CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Projekt instituce zajišťující služby pro oběti domácího násilí na Opavsku
Téma práce:
Projekt instituce zajišťující služby pro oběti domácího násilí na Opavsku
Petra Klevetová Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková
Olomouc 2013
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.“ Datum: 24. 4. 2013 _______________________
Poděkování „Ráda bych poděkovala Ing. Ester Danihelkové za odborné vedení mé absolventské práce, cenné rady, trpělivost a vstřícný přístup. Za propagační materiály děkuji Kateřině Hájkové a Tomáši Stiborkovi. Poděkování patří také mým nejbližším, kteří mě při psaní práce podporovali.“
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 6 1
2
3
Domácí násilí a jeho charakteristika ..................................................................... 8 1.1
Domácí násilí ..................................................................................................... 8
1.2
Základní rysy domácího násilí ......................................................................... 10
1.3
Osoby ohroţené domácím násilím ................................................................... 13
1.4
Násilné osoby ................................................................................................... 15
1.5
Mýty o domácím násilí..................................................................................... 17
Nabídka pomoci osobám ohroženým domácím násilím..................................... 20 2.1
Způsoby pomoci osobám ohroţeným domácím násilím .................................. 20
2.2
Prevence proti domácímu násilí ....................................................................... 22
Projektová část....................................................................................................... 25 3.1
Vize a poslání a cíle obecně prospěšné společnosti - Níké .............................. 27
3.2
Odůvodnění projektu ........................................................................................ 28
3.3
Cílová skupina projektu ................................................................................... 29
3.4
Popis aktivit projektu ....................................................................................... 30
3.5
Personální obsazení a poţadavky na personální zajištění: ............................... 32
3.6
Udrţitelnost projektu do budoucna .................................................................. 35
3.7
Finanční plánování ........................................................................................... 36
3.8
Public relations - vztahy s veřejností ............................................................... 39
Závěr .............................................................................................................................. 41 Seznam pužité literatury: ............................................................................................. 43 Seznam tabulek ............................................................................................................. 46 Přílohy ............................................................................................................................ 47
Úvod Domácí násilí je téma, o kterém se v minulosti příliš nemluvilo. Násilí v rodině bylo povaţováno za soukromou věc rodiny a nikdo neměl právo do těchto věcí zasahovat. V dnešní době se tento trend mění. O domácím násilí píše stále více autorů, zakládají se nové organizace a novelizuje se legislativa České Republiky. Přesto se tato problematika povaţuje v dnešní společnosti za „tabu“ téma. Mnozí lidé berou domácí násilí stále na lehkou váhu. Vinu přisují oběti. Mnohdy ani nevěří, ţe je třeba se tímto sociálním problémem zabývat. V naší společnosti pořád převládají mýty o domácím násilí, které mystifikují naší společnost a zpomalují efektivní pomoci obětem domácího násilí. V zájmu společnosti je prohlubovat znalosti o domácím násilí, propagovat prevenci a nabízet nové způsoby pomoci osobám ohroţeným domácím násilím. Problematikou domácího násilí jsem se zabývala v průběhu celého mého studia. Absolvovala jsem praxi v poradně projektu Magdala a v Úsmevu ako dar. Magdala je organizace, která se zabývá pomoci obětem domácího násilí a také obětem obchodování s lidmi. Úsmev ako dar je společnost, která se stará o děti z dětských domovů a zabývá se také rodinami v krizi. I zde jsem se však setkala s násilím v rodinách, které bylo potřeba řešit. Obě tyto praxe mě jen utvrdily v přesvědčení, ţe se s domácím násilím musí bojovat. Je potřeba budovat a zefektivňovat systém pomoci obětem domácího násilí. A to především tam, kde mu není věnována taková pozornost. Opava je město, v kterém je nedostatečně řešena problematika domácího násilí. Proto je cílem mé práce vytvoření projektu k zaloţení neziskové organizace pro pomoc obětem domácího násilí. Jedná se návrh projektu k zřízení neziskové organizace pro oběti domácího násilí, se sídlem v Opavě. Mým přáním a vizí je, ţe díky tomuto projektu a zaloţení neziskové organizace pro oběti domácího násilí, se stane Opavsko bezpečnějším a harmoničtějším místem k ţivotu. Má práce se skládá ze tří celků. V první části předkládám informace o domácím násilí a jeho charakteristikách, které nám blíţe představí tuto problematiku. Druhá část je zaměřena na moţnosti pomoci osobám ohroţeným domácím násilím a to především na materiální, právní, psychologickou pomoc a prevenci. Třetí část mé práce tvoří samotný projekt, který je nazván Níké. Nese název podle řecké bohyně vítězství a jiţ 6
samotný název napovídá, ţe úsilím toho projektu je vítězství nad strachem z domácího násilí. V prvních dvou částech vyuţívám z metodických postupů studium odborné literatury. Třetí část je tvořena projektovou metodou.
7
1 Domácí násilí a jeho charakteristika V první části mé práce se budu věnovat domácímu násilí jako celku. Pro pochopení problematiky domácího násilí, je třeba si ujasnit, co vše se pod tímto pojmem skrývá. Nejdříve se zaměřím na vymezení termínu domácí násilí. Poté nastíním základní charakteristiku tohoto problému a jeho specifické znaky. Budu se také věnovat osobám, které jsou ohroţeny domácím násilím či jsou samy násilnými osobami. Dále se pokusím popsat mýty fenoménu domácího násilí, které mystifikují naší společnost.
1.1 Domácí násilí Matoušek (2003, s. 56) vymezuje pojem domácí násilí jako násilné chování mezi členy existující (popř. bývalé) rodiny či domácnosti. Je motivováno především vynucováním
něčeho
nedosaţitelného
nebo
se
můţe
jednat
o akt
odplaty,
a to i na někom jiném neţ byl ten, kdo způsobil agresorovi křivdu. Domácí násilí bylo dlouho povaţováno v naší společnosti za tabu. Názory se však pomalu začínají měnit a společnost připouští, ţe i naše společnost a naše rodiny mohou být domácím násilím zasaţeny. Nejedná se pouze o fyzické napadení, ale také o psychické či emocionální násilí, verbální či neverbální výhruţky, vulgární chování apod. Násilí v rodině se můţe vyskytnout ve všech rodinách bez ohledu na socioekonomickou situaci rodiny, geografické, rasové, genderové či věkové charakteristiky účastníků násilí (Ševčík, 2011, s. 21). Násilí v rodinách se netýká pouze rodin, ale všech lidí ţijících v partnerských vztazích v jedné společné domácnosti. Je dobré ujasnit si, co znamená slovo rodina a co vyjadřují partnerské vztahy. Díky tomu si lze lépe uvědomit, ţe domácí násilí se neodvíjí od slova „rodina“ (jak mnozí lidé předpokládají), ale od pojmu „doma“. Myslím si, ţe rodina hraje důleţitou roli v domácím násilí, tedy především ve vůli opustit násilníka. Pokud se domácí násilí vyskytuje v naší biologické rodině a násilníkem je náš blízký rodinný příslušník, pak je odchod od tyrana sloţitější, protoţe oběť má mnohdy silně emocionální vazby na agresora. Zatím co v domácnosti, tedy v partnerských vztazích, které nemají příbuzenský charakter, je ukončení
8
patologického vztahu jednodušší. Ve vztazích, které nemají příbuzenský charakter, se vyskytuje větší netolerance k násilnému chování týratele. „Rodina
je
primárním
kontextem
lidské
zkušenosti
od
kolébky
až po hrob“(Ševčík, 20, s. 11). Touto větou se Ševčík snaţí ukázat důleţitost rodiny. Dále pak poukazuje na fakt, ţe v rodině proţíváme většinou velkou část svého ţivota. Radujeme se z rodinných událostí a trápíme se z rodinných problémů. Ovlivňuje nás to dobré, co proţijeme v rodině a i to špatné, co nás v rodinných vztazích potká. Rodina má pro kaţdého z nás nenahraditelný význam (Ševčík, 2011, s. 11). Celá společnost, včetně rodin a domácností, podléhá sociální kontrole, která slouţí k tomu, abychom rozpoznali odchylky v chování od stanovené normy. Domácí násilí je jasné a významné porušení dané normy, která se týká vztahů k blízkým osobám (Atkinson, 2003, s. 526). Definici, která označuje rodinu za deviantní, vyvinul institut vědy o rodině. Rodina ze střední vrstvy se svou strukturou, svým chováním a svými hodnotami slouţí jako ukazatel normality v rodinách (Segalen, 1996, s. 265). Co je to ale normalita? Definovat normalitu je velmi obtíţné. Většina psychologů povaţuje za normální chování jedince či skupiny to, které nese následující znaky. Jedná se o přiměřenost k vnímání reality, schopnost ovládat své chování. Nesmí chybět sebeúcta a akceptace, dále pak schopnost vytvářet citové vazby a různá činorodost (Atkinson, 2003, s. 526). Pochopení modelu „normálnosti“ rodiny přispívá k lepšímu rozeznání deviantního chování rodiny. Toto schéma slouţí jako sociální kontrola rodin v 21. Století. (Segalen, 1996, s. 265). Domácí násilí přináší s sebou velkou stresovou zátěţ pro celou rodinu. Rodinný stres můţeme označit za nespecifický poţadavek na adaptační chování všech rodinných příslušníků. Úroveň stresu v rodinách záleţí na mnoha faktorech. Především jsou jimi závaţnost a intenzita stresová situace. Dále jak rodina tuto zátěţ vnímá a hodnotí. Také záleţí na psychické i fyzické kondici všech členů rodiny. Neméně důleţitý je i širší kontext, tedy co uţ rodina zaţila a jaké jsou aktuální vztahy a city v rodině (Sobotková, 2007, s. 77). Zaţívání násilí ze strany blízké osoby je samo o sobě velmi stresující. Je těţké se vyrovnat se zradou a ztrátou důvěry. Další stresovou zátěţí je samotné řešení domácího 9
násilí. Často je jediným moţným východiskem opuštění svého násilného partnera. Pro mnohé lidi je nepředstavitelné, ţe by oběti zaţívali stres při opuštění agresora. Společnosti se zdá, ţe by měli být tito lidé šťastní, ţe se zbavili takové přítěţe. Proţívání oběti můţe být však jiné. Rozchod páru či rozvod manţelů (byť s násilným partnerem) je silně stresující situací a můţe v ţenách i muţích vyvolat hluboký pocit ztráty, který musí překonat (Atkinson, 2003, s. 491). Protoţe je rodina, proţívající si domácí násilí, vystavena velkému stresu, je třeba nabídnout všem členům kvalitní odbornou pomoc.
1.2 Základní rysy domácího násilí Domácí násilí má mnoho forem. Mezi ně patří fyzické násilí, verbální, sociální ekonomické, psychická a sexuální. Některá forma je méně nebezpečná neţ jiná, avšak kaţdá z nich způsobuje psychické problémy ohroţené osobě. Ale jak se pozná, co je domácí násilí a co jsou ještě přijatelné neshody v rodinách či partnerských vztazích? Domácí násilí musí vykazovat určité znaky a formy, které poukazují na závaţnost situace. Jedna facka či hádka mezi partnery ještě neznamená výskyt domácího násilí v jejich domácnosti. Chování, které se můţe zvát domácím násilím, se pokusím nyní popsat v následujících řádcích. Formy násilí Fyzické, tělesné ohroţování je nejzávaţnějším druhem násilí. Oběti si často aţ po fyzickém napadení uvědomí, ţe je jejich situace závaţná. Nejčastějšími projevy fyzického násilí jsou facky, kopání, škrcení, tahání za vlasy, poranění noţem, popáleniny, svazování či jiné fyzické napadení, které ohroţuje zdraví a ţivot jedince (Špaténková, 2011, s. 110). Verbální neboli slovní násilí je závaţné, neboť oběti podtrhává sebevědomí. Ač jeho následky nejsou tak zřejmé zůstávají ohroţené osobě hluboké jizvy na duši. Do této skupiny patří hrozby, výhruţky, poniţování, uraţení, nadávky a jiné verbální útoky (Špaténková, 2011, s. 110). Sociální násilí je nenápadná forma domácího násilí. Jedná se o izolace od okolí, zakazování a znemoţňovaní kontaktu s vnějším světem (včetně rodiny a přátel),
10
omezování pohybu po bytě apod. Násilník oběti zakazuje jakýkoliv kontakt s ostatními lidmi, aby si udrţel moc a kontrolu nad submisivní osobou. Proto příbuzní a známí často netuší, ţe jejich blízcí potřebují pomoc (Špaténková, 2011, s. 110). Ekonomické násilí se vyznačuje manipulací s financemi, odmítání dát oběti jakékoliv peníze, bránění výkonu zaměstnání, ničení majetku i osobních věcí poškozeného. Díky nedostatku financí se oběť často vzdává myšlenky opuštění násilného partnera. Bojí se, ţe by bez peněz neměla kam jít a nemohla by uţivit sebe ani své děti. Z tohoto důvodu s agresorem nadále setrvává (Špaténková, 2011, s. 110). Sexuální násilí je závaţná forma domácího násilí. Do této skupiny patří nucení k sexuálnímu styku či k praktikám, se kterými partner nesouhlasí-znásilnění, nucení k prostituci apod. Proţití sexuálního násilí často vede ke ztrátě zájmu o sex a zkreslenému mínění o vlastní sexualitě (Špaténková, 2011, s. 110). Psychické a emocionální násilí je charakterizováno tím, ţe agresor vyvolává v oběti pocity viny. Pouţívá k tomu vyhroţování (sebevraţdou, ublíţením dětem či domácím mazlíčkům). Dalšími praktikami psychického a emocionálního násilí jsou zahanbování, zneuţívání důvěry či ignorování (Špaténková, 2011, s. 110). Znaky domácího násilí Aliance proti domácímu násilí (BKB, nedatováno) popisuje domácí násilí jako souhrn klíčových znaků, které se vţdy opakují a objevují v problémových rodinách. Jedná se o opakování a dlouhodobost, coţ je primárním znakem domácího násilí. Jeden útok jakéhokoliv charakteru ještě neznamená výskyt domácího násilí. Útoky se musí opakovat. Výskyt jednoho útoku můţe však znamenat začátek násilí v rodině. Dále pak eskalace neboli stupňování je dalším znakem násilí. Začíná to nadávkami a uráţkami. Poté přechází násilník k psychickému a následně i k fyzickému či sexuálnímu násilí. Útočník svou míru agrese postupně zvyšuje. Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí je dalším ukazatelem této problematiky. V násilném vztahu je vţdy jasně rozpoznatelné, kdo je ohroţená osoba a kdo násilná osoba. Vzájemné napadání, hádky, spory či rvačky nemůţeme povaţovat za domácí násilí, neboť se zde role agresora i oběti pravidelně střídají. V kaţdé rodině se občas vyskytne nedorozumění a proběhne poněkud ostřejší výměna názorů. To však
11
neznamená, ţe se jedná o patologii domácího násilí. Teprve aţ jedinec nebude mít moţnost bránit se a bude pod plnou kontrolou agresora, teprve pak můţeme mluvit o domácím násilí. Neveřejnost je také problémem násilí v rodině. Násilí probíhá zpravidla za „zavřenými dveřmi“. Toto jednání je vţdy mimo společenskou kontrolu a společnost, či známí nemají často ani potuchy o existenci domácího násilí. Zde hraje zásadní roli sociální izolace. Domácí násilí má své typické charakteristiky, které jsem popisovala výše v textu. Dále bych se chtěla věnovat cyklu domácího násilí, který se taktéţ pravidelně opakuje a je popisován jako „začarovaný kruh“ z kterého není lehké uniknout. Cyklus domácího násilí Domácí násilí se mnohým lidem můţe zdát jako nepředvídatelné. Ve skutečnosti má určitý typický vzorec. Tento vzorec nazýváme cyklem domácího násilí (Walker, 1979, s. 91). Cyklus se skládá ze čtyř fází, které na sebe navazují - fáze napětí, fáze násilí, fáze usmíření, fáze klidu. Stadium napětí se vyznačuje „houstnutím atmosféry“. Komunikace mezi partnery je špatná, agresor je podráţděný, nespokojený, kritizující. Násilí má podobu spíše pasivní agrese. Ohroţená osoba se cítí nejistá a neklidná. Cítí nebezpečí, a proto se snaţí partnerovi ve všem vyhovět. Dá se říct, ţe je úsluţná aţ submisivní. Trpí pocity viny za to, ţe nezamezila vzniku napětí. Zamezení napětí se ji však nemůţe podařit, coţ agresora ještě více dráţdí a v následující fázi propukne násilí na vyšší úrovni (Walker, 1979, s. 91). Další fáze domácího násilí je fáze násilí. V tomto období jiţ vypukne násilí a teror na plno. Incidenty jiţ nejsou jen na úrovni emocionálního a psychického týrání, ale jedná se jiţ o fyzické útoky. Násilná osoba rozbíjí věci, zastrašuje, snaţí se získat plnou kontrolu nad ohroţenou osobou, tyranizuje a pouţívá fyzické násilí. Dochází k mlácení, kopání, škrcení, poplivání, popálení, svazování i znásilňování. Oběť trpí pocity strachu, úzkosti i zoufalství. Je bezmocná. Tato fáze končí modřinami, zlomeninami, občas i ošetřením v nemocnici. Ve výjimečných případech můţe končit
12
i smrtí. Dochází k zhoršování situace, neboť pachatel zjistí, ţe jeho chování nemá závaţné sociální důsledky (Walker, 1979, s. 91). Etapa usmíření je označována i za období „líbánek“. Násilník si uvědomuje, ţe by oběť mohla chtít vztah s ním ukončit. Agresor nechce však o ohroţenou osobu přijít, nechce nad ní ztratit kontrolu, proto mění svou strategii. Omlouvá se za předchozí nepříjemnosti a slibuje, ţe se změní. Dává najevo lásku, lítost i smutek (nebo to alespoň předstírá). Dárky a neustálá láskyplná pozornost oběť zpravidla přesvědčí o tom, ţe se chce agresor opravdu změnit. Po čase se však ukáţe, ţe to byla chybná domněnka. Násilník se nezmění a hrozba zneuţívání se jen zvyšuje (Walker, 1979, s. 91). Celý cyklus uzavírá stadium klidu, které je charakterizováno relativním poklidem, nečinností. Nedějí se ţádné výrazné incidenty, násilí se ve vztahu nevyskytuje. Ohroţená osoba doufá, ţe týraní se jiţ nikdy nebude opakovat. Nicméně problémy ve vztahu přetrvávají. „Atmosféra“ ve vztahu opět houstne a přerůstá do fáze napětí. Celý cyklus se zpravidla opakuje tak dlouho, dokud není nějakým způsobem přerušen (Walker, 1979, s. 91). Cyklus domácího násilí se můţe jevit jako začarovaný kruh, z kterého není moţné uniknout. Ukrývá v sobě určité zákonitosti, které se neustále opakují. Protoţe se v tomto cyklu vyskytují i stádia, které oběti přinášejí pocity naděje a bezpečí, je mnohdy pro ohroţenou osobu rozpoznat nekonečnost tohoto cyklu a včas z této pasti uniknout. Je nezbytně nutné, aby sociální pracovník pomohl ohroţené osobě z toho kruhu vystoupit a pomoci ji, aby se do něho jiţ zpátky nedostala.
1.3 Osoby ohrožené domácím násilím Osobou ohroţenou domácím násilím se můţe stát prakticky kdokoliv. Můţe to být plačící novorozeně, dvouleté batole, školák, ţena na mateřské dovolené, nemohoucí senior, vysokoškolská studentka či bezúhonný manţel. Některé osoby se však stávají oběťmi násilí v rodině mnohem častěji neţ jiné skupiny (Ševčík, 2011, s.21). Osoby, které mají predispozice k tomu, aby se mohly stát ohroţenými osobami, se pokusím popsat v následujícím textu.
13
Děti z nefunkčních rodin jsou ve větším ohroţení výskytu domácího násilí v jejich rodinách. Dále pak jsou ohroţeny děti, jejichţ matka je taktéţ týrána. Rizikové jsou děti vyrůstající s otčímem nebo ty děti, které mají nějaké zdravotní či mentální znevýhodnění (Ševčík, 2011, s. 22). Podle Čaputovej (2000, s. 8) se při definování domácího násilí na dětech musí brát v potaz, ţe se jedná o soubor nepříznivých příznaků, které jsou výsledkem úmyslného ubliţování dětem ze strany jejich nejbliţších. Děti, které jsou ohroţeny domácím násilím, jsou mnohem zranitelnější ve svém vývoji, a proto je třeba věnovat jim velkou pozornost v poskytování následné péče. Partnerské násilí mezi adolescenty je poměrně nová podoba domácího násilí. Jedná se o násilí mezi mladými mileneckými dvojicemi. Podle vědců se tento fenomén stále rozšiřuje. Extrémní případy, kdy 16letý chlapec zabije svou 14letou přítelkyni, burcují experty na domácí násilí. Hlavním rysem partnerského násilí mezi mládeţí je snaha kontrolovat a vlastnit partnera. Násilník nutí svou oběť opustit kamarády i rodiny a nutí ji, aby veškerý čas trávila jen s ním. Násilí mezi mladistvými má stejný průběh i charakter jako domácí násilí mezi dospělými (Bílý kruh bezpečí, 2002, s. 106) Ţeny jsou nejčastějšími osobami ohroţenými domácím násilím. Vysoce rizikové jsou
ţeny,
které
byly
týrané
jako
děti.
Dále
pak
ţeny
či
dívky,
které se brzy vdály (před dovršením zletilosti nebo těsně po ní). Velké riziko hrozí i ţenám, které ţijí s promiskuitním partnerem nebo muţem, který preferuje perverzní sexuální praktiky, dále pak s partnerem závislým na alkoholu, drogách či je gambler. Do moţného ohroţení se dostávají i ţeny, které trpí depresemi, zneuţívají drogy, jsou pasivně agresivní nebo mají sebevraţedné sklony (Ševčík, 2011, s. 22). Muţi
jako
oběti
domácího
násilí
jsou
jen
těţce
identifikovatelní.
Většina ohroţených muţů je neochotna vyhledat pomoc odborníků. Také se násilí na muţích jen velmi těţce prokazuje, neboť ţeny často volí rafinované formy psychického, verbálního a emocionální násilí (Špaténková, 2011, s. 134). Senioři, tedy především křehcí a závislí senioři, jsou také ohroţeni násilím v rodině. Senioři, kteří jiţ nejsou schopni dostatečně dát najevo své potřeby, jsou silně ohroţeni zanedbáváním, nerespektováním důstojnosti, týráním a zneuţíváním ze strany svých dětí, vnuků i jiných blízkých osob (Ševčík, 2011, s. 22).
14
Zdravotně postiţené osoby se závaţnými funkčními deficity jsou velkou zátěţí pro svou rodinu, která se o ně musí starat. Členové rodiny bývají často vyčerpání a frustrováni neustálou péčí o zdravotně postiţenou osobu. Tato zátěţ bývá často spouštěčem násilného jednání vůči osobě, o kterou je třeba pečovat (Ševčík, 2011, s. 23). Homosexuální vztahy nejsou vyjmuty z rizika vzniku domácího násilí. Domácí násilí na homosexuálních lidech nepáchají jen jejich partneři či partnerky. Často jsou agresoři jejich rodiče, sourozenci či další příbuzní. Rodinní příslušníci povaţují homosexualitu mnohdy za nemoc či něco „zvráceného“, a proto trvají na jejich „vyléčení“. Nechuť podrobit se přání rodiny vede k násilnému chování vůči homosexuálnímu jedinci (Ševčík, 2011, s. 111). Oproti osobám, které se častěji stávají oběťmi domácího násilí, stojí jedinci, kteří mají násilné sklony. Prvky násilnosti nosí v sobě kaţdý z nás. Agresivnost je přirozeným projevem, který lidé vyuţívají v sebeobraně, kdy je třeba uchránit sebe či blízkou osobu před napadením. Někteří lidé však vyuţívají násilí jako vynucovaní prostředek nad slabším jedincem.
1.4 Násilné osoby Násilnými osobami se mohou stát jak muţi, tak i ţeny. Není zcela jasné, proč se někteří lidé chovají násilně a jiní ne, příčiny agresivního chování mohou být různé. Za nejčastější důvody vzniku patologického násilného chování u člověka jsou povaţovány následující příčiny. Pro některé osoby to můţe být ţivotním stylem, naučeným vzorcem chování. Pro jiné zase pouhá reakce na stres, další zase mohou být predisponování specifickou strukturou osobnosti. Mohou zde hrát roli pocity ohroţení či neshody s partnerem. Také alkohol a drogy (Špaténková, 2011, s. 61-74). Ať je příčina jakákoliv, násilné osoby se od sebe liší z pohledu genderu. Ţeny jsou často povaţovány za křehké bytosti, které by nikdy nikomu neublíţily. Dokáţou však být násilné a kruté. Mohou figurovat jako agresoři v jakémkoliv druhu domácího násilí. Problematika ţen jako násilných osob není ještě zcela důkladně prozkoumána. Je to hlavně z toho důvodu, ţe muţi se jen neradi přiznávají, ţe jsou svou ţenou týraní. Nejčastěji se udává, ţe ţeny útočí v sebeobraně, coţ je charakteristickým 15
rysem ţenského domácího násilí, zatímco u muţů je typické, ţe násilí má tendenci se stupňovat. Také se v literatuře uvádí, ţe zoufalé ţeny mnohdy sklouznou k zoufalému řešení a svého (nejčastěji násilného) partnera zabijí. Pro ţeny je také typické, ţe pouţívají častěji verbální násilí. Sexuální násilí vyvolané ze strany ţen není tak časté (Špaténková, 2011, s. 61-74). Muţi
se
domácího
násilí
dopouštějí
mnohem
častěji
neţ
ţeny.
Odborníci naznačují, ţe je to dáno výchovou v násilné domácnosti, také vrozenou ţárlivostí a majetnictvím. Příčinou můţe být i lpění na rozdělení tradičních genderových rolí. Muţi také mohou oplývat násilnickými sklony, mohou vykazovat problematické sexuální chování a mívají „dvojí tvář“. Muţi jako prostředek agrese pouţívají nejčastěji fyzické
násilí.
Druhým
nejčastějším
znakem
u muţů
je
sexuálního
násilí.
Vyhroţování zabitím, sebevraţdou či ublíţením dětem povaţují násilní muţi za efektivní metodu, jak přinutit ţenu, aby dělala to, co oni chtějí (Špaténková, 2011, s. 61-74). První výzkum, který mapoval názory a zkušenosti s domácím násilím u veřejnosti se uskutečnil aţ v roce 1999. Toto šetření bylo provedeno jako součást širší analýzy, která se jmenovala „Bezpečnostní rizika 1999“. Týkala se bezpečnostní situace, kriminality a násilí. Výsledky výzkumu shrnula Vymětalová (2001). Šetření zkoumalo zkušenosti s domácím násilí prostřednictvím výčtu násilného jednání od facky aţ po škrcení. Ostatní formy domácího násilí jako je verbální, sociální či ekonomické, bylo zahrnuto pod poloţkou „jiné formy násilí“. Výsledky šetření ukazují, ţe alespoň jednu z forem domácího násilí ve svém ţivotě zaţilo 35 % ţen a 29 % muţů. Fyzické napadení ze strany partnera či partnerky udalo 13 % ţen a 5 % muţů. Z výzkumu také vyplynulo, ţe ţeny a muţi rozdílně vnímají násilnost určitého chování a rozdílně hodnotí vlastní zkušenosti s pácháním násilí. Genderové rozdíly v percepci domácího násilí se liší u ţen i muţů, jak z hlediska lehkých forem násilí, tak i těch závaţnějších. Například facku povaţuje 49 % ţen za násilné jednání a u muţů to je pouhých 40 %. Vynucení sexuálního styku nepovaţuje za hrubou formu napadení jen 3% ţen a 5% muţů. 8 % muţů také uvedlo, ţe zda je vynucení sexuálního styku násilím, záleţí na okolnostech dané situace. Překvapivé poznatky se objevily ve vztahu ke zkoumání psychického násilí, kdy 80 % ţen vnímá psychické násilí jako nebezpečné oproti 69 % muţů, kteří nepřikládají psychickému týraní takový význam. Empirické
16
šetření na toto téma poukázalo na skutečnost, ţe muţi mají větší míru tolerantnosti vůči násilí v rodinách (Vymětalová, 2001, s. 108).
1.5 Mýty o domácím násilí V naší společnosti existuje mnoho pověr a mýtů, které se týkají domácího násilí. Společnost těmto mýtům mnohdy věří, a proto je účinná pomoc obětem domácího násilí poměrně mladou záleţitostí. V následujících řádcích se chci věnovat aspektům, které mystifikují naší společnost. V povědomí veřejnosti je rozšířena spousta mýtů týkajících se domácího násilí. Výsledky statistického šetření však ukazují, ţe domácí násilí prostupuje celou společností. Není tedy pravda, ţe domácí násilí se týká pouze marginální vrstvy obyvatelstva, ani malého počtu rodin. Příčinou nebývá vţdy nutně alkohol či drogy a uţ vůbec ne provokace ze strany oběti. (Voňková, Spoustová, 2008, s. 25) Tento fakt nám tedy dokazuje, ţe domácí násilí není jen záleţitostí problémových rodin, jak se mnoho lidí domnívá. Tento dojem vzniká u společnosti převáţně proto, ţe oběti domácího násilí se obávají zveřejnění, které by pro ně mohlo mít závaţné důsledky. Například obava, ţe utrpí pověst rodiny, také strach, ţe muţ přijde o zaměstnání, u cizinek převládá strach ze ztráty povolení k pobytu apod. Musím však podotknout, ţe násilí v rodině můţe postihnout kaţdou ţenu nezávisle na příslušnosti k sociální vrstvě, kultuře, náboţenskému vyznání či věku. Nejedná se tedy pouze o problémové rodiny. (Sopková, 1998, s. 125) Dalším mýtem v naší společnosti je přesvědčení, ţe „ti dva se jen hádají“. Mnozí lidé, kteří tuší problém domácího násilí u blízkých lidí, si často sami sobě namlouvají, ţe se neděje nic váţného. Avšak mezi obyčejnou hádkou a násilím existuje značný rozdíl. Při hádce se řeší konflikt osob, které mají přiměřeně stejné síly. V případě nerovnosti síly hrozí nebezpečí, ţe silnější strana převezme moc a kontrolu nad slabším jedincem a začne této výhody zneuţívat. Tím se mění hádky na násilí. (Sopková, 1998, s. 125) Dalším nesprávným názorem je, ţe násilí v rodinách je soukromou záleţitostí rodin a stát by se do toho neměl míchat. Násilí a násilné činy jsou však trestnými činy a to bez ohledu na to, zda se odehrávají v soukromí či na veřejnosti. Z toho vyplívá, 17
ţe stát má určité povinnosti vůči svým občanům a musí se snaţit zamezit násilí a pomoci obětem i v rodinách. (Sopková, 1998, s. 125) Častým mýtem je také představa, ţe ţeny násilníka provokují či snad si týraní z nějakého důvodu zaslouţí. Tím se násilník snaţí oprostit od své viny a vinu přenáší na svou oběť. Také se trvdí, ţe ţeny si samy vybírají partnery, kteří jim ubliţují. To není zcela správné tvrzení, neboť na začátku vztahu se muţi chovají galantně a ochranářsky. Aţ po čase spoluţití se mohou projevit násilné sklony partnera. Také neplatí tvrzení, ţe si ţena po opuštění násilníka najde opět a jedině násilného partnera. (Sopková, 1998, s. 125) Ohroţené osoby neopuštění své násilné partnery z důvodu, aby si zachovaly určité výhody, ale proto, ţe jim v tom brání strach o sebe, děti í blízké. Jeden z největších mýtů je, ţe se ţeně násilí líbí, potřebuje ho, a proto neodchází. Skutečné příčiny jsou však jiné. Ţeny (oběti) se cítí být zahanbeny touto situací, mají strach o sebe i své blízké, mají strach z ostudy, samoty. Bojí se, ţe je společnost vyloučí. Také mají pocity selhání. (Voňková, Spoustová, 2008, s. 25) Za základní příčiny domácího násilí je povaţován také alkoholismus či skutečnost, ţe si násilník v dětství proţil násilí sám na sobě. Také násilní partneři tvrdí, ţe svou partnerku týrají jen proto, ţe neumí jinak vyjádřit své city k ní. Je pravda, ţe tyto dispozice jsou velkým předpokladem ke vzniku domácího násilí. Není však prokázána zákonitost mezi těmi to souvislosti. Mnohdy tyto faktory násilníci uţívají jen jako výmluvu, aby se ospravedlnili. (Sopková, 1998, s. 125) V naší společnosti je stále ţivý mýtus o předurčenosti k roli oběti. Znamená to, ţe mnoho lidí se domnívá, ţe jen slabé a bojácné ţeny se stávají oběťmi domácího násilí. Také převládá názor, ţe si zato ţena můţe sama, protoţe se nedokáţe vzepřít týrateli ze své vlastní hlouposti či slabosti. Mnozí spoluobčané věří, ţe se domácí násilí v „slušných“ rodinách neděje a ţe jsou týrané pouze děti. Mnozí si stále neuvědomují, ţe domácí násilí se týká všech věkových vrstev bez ohledu na pohlaví (Pastor, 2007, s. 177). Mýty o domácím násilí jsou stále v podvědomí společnosti a mnohdy jsou pokládány za pravdivé. Pověry o domácím násilí stále mystifikují naší společnost a tím komplikují zprostředkování pomoci obětem. Proto je nutné se věnovat osvětě domácího 18
násilí, uvést společnost do skutečnosti a vytvářet preventivní programy, které pomohou v boji proti domácímu násilí.
19
2 Nabídka pomoci osobám ohroženým domácím násilím V předchozí části jsme si vyjasnili, co vše obsahuje pojem domácí násilí. Zjistili jsme, ţe domácí násilí můţe potkat kaţdého člověka bez rozdílů. Také jsme se dočetli, ţe tento sociální problém je velmi závaţný a není v jedincových silách, aby tento problém dokázal vyřešit sám bez pomoci. Proto se druhá část mé práce bude zabývat způsobem pomoci obětem domácího násilí.
2.1 Způsoby pomoci osobám ohroženým domácím násilím Situace osob, které jsou ohroţené domácím násilím, je skutečně obtíţná. Pro mnohé z nás je realita domácího násilí naprosto nepředstavitelné a mnohdy předčí i naše nejtemnější fantazie. Oběti domácího násilí mají téměř nulovou šanci, ţe tento problém vyřeší pouze vlastními silami. Potřebují z pravidla odbornou pomoc. Především se jedná o materiální pomoc, psychickou podporu a právní pomoc. (Ševčík, 2011, s. 131) Materiální pomoc Mnohé oběti domácího násilí odcházejí od svých násilných partnerů zcela bez prostředků. Proto jsou odkázáni na materiální pomoc intervenčních center. Materiální pomoc se poskytuje na zajištění bezpečného bydlení a finančních prostředků nutných k výţivě i zabezpečení péče o dítě. (Ševčík, 2011, s. 131) Právní pomoc Právní pomoc je nezbytnou součástí péče o osoby ohroţené domácím násilím. Jedná se o ochranu osoby ohroţené domácím násilím v jejím přirozeném prostředí, tedy ve společné domácností, kterou obývá společně s násilnou osobou. Česká Republika právně upravuje ochranu osob ohroţených domácím násilím v zákoně č. 135/2006, který vešel v platnost dne 1. 1. 2007. Přijetím tohoto zákona se řadí Česká republika k evropským státům, které mají komplexně právně upravenou ochranu ohroţených osob před domácím násilím. (Dohnalová, 2011, s. 132)
20
Nesmírně důleţitým krokem k zabezpečení ochrany před domácím násilím bylo zavedení institutu vykázání. Vykázání provádí policie ČR, která je oprávněna podle § 44-47 zákona č. 273/ 2008 Sb., o Policii České Republiky, po vyhodnocení situace tento institut pouţít. Vykázání se provádí většinou v případech, kdy se útoky na ohroţenou osobu opakují, pokud došlo k váţnému útoku na zdraví či ţivot oběti, došlo li k zvlášť závaţnému útoku na lidskou důstojnost nebo svobodu. V těchto případech
je
policista
oprávněn
vykázat
násilnou
osobu
z bytu
či
domu
a z bezprostředního okolí společného obydlí. Vykázání trvá většinou po dobu 10 dnů, během kterých má oběť moţnost promyslet si, jak bude postupovat dál. (Dohnalová, 2011, s. 133) Dalšími právními kroky k dosaţení bezpečnosti jsou především podání ţádosti o předběţné opatření, podání trestného oznámení na násilnou osobu z důvodu týrání osoby ţijící ve společné domácnosti či nebezpečné pronásledování a obtěţování. (Dohnalová, 2011, s. 140-142) Předběţné opatření je předběţné opatření nařízené soudem podle § 76b zákona č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád. Jeho posláním je zajištění personální ochrana obětí a teritoriální ochrana obydlí, kde docházelo k incidentům domácího násilí. Pokud se násilná osoba dopustí některého z trestných činů vymezených v zákoně č. 40/ 2009 Sb., trestní zákoník, pak je zahájeno řízení vyšetřování trestného činu. Nejčastějšími trestnými činy v domácím násilí jsou ublíţení na zdraví, těţké ublíţení na zdraví, omezování svobody, vydírání a znásilnění, také nebezpečné pronásledování či obtěţování. (Dohnalová, 2011, s. 140-142) Psychická podpora Psychická podpora je zde zastoupena převáţně ve formě poradenství, doprovázení, zvyšování kompetencí oběti a navrácení sebedůvěry. (Ševčík, 2011, s. 131) Mnohé osoby ohroţené domácím násilím přicházejí do intervenčních center silně rozrušené, proţívajíce krizi. V této chvíli by jako první pomoc měla nastoupit krizová intervence.
21
Krizová intervence je označována jako zásah či zákrok, respektive zakročení v krizi. Dá se také nazvat specializovanou pomocí osobám, které se ocitli v krizi. Krize je neobvyklá zátěţová situace, která způsobuje změny v jejich navyklém chování a způsobu ţivota. Vyvolává stav nerovnováhy, pocity ohroţení a stresu. Jedinec není schopen sám si pomoci svými obvyklými obrannými mechanismy. Krizová pomoc má za úkol vrátit jedinci psychickou stabilitu, která byla narušena kritickou ţivotní událostí. Krizová pomoc má různé formy. Nejdůleţitějšími formami jsou psychologická pomoc, lékařská pomoc, sociální a právní pomoc. (Špatenková, 2011, s. 13) Krizová intervence se vyznačuje charakteristickými znaky. Pro krizovou intervenci je charakteristická okamţitá pomoc oběti. Poskytnutí první pomoci by mělo být co nejrychlejší. Dále pak krizová intervence redukuje ohroţení. To znamená, ţe je třeba vytvořit bezpečné prostředí, poskytnout emocionální podporu a zajištění okamţité materiální pomoci (přístřeší, jídlo, voda, oblečení). Krizová intervence se zabývá klientovým problém „tady a teď“. Zaměřuje se tedy na aktuální proţívání a řešení situace. Tato pomoc by měla být intenzivní, tedy intenzivně pracovat s ohroţenou osobou. (Špaténková, 2011, s. 15) Nabídka pomoci osobám ohroţeným domácím násilím je velmi široká a pokrývá všechny potřeby, které mají oběti domácího násilí. Ač je nabídka pomoci na velmi dobré úrovni, bylo by mnohem lepší, kdyby se ţádná pomoc nemusela poskytovat. Zmírnění výskytu domácího násilí lze dosáhnout preventivními opatřeními.
2.2 Prevence proti domácímu násilí Je důleţité se prevencí zabývat, aby se dalo předcházet domácímu násilí, či efektivně zmírnit jeho důsledky na jedince i celou rodinu. Násilí je sociální jev, který je všude kolem nás a dokonce i v nás. Násilí nemůţe zmizet samo od sebe, proto se musí zapojit do boje proti násilí kaţdý z nás. Aby se zmírnilo násilí a jeho akceptovatelnost ve společnosti, je důleţité vědět, ţe násilí existuje včetně svých projevů a základních forem. Je důleţité, aby byla veřejnost informována o moţnosti pomoci (intervenční centra, policie, zdravotnická zařízení). Je nezbytnou nutností všímat si okolí, snaţit se zabránit hrozícímu nebezpečí a oznámit zjevné domácí násilí. (Haškovcová, 2004, s. 78)
22
Prevence se dá rozdělit do tří základních skupin - primární, sekundární a terciární. Primární neboli prvotní prevence by se měla soustředit na eliminaci rizik pravděpodobného vzniku domácího násilí. Nejúčinnějším opatřením se jeví pečlivá a uváţlivá volba ţivotního partnera. Coţ však není vţdy snadné, neboť násilná a majetnická povaha partnera se můţe projevit aţ po čase, kdy si je agresor svou obětí zcela jistý. Dále pak budování dobrých rodinných vztahů a informovanost, co je a co není při souţití osob povaţováno za „normální“ a co se uţ vymyká normě (bití, poniţování aj.). Pro tyto účely je vhodné zařadit do škol v rámci prevence vzdělávací programy, které dětem přiblíţí tuto problematiku. Krizové centrum pro děti a mládeţ Spondea se věnuje samotným dětem či mládeţi (Pazderová, 2006, s. 14-16). V sekundární, (druhotné) prevenci se zaměřujeme na včasnou identifikaci domácího násilí s cílem zabránit zhoršování situace a zamezení negativních důsledků. Zde můţe osoba působící v pomáhající profesi nabídnout pomoc ve formě poradenství, terapie či v doprovázení ohroţeného člověka. Terciární prevence se snaţí zmírnit nepříznivé dopady násilí na osoby ohroţené domácím násilím. Terciární prevence je zaměřena také na
odstranění
následků
po
domácím
násilí
a navrácení
postiţené
osoby
zpět do společnosti. Úlohou sociálního pracovníka je tedy podpora a působení při poskytování svépomocných aktivit (Ševčík, 2011, s. 151-153). Preventivní programy poskytují samotné neziskové organizace, které se zabývají domácím násilím, ale i ministerstvo práce a sociálních věcí. Toto ministerstvo ustanovilo Výbor pro prevenci domácího násilí. Posláním tohoto výboru je prevence proti domácímu násilí, boj proti násilí na ţenách, boj proti obchodování s lidmi a provázaná spolupráce s neziskovými organizacemi, které se domácím násilím zabývají. Činností výboru je vypracování Akčního plánu prevence a boje proti domácímu násilí, který vychází ze zahraničních doporučení a výzkumů prováděných na území České republiky. Také vypracovává podněty pro vznik nových institucí utajovaného bydlení a odpovídajících standardů. Vytváří také preventivní a léčebné programy pro násilné osoby ( MPSV, 2012). Výbor
pro
prevenci
domácího
násilí
vytváří
teoretické
ukotvení
této problematiky, avšak samotná realizace a praxe leţí na bedrech neziskových organizací. V primární prevenci se neziskové organizace zaměřují na školní programy.
23
V sekundární a terciární prevence poskytují poradenství a další sluţby, které pomohou zmírnit následky domácího násilí a zabránit jeho rozvoji v budoucnu.
24
3 Projektová část Domácí násilí je fenomén, který je potřeba nepodceňovat. Z pozorování na odborných praxích se domnívám, ţe se v oblasti domácího násilí dá ještě mnoho co zlepšovat. Obzvláště na Opavsku, kde je tato problematika stále ještě nedostatečně řešená. V Opavě se problematikou domácího násilí zabývá pouze Poradna pro ţeny a dívky (www.poradnaprozeny.eu) a Centrum Elim (www.elimopava.cz). Obě tyto organizace se domácím násilím zabývají pouze okrajově a neposkytují své sluţby obětem nepřetrţitě, dvacet čtyři hodin denně. Myslím si, ţe se musí této problematice věnovat více pozornosti a ţe je třeba tyto sluţby zefektivnit a zviditelnit. Proto jsem se rozhodla, ţe třetí část mé práce bude tvořit projekt k zaloţení neziskové organizaci pro oběti domácího násilí na Opavsku. Němec (2002, s. 11) definuje projekt jako: „Cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení.“ Jedná se tedy o záměr, který má následující charakteristické znaky. Jsou jimi sledování konkrétního cíle, definování strategie, která nás dovede k dosaţení určitého cíle. Také určuje důleţité a nezbytné zdroje a náklady včetně přepokládaných přínosů vyplývajících z realizace našeho záměru. Projekt vymezuje začátek i konec našeho záměru (Němec, 2002, s. 11). Záměrem projektu je zřídit neziskovou organizaci. Název projektu Níké-Vůle zvítězit je zvolený podle řecké bohyně Níké, která je bohyní vítězství. Slogan: „Vůle zvítězit“ je zde pouţit, protoţe k úspěšnému vyřešení problémů spojených s domácím násilím je především vůle řešit nastalou tíţivou situaci. Jedná se o zaloţení obecně prospěšné společnosti Níké. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnost uvádí, ţe organizace s touto právní formou poskytuje veřejnosti obecně prospěšné sluţby za předem stanovených podmínek pro všechny uţivatele stejných podmínek. Dle tohoto zákonu smí obecně prospěšná společnost mít podnikání jako vedlejší činnost, avšak svůj zisk musí pouţít na hlavní činnost organizace. Naše organizace bude poskytovat kurzy sebeobrany jako sociálně aktivizační činnost. Poskytování kurzů sebeobrany je podnikatelská činnost, proto se jako nejvhodnější právní forma pro naši organizaci jeví právě obecně prospěšná společnost.
25
Hlavním realizátorem projektu je fyzická osoba Petra Klevetová, adresa trvalého bydliště Antonína Sovy 21, Opava. Projekt bude zafinancován z grantového programu GlobalFundforWomen. Tento grantový program je globálním fondem pro ţeny na mezinárodní úrovni. Tento fond podporuje ţenské organizace a jejich projekty, které se zabývají především právy ţen a ekonomickou nezávislostí ţen. Tento program je zaměřen na posílení ţenské ekonomické nezávislosti a k posílení ţenského postavení ve společnosti (Neziskovky, 2005). Grantový program GlobalFundforWomen podporuje začínající organizace, které působí mimo území USA, jsou řízeny a spravovány pouze ţenami, nebo jsou ţeny obsazeny v důleţitých řídicích pozicích. GlobalFundforWomen podporuje také organizace, které se zřetelně angaţují v boji za rovnoprávnost ţen i muţů. Dbají na způsob chápání postavení ţeny ve společnosti a snaţí se ţenino postavení ve společnosti posílit. (www.neziskovky.cz) Tato organizace se bude specializovat na pomoc ţenám, jako obětem domácího násilí, jejich dětem a také na prevenci domácího násilí. Obecně prospěšná společnost Níké se bude soustředit na všechny typy domácího násilí. Tedy fyzické, psychické, ekonomické i sociální. Tato organizace bude působit na Opavsku se sídlem v Opavě. Statutární město Opava bylo zvoleno z důvodu, ţe zde chybí organizace, která by se výhradně zabývala domácím násilím.
Vybudování této organizace by se mělo
uskutečnit v rozmezí jednoho roku. Obecně prospěšná společnost Níké bude usilovat o zlepšení systému pomoci obětem domácího násilí. Poskytovat odborné specializované poradenství v oblasti psychologie, práva i ekonomického zabezpečení. Také bude zajišťovat komplexní pomoc ţenám, jakoţto obětem domácího násilí. Mezi níţ patří krizová intervence, sociálně-terapeutické poradenství, utajené bydlení, vytvoření individuálních krizových plánů klientek a také krizová telefonická linka. Mezi zvláštní sluţbu, která bude dělat organizaci Níké výjimečnou, náleţí i kurzy psychické i fyzické sebeobrany jako sociálně aktivizační činnosti. Tato sluţba je originální v tom, ţe se ještě v ţádné jiné organizaci nepodařilo uskutečnit propojení sebeobrany a domácího násilí. Toto spojení povaţuji za důleţité, protoţe umění sebeobrany navrátí ţenám jejich ztracenou sebedůvěru a sebeúctu.
26
3.1 Vize a poslání a cíle obecně prospěšné společnosti - Níké Definování poslání organizace je prvním krokem k plánování neziskové organizace. Poslání by mělo mít vţdy dlouhodobý charakter. Nelze plánovat krátkodobě, proto je nutné vytvořit dlouhodobou strategii. Neziskové organizace se zakládají hlavně proto, aby změnily k lepšímu ţivot jednotlivce. Poslání neziskové organizace musí tedy obsahovat úlohu nebo přínos, který chce organizace na trhu plnit. Také je nutné stanovit oblast přinášení uţitku zákazníkům, tedy cílové skupině. (Vaštíková, 2008, s. 211) Obecně prospěšná společnost Níké nese název podle řecké bohyně vítězství. Jak sám název jiţ napovídá, věřím ve vítězství nad domácím násilím. Vizí obecně prospěšné společnosti Níké je tedy navrácení důstojnosti ţenám, co by obětem domácího násilí. Posláním této organizace je zmírnění dopadů domácího násilí na týrané ţeny, prostřednictvím odborného specializovaného poradenství. Také ukotvení zdravého sebevědomí u ţen, jejíţ sebevědomí i odvaha byla narušena domácím násilím. Cíle projektu Při tvorbě kaţdého projektu si musíme nejdříve odpověď na otázku, proč projekt realizujeme, čeho chceme dosáhnout. Proto jedním z prvních kroků při plánovaní projektu, je definování a stručné popsání cílů projektu (Němec, 2002, s. 76). Obecně prospěšná společnost Níké si klade za cíl komplexní pomoc obětem domácího násilí. Tato pomoc se skládá ze specializovaného poradenství z oblasti psychologie, práva a ekonomického zabezpečení. Poradenství v oblasti psychologie poskytuje ţenám krizovou intervenci, dále nabízí psychologické terapie, které mají zlepšit psychický stav klientky. Právní poradenství představuje formu pomoci v obtíţných právnických situacích. Jako například příprava rozvodu, podání ţaloby, právní ochrana. Ţena, která se rozhodla opustit nebezpečné prostředí domova, je často bez finančních prostředků. Proto zde budeme poskytovat i ekonomicky zaměřené poradenství. Aby naše péče byla komplexní, bude v provozu neustále krizová telefonní linka a také budeme poskytovat utajené ubytování. Utajené ubytování slouţí především ţenám, kterým hrozí reálné nebezpečí i po odchodu od násilného partnera.
27
K dosaţení ukotvení zdravého sebevědomí budeme pouţívat kurzy psychické i fyzické sebeobrany jako sociálně aktivizační činnosti. Kurzy psychické i fyzické sebeobrany mají za cíl navrátit ţenám pocit jistoty, soběstačnosti a zvýšit jejich sebevědomí. Kurzy sebeobrany budeme poskytovat i zájemkyním z řad veřejnosti. Pří setkávání ţen-oběti domácího násilí a ţen z veřejnosti, by mělo dojít k obnovení schopnosti navázat přátelské vztahy, více lidem důvěřovat a zbavit se nechtěného stigmatu týrané osoby. Význam projektu Projekt je vytvořen s cílem zmírnění dopadu tíţivé situace na oběti domácího násilí. To za pomoci krizové a následné komplexní pomoci těmto obětem. Také nám tento projekt umoţní navrátit těmto ţenám zdravou sebedůvěru a samostatnost. Coţ jim umoţní bezproblémové vrácení do běţného ţivota a snadnější nalezení nové práce. Tím se i sníţí nezaměstnanost na Opavsku. Díky propagaci domácího násilí a mluvení o tomto problému nám pomůţe také vychovat úspěšné, ohleduplné a sebevědomé mladé dívky i chlapce.
3.2 Odůvodnění projektu Důvodem vytvoření tohoto projektu je mé přesvědčení, ţe problematika domácího násilí na území ČR se teprve rozvíjí a je třeba zlepšit systém pomoci pro oběti domácího násilí. Mou teorii dokládá fakt, ţe se legislativa ČR a zákony na ochranu před domácím násilím pořád ještě vyvíjí. Teprve v roce 2006 vyšel zákon upravující domácí násilí a v roce 2007 se zavedla instituce vykázání. Je však důleţité upozornit, ţe policie ČR stále ještě prochází procesem proškolování a teprve se učí, jak postupovat při nahlášení domácího násilí. Bohuţel z praxe mám zkušenosti, ţe policie ČR neumí efektivně řešit případy násilí v rodinách a často této situaci nepřikládají velkou váhu. Další mou motivací pro zaloţení obecně prospěšné společnosti Níké na Opavsku je skutečnost, ţe zde chybí efektivně fungující organizace, která by se starala o tyto klientky. Nejbliţší útočiště mohou klientky hledat v Ostravě, coţ je pro mnohé finančně i časově náročné a nedostupné. Z těchto důvodů často nemohou vyhledat pomoc, i kdyţ by si ji moc přály.
28
Dalším důvodem k zaloţení této organizace je její budoucí unikátnost. Po navštívení několika organizací, které se zabývají domácím násilím, internetovém průzkumu a konzultace s mojí vedoucí práce, jsem zjistila, ţe v těchto organizacích chybí sluţba, která by navrátila ţenám zdravé sebevědomí a pocit vlastní důleţitosti. Obecně prospěšná společnost Níké bude poskytovat výuku psychické i fyzické sebeobrany jako sociálně aktivizační činnosti. Do této výuky se mohou zapojit ţeny jakoţto naše klientky, ale i ţeny a dívky z okolí, které nejsou ohroţeny domácím násilím. Toto spojení má přinést navázání nových přátelství, zmírnit pocit osamělosti, odstranit stigmatizaci a hlavně dodat těmto ţenám sebedůvěru a zdravý ţivotní pohled. Další skutečností, která bude přispívat k jedinečnosti naší organizace je genderová citlivost. K ţenám i k muţům budeme přistupovat rovnocenně s ohledem na jejich potřeby. Je důleţité si uvědomit, ţe k muţům a ţenám ohroţeným domácím násilím nemůţeme přistupovat stejně. Musíme k nim přistupovat individuálně a pouţívat jiné prostředky a metody, tak aby byly co nejefektivnější. Tento projekt zapadá do grantového programu především svou cílovou skupinou. Soustředíme se na ţeny a na jejich postavení ve společnosti. Také jsme nově vznikající organizace, která zaměstnává ţeny ve vedoucích pozicích, coţ podporuje grantový program.
3.3 Cílová skupina projektu Základním prvkem pro určení efektivní strategie při zakládání neziskové organizace je určení cílové skupiny a následné ujasnění si jejich potřeb. Obecně se dá říci, ţe čím lépe provedeme analýzu naší cílové skupiny, tím lépe pro ně můţeme vytvořit nabídku, která by uspokojovala jejich potřeby. (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 35) Přímá cílová skupina Přímou cílovou skupinou jsou ţeny ohroţené domácím násilím, které se rozhodly svou tíţivou situaci řešit. Ţeny, které potřebují a chtějí komplexní následnou péči při zaţívání domácího násilí. Díky následné pomoci se budou moci naše klientky zařadit zpátky do běţného ţivota s novou sebedůvěrou a odvahou.
29
Nepřímá cílová skupina Nepřímou cílovou skupinu tvoří děti ţen, které zaţily domácí násilí. Také rodiny těchto ţen. Je důleţité nabídnout následnou péči i rodinným příbuzným, kteří zaţili nepřímou formu domácího násilí či jemu museli přihlíţet, protoţe i nepřímé domácí násilí můţe hluboce narušit psychiku jedince a ovlivnit jeho vyrovnanost se světem. Další cílovou skupinou jsou běţné ţeny, které mají zájem o výuku psychické i fyzické sebeobrany. Jedná se o ţeny a dívky, které se nechtějí stát lovnou zvěří a chtějí se naučit bránit. Je podstatné, aby si ţeny a dívky byly vědomé své ţenskosti, ale i síly. To vede k pocitu bezpečí a lepší sebedůvěře. Cílovou skupinou mohou být i muţi, kteří se ocitli v ohroţení domácím násilím. Naše organizace je sice primárně zaměřena na pomoc ţenám (předpokládá se větší návštěvnost ţen), ale muţe neodmítá a bude k nim přistupovat rovnocenně s ohledy na jejich potřeby.
3.4 Popis aktivit projektu Popis klíčových aktivit projektu k zaloţení obecně prospěšné společnosti Uzavření dohody o partnerství s občanskou společností Elim. Občanské sdruţení Elim jsem si vybrala z důvodu, ţe se okrajově zabývá domácím násilím a momentálně hledá partnery pro rozšíření svých sluţeb. Občanské sdruţení Elim disponuje prostory tělocvičny, kde se bude odehrávat výuka sebeobrany jako sociálně aktivizační činnosti. Výstupem této aktivity bude sepsání a podepsání smlouvy o partnerství. Realizace v průběhu prvního měsíce. Nezbytným krokem k realizaci projektu je podání návrhu na registraci naší obecně prospěšné společnosti a vypracování potřebných stanov. Musíme také sepsat všechna pravidla týkající se naší organizace a vytvořit standardy kvality. Výstupem budou platné dokumenty, podle kterých se bude řídit chod organizace. Druhý a třetí měsíc realizace. Další aktivitou bude zajištění personálů. Je třeba vypsat výběrové řízení na všechny potřebné pozice. Sepsat smlouvy o pracovních poměrech. Také je třeba zaškolit personál a seznámit ho s vizí a posláním naší společnosti. Výstupem budou
30
kompletně obsazené personální pozice a organizace bude personálně zajištěna. Toto se uskuteční během druhého a třetího měsíce realizace. K tomu je zapotřebí vyhledat vhodné prostory pro naši organizaci a sepsat smlouvu o pronájmu či koupi. Prostory naší budoucí organizace se musejí upravit, aby vyhovovaly předpisům o hygieně. Také se musí nakoupit a nainstalovat veškeré vybavení organizace, potřebné pro naši činnost. Výstupem bude kompletně zařízená organizace. Realizace probíhá ve čtvrtém a pátém měsíci. Vypracovávání standardů kvalit a dalších metodik sluţeb se uskuteční v šestém aţ sedmém měsíci realizace projektu. Tato doba bude také věnována tvorbě propagačních
materiálů.
Výstupem budou
fyzické
podoby
standardů
sluţeb
a propagačních materiálů. V osmém měsíci realizace se uskuteční slavnostní zahájení provozu poradny a samotný provoz poradny pro pilotní skupinu. Také bude zahájena výuka sebeobrany. Výstupem budou evidenční kartotéky klientů a realizace kurzů sebeobrany. Je potřeba také vytvoření pilotní skupiny osob ohroţených domácím násilí. Této skupině budou poskytovány veškeré naše sluţby. Tyto sluţby se budou dle potřeby doplňovat a upravovat, aby vyhovovaly co nejvíce našim klientům. Výstupem budou písemné zprávy o fungování a dotazníky pro klienty. Uskutečnění v devátém měsíci realizace projektu. Příprava na provoz nepřetrţité telefonické krizové linky proběhne v desátém aţ dvanáctém měsíci. V tomto období se bude stále pracovat s pilotní skupinou a dolaďovat chod organizace. Další aktivitou bude zahájení práce s dalšími klienty, evaluace projektu a tvorba rozpočtu na další rok. V období od čtrnáctého do patnáctého měsíce. Součástí naší organizace bude průběţná autoevaluace a psaní zpráv o dodrţování standardů kvalit a vydávání výročních zpráv. Tyto aktivity nám pomohou naší sluţbu zdokonalovat a umoţní donátorům nahlédnout do fungování organizace. Výstupem budou písemné zprávy.
31
Aktivitou bude také získávání sponzorů. Financování musí být vícezdrojové, a proto je nutné najít vhodné donátory. Výstupem budou finanční zdroje a uzavřené písemné smlouvy s dárci. Pro realizaci projektu je potřeba získání sponzorů. Financování musí být vícezdrojové, a proto je nutné najít vhodné donátory. Výstupem budou finanční zdroje a uzavřené písemné smlouvy s dárci. Ke
změnám
v časovém
harmonogramu
projektu
můţe
dojít
z důvodu
nepředvídatelných situací či komplikací, které mohou v realizaci projektu nastat. Pro přehledné zobrazení klíčových aktivit projektu, rámcového harmonogramu a výstupů projektu jsem zvolila grafické znázornění matice logického rámce. Grafická znázornění
jsou
zobrazena
v příloze.
Metoda
logického
rámce
je
postup,
který umoţňuje přehledně, srozumitelně a stručně popsat projekt (Charvát, 2006, s. 182). Logický rámec projektu je matice (tabulka) logických vazeb v projektu. Vertikální linie zobrazuje vztahy mezi celkovými cíli programu a specifickými cíli projektu, také vztahy mezi výsledky projektu a aktivitami, které se v projektu uskutečňují. Vertikální linie objasňuje příčiny a následky, zaznamenává předpoklady a rizika. Naopak horizontální linie zobrazuje objektivně ověřitelné ukazatele a zdroje informací (ESFČR, 2008).
3.5 Personální obsazení a požadavky na personální zajištění: Lidské zdroje jako jsou zaměstnanci, dobrovolníci i externí pracovníci hrají velmi důleţitou roli, protoţe nezisková organizace doslova stojí a padá na lidech. Kvalita poskytovaných sluţeb se odvíjí od kvalitních zaměstnanců. Pro dobře fungující neziskovou organizaci potřebujeme čtyři typy pracovníků. Jsou jimi vizionáři (tvorba nových nápadů, strategie), výkonní pracovníci (produkce výrobků a poskytování sluţeb), řídící pracovníci (řízení lidí i toku financí) a zajišťovatelé zdrojů (marketing, fundraising, public relation). (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 44) Na personální obsazení vypíšeme výběrové řízení. Při výběrovém řízení budeme klást důraz na motivaci jedince a na jeho osobnost. Podle typu osobnosti, vzdělání, 32
motivace a nadání se nám vykrystalizují čtyři typy pracovníků, kteří budou zastávat svou funkci. Abychom mohli vybrat nejlepší kandidáty na naše pozice, musíme se řídit určitými pravidly. Pří výběru nových budoucích spolupracovníků je důleţité být krajně kritický. Coţ znamená, ţe nesmíme přehlíţet slabiny kandidátů ve vztahu k očekávané činnosti pouze na základě sympatií. Hodnocení kandidátů musí být zaloţeno na faktech. Je třeba porovnat kvalifikaci kandidátů s poţadavky, které jsou spojeny s pracovním místem. Další skutečností, která nám pomůţe vybrat správného uchazeče, je chování kandidáta. Nonverbální projevy chování nám často vypoví mnohem více o uchazeči neţ mluvené slovo. Posudek o uchazeči je dobré si ověřit u jiných osob. Je moţné konzultovat s kolegou či kolegyní nebo si ověřit reference, které o sobě uvedl kandidát (Maddux, 1994, s. 53-54). Personální obsazení Vaštíková (2008) uvádí, ţe důleţitost pracovní síly pro většinu organizací lze odvodit ze dvou základních ukazatelů. Jedná se o podíl nákladů na celkový náklad organizace. Také význam přímých styků se zákazníky v rámci celkové nabídky sluţeb (Vaštíková, 2008, s. 157). V neziskové organizaci, která se zabývá pomoci obětem domácího násilí, jsou lidé nejdůleţitějším zdrojem. Úspěšnost organizace závisí hlavně na
schopnostech
osob.
Lidé
jsou
tvoří
duši
celé
neziskové
organizace.
Pro bezproblémový chod poradny je potřeba vytvořit následný tým pracovníků. Pro realizaci samotného projektu je důleţitý vedoucí projektu, který je obvykle vybírán z kmenového projektového týmu. Jeho funkce nese značnou část zodpovědnosti za realizaci projektu. Jeho úkolem je být současně vedoucím, plánovačem, organizátorem, koordinátorem, kontrolorem a vyjednávačem (Němec, 2002, s. 68). Jelikoţ je tato funkce velmi zodpovědná, tudíţ je po vedoucím projektu vyţadováno vysokoškolské vzdělání, praxe v oboru a zkušenosti s řízením projektu. Vedoucí projektu nutně potřebuje svůj projektový tým. Při vybírání členů projektového týmu je potřeba zváţit otázky jako: budou pracovníci přímo podřízení hlavnímu manaţerovi projektu nebo současnému vedoucímu týmu? Budou na projektu pracovat na plný úvazek či budou mít i jiné povinnosti? Budou se projektu účastnit trvale nebo pouze dočasně podle potřeb speciální části projektu? Po zodpovězení těchto otázek můţeme sestavit projektový tým. Při první schůzce projektového týmu musí být
33
projednány zásady, pravidla spolupráce a odpovědnost za určitý úkol, který člen týmu zastává. Struktura i počet členů týmu vyplyne z věcné a organizační dekompozice projektu, jejíţ provedení obvykle zvládne manaţer projektu (Němec, 2002, s. 70-72). Pro realizaci projektu a stanovení finančního rozpočtu je nutné vytvořit plán pracovníků, kteří budou zajišťovat chod sluţeb naší organizace. Sociální pracovníci hrají důleţitou roli při poskytování následné a komplexní pomoci obětem domácího násilí. Pro naše účely je potřeba mít nejméně dva sociální pracovníky na plný úvazek a popřípadě jednoho či dva na poloviční úvazek. Pro tuto pozici je vyţadováno vysokoškolské vzdělání v oboru sociální práce a také praxe v oboru. Proţití domácího násilí zanechává v obětech hluboké stopy na jejich duši. Proto, aby se ohroţené osobě dostalo i psychologické pomoci, je potřeba zajistit psychologa. Psycholog pomůţe ohroţené osobě zpracovat proţité trauma. Protoţe je problematika domácího násilí velmi citlivou záleţitostí, je vyţadováno pro výkon psychologického poradce vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie (nejméně magisterské studium) a pětiletá praxe v oboru. Pro značnou důleţitost funkce psychologa bude zaměstnán na plný úvazek. Právní poradce bude zaměstnán na poloviční úvazek. Obecný přehled v zákonech by měl mít i sociální pracovník. Právní poradce se budě věnovat závaţným případům, kdy je potřeba odborné poradenství v této oblasti. Jedná se například o podání
ţaloby
na
agresora
či
zastupování
oběti
u
soudu.
Vyţadováno
je vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, advokátní zkoušky jsou výhodou. Funkci
fundraisera
bude
zastávat
člověk,
který
má
středoškolské
či vysokoškolské vzdělání. Je komunikativní, inteligentní a schopný prezentovat organizaci (Hopkins, B.R.,2009, s.458). Samostatná funkce fundraisera je pro poradnu velkým přínosem, protoţe usnadňuje získávání prostředků pro rozvoj celé organizace. Zaměstnání na plný úvazek. Pro zajištění ekonomického chodu organizace je potřeba zaměstnat ekonoma, který se bude starat o účetnictví a další ekonomické aktivity naší organizace. Je vyţadováno střední, popřípadě vysokoškolské vzdělání v oboru ekonomie. Zaměstnání na plný popřípadě poloviční úvazek.
34
Nedílnou součástí pracovního týmu je i lektor sebeobrany, který zajišťuje odborné vedení kurzů sebeobrany pro naše klientky i širokou veřejnost. Pro výkon této funkce je vyţadována licence k poskytování výuky sebeobrany. Kurzy sebeobrany budou probíhat maximálně dvakrát do týdne, pro zde bude lektor zaměstnán pouze na poloviční úvazek. Vizitkou organizace je udrţování čistoty a pořádku na pracovišti, který zajistí pomocný personál. Pro účely naší poradny je vhodné zaměstnat jednoho člověka na poloviční úvazek. Minimální dosaţené vzdělání není stanoveno. Grafické zobrazení personálního obsazení je uvedeno v přílohách. PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ Odborný personál sociální pracovník psycholog právní poradce ekonom fundraiser lektor sebeobrany
Počet 2 2 1 1 1 1 1
Úvazek plný částečný plný částečný částečný plný částečný
Pomocný personál uklízečka
Počet Úvazek 1 částečný
vzdělání VŠ, praxe v oboru VŠ, praxe v oboru VŠ, praxe v oboru VŠ, advokátní zkoušky výhodou min. SŠ min. SŠ licence vzdělání základní
Tabulka 1: Personální obsazení Níké, o.p.s. (Pozn. vlastní)
3.6 Udržitelnost projektu do budoucna Dobrou následnou a komplexní péčí o oběti domácího násilí, mírníme následky této tíţivé situace. Navrácením ţenám jejich sebedůvěry, pomoci při řešení jejich problémů, osamostatnění se a postavení na vlastní nohy, pomáhá těmto ţenám zpátky se zařadit do běţného ţivota. Získat si znovu zaměstnání a respekt. Tím se vytváří bezpečnější a prospěšnější prostředí pro všechny obyvatele Opavy. Pro dlouhodobou udrţitelnost projektu je nesmírně důleţitá prvotní propagace projektu a její potřebnost i v následujících letech. Nesmíme zapomenout, ţe udrţitelnost projektu ovlivňuje i kvalita poskytovaných sluţeb. Proto je potřeba drţet si vysokou kvalitu sluţeb. Jelikoţ nově vznikající organizace je jediná svého druhu na Opavsku 35
a výskyt domácího násilí není zanedbatelný, tak se dá předpokládat, ţe projekt bude pokračovat i následujícím období. Rizikem však zůstává vznik konkurenční organizace. Toto riziko vyváţíme rozvíjením organizace Níké, udrţitelnosti vysoké úrovně poskytování kvality sluţby, vzděláváním pracovníků a důmyslnou a zábavnou propagací našeho projektu. Pro skončení projektů Níké-vůle zvítězit budeme aktivity financovat z rozpočtu poradny Níké. Budeme ţádat o finanční prostředky formou nových projektů, také oslovíme sponzory z řad firem i dobrovolníků. Dalším našim finančním zdrojem bude zpoplatnění výuky sebeobrany pro širokou veřejnost (naše klientky budou mít výuku sebeobrany vţdy zdarma).
3.7 Finanční plánování Charakteristickým znakem pro úspěšnou neziskovou organizaci je vícezdrojové financování, které zajistí udrţitelnost sluţby do budoucna a přitaţlivost pro sponzory. Jedná se tedy o nutnost zajištění několika rozdílných zdrojů k financování organizace, aby nevznikla závislost pouze na jednom z nich. Závislost na jednom zdroji přináší organizaci nejistotu a nestabilitu (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 66). Moţnosti financování naší organizace je velmi mnoho. Důleţitým zdrojem je Evropská Unie, u které můţeme ţádat o dotace pro naše účely. Dotační politika státu můţe
být
dalším
zdrojem
našeho
financování.
O
dotaci
můţeme
ţádat
i Moravskoslezský kraj nebo naše sídelní město Opavu. Naše poradna má právní formu obecně prospěšné společnosti. Zákon č. 248/ 1995 Sb. O obecně prospěšné společnosti říká, ţe organizace s touto právní formou můţe mít jako doplňkovou činnost podnikání. Zisk z podnikání však musí být opět pouţit na hlavní činnost organizace. Jako doplňkové podnikání nám budou slouţit lekce sebeobrany, které budeme poskytovat za poplatek i široké veřejnosti. Další moţností jak získat prostředky pro naše účely je pořádaní benefičních akcí (např. koncerty) nebo uspořádání sbírek. Dárci a sponzoři hrají ve financování neziskových organizací nezastupitelnou roli.
36
Abychom získali co nejvíce dárců, či sponzorů bude vyuţívat strategii fundraisingu. Fundraising se netýká pouze peněz, ale také získávaní zdrojů ve formě darování sluţeb či získávaní dalších příznivců a dobrovolníků pro naši organizaci (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 65). Metod pro úspěšný fundraising je nesmírně mnoho. Mezi nejefektivnější patří inzerce, pořádání akcí, poštovní kampaň, telefonická kampaň, členství, osobní setkání, ţádosti o poskytnutí grantu nebo také testament. Za nejzásadnější povaţuji osobní setkaní, proto je důleţité, aby byl fundraiser komunikativní, znal dobře organizaci, uměl se vyrovnat s odmítnutím a byl flexibilní. Ledvinová (1996) uvádí, ţe darování přináší dárci radost. Naplňuje ho dobrým pocitem a společenskou váţností, mnohdy ulevuje jeho svědomí. Darování také umoţňuje vyjádřit dárcovo morální přesvědčení a hodnoty. Díky těmto pocitům a postojům dárců se stává darování významným zdrojem příjmu pro neziskové organizace. Finanční rozpočet projektu k zaloţení neziskové organizace Nedílnou součásti projektu k zaloţení neziskové organizace je stanovení rozpočtu. Rozpočet je souborem parametrů a číselných údajů, která souvisí s plánem a realizací konkrétního projektu (Svozilová, 2006, s. 155). Rozpočet je stěţejní částí našeho projektu, neboť je důleţitý pro všechny zúčastněné strany. Od vlastníka projektu, kterého zajímá, jaké náklady budou vynaloţeny a jak bude projekt úspěšný, přes koordinátory týmů, kteří potřebují vědět kolik financí mají k dispozici pro realizaci svým aktivit, aţ po jednotlivé zaměstnance, kteří chtějí znát výši svého platu. Při sestavování rozpočtu můţeme v našem případě plánováním nákladů. Sestavíme tedy rozpočet nákladů projektu a teprve následně hledáme zdroje krytí. Rozpočet budeme sestavovat výhradně na základě plánu činnosti pro stanovené období realizace výzkumu (Doleţal, Máchal, Lacko, 2012, s. 203). Svozilová (2006) uvádí rozdělení nákladů do tří kategorií. Jedná se o přímé náklady, nepřímé (reţijní) náklady a ostatní náklady. Pro přehlednější zobrazení rozpočtu nákladů jsem vyuţila následující tabulku. Přímé náklady lze přiřadit k projektu jako účetní vyjádření zdrojů, které jsou čerpány při realizaci projektu. Jedná především o materiál, práci, pronájem, pořízení technologií, externí sluţby, licence, poplatky a jiné (Svozilová, 2006, s. 156).
37
Vzhledem k tomu, ţe zatím není známo, kde přesně se budou nacházet prostory poradny, není moţné stanovit výši nákladů na jejich rekonstrukci. Proto stanovíme zatím jen výši nákladů na materiální vybavení prostorů poradny. Nepřímé reţijní náklady zpravidla zahrnují poloţky jako osobní náklady (platy, odměny, krytí dovolených atd.), náklady na provoz budovy, technologie společnosti, podíl krytí nákladů společných a podpůrných funkcí podniku (marketing, externí sluţby apod.). Nejdraţší, avšak nejdůleţitější poloţkou jsou zde osobní náklady (Svozilová, 2006, s. 156). Pod pojmem „ostatní náklady“ jsou zahrnuty náklady, které nespadají pod ţádnou z předchozích kategorií. Jejich výše je stanovena na základě specifických analýz. Jedná se o rozpočet na krytí nečekaných problémů, tvorba rezervy. Dále pak o náklady, které jsou k projektu vázány jinými vazbami neţ předchozí kategorie (Svozilová, 2006, s. 156). Aby byl rozpočet komplexní, je třeba uvést i výnosovou část. Výnosem této organizace bude výtěţek z kurzu sebeobrany, které budou poskytovány nejen klientům, ale i široké veřejnosti. Předpokládanou cenou je 500 Kč. Cena je stanovena tak, aby byla dostupná všem obyvatelům Opavska. Délka trvání kurzu je 3 měsíce, (12 lekcí) jedenkrát týdně 1 hodinu. Jelikoţ předem nemohu odhadnout účast, nemohu tak ani stanovit předpokládané výnosy z tohoto kurzu. Proto jsem se rozhodla je nezahrnout do tabulky č. 2: Roční rozpočet nákladů.
ROČNÍ ROZPOČET NÁKLADŮ náklady celkem Přímé náklady Kancelářské vybavení
psací stoly ţidle police skříně telefonní přístroje knihovny PC + software
Vybavení konzultační místnosti
sedací souprava konfrenční
38
150 000 Kč
stolek ţidle skříň věšák
45 000 Kč
Drobný kancelářský materíál
10 000 Kč
Skartovací zařízení, multifunkční kopírovací zařízení
10 000 Kč
Celkem
215 000 Kč Nepřímé náklady
Provozní materiál
50 000 Kč
Kancelářské potřeby
5 000 Kč
Energie
320 000 Kč
Nákup sluţeb:
opravy
16 000 Kč
propagace
12 000 Kč
školení, semináře nájemné
30 000 Kč
ostatní sluţby
dle stanovení 15 000 Kč
Mzdové náklady
480 000 Kč
Zdravotní a sociální pojištění
120 000 Kč
Ostatní osobní náklady
20 000 Kč
Celkem
1 068 000 Kč Ostatní náklady
Daně a poplatky
5 000 Kč
Ostatní náklady
17 000 Kč
Rezerva
50 000 Kč
Celkem
72 000 Kč
CELKOVÉ NÁKLADY
1 357 000 Kč Tabulka 2: Roční rozpočet nákladů (Pozn. vlastní)
3.8 Public relations - vztahy s veřejností Public relations jsou všechny aktivity a činnosti organizace, které nezisková organizace provádí za účelem získání dobré pověsti. Jedná se tedy především o posilování firemní kultury a image organizace, zaloţení a provoz webových stránek, vydávání a rozšiřovaní tištěných materiálů, pořádání společenských akcí, dobrá
39
komunikace a spolupráce s partnery a komunikace s médii. (Šedivý, Medlíková, 2009, s. 51). Public relations nejsou jen samotné vztahy či kontakty určitého subjektu, ale je to celý souhrn aktivit a činností, které jsou zaměřeny na cílevědomé zušlechťování všech podstatných vztahů příslušného subjektu (organizace). Cílem je tedy vytvořit a udrţet atmosféru, která vyústí do vzájemného porozumění mezi subjektem a jeho okolím, coţ je základním předpokladem úspěchu ( Ţárý, 1995, s. 24). To znamená, ţe public relations je sociálněkomunikační aktivita, která prostřednictvím organizace působí na vnitřní i vnější veřejnost se záměrem vytvářet a udrţovat s ní pozitivní vztahy. Public relations má tedy za úkol dosáhnout vzájemného porozumění a vytvoření důvěry mezi organizací a veřejností (Svoboda, 2009, s. 17). K posílení firemní kultury a image organizace budeme pořádat víkendové pobyty pro zaměstnance a jejich rodiny. Dále pak pravidelné vzdělávání našich zaměstnanců. Protoţe naši zaměstnanci jsou naší vizitkou. Důleţitou roli pro image organizace hraje i pořádání společenských akcí, které mají za úkol přitáhnout pozornost široké veřejnosti a zviditelnění organizace. Propagaci organizace Níké budou zajišťovat zajímavé a poutavé billboardy, plakáty a letáky. Návrh reklamního plakátu je uveden v příloze. Autorem tohoto díla je Tomáš Stiborek, mladý fotograf (vítěz soutěţe Idnes.cz v sekci Glamour fotografie), který tento snímek pro účely organizace nafotil zdarma. Podklady pro propagační materiály poskytla i Kateřina Hájková. Dále pak provoz našich webových stránek, kde se budou vyvěšovat nejaktuálnější informace pro naše klienty i veřejnost. Mludek (nedatováno) uvádí, ţe pro vytvoření dobré identity organizace je zapotřebí mít sjednocenou vizualizaci. To znamená mít vhodné jméno, které bude jednoduché, výstiţné a nebude vzbuzovat negativní asociace. Dále pak logo, které je grafickým znázorněním naši organizace a bude nás provázet v kaţdé aktivitě. Protoţe je logo tak významné je zapotřebí poţádat zkušeného grafika, aby kvalitní logo stvořil. Z těchto důvodů není ještě logo Níké stanoveno. Třetím aspektem k dosaţení úspěchu u veřejnosti je slogan. Neméně podstatná je i sjednocená grafika a materiální kultura oganizace.
40
Závěr Domácí násilí je traumatizující zkušenost pro kaţdou osobu, která si musela tuto situaci zaţít. Je jedno jestli se jedná o něţnou ţenu, křehkého seniora, osamělé dítě či trpícího muţe. Všechny oběti domácího násilí si zaslouţí kvalitní a efektivní pomoc, aby se mohly vrátit do běţné společnosti bez následků. Proto se mým cílem této práce stal projekt k zaloţení neziskové organizace pro oběti domácího násilí. Obecně prospěšná společnost Níké je umístěna v Opavě. Toto místo bylo zvoleno z důvodu, ţe Opava a její blízké okolí nezajišťuje dostatečnou pomoc obětem domácího násilí. Potřebnost sluţby v této lokalitě je vysoká. Obecně prospěšná společnost Níké poskytuje komplexní následnou pomoc osobám ohroţeným domácím násilím. Jedná se o psychologickou pomoc, právní pomoc, ekonomickou, krizovou intervenci a také sociálně aktivizační činnosti. Jako sociálně aktivizační činnost je zde zvolena výuka sebeobrany pro klienty, ale i pro zájemce z řad široké veřejnosti. Výuka sebeobrany vrátí obětem domácího násilí opět víru sama v sebe a pocit bezpečí. Díky tomu se budou moci tyto osoby snáze začlenit zpět do společnosti. Potřeba neziskové organizace pro pomoc obětem domácího násilí na Opavsku je vysoká. Proto je projekt vypracován tak, aby mohlo dojít v brzké době k realizaci. Projekt je zdůvodněn svou potřebností. Dále jsou v něm popsány cílové skupiny. Vypracován je i význam projektu, rámcový harmonogram a aktivity vedoucí k realizaci. Neopomenutelnou součástí realizace zaloţení organizace je personální obsazení, neboť právě lidé tvoří srdce organizace a určují její úspěšnost či neúspěšnost. V projektu je nastíněn také rozpočet projektu a další potřebné údaje k realizaci projektu. Mým cílem bylo vypracovat projekt na takové úrovni, aby se mohl v brzké době realizovat. Na začátku absolventské práce jsem vydefinovala problematiku domácího násilí, na jejímţ základě jsem si uvědomila potřeby této cílové skupiny. Ty jsem pak reflektovala v samotné projektové části. Domnívám se proto, ţe se mi podařil cíl naplnit. Největší překáţkou bylo pro mne vypracovat rozpočet. Mé znalosti jsou pouze teoretické, bez praktické zkušenosti. Proto jsem se musela hodně obracet na odbornou literaturu. Původně jsem si přála zaloţit větší organizaci s více zaměstnanci.
41
Po propočítání nákladů jsem však zjistila, ţe více zaměstnanců pro otevření organizace není třeba a také by to bylo ekonomicky neúnosné. Musela jsem tedy představu o personálním zajištění upravit, tak aby byla reálná a efektivní. Rozšíření personálního obsazení je naplánováno aţ do budoucna, kdy uţ organizace bude známá a soběstačná. Domácí násilí je problematika, která se můţe dotknout kaţdého z nás. Buď přímo prostřednictvím zaţití domácího násilí či pouhému přihlíţení k němu. Je potřeba vědět, jak se efektivně bránit či jak pomoci osobě, která se do této tíţivé situace dostala. Právě proto, aby se stala Opava bezpečnějším místem, je potřeba bojovat s domácím násilím na Opavsku.
42
Seznam pužité literatury: Monografie: Atkinson, R. L. (2003). Psychologie, druhé přepracované vydání. Praha: Portál. Doleţal, J., Máchal, P., Lacko, B. (2012). Projektový management podle IPMA. Praha: Grada Dohnalová, S. (2011). Právní rámec domácího násilí v České republice. In Ševčík, D. Domácí násilí (132-142). Praha: Grada Haškovcová, H. (2004). Manuálek o násilí. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně Hopkins, B. R. (2009). The law of fundraising. New Jersey: John Wiley & Sons Charvát, J. (2006). Firemní strategie pro praxi. Praha: Grada Ledvinová, J. (1996). Základy fundraisingu. Praha: Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací Maddux, R. B. (1994). Profesionální výběr uchazečů. Praha: Linde Praha Matoušek, O. (2003). Slovník sociální práce. Praha: Portál. Moţný, I. (2002). Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství (Slon). Němec, V. (2002). Projektový management. Praha: Grada Pastor, Z. (2007). Sexualita ţeny. Praha: Grada Segalen, M. (1996). Sociologie de la familie. Paris: Armand Colin Sobotková, I. (2007). Psychologie rodiny. Praha: Portál Sopková, E. (1998). Problém o ktorom sa mlčí. In.: Aspekt: Násilie I. Svoboda, V. (2009). Public relations-moderně a účinně. Praha: Grada
43
Svozilová, A. (2006). Projektový management. Praha: Grada Šedivý, M., Medlíková, O. (2009). Praha: Grada Ševčík, D., Špakovská, N. (2011). Domácí násilí. Praha: Portál Špaténková N. (2011). Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada Vaštíková, M. (2008). Marketing sluţeb-efektivně a moderně. Praha: Grada Voňková, J., Spoustová, I.(2008). Domácí násilí v českém právu z pohledu ţen. Praha: proFem Walker, L. E. (1979). The Battered Woman Syndrom. New York: Harper and Roser Bílý kruh bezpečí (2002). Domácí násilí-přístup k řešení problému ve vybraných evropských zemích. Ţarý, I. (1995). Public relations. Cesta k úspechu. Bratislava: HEVI Články v odborných časopisech: Vymětalová, S. (2001). „Domácí násilí: přirozený jev?“ Sociologický časopis, č. 1, s. 103-121 Pazderová, A. (2006). „Prevence a osvěta jsou nutné už na základních školách.“ Sociální práce/ Sociálná práca, č. 2, s. 14-16 Článek na internetové stránce: Bílý kruh bezpečí (nedatováno). Domácí násilí on-line . Dostupné 2. 3. 2012 z http://www.domacinasili.cz/domaci-nasili/ Neziskovky (2005). GlobalFundforWomen
on-line . Dostupné 17. 5. 2012 z
http://dbfz.neziskovky.cz//program.aspx?id_prog=612 Poradna pro ţeny a dívky (nedatováno). Poradenství on-line . Dostupné 9. 6. 2012 z http://www.poradnaprozeny.eu/index.php?nid=9815 lidcs oid=2084772
44
Elim
(nedatováno).
Krizové
centrum
on-line .
Dostupné
9.
6.
2012
z http://elimopava.cz/krizové-centrum/ ESFČR (2008). Metodika logického rámce
on-line . Dostupné 24. 4. 2013 z
www.esfcr.cz/file/8233_1_1ˇ MPSV (2012). Výbor pro prevenci domácího násilí on-line . Dostupné 24. 4. 2013 z http://www.mpsv.cz/cs/12159 Zákony: Zákon na ochranu před domácím násilím. Zákon č. 135/2006 Sb. v účinném znění ke dni 2. 3. 2013. Zákon o sociálních službách. Zákon č. 108/2006 Sb. v účinném znění ke dni 28. 3. 2013. Zákon o Policii České republiky. Zákon č. 273/2008 Sb. v účinném znění ke dni 2. 4. 2013 Občanský soudní řád. Zákon č. 99/1963 Sb. v účinném znění ke dni 2. 4. 2013 Trestní zákon. Zákon č. 40/2009 Sb. v účinném znění ke dni 2. 4. 2013 Zákon o obecně prospěšných společnostech č. 248/1995 Sb. v účinném znění ke dni 12. 4. 2013 Jiné materiály: Mludek, I. (nedatováno). Public relations pro organizace, působící v oblasti sociální práce.
45
Seznam tabulek Tabulka 1: Personální obsazení ...................................................................................... 35 Tabulka 2: Roční rozpočet nákladů ................................................................................ 39
46
Přílohy Příloha č. 1 – Personální obsazení
EKONOM
PSYCHOLOG
PRÁVNÍK
FUNDRAISER
PERSONÁLNÍ
2 SOC. PRACOVNÍCI
OBSAZENÍ
(PLNÝ ÚVAZEK)
2 SOC. PRACOVNÍCI
UKLÍZEČKA
(ČÁSTEČNÝ ÚVAZEK) LEKTOR SEBEOBRANY
47
Příloha č. 2 – Propagační materiál 1
48
Příloha č. 3 - Propagační materiál 21
1
Informace o organizaci doplněny konkrétně aţ při zaloţení
49
Příloha č. 4 - Matice logického rámce Popis
Objektivně
Zdroje ověření Předpoklady
projektu
ověřitelné
ukazatelů
(intervenční
ukazatele
(klíčové externí
logika)
(indikátory)
faktory
a rizika
ovlivňující průběh a úspěšnost projektu)
Záměr
1. sníţení výskytu 1.1 sníţení počtu domácího násilí na Opavsku 2. minimalizace
1.1 navrácené a
oběti domácího násilí vyhodnocené 1.2 poskytování péče o ohroţené osoby
následků na oběti
evaluační dotazníky 1.2 statistika o domácím násilí policie ČR
Cíle
1. zaloţení
1.1 během ½ roku
1.1 účtenky,
1. předpokladem
neziskové
bylo zajištěno
smlouva o
je potřebnost
organizace pro
konkrétní místo,
pronájmu či koupi,
sluţby a zájem ze
oběti domácího
budova, vybavení
provozní řád
strany klientů
násilí na Opavsku
poradny, personální
organizace,
2. vytvořit sluţby poskytující
zaměstnání, evidence evidence klientů
dokumentů a kartotéky klientů
komplexní péči
2.1 během ½ roku
pro osoby
byly vytvoře sluţby
2.1 manuály pro
ohroţené
pro poskytování
poskytování
domácím násilím
pomoci obětem
komplexní péče
domácího násilí
Výstupy 1.1 byla
1.1 předpokladem je, ţe klienti budou sluţby vyuţívat 2. rizikem je nezájem ze strany klientů či ze strany sponzorů
1.1 byla pronajata či
1.1 nájemní nebo
1.2 předpokladem
zprovozněna
koupena stavba pro
kupní smlouva
je, ţe se
poradna
zprovoznění poradny
objektu
nalezneme
1.2 bylo nakoupeno
1.2 účtenky od
vybavení poradny
nákupu vybavení
1.3 byli přijati noví
1.3 pracovní
1.2 byla naplněna strategie propagace poradny
vhodné a dostupné místo pro poradnu
50
1.3 bylo zajištěno personální obsazení 1.4 bylo započato poskytování
zaměstnanci
smlouvy
1.4 vytvořily se
1.4 provozní řád a
fyzické podoby
pravidla chodu
propagačních
organizace
materiálů
1.5 kartotéka
komplexní péče pro oběti domácího násilí 1.4 byly zpracovány standarty sluţeb a
1.5 byla vytvořena
klientů a osobní
konkrétní náplň
spisy klientů
komplexních sluţeb pro oběti domácího násilí
je kvalitní personální obsazení 1.3 předpokladem je potřebnost sluţby a zájem ze strany klientů
1.6 fyzická podoba standardů kvalit a propagačních
výroční zprávy
1.2 předpokladem
materiálů
2.1 rizikem je nezájem o sluţbu či nenalezení vhodných
1.5 byly
zaměstnanců
vytvořeny propagační materiály
Aktivity Aktivita 1.1.1 vyhledání
Prostředky
Rozpočet
předpokladem je,
shrnutí vstupů
shrnutí finančních
ţe se naleznou
prostředků nutných
vhodné prostory
k zajištění výstupů
pro provoz
konkrétního místa nutných pro realizaci pro poradnu a aktivit uzavření dohody o
celkové náklady: 1
partnerství s organizací Elim
finanční prostředky
(1. měsíc)
z dotačního titulu (
Aktivita 1.1.2 sepsání stanov a návrh na registraci
EU, stát, Moravskoslezský
357 000,- Kč
organizace předpokladem je navázání spolupráce s organizací Elim předpokladem je
kraj…)
kvalitní
(2 měsíc)
samofinancování
Aktivita
dárcovství
zajištění a
1.1.3realizace
sponzoring
motivace
výběrového řízení
personální
zaměstnanců
na personální
předpokladem je
osazení (2.-3
potřebnost sluţby
měsíc)
a poptávka po ní
Aktivita 1.1.4.
předpokladem je,
úpravy prostor
ţe klienti budou
k provozu
souhlasit
poradny, vybavení
51
prostorů
s uchováváním
nábytkem a
osobních údajů a
elektronikou ( 4.-
budou vyhledávat
5. měsíc)
naše sluţby
Aktivita 1.1.5 vypracování standardů kvalit a dalších metodik sluţeb, tvorba propagačních materiálů (6. - 7. měsíc) Aktivita 1.1.6 slavnostní zahájení a provoz poradny (pilotní skupina), zahájení výuky sebeobrany ( 8. měsíc) Aktivita 1.1.7 práce s pilotní skupinou, vnitřní evaluace ( 9. měsíc) Aktivita 1.1.8 příprava na provoz krizové telefonní sluţby, práce s pilotní skupinou, evaluace kvality sluţeb klienty ( 10.-12. červen) Aktivita 1.1.9 zahájení práce s dalšími klienty, evaluace všech výstupů, tvorba
52
rozpočtu na další rok ( 14. – 15. měsíc)
Výchozí podmínky získání dostatečných finančních prostředků potřebnost sluţby a zájem o sluţbu ze strany klientů zaměstnání kvalitních zaměstnanců
53
