Č. 107 – 2/2008 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE... Žáky s vyznamenáním chválíme na str. 2
Ü
Ü Hned tři ankety vás se-
známí s našimi zkušenostmi i nectnostmi, a to na str. 2 , 3 a 6
Ü Máte rádi běžky? Tak se
vydejte na Černou horu podle trasy, kterou pro vás připravil Joe na str. 5 + 12
Ü S akcemi studentské společnosti ACADEMY se potkáte na str. 1, 8 a 13
Ü Povídání o tom, jak se žije lidem se zdravotním postižením připravil Mára na str. 9 a 10
Na cestu do kantorovy duše se můžete vydat na str. 11
Ü
Ve čtvrtek 20. prosince k nám přišly studentky naší obchodní akademie, pracující pod hlavičkou studentské společnosti Anomaly, o.s., a měly pro nás připravený vánoční projekt. Rozdělili jsme se do tří tříd a začali jsme vyrábět dárečky na Vánoce. První skupina pracovala s bavlnou a vyrobila si pěkné bambule, které si mohla přetvořit různými doplňky na stašidýlka. Druhá skupina navlékala korálky - buď náramek nebo náhrdelník, podle toho, jakou měl kdo trpělivost: jedna korálka, dvě korálky, jedna korálka... Třetí skupina vyráběla z rozmixované novinové hmoty vánoční ozdoby. Děvčata měla projekt dobře připravený, měla s námi také fůru trpělivosti. Užili jsme si i spoustu legrace a ještě jsme si všichni nesli domů několik pěkných výrobků. Studentkám z OA moc děkujeme a všechny je moc chválíme. Těšíme se, že pro nás zase nějaký projekt vymyslí. Žáci a žákyně 4.B a učitelky ze Šumburku
Úvodník na prahu nového a v polovině školního roku Hojky lidičky! Vítám vás v roce 2008. Snad se vaše tajná přání vyplnila a všechny oslavy vydařily, doufám, že jste to nepřehnali s alkoholem na Silvestra a že vám Ježura donesl kotel dárečků. Jestli jste si dali předsevzetí, tak ho určo splňte, přece nebudete měkoty! Čas letí, hlavně nám deváťákům, 29. ledna jsme psali testy CERMAT, na kterých záleží nejvíce. Každý z nás do toho dal, co nejvíc v něm bylo! Přiznám se vám, že jsem z nich byla nervózní a měla velký strach už o Vánocích. Stále mě napadají otázky jako: Co když to dopadne hrozně? Co když se nedostaneme na školu? Toto vše se mi honí v hlavě, pronásleduje ve snech, ale nejen mě, asi všechny deváťáky. Už brzo se dozvíme, jak jsme dopadli, ale než to budeme vědět, můžeme jen tiše doufat, že jsme to zvládli a nezkazili! Chtěla bych poděkovat naší třídní Zdeňce Juklové a paní učitelce Renatě Janatové, že s námi stále zkoušely Cermaty nanečisto. Myslím si, že nám
moc pomohly, takže DĚKUJI jménem všech deváťáků za podporu a čas! Už je po pololetním vysvědčení, určo vám dopadlo co nejlépe, a když ne, nebojte, do konce roku zbývá času dost na vylepšení známek. A my deváťaci, kteří jsme si mysleli, že se poslední půlrok budeme flákat, mýlili jsme se, protože učitelé říkají: v druhém pololetí vám dáme zabrat, jen si nemyslete, když máte školu jistou, že budete lenošit! Takže nás čeká perný půlrok. 14. února bude svatého Valentýna, to znamená svátek všech zamilovaných. Zaláskovaný pár ho jistě oslaví krásnou romantickou večeří při svíčkách, vymění si dárečky a valentýnky z lásky. Všem zamilovaným přeji, aby jejich láska vydržela co nejdéle, a nezadaným, aby si našli tu pravou lásku, která na každého čeká. Na závěr vás vyzývám: pište, kreslete do našich školních novin. Je to super pocit mít článek v novinách. Denísek 9. A
Na elektrické křeslo si odskočil z Rokytnice n. J. Ing. Petr Ceé na str. 7
Ü
Ü Školní skřítek se usídlil
na str. 9
Ü ... výlety, aktuální infor-
mace, soutěž, pravidelné rubriky a další čtení ... ...na všech stranách
MURPHYHO ZÁKONY L Nekonečný je vesmír a školní rok. J Když jde student k tabuli, všechny jeho chyby jsou způsobeny chybnou křídou. L Nikdo neposlouchá, co říkáte, dokud neuděláte chybu. L Zákon zkoušení: to, co žák neumí, učitel zjistí během jedné minuty, a to, co umí, ho nezajímá. L Vždy propadneš v té písemce, na kterou ses nejvíc připravoval.
... a ještě jeden úvodník
Máme tu nový rok 2008! Pro někoho je to důvod k radostem, protože tento rok bude určitě lepší než ten minulý, a pro někoho je to jen skutečnost, že je zas o rok starší. Ale pro téměř každého je to znamení, že se sebou má něco konečně dělat. Proto si mnozí z nás dávají předsevzetí (budu víc sportovat, začnu hubnout, nebudu taková drbna...), ale upřímně, jen málokdo „nezhřeší“. Další kapitolou, která je aktuální, je pololetní vysvědčení, kterého se většina z nás obávala jako čert kříže a jen málokdo s tím papírem šel domů s klidným srdcem. Neměla bych zapomenout na deváťáky, kteří nedávno psali CERMAT testy nebo se chystají na přijímačky. Někteří z nich se ještě teď klepou nad svými „moudry", která by dnes samozřejmě napsali líp. Každopádně my jim všem přejeme hodně štěstí a mnoho úspěchů v tom o něco „dospělejším“ životě. Lucka
Ze školního parlamentu Na lednových zasedáních parlament odsouhlasil barevné dny, to znamená, že vždy jeden den v měsíci se budou žáci snažit co nejvíce využít na svém oblečení určené barvy. Doufáme, že se zapojí i učitelé. Všechny pokyny najdete na nové nástěnce v prvním poschodí. Dále parlament přidělil každé třídě druhého stupně nástěnku v prvním poschodí, která by měla od února sloužit k prezentaci určené třídy. Nakonec 9.A navrhla, že by na konci roku uspořádala školní akademii s názvem Soutěž talentů. Těšíme se na nové nápady. Denísek
ZPRÁVIČKY... l Zápis do 1. třídy. V úterý 15. ledna se konal zápis žáků do 1. třídy Masarykovy základní školy. Děti i rodiče si mohli prohlédnout nejen třídy, ale celou školu. Bylo zajímavé pozorovat rozzářené a zvědavé děti, jak říkaly básničky a kreslily obrázky. Za odměnu si mohly vybrat dáreček, který vyrobili jejich starší spolužáci. Strašně se nám to líbilo, ale zároveň nám bylo smutno, když jsme si uvědomily, že za pár měsíců musíme tuto školu opustit. Nejraději bychom si to s těmi nejmenšími vyměnily. Denísek a Andys l V prosinci se konalo ve velké tělocvičně školy divadelní představení, které nás vneslo do třicetileté války. Herci nám přiblížili život téměř před čtyřmi sty lety, mohli jsme si zahrát na pěšáky, střelce….Všechny nás to velice zaujalo a doufáme, že opět budeme mít možnost zhlédnout něco stejně zajímavého. Denísek 9.A l Do výtvarné soutěže „ Kůň terapeut“ bylo 10. 1. 2008 vybráno a odesláno pět nejzdařilejších prací těchto žáků z naší školy: Martina Gojdy (1.A), Zuzany Votočkové (4.A), Nikoly Hýskové (6.A), Daniely Jériové (6.A) a Jarmily Šolcové (8.A.). Žákům gratulujeme a přejeme hodně štěstí. Průběh soutěže můžete sledovat na www.cpkchrpa.cz. -redl První letošní vlašťovky. Nemyslím tím žádné opeřené ptactvo, ale první letošní úspěchy šikovných žáků naší školy. Na konci ledna proběhlo okresní kolo matematické olympiády, kde se na skvělých místech umístili: Ota Zaplatílek – žák 9. třídy – druhé místo a Tereza Hermannová – žákyně 5. třídy – druhé místo. Tímto jim gratulujeme. A vy ostatní máte šanci je následovat v dalších soutěžích, třeba i v jiných předmětech. O. Dolenská
Co o nás prozradila anketa "Jak jsme pořádní" Na naší škole v 8. a 9. třídách proběhla anketa, která měla zjistit, jak jsme pořádkumilovní. A tady jsou vaše nejčastější odpovědi na otázky (v závorce uvedeny počty odpovědí). Co si představuješ pod pojmem úklid? 1. úklid (24) 2. čistota (10) 3. nuda (7) Jak často (a) uklízíš a co (b)? a) 1. denně (17) 2. 1x týdně (8) 3. „když je bordel“ b) 1. pokoj (22) 2. „bordel“(5), „když musím“ (5) 3. cokoli (4) Uklízíš: a) pravidelně? (8) b) nepravidelně? (14) Uklízíš: a) dobrovolně (27) b) z donucení (23) c) za peníze (8) Jak ses zapojil do předvánočního úklidu?
1. Nepomohl jsem (12) 2. úklid vlastního pokoje (6), pomoc ve všem (6) 3. zdobení stromečku (5), o co mamka požádala (5), pečení cukroví (5) Myslím, že to s naším úklidem a pomocí v domácnosti není nejhorší, ale polepšení by neuškodilo. A na závěr jsem vybrala několik nejvtipnějších odpovědí: Odpověď na první otázku: „Jeden z mudrců nám radí dát věci tam, kde nejsou tolik vidět a nepřekáží". Na otázku, jak často uklízíš, odpověděl jeden z vás: „Když se mi na stole něco hromadí a nevidím na obrazovku“. A jak jsme se zapojili do předvánočního úklidu nám sdělila jedna spolužáčka: „Musela jsem všechno uklidit za mámu, takže úžasná zábava!“ Ale někteří k tomuto shonu zaujali poněkud jiné stanovisko: „Ležel jsem na posteli a hlídal bezpečnost matky“ nebo „psychicky jsem je podporovala“. Lenka Dittrichová 9.A
Blahopřejeme vyznamenaným
V 1. pololetí školního roku 2007/2008 tito žáci a studenti prospěli s vyznamenáním: 5.A Zdeňka Pulová 1,22 5.B Tereza Hermannová 1,00 Karolína Johnová 1,00 Martina Krištofová 1,00 Lukáš Strýček 1,00 Marcela Zajptová 1,33 Nikola Žantová 1,00 6.A Hana Klaciková 1,33 Jana Marková 1,33 Dalibor Mevald 1,27 Kristýna Nováková 1,27 7.A Marek Fišera 1,43 Michal Klacik 1,14 Kristýna Vrbová 1,07 8.A Eva Klimková 1,4 Bára Hrabcová 1,4 8.B Lucie Moudrá 1,00 Filip Seidel 1,00 Daniel Řeháček 1,00 Jan Pěnička 1,26 9.A Lenka Dittrichová 1,5 Kristýna Hofericová 1,5 Denisa Šepsová 1,5 David Kuch 1,44 9.B Lucie Hromádková L. 1,40 Markéta Jiskrová M. 1,31 Ota Zaplatílek O. 1,12 OA 1. roč. Lenka Zikešová 1,31 Martina Votočková 1,44 2. roč. Martin Veverka 1,00 Jana Bláhová 1,5 3. roč. Vlaďka Kolářová 1,27 4. roč. Elena Vlhová 1,27 Hana Vrabcová 1,27
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Byli jsme na návštěvě v mateřských školkách Poslední týden před Vánoci jsme se vydaly na průzkum do školek. Jako první jsme navštívily školku na Výšině. Děti nás přivítaly velkým jásotem. Všechny děti se do školy těší, nejvíce na tělocvik, psaní a úkoly. Většině se bude stýskat po hračkách a dětech. Po otázkách nám nakreslily krásné obrázky, hned po tom si s námi hrály, skládali jsme puzzle a bojovali s vojáčky. Nakonec jsme je odměnily sladkůstkou, děti poděkovaly a hezky se s námi rozloučily. Hned druhý den nás čekala školka na Šumburku. I zde se děti těší do školy, také nám namalovaly pěkné obrázky. Jen nás trochu mrzelo, že s námi méně komunikovaly. Zajímavé ale je, že se dětem nebude stýskat po školce ani po hračkách. Za odměnu dostaly sladkost. V obou školkách se nám moc líbilo, děti si nás získaly, byly hodné, přátelské a hrozně moc roztomilé. Přejeme jim, aby byly ve škole spokojené, aby se dobře učily, měly hodnou paní učitelku a mnoho krásných zážitků. A jako ukázku zde máte nejhezčí obrázek z MŠ Výšina (princezna od Natálky) a z MŠ Šumburk (domeček od Lucky). Denísek a Andys
PRO NEJMENŠÍ ANEB Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA Posloucháte rádi pohádky? I ty o lesních skřítcích, třeba takových, které znáte z pohádky Tři veteráni? Já vám o jednom skřítkovi budu vyprávět. Byl to malý a zvědavý neposeda. Všechno chtěl vidět, u všeho musel být. A to se mu stalo osudným. Pamatujete se na ten velký vítr? Hejkal pobíhal po lese a upozorňoval všechny obyvatele na to, že přijde vichřice, aby se dobře ukryli. Ale náš malý skřítek si klidně poskakoval, skákal na pařezy a dělal samou neplechu. Vtom se zvedl vítr, větve stromů se začaly ohýbat, vítr byl čím dál silnější, bral s sebou listí a jeden takový větrný poryv zvedl milého skřítka a nesl ho vzduchem spolu s listím a větvičkami. A víte kam? Až na střechu naší školy. Skřítek se honem přidržel tašky na střeše, sjel dolů po okapu a vklouzl oknem, které se prudkým větrem pootevřelo, do školy. Byl vyděšený, že i své jméno zapomněl. Rozhlížel se. „Kde to jsem?“ divil se. Když se uklidnil, začal si prohlížet školu. O tom, jak se mu u nás líbilo, si přečtete v příštím čísle Školních novin. Ale přemýšlejte a vymyslete jméno. Jaké by se asi pro skřítka, který bude žít v naší škole, nejlépe hodilo? Napište nám. Angel
VTIPY... J Hodina dějepisu. Učitel: „Alešku, copak víš o významných matematicích starého Řecka?“ Alešek: „Všichni zemřeli...“ J „Prosím, paní učitelko...!“ „Ano, co je Jeníčku?“ „Prosím, co to je? Je to velké, chlupaté a má to šest nohou?“ „To nevím, Jeníčku. Ty ano?“ „No, já taky ne, ale sedí vám to na hlavě!“ J Učitelka k žákům: „Musíte si zvykat na větší samostatnost při učení. Jste už ve třetí třídě a vaši rodiče už na probíranou látku nebudou stačit...!“
Anketa mezi bývalými Šumburáky, aneb jak se jim líbí v Tanvaldě Už je to půl roku co jsme se přestěhovali ze šumburské školy do školy v Tanvaldě. Rádi vzpomínáme na Šumburk. Všem se nám stýská, vzpomínáme na naši malou milou školičku na Šumburku, vzpomínáme na kamarády, učitelky a vychovatelky a na výlety… Na Šumburku nezvoní, byla to pro nás velká změna. Přestávky byly všechny patnáctiminutové. Na konci pololetí nám paní učitelka Kolzrtová navrhla, abychom si udělali ve třídě anketu. Jaké byly první reakce na tuto školu?
36% dětí škola připadá dobrá, 29% dětí překvapilo více učitelů, 21% dětí napsalo, že je zaskočilo zvonění a dalších 21% si myslí, že je horší než na Šumburku. Co bylo lepší na Šumburku a co je lepší zde? 43% dětí se na Šumburku líbilo méně učitelů, 29% dětí napsalo, že na Šumburku bylo lepší všechno, 29% se líbí větší tělocvičná hala a 29% se líbí zvonění. Na co nejvíce na Šumburku vzpomínáš? Nejvíce dětí vzpomíná na paní učitelku
Šostkovou a na všechny učitelky a vychovatelky. 31% dětí vzpomíná na časté výlety. Je učivo v pátém ročníku náročnější? Je tvůj prospěch lepší/stejný/horší? Polovina dětí má prospěch stejný, 43% dětí se prospěch zhoršil. Více jak polovina dětí si myslí, že učivo je náročnější. Které předměty máš nějradši? Polovina třídy má ráda tělocvik, 19% dětí má nejraději matematiku. Tereza Hermannová 5.B
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
...A CO NA TO IVAN? Čtenáři, přátelé, nepřátelé, všichni! JÁ VÁS ZDRAVÍM! DOBRÝ DEN!! AHOJ!!! PAPAPÁ!!!! Nic? – Ale jak to?! Vždyť já vás pozdravil! Já vám zamával! Já vám i na pozdravení odpověděl!!! Pravda, není tomu až tak dávno, co jsem o zdravení psal. Ale ono pro některé, co se včera stalo, je už minulostí. A úroveň zdravení je bohužel čím dál horší. Snad i den ode dne. V našem libém zařízení (ve škole) je mezi žáky několik skupin: NEZDRAVIČI – možná i traviči, protože ti by vás nejenže nikdy nepozdravili, ale v nestřežené chvilce i jed do kafe přisypali. No prostě vás nemají rádi! PŮLHUBNÍCI – ano, jak název vypovídá, zdraví vás „na půl huby“, tak, aby jim nemohlo být vyčteno, že vás nepozdravili. Ale na pozdrav samotný kyslíkem a energií rozhodně neplýtvají! Vždyť to jsou vlastně takoví malí ekologánci, že?! ZDRAVIČI – absolutní „normoši“, kteří vás pozdraví vždy a všude a navíc normálním, tedy přiměřeně zdvořilým způsobem. Takových bohužel moc není. ULTRAMEGAZDRAVIČI – ti vás sice pozdraví, ale upoutávají na sebe pozornost netradičními pozdravy doprovázenými gesty maniaka. Některý poddruh by se svým pozdravem rád vetřel nejen do vaší přízně, ale i do… – však víte kam. Abych nerýpal jen do žactva či studentstva – bohužel i mezi personálem této školy, mezi dospělci, lze vysledovat ony shora uvedené typy. A věřte – není mi dvakrát milé potkat třeba i kolegu – nezdraviče. Protože když se od něj nedočkám odpovědi na pozdrav, i ve mně samotném to vzbuzuje pocit trapnosti a studu. Takže: Zdravme se. Hezky, normálně, přirozeně, zdvořile. Na to se ani nemusíme mít až tak moc rádi. A zas někdy nashledanou.
Na předvánoční návštěvě Drážďan
Naše škola pořádala předvánoční zájezd do německých Drážďan od čtvrtka 13. do neděle 17. prosince. Ubytování bylo v tamním Domě dětí a mládeže INSEL. Každý den se uskutečnil zajímavý výlet. Prohlédli jsme si dva tradiční vánoční trhy. Také jsme navštívili Muzeum hygieny s českým průvodcem (viz foto) a pak velký obchodní dům KARLSTADT, kde jsme potkali i další krajany. Navštívili jsme také vyučování ve škole na prvním stupni. Šest z nás si zahrálo florball s žáky druhého stupně a trenér zdejší školy označil Daniela Havránka za nejlepšího českého hráče ve florbalu a Barboru Geletičovou (tedy mě) za nejlepší hráčku. Sobotní odpoledne bylo ve znamení mezinárodních Vánoc, kde jsme si mohli vyrobit: 3D přání (viz foto), odlité figurky
z olova, svícen, svíčku nebo upaličkovat si nějaký náramek (paličkování se nejvíce zalíbilo našim českým dívkám). Techniku paličkování předvedla Romana Guluszková z Desné. Domů si každý z nás odvážel kromě mnoha zážitků i letošní hit německých Vánoc - 3D hvězdu, kterou si sám sestavil. Všem se v Drážďanech líbilo a já doufám, že i letos další žáci naší školy pojedou s námi. Bára Geletičová PS: Upozornění pro všechny, kteří chtějí prožít aktivní prázdniny!!!!! Letos znovu od 20. 7. do 3. 8. 2008 vyrážíme k Baltskému moři. Bližší informace se již brzy objeví na nástěnce. Vaši vyučující německého jazyka.
PO NAŠEM... Čédina. Mateřský jazyk, mateřština. Kdyby však měla zadek, pěkně by na něj dostávala! Žáci totiž mluví „žákovštinou“, což je jakýsi mix neologismů (nově vznikajících slov), slov citově zabarvených záporně a „mumlismů“ (což jsou slova drcená skrze přivřená a zkřivená ústa). Někdy nelze jinak, než kantorům – a obzvláště jazyka českého – popřát upřímnou soustrast! Fýza. Předmět pojednávající nejen o nakloněné rovině, ale plný i lákavého tajemna v podobě různorodých elektrických výbojů! Možná i z tohoto důvodu jest v našem ústavu učebna fyziky až v suterénu, aby pablesky a detonace neohrozily jinak spořádaný chod školy!
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
Výlet do Střevlíku v Oldřichově v Hájích
KAM NA VÝLET? na běžkách na Černou horu
Dne 20. 12. 2007 se 6.A a 7.A vypravily na přírodopisnou exkurzi do Oldřichova v Hájích. Měli jsme sraz u Penny marketu, kde jsme čekali na autobus. Když přijel, celí natěšení jsme se do něj nahrnuli. Byla to docela dlouhá cesta, a tak jsme si vyndali brambůrky a poslouchali písničky na mobilu. Když jsme dojeli do Oldřichova, vydali jsme se k ekologickému centru Střevlík. Pan učitel Přikryl nás rozdělil po třídách do dvou pracovních skupin. Sedmá třída šla na ekologicko-výchovný program „Letem ptačím světem“ a my šesťáci na „Kouzlo Vánoc“. Vyrobili jsme si krásné věnce, dostali vánočku a horký vánoční čaj. Povídali jsme si o vánočních zvycích, hráli hry a odpovídali na otázky týkající se Vánoc. Když to skončilo, rozloučili jsme se a za vše poděkovali. Potom jsme se se sedmou třídou vyměnili. Vytvořili jsme skupiny a dostali papíry se stopami zvířat. Dostali jsme také další úkoly, které jsme museli splnit. A pak už jsme zamířili do terénu. Nejvíc nás bavilo odlévání stop sádrou, byla to zábava. Byli jsme smutní, když jsme měli odcházet na autobus. Bylo to opravdu hezké a doufám, že tam zase někdy pojedeme. Hýsková Nikola 6.A
Předvánoční koncert se nám líbil
Dne 21. 12. 07 se v učebně VV uskutečnil předvánoční koncert. Poslechli jsme si klasickou hudbu od Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Bylo to hezké, protože pan Lamač hrál na housle a kytaru. Zazpívali jsme si s ním známé písničky jako Vymyslel jsem spoustu nápadů, Holubí dům a další. Na závěr jsme zpívali vánoční Tichou noc. Každý z nás si mohl vybrat, zda bude zpívat česky, německy nebo anglicky. Bylo to opravdu hezké a já doufám, že se podobný koncert uskuteční někdy v budoucnu znovu! Hýsková Nikola 6.A
V čas zimních radovánek byste měli zkusit výlet na lyžích a nabízím jeden v délce pětadvaceti kilometrů na Černou horu z Josefova Dolu. Nejkratší cesta pro běžkaře do Pekla je po zelené značce 3,5 km. Vynesete lyže nad chatu Jizera, která bývala původně loveckým zámečkem hraběte Desfourse Walderode. Nad serpentinou se už dá jet na lyžích. Chcete-li jít pozvolnější cestou, pokračujte silnicí, kolem kostela Proměnění Páně, před kterým stojí pomník básníka, spisovatele a ředitele zdejší školy G. Leutela. Před zdravotním střediskem odbočíte místní komunikací směr Peklo a budete tam možná dřív než lyžaři, pokud nebudete zacházet k zajímavostem kolem. A těch tu je dost. Odbočíte-li asi sto padesát metrů po cestičce u prvního potůčku vzhůru, dostanete se ke Kamenné komoře nazývané nyní současným obyvatelstvem Partyzánka. Úzkým skalním průchodem se dá obejít kamenný blok, u něhož stávala restaurace i s věžičkou. Dnes tam najdete jen rovnější plochy teras, na nichž bývaly lavičky a stoly s vyhlídkou do údolí. Za odbočku stojí znovu upravená skalní vyhlídka na Jůslově vrchu nad křižovatkou u restaurace Peklo. Kolem chalup vystoupáte po červené značce nejstrmější úsek silničky a jste na křižovatce se zelenou před nově otevřeným penzionem Hájenka. Zde si už lyže nasadíte i vy. Po dvouapůlkilometrové rovince minete odbočku k lovecké chatě Velcovka, kde byla kratší cesta na Rozmezí zrušena, a přejedete potok Jedlovou. Nad křižovatkou s Mořskou cestou, nyní již po modré, je na levé straně cesty kovaný kříž bez označení. Na infarkt zde zemřel 3. 1. 2004 Erich Tischer. Na další velké křižovatce s cestou od Kyselé Vody je bílý křížek Martina Pařízka, o němž si podrobnosti můžete přečíst sami na tabulce. Ještě dvě stě metrů a jste na hlavní jizerské magistrále. Potřebujete-li občerstvení, naleznete je v kiosku na Knajpě dalších dvě stě metrů vpravo. Jinak jeďte doleva, kolem kamene zavražděného Viktora Gacka, o němž se dočtete v Knize o Jizerských horách. Minete odbočku na Rozmezí, odkud je na Černou horu blíž, ale pokračujte kolem Čihadel po Štolpišské silnici dál. Odbočovat na vyhlídkovou věž Čihadel v zimě nemá smysl, ale zase je tu znatelnější relief rašelinného vrchoviště, které je rozvodím dvou moří. Příjemným sjezdem se dostanete k rozcestí nad Černým potokem, ale vy pokračujte dál. Ta voda pod mostkem teče vlastně až do Baltského moře. Vybruslíte na nepatrné návrší a jste na křižovatce Pokračování na str. 12
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY Jaké jsou dojmy nejmladších studentů na OA První pololetí je už za námi, další před námi, my prváci jsme se už rozkoukali a zde vám přinášíme naše dojmy a pocity: Všimli jste si rozdílu mezi výukou na základní škole a střední škole? Karlíto :-*:-*:-*: Nóó? Rozdíl pociťuju v tom, že popíšu víc stránek a vypíšu víc propisek. No a ještě morálka a režim je takový volnější JJ. Maul: Styl výuky na některých hodinách, místo poslouchání učitele máme diskutovat sami. Makyšta: Nás jako studenty berou učitelé už jinak než na základce ty „pubertální parchanty“. Ve výuce se tady víc diskutuje. Malý: Osobně jsem čekal, že tady jakožto na střední škole s námi budou všichni zametat, jak učitelé, tak i studenti vyšších ročníků, opak je však pravdou. B68: Je to tady takové hezčí, na ZŠ se věčně něco rozbíjí a ničí… Tady už mají většinou lidé alespoň trochu rozum, tudíž to tu může být pěkné, útulné a můžou zde být třeba i nějaké drahé nebo cenné věci… Pozitiva a negativa. Petr Chlomek: Příjemně mě překvapilo, že
jsem dobře zapadl do kolektivu a také i mezi druhačky. Nepříjemné „potěšení“ je to ranní vstávání. Leva: Pozitivní – nikdo mi neorganizuje, co mám třeba dělat o přestávce. Negativní – přibylo více předmětů. Orange: Docela dobrý kolektiv, řekla bych, že učitelé jsou v pohodě (jak kdo). Někdy moc velké požadavky na žáka! B68: Negativní – když je v Eurestu nabídka ze čtyř jídel, my končíme déle než ZŠ, některá jídla už tam nejsou a je výběr ze tří nebo dvou jídel. Proto chodím po páté hodině i přesto, že bych z toho mohl mít problémy, ale chceme stejné podmínky jako ZŠ. Předměty, které máte rádi? Makyšta: AJ – protože hodiny s panem učitelem Nývltem jsou zábavné. EKO – Je zajímavá a člověk se dozví víc o světě. Tělák… J H.P.: ČJ a AJ, protože pan učitel je srandovní a dokáže z toho udělat legraci. Orange: TV – protože je to zábava a člověk se zabaví a uklidní a vypne! AJ – pan učitel je go(o)d a rychle to utíká. Honza: EKO – dobrý přístup, hodně poví-
První ročník na lyžařském výcviku
dání, je to takový ze života. MAT – dobrý přístup vyučujícího, PEK – je to suprová hodina. Co si myslíte, že by se mohlo změnit? Luca. Svooby: Přístup některých učitelů ke studentům. Aby se k nám chovali jako ke studentům na SŠ a ne jako na ZŠ. Leenyss: Aby bylo WC v přízemí J. Agc: Jak v kterých předmětech. Když se učím AJ deset let a tady začínám odznova, tak si myslím, že je to zbytečné! Studenti by se měli rozdělit na skupiny podle začátečníků a pokročilých. Orange: Zmenšit nátlak na žáky… Trochu, aspoň trochu chodit třeba do divadla nebo do kina, prostě na nějaké akce. A ještě bychom taky někdy mohli mít třeba ředitelské volno J. Makyšta: Mohl by tu být automat na kafe. I.Š. a Marťa
Krátce...
Beseda o komunismu
Poslední listopadový den se u nás ve škole v rámci projektu „Jeden svět“, kterého se OA účastní již třetí rok, konala beseda o období socialismu v ČR. Projekt má za cíl předávat informace mladé generaci, která nezažila složité období komunistické diktatury, jež definitivně skončila roku 1989 sametovou revolucí. Prvnímu a druhému ročníku OA byly promítány čtyři krátké dokumentární filmy o ženách, co zažily perzekuci. Po jejich zhlédnutí následovala debata s panem Šimůnkem a panem Raulímem, na niž ale nezbylo moc času. Beseda byla velmi poučná i zajímavá, filmy taktéž, ale příště bychom uvítali více vyměřeného času, protože povídání o komunistickém období je velmi zajímavé i pro nás, kteří jsme komunismus nezažili, a neumíme si tudíž ani představit, jaké to muselo být. Marťa
Předvánoční hry
Povinný lyžařský výcvik v sedmé třídě a v prvním ročníku na střední škole zažil nebo zažije každý z nás, ani letošní prváci tedy nebyli výjimkou. Společně s profesorkami Vaňkovou, která dohlížela na sjezdaře, a Ježkovou, jež měla na starosti malou skupinku běžkařů, jsme se vydali do lyžařského areálu Rokytnice nad Jizerou. Dny probíhaly v klidu a v pohodě, první a druhý den jsme lyžovali na sjezdovce, jen ten druhý den nebyly podmínky moc ideální, sjezdovka byla v hrozném stavu. Třetí a čtvrtý den jsme strávili na Lysé hoře. Už pořádně zmožení a unavení jsme ale pokračovali dál, pátý den vyrazila naše ne moc početná skupina
do Jablonečku. Strávili jsme tam moc příjemné dopoledne a odpoledne nás čekala přednáška od horské služby. Večer byla skvělá diskotéka, která trvala dlouho do noci. Šestý den. Ach jo. Poslední budíček, snídaně, oběd, a už žádné lyžování, ale balení. Kolem desáté ráno jsme všichni vyrazili na malou procházku. Po obědě rolba naložila naše lyže, marody a jela dolů k autobusu. Zbytek se prošel v lijáku tři kilometry pěšky. Ani jsme si pořádně neuvědomili, že lyžák skončil a všichni už jsou doma u rodičů. Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že to byl krásný lyžák. Lůca a Marťa
Poslední školní den před vánočními prázdninami se nesl v duchu soutěží a zábavy. Všechny ročníky OA vytvořily družstva o pěti členech, která pak mezi sebou soutěžila v nejrůznějších disciplínách, od házení si s vajíčkem po hádání slov až k přetahování lanem. Zapěli jsme si i pár koled a zhlédli působivé taneční a kouzelnické vystoupení Trio Dance Magic, s jehož členkou Monikou Huškovou přinášíme rozhovor… Perličkou bylo, že když svou kouzelnickou iluzi dívky zakončily malým ohňostrojem, tak většina diváků odešla. Ne snad, že by se program nelíbil, ale výpary z prskavek nutily silně ke kašli, což vyvolalo docela vtipnou situaci: představte si celou malou tělocvičnu, jak kýchá a kašle a hrne se z tělocvičny ven J. M. V.
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY Rozhovor s iluzionistkou Monikou Huškovou
Možná i vy jste byli v malé tělocvičně a viděli jste vystoupení Trio Dance Magic. S jednou z nich, Monikou Huškovou, která je zároveň studentkou I. ročníku OA, vám přinášíme rozhovor. V poslední den školy před Vánoci jsi spolu dalšími dvěma dívkami měla velmi zajímavé kouzelnické vystoupení. Mohla bys nám své trio nějak přiblížit? Dostala jsem se k tomu přes kamarádku asi před rokem, jezdíme po různých soutěžích, diskotékách i oslavách, kde předvádíme kouzelnické iluze. Je tento koníček hodně časově náročný? Ani ne, pravidelně trénujeme jednou týdně, před závody ale víckrát. Existuje mezi tebou a holkami z tria nějaká profesní nevraživost? Ne, jsme kamarádky... Někdy se nepohodneme, třeba v tom, jaké budeme mít kostýmy anebo jakou budeme mít sestavu... Ale nakonec se vždy dohodneme. Byly jste se svým vystoupením i někde v zahraničí? Byly, ale ještě ve staré sestavě, ve které jsem nebyla. Co jinak děláš ráda ve volném čase? Občas se věnuji modelingu, jezdím na kole, lyžuji a ještě také tancuji v taneční skupině Takt, kam chodím od září. Nyní nám začíná soutěžní období, takže možná i něco vyhrajem. Za rozhovor děkuje Marťa
ELEKTRICKÉ KØESLO
Na elektrické křeslo jsme dnes posadili a pro vás vyzpovídali Ing. Petra Ceé, který na naší škole učí externě bankovnictví. Není to sice nejaktuálnější, ale přece se zeptám: Prožil jste vánoční svátky ve spěchu a chaosu jako většina lidí, anebo jste si je užil v klidu a míru? Byl jsem spokojený. Vánoce proběhly tradičně ve spěchu i klidu a v chaosu i míru. Od všeho trochu. Tím, že bylo letos na horách dost sněhu (což jsem jako manažer lyžařského střediska uvítal) jsem se musel i o svátcích věnovat provozu areálu (což jsem jako „otec od rodiny“ už tolik rád neviděl). Snad by trochu víc toho klidu neškodilo… A ani toto nebude o nic aktuálnější otázka: Dal jste si někdy nějaké předsevzetí, které jste dodržel? Dodržel jsem snad jediné předsevzetí, nedávat si žádná ta novoroční – a to úspěšně plním. Jinak si dávám předsevzetí pořád a pořád je neplním. Jak jste se dostal k učení na naší škole? To bylo tak… Za onoho času, když jsem ještě pracoval v bance, slíbil jsem paní ředitelce a jejímu zástupci, že najdu někoho, kdo by mohl přednášet bankovnictví na OA. A protože jsem nikoho nenašel, tak jsem
Fejetonek o pomluvách
Všichni jsme se setkali s pomluvami. Je to úplně běžná obrana i útok, někdo chce někoho ponížit, zesměšnit a jiní se snaží přitáhnout pozornost a ukázat se v lepším světle. Jak se pomluvám bránit? Neexistuje žádná obrana proti pomluvám. Vždycky se najde někdo, kdo vám závidí nebo koho to baví a myslí si, že je zajímavý. Pro každého z nás je nejhorší, pomlouvá-li nás blízký kamarád. Nejlepší je si to s ním vyříkat z očí do očí. A pokud nevíte, kdo o vás šíří pomluvy, snažte se jich nevšímat a chovat se přirozeně a buďte sami sebou. Opravdoví přátelé vědí, jací jste, a nemají důvod nějakým drbům věřit. Horší bude, když začnete pomlouvat taky. Nebudete o nic lepší a věřte, že ostatní začnou pomluvám o vás věřit. Pomlouvání nemá žádné kladné stránky a všechno se obrátí proti těm, kdo pomluvy rozšiřují… Andy a Marťa
musel jít do toho sám. Myslel jsem tak na jeden školní rok – a už to dělám (jak jsem si teď přepočítal a ani se mi tomu nechce věřit) sedm roků. Objevily se po vstupu ČR do EU pro vás jako podnikatele nějaké nové příležitosti? Určitě se objevily – já to pociťuji zejména v tom, že se otevřely hranice (zejména teď vstupem do schengenského prostoru). Vidíme to zejména v růstu zahraničních návštěvníků střediska. Důležité jsou i možnosti využívání „evropských peněz“ – tedy prostředků z Evropských fondů, o jejichž získání budeme usilovat. Snad každý rád vzpomíná na svá studentská léta. Co vy? Byl jste šprt nebo rebel? Nepovažuji se ani za šprta, ani za rebela, ale přesto na studentská léta rád vzpomínám – jak na roky na gymnáziu v Semilech, tak na pět let v Praze na Vysoké škole ekonomické. Byly to asi nejkrásnější roky v životě. Člověk měl spoustu ideálů a představ, byly to roky studentských lásek, návštěv hospůdek, nic nebylo problémem, i spánek se zdál být zbytečnou ztrátou času. Ještě nevím, jak se bude cítit člověk v důchodu, ale lepší to asi nebude. Pracujete jako sportovní ekonom v lyžařském areálu v Rokytnici nad Jizerou, máte nějaké neobvyklé zážitky nebo zkušenosti z lyží nebo jiných sportů? Zážitků a příběhů je spousta, ale nejradši mám, když se po ránu areál rozjíždí. Když se „nasazují“ sedačky z depa na lanovku a vyjedu si na nich na vršek Lysé hory docela sám. Je to nádherný zážitek, dívat se z vršku na probouzející se svět a pak se pustit na lyžích dolů do údolí v době, kdy se teprve rozednívá a kdy určitě na sjezdovce nikoho nepotkáte. Za rozhovor děkuje Marťa
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
STUDENTSKÉ LISTY Filmový festival „Jeden svět“ se blíží
V loňském školním roce studenti OA uspořádali v rámci filmového festivalu „Jeden svět“ několik projekcí v Tanvaldě. Ohlas byl kladný a pořádající organizace Člověk v tísni nabídla možnost, aby se Tanvald stal jedním z 28 festivalových měst. Filmy, které diváci uvidí, jsou dokumenty z celého světa a spojuje je téma lidských práv. I letos se dala dohromady parta nadšenců, složená ze studentů všech ročníků Obchodní akademie. Rozhodli se ukrojit ze svého volného času a uspořádat několik promítání včetně doprovodného programu. Studenti požádali starostu Petra Poláka, aby převzal nad festivalem v Tanvaldě
záštitu. Dostali příslib pomoci a dohodli se na promítání pro veřejnost v městském kině Jas. Školní promítání se rozhodli přemístit na půdu Masarykovy školy. Po každé projekci následuje diskuse s odborníkem a chceme vytvořit komornější prostředí pro maximálně padesát žáků či studentů, aby se lépe debatovalo. Těšíme se na vaši účast při projekcích ve dnech 2. a 3. dubna 2008. Další konkrétní informace získáte z webových stránek školy, popřípadě z propagačních materiálů. Za studenty Obchodní akademie v Tanvaldě Zdenka Juklová
Členové studentské společnosti ANOMALY se připravují na akce.
J
Profesor při přednášce náhle přeruší výklad a praví: „Pánové tam vzadu, kdybyste se o fotbalu bavili trochu tišeji, a vy, slečny tam v prostřední řadě, kdybyste luštily křížovku trochu klidněji, tak by se vašim kolegům v první lavici určitě spalo lépe!“
Studentka OA třetí
Se soutěžemi se poslední dobou zdá se skoro roztrhl pytel. A nás může jen těšit, že jedné literární soutěže, konané městskou knihovnou z Jablonce nad Nisou, se zúčastnila studentka 1. ročníku Lenka Zikešová. Do 7. ročníku soutěže „Co dělám rád, dělám dobře“ poslalo své výtvory 130 žáků studentů, kteří soutěžili ve třech kategoriích. Literární práce mohla být úvaha, poezie nebo próza. Lenka Zikešová soutěžila ve třetí kategorii v poezii a vyhrála krásné třetí místo. Gratulujeme! Marťa
Studentská společnost má dosti napilno!
l V prosinci zorganizovala několik workshopů zaměřených na výrobu vánočních dárků, především pro školní mládež. Proběhlo celkem sedm akcí, kterých se zúčastnilo téměř dvě stě dětí. Akce proběhly nejen na půdě obchodní akademie, ale i v několika třídách Základní školy v Tanvaldě, na Šumburku i v Základní škole Výšina. Učili jsme děti a dospělé vyrábět Bambuláky (strašidýlka z vlny) a různé předměty z papírové hmoty. Každý měl možnost si pod vedením našich studentek vyrobit levný dárek k Vánocům a udělat tak svým blízkým radost. l Další povedenou akcí bylo cvičení na hudbu o velkých přestávkách v naší škole (viz foto na str. 13). Dvakrát týdně se scházely zejména děti z prvního stupně ZŠ s našimi cvičitelkami. Při pohybu a cvičení si užili také mnoho legrace. Pro velký úspěch bylo cvičení prodlouženo i po Vánocích. Ale pozor, přichystali jsme změny: jiná cena permanentek, nové rozcvičky a začneme i s výukou hip hopových tanců a breakdance. l Chceme vás pozvat na další akci studentské společnosti Anomaly, a to maškarní karneval, který se uskuteční v pátek: 22. února od 16 hodin v restauraci U dubu v Horním Tanvaldě. Máme připraven bohatý program a také tombolu. Bude oceněna nejlepší maska! Těšíme se na všechny děti i jejich rodiče, co si udělají čas a přijdou se s námi pobavit. Informace hledejte na plakátech a našich webových stránkách www.anomaly.websnadno.cz. Přijďte se pobavit se studentskou společností Anomaly při Obchodní akademii v Tanvaldě. Petra Ferencová, tisková mluvčí
Fejeton na téma Dospělí a my 21. století se nese v duchu pokroku a modernizace. Na dospělé i mladé lidi se kladou vysoké nároky, co se týče vzdělanosti, kreativity a vlastního názoru. Dospělí často zapomínají, jací byli, a vyčítají nám puberťákům naše chování, které je podle nich mnohem horší než za jejich mladých či dětských let. Jenže: dnešní teenageři jsou nejen drzejší, ale také průbojnější a nestydí se říci svoje vlastní názory na věc. Jenže: často se stává, že když mladý člověk řekne nahlas, co si myslí, rodiče, učitelé a jiní dětským střevícům odrostlí to berou jako útok na svoji osobu nebo jako snahu se hádat. Nesmí se potom nikdo divit, že nemáme náladu diskutovat o událostech, když jedinou odpovědí nám je věta typu: „To je blbost.“ Nebo „To sem teď nepatří.“ Či „Nebuď drzý a nehádej se se mnou, nic o tom nevíš.“ Ale to je chyba, jelikož my víme víc, než si myslíte, akorát to někdy neumíme vyjádřit slovy. A tohle je náš názor. Andy a Marťa
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
STUDENTSKÉ LISTY Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Rok 2007 byl Evropskou unií vyhlášen jako „rok rovných příležitostí“. Cílem tohoto projektu bylo poukázat na to, že každý člověk má na světě stejné postavení, stejná práva a měl by mít i stejné možnosti. Cílem různých mezinárodních průzkumů a místních projektů bylo zjistit, jak společnost vnímá diskriminaci na základě například tělesného postižení, sexuální orientace, pohlaví nebo náboženského vyznání. Výzvu Evropské unie využila společnost Člověk v tísni, která se dlouhodobě zabývá pomocí lidem v tísni a hlavně mezilidskými vztahy. Jelikož naše profesorka Zdenka Juklová s touto organizací spolupracuje, dostala za úkol vypracovat projekt pro žáky středních škol na některé z vybraných témat. Spolu s mými spolužáky jsem měl štěstí stát se součástí pilotního projektu na téma „Jak se žije se zdravotním postižením?“ Zajímá tě, jak vypadá realizace takového projektu a jak ten náš konkrétně vyústil? Čti dále a možná získáš podnět nebo inspiraci do vlastní podobné činnosti.
Začalo to „Jako motýl“
Když za námi profesorka Juklová přišla s nápadem, že by na nás ráda vyzkoušela svůj pilotní projekt, kde bychom řešili problematiku zdravotně postižených lidí, jejich zapojení do společnosti, diskriminaci a podceňování jejich duševního zdraví, byl jsem sice rád (každý projekt je pro mě výzvou), ale upřímně řečeno jsem si nedokázal představit, jak by projekt měl vypadat, jak a na čem budeme vlastně pracovat… Zapojení se do projektu většina naší třídy uvítala, takže jsme na nic nečekali a odstartovali jsme do neznáma. Když nám paní profesorka sdělila, že nám pustí film o postiženém chlapci a že by to pro slabší povahy mohlo být docela silné kafe, nikdo nevěděl, co si pod tím má představit. S postiženými lidmi se setkáváme běžně a osobně mi nedělá problém s nimi jakkoliv komunikovat, nemám vůči nim žádné předsudky. Jenže zhruba půlhodinový dokument s titulky zapůsobil snad na každého. Jednalo se o příběh chlapce v našem věku (asi 16 let), který byl trvale upoután na invalidní vozík. Byl to jeden z těch „šťastlivců“, kterým bylo umožněno vlastnit elektrický vozík ovládaný pomocí joysticku, ale bohužel na úkor toho, že byl celý ochrnutý. Nemohl mluvit, nemohl se hýbat, mohl jen pozorovat okolní svět a naslouchat mu. Problém byl v tom, že jakkoliv byl vážně tělesně postižený, duševně na tom byl velice dobře. Ale nemohl to dát najevo, nikdo se mu nevěnoval, většina lidí ho odepsala jako „vadný kus“. Bylo mu odepřeno právo na vzdělávání, zavřeli ho do nemocnice a doufali, že tak dožije svůj život. To musí být život, co? No schválně si to představ – celý
den ležíš, bez cizí pomoci se jen těžko pohneš, nemůžeš se sám/sama ani napít a co je nejhorší – nemůžeš nijak rozumně vyjádřit své pocity, nemůžeš si s nikým popovídat. Chlapec v tomto filmu však byl duševně zdravý, dával to najevo, ale k jeho smůle to pracovníci zdravotního zařízení brali přesně naopak – jako projev slaboduchosti. Tento chlapec měl však v jednom neuvěřitelné štěstí, protože si ho všimla učitelka, která mu dala to, co nikdy předtím nezažil. Naučila ho komunikovat pomocí speciálního obrázkového písma pro postižené – chlapec už mohl vyjádřit své pocity, komunikovat s okolním světem, ale co je hlavní – mohl dát najevo, že stav jeho mysli je jako u tělesně zdravého člověka. Díky této učitelce, která se mu soustavně věnovala, dokázal složit zkoušku věrnosti u skautů a dokonce i napsat báseň. Potřeboval k tomu však mnoho píle a trpělivosti. Musím říci, že nebylo příjemné se podívat realitě do očí. Najednou nás všechny pohltil pocit štěstí z toho, že máme ten obrovský dar být zdraví, každý měl hlavu plnou myšlenek, atmosféra byla „šokovaná“, tento film nás prostě posadil na zadek. Jeho emotivní podtext dokreslilo to, že se jedna moje spolužačka rozbrečela.
Tvrdý podnět a následná realizace
Po zhlédnutí filmu se rozběhla diskuse. Byli jsme vyzváni k tomu, abychom se tímto tématem zabývali a vytvořili na ně konkrétní projekt s konkrétním obsahem a závěrem, který bychom poté mohli prezentovat. Film byl pouze takovým počátečním impulsem
či podnětem pro nás, abychom trošku zapojili mozky a něco vymysleli. Netrvalo to dlouho a byl tu první breafing (=volná diskuse, burza nápadů) na toto téma. Je skvělé vědět, že i mezi postpubertálními studenty, jako jsme my, se dá uspořádat pohodová burza nápadů, kde nikdo nekoulí očima po přednesení nějakého návrhu a nikdo za svůj názor není kritizován. Výsledkem našich myšlenkových pochodů byly tyto body: • Prohlídka chráněných dílen • Návštěva školy pro tělesně postižené • Výlet do ZOO se studenty školy • Zhlédnutí filmu a diskuse se studenty školy S naší šikovností jsme to všechno spojili a dali dohromady následující program: Návštěva liberecké střední školy při Jedličkově ústavu, kde bychom si prohlédli chráněné dílny, jako podnět zhlédli film na podobné téma a následně se stejně starými studenty diskutovali. Odpoledne bychom s případnými zájemci celý program zakončili návštěvou ZOO, kterou bychom okořenili vědomostními testy o zvířatech. Návštěvu jsme naplánovali na prosinec 2007, ale zbývalo nám vyřešit docela podstatnou otázku – přijmou nás tam vůbec? Stojí tam o nás a náš program někdo? Kontaktovali jsme tedy školu e-mailem a následně telefonicky a velice vstřícné zástupkyni ředitelky představili naši vizi. Návštěva i program byl schválen, bylo skoro vyhráno. Rozdělili jsme se do pracovních skupinek o zhruba pěti členech. Pokračování na straně 10
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
STUDENTSKÉ LISTY Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Pokračování ze strany 9 Každá skupina dostala za úkol zařídit a připravit realizaci jednoho bodu programu. V tu chvíli se začaly objevovat první problémy, které se objevují snad u každého projektu – začalo se spekulovat o etické otázce celé návštěvy a smysluplnosti jednotlivých bodů programu. Našli se ti, kteří se snažili návštěvu co nejlépe naplánovat, a na druhou stranu i tací, kterým to moc starostí nedělalo.
Mají stejné starosti, stejné sny…
Nakonec jsme se však dokázali domluvit a poslední středu před Štědrým dnem se vydali směr Liberec. Do vlaku spolu s námi nastoupilo očekávání, chuť rozdávat radost, ale možná také obavy z toho, jak to celé bude vypadat, a z toho, abychom něco nezkazili. Je devět hodin ráno a my jsme na místě. Vstupujeme zadním vstupem do budovy střední školy při Jedličkově ústavu. Ze stěn se na nás usmívají všemožné barvy, výkresy, výrobky studentů. Z každé zdi na nás dýchá radost a chuť do života. Po chvíli se nás ujímá starší paní, která je zástupkyní ředitelky. Je velice vstřícná, přívětivá, vše nám ukazuje, seznamuje nás s běžným chodem školy. Až na to, že je tu všude bezbariérový přístup, nemůžu najít žádný rozdíl, kterým bych výrazně odlišil tuto školu od těch „normálních“. Ba naopak mi to tu přijde velice útulné, všude vládne taková rodinná atmosféra, posílená předvánoční pohodou. Procházíme chráněnými dílnami. Když jsem poprvé slyšel pojem „chráněné dílny“, představil jsem si hlučné stroje s nějakými plastovými ochrannými prvky. Jak to ale často bývá, realita můj názor vyvrátila. Chráněné dílny jsou vlastně takové místnosti, kde se ručně pracuje. Překvapila mě šikovnost místních studentů – malují zde nádherné obrazy, pletou košíky, pracují s keramikou nebo vyšívají. Domácí atmosféru dokresluje papoušek, který na nás vesele mrká za paní, která nám zrovna vysvětluje, že většinu výrobků prodali na předvánočních trzích. „Za utržené peníze koupíme nový materiál, barvy…,“ vysvětluje nám paní učitelka, proč si nemůžou dovolit žádný luxus navíc. Nyní by mělo následovat promítání filmu a diskuse, ale co se to děje. Náš program se nám rozpadá pod rukama? Naplánovali jsme to snad špatně? Ne! Důvod je zcela jiný. Bylo nám dovoleno se rozdělit do skupinek a jít se podívat do jednotlivých tříd. Navazujeme se svými vrstevníky kontakt. Povídáme si s nimi. Najednou zjišťujeme, že mezi námi není žádný rozdíl – máme stejné problémy, stejné sny, podobné
pohledy na svět, tak proč se na tyto lidi někteří koukají skrze prsty? Je to opravdu nádherné, přirozené, i když se neznáme, tak vždy najdeme nějaké společné téma, ke kterému si máme co říci. Spolužačka Ála vtipkuje s vozíčkářem Míšou, který shodou okolností byl nedávno s jejím tátou v nemocnici. Ostatní holky se snaží také zapojit. Já se dávám do řeči s dívkou, která se mi svěřuje, že nemá hotovou základku, protože ji tam prostě nechtěli a kvůli tomu je pro ni těžší se v budoucnu prosadit. Nikoho v tu chvíli nezajímá, že jsme měli naplánovaný nějaký program, každý si našel kamaráda, se kterým si povídá. Víte, vždycky, když jsem sledoval, jak celebrity chodí do dětských domovů nebo podobných zařízení udělat dětem radost, přišlo mi to takové umělé, ale tady jsem poznal, že těm lidem to udělá opravdu radost. Učitelky jsou velice vstřícné, ukazují nám výrobky svých studentů, povídají nám o tom, co se zrovna učí. Při hodině hudební výchovy si společně zazpíváme (nikdo se nestydí, občas se někdo zasměje svému falešnému tónu), při hodině informatiky pan učitel vysvětluje základy HTML a tvorby webových stránek. Pomalu se čas chýlí k poledni, studenti školy při JU nám přednášejí básničky a
zpívají písničky, které mají připravené na předvánoční besídku pro rodiče. Jedna z dívek nám zatancuje břišní tance, my naopak vyhodnocujeme situaci, a jelikož je jasné, že do ZOO se už nepůjde, odměňujeme za správně zodpovězené otázky v připraveném kvízu. Na konec za mnou přichází dvacetiletá holčina, představuje se mi, krátce si povídáme a se slovy, že mě ráda poznala a děkuje za návštěvu, mi potřese rukou a odchází. I ostatní se neradi loučí, byl to pěkně prožitý den a skvělé zakončení několikaměsíčního projektu. Více z atmosféry snad přiblíží fotky… (Na té poslední jsou bambuláci, náš vánoční dárek dětem Jedličkova ústavu.) Mára
ŠKOLNÍ NOVINY / 10
Cesta do hlubin kantorovy duše
Co je tam dole? Jedna nebo dvě?
Sakra! Moje vlasy!
Trochu se usmát a jsou fuč.
Tohle by tak nešlo! Nesměj se mi!
ŠKOLNÍ NOVINY / 11
KAM NA VÝLET?
na běžkách na Černou horu Pokračování ze str. 5 „Na Žďárku“, nazvané podle lovecké chaty poblíž. Pojedete po zelené značce, která se k vám připojila již dole u mostu a pokračujete do sedla Holubníku. Vpravo před ním minete „Bílou smrt“ s pěkným příběhem známým z knihy Míly Nevrlého. Škoda jen, že německý text kdosi vytrvale přesprejovává. Za sedlem jsou dva sloupky s čidly zjišťujícími návštěvnost hor. Proto vás sem však neženu. Ještě níž u rozcestníku je tabulka s označením pramene Kamenice. Zůstala tu z natáčení seriálu „Zpět k pramenům“. Na výstup k vrcholu Černé hory po žluté značce bude nejlépe vzít lyže do ruky. Horší by však byl touto cestou sjezd dolů. Před samým vrcholem znalci odbočují na křižovatce průseků vlevo ke kameni Hanse Simmona. Nyní je u plotu obory. Vrchol v 1084,7 metrů vás asi zklame, ale Černá hora má vrcholů víc. Tato kristiánovská je však nejvyšší. Po žluté značce lehce sjedete podle plotu ke křižovatce průseků. Zde se cesta lomí vlevo, ale podívejte se ještě dál. Doprava odbočuje ke Kristiánovu „Dalekohledový průsek“. Půjdete-li přímo dál k vyhlídkové skále, jste na „Čertově odpočinku“. Ta správná skála, kde zlomyslní skřítci přivázali za ocas spícího čerta, je však dvacet metrů vedle. Na opačné straně, než je zakreslena na nejnovější mapě 1:25000. Vraťte se na křižovatku a sjíždějte do dolíku Jeleního potoka, pramenícího na Vánoční louce v sedle Černé hory. Na dalším rozcestí můžete zanechat své unavené kamarády, neboť sem se opět vrátíte. Nenechte si však nikdo ujít odbočku ke Sněžným věžičkám, které jsou pod Černou horou hejnickou. Stojí to za podívání. Nevede-li tam lyžařská stopa, tak se tam žlutě značená odbočka špatně hledá. Mezi starými pahýly smrků a mlaziny stopa náhle vede dolů, pokaždé jinudy, jak ji kdo kdy našlápne. Najedou se ocitnete mezi skalami šest až osm metrů vysokými. Dvě skály si pojmenovali horolezci jako Sněžná hlavička a věžička. Mezi nimi je žebříkem přístupná skalka s vyhlídkovou plošinkou. Stojí za to sundat si lyže. Sněžná hlavička je často fotografována, neboť bývá obalena námrazou a sněhem. Vraťte se zpět na rozcestí, vyzvedněte prochladlé kamarády a sjeďte dolů na Rozmezí, kde se napojíte na upravené stopy magistrály. Dejte se po modré vpravo, směr Kristiánov. Pohodovým sjezdem přejedete Jelení potok, minete pomníček svážeče dřeva Karla Jägra, a když budete opět vjíždět na paseku, můžete se rozhodnout pro jeden ze dvou směrů. Pokud znáte Kristiánov s jeho památkami a dva pomníčky cyklistů u cesty, dejte se na křižovatce vlevo a prudce zpět. Udržovaná stopa vás zavede
k Chatě věčného mlčení, které se také říká „Šizita“. Je nyní v dobrých rukách, jak o tom svědčí pořádek a obraz se sv. Hubertem jako památka všem zastřeleným jelenům. Pod ní, před sjezdem k přehradě, je vpravo pomníček Jiřiny Splítkové, která tam zmrzla v roce 1968, a opodál je opravená tabulka s informací, že zde před deseti lety zřel MUDr. Čumlivski živou kunu. Podobný text tam byl už před rokem 1978. Po prudkém sjezdu jste na hrázi josefodolské přehrady na Kamenici. Ještě jeden krkolomný sjezd po cestě se žlutou značkou a jste na začátku nebo konci Josefova Dolu u vleku. Dva kilometry po silnici obcí k vlaku už půjdete pěšky. Dobře namazané běžky přeje Joe (čti Joe)
FENOMÉN POČÍTAČ F.E.A.R aneb mysl bláznivá Fettela Paxtona. Fear je hra často srovnávaná s hrou Doom 3 a už jen to napoví, že se jedná o klasickou fps lekavku. Definice slova leknutí zde znamená leknutí a ne strach, protože se tu není čeho bát (až na občasné halucinace hlavního hrdiny), je zde jediný typ nepřítele a to pokusná armáda naklonovaných vojáků. Jako správná americká pokusná armáda se samozřejmě dá ovládat holou myslí několika vybraných vojevůdců, v čemž by nebyl háček, kdyby jeden z oněch vyvolených (ano pan Fettel) náhodou nezískal (jakési) psychické potíže, působením kterých se rozhodl, že začne papat mrtvé vojáčky. A protože má opravdový hlad, rozhodl se ty své vyslat na ty americké. K ději vše. Teď bych se věnoval zbraním, mezi které patří opravdu vypečené kousky, jako například plasmové udělátko, které z vás v mžiku udělá topinku, a to v tom lepším případě, v tom horším nebudou mít ani ti nejlepší doktoři co spravovat, jelikož z vás nezbude nic jiného než běloučká hromádka kostí. Z klasiky pak uvidíme pistolky v klasickém i ve dvojitém provedení, sponkovačku a spoustu dalších užitečných věciček. Technické provedení by mohlo být lepší, hlavní problémy vidím ve vodě, kterou sice moc často neuvidíte, ale jestli se tam rozhodli dát tohle, bylo by lepší vodu vůbec nepoužívat. Engine hry je vynikající, víc se k němu říct nedá. Posledním prvkem, o kterém se chci zmínit, je bullet-time, docela okoukaná věc, řeknete si, ale tady tomu tak není. Výborný engine hry dává bullet-timeu nový rozměr. A ještě jedna věc, jestli jsem vás natolik zviklal, že se rozhodnete hru si pořídit, rozhodně tak udělejte na www.funstore.cz, kde dostanete zlatou edici za cenu, kterou zaplatíte jinde za samostatnou hru. Jan Kadeřávek
* ÚNOROVÝ * * HOROSKOP * Beran – půl roku školy je za námi a vy teď sklízíte, co jste zaseli. Ale pamatujte, že vždy může být ještě hůř. Býk – máte sílu nejen v těle, ale i v mysli, proto se nemusíte bát druhého pololetí. Blíženci – nebojte se přiblížit k učení, to vám nikdy neublíží. Rak – zatněte zuby a nebojte se doma ukázat vysvědčení. Lev – v klidu odpočívejte, ale ne moc dlouho, jinak usnete na vavřínech. Panna – vaše čistota a svěžest vás nenechá udělat nic špatně. Váhy –váš klid a rozvaha je vaše plus, zkuste je využít. Štír – pokud vás něco trápí, hoďte to za hlavu a zapomeňte na to. Střelec – když to netrefíte, nechte to běžet, přijde jiná možnost. Kozoroh – nepovedlo se vám první pololetí? Nastavte rohy a napravte to v tom druhém. Vodnář – nebojte se, všechny problémy uplynou a bude tu jaro. Ryby – kapříci jsou už dávno snědení, můžete být v klidu. P. H.
Z. Moudrá, 4. B
Zimní báseň
Zima pomalu přichází rozhází bílé vločky všude je děti nachází tak jako zrnka čočky. Jsou tak malé hezky bílé poděkuj sněhové víle ta je všechny stvořila zahradu nám zbělila. Máme vloček plný dům zahradu, kůlnu i dvůr. Já se na ně hezky dívám a tu písničku si zpívám. Jana Peschková 4.B
ŠKOLNÍ NOVINY / 12
SPORTOVNÍ SLOUPKY Předvánoční projekt Poslední školní den před Vánocemi připravila naše třída spolu se školním parlamentem a ve spolupráci s vedením školy třetí ročník turnaje ve florbalu v kategorii pátých až devátých tříd. Bojovalo se ve dvou skupinách po čtyřech týmech, první dva týmy dále postoupily do vyřazovacích bojů. Do semifinále postoupila družstva Negři (9.A) a díky lepšímu skóre i celek Profíci (9.B), ze skupiny B si postup vybojovalo družstvo Antislávisti (9.A), které prošlo skupinovou fází bez porážky spolu s celkem Ganjamans (8.A). V prvním semifinále se utkali Antislávisti s Profíky. Utkání bylo vyrovnané, ale celek 9.A si hlídal brankový odstup a zvítězil. V druhém semifinále se setkaly celky 9.A s 8.A. Favorit utkání 9.A nezaváhal a mohl se radovat z postupu do finále, takže bylo jisté, že vítěz turnaje bude z naší třídy. Hráči byli motivovaní a poslední zápas si velice užívali, nebyla nouze o zvraty v utkání a o ten poslední se postarali hráči týmu Antislávie. Obhájili tak titul mistra z minulého roku a odnesli si diplom a bonbony. V přehazované první místo získaly holky z 8.A, druhé místo obsadila 9.A a třetí si vybojovala 7.A. Všechna tři místa byla odměněna sladkostmi a diplomem. Mimo tyto sportovní soutěže byla pro žáky, kteří se o sport příliš nezajímají, připravena další tři stanoviště, kde se mohli věnovat svým zájmům. V jedné třídě se hrály šachy, v další si zájemci vyráběli věci, které měly ozdobit vánoční stůl, a v další probíhala výroba rozkošných vánočních dárků pod vedením studentek z obchodní
akademie (viz strana 1). Na závěr školního roku chceme připravit další projekt, který zaměříme na letní aktivity. Chtěli bychom poděkovat kantorům, kteří poskytli dozor, konkrétně p. učitel Malec spolu s pí učitelkou Juklovou, a dále paní učitelce Kolzrtové, bez které by se žádný turnaj nekonal. Doufáme, že to byl pěkně vydařený předvánoční den. Denísek a David 9.A Celoroční soutěž Tak a máme tu nový rok a s ním čeká šplh na tyči. Ještě před návštěvou Ježíška jsme si všichni zkusili střelbu na koš, ve které nejvíce zazářil Marek Rochl, který dokázal dát všech šest košů za pouhých 16,69 sekund a tím si připsal deset bodů do celkového hodnocení. Po něm se umístil Deák s časem 17,10 sekund, který byl pouze o patnát setin před Pešatem. Na čtvrté místo se dostal Kůtek a na páté Pompa. Z dívek byla nejlepší Klimková s časem 21,65 sekund. V průběžném hodnocení je z chlapců na první příčce Deák, který dokázal nasbírat už 24 bodů. Po něm Rochl 22 bodů. Třetí místo patří Kůtkovi 21 bodů, čtvrté místo si zasluhuje Zaplatílek 18 bodů a na pátém místě Divíšek 17 bodů. Z dívek je na prvním místě Dittrichová s 26 body, čímž se dostala na první místo i mezi chlapci. Druhé místo patří Klimkové 23 bodů, o třetí místo se dělí Vrbová a Chlumecká, které mají po 19 bodech. Čtvrté místo má Geletičová 17 bodů. A o páté místo se také musí dělit Jiskrová s Šeblovou, obě mají 14 bodů. Spolužákům v čele tabulky předběžně blahopřeji a ostatní vyzývám: „Dožeňte je!“ J. Kareš 9.B
ÈTENÁØSKÝ KOUTEK
Začátkem prosince jsme udělali průzkum, kde jaké knihy vybrat a objednat. Později školní knihovna obdržela vánoční dar – několik jednotlivých knih pro děti a mládež (detektivní, napínavé, dívčí romány a příběhy). Hned, jen co se knihy zapsaly a umístily do volných polic, se objevily první čtenářky, které nenechaly knihu zavřenou ani na minutku (viz foto čtenářek v knihovně). A natotata čtenářů neustále přibývalo. Dnes míváme ve školní knihovně pěkný frmol a o knížky je, se dá říct, „boj“. Za knihy jsme moc rádi a hlavě nás těší pravidelně navštěvující čtenáři a čtenářky. Kulhánek R. 9.B
Knížka z pod stromečku
Při cvičení, které pro děti připravily studentky ze studentské společnosti ANOMALY, se užilo i dost legrace.
Pod vánočním stromkem jsem našla krásný balíček a v tom balíčku knížku od mé nejoblíbenější spisovatelky Lenky Lanczové. Tato kniha se jmenuje Letní něžnosti. Příběh vypráví o Simoně, která je opakem své samotářské sestry Kamily. Zatímco ta se utápí v depresích způsobených nepřijetím na žádnou z vysokých škol, mladší a extrovertní Simona si užívá léta plnými doušky. Skoro celé prázdniny strávila na brigádě. A není to léto ledajaké – pro Simču zlomové, nabité událostmi, zážitky a především láskou, pro Kamču pak přímo osudové. Ačkoli jsou sestry povahově rozdílné, jedno mají společné – chtějí milovat a být milovány, přestože jejich představy jsou rozdílné. Nový román je o hledání a nalezení, vzletech i pádech, touhách a snech, poznání a rozsvěcení, a také o tom, že láska umí být něžná i krutá zároveň. Doporučuju vám tuhle knihu přečíst, neboť vás doopravdy pohltí, a uvědomíte si, co se vám vše může stát. Denísek 9.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 13
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ 3. kolo
1. Co je masopust – jak vznikl tento název? 2. Čím začíná a čím končí masopust? 3. Přelož výraz ze šumburského nářečí do spisovné češtiny – čuhne. 4. Kde se odehrává děj knihy (i televizního seriálu) Maharal (město)? 5. Kde najdeme Ermitáž (město i stát)? 6. Co významného objevil Archimedés? 7. Co je polyfonie? 8. Na vlajce kterého státu se objevují symboly jin a jang? 9. K následujícím bohům napiš zemi, kde byli uctíváni: Isis, Zeus, Neptun, Bráhma. 10. Uveď jméno současného panovnického rodu ve Švédsku – odkud svým původem pochází?
Pořadí v 2. kole
1. – 31 b. – Hermannová 5.B 2. – 21 b. – Mevald 6.A 3. – 20 b. – Nováková 6.A 4. – 19 b. – Klaciková 6.A 5. – 18 b. – Strýček 5.B, Pátra 6.A 7. – 17 b. – Žantová 5.B 8. – 16 b. – Johnová 5.B, Buchar a Hubka 6.A, Krištofová 5.B 12. – 15 b. – Schmidt 5.B, Vedral 6.A 14. – 14 b. – Marková 6.A 15. – 13 b. – Jériová, Kotusová, Záděrová 6.A 18. – 12 b. – Hýsková 6.A 19. – 11 b. – Sodomka 6.A 20. – 10 b. – Zelinková, Kohout 6.A 22. – 9 b. – Popelka 6.A 23. – 8 b. – Šolcová, Štěpánová 6.A 25. – 6 b. – Novák 6.A
24. – 10 b. – Kohout 6.A, Zajptová 5.B 26. – 9 b. – Popelka 6.A, Řehořková 5.B 28. – 8 b. – Pánek, Polášek 5.B 30. – 7 b. – Tylová 5.B
Správné odpovědi minulého kola
1. Advent (z lat. Adventus = příchod) – období radostného očekávání příchodu Spasitele – Ježíše Krista. 2. Advent trvá čtyři týdny – 1. neděle bývá mezi 27. 11. a 3. 12., konec adventu představuje Štědrý den. 3. Svatý Mikuláš byl biskup z Nupy, byl pronásledován, vězněn, vynikal štědrostí. Zemřel 6. 12. mezi lety 345 – 351. Obdarovával chudé. 4. Svatá Barbora byla pohanská dívka, přijala křesťanství, nakonec byla popravena vlastním otcem, je patronkou horníků. 5. Tři králové se jmenovali Kašpar, Melichar a Baltazar. 6. Betlémy začal stavět František z Assisi v roce 1223 n. l. 7. Lidových zvyků je celá řada – například krájení jablek, pouštění svíček v ořechových skořápkách, lití olova atd. 8. Staří Slované slavili v době našich Vánoc slunovrat. 9. Štědrovnice je vánočka. 10. Na Štědrý den se jedl mimo jiné hubník (s kroupami, houbami...).
*HITPARÁDA* Když jsem vybírala téma pro další článek, zabrousila jsem na jednu nejmenovanou hitparádu, kde obsadili čtvrté místo Him, což mi přijde docela slušné. Slovo Him zkracuje název His Infernal Majesty. Jeho původ sahá až k roku 1995, kdy ve Finsku založil zpěvák Ville Valo s dalšími členy Love-metalovou skupinu. V roce 1996 skupina vydává své první album – Greatest Lovesong vol. 666. Na rádiích prorazili se songem Wicked Game, která měla dobrý ohlas kritiků, a lidé si je začínali víc a víc oblibovat. Měli víc koncertů a byli známí i v zahraničí. V roce 1999 vydali album Razorblade Romance, které obsahovalo trhák Join me. Ten okamžitě obsadil přední příčky hitparád a oblíbili si ho lidé po celém světě. Tím začal „hon na Him“. Focení, plakáty, rozhovory – kapele však náhlá publicita nijak nevadila. V roce 2001 potěšili své fanoušky albem Deep shadows and briliant highlights a historie se opakuje. Him vyrážejí na turné, poskytují rozhovory… Ale je na nich vidět, že nejsou úplně v pořádku. Znavení, nemocní v roce 2002 vyhlašují pauzu. V roce 1996 vydávají album The best of album and love said no, 2005 vychází Dark light. Jejich nejnovějším albem je Venus Doom, což je v překladu Venušina zkáza. Velký úspěch zaznamenala písnička kiss of Dawn a nejnovějším songem zůstává Bleed Well. Lucie Hromádková
Pořadí po dvou kolech
1. – 44 b. – Hermannová 5.B 2. – 41 b. – Mevald 6.A 3. – 28 b. – Strýček 5.B, Klaciková 6.A 5. - 27 b. – Nováková 6.A, Žantová 5.B 7. – 25 b. – Johnová 5.B 8. – 22 b. – Marková 6.A 9. – 21 b. – Hýsková 6.A 10. – 18 b. – Pátra 6.A 11. – 17 b. – Zelinková a Štěpánová 6.A 13. – 16 b. – Krištofová 5.B, Buchar a Hubka 6.A 16. – 15 b. – Schmidt 5.B, Novák, Vedral, Šolcová 6.A 20. – 13 b. – Záděrová, Jériová, Kotusová 6.A 23. – 11 b. – Sodomka 6.A Školní noviny. Vydává Masarykova škola v Tanvaldě, uzávěrka vždy 25. dne v měsíci. VIII. ročník. Šéfredaktorka Martina Votočková, zástupce šéfredaktorky Denisa Šepsová. Sazba Jana Daníčková, tisk SATO TANVALD. Náklad 500 kusů. Cena 2 Kč.
Tereza Janoušková, 3.B
