CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Evaluace výukových bloků v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež v Prostějově Téma práce: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ
Veronika Richterová Vedoucí práce: Mgr. Ivana Vybíralová
Olomouc 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně a všechny pouţité prameny a literaturu jsem uvedla v závěrečném seznamu.
V Olomouci dne 30. 4. 2013
Podpis:
Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Ivaně Vybíralové za vstřícnost, ochotu a trpělivost při tvorbě absolventské práce. Můj dík patří také mé rodině a přátelům, bez jejichţ trpělivosti a podpory by práce nemohla vzniknout.
Obsah: Úvod....................................................................................................................................... 4 Metodologie ........................................................................................................................... 5 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 6 1
2
Nízkoprahové zařízení ................................................................................................ 6 1.1
Pojem „nízkoprahovost“ ...................................................................................... 7
1.2
Základní rysy nízkého prahu ............................................................................... 8
1.3
Historie a vznik nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ .............................. 8
Charakteristika vývoje dítěte a mládeţe v období od 11 - 26 let .............................. 10 2.1
Hlavní typy rizik u dětí a mládeţe navštěvující nízkoprahové zařízení ............ 12
2.2
Instituce zabývající se rizikovou mládeţí.......................................................... 12
3
Sdruţení Podané ruce, O. S. ..................................................................................... 17
4
Evaluace .................................................................................................................... 20 4.1
Evaluace spokojenosti klientů ........................................................................... 20
4.2
Evaluace z hlediska práce s výsledky ................................................................ 21
4.3
Etické otázky při provádění evaluace ................................................................ 21
4.4
Provádění evaluace ............................................................................................ 22
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 25 5
6
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Prostějov ................................................. 26 5.1
Základní informace ............................................................................................ 26
5.2
Popis a charakteristika zařízení ......................................................................... 27
5.3
Pravidla NZDM PV ........................................................................................... 28
5.4
Nabízené sluţby................................................................................................. 29
5.5
Hodnocení sluţeb v NZDM PV ........................................................................ 30
Projekt „Kapesní průvodce ţivotem“ ....................................................................... 31 6.1
Obsah kaţdého bloku ........................................................................................ 31
6.2
Harmonogram projektu Kapesní průvodce ţivotem.......................................... 32
6.3
Zhodnocení jednotlivých bloků ......................................................................... 34
6.4
Celkové zhodnocení projektu ............................................................................ 45
Závěr .................................................................................................................................... 46 POUŢITÉ ZDROJE ............................................................................................................. 48
Úvod Téma práce jsem si vybrala z důvodu dlouhodobé spolupráce s Nízkoprahovým zařízením pro děti a mládeţ v Prostějově. V zařízení jsem vykonávala praxe ze systému praxí na VOŠs (Vyšší odborná škola sociální) CARITAS Olomouc, i dlouhodobou dobrovolnou stáţ. Zařízení je určeno pro děti a dospívající jedince, kteří jsou ohroţeni sociálně patologickými jevy spojenými s rizikovým chováním nebo ţijící v socio-kulturně znevýhodňujícím prostředí. Tato mládeţ se snadno dostává do různých konfliktů, které nejsou schopni sami řešit. Proto navštěvují nízkoprahové zařízení, kde hledají podporu, pomoc nebo samotné řešení jejich problémů. Chtěla bych ukázat, ţe existují zařízení, která se věnují neorganizovaným a rizikovým dětem a mládeţi a poskytují jim nejen bezpečný prostor na trávení volného času, ale také vhodnou a cílenou podporu ve všech směrech a důleţitou socializaci. Cílem mé práce je evaluace výukových bloků v rámci projektu Kapesní průvodce ţivotem, který v zařízení probíhal během roku 2012. Po celou dobu projektu jsem byla součástí realizačního týmu a svědomitě jsem zaznamenávala celý průběh projektu. Projekt byl rozdělen do šesti výukových bloků. Kaţdý blok má svůj název a předem stanovené cíle a aktivity, které se při realizaci kaţdého bloku naplňovaly. V teoretické části mé práce se zabývám pojmem nízkoprahové zařízení, charakterizuji Sdruţení Podané ruce, pod kterým Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ v Prostějově vystupuje, zpracováním evaluace a charakteristikou vývoje dítěte a mládeţe v období od 11 do 26 let. V praktické části přiblíţím konkrétní zařízení, a v rámci projektu Kapesní průvodce ţivotem se seznámíme s harmonogramem projektu a jeho jednotlivými vzdělávacími bloky. Cílem realizace projektu je plánovaná prevence, která má vést ke vzájemné toleranci, zlepšení sociálních dovedností a zvýšení informovanosti mládeţe o dopadech rizikového chování. Evaluaci budu zpracovávat na základě vlastních zjištěných skutečností, pomocí výpovědí pracovníků a vedoucí zařízení. Tím, ţe jsem byla přítomna kaţdému bloku, mohu subjektivně zhodnotit, zda byly naplněny jednotlivé cíle, které pracovníci stanovili před kaţdým blokem a zda je kaţdý výukový blok pro rizikové děti a mládeţ prospěšný.
4
Metodologie V rámci metodologie jsem pro tuto práci zvolila metodu evaluace, čili hodnocení jednotlivých výukových bloků projektu Kapesní průvodce ţivotem. Práce je rozdělena do kapitol, přičemţ v první, teoretické části, je popsáno nízkoprahové zařízení, pojem nízkoprahovost a základní rysy. V následujících kapitolách teoretické části je uveden vývoj dítěte od 11 do 26 let, věková skupina klientů zařízení, dále znaky rizikové mládeţe a moţné sluţby pro rizikovou mládeţ. Pro účely teoretické části této práce jsem pouţila a citovala zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, Klíma, P., Jedlička, R. - Kontaktní práce, Matoušek, O. - Sociální sluţby, Matoušek, O., Koláčková, J., Kodymová, P. - Sociální práce v praxi. V praktické části přibliţuji Nízkoprahové zařízení v Prostějově a stěţejní část práce je hodnocení jednotlivých bloků v projektu. Následuje hodnocení celého projektu, doporučení a závěr.
5
TEORETICKÁ ČÁST 1 Nízkoprahové zařízení Podle Matouška (2008, str. 117 – 118) je nízkoprahové centrum sluţba dostupná klientům bez nutnosti se objednávat, případně i bez nutnosti udávat vlastní totoţnost. Zařízení poskytující v ČR sluţby tohoto druhu mají podobu komunitních center pro děti a mládeţ, pro matky s dětmi, pro seniory, pro uţivatele návykových látek, pro osoby bez přístřeší, pro děti a mládeţ mající ambici spoluvytvářet ţivotní styl rizikových dětí a mládeţe a podpořit je při zvládání nepříznivých ţivotních podmínek, případně socializačních obtíţí. Nabízejí aktivity pro volný čas a poradenské sluţby, terénní sluţby, individuální případovou práci a zprostředkování jiné pomoci. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ se snaţí vyplnit volný čas dětí a mládeţe tak, aby byl smysluplný a pozitivní. Ve věku dospívání je mládeţ v kritickém období, kdy se mohou stát členy různých part. Dítě můţe lehce podlehnout sociálně patologickým jevům, jako jsou různé závislosti, krádeţe či záškoláctví. Nízkoprahová zařízení proto nabízí moţnost práce s touto mládeţí v rámci primární nebo sekundární prevence. Sluţbami, které nízkoprahové centrum nabízí, můţe být poradenství nebo volnočasové aktivity.
Tyto
sluţby
jsou
poskytovány
bezplatně.
Nízkoprahové
zařízení
je
charakteristické tím, ţe se snaţí vybudovat bezpečné prostředí, které je vhodné pro rozvoj osobnosti jedince. Je zde zaručena anonymita klienta. Nízkoprahové zařízení je také vhodnou alternativou pro mládeţ, která nemá prostory, ve kterých by se scházela a rozebírala starosti vyplívající z jejich věku. (Klíma, Jedlička, 2007, str. 11) „Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ poskytují ambulantní sluţby dětem a mládeţi ohroţeným sociálním vyloučením. Sluţba je určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeţi, kteří jsou ohroţeni sociálně patologickými jevy nebo mají vyhraněný ţivotní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepšit kvalitu ţivota cílové skupiny předcházením, sníţením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem ţivota, umoţnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu
6
mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Sluţba obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Sluţba se poskytuje bezúplatně.“ (www.mpsv.cz) Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách vymezuje Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ jako: „§62 (1) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ poskytují ambulantní, popřípadě terénní sluţby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroţeným společensky neţádoucími jevy. Cílem sluţby je zlepšit kvalitu jejich ţivota předcházením nebo sníţením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich ţivota, umoţnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sluţba můţe být poskytována osobám anonymně. §62 (2) Sluţba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí.“ (Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách, §62)
1.1 Pojem „nízkoprahovost“ „Nízkoprahovostí rozumíme, ţe poskytovatel realizuje sluţbu tak, aby byla umoţněna maximální přístupnost. Realizovat sluţbu nízkoprahově = snaţit se odstraňovat technické, psychologické a sociální bariéry, které by bránili cílové skupině vstupu do prostoru zařízení či vyuţití nabídky poskytovaných sluţeb.“ (Herzog, 2003, str. 82 - 83) Pojem zahrnuje mnoho aspektů, které charakterizují „nízkoprahovost“. Jsou jimi sniţování zdravotních a sociálních rizik, která vyplývají z rizikového chování (delikvence, přenos pohlavních chorob, kriminalita, sebevraţednost). V rámci preventivních aktivit se jedná např. o výměnu injekčních stříkaček, poskytování kondomů či antikoncepčních přípravků, minimalizace rizik, která plynou z různých druhů konfliktů (vyřešení sporu mezi rodičem a dítětem v nízkoprahovém centru nemusí skončit útěkem z domova či přerůst v domácí násilí).
7
V zařízení se klientům můţe také dostat zprostředkování profesionálního řešení (mnoho klientů totiţ popírá přítomnost nějakého problému, coţ je naprosto typické). V nízkoprahovém centru klienti své problémy otevírají a snaţí se je řešit. Pracovníci sniţují nebezpečí sekundární deviace a patologizace (mládeţ se znaky subkultury: anarchisté, squateři, vyznavači alternativních sportů). Díky sluţbám je moţná stabilizace nepříznivé situace: moţnost azylového bydlení, sniţování dávek drogy, metadonový program, příleţitostné brigády, doplnění chybějícího vzdělání. Další významné aspekty jsou dostupnost sluţby (jak časová, tak místní), moţnost nezávazné orientace v nabídce sluţeb, akceptace ţivotních potíţí, bezpečí, které vytváří zařízení pro klienta tím, ţe je anonymní. (Klíma, Jedlička, 2007, str. 14)
1.2 Základní rysy nízkého prahu Nízkoprahové zařízení se zaměřuje na osoby, které nevyhledávají běţnou pomoc. Těmito osobami je riziková mládeţ. Na vzniku fenoménu rizikové mládeţe se podílí mnoho faktorů. Např. slábnou systémy sociální kontroly, které dříve ovlivňovaly chování (církev, vliv vrchnosti, sousedů). Rodina je dnes velmi málo stabilní, protoţe je zakládána spíše kvůli emoční stránce dospělých. Navíc děti trpí manţelskými hádkami nebo rozvodem, rodiče jsou většinu dne v práci, a pokud nejsou děti ve škole, tráví svůj čas víceméně bez kontroly. Vliv masových médií je téţ nezanedbatelný, ţivot ve městě dává dětem a mládeţi prostor k rizikovému trávení volného času.(Byrne, 2005, str. 34). Jeden ze základních rysů je také snaha o poskytování sluţby v přirozeném prostředí klienta, pragmaticky nastavené cíle či nenutnost znát o klientovi podrobné údaje. Nízkoprahová centra nemají stabilní rámec z hlediska pravidelnosti setkávání ani délky setkávání. Rozsah i frekvence návštěv si klient určuje sám. (Klíma, Jedlička, 2007, str. 178 – 179)
1.3 Historie a vznik nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Vznik nízkoprahových zařízení je v České republice poměrně nová záleţitost. První kluby vznikají v 90. letech 20. století a to převáţně v neziskovém sektoru. K velkému rozvoji došlo teprve v letech 1998 – 2002.
8
Teprve roku 2006 mají své ukotvení v Zákoně o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. Pro děti od 6 do 26 let, které jsou ohroţeny společensky neţádoucími jevy. Na začátku zakládání se zařízení nejmenovala nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, ale spíše jen kluby pro děti. V té době šlo především o práci na ulici, označovanou jako streetwork. Tento styl práce s dětmi se v těchto letech formoval. K programu Sociální prevence a prevence kriminality byla v roce 1994 zřízena nová funkce sociálního asistenta, který pracoval v rámci terénní sociální práce s dětmi a mládeţí ohroţenými sociálně patologickým vývojem. Cílovou skupinou byly ty děti a mládeţ, kteří trávili většinu svého volného času na ulici bez smysluplné náplně. Projevovali se antisociálním chováním nebo nápadným a provokujícím oblečením. Náplň práce streetworkera byla kromě zařizování trávení smysluplného volného času také práce s drogově závislými klienty. Aţ později se okruh cílové skupiny rozšířil na prostitutky, bezdomovce nebo Romy. Kolem roku 1995 se začaly vyvíjet první zařízení, která dala vznik dnešním nízkoprahovým zařízením. Některé grantové programy z nadací pomohli zaloţení nízkoprahovým zařízením. Byly to např. Děti ulice nebo Gabriel. Významným mezníkem pro vývoj nízkoprahových zařízení bylo zaloţení pracovní skupiny v rámci České asociace streetwork. Tato pracovní skupina vytvořila standardy pro vznik nízkoprahových zařízení. (www.streetwork.cz)
9
2 Charakteristika vývoje dítěte a mládeže v období od 11 - 26 let Dospívání je období, které je vedeno změnami a zvraty v ţivotě mladého člověka. Mění se jeho tělo a zároveň se postupně vytvářejí jeho hodnoty a postoje. Je tolik obtíţné ze dvou hlavních důvodů: Prudkými fyziologickými změnami oslabená nervová soustava navozuje nervovou i emoční labilitu. Pocity nejistoty, které zákonitě provázejí samostatné hledání osobních východisek adaptace, jsou také faktorem konfliktů vnitřních i s okolím (Čačka, 2000, str. 121). Období dospívání se dělí často jen na dvě období. Jsou jimi pubescence (11 – 15 let), které je pojmenováno podle ochlupení a adolescence (15 aţ 20-22 let), coţ je překladem z latiny dospívání. Z anglicky mluvících zemí můţeme ještě znát pojem „teenager“, coţ je kaţdý jedinec v letech mezi 13 do 19. Rozumový vývoj V tomto období se jedinec učí myslet abstraktně. V dalším vývoji se myšlení jen urychluje a zdokonaluje. Nic nového se uţ neobjevuje. Ke konci dospívání vrcholí přirozená bystrost. Ta nezávisí na tréningu, je vrozená a rozvíjí se zráním mozku. Socializace Puberta je často provázena bouřlivým citovým vývojem. Jedinec je často schopen o svém citovém vývoji přemýšlet. Puberta je také často prvním, většinou platonickým, proţíváním erotiky. Dřívější zamilování bývají spíše dětskou hrou. I kdyţ jsou tato zamilování krásná, nejde o pravou erotiku. Známým pojmem je také vzpoura proti autoritám, kdy se jedincům zdá, ţe rodiče jsou nemoţní, staromódní. Dřívější trávení volného času s rodinou se nyní mění na trávení času společně s vrstevníky, kde se cítí dobře a spolek berou jako největší autoritu. Za zmínku zde stojí konformita u jedinců. Na jednu stranu chtějí být v partě jako ostatní, nosit stejné oblečení nebo mluvit podobně, na druhou stranu touţí po tom se něčím odlišit, být něčím výjimeční.
10
Vývojový úkol – identita V této fází jedinec nachází sám sebe. Ptá se po tom, jaký chce být, čím chce být, kam patří. Zahazuje názory, které si vytyčil v dětství a buduje názory nové, které převzal nejvíce od rodičů nebo jiných autorit. (Říčan, 2005, str. 273 – 274) Období dospívání je v literatuře členěno velmi rozdílně. Můţeme se setkat s rozdělením na fázi puberty a adolescence. Toto období patří k velmi bouřlivému a stresujícímu v ţivotě mladého člověka, protoţe dochází k přechodu mezi dětstvím a dospělostí. Dospívající se musí vyrovnat s odpovědností za nové role, které z jejich rostoucího věku vyplývají. Zde můţeme hovořit především o akceptaci norem ve společnosti, vytváření partnerských vztahů, osamostatnění se od závislosti na rodičích, správné zvolení povolání a vlastní filozofií ţivota. Na jedince také působí psychologické a biologické faktory, coţ často vede k nevyrovnanosti jedince. Po období mladšího školního věku, které je klidné, nastávají výrazné změny v psychickém vývoji. Pro toto období je typická rozdílná rychlost ve vývoji chlapců a dívek. Vývoj se u dětí zrychluje celkově, rychlejší je i příchod změn fyzických, hmotnosti a celkově vzrůstu dětí. (Šimíčková Číţková, 2004, str. 28-32) V průběhu dospívání se mění i role ţáka. Často je škola chápána jako bezvýznamná nutnost. V tomto věku jsou školní známky jiţ vztahovány k budoucímu uplatnění. I přesto ţák zaujímá stanovisko, ţe se nebude ţákovskou rolí příliš namáhat. Nejde mu o to se něco naučit, chce se jen vyhnout nepříjemnostem a nechce se dostat do nějakých obtíţí. Nápor na ţáka zde bývá označován jako něco nesrozumitelného, protoţe podporuje osobní nejistotu. Nastávají dva obranné mechanismy. Buď ţák uniká a ignoruje, nebo se snaţí s učitelem polemizovat nad smyslností látky. Ţák je ve škole jen pasivním objektem, coţ znamená, ţe nemůţe situaci nijak ovlivňovat. To budí pocit nejistoty a má dojem, ţe se látku nemusí učit, protoţe mu připadne nesmyslná. (Vágnerová, 2000, str. 233 – 234)
11
2.1 Hlavní typy rizik u dětí a mládeže navštěvující nízkoprahové zařízení Mladý člověk můţe být zvýšeně zranitelný, můţe svým chováním ubliţovat sám sobě, můţe se proviňovat proti jiným lidem či společenským zájmům. Soubor vrozených faktorů – syndrom hyperaktivity, vrozená anomálie osobnosti, neatraktivní zevnějšek, deficit komunikačních dovedností Selhávání rodiny – pokud jsou rodiče nezletilí, nemají zkušenosti, jeden nebo oba rodiče nezvládají stres, nezvládají zlost, čímţ přivádí dítě k depresi, děti také ohroţuje ekonomické selhávání (špatné bydlení) Pobyt v ústavním zařízení – ústavy ohroţují svěřence, ať se jedná o psychologickou čí sociální stránku, v ústavu je větší riziko kriminality Závislost na návykových látkách, prostituce, bezdomovci, závislost na hracích automatech – tato riziková chování spolu všechna souvisí, jedno se nabaluje na druhé. Pokud dítě z ústavu vyjde, začne si shánět peníze kriminální činností, pokud se to nedaří, stávají se z nich bezdomovci a získávají závislost na návykových látkách. Kriminální chování – nejčastěji se projevuje jako majetková trestná činnost, kdy si děti a mládeţ skupinově plánují např. násilnou trestnou činnost. Reakce společnosti na čin můţe zvýšit riziko opakování činu. V České republice (dále jen ČR) jsou dnes nejčastějšími delikty mladistvých krádeţe, poškozování cizí věci, porušování domácí svobody, výtrţnictví, loupeţ a neoprávněné uţívání cizí věci. (Matoušek, Kodymová, Koláčková, 2007, str. 268 – 269)
2.2 Instituce zabývající se rizikovou mládeží Orgány sociálně-právní ochrany dětí – odbor nemůţe vykonávat soustavnou spolupráci s rodinou. Téměř jediným opatřením je odkazování dětí z problémových rodin do ústavní péče. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005, str. 270) V ČR jsou v rámci obcí s rozšířenou působností. Jejich úkolem je prověřování případů, kdy rodiče nebo jiné pečující osoby špatně zachází s dětmi. Navrhují opatření jako např. zbavení nebo pozastavení rodičovské odpovědnosti nebo ústavní výchovu. Vydávají také rozhodnutí o tom, ţe se rodič o dítě nezajímá, tudíţ je moţnost, aby si jiná osoba dítě osvojila i bez souhlasu rodičů. Úkolem 12
pracovníka oddělení sociálně-právní ochrany dětí je být opatrovníkem dítěte v době rozvodu rodičů, sledovat výkon ústavní a ochranné výchovy, navštěvovat neplnoleté osoby ve vězení. Další, ale neposlední povinností pracovníka je účastnit se projednávání trestných věcí u dětí a nezletilých. (Matoušek a kol., 2007, str. 83) Diagnostické a výchovné ústavy – Kdyţ selhává rodina, nařizuje se ústavní případně ochranná výchova, pokud dítě spáchalo trestný čin. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005, str. 270) Do těchto zařízení přicházejí děti a mládeţ, která má soudem nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovu. Pobytu se můţe dítě zúčastnit i dobrovolně. Délka pobytu je dva měsíce. Samotný pobyt v tomto zařízení můţe být rizikový, protoţe se zde setkávají děti a mládeţ s různými deprivačními záţitky z rodiny. Tento kolektiv se jen obtíţně můţe stát prostředím, kde dojde ke korigování nepříznivých vlivů. Obtíţ v těchto zařízeních jsou také interakce mezi klienty, které i přes velkou angaţovanost pracovníků, nejsou moţné kontrolovat. (Matoušek a kol., 2007, str. 86) Kurátor pro mládeţ – státní úředník, poskytuje pomoc při překonávání nepříznivých sociálních situací, stará se o děti a mladistvé s výchovnými obtíţemi, účastníky trestních řízení. Spolupracuje s věznicemi při řešení problémů s mladistvými. Těmto klientům poskytuje poradenskou a socioterapeutickou pomoc. Z důvodu mnoţství případů nemůţe být pomoc kurátora pro mládeţ intenzivní, proto děti a mladistvé odesílá do jiných organizací (střediska výchovné péče). (Matoušek a kol., 2007, str. 86) Domy na půl cesty – po odchodu z ústavu často nemají svěřenci nalezeno vlastní bydlení. Snaţí se tedy pomáhat nestátní domy na půl cesty. Ty však přes veškerou svou snahu nestačí, neboť klienti jsou postiţení ústavní deprivací, takţe hrozí, ţe se dostanou brzy do konfliktu se zákonem. Dle republikového výboru pro prevenci kriminality se jedná aţ o půlku těchto klientů. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005, str. 272)
13
„Domy na půl cesty poskytují pobytové sluţby na přechodnou dobu pro osoby do 26 let věku, které po dosaţení zletilosti opouštějí školská zařízení, pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládeţ. Sluţba obsahuje tyto činnosti, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Sluţba se poskytuje za úplatu.“ (www.mpsv.cz) Komunitní byty – po roce 1990 dostalo několik nestátních organizací nápad, vytvořit alternativu ke státním ústavním zařízením. Tyto komunitní byty se nachází v klasické městské zástavbě a bydlí zde několik mladých lidí společně s vychovateli. Střediska výchovné péče – nabízí ambulantní programy pro rizikovou mládeţ a jejich rodiny. Mají i pobytovou formu. Často vznikají při diagnostických ústavech. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005, str. 272) Střediska výchovné péče zajišťují preventivně-výchovnou péči pro děti, ţáky a studenty s rizikem vzniku a vývoje poruch chování, přičemţ poskytují svou intervenci také rodičům (zákonným zástupcům) nebo škole. Ve střediscích pracují pedagogičtí pracovníci, speciální pedagogové a psychologové, na které se lze obracet v případech, kdy nastanou problémy v chování dětí, ţáků a studentů. (www.msmt.cz) Funkce výchovného poradce a preventisty sociálně patologických jevů – funkce vznikly při základních, středních školách a učilištích. Funkci vykonává jeden z učitelů navíc ke svým standardním povinnostem. Asistent učitele – má pomáhat dětem s etnicky odlišných rodin. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005, str. 272) Ve třídě, kde je často kolem třiceti dětí, není moţné, aby se učitel věnoval individuálně všem dětem. Proto je zřizována pozice asistenta učitele. Ten pracuje pod třídním učitelem, plní jeho poţadavky. Je seznámen s rodinou a ţákem a soustředí se na jeho potřeby. Náplň práce asistenta je následující: být přítomen ve třídě po celou dobu vyučování, po dohodě s učitelem se dle poţadavků zapojuje do vyučování, pomáhá dítěti s přípravou pomůcek a s orientací v budově školy, účastní 14
se třídních schůzek a konzultací k sestavování měsíčních plánů, účastní se všech školení asistentů. (www.dobromysl.cz) Školy se speciálním vzdělávacím programem – původně byly určeny pro děti s mentálním handicapem. V reálu se plní romskými dětmi, coţ je označováno za akt systémového sociálního vylučování. Probační a mediační sluţba – odklon trestního řízení a alternativní sankce, zejména obecně prospěšné práce. (Matoušek, Koláčková, Kodymová, 2005, str. 273) „Probační a mediační sluţba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Probační a mediační sluţba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváţeným propojením obou se vytváří nová multidisciplinární profese v systému trestní justice. Cíle činnosti PMS (Probační a mediační služby) Integrace pachatele – Probační a mediační sluţba usiluje o začlenění obviněného resp. pachatele do ţivota společnosti bez dalšího porušování zákonů. Integrace je proces, který směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizaci. Participace poškozeného – Probační a mediační sluţba se snaţí o zapojení poškozeného do „procesu“ vlastního odškodnění, o obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost. Ochrana společnosti – Probační a mediační sluţba přispívá k ochraně společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uloţených alternativních Probační a mediační sluţba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality.“ (www.pmscr.cz) 15
Domy dětí a mládeţe – nabízejí moţnost trávit smysluplně volný čas kulturními, sportovními a vzdělávacími aktivitami. U nás mají podobu nízkoprahových klubů. Některá jsou určená pro romské děti a mládeţ, některá nabízejí víkendové a prázdninové pobyty. Salesiánská střediska – angaţovanost církve, vycházejí z principů kongregace salesiánského kněze Dona Bosca. Kromě moţnosti sportování nabízejí střediska vzdělávací programy a terapeutické programy. Obce a města – s podporou Ministerstva vnitra ČR instalují technická opatření prevence kriminality (kamery do ulic). (Matoušek, Kodymová, Koláčková, 2005, str. 273 – 274)
16
3 Sdružení Podané ruce, O. S. Podle Matouška (2008, str. 120) je občanské sdruţení nestátní nezisková organizace, sdruţující subjekty se společným zájmem. V ČR je zakládání občanských sdruţení upraveno zákonem č. 83/1990 Sb., o občanském sdruţení. Část sdruţení poskytuje sociální sluţby. Vzniká registrací u MV ČR na návrh nejméně tří občanů. Zaloţení neziskové organizace Podané ruce, o. s. předchází zaloţení nadace Podané ruce v roce 1991 v Brně. Sdruţení Podané ruce (dále jen SPR) vzniká v Brně roku 1994, kde sídlí i v současnosti. Předsedou organizace je Bc. Pavel Novák. Tato organizace patří v současnosti k největším a nejstabilnějším neziskovým organizacím na Moravě. Zřizuje nejrůznější typy zařízení, jako jsou kontaktní centra, terapeutické komunity, drogové sluţby ve vězení, terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, ambulance adiktologie a mnoho dalších. (www.podaneruce.cz) Hodnoty a principy, ze kterých SPR vychází, jsou např. hodnota lidského ţivota, pomoc člověku, důvěra, tolerance, profesionalita, týmová práce a další.
Vize SPR „Přispívat k podpoře a šíření humanistických myšlenek, ochraně lidských práv a rozvoji občanské společnosti. Podporovat a iniciovat dialog společnosti v jejím široce pojímaném multikulturním tvaru. Vytvářet prostor k respektu a toleranci, k jedinečnosti a právu na sebeurčení.“
Poslání SPR „Pomáhat lidem v obtíţných situacích jejich ţivota, tvorbou preventivních, podpůrných a intervenčních sluţeb. Formou kvalitně poskytovaných sluţeb hledat a vytvářet cesty k sociální, zdravotní i osobní stabilizaci klientů, s ohledem na dlouhodobě udrţitelnou kvalitu jejich ţivota a osobní spokojenost.“
Cíle SPR „Chceme poskytovat kvalitní sluţby za přiměřenou cenu v oblastech prevence a léčby návykového chování, programů pro děti a mládeţ, programů postpenitenciární péče, programů na podporu a rozvoj etnických skupin a dalších dle zaměření sluţeb Sdruţení Podané ruce.
17
Podporovat a iniciovat dialog klient – sluţba, veřejnost – stát, poskytováním kvalitních a pravdivých informací z oblastí zájmů Sdruţení Podané ruce. Účelně se podílet na hledání nových vhodných směrů a sluţeb. Podporovat, iniciovat a rozvíjet spolupráci v lokálních komunitách s aktivní vazbou na výzkum a odborné fórum.“
Hodnoty a principy, ze kterých vychází služby SPR „Hodnota lidského ţivota, pomoc člověku, základní lidské etické principy vycházející z evropské kultury, tolerance, respekt a rovné příleţitosti, otevřenost, důvěra, inovativnost a tvořivost, profesionalita a profesionální etika, týmová práce, transparentnost, vytrvalost a odvaha.“ (Výroční zpráva Sdruţení Podané ruce, o.s., 2011, str.5)
Přehled nabízených služeb SPR Kontaktní centra Terénní programy Primární prevence Drogové sluţby ve vězení Psychiatrická AT ordinace Ambulance adiktologie Terapeutická komunita Eikón - program pracovní rehabilitace a chráněné práce Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ Pracovní a sociální agentury Doléčovací centrum Duchovně pastorační sluţba Internetová poradna Psychoterapeutické sanatorium
(www.podaneruce.cz)
18
Finanční, materiální a morální podpora SPR SPR je podporováno prostřednictvím institucí a společností, jednotlivců i dobrovolníků. Dle Výroční zprávy Sdruţení Podané ruce, o.s. (2011, str. 11) jsou donátory úřad vlády, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo spravedlnosti, Krajské úřady, Statutární město Brno, Statutární město Olomouc, Ostatní městské úřady, Granty ČR, Fondy EU.
19
4 Evaluace Evaluace je prostředek k získání zpětné vazby ohledně uskutečňovaného programu. Jde o systematické shromaţďování, vyhodnocování a interpretování informací o průběhu, účincích a dopadech. Zdroje jsou často přidělovány neefektivním programům. Evaluace je důleţitá proto, ţe zvyšuje kvalitu sluţeb a šetří peníze, má zásadní význam proto, aby se dalo určit, zda jsou prováděné aktivity významné a správně fungují. Informace, které jsou z evaluace získány lze pouţít k vylepšení programu, rozšíření programu či k jeho zavrhnutí. (Hendl, 2004, str. 64)
4.1 Evaluace spokojenosti klientů Výzkum spokojenosti klientů je mnohdy jediná moţnost, jak se klient můţe vyjádřit k poskytované sluţbě a navrhnout sluţbu novou. Je ale potřeba si uvědomit, ţe zpětná vazba od klientů nemusí být efektivní, protoţe mnoho klientů má zkušenost pouze s jednou sluţbou a proto nedokáţí objektivně posoudit kvalitu této sluţby. Můţe se jim zdát, ţe sluţba poskytuje všechno, co potřebují, ale ve skutečnosti je úroveň sluţby velice nízká. Výzkum spokojenosti můţe být pouţit při běţném zjišťování spokojenosti, ale také při zavádění nového programu. Evaluace spokojenosti klientů se zaměřuje především na důvěryhodnost sluţeb, zda jsou sluţby poskytovány důsledně, na dostupnost sluţeb, spolehlivost sluţeb či co se klientům nejvíce líbí a naopak, co povaţují za nedůleţité. Metody pro zjišťování spokojenosti klientů Samonaváděcí dotazník – lze ho klientům předloţit při zahájení sluţby nebo při ukončení. Je moţné jej nechat vyplnit i během poskytování sluţby. Osobní nebo telefonická interview – interview lze strukturovat, s klientem se dá projít stejný typ dotazníku, který je jinak pouţíván jako samonaváděcí nástroj. Ohniskové skupiny (focus group) – jedná se o druh interview, jde o diskuzi 7 – 8 lidí na zvolené téma, vede je školený moderátor, cílem je pochopit myšlenkové pochody účastníků během diskuze.
20
4.2 Evaluace z hlediska práce s výsledky Formativní Hlavním cílem je najít silné a slabé stránky evaluované intervence a navrhnout změny, které povedou k vylepšení slabých stránek, cílem je také zlepšení programu, nikoli postih za slabé stránky. Ve formativní evaluaci jsou často pouţívanými postupy supervize a intervize. Předpokladem je vytvořit program i jeho teoretický podklad. Sumativní (normativní) Při normativní evaluaci se porovnává program s jiţ pouţívaným standardem nebo s jiným programem. Hlavním důsledkem normativní evaluace mohou být „politické postihy“ jako rušení programu, sankce realizátorům či rušení dotací. Jako normativní evaluaci lze označit přímý náslech a účast na programu při školní inspekci.
4.3 Etické otázky při provádění evaluace Informovaný souhlas – je nutné, aby všichni účastníci porozuměli účelu evaluace a udělili informovaný souhlas s účastí. Kaţdý, kdo je během evaluace osloven k poskytnutí informací o programu, by měl být poţádán o udělení informovaného souhlasu hned poté, co bude adekvátně informován (u nezletilých si musí realizátor vyţádat souhlas rodičů). Ochrana osobních dat – všichni realizátoři jsou povinni chránit soukromí osob, které se účastní evaluace. Bez písemného souhlasu nesmí realizátor nikdy zveřejnit jméno, adresu či jiné údaje účastníků. Pokud chce realizátor publikovat o skupině či účastníkovi případovou zprávu, musí v ní změnit dostatek údajů, aby nemohlo být poznáno, o jakou osobu či skupinu osob se jedná. Sledování projevů nespokojenosti – mnoho účastníků se nerado kriticky vyslovuje, pokud to vede k negativním důsledkům programu. Je potřeba účastníky ujistit, ţe nám jde o jejich upřímný názor a ţe z kritiky si realizátor vezme příklad a pro ně z toho nebudou vyplývat ţádné důsledky. Kulturní citlivost – jednotlivé kultury se liší v tom, co očekávají od zpětné vazby, také zkušenosti s pouţíváním dotazníků, interview či ohniskových skupin se mohou lišit. Je třeba zohledňovat převaţující kulturní normy. (www.cuni.cz)
21
4.4 Provádění evaluace Příprava ke sběru dat Řešení etických otázek - před zahájením jakékoli studie, v níţ jsou předmětem zkoumání lidé, je třeba si vyţádat informovaný souhlas od jedinců a souhlas komise pro etické otázky. Musíme také sledovat rizika účasti. Výzkumníci by měli zváţit všechna rizika, která mohou účastníkům hrozit (některé taktiky mohou způsobit fyzickou či psychickou újmu, nabídnout finanční ohodnocení za ztracený čas). Vytvoření plánu řízení dat – stanovení přesných cílů pro systém sběru dat, školení osob pro systém sběru dat, vytvoření a příprava vlastní databáze, získávání a zpracování dat Provedení pilotního testu – účelem je odhalit různé chyby tak, aby se daly odstranit ještě před začátkem kompletní evaluace. Při pilotní studii si realizátor vyzkouší techniky, které zvolil pro provádění evaluace. Pokud není moţné pilotní test provést, poţádá realizátor klienty, aby vyplnili navrţený formulář. Na základě vyplnění zjistí, zda jsou některé části nejasné či matoucí. Sepsání plánu evaluace – východiska a obecný účel, logický model programu, evaluační tým, kterým otázkám se bude evaluace věnovat, strategie pro sběr dat, plán řízení dat, školení pracovníků, pilotní test, strategie pro vyuţití výsledků Sběr dat Ke sběru dat lze vyuţít různé evaluační nástroje (viz. evaluační nástroje). Analýza má pomoci najít odpověď na to, o co se v rámci programu usiluje, měla by pokrýt zejména původní cíle, které byly definovány na začátku. Analýza dat Před zahájením vlastní analýzy je potřeba se rozhodnout, jaký typ analýzy se bude provádět. Při popisné analýze se sumarizují naměřené hodnoty proměnných obsaţených v nástroji pro sběr dat a při vysvětlující analýze jde o vysvětlení vztahů mezi proměnnými, které jsou předmětem vašeho zájmu.
22
Popisná (deskriptivní) analýza
Vysvětlující analýza
Obecný cíl: Sumarizovat naměřené Obecný cíl: Vysvětlit vztah mezi proměnnými a hodnoty jednotlivých proměnných
skupinami
Příklady: Od kolika klientů byly Příklady: Jsou rozdíly mezi muţskou a ţenskou získány údaje? Kolik času na akci klientelou? Byla u klientů vystavených … větší strávili pracovníci? Jak vysoká byla pravděpodobnost toho, ţe … neţ u klientů variabilita?
zařazených do kontrolní skupiny?
Mohou být různé typy analýzy dat (Deskriptivní analýza s kvantitativními indikátory, deskriptivní analýza s kvalitativními indikátory, Vysvětlující analýza s kvantitavními či kvalitativními indikátory)
Vykazování výsledků S výsledky evaluace je třeba seznámit ty, kteří s nimi budou dále pracovat (grantové a dotační agentury, politická reprezentace, cílová skupina, poskytovatelé sluţeb, média). Výsledky je moţné předloţit v písemné formě doplněné o obrazovou přílohu a grafy, nebo ve formě ústní prezentace. Písemná zpráva o evaluaci musí obsahovat určité náleţitosti – Titulní strana, shrnutí, obsah, popis programu, evaluační otázky, popis evaluace, výsledky, závěry a doporučení. Ústní zpráva – v rámci ústní zprávy je dobré pouţívat vizuální pomůcky. Je třeba mít na paměti, ţe kaţdá část publika bude chtít slyšet něco jiného (zřizovatelé, kliničtí pracovníci). Vizuální pomůcky – vhodným prostředkem k sumarizaci dat jsou sloupcové grafy a kruhové diagramy, sdruţená frekvenční data lze prezentovat pomocí histogramů a liniových grafů.
23
Zúročení získaných poznatků Získané poznatky uţijeme k provádění změn, které jsou zapotřebí ke zlepšení aktivit, vyřešit problém potenciálních negativních účinků, vyuţívat neočekávané pozitivní účinky ke strategickým účelům, v případě potřeby dát programu nový směr. Nový začátek Zpětná vazba by měla směřovat k novým výzkumům a průběţné evaluaci programu. (Sešit 2, Provádění evaluací)
24
PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části nejdříve přiblíţím zařízení, ve kterém projekt Kapesní průvodce ţivotem probíhal. Budu zde čerpat z Operačního manuálu Nízkoprahového zařízení pro děti a mládeţ v Prostějově (dále jen NZDM PV) a internetových stránek Sdruţení Podané ruce. Dále budu charakterizovat projekt Kapesní průvodce ţivotem jako celek a v poslední řadě popíši kaţdý výukový blok zvlášť. Evaluovat budu z větší části subjektivně. Před začátkem projektu mi byly předány cíle kaţdého výukového bloku. Dle získaných informací z pozorování a rozhovorů s pracovníky mohu posoudit, zda byly cíle jednotlivých bloků naplněny. Evaluaci jsem neprováděla dotazováním klientů, tudíţ jsem je nijak nezatěţovala, nebrala jim volný čas ani neomezovala jejich vzdělávání v rámci projektu. V zařízení jsem byla přítomna jako dlouhodobá dobrovolnice, proto jsem ani nepotřebovala informovaný souhlas s pobytem v zařízení a účasti na projektu. Klientům bylo sděleno, ţe se projektu účastním z důvodu zpracování absolventské práce. Rizikem při naplňování projektu byla moţnost, ţe pracovníci i já budeme svědky, kdy klient neúmyslně odhalí informace např. o svém zdravotním stavu, závislosti nebo o své rodině. I kdyţ tato situace nastala, klienti v zařízení jsou chráněni tím, ţe všichni pracovníci, včetně dobrovolníků a stáţistů, musí dodrţovat mlčenlivost a anonymitu sluţby. Sběr dat jsem prováděla způsobem, ţe jsem se seznámila s cíli kaţdého bloku, následně jsem při jednotlivých blocích ověřovala, zda byly naplněny. Zde jsem vyuţívala rozhovoru s pracovníky a subjektivního zhodnocení. Pro přehlednost jsem sestavila harmonogram projektu, následně jsem vypracovala pro kaţdý blok popis a zhodnocení. Tuto zprávu jsem předala i vedoucí zařízení jako zpětnou vazbu, zhodnocení projektu a doporučení k dalším projektům. Projekt tohoto typu uţ v NZDM probíhal v roce 2010, kdy byl financován z nadace Pomozte dětem!. Zařízení si mohlo dovolit vyškolený personál a návštěvu různých center v Prostějově a okolí, nabízejících výtvarné, sportovní, ekologické a jiné aktivity pro děti a mládeţ. Dnes probíhal projekt pouze v rámci zařízení, proto se o přednášky a besedy starali zaměstnanci zařízení. Nabídka volnočasových aktivit nebyla tak pestrá jako v roce 2010. I přesto byl projekt přínosný.
25
5 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Prostějov 5.1 Základní informace Adresa zařízení: Na Příhoně 20, 796 01 Prostějov Zřizovatel a datum zřízení zařízení: Sdruţení Podané Ruce o.s., 30.8.2008 registrace na Jihomoravském kraji, 19.6.2009 dochází k otevření zařízení (Operační manuál NZDM PV, str. 2) Důvodem pro vznik zařízení tohoto typu je absence instituce preventivního a podpůrného charakteru pro neorganizovanou mládeţ v Prostějově. Návrh se opírá o prověřenost podobných sluţeb jako např. NZDM KudyKam v Olomouci, které také spadá pod Sdruţení Podané ruce. O zaloţení zařízení se především zaslouţila vedoucí dnešního K-centra PhDr. Ivana Velková a dnes jiţ minulého vedoucího NZDM Davida Bezdomnikova. NZDM PV je zaregistrované na Jihomoravském kraji jako sociální sluţba dle zákona O sociálních sluţbách 108/2006 Sb. Poslání Posláním je motivovat děti a mládeţ k aktivnímu přístupu při řešení osobních situací zejména v období dospívání (rodina, škola), poskytovat sociální sluţby a dostupnou nabídku volnočasových aktivit. Cíle Vytvořit bezpečný prostor pro cílovou skupinu, podpora dospívajících ve zvládání krizí a obtíţných situací v jejich kaţdodenním ţivotě, vhodnou a srozumitelnou formou podávat uţivatelům potřebný objem informací týkající se rizikového chování mládeţe, podpora v dosaţení nejvyššího moţného vzdělání, dosáhnout u uţivatelů osvojení schopnosti aktivně a smysluplně trávit volný čas. Cílová skupina Cílovou skupinou jsou děti a mládeţ ve věku 11 - 26 let, která, je ohroţena sociálním vyloučením, společensky neţádoucími jevy, hrozí jim negativní stigmatizace vzhledem k jejich etnické příslušnosti, neznají způsoby jak smysluplně trávit volný čas, nebo řeší specifické problémy spojené s obdobím dospívání. Další cílovou skupinou jsou děti a mládeţ, která zaţívá obtíţné ţivotní situace a nedokáţe je sama řešit. Mohou to být např. partnerské a rodinné problémy, těhotenství
26
nebo otázky týkající se bydlení. Jedna z kategorií situací, které jsou v rozporu s normami, můţe být šikana, útěk z domova, kriminalita a záškoláctví. Klientela NZDM se skládá s několika etnických skupin. Z 95% jsou to Romové (Olaši, Rumungři), zbylých 5% tvoří děti majoritní populace. Současnou klientelu tvoří především chlapci. Dle Operačního manuálu NZDM PV jsou klienty: Děti a mládeţ ve věku 11 – 26 let, které: „ţijí převáţně na území města Prostějov jsou ohroţeni sociálním vyloučením jsou ohroţeni společensky neţádoucími jevy, hrozí jim negativní stigmatizace vzhledem k jejich etnické příslušnosti neznají způsoby jak smysluplně trávit volný čas řeší specifické problémy spojené s obdobím dospívání“ (Operační manuál NZDM PV, 2010, str. 5) Klienty jsou děti z rodin, které ţijí ve špatných materiálních, sociálních a kulturních podmínkách. Nápadná je vzájemná propojenost mezi rodinami stejného kulturního kapitálu. Tyto rodiny jsou hnané na okraj společnosti, do sociálně vyloučených lokalit, kde je podmínky nutí k pochybnému způsobu ţivota. (Mitchell, Campbell, 2011, 422 – 433) Do cílové skupiny nepatří: „osoby s mentálním a zdravotním postiţením takového rozsahu, které znemoţňuje
bezpečný pohyb v prostorách zařízení. osoby uţívající tvrdé nelegální drogy“ (www.podaneruce.cz)
5.2 Popis a charakteristika zařízení NZDM PV se nachází ve městě Prostějov zhruba pět minut od centra. Dle platné nájemní smlouvy poskytuje NZDM PV své sluţby v prostorách společnosti Mechanika Prostějov. „Vyuţívaných je 5 místností. 2 místnosti jsou vyuţité jako kontaktní místnosti, 1 sportovní místnost, PC místnost, poradenská místnost v přízemí budovy s nebytovými prostory, s vlastním sociálním zařízením v přízemí (PC, kulečník, chňapky, pingpongový stůl, boxovací pytel, stolní fotbálek, stolní hry, nábytek – stoly, ţidle, skříně, pohovky, křesla, knihovna apod.) a 3 místnosti v I. patře budovy (hudební zkušebna, taneční místnost, výtvarný koutek.) Celkem 310 m2.“ (Operační manuál NZDM PV, 2010, str. 75) 27
Sociální sluţby NZDM PV jsou poskytovány bezplatně a anonymně. Klienti přicházejí do prostor, jsou tam jakkoli dlouhou dobu a poté zase prostory opouštějí. Sluţba je tedy poskytována ambulantně. Dnes je sluţba poskytována tři dny v týdnu, pět hodin denně. V těchto dnech si klient můţe sám a dobrovolně vybrat, zda se účastní volnočasových aktivit či preventivních programů. Klienti mají také moţnost doučování nebo mohou jen pobývat v zařízení, vyuţít internet nebo se zapojit do vzdělávacích aktivit. Těmi mohou být například besedy, filmové kluby, workshopy. Tyto sluţby jsou určené mládeţi do 21 let. Mladým dospělým nad 21 let je poskytováno pouze poradenství v oddělených místnostech. Poradenství se často týká školy, partnerství, zaměstnání atd. (Operační manuál NZDM PV, 2010, str. 4)
5.3 Pravidla NZDM PV Kaţdé zařízení tohoto typu má vytvořena vlastní vnitřní pravidla. Jsou sepsána z důvodu ochrany jak klientů, tak pracovníků. Se všemi pravidly je klient seznámen při první návštěvě NZDM. Kaţdé pravidlo je svědomitě vysvětleno. Ke kaţdému pravidlu také náleţí sankce za porušení. Nejčastěji to bývá omezení sluţby, kdy klient nemůţe navštěvovat klub. Můţe pouze vyuţívat odborného poradenství. Dalším postupem při porušení pravidla v závaţnějších případech je vţdy rozhovor klienta s pracovníkem. V neposlední řadě např. při krádeţi nebo poškození věci, která patří klubu, je náhrada této věci. Pravidla jsou vyvěšena na dobře viditelném místě. Pravidla jsou: Respektování ostatních klientů a pracovníků. Zákaz všech typů agrese (fyzické, verbální) vůči ostatním klientům a pracovníkům. Zákaz poškozování majetku v NZDM PV, nebo poškozování majetku jiného klienta či pracovníka. Zákaz hraní hazardních her. Zákaz manipulace a nošení zbraní do klubu. Zákaz nepřiměřeného sexuální chování. Zákaz krádeţí.
28
Zákaz uţívání a nošení drog a omamných látek do NZDM PV. Zákaz kouření v NZMD PV a jeho areálu. Zákaz konzumace alkoholu v NZDM PV. Zákaz porušování základních společenských a hygienických pravidel. Zákaz narušování programu v NZDM PV. Dodrţování čistoty a pořádku v NZDM PV. Zákaz pouţívání vulgarismů v prostoru NZDM PV Klienti, ostatně jako majoritní mládeţ má problém s dodrţováním některých pravidel. Při jejich porušení mají omezenou sluţbu zpravidla na 2 – 3 dny. Největší rezerva mají v dodrţování zákazu agrese, sexuálních naráţek, kouření a hlavně v pouţívání sprostých slov v prostorách NZDM.
5.4 Nabízené služby Pobyt v zařízení Rozumí se tím pouze setrvávání v prostorách klubu. Poskytování světla, tepla, bezpečí, eventuálně občerstvení. Pokud klient nemá zájem, nemusí čerpat další sluţby. Při zájmu je mu samozřejmě umoţněno se do aktivit zapojit. Doučování Probíhá buď, krátkodobě nebo dlouhodobě, nejčastěji individuálně. Je moţno doučovat i skupinově. Úkolem pracovníka je pomoci klientovi s domácím úkolem, s přípravou referátů a přípravou na testy. Volnočasové aktivity Tato sluţba je v NZDM nejvíce vyuţívána. K aktivitám, které probíhají přímo na klubu, patří chňapky, ping-pong, kulečník, stolní fotbal, veškeré deskové hry. Dále mohou klienti vyuţívat hudební místnost, kde hrají na hudební nástroje a zpívají. Mají moţnost si zde cvičit vlastní formu. K dispozici mají také výtvarnou místnost, kde mohou realizovat tvůrčí schopnosti (keramika, batikování).
29
K neposlední volnočasové aktivitě patří také moţnost internetu, kde mohou klienti trávit hodinu denně. Co se týče venkovních aktivit, je moţnost návštěvy dopravního hřiště, plaveckého areálu, bowlingu, jízdy na koních atd. Je moţno proţít jednodenní výlety, ale také vícedenní, po předchozí domluvě s rodiči a vyplnění souhlasu. Kontaktní práce – vytvoření základního pracovního rámce, který je potřebný pro realizaci konkrétní sluţby. Situační intervence – sociálně pedagogická práce s výchovným obsahem. Informační servis – uţivatel je pracovníkem aktivně osloven s nabídkou informací, které jsou podávány na základě vyjádřeného zájmu uţivatele. Pomoc v krizi – jedná se o přístup přispívající ke zvládnutí psychické krize. Sociální poradenství – odehrává se formou rozhovoru s uţivatelem v soukromí. Kontakt s institucemi ve prospěch uživatele Práce s blízkými osobami – informační servis poskytovaný blízkým osobám. Doprovodná práce – doprovod uţivatele do patřičné instituce. (Operační manuál NZDM PV, 2010, str. 6 – 9)
5.5 Hodnocení služeb v NZDM PV „Uţivatelé mohou poskytnout zpětnou vazbu týkající se spokojenosti se sluţbami, pracovníky, systémem práce, zařízením, organizací apod. Tato odezva je přímá (samotná výpověď uţivateli o spokojenosti, dotazník spokojenosti) či nepřímá (např. statistické údaje, návratnost uţivatelů do zařízení apod.).“ (Operační manuál NZDM PV, 2010 str. 83) Za kritéria úspěchu se povaţuje naplnění všech dílčích cílů. Dále dosaţení přiměřeného výkonu a kvality sluţeb. Nejintenzivnější odezvou spokojenosti se sluţbou je kaţdodenní návrat klientů do klubu.
30
6 Projekt „Kapesní průvodce životem“ Dle teoretických východisek navštěvuje NZDM PV především neorganizovaná a riziková mládeţ. Cílová skupina je ve věku 11 – 26 let. Do prostějovského klubu chodí především děti mezi 11 – 15 lety. V ţivotních etapách se jedná především o prepubertu a pubertu. Děti prochází těţkým ţivotním obdobím, kdy se mění nejen jejich tělo, ale především myšlení. Získávají jiný náhled na svět, chtějí se osamostatnit, myslí si, ţe názory rodičů nejsou správné, a proto vymýšlí své teorie. Pro získání náhledu na svět těmto klientům se podařilo vedoucí NZDM PV prosadit projekt s názvem Kapesní průvodce ţivotem, který se dotýká rizikových, dnes aktuálních témat. Pomocí záţitkové formy se snaţí klientům předávat tolik důleţité informace pro plnohodnotný ţivot. Projekt měl navázat na primární prevenci na prostějovských školách. Největším přínosem projektu měla být prevence sociálně patologických jevů (šikana, vandalismus, krádeţe). Dalším cílem bylo posílení vzájemné tolerance, respektu, porozumění v rodině, zlepšení sociálních dovedností a začlenění. Kaţdému bloku předchází příprava trvající dva týdny. Projekt v NZDM PV probíhá od 1. 4. 2012 do 30. 11. 2012
6.1 Obsah každého bloku Pracovníci NZDM PV musí kaţdý blok podrobně rozpracovat. Všechny bloky musí mít stejné náleţitosti: Barevné obrázky, které kolují mezi klienty během besed. Poté jsou volně k dispozici v klubu. Prezentace Power Point, které se budou pomocí dataprojektoru promítat během besed. Informační letáky s programem aktuálního bloku Informační letáky k aktuálnímu tématu, které jsou volně k dispozici v kontaktní místnosti NZDM PV
31
6.2 Harmonogram projektu Kapesní průvodce životem Sexualita a partnerské vztahy 1. 3. - 15. 3. 2012 Doba, po kterou probíhá příprava na realizaci bloku (pracovníci vytvářejí letáky, prezentace) 16. 3. - 13. 4. 2012 Samotná realizace bloku (přednáška, filmový klub, beseda, hry, výtvarné techniky, exkurze aj.) Drogy a mýty 16. 4. 2012 – 30. 4. 2012 – Příprava bloku 1. 5. 2012 – 28. 5. 2012 – Realizace bloku Ekologie a zdravý ţivotní styl 29. 5. 2012 – 12. 6. 2012 – Příprava bloku 13. 6. 2012 – 11. 7. 2012 – Realizace Mezilidské vztahy, rodina, rasismus, komunikace, tolerance 12. 7. 2012 – 26. 7. 2012 – Příprava 27. 7. 2012 – 24. 8. 2012 – Realizace Trestně právní záleţitosti mladistvých, agresivita, šikana 27. 8. 2012 – 10. 9. 2012 – Příprava 11. 9. 2012 – 9. 10. 2012 – Realizace
32
Já a moje budoucnost 10. 10. 2012 – 24. 10. 2012 – Příprava 25. 10. 2012 – 22. 11. 2012 – Realizace 23. 11. 2012 – 30. 11. 2012 – Celkové zhodnocení projektu
33
6.3 Zhodnocení jednotlivých bloků 6.3.1 Sexualita a partnerské vztahy Cíle tohoto bloku jsou: informovat klienty o moţných dopadech rizikového sexuálního chování. Pracovníci chtějí klienty seznámit s pohlavně přenosnými chorobami pomocí tematických prezentací a obrázků, které budou během besed kolovat mezi klienty. Dalšími cíli je seznámení s moţnostmi antikoncepce a plánováním rodičovství. Při prezentacích na témata týkající se antikoncepce budou klienti rozděleni na dvě skupiny (dívky, chlapci) z důvodu moţného ostychu před opačným pohlavím. Klientům budou také předány informace o partnerství, jako základní jednotky lidských vztahů. Veškeré informace budou klientům předávány ústně, a to buď individuální, nebo skupinovou formou. Během bloku bude moţnost se účastnit čtyř besed doprovázenými prezentacemi, během kterých se mohou klienti zeptat pracovníků na cokoli vztahující se k této problematice. V rámci bloku budou promítány tematické filmy, které podpoří informovanost o této problematice. Do aktivit tohoto bloku patří několik besed. Cílem besedy s tématem Partnerské vztahy je seznámit klienty s rozdíly mezi muţem a ţenou, přátelstvím a láskou. Klienti mohou pracovníkům během besedy klást otázky. Další beseda je na téma Antikoncepce, kdy se klienti dozvědí o antikoncepci obecně, následně budou informováni o typech antikoncepce a hlavně správném pouţívání. Následující beseda nese název Pohlavně přenosné choroby. Klienti mají moţnost být informováni o prevenci pohlavně přenosných chorob. Klientům by měly být přiblíţeny i způsoby přenosu a rizika, která z těchto chorob vyplívají. Při všech besedách dostávají klienti doplňující obrázky pro lepší představivost. Dalším tématem, na které je třeba debatovat, je sexuální orientace a odchylky. Cílem této besedy je přiblíţit problematiku, nebo seznámit klienty s typy sexuální orientace. Do volnočasových aktivit v rámci tohoto bloku patří např. filmový klub. Klientům je promítán zpravidla film nebo dokument, který souvisí s daným tématem nebo takový, který si přejí sami klienti, samozřejmě s ohledem na jejich věk. Další volnočasovou aktivitou je výtvarný workshop, kde klienti mohou kreativně ztvárnit předem určené téma. Velmi oblíbenou a navštěvovanou aktivitou byl také turnaj ve stolním fotbale, který probíhal v prostorách NZDM. U klientů podporuje soutěţivost, ale také trpělivost a práci v týmu.
34
Hodnocení bloku Výše zmíněné cíle byly dle mého názoru naplněny. Klienti byli informováni o druzích antikoncepce, o ochraně před pohlavně přenosnými chorobami, o typech sexuální orientace, dále se dozvěděli o partnerství a plánování rodičovství. Celkově blok klienty velmi zaujal, protoţe téma je v jejich věku často frekventované. Za pozitivní zpětnou vazbu od klientů povaţuji ústní projevení díků za předané informace, které myslím převáţně klientkám v oblasti antikoncepce dost pomohly. Pracovníci tento blok hodnotí pozitivně z důvodu důleţitosti převáţně pro děti a mladistvé ve věku, které navštěvují NZDM. Ze svého pohledu hodnotím toto téma jako přínosné, zvláště proto, ţe děti a mladiství často nemají dostačující informace o sexualitě. Téma vidím jako zásadní a důleţité pro zařazení do projektu Kapesní průvodce ţivotem. Po absolvování všech plánovaných aktivit bylo provedeno s klienty krátké hodnocení bloku. K aktivitám neměli klienti ţádné připomínky ani doporučení. S průběhem bloku byli celkově spokojení.
35
6.3.2 Drogy a mýty Cílem tohoto bloku je seznámit klienty s drogovou problematikou a zvýšit tak jejich informovanost o drogové prevenci, uţívání a návykových látek a jejich dopad na zdraví a ţivot člověka. Součástí bloku bude opět několik besed, doplněných o Power Pointové prezentace. Blokem budou provázet také informační tabule s drogami, které budou vyvěšeny v kontaktní místnosti NZDM. Další tematickou aktivitou budou filmové kluby s následnou diskuzí, kdy se klienti mohou zeptat na cokoli z tématu drogy, prevence a uţívání. Stěţejní aktivitou bude přiblíţení prostějovského K-centra, které pracuje s drogovými uţivateli. Seznámení bude probíhat formou exkurze do K-centra. Klienti budou mít samozřejmě moţnost se věnovat nabídce volnočasových aktivit. Předávání informací proběhne stejnou formou jako u předešlého bloku, tedy přímou formou (rozhovorem s pracovníkem) a nepřímou pomocí různých obrázků a doplňujících informačních tabulí. První beseda nese název Legální drogy a marihuana. Klienti budou informováni o lehkých drogách a jejich účincích (nikotin, alkohol, léky), dostanou také základní informace o marihuaně. S pracovníkem mohou vést diskuze na téma besedy. Dalším tématem pro debatu je Halucinogeny a extáze. Klienti budou opět seznámeni s tímto tématem, s účinky a následky uţívání těchto drog. Součástí besedy budou obrázkové předlohy a vzdělávací videa. Poslední beseda z tohoto bloku je na téma Tvrdé drogy. Posluchači budou seznámeni s účinky a následky uţívání tvrdých drog. Prostor pro diskuzi je u tohoto tématu nezbytný, proto mohou klienti klást otázky, které budou v souladu s názvem bloku. V rámci vzdělávacího bloku mají klienti moţnost se zúčastnit veškerých volnočasových aktivit, které pracovníci NZDM chystají. Mezi nimi nechybí oblíbený filmový klub a výtvarný workshop. Kromě standardních volnočasových aktivit se mohou klienti přidat k výpravě na dopravní hřiště, kde se naučí základní chování v provozu, také podporují svoji trpělivost a vyučovací návyky. Hodnocení bloku Cíle, které byly v rámci bloku stanoveny, byly naplněny. Klienti byli informováni o lehkých i tvrdých drogách. Získali informace o jejich účincích i následcích při uţívání. Při různých debatách měli moţnost zeptat se na cokoli, co je k tématu zajímalo.
36
Často také vyprávěli své zkušenosti nebo zkušenosti jejich blízkých s drogami. O tématu měli klienti dost obsáhlé informace, i přesto blok hodnotili pozitivně, protoţe si vědomosti upevnili a získali i další náhled na drogovou problematiku. Společně s pracovníky hodnotím blok jako velmi důleţitý z důvodu rozšířenosti drog. Není problém, aby se drogy dostaly do rukou dětem, které se velmi rychle stanou závislými. Blok hodnotím jako velmi úspěšný také proto, ţe se do různých debat zapojil velký počet klientů.
37
6.3.3 Ekologie a zdravý životní styl Blok s názvem Ekologie a zdravý ţivotní styl je velice obsáhlý a má několik cílů. Mezi ně patří tradiční besedy na různá témata (ekologie, recyklace). Pracovníci připravují i oblíbený filmový klub a volnočasové aktivity, z nichţ se některé týkají tématu. Se zdravým ţivotním stylem úzce souvisí i otázka poruch příjmu potravy. V rámci diskuzí se mohou klienti zeptat na vše, co je k danému tématu zajímá. Informace budou předávány nejvíce přímou formou (rozhovor s pracovníkem), ale také formou hry. Ekologie je často u tak mladých lidí dost přehlíţena, spíše naopak mladiství odhazují odpadky, cigarety, netřídí odpad a nepečují o přírodu. Velmi rozšířené, hlavně u mladých dívek, jsou poruchy příjmu potravy. Společnost udává pro mladé dívky náročné poţadavky na tělesné míry. Při realizaci tohoto výukového bloku se klienti mohou zúčastnit několika besed. První z nich je na téma Ekologie. Mnoho z posluchačů nemá ţádné informace o ekologii, proto bude potřeba dávat důraz na toto téma. Předmětem besedy bude předávání informací o globálním oteplování, znečišťování ţivotního prostředí. Klienti by měli vědět, jakým způsobem lidé znečišťují planetu. Pro lepší představivost bude beseda doprovázena Power Pointovou prezentací s obrázky. Další diskuze a předávání informací bude z oblasti zdravého ţivotního stylu. Klientům bude předán návrh jídelníčku se správnou skladbou potravin. Diskuze bude pokračovat porovnáváním jídelníčků klientů s předloţeným od pracovníků. Další debata se bude ubírat k poruchám příjmu potravy. O tématu se dnes otevřeně mluví, proto lze předpokládat, ţe budou mít klienti odpovídající informace. V rámci diskuze se budou ověřovat tvrzení klientů. Pracovníci doplní informace do určitého balíku a zodpoví všechny dotazy klientů. Tradičně budou klientům promítány tematické filmy s následnou debatou. Dle zájmu bude probíhat výtvarný workshop, turnaj ve fotbálku nebo kulečníku. Jako záţitkový program bude výlet do CHKO (chráněná krajinná oblast) Kosíř, kde budou klienti dle naučné stezky poznávat, jak se mají chovat v přírodě. Dále navštíví aquapark v Prostějově. Dle zájmu je moţná návštěva dopravního hřiště. Hodnocení bloku Klienti hodnotí tento blok jako naučný.
38
Mnoho informací nevěděli, proto byli spokojení, ţe si mohli rozšířit vědomostní balík. Předešlá témata zaujala klienty více neţ téma Ekologie. Je ale také hodně důleţité, proto bude vţdy potřeba téma zapojovat do přednáškových aktivit. Výše uvedené cíle tohoto bloku byly naplněny. Hodnotím blok více neţ pozitivně hlavně z důvodu záţivného předávání informací. Veškeré učení probíhalo formou hry. Klienty zaujaly především volnočasové aktivity, kterých se zúčastňovali v hojném počtu. Výlet do CHKO Kosíř se nekonal kvůli špatnému počasí. Návštěva aquaparku byla úspěšná. Zúčastnilo se jí deset klientů a aktivita proběhla bez komplikací. Hodnocení pracovníků je neurčité. Uvědomují si důleţitost tohoto tématu, zároveň vidí, ţe klienty téma nezajímá tak, jako předchozí témata. Tím, ţe jsou v bloku zařazeny i poruchy příjmu potravy, dala se účast počítat jako ucházející. Proto je potřeba ještě popřemýšlet, zda k tématu nezařadit další otázky, které by klienty do zařízení přivedly.
39
6.3.4 Mezilidské vztahy, komunikace, rodina, tolerance, rasismus Blok s názvem mezilidské vztahy je obávaný blok. Je to z důvodu cílové skupiny, která navštěvuje NZDM. Oni sami jsou diskriminováni, ale diskriminace se dopouští i na druhých. Forma předávání informací z bloku musí proto probíhat velmi citlivě, nejčastěji formou rozhovoru s pracovníkem, aby se všechny nejasnosti mohly vyřešit přímo v debatě. Klienti se dozvědí informace o rasismu, xenofobii, diskriminaci nebo segregaci. V rámci hry budou mít moţnost zaţít rasistickou i diskriminační situaci. Naučí se poznávat, kdy jde o rasismus či diskriminaci. Dalším okruhem bude komunikace. Klienti se naučí základní formy komunikace a pravidla správné komunikace. Dále budou seznámeni s funkcemi rodiny. Blok je obsáhlý na mnoţství témat, o kterých lze krásně diskutovat. Na téma rodina se můţe vyjádřit kaţdý klient, s rasismem a diskriminací mají klienti také zkušenosti. Tradičně bude probíhat filmový klub s tematickým promítáním a následnou debatou. V bloku nejsou opomíjeny ani volnočasové aktivity, z nichţ některé jsou zaměřeny tematicky, některé posilují trpělivost, některé jsou pro uvolnění. Blok začíná opět naučnou formou, tedy různými besedami a diskuzemi. První přednáška nese téma Rasismus a diskriminace. Je třeba u klientů upevnit teoretickou základnu o tématech. Klientům bude představeno zařízení Člověk v tísni, které pomáhá Romům s integrací. Další diskuze budou probíhat na téma Rodina a komunikace. Klienti získají informace o funkcích rodiny a budou mít moţnost se vyjádřit k jednotlivým bodům, představit, jakým způsobem probíhá komunikace v jejich rodině, jaké funkce plní a jaké nikoliv. V tomto případě jde o dost soukromou věc, proto se mohou zapojovat pouze klienti, kteří budou mít zájem. Po absolvování naučné části budou probíhat volnočasové aktivity. Do tohoto bloku patří výroba výzdoby do kontaktní místnosti NZDM a volná tematika. U mladých klientů je třeba, aby měli moţnost se u nějaké činnosti uvolnit, proto jsou zapojeny aktivity, kde si mohou vybrat, co chtějí dělat. Samozřejmostí je hra stolní fotbal, ping pong, kulečník. Součástí bloku je také hra „Šipkovaná“, kdy klienti dle předem připravených značek plní různé úkoly, mají hrací karty a získávají body za splnění daných úkolů. Po splnění všech úkolů na připravených stanovištích čeká na účastníky soutěţe poklad v podobě sladké odměny.
40
Hodnocení bloku Všechny besedy a diskuze proběhly během připraveného plánu bez komplikací. Klienti měli chuť dozvědět se o tématu hodně informací, o čemţ svědčila hojná účast na besedách i jiných aktivitách. Kromě účasti na besedách se i aktivně zapojovali do různých debat, sdělovali své názory i zkušenosti. Nemilým překvapením bylo pro pracovníky i pro mě zjištění, ţe na školách, které klienti navštěvují je ve velké míře rozšířen rasismus, proto se pracovníci snaţili, sdělit klientům doporučení, jak se v takových situacích chovata jaké kroky podniknout. Všechny plánované volnočasové aktivity proběhly s velkým úspěchem. Zvláště „Šipkovaná“, kterou si klienti i přes všechny vyřešené úkoly chtěli projít celou znovu. O volnočasové aktivity je v NZDM všeobecně velký zájem. Klienti se často chodí jen odreagovat hraním ping pongu a nevyţadují ani ţádné sociální sluţby, které jim mohou pracovníci poskytnout. Na jejich přání se v rámci tohoto bloku uskutečnil turnaj v ping pongu. Pracovníci hodnotí tento blok jako velmi přínosný hlavně z důvodu ochrany klientů před rasismem. Já hodnotím blok pozitivně z důvodu otevřenosti klientů. Svěřili se, ţe jsou ve škole diskriminováni, coţ je první krok k tomu, aby se v tomto ohledu něco změnilo.
41
6.3.5 Trestně právní záležitosti mladistvých, agresivita, šikana Cílem bloku s názvem Trestně právní záleţitosti mladistvých, agresivita, šikana je zvýšit informovanost o šikaně, záškoláctví, prodeji drog a krádeţi. Předávání informací zde bude prováděno formou přednášek, besed a různých debat, při kterých se klienti mohou zeptat na cokoli, co je z oblasti zajímá. Klienti budou seznámeni s projevy, typy a důsledky šikany. Také jim budou nastíněny moţnosti, jak se proti šikaně bránit. Stále rozšířenější u mladistvých je pohlavní zneuţívání. V rámci přednášky bude klientům vysvětlena nebezpečnost této trestné činnosti a fyzické a psychické dopady pohlavního zneuţívání. Budou mít také moţnost svěřit v rámci individuálního poradenství své osobní zkušenosti se šikanou nebo trestní problematikou. Součástí bloku jsou tři besedy. První bude na téma Lidská práva. Jejím cílem je seznámit klienty s Listinou základních práv a svobod, s moţností dosaţitelnosti těchto práv. Dále jim budou předány informace o týrání a o moţnostech, jakým způsobem se domoci spravedlnosti. Druhá beseda bude zaměřená na Šikanu a kyberšikanu. Kyberšikana se s mocí internetu začíná prohlubovat a tento typ zneuţívání je pro agresory stále jednodušší. Je třeba, aby i klienti NZDM si tuto skutečnost uvědomili, proto je zařazena beseda s touto problematikou. Cílem je, aby klienti věděli, jak se proti šikaně všech typů bránit a kde hledat pomoc. Poslední beseda nese název Prevence kriminality. Klientům budou objasněny pojmy trestný čin a přestupek. Pracovníci se také dotknou tématu záškoláctví a sankcí, které hrozí rodičům, kdyţ dítě nechodí do školy. Do volnočasových aktivit tohoto bloku byly zařazeny netradiční zájmy. Patří mezi ně rehabilitační jízda na koních v nedalekých Mostkovicích pod dohledem pracovníků a zaměstnanců jízdárny, turnaj ve stolním fotbale, výlet do ZOO (zoologické zahrady) na Svatém Kopečku, návštěva dopravního hřiště v Prostějově. Velké mnoţství aktivit se bude konat pouze za dobrého počasí, vysoké účasti a hlavně dobrého chování klientů. Tradiční filmový klub proběhne v kontaktní místnosti NZDM. Po promítání následuje diskuze nad obsahem filmu. Hodnocení bloku Díky všem besedám a debatám v bloku se zvýšila informovanost klientů o problematice, čímţ byl naplněn hlavní cíl.
42
Klienti se aktivně zapojovali do průběhu besed a přidávali vlastní postřehy a zkušenosti. S pracovníky jsme se shodli na důleţitosti tohoto tématu hlavně v rámci prevence. Děti a mladiství často nevědí, jak se proti jakémukoli způsobu šikany bránit. Já hodnotím navíc pozitivně individuální a empatický přístup pracovníků ke klientům. Klienty v tomto bloku také zaujaly volnočasové aktivity, které byly velice pestré. Díky hojné účasti se všechny aktivity uskutečnily dle plánu. Nejvíce byli klienti nadšení z výletu do ZOO a do Mostkovic na vyjíţďky na koních. Jelikoţ byl tento blok veden jako zátěţový, proběhla při jeho ukončování otevřená diskuze a zhodnocení. Klienti hodnotili blok jako zajímavý, ale příliš osobní. V rámci tohoto bloku byli spíše překvapeni nabídkou volnočasových aktivit neţ besedami. Moţná jde o výzvu pro pracovníky, aby blok zaměřili spíše obecně a nedotýkali se citlivých míst klientů.
43
6.3.6 Já a moje budoucnost Tento blok je zaměřen na vzdělávání a volbu povolání. Pracovníci seznámí klienty se systémem vzdělávání v ČR, dají jim nabídku oborů jak učňovských tak oborů s maturitou v Prostějově a blízkém okolí. Součástí nástupu na střední školu je také vyřízení občanského průkazu. Klienti mnohdy nemají ţádnou zkušenost s jednáním na úřadě, proto budou mít v rámci aktivity moţnost nacvičit, jakým způsobem jednat. Dalším důleţitým mezníkem je volba povolání. Díky připravené aktivitě budou mít klienti opět moţnost nácviku pohovoru. Cílem je osvojení si komunikačních dovedností a zvládání stresových situací, ke kterým nepochybně patří zkoušení ve škole nebo přijímací pohovor do zaměstnání. Ve vzdělávací části bude beseda na téma Já a moje budoucnost. Spočívá v tom, ţe se pracovníci ptají klientů, jakou školu by chtěli navštěvovat, zda mají vybrané zaměstnání a co pro to dělají. Neţ se dostanou na nějakou střední školu, musí získat občanský průkaz. Další aktivitou je tedy nácvik vyplňování formuláře pro vydání občanského průkazu. Klienti budou připraveni sami tento formulář vyplnit. Při výběru povolání musí absolvovat různé pohovory, na které nejsou ze školy dostatečně připraveni. Úkolem pracovníků je hrát tzv. rolové hry. Pracovník bude zaměstnavatel a klient přijde ţádat o práci. Pracovník pokládá různé otázky, klient na ně odpovídá. Na konci pohovoru si vše zhodnotí. Pracovník navrhne klientovi doporučení. Po nějaké době se pohovor opakuje aţ do doby, neţ je klient připraven v této zkoušce obstát. Do volnočasových aktivit v tomto bloku patří návštěva plaveckého bazénu, filmový klub, hraní stolních i deskových her. Hodnocení bloku Všechny aktivity a cíle stanovené v tomto bloku byly naplněny. Klienti se aktivně zapojovali. Zvláště starší jedinci, kteří jiţ ukončili povinnou školní docházku nebo uţ navštěvovali střední školu, ocenili vědomosti, získané díky bloku. Mladší klienti byli namotivováni pro řešení budoucích situací. Klientům byly prohloubeny komunikační schopnosti a zvýšila se informovanost o systému vzdělávání. Volnočasové aktivity proběhly jako vţdy s velkým zájmem.
44
6.4 Celkové zhodnocení projektu Projekt Kapesní průvodce ţivotem hodnotím společně s pracovníky velmi pozitivně. Všechny výukové bloky se podařilo realizovat. Všechny stanovené cíle byly naplněny. Klientům byly předány zásadní informace o tématech. Díky tomu se zvýšila jejich informovanost, došlo k rozvoji komunikačních dovedností a tvorbě názorů. O tom, ţe došlo k rozvoji komunikačních dovedností, svědčí také to, ţe klienti sami vyhledávají informační servisy, debatují na různá témata a často chodí pro radu k pracovníkům ohledně uţívání drog, bezpečného sexu, šikany nebo zdravého ţivotního stylu. Mnoho aktivit, které byly naplánovány, nemohly být uskutečněny z důvodu špatného počasí nebo malé účasti. Všechny aktivity, které proběhly, byly klienty hodnoceny pozitivně. Často byli pracovníci klienty přemlouváni, aby zařadili volnočasové aktivity do plánu znovu. Během projektu probíhala také soutěţ NZDM má talent, která nebyla zařazena do ţádného bloku. Soutěţe se zúčastnil velký počet klientů. Soutěţili jak ve skupinách, tak po jednotlivcích. Tato soutěţ měla u klientů největší úspěch ze všech volnočasových aktivit, proto se pracovníci rozhodli, ţe ji budou do programu zařazovat dvakrát ročně. Z dalších volnočasových aktivit zmiňovali klienti vyjíţďku na koních, návštěvu plaveckého bazénu a výlet do ZOO. Pracovníci při komunikaci uţívali nejčastěji přístupů poradenského paradigmatu, dotýkali se také přístupů strukturálního a nejméně pouţívali přístupy terapeutického paradigmatu. Vyzdvihla bych především prvky humanistických přístupů jako je empatie, autentičnost a kongruence. I díky těmto dovednostem, které pracovníci ovládají, probíhaly přednášky a besedy bez problémů. Tuto vzdělávací aktivitu bych rozhodně doporučila i dalším podobným zařízením. Jde o nenásilnou formu předávání informací dětem a mladistvým, mezi jejichţ zájmy určitě nepatří moţnost učit se. Z důvodu pozitivní zkušenosti s projektem bych rozhodně doporučila podobný projekt do chodu NZDM zařazovat.
45
Závěr Sociální práce s rizikovou mládeţí je velmi důleţitá. Pomáhá jak rodičům těchto dětí, kteří jistě uvítají jakýkoli návod, jak se svými dětmi jednat, na co si dát pozor a naopak na čem trvat, tak pomáhá i dětem s rizikovým způsobem ţivota pochopit, ţe jejich chování můţe působit na společnost jako nepřípustné. Díky projektu Kapesní průvodce ţivotem, budou děti připraveny na různé ţivotní situace, které potkávají kaţdého mladého jedince. V úvodu jsem stanovila cíl práce, který byl evaluace výukových bloků v prostějovském nízkoprahovém zařízení v rámci projektu, který v zařízení probíhal během roku 2012. Z hodnocení vyplývá, ţe byl projekt úspěšný. Byl rozdělen do šesti bloků a zrealizován byl z důvodu zvýšení informovanosti klientů formou besed, debat a mnoţstvím volnočasových aktivit k jednotlivým tématům. Klienti mohli získat komunikační a sociální dovednosti, které je i teď přivádějí k pracovníkům NZDM, aby s nimi řešili své problémy. Klienti byli díky blokům seznámeni s tématy, které se jejich osoby nepochybně týkají. Některé bloky byly pro klienty zajímavější neţ jiné. Např. drogy a mýty byly zajímavější neţ ekologie. Je to hlavně z důvodu vědění o této problematice. Je jisté, ţe kolem patnáctého roku se dítě zajímá o drogy nebo sexuální ţivot daleko víc, neţ o třídění odpadu. To ale neznamená, ţe by měli pracovníci téma ekologie do příště vyřadit. Téma ekologie k dospívání jednoznačně patří. Děti a mládeţ ze svého pohledu vyhodnocují některá témata jako více důleţitá neţ jiná. Jde o naprosto přirozený proces. Můţeme se na to dívat stejně jako ve škole. Některé předměty nás baví více, některé méně. Musíme však projít všemi. I v projektu Kapesní průvodce ţivotem tomu není jinak. Vzdělávání jako takové je pro rizikovou mládeţ velice důleţité. Jakékoli vzdělávání je totiţ jak na základní, tak praktické škole dost obtíţné. Díky nízkoprahovým zařízením by se tato skutečnost mohla změnit. Všechna zařízení tohoto typu by mohla dle zpracované metodiky realizovat alespoň besedy a diskuze na různá témata. Zábavnou formou se vţdy učí lépe neţ si dennodenně jen zapisovat teoretické informace do sešitu a poté se je učit. Po realizování projektu nám můţou také vyvstávat otázky, na které si musí kaţdý odpovědět sám. Má vůbec práce s neorganizovanou mládeţí smysl? Je moţné takovou mládeţ socializovat? Není vynaloţená energie na práci zbytečná?
46
Dle mého názoru taková práce rozhodně smysl má. Tyto děti prochází obtíţným obdobím svého ţivota a stačí jen na toto období dohlédnout a překonat ho. Nízkoprahová zařízení jsou zde z důvodu nabídky pozitivního trávení volného času. Nabízí také místo, kam můţou děti přijít svěřit svůj problém a s pomocí pracovníků jej vyřešit. Tito klienti by měli vědět, ţe existují zařízení, kde se k dětem nikdo neotočí zády, naopak nabídne pomoc a podporu. Ať uţ jde o rozvíjení osobnosti, vývoj komunikačních schopností, zvýšení informovanosti nebo jen příjemné trávení volného času v bezpečí, je tato práce přínosem.
47
POUŽITÉ ZDROJE Monografie: Byrne, D. (2005). Social exclusion. Berkshire: Open University Press Hendl, J. (2004). Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál HERZOG, A., (2003): Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ (NZDM). In: Éthum bulletin pro sociální prevenci, pomoc a intervenci, č. 39. Praha: Sdruţení pro sociální prevenci a sociální pedagogiku „ÉTHUM“ Klíma, P., Jedlička, R. (2007). Kontaktní práce. Praha: Česká asociace streetwork Matoušek, O. (2008). Slovník sociální práce. Praha: Portál Matoušek, O., a kol. (2007). Sociální sluţby. Praha: Portál Matoušek, O., Koláčková, J., Kodymová, P. (2005). Sociální práce v praxi. Praha: Portál Mitchell, G., Campbell, L. (2011). The social economy of excluded families. Child & Family social work, č. 4, str. 422 – 433 Říčan, P. (2005). Psychologie. Praha: Portál Šimíčková - Číţková, J. (2004). Přehled sociální psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Šišková, T. (2008). Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Praha: Portál Legislativní dokumenty: Zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů
48
Vyhláška č. 505/2006 Sb., ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách Prameny:
Sešit 2, Provádění evaluací. (2000) Světová zdravotnická organizace SDRUŢENÍ PODANÉ RUCE, O.S., Operační manuál NZDM Prostějov, Sdruţení podané ruce, o.s., 2010 SDRUŢENÍ PODANÉ RUCE, O.S., Výroční zpráva za rok 2011, Sdruţení podané ruce, o.s., 2012 Elektronické zdroje: Charakteristika Nízkoprahového zařízení [online] [cit. 2013-4-5] dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/9 Charakteristika domů na půl cesty [online] [cit. 2013-4-5] dostupný z http://www.mpsv.cz/cs/9 Charakteristika středisek výchovné péče [online] [cit. 2013-4-15] dostupný z http://www.msmt.cz/socialni-programy/strediska-vychovne-pece Charakteristika pozice asistent učitele [online] [cit. 2013-4-15] dostupný z http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=507 Charakteristika probační a mediační sluţby [online] [cit. 2013-4-15] dostupný z https://www.pmscr.cz/o-pms/ Zaloţení Sdruţení Podané ruce [online] [cit. 2013-4-5] dostupný z http://www.podaneruce.cz/informace-o-sdruzeni/historie-sdruzeni/ Vize, Poslání, Cíle, Hodnoty a principy SPR [online] [cit. 2013-3-20] dostupný z http://www.podaneruce.cz/data/public/vyrocni-zpravy/VZ-2011SPR_web.pdf Přehled nabízených sluţeb [online] [cit. 2013-3-20] dostupný z http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/ Cílová skupina [online] [cit. 2013-4-15] dostupný z http://nzdmpv.podaneruce.cz/o-klubu/ Evaluace [online] [cit. 2013-1-17] dostupný z https://el.lf1.cuni.cz/evaluace/ Historie NZDM [online] [cit. 2013-4-10] dostupný z http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=703 49
