CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Profesní image terénní/ho sociální/ho pracovnice/íka pohledem studentů gymnázia
Eliška Juřičková Vedoucí práce: Mgr. Eva Bělocká, DiS.
Olomouc 2016
Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. Olomouc 28. dubna 2016 …………………………… Eliška Juřičková
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své práce Mgr. Evě Bělocké, DiS. za pozitivní přístup, cenné rady a připomínky, bez nichţ by práce nemohla být dokončena. Děkuji respondentům výzkumu za jejich ochotu podílet se na výzkumu. Velký dík patří mé rodině a nejbliţším přátelům za podporu po celou dobu psaní této práce i během studia. V neposlední řadě děkuji také CARITAS - Vyšší odborné škole sociální Olomouc a Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci za vzdělání a hodnotné zkušenosti, kterých jsem během studia mohla nabýt.
OBSAH Úvod ........................................................................................................................ 9 Teoretická část ....................................................................................................... 13 1
Image ............................................................................................................ 15 1.1
Definice pojmu image ........................................................................... 15
1.2
Význam image jednotlivce ve společnosti ............................................ 15
1.3
Prvky osobní image ............................................................................... 17
2
Profesionální image ...................................................................................... 19
3
Terénní sociální práce................................................................................... 21 3.1
4
5
Terénní sociální práce s uţivateli nealkoholových drog ....................... 22
Profesní image terénních sociálních pracovnic/íků ...................................... 25 4.1
Člověk ................................................................................................... 25
4.2
Odborník ............................................................................................... 27
4.3
Profesionál............................................................................................. 27
4.4
Autorita ................................................................................................. 28
4.5
Komunikace .......................................................................................... 29
4.6
Vzhled a oblečení .................................................................................. 29
4.7
Gender ................................................................................................... 30
Gymnázium Jana Opletala Litovel ............................................................... 33
Výzkumná část ...................................................................................................... 35 6
Metodologie výzkumu .................................................................................. 37 6.1
Kvantitativní výzkum ............................................................................ 37
6.2
Výzkumný cíl, hypotézy a jejich operacionalizace ............................... 37
6.3
Metoda sběru dat ................................................................................... 44
6.4
Výzkumný vzorek ................................................................................. 44
6.4.1 Obecná charakteristika výzkumného vzorku ..................................... 44 6.5
Moţné zdroje zkreslení .......................................................................... 45
6.6
Předvýzkum ........................................................................................... 46
7
Výsledky výzkumu ....................................................................................... 47
8
Shrnutí výsledků ........................................................................................... 69
Závěr ...................................................................................................................... 75 Seznam pouţité literatury ...................................................................................... 81 Seznamy tabulek a grafů ........................................................................................ 85 8.1
Seznam tabulek ...................................................................................... 85
8.2
Seznam grafů ......................................................................................... 85
Anotace .................................................................................................................. 87 Příloha .................................................................................................................... 89
ÚVOD Kaţdá profese na nás nějakým způsobem působí a to v nás vytváří představu o ní a lidech, kteří ji vykonávají. Image nelze záměrně sám o sobě vytvořit, označuje obraz toho, jak organizace, zařízení, profese nebo samotný člověk působí na společnost a jak je jí vnímán. Sociální práce stále nezískala v České republice v očích veřejnosti patřičné ocenění a budování profesní image můţe napomoci ke zvýšení její společenské prestiţe. Sociální práce je rozmanitou disciplínou s vícero formami zaměření. Jednou z těch diskutovaných je terénní sociální práce. V České republice píše dlouhou historii, přesto se s ní pojí mnoho otázek a nejasností především z pohledu veřejnosti, ve které jsou přítomny předsudky směrem k problémovým lidem i nepochopení práce s nimi. Ne všichni mimo odbornou veřejnost vědí, kdo je to terénní sociální pracovník či pracovnice a co konkrétně dělá. V závislosti na cílové skupině této profese mohou od obyčejných lidí vyvstávat různé otázky. Jsou-li klienty uţivatelé drog, mohou zaznít nejasnosti ohledně chování pracovníka1 vůči této cílové skupině klientů, jeho osobní zkušenosti s návykovými látkami nebo otázky o tom, jestli se svým klientům podobá nebo by se jim podobat měl. Tím se postupně dostáváme k myšlence podoby terénního sociálního pracovníka v české společnosti. Terénní sociální práce pokrývá široké pole působnosti v závislosti na cílové skupině klientů. Tato práce se bude zabývat jen terénní sociální prací s uţivateli nealkoholových drog a to proto, ţe se v této oblasti často vyskytují předsudky vůči cílové skupině. Navíc takové zúţení tématu umoţní získání přesnějších dat, které do určité míry mohou slouţit jako výchozí bod porozumění image terénní sociální práce z pohledu laické veřejnosti. Hlavním cílem absolventské práce je zjistit, jak z hlediska profesní image studenti třetích a čtvrtých ročníků vybraného gymnázia vnímají terénní sociální pracovnice/íky věnující se práci s uţivateli drog. Vybraným gymnáziem je Gymnázium Jana Opletala v Litovli. Výběr ovlivnilo to, ţe toto gymnázium je všeobecné, a tudíţ názory studentů nejsou ovlivněny výukou odborných předmětů zaměřených na sociální práci, k čemuţ
1
Profesi terénní sociální práce mohou vykonávat muţi i ţeny, stejně tak jejich klienty mohou být ţeny i muţi, pro lepší orientaci v textu však budou pouţívány především muţské rody.
9
by mohlo dojít na různých středních školách zaměřených na sociální práci, péči a sluţby. Jejich názor není takovou výukou zkreslený. Vyučují se zde však také předměty zaměřené humanitně, proto povědomí o sociální práci není vyloučeno a navíc z řad studentů čtvrtých ročníků přicházejí přihlášky ke studiu na CARITAS – Vyšší odborné škole sociální v Olomouci. Mimo jiné jsem zde studovala osmiletý vzdělávací program, a proto je pro mne škola známým prostředím a dokáţi posoudit znalosti a orientaci studentů v oblasti sociální práce. Práce navazuje na bakalářskou práci, kterou jsem psala na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2016. Respondenty v ní byli terénní sociální pracovníci, kteří prostřednictvím rozhovorů sami hodnotili svoji profesní image. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické jsou formou kompilace vymezeny pojmy image a profesionální image. Následuje stručný popis terénní sociální práce obecně a terénní sociální práce s uţivateli drog. Spojením poznatků těchto kapitol vznikla část zabývající se konkrétními prvky profesní image terénních sociálních pracovníků, kteří se věnují dané cílové skupině klientů. Poslední teoretická kapitola přiblíţí prostředí, ze kterého studenti gymnázia pocházejí. Empirická část pracuje s daty získanými prostřednictvím dotazníkového šetření v rámci kvantitativního výzkumu. Daná výzkumná strategie byla zvolena proto, ţe umoţňuje sbírat data od velkého počtu respondentů. Metodologie obsahuje hypotézy a jejich operacionalizace. Následuje zpracování výsledků v podobě tabulek a grafů a závěrečné shrnutí výsledků. Motivací pro výběr tématu bylo hned několik. O této profesi uvaţuji jako o svém moţném budoucím uplatnění a jako budoucí terénní sociální pracovnice povaţuji za důleţité znát, jak na terénní sociální pracovníky pohlíţí veřejnost, neboť i ohlas dané profese ve společnosti můţe mít vliv na její uznání, sebevědomí pracovníků a výkon práce. O cílové skupině respondentů pak uvaţuji nejen jako o spoluţácích navštěvujících stejné gymnázium jako já, nýbrţ také jako o potenciálních klientech v takovém smyslu, ţe se můţe stát, ţe oni sami, nebo jejich blízcí, známí či přátelé budou potřebovat pomoc terénního sociálního pracovníka. Je dobré vědět, jaké mají povědomí a představy o této profesi, protoţe to můţe ovlivnit, jestli by danou sluţbu
10
vyuţili. Uţitečné to můţe být i z hlediska zvyšování povědomí terénních sluţeb pro uţivatele drog ve společnosti.
11
TEORETICKÁ ČÁST
1
IMAGE První kapitola se zabývá pro práci klíčovým pojmem image. Vysvětluje význam
slova image i význam image jednotlivce ve společnosti a nakonec představí prvky osobní image.
1.1
Definice pojmu image Image, latinsky imago, znamená obraz, podobizna nebo také představa či vidina.
Ze sociologického hlediska označuje „obecně sdílené představy objektu, člověka, instituce, role apod.“ Pro tento význam se pouţívá anglický ekvivalent image. („Image“). Petráčková a Kraus (1995: 322) uvádí anglický překlad slova image jako „představu, obraz osoby, věci nebo jevu často záměrně pěstovaný s cílem získat úspěch; psychický otisk reality subjektivně přepracovaný do formy dojmu, obrazu skutečnosti.“ Sampsonová (1996: 11, 19, 20) o osobní image mluví jako o inzerátu či „obraze, který propaguje, co je uvnitř člověka.“ Upozorňuje, ţe image je příslib poskytnutí toho, co je inzerováno (kompetence, dovednosti, hodnoty, zkušenosti a kvalifikace jedince, ale i jeho vzhled, drţení těla, gesta, styl komunikace, chování a vystupování, charisma, důvěra, sebejistota či sebeúcta).
1.2
Význam image jednotlivce ve společnosti Všichni sami nad sebou přemýšlíme a to, jak hodnotíme své schopnosti,
dovednosti, důvěryhodnost a vlastnosti, ostatní lidé vnímají prostřednictvím naší image. To, čím jsme charakterističtí, by mělo být patrné z našeho osobního stylu (Sampsonová 1996: 12, 19). Sampsonová (1996: 11) říká, ţe „osobní image je obraz kaţdého z nás“ a nelze ji nemít. To, co jsme se rozhodli ukázat, co budeme dělat a jak u toho vypadat, ostatní vţdy vidí bez ohledu na to, zda se nám tento obraz líbí nebo ne. A vidí to svým určitým způsobem, který my nemůţeme ovlivnit, a proto musíme usilovat o to, abychom vyvolali takový dojem, jakým chceme působit. Osobní image je spojením stálých faktorů fyzického vzhledu a temperamentu a tréninkem ovlivnitelných prvků chování (kupř. způsob chůze a drţení těla). Mluvíme-li 15
například o způsobu oblékání, hovoříme o osobní volbě – kaţdý se sám rozhoduje, jak bude vypadat. „Výsledek tohoto rozhodování prozradí mnohé – za koho se povaţujeme, co chceme, čemu věříme, kam směřujeme.“ Sampsonová (1996: 11) Osobní image je dále vytvořena vnitřními a vnějšími faktory ovlivňujících selfimage
(obraz
sebe
sama),
vnímanou,
získanou
a
vyţadovanou
image
(Sampsonová 1996: 12). Self-image podle More-selfesteem.com2 vyjadřuje to, jak se fyzicky vidíme a názor na to, kdo a jací jsme. Nebude předmětem výzkumu, protoţe respondenti nebudou hodnotit sami sebe, ale někoho jiného, avšak stručný vhled umoţní porozumění, jak si vytváříme názor na ostatní lidi. Ovlivňuje naši sebeúctu, sebevědomí a sebedůvěru. Reakce ostatních na nás jsou pozitivní nebo negativní v závislosti na tom, jak pevní jsme ve víře sami v sebe. Positive Self Image and Self Esteem3 doplňuje, ţe projevuje-li člověk self-image pozitivně a realisticky, lidé budou mít tendence vnímat ho jako pozitivního a schopného člověka. Profesní self-image je to, jak se lidé vnímají v pracovním prostředí své profese. Jedná se o sebehodnocení dovedností a odborných znalostí a je ovlivněna zkušenostmi a myšlenkami jedince, ale i osobním profesním přínosem (Kutílková 2013: 9). Má vliv na naše chování, jednání, způsob myšlení, pracovní výkon a vztahy k druhým lidem. Obraz, který si o nás vytvářejí druzí lidé na základě dojmu, kterým na ně působíme, Sampsonová (1996: 13) označuje jako vnímanou či vyvolanou image. To, jak vnímáme sami sebe a jak nás vidí druzí lidé, se můţe lišit. Abychom viděli stejný obraz naší osobnosti, jaký si vytvářejí ostatní, je dobré naslouchat jejich kritice, pochvalám a jiné zpětné vazbě. Na tomto místě je vhodné zmínit první dojem, během nějţ si lidé v mysli vytváří představu o schopnostech a vlastnostech jiného člověka. Tato představa zahrnuje například názor na kvalifikovanost a úroveň vzdělání, důvěryhodnost, společenské postavení, osobnost apod. (Bixler a Nix-Rice 2006: 4). Ukázat za třicet vteřin to, co v nás je, co umíme a jací jsme, není jednoduché, stejně tak jako někoho dokonale
2
MORE-SELFESTEEM.COM. What is Self Image? Dostupné selfesteem.com/selfimage.htm [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 1. 2016]. 3
z:
http://www.more-
POSITIVE SELF IMAGE AND SELF ESTEEM. What is self-image? z: http://www.mtstcil.org/skills/image-1.html [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 1. 2016].
16
Dostupné
poznat, lidé se i přesto spoléhají na takto vytvořený první dojem. Je-li pozitivní, v lidech bude převládat tendence předpokládat, ţe vše, co k naší osobě patří, je pozitivní. Sampsonová (1996: 15) upozorňuje, ţe je důleţité dbát na to, jak na ostatní působíme, neboť lidé často spoléhají na první dojem třeba jen kvůli tomu, ţe nemají čas a chuť na hlubší seznamování. Lidé si mnohdy vytvářejí názory o lidech, které třeba nikdy neviděli nebo se s nimi nesetkali a to jen podle toho, co o nich slyšeli nebo se jinak dozvěděli od ostatních. „Tyto představy často vycházejí z toho, co si dotyční myslí (a o čem se domnívají, ţe znají) o určité profesi nebo společnosti“ (Sampsonová 1996: 14). Tyto poznatky o celé skupině lidí pak přenášejí na její jednotlivé členy a mohou pak například říct, ţe „pracovníci počítačového oddělení se neumí bavit,“ aniţ by nějakého pracovníka ze zmíněného oddělení znali. Budou to tvrdit jen na základě toho, ţe si myslí, ţe takoví pracovníci nedělají nic jiného, neţ ţe jsou od rána do večera zahloubáni do sloţitých počítačových programů anebo, ţe jim kamarád řekl, ţe jeho známý, pracující v této profesi, s ním nikdy nechce jít do kina. Sampsonová (1996: 14) to označuje jako získanou image a dodává, ţe pokud si jí je člověk vědom, můţe ji vyuţít ve svůj prospěch. Jako poslední Sampsonová (1996: 14) rozlišuje vyţadovanou image. Některé profese nebo organizace definují image a stejně tak lidé mimo organizaci určitou image očekávají. Příkladem můţe být policista. Od něj se očekává nošení uniformy a dodrţování jistých pravidel. Sociální práce však patří mezi ty profese, které přesně nedefinují svoji image. V tom případě je moţné určit, co kultura organizace povaţuje za vhodné a co uţ ne. Práce se ve výzkumné části zaměří především na získanou a vyţadovanou image. Není vyloučeno, ţe se respondenti osobně setkali s terénním sociálním pracovníkem či pracovnicí, proto můţe být v jejich výpovědích zahrnuta také image vyvolaná.
1.3
Prvky osobní image Bixler a Nix-Rice (2006: 4) za prvky osobní image povaţují oblečení, vzhled a
neverbální komunikaci. Sampsonová (1996: 19, 20) rozlišuje mnohem více prvků. Od člověka očekává určitý způsob řeči a chování, dovednosti, kompetence, odborné znalosti a zkušenosti, hodnoty či kvalifikaci.
17
Tyto dílčí sloţky tvoří osobní image, z níţ je pak vycházeno při tvorbě té profesní.
18
2
PROFESIONÁLNÍ IMAGE Doposud byla pozornost zaměřena na image člověka v jeho kaţdodenním ţivotě.
Jelikoţ profesi tvoří lidé a tím pádem i jejich osobní image, byly představeny její prvky jako výchozí bod pro porozumění té profesní. Tato kapitola představuje image pracujícího člověka jako zástupce určité profese, kterou vykonává profesionálně a chce tímto dojmem na své okolí působit. Pro zorientování se v názvosloví jsou pojmenovány rozdíly mezi slovy profesní a profesionální. Výraz profese je uţíván v souvislosti se zaměstnáním či povoláním, přídavným jménem je slovo profesní („profese“). Profesionál je člověk, který „odborně koná nějakou činnost jako zaměstnání“ („profesionál“). Oběma pojmům lze porozumět tak, ţe profesionál odborně koná profesi. V této kapitole bude pro nastínění tématu pouţíván ve shodě s uţívanou literaturou výraz profesionální jako profesionál v jakémkoli oboru. Později pojem profesní při představení konkrétní image terénní/ho sociální/ho pracovnice/íka. Profesionální image je „obraz vyjadřující, co můţeme nabídnout – je to příslib toho, co jsme schopni poskytnout.“ Je výsledkem kaţdodenních poţadavků, očekávání a představ ohledně dané profese. Charakterizuje pracovníka profese (Sampsonová 1996: 48, 49). Kaţdý pracující člověk je představitel určité profese, jeho chování vůči ostatním lidem (klientům i veřejnosti), schopnosti komunikace s nimi a jeho osobnost působí na image celé profese (Sampsonová 1996: 47). S profesionální image souvisí schopnost zapůsobit profesionálním dojmem. To znamená být kompetentní, důvěryhodný, mít sebedůvěru, dokázat se kontrolovat a být důsledný. Sampsonová (1996: 49) těchto pět vlastností označuje za klíčové součásti profesionální image. Do kompetentnosti spadá to, co dokáţeme dělat. Tedy veškeré schopnosti, nadání, dovednosti, kvalifikace a zkušenosti. Působit důvěryhodně znamená to, ţe vypadáme jako člověk, který svoji práci umí dělat a dokáţe u ostatních působit dojmem, ţe umí udělat či poskytnout to, o čem říká, ţe to umí nebo ţe to nabízí. Sebekontrolovat se znamená znát dobré způsoby a řídit se jimi – slušné jednání a vhodné vystupování.
19
Sebedůvěra se projevuje uvnitř člověka i navenek například vzpřímeným drţením těla, pozitivním myšlením, volbou jazykových výrazů, nepodceňováním ani nepřeceňováním svého potenciálu a svých schopností. Důslednost znamená profesionálně vystupovat a tvořit image do všech důsledků bez ohledu na den v týdnu, místo či člověka, s nímţ právě mluvíme. Jen tehdy můţe image fungovat. „Příznivý dojem, který vyvoláme dnes, se neztratí, i kdyţ ho momentálně nepotřebujeme“ (Sampsonová 1996: 49-52). V rámci profesionální image lze hovořit také o profesionální self-image. Jedná se o hodnocení profesní skupiny členy této skupiny, posouzení hodnoty a prestiţe profese ve společnosti. Toto hodnocení má vliv na jednání členů profese a chování druhých vůči nim. Vnímání vlastní profese sociálními pracovníky můţe působit na jejich společenskou prestiţ (Clearfield 1977: 23). K profesionální image patří profesionalita a profesionální vystupování (Bixler a Nix-Rice 2006: 5). Profesionalita je komplex kvalifikace a informovanosti, respektu k důvěrnosti informací a diskrétnost, nepodléhání osobním pocitům a předsudkům, úcty a respektu ke kolegům, kdy je veřejně nekritizujeme, osobní disciplíny, ustáleného hodnotového systému, pozitivního jednání, vhodného vzhledu a vystupování. Profesionál nezneuţívá nejistotu klientů ani neposkytuje odborné rady, jestliţe v dané oblasti nemá dostatečnou kvalifikaci apod. (Sampsonová 1996: 48, 49). Po vymezení termínů image a profesionální image, které ohraničují kontext práce, následuje kapitola poskytující vhled do terénní sociální práce s uţivateli návykových látek, neboť na image pracovníků této profese se celá práce zaměřuje.
20
3
TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE Tato kapitola stručně představuje terénní sociální práci s uţivateli návykových
látek jako profesi, jíţ image se absolventská práce zabývá. Účelem kapitoly není předloţit komplexní popis terénní sociální práce, ale nabídnout stručný vhled do terénní sociální práce obecně a později také terénní sociální práce s cílovou skupinou uţivatelé drog. Podle § 33 zákona o sociálních sluţbách (Zákon 108/2006 Sb.) je terénní sociální práce forma sociální práce poskytovaná v klientově přirozeném sociálním prostředí. Terénní sociální práce má několik cílů, jsou jimi prevence sociálního vyloučení a jeho prohlubování, sociální začleňování, předcházení sociálním rizikům a sniţování jejich negativních důsledků z hlediska klienta i společnosti. Usiluje o dosaţení rovného přístupu ke sluţbám, podporuje a napomáhá klientům získat nebo opětovně nabýt jejich sociální kompetence (Nedělníková 2007: 12, 13). Terénní forma je vyuţívána zejména ve sluţbách sociální prevence. § 53 zákona o sociálních sluţbách (Zákon 108/2006 Sb.) konkretizuje okruh osob, jímţ jsou takové sluţby poskytovány. Jde o osoby, které jsou ohroţeny sociálním vyloučením kvůli krizové sociální situaci, ţivotním návykům či způsobu ţivota vedoucímu ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícímu prostředí, nebo jejichţ práva a oprávněné zájmy jsou ohroţeny trestnou činností jiné fyzické osoby. Tito lidé jsou podporováni v překonání jejich nepříznivé sociální situace za současné ochrany společnosti před vznikem a šířením škodlivých společenských jevů. Rhodes (1999: 11) říká, ţe terénní práce „nečeká na to, aţ jednotlivec sám začne hledat pomoc, ale sama vyhledává jednotlivce, aby jim přímo v komunitě poskytla informace a sluţby“. Podle Bednářové a Pelecha (2003: 7, 18) existují lidé, kteří sociální pomoc potřebují, avšak sami ji nevyhledávají. Jsou i tací, kteří ji dokonce odmítají anebo jsou vůči ní odolní. Předpokládají, ţe tito lidé se sami vyčleňují z dosahu běţné sociální sítě a navíc nabídka mnohých institucí či zařízení neodpovídá jejich potřebám. Nabídka sociální sluţby přímo v jejich přirozeném prostředí se jeví jako efektivní metoda práce s nimi.
21
Terénní sociální pracovníci při výkonu své profese vyuţívají specifickou formu terénní sociální práce, tzv. streetwork. V překladu z angličtiny znamená práci na ulici. Tou Bednářová a Pelech (2003: 7, 8) míní otevřené zastřešené i nezastřešené prostředí stojící mimo instituce. Jsou to například parky, podchody, nádraţí, opuštěné domy, squaty a podobně (Bednářová 2008: 170). Za hlavní činnosti streetworku lze označit aktivní vyhledávání a navazování kontaktů s cílovou skupinou, mapování a monitoring lokalit s výskytem sociálně patologických jevů, doprovodnou a mobilní sociální práci. Součástí je také odborné sociální poradenství či socioterapeutická pomoc a podpora při zvládání krizové situace. Terénní sociální pracovník pomáhá při řešení problémů svých klientů, které současně motivuje k samostatnosti. Podporuje a zprostředkovává kontakt a dialog s většinovou společností. Podporuje zájmy skupin i jednotlivců, uznává jejich pohled na svět, názory a způsob vedení ţivota. To však neznamená, ţe s nimi souhlasí (Bednářová, Pelech 2003: 7, 8, 9). Terénní sociální pracovníci pracující s uţivateli nealkoholových drog často působí v terénních programech, které lze povaţovat za součást streetworku. Podle § 69 zákona o sociálních sluţbách (Zákon 108/2006 Sb.) se jedná o terénní sluţby poskytované těm, kteří ţijí rizikovým způsobem nebo jsou takovým způsobem ţivota ohroţeni. Zaměřuje se na problémové skupiny osob, uţivatele návykových nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby ţijící v sociálně vyloučených lokalitách a jinak sociálně ohroţené lidi. Úkolem terénních programů je vyhledávání takových osob a minimalizace rizik jejich způsobu ţivota. Tato práce se zabývá terénními sociálními pracovníky, kteří se věnují uţivatelům nealkoholových drog. Daná cílová skupina má svá specifika, která představuje následující podkapitola.
3.1
Terénní sociální práce s uživateli nealkoholových drog Uţivatele návykových látek lze rozčlenit podle fáze drogové kariéry. Bednářová a
Pelech (2003: 19) je dělí na experimentátory, rekreační uţivatele, drogově závislé a toxikomany po léčbě. Kalina a kol. (dle Matoušek a kol. 2005: 212) mluví o uţívání experimentálním, příleţitostném, pravidelném, problémovém a samotné závislosti na drogách.
22
Mezi experimentováním nebo rekreačním uţíváním a drogovou závislostí není silná hranice a existuje vysoké riziko, ţe člověk začne drogy uţívat pravidelně. Pro drogovou závislost je charakteristická nepřekonatelná touha cítit účinky drogy za kaţdou cenu navzdory negativním důsledkům pro fyzické a psychické zdraví, sociální fungování a vztahy s rodinou. Závislý neplní své povinnosti, nezajímá se o své dosavadní koníčky, často ztrácí zaměstnání a přátele vně drogové scény. Můţe drogy nelegální vyrábět a prodávat, nebo se vydat protizákonnou cestou krádeţí a jiných aktivit, aby si zajistil dostatek finančních prostředků na drogy (Bednářová, Pelech, 2003: 20, 21). Terénní sociální pracovníci mohou podle Bednářové a Pelecha (2003: 21) pracovat také s těmi uţivateli, kteří svoji drogovou závislost neúspěšně léčili. Je běţné, ţe opětovně propadají drogám. Ti, kteří léčbu absolvují úspěšně, jsou zbaveni fyzické i psychické závislosti na návykové látce. V prevenci relapsu má však sociální pomoc důleţité místo, podporuje klienta v jeho novém ţivotě a usiluje o jeho začlenění do společnosti. Léčebnu totiţ opouští bez dobré perspektivy na pracovní uplatnění, bydlení, navíc vztahy s rodinou a přáteli byly často přerušeny. Do této chvíle jediné sociální vazby tvořili další drogově závislí lidé a ústřední ţivotní hodnotou byla droga, nyní před ním stojí nový hodnotový systém (Bednářová, Pelech 2003: 21). Terénní sociální pracovníci často pracují s pravidelnými, problémovými a drogově závislými uţivateli, případně jiţ zmíněnými klienty po absolvování léčby. Experimentátoři a příleţitostní či rekreační uţivatelé obvykle nevyuţívají odborné sluţby. Není však vyloučeno, ţe se pracovník
můţe věnovat i těmto lidem
(Kalina a kol., dle Matoušek a kol. 2005: 212). O terénní sociální práci s uţivateli drog hovoří Matoušek a kol. (2005, s. 217) jako o práci, která se snaţí splnit preventivní cíl a sniţovat rizika související s uţíváním drog. Podle Rhodese (1999: 13) směřuje ke změně rizikového chování klientů a jejich motivaci ke zdravějšímu chování. Jestliţe změny nastanou, pracovník je podporuje v jejich udrţení. Terénní sociální pracovník napomáhá klientům s řešením jejich problémů, které jsou spjaty s uţíváním drog. Klient má jako autonomní osoba moţnost nabídku pomoci odmítnout, přehodnotit a sluţbu si přizpůsobit (Matoušek a kol. 2005: 218).
23
Pracovníci
klientům
poskytují
prostřednictvím
tzv.
harm
reduction
(angl. sniţování rizika) programů aktuální informace o sociálních, zdravotních a jiných rizicích, které jim hrozí v důsledku uţívání drog, o moţnostech jejich sniţování a o programech péče a léčby, jeţ mohou vyuţít. Cílem výměnných programů je prevence šíření infekčních nemocí. V jejich rámci jsou klientům vyměňovány stříkačky a jehly, rozdávány dezinfekční prostředky a další zdravotnický materiál s cílem bezpečné aplikace drog. Terénní sociální pracovník je svým klientům zprostředkovatelem zdravotnických vyšetření, testů či léčby nemocí souvisejících s uţíváním drog (Matoušek a kol. 2005: 218, 219).
24
4
PROFESNÍ
IMAGE
TERÉNNÍCH
SOCIÁLNÍCH
PRACOVNIC/ÍKŮ Tato kapitola je spojením předchozích částí práce, kdy spojuje prvky profesionální image s terénní sociální prací s uţivateli návykových látek. Image je kombinací vnitřních a vnějších prvků. Vnitřní sloţka profesní image čerpá zejména z odborných literárních zdrojů, zaměřuje se na kompetence, dovednosti, kvalifikaci, důvěryhodnost, sebekontrolu, chování, komunikaci, projevy osobnosti, odborné znalosti a hodnoty podle Sampsonové (1996: 19, 20, 49-51). Co se vnější části image profese týče, odborné podklady se k otázce vzhledu terénních sociálních pracovníků nevyjadřují. Stručný vhled umoţní výtah z bakalářské práce, kterou jsem psala na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2016, kde respondenti terénní sociální pracovníci sami hodnotili svoji profesi z hlediska image. Jelikoţ snadno nelze určit typ osobnosti pracovníka, který by byl pro terénní sociální práci s uţivateli nealkoholových drog nejlepší, byly vzhledem k povaze práce identifikovány následující kategorie, u nichţ lze předpokládat, ţe patří k dané profesi. Stručně budou představeny například důvěryhodnost, charakteristiky osobnosti, kompetence, odborné znalosti, dovednosti, etické zásady a hranice v rámci kategorií člověk, odborník a profesionál, dále autorita, komunikace, vzhled a oblečení a gender. Kapitoly jsou takto nazvány záměrně, protoţe z těchto perspektiv můţe být pracovník vnímán a dají se povaţovat za nadřazené jednotlivým prvkům image. Popis konkrétních prvků čerpá z charakteristik sociálních pracovníků, předpokládá totiţ, ţe je lze přiznat také terénním sociálním pracovníkům věnujícím se uţivatelům drog.
4.1
Člověk Terénní sociální pracovník je člověk, který má své cíle, pocity, nálady, osobní
motivaci k práci a obecný vztah k lidem a k určitým skupinám lidí, který je v určité míře kladný jak ve vztahu ke společnosti, tak ve vztahu k uţivateli návykových látek jako člověku (Kalousek 2007: 132).
25
Terénní sociální pracovník, jenţ se věnuje uţivatelům drog, pracuje s lidmi, kteří jsou společností často odmítáni. Skrze pracovníka uţivatel drog udrţuje kontakt se společností, která proti němu v tuto chvíli nestojí. Neukazuje mu svá záda, ale podává mu ruku, coţ lze vnímat jako významný faktor při rozhodování se pro léčbu. Pracovník pomáhá lidem, kteří chtějí skoncovat se svojí závislosti a zpět se začlenit do společnosti. Navíc jako člověk zvenčí neřeší stejné problémy jako klienti, a proto se s ním klienti chtějí bavit (Kalousek 2007: 133). Kalousek (2007: 133) na pracovníka dále nahlíţí jako na člověka, který je bezpečný. Klient ví, ţe mu můţe věřit, ţe kdyţ se mu svěří, nedostanou se ţádné informace o něm k nikomu, kdo k nim nemá oprávnění. Vyhýbá se situacím, kdy by mohlo dojít k veřejné identifikaci klienta. To znamená, ţe se chová nenápadně a nijak neupozorňuje na výměnu injekčního materiálu. Důvěra je při výkonu terénní sociální práce zásadní. Vzájemný vztah zaloţený na důvěře můţe být podle Zahradníka (Rozhovor s Honzou Zahradníkem: 2013) nástrojem změny v ţivotě klienta. Jako osobnost je charakteristický určitými vlastnostmi. Chová se přirozeně, je otevřený a jedná autenticky (Kalousek 2007: 132). Kaţdý je však jiný a kaţdý při své práci vyuţije něco jiného. Obecné osobní vlastnosti sociálních pracovníků lze nalézt v dílech Matouška nebo Řezníčka. Jak napovídá název kapitoly, sociální pracovník by měl na prvním místě být dobrým člověkem, který je citově stabilní a dokáţe ovládnout své emoce. Matoušek (2003: 190) tvrdí, „ţe vţdy, kdyţ si můţe být jist, ţe klientovi neuškodí, měl by být pracovník co nejotevřenější a nejautentičtější.“ Do své práce pracovník vkládá kus sebe. Při intervenci nelze být emocionálně či postojově neutrální, důleţité jsou pracovníkovy osobní vlastnosti, které se odráţí v jeho práci. Řezníček (1994: 25) se o vlastnostech sociálního pracovníka rozepisuje podrobněji. Je pro něj jedinečnou osobností s vlastními zkušenostmi, nadáním, osobními hodnotami a tvořivostí. Nejen odborné znalosti jsou důleţité, ale také talent a náklonnost k profesi. Pracovník jako cizí člověk s určitými pravomocemi musí získat důvěru druhého člověka ve sloţité ţivotní situaci, který nemusí být připraven nebo chtít změnu, nebo je vůči ní odolný. V těchto chvílích je pracovníkova povaha zásadní. Pro úspěch nápomocného vztahu se předpokládá empatie, vřelost, opravdovost, zájem a respekt vůči klientovi. Dalším osobnostním předpokladem je tvořivost a flexibilita
26
v hledání a pozměňování řešení problémů. Nepopiratelnou sloţkou je schopnost přiměřeného zvaţování a hodnocení situace klienta. Vlivným faktorem jsou zde osobní hodnoty a postoj pracovníka k tomu, co je v sociálním smyslu „dobré“ a „špatné“.
4.2
Odborník Terénní sociální pracovník by měl být ve své profesi kompetentní. To znamená,
ţe zvládá poţadavky na vzdělání a zkušenosti, výkon činností, je schopen dosahovat cílů sociální práce, uznávat její hodnoty a dodrţovat etický kodex (Havrdová 1999: 41). Ve svém oboru je terénní sociální pracovník vzdělaným odborníkem se znalostmi sociální práce, drog a s nimi souvisejících témat (Kalousek 2007: 134). Vzdělání je podle Hardové (1999: 12) klíčové pro vymezení a formování profese. Poţadavky na vzdělání v oboru sociální práce, a tudíţ i pro získání odborné kvalifikace, definují Minimální standardy vzdělávání v sociální práci Asociace vzdělavatelů v sociální práci4. Pracovníci při výkonu své profese vyuţívají specifických znalostí a dovedností, které získávají během studia na vyšších odborných nebo vysokých školách, případně prostřednictvím kurzů. Jako příklad lze uvést motivační rozhovor (Matoušek a kol. 2005: 214) nebo krizovou intervenci, kterou se detailně zabývá Vodáčková (2012).
4.3
Profesionál Jako profesionál pracovník dokáţe najít vhodný způsob jak uplatnit svoji osobní
motivaci, uspokojit poţadavky profese, reflektovat vztah s klientem a v jeho rámci drţet určité hranice, zná své moţnosti, je schopen reflektovat své jednání a postoje. Zná sám sebe a své potřeby, jeţ si profesí naplňuje (Kalousek 2007: 135). Součástí profesní image terénních sociálních pracovníků jsou osobní i profesní morální zásady. Ty profesní jsou ukotveny v Etickém kodexu Společnosti sociálních pracovníků ČR5. Lze jej povaţovat za příručku ţádoucího profesionálního jednání během výkonu profese sociální pracovník ve vztahu ke klientovi, k zaměstnavateli,
4
ASOCIACE VZDĚLAVATELŮ V SOCIÁLNÍ PRÁCI. Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP. Dostupné z http://www.asvsp.org/standardy.php [6. 3. 2014] [cit. 6. 3. 2016]. 5
SPOLEČNOST SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR. 2006. Etický kodex sociálního pracovníka ČR. Dostupné z: http://socialnipracovnici.cz/public/upload/image/eticky_kodex_sspcr.pdf [7. 4. 2016] [cit. 9. 4. 2016].
27
ke kolegům, k povolání a odbornosti a ke společnosti. Například ve vztahu k povolání a odbornosti se pracovník snaţí o udrţování a zvyšování odborné úrovně a prestiţe profese a o svůj odborný růst. Ve společnosti prosazuje zvyšování sociální spravedlnosti a
zlepšení
sociálních
podmínek,
upozorňuje
na
spravedlivější
rozdělování
společenských zdrojů a zajištění přístupu k nim těm, kteří je potřebují. Usiluje o více příleţitostí, které by zlepšily kvalitu ţivota pro všechny s důrazem na znevýhodněné jednotlivce i skupiny a o zlepšení podmínek zvyšujících úctu ke všem kulturám. Kopřiva (1997: 92) říká, ţe „pomáhající musí pracovat se svým vlastním proţíváním, má-li tyto zásady nejen uznávat, ale téţ se podle nich cítit.“ Zároveň si však pracovník musí dokázat udrţet od své profesionální pozice odstup. Často čelí vysoké emocionální zátěţi v závislosti na cílové skupině klientů. Přílišné ovlivnění jejich příběhy by ho mohlo vyvést z psychické stability, případně dokonce vést k vyhoření (Matoušek 2003: 190). To souvisí se stanovováním si a dodrţováním hranic. Kopřiva (1997: 74, 78) tvrdí, ţe jestliţe pracovník bere problémy klienta za vlastní, trpí nejen on, ale i klient a celý pomáhající proces. Hranice tak chrání pracovníka i klienta. Terénní sociální pracovník je také zaměstnancem. To znamená, ţe má své povinnosti obsaţené v pracovních manuálech a zodpovědnost za jejich výkon. Usiluje o naplnění poţadavků zaměstnání. Lze hovořit i o určité loajalitě k zaměstnání ve volném čase, tedy mimo pracovní dobu, neboť nevhodné jednání by mohlo poškodit jak zaměstnavatele, tak i obraz profese (Kalousek 2007: 134, 135). „Jako pracovník – osobnost jsem veden vlastní motivací, jako pracovník – zaměstnanec jsem veden cíli zaměstnání, a jako pracovník – profesionál znám přesně, kam aţ mohu dojít, znám dobře hranice role a jejich význam.“ (Kalousek, 2007, s. 135).
4.4
Autorita Ze všech tří pozic (člověka, profesionála a odborníka) můţe být pracovník viděn
jako autorita, jejíţ rady a informace bývají povaţovány za platné (Kalousek 2007: 134). Musil (dle Smutek 2006: 71) hovoří o dvou typech autority. Přirozená autorita osoby, nebo přidělená výkonem profese, jeţ je dána legislativou. Ať uţ je však pracovník vnímán jako autorita, či ne, měl by působit na rovné úrovni. Na tomto tvrzení se shodovali terénní sociální pracovníci, kteří se stali
28
respondenty výzkumu v mé bakalářské práci. Za důleţitý povaţují partnerský přístup, kdy jsou klientům průvodci na cestě ke znovuzačleněníse do společnosti.
4.5
Komunikace Do všech zmíněných rovin profesní image terénního sociálního pracovníka se
promítá umění komunikace. Skládá se z verbální a neverbální sloţky, patří k ní i schopnost a ochota naslouchat a rozhovor, jehoţ prostřednictvím dochází k získávání a výměně informací a zároveň ke vzájemnému ovlivňování mluvčích (Janiková 2012: 15). Komunikace s cílovou skupinou uţivatelé návykových látek má svá specifika. Z kvalitativního výzkumu realizovaného v rámci mé bakalářské práce vyplynulo, ţe terénní sociální pracovník se svými klienty hovoří o citlivých a tíţivých problémech, kdy se projevuje citlivě a empaticky i o běţných kaţdodenních záleţitostech. Terénní sociální pracovník nemá problémy s pouţíváním slangu, nespisovných slov a vulgarismů, kdy se přizpůsobuje stylu řeči cílové skupiny. Matoušek a kol. (2005: 217, 218) povaţují za nejtěţší část práce terénního sociálního pracovníka navázání vztahu s klientem, protoţe pracovník vstupuje na vlastní území klienta a můţe na něm být vnímán jako nezvaný host. Matoušek tvrdí, ţe důvěru uţivatelů drog získají jednodušeji pracovníci, jeţ drogy vyzkoušeli a mají tak s nimi osobní zkušenost, avšak případnou závislost porazili. Klienty jsou označováni jako „domorodci“ nebo „příslušníci vlastního kmene“. Jako důvěryhodnou osobu ho pustí do bytu, coţ pro pracovníky bez drogové zkušenosti nemusí být samozřejmostí. Lze říci, ţe odborná kvalifikace nehraje takovou roli jako schopnost komunikovat stylem řeči klientů.
4.6
Vzhled a oblečení Matouškovu tvrzení oponuje terénní sociální pracovník Roman Hloušek.
V rozhovoru pro časopis Sociální práce/Sociálna práca uvedl, ţe neschvaluje mýtus, ţe „terénní sociální pracovník pracující s uţivateli drog musí mít piercing, dredy či dokonce zkušenosti s uţíváním drog.“ Spíše prý záleţí na pracovníkově osobnosti. Jakýkoli vzhled je mu k ničemu, pokud s klienty nedokáţe komunikovat. Na oblečení neklade důraz, protoţe klienti jsou různí „od pankáčů po lidi ve značkovém oblečení, kteří si pro stříkačku přijedou v novém mercedesu.“ (Hloušek 2007: 15)
29
Tím se dostáváme ke kategorii vzhled a oblečení. Pravidla pro vzhled nejsou v sociální práci definována. Informace o vzhledu a oblečení terénních sociálních pracovníků, kteří se věnují uţivatelům drog, je obtíţné čerpat z odborných zdrojů. Výchozím bodem této kapitoly se staly názory terénních sociálních pracovníků věnujících se uţivatelům nealkoholových drog, které byly zjišťovány prostřednictvím kvalitativního výzkumu prováděného v rámci mé bakalářské práce. Respondenti povaţovali způsob oblékání za důleţitý, avšak ne tolik jako například povahu pracovníka či schopnost vybudovat důvěru. Rozdíly byly zaznamenány v odpovědích ţen a muţů ohledně pohodlí nebo funkčnosti. Respondentky-ţeny přizpůsobují své oblečení terénu, aby bylo funkční a nevadilo, ţe ho zničí a vydrţely v něm celý den. Respondenti-muţi se shodli na tom, ţe nad oblékáním nepřemýšlí a chodí v tom, v čem tráví i svůj volný čas, upřednostňují pohodlí a přirozenost. Uvaţují nad tím, jak jejich vzhled a oblečení můţe působit na klienty, kteří se na základě toho s pracovníkem mohou a nemusí chtít bavit. Terénní sociální pracovník má být vzhledově nenápadný z důvodu ochrany klienta, aby nedošlo k jeho veřejné identifikaci nebo různým interpretacím, kdy si lidé mohou myslet, ţe ten, s kým se terénní sociální pracovník baví, je drogově závislý. Pod ostrou kritikou dvou respondentů se ocitly mikiny a bundy s nápisem „Terénní program“ právě kvůli označování klientů. Hovořili také o záměrném přizpůsobování vzhledu pracovníka cílové skupině, coţ příliš nepodporují. Shodují se, ţe pracovník má být sám sebou, zůstat autentický a nepřizpůsobovat se i z důvodu jiţ zmíněného označení klienta a porušení zachování anonymity. Jedna z respondentek uvedla, ţe veřejnost si pracovníka (v případě velmi podobného vzhledu) můţe splést s uţivatelem drog i přesto, ţe drogy neuţívá. To pak podle ní směřuje k nedůvěře a sníţené úctě k profesi. Jeden z respondentů upozornil na zajímavý fakt, ţe klienti se chtějí bavit s někým tzv. zvenku, kdo není součástí drogové scény, nebere drogy, neřeší stejné problémy a nevypadá stejně. Tvoří spojení s většinovou společností, která je v tu chvíli nezavrhuje, ale komunikuje s nimi jako rovný s rovným.
4.7
Gender Tato práce se nezabývá terénní sociální prací s uţivateli drog z hlediska genderu,
takové téma by zasluhovalo samostatnou studii. Terénní sociální pracovníci, s nimiţ
30
byly vedeny rozhovory ve výzkumu pro mou bakalářskou práci, navíc gender pro výkon své profese nepovaţují za tak významný jako například chování, povahu a osobnost pracovníka nebo délku doby v terénu. Popisovali to však samotní pracovníci, jiné názory můţe mít veřejnost a její specifické skupiny – například studenti středních škol, kteří budou osloveni kvantitativním výzkumem v této absolventské práci. Do tématu genderu bude jen okrajově nahlédnuto, aby bylo zjištěno, zda by vůbec mohl hrát v dané profesi roli a jestli by stál za širší rozpracování.
31
5
GYMNÁZIUM JANA OPLETALA LITOVEL Kapitola o Gymnáziu Jana Opletala v Litovli blíţe představí výzkumný vzorek
respondentů. Studenti tohoto státního všeobecného gymnázia mají moţnost studovat čtyřletý nebo osmiletý vzdělávací program. Součástí vyučovaných předmětů jsou z těch humanitních zejména společenské vědy.6 Důvodem pro výběr této školy bylo zejména to, ţe jde o všeobecné gymnázium, není tedy odborně specializováno a názory studentů nejsou ovlivněny výukou odborných předmětů zaměřených na sociální práci, jako tomu je na nejrůznějších středních školách sociální práce, péče a sluţeb apod. Dalším důvodem je to, ţe autorka práce na této škole vystudovala osmiletý vzdělávací program, je pro ni tudíţ známým prostředím a dokáţe tak lépe posoudit znalosti a orientaci studentů v oblasti sociálních sluţeb. Studenti navštěvující Gymnázium Jana Opletala v Litovli pocházejí buď přímo z města Litovel, nebo z okolních vesnic. V této oblasti nazývané mikroregion Litovelsko jsou poskytovány sociální sluţby, mezi něţ lze zařadit domovy pro seniory, domovy se zvláštním reţimem, domov pro osoby se zdravotním postiţením, pečovatelskou sluţby, odlehčovací sluţbu, aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi, seniory a osoby se zdravotním postiţením (Průvodce sociálními sluţbami Litovelska: 2007). I přesto, ţe je publikace starší, většina zařízení stále funguje, coţ autorka práce jako obyvatelka tohoto mikroregionu můţe potvrdit a seznam aktualizovat. Výskyt sociálních sluţeb v místě, odkud respondenti výzkumu pochází, lze povaţovat za faktor zvyšující jejich povědomí o sociální práci. Na Litovelsku funguje i terénní program, jehoţ posláním je „prevence a sniţování negativních důsledků uţívání drog a s nimi spojeného rizikového chování.“ Ten zde zajišťuje Společnost Podané ruce o.p.s.7 Existuje tedy předpoklad, ţe se studenti mohli setkat s terénní sociální prací.
6
GYMNÁZIUM JANA OPLETALA LITOVEL. O gymnáziu. Dostupné z: http://www.gjo.cz/ogymnaziu/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 24. 10. 2015]. 7
PODANÉ RUCE. Naše programy – terénní programy v Olomouci. Dostupné z: http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/terenni-programy/terenni-program-olomouc/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 27. 11. 2015].
33
Teoretická část objasnila pojmy důleţité pro samotný výzkum. Vysvětlila pojem image a významy, které můţe mít pro jednotlivce i společnost. Byly přiblíţeny prvky osobní image, z nichţ se vychází při tvorbě image profesionálů i samotných profesí. Jsou jimi kompetence, odborné znalosti, schopnosti, dovednosti, důvěryhodnost, sebedůvěra, důslednost, sebekontrola, hodnoty a hranice, chování, osobnost a vlastnosti, komunikace a v neposlední řadě vzhled, oblečení a neverbální projevy. Kapitola o terénní sociální práci poskytla základní vzhled do terénní sociální práce, jejich cílů a činností. Přiblíţení cílové skupiny uţivatel návykových látek umoţnilo porozumění konkrétním činnostem terénní/ho sociální/ho pracovnice/íka při práci s takovými klienty. Čtvrtá kapitola vznikla spojením poznatků z těchto předchozích kapitol a informuje o tom, jaké vlastnosti a dovednosti by terénní sociální pracovníci měli mít a zvládat během výkonu terénní sociální práce s uţivateli nealkoholových drog. Definovány byly prvky důvěryhodnost, vlastnosti pracovníka, kompetence, odborné znalosti, dovednosti, etické zásady a hranice v rámci kategorií člověk, odborník a profesionál, dále autorita, komunikace, vzhled a oblečení a gender. Poslední kapitola teoretické části představuje prostředí, z nějţ pocházejí respondenti výzkumu.
34
VÝZKUMNÁ ČÁST
6
METODOLOGIE VÝZKUMU Výzkumná část obsahuje dvě hlavní kapitoly, jsou jimi metodologie a výsledky
dotazníkového šetření. Metodologická část postupně vymezí hlavní výzkumný cíl a dílčí cíle výzkumu a stanoví hypotézy a jejich operacionalizaci. Jsou představeny pouţité metody pro sběr dat a výběr výzkumného vzorku včetně jeho stručné charakteristiky. Zamýšlí se také nad moţnými zdroji zkreslení, s nimiţ bylo počítáno při vstupu do terénu.
6.1
Kvantitativní výzkum Pro realizaci výzkumu bylo zvoleno kvantitativní paradigma, které pro zisk
informací vyuţívá velký počet jedinců. Tím se liší od kvalitativního výzkumu, jenţ získá sice mnoho informací, avšak od mála jednotlivců (Disman 2002: 286). Sociální realita, kterou výzkumník objevuje, je souborem proměnných a podle Miovského (2006: 25) existuje nezávisle na výzkumníkovi. Punch (2008: 24) říká, ţe „podstata kvantitativního výzkumu spočívá ve zkoumání vztahů mezi proměnnými.“ Prostřednictvím této metody výzkumu se testují hypotézy, tedy předpoklady o vztazích mezi proměnnými (Disman 2002: 81, 286). Punch (2008: 24) doplňuje, ţe cílem, kromě toho najít závislosti mezi těmito proměnnými, je také objevit rozsah výskytu určitého jevu. Reichel (2009: 40) doplňuje, ţe jde o numerické šetření, které předpokládá měřitelnost problému. Logika této metody se popisuje jako deduktivní. To znamená, ţe na začátku stojí problém vycházející z teorie či sociální reality. Výzkumník jej převede do hypotéz, které navrhují moţná spojení mezi proměnnými. Hypotézy pak na základě analýzy sebraných dat přijme nebo zamítne, coţ je výstupem kvantitativního výzkumu (Disman 2002: 76).
6.2
Výzkumný cíl, hypotézy a jejich operacionalizace Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jak z hlediska profesní image studenti
třetích a čtvrtých ročníků vybraného gymnázia vnímají terénní sociální pracovnice/íky věnující se práci s uživateli drog. Vybrané Gymnázium Jana Opletala
37
Litovel bylo popsáno ve čtvrté kapitole teoretické části práce a jeho studenty jako výzkumný vzorek přibliţuje podkapitola 6.4 Výzkumný vzorek. Výzkumný cíl je rozdělen dle zaměření do tří dílčích cílů, které jsou dále rozpracovány do hypotéz, jeţ budou ověřovány pomocí otázek v dotazníku. Hypotézy nevychází přímo z teorie, neboť je tento výzkum především aplikačního charakteru. Mají povahu expertního odhadu po konzultaci s vedoucí práce. 1. Zjistit povědomí studentů třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala Litovel o terénní sociální práci s uživateli návykových látek. Prvním dílčím cílem je zjistit povědomí respondentů o terénní sociální práci s uţivateli drog. Zjištění je důleţité pro další pokračování výzkumu, neboť pokud respondenti netuší, co to terénní sociální práce s uţivateli drog je, nemusí mít ani představu o daném pracovníkovi. Hypotéza č. 1: Předpokládáme, ţe většina respondentů má povědomí o terénní sociální práci s uţivateli drog. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina všech respondentů na otázku č. 1 (Co podle Vás znamená terénní sociální práce?) odpoví „sociální práce v přirozeném prostředí klienta (tam, kde se klient zdrţuje, kde běţně ţije a bydlí)“ a na otázku č. 2 (Co podle Vašeho názoru dělají terénní sociální pracovníci, kteří se věnují uţivatelům drog? Poznámka pod čarou v dotazníku: terénní sociální práci mohou vykonávat muţi i ţeny, pro přehlednost textu však uvádím pouze muţský rod) vybere alespoň jednu správnou odpověď, kterými jsou „Poskytují informace o sociálních, zdravotních a jiných rizicích, které hrozí v důsledku uţívání drog a o moţnostech jejich sniţování,“ „Zprostředkovávají kontakt s většinovou společností,“ „Vyměňují stříkačky a jehly a distribuují dezinfekční prostředky a další zdravotnický materiál,“ „Pomáhají s řešením problémů souvisejících s uţíváním drog“ nebo vepíšou vlastní odpověď, která bude správná. V odpovědích na druhou otázku mohou respondenti vybrat aţ čtyři odpovědi. 2. Zjistit představu studentů třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala Litovel o pojmu profesní image obecně a o profesní image terénního sociálního pracovníka, který se věnuje uživatelům drog. Druhý dílčí cíl je zjistit názory studentů o tom, co pro ně znamená profesní image. Součástí budou otázky zaměřené na význam profese terénní sociální práce s uţivateli 38
drog a na prvky profesní image terénního sociálního pracovníka pracujícího s uţivateli drog. Hypotéza č. 2: Předpokládáme, ţe většina respondentů má představu o tom, co je to profesní image. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina respondentů napíše, ţe se jedná o obraz či představu určité profese, způsob vystupování a jednání pracovníků či napíše alespoň jeden z prvků profesní image, které byly teoreticky ukotveny v kapitole Image a Profesní image terénních sociálních pracovnic/íků. Tuto hypotézu testuje otázka č. 6 (Co si představíte pod pojmem profesní image?) Hypotéza č. 3: Předpokládáme, ţe většina studentů povaţuje image profesí za důleţitý společenský jev. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina respondentů odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“ na otázku č. 7 (Je podle Vás důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese?). Hypotéza č. 4: Předpokládáme, ţe většina respondentů, kteří si myslí, ţe je důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese, si myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Hypotéza bude potvrzena, pokud více neţ polovina respondentů, kteří odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“ na otázku č. 7 (Je podle Vás důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese?), odpoví na podotázky otázky č. 8 (Je podle vás důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni?) „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“. Hypotéza č. 5: Předpokládáme, ţe většina respondentů, která se někdy setkala s terénním sociálním pracovníkem, který pracuje s uţivateli drog, povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou práci. Tato hypotéza se potvrdí, jestliţe více neţ polovina respondentů, kteří na otázku č. 4 (Setkal/a jste se někdy s terénním sociálním pracovníkem, který pracuje s uţivateli drog?) odpoví „Ano“ a současně na otázku č. 3 (Povaţujete terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou?) odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“
39
Hypotéza č. 6: Předpokládáme, většina respondentů, která povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, si myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Tato hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina respondentů, kteří na otázku č. 3 (Povaţujete terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou) odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“, na podotázky otázky č. 8 (Je podle vás důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni?) odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“. Hypotéza č. 7: Předpokládáme, ţe většina respondentů vnímá terénní sociální pracovníky, kteří se věnují uţivatelům drog, na pozici odborníka. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina respondentů doplní jako odpověď na otázku č. 9 (Podle Vašeho názoru jedná terénní sociální pracovník hlavně na základě:) „odborného vzdělání (znalostí, naučených technik práce a dovedností – motivační rozhovor nebo krizová intervence) a kompetencí“. Další odpovědi popisují terénního sociálního pracovníka jako člověka („svých cílů, pocitů, nálady, osobní motivace a obecného vztahu k lidem a k určitým skupinám lidí“), profesionála („osobní motivace v kombinaci s poţadavky profese, reflexe (zpětné přemýšlení či zvaţování) vykonané práce, reflexe svého jednání, hranic a moţností“) a zaměstnance („pracovního manuálu, plní své povinnosti a je za jejich výkon zodpovědný“). Jednotlivé odpovědi vychází z popisu rolí Kalouska (2007: 131-135). Hypotéza č. 8: Předpokládáme, ţe většina respondentů povaţuje za nejdůleţitější vlastnosti pracovníka: být sám sebou (chovat se přirozeně), být důvěryhodný a být empatický. Hypotéza vychází z výsledků mé bakalářské práce, kdy z rozhovorů s terénními sociálními pracovníky vyšel najevo význam těchto vlastností. Bude pravdivá, jestliţe více neţ polovina respondentů v otázce č. 11 (Na škále od 1 do 5 označte, jak důleţité jsou podle Vás následující osobní vlastnosti a charakteristiky terénního sociálního pracovníka, kde 1 znamená velmi důleţité a 5 nejméně důleţité) označí hodnocení 1 u poloţek „Chovat se přirozeně, být sám sebou“, „Být důvěryhodný“ a „Být empatický“.
40
Důvěryhodnost testuje také otázka č. 10 (Myslíte si, ţe je terénní sociální pracovník, který pracuje s uţivateli drog, důvěryhodný (kdyţ se mu svěříte, víte, ţe to nikomu neřekne, je na něj spolehnutí a dokáţe navázat vztah zaloţený na důvěře)?), neboť samotní terénní sociální pracovníci, s nimiţ byly vedeny rozhovory v rámci výzkumu v mé bakalářské práci, důvěryhodnost pracovníka několikrát zdůrazňovali jako zásadní. Za důvěryhodného lze podle respondentů pracovníka povaţovat tehdy, jestliţe více neţ polovina z nich odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“ na otázku č. 10. Hypotéza č. 9: Předpokládáme, ţe většina respondentů povaţuje za nejdůleţitější prvky profese terénní sociální práce s uţivateli drog důvěryhodnost, osobnost pracovníka, komunikaci s klienty a chování vůči klientům. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina respondentů v otázce č. 18 (Na škále od 1 do 5 označte, jak důleţité jsou podle Vás následující prvky pro terénního sociálního pracovníka, kde 1 znamená velmi důleţité a 5 nejméně důleţité) označí hodnocení 1 u poloţek „důvěryhodnost“, „osobnost pracovníka (vlastnosti, postoje)“, „komunikace s klienty“ a „chování vůči klientovi“. Hypotéza vychází z výsledků mé bakalářské práce, kde se terénní sociální pracovníci shodli na tom, ţe pro výkon jejich profese je nejdůleţitější důvěryhodnost, osobnost či povaha pracovníka, umění komunikace a způsob, kterým se v kontaktu s klienty chovají. Vycházíme z předpokladu, ţe respondenti vnímají sociální práci především jako pomoc sociálního pracovníka klientovi, a proto budou vnímat jako důleţité hlavně ty prvky zaměřující se na klienta. Hypotéza č. 10: Předpokládáme, ţe většina respondentů, kteří povaţují terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, povaţuje terénního sociálního pracovníka za autoritu. Hypotéza bude potvrzena, pokud více neţ polovina respondentů, kteří na otázku č. 3 (Povaţujete terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou?) odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“, na otázku č. 12 (Povaţujete terénní sociální pracovníky za autoritu (osoba, která je uznávána a jejíţ názory, postoje či rozhodnutí mají určitou váhu)?) odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“. Vycházíme z předpokladu, ţe jestliţe má profese ve společnosti určitou hodnotu, terénní sociální pracovníci mohou být vnímáni jako autority.
41
Hypotéza č. 11: Předpokládáme, ţe si většina respondentů myslí, ţe by terénní sociální pracovník měl styl komunikace přizpůsobovat klientům-uţivatelům drog. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina respondentů na otázku č. 13 (Myslíte si, ţe by měl terénní sociální pracovník svůj styl komunikace přizpůsobovat klientům-uţivatelům drog (slang, vulgarismy)?) odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“. Respondenti budou v dotazníku vyzváni k uvedení důvodu, proč si myslí, ţe by měl, nebo naopak neměl pracovník styl komunikace přizpůsobovat svým klientům. Hypotéza č. 12: Předpokládáme, ţe si většina respondentů myslí, ţe není dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s uţíváním drog. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina respondentů na otázku č. 14 (Je podle Vašeho názoru dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s uţíváním drog?) odpoví „spíše ne“ nebo „rozhodně ne“. Hypotéza č. 13: Předpokládáme, ţe většina respondentů nepovaţuje pohlaví pracovníka při výkonu profese terénní sociální práce s uţivateli drog za důleţité. Hypotéza vychází z výsledků bakalářské práce, kde terénní sociální pracovníci pohlaví označili za nedůleţité. Bude potvrzena, pokud více neţ polovina respondentů odpoví „ne“ na otázku č. 5 (Je podle Vašeho názoru důleţité pohlaví pracovníka, který pracuje s uţivateli drog?). 3. Zjistit představu studentů třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala Litovel o vzhledu terénních sociálních pracovníků, kteří se věnují uživatelům návykových látek. Třetí dílčí cíl se detailněji zaměřuje na jeden z prvků profesní image, kterým je vzhled. Touto kategorií se nezabývá odborná literatura o terénní sociální práci, jisté vodítko poskytují výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v rámci mé bakalářské práce. Hypotéza č. 14: Předpokládáme, ţe si většina respondentů myslí, ţe terénní sociální pracovníci nevypadají stejně nebo podobně jako klienti-uţivatelé drog. Hypotéza bude potvrzena, pokud více neţ polovina respondentů na otázku č. 15 (Myslíte si, ţe terénní sociální pracovníci vypadají stejně nebo podobně jako klienti, tedy uţivatelé drog?) odpoví „spíše ne“ nebo „rozhodně ne“.
42
Názor respondentů je rozvíjen dvěma podotázkami. První je pro ty, kteří na otázku č. 15 odpověděli kladně, a ptá se jich, zda si myslí, ţe je dobře, kdyţ terénní sociální pracovník vypadá stejně nebo podobně jako uţivatel drog. Druhá vyzývá k popisu toho, jak si respondent myslí, ţe vypadá nebo by měl vypadat terénní sociální pracovník, který pracuje s uţivateli drog. Hypotéza č. 15: Předpokládáme, ţe většina respondentů si myslí, ţe terénní sociální pracovníci by neměli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog. Hypotéza bude potvrzena, pokud více neţ polovina respondentů odpoví „rozhodně ne“ nebo „spíše ne“ na otázku č. 16 (Myslíte si, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog (tedy vypadat stejně)?). Hypotéza č. 16: Předpokládáme, ţe většina respondentů povaţuje oblečení s logem organizace a nápisem Terénní program za špatný nápad. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe si více neţ polovina respondentů myslí, ţe je špatně, kdyţ terénní sociální pracovníci nosí oblečení s logem organizace a nápisem Terénní program. Hypotéza bude testována otázkou č. 17 (Co si myslíte o tom, kdyţ terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program (terénní sluţba pro uţivatele drog)?). Hypotéza č. 17: Předpokládáme, ţe většina těch respondentů, kteří si myslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientůmuţivatelům drog, si myslí, ţe je špatně, kdyţ terénní sociální pracovník nosí oblečení s logem organizace a nápisem Terénní program. Hypotéza bude potvrzena, jestliţe více neţ polovina těch, kteří na otázku č. 16 (Myslíte si, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog (tedy vypadat stejně)?) odpoví „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“, na otázku č. 17 (Co si myslíte o tom, kdyţ terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program (terénní sluţba pro uţivatele drog)?) odpoví „Je to špatně, označují tím veřejně klienty a porušují tím zachování anonymity“.
43
6.3
Metoda sběru dat Data byla získávána prostřednictvím dotazníkového šetření. Disman (2002: 141)
vidí výhodu pevně strukturovaných uzavřených otázek především v tom, ţe můţe čerpat informace od velkého počtu respondentů v relativně krátké době. Dotazník vychází z cílů práce a z její teoretické části (Punch 2008: 46). Dotazník obsahuje 19 otevřených a uzavřených otázek. První úsek se věnuje terénní sociální práci a náplni práce terénního sociálního pracovníka, který se věnuje uţivatelům drog. Další úsek tvoří otázky ohledně profesní image obecně, poté se ptají na konkrétní prvky image terénních sociálních pracovníků, kteří pracují s uţivateli nealkoholových drog. Poslední otázka se ptá na studovaný ročník respondenta. Neţ respondenti začali s vyplňováním dotazníku, byli seznámeni s tématem, cílem a účelem práce a způsobem jejího zveřejnění. Poté byli poţádání o účast na výzkumu a informováni o anonymitě dotazníků. Data byla sbírána v dubnu roku 2016. Po sesbírání dat byla provedena jejich analýza a zpracování výsledků výzkumu prostřednictvím tabulek a grafů.
6.4
Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvoří skupina lidí, jejíţ postoje jsou měřeny (Disman 2002:
93). Dle Skutila (2011: 66) byla vyuţita metoda vyčerpávajícího výběru výzkumného vzorku. Zkoumán tak je celý základní soubor, kterým jsou studenti třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala Litovel. Jedním z důvodů, proč je moţné zapojit všechny objekty výzkumu je, ţe rozsah vzorku je zvládnutelný a šetření tak časově i organizačně realizovatelné. Jsem si vědoma toho, ţe výsledky zkoumání není moţné generalizovat na studenty celého gymnázia nebo na studenty třetích a čtvrtých ročníků všech gymnázií stejného zaměření, ale platí jen pro studenty třetích a čtvrtých ročníků jednoho konkrétního gymnázia ve školním roce 2015/2016.
6.4.1 Obecná charakteristika výzkumného vzorku Dotazníky byly rozdány studentům posledních dvou ročníků všeobecného Gymnázia
Jana
Opletala
v Litovli,
kde
jsou
jednotlivé
ročníky
rozděleny
dle vzdělávacích programů. Studenti třetího ročníku osmiletého vzdělávacího programu
44
sdílí pojmenování Septima, čtvrtého ročníku Oktáva. Čtyřletý vzdělávací program má také v kaţdém ročníku po jedné třídě, jsou jimi 3.A a 4.A. Třetí a čtvrté ročníky byly zvoleny proto, ţe jejich studenti se nacházejí ve věku, kdy se obvykle zamýšlejí nad svojí budoucností a profesní orientací, protoţe si volí další studium. V letošním roce v těchto ročnících studuje 95 studentů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 81 respondentů. Celkový počet studentů v jednotlivých ročnících dle rozdělení do tříd ukazuje následující tabulka. Rozdělení studentů do
Celkový počet
Aktuální počet
tříd podle ročníků
studentů ve třídě
studentů ve třídě v den šetření
Návratnost dotazníků číselně
procentuálně
Septima
21
19
19
100%
3.A
20
17
17
100%
Oktáva
27
23
23
100%
4.A
27
22
22
100%
Tabulka č. 1: Obecná charakteristika výzkumného vzorku
Dotazník vţdy vyplnil kaţdý student přítomný v den šetření, návratnost je tedy stoprocentní.
Celkem
Celkový počet
Aktuální počet studentů
studentů
v den šetření
95
81
Rozdíl 14
Tabulka č. 2: Absence studentů v den šetření
V den šetření nebylo přítomno 14 studentů.
6.5
Možné zdroje zkreslení Sebraná data mohou být ovlivněna různými typy zkreslení. V případě dotazníku
respondenti vţdy ví, ţe jsou předmětem zkoumání a mohou odpovídat tak, aby se ukázali v co nejlepším světle před výzkumníkem nebo před institucí, kterou výskumník zastupuje. Někteří z respondentů tohoto výzkumu podávají přihlášku na CARITAS – Vyšší odbornou školu sociální Olomouc, mají o škole určité představy a to můţe
45
ovlivnit jejich odpovědi. Studenty můţe ovlivnit také osoba výzkumníka. Tedy to, ţe se jim osobně představím jako budoucí sociální pracovnice (Disman 2002: 133-134). Nelze opomenout ani „zkreslení vlivem měření jakoţto zdrojem změny.“ To znamená, ţe v průběhu vyplňování dotazníku se formuje respondentům názor na zkoumaný jev. Jako bývalá studentka Gymnázia Jana Opletala v Litovli autorka práce ví, ţe se na něm o sociální práci moc nemluví a je tak něčím, o čem studenti často nemusí přemýšlet. Pojem sociální práce se neobjevuje v jejich běţném slovníku a jejich postoj k této profesi nemusí být vyhraněný. Neznamená to však, ţe odpovědi jsou špatné, jen nejsou stabilní a mohou se rychle měnit (Disman 2002: 134-135). V neposlední řadě zde stojí obávané zkreslení výsledků z důvodu jakési nedobrovolnosti respondentů, dotazníky budou totiţ vyplňovány v rámci vyučovacího předmětu Společenské vědy. I přesto, ţe studenty upozorním na moţnost nevyplňovat dotazník, mohou cítit tlak ze strany učitele nebo spoluţáků, kteří budou odpovídat. Právě zde hrozí stereotyp ve volbě odpovědi, kdy respondent odpovídá bez ohledu na obsah otázky, své názory a postoje. Stejně tak při neochotě zúčastnit se šetření (Disman 2002: 135) Další moţnost zkreslení souvisí s tendencí s tvrzeními spíše souhlasit nebo volit střední neutrální moţnosti. Toto zkreslení lze částečně minimalizovat technikou nucené volby, kdy dotazník neobsahuje neutrální kategorie a respondent se tak musí rozhodnout mezi kategoriemi vyjadřující souhlas nebo nesouhlas (Disman 2002: 136).
6.6
Předvýzkum Po sestavení dotazníku byl před vstupem do terénu zrealizován na malém vzorku
cílové populace předvýzkum. Šlo o test dotazníku, zda jsou uvedené otázky respondentům srozumitelné a jednoznačné (Disman 2002: 122). Na jeho základě byly upraveny některé otázky tak, aby byli srozumitelnější. Konečná verze dotazníku se skládá z 19 otázek, z nichţ 1 se týká údaje o ročníku, v němţ daný respondent studuje.
46
7
VÝSLEDKY VÝZKUMU Hypotéza č. 1: Předpokládáme, ţe většina respondentů má povědomí o terénní
sociální práci s uţivateli drog. Tato hypotéza je měřena otázkami č. 1 a 2. 1. Co podle Vás znamená terénní sociální práce? 72 (88,9%)
6 (7,4%)
2 (2,5%) sociální práce v zařízení…
sociální práce pobytová forma v přirozeném sociální práce… prostředí klienta…
1 (1,2%) neodpověděl/a
Graf č. 1: Odpovědi na otázku č. 1 z dotazníku
Otázka č. 2: Co podle Vašeho názoru dělají terénní sociální pracovníci*, kteří se věnují uţivatelům drog? Pomáhají klientům při osobní hygieně
4
Poskytují informace o sociálních, zdravotních a jiných rizicích, které hrozí v důsledku užívání drog a o možnostech jejich snižování
60
Pomáhají klientům při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc při podávání jídla a pití, při oblékání, při pohybu)
14
Zprostředkovávají kontakt s většinovou společností
23
Vyměňují stříkačky a jehly a distribuují dezinfekční prostředky a další zdravotnický materiál
34
Pomáhají klientům při zajištění chodu domácnosti (pomoc s úklidem, nákupy apod.)
11
Pomáhají s řešením problémů souvisejících s užíváním drog
76
Jiné: Pomáhají jim začlenit se zpátky do ţivota
1
Tabulka č. 3: Odpovědi na otázku č. 2 z dotazníku
72 z 81 respondentů vybralo jako odpověď na první otázku správnou moţnost, tedy „sociální práce v přirozeném prostředí klienta (tam, kde se klient zdrţuje, kde běţně ţije a bydlí)“ a většina respondentů (tedy více neţ 41) označilo dvě ze čtyř
47
moţností za správné, čímţ plní podmínku, ţe vybrali alespoň jednu ze správných odpovědí (v tabulce zvýrazněné tučně) a hypotéza č. 1 je tímto potvrzena. Aby se předešlo zkreslení, výzkum dále pracuje jen s odpověďmi těch respondentů, kteří v otázce č. 1 vybrali moţnost „sociální práce v přirozeném prostředí klienta (tam, kde se klient zdrţuje, kde běţně ţije a bydlí)“ a potom na otázku č. 2 neodpověděli „Pomáhají klientům při osobní hygieně,“ „Pomáhají klientům při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc při podávání jídla a pití, při oblékání, při pohybu)“ nebo „Pomáhají klientům při zajištění chodu domácnosti (pomoc s úklidem, nákupy apod.),“ pokud případně některou z těchto odpovědí označili, současně přitom označili alespoň jednu správnou odpověď. Pod touto podmínkou bylo vyřazeno z dalšího zpracování celkem 10 dotazníků. Práce tak dále zpracovává výsledky 71 respondentů. Hypotéza č. 2: Předpokládáme, ţe většina respondentů má představu o tom, co je to profesní image. Tuto hypotézu ověřuje otázka č. 6 (Co si představíte pod pojmem profesní image?). Pro odpověď na otázku č. 6 byl respondentům ponechán volný prostor záměrně, aby nebyli ovlivněni předem navrţenými moţnosti toho, co si lze pod pojmem profesní image představit. Odpovědi byly roztřízeny do následujících kategorií podle pravidla, ţe kaţdá zmíněná poloţka byla přirazena jinam (tzn. pokud například respondent zmínil „vzhled a chování“, bylo kategorii „vzhled a oblečení“ i „chování“ přiděleno po jednom bodu). Odpovědi
Počet
Vzhled a oblečení
26
Jak veřejnost/společnost vnímá danou profesi
13
Chování
11
Vystupování pracovníka
6
Působení člověka na okolí při vykonávání práce/dojem, kterým na
3
nás daný pracovník zapůsobí Soubor názorů, předsudků a věcí, které se vybaví, bavíme-li se o nějaké profesi
48
2
Něco společného a charakteristického v dané profesi
2
Vlastnosti, předpoklady, fyzická způsobilost
1
Očekávání společnosti o vzhledu pracovníka
1
Postoj osob k dané profesi
1
Zkušenosti v oboru, ve kterém pracuje
1
Jak působí na klienty
1
Jak se profese prezentuje
1
Terénní sociální pracovník vypadá lépe/nadřazeně nad uţivatelem 1 drog Člověk „zahodí“ v práci svoji vlastní osobnost
1
Tabulka č. 4: Odpovědi na otázku č. 6 z dotazníku
Neodpovědělo 15 respondentů ze 71, coţ znamená, ţe 56 respondentů odpovědělo. Všechny odpovědi lze povaţovat za správné, kromě posledních dvou. Hypotéza je potvrzena, protoţe 54 respondentů, coţ je více neţ polovina, napsala alespoň jeden prvek profesní image, napsala, ţe se jedná o způsob vystupování a jednání, nebo vyjádřila, ţe se jedná o obraz či představu určité profese. Hypotéza č. 3: Předpokládáme, ţe většina studentů povaţuje image profesí za důleţitý společenský jev. Hypotéza je měřena pomocí otázky č. 7. 7. Je podle Vás důležité, jakou image ve společnosti mají různé profese? 44 (62,0%) 18 (25,4%) 6 (8,5%)
2 (2,8%)
1 (1,4%)
Graf č. 2: Odpovědi na otázku č. 7 z dotazníku
Kladná odpověď 62 (87,4%) respondentů, tedy těch, kteří si myslí, ţe je důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese, potvrzuje hypotézu.
49
Hypotéza č. 4: Předpokládáme, ţe většina respondentů, kteří si myslí, ţe je důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese, si myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Tuto hypotézu testují otázky č. 7 a 8. 7. Je podle Vás důležité, jakou image ve společnosti mají různé profese? 44 (62,0%) 18 (25,4%) 6 (8,5%)
2 (2,8%)
1 (1,4%)
Graf č. 3: Odpovědi na otázku č. 7 z dotazníku
Na otázku č. 7 kladně odpovědělo 62 respondentů (87,4%). Odpovědi na otázku č. 8 byly měřeny dále u těchto 62 respondentů. 8. Je podle Vás důležité, jak terénní sociální pracovníci: a) ve společnosti vypadají? 27 (43,5%)
22 (35,5%)
12 (19,4%) 1 (1,6%) Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf č. 4: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8a) z dotazníku
8. Je podle Vás důležité, jak terénní sociální pracovníci: b) jak se chovají na veřejnosti? 37 (59,7%) 22 (35,5%)
Rozhodně ano
Spíše ano
3 (4,8%)
0 (0,0%)
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf č. 5: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8b) z dotazníku
50
8. Je podel Vás důležité, jak terénní sociální pracovníci: c) celkově působí a jak jsou vnímáni? 39 (62,9%) 21 (33,9%)
Rozhodně ano
Spíše ano
1 (1,6%)
1 (1,6%)
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf č. 6: Odpovědi vybraných respondentů na otázku 8c) z dotazníku
Hypotéza je potvrzena, protoţe respondentů, kteří si myslí, ţe je důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese, bylo 62 a z nich si vţdy většina myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají (kladně odpovědělo 39 z těchto respondentů – 62,9%), jak se chovají na veřejnosti (kladnou odpověď označilo 59 z těchto respondentů – 95,2%) a jak celkově působí a jak jsou vnímáni (kladně odpovědělo 60 z těchto respondentů – 96,8%). Hypotéza č. 5: Předpokládáme, ţe většina respondentů, která se někdy setkala s terénním sociálním pracovníkem, který pracuje s uţivateli drog, povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou práci. Tuto hypotézu ověřují otázky č. 4 a 3. 4. Setkal/a jste se někdy s terénním sociálním pracovníkem, který pracuje s uživateli drog? 65 (91,5%)
6 (8,5%) Ano
Ne
Graf č. 7: Odpovědi na otázku č. 4 z dotazníku
S terénním sociálním pracovníkem, který se pracuje s uţivateli drog, se setkalo 6 respondentů. Následující tabulka č. 2 ukazuje jejich odpovědi na otázku č. 3 (Povaţujete terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou?).
51
Možnost odpovědi*
Počet
Procentuálně
Rozhodně ano
5
83,3%
Spíše ne
1
16,7%
Tabulka č. 5: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 3 z dotazníku
*Odpovědi „spíše ano“ a „rozhodně ne“ neoznačil ani jeden z respondentů. Hypotéza č. 2 je potvrzena, protoţe více neţ polovina (83,3%) respondentů, kteří se někdy setkali s terénním sociálním pracovníkem, který pracuje s uţivateli drog, povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou. Hypotéza č. 6: Předpokládáme, většina respondentů, která povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, si myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Tato hypotéza je měřena otázkami č. 3 a 8. 3. Považujete terénní sociální práci s uživateli drog za užitečnou? odpovědi všech respondentů 34 (47,9%)
Rozhodně ano
32 (45,1%)
Spíše ano
5 (7,0%)
0 (0,0%)
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf č. 8: Odpovědi na otázku č. 3 z dotazníku
Na otázku č. 3 odpovědělo kladně 66 respondentů, jejich odpovědi na otázku č. 8 byly dále měřeny. 8. Je podle Vás důležité, jak terénní sociální pracovníci: a) ve společnosti vypadají? 30 (45,5%)
23 (34,8%)
11 (16,7%) Rozhodně ano
2 (3,0%) Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf č. 9: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8a) z dotazníku
52
8. Je podle Vás důležité, jak terénní sociální pracovníci: b) jak se chovají na veřejnosti? 39 (59,1%) 24 (36,4%)
Rozhodně ano
Spíše ano
3 (4,5%)
0
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf č. 10: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8b) z dotazníku
8. Je podle Vás důležité, jak terénní sociální pracovníci: c) celkově působí a jak jsou vnímáni 40 (60,6%) 24 (36,4%)
Rozhodně ano
Spíše ano
1 (1,5%)
1 (1,5%)
Spíše ne
Rozhodně ne
Graf č. 11: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8c) z dotazníku
Hypotéza č. 3 jako celek můţe být potvrzena, protoţe vţdy většina z těch 66 respondentů, kteří povaţují terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, odpověděla kladně na podotázky otázky č. 8. Konkrétně 41 respondentů (62,2%), si myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, 63 respondentů (95,5%) si myslí, ţe je důleţité, jak se pracovníci chovají na veřejnosti a 64 respondentů (97%) si myslí, ţe je důleţité, jak pracovníci celkově působí a jak jsou vnímáni. Hypotéza č. 7: Předpokládáme, ţe většina respondentů vnímá terénní sociální pracovníky, kteří se věnují uţivatelům drog, na pozici odborníka. Hypotézu testuje otázka č. 9. 9. Podle Vašeho názoru jedná terénní sociální pracovník hlavně na základě: 50 (70,4%)
5 (7,0%) a)
14 (19,7%) b)
2 (2,8%) c)
d)
Graf č. 12: Odpovědi na otázku č. 9 z dotazníku
53
a) Svých cílů, pocitů, nálady, osobní motivace a obecného vztahu k lidem a k určitým skupinám lidí b) Odborného vzdělání (znalostí, naučených technik práce a dovedností – motivační rozhovor nebo krizová intervence) a kompetencí c) Osobní
motivace
v kombinaci
s poţadavky
profese,
reflexe
(zpětné
přemýšlení či zvaţování) vykonané práce, reflexe svého jednání, hranic a moţností d) Pracovního manuálu, plní své povinnosti a je za jejich výkon zodpovědný Hypotéza je vyvrácena, protoţe odpověď b) „odborného vzdělání (znalostí, naučených technik práce a dovedností – motivační rozhovor nebo krizová intervence) a kompetencí“ vybralo pouze 14 respondentů, tedy 19,7%. Většina respondentů (70,4%) zvolilo odpověď c), podle které si myslí, ţe terénní sociální pracovník jedná především na základě „osobní motivace v kombinaci s poţadavky profese, reflexe (zpětné přemýšlení či zvaţování) vykonané práce, reflexe svého jednání, hranic a moţností“. Vnímají tak terénní sociální pracovníky spíše jako profesionály neţ jako odborníky. Hypotéza č. 8: Předpokládáme, ţe většina respondentů povaţuje za nejdůleţitější vlastnosti pracovníka: být sám sebou (chovat se přirozeně), být důvěryhodný a být empatický. Hypotézu měří otázky 11 a 10. 11. Na škále od 1 do 5 označte, jak důleţité jsou podle Vás následující osobní vlastnosti a charakteristiky terénního sociálního pracovníka. 1 = velmi důleţité, 5 = nejméně důleţité Počet respondentů, kteří označili:
Možnosti
Neodpovědělo
1
2
3
4
5
Chovat se přirozeně, být sám sebou
18
33
14
2
1
Být otevřený ostatním lidem
31
27
8
3
2
Být důvěryhodný
55
11
2
1
2
Dokázat ovládat své pocity
31
28
8
Být kreativní (při práci, hledání řešení problému)
21
33
13
1
Být upřímný
22
22
18
5
54
1
3
3 3
1
3
Být zodpovědný
45
15
4
5
2
Být ochotný
37
23
7
1
3
Umět naslouchat
47
15
4
2
3
Být empatický (schopnost porozumět pocitům a
35
27
3
3
3
19
31
14
2
5
9
19
24
11
5
3
6
17
22
18
5
3
jednání druhého člověka) Být flexibilní (přizpůsobivý potřebám klienta, profese, společnosti) Jedná v souladu se svými osobními hodnotami (př. rodina, domov, přátelé, zdraví, práce, společenské uznání, peníze) Jedná podle svých osobních postojů (vlastní postoj k drogám, k ţivotu, k tomu, co je a není dobré) Jiné: musí umět zaujmout
1
Tabulka č. 6: Odpovědi na otázku č. 11 z dotazníku
Vlastnost být důvěryhodný povaţuje za nejvíce důleţitou 55 respondentů (77,5%), tato část hypotézy tedy můţe být potvrzena, avšak jako celek je zamítnuta, neboť vlastnosti chovat se přirozeně/být sám sebou a být empatický nejsou povaţovány za velmi důleţité. Chovat se přirozeně neboli být sám sebou bylo označeno jako velmi důleţité 18 respondenty, tedy 25,4%, důleţitost o stupeň niţší, tedy hodnotu 2 označilo 33 respondentů (46,5%), coţ dohromady tvoří 71,9% o 51 respondentech. Tato vlastnost tak je respondenty povaţována za důleţitou, avšak nikoli za velmi důleţitou. Empatii za velmi důleţitou povaţuje 35 respondentů (49,3%), tedy téměř polovina všech respondentů. Hodnotu 2 u této vlastnosti zvolilo 27 respondentů, tj. 38%. Empatii tak povaţuje za důleţitou celkem 62 (87,3%) respondentů. Jako nejvíce důleţité byly respondenty označeny vlastnosti: být důvěryhodný, zodpovědný, ochotný a umět naslouchat. Tyto vlastnosti byly hodnotou 1 označeny více neţ 36 respondenty (tedy více neţ polovinou). Ostatní jsou podle většiny respondentů důleţité (s hodnotou 2), nebo neutrální (s hodnotou 3). Důvěryhodnost měřila také otázka č. 10, protoţe terénní sociální pracovníci, s nimiţ byly vedeny rozhovory v mé bakalářské práci, na ni kladli velký důraz.
55
10. Myslíte si, že je terénní sociální pracovník, který pracuje s uživateli drog, důvěryhodný (když se mu svěříte, víte, že to nikomu neřekne, je na něj spolehnutí a dokáže navázat vztah založený na důvěře)? 40 (56,3%) 26 (36,6%) 2 (2,8%) Rozhodně ano
Spíše ano
2 (2,8%)
Spíše ne
1 (1,4%)
Rozhodně ne Neodpověděl/a
Graf č. 13: Odpovědi na otázku č. 10 z dotazníku
Část hypotézy o důleţitosti důvěryhodnosti je opět potvrzena, neboť 66 (92,9%) respondentů si myslí, ţe terénní sociální pracovník věnující se uţivatelům drog je, nebo má být důvěryhodný. Hypotéza č. 9: Předpokládáme, ţe většina respondentů povaţuje za nejdůleţitější prvky profese terénní sociální práce s uţivateli drog důvěryhodnost, osobnost pracovníka, komunikaci s klienty a chování vůči klientům. Tuto hypotézu měří otázka č. 18. 18. Na škále od 1 do 5 označte, jak důleţité jsou podle Vás následující prvky pro terénního sociálního pracovníka. 1 = velmi důleţité, 5 = nejméně důleţité Počet respondentů, kteří označili:
Možnosti
Neodpovědělo
1
2
3
4
5
Důvěryhodnost
58
8
2
1
1
1
Osobnost pracovníka (vlastnosti, postoje)
16
35
11
4
4
1
Sebedůvěra a sebevědomí pracovníka
24
27
15
2
1
2
Komunikace s klienty
60
7
1
1
2
Komunikace se společností
19
30
14
4
2
2
Respektovat klienta jako člověka
52
14
2
Upřímný zájem o klienta
45
18
5
1
Vzhled a oblečení
4
17
29
14
56
3 2 5
2
Odborné znalosti, kompetence a dovednosti
24
34
10
1
1
1
Působit jako autorita
20
21
16
8
4
2
Pracovat jako rovný s rovným
45
16
5
3
1
1
Pravidla a hranice (co jsem ještě ochotný, nebo co
16
29
18
4
2
2
Chování vůči klientovi
45
20
4
1
1
Chování vůči společnosti
13
33
16
4
2
3
Chování vůči své profesi (jak o ní veřejně mluví
16
30
15
6
2
2
ještě můţu udělat)
apod.) Tabulka č. 7: Odpovědi na otázku č. 18 z dotazníku
Hypotéza jako celek je vyvrácena, neboť více jak polovina respondentů se shodla na vysoké důleţitosti pouze u tří zmíněných prvků. Důvěryhodnost za velmi důleţitou povaţuje 58 respondentů, coţ je 81,7%. Komunikaci s klienty jako velmi důleţitou povaţuje 60 respondentů, tedy 84,5%. Chování vůči klientovi za velmi důleţité povaţuje 45 respondentů (63,4%). Avšak osobnost pracovníka za velmi důleţitou povaţuje pouze 16 respondentů (22,5%). Společně s hodnotou důleţitosti 2, kterou označilo 35 respondentů (49,3%) osobnost pracovníka za důleţitou povaţuje 51 respondentů (71,8%). Zajímavým poznatkem je hodnocení vzhledu a oblečení, které neutrálním bodem 3 označilo 29 respondentů (40,8%) a jako velmi důleţité pouze 4 respondenti, přičemţ většina respondentů si při vyslovení pojmu profesní image vybaví právě vzhled. Hypotéza č. 10: Předpokládáme, ţe většina respondentů, kteří povaţují terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, povaţuje terénního sociálního pracovníka za autoritu. Hypotéza je měřena otázkami č. 3 a 12.
57
3. Považujete terénní sociální práci s uživateli drog za užitečnou? odpovědi všech respondentů 34 (47,9%)
32 (45,1%)
5 (7,0%) Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
0 (0,0%) Rozhodně ne
Graf č. 14: Odpovědi na otázku č. 3 z dotazníku
Terénní sociální práci s uţivateli drog povaţuje za uţitečnou 66 respondentů. Jejich odpovědi na otázku č. 12 ukazuje následující graf. 12. Považujete terénní sociální pracovníky za autoritu (osoba, která je uznávána a jejíž názory, postoje či rozhodnutí mají určitou váhu)? 32 (48,5%) 24 (36,4%)
4 (6,1%)
Rozhodně ano
4 (6,1%)
Spíše ano
Spíše ne
2 (3,0%)
Rozhodně ne Neodpověděl/a
Graf č. 15: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 12 z dotazníku
Jelikoţ respondentů, kteří povaţují terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, bylo 66, z nichţ 36 (54,6%) odpovědělo, ţe terénní sociální pracovníky povaţují za autoritu, je tato hypotéza potvrzena. Hypotéza č. 11: Předpokládáme, ţe si většina respondentů myslí, ţe by terénní sociální pracovník měl styl komunikace přizpůsobovat klientům-uţivatelům drog. Hypotézu ověřuje otázka č. 13.
58
13. Myslíte si, že by měl terénní sociální pracovník svůj styl komunikace přizpůsobovat klientům-uživatelům drog (slang, vulgarismy)? 31 (43,7%) 20 (28,2%) 13 (18,3%) 6 (8,5%) 1 (1,4%) Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
Neodpověděl/a
Graf č. 16: Odpovědi na otázku č. 13 z dotazníku
Hypotéza byla vyvrácena, protoţe 62% respondentů, číselně 44 ze 71 respondentů odpovědělo negativně a nemyslí si, ţe by terénní sociální pracovník měl svůj styl komunikace přizpůsobovat klientům-uţivatelům drog. Respondenti byli vyzváni/poţádáni, aby uvedli důvod, proč si myslí, nebo naopak nemyslí, ţe by terénní sociální pracovník měl svůj styl komunikace přizpůsobovat klientům-uţivatelům drog. Jejich odpovědi byli roztříděni do následujících kategorií: Důvody respondentů, kteří Počet
Důvody
odpověděli „rozhodně ano“
odpověděli
nebo „spíše ano“
„rozhodně ne“
Kvůli
navázání
vztahu
a 7
respondentů, „spíše
kteří Počet
ne“
nebo
Měl by být vzor pro klienta
9
důvěry Aby zapadl
5
Měl by se chovat přirozeně, být 4 sám sebou
Budou si bliţší
5
Snaţí se je z toho dostat/měl by se 4 je
snaţit
začleňovat
zpět
do
společnosti, takţe by je to měl odnaučit Lepší porozumění
5
Ztrácí tím autoritu
3
Aby se klient cítil, ţe jedná 2
Měl by zůstat profesionální, protoţe 2
s člověkem, který je stejný
jinak si dotyčná osoba nemusí
jako on
uvědomovat váţnost situace/není to profesionální
59
Aby se klient cítil tak, ţe mu
1
pracovník pomáhá Klienti
ho
Má ho dostat z toho prostředí a ne 2 se tam začlenit
budou
více 1
Neměl by se sniţovat na jejich 2
respektovat
úroveň, ale jít příkladem a pomáhat
Celkem důvod napsalo 26 (všichni)
Nedošlo by k ţádné změně
2
Člověk potřebuje vidět, ţe se 1 k němu chováte stejně jako k „normální“
osobě
(tak,
jako
k ostatním) Je třeba zachovat si úroveň profese
1
Slang ano, vulgarismy ne
1
Nevidím k tomu důvod
3
Celkem důvod napsalo
34
Tabulka č. 8: Odůvodnění odpovědí na otázku č. 13 z dotazníku
Hypotéza č. 12: Předpokládáme, ţe si většina respondentů myslí, ţe není dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s uţíváním drog. Hypotézu měří otázka č. 14. 14. Je podle Vašeho názoru dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s užíváním drog? 40 (56,3%)
22 (31,0%) 5 (7,0%) Rozhodně ano
3 (4,2%) Spíše ano
Spíše ne
1 (1,4%)
Rozhodně ne Neodpověděl/a
Graf č. 17: Odpovědi na otázku č. 14 z dotazníku
Odpověď „spíše ne“ nebo „rozhodně ne“ zvolilo 25 respondentů (35,2%), coţ je méně neţ polovina respondentů, a proto je hypotéza vyvrácena. Podle názoru většiny respondentů je dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s uţíváním drog. Kladnou odpověď odznačilo celkem 45 respondentů (63,3%).
60
Hypotéza č. 13: Předpokládáme, ţe většina respondentů nepovaţuje pohlaví pracovníka při výkonu profese terénní sociální práce s uţivateli drog za důleţité. Hypotézu měřila otázka č. 5. 5. Je podle Vašeho názoru důležité pohlaví pracovníka, který pracuje s uživateli drog? 47 (66,2%) 24 (33,8%)
Ano
Ne
Graf č. 18: Odpovědi na otázku č. 5 z dotazníku
Hypotéza byla potvrzena 66,2% negativních odpovědí respondentů na otázku č. 5 i odpověďmi v otázce č. 18, kde respondenti na škále od 1 do 5, kde 1 znamená velmi důleţité a 5 nejméně důleţité, označovali důleţitost jednotlivých prvků v kontextu terénní sociální práce s uţivateli drog.
Počet respondentů, kteří označili:
Možnosti
Pohlaví pracovníka
Neodpovědělo
1
2
3
4
5
5
9
14
9
32
2
Tabulka č. 9: Vybraná odpověď na otázku č. 18 z dotazníku
32 respondentů (45,1%) označilo pohlaví pracovníka jako nejméně důleţité. A celkem 41 (57,7%) svůj názor označilo hodnotami 4 a 5 tedy na méně důleţité straně škály. Hypotéza č. 14: Předpokládáme, ţe si většina respondentů myslí, ţe terénní sociální pracovníci nevypadají stejně nebo podobně jako klienti-uţivatelé drog. Tuto hypotézu testuje otázka č. 15 a její dvě podotázky 15a) a 15b).
61
15. Myslíte si, že terénní sociální pracovníci vypadají stejně nebo podobně jako klienti, tedy uživatelé drog? 36 (50,7%)
20 (28,2%) 13 (18,3%) 1 (1,4%)
0 (0,0%)
1 (1,4%)
Graf č. 19: Odpovědi na otázku č. 15 z dotazníku
*Jiná odpověď: respondentka označila dvě odpovědi (spíše ano i spíše ne) současně s vysvětlením: „Není droga jako droga a u lehčích drog je občas nemoţné rozpoznat uţivatele. Podle vzhledu tedy nepoznáte, jestli je to civilista nebo uţivatel drog.“ 56 respondentů tvořících 78,9% si nemyslí, ţe terénní sociální pracovníci vypadají stejně nebo podobně jako klienti, tedy uţivatelé drog, čímţ je hypotéza potvrzena. Názor respondentů rozvíjí dvě podotázky. K odpovědi na první z nich byli vyzváni ti, kteří na otázku č. 15 odpověděli kladně, coţ udělalo celkem 13 respondentů. 15 a) Pokud jste odpověděl/a Rozhodně ano nebo Spíše ano, myslíte si, že je to dobře? Ne Ano
1 12
Graf č. 20: Odpovědi na otázku č. 15a) z dotazníku
12 z těch, kteří si myslí, ţe terénní sociální pracovníci vypadají stejně nebo podobně jako klienti, tedy uţivatelé drog, si myslí, ţe je to dobře. Pouze jeden z nich to za dobré nepovaţuje. Respondenti byli poţádáni, aby uvedli důvod, proč si myslí, ţe to je nebo není dobře. Jejich odpovědi byli roztříděni do následujících kategorií:
62
Důvody
respondentů,
kteří
odpověděli Důvody respondentů, kteří
„ano“
odpověděli „ne“
Vzbuzuje větší důvěru
5
Nevzbuzují autoritu
1
Budou si bliţší
1
Celkem důvod napsal
1
Nevypadá, ţe se nad klienta povyšuje
1
Trochu by se měl přizpůsobit, protoţe si myslím, ţe je to uzavřená skupina, tak aby zapadl a zároveň jim ale musí být trochu vzorem
Aby zapadl
1
1
Celkem důvod napsalo
9
Tabulka č. 10: Odůvodnění odpovědí na otázku č. 15a) z dotazníku
Druhá podotázka vyzývá respondenty k uvedení jejich představy vzhledu terénního sociálního pracovníka, který se věnuje uţivatelům návykových látek (15b) Mohl/a byste, prosím, napsat, jak si myslíte, ţe vypadají nebo jak by měli vypadat?) Jejich odpovědi byli roztřízeny do následujících kategorií: Odpovědi respondentů
Počet
Jako obyčejní/normální/slušní lidé
30
Sami sebou (to je v podstatě jedno, hlavně aby se cítili dobře. Kdyţ se nebude cítit
11
dobře, nemůţe pomoct na 100%) Upraveně, čistě
9
Měli by působit jako vzor
7
Jinak neţ drogově závislí
3
Neformálně
3
Snaţí se zapadnout, ale pořád by mělo být vidět, ţe nejde o uţivatele drog
1
Tak, aby šli těmto lidem příkladem, ale zároveň se nad nimi nepovyšovali
1
Měli by vypadat upraveně, aby klienti měli dojem, ţe jsou autorita a na vyšší úrovni
1
Například styl oblékání by měl být podobný, ale měl by se v něčem odlišovat, aby 1 mohl být vnímán jako autorita
63
Klient by měl pracovníka rozpoznat
1
Měli by mít stejnokroj organizace, pro kterou pracují, aby šlo poznat, ţe jsou to 1 sociální pracovníci Celkem odpovědělo
69 Tabulka č. 11: Odpovědi na otázku č. 15b) z dotazníku
Hypotéza č. 15: Předpokládáme, ţe většina respondentů si myslí, ţe terénní sociální pracovníci by neměli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog. Tuto hypotézu měří otázka č. 16. 16. Myslíte si, že by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uživatelům drog (tedy vypadat stejně)? 40 (56,3%) 12 (16,9%)
16 (22,5%)
1 (1,4%)
1 (1,4%)
1 (1,4%)
Graf č. 21: Odpovědi na otázku č. 16 z dotazníku
**Jiná odpověď: respondentka nevybrala ani jednu z navrţených odpovědí, nýbrţ připsala vlastní odpověď: „Vzhled obyčejného člověka.“ 56 respondentů (tvořících 78,8%) si nemyslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog, čímţ potvrzují hypotézu. Respondenti byli poţádáni, aby uvedli důvod své odpovědi. Jejich odpovědi byli roztřízeny do následujících kategorií:
64
Důvody
respondentů,
kteří
odpověděli Důvody
„rozhodně ano“ nebo „spíše ano“
respondentů,
kteří
odpověděli
„spíše ne“ nebo „rozhodně ne“
Pro vzbuzení důvěry
4
Mají být vzor pro klienta
6
Aby lépe zapadl
3
Musí být sami sebou
4
Aby jim byli blízcí
2
Uţivatel musí mít motivaci vypadat lépe
2
Byla by to přetvářka
2
Ztrácí autoritu
2
Aby se klienti necítili špatně kvůli 1 vzhledu Aby
neprobouzeli
v klientech
pocit 1
nadřazenosti, ale spíše přátelství Celkem důvod napsalo
11
Klient by si mohl myslet, ţe je to takhle 1 správně a nemusel by se chtít změnit Měli by vypadat jako normální lidé
2
Protoţe klienti by měli být rádi za
2
jakoukoli pomoc a neřešit vzhled/ pokud drogově závislý chce pomoc, bude mu jedno, jak sociální pracovník vypadá Není důvod přizpůsobovat svůj vzhled
2
Aby se odlišil od klientů
1
Můţe tím klienta znepokojit, znervóznět
1
Myslím si, ţe by to klienty pohoršilo, 1 protoţe by tím zdůraznili jejich finanční situaci Vzbuzovali by dojem, ţe po nich něco 1 chtějí (drogy) Vypadalo by to strojeně – pokud jde 1 poznat, ţe to pro člověka není přirozené, tak by to působilo nedůvěryhodně Celkem důvod napsalo
28
Tabulka č. 12: Odůvodnění odpovědí na otázku č. 16 z dotazníku
65
Hypotéza č. 16: Předpokládáme, ţe většina respondentů povaţuje oblečení s logem organizace a nápisem Terénní program za špatný nápad. Tuto hypotézu měří otázka č. 17. 17. Co si myslíte o tom, když terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program (terénní služba pro uživatele drog)? 51 (71,8%) 18 (25,4%) 2 (2,8%) Je to dobře, jednoduše tak Je to špatně, označují tím můžeme rozlišit, kdo je veřejně klienty a porušují tím pracovník a kdo klient zachování anonymity
Neodpověděl/a
Graf č. 22: Odpovědi na otázku č. 17 z dotazníku
51 respondentů si myslí, ţe je špatně, pokud terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program. Hypotéza je tímto potvrzena. Hypotéza č. 17: Předpokládáme, ţe většina těch respondentů, kteří si myslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientůmuţivatelům drog, si myslí, ţe je špatně, kdyţ terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program. Tuto hypotézu testují otázky č. 16 a 17. 16. Myslíte si, že by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uživatelům drog (tedy vypadat stejně)? 40 (56,3%) 12 (16,9%) 1 (1,4%)
16 (22,5%) 1 (1,4%)
Graf č. 23: Odpovědi na otázku č. 16 z dotazníku
66
1 (1,4%)
13 respondentů si myslí, ţe se terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog. Jejich odpovědi na otázku č. 17 jsou dále zkoumány. 17. Co si myslíte o tom, když terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program (terénní služba pro uživatele drog)? 10 (76,9%) 3 (23,1%)
Je to dobře, jednoduše tak můžeme rozlišit, kdo je pracovník a kdo klient
Je to špatně, označují tím veřejně klienty a porušují tím zachování anonymity
Graf č. 24: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 17 z dotazníku
Hypotéza je potvrzena, protoţe 76,9% těch, kteří si myslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog, povaţují za špatný nápad, kdyţ terénní sociální pracovníci nosí oblečení s logem organizace a nápisem Terénní program.
67
8
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Tato kapitola poskytuje přehled výsledků výzkumu realizovaného v průběhu
měsíce dubna 2016 mezi studenty třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala v Litovli. Jde především o vyhodnocení hypotéz. Zda došlo k naplnění cílů, bude diskutováno v závěru. Na základě otázek zabývajících se povědomím respondentů o terénní sociální práci bylo zjištěno, ţe 72 z 81 respondentů ví, co je to terénní sociální práce a většina má povědomí o tom, co dělají terénní sociální pracovníci, kteří se věnují uţivatelům drog. Deset dotazníků muselo být z dalšího bádání vyřazeno kvůli chybným odpovědím na otázky zjišťujících povědomí o terénní sociální práci s uţivateli drog, aby nedocházelo ke zkreslení dat. Většina respondentů má představu o tom, co je to profesní image. 26 respondentů napsalo, ţe si pod pojmem představí vzhled a oblečení, dalších 13 respondentů si myslí, ţe je to způsob, kterým profesi vnímá společnost a třetí nejpočetnější kategorií je chování zástupce dané profese, kterou napsalo 11 respondentů. Byly zaznamenány dvě překvapivé odpovědi. Jeden respondent napsal, ţe profesní image znamená, ţe terénní sociální pracovník vypadá lépe či nadřazeně nad uţivateli drog, jiný respondent napsal, ţe v souvislosti s profesní image člověk „zahodí“ v práci svoji vlastní osobnost. Tyto odpovědi byly vyhodnoceny jako chybné. Profesní image je 87,4% respondentů povaţována za důleţitý společenský jev. V souvislosti s tím byly zkoumány další hypotézy a bylo zjištěno, ţe většina těch, kteří si myslí, ţe je důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese, povaţují také za důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Dotazník se respondentů ptal také na to, zda se někdy setkali s terénním sociálním pracovníkem, který pracuje s uţivateli drog. Stalo se tak pouze u 6 respondentů, z nichţ 5 povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou. Lze tedy najít určitou souvislost mezi těmito dvěma proměnnými.
69
S názorem na to, ţe terénní sociální práce s uţivateli drog je uţitečná profese souvisí to, ţe většina respondentů, která ji za takovou povaţuje, si také myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Co se pozice terénního sociálního pracovníka týče, 70,4% respondentů si myslí, ţe pracuje především na základě osobní motivace v kombinaci s poţadavky profese, reflexe (zpětné přemýšlení či zvaţování) vykonané práce, reflexe svého jednání, hranic a moţností. Podle popisu rolí Kalouska (2007: 131-135) vnímají terénní sociální pracovníky jako profesionály. Toto tvrzení vyvrátilo předpoklad, ţe většina respondentů zvolí moţnost, ţe pracovník jedná zejména na základě odborného vzdělání (znalostí, naučených technik práce a dovedností – motivační rozhovor nebo krizová intervence) a kompetencí. Co se vlastností pracovníka týče, podle většiny respondentů je nejdůleţitější, aby pracovník
byl
důvěryhodný,
zodpovědný,
ochotný
a
uměl
naslouchat.
Z předpokládaných vlastností: být sám sebou (chovat se přirozeně), být důvěryhodný a být empatický, které byly vyvozeny z rozhovorů s terénními sociálními pracovníky v rámci mé bakalářské práce jako nejdůleţitější, byli respondenti ve shodě pouze s důvěryhodností. Ostatní dvě vlastnosti byly povaţovány za důleţité, nikoli za velmi důleţité. Většina respondentů povaţuje za nejdůleţitější prvky profese terénní sociální práce s uţivateli drog důvěryhodnost, komunikaci s klienty a chování vůči klientům. Předpokládaná osobnost pracovníka byla za velmi důleţitou povaţována pouze 16 respondenty. Dalšími velmi důleţitými prvky byly označeny: respekt klienta jako člověka, upřímný zájem o klienta a práce na rovné úrovni. Ostatní prvky byly ohodnoceny hodnotami 2 (důleţité) a 3 (neutrální). Hodnocení vzhledu a oblečení, které na základě výsledků hypotézy č. 2 ověřované otázkou č. 6 z dotazníku (Co si představíte pod pojmem profesní image?) mohlo být očekáváno s vyšší důleţitostí, bylo označeno jako neutrální 29 respondenty (40,8%) a jako velmi důleţité pouze 4 respondenty. Co se hodnocení dalších prvků image terénních sociálních pracovníků týče, dotazník se respondentů ptal i na to, jestli vnímají pracovníky dané profese z hlediska autority. Hypotéza byla ověřována v souvislosti s názorem, ţe terénní sociální práce
70
s uţivateli drog je uţitečnou profesí. Těch, kteří ji za takovou povaţují, bylo 66 a z nich 54,6% povaţuje terénní sociální pracovníky za autoritu, která je proto dalším potvrzeným prvkem jejich image. Dalším prvkem je komunikace. 62% respondentů si myslí, ţe by terénní sociální pracovník neměl svůj styl komunikace přizpůsobovat klientům-uţivatelům drog, čímţ byla vyvrácena hypotéza předpokládající opak. Nejčastějšími odpověďmi bylo to, ţe by pracovníci měli být pro klienta vzor, ţe by se měli chovat přirozeně a být sami sebou, tudíţ se nepřizpůsobovat, nebo by měli uţivatele drog vulgarismům a slangu odnaučit, protoţe by se je měli snaţit začleňovat zpět do společnosti. Zde lze vidět kontrast s výsledky výzkumu realizovaného v rámci mé bakalářské práci, kde respondenti-terénní sociální pracovníci naopak povaţují přizpůsobování stylu komunikace klientům za ţádoucí. Podobné názory jako oni mají i respondenti tohoto výzkumu, kteří si myslí, ţe by pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj styl komunikace klientům-uţivatelům drog. Odůvodnili to především navázáním důvěry, aby zapadli, respektive, aby se s nimi klienti bavili nebo například kvůli lepšímu porozumění. Terénní sociální práci s uţivateli drog a celkovou image této profese můţe ovlivňovat i to, jestli má, nebo nemá pracovník osobní zkušenost s uţíváním drog. V teoretické části byli na toto téma v rozporu Matoušek a kol. (2005: 217, 218) a Hloušek (2007: 15). 63,3% respondentů si myslí, ţe je dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s uţíváním drog, čímţ byla vyvrácena hypotéza předpokládající, ţe si většina respondentů myslí, ţe je to špatně. V neposlední řadě byla respondentům poloţena otázka ohledně důleţitosti pohlaví pracovníka. Otázka byla do dotazníku zařazena kvůli snaze zjistit, zda by podle názoru respondentů mohlo pohlaví v profesi terénní sociální práce s uţivateli návykových látek hrát roli a téma by stálo za širší rozpracování. 66,2% respondentů nepovaţuje pohlaví pracovníka při výkonu profese terénní sociální práce s uţivateli drog za významné. Odpovědi respondentů jsou ve shodě s míněním samotných terénních sociálních pracovníků, s nimiţ byl veden rozhovor v rámci výzkumu v mé bakalářské práci. Zda můţe mít vliv na výkon profese, by ještě mohlo být zkoumáno v populaci uţivatel drog, tedy klientů terénních sociálních pracovníků.
71
78,9% respondentů se shodlo na tom, ţe terénní sociální pracovníci podle nich nevypadají stejně nebo podobně jako uţivatelé drog. Ti, jeţ si to myslí (celkem 13) byli dále dotazováni na to, zda je to dobře nebo špatně. Kladných odpovědí bylo 12 a jejich hlavním zdůvodněním bylo, ţe tak pracovník vzbuzuje větší důvěru (pozn. u klientů). Jeden respondent, který si myslí, ţe pracovníci vypadají stejně či podobně jako jejich klienti, ale povaţuje to za špatné, svoji odpověď odůvodnil tím, ţe tak nevzbuzují autoritu. Všichni respondenti poté byli vyzváni, aby napsali, jak si myslí, ţe terénní sociální pracovníci věnující se uţivatelům drog vypadají nebo by měli vypadat. 43,5% odpovědí zněla v duchu „jako obyčejní lidé“, „jako normální lidé“, nebo jako „slušní lidé“. Opět jsou vybrány dvě nejzajímavější odpovědi. Jeden respondent napsal, ţe by měli vypadat upraveně, aby klienti měli dojem, ţe jsou autorita a na vyšší úrovni, coţ je v přímém rozporu s tím, co řekli terénní sociální pracovníci ve výzkumu v mé bakalářské práci. Zmiňovali, ţe i kdyţ mohou jako autorita působit, před klientem se musí snaţit být na rovné úrovni. Druhý respondent napsal, ţe by pracovníci měli mít stejnokroj organizace, pro kterou pracují, aby šlo poznat, ţe jsou to sociální pracovníci, coţ se někdy v praxi objevuje, kdyţ pracovníci nosí trika s logem organizace. S tímto se pojila další otázka v dotazníku. 71,8% respondentů si myslí, ţe je špatně, pokud terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program, protoţe tím pracovníci označují veřejně klienty a tak porušují zachování anonymity. Názor těchto respondentů se shoduje s názorem terénních sociálních pracovníků-respondentů výzkumu v mé bakalářské práci. 78,8% respondentů si nemyslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog, čímţ potvrzují hypotézu. Jako hlavní důvod psali, ţe pracovníci mají být pro klienty vzorem, mají být sami sebou, nebo ţe by kvůli záměrnému přizpůsobování mohli ztratit autoritu. 76,9% těch, kteří si myslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog, si nemyslí, ţe je dobré, kdyţ terénní sociální pracovníci nosí oblečení s logem organizace a nápisem Terénní program kvůli veřejnému označení klientů. V rámci shrnutí výsledků byl brát zřetel také na limity výzkumu. Limitem můţe být, ţe některé otázky nemusely zjistit, jestli respondent odpovídá podle svého názoru či
72
jestli danou věc ví, nýbrţ mohly zjistit to, co byl respondent z nabízených odpovědí schopen odhadnout v domnění, ţe se jedná o správnou odpověď. To souvisí s moţnými zkresleními údajů, jeţ byly popsány v podkapitole 6.5 Moţné zdroje zkreslení. Omezením je také to, ţe někteří respondenti neodpověděli na všechny otázky. Limitem práce můţe být popis prvků profesní image terénních sociálních pracovníků, které byly identifikovány pouze z hlediska obecné sociální práce bez zaměření na konkrétní cílovou skupinu klientů vzhledem k chybějící odborné literatuře na téma profesní image terénních sociálních pracovníků věnujících se uţivatelům drog.
73
ZÁVĚR Absolventská práce se zabývá tématem profesní image terénních sociálních pracovnic a pracovníků, kteří pracují s uţivateli nealkoholových drog z pohledu studentů vybraného gymnázia. Při přípravě na realizaci výzkumného šetření byly teoreticky formou kompilace vymezeny základní pojmy. První kapitola nastínila kontext práce popisem image a jejího významu pro jednotlivce i společnost. Prvky profesionální image zahrnují kompetence, odborné znalosti, schopnosti, dovednosti, důvěryhodnost, sebedůvěru, důslednost, sebekontrolu, hodnoty a hranice, chování, osobnost a vlastnosti, komunikaci a v neposlední řadě vzhled a oblečení. Profesionální image je „obraz vyjadřující, co můţeme nabídnout – je to příslib toho, co jsme schopni poskytnout“ (Sampsonová, 1996, s. 49). Takţe to, jak profesi terénního sociálního pracovníka vnímá veřejnost, v případě tohoto výzkumu studenti, můţe ovlivnit, jestli by si v případě potřeby pracovníka k sobě připustili a vyuţili jím poskytované sluţby. Práce se pohybuje v kontextu image terénní sociální práce s uţivateli nealkoholových drog. Jejímu stručnému popisu byla věnována třetí kapitola. Čtvrtá kapitola kombinuje poznatky prvních tří kapitol, kdy byly pro účely této práce identifikovány prvky, které jsou součástí profesní image terénních sociálních pracovníků, kteří se věnují uţivatelům drog. Definovány byly prvky důvěryhodnost, vlastnosti pracovníka, kompetence, odborné znalosti, dovednosti, etické zásady a hranice v rámci kategorií člověk, odborník a profesionál, dále autorita, komunikace, vzhled a oblečení a gender. Popis vychází z obecné charakteristiky sociálních pracovníků s předpokladem, ţe je lze pouţít i pro popis terénních sociálních pracovnic a pracovníků pracujících s uţivateli návykových látek. Poslední kapitola teoretické části přibliţuje prostředí, z nějţ pocházejí respondenti výzkumu, kdy popisuje zejména sociální sluţby poskytované v okolí města sídla školy. Podstatnou částí práce je výzkum. Prezentace jeho výsledků ovlivnila její rozsah mnoţstvím tabulek a grafů znázorňujících odpovědi respondentů.
75
Hlavním cílem práce i výzkumu bylo prostřednictvím kvantitativního výzkumu zjistit, jak z hlediska profesní image studenti třetích a čtvrtých ročníků vybraného gymnázia vnímají terénní sociální pracovnice/íky věnující se práci s uţivateli drog. Cíl byl zkoumán prostřednictvím tří dílčích cílů, které dále rozpracovává 17 hypotéz. Data byla sbírána pomocí dotazníkového šetření mezi studenty třetích a čtvrtých ročníků
Gymnázia
Jana
Opletala
v Litovli.
Výzkumu
se
účastnilo
celkem
81 respondentů, avšak kvůli chybným odpovědím na otázky ohledně povědomí o terénní sociální práci, bylo ve větší části analýzy pracováno se 71 dotazníky. Prvním dílčím cílem bylo zjistit povědomí studentů třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala Litovel o terénní sociální práci s uţivateli návykových látek. Studenti mají základní povědomí o terénní sociální práci a činnostech, jeţ při své práci vykonává terénní sociální pracovník, který se věnuje uţivatelům drog. Téměř 90% respondentů ví, ţe terénní sociální práce je sociální práce v přirozeném prostředí klienta (tam, kde se klient zdrţuje, kde běţně ţije a bydlí) a většina respondentů dokázala správně označit konkrétní činnosti pracovníka. Druhým dílčím dílem je zjistit představu studentů třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala Litovel o pojmu profesní image obecně a o profesní image terénního sociálního pracovníka, který se věnuje uţivatelům drog. Většina respondentů si pod pojmem profesní image představí vzhled a oblečení, způsob, kterým profesi vnímá společnost nebo chování zástupce dané profese. Tyto tři odpovědi byly zaznamenány nejčastěji. Aby mohly být prvky profesní image dobře vyhodnoceny, povaţovala jsem za důleţité zjistit, jak respondenti vnímají důleţitost profesní image a terénní sociální práce obecně, neboť i to můţe ovlivnit jejich hodnocení profese. Většina respondentů povaţuje za důleţité, jakou image ve společnosti mají různé profese. Více neţ polovina z nich si myslí, ţe je důleţité také to, jak terénní sociální pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Pohled respondentů na terénní sociální práci ovlivňuje i to, jestli se někdy setkali s terénním sociálním pracovníkem. 83,3% těch, kteří se s ním setkali, povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou. Většina respondentů, která povaţuje terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, si myslí, ţe je důleţité, jak terénní sociální
76
pracovníci ve společnosti vypadají, jak se chovají na veřejnosti a jak celkově působí a jak jsou vnímáni. Tento stručný vhled na to, zda je terénní sociální práce s uţivateli drog vnímána jako uţitečná a jestli je image profesí vůbec ve společnosti důleţitá, umoţnil testování dalších hypotéz. Kdyby z výsledků vyšlo najevo, ţe image profesí není důleţitá a ţe terénní sociální práce s uţivateli drog není uţitečná, další zkoumání prvků image této profese by mohlo být zkreslené. Více neţ 70% respondentů se domnívá, ţe terénní sociální pracovníci pracují především na základě osobní motivace v kombinaci s poţadavky profese, reflexe vykonané práce, svého jednání, hranic a moţností. Podle Kalouska (2007: 131-135) tak vnímají terénní sociální pracovníky jako profesionály, v čemţ lze pozorovat další známku toho, ţe profesi vnímají jako důleţitou. Co se týče všech prvků image profese terénní sociální práce s uţivateli drog, většina respondentů povaţuje za ty nejdůleţitější důvěryhodnost, komunikaci s klienty, chování vůči klientům, respekt klienta jako člověka, upřímný zájem o klienta a práce na rovné úrovni. Detailněji byla pozornost zaměřena na vlastnosti, autoritu, komunikaci a pohlaví. Většina respondentů si myslí, ţe terénní sociální pracovníci mají být důvěryhodní, zodpovědní, ochotní a umět naslouchat. Více neţ polovina respondentů, kteří povaţují terénní sociální práci s uţivateli drog za uţitečnou, povaţuje terénní sociální pracovníky za autoritu. Většina respondentů si dále myslí, ţe by terénní sociální pracovníci neměli svůj styl komunikace přizpůsobovat klientům-uţivatelům drog, protoţe by měli být pro klienta vzor, měli by se chovat přirozeně a být sami sebou, tudíţ se nepřizpůsobovat, nebo by měli klienty vulgarismům a slangu odnaučit a tím se je snaţit začleňovat zpět do společnosti. Co se pohlaví pracovníka týče, respondenti ho nepovaţují za důleţité. Respondenti byli také dotazováni na názor ohledně osobní zkušenosti pracovníků s drogami. Většina respondentů si myslí, ţe je dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s uţíváním drog, na čemţ lze pozorovat další zajímavou představu studentů o podobě terénního sociálního pracovníka, který se věnuje uţivatelům drog.
77
Třetím dílčím cílem je zjistit představu studentů třetích a čtvrtých ročníků Gymnázia Jana Opletala Litovel o vzhledu terénních sociálních pracovníků, kteří se věnují uţivatelům návykových látek. Většina respondentů si myslí, ţe terénní sociální pracovníci nevypadají stejně nebo podobně jako uţivatelé drog. 43,5% respondentů si představuje terénního sociálního pracovníka jako obyčejného člověka, který vypadá upraveně a slušně a měl by být sám sebou, aby se cítil dobře, protoţe kdyţ se nebude cítit dobře, nemůţe pomoct na sto procent. Většina respondentů si nemyslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog, protoţe pracovníci by měli být pro klienty vzorem, být sami sebou, nebo by kvůli záměrnému přizpůsobování vzhledu mohli ztratit autoritu. Co se oblečení prozrazující, ţe jde o terénního sociálního pracovníka, týče, většina respondentů si myslí, ţe je to špatně, protoţe tím pracovníci označují veřejně klienty a tak porušují zachování jejich anonymity. Stejně tak ti, kteří si myslí, ţe by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uţivatelům drog, si nemyslí, ţe je dobré, kdyţ terénní sociální pracovníci nosí oblečení s logem organizace a nápisem Terénní program kvůli zmíněnému veřejnému označení klientů. Výsledky práce jsou zdrojem poznatků o představě vybraných studentů o terénních sociálních pracovnících, kteří se věnují uţivatelům drog. Mohou být přínosné pro samotné terénní sociální pracovníky za účelem seznámení se s tím, jak je a jejich profesi vnímá část společnosti. Práce by mohla být rozvedena podobnými výzkumy mezi jinými skupinami respondentů, a tak postupně ucelit povědomí o tom, jak si laická veřejnost představuje terénní sociální pracovníky, kteří pomáhají uţivatelům drog. Na základě takových výsledků by mohli organizace zabývající se terénní sociální prací s uţivateli drog pracovat na zvýšení povědomí o profesi i o poskytovaných sluţbách, které mohou respondenti nejen tohoto výzkumu někdy potřebovat. Práce se tak můţe stát malým počátečním krůčkem k ukotvení představy o vzhledu, chování a působení terénních sociálních pracovnic a pracovníků na poli drogové scény. Na práci by se dalo navázat dalšími výzkumy, které by například zjišťovaly pohled na tuto profesi očima uţivatelů drog jako klientů terénních sociálních
78
pracovníků. Nebo rozšířit výzkum o další skupiny veřejnosti, například obyvatele města Olomouce, kde jsou terénní sluţby také poskytovány.
79
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
ASOCIACE VZDĚLAVATELŮ V SOCIÁLNÍ PRÁCI. Minimální standard vzdělávání
v
sociální
práci
ASVSP.
Dostupné
z: http://www.asvsp.org/standardy.php [6. 3. 2014] [cit. 6. 3. 2016]. [2]
BEDNÁŘOVÁ Z. 2008. „Streetwork“. In: MATOUŠEK O. a kol. (eds.). Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál. s. 169-178.
[3]
BEDNÁŘOVÁ Z., PELECH L. 2003. Slabikář sociální práce na ulici. Brno: Doplněk.
[4]
BIXLER S., NIX-RICE N. 2006. Profesionální image: jak vzbudit nejlepší dojem v každé situaci. Brno: Computer Press, a. s.
[5]
CLEARFIELD S. M. 1977. „Professional Self-Image Of the Social Worker: Implications for Social Work Education“. Journal of Education for Social Work. 13 (1): 23-30.
[6]
DISMAN M. 2002. Jak se vytváří sociologická znalost. Praha: Karolinum.
[7]
GYMNÁZIUM JANA OPLETALA LITOVEL. O gymnáziu. Dostupné z: http://www.gjo.cz/o-gymnaziu/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 24. 10. 2015].
[8]
HAVRDOVÁ Z. 1999. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium.
[9]
HLOUŠEK R. 2007 „Cílem terénních programů je stabilizovat zdravotní a sociální stav uţivatelů“. Sociální práce/Sociálna práca. 7 (3): 13-15.
[10] „IMAGE“. 1996. In: Velký sociologický slovník. sv. 1. Praha: Karolinum. s. 418. [11] JANIKOVÁ H. 2012. Základy komunikačních dovedností. Pardubice: SKPCENTRUM, o.p.s. [cit. 1. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.skp-centrum.cz/wpcontent/uploads/2012/05/Zaklady-komunikacnich-dovednosti-aneb-Nejen-ustamluvi.pdf. [12] KALOUSEK
L.
2007.
„Role
profesionálního
terénního
pracovníka“.
In: KLÍMA P. a kol. (eds.). Kontaktní práce: antologie textů České asociace streetwork. Praha: Česká asociace streetwork. s. 129-139. [13] KOMUNITNÍ
PLÁNOVÁNÍ
SOCIÁLNÍCH
SLUŢEB.
2007.
Průvodce sociálními službami Litovelska. Litovel: Městský úřad. [cit. 27. 11. 2015].
Dostupné
z:
http://www.litovel.eu/filemanager/pdf-
viewer/index.php?fileID=55688. [14] KOPŘIVA K. 1997. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál. 81
[15] KUTÍLKOVÁ P. 2013. Profesní image a self-image všeobecných sester (bakalářská práce). Olomouc: UPOL. [16] MATOUŠEK O. 2003. Slovník sociální práce. Praha: Portál. [17] MIOVSKÝ M. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, a. s. [18] MORE-SELFESTEEM.COM.
What
is
Self
Image?
Dostupné
z: http://www.more-selfesteem.com/selfimage.htm [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 1. 2016]. [19] MÜLLEROVÁ P., MATOUŠEK O., VONDRÁŠKOVÁ A. 2005. „Sociální práce s uţivateli drog“. In: MATOUŠEK O., KOLÁČKOVÁ J., KODYMOVÁ P. (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. (s. 211-226). [20] NEDĚLNÍKOVÁ D. (ed.). 2007. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostrava: MPSV. [21] PETRÁČKOVÁ V., KRAUS J. 1995. „Image“. In: Akademický slovník cizích slov. sv. 1 [A-K]. Praha: Academia. s. 322. [22] PODANÉ RUCE. Naše programy – terénní programy v Olomouci. Dostupné z: http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/terenni-programy/terenni-programolomouc/ [posl. akt. neuvedeno] [cit. 27. 11. 2015]. [23] POSITIVE SELF IMAGE AND SELF ESTEEM. What is self-image? Dostupné z: http://www.mtstcil.org/skills/image-1.html [posl. akt. neuvedeno] [cit. 29. 1. 2016]. [24] „PROFESE“, „profesionál“. 2007. In: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia. s. 309. [25] PUNCH K. 2008. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál. [26] REICHEL J. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada Publishing, a. s. [27] RHODES T. 1999. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Boskovice: Albert. [28] ŘEZNÍČEK I. 1994. Metody sociální práce: podklady ke stážím studentů a ke kazuistickým seminářům. Praha: Sociologické nakladatelství. [29] SAMPSON E. 1996. Jak si vytvořit působivý image: krok za krokem k úspěšné kariéře. Praha: Management press.
82
[30] SKUTIL M. 2011. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Praha: Portál. [31] SMUTEK M. 2006. Model řešení problému v sociální práci – systémový pohled. Hradec Králové: Gaudeamus.
[32] SPOLEČNOST SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR. 2006. Etický kodex sociálního
pracovníka
ČR.
Dostupné
z: http://socialnipracovnici.cz/public/upload/image/eticky_kodex_sspcr.pdf [7. 4. 2016] [cit. 9. 4. 2016]. [33] STREETWORK.CZ [on-line]. „Rozhovor s Honzou Zahradníkem“. Aktualizace: 9.
9.
2013.
Dostupné
z:
http://www.streetwork.cz/content/view/4243/
[cit. 8. 4. 2016] [34] VODÁČKOVÁ D. a kol. 2012. Krizová intervence. Praha: Portál. [35] Zákon
108/2006
Sb.,
o
sociálních
službách,
dostupné
z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf [cit. 3. 2. 2016].
83
SEZNAMY TABULEK A GRAFŮ 8.1
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Obecná charakteristika výzkumného vzorku Tabulka č. 2: Absence studentů v den šetření Tabulka č. 3: Odpovědi na otázku č. 2 z dotazníku Tabulka č. 4: Odpovědi na otázku č. 6 z dotazníku Tabulka č. 5: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 3 z dotazníku Tabulka č. 6: Odpovědi na otázku č. 11 z dotazníku Tabulka č. 7: Odpovědi na otázku č. 18 z dotazníku Tabulka č. 8: Odůvodnění odpovědí na otázku č. 13 z dotazníku Tabulka č. 9: Vybraná odpověď na otázku č. 18 z dotazníku Tabulka č. 10: Odůvodnění odpovědí na otázku č. 15a) z dotazníku Tabulka č. 11: Odpovědi na otázku č. 15b) z dotazníku Tabulka č. 12: Odůvodnění odpovědí na otázku č. 16 z dotazníku
8.2
Seznam grafů Graf č. 1: Odpovědi na otázku č. 1 z dotazníku Graf č. 2: Odpovědi na otázku č. 7 z dotazníku Graf č. 3: Odpovědi na otázku č. 7 z dotazníku Graf č. 4: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8a) z dotazníku Graf č. 5: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8b) z dotazníku Graf č. 6: Odpovědi vybraných respondentů na otázku 8c) z dotazníku Graf č. 7: Odpovědi na otázku č. 4 z dotazníku Graf č. 8: Odpovědi na otázku č. 3 z dotazníku Graf č. 9: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8a) z dotazníku
85
Graf č. 10: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8b) z dotazníku Graf č. 11: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 8c) z dotazníku Graf č. 12: Odpovědi na otázku č. 9 z dotazníku Graf č. 13: Odpovědi na otázku č. 10 z dotazníku Graf č. 14: Odpovědi na otázku č. 3 z dotazníku Graf č. 15: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 12 z dotazníku Graf č. 16: Odpovědi na otázku č. 13 z dotazníku Graf č. 17: Odpovědi na otázku č. 14 z dotazníku Graf č. 18: Odpovědi na otázku č. 5 z dotazníku Graf č. 19: Odpovědi na otázku č. 15 z dotazníku Graf č. 20: Odpovědi na otázku č. 15a) z dotazníku Graf č. 21: Odpovědi na otázku č. 16 z dotazníku Graf č. 22: Odpovědi na otázku č. 17 z dotazníku Graf č. 23: Odpovědi na otázku č. 16 z dotazníku Graf č. 24: Odpovědi vybraných respondentů na otázku č. 17 z dotazníku
86
ANOTACE Cílem této absolventské práce je prostřednictvím kvantitativního výzkumu zjistit, jak z hlediska profesní image studenti třetích a čtvrtých ročníků vybraného gymnázia vnímají terénní sociální pracovnice/íky věnující se práci s uţivateli drog. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vysvětluje pojmy image a profesionální image, popisuje terénní sociální práci s uţivateli nealkoholových drog, konkrétní prvky profesní image terénních sociálních pracovníků věnujícím se dané cílové skupině klientů a stručně představuje Gymnázium Jana Opletala Litovel a jeho okolí z hlediska sociálních sluţeb jako místo, odkud pochází studenti, kteří tvoří výzkumný vzorek tohoto výzkumu. Výzkumná část obsahuje metodologii a výsledky výzkumu znázorněné pomocí tabulek a grafů. The aim of this thesis is through quantitative research explore how students of the third and fourth years of the selected grammar school perceive professional image of field social workers, who work with drug users. The thesis is divided into two parts, theoretical and empirical. The theoretical part includes image and professional image, field social work with drug users, particular components of professional image of field social workers who work with drug users. It also describes Gymnázium Jana Opletala Litovel and its surroundings with social services like place where respondents come from. Empirical part includes methodology and results of research represented by tables and diagrams.
87
PŘÍLOHA Dotazník rozdaný respondentům Zdravím, jmenuji se Eliška Juřičková a studuji 3. ročník oboru Sociální a humanitární práce na CARITAS – Vyšší odborné škole sociální v Olomouci. V souvislosti s ukončováním studia na této škole píši absolventskou práci na téma Profesní image terénní/ho sociální/ho pracovnice/íka, který pracuje s uživateli drog. Její součástí je i výzkum, který má za úkol zjistit váš názor na terénní sociální práci a lidi, kteří ji dělají. Obracím se proto na Vás s ţádostí o vyplnění krátkého dotazníku. Děkuji Vám mnohokrát za ochotu podílet se na tomto výzkumu 1. Co podle Vás znamená terénní sociální práce? (vyberte jednu odpověď) sociální práce v zařízení, kde si klienti přijdou odpočinout, dát si polévku, popovídat si se sociálním pracovníkem apod. sociální práce v přirozeném prostředí klienta (tam, kde se klient zdrţuje, kde běţně ţije a bydlí) pobytová forma sociální práce (klient v zařízení bydlí, například azylový dům, dům na půl cesty, domov se zvláštním reţimem) 2. Co podle Vašeho názoru dělají terénní sociální pracovníci*, kteří se věnují uživatelům drog? (vyberte maximálně 4 odpovědi, můžete ale i jednu) Pomáhají klientům při osobní hygieně Poskytují informace o sociálních, zdravotních a jiných rizicích, které hrozí v důsledku uţívání drog a o moţnostech jejich sniţování Pomáhají klientům při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc při podávání jídla a pití, při oblékání, při pohybu) Zprostředkovávají kontakt s většinovou společností
*
Terénní sociální práci mohou vykonávat muţi i ţeny, pro přehlednost textu však uvádím pouze muţský rod
89
Vyměňují stříkačky a jehly a distribuují dezinfekční prostředky a další zdravotnický materiál Pomáhají klientům při zajištění chodu domácnosti (pomoc s úklidem, nákupy apod.) Pomáhají s řešením problémů souvisejících s uţíváním drog Jiné: __________________________________________________________ 3. Považujete terénní sociální práci s uživateli drog za užitečnou? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 4. Setkal/a jste se někdy s terénním sociálním pracovníkem, který pracuje s uživateli drog? Ano Ne 5. Je podle Vašeho názoru důležité pohlaví pracovníka, který pracuje s uživateli drog? Ano Ne 6. Co si představíte pod pojmem profesní image? (napište) _________________________________________________________________ 7. Je podle Vás důležité, jakou image ve společnosti mají různé profese? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
90
8. Je podle Vás důležité, jak terénní sociální pracovníci: a) ve společnosti vypadají?
b) jak se chovají na veřejnosti? c) celkově působí a jak jsou vnímáni?
(vzhledově)
Rozhodně ano
Rozhodně ano
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ano
Spíše ano
Spíše ne
Spíše ne
Spíše ne
Rozhodně ne
Rozhodně ne
Rozhodně ne
9. Podle Vašeho názoru jedná terénní sociální pracovník hlavně na základě: (vyberte jednu odpověď) Svých cílů, pocitů, nálady, osobní motivace a obecného vztahu k lidem a k určitým skupinám lidí Odborného vzdělání (znalostí, naučených technik práce a dovedností – motivační rozhovor nebo krizová intervence) a kompetencí Osobní motivace v kombinaci s poţadavky profese, reflexe (zpětné přemýšlení či zvaţování) vykonané práce, reflexe svého jednání, hranic a moţností Pracovního manuálu, plní své povinnosti a je za jejich výkon zodpovědný 10. Myslíte si, že je terénní sociální pracovník, který pracuje s uživateli drog, důvěryhodný (když se mu svěříte, víte, že to nikomu neřekne, je na něj spolehnutí a dokáže navázat vztah založený na důvěře)? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 11. Na škále od 1 do 5 označte, jak důležité jsou podle Vás následující osobní vlastnosti a charakteristiky terénního sociálního pracovníka. 1 = velmi důleţité, 5 = nejméně důleţité Chovat se přirozeně, být sám sebou
1
2
3
4
5
Být otevřený ostatním lidem
1
2
3
4
5
Být důvěryhodný
1
2
3
4
5
Dokázat ovládat své pocity
1
2
3
4
5
91
Být kreativní (při práci, hledání řešení problému) 1
2
3
4
5
Být upřímný
1
2
3
4
5
Být zodpovědný
1
2
3
4
5
Být ochotný
1
2
3
4
5
Umět naslouchat
1
2
3
4
5
Být empatický (schopnost porozumět pocitům a jednání druhého člověka) 1
2
3
4
5
4
5
Být flexibilní (přizpůsobivý potřebám klienta, profese, společnosti) 1
2
3
Jedná v souladu se svými osobními hodnotami (př. rodina, domov, přátelé, zdraví, práce, společenské uznání, peníze)
1
2
3
4
5
Jedná podle svých osobních postojů (vlastní postoj k drogám, k ţivotu, k tomu, co je a není dobré) Jiné (co Vám zde chybí): _________________
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
12. Považujete terénní sociální pracovníky za autoritu (osoba, která je uznávána a jejíž názory, postoje či rozhodnutí mají určitou váhu)? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 13. Myslíte si, že by měl terénní sociální pracovník svůj styl komunikace přizpůsobovat klientům-uživatelům drog (slang, vulgarismy)? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Mohl/a byste, prosím, napsat důvod? _________________________________________
92
14. Je podle Vašeho názoru dobré, pokud má terénní sociální pracovník osobní zkušenost s užíváním drog? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 15. Myslíte si, že terénní sociální pracovníci vypadají stejně nebo podobně jako klienti, tedy uživatelé drog? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne a) Pokud jste odpověděl/a Rozhodně ano nebo Spíše ano, myslíte si, že je to dobře? Ano Ne Mohl/a byste, prosím, napsat důvod? ____________________________________ b) Mohl/a byste, prosím, napsat, jak si myslíte, že vypadají nebo jak by měli vypadat? ____________________________________ 16. Myslíte si, že by terénní sociální pracovníci měli záměrně přizpůsobovat svůj vzhled klientům-uživatelům drog (tedy vypadat stejně)? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
93
Mohl/a byste, prosím, napsat důvod? ____________________________________ 17. Co si myslíte o tom, když terénní sociální pracovník nosí bundu, tričko apod. s logem organizace a nápisem Terénní program (terénní služba pro uživatele drog)? Je to dobře, jednoduše tak můţeme rozlišit, kdo je pracovník a kdo klient Je to špatně, označují tím veřejně klienty a porušují tím zachování anonymity 18. Na škále od 1 do 5 označte, jak důležité jsou podle Vás následující prvky pro terénního sociálního pracovníka. 1 = velmi důleţité, 5 = nejméně důleţité Důvěryhodnost
1
2
3
4
5
Osobnost pracovníka (vlastnosti, postoje)
1
2
3
4
5
Sebedůvěra a sebevědomí pracovníka
1
2
3
4
5
Komunikace s klienty
1
2
3
4
5
Komunikace se společností
1
2
3
4
5
Upřímný zájem o klienta
1
2
3
4
5
Respektovat klienta jako člověka
1
2
3
4
5
Vzhled a oblečení
1
2
3
4
5
Odborné znalosti, kompetence a dovednosti
1
2
3
4
5
Působit jako autorita
1
2
3
4
5
Pracovat jako rovný s rovným
1
2
3
4
5
Pravidla a hranice (co jsem ještě ochotný, nebo co ještě můţu udělat) 1
2
3
4
5
Pohlaví pracovníka
1
2
3
4
5
Chování vůči klientovi
1
2
3
4
5
Chování vůči společnosti
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Chování vůči své profesi (jak o ní veřejně mluví apod.) Jiné (co Vám zde chybí): _________________
94
19. Jste studentem/studentkou Septimy
3. A
Oktávy
4. A
Děkuji za spolupráci a přeji mnoho úspěchů ve studiu a čtvrťákům u maturity
95
