CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Dítě v azylovém domě Téma práce: Dítě v azylovém domě
Markéta Sedláčková
Vedoucí práce: Mgr. Monika Vymazalová
Olomouc 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci, dne 9.5.2013
Markéta Sedláčková 2
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Monice Vymazalové za odborné vedení absolventské práce, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování práce poskytla, a také za čas, který mi věnovala. 3
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 6
2
Teoretická část .......................................................................................................... 8 2.1
Rodina ............................................................................................................... 8
2.2
Krize rodiny ...................................................................................................... 9
2.2.1
Sociálně patologické jevy ....................................................................... 10
2.2.1.1
Bezdomovectví ................................................................................... 10
2.2.1.2
Osamocené rodičovství ....................................................................... 12
2.2.1.3
Mnohoproblémová rodina................................................................... 13
2.2.1.4
Rodina v rozvodu ................................................................................ 14
2.2.1.5
Zanedbávané, zneuţívané či týrané dítě ............................................. 15
2.2.1.6
Základní metody hodnocení rodin ...................................................... 16
2.3
Legislativní podmínky .................................................................................... 16
2.3.1
Úmluva o právech dítěte ......................................................................... 16
2.3.2
Sociálně právní ochrana dětí ................................................................... 17
2.3.3
Rodičovská odpovědnost ........................................................................ 18
2.3.4
Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách ......................................... 20
2.3.4.1
Azylové domy ..................................................................................... 20
2.3.4.2
Specifika azylových domů .................................................................. 21
2.3.4.3
Děti v azylových domech pro matky s dětmi ..................................... 21
2.4
Vývoj dítěte..................................................................................................... 22
2.4.1 3
Pojetí vývoje osobnosti ........................................................................... 23
Praktická část .......................................................................................................... 25 3.1
Teorie k výzkumné části ................................................................................. 25
3.2
Výběr vzorku .................................................................................................. 25
3.3
Popis realizace ................................................................................................ 26
4
Výzkumná část ........................................................................................................ 28 4.1
Azylový dům pro ţeny a matky s dětmi, o.p.s. Vsetín (kód AD 1) ............... 28
4.2
Azylový dům pro matky s dětmi v tísni Uherský Brod (kód AD 2 ) .............. 30
4.3
Azylový dům pro matky s dětmi Valašské Meziříčí (kód AD 3) ................... 33
4.4
Petrklíč – azylový dům pro ţeny a matky s dětmi Uherské Hradiště (kód AD
4)
36
4.5
Nový domov Otrokovice (kód AD 5) ............................................................. 38
4
4.6
Charitní dům – azylové ubytování pro matky s dětmi a ţeny v tísni Kroměříţ
(kód AD 6) .................................................................................................................. 41 4.7
Charitní domov pro matky s dětmi Zlín (kód AD 7) ...................................... 44
4.8
Sestavení tabulek a jejich vyhodnocení dle vydefinovaných kategorií .......... 47
4.8.1
Zhodnocení názvů, poslání, cílů a cílové skupiny .................................. 47
4.8.2
Zhodnocení prostor AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji ............... 49
4.8.3
Zhodnocení registrace sluţby, popř. moţnost vyuţití jiné sluţby přímo v
budově a pověření k sociálně právní-ochraně dětí.................................................. 50 4.8.4
Zhodnocení aktivit pro matku s dětmi v azylových domech .................. 52
4.8.5
Vnímání práce s dětmi dle vedoucích AD .............................................. 53
4.8.6
Zhodnocení personálního zabezpečení práce s dětmi ............................. 55
4.8.7
Zhodnocení spolupráce azylových domů s i institucemi a organizacemi
v rámci péče o dítě .................................................................................................. 56 4.8.8
Přehled finančního zabezpečení volnočasových aktivit pro matky s dětmi 57
4.8.9
Zhodnocení metod práce s dětmi na AD pro matky s dětmi ve Zlínském
kraji v rámci péče o dítě .......................................................................................... 58 4.8.10
Přehled vnitřních směrnic upravující jednání či práci s dětmi na AD pro
matky s dětmi ve Zlínském kraji............................................................................. 59 4.9 5
Shrnutí praktické části .................................................................................... 59
Závěr ....................................................................................................................... 61
Seznam pouţitých zkratek ……………………………………………………………..62 Seznam pouţité literatury ……………………………………………………………. 63 Přílohy ………………………………………………………………………………... 65
5
1 Úvod V současné době vzrůstá trend neúplných rodin, ve kterých je pečovatelem především matka. Ta se snaţí zajistit takové bydlení pro sebe a své děti jaké je v jejich silách. Často se potýká s ekonomickými či rodinnými problémy, které vedou ke ztrátě bydlení a jedinou moţností je vyuţití sociální sluţby azylového bydlení. Pro samotnou matku je to tíţívá situace, kdy řeší problémy s materiálním a finančním zabezpečením. Cílem mé práce je zmapování práce s dětmi na azylových domech (dále jen AD) pro matky s dětmi ve Zlínském kraji. Zajímá mne, jak pracovníci vnímají dětského klienta, zda zahrnují zájmy a potřeby dětí do nabídky sluţby, protoţe klientem je dle zákonných podmínek pouze matka. V současné době pracuji jako sociální pracovnice v Charitním domě poskytující azylové ubytování pro matky s dětmi a ţeny v tísni v Kroměříţi. K výše zmíněnému tématu mne také vedl fakt, ţe na AD v Kroměříţi je mnohdy ubytováno více dětí neţ samotných klientů. Tuto skutečnost potvrzuje vlastní výzkum, prostřednictvím kterého jsem zjistila, ţe na AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji je ubytováno pouze 37 % dospělých klientů z celkového počtu ubytovaných. Zbylých 63 % tvoří dětští klienti, o kterých se legislativa v podmínkách poskytování sociální sluţby nezmiňuje, čímţ se tyto děti řadí do tzv. sekundární skupiny. V teoretické části nastíním krizi rodiny, kterou je dítě zasaţeno. V této situaci děti ztrácí pocit bezpečí, jistoty a často i fyzický domov. Na azylové domy přicházejí děti v různých věkových kategoriích a s rozdílným potencionálem, z čehoţ plyne bezpodmínečný individuální přístup. Výzkumná část je spíše deskriptivní a budu v ní vycházet z následujících hypotéz: 1. Materiální vybavení AD je přizpůsobeno dětem, 2. AD pracují s dětmi v rámci fakultativních nebo doplňkových sluţeb, 3. AD mají pedagogicky zaměřeného pracovníka, 4. AD mají ve svých vnitřních předpisech ukotvené metody práce s dětmi.
6
Tato část je rozdělena do tří částí. V první představím poslání, cíle, cílové skupiny a prostory sledovaných azylových domů. Chci zjistit, jak se přítomnost dětí objevuje v písemné formě vnitřních dokumentů a v materiálním vybavení jednotlivých zařízení. Druhá část je komparativní, kde srovnávám a vyhodnocuji
informace získané
z rozhovorů s vedoucími azylových domů. Třetí část obsahuje informace z mého pozorování při návštěvách jednotlivých zařízeních.
7
2 Teoretická část V teoretické části nastíním krizi rodiny, která vede k sociálně patologickým jevům jako je například bezdomovectví, osamělé rodičovství, mnohoproblémové rodiny, rodina v rozvodu a zanedbávané, zneuţívané a týrané dítě. Dále se zabývám legislativou pro provozování AD, kterou upravuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Jelikoţ je má práce zaměřena na dítě v azylovém domě, tak v jedné kapitole popíši ţivot dětí na AD. Kaţdé dítě má své práva, která jsou ukotvena v Úmluvě o právech dítě a na jejich dodrţování dohlíţí sociálně právní ochrana dětí. Dítě, které je díky rodinné situaci nucené odejít s matkou na AD, je ohroţené na svém vývoji. Vývojová stádia osobnosti srovnávám dle Sigmunda Freuda, Erika Eriksona a Jeana Piageta, kteří konfrontují dítě se společností. Interakce mezi vývojovými stádiem a sociální situací, ve které ţije má přímý vliv na sebepojetí dítěte a jeho budoucí schopnost orientovat se v mezilidských vztazích. Na utváření sebepojetí u dětí mají nesporně vliv rodiče. Rodičovská zodpovědnost je ukotvena v zákoně o rodině. Pokud rodiče nezvládají svou péči o děti, tak mají k dispozici širokou škálu metod a sluţeb na zlepšení jejich rodičovských kompetencí. Rodičům mohou být nápomocni ve zvládání jejich rodičovské zodpovědnosti pracovníci sociálně právní ochrany děti, poradenská pracoviště nebo nejrůznější neziskové organizace.
2.1 Rodina Rodina je unikátní a nenahraditelnou institucí proto, ţe optimálně spojuje osobní zaujetí dospělých i dětí. Mezi základní funkce rodiny patří funkce výchovná, vyţivovací, emocionální a zajišťující pocit bezpečí. Dítě nemůţe získat pocit jistoty pokud necítí jistotu v blízkých lidech. Dítě si nemůţe osvojit ţádoucí dovednosti, postoje a hodnotovou orientaci, aniţ by bylo vystaveno trvalému působení angaţovaných dospělých pečovatelů. Pro dospělé je rodina také těţko postradatelnou institucí, protoţe je zdrojem podpory. Dítě je v současnosti především citovou investicí. Z čistě ekonomického hlediska je dítě investice velká a nevratná. Nyní však přibývá dětí vyrůstajících v neúplných rodinách. Ve zdrcující většině je v nich pečovatelem matka (Matoušek 2003, s. 182-183).
8
2.2 Krize rodiny Krize je situace, která postihuje nejen společnost a její instituce, ale především sociální skupiny a jedince. Pojem krize zahrnuje všechny situace, při kterých se něco závaţně mění a tato změna je doprovázena negativními emocemi (Štěpánková a kol. 2004, s. 15). V současné době rodiny nejsou zakládány pro reprodukci, ale kvůli uspokojování citových potřeb partnerů. Neustále tedy roste počet rodin, jejichţ základem není manţelství, ţe partnerské vztahy jsou stále méně stabilní a existuje mnoho rodin jednorodičovských. Přitom kořeny vedoucí ke společenskému vyloučení jsou právě v dětství, kdy dítě rodinu potřebuje (Hradečtí 1996, s.33). S krizí rodiny přímo či nepřímo souvisí ţivot dítěte v nepřirozených podmínkách: a) neúplná rodina (jeden z rodičů dítěti chybí), b) rekonstruovaná rodina (dítě je často dezorientováno sloţitými vztahy při opakovaných manţelských vztazích rodičů), c) neformální rodina (při partnerské nestálosti dítě strádá láskou), d) dětské domovy (dítě je do své plnoletosti hmotně zaopatřeno, ale neví, jak má fungovat domácnost, po dosaţení plnoletosti je hmotně odkázáno jen na sebe ale nedovede zpravidla zaloţit funkční domácnost ani obhospodařovat svůj rozpočet), e) děti ulice (dítě povaţuje ulici za svůj domov, ţije mimo společnost dospělých, jen občas tráví určitou dobu v instituci), f) děti na ulici (dítě se pravidelně stýká s rodinou, na noc se vrací domů, ale většinu dnů tráví mimo domov na veřejných prostranstvích), g) závislosti na alkoholu, drogách, výherních automatech. Dítě ţijící v nepřirozených ţivotních podmínkách bývá často v dospělosti ohroţeno společenským vyloučením (Hradečtí 1996, s. 33). Krize a její zvládání představuje prověrku vlastních adaptačních moţností jedince. Také je to prověrka přirozeného sociálního okolí – rodina, příbuzní, přátelé, coţ je neformální pomoc. Do této formy pomoci zahrnujeme i obranné mechanizmy – útok,
9
únik, represe, suprese, regrese, inverze, popírání, racionalizace, introjekce, projekce a sebeobviňování - coţ jsou stabilní dispozice jedince reagovat určitým způsobem na ţivotní situace (Štěpánková a kol. 2004, s.35 – 36). Oproti neformální pomoci dle Štěpánkové a kol. (2004, s. 39) formální pomocí v krizi rozumíme především institucionalizovanou pomoc, která bývá označována jako krizová intervence.
2.2.1 Sociálně patologické jevy Pokud členové rodiny nejsou schopni krizi zvládnout s pomocí formální či neformální pomoci, tak jsou ohroţeni sociálně patologickými jevy jako je bezdomovectví, osamocené nebo mnohoproblémové rodičovství. Mnohdy se setkáme i s rodinou v rozvodu a zanedbávaným, zneuţívaným či týraným dítětem.
2.2.1.1 Bezdomovectví Bezdomovectví se ukazuje extrémním projevem společenského vyloučení. Kdo je bezdomovec? Obecně lze říci, ţe je to člověk bez domova. Domovem můţeme rozumět přímo fyzický byt, který nám poskytuje střechu nad hlavou a ochranu před zimou či deštěm. Domov v širším slova smyslu je místo, které nám zajišťuje soukromí, zázemí, bezpečí a prostor pro setkávání s blízkými lidmi. Širší pojetí domova souvisí nejen s fyzickým místem, ale i s mezilidskými vztahy. Ztratíme-li domov, neztrácíme jen střechu nad hlavou, ale ohroţeny či narušeny jsou i tyto vztahy (Hradečtí 1996, s. 3542). Ke srovnání Jedlička a kol. (2004, s. 442) definuje domov z filozofického hlediska jako místo, kam se člověk můţe vrátit a z psychologického pohledu je to místo, kde jedinec proţívá pocit zázemí a citového zakotvení.
Některé klientky azylových domů mají střechu nad hlavou či domov, ale z nejrůznějších příčin je nemůţou uţívat nebo jim ztráta tohoto bydlení aktuálně hrozí. Do postavení bezdomovce se dostávají i v případě, ţe jejich obydlí je technicky neobyvatelné (Hradečtí 1996, s. 35-42).
10
Dle Hradečtí (1996, s. 36 - 42) bezdomovce můţeme rozdělit do tří skupin: a) Bezdomovci zjevní – osoby ţijící na ulici, na nádraţích, v noclehárnách, azylech, squatu. b) Bezdomovci skrytí – lidé bez přístřeší, kteří se z nejrůznějších důvodů neobrací na veřejné sluţby, aby nalezli nocleh. Patří sem také lidé, kteří bydlí u přátel či příbuzných. c) Bezdomovci potencionální – ţijí v různě těţkých podmínkách, které mohou reálně vést ke ztrátě bydlení. Můţeme sem také zařadit ty, kteří čekají na propuštění z různých ústavů, vězení, migranty a exulanty.
Faktory vedoucí k bezdomovectví Faktory vyvolávající bezdomovectví lze posuzovat z několika stran. Hradečtí (1996, s. 43-44) rozdělují faktory objektivní a faktory subjektivní. a) Faktory objektivní – jsou ovlivněny sociální politikou státu, působí na boj s nezaměstnaností, s vyloučením, na sociální ochranu, na zabezpečení ve stáří, v nemoci, na začleňování mládeţe na trhu práce, apod. Význam objektivních faktorů je také v jejich působení na legislativu (sociální zákonodárství), na rovnost ţen a muţů, na integraci invalidů, na kriminalitu. b) Faktory subjektivní – jsou ovlivněny jednotlivci, rodinami, společenskými skupinami, jejich schopnostmi, rysy, temperamentem, charakterem, věkem, apod. Lze je uspořádat do čtyř kategorií: -
faktory materiální (ztráta bydlení, nejisté bydlení, ztráta zaměstnání, dlouhodobá
nezaměstnanost,
nedostatečné
příjmy,
zadluţenost,
neschopnost obhospodařovat vlastní rozpočet, tragická událost ve formě ztráty ţivitele, majetku, apod.), -
faktory vztahové (změny struktury rodiny, rodinné nebo manţelské problémy, diskriminace ţeny, porušené vztahy mezi partnery, mezi rodiči a dětmi, mezi dětmi a rodiči, rozvod manţelů, rozchod partnerů, rozdělení nebo rozpad rodiny, násilí v rodině, sexuální zneuţívání a znásilnění, osamělost),
11
-
faktory osobní (mentální retardace, duševní či tělesná choroba, nesamostatnost, invalidita, alkoholismus a další závislosti, hráčství, sociální nezralost),
-
faktory institucionální (propuštění z ústavu, z vězení, opuštění dětského domova).
Ke srovnání dle Marka a kol. (2012, s. 16-20) příčiny bezdomovectví jsou primární, sekundární a terciární. V primárních příčinách by měl především reagovat sociální systém a pomoci v řešení nepříznivých ţivotních událostí. V sekundárních příčinách by měl klient pochopit, proč zůstává na ulici a zjistit, ţe tyto překáţky jsou překonatelné. Do terciárních příčin patří neschopnost v zajištění si určité pozice ve společnosti.
2.2.1.2 Osamocené rodičovství Osamocené rodičovství přináší váţný společenský problém, který se v podobě psychické, ekonomické zátěţe můţe přenášet na další generace. Osamocení rodiče jsou častěji ohroţeni nezaměstnaností, nedostatečným přístupem k přiměřenému bydlení, sociální izolací, chudobou nebo sociálním vyloučením. Dle Matějčka (1988) in Matoušek (2005, s. 45) mezi základní funkce rodiny patří především zajištění citového zázemí všem svým členům a přípravu dětí pro ţivot ve společnosti. Obě funkce mohou být ohroţeny nedostatkem času, kterého můţe být v rodinách osamocených rodičů méně neţ v rodinách úplných, v nichţ děti mohou získat více pozornosti a péče ze strany obou rodičů. Osamocený rodič můţe být natolik zaneprázdněn vlastní prací a běţnou péčí o domácnost, ţe mu na hraní, učení či povídání s dítětem mnoho času nezbývá. Sociální a psychologické dopady má ovšem i narušení funkce ekonomickozabezpečovací (Matoušek 2005, s. 44 - 45). Osamocení rodiče v případě nízkého sociálního statusu čelí materiálnímu znevýhodnění, a to nejen z důvodu niţších příjmů, ale častěji také kvůli většímu počtu dětí a méně odpovědnému ţivotnímu stylu. Nevýhodná ekonomická situace rodin omezuje moţnosti jejich dětí pro realizaci mimoškolního duševního, kulturního a sportovního rozvoje. Častým problém je nedobytnost výţivného, která ohroţuje uspokojování základních existenčních potřeb neúplných rodin. Problém není jen v materiální oblasti, ale také ve sníţené schopnosti dětí dosáhnout adekvátního vzdělání. 12
V důsledku toho se dítěti nemusí podařit získat znalosti a dovednosti potřebné pro přístup k vyššímu vzdělání. Chudoba je tak spojena s celým řetězcem dalších nevýhod poškozující rodiče i děti (Matoušek 2005, s.45-46). Krebs a kol. (2000, s. 84) chudobu definuje jako jev úzce spojený se sociálně ekonomickým dilematem, a to mezi rovností či nerovností v rozdělování důchodů a bohatství na jedné straně a efektivností na straně druhé. Dle Matouška (2003, s. 81) neexistuje obecně přijímaná koncepce chudoby, ale její kritéria jsou závislá na tradici a na aktuální koncepci sociální spravedlnosti. U osamocených rodičů představuje i značné riziko nezaměstnanost, protoţe případná chudoba se nedotkne jen ţivotní situace rodiče, ale můţe vyvolat i chudobu dětskou. Zaměstnavatelé odmítají matky starající se o dítě právě proto, ţe pečují o dítě bez pomoci druhého rodiče. Tyto rodiny se pak stávají příjemci sociálních dávek a jejich příjmy se pohybují na hranici ţivotního minima. Rodiče tak kromě finanční pomoci potřebují jednak sluţby (sociální, zdravotní či jiné) napomáhající zvládnutí výchovné a zabezpečovací funkce rodiny. Více neţ polovina neúplných rodin vzniká rozpadem manţelství. Nepříznivá finanční situace určitou část bývalých manţelů nutí bydlet ve společném bytě. V kritických případech nabízejí neziskové organizace ubytování v azylových domech pro matky s dětmi. Osamocený rodič můţe také bydlet s rodinnými příslušníky, pokud má s nimi dobré rodinné vztahy. Osamocený rodič je zpravidla nucen v chodu domácnosti zastávat obě rodičovské role, coţ s sebou přináší značné omezení jeho vlastního volného času a omezení sociálních kontaktů převáţně na pracovní a příbuzenské. Další velmi významnou překáţkou je nedostatek finančních prostředků na zaplacení tzv. volnočasových aktivit. Osamoceným rodičům hrozí sociální vyloučení, které bývá zaloţeno na následujících faktorech: příslušnost k národnostní menšině, neuspokojivé bydlení bez základního vybavení, nedostatečné vzdělání, špatný zdravotní stav, ztráta sociálních kontaktů. Mezi uvedené skupiny patří osamělí rodiče, zejména ţeny (Matoušek 2005, s. 46 - 47).
2.2.1.3 Mnohoproblémová rodina „Mnohoproblémová rodina je rodinou, která má dlouhodobě více neţ jeden problémů. Soubor problémů takové rodiny se týká řady jednotlivců i řady sfér 13
rodinného ţivota, přičemţ rodina sama je nedokáţe řešit a nedokáţe vyuţít existujících sociálních sluţeb“(Kaplanová 1986 in Matoušek 2005, s. 75). V mnohoproblémových rodinách (dále jen MPR) se setkáváme se zločinností, závislostí na návykových látkách, nezaměstnaností, prostitucí, časným těhotenstvím, týráním nebo zneuţíváním jednotlivých členů rodiny. U dětí v MPR se objevuje záškoláctví, výchovné problémy či poruchy chování. MPR vyhledá pomáhající organizaci v krizi.
Ta kdyţ odezní, kontakt do další krize upadá. Proto Kagan,
Schlosbergová (1989) in Matoušek (2005, s. 76) MPR nazývají rodinou v opakujících se krizích. Matoušek (2005, s. 77) uvádí, ţe traumata a ztráty v MPR jsou tak časté, ţe členové rodiny se mohou zdát vůči nim zdánlivě imunní. Na ztráty reagují agresivním chováním, nejsou „proţity do konce“ a ani vyuţité k osobnímu růstu.
2.2.1.4 Rodina v rozvodu Rozvod není jen právním aktem, ale vyvolává hluboké emoční reakce. Rozvod se objevuje v manţelstvích, která byla uzavřena u mladých lidí. Vyskytuje se i v manţelstvích vyššího věku, kde se partneři znali krátce před sňatkem a uzavřeli ho pod tlakem těhotenství či traumatu z předcházejícího rozchodu (Matoušek 2005, s. 61). Matoušek (2005, s. 62 – 64) uvádí několik příčin vedoucích k rozvodovému řízení: -
nezvládání nároků rodinného ţivota spojených s péčí o dítě,
-
uvědomění si rysů partnera, které byly přehlíţeny, např. ţárlivost, závislosti, podvodník, aj.,
-
vyčerpání vztahu, které přichází v době, kdy děti dospěly a partneři nemohou najít společný program.
Pro dítě je separace rodičů jednou z nejběţnějších traumatizujících událostí, s kterou se můţe setkat. Děti, které proţily rozvod rodičů, mají velkou pravděpodobnost, ţe se u nich objeví emoční potíţe nebo problémy s chováním neţ je běţné u většiny populace. Pokud se rodiče rozvádějí, tak jde většinou o déletrvající potíţe v jejich vztahu, které se ve většině případů odehrávají před dítětem (Elliott, Maurice 2002, s. 100).
14
Rozvod je náročná ţivotní situace, za kterou dítě proţívá pocity viny. Dítě se nepodaří udrţet mimo rodičovský konflikt, které cítí hrozbu ztráty. Postavení dítěte při neb o po rozvodu dle Matouška (2005, s. 66 - 67) je následující: -
rodiče se dokáţou domluvit na pravidelném kontaktu s dítětem, který dodrţují a nepomlouvají se před ním navzájem,
-
dítě je vyuţíváno jako nástroj pomsty,
-
rodič, který se s rozvodem nemůţe smířit, se snaţí přes dítě s druhým rodičem udrţet kontakt,
-
dítě je prostředníkem komunikace mezi rodiči,
-
dítě se můţe stát náhradním partnerem,
-
rodiče jsou pohlceni natolik svými problémy, ţe je dítě zanedbáváno.
2.2.1.5 Zanedbávané, zneužívané či týrané dítě V současné době špatným zacházením s dítětem se rozumí úmyslné nebo neúmyslné chování pečující osoby, které můţeme rozdělit do čtyř typů: -
tělesné týrání – bití, odpírání jídla a tekutin, vystavování chladu,
-
sexuální zneuţívání – sexuální styk mezi příbuznými, účast dětí na pornografii,
-
zanedbávání – opomíjení významných potřeb,
-
emoční týrání – neustálá kritika, poniţování.
Rodiče týraných a zneuţívaných dětí často tohle jednání také zaţili během jejich dětství. Mají nízkou frustrační toleranci a reagují na dítě i dospělého partnera agresivně. Není lehké posoudit a dokázat špatné chování vůči dítěti. Pro posouzení takového chování neexistují přesná kriteria toho, co ještě je a co uţ není přijatelné a ani zákon to přesně nedefinuje. Tato kriteria se také mohou lišit v souvislosti se sociálním prostředím. Při posuzování špatného zacházení s dítětem musíme brát v úvahu závaţnost zneuţívání, častost těchto projevů, věk dítěte a vyspělost dítě (Matoušek 2005, s. 27 – 32).
15
2.2.1.6 Základní metody hodnocení rodin Při posuzování rodiny je vhodné pouţít více metod neţ jen jednu a hodnocení by mělo provádět více lidí. Matoušek, Pazlarová (2010, s. 112-113) uvádějí základní metody hodnocení rodin: -
rozhovor týkající se vlastního chování posuzovaného člena rodiny,
-
rozhovor týkající se chování jiných členů rodiny a fungování rodiny jako celku,
-
pozorování spontánní interakce rodiny,
-
pozorování interakce navozené určitým zadáním,
-
dotazníky a testy,
-
konstrukce genogramu zobrazujícího příbuzenské vztahy mezi členy rodiny,
-
strukturované techniky,
-
rozbor dokumentů,
-
ekomapa.
2.3 Legislativní podmínky 2.3.1 Úmluva o právech dítěte Není to tak dlouho, kdy si lidstvo (rozumějme dospělí) mysleli, ţe svoboda myšlení, projevu či třeba právo na vlastní názor děti mít nemohou. Ochrana cti, lidské důstojnosti, svoboda projevu, myšlení, svědomí a náboţenství, doplněná o právo na vlastní názor představuje skutečně jeden z vrcholů moderního, liberálního a právního názoru na postavení dítěte (Bůţek, Michalík 1999, s. 54). Kaţdé dítě má právo na ochranu svých práv, které upravuje Úmluva o právech dítěte. Byla vyhlášena Valným shromáţděním OSN 20. listopadu 1989 v New Yorku. Podle odstavce I. čl. 1 se pro účely této Úmluvy dítětem rozumí kaţdá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenţ se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaţeno dříve. 16
Úmluva o právech dítěte je zaloţena na čtyřech základních principech: 1. Právo na přeţití - zaručuje zachování ţivota a uspokojení základních potřeb dítěte. 2. Právo na rozvoj – umoţňuje harmonický rozvoj dítěte včetně práva na vzdělání, volný čas a na svobodu myšlení a vyznání. 3.
Právo na ochranu – chrání dítě před násilím, všemi druhy zneuţívání a zanedbávání.
4. Právo na účast – dává dítěti moţnost vyjádřit svůj názor ve všech záleţitostech, které se ho týkají.
2.3.2 Sociálně právní ochrana dětí Problémy, kvůli kterým se sociální pracovníci s rodinami setkávají, jsou většinou problémy dětí nebo dospívajících. Hodnocení rodiny dle Matouška (2003, s. 189) vţdy probíhá v kontextu souboru očekávání, který je tvořen očekáváním: -
subjektu, který zřídil příslušnou sluţbu hodnotící rodinu,
-
toho, kdo dal podnět k hodnocení rodiny,
-
toho, kdo rodinu hodnotí,
-
členů rodiny.
„Sociálně-právní ochrana dětí představuje zajištění práva dítěte na ţivot, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a ţivot v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboţenství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneuţíváním nebo vykořisťování“ (www.mpsv.cz/cs/14304). Sociálně-právní ochranu dětí (dále SPOD) upravuje zákon č. 359/1999 Sb. O sociálně právní ochraně dětí, který v § 1 vymezuje SPOD jako: a) ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, b) ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, c) působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.
17
Mezi hlavní principy SPOD dostupné na (www.mpsv.cz/cs/14304) patří: -
nejlepší zájem, prospěch a blaho dětí,
-
poskytování všem dětem bez rozdílu a bezplatně,
-
preventivní působení na rodinné vztahy
-
ochrana dětí před sociálně patologickými jevy,
-
brát ohled na ţádoucí kontinuitu ve výchově dítě a na jeho etnický, náboţenský, kulturní a jazykový původ,
-
v případě osvojení dítěte do ciziny respektovat princip subsidiarity,
-
u orgánů SPOD povinnost sledovat výkon ústavní nebo ochranné výchovy, kde tato výchova byla stanovena.
Cílem SPOD je také sanace rodin. Dle zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí v § 4 (1) SPOD zajišťují: a) krajské úřady, b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, c) obecní úřady, d) ministerstvo, e) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
2.3.3 Rodičovská odpovědnost Rodičovskou odpovědnost upravuje zákon 94/1963 Sb. o rodině, která je v § 31 vydefinovaná jako souhrn práv a povinností: a) při péči o nezletilé dítě zahrnující především péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, b) při zastupování nezletilého dítěte, c) při správě jeho jmění.
18
Rodičovské chování má instinktivní , vrozenou bázi a je spojeno s dětskou zkušeností rodiče. Matoušek, Pazlarová (2010, s. 47) uvádí tzv. výchovné předpoklady rodičů: -
osobnost rodiče – jeho zralost, stabilita, odolnost prosti stresu,
-
vztah rodiče k dítěti – síla vazby, citlivost na potřeby dítěte, účast na péči o dítě,
-
mravní úroveň rodiče – způsob kontaktu s druhým rodičem, respekt k právům druhých, popř. kriminalita,
-
ohled na právo dítěte stýkat se s druhým rodičem,
-
vztah dítěte k rodiči – kvalita a intenzita vazby na rodiče,
-
způsobilost rodiče slouţit jako vzor pro vytvoření role dospělého muţe, resp. ţeny,
-
úroveň vzdělání a inteligence rodiče,
-
šíře a dostupnost rodinného zázemí rodiče,
-
moţnost rodiče zachovat dítěti stálé prostředí,
-
ekonomická situace rodiče.
Rodič, který nemá schopnost sladit se s dítětem, ať uţ trvale, či pod vlivem aktuálního stresu, buď dítě zanedbává, nebo se vůči němu chová negativně. Chování rodiče, který nebere ohledy na potřeby dítěte, vyvolává u dítěte rozladění, jeţ můţe mít charakter hyperaktivace nebo naopak útlumu. Taková reakce dítěte můţe posilovat neadekvátní jednání rodiče a vést k násilnému chování vůči dítěti či k jiným formám špatného zacházení s dítětem (Matoušek, Pazlarová 2010, s. 49). Gaudin, Polansky (1996) uvádějí in Matoušek, Pazlarová (2010, s. 49) typické charakteristiky pro zanedbávající rodiny: -
špatně zvládají provoz domácnosti, fungování domácnosti je chaotické,
-
chybí jim vedení ve smyslu absence rodinné autority,
-
vykazují více zdravotních problémů,
-
jsou hůře schopny řešit konflikty,
-
jsou méně soudrţné,
19
-
méně vyjadřují své pocity ve slovech.
Při hodnocení rodin zanedbávajících péči o děti by měl být kladen důraz na schopnost rodiny zvládnout domácnost, na existenci rodinné autority, na soudrţnost a vzájemné citové vazby mezi členy rodiny a na schopnost vyjadřovat pocity.
2.3.4 Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách V České republice byla struktura a poslání jednotlivých druhů sociálních sluţeb pro sociálně vyloučené vydefinována aţ v roce 2006 Zákonem 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Smyslem tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování, a to z různých důvodů jako je věk, zdravotní postiţení, nedostatečně podnětné sociální prostředí, krizová ţivotní situace a mnoho dalších příčin. Situace lidí bez domova je závaţným sociálním problémem. Řešení tohoto problému není moţné bez široké spolupráce všech zainteresovaných orgánů, organizací a zařízení. V současnosti si kaţdý zájemce o sociální sluţbu sjednává její obsah s poskytovatelem samostatně v rámci smlouvy o poskytování sociální sluţby. Smlouva o poskytování sociální sluţby představuje výrazný prvek zákona č. 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách. Od roku 1988 aţ do konce roku 2006 byly sociální sluţby (tehdy sluţby sociální péče) poskytovány převáţně na základě rozhodnutí příslušného veřejnoprávního orgánu (Michalík 2008, s. 3).
2.3.4.1 Azylové domy Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách určuje samotné poskytování sociální sluţby Azylové domy v § 57, které poskytují pobytové sluţby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Sluţba obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zvládání a zajištění stravy, b) poskytnutí ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí. 20
2.3.4.2 Specifika azylových domů Zákon 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách nedefinuje specifika azylových domů, coţ si ale kaţdý azylový dům upravuje sám pomocí vnitřních metodik. V azylových domech pro matky s dětmi je ubytování poskytováno na základě smlouvy formou samostatného pokoje nebo bytové jednotky, kde matka sama pečuje o své děti. Do azylu přicházejí klientky z nejrůznějších příčin, společný je pouze následek – ztráta bydlení či domova. Jako důvod nejčastěji uvádějí rozpad rodiny, manţelství či partnerského vztahu, domácí násilí, ztrátu bydlení v důsledku špatného právního povědomí při uzavírání různých smluv, nucené vystěhování z bytu nezřídka pro dluhy. Některé klientky přicházejí z jiných azylových domů, kde jim skončila maximální doba pobytu, výjimkou nejsou těhotné dívky, které před časem opustily dětský domov. Občas přijde matka po výkonu trestu, která ţádá o navrácení dětí do své péče. Orgány sociálně právní ochrany dětí doporučují ubytování matek, které mají problematické zázemí nebo jejichţ péče o děti vykazuje váţnější nedostatky. Tyto pobyty pak mají také diagnostickou funkci – matka pod dohledem pracovníků musí prokázat, ţe je schopná se o děti postarat. Kromě klientek, které samy ţádají o ubytování, se tak setkáváme také s tzv. klientkami nedobrovolnými. Specifikem některých azylových domů je pomoc obětem obchodu s bílým masem, tedy ţenám, které byly nuceny k prostituci. Přestoţe nesplňují jednu z hlavních podmínek – nepřichází se svými dětmi, mají azylové domy dobré podmínky pro poskytnutí pomoci těmto ţenám. Především spolupráce v rámci celé sítě umoţňuje jejich bezpečný úkryt před často organizovanými skupinami násilník (Vymazalová 2006, s. 22-24).
2.3.4.3 Děti v azylových domech pro matky s dětmi Spolu s klientkami přichází do azylového domu také jejich děti všech věkových kategorií, mnohé se narodí matkám během pobytu. Dětští klienti s sebou přinášejí specifické nároky na provoz zařízení, materiální vybavení a v neposlední míře na odbornost personálu a jeho schopnost vytvářet dětem potřebné zázemí i podnětné prostředí. Kvalita mateřské péče o děti je v azylovém domě pod drobnohledem jak pracovnic zařízení, tak dalších institucí, které s AD spolupracují. Jedná se především o
21
orgány sociálně právní ochrany dětí. Mnohé z matek mají soudně stanoven dohled nad výchovou, jiné přichází na doporučení institucí právě proto, aby prokázaly, ţe péči o potomky zvládnou. Mnohé z dětí vyţadují zvláštní péči. Prochází spolu se svou matkou těţkým ţivotním obdobím, jejich problémy často stojí na okraji matčiných starostí o zabezpečení rodiny. Některé mají výchovné problémy, jiné jsou agresivní, mohou se projevit nejrůznější fyzické či psychické problémy. Azylový dům by měl mít kontakty na státní i jiné organizace poskytující pomoc dětem v různých situacích. Jedná se nejčastěji o psychology, pediatry, dětské psychiatry, školská zařízení v regionu, soudy, Fond ohroţených dětí, linky bezpečí, pedagogicko psychologické poradny, střediska volného času, kluby mládeţe a v neposlední řadě také orgány sociálně právní ochrany dětí, včetně policie (Vymazalová 2006, s. 22-24).
2.4 Vývoj dítěte Citlivým tématem u řady dětí vyrůstající v nevhodném rodinném prostředí či zcela mimo rodinu je jejich sebehodnocení. Od útlého dětství si dítě na základě zpětné vazby od rodičů vytváří obraz o sobě samém, o svých kvalitách a hodnotě pro ostatní. V případě špatného zacházení a nevhodných ţivotních podmínek dítě nemá šanci si takový reálný obraz vytvořit. Nepřiměřené sebehodnocení bývá uváděno jako jeden z typických znaků psychické deprivace či subdeprivace. Nepřiměřeně nízké či naopak přehnaně vysoké sebehodnocení se promítá do mnoha oblastí ţivota dítěte, a proto je nezbytné znát úroveň sebehodnocení dítěte (Matoušek, Pazlarová 2010, s. 134). Výchova dětí má dvě stránky. Jednou z nich je stanovení pravidel a důsledků za jejich nedodrţení. Druhá stránka výchovy zahrnuje to, ţe jim vštěpujeme pozitivní představu o sobě, tzv. sebepojetí. Děti, které o sobě mají pozitivní představu, se chovají lépe neţ děti, které o sobě mají negativní představu. To však nemusí znamenat, ţe všechny děti s nízkým sebevědomím se chovají špatně. Děti s poruchami chování častěji mívají nízké sebevědomí (Koenig 2004, s. 59). Osobnost můţeme definovat jako duševní a tělesné vlastnosti člověka, které ovlivňují jeho společenské vztahy. Osobnost dítěte utváří osobnostní charakteristiky, do kterých patří temperament, emocionalita a postoje.
22
-
Temperament - je ovlivněn nervovou soustavou, takţe se projevuje od narození.
-
Emocionalita - spadá zde trvalá nálada, proţívání citů, délka citových reakcí, jejich intenzita a situační přiměřenost.
-
Postoje – vyjadřují naše hodnocení okolního světa. U dětí vyrůstajících v dlouhodobě nedostatečně funkční rodině je pravděpodobné, ţe si osvojí kulturně či společensky neţádoucí postoje (Matoušek, Pazlarová 2010, s. 133-134).
2.4.1 Pojetí vývoje osobnosti Sigmund Freud in Jedlička a kol. (2004, s. 22-23) zastává názor, ţe dětské zkušenosti vytěsněné do nevědomí významně ovlivňují utváření osobnosti. V prvním roce ţivotě (orální stádium) má dítě potěšení z péče a sání. Ve druhém roce (anální stádium) dítě pociťuje radost při uvolňování nebo kontrole svých vnitřností. Od tří do pěti let (falické stádium) si dítě uvědomuje své genitálie a dochází k rozpoznání rozdílu mezi pohlavími. Děti si touţí přivlastnit rodiče opačného pohlaví. Od šesti do sedmi let (latentntí fáze) sexuální potřeby dřímají a rozvíjí se především dovednosti důleţité pro zvládnutí prostředí. V adolescenci (genitální stádium) lidé usilují o oboustranně uspokojující sexuální vztahy a o zralou lásku. Ve srovnání Eriksonova koncepce vývoje osobnosti in Jedlička a kol. (2004, s. 24-27) závisí na utváření identity v osmi fázích biologického vývoje. 1. Důvěra versus nedůvěra – odehrává se zhruba do 1 roku. Na péči matky závisí, zda se u dítěte rozvine smysl pro bezpečí. 2. Autonomie versus pochybnosti a stud – probíhá zhruba od 1 do 3 let. Rozvíjí se samostatnost dítěte. Nabývá-li dítě při počátečních pokusech o autonomii negativní zkušenosti, ztrácí sebedůvěru. 3. Iniciativa versus provinění – probíhá od 4 do 6 let. Toto období se vyznačuje představivostí a aplikací kontrolních mechanismů. U dítěte se objevuje konflikt mezi vlastní iniciativou a pocity viny.
23
4. Přičinlivost versus méněcennost – je od 6 do 12 let. Dítě si osvojuje hodnoty své vlastní kultury a učí se respektovat formy vzájemných vztahů. Dítě se snaţí něčemu naučit,ale vyţaduje ocenění, coţ posiluje jeho sebedůvěru. Naopak pocity selhání vyvolávají ztrátu sebevědomí. 5. Identita versus zmatek – probíhá v období adolescence. Toto období se vyznačuje hledáním vlastní identity většinou prostřednictvím vrstevníku, od kterých očekává podporu sebedůvěry. 6. Intimita versus izolace – od konce adolescence do mladší dospělosti. Jedinec zde rozvíjí svůj intimní ţivot. Je připraven rozvinout své city i přes nutné kompromisy. Opakované nezdary v navazování důvěrných vztahů posilují nejistotu. 7. Rozplozování versus vstřebávání – patří ke střednímu věku. Jedinec chce, aby ho někdo potřeboval. Jiní mohou proţívat ochuzení a stagnaci. 8. Integrita „já“ versus zoufalství – probíhá v nejvyšším věku. Pokud jedinec přijme svůj ţivot, dosahuje integrity. Nedostatek integrity vyvolává strach ze smrti. J. Piaget in Jedlička, R. a kol. (2004, s. 33-34) představuje vedle S. Freuda nejvýznamnějšího autora o dětském vývoji. Dle J. Piageta se dítě do dvou let (senzomotorické stádium) orientuje ve světě prostřednictvím svých smyslů. Od dvou do sedmi let (předoperační stádium) se dítě učí jazyk a na závěr tohoto období se umí orientovat v symbolech. Mezi sedmým a jedenáctým rokem (konkrétní operační stádium) se u dítěte rozvíjí logické myšlení. Zhruba od jedenácti do patnácti let (stádium formálních operací) jiţ jedinec dokáţe myslet v abstraktních pojmech a vynášet vlastní soudy o soudech obecných. Bronfenbrenner in Jedlička a kol. (2004, s. 35-36) uvádí dvě základní propozice, které jsou důleţité pro vývoj v raném dětství: 1. Dítě potřebuje trvalý, iracionální zájem jednoho nebo více pečujících dospělých, kteří se budou věnovat společným aktivitám s dítětem. 2. Aby se jeden nebo více dospělých mohli věnovat péči a vzájemným aktivitám s dítětem, potřebují veřejnou ochranu, aby bylo moţné vytvořit příleţitosti, zdroje, vhodné příklady a především uvolnit čas pro rodičovství.
24
3 Praktická část 3.1 Teorie k výzkumné části Z teoretické části jsme se dozvěděli, ţe pokud rodič s dítětem z nejrůznějších důvodů ztrácí domov, vţdycky je dítě situací zasaţeno. Ztrácí své jistoty a pocit bezpečí, který je důleţitý pro matku i dítě. Pokud se v této neúplné rodině začnou hromadit problémy, mohou se u jejich členů projevit sociálně patologické jevy vedoucí k mnohoproblémovým rodinám. Do azylových domů přichází s matkou děti různého věku, v různých vývojových stádiích a s různými potřebami. Z tohoto důvodu vyvstává nutnost naprosto individuálního přístupu k dítěti. Měli bychom se u dítěte snaţit minimalizovat vliv událostí, kterými dítě s rodičem prošlo. Uspokojování jejich potřeb musíme brát v reálném čase „tady“ a „teď. Poslední oblast se dívá do budoucna, aby se nastartovaly pozitivní procesy a rozvoj dítěte, který jde dál. S odbornou pomocí by se tato krizová situace měla stát pro dítě jen epizodou s pozitivním výhledem do budoucna.
3.2 Výběr vzorku Ve svém tématu jsem se zaměřila na zmapování práce s dětmi na azylových domech pro matky s dětmi ve Zlínském kraji. Zlínský kraj jsem zvolila z toho důvodu, ţe pracuji na AD pro matky s dětmi a ţeny v tísni v Kroměříţi, který patří do výše zmíněného regionu. Do Zlínského kraje spadá celkem sedm azylových domů pro matky s dětmi. Jednotlivým azylovým domům jsem ve své výzkumné části, z důvodu lepší orientace a zpracování, přidělila následující kódy: 1. Azylový dům pro ţeny a matky s dětmi, o.p.s. Vsetín = AD 1, 2. Azylový dům pro matky s dětmi v tísni Uherský Brod = AD 2, 3. Azylový dům pro matky s dětmi Valašské Meziříčí = AD 3, 4. Petrklíč – azylový dům pro ţeny a matky s dětmi Uherské Hradiště = AD 4, 25
5. Nový domov Otrokovice = AD 5, 6. Charitní dům – azylové ubytování pro matky s dětmi a ţeny v tísni Kroměříţ = AD 6, 7. Charitní domov pro matky s dětmi Zlín = AD 7. Kaţdé zařízení jiţ budu uvádět pod jeho kódem. Ve vyhodnocování většinou uvádím AD pro matky s dětmi, i kdyţ si uvědomuji skutečnost, ţe AD 5 má registraci i pro otce s dětmi v jejich péči. V úvodu své práce uvádím, ţe jsem si zvolila téma mé absolventské práce Dítě v azylovém domě, protoţe v AD pro matky s dětmi je ve většině případech ubytovaných více dětí neţ samotných klientek. Pro názornost přikládám níţe uvedenou tabulku, kde počty dětí a počty klientek vyjádřené i v procentech, jsem získala v rámci realizace výzkumu. Tabulka č. 1: Poměr klientek a dětí v jednotlivých zařízeních
Počet klientek
Počet dětí
AD 1
3
4
AD 2
8
19
AD 3
12
31
AD 4
7
10
AD 5
5
13
AD 6
20
17
AD 7
10
15
Celkem
63
109
Procenta
37%
63%
3.3 Popis realizace Můj kvalitativní výzkum se skládá celkem ze tří částí. V první části jsem studovala název, poslání, cíl a cílovou skupinu, coţ patří mezi základní povinnosti zařízení dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách, tzv. veřejný závazek.
26
Informace jsem čerpala z prezentací jednotlivých zařízení na internetu. Do této části jsem zahrnula i prostory zařízení, které jsem viděla při mých návštěvách. Ze zjištěných informací jsem vytvořila tabulky, kde jsem metodou srovnávání a kontrastů vyvozovala závěry. Ve druhé části, po doslovném přepsání rozhovorů s vedoucími zařízení, jsem se rozhodla text analyzovat podle otevřeného kódování, abych zdůraznila podstatné informace. Kódování mi pomohlo získat okruh obecných kategorií: -
registrace sluţby, popř. moţnost vyuţití jiné sluţby přímo v budově a pověření k SPOD,
-
organizace aktivit pro děti na AD,
-
vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD,
-
personální zabezpečení aktivit pro děti,
-
spolupráce AD v rámci péče o dítě,
-
finanční zabezpečení aktivit pro děti,
-
metody práce v rámci péče o dítě,
-
vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi na AD.
Dle těchto kategorií jsem zjištěné informace z rozhovorů převedla do významových jednotek, z kterých jsem sestavila tabulky. Poté jsem opět metodou srovnávání a kontrastů tabulky vyhodnocovala a vyvozovala závěry. Při rozhovorech s vedoucími jednotlivých zařízení jsem pouţívala audiozáznam a záznamový arch. Do třetí části spadá mé vlastní pozorování. Při návštěvách zařízení jsem si všímala budovy, prostorů, atmosféry a celkového ţivota v zařízení.
27
4 Výzkumná část 4.1 Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, o.p.s. Vsetín (kód AD 1) 1. část Poslání Posláním azylového domu pro ţeny a matky s dětmi, o.p.s. Vsetín je umoţňovat osobám v nepříznivé sociální situaci, většinou spojené se ztrátou bydlení, zůstat součástí přirozeného společenství a podporovat je v návratu k běţnému způsobu ţivota. Cíl Cílem Azylového domu pro ţeny a matky s dětmi, o.p.s. je ţena nebo matka, která je schopna: zajistit samostatné bydlení pro sebe a děti, aktivně a samostatně řešit své veškeré problémy v běţném ţivotě (finanční, vedení domácnosti, apod.) a řádně pečovat o děti. Cílová skupina Cílovou skupinou jsou ţeny, matky od 18-ti let s dětmi, které jsou oběti domácího násilí, ţeny, matky od 18-ti let s dětmi bez přístřeší nebo ţijící v bytových podmínkách ohroţující zdraví a ţivot, ţeny, matky od 18-ti let s dětmi, které nejsou schopny vlastními silami zvládnout náhlou ţivotní situaci, ţeny, matky od 18-ti let s dětmi ţijící v nevyhovujícím rodinném prostředí včetně případů, kdy je v souladu nepříznivého ţivotního prostředí ohroţen vývoj nebo zdraví dětí. Prostory - 6 bytových jednotek - studovna s PC spojená s hernou - 2x sociální zařízení na chodbě - prádelna - kuchyňka - kočárkárna - hřiště 28
2. část Registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně právní ochraně dětí AD 1 má od roku 1999 zaregistrovanou sluţbu azylového bydlení a od roku 2006 mohou klientky ve stejné budově vyuţívat sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi. AD 1 má také poradenské centrum Centrum pro rodinu. Zařízení má pověření k sociálně právní ochraně dětí. Organizace aktivit pro děti na AD Klientky AD 1 mohou se svými dětmi vyuţívat – besídky, rukodělné činnosti, čtení pohádek, hraní s dětmi, pomoc se školní přípravou dle potřeby, výlety, procházky nebo návštěvy kulturních akcí, besedy či podvečerní čtení. Vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD Pro vedoucí AD 1 jsou volnočasové aktivity pouze doplňkovou sluţbou, díky které by se matky měly naučit vhodně trávit volný čas se svými dětmi. Personální zabezpečení aktivit pro děti Příleţitostné volnočasové aktivity dělají pracovnice azylového domu. Na většinu aktivit ale vyuţívají dobrovolnici nebo spolupráci s terénní sluţbou SAS. Spolupráce AD v rámci péče o dítě AD 1 v rámci péče o dítě spolupracuje s následujícími institucemi a organizacemi – SAS, OSPOD, soudy, Policií, psychologickou ordinací, která je ve stejné budově jako AD 1, právníkem z Centra pro rodinu, PPP, která je také ve stejné budově jako AD 1. Finanční zabezpečení aktivit pro děti AD 1 jiţ několik let získává grant z nadace T. Maxové a od jednotlivých drobných dárců. Metody práce v rámci péče o dítě AD 1 nevyuţívá ţádné specifické metody práce s dětmi. V individuálních plánech matek se ale objevují potřebují jejich dětí.
29
Vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi V domácím řádě se objevuje péče o dítě, ale směrnice, které by přímo upravovaly jednání či práci s dětmi nemají. 3. část Vlastní pozorování Budova AD 1 na mě atmosférou nepůsobila jako typické zařízení azylového domu. Připomínala mi veřejnou instituci, coţ bylo nejspíše způsobeno tím, ţe v jedné budově je sociální sluţba azylové bydlení, SAS pro rodiny s dětmi, Centrum pro rodinu a také psychologické a právnické kanceláře. V zařízení je velký pohyb lidí, přestoţe je azylový dům sám o sobě malé zařízení. Jeho jednotlivé prostory se prolínají s ostatními prostorami v budově. Zvenku ovšem budova působí klidným dojmem, coţ nekoresponduje s atmosférou uvnitř. Přítomnost dětí v zařízení během mé návštěvy byla patrná z jejich obrázků rozmístěných ve studovně spojené s hernou. Budova AD 1 je situovaná v blízkosti centra města. Z tohoto důvodu jsou sluţby ve městě, školy, lékaři, obchody, apod. pro klientky pěšky dobře dostupné.
4.2 Azylový dům pro matky s dětmi v tísni Uherský Brod (kód AD 2 ) 1. část Poslání Azylový dům pro matky s dětmi v tísni Uherský Brod poskytuje v nepřetrţitém provozu pobytovou sluţbu matkám s nezaopatřenými dětmi a těhotným ţenám, které se ocitly v krizové nebo nepříznivé ţivotní situaci spojené se ztrátou bydlení, kterou nezvládají řešit vlastními silami. Posláním naší sluţby je poskytnou zázemí pro řešení obtíţné ţivotní situace. Zařízení spolupracuje se sociálně-právní ochranou dětí, proto prvotní povinností matky a zároveň i podmínkou pobytu je řádná a všestranná péče o dítě.
30
Cíl Cílem zařízení je poskytnout matkám s dětmi přechodné ubytování a podporovat jejich samostatnost při řešení problémů tak, aby se nestaly závislé na sociální pomoci. Cílová skupina Cílovou skupinou zařízení jsou matky s nezaopatřenými dětmi (děti do 18 let, studenti do 26 let) a těhotné ţeny v krizových nebo nepříjemných sociálních situacích spojených se ztrátou bydlení (matky bez přístřeší, matky v krizi, matky ohroţené domácím násilím na sobě či dětech) Prostory -
7 bytových jednotek, ale nyní navyšují kapacitu o dva byty
-
herna – ale ta se nyní předělává na jeden byt
-
prádelna
-
hřiště
2. část Registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně-právní ochraně dětí AD 2 má zaregistrovanou sluţbu azylové bydlení od roku 2000 a má pověření k sociálně-právní ochraně dětí. V minulosti neměli navíc zaregistrovanou ţádnou sluţbu ani projekt. Organizace aktivit pro děti na AD AD 2 pořádá pro matky s dětmi příleţitostně volnočasové aktivity. Konkrétně dělají – různé vyrábění a tvořivou činnost, hry, příleţitostné akce k svátkům a v případě potřeby pomáhají se školní přípravou. Vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD Vedoucí AD 2 uvedla, ţe legislativa by měla myslet na děti, jelikoţ mají ţivot před sebou a neměly by jít ve špatných příkladech svých matek.
31
Personální zabezpečení aktivit pro děti Volnočasové aktivity si pro matky s dětmi připravují praktikantky a jedna dobrovolnice. S příleţitostnými akcemi k různým svátkům pomáhají i pracovnice, které jsou momentálně v práci – sociální pracovnice a sociální asistentka. Spolupráce AD v rámci péče o dítě AD 2 v rámci péče o dítě spolupracuje s – OSPOD, psychology, kteří jsou běţně dostupní ve městě, psychologem, který dochází do zařízení, dokud na něho mohou čerpat dotace, centrem poradenství, PPP, SAS v Uh. Brodě, nízkoprahovým centrem v Uh. Brodě a soudy. Finanční zabezpečení aktivit pro děti AD 2 získává finance pro práci s dětmi od jednotlivých dárců. V minulosti se jim podařilo například získat finance od Auto Games Uherský Brod, Nadace O2, nadace Divoké husy a nadace Děti-kultura-sport. Metody práce v rámci péče o dítě SAS zprostředkovává VTI pro klienty AD 2. Ţádnou další konkrétní metodu vedoucí neuvedla. Pracovnice dle zákona o sociálních sluţbách s matkami individuálně plánují a v individuálních plánech matek se objevují potřeby dětí. Vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi Zařízení nemá ţádné vnitřní směrnice, které by se zaměřovaly na jednání nebo práci s dětmi. V domácím řádě je jen zohledněna péče o dítě. 3. část Vlastní pozorování Při vstupu do zařízení mne zaujaly odstavené kočárky na chodbě, coţ vypovídalo o tom, ţe zařízení nemá kočárkárnu, ale v budově se děti nacházejí. Během mého čekání na rozhovor s vedoucí AD 2 do kanceláře, ve které jsem čekala, bez zaklepání opakovaně vcházela asi pětiletá holčička, které pracovnice půjčovala pastelky na malování. Z přístupu pracovnic jsem vypozorovala, ţe pracovníkům na dětech záleţí a mají snahu motivovat matky k práci s dětmi. Společné prostory v budově na mě působily stísněně, ale samotné byty byly prostorné, coţ umoţňuje matkám zřídit v bytě svým dětem hrací 32
kout. Zařízení je umístěné prakticky v centru města, a proto mají klienti dobrou dostupnost městských sluţeb. Budova AD 2 se nachází v blízkosti hlavní silnice a pro děti to můţe být nebezpečné. Vedoucí ovšem umoţnila vstup do budovy z boční strany od hřiště, coţ je z mého pohledu mnohem bezpečnější.
4.3 Azylový dům pro matky s dětmi Valašské Meziříčí (kód AD 3) 1. část Poslání Posláním azylového domu pro matky s dětmi ve Valašském Meziříčí je vytváření bezpečného prostředí, pomoc těhotné ţeně nebo matce a jejím dětem v obtíţné ţivotní situaci a podpora jejich začleňování do běţného ţivota společnosti, především podpora jejich samostatnosti a nezávislosti. Cíl Cílem zařízení je vedení klientek ke zvýšení schopnosti obstát v běţném ţivotě prostřednictvím těchto dílčích cílů: zabezpečení základních ţivotních potřeb, vybavení uţivatelek znalostmi potřebnými pro zvýšení orientace ve vlastních právech a povinnostech v dané situaci a jejich praktické vyuţití, sebereflexe stereotypů chování a myšlení, reflexe problémů a nalezení moţného řešení, posílení psychické soběstačnosti uţivatele při řešení krizové situace, aktivizace uţivatelek v kaţdodenním ţivotě, motivace k osobní iniciativě, poskytnutí podpory a prostoru vedoucích ke zlepšení vztahů mezi uţivatelkami a jejich dětmi, vedení k převzetí zodpovědnosti za sebe i své děti, zlepšení mezilidských, sociálních a rodinných vztahů. Cílová skupina Naše sluţby jsou určeny matkám a těhotným ţenám zaţívající domácí násilí, matkám na mateřské dovolené nebo těhotným ţenám potřebujícím podporu při naplňování své mateřské role a vedení domácnosti, matkám a těhotným ţenám v krizové situaci spojené s akutní ztrátou bydlení.
33
Prostory -
12 bytových jednotek
-
herna
-
společenská místnost
-
tělocvična
-
prádelna
-
před budovou skluzavky pro děti
-
kočárkárnu vyloţeně nemají, ale jen vyhrazený prostor pod schody
2.část Registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně-právní ochraně dětí AD 3 má zaregistrovanou pouze sluţbu azylové bydlení od roku 2000. Ve stejné budově ale mají klientky moţnost vyuţívat sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi. V minulosti ani nikdy nezkoušeli ţádat o další projekt, který by zahrnoval práci s dětmi. AD 3 má pověření k sociálně právní-ochraně dětí. Organizace aktivit pro děti na AD V zařízení pořádají volnočasové aktivity většinou ve spolupráci s dobrovolníky z Adry. AD 3 konkrétně pořádá – výlety do okolí Val. Meziříčí, např. na Helfštýn, procházka k soutoku vsetínské a roţnovské Bečvy, ukázka dětských hřišť v okolí, jednou za měsíc je tématicky zaměřená akce, např. vánoční besídka, různé přednášky a programy, které si připraví dobrovolníci nebo praktikanti dle aktuální situace, pomoc s hlídáním dětí, příleţitostná pomoc se školní přípravou dle domluvy. Vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD V minulosti jsme s dětmi hodně pracovali, ale postupně jsme dospěli k názoru, ţe to není smysluplné. Vedoucí má dobrý pocit, kdyţ matka odchází z AD 3 a je dobře zasíťovaná. Personální zabezpečení aktivit pro děti Volnočasové aktivity si pro matky s dětmi příleţitostně připraví pracovníci. Většinu aktivit ale organizují dobrovolníci z Adry, která má s AD 3 navázanou úzkou spolupráci. Do zařízení dále dochází i jedna jiná dobrovolnice nebo praktikanty. 34
Spolupráce AD v rámci péče o dítě AD 3 v rámci péče o dítě spolupracuje s - OSPOD, soudy, Policií, psychologem, který dochází do zařízení, psychology běţně dostupnými ve městě, SVP, PPP, Zastávkou – nízkoprahové centrum pro děti a mládeţ, Zeferino – romské centrum, mateřským centrem a SAS. Finanční zabezpečení aktivit pro děti AD 3 organizuje aktivity, které nejsou finančně náročné a pokrývají je z drobných darů od veřejnosti. Metody práce v rámci péče o dítě AD 3 pracuje především metodou VTI a pokud by to bylo moţné, tak by chtěla svůj tým rozšířit o sociální pracovnici, která má výcvik ve VTI. Pracovnice s klienty individuálně plánují a v jejich individuálních plánech se objevují potřeby dětí. Vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi AD 3 nemá ţádné vnitřní směrnice, které by upravovaly jednání či práci s dětmi. V domácím řádě je jen upravena péče o dítě. 3. část Vlastní pozorování Při hledání cesty do zařízení jsem se několikrát ztratila, protoţe budova AD 3 je umístěná v komplexu různých firem a jiných budov. Jedná se o prostor bývalých vojenských kasáren a celé okolí působí průmyslovým dojmem. Zařízení na mne působilo bezpečně. Dovnitř jsem se dostala poté, co mi přes zvonek otevřela sociální pracovnice. Po vstupu moji pozornost upoutal kout s kočárky. Vedoucí mi později vysvětlila, ţe kočárkárnu nemají, a proto kočáry umisťují v koutu pod schody. Všimla jsem si, ţe zde mají řádně označenou sluţbu SAS pro rodiny s dětmi a sluţbu azylové bydlení, která se nachází v prostorách prvního patra.
Přišlo mi
zajímavé, ţe bytové jednotky, kanceláře sociálních pracovnic, tělocvična, společenská místnost, herna a všechny další společné prostory byly situovány na jednom podlaţí. To můţe být výhodné pro nové klientky, kterým se nemůţe dítě lehce ztratit z důvodu členitosti budovy. Na chodbě visela pravidla pro pobyt na AD určené dětem a také nástěnka s letáčky upozorňujícími na akce ve spolupracujících organizacích. 35
4.4 Petrklíč – azylový dům pro ženy a matky s dětmi Uherské Hradiště (kód AD 4) 1. část Poslání Posláním obecně prospěšné společnosti Petrklíč je pomoci zvládnout nepříznivé období ţenám a matkám s dětmi a usnadnit jim tak sociální začlenění. Cíl Cílem je zlepšení nepříznivé situace uţivatelky, popř. udrţení její situace na stávající úrovni a zabránění jejímu zhoršování. Poskytujeme uţivatelkám pomoc a takovou míru podpory, abychom zachovali a dále rozvíjeli jejich schopnost řešit svou situaci vlastními silami a staly se tak nezávislými na systému sociální pomoci nebo aby se jejich závislost alespoň minimalizovala. Cílová skupina Cílovou skupinou jsou ţeny a matky s dětmi v nepříznivé ţivotní situaci. Jedná se zejména o oběti všech forem domácího násilí, osoby bez přístřeší nebo ţijící v bytových podmínkách ohroţujících zdraví a ţivot, osoby, které nejsou schopny vlastními silami zvládnout náhlou ţivotní situaci, osoby ţijící v nevyhovujícím rodinném prostředí, klientka dětského domova, která dosáhla zletilosti a nemá moţnost dalšího ubytování. Prostory - 7 bytových jednotek - herna - prádelna - kuchyňka - zahrada s pergolou - kočárkárna
36
2. část Registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně-právní ochraně dětí AD 4 má zaregistrovanou sluţbu azylové bydlení od roku 2006. V minulosti si ţádali o projekty, které ale byly spojeny jen s touto sluţbou.
Od roku 2008 má pověření
k sociálně-právní ochraně dětí. Organizace aktivit pro děti na AD Volnočasové aktivity vycházejí z iniciativy uţivatelek. Pokud jsou samy matky aktivní, tak dělájí pravidelné volnočasové aktivity. Příleţitostně dělají i tématicky zaměřenou akci v měsíci. Konkrétně pořádájí - sportovní aktivity, výtvarnou činnost, šití, zpívání, pomoc se školní přípravou dle domluvy. Vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD Pokud matky projeví zájem a jsou aktivní, tak se na vyplnění jejich volného času zaměřujeme. Personální zabezpečení aktivit pro děti Do organizace volnočasových aktivit se zapojují všechny sociální pracovnice, protoţe je to baví a chtějí to dělat. Příleţitostně vyuţívají dobrovolnici, která je osloví. Pracovníka, který by byl zaměřený přímo na práci s dětmi, AD 4 nemá. Spolupráce AD v rámci péče o dítě AD 4 spolupracuje v rámci péče o dítě s - OSPOD, soudy, Policií, v minulosti měli grant na psychologa, ale nyní odkazují na psychology ve městě, centrem sv. Sáry – terénní sluţba, PPP. Finanční zabezpečení aktivit pro děti Na volnočasové aktivity se nám daří získávat finance z nadačních fondů. Konkrétně v roce 2012 jsme čerpali z nadačního fondu Albert a Děti-kultura-sport. Dále jsme dostali finanční dar od Coca-coly, E-on a z centra Go Kids v Uherském Hradišti. Na internetových stránkách také uvádíme nefinanční dary od soukromých dárců.
37
Metody práce v rámci péče o dítě Maminky mají moţnost nabídky metody VTI, ale moc to nevyuţívají. Cítí to jako velké zasahování do soukromí. Individuální plán dítěte neděláme, ale často si matka do svého individuálního plánu zanese pomoc s péčí o dítě. Vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi V domácím řádě je vyspecifikovaná řádná a všestranná péče o dítě a ţádné jiné vnitřní směrnice pro děti nemáme. Sociální pracovnice mají povinnost sledovat úroveň péče matky o dítě z pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, ale nepřebírají zodpovědnost za děti. 3. část Vlastní pozorování AD 4 se nachází v klidné příměstské části Uherského Hradiště, v jehoţ okolí jsou situované rodinné domy. Klientky musí dojíţdět do centra Uh. Hradiště, ale díky dobrému spojení veřejné dopravy s tím nemají, dle vedoucí, větší problémy. Po vstupu do zařízení na mě dýchla rodinná atmosféra. Chodby byly vymalované teplými barvami a vyzdobené obrázky, které malovaly děti. Chodby byly ošetřeny zábradlím. Chyběly zde zábrany na vstup na schodiště, a proto tento nedostatek můţe být z mého pohledu nebezpečný pro batolata. AD 4 má hernu, coţ je relevantně úzká místnost, ale vedoucí je ráda, ţe ji mají, aby matky nemusely se svými dětmi trávit čas jen v malých bytech. Na zahradě s pergolou byla během mé návštěvy pracovnice, která právě odklízela sníh. Kolem
ní pobíhala holčička, kterou pracovnice vybízela, aby si s maminkou šly
postavit sněhuláka. Místo i atmosféra v AD 4 vyzařovaly klidně a bezpečně.
4.5 Nový domov Otrokovice (kód AD 5) 1. část Poslání
je
poskytnout
ubytování
a
podporu
matkám
s nezletilými
dětmi,
nezaopatřenými dětmi a těhotným ţenám z Otrokovic a nejbliţšího okolí, ale i z jiných obcí ČR, a to na přechodnou dobu.
38
Cílem je pomoci ţenám překlenout jejich ţivotní situaci spojenou se ztrátou bydlení a podpořit je v soběstačnosti a aktivitě tak, aby dokázaly samy řešit své problémy a vrátit se k plnohodnotnému ţivotu. Cílem sluţby je pomocí individuálního plánu minimalizovat závislost uţivatelů sluţeb na systému sociální pomoci. Podporovat je v aktivním řešení situace, podporovat při uplatňování práv, podporovat při vyhledávání zaměstnání, uzavírání pracovních smluv, kontakt se zaměstnavatelem, vyhledávání rekvalifikačních kurzů a zprostředkování kontaktů se třetími subjekty – lékaři, školy, právní poradny, úřady, soudy. Cílovou skupinou jsou matky s nezletilými dětmi, nezaopatřenými dětmi a těhotné ţeny v obtíţné ţivotní a sociální situaci. Dále se jedná o matky v krizi, matky jako oběti domácího násilí a matky, které jsou ohroţeny rizikovým způsobem ţivota nebo jsou ohroţeny jejich děti. Prostory -
5 bytů
-
společenská místnost, kde je televize, internet a koutek pro děti s hračkami
-
kout se stolem (na chodbě v přízemí), kde probíhají posezení při volnočasových aktivitách nebo příleţitostné tvořivé činnosti matek s dětmi
-
prádelna
-
kolárna, kočárkárna (volně stojící buňka před budovou)
-
budova nemá své vlastní hřiště, ale zařízení je umístěné uprostřed sídliště, kde je v dosahu několika metrů hned několik veřejných hřišť
2. část Registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně-právní ochraně dětí AD 5 má zaregistrovanou sluţbu azylové bydlení dle zákona o sociálních sluţbách od roku 1999. V minulosti si ani nikdy neţádali o finance z nadací nebo jiných evropských fondů. Zařízení má také pověření k sociálně právní-ochraně dětí.
39
Organizace aktivit pro děti na AD Pracovníci AD 5 pořádají pro klienty s dětmi pouze příleţitostné posezení. Jiné volnočasové aktivity nedělají, protoţe v zařízení na to nejsou prostory. Vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD Vedoucí uvedla, ţe v uplynulých dvou letech byli v individuálním projektu, který s dětmi nepočítal. Navíc nemá v zařízení prostory, kde by mohly volnočasové aktivity pro matky s dětmi probíhat, i kdyţ by uvítala, aby legislativa myslela na děti na AD pro matky s dětmi. Personální zabezpečení aktivit pro děti Pokud na AD 5 probíhá nějaké posezení s klienty a jejich dětmi, tak je to práce všech – vedoucí, sociální pracovnice i sociální asistentky. Pedagogicky zaměřeného pracovníka v zařízení nemají. V minulosti měli dobrovolnici. Spolupráce AD v rámci péče o dítě AD 5 spolupracuje v rámci péče o dítě především s – OSPOD, psychology ve městě, Dominem – hernička pro děti, MC Klubíčko a soudy. Finanční zabezpečení aktivit pro děti Jelikoţ AD 5 neorganizuje volnočasové aktivity pro děti, tak vyuţívá pouze drobné dary od jednotlivých dárců. Metody práce v rámci péče o dítě Pracovnice z terénní sluţby vyzkoušela s jednou klientkou VTI, ale pracovnice našeho zařízení s klientkami spolupracují na individuálních plánech, kde se objevují potřeby dětí. Vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi AD 5 má v domácím řádu ošetřeno bydlení klienta s dítětem a dále péči uţivatelky o dítě. Ţádné jiné vnitřní směrnice na děti nemyslí.
40
3.část Vlastní pozorování AD 5 je umístěn na v sídlišti. V jeho okolí se nacházejí mateřské školy, základní školy a veřejné dětské hřiště. Všechna zařízení jsou pro matky dobře dostupné. Jejich přítomnost jim dává dobrý předpoklad splynout s okolím. Myslím si , ţe díky tomuto situování budovy AD 5 nemusí mít matky pocit, ţe jsou marginalizované. Chodby a společné prostory byly vymalované bílou barvou. Barevnost jim dodaly aţ obrázky a výrobky dětí. Na rozhovor jsem přijela v odpoledních hodinách a překvapilo mne, ţe na chodbách a společných prostorách jsem neviděla ani neslyšela ţádnou klientku nebo dítě. AD 5 na mne působil formálním dojmem s náznaky běţného ţivota rodiče s dítětem.
4.6 Charitní dům – azylové ubytování pro matky s dětmi a ženy v tísni Kroměříž (kód AD 6) 1. část Poslání Posláním Charitního domu je poskytnout matkám s dětmi, samotným ţenám krátkodobé ubytování v bezpečném prostředí a podporu v tíţivých ţivotních situacích, které nejsou schopny samy vlastními silami zvládnout. Poskytované sluţby vychází z jejich schopností a moţností, respektují jejich zájmy, jsou plánované a směřují k naplnění individuálních potřeb kaţdého z nich. Cíl Cílem je zajištění bezpečného zázemí formou krátkodobého ubytování a poskytování takových sluţeb, které povedou k motivaci a podpoře uţivatele pro následné řešení své situace. Dílčí cíle: minimalizovat negativní vlivy původního patologického prostředí na uţivatele a jejich děti, maximální podpora a motivace uţivatelů pro vyuţívání vlastních moţností a schopností, prevence sociálního úpadku a posilování sociálního fungování uţivatelů (převzetí odpovědnosti za sebe a své děti, omezit závislost na cizí pomoci), vytvářet profesionální prostředí vycházející z respektování základních lidských práv,
41
úcty k lidské důstojnosti a respektu k individualitě kaţdého jedince, v rámci primární prevence informovat veřejnost o problematice domácího násilí. Cílová skupina Do cílové skupiny spadají oběti domácího násilí – samotné ţeny, těhotné ţeny, matky s dětmi, oběti obchodování – samotné ţeny, těhotné ţeny, maky s dětmi, osoby v krizi – samotné ţeny, těhotné ţeny, matky s dětmi (selhání rodičovských rolí, ztráta bydlení, rodinná krize), matky s dětmi, nezaopatřené děti ubytovaných matek. Prostory -
23 bytových jednotek
-
prádelna
-
kuchyňka
-
pracovní dílna
-
herna
-
společenská místnost
-
víceúčelová místnost
-
kuřárna
-
kolárna, kočárkárna
-
hřiště
2. část Registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně právní-ochraně dětí AD 6 má momentálně zaregistrovanou sluţbu azylové bydlení od roku 1999. V letech 2009 - 2012 poskytovali sociálně aktivizační sluţbu pro rodiny s dětmi. V letech 20092010 získali projekt Zůstaňme spolu, díky kterému modulově pracovali s matkami i jejich dětmi. Zařízení má pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Organizace aktivit pro děti na AD Klientky se individuálně domlouvají se sociální asistentkou na volnočasových aktivitách. Jednou měsíčně na AD 6 probíhá tématicky zaměřená volnočasová akce. AD 6 konkrétně pořádá - výtvarné či jiné tvořivé činnosti, školička pro nejmenší, kde se matka s dítětem učí hrát a smysluplně vyuţívat jejich volný čas, měsíční tématické 42
volnočasové akce, různé přednášky či besedy, zpívání, vycházky do okolí, např. Podzámecká zahrada a návštěva kulturních akcí. Vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD Dle vedoucí by měl zákon respektovat činnosti pro matku a dítě, ať uţ vzdělávací, volnočasové, pracovní terapie, VTI, apod. Díky společným činnostem můţe matka s dítětem k sobě získat lepší vzájemný vztah a více si porozumět. Personální zabezpečení aktivit pro děti AD 6 zaměstnává sociální pracovnici, která má ve své náplni práce pedagogicky zaměřenou činnost a sociální asistentku, která vede výtvarnou a pracovní dílnu. Zařízení vyuţívá k organizaci volnočasových aktivit také praktikantky. Spolupráce AD v rámci péče o dítě AD 6 spolupracuje v rámci péče o dítě s - OSPOD, soudy, Policií, psychology či psychiatry , PPP, SVP, ZŠ Morkovice, MC Klubíčko a VOŠ pedagogickou. Finanční zabezpečení aktivit pro děti AD 6 vyuţívá drobných darů od jednotlivých dárců. Zařízení se také účastní jarmarků a získané peníze následně vyuţívá pro volnočasové aktivity matek s dětmi. V minulosti čerpali dotace z nadace Pomozte dětem a projektu Zůstaňme spolu. Metody práce v rámci péče o dítě Dvě sociální pracovnice mají výcvik ve VTI, který klientkám nabízejí. Dále se s matkami a jejich dětmi realizují muzikoterapie, arteterapie nebo psychomotorická cvičení. Hlavní metodou práce s dětmi však pro matky můţe být příklad pracovnic komunikace s dítětem. Pracovnice s klientkami také individuálně plánují a v IP matek se objevují potřeby dětí. Vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi AD 6 nemá metodiku zaměřenou na práci či jednání s dítětem. Péči o dítě upravuje domácí řád, který přímo definuje typy zanedbávání péče o dítě. V domácím řádě je také
43
uvedeno, ţe samotné dítě se můţe s problémem obrátit na pracovnici, která má ve své náplni práce pedagogickou činnost. 3.část Vlastní pozorování AD 6 je svou kapacitou největším zařízením tohoto typu ve Zlínském kraji. V zádveří je umístěna vitrína s keramickými výrobky, které vyráběly děti v pracovní dílně. Do domu se matky dostávají přes vrátnici, kde si musí vyzvednout klíč od svého bytu. Na vstupní chodbě visí nástěnka, na které jsou fotky pracovníků AD 6, informace pro klientky týkající se provozu, ale také pozvánka na přednášku o první pomoci pro matky a jejich děti. Celá nástěnka je dozdobena obrázky od dětí. Budova má 3 patra, její dispozice je členitá a vstup na schodiště není opatřen dveřmi ani dětskými zábranami. Všimla jsem si, ţe matky tento problém řeší po svém, a to postavením dvou ţidlí, které batolatům zabrání vstup na schodiště. Na chodbách byl z bytů občas slyšet křik matky na dítě nebo dětský pláč. V jiném poschodí zase pobíhaly děti a pracovnice matkám připomínaly, aby dětem na chodby obouvaly papuče. Prostory působily zastaralým dojmem, coţ je dle vedoucí způsobeno nedostatkem financí. Pracovníci se ale snaţí jednotlivé místnosti jako např. studovnu, hernu nebo víceúčelovou místnost částečně rekonstruovat, aby vypadaly moderně. Byly vymalovány zelenou nebo ţlutou barvou, coţ působí uklidňujícím dojmem. Z atmosféry vyplývá, ţe je to ţivá budova, která s přítomností dětí počítá. Velký problém vnímám situování budovy, která je umístěna v okrajové části města a matky se mohou cítit odstrčeně. Problémem je i spojení MHD, které zde jezdí přes týden omezeně a o víkendu pouze ráno a večer. Pokud tedy matky potřebují na nákup nebo s dítětem do školy, musejí počítat minimálně s půlhodinovou cestou pěšky.
4.7 Charitní domov pro matky s dětmi Zlín (kód AD 7) 1. část Poslání Charitní domov pro matky s dětmi v tísni Zlín poskytuje přechodné a bezpečné ubytování osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Poskytování sluţeb vychází z individuálních potřeb osob a podporuje jejich samostatnost a 44
napomáhá k návratu nebo začleňování do běţného ţivota. Přednostně je chráněn zájem nezletilého dítěte. Cíl Cílem je zajištění bezpečného zázemí formou přechodného důstojného ubytování a podpora ke zvýšení schopností obstát v běţném ţivotě. Cílová skupina Cílovou skupinou jsou osoby v krizi (matky s dětmi, těhotné ţeny), oběti domácího násilí (dospělé osoby domácího násilí) a rodiny s dětem/dětmi (osoby pečující o osobu blízkou, o dítě/děti). Prostory -
10 bytových jednotek
-
společenská místnost, kde jsou zásuvky s hračkami
-
prádelna
-
hřiště je dostupné na sídlišti
2. část Registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně právní ochraně dětí AD 7 má zaregistrovanou sluţbu azylové bydlení 1997 a má pověření k sociálně právní ochraně dětí. V přilehlé budově je středisko výchovné péče, kde klienti s dětmi mohou vyuţívat dobrovolnický program Pět P. Organizace aktivit pro děti na AD AD 7 má omezené prostoty, a proto volnočasové aktivity pořádá zřídka, a to především pokud to vychází ze samotné aktivity matek. Zařízení konkrétně pořádá - Zahradní slavnost, oslava různých svátků, jako např. vánoční besídka a různé výlety. Vnímání práce s dětmi dle vedoucí AD V minulosti jsme pro matky s dětmi dělali vlastní program, ale se vstupem zákona o sociálních sluţbách jsme od toho museli upustit. Vedoucí v tom viděla smysl, jelikoţ matce poskytovali návod, jak se zapojit do činnosti se svými dětmi. 45
Personální zabezpečení aktivit pro děti Pokud na AD 7 probíhá volnočasová akce, tak si ji matky organizují samy s podporou sociální pracovnice, která je ochotná to udělat ve svém volném čase. Spolupráce AD v rámci péče o dítě AD 7 spolupracuje v rámci péče o dítě s – OSPOD, soudy, Policií, Intervenčním centrem, kde je tým psychologů, SVP a SAS pro rodiny s dětmi. Finanční zabezpečení aktivit pro děti Financování volnočasových aktivit je závislé na dotacích, které momentálně nejsou dostačující, coţ je taky jeden z důvodů, proč na volnočasové aktivity odkazujeme do SVP. Metody práce v rámci péče o dítě AD 7 nemá práci s dětmi zahrnutu ve své sluţbě, tudíţ se vedoucí nezmínila o ţádných konkrétních metodách práce s dětskými klienty. V minulosti pouze zvaţovali o výcviku VTI, od kterého ale upustili. Vnitřní směrnice upravující jednání či práci s dětmi AD 7 má v domácím řádu podrobně napsané, jak se má matka věnovat dítěti a jaký má být reţim dítěte. Domácí řád je součástí smlouvy. 3. část Vlastní pozorování AD 7 je umístěn na sídlišti, kde matky s dětmi mají moţnost vyuţít hned několik dětských hřišť. V přilehlé budově se nachází také dobrovolnický program. Děti, které jsou se svou matkou v zařízení, mohou pouze projít dveřmi do SVP, kde se jim věnují dobrovolníci. Tuto skutečnost vnímám jako velkou výhodu pro dětské klienty. Prostory zařízení byly vymalovány bílou barvou. Stěny byly dozdobeny velkými balícími papíry, na kterých byly namalované postavy z večerníků. Na chodbách nebyly slyšet ţádné hlasy klientek ani dětí. Klidná atmosféra mi nekorespondovala s mým prvním dojmem po příchodu do zařízení, kde hned vedle hlavního vstupu byla umístěna velká zavařovací sklenice s nedopalky cigaret
46
4.8 Sestavení tabulek a jejich vyhodnocení dle vydefinovaných kategorií 4.8.1 Zhodnocení názvů, poslání, cílů a cílové skupiny
Tabulka č. 2: Název, poslání, cíle a cílová skupiny
Zařízení
Název
AD 1
matky s dětmi
AD 2
matky s dětmi
AD 3
matky s dětmi
AD 4
matky s dětmi
AD 5
o dítěti se nezmiňuje
AD 6
matky s dětmi
AD 7
matky s dětmi
Poslání
Cíl zajistit bydlení pro sebe o dítěti se nezmiňuje a děti, řádně pečovat o děti poskytnutí pobytové sluţby matkám s nezaopatřenými poskytnout ubytování dětmi, spolupráce se matkám s dětmi sociálně-právní ochranou dětí zlepšení vztahů mezi bezpečné prostředí uţivatelkami a jejich pro matku a její děti dětmi
Cílová skupina matky s dětmi, tam kde je ohroţen vývoj nebo zdraví dítěte
pomoc při zvládnutí nepříznivého období matkám s dětmi poskytnout ubytování a podporu matkám s nezletilými dětmi, nezaopatřenými dětmi poskytnout matkám s dětmi bezpečné prostředí a podporu v tíţivých ţivotních situacích
matky s dětmi v nepříznivé ţivotní situaci
chránění zájmu dítěte
o dítěti se nezmiňuje
matky s nezaopatřenými dětmi (děti do 18 let, studenti do 26 let)
o dítěti se nezmiňuje
o dítěti se přímo matky s nezletilými nezmiňuje, ale jen dětmi, nezaopatřenými pomoc se dětmi zprostředkováním školy Dílčí cíle: uţivatele a jejich děti, za sebe a své matky s dětmi děti o dítěti se nezmiňuje
matky s dětmi, rodiny s dětmi
Ze sedmi zařízení má šest z nich dítě přímo v názvu, a to jako matky s dětmi. Pouze AD 5 se o dítěti přímo v názvu ani nezmiňuje.
47
V poslání má pět zařízení uvedeno, ţe poskytnou sluţbu matkám s dětmi a z toho jedno zařízení má navíc spolupráci se sociálně-právní ochranou dětí. Jedno zařízení má v poslání chránění zájmu dítěte a jedno zařízení se o dítěti v poslání vůbec nezmiňuje. V cílech mají dvě zařízení uvedeno, ţe jejich cílem je zajištění bydlení pro matku a děti, jedno zařízení chce docílit zlepšení vztahů mezi uţivatelkami a jejich dětmi, jedno zařízení chce uţivatelce pomoct se zprostředkováním kontaktu se školou, ale o samotných dětech se nezmiňuje, jedno zařízení dítě zmiňuje v dílčích cílech a dvě zařízení v cílech dítě zcela neuvádějí. V cílové skupině má šest zařízení zmínku o dítěti jako matky s dětmi, ale jedno zařízení se o dítěti nezmiňuje. Lze konstatovat na základě srovnání, ţe při formulaci poslání AD se s dětmi počítá, stejně tak při definici cílové skupiny. Při formulaci konkrétních cílů se děti vytrácí mnohem víc, coţ můţe být způsobeno tím, ţe cíle kopírují zákon, který nerozlišuje azylové domy pro matky s dětmi a azylové domy pro muţe. Kdyţ srovnám údaje v tabulce v úvodu, kde mi vyšlo, ţe 63% obyvatel na AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji tvoří děti, tak mi to nekoresponduje s výsledky v tabulce v této kapitole.
48
4.8.2 Zhodnocení prostor AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji
Při prohlídce azylových domů jsem se především zaměřila na prostory týkající se dětí, a to studovnu, hernu, společenskou místnost, hřiště nebo kočárkárnu. Tabulka č. 3: Prostory AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji
Zařízení
Společenská Studovna místnost
Herna Kočárkárna
Hřiště při AD nebo v blízkém okolí
AD 1
ne
ano
ano
ano
ano
AD 2
ne
ne
ruší se
ne
ano
AD 3
ano
ne
ano
vyhrazený prostor
prolézačky
AD 4
ano
ne
ano
ano
zahrada s pergolou a průlezkami
ano
hřiště dostupné v okolí
ano
ano
ne
u zařízení prolézačky, hřiště dostupné v okolí
ano
AD 5
AD 6
AD 7
ano
ano
ano
ne
ano
ne
Pět zařízení má společenskou místnost a z toho AD 5 má ve společenské místnosti koutek s hračkami, kde si mohou matky s dětmi hrát. Tři zařízení mají studovnu pro děti, které jsou povinné školní docházkou a z toho AD 5 má studovnu spojenou s hernou a společenskou místností. Šest zařízení má hernu pro matky s dětmi, ale z toho AD 2 momentálně hernu ruší, protoţe dle vedoucí se matky naučily své děti do herny odkládat a pracovnice pak musely matky hledat, aby si hlídaly své děti. Čtyři azylové domy mají pro matky kočárkárnu a AD 3 má pod schody vymezený prostor pro kočáry. V AD 2 a AD 7 si matky musejí brát kočár k sobě do bytu nebo ho mohou nechat před bytem na chodbě. Tři azylové domy mají své vlastní hřiště. Vedoucí AD 2 uvedla, ţe 49
pět let ţádala o finance na vybudování hřiště, ale aţ na popáté se jí to povedlo. AD 3 a AD 7 mají jen okolo zařízení prolézačky pro děti, ale nedá se to nazvat přímo hřištěm. V AD 4 mají zahradu s pergolou, kde v létě probíhají nejrůznější volnočasové aktivity. Na zahradě je také průlezka. AD 5 a AD 7 nemají své vlastní hřiště, ale zařízení jsou situovaná v sídlišti, kde je dobře dostupných hned několik dětských hřišť. Při prohlídce jsem zaznamenala, ţe na chodbách azylových domů byly prezentovány dětské obrázky. Po zhodnocení prostor a materiální vybavenosti azylových domů ve Zlínském kraji mi vyplynulo, ţe z písemné formy se děti vytrácejí, ale s materiálním zabezpečením jejich potřeb se zde počítá.
4.8.3 Zhodnocení registrace služby, popř. možnost využití jiné služby přímo v budově a pověření k sociálně právní-ochraně dětí Tabulka č. 4: Registrace sluţby a pověření k sociálně-právní ochraně dětí
Zařízení
Pověření k sociálněprávní ochraně dětí
Registrace služby
AD 1
azylové bydlení, SAS pro rodiny s dětmi a Centrum pro rodinu ve stejné budově
ano
AD 2
azylové bydlení
ano
AD 3
azylové bydlení, SAS pro rodiny s dětmi ve stejné budově
ano
AD 4
azylové bydlení, v minulosti projekty spojené pouze s touto sluţbou
ano
AD 5
azylové bydlení
ano
AD 6
AD 7
azylové bydlení, v minulosti SAS pro rodiny s dětmi a norský projekt "Zůstaňme spolu" azylové bydlení, v přilehlé budově moţnost vyuţití programu Pět P
ano
ano
50
Všech sedm azylových domů má zaregistrovanou sluţbu azylové bydlení, coţ jim určuje zákon. Z rozhovorů mi dále vyplynulo, ţe pokud ve stejné nebo přilehlé budově jsou SAS pro rodiny s dětmi nebo program Pět P, tak matky s dětmi se zmíněnými institucemi intenzivně spolupracují, coţ je vysvětlení toho, ţe v jiných azylových domech tato spolupráce je omezená nebo funguje jen krátkodobě. Také to můţe svědčit o tom, ţe AD 6 měl v minulosti snahu podporovat vztah s matkou a jejími dětmi, a proto měli registraci k SAS pro rodiny s dětmi nebo ţádali norský projekt „Zůstaňme spolu“. Rozumím tomu, ţe pokud se matka odstěhuje z AD do přirozeného prostředí, tak s největší pravděpodobností nebude mít moţnost sociální sluţby ve stejné budově, ale můţe to být pro ni dobrá motivace, aby sluţbu následně vyhledala. Všechny AD mají pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Dle mého názoru vzniká rozpor mezi zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách v AD a zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, který je významný v péči o dítě a ţádné zařízení naplňování zájmů dítěte nemá zahrnuto do zákonných dokumentů.
51
4.8.4 Zhodnocení aktivit pro matku s dětmi v azylových domech Tabulka č. 5: Organizace aktivit pro matku s dítětem a výčet konkrétních aktivit Zařízení
AD 1
AD 2
AD 3
Organizace aktivit pro matku s dítětem
Konkrétní výčet aktivit
besídky, rukodělné činnosti, čtení pohádek, příleţitostná organizace aktivit v hraní s dětmi, výlety, procházky, návštěvy rámci azylového bydlení, kulturních akcí, tématicky zaměřené podvečerní především odkaz na SAS čtení, prezentace dětských výrobků v prostorách zařízení, pomoc se školní přípravou dle potřeby výchovně vzdělávací činnosti, jako např. různé příleţitostné aktivity v rámci vyrábění, hry, příleţitostné akce k svátkům, azylového bydlení pomoc se školní přípravou dle potřeby zařízení organizuje v rámci sluţby výlety a procházky do okolí, tématicky azylové bydlení aktivity především zaměřené měsíční akce, přednášky a programy, ve spolupráci s dobrovolníky nebo které si aktuálně připraví dobrovolníci, pomoc s odkazují na SAS pro rodiny s hlídáním dětí, pomoc se školní přípravou dle dětmi potřeby sportovní aktivity, výtvarná činnost, šití, zpívání, tématicky zaměřená akce v měsíci, pomoc se školní přípravou dle potřeby
AD 4
zařízení pořádá aktivity v rámci sluţby azylového bydlení
AD 5
zařízení dělá příleţitostné posezení příleţitostné posezení k různým svátkům, s klienty a jejich dětmi v rámci pomoc se školním přípravou dle potřeby sluţby azylové bydlení
AD 6
výtvarné i jiné tvořivé činnosti, školička pro organizace aktivit v rámci nejmenší, měsíční tématické volnočasové akce, azylového bydlení dle domluvy se přednášky, besedy, zpívání, vycházky do okolí, sociální asistentkou a pedagogicky návštěva kulturních akcí, pomoc se školní zaměřeným pracovníkem přípravou dle potřeby
AD 7
příleţitostná organizace aktivit v rámci azylového bydlení
zahradní slavnost, různé výlety, oslava různých svátků, pomoc se školní přípravou dle domluvy
Z rozhovorů jsem zjistila, ţe kaţdé zařízení více či méně dělá výchovně vzdělávací či volnočasové aktivity pro matky s dětmi, i kdyţ tyto činnosti zákon nedefinuje. Dva azylové domy mají navíc intenzivní spolupráci se SAS pro rodiny s dětmi. Myslím, ţe by se tyto aktivity dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách daly zahrnout do uplatňování oprávněných zájmů, protoţe tyto aktivity vycházejí z iniciativy samotných klientů. Pokud je tedy v klientově zájmu naučit se smysluplně trávit volný čas se svými dětmi nebo pracovat na svém vztahu se svým dítětem, tak klienti naplňují svůj oprávněný zájem.
52
4.8.5 Vnímání práce s dětmi dle vedoucích AD Postoj vedoucích k práci s dětmi na azylových domech mi přišel natolik významný, ţe jsem zde pouţila přímé citace z rozhovorů. Vedoucí AD 1: „Volnočasové aktivity jsou koncipované tak, aby do nich vţdy byla zařazena i matka, protoţe by se rodiče měli naučit společně trávit volný čas se svými dětmi účelným způsobem. Volnočasové aktivity vnímám jako doplněk sluţby azylového bydlení.“ Vedoucí AD 2: „Trochu mě překvapuje, ţe děti, které mají ţivot před sebou a mělo by se s nimi pracovat, tak se pracuje jen s matkou, s kterou se jiţ kolikrát nedá hnout a děti kráčí ve stopách svých rodičů. Zvlášť kdyţ na azylových domech je kolikrát o hodně víc dětí neţ samotných klientek. Myslím, ţe by se měl rozlišovat azylový dům pro muţe a azylový dům pro matky s dětmi, protoţe ta cílová skupina je jiná.“ Vedoucí AD 3: „V minulosti jsme se samotnými dětmi hodně pracovali. Kaţdý den pro děti byl nějaký program. Postupně jsme dospěli k názoru, ţe to není smysluplné. Klientky měly pocit, ţe musíme stále pro děti něco vymýšlet. Po dobu 1 roku, co bylo dítě na azylovém domě s matkou, se pracovníci snaţili dítě něco naučit a rozvíjet. Během ročního pobytu dítě bylo dobře nastartované, ale jakmile se odstěhovali z azylového domu, tak se to dítěti vrátilo jako bumerang, protoţe po odstěhování z azylového domu matka s dítětem vůbec nepracovala a pro dítě tato ztráta zájmu byla mnohem horší. Moţná je to skeptické. Já sama mám ale dobrý pocit, kdyţ matka odchází od nás a je dobře zasíťovaná běţně dostupnými sluţbami ve městě, jako např. sociálně aktivizační sluţby, mateřské centrum a jiné.“ Vedoucí AD 4: „Hodně se zaměřujeme na volný čas maminek a dětí. Ţádáme o granty, sledujeme jiné nadační výzvy a programy, o které si můţeme ţádat. Právě na ty volnočasové aktivity se daří získat peníze, protoţe většina nadačních fondů podporuje děti. Pokud se nám tedy daří získat finance, tak vezmeme matku s dítětem. Neděláme to, ţe bychom vzali samotné dítě a dělali s nimi samotnými aktivitu, ale vţdy máme podmínku, aby tam ta matka byla s nimi. Volnočasovky tedy děláme hodně.“
53
Vedoucí AD 5: „V zařízení je víc dětí neţ dospělých, ale nemáme prostory k tomu, aby pracovníci pro děti něco organizovali. Zákon ale nemyslí na azylové domy pro rodiče s dětmi. Je spíše všeobecně pro samotné osoby, takţe tam by jsme určitě uvítali nějakou změnu, aby to bylo přizpůsobené těm dětem.“ Vedoucí AD 6: „Právě díky společným činnostem, ať uţ jsou to volnočasové aktivity, pracovní terapie, VTI či jiné aktivity realizované s matkou a dítětem společně, které zároveň nenásilně formují a posilují jejich vzájemné vztahy. A nikdo mi nevymluví, ţe vţdycky v nich z toho něco zůstane. Nikdo jim tyhle společné chvíle nevymaţe. Můj názor je ten, ţe pokud mám v názvu matky s dětmi, mělo by se s těmi dětmi i pracovat. Nehledě na to, ţe většina azylových domů mají pověření k sociálně-právní ochraně dětí. A pak s dětmi nedělají ţádné činnosti a zákon jim to neumoţňuje. Malinko paradox … Pokud jsme neřešili zákon o sociálních sluţbách, tak bylo aktivit pro děti mnohem více. Ale já nechci, abychom se vraceli k realizaci činností jen pro děti. To je opravdu značně demotivující, protoţe matky se naučí děti prostě odkládat a jejich péče o ně se nikam neposouvá, spíše odsouvá. Já se domnívám, ţe zákon by měl respektovat činnosti pro matku a dítě – vzdělávací, volnočasové, pracovní terapie, VTI a podobné.“ Vedoucí AD 7: „Volnočasové aktivity minimálně byly dobré v tom smyslu, ţe se ta matka naučila s dětmi hrát, sţít, vychovávat ho. My jsme jí poskytovali takový návod a motivační metodu, aby se ta matka zapojila do té činnosti s dětmi.“ Postoje jednotlivých vedoucích se vyvíjí spolu se získanými zkušenostmi. Zaujal mě fakt, ţe je jednodušší tyto činnosti rušit neţ opatřovat vnitřními předpisy. Vedoucí poţadují dle zákona, aby u aktivity byla matka s dítětem. Snaţí se v rámci fakultativních nebo doplňkových činností pracovat s matkou s dítětem. Z důvodu povahy zařízení se tyto činnosti poskytují pro klientky zdarma s velkou podporou dobrovolníků nebo praktikantů.
54
4.8.6 Zhodnocení personálního zabezpečení práce s dětmi Tabulka č. 6: Personální zabezpečení práce s dětmi
Zařízení AD 1 AD 2
pracovníci AD a jejich pracovní zařazení sociální pracovnice, sociální asistentky v rámci pracovní doby sociální pracovníci, sociální asistentky v rámci pracovní doby
spolupráce s jinou službou, dobrovolníci, praktikanti pracovníci SAS, dobrovolnice dobrovolnice, praktikantky
AD 3
sociální pracovnice, sociální asistentky v rámci pracovní doby
pracovníci SAS, 1 dobrovolnice, dobrovolníci z Adry, praktikanti
AD 4
sociální pracovníci v rámci pracovní doby
příleţitostně dobrovolnice
AD 5 AD 6
AD 7
vedoucí AD, sociální pracovnice, sociální asistentky v rámci pracovní doby sociální pracovnice, která má ve své náplni práce pedagogickou činnost, sociální asistentka, která má své náplni práce pracovní terapie v rámci pracovní doby sociální pracovníci ve svém volném čase
v minulosti dobrovolnice praktikanti, v minulosti spolupráce se Spektrem v programu Pět P spolupráce se Spekterm v programu Pět P
Do organizace volnočasových aktivit se zapojují ve všech zařízeních sociální pracovnice a sociální asistentky. Pouze AD 6 má sociální pracovnici, která má ve své náplni práce pedagogickou činnost a sociální asistentku, která má ve své náplni práce pracovní terapie. Kromě AD 7 pracovníci dělají volnočasové aktivity pro matky s dětmi ve své pracovní době. AD 7 pracovníci dělají volnočasové akce ve svém volném čase. V rámci následného vzdělávání se pracovnice ve sledovaných zařízení vzdělávají na základě individuálního plánu vzdělávání, který vychází z hodnotících pohovorů. Vzdělávání je zaměřeno na oblasti, které jsou pro ně zrovna aktuální. Ţádné zařízení neuvedlo, ţe mají vzdělávání zaměřené přímo na oblast výchovy a vzdělávání dětí. AD 1 a AD 3 mají navázanou intenzivní spolupráci se SAS pro rodiny s dětmi, coţ je dané tím, ţe mají sídlo ve stejné budově. Ve všech zařízeních bývají volnočasové aktivity podpořeny praktikanty, dobrovolníky nebo dobrovolnickým programem Pět P. AD 3 má navázanou úzkou spolupráci s organizací Adra, která jim pravidelně domlouvá dobrovolníky, kteří pracují pod supervizí.
55
Myslím, ţe je prospěšné, kdyţ ve všech zařízeních jsou nebo byly volnočasové aktivity podpořeny dobrovolníky nebo praktikanty, protoţe díky tomu mají matky s dětmi více příleţitostí smysluplně vyuţít volný čas se svými dětmi.
4.8.7 Zhodnocení spolupráce azylových domů s i institucemi a organizacemi v rámci péče o dítě Tabulka č. 7: Spolupráce azylových domů s institucemi a organizacemi v rámci péče o dítě
Zařízení Spolupracující instituce a organizace v rámci péče o dítě OSPOD, soudy, Policie, SAS pro rodiny s dětmi, psychologická ordinace, právník z AD 1 Centra pro rodinu, PPP OSPOD, soudy, psychologové (docházející do zařízení i běţně dostupní ve městě), AD 2 centrum poradenství, PPP, SAS pro rodiny s dětmi OSPOD, soudy, Policie, psychologové (docházející do zařízení i běţně dostupní ve městě), SVP, PPP, SAS pro rodiny s dětmi, Zastávka - nízkoprahové centrum, AD 3 Zeferino - romské centrum, MC Klubíčko, Adra AD 4
OSPOD, soudy, Policie, psychologové, Centrum sv. Sáry, PPP
AD 5
OSPOD, soudy, psychologové, Domino - hernička pro děti, MC Klubíčko
AD 6 AD 7
OSPOD, soudy, Policie, psychologové či dětský psychiatr, PPP, SVP, ZŠ Morkovice, MC Klubíčko, VOŠ pedagogická OSPOD, soudy, Policie, intervenční centrum zahrnující psychologickou pomoc, SVP, SAS pro rodiny s dětmi
Všechny azylové domy spolupracují s odborem sociálně-právní ochrany děti, coţ vyplývá z jejich pověření k sociálně-právní ochraně dětí. S tím souvisí i spolupráce se soudy, které rozhodují, kdo bude pečovat o děti. 5 zařízení zmínilo i spolupráci s Policií. 4 azylové domy spolupracují se SAS pro rodiny s dětmi. 5 zařízení spolupracuje s PPP, která v případě potřeby poskytuje odbornou pedagogickou či psychologickou pomoc ţákům nebo rodičům. 3 zařízení uvedly, ţe spolupracují s SVP, které organizuje především dobrovolnický program Pět P. Pracovníci azylových domů odkazují na SVP také v případě, ţe se u dětí objeví poruchy chování, šikana, experimentování s alkoholem či drogami, psychické obtíţe a nebo v případě rozvodové (porozvodové) situace v rodině. Kaţdý azylový dům pomáhá zprostředkovat psychologickou pomoc pro klientky a jejich děti. Do AD 2 a AD 3 dochází psycholog přímo do zařízení. AD 6 uvedl i spolupráci s dětským psychiatrem. AD 3 , AD 5 a AD 6 56
spolupracuje s MC Klubíčko. Kaţdé zařízení dále uvedlo spolupráci s dostupnými organizacemi v okolí. AD 1 zmínilo právníka z Centra pro rodinu, AD 2 – centrum poradenství, AD 3 uvedl Zastávku, coţ je nízkoprahové centrum pro děti a mládeţ, Zeferino - romské centrum a Adru, která jim organizuje dobrovolnický program. AD 4 má na svých internetových stránkách uvedenu spolupráci s Centrem sv. Sáry, které poskytuje sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi. AD 5 odkazuje klienty s dětmi do Domina, coţ je hernička, kde matky mohou s dětmi trávit jejich volný čas. AD 6 spolupracuje se ZŠ Morkovice, kde jim ţáci chodí dělat přednášky o první pomoci nebo dětem vyrobili vánoční přání. Dále AD 6 umoţňuje praxi studentkám především z VOŠ pedagogické v Kroměříţi. Z tabulky č. 6 vyplývá, ţe azylové domy ve Zlínském kraji spolupracují s širokou škálou institucí a organizací, coţ je velký kus práce zajistit součinnost těchto organizací. Na to s kolika zařízeními AD spolupracují, tak mi to neodpovídá tomu, ţe v poslání a cílech se děti neobjevují.
4.8.8 Přehled finančního zabezpečení volnočasových aktivit pro matky s dětmi Tabulka č. 8: Finanční zabezpečení volnočasových aktivit na AD
Zařízení
Finanční zabezpečení volnočasových aktivit
AD 1
grant z nadace T. Maxové
AD 2
jednotliví dárci, v minulosti finanční podpora od Auto Games Uherský Brod, nadace O2, nadace Divoké husy, nadace Děti-kultura-sport
AD 3
drobné dary od jednotlivých dárců
AD 4
nadační fond Albert, nadace Děti-kultura-sport, jiné finanční dary od Cocacoly, E-on, centrum Uherské Hradiště Go Kids a materiální dary od soukromých dárců
AD 5
drobné dary od jednotlivých dárců
AD 6 AD 7
drobné dary od soukromých dárců, vlastní aktivita zaměstnanců zařízení – např. prodej výrobků na jarmarcích, v minulosti grant z Pomozte dětem VČ aktivity jsou závislé na dotacích, které momentálně nejsou dostačující, a proto se snaţíme odkazovat na program Pět P
57
Z výsledků tabulky je jasné, ţe všechny azylové domy ve Zlínském kraji se snaţí pro zajistit finance na práci s dětmi. Řekla bych, ţe AD 2, AD 4 a AD 6 se nejvíce zajímají o nadační výzvy a daří se jim získávat finance.
4.8.9 Zhodnocení metod práce s dětmi na AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji v rámci péče o dítě Tabulka č. 9: Metody práce s dětmi
Zařízení Metody práce v rámci péče o dítě AD 1
nevyuţívá ţádné specifické metody práce se dětmi
AD 2
SAS zprostředkovává pro klienty VTI
AD 3
VTI v rámci sluţby azylového bydlení
AD 4 AD 5 AD 6
AD 7
moţnost metody VTI v rámci sluţby azylového bydlení terénní sluţba zprostředkovává VTI pro klienty zařízení moţnost metody VTI v rámci sluţby azylového bydlení, muzikoterapie, arteterapie nebo psychomotorická cvičení nevyuţívá ţádné specifické metody práce se dětmi, v minulosti zvaţovali VTI
Individuální plánování potřeby dětí se objevují v individuálních plánech matek potřeby dětí se objevují v individuálních plánech matek potřeby dětí se objevují v individuálních plánech matek potřeby dětí se objevují v individuálních plánech matek potřeby dětí se objevují v individuálních plánech matek potřeby dětí se objevují v individuálních plánech matek potřeby dětí se objevují v individuálních plánech matek
V pěti zařízeních mají klienti se svými dětmi moţnost vyuţití metody VTI, díky které poměrně rychle a nenásilně odhalí a pojmenují projevy potíţí ve vztahu se svým dítětem. AD 3, AD 4 a AD 6 zprostředkovává VTI v rámci sluţby azylového bydlení. Pro AD 2 a AD 5 VTI dělá terénní sluţba. AD 7 v minulosti zvaţoval pro jednu pracovnici výcvik ve VTI, ale nakonec od toho upustili, protoţe dle vedoucí mezi klientkami o to nebyl zájem. AD 6 k VTI uvedl další metody, a to muzikoterapii, arteterapii a psychomotorická cvičení. AD 1 a AD 7 neuvedli ţádné specifické metody práce s klientkou a dítětem v rámci péče o dítě. Chtěla bych se zde zmínit o tradičních výchovných metodách jako je: příklad, slovo, pravidla hry, odměna a trest, které ale při rozhovorech nikdo neuvedl. Myslím, ţe
58
samotné pracovnice azylového domu mohou jít klientům příkladem, jak jednat s dětmi a podporovat je v jejich vztahu k dětem. Se samotnými klienty všech sedmi azylových domů se individuálně plánuje, přičemţ se v jejich individuálních plánech objevují potřeby dětí. Individuální plány dětí nedělá ţádné ze zařízení.
4.8.10 Přehled vnitřních směrnic upravující jednání či práci s dětmi na AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji Ţádný z azylových domů pro matky s dětmi ve Zlínském kraji nemá vnitřní směrnice, které by upravovaly jednání či práci s dětmi. Zajímavé je, ţe v metodikách je důsledně popsané jednání se zájemcem či přijímání klienta, ale co se děje v tu chvíli s dětmi samotnými to metodiky neřeší. Všichni vedoucí uvedli jako jediný dokument domácí řád, kde je zmíněna řádná péče o dítě.
4.9 Shrnutí praktické části Azylové domy pro matky s dětmi se nesou v duchu poskytnutí bezpečného prostoru pro lidi bez přístřeší, ale formálně se mluví jen o pomoci matkám a dítě je chápáno jako doplněk. Na azylových domech pro matky s dětmi ve Zlínském kraji je však 63 % dětí a 37 % dospělých osob. Z písemné formy vnitřních dokumentů se děti na azylových domech vytrácejí, ale při srovnání prostor AD ve Zlínském kraji mi vyplynulo, ţe s jejich materiálními potřebami se počítá. Tato skutečnost mi potvrzuje moji první hypotézu, ve které jsem předpokládala, že materiální vybavení budov bude přizpůsobeno dětem. Důkazem je fakt, ţe v kaţdém zařízení jsem našla alespoň koutek s hračkami ve společenské místnosti, hernu, studovnu, kočárkárnu, hřiště nebo prolézačky. Jedno zařízení dokonce pět let ţádalo o finance na hřiště, dokud se jim nepodařilo jej vybudovat. Druhá hypotéza, že azylové domy pracují s dětmi v rámci fakultativních nebo doplňkových služeb se potvrdila, protoţe kaţdé zařízení uvedlo, ţe pro děti alespoň příleţitostně dělají volnočasové akce, kde je nutná přítomnost matky s dítětem. Podle mého názoru pracovníky ve všech zařízeních k této činnosti vede fakt, ţe mají pověření 59
k sociálně právní ochraně dětí. Z tohoto důvodu cítí zodpovědnost za optimální vývoj dítěte. Myslím, ţe pokud zařízení vyuţívá dobrovolníky, praktikanty nebo spolupracují se SAS, děti mají větší příleţitost naplnit své zájmy. Ve své třetí hypotéze jsem předpokládala, že azylové domy budou mít pedagogického pracovníka, což se nepotvrdilo. Zákon o sociálních sluţbách v §115 (1) umoţňuje zařízením v sociálních sluţbách mít pedagogického pracovníka. V mém výzkumu pouze
jedno zařízení má sociální pracovnici, která je zaměřena na
pedagogickou činnost a sociální asistentku, která si s matkou a dítětem domlouvá pracovní terapie. Kromě jedné vedoucí všechny uvedly, ţe by pedagogicky zaměřeného pracovníka uvítaly, pokud by ho měli z čeho financovat. Domnívám se, ţe do zařízení, kde ţije 63% dětí různého věku a různých potřeb, by mohl pedagogický pracovník docházet minimálně externě, kdyţ uţ tam není na celý úvazek. I kdyţ azylové domy nemají pedagogického pracovníka, mají navázanou spolupráci s institucemi a organizacemi, na které se mohou obrátit v případě výchovných a vzdělávajících problémů, které se objeví u dítěte. Doporučují matkám další sluţby, pokud nezvládají péči o dítě nebo si s ním neví rady. Ve své poslední čtvrté hypotéze jsem stanovila předpoklad, že AD budou mít ve svých vnitřních přepisech ukotvené metody práce s dětmi , coţ se nepotvrdilo. Ţádný AD pro matky s dětmi nezmínil konkrétní metodu práce s dětmi, tudíţ ji nemohou mít ani upravenou ve vnitřních předpisech. Jediná společná směrnice ve všech azylových domech je domácí řád, který zmiňuje řádnou péči o dítě, která však není nikde přesně vydefinovaná.
Myslím, ţe v tomto azylové domy dodrţují zákon a
sestavují individuální plány matek, ve kterých se objevují potřeby jejich dětí.
60
5 Závěr Děti jsou součástí ţivota v azylových domech pro matky s dětmi. Vztah poskytovatelů sociálních sluţeb k dětským klientům prošel určitým vývojem. Kromě azylového domu Petrklíč, který začal svou působnost v roce 2006 měly všechny AD pro matky s dětmi ve Zlínském kraji před zákonem o sociálních sluţbách dobře nastartovanou práci s dětmi. Zákon o sociálních sluţbách vydefinoval jednotlivé sluţby, ale ve sluţbě azylové bydlení nerozšířil cílovou skupinu o děti. Toto způsobilo změnu ve vnímání dětského klienta, jehoţ potřeby se ze sluţby v podstatě vytratily. Dopad na praktický ţivot dětí v azylových domech se odráţí v personálním zabezpečení, kde chybí odborníci a ve financování sluţby, protoţe na práci s dětmi musí zřizovatelé hledat jiné finanční zdroje. Toto vše je nakonec patrné i ve vnitřních dokumentech zařízení, kde je ţivot dětí ošetřen jen minimálně. V současné době je Česká republika kritizována za vysoký počet dětí v ústavní péči. Probíhající legislativní změny mají podpořit sanaci rodin tak, aby v nich mohly děti vyrůstat. Nástrojem těchto změn jsou mimo jiné terénní sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi, které by měly zajistit kvalitní péči v rodinném prostředí. Přestoţe u sledovaných AD došlo ke zrušení SAS pouze v jednom případě, vidím to jako krok špatným směrem. Zaráţející je skutečnost, ţe pouze dva AD mají s touto sluţbou velmi úzké vztahy, zvláště v situaci, kdy zákon podporu a pomoc dětem v rámci AD neřeší. Vedoucí se v některých sledovaných AD snaţí s dětmi pracovat, jinde zase odkazují na veřejné sluţby, čímţ se dostávají do konfliktu se zákonem o sociálně právní ochraně dětí, kterou mají všechny azylové domy zaregistrovanou. Přes všechny tyto rozpory jsem ve všech AD viděla snahu uzpůsobit se potřebám dětských klientů, jak v materiálním vybavení tak i z přístupu pracovníků. Na závěr můţu říci, ţe dobrá praxe předběhla legislativní podmínky a děti, které jsou nuceny ţít v azylových domech zde mohou najít spolu se svými matkami sice dočasný, ale respektující domov. Chtěla bych zde poděkovat jednotlivým vedoucím azylových domů pro matky s dětmi ve Zlínském kraji za poskytnuté rozhovory. Jmenovitě děkuji Pavle Rúčkové, Bc. Janě Juráskové, Bc. Markétě Krhutové, Kamile Nekolové, DiS., Bc. Veronice Halasové, Mgr. Aleně Přikrylové a Mgr. Evě Danielové.
61
Seznam použitých zkratek AD - azylový dům SPOD – sociálně právní ochrana dětí SAS – sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi VTI – videotrénink interakcí PPP – pedagogicko psychologická poradna SVP – středisko výchovné péče IP – individuální plán DŘ – domácí řád
62
Seznam použité literatury 1) Bednářová, Z. a kol. (2006). Studijní materiál o problematice domácího násilí pro pracovnice a pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí. MPSV. ISBN 80-8687850-3 2) Bůţek, A., Michalík, J. (1999). Informatorium (nejen) o právech dítěte se zřetelem k otázkám výchovy a vzdělávání. Olomouc: Univerzita Palackého . ISBN 80-244-0054 3) Elliot, J., Place, M. (2002). Dítě v nesnázích. Prevence Příčiny Terapie. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-0182 4) Hradečtí, V., I. (1996). Bezdomovectví – extrémní vyloučení. Praha: Naděje. ISBN 80-902292-0 5) Jedlička, R. a kol. (2004). Děti a mládež v obtížných životních situacích. Praha: Themis. ISBN 80-7312-038-0 6) Koenig, L. (2004). Chytrá výchova. Praha: Portál. ISBN 80-7178-780-9 7) Krebs, V., Durdisová, J., Poláková, O., Ţiţková, J. (2000). Sociální politika. Praha: Aspi Publishing, s.r.o. ISBN 80-85963-33-7 8) Marek, J. a kol. (2012). Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Praha:Portál. ISBN 978-80-262-0090-1 9) Matoušek, O. (2003). Slovník sociální práce. Praha: Portál. ISBN 80-7178-549-0 10) Matoušek, O. a kol. (2003). Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál. ISBN 807178-548-2 11) Matoušek, O. a kol. (2005). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál. ISBN 80-7367-002-X 12) Matoušek, O., Pazlarová, H. (2010). Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-739 13) Michalík, J. (2008). Smluvní vztahy v sociálních službách. Praha: VCIZP – sekce vzdělávání. ISBN 80-903658-1-7 14) Štěpánková, N. a kol. (2004). Krize Psychologický a sociologický fenomén. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-0888-4 15) Vymazalová, M. (2006). Výchovně vzdělávací proces s matkou v azylovém domě. (diplomová práce). Olomouc: Univerzita Palackého Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině 63
Úmluva o právech dítě Internetové zdroje: Legislativa a systém sociálně právní ochrany dětí dostupné na www.mpsv.cz/cs/14304 dne 22.4.2013
64
Přílohy Příloha č. 1: Rozhovor s Pavlou Rúčkovou - vedoucí azylového domu pro ţeny a matky s dětmi, o.p.s. Vsetín Příloha č. 2: Rozhovor s Bc. Janou Juráskovou, DiS. – vedoucí azylového domu pro matky s dětmi v tísni Uherský Brod Příloha č. 3: Rozhovor s Bc. Markétou Krhutovou – vedoucí azylového domu pro matky s dětmi Valašské Meziříčí Příloha č. 4: Rozhovor s Kamilovou Nekolovou, DiS. – vedoucí Petrklíče Uherské Hradiště Příloha č. 5: Rozhovor s Bc. Veronikou Halasovou – vedoucí Nového domova Otrokovice Příloha č. 6: Rozhovor s Mgr. Alenou Přikrylovou – vedoucí Charitního domu – azylové ubytování pro matky s dětmi a ţeny v tísni Kroměříţ Příloha č. 7: Rozhovor s Mgr. Evou Danielovou – vedoucí Charitního domova pro matky s dětmi Zlín
65
Příloha č. 1: Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, o.p.s. Vedoucí: Pavla Rúčková 1. Máte ke službě azylového bydlení zaregistrovanou další službu nebo jste v nějakém jiném projektu? Od roku 1999 máme zaregistrovanou sluţbu azylového bydlení, od roku 2006 máme terénní sluţby SAS. Původně SAS byla pro Vsetín a přilehlé obce, postupně se to rozšířilo. Asi 2 roky máme projekt Centrum pro rodinu – poradenské centrum. Takţe máme celkem zaregistrované 3 sluţby. 2. Děláte v rámci těchto služeb volnočasové aktivity pro děti? Jiţ několik let se nám daří získávat grant z nadace T. Maxové, díky němuţ děláme volnočasové aktivity pro matky s dětmi nejen pro klienty AD ale i klienty z terénu, kteří vyuţívají SAS. V podstatě se to dělá formou výletu, vycházek, návštěv nějakých kulturních akcí, které jsou vhodné pro děti. Dále jsme dělali besedy nebo podvečerní čtení, které bylo tématicky zaměřené a s tím byly spojené nějaké rukodělné práce pro děti. V rámci azylového bydlení máme pevně dané pravidla dle registrace, ale pravidelně jednou za měsíc děláme fakultativní akci, kdy to vyšlo z potřeb a přání z uţivatelek AD. Jsou to oblasti, které se týkají oblasti výchovy dětí, právního povědomí, finančního poradenství, základní praktické dovednosti a výuka na počítači. V rámci sluţby azylového bydlení děláme také příleţitostnou výzdobu nebo besídku. Chceme, aby matky do toho zapojily i ty děti, ale větší zodpovědnost je na matce. Tuto činnost nikde oficiálně nevykazujeme, ale pracovník ji dělá v rámci své sluţby. Pravidelný rozvrh volnočasových aktivit nemáme a ani jsme to tak nikdy neměli, protoţe chceme, aby to vycházelo z potřeb maminek. A pokud se matka ocitne na AD, tak musí napřed řešit ţivotní potřeby a volnočasové aktivity mohou přijít aţ potom. 3. Vnímáte pozitivně tyto aktivity? Volnočasové aktivity jsou koncipované tak, aby do nich vţdy byla zařazena i matka, protoţe by se rodiče měli naučit společně trávit volný čas se svými dětmi účelným způsobem. Fakt je, ţe maminky venku kouří a děti jen tak různě pobíhají a zlobí a
66
maminky vůbec nenapadne, ţe děti zlobí, protoţe by potřebovaly nějak zabavit nebo vymyslet nějaký program. Při pobytu na AD mají čas na to, aby se to naučily, ale je potřeba je motivovat, tak aby pochopily, ţe nakonec to i pro ně bude lepší. Volnočasové aktivity vnímám jako doplněk sluţby azylového bydlení. 4. Jak máte personálně zabezpečené volnočasové aktivity? Nebo máte pracovníka, který je zaměřený přímo na děti? Pedagogicky zaměřeného pracovníka nemáme, protoţe na to nejsou finance. V týmu máme sociální pracovnice a sociální asistentky. 5. Využíváte dobrovolníky na práci s dětmi? Je fakt, ţe se mi kaţdý rok přihlásí dobrovolnice, s kterou uzavřeme smlouvu. Dobrovolnici pak vyuţíváme na odpolední aktivity, kdy se jedná o doučování, hraní s dětmi, čtení pohádek nebo rukodělné činnosti, které by maminky nezvládaly. 6. Kde získáváte finance, pokud potřebuje materiál na nějakou výtvarnou činnost? Finance získáváme z darů a nakupujeme ty nejlevnější věci. 7. Spolupracuje s odborníky, pokud se u dítěte objeví např. výchovné problémy? My máme výbornou spolupráci s psycholoţkou, která je ve stejné budově jako AD jen v jiném patře. Je tam ordinace, kde jsou 2 psychologové a my v případě potřeby odkazujeme matky s dětmi na ně. Dále spolupracujeme s právníkem, který spadá pod naši sluţbu Centrum pro rodinu. V naší budově mají kancelář pracovníci PPP, takţe v případě potřeby odkazujeme také na ně. 8. S kterými institucemi pracujete v rámci péče o dítě? Naše zařízení má pověření k sociálně právní ochraně dětí. Jinak pokud si OSPOD, soud nebo policie vyţádá písemnou zprávu, tak jim ji poskytneme. 9. Slouží vám podklady z VČ aktivit pro zprávy OSPOD? Volnočasové aktivity stojí tak trochu mimo naši sluţbu. Ale byly ojedinělé případy, kdy matka s dětmi měla utvořeny kompletní podmínky pro výlet do zoo, děti byly natěšené, ale jí se vyloţeně nechtělo, takţe jsme tohle pouţili jako zanedbávání výchovy. 67
10. Uvítali by jste, kdyby zákon o sociálních službách myslel více na děti, které jsou s matkou na azylovém domě? U nás je to dané tím, ţe jsme malé zařízení. My máme 6 bytových jednotek a z toho polovina jsou samotné ţeny. Nyní v té polovině bytů máme jen 4 děti různého věku, takţe pro nás by bylo neefektivní mít finance na pracovníka, který by se věnoval pouze dětem. 11. Máte nějaké prostory pro děti? Máme zahradu a studijní místnost, která byla potřebná a je to zároveň návštěvní místnost. Dále máme hernu, kde je i TV. 12. Používáte např. metodu VTI? VTI zde nemáme. 13. Myslíte v domácím řádě na děti? Ano, domácí řád upravuje péči o děti.
68
Příloha č. 2: Azylový dům pro matky s dětmi v tísni Uherský Brod Vedoucí: Bc. Jana Jurásková 1. Máte k službě azylového bydlení zaregistrovanou další službu, např. SAS? Tušila jsem se, ţe se bude ptát na SAS, ale my máme zaregistrovanou sluţbu azylového bydlení. Jinak máme moţnost spolupracovat se SAS v Uherském Brodě a nízkoprahovým centrem v Uh. Brodě. Řekla bych ale, ţe SAS trošku kryjeme. Neděláme ji v plném rozsahu, tak v rámci sociálně právní ochrany dětí se zde dělají výchovně vzdělávací činnosti nebo jsou zde různé fakultativní sluţby. Praktikantky dělají volnočasové činnosti pro děti, jako např. různé vyrábění, hry, doučování. 2. Pokud děláte volnočasovou aktivitu, tak je to pro matku s dítětem nebo i samotné dítě? Je vţdycky ţádoucí, aby u toho matka byla a viděla, jak s tím dítětem pracovat, ale mám dojem, ţe maminky jsou někdy rády, ţe si mohou od těch dětí odpočinout. Pokud tedy pracovnice vyplní volný čas dětí, tak matky to berou pro své dobro, ţe si mohou na chvíli odpočinout. Pokud ale pracujeme se samotným dítětem, tak si to nemůţeme vykázat a je to na dobré vůli pracovnice. V případě, ţe je tam jiţ matka, tak je to výchovně-vzdělávací aktivita. 3. Zkoušeli jste tedy někdy v minulosti žádat o projekt, který by byl zaměřený na samotné děti? Zkoušeli jsme si ţádat o granty na vzdělávací programy nebo krouţky pro děti, ale nebyli jsme úspěšní. Několikrát jsme si ţádali o grant na vybudování hřiště a povedlo se nám to aţ na popáté. 4. Jak vnímáte práci s dětmi? Myslíte, že by zákon o sociálních službách měl myslet na děti, které s matkou využívají službu azylové bydlení? Určitě, trochu mě překvapuje, ţe děti, které mají ţivot před sebou a mělo by se s nimi pracovat, tak se pracuje jen s matkou, s kterou se jiţ kolikrát nedá hnout a děti kráčí ve stopách svých rodičů. Zvlášť kdyţ na azylových domech je kolikrát o hodně víc dětí neţ
69
samotných klientek. Myslím, ţe by se měl rozlišovat AD pro muţe a AD pro matky s dětmi, protoţe ta cílová skupina je jiná. 5. Jak máte personálně zabezpečenou práci s dětmi? Pracovníci volnočasové aktivity dělají velice poskromnu. Jedná se o příleţitostné akce k vánocům, velikonocům, aj. Pracovníci spíše dětem půjčí pastelky nebo promluví nějaké slovo, ale ţe by si vyloţeně nachystaly např. hodinový program, tak to ne, i kdyţ to chybí. V zařízení máme pouze sociální pracovnice a jednu soc. asistentku. Do našeho zařízení chodí i praktikantky, které se dětem věnují v rámci nějaké tvořivé činnosti nebo záleţí na nich, co si zrovna připraví. 6. Využíváte dobrovolníky pro práci s dětmi? Máme jednu dobrovolnici, která se nám nabídla, takţe tu vyuţíváme. 7. Objevují se v individuálních plánech matek potřeby dětí? Individuální plány jsou zaměřeny na matku. V IP se ale můţe objevit např. zajištění školy nebo lékaře pro dítě. Volnočasové aktivity se tam ale vůbec neobjevují. Kdysi jsme se sponzorem řešili volnočasové aktivity, zůstal nám zde dotazník, který klientkám a jejich dětem dáváme. Oni pak vyplní, co by jejich děti chtěly dělat a my je pak na základě toho můţeme odkázat na krouţek ve městě. Před zavedením zákona o soc. sluţbách jsme dělali i individuální plán dítěte, ale teď je uţ nevedeme, protoţe jsme se zaměřili jen na matku. Prostě hodně posloucháme. 8. Omezil vás zákon o sociálních službách v práci s dětmi? Ano, my jsme tady měli pravidelné akce pro děti. Poté co přišla kontrola z kraje, tak nám to bylo vytýkáno. Na jednu stranu jsem si uvědomila, ţe se to opravdu trošku bije, protoţe posláním je, ţe matky s dětmi v našem zařízení by měly zůstat součástí místního společenství a ţily běţný ţivot. No a v běţném ţivotě děti asi nemají naservírovaný kaţdý den program. Ono to má své plusy i mínusy, protoţe děti zde mají moţnost se něco naučit. Naše programy byly ale s ţeleznou pravidelností, ale já sama jsem od toho potom upustila, protoţe tohle nebyl ten běţný ţivot.
70
9. Máte ve vašem zařízení nějaké prostory pro děti? Měli jsme hernu, kterou nyní předěláváme na bytovou jednotku a máme hřiště, za které jsem ráda. 10. Spolupracujete s nějakými odborníky, pokud se u dítěte objeví např. výchovné problémy? Ano, spolupracujeme s psychologem, PPP, sociálně právní ochrana dětí, kurátoři. Pokud si OSPOD, soudy nebo jiné veřejné instituce vyţádají zprávu k dítěti, tak ji poskytneme. Někdy je i z naší strany podnět, aby se pracovnice OSPOD přišla podívat na matku. My sami jsme matku napřed upozornili, ale pokud nedošlo k ţádné změně, tak jsme museli kontaktovat OSPOD. Teď máme navázanou spolupráci s psychologem ze Zlína, ale jinak se snaţíme maminky odkázat na psychologa ve městě a nechceme všechno vztahovat pod střechu. Maminky často ale nemají finance, a proto jsme momentálně ráda, ţe jsme jim aspoň takhle mohli vyjít vstříc, i kdyţ k nám dochází jednou za měsíc. S tímto psychologem jsme navázali spolupráci přes centrum poradenství, které vykonává terénní sluţbu. Proto je tato psychologická pomoc i klienty z terénu uhersko-brodsko. 11. Jaké metody využíváte v rámci péče o dítě? Děláme VTI pro rodiče a zprostředkovává nám to SAS. To vše probíhá, pokud matka souhlasí a těch souhlasících matek zde moc není. Z jejich strany zájem není, ale záleţí na tom, jak jí pracovníci AD motivují. 12. Myslí domácí řád na děti? V DŘ zohledňujeme péči o dítě.
71
Příloha č. 3: Azylový dům pro matky s dětmi Valašské Meziříčí Vedoucí: Bc. Markéta Krhutová 1. Máte kromě služby azylového bydlení zaregistrovanou další službu, v rámci které pracujete s dětmi? Ne, máme zaregistrovanou pouze sluţbu azylového bydlení, i kdyţ ve stejné budově, jak je azylový dům, tak jsou SAS, s kterými intenzivně spolupracujeme. SAS ale pracuje s matkou, matkou a dítětem, nebo rodinou. V minulosti jsme ani neţádali o projekt, kde bychom mohli pracovat se samotnými dětmi. 2. Děláte v rámci azylového bydlení nějaké volnočasové aktivity pro děti? Pro matky s dětmi většinou děláme 1x za měsíc tématicky zaměřenou VČ akci jako např. mikulášskou besídku, vánoční besídku, karneval a dětský den. Jsme rádi kdyţ si to zorganizují samy matky a my jim poskytneme pouze potřeby nebo nějaké odměny. Nechceme zde klientkám vše organizovat, protoţe to můţe být kontraproduktivní a nechceme je také dělat závislé na sociálních sluţbách. 3. Jak vnímáte práci s dětmi? V minulosti jsme se samotnými dětmi hodně pracovali – muzikoterapie, malování, hry, návštěvy tělocvičny. Kaţdý den pro děti byl nějaký program. Postupně jsme ale dospěli k názoru, ţe to není smysluplné. Klientky měly pocit, ţe musíme stále pro děti něco vymýšlet. Po dobu 1 roku, co bylo dítě na AD s matkou, se pracovníci snaţili dítě něco naučit a rozvíjet. Během ročního pobytu dítě bylo dobře nastartované, ale jakmile se odstěhovali z AD, tak se to dítěti vrátilo jako bumerang, protoţe po odstěhování z AD matka s dítětem vůbec nepracovala a pro dítě tato ztráta zájmu byla mnohem horší. Moţná je to skeptické. Já sama mám ale dobrý pocit, kdyţ matka odchází z AD a je dobře „zasíťovaná“ běţně dostupnými sluţbami ve městě jako např. SAS, mateřské centrum, aj.
72
4. Máte v zařízení pracovníka, který by byl zaměřený na děti? Pokud nemáte, tak uvítali by jste ho? Pedagogicky zaměřeného pracovníka v našem zařízení nemáme a pokud bych si mohla vybrat, tak bych raději uvítala další sociální pracovnici, která by měla VTI a pracovala by s matkou a dítětem v rámci této metody. VTI vnímám pozitivně proto, ţe tato metoda poukazuje na dobré stránky matky, coţ ji můţe nastartovat. 5. Jaké další metody práce využíváte? Se samotnými dětmi nepracujeme a v rámci péče o dítě pracujeme s matkou a dítětem jiţ zmíněnou metodou VTI. 6. Využívá vaše zařízení dobrovolníky, popř. praktikanty? Naše zařízení vyuţívá hodně dobrovolníky. Máme jednu dobrovolnici, která dělá pro matky nebo matky s dětmi výlety do okolí, např. Helfštýn, procházka k soutoku vsetínské a roţnovské Bečvy, ukazuje jim dětské hřiště v okolí, apod. Pokud nějaká matka nemůţe jít, ale dítě by jít mohlo, tak musí pověřit jinou matku hlídáním. Dále spolupracujeme s Adrou, která nám vţdy v létě na 14 dní dá 4-5 dobrovolníků, kteří se věnují dětem. Tito dobrovolníci pro děti organizují volnočasové programy, ale nemůţu říct, ţe by pro ně měli nachystaný pravidelný program. VČ aktivity vycházejí z momentální situace. Adra nám dodává dobrovolníky i během roku, kteří ale chodí nepravidelně. Tito dobrovolníci suplují hlídaní dětí, kdyţ matky mají např. tématickou skupinu, schůzku, aj. S dobrovolníky s Adry jsme spokojení. Adra pro své dobrovolníky organizuje i supervize. Na poslední supervizi se dobrovolníci shodli, ţe pokud budou matkám hlídat děti, tak se při předávání dětí budou snaţit matku aspoň na chvíli zapojit do probíhající aktivity, aby sama matka věděla, co její dítě dělá a cítila nějakou zodpovědnost. Docházejí k nám i praktikanti, u kterých se snaţíme zjistit, co v nich je a co nám můţou nabídnout. Např. k nám docházejí praktikanty ze zdravotní školy, které si pro matky i děti připraví přednášku o zdraví. 7. Co je to tématická skupina? Tématická skupina je jen pro samotné matky pod vedením psycholoţky. Děti hlídají dobrovolníci. Matky si zvolí téma, o kterém by se chtěly pobavit. Většinou to bývají problémy nebo radostné okamţiky na azylovém domě. 73
8. S jakými organizacemi spolupracujete v rámci péče o dítě? Odkazujeme
na Zastávka – nízkoprahové centrum pro děti a mládeţ. Pracovníci
většinou přijdou udělat přednášku na azylový dům a nalákat děti. Zeferino – romské centrum. Romské rodiny akceptují ve většině případech pouze toto centrum a jiné VČ aktivity neuznávají, tudíţ je ani nenavštěvují. Klientky také mohou vyuţívat Mateřské centrum. Azylový dům intenzivně spolupracuje se SAS, které dělají např. doprovody do všech výše zmíněných zařízení. SAS zorganizuje příleţitostně také VČ aktivitu, např. výroba adventních věnců, velikonoční dílna, aj. U aktivity vţdy musí být matka s dítětem. 9. Děláte školní přípravu dětí? Pokud nastane ojedinělý případ, tak dítěti pomůţeme, ale jinak školní přípravu dělá SAS na základě individuálního plánu klienta. AD je pouze koordinátor této sluţby. 10. Jsou potřeby dětí zahrnuty v individuálních plánech matek nebo děláte extra individuální plán dítěte? IP dítěte neděláme a ani jsme nikdy nedělali. Klientem je matka, tak sestavujeme její IP. Situaci matky řešíme komplexně, tudíţ se v jejím IP mohou objevit potřeby dětí. Já sama ale preferuji „mravenčí“ práci s klientem. 11. S jakými odborníky spolupracujete, pokud se u dítěte objeví např. výchovné problémy? Do našeho zařízení dochází psycholog, ale někdy odkazujeme i na psychology do města. Dále spolupracujeme s SVP a PPP. Na tyto organizace pouze odkazujeme, popř. klientce doporučíme doprovod SAS. 12. Spolupracujete s nějakými organizacemi, např. OSPOD na péči o dítě. Náš azylový dům má pověření k sociálně právní ochraně dětí, takţe pokud si OSPOD vyţádá zprávu, tak mu ji poskytneme. Pokud si vyţádá zprávu soud, policie, aj. tak jim ji také poskytneme. 13. Myslíte v domácím řádu na děti? Domácí řád upravuje péči o děti.
74
14. Máte prostory pro děti? Naše zařízení má hernu, místnost na internet a tělocvičnu. Okolo domu je pár prvků pro děti, ale nedá se to nazvat přímo hřištěm.
75
Příloha č. 4: Petrklíč – Uherské Hradiště Vedoucí: Kamila Nekolová, DiS. 1. Máte ke službě azylové bydlení zaregistrovanou nějakou další službu? Např. SAS nebo jiný projekt? Ne, máme jen azylové bydlení. 2. A pokoušeli jste se někdy v minulosti žádat o nějaký projekt, který by byl zaměřený na děti? Do nadačního řízení se zapojujeme, ale je to vţdy jen na sluţbu azylového bydlení. 3. Je ve vašem zařízení víc dětí než samotných klientek? Ano, nyní zde máme sedm matek s deseti dětmi. 4. Jak vnímáte práci s dětmi v rámci azylového bydlení? Myslíte, že by se s dětmi mělo pracovat? Určitě, i kdyţ nemáme další sluţbu, tak hodně se zaměřujeme na volný čas maminek a dětí. Ţádáme o granty, sledujeme jiné nadační výzvy a programy, o které si můţeme ţádat. Právě na ty volnočasové aktivity se daří získat peníze, protoţe většina nadačních fondů podporuje děti. Pokud se nám tedy daří získat finance, tak vezme matku s dítětem. Neděláme to, ţe bychom vzali samotné dítě a dělali s nimi samotnými aktivitu, ale vţdy máme podmínku, aby tam ta matka byla s nimi. Volnočasovky tedy děláme hodně. 5. Můžete zmínit nějaký konkrétní nadační fond? V roce 2012 jsme čerpali NF Albert v rámci Pomozte dětem – tam jsme získali 40 tis. Kč, které byly pouţity např. na přihlášky maminek s dětmi do krouţků, tábor, nákup výtvarných a školních potřeb. 6. Jak máte personálně zabezpečenou práci s dětmi při volnočasových aktivitách? Je zde úţasný pracovní tým, za coţ jsem ráda. Pracovnice jsou kreativní, ale hlavně je
76
to baví a chtějí to dělat. Kolegyně se domlouvají s klientkami, co by rády dělaly nebo co by šlo. Vybranou aktivitu zhodnotíme tak, zda je finančně realizovatelná. Takţe volnočasové aktivity dělají kolegyně. Kaţdá má na starosti jinou oblast – např. jedna je na výtvarku, ruční výrobu, šití, sportovní aktivity. Je to různé a vychází to z nastavení pracovnic. Sociálního pedagoga nemáme. Sociální pracovnice dělají jen ty volnočasové aktivity s maminkou a dítětem v rámci své pracovní doby a pracovní náplně. 7. Máte pravidelný rozvrh volnočasových aktivit? Ono to má vţdycky vývoj, protoţe to vychází z aktivity uţivatelek. Minulý rok jsme měli pravidelně jednou týdně sportovní aktivity venku, coţ nyní z důvodu počasí nejde. Nyní se víceméně domluví s klientkami na schůzce určitá aktivita, která je jednorázová. 8. Děláte pravidelně tématicky zaměřené akce vztahující se danému měsíci?Např. karneval, velikonoce, pálení čarodějnic, den matek, den dětí, atd. Ano, ale záleţí to hodně na sloţení maminek a z jejich aktivity. Pokud se sejdou pasivnější maminky, tak je do akce nenutíme, ale ano jinak děláme společné větší akce. 9. Využíváte dobrovolníky pro práci s dětmi? Dobrovolníci jsou malinko problém, protoţe volnočasové aktivity neděláme systematicky. Někdy je to jen jednorázová akce, pokud dostaneme finanční prostředky. Dobrovolníci docházejí pravidelně a té práce s dětmi tady není tolik. Takţe, my se nebráníme dobrovolníkům, ale většinou ta spolupráce nevydrţí příliš dlouho. Spíše spolupracujeme s dobrovolnickým centrem v Uh. Hradišti, kde jsme si je pozvali na Mikuláše, aby nám udělali anděly a čerty a připravili program pro děti. Většinou si je tedy zveme na ty jednorázové akce. 10. Spolupracujete s odborníky, pokud se u dítěte objeví např. výchovné problémy, apod.? Záleţí to na financích klientek, protoţe maminky nemají vţdy finance na tyto odborníky. Měli jsme tady grant, kde k nám docházel jednou týdně psycholog a maminky měly osobní konzultace. Bohuţel tyto finance z grantu jsme jiţ vyčerpali.
77
Takţe pokud maminky potřebují odbornou psychologickou pomoc dáme jim kontakty na psychology ve městě. Matky jiţ často tyto kontakty i mají z intervenčního centra nebo z minulosti. 11. Jaké metody práce s matkou a jejím dítětem využíváte? Např. VTI, arteterapie, muzikoterapie, apod. Kolegyně si teď ukončila VTI, takţe tato nabídka pro maminky a děti tady je zdarma, ale moc to maminky nevyuţívají. Cítí to jako velké zasahování do jejich soukromí. Prozatím to vyuţily 3 maminky. S dětmi malujeme i zpíváme, ale nenazvala bych to přímo arteterapií nebo muzikoterapií, protoţe tady máme od tříletých dětí po desetileté, coţ je těţké vymyslet program takto širokou věkovou skupinu. 12. Pomáháte maminkám zařizovat MŠ nebo ZŠ pro jejich děti? Pokud máme děti z Hradiště nebo z okolí, tak děti školu nemění. Pokud je to ale maminka z větší dálky, tak my jí nabídneme nejbliţší moţnosti školy a pak si jiţ maminka vybírá sama. Neděláme to, ţe bychom MŠ nebo ZŠ oslovovali, protoţe nechceme přebírat odpovědnost matky. 13. Pomáháte se školní přípravou dětem? Pokud si matka do individuálního plánu zahrne pomoc se školní přípravou a chce na tom pracovat, tak ano. Pokud se ale objeví ojedinělý případ, ţe si dítě neví rady s domácím úkolem, tak také pomůţeme. V minulosti jsme měli program Pět P, kde docházeli do našeho zařízení dobrovolníci, kteří pomáhali s doučováním. 14. Omezuje vás zákon o sociálních službách v práci s dětmi? Naše zařízení vzniklo v roce 2006 a přijde mi, ţe ta práce je po celou dobu stejná. Dřív jsme moţná neměli tak propracovaný systém. 15. Objevují se potřeby v individuálních plánech matek nebo děláte extra IP dítěte? Individuální plán dítěte neděláme, ale je časté, ţe si matka do svého zanese pomoc s péčí o dítě.
78
16. Myslí domácí řád na děti? V domácím řádu je vyspecifikovaná řádná péče o dítě. 17. Spolupracujete v rámci péče o dítě se sociálně právní ochranou dětí nebo jinými institucemi? S OSPOD spolupracujeme velmi úzce. Vţdy jednou za 2 měsíce se setkávám s pracovnicí OSPOD a řešíme, jak by se dala zlepšit situace našich klientech. Pokud si OSPOD, soud, apod. vyţádají zprávu na péči o dítě, tak jim ji poskytneme. 18. Máte v zařízení prostory pro děti, např. hernu, hřiště? Ano, máme zde hernu, ale je to velmi úzká místnost, takţe ji nemůţeme vyuţít pro nějaké volnočasové aktivity. U budovy máme mále hřiště a malé venkovní posezení, kde v případě dobrého počasí probíhají volnočasové aktivity. Jinak to děláme na chodbě.
79
Příloha č. 5: Charita Sv. Anežky – Nový domov Vedoucí: Bc. Veronika Halasová 1. Vycházejí služby vašeho zařízení pouze ze zákona o sociálních službách nebo máte potřebu registrovat i jiné služby, které vám umožňují pracovat se samotnými dětmi? Sluţby Nového domova vycházejí pouze ze zákona o sociálních sluţbách, a to poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy a pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů , obstarávání osobních záleţitostí. Nový domov nemá zaregistrovanou ţádnou další sluţbu, která by byla zaměřená na děti. V minulosti jsme také neměli a ani neţádali o příspěvky z nadací nebo jiných evropských fondů. V uplynulých dvou letech jsme byli v individuálním projektu a nebyl na to vůbec čas. Individuální projekt hlavně s dětmi vůbec nepočítal a naše zařízení je omezené prostory na nějaké aktivity. 2. Jakým způsobem vnímáte dětské klienty? V zařízení je k dnešnímu dni 5 klientů s třinácti dětmi. Uvědomuji si, ţe je v zařízení víc dětí neţ dospělých, ale nejsou zde prostory k tomu, aby pro ně pracovníci něco organizovali. 3. Pořádáte volnočasové programy v rámci služby pro matky s dětmi nebo pro děti? Jelikoţ zařízení nemá prostory, tak vyuţíváme moţnosti okolo. Z Domina, coţ je hernička pro děti, nám bylo nabídnuto, ţe tam maminky můţou vodit děti, ale ţádná toho nevyuţila. Potom nám MC Klubíčko nabídlo vyuţívání jejich sluţeb a tam se jedna maminka šla podívat, ale dále toho nikdo nevyuţíval. Sami pracovníci ale pořádají pro klientky s dětmi posezení k příleţitosti Mikuláše, Vánoc, Velikonoc, svátek matek a dětský den. Tyto posezení si vykazují jako skupinovou intervenci. U zmíněných akcí musí být vţdy rodič s dítětem a tyto akce probíhají na chodbě.
80
4. Jak máte personálně zabezpečenou práci s dětmi? Pokud probíhá nějaké posezení s klientkami a jejich dětmi, tak je to práce všech – já jako vedoucí, sociální prácovnice a sociální asistentka, která má momentálně sluţbu. Pokud máme dobrovolnici, tak je tam i ona. 5. Využíváte pro práci s dětmi dobrovolníky? V minulosti tady byla dobrovolnice, která se věnovala dětem, coţ bylo zhruba 3 roky zpátky, ale jinak dobrovolníky nevyuţíváme. Tato dobrovolnice sama přestala docházet do našeho zařízení ze zdravotních důvodů. Potom jsme měli ještě jednu dobrovolnici minulý rok v létě, ale ta nám pomáhala připravovat akce celkově pro klienty a ne jen pro děti. 6. S jakými odbornými institucemi spolupracujete? Spolupracujeme se sociálně právní ochranou dětí. Zvlášť kdyţ má klientka soudní dohled nad péčí o děti. Na vyţádání poskytneme OSPOD zprávu. V minulosti jsme spolupracovali s psycholoţkou, která docházela přímo k nám do zařízení. Poté co jsme ale vypadli z projektu, tak jiţ na ni nemáme peníze. Navíc to není naše gró poskytování psychologických sluţeb, takţe spíše odkazujeme maminky k psychologům. 7. Jaké metody práce využíváte v rámci péče o dítě? Pracovnice terénní sluţby vyzkoušela u jedné matky VTI, jelikoţ byla zároveň i jejich klientkou. Tato klientka to ale nedokončila. Naše zařízení jako takové VTI nedělá, protoţe na to nikdo nemá potřebný výcvik a ani neplánujeme, ţe by si ho někdo udělal. 8. Limituje Vás zákon o sociálních službách v práci s dětmi? Zákon nemyslí na azylové domy pro rodiče s dětmi. Je spíše všeobecně pro samotné osoby, takţe tam by jsme určitě uvítali nějakou změnu, aby to bylo přizpůsobené těm dětem. 9. Kde jsou uvedeny potřeby dětí? S matkami sestavujeme individuální plány a dá se říct, ţe se v nich objevují i potřeby dětí. Teď často se setkáváme, ţe si matky do svých individuálních plánů dávají pomoc se školních přípravou svých dětí. V tomto na děti myslíme, protoţe máme pověření k sociálně právní ochraně dětí. Extra individuální plán dítěte neděláme. 81
10. Jak probíhá školní příprava dětí? U doučování musí být přítomna pracovnice a matka s dítětem. Matka tam vţdy musí být, aby věděla, jak má postupovat aţ se od nás odstěhuje. 11. Myslíte v domácím řádě na děti? Ano, v domácím řádě máme upravenou péči o děti.
82
Příloha č. 6: Charitní dům – azylové ubytování pro matky s dětmi a ženy v tísni Kroměříž Vedoucí: Mgr. Alena Přikrylová 1. Máte ke službě azylového bydlení zaregistrovanou další službu, projekt nebo měli jste v minulosti? Momentálně máme zaregistrovanou sluţbu jen azylové bydlení. V minulosti jsme ale poskytovali sociálně aktivizační sluţbu a měli jsme projekt Zůstaňme spolu, díky kterému jsme modulově pracovali s matkami i jejich dětmi. 2. Proč jste si žádali o sociálně aktivizační služby nebo projekt Zůstaňme spolu? K registraci sociálně aktivizačních sluţeb jsme přistoupili kvůli stále zvyšujícímu se počtu matek s dětmi a ţen, které se na azylový dům vraceli z důvodů jako např. dluhy na nájemném, pozdě podané ţádosti o dávky, špatná komunikace se školou apod. Tudíţ jsme chtěli, aby měly moţnost se i po odchodu stále na koho obracet a mít moţnost pomoci. Je to přeci jen velký skok, kdy matka, která má moţnost se 24h na někoho obrátit s ţádostí o pomoc či radu, je najednou zcela odkázána sama na sebe. Také zákon o sociálních sluţbách jasně vymezuje činnosti azylového domu a zcela zde chybí práce s matkou a dítětem. Celý problém je v tom, ţe zákon o sociálních sluţbách specifikuje azylový dům a vůbec neřeší rozdíl azylového domu pro matky s dětmi a azylového domu pro muţe. Přitom v činnostech musí být zásadně diametrální rozdíl vzhledem k tomu, ţe na azylovém domě pro matky s dětmi jsou právě přítomny i děti. A právě díky nim řeší sociální pracovnice širší spektrum problémů a situací. Naším záměrem bylo, aby tyhle sluţby mohly vyuţívat i matky na azylovém domě.Projekt „Zůstaňme spolu!“ měl podobný záměr – vytvořit ucelený „program“ péče a podpory pro matku a dítě, ověřit si jej v praxi a zároveň zvýšit profesionální kompetence pracovníků. 3. Probíhají na azylovém domě pravidelné volnočasové aktivity pro matky s dětmi? Matky se individuálně domlouvají se sociální asistentkou na výtvarné či jiné tvořivé činnosti. Sociální asistentka si s nimi jiţ sama domlouvá časový rozvrh. Momentálně máme na azylovém domě hodně samotných ţen, takţe se sociální asistentka věnuje i
83
hodně pracovním terapiím. Jednou za měsíc také probíhá větší tématicky zaměřená akce, coţ nám zůstalo z projektu Zůstaňme spolu. V poslední době se snaţíme, aby to vycházelo ze samotné aktivity klientek. Máme zde také školičku pro nejmenší, kde pracovnice vede matky, jak si s dětmi hrát a trávit s nimi volný čas. Pracovnice jim také pomáhá s přípravou dětí na povinnou školní docházku. 4. Má smysl poskytování volnočasových aktivit na azylovém domě nebo je lepší odkázat klientky na služby ve městě? Jak vnímáte práci s dětmi? Je pravděpodobně dost zásadní, kde je umístěna budova azylového domu. V té fázi, kdy se nachází v centru města, je pro matku mnohem jednodušší jít s dětmi kdykoliv do města a vyuţívat jakékoliv sluţby. Ačkoliv, pokud to vezmeme v konečném důsledku, tak ţádné tyto sluţby nejsou zdarma, ani Klubíčko, a ty matky tím, ţe jsou opravdu většinou na ţivotním minimu, tak nemají finance na to, aby tam s dětmi pravidelně chodili. Jeden argument proti můţe být ten, ţe se matky budou více izolovat od ostatních a bude se vytvářet tzv. getho, na druhou stranu se domnívám, ţe matka s dítětem nemají příliš moţností získat k sobě lepší vzájemný vztah a více si rozumět. A právě díky těmto společným činnostem – ať uţ to jsou volnočasové aktivity, pracovní terapie, VTI či jiné aktivity realizované s matkou a dítětem společně, které zároveň nenásilně formují a posilují jejich vzájemné vztahy. A nikdy mi nevymluví, ţe vţdycky v nich z toho něco zůstane. Nikdo jim tyhle společné chvíle nevymaţe. Můj názor je ten, ţe pokud mám v názvu matky s dětmi, mělo by se s těmi dětmi i pracovat. Nehledě na to, ţe většina z azylových domů mají pověření k sociálně-právní ochraně dětí. A pak s dětmi nedělají ţádné činnosti a zákon jim to neumoţňuje…malinko paradox… 5. Limituje vás zákon o sociálních službách v poskytování služeb pro děti? Pracovali jste se samotnými dětmi více? Ano, jestliţe jsme toto neřešili, bylo aktivit pro děti mnohem více. Ale já nechci, abychom se vraceli k realizaci činností jen pro děti. To je opravdu značně demotivující, protoţe matky se naučí děti prostě „odkládat“ a jejich péče o ně se nikam neposouvá, spíše odsouvá. Já se domnívám, ţe zákon by měl respektovat činnosti pro matku a dítě (vzdělávací, volnočasové, pracovní terapie, VTI přítomni oba /všichni.
84
apod.) – vţdy by tam měli být
6. Je pro samotné děti nyní systém lépe nastavený? Myslím, ţe nyní, pokud by zákon více respektoval společné činnosti pro matku a dítě, tak je to v pořádku. Je pravda, ţe jsme stále sociální sluţba, která má pomoci matce zvýšit, zkvalitnit své rodičovské kompetence a zodpovědnost, ať uţ vůči sobě nebo i dítěti. Jen mi chybí ta obecnost uvedená v zákoně a přijde mi škoda tyto činnosti schovávat za běţné ţivotní záleţitosti, které jsou v zákoně uvedené. Domnívám se, ţe azylový dům by měl mít specifikované, tak jako sociálně-aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi výchovné, vzdělávací a aktivizační sluţby a sociálně terapeutické sluţby. 7. Jak máte personálně zabezpečenou práci s dětmi? Máme zde sociální pracovnici, která má ve své náplni práci pedagogicky zaměřenou činnost. Tato pracovnice vede matky ve školičce pro nejmenší, pomáhá matce se školní přípravou dítěte nebo pomáhá matkám s organizací větších měsíčních akcí. Děti se na ni také mohou obrátit s problémy ve škole nebo s vrstevníky. Také koordinuje přednášky nebo besedy, které nám zde chodí dělat lidé z jiných organizací. Máme zde také sociální asistentku, která vede výtvarnou a pracovní dílnu. 8. Spolupracujete s nějakými jinými organizacemi při organizaci VČ aktivit? V minulém roce jsme navázali dobrou spolupráci se ZŠ Morkovice. Konkrétně ţáci, kteří tam navštěvují zdravotnický krouţek. Tyto děti nám zde jezdí dělat přednášku o první pomoci, kde si to matky s dětmi mohou hned prakticky vyzkoušet. Na Vánoce dětem dali dárky s vlastnoručně dělanými přáními. Klubíčko nám zde chodí dělat přednášku Zdravý úsměv, kde se matky s dětmi doví, jak si správně čistit zuby a kdy začít s preventivními prohlídkami. Dvakrát za rok k nám také jezdí skupina Majertrio, kteří dělají hudební vystoupení. Jednou zde byla i majitelka obchodu s korálky, která učila matky s dětmi vyrábět náušnice nebo jiné šperky. 9. Využíváte dobrovolníky pro práci s dětmi? Spolupracujeme se Spektrem, které poskytuje dobrovolníky pro děti, které jsou v našem zařízení, aby jim naplnili jejich volný čas. Bohuţel tato spolupráce nikdy dlouho nevydrţí, protoţe náš azylový dům je daleko z centra a děti musí docházet tam, takţe většinou po měsíci tato spolupráce upadá. Dochází zde praktikantky především z VOŠ 85
pedagogické, které pomáhají ve školičce pro nejmenší, při školní přípravě dětí nebo při volnočasových aktivitách. 10. Pomáháte se školní přípravou dětí? Pokud si matka nastaví ve svém individuálním plánu, ţe chce spolupracovat na školní přípravě, tak si domluví spolupráci s pracovnicí, která to má ve své náplni. Pokud se ale objeví ojedinělý případ, tak dítěti samozřejmě také pomůţeme. U školní přípravy musí být přítomna matka s dítětem. 11. Objevují se potřeby dětí v individuálních plánech matek? Ano, často se v individuálních plánech objevuje spolupráce na péči o dítě nebo jiţ zmíněná školní příprava. 12. Spolupracujete s nějakými odborníky v rámci péče o dítě? Naše zařízení má pověření k sociálně právní ochraně dětí, takţe na vyţádání píšeme zprávy k péči o dítě, popř. sami informujeme OSPOD, zda se nám v péči o dítě něco nezdá. Matkám pomáháme zprostředkovávat kontakt s PPP, psychology či psychiatry. Kdyţ jsme byli v projektu Zůstaňme spolu, tak psycholoţka docházela k nám na azylový dům. Je mi sice jasné, ţe spousta lidí řekne, ţe jde o suplování sluţeb, ţe si mají k psychologovi docházet sami. Ale já zde nemyslím klasickou činnost psychologa s klientem,ale činnost diagnostickou a supervizní. Diagnostickou vůči dětem, u nichţ se pracovníci domnívají, ţe by mohl být nějaký problém a potřebují poradit, zda bude stačit jejich a matčina spolupráce nebo je nutná systematická odborná intervence a docházení k psychologovi. A supervizní činnost vůči pracovníkům – konzultace v případech, kdy si nejsou jistí a zároveň budou moci profesionálně růst. 13. Jaké metody práce využíváte při práci s matkou a dítětem? Dvě sociální pracovnice mají výcvik na VTI, který klientkám nabízejí. Samotné matky o VTI mají zájem, pokud je sociální pracovnice dobře motivuje ke spolupráci. Občas k nám přijede na muzikoterapii kolegyně, která je momentálně na rodičovské dovolené. 14. Jaké máte prostory pro práci s matkami a dětmi? Matky s dětmi mohou vyuţívat hernu a pracovní dílnu. Pokud je nějaká přednáška nebo beseda, tak se vyuţívá víceúčelová místnost. 86
15. Myslíte v domácím řádu na děti? Domácí řád upravuje péči o děti, coţ se ale spíše týká samotných matek. Dále máme v domácím řádu vyspecifikované, co je zanedbávání péče o děti.
87
Příloha č. 7: Charitní domov pro matky s dětmi Zlín Vedoucí: Mgr. Eva Danielová 1. Máte ke službě azylové bydlení zaregistrovanou další službu, např. SAS? Ne, máme pouze azylové bydlení. To, co vyţaduje zákon. 2. Jak vnímáte práci s dětmi? Na našem azylovém domě moc dětí nemáme, protoţe máme malometráţní byty a jedeme na plné sazby dle zákona, tak proto ubytováváme matky s max. 2 dětmi. Matka s třemi dětmi jiţ bez problémů získá městský byt ve Zlíně. 3. Zkoušeli jste si v minulosti podat žádost o projekt nebo pracovali jste více s dětmi? Projekt jsme nikdy nepodávali, protoţe v hlubší minulosti nic takového neexistovalo. Měli jsme pouze svůj vlastní program pro děti, kdy kaţdý den v týdnu byl nějaký program – hry, doučování, atd. ale se vstupem nového sociálního zákona jsme to zrušili, protoţe ten zákon to vůbec nijak nedefinoval. A taky zde musel být speciálně vzdělaný pracovník, kterého jsme neměli a zákon to ani neřeší. Zákon řešil pouze azylové ubytování, takţe jsme všechno zrušili a jedeme podle registrace. Metodik z kraje nám řekl, ţe pokud chceme pracovat s dětmi, tak to pracovníci musí dělat ve svém volném čase, coţ z důvodu pracovních úvazků nebylo moţné a s dětmi jsme pracovat nemohli. Ve Zlíně je dobře rozšířená terénní sluţba SAS, která je pod vedením p. Trčálka ze Vsetína, tudíţ jsme o SAS neţádali. Naše zařízení funguje od roku 1998 a neţ přišel v platnost zákon o sociálních sluţbách, tak jsme s dětmi pracovali v rámci provozu našeho zařízení cca 10 let. 4. Vnímali jste pozitivně práci s dětmi, dokud jste od toho nemuseli upustit? Minimálně to bylo dobré v tom smyslu, ţe se ta matka naučila s dětmi hrát, sţít, vychovávat ho. Poskytovali jsme jí takový návod a motivační metodu, aby se ta matka zapojila do té činnosti s dětmi.
88
Dělali jsme to cca 10 let a bylo to dobré, ale se vstupem nového zákona a obecně, jak azylové bydlení získávalo na odbornosti, tak jsme od toho upustili. Společnost se začala probouzet v sociální oblasti a pracovníci potřebují odpovídající vzdělání a činnosti musely být v souladu s určitými pravidly, coţ je dobře, protoţe dříve to kaţdý dělal podle svého nejlepší svědomí a vědomí. Dalším problémem jsou finance a volnočasové aktivity jsou dobře zabezpečeny ve Zlíně jinými sluţbami, takţe my děláme pouze pomocné činnosti pro maminky, kdyţ si ony samy chtějí něco zorganizovat. 5. Co je to Zahradní slavnost, kterou zmiňujete na internetu? Je to odpoledne, které patří dětem. Jsou tady různé hry pro děti, divadelní představení, policisté předvádějí výcvik psů, záchranáři něco předvedou, šermíři, kouzelníci a z Mc´Donaldu Ronald. Občerstvení pro vystupující a děti, coţ je sponzorsky zařízené – např. koláče, pečivo, špekáčky. Tuto akci nikde nevykazujeme. My jen pomáháme s organizací a potom jiţ záleţí na samotných matkách s dětmi, aby se této akce zúčastnily. 6. Probíhají ve vašem zařízení tématicky zaměřené VČ aktivity, např. ván.besídka, karneval, apod. VČ akce si organizují samotné matky s pomocí pracovníků, coţ samotní pracovníci dělají „z dobré vůle“. Klientky jinak odkazujeme na VČ sluţby ve městě. 7. Využívají klientky služby ve městě, např. akce Klubíčka, apod? Ano, matky s dětmi vyuţívají nabídku sluţeb pro volný čas ve městě. Je to sice hodně individuální a závisí to i na věku dítěte, ale ano vyuţívají. 8. Co je to doplňková programová činnost, kterou uvádíte také na internetu? Někteří uţivatelé měli zájem o činnost, které nepatří do standardní nabídky sociální sluţeb, např. chtěli jít do Zoologické zahrady. Takţe pokud se uţivatelé dohodnou, ţe půjdou do zoo, kina, apod. tak my jim tu činnost zprostředkujeme. Charita např. zaplatí vstupenky nebo jízdenky. Některý pracovník můţe jet jako doprovod ve volném čase. Vše se ale odvíjí od momentálních dotací.
89
9. Probíhají ve vašem zařízení výtvarné aktivity nebo nějaká tvořivá činnost? Naše zařízení nemá dílnu – nemáme prostory.
10. Máte nějakou místnost pro děti, např. hernu, hřiště? Máme jednu „multifunkční“ místnost, která slouţí ke schůzkám s uţivateli, sledování TV, matka s dítětem ji mohou vyuţít k hraní. Hračky máme ve skříňkách. Ale není uzpůsobené vyloţeně jako herna. Na to nemáme prostory. Hračky, které dostáváme, tak většinou rozdělíme mezi děti. Vlastní hřiště nemáme. V okolí je dost veřejných hřišť, cca kaţdých 100 m. Vloni jsme sice spravili zahradu, kde jsme dali několik prvků pro děti, např. dřevěný vláček, ale vyloţeně hřiště to není. Naše zařízení je v prudkém kopci, takţe to ani není moţné udělat. 11. Pomáháte se školní přípravou? V rámci intervence se školní přípravou pomáháme. Musí být u toho přítomna matka. Nemělo by to z výchovných důvodů fungovat tak, ţe dítě se učí jen s pracovníkem. Matka si školní přípravu napřed zahrne do svého IP. Potřeby dětí jsou zahrnuty v IP matky. Extra IP dítěte neděláme. 12. Využíváte dobrovolníky pro práci s dětmi? Dobrovolníci do našeho zařízení nedocházejí, ale uţivatelky vyuţívají dobrovolnický program Pět P, který probíhá v přilehlé budově. Pokud si matka domluví dobrovolníka pro své dítě, tak to můţe potom jen dveřmi proběhnout vedle. Tato spolupráce dobře funguje, ale záleţí to hodně na motivaci matky. 13. Spolupracujete s odborníky, pokud se u dětí objeví např. výchovné problémy,apod? Spolupracujeme s intervenčním centrem, kde je tým psychologů a s SVP. Jsme zde ale v roli, kdy pouze zprostředkováváme odbornou pomoc, protoţe ve svém týmu nemáme psychologa ani psychiatra.
90
14. Spolupracujete s OSPOD nebo jinými veřejnými institucemi v rámci péče o dítě? Ano, máme pověření k sociálně právní ochraně dětí. Pokud si OSPOD, soudy, policie, aj. vyţádají zprávu k dítěti nebo k péči matky o dítě, tak jim zprávu poskytneme. 15. Jaké metody využíváte při práci s matkou a dítětem? Zvaţovali jsme VTI, ale potom jsme od toho ustoupili, protoţe cena výcviku byla vysoká. Poptávali jsme se i mezi uţivateli, jestli by měli zájem, ale jejich postoj byl spíše negativní, coţ nebylo důleţité. Důleţité byly finance. 16. Uvítali by jste, kdyby zákon o sociálních službách v rámci služby azylového bydlení myslel i na děti? Ano, byli bychom tomu velmi nakloněni. Chápu, ţe to je ale zase otázka financí – pokud bychom dostali dotace na dalšího pracovníka, který bude mít na starosti děti, tak bychom to uvítali. 17. Myslíte v domácím řádě na děti? Domovní řád je součástí smlouvy, kde je hodně podrobně napsané, jak se má matka věnovat dítěti a jaký má být reţim dítěte.
91
