Č. 115 - 10/2009 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
Září, konec léta, konec prázdnin, konec dovolených... ... ale pro nás, děti, znamená září především začátek školního roku. Vidím se, jako by to bylo včera: s tatínkem a maminkou jdu po ulici k Masarykově základní škole, kde se odehraje můj úplně první školní den ve třídě 1. A. Zasednu do lavice, po zaznění reproduktoru, který oznamuje konec přestávky, přichází paní učitelka se zástupcem ředitele školy. Všichni žáci se stručně představí a poté v klidu poslouchají kantorova slova, která nás vítají v první třídě. Kolem půl deváté opět zazní onen tón a všichni odejdou domů. Nechtělo se mi věřit, že letos tomu bylo už devět let. Když píšu tento text, vybavilo se mi tolik krásných vzpomínek, jež mi nikdo nevezme. I po těchto dlouhých letech se neustále těším na další den ve škole, protože se stále učím něco nového, a když se mi to nepovede, tak se kouknu, kde byla moje Achillova pata a snažím se to opravit. Pořád se s úsměvem dívám do minulosti, kde si každý z mých
kamarádů lámal hlavu nad příkladem 5+7 a dnes spolu počítáme lineární rovnice, vypočítáváme objem válce, ba i víme, kdo stojí za objevením zákonů gravitace nebo kde máme správně napsat s nebo z. A když někdo z nás něco neví, složíme hlavy dohromady a spolu přijdeme na správné řešení (nebo se zeptáme kantora J). Letošní rok bude velmi náročný jak pro moji třídu, kde se odehrávají rozhodnutí, která ovlivní naše životy, tak i pro třídu osmou A, kde se oboje vysvědčení píší na přihlášku na střední školy (učiliště, gymnázia, lycea, akademie...). A jakmile něco v tomto pololetí osmáci zkazí, velice těžko to v tom druhém budou napravovat. Závěrem: popřál bych celé deváté A, učitelskému sboru a ostatním žákům a zaměstnancům školy, ať se tento rok vyvíjí podle jejich představ. Michal Klacik
Vzpomínky na červnovou Noc s Kuliferdou
V ÈÍSLE...
Ü Učitelský sbor a školní parlament se představují na str. 2
Ü Jak jsme na tom s televizí sleduje anketa na str. 2 + 3
Ü O třech cestách do Německa a jedné do Terezína se dočtete na str. 4 + 5 +7
Ü Elektrické křeslo je dnes
vyhrazeno Mgr. Jitce Bémové na str. 2
Ü A nechybí ani oblíbený ponor duše
do
kantorovy na str. 8
Nová studentská společnost se jmenuje Akcefa a o tom, co chystá, si přečtete na str. 11
Ü
Ü ... a tak dále ...
Kresba: Javůrková Paní učitelky si pro nás připravily večer plný překvapení. Vše se odehrávalo ve škole, kde jsme i přespali. Začalo to takhle. V 17.30 hodin jsem šel do školy. Připravil jsem si spacák a deku. Pak jsme měli soutěže, já jsem byl v družstvu číslo 3, umístili jsme se na 2. místě. A pak jsme se v noci dívali na pohádku. Když nastala úplná tma, rozsvítili jsme si baterky a šli jsme hledat dva skřítky. Jeden byl v 2. patře a druhý byl ve 3. patře. Dostali jsme od nich razítka s úsměváčkem a pak jsme měli večeři. A šli jsme spát až ve 23 hodin. Ráno jsme vstali a dostali jsme diplom a lízátko a pak nám 3. A hrála pohádku O pejskovi. Moc se mi to líbilo. Martin Balog, 5. A Na fotce: 2. A kresba Denisa Balogová, 3. A
Ze školního parlamentu Na první schůzce jsme volili tři hlavní zástupce, kteří se vám tu sami představí. Dále jsme projednávali předvánoční akce, které nás čekají v prosinci. Dokonce nás zajímalo i požární cvičení, které shodou okolností proběhlo hned po naší schůzce. Také bychom chtěli říci, že spolupráce s vedením školy je výborná, a chtěli bychom pochválit změny, které byly provedeny přes prázdniny ve škole, jako jsou nové sušáky na ruce na všech WC, nové dveře, hodiny a mnohé další. Vilík Ahoj! Jmenuji se Kristýna Vrbová, chodím do 9. A a byla jsem zvolena mluvčí parlamentu pro školní rok 2009/10. Něco o mně: mezi mé zájmy patří hra na kytaru, volejbal, malování a procházky se psem. Po skončení základní školy bych chtěla jít asi na gymnázium, ale to se ještě uvidí. Ráda bych ve škole prosazovala vaše nápady, tak se mě nebojte oslovit. Zdravím vás! Já jsem Josef Vilda (Vilík), chodím do 9. A, ale většina z vás mě asi zná. Letos jsem byl zvolen předsedou parlamentu. Snad budu úkoly vyplývající z této funkce plnit podle vašich představ. Jinak mezi mé záliby patří airsoft, hasičák, zálesák, divadelní kroužek a mnohé další. Těším se na spolupráci s vámi. Ahojky lidičky, jmenuji se Hanka Klaciková, chodím do 8. A, je mi třináct let a mezi moje oblíbené koníčky patří malování a tancování. Mám ráda předměty jako je angličtina, výtvarná výchova a chemie. Přijďte za mnou, kdykoliv budete mít dobrý nápad, jak něco ve škole zlepšit.
Divadlo žije!
Jéééé, to už je říjen? Není možné, to to uteklo. Všechny vás tu zdravím jménem našeho divadelního souboru. Již několikrát jsem vás informoval o tom, jak náš divadelní soubor STRČPRSTSKRZKRK sklidil nejeden potlesk. Existuje teprve pátým rokem, ale o to více se snaží být lepší a lepší. Pokud máte někdo zájem být naším členem, jako že bychom to uvítali, tak neváhejte a jděte do DDM Ulita Tanvald a podejte si přihlášku! Tak se mějte a doufám, že se náš oddíl rozroste o pár jedinců, kteří by si chtěli vyzkoušet, že prkna znamenají svět. Vilík
Pedagogický sbor 2009/2010 Ředitelka školy – Mgr. Jana Prokešová Zástupci ředitele školy – Mgr. Stanislav Pěnička, Mgr. Jiří Jón Výchovná poradkyně – Mgr. Vlasta Josífková Obchodní akademie Třídnictvím na OA jsou pověřeni: I. r. Bc. Martina Staffenová II. r. Mgr. Barbora Soukupová III. r. Ing. Ivana Štěpánová IV. r. Mgr. Eva Ježková Vyučující: Ing. Petr Ceé bankovnictví Mgr. Eva Hýsková německý jazyk Mgr. Eva Ježková matematika, zbožíznalství, chemie, biologie Mgr. Jiří Jón fyzika Mgr. Vlasta Josífková český jazyk, novodobé dějiny Ing. Zdeňka Juklová veřejná správa, právo, úvod do sociologie, aplikovaná ekonomika, psychologie, občanská nauka, prezentace a komunikace RNDr. Eva Koucká informační technologie Iva Skořepová český jazyk Mgr. Ivan Nývlt anglický jazyk, český jazyk Mgr. Hana Pohlová matematika, statistika, finanční matematika, demografie, hospodářský zeměpis Mgr. Barbora Soukupová anglický jazyk Bc. Martina Staffenová německý jazyk Ing. Ivana Štěpánová ekonomika, účetnictví, ekonomika veřejného sektoru, veřejné finance Mgr. Jaroslava Vaňková písemná a elektronická komunikace, tělesná výchova
Základní škola Třídnictvím na ZŠ jsou pověřeni: 1. A Mgr. Hana Radostná 1. B Mgr. Zdeňka Jónová 2. A Mgr. Lenka Hozdová 2. B Mgr. Adéla Prašivková 3. A Mgr. Šárka Kozáková 3. B Mgr. Jitka Bémová 4. A Mgr. Dagmar Kouřilová 4. B Mgr. Blanka Blažková 5. A Hana Vedralová 5. B Mgr. Ivan Nývlt 6. A Mgr. Oldřiška Dolenská 7. A Mgr. Eva Hýsková 8. A Martin Přikryl 9. A Ing. Zdeňka Juklová
Vyučující: Ing. Václav Dedera Mgr. Oldřiška Dolenská Mgr. Eva Hýsková Jana Jenčková Mgr. Eva Ježková Mgr. Vlasta Josífková Ing. Zdeňka Juklová Mgr. Jarmila Kolzrtová Mgr. Jiří Malec Iva Skořepová Mgr. Ivan Nývlt Martin Přikryl Hana Vedralová
INF, PSP M, Z, ES, VL Z, NJ, VV ČJ M, PŘ, CH ČJ OV, ČS, M, RV, EV, ZE ČJ, TP TV, BČ ČJ, AJ ČJ, AJ D, NJ, PŘ, PČ ČP, HV, VV, PR
Ildikó Králiková – studijní a informační centrum, školní literární klub
Vychovatelky ŠD: Ilona Jiskrová, Marta Linková, Daniela Pěničková
Naše anketa na televizní téma
Věděli jste, že první pokusné televizní vysílání pro veřejnost se konalo 23. 3. 1948 v Tanvaldě? Je to skutečně tak! Od té doby se toho hodně změnilo. Postavičky najednou získaly barvy, obraz je kvalitnější, televize se zvětšila a zároveň zhubla. Dnes máme doma klidně tři televize, v obývacím pokoji, v ložnici i v kuchyni, a není to tak dávno, co jedna televize stála téměř 100 000 Kč! Z TV se stal fenomén. Najednou máme k dispozici tolik filmů, dokumentů, sportovních přenosů, seriálů, zpravodajství, žijeme životy jiných, nemůžeme se dočkat pokračování a již tolik nežijeme svůj život.
Nebo ne? My jsme se tentokrát zaměřili na žáky 5. až 9. tříd MZŠ, na co se dívají, co upřednostňují a zamyslíme se nad tím, co jim televize může dát a co jim vzít. „Kolik času denně trávíš u TV?“ zněla první otázka. 26 % žáků kouká na TV průměrně dvě hodiny denně, což je docela pozitivní výsledek. 13 % ale už tráví u vysílání tři hodiny, jenže stejný počet zároveň sleduje TV jen jednu hodinu denně. 10 % nekouká na televizi téměř vůbec anebo jen velmi málo. Poté je menší skupina dětí, které sedí u TV dokonce čtyři hodiny. Náš Pokračování na str. 3
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Naše anketa na televizní téma aneb co televize dává a co bere Pokračování ze str. 2 průzkum ale dokazuje, že žáci na naší škole sledují televizi poměrně střídmě. „Do kolika hodin večer smíš sledovat TV?“ Chodíte unavení do školy? Není divu, když spousta z vás sleduje televizi do 22 hodin. Spánek je důležitý, abyste měli čas vstřebat všechny informace, které jste se ve škole určitě naučili J. Pak je to dobré, málo žáků kouká déle než do deseti hodin večer. Třetí otázka se týkala nejoblíbenějších pořadů a seriálů, kde suverénně vedl český nekonečný seriál Ulice. Na druhém místě byl trochu ostřejší seriál Comeback a jako třetí se umístila animovaná americká rodinka Simpsonovi. Dále u vás vede reality show hledající talentované zpěváky Superstar. Líbí se vám také Brainiac, kde je vidět poměrně šílená věda v praxi, kterou byste rozhodně neměli zkoušet doma J. Ale válení se na gauči, ležení na posteli či sezení na židli a neustálý pohled do jednoho bodu brzy začne nudit. Po čem se nejčastěji sahá, když sledování televizních pořadů již nebaví? Popcorn a brambůrky, to zapíjené colou nebo jiným nápojem. Ovšem 10% žáků nedělá prostě nic. Někdy trochu promarněný čas, nemyslíte? Dále se hodně klapá na mobilu a na počítači a zlomek dětí si čte. Když už jsme zabrousili k těm počítačům, co byste řekli, je u žáků 5. až 9. tříd oblíbenější televize, nebo počítač? Myslím, že to je velmi jednoduché. 64 % žáků si sedne raději k počítači. Komunikace s kamarády, hry, možnost svobodně si zvolit, na co se podívají, to jsou důvody, proč je osobní počítač oblíbenější než televize, které dává přednost jen 23 % dětí. Jeden z mezníků ve vysílání televizního programu byla na začátku osmdesátých let první hudební stanice MTV, která stála za klipovou revolucí, jež změnila vnímání populární hudby. Dnes máme spoustu hudebních stanic a už nám nepřijdou jako něco zvláštního. Radši než filmové stanice je má jen pětina dotazovaných žáků, ostatní mají radši filmy anebo filmové i hudební stanice stejně. „Děti, které mají ve svém pokoji televizi, se obvykle hůře stravují, málo pohybují a mají horší známky ve škole než jejich vrstevníci bez televize v pokoji. K tomuto závěru dospěli američtí vědci,“ dočtete se na serveru Novinky.cz. Američtí vědci zkoumají kdeco, a mnohdy je závěr jasný už předem jen díky použití selského rozumu. Televize v dětském pokoji, ač dětmi vyžadovaná a vyprošená, není dobrý nápad. Každý jistě z vlastní zkušenosti ví, že před televizní obrazovkou stráví zbytečně moc času, i když by mohl dělat jiné užitečnější věci. Jsme k TV přitahování více, než bychom chtěli, a podřizujeme jí svůj denní program. Děti a mladí lidé mohou snadno nevědomky sledovat televizi zbytečně dlouho, nadměrně se u ní stravovat, mohou se méně pohybovat… 54%
žáků má televizi v pokoji a 38% ne. Zbytek dětí se buď nevyjádřil, anebo to nebylo z odpovědí jasné. Samozřejmě, že je na uvážení rodičů, zda dovolí svému dítěti mít televizi v pokoji, ale je nutné potom sledovat, zda to dítě s koukáním nepřehání. V poslední otázce jsme se zeptali, zda žáci sledují českou filmovou a seriálovou tvorbu. V posledních pár letech jakoby se s českými komediemi roztrhl pytel, komerční televize na nás chrlí nekonečné seriály a pravidelně se konají filmové festivaly. „Sleduješ českou tvorbu? Dokázal bys vyjmenovat nějaké české filmy či seriály z poslední doby?“ Bývalý discozpěvák Tomi Paci, jeho svérázný bratr Ozzák a dcera Iva, která se snaží chovat normálně a zároveň udržet domácnost v chodu. To je Comeback, nejznámější a nejoblíbenější seriál mezi mladými žáky. Poté příběhy obyčejných lidí z jedné Ulice a seriál z lékařského prostředí Ordinace v Růžové zahradě. Hodně žáků zaregistrovalo nový film Bobule, Poslední plavky,
Přešlapy, Účastníky zájezdu, Václava a mnohé další. 14 % uvedlo, že českou tvorbu nesleduje. Nejvíce si žáci samozřejmě stěžovali na dlouhé reklamy. Ale v životě nic není zadarmo a reklamní přestávky z nemalé části živí komerční televize a bez reklam to prostě a jednoduše nejde. Kdo se s tím nesmířil doteď, ať to zkouší dál. Padlo i pár návrhů na různé pořady, třeba o ohrožených druzích zvířat a o hasičském sportu, a vyskytly se výtky na přílišnou brutalitu. Ačkoli má televize svoje zápory, má i klady. Od naučných programů po důležité informace ze světa. V zajímavých dokumentech vidíme zvířata, rostliny a vzdálené kraje, které bychom jinak nikdy neviděli. Samozřejmě tu je hlavně pro naši zábavu, pro chvíle ošklivého počasí (ale knížka je v těchto časech také skvělým společníkem!), prostě pro odreagování. Takže odpočívejte u ní, bavte se, ale nezapomeňte, že venku na vás čeká s kamarády větší zábava… Martina
ELEKTRICKÉ KØESLO Tentokrát jsme na elektrické křeslo posadili bývalou žákyni naší školy – nyní učitelku II. třídy Masarykovy základní školy na Šumburku, Mgr. Jitku Bémovou. Líbilo se vám na šumburské škole více jako žákyni nebo nyní jako učitelce? Jako žákyně na šumburské škole jsem měla bezstarostný život. Jedinou mojí starostí bylo, jak nejrychleji a správně vypočítat sloupek příkladů v matematice. Předháněli jsme se tak s ostatními dětmi. Třídu jsme měli pěknou, paní učitelku hodnou a sborovna pro nás byla něco jako posvátná místnost, kam jsme mohli nahlédnout jen jedním očičkem. Co víc si přát? Nyní jako učitelka to vnímám z té druhé strany a snažím se, aby si děti ze šumburské školy odnesly ty nejhezčí zážitky a po letech si přišly k nám zavzpomínat. Po roční práci učitelky si stále myslíte, že jste si vybrala správně? Každé zaměstnání má svá pozitiva i negativa. Práce s dětmi je náročná. Vyžaduje bezmeznou trpělivost, pevné nervy a důslednost. Nejvíce mě těší, když za sebou vidím výsledky práce a rozzářené obličeje dětí, protože je škola baví. Dnešní děti jsou jiné, než jsme bývali my. Často netušíte, čím vás dokážou zaskočit. Hodnotit práci, kterou vykonávám pouhý rok, je těžké. Zeptejte se mě za pár let J. Překvapuje vás něco při pedagogické práci, nebo je něco, s čím jste nepočítala? Překvapuje mě vyspělost některých dětí na I. stupni ZŠ. Jak přemýšlejí, co vám jsou schopni povědět. Ztrácí tu svoji dětskost a příliš brzy se zajímají o věci pro dospělé.
Myslíte si, že je práce na I. stupni náročnější, než na II. stupni ZŠ, nebo naopak? Oba stupně jsou náročné. Na každém stupni řešíte jiné problémy, přistupujete jinak k dětem a děti přistupují k vám. Na II. stupni to je asi složitější. Jaký máte vztah k bývalým učitelkám, nyní kolegyním, jak spolu vycházíte? Vztahy s kolegyněmi máme velmi dobré. Opravdu si nemám na co stěžovat. V mnoha věcech se snažíme vyjít si vstříc. Když je nějaký problém, jsme jedno ucho a víc hlav víc ví. Asi je to dáno i malým kolektivem. Své kolegyně obdivuji, že i po mnohaleté praxi mají stále tolik energie na sobě pracovat. Za rozhovor děkuje RR
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
Dvě návštěvy v Německu: Zingst a DDM Insel v Drážďanech
| Letos již pošesté se desetičlenná skupi-
na žáků naší školy zúčastnila pobytu v německém Zingstu. Vlakem jsme přijeli do Drážďan a autobusem pokračovali k moři. Celých čtrnáct dní jsme měli pěkné počasí, a proto i správné podmínky na opalování na pláži, na nákupy, na výlety na kole. Zatímco u nás jsou prázdniny již od začátku července, v Německu se děti ještě učí. A tak nás v Zingstu občas otravovali kluci z místní školy. Celé dva týdny jsme výborně využili k rekreaci a zábavě. Velmi zajímavé byly i výlety na kole, při nichž jsme poznali zajímavá místa. Baruš 9. A | Naše škola již několik let spolupracuje s německým DDM Insel. Letos na podzim to ovšem bylo výjimečné, a to proto, že jsme tam jeli oslavovat již devatenáctileté narozeniny Inselu. Ráno jsme vyrazili vlakem do Liberce a poté do Drážďan. Po příjezdu jsme šli do města, kde jsme měli asi 2,5 hodiny volno. Každý z nás toho využil a utíkal do obchodu nakupovat, co to šlo. Většina z nás si koupila fešné oblečení a ještě jsme stihli McDonalds. Navečer jsme se přemístili na hvězdárnu, kde nás čekala prohlídka, při které nám ukazovali zařízení a popisovali funkce přístrojů. Sice nám nepřálo počasí a bylo zamračeno, ale naštěstí nám v kopuli promítli hvězdnou oblohu a povídali nám také, jak obíhají planety a co by bylo vidět, kdyby například nesvítilo veřejné osvětlení ve městech. Nakonec však byl vidět Jupiter i s jeho měsíci. Ráno jsme snídali venku a pozorovali pomocí teleskopu Slunce a nikdo nechtěl uvěřit, že je bílé. Přemístili jsme se do Inselu a tam jsme po obědě pomáhali s přípravou studené kuchyně. Večer byla oslava, při které se každý bavil. To nejlepší nás teprve čekalo. Tanečník Tomáš s manželkou Marií nás učili tančit. Nejprve jsme tančili všichni dohromady a poté mohl každý sám. Já jsem protančil celý večer a postupně se přidali i ostatní. Ráno jsme jeli do bazénu. Nikdo se nenudil, byla tu vířivka, tobogán i divoká řeka. Nato jsme šli nakupovat. Oslavy nás neminuly ani ten den, a tak se oslavovalo. Poslední den jsme byli ve městě, a protože byl státní svátek, tak co jiného než oslavy. Všem se nám tu moc líbilo. Vilík 9.A
Nahoře: míčová seznamovací hra na pláži (Zingst), uprostřed: výroba stříbrného šperku, vlevo dole: inselský žabák (Drážďany.
Jaké byly letošní tanvaldské slavnosti? Myslím, že většina z vás byla letos na slavnostech, a tak si o nich řekneme pár slov. Podle mě, když byly na sídlišti Výšina, tak byly mnohem lepší. Nejen že zde bylo mnohem více místa a nemuseli jste se mačkat, ale také zde nehrozila srážka s náklaďákem. Dále to bylo mnohem přehlednější. Ale abych stále neříkal negativy, pojďme k tomu, v čem byly lepší. Pro většinu lidí ze Šumburku a okolí to bylo mnohem blíže a nemuseli šlapat do kopce. Také nebyly tak rozházeny a byly zde také stánky vyhrazeny pro české výrobky, bohužel ale málokdo
toho využil, a tak zde převládalo oblečení a různá jídla. Jenomže, jak jsem již zmiňoval, muselo se zde bohužel přebíhat přes nejrušnější tanvaldskou silnici, pokud jste chtěli od atrakcí ke stánkům. Také tu měli velmi pěkné představení pro ty nejmenší, ale aby to těm starším nebylo líto, tak hrála celý den hudba a na nádraží byla parní lokomotiva a veteráni (auta). Naštěstí pro obyvatele Výšiny zde jezdil celé slavnosti starý autobus zcela zdarma. Doufejme, že příští rok se slavnosti vrátí na své původní místo. Vilík
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY I letošní třeťáci jeli na poznávací zájezd do Burbachu Už od prvního ročníku jsou studenti připravováni na to, že ve 3. ročníku pojedou na poznávací pětidenní zájezd do spřáteleného německého města Burbach. Letos se tento zájezd na OA Tanvald konal již podvanácté. Nám se před odjezdem míhaly hlavou všelijaké pocity – obavy z komunikace, radost z „ulití“ se ze školy, těšení se na nákupy ve velkých módních buticích a degustace německých vín. V pondělí 14. září jsme v osm ráno vyrazili na cestu. Překypovali jsme elánem a celým autobusem se nesly různé teorie o našich budoucích náhradních rodinách. Někdo si dal k jídlu řízek od maminky, další spokojeně ládoval sladkosti. Jediné, co nám snad mohlo zkazit náladu, bylo nevlídné, chladné, téměř podzimní počasí. Všeobecné nadšení nastalo ve chvíli, kdy na naší první zastávce u benzínové pumpy profesorka Staffenová zamkla profesorku Štěpánovou na záchodě. Oficiální verze události je ta, že šlo o nešťastnou náhodu, neoficiálně se spekuluje o vyřizování si osobních účtů, ale hlavní je, že naše třídní profesorka nakonec byla osvobozena a my pokračovali dále. Kolem šesté hodiny večerní jsme dorazili do Burbachu. Přivítalo nás pěkné menší město a na stanovišti autobusu již čekaly naše náhradní rodiny. Zvědavě jsme se okukovali, snažili se stát co nejdál, ale co naplat, každý nakonec odcházel a hned musel v hlavě lovit německá slovíčka. V úterý ráno jsme jeli do hlavního města severního Porýní–Vestfálska Düsseldorfu, kde jsme navštívili Landtag – zemský sněm, obdobu našeho parlamentu. Zde jsme se sešli s poslancem Volkmarem Kleinem, který pochází z Burbachu a je předsedou spolku, který organizuje poznávací zájezdy pro studenty OA Tanvald. Po obědě jsme se vydali na televizní věž, dominantu Düsseldorfu. Cesta výtahem byla pro leckoho krušná, ale úžasný výhled na Düsseldorf za to stál. Středa byla nejnabitějším dnem celého týdne. Jako první byla na programu spořitelna Sparkasse, kde jsme zhlédli prezentaci o historii peněz a o samotné Sparkasse. Poté jsme šli do burbašské radnice, kam jsme byli pozváni starostou Christophem Ewersem. Ten přednesl prezentaci o Burbachu, díky níž jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací – třeba o německém školství, které funguje trochu jinak než to české. Starosta Ewers nám taky ukázal, jak reagují na potřeby staršího obyvatelstva tím, že lékařské ordinace a obchody jsou soustřeďovány do středu města, aby lidé nemuseli jezdit z jednoho konce města na druhý. Bavili jsme se o využívání ekologických zdrojů energie, například o vyhřívání slu-
nečním zářením získávaným solárními panely na střeše místní základní školy. Se starostou Burbachu jsme se po hodině rozloučili a pospíchali do muzea Alte Vogtai, neboli Staré rychty. Muzeum je plné věcí, které ještě možná i vy uchováváte nostalgicky po babičce, ať už šlo o staré brusle či lyže, plechové cedníky, starý šicí stroj či pracovní boty našich praprapradědů. Viděli jsme lékarnu z 19. století, kde zubní vrtačka na ruční pohon naháněla hrůzu i leckterým silnějším povahám, ale také kovářskou dílnu, těžkou práci horníků či obyčejnou vesnickou kuchyni. Ve Staré Rychtě jsme poobědvali a zase jeli dál, do logistického centra firmy Lidl. Pro nás nejzajímavějším zážitkem zde byl pobyt v zimě - 45 °C, kde se uchovávají některé potraviny. Náš průvodce nás potom pochválil, že jsme skupina, která tam vydržela nejdéle. Škoda, že jsme pospíchali zase pryč, vydrželi bychom tam i déle. Blízko Burbachu sídlí letiště Regionalflughafen Siegerland, kde v roce 2006
přistála česká fotbalová reprezentace. Autobusem jsme se projeli po letištní ranveji a také jsme se mohli podívat na hasičské vozy a menší letadla. A protože kousek od letiště leží město Herborn, kde vyučoval učitel národů Jan Ámos Komenský, navštívili jsme starobylé uličky tohoto města a plnými doušky nasávali středověkou atmosféru. Doma ještě navíc některé z nás čekalo překvapení v podobě pozvání od čtyř rodin do burbašské čínské restaurace, což jsme zvládli i bez našich milých profesorek – překladatelek. Ve čtvrtek jsme vyrazili do města Koblenz, kde můžete nalézt slavný Deutsches Eck, soutok řek Rýn a Mosel (na snímku nahoře). Prošli jsme si pevnost Ehrenbreitstein, kde jsme si na okamžik připadali jako v českém Terezíně, a obdivovali památník předposledního německého císaře Wilhelma I. (viz foto). Poté jsme se vydali do jedné z nejkrásnějších oblastí Německa, do údolí středního toku Rýna. Podél řeky se táhnou strmé kopce vzhůru, na nichž se už stovky let pěstuje výborná vinná réva a stojí zde kolem třiceti hradů, zámků a ruin. Nádhernou krajinu a romantickou scenérii jsme si plně vychutnali z výletní lodi. Večer jsme na závěr společně povečeřeli se všemi rodinami a poté následovalo loučení s náhradními maminkami a tatínky. Poznávací zájezd do Burbachu nám opravdu hodně dal, někdo si vylepšil němčinu, někdo zase angličtinu, poznali jsme německé zvyklosti a stmelili jsme kolektiv. Tímto bychom chtěli poděkovat paní ředitelce Prokešové a zástupci panu Pěničkovi za pořádání tohoto zájezdu, velký dík také patří profesorkám Staffenové a Soukupové, že tak ochotně překládaly, a také naší třídní profesorce Štěpánové za to, že to s námi vydržela. A vám, které tento zájezd čeká, radíme – nebojte se a těšte se, stojí to za to! Martina Foto: Radka Čejková
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY HAF 2009: Cena mladého diváka pro Larghetto
Na fotografii závěrečné předávání cen HAFu. V pátek a v sobotu 2. až 3. října 2009 se v nově modernizovaném městském kině JAS konal 41. ročník celostátní filmové soutěže amatérských filmů HAF (zakladatelé takto nepojmenovali soutěž kvůli jejich zálibě v psech, je to zkratka názvu Humor v amatérském filmu). Do soutěže bylo celkem zasláno dvaapadesát děl a dílek, z nichž porota vybrala čtyřicet postupujících. Filmy zhlédli žáci a studenti naší školy a poté mohli hlasovat v kategorii Cena mladého diváka. Nejvíce hlasů získal animovaný snímek Jaroslava Nykla Larghetto (jistě si většina z vás vzpomene na pianistu a jeho kamarádku blechu), který o den později také vyhrál hlavní cenu soutěže. Druhé místo v hlavní soutěži získaly Dobroty s příběhem, který natočilo devatenáct mentálně postižených lidí z obce Slapy na Příbramsku. Dobroty jsou nádherný příklad toho, že v mysli člověka nezatíženého všedními starostmi a povinnostmi dokáže vzniknout nádherný, upřímný a jednoduchý příběh. Na třetím místě se umístil film Defilé od tanvaldských autorů (jistě vzpomínáte Beran – Začala škola, koukej se učit, jinak nebudeš stíhat od začátku, a to by nebylo moc dobré. Býk – Pozor na novou spolužačku/ spolužáka, padne ti do oka a poplete ti pěkně hlavu, ale nemyslí to s tebou upřímně. Blíženci – Ve škole se vyskytne velký problém mezi tebou a učitelem, který tě nemá v lásce. Přehlédni to, nebo z toho bude velký průšvih. Rak – Co k tomuto znamení dodat, tento měsíc jste ve všem nejlepší, hvězdy vám prostě přejí!!
na hudební nástroje a výkupnu surovin). Ovšem všichni autoři filmů jsou vítězové, protože vytvořit aspoň trochu kvalitní snímek, byť jen o jedné minutě, vyžaduje nápad, trochu trpělivosti, elánu a odhodlání, což jsou vlastnosti, které dnešní mladí lidé neustále nadávající na nudu postrádají. Martina
Parlament OA
Na první letošní schůzce parlamentu OA se projednávaly novinky, které v OA po prázdninách nastaly. Byl pořízen automat na kávu a nová kopírka, která sice začala fungovat teprve nedávno, ale dnes už můžete směle kopírovat a ještě si u toho dát kafe. Také proběhly rozsáhlé změny v učebně elektronické komunikace, nějaké problémy sice přetrvávají, ale doufejme, že se všechny mouchy brzy vychytají. Třetí ročník založil studentskou společnost Akcefa a jako předmět podnikání si studenti zvolili organizování různých výletů a akcí, zkrátka poskytování zážitků. Také se pomalu začíná rozjíždět festival Jeden svět, který bude letos zaměřen na handicapované. A samozřejmě 4. ročník začíná s přípravami na maturitní ples a žádá o jakoukoli formu pomoci, ať už se bude týkat sponzorů, věcných cen do tomboly i cokoli jiného. Jako zástupci za 1. ročník byli zvoleni Veronika Vitáková a Denisa Šepsová. Za 2. ročník mluví Kristýna Hofericová a Jakub Vavrečka. 3. ročník má stejné zástupkyně jako loňský rok, Markétu Chmelíkovou a Veroniku Tykvartovou. Na schůze také chodí ředitelka studentské společnosti Akcefa Petra Herbrigová a obchodní ředitel Jan Sklenička. 4. ročník opět jako loni zastupuje Pavlína Kubáčková a Marek Brumlich. Martina
3. ročník opět zakládá studentskou společnost! Jako každý rok, i letos máme ve třetím ročníku jako nepovinný předmět aplikovanou ekonomiku, na kterou se přihlásilo dvanáct studentů. Společnost se plně rozjela až po příjezdu z Burbachu a po zotavení většiny třídy, kterou zachvátila menší epidemie nachlazení a chřipky. Jako první byla zvolena ředitelka firmy Petra Herbrigová, dále jmenováni programoví ředitelé, tajemnice a tisková mluvčí. Dále ve studentské společnosti „pracuje“ šest dalších studentů. Podrobnou strukturu naší studentské společnosti můžete vidět na nástěnce.
Hned poté se podávaly návrhy o předmětu podnikání a jménu naší společnosti. Rozhodlo se, že naše firma bude prodávat různé akce, a od toho se odvíjí název – Akcefa. Studenti se ihned pustili do práce, jsou naplánovány různé akce pro studenty OA a jejich kamarády či známé, třeba kulturní výlet do divadla v Praze a návštěva Drážďan. Po Novém roce plánujeme další akce, o nichž vás budeme informovat později. Akcefa se teprve rozjíždí, ale nechybí nám zápal ani nadšení a pokusíme se vám nadělit opravdu zážitky, které jen tak nezískáte. Martina Votočková
HOROSKOP
Štír – Nebuďte smutní z toho, že je škola, užívejte si to, dokud není takový záhul. Střelec – Pomalu, ale jistě se stáváte aktivnějšími než dříve, tím těšíte kantory. Kozoroh – Necpi se dobrotami, ale papej zdravě! Vodnář – Čti povinnou četbu, dokud máš čas, až mít čas nebudeš, budeš toho litovat!! Ryby – Čekají tě důležité úkoly, nezapomeň na ně. Denisa Šepsová
Lev – Nikdo si s tebou už neví rady, dělej něco se sebou, jinak u všech skončíš na posledním místě. Panna – Minulý měsíc samá smůla a teď, samé štěstí. Čím to bude? Je to tím, že jste si uvědomili chyby, které jste dělali. Váhy – Tento měsíc je pro vás jak vyšitý, všem v tomto znamení půjde vše, na co si vzpomenou.
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY Na návštěvu Malé pevnosti a ghetta v Terezíně nelze zapomenout Nechť toto místo, na kterém Hitlerovci vyvraždili kolem půldruhého milionu mužů, žen a dětí, hlavně Židů z různých zemí Evropy, zůstane na věky výkřikem zoufalství a výstrahou pro lidstvo. Auschwitz – Birkenau 1940 – 1945 (Osvětim – Březinka) Tato slova jsou v mnoha jazycích, mimo jiné i v českém, umístěna v prostorách mezi někdejšími plynovými komorami v bývalém koncentračním táboře Osvětim – Březinka v Polsku. Vyjadřují však myšlenku všech koncentračních táborů, které jsou jako památníky na hrůzy minulosti udržovány na "paměť" nám i dalším generacím. Totéž platí i o Terezíně – Malé pevnosti a ghettu, které jsme se studenty OA Tanvald navštívili. Tato pevnost začala vznikat výnosem Josefa II. roku 1780 a byla pojmenována po jeho matce, královně a císařovně Marii Terezii. Byla součástí moderního obranného systému v Čechách a na Moravě proti možnému útoku ze severu, kterému habsburská monarchie opakovaně čelila. A právě tuto pevnost zneužilo v roce 1940 gestapo a zřídilo zde policejní věznici v souvislosti s rozsáhlým zatýkáním na území protektorátu Čechy a Morava. Terezín měl dvě základní přednosti – snadnou ostrahu a dobrou dopravní dostupnost. K 2. světové válce, která v tomto roce nabývala na síle, se ovšem schylovalo již mnohem dříve. 30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Demokratické Československo považoval za překážku na cestě k rozbití poválečného uspořádání Evropy a dosažení dominantního postavení Německa. Hospodářské a sociální důsledky světové hospodářské krize 1929 – 33 v ČSR nejhůře postihly pohraničí s německými menšinami. K tomu demagogická propaganda, nárůst vlivu Sudetoněmecké strany a jejích útoků na německé demokraty a české obyvatelstvo. 29. – 30. září 1938 následovala mnichovská zrada, kdy představitelé Německa, Itálie, Velké Británie a Francie rozhodli o odtržení pohraničí ve prospěch Německa jako akt usmíření. Působil však právě naopak, vždyť s "jídlem roste chuť!" A 15. března 1939 byla zahájena okupace zbytku českých zemí a vznikl protektorát Čechy a Morava. Nyní ale zpět k Terezínu. Začátkem války tu bylo vězněno okolo 150 lidí, v roce 1941 600, v roce 1942 1 200, v letech 1943 – 44 kolem 2 000 osob a v posledních dnech války to již bylo 5 500 osob. Nejkrutější osud čekal Židy, ti byli zvlášť brutálně týráni a vražděni. Dále se do Malé pevnosti dostali členové odboje – vysocí důstojníci bývalé československé armády, funkcionáři tělovýchovné organizace Sokol, členové
ilegálního KSČ, cizinci ze Sovětského svazu, Polska, Francie, Němci a pro své náboženské přesvědčení Svědkové Jehovovi. Ani jedno z dvou tisíc šesti set úmrtí nelze počítat za přirozené pro neuvěřitelné životní podmínky, krutost dozorců a popravy. Vězni zde však nezůstávali dlouho, ale byli transportováni do věznic, káznic a koncentračních táborů v Německu a Polsku – Buchenwald, Osvětim, Mauthauzen, Dachau, Sachsenhausen, Flossenburg, Gross–Rosen a Ravensbrück. Konec války a osvobození v prvních dnech Terezínu úlevu nepřinesl, protože tam koncem dubna vypukla epidemie tyfu. Celý Terezín se stal obrovskou infekční nemocnicí. Smrtící epidemii se podařilo zvládnout až koncem května za cenu desítek životů českých, židovských a sovětských lékařů a zdravotníků. Toto a ještě více se lze dozvědět v expozici Terezína, vidět řadu fotografií, obrazů a předmětů té doby a částečně „nasát“ i atmosféru. Doporučujeme navštívit! I. Štěpánová
Zdroje: Pevnosti, Architektura Militaris, svazek 5 (pevnost Terezín) Andrej Romaňák, Malá pevnost Terezín 1940 – 45. Průvodce expozicí doc PhDr. V. Blodik CsC
Sbírka pro Světlušku
Dne 9. září 2009 se konala jedna z nejznámějších sbírek pro nevidomé Světluška. Šest studentů bylo pověřeno, aby ráno v sedm hodin vyrazili do ulic. Letos se prodávaly magnetky, které kreslila nevidomá dívka, dále potom náramky a největším hitem letos byly zbrusu nové přívěsky na klíče s logem sbírky, které se ještě nikdy neprodávaly. Ze začátku to vypadalo na nezdary, ale postupem dne se začínalo dařit víc a víc. Celkem se vybralo kolem 8500 Kč. Pochváleni byli: Roman Kulhánek, Adéla Kurpitová, Alina Kohutych a Petra Phung. Roman Kulhánek, 2. roč. OA Na snímku R. Kulhánek a A. Kurpitová
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
... a opět nahlížíme do hlubin kantorovy duše
Hm, tak takto bych ten úvěr nepojímal
Cítíte i vy vzadu můj nový parfém?
Ty verše by se daly i zpívat
Že by ty počítače napadl virus prasečí chřipky?
S takovou absencí se k maturitě nedostanete
1+2+3 = ? Ještě že tu kalkulačku mám ... tentokrát se podrobili ostřížímu zraku naší čtečky myšlenek tito vyučující na OA: Mgr. Jaroslava Vaňková, RNDr. Eva Koucká, Mgr. Hana Pohlová, Ing. Petr Cee, Mgr. Ivan Nývlt a Ing. Ivana Štěpánová
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY Ahoj děti. Vítám vás opět ve škole po dvouměsíční pauze. Určitě jste si všichni prázdniny užili, ale většina z vás by si je určitě ještě prodloužila J. Chcete vědět, co jsem celé prázdniny dělal já? Ano? Dobře, tak já vám to povím. Původně jsem plánoval strávit prázdniny tady ve škole, ale co dělat celé dny v prázdné škole? Po pár dnech už mě to tu moc nebavilo, nebylo co sledovat a co dělat. Tak jsem se nakonec rozhodl, že se podívám na své kamarády a rodinu. Vydali jsme se na několik výletů tady po okolí. Byli jsme na Špičáku, Terezínce, Štěpánce i na Ještědu a na spoustě dalších míst, kde jsem potkal i některé z vás. To byly nejhezčí zážitky z celých prázdnin. Ale byly tu i horší. Například: pamatujete tu velkou bouřku na konci července? Všude padaly stromy a foukal hrozný vítr. A právě to se stalo osudným našemu domečku. Naštěstí v něm nikdo z nás nebyl. A tak jsme se museli pustit do stavby nového domku. Ale co, do konce prázdnin bylo pěkné počasí, a tak nám šla stavba pěkně od ruky. Všichni jsme si užili mnoho legrace a příjemných zážitků. A nakonec jsme postavili mnohem hezčí domek, než byl ten původní. Kdo by se divil, když nám se stavbou pomáhala celá vesnička. Teď už máme po prázdninách, a tak jsem se vrátil zpátky do školy a pozoroval jsem, jak hned první den bylo ve škole rušno. Přibyly nové tváře ze šumburské školy a někteří už zde nejsou. Hlavně jsem
nezahlédl ty nejzlobivější žáky z loňské 8.A. Snad jinde přijdou k rozumu. A do bývalé 8.A vedla moje první cesta. Tam jsem se vždycky musel rozčilovat nad hrozným nepořádkem. Ale když jsem přišel teď už do 9.A, nevěřil jsem vlastním očím. Právě probíhala druhá vyučovací hodina. Ve třídě byl absolutní klid a bylo tam čisto, nikde žádný papírek na zemi, prostě nic. Tomu jsem nemohl ani uvěřit. Ovšem když jsem se byl podívat do letošní 8.A, tam to vypadalo! Viděl jsem počmárané lavice a zděsil jsem se. To byl asi největší šok. A musím říci, že se začala značně horšit i 6.A. Jinak vám děti přeji hodně úspěchu do nového školního roku. Angel
...A CO NA TO IVAN?
Čau lidi! Všimněte si, že záměrně nevolím zdrobnělinu “lidičky”. To je potom “takový slaďoučký”. I když! Na druhou stranu bych si přál, aby místo krize byla krizička (fuj, to je hnusné slovo!) a místo politiků, aby se z mnohých stali političci maličcí. Pak by jenom stačilo kýchnout a bylo by problémech. Školní rok se nám rozjel jak divé saně, taky bodejžbyne, když nás říjen obšťastnil tak bohatou sněhovou nadílkou, kterou v tento čas pamatuje ale opravdu málokdo. Doufám, že vám, žákům a studentům, hned po krásných prázdninách a jednom měsíci aklimatizace nezamrzly mozky a že jsou naopak lačné po vědění a poznání! Chachacha! Vše prochází změnami, a ne jinak tomu je v naší škole. Také jsem si musel zvyknout na ty male človíčky z páté třídy, které jsem obdržel. A vzpomínám i na mé bývalé deváťáky, které – pokud čtou tento text – zdravím velice! A doufám, že se jim daří dobře nebo i ještě lépe. Tak i všem ostatním, ať tento školní rok jest příznivě nakloněn! A hlavně, lidi, mějte se rádi jako lidi!!!
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK
V minulém školním roce jsme v našich novinách několikrát otiskli fotografie třídy 8.A (letošní devítky). Všichni jste mohli zhlédnout, že ve třídě byl vždy hrozný nepořádek. Zatímco se situace ve jmenované třídě naprosto změnila, má letos následovníka – dokonale ji začala kopírovat 6.A. Doufáme, že se žáci jmenované třídy zastydí a nebudeme je už muset pranýřovat. RR
Nedávno jsem si koupila krásnou knihu od Zuzany Franckové Vítěztví na dosah. Vypráví o patnáctileté Terezce, která se svou nadváhou začala bojovat všemi myslitelnými způsoby. Teprve, když měla vysněný cíl nadosah ruky, se ukázalo, že trpí anorexií. Skončila v nemocnici, protože dala na top modelky a jiné hvězdy, které si myslí, že být krásná znamená být štíhlá, pokud možno co nejštíhlejší nebo úplně vyhublá. A jak to dopadlo s Terezkou? To se dozvíte, pokud dočtete tuto knihu. Je velice poučná a pokud vám někdo říká, ať zhubnete o pár kilo, to nevadí, ale co je moc, to je moc. Hlavně každý buďte sám sebou!!! Denisa Šepsová
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
FENOMÉN POČÍTAČ Men of war
Hra Men of war je strategie inspirovaná událostmi druhé světové války. Je pokračováním úspěšných titulů Faces of War a Men of World at War 2. Trochu se podobá hře Company of Heroes. Hra obsahuje jak singleplayer, tak i multiplayer. Ve hře jsou tři kampaně (celkem devatenáct misí plus bonusové). První kampaň a asi nejrozsáhlejší je sovětská kampaň. V ní budete čelit obrovské početní převaze Němců. Němci se postupně dotlačí až ke Stalingradu, kde se odehraje rozhodující bitva. Druhá kampaň je německá, v které bojujete proti spojeneckým vojákům. Kampaň se odehrává na území Řecka, kam se Němci dostali pomocí výsadků. Poslední je spojenecká kampaň. Tato kampaň není o masivních bitvách, ale spíše o speciálních tajných misích, kde velíte malému počtu dobře vybavených vojáků. Ve výbavě mají pistoli s tlumičem, vrhací nože a neprůstřelnou vestu. V bonusových misích jsou jednotlivé bitvy z války. Hra je pěkně graficky zpracována a fyzika objektů je výborná, což se ale odráží v docela velké hardwarové náročnosti na počítač. Každá jednotka má svůj inventář, kam si může ukládat zbraně, munici, lékárničky a různé předměty a následně je používat. Káždá ze stran má pěchotu, tanky, transportéry a obrněná vozidla, také dělostřelectvo a taktickou podporu. Děla a tanky mají na výběr tříštivou a průraznou munici. Průrazná je lepší proti tankům a tříštivá proti pěchotě a slabě obrněným vozidlům. Snad nejlepší funkce ve hře je „režim přímé kontroly“, kde můžete ovládat jednotku nebo tank šipkami a myší, což se hodí ve velké přesile. To je ke hře vše. Marek Fišera
*HITPARÁDA*HITPARÁDA* Ahoj lidi, tento školní rok vás budeme hitparádou provázet my, holky z 8.A, Hanča a Anča. Máme tu pro vás deset špičkových písniček, které byste měli určitě slyšet. 1. Black Eyed Peas – I Gotta Felling 2. Johnas Brothers – Fly With Me 3. Eminem – Beautiful 4. Lady GaGa – Paparazzi 5. Pink - Funhouse 6. Keri Hilson feat. Kayne West – Knock You Down 7. Pitbull – I know you want Me 8. Mariah Carey – Obsessed 9. Lenka – The Show 10. Akon – We Don‘t Care
Black Eyed Peas
Black Eyed Peas je americká hip hopová skupina z Los Angeles. Kapela vznikla v roce 1992. Tehdejší složení skupiny bylo: William, Apl.De.Ap, Taboo. Ze začátku Black Eyed Peas hodně pomáhal Eazy-E, který byl členem hudební skupiny N.W.A.
Právě on je bral na své koncerty a Black Eyed Peas se začali začleňovat do určitého hudebního stylu. Jejich poslední album se jmenuje The E.N.D a na první místo se usadili díky písničkám Boom Boom Pow nebo I Gotta Felling. Hanča a Anča
SPORTOVNÍ SLOUPEK Vítám všechny v novém školním roce. Jako každý rok, i letos si pro vás škola připravila sportovní disciplíny, které budete plnit každý měsíc, tentokrát i se zajímavou hlavní cenou, DVD přehrávačem. V září jsme se rozehřáli ve sprintu na dvacet metrů. Mezi dívkami byla nejlepší Zdena Pulová ze 7.A a mezi chlapci Josef Vilda z 9.A. Kdo jste se neumístili, tak nezoufejte, hlavní je trošku se pohybovat, abyste neskončili jako velká obézní část našeho národa. V říjnu se soutěžilo ve skoku dalekém z místa. Sportu zdar! Kristýna Vrbová 9.A Školní noviny. Vydává Masarykova škola v Tanvaldě. Šéfredaktorka Martina Votočková. Sazba Jana Daníčková, tisk SATO TANVALD. Náklad 500 kusů. Cena 5 Kč.
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ Soutěž je opět tady! Každá správná odpověď bude ohodnocena jedním bodem, můžete však získat i body plusové, pokud rozšíříte své odpovědi o další podrobnosti. Odpovědi odevzdávejte paní učitelce Josífkové.
Otázky 1. kola 1. Přelož ze šumburského nářečí název jídla „Kucmoch“. 2. Kdo proti komu bojoval v punských válkách? Kdo zvítězil?
3. V kterém evropském městě se nachází Andělský hrad? 4. Čím se proslavil Petr Iljič Čajkovskij? 5. Která kniha vyhrála v celostátní anketě Kniha mého srdce? Uveď název i autora. 6. Co se vydal hledat řecký princ Iáson spolu s Argonauty? 7. Který starořecký stát proslul tvrdou výchovou svých občanů? 8. Co začalo v naší republice 17. 11. 1989? 9. Proč je 28. říjen státním svátkem? 10. Kolikátého října začal padat letos u nás sníh?
