CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Projekt k zaloţení centra pro seniory v Olomouci Téma práce:
Centrum pro seniory Olomouc
Markéta Hošková Vedoucí práce: Mgr. Martin Bednář, Ph.D.
Olomouc 2013
Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne 29. 10. 2013
____________________________ Markéta Hošková
Děkuji Mgr. Martinu Bednáři, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi během odborného vedení práce poskytl. Dále bych také chtěla poděkovat mé rodině, která při mně po celou dobu studia stála. A v neposlední řadě bych ráda poděkovala svému manţelovi za velikou podporu při psaní této práce.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 3 1
Cílová skupina .......................................................................................................... 5 1.1
Stáří .................................................................................................................... 5
1.1.1 1.2
Moderní doba a stáří........................................................................................... 7
1.2.1 2
4
5
Ageismus .................................................................................................... 8
Ţivot lidí seniorského věku..................................................................................... 10 2.1
Lidské potřeby .................................................................................................. 10
2.2
Pyramida potřeb u starých lidí ......................................................................... 10
2.2.1
Fyziologické potřeby ................................................................................ 11
2.2.2
Potřeba bezpeĉí ......................................................................................... 11
2.2.3
Sociální potřeby ........................................................................................ 11
2.2.4
Potřeba autonomie .................................................................................... 12
2.2.5
Potřeba seberealizace ................................................................................ 12
2.3 3
Aspekty stáří ............................................................................................... 6
Nenaplnění potřeb ............................................................................................ 13
Změny v ţivotě seniorů........................................................................................... 14 3.1
Ţivot před důchodem ....................................................................................... 14
3.2
Odchod do důchodu ......................................................................................... 15
3.3
Kvalita ţivota starého ĉlověka ......................................................................... 15
Moţnosti pro seniory v Olomouci .......................................................................... 17 4.1
Kluby pro seniory ............................................................................................. 17
4.2
Projekt vzdělávání seniorů v oblasti moderních technologií ........................... 17
4.3
Univerzita třetího věku UP Olomouc .............................................................. 18
4.4
Školiĉka internetu pro seniory ......................................................................... 18
4.5
Tanec pro seniory ............................................................................................. 19
4.6
Zapojení seniorů ............................................................................................... 19
4.7
Dobrovolnictví ................................................................................................. 19
4.8
Zkušenosti z USA ............................................................................................ 20
Projektová ĉást ........................................................................................................ 22 5.1
Realizátor a název projektu .............................................................................. 23
5.2
Shrnutí projektu ................................................................................................ 23
5.3
Odůvodnění projektu ........................................................................................ 24
5.4
Cílová skupina projektu ................................................................................... 25
5.5
Vize, poslání a cíle obecně prospěšné spoleĉnosti Centrum pro seniory
Olomouc...................................................................................................................... 25 5.6
SWOT analýza projektu ................................................................................... 27
5.6.1
Vnitřní prostředí ........................................................................................ 27
5.6.2
Vnější prostředí ......................................................................................... 28
5.7
Popis aktivit projektu ....................................................................................... 29
5.7.1
Personální zajištění organizace ................................................................. 29
5.7.2
Provozní zajištění organizace ................................................................... 29
5.7.3
Finanĉní zajištění organizace .................................................................... 30
5.7.4
Zaloţení obecně prospěšné spoleĉnosti (OPS) ......................................... 30
5.7.5
Aktivity a kurzy ........................................................................................ 31
5.7.6
Hodnocení ĉinnosti ................................................................................... 34
5.8
Grantový program ............................................................................................ 34
5.9
Analýza finanĉních zdrojů ............................................................................... 35
5.10
Význam projektu .......................................................................................... 36
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 37 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................ 39 PŘÍLOHA ....................................................................................................................... 44
ÚVOD V souĉasné době je téma stárnoucí populace v popředí spoleĉenského zájmu, neboť skupina stárnoucích ĉi starých lidí se stává rok od roku poĉetnější (díky nízké porodnosti, která je pokládána za hlavní problém dnešní doby) a je zapotřebí těmto lidem poskytnout takové sluţby, které jsou adekvátní jejich poţadavkům a přáním. (MPSV, Příprava na stárnutí, dostupné 16. 4. 2013) Důraz je kladen na poskytování takových sluţeb, které dbají na dodrţování lidských práv a svobod, dbají na důstojný ţivot klienta a v neposlední řadě směřují k sociálnímu zaĉleňování klientů. (Kol. autorů 2008, s. 5) Téma práce se seniory se mi stalo blízké během povinných praxí, které jsem absolvovala mého tříletého studia na Caritas – Vyšší odborné škole sociální Olomouc. Avšak přelomovým okamţikem se mi stala má praxe ve Spojených státech amerických, konkrétně v městě Owensboro ve státě Kentucky, kde jsem měla moţnost pozorovat jiný způsob práce se seniory, neţ je tomu v naší zemi. Zatímco u nás je poskytování sluţeb zajištěno kvalifikovanými pracovníky, ve státě Kentucky jsou do poskytování sluţeb zapojeni přímo senioři, a to prostřednictvím dobrovolnické sluţby. A právě v tom spatřuji vhodný způsob, jak podpořit kontakt mezi generacemi a jak úĉinně zamezit sociální izolaci seniorů. K volbě tématu této absolventské práce mě vedla osobní zkušenost z mé dobrovolnické ĉinnosti, při které jsem hledala aktivizaĉní programy pro seniora, kterému dělám jiţ druhým rokem spoleĉnost. Měla jsem moţnost zjistit, jak pestrá je, respektive není nabídka volnoĉasových sluţeb pro seniory v Olomouci. Aĉkoli zde existuje několik sluţeb tohoto typu, jejich umístění je nepřehledné, mnohdy finanĉně nároĉné a především nenabízejí seniorům moţnost zapojit se do plánování a realizování ĉinností organizace. Tato nabytá zkušenost mi byla inspirací k sepsání projektu zaloţení Centra pro seniory ve městě Olomouc. Cílem práce je vytvoření návrhu inovativního projektu Centra pro seniory v Olomouci. Návrh je zaměřen na identifikaci organizace, definici cílové skupiny a na její potřeby, dále na seznam aktivit a v neposlední řadě i finanĉní rámec moţného vzniku tohoto centra. Předkládaná práce je teoretická, zaloţená na syntéze odborných zdrojů, průzkumů a příkladů ĉinností podobných center v ĈR a v USA.
3
Absolventská práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichţ ĉtyři se zaměřují na získávání informací potřebných pro sestavení projektu a poslední kapitola zastřešuje plánovací fázi projektu. V první kapitole věnuji pozornost cílové skupině, kterou je potřeba definovat a zaměřit se na aspekty, které vedou k naplnění ţivotních potřeb těchto osob. V kapitole Moderní doba a stáří představím souĉasný pohled veřejnosti na seniorskou populaci, který nám pomůţe pochopit moţná úskalí z hlediska ochoty spoleĉnosti podílet se na projektu. Abychom věděli, na co je důleţité se v nabídce centra zaměřit, musíme znát limity, jeţ jsou seniorům spoleĉností dávány. Neboť kaţdá doba, tedy i ta souĉasná, s sebou přináší nové objevy a vynálezy, kterým se lidé musejí postupně uĉit. Technický pokrok je natolik rychlý, ţe ho nestaĉí vstřebávat ani lidé střední věkové kategorie, natoţ pak lidé seniorského věku. Pokud bychom však tento problém opominuli, mohlo by dojít u těchto lidí k pocitu zoufalství ĉi dezorientaci. Druhá kapitola je věnována lidským potřebám, které během ţivota mění svoji intenzitu. Některé se upozaďují, jiné mohou být pro ĉlověka naopak důleţitější neţ dříve. Uvědomuji si však, ţe zde představuji zobecňující model a ţe ĉlověk je individuální bytost s různými potřebami a přáními. Třetí kapitola se zabývá ţivotem seniorů před odchodem do důchodu, v období důchodu a kvalitou jejich ţivota, neboť námi navrţené centrum reaguje svými sluţbami na náhlou ztrátu pracovního programu. Ĉtvrtá kapitola nabízí výĉet a krátký popis volnoĉasových sluţeb poskytovaných seniorům na území města Olomouce. Na ně navazuji představením dobrovolnictví seniorů, které nemá ve městě Olomouc doposud ţádné zastoupení a které chci doplnit o své zkušenosti ze zahraniĉní praxe. Poslední kapitola, tedy pátá, zahrnuje celou plánovací strukturu projektu.
4
1 Cílová skupina Na úvod své práce bych chtěla přestavit cílovou skupinu, na které je celá práce zaloţena. Jedná se o skupinu starších osob neboli seniorů, kteří jiţ opustili svá původní zaměstnání a plynule přešli do důchodu. Nejdříve pouţiji definici stáří Oldřicha Matouška, která je uvedena v slovníku sociální práce a díky které bude snadněji pochopitelné, o jakou věkovou kategorii se budu v následujících odstavcích zajímat. Domnívám se, ţe je důleţité poukázat na to, jakým způsobem je souĉasnou spoleĉností nahlíţeno na staré lidi, jaká znevýhodnění jim dnešní doba přináší a proĉ je důleţité se tím zabývat. Podle mého názoru na těchto principech stavěly státy, jeţ vyuţily aktivního potenciálu seniorů na trhu práce, ve spoleĉenských aktivitách, v sociálních sluţbách apod. Abychom přispěli k zabránění ĉi zmírňování sociální exkluze těchto lidí, musíme vědět, jaké jsou jejich moţnosti. Ty jsou pak důleţité při sestavování plánu organizace.
1.1 Stáří Podle Matouška je stáří „věkové období zaĉínající v souĉasné západní kultuře v 60 – 65 letech, kdy lidé odcházejí do důchodu.“ (Matoušek 2008, s. 214). Stáří je spolu s dětstvím a dospělostí nedílnou souĉástí lidského ţivota. Podle mého názoru si proto zaslouţí stejnou pozornost a zájem jako ostatní etapy ţivota ĉlověka. V této etapě přetrvává důraz na psychosociální rozvoj osobnosti a spíše neţ na rozvoj pohybových dovedností ĉlověka je důraz kladen na jejich zachování, neboť stáří s sebou přináší mnohé fyziologické změny organismu. S těmi je nutné poĉítat, avšak se zdravým ţivotním stylem je moţné je oddálit. Neméně důleţitá je psychosociální anamnéza, která odráţí to, jak senior své změny proţívá a jak hluboce ovlivňují jeho sociální situaci.
Jak píší Klevetová a Dlabalová (2008, s. 12): „Pro praxi to znamená
nepodceňovat psychosociální souvislosti, které jsou ve stáří nesmírně významné pro motivaĉní schopnosti seniora chtít dosáhnout zlepšení fyzického zdraví.“
5
Podle Andrease Reidla (2012, s. 20) je budoucí způsobilost stárnoucí spoleĉnosti velmi podceňována. Dále říká: „Stáří je zkušenost, stáří je prozíravost, stáří je bohatství, stáří je kvalita, stáří je inovace. Stáří je naše budoucnost. Ţijeme ho – milujeme ho.“
1.1.1 Aspekty stáří V mnoha publikacích se dozvíme, ţe po vyřĉení slova senior si řada lidí vybaví slova jako nemoc, osamělost a chudoba. Aĉkoli si to asi zcela neuvědomují, vyslovují tím tři důleţité aspekty vedoucí k uspokojení ţivota v důchodu. Jedná se tedy o zdravotní stav, sociální kontakty a finanĉní zdroje. Obecně se dá říci, ţe tyto aspekty jsou důleţité v kaţdé etapě lidského ţivota, nicméně v důchodu se jedná o mimořádně důleţité aspekty. (Rabušic in Petřková 1999, s. 19) Dobrý zdravotní stav seniorům umoţňuje vykonávat aktivity, které mohli dělat doposud bez ţádných ĉi větších omezení. Zároveň tím uspokojují své základní potřeby, jako je například potřeba autonomie ĉi seberealizace. Dobrý zdravotní stav zároveň ĉlověku umoţňuje chodit do spoleĉnosti a navazovat ĉi udrţovat kontakty s druhými lidmi. Avšak moţnost navazování sociálních kontaktů je znemoţněna u lidí, kterým se zdravotní stav zhorší, například kdyţ ztrácejí schopnost komunikace, neorientují se dobře v prostoru ĉi nepoznávají lidi kolem sebe. (Venglářová 2007, s. 40) Významnou roli hraje v psychice starého ĉlověka strach ze samoty ĉi osamocení. Celý ţivot je ĉlověk zvyklý mít vţdy kolem sebe lidi. Ať uţ se jedná o partnera, přátele, rodinu ĉi známé. S přibývajícími lety se náš okruh přátel mění. Zaĉíná pro nás být více podstatné mít spíše kvalitní neţ kvantitativní vztahy s ostatními. Avšak pokud staří lidé mají přátele pouze mezi svými vrstevníky, postupem ĉasu dochází k zúţení tohoto okruhu přátel z důvodu jejich umírání. Tito lidé pak cítí osamění daleko více neţ dříve. Avšak neplatí pravidlo, ţe pokud ĉlověk ţije sám, musí se cítit osaměle. Naopak někteří lidé, aĉkoli ţijí sami, se osaměle necítí. Na druhé straně jsou i lidé, kteří mohou být obklopeni spoleĉností, a přesto zaţívají pocit osamění. (Pichaud, Thareauová 1998, s. 77) Z toho vyplývá, ţe samotu proţívá kaţdý jinak, tedy svým subjektivním způsobem. Plnohodnotné uspokojování potřeb by nebylo moţné naplnit bez dostateĉného finanĉního zajištění. Tedy je důleţité zmínit, ţe provázanost mezi všemi výše uvedenými potřebami je velice úzká a jeden bez druhého by nemohl patřiĉně fungovat. 6
1.2 Moderní doba a stáří Z průzkumu, který byl proveden Ústavem sociálního lékařství v Plzni v roce 2001, se zaměřením na mezigeneraĉní solidaritu a vzájemné pochopení, vyplynulo, ţe „74 % respondentů ve věku 35 let odpovědělo, ţe stáří není přínosem pro spoleĉnost. Pouze 15 % hodnotilo stáří jako přínos a uznávalo moudrost a pomoc, zásluhy a morální vstřícnost.“ (Klevetová, Dlabalová 2008, s. 12) Z průzkumu můţeme usuzovat, ţe dnešní spoleĉnost, která je zaloţená na individualismu a výkonu, postrádá úctu pro druhé, méně výkonné starší spoluobĉany. A moţná právě kvůli této skuteĉnosti se dostává toto téma do popředí diskusí mnoha států, které se snaţí pomocí mezigeneraĉních programů změnit pohled mladých lidí na stáří, tak aby byla posílena sociální soudrţnost ve spoleĉnosti. Dnešní doba technického boomu je přeplněná technickými vynálezy, které ochuzují lidi o vzájemné setkávání a dosahování kvalitních vzájemných vztahů. Staří lidé se tak mohou cítit ohroţeni. Mnohdy jí vůbec nerozumí a málokdo se chce uĉit novým věcem, s ĉastou argumentací: „To je pro mladé, já uţ jsem na uĉení moc starý/á.“ Ĉímţ dávají impulz k ještě větší propasti mezi generacemi. Na jedné straně je pochopitelné, ţe se nechtějí úĉastnit na rostoucí nepřímé komunikaci mezi lidmi a kvůli tomu se nechtějí uĉit ovládat moderní komunikaĉní prostředky. Na druhé straně je to v řadě situací nezbytné ĉi dokonce jim prospěšné. Především vezmeme-li v úvahu, ţe velké skupina seniorů bydlí sama a tím narůstá na nich páchána trestná ĉinnost. Jak uţ jsem zmínila výše, v posledních letech narůstá páchání trestné ĉinnosti na starých lidech. Tito lidé jsou relativně snadnou obětí trestné ĉinnosti, díky jejich menší schopnosti úniku i obrany, spoleĉenské nevšímavosti a především osamělosti. (Mühlpachr 2009, s. 73) Moderní doba s sebou přinesla také zrychlený běh ţivota a nedostatek ĉasu, který vytváří nezdravý ţivotní styl. Z toho ovšem těţí řada firem, a to především firmy farmaceutické, které nabízejí širokou škálu produktů, které mají ĉlověku vnuknout pocit toho, ţe se zdraví dá koupit. A proto místo toho, aby se lidé více pohybovali a dbali na to, co dělají ĉi co jedí, spoléhají na léky, které jim jsou ukazovány v reklamách. „Tyto reklamy pak vzbuzují v lidech reakci: klidně se přejídej, dáme ti lék, klidně se přetěţuj, máme mast na bezbolestný pohyb.“ (Klevetová, Dlabalová 2008, s. 11) 7
Andreas Reidl (2012, s. 20) ve své knize Senior zákazník budoucnosti píše o podobách stáří, které byly v mediích ĉasto negativně prezentovány místo těch, které věkový potenciál chválí. V souĉasné době se podoba reklam více zaměřila na získání starší generace mezi své zákazníky, a proto se jiţ ukazují více silné, a ne slabé stránky vyššího věku. Je důleţité akceptovat skuteĉnost, ţe naše budoucnost bude výrazně podmíněna staršími lidmi. Proto marketing orientovaný na seniory zastává motto: „Posuzuj mladšího nebo staršího ĉlověka a věnuj se mu vţdy tak, jak bys chtěl, aby se s tebou jednalo a zacházelo ve tvé budoucnosti.“ (tamtéţ, s. 20) Aby mohla nastat změna spoleĉenského klimatu a s ní i přijetí starší generace za plnoprávné ĉleny spoleĉnosti, je nutná aktivní úĉast seniorů na sociálních, ekonomických, kulturních a jiných aktivitách vedoucích k obecné prospěšnosti.
1.2.1 Ageismus „Termín pouţitý poprvé v šedesátých letech 20. století R. Bulerem pro systematické znevýhodňování starých lidí ve spoleĉnostech západního typu. Staří lidé mohou být znevýhodňováni v přístupu k zaměstnání, v přístupu ke zdravotním, sociálním a jiným sluţbám, v míře respektu, který mají v rodině ĉi na veřejnosti. Staří lidé se stávají oběťmi obecně rozšířených předsudků, jeţ spojují vyšší věk s negativními charakteristikami. Tyto předsudky přepokládají, ţe všichni staří lidé jsou stejní (nemocní, smyslově a pohybově postiţení, trpící ztrátou výkonnosti, poruchami paměti apod.).“ (Matoušek 2008, s. 20) Dnes se stalo trendem pohlíţet na staré lidi jako na přítěţ, která jen zatěţuje ekonomicky spoleĉnost a komplikuje ostatním ţivot. (Vidovićová, 2005). Lidé a zvláště mladí, jak píší ve své knize Picahued a Thareauová, pohlíţí na své starší spoluobĉany s despektem a nenávistí. Mnoho z nich zastává stereotypní tvrzení, ţe „starouši“ jsou protivní mrzouti, kteří si pořád jen na něco stěţují. Samozřejmě, ţe takový pohled mohou mít z nějaké své negativní zkušenosti, ale také ho přijímají od spoleĉnosti, která takto o starých lidech v posledních letech smýšlí. Slyšet něco takto stigmatizujícího a nelibého „o sobě“ v ĉlověku vyvolá negativní pocity, ať uţ je v jakémkoli věku, co teprve pak u starších osob, které jsou v této ţivotní etapě daleko více citliví a vše si vztahují na sebe. Pro staré lidi je velmi těţké a bolestné, ţe panuje nesoulad mezi jejich 8
vnitřním proţíváním a tím, jak se na ně ostatní lidé dívají zvnějšku a jaký si o nich vytvářejí obrázek. (Pichaud, Thareauová 1998, s. 16) Postavení seniorů v moderní spoleĉnosti, tedy i v ĉeské, není podle průzkumů na dobré úrovni. Zatímco v tradiĉních spoleĉnostech byli senioři v centru sociálního prostoru, dnes zaujímají spíše místo na okraji. Jak uvádí Rabušic: „Stali se v mnoha ohledech marginalizovanou skupinou a vznikající stereotypy dále přispívají k jejich marginalizaci.“ (Rabušic in Petřková 1999, s. 19) Podle autorek Klevetové a Dlabalové (2008, s. 14) v naší spoleĉnosti přetrvává model z šedesátých let, který prezentoval úspěšné stárnutí v ochotě přijmout změny sociálních rolí, dobrovolně nést sociální osamělost, vzdávat se spoleĉenských i ţivotních rolí a trávit volný ĉas v poklidu svých domovů. Z tohoto hlediska nebyla pro ĉlověka s odchodem do důchodu připravována ţádná alternativa v podobě programů pro seniory, a oni se náhle ocitli s nálepkou důchodce.
9
2 Ţivot lidí seniorského věku V následující kapitole budou vysvětleny důleţité pojmy vztahující se obecně k základním lidským potřebám. Domnívám se, ţe je důleţité pochopit tyto procesy, které seniory s rostoucím věkem ĉi odchodem do důchodu potkávají, a to proto, abychom těmto lidem porozuměli a uměli vhodně reflektovat jejich potřeby. Jiţ několik autorů, na které v mé práci odkazuji, klade velký důraz právě na naplnění lidských potřeb. Pokud ĉlověk nedokáţe naplnit svoje potřeby vlastní pomocí, obrací se většinou na druhé, aby mu je pomohli naplnit. Z tohoto důvodu taktéţ zmiňuji ve své práci potřeby seniorů, o které by se všechny programy našeho centra měly opírat.
2.1 Lidské potřeby Kaţdý ĉlověk neustále cíleně směřuje svoje chování a jednání k naplňování, tedy uspokojování svých potřeb. Lidské potřeby se dají rozdělit na ty, které jsou pro naše bytí nezbytné. Tedy ty, které jsou nutné pro naše přeţití, jedná se o potřeby dýchat, jíst, pít, vyměšovat. Jsou to potřeby, o kterých se dá říci, ţe jejich uspokojování je automatické a samozřejmé. „Pokud jsou vĉas a dostateĉně uspokojeny, ĉlověk se jimi příliš nezabývá.“ (Bicková 2011, s. 207) V rámci potřeb ĉlověk nejdříve uspokojuje ty potřeby, které jsou nejzákladnější. Potřeby, které jsou dány evolucí. Pokud jsou tyto potřeby uspokojeny, dochází ke snaze uspokojit potřeby vyšší. Avšak jsou-li nenaplněné ty niţší, ĉlověk se nebude starat o ty vyšší a vrátí se k uspokojování těch potřeb primárních – základních. (Šamánková 2011, s. 27)
2.2 Pyramida potřeb u starých lidí „V souvislosti s kvalitou ţivota ve stáří a jeho smysluplností je nutno vycházet z teorie lidských potřeb jednoho z představitelů humanistické psychologie A. H. Maslowa.“ (Ĉevela, Kalvach, Ĉeledová 2012, s. 33) Podle jeho teorie má ĉlověk pět základních potřeb. Jsou jimi fyziologické potřeby, potřeba bezpeĉí, sociální potřeby, potřeba autonomie a potřeba seberealizace.
10
2.2.1 Fyziologické potřeby Jak uţ jsem uvedla výše, jedná se o základní potřeby, které jsou pro ĉlověka nejdůleţitější a bez jejichţ uspokojování by nemohl postoupit k dalšímu stupňům potřeb. „Neuspokojení jedné z nich se můţe odrazit na našem celkovém stavu a zdraví.“ (Pichaud, Thareauová 1998, s. 36)
2.2.2 Potřeba bezpečí Podle Pichauda a Thareauové (1998, s. 38) lze rozlišit tyto potřeby do tří stupňů, a to na:
Potřeba ekonomického zabezpeĉení – mít dostatek peněz na ţivobytí. Strach z nedostatku je u osob seniorského věku dost silný, protoţe můţe vyvolávat vzpomínky na doby, kdy trpěli nedostatkem.
Potřeba fyzického bezpeĉí – díky sníţení pohybových schopností mají starší lidé ĉasto strach z pádu ĉi úrazu. Pro pocit bezpeĉí je vhodné pouţít kompenzaĉních pomůcek anebo přítomnost někoho druhého, o kterého by se mohli opřít.
Potřeba psychického bezpeĉí – mít pocit jistoty, nemít strach.
2.2.3 Sociální potřeby Ĉlověk potřebuje někam patřit, mít kontakt, komunikaci, být s druhými lidmi. „Ĉlověk potřebuje mluvit, potřebuje, aby ho někdo slyšel a poslouchal, aby měl pocit sounáleţitosti s ostatními lidmi, a mohl tak existovat.“ (Pichaud, Thareauová 1998, s. 36) Autoři rozdělují sociální potřeby na: Potřebu informovanosti – mít informace o svém okolí a o světě. Potřebu náleţet k nějaké skupině – někam patřit, být ĉlenem nějaké slupiny a zapojovat se do jejího fungování. Můţe se jednat o rodinu, skupinu přátel, klub. Naplnění této potřeby můţe být narušeno přestěhováním, kdy je ĉlověk odtrţen od svých přátel, rodiny, známých. Pocit, ţe ĉlověk nikam nenáleţí, bývá pro starého ĉlověka velmi bolestný a těţko se s ním vyrovnává.
11
Potřebu lásky – milovat a být milován. Vědomí seniorů, ţe je má někdo rád, dává jejich ţivotu smysl. Potřebu vyjadřovat se a být vyslechnut – mít moţnost si s někým promluvit, sdílet s ním svoje názory, myšlenky ĉi pocity. Pokud ĉlověk nemá moţnost být s někým v kontaktu, nemá s kým si promluvit, protoţe ţije sám, bývá tento ĉlověk takzvaně sociálně izolován.
2.2.4 Potřeba autonomie Autonomie můţe být chápána ve více rovinách. Můţe se jednat o soběstaĉnost fyzickou ĉi psychickou nebo také neméně důleţitou soběstaĉnost finanĉní. „Ĉlověk má právo na sebeurĉení, tedy schopnost volby, svobodného rozhodování a jednání v souladu se svými potřebami.“ (Pichaud, Thareauová 1998, s. 46) Patří sem také: Potřeba uznání, váţnosti Potřeba pocitu uţiteĉnosti – je to potřeba někomu nebo něĉemu slouţit. Staří lidé uţ většinou nemají zaměstnání, ale chtěli by svoje znalosti a dovednosti nějak uplatnit, aby byli pro ostatní stále uţiteĉní.
2.2.5 Potřeba seberealizace „Ĉlověk touţí po seberealizaci, po nalezení smyslu svého ţivota. Můţe to být spojeno s rodinou, prací, vášnivým zájmem o něco, s vírou…“ (Pichaud, Thareauová 1998, s. 41) Dát ţivotu smysl je podle Pichauda a Thareauové problémem kaţdého v jakémkoli věku. Ve stáří je to o něco horší v tom, ţe staří lidé uţ nevidí ţádnou moţnost naplnění, protoţe tuto fázi ţivota vnímají pouze za finální. Jak píše Pichaud a Thareauová (1998, s. 41): „Staří lidé potřebují v ţivotě uspokojovat všechny potřeby stejně jako kaţdý z nás. Nejsou důleţité jen fyziologické potřeby (jídlo, pití, spánek…), ale také potřeby psychologického rázu (pocit bezpeĉí, udrţování vztahů, nezávislost, smysl ţivota). Všechny lidské potřeby tvoří celek, který spojuje fyzickou a psychickou a sociální stránku ĉlověka, jeţ jsou od sebe neoddělitelné.“ 12
2.3 Nenaplnění potřeb Pokud nejsou naše potřeby dostateĉně uspokojeny, dochází u ĉlověka ke strádání, stresu ĉi frustraci. Obecnými příznaky, které se dají pozorovat, jsou problémy psychického i somatického charakteru. Mezi psychické potíţe patří: neklid, úzkost, nervozita, nepozornost, mezi ty somatické patří například porucha srdeĉního rytmu. Pocit nenaplněné potřeby můţe vyústit ve stres, distres ĉi pocit frustrace. Podle Šamánkové nejĉastěji tento stav napětí, který máme v důsledku nahromaděné energie „k boji“, řešíme agresí, ať uţ slovní, kdy nadáváme na příĉinu frustrace, na svět a na všechno kolem sebe, anebo agresi namíříme přímo proti někomu, poškozujeme věci, ubliţujeme druhému, ĉi dokonce poškozujeme sami sebe. (Šamánková 2011, s. 15) Pocity neuspokojení vedou k deprivaci a depresi. Dlouhotrvající deprivace je pro ĉlověka nebezpeĉná, protoţe to můţe vést k narušení jeho psychického vývoje. Podle Tajanovské mohou být potíţe následující: pocit odcizení a dezorientace, pasivita, neschopnost vlastního rozhodování, neschopnost kriticky uvaţovat, tendence věřit všemu nebo naopak podezírat a nedůvěřovat, ztráta schopnosti reagovat spontánně, socializaĉní potíţe – izolace a osamělost, potřeba víry – hledání jiné skupiny nebo snaha o vytvoření vlastní, „flashback“ – návraty psychických stavů. (Bicková 2011, s. 209)
13
3 Změny v ţivotě seniorů Abychom mohli lépe pochopit proţívání seniorů a nabídnout jim patřiĉné alternativy k smysluplnému trávení jejich volného ĉasu, je nezbytné vědět, s jakými ţivotními změnami se musejí potýkat. Měli bychom si uvědomit, ţe v této ţivotní fázi dochází k rychlé a zároveň markantní změně, která přichází v podobě odchodu do důchodu, a ţe ne kaţdý ĉlověk je na to připraven. Námi nabízené sluţby by proto měly být reakcí na tyto změny.
3.1 Ţivot před důchodem Většinou jsme mohli slyšet z okolí, ţe se lidé do důchodu těšili. Snad proto, ţe měli fyzicky nároĉnou práci, byli pod neustálým stresem nebo prostě jen kvůli tomu, ţe chtěli mít ĉas sami na sebe a své záliby. Myslím si, ţe je jen málo lidí na světě, které těší, ţe musejí neustále brzy ráno vstávat, mít minimum ĉasu na oběd, chodit pozdě z práce a ještě s poslední špetkou síly se plnohodnotně starat o rodinu ĉi o dům a zahradu. Dnešní spoleĉnost klade na lidi veliké poţadavky, které kdyţ ĉlověk nesplní, je hned sankciován. Je těţké být úspěšný v práci, pokud chce mít ĉlověk také dobře fungující rodinu, zatímco jeho kolegové věnují více ĉasu firmě, a tím tak ohroţují jeho pozici. Ĉi snad má obětovat veškerý ĉas práci na úkor spokojenosti a pospolitosti rodiny? Domnívám se, ţe pokud se dnešní ĉlověk denně konfrontuje s takovouto rivalitou, rád pomýšlí na skuteĉnost, ţe za pár let jiţ bude mít od toho klid a bude moci být spokojeně doma. Dnešní doba s sebou přinesla také řadu změn a nejistot. Mám především na mysli důchodovou reformu, která musela reagovat na dlouhodobě nepříznivý vývoj naší populace. Kvůli nízké porodnosti a prodluţování průměrného věku doţití se musela zvýšit hranice odchodu do důchodu a potřebná doba pojištění. Coţ vyvolává v řadě lidí pocit skepse, zda se vůbec nějakého důchodu doţijí. (MPSV, Důchodová reforma, dostupné 6. 8. 2013)
14
3.2 Odchod do důchodu Lze říci, ţe odchod do důchodu je tedy spojen jak s pozitivními, tak i negativními hledisky. Jak uţ jsem zmínila výše, na jedné straně se ĉlověk můţe zbavit stresových a fyzicky nároĉných pracovních povinností a vyuţít volný ĉas na realizaci svých zájmů, na které dříve nezbýval ĉas. Na druhé straně můţe být tento přechod spojen se ztrátou sociální pozice, kontaktů, pocitu pozitivní seberealizace, sebeúcty apod. (Boĉková, Hastrmanová, Havrdová 2011, s. 66) To ovšem neplatí u všech lidí. Někteří si umějí ţivota v důchodu patřiĉně uţívat. Mají mnoho plánů, které se aktivně snaţí naplňovat, cestují nebo navštěvují různé zájmové ĉi vzdělávací programy. Podle německého neurobiologa Geralda Hüthera nastává po období odpoĉinku a vyřizování odkládaných věcí velká prázdnota. Lidé, kteří byli zvyklí na plný diář, spoleĉnost lidí a pevný rytmus najednou pociťují marnost a pocit nepotřebnosti. To ostatně dokládá i výrok amerického manaţera Lee Iacocca, který říká: „Práce můţe ĉlověka zniĉit. Ale neĉinnost to dokáţe také.“ (Henzler, Späth 2013, s. 31) Podle mého názoru se jedná spíše o fenomén, který se projevuje u lidí ţijících ve městech neţ u lidí z venkova. Ti se povětšinou nadále starají o svá hospodářství, zvířata a mají kolem sebe vnouĉata ĉi pravnouĉata, které jim svěřují na hlídání jejich blízcí. Neznamená to ovšem, ţe bychom tento jev měli zatlaĉovat do pozadí, naopak bychom se jím měli patřiĉně zabývat a navrhovat alternativy na jeho řešení.
3.3 Kvalita ţivota starého člověka V souĉasné době je prosazována koncepce „úspěšného stárnutí“, coţ znamená, ţe se klade větší důraz na podporu kvality ţivota. Obecně se dá říci, ţe stáří je obdobím, které je provázeno nemocemi a neméně ĉastou polymorbiditou neboli výskytem několika chorob najednou. Coţ mívá za následek sníţení soběstaĉnosti. (Kozáková, Müller, 2006, s. 17) Velkou důleţitost autoři přikládají smysluplnému vyplnění volného ĉasu. Avšak zmiňují rovněţ, ţe nejdůleţitějším aspektem je, aby ĉlověk viděl v nacviĉování soběstaĉnosti smysl. Z vlastních zkušeností musím dát autorům za pravdu, kdyţ názorně
15
interpretují klienty, kteří těţko nacházejí smysl v nacviĉování různých úkonů. Dovolím si zde pouţít aspoň jimi napsanou větu: „Proĉ se snaţit být nějak uţiteĉný, kdyţ to nikdo nechce?“ (tamtéţ, s. 18 – 19) Někteří lidé zastávají názor, ţe starý ĉlověk by měl hlavně odpoĉívat a uţívat si zaslouţeného volna po tak nároĉném mnohaletém pracovním nasazení. Samozřejmě tento názor nikomu nevyvracím. Přesto je důleţité si uvědomit, ţe kaţdý ĉlověk má jiný charakter a kaţdému z nás vyhovuje něco jiného. Pokud by například ĉlověk, který byl vţdy aktivní, byl stále jen opatrován a nebyl zapojen aktivně do ţivota, mohl by se zaĉít brzy nudit. Kozáková a Müller (2006, s. 19) říkají: „Zaĉne-li se ĉlověk nudit, snadno se zhoršuje jeho nálada, zaĉne se zaobírat svými chorobami, dostaví se deprese a apatie.“ Ĉímţ dochází k oslabení psychických a fyzických funkcí ĉlověka. Z tohoto hlediska je tedy důleţité, aby byl vytvořen kvalitní program podporující seniory.
16
4 Moţnosti pro seniory v Olomouci V této kapitole bych chtěla shrnout přehled volnoĉasových sluţeb, které jsou dnes seniorům v Olomouci nabízeny, a poukázat tak na sluţby, které zde chybí. Domnívám se, ţe v této oblasti se situace velmi zlepšila, protoţe dnešní senioři mají na výběr z mnoha kurzů, které byly před lety pro starší obĉany v mnoha ohledech nedostupné. Ať uţ se jedná o vzdělávací programy, jako jsou jazykové kurzy, kurzy práce na poĉítaĉi nebo cestovatelské a poznávací programy. Podle mého názoru je důleţité nabídnout lidem dostateĉné spektrum takových sluţeb, ve kterých se mohou realizovat vlastní pomocí a kde jim bude nabídnuta dostateĉná podpora jejich schopností a dovedností v největší moţné míře. Zdali tu bude prostřednictvím zájmových klubů, programů univerzity třetího věku ĉi pohybových kurzů, je jen otázkou jeho osobního výběru a nastavení.
4.1 Kluby pro seniory Statutární město Olomouc je zřizovatelem a provozovatelem jiţ šestnácti klubů jednou klubovnou pro seniory. Tyto kluby zajišťují spoleĉenskou, kulturní a zájmovou ĉinnost. Jedná se o pořádání zájezdů, přednášek, návštěv divadla a jiných aktivit, souvisejících s pravidelnými ĉinnostmi klubů. V deseti těchto klubech je pracoviště s moţností veřejného internetu. Jednotlivé kluby si však náplň ĉinností organizují samy, podle jejich zájmů, proto se náplň v jednotlivých klubech liší. „Vedení města se tak snaţí reagovat nejen na aktuálně narůstající poĉet seniorů ve městě Olomouci, ale zároveň podporovat jejich aktivní způsob ţivota v prostředí, které důvěrně znají, kde ţili a ţijí.“ (Machová, dostupné 16. 4. 2013)
4.2 Projekt vzdělávání seniorů v oblasti moderních technologií Tento projekt je realizován jiţ ĉtvrtým rokem, a to za přispění Statutárního města Olomouc. Průměrný věk návštěvníka kurzu je 70 let. „Vzdělávací kurzy jsou zaměřené 17
na posílení dovedností v oblasti pouţívání poĉítaĉe, Internetu, digitální fotografie, mobilních telefonů, platebních karet, bankomatů a souvisejících technologií.“ (Maltézská pomoc, dostupné 16. 4. 2013) Kurzy jsou realizovány ve dvou úrovních – pro úplné zaĉáteĉníky a pro mírně pokroĉilé. Pro vysokou efektivitu školení jsou kurzy realizovány pouze po šesti osobách tak, aby měl lektor dostatek prostoru pro kaţdého jedince. Kurz má deset lekcí po třech hodinách a probíhá jedenkrát ĉi dvakrát týdně. Celková dotace kurzu je třicet vyuĉovacích hodin. „Souĉástí kurzů jsou vţdy základní informace o bezpeĉnostních rizicích a bezpeĉnostních zásadách při práci s moderními technologiemi. Tyto zásady jsou seniorům v průběhu kurzů průběţně vštěpovány, prakticky se s nimi seznamují a uĉí se reagovat na různé situace.“ (Maltézská pomoc, dostupné 16. 4. 2013)
4.3 Univerzita třetího věku UP Olomouc Univerzita Palackého v Olomouci se stala významnou vzdělávací institucí pro seniory. Jedná se pouze o zájmovou formu studia, z ĉehoţ vyplývá, ţe svým absolventům neuděluje ţádnou kvalifikaci, vysokoškolské vzdělání ĉi akademický titul. Jedná se o tříletou délku studia. „Toto studium je urĉeno pro starší obĉany (nad 50 let, případně sociálně marginalizované skupiny). Smyslem studia je dát starším lidem moţnost, aby své vědomosti a zkušenosti porovnali s nejnovějšími poznatky, které mají význam pro aktivní ţivot v souĉasné rychle se měnící spoleĉnosti, a navázání sociálních kontaktů se svými vrstevníky.“ (Univerzita Palackého v Olomouci, dostupné 16. 4. 2013) V akademickém roce 2013 jsou realizovány programy zaměřené na různé formy cviĉení a protahování, kurzy anglického jazyka a také kurzy německého jazyka. Nicméně se jedná o placené kurzy.
4.4 Školička internetu pro seniory Kurzy probíhají na pracovišti Domu dětí a mládeţe Olomouc na ulici Janského 1. Jedná se o rozšířené kurzy prohlubující základní znalosti nejen práce na poĉítaĉi ĉi internetu, ale i práce s mobilním telefonem. Celková doba kurzu je deset hodin a stojí šest set korun. (DDM Olomouc, dostupné 16. 4. 2013)
18
4.5 Tanec pro seniory Taneĉní škola manţelů Coufalových, se sídlem na ulici 1. Máje 12 v Olomouci, pořádá kurz tance, který je urĉen všem seniorům, kteří mají rádi pohyb a latinskoamerické rytmy. Do kurzu tance je moţné chodit sólo, s partnerem ĉi partnerkou. Kurz je rozdělen do dvou úrovní: zaĉáteĉníci a mírně pokroĉilí. Rozsah kurzů je deset lekcí po ĉtyřiceti pěti minutách a jeho cena jsou ĉtyři sta korun. (Coufalovi – taneĉní škola s tradicí, dostupné 16. 4. 2013)
4.6 Zapojení seniorů Aĉkoli výše zmíněné volnoĉasové sluţby jsou dobrým nástrojem pro aktivizaci seniorů, uţ málo z nich se zaměřuje na aktivizaĉní a zájmové programy pro seniory, které mohou podpořit klienta v převzetí aktivní role ve své ţivotní situaci. Výjimkou jsou kluby pro seniory, které jsou vesměs realizovány samotnými seniory. Problémem klubů je, podle mého názoru, nízká flexibilita otevírací doby (například klub na Peškově je otevřen pouze v úterý od 14 do 17 hodin) a nepestrá nabídka aktivit. Vhodnou alternativou se mi proto jeví dobrovolnictví seniorů v nevládních neziskových organizacích (NNO), které bychom chtěli olomouckým seniorům nabídnout v našem centru a které popíši v následující kapitole.
4.7 Dobrovolnictví Proĉ zrovna dobrovolnictví v NNO? Německý psychiatr Klaus Dörner tvrdí, ţe „bude stále obtíţnější nalézt dostateĉný smysl ţivota sám o sobě“. Mít význam pro jiné lidi je podle Dörnera jediným východiskem, to ostatně sám dokazuje na svém příkladu, kdy říká: „Teprve kdyţ jsem se zaĉal angaţovat, pocítil jsem, ţe kaţdý den má trochu významu pro druhé.“ (Henzler, Späth 2013, s. 31)
19
V USA má dobrovolnická ĉinnost hluboké kořeny, pro mnoho z nich je to běţná souĉást
ţivota
a
někteří
v ní
spatřují
naplnění
svých
ţivotních
cílů.
(Dobrovolník,,dostupné 16. 4. 2013) V zahraniĉí se dobrovolníci v sociálních sluţbách rekrutují z nezaměstnaných lidí, ţen v domácnosti, lidí v penzi; v ĈR zatím většinu dobrovolníků tvoří studenti. (Matoušek 1998, s. 48) Dobrovolnictví můţeme rozdělit do dvou forem, a to na dobrovolnictví formální a neformální. Za formální dobrovolnictví povaţujeme práci pro druhé osoby ĉi pro ţivotní prostředí a kulturní památky bez nároku na finanĉní odměnu odehrávající se v organizacích
nebo
organizací
zprostředkované.
Naproti
tomu
neformální
dobrovolnictví je pomoc druhým lidem, která se odehrává mimo organizaĉní kontext a je taktéţ bez nároku na finanĉní odměnu. V tomto případě mluvíme spíše o sousedské výpomoci. (Skovajsa 2010, s. 126) Jak píše Skovajsa (2010, s. 127), převáţná většina dobrovolníků, přesněji 82 %, se angaţuje v lokálních organizacích, a to zejména v oblasti sportu, sdruţení dobrovolných hasiĉů, rybářů a zahrádkářů. A právě tento typ dobrovolnické sluţby mnoha seniorům pomáhá naplnit jejich volný ĉas smysluplně. Domnívám se, ţe v naší republice existuje poměrně velká ĉást osob seniorského věku, která pomáhá lidem kolem sebe, aniţ by tuto ĉinnost vykonávala pod záštitou nějaké organizace. Avšak v této souvislosti se nejedná o sousedskou výpomoc, protoţe tato pomoc vychází pouze z jedné strany, tedy od osoby, jeţ se rozhodla poskytovat pomoc druhé osobě bez nároku na odměnu.
4.8 Zkušenosti z USA Jak uţ jsem zmínila v úvodu, sluţby, které byly poskytované seniorům v USA, mě velice nadchly. Ameriĉtí senioři se mohli skrze nabízené programy realizovat a mohli pomáhat druhým lidem. V organizaci Audubon Area Community Services, INC., kde jsem byla na praxi, jsem viděla, ţe senioři pracují jako dobrovolníci nejen se svými vrstevníky, ale také s dětmi, kterým pomáhají ve škole, ve školkách ĉi jiných centrech, které mají podobnou formu jako naše denní stacionáře. V těchto sluţbách senioři douĉují děti látce, kterou nestíhají pochopit při hodinách. Dále pomáhají hlídat děti a
20
snaţí se být pro ně vzorem. (Audubon Area Community Services, INC, dostupné 20. 11. 2012) Hlavní inspirací pro mě však bylo Elizabeth Munday Senior Center. Historie centra spadá do roku 1965, kdy kongres Spojených států nařídil veřejné právo 89-73, známé jako „Older American's Act of 1965“. Byly vyhlášeny cíle pro zajištění důstojnosti a příleţitostí pro stárnoucí obĉany, které mají být posilovány a udrţovány. Centrum nabízí seniorům široké spektrum aktivit. Jedná se například o kurzy malování, tancování, hraní biliardu, koncerty a setkávání s hudbou, hry, filmy, kluby a další. Centrum je moţné navštěvovat celý den a jeho souĉástí je i obchod s výrobky, jejichţ autory jsou sami senioři. Důleţitou souĉástí centra jsou také mítinky, které jsou pořádány na různá témata. Pokud senioři chtějí, mohou dělat spoleĉnost opuštěným lidem, kteří ţijí v blízkém domově důchodců. Několik dobrovolníků zároveň věnuje svůj ĉas přípravě a následné distribuci jídla pro seniory, kteří mají nízký příjem. Aĉkoli je tato sluţba placená, cena jídla je velmi nízká. Doporuĉená cena je $1.50. (Elizabeth Munday Senior Center, dostupné 20. 11. 2012) Zajímavostí je také skuteĉnost, ţe pozici ředitele centra vykonává samotný senior.
21
5 Projektová část
V průběhu posledních dvaceti let došlo, podle mého názoru, k velkému rozvoji sluţeb urĉených seniorské skupině obyvatel. Jedná se především o centra s peĉovatelskými sluţbami, volnoĉasovými aktivitami ĉi vzdělávacími programy. To vše je samozřejmě velkým krokem vpřed, nicméně se domnívám, ţe je stále co zlepšovat. Tím mám především na mysli, ţe je potřeba větší komplexnosti, co se místa realizovaných programů týĉe, a většího zapojení seniorů do provozu organizace a poskytovaných sluţeb. V městě Olomouci je nabízeno mnoho programů pro seniory, avšak jejich umístění je nepřehledné a nenabízí seniorům moţnost zapojit se do ĉinnosti organizace. Většina z nich sídlí v centru města, ĉímţ chtěli realizátoři zřejmě vyhovět co největšímu poĉtu obyvatel se zřetelem na fakt, ţe to budou mít „všichni stejně daleko“ a ţe do centra jezdí doprava z kaţdého sídliště v krátkých ĉasových intervalech. Přesto však jsou sluţby pro seniory nabízeny většinou v sídlech organizací, jeţ nejsou lokalizovány ve vzájemné blízkosti. Co se můţe zdát nám mladým i zdravým lidem jako krátká vzdálenost, a tudíţ nám přijde zmínka o lokální komplexnosti zbyteĉná, starším lidem ĉi lidem s disabilitou to naopak můţe připadat jako velký distanc, který je pro ně velkou zátěţí. Nehledě na finanĉní nároĉnost těchto kurzů a ĉasovou nároĉnost při cestování. Jako další problém shledávám nedostateĉnou nabídku sluţeb sociálního charakteru, které by mohly být poskytovány samotnými seniory. Aĉkoli byl rok 2012 vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigeneraĉní solidarity, nepřinesl, podle mého mínění, závratné změny v pohledu na jejich uplatnění v sociálním sektoru. Tato skuteĉnost a zkušenost z mé zahraniĉní praxe v USA, mi byla impulzem pro návrh realizace centra v městě Olomouci, jenţ bude sdruţovat programy pro seniory, které si sami budou moci řídit a aktivně se do nich zapojit. Centrum je proto postavené na aktivizaci seniorů. V dalších kapitolách popisuji návrh projektu na vytvoření neziskové organizace – Centra pro seniory. Abychom mohli hovořit o projektu, musíme se drţet pravidel, jeţ takový projekt definují. Jelikoţ se projektem a projektovým managementem zabývalo a stále ještě zabývá mnoho ekonomů a předních světových teoretiků, existuje velká diverzita definic, které se však v mnohém shodují. Podle Svozilové (2011, s. 21) se jedná
22
„o řízený proces, který má svůj zaĉátek a konec a přesná pravidla řízení a regulace“, dle definice Harolda Kerznera (in Svozilová 2011, s. 22) „projekt je jakýkoliv jedineĉný sled aktivit a úkolů, který má: dán specifický cíl, jenţ má být jeho realizací splněn; má definováno datum zaĉátku a konce uskuteĉnění a má stanoven rámec pro ĉerpání zdrojů potřebných pro jeho realizaci.“
5.1 Realizátor a název projektu Hlavní realizátoři a zároveň zakladatelé projektu Centrum pro seniory Olomouc jsou manţelé Ing. Filip Hošek a Markéta Hošková. Adresa bydliště 17. Listopadu 974/60, Olomouc 779 00. Název projektu je nazván jednoduše a prakticky, a to kvůli dobré zapamatovatelnosti pro seniory a také proto, aby námi oslovená a cílová skupina lidí mohla věřit tomu, za jakým úĉelem je tato organizace realizovaná. Domnívám se totiţ, ţe pokud bychom pouţili neformální název pro organizaci, působili bychom v oĉích seniorů nedůvěryhodně.
5.2 Shrnutí projektu Záměrem projektu je zřízení neziskové organizace, jeţ má právní formu obecně prospěšné spoleĉnosti.
V § 2 zákona ĉ. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných
spoleĉnostech je napsáno, ţe „obecně prospěšná spoleĉnost je právnickou osobou, která podle písmene b, poskytuje veřejnosti obecně prospěšné sluţby za předem stanovených a pro všechny uţivatele stejných podmínek.“ Podmínky pro vyuţití sluţeb centra jsou sepsány v kapitole Cílová skupina. Centrum bude slouţit k realizování volnoĉasových aktivit pro seniory, které pro daný ĉasový úsek budou otevřeny. Dále budou nabízeny prostory urĉené k posezení seniorů při kávě ĉi ĉaji, prostory urĉené hudebním, výtvarným, technickým ĉi jiným volnoĉasovým krouţkům. Centrum pro seniory bude volně přístupné osobám starším 55 let bez nutnosti registrace. Bude situované do místa s dobrou dopravní infrastrukturou, v jednopodlaţním domě s bezbariérovým přístupem.
23
Budeme usilovat o to, aby měli senioři moţnosti k procviĉování nauĉených dovedností (malování, tancování ĉi práce na poĉítaĉi) i po absolvování kurzu, prostřednictvím volně přístupných uĉeben. Ve spolupráci s dobrovolníky (samotnými seniory a studenty) bychom dále chtěli pro seniory zajistit dny filmového klubu, cizojazyĉné dny nebo přednášky na různá témata. Skrze tuto ĉinnost bychom chtěli seniorům pomoci pochopit dnešní svět techniky, pomoci jim vypořádat se s dnešním tlakem volnomyšlenkářských médií a předcházet kriminalitě páchané na seniorech prostřednictvím preventivních přednášek ve spolupráci s policií ĈR. Avšak hlavní a nejdůleţitější předností centra bude zapojení seniorů na chodu organizace. Chtěli bychom dát seniorům pravomoc rozhodovat o aktivitách centra ĉi jeho vnitřním vybavení a zároveň se na realizaci v co největší moţné míře podílet. Prostřednictvím sluţby douĉování bychom chtěli vyuţít znalostí, kterými tito lidé disponují a jeţ mohou a chtějí předávat dalším. Chtěla bych také zmínit důleţitou skuteĉnost, ţe naše centrum nebude mít registrované ţádné sociální sluţby, neboť naše centrum nebude nabízet ţádné ĉinnosti sociálních sluţeb, jeţ jsou vypsány v zákoně ĉ. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách v § 35. Vybudování naší organizace bychom chtěli stihnout do 31. 12. 2013 tak, aby se od 1. 1. 2014 mohly realizovat alespoň dva kurzy.
5.3 Odůvodnění projektu K vytvoření tohoto typu centra přispěly zkušenosti ze zahraniĉní praxe v USA, kde jsem mohla vidět, jak poskytovatelé sluţeb dávají prostor seniorům realizovat se prostřednictvím aktivit, které sami pro druhé organizují. Jak jsem měla moţnost zjistit během mapování sluţeb v Olomouci, ţádná organizace tento typ sluţeb nenabízí. Vţdy se jedná jen o pomoc směřovanou seniorům, jakoţto příjemcům poskytovaných sluţeb. Chtěla bych jim proto dát moţnost přejít do aktivní role a zuţitkovat nabité znalosti a zkušenosti, které během ţivota získali. Dalším důvodem byla distanĉní nekomplexnost sluţeb, velká finanĉní nároĉnost pro seniory a také nedostateĉnost volně přístupných klubových prostorů a výsledky z analýzy sociálních sluţeb na území Olomouckého kraje z roku 2010, z kterých vyplynulo, ţe je zde nedostateĉná nabídka zájmových krouţků pro seniory. (Analýza 24
sociálních sluţeb na území Olomouckého kraje v návaznosti na potřeby uţivatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních sluţeb, dostupné 16. 4. 2013) Naše organizace bude usilovat o vytvoření příjemného a poklidného místa pro seniory, kteří nechtějí být sami a chtějí být souĉástí spoleĉenství stejně starých lidí.
5.4 Cílová skupina projektu Jak uţ jsem zmínila v kapitolách výše, přímou cílovou skupinou pro naši neziskovou organizaci budou senioři, přesněji řeĉeno lidé starší 55 let ţijící na území Olomouckého kraje. K výběru této cílové skupiny mě vedl Evropský rok aktivního stárnutí a mezigeneraĉní solidarity, jeţ kladl důraz na podporu vitality a důstojnosti všech osob. Jak uţ jsem zmínila, přímou cílovou skupinou naší neziskové organizace jsou senioři s kritérii definovanými na zaĉátku této kapitoly. Avšak seniorům s postiţením smyslových funkcí ĉi demencí nemůţeme zajistit potřebné pomůcky a péĉi, jelikoţ nejsme sluţbou sociální. Nepřímou skupinou lidí jsou pro nás rodiĉe a jejich děti. Neboť bychom rádi prohlubovali mezigeneraĉní solidaritu tím, ţe bychom vytvořili douĉovací krouţky, ve kterých by senioři pomáhali dětem z prvního ĉi druhého stupně základní školy s jejich školními povinnostmi.
5.5 Vize, poslání a cíle obecně prospěšné společnosti Centrum pro seniory Olomouc Šimková (2008, s. 10) zdůrazňuje, ţe vize bývá prvním krokem při zakládání organizace. „Vize vyjadřuje základní orientaci organizace, to znamená, ĉím by měla organizace být, kam se chce ve své oblasti ĉinnosti dostat.“ (tamtéţ, s. 10) Centrum pro seniory Olomouc si stanovilo tuto vizi: Chceme sníţit poĉet osamocených seniorů a pomoci jim smysluplně vyuţít volný ĉas. Organizace mají kromě vize své poslání, které však má oproti vizi konkrétní charakter. Poslání říká, proĉ organizace existuje, co dělá, pro koho to dělá a jak bude dosahovat 25
svého úĉelu. (Cimbálníková 2009, s. 34) Kaţdá organizace potřebuje mít poslání – prohlášení o úĉelu. (Robbins, Coulter 2004, s. 193) Posláním naší organizace je hodnotné vyplnění volného ĉasu seniorů v prostředí vrstevníků a zmírnění jejich sociálního vylouĉení díky plnému zapojení do fungování organizace. Pouze prostřednictvím dobře stanovených cílů můţeme plnit poslání organizace. Proto je důleţité, aby se cíle vyznaĉovaly urĉitými vlastnostmi. K dodrţení těchto vlastností můţeme při tvorbě cílů pouţít tzv. pravidlo SMART. (Cimbálníková 2009, s. 36) Jedná se o metodu, jejíţ vlastnosti dobře stanoveného cíle jsou reprezentovány jednotlivými písmeny. Cíle proto musejí být (Šedivý, Medlíková 2011, s. 45 – 46): Specifické – musejí být konkrétní v ĉase, kvalitě a mnoţství. Měřitelné – musíme mít jasně definovaná kritéria a způsoby, jakými zjistíme, ţe cíle byly dosaţeny. Akceptovatelné – musejí být akceptovatelné pro všechny, kteří se budou podílet na jejich dosaţení. Reálné – neboli dosaţitelné v daném ĉase a moţnostech organizace. Termínované – mají jasně daný termín, který je všem znám a všichni jsou s ním srozuměni. Obecně prospěšná spoleĉnost Centrum pro seniory Olomouc si stanovila za své hlavní cíle nabídnout seniorům místo pro kontakt s vrstevníky; místo klidu, pohody, vzájemného porozumění a pomoci. Místo, které pomáhá seniorům být ve spoleĉnosti, eliminovat tím jejich sociálním vylouĉení a prostřednictvím nabízených aktivit rozvíjet jejich znalosti a dovednosti. Kromě toho nabídneme seniorům moţnost spolupodílet se na provozu, vytváření aktivit ĉi budoucím vývoji organizace. Chtěli bychom během kaţdého kalendářního roku nabízet alespoň deset aktivit a pět klubů. Kaţdé ĉtvrtletí budeme zhodnocovat ĉinnost všech nabízených aktivit. Skuteĉnost, ţe naše centrum se všemi poskytovanými sluţbami bude neplacené, je dalším cílem organizace usilovat o kvalitní a výkonný fundraising a public relations. Zajištění finanĉní podpory je pro nás důleţité proto, abychom mohli poskytovat naše sluţby na kvalitní úrovni.
26
5.6 SWOT analýza projektu „Podstatou a smyslem situaĉní analýzy je urĉit silné a slabé stránky organizace, identifikovat její trţní příleţitosti i ohroţení a provést SWOT analýzu, který by měla organizaci napomoci při vytváření její strategie.“ (Danihelková, E. Materiály předmětu Projektový management. Caritas-VOŠs.) Jedná se o metodu, díky níţ je moţné nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu organizace. „SWOT analýza se provádí za úĉelem posouzení postavení organizace na trhu. Analýza hodnotí vnitřní silné (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses) – na základě posouzení souĉasného stavu organizace, dále pak trţní příleţitosti (Opportunities) a ohroţení (Threats) na základě posouzení vnějšího prostředí.“ (Šimková 2009, s. 154) SWOT analýzu k tomuto projektu jsem vytvořila z pozorování a ze zkušeností pracovníků z centra Elizabeth Munday Senior Center ve městě Owensboro (USA) a z organizace Centrum sociálních sluţeb Praha 2, přesněji z programu Klub aktivního stáří.
5.6.1 Vnitřní prostředí Hlavním přínosem je podle mého názoru skuteĉnost, ţe nabízené kurzy budou probíhat v jedné budově a ţe centrum bude otevřené i pro seniory, kteří si během dne budou chtít jen přijít posedět mezi svoje vrstevníky. Za další silnou stránku projektu povaţuji finanĉní nenároĉnost pro seniory, jelikoţ budou sluţby poskytovány bezplatně. Nicméně se k tomu pojí i slabé stránky, a to jsou finanĉní moţnosti organizace. Pokud centrum nezíská dostateĉné mnoţství financí, můţe to v důsledku znamenat omezenou nabídka kurzů. Bezplatnost sluţeb však také iniciuje jejich zneuţití například v tom, ţe nám budou senioři odnášet hygienické předměty ĉi nápoje. Kvůli omezenému mnoţství informaĉních prostředků, přes které je moţné zajistit propagaci našeho centra a jeho ĉinností této cílové skupině, můţe být problematické seniory oslovit a zaujmout.
27
5.6.2 Vnější prostředí Díky demografické prognóze, a tudíţ zvyšujícímu se poĉtu starých lidí, bude potřebné vytvářet pro ně stále více úĉelných center. Nároky na vzdělanost lidí se stále zvyšují, a proto se domnívám, ţe budoucí senioři budou projevovat o různé kurzy větší zájem, neţ tomu bylo doposud. Proto je nezbytné pro ně vytvářet kurzy „šité na míru.“ Příkladem dobré sociální integrace seniorů do spoleĉnosti pro mě byla praxe v Audubon Area Community Services, kde jsem měla moţnost vidět, jakým způsobem lze uschopnit seniory v ĉinnostech, v nichţ pomáhali malým dětem s uĉením. Coţ přineslo dobré výsledky jak pro dítě a jeho rodiĉe, tak pro seniora, protoţe tím naplnil svoji potřebu uţiteĉnosti. Hrozbou pro naši organizaci můţe být nejasná a nestabilní politická situace v ĈR, která s sebou můţe přinést řadu nových legislativních změn a s tím spojená finanĉní rizika. Jak uţ jsem zmínila výše, kvůli zvyšujícímu se poĉtu starých lidí můţeme oĉekávat nárůst poptávek po centrech zajišťujících volnoĉasové aktivity pro tuto cílovou skupinu. Na tu se postupem ĉasu vytvoří odpovídající nabídka sluţeb. V neposlední řadě je tu hrozba nezajištění dostateĉného mnoţství dobrovolníků, které
VNITŘNÍ FAKTORY
SILNÉ STRÁNKY Bezplatná sluţba Dopravní dostupnost Otevřeno šest dní v týdnu Komplexnost sluţeb Kontakt s lidmi
SLABÉ STRÁNKY Finanĉní moţnosti organizace Nedostatek propagace Investiĉní neatraktivnost Moţnost zneuţívání Malá zkušenost s typem sluţby
VNĚJŠÍ FAKTORY
můţe být způsobeno nedostateĉným zájmem o tuto skupinu lidí.
PŘÍLEŢITOSTI Demografický vývoj Sociální integrace seniorů Rozšíření moţností trávení volného ĉasu Zapojení se do komunitního plánování Oslovení širší veřejnosti
HROZBY Konkurence Politické a sociální vlivy Nedostatek dobrovolníků Finanĉní rizika Sezonní nezájem
Zdroj: vlastní
28
5.7 Popis aktivit projektu Pro přehlednost a lepší orientaci v textu rozdělím aktivity do jednotlivých celků, jejichţ názvy vystihují ĉinnosti, na které se v té dané kapitole zaměřím.
5.7.1 Personální zajištění organizace V první řadě bude důleţitý nábor personálu. Je potřeba vypsat výběrové řízení na pozici fundraisera, projektového manaţera provozního (pracovníka zajišťujícího provoz zařízení). Řízení centra bude mít na starosti ředitel, který bude zvolen. O finanĉní stránku centra se nám bude starat externí úĉetní. Na úklid prostorů si najmeme firmu. Důleţitým prvkem pro naše centrum je nábor dobrovolníků všech věkových kategorií. Budeme oslovovat jak studenty a seniory, tak i lidi vedené na Úřadu práce. Pro kurzy práce na poĉítaĉi a jazyků budeme preferovat převáţně univerzitní studenty, do zbylých programů bychom však chtěli zařadit dobrovolníky výhradně z řad seniorů. Dobrovolnická sluţba s sebou přináší řadu výhod od státu. Jednou z nich je například podpora v nezaměstnanosti. „Výkon dlouhodobé dobrovolnické sluţby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra ĈR, pokud rozsah vykonané sluţby překraĉuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, podle § 41 odst. 3. písm. e) zákona ĉ. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, se povaţuje za náhradní dobu zaměstnání, tzn. při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti se k této době přihlíţí a zapoĉítává se pro splnění základní podmínky nároku na podporu (12 měsíců) jako doba zaměstnání.“ ( MPSV, Dobrovolnická sluţba, dostupné 12. 10. 2013)
5.7.2 Provozní zajištění organizace Navazující aktivitou bude hledání vhodných prostorů pro naši organizaci v okolí centra nebo hlavního vlakového nádraţí kvůli dobré dopravní infrastruktuře. Budeme se zajímat o dobře zachovalé a funkĉní jednopodlaţní ĉi dvoupodlaţní budovy s prostornými místnostmi a vhodně řešeným vstupem. Dobrý stav budovy je pro nás důleţitý kvůli minimalizaci potřebných oprav. 29
Po nalezení poţadované budovy bychom sepsali smlouvu o koupi. Koupí domu bychom chtěli získat právo na pronájem nevyuţívaných prostor, a tím vytvářet zisk pro financování centra. Pomocí fundraisingu bychom oslovovali vhodné firmy pro zajištění vybavení potřebného k naší ĉinnosti a zbytek potřebného vybavení bychom dokoupili. Výstupem budou zařízené dvě kanceláře, hygienické zázemí, klubovna, hudební a poĉítaĉová místnost. Zbylé prostory se budou zařizovat v průběhu roku 2014.
5.7.3 Finanční zajištění organizace Dalším krokem bude vytvoření strategie pro získávání sponzorů, kteří mají nezastupitelné místo pro ĉinnost naší organizace. Uvědomujeme si, ţe finanĉní podpora musí být zabezpeĉena z více zdrojů, a proto se budeme snaţit spolupracovat se spoleĉensky odpovědnými firmami, jeţ zaměřují své aktivity na podporu NO poskytujících sluţby sociálního charakteru.
5.7.4 Zaloţení obecně prospěšné společnosti (OPS) Do devadesáti dnů od zaloţení OPS je nezbytné podat návrh na zápis do rejstříku naší obecně prospěšné spoleĉnosti krajskému soudu v Ostravě. Ten má svoji poboĉku v Olomouci se sídlem v ulici Studentská 7. K tomu je nezbytné přiloţení zakládací listiny. (Zákon ĉ. 248/1995 Sb. o obecně prospěšné spoleĉnosti par. 5, odst. 2). Ta musí podle podle § 4 odstavce 2 obsahovat: a) název, sídlo a identifikaĉní ĉíslo zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, rodné ĉíslo a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu, b) název a sídlo obecně prospěšné spoleĉnosti, c) druh obecně prospěšných sluţeb, které má obecně prospěšná spoleĉnost poskytovat, d) podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných sluţeb, e) dobu, na kterou se obecně prospěšná spoleĉnost zakládá, pokud není zaloţena na dobu neurĉitou, f) jméno, rodné ĉíslo a trvalý pobyt ĉlenů správní rady, g) způsob jednání správní rady, h) jméno, rodné ĉíslo a trvalý pobyt ĉlenů dozorĉí rady, je-li zřízena,
30
i) hodnotu a oznaĉení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, u nepeněţitého vkladu urĉení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem, j) způsob zveřejňování výroĉní zprávy o ĉinnosti a hospodaření obecně prospěšné spoleĉnosti. Zakladatelé dále zvolí ĉleny správní a dozorĉí rady. Ĉlenové správní a dozorĉí rady si zvolí svého předsedu a ředitele organizace v souladu s podmínkami uvedenými v zákoně ĉ. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných spoleĉnostech. Během této fáze budeme pracovat také na vytvoření motta a loga organizace. Propagaci naší sluţby uskuteĉníme prostřednictvím webových stránek centra, které si necháme zaloţit odborníkem a také prostřednictvím letáků.
5.7.5 Aktivity a kurzy „Aby NO mohla naplnit své poslání, musí nabídnout reálný produkt, který vychází z potřeb cílové skupiny a naplňuje je.“ (Šedivý, Medlíková 2011, s. 38) Produktem naší organizace budou nabízené sluţby – aktivity, které podrobněji popíši níţe. Centrum bude kromě svých stálých aktivit (denní klubovna, ranní „kávování“ atd.) nabízet také jazykové, technické a pohybové kurzy, a to vše bezplatně. Dále budou do programu centra zařazena pravidelná setkávání ĉlenů jednotlivých klubů, viz předpokládaný harmonogram projektu na rok 2014. Nejdůleţitějším prvkem těchto aktivit je dobrovolnická práce seniorů na jejich přípravě a realizaci. Obsazení lektorských pozic bychom rádi zajistili především z řad samotných seniorů, neboť oni sami nejvíce rozumí tempu a potřebám dané cílové skupiny a také z toho důvodu, ţe v nich mohou uplatnit své dosavadní zkušenosti a znalosti. Například pokud byl někdo celý ţivot profesionální fotograf ĉi se o fotografování zajímal, můţe vést kurz digitální a klasické fotografie apod. Mottem centra je „Senioři sobě.“ Přehled aktivit: Denní klubovna bude slouţit všem návštěvníkům po celou dobu provozu centra. (V zimním období po-pá od 8 do 19 hodin, v so od 8 do 12 h a v letním období po-pá od 9 do 1 8hodin, v so od 9 do 12 h). V klubovně si bude moţné ĉíst, luštit kříţovky, hrát stolní hry nebo si jen povídat s ostatními při ĉaji ĉi kávě.
31
Ranní kávování nabízí všem milovníkům kávy posezení u šálku s přáteli a pracovníky centra kaţdý den ve stejný ĉas. Během posezení bude představen rozvrh denních aktivit, který bude vyvěšen vţdy na nástěnce u infomaĉního pultu spolu s harmonogramem aktivit na celý měsíc. Dopolední rozcvičování budou mít na starosti dobrovolníci/dobrovolnice z řad samotných seniorů. Bude se jednat o krátké, maximálně půlhodinové rozcviĉení těla, které má za úkol nastartovat tělo na celý den. Ĉaje o páté mají slouţit k odpolednímu odpoĉinku, pro sdílení záţitků z kurzů mezi úĉastníky ĉi také k veĉernímu zklidnění těla a mysli. Doučování si dává za cíl pomoci dětem dohnat ĉi vysvětlit uĉivo, s kterým mají ve škole problémy ĉi jen pomoci jim s domácími úkoly. Skrze tuto sluţbu senioři mohou předávat svoje znalosti dál a tím si připadat uţiteĉní. Zároveň si tím procviĉují paměť a lépe se integrují do spoleĉnosti. Tuto sluţbu provozuje organizace Audubon Area Community Services ve městě Owensboro (USA), a podle slov pracovníků je o ni zájem. Jazykové kurzy – naše centrum bude poskytovat výuku tří jazyků, a to angliĉtiny, ruštiny a němĉiny. Cílem kurzů je nauĉit seniory běţně pouţívaným výrazům, vytvořit základní slovní zásobu a vysvětlit základní gramatiku. Průběţná vyhodnocování znalostí úĉastníků se bude provádět pomocí testů kaţdý pátek. Maximální poĉet úĉastníků v jednom kurzu je šest. Malý poĉet úĉastníků byl nastaven proto, aby se lektor mohl věnovat naplno všem úĉastníkům, a sudý poĉet, aby se mohly vytvářet konverzaĉní dvojice. Jeden kurz bude mít třicet lekcí po hodině a půl, a bude minimálně dvakrát do týdne. Angličtiny pro začátečníky je prvním jazykovým kurzem, který bychom chtěli realizovat. Na něj bude navazovat kurz pro mírně pokroĉilé, který zaĉíná v září. Technické kurzy - jedná se o kurzy práce na poĉítaĉi, práce s mobilním telefonem a kurz klasické a digitální fotografie. Kurz práce na počítači si dává za cíl jednoduše představit a vysvětlit úĉastníkům kurzu techniku, s kterou budou pracovat. Dále je nauĉí pracovat s textovým a tabulkovým editorem. Nauĉí je vytvořit vlastní prezentaci v programu Powerpoint. Nauĉí je pracovat s výchozími programy poĉítaĉe. Vysvětlí důleţitost zabezpeĉení a aktualizací poĉítaĉe. V neposlední řadě je nauĉí pracovat s internetem a zakládat svoje e-mailové schránky.
32
Výstupem bude samostatná práce úĉastníka s poĉítaĉem na základní úrovni. Maximální poĉet úĉastníků kurzu bude šest. Poĉet lekcí je třicet po hodině a půl. Kurz práce s mobilním telefonem bude individuální podle potřeb uţivatele telefonu. Kurz klasické a digitální fotografie je urĉen pro zájemce o fotografování. Podmínkou kurzu je nutnost mít vlastní fotoaparát (digitální ĉi klasický). Pokud má někdo klasický fotoaparát, je nutné mít i vlastní film. Kurz si dává za cíl představit a vysvětlit techniku fotografování. Pomoci nastavit clonu fotoaparátu pro správnou expozici aj. dle objektu focení, představit správný výběr fotopapíru vĉetně praktických ukázek. Výstupem bude uspořádání výstavy nejlepších fotografií všech úĉastníků kurzu v centru. Maximální poĉet úĉastníků osm. Poĉet lekcí je třicet po hodině a půl. Pohybové kurzy – do této skupiny spadají jak taneĉní, tak i cviĉební kurzy pro muţe i ţeny. Taneční kurzy si dávají za cíl nauĉit ĉi připravit páry na kaţdoroĉní plesovou sezónu. Do kurzu se mohou přihlásit jak úplní zaĉáteĉníci, tak i aktivní taneĉníci. Cílem kurzu je odbourat strach ĉi stud z tancování a nauĉit se si tanec patřiĉně uţít. Mezi skupinové tance patří kankán, ĉeská/moravská beseda a country tance. Kurzy standartních a latinskoamerických tanců jsou urĉené pro šest taneĉních párů, skupinové pak pro osm taneĉních párů. Poĉet lekcí je třicet po hodině a půl. Pilates a jóga jsou urĉeny pro maximálně patnáct úĉastníků. Kurz má patnáct lekcí po šedesáti minutách. Úĉastníci kurzu mají moţnost si zapůjĉit karimatky v centru ĉi si nosit vlastní. Cílem kurzu je nauĉit seniory správně cviĉit. Kurz bude probíhat pod vedením zkušených cviĉitelů. Zájmové kluby - centrum nabízí lidem, kteří mají spoleĉné zájmy, prostory a prostředky k jejich realizaci. V roce 2014 budou otevřeny tyto kluby: hudební, výtvarný, literární, klub ručních prací a klub her a zábavy.
33
5.7.6 Hodnocení činnosti Nepostradatelnou informací pro chod organizace nám bude evaluace od klientů a tzv. autoevaluace. Obě formy evaluací se budou provádět ĉtvrtletně a jejich výstupem bude zhodnocující písemná zpráva, na které budou ve struĉnosti napsané projednané oblasti a kroky vedoucí k jejich moţnému řešení. Prostřednictvím toho můţeme získat návrhy na zdokonalení našich sluţeb přímo z řad samotných klientů, pro které jsou sluţby urĉeny.
5.8 Grantový program Své ţádosti o finanĉní pomoc bych nejdříve směřovala na Magistrát města Olomouce, a to konkrétně do těchto tří oblastí finanĉní podpory. Zaprvé se jedná o oblast: Zpracování projektů pro sociální sluţby, související sluţby a aktivity a humanitární pomoc. Cíle a záměry této oblasti jsou následující: „a) cílem podpory je poskytnutí finanĉních prostředků ţadatelům na zpracování projektů, které povedou k získání finanĉních prostředků ze zdrojů mimo rozpoĉet SMOl na projekty v oblasti sociálních sluţeb, souvisejících sluţeb a aktivit a humanitární pomoci na území města Olomouce." (Statutární město Olomouc, Pravidla pro poskytování podpor smol dostupné 12. 10. 2013) Dále pak na oblast Prevence kriminality se zaměřením na vzdělávání, prevence a poradenství – specifická primární prevence drogových závislostí a návykového chování, informaĉní aktivity orientované na veřejnost a zvlášť zranitelné, ohroţené a rizikové skupiny (děti, senioři atp.), prevence negativních jevů ve virtuální komunikaci, prevence zadluţování, prevence majetkové trestné ĉinnosti. Cílem podpory je informování obĉanů o moţnostech a způsobech ochrany před návykovým chováním, zadluţováním, negativními jevy spojenými s virtuální komunikací (internet, mobil) a také před trestnou ĉinností a protiprávnímu jednání ze strany dalších osob. (tamtéţ, dostupné 12. 10. 2013) A z oblasti Bezbariérové úpravy a bezbariérová doprava bych chtěla poţádat o finanĉní prostředky k zpřístupnění budovy, tak abychom mohli mít bezbariérový přístup pro všechny návštěvníky našeho centra.
34
Dále bych zaţádala Ministerstvo vnitra o dotaci urĉenou pro oblast dobrovolnické sluţby, za předpokladu, ţe by naše organizace měla v době ţádosti platnou
akreditaci
k vysílání
dobrovolníků
podle
zákona
ĉ.
198/2002
Sb.
o dobrovolnické sluţbě. Získané finanĉní prostředky by podle § 11 slouţily ke krytí: a. pojistného placeného na základě pojistné smlouvy uzavřené vysílající organizací podle § 7 odst. 1, b. ĉásti výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, s jejich přípravou pro výkon dobrovolnické sluţby a se zajišťováním výkonu dobrovolnické sluţby, c. pojistného na důchodové pojištění placeného podle § 5 odst. 3 za dobrovolníka, a to ve výši pojistného stanoveného z minimálního vyměřovacího základu, pokud je dlouhodobá dobrovolnická sluţba vykonávána alespoň v rozsahu překraĉujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu.“
5.9 Analýza finančních zdrojů Skovajsa (2010, s. 158) ve své knize Obĉanský sektor píše, ţe vícezdrojové financování má být jeden ze základních cílů, na které by se organizace obĉanské spoleĉnosti měly zaměřit, jelikoţ závislost na jednom zdroji je nejistá. Pokud by podpora ze strany zdroje poklesla ĉi byla přerušena, existence organizace by byla reálně ohroţena. Vícezdrojovým financováním organizací obĉanské spoleĉnosti se rozumí příjmy od různých zdrojů, ať uţ se jedná o dotace, dary, vlastní příjmy nebo příjmy od jiných soukromoprávních subjektů. Naše centrum bude ţádat dotace od Statutárního města Olomouc v oblastech zmíněných v kapitole Grantový program a také od Ministerstva vnitra pro oblast dobrovolnické sluţby. Portál neziskovky.cz nabízí neziskovým organizacím vzniklým v roce 2013 moţnost získat Grantový kalendář do konce roku zdarma. „Grantový kalendář (GK), je přehled aktuálních uzávěrek grantových ĉi výběrových řízení a programů, ve kterých mají ĉeské neziskové organizace moţnost ţádat o poskytnutí finanĉních prostředků na své projekty. (Neziskovky, dostupné 12. 10. 2013) O finanĉní podporu budeme ţádat následující nadace, nadaĉní fondy a firmy.
35
Nadace Pangea vyhlásila na rok granty, které mají slouţit k „podpoře úsilí o zlepšování pozitivních vztahů mezi generacemi, národnostmi, menšinami, podpoře vzdělanosti, aktivity, obĉanské a lidské angaţovanosti zmíněných skupin obĉanů ĈR. (Nadacepangea, dostupné 12. 10. 2013) Dobroĉinný fond Philip Morris ĈR, jehoţ hlavním cílem je „podpora neziskových
organizací
při
realizaci
charitativních
projektů
na
zlepšení
znevýhodněných podmínek lidí, rozvoj kulturního, ţivotního a sociálního prostředí měst a obcí.“ (Dobrocinnyfond, dostupné 12. 10. 2013) Do budoucnosti bychom rádi ţádali finanĉní pomoc také od spoleĉnosti Siemens s. r. o. (Fondpomoci), který si klade podmínku pro poskytnutí finanĉního daru, totiţ ţe ţadatel musí existovat a provozovat svoji ĉinnost minimálně dva roky před podáním ţádosti (Fondpomoci, dostupné 12. 10. 2013) V neposlední řadě bychom chtěli oslovit spoleĉnosti, které se hlásí ke spoleĉenské odpovědnosti, jako je například GlaxoSmithKline, s. r. o. Firma, která je v Ĉeské republice poboĉkou jedné z největších farmaceutických firem na světě GlaxoSmithKline Plc., která sídlí v Londýně a která nabízí neziskovým organizacím kromě finanĉní podpory ze svého Nadaĉního Fond GSK také firemní dobrovolnictví. (GlaxoSmithKline, dostupné 12. 10. 2013)
5.10 Význam projektu Spolupracujícím subjektům ze soukromého sektoru přispěje k budování dobrého jména spoleĉnosti (goodwill) zapojení do sociální sféry. Projektem oĉekáváme, ţe se zvýší sociální angaţovanost lidí a přispěje tak k lepšímu souţití generací na území města Olomouc. Tento projekt je uskuteĉňován jako pilotní projekt. Pokud bude úspěšný, má potenciál k získání mediální i finanĉní podpory od Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouc a k zapojení se do komunitního plánování. Na základně evaluace pilotního projektu bude rozhodnuto o jeho rozšíření nebo jeho zrušení. Náš projekt je závislý na grantech a dárcích, bez kterých bychom nemohli projekt realizovat ani udrţet.
36
ZÁVĚR Zmíněné americké organizace mě inspirovaly v myšlence zaloţení podobného centra v Olomouci. Zjistila jsem, ţe centra s podobným profilem u nás také existují. Jsou jimi Centrum sociální sluţeb Praha 2 a Obĉanské sdruţení ŢIVOT 90, jejichţ nabízené sluţby pro mě byly jakousi ĉeskou předlohou pro výběr a plánování sluţeb projektu. Práce je koncipována do dvou hlavních rovin. A to do roviny informaĉní jako první a do navazující roviny koncepĉní. Informaĉní rovina je věnována cílové skupině, kterou jsou senioři. První kapitola se zaměřuje na aspekty stáří, které hrají významnou roli vedoucí k uspokojení ţivota seniorů. Tyto hlediska jsem vzala na vědomí, a proto jsem se rozhodla pro vytvoření centra, které bude nabízet neplacené sluţby a které bude zároveň slouţit jako místo vzájemného setkávání. Názory spoleĉnosti na naši cílovou skupinu jsou pro nás zásadní, a to z důvodu zvolení metody a realizace fundraisingu ĉi public relations a také proto, abychom věděli, na jakých hodnotách postavit programy centra vedoucích k oslovení širší veřejnosti, a tím přispět k mezigeneraĉní spolupráci. V kapitole lidských potřeb jsem se zmínila o potřebě seberealizace ĉi uţiteĉnosti, které jsou u této skupiny lidí, podle mého názoru, v ĉeském prostředí opomíjeny. Celý ţivot je nám vštěpováno do hlavy, abychom se stále vzdělávali a sbírali zkušenosti, protoţe jedině tak můţeme být úspěšní. Avšak pokud ĉlověk odejde do důchodu, většinou přichází o to být pro spoleĉnost nějak prospěšný. Proto naše organizace usiluje o co největší moţné zapojení seniorů do ĉinnosti centra. Jejich mnohaleté zkušenosti a znalosti mohou pomoci jiným poznávat ĉi uĉit se věcem, které je třeba dříve zajímaly, ale neměli na ně ĉas nebo prostředky, a tím zároveň naplnit jejich vzájemné potřeby. Absolventská práce si dala za cíl vytvořit návrh inovativního projektu Centra pro seniory v Olomouci se zaměřením na identifikaci organizace, definici cílové skupiny, jejích potřeb, seznam aktivit a v neposlední řadě i finanĉní moţnosti vzniku tohoto centra, který splnila. Jak uţ jsem zmínila výše, jedná se pouze o návrh projektu k zaloţení centra pro seniory, a to z toho důvodu, ţe realizace projektu je velice nároĉná ĉinnost. Jak uvádí ve své publikaci Dan Marek a Tomáš Kantor (2007, s. 104): „Má- li být projekt úspěšný, je potřeba sestavit kvalitní a zodpovědný realizaĉní tým. Realizaĉní tým se skládá ze
37
specialistů s různými kvalifikacemi, kteří se na řízení projektu podílí ve všech jeho fázích.“ Zároveň je potřeba urĉit cenu projektu, která je hlavní souĉástí jeho rozpoĉtu. „Urĉit cenu projektu vyţaduje celou řadu podkladových informací, znalostí a zkušeností osoby nebo týmu, který ji vytváří.“ (Svozilová 2011, s. 86) Rozpoĉet je povaţovaný za stěţejní souĉást projektu, neboť popisuje strukturu financování projektu v jednotlivých fázích realizace. (Marek, Kantor 2007, s. 113) Uvědomuji si, ţe pouze reálný rozpoĉet můţe financovat námi navrţené ĉinnosti projektu a tím zajistit jeho vitalitu do budoucna. Ráda bych proto na tento návrh navázala v budoucnu při psaní své diplomové práce na navazujícím magisterském studiu, kde bych rozpoĉet důkladně propracovala tak, abych na něm mohla stavět a tento projekt realizovat. Riziko spatřuji v zajištění finanĉní podpory, neboť jak jsem měla moţnost během psaní práce zjistit, granty se zaměřují převáţně jen na sociální sluţby.
38
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BICKOVÁ, L., ĈERNÁ, I., FROULÍKOVÁ, M., HAICL, M.,HAICLOVÁ, V. (2011) Individuální plánování a role klíĉového pracovníka v sociálních sluţbách. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních sluţeb Ĉeské republiky. BOĈKOVÁ, L., HASTRMANOVÁ, Š., HAVRDOVÁ, E. (2011) 50 + Aktivně: Fakta, inspirace a rady do druhé poloviny ţivota. Respekt institut. (Publikace vznikla v rámci projektu
Podpora
zaměstnanosti
a
vyuţití
volného
ĉasu
seniorů
–
lidé
v předdůchodovém věku, ve věku 50+ . ĈEVELA, R, KALVACH, Z., ĈELEDOVÁ, L. (2012) Sociální gerontologie: Úvod do problematiky. Praha: GradaPublishing, a.s. HENZLER, H., SPÄTH, L. (2013) Souţití generací: Proĉ nejsou staří lidé problémem, ale řešením. Mnichov: Carl Hanser Verlag (Wolters Kluwer ĈR, a.s.). KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., (2008) Motivaĉní prvky při práci se seniory. Praha: GradaPublishing a. s. Kol.
autorů. (2008) Standardy kvality sociálních sluţeb. Výkladový sborník pro
poskytovatele. Praha: MPSV ĈR. KOZÁKOVÁ, Z., MÜLLER, O. (2006) Aktivizaĉní přístupy k osobám seniorského věku. Olomouc: Univerzita Palackého. MAREK, D., KANTOR, T. (2007) Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Spoleĉnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal. MATOUŠEK, O. (2008) Slovník sociální práce. Praha: Portál, s.r.o. MÜHLPACHR, P. (2009) Gerontopedagogika. Brno: Masarykova univerzita.
39
PETŘKOVÁ, A. (1999) Aktuální problémy vzdělávání seniorů: Sborník příspěvků z odborného semináře se zahraniĉní úĉastí dne 29. 4. 1999. Olomouc: Univerzita Palackého. PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I. (1998) Souţití se staršími lidmi. Praha: Portál. REIDL, A. (2012) Senior – zákazník budoucnosti: Marketing orientovaný na generaci 50+. Brno: Nakladatelství BizBooks – Albatros Media a.s. ROSENAU, M. D. (2003). Řízení projektů: příprava a plánování, zahájení, výběr lidí a jejich řízení, kontrola a změny, vyhodnocení a ukonĉení. Brno: Computer Press. ŠAMÁNKOVÁ, M., LEBEDOVÁ, Z., VÍCHOVÁ, J., KOLÁĈNÁ, T., JIRKŮ, H. (2011) Lidské potřeby ve zdraví a nemoci – aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: GradaPublishing a. s. ŠEDIVÝ, M., MEDLÍKOVÁ, O. (2011). Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing, a.s. SVOZILOVÁ, A. (2011) Projektový management. Praha: Grada Publishing, a. s. ŠIMKOVÁ, E. (2008) Management a marketing v neziskových organizacích. Hradec Králové: Gaudeamus. VENGLÁŘOVÁ, M. (2007) Problematické situace v péĉi o seniory: Příruĉka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Praha: Grada Publishing, a.s. Zákon ĉ. 198/2002 Sb. o dobrovolnické sluţbě. V platném znění ke dni 13. 10. 2013. Zákon ĉ. 248/1995 Sb. o obecně prospěšné spoleĉnosti. V platném znění ke dni 13. 10. 2013.
40
INTERNETOVÉ ZDROJE: AUDUBON AREA COMMUNITY SERVICES,INC. (2012) RSVP – Retired and Senior Volunteer Program. online Dostupné 20. 11. 2012 z http://www.audubon-area.com/rsvp COUFALOVI – TANEĈNÍ ŠKOLA S TRADICÍ (2013) Tanec pro seniory. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://coufalovi.cz/kurzy/tanec-pro-seniory/ CENTRUM SOCIÁLNÍCH SLUŢEB PRAHA 2 (2013) Klub aktivního stáří. online Dostupné 25. 3. 2013 z http://www.cssp2.cz/sluzby/106_klub-aktivniho-stari/ CSSZ (2013) Kdo má v roce 2013 nárok na starobní důchod. online Dostupné 12. 10. 2013 z http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskovezpravy/tiskove-zpravy-2013/2013-03-07-kdo-ma-v-roce-2013-narok-na-starobniduchod.htm DDM OLOMOUC (2012) Školiĉka internetu pro seniory funguje. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://www.ddmolomouc.cz/tiskove-zpravy/2012/skolickainternetu/ DOBROCINNY FOND (2013) O fondu. online Dostupné 12. 10. 2013 z http://www.dobrocinnyfond.cz DOBROVOLNÍK (2012) Kdo nahrazuje stát v USA. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://www.dobrovolnik.cz/clanky/kdo-nahrazuje-stat-v-usa/ ELIZABETH MUNDAY SENIOR CENTER (2012) HOME. online Dostupné 20. 11. 2012 z http://www.owensboroseniorservices.com/ FONDPOMOCI (2013) Fond pomoci. online Dostupné 12. 10. 2013 z https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/o_nas/spol_odpovednos t/firemni_filantropie/fond_pomoci/Pages/Fond_pomoci.aspx
41
MACHOVÁ (2013) Město Olomouc otevírá nový klub pro seniory. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/13630 MALTÉZSKÁ POMOC (2013). Informace o projektu vzdělávání seniorů. online Dostupné
16.
4.
2013
z
http://www.maltezskapomoc.cz/centrum-olomouc/jak-
pomahame/vzdelavani-senioru/informace-o-projektu-vzdelavani-senioru MPSV (2013) Dobrovolnická sluţba. online Dostupné 12. 10. 2013 z http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/poradenstvi/Dobrovolnicka_sluzba.pdf MPSV(2008) Příprava na stárnutí. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://www.mpsv.cz/cs/2856 NADACEPANGEA (2013) Granty a nadace. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://www.nadacepangea.cz NEZISKOVKY (2013) Grantový kalendář. online Dostupné 12. 10. 2013 z www.neziskovky.cz OLOMOUCKÝ KRAJ (2010) Analýza sociálních sluţeb na území Olomouckého kraje v návaznosti na potřeby uţivatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních sluţeb. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/1371/iivyzkum-mezi-poskytovateli-socialnich-sluzeb-v-olomouckem-kraji.pdf STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC (2013) Pravidla pro poskytování podpor smol. online Dostupné 12. 10. 2013 z http://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10827/ostatnipravidla-pro-poskytovani-podpor-smol-v20121201.cs UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI (2013) Univerzita třetího věku. online Dostupné 16. 4. 2013 z http://u3v.upol.cz/u3v.php 42
ŢIVOT 90
(2013)
Akademie
seniorů.
online
Dostupné
25. 3. 2013
z
http://www.zivot90.cz/4-socialni-sluzby/15-centrum-dennich-sluzeb/59-akademiesenioru
OSTATNÍ DANIHELKOVÁ, E. Materiály předmětu Projektový management. Caritas-VOŠs. DANIHELKOVÁ, E. Materiály předmětu Fundraising, Caritas- VOŠs. VIDOVIĆOVÁ, L. 2005. Věková diskriminace – ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminaĉních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha, Brno: VÚPSV. online
43
PŘÍLOHA Předpokládaný harmonogram projektu na rok 2014
společenské centrum
Aktivity / měsíce
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
denní klubovna
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
X
ranní kávování
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
X
dopolední rozcviĉování
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
X
ĉaje o páté
x
x
x
x
x
x
x
x
X
x
x
x
x
x
x
x
X
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
douĉování
jazykové kurzy
angliĉtina -zaĉáteĉníci
x
angliĉtina- mírně pokroĉilí x
ruština- zaĉáteĉníci
x
x
ruština - mírně pokroĉilí
technické kurzy
němĉina- zaĉáteĉníci x
práce na poĉítaĉi práce s mobilním telefonem klasická a digitální fotografie
x
x
x
pohybové kurzy
latinsko- americké tance standartní tance
x
x x
x
x
x
x
x
pilates
klub ruĉních prací
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
výtvarný klub
klub her a zábavy
x
x
hudební klub
literární klub
x
x
skupinové tance
jóga
zájmové kluby
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
44
x
