CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Specifika individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Fénix

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Absolventská práce

Specifika individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Fénix

Kateřina Lisová Vedoucí práce: Mgr. Hana Štěpánková

Olomouc 2014

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně, a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Olomouci dne 30. 4. 2014 ................................................ Kateřina Lisová

Poděkování Děkuji paní Mgr. Haně Štěpánkové za odborné vedení absolventské práce. Také děkuji vedoucí NZDM Fénix Martině Uřinovské DiS. za poskytnutí přístupu k interním materiálům a metodickým pokynům NZDM Fénix.

Obsah: Úvod ................................................................................................................................. 5 Teoretická část ................................................................................................................ 7 1. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ............................................................. 7 1.1 Cílová skupina a cíle NZDM ........................................................................... 8 1.2 Nízkoprahovost ................................................................................................. 9 2. Standardy a NZDM .............................................................................................. 11 3. Standard č. 5 – Individuální plánování .............................................................. 13 4. NZDM Fénix a jeho pracovníci ........................................................................... 15 4.1 Pracovníci NZDM Fénix ................................................................................ 15 4.2 Funkce klíčového pracovníka v NZDM Fénix ............................................. 16 5. Poskytované intervence v rámci NZDM Fénix .................................................. 18 5.1 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti ................................................ 18 5.2 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím............................ 20 5.3 Sociálně – terapeutické činnosti .................................................................... 20 5.4 Pomoc při uplatňování práv, zájmů a při obstarávání os. záležitostí ....... 22 5.5 Pobyt v zařízení .............................................................................................. 23 6. Zjišťování uživatelovi zakázky v NZDM Fénix ................................................. 25 7. Rozhovor jako nástroj individuálního plánování v NZDM Fénix ................... 26 8. Individuální plán v NZDM Fénix a jeho náležitosti .......................................... 27 9. Typy Individuálních plánů v NZDM Fénix........................................................ 30 9.1 Krátkodobý Individuální plán ...................................................................... 30 9.2 Dlouhodobý individuální plán ....................................................................... 31 10. Grafická podoba IP v NZDM Fénix ............................................................. 32 Empirická část .............................................................................................................. 33 11. Stanovení hypotéz ........................................................................................... 33 12. Metodologie výzkumu .................................................................................... 36 12.1 Kvantitativní výzkum..................................................................................... 36 12.2 Dotazníky spokojenosti NZDM Fénix .......................................................... 37 12.3 Výběr výzkumného souboru.......................................................................... 37 13. Výsledky výzkumu ......................................................................................... 39 13.1 Výsledky dotazníkového šetření v rámci absolventské práce .................... 39 13.2 Výsledky dotazníků spokojenosti NZDM Fénix za rok 2010 – 2013 ......... 47 Závěr .............................................................................................................................. 50 Seznam příloh: .............................................................................................................. 52 Příloha č. 1. .................................................................................................................... 52 Příloha č. 2 ..................................................................................................................... 54 Příloha č. 3 ..................................................................................................................... 57 Příloha č. 4 ..................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury:........................................................................................... 60 Anotace: ......................................................................................................................... 63

Úvod Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ (zkrácená verze označení - NZDM) poskytuje širokou škálu sociálních servisů pro děti a mládeţ z prostředí, kde volný čas můţe být rizikem. Děti a mládeţ, které jsou ohroţeni patologickými jevy v jejich okolí, projevují známky pro sebe ohroţujícího chování nebo pocházejí ze sociálně vyloučeného a nepodnětného prostředí. NZDM nabízí sluţby podpory, pomoci, ale především prevence. Hlavním nástrojem práce NZDM jsou volnočasové aktivity. Činnosti v prostorách klubu, kde cílová skupina získává nejen pocit bezpečí, respektu, ale i moţnost pro seberealizaci a vnímání své jedinečnosti skrze právě zmiňované volnočasové aktivity. Kaţdý cíl uţivatele, kaţdá jeho potřeba je důleţitá a pro uţivatele zásadní. Velmi důleţitou součástí sociálních servisů, které NZDM poskytuje, je i samotné individuální plánování s uţivateli. Pracuji přes pět let jako pracovník v sociálních sluţbách v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ Fénix, a mimo jiné je součástí mé náplně práce role klíčového pracovníka a zodpovědnost za individuální plánování uţivatelů tohoto zařízení. Nejen já, ale celý pracovní tým NZDM Fénix se snaţí praktické východiska práce s touto specifickou cílovou skupinou převádět do kritérií standardů sociálních sluţeb tak, aby korespondovala s poţadavky a potřebami dnešních dětí a mládeţe v porovnání s poskytováním kvalitních sluţeb NZDM. Cílem mé práce je popsat specifika individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ Fénix a zjistit, zda takto nastavený systém uspokojování potřeb cílové skupiny je v povědomosti uţivatelů a adekvátní pro jejich spokojenost s procesem individuálního plánování. V rámci teoretické části objasním jednotlivé prvky, které jsou pro NZDM charakteristické. Pomocí praktických poznatků ze zařízení uvedených v jeho metodických pokynech chci vydefinovat jednotlivé sociální intervence, které při běţné činnosti s uţivateli vznikají. Následuje popis individuálního plánování v NZDM Fénix a jeho náleţitostí v souladu se standardy sociálních sluţeb. Hlavním přínos práce zahrnuje také zpětnou vazbu od uţivatelů NZDM Fénix pro pracovníky zařízení. Tuto evaluaci chci v empirické části zkoumat kvantitativní metodou. Výzkum bude zaměřen 5

na ověření platnosti předem stanovených hypotéz. Tyto hypotézy budou zkoumány dotazníkovým šetřením a statistickým měřením získaných dat.

6

Teoretická část V teoretické části se věnuji objasnění Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ, jeho vydefinování včetně poukázání na typické znaky cílové skupiny a práce s ní v tomto zařízení. Dále vymezím problematiku standardů v zařízení, které jako svůj hlavní nástroj práce pouţívá volnočasové aktivity. V rámci toho naváţu na právě standard č. 5 –

Individuální

plánování

sociálních

sluţeb.

Teoreticky

shrnu

informace

o Nízkoprahovém zařízení NZDM Fénix. Zde zařadím také všeobecné objasnění intervencí v rámci nabízených sluţeb včetně praktických příkladů přímo z praxe NZDM Fénix. Součástí teoretické části bude i popsaný proces, jak jsou nastaveny a metodicky ukotveny jednotlivé specifika individuálního plánování v tomto zařízení. Cílem v teoretické části je vytvořit teoreticky vymezený, vydefinovaný a objasněný proces individuálního plánování s uţivateli v NZDM Fénix.

1. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež V uvedené kapitole se zaměřím na definování této sociální sluţby, identifikuji její cílovou skupinu a zkonkretizují důleţitý aspekt nízkoprahovosti, který se odráţí i ve specifikách individuálního plánování v těchto typech zařízení. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ (zkráceně označováno NZDM) je sociální sluţba preventivního charakteru určená dětem a mládeţi, kteří jsou ohroţeni neţádoucími společenskými jevy a jejich způsob ţivota je pro ně samotné sociálně či zdravotně rizikový. Jedná se o sluţbu, která je legislativně ukotvena v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách, a její přesná definice je uvedena v § 62 tohoto zákona. (MPSV 2013) Hlavními činnostmi této sluţby jsou výchovné, vzdělávací a aktivizační sluţby. Všechny tyto činnosti směřují k rozvoji sociálních dovedností u uţivatelů. Cílem je pomoci nastavit správný ţebříček ţivotních hodnot jednotlivce, který je v souladu s hodnotami majoritní společnosti. (MPSV 2013)

7

Děti a mládeţ, které většinou pochází ze sociálně nepodnětného prostředí, jsou specifičtí tím, ţe nevyhledávají standardizovanou institucionalizovanou pomoc a péči. Ocitají se v obtíţné ţivotní situaci, ale nedokáţou své problémy adekvátně řešit. Často své potřeby nedokáţou vyjádřit a pojmenovat tak, jak se očekává od klientů jiných sociálních sluţeb. (Česká asociace streetworku o. s. 2008)

1.1 Cílová skupina a cíle NZDM Jiţ z textu výše vyplynulo, ţe NZDM se specializuje na cílovou skupinu dětí a mládeţe. Dle legislativního ukotvení, které udává ministerstvo sociální práce a věcí, se poskytování sluţeb NZDM dělí na terénní sluţby (tzv. „streetwork“) a sluţby ambulantního charakteru. Jedná se o sluţby nastavené věkovou hranicí od 6 do 26 let. (MPSV 2013) Matoušek uvádí, ţe cílovou skupinou streetworku jsou převáţně lidi stojící na okraji společnosti a mnohdy se jedná o mladistvé, kteří odmítají jakékoliv pravidla, které jsou nastavené v institucionálních zařízeních. Tito mladiství svůj ţivot přizpůsobují svým vlastním hodnotám. Tyto hodnoty mohou být často i pro ně samotné ohroţující. (Matoušek a kol. 2003: 172) Dítě se v průběhu vývinu učí rozlišovat ţádoucí chování v souladu se společenskými normami a chování neţádoucí. Zpočátku je dítě modulováno rodinou, převáţně rodiči, ale následně je ovlivňováno multifaktoriálními jevy (potřeba stimulace, pocity deprivace, nedostatečná výchova, vzdělání a další). Příčiny rizikového chováni mohou tak být biologického (např. narušení struktury centrální nervové soustavy) nebo genetického charakteru (např. geneticky daná dráţdivost, impulzivnost dítěte). Zároveň o chování dítěte rozhoduje i úroveň inteligence jedince a vliv sociálního prostředí. (Vágnerová 2004: 779 – 783) Podíváme-li se na ţivotní situaci uţivatelů sluţeb NZDM, zjistíme, ţe se jedná o děti a mládeţ, kteří se ocitají v konfliktních společenských situacích a mají obtíţné ţivotní podmínky, které omezují jejich ţivotní příleţitosti. A kdyţ se zaměříme na podmínky prostředí, ze kterého často uţivatelé pochází, zaznamenáme, ţe se často jedná o děti 8

a mládeţ z lokalit, ve kterých se ocitají lidi ze sociálně slabých rodin a vrstev společnosti, které jsou geograficky vyloučené od ostatních lokalit většinové společnosti. (Metodické pokyny NZDM Fénix, interní směrnice 2013) Nejčastějšími potřebami děti a mládeţe, jsou právě potřeby citové jistoty a bezpečí, potřeby seberealizace a získání ţádoucích materiálních prostředků, realizace v aktivitách, které dítěti pomáhají uniknout před ţivotní tíţivou situací. (Vágnerová 2004: 78) Vzhledem k potřebám a charakteristice cílové skupiny jsou také nastavené cíle Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ. NZDM se snaţí o sníţení sociálního nátlaku,

který

na

tuto

cílovou

skupinu

působí.

Nabídnutí

alternativních

a individuálních způsobů trávení volného času vytváří moţnosti, jak utvářet vzorce chování, které jsou v souladu s hodnotami většinové společnosti. Coţ vede k eliminaci výše zmíněných obtíţných ţivotních situací. (Matoušek a kol. 2003: 174) Cílem pracovníků těchto typů zařízení je také podpořit správné sociální vztahy, navazování nových sociálních kontaktů, podílet se na přispění k dekriminalizaci mládeţe a zapojení jich do socio-kulturních akcí. Důleţité při práci s uţivateli sociálních sluţeb je uvědomit si, ţe značným prvkem je zde snaha NZDM o uschopnění a zmocnění klienta k řešení vlastní ţivotní situace a pomoci mu tak k inkluzi zpět do společnosti. (Matoušek a kol. 2003: 175) NZDM zajišťuje jak fyzickou, tak právní a sociální ochranu svých uţivatelů během pobytu v prostorách NZDM. (Česká asociace streetworku o. s. 2008: 4) Právě tyto nabízené sluţby jsou specifické ještě jednou základní vlastností, jedná se o tzv. „nízkoprahovost“, která odlišuje toto zařízení od běţných institucionálních sluţeb.

1.2 Nízkoprahovost Pojem „nízkoprahovost“ je jedna z hlavních diferenciací Nízkoprahových sociálních sluţeb od jiných odborných institucí a sociálních sluţeb na pomoc dětem a mládeţi. Toto slovo je charakteristické tím, ţe zahrnuje podstatu slov dostupnost, přístupnost a 9

bezbariérovost. (Česká asociace streetworku o. s. 2008) V případě, ţe si uvědomíme, kolika sociálním poţadavkům musí nejen uţivatelé NZDM, ale celkově všichni mladí lidé čelit, zjistíme, ţe jejich ţivotní situace vytváří časové, prostorové, psychologické nebo finanční bariéry. (Jedlička R. a kol. 2004: 377). Burešová

ve

své

bakalářské

práci

uvádí

velmi

důleţitý

aspekt

vnímání

„nízkoprahovosti“ širokou veřejností. Často se setkáváme s tím, ţe pojem „nízkoprahovost“ je překládán společností jako odstranění bariér pro handicapované. Jenţe zde se nejedná jen o odstranění fyzických překáţek pro spolupráci s klientem, ale především o umoţnění co největší přístupnosti potřebné cílové skupině. (Burešová L. 2010: 12) Pracovníci Nízkoprahových klubů se snaţí o sledování a vyhodnocování bariér při práci s uţivateli

NZDM.

Jejich

snaha

vede

k odstranění

bariér

a

v podstatě

neinstitucionalizování nabízených sociálních sluţeb. (Jedlička R. a kol. 2004: 377) Tyto bariéry se snaţí odstraňovat tím, ţe umoţní co nejširší skupině uţivatel časové dostupnosti poskytovaných sluţeb. Zároveň vytváří prostředí, předpoklady poskytování a „vizáţ“ této ambulantní sluţby charakteristické pro podmínky blízké cílové skupině. Čímţ se snaţí dosáhnout toho, ţe se uţivatel bude v zařízení cítit přirozeně. NZDM nabízí anonymní sluţby bez nutnosti registrace, poskytované bezplatně bez rozdílu ve finančním zázemí uţivatelů. Zařízení pracuje jen s těmi údaji, které nezbytně potřebuje k sociální práci s uţivatelem. Nejedná se o typické institucionální znaky práce s klienty, čímţ NZDM předchází psychologickým a finančním bariérám. (Česká asociace streetwork o.s. 2008: 5) I přes výše odstraněné bariéry, podléhá NZDM kritériím stanovených ze zákona o soc. sluţbách. Tyto standardy jsou uvedeny ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. Tyto kritéria mají zajišťovat co nejkvalitnější a transparentní poskytování sociálních sluţeb (vyhláška 505/2006 Sb.)

10

2. Standardy a NZDM Zde navazuji na předchozí kapitolu a uvedu zde problematiku zavádění standardů do NZDM, která jsou ze zákona nezbytná a povinná. Tyto kritéria vycházející ze standardů jsou nastavená pro všechny oblasti poskytovaných sluţeb NZDM a zahrnují i poţadavek na individuální plánování s uţivateli. Jak uvádí Česká asociace streetwork ve svém odborném článku, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ začali mít daleko sloţitější situaci v roce 2007, kdy vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb. o soc. sluţbách. Standardy sociálních sluţeb se staly vymezenou normou a hodnotami, které musela naplňovat kaţdá sociální sluţba bez rozdílů, zda se jedná o sociální péči či pomoc. Jenţe tyto normy nebyly zcela upraveny pro poskytování nízkoprahových sluţeb. Proto došlo k událostem, kdy Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ začaly vidět smysl v počtu dohod a individuálních plánů za rok. Kvantita se stala prospěchem, a začínala se ztrácet pointa kvality. Problematika nastala ve chvíli, kdy se začala tato sluţba zaměřená na individualitu jedince srovnávat s kvantitativními výsledky jiných sociálních sluţeb. Jenţe pro zaznamenávání a vedení evidence těchto výsledků to bylo sloţitější (Česká asosiace streetworku o. s. 2009). Kunc velmi oprávněně upozorňuje, ţe jádrem problémů při zavádění standardů kvality do praxe je, ţe tyto kritéria jsou modifikovány většinou na hmatatelné a konkrétní sluţby. Specifické u dětí a mládeţe v obtíţných ţivotních situacích jsou daleko praktičtější a u kaţdého individuálnějšího cíle. (dle Jedlička 2004: 377) Cílová skupina NZDM je jiná v tom, ţe mnoho z uţivatelů poskytovaných sluţeb jde do zařízení s cílem získat bezpečný prostor pro trávení svého volného času. (Česká asociace streetworku o. s. 2008) Odlišný je i nástroj NZDM k uskutečňování svých cílů, vzhledem k věkové struktuře cílové skupiny se totiţ nejčastějším nástrojem prevence stává poskytování volnočasových a outdoorových aktivit. (Stehlíková 2012: 20) Zatím zkušenosti vedly k tomu, ţe snaha vypořádat se standardy sociálních sluţeb směřovala v praxi ke dvěma extrémním způsobům práce s uţivateli. První způsob spadá do radikální kategorie řešení. Hlavním cílem zde bylo poskytovat sluţby výhradně jen uţivatelům s jiţ uzavřenou ústní dohodou o poskytování sluţeb. Radikální způsob 11

zahrnoval i značné omezení preventivních, pedagogických a volnočasových aktivit. Zařízení se zaměřilo převáţně na klienty s jasně stanovenou zakázkou. Důsledkem bylo radikální sníţení tzv. nízkoprahovosti. Oproti tomu druhé řešení tzv. formální, vedlo k přizpůsobení praxe tak, ţe se jakákoliv kontaktní činnost na klubu, či evidenční činnost

přeformulovala

s cílem

naplnění

poţadavků,

které standardy určují.

Z původního principu dohod o poskytování soc. sluţeb, který vedl k právě zjištění okruhu potřeb klientů, se stala jen nutná formalita, která se zpracovávala převáţně za účelem vyplnění postupů v případě inspekcí. (Kunc 2009: 344) Přesto moţných variant řešení poskytování sluţeb v souladu se standardy kvality je více, především je potřeba vycházet z toho, ţe do NZDM dochází různé typy klientů s různými zakázkami a v čase rychle se proměňujícími potřebami. (Kunc 2009: 345) Jedním z procedurálních standardů je i individuální plánování průběhu poskytování sociálních sluţeb. (Kunc 2009: 343)

12

3. Standard č. 5 – Individuální plánování V následující kapitole se zaměřím na jeden z klíčových standardů a podstaty sociálních sluţeb - individuální plánování (zkráceně označováno IP). Poukáţu tak na principy individuálního plánování, odráţející se i v případové studii z praxe Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ Fénix. Individuální plánování je strukturovaný proces, slouţí jako prostředek při naplňování potřeb a cílů klientů soc. sluţeb. Velký důraz je zde kladen na slovo „individuální“, toto plánování je totiţ zaloţeno na schopnostech, moţnostech a přístupu uţivatele. (Pikalová 2010: 8) Individuální plánování spadá mezi zákonem a státem vyţadovanou normu kvality poskytovaných sociálních sluţeb a je legislativně ukotvena ve vyhlášce č. 505/ 2006. Zde je uvedeno, ţe kaţdá sociální sluţba musí mít písemně stanovená pravidla podle druhu a poslání zařízení. Těmito předpisy se sociální sluţba řídí a těm i upravuje proces individuálního plánování s klientem. Zařízení má přesně zákonem vydefinované, ţe plánování probíhá s ohledem na schopnosti a moţnosti klienta. Dále poskytovatel sociálních sluţeb společně s klientem stanovené cíle hodnotí, zda jsou naplňovány. (Vyhláška č. 505/2006 Sb.) Česká asociace streetwork upravila tyto definice pro specifičnost Nízkoprahových zařízení a identifikovala individuální plánování, jako proces, který lze v kontextu NZDM

chápat

ve

smyslu

dlouhodobé

cesty

spolupráce

mezi

pracovníky

a uţivateli. Tato cesta začíná jiţ v průběhu uzavření dohody o poskytování sociálních sluţeb. Uţ v tomto začátku uţivatelé souhlasí s tím, ţe budou s pracovníky komunikovat a oni se na základě těchto rozhovorů zaměří na pomoc uţivateli vyjádřit jeho potřebu, cíl nebo zakázku. V NZDM můţe být individuální plán tvořen nejen krátkodobými cíli, ale i zakázkami, které vyţadují dlouhodobější „scénář“ individuální práce s uţivatelem. Lze říci, ţe základním výstupem z průběhu individuálního plánování je právě vytvořený záznam s postupnými kroky, průběhem spolupráce a zhodnocením. (Česká asociace streetworku o.s. 2008) K naplnění jednotlivých individuálních plánů pouţívají NZDM širokou škálu sociálních servisů, kterými se snaţí pomáhat uţivateli nejen vymezit jejich potřebu a cíle, ale 13

i následně jsou pomůckou k jejich uskutečňování. Tyto intervence vychází ze zákona daných činností NZDM - výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociálně – terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. (MPSV 2013)

14

4. NZDM Fénix a jeho pracovníci Stejnou škálu různých intervencí při procesu individuálního plánování vyuţívá i Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Fénix. V této kapitole bych ráda zmínila něco o tomto zkoumaném zařízení. Zároveň zde uvedu objasnění funkce klíčového pracovníka, který je nezbytnou součástí práce s uţivateli na jejich individuálních plánech. Charita Hranice je organizace římskokatolické církve s vlastní právní subjektivitou, zřízená olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Je zaregistrovaná u Ministerstva kultury České republiky podle ustanovení § 22 ods. 1, zákona 308/1991 Sb., o svobodě náboţenské víry, postavení církví a náboţenských společností. (Charita Hranice 2012: 3) Jedním z projektů Charity Hranice je také Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Fénix. Jedná se o ambulantní sociální sluţbu poskytovanou dětem a mládeţí z Hranic, Potštátu a okolí. Toto zařízení má věkově ohraničenou cílovou skupinu a to na děti a mládeţ od 7 do 20 let. Od roku 2014 poskytuje NZDM Fénix své sluţby i v nově otevřené pobočce v Lipníku nad Bečvou. Důvodem proč je sluţba zrealizovaná, je mimo jiné i snaha o omezení patologického vlivu prostředí na děti a mládeţ, čímţ se toto zařízení snaţí eliminovat zvyšující se růst kriminality u této cílové skupiny. NZDM Fénix si jako další cíl vytyčilo i podporu sociálního začlenění svých uţivatelů do společnosti a ochranu před sociální exkluzí, aby tím přispělo k zvýšení kvality ţivota svých uţivatelů. (Charita Hranice 2012: 11) V tomto zařízení od roku 2008 pracuji jako pracovník v sociálních sluţbách a jedním z nejdůleţitějších bodů mé pracovní náplně je i individuální plánování s uţivateli a funkce jejich klíčového pracovníka.

4.1 Pracovníci NZDM Fénix NZDM Fénix se skládá z pěti zaměstnanců na plný úvazek. Vedoucí tohoto projektu zodpovídá za chod zařízení řediteli Charity Hranice. Profesním zaměřením se v zařízení

15

nachází dva sociální pracovníci a tři pracovníci v soc. sluţbách. (Metodické pokyny, interní předpisy NZDM Fénix 2013) NZDM Fénix definuje své poţadavky na pracovníky tímto způsobem: „Pracovník pracuje v přímé péči s uţivateli sluţby a vykonává základní sociální poradenství a pomoc v krizi. Provádí základní sociální a preventivní činnost zaměřenou na resocializaci uţivatele, spočívající v prohlubování a upevňování základních sociálních dovedností a společenských návyků. Vykonává volnočasové aktivity zaměřené na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností, pomocí nichţ upevňuje důvěru s uţivateli. Zaměřuje se na prevenci vzniku či rozvoji rizikového chování. Zastává roli klíčového pracovníka - vypracovává a realizuje individuální plány uţivatelů.“ (Metodické pokyny, interní předpisy NZDM Fénix) Musil se v odborném článku v časopise sociální práce/sociálna práca vyjadřuje, ţe sociální pracovník by měl umět pomoci lidem v různých ţivotních situacích a problematikách. Jako absolvent vysoké školy disponuje širokou škálou vědomostí v oblasti teoretických přístupů sociální práce, které by měl podle charakteru situace pouţívat tak, aby dokázal reagovat na to, co je třeba. Soc. pracovník volí a zpracovává zakázky a intervence. (Musil 2007: 9) Pokud roli klíčového pracovníka vykonává pracovník v sociálních sluţbách, jsou úkony sociální práce pod dohledem sociálního pracovníka, který je profesním zaměřením a odborností, k těmto úkonům kompetentní. (Metodické pokyny, interní předpis NZDM Fénix 2013) Bednář se zmiňuje, ţe jistě by daleko praktičtější, kdyby všechny tyto činnosti vykonávali sociální pracovníci, to by ale vedlo k sníţení nízkoprahovosti, především v oblasti okamţité dostupnosti a zvýšení ekonomické náročnosti sluţeb. (Bednář 2012: 77)

4.2 Funkce klíčového pracovníka v NZDM Fénix Standardy soc. sluţeb uvádí jako jedno z kritérií, ţe kaţdý poskytovatel musí mít pro individuální plánování a hodnocení cílů uţivatele stanoveného pracovníka. (Vyhláška č. 505/2006 Sb.) 16

Výkladový sborník standardů soc. sluţeb pro poskytovatele soc. sluţeb uvádí zajímavé označení pro klíčového pracovníka. Jedná se o takzvaného „koordinátora plánování“. Tento pracovník zajišťuje funkci nejen člověka, který apeluje na potřeby, přání a specifika klientů, ale zároveň také odstraňuje bariéry v poskytování neměnných soc. sluţeb s ohledem na individuálnost klientů. Charakter, kompetence i odbornost pracovníka se velmi často odvíjí od specifik jednotlivých sociálních sluţeb. (MPSV 2008: 85) Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Fénix definuje funkci klíčového pracovníka jako pracovníka zodpovědného za proces individuálního plánování u uţivatelů. Dále ve svém metodickém pokynu vymezuje, ţe za stanovení cíle a jeho plnění je zodpovědný především sám uţivatel. Pracovník v tomto procesu jen vede, napomáhá a zaznamenává jej. (Metodický pokyny NZDM Fénix, interní směrnice 2013) Průběhu individuálního plánování se můţe podílet i jakýkoliv další účastník. V rámci zařízení tak tito další účastníci poskytují uţivateli přirozenou podporu, případně je uţivateli při individuálním plánování nápomocen. (MPSV 2008: 86) Pracovníci NZDM Fénix nevytváří jenom funkce klíčových pracovníků, ale zároveň jsou zodpovědní za běţný provoz a zaznamenávání intervencí, která v rámci běţného provozu zařízení, s uţivateli vznikají. Tyto intervence jsou důleţitými podklady pro práci s uţivateli, ale také výchozí záznamy pro proces individuálního plánování.

17

5. Poskytované intervence v rámci NZDM Fénix Jedním ze specifik práce nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ je poskytování volnočasových aktivit. V rámci nich uţivatelé nejen naplňují svůj volný čas smysluplným způsobem, ale zároveň tyto aktivity vytváří prostor pro situace a podněty, při kterých vznikají různé sociální intervence. Jednotlivé členění sociálních intervencí pomáhá vytvářet pracovníkům přehled o potřebách uţivatele, slouţí i jako zvyšování kvality komunikace mezi uţivatelem a pracovníkem. Rozhovory v rámci intervencí jsou častým způsobem podkladem k vyjádření případných zakázek uţivatelů. V této kapitole se věnuji rozdělení a definování sociálních intervencí, které poskytuje NZDM Fénix. Ke kaţdé intervenci přiřadím názorný příklad přímo ze zařízení včetně východisek pro individuální plán.

5.1 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti První hlavní bod, který sluţba deklaruje ve své nabídce, jsou aktivity zaměřené na pomoc uţivatelům se vzděláváním, upevňováním základním psychosociálním návykům, ale především poskytnutí prostoru a prostředků k moţnému rozvoje svých schopností a dovedností. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Navrátil o těchto rozvojových aktivitách přímo říká, ţe jsou: „namířeny na růst individuální nebo skupinové schopnosti vstupovat do sociálních interakcí“. (Navrátil 2001: 18) Intervence, které nejčastěji pomáhají k uskutečňování výchovně vzdělávacích aktivit, můţeme dále dělit na kontaktní práci, situační intervenci, mimoškolní přípravu a volnočasové aktivity. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Kontaktní práce je metoda sociální práce, při které pracovník vytváří prostředí a podmínky tak, aby nacházel různé podněty pro komunikaci a navázal rozhovor s uţivatelem. Jedná se o rozhovory realizované zejména v prostředí kluboven. Při rozhovoru mohou vyplynout skutečnosti, které pomohou klientovi vyjádřit jeho zakázku. (Česká asociace streetwork 2008) Př. Z NZDM Fénix: Pracovník s uživatelem hraje stolní fotbal. Přitom si povídají 18

o tom, jestli byl ve škole, jak tam bylo, co jej nejvíce baví, atd., přičemž se snaží dotknout se témat, které jsou pravděpodobně pro uživatele aktuální. Uživatel může vyjádřit potřebu pomoci s mimoškolní přípravou – podklad pro individuální plán s výchovně-vzdělávacím podtextem. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Oproti tomu situační intervence je sociálně pedagogickou práci v situacích s výchovným obsahem. Jedná se o intervenci s výchovným podtextem, která vzniká za určitých okolností přímo v zařízení. (Stehlíková 2012: 20) Př. Z NZDM Fénix.: Uživatelé hrají v klubovně stolní fotbal. Nemohou se shodnout, kolik bodů kdo nahrál. Jeden z uživatelů začne druhého slovně napadat a bouchat do stolního fotbalu; druhý odejde a přestane hrát. Pracovník se snaží agresivnímu uživateli vysvětlit důsledek jeho chování a nabídnout pro příště jiné řešení problému v podobné situaci. Tato situace může být podtextem pro komunikaci s uživatelem na téma „agresivita a špatné prvky v chování“. Z rozhovorů může vyplynout zakázka na požadavek pomoci se změnou v chování ze strany uživatele. Jednou ze známých předzvěstí pozdějšího sociálního selhávání jsou problémy s učením ve škole, jejichţ příčinou jsou nedostatky v příslušných schopnostech a dovednostech dítěte. (Matoušek a kol. 2005: 274) Mimoškolní příprava je vzdělávací aktivita, většinou dle individuálního zájmu uţivatelů, jako činnost s profilem mimoškolní přípravy, opakování učiva či pomoc s doučováním, ať uţ dlouhodobého nebo krátkodobého charakteru. (Stehlíková 2012: 20) Př. Z NZDM Fénix: Uživatel(ka) přijde do klubu, že potřebuje pomoci se školní látkou, protože jinak mu hrozí špatné ohodnocení, propadnutí do nižšího ročníku a tím omezení možností dalšího následného vzdělávání. Tato činnost je jedna z často uvedených v individuálních plánech uživatelů. Uživatelé NZDM Fénix nepochází z podnětného prostředí a jejich cílem je mít prostor, možnost a pomoc, kterou při plnění školních povinností, cítí jako potřebnou. Volnočasové aktivity jsou hlavním nástrojem práce NZDM, (výtvarná, sportovní, hudební, aj.), utváří náplň volného času uţivatelů. Realizují se jako součást jiných 19

výkonů se sociálním podtextem (například pomáhají utvářet prostředí pro kontaktní práci). (Stehlíková 2012: 20 – 21). Jedná se o aktivity, které mohou mít kurativní charakter pro uţivatele. To znamená, ţe pomáhají k odstranění faktorů, které problém u uţivatelů vytváří. (Navrátil 2001: 17) Př. Z NZDM Fénix: Uživatel(ka) si přeje v klubu rozvíjet svoje schopnosti a dovednosti ve hře na hudební nástroje. Jedná se o alternativní volnočasovou aktivitu na klubu, která slouží jako prostředek pro vzdělávací a výchovnou aktivitu (zprostředkování možnosti učení se na hudební nástroj). Může se jednat i o prvek prevence před neorganizovaným trávením volného času. V individuálním plánování uživatelé tento cíl převážně definují jako pomoc v rozvoji svých schopností a dovedností.

5.2 Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Stehlíková píše o této intervenci: „Tato činnost je součástí všech aktivit, jeţ jsou realizovány v nízkoprahových klubech a slouţí k lepší orientaci uţivatele ve vztazích ve společenském prostředí. (Stehlíková 2012: 22) Jedná se i o typický prvek sociální práce přiklánějící se k normativnosti v sociálních sluţbách. Jak uvádí Matoušek, sociální práce se ustanovila jako pomáhající profese, která má za úkol pomoci lidem stojící mimo společnost, navrátit se zpět k hodnotám většinové společnosti. (Matoušek a kol. 2001: 191) Př. Z NZDM Fénix: Jedná se outdoorové aktivity, účast uživatelů na společenských akcích jako jsou soutěže, jarmarky, ale i návštěvy divadel apod. Tento sociální servis se hodně odráží v krátkodobých individuálních plánech. Jedná se o jednorázové akce s jasným podtextem začlenění do společnosti.

5.3 Sociálně – terapeutické činnosti Jsou to úkony sociální práce, které slouţí k udrţení společenských či personálních pravomocí k začlenění do běţného ţivota většinové společnosti. Mezi intervence, které nejčastěji pomáhají k sociálně – terapeutickým činnostem, můţeme zahrnout poradenství, první psychologickou pomoc respektive krizovou 20

intervenci a skupinové práce s uţivateli. Matoušek říká, ţe základní sociální poradenství poskytuje informace o moţnostech a kompetencích sluţeb, které mohou dodat řešení nebo případně eliminovat jevy, které vytváří obtíţnou situaci člověka. (Matoušek a kol. 2001: 84) V rámci poradenství s cílovou skupinou NZDM Fénix se nejčastěji řeší zejména témata rodinné, vztahové, problematika návykových látek, chování, škola a jiné. V poradenství řeší uţivatel s pracovníkem konkrétní téma nebo problém. Součástí poradenství je taky snaha pracovníka pomoci uţivatelovi v uschopnění a zmocnění k samostatnému řešení jeho problému. (Metodicky pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Př Z NZDM Fénix.: Uživatel si stěžuje na nedostatek financí způsobený kupováním si cigaret, které se stále zdražují. Rád by s kouřením přestal, ale nemá dostatečné odhodlání a neví, jak nejúčinněji přestat. Pracovník poskytne uživateli poradenství k tomu, jaké kroky je vhodné učinit, aby se své závislosti zbavil. Poradenství může být nejen podkladem pro navázání na individuální plánování s uživatelem, ale i součástí samotného plánu, během průběhu dosahování cílů uživatele. Krizová intervence je velmi důleţitá sociálně – terapeutická činnost zaloţena na specializované pomoci lidem, kteří se ocitli v krizi. Krizová intervence bývá kratší a ve většině případů nepřesahuje více jak šest setkání, je totiţ zaměřena na zvládnutí aktuálních potíţí a na návrh řešení, případně odkázání na kompetentního odborníka. (Matoušek a kol. 2003: 130) Př. Z NZDM Fénix: Uživatelka přichází do zařízení s pláčem, zimnicí. Třese se strachy a má znečištěný oděv. Pracovník se snaží dívku uklidnit a nabídnout pomoc – nabídne individuální rozhovor, čaj, hovoří v klidu, vyvaruje se dalšímu rozrušení uživatelky. Snaží se zjistit příčiny krizového stavu (vyhození z domova, znásilnění, fyz. napadení,…) a navrhne vhodná opatření. Kontaktuje příslušné instituce, pokud zjistí závažný trestný čin. Nabídne zprostředkování návazných služeb a doprovod. Krizová intervence nebývá součástí samotného individuálního plánu, ale je podkladem pro následnou péči pro uživatele nebo prevenci před dalšími rizikovými situacemi v životě uživatele NZDM Fénix.

21

Stehlíková udává, ţe při práci s uţivateli se pouţívá i intervence skupinové práce, u které jde o cílenou časoprostorově ohraničenou činnost neposkytovanou jedinci, ale skupině uţivatelů, za účelem rozvíjení jejich psychosociálních schopností a dovedností (Stehlíková 2012: 21). Skupinová dynamika je podstatný prvek skupinové práce, aktivizuje, dává prostor pro tvořivost a odvahu ke změně, která musí nastat, aby se změnily dosavadní podmínky klienta (člena skupiny). (Matoušek a kol. 2003: 153 – 154) Př. Z NZDM Fénix: Beseda o návykových látkách vedená odborníkem, ať už z řad

pracovníků nebo externím pracovníkem. Zájem ze strany uživatele o získání preventivních informací o problematice, která ho zajímá, nebo se ho přímo dotýká, je samotným vyjádřením potřeby či přání uživatele.

5.4 Pomoc při uplatňování práv, zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Sociální práce se zaměřuje na uschopňování a zmocňování uţivatelů sociálních sluţeb. Pracovníci tak pomáhají nejen s terapeutickými nebo poradenskými činnostmi, ale zároveň se projevuje v rámci reformního paradigmatu sociální práce. Soc. práce se snaţí o budování vztahů, pokud moţno na rovných právech a příleţitostech pro všechny. (Matoušek a kol. 2001: 188) Pracovníci se snaţí pomáhat klientovi při vyřizování záleţitostí, které řeší uţivatel v rámci svého blízkého sociálního okolí, ale i v rámci setkávání s institucemi a většinovou společností. V rámci tohoto poskytuje NZDM Fénix intervence informačního servisu, zprostředkování dalších (návazných) sluţeb a pomáhá uţivatelům při kontaktu s institucemi. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Informační servis je forma poskytování nebo zjišťování jednotlivých informací uţivateli. Informace jsou většinou zaměřeny na témata, jako je škola, rodina, zaměstnání, a jiné. (Stehlíková 2012: 22) Př. Z NZDM Fénix: Uživatel(ka) si přeje zjistit, kdy je den otevřených dveří ve škole, na kterou se chce přihlásit a jak se tam může dostat. Pracovník, nejlépe společně s uživatelem, požadované informace sdělí (vyhledá), případně vytiskne potřebné 22

materiály – jízdní řád, mapu, adresu školy apod. Krátkodobý zájem uživatelky o pomoc vyřešení momentální potřeby, přesně jak se definuje i v krátkodobých individuálních plánech. Zajištění návazných sluţeb uţivateli vyplývá i ze samotných standardů soc. práce. (MPSV 2013). Můţe být ústní, telefonické i písemné. Pokud je to moţné, je vhodné do této intervence zapojit uţivatele v co největší moţné míře a poskytnout mu dopomoc s úkony, které není schopen učinit samostatně. (Česká asociace streetwork o.s. 2008: 6) Př. z NZDM Fénix: Uživatel(ka) se obává, že se nakazil hepatitidou A, chce se nechat vyšetřit a neví, jak postupovat. Pracovník vyhledá uživateli nejbližší pracoviště infekčního oddělení, kde se vyšetření provádí a poskytne kontakty, případně telefonní přístroj k objednání vyšetření. Pokud uživatel není schopen objednat se sám, pomůže mu pracovník vyšetření zajistit. I tato intervence může být vyjádřena jako zakázka uživatele. Pracovníci NZDM pomáhají nejen zajistit návazné sluţby, ale i se samotným kontaktem s institucemi. Tento kontakt můţe být písemný, telefonický nebo osobní. Pracovník můţe uţivatele doprovázet do zařízení a poskytovat mu potřebnou oporu při jednání. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Př. z NZDM Fénix: Pracovník doprovází uživatele na odbor sociálního zabezpečení, kde mu asistuje při jednání ve věci dávek hmotné nouze, případně v komunikaci s odborem pomáhá. Intervence může být zaznamenána samostatně nebo jako součást nějaké cílené zakázky na tuto problematiku.

5.5 Pobyt v zařízení Všechny zmíněné činnosti probíhají v běţné činnosti pracovníků Nízkoprahových klubů a mohou být součástí individuálnímu plánování nebo mu přímo předcházet. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Neméně podstatnou intervencí a nejčastěji zaznamenávanou je právě samotný pobyt v zařízení. Uţivateli je umoţněno vyuţívat prostor zařízení bez čerpání dalších sluţeb. Toto je umoţněno za předpokladu existence reálného rizika, ţe uţivatel by bez moţnosti pobytu v zařízení byl ohroţen rizikovými vlivy svého sociálního okolí, páchal 23

trestnou činnost nebo tato činnost byla páchána na něm. Pro tohoto uţivatele stále platí povinnost individuálního plánování a za tímto účelem je pracovníky oslovován, má ale právo na svůj prostor v zařízení a právo na to být v průběhu procesu plánování. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Př. z NZDM Fénix: Uživatel přijde do NZDM, komunikuje s ostatními uživateli, ale konkrétní zakázka není zřejmá anebo na ní právě nehodlá pracovat. Pracovník zkoumá důvody, proč uživatel do klubu přichází, případně, co obvykle v tuto chvíli dělá. Zjištěno je, že uživatel žádnou konkrétní činnost není zvyklý dělat, experimentuje s automaty nebo se potuluje po venku. Je mu poskytnuto zázemí klubu a je seznámen s podmínkami pro využívání služby – rozhovory pro zjištění další zakázky, individuální plánování. Uživatel je motivován pro řešení alespoň dílčích záležitostí své životní situace.

24

6. Zjišťování uživatelovi zakázky v NZDM Fénix V předchozí kapitole jsem popsala jednotlivé sociální intervence, které vznikají v rámci běţných činností s uţivatelem. Tyto intervence mohou slouţit jako podklady pro zjišťování uţivatelovi zakázky (nezbytná součást individuálního plánování). Zjišťování uţivatelovi zakázky se zjišťuje jiţ ve fázi jednání se zájemcem o sluţbu. Jedná se o fázi, která je jedním ze základních východisek pro individuální plánování s uţivatelem. Bez dostatečných informací, ohledně sluţby, ale i uţivatelovi, nelze uzavřít smlouvu o poskytování soc. sluţeb, ani začít plánovat průběh. (Bednář 2012: 74) Pokud uţivatel přichází do zařízení s jiţ stanovenou jasnou zakázkou, tak je v rámci prvokontaktu seznámen se všemi potřebnými informacemi ohledně nabízených sluţeb NZDM Fénix, dále je s ním uzavřena smlouva o poskytování sociální sluţby. Na to přímo navazuje proces individuálního plánování, kdy jsou cíle uţivatele sepsány do záznamu. Pokud uţivatel svou zakázku nedefinuje, jeho zakázka je zjišťována v průběhu prvokontaktu. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Jednání se zájemcem o sluţbu je tak předchozí etapa individuálního plánování, kdy je úkolem zjistit, co zájemce očekává, co potřebuje a jaké jsou jeho cíle, které si sám stanovuje. (Bednář 2012: 73) Důleţitá je komunikace s uţivatelem a vzájemný dialog při vyjednávání zakázky, protoţe nejčastější chybou v procesu jednání se zájemce o sluţbu je, ţe uţivatel nemá dostatek informací, mnohé se dozvídá aţ v průběhu sluţby a mnohdy od jiných uţivatelů. (Bednář 2012: 77)

25

7. Rozhovor jako nástroj individuálního plánování v NZDM Fénix Jak jsem na konci předchozí kapitoly zmínila, důleţitá je komunikace s uţivateli včetně vzájemných diskuzí mezi uţivatelem a klíčovým pracovníkem, která neodmyslitelně k individuálnímu plánování patří. Komunikace zahrnuje skutečnost, ţe pokud člověk vţdy uskuteční nějakou akci, je to reakce na informaci, kterou obdrţel. Je úkolem sociálního pracovníka, aby zaznamenával, jak uţivatel vzájemnou komunikaci vnímá. Nesmíme zapomenout, ţe důleţitou sloţkou komunikace je i náš neverbální projev. (Navrátil 2001: 90 - 92) Základním nástrojem individuálního plánování je rozhovor, který můţe vzniknout spontánně mezi oběma stranami, je vyvolán zájemcem (případně uţivatelem) nebo naopak pracovníkem. Rozhovor slouţí ke zjištění zájemcovy (uţivatelovy) zakázky, jeho přání, potřeb a představ o průběhu poskytování sluţby. (Metodické pokyny, interní předpisy NZDM Fénix 2013) Kaţdý rozhovor má svůj rytmus, skládající se z úvodní fáze, fáze obsahové a závěrečné. Úvodní fáze má za úkol naladit uţivatele ke komunikaci, vytvořit vztah mezi uţivatelem a pracovníkem. Fáze obsahová je zaměřená na to, aby uţivatel zřetelně pojmenoval a definoval cíl, k němuţ s pracovníkem během rozhovoru mohou dojít (cílem nemusí být myšlena zakázka), v závěru by mělo dojít k uvolnění a nějakému způsobu rozloučení. (Matoušek a kol. 2003: 78) V případě, ţe z rozhovoru ţádná konkrétní zakázka nevyplyne, mohou být zájemcovy (uţivatelovy) dílčí zakázky realizovány při běţném vyuţívání klubu. Tyto dílčí zakázky nemusí vést přímo k řešení uţivatelovi sociální situace, ale přispívají k jejímu řešení nebo k osobnímu rozvoji zájemce (uţivatele). (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) V případě, ţe vyplyne z rozhovoru zakázka uţivatele, řídí se pracovníci postupem zaznamenávání individuálních plánů, které popíšu v následující kapitole.1 1

Pozn.: Jedná se například o situace, kdy uţivatel přijde do klubu za účelem výtvarného tvoření, popovídání si

s ostatními uţivateli apod., protoţe momentálně nemá ţádnou jinou náplň svého volného času a je potenciálně ohroţen rizikovými faktory ve svém sociálním okolí. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix)

26

8. Individuální plán v NZDM Fénix a jeho náležitosti Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Fénix si terminologii individuálního plánování stanovuje ve svých metodických pokynech. Individuální plánování definuje jako proces: „kdy na základě svých přání a potřeb plánuje uţivatel společně s pracovníkem NZDM Fénix druh, průběh a rozsah poskytování sociální sluţby tak, aby v jeho výsledku vznikl individuální plán, který vede k předcházení moţného sociálního vyloučení, předcházení vzniku či rozvoji rizikového chování, k poskytování potřebných informací, pomoci a podpory v nepříznivé ţivotní situaci či řešení nepříznivé sociální situace tohoto uţivatele.“ Vychází tak z kontextů a východisek, které jsou stanoveny nejen legislativně, ale i ze zdrojů České asociace Streetwork. (NZDM Fénix - metodický pokyn č. 5, interní předpisy 2012) Individuální plánování je jednou ze základních podmínek poskytnutí sociální sluţby danému uţivateli ze zákona). Pokud uţivatel individuální plánování odmítá, nemůţe mu být sociální sluţba poskytnuta. (Zákon 108/2006 Sb.) Matoušek zkráceně o individuálním plánování hovoří jako o pravidlech plánování a průběhu sociálních sluţeb. I kdyţ za plán a realizaci odpovídá klíčový pracovník, uţivatel má moţnost měnit osobní cíle, jejich naplňování je sledováno. (Matoušek a kol. 2007: 122) Individuální plány musí být zpracovány písemně a proces plánování se musí řídit písemnými pravidly. (Bednář 2012: 83) Herzog v odborném článku pro Českou asociaci streetwork označil za nejdůleţitější body individuálního plánování stanovení cíle, kroky k jeho dosaţení a revizi individuálního plánování. (Herzog 2011) NZDM Fénix k těmto třem základním bodů přidává ještě další formální náleţitosti: 1. Jméno uživatele, datum a název individuálního plánu – do kolonky vyplní pracovník označení uţivatele tak, jak je veden v evidenci NZDM, tzn. jméno, přezdívku, apod. Datum, kdy se uţivatel s pracovníkem na IP dohodli a stručný název IP stanovený pracovníkem podle jeho obsahu. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013). 2. Cíl uživatele - popis toho, čeho chce uţivatel prostřednictvím spolupráce se 27

zařízením dosáhnout. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix). Dobrý osobní cíl je cíl, který je pro uţivatele významný a především přínosný. Cíle musí být dosaţitelné v reálné době. Důleţité je dbát i na konkrétnost cíle a především jeho měřitelnost a realizovatelnost. Coţ znamená, ţe cíl musí být splnitelný a reálný vzhledem k moţnostem zařízení, tak pro uţivatele. Osobní cíl uţivatele by pro něho měl být správným začátkem ke změně, ale i uţivatel pro něj musí vyvinout dostatečné úsilí. Malé a snadněji dosaţitelné cíle pozitivně ovlivňují to, jak uţivatel sám sebe vnímá. (Bednář 2012: 84 – 85) 3. Zúčastněné osoby na IP – osoby, které se nějakým způsobem podílí na vypracování nebo plnění dílčích aktivit uvedených v IP, tyto osoby nemusí být vţdy za plnění IP zodpovědné. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Zapojení do plánu a realizace cíle uţivatele neprofesionálních dalších osob (např. další uţivatelé, rodina apod.) pomáhá posilovat sociální začleňování uţivatele a rozšiřuje škálu dalších alternativních zdrojů a moţností. (MPSV 2008: 81) 4. Proces pozitivně a negativně ovlivňuje – pomocný nástroj pro metody práce s uţivatelem. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix) Navrátil s Musilem ve svém odborném textu zahrnují koncept sociálního fungování dle Barlettové a poukazují zde na to, ţe se jedná o dynamický vztah mezi člověkem a prostředím. Právě tento koncept zahrnuje nejen předpoklady soc. fungování (tudíţ to, co proces naplnění cíle pozitivně ovlivňuje), ale i potíţe v zvládání dané ţivotní situace uţivatelem (tudíţ to, co proces negativně ovlivňuje). (Navrátil, Musil 2000: 133) 5. Plán spolupráce – Pracovník zaznamená zakázku uţivatele, jednotlivé kroky vedoucí k dosaţení cíle, na kterých se společně domluvili a v jakém časovém horizontu má být cíle dosaţeno. Časové vyhodnocení je uváděno buď k určitému konkrétnímu datu, anebo v řádu měsíců. Záznam je proveden volnou formou, pracovník se snaţí zachytit všechny důleţité aspekty spolupráce. Vţdy je nutné brát zřetel na to, ţe se jedná o zakázku samotného uţivatele, nikoli o to, o čem si 28

pracovník myslí, ţe je pro uţivatele vhodné. Pracovník můţe být nápomocen při stanovení cílů i postupů vedoucích k jejich dosaţení. Pomáhá uţivateli jeho zakázky formulovat a je pro něj v celém procesu individuálního plánování i jeho plnění partnerem. (Metodické pokyny, interní předpisy NZDM Fénix 2013) 6.

Průběh služby - Průběh a realizace samotného plánu jsou záznamy, které jsou potřebné pro následné zhodnocení naplňování jednotlivých kroků individuálního plánu. V průběhu plánu můţe pracovník zasahovat, pomáhat či podporovat, cílem je ale zmocnění uţivatele k tomu, aby situaci zvládal zcela sám. (MPSV 2008: 90) Plnění IP je zaznamenáváno pracovníkem průběţně. Kaţdý zápis je opatřen datem. Zaznamenávají se postřehy pracovníka i uţivatele, aktivity uţivatele a dalších zúčastněných osob na IP, celkový i dílčí vývoj situace, apod. Zápisy jsou vedeny volnou formou s cílem zachytit všechny důleţité body spolupráce. (Metodický pokyn, interní směrnice NZDM Fénix 2013)

7. Zhodnocení IP - Revize individuálního plánu je proces porovnávání stanoveného cíle s dosaţenou realitou. (MPSV 2008: 91) Po ukončení doby trvání spolupráce na IP je třeba plán zhodnotit, nejlépe uţivatelem i pracovníkem. Výsledek kaţdého IP by měl být měřitelný. Měřitelnost IP můţe být znatelná i na splnění postupných kroků uţivatele. IP je vyhodnoceno k datu uvedeném v plánu spolupráce, případně nejbliţším moţném termínu. Pokud se v době, kdy je plnění IP u konce, uţivatel do zařízení NZDM Fénix nedostaví, pracovník shrne pouze své vyhodnocení a zhodnocení uţivatelem je zaznamenáno dodatečně. (Metodické pokyny, interní předpisy NZDM Fénix 2013). Individuální plán můţe být: a) naplněn – uţivatel zcela dosáhl svého cíle b) nenaplněn – uţivatel cíle nedosáhl c) naplněn částečně – uţivatel na IP pracuje, naplnil některé kroky, ale cíle nedosáhl zcela nebo se na plnění IP podílel jen částečně. V případě dlouhodobého plánu je moţné s uţivatelem spolupráci zhodnotit také 29

průběţně. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) 8. Podpis uživatele a klíčového pracovníka – Podpis uţivatele individuálního plánu není podmínkou. Slouţí uţivateli ke kontrole toho, ţe s ním byl srozuměn. Uţivatel se můţe podepsat či označit pole jakkoliv dle svého uváţení. Klíčový pracovník podepisuje IP vţdy. V případě, ţe za IP je zodpovědný jiný pracovník neţ klíčový, podepisuje IP také tento pracovník. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013).

9. Typy Individuálních plánů v NZDM Fénix V této kapitole se pojednává o typech individuálních plánů, které NZDM Fénix rozlišuje na základě času naplnění cíle a charakteru zakázky. NZDM Fénix je označuje jako krátkodobý a dlouhodobý individuální plán. Příklady kaţdého typu jsou pro znázornění uvedeny v příloze č. 1 a příloze č. 2.

9.1 Krátkodobý Individuální plán Plán, jenţ je splněn během 1 dne, nebo jedinou aktivitou, trvající zpravidla max. 1 týden. (Metodické pokyny, interní směrnice NZDM Fénix 2013) Tyto plány jsou specifické formou „Úkol“ nebo „Tady a teď“. Jedná se o zakázky krátkodobého charakteru. V případě „Úkolu“ se jedná o zakázku, která vychází z úkolově orientovaného přístupu. Lze ho definovat jako takový manuál se stanovenými kroky, je dobré ho pouţít v případě, ţe má uţivatel jasně pojmenovaný cíl, který se týká jen jedné oblasti problému. (Herzog 2011) Př. Z NZDM Fénix.: Uživatel chce navštívit úřad práce (ÚP) a informovat se o zaregistrování a možnostech přivýdělku při vedení v evidenci na ÚP. Pracovnice s uživatelem sepíše zakázku a stanoví kroky: 1) návštěva úřadu práce (pracovník nabídne uživateli doprovod), 2) zaregistrování se na ÚP, 3) Komunikace s pracovníky ÚP a získání potřebných informacích. V krátkém čase lehce splnitelná zakázka s jasnými kroky spolupráce. Příklad „Tady a teď“ je záznam z krátkodobé často mechanické zakázky uţivatelů. Jde 30

o tzv. dohodoplánování, kdy v podstatě pracovníci s uţivatelem domluví zakázku, realizují ji a v daný moment i zároveň zrevidují a zhodnotí. (Herzog 2011) Př. Z NZDM Fénix.: Uživatel má do školy donést referát, ale díky nedostatku materiálního zajištění, a snížené přístupnosti k potřebným informacím, neví, jak má úkol splnit. Společně se domluvíme na zakázce. Pracovníci mu na klubu dají prostor k získání potřebných informací (např. čas na pc k vyhledání informací na internetových prohlížečích). Uživatel si vypracuje samostatně nebo za pomocí pracovníku referát. Splněný referát mu ve škole pomůže zlepšit svůj prospěch a naplnit tak své povinnosti. Svůj cíl uţivatel splnil „Tady a teď.2

9.2 Dlouhodobý individuální plán Plán, jenţ je plněn v delším časovém horizontu. K jeho splnění je třeba vyvinout větší mnoţství aktivit a k dosaţení cíle je potřeba delší doby neţ 1 den, příp. 1 týden. Revize dlouhodobého IP je naplánována maximálně po uplynutí doby 12 měsíců, přičemţ v případě potřeby můţe být plán prodlouţen anebo sepsán nový IP na další období. Dlouhodobý IP je prodlouţen, pokud existuje předpoklad, ţe cíle bude dosaţeno během několika dalších dnů nebo týdnů aţ maximálně 3 měsíců a poté jiţ nebude navazovat další individuální plán týkající se stejné činnosti uţivatele. O prodlouţení IP je proveden záznam v kolonce „Průběh spolupráce“. (Metodické pokyny, Interní směrnice NZDM Fénix 2013). Tento typ individuálního plánování lze přirovnat k typu individuálních plánů „příběh“, který Herzog ve svém odborném textu charakterizuje jako styl individuálního plánu s dlouhodobějším zaměřením. Spektrum poskytovaných činností v rámci tohoto individuálního plánu je široké a zaměřené na různé oblasti uţivatelova ţivota.3 (Herzog 2011)

2 3

Příklad zpracování krátkodobého individuálního plánu v příloze č. 1 Příklad zpracování dlouhodobého individuálního plánu v příloze č. 2

31

10. Grafická podoba IP v NZDM Fénix Dalším specifikem individuálního plánování je, ţe základní snahou není vytvořit statisticky odpovídající individuální plán, ale především vnímat uţivatele a jeho individualitu. Přes výčet výše zmíněných náleţitostí individuálního plánování a jeho zaznamenávání Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Fénix bere ohled na to, aby uţivatel svůj plán chápal. Forma a způsob provedení individuálního plánu můţe být různorodá, plány jsou vytvářeny vzájemně s charakterem sluţby, ale především s ohledem na schopnosti porozumění uţivatele. Individuální plán nemusí být čistě formulářová činnost, ale naopak jedná se o kreativní a tvůrčí vztah vyjednávání mezi pracovníkem, ale i klientem. (MPSV 2008: 78) Česká asociace streetwork o.s. upravila standardy soc. práce typicky pro Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ. V těchto standardech přímo uvádí, ţe individuální plánování soc. sluţeb vychází z principu nastavení poskytovávaných soc. sluţeb tak, aby reagovaly adekvátně na individuální potřeby jednotlivých uţivatelů. (Česká asociace streetwork o. s. 2006) Aby vůbec individuální plán mohl vzniknout, musí pracovníci přemýšlet nad tím, kdo je náš klient a jaký je. Je důleţité i vysvětlit uţivateli, co uţitečného mu můţeme nabídnout a jakým způsobem toho můţeme docílit. (Herzog 2011) Pracovník po dohodě s uţivatelem můţe vypracovat (nebo uţivatel sám) kromě výše zmíněné vzorové podoby IP i grafickou podobu, zjednodušenou a charakteristickou pro věk a schopnosti porozumění uţivatele (např. pomocí obrázků, stručných bublin s kroky, apod.). Takto vytvořené IP obsahuje povinné náleţitosti: cíl, kroky, které vedou k dosáhnutí a dobu, kdy má být cíle dosaţeno. (Metodické pokyny, interní předpisy NZDM Fénix 2013) 4

4

Příklad grafického zpracování individuálního plánu v příloze č. 3

32

Empirická část Empirická část mé práce zahrnuje stanovení hypotéz a z nich odvoditelných dílčích otázek vedoucí k cíli práce. Dále je zde uveden popis metodologie výzkumu a výběru výzkumného souboru. K výzkumu jsem zvolila kvantitativní přístup, kdy jsem pomocí dotazníkového šetření zjišťovala statisticky měřitelné data. Dotazník byl převáţně tvořen uzavřenými otázkami, které byly směřované na ověřování platnosti stanovených hypotéz. Následně jsou v této části zpracované výstupy či výsledky výzkumu pomocí grafického zobrazení. V rámci empirické práce jsem zahrnula i shrnutí výsledků kvantitativních dotazníků spokojenosti, které kaţdoročně zařízení NZDM Fénix provádí.

11. Stanovení hypotéz V rámci teoretické části mé práce jsem se zaměřila na popsání jednotlivých potřebných náleţitostí, povinností, intervencí a typů individuálního plánování v NZDM Fénix. Z teoretického hlediska je individuální plánování v NZDM Fénix uzpůsobeno tak, aby v co největší míře odpovídalo charakteristice zařízení. Základním předpokladem zařízení tedy je, ţe proces individuálního plánování je nastavený tak, aby byl účinný v naplňování cílů a potřeb charakteristických pro jeho cílovou skupinu a korespondující s jejich spokojeností. V rámci výzkumu chci zkoumat pravdivost či nepravdivost stanovených hypotéz. Hypotézu lze definovat jako hlavní nástroj teorie, který propojuje teoretickou část kvalifikační práce s části empirickou. Hypotéza slouţí i jako prvek, který pomáhá sniţovat vliv výzkumníka na proces výzkumu, protoţe jeho přání a mínění o výsledcích výzkumu neovlivní potvrzení pravdivosti či nepravdivosti hypotéz. (Reichel, 2009: 60) Hlavní hypotéza: V případě, ţe je teoreticky individuální plánování v zkoumaném zařízení vymezené tak, aby odpovídalo všem poţadavkům ze strany povinných kritérií, ale také ze strany poţadavků cílové skupiny, měli by s tímto procesem individuálního plánování být 33

seznámeni (vědomi si moţností a podstaty individuálního plánování ve zmiňovaném zařízení) a spokojeni především uţivatelé NZDM Fénix. Hlavní cíl: Zjistit povědomost uţivatelů o individuálním plánování a jejich spokojenost s takto nastaveným systém uspokojování potřeb cílové skupiny NZDM Fénix. Operacionalizace: Povědomost uţivatelů o individuálním plánování chci zjišťovat především v prvních třech otázkách uvedených v dotazníku. Spokojenost uţivatelů se zfinalizuje porovnáním výsledků dílčích otázek v dotazníku znázorněných v podobě grafů. Hypotéza č. 2: V teoretické části mé práce jsem poukázala na funkci klíčového pracovníka v procesu individuálního plánování a zároveň na důleţitost komunikace mezi uţivatelem a pracovníky. Klíčový pracovník je proto podstatnou součásti spokojenosti uţivatele s individuálním plánováním. Dílčí otázka č. 1: Jsou uţivatelé NZDM Fénix spokojeni s klíčovými pracovníky? Operacionalizace: V dotazníku jsem pro zjištění této skutečnosti uvedla tři otázky zaměřené na klíčové pracovníky (otázka č. 6,7,8 – viz příloha č. 4). Hypotéza č. 3: Hlavním nástrojem práce NZDM jsou volnočasové aktivity, při kterých vznikají i podněty pro individuální plánování. Pro posouzení spokojenosti uţivatelů s naplňováním jejich cílů prostřednictvím zařízení, lze předpokládat, ţe by měli být spokojeni zároveň s tímto hlavním nástrojem práce. Dílčí otázka č. 2: Jsou uţivatelé NZDM Fénix spokojeni s vyuţíváním volnočasových aktivit v rámci svého individuálního plánu? Operacionalizace: V dotazníku jsem formu této otázky pouţila přímo jako jeden výzkumný vzorek (otázka č. 10 – viz příloha č. 4).

34

Hypotéza č. 4: Dalším hypotézou je, ţe do značné míry subjektivní pocit spokojenosti je ovlivněn především tím, zda uţivatelé sami vnímají proces individuálního plánování pro ně srozumitelný a uspokojující jejich potřeby. Dílčí otázka č. 3:

Je individuální plán pro uţivatele srozumitelný a pomáhá jim

v dosaţení jejich cílů a uspokojování potřeb či přání? Operacionalizace: Takto postavenou dílčí otázku zkoumám v dalších bodech dotazníku (otázka č. 9,11,12,13 – viz příloha č. 4).

35

12. Metodologie výzkumu V této kapitole popíšu důvody k formě výzkumu, kterou jsem zvolila jako adekvátní. K získání informací pro cílovou otázku mé práce a testování hypotéz jsem zvolila kvantitativní výzkum. Tento výzkum zde vydefinuji a následně objasním i výběr výzkumného souboru.

12.1

Kvantitativní výzkum

Jak jsem jiţ zmínila výše, pro svůj výzkum jsem zvolila kvantitativní přístup, metodu dotazníkového šetření. Disman o tomto typu výzkumu říká: „Kvantitativní výzkum můţe nalézt řešení jen pro takové problémy, které je moţno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými.“ (Disman 2002: 77) Získané údaje z tohoto přístupu se posuzují a analyzují statistickými metodami. Hlavní presumpcí je samozřejmá měřitelnost získaných dat, případně moţnost jejich třídění a uspořádávání. Záměrem kvantitativního přístupu je ověření platnosti stanovených hypotéz. (Reichel, 2009: 40). Vybraný typ výzkumu je popsatelný jako rychlý sběr a analýza dat, získávání údajů je velmi standardizované. Kvantitativní výzkum vychází z předem formulovaných vztahů mezi jednotlivými faktory výzkumu. (Reichel, 2009: 41) Dotazník se skládal z celkem 16 otázek. První tři otázky jsou nezávislé proměnné informace, které přibliţují respondenta. Dále je dotazník rozdělen do dvou částí. První část dotazníků skládající se z 6 uzavřených otázek a je zaměřena na zjištění povědomosti uţivatelů o individuálním plánování v NZDM. Druhý part zahrnuje 7 uzavřených otázek vedoucí k zjištění spokojenosti uţivatelů. U všech otázek mohl respondent vybrat jen jednu odpověď.5 Jednotlivé prvky dotazníku vykazují znaky zkoumaného vzorku respondentů. Při statistickém zkoumání dat je vhodné provést kódování znaků. Data rozkóduji pomoci přiřazením ke kaţdé odpovědi respondenta číselnou hodnotu. (Reichel, 2009: 55) 5

Dotazník je uveden v příloze práce č. 4

36

Pro lepší přehlednost jsem data zpracovávala v programu Excel do grafické podoby s přehledností dat. Kaţdá odpověď respondenta byla zaznamenána jako jeden znak, kterému byla přidělena číselná hodnota 1.

12.2

Dotazníky spokojenosti NZDM Fénix

V rámci výzkumu jsem pouţila jiţ zmiňovanou kvantitativní metodu. Tuto metodu pouţívají také pracovníci NZDM Fénix k zhodnocování spokojenosti uţivatelů vţdy k předcházejícímu roku. Kritéria standardu č. 15 – „Zvyšování kvality v sociálních sluţbách“ udávají, ţe kaţdý poskytovatel sociálních sluţeb musí provádět kontrolu spokojenosti osob se způsobem poskytovaných sociálních sluţeb. (Bednář 2012: 134) Tento podnět slouţí především k rozvoji sluţby a zvyšování její kvality. Do zhodnocování mimo jiné musí být samozřejmě povinně zapojeni také uţivatelé sluţby. (Bednář 2012: 134) V rámci naplňování těchto kritérii je jedním z ukazatelů kvality sluţby NZDM Fénix kaţdoroční dotazník spokojenosti, vytvořen formou kvantitativního výzkumu. Po vyhodnocení svého výzkumu, zahrnu do empirické části mé práce i výsledky zmiňovaných dotazníků spokojenosti za rok 2010 – 2013. Tyto data NZDM Fénix zpracovává stejným postupem, jako je uveden výše u mnou zpracovaného dotazníku (viz 12.1. Kvantitativní dotazník). Na konci výzkumu provedu shrnutí mého dotazníkového šetření s výsledky šetření NZDM Fénix za rok 2010 – 2013.

12.3

Výběr výzkumného souboru

V rámci výzkumu jsem oslovila pomocí dotazníku aktivní uţivatele z NZDM Fénix. Převáţná část oslovených respondentů byla z NZDM Fénix v Hranicích, kde v roce 2013 byla největší návštěvnost. Minimální skupina dalších oslovených respondentů byla z NZDM Fénix v Potštátě, kde v roce 2013 výrazně poklesl zájem o sluţby tohoto typu zařízení. Dotazníky byly předány i uţivatelům v pobočce v Lipníku nad Bečvou, která je nově zavedená od 7. 1. 2014. V této pobočce jsou uţ zaznamenáni plánující uţivatelé, 37

ale převáţná část ostatních uţivatelů stále spadá pod zájemce o sluţbu, kteří se nachází teprve na začátku seznamování se s celým procesem individuálního plánování. O spolupráci jsem poţádala pracovníky NZDM v přímé péči, kteří mi přislíbili v případě potřeby při vyplňování dotazníku být nápomocni uţivatelům. Celkem jsem rozdala 70 dotazníků pro uţivatele. NZDM Fénix zaznamenalo v roce 2013 celkový počet 84 uţivatelů. Z tohoto počtu zařízení eviduje 14 uţivatelů, kteří v roce 2013 ukončili smlouvu o poskytování sociálních sluţeb NZDM Fénix. Návratnost dotazníků byla niţší, podařilo se mi oslovit 50 respondentů, ať uţ osobně, případně prostřednictvím ostatních pracovníků zkoumaného zařízení. Z toho vyplývá, ţe vzorek pro výzkum je tvořen z odpovědí od 71% současných aktivních uţivatelů NZDM Fénix.

38

13. Výsledky výzkumu V této kapitole se budu věnovat výsledkům kvantitativního výzkumu, zaznamenala jsem výstupy dotazníkového šetření v rámci ověření mnou stanovených. Výsledky jsem znázornila pomocí grafů. Jedna odpověď respondenta měla číselnou hodnotu jednoho znaku na grafu. V této kapitole jsem uvedla i výsledky dotazníků spokojenosti NZDM Fénix.

13.1 Výsledky dotazníkového šetření v rámci absolventské práce Graf. č. 1. Statistické rozdělení respondentů podle poboček NZDM Fénix Z dotazníku vyplývá, ţe převáţná část respondentů byla z pobočky NZDM Fénix v Hranicích.

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Počet respondentů dle pobočky zařízení

Hranice Potštát Lipník nad Bečvou

39

Graf č. 2. Statistické rozdělení respondentů podle délky využívání služeb NZDM Fénix. V dotazníku se prokázalo, ţe respondenti byli převáţně uţivatelé vyuţívající sluţby NZDM dlouhodoběji, tudíţ tato převáţná část by individuální plánování měla znát a být do něho zapojena, ať uţ v minulých obdobích nebo v současnosti.

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

délka docházení respondentů do zařízení

pár týdnů6 měs. - 1 1 rok a rok déle

Graf č. 3. Je znám pojem „individuální plán“ uživatelům NZDM Fénix? V tomto grafickém znázornění je patrné, ţe celkově 45 respondentů z 50 oslovených (tudíţ většina oslovených respondentů) je si vědoma pojmu „individuální plán“ spojeného s poskytováním sluţeb NZDM Fénix. 45 40 35 30 25

1 odpověď = 1 znak

20 15 10 5 0 Ano

Ne

Nevím

40

Graf č. 4 Měli oslovení respondenti někdy individuální plán v NZDM Fénix? V rámci vyhodnocení tohoto grafu je patrné, ţe velký počet uţivatelů (43 respondentů) byli nebo jsou v procesu individuálního plánování v NZDM Fénix. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Počet respondentů

Ano, měl

Ne, neměl(a)

Nevím

Graf č. 5. Jsou si uživatelé vědomi, jak takový individuální plán vypadá? Celkem 45 respondentů je si vědoma, jak individuální plán vypadá, mají o něm povědomost.

1 respondent = 1 znak 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1 respondent = 1 znak

Ano V rámci

Ne

vyhodnocení

Nevím předcházejících

otázek,

věnovaných

především

určení

povědomosti uţivatelů o individuálním plánování v NZDM Fénix, bylo zjištěno, ţe z 50 41

oslovených respondentů tuto povědomost má 45 uţivatelů. Úspěšnost zařízení v tomto bodě je 90% (výpočet procentuální míry, kde 50 respondentů je bráno jako 100% zkoumaný vzorek). Těchto 45 respondentů mohlo odpovídat na další otázky zaměřené na spokojenost uţivatelů. Graf č. 6 Má odpovídají respondent zrovna nějaký individuální plán v NZDM Fénix? Ze zmiňovaných 45 respondentů je 35 uţivatelů momentálně plánujících. 35 30 25 20 1 respondent = 1

15 10 5 0 Ano

Ne

Nevím

Graf. č. 7 Znají uživatelé NZDM Fénix grafický typ individuálního plánu? Zároveň s výsledků vyplývá, ţe také 35 uţivatelů zná i moţnost graficky znázorněného IP. Celkem 10 respondentů s tímto nejsou obeznámeni.

35 30 25 20

1 respondent = 1 znak

15 10 5 0 Ano

Ne

Nevím

42

Graf č. 8 Znají uživatelé NZDM Fénix pojem „klíčový pracovník“? Jeden z výsledků ohledně hypotézy č. 2 dokazuje, ţe všech 45 respondentů je seznámena s pojmem „klíčový pracovník“. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1 respondent = 1 znak

Ano

Ne

Nejsem si jistý(á)

Graf č. 9 Jsou spokojeni uživatelé NZDM Fénix se svými klíčovými pracovníky? Spokojenost s klíčovými pracovníky prokázalo jen 35 uţivatelů. Úspěšnost zařízení v míře spokojenosti uţivatelů s klíčovými pracovníky je tak jen 78% (výpočet procentuální míry, kde 45 respondentů je bráno jako 100% výzkumný vzorek).

35 30 25 20

1 respondent = 1 znak

15 10 5 0 Ano

Ne

Nevím

43

Graf č. 10 Jsou informace ohledně individuálního plánování pro uživatele NZDM Fénix dostatečné? Z 45 dotázaných odpovědělo 38 respondentů, ţe se jim informace zdají dostatečné. Dva respondenti si nejsou jistí a 5 respondentů zhodnocují informace jako nedostatečné.

1 respondent = 1 znak 40 35 30 25 1 respondent = 1 znak

20 15 10 5 0 Ano

Ne

Někdy

Graf č. 11 Rozumí uživatelé NZDM Fénix pokaždé svému individuálnímu plánu? I přes to, ţe se většinově uţivatelům zdají informace dostatečné, tak jak v předchozím dotazu i v tomto vychází najevo, ţe většina uţivatelů svému individuálnímu plánu rozumí. Přesto se 2 uţivatelé vyjádřili, ţe se v něm nevyznají a 5 uţivatelů nemá stabilní názor (někdy Ano, někdy Ne).

40 35 30 25 20

1 respondent = 1 znak

15 10 5 0 Ano, rozumím mu vždy

Někdy Ano, někdy ne 44

Graf č. 12 Vyhovují volnočasové aktivity v klubu uživatelům jako součást jejich individuálních plánů? Celkem 40 respondentů vyhovuje, ţe součásti jejich individuálních plánů jsou i volnočasové aktivity, díky kterým vznikají různé sociální intervence (viz kapitola č. 5).

40 35 30 25 20 15 10 5 0

1 respondent = 1 znak

Ano

Ne

Nejsem si jistý(á)

Graf č. 13 Připadá uživatelům NZDM Fénix jejich individuální plány složité Sestavené individuální plány připadají 2 uţivatelům ze 45 respondentů sloţité, přesto 31 uţivatelů jsou s tímto spokojeni a 12 uţivatelům dává přednost grafickým, individuálním plánům, které jsou pro ně méně sloţité.

35 30 25 20 15 10 5 0

Ne, jsem s nimi spokojen(a) Formulářový ano, obrázkový ne 1 respondent = 1 znak

Ano, zjednodušil bych je

45

Graf č. 14 Pomáhá uživatelům plánování jednotlivých kroků k dosažení jejich cílů v individuálním plánování? Z výsledků vyplývá, ţe 41 respondentů má stanovisko, ţe vytyčení jednotlivých kroků jim v individuálním plánu pomáhá. 4 respondenti nejsou vůbec seznámeni s tím, co to jednotlivé kroky jsou. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1 respondent = 1 znak

Ano

Nevím, co jsou to jednotlivé kroky

Graf č. 15 Pomáhá NZDM Fénix uživatelům v dosažení jejich cílů, přání a potřeb? Významný výsledek vyplývá i z této otázky v dotazníku. Velká část respondentů (celkem 42 dotázaných) odpovědělo, ţe jim NZDM pomáhá v naplňování cílů. 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1 respondent = 1 znak

Ano

Ne

Nevím

46

Shrnutí výsledků z kvantitativního dotazníku: Z výsledků vyplývá, ţe 90 % uţivatelů je si vědomo o tom, ţe součástí poskytovaných sluţeb NZDM Fénix je i individuální plánování. Uţivatelé jsou převáţně spokojeni s mnoţstvím informací a také s tím, jak jim zařízení pomáhá naplňovat jejich potřeby, přání a cíle. Nedostatek vyjádřili uţivatelé v dotazníku především u klíčových pracovníků.

13.2 Výsledky dotazníků spokojenosti NZDM Fénix za rok 2010 – 2013 NZDM Fénix v rámci dodrţování standardů dbá i na kvalitní poskytování sociálních sluţeb. K tomuto přístupu neodmyslitelně patří i pravidelné zjišťování evaluace uţivatelů. V této podkapitole uvedu výsledky dotazníků spokojenosti NZDM Fénix za roky 2010 – 2013 získané kvantitativním výzkumem. Data jsou graficky zpracované. Graf č. 1 Zhodnocení roku 2010 Za rok 2010 odpovídalo na dotazníky spokojenosti celkem 15 respondentů. Z toho 13 uţivatelům připadají sluţby NZDM uspokojující. 14 12 10 8 1 respondent = 1 znak

6 4 2

Ujde to

Nejsem, spokojen

0 Ano, jsem spokojen

Nic moc

47

Graf č. 2 Zhodnocení roku 2011 Za rok 2011 s navýšil počet odpovídajících respondentů, sluţbu ohodnotilo 24uţivatelů, z toho 17 uţivatelů uznává sluţby NZDM jako uspokojující.

Jsi spokojen se službami NZDM Fénix za rok 2011? 20 15 10

1 respondent - 1 znak

5 0 skvělé velmi dobré špatné dobré

Graf č. 3 Zhodnocení roku 2012 Za rok 2012 byla návratnost dotazníků spokojenosti od 25 respondentů

Zhodnocení celkově NZDM Fénix za rok 2012 20 1 respondent 1 znak

10 0 skvělý ujde to

Ne

Uspokojovala NZDM Fénix tvé potřeby v roce 2012? 30 20 10

1 respondent 1 znak

0

48

Graf č. 4 Zhodnocení roku 2013 Dotazníky spokojenosti za rok 2013 byly vyhodnocovány od 23 uţivatelů.

Jsi spokojen se službami NZDM Fénix za rok 2013? 20 15 10 5 0

1 respondent - 1 znak

13.3 Shrnutí výsledků NZDM Fénix a kvantitativního výzkumu absolventské práce Oproti pravidelným dotazníkům spokojenosti NZDM Fénix se mi v rámci mého výzkumu podařilo oslovit daleko větší počet respondentů, čímţ se výzkum stává objektivnější. Dotazníky spokojenosti NZDM Fénix jsou mířeny otázkami na celkovou spokojenost uţivatelů, v mém dotazníku jsem se zaměřila na dílčí hypotézy a vyplynulo z odpovědí respondentů, ţe část uţivatelů není spokojena se svými klíčovými pracovníky. Z výsledků mnou sestaveného dotazníku také je patrné, ţe individuální plán je pro většinu uţivatelů srozumitelný, přesto část respondentů se více přiklání ke grafickému znázornění individuálního plánu. Z grafů NZDM Fénix je odvoditelné, ţe se míra spokojenosti uţivatelů se sluţbou v posledních třech letech drţí ve stabilní rovině.

49

Závěr V této práci se věnuji individuálnímu plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ Fénix. V teoretické části mé práce jsem nejen přiblíţila čtenářům o jaký typ sociální sluţby se jedná, ale i jaká je její cílová skupina a specifika pro tuto formu zařízení typická. V jednotlivých kapitolách teoretické části mé práce se věnuji i přiblíţení tématiky standardů v kontextu NZDM. Dále směřuji text mé práce jiţ na přímo vybraný typ zařízení. Cílem mé práce je popsat specifika individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ Fénix a zjistit povědomost uţivatelů o individuálních plánech včetně zpětné vazby ohledně jejich spokojenosti s takto vymezeným a metodicky nastaveným systémem uspokojování potřeb a naplňování cílů. Z toho důvodu jsem se v teoretické části mé práce dále věnovala jiţ přímo jen NZDM Fénix a objasnění metodického vymezení standardu č. 5 v této sociální sluţbě. Jedním z přínosů mé práce je právě ukázka moţnosti metodického ukotvení individuálního plánování ve sluţbách, kde hlavní nástroj práce je vyuţívání volnočasových aktivit a cílová skupina je specifická věkem i poţadavky na sociální sluţby. K těmto náhledům poslouţí i příklady individuálních plánů z NZDM Fénix uvedených v příloze této práce. Na teoretickou část práce jsem navázala výzkumem. V empirické části jsem vyobrazila výzkumný soubor i metodu výzkumu a následně také vyhodnocení výsledků. V mé práci jsem došla k závěrům, ţe většina uţivatelů NZDM Fénix vnímá individuální plánování v této sluţbě jako uspokojující. Přesto jak je i z grafů patrné, nic není 100% dokonalé a to platí i pro nastavování individuálních plánů tak, aby splňovala nejen všechny povinná kritéria, ale odpovídala i na potřeby klientely. Výsledky mé práce poslouţí pro zařízení jako hodnotná evaluace od vyššího počtu respondentů, neţ zařízení získává při kaţdoročním zhodnocení sluţby. Zároveň z výsledků je patrné, ţe je v zařízení důleţité zaměřit se i na rozvoj klíčových pracovníků, kteří v pozici tzv. koordinátorů individuálního plánování jsou pro tento proces nezbytnou sloţkou. A právě u této sloţky byly v rámci výzkumu zjištěny rezervy, na kterých by zařízení mohlo nadále pracovat. Je důleţité konstatovat, ţe 50

specificky nastavené individuální plánování NZDM Fénix podléhá tak jako ostatní metodické pokyny tohoto zařízení kaţdoročním revizím. Tím je přizpůsobováno komplexně praktickým zkušenostem pracovníků i přáním a potřebám cílové skupiny v souladu s normami a kritérii sociálních sluţeb.

51

Seznam příloh:    

Příloha č. 1 Individuální plán krátkodobého typu Příloha č. 2 Individuální plán dlouhodobého typu Příloha č. 3 Grafická podoba individuálního plánu Příloha č. 4 Kvantitativní dotazník

Příloha č. 1. Příklad krátkodobého individuálního plánu:

Individuální plán uţivatele Jméno uţivatele:

Jana X.

Název Ind. plánu:

Doprovod do gynekologické ambulance

Cíl uţivatele:

Pomoc a podpora ze strany klíčového pracovníka při první návštěvě gynekologa – odstranění strachu z lékařských institucí. Krátkodobý

Typ IP:

Datum: 5. 12. 2013

Zúčastněné osoby na IP:

KP – Kateřina Lisová, Jana X., odborný lékař Mudr. Jan Rodner

Proces pozitivně ovlivňuje

Uţivatelka má s KP vztah zaloţený na důvěře a vzájemném respektu, pracovnice je pro ni motivující. Strach a jiné emoce bránící uţivatelce k samostatné návštěvě instituce

Proces negativně ovlivňuje

Plán spolupráce  Uţivatelka přišla do zařízení s tím, ţe po delších úvahách má zájem o návštěvu lékaře za účelem prohlídky. Ví, kterého lékaře navštívit, ale sama má různé emoce, které ji v návštěvě lékaře brání (strach, stud apod.). Uţivatelka tvrdí, ţe kdyby o něco takového poprosila své rodiče, byla by potrestaná (pohlavek). Poprosila mě, zda bych jí byla oporou při první návštěvě u gynekologa. Domluvila jsem se s uţivatelkou na těchto krocích: 1) Dodám uţivatelce informace potřebné k objednání (telefonní kontakt, adresu apod.) 2) Uţivatelka si objedná termín k odbornému lékaři a v tomto datu ho společně navštívíme. 3) Cílem uţivatelky je překonat strach z návštěvy lékaře – společně budeme komunikovat a snaţit se o překonání strachu.

Průběh Dne: 5. 12. 2013  Dodala jsem uţivatelce telefonní číslo a adresu na gynekologického lékaře, kterého hodlá navštívit.  Uţivatelka semnou konzultovala, jak má přes telefon komunikovat.  Samostatně uţivatelka do ordinace zavolala a objednala si termín.  Doprovodila jsem uţivatelky do ordinace. Sraz jsme si dali přímo v NZDM Fénix a následně jsme šli k lékaři. V čekárně uţivatelka předala kartičku pojištěnce a docela nervózně poposedávala. Vysvětlila jsem Janě X., co jí čeká a jak to bude asi probíhat, aby byla klidnější a věděla, na co má být připravená. Uţivatelka mi svými slovy potvrdila, ţe v ordinaci uţ to samostatně zvládne. Nadále jsem rozhovor stočila na její zájmy a volnočasové aktivity, abych odpoutala Janinu pozornost od celkového dojmu čekárny a těhotných ţen v ní. Jana se při rozhovoru dokázala myšlenkami odpoutat a bavit se i o jiných věcech. Kdyţ na Janu přišla řada., znervózněla, ale odhodlala se a odešla do ordinace. Po půl hodině přišla uţivatelka zpátky s úsměvem na tváři. Sdělila mi, ţe pan doktor je velmi příjemný. Lékař jí poskytl preventivní prohlídku a domluvil se s ní na pravidelných kontrolách.  Zhodnocení: 10.12.2013 Uţivatelka ústně zhodnotila: „ţe sama by tam nikdy nešla a ţe je velmi ráda, ţe uţ ví, ţe to není hrůza, i kdyţ se pořád stydí a připadá si zvláštně“. Za doprovod mi přímo poděkovala. U Jany bylo patrné, ţe pochází z rodiny, kde po téhle stránce, nemohla vyhledat potřebné informace, podporu ani pomoc. NZDM Fénix tak poskytlo uţivatelce nejen informační servis, poradenství, ale zároveň spolupracovalo na jejím doprovodu do instituce. Cílem uţivatelky bylo dosáhnout změny v postoji a strachu k samostatné návštěvě lékaře. Díky doprovodu klíčového pracovníka se její cíl podařilo naplnit zcela. Podpis uţivatele: Podpis klíčového pracovníka:

53

Příloha č. 2 Příklad individuálního dlouhodobého plánu:

Individuální plán uţivatele Jméno uţivatele:

Adéla

Název Ind. plánu:

Nalézt nové způsoby trávení volného času, začlenit se do skupiny vrstevníků Nenudit se a nepotloukat se po ulici, najít si kamarádky stejného věku dlouhodobý

Cíl uţivatele: Typ IP:

Datum:

4. 6. 2012

Zúčastněné osoby na IP:

Uţivatelka, KP – Markéta Seitlová, pracovníci NZDM, uţivatelé NZDM, spoluţáci ze školy uţivatelky

Proces pozitivně ovlivňuje

Zájem uţivatelky o aktivní vyuţívání nabídky klubu, vstřícná a milá povaha uţivatelky Uţivatelčin stud, nedokáţe se projevit ve skupině

Proces negativně ovlivňuje

Plán spolupráce Adéla (9let) objevila klub teprve nedávno, a důvodem proč jej začala navštěvovat pravidelně, je pracovní vytíţenost rodičů. Adéla se nudí a potlouká bezcílně po venku, případně se věnuje mladší sestře. Má jednu kamarádku, se kterou tráví svůj volný čas, ale ta je o 4 roky starší. Domluvily jsme se na následujícím individuálním plánu: Adéla by chtěla svůj čas vyuţívat lépe, neţ doposud. Chtěla by se zúčastňovat plánovaných volnočasových aktivit klubu, především výtvarných, hudebních, sportovních, vaření, filmový klub, apod…). Protoţe Adéla netráví moc času s kamarádkami, pouze s o 4 roky starší kamarádkou, která jí také Nízkoprahovku Fénix ukázala, chtěla by také zapadnout do skupiny stejně starých dětí, které navštěvují klub. Docházkou do klubu má šanci poznat nové kamarády, navíc v bezpečném prostředí, kde jí nehrozí případné sklouznutí k rizikovému chování, tak, jako na ulici (především kouření). Adéla přiznala, ţe ve společnosti starších kamarádek má k cigaretám přístup a moţnost experimentovat (zkoušet to). Zhodnocení: po 6 měsících, tj. 11/2012 společně zhodnotíme, zda se Adéla začlenila do skupiny stejně starých dětí a jestli získala prostřednictvím klubu náplň svého volného času, která jí vyhovuje a rozvíjí její schopnosti Průběh 16. 6. – výlet do Lipníku n. B. – motokáry: Adéla měla moţnost vyzkoušet si aktivitu, kterou ještě nikdy nezkusila, radost měla také z jízdy vlakem, protoţe jela prozatím jen dvakrát v ţivotě. Poznala taktéţ uţivatele z Potštátu. Při seznamování se neobratně ptala jedné z uţivatelek na původ pigmentových nerovností ve tváři. Otázka oslovenou nepříjemně překvapila, proto jsem odvedla řeč jinam a Adéle později taktně naznačila, ţe některé přímé otázky nejsou příliš vhodné a je potřeba volit kdy a jak se ptáme. Pro Adélu je to ale další zkušenost. 26. 6. – účast na volnočasové aktivitě - smaltování 27. 6. – účast na dívčí párty v Hranicích – zde vyuţila prostor pro seznámení se s novými tvářemi a pobavení se, zúčastnila se besedy o poruchách příjmu potravy a menstruaci 54

3. 7. – účast na výletu na plovárnu v Hranicích – zde se blíţe poznala s uţivatelkou Pavlínou a dalšími uţivateli. Adéla navazuje nové vztahy ráda, v prostředí NZDM jí to jde snadněji. 15. 8. – účast na cyklovýletě na Jadran. Adéla zjistila, ţe její fyzická kondice je velmi špatná, nebyl ale problém s čekáním, uţivatelé byli velmi tolerantní. Uţivatelé, které Adéla ještě neznala, se s ní rychle skamarádili. Dokonce si s jedním hochem nachvíli vyměnila kolo za brusle. Do klubovny nyní uţivatelka chodí méně často. 10. 9. – Adéla začala opět navštěvovat klub pravidelněji. S novým školním rokem jí přibyla angličtina a ona si poţádala o samostatný IP zaměřený na zvládnutí školní látky, viz. IP 05092012. Zároveň si postěţovala, ţe ji uţ nebaví poslouchat, kdyţ jí neustále kamarádka (taktéţ uţivatelka) vypráví o svých kamarádech ze sociální sítě Facebook. Hovořily jsme proto o tom, jak takovou věc kamarádce naznačit a o moţných způsobech odmítání v různých situacích. 17. 10. – Adéla se zúčastnila volnočasové aktivity vaření, kde si vyzkoušela pečení jablečného štrůdlu z kynutého těsta. Pečení probíhalo kolektivně, proto bylo třeba domlouvat se, kdo si co vezme na starost. Vznikla vhodná příleţitost pro interakci s jinými vrstevníky. 18. 10. – Adéla se zúčastnila výroby karnevalových masek. Při této aktivitě se projevila drobná sobeckost, která byla usměrněna. Uţivatelka si ţádala zapůjčení nové sady pastelek namísto pomůcek, které jsou běţně k dispozici na klubu. Ţádala také vytištění předlohy, kterou vyhledaly společně s pracovnicí předchozí denní sluţby. Masku se nám ale nepodařilo zpětně vyhledat. Byly jí nabídnuty alternativní návrhy masek, ze kterých si vybrala. Následně ale měla zlost, ţe si jiná uţivatelka vybrala stejný typ. Snaţila jsem se situaci uklidnit slovy, ţe kaţdá z masek bude jinak barevně provedená, a proto bude kaţdá originál. Masku jsem nemohla slíbit výhradně Adéle, neboť před 2dny si tento typ vybraly i další uţivatelé. Uţivatelka se hájila tím, ţe pracovnice jí předchozí den slíbila nové pastelky a masku, kterou nikdy jiný nebude mít. Oponovala jsem tím, ţe je třeba nedělat rozdíly mezi uţivateli, pastelky na klubu jsou po zastrouhání pouţitelné, proto jí nebude vyhověno. K dispozici byly z nových pomůcek vytaţeny fixy, opět ale pro všechny uţivatele. Masku, kterou si vybrala jako náhradní, a kterou uţ chtěly i jiné uţivatelky, jsem ostatním nemohla zakázat. Poţádala jsem pouze uţivatelky, aby motivy na masce nekopírovaly. Uţivatelka se nakonec se situací smířila a sama se snaţila domluvit se s ostatními, aby si kaţdá udělala masku jinou. 18. 10. Adéle byla nabídnut víkendový výlet na motokáry do Lipníka n. B., přislíbila účast. 20. 10. Se Adéla zúčastnila výletu do Lipníka nad Bečvou na motokáry, bohuţel se během akce přihodilo, ţe nemohla proběhnout akce v původním plánu, takţe místo motokár proběhla jen prohlídka města s návštěvou cukrárny. Zde ale uţivatelka měla moţnost v kolektivu s ostatními se více zapojovat, díky menšímu počtu uţivatelů Adéla neměla problém s komunikací, rychle zapadla do kolektivu. 31. 10. 2012 se uţivatelka zúčastnila Halloweenského karnevalu, do kterého se aktivně zapojovala s uţivateli i v podobě vyrábění masek. Během soutěţí se nejprve hodně ostýchala, nechtěla, aby se ztrapnila, později se ale dokázala uvolnit. 1. 11. 2012 Adéla se zapojila do volnočasové pravidelné aktivity klubu, která je zaměřená na rozvoj grafických dovedností uţivatelů. Během této činností měla uţivatelka moţnost vyzkoušet si tvorbu komiksových postav. Tyto postavy jsou většinou originální, a tudíţ nedocházelo k nějakým naráţkám a posuzování, přispělo to k stmelení

55

uţivatelů. Během kreslení chtěla Adéla jeden z obrázků uţivatelů zkritizovat, uvědomila si ale, ţe v kolektivu uţivatelů, kteří kreslí, se kritika neděje a nepřispěla by tak ke svému začlenění. Kritiku tudíţ nakonec převedla do zábavné formy. Zhodnocení: Datum: 22. 11. 2012 Uţivatelka zhodnotila toto IP jako úspěšné. Cíl byl naplněn zcela. V NZDM se Adéla velmi snadno začlenila mezi ostatní uţivatele. Zároveň se v zařízení začala věnovat plánovaným aktivitám, které dokáţe sama rozvíjet i ve volném čase doma např. výtvarné aktivity. Kromě těchto aktivit se Adéla zúčastnila i spousty akcí a výletů v rámci NZDM. Tato zpestření pomohla nejen rozšířit obzor uţivatelce o moţnostech trávení volného času mimo ulici, ale zároveň přispěla k sníţení dopadů působení patologických jevů v jejím okolí (především drobná kriminalita, šikana apod.). Uţivatelka si v zařízení i našla kamarády, s kterými tráví čas mimo NZDM správným a adekvátním způsobem. Uţivatelka podnikala své stanové kroky samostatně, ale zhodnotila pomoc ze strany pracovnic a zařízení jako pro ni velmi přínosné. Podpis uţivatele: Podpis klíčového pracovníka:

56

Příloha č. 3 Příklad grafického individuálního plánu: Do kdy: června 2014

Individuální plán – Martina B. Můj cíl: Já vím, jak se učit a plánovat si učení sama Sama si chystám věci do školy, zvládám domácí úkoly a přípravu sama

Chystám se předem do školy, domácí úkoly probírám se svým KP, ale dělám je samostatně Pracovníci mi pomáhají s tvorbou a kontrolou mých domácích úkolů Sama se budu připravovat, ale domácí úkoly budu řešit ještě za pomocí pracovníků Budu chodit do Nízkoprahu, budu komunikovat s klíčovou pracovnicí. Ukáţu ji, co se učím, co mi ve škole jde a co mi nejde

Sama si vezmu do klubu potřebné učení na další den a s pomocí pracovnice se připravím

57

Příloha č. 4 Kvantitativní dotazník Ahoj, známe se, já jsem Kačka a pracuji v NZDM Fénix. Mám prosbu, studuji Vyšší odbornou školu, a abych ji úspěšně ukončila, potřebuji tvou pomoc. Vyplň prosím tento dotazník. Neboj se a odpovídej pravdivě. Dotazník je anonymní – nikdo nemusí a nebude vědět, když nebudeš chtít, že jsi to vyplňoval ty. Pokud budeš potřebovat pomoc s vyplněním, řekni jakémukoliv pracovníkovi NZDM Fénix (Kačka, Marťa, Petr, Markéta H., Markéta P.). Správné odpovědi zakroužkuj. Děkuji za pomoc Kačka Tvé jméno, přezdívka…………………………………...(Nevyplňuj, pokud chceš být anonymní)

1) Kolik je ti let? Uveďte věk ……………….. 2) Kde klub NZDM Fénix navštěvuješ? a) Hranice b) Potštát c) Lipník nad Bečvou 3) Jak dlouho uţ klub NZDM Fénix navštěvuješ? a) Pár týdnů b) 6 měsíců aţ 1 rok c) 1 rok a déle Část 1. 1) Říkají ti něco slova „individuální plán“? a) Ano b) Ne c) Nejsem si jistý(á) 2) Měl(a) jsi někdy individuální plán v NZDM Fénix? a) Ano, měl(a) b) Ne, neměl(a) c) Nevím 3) Víš, jak individuální plán (zaloţený v tvé sloţce) vypadá? a) Ano b) Ne c) Nevím, ještě jsem ho asi neviděl(a) Pokud jsi na tyto otázky odpověděl(a) ne, nemusíš odpovídat dál. Děkuji za vyplnění. 4) Máš momentálně nějaký individuální plán v NZDM Fénix? a) Ano, mám b) Ne, nemám c) Nevím 5) Znáš grafický (obrázkový) individuální plán? a) Ano b) Ne c) Nevím

58

6) Víš, kdo je to klíčový pracovník? a) Ano b) Ne c) Nejsem si jistý(á) Prosím otoč list a vyplň druhou stranu, děkuji. Část 2 7) Jsi spokojený s tvým klíčovým pracovníkem? a) Ano b) Ne c) Nevím 8) Jsou informace ohledně individuálního plánování od tvého klíčového pracovníka v NZDM Fénix dostatečné – stačí ti? a) Ano b) Ne c) Nevím, neumím to posoudit 9) Rozumíš pokaţdé svému individuálnímu plánu? a) Ano, rozumím mu vţdy b) Ne, nevyznám se v něm c) Někdy ano, Někdy ne 10) Vyhovuje ti vyuţívání volnočasových aktivit v rámci svého individuálního plánu (ping pong, st. fotbal, malování apod.) v klubu i mimo něj (poznávací výlety)? a) Ano b) Ne c) Nevím 11) Připadá ti tvůj individuální plán sloţitý? a) Ano, zjednodušil bych ho b) Ne, jsem spokojený s tím jaký je c) Formulářový ano, obrázkový ne d) Nevím, nejsem si jistý(á) 12) Pomáhá ti plánování jednotlivých kroků k dosaţení cíle v individuálním plánu? a) Ano b) Ne c) Nevím, co jsou to „jednotlivé kroky“ 13) Pomáhá ti NZDM Fénix v dosaţení tvých cílů? a) Ano b) Ne c) Nevím, někdy ano, někdy ne Moc děkuji za vyplnění a za tvůj čas. Kačka z NZDM Fénix

59

Seznam použité literatury: Bednář M. 2012. Kvalita v sociálních sluţbách. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Burešová L. 2010. Vliv Nízkoprahových zařízení na kvalitu ţivota dětí a mladistvých. Bakalářská práce. Olomouc – UP pedagogická fakulta. Dostupné téţ z: http://theses.cz/id/qn291w/82845-948539262.pdf [cit. 10. 3. 2014] Česká asociace streetwork o.s. 2008. Pojmosloví Nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ. Praha. Dostupné téţ z: http://www.streetwork.cz/images/download/Pojmoslovi_text.pdf [cit. 14. 4. 2014] Česká asociace streetwork o.s. 2007 - 2009. Kontaktní práce. Praha. Dostupné téţ z: http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1448 [ cit. 5. 3. 2014] Česká asociace streetwork o.s. 2006. Standardy kvality sociálních sluţeb pro NZDM. Praha. Dostupné téţ z: http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=195 [ cit. 1. 2. 2014] Disman M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum Herzog A. [on-line] „Zaznamenávání individuálních plánů“ Aktualizace: 7. 3. 2011. Dostupné z http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=3029 Charita Hranice. 2013. Metodické pokyny NZDM Fénix, interní předpisy. Charita Hranice. 2012. Výroční zpráva. [hlavní webové stránky organizace]. Dostupné téţ z: http://hranice.charita.cz/res/data/004/000523.pdf?seek=1372854219 [cit. 1. 4. 2014] Jedlička R. a kol. 2004 Děti a mládeţ v obtíţných situacích. Praha: Themis Kol. autorů. 2008. Standardy kvality sociálních sluţeb. Výkladový sborník pro

60

poskytovatele. Praha: MPSV ČR Kunc S. 2009.“Dohody a naplňování klíčových standardů kvality v NZDM“ in Česká asociace streetwork o. s. (eds.). Kontaktní práce. Dostupné téţ z: http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1385 [cit.14. 4. 2014] Matoušek O. a kol. 2003. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál Matoušek O. a kol. 2001. Základy sociální práce. Praha: Portál Matoušek O., Kroftová A. 2003. Mládeţ a delikvence. Praha: Portál Matoušek O., Kodymová P. 2005. Sociální práce v praxi. Praha: Portál Musil L. 2007 „Kvalifikovaný sociální pracovník je schopen s klientem samostatně pracovat.“ Sociální práce/Sociálná práca. (7) 1: 9 Navrátil P., Musil L. 2000. Sociální práce s příslušníky menšinových skupin. Sborník prací fakulty sociálních studií Brněnské univerzity. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné téţ z: http://socstudia.fss.muni.cz/sites/default/files/Navr%C3%A1til,%20Musil.pdf [cit. 14. 4. 2014] Navrátil P. 2001. Teorie a metody sociální práce. Brno: Zeman M. Pikalová K. 2010 Individuální plánování v sociálních sluţbách – v kontextu standardů kvality poskytování sociálních sluţeb a praxe. Diplomová práce. Olomouc: UP pedagogická fakulta. Dostupné téţ z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0C C8QFjAB&url=http%3A%2F%2Ftheses.cz%2Fid%2F5mikmb%2F87760231545582.doc&ei=l05VU6edNquy7Ab38YDQDg&usg=AFQjCNF1LsUmHL HkkyF0zu1Ik2Bq0Y-LBA&bvm=bv.65058239,d.ZGU [cit. 12. 1. 2014] Reichel J. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Grada Publishing a.s. Stehlíková S. 2012. Metody práce s klientem v NZDM. Případová studie NZDM Půda. Bakalářská práce. Brno: FF – Masarykova univerzita. Dostupné téţ z: http://is.muni.cz/th/208779/ff_b/Bakalarska_prace.docx.pdf [cit. 11. 4. 2014] Vágnerová M. 2004. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, v platném znění. Dostupné téţ z: 61

http://www.mpsv.cz/files/clanky/11911/vyhlaska_505-2006.pdf [cit. 6. 4. 2014] [cit.14. 4. 2014] Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, v platném znění. Dostupné téţ z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf [cit. 9. 11. 2013]

62

Anotace: Název: Specifika individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ Fénix Absolventská práce popisuje specifika individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládeţ Fénix. Teoretická část poukazuje na specifika této sociální sluţby spolu se sociálními intervencemi, které vznikají v průběhu poskytování sluţby. Také je zde uveden popis povinných náleţitostí individuálního plánování v NZDM Fénix. Empirická část práce je zaměřena na syntetizování principů kvantitativního výzkumu pro stanovení povědomí uţivatelů o NZDM Fénix a následovně vyhodnocení jejich zpětné vazby na proces individuálního plánování v tomto zařízení. Klíčová slova: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ, individuální plánování, sociální sluţba, uţivatelé.

Abstract: Title: Specifics of individual planning at Low-threshold facility for children and youth Fénix Graduation thesis describes specifics of individual planning in low-threshold facility for children and youth Fénix. Theoretical part highlights the specifics of this social service together with social interventions arising during providing service. There is also a description of the various compulsory requirements of individual planning in NZDM Fénix. The research is focused on synthesizing principles of quantitative research for determination of users’ awareness of NZDM Fénix, followed by their self-evaluated feedback on process of individual planning in this institution. Keywords: Low-threshold facility for children and youth, individual planning, social service, users.

63