Č. 130 - 9/2012 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE... Ü Celý pedagogický sbor
Rafty – 25. června 2012. Jednou jsme si smůlu - co se týče počasí - vybrat museli, tradiční vodácký výlet od Boučkova statku na Malé Skále do Dolánek proběhl za nezvykle studeného počasí. Věkově smíšené posádky si vylosovaly svého dospěláckého kapitána a pak už jsme rafty více či méně zdařile spouštěli na Jizeru. Pláštěnky jsme nakonec rozbalovat nemuseli, takže vodu někteří méně šikovní okusili pouze zespoda. (A někteří méně pozorní čtenáři instrukcí si budou pro příště pamatovat, že náhradní boty se mohou náramně hodit...) Mnozí veslaři se díky chladu vybičovali ke skvělým výkonům, jen aby se zahřáli. Komu se cestou vytratila dobrá nálada, našel ji zas v cíli, kde nás čekal vytopený autobus, usměvavý pan řidič a kiosek, kde někteří stejně dali přednost před horkým čajem zmrzlině! (Na fotografii příprava raftů před vyplutím.) J.D.
Masarykova ZŠ a OA vyhlašuje literární soutěž O čem budu psát? 1. S poctivostí nejdál dojdeš (volné téma) 2. Co je pro mě v životě nejdůležitější? (úvaha) 3. Jak bude vypadat můj život za 20 let (báseň, povídka, reportáž). Toto téma bude zároveň kvalifikací na celorepublikovou literární soutěž. Uzávěrka: 21. 12. 2012. Ceny budou sladké.
Sběr starého papíru se rozjíždí I v letošním školním roce budeme pokračovat ve sběru starého papíru, a to každý čtvrtek od 7.30 do 8.00 u šatny v budově 416, kde bude sběr zvážen a zapsán žáky osmé třídy. Každý, kdo přinese starý papír, bude zapojen do soutěže o nejlepšího sběrače papíru. Souběžně bude probíhat sběr víček od PET lahví, která se budou dávat do označených modrých kontejnerů na chodbách. Touto akcí pomůžeme Lucince Švecové, které tak přispějeme k léčbě vážné nemoci. OD
na tento školní rok najdete na str. 2 S novými i staronovýÜ mi členy školního parlamentu a parlamentu OA se můžete seznámit na str. 2 a 4 Ü Prázdninová vzpomínání si nalistujte na na str. 3, 6 a 7 I v Německu bylo o Ü prázdninách dobře, a kdo chce jet příští rok, najde datum konání na str. 7 Cestujeme daleko i za Ü humna a poznáváme i letos, podrobnosti se dozvíte na str. 5 a 8 Ü Zajímavé výsledky ankety na téma učitel a žák zcela zaplnily str. 10
Ü ... a ještě mnoho zají-
mavostí v pravidelných rubrikách si přečtete v celých novinách.
Tak a je to tu zase. Po nádherných prázdninách, kterým se dá vytknout snad jen jedna věc, a to jako každoročně jejich délka, je tu opět ta obávaná škola. Ani mně se to nelíbí, a i když si to pořád nechci přiznat, bohužel to tak je, a tak jsme se tu 3. září opět všichni sešli. Je to vždycky hrozný šok, než si zase zvykneme na to, že flákání a povalování na koupalištích vyměníme za sedění nad knihami a sešity. Ale už to tak je, tak snad se nám školní rok bude aspoň trochu líbit a budeme mít takové známky, za které na nás rodiče nebudou moc křičet, až přineseme domů žákovskou knížku, pokud si ji tedy zrovna nezapomeneme ve škole. Samozřejmě čistě náhodou. Dále bych chtěla ve škole přivítat prvňáčky, snad se jim u nás bude líbit. Ráda vzpomínám, jak jsem se těšila do první třídy. Teď jsem v devítce, čeká mě výběr střední školy a upřímně, vůbec nemám tušení, kam si podám přihlášku. Když už tak o tom píšu, ráda bych svým spolužákům popřála, ať školu vyberou dobře a ať se jim na ní líbí. Míša Moudrá, IX.A
Milí žáci, dovolte mi, abych vám všem do nového školního roku 2012/2013 popřála vše nejlepší – tedy samé jedničky a žádné nedostatečné. Věřím, že všichni společně vytvoříme na naší škole tu správnou atmosféru, která bude zárukou vašeho pozitivního vztahu k práci a budoucí úspěšné reprezentace školy. Mgr. Jana Prokešová ředitelka školy
Ze školního parlamentu
Dobrý den. Mé jméno je Štěpánka Vrbová a byla jsem zvolena předsedkyní parlamentu. Chodím do deváté třídy a mezi mé záliby patří sport, zvířata a počítač. Hned pro začátek vám chci oznámit, že startuje sbírka plastových víček pro Lucku na rehabilitaci (viz str. 1), aby mohla začít chodit. Doufám, že všichni budete spolupracovat a hojně nosit, aby se tato celostátní akce povedla.
Jmenuju se Jakub Fajfr, chodím do 8.A ZŠ. Byl jsem zvolen místopředsedou školního parlamentu. Mezi mé koníčky patří fotbal, snowboard a rybaření. Chtěl bych, abychom navrhovali různé akce a pomohli učitelům při jejich uskutečnění. Ahojky lidi, jmenuji se Kristína Rejsková, je mi 13 let. Bydlím ve Smržovce. Moje záliby jsou tancování, zpívání a atletika. Docela hodně mám ráda psy, kočky a květiny. Moje oblíbeně předměty jsou: hudební výchova, matematika, výtvarná výchova a docela i fyzika. V parlamentu jsem mluvčí. Jsem Michaela Moudrá, chodím do IX. A a v letošním roce jsem se stala šéfredaktorkou našich Školních novin. Spolu s redakční radou se budu snažit, aby vás obsah zaujal. Zároveň všechny vyzývám, abyste svými nápady nebo zajímavými příspěvky pomohli naše noviny zlepšit tak, aby se líbily i dalším tanvaldským čtenářům.
Masaryčka na nohou
Pedagogický sbor 2012/2013 Ředitelka školy – Mgr. Jana Prokešová Zástupci ředitele školy – Mgr. Stanislav Pěnička, Mgr. Jiří Jón Výchovná poradkyně – Mgr. Eva Ježková Obchodní akademie Třídnictvím na OA jsou pověřeni:
Základní škola Třídnictvím na ZŠ jsou pověřeni:
I. r. Mgr. Karolína Blažejová II. r. Ing. Ivana Štěpánová III. r. Mgr. Hana Pohlová IV. r. Ing. Dana Potocká
1. A 1. B 2. A 2. B 3. A 3. B 4. A 4. B 5. A 6. A 7. A 8. A 9. A
Vyučující, předmět Mgr. Karolína Blažejová anglický jazyk Ing. Petr Ceé bankovnictví Mgr. Eva Hýsková německý jazyk Bc. Daniela Janáčková anglický jazyk Mgr. Eva Ježková chemie, biologie Mgr. Jiří Jón fyzika Mgr. Vlasta Josífková český jazyk Ing. Zdeňka Juklová veřejná správa, studentská společnost, prezentace a komunikace, etika a současný svět, politologie, právo RNDr. Eva Koucká informační technologie Mgr. Lenka Myslivcová český jazyk, novodobé dějiny Mgr. Hana Pohlová matematika, statistika, finanční matematika, demografie Ing. Dana Potocká písemná komunikace, aplikovaná humanitní studia Mgr. Renata Řezáčová německý jazyk Ing. Ivana Štěpánová ekonomika, účetnictví, veřejné finance Mgr. Jaroslava Vaňková tělesná výchova
Mgr. Lenka Hozdová Mgr. Jana Duňková Mgr. Šárka Kozáková Mgr. Milena Šostková Mgr. Dagmar Kouřilová Mgr. Blanka Blažková Mgr. Hana Votočková Mgr. Zdeňka Jónová Mgr. Eva Hýsková Daniela Pěničková Mgr. Eva Ježková Mgr. Lenka Myslivcová Mgr. Oldřiška Dolenská
Vyučující Ing. Václav Dedera Mgr. Oldřiška Dolenská Mgr. Eva Hýsková Bc. Daniela Janáčková Mgr. Eva Ježková Mgr. Vlasta Josífková Mgr. Jiří Jón Mgr. Jarmila Kolzrtová Mgr. Jiří Malec Mgr. Lenka Myslivcová Daniela Pěničková Martin Přikryl
Předmět INF, SI M, Z, ZE, ČS Z, NJ, ČS, Prv, VV AJ M, CH, PŘ, Přír., EV, TV Č F Č TV Č, TP HV, ČP, VV, Přír. NJ, D, Př, ČS, Vl
Studijní a informační centrum, školní literární klub: Daniela Pěničková Vychovatelky ŠD: Ilona Jiskrová, Jana Rutkovská
Dva dny před koncem školního roku se celá naše škola oblékla do sportovního, nasadila běžecké boty a žáci se mezi sebou utkali v lehkoatletickém čtyřboji (viz foto Daniely Pěničkové). Soupeřili nejen mezi sebou, ale svými výkony také bojovali o čest třídy. Program měli doslova nabitý, po úvodním sprintu na 30 až 60 metrů (dle kategorie) přeskočili do dálkařského sektoru. Po skoku dalekém natužili svaly a snažili se přehodit jeden druhého. V závěru dne již nezbývalo příliš sil, ale žáci svá těla vybičovali k výkonu a zaběhli trať nejdelší, na 500 až 800 metrů. Zápolení provázelo nádherné slunečné počasí, které přispělo k dobré náladě. Mezi nejvšestrannější sportovce se zařadili Adam Galbavý v první kategorii, Matěj Jiříkovský v druhé a ve třetí kategorii se o vítězství dělí Zdena Pešatová a Martin Pulo. Mezi nejúspěšnější třídy se zařadily III.B, IV.B a VII.A- Gratulujeme. L.M è
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Jak to chodí jinde: očima bývalé žačky naší školy Už tomu jsou více než dva roky, co jsem vyšla z této školy, ale přesto na ni ráda vzpomínám. Teď chodím na Gymnázium Dr. Randy v Jablonci. Před prázdninami bylo soustředit se na učení den ode dne těžší. Některé vyučovací hodiny (zvláště výtvarka, kde učitelka pronáší monotónní výklad o něčem, čemu rozumí pouze a jedině ona), jsou tak nudné, že většinu z nás probere až zvonění, které jakoby na nás volalo: „Tady bude něco vtipnýho, jen to vymyslet.“ Ale ne všechny hodiny jsou takové. Můj třídní učitel, biolog, si dokáže poradit i bez dataprojektoru, chce-li nám ukázat, jak se zahrabávají žáby do bláta. Začne sebou vrtět, kulit očima, špulit tváře a vydávat kvákavé zvuky, až nakonec pomalu zmizí za učitelským stolem. Učitel na zeměpis je sebestředný a možná až přespříliš sebevědomý. Má velké nároky, ale stále opakuje, že to dělá pro naše dobro, ale nějak nedovede pochopit, že nadměrné učení může velmi vážně poškodit zdraví. Avšak taková učitelka na češtinu dokáže zařídit věci, které nikdo jiný ne. Jednou za dva měsíce můžeme jet na divadelní představení do Prahy. Abych to shrnula, je to tu super. Našla jsem si zde nové kamarády, a tak sem nechodím jenom kvůli učení, ale hlavně kvůli nim. Užijeme si spolu spousty zábavy, a to i mimo školu na různých akcích. Snad už se taky těšíte na střední školu a vůbec se té změny nebojte, vždyť přeci změna je život. Přeju vám, abyste si vybrali minimálně stejně skvěle jako já. Kristýna Vrbová
Vzpomínky na prázdniny ze šumburské školičky l Byli jsme v Brně a tam jsme hodně cestovali. Byli jsme se podívat na Macoše, také jsme jeli lodí v podzemí, prohlédli jsme si centrum Brna a šli jsme se podívat do brněnského podzemí, navštívili jsme Dinopark, kde jsme chodili v průlezkách nad vodou. Když pršelo, šli jsme do bazénu. A nezapomněli jsme ani na nákupy. Vojta Kakrda, IV.B l Jednu třetinu prázdnin jsem prožil stanováním. Náš stan byl super. Byl největší z celého kempu. Na délku měřil osm metrů a na šířku čtyři metry. Další dvě třetiny prázdnin byly výletové a objevovaly se tam bazény, koupaliště, dinoparky, hrady a další zábavy! Filip Otčenáš, IV.B l O prázdninách jsem si nejvíce užil dovolenou v Egyptě. Náš hotel se jmenoval SOL Y MAR SEA STAR. Byl moc hezký. Moc dobře tam vařili a šnorchlování v Rudém moři bylo fajn. Martin Patera, IV.B l Nejvíce budu vzpomínat na to, jak jsem byla na táboře. Nebyl to obyčejný tábor, ale tábor trpasličí. Můj oddíl se jmenoval Trpaslíci - Vrtískové. Bylo to žůžo. Zuzka Beldová, IV.B Pokračování na str. 6
ELEKTRICKÉ KØESLO
Dnešní "elektrické křeslo" bude trochu netradiční, hlavně o politice. A to se zástupcem ředitelky školy Mgr. Stanislavem Pěničkou, kandidátem do Senátu Parlamentu České republiky v letošních podzimních volbách. Proč jste vstoupil do politiky? Do politiky jsem vstoupil hned v listopadu 1989 a pohybuju se v ní doposud. Můj vstup byl motivován nápravou křivd minulého režimu. Proč jste se rozhodl kandidovat na senátora? Sám jsem již kandidovat nechtěl, ale protože lidé kolem mě - mí přátelé a známí chtěli, abych své dlouholeté zkušenosti ještě využil, tak jsem po určitém váhání souhlasil. Do senátních voleb jdu jako nezávislý
Tak zase začínáme… Prázdninám už definitivně odzvonilo, a i když se nám do školy moc nechtělo, přece jenom jsme se trochu těšili na své kamarády. ŠD začala již tradičně s výrobou obrázků ze zažehlovacích korálků. Tato práce je mezi dětmi velmi oblíbená a vznikají tak moc pěkná dílka – motýlci, pejsci, kočičky, kytičky... Také děvčata z 5.A, kterým se zpočátku do družiny už nechtělo, přece jenom přišla a hned se pustila do pletení „náramků přátelství“. Přidali se někteří chlapci. Nyní soutěží, kdo z dětí bude mít pěkněji upletený náramek. Pracovat začínají již v ranní družině a pokračují i v odpoledních hodinách po vyučování. Mé milé děti, ať vám jde práce od ruky a moc se těším na pěkné chvíle strávené s vámi v tomto školním roce. Vaše vychovatelka ŠD Jana Rutkovská
kandidát a celou kampaň si platím sám. Jaký by podle vás měl byt správný senátor? Senátor by měl respektovat „hlas lidu“, neboť některé zákony, které schvaluje Parlament ČR, nejsou přijímány pozitivně, a měl by se snažit o jejich nápravu. Senátor by neměl být jen pojistkou demokracie, ale měl by se snažit řešit některé problémy regionu, za který byl zvolen. Měl by tak sehrát roli „regionálního ombudsmana“, který se bude věnovat i problémům občanů. A hlavně funkce senátora by měla být čestná bez nároku na mzdu. Jaký je podle vás největší problém v naší republice? Těch problémů je hodně, ale já bych se chtěl hlavně věnovat školám a jejich financování včetně financování tělovýchovy a sportu. Máte rád hudbu, a jakou? Hlavně dobrou - přes vážnou až po pop. Sportoval jste ve svém mládí a jakému sportu dnes nejvíce fandíte? Hrál jsem hlavně fotbal, hokej a košíkovou a fandím FK Jablonec n. N. Víme, že učíte vaření, jste vybíravý v jídle? Co vám chutná nejvíce, co nejméně? V jídle vybíravý nejsem, jím téměř všechno a nejvíce mi chutná tradiční česká kuchyně - od bramboráku až po řízek a svíčkovou. Chodil jste rád do školy a jakým jste byl žákem? Do školy jsem chodil rád, moc jsem se nemusel učit, neboť jsem prospíval s vyznamenáním. Dával jsem totiž ve škole pozor na to, co nám učitelé říkali. Trochu jsem také zlobil, „chodil jsem někdy na červenou“ a vyskytla se i snížená známka z chování. Na školu však vzpomínám jen v dobrém. Za rozhovor děkuje RR
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
STUDENTSKÉ LISTY Parlament Obchodní akademie se představuje 1) Ahoj. Jmenuji se Karolína Vitáková, je mi 15 let a bydlím v Plavech. Mými koníčky jsou knížky, kamarádi, kreslení, focení a tanec. Mým mottem je: „Jaký si to uděláš, takový to máš.“ 2) Jmenuji se Jakub Klaus, je mi 15 let a bydlím na Smržovce. Chodím do prvního ročníku. Rád sportuji a můj koníček je fotbal, který hraji za dorost v Lučanech nad Nisou. Moje životní krédo je „Dokud máš své sny, máš se na co těšit! “
2
1
5
3) Jmenuji se Štěpka Vodhánělová, jsem studentkou II. ročníku. Podle fotky poznáváte, že nejsem jako ostatní dívky, protože mám ráda spíše chlapecký sport - RALLY 4) Ahoj, jmenuji se Filip Jebavý, je mi sedmnáct let a mým koníčkem jsou konspirační teorie.
6 tým je FK Jablonec), Chorvatsko a hlavně můj přítel. Ráda kreslím, podnikám něco s kamarády nebo s přítelem a taky se moc ráda směju. V budoucnu bych ráda odjela do Anglie a studovala tam.
První zasedání parlamentu
5) Čau, jmenuji se Lukáš Herrmann a studuji III. ročník OA Tanvald. Rád hraji fotbal, florbal a poznávám nové lidi. Doufám, že se naší škole bude v tomto školním roce dařit a bude se o ní hóóódně vědět! 6) Jmenuji se Matěj Balatka, je mi 18 let a chodím do třetího ročníku Obchodní akademie. Na OA jsem přešel z gymnázia, kde jsem studoval čtyři roky. Mezi mé záliby patří zejména počítače a vše, co s nimi souvisí, ale taky můj pes, knihy, lyžování a cestování. Jsem velikým nadšencem do filmů a seriálů, které sleduji zásadně v původním znění. A nakonec, baví mě psát. 7) Jmenuji se Michaela Dobrá a jsem studentkou III. ročníku OA. Ve školním parlamentu jsem již druhým rokem a doufám, že se nám letošní školní rok podaří prosadit to, co bylo minulý rok zakázáno. Ráda poslouchám hudbu, chodím ven s přáteli a občas si přečtu i nějakou knížku. 8) Zdar, jmenuji se Jakub Pěnička, je mi devatenáct let. Mezi mé koníčky patří sport a obzvlášť fotbal, kterému se závodně věnuji již dvanáct let, tvrdá hudba v čele s metalcorem, cestování, zeměpis, počítačová hra FIFA 11. Svůj volný čas trávím rád se svojí přítelkyní, s kterou neustále něco podnikáme. Rád se směju a jsem pro každou legraci. 9) Ahooj, jmenuji se Kamča Hamříková a je mi osmnáct let. Mezi moje závislosti patří pejsek, rychlá auta, fotbal (nejoblíbenější
Dne 13. 9. 2012 se na OA Tanvald konalo 1. letošní posezení parlamentu, čítající devět studentů a dvě pedagožky. Za I. ročník Karolína Vitáková a Jakub Klaus, za druháky Štěpánka Vodhánělová a Pavlína Plívová (zastoupila nepřítomného Filipa Jebavého), za třeťáky Míša Dobrá a osvědčený Lukáš Herrmann a za IV. ročník Kamila Hamříková a Jakub Pěnička. Jako host dorazil zástupce ze Studentského klubu OA Michal Bláha. Odtajníme pedagožky: Ing. Zdeňka Juklová a Ing. Ivana Štěpánová a program: seznámení účastníků. Návrhy: zástupci III. ročníku navrhují ve spolupráci s Člověkem v tísni projekt „Filmový klub“, v rámci kterého bychom 5x do roka zhlédli a diskutovali o filmech na vážné společenské téma, studenti II. ročníku chtějí pokračovat v práci na projektu „Příběhy bezpráví“ ve spolupráci s Mgr. L. Myslivcovou, studenti chtějí jednat s vedením školy o doplnění webových stránek školy o suplování, případně o „elektronických žákovských knížkách“ a o úpravě hodin Tv, zejména studentů III. ročníku. Zapsala I.Š.
7
3
4
8
9
Šéfredaktorem Studentských listů OA pro školní rok 2012/13 je Matěj Balatka Co se představy o Studentských listech týče, tam si ještě nejsem zcela jist, co všechno tam dáme. Hodně záleží na tom, co a kolik tam toho budou mít studenti zájem psát. Rozhodně nějaký úvodník, potom 100% veškeré reporty z akcí pořádaných školou. Dále pak nějaké recenze a preview filmů/seriálů/her/knih/hudby - prostě popkultura, která je pro studenty důležitá. Já bych si rozhodně rád vzal na starost nějaký sloupek o IT, kde bych třeba napsal nějaké tipy na software, internetové služby a zajímavé webové stránky. Potom nějaké křížovky/osmisměrky/sudoku, jak už ve škole navrhovala spolužačka Míša Dobrá. A samozřejmě rozhovory - to by si mohl vzít na starost někdo hodně aktivní a hovorný. A pokud by kluci chtěli, tak něco o sportu. Pokud by zbylo místo, mohly by se tam nasoukat i nějaké inzeráty - pokud se například někomu válí doma staré učebnice a neví, co s nimi, tak by je mohl nabídnout, aby si jich všimli i lidé, se kterými se dotyčný třeba jinak moc nebaví. A určitě by toho mnozí vymysleli mnohem více, pokud by tedy měli zájem se na novinách podílet. A co s designem novin? Třeba by se našel někdo, kdo by navrhl design fungl nový. Takže vyzýváme studenty OA a případně i kantory, aby nás „zavalili“ návrhy!! Matěj Balatka, III. ročník OA
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY Jazykový pobyt třeťáků v Burbachu Dne 17. září se 3. ročník Obchodní akademie vydal na jazykový pobyt do Burbachu v Severním Porýní-Vestfálsku. Cesta to byla náročná, ale přesto jsme v 18 hodin dorazili do krásného městečka, kde nás přivítali nesmírně pohostinní lidé, kteří se podíleli na tvorbě našeho programu a zajistili také to, abychom mohli na týden žít v tak suprových rodinách. Naše skvělá a úžasná paní učitelka M. Staffenová nás představila rodině a ta si nás odvezla k sobě domů. Druhý den jsme navštívili Sparkasse - tedy spořitelnu, dále jsme byli přivítáni na městské radnici. Viděli jsme velkosklad obchodního řetězce LIDL a místní základní školu. Jako poslední jsme navštívili pivovar Krombacher, kde jsme se těšili z bezplatné ochutnávky piva zdejší výroby. Po náročném dni jsme se vrátili zpátky ke svým rodinám. Ty na nás čekaly s výbornou večeří a my se spokojenými bříšky šli spát. Další den, tedy ve středu, jsme se vydali do Kolína nad Rýnem, kde jsme navštívili letiště (viz foto dole) a také Dóm - velikánskou katedrálu v gotickém slohu, která je dominantou tohoto města. Poté následoval několikahodinový rozchod, kdy jsme měli možnost
projít si celé okolí, najíst se a případně nakoupit suvenýry. Ve čtvrtek nás cesty zavedly do města Koblenz, ležícího na soutoku řek Mosely a Rýna, kde jsme si prošli ohromnou pruskou pevnost s úžasnou vyhlídkou na město a poté jsme sjeli kabinkovou lanovkou přes řeku až k soše svatého Goara. Tento, již poslední den, jsme zakončili plavbou po Rýně, kde jsme viděli známou sochu Loreley, o které se tradují mnohé pověsti, například, že svým zpěvem vábila, podobně jako řecké Sirény, lodě plující po řece a ty se rozbily o skály. Ve skutečnosti je to však nejužší místo na středním toku Rýna a společně se silným proudem a mocnými skalisky komplikuje lodní dopravu. Viděli jsme rovněž spousty vinic a hradů na kopcích po stranách řeky. Večer po návratu domů nastalo loučení s rodinami, výměny e-mailů a adres. Každý od své rodiny dostal nějakou maličkost a my jim za všechno velice děkovali. Ráno 21. září nás rodiny zavezly k našemu autobusu. Naposled jsme se rozloučili se všemi, co se o nás po celou dobu tak dobře starali, a vyrazili jsme zurück nach Tanvald. M. Balatka, L. Čejková, III. ročník OA
Na marketingových výzkumech v Tanvaldě Náplní ekonomiky II. ročníku jsou firemní činnosti, marketingem počínaje a personalistikou konče. Všechno ovšem začíná dobrým podnikatelským záměrem s ohledem na relevantní trh, a tak studenti vyrazili do ulic Tanvaldu s dotazy obyvatelům: Co vám v Tanvaldě chybí? a podnikatelům: Co vám zvyšuje tržby? A co jsme se dozvěděli? Tanvalďákům chybí knihkupectví, hospoda s alespoň třemi kulečníky, moštárna a palírna na ovoce ze zahrad, rychlé občerstvení (polední přestávky jsou krátké), sběrný dvůr (nepochopili důvod zrušení). Podnikatelům zvyšuje tržby přátelský
přístup k zákazníkům, kvalita práce, znalost potřeb zákazníků, ochota, individuální přístup, minimální ceny. Obecně dotazovaní tvrdili, že potraviny a drogérie nejsou problém, ostatní zboží někteří jezdí nakupovat do Jablonce nad Nisou nebo Liberce, jiní nakupují v Tanvaldě, protože s náklady na přepravu nákup jinde není výhodný, někteří jsou tak prý zvyklí. A teď nás čeká studium a exkurze do firem Libereckého kraje, například ABB, s.r.o. v Jablonci n. N, DETOA Albrechtice, sklárna Vitrum Janov n. N, A-Raymond… V listopadu jedeme do Prahy do ČNB. II. roč. IŠ
Projekt, který přibližuje studentům minulost
Celý minulý školní rok se hrstka studentů – Štěpánka Vodhánělová, Květa Bubíková a Filip Jebavý - zapojila do již rozjetého vlaku projektu organizace Člověk v tísni, Příběhy bezpráví. Jak jsme již psali v minulém čísle, zrekapitulovali životní příběh paní Hany Dvořákové. Úspěšně a naprosto profesionálně jej dokázali nejen zpracovat, ale také prezentovat na společné prezentaci v pražském divadle Archa. Nezalekli se mikrofonů ani faktu, že celý den byl přenášen kamerou online na internetu. Příběh paní Dvořákové oslovil nejen „naše holky a kluka“, ale všechny přítomné v sále. O paní Haně jsme se mohli dočíst 4. září v deníku MF Dnes. Redaktoři tohoto periodika s naší pamětnicí udělali rozhovor a svůj první novinový článek si odbyla i Štěpánka. Musím říct, že byl více než povedený. My vám úryvek z něho přinášíme. Paní Hanu jsme nominovali na Cenu Příběhů bezpráví a věříme, že i studentskou porotu osloví její příběh stejně tak, jako nás. Vyhlášení ceny je plánováno na listopad tohoto roku. Uvidíme, každopádně nás tento projekt baví a již dnes přemýšlíme o novém ročníku. Ale teď již zmiňovaný Štěpánčin příspěvek. Projekt z místa, kde žijeme, mě seznámil s režimem, který jsem nezažila. Je to něco docela jiného, než když si člověk o minulé době čte v učebnicích nebo o ní slyší zprostředkovaně v hodinách dějepisu. Ve svém životním příběhu nám paní Hana Krsková – Dvořáková přiblížila momenty, které učebnice nedokážou popsat. Bylo velice zajímavé mít vedle sebe „živého“ člověka, kterého totalitní režim perzekuoval jenom za to, že veřejně prezentovala své názory. Paní Hana byla odsouzena k patnácti letům vězení za rozdávání protikomunistických letáků s hesly Tomáše G. Masaryka a s informacemi ze zahraničí. Vůbec si neumím představit, že by se něco podobného mohlo stát v dnešní době. Nejvíce nás vyděsilo, když paní Krsková - Dvořáková hovořila o podmínkách ve věznici a způsobu zacházení s vězni. Ona vlastně strávila osm let (byla propuštěna v rámci amnestie roku 1960) v cele, která byla na tři kroky dlouhá a na dva a půl kroku široká, to je neuvěřitelné. Pro mě i ostatní byla vyprávění inspirující nejen v tom, že jsme začali dávat pozor v hodinách dějepisu a že jsme získané informace využili při testech, ale projekt nás obohatil zejména lidsky. Jsem ráda, že sama jsem takovou dobu nezažila a obdivuji paní Hanu za odvahu, kterou v sobě má a s níž dokázala překonat toto nelehké období. L.M.
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY FENOMÉN POČÍTAČ - POČÍTAČOVÉ PIRÁTSTVÍ Počítačové pirátství je jedním z mnoha nešvarů dnešní doby. Týká se to nejenom počítačových her, nýbrž i filmů, seriálů či hudby. Všeobecně je pirátství považováno za krádež, ale byli bychom pokrytci, kdybychom říkali, že jsme v životě nikdy nic ilegálně nestáhli. Zatímco však filmový průmysl vydělává na promítání v kinech a hudba na koncertech, s počítačovými hrami je situace mnohem složitější. Ty se totiž nemají samy o sobě jak uživit a tím se stávají závislé přímo na prodejnosti. Co se týče distribuce, u nás jsou hry dostupné dvojím způsobem. Tím prvním a u nás prozatím nejrozšířenějším je klasický prodej krabicových verzí. Ty preferují převážně příležitostní hráči, kteří nemají s tímto odvětvím moc zkušeností, anebo sběratelé, kteří jednoduše chtějí hru vlastnit fyzicky doma na poličce. Druhou možností je digitální distribuce, která v posledních letech zaznamenala obrovský boom – zejména ve světě. U nás však stále moc rozšířená není. Funguje tak, že zákazník sice nevlastí hru fyzicky (ve formě disku), ale má k ní přístup přes internet a tedy může si ji kdykoli stáhnout a spustit. Má to několik výhod. Tou první, pro nás studenty asi nejpodstatnější, je mnohem nižší pořizovací cena. Zatímco se hry na českém trhu pohybují v řádech stokorun, digitálně je lze zakoupit i mnohonásobně levněji. Druhou výhodou je to, že lze hru po zaplacení prakticky okamžitě hrát. Odpadá tedy několikadenní čekání na zásilku a otravné placení poštovného.
V našich končinách figuruje prozatím pouze jedna jediná služba, a tou je Click2Play (pod záštitou distributora Comgad), která je však prozatím v plenkách a výše cen se pohybuje v podobné hladině, jako u klasických krabicových verzí. Mnohem zajímavější je americká služba Steam (založena firmou Valve Corp.), která je ve světě zdaleka tou nejrozšířenější. A má k tomu důvod. Nejlepší je jednak bezkonkurenčním sortimentem, čítajícím stovky her různých žánrů, a jednak svou podporou. Valve podporují jak mladé nadějné vývojáře, tak vlastní zákazníky, kteří u nich nakupují. Steam funguje jako taková malá sociální síť. Hráči zde mohou umisťovat screenshoty z hraní, komunikovat mezi sebou či poměřovat statistiky a získané achievementy (odměny, úspěchy). Samozřejmostí jsou i gigantické slevové akce. Steam je jednoduše takový malý „pařanský“ ráj. Steam však není jediným distribučním kanálem. Autor článku může ještě doporučit švédský GamersGate, britský Green Man Gaming a hlavně polský GOG, zaměřující se převážně na staré herní klenoty, které tam lze sehnat za pár eur. Podporujme herní vývojáře, aby zas oni mohli dělat nové a kvalitnější hry! Žádný hráč není tak chudý, aby nemohl jednou za čas přispět, zejména pokud se jedná o zapáleného „pařana“. Pirátstvím koneckonců jdeme akorát sami proti sobě. Matěj Balatka, III. ročník OA
Jak to vidí Bára… Prohibice, aneb To se jako pije? Když vypluly na světlo světa první zprávy o zákazu prodeje alkoholu (který má více než 20% obj.), nijak mne to nezdrtilo. Asi je to potřeba, aspoň nebudou umírat další lidé, řekla jsem si. Ale potom jsem si v internetovém prohlížeči otevřela ono mocné médium. A to facebook. Viděla jsem, jak všichni moji vrstevníci “brečí“, fňukají a stěžují si, že nebudou moct o víkendu pořádně zakalit. V tu chvíli mi došlo, jak je naše společnost sobecká. Jako by na mě výše zmíněná sociální síť křičela: „Jen ať jsou lidi slepí, ať umírají, hlavně, že já mám co pít!“ Vše dorazily „vtipné“ obrázky na dané téma.
Nejsem suchar, taky jsem ironicky přemýšlela nad novým ztvárněním ruské rulety, přičemž by se nehrálo se zbraní, ale s panáky tvrdého alkoholu, ale při zamyšlení mě to přešlo. Bohužel někoho asi napadl téměř identický nápad, protože mrtvých stále přibývá. Nehraju si tady na spasitele nebo vychovatele, taky nejsem neviňátko. Taky už se těším, až si budeme moc s klidem koupit něco dobrého k pití, aniž bychom museli přemýšlet nad tím, kde koupit slepeckou hůl nebo co si necháte namalovat na parte. Ale buďte rozumní a počkejte si. Bára Zajíčková, IV. ročník OA
Vzpomínky na prázdniny ze šumburské školičky Pokračování ze str. 3 l Mně se líbilo, že jsme jeli na Slovensko. Byli jsme také s babičkou a dědou v Maďarsku na koupališti. Našla jsem si i nové kamarády. Lucka Garčarová, IV.B l Líbilo se mi u babičky a dědy, kde jsem podkopával kůlnu. Také jsme jeli na Kozákov a tam jsme šli s tetou na rozhlednu. Bylo to moc pěkné. Honza Šedý, IV.B l Mně se líbilo, jak jsme byli v Českém ráji. Také jsme byli v jabloneckém bazénu. Byl u nás také bratránek. Byli jsme i na hasičské soutěži. Škoda, že ty prázdniny tak rychle utekly. Filip Forman, IV.B
Na prázdniny vzpomínají i starší žáci... l Část letošních prázdnin jsem strávila s tetou a strejdou v Německu. Jeli jsme tam koncem července. Nejdřív se mi vůbec nechtělo, bála jsem se, že se budu nudit. Když jsme dorazili na místo, byla jsem překvapená. Ten úžasný dům a velikánský bazén! Věděla jsem hned, že se mi tam bude líbit. Vešli jsme dovnitř a já hned běžela k bazénu. No prostě super! Strejda mě volal, ať se jdu podívat na svůj pokoj. Ten předčil všechna má očekávání. Vybalila jsem si a běžela ven. Viděla jsem přijíždět nějaké auto a bylo mi divné, proč zajíždí k nám. Sedla jsem si na židli a dívala se, kdo z něj vystoupí. Jakou jsem měla radost, když z auta vystoupila moje sestřenka Julie. Hned jsme si musely všechno povědět. Julie měla ten den narozeniny, tak jsme je všichni společně oslavili. Dostala veliký dort a plno dárků, že nevěděla, který rozbalit dřív. Druhý den jsme jeli nakupovat. Po návratu jsme strávili celý den u bazénu. Večer mi však volala sestra, že se musím vrátit domů, máme prý zajištěno ještě něco jiného, vůbec se mi od tety nechtělo. Když pro mě ráno přijela sestra, byla jsem ještě naštvaná. Návštěva u tety a strejdy představovala nejhezčí prázdninový zážitek. Terka Bujárková, 7.A l Víte, jaké bylo motto na konci června? Pojďte s námi, léto je tady, školu hoď za hlavu a nudu dej na stranu. A učitelům se o prázdninách vyhni! Každý den bude slunečný, i když třeba za deště, protože budou prázdniny. A začaly. Já s Míšou jsme vyrazily na tábor, na který jezdíme každý rok. Nejvíc jsme se těšily na lodičky, které byly v plánu pátý den našeho pobytu na řece Sázavě. Lezly jsme do lodičky a šup! Míša to nevybrala a spadla do kopřiv. Jako správná kamarádka jsem jí podala ruku, ale nějak špatně, protože obě jsme se válely v plavkách v kopřivách. Konečně za pomoci ostatních jsme se do lodiček dostaly a společně všichni vyrazili na řeku Sázavu. Cesta probíhala celkem klidně, až na to, že jsme se neustále škrábaly, což zavinily ty Pokračování na str. 7
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
Nezapomenutelné vzpomínky na nádherné léto v Německu Dnes už je konec září a já stále vzpomínám na nejkrásnějších čtrnáct dní o prázdninách, kdy jsme spolu s paní učitelkou E. Hýskovou a panem učitelem M. Přikrylem navštívili Německo. První dva dny v Drážďanech jsme se seznámili s dětmi z DDM a společně hráli různé hry a navštívili bazén v centru města, který byl dobrou přípravou na studené Baltské moře. Pak už nás čekalo jen balení a dlouhá cesta do Zingstu, kde jsme se ubytovali v mládežnické ubytovně (Jugendherbergu), kde se o nás vzorně starali celých deset dní, zatímco my jsme si užívali krásného počasí a dnů plných nezapomenutelných zážitků. Dva dny jsme se věnovali plachtění a veslování v přístavu, nechyběla ani romantická vyjížďka na lodi při západu slunce. Další den jsme si na kolech vyrazili do Prerowa na tradiční slavnosti, kde se jezdci na koních se snažili dřevěnou tyčí shodit sud zavěšený ve vzduchu na stožárech. Pro nás to byla neobvyk-
lá podívaná. Nemohli jsme vynechat ani veliké nákupy v Bartu. Také jsme navštívili továrnu na zpracovaní jantaru, kde si každý vyrobil svůj vlastní šperk. V Zingstu jsme se podívali i do místní pekárny, odkud nám dodávali čerstvé pečivo ke snídani. Při nepříznivém počasí jsme se byli podívat v experimentáriu, nebo jsme si mohli vytvořit papírovou kočku za pomoci plastových lahví. A tím nejlepším na konec byl celodenní výlet do velkého přístavu hanzovního města Stralsundu a na největší německý poloostrov Rujánu s divadlem v přírodě zakončeným velkolepým ohňostrojem za doprovodu hudby. Jedním slovem to bylo úžasné!! Nikdo z vás čtenářů neví, o co přišel. Daniela 9.A PS.: Příští rok vás všechny čekáme, že pojede s námi!!! Nenechte si prázdninový pobyt v Německu ujít. Už teď víme, že odjíždíme 13. července 2013.
Veslařský trénink v přístavu. Foto E.H.
Na prázdniny vzpomínají i starší žáci... Pokračování ze str. 6 kopřivy. Po chvíli nás vedoucí upozornil, že se blíží jez, ať se ujistíme, že máme správně zapnuté záchranné vesty a ať držíme pevně pádla. Ale pro nás to byla smolná plavba, uplavala nám dvě pádla. Míša skočila do vody, aby je zachytila, ale místo toho si rozsekla nohu o ostrý kámen. Pomohli jsme jí do lodě, ale v tom jsme se „udělali“ – prostě loď se převrátila. Několik minut nám trvalo, než jsme ji obrátili. Udýchaní a mokří jsme popadli svá pádla a plavili se k našemu táboru. Větší adrenalin jsem nezažila. Prázdninový tábor byl SUPER. K. Kozáková, IX. A
S tátou na rybách Nahoře: Divadlo v přírodě na Rujáně. Dole: Všichni účastníci v celé své kráse. Foto E. H.
Se svým tátou občas vyrazím na ryby. Tak tomu bylo i 12. srpna. Vyjeli jsme v pět hodin ráno do Jablonce nad Nisou na přehradu. Za půl hodiny jsme byli na místě a dalších třicet minut trvala příprava – rozbalení prutů a krmení. Přitom jsem zjistil, že jsem doma zapomněl červy a rohlík. Musel jsem tedy využít další krmivo. Nejprve jsem si zakrmil místo, kam budu nahazovat. Do krmítka jsem si dal krmící směs, na háček kukuřici a čekal jsem, ale žádný záběr nepřišel. Tak jsem vytáhl prut, vyměnil nástrahu na háček za plovoucí měkčenou kukuřici a nahodil zase do toho samého místa. Ale pořád nic, a tak jsem se naštval, zase jsem ho vytáhl, našel v hlíně žížalu, napíchl ji na háček, přidal jsem do krmítka vnadící směs a hodil jsem to opět do krmítka na stejné místo. Začal jsem se bavit s taťkou a nepovolil jsem si zadní brzdu. A vtom to přišlo. Kapr mi snědl žížalu a zároveň se mu píchl háček do pusy, v tu chvíli zabral a rozjel se do hloubky a prut vzal s sebou. Rozběhl jsem se do vody a dobře to dopadlo. Byl to hezký kapřík, měřil 48,5 cm. Ten den jsme s lovem museli končit, protože jsem byl mokrý a byla mi zima. Jakub Fajfr, VIII.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY
Krkonošské putování. V pondělí 17. září se 8.A vydala na zeměpisnou vycházku do Krkonoš. Vyjeli jsme autobusem až do Harrachova a odtud jsme vyšli na Mumlavské vodopády. Jsou úžasné a taky nejvýše položené. A pak jsme šli nahoru a nahoru a Zdena, Lena a Týna začaly kňourat, že potřebují přestávku, a tak ji později dostaly na svačinu. Ale ukázalo se, že to dobrý nápad nebyl, protože se už nikomu nechtělo jít dál, upřímně ani mně ne. Ale nedalo se nic dělat. Sem tam se začaly objevovat rovinky, znovu kopce, z listnatých stromů se stávaly smrky, jehličnany a z jehličnanů malinké borovičky, zažloutlá tráva, vřesy a kameny. Konečně jsme stanuli u pramene Labe. Tam se házejí penízky, jednak pro štěstí, ale také se traduje, že kdo do něj vhodí penízek, tak se tam vrátí. I já nakonec doufám, že mi to vyjde. Po prohlídce jsme se vydali konečně domů. Nohy nás bolely a já těžko hledám ta správná slova, kterými bych mohla vyjádřit všechno to, co jsme prožili. Krásné výhledy, ale i námahu výstupu. V každém případě budu na tento výlet vzpomínat v dobrém. A dalším Osekům přeji, aby si také užili krásy našeho kraje! Anna Petržílková, VIII.A
Milé děti, tak už jsem zase strávil měsíc mezi vámi a musím říci, že jsem celý pookřál. Pobyl jsem v šumburské školičce, abych se podíval, jak vyrostly děti o prázdninách, a abych si hlavně prohlédl prvňáčky. Moc se mi tam líbilo. Pak jsem se vydal zpět do hlavní budovy. Procházel jsem městem, a když jsem vešel do průchodu vedle viaduktu, kterému se také říká „myší díra“, zarazil jsem se. Pracovníci Technických služeb Tanvald se tam zlobili na neznámého vandala, který zničil jejich dvoudenní práci. Na bíle namalovaných stěnách jsem uviděl klikyháky, které se mi vůbec nelíbily a které práci dělníků zničily. Co myslíte, děti, co by takový vandal zasloužil? Pětadvacet na zadek a ještě by měl za trest určitý počet hodin odpracovat na zkrášlení našeho města. Po tomto nepříjemném zážitku bych vás chtěl vyzvat, abyste se chovaly ke svému městu pěkně, neodhazovaly papírky a jiné odpadky po ulicích a samozřejmě i v prostoru školy. Máte krásné třídy a celou budovu moderně zařízenou, tak ať se tam dobře cítíte. Zároveň vám přeji, aby vám šlo dobře učení, pište úkoly, dodržujte školní řád a společně si pomáhejte. Ať z vás mají učitelé a rodiče radost. Váš Kuliferda
Za secesí do Jablonce nad Nisou Zdravím všechny, kdo si chtějí přečíst mé poznatky z dějepisné exkurze IX. A, kterou jsme s panem učitelem Přikrylem absolvovali v úterý 18. září. Ranním vlakem jsme se vydali do Jablonce n. N., kde by asi ani jeden z nás, když jde nakoupit nebo jen tak do kina, nehledal v okolních budovách nějakou historickou hodnotu. Naše putování začalo překvapivě na Nové Vsi, protože, jak se záhy ukázalo, právě v této části Jablonce vyrostla na začátku minulého století řada secesních objektů. Jedinečný je především Starokatolický kostel na náměstí B. Němcové, který je považován za nejčistší a nejhezčí secesní sakrální stavbu nejen na Jablonecku, ale v celé střední Evropě. Pan učitel nám ukazoval secesní prvky na budovách, které jsou často rozlehlé a vzdušné. Nejoblíbenějším dekoračním prvkem byla kružnice a tak se z ní nebo jejich částí skládaly ornamenty a ozdoby. Velmi častá byla termální půlkruhová okna, na jedné
budově najdeme ale i několik tvarů oken. K hlavním rysům patří ornamentálnost, využívání přírodních tvarů listů a květů. Tento sloh zasáhl do všech oblastí života, což lze dokumentovat například secesním písmem, které jsme spatřili na lékárně v Podhorské ulici. Seznámili jsme se i s "historizujícími" slohy, které secesi předcházely. Naše putování za architekturou tak vedlo i kolem Evangelického kostela a mnoha novorenesančních budov. Cestou jsme vyplňovali pracovní list s nejrůznějšími otázkami. A tak už teď třeba vím, že česká bankovka s nominální hodnotou 2 000 Kč obsahuje secesní motivy a je na ní vyobrazena slavná operní pěvkyně Ema Destinová. Mohla bych ještě dlouho pokračovat a popsat hodně řádek spoustou dalších příkladů, ale proč o tom psát, když je mnohem lepší to vidět. Takže lidičky, koho zajímá historie a architektura, vydejte se do Jablonce, není to tak daleko a určitě to stojí za to! Daniela Hozdová, IX. A
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
Vybráno ze slohových prací na téma žák, učitel Ve 3. čtvrtletí psali žáci 8. ročníku kontrolní slohovou práci, ve které si mohli vybrat ze dvou témat. – Jaký já bych byl učitel? Jaký já jsem žák? Práce dopadly docela dobře, některé myšlenky nás velmi zaujaly. Posuďte sami. Chtěla bych děti něco naučit, aby si z té školy něco odnesly, ale také chci, aby měly nějaké hezké zážitky nejen se spolužáky, ale také i s učiteli, aby věděly, že učitel může být vtipný a zároveň i naučí. K.K. Mým snem popravdě nikdy nebylo, abych celý život promlouvala před dvaceti dětmi. Ale kdybych se rozhodla být magistrou, určitě bych neučila jazyk. Baví mě totiž víc matematika a chemie, protože si myslím, že v těchto předmětech se nemusí tolik mluvit. Tyto hodiny jsou sice pro většinu dětí otravné, ale kdybych to shrnula, tak si z těchto předmětů pamatuju nejvíc. Kdybych přišla do třídy a byl by tam křik, asi bych hodně křičela a výhružně jmenovala žáky, kteří by mi vadili v danou chvíli. D.V. Snažila bych se o to, aby se v hodinách žáci naučili co nejvíc věcí, naučili se správné komunikaci mezi lidmi, aby si více rozuměli a odnesli si z hodin co nejvíce zajímavých informací. Určitě bych nedovolila, aby si dělali, co chtějí, a aby poletovali po třídě. D.H. Neumím si sebe v roli učitelky snad ani představit, ale zkusit se do toho vžít můžu. Nejspíš bych se snažila, aby mé žáky výuka bavila, protože jakmile bude hodina nezáživná, či dokonce nudná, nikdo mě nebude poslouchat a v hodině bude chaos a neklid, ale myslím, že alespoň průměrným pedagogem bych mohla být. A co když děti budou zlobit? Dostali by zvláštní práci domů na téma, které se probíralo ve chvíli jejich zlobení, aby se to naučili aspoň doma, když ve škole nedávaly pozor. To je docela dobrá metoda. Když nepřinesou, dostanou pětku a poznámku. Třeba se to tím odnaučí. A až by se mi povedlo je převychovat na hodné žáky, řídila bych se starým heslem ŠKOLA HROU. Snažila bych se jim oživit hodinu. M.M. Myslím si, že učitelé jsou opravdu skvělí lidé, jelikož nás učí všemu, co sami znají. Jsou jako rodiče, co učí své dítě, jak si sednout, chodit, poznávat různé tvary atd. Měli bychom se na učitele dívat jako před 30 lety. Moje maminka říká, že by si dříve k učitelům nedovolili nic. Z.V. Zatím jsem žákyně ZŠ, ale když se zamyslím nad tím, že bych jednou měla být učitelkou, která má zodpovědnost za celou třídu, tak bych do toho rozhodně nešla. Ne, že bych neměla ráda děti, ale to, jak se dnešní mládež chová, to je něco strašného. Dokážu si představit, že bych učila děti na I. stupni, ale učit starší děti? To by nebylo nic pro mě. Jako učitelka bych chtěla být hodná, ale když je učitel až moc hodný, děti z něj nemají respekt a dělají si, co chtějí. N.T. A redakční rada se rozhodla, že na toto téma připravíme anketu. Oslovili jsme čtyřicet
dva žáky 6. až 9. tříd a zadali jim 6 otázek. 1) Které vlastnosti by a) měl mít b) neměl mít učitel? Dozvěděli jsme se, že by měl být milý, trpělivý, spravedlivý, učenlivý, vzdělaný, chápavý, vtipný, zábavný, měl by mít rád děti. Neměl by být zasedlý, přísný, sprostý, vzteklý, vulgární, drzý (!), neschopný, protivný, nervózní, nafoukaný (velmi jsme se divili, kolik jste dokázali použít synonym). • Měla by s ním být sranda, nesmí být zlý. • Měl by být starší. • Neměl by mít nepořádek ve třídách. • Měl by být ohleduplný a neměl by křičet, když někomu něco nejde, protože každému jde něco jiného. • Měl by víc kamarádit s žáky a hrát s nimi karty. • Neměl by se nechat podplatit. • Dobrý učitel by měl mít jen ty dobré vlastnosti. • Měl by se ovládat, být vstřícný, ale i důsledný. 2) Vyhovuje ti výklad a procvičování školní látky, jak je to praktikováno ve škole? Třicet pět žáků je spokojeno, dva jak u koho a pět žáků spokojeno není. • Docela ano, nevím, jak by to mělo být jinak. • Vyhovuje mi to ve filmu. • Ano, ale lepší je, když mi to učitel řekne a vysvětlí mi to do detailu. • Chtěl bych hraní her. • Nevyhovuje mi to, protože to skoro nikdy nepochopím. • Mělo by se víc koukat na filmy, neměla by být každý den matika. • Nevyhovuje mi nic. • Vyhovuje, ale nebylo by špatné výklad zpestřit prezentací nebo filmem, při hodinách, kde je to možné, přinášet pomůcky. 3) Vyhovují ti formy zkoušení, které jsou uplatňovány ve škole? Sedmnáct žáků je naprosto spokojeno, dvanácti vyhovuje zkoušení písemné, čtyřem ústní, tři prohlašují, že jak u koho a šesti žákům systém nevyhovuje nebo s připomínkami. • Někdy dobrý, ale někdy jako… nechci říkat co, asi bych to nechal. • Jak u koho, když to učitel dělá průběžně, tak je to v pořádku. • Jsem spíše typ na písemky, zkoušení zrovna moc nemusím, jsem celkem nervózní, když mě učitel sleduje jako sup malou myšku, svou kořist, a tetelí se blahem při jakémkoliv mém pochybení a čeká, až udělám chybu a on mě sežere. • Já bych nezkoušel nic. • Nevyhovuje mi žádná forma zkoušení. •Ne, myslím si, že by se to mělo udělat jinak. 4) Myslíš, že hodnocení žáků je spravedlivé? Dvacet šest žáků si myslí, že ano, osm že hlavně při zkoušení v testech, tři nevědí a pět si myslí, že to spravedlivé není. • Ne, když třeba K. má stejnou známku jako
M., tak to asi moc fér není (myslím na vysvědčení ). • Ne, někdo má dvě chyby a dostane jedničku a někdo jednu chybu a má dvojku. • Někteří jsou na některé žáky vysazení. • Moc přísné. • Známky by se měly dávat ne podle oblíbenosti, ale jak si kdo zaslouží. • Ne, ale jestli pro vás jo, tak tady nemáte bejt, máte nás učit a ne hodnotit. 5) Chtěl(a) bys být učitelem (učitelkou)? Proč ano, proč ne? Tady bylo sčítání jednoduché – 41 ne, 1 ano. • Nechtěl, protože bych musel chodit znova do školy. • Tato práce by mi nešla, jsem totiž trochu cholerická a navíc práce s dětmi mi nesedí. • Mají malý platy (napsalo pět žáků). • Je to málo peněz a jsou tam zlí fakani. • Musel bych všechny mlátit. • Tady v Tanvaldě jsou nevychovaný děti a já na to nemám výdrž. • Nevydržel bych ty děti, nemám na to nervy. • Nechtěla bych se každý den rozcapovat s nevychovanýma dětma. • Obdivuji všechny učitele. 6) Jaký ty jsi žák? Sebekritika byla různorodá – od moc dobrých, velmi dobrých, průměrných, snaživých, jak-kdy, normálních, hodných, šest nevědělo a dva byli špatní. • To nejde takhle říci, to musí posoudit učitelé. • Nerada se učím. • Jsem průměr, ale umím se ovládat. Ale to, že u pana X zlobím, to je důkaz jeho výuky. • Jsem prostě…, který se neučí a ani mi to nevadí. • Jsem pracovitý, někdy otravný, ale jsou horší. • Náročný, drzý, ale když mě něco zaujme, tak pracovitý. • Poslední dobou hodně zapomínám. • Já jsem klidná holka, kterou zajímá vlastní prospěch, ráda se učím. Dělám to kvůli tomu, aby ze mě něco bylo. • Učím se velmi nerada, ale docela mi to jde, a proto jsem dobrý žák. • Jsem žačka taková, že nemám zapotřebí, abych se při hodinách předváděla. Někdy se sice zasměju, ale je to proto, že ani ten učitel nedává pozor. • K tomu bych se radši nevyjadřovala. Ale tak, když chci, tak to jde. S tou drzostí už je to horší. • Jsem něco mezi. Myslím si, že když mě něco baví, dokážu dávat pozor a pilně pracovat, ale jako každý i já mám své slabé chvilky a umím lidem lézt na nervy. Na závěr je nutno dodat, že vy všichni, kteří jste se ankety zúčastnili, si její závěry pozorně pročtěte a zamyslete se hlavně nad první a poslední otázkou. Zpracováno v hodinách tvůrčího psaní
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
ČTENÁŘSKÝ KOUTEK Jmenuji se Gábina Kroupová a mou největší zálibou je čtení. Nejraději čtu od spisovatele Thomase Breziny. Píše dobře, dokáže čtenáře vtáhnout do děje knihy. Doma mám malou knihovnu a mám i průkazku do knihovny. Naposledy jsem četla knihu od Thomase Breziny, jmenuje se Expedice Kolombus – Dinosauři. Kdo se rozhodne tuto knihu přečíst, dozví se, jaká dobrodružství zažili Miko a Tino T-rex na expedici za
dinosaury. Doufám, že vás kniha zaujme tak, jako zaujala mě. Gábina, VII.A
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ Je opět tady! Podmínky zůstávají stejné. Otázky jsou bodovány, body za jednotlivá kola se sčítají. Na konci školního roku budou úspěšní a vytrvalí řešitelé odměněni. Odpovědi odevzdávejte do týdne paní učitelce Josífkové. 1. Napiš název nejdelšího pohoří na světě. 2. Přelož do spisovné češtiny slovo ze šumburského nářečí - vachcamraj. 3. Co jste si mohli koupit v „utopeným krámu“, kde se nacházel? 4. Kdo a kdy podepsal mnichovskou dohodu? Co zaručovala? Co se tím změnilo pro Tanvald? 5. Který panovník uzákonil povinnou školní docházku pro Rakousko (tím i pro nás) v roce 1774? 6. Co se děti učily v triviálních školách? 7. V jakém jazyce má svůj původ slovo škola? 8. Proč se slaví 28. 9. Den české státnosti? 9. Uveď tři pranostiky na září a říjen. 10. Co získal český stát v roce 1212? Školní noviny. Vydává Masarykova škola v Tanvaldě. Šéfredaktorka Michaelas Moudrá. Šéfredaktor Stud. listů Matěj Balatka. Sazba Jana Daníčková, tisk SATO Tanvald. Náklad 500 kusů.
MÓDNÍ POLICIE Módní policie tentokrát "vyslýchá" Mgr. Oldřišku Dolenskou. Řídíte se podle nejnovějších trendů? Doba, kdy jsem hltala módní časopisy je dávnou minulostí. V dnešní době dávám přednost pohodlnému oblečení před módními výstřelky. Naštěstí je z čeho vybírat a už nemusím po nocích usedat k šicímu stroji. Kolik jste schopna „vyhodit“ peněz za oblečení? Nejsem pravidelnou návštěvnicí butiku a „hadráren“. Kupuji oblečení podle toho, zda ho potřebuji nebo když si chci udělat radost a něco mně padne do oka. Každopádně nejsem zastáncem vyhazování peněz za módu, která se rychle mění a někdy je to pořádný úlet. Jak se vám líbí oblečení žáků na této škole? Nenáleží mi hodnotit oblečení žáků nebo studentů naší školy, protože je každý jiný a každý se obléká podle svého vkusu a také podle stavu peněženek jeho rodičů. A ne vždy platí, kdo je „supr oháknutý“ je nejlepší. Je váš šatník vyplněn spíše společenským nebo sportovním oblečením? Na tuto otázku jsem už dala odpověď: mám raději pohodlné sportovní oblečení, které nikde nesvazuje a neomezuje. Ale na druhou stranu, když je příležitost, opráším i společenský oděv, který podtrhnu nepohodlnými lodičkami (obuv). Učíte matematiku, promítá se i vaše profese do módy? No nevím , jak si tu otázku mám vyložit, asi si myslíte, že matikář je někdo mimo realitu. Takže: jiné oblečení než z tohoto světa
nenosím a jen občas, při hodinách geometrie, si zastesknu na doby, kdy se nosil pracovní plášť. Za rozhovor děkuje RR Foto: DP
Podzimní motivy v podání Nguyen Thi Thanh Tam z VI. A
