CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Projekt Sociální služby pro dospívající s PAS v olomouckém kraji

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Absolventská práce

Projekt Sociální služby pro dospívající s PAS v olomouckém kraji

Romana Hlavatá Vedoucí práce: PhDr. Alena Říhová Ph.D.

Olomouc 2014

Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu.“

Datum: 24. 4. 2014 _______________________

Děkuji PhDr. Aleně Říhové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady a připomínky poskytnuté při zpracování mé absolventské práce.

Obsah Úvod ...............................................................................Chyba! Záloţka není definována. 1

2

Poruchy autistického spektra ...............................Chyba! Záloţka není definována. 1.1

Vývoj terminologie poruch autistického spektraChyba! Záložka není definována.

1.2

Symptomatologie PAS .......................... Chyba! Záložka není definována.

1.3

Klasifikace PAS .................................... Chyba! Záložka není definována.

1.4

Dospívání u osob s PAS ........................ Chyba! Záložka není definována.

1.5

Rodina a autismus ................................. Chyba! Záložka není definována.

Intervence...............................................................Chyba! Záloţka není definována. 2.1

3

4

Plánovaný přechod z ústavu do ţivota .. Chyba! Záložka není definována.

Sociální služby .......................................................Chyba! Záloţka není definována. 3.1

Dělení sluţeb ......................................... Chyba! Záložka není definována.

3.2

Úloha sociálních sluţeb u osob s PAS .. Chyba! Záložka není definována.

Projektová část ......................................................Chyba! Záloţka není definována. 4.1

Charakteristika olomouckého kraje ...... Chyba! Záložka není definována.

4.2

Analýza poskytovaných sluţeb dospívajícím s PASChyba! Záložka není definována.

4.3

Odůvodnění a přínos projektu ............... Chyba! Záložka není definována.

4.4

Zřizovatel a realizátor projektu ............. Chyba! Záložka není definována.

4.5

Vize, poslání a cíle Sociálních sluţeb pro dospívající s PASChyba! Záložka není definována.

4.6

SWOT analýza ..................................... Chyba! Záložka není definována.

4.7

Cílová skupina projektu ........................ Chyba! Záložka není definována.

4.8

Aktivity projektu ................................... Chyba! Záložka není definována.

4.9

Rizika projektu ...................................... Chyba! Záložka není definována.

Závěr ..............................................................................Chyba! Záloţka není definována. Seznam použité literatury: ..........................................Chyba! Záloţka není definována. Anotace ..........................................................................Chyba! Záloţka není definována.

Úvod Tématem absolventské práce jsou sociální sluţby pro dospívající s poruchou autistického spektra. Práce se zabývá autismem, sluţbami pro lidi s autismem a dále návrhem projektu. Jedna se o sociální sluţby pro dospívající, konkrétně o sluţbu odborné poradenství, sociální rehabilitace a osobní asistenci. Autismus je v dnešní době stále více aktuální téma, protoţe se nám díky lepší diagnostice a rozšiřujícím znalostem odborníků dostává více informací o této problematice, s tím také souvisí stále více diagnostikovaných dětí i dospělých. Na tuto situaci reagují také sociální sluţby, které se rozšiřují a specializují na tuto cílovou skupinu. Toto téma jsme zvolili, protoţe kdyţ jsem se poprvé setkala s termínem autismus, nedokázala jsem si pod tímto pojmem nic představit. Navzdory tomu, ţe jsem o autismu četla v odborné literatuře, nerozuměla jsem, co je to za poruchu. Změna nastala na praxi ve druhém ročníku, kdy jsem se setkala s dospělými s poruchou autistického spektra. Dospívající s poruchou autistického spektra prochází stejnými změnami, jako ostatní dospívající, navíc však dochází ke specifickým změnám jako sebepodceňování, pocit izolace a jiné. Tito dospívající se necítí dobře ve svém kolektivu, protoţe mají potíţe komunikovat se svým okolím a rozumět mu, zároveň však jsou na normální mentální úrovni a sluţby pro osoby s PAS jsou nejčastěji pro osoby s mentální retardací a s PAS, coţ není nejlepší, protoţe tyto sluţby jsou nastaveny pro kombinaci těchto postiţení. Dospívající s PAS tak nepatří do ţádné skupiny, pro kterou jsou vytvořeny nějaké sluţby pro trávení volného času a rozvíjení se. Tento projekt jsme se rozhodli navrhnout, aby i lidé s autismem mohli trávit svůj čas, jak jim to vyhovuje a zlepšovat své schopnosti v prostředí, které je vytvořené pro ně a s nimi. Přínosem těchto sluţeb bude příprava dospívajících s poruchou autistického spektra na samostatný a nezávislý ţivot. Sluţby jim umoţní připravit se však nejen na samostatný ţivot, ale také na zaměstnání, kterému se chtějí věnovat. Cílem této absolventské práce je návrh projektu sociální sluţby pro dospívající s poruchou autistického spektra v olomouckém kraji, konkrétně s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem. Zřizovatelem sluţeb bude JAN – Olomouc o.s.

Tato práce je teoretická, je zaloţena na syntéze odborné literatury, výzkumu a dalších zdrojů. Práce je rozdělena do čtyř velkých kapitol. První kapitola je zaměřena na historický vývoj terminologie a charakteristiku jednotlivých typů poruchy autistického spektra – dětský autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a desintegrační poruchu, symptomatologii a dále je zaměřena na období dospívání. Další podkapitola se věnuje rodině osob s autismem, jak rodina reaguje na diagnostiku, příčiny stresu v rodině spojené s dítětem s PAS a moţnosti řešení, Druhá kapitola popisuje moţnosti intervence u osob s PAS, v rámci této kapitoly je podkapitola plánovaný přechod do ţivota společnosti, z této kapitoly jsme vycházeli při plánování cílů projektu sociálních sluţeb. Kapitola třetí je zaměřena na sociální sluţby. Zabývá se způsoby poskytování sociálních sluţeb a jejich formou. V následující podkapitole jsou pak popsány sluţby, které jsou vyuţívané při práci s lidmi s poruchou autistického spektra a jejich rodinou a sluţby, které v současné době poskytují sluţbu lidem s PAS v olomouckém kraji. Poslední kapitola je tvořena samotným návrhem projektu sociálních sluţeb, návrh projektu obsahuje cíle, cílovou skupinou a lokalizaci projektu.

1 Poruchy autistického spektra První kapitola je věnována poruchám autistického spektra. Pro pochopení problematiky těchto poruch je třeba znát základy vývoje terminologie poruch autistického spektra a také nevhodnost termínu autistické rysy. První část je tedy zaměřena na vývoj terminologie a na charakteristiku poruch autistického spektra. V další podkapitole je popsána symptomatologie PAS a specifika dospívání. V poslední podkapitole jsou popsány jednotlivé typy poruch autistického spektra.

1.1 Vývoj terminologie poruch autistického spektra Poruchy autistického spektra patří mezi pervazivní vývojové poruchy, které narušují psychický vývoj u autismem postiţených dětí. První zmínka o autismu byla jiţ v roce 1911 kdy švýcarský psychiatr Leo Bleuer pojmenoval autismem jeden ze symptomů, které pozoroval u schizofrenních pacientů. Termín autismus pouţil v roce 1943 Leo Kanner pro pojmenování zvláštního chování skupiny 11 dětí, které měly poruchy v chování, ale ty nezapadaly do tehdy známých diagnostických kriterií, označil jej časný dětský autismus. Termín autismus vychází z řeckého autos coţ znamená“sám“. Poukazuje tak, na izolovanost a osamělost lidí s touto poruchou, odvedení jejich pozornosti od okolního světa do svého vlastního. Ačkoliv později je termín autismus vyhrazen pro Kannerovu diagnózu, pouţívá se i pro některé typy schizofrenního chování, coţ způsobuje, ţe pro dvě odlišné diagnózy je pouţíván jeden termín a tak jsou osoby s autismem mylně diagnostikování lékaři jako schizofrenní. I ve slovnících (viz.Psychologický slovník: Hartl, Hartlová 2004) termín autismus spojován se schizofrenií a o dětské vrozené poruše se tato literatura nezmiňuje.(Thorová 2007: 34– 36) V době, kdy se Kanner zabýval tímto tématem, se autismem zabýval také Hans Asperger. Tento autor vydal práci Autističtí psychopati v dětství (Asperger 1944 in Hrdlička, Komárek 2004: 11) V dalším období se vývoj terminologie autismu měnil, stejně jako teorie o jeho příčinách a moţnostech léčby. V 50. letech v období rozmachu psychoanalýzy Margaret Mahleová vnímá autismus z přísně psychoanalytického hlediska a příčinu vidí v

chování a vztahu matky k dítěti, autismus označila termínem symbiotická psychochóza. (Thorová 2007:38–39) Termín poruchy autistického spektra pouţila Wing v roce 1979 pro diagnózu dětí, které mají poruchy v oblasti sociální interakce, ve schopnosti komunikace a představivosti. Termín pervazivní vývojové poruchy byl označením pro kategorii poruch: infantilní autismus, dětská pervazivní porucha a atypická pervazivní porucha. Poprvé se tak diferencovaly pervazivní poruchy od psychotických. Později je do skupiny pervazivních vývojových poruch zařazen dětský autismus, a skupina nespecifických pervazivních poruch. (Thorová 2007:56–58) Termínem pervazivní porucha se označují všepronikající poruchy, jejichţ projevy lze sledovat jiţ v raném dětství postiţeného dítěte. Dle světové zdravotnické organizace (WHO) je skupina těchto poruch charakterizována kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace a omezeným‚ stereotypním a opakujícím se souborem zájmů a činností. Tyto kvalitativní abnormality jsou pervazivním rysem chování jedince v kaţdé situaci. (MNK-10, 2013: 248). Thorová zdůrazňuje, ţe pervazivní je pojem značí všepronikající, tedy ţe vyvíjení dítěte je narušeno v mnoha směrech. (Thorová 2006: 58) Matoušek popisuje autismus jako: „vývojovou poruchu projevující se téměř úplnou absencí vztahů k lidem, lpěním na stálém prostředí a ustálených zvyklostech, obsesemi a nutkavým chováním, sebepoškozováním a poruchami řeči a dalšími symptomy.“ (Matoušek 2005: 28) Mezi poruchy autistického spektra patří dětský autismus, Aspergerův syndrom, atypický autismus, Rettův syndrom a desintegrační porucha, dále jiné pervazivní vývojové poruchy, hyperaktivní porucha spojená s mentální retardací a stereotypními pohyby. (Hrdlička, Komárek 2004: 48–59) V souvislosti s diagnózou autismus, se často uţívá pojem autistické rysy, jsou tak označovány děti, jejichţ chování a intenzita projevů nelze jednoznačně zařadit do poruch autistického spektra. Toto označení je dle Thorové (2006) nevhodné z několika důvodů: U diagnózy autistické rysy chybí definice toho, co daný pojem představuje. Objevuje se falešná negativita, protoţe často jsou tak označovány děti, které trpí autismem, ale jejich projevy nejsou typické. Rodiče i učitelé tak nemají moţnost získat přístup k informacím a moţnostem podpory.Falešná pozitivita, kdy jsou autistické rysy diagnostikovány u dítěte, u kterého se nejedná o autismus. Z důvodů špatné diagnózy

pak není nastavena vhodná intervence a intervenční program je tak neúčinný.(Thorová 2004: 208–209)

1.2 Symptomatologie PAS Projevy u lidí s PAS a symptomatologie je velmi různorodá, a u kaţdého se liší. Přes velkou rozmanitost projevů je jádrem problémů narušení ve zmiňované triádě příznaků – v komunikačních dovednostech, v sociální interakci a představivosti. (Říhová 2011: 16) Sociální dovednosti Porucha sociálních dovedností a chování se u lidí s PAS projeví v různých podobách, od problémů se základními dovednostmi,které se odráţí v neschopnosti sociální interakce, aţ po extrémní navazování kontaktu spojeném s nerespektování komunikačních zón a s absencí diferenciace mezi lidmi, se kterými tento kontakt navazuje. LornaWingová rozlišila tři typy sociálního chování u lidí s PAS a to osamělý, pasivní, aktivní – zvláštní. V průběhu vývoje dítěte se můţe měnit i sociální chování a dovednosti, dítě, které bylo dříve typ samotářský, se můţe změnit na typ aktivní – zvláštní apod. Později byl přidán ještě pátý typ – smíšený, ve kterém se vzájemně mísí různé předchozí typy, tento typ je častý u lidí s Aspergrovým syndromem a atypickým autismem, kdy se způsob sociální interakce odvíjí od osoby, se kterou je osoba s postiţením v kontaku. (Thorová 2006: 61–77)

Komunikace Komunikace se dělí na dvě základní sloţky – verbální a neverbální. Porucha komunikace se odráţí v obou těchto sloţkách, mezi nejčastější problémy v komunikaci patří potíţe se zrakovým kontaktem, mimikou a gesty, kdy osoba s PAS gestům a mimice nerozumí a nedokáţe ji dešifrovat, stejně tak je neumí pouţívat při komunikaci. Dále neschopnost rozeznávat vhodnou komunikační vzdálenost a identifikovat další komunikační charakteristiky, k nimţ patří např. způsob komunikace jako hlasitost, tempo a rytmus řeči apod. (Říhová 2011:19)

Představivost

Díky představivosti jsme schopni plánovat, předpokládat apod. Nedostatečná představivost má za následek, ţe dítě dává přednost aktivitám, které jsou předvídatelné a opakující se. (Thorová 2006: 117–118) Dále je zde zájem o zvláštní a vyhraněná témata např.: vlaky, hydranty, číslice apod. Lidé s autismem mají v oblibě symetrii a řád, zajímají se o fakta spíše neţ o fantazii a jejich zájem je akademického charakteru, tématy tak můţe být vesmír, zvířata, rostliny a jiné. Projevuje se u nich také silná fixace na určité věci, která se projevuje neustálým nošením těchto věcí u sebe. Činnosti, které provádí, jsou vţdy stejné po sobě jdoucí pohyby např. Při manipulaci s věcmi, cvakání vypínačem. Toto stereotypní chování se projevuje i ve způsobu myšlení, drţí se stejného tématu a nedokáţou ho změnit.(Thorová 2007:15–16)

1.3 Klasifikace PAS Cílem této kapitoly je charakterizovat jednotlivé typy porucha autistického spektra a poukázat tak na jednotlivé odlišnosti a společné znaky, které mají.

1.3.1 Dětský autismus Dětský autismus patří mezi nejzávaţnější poruchy mentálního vývoje dítěte a projevuje se do tří let věku dítěte. V důsledku této poruchy má dítě problémy s porozuměním komunikaci, mezilidskými vztahy a sociálním porozuměním. Takto postiţené děti jsou typické stereotypním chováním. Mezi příčiny vzniku autismu patří podle Vágnerové (2008) genetická podmíněnost, kdy u rodičů dětí s autismem byly zjištěny vlastnosti podobné příznakům autismu např.: problémy s komunikací, stereotypní chování. Dále se předpokládá, ţe pro rozvoj poruchy jsou významné změny na chromozomech. Vnější sociální faktory povaţovali za důleţité zejména psychoanalyticky orientovaní lékaři, avšak tyto faktory nemají pro vznik autismu větší význam. Citově chladný vývoj ani nápadné chování rodičů dítěte (sociální izolace, problémy v komunikaci) nelze povaţovat za příčinu autismu. Mezi další příčiny autismu řadí exogenní a prenatálně působící vlivy, biologické příčiny, neurochemické příčiny. (Vágnerová 2008: 318) Autismus je tedy pervazivní vývojovou poruchu, která se projevuje nejčastěji do 3 let věku dítěte a projevuje se ve třech základních oblastech sociálního chování,

představivost a komunikace. Tyto projevy jsou vţdy pervazivního charakteru a zasahuje do více oblastí. Autismus můţe být ve formě těţké, kdy jedinec není schopen se vyjadřovat, má stále se opakující pohyby a gesta, těţkou poruchu v chování a bývá spojen s mentální retardací. Mírná forma se projevuje jako lehká porucha psychomotorických schopností, řeči, aktivity, chování a pozornosti a můţe být provázena mentální retardací. (Thorová 2007: 11–14) Spolu s autismem se často vyskytují další poruchy a onemocnění např.: „dětský autismus se vyskytuje často ve spojení s mentální retardací, je to aţ 75 % případů z toho zhruba 30 % postiţených spadá do pásma mírné a středně těţké retardace a 45 % do těţké a hluboké.“(Beyer, Gammeltoft 2006: 38) Nejčastějším onemocněním, které se vyskytuje společně s autismem, je epilepsie. (Hrdlička, Komárek 2004: 48)

1.3.2 Aspergerův syndrom Aspergerův syndrom je forma autismu, při které postiţený má problémy v komunikaci, problémy ve vnímání a vyskytuje se u něj obsedantně kompulzivní, ale gramatické znalostijsou stejné jako u běţného člověka. (Howlin, 2005: 16–17) Člověk s Aspergerovým syndromem trpí v oblastech sociální interakce, komunikace a představivosti stejnou poruchou jako člověk s dětským autismem, avšak na rozdíl od člověka s autismem se u postiţeného Aspergerovým syndromem nevyskytuje mentální retardace. Aspergerův syndrom se nevyskytuje spolu s mentální retardací.Při řeči se lidé s Aspergerovým syndromem vyjadřují formálně správně, ale jejich řeč je nápadná a šroubovaná. Při komunikaci se vyjadřují egocentricky a mají rádi dlouhé monology na témata, která je zajímají. Obtíţně chápou jemná gesta a mimiku, kterými ostatní dávají najevo zájem nebo nezájem o dané téma při komunikaci. (Hrdlička, Komárek 2004: 49–52). Mají problém s navazováním kontaktů a obtíţně rozumí neverbální komunikaci. Jejich myšlení je inflexibilní a konkrétní, nemají tzv. „selský rozum“, proto mohou být okolím povaţování za osoby s mentální retardací nebo nějakým způsobem zvláštní. Někteří lidé s Aspergerovým syndromem mohou i navzdory diagnóze vést normální ţivot, mít práci a partnera, na druhé straně jsou i lidé, kteří se bez pomoci asistenta neobejdou. Mají problém s hledáním vhodné práce, nebo s jejím udrţením.

Problematické chování bývá časté a to ve formě obsesivně kompulzivního chování jako jsou rituály, které mohou vyţadovat i po lidech ve svém okolí.(Thorová 2007: 21–22)

1.3.3 Rettův syndrom Poprvé zaznamenal Rettův syndrom vídeňský pediatr Anreas Rett v roce 1985. Tento syndrom je výjimečný tím, ţe se vyskytuje pouze u ţen. Příčina této poruchy je genetická a byla lokalizována v chromozomu X. Porucha se začíná projevovat kolem šestého aţ osmého měsíce ţivota, kdy začíná docházet ke stagnaci psychomotorického vývoje, následně dochází k stereotypním pohybům rukou, k poruchám chůze a zpomaluje se růst hlavy. Jako další potíţe mohou nastat epileptické záchvaty nebo nepravidelné dýchání. (International Rett Syndrome Foundation, History, 2013[online]) Dívky s Rettovým syndromem mají rády společnost ostatních lidí, komunikaci a hry. Při kontaktu projevují sympatie i antipatie a jejich vztah k osobám bývá diferencovaný tedy, ţe rozlišují mezi osobou blízkou a cizí. Při komunikaci rozumí, ale mají problém se samy vyjadřovat. Dívky mohou komunikovat očním kontaktem, pomocí piktogramů. Schopnost porozumění se v jednotlivých případech liší, také míru jejich schopnost porozumění je obtíţné zjistit. Jejich schopnost vnímat, koncentrovat se a vyslat informace je u dívek zhoršena, při komunikace je nutné pokyny opakovat a být trpělivý. (Thorová 2006: 211–212) Nejtěţším příznakem tohoto syndromu je tzv., apraxie můţe narušit také další svaly jako mimické a okohybné svaly, z tohoto důvodu je také velmi těţké odhadnout inteligenci postiţené. Dívky s Rettovým syndromem jsou půvabné a mají velmi pronikavé oči. Jsou schopny se samostatně pohybovat a pouţívat jednoduchá slova nebo věty. (International Rett Syndrome Foundation,AboutRett Syndrom, [online])

1.3.4 Atypický autismus „Člověk s touto diagnózou splňuje jen částečně diagnostická kritéria definovaná pro dětský autismus.“(Thorová 2007: 21) Při atypické autismu neevidujeme poškození některých oblastí vývoje tak výrazné jako u jiných typů autismu, nevyskytují se všechny typické příznaky autismu. Můţe zde být lepší schopnost komunikace nebo chybět stereotypní zájmy. V minulosti

se v souvislosti s těmito dětmi mluvilo o autistických rysech úrovní. Atypický autismus je diagnostikován v případě, ţe nejsou postiţeny všechny tři oblasti nebo nástup poruchy přichází po delší době, jak 3 roky. (Hrdlička, Komárek 2004: 48)

1.3.5 Desintegrační porucha Dezintegrační porucha se projevuje ve dvou letech věku, kdy dochází k regresi všech nabitých schopností, nastupuje mentální retardace a začínají se projevovat znaky autismu. Porucha se začíná projevovat mezi druhým a desátým rokem, nejčastěji mezi třetím a čtvrtým rokem. Nástup můţe probíhat náhle nebo během několika měsíců a střídá se s obdobím stagnace. Pro toto období jsou typické znaky autismu, po skončení období můţe dojít ke zlepšení stavu, ale jiţ nikdy nebude dosaţeno původní úrovně schopností.(Thorová, 2006: 196–195) Autismus lze také rozdělit podle schopnosti postiţených na vysoce funkční autismus, při kterém je komunikace mírně narušena a inteligence je v normě (min. 70 IQ). Při středně funkčním autismu je postiţený lehce nebo středně mentálně postiţen, je zde vyšší míra poruchy komunikace. Pří nízce funkčním autismu se vyskytuje těţce mentální retardace, řeč není rozvinutá, postiţený má stereotypní chování. (Hrdlička 2004: 40–41)

1.4 Dospívání u osob s PAS V období dospívání dochází ke změnám především v oblasti biologické, psychické a sociální. První fází dospívání je pubescence, která trvá zhruba od 11 do 15 let. Druhou fází dospívání je adolescence, toto období je mezi 15 a 22 lety. V tomto období dospívající přechází z dětství do dospělosti, samostatnosti a nezávislosti. Od dospívajícího se očekává, ţe bude respektovat autority a zároveň bude nezávislý a samostatný. V tomto období dochází často ke konfliktům s okolím Během dospívání si dospívající zvolí střední školu a s tím souvisí i volba zaměstnání. Puberta je obdobím, kdy dospívající získává novou sociální pozici. (Vašutová M, 2005 :57–65) V oblasti psychologické rovině dochází ke změnám k emoční instabilitě, kdy se u dospívajícího mění nálady a sám jakoby nerozuměl svým pocitům. Mohou se objevit

problémy koncentrací a nestálostí u jedné činnosti. Dále se rozvíjí oblasti řeči, zrychluje se vývoj síly a motoriky zlepšuje se vizuální vnímání, se kterým souvisí abstraktní myšlení. Také se rozšiřuje oblast zájmů. V kognitivní oblasti dochází ke změnám, kdy je dospívající schopen chápat a pracovat s abstraktními pojmy, při řešení problémů hledá alternativní řešení a je schopen vytvářet aţ fantastické domněnky, které srovnává s realitou. Tak začíná kriticky přezkušovat zavedené normy a standardy. V sociální oblasti dochází ke změnám ve vztahu k rodině, kdy se dospívající začíná osamostatňovat, coţ můţe vést ke konfliktům v rodině, zvlášť pak, kdyţ byl na rodině příliš závislý. Důleţité jsou také vztahy s vrstevníky, kdy dospívající začínají navazovat kontakty se svými vrstevníky, začínají projevovat zájem o druhé pohlaví a navazovat první partnerské vztahy. (Langmeier, Krejčířová 1998: 143–157) U kaţdé osoby s PAS je průběh dospívání jiný, v několika případech můţe dojít k výraznému zlepšení v problémových oblastech. Někdy dochází naopak k zvýšení intenzity problémového chování jako např. agresivita, sebepoškozováni a jiné, zhoršení sociálního chování a problémy s poruchami chování. Můţe dojit i k zhoršení komunikačních schopností a sníţení soběstačnosti. ( Gillberg in Thorová 2006:250) V období dospívání dochází ke změnám ve vnímání sebe sama a svého okolí. Dospívající s autismem si začínají uvědomovat své problémy v oblastech sociálních vztahů, navazování kontaktů apod. Toto však platí především u osob s Aspergerovým syndromem. Chtějí být svým okolím přijímáni a ocenění, ale vzhledem k jejich odlišnosti se mohou dostávat do problémů. V tomto období je důleţité, jak sami sebe hodnotí, ale emoce mají v tomto období důleţitou roli. Dospívající s PAS má sklony k depresím, sebepohrdání a podceňování se coţ můţe vyústit aţ k pokusu o sebevraţdu. Rozvíjí se fobie, obsedantně kompulzivní porucha. "V souvislosti s prvním problémem je často diagnostikován Aspergerův syndrom, nebo vysoce funkční autismus." (Thorová 2006:251)

1.5 Rodina a autismus Narodí-li se do rodiny dítě s autismem, ocitne se rodina v situaci, kterou neočekávala a v takovém případě záleţí na rodině i jejím okolí, jak se situací vyrovná. Pokud je rodina svým okolím podporována, dítě bude pravděpodobně přijato jako člen rodiny, který potřebuje pomoc. Pokud není rodina podporována, můţe se dítě stát

elementem, který do své rodiny přinesl problémy. I přesto, ţe autismus je onemocnění heterogenní, a protoţe má kaţdý jedinec s autismem i jeho rodina jiné potřeby, v zásadě potřebují všechny tyto rodiny podporu při zvládání stresů a sociální podporu a to finanční i společenskou. (Hrdlička, Komárek 2004: 183) Kaţdá rodina s postiţeným dítětem si projde několika stádii zvládání této situace. V prvním stádiu šoku nastupuje šok, skepse a střídání pocitů naděje a bezradnosti, následuje stádium deprese, kdy si rodina uvědomuje situaci a cítí pesimismus, pokud jde o budoucnost dítěte, nastupují pochybnosti, pocit bezmoci a bezradnost, můţe se objevit pocit selhání v roli rodiče. Ve třetím stádiu, stádiu činnosti rodina přechází k aktivitám ve formě hledání pomoci, rodina také můţe hledat viníka postiţení dítěte. V tomto stádiu se střídá odmítání postiţení dítěte s přehnanou péčí a starostlivostí. V poslední fází se rodina smiřuje s postiţením, přijímá ho a má realistická očekávání při práci s postiţeným. (Jelínková 2008: 3)

1.5.1 Příčiny stresu v rodině spojené s autistickým postižením V kaţdé rodině se vyskytují situace, které jsou pro její členy náročné a vyţadují od ní vyšší úsilí se s touto situací vyrovnat. Takové situace nemusí být vţdy jen negativní (rozvod, rodičů, úmrtí v rodině) ale i radostné např.: nástup dítěte do školy. Tyto problémy zaţívá i rodina s osobou s autismem, ale ohroţují je i další stresové situace spojené s autistickým postiţením. Dítě s autismem má problémy v sociálních vztazích, nereaguje na matku s úsměvem, neprojevuje radost z přítomnosti známé osoby, dává přednost věcem před lidmi, takovéto chování můţe u matek vyvolat pocit úzkosti a selhání a prohlubují se obavy rodičů. Dalším problémem je komunikace, protoţe i kdyţ je dítě třeba schopné mluvit, řeč je pro ně abstraktní, a pomíjivá a proto by učení jak mluvit mělo být doprovázeno i vysvětlením proč mluvit.

Rodiče

autistických dětí si často všimnou, ţe jejich dítě se liší od jiných postiţených dětí, protoţe v některých oblastech jsou zcela na úrovni zdravého jedince např. hrubá motorika, v jiných jsou zase podprůměrní např.:sociální komunikace. Rodiče mají v těchto případech tendence dohnat s dítětem všechny oblasti, coţ vede k přetěţování dítěte a následně i ke zklamání rodičů, nebo rodiče naopak rezignují na snahu dalšího vzdělávání a rozvoje dítěte. (Hrdlička, Komárek 2004: 179–181)

Dále jsou zde vnější příčiny stresu, okolí i příbuzní často nemají znalosti v této oblasti, a proto se rodiny často setkávají s kritikou jejich výchovy nebo naopak se soucitem, nejdůleţitější je však pro rodinu kvalifikovaná pomoc, která jim pomůţe se se situací vyrovnat. Dalším zdrojem stresu je ekonomická situace rodiny, protoţe při příchodu postiţeného do rodiny často jeden z rodičů nastupuje jako pečovatel a opustí práci, čímţ se sníţí příjem celé rodiny. (Jelínková 2008: 4–5)

1.5.2 Prevence a zvládání stresu Jedním z prvních kroků je včasná diagnóza, odborník by měl rodiče informovat nejen o diagnóze, ale také o moţnostech pomoci. Diagnóza určená lékařem a psychologem, je často obecná a proto je třeba zjistit individuální potřeby dítěte a jeho silné a slabé stránky. Rodiče by měli vědět, ţe postiţení neznamená nešťastný ţivot dítěte, ale ţe jsou zde moţnosti, jak s dítětem pracovat a rozvíjet jeho silné stránky. Důleţité pro prevenci stresu v rodině je také vzdělávání a výcvik rodičů v oblasti autismu, protoţe jsou to oni, kdo s dítětem tráví nejvíce času a kdo ho dokonale zná. Dalším důleţitým faktorem je také podpora ze strany společnosti a péče odborníků o rodinu s dítětem s autismem. (Říhová 2011:48) Takovou péči mohou zajišťovat specializovaná vzdělávací zařízení či sociální sluţby ve formě terénní či ambulantní. S tím je spojená také spolupráce s rodinou a je třeba rodičům zajistit teoretické školení a praktický výcvik. Důleţitá spolupráce odborníků s rodiči tkví v tom, ţe zkušenosti rodičů jsou nesmírně cenné, protoţe sami znají své dítě nejlépe, protoţe s ním tráví většinu dne a mohou být tedy odborníkům velmi nápomocni. Kaţdé dítě by mělo být po dosaţení určitého věku zařazeno do nějakého vzdělávacího programu, problémy v oblasti integrace se řeší pomocí osobního asistenta, který má nejen doprovázet postiţeného, ale také provádět terapii zaměřenou na zlepšení jeho sociálních dovedností a díky tomu se jeho potřebnost zmenšuje, aţ je dítě do třídy zcela integrováno. V období dospívání dochází obvykle uosob s PAS k pozitivnímu vývoji, kdy získávají zájem poznávat nové věci a učit se, zároveň také ubývá problémů v chování. Toto však neplatí u všech osob s autismem a jsou případy, kdy můţe dojít k regresi naučených dovedností. (Jelínková 2008:4) Moţnosti dalšího vzdělávání a zařazení osob s autismem do pracovního procesu jsou velmi omezené. V dnešní době připadají v úvahu pouze integrovaná zaměstnání či

chráněné dílny, v případě samostatného bydlení pak chráněné bydlení pro takto postiţené. V některých státech jsou zřízena centra, kde asistenti připravují postiţené na vstup do nového ţivota. Osobní asistent pomáhá klientovi jako poradce ještě asi půl roku po nástupu klienta do práce. Další formou podpory jsou svépomocné skupiny, které jsou často zaloţeny a vedeny rodiči, a pomáhají především rodinám v překonávání počáteční fáze beznaděje, vyměňují si vzájemně rady a zkušenosti. Tyto skupiny jsou informovány o sluţbách a jejich kvalitě v daném okrese a spolupracují s těmito zařízeními. (Hrdlička, Komárek 2004: 187) Příkladem těchto organizací jsou APLA, RAIN MAN o. s., Autistiko.s., JAN–Olomouc o.s.(Autistické centrum, Nevládní neziskové organizace, [online]). Další úlohu zde hrají také svépomocné organizace, které jsou nejčastěji zakládány z iniciativy rodičů a poskytují poradenství v dané problematice. Tyto organizace by měly být v kontaktu s odbornými sluţbami a spolupracovat s nimi. Díky tomu se rodině dostane odborné pomoci a podpory. Stát by měl poskytovat podporu pomocí odborné péče a sluţeb, které umoţní rodině udrţet si ţivotní standart navzdory postiţení dítěte. (Jelínková 2008: 6–7).

2 Intervence Poruchy autistického spektra nelze léčit, ale lze zlepšit průběh a pomoci lidem s poruchou pomocí za pomoci různých přístupů“(Říhová. 2011:25) Intervence je cílené působení, které pomáhá zmírnit tíţivou situaci klienta prostřednictvím změnu právě probíhajících procesů jeho učení.

V České republice

náleţí k často aplikovanému přístupu k lidem s PAS tzv. elektický přístup, který je vytvořen s ohledem na individualitu klienta a čerpá z mnoha různých zdrojů a postupů práce s lidmi s poruchou autistického spektra. V rámci elektického přístupu Thorová (2006) popisuje 3 spektra práce s klienty: Adaptivní intervence Jejím cílem je zlepšit schopnost postiţeného přizpůsobit se svému okolí a tak se lépe zapojit do společnosti. Preventivní intervence Pomáhá přizpůsobit okolí pro potřeby postiţeného. Vytváří podmínky, které vyhovují kognitivním potřebám klienta. Postiţený tak má pocit jistoty a bezpečí a je s ním lepší spolupráce. Následná intervence Ta je kombinací obou předchozích stylů a jejím cílem je odstranění problémového a agresivního chování. (Thorová, 2006: 382 –383)

Je důleţité si uvědomit, ţe kaţdý s PAS je jiný, rozdíly jsou ve všech oblastech – na mentální úrovni, také v oblasti sociálních dovedností, komunikaci, v oblasti problémového chování. Je třeba pracovat s individuálním přístupem, díky tomu můţe psycholog nebo pedagog určit míru schopnosti, dovedností dítěte nebo dospívajícího a na základě toho nastavit další způsob vzdělávání a intervence, která bude přesně individuálně nastavená jeho potřebám a schopnostem. Vţdy jde totiţ o práci s člověkem s autismem, ne s autistou. (Thorová 2006: 383) TEACH program Dalším přístupem vhodným pro práci s autisty je TEACCH program, který byl vytvořen pro potřeby postiţených a jeho hlavním cílem je pomoci klientům získat co

nejvyšší míru samostatnosti prostřednictvím uspořádání a strukturovaností prostředí. Vzdělávací program,který v rámci tohoto přístupu aplikuje strukturované učení. TEACH program vznikl před více jak 30 lety, vytvořili jej rodiče a profesionálové, kteří tak reagovali na tvrzení o neschopnosti se vzdělávat u autistického. TEACH program je zaloţen na individuálním přístupu, strukturalizaci a vizualizaci.

Tento program

umoţňuje člověku s autismem rozvíjet schopnosti a dovednosti v jemu přizpůsobeném prostředí, také zmiňuje problémové chování a posiluje jeho sebevědomí. (Sroková, Olšáková 2004) Strukturované učení Strukturované učení je jedním ze základních vzdělávacích programů, které jsou aplikovány při práci s osobami s PAS. Tento program dává strukturu, logiku, řád a pocit bezpečí na místo chaosu. Díky tomu se lidé s PAS mohou učit nové věci a snášet nepředvídatelné situace.(Thorová 2007:384) Strukturované učení vyuţívá schopností osob s PAS, mezi obecné principy patří Fyzická struktura – prostor je uspořádán pro potřeby osoby sPAS Vizuální podpora – Pomocí obrázků, piktogramů a vizuálně zobrazeným postupům a činnostem získá osoba s PAS pocit jistoty a osamostatňuje se. Předvídatelnost, vizualizace času – pomocí reţimů zlepšujeme adaptabilitu, osoba s PAS získá jistotu a zmírní se úzkost. Individuální přístup– Kaţdá osoba s PAS je jiná a má svá specifika, proto je důleţité ke kaţdému přistupovat individuálně. Stejné chování můţe mít u dvou osob rozdílné příčiny. Dokumentace a zaznamenávání údajů – Vše je třeba zaznamenávat pro informování

a

komunikaci

s učitelem,

terapeutem

a

rodinou.

Zaznamenávání je také důleţité pro analýzu chování a nastavení dalšího plánu vzdělávání a intervence.(Hrdlička, Komárek, 2004: 168–169) Aplikovaná behaviorální analýza Aplikovaná behaviorální analýza se zaměřuje na změnu problémového chování, kdy skrz terapie dochází k zpevňování ţádoucího chování u dítěte a dospívajícího a k postupnému zmírnění a vymizení chování neţádoucího. (Říhová, 2011:30) Alternativní a augmentativní komunikace

U alternativní a augmentativní komunikace jde především o pomoc postiţeným při komunikaci s jejich okolím pomocí náhradních forem komunikace, kterými můţou být symboly, fotografie apod. U dětí je tato forma terapie vyuţívána jako alternativní forma komunikace, ale zároveň slouţí pro rozvoj komunikace. (Thorová, 2006: 390– 391) Doplňková intervence Jako poslední je doplňková intervence, která vyuţívá především různých forem terapií např.: muzikoterapie, dramaterapie, canisterapie apod. (Říhová, 2011:31)

2.1

Plánovaný přechod z ústavu do života

Nyní uvedeme Program Plánovaný přechod do života společnosti, protoţe je to důleţitou oblastí v rámci přípravy na co moţná největší integraci a společenské uplatnění osob s PAS ve společnosti a v zaměstnání. Tento program jsme se rozhodli vyuţít v rámci projektu sociální sluţby pro dospívající s PAS jako podklad pro nastavení sluţeb a jejich cílů. Autorkou příručky Plánovaný přechod do života společnosti je Rita MCLeod a příručka byla vydána v roce 1999. Projekt reagoval především na obavy rodičů o ţivot dětí s mentálním postiţením po odchodu ze školy,příručka má tři části. Naplánování přechodu je důleţité, protoţe osoby s postiţením často nejsou plně zapojeny do ţivota ve svém okolí, kdyţ mladí lidé odchází ze školy, mají problém sehnat zaměstnání nebo postupovat ve vzdělávání se, protoţe zde nejsou sluţby, které by je podpořily a pomohly jim při začlenění se a osamostatnění. Plánování je také důleţité proto, aby si klient rozhodl otázku svého dalšího bydlení, zaměstnání nebo dalšího studia. Plánovací proces je rozdělen na několik etap, V první etapě před plánovanou změnou je důleţité,aby si klient našel svůj styl učení, rozhodl se, čemu se chce věnovat. Také se učí, jak informovat ostatní o svém postiţení, o tom co potřebuje a co má a nemá rád. Ve druhé etapě (2 – 3 roky před plánovanou změnou) klient získává informace o moţnostech finanční podpory, o sociálních sluţbách, které můţe vyuţívat, finanční gramotnost, plánuje, kde by chtěl bydlet a co to obnáší a také trénuje dovednosti, které vedou k samostatnosti (vaření, úklid, praní a další.) V poslední etapě (asi 1 rok před změnou) se klient začíná připravovat na zaměstnání, trénuje pohovory, zvolí si profesi, získá o ní informace, poţádá si o ni, zlepšuje dovednosti potřebné pro zvolenou profesi

– včasná docházka, nácvik komunikace se spolupracovníky a další, zjišťuje moţnosti pracovní asistence, učí se vyřizovat si doklady.(Thorová 2007: 176–178)

3 Sociální služby Sociální sluţby fungují za účelem pomoci sociálně znevýhodněným, podporují je při návratu do společnosti nebo společnost chrání před riziky, kterých jsou nositelé. Sluţby pomáhají jak samotnému klientovi, tak také rodině, skupině a širokému společenství. (Matějček, 2007: 9) Sociální sluţby jsou důleţitou pomocí a podporou pro lidi s poruchou autistického spektra, stejně jako pro rodiny, které se často o takto postiţeného člena rodiny starají. Sociální sluţby jsou popsány a upraveny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách který upravuje podmínky pro poskytování sociálních sluţeb, příspěvku na péči, definuje základní pojmy a stanovuje předpoklady pro práci v sociálních sluţbách. Dle tohoto zákona sociální sluţby zahrnují sociální poradenství, sluţby sociální péče a sluţby sociální prevence. Sluţby jsou poskytovány ve třech formách a to jako pobytová sluţba, ambulantní nebo terénní.(Zákon o sociálních sluţbách 108/2006 Sb.)

3.1

Dělení služeb

Všeobecně lze sociální sluţby vnímat v širším a uţším pojetí.V České republice je na sociální sluţby nahlíţeno především v uţším pojetí, kdy jsou sociální sluţby řízeny veřejnou správou, sluţby vedou především k udrţení soběstačnosti jedince a k sociální integraci. V širším pojetí jsou sluţby vnímány jako sluţby, které poskytuje stát veřejnosti. Do širšího pojetí sluţeb tak lze zahrnout např. oblast vzdělávání, v širším pojetí jsou sluţby pouţívány Evropskou unií a některými jejími členskými státy. (Matoušek, 2007: 203) Jako další moţnosti rozdělení uvádí Matoušek (2007) dělení na základě toho, kdy jsou poskytovány, za jakým účelem nebo jak. Takto sluţby dělí na: Sluţby preventivní, terapeutické a rehabilitační nebo intervenční a pečovatelské Sluţby poskytované v bytě, v centru (s provozem denním nebo týdenním) nebo v domově (rezidenčně v ústavu)

Sluţbu poskytnutím informace (ale také potřebných věcí) zastupováním (někoho před úřady, při vyjednávání apod.) nebo úkonem (např. dovoz jídla, úklid) Péči po určitou dobu (např. o děti v denním centru) nebo trvalou péči v rezidenčním zařízení. (Matoušek 2007: 179) Sociální sluţby můţeme rozdělit dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách na sluţby financované uţivatelem v plné výši,za částečnou úhradu, anebo sluţby poskytované zdarma. Výše platby závisí na zaměření sluţby (péče, prevence, poradenství) a druhu sociální sluţby. Maximální výše platby je určena vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách.

Sociální poradenství Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Cílem obou je poskytnout poradenství v nepříznivé ţivotní situaci. Tento typ sluţby dle zákona o sociálních sluţbách obsahuje: zprostředkování kontaktu s okolím, sociálně terapeutickou činnost a pomoc při vyřizování osobních záleţitostí a uplatňování vlastních práv.(Zákon o sociálních sluţbách § 37)

Služby sociální péče Sluţby sociální péče jsou určeny lidem, kterým zdravotní stav nedovoluje se zapojit do běţných činností a do ţivota ve společnosti z důvodu jejich zdravotního nebo psychického stavu.(Zákon o sociálních sluţbách § 38)

Služby sociální prevence Sluţby sociální prevence se snaţí pomocí svých sluţeb předejít sociálnímu vyloučení a dalším rizikovým sociálním situacím u osob, které jsou ohroţeny.Cílem sluţeb je pomoci osobám při zvládání těţkých ţivotních situací a chránit tak společnost před rizikovými a neţádoucími jevy. (Zákon o sociálních sluţbách § 39)

3.2

Úloha sociálních služeb u osob s PAS

Sociální sluţby hrají v ţivotě lidí s PAS a jejich rodin důleţitou roli. Sluţby poskytují pomoc a podporu při péči o dítě s PAS. Díky moţnosti odlehčovacích sluţeb, má moţnost pečující osoba k odpočinku, poradenské sluţby jsou zdrojem informací a kontaktů, které jsou důleţité pro práci s postiţeným. Především pak je cílem sluţeb umoţnit klientovi ţít bez nich, cílem by proto měla být síť sluţeb, které mohou klienti libovolně kombinovat. (Matoušek 2005: 113)V této kapitole jsou popsány typy sluţeb, které jsou svým charakterem určeny pro osoby s PAS. Jednotlivé sluţby jsou popsány v zákoně o sociálních sluţbách 108/2006 Sb.

Služby sociálního poradenství V rámci sluţeb sociálního poradenství pracuje v kaţdém kraji krajský koordinátor, ten má na starost děti s poruchou autistického spektra v daném kraji. V rámci poradenské péče pracují také psycholog, speciální pedagog, logoped, sociální pracovník, terapeut. (Říhová 2011:58)

Chráněné bydlení Umoţňuje jedinci samostatný ţivot s podporou. Chráněné bydlení je upraveno zákonem 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách. Chráněné bydlení má formu individuální nebo skupinovou a poskytuje klientům podporu při soběstačnosti, pomoc při zajištění chodu domácnosti, činnosti výchovné, vzdělávací a aktivizační a kontakt s okolním prostředím. (Zákon o sociálních sluţbách §51) Tato sluţba pomáhá klientovi s chodem domácnosti, vařením a úklidem, dále také při kontaktu s jeho sociálním prostředím. (Matoušek 2007: 97)

Podpora samostatného bydlení Tato sluţba je poskytována v bytě klienta a asistence je poskytována podle potřeb klienta. Klient tak můţe zůstat ve svém přirozeném prostředí.(Matoušek, Kodymová: 123). Sluţba podpora samostatného bydlení je sluţba, ve které je zahrnuta pomoc při zajištění chodu domácnosti, vzdělávací výchovné i aktivizační činnosti,

zajišťuje kontakt se společností a pomoc při uplatňování práv a vyřizování osobních záleţitostí. (Zákon o sociálních sluţbách § 43)

Osobní asistence Osobní asistence je poskytována lidem se ztíţenou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení, tato sluţba je poskytována v přirozeném prostředí klienta a obsahuje pomoc klientovi při sebeobsluze, v domácnosti a také se zabývá výchovnými, aktivizačními a vzdělávacími činnostmi, dále poskytuje pomoc, podporu a kontakt se společností. (Zákon o sociálních sluţbách§ 40) Osobní asistent pomáhá klientovi s úkony, které z důvodů svého postiţení sám nezvládne. Zároveň klientovi pomáhá udrţovat sociální kontakt a zprostředkovává další sluţby. Osobní asistenci lze kombinovat s dalšími sluţbami např.: Podporované bydlení. (Matoušek 2007: 98) Osobní asistence je pomáhá klientovi ţít ţivot, který se nejvíc přibliţuje ţivotu bez postiţení, je poskytována bez ohledu na místo nebo čas. Osobní asistenci poskytuje vyškolený pracovník a klient by měl mít moţnost si svého asistenta sám zvolit.(Matoušek 2008: 128)

Centra denních služeb a denní stacionáře Centra sociálních sluţeb a denní stacionáře poskytují ambulantní sluţby lidem se sníţenou soběstačností, kteří potřebují pomoc další osoby, v případě denního stacionáře jde o pravidelnou pomoc. Tyto sluţby poskytují jak pomoc a podporu při zvládání denních potřeb, tak také vzdělávací, aktivizační a výchovné činnosti. Dále také terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv. (Zákon o sociálních sluţbách) Denní stacionář je zařízení poskytující komplexní sluţby a péči včetně stravování, vzdělávání a pomoci při sebeobsluze. V rámci stacionáře mohou být poskytovány sociálně aktivizační programy, různé formy terapií apod. (Matoušek 2008: 212)

Týdenní stacionáře Týdenní stacionáře jsou sluţby, které jsou určeny lidem se sníţenou soběstačností, kteří jsou odkázáni na pomoc další osoby. Tyto sluţby jsou stravování, pomoc při sebeobsluze, vzdělávací, zájmové a výchovné aktivity, terapeutické činnosti, zprostředkovávají klientovi kontakt se společností a pomáhají jim při uplatňování jejich práv. (Zákon o sociálních sluţbách § 47)

Odlehčovací služby Odlehčovací sluţby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové sluţby, které jsou poskytované lidem se sníţenou soběstačností, o které je pečováno v jejich přirozeném prostředí. Sluţba umoţní pečující osobě odpočinout si. Sluţba zahrnuje hygienickou péči, stravu, ubytování, pomoc při sebeobsluze, kontakt se sociálním prostředím, sociálně terapeutické aktivity, vzdělávací aktivity, pomoc při uplatnění jejich práv a zájmů. (Zákon o sociálních sluţbách § 44) V rámci odlehčovací sluţby se o klienta můţe starat pečovatel v jeho přirozeném prostředí nebo v pobytovém zařízení, kde se mu dostane kompletní péče. (Matoušek 2007: 97)

Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy poskytují pobytovou sluţbu osobám se sníţenou soběstačností a tyto sluţby zahrnují: stravování, pomoc při hygieně a zvládání běţných úkonů, sociálně terapeutickou činnost, výchovné činnosti, pomoc při uplatnění práv a zájmů a zprostředkování kontaktu se sociálním prostředím. (Zákon o sociálních sluţbách§ 48)

Domovy se zvláštním režimem V domovech se zvláštním reţimem, jsou poskytovány pobytové sluţby lidem se sníţenou soběstačností, kteří potřebují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. V těchto zařízeních je reţim přizpůsoben potřebám klientů. Sluţba zahrnuje ubytování, stravu, pomoc při hygieně, pomoc při sebeobsluze, zprostředkování sociálního kontaktu, sociálně terapeutickou činnost a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí. (Zákon o sociálních sluţbách § 50)

Sociálně terapeutické dílny Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní sluţby určené lidem se sníţenou soběstačností. Cílem je pomocí dlouhodobé a pravidelné sociálně terapeutické činnosti zlepšovat a zdokonalovat pracovní dovednosti klientů. Sluţba klientům poskytuje pomoc při hygieně a sebeobsluze, stravu, nácvik dovedností a zlepšení schopností, které vedou k sociálnímu začlenění. (Zákon o sociálních sluţbách § 67) Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace pomáhá rozvíjet schopnosti, dovednosti a návyky, které jsou nezbytné v normálním ţivotě pomocí specifických činností. Sluţba je formou terénní i ambulantní, nebo v rámci sociálně terapeutických dílen pobytová.(Zákon o sociálních sluţbách § 70)

3.2.1 Organizace zajišťující služby pro osoby s postižením a PAS Sociální sluţby, které jsou poskytovány v olomouckém kraji, jsme vyhledali v registru poskytovatelů sociálních sluţeb.1 Díky informacím z tohoto zdroje jsme získali informace o sluţbě a cílové skupině, které je poskytována internetových stránkách jednotlivých zařízení a organizacích z výročních zpráv jednotlivých organizací. Sluţby jsou seřazeny dle regionu, ve kterém působí. Zaměřili jsme se pouze na sluţby, které jsou poskytovány i lidem s poruchou autistického spektra popřípadě jsou na ně zaměřeny. 3.2.1.1 Jeseník Charita Javorník – Denní stacionář Šimon Jeseník Denní stacionář Šimon v Jeseníku poskytuje sluţby osobám s poruchou autistického spektra a osobám s mentálním a kombinovaným postiţením. Věková

1

Registr poskytovatelů sociálních sluţeb[hlavní webová stránka]

kategorie klientů je od 7 do 50 let.(Charita Javorník,Denní stacionář Šimon Jeseník, 2012[online]). 3.2.1.2 Olomouc Klíč – centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Klíč poskytuje v Olomouci sluţbu týdenní stacionář, denní stacionář a Domov pro osoby se zdravotním postiţením. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním postiţením a přidruţenou pervazivní poruchou v případě denního stacionáře a týdenního stacionáře. Věkové kategorie klientů je od 7 do 64 let.(Výroční zpráva Klíč –css, 2013:9–15)

„DC 90“ Zařízení je v části Olomouc –Topolany. Denní stacionář je určen pro osoby s mentálním, kombinovaným postiţením a přidruţenou poruchou autistického spektra. Cílovou skupinou jsou osoby od 16 let věku výše. (Výroční zpráva DC 90, 2012: 18)

Jdeme autistům naproti . Olomouc o.s. Toto sdruţení poskytuje rodinám dětí s PAS sluţbu rané péče. Tato sluţba je určena dětem ve věku do 7 let a jejich rodinám. Dále poskytuje odlehčovací sluţby, vzdělávací programy pro rodiny s dětmi s PAS, nácvik sociálních dovedností a volnočasové aktivity.2

Středisko rané péče SPRP Olomouc Tato nestátní organizace, poskytuje odborné sluţby sluţbu rané péče rodinám, s dětmi, se zrakovým nebo s kombinovaným postiţením prostřednictvím středisek rané péče. (Společnost pro ranou péči, Program Střediska rané péče SPRP Olomouc v roce 2014, 2014 [online]).

2

Jdeme autistům naproti – Olomouc [hlavní webová stránka organizace]

Jitro – sdružení rodičů a přátel postižených dětí JITRO Olomouc, o.p.s. poskytuje sluţbu denního stacionáře lidem s mentálním, zdravotním a kombinovaným postiţením a lidem s poruchou autistického spektra. Sluţba je zaměřena na osoby od 7 do 18 let a na osoby od 18 do 50 let. (Výroční zpráva, 2012: 3–4)

Centrum Dominika Kokory, p.o. Centrum poskytuje sluţbu Domov pro osoby se zdravotním postiţením ţenám s kombinovaným a mentálním postiţením, které jsou aspoň na prvním stupni závislosti.Věkovou kategorií jsou ţeny od 27 let.(Centrum Kokory p. o.Výroční zpráva, 2013: 4) 3.2.1.3 Přerov Sociální služby města Přerova, p.o. Sociální sluţby města Přerova poskytují denní stacionář, který je určen pro osoby s mentálním, tělesným a jiným postiţením. Věková kategorie klientů je neomezená. Tato příspěvková organizace poskytuje sluţbu lidem s kombinovaným a mentálním postiţením Věková kategorie klientů je od 19 výše.(Sociální sluţby města Přerova, Zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2013, 2013:5) 3.2.1.4 Prostějov Občanské sdružení na pomoc zdravotně postiženým LIPKA Tato organizace poskytuje sluţbu denní stacionář v Prostějově. Sociální sluţba denní stacionář je určena osobám od 4 let věku do věku do 45 roků se zdravotním postiţením – převáţně s postiţením mentálním, s poruchami autistického spektra, s tělesným nebo kombinovaným postiţením.(Občanské sdruţení LIPKA. Denní stacionář pro děti, mládeţ a dospělé osoby se zdravotním postiţením, 2014 [online]).

Domov u rybníka Víceměřice, p.o.

Domov pro osoby se zdravotním postiţením v Prostějově. Cílová skupina klientů jsou muţi s kombinovaným postiţením a osoby s mentálním postiţením. Sluţba je určena mladým dospělým (18–26 let) a dospělým (27–64 let).(Domov u rybníka Víceměřice p.o.Výroční zpráva, 2013: 7) 3.2.1.5 Šternberk Vincentinum Vincentinum poskytuje sluţbu chráněné bydlení cílové skupině děti od 3 let a mládeţ, dospělí lidé a senioři s mentálním a vícenásobným postiţením.(Vincentinum, Výroční zpráva, 2013: 6–7) 3.2.1.6 Šumperk Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. okresní organizace SPMP ČR Šumperk V rámci tohoto zařízení je poskytována sluţba Podporované bydlení Pomněnka a sluţba chráněné bydlení. Tato sluţba je určena lidem s kombinovaným a mentálním postiţením. Věková kategorie klientů: mladí dospělí (19–26 let) dospělí (27–64 let).( Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením v České republice, o.s., Výroční zpráva, 2012: 4–14)

Dětský Klíč Šumperk, o.p.s. Tato organizace poskytuje ambulantní odlehčovací sluţbu, osobní asistenci a sociální rehabilitaci rodinám dětí s PAS v regionech Šumperk, Zábřeh a Hanušovice. Dále poskytuje osobní asistenci pro osoby s PAS. Cílovou skupinou jsou osoby s kombinovaným a mentálním postiţením, především osoby s poruchou autistického spektra. Věková kategorie klientů je od 7 do 67 let.(Dětský klíč Šumperk o. p .s.,Výroční zpráva, 2012: 14–19)

Domov Paprsek Olšany, p.o.

Zajišťuje sluţbu Domov pro osoby se zdravotním postiţením. Sluţba je určená osobám s mentálním postiţením a s kombinovaným postiţením, které potřebují pomoc jiné fyzické osoby v Olomouckém kraji. Cílovou skupinou jsou osoby muţského pohlaví ve věku 18let aţ 64 let.(Domov Paprsek Olšany, Výroční zpráva, 2012: 3) 3.2.1.7 Zábřeh Charita Zábřeh Charita Zábřeh poskytuje sluţbu osobní asistence, osobám s chronickým onemocněním, osobám s kombinovaným, mentálním, tělesným a zdravotním postiţením, dále rodinám s dětmi a seniorům. Věková kategorie klientůje bez omezení věku.(Charita Zábřeh, Výroční zpráva, 2013)

4 Projektová část Cílem absolventské práce je vytvořit návrh projektu, který je zaměřen na zřízení sluţeb pro dospívající s PAS. Cílem této kapitoly je zjistit, jaká je v současné době nabídka sociálních sluţeb pro dospívající s PAS v olomouckém kraji. Pro zjištění těchto informací byly vyuţity informace z katalogu poskytovatelů sociálních sluţeb v olomouckém kraji, který je dostupný na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí a dále z internetových zdrojů a dokumentů jednotlivých organizací v olomouckém kraji. Dále se budeme zabývat vizí, posláním a cíly, situační SWOT analýzou a přínosem projektu, v poslední kapitole lokalizací projektu, financováním a riziky.

4.1

Charakteristika olomouckého kraje

Olomoucký kraj spolu se Zlínským krajem tvoří oblast střední Moravy. Olomoucký kraj je rozdělen na pět územních celků – Jeseník, Šumperk, Olomouc, Prostějov a Přerov. Území olomouckého kraje je rozděleno na 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 20 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Olomoucký kraj hraničí na severu s Polskem východní straně s Moravskoslezským krajem, na jiţní se Zlínským a Jihomoravským krajem a na západní straně s krajem Pardubickým. (Český statistický úřad, Charakteristika kraje,2014[online])

4.1.1 Epidemiologie V současné době se kaţdý rok narodí v ČR přibliţně 100 000 dětí, z toho1000 má nějakou formu autismu, výskyt autismu je tak vyšší neţ např. výskyt Downova syndromu. Jedním z důvodů je i zlepšení znalostí a moţností diagnóz.(Thorová 2006: 225) Na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí je uvedeno: “Poruchy autistického spektra (PAS) se vyskytují v naší populaci poměrně často. Současné údaje uvádějí 15–25 dětí na 10 tisíc narozených. Mimo osoby s typicky vyjádřenou PAS se setkáváme s autistickými rysy u dalších osob, které tuto skupinu rozšiřují aţ na 30–70 dětí na 10 tis. narozených.“(Bártlová V. Proč roste počet dětí s poruchami autistického spektra?, 2012 [online])

V roce 2010 byla provedena analýza počtu lidí s PAS, z této analýzy vyplývá, ţe počet diagnostikovaných lidí s PAS stoupl během roku 2001–2009 z ze 46 na 199 jen v olomouckém kraji (Šmejkalová 2010:3)

4.1.2 Návaznost projektu na Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v olomouckém kraji Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v olomouckém kraji ve své SWOT analýze jako jednu ze slabých stránek uvádí, ţe pro osoby s PAS je síť poskytovaných sociálních sluţeb nedostatečná. Na základě SWOT analýzy pak určila jako jeden z cílů „Podporu sociálních sluţeb pro osoby se zdravotním postiţením v Olomouckém kraji“(Olomoucký kraj, Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v olomouckém kraji, 2011, [online]).Jedno z opatření je přímo zaměřeno na vznik podporu sociálních sluţeb, které budou poskytovat specifickou pomoc a podporu lidem s PAS.(Olomoucký kraj, Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb v olomouckém kraji, 2011, [online]).

4.2

Analýza poskytovaných služeb dospívajícím s PAS

Pro zjištění sluţeb, které jiţ poskytovány dospívajícím s PAS v olomouckém kraji jsou, je třeba zmapovat sluţby v jiných organizacích. Na základě této analýzy lze zjistit, jakou majínové sociální sluţby pro dospívající konkurenci. Informace o poskytovaných sluţbách jsou získány z dokumentů a internetových stránek organizací.

Osobní asistence Osobní asistenci poskytuje organizace JAN–Jdeme autistům naproti Olomouc, která je přímo zaměřena na cílovou skupinu lidí s autismem, tato sluţba je poskytována lidem s autismem ve věkové kategorii od 1 – 26 let.(Jdeme autistů, naproti – Olomouc, Stanovy, 2006, [online]). V Šumperku je lidem s autismem poskytována sluţba organizací Dětský Klíč Šumperk. Cílovou skupinou jsou zejména osoby s PAS, dále pak osoby s mentálním postiţením a kombinovaným postiţením. Věková kategorie je od 3do 64let.(Výroční zpráva 2012) V Zábřehu tuto sluţbu poskytuje lidem s PAS Charita Zábřeh.

Sociální rehabilitace Sluţbu sociální rehabilitaci poskytuje v olomouckém kraji osobám s PAS Dětský Klíč Šumperk osoby má cílovou skupinu s kombinovaným postiţením, mentálním postiţením a osoby s PAS. Věková kategorie je od 15 let do 67 let.

4.3

Odůvodnění a přínos projektu

Dle Marka a Kantora je třeba projekt „zdůvodnit a dokázat, že je pro poučnost potřebný, vhodný či dokonce nepostradatelný“ (Marek, Kantor 2009: 95) K vytvoření tohoto projektu jsem se rozhodli po zjištění, ţe sociální sluţeb, které jsou zaměřeny pouze na osoby s PAS v olomouckém kraji, je nedostatek. Během mapování poskytovaných sluţeb v olomouckém kraji této cílové skupině jsem zjistila, ţe ţádná organizace neposkytuje komplexní sluţby, které by se zaměřily na problematiku dospívajících s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem. Vţdy jde o sluţby, které jsou zaměřeny na více zdravotních postiţení zároveň. Zároveň zde nejsou sluţby, které by dospívající připravily na samostatný ţivot s moţností zaměstnání. Chtěli bychom vytvořit sluţby, které povedou dospívající s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem k samostatnému a nezávislému ţivotu ve společnosti. Podkladem pro projekt sociální sluţby jsou teoretické znalosti o zvolené cílové skupině a její charakteristika a poskytování sluţeb v neziskové oblasti olomouckého kraje. Z analýzy poskytovaných sociálních sluţeb vyplynulo, ţe ačkoliv jsou sluţby v olomouckém kraji poskytovány, jsou zaměřeny nejen na lidi s poruchou autistického spektra, ale také na lidi s mentální retardací a dalšími typy postiţení. Většina sluţeb se také zaměřuje na sluţby pro různé věkové kategorie, sluţby v rámci tohoto projektu jsou pro jednu cílovou skupinu, které jsou také plně přizpůsobeny. Přínosem projektu bude rozšíření stávající nabídky poskytovaných sociálních sluţeb lidem s poruchou autistického spektra. Díky specializaci sluţeb na cílovou skupinu jim bude poskytnuta kvalitní podpora a pomoc v prostředí, které se jim přizpůsobí. V rámci poskytovaných sluţeb budou klienti připravováni pro uplatnění se na trhu práce. Sluţby sociální rehabilitace jim pomohou při rozvíjení se v oblasti sociálních dovedností a při osamostatňování se získají dovednosti potřebné pro finanční gramotnost. Osobní asistence jim pomůţe začlenit se do svého prostředí a navázat kontakty s vrstevníky a s okolím.

4.4

Zřizovatel a realizátor projektu

Zřizovatelem a realizátorem projektu bude JAN – Olomouc o.s.. Toto sdruţení je zaměřeno přímo na osoby s poruchou autistického spektra, zaměřuje se na nové alternativní metody a projekty pro osoby s PAS a proto jsem jej zvolila zřizovatelem nových sociálních sluţeb pro dospívající s poruchou autistického spektra. V následující kapitole je charakterizováno sdruţení, jeho poslání a cíle a dále sluţby, které poskytuje.

4.4.1 Historie JAN - Olomouc Sdruţení „Jdeme autistům naproti – Olomouc o.s.“ ve zkratce zkratka „JAN – Olomouc o.s.“ vzniklo z rodičovské iniciativy v roce 2003 původně pod názvem VSOBĚ. Smyslem iniciativy bylo informovat o problematice veřejnosti, vzájemná podpora rodičů, a organizování nových svépomocných skupin, organizace seminářů a dalších aktivit. V roce 2006 došlo k transformaci do právní formy dobrovolného nevládního neziskového občanského sdruţení, dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. (Jdeme autistům naproti – Olomouc, Stanovy, 2006 [online]). „Hlavním posláním sdružení je, aby občané s autistickým postižením mohli žít důstojný a plnohodnotný život, zlepšování kvality života, podpora rodin, informování, hledání a zavádění nových alternativních metod, programů a projektů.“(Jdeme autistů, naproti – Olomouc, Stanovy, 2006, [online]). Sdruţení se zaměřuje především na osoby s poruchou autistického spektra, dále také na osoby s obtíţemi přizpůsobit se a integrovat se do společnosti. Nejvyšším orgánem sdruţení je členská schůze, výkonným orgánem je výbor sdruţení, kontrolním orgánem je revizor. (Jdeme autistům naproti – Olomouc, Stanovy, 2006 [online]).

4.4.2 Poslání a cíle Posláním sdruţení je, aby cílové skupiny mohly ţít důstojný a plnohodnotný ţivot s moţností volby v rámci výchovně vzdělávacího procesu, při volnočasových aktivitách a při rozhodování o svých kaţdodenních záleţitostech. Cílem je zlepšit kvalitu ţivota osob s PAS pomocí nových alternativních metod při práci, programů a projektů.Pomoci rodinám s dětmi s PAS na profesionální úrovni a integrovat cílovou

skupinu do společnosti podpořit humanizaci k osobám s PAS.Dalším cílem je přispívat k naplňování Charty práv osob s autismem(přijata na 4. kongresu Autism- Europe v Haagu dne 10. května 1992).(Jdeme autistům naproti – Olomouc, Stanovy, 2006 [online]).

4.4.3 Poskytované služby Občanské sdruţení v současné době poskytuje několik sluţeb a volnočasových aktivit, také se zabývá vzděláváním a projekty, které jsou zaměřeny na informování veřejnosti o problematice osob s PAS.

Raná péče Raná péče se zaměřuje na děti s poruchou autistického spektra do 7 let věku dítěte. Sluţba podporuje a pomáhá rozvoji dítěte a poskytuje pomoc a podporu rodině dítěte. Sluţba Rané péče je poskytována terénní i ambulantní formou.(Jdeme autistům naproti – Olomouc, raná péče,bez data [online]). Mateřské integrační centrum "Janíček" Určeno dětem a rodičům, kteří vyuţívají rané péče, v zájmu kontaktu těchto děti s ostatními je centrum přístupné i zdravým dětem.(Jdeme autistům naproti – Olomouc, Mateřské integrační centrum „Janíček“, bez data [online]). Kroužky a volnočasové aktivity Jsou pro děti s PAS a jejich zdravé sourozence ve formě krouţků, které jsou vytvořeny dle individuálních potřeb klientů a s ohledem na moţnosti sdruţení. A v rámci krouţků je poskytován – sportovní krouţek, canisterapeutický krouţek. V rámci aktivit probíhají také skupinové nácviky sociálních dovedností. Nácvik sociálních dovedností Nácvik sociálních dovedností je poskytován dětem i dospělým s poruchou autistického spektra. Práce s klientem je nastavena s ohledem na věk, přání a potřeby klienta, popřípadě jeho rodičů. (JAN – Olomouc, Nácvik sociálních dovedností, bez data [online])

4.5

Vize, poslání a cíle Sociálních služeb pro dospívající

s PAS Naší vizí je souhrn sluţeb, které pomáhají dospívajícím s PAS připravit se na samostatný a plnohodnotný ţivot ve společnosti Posláním těchto sluţeb je poskytovat dospívajícím s PAS znalosti a dovednosti, rozvíjet jejich osobní schopnosti a dovednosti, které jim pomohou k osobnímu rozvoji, samostatnosti. Hlavním cílem sluţeb je pomoc lidem s PAS při přechodu ze školy do ţivota společnosti (Rita McLeod in Thorová 2007: 173). Tento program je blíţe popsán a rozebrán v kapitole 3. 1. Projekt je zaměřen především na rozvoj dovedností, schopností a podporu klientů s PAS. Sociální sluţby budou poskytovány s cílem postupně připravit klienty na samostatný ţivot. K dosaţení tohoto cíle budou vytvořeny sociální sluţby sociálního poradenství, osobní asistence a sociální rehabilitace. Poskytované sociální sluţby jsou blíţe popsány v následujícím textu. Sociální poradenství Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manţelských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postiţením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůţkových zdravotnických zařízeních hospicového typu; zahrnuje téţ sociální práci s osobami, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností. (Zákon o sociálních sluţbách §37) V rámci sociálního poradenství bude klient informován o moţnostech trávení volného času. Dále dostane informace o moţnosti následného studia nebo zaměstnání. V rámci odborného sociálního poradenství mohou klienti řešit své problémy a dotane se jim odborné pomoci a podpory.

Sociální rehabilitace Cílem sociální rehabilitace je vést klienta k samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti pomocí aktivit, které rozvíjí jeho schopnosti a dovednosti, nácvikem

běţných věcí a úkonů, které jsou pro samostatný ţivot důleţité. Tato sluţba je poskytována formou ambulantní nebo terénní, nebo v rámci centra sociálně rehabilitačních sluţeb. Sluţba, která je ve formě ambulantní poskytuje tyto základní aktivity Sluţba, která je ve formě ambulantní poskytuje tyto základní aktivity: nácvik obsluhy běţně dostupných přístrojů, finanční gramotnost, nakupování, orientace na ulici, cestování veřejnou dopravou, seznámení s běţnými úřady, aj. s klientem bude probíhat nácvik chování v různých společenských situacích, naučí se chování při pracovním pohovoru, dále nácvik pouţívání běţných komunikačních prostředků a zdrojů informací – telefon, mobil, internet, jízdní řády, tisk sebeprezentace, výběr vhodného zaměstnání, organizace času, vč. pouţití diáře, zvládání krizových situací aj. v rámci vzdělávání bude klientům nabídnuta moţnost těchto kurzů: technické kreslení a počítačová grafika, programování, muzikoterapie Poradenství o právech a povinnostech při vyuţívání sluţeb i při dalším fungování v přirozeném prostředí – např. při uzavírání pracovních smluv se zaměstnavateli. Posláním sociální rehabilitace je podpora a pomoc lidem s poruchou autistického spektra v olomouckém kraji připravit se na samostatný ţivot. Jednotlivé aktivity sluţby sociální rehabilitace vychází z programu Thorové (2006) příprava na přechod do ţivota, který je popsán v kapitole 2.1. Tyto sluţby tak vychází z potřeb svých klientů, a působí na ně tak, aby byly schopni se integrovat do běţné společnosti a do společnosti svých vrstevníků s ohledem na jejich potřeby, schopnosti a dovednosti. Cílem sluţby sociální rehabilitace bude klient, který je schopen plně vyuţít své schopnosti a dovednosti a dokáţe se uplatnit ve společnosti. Klient zvládá pracovní pohovor, vyřízení potřebných formalit pro nástup do práce, je připraven na zaměstnání a dokáţe vykonávat pracovní činnost po předem určenou dobu. Klient si dokáţe sám vyřídit osobní záleţitosti, zařídit si potřebné formality jako komunikace s úřady, lékař, pohovory apod. Umí vyuţívat informační technologie, vyhledávat informace. Klient dokáţe spravovat své finanční záleţitosti, umí hospodařit s penězi, nakupovat si osobní

věci. Při komunikaci chápe hierarchii, kdo má kdy přednost, kdo první zdraví umí se rozhodovat eticky správně. Klient si také dokáţe strukturovat a rozvrhnout aktivity v rámci svého volného času.

Asistenční služba Posláním sluţby osobní asistence je sociální sluţbu těm, kteří z důvodu věku, postiţení nebo onemocnění potřebují pomoc další osoby pro zvládání kaţdodenních činností. (Zákon o sociálních sluţbách § 40) Asistenční sluţba bude v rámci projektu poskytovat klientovi zejména tyto činnosti: Asistent pomáhá klientovi začlenit se do sociálního prostředí klienta Cílem sluţby osobní asistence je pomoci dospívajícím s PAS integrovat se do svého přirozeného prostředí a navázat kontakt se svými vrstevníky. Sluţba pomáhá klientům při běţných situacích, se kterými mají sami problémy. Sluţba osobní asistence bude poskytovat zejména tyto činnosti: Asistent pomáhá klientovi v sociálním kontaktu s druhými lidmi, pomáhá mu včlenit se do kolektivu

4.6

SWOT analýza

SWOT analýza je pomůckou pro přípravu projektu. SWOT je zkratkou, která vznikla spojením počátečních písmen čtyř anglických slov, které označují čtyři významné faktory: Strenghts – silné stránky weaknesses – slabé stránky Opportunities – příleţitosti Threats – rizika Silné a slabé stánky mapují vnitřní prostředí organizace, zatímco příleţitosti a hrozby mapují vnější prostor okolo organizace. (Marek, Kantor:68)

Silné stránky

Slabé stránky

sluţby jsou specifické

nedostatek financí

sluţby přizpůsobeny schopnostem

nedostatek pracovníků se specializací

dobrá dostupnost

špatná

seznámení s dalšími osobami se stejnou

klientů

informovanost

potencionálních

diagnózou Příležitosti

Ohrožení

zvyšující se počet diagnostikovaných

nedostatečná

komunikace

osob s pas

sluţbami

integrace osob s pas

politické a legislativní změny

moţnost rozšíření aktivit

finanční rizika

s ostatními

návaznost na další sluţby Zdroj: vlastní

Za silné stránky sluţeb můţeme označit specializaci sluţeb na cílovou skupinu, díky tomu můţeme klientům poskytnout nejvyšší potřebnou podporu a pomoc. Navíc budou mít klienti moţnost se v rámci sluţeb poznat s dalšími, kteří mají poruchu autistického spektra. Umístění sluţeb bude na základě výzkumu zájmu o sluţby, takţe sluţby budou umístěny dle potřeb a zájmu klientů. Jako další silnou stránku je nutno uvést přizpůsobení schopnostem, díky tomu se klienti budou cítit v sociálních sluţbách dobře. Jako slabé stránky je moţné určit finanční nedostatek, kdy sluţby nezískají dostatek financí pro zřízení a udrţení. Jak další slabou stránku vidíme nedostatečné vzdělání pracovníků v oblasti poruch autistického spektra a také neinformovanost potencionálních klientů o sluţbách z důvodů špatné propagace. Jako vnější příleţitosti lze označit moţnost spolupráce s dalšímu zařízeními, které se zaměřují na osoby s PAS. Příleţitostí je také lepší diagnostik, díky které je včas rozpoznána porucha autistického spektra, díky tomu můţeme s klienty pracovat jiţ od nástupu na střední školu, coţ umoţní lepší přípravu do ţivota. S lepší diagnózou také souvisí nárůst potencionálních klientů. Díky specifičnosti našich sluţeb máme moţnost je dále rozšiřovat podle potřeb a přání klientů. Příleţitostí je také návaznost našich

sluţeb na projekty zaměřené na zaměstnávání osob s PAS. Díky naší přípravě tak budou klienti připraveni na zaměstnání a za pomoci programu mají větší šanci je získat. Jako hrozby vidíme nedostatečnou komunikaci s dalšími sluţbami, které se zaměřují na cílovou skupinu. Také jsou hrozbou legislativní a politické změny, které mohou ovlivnit způsob registrace a poskytování sluţeb Jsou zde také finanční rizika spojená se zřízením a udrţením sluţeb.

4.7

Cílová skupina projektu

Na charakteristiku cílové skupiny je zaměřena první kapitola v teoretické části. Z této charakteristiky vyplývá, ţe ačkoliv lidé s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem nemají takové problémy na mentální úrovni, jako je tomu v případě ostatních typů poruch, jsou zde jiná rizika. Lidé s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem mají specifické problémy, které se týkají především komunikace a sociální interakce. V běţném kolektivu mohou být povaţování za podivíny a problematické jedince, objevují se problémy s navázáním komunikace, i kdyţ o ni stojí. Obzvlášť v období dospívání se vyskytují problémy, kdy si uvědomují své odlišnosti a mohou mít sklony k depresím a úzkostem. Sluţby, které jsou pro ně tvořeny, musí respektovat jejich specifické problémy a pomoci jim je překonávat ať uţ v jejich přirozeném prostředí, tak také v prostředí sluţeb. Vzhledem k tomu, ţe je projekt zaměřen na pomoc a podporu dospívajícím s poruchou autistického spektra, z toho vychází také věk cílové skupiny. V rámci tohoto projektu jsem zvolila cílovou skupinu osoby od 15 – do 21 let s Aspergerovým a vysokofunkčním autismem. Tato cílová skupina má specifické problémy a potřeby, nyní v olomouckém kraji nefunguje sluţba, která by se specializovala na podporu přechodu této cílové skupiny do dalšího ţivota.Sluţby, které jsou poskytovány lidem s poruchou autistického spektra, jsou určeny také na pomoc dalším cílovým skupinám.

4.8

Aktivity projektu

4.8.1 Lokalizace projektu Lokalita, na kterou je projekt zaměřen, je olomoucký kraj, konkrétně Olomouc. Určení lokality, kam bude situován projekt, je důleţité především kvůli cílové skupině, které je určen. Tuto oblast jsem zvolila z několika důvodů. Během praxe v roce 2012 jsem měla moţnost pracovat s mentálně postiţenými a s lidmi s PAS. Pochopila jsem,ţe lidé s PAS mají specifické potřeby a začala jsem se zajímat, jaká je situace sluţeb pro lidi s PAS v ČR. Informace o poskytovaných sluţbách jsem hledala především na internetových stánkách organizací a na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Díky těmto informacím jsem zjistila, ţe v olomouckém kraji nejsou poskytovány sluţby pro dospívající s PAS, které by je připravily na samostatný ţivot a zaměstnání. V olomouckém kraji však fungují organizace pro děti a dospělé s PAS, takţe sluţba můţe navazovat na jiţ poskytované sluţby. Přesná lokalita, kde budou sluţby provozovány, bude upřesněna na základě zjištění zájmu potencionálních klientů a jejich rodin. Po zjištění přesné lokality projektu bude třeba zajistit vyhovující objekt. Pro naše sluţby bude třeba budova s dobrou dostupností a volným prostorem pro moţnost venkovních aktivit. Poţadavkem budou také větší místnosti, aby kaţdý klient mohl mít svůj vlastní prostor.

4.8.2 Personální zajištění V rámci personálního zajištění bude třeba vypsat výběrové řízení na sestavení týmu pro realizaci projektu. Výběrové řízení bude na pozice projektový manaţer, fundraiser ředitel Sluţby budou řízeny ředitelem, který vybrán ve výběrovém řízení. Dále bude třeba zajištění pomocného personálu – uklízečky a údrţbáře. Účetnictví bude spravovat externí účetní.

4.8.3 Zajištění financování služeb V následující kapitole jsou popsány moţnosti financování projektu. Finanční zdroje pro tento projekt mohou být Fondy EU, MPSV, obec, Olomoucký kraj,nadace a nadační fondy firmy a další. Fondy EU Fondy EU jsou hlavní nástroj pro realizaci evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Skrze Fondy EU dochází k přerozdělení prostředků, které jsou určeny pro sníţení ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými státy a regiony. Fondy EU fungují na principu solidarity.Bohatší státy podporují rozvoj států chudších, tím se zvyšuje kvalita ţivota lidí v celé EU. Úkolem HSS je podpořit harmonický a udrţitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, ochranu a zlepšování ţivotního prostředí na území EU. Politika HSS je tvořena strukturálními fondy a Fondem soudrţnosti.(Evropské strukturální fondy, informace o Fondech EU 2014 [online]) Strukturální

fondy

(SF)jsou

zaměřeny

na

pomoc

chudším

a

jinak

znevýhodněným regionům. Peníze se čerpají v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období a to podle předem jasně daných cílů a priorit. Strukturální fondy jsou dva: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), který je zaměřen na investiční programy v rámci posílení a rozvoje hospodářských aktivit. Druhým je Evropský sociální fond (ESF). Tento fond zaměřuje své aktivity na oblast zaměstnanosti a rozvojlidských zdrojů. ESF financuje neinvestiční projekty.(Evropské strukturální fondy, informace o Fondech EU 2014 [online]) Financování ze státního rozpočtu Financování sluţeb ze státního rozpočtu je upraveno § 101 v zákoně o sociálních sluţbách.Daný typ financování je poskytnout jen sluţbám, které jsou registrovány. Finance z dotací jsou dle § 104 určeny na pokrytí běţných nákladů spojených se sluţbou a jsou poskytnuty skrze rozpočet kraje. Ţádost o dotace posoudí krajský úřad a ţádost dále předá ministerstvu, které rozhoduje o výši dotace na základě zákonem daných oblastí. (Zákon o sociálních sluţbách § 101a) Nadace a Nadační fondy

Nadační fond Větrník,který má nadační příspěvky pro podporu sociálních, zdravotních a humanitárních aktivit, projektů a programů (Nadační fond Větrník, Nadační příspěvky2014,[online]) Nadace Dětský mozek,který podporuje osoby s postiţením centrální nervové soustavy.Projekt tohoto nadačního fonduAutismus financuje státní i nestátní programy, které jsou zaměřeny na profesionální pomoc v oblasti péče a vzdělávání osob s PAS. (Nadace Dětský mozek, Autismus 2014,[online]) Nadační fond Kousek po kousku, který v letošním roce vyhlásil grantové kola, z nichţ jedno je zaměřeno na oblast podpory vzdělávání a rozvoj dětí, mládeţe i dospělých. (Kousek po kousku, Vyhlášení grantového kola 2014,2014 [online])

4.9

Rizika projektu

Zjištění rizik projektu je důleţité, protoţe nám umoţní se připravit na situace, které mohou být při řízení projektu problémové.(Marek a Kantor 2009 :125) V případě tohoto projektu můţe být rizikem změna v oblasti politiky a zákonů, které mohou vést ke změnám podmínek pro fungování a registraci sluţeb. Dalším rizikem je nedostatek finančních prostředků na zajištění a udrţení sociálních sluţeb. Rizika jsou spojená i s hledáním vhodné ho místa – budovy, kde bude projekt fungovat, protoţe sluţby musí být dostupné cílové skupině. Dalším rizikem jsou problémy s náklady na zajištění vhodného objektu. Riziko je také v nedostatečném počtu kvalifikovaných pracovníků, kteří rozumí cílové skupině a dokáţou s ní pracovat. Rizikem můţe být i nedostatečná informovanost potencionálních klientů o nabízených sluţbách.

Závěr Cílem absolventské práce byl návrh projektu sociální sluţby pro dospívající s PAS, jejichţ cílem je připravit dospívajícího na přechod ze školy do zaměstnání na následné studium a osamostatněni se. Projekt je vytvořen jako návrh. V prvních dvou částech se práce zaměřuje především na problematiku autismu a jeho vliv na rodinu postiţeného. Díky tomuto popisu a charakteristice jsme identifikovali problémové oblasti autismu a jejich vliv na dospívajícího s autismem, i jak ovlivňuje rodinu postiţeného. Třetí kapitola je zaměřena na intervenci s lidmi s PAS, a na postup přípravy přechodu dospívajícího s PAS do společnosti a ţivota.Znalost intervence je důleţitá při práci s dospívajícím s PAS, protoţe umoţňuje pracovníkům vytvářet takové prostředí, které klientovi vyhovuje a umoţňuje kvalitní práci na jeho silných a slabých stránkách. Pracovník díky tomu ví, jak klientovi pomoci, jakým způsobem s ním pracovat. Díky plánu přechodu do ţivota bylo moţné určit oblasti, na které je třeba se v sociálních sluţbách zaměřit, aby došlo k naplnění hlavního cíle V následující kapitole jsou popsány sociální sluţby, typy a formy poskytování sluţeb a také sociální sluţby pro osoby s PAS. Díky tomu bylo zjištěno, jaký typ sluţeb je moţné cílové skupině poskytovat. S ohledem na předchozí informace a na hlavní cíl byly zvoleny sluţby osobní asistence, která pomáhá klientovi při běţných činnostech, které nezvládá kvůli svému handicapu. Tato sluţba je důleţitá pro při kontaktu klienta s jeho sociálním prostředím, protoţe mu umoţní komunikaci s vrstevníky a pomáhá mu pochopit situace, kterým sám klient nerozumí. Další zvolenou sluţbou je sociální rehabilitace. Tato sluţba pomocí nácviků dovedností, soběstačnosti, podpoře a pomoci umoţňuje klientovi zlepšovat své schopnosti a pomáhá mu osamostatnit se. Odborné sociální poradenství je sluţba, která podává rodině a osobám s PAS odborné informace a pomoc při různých situacích za pomocí kombinace různých typů intervence. V rámci projektu v cílové skupině poskytována i osobní asistence, která jim umoţní ţít ve svém přirozeném prostředí a navázat kontakty s vrstevníky a těmi, kteří mají podobné zájmy. Projektová část obsahuje jiţ samotný návrh projektu. V rámci návrhu projektu je SWOT analýza a analýza dokumentů o poskytovaných sluţbách v olomouckém kraji dané cílové skupině. Dále jsou definovány sluţby, které budou poskytovány, cílová

skupina, pro kterou je projekt určen.V následující kapitole jsou popsány jednotlivé aktivity projektu. Poskytované sociální sluţby vychází z poznatků o cílové skupině, jejích potřebách a moţnostech, které byly zjištěny v rámci prvních čtyř kapitol. Zaměření projektu na dospívající s PAS, vychází z hlavního cíle projektu, a to připravit dospívajícího na ţivot ve společnosti, zaměstnání a další studium. Návrh projektu je lokalizován v olomouckém kraji, kde funguje také zřizovatel sluţeb, občanské sdruţení JAN – Olomouc.

Seznam použité literatury: Monografie: 1) Beyer, J., Gammeltoft L. (2006). Autismus a hra- Příprava herních aktivit pro děti s autismem. Praha: Portál ISBN 80–7367–157–3. 2) Čadilová V.(2007) Agrese u lidí s mentální retardací a autismem Praha: Portál. ISBN 978–80–736–319–2. 3) HowlinP. (2005). Autismus u dospívajících a dospělých, cesta k soběstačnosti. Praha: Portál ISBN 978–90–7367–499–1. 4) Hrdlička M., Komárek V. (2004). Dětský autismus. Praha: Portál ISBN 80– 7178–813–9. 5) Langmeier

J.,

Krejčířová

D.

(1998)

Vývojová

psychologie.

Praha:

GradaPublishing a.s. ISBN 80–7169–195–X. 6) Marek, D., Kantor, T. (2009). Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Brno: Barrister and Principal. ISBN 978–80–87029–58–5. 7) Matoušek O. (2007). Sociální sluţby: Legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál. ISBN 978–80–7376–310–9. 8) Matoušek O. (2008). Slovník sociální práce. Praha: Portál ISBN 978–80–7367– 368–0 9) Matoušek O.,Kodymová P. Koláčková J. (2005) Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál ISBN 80–7367– O02–X. 10) Němec, V. (2002) Projektový managment. Praha: GradaPublishing a.s. ISBN 80–247–0392–0. 11) Říhová A., a kol. (2011). Poruchy autistického spektra. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci ISBN 978–80–244–2677–8. 12) Sroková E. Olšáková P., (2004). Autismus ve školní praxi, Praha: Montanex, a.s. ISBN 80–7225–744–9 13) Thorová K. (2006) Poruchy autistického spektra, Praha: Portál. ISBN 80–7367– 091 –7. 14) Vašutová M. (2005) Pedagogicke a psychologiecke problémy dětství a dospívání, Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě ISBN 80–7042–691–8

15) Vágnerová M. (2008). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál ISBN 13–978–80–7367–14–4.

Internetové zdroje 16) [online].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-

EU/Informace-o-fondech-EU [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014] 17) Autismus.cz, portál o poruchách autistického spektra. republice

lidi

s poruchou

autistického

Kolik

ţije

spektra. [online]

v České

Dostupné

z:

http://www.autismus.cz/nejcastejsi-dotazy/kolik-zije-v-ceske-republice-lidi-sporuchou-autistickeho-spe-2.html [15. 10. 2012] [cit. 10. 4. 2014] 18) Bártlová V. (2012) Proč roste počet dětí s poruchou autistického spektra? [online] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11958[13. 1. 2012] [cit. 20. 4. 2014]. 19) Censtrum

Dominika

Kokory

[hlavní

webová

stránka

střediska].http://www.uspkokory.cz/index.php?nid=1576&lid=cs&oid=164095 [posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 4. 2014]. 20) Český statistický úřad. Charakteristika kraje (2014). [online]. Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje[posl. akt. neuvedeno] [cit. 11. 4. 2014]. 21) http://www.rettsyndrome.org/understanding-rett-syndrome/about-rettsyndrome/what-is-rett-syndrome [11. 8. 2013] [cit. 20. 4. 2014]. 22) Charita Javorník. Denní Stacionář Šimon Jeseník. [online]. Dostupné z: http://javornik.charita.cz/nase-strediska/denni-stacionar-simon/

[posl.

akt.

neuvedeno] [cit. 10. 4. 2014]. 23) Jdeme

autistům

naproti

Olomouc

[hlavní

webová

stránka

střediska].http://www.jan-olomouc.cz [posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 4. 2014]. 24) MNK-10:

Mezinárodní

statistická

klasifikace

nemocí

a

přidruţených

zdravotních problémů. ÚZIS ČR (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)(2009) [online]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html[posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 4. 2014] 25) Nadace

Dětský

mozek

[online].Dostupné

http://www.detskymozek.cz/autismus[posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014].

z:

26) Nadační Fond Kousek po kousku. Vyhlašení grantového kola 2014[online] http://www.kousekpokousku.cz/chcete-zadat.html[posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014]. 27) Nadační Fond Větrník. Podpora sociálních, zdravotních a humanitárních aktivit, projektů a programů [online]http://www.nfvetrnik.cz/pages/nadacni-prispevky3-popis.php[posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014] 28) Občanské sdruţení Lipka na pomoc zdravotně postiţeným. Denní stacionář [online].

Dostupné

z

http://www.oslipka.cz/rubriky/centrum-dennich-

sluzeb/denni-stacionar [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014] 29) Poradenské centrum zaměřené na poruchy autistického spektra. Nevládní neziskové

organizace.[online]

Dostupné

z:

http://autismus.ped.muni.cz/organizace [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014] 30) Registr poskytovatelů sociálních sluţeb [online] dostupné z: http://iregistr.mpsv. cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=D4D162B49058DA371D1E689E236BDA6C. node1?SUBSESSION_ID=1398707053939_1 [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014]. 31) Rett Syndrome Foundation [online]. [cit. 2014 – 10 - 4].

Dostupné z:

http://www.rettsyndrome.org/understanding rett syndrome/about rett syndrome/ history[11. 8. 2013] [cit. 20. 4. 2014]. 32) Rett Syndrome Foundation. Whatisrett syndrome [online]. Dostupné z: 33) Společnost pro ranou péči [online]. http://www.ranapece.cz/index.php/cs/onas.html[posl. akt. neuvedeno] [cit. 10. 4. 2014]. 34) Strukturální fondy. Fondy evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku

Zákony 35) Vyhláška 505/2006 Sb.[kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách ]. 36) Zákon č. 108/2006 Sb.[o sociálních sluţbách].

Ostatní zdroje 37) Domov Paprsek Olšany, Zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2013. [online]. Dostupné téţ: http://www.domovolsany.cz/images/stories/zprava2013.pdf [posl. akt. neuvedeno] [cit. 20. 4. 2014].

38) Jelínková M. (2008) Rodina s autistickým dítětem (soubor dokumentů), Praha 39) Sociální sluţby města Přerova, p.o. Zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2013. [online] Dostupné téţ: http://www.ssmp.cz/images/stories/upload/ke_stazeni/hos podareni_2013.pdf 40) Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb pro roky 2011–2014 Dostupné na: http://www.kr-olomoucky.cz/strednedoby-plan-rozvoje-socialnich-sluzeb-cl166.html 41) Výroční zpráva Centrum Dominika Kokory p.o. (2013) dostupné téţ http://www.uspkokory.cz/file.php?nid=1576&oid=3684088 42) Výroční zpráva DC 90 o. s. (2012) dětské centrum Topolany Dostupné téţ: http://www.dc90.cz/files/vyrocni-zprava-2012.pdf 43) Výroční zpráva Dětský Klíč Šumperk (2012) Dětský Klíč Šumperk Dostupné téţ: http://www.detskyklic.cz/admin/files/ModuleText/vyrocni-zprava-2012.pdf 44) Výroční zpráva Domov u rybníka Víceměřice (2013) Domov u rybníka Víceměřice

p.o.

Dostupné téţ: http://www.domovurybnika.cz/wpcontent/uploads/2014/03/vyroc ni_zprava_2013.pdf 45) Výroční zpráva Charita Zábřeh, (2012), Charita Zábřeh, Dostupné téţ: http://www.zabreh.caritas.cz/cs/vyroczpr/2012/VZ12.pdf 46) Výroční zpráva Jitro o. s. (2012), Jitro o. s. Dostupné téţ: http://www.jitroolomouc.cz/file.php?nid=4411&oid=3379668 47) Výroční zpráva Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením v České republice, o.s. (2012) Společnost pro podporu lidí s mentálním postiţením v České republice, o.s Dostupné téţ: http://www.spmp sumperk.cz/wp content/uploads/v %C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-SPMP-2012.pdf 48) Výroční zpráva Vincentinum, (2013). Dostupné téţ: http://www.vincentinum.cz/ UserFiles/foto/Foto_2014/Vyrocni_zprava_2014/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3 %AD%20zpr%C3%A1va%202013.pdf

Anotace Tato práce má za cíl návrh projektu pro dospívající s poruchou autistického spektra v olomouckém kraji, který podpoří dospívající s poruchou autistického spektra při vstupu do ţivota. Teoretická část vymezuje cílovou skupinu. Teoretická část obsahuje seznámení s problematikou osob s poruchou autistického spektra, vlivem poruchy autistického spektra na rodinu a moţnostmi intervencí, sociálními sluţbami a nabídkou sociálních sluţeb, které jsou této cílové skupině dostupné v olomouckém kraji. Úvod projektové části práce tvoří analýza výchozí situace a odůvodnění a přínosu projektu, dále jiţ je samotný návrh. Jedná se o Sociální sluţby pro dospívající Sociální sluţby pro dospívající s PAS, které budou poskytovány osobám s Aspergerovým a vysokofunkčním autismem ve věku od 15 do 21 let.

Abstract This work aims to design project for teens with autism spectrum disorder in the Olomouc Region, which encourage adolescents with autism spectrum disorder at the entrance to life. The theoretical part defines the target group. The theoretical part contains the introduction to the issues of persons with autism spectrum disorder, autism spectrum disorders influence on the family and the possibility of intervention, social services and the supply of social services that are available for this target group in the Olomouc region. Introduction of the project work is the analysis of the initial situation and the rationale and benefits of the project, as is already the proposal. This is a Social services Social services for teens for teens with ASD, which will be offered to people with Asperger's and autism High Performance aged 15 to 21 years.