zneuţít. Rizikovější jsou ale následky, které můţou zveřejněné údaje o firmách či osobách způsobit. A to nejen v případě, ţe informace budou pravdivé. Horší by bylo, kdyby data díky chybě při zadání nebo aktualizaci byla nepravdivá. Výsledkem by mohlo být poškození jména dotyčné osoby či firmy a následně moţná hrozba soudních sporů. Zákon o ochraně osobních údajů bohuţel zde nemá moc velkou účinnost, neboť podle bankovního zákona lze dluţníky zveřejňovat, i kdyţ k tomu nedali souhlas. Podmínkou zákona je stoprocentní vlastnictví registru bankovními subjekty a výměna údajů je moţná pouze mezi bankami, které jsou účastníky registru. Světové trendy stanovené SB odpovídají názorům přes 75% dotázaných lidí, kteří souhlasili se shromaţďováním pozitivních a negativních informací a moţnost budovat si díky tomu úvěrovou historii a tím spojené vyšší šance získání úvěrů. Další výhodou je vyšší objektivita informací o ţadatelích o úvěr pro finanční instituce. Poněkud v rozporu s tímto názorem bylo další zjištění u 42% respondentů, kterým by vyhovovalo vymazání jeho záznamu v registru hned po ukončení závazku vůči některé instituci. Zajímavostí je, ţe v zahraničí, kde registry fungují desítky let a jsou neodmyslitelnou součástí finančního 20
Zdroj: Peníze.cz - http://www.penize.cz/18648-porusuji-uverove-registry-soukromi-dluzniku-nebo-jimpomahaji
33
sektoru, klienti bank přímo poţadují, aby byli sami uvedeni v registrech. Chtějí, aby se na ně pohlíţelo jako na solidní dluţníky. Provozovatelé registrů poukazují na výhodnost registrů nejen pro banky, ale i pro dluţníky. V případě bank to znamená značně menší riziko, ţe narazí na nesolidního klienta a díky tomu můţe v dlouhodobém rámci sníţit úroky z úvěrů. Z dlouhodobého hlediska můţou mít vliv i na růst HDP. Z pohledu klientů mající kladnou úvěrovou historici to znamená zvýhodnění při ţádosti o půjčku, mají vyšší šance jej získat, někdy i za lepší úrokovou sazbu. Také se zvyšuje efektivnost trhu, neboť klient se při ţádosti nemusí vázat u banky, kde má veden běţný účet a tím historii.
Graf č. 5
Jak ukázaly statistiky v předchozí kapitole, dle nich ke konci roku 2007 bylo v bankovním 11,7 milionu smluv a cca 4,7 milionu dluţníků. Po dalších výpočtech vychází, ţe kaţdý z nich dluţí bankám v průměru 176 tisíc korun. V nebankovním registru bylo 1,1 milionu lidí, 1,7 milionu smluv a tedy průměr na jednoho dluţníka je 182 tisíc korun. Ve srovnání se zeměmi EU je míra poskytnutých hypoték a stavebního spoření podobná, na rozdíl od spotřebitelských úvěrů, které jsou méně ţádány, ale zájem stále roste. Z čistě pohledu míry zadluţenosti jsou na tom obyvatelé ČR ve srovnání s kolegy z EU lépe, neboť dluţí značně méně. Pro zajímavost, občan ve Velké Británii dluţí cca 6x víc, v Německu 2,5x víc. Kdyţ se to ovšem přepočítá na průměrnou mzdu, pak rozdíly 34
nejsou tak velké. Například průměrný spotřebitelský dluh jedné české domácnosti tvoří cca 24% roční průměrné mzdy. V Německu je to méně, pouze 14%, v Británii, Španělsku a Maďarsku se to pohybuje kolem 30%. S větší mírou zadluţenosti pochopitelně stoupá zájem Čechů o informace, které o nich vedou úvěrové registry. Odpovídá to i celosvětovému trendu. V číslech lze uvést, ţe v roce 2006 poţádalo o výpis z BRKI zhruba 23 tisíc lidí, to bylo 2x víc neţ v roce 2005. V NRKI bylo vyřízeno 3 tisíce ţádostí o výpis21.
3.2 Funkce registrů v praxi 3.2.1 Klient ţádá o úvěr, výpis z registru Nyní se popišme nějakou situaci, kdy dotyčná osoba je v nepříznivé finanční situaci a potřebuje úvěr či kontokorent. Jak to v praxi probíhá v souvislosti s úvěrovými registry a to jak pro banky, tak i klienty? Postupují všechny banky v případě negativního záznamu ţadatele identicky? Co čeká klienta, pokud nechce poskytnout svoje údaje do registru? Velmi důleţitá je zmínka, ţe jednotlivé úvěrové registry nehodnotí klienty bank, tedy jejich funkce je čistě informativní záleţitost a je to pouze na jednotlivé finanční instituci a její posuzovací metodě, zda úvěr schválí. Existují obavy, ţe pouhý nesouhlas s poskytnutím osobních údajů do databáze registru můţe znamenat zamítnutí úvěru. Většinou tomu tak není, souhlas je jedním z bodů posudku ţádosti a spíš hrozí, ţe klient můţe dostat úvěr za horších podmínek, neţ v případě, kdy by souhlasil. Analogicky se to dá srovnat se situací, kdy si kupujeme auto a prodávající nechce poskytnout servisní kníţku. Jsme tak vystaveni větší nejistotě, jak auto bylo udrţováno. Pokud klient splácí své závazky vůči bance a jiným institucím včas, pak problém s poskytnutím úvěru z hlediska důvěryhodnosti mít nebude. Téměř stejná situace platí i v případě, ţe se klient dostane do malého prodlení (max. 30dnů), ale závazky dodatečně uhradí i s příslušným penálem. Zcela jiný případ je klient mající neustálé problémy se splácením či neplatí vůbec v termínu. Pokud zkusí zaţádat o úvěr u jiné banky, nejspíš díky registrům nebude úspěšný. Existuje
ovšem moţnost nebankovní půjčky, které jsou poskytovány jiným
subjektem neţ bankou. Tyto subjekty, například Tommy Stachi, s.r.o., Cetelem, a.s. a Provident Financial, s.r.o. poskytují těm ţadatelům, kteří mají negativní záznam v registrech, finanční prostředky22.
21 22
Zdroj: Peníze.cz - http://www.penize.cz/42030-cesi-v-dluzich-rychle-dohaneji-evropu Zdroj: http://nebankovnipujcky.net/nebankovni-pujcky-bez-registru
35
V případě, ţe dotyčná osoba nemá ţádný úvěr a pouze poskytla ručení či se stala spoludluţníkem, i tak je v registru vedena. Banky v ČR nyní provádějí dotazy na platební morálku klientů hlavně před schválením úvěru, průběţnou kontrolu klienta zatím moc nepraktikují, ačkoli ve vyspělém světě je trend zcela opačný. Znamená to, ţe je víc dotazů na současného klienta a jeho morálku, neţ na budoucí klienty, který souvisí s neustálými změnami v hospodářství a s tím příjmy zákazníků23. Důleţitým faktem je, ţe jakákoliv instituce nesmí provádět dotazy na ty osoby, které si u ní o ţádný úvěr či leasing nezaţádaly, je to v rozporu se zákonem a hrozila by sankce. Pokud si běţný občan či klient chce zkontrolovat svoje záznamy v registrech, pak v případě BRKI a NRKI musí vyplnit ţádost o výpis z registru, kterou lze stáhnout na www stránkách CBCB. Dále můţe formulář zaslat poštou (v tomto případě nutnost úředního ověření podpisu) nebo se dostavit osobně do klientského centra CBCB. Další moţnost je podání přes elektronickou poštu. V obou případech je nutné, aby fyzická osoba byla plnoletá a způsobilá k právním úkonům, jinak ţádost nebude akceptována. Samozřejmostí je moţnost se nechat zastupovat na základě úředně ověřené plné moci. V případě, ţe ve výpisu jsou dle klienta nepravdivé či nepřesné údaje, pak můţe vyplnit formulář, kde je moţné chybné údaje korigovat. Informace, které ţadatel můţe ve výpisu najít, se týkají vedle jména, rodného čísla a adresy také údajů o platební morálce (tj. počet existujících úvěrových smluv, jejich výše a splátky, historie splácení, zajištění závazků a zda ţádá o některý úvěrový produkt). Co se týče souhlasu se zpracováním osobních údajů, pak obecně banky nepotřebují souhlas od klienta v případě, ţe si banky předávají údaje mezi sebou. Ale protoţe chtějí získávat informace i od nebankovních subjektů, které vedou údaje v NRKI a kde je souhlas nutný (dle Zákona o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb.), pak preferují, aby jej klient podepsal. Mohou tak objektivněji posuzovat jeho morálku. Jiné nebankovní instituce musí mít vţdy souhlas od klienta na poskytnutí údajů do registru NRKI. Informace jsou uchovávány po dobu 4 let od posledního závazku klienta. U společnosti SOLUS se postupuje obdobně, tj. na základě písemné ţádosti získá klient nejpozději do 3 dnů informaci, zda je v databázi (registr FO) veden, jaké údaje jsou o něm vedeny a jaký je zdroj(který, z členů SOLUS o něm odeslal údaje do registru). Pokud chce znát přesnější okolnosti, za kterých byl do databáze zařazen, musí se obrátit na členskou společnost, která údaje nechala zadat do registru. V případě, ţe klient uhradí
23
Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-23439670-registry-uz-neposkytuji-jen-udaje-o-dluznicich
36
dluţnou částku, tak je i nadále veden v registru po dobu 3 let, akorát je uvedeno, ţe dluh vyrovnal po splatnosti. Po uplynutí lhůty je záznam o klientovi zcela smazán. Do Centrálního registru úvěrů (CRÚ) se mohou dotázat v sídle České národní banky (ČNB) fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby, pouze fyzické osoby-občany registr vůbec neeviduje. Ţádost lze zaslat na uvedenou adresu nebo také elektronickou poštou. Po zaplacení stanoveného poplatku ţadatel obdrţí výpis. Podotknu, ţe ve všech případech, kdy o dotaz na klientovu splátkovou historii zaţádá člen registru, pak samotný klient nemusí nic platit. Společnosti, které sídlí v zahraničí nemají přístup k českým registrům. Jiná situace je, pokud mají své pobočky podnikající v ČR, které podléhají českým právním normám.
3.2.2 Falešní provozovatelé registrů V českém finančním sektoru se bohuţel vyskytly společnosti, například CERD24 a DEREDES25, s nečistými praktikami. CERD na svých internetových stránkách prohlašuje, ţe je největším národním a nadnárodním bankovním a nebankovním informačním systémem, jeţ umoţňuje vyhledávat nesplacené závazky osob či různých ekonomických subjektů. Rovněţ tvrdí, ţe je schopen poskytnout údaje vedené v jednotlivých registrech státní správy, bankovních registrů, apod. Dle něj jsou registry BRKI a NRKI jakýmsi „podsystémem“ CERD. Jednou z jeho sluţeb je, po zaregistrování, poskytnutí potvrzení o bezdluţnosti z různých registrů za úplatu klientům. Je to písemný doklad prokazující platební schopnost v národních a nadnárodních registrech. Podobnou sluţbu nabízí společnost DEREDES, která mimochodem úzce spolupracuje s CERD, na svých webových stránkách. Ty, podle mého názoru, nejsou na úrovni a vzbuzují pochybnosti, na rozdíl od stránek CERD, které jsou precizně provedeny a dokáţí zmást. Pokud si zákazník chce ověřit zda není veden v registru dluţníků, má moţnost zaslat SMS za cenu 99Kč. Posléze obdrţí v několika SMS zdarma, zda je výsledek vyhledávání pozitivní nebo negativní. Jak jsem si mohl ověřit, tak činnost obou registrů je sporná, neboť provozovatelé BRKI a NRKI vydali prohlášení, ve kterém se distancují od jakékoli spolupráce s CERD a DEREDES. Dokonce zvaţují podat na ně ţalobu. Cituji26: „Tvrzení společnosti DEREDES mohou v lidech vyvolávat mylný dojem, že zasláním jedné SMS si mohou ověřit svůj případný statut dlužníka ve všech úvěrových registrech. Tak to však v žádném případě 24
Zdroj: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/ Zdroj: http://www.checkout.cz 26 Zdroj: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/provozovatele-uverovych-registru-upozornuji/ 25
37
není,“ řekla dnes ZUZANA PEČENÁ, ředitelka akciové společnosti CBCB - Czech Banking Credit Bureau, která provozuje Bankovní registr klientských informací (BRKI). V dalším prohlášení od ředitelky zní toto: „Do našich databází se mohou dotazovat pouze řádní uživatelé registru, mezi které společnost DEREDES nepatří. Dotaz do registru je také možné uskutečnit jen prostřednictvím vysoce zabezpečených, šifrovaných kanálů, nikoliv s pomocí SMS,“ odmítla PEČENÁ jakoukoliv spojitost s projektem.“. U NRKI bylo vydáno obdobné vyjádření: „Firmu DEREDES nepovažujeme za seriózní. Již dříve na svých webových stránkách například uváděla nepravdivou informaci, že spolupracuje se správci registrů BRKI a NRKI. Po naší výzvě tyto zkratky upravila na neexistující BBBC a DFCD,“ řekl ředitel LLCB, provozující NRKI, KAREL KOLÁŘ. Oba ředitelé také vyloučili jednání s oběmi společnostmi o vzájemné spolupráci. Pokud se klient najisto nechce dopustit omylu, pak musí zaţádat o výpis z databáze registru pouze u BRKI, NRKI, SOLUS či CRÚ a to prostřednictvím písemné ţádosti nebo osobní návštěvy u provozovatelů. Není ale vyloučeno, ţe vzniknou další společnosti nabízející výpisy z registru. Pak si klient můţe jejich důvěryhodnost ověřit několika způsoby. Úplně prvním je zjištění, zda společnost uvádí členy (uţivatele) registru, zda se o ní mluví v médiích, zda je podrobně vysvětlen princip jejího provozu, zda ji doporučují odborníci resp. finanční poradci, zda je její adresa „solidní“, tj. zda společnost nesídlí v bytě, apod.. Jednoznačné tiskové prohlášení společnosti CBCB vydané pro klienty, citace27: - společnost CBCB spravuje a provozuje BRKI, prostřednictvím kterého se banky vzájemně informují o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů – seznam bank, které se účastní BRKI je uveden v Informačním Memorandu BRKI, jehož aktuální znění je k dispozici u všech zúčastněných bank a CBCB; - společnost CBCB informace obsažené v databázi BRKI nikterak nevyhodnocuje, tj. nerozhoduje o tom, zda příslušnému klientovi banky bude či nebude poskytnuto požadované financování – toto rozhodnutí je zcela v dispozici zúčastněných bank; - společnost CBCB informace obsažené v databázi BRKI poskytuje výhradně bankám jako uživatelům BRKI a prostřednictvím klientského centra příslušné informace z databáze BRKI o Vás poskytuje též Vám jakožto klientům těchto uživatelů; - okruh dalších subjektů spolupracujících se společností CBCB je omezený a je dán smluvně – seznam spolupracujících subjektů je uveden v Informačním Memorandu BRKI,
27
Zdroj: http://www.cbcb.cz/upozorneni.html
38
jehož aktuální znění je k dispozici už všech zúčastněných bank a CBCB – žádné jiné subjekty nepatří mezi spolupracující subjekty!
39
4. Výsledky Úvěrové registry mají poměrně dlouhou, cca 200letou, historii v nejvyspělejších zemích světa jako USA, Kanada, západní Evropa. V méně rozvinutých zemích nebo tam, kde nefungují principy trţního hospodářství, nebyl podnět ke vzniku registrů ţádný. Postupem doby, jak se registry rozvíjely, vznikaly jejich různé formy a z toho důvodu se musela zaloţit jejich klasifikace pro větší přehlednost. V České republice je historie registrů ve srovnání se světem velmi krátká, první pokusy byly v 90tých letech minulého století, ale kvůli nevyhovujícím právním normám se neujaly. Skutečný rozmach lze zaznamenat kolem roku 2002, kdy vznikly nejznámější registry jako CRÚ a BRKI. V současné době jsou u nás provozovány čtyři regulérní úvěrové registry, kterými jsou CRÚ, BRKI, NRKI a SOLUS. Velký rozmach registrů znamenal nutnost vytvoření obecně uznávané klasifikace, která byla vytvořena Světovou bankou. Za nejlepší jsou povaţovány pozitivně univerzální registry. To ovlivňuje vznik nových či transformaci stávajících registrů. Současně se mění způsob vyuţívání registrů, který je nyní efektivnější a uţ nejsou pouhými vydavateli informací. V současné době jsou registry v ČR poměrně hojně vyuţívány po počáteční nechuti vůči nim. Kromě CRÚ, kde je účast bank povinná ze zákona, jsou téměř všechny banky účastníky komerčních registrů. Registr NRKI je momentálně posledním, který u nás vznikl, ale počet účastníků rychle přibývá a to včetně záznamů v jeho databázi. Relativní novinkou je sdílení databáze BRKI a NRKI a spolupráce mezi registry a bankami, například v systému Credit Bureau Score či Fraud Analyseru. Počet záznamů v úvěrových registrech kaţdoročně stoupá a s tím i celkové zadluţení obyvatel ČR. V absolutních číslech dluţí mnohem méně ve srovnání se zahraničními kolegy, ale při přepočtu na průměrnou mzdu se rozdíl podstatně mění. Problém zůstává s podvodnými úvěrovými registry. V ČR zatím působí 2 firmy, CERD a DEREDES. Jediným způsobem, jak se mohou klienti chránit, je znalost fungování systému. Znamená to, ţe výpis z databáze je moţný pouze v sídlech úvěrových registrů nebo poštou. V ţádném případě však formou SMS, kterou nabízí odborně neres-pektované společnosti.
40
Závěry a doporučení Můj názor na současnou situaci úvěrových registrů v ČR je, ţe za poměrně krátkou dobu se dostaly na velmi dobrou úroveň, zvláště pokud jejich a fungování porovnáme s registry ve vyspělých státech, kde fungují jiţ řadu let. Určitá negativa lze najít, ale nejsou tak podstatné a ve většině případů se pracuje na jejich postupném odstranění. Výrazným nedostatkem je zatím minimální sdílení dat mezi registry v rámci naší republiky, které je standardně pouţíváno mezi BRKI a NRKI, ale bude nutné je začlenit a propojit s ostatními registry. Zlepšila by se tak, jiţ celkem přijatelná míra hit-rate v nalezení ţadatele v databázi a jejich efektivita. Urychlil by se tím proces vyřizování úvěru a byla by větší pravděpodobnost jeho schválení či nalezení neplatiče. Můţe to být ale teoreticky ztíţeno nutným souhlasem klienta s poskytováním osobních údajů v NRKI a SOLUS, ale v praxi s tím většinou problém není a klienti sami souhlasí. Sdílení dat v mezinárodním měřítku zatím v ČR neexistuje, coţ pro „neplatiče“ zlepšuje podmínky pro získání úvěru v zahraničí. V současné době se v CRÚ pracuje na kooperaci se zahraničními registry v rámci zemí EU a v brzké době by měla být vzájemná výměna dat zavedena. Podobný systém by měl fungovat i v rámci soukromých registrů, ale čeká se na příslušnou právní normu. Negativem zůstává existence „falešných“ registrů, jiţ výše uvedených firem CERD a DEREDES, které z pohledu obyvatel, zbytečně sniţují důvěryhodnost úvěrových registrů. Z řady internetových diskusí je zřejmé, ţe mnoho účastníku netušilo, ţe jejich fungování je podvodné a byli tak uvedeni v omyl. Výhledově je nutné zasáhnout a zamezit tak jejich fungování. Kritikům registrů vadilo, ţe porušují soukromí jedince, ale jak ukazují praktické zkušenosti, jejich činnost je prospěšná jak pro banku, tak i jejího klienta. Podle průzkumů je kladně většina klientů a dalším významným pozitivem je, ţe zatím nedošlo k ţádnému úniku dat či jejich zneuţití. Obavy v tomto směru budou vţdy a zabezpečení dat zůstane trvale prvořadou povinností. Domnívám se, ţe registrů je u nás dostatečný počet a není důvod ke vzniku dalších. Současně provozované úvěrové registry pokrývají všechny typy potenciálních klientů. Navýšením jejich počtů by mohla v konečném důsledku klesat jejich efektivita a zároveň
41
by zvyšovalo riziko potenciálního úniku dat. Osobně bych doporučil společnostem, které ještě nejsou účastníky registru, aby do systému registru vstoupily a začaly je plně vyuţívat.
42
Seznam pouţité literatury a pramenů 1. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty.3 přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka 2005. 681 stran. ISBN 80-7201-515-X 2. POWELL, Andrew; MYLENKO, Nataliya; MILLER, Margaret; MAJNONI, Giovanni. Improving credit information, bank regulation, and supervision: on the role and design of public credit registries Washington: World Bank, 2004. 37 s.(Policy research working paper ; 3443) Zdroje z internetu: 3. Banking Supervision and Credit Reporting Systems, October 6, 2006[online]. Cape Town, South Africa. Dostupný z WWW:
4.www.cbcb.cz/ 5.www.llcb.cz/ 6.www.solus.cz 7.www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/centralni_registr_uveru/index.html 8.http://finweb.ihned.cz/c6-10041360-11615900-P0B000_d-banky-uverovy-registr-prilisnevyuzivaji 9. http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-21009880-cesi-prichazeji-uverovym-registrum-na-chut 10.www.penize.cz/18648-porusuji-uverove-registry-soukromi-dluzniku-nebo-jimpomahaji 11.www.penize.cz/42030-cesi-v-dluzich-rychle-dohaneji-evropu 12. www.centralniregistrdluzniku.cz/ 13.www.checkout.cz/ 14.www.mesec.cz/tiskove-zpravy/provozovatele-uverovych-registru-upozornuji/ 15.http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-34580070-vyznam-pozitivnich-registru-v-dobefinancni-krize-roste 16.http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-23439670-registry-uz-neposkytuji-jen-udaje-odluznicich 17. http://www.financninoviny.cz/tema/index_view.php?id=313874&id_seznam=6020 18. http://nebankovnipujcky.net/nebankovni-pujcky-bez-registru
43
Přílohy Příloha 1
Žádost o výpis informací z Bankovního registru klientských informací Identifikace žadatele: Jméno: ……………………………….. Titul ……………………………………………. Příjmení ……………………………………… Rodné příjmení ………………………................. Datum narození ……………………………… Rodné číslo 1).………………………………….. Místo narození ……………………………….. Země narození….………………………………. Adresa trvalého bydliště : ulice…………………………………… čp …………………………. Město …………………………………. PSČ ……………………….. země…………………………………… Korespondenční adresa : ulice…………………………………… čp …………………………. Město …………………………………. PSČ ……………………….. země…………………………………… Pohlaví: žena/muž 2) Číslo OP/CP 3) …………….…………………………………………… Obchodní název 4) ……………………………………………… IČO …………………............. Telefon žadatele 5)………………………… Termín předání 6): standard (do 30 dní) Způsob předání: osobně expres
poštou
V ……………………… dne .……………… Podpis žadatele.………………………………… (U žádosti poštou musí být podpis úředně ověřen!) Žadatel tímto žádá o výpis informací o něm zpracovávaných v Bankovním registru klientských informací. Žadatel podpisem této žádosti bere na vědomí, že v souladu s ustanovením § 38a odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, má právo na pořízení výpisu z Bankovního registru klientských informací, a to za úhradu věcných nákladů. Detailní informace jsou uvedeny v platném Ceníku.
Údaje ověřil ………………………………… Poplatek ………………………………….……. V případě osobního předání žadatel potvrzuje, že převzal výpis osobních údajů o něm zpracovávaných v Bankovním registru klientských informací.
Dne …………………………………………. Podpis žadatele …………………………………
44
Příloha 2 Žádost dlužníka o výpis z Centrálního registru úvěrů (CRÚ) Část 1. Údaje o dlužníkovi, právnické osobě nebo fyzické osobě podnikateli Název dluţníka1) Sídlo (místo podnikání) – ulice a číslo popisného - město vč. PSČ - stát Identifikační číslo (IČO)2) Evidenční číslo zahraničního dluţníka2) Daňové identifikační číslo (DIČ) Příjmení a jméno ţadatele3) Rodné číslo ţadatele / datum narození4) Telefon ţadatele E-mail ţadatele Právní vztah osoby ţadatele k dluţníkovi
statutární orgán, jeho člen nebo zástupce dluţník (podnikatel – fyzická osoba)
Poznámka dluţníka 1) Vyplní se obchodní firma nebo název právnické osoby/obchodní firma nebo jméno a příjmení fyzické osoby podnikatele 2) IČO se vyplní u tuzemského dlužníka, u zahraničního dlužníka se uvede evidenční číslo podle jeho registrace 3)
Uvede se příjmení a jméno žadatele (žadatelem je buď fyzická osoba podnikatel nebo v případě právnické osoby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu nebo její zástupce)
4)
Vyplňuje se pouze v případě dlužníka – fyzické osoby, která je podnikatelem; v případě nepřidělení rodného čísla se uvede datum narození
Část 2. Specifikace k žádosti o výpis Období, za které je výpis poţadován
aktuální stav za období od
Výpis zašlete poštou doporučeně
do
na adresu sídla , resp. místa podnikání dluţníka na jinou adresu – uveďte v následujících řádcích
- jméno a příjmení příjemce5) - ulice a číslo popisné5)
45
- PSČ a název města5) - stát5) 5) Vyplňuje se, pokud žadatel požaduje zaslat výpis na jinou adresu než je adresa sídla, resp. místa podnikání
V
dne
Jméno a příjmení ţadatele
Podpis ţadatele6) 6) Žadatel žádost podepíše až před ověřovatelem
Místo pro úřední ověření podpisu:
Příloha 3 Ţádost o opravu 46
nepravdivých či nepřesných osobních údajů v Bankovním registru klientských informací Identifikace ţadatele: Křestní jméno………………………….. Standard
Titul…………………………………………
vyzvednutí osobně
100,- Kč
Příjmení ………………………………..
Rodné příjmení ….……………......................
Datum narození ………………………..
Rodné číslo…..……………………………
Místo narození …………………………
Země narození …..……………………………
Adresa trvalého bydliště : ulice……………………………..
čp …………………………
město ……………………………
PSČ ………………………
země…………………………………………. Pohlaví …………………muţ, ţena
Číslo OP/CP ………………………………
Obchodní název ……………………………………
IČ ……………………………..
Název poloţky
……………………………………………………………………………………………….
Nepravdivý či nepřesný údaj
………………………………………………………………………………………………
Správný údaj
………………………………………………………………………………………………
V ……………………dne …………
Podpis ţadatele ……………………………………..
Údaje ověřil ………………………..
Údaje zablokoval ……………………………………
Den zablokování údajů v Bankovním registru klientských informací…………………………..
Příloha 4
47
(vyhotovení do 30dnů)
výpis zaslán poštou (na dobírku)
100,- Kč + poplatek za poštovné
vyzvednutí osobně (výpis na počkání)
200,- Kč (100,- Kč popl. za výpis + 100,- Kč popl. za expres)
výpis zaslán poštou (na dobírku)
200,- Kč + poplatek za poštovné
Expres
Ceník výpisů platný od 26.7.2004
Standard - výpis je vyhotoven do 30 dnů od doručení „Ţádosti“ do Klientského centra CBCB (osobně, poštou) Expres
- osobně - výpis je vyhotoven na počkání po obdrţení „Ţádosti“ - poštou - výpis je vyhotoven v den, kdy byla „Ţádost“ doručena do Klientského centra CBCB a odeslán nejpozději do 24 hodin
Příloha 5
Ţádost o výpis informací 48
z Nebankovního registru klientských informací Identifikace ţadatele: Křestní jméno ………………………………..
Titul ……………………………………
Příjmení ……………………………………...
Rodné příjmení …………………….......
Datum narození ………………………………
Rodné číslo.………………………….
Místo narození ………………………………..
Země narození….……………………….
Adresa trvalého bydliště : ulice……………………………………
čp …………………
město ………………………………….
PSČ ……………….
země…………………………………...
Korespondenční adresa:
ulice…………………………………… město ………………………………….
země………………………………….. Pohlaví ………………… ţena/muţ
standard (do 30 dní) expres
PSČ ………………. Tel.……………….
Číslo OP/CP …………….……………
Obchodní název ……………………………………………… Termín předání:
čp …………………
Způsob předání:
IČO ………………...... osobně poštou
V ……………………… dne .……………… Podpis ţadatele.……………………………… Údaje ověřil ………………………………… ………………………………….……
Poplatek
Dne ……………………………………….Podpis ţadatele ……………………………. Prostor pro ověření podpisu(úředně či notářem): Příloha 6
ŢÁDOST O VÝPIS OSOBNÍCH ÚDAJŮ A O ZJIŠTĚNÍ ZDROJE OSOBNÍCH ÚDAJŮ 49
ZE SPOLEČNÉ DATABÁZE SPOTŘEBITELŮ (REGISTR FO)
Identifikace ţadatele: Křestní jméno: …………………………………
Příjmení: …………………………………
Rodné číslo: …………………………………… Adresa pro zaslání výpisu: ulice: ……………………………….. ……………………..
č.p.:
město: ………………………………. PSČ: ……………………. Vyplnění všech výše uvedených údajů je nezbytné k vyřízení Vaší ţádosti.
V ……………… dne .…………… Úředně ověřený podpis ţadatele .………………………………
50
