CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Projektový záměr sociálně aktivizační služby pro seniory se zaměřením na tradice a specifika regionu

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Absolventská práce

Projektový záměr sociálně aktivizační služby pro seniory se zaměřením na tradice a specifika regionu

Jana Štefková Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská

Olomouc 2014

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne……………

………………………………..

Poděkování: Chtěla bych zde poděkovat magistře Vladislavě Závrské a inţenýrce Ester Danihelkové za laskavý a vstřícný přístup, také své sestře a přátelům, kteří mne podporovali v práci.

ÚVOD .......................................................................................................................... 5 1

KONTEXT PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU ......................................................... 6 1.1

Zmapování potřebnosti .................................................................................. 6

1.1.1

Charakter poskytování sociálních sluţeb seniorům ve Zlínském kraji a zkoumané lokalitě .................................................................................. 6

1.1.2

Moţnosti podpory komunitního ţivota seniorů na venkově ................ 12

1.1.3

Vnímání venkova optikou seniorů ....................................................... 15

1.1.4

Inovativnost projektového záměru ....................................................... 16

1.2

Lokálnost SASS .......................................................................................... 20

1.2.1

Tradiční rukodělná výroba a výroční obyčeje v souvislostech s koncepty péče o seniory .......................................... 23

1.2.2 2

Další aspekty tradiční rukodělné výroby a výročních obyčejů ............ 27

PROJEKT........................................................................................................... 30 2.1

Popis projektu a zdůvodnění potřebnosti .................................................... 30

2.1.1

Výstupy projektu .................................................................................. 31

2.1.2

SWOT výchozího stavu ....................................................................... 32

2.2

Cíle .............................................................................................................. 34

2.3

Popis realizace projektu, časový harmonogram .......................................... 35

2.4

Klíčové aktivity ........................................................................................... 36

2.5

Moţnosti spolupráce.................................................................................... 37

2.6

Realizační tým ............................................................................................. 38

2.7

Rizika + eliminace rizik .............................................................................. 40

2.8

Udrţitelnost projektu ................................................................................... 41

2.9

Rozpočet ...................................................................................................... 42

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 43 SEZNAM ZKRATEK................................................................................................ 44 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 44 BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE................................................................................... 45 ANOTACE................................................................................................................. 49 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 51

ÚVOD Má absolventská práce se věnuje problematice seniorské populace, konkrétně nedostatečnému pokrytí sítí sociálních sluţeb dané lokality. Jedná se o projektový záměr Sociálně aktivizační sluţby pro seniory v obci Kašava, který se snaţí dostát současným trendům v sociální politice (i regionální politice Zlínského kraje) a potřebám, které senioři sami definují. Jeho inovativnost spočívá v zaměření na tradice a specifika regionu, zvýznamňuje vazby na lokalitu, podporuje rozvoj komunity a mezigenerační spolupráce. Toto téma si volím z důvodu směřování k této cílové skupině i lokalitě, a z potřeby rozvíjet nabídku kvalitních terénních a ambulantních sluţeb, které umoţňují seniorům zůstávat (déle) v jejich přirozeném domácím prostředí. To povaţuji za velmi důleţité. Navrhovaný projekt SASS se zaměřuje na kompilaci několika konceptů péče o seniory, které korespondují s myšlenkou hledat zdroje pro práci se starými lidmi v prostředí, v němţ ţijí, a ve věcech, které jsou jim známé a blízké. Také chci upozornit na potřebu podporovat u mladších generací pozitivní vztahy ke starým lidem a budování jejich respektované pozice ve společnosti, nebo na to, aby byly nabízené aktivity seniorům smysluplné a hodnotné. Vzhledem k obsáhlosti předestřené problematiky tvoří gró mé absolventské práce kontext projektového záměru, kde se věnuji především zmapování oblasti, a specifikům navrhované SASS. Samotný projekt je zasazen pouze do obecného rámce a tvoří spíše stručný nástin toho, z čeho by měl reálný projekt vzejít. Základními prameny, ze kterých čerpám, jsou strategické plány, koncepce, programy a analýzy potřeb Zlínského kraje, které se dotýkají tématu sociálních sluţeb a jejich dostupnosti, priorit v zajišťování péče o seniory, komunitních metod či rozvoje konkrétních lokalit.

5

1 KONTEXT PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU 1.1 Zmapování potřebnosti Základním předpokladem pro projektový záměr je jeho potřebnost, smysluplnost, inovativnost. Charakteristická je zacílenost ke změně, časová a prostorová

vymezenost,

návaznost

na

další

projekty

a

opatření,

strukturovanost. To, ţe je projekt vystaven na analýzách potřeb, lokalit, či dalších koncepčních dokumentů je stěţejní, proto se této problematice věnuji v první části kapitoly o teoretických východiscích projektu.

1.1.1 Charakter poskytování sociálních služeb seniorům ve Zlínském kraji a zkoumané lokalitě Sociální sluţby by měly napomáhat lidem k uspokojování jejich potřeb, a být pro ně oporou v různých ţivotních situacích, kdy si sami nemohou, nebo nejsou schopni zajistit důstojné podmínky pro spokojený ţivot. V Metodice pro plánování sociálních sluţeb (MPSV, 2006) se uvádí, ţe dlouhodobým záměrem Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je usilovat o to, aby byly sociální sluţby plánovány se zřetelem na specifika regionu, na poţadavky vyvstávající jak z řad občanů, tak zadavatelů a poskytovatelů sociálních sluţeb. Zohledňovány by měly být předpoklady a bariéry konkrétní oblasti a moţnosti mezisektorové

spolupráce.

Cílem

takového

plánování

by

mělo

být

širokospektré mapování potřeb veřejnosti, nacházení optimálních řešení a kontinuální zpětnovazebné hodnocení efektivity zavedených sluţeb a opatření. Plánování sociálních sluţeb má směřovat k tomu, aby se zajistila dostupnost sociálních sluţeb, a vychází z veřejné zakázky MPSV realizované v rámci jednoho z opatření Operačního programu rozvoje lidských zdrojů (na období let 2004 - 2006) Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb. Nejčastějším schématem pro zajištění péče o osoby seniorského věku se zhoršeným zdravotním stavem nebo omezenou schopností sebeobsluhy je budování domů s pečovatelskou sluţbou a domovů seniorů. V sociálně 6

politických dokumentech České republiky1, které vycházejí z humanistických teorií a novodobých výzkumů a dobré praxe v zahraničí, byly definovány principy a parametry, kterými by měla být tato zařízení formována. Přesto se tak často neděje, a jsou budovány velkokapacitní instituce, které jsou s těmito dokumenty v rozporu. Například mohou taková zařízení jen s obtíţemi uspokojovat individuální potřeby seniorů. V důsledku nedostatečného pokrytí oblastí pestrou sítí sociálních sluţeb (tedy nabídkou několika typů sociálních sluţeb)2, dochází k tomu, ţe se v pobytových sluţbách vytváří dlouhé evidence ţadatelů, jejichţ situaci by ovšem dokázaly (a často i lépe) řešit sluţby ambulantní či terénní. Senioři tedy zdánlivě vítají rezidenční sluţby, ve skutečnosti však v mnohých případech proto, ţe jim nic jiného nezbývá. Taková situace je i ve Zlínském kraji, do něhoţ situuji můj projektový záměr (zasazuji jej do konkrétní oblasti - obce Kašava a jejího okolí). Ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních sluţeb ve Zlínském kraji pro léta 2012 - 2014 je problém nevyváţenosti sítě sociálních sluţeb na území kraje vydefinován jako jeden ze dvou hlavních problémů ve vybavenosti území kraje sociálními sluţbami pro seniory (Zlínský kraj, 2012, s. 50). „V domovech pro seniory je velký procentuální podíl uţivatelů s nízkou mírou závislosti (cca 35% bez nároku na příspěvek a v I. stupni závislosti), kteří nepotřebují tak velkou podporu. Značnému procentu z těchto uţivatelů by

1

Například v Bílé knize v sociálních sluţbách nebo v Národních strategiích podporující

pozitivní stárnutí. 2

Potřebu péče a podpory o seniory v několika stupních dokládá i Národní strategický plán

Leader 2014. Různorodá a pestrá nabídka různých typů péče o seniory, od domů s pečovatelskou sluţbou přes denní stacionáře aţ po koncepty docházkové pečovatelské sluţby. Podpora svépomocné péče, „sousedských“ sluţeb, nabídka aktivit typu Senioři seniorům, rozšíření zaměstnávání seniorů v místních sluţbách pro obec a v péči o děti a ţivotní prostředí, volnočasových aktivitách, jejich celoţivotní vzdělávání v místních školních zařízeních – komunitní školy apod. (Krist, 2011, s. 10).

7

pravděpodobně mohly být jejich potřeby zajištěny formou terénní nebo ambulantní sluţby“ (tamtéţ). Nejbliţšími registrovanými pobytovými sluţbami pro stárnoucí občany Kašavy a přilehlých obcí jsou domovy seniorů v Lukově a ve Zlíně. Další typy sociálních sluţeb - ambulantní a terénní - nabízí zlínské Centrum denních sluţeb pro seniory Charity Zlín Domovinka, Charitní pečovatelská sluţba Zlín, Oblastní spolek Českého červeného kříţe a Charita Bystřice pod Hostýnem. Některé z těchto zařízení nabízejí v rámci fakultativních sluţeb moţnost vyuţít svozového vozidla, coţ je ovšem pro mnohé seniory příliš nákladné.3

DOTEK, o.p.s. Také v této lokalitě působí Dotek, o.p.s., kterou představím blíţe, neboť je to organizace, která má zájem rozšířit své „pole působnosti“ a s obcí Kašava jiţ navázala v roce 2013 spolupráci. Současně její vize a poslání dobře koreluje s hlavními myšlenkami mého projektového záměru. Jedná se o organizaci poskytující sociální sluţby pro seniory se sídlem ve Vizovicích. Provozují zde odlehčovací sluţbu, půjčovnu kompenzačních pomůcek, dobročinný obchod, a zázemí zde má také terénní ošetřovatelská a pečovatelská sluţba. Přesto, ţe toto zařízení s obcí Kašava uzavřelo smlouvu o nabídce zajištění péče o seniory v domácím prostředí, samotná realizace se ukázala jako komplikovaná. Pozemní komunikace vedoucí do Kašavy se nacházejí v pásmu hygienické ochrany vodní nádrţe, a tudíţ je jejich údrţba, především v zimních měsících nesnadná a dojezd pečovatelek (i po stránce časové a ekonomické) se stal velkým problémem, který vedl ředitelku Doteku, o.p.s. k myšlence zaloţit v této lokalitě pobočku, která by monitorovala a pokryla potřeby seniorů. Dotek, o.p.s. vznikl v roce 2005 a specializuje se na podporu a péči o seniory. Personál je proškolen v moderních přístupech tak, aby mohl klientům pomáhat uspokojovat potřeby v rovině biologické, sociální, psychologické i

3

http://www.socialnisluzbyzk.cz/

8

spirituální. Klienty jsou osoby se zhoršeným zdravotním stavem, včetně osob s různými

typy

demence,

které

vyţadují

určitou

míru

dopomoci

v samoobsluţných úkonech. Sekundární cílovou skupinu tvoří rodiny klientů, jimţ je poskytována především podpora a poradenství. Hlavním cílem je umoţnit seniorům ţít co nejdéle a co nejkvalitněji ve svém přirozeném domácím prostředí.4

ANALYZOVÁNÍ POTŘEB SENIORŮ V OBCI Obec Kašava leţí ve Zlínském kraji, v oblasti Hostýnských vrchů, okrajovém pásmu Valašska. Je obcí s rozšířenou působností a spadají pod ni další menší přilehlé obce, s nimiţ Kašava v roce 2003 podepsala Smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí dle § 46 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 128/ 2000 Sb.5 K 31. 12. 2012 v Kašavě ţilo 917 obyvatel, z nichţ 122 tvoří lidé starší 65 let.6 Jedná se o oblast, která není dostatečně pokryta sítí sociálních sluţeb, coţ můţeme vidět například na mapě sociálních sluţeb vytvořené podle Katalogu sociálních sluţeb ve Zlínském kraji.7 Nabídka poskytovatelů sociálních sluţeb působících v okolních městech je pro starší občany Kašavy a přilehlých obcí nevyhovující především z důvodu problematické fyzické (geografické) dostupnosti. Zajištění kvalitní péče o tuto skupinu obyvatel je tedy velmi aktuálním tématem. Ačkoliv v České republice dosud není legislativně zakotveno, ţe by obec měla přímou povinnost zajistit dostupnou péči stárnoucím občanům, někteří zastupitelé a starostové obcí tuto potřebu cítí a vnímají jako oprávněný poţadavek.8

4

www.pecovatelstvi-dotek.cz

5

www.kasava.cz

6

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=585343&zsj=064343

7

Příloha č. 1 Mapa sociálních sluţeb.

8

Dokládají to například tvorbou obecních strategických plánů rozvoje sociálních sluţeb,

aktivním podílením na regionálních analýzách a tvorbě plánů a projektů, účastí na setkáních

9

Obce mají ve svých samostatných působnostech (a dále například v Zákoně o podpoře regionálního rozvoje 248/ 2000 Sb., Evropské sociální chartě, nebo Ústavě ČR) (dobrovolně) a kraje (povinně) zakotven podíl na rozvoji sociálních sluţeb. Zůstává však otázkou, jaké typy sociálních sluţeb podpořit, aby byla škála potřeb seniorů v co největší míře saturována. Právě k tomu je zapotřebí síťování a strategického plánování sociálních sluţeb v dané lokalitě. Snahou dostát těmto poţadavkům je předkládaný projektový záměr SASS. Ve zprávě z výzkumných šetření mezi pracovníky krajských úřadů a pracovníky obcí s pověřeným obecním úřadem (Bareš, 2009, s. 29) někteří respondenti poukazují při optimalizaci sluţeb na koncepční úlohu kraje, zmíněny jsou například tyto oblasti: • „podpora sluţeb, které umoţňují setrvání v přirozeném prostředí, především terénních a ambulantních sluţeb, • potřeba transformace pobytových sluţeb tak, aby byly poskytovány v malých a efektivních zařízeních.“ ANALYZOVÁNÍ POTŘEB SENIORŮ V KRAJI Jak jsem zmínila jiţ výše, nejen obce, ale i kraj nese jistý podíl zodpovědnosti za zajištění podpory a péče o stárnoucí občany. Můţeme najít doklady o tom, jak konkrétně Zlínský kraj mapuje potřebnost sociálních sluţeb (a povědomí o nich) mezi svými občany, jak získaná data vyhodnocuje a jaké strategie plánuje. Také v tomto kraji se počítá se stárnutím populace a tudíţ i nárůstem všech seniorských věkových skupin, coţ pravděpodobně povede ke zvýšení poptávky po sociálních sluţbách pro seniory. „U osob ve věku 60-69 let dojde během 25 let k navýšení o cca 13 %, počet osob ve věku 70-79 let o

MAS nebo finanční podporou neziskových organizací poskytujících sociální sluţby v jejich obci.

10

47 %, a seniorů ve věku 80+ let přibude dokonce o 103 % (!) na 43993 osob“ (Zlínský kraj, nedatováno b, s.7). V ORP Zlín (kam spadá obec Kašava, pozn. autorky) je největší koncentrace sociálních sluţeb ve Zlínském kraji, jsou ovšem ve velké míře lokalizovány centrálně (přímo v krajském městě). Přesto, ţe se nejedná o velké vzdálenosti, dostupnost pro občany (například právě pro seniory) z přilehlých obcí jiţ můţe být problematická jak po stránce dopravní obsluţnosti a bariérovosti dopravních prostředků, tak po stránce finanční (tamtéţ, s. 24). Informace získané v rámci průzkumu zjišťování potřeb seniorů se dají strukturovat do několika oblastí. Potenciální uţivatelé sociálních sluţeb i stávající uţivatelé sluţeb terénních a ambulantních se shodují na tom, ţe pobyt v domově pro seniory je pro ně krajním řešením, pokud by nebylo zbytí. Chtěli by co nejdéle zůstat v domácím prostředí, proto také uvaţují o moţnostech řešení bariér v jejich domě/ bytě a o vyuţívání terénních sluţeb (tamtéţ, s.31). U stávajících klientů sociálních sluţeb se zjišťovalo, jaké příčiny je přiměly k vyuţívání nabídky sociálních sluţeb, a co by obecně definovali jako největší problémy osob starších 65 let. Nejčastěji se jednalo o tyto oblasti: „Zhoršení zdravotního stavu (není schopen se o sebe postarat, pohybové problémy, invalidita, malá samostatnost v základních lidských činnostech, úbytek sil, přibývá nemocí, omezená pohyblivost aj.) Sociální vyloučení (mladí nemají čas, samota, jsou přítěţí pro mladé, izolace, nikdo na mě nemá čas, omezená komunikace, problémy s příbuzenstvem, není si s kým popovídat, rodina musí pracovat a nezbývá jí čas, aj.) Finanční situace (nízké důchody, vysoké ceny léků, poplatky, zdraţení nájemného, pouze jeden důchod aj.)“ (tamtéţ, s. 28 - 29) Jako velkou přítěţ označili senioři také oblast obstarávání různých úředních záleţitostí (legislativní záleţitosti, nároky na sociální dávky, vyplácení důchodů, další poradenství) (tamtéţ, s. 32 - 33). Na to byla navrhnuta tato opatření: 11

„Zaměřit se na terénní sluţby, které jsou finančně dostupnější, a tím odpadá nutnost budovat ve značné míře nákladná pobytová zařízení. Určit jasná (a v zásadě přísná) pravidla, která by určovala, zda je senior moţným klientem pobytové sluţby typu domov pro seniory. Motivovat seniory vyuţívat spíše pečovatelské sluţby. Přitom ovšem zajistit, aby bylo moţné ţádosti posuzovat individuálně, tj. posílit rozhodovací roli na regionální a místní úrovni“ (tamtéţ, s. 51). Vzhledem k tomu, ţe oblast projektového záměru je tvořena převáţně malými obcemi (vesnicemi)9 pozornost by měla být dále soustředěna na odstranění bariér a nedostatečné dopravní obsluţnosti, rozšíření terénních sluţeb (okamţitá pomoc „na zavolání“, paliativní a hospicová péče), podporu poradenských a edukačních sluţeb, rozvoj vhodných společenských a kulturních akcí pro setkávání seniorů (tamtéţ, s. 52).

1.1.2 Možnosti

podpory komunitního života seniorů na

venkově Ve své práci bych chtěla vyzdvihnout, ţe pro nastavení nově vznikajících sociálních sluţeb je nezbytná nejen znalost míry zájmu a specifik potřeb potenciálních uţivatelů, ale také dobrá znalost prostředí, ve které má daná sluţba vzniknout. Prostředí by mělo být jednou z determinant, jeţ jsou posuzovány při ustavování charakteru sociálních sluţeb v určité lokalitě. V případě mého projektového záměru SASS jde o prostředí venkovského typu. Zaměřuji se na práci s tradicemi a specifiky regionu Hostýnských vrchů. Přestoţe společnost ve 20. století zaţila několik zásadních proměn, které razantně ovlivnily ţivotní způsob lidí i roli času a prostředí v něm, ruralita

9

Příloha č. 2 - Mapa venkovských obcí ve Zlínském kraji.

12

zůstává blíţ tradiční společnosti10 a zachovává si některé charakteristiky i dnes. Čas, který plyne na vesnicích, má dodnes specifický rytmus. Seniorům rytmicita pomáhá v orientaci v čase a přináší jim pocit jistoty něčeho známého v budoucnosti. Rytmicita můţe být udrţována jak jednotlivci (uplatňováním pravidelnosti v kaţdodenním ţivotě), tak společně sdílenými rytmizátory. Domnívám se, ţe k těm mohou být, kromě přírodních, skupinových, institucionálních a biologických rytmizátorů (Mulíček, 2010, s. 204) přiřazeny i výroční obyčeje.11 Místní zvyky a tradice, které jsou pro rurální prostředí mnohem typičtější, neţ pro prostředí urbánní, je moţno povaţovat za moţný zdroj pro oţivení venkova. Tradiční lidová kultura je vhodným prostředkem pro posilování lokální identity - sounáleţitosti místních lidí k prostředí, i posilování vztahů v komunitě (Binek, 2007, s. 39). Projektový záměr SASS si klade za cíl podporovat rozvoj komunitního ţivota a mezigeneračních spolupráce v obcích. V tomto ohledu se nabízí vyuţít metody LEADER, jeţ prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) nabízí venkovským aktérům (obcím, mikroregionům, spolkům a podnikatelům) nástroje a otevřený přístup k formulaci a naplňování strategie rozvoje jejich regionu. Partnerství na této úrovni umoţňuje zapojit všechny, kteří o to mají

10

Peter Borscheid popisuje, ţe vesnický čas byl v dobách tradiční společnosti, určen rytmem

přírody, ubíhal pomalu ve vzájemně provázaných cyklech přírody i náboţenské víry. V takovém čase měla kaţdá událost přesně vymezené místo a lidé nemuseli spěchat, neboť cítili jistotu ve vţdy navrátivším se cyklu známé posloupnosti. Člověk zaujímal pozici podřazenou přírodě a byl si vědom nemoţnosti ovlivnit přírodní čas. Namáhavá práce tvořila v tradičních zemědělských společnostech hlavní náplň dní, týkala se obhospodařování půdy a jiných způsobů zajištění základních potřeb a tudíţ nikdy nebyla monotónní (Borscheid, 2007, s. 14 - 15). 11

K těmto tradicím, které nazýváme také jako obřadní kultura či zvykosloví, řadíme obyčeje

výroční (vázané na kalendářní události), obyčeje ţivotního cyklu a další (vázané ke konkrétním řemeslům, oblastem nebo přírodním jevům) (Jančář a kol., 2000. s. 159 - 213).

13

zájem, do udrţitelného a pestrého rozvoje ve prospěch vyšší kvality ţivota (Krist, 2011, s. 4). Obec Kašava je od roku 2011 členem MAS Slušovicko - Vizovicko. Přesto, ţe si MAS kladou za cíl podporu spolupráce obcí, v tomto případě MAS dlouholetý svazek obcí Kašava, Drţková, Vlčková rozděluje. Obce jsou rozčleněny na Vizovicko a na Slušovicko. Kašava a Vlčková jsou k těmto oblastem přiřazeny zvlášť. Obec Drţková je od roku 2006 členem MAS Podhostýnska. Vyplývá z toho tedy, ţe se zamýšlená SASS bude nacházet na pomezí dvou MAS, coţ můţe přivodit například problémy v oblasti finanční podpory.12 Podpora komunity je akcentována také v Národním programu podporujícím pozitivní stárnutí na období let 2013 - 2017. Uvádí se zde, ţe pokud jsou senioři zapojeni do komunity, mohou ji obohacovat celoţivotní moudrostí a zkušenostmi. Také pro samotné seniory je takový způsob participování ve společnosti významnou příleţitostí z hlediska udrţování a navazování nových vztahů, budování si respektu a zaţíváni pocitu uţitečnosti prostřednictvím seberealizace. Díky fungování komunity dochází k posilování sociální integrace a koheze ve společnosti (MPSV, 2013, s. 16). Mimoto je pro oblast mezigenerační spolupráce významným zdrojem institut dobrovolnictví. V jedné z priorit nastavených v Národním programu podporujícím pozitivní stárnutí se píše o potřebě aktivizovat seniory, akcentovat hodnotu dobrovolnictví a rozšíření moţnosti smysluplné účasti na dobrovolných aktivitách. Cílem by mělo být „rozvíjení mezigeneračních center poskytujících zázemí pro setkávání napříč věkovými a sociálními skupinami, které zprostředkovávají vzdělávací a zájmové aktivity, sociální a zdravotní sluţby, apod.“ (tamtéţ, s. 14). Můj projektový záměr SASS se snaţí rozvíjet i tento rozměr podpory seniorů.

12

www.mas

14

1.1.3 Vnímání venkova optikou seniorů Ve výzkumu orientovaném na citové vazby lidí k místu, kde ţijí, přes 90% dotázaných ze skupiny seniorů uvedlo, ţe má, nebo spíše má, pevný citový vztah k obci. Je zřejmé, ţe na výsledky má vliv délka pobytu v obci, i to, ţe s vyšším věkem sílí pocity patriotismu (Majerová, 2005, s. 41 - 42). Dále se vyjevuje, ţe staří lidé jako bezpečnější, zdravější a méně nákladný označují ţivot na venkově; ţivot ve městě ale hodnotí jako snadnější. (Majerová, 2005, s. 40, 143). Nebylo by však relevantní všeobecně určit venkov či město za prostředí vhodnější k ţivotu ve stáří. Primární roli hraje přání jednotlivce, které často reflektuje jeho předchozí zkušenost - senior, který většinu ţivota strávil v prostředí městském, v něm chce často také doţít, stejně jako senior ţijící na vesnici chce zůstat tam, kde se cítí celoţivotně usazen. Jaţdíková zkoumala spokojenost ţivota na vesnici ve skupině mladistvých a seniorů. Zatímco mladí pociťují v tomto prostředí značné nedostatky, mezi seniory se 72,23 % vyjádřilo, ţe ţádné nedostatky nepociťují. Jejich hodnoty jsou uspořádány v jiné hierarchii neţ u mladých. Senioři zvýznamňují především ţivot v tom, co znají, co často sami vybudovali (Jezdikova, 2004, 542 - 543). K podobnému výsledku jsem dospěla také v analýze dat získaných z vlastního výzkumu - senioři ţijící v rurálním prostoru Zlínského kraje zmiňují jako důleţité aspekty například moţnost být obklopen vlastními věcmi, být v kontaktu s rodinou a sousedy, mít svobodu, smysluplnou náplň dne, moţnost pobytu v přírodě (Štefková, 2014). Respondenti, kteří uvedli, ţe nedostatky na venkově pociťují, je nejčastěji viděli v bariérovosti a obtíţné dostupnosti objektů občanské vybavenosti (lékařská péče, obchod, kulturní akce pro jejich generaci) (Jezdikova, 2004, 543). Z výše uvedeného vyvozuji několik principů, které by měly nově vznikající sociální sluţby pro seniory splňovat: - terénní či ambulantní charakter - lokální dostupnost (sociální sluţby ve vesnicích) a bezbariérovost 15

- kvalitní vybavení zohledňující zdravotní stav uţivatelů - ekonomická nenáročnost (maximální podpora komunity, obce, kraje) - individualizovaná péče s ohledem na specifika přání a potřeb seniorů - zařazení mezigeneračních programů - spolupráce s rodinami a komunitou Chystaný projektový záměr se snaţí dostát všem těmto poţadavkům.

1.1.4 Inovativnost projektového záměru Sociálně aktivizační sluţba pro seniory a osoby se zdravotním postiţením13 je v Zákoně o sociálních sluţbách 108/ 2006 Sb. § 66 zařazena mezi sluţby sociální prevence, a je charakterizována i v prováděcí vyhlášce 505/ 2006 Sb. §31 velmi stroze: „(1) Sociálně aktivizační sluţby jsou ambulantní, popřípadě terénní sluţby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postiţením ohroţeným sociálním vyloučením. (2) Sluţba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: zájmové, vzdělávací a volnočasové aktivity, b) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichţ poskytování vede k rozvoji nebo udrţení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální

13

Celistvý název sociální sluţby je v zákoně vymezen jako „Sociálně aktivizační sluţba pro

seniory a osoby se zdravotním postiţením“, protoţe projektový záměr koncipuji pouze pro seniory, pouţívám také v názvu pouze tuto cílovou skupinu. V praxi poskytování sociálně aktivizačních sluţeb v České republice (vycházím z Registru poskytovatelů sociálních sluţeb) se můţeme setkat s různými výklady legislativního vymezení. Někteří poskytovatelé v rámci poskytování této sluţby mají cílovou skupinu omezenu pouze na osoby se zdravotním postiţením, někteří pouze na seniory (vymezení věkem), někteří do cílové skupiny zařazují i osoby, které nemají seniorský věk, ale mají zdravotní postiţení, někteří popisují cílovou skupinu jako seniory se zdravotním postiţením.

16

začleňování osob, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běţných záleţitostí.“ Vzhledem k tomu se nabízí mnoho variant, jakým způsobem lze sluţbu realizovat. Ve svém projektu navrhuji, pojmout fungování SASS kompaktně a zaměřit jej na lokalitu, v níţ se nachází. Ta je totiţ nejen velkým zdrojem smysluplných aktivizací pro seniory, ale nese také dobrý potenciál pro mezigenerační programy nebo komunitní spolupráci. Činnosti, které jsou regionálně zaměřeny, mohou nabývat zvláštní hodnoty (například etnografické či environmentální) a tím vzbuzovat zájem dalších subjektů (obec, místní spolky, škola, …). Prioritní zůstává myšlenka poskytování sluţby s ohledem na individualitu a potřeby seniorů. Ze současných konceptů péče zaměřených na práci se seniory vyplývá, ţe je ţádoucí pracovat s nimi v duchu toho, co je jim blízké, známé, co sami zvýznamňují - a to prostředí (jak geografické, tak sociální), v němţ ţijí, v mnoha rovinách splňuje. Takové směřování stvrzuje opět i Národní program Leader, který vyjadřuje podporu vyuţití lokální kultury jako prostředku sociálního začlenění do komunity. (Krist, 2011, s. 8). Sociální práce se seniory můţe mít různý charakter. SASS vnímám jako sociální sluţbu, která by měla být opřena především o podporu. Ta by měla spočívat v posilování autonomie, svébytnosti a osobní zodpovědnosti, seberealizace, participace na kvalitě vlastního ţivota seniora. Podpora nezbytně vyţaduje aktivní zapojení podporovaného a jeho potenciálu, a pomoc je poskytována v nejmenší moţné míře14 (Kalvach, Čevela, Čeledová, 2012, s. 32, 162 - 163).

14

Naopak péče je typická maximální aktivitou se strany pomáhajícího, která tlumí (i záměrně)

aktivitu opečovávaného. (Kalvach, Čevela, Čeledová, 2012, s. 32, 162 - 163)

17

Předkládaný projektový záměr sociálně aktivizační sluţby pro seniory se zaměřením na tradice a specifika regionu je koncipován v duchu ageing in place, sociální sluţby, která má preventivní charakter a jejím cílem je prostřednictvím sumy smysluplných aktivizací, sociálně terapeutických činností, zprostředkování kontaktů se společenským prostředím a poradenským sluţbám, podporovat co nejdéle soběstačnost a kvalitu ţivota seniorů v dané oblasti. Hlavní zásadou je maximální uzpůsobení seniorům s ohledem na aktuální potřeby a změny, které stáří přináší. Z mého výzkumu15 je patrné, ţe u starých lidí (těch, kteří ţijící na vesnicích) je jedním z podstatných aspektů jejich současného ţivota specifické vnímání minulosti i budoucnosti. Zatímco mladí lidé, strţeni rychlostí událostí jsou nuceni soustředit se primárně na přítomnost a budoucnost, staří lidé se častěji ohlíţejí do minulosti

(Giddens,

podle

Kubátová,

2010, s. 149 - 150).16

Bilancují nad uplynulým časem, vrací se do krajin vzpomínek, neboť to je pro ně „virtuální svět“. Do něj se rádi uchylují, protoţe je to pro ně známé a příjemné prostředí, kde mohou uplynulou realitu promíchávat se svými idejemi a zapomenout na stávající, často tíţivou situaci postupně chátrajícího zdraví, kumulujících se obtíţí znesnadňující všední kaţdodennost. V rámci svého výzkumu jsem zjistila, ţe budoucnost senioři vnímají jako nevyzpytatelnou, ale současně si jsou vědomi jakési jistoty, končícího se horizontu - smrti. Smýšlení stárnoucích lidí se obrací k otázkám po smysluplnosti času, který není naplněn prací a intenzivní péčí o rodinu. Mění se nejen role, ale i ţivotní hodnoty. Se zvyšujícím se věkem se například zvětšuje orientace lidí

15

Kvalitativní výzkum k bakalářské práci Význam prostředí v sociální práci se seniory, oblast

Hostýnských vrchů. 16

To, ţe se senioři častěji orientují na svou minulost, je však také podmíněno vývojově. V této

ţivotní fázi přichází potřeba bilancovat a vyhodnocovat svůj ţivot. Více Erik Ericson, Osm věků člověka (podle Janečková, Vacková, 2010, s. 15 - 16).

18

na duchovní ţivot, víra jim přináší jistotu, útěchu, naději. (Vágnerová, 2000, s. 446-470, 507-508). Jak říká Baltes, „Stáří je zároveň tělesný, psychický, sociální a duchovní jev.“ (Paul B. Baltes in Peter Gruss, 2009, s. 11) a odchod do důchodu je významným mezníkem, který se nějakým způsobem ve všech zmíněných oblastech promítá, a sociální práce by to v poskytování pomoci měla zohledňovat. Ţádného seniora nelze zařadit do kategorie „typický senior“, jedince determinují jejich ţivotní zkušenosti, uspořádání hodnot, způsob ţivota, zdravotní stav, osoby a objekty v prostředí, k nimţ se vztahuje, ekonomická situace,… Významnou roli hraje také věk, v současnosti tato skupina totiţ skýtá osoby v reálném rozpětí 60 - 110 let. (Kalvach, Čevela, Čeledová, 2012, s. 27) Nyní ve své práci uvádím několik charakteristických změn ve stáří, protoţe především tyto změny by měly být v aktivizačních a zájmových programy pro seniory respektovány, jim by měly být uzpůsobeny, a podle nich vystavěny. Jako slabou stránku, nebo spíše (neţádoucí) změnu typickou pro stáří můţeme označit zpomalení psychomotorického tempa. Šipr však současně poukazuje na to, ţe pomalost je „kompenzována“ pečlivostí. Se stářím podle některých autorů dochází také k úbytku vynalézavosti a tvořivosti. Vzhledem ale k tomu, ţe tyto schopnosti nejsou ovlivněny pouze atrofií tkání, nýbrţ do značné míry také motivovaností a trpělivostí, nelze označit tento faktor za jednoznačný (Šipr, 1997, s. 52, 58).17 Stáří je spojeno také se změnami emočního vnímání a proţívání, které mohou být vyvolány různými faktory, například pocity osamocení, závislosti, neuţitečnosti či somatickými problémy a symptomy chorob (Šipr, 1997, s. 59). Vágnerová přiřazuje do této oblasti změn zvýraznění některých povahových

17

Mnoho umělců a vědců vytvořilo dokonce svá vrcholná díla aţ v pozdně seniorském věku

(Langmaier, Krejčířová, 1998, s. 188).

19

vlastností, které se mohou negativně (ale i pozitivně) projevit v chování seniorů. Dále mluví o zhoršení preferenčních a rozhodovacích schopností. Také tento jev má dva póly - první jej povaţuje za deficit, pozitivní optika jej vidí jako rozváţnost a trpělivost (Vágnerová, 2000, s. 451-458). O tom, jak mohou být tyto změny vyzdviţeny prostřednictvím tradičních rukodělných technik, a připomínání výročních obyčejů píšu v následující kapitole.

1.2 Lokálnost SASS Projekt je ojedinělý, avšak v některých ohledech je podobný například projektu Doma na venkově, podpořeného z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Doma na

venkově se zaměřuje na aktivizaci občanů, posílení jejich role v rozvoji vesnic i zvýšení zájmu o jeho kulturní dědictví.18 Můj záměr chce intenzivněji pracovat s tradicemi a tradiční rukodělnou činností. Povaţuji tedy za důleţité přemýšlet o tom, co o nich víme a čím můţou být pro seniory přínosné. Jak uvádí Pred (1981), prostor, ve kterém se pohybujeme, a sociální interakce, ve kterých jsme zahrnuti, ovlivňují naše vnímání a chápání světa a dokonce i naše pocity. Kde ţijeme a s jakými lidmi jsme v kontaktu, formuje také naší identitu, kterou si utváříme skrze pocity sounáleţitosti s určitou společností (skupinou/komunitou) (in Pospíšilová, 2012, s. 20). Jednu z komponent prostředí tvoří jeho historie. Kontinuita mezi minulostí a přítomností, bývá v dané lokalitě zajištěna tradicemi. Je na místě ptát se po tom, zda má v dnešním moderním/ postmoderním světě, který je hnán vývojem a inovacemi, tradice ještě nějaký význam. Tradice představuje cosi ustáleného, opakujícího se, pravidelného, vracejícího se do minulosti. Představuje pro

18

www.na-venkove.cz

20

současného člověka ještě nějakou hodnotu nebo závazek? Pojem tradice nese řadu významů. Jan Zouhar o ní píše jako o sloţce kultury, která nám napomáhá při orientaci ve světě a společnosti a která má významnou roli v potvrzování kontinuity komunity. Tradice působí na ţivotní způsob lidí, jejich chování, hierarchii hodnot, vzájemné porozumění generací - je to něco, co v prostředí přetrvává (Zouhar, 1998, nestránkováno). Tradice ovšem můţe být chápána také jako zbrzďující, konzervující činitel, který je světu inovací na obtíţ. Zouhar uvádí, ţe díky globalizaci, unifikující kulturu a smývající specifika etnik navázaných na prostor a cyklický čas, je význam tradice jako prostředníka předávajícího zkušenosti mezi generacemi značně umenšen. Největší důraz (moţná aţ ulpívání) byl na tradice kladen v době tradiční. V moderním způsobu ţivota, kdy se lidé valí „jako moloch“19 kupředu neznámo kam, význam tradic ochabuje nebo dochází k jejich zásadním proměnám. V postmodernismu lze postřehnout návrat k tradicím, ty jsou ovšem spíše chápány jako vhodný prostředek pro něco, například pro zisk. Gilles Lipowetsky dokonce tvrdí, ţe „postmoderní kultura odvrhává základní moderní hodnoty, zdůrazňuje minulost a tradici, znovu přikládá význam místním odlišnostem a prostému ţivotu, ruší převládající centralismus, rozptyluje kritéria pravdy a umění a ospravedlňuje potvrzení osobní identity v souladu s hodnotami personalizované společnosti, ve které záleţí na jediném – být sám sebou. (…) Nosí se móda retro, lidé se navracejí k místním a regionálním hodnotám a také k některým tradičním představám a praktikám“ (Lipovetsky, G., 1998, nestránkováno). Tradice zcela nemizí - objevuje se naopak znovu jako jakýsi obranný reflex směřující k renesanci tradicionalismu, lokálním specifikům. „Tendence k návratu“ je patrný především v regionech s bohatou kulturní tradicí. Jedním z nich je i Zlínský kraj (Univerzita Tomáše Bati, 2009).

19

Výraz od Anthony Giddense.

21

OBYČEJOVÉ TRADICE Specificky se v mém projektu věnuji jen jedné tematicky diferencované sloţce tradic, a to tradicím obyčejovým. Spatřuji v nich totiţ dvě významné charakteristiky, které korelují s proklamovanými potřebami seniorů - orientace na minulost a cykličnost/ kontinuálnost. Díky tomu představují velký zdroj inspirace pro aktivizační a sociálně terapeutickou práci se seniory. Etnografický region Valašsko, kam spadá také Kašava a přilehlé obce, je proslulý bohatostí starých lidových zvyků a tradic. Akce takového charakteru se těší zájmu mnoha věkových skupin. Výroční obřady často reflektují dění v přírodě nebo vycházejí z přirozených lidských potřeb obnovovat své síly, mít příleţitost k nápravě, znovuobjevovat ţádoucí stav světa i daného společenství.20 Mohou také lidem dát zaţít jistou kontinuitu a nadčasovost. Hana Babyrádová říká, ţe „lidé ţijící v nejrůznějších dobách hledají příleţitost k proţití toho, co je nadčasové a pro jejich ţivot podstatné, vţdy znovu. Podléhají touze proţívat něco stálého, aniţ by se „podstatné“ pokoušeli nahrazovat něčím novým.“ Rituály popisuje jako události významově velmi blízké tradicím. Zdůrazňuje jejich hodnotnost, transcendentálnost a především periodicitu, která lidem přináší pocit jistoty a bezpečí. (2002, s. 295) Právě takové emoční proţívání je pro seniory důleţité a pomáhá jim v orientaci v čase.21 Mimo to staří lidé - pamětníci - figurují ve výročních obyčejích a zvycích jako významní nositelé a „přenašeči“ dědictví. ŘEMESLNÁ TVORBA Tradiční rukodělná výroba představuje soubor dovedností, díky kterým lidé vytvářeli z dostupných přírodních materiálů uţitkové předměty denní potřeby.

20

http://narodopis.vcm.cz/pr8.html

21

Tento předpoklad se potvrdil např. v mém výzkumu Význam prostředí v sociální práci se

seniory v oblasti Hostýnských vrchů.

22

Projekt není primárně orientován na produkci tradičních předmětů. Tradiční rukodělná činnost však můţe být pro seniory v mnoha ohledech vhodnou aktivizací,

nebo

tématem

mezigeneračních

programů.

V

následující

podkapitole Další aspekty tradiční lidové kultury a výročních obyčejů uvádím další „přidané“ hodnoty takových výrobků. Nejprve se ale budu věnovat tomu, jak mohou být výroční obyčeje a tradiční rukodělná činnost přínosné pro sociální a aktivizační práci se seniory v SASS.

1.2.1 Tradiční

rukodělná

výroba

a

výroční

obyčeje

v souvislostech s koncepty péče o seniory Svůj projekt opírám o kompilaci myšlenek několika konceptů péče specializovaných na práci se seniory, které uţ nejsou zaměřeny jen na biologickou stránku osobnosti, jak tomu bylo aţ donedávna v hojně uţívaném přístupu medicínském, ale propojují ji i s oblastmi psychického proţívání, sociálních kontaktů a spirituálních potřeb. V České republice se začínají tyto koncepty postupně objevovat, především v pobytových sluţbách. Děje se tak v souvislosti s obecnou tendencí zvyšovat kvalitu ţivota ve stáří, která je v institucích od roku 2006, kdy vzešel v platnost Zákon o sociálních sluţbách 108/ 2006 Sb., podloţena například standardy kvality. Tyto koncepty k nám přicházejí ze zahraničí, především z Velké Británie a německy mluvících zemí. Moţná právě to je pro poskytovatele sociálních sluţeb určitou bariérou. Je zapotřebí tyto koncepty uzpůsobit podmínkám poskytování sluţeb v našem prostředí. Systém zajištění péče a podpory seniorům se u nás (jak po stránce koncepční - systémové, tak také ekonomické nebo personální) od praxe ve výše zmíněných zemích stále výrazně liší. Domnívám se, ţe přejímání konceptů je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Mimo jiné také proto, ţe jsme jinou kulturou s odlišnou historií, tradicemi a hodnotami. Dalším podstatným aspektem, který by neměl být při zavádění a realizování těchto konceptů opomenut, je nutnost proniknutí aţ do hloubky celého terapeutického pojetí, odborná znalost kompletní teoretické platformy, z níţ se koncept vyvinul. Pokud mají být metody efektivně vyuţívány, nemělo by se jednat o nahodilý 23

eklekticismus, nýbrţ jasně zacílený proces. Koncepty péče jsou navíc koncipovány holističtěji, neţ jakou představuje oblast, ve které se odehrávají aktivizační činnosti.

Měly by se promítat do práce jak sociálních a

aktivizačních pracovníků, tak pracovníků v přímé péči či dobrovolníků, kteří tráví čas s klienty sluţby. Bazální principy některých konceptů jsou postaveny také na práci s prostředím - nejznámějším z nich je reminiscenční terapie. V reminiscenční terapii představuje prostředí významný nástroj, který usnadňuje vyvolávání vzpomínek. Podnětná jsou nejen prostředí (místa) samotná, ale také hmotné artefakty jej symbolizující - staré předměty, nástroje, pomůcky denní potřeby uţívané v domácnostech a podobně, které pomáhají klientům se alespoň mentálně přenést do míst, která uţ neexistují, nebo která jiţ nemohou navštívit (např. ze zdravotních důvodů). Reminiscenční terapie má potenciál rozvíjet kognitivní a komunikační dovednosti. Reminiscence,

čili

vzpomínání,

pozitivně

působí

jak na psychický,

tak na funkční a zdravotní stav seniorů, stvrzuje hodnotnost kaţdého ţivota, posiluje identitu.22 V tomto přístupu jsou prostřednictvím vzpomínání aktivovány kognitivní a senzorické funkce. Senior se pro pečující stává kompaktní bytostí se svou historií, vztahy, rolemi a ţivotními úkoly, jeţ zasluhují úctu a zájem (Janečková, Vacková, 2010, s. 15 - 19). SASS můţe vyuţít tento koncept jako socioterapeutickou činnost vedoucí k rozvoji seniorů na úrovni - „intrapersonální (vzpomínání napomáhá udrţet vnitřní emoční rovnováhu a vědomí sebe sama, hraje zásadní roli při hledání smyslu ţivota, pocitu identity a ţivotní koherence) - interpersonální (kontakt s druhými, sdílení apod.)“ (Janečková, Vacková, 2010, s. 19).

22

Tato fakta se potvrdila také ve výzkumu Gerontologického centra Praha Vliv reminiscenční

terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích, v roce 2005 - In Janečková, Vacková, 2010).

24

Zaměření na lokalitu a její historii můţe přinášet starým lidem mnoho témat ke vzpomínání. Jejich výpovědi současně mohou být cennými zdroji informací o době

minulé,

Geroontolog

doloţené Peter

zkušenostmi,

Coleman

nazývá

proţitky,

osobním

způsob,

kdy

svědectvím. se

pracuje

s autobiografickými reminiscencemi a naracemi, biografickými informačními přístupy. Reminiscence a narace mohou slouţit jako zajímavá data pro další generace, a tím nabývají svého významu např. pro kulturní antropologii a orální historii (a senioři znovu získávají důchodem ztracenou společenskou pozici). Ve starých lidech je tak podporována část jejich seniorské role coby mudrce, přirozené autority, učitele. (Janečková, Vacková, 2010, s. 30) Toho lze v navrhované SASS vyuţít při komunitních i mezigeneračních programech či reminiscenčních setkáních. Mohou totiţ vyuţívat strukturu výročních obyčejů, jednotlivá témata, ke kterým se váţí, typické symboly a zvykoslovné předměty s nimi spojené, typické činnosti. Uvádím zde několik příkladů (z oblasti ţivotních či přírodních cyklů) a některé body, které mohou tvořit osnovu reminiscenčního sezení. Narození dítěte (porody, porodnice, šestinedělí, pověry, sudičky, křest, role matky/ otce a babičky/ dědy), svatba (zasnoubení, rozloučení se svobodou, věno, svatební obřad, zvyky, svatební šaty, čepení nevěsty, svatební dary, svatební veselice, „zkoušky“ pro novomanţele), Svátek sv. Martina (uzavírání hospodářského roku - legenda o svatém Martinovi, symbolika pláště, svatomartinské husy, vína, obřadní pečivo, písně, pranostiky), přástky, doba adventní, doba vánoční, doba postní, atd. Jako

další

alternativu

apelující na nedostatečnost

vycházející nemocničního

z prostředí modelu

péče)

(a Lore

konkrétně Wehner

koncipovala celostní přístup smyslové aktivizace. Je navrţen pro seniory, zvláště pro osoby s různými typy demence, a zabývá se prostředím hlavně v situacích, kdy tito lidé musí (z jakéhokoliv důvodu) opustit své domovy a stát se klienty zdravotnických či sociálních sluţeb. Iniciátorka říká, ţe vytrţení seniorů

z jejich

důvěrně

známého

prostředí a umístění do moderního,

uniformního, někdy aţ sterilního prostředí pobytových sluţeb, kde jsou 25

„přepadeni“ mnoha novými vjemy (barvy, pachy, noví lidé, nový rytmus dne…) se můţe negativně odrazit v jejich psychice. Vybízí tedy, podobně jako zastánci reminiscenční terapie, k tomu, aby senioři mohli zůstávat v maximální míře obklopeni svými věcmi a díky nim si zachovávat svou identitu a orientaci. Lore Wehner se zabývá také venkovním prostředím, neboť především u osob z vesnic předpokládá blízký vztah k přírodě a půdě. Například uvádí, ţe aktivní podílení na komplexním procesu pěstování a péče o zahradu můţe výrazně přispívat ke zlepšení kvality ţivota seniorů (Wehner, Schwinghammer, 2013, s. 42 - 49). Smyslová aktivizace, jak jiţ vyplývá z názvu, pracuje se smysly seniorů. Tradiční rukodělná činnost skýtá mnoho takových podnětů. Zejména se jedná o hmatové proţitky (práce s přírodninami, s ovčím rounem, s hlínou apod.) nebo čichové proţitky (vůně bylin, ovoce, zvykoslovného pečiva). Dalším přístupem, u kterého vidím smysluplné propojení specifikace SASS a práce se seniory je psychobiografický model péče profesora Edwarda Böhma. Tento přístup je multiparadigmatickou koncepcí, která propojuje osobu, prostředí, zdraví a péči. Prostředí je popisováno jako něco, co nás celý ţivot ovlivňuje (ať jsme nemocní či zdraví) a co nabývá také terapeutické hodnoty (melietherapie). Psychobiografickou normalitu klienta představuje „biograficky definovaná individualita klienta ve vztahu k prostředí“ (Erwin Böhm Institut, nedatováno). V konceptu péče o seniory dle Erwinga Böhma je nezbytné znát biografii klienta, a z ní vycházet při poskytování sluţeb. Je třeba usilovat o vytvoření prostředí, které bude maximálně identické s prostředím, v němţ klient ţil a v němţ je schopen se lépe orientovat a fungovat. Především u osob s demencí

lze

simulací

prostředí

velmi

dobře

působit na jejich

psychiku a zachovalé schopnosti. Prostředí jako terapeutické médium zde má nezastupitelnou roli (Procházková, 2010, s. 20 - 21).

26

1.2.2 Další aspekty tradiční rukodělné výroby a výročních obyčejů V předcházející kapitole zmiňuji moţnosti vyuţití výročních obyčejů a rukodělné výroby především v souvislosti s koncepty péče v práci se seniory. Nyní nastíním některé další úrovně, které tato zaměřenost přináší, a ze kterých můţe SASS dále profitovat. Kašava je součástí etnografického regionu, kde se aţ do nedávna mnohé výroční obyčeje udrţovaly, a většina ročníků z generace dnešních seniorů je zaţila a vnímala jako přirozenou součást ţivota.23 Proto vidím smysl v tom se k nim se seniory vracet, povídat si o tom, jak je proţívali, co pro ně znamenaly, jak vnímali symboliku zvykoslovných předmětů. Výroční obyčeje mohou dobře fungovat jako prvky podněcující dění v komunitě. Většina výročních obyčejů je/ bývala společenskou událostí, kde se lidé setkávali, něco proţívali, společně sdíleli. Staří lidé mohou být v situacích obnovy zvyků významnými účastníky, pamětníky, nositeli něčeho hodnotného, co další generace jiţ neznají, nemají - a právě to můţe vést k posilování respektované pozice seniorů ve společnosti. Kulturní dědictví přirozeně propojuje přírodní a kulturní prostředí, jeho důleţitým atributem je také to, ţe „sociokulturní vztahy, kulturní díla a artefakty, které vznikly v minulosti, svým významem přesahují období svého vzniku a obohacují naši současnou kulturu“ (Patočka, Heřmanová, 2008, s. 9). V Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu se dokonce uvádí, ţe kulturní dědictví je nositelem hodnot a významným nástrojem prevence sociálně patologických jevů ve společnosti (Koncepce, 2003, s. 4).

23

Zájem o lidovou kulturu v regionu dokládá také několik spolků a sdruţení (nově vznikajících

i s dlouholetou tradicí), které se tomuto tématu nějakým způsobem věnují (např. Občanské sdruţení Solisko, Drţková; Muzeum dřevěného porculánu; Spolek přátel lidové kultury Kašava).

27

Aby se ovšem realizované činnosti opravdu mohly nazývat obnovou kulturního dědictví, měly by být (tak jako byly dříve) ukotveny v širších souvislostech (návaznost na přírodní cykly, ctnosti apod.), a klást důraz na zachování čistoty. U řemesel se jedná především o dodrţení tradičních technologií a postupů zacházení s přírodními materiály. Čerpat informace o historii lze nejen z odborných publikací, ale především od starých lidí, kteří se danému řemeslu věnovali, doposud věnují, nebo jej znají od svých blízkých, a jsou ochotni své zkušenosti předávat, neboť jim záleţí na dochování těchto starodávných dovedností, které jsou svým způsobem velmi hodnotné i pro dnešní generace. (Bedrník, Kolínková, s.6 - 8) Hodnota řemeslných výrobků můţe být, za určitých podmínek, stvrzena certifikačními značkami.24 Rukodělné předměty, které by mohly vznikat v zamýšlené SASS by mohly být vyuţity jako marketingový nástroj ve prospěch obce, komunity, dalších spolupracujících subjektů, nebo by mohly být určeny k prodeji jako vedlejší výdělečná činnost organizace. Vzhledem k charakteru předmětů i lokalizaci SASS (Beskydy, Valašsko, chráněné území Natura 2000)se mohou ucházet o získání certifikace Vyrobeno v Beskydech či Pravé Valašské. Smyslem regionálního značení výrobků je zviditelnit tradiční regiony (známé například svou zachovalou přírodou, zdravým prostředím, lidovými tradicemi) a vyuţít jejich socio-ekonomických výhod. Značka zaručuje vedle kvality výrobků, především jejich šetrnost k přírodě a jejich původ a vazbu na určité výjimečné území. Řemesla nás přivádí prostřednictvím přírodních materiálů k přírodě a k environmentálním otázkám. Vnímám je také jako činnosti podněcující usebrání a zpomalení ţivotního tempa…Samotná moţnost zvolit si vlastní rychlost při práci a mít volnost k rozvoji kreativity, jsou dnes zvýznamňované fenomény v charakteru trávení volného času. Výsledný rukodělný produkt, byť je jednoduchý, má hodnotu hned na několika úrovních:

24

(www.pravevalasske.cz, http://www.regionalni-znacky.cz/beskydy/).

28

tradice prosté lidové estetiky, která vzbuzuje vzpomínky, propojuje generace přírodní materiál - šetrnost k vlastnímu zdraví i k přírodě hand made - jedinečnost, originalita, kvalita uţitkovost sociální přesah - koupí výrobku je podpořen konkrétní člověk, nebo nezisková organizace - některým řemeslům (ale často ne v „čisté“ podobě) se věnují chráněné dílny zaměstnávající osoby s handicapem lokálnost - ekologická šetrnost, podpora rozvoje regionu

29

2 PROJEKT Název projektu: Senior - černá ovce nebo bílá vrána? Sociálně aktivizační sluţba pro seniory se zaměřením na tradice a specifika regionu25

2.1 Popis projektu a zdůvodnění potřebnosti Projekt je příkladem inovativního propojení oblasti péče a podpory o seniory, a péče a podpory o kulturní dědictví dané lokality. Stěţejním prvkem projektu je zřízení Sociálně aktivizační sluţby, která nabízí široké spektrum smysluplných aktivizačních programů pro staré lidi, koreluje se současnými trendy sociální práce a koncepty péče o tuto cílovou skupinu. Nosným tématem je orientace na specifika lokality, kde senioři ţijí a vyzdviţení jejího bohatství. Návrat ke kořenům, uchovávání výročních obyčejů, tradiční rukodělné výroby. Potřebnost zřídit lokálně dostupnou sociální sluţbu, která by věnovala pozornost stárnoucím občanům - významné (a stále početnější) skupině v populaci, zaznívá jak ze strany starosty obce Kašava, tak přímo od občanů.26 Potřebnost zabezpečit seniorům komplex smysluplných činností vedoucích k podpoře uchovávání a rozvoji schopností a dovedností, udrţování sociálních kontaktů, předcházení ageismu, odstraňování oprese. Sociálně aktivizační sluţba pro seniory, je dle typologie definované v Zákoně o sociálních sluţbách sluţbou sociální prevence, a směřuje, stejně jako terénní sluţby, k tomu, aby bylo umoţněno seniorům zůstávat co nejdéle v jejich

25

Název - oxymóron poukazuje na problematiku sociálního vyloučení seniorů a ageismu,

apeluje na hodnotu stáří, jejíţ uznání je třeba ve společnosti podporovat. Současně ovce symbolizuje venkovské prostředí regionu a jeden z důleţitých materiálů tradiční rukodělné výroby - ovčí vlnu. Motiv lze dobře vyuţít v jednotném grafickém stylu projektu. 26

Dokládají to například výsledky dotazníku Rozvoj obce Kašava do r. 2015, kde občané

hodnotili současný ţivot v obci i jeho deficity.

30

přirozeném domácím prostředí (coţ je potřeba vyslovená jak samotnými seniory ţijícími v této oblasti, tak státními orgány koordinujícími priority poskytování sociálních sluţeb v České republice). Tato sociální sluţba podporuje aktivní ţivot seniorů, a tím významně

zamezuje jejich

potencionálnímu sociálnímu vyloučení. Moţnost vzdělávání, podpora zdravého ţivotního stylu, posilování informovanosti, dovedností a kompetencí je předpokladem pro maximální moţné prodlouţení soběstačnosti kaţdého seniora. Přispívá ke sníţení marginalizace, generační intolerance a brání důsledkům osamění. Specifiky zařízení je orientace na lokalitu a její kulturní dědictví - výroční obyčeje a tradiční rukodělnou výrobu. K těmto aspektům se vztahuje široká škála nabízených aktivit aktivizačního i socioterapeutického charakteru. Potřebnost zabezpečit monitoring potřeb seniorů pro strategické plánování rozvoje sociálních sluţeb v daném regionu. Potřebnost rozproudit komunitní ţivot v obci, spolupráci napříč generacemi i subjekty občanské společnosti, zvýšit lukrativnost, občanskou vybavenost obce. Potřebnost uchovávat kulturní dědictví lokality (výroční obyčeje, tradiční rukodělná činnost) a podporovat její sociální a environmentální aspekty. Vazba projektu na sociálně politické dokumenty České republiky, strategické plány kraje i regionální analýzy je uvedena ve Východiscích projektového záměru.

2.1.1 Výstupy projektu -

Existence

prostředí

pro

setkávání

seniorů

-

reminiscenčně,

bezbariérově, smyslově aktivizačně, multifunkčně vybavené. Příjemné nejen pro seniory, ale i pro další zapojené skupiny - děti, maminky, zájemce, kurzy komunitní školy, … -

Senioři v regionu mají povědomí o SASS a znají jeho cíle a poslání. 31

-

V lokalitě je zajištěna nabídka škály zájmových, společenských i socioterapeutických aktivit pro seniory.

-

SASS spolupracuje se subjekty neziskového, ziskového i státního sektoru (nejen v oblasti financování, ale také tematické spolupráce či dobrovolnictví)

-

Výstupem projektu mohou být označeni také spokojení senioři, kterým SASS pomáhá rozvíjet a uchovávat jejich schopnosti a dovednosti a poskytují pomoc a osvětu v oblasti nabídky sociálních sluţeb, díky čemuţ zůstávají senioři déle v domácím prostředí. Jsou zavedeny fungující procesy prevence ageismu a oprese seniorů, mezigenerační spolupráce.

Projekt je realizován proto, aby zkvalitnil ţivot seniorů a budoval jejich respektovanou pozici ve společnosti. Další důleţitou úrovní projektu je provázanost s kulturním dědictvím lokality. Výroční obyčeje jsou nosným tématem pro reminiscenční terapii, i psychobiografický koncept péče profesora Böhma. Tradiční rukodělná výroba poskytuje širokou škálu drobných činností různé náročnosti a charakteru, vhodných pro individualizovanou seberealizaci klientů. Toto zaměření je zcela novým přístupem k tvořivým aktivitám se seniory - přináší změnu, která nahrazuje obvykle pouţívané „moderní“ materiály a postupy materiály přírodními, pro seniory často známými, blízkými, cennými. Vytvořené výrobky ponesou hodnotu nejen kvality přírodního materiálu, ruční práce, jednoduchosti lidové estetiky, ale také dědictví něčeho starodávného, co je jiţ dnes neobvyklé, vzácné.

2.1.2 SWOT výchozího stavu Silné stránky - poptávka ze strany cílové skupiny - podpora ze strany obce - nemovitost ve vlastnictví obce (svolení k vyuţívání SASS, nově zrekonstruovaná budova ve stylu staré doby, 32

v centru obce, blízkost ordinace lékaře, knihovny, obecního úřadu) - motivovanost vedení Doteku, o.p.s., zájem na vzniku SASS - zkušenosti s prací s cílovou skupinou Slabé stránky - nedostatečné pokrytí lokality sociálními sluţbami - nedostatek příleţitostí k trávení volného času seniorů, sociální integraci a aktivizaci - fyzická bariérovost v obci - malá informativnost seniorů o různých typech sociálních sluţeb - špatná dostupnost obce, dopravní obsluţnost - neexistence systematického monitorování potřeb seniorů v dané lokalitě - SASS dle Zákona o sociálních sluţbách nepatří k sociálním sluţbám poskytovaným za úplatu, nemůţe tedy počítat s pravidelnými příjmy od uţivatelů Příležitosti - zajištění nabídky volnočasových a aktivizačních činností uzpůsobených potřebám seniorů - prevence sociálního vyloučení a ageismu - osvětová a poradenská činnost v oblasti sociálních sluţeb - zřízení dostupné sluţby (ekonomicky, lokálně, architektonicky, časově, psychicky) - rozvoj komunitního ţivota v obci (podíl na nízkonákladovosti chodu SASS) - rozvoj smysluplných mezigeneračních programů (podíl na nízkonákladovosti chodu SASS) - příleţitost pro uchovávání a obnovování kulturního dědictví regionu - vyuţitelnost lokálních zdrojů (ovčí vlna) - (podíl na nízkonákladovosti chodu SASS) - zvýšení lukrativnosti obce pro cestovní ruch - zvýšení kvality ţivota početné skupiny občanů (senioři) 33

Rizika - nejistota ve financování - finanční náročnost vzniku SASS - nedůvěra seniorů - nízká flexibilita v moţnostech uzpůsobování nabízených sluţeb proměnlivým potřebám seniorů - inovativnost (ţádné zkušenosti a výstupy z podobných projektů)

2.2 Cíle Hlavním cílem projektu je zvýšit kvalitu ţivota seniorů ţijících v daném regionu. Návaznými cíli je podpora uchovávání kulturního dědictví lokality, a rozvoj mezigenerační a komunitní spolupráce. Projekt je koncipován vícezdrojově a nízkonákladově s maximálním vyuţitím zdrojů komunity. Projekt je plánován na dva roky a osm měsíců příprav. Cíle projektu: Senioři ţijící v oblasti Kašavy a okolích obcích jsou integrováni do společnosti, zapojují se do aktivizačních programů SASS, které vnímají jako uţitečné a smysluplné. V oblasti dosud prosté jakýchkoliv sociálních sluţeb vznikne dostupná sluţba pro seniory. Senioři zůstávají déle ve svém přirozeném domácím prostředí při zachování důstojné kvality ţivota. Mezi různými generacemi ţijícími v dané lokalitě panuje dobrý a respektující vztah. Komunita podporuje (finančně, věcně, jinak) fungování SASS a současně z její existence profituje. V Kašavě a přilehlých obcích se realizuje zvláštní forma péče a oţivování tradiční lidové kultury regionu.

Primární cílovou skupinu tvoří senioři, tedy osoby, které pobírají starobní důchod, nebo osoby starší 60 let, které ţijí v obci Kašava, nebo v přilehlých obcích. Jedná se o osoby, které doposud ţijí ve svém přirozeném domácím 34

prostředí, a jsou potencionálně ohroţeny sociálním vyloučením z důvodu zhoršené mobility, sociálních, nebo samoobsluţných dovedností. Sekundární cílovou skupinou jsou rodiny seniorů a další občané obcí (děti, maminky na mateřské dovolené, další zájemci), díky nimţ se mohou realizovat mezigenerační programy. Charakteristiku hlavní cílové skupiny, i její vazbu na konkrétní prostředí, a předchozí zkušenosti ţadatele s ní více přibliţuji v první části práce Východiska projektového záměru.

2.3 Popis realizace projektu, časový harmonogram I. fáze - organizační příprava, leden - únor 2015 Provedení ověřovacích analýz potřebnosti u seniorů v dané lokalitě. Sestavení projektového týmu. Navázání spolupráce se zástupci obcí a představiteli dalších potencionálních zaangaţovaných subjektů (Komunitní škola Kašava, farnost Kašava apod.) zjištění moţností podpory. Odborné posudky obecních prostor budovy bývalé mateřské školy, které obec nabídla k realizování SASS. V daném objektu probíhá v roce 2014 rekonstrukce - po dokončení by zde měla být ordinace lékaře, a zasedací místnost a muzeum Kašavy v duchu staré doby. II. fáze - fundraising, březen - duben 2015 Podání ţádosti o příspěvek z MAS Vizovicko - Slušovicko a MAS Podhostýnska. Podání ţádosti o příspěvek na krajský úřad. Podání ţádosti o příspěvek na úřad města Zlín. Podání ţádosti o příspěvek do nadací a nadačních fondů dle aktuálních výzev v oblasti rozvoje sociálních sluţeb pro seniory, rozvoje venkova, ochrany kulturního dědictví. Podání ţádosti o příspěvek do státních grantových řízení dle aktuálních výzev na rok 2015. 35

Oslovování firemních i individuálních dárců. III. - faktická příprava, květen - srpen 2015 Práce na vybavení SASS. Zajišťování dokumentace potřebné pro provoz sociální sluţby. Sestavení personálního týmu. Vypracovávání standardů kvality poskytovaných sluţeb. Oslovování seniorů v lokalitě, osvěta o poslání a náplni SASS. IV. fáze - realizace, září 2015 - srpen 2017 Proces zapsání SASS do Registru poskytovatelů sociálních sluţeb. Fungování SASS se zaměřením na tradice a specifika regionu dle projektového záměru. Administrace a řízení projektu. Průběţný monitoring fungování sluţby (vnější/ vnitřní). Hodnocení projektu, SWOT analýza.

2.4 Klíčové aktivity SASS realizuje tyto činnosti: -

podporuje sociální kontakty seniorů, zajišťuje společenské a kulturní vyţití

-

nabízí příleţitosti k osobnímu rozvoji a vzdělávání

-

poskytuje příjemný, multifunkční prostor k setkávání seniorů, který je vybavením uzpůsobený zdravotnímu stavu uţivatelů

-

motivuje seniory aktivně se podílet na uchování svého zdraví

-

informuje o moţnostech vyuţívání návazných sluţeb, poskytuje základní poradenství v oblasti sociální práce a pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů, či obstarávání osobních záleţitostí

-

navazuje kontakty se seniory, a tak má moţnost monitorovat oblasti, ve kterých potřebují pomoc a dle toho strategicky plánovat nabídku poskytovaných sluţeb 36

-

poskytuje moţnosti aktivního trávení času, realizaci smysluplných činností (které mají přidanou hodnotu v rovině uchovávání kulturního dědictví), mohou to být například tyto činnosti:

-

pravidelná reminiscenční setkávání nad zvyky spojenými s ţivotním cyklem, významnými událostmi v ţivotech seniorů (dětství, svatba, narození dítěte do rodiny, úmrtí, …)

-

pravidelná reminiscenční setkávání nad zvyky spojenými s cykly přírody (vynášení Moreny, vítání jara, svatojánská noc, doţínky, svatomartinské zvyky, …)

-

pravidelná reminiscenční setkávání nad zvyky spojenými s liturgickým rokem (doba adventní, doba vánoční, postní, Velikonoce, …)

-

práce s biografiemi klientů

-

tvořivé aktivity vycházející z tradiční rukodělné tvorby (často se jedná o proces činností různé náročnosti - příleţitost pro mezigenerační spolupráci), například: práce s ovčí vlnou - čištění a praní vlny, cupování, kramplování, plstění, spřádání, skaní, barvení, tkaní, pletení, háčkování, zápjastková technika, … zvykoslovné pečivo (nejedlé vizovické pečivo, Páni, perníky zdobené, perníky z formy, postavy ze sušených trnek, …)

-

kognitivní cvičení

-

pohybová

cvičení

pro

seniory

(nebo

nácvik

konkrétních

samoobsluţných dovedností) -

vzdělávání (dle zájmu uţivatelů - např. o významných místech v okolí, cestopisy, ţivotopisy známých osob provázaných s okolím, …)

-

společenské akce (koncerty, divadelní a taneční představení, zájezdy do okolí).

2.5 Možnosti spolupráce -

Obec Kašava, obec Vlčková, obec Drţková

-

MAS Vizovicko - Slušovicko, MAS Podhostýnska 37

-

Komunitní škola Kašava

-

ZUŠ

Morava

-

Vyučuje

v

obcích

v

okolí

Zlína

a ve městě Zlíně. Zejména v menších obcích zaměřuje výuku na dodrţení hudebních, řemeslných a místních kulturních tradic. -

Farnost Kašava

-

Mateřské centrum

-

Ochotnický spolek Kašava

-

Knihovna Kašava

-

Sdruţení přátel lidové kultury Kašava

-

SOLISKO, občanské sdruţení

-

Muzeum valašského porculánu

2.6 Realizační tým Lidé mají v projektu zásadní pozici, neboť právě oni jsou těmi, kdo naplňují cíle projektu a koordinují jeho směřování. Projektový tým tvoří specialisté pro přímou práci s cílovou skupinou - administraci a realizaci projektu, i lidé zabezpečující chod SASS. Nezbytnou roli hraje koordinátor, kterým v navrhovaném projektu můţe být například sociální pracovník s vědomostmi o

řízení

lidských

zdrojů,

zkušenostmi

s projektovým

procesem

a

komunikačními dovednostmi. V průběhu projektu je v jeho kompetenci stmelování týmu, vedení plánovacích a monitorovacích setkání, dohlíţení nad naplňováním cílů projektu, sledování nákladů a výnosů, termínování apod. Vymezení kompetencí jednotlivých pracovních pozic, rozdělení „garantství“ nad jeho jednotlivými komponenty, a nastavení společných pravidel týmu jsou klíčové kroky, které vedou k úspěšnému a efektivnímu fungování. V popisovaném projektu je zapotřebí těchto pracovních pozic (některé z nich z nich mohou být zastávány jednou osobou - splňuje-li odbornou kvalifikaci obou pracovních pozic). koordinátor projektu (iniciátor projektu, ten, kdo realizuje (nebo zajišťuje realizaci) predikčních analýz, oslovuje a zajišťuje spolupráci s dalšími subjekty a 38

podporovateli projektu, koordinuje realizační tým, dohlíţí na průběh realizace projektu a dodrţování jeho časového harmonogramu a rozpočtového plánu, organizuje publicitu projektu) sociální pracovník (měl by být proškolen v konceptech péče, které jsou pro projekt stěţejní (reminiscence, smyslová aktivizace, psychobiografický koncept) a mít s nimi zkušenosti. Sociální pracovník ve spolupráci s aktivizačním pracovníkem, případně odborníkem na tradiční lidovou kulturu regionu, plánuje, realizuje a vyhodnocuje konkrétní aktivity SASS, poskytuje poradenství v oblasti sociálních sluţeb, monitoruje potřeby uţivatelů sluţby, zajišťuje administraci, zodpovídá za Standardy kvality a jejich uplatňování v praxi všemi zaměstnanci a dalšími osobami, které přicházejí do kontaktu s klienty, komunikuje se spolupracujícími organizacemi, podílí se na propagaci SASS, navazuje kontakty s komunitou…) aktivizační pracovník (stejně jako u sociálního pracovníka by se mělo jednat o člověka, který je proškolen v konceptech péče o seniory, které jsou pro projekt zásadní. Navrhuje a realizuje aktivity SASS, spolupracuje s dalšími subjekty na přípravě, realizaci a vyhodnocování mezigeneračních programů, průběţně zjišťuje potřeby seniorů, jejich zakázky, individuální cíle a dle toho navrhuje strukturu činností v SASS, …) poradce v oblasti marketingu a Public relations (navrhuje marketingové strategie a dohlíţí na jejich plnění, oslovuje dárce a podporovatele ze ziskové i neziskové sféry, koordinuje finanční toky, pečuje o dárce, je tiskovým mluvčím SASS, prezentuje projekt v médiích, informuje veřejnost o dění v SASS, přichází s nápady kreativního PR, …) účetní (vede administraci finančních toků, dohlíţí nad dodrţováním rozpočtu, podílí se na vyhodnocování rozpočtu za uplynulé období, a plánování 39

rozpočtu na další období, je to osoba zodpovědná za vyplácení mezd, finanční transakce, …) šofér svozové služby (je zodpovědný za svoz uţivatelů, kteří se sami nemohou dopravit do SASS a projevili zájem o vyuţití svozové sluţby, dopomáhá klientům s přesunem do vozidla a z vozidla, s kompenzačními pomůckami apod., vede výkaz najetých kilometrů, …) pracovník v sociálních službách (jeho pozice v projektovém týmu je odvislá od zdravotního stavu uţivatelů SASS a míry dopomoci, kterou budou vyţadovat) mentor a koordinátor dobrovolníků odborník na tradiční lidovou kulturu regionu supervizor uklízeč údržbář

2.7 Rizika + eliminace rizik V širším kontextu je třeba respektovat nutnost vycházet z opravdových potřeb seniorů, z toho, co si sami ţádají. Je pravděpodobné, ţe v průběhu fungování SASS vyvstane poptávka po dalších sluţbách, coţ by, dle stávajícího Zákona o sociálních sluţbách, znamenalo registraci nové sociální sluţby dle charakteru poptávky, nebo transformaci SASS. Právní forma by nemělo být to, co je pro tento projektový záměr bezpodmínečně stěţejní. Vhodnější podmínky by mohla pro danou problematiku přinést plánovaná komplexní změna koncepce sociálních sluţeb v ČR, kde by měla být zřizovatelům dána větší svoboda a flexibilita v upravování nabízených sluţeb. SASS můţe být dobrým nástrojem pro zjišťování aktuálních potřeb seniorů v daném regionu a tak eliminovat riziko toho, ţe nabídka sociálních sluţeb není koherentní s poptávkou seniorů. 40

Nepropracovaná nebo nedostatečná strategie propagace SASS se zaměřením na tradice a specifika regionu můţe znamenat nedostatek zájemců nebo zkreslení představ o cílech a posláních SASS. Proto je propagace zařízení zacílená na seniory a rodiny seniorů, podporován je osobní kontakt se zájemci (uspořádání veřejného posezení o vznikající sluţbě ještě před jejím oficiálním otevřením) a média dostupná a vyuţívaná starými lidmi (regionální tisk, kabelová televize, hlášení místního rozhlasu, informativní letáčky na obecním úřadě a v ordinaci lékaře). Další moţnosti propagace představují webové stránky obcí, spolupracujících organizací, či zřízení vlastních stránek, existence na sociálních sítích, články o organizaci v periodicích o sociální práci, rozhlasová reportáţ v regionálních stanicích. Dobré publicitě pomáhá také logo a jednotná grafika propagačních materiálů. Naplánované činnosti aktivizace neodpovídají moţnostem seniorů nebo pro ně nejsou dostatečně atraktivní. Z důvodu eliminování tohoto rizika je programový plán SASS nastaven tak, aby nabízel souběţně několik variant činností, a to v různém stupni náročnosti. Také se dbá na rozmanitost typu aktivit (kognitivní tréning, rukodělné činnosti, terapeutické činnosti, pohybová cvičení apod.). SASS je otevřená dialogu s uţivateli a tématům, o které sami projeví zájem. Spolupráce s dalšími organizacemi se ukáţe jako neefektivní. Prevence v této oblasti je zajištěna stanovenými Pravidly spolupráce, Smlouvou o dobrovolnictví. SASS si klade za cíl, aby byla spolupráce v co nejvíce případech přínosná pro obě strany. Zástupci zaangaţovaných organizací a subjektů jsou zváni k pravidelným monitorovacím setkáním zaměřeným na hodnocení dosavadní činnosti a plánování nového období (setkávání probíhají jednou za dva měsíce).

2.8 Udržitelnost projektu Projekt má pozitivní dopad na kvalitu ţivota seniorů v dané oblasti, zabraňuje jejich sociálnímu vyloučení, posiluje jejich soběstačnost. Zaměření na lokalitu, výroční obyčeje a tradiční rukodělnou výrobu je pro SASS velkým zdrojem 41

moţností

mezigenerační

spolupráce,

SASS

spolupracuje

s

různými

organizacemi, například s Komunitní školou Kašava. Činnost SASS je v mnoha ohledech prospěšná pro komunitu. Díky dobrovolníkům, pravidelné podpoře od obce i občanů, a vyuţívání lokálních zdrojů je fungování nastaveno tak, aby byly provozní náklady SASS co nejmenší, ale zároveň byla zachována kvalita poskytovaných sluţeb. SASS neoperuje jen s vnějšími zdroji, ale aktivně vyvíjí snahu i o získání financí z vlastní činnosti (prodej výrobků, uplatňování kreativního PR).

2.9 Rozpočet Rozpočet projektu navrhuji jen velmi předběţně, neboť mnoho poloţek se odvíjí od spolupráce s dalšími subjekty. Obec Kašava je nakloněna vzniku takové sociální sluţby, a zamýšlí jej podpořit poskytnutím vhodných obecních prostor za symbolický pronájem 1Kč. V příloze27 dokládám návrh rozpočtu na první rok fungování sluţby. Součástí jsou proto i dvě poloţky investičního charakteru - vybavení prostor a zakoupení vybavení pro rukodělnou tvorbu. Také podrobněji rozpracovávám mzdové náklady.28

27

Příloha č. 3 Rozpočet SASS.

28

Příloha č. 4 Mzdové náklady SASS.

42

ZÁVĚR Hlavním cílem mé práce bylo představení projektového záměru SASS vznikající v lokalitě, která není dostatečně pokryta sítí sociálních sluţeb. Na základě kompilace základních myšlenek několika konceptů péče zaměřených na práci se seniory odůvodňuji inovativnost, která spočívá v orientaci činnosti SASS na lokalitu, kde uţivatelé ţijí, a na její kulturní dědictví. V tomto zaměření současně spatřuji další benefity - mezigenerační, komunitní či environmentální rozměr. Má práce podrobněji přibliţuje kontext projektového záměru jen v několika oblastech. Mnoha dalších se dotýká jen stručně v druhé kapitole. Samotný popisu projektu není komplexní, ale můţe poslouţit jako základní rámec pro podrobnější rozpracování. Práce by mohla být obohacena výsledky predikčních analýz projektu, nebo hledáním shodných aspektů projektu s jiţ fungujícími sluţbami v zahraničí.

43

SEZNAM ZKRATEK SASS - Sociálně aktivizační sluţba pro seniory ORP - Obec s rozšířenou působností MAS - Místní akční skupina ZK - Zlínský kraj MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1

Mapa sociálních sluţeb

Příloha č. 2

Mapa venkovských obcí ve Zlínském kraji

Příloha č. 3

Rozpočet SASS

Příloha č. 4

Mzdové náklady SASS

44

BIBLIOGRAFICKÉ ZDROJE BABYRÁDOVÁ, H. (2002). Rituál, umění a výchova. Brno: Masarykova univerzita. BINEK, J. a kol. (2007). Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown. BORSCHEID, P. (2007). Virus času. Praha: Mladá fronta, a.s. GRUSS, P. (ed.) (2009). Perspektivy stárnutí : z pohledu psychologie celoţivotního vývoje. Praha: Portál. JANČÁŘ a kol. (2000). Lidová kultura na Moravě. Brno: Centa. JANEČKOVÁ, H.; VACKOVÁ, M. (2010). Reminiscence. Praha: Portál. KALVACH, Z.; ČEVELA, R.; ČELEDOVÁ, L. (2012). Sociální gerontologie. České Budějovice: Grada. KOLÍNKOVÁ, P. (2009) Valašský jarmek i dny všední. In Bedrník, č. 5, roč. 7, s. 6 - 8.

KUBÁTOVÁ, H. (2010). Sociologie životního způsobu. Praha: Grada. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada. MAJEROVÁ, V. (2005). Český venkov 2004 - Život mladých a starých lidí. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze. MAREK, D., KANTOR, T. (2007). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Společnost pro odbornou literaturu. MULÍČEK, O., OSMAN, R., SEIDENGLANZ, D. (2010). Časoprostorové rytmy města – industriální a postindustriální Brno. In: Ferenčuhová, S., Galčanová, L., PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. (2008). Lokální a regionální kultura v České republice. Praha: ASPI. POSPÍŠILOVÁ, L. (2012). Prostorové aspekty každodenního života (disertační práce). Praha: Přírodověděcká fakulta Univerzity. PROCHÁZKOVÁ, E. (2010). Prostředí jako terapeutické médium a psychobiografický model normality. Sociální služby, roč. 12., s. 20 - 22.

45

PŘICHYSTAL, A. (2008). Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: VEGA-L. ŠIPR, K. (1997). Jak zdravě stárnout. Rosice u Brna : Gloria. VÁGNEROVÁ, M. (2000). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál. VACKOVÁ, B. (eds.). Československé město včera a dnes: každodennost, reprezentace, výzkum. Pavel Mervart/Masarykova univerzita, Červený Kostelec, Brno, s. 195–220. WEHNER, L.; SCHWINGHAMMER, Y. (2013). Smyslová aktivizace. Havlíčkův Brod: Grada. Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Zákon č. 248/ 2000 Sb. v účinném znění ke dni 1. ledna 2001. Zákon o sociálních službách. Zákon č. 108/ 2006 Sb. v účinném znění ke dni 1. ledna 2014. BAREŠ, P. (2009): Regionální dostupnost sociálních služeb. [online]. Dostupné 22. 4. 2014 z Dotek,

o.p.s.

(nedatováno):

[online].

Dostupné

25.

4.

2014

z www.pecovatelstvi-dotek.cz Erwin Böhm Institut. (nedatováno). [online]. Dostupné 7. 4. 2014 z ebin.cz JEŢDÍKOVÁ, L. (2004) Život na venkově = spokojenost nebo rozčarování? [online]. Dostupné 11. 3. 2014 z www.agris.cz/clanek/151540 KRIST, J. (2011): Národní strategický plán Leader 2014+. [online]. Dostupné 2.

4.

2014

z

http://www.leadercz.cz/index.php?id=zobraz_dokumenty_slozky.php&cislo_id =50&dir_id=640 46

Lipovetsky, G. (1998). Éra prázdnoty. [online]. Dostupné 5. 4. 2014 z http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=146&lst Místní akční skupina Slušovicko a Vizovicko, o.s. [online]. Dostupné 18. 3. 2014 www.masvas. MPSV (2003): Bílá kniha v sociálních službách [online]. Dostupné 20. 5. 2013 z http://www.mpsv.cz/files/clanky/736/bila_kniha.pdf MPSV (2006): Metodika pro plánování sociálních služeb. [online]. Dostupné 20. 4. 2014 z www.mpsv.cz/files/clanky/6480/Metodika MPSV (2013): Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí na období let 2013 - 2017. [online]. Dostupné 5. 1. 2013 z http://www.mpsv.cz/cs/14540 Rozvoj obce Kašava do r. 2015. (2011). [online]. Dostupné 5.2. 2014 z http://www.kasava.cz/rozvoj-obce Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. (2009). Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009 - 2013. [online]. Dostupné 20. 3. 2014 z www.utb.cz/fame/struktura/tvurci-cinnost-5 Vláda České republiky. (2003). Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice. www.nulk.cz/files/koncepce/koncepce_a.doc Výroční obyčeje ve Východních Čechách. (nedatováno). [online]. Dostupné 5. 3. 2014 z http://narodopis.vcm.cz/pr8.html Vzdělávací projekt - Doma na venkově (nedatováno). [online]. Dostupné 10. 3. 2014 z www.na-venkove.cz

47

Zlínský kraj (2012): Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2012 - 2014. [online]. Dostupné 18.3. 2014 z www.krzlinsky.cz/clanky/.../sprss-2012-14-schvaleny-verze-tisk-print.p... Zlínský kraj (nedatováno a): Katalog sociálních služeb ve Zlínském kraji. [online]. Dostupné 22. 4. 2014 z http://www.socialnisluzbyzk.cz/ Zlínský kraj (nedatováno b): Analýza informovanosti obyvatel o sociálních službách a zajištěníjejich potřeb ve vztahu k sociálním službám, včetně zajištění potřeb stávajících uživatelů sociálních služeb v jednotlivých obcích s rozšířenou působností naúzemí Zlínského kraje, Souhrnná závěrečná zpráva pro

Zlínský

kraj.

[online].

Dostupné

18.

3.

2014

z

ttp://esfdb.esfcr.cz/modules/products/detail.php?pid=6887 Zlínský kraj. (2009). Strategie rozvoje venkova pro Zlínský kraj 2010 - 2015. [online]. Dostupné 4.4. 2014 z https://www.kr-zlinsky.cz/strategie-rozvojevenkova-zk-cl-709.html Zouhar, J. (1998). Tradice jako sociální informace. [online]. Dostupné 5. 4. 2014 z digilib.phil.muni.cz/bitstream/.../B_Philosophica_45-1998-1_14.pdf

48

ANOTACE Absolventská práce je koncipována jako projektový záměr Sociálně aktivizační sluţby pro seniory v konkrétní oblasti. Je reakcí na tamní nedostatečné pokrytí sítí sociálních sluţeb. Věnuje se prioritám a strategiím lokální sociální politiky na území Zlínského kraje. Realizace SASS klade důraz na svůj preventivní charakter, orientuje se na potřeby seniorů, a prostřednictvím aktivizačních programů chce dosáhnout toho, aby senioři mohli déle zůstávat ve svém přirozeném domácím prostředí, a zároveň ţili kvalitním a důstojným ţivotem. Inovativnost projektového záměru spočívá v orientaci činnosti SASS na lokalitu, reminiscence a biografie uţivatelů. Lokalita, ve které senioři ţijí, a její kulturní dědictví, je představováno v kontextu několika konceptů péče jako hlavní a smysluplný zdroj aktivizačních programů. Jedná se především o oblast výročních obyčejů a tradiční rukodělné tvorby. Tato specializace SASS přináší další benefity - například mnohé příleţitosti mezigenerační spolupráce a oţivení vztahů v komunitě.

49

SUMMARY This graduate´s thesis is designed as a project intention social activation service for senior in concrete area. It is reaction to lack of social services there. It deals with priorities and strategies local social policy in the Zlínský region. It puts emphasis on preventive character and on orientation to seniors´ needs. SASS wants through suggested activation programmes achieve that seniors can stay in their nature home environment and at the same time live quality and dignified life. Innovation of project intention lies in orientation to the specific area, reminiscence and biography of users. Environment in which seniors live, and its cultural heritage (especially every year celebrations and traditional handmade production), is introduced in context of some concepts of care as the main and meaningful source of activation programmes. This specialization of SASS brings another benefits – for example many opportunities in field of intergeneration cooperation and recovery of community relations.

50

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Mapa sociálních sluţeb (Štefková podle Katalogu sociálních sluţeb ve Zlínském kraji, 2014).

51

Příloha č. 2 - Mapa venkovských obcí ve Zlínském kraji (Strategie rozvoje venkova pro Zlínský kraj 2010 - 2015, s. 198).

52

Příloha č. 3 Rozpočet SASS

Příloha č. 4 Mzdové náklady SASS

53