ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2009

DIAMO, státní podnik o. z. Těžba a úprava uranu Máchova 201 471 27 Stráž pod Ralskem

Stráž pod Ralskem 31. 03. 2010 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2009

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2009

Zpracoval:

RNDr. Lubomír Neubauer (kap. 1, 3.3, 3.4, 4, příl. 12) vedoucí oddělení životního prostředí Ing. Iva Straková (kap. 1) technický pracovník IV - vodohospodář Alena Jurková (kap. 1) technický pracovník III - zpracování dat Václav Mužík (kap. 2.3.1, 2.4) vedoucí oddělení geologického Mgr. Vladimír Ekert (kap. 2, 2.1, 2.2, 2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.3.2, 2.4) technický pracovník V - hydrogeologie Mgr. Milan Klíma (2.2.1, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - hydrogeologie Ing. Václav Krupka (kap. 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - data Ing. Jiří Šrámek (kap. 2.2.1, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - hydrochemik Ing. Jaroslav Pilař (kap. 3, 5, 6) technický pracovník IV - odpady, ovzduší Ing. Helena Valapková (kap. 7) technický pracovník IV - rekultivace Ing. Pavel Varga (příl. 10, 11) technický pracovník IV- životní prostředí

Kontroloval:

Ing. Ludvík Kašpar náměstek pro výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Tomáš Rychtařík ředitel o. z. – závodní DCHT

Datum:

31. 03. 2010

Výtisk číslo:

Strana 2 (celkem 146)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2009

Rozdělovník Držitel Funkce, VOJ či VOÚ

Titul, Jméno, Příjmení

Výtisk č.

O. z. TÚU ředitel o. z. - závodní DCHT

Ing. Tomáš Rychtařík

01

náměstek pro výrobu a ekologii

Ing. Ludvík Kašpar

02

vedoucí oddělení životního prostředí

RNDr. Lubomír Neubauer

03

vedoucí oddělení geologického

Václav Mužík

04

Další VOJ s. p. DIAMO a jiné osoby či organizace vedoucí odboru ekologie ŘSP

Ing. Pavel Vostarek

05

vedoucí odboru zemědělství a životního prostředí, Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec 2

Ing. Jaroslava Janečková

06

vedoucí oddělení podzemních vod a bilance, Povodí Ohře, s. p., Bezručova RNDr. Pavel Poledníček 4219, 430 03 Chomutov vedoucí oddělení ochrany vod, ČIŽP OI Liberec, Třída 1. máje 858/26, Ing. Josef Gruber 460 01 Liberec 1

07

08

vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Česká Lípa, T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa

RNDr. Růžena Konvalinová

09

vedoucí odboru kontroly a zvláštních úkolů ŘSP

Ing. Zdeňka Poslušná

10

CELKEM

10



Obsah:

SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK............................................................................................................ 6 ÚVOD..................................................................................................................................................................... 8 1

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................................................................... 8 1.1 1.2 1.3 1.4

PITNÁ VODA ................................................................................................................................................. 8 PROVOZNÍ VODA ......................................................................................................................................... 10 ODPADNÍ VODA .......................................................................................................................................... 11 POVRCHOVÁ A DŮLNÍ VODA ....................................................................................................................... 29 1.4.1 Odvádění důlních a povrchových vod............................................................................................. 32 1.4.1.1 1.4.1.2 1.4.1.3 1.4.1.4 1.4.1.5 1.4.1.6 1.4.1.7

Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý)..... 33 Výpustný profil č. 2 SLKR-VS ........................................................................................................... 39 Výpustný profil č. 3 ODK-VS............................................................................................................. 45 Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I ........... 49 Výpustný profil záchytné jímky Křižany............................................................................................. 49 Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy ...................................................................... 49 Posuzovací profil................................................................................................................................. 49

1.5 ODKALIŠTĚ ................................................................................................................................................. 54 1.6 POVRCHOVÉ TOKY ...................................................................................................................................... 55 1.7 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ S VODAMI................................................................................ 65 1.7.1 Realizované akce a opatření........................................................................................................... 65 1.7.2 Kontroly.......................................................................................................................................... 66 1.7.3 Uložené pokuty ............................................................................................................................... 67 1.8 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................................... 67 2

HYDROGEOLOGIE ................................................................................................................................. 68 2.1 CHARAKTERISTIKA HYDROGEOLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ................................................ 69 2.2 MONITOROVACÍ SYSTÉMY .......................................................................................................................... 70 2.2.1 Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod .................................................................................. 71 2.2.2 Monitoring povrchových vod.......................................................................................................... 72 2.3 VÝSLEDKY MONITORINGU .......................................................................................................................... 73 2.3.1 ZTR, důlní a podzemní vody ........................................................................................................... 73 2.3.2 Povrchové vody .............................................................................................................................. 76 2.4 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................................... 77

3

OVZDUŠÍ.................................................................................................................................................... 79 3.1 EMISE Z TEPELNÝCH ZDROJŮ ...................................................................................................................... 79 3.1.1 Přehled zdrojů ................................................................................................................................ 79 3.1.2 Plnění emisních limitů .................................................................................................................... 79 3.1.3 Emise a poplatky ze zdrojů ............................................................................................................. 80 3.1.3.1 3.1.3.2

Poplatky za tepelné zdroje................................................................................................................... 81 Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů CO2.................................... 81

3.2 TECHNOLOGICKÉ EMISE.............................................................................................................................. 81 3.2.1 Zdroje podléhající oznamovací povinnosti ..................................................................................... 81 3.2.1.1 3.2.1.2 3.2.1.3

Plnění emisních limitů......................................................................................................................... 82 Přehled emisí a poplatků ..................................................................................................................... 82 Poplatky za technologické zdroje ........................................................................................................ 85

3.2.2 Odkaliště, odvaly ............................................................................................................................ 85 3.3 IMISNÍ MONITORING.................................................................................................................................... 85 3.3.1 Prašný spad .................................................................................................................................... 85 3.3.2 Prašnost.......................................................................................................................................... 87 3.4 MONITORING RADIONUKLIDŮ ..................................................................................................................... 87 3.4.1 Radon.............................................................................................................................................. 89 3.4.2 Dávkový příkon záření gama .......................................................................................................... 89 3.4.3 Uran v prašném spadu.................................................................................................................... 90 3.4.4 Radium v prašném spadu................................................................................................................ 91



3.5 MĚŘENÍ HLUKU .......................................................................................................................................... 92 3.6 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU OCHRANY OVZDUŠÍ ..................................................................................... 92 3.6.1 Plánovaná a provedená opatření na úseku ochrany ovzduší.......................................................... 92 3.6.2 Kontroly.......................................................................................................................................... 93 3.6.3 Uložené pokuty ............................................................................................................................... 95 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi ......................................................................................... 95 3.7 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................................... 95 4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU............................................................. 96 4.1 KONTAMINACE PŮDY ................................................................................................................................. 96 4.1.1 Monitorování dnových sedimentů................................................................................................... 97 4.2 KONTAMINACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ............................................................................................... 98 4.3 SHRNUTÍ ..................................................................................................................................................... 99

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................................................ 100 5.1 PRODUKCE ODPADŮ.................................................................................................................................. 100 5.2 NÁKLADY ................................................................................................................................................. 100 5.3 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................. 101 5.3.1 Odpady vlastní produkce .............................................................................................................. 101 5.3.2 Podnikání v oblasti nakládání s odpady....................................................................................... 101 5.3.3 Sklady (skladovací, shromažďovací místa) nebezpečných odpadů............................................... 101 5.3.4 Realizované akce a opatření......................................................................................................... 102 5.3.4.1 5.3.4.2

Využívání odpadů.............................................................................................................................. 102 Zpětný odběr ..................................................................................................................................... 102

5.3.5 Kontroly........................................................................................................................................ 102 5.3.6 Uložené pokuty ............................................................................................................................. 103 5.4 SHRNUTÍ ................................................................................................................................................... 103 6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ............................................................................................ 104 6.1 PŘEHLED ÚLOŽNÝCH MÍST ........................................................................................................................ 104 6.1.1 Odvaly .......................................................................................................................................... 104 6.1.2 Odkaliště....................................................................................................................................... 105 6.2 MATERIÁLY SOUVISEJÍCÍ S HORNICKOU ČINNOSTÍ .................................................................................... 106 6.3 SHRNUTÍ ................................................................................................................................................... 106

7

SANACE A REKULTIVACE ................................................................................................................. 107 7.1 LIKVIDACE AREÁLŮ .................................................................................................................................. 107 7.2 REKULTIVACE .......................................................................................................................................... 111

ZÁVĚR .............................................................................................................................................................. 115 PŘÍLOHY.......................................................................................................................................................... 118 PŘÍLOHA Č. 1 – 7: MAPOVÉ PŘÍLOHY ................................................................................................................ 118 PŘÍLOHA Č. 8: HLÁŠENÍ O PRODUKCI A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ........................................................................ 119 PŘÍLOHA Č. 9: ZAŘÍZENÍ NA VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ ................................................................ 126 PŘÍLOHA Č. 10: ANALÝZA RIZIK ÚZEMÍ VE SPRÁVĚ S. P. DIAMO..................................................................... 130 PŘÍLOHA Č. 11: ZÁCHRANNÝ TRANSFER OBOJŽIVELNÍKŮ ZE ZÁKLADKOVÉHO CENTRA DK I ........................... 134 PŘÍLOHA Č. 12: MONITORING RADIOAKTIVNÍ KONTAMINACE ŘEKY PLOUČNICE .............................................. 138 PŘÍLOHA Č. 13: FOTODOKUMENTACE KE KAPITOLE SANACE A REKULTIVACE .................................................. 143



Seznam používaných zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

BČ

biologická čistírna

C

cenomanská zvodeň

CDS

centrální dekontaminační stanice

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

DH I

Důl Hamr I

DN

dešťová nádrž

DCHT

Důl chemické těžby

EDR

elektrodialýza reverzační

HB

hydraulická bariéra (Stráž, Svébořice)

HZS LK

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHS I, II

chemická stanice I, II

CHÚ

chemická úpravna

j. č. 3

jáma číslo 3

KH

kotel horkovodní

KHS LK

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje

KS-CHÚ

výpustní profil (vyústění kanalizačního systému CHÚ do toku Ploučnice)

KULK

Krajský úřad Libereckého kraje

LTO

lehký topný olej

MěÚ

městský úřad

NDS

neutralizační a dekontaminační stanice

OBÚ

Obvodní báňský úřad

ODK-VS

výpustní profil č. 3 (vyústění Luční strouhy do toku Ploučnice)

OI

oblastní inspektorát

OK

obtokový kanál

OK-ZAH

odběrové místo (u zahrádkářské kolonie na břehu OK)

OKC-VS

výpustní profil monitoringu SÚJB (vyústění obtokového kanálu do toku Ploučnice)

OkÚ

okresní úřad

o. z. TÚU

odštěpný závod Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem

PV-VS

výpustní profil č. 1 (vyústění retenčních nádrží Pustý do obtokového kanálu)



RN

retenční nádrže

RN-CHÚ

výpusť (vyústění retenčních nádrží CHÚ do kanalizačního systému)

RŽP

referát životního prostředí

ŘSP

ředitelství státního podniku

SAD

středisko automobilové dopravy

SčVK

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s.

SLKR I

stanice likvidace kyselých roztoků I. etapa

SLKR II

stanice likvidace kyselých roztoků II. etapa

SLKR-VS

výpustní profil č. 2 (vyústění výtoku ze SLKR do toku Ploučnice)

SSS

středisko sociálních služeb

SÚ

stavební úřad

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

T

turonská zvodeň

TTO

těžký topný olej

TZL

tuhé znečišťující látky

VS

vězeňská služba

VÚ

výrobní úsek

VÚV TGM

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

VP

vyluhovací pole

VOJ

vnitřní organizační jednotka

ZBZS

závodní báňská záchranná stanice

ZDM

závod dopravy a mechanizace

ZP

zemní plyn

ZTR

zbytkové technologické roztoky



Úvod Tento dokument je vypracován ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Dokumentace zahrnuje vyhodnocení monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem na všechny složky životního prostředí v roce 2009. Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. Těžba a úprava uranu zahrnuje výsledky monitoringu v oblasti životního prostředí v oblastech působnosti o. z. TÚU za rok 2009 včetně vyhodnocení shody s příslušnými zákony, nařízeními a rozhodnutími orgánů státní správy. Souhrnné vodohospodářské údaje zajišťuje oddělení životního prostředí. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy. Monitoring podzemních, povrchových, důlních vod a zbytkových technologických roztoků zajišťuje oddělení geologické ve spolupráci se střediskem monitorování a karotáže. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy formou Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků. Vyhodnocení monitorování radiačních veličin, resp. jejich vliv na obyvatelstvo obcí v okolí o. z. TÚU, provádí 1x ročně oddělení bezpečnosti a hygieny práce formou Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

1 Vodní hospodářství Zpracovali: Ing. Iva Straková, RNDr. Lubomír Neubauer, Alena Jurková

V této kapitole je zahrnuto vyhodnocení činnosti na úseku vodního hospodářství DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem v roce 2009. Na úseku vodního hospodářství se sledují dodávky pitné vody do dvou rozvodných vodovodních sítí pro veřejnou potřebu a do vlastní vodovodní sítě včetně čištění a odvádění odpadních vod z pěti kanalizačních systémů pro veřejnou potřebu a z vlastních kanalizačních systémů. Dalším předmětem činnosti je čištění a vypouštění povrchových vod do vod podzemních, povrchových a důlních, dále čerpání povrchových vod (srážkových a drenážních) k využití na NDS 6, a vypouštění důlních vod do vod povrchových. Na úseku vodního hospodářství je dále realizována legislativní činnost, která se týká ochrany před povodněmi, staveb vodních děl a dalších staveb, zařízení a činností, jež mohou ovlivnit vodní poměry, případně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

1.1 Pitná voda Systém zásobování pitnou vodou byl v roce 2009 stejný jako v předcházejícím roce. Správu vodovodů a souvisejících zařízení zajišťují v oblasti strážského ložiska centrálně pracovníci výrobního úseku č. 5. Dodávky pitné vody do dvou rozvodných vodovodních sítí pro veřejnou potřebu v majetku o. z. TÚU a jejich provozování (rozvodná vodovodní síť Lipka a rozvodná vodovodní síť DH I, jáma č. 3) byly v průběhu roku zajišťovány ze skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu Stráž pod Ralskem, jehož provozovatelem je SčVK, a. s. Teplice. Nakládá-



ní s podzemními vodami z vrtu VS-2T je povoleno v množství prům. 7,5 l.s-1, max. 10,0 l.s-1, max. 23 000 m3.měsíc-1, max. 135 000 m3.rok-1 rozhodnutím MUCL/54300/2009 ze dne 27. 3. 2009. Provozní řád soustavy vodovodu Lipka byl schválen rozhodnutím Krajské hygienické stanice Libereckého kraje č. j. 5356/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008. V roce 2009 bylo z vrtu VS–2T odebráno 79 869 m3, z toho 34 409 m3 bylo odebráno pro ostatní užití do výtopny o. z. TÚU. Zásobování soustavy vodovodu vyluhovacích polí VP 7 a VP 9 pitnou vodou bylo zajišťováno provozem vlastního jímacího, čerpacího a úpravárenského zařízení. Odběr podzemní vody je prováděn za úplatu. Hlavním zdrojem pitné vody je turonský vrt VPCT-905. Nakládání s podzemními vodami z tohoto zdroje bylo povoleno rozhodnutím MěÚ Česká Lípa MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 5,0 l.s-1, max. 16,7 l.s-1, max. 16 000 m3.měsíc-1, max. 150 000 m3.rok-1. Skutečný odběr v roce 2009 z tohoto vrtu byl 113 745 m3. Náhradním zdrojem pitné vody je turonský vrt STCT-2A. Nakládání s podzemními vodami k odběru podzemních vod je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 0,6 l.s-1, max. 15 l.s-1, max. 4 200 m3.měsíc-1, max. 20 000 m3.rok-1. Náhradní zdroj STCT-2A se zapíná v případě poruchy nebo údržby na vrtu VPCT-905. V roce 2009 bylo z vrtu STCT-2A odebráno 195 m3. Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, byl rozhodnutími Krajské hygienické stanice Libereckého kraje č. j. 5406/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008, č. j. 5407/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008 a č. j. 5357/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008 určen způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody na třech vodovodních sítích. Ve smyslu vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů, je prováděna kontrola pitné vody. Sleduje se kvalita surové vody dodávané do sítě z vlastních zdrojů a kvalita vody ve vodovodní síti. Po bakteriologické stránce je voda zabezpečena chlorováním. Zdroje pitné vody jsou zajištěny proti vniknutí zvěře nebo neoprávněné osoby oplocením v bezprostřední blízkosti. Technický stav vodovodních sítí je nezměněn. Při snížené spotřebě vody v provozech, a tím podstatně delším setrvání vody v potrubních řádech dimenzovaných na větší průtoky, může dojít ke zhoršení kvality pitné vody. V roce 2009 došlo na některých odběrných místech k překročení kvality v ukazateli Fe, které je způsobeno materiálem vodovodní sítě. Vzhledem k tomu, že voda není žádným způsobem upravována, dochází k nedodržení doporučených hodnot Mg, Ca a tvrdosti vody. Při odběru surové vody na vrtech VS-2T, VPCT-905 a STCT2A nebylo v roce 2009 naměřeno překročení mezních hodnot počtu kolonií bakterií při 22 °C ani při 36 °C. Při kontrolních odběrech na vodojemu Lipka, vodojemu VP 9 a VP 7, kde dochází k desinfekci vody, byly oba ukazatele vyhovující. V tabulce č. 1.1 je uveden přehled dodavatelů a odběratelů pitné vody a odebrané množství vody v roce 2009.



Tabulka č. 1.1: Pitná voda – areál CHÚ, DCHT a SSS Firma

Odběr od SčVK pro areál CHÚ a DH I Odběr od MEGA, a. s.

Množství odebrané vody 3 [m ]

37 566 474

Spotřeba cizího odběratele: MEGA, a. s. LentiKats, a. s.

693 4 763

Vl. Minařík KM-PRONA, a. s.

880

GA PROFIPLAST, s. r. o.

144

ELPRO - DELICIA, a. s.

80

Butterfly Děčín, a. s.

39

TENAX, s. r. o.

145

Pilkington Czech, s. r.o

1541

RENYSON 2000, a. s.

210

WRV, s. r. o.

74

ZAPA beton, a. s.

2 270

AEROLUX, s. r. o.

1 621

Praktik systém, s. r. o.

427

Vendys & V s. r. o.

427

Pešta Recyklace, s. r. o.

390

OHL ŽS, a. s. Hušek, a. s.

1 003 112

AKOME, s. r. o.

1

Rasl a syn, a. s.

106

SYNER, s. r. o.

14

Celkem spotřeba cizích odběratelů

14 940

Celkem spotřeba areál CHÚ a DH I (voda převzatá od cizích dodavatelů)

38 040

Odběr vlastní podzemní vody (pitné)

157 040

1.2 Provozní voda Provozní potřeby výtopny o. z. TÚU jsou zajišťovány odběrem podzemní vody z vrtu VS-2T v areálu CHÚ. Odběr z vrtu VS-2T se provádí za úplatu. Technologická potřeba NDS 6 byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-602 a VPCT-605.



Technologická potřeba CHS I a CHS II byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-2103 a VPCT-1101. V tabulce č. 1.2 je uveden přehled odběrových míst včetně odebraného množství. Tabulka č. 1.2: Provozní voda Odběrové místo

Množství odebrané vody 3 [m ]

Vrt VS-2T

34 409

VPCT-602 a VPCT-605 na NDS 6

135 572

VPCT-2103 a VPCT-1101 pro CHS I a CHS II

47 384

1.3 Odpadní voda Během roku byly provozovány čistírny odpadních vod na Chemické úpravně (ČOV CHÚ), neutralizační stanice (NS CHÚ), čistírna na bývalém středisku dopravy a mechanizace (ČOV ZDM), čistírna odpadních vod na DH I (ČOV CDS), biologická čistírna BČ 40 na odkališti (ČOV odkaliště), čistírna odpadních vod matečné louhy (ČOV ML), biologická čistírna BČ 90 na VP 9 (ČOV VP 9) a ČOV na VP 7 (ČOV VP 7). Dále byly vypouštěny odpadní vody z retenčních nádrží CHÚ (RN CHÚ) a RN ZDM, a odváděny povrchové vody z dešťových nádrží v areálu CDS (DN CDS) a z dešťové nádrže areálu VP 7 (DN VP 7). Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebylo zpoplatněno. Pro vypouštění odpadních vod (splaškových, jiných) jsou samostatné výpustné profily pro tato zařízení: ČOV CHÚ - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV ZDM - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV CDS - výstupní profil do obtokového kanálu; ČOV odkaliště - výstupní profil přes vnější drenáže odkaliště do Luční strouhy; ČOV ML - výstupní profil přes vnější drenáže odkaliště do Luční strouhy; ČOV VP 9 - výstupní profil do Ralského potoka; ČOV VP 7 - výstupní profil do toku Ploučnice (čerpáno); NS CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN ZDM - viz ČOV ZDM (shodný); DN CDS - viz ČOV CDS (shodný); DN VP 7 - do vsakovací jámy na VP 7.



Zhodnocení znečištění vypouštěnými odpadními vodami do veřejných vodotečí je uvedeno v tabulkách č. 1.3-1 až 1.3-3. Plnění vodoprávních rozhodnutí a bilance vypouštěného znečištění z jednotlivých výpustí je uvedena v tabulkách č. 1.3-5 až 1.3-17. Tabulka č. 1.3-1: Celkové znečištění odpadních a povrchových vod o. z. TÚU vypouštěných a odváděných do toku Ploučnice Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

t.rok-1

0,52

t.rok

-1

3,59

RAS

t.rok

-1

14,64

RL

t.rok-1

1,03

NL

t.rok-1

1,27

t.rok

-1

2,44

Cl

t.rok

-1

6,15

F-

t.rok-1

0,011

P

t.rok-1

0,01

N-NO3-

t.rok-1

0,071

N-NH4+

t.rok

-1

0,44

NEL

t.rok

-1

0,02823

U

t.rok-1

0,00113

Ra

MBq.rok-1

2,1

C10 – C40

t.rok-1

0,00355

BSK5 CHSKCr

SO42-

226

Zn

t.rok

-1

0,0001

Tabulka č. 1.3-2: Celkové znečištění odpadních vod o. z. TÚU vypouštěných do toku Ralský potok Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

t.rok

-1

0,01

NL

t.rok

-1

0,01

CHSKcr

t.rok-1

0,05

BSK5



Tabulka č. 1.3-3: Celkové znečištění odpadních vod o. z. TÚU vypouštěných do toku Luční strouha Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,03

CHSKCr

t.rok-1

0,28

NL

t.rok-1

0,093

RL

t.rok

-1

0,42

t.rok

-1

0

t.rok

-1

0,000003

C10 – C40 U 226

Ra

MBq.rok-1

0,018

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-5: Výpustný profil – ČOV CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. vod. 2749/78-234.1, 15. 12. 1978 č. j. vod. 1166/81-235, 17. 7. 1981a)

Dosažená skutečnost

změna rozhodnutí: č. j. MUCL/101902/b/2007, 9. 6. 2009b) Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

Q

2,4

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

61 360

m3.rok-1

BSK5

30

mg.l-1

1,8

t.rok-1

9

0

12,0

5,8

0

0,36

t.rok-1

CHSKCr

80

mg.l-1

4,8

t.rok-1

9

19

60

30,4

0

1,87

t.rok-1

NL

40

mg.l-1

2,4

t.rok-1

9

0

9,4

4,8

0

0,29

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

9

7,1

7,7

7,4

0

-

-

N-NH4+

20

mg.l-1

1,2

t.rok-1

6

0,15

15

5,6

0

0,34

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ Vyhodnoceno podle rozhodnutí b)

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-6: Výpustný profil – ČOV ZDM Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003


Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3,6

l.s-1

40 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

6 777

m3.rok-1

BSK5

20

mg.l-1

0,68

t.rok-1

6

0

15

4,8

0

0,03

t.rok-1-

CHSKCr

90

mg.l-1

3,06

t.rok-1

6

25

50

32,2

0

0,22

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,85

t.rok-1

6

6,6

18

12,3

0

0,08

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,3

7,9

7,6

0

-

-

Ukazatel

NEL

nestanovena

-

6

0

1,1

0,3

-

0,00212

t.rok-1

C10-C40

nestanovena

-

3

0

0,506

0,2

-

0,00143

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“




Tabulka č. 1.3-7: Výpustný profil – ČOV CDS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. ŽP 6520/97-231.2, 23. 12. 1997a) změna rozhodnutí: č. j. MUCL/100824/2007, 8. 6. 2009b)



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

0,15

l.s-1

160 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 812

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

4,8

t.rok-1

13

0

11

3,6

0

0,01

t.rok-1

CHSKCr

80

mg.l-1

21,6

t.rok-1

13

8

68

21,5

0

0,06

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

6,4

t.rok-1

13

0

38

11,9

1*

0,03

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

13

7,0

8,1

7,5

0

-

-

Ukazatel

Q

Poznámka: použité hodnoty „p“ Vyhodnoceno podle rozhodnutí b) * přípustný počet překročení, povolená hodnota „m“ 40 mg/l nebyla překročena




Tabulka č. 1.3-8: Výpustný profil – ČOV odkaliště Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

č. j. OŽP 338/2004, 23. 12. 2004 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

11 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

7 053

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

6,4

7,4

7,0

0

-

-

BSK5

25

mg.l-1

0,33

t.rok-1

4

0

7,8

4,6

0

0,03

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,1

t.rok-1

4

26

59

39,5

0

0,28

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

0,385

t.rok-1

4

4,4

25,0

13,4

0

0,09

t.rok-1

Ukazatel





Tabulka č. 1.3-9: Výpustný profil – ČOV VP 9 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. vod. 96/1979-234.1, 17. 1. 1979a) změna rozhodnutí: č. j. MUCL/101902/2007, 9. 6. 2009b)



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,6

l.s-1

18 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

1 864

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,360

t.rok-1

8

0

8,7

3,1

0

0,01

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,360

t.rok-1

8

3,4

17

7

0

0,01

t.rok-1

CHSKcr

110

mg.l-1

1,580

t.rok-1

2

27

30

28,5

0

0,05

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

8

6,6

7,4

6,9

0

-

-

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ Vyhodnoceno podle rozhodnutí b)




Tabulka č. 1.3-10: Výpustný profil – ČOV VP 7 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. vod. 7742/A/99-231.2, 11. 11. 1999a) změna rozhodnutí: č. j. KULK 41691/2009, 24. 6. 2009b)



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

15 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

6 595

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

14

23

18,3

0

0,12

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,0

t.rok-1

4

39

88

62,8

0

0,41

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

10

33*

21,8

0*

0,14

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

4

7,2

7,8

7,5

0

-

-

-1

1

-

-

0,28

0

0,002

t.rok-1

C10 – C40

1

mg.l

0,015

t.rok

**N-NH4+

10

mg.l-1

0,164

t.rok-1

3

8

9,9

8,9

0

0,06

t.rok-1

**P

5

mg.l-1

0,082

t.rok-1

3

0,3

1,2

0,8

0

0,01

t.rok-1

**NEL

2

mg.l-1

0,033

t.rok-1

3

0,3

0,5

0,4

0

0,003

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“ Vyhodnoceno podle rozhodnutí b) * hodnota NL ve vzorku ze dne 8. 4. 2009, nejedná se o překročení, hodnota „p“ dle rozhodnutí a) je 35 mg/l ** stanovení v rozhodnutí a)



Tabulka č. 1.3-11: Výpustný profil – NS CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP 288/05, 27. 12. 2005a) změna rozhodnutí: č. j. KULK 71227/2008, 27. 1. 2009, č. j. KULK 42820/2009, 1. 7. 2009, MŽP č. j. 542/294/09/02/178, 15. 4. 2009b)



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

1

l.s-1

6 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

1 820

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

7

7

8,7

7,9

0

-

-

-1

7

410

760,0

567,1

1*

1,03

t.rok-1

RL

600

mg.l

3,3

t.rok

NL

28

mg.l-1

0,15

t.rok-1

7

6,5

15

11,2

0

0,02

t.rok-1

Zn

0,5

mg.l-1

0,003

t.rok-1

7

0

0,2

0,1

0

0,0001

t.rok-1

5

mg.l-1

0,03

t.rok-1

7

2,5

6,8

4

1*

0,01

t.rok-1

Cl-

150

mg.l-1

0,66

t.rok-1

7

76,5

146

96,3

0

0,18

t.rok-1

SO42-

200

mg.l-1

0,88

t.rok-1

7

135

271,0*

176,7

1*

0,32

t.rok-1

N-NO3-

2

mg.l-1

0,01

t.rok-1

7

0

3,4**

0,57

0**

0,001

t.rok-1

CHSKCr

70

mg.l-1

0,39

t.rok-1

7

28

104

51

0***

0,09

t.rok-1

***NEL

0,4

mg.l-1

0,0013

t.rok-1

2

0,05

0,07

0,06

0

0,00011

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

7

< 0,01

0,06

0,02

0

0,00004

t.rok-1

C10 – C40

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

5

0

0,10

0,03

0

0,00012

t.rok-1

N-NH4+




Vyhodnoceno podle rozhodnutí b) * Na výpustném profilu NS-CHÚ došlo dne 6. 10. 2009 k překročení limitu „p“ parametrů RL, N-NH4+ a SO42-. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků, přípustný počet překročení, hodnota“m“ nebyla překročena ** vzorek ze dne 13. 3. 2009, podle rozhodnutí a) je hodnota „p“ = „m“ =11mg.l-1, nejde o překročení *** stanovení NEL a CHSKCr v rozhodnutí a), hodnota „p“ = „m“ CHSKCr = 150 mg.l-1

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce - z takto získaného průměru není vypočítávána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-11A: Výpustní profil KS-CHÚ (monitorovací místo kvality směsi odpadních vod z kanalizačního systému chemické úpravny do Ploučnice) Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

pH

-

8

7,7

9,4

8,2

RL

mg.l-1

8

200

960

514

NL

mg.l-1

8

2,2

16,0

9,4

Zn

-1

8

0,02

0,08

0,04

-1

8

0,38

10,50

3,72

Cl

-1

mg.l

8

29,6

403,0

107,3

SO42-

mg.l-1

8

39,4

208,0

116,6

N-NO3-

mg.l-1

8

0,33

4,81

1,69

-1

8

0,193

0,311

0,239

BSK5

-1

mg.l

8

3,0

43,0

14,9

CHSKCr

mg.l-1

8

19

94

41

U

mg.l-1

19

0,01

0,05

0,02

Ra

Bq.l-1

19

0,03

0,06

0,03

Pb

-1

9

0,07

0,07

0,07

-1

8

0,05

0,05

0,05

mg.l

N-NH4+

mg.l

-

-

F

mg.l

226 210

Bq.l

RU (C10-C40)

mg.l

Minimum

Maximum

Průměr

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.3-12: Výpustný profil – retenční nádrže CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. RŽP 6903/02, 11. 12. 2002



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

28

l.s-1

253 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

64 505

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

17

6,9

8,7

7,73

0

-

-

RAS

700

mg.l-1

202,4

t.rok-1

16

0

680

225,7

0

14,64

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

4,1

t.rok-1

17

0

25

6,98

0

0,45

t.rok-1

SO42-

300

mg.l-1

60,7

t.rok-1

17

14

90,30

32,82

0

2,12

t.rok-1

Cl-

350

mg.l-1

70,8

t.rok-1

17

14,2

306

92,55

0

5,97

t.rok-1

F-

1,5

mg.l-1

0,3

t.rok-1

17

0,1

0,29

0,17

0

0,011

t.rok-1

N-NO3-

3

mg.l-1

0,61

t.rok-1

17

0

2,94

1,04

0

0,07

t.rok-1

N-NH4+

2,5

mg.l-1

0,51

t.rok-1

17

0

1,6

0,44

0

0,03

t.rok-1

1

mg.l-1

0,2

t.rok-1

17

0

0,25

0,07

0

0,005

t.rok-1

0,3

mg.l-1

0,06

t.rok-1

17

< 0,01

0,03

0,02

0

0,001

t.rok-1

0,3

Bq.l-1

6,1.107

Bq.rok-1

17

< 0,03

0,05

0,03

0

2,1

MBq.rok-1

Ukazatel

NEL U 226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p = m“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.3-13: Výpustný profil – retenční nádrže ZDM Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

26

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

28 666

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

6

7,2

8,9

7,8

0

-

-

-1

6

0,1

1,5

0,6

0

0,018

t.rok-1

NEL

2

mg.l

0,13

t.rok

NL

25

mg.l-1

1,6

t.rok-1

6

5

17

8

0

0,23

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

5,73

t.rok-1

4

25

40

32,8

0

0,94

t.rok-1




Tabulka č. 1.3-14: Výpustný profil – dešťové nádrže CDS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. ŽP 6520/97-231.2, 23.12.1997a) změna rozhodnutí: č. j. MUCL/101899/2007, 8. 6. 2009b)



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

50 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

9 096

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,4

8,1

7,7

0

-

-

**NEL

2

mg.l-1

0,12

t.rok-1

3

0

0

0

0

0

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

0,960

t.rok-1

6

0

8

3,2

0

0,03

t.rok-1

U

0,03

mg.l-1

0,00144

t.rok-1

6

< 0,01

0,02

0,01

0

0,00009

t.rok-1

1

mg.l-1

0,024

t.rok-1

3

0

0

0

0

0

t.rok-1

Ukazatel

C10 – C40

Poznámka: použité hodnoty „p“ Vyhodnoceno podle rozhodnutí b) ** Vyhodnoceno podle rozhodnutí a)

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.3-15: Výpustný profil – dešťové nádrže VP 7 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. vod. 7742/B/99-231.2, 11.11.1999a)


změna rozhodnutí: MUCL/101900/2007, 9. 6. 2009b) Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

3

l.s-1

13 950

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 718

m3.rok-1

*NEL

0,5

mg.l-1

-

-

6

0

0,49

0,2

0

0,0002

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

-

-

8

0

14

6,0

0

0,02

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

8

6,7

8,1

7,4

0

-

-

-

-

2

0

0

0

0

0

t.rok-1

Ukazatel

Q

C10 – C40

0,2

-1

mg.l

Poznámka: použité hodnoty „p“ Vyhodnoceno podle rozhodnutí b) * Vyhodnoceno podle rozhodnutí a)




Tabulka č. 1.3-16: Lapol Matečné louhy Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

MUCL/24739b/2007, ze dne 15. 6. 2007 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

30

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

NEL

0,2

mg.l-1

-

-

2

0,34

0,37

0,36

2

-

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „m“ Na výpustném profilu Lapol ML došlo ve dnech 22. 10. 2009 a 11. 12. 2009 k překročení limitu „m“ parametru NEL. Jedená se o překročení v rámci zkušebního provozu technologie ML, po jeho ukončení budou limity parametru upraveny nebo zařízení reklamováno.



Tabulka č. 1.3-17: ČOV Matečné louhy Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

KULK 42311/2009, ze dne 29.6.2009 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

8

l/s

6 500

m3/rok

-

-

-

-

-

289

m3.rok-1

pH

6-8

mg/l

t/rok

3

7,50

8,40

7,93

1*

-

-

RL

1000

mg/l

5,2

t/rok

3

1040

2010

1443

3*

0,42

t.rok-1

NL

30

mg/l

0,16

t/rok

3

4.6

18

11.2

0

0,003

t.rok-1

C10 – C40

0,2

mg/l

0,001

t/rok

3

0

0

0

0

0

t.rok-1

U

0,05

mg/l

0,0003

t/rok

3

< 0,01

0,01

0,01

0

0.000003

t.rok-1

0,1

Bq/

1,3

MBq/rok

3

< 0,03

0,08

0,05

0

0.018

MBq.rok-1

Ukazatel

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“ * Na výpustném profilu ČOV-ML došlo dne 22. 10. 2009 k překročení limitu „m“ parametru pH a limitu „p“ parametru RL, dne 26. 11. 2009 limitu „m“ parametru RL a dne 8. 12. 2009 limitu „p“ parametru RL. Jedná se o překročení v rámci zkušebního provozu, po jeho ukončení budou limity parametru upraveny. Překročení byla elektronicky ohlášena KÚLK.

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



1.4 Povrchová a důlní voda Povrchové vody z vnějších drenáží odkaliště a bývalého Sedlického rybníka jsou vypouštěny do Luční strouhy (ODK-VS) a následně do Ploučnice na základě platného povolení MěÚ Česká Lípa k nakládání s vodami č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004 s platností do 31. 12. 2014. Organizaci DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem bylo rozhodnutím č. j. MUCL/33004/2006 ze dne 14. 8. 2006 vydáno povolení k vypouštění povrchových a drenážních vod z odkaliště a vod po zpracování nestandartního uranového koncentrátu v CHS I do vod důlních v čerpací stanici 3 před jejich čištěním na NDS 6 s platností do 31. 8. 2009. Na základě rozhodnutí ČBÚ v pochybnostech v Praze zn. 2762/07 ze dne 3. 12. 2007 zn. 2762/07 požádala organizace návrhem TÚU/100/2391/08 ze dne 28. 5. 2008 příslušný vodoprávní úřad o zrušení povolení k vypouštění jiných vod do vod důlních, neboť se nejedná o vypouštění jiných vod do vod důlních, nýbrž o vypouštění jiných vod a důlních vod (nestandartní uranový koncentrát) do zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně na ČS 3 (dále jen ZTR-T), které jsou dále společně čištěny na NDS 6. Tato činnost je prováděna v rámci povolené hornické činnosti – likvidace loužících polí v souladu s podmínkami č. 1 a č. 3 výše uvedeného rozhodnutí ČBÚ v pochybnostech v Praze ze dne 3. 12. 2007. V případě povrchových a drenážních vod z odkaliště a nestandartního uranového koncentrátu se jedná o vody, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace. Současná platná legislativa neukládá organizaci, která má povolenou předmětnou hornickou činnost, vlastnit povolení k nakládání s jinými a důlními vodami při jejich vypouštění do ZTR-T. Rozhodnutím č. j. MUCL/45811/2008 ze dne 28. 5. 2009 bylo rozhodnutí č. j. MUCL/33004/2006 zrušeno. Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého dolu Hamr I jsou vypouštěny do vyčištěných důlních vod z NDS 6 dle platného rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006. Nové povolení bylo vydáno pod č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Nově stanovený limit Qmax 52 l.s-1 nebyl překročen. Rovněž nebylo překročeno množství důlních vod vypouštěných z měrného objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS, výpustní profil č. 1 OKC-VS dle platného rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve znění rozhodnutí MZe č. j. 32538/2008-151103 ze dne 14. 11. 2008. Vypouštění povrchových vod z odvalu Křižany je povoleno rozhodnutím MŽP Liberec č. j. 841/42/7463/1994 ze dne 26. 5. 1994 do bezejmenného přítoku Druzcovského potoka. Pokud kvalita vypouštěných vod neodpovídá povolení jsou vody na základě schváleného provozního řádu začerpávány do vrtu DK-2. Vypouštění do vodoteče nebylo v roce 2009 realizováno. Na základě vyhodnocení kvality povrchových vod z odvalu po likvidaci „S“ plata byl organizací DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem v roce 2007 zpracován aktualizovaný provozní řád záchytných jímek Křižany, který byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č. j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Povolení k vypouštění jiných vod (srážkových vod z odvalu dolu Křižany I) do vod důlních bylo vydáno pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Vyhodnocení ověřovacího provozu experimentálního zařízení využívající pasivního biologického systému na bázi kořenové čistírny k čištění povrchových vod z odvalu DK I je uvedeno v příloze č. 12. Organizace dále nakládá s povrchovými vodami z Hamerské strouhy na základě platného povolení OkÚ, RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 5227/02 ze dne 26. 9. 2002 ve znění rozhodnutí



č. j. RŽP 5227/02 ze dne 4. 10. 2002. Organizace převádí část povrchových vod v množství max. 15 l.s-1 z Hamerské strouhy obtokovým kanálem do toku Ploučnice. Popis technologií NDS 6 - princip čištění vod na stanici NDS 6 zahrnuje dvoustupňovou neutralizaci zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně, důlních vod a povrchových vod z odkaliště hydroxidem vápenatým se současným dávkováním chloridu barnatého, sedimentaci, filtraci, chloraci a následnou dechloraci. Vyčištěné důlní vody se vypouštějí přes retenční nádrž Pustý do obtokového kanálu a následně do Ploučnice. SLKR I - Ve filmových odparkách s rekompresí páry se zpracovává zbytkový technologický roztok z cenomanské zvodně po sorpci uranu z VÚ č. 2. Důlní vody - brýdový kondenzát (destilát) po úpravě - jsou vypouštěny do vodoteče případně využity jako procesní voda v NDS ML. Zbytkový technologický roztok z odparek je buď po naředění přečerpáván do VÚ č. 3 k dalšímu zpracování v NDS ML a v minimálním množství zpět do VÚ č. 2 k vtláčení do VP, nebo se z něj v další části SLKR I získává krystalizací a rekrystalizací kamenec amonnohlinitý. Kamenec je za účelem dalšího zpracování expedován do SLKR II nebo externím zákazníkům. Zbytkové technologické roztoky po krystalizaci kamence (tzv. „matečné louhy“) jsou přečerpávány do VÚ č. 3 k dalšímu zpracování v NDS ML a v minimálním množství zpět do VÚ č. 2 k vtláčení do VP. Celkem bylo v roce 2009 vyrobeno 14 884,91 t kamence. NDS ML - Stavba neutralizace matečných louhů byla zahájena 12. září 2007 a předána do užívání dne 30. září 2009. Zkušební provoz byl povolen od 1. října 2009. Technologie zpracovává zahuštěné zbytkové technologické roztoky, tzv. matečné louhy z technologie SLKR I. Zakoncentrované ZTR ze SLKR I jsou potrubím čerpány do NDS ML umístěné v areálu odkaliště. ZTR jsou v prvním stupni neutralizovány vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je po prvním stupni neutralizace filtrována v kalolisech. Filtrát po oddělení kalů je ve druhém stupni alkalizován opět vápenným mlékem. Suspenze vyznikající alkalizací je zahuštěna v usazovácích a následně po spojení se suspenzí z prvního stupně filtrována v kalolisech. Filtrační koláč (tzn. neutralizační kaly) je odvážen nákladními automobily k uložení přímo v odkališti CHÚ. Ze slivu vystupujícího z usazováků je stripováním vodní parou odstraněn rozpuštěný amoniak. Vedlejším produktem je 25% čpavková voda, použitelná v technologii SLKR I a SLKR II, přebytky budou prodány. Vystripovaný sliv je vtláčen do předpolí dolového pole. Projektovaná kapacita ZML je zpracování až 2 m3.min-1 ML. Touto technologií bude vyváděno 70 000 - 120 000 t kontaminantů ročně při produkci až 200 000 m3 neutralizačních kalů. Způsob čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, podzemních, povrchových, odpadních a důlních vod je uveden v tabulce č. 1.4.



Technický stav úpravárenských jednotek NDS 6 - v roce 2009 bylo uvedeno do provozu tzv. „Zařízení pro neutralizaci ZTR“ s vyšším obsahem NL z VÚ č. 2 a VÚ č. 6. NDS 10 - čistící jednotka zůstává mimo provoz, je používáno pouze potrubí k přečerpávání vod z odkaliště do NDS 6 přes dvě sedimentační nádrže (Dorr NDS 10). Používání potrubí je povoleno KÚ Libereckého kraje č. j. KULK 9080/A/2004/OLH ze dne 3. 11. 2004. SLKR I - Většinu roku byla v provozu pouze jedna odparka. Dvě odparky byly provozovány ve dnech 24. 8. - 3. 9., 14. - 25. 9, 11. - 12. 11. a 18. - 23. 11. (celkem 31 dní). Ve dnech 28. 5. - 2. 6. a 8. - 14. 7. nebyla v provozu žádná odparka (celkem 13 dní), neboť probíhalo chemické čištění provozované odparky. Většinu roku se v technologickém uzlu krystalizace vyráběl produkt - kamenec amonno-hlinitý. Vždy po cca 10 dnech výroby kamence se přistoupilo k čištění krystalizačního okruhu od inkrustů (cca 5 dní). Střídavý režim, výroba kamence - čištění krystalizace, byl provozován po celé období roku. Plánované odstávky provozu se uskutečnily ve dnech 30. 3. - 13. 4. a 1. - 18. 10. 2009 (celkem 32 dní). Tabulka č. 1.4: Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění v o. z. TÚU za rok 2009 Bilancované vody a roztoky

Čerpání cenoman

Čerpání turon

Jiné zdroje

Vtláčení do cenoman. kolektoru

Vypouštění

ZTR z VP ZTR mimo VP Celkem ZTR

3

3

[m ]

-1

[m .min ]

-1

[l.s ]

3 880 656 248 431

7,38 0,47

123,1 7,9

4 129 087

7,86

130,9

Pro HB Svébořice

871 740

1,66

27,6

Pitná voda

191 449

0,36

6,1

Pro HB Stráž

993 611

1,89

31,5

Na NDS 6

960 074

1,83

30,4

Provozní voda CHS I, II Celkem turon

47 384

0,09

1,5

3 064 258

5,83

97,2

Odval+rudné plato DH I

319 256

0,61

10,1

7 540

0,01

0,2

Odval DK I Odkaliště CHÚ Stráž Celkem jiné zdroje

979 543

1,86

31,1

1 306 339

2,49

41,4

Vtláčení do VP DCHT

2 958 520

5,63

93,8

Vtláčení do HB Stráž

993 611

1,89

31,5

Vtláčení do HB Svébořice

871 740

1,66

27,6

Vtláčení ZTR ze ZML (vrt V-5)

180 583

0,34

5,7

Ostatní mimo VP (vrt DK-2) Celkem do cenomanu

7 540

0,01

0,2

5 011 994

9,54

158,9

Výpustný profil PV-VS

2 535 540

4,82

80,4

Výpustný profil SLKR-VS

471 095

0,90

14,9

Výpustný profil ODK-VS Celkem vypouštění

151 033

0,29

4,8

3 157 668

6,01

100,1

Celková bilance vod

Cenomanský kolektor

882 907

1,68

28,0

-2 192 518

-4,17

-69,5

-922 136

-1,75

-29,2

Čištění vstup

NDS 6 ZTR (turon)

960 074

1,83

30,4

NDS 6 ZTR (cenoman)

473 708

0,90

15,0

Turonský kolektor Cenomanský kolektor jen v ploše VP



3

Bilancované vody a roztoky

K využití Čištění výstup

3

[m ]

SLKR I nátok – ZTR (cenoman) NDS 6 odkaliště CHÚ Stráž

-1

[m .min ]

-1

[l.s ]

1 262 048 828 510

2,40 1,58

40,0 26,3

SLKR I

471 095

0,90

14,9

NDS 6

2 216 284

4,22

70,3

1.4.1 Odvádění důlních a povrchových vod Byly sledovány jednotlivé výpusti důlních a povrchových vod včetně dodržování vodoprávních rozhodnutí. Celkové znečištění těmito vypuštěnými vodami do toku Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1.4.1. Po vyčištění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, povrchových vod z odkaliště a důlních vod v technologiích NDS 6 a SLKR I jsou důlní vody vypouštěny do toku Ploučnice. Tabulka č. 1.4.1: Celkové znečištění vypouštěnými povrchovými a důlními vodami o. z. TÚU do toku Ploučnice Ukazatel

Jednotky

Bilanční hodnota

Ra

MBq.rok-1

262

210

Pb

MBq.rok-1

221

U

t.rok-1

0,057

t.rok

-1

16,61

RL

t.rok

-1

8474,47

SO42-

t.rok-1

2426,15

NEL

t.rok-1

0,053

Nanorg.

t.rok-1

28

226

NL

t.rok

-1

0,87

Zn

t.rok

-1

0,18

Ni

t.rok-1

0,02

BSK5

t.rok-1

0,77

Fe

t.rok

-1

22,85

t.rok

-1

1845,44

F

t.rok

-1

0,02

N celk

t.rok-1

24,01

C10 – C40

t.rok-1

0,05 0,02 0,004

CHSKCr -

Cl -

N-NH4+

t.rok

-1

N-NO2-

t.rok

-1

N-NO3-

t.rok-1

0,85



Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.

1.4.1.1

Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý)

Profilem PV-VS, měrným objektem na výtoku z retenčních nádrží Pustý, jsou společně vypouštěny povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I smíšené s vyčištěnými důlními vodami z NDS 6. Vypouštění vod probíhalo v souladu s platnými rozhodutími. Vzhledem k tomu, že platnost rozhodnutí č. j. KULK 40513/2008 ze dne 8. 7. 2008 ve znění rozhodnutí MZe č. j. 32538/2008-15110-3 ze dne 14. 11. 2008 byla omezena do 31. 12. 2009, organizace požádala o nové rozhodnutí. To bylo vydáno pod č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. V příloze č. 1 této zprávy je doložena „Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU“, která byla aktualizována dle rozhodnutí vodoprávních úřadů. Překročení povolených limitů: Na výpustném profilu PV-VS došlo ve dnech 31. 3. a 9. 6. 2009 k překročení limitu „p“ parametru C10 – C40. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků. V roce 2009 došlo dvakrát dne 14. 4. 2009 a 24. 11. 2009 na měrném objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý k překročení hodnot „m“ v ukazateli C10 – C40. Výsledky monitorování důlních vod před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice byly ve stejný den 14. 4. 2009 pod přípustnou hodnotou limitu C10 – C40 stanoveného pro měrný objekt profil PV-VS na výtoku z retenčních nádrží Pustý: K ohrožení jakosti povrchových vod toku Ploučnice nedošlo. Rozbory v ukazateli C10 – C40 na měrném objektu, profil PV-VS, jsou realizovány s četností jedenkrát za týden. Analýzy zajišťuje pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU externí dodavatel ALS Praha. Obdržení výsledků stanovení trvá cca 14 dnů. V době od poslední provedené analýzy 14. 4. 2009 na měrném objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS, do doručení překročení výsledku byl již proveden další odběr vzorku 21. 4. 2009 s hodnotou pod mezí detekce. Všechny další naměřené hodnoty NEL a C10 - C40 byly na profilu PV-VS i na monitorovacím místě před zaústěním obtokového kanálu pod mezí detekce. V případě překročení druhé hodnoty m dne 24. 11. 2009 na měrném objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS, byl proveden ve stejném místě druhý odběr vzorku 1. 12. 2010. Všechny další naměřené hodnoty NEL a C10-C40 byly na profilu PV-VS i na monitorovacím místě před zaústěním obtokového kanálu až do konce roku 2009 pod mezí detekce. Kontrolou obtokového kanálu pracovníky výrobního úseku č. 1 nebyly zjištěny v obou případech žádné anomálie proti standardnímu provozu vypouštění důlních vod výpustním profilem č. 1 OKC-VS.



Závěr a navrhovaná opatření: Na základě týdenního sledování kvality důlních vod v ukazateli C10 – C40 na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS, četného monitorování kvality důlních vod před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice a monitorování toku Ploučnice bylo KÚLK, POh a ČIŽP doloženo dopisem č. j. TÚU/100/476/2010 ze dne 29. 1. 2010, že nedošlo ani v jednom případě ke znečištění ani k ohrožení jakosti povrchových vod toku Ploučnice. V roce 2008 bylo získáno 7 hodnot kvality důlních vod v ukazateli C10 – C40 pro výpustní profil č. 1 OKC–VS a všechny stanovené hodnoty byly pod mezí detekce. V roce 2009 vznikla první ucelená řada výsledků stanovení ukazatelů C10 – C40 a NEL. Předpoklad stanovení limitu pro C10 – C40 ve výši limitu stanoveného pro NEL, jak bylo povoleno na základě návrhu organizace rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje, se potvrdil jako nedostatečný. Z vyhodnocení vyplývá, že rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 nebude dlouhodobě vyhovovat potřebě oprávněného. Z tohoto důvodu požádá DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem na základě vyhodnocení dalších naměřených údajů v roce 2010 o nové rozhodnutí pro vypouštění důlních vod výpustním profilem č. 1 OKC-VS, měrný profil PV-VS do toku Ploučnice. V tabulce č. 1.4.1.1-4 jsou uvedena denní množství vypouštěných vod, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý). Dle rozhodnutí č. j. KULK 40513/2008 ze dne 8. 7. 2008 ve znění rozhodnutí MZe, Praha č. j. 32538/2008-15110-3 ze dne 14. 11. 2008 nedošlo k překročení povoleného množství. Vyhodnocení kvality a množství vypouštěných důlních vod za rok 2009 bylo zasláno Krajskému úřadu Libereckého kraje podáním č. j. TÚU/100/476/2010 ze dne 29. 1. 2010. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů stanovených dle rozhodnutí č. j. KULK 40513/2008 ze dne 8. 7. 2008 ve znění rozhodnutí MZe, Praha č. j. 32538/2008-15110-3 ze dne 14. 11. 2008 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulkách č. 1.4.1.1-2. Stávající monitorovací místo kvality vod u ČS 2 v obtokovém kanále před jeho zaústěním do Ploučnice zůstalo dle rozhodnutí č. j. KULK 40513/2008 ze dne 8. 7. 2008 ve znění rozhodnutí MZe, Praha č. j. 32538/2008-15110-3 ze dne 14. 11. 2008 stanoveno nadále pro účely monitorování kvality vod v obtokovém kanále. Vyhodnocení kvality vod v obtokovém kanálu u ČS 2 před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1.4.1.1-3. Celkové množství vyčištěných odpadních, povrchových a důlních vod vypouštěných a odváděných obtokovým kanálem: z ČOV CDS

-

2 812 m3;

dešťové vody z CDS

-

9 096 m3;

z retenčních nádrží Pustý

-

2 535 540 m3;

celkem

-

2 547 448 m3.



Tabulka č. 1.4.1.1-1: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 50263/2006, 24.7.2006 ve znění MZe č. j. 29615/2006-16310, 15. 11. 2006, č. j. KULK 40513/2008, 8. 7. 2008 ve znění MZe č. j. 32538/2008-15110-3, 14. 11. 2008a)


změna rozhodnutí: č. j. KULK/76058/2009, 7. 12. 2009b) Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnoty

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

110

l.s-1

3 153 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 535 540

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

365

6,70

8,00

7,49

0

-

-

365

<0,01

0,12

0,02

0

0,05

t.rok-1

Ukazatel

U

-1

-1

0,25

mg.l

0,59

t.rok

Ra

0,4

Bq.l-1

94,6.107

Bq.rok-1

365

<0,03

0,27

0,08

0

2,03E+08

Bq.rok-1

210

Pb

0,2

Bq.l-1

47,3.107

Bq.rok-1

12

<0,07

<0,07

0,07

0

1,77E+08

Bq.rok-1

RL

4 500

mg.l-1

10 641

t.rok-1

52

1510

4460

3310

0

8393,60

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

0

13,00

6,20

0

15,72

t.rok-1

Ncelk.

22

mg.l-1

52

t.rok-1

6

2,50

16,00

9,47

0

24,01

t.rok-1

Nanorg

22

mg.l-1

52

t.rok-1

52

1,30

19,50

10,88

0

27,59

t.rok-1

SO42-

1 400

mg.l-1

3 311

t.rok-1

52

448,00

1270,00

945,81

0

2398,14

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

0

11,00

8,08

0

20,49

t.rok-1

NEL

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

6

0

0,08

0,013

0

0,033

t.rok-1

C10-C40

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

52

0

0,258

0,021

2*

0,05

t.rok-1

1 000

mg.l-1

2 365

t.rok-1

12

309

903,00

727,83

0

1845,44

t.rok-1

226

Cl-



Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 50263/2006, 24.7.2006 ve znění MZe č. j. 29615/2006-16310, 15. 11. 2006, č. j. KULK 40513/2008, 8. 7. 2008 ve znění MZe č. j. 32538/2008-15110-3, 14. 11. 2008a)


změna rozhodnutí: č. j. KULK/76058/2009, 7. 12. 2009b) Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnoty

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Zn

0,2

mg.l-1

0,47

t.rok-1

12

0,03

0,13

0,07

0

0,18

t.rok-1

Ni

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

12

0

0,005

0,002

0

0,01

t.rok-1

Fe

2

mg.l-1

4,7

t.rok-1

12

0

1,07

0,33

0

0,83

t.rok-1

Ukazatel

* Na výpustném profilu PV-VS došlo ve dnech 31. 3. a 9. 6. 2009 k překročení limitu „p“ parametru C10 – C40. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků. Vyhodnocení podle rozhodnutí a)

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce - z takto získaného průměru není vypočítávána bilanční hodnota.



Dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 40513/2008, 8. 7. 2008 ve znění rozhodnutí MZe č. j. 32538/2008-15110-3, 14. 11. 2008 nejsou pro doplňující ukazatele stanoveny limity pro hodnoty „p“, „m“ ani limity bilanční. Naměřené hodnoty doplňujících ukazatelů a z nich spočtené bilance jsou níže uvedeny. Tabulka č. 1.4.1.1-2: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) - doplňující ukazatele Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Bilance

Jednotka

Mncelk.

mg.l-1

4

0

0,13

0,03

0,08

t.rok-1

Mg

mg.l-1

4

1,97

6,62

3,87

9,81

t.rok-1

Ca

mg.l-1

4

316

806

588,25

1591,88

t.rok-1

Crcelk.

mg.l-1

4

0

0

0,10

0,00

t.rok-1

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - bilance byly spočteny z takto vypočítaných hodnot. Stávající monitorovací místo kvality vod u ČS 2 v obtokovém kanále před jeho zaústěním do Ploučnice zůstalo dle rozhodnutí č. j. KULK 40513/2008 ze dne 8. 7. 2008 ve znění rozhodnutí MZe, Praha č. j. 32538/2008-15110-3 ze dne 14. 11. 2008 stanoveno nadále pro účely monitorování kvality vod v obtokovém kanále. Dle nového rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 40513/2008, 8.7.2008 ve znění rozhodnutí MZe č. j. 32538/200815110 -3 , 14.11.2008 bylo nahrazeno stanovení Ncelk stanovením Nanorg a stanovení NEL bylo nahrazeno stanovením C10-C40. Tabulka č. 1.4.1.1-3: Monitorovací místo před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice (koryto obtokového kanálu u ČS 2), vyhodnocení kvality vod v obtokovém kanálu Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

pH

-

365

6,7

8,9

7,48

226

Ra

Bq.l-1

365

0,03

0,3

0,09

Pb

-1

12

0,07

0,07

0,07

-1

210

Bq.l

Minimum

Maximum

Průměr

U

mg.l

365

0,01

0,06

0,02

NL

mg.l-1

12

2

120

30,44

RL

mg.l-1

12

730

4890

2865

-1

12

210

1050

769,08

-1

6

0,05

0,06

0,05

Fe

-1

mg.l

12

0,2

1,89

0,53

Zn

mg.l-1

12

0,02

0,45

0,12

Ni

mg.l-1

12

0,003

0,016

0,004

-1

12

5

15,00

9,98

SO42NEL

CHSKCr

mg.l mg.l

mg.l



Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Cl-

mg.l-1

12

105

864

618,50

Ncelk.

mg.l-1

Nanorg.

Maximum

Průměr

6

2,3

16

8,33

-1

12

1,62

16,7

9,81

-1

1

< 0,05

0,175

0,064

mg.l

C10-C40

Minimum

mg.l

Pozn.: Dle platného rozhodnutí byl parametr Ncelk. od prosince 2008 nahrazen sledováním parametru Nanorg. a NEL nahrazen C10- C40. Sledování Ncelk. a NEL bylo prováděno v první polovině roku 2009.

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot. Tabulka č. 1.4.1.1-4A: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC - VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

I.

II.

5802 5647 5783 6187 6263 6643 6701 6464 6884 6618 6730 6654 6710 6985 6815 6423 7317 6977 7307 7527 7177 7443 8319 8144 8280 8018 7879 7727 7707 7819 7388

7152 5827 7874 8050 7654 8900 9139 9520 8933 8888 8123 8094 7485 7260 7500 8187 8051 7350 7882 6947 8285 7930 8094 9022 8169 8591 8758 9251

III.

8096 9301 9458 7719 9257 8322 9909 8697 8371 9010 9513 8987 9541 9131 9198 8815 8460 7350 8014 8358 8694 8798 9430 9124 8740 8612 8334 1093 1094 1202 1207

IV.

1595 1485 1644 1549 1530 722 825 1208 1165 1247 1018 883 848 3476 6734 6226 8981 8840 8739 8777 8777 8660 9361 8702 8447 5772 8467 8227 8443 8601

V.

8721 8699 8317 6415 787 900 798 3811 8820 8202 1894 4657 8082 8452 8663 8299 8145 8855 8751 8404 8326 8447 6956 7880 8119 8457 8574 7625 8821 8738 9363

VI.

8243 8202 9108 9277 9126 8923 8723 8487 8679 8196 8383 8904 8742 8397 6993 8462 8568 8180 7742 8164 8563 7877 7429 7768 7535 7551 7016 7350 8807 7858



Tabulka č. 1.4.1.1-4B: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC - VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

1.4.1.2

VII.

4800 6993 7683 8056 7710 8011 8814 8525 7259 8984 9171 8806 9129 8845 8170 7025 7914 8121 8358 8345 7483 1619 1069 1541 7046 8280 8545 8538 8497 7885 8095

VIII.

8435 8012 8124 7981 8096 7917 8392 8428 8169 6942 7693 7780 7679 7399 1006 686 801 709 4336 7906 9170 9178 9168 8078 8018 8335 8526 7675 8165 8075 7097

IX.

7176 7001 7888 7856 8327 8202 7780 8002 7599 6615 7636 7809 7890 8073 7494 7975 7804 7854 7581 7429 7491 7546 7419 7515 7102 7790 7365 7717 5589 7892

X.

8273 7844 758 676 645 754 684 620 857 818 873 1203 915 737 812 863 855 787 787 4931 6770 6883 2811 308 1001 1003 1084 1077 1194 1035 1071

XI.

1289 5335 8673 9032 8830 8958 8897 8182 8183 9116 8724 9178 9113 9341 8752 9192 9338 8638 7588 9133 8162 8207 7894 7339 8182 8740 8144 8589 8170 8094

XII.

8745 7916 8135 8323 8437 8568 7878 8492 8395 5627 9030 8596 8540 8461 8461 8456 8158 7632 8578 8490 7715 7416 8034 7468 6896 7690 7587 7537 8083 7363 7912

Výpustný profil č. 2 SLKR-VS

V tabulce 1.4.1.2-1 je zpracováno vyhodnocení kvality důlních vod vypouštěných výpustným profilem č. 2 SLKR I a bilance vypouštěného znečištění podle platného povolení Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 28606/2006KULK ze dne 3. 5. 2006 ve znění rozhodnutí č. j. KULK 34660/2006 ze dne 16. 5. 2006, kterým stanovil způsob a podmínky pro vypouštění důlních vod z technologie stanice likvidace kyselých roztoků SLKR I do vod povrchových toku Ploučnice. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů je uvedeno v tabulce č. 1.4.1.2-2. Denní průtoky v profilu č. 2 jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.1.2-3.



Tabulka č. 1.4.1.2-1: Výpustný profil SLKR–VS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28606/2006, 3. 5. 2006 ve znění KULK 34660/2006, 16. 5. 2006


Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

61

l.s-1

1 960 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

471 095

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

317

6,70

8,40

7,35

0

317

< 0,03

<0,03

0,03

0

1,41E+07

Bq.rok-1

Ukazatel

226

-1

-1

-

Ra

0,2

Bq.l

294,0

MBq.rok

210

Pb

0,1

Bq.l-1

147,0

MBq.rok-1

12

< 0,07

<0,07

0,07

0

3,30E+07

Bq.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,147

t.rok-1

317

< 0,01

0,01

0,01

0

0,005

t.rok-1

NL

5

mg.l-1

7,4

t.rok-1

48

0

4,80

0,49

0

0,23

t.rok-1

RL

200

mg.l-1

294

t.rok-1

48

0

100,00

20,98

0

9,88

t.rok-1

SO42-

100

mg.l-1

147

t.rok-1

48

0

18,90

0,04

0

0,02

t.rok-1

Nanorg.

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

48

0

0,90

0,04

0

0,41

t.rok-1

NEL

0,2

mg.l-1

0,29

t.rok-1

48

0

0,18

0,05

0

0,02

t.rok-1

Fe

1

mg.l-1

1,47

t.rok-1

12

0

0,28

0,08

0

0,04

t.rok-1

Zn

0,1

mg.l-1

0,15

t.rok-1

12

0

0

0,00

0

0,00

t.rok-1

Ni

0,08

mg.l-1

0,12

t.rok-1

12

0

0,030

0,01

0

0,01

t.rok-1

BSK5

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

12

1

2,00

1,63

0

0,77

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

29,4

t.rok-1

48

0

6,70

0,27

0

0,13

t.rok-1

Cl-

15

mg.l-1

22,05

t.rok-1

12

0

0

0,00

0

0,00

t.rok-1



Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28606/2006, 3. 5. 2006 ve znění KULK 34660/2006, 16. 5. 2006


Stanovené parametry Ukazatel

FTeplota

Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

0,5

mg.l-1

0,74

t.rok-1

12

0

0,1

0,04

0

0,02

t.rok-1

°C

317

10,0

22,2

16,4

-

-

°C

nestanovena

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.4.1.2-2: SLKR-VS – doplňující ukazatele Jednotky

Počet vzorků

AOX

mg.l-1

1

0,01

As

mg.l-1

1

0,02

Be

mg.l-1

1

0,0001

Ca

mg.l-1

1

0,500

Cd

-1

1

0,03

Cr

-1

mg.l

1

0,1

Mg

mg.l-1

1

0,060

Mn

mg.l-1

1

0,08

Pcelk.

mg.l-1

1

0,05

Ukazatel

mg.l

Hodnota

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce.



Tabulka č. 1.4.1.2-3A: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

1658

1758

1778

0

1631

0

2

1510

1807

1908

0

1721

0

3

1674

1700

1866

0

1639

1008

4

1763

1669

1752

0

1606

1618

5

1909

1787

1748

0

1525

1569

6

1413

1651

1709

0

1593

1613

7

1969

1512

1679

0

1713

1617

8

1729

1699

1645

0

1717

1553

9

1527

1634

1687

0

1680

1666

10

1526

1604

1722

0

1617

1645

11

1528

1587

1625

0

1585

1583

12

1574

1640

1750

0

1338

1529

13

1563

1570

1747

0

1611

1450

14

1597

1590

1713

1061

1592

1517

15

1596

1523

1720

1806

1494

1606

16

1583

1586

1731

1703

1516

1579

17

1844

1547

1461

1392

1517

1524

18

1763

1527

1840

1832

1467

1526

19

1714

1523

1470

1809

1579

1493

20

1619

1596

1677

1717

1555

1620

21

1554

1510

1014

1704

1462

1623

22

1507

1592

1614

1696

1218

1642

23

1473

1664

1435

1561

1611

1417

24

1821

1690

1522

1488

1575

1572

25

1992

1847

1568

1461

1645

1616

26

1832

2026

1607

456

1628

1597

27

1792

1819

1761

0

218

1579

28

1819

1877

1695

1118

0

1546

29

1728

1724

1752

0

1523

30

1735

87

1103

0

1489

31

1697

0



Tabulka č. 1.4.1.2-3B: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

1487

1306

2869

109

1013

1447

2

1132

1447

3160

0

1026

1484

3

1339

1521

2386

0

1604

993

4

1603

1391

1360

0

889

785

5

1520

1194

1115

0

1289

666

6

1525

799

1402

0

1250

631

7

1307

1351

1655

0

1211

581

8

117

1397

1286

0

881

532

9

0

1476

889

0

926

615

10

0

1381

728

0

749

568

11

0

1831

578

0

364

537

12

0

1643

898

0

361

527

13

0

1637

886

0

204

642

14

0

1651

2684

0

319

756

15

1617

1744

3060

0

316

761

16

1106

1631

2758

0

200

703

17

1351

1677

2480

0

296

704

18

1747

1566

2874

0

1741

766

19

1718

1179

3185

807

2684

781

20

1686

1219

2724

1706

2151

766

21

1734

1315

2615

1565

2188

679

22

1760

1566

1539

1387

2316

665

23

865

1606

1982

1323

1217

843

24

1456

2098

2693

1319

534

1020

25

1684

2406

2202

1053

403

1525

26

1847

3186

1363

598

400

1320

27

1892

3137

1378

513

430

970

28

1638

3267

503

475

495

961

29

1484

3295

1052

428

297

150

30

1388

3216

1391

865

911

795

31

1568

3246

0

1040

0

593



1.4.1.3

Výpustný profil č. 3 ODK-VS

Povrchové vody z vnějších drenáží systému odkaliště ze severního předpolí a vody bývalého Sedlického rybníka jsou vypouštěny do Luční strouhy, která je zaústěna do toku Ploučnice. Povolení k vypouštění povrchových vod ve stanovené kvalitě je dána rozhodnutím MěÚ v České Lípě č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004. Výpustným profilem č. 3 ODK-VS bylo v roce 2009 vypuštěno 151 033 m3 povrchových vod. Vyhodnocení kvality vypouštěných vod jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.1.3-1. Denní průtoky v profilu č. 3 jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.1.3-2.



Tabulka č. 1.4.1.3-1: Výpustný profil č. 3 ODK-VS Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

č. j. OŽP 338/2004, 23.12.2004 Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

-

-

-

-

-

-

-

-

-

151 033

m3.rok-1

pH

6-9

-

Ukazatel

226

-

-

4

7,4

7,60

7,5

0

-1

Ra

0,1

Bq.l

-

-

4

< 0,03

<0,03

0,03

0

4,53E+07

Bq.rok-1

210

Pb

0,07

Bq.l-1

-

-

4

< 0,07

< 0,07

0,07

0

1,06E+07

Bq.rok-1

U

0,05

mg.l-1

-

-

4

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,002

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

-

-

4

2,7

7,20

4,4

0

0,66

t.rok-1

RL

1300

mg.l-1

-

-

4

400

570,00

470

0

70,99

t.rok-1

SO42-

800

mg.l-1

-

-

4

167

204,00

185,3

0

27,99

t.rok-1

N-NH4+

10,0

mg.l-1

-

-

4

0

0,32

0,16

0

0,02

t.rok-1

N-NO2-

0,1

mg.l-1

-

-

4

0,017

0,04

0,027

0

0,004

t.rok-1

N-NO3-

15,0

mg.l-1

-

-

4

4,71

7,09

5,62

0

0,85

t.rok-1

CHSKCr

60,0

mg.l-1

-

-

4

11,0

20,00

14,8

0

2,23

t.rok-1

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. - z takto získaných hodnot je vypočten průměr. V případě radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.4.1.3-2A: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

324

544

801

382

351

478

2

305

332

805

381

312

771

3

329

336

322

391

308

406

4

318

472

1007

384

321

330

5

273

536

450

385

363

409

6

380

372

684

391

354

697

7

329

420

406

379

327

432

8

342

460

366

362

1206

349

9

324

533

612

398

913

346

10

325

598

418

328

325

699

11

344

378

492

375

357

377

12

307

404

519

371

418

465

13

329

273

588

386

325

261

14

322

340

455

348

338

1015

15

360

350

423

351

324

353

16

325

359

474

1456

833

456

17

332

362

791

355

323

404

18

342

315

424

380

355

374

19

370

351

462

361

370

806

20

369

375

971

315

373

562

21

723

333

405

333

353

345

22

1093

338

446

334

507

373

23

622

549

844

335

633

449

24

370

652

829

339

347

461

25

368

434

724

328

358

425

26

455

641

480

721

366

418

27

369

936

759

349

1529

359

28

356

768

433

293

831

363

29

344

440

286

550

372

30

306

403

370

564

362

31

490

365

472



Tabulka č. 1.4.1.3-2B: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

369

308

245

285

283

291

2

347

293

256

259

640

317

3

344

661

297

267

375

298

4

664

304

490

271

370

285

5

754

331

269

255

576

298

6

336

304

281

303

324

312

7

336

286

261

326

314

416

8

317

287

258

294

312

317

9

351

270

245

290

305

343

10

372

271

577

270

290

410

11

372

350

320

306

528

415

12

343

304

254

426

572

343

13

336

740

291

371

297

321

14

309

341

540

585

289

315

15

343

295

272

376

300

309

16

329

517

241

1010

427

292

17

1011

265

264

717

316

310

18

1137

902

277

343

314

262

19

553

310

258

353

305

286

20

358

277

256

318

301

265

21

369

290

246

317

278

281

22

345

285

496

302

323

273

23

265

270

264

333

301

354

24

538

265

248

307

300

325

25

416

270

242

320

313

906

26

375

786

254

299

313

306

27

617

278

243

293

286

313

28

701

275

738

481

269

296

29

321

283

251

603

313

298

30

315

257

292

312

288

311

31

306

591

289

427



1.4.1.4

Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I

Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I byly vypouštěny do vyčištěných důlních vod z NDS 6 dle platných rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 a č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Nově stanovený limit Qmax 52 l.s-1 nebyl při vypouštění povrchových vod z odvalu překročen. Vyhodnocení povrchových vod z odvalu je uvedeno v tabulce č. 1.4.1.5-1.

1.4.1.5

Výpustný profil záchytné jímky Křižany

Povrchové vody z odvalu Dolu Křižany jsou svedeny do záchytných jímek. Pokud kvalita odpovídá podmínkám v rozhodnutí MŽP Liberec č. j. 841/42/7463/1994 ze dne 26. 5. 1994, jsou vypouštěny do bezejmenného levostranného přítoku Druzcovského potoka. Pokud kvalita vypouštěných vod neodpovídá povolení jsou vody na základě provozního řádu, který byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č. j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008 začerpávány do vrtu DK-2. Vypouštění do vodoteče nebylo v roce 2009 realizováno. Návrh organizace ze dne 28. 12. 2007 o nové povolení k vypouštění jiných vod (srážkových vod z odvalu Dolu Křižany I) do vod důlních postoupil Magistrát města Liberec usnesením č. j. MML/ZPVU/Stá/037982/08-SZ 233953/07/3 ze dne 25. 2. 2008 k vyřízení Městskému úřadu v České Lípě. Nové povolení bylo vydáno pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Vyhodnocení kvality vod v záchytných jímkách je uvedeno v tabulce č. 1.4.1.6-1.

1.4.1.6

Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy

Organizace na základě platného povolení OkÚ, RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 5227/02 ze dne 26. 9. 2002 ve znění rozhodnutí č. j. RŽP 5227/02 ze dne 4. 10. 2002 dále nakládá s povrchovými vodami z Hamerské strouhy. Organizace převádí část povrchových vod prostřednictvím rozdělovacího objektu z Hamerské strouhy do obtokového kanálu. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny denní průtoky odečítané denně na vodočtu umístěném v obci Břevniště. V případě, že průtok je menší nebo roven průtoku 120,1 l.s-1, je pracovníky VÚ č. 1 uzavřen rozdělovací objekt. Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy je uvedeno v tabulce č. 1.4.1.7-1.

1.4.1.7

Posuzovací profil

K posouzení možného ovlivnění povrchových vod toku Ploučnice vypouštěnými vodami z provozů DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem je určen posuzovací profil Noviny pod Ralskem – most. Vyhodnocení ovlivnění povrchových vod je uvedeno v tabulce č. 1.6-9 v kapitole 1.6 Povrchové toky.



Tabulka č. 1.4.1.5-1: Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/32975/2006, 14. 8. 2006


ve znění č. j. MUCL/64644/2007, 9. 6. 2009 Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

15,9

l.s-1

500 000

m3. rok -1

-

-

-

-

-

319 256

m3. rok -1

pH

6-9

-

-

-

12

7,3

7,5

7,4

0

-

-

NL

20

mg.l-1-

7,5

t.rok-1

12

0

0

0

0

0

t.rok-1

RL

700

mg.l-1

265

t.rok-1

12

500

610

574,4

0

183,39

t.rok-1

NEL

0,1

Bq.l-1

0,04

t.rok-1

12

0

0

0

0

0

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

12

0,01

0,05

0,02

0

0,006

t.rok-1

0,4

Bq.l-1

15.107

Bq.rok-1

12

< 0,03

0,03

0,03

0

9,58E+6

Bq.rok-1

Ukazatel

226

Ra

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce - z takto získaného průměru není vypočítávána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.4.1.6-1: Výpustný profil záchytné jímky Křižany Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. vod. 841/42/7463/1994, 26. 5. 1994a) změna rozhodnutí: č. j. MUCL/21573/2008, 22. 6. 2009b)



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

7 540

m3. rok -1

NL

100

mg.l-1

3

t/rok

10

<2

38

11,1

0

-

-

pH

6-10

-

-

-

10

7,6

8,8

8,2

0

-

-

U

0,5

mg.l-1

0,015

t/rok

10

<0,03

0,05

0,03

0

-

-

0,2

-1

6

MBq/rok

10

< 0,03

0,23

0,09

0

-

-

Ukazatel

226

Ra

Bq.l

Poznámka: použité hodnoty „p“ Hodnoty „p“ a bilanční hodnoty jsou stanoveny pro vypouštění do povrchových vod. V roce 2009 nebyly vody do vodoteče vypouštěny (viz text kap. 1.4.1.4). Z tohoto důvodu nebyly počítány bilance. Vyhodnoceno podle rozhodnutí b)




Tabulka č. 1.4.1.7-1A: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

114,14

102,46

250,08

142,05

114,14

120,55

2

114,14

108,11

314,35

142,05

114,14

120,55

3

114,14

114,14

262,17

134,50

108,11

114,14

4

114,14

127,33

287,50

134,50

114,14

114,14

5

114,14

127,33

471,34

142,05

114,14

114,14

6

114,14

114,14

342,71

149,97

120,55

114,14

7

114,14

158,27

195,28

134,50

120,55

127,33

8

114,14

149,97

158,27

127,33

114,14

114,14

9

102,46

127,33

176,02

127,33

114,14

114,14

10

102,46

120,55

149,97

114,14

114,14

114,14

11

102,46

120,55

238,36

114,14

120,55

114,14

12

102,46

114,14

176,02

114,14

127,33

102,46

13

102,46

114,14

342,71

120,55

114,14

102,46

14

108,11

120,55

238,36

120,55

120,55

114,14

15

108,11

120,55

158,27

127,33

114,14

114,14

16

127,33

108,11

176,02

120,55

114,14

142,05

17

120,55

108,11

158,27

120,55

108,11

127,33

18

120,55

108,11

158,27

120,55

114,14

120,55

19

102,46

108,11

158,27

120,55

127,33

114,14

20

108,11

114,14

238,36

120,55

114,14

114,14

21

127,33

114,14

216,06

120,55

114,14

108,11

22

114,14

114,14

205,48

114,14

114,14

108,11

23

114,14

127,33

142,05

114,14

142,05

108,11

24

114,14

127,33

176,02

114,14

114,14

127,33

25

114,14

108,11

158,27

114,14

114,14

134,50

26

114,14

108,11

158,27

114,14

114,14

142,05

27

120,55

142,05

166,96

114,14

166,96

127,33

28

102,46

176,02

166,96

120,55

120,55

120,55

29

102,46

158,27

114,14

127,33

120,55

30

108,11

149,97

114,14

158,27

120,55

31

108,11

149,97

127,33

V označených dnech nebyly v roce 2009 převáděny vody do obtokového kanálu, protože by nebyl za-1 chován minimální zůstatkový průtok 105,1 l.s v Hamerské strouze (profil CDS – most). Průtok je odečítán na vodoměrné lati v profilu Břevniště – most. Přepočet průtoků mezi oběma profily je každoročně -1 upřesňován externí firmou, v roce 2009 byl limitní průtok v Břevništi odpovídající 105 l.s na CDS – -1 most stanoven na 108,11 l.s .



Tabulka č. 1.4.1.7-1B: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

120,55

127,33

102,46

142,05

102,46

127,33

2

496,30

127,33

102,46

134,50

120,55

127,33

3

205,48

114,14

102,46

108,11

127,33

120,55

4

134,50

114,14

102,46

102,46

127,33

120,55

5

134,50

127,33

108,11

108,11

127,33

120,55

6

127,33

127,33

108,11

108,11

127,33

120,55

7

114,14

108,11

120,55

108,11

114,14

134,50

8

114,14

108,11

120,55

108,11

120,55

142,05

9

114,14

108,11

120,55

108,11

120,55

134,50

10

108,11

134,50

120,55

120,55

120,55

127,33

11

108,11

134,50

120,55

120,55

120,55

142,05

12

108,11

108,11

114,14

142,05

120,55

127,33

13

108,11

127,33

127,33

127,33

120,55

134,50

14

108,11

134,50

114,14

134,50

114,14

127,33

15

127,33

127,33

114,14

142,05

120,55

134,50

16

127,33

127,33

114,14

134,50

120,55

134,50

17

114,14

102,46

142,05

134,50

120,55

127,33

18

142,05

108,11

127,33

142,05

127,33

134,50

19

149,97

127,33

114,14

142,05

127,33

127,33

20

127,33

120,55

127,33

108,11

127,33

120,55

21

127,33

102,46

127,33

108,11

127,33

120,55

22

120,55

108,11

127,33

114,14

120,55

120,55

23

120,55

102,46

158,27

127,33

114,14

127,33

24

149,97

102,46

127,33

120,55

120,55

127,33

25

134,50

102,46

142,05

120,55

120,55

134,50

26

134,50

108,11

142,05

120,55

114,14

127,33

27

142,05

108,11

142,05

127,33

120,55

134,50

28

134,50

97,19

127,33

127,33

120,55

120,55

29

108,11

92,30

127,33

127,33

114,14

127,33

30

108,11

92,30

142,05

108,11

120,55

127,33

31

127,33

102,46

108,11

166,96

V označených dnech nebyly v roce 2009 převáděny vody do obtokového kanálu, protože by nebyl za-1 chován minimální zůstatkový průtok 105,1 l.s v Hamerské strouze (profil CDS – most). Průtok je odečítán na vodoměrné lati v profilu Břevniště – most. Přepočet průtoků mezi oběma profily je každoročně -1 upřesňován externí firmou, v roce 2009 byl limitní průtok v Břevništi odpovídající 105 l.s na CDS – -1 most stanoven na 108,11 l.s .



1.5 Odkaliště Do konce ledna 2009 byly do I. etapy odkaliště ukládány neutralizační kaly z NDS 6 a dále po celý rok 2009 kontaminované zbytkové materiály z hornické činnosti DIAMO, s. p. (rozhodnutí RŽP OÚ Česká Lípa č. j. ŽP 5743/6758/94 ze dne 27. 2. 1994, které bylo změněno rozhodnutím RŽP OÚ Česká Lípa č. j. ŽP 6383/96 - 231.2 ze dne 10. 10. 1996). Materiály z hornické činnosti jsou překrývány neutralizačními kaly. Rozhodnutím KÚ Libereckého kraje č. j. KULK 188/2005 OLH ze dne 1. 2. 2005 bylo povoleno užívání stavby „Základní komunikační a odvodňovací systém pro přípravu odtěžby kalů a kontaminovaného podloží“. Hladina vody v prostoru I. etapy odkaliště je udržována na technologicky možném minimu. Hladina vody v čerpacím místě II. etapy se v roce 2009 pohybovala v rozmezí 300,01 m n. m. (v červnu 2009) až 302,40 m n. m. (v listopadu 2009), při průměrné úrovni 300,82 m n. m. Výsledky chemických analýz vypouštění vod do Ploučnice jsou uvedeny v kapitole 1.4.1.3. V roce 2009 nebyly na odkališti zaznamenány žádné závažné provozní události. Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK/320/2010 ze dne 5. 1. 2010 bylo povoleno odstranění části stavby vodního díla odkaliště „SO K6 retenční nádrž“ v termínu do 31. 12. 2011. Pokračovaly práce na stavbě vodního díla „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem“. V roce 2009 byl realizovány stavební objekty „SO 01 Přípravné práce“, „SO 02 Úprava povrchu komunikace“ a „SO 04 Čerpací stanice“, dále pokračovala realizace stavebních objektů „SO 03 Úprava vnitřních komunikací“, „SO 01/2 Drenážní žebra“, „SO 02/2 Manipulační plocha“ a „SO 03/2 Těsnění dna“. Od února 2009 byla k vytvoření základní těsnící vrstvy na II. etapě odkaliště využívána veškerá produkce neutralizačních kalů z NDS 6 a NDS ML.



1.6 Povrchové toky V rámci monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU na životní prostředí se sledoval v roce 2009 chemizmus v povrchových vodách na těchto profilech: Ploučnice Chrastná (PLCH-P); Ještědský potok (JP-P); Dubnický potok (DP-P); Luční strouha (LS-P); Ralský potok (RP); Ploučnice Stráž(PLST-P); Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P); Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P); Ploučnice Noviny most (PLN-P). Vyhodnocení sledovaných ukazatelů je uvedeno v tabulkách č. 1.6-1 až 1.6-9.



Tabulka č. 1.6-1: Sledovaný profil - Ploučnice Chrastná (PLCH-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,2

7,7

7,6

-1

12

150

210

181

-1

Bq.l

12

2,0

10,0

6,3

mmol.l-1

12

0,93

1,56

1,38

mg.l-1

12

4,93

14,90

7,59

-1

12

1,86

5,88

2,82

-1

12

2,30

2,91

2,51

Ca

-1

mg.l

12

27,8

45,5

39,5

Fecelk.

mg.l-1

12

0,20

0,31

0,22

Mn

mg.l-1

12

0,08

0,08

0,08

-1

12

1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

0,02

0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

0,162

0,45

0,27

Cl-

mg.l-1

12

7,18

26,40

11,65

SO42-

mg.l-1

12

30,5

40,2

34,3

-1

12

2,14

4,14

3,05

Ncelk.

-1

mg.l

12

2,8

4,9

3,5

F-

mg.l-1

12

0,100

0,159

0,111

HCO3-

mg.l-1

12

57

95

84

-1

12

1,1

3,2

2,0

-1

12

5,5

18,0

8,6

NEL

-1

mg.l

12

0,05

0,09

0,05

U

mg.l-1

12

0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

12

0,03

0,03

0,03

-1

12

0,002

0,030

0,005

-1

RL NL KNK Na K

mg.l

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

BSK5 CHSKCr

226

Ra

Ni

mg.l

mg.l mg.l

mg.l

210

Bq.l

12

0,05

0,07

0,05

RU (C10-C40)

mg.l-1

4

0,05

0,05

0,05

Pcelk.

mg.l-1

1

-

0,05

-

As

mg.l-1

1

-

0,02

-

Be

-1

1

-

0,0001

-

-1

1

-

0,01

-

Pb

AOX

mg.l mg.l



Tabulka č. 1.6-2: Sledovaný profil – Ještědský potok (JP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,7

7,8

7,7

-1

4

180

220

205

-1

mg.l

4

2,0

40,0

12,8

mmol.l-1

4

1,37

1,76

1,61

mg.l-1

4

6,50

9,04

7,65

-1

4

2,21

3,35

2,57

-1

4

4,51

4,62

4,56

Ca

-1

mg.l

4

35,5

43,1

40,4

Fecelk.

mg.l-1

4

0,31

0,66

0,41

Mn

mg.l-1

4

0,08

0,08

0,08

-1

4

1

1

1

Zn

-1

mg.l

4

0,02

0,03

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

0,04

0,06

0,05

Cl-

mg.l-1

4

8,35

17,10

13,76

SO42-

mg.l-1

4

32,3

42,5

36,2

-1

4

1,18

2,79

1,73

Ncelk.

-1

mg.l

4

1,8

3,0

2,3

F-

mg.l-1

4

0,177

0,251

0,218

HCO3-

mg.l-1

4

84

110

98

-1

4

1,0

1,3

1,1

-1

4

5,9

23,0

12,5

NEL

-1

mg.l

4

0,05

0,05

0,05

U

mg.l-1

4

0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

4

0,03

0,03

0,03

-1

4

0,003

0,03

0,010

-1

4

0,05

0,05

0,05

RL

mg.l

NL KNK Na K

mg.l

Mg

mg.l

Al

mg.l

N-NO3-

mg.l

BSK5

mg.l

CHSKCr

226

mg.l

Ra

Ni

mg.l

RU (C10-C40)

mg.l




Tabulka č. 1.6-3: Sledovaný profil – Dubnický potok (DP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,4

7,6

7,5

-1

4

230

280

255

-1

Bq.l

4

2,2

7,6

3,9

mmol.l-1

4

1,99

2,25

2,10

mg.l-1

4

7,32

7,51

7,42

-1

4

2,63

3,88

3,03

-1

4

4,10

4,30

4,20

Ca

-1

mg.l

4

50,5

58,6

53,8

Fecelk.

mg.l-1

4

0,33

0,82

0,50

Mn

mg.l-1

4

0,08

0,13

0,09

-1

4

1

1

1

Zn

-1

mg.l

4

0,02

0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

0,056

0,22

0,12

Cl-

mg.l-1

4

11,4

15,6

13,2

SO42-

mg.l-1

4

38,3

49,3

42,0

-1

4

2,72

3,50

3,20

Ncelk.

-1

mg.l

4

3,4

4,0

3,8

F-

mg.l-1

4

0,100

0,170

0,142

HCO3-

mg.l-1

4

120

140

130

-1

4

1,4

1,8

1,6

-1

4

7,1

22,0

13,5

NEL

-1

mg.l

4

0,05

0,05

0,05

U

mg.l-1

4

0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

4

0,03

0,03

0,03

-1

4

0,002

0,030

0,010

-1

4

0,05

0,05

0,05

RL

mg.l

NL KNK Na K

mg.l

Mg

mg.l

Al

mg.l

N-NO3-

mg.l

BSK5

mg.l

CHSKCr

226

mg.l

Ra

Ni

mg.l

RU (C10-C40)

mg.l




Tabulka č. 1.6-4: Sledovaný profil – Luční strouha (LS-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,4

7,8

7,6

-1

4

430

840

550

-1

mg.l

4

2,0

2,8

2,2

mmol.l-1

4

1,08

1,45

1,25

mg.l-1

4

39,5

98,2

54,4

-1

4

10,3

16,6

13,4

-1

4

10,0

20,8

13,9

Ca

-1

mg.l

4

56,0

84,4

68,5

Fecelk.

mg.l-1

4

0,20

0,56

0,29

Mn

mg.l-1

4

0,08

1,78

0,57

-1

4

1

1

1

Zn

-1

mg.l

4

0,02

0,04

0,03

N-NH4+

mg.l-1

4

0,05

2,74

0,87

Cl-

mg.l-1

4

25,2

31,4

27,0

SO42-

mg.l-1

4

192

382

240

-1

4

3,16

8,37

5,45

Ncelk.

-1

mg.l

4

5,7

9,0

6,8

F-

mg.l-1

4

0,148

0,263

0,194

HCO3-

mg.l-1

4

66

88

76

-1

4

1,0

2,0

1,3

-1

4

9,6

31,0

16,9

NEL

-1

mg.l

4

0,05

0,05

0,05

U

mg.l-1

4

0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

4

0,03

0,03

0,03

-1

4

0,004

0,030

0,013

-1

4

0,05

0,05

0,05

RL

mg.l

NL KNK Na K

mg.l

Mg

mg.l

Al

mg.l

N-NO3-

mg.l

BSK5

mg.l

CHSKCr

226

mg.l

Ra

Ni

mg.l

RU (C10-C40)

mg.l




Tabulka č. 1.6-5: Sledovaný profil - Ploučnice Stráž (PLST-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,6

8,0

7,8

-1

12

160

250

210

-1

mg.l

12

4,7

32,0

16,2

mmol.l-1

12

1,09

1,96

1,69

mg.l-1

12

7,36

9,68

8,68

-1

12

2,5

3,4

2,9

-1

12

3,15

4,62

3,76

Ca

-1

mg.l

12

32,1

56,1

47,2

Fecelk.

mg.l-1

12

0,32

1,05

0,51

Mn

mg.l-1

12

0,08

0,14

0,09

-1

12

1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

0,02

0,03

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

0,05

0,23

0,11

Cl-

mg.l-1

12

13,5

18,2

15,9

SO42-

mg.l-1

12

35,0

49,9

43,2

-1

12

0,83

2,52

1,69

Ncelk.

-1

mg.l

12

1,3

3,2

2,1

F-

mg.l-1

12

0,100

0,209

0,156

HCO3-

mg.l-1

12

67

120

104

-1

12

1

7

3

-1

12

11

44

21

NEL

-1

mg.l

12

0,05

0,05

0,05

U

mg.l-1

12

0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

RL

mg.l

NL KNK Na K

mg.l

Mg

mg.l

Al

mg.l

N-NO3-

mg.l

BSK5

mg.l

CHSKCr

226

mg.l

Ra

Cr

12

0,03

0,05

0,04

-1

4

0,001

0,002

0,002

-1

mg.l

Ni

mg.l

12

0,002

0,030

0,006

RU (C10-C40)

mg.l-1

4

0,05

0,05

0,05

chlorofyl A

µg.l-1

12

0,2

172,9

41,4




Tabulka č. 1.6-6: Sledovaný profil – Ralský potok (RP) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,2

8,0

7,5

-1

4

2,0

11,0

6,2

BSK5

-1

mg.l

4

1,0

5,4

4,0

CHSKCr

mg.l-1

4

5

23

18

NL

mg.l

Tabulka č. 1.6-7 Sledovaný profil - Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,4

7,8

7,7

RL

-1

mg.l

12

180

270

228

NL

mq.l-1

12

9

30

17

mmol.l-1

12

1,14

1,97

1,71

mg.l-1

12

8,3

17,5

11,4

-1

12

3,16

4,60

3,69

Mg

-1

mg.l

12

2,35

5,04

3,94

Ca

mg.l-1

12

32,8

56,0

48,2

Fecelk.

mg.l-1

12

0,38

0,96

0,55

-1

12

0,08

0,15

0,10

-1

12

1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

0,02

0,04

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

0,06

0,223

0,12

Cl-

mg.l-1

12

15,9

22,9

18,5

-1

KNK Na K

mg.l

Mn Al

mg.l mg.l

SO42-

12

35,4

55,5

45,4

N-NO3-

-1

mg.l

12

1,18

3,11

2,10

Ncelk.

mg.l-1

12

1,3

4,3

2,7

F-

mg.l-1

12

0,100

0,211

0,157

HCO3-

mg.l-1

12

69

120

105

-1

12

1,5

7,2

3,8

CHSKCr

-1

mg.l

12

14

53

24

NEL

mg.l-1

12

0,05

0,08

0,06

U

mg.l-1

12

0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

12

0,03

0,04

0,03

4

0,001

0,002

0,002

BSK5

226

Cr

Ra

mg.l

mg.l

-1

mg.l



Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

Ni

mg.l-1

12

0,002

0,030

0,005

RU (C10-C40)

mg.l-1

3

0,05

0,061

0,05

Ukazatel




Tabulka č. 1.6-8: Sledovaný profil - Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,3

7,7

7,6

-1

12

240

1110

618

-1

mg.l

12

6,8

31,0

16,5

mmol.l-1

12

1,11

1,84

1,59

mg.l-1

12

8,88

47,50

28,27

-1

12

3,10

10,10

6,74

-1

12

3,27

5,14

3,94

Ca

-1

mg.l

12

51,7

206,0

123,4

Fecelk.

mg.l-1

12

0,46

1,05

0,64

Mn

mg.l-1

12

0,08

0,18

0,10

-1

12

1,0

1,2

1,0

Zn

-1

mg.l

12

0,02

0,06

0,03

N-NH4+

mg.l-1

12

0,07

0,31

0,15

Cl-

mg.l-1

12

18,3

207,0

104,7

SO42-

mg.l-1

12

49,0

268,0

145,3

-1

12

1,6

4,26

3,12

Ncelk.

-1

mg.l

12

2,8

4,8

3,7

F-

mg.l-1

12

0,120

0,464

0,305

HCO3-

mg.l-1

12

68

110

97

-1

12

1,0

5,2

2,8

-1

12

10

36

20

NEL

-1

mg.l

12

0,05

0,07

0,05

U

mg.l-1

12

0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

RL

mg.l

NL KNK Na K

mg.l

Mg

mg.l

Al

mg.l

N-NO3-

mg.l

BSK5

mg.l

CHSKCr

226

mg.l

Ra

Cr

12

0,03

0,05

0,04

-1

4

0,001

0,002

0,002

-1

mg.l

Ni

mg.l

12

0,0022

0,030

0,006

RU (C10-C40)

mg.l-1

4

0,05

0,05

0,05




Tabulka č. 1.6-9: Sledovaný profil - Ploučnice Noviny most (PLN-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,1

7,8

7,6

-1

12

230

1060

582

-1

mq.l

12

5,3

37,0

15,0

mmol.l-1

12

1,10

1,78

1,56

mg.l-1

12

11,40

54,90

28,40

-1

12

3,22

11,30

6,31

-1

12

3,20

4,41

3,73

Ca

-1

mg.l

12

50,9

208,0

112,8

Fecelk.

mg.l-1

12

0,49

1,32

0,69

Mn

mg.l-1

12

0,08

0,17

0,12

-1

12

1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

0,02

0,04

0,03

N-NH4+

mg.l-1

12

0,08

0,42

0,17

Cl-

mg.l-1

12

20,5

205,0

94,8

SO42-

mg.l-1

12

47,6

286,0

137,0

-1

12

1,5

4,05

2,85

Ncelk.

-1

mg.l

12

2,3

4,6

3,4

F-

mg.l-1

12

0,130

0,979

0,355

HCO3-

mg.l-1

12

67

110

96

-1

12

1,2

4,7

2,8

-1

12

12

45

20

NEL

-1

mg.l

12

0,05

0,08

0,06

U

mq.l-1

12

0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

12

0,03

0,05

0,03

-1

12

0,002

0,030

0,006

-1

RL NL KNK Na K

mg.l

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

BSK5 CHSKCr

226

Ra

Ni

mg.l

mg.l mg.l

mg.l

210

Bq.l

12

0,05

0,07

0,06

RU (C10-C40)

mg.l-1

4

0,050

0,088

0,063

Pcelk.

mg.l-1

1

-

0,05

-

As

mg.l-1

1

-

0,02

-

Be

-1

1

-

0,0001

-

-1

1

-

0,01

-

Pb

AOX

mg.l mg.l



1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření Rozvodná vodovodní síť, ČOV a stoková síť V roce 2009 byly realizovány celkem 4 opravy na rozvodné vodovodní síti Lipka, jedna oprava na rozvodné vodovodní síti Hamr a 4 opravy potrubí na vodovodu vyluhovacích polí. V roce 2009 byla kromě bodové opravy kanalizačního výtlaku PE 160 z ČSOV Luhov, oprav kanalizační přípojky DN 150 na VP 9 a oprav revizních šachet prováděna běžná údržba stokové sítě a čistících zařízení. V roce 2009 byla v termínu od 19. 10. do 15. 12. 2009 realizována kompletní oprava dešťové kanalizace v areálu CHÚ o celkové délce 250 m. Byla vyvložkována polypropylenem o průměru 300 mm v délce 30 m a 400 mm v délce 220 m. Zároveň byly opraveny vstupní šachtice k tomuto potrubí. V termínu od 27. 4. 2009 do 29. 5. 2009 byl opraven LAPOL u závodní jídelny VP 9. Byla provedena celková rekonstrukce. V období července a srpna 2009 byly ošetřeny nátěrem ČOV CHÚ, ČOV ZDM, RN ZDM, ČOV CDS a DN CDS. Nová vodoprávní rozhodnutí včetně dalších správních rozhodnutí Organizace obdržela rozhodnutí MŽP č. j. 542/294/09/02/178 ze dne 15. 4. 2009 ve věci povolení k vypouštění odpadních vod ze zařízení NS CHÚ výpustí KS-CHÚ. Rozhodnutí bylo vydáno na základě odvolání o. z. TÚU do rozhodnutí KÚLK, námitkám organizace bylo vyhověno a rozhodnutí je konečné. Organizace obdržela nová vodoprávní rozhodnutí ve věci vypouštění odpadních vod ze zařízení ČOV CHÚ, ČOV CDS, ČOV VP 9, ČOV VP 7, DN CDS a DN VP 7. Organizace obdržela rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve věci stanovení způsobů a podmínek pro vypouštění důlních vod výpustním profilem č. 1 OKC-VS, měrný profil PV-VS odtok z retenčních nádrží Pustý, do vod povrchových toku Ploučnice. Organizace obdržela nová vodoprávní rozhodnutí ve věci vypouštění vod z odvalu a rudného plata j. č. 3 DH I, a vod ze záchytných jímek Křižany. Organizace obdržela rozhodnutí SÚJB č. j. SÚJB/RCKA/18766/2009 ze dne 16. 9. 2009 ve věci povolení provozu pracoviště III. kategorie v rozsahu pracovišť technologického celku NDS ML. Organizace obdržela kolaudační souhlas MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/69187/2009 ze dne 29. 9. 2009 na stavbu „Vodní dílo DIAMO, s. p., Stráž pod Ralskem – zpracování matečných louhů“.



1.7.2 Kontroly Kontrolní činnost uvnitř závodu byla prováděna podle plánu kontrol o. z. TÚU. Přehled kontrol vodoprávních úřadů: 1) ČIŽP OI Ústí n. L. 2009-03-16 Předmět kontroly:

Kontrola podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, na odkališti CHÚ.

Závěr kontroly:

Nebylo zjištěno žádné porušení zákona.

2) ČIŽP OI Liberec, OI Ústí nad Labem 2009-05-18 až 2009-05-19 Předmět kontroly:

Kontrola podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kontrola podmínek integrovaného povolení a obecně závazných právních předpisů v oblastech ochrany ovzduší, ochrany vod a odpadového hospodářství na zařízení SLKR II.

Závěr kontroly:

Nebylo zjištěno podstatné porušení povinností stanovených IP. Zajistit soulad IP a provozního řádu formou změny IP.

Opatření:

Splněno v termínu.

3) ČIŽP OI Ústí nad Labem, ČIŽP OI Liberec, KÚ LK, OBÚ Li, HZS Li, KHS Li 2009-10-12 až 2009-10-14 Předmět kontroly:

Kontrola podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií a č. 254/2001 Sb., o vodách

Závěr kontroly:

V oblasti ŽP bez závad.

Přehled kontrol SÚJB v oblasti uvádění radionuklidů do ŽP, do vody:

1) SÚJB RC Kamenná 2009-04-08 až 2009-04-20 Předmět kontroly:

Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu odkaliště CHÚ.

Závěr kontroly:

Bez závad.


Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu pracovišť NDS 6, SLKR I a SLKR II.

Závěr kontroly:

Bez závad.


Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při uvolňování radionuklidů do vod.



Závěr kontroly:

Bez závad.

4) SÚJB RC Kamenná 2009-11-18 až 2009-12-01 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu odkaliště CHÚ. Závěr kontroly:

Bez závad.


Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola provádění monitorování podle programu monitorvání.

Závěr kontroly:

Bez závad.

1.7.3 Uložené pokuty V roce 2009 nebyla organizaci vodoprávními orgány uložena žádná pokuta.

1.8 Shrnutí Na základě údajů uvedených ve zprávě lze konstatovat, že podmínky stanovené ve vodoprávních povoleních pro nakládání s povrchovými, podzemními, důlními vodami a zbytkovými technologickými roztoky po chemické těžbě uranu jsou plněny. Překročení limitu „m“ na výpustním profilu PV-VS je komentováno v kap. 1.4.1.1 včetně návrhu nápravných opatření. V roce 2009 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody ve výši 417 307,Kč. V roce 2009 nebyly placeny poplatky za vypouštění odpadních vod. Na základě § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a §§ 5 a 6 prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., byla aktualizována majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací v majetku DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. Vybrané údaje byly předány MěÚ v České Lípě. Činnost na odkališti je v současné době řízena v souladu s „Aktualizací technického projektu likvidace těžby a úpravy uranu v oblasti Stráž pod Ralskem a související sociální program“ z roku 2005, podle platných provozních předpisů, aktualizovaného programu TBD a platných vodoprávních rozhodnutí dozorujícího orgánu OŽP MěÚ Česká Lípa a KÚ Libereckého kraje.



2 Hydrogeologie Zpracovali:

Václav Mužík, autor kapitoly č. 2.3.1, 2.4 Mgr. Vladimír Ekert, autor kapitoly č. 2, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.3.2, 2.4 Mgr. Milan Klíma, autor kapitoly č. 2.2.1, 2.3.1, 2.4 Ing. Václav Krupka, autor kapitoly č. 2.3.1, 2.4 Ing. Jiří Šrámek, autor kapitoly č. 2.2.1, 2.3.1, 2.4

Za kalendářní rok 2009 byla kapitola hydrogeologie zpracována z údajů uvedených v roční zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2009“. Vzhledem k tomu, že četnost „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí“ je stejná jako četnost „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a zpráva je předávána i stejným organizacím, jsou dále v textu uvedeny hlavně odlišnosti od „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a jednotlivé kapitoly se odkazují na „Zprávu o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2009“ (viz přiložené CD). V textu zprávy jsou dále používány 4 termíny pro jednotlivé druhy roztoků a vod, které vycházejí z „Výkladu MZe, odb. vodohospodářské politiky, č. j. 31011/2007-16320 ze dne 12. 12. 2007“ a rozhodnutí ČBÚ, které je součástí výkladu MZe. Zbytkové technologické roztoky po chemické těžbě uranu jsou roztoky vzniklé v důsledku chemické těžby uranu a nacházející se v ploše vyluhovacích polí a v ploše rozptylu v cenomanském i turonském kolektoru. Důlní vody jsou vody nacházející se v důlních dílech (dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, a v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů, jsou důlními vodami všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami; za důlní dílo se považuje nejenom podzemní prostor vytvořený hornickou činností, ale i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla ve smyslu ustanovení § 2 písm. f) vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb.) v ploše VP i mimo plochu VP (pokud se nejedná o ZTR). K nakládání s důlními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) dochází při výše uvedených činnostech pouze v rámci vypouštění důlních vod do vod povrchových za podmínek stanovených vodoprávním orgánem (vypouštění z technologie SLKR I a NDS 6 do povrchového toku Ploučnice). Povrchové vody – za povrchové vody jsou v této zprávě považovány vody dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů, kde povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.



Podzemní vody – za podzemní vody jsou v této zprávě považovány všechny ostatní vody nespadající do předchozích definic. Dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů, jsou podzemními vodami vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních. Názvy kapitol 2.2.1 a 2.3.1 neodpovídají osnově uvedené v ŘP-sp-22-01. Problematika hydrogeologie na DIAMO, s. p., o. z. TÚU je specifická a názvosloví vychází z posledních rozhodnutí a výkladů orgánů státní správy.

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Ložiska uranové rudy se nachází v severních Čechách, v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, mezi městy Mimoň a Křižany, v širším okolí města Stráž pod Ralskem. Uranové zrudnění je vyvinuto na bázi zvodněných cenomanských pískovců. Těžba uranu začala v širším okolí Stráže pod Ralskem na přelomu 60. a 70. let na třech ložiscích, z původně 8 objevených a prozkoumaných. Metodou hlubinného dobývání byla uranová ruda těžena na ložisku Hamr pod Ralskem (Důl Hamr I) a ložisku Břevniště pod Ralskem (Důl Křižany I). Na ložisku Stráž pod Ralskem (Důl chemické těžby) a části ložiska Hamr pod Ralskem (vyluhovací pole VP 5 a VP 6) byla použita metoda podzemního loužení „in situ“ pomocí zředěné kyseliny sírové. Všech 8 objevených a prozkoumaných ložisek se nachází ve strážském bloku. V tlusteckém bloku se nachází odkaliště CHÚ Stráž, které sloužilo jako konečná deponie pro ukládání kalů produkovaných v procesu hydrometalurgického přepracování uranových rud z hlubinné těžby. Za oblast strážského bloku se označuje část severní okrajové partie České křídové pánve na ploše 194 km2, která má na SV tektonický styk s krystalinikem (lužická porucha) a z dalších tří stran je tektonicky vymezena v rámci svrchnokřídových sedimentů – na SZ pásmem strážského zlomu, na JV pásmem žilných neovulkanitů Čertových zdí a na JZ tvoří hranici hradčanský zlom, který byl zjištěn pouze v podloží křídy. Vlastní geologickou stavbu strážského bloku lze vymezit dvěma strukturními patry. Spodní patro je tvořeno předkřídovým fundamentem (krystalinikum) a svrchní patro svrchnokřídovými sedimenty souvrství cenomanu a turonu o celkové mocnosti 140 – 300 m. Ve strážském bloku se vydělují dva základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Kolektory jsou odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor. Spodnoturonský izolátor je přibližně 40 - 60 m mocný, ale je porušen tektonikou, tělesy neovulkanických hornin a velkým počtem vrtů a je dnes proto označován jako poloizolátor. Tlustecký blok je dílčí křídovou krou pokleslou kulisovitě podél pásma strážského zlomu oproti sousednímu strážskému bloku až o 600 m. Křídová sedimentace je reprezentována souvrstvím cenomanu, spodního turonu, středního turonu a svrchního turonu až coniaku o celkové mocnosti okolo 650 m. V tlusteckém bloku se vydělují tři základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství coniaku (pískovce), souvrství středního turonu (kvádrové



pískovce, slínito-prachovité pískovce) a souvrství cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Coniacký a turonský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím svrchního turonu a coniaku (jílovce a prachovce), které tvoří izolátor. Turonský a cenomanský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor (poloizolátor). Zájmové území hydrologicky náleží do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, povodí Ploučnice s číslem hydrologického pořadí 1-14-03. Správcem povodí toku Ploučnice je Povodí Ohře, státní podnik. Ploučnice pramení na jihozápadním svahu Ještědu v nadmořské výšce 654 m n. m. a ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m n. m. Plocha povodí je 1193,9 km2 a délka toku je 106,2 km. Průměrný průtok u ústí je 8,60 m3.s-1, v České Lípě 4,89 m3.s-1, v Mimoni 2,06 m3.s-1 a ve Stráži pod Ralskem 1,07 m3.s-1). Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb. v jejím platném znění je Ploučnice významným vodním tokem v celé délce svého toku. Tok je z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s bývalou těžbou uranu. Do toku Ploučnice je z levé strany na rozhraní vyluhovacích polí VP13A, 13B a VP17 napojen obtokový kanál, který slouží k odvádění vyčištěných důlních vod do Ploučnice. Voda z obtokového kanálu zvyšuje průtok Ploučnice přibližně o jednu desetinu.

2.2 Monitorovací systémy Měření piezometrické úrovně ZTR, důlní a podzemní vody a měření hladiny podzemní vody a ZTR na o. z. TÚU ve strážském a tlusteckém bloku je prováděno ručně nebo automaticky. Ruční měření je prováděno pásmem GU, automatické měření zajišťují stanice NOEL, NOELALA a DataCon. Měření z automatických stanic dokáže vzhledem ke své četnosti měření zachytit podrobný vývoj hladiny a v oblastech s velkou dynamikou změn hladiny, jako např. na vyluhovacích polích, je jediným měřením schopným zaznamenat skutečný stav hladiny v jeden časový okamžik. Vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve vrtech se provádí dynamickým odběrem airliftem, čerpadlem Grundfos MP1, čerpadlem Malyš a čerpadlem Ruche 1. Při zakleslých hladinách pak statickým odběrem pomocí odběrného válce. U vrtů zapojených trvale do čerpání, prostým odběrem do vzorkovnice. Vzorkování povrchových odběrných míst se provádí prostým odběrem do vzorkovnice. Měrné profily pro hydrologický monitoring jsou vybaveny vodočtem a nebo dataloggerem (obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem). Hlavní činností DIAMO, s. p., o. z. TÚU je sanace následků po bývalé těžbě uranu v severních Čechách, zejména sanace po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Při chemické těžbě uranu v cenomanském kolektoru došlo sekundárně i ke kontaminaci nadložního turonského kolektoru, který je v širší oblasti zdrojem kvalitní pitné vody. Hydrogeologický a hydrologický monitoring je zaměřen na zjišťování současného stavu kontaminace v cenomanském, turonském i coniackém kolektoru. Výsledky monitoringu jsou dále využívány pro optimalizaci sanačních postupů. Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod byl prováděn na základě plánu monitoringu v souladu s rozhodnutím OBÚ č. j. 3345-02-Šk/03 ze dne 3. 1. 2004.



2.2.1 Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod Základní síť pro monitoring hladinových poměrů pro rok 2009 ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 640 vrtů. Tabulka č. 2.2.1-1: Monitoring hladinových poměrů ve strážském bloku v roce 2009 počet měřených vrtů

kolektor ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

260

91

351

turon

202

23

225

strážský blok celkem

576

Tabulka č. 2.2.1-2: Monitoring hladinových poměrů v tlusteckém bloku v roce 2009 počet měřených vrtů

kolektor ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

6

0

6

turon

12

5

17

coniak

41

0

41

tlustecký blok celkem

64

Seznam vrtů a četnost měření jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Základní síť pro monitoring kvality ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 523 vrtů a 12 odběrných míst (technologické vzorky). Sledování kvality ZTR a podzemních vod turonského zvodněného kolektoru uvnitř plochy VP a cenomanského a turonského zvodněného kolektoru mimo kontury vyluhovacích polí se provádělo odběry vzorků vod prostřednictvím čerpacích a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality ZTR cenomanského zvodněného kolektoru a účinnosti sanačních technologií uvnitř plochy VP se provádělo odběry vzorků vod z technologických a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality důlních vod v prostoru bývalých dolů hlubinné těžby se provádělo odběry vzorků vod z určených technických vrtů. Tabulka č. 2.2.1-3: Pravidelné vzorkování ZTR, ve strážském bloku v roce 2009 počet vrtů

počet odběrných míst (technologické vzorky)

cenoman

272

5

turon

221

7

celkem

493

12

kolektor

důlních

a

podzemních

vod

Sledování kvality podzemních vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod z vrtů.



Tabulka č. 2.2.1-4: Pravidelné vzorkování podzemních vod v tlusteckém bloku v roce 2009 místo

počet vrtů

coniak

30

Seznam vrtů, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na povrchových odběrných místech. Tabulka č. 2.2.2-1: Pravidelné vzorkování povrchových vod v tlusteckém bloku v roce 2009 místo

počet povrchových odběrných míst

povrch

17

Seznam povrchových odběrných míst, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Pro hydrologický rok 2009 zajišťovala pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU hydrologická měření a jejich vyhodnocení firma Aquatest, a. s. Pro potřeby hydrologického monitoringu zajišťuje o. z. TÚU měření režimních stavů na 6 vodoměrných stanicích. Tabulka č. 2.2.2-2: Monitoring povrchových toků v hydrologickém roce 2009 Profil č.

vodní tok

obec

vybavení

vlastník vybavení

četnost měření / měření provádí

1

Dubnický potok

Stráž pod Ralskem

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / o. z. TÚU

2

Panenský potok

Pertoltice

datalogger

Povodí Ohře, s. p.

měření 1x za 10 minut / Povodí Ohře, s. p.

3

Ploužnický potok

Hvězdov

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / Aquatest, a. s.

4

Hradčanský potok

Hradčany

datalogger

Aquatest, a. s.

měření 1x za 20 minut / Aquatest, a.s.

5

Robečský (Okenský) potok

Doksy

vodočet

Karel Kliner VZ


6

Břehyňský potok

Břehyně

vodočet

Karel Kliner VZ


7

Robečský potok

Staré Splavy

vodočet

Karel Kliner VZ


8

Ploučnice

Osečná

datalogger

DIAMO, s. p., o. z. TÚU

měření 1x za hodinu / o. z. TÚU



Profil č.

vodní tok

obec

vybavení

vlastník vybavení

četnost měření / měření provádí

9

Ploučnice

Mimoň

datalogger



10

Ploučnice

Chrastná

vodočet



11

Hamerská strouha

Břevniště

vodočet



12

Svébořický potok

Hvězdov

datalogger



Poznámka: čísla profilů v tabulce č. 2.2.2-2 odpovídají číslům profilů v tabulce č. 2.3.2-1; datalogger – obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem. Oddělení geologické shromažďovalo všechna data naměřená pracovníky o. z. TÚU na 6 vodoměrných stanicích (měření režimních stavů) a údaje o vypouštění do vodoteče (ze SLKR I, z odkaliště CHÚ Stráž a z NDS 6) potřebné pro vyhodnocení hydrologického roku 2009.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 ZTR, důlní a podzemní vody Při porovnání piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v cenomanské zvodni z prosince 2009 a z prosince 2008 jsou nejvýraznější změny v oblasti DH I a VP. Na většině plochy strážského bloku došlo ke vzestupu hladiny ZTR a podzemní vody v rozmezí 0 až 5,3 m. K poklesu hladiny ZTR a podzemní vody došlo na VP DCHT a v okolí a na severovýchodním okraji strážského bloku (v pruhu podél lužické poruchy). Na VP a v okolí došlo k poklesu hladiny ZTR a podzemní vody v rozmezí 0 až 12 m. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou způsobeny hlavně změnou režimu čerpání a vtláčení na VP, změnou režimu vtláčení do HB Stráž a HB Svébořice, případně změnou provozu technologie SLKR I. Od října 2009 je ve zkušebním provozu nová sanační technologie ZML. Zkušební provoz ZML se projevil zvýšenou podbilancí na VP (maxima 3 256 l.min-1 bylo dosaženo v měsíci listopadu). Hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2009 jsou uvedeny v příloze č. 2, rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi prosincem 2009 a prosincem 2008 je v příloze č. 3. I v roce 2009 pokračovalo zatápění DH I. Největší vzestup hladiny ZTR za rok 2009 byl na vrtu HSCC-19 a to 5,3 m. Nejnižší hladina podzemní vody na konci prosince 2009 byla v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu a to 219,5 m n. m. Rychlost proudění ZTR a podzemní vody na DH I a okolí byla 0,2 až 0,5 m.den-1. Na severní polovině plochy dobývacích bloků DH I a dále na S ke strážskému zlomu piezometrická úroveň podzemní vody a ZTR v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Vzestup hladiny ZTR a podzemní vody je v jednotlivých partiích DH I a okolí nerovnoměrný, projevuje se zde vliv anizotropie horninového prostředí a tektonického postižení území. Postupně dochází na všech vrtech ke zpomalování vzestupu hladiny ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Výjimkou jsou vrty v širším okolí vrtu V-5, do kterého se vtláčí ZTR z technologie ZML. Do vrtu V-5 bylo v roce 2009 vtlačeno celkem 180 583 m3 ZTR. Maximálně bylo do vrtu V-5 vtlačeno 3 730 m3.den-1 (2,59 m3.min-1) ZTR z technologie



ZML (20.11.2009). Maximální naměřený vzestup hladiny ZTR v průběhu vtláčení ZTR do vrtu V-5 na cca 10 m vzdáleném vrtu měřeném automatickou stanicí byl cca 15 m, průměrná piezometrická úroveň ZTR v průběhu vtláčení byla na úrovni 232 – 233 m n. m. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou vlivem technologických zásahů (čerpání a vtláčení až z cca 1 400 vrtů, max. počet provozovaných vrtů v roce 2009) velmi dynamické. Piezometrická úroveň ZTR může během týdne při změně režimu těžby a vtláčení lokálně kolísat až o několik metrů. V prosinci 2009 se piezometrická úroveň ZTR v cenomanské zvodni na VP pohybovala v rozmezí od 251 m n. m. na VP 8E do 238 m n. m. na VP13B a VP22. Rychlost proudění ZTR na VP byla 0,1 až 0,3 m.den-1, směrem na DH I byla rychlost proudění ZTR a podzemní vody 0,2 až 0,5 m.den-1. Generelní směr proudění v cenomanské zvodni je zatím stále ovlivňován zatápěním depresní kotliny s centrem nacházejícím se severně od bývalého DH I u strážského zlomu. Dosažená průměrná bilance vod v cenomanském kolektoru celého strážského bloku se v porovnání s rokem 2008 zvýšila o 0,50 m3.min-1 a činila 1,68 m3.min-1. Na provozovaných VP celkově převažovalo čerpání ZTR nad vtláčením a tím byla na VP udržována podbilance v cenomanském zvodněném kolektoru (za rok 2009 1 754 l.min-1, 922 136 m3.rok-1). Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2009 jsou znázorněny v příloze č. 4. Regionálně došlo mezi prosincem 2008 a prosincem 2009 na větší části strážského bloku k poklesu hladiny podzemní vody a ZTR do 0,3 m. Tyto změny hladiny podzemní vody a ZTR jsou způsobeny hlavně klimatickými jevy, lokálně pak odběry z vodních zdrojů hromadného a individuálního zásobování. Největší změny turonské hladiny jsou na VP, kde je hladina ZTR a podzemní vody ovlivněna hlavně čerpáním ZTR. Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 45-55 m. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 38 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku zbytkových technologických roztoků z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Největší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní je v ploše dobývacích bloků DH I a směrem k S a SV a to více než 100 m. Nejnižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 SO42- v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 35 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při krátkodobých (14-denních) odstávkách technologických celků. Současné hladinové poměry v prostoru zlikvidovaného vyluhovacího pole VP 6 již umožňují provádět monitoring kvality zbytkových technologických roztoků (dynamické odběry) a proto bylo sledování severovýchodního prostoru plochy rozptylu v roce 2009 doplněno o vzorkování vrtů na poli VP 6. Na vrtech VP6-190 a VP6-331 v severní části pole VP 6 byly zachyceny hodnoty obsahu SO42- kolem 3 000 mg.l-1. Na vrtech VP6- 394 a VP6-353 v jižní části pole VP 6 pak byly zachyceny hodnoty obsahu SO42- 22 000 mg.l-1 a 10 000 mg.l-1. Na nově odvrtaných vrtech STCC-17, STCC-18 a STCC-19 v jihovýchodní části plochy rozptylu, které byly zařazeny v polovině roku 2006 do čerpání, se situace po počátečním poklesu stabilizovala na vrtu STCC-17 na hodnotě 11 000 mg.l-1, na vrtu STCC-18 na hodnotě 15 000 mg.l-1 a na vrtu STCC-19 na hodnotě 16 000 mg.l-1 SO42-. Na vrtech STPC-26 a STPC-144 v jihovýchodní části plochy rozptylu docházelo v období 2001 až 2007 k nárůstu, tento nárůst se v roce 2007 zastavil zapojením čerpacích sanačních vrtů STCC-17 a STCC-18, které jsou v bezprostřední blízkosti zmiňovaných vrtů a postupně zde docházelo k poklesu koncentrace. V roce 2009 došlo na těchto vrtech opěk k nárůstu



koncentrace SO42- a to na vrtu STPC-26 na nynější hodnotu kolem 12 500 mg.l-1 a na vrtu STPC-144 na nynější hodnotu kolem 11 000 mg.l-1. V dalších letech lze očekávat rychlejší změny vývoje koncentrace SO42- a dalších složek na těchto vrtech v souvislosti s pohybem roztoků k čerpacím sanačním vrtům, které se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti. Na vrtu STPC-207 v jihovýchodní části plochy rozptylu došlo za poslední rok k nárůstu koncentrace SO42- ze 7 000 mg.l-1 na 9 500 mg.l-1. Jižně od čerpacích vrtů STCC-17, STCC-18 a STCC-19 došlo na vrtu STPC-206 od poloviny roku 2006 do začátku roku 2008 k nárůstu obsahu SO42- z cca 40 mg.l-1 na cca 1 800 mg.l-1 (zdůvodnění ve zprávě za rok 2007), nyní již dochází k postupnému snižování na současnou hodnotu 1 200 mg.l-1. Na vrtu STPC-137 na poli VP26 docházelo postupně od roku 2004 k poklesu koncentrace SO42- z hodnoty kolem 40 000 mg.l-1 na hodnotu kolem 1 500 mg.l-1, v roce 2009 došlo k opětnému nárůstu a to na nynější hodnotu kolem 21 000 mg.l-1. Na VP26 existuje velký koncentrační spád na malé vzdálenosti, stačí malá změna v režimu čerpání a vtláčení a na některých vrtech může docházet v krátké době k výrazným koncentračním změnám. Na vrtu VP25B6402 na východním okraji obce Noviny pod Ralskem docházelo postupně od roku 1997 k poklesu koncentrace SO42- z hodnoty kolem 50 000 mg.l-1 na hodnotu kolem 20 000 mg.l-1. V roce 2009 došlo k mírnému nárůstu na hodnotu kolem 24 000 mg.l-1. Více koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 40 000 až 50 000 mg.l-1 se i nadále nalézají na východních a centrálních polích, méně koncentrované ZTR s koncentrací SO42v rozmezí 30 000 až 40 000 mg.l-1 se pak nalézají na polích v západní a jižní části DCHT. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2009 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. Koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2009 je v příloze č. 5. Na vrtu VPCT-605 severovýchodně od pole VP 6 zvýšené čerpání vyvolalo v průběhu let 2007- 2008 nárůst koncentrace SO42- z hodnoty 170 mg.l-1 na hodnotu 650 mg.l-1 a ještě výraznější nárůst koncentrace NH4+ z hodnoty 15 mg.l-1 na hodnotu 150 mg.l-1. V letech 2008 až 2009 došlo na tomto vrtu k poklesu koncentrace SO42- na současnou hodnotu 350 mg.l-1 a koncentrace NH4+ poklesla na hodnotu 50 mg.l-1. ZTR čerpané z vrtu VPCT-605 vstupují do technologie NDS 6, kde dochází k odstraňování iontů NH4+ a tím krytí potřeby technologické vody, zároveň vede k sanaci ZTR v prostoru tohoto vrtu. V turonské zvodni se ZTR o obsahu SO42- nad 500 mg.l-1 se nacházejí v centrální oblasti na polích VP 4, 7A, 9B, 10A, 10B, 12D, 13A a VP14. ZTR o obsahu SO42- mezi 250 až 500 mg.l-1 se nacházejí v širším okolí této centrální oblasti na polích VP 9A, 10C, 11, 12B a VP23. ZTR o obsahu SO42- nad 100 mg.l-1 se nacházejí téměř v celém prostoru CHT, kromě severních a především západních polí VP25B, VP26, VP24, VP22, VP20 a VP16. Koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2009 je v příloze č. 6. Vedle celoplošné kontaminace turonské zvodně existují prostorově ostře ohraničené části turonské zvodně, takzvané čočky. Hodnota koncentrace SO42- přesahující 2 500 mg.l-1 se nachází již pouze na čočce VP12B (na této čočce se udržují stále vysoké koncentrace NH4+ přesahující hodnoty 1 000 mg.l-1), hodnota koncentrace SO42- přesahující 1 000 mg.l-1 se nachází již pouze na čočkách VP9A9B, VP8F9D a VP10C, hodnota koncentrace SO42přesahující 500 mg.l-1 se nachází již pouze na čočkách VP9C a VP9B-západ. Na těchto čočkách probíhá intenzivní čerpání ZTR.



V turonské zvodni nebyly během roku 2009 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu. Příloha č. 7 dokládá hydraulickou situaci svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště CHÚ Stráž v listopadu 2009. Při porovnání hladiny podzemní vody z listopadu 2009 a listopadu 2008 došlo, vyjma vrtů severně od I. a II. etapy odkaliště, na ostatních vrtech v okolí odkaliště k poklesu hladiny podzemní vody v rozmezí 0,03 až 0,59 m. Poklesy hladiny podzemní vody jsou způsobeny hlavně čerpáním z čerpacích míst v severních lagunách II. etapy odkaliště a z čerpacího místa v II. etapě odkaliště. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována a v porovnání s rokem 2008 nedošlo k prokazatelně významným změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. Rozsah a vývoj kontaminace podzemní vody coniacké zvodně je trvale ve shodě s výsledky matematického modelování. Podrobnější údaje lze najít ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2009“.

2.3.2 Povrchové vody Firma Aquatest, a. s. provádí pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU pravidelný hydrologický monitoring. V tabulce č. 2.3.2-1 jsou uvedeny průtoky ve 12-ti vodoměrných stanicích. Tabulka č. 2.3.2-1: Průměrné měsíční průtoky vodotečemi v hydrologickém roce 2009 [l.s-1] Profil / Měsíc

Profil č.

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

Rok

Břehyňský potok, Břehyně

6

261

94

177

175

290

155

140

154

211

115

76

307

180

Dubnický potok, Stráž pod Ralskem

1

56

66

52

79

203

52

57

56

81

60

66

76

76

Hamerská strouha, Břevniště

11

134

136

112

122

210

123

121

118

139

114

123

122

131

Hradčanský potok, Hradčany

4

80

103

107

112

214

113

91

112

95

83

67

97

106

Panenský potok, Pertoltice

2

1030

1127

801

1017

1875

760

753

842

999

649

669

840

948

Ploučnice, Osečná

8

53

81

63

55

131

98

68

61

97

53

53

53

72

Ploučnice, Mimoň

9

1002

1052

917

1054

2279

960

780

802

963

613

599

1001

1003

Ploučnice, Chrastná

10

79

98

80

85

164

91

71

58

118

54

55

67

85

Ploužnický potok, Hvězdov

3

289

270

248

243

255

220

226

229

241

276

247

Robečský (Okenský) potok, Doksy

5

125

90

74

102

147

97

89

99

75

84

99

237 231

100

111



Profil č.

XI.

Robečský potok, Staré Splavy

7

2358

379

49

33

33

33

33

228

434

Svébořický potok, Hvězdov

12

72

49

43

-

93

67

58

43

69

Profil / Měsíc

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

210

149

755

391

45

42

50

55

Poznámka: N – profil neměřen, Sloupec Rok udává roční průměr Panenský potok – Pertoltice, od 16. 6. do 19. 10. 2009 probíhala rekonstrukce měrného profilu, pro tyto dny byl proveden dopočet ze stanice Velký Valtinov Ploužnický potok – Hvězdov, od 8.10.2009 do konce října byl zanesený vodočet Svébořický potok – Hvězdov, v měsících únor až březen jsou data ovlivněna výpadky automatické měřící stanice Průměrné měsíční průtoky vodotečemi nejsou uváděny pro kalendářní rok 2009, ale pro hydrologický rok 2009, který začíná 1. 11. 2008 a končí 31. 10. 2009. Údaje jsou převzaty ze zprávy: Charvát P., Pacl A., Vránek T., (2009): Stráž pod Ralskem – TÚU hydrologický monitoring, Závěrečná zpráva, Vyhodnocení 2008-2009. Aquatest, a. s. Praha, prosinec 2009. Úzkou souvislost s hydrologickým monitoringem i monitoringem povrchových zvodní mají srážkové úhrny. V tabulce č. 2.3.2-2 jsou uvedeny měsíční srážky naměřené na srážkoměrné stanici Odkaliště CHÚ Stráž v roce 2009. Tabulka č. 2.3.2-2: Srážky na srážkoměrné stanici Odkaliště CHÚ Stráž v roce 2009 [mm] Stanice / Měsíc Odkaliště CHÚ Stráž

I.

II.

III.

24,1

69,2

66,6

IV. 3,2

V. 135,8

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

76,5

95,0

46,8

17,7

75,1

25,1

58,9

694

Poznámka: Údaje jsou převzaty z „Bilanční zprávy o pohybu vod v odkališti VÚ č. 5 za kalendářní měsíc“ Z-06-PP-DCHT-03-00. Hydrochemická situace povrchových vod je uvedena v kapitole 1. Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na 17 povrchových odběrných místech, viz tabulka č. 2.2.2.-1. Výsledky jsou podrobně popsány ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2009“.

2.4 Shrnutí I v roce 2009 pokračovalo zatápění DH I. Největší vzestup hladiny ZTR za rok 2009 byl na vrtu HSCC-19 a to 5,3 m. Nejnižší hladina podzemní vody na konci prosince 2009 byla v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu a to 219,5 m n. m. Postupně dochází na všech vrtech ke zpomalování vzestupu hladiny ZTR a podzemní vody, což je přiro-


Rok


zený a očekávaný jev. Výjimkou jsou vrty v širším okolí vrtu V-5, do kterého se vtláčí ZTR z technologie NDS ML. Do vrtu V-5 bylo v roce 2009 vtlačeno celkem 180 583 m3 ZTR. Maximálně bylo do vrtu V-5 vtlačeno 3 730 m3.den-1 (2,59 m3.min-1) ZTR z technologie ZML (20.11.2009). Maximální naměřený vzestup hladiny ZTR v průběhu vtláčení ZTR do vrtu V-5 na cca 10 m vzdáleném vrtu měřeném automatickou stanicí byl cca 15 m, průměrná piezometrická úroveň ZTR v průběhu vtláčení byla na úrovni 232 – 233 m n. m. Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 45-55 m, čímž je v současné době zabráněno přetoku zbytkových technologických roztoků z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Nejnižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 SO42- v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 35 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při krátkodobých (14-denních) odstávkách technologických celků. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2009 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. V turonské zvodni nebyly během roku 2009 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována a v porovnání s rokem 2008 nedošlo k prokazatelně významným změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. Seznam příloh ke kapitole č. 2 Hydrogeologie Číslo přílohy

Název

2

Hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2009

3

Rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi 12/2009 a 12/2008

4

Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2009

5

Koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2009

6

Koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2009

7

Hydroizohypsy svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště CHÚ Stráž v listopadu 2009



3 Ovzduší Zpracovali: Ing. Jaroslav Pilař, RNDr. Lubomír Neubauer

3.1 Emise z tepelných zdrojů O. z. TÚU provozoval v roce 2009 1 velký, 1 střední a 5 malých tepelných zdrojů znečišťování ovzduší (viz tabulka č. 3.1.1-1). Jednorázové autorizované měření emisí bylo provedeno u zdroje výtopna Stráž pod Ralskem.

3.1.1 Přehled zdrojů Přehled tepelných zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2009 je uveden v tabulce č. 3.1.1-1.

Poř. č.

Tabulka č. 3.1.1-1: Přehled tepelných zdrojů

Zdroj znečištění ovzduší

Rok uvedení do provozu

1

výtopna Stráž pod Ralskem

1976

velký

2

olejová výtopna ZBZS

1994

střední

3

kamna VP

---

Zařazení zdroje *

Počet kotlů / kamen

Počet provoz. hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

TTO ZP

5

8760

TZL, SO2, NOx, CO

neinstalován

LTO

2

3306

TZL, SO2, NOx, CO

neinstalován

hnědé uhlí

5

---

Instalovaný výkon [MW]

Účinnost odlučovače [%]

Druh paliva

43,5xx

neinstalován

0,28 4,0 - 6,5 kW

malý

*Kategorie podle zákona o ochraně ovzduší: zvláště velký, velký, střední, malý.

3.1.2 Plnění emisních limitů Plnění emisních limitů tepelných zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2009 je uvedeno v tabulce č. 3.1.2-1.


---


Tabulka č. 3.1.2-1: Plnění emisních limitů tepelných zdrojů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Výtopna/kotelna

Označení kotle (druhu paliva)

TZL

KH2 (TTO)

8,6

1700

---

---

---


100

KH2 (ZP)

20,1

---

KH3 (TTO)

limit

100

KH1 (ZP)


skutečnost

limit

KH1 (TTO)

SO2

100

1700

---

NOx

skutečnost

1700

---

skutečnost

limit

skutečnost

limit

1166

450

301

175

30,5

---

200

101,6

100

23,9

969

450

309

175

24

---

200

109

100

27,1

1082

450

329

175

17,1

---

200

116,3

100

10

1094

450

211

175

23

---

13,6

CO

KH3 (ZP)

---

---

K5 (TTO)

100

KP 8 (ZP)

---

---

---

---

200

92,5

100

21,8

KP 16 (ZP)

---

---

---

---

200

110,3

100

12,6

K1 (LTO)

100

4,6

---

---

500

99

175

12

K2 (LTO)

100

2,4

---

---

500

128

175

44

13,2

1700

3.1.3 Emise a poplatky ze zdrojů Stanovení emisí a poplatků z tepelných zdrojů o. z. TÚU v roce 2009 je uvedeno v tabulce č. 3.1.3-1. Tabulka č. 3.1.3-1: Emise a poplatky z tepelných zdrojů Zdroj znečištění ovzduší

Poplatek *

Znečišťující látka TZL [t]

SO2 [Kč]

[t]

NOX [Kč]

[t]


0,598

1800

26,34

26 300 12,91


0,0028

0

0,19

200 0,074

CO [Kč]

10 300

Celkem

[t]

[Kč]

1,67

1 000

24 300

0

0

100 0,0146

[Kč]

* Konečný poplatek uhrazený v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím



3.1.3.1

Poplatky za tepelné zdroje

1. Poplatky za malé zdroje znečišťování ovzduší: Malé stacionární spalovací zdroje znečištění ovzduší nejsou dle části BII přílohy č. 1 k zákonu č. 86/2002 Sb., v platném znění, předmětem poplatků za znečišťování ovzduší. 2. Poplatky za velký a střední zdroj znečišťování ovzduší: Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 19202/2009 ze dne 20. 7. 2009 byl stanoven poplatek pro výtopnu Stráž pod Ralskem ve výši 24 300,- Kč. Vypočtený poplatek za znečišťování ovzduší v roce 2009 pro olejovou výtopnu byl nižší než 500,- Kč a dle § 19 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění, se poplatky, jejichž výše nedosahuje 500,- Kč nevyměřují.

3.1.3.2

Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů CO2

Postup zjišťování a vykázování emisí pro výtopnu Stráž pod Ralskem za rok 2009 je rozpracován monitorovacím plánem schváleným rozhodnutím MŽP o povolení k emisím skleníkových plynů a o stanovení podmínek k jejich zjišťování, zveřejňování a vykazování č. j.: CZ0339-10/M3 ze dne 12. 1. 2010. Tabulka č. 3.1-1: Emise CO2 a bilance povolenek za r. 2009

Provozované zařízení Číslo povolení

Výtopna Stráž pod Ralskem CZ-0339-10/M3

Vykázané množství CO2 -1

[t.rok ]

14 642

Bilance povolenek [EUA] Přidělené množství (alokace)

23 711

Vyřazené množství dle výkazu CO2

14 642

Zůstatek na účtu

11 504

Prodej (-) Nákup (+)

0

3.2 Technologické emise 3.2.1 Zdroje podléhající oznamovací povinnosti Přehled zdrojů technologických emisí podléhající oznamovací povinnosti: a) velké zdroje znečišťování ovzduší •

přepracování kamence na síran hlinitý;

•

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku;



b) střední zdroje znečišťování ovzduší •

sušárna diuranátu amonného;

c) malé zdroje znečišťování ovzduší •

vápenné hospodářství NDS 6, kamna VP;

•

sušárna uranového koncentrátu UK VÚ č. 2;

•

příprava vápenného mléka NDS ML;

•

absorpce amoniaku NDS ML.

3.2.1.1

Plnění emisních limitů

Plnění emisních limitů zdrojů technologických emisí o. z. TÚU v roce 2009 je uvedeno v tabulce č. 3.2.1.1-1.

3.2.1.2

Přehled emisí a poplatků

Přehled emisí a stanovení poplatků zdrojů technologických emisí o. z. TÚU v roce 2009 je uveden v tabulce č. 3.2.1.2-1.



Tabulka č. 3.2.1.1-1: Plnění emisních limitů zdrojů technologických emisí -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Zdroj znečištění ovzduší

TZL limit

SO2

skutečnost

2,3 1) 24,0 2)

limit

skutečnost

200 <0.092 1) 18,92 2)

NOx limit

skutečnost

50 16,9 1) --- 2)

CO limit

Cl

skutečnost

800 263,7 1) ---- 2)

přepracování kamence na síran hlinitý

50

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku sušárna diuranátu amonného

200

1,0

2500

21,2

500

94,7

800

11,6

200

3,4

2500

9,22

500

63,5

800

12,6

limit

---

-

F

skutečnost

---

limit

---

-

NH3

skutečnost

---

skutečnost

limit

50 0,092

1)

13,11 2) 500 <0,524

---

---

100 <0,524

---

---

---

---

---

---

1)

výstupní koncentrace znečišťujících látek z výduchu „A“ technologie SLKR II

2)

výstupní koncentrace znečišťujících látek z výduchu „C“ technologie SLKR II. U výduchu „C“ se měření množství znečišťujících látek NOx a CO neprovádí

Vymezení skupin znečišťujících látek včetně stanovení emisních limitů pro vysokoteplotní redukci oxidů dusíku a sušárnu diuranátu amonného bylo dáno rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 10496/2003/Ne ze dne 23. 1. 2004. Vymezení skupin znečišťujících látek včetně stanovení emisních limitů pro přepracování kamence na síran hlinitý bylo dáno rozhodnutím - integrovaným povolením č. j. KULK/2712/2003 ze dne 5. 1. 2004, změnami integrovaného povolení č. j. KULK/6463/2004 ze dne 27. 9. 2004, č. j. KULK/57359/2006 ze dne 4. 9. 2006, č. j. KULK/10217/2007 ze dne 20. 3. 2007, č. j. KULK/50025/2008 ze dne 22. 8. 2008 a . č. j. KULK 49231/2009 ze dne 3. 8. 2009.



Tabulka č. 3.2.1.2-1: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů technologických emisí

TZL [t]

přepracování kamence na síran hlinitý

0,72

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku

0,004

sušárna diuranátu amonného

Poplatek

Znečišťující látka

Zdroj znečištění ovzduší

0,003

SO2 [Kč]

2200

[t]

NOX [Kč]

[t]

CO [Kč]

*+ Cl

-

F

-

NH3

Org. látky

Celkem

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

---

---

---

---

0,3

300

0,11

200

47 800

0,077

200

1 700

0

0

0,42

400

1,65

1300

25,78

15500

0

0,098

100

0,44

400

0,053

0

0,0024

0

0,0002

0

---

---

0

0,007

0

0,05

0

0,009

0

---

---

---

---

---

--- 0,007

[Kč]

*Konečný poplatek uhrazený v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím



3.2.1.3

Poplatky za technologické zdroje

Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 19202/2009 ze dne 20. 7. 2009 byly stanoveny poplatky pro: •

přepracování kamence na síran hlinitý 47 800,- Kč;

•

vysokoteplotní redukci oxidů dusíku 1 700,- Kč;

•

sušárnu diuranátu amonného 0,- Kč.

Rozhodnutím Městského úřadu Stráž pod Ralskem č. j. MUSPR/1491/2009 ze dne 1. 4. 2009 byl stanoven poplatek pro malý zdroj znečišťování ovzduší - vápenné hospodářství NDS 6 ve výši 500,- Kč.

3.2.2 Odkaliště, odvaly Odkaliště a odvaly nejsou zdrojem znečišťování ovzduší a nepodléhají oznamovací povinnosti ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

3.3 Imisní monitoring 3.3.1 Prašný spad Ve strážské oblasti bylo v roce 2009 prováděno sledování prašného spadu v síti 17-ti měřicích míst. Vzorky jsou vyhodnocovány ve dvouměsíčních intervalech. Stanovuje se množství spadu Ps [g.m-2.30 d-1], Unat [mg.m-2.30 d-1] a 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] v prašném spadu. Výsledky analýz prašného spadu jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.1-1. V tabulce č. 3.3.1-2 je provedeno srovnání průměrů Ps v okolních obcí za období od roku 2004. Koncentrace U a aktivity v kapitolách 3.4.3 a 3.4.4.

226

Ra v prašném spadu v okolních obcích jsou hodnoceny

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 6x ročně Počet měření: 6x 17 monitorovacích bodů Předpis: SPP-TÚU-23-00-01 „Program monitorování ŽP“ Vyhodnocení: Depoziční limit pro prašný spad: Ps = 12,5 g.m-2.30d-1 Překročení v roce 2009: ne



Tabulka č. 3.3.1-1: Prašný spad Období: 17. 12. 2008 - 17. 12. 2009

Číslo bodu

Průměr CS, U

Průměr AS, 226Ra

Průměr Ps

–2

–2

[g.m .30 d ]

-1

[mg.m .30 d ]

Popis monitorovacího bodu

-1

[Bq.m .30 d ]

–2

-1

1

Útěchovice II

0,043

0,689

1,481

4

Břevniště - odbočka Útěchovice

0,020

0,665

1,524

7

Hamr n. J. - lesní správa

0,032

0,688

4,411

8

Hamr n. J. - škola

0,027

0,499

1,768

9

Osečná

0,020

0,444

2,291

10

VÚ č. 3 – VP 9 (DCHT) - vrt č. 165

0,026

0,633

2,272

11

Stráž p. R. - autobus. nádraží

0,020

0,487

2,099

15

Dolní Stráž

0,020

0,423

2,503

16

Dubnice – č. p. 160 - u Michálků

0,022

0,809

7,057

17

Stráž p. R. - škola

0,022

0,480

2,684

20

Ralsko, s. r. o. (Tesla)

0,020

0,657

1,522

21

VÚ č. 5 - vápno

0,032

0,492

1,860

23

Odkaliště - tři sloupy (sever)

0,026

0,524

1,628

25

Luhov - u kravína

0,020

0,400

2,393

26

VÚ č. 2 - křižovatka pod AB

0,020

0,502

6,163

27

Noviny p. R. - most

0,028

0,400

2,001

29

Pustý - vjezd do SAD

0,023

0,441

1,471

Do průměru jsou započítány meze citlivosti stanovení Tabulka č. 3.3.1- 2: Prašný spad v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr Ps [g.m .30d ] 2005

2006

2007

2008

2009

Stráž p. R.

3,342

3,033

2,712

3,235

2,429

Útěchovice

3,945

1,690

1,536

2,113

1,481

Břevniště

1,949

1,866

2,973

1,753

1,524

Hamr n. J.

4,555

4,030

3,728

3,253

3,089

Dubnice

4,786

9,137

8,383

10,705

7,057

Noviny p. R.

2,224

2,881

2,437

3,722

2,001

Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce od roku 2000 je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů č. 11, 15, 17 a hodnota v měřícím bodě Hamr n. J. průměr bodů č. 7 a 8 sítě pro monitorování prašných spadů.



Hodnocení ovlivnění životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry na všech monitorovacích bodech jsou v roce 2009 nižší než je depoziční limit pro prašný spad 12,5 g.m-2.30 d-1.

3.3.2 Prašnost Zjišťování prašnosti ve venkovním prostoru vně areálů o. z. TÚU se neprovádí plánovitě a pravidelně. Prašnost se měří v případě nutnosti aktualizovat údaje pro proces posuzování vlivu záměru na životní prostředí, tzn. že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení prašnosti za hranicemi zájmového území o. z. TÚU. V roce 2009 se prašnost neměřila.

3.4 Monitoring radionuklidů Rozhodnutím SÚJB č. j. 16802/2007 ze dne 1. 10. 2007 a č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvádění radionuklidů do životního prostředí z provozů o. z. TÚU, do ovzduší“ bylo organizaci povoleno uvádění radionuklidů do ovzduší ze 4 výpustí : •

výduch sušárny chemického koncentrátu CHÚ (uvolňování Unat);

•

úložiště radioaktivních materiálů na šachrě č. 3 DH I (uvolňování směsi dlouhodobých zářičů alfa uran-radiové řady);

•

odkaliště CHÚ (uvolňování směsi dlouhodobých zářičů alfa uran-radiové řady);

•

výduchy z chemické haly č. 4 na VP 7 (uvolňování Unat).

Bilance aktivit uvolňovaných do ŽP v roce 2009 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4. Výpočet bilancí je proveden z naměřených hodnot koncentrace uranu ve vzdušnině na výpustích ze sušáren a objemové aktivity směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady ve vzduchu v okolí odkaliště a deponie radioaktivních materiálů DH I (viz „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně o. z. TÚU za rok 2009“, Z-03-ŘP-sp-22-01). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Sušárna CHÚ Frekvence: 2x ročně Parametr: CV,U Počet měření: 1x – v březnu 2009 provoz ukončen Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 4,74.108 Bq.rok-1



Překročení v roce 2009: ne Úložiště RM DH I Frekvence: 12x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 12x 2 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 9,46.108 Bq.rok-1 Překročení v roce 2009: ne Odkaliště CHÚ Frekvence: 4x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 4x 4 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 1,01.1010 Bq.rok-1 Překročení v roce 2009: ne Chemická hala č. 4 Frekvence: 2x ročně Parametr: CV,U Počet měření: 2x 2 výduchy Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 2,17.106 Bq.rok-1 Překročení v roce 2009: ne Tabulka č. 3.4: Bilance aktivit radionuklidů uvolňovaných do ŽP Parametr

Bilanční limit A -1 [Bq.rok ]

Uvolněná A 2008 -1 [Bq.rok ]

Sušárna CHÚ

Unat

4,74.108

0,255.108

Deponie RM DH I

AVAL

9,46.108

2,113.108

Odkaliště CHÚ

AVAL

1,01.1010

0,063.1010

Chemická hala č. 4

Unat

2,17.106

1,139.106

Název zdroje znečištění ovzduší



3.4.1 Radon Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 12x ročně; Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/2329/2009 ze dne 2. 2. 2009, č. j. SUJB/RCKA/18702/2009 ze dne 27. 8. 2009 a č. j. SUJB/RCKA/24844/2009 ze dne 16. 11. 2009 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 zásahová referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2009: ne Tabulka č. 3.4.1: Aktivita radonu a produktů jeho přeměny v obcích v okolí o. z. TÚU -3

EOAR [Bq.m ]

Měřené body monitorovací sítě

2005

2006

2007

2008

2009

Stráž p. R.

9,2

9,9

8,6

9,7

8,8

Útěchovice

7,4

7,6

7,9

7,1

8,0

Břevniště

5,9

7,3

5,0

6,0

5,6

Hamr n. J.

8,8

8,2

6,8

8,3

8,3

Dubnice

8,4

8,4

7,1

8,1

5,8

Noviny p. R.

9,8

9,9

7,9

9,0

7,6

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce od roku 1999 je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.4.2 Dávkový příkon záření gama Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 4x ročně Počet měření: 4x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/2329/2009 ze dne 2. 2. 2009, č. j. SUJB/RCKA/18702/2009 ze dne 27. 8. 2009 a č. j. SUJB/RCKA/24844/2009 ze dne 16. 11. 2009 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň HX = 0,23 µSv.h-1



zásahová referenční úroveň HX = 0,55 µSv.h-1 Překročení referenční úrovně v roce 2009: ne Tabulka č. 3.4.2: Příkon efektivní dávky záření gama v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-1

HX [µ µSv.hod ] 2005

2006

2007

2008

2009

Stráž p. R.

0,109

0,109

0,105

0,101

0,101

Útěchovice

0,108

0,102

0,100

0,092

0,094

Břevniště

0,123

0,121

0,114

0,111

0,109

Hamr n. J.

0,124

0,121

0,121

0,109

0,121

Dubnice

0,077

0,079

0,075

0,072

0,075

Noviny p. R.

0,080

0,084

0,085

0,083

0,091

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Průměrné hodnoty záření gama ve všech obcích odpovídají hodnotám přírodního pozadí.

3.4.3 Uran v prašném spadu Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 6x ročně Počet měření: 6x 17 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/2329/2009 ze dne 2. 2. 2009, č. j. SUJB/RCKA/18702/2009 ze dne 27. 8. 2009 a č. j. SUJB/RCKA/24844/2009 ze dne 16. 11. 2009 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň CS, U = 0,9 mg.m-2.30d-1 zásahová referenční úroveň CS, U = 19,2 mg.m-2.30d-1 Překročení referenční úrovně v roce 2009: ne



Tabulka č. 3.4.3: Koncentrace uranu v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr CS, U [mg.m .30d ] 2005

2006

2007

2008

2009

Stráž p. R.

0,102

0,074

0,056

0,090

0,021

Útěchovice

0,064

0,093

0,061

0,061

0,043

Břevniště

0,098

0,080

0,048

0,078

0,020

Hamr n. J.

0,063

0,072

0,067

0,072

0,030

Dubnice

0,057

0,086

0,063

0,114

0,022

Noviny p. R.

0,057

0,052

0,034

0,086

0,028

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů č. 11, 15, 17 a hodnota v měřícím bodě Hamr n. J. průměr bodů č. 7 a 8 sítě pro monitorování prašných spadů. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.4.4 Radium v prašném spadu Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 6x ročně Počet měření: 6x 17 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/2329/2009 ze dne 2. 2. 2009, č. j. SUJB/RCKA/18702/2009 ze dne 27. 8. 2009 a č. j. SUJB/RCKA/24844/2009 ze dne 16. 11. 2009 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AS, Ra = 19,2 Bq.m-2.30d-1 zásahová referenční úroveň AS, Ra = 32,0 Bq.m-2.30d-1 Překročení referenční úrovně v roce 2009: ne



Tabulka č. 3.4.4: Aktivita radia v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr AS, Ra [Bq.m .30d ] 2005

2006

2007

2008

2009

Stráž p. R.

0,699

0,640

0,720

0,460

0,463

Útěchovice

0,779

0,493

0,468

0,400

0,689

Břevniště

0,512

0,504

0,598

0,554

0,665

Hamr n. J.

0,671

0,553

0,472

0,545

0,594

Dubnice

0,587

0,580

0,918

0,620

0,809

Noviny p. R.

0,573

0,419

0,400

0,400

0,400

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů č. 11, 15, 17 a hodnota v měřícím bodě Hamr n. J. průměr bodů č. 7 a 8 sítě pro monitorování prašných spadů. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.5 Měření hluku Zjišťování hluku ve venkovním prostoru a na hranicích staveb občanského vybavení se neprovádí plánovitě a pravidelně. Hluk v životním prostředí se změří v případě, že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení hlučnosti na hranicích zájmového území o. z. TÚU. V roce 2009 se hlučnost neměřila.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Plánovaná a provedená opatření na úseku ochrany ovzduší V rámci rekonstrukce výtopny Stráž pod Ralskem byly do trvalého provozu uvedeny dva nové parní kotle pro spalování zemního plynu KP 8 o tepelném výkonu 5,5 MW a KP 16 o tepelném výkonu 11 MW. Stávájící parní kotel KP 5 o tepelném výkonu 8,3 MW na těžký topný olej byl odstraněn z provozu. Celkový tepelný výkon po provedené rekonstrukci výtopny Stráž pod Ralskem byl navýšen o 8,2 MW a dosáhl 43,5 MW. Na základě předložené žádosti o provedení změn na velkém zdroji znečišťování ovzduší přepracování kamence na síran hlinitý a závěrů protokolu z integrované kontroly zařízení, kterou provedla ČIŽP OI Libereckého ve dnech 18 až 19. května 2009 byla rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 49231/2009 ze dne 3. 8. 2009 vydáná změna integrovaného povolení pro zařízení „Výroba síranu hlinitého – 1. a 2. stavba“. V rámci řízení



o změně integrovaného povolení byl rovněž schválen aktualizovaný „Provozní řád velkého zdroje znečišťování ovzduší - přepracování kamence na síran hlinitý“. V březnu 2009 byl ukončen provoz na sušárně uranového koncentrátu CHÚ a zároveň byl zahájen zkušební provoz nové sušárny uranového koncentrátu na chemické hale č. 4 VÚ č. 2. Po stabilizaci technologie v prosinci 2009 lze na základě měření emisí Unat odhadnout, že z procesu sušení dojde ke snížení emisí uranu resp. aktivity radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí cca 50 - 100x.

3.6.2 Kontroly V roce 2009 byly na úseku ochrany ovzduší provedeny následující kontroly příslušných orgánů státní správy. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany ovzduší: 1) ČIŽP OI Liberec, OI Ústí nad Labem 2009-05-18 až 2009-05-19 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kontrola podmínek integrovaného povolení a obecně závazných právních předpisů v oblastech ochrany ovzduší, ochrany vod a odpadového hospodářství na zařízení SLKR II. Závěr kontroly:

Nebylo zjištěno podstatné porušení povinností stanovených IP. Zajistit soulad IP a provozního řádu formou změny IP.

Opatření:

Splněno v termínu.

2) ČIŽP OI Ústí nad Labem, ČIŽP OI Liberec, KÚ LK, OBÚ Li, HZS Li, KHS Li 2009-10-12 až 2009-10-14 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií a č. 254/2001 Sb., o vodách Závěr kontroly:

V oblasti ŽP bez závad.

Přehled kontrol SÚJB v oblasti uvádění radionuklidů do ŽP, do ovzduší: 1) SÚJB RC Kamenná 2009-03-02 až 2009-03-13 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu sušárny CHÚ. Závěr kontroly:

Bez závad.


Bez závad.

3) SÚJB RC Kamenná 2009-04-20 až 2009-05-18



Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu pracovišť NDS 6, SLKR I a SLKR II. Závěr kontroly:

Bez závad.

4) SÚJB RC Kamenná 2009-04-28 až 2009-05-18 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu deponie radioaktivních materiálů a odvalu na šachtě č. 3 a objektu SO 302. Závěr kontroly:

Bez závad.

5) SÚJB RC Kamenná 2009-06-08 až 2009-06-12 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu starých areálů. Závěr kontroly:

Bez závad.

6) SÚJB RC Kamenná 2009-06-15 až 2009-06-26 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu a rekonstrukci CHS I na VP 7. Závěr kontroly:

Bez závad.

7) SÚJB RC Kamenná 2009-11-04 až 2009-11-05 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu pracoviště III. kategorie – NDS ML. Závěr kontroly:

Bez závad.

8) SÚJB RC Kamenná 2009-11-04 až 2009-11-05 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu sušárny na CHS I na VP 7 a při vyřazování areálu j. č. 13. Závěr kontroly:

Bez závad.


Bez závad.

10) SÚJB RC Kamenná 2009-11-23 až 2009-12-04 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu skladů SHR. Závěr kontroly:

Bez závad.



11) SÚJB RC Kamenná 2009-12-11 až 2009-12-18 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola provádění monitorování podle programu monitorvání. Závěr kontroly:

Bez závad.

3.6.3 Uložené pokuty V roce 2009 nebyla ze strany orgánu ochrany ovzduší uložena žádna pokuta.

3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi V roce 2009 s. p. Lesy ČR nevyčíslil žádnou škodu způsobenou exhalacemi.

3.7 Shrnutí Shrnutí je provedeno pro kapitoly 3.1 až 3.2; pro kapitoly 3.3 až 3.5 je provedeno dílčí hodnocení v rámci příslušné kapitoly. V roce 2009 nedošlo z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší k překročení emisních limitů. Celkové emise ze zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2009 ve výši 72,5 t, což je o 24,6 t méně než v roce 2008. Ke snížení emisí došlo v důsledku dočasného odstavení provozu přepracování kamence na síran hlinitý (rekonstrukce rotační pece) a využití zemního plynu ke spalování ve výtopně Stráž pod Ralskem. V souvislosti se zprovozněním nové sušárny uranového koncentrátu na VP 7 bylo vydáno rozhodnutí SÚJB č. j. SÚJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Povolení uvádění radionuklidů do životního prostředí do ovzduší z provozů o. z. TÚU“. Organizace obdržela rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 73678/2009 ze dne 24. 11. 2009 ve věci povolení k uvedení do trvalého provozu, po provedené změně, velkého spalovacího stacionárního zdroje znečišťování ovzduší – výtopna Stráž pod Ralskem.



4 Kontaminace míst a biologického materiálu Zpracoval: RNDr. Lubomír Neubauer

4.1 Kontaminace půdy Ke kontaminaci půd dochází v převážné míře úniky technologických roztoků na vyluhovacích polích DCHT. Posouzení rozsahu úniku zahrnuje mj. odhad objemu uniklého roztoku a objemu roztoku vsáklého do půdy, typ uniklého roztoku, výsledky chemických analýz mimořádného odběru půdy a způsob sanace kontaminované oblasti. V případě úniku technologických roztoků větším než 1 m3 se provede měření příkonu efektivní dávky záření gama v kontaminované oblasti, a při překročení hodnoty 0,5 µSv ⋅ hod-1 příkonu efektivní dávky záření gama Dg se odstraní kontaminovaná zemina odvozem na odkaliště VÚ č. 5. V roce 2009 došlo na vyluhovacích polích k 29 únikům technologických roztoků. Objemy vsáklé do půdy se pohybovaly v rozmezí 0,1 - 4 m3. Příčinou byly ve většině případů praskliny ve svarech PE potrubí. Uniklé roztoky byly likvidovány odsátím a neutralizací mletým vápencem na pH = 5,5. Tabulka č. 4.1: Úniky technologických roztoků na VP v roce 2009 Číslo úniku

Datum

Místo

Odhad objemu 3 úniku [m ]

Objem vsáklý 3 do půdy [m ]

1

18. 1. 2009

VP12A u VV280

0,30

0,30

2

29. 1. 2009

VP23 u trafostanice

8,00

4,00 *

3

14. 4. 2009

VP26 u VV6282

0,40

0,40

4

26. 4. 2009

VP23 u VV5343

0,10

0,10

5

28. 4. 2009

VP18 u T18-1

0,10

0,10

6

6. 5. 2009

VP18 u VV4968

0,30

0,30

7

7. 5. 2009

VP24D u VV5544

0,40

0,40

8

14. 5. 2009

VP18 u VV4994

0,20

0,20

9

24. 5. 2009

VP21 u VV6118

0,80

0,80

10

30. 5. 2009

VP12D u VV2060

0,50

0,50

11

18. 6. 2009

VP17 u TV4869

0,30

0,30

12

21. 7. 2009

Potr. tranzit mezi VP21 a VP23 V2-23

0,30

0,30

13

24. 7. 2009

VP 7A u VV652

0,15

0,15

14

27. 7. 2009

VP24 u statku

0,20

0,20

15

2. 8. 2009

VP17 u TV4871

0,50

0,50



Číslo úniku

Odhad objemu 3 úniku [m ]

Objem vsáklý 3 do půdy [m ]

VP12D u VV2158

0,30

0,30

8. 8. 2009

VP24 u VV5536

0,30

0,30

18

12. 8. 2009

VP18 u TV5092

0,50

0,50

19

17. 8. 2009

VP18 u VV4994

0,30

0,30

20

19. 8. 2009

VP12B u VV3447

0,50

0,50

21

20 .8 .2009

VP19 u VV5113

0,20

0,20

22

23 .8. 2009

Potrubní most u skladu kyselin

0,40

0,40

23

23. 8. 2009

VP21 u VV6118

0,20

0,20

24

23. 8. 2009

VP18 u VV5076

0,20

0,20

25

2. 9. 2009

VP8F před ČS8F9D

0,90

0,90

26

9. 9. 2009

VP4, 12A u vrtu 1773

0,30

0,30

27

21. 10.2009

VP18 u VV5013

0,60

0,60

28

2. 11. 2009

VP12A potrubní most u plata CHS

0,20

0,20

29

23. 12. 2009

VP23 u VV5267

1,00

1,00

Datum

Místo

16

5. 8. 2009

17

* Dg = 0,14 µSv ⋅ hod-1

4.1.1 Monitorování dnových sedimentů V rámci monitorování toku řeky Ploučnice se provádí vzorkování dnových sedimentů z důvodů sledování kumulace radionuklidů pod výpustěmi o. z. TÚU. Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 6 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/2329/2009 ze dne 2. 2. 2009, č. j. SUJB/RCKA/18702/2009 ze dne 27. 8. 2009 a č. j. SUJB/RCKA/24844/2009 ze dne 16. 11. 2009 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM,U = 0,60 Bq.g-1 suš. AM,226Ra = 0,60 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2009: ne



Tabulka č. 4.1.1: Dnové sedimenty řeky Ploučnice *

Monitorovací bod

AM, U -1 [Bq.g suš.]

v obci Chrastná

AM, 226Ra -1 [Bq.g suš.]

< 0,101

< 0,071

výpustní profil OKC-VS

0,139

0,268

výpustní profil ODK-VS

< 0,101

0,071

výpustní profil SLKR-VS

< 0,101

< 0,067

výpustní profil KS-CHÚ

< 0,101

< 0,072

v obci Noviny pod Ralskem

< 0,101

< 0,054

* přepočet 1 mg = 25,18 Bq

4.2 Kontaminace biologického materiálu Možnost kumulace radionuklidů v životním prostředí při dlouhodobém vypouštění škodlivin do vod a ovzduší je sledována v rámci monitoringu potravního řetězce. Podle schváleného „Programu monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ se stanovuje obsah radionuklidů v mase a kostech ryb v toku Ploučnice a v kulturních plodinách pěstovaných na zemědělské půdě o. z. TÚU (viz tabulka č. 4.3). Vzhledem k tomu, že v zahrádkářské kolonii na břehu obtokového kanálu nelze vyloučit odběr povrchových vod pro vlastní potřebu pro zavlažování, bylo do programu monitorování zavedeno odběrové místo povrchových vod OK-ZAH, a zároveň byly odebrány vzorky zemědělských produktů pro stanovení obsahu radionuklidů (viz tabulka č. 4.4). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 8 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/2329/2009 ze dne 2. 2. 2009, č. j. SUJB/RCKA/18702/2009 ze dne 27. 8. 2009 a č. j. SUJB/RCKA/24844/2009 ze dne 16. 11. 2009 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM,U = 0,80 Bq.g-1 suš. AM,226Ra = 0,20 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2009: ne



Tabulka č. 4.2-1: Vybrané složky potravin kontaminované radionuklidy Biologický vzorek

Místo odběru

AM, U * -1 [Bq.g suš.]


obilnina

mezi odvalem j. č. 3 a Útěchovickým Špičákem

< 0,025

0,0011

obilnina

v prostoru mezi areálem CDS a Stráží p. R.

< 0,025

0,0159

obilnina

severně od odkaliště VÚ č. 5

< 0,025

0,0013

obilnina

západně od odkaliště VÚ č. 5

< 0,025

0,0008

směs zel.

v obci Noviny p. R.

< 0,025

< 0,011

obilnina

na VP17

< 0,025

0,0009

ryba

řeka Ploučnice

< 0,076

< 0,003

* přepočet 1 mg = 25,18 Bq Tabulka č. 4.2-2: Zemědělské produkty ze zahrádkářské kolonie na břehu obtokového kanálu Biologický vzorek

Místo odběru

směs zel.

zahrádkářské kolonie

AM, U * -1 [Bq.g suš.]


AM, 210Pb -1 [Bq.g suš.]

< 0,058

0,0021

0,07

* přepočet 1 mg = 25,18 Bq

4.3 Shrnutí V roce 2009 došlo 1x k úniku technologického roztoků větším než 1 m3. Hodnota příkonu efektivní dávky záření gama v kontaminované oblasti byla nižší než 0,5 µSv ⋅ hod-1, a tedy nebylo nutné sanovat místo úniku. Analýza radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí z provozů o. z. TÚU neprokázala jejich kumulaci v míře významně ovlivňující kritickou skupinu obyvatel v okolních obcích.



5 Odpadové hospodářství Zpracoval: Ing. Jaroslav Pilař

5.1 Produkce odpadů Přehled produkce odpadů formou zaslaného "Hlášení o produkci a nakládání s odpady" na příslušný správní úřad je uveden v příloze č. 8. Celkem bylo v roce 2009 vyprodukováno 597,658 t odpadů v členění 517,912 t kategorie ostatní odpad a 79,746 t kategorie nebezpečný odpad. V roce 2009 bylo vyprodukováno 141,814 t směsného komunálního odpadu (SKO). Pokračující trend poklesu produkce SKO je dosažen zefektivněním odděleného sběru materiálově využitelných složek směsného komunálního odpadu (papír, sklo, plast). Změna produkce SKO a materiálově využitelných složek směsného komunálního odpadu (papír, sklo, plast) v roce 2009 oproti předchozím obdobím je uvedená v tabulce č. 5.1-1. Tabulka č. 5.1-1: Přehled produkce SKO a materiálově využitelných složek směsného komunálního odpadu za období r. 2004 - 2009 Název odpadu

Kód odpadu

Produkce odpadů [t] 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Směsný komunální odpad

200301

368,40 355,65 222,365 181,812 165,907 141,814

Papírové a lepenkové obaly

150101

---

0,39

7,567

10,393

14,412

11,828

Plastové obaly

150102

0,85

1,91

1,864

2,037

1,336

2,291

Skleněné obaly

150107

---

---

2,766

5,716

0,702

0,68

Přehled provozovaných zařízení formou formulářů „Údaje o zařízení“ zaslaných na příslušný správní úřad je uveden v příloze č. 9.

5.2 Náklady Náklady na odstranění vlastních produkovaných odpadů byly v roce 2009:

909 830,- Kč

z toho: •

náklady na odstranění odpadů kategorie ostatní

•

náklady na odstranění odpadů kategorie nebezpečný odpad 268 654,- Kč

Výnos z prodeje odpadů k využití

641 176,- Kč

603 408,- Kč



Zdroje příjmů pochází z prodeje využitelných odpadů (předevšim železný šrot a barevné kovy). Celkem náklady po odečtení příjmu z prodeje činí

306 422,- Kč.

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství O. z. TÚU v roce 2009 prováděl činnost nakládání s nebezpečnými odpady, provozování zařízení k využívání odpadů, provozování zařízení k odstraňování odpadů a skladování nebezpečných odpadů. Tuto činnost o. z. TÚU zajišťoval na základě rozhodnutí uvedených v kapitolách č. 5.3.1 až 5.3.3.

5.3.1 Odpady vlastní produkce S odpady vlastní produkce bylo v o. z. TÚU nakládáno v souladu s následujícími rozhodnutími: Rozhodnutí - souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady vydaný OkÚ RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 2426/02 a 3296/02 ze dne 29. 4. 2002 pro nakládání s nebezpečnými odpady prakticky v celém rozsahu vyhlášky č. 381/2001 Sb., s platností na dobu neurčitou, včetně souhlasu s provozováním skladu nebezpečných odpadů a jeho provozním řádem, vydaným jako PPTÚU-04-02; Rozhodnutí – souhlas Krajského úřadu Libereckého kraje, č. j. KUKL/2856/2003/OOŽP ze dne 4. 4. 2003 k provozování zařízení k využívání odpadů – kompostování odpadů kategorie ostatní odpad, produkovaných VOJ a VOÚ o. z. TÚU a uvedených v provozním řádu tohoto zařízení s platností na dobu neurčitou. Souhlas s provozním řádem zařízení je nedílnou součástí výše uvedeného rozhodnutí.

5.3.2 Podnikání v oblasti nakládání s odpady V roce 2009 o. z. TÚU ukončil provoz zařízení k odstraňování odpadů - solidifikační linky na výrobu sanačního materiálu. Zařízení bylo provozováno na základě souhlasu vydaného KÚ Libereckého kraje č. j. KULK/7160/2004 OOŽP ze dne 25. 6. 2004. Na zařízení kompostárny se odstraňují pouze odpady vlastní produkce.

5.3.3 Sklady (skladovací, shromažďovací místa) nebezpečných odpadů O. z. TÚU provozuje 1 sklad nebezpečných odpadů. Jeho provoz se řídí schváleným provozním řádem (viz kap. 5.3.1). Přehled shromažďovacích míst odpadů umístěných na jednotlivých VOJ a VOÚ včetně centrálních shromažďovacích míst pro soustředění odpadů z VOJ a VOÚ je zveřejněn na intranetových stránkách oddělení životního prostředí.



5.3.4 Realizované akce a opatření 5.3.4.1

Využívání odpadů

V roce 2009 bylo předáno oprávněným osobám k využití: •

189,02 t železného šrotu;

•

1,3 t hliníku;

•

12,33 t sběrového papíru;

•

0,68 t skleněných obalů;

•

2,29 t plastů;

•

3,5 t motorových, převodových a mazacích olejů;

•

1,96 t olověných a nikl – kadmiových akumulátorů.

5.3.4.2

Zpětný odběr

Na základě ustanovení § 38 zákona č.185/2001Sb. byly dodavatelům předány použité výrobky: •

14,560 t pneumatik;

•

0,335 t zářivek;

•

0,051 t výbojek.

•

2,3 t elektrozařízení (předáno REMA Systém, a. .s).

5.3.5 Kontroly 1) ČIŽP OI Liberec 2009-03-16 Předmět kontroly: Kontrola na úseku nakládání s odpady provedené dle ustanovení § 76 odst. 1, písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Závěr kontroly:

Bez závad.

2) ČIŽP OI Liberec, OI Ústí nad Labem 2009-05-18 až 2009-05-19 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kontrola podmínek integrovaného povolení a obecně závazných právních předpisů v oblastech ochrany ovzduší, ochrany vod a odpadového hospodářství na zařízení SLKR II. Závěr kontroly:

Nebylo zjištěno podstatné porušení povinností stanovených IP. Zajistit soulad IP a provozního řádu formou změny IP. Splněno.



5.3.6 Uložené pokuty V roce 2009 nebyla na úseku odpadového hospodářství uložena žádná pokuta.

5.4 Shrnutí Celková produkce odpadů o. z. TÚU byla v roce 2009 nižší o 36 % než v roce 2008. V roce 2009 byla snížena produkce směsného komunálního odpadu a podíl využitelných složek odpadů zůstal na úrovni předchozího roku. Zvýšení množství nebezpečných odpadů bylo způsobeno odpady vzniklými z mimořádných akcí – čištění jimky obsahující ropné látky a čištění komínu výtopny Stráž pod Ralskem. Při předání odpadů oprávněným osobám k odstraňování byly zohledňovány způsoby dalšího nakládání s odpadem a bylo upřednostňováno jeho biologické a energetické využití. Vyřazené elektrozářízení o množství 2,3 t bylo bezúplatně předáno k odstranění společnosti REMA Systém, která zajišťuje zpětný odběr, zpracování a ekologicky šetrné odstranění elektrozařízení. V roce 2009 byly provedeny likvidace objektů areálu j. č. 13, dolu Hamr II - Lužice, zakládkového centra dolu Hamr I a VP 5 (podrobnější popis viz kap. 7). Původcem odpadů vzniklých z demolic a likvidací výše uvedených objektů se staly vybrané dodavatelské firmy, které na základě uzavřených smluv zajišťovaly demoliční práce a související terenní úpravy.



6 Nakládání s těžebním odpadem Zpracoval: Ing. Jaroslav Pilař

Podle § 1 odst. (1) písm. d) zákona č. 157/2009 Sb. se tento zákon nevztahuje na těžební odpady vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů. V minulosti o. z. TÚU ukládal materiály z hornické činnosti (např. hlušina) na odvaly a v současnosti ukládá materiály, které obsahují přirozené radionuklidy nebo jsou jimi znečištěny, do odkaliště CHÚ. Jedná se o materiály, které vznikly z těžby a úpravy uranové rudy (např. kaly z přepracování rudy, kaly z čištění důlních vod) a materiály, které jsou kontaminovány radionuklidy, se kterými přišly do styku při těžbě, přepravě nebo úpravě uranové rudy, tj. kontaminovaná technologická zařízení, materiály ze sanace a likvidace objektů, pracovní oděvy a pomůcky apod.

6.1 Přehled úložných míst 6.1.1 Odvaly V tabulce č. 6.1-1 je uveden stav odvalů k 31. 12. 2009. Tabulka č 6.1-1: Odvaly P. č.

Název odvalu

Plocha 2 [m ]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

1

Odval j. č. 1, 2

18 055

42 980

85 960

hlušina

uzavřeno

2

Odval j. č. 3

50 371

536 678

1 174 507

hlušina

uzavřeno

3

Odval j. č. 4, 5

58 485

438 982

985 639

hlušina

uzavřeno

4

Odval j. č. 6, 7

18 618

96 534

193 068

hlušina

uzavřeno

5

Odval j. č. 13

17 742

40 605

81 210

hlušina

uzavřeno

163 271

1 155 779

2 520 384

hlušina

uzavřeno

Celkem

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]



6.1.2 Odkaliště V tabulce č. 6.1-2 je uveden stav odkaliště k 31. 12. 2009. Tabulka č. 6.1-2: Odkaliště Odkaliště

Plocha 2 [m ]

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]

I. etapa

816 705

11 164 798

II. etapa

910 520

976 067

Druh uloženého materiálu

Aktuální stav]

v provozu

v provozu

12 115 513

kaly, materiály z hornické činnosti

1 078 159

kaly

V tabulce č. 6.1-3 je uvedena bilance materiálů z hornické činnosti k 31. 12. 2009. Tabulka č. 6.1-3: Bilance materiálů z hornické činnosti - z technologie Odkaliště I. etapa Druh uloženého materiálu

Odkaliště II. etapa

Hmotnost

Obsah U

Hmotnost

Obsah U

[t]

[t]

[t]

[t]

Vyloužená ruda (rmut)

8 712 173,0

1 065,9

680 576,0 *

110,8

Ostatní materiály z technologie

2 737 419,0

0,0

247 665,0 *

0,0

761 329,0

0,0

113 939,0 **

0,0

0,0

0,0

33 547,0

0,0

50,2 ***

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2 432,0 **

0,0

12 210 971,2

1 065,9

1 078 159,0

110,8

Kaly z NDS 6 Kaly z NDS ML a) Kaly EDR Vápno k alkalizaci b) Celkem a)

kaly se používají na výstavbu těsnící desky ve II. etapě (jsou součástí stavby). To samé platí i pro část kalů NDS 6.

b)

není materiál z hornické činnosti

*

ukládání ukončeno v r. 1993

**

ukládání ukončeno v r. 2000

*** ukládání ukončeno v r. 2001



6.2 Materiály související s hornickou činností V tabulce č. 6.2 je uvedeno množství materiálů souvisejících s hornickou činností uložených v roce 2009 do odkaliště včetně množství materiálu uloženého od začátku ukládání. Tabulka č. 6.2: Bilance materiálů souvisejících s hornickou činností - z provozu Odkaliště I. etapa Druh uloženého materiálu

Hmotnost [t] celkem

a) železný materiál

v roce 2009

957,74

14,40

b) neželezný kovový materiál

4,85

0,00

c) použité ochranné pomůcky

8,590

0,00

d) filtrační plachetky a textilie

78,805

9,03

73,78

0,82

463,20

26,50

53,87

0,1

150,990

0,00

708,49

101,51

25 370,870

10,0

43,300

0,00

10 822,38

1000,97

m) minerální izolační materiál

10,99

0,16

n) kont.materiály z laboratoří

1,997

0,05

Hrubozrnné kaly

15 198,000

858,00

Celkem

53 947,852

2 021,54

e) kontaminované dřevo f) ionexová drť g) plasty z potrubí h) pryžové a pogumované díly i) inkrusty, rez a kaly j) kontaminovaná zemina k) zbytky rudy (rudný prach) l) vrtný výplach

Materiály z hornické činnosti jsou do odkaliště ukládány na základě rozhodnutí vodohospodářského orgánu OkÚ RŽP Česká Lípa č. j. ŽP 6383/96-231.2 ze dne 10. 10. 1996. Tímto rozhodnutím jsou stanoveny druhy ukládaných materiálů a jejich maximální roční ukládané množství.

6.3 Shrnutí Do konce ledna 2009 byly do I. etapy odkaliště ukládány neutralizační kaly z NDS 6 a dále po celý rok 2009 kontaminované materiály související s hornickou činností DIAMO, s. p. Od února 2009 byla k vytvoření základní těsnící vrstvy na II. etapě odkaliště využívána veškerá produkce neutralizačních kalů z NDS 6 a NDS ML.



7 Sanace a rekultivace Zpracovala: Ing. Helena Valapková

7.1 Likvidace areálů DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem vypsal v roce 2009 výběrové řízení na veřejné zakázky k provedení demolice a likvidace stavebních objektů v areálech Dolu Hamr I – jámy č. 13, Dolu Hamr II – Lužice, objekt bývalé čistírny zaolejovaných vod Dolu Křižany I a perkolační plato a sklad PCB na VP 5. Demoliční práce provozních objektů a terénní úpravy v jednotlivých areálech byly provedleny dodavatelsky vybranými firmami. Likvidace byly provedeny v souladu se schválenou projektovou dokumentací a povolením 3. etapy vyřazování pracoviště III. kategorie SÚJB. Příloha č. 13 zachycuje stav areálů v průběhu a po ukončení likvidačních prací. Důl Hamr I – jáma č. 13 Jáma č. 13 byla vtažnou větrací jamou hlubinného Dolu Hamr I. Jáma byla vyhloubena v letech 1983 – 1985 a kromě své hlavní větrací funkce byla využívána jako druhý východ z dolu a pro dopravu rozměrné důlní bezkolejové mechanizace. Likvidace jámy č. 13 plynule navázala na likvidaci podzemí Dolu Hamr I a byla realizována v letech 2001 a 2002. Likvidace povrchových objektů areálu byla realizována v závěru roku 2009. Veřejná zakázka na likvidaci byla na základě výsledků vyhodnocení výběrového řízení zadána společnosti SYNER, s. r. o. Liberec. Likvidovány byly tyto objekty: příjezdní a vnitrozávodová komunikace, zpevněné plochy, trafostanice, oplocení, hygienické zařízení, kanál ohřevu větrů, kabelový kanál, požární bazén, septik, transformovna, strojovna, venkovní osvětlení, šachetní budova, těžní věž, větrací stanice, armaturní stanice, náhradní způsob zakládání a objekty zařízení staveniště. Materiály kontaminované radionuklidy: Na základě vyhodnocení činností, které byly v době provozu v jednotlivých objektech prováděny, byla změřena kontaminace radionuklidy v objektech větrací stanice a těžní věž. Kontaminace zjištěna nebyla. Stavební odpad: Stavební suť byla po vytřídění od nežádoucích příměsí (kovy, izolační materiály, dřevo apod.) předána firmě RESTA, v. o. s., která je provozovatelem mobilního zařízení k využívání odpadu recyklací – mobilního čelisťového drtiče. Po podrcení materiálu a kontrole kvality je recyklát určen k dalšímu využití v rámci o. z. TÚU. Část recyklačního materiálu byla použita na zásypy po demolicích v rámci terénních úprav. Železný šrot: Odpady ze železa byly vytříděny, shromažďovány zvlášť a předávány firmě KOVOŠROT GROUP CZ, a. s.



Přehled množství a způsobu odstranění jednotlivých druhů odpadů:

Odpad k. č.

Název

Kategorie

Hmotnost

Způsob

[t]

odstranění

17 01 01

Beton

O

4920

drcení, další využití v o. z. TÚU

17 01 02

Cihly

O

2260

drcení, další využití v o. z. TÚU

17 03 02

Asfaltové směsi

O

120

recyklace, další využití v o. z. TÚU

17 04 05

Železo a ocel

O

343

předání firmě KOVOŠROT

17 06 04

Izolační materiál

O

2,01

předání firmě GESTA

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

2,01


Likvidací povrchových objektů v areálu a následnými terénními úpravami je pro rekultivaci, případně pro jiné využití, připravena plocha o rozloze cca 2 ha. Důl Hamr II – Lužice Výstavba hlubinného Dolu Hamr II - Lužice byla zahájena hloubením jam č. 6 a 7 počátkem osmdesátých let. Postupně byly v areálu postaveny objekty, které měly zajišťovat provoz dolu. V roce 1987 bylo rozhodnuto o likvidaci dolu ještě před dokončením otvírky a veškeré práce byly zastaveny. V letech 2001 až 2003 byly zlikvidovány obě vyhloubené jámy. V závěru roku 2009 byla provedena likvidace povrchových objektů a úprava plochy pro rekultivaci. Veřejná zakázka na likvidaci areálu byla na základě výsledků výběrového řízení zadána společnosti D-ART Liberec, s. r. o. Likvidovány byly tyto objekty: parkoviště, vnitropodniková komunikace, oplocení, vrátnice, jídelna, trafostanice, strojovna, sklady, provozní budovy, vodojem, jímky odpadních vod a kanalizace. Nebezpečné odpady: Nebezpečným odpadem, který byl při demolici areálu likvidován, byl izolační materiál s obsahem azbestu. Demontáž střešní krytiny byla provedena poučenými pracovníky. Krytina byla v celých dílech uložena na palety, zabalena do plastové fólie a převezena k uložení na skládku Chotyně. Odpadní vody z bývalé ČOV: Kaly ze septiků byly odčerpány a odvezeny na biologickou ČOV firmy GESTA. Stavební odpad: Stavební suť byla po vytřídění zpracována na drtící lince firmy RESTA, v. o. s. Část recyklačního materiálu byla použita na zásypy po demolicích v rámci terénních úprav, část recyklátu je uložena na deponii k dalšímu využití v rámci o. z. TÚU. Železný šrot: Kovový odpad ve formě železných i neželezných materiálů byl po vytřídění předán firmě KOVOŠROT GROUP CZ, a. s.



Přehled množství a způsobu odstranění jednotlivých druhů odpadů:

Odpad k. č.

Název

Kategorie

Hmotnost

Způsob

[t]

odstranění

17 03 02 Asfaltové směsi

O

202,5

předání firmě PERENA

17 04 05 Železo a ocel

O

218,2

předání firmě KOVOŠROT

17 06 04 Izolační materiál (lepenka)

O

3,05


17 06 04 Izolační materiál (skelná vata)

O

3,52


17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest

N

12,32


17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady

O

2,98


20 03 04 Kal ze septiků a žump

O

8,0


Likvidací povrchových objektů v areálu a následnými terénními úpravami je pro rekultivaci, případně pro jiné využití, připravena plocha o rozloze cca 7 ha. Základkové centrum Dolu Křižany I Základkové centrum Dolu Křižany I bylo vybudováno v osmdesátých letech minulého století a sloužilo k výrobě základkové směsi, která se používala na zakládání vydobytých prostor v podzemí hlubinného dolu Křižany I. Základkové centrum bylo v provozu do roku 1990. Od roku 1998 se postupně začalo s jeho likvidací. V průběhu let 1998 – 2008 byla zlikvidována většina staveb a všechny vrty uvnitř areálu. Od začátku října do konce listopadu 2009 byly zlikvidovány zbývající stavby a torza v minulosti likvidovaných objektů. Veřejná zakázka na dokončení likvidace areálu byla zadána společnosti MAPECO Most, s. r. o. Nebezpečné odpady: Nebezpečným odpadem, který byl při demolici areálu likvidován, byl izolační materiál s obsahem azbestu a dehtové lepenky. Odpad byl předán oprávněné firmě CELIO, a. s. Litvínov. Stavební odpad: Stavební suť byla po vytřídění zpracována na drtící lince firmy RESTA, v.o.s. a byla použita na zásypy po demolicích v rámci terénních úprav. Přehled množství a způsobu odstranění jednotlivých druhů odpadů:

Odpad k. č.

Název

17 01 07 Směsi betonu a cihel

Kategorie

O

Hmotnost

Způsob

[t]

odstranění

1 915

recyklace MAPECO



Odpad k. č.

Název

Kategorie

Hmotnost

Způsob

[t]

odstranění

17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet

N

0,1

předání firmě CELIO

17 03 02

O

292

recyklace MAPECO

N

1

předání firmě CELIO

O

24,4


17 06 01 20 03 01

Asfaltové směsi Izolační materiál s obsahem azbestu Směsný komunální odpad

Plocha o rozloze cca 1,4 ha byla upravena tak, že je v současné době připravena pro následnou biologickou rekultivaci, případně pro jiné využití. Perkolační plato a sklad polychlorovaných bifenylů v areálu VP 5 V závěru roku 2009 byla provedena likvidace dvou zbývajících objektů v areálu VP 5, a to perkolačního plata a úložiště polychlorovaných bifenylů. Perkolační plato sloužilo ke skladování zemin kontaminovaných ropnými látkami. Dno plata bylo tvořeno železobetonovou deskou, stěny železobetonovými panely. Po hrázi plata vedla betonová komunikace a pod hranou plata byla jímka sloužící k zachycování srážkových vod z plata. Úložiště PCB sloužilo k přechodnému skladování sudů s látkami obsahujícími PCB. Dno jímky úložiště bylo cca 2,3 m pod okolním terénem a jímka byla zastřešena. Veřejná zakázka na provedení likvidace byla zadána firmě DEMORECYKLA, s. r. o. Mělník. Likvidovány byly tyto objekty: oplocení, perkolační plato, jímka srážkových vod, komunikace, osvětlení, sklad PCB a zpevněná betonová plocha. Kontaminované materiály: U jímky sloužící jako úložiště PCB bylo předpokládáno znečištění. Ze dna jímky byly pneumatickým vzorkovačem odebrány na 10 místech dna jímky vzorky a odeslány do akreditované laboratoře. Znečištěný materiál ze dna jímky byl předán k odstranění oprávněné osobě firmy EUROSUP, s. r. o. Kladno. Plocha perkolačního plata byla dozimetricky proměřena a bylo zjištěno, že dno je kontaminováno radionuklidy. Kontaminovaná suť byla po podrcení odvážena vozidly o. z. TÚU na meziskládku v prostoru otevřeného skladu rudy, který se nachází v areálu CHÚ. Odvezeno bylo cca 351 t suti. Stavební odpad: Nekontaminovaná vybouraná suť byla po podrcení použita k zásypům v rámci terénních úprav. Nebezpečné odpady: Nebezpečným odpadem, který byl při demolici areálu likvidován, byl izolační materiál s obsahem azbestu ze zastřešení jímky. Odpad byl předán oprávněné firmě GESTA, a. s. Rynoltice.



Přehled množství a způsobu odstranění jednotlivých druhů odpadů: Hmotnost

Způsob

[t]

odstranění

N

56,36

předání firmě EUROSUP

N

1,65


Odpad k. č.

Název

Kategorie

17 09 03

Jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky

17 06 01

Izolační materiál s obsahem azbestu

7.2 Rekultivace Na o. z. TÚU probíhaly v roce 2009 rekultivační práce v souladu se schválenou projektovou dokumentací Projekt rekultivačních prací pro rok 2009 v oblasti Hamru na Jezeře a na území vyluhovacích polí chemické těžby ve Stráži pod Ralskem. Na rekultivační práce byly v roce 2009 čerpány schválené rozpočtové náklady ve výši 550 000,- Kč. Práce byly provedeny vlastními zaměstnanci. Dále byla v roce 2009 zahájena realizace stavby Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu Dolu Křižany I. Rozpočtové náklady byly čerpány ve výši 2 402 956,- Kč. Zakázka byla realizována dodavatelsky. Příloha č. 13 zachycuje stav areálů v průběhu rekultivačních prací. Likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu Rekultivace v oblasti Dolu Hamr I - Sever byla zahájena v roce 1994 na území o rozloze 3,7 ha. Po provedené technické rekultivaci pokračovala biologická rekultivace lesnická. Vzhledem k tomu, že se na části území výsadba neujala, probíhají od roku 2003 na ploše 2,9 ha rekultivační práce v rámci nápravy nezdaru, po opětovném zalesnění volných ploch spočívají v následné údržbě založených porostů. V roce 2009 byly provedeny tyto rekultivační práce: - ožínání sazenic proti útlaku buřeně; - oprava plastových tubusů, které byly instalovány na ochranu listnatých dřevin proti okusu zvěří. Likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek Rekultivace v oblasti Nové Lužice byla zahájena v roce 1990 a zahrnuje plochy mimo vlastní areál dolu, které byly smýceny pro zařízení odvalu a dalších provozních ploch, ale už nebyly pro tyto účely použity. Celkově se jedná o území o rozloze 21 ha, z toho byly dosud zrekultivovány a předány cca 3 ha. Na části území jámy č. 8 se rekultivace nezdařila, navíc muselo být provedeno na celé ploše rekultivace v letech 2004 – 2005 ověření kvality likvidace vrtů a jejich retamponace. Vzhledem k této skutečnosti zde stále pokračují rekultivační práce na nápravě nezdaru, po výsadbě uvolněných ploch po retamponaci vrtů spočívají v údržbě porostů. V roce 2009 byly provedeny tyto rekultivační práce: - ožínání sazenic proti útlaku buřeně;



-

oprava plastových tubusů jako ochrana listnatých dřevin proti okusu zvěří; postřik sazenic repelentem proti okusu zvěří; prořezávka borového porostu vysázeného v roce 1991.

Likvidace a rekultivace pole chemické těžby VP 5 Rekultivace v oblasti bývalého vyluhovacího pole VP 5 byla zahájena v roce 1984 na území o rozloze 4 ha. Stejně jako v případě areálu Dolu Hamr II – Lužice zde bylo v letech 2004 – 2005 provedeno ověření kvality likvidace vrtů a jejich retamponace. Rekultivační práce pokračují a spočívají po výsadbě uvolněných ploch v údržbě porostů. V roce 2009 byly provedeny tyto rekultivační práce: - ožínání sazenic proti útlaku buřeně; - postřik sazenic repelentem proti okusu zvěří. V závěru roku 2009 byla provedena likvidace dvou zbývajících objektů v tomto areálu, a to perkolačního plata a úložiště polychlorovaných bifenylů. Následnými terénními úpravami byl povrch lokality po likvidaci upraven tak, aby přirozeně navazoval na ponechanou komunikaci a na okolní terén. Zalesněním tohoto území, které bude provedeno v letošním roce, bude dokončena lesnická rekultivace celé lokality VP 5. Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu Revitalizace a rekultivace povrchu vyluhovacích polí chemické těžby byla zahájena v roce 2006. Rekultivační práce jsou prováděny dle schválené projektové dokumentace Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž a Doplnění projektu – Zapracování dílčích připomínek na základě procesu EIA. Jako koncepce komplexního řešení území byla schválena varianta revitalizace, spočívající v tom, že na území chemické těžby byly vymezeny plochy se specifickými režimy hospodaření, a to takto: -

plochy ovlivněné případnou úpravou toku Ploučnice, plochy s konzervačním režimem, plochy s cílenou výchovou stávajících porostů, plochy revitalizace s využitím přírodních prvků, plochy určené k lesnické rekultivaci, plochy určené k zemědělské rekultivaci, plochy zastavěné.

Varianta revitalizace je zobrazena v mapě revitalizačních a rekultivačních opatření vymezující výše uvedené jednotlivé režimy hospodaření.



Obrázek č. 7.1: Mapa režimů hospodaření na území chemické těžby

V souladu s výše uvedenými režimy hospodaření jsou od zahájení prací v roce 2006 prováděny rekultivační práce ve vybraných porostech prozatím na vyluhovacích polích VP20, 21, 22, 26, 7A a 12B na ploše cca 24 ha. V roce 2009 byly provedeny tyto rekultivační práce: Na VP 21 - prořezávka sukcesního porostu s významnějším zastoupením borovice, modřínu a smrku, uvolnění a podpora zmíněných dřevin, podpora vertikální členitosti porostu a zvýšení jeho odolnosti. Na VP 22 - oprava oplocenky zbudované v těsném sousedství původního bukového porostu za účelem ochrany přirozeného zmlazení buku a javoru proti okusu zvěří; - založení pokusné plochy s výsadbou jedle bělokoré; - montáž dřevěných oplůtků jako ochrana vysázené jedle bělokoré proti okusu zvěří; - instalace plastových tubusů na ochranu přirozeně zmlazeného buku a javoru; - ožínání sazenic proti útlaku buřeně. Na VP 26 - ožínání sazenic proti útlaku buřeně; - postřik sazenic repelentem proti okusu zvěří.



Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu Dolu Křižany I V oblasti Dolu Křižany I byla v roce 2009 zahájena stavba Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu. V souladu s projektovou dokumentací byly provedeny zemní práce tak, aby bylo dosaženo předepsaného tvaru terénu lokality s optimálním začleněním upravovaných ploch do okolního terénu. Technická rekultivace bude dokončena během roku 2010 vybudováním otevřeného koryta s opevněním betonovými žlabovkami, které bude odvádět dešťovou vodu z tělesa odvalu a z komunikace nad předmětným územím. V případě nutnosti bude provedena finální úprava terénu převrstvením zúrodněníschopnou zeminou. Následně bude provedena biologická rekultivace zalesněním.



Závěr Program monitorování stavu jednotlivých složek životního prostředí byl plněn v souladu se SPP-TÚU-22-01-01 (Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany) a SPP-TÚU-23-00-01 (Program monitorování životního prostředí). V roce 2009 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení koncentračních a bilančních limitů pro chemické polutanty uvolňované do ovzduší. V roce 2009 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení vyšetřovacích ani zásahových úrovní pro uvolňování radionuklidů do ovzduší ani k překročení limitů pro bilance aktivit radionuklidů uvolňovaných do vod a ovzduší. V roce 2009 došlo dvakrát dne 14. 4. 2009 a 24. 11. 2009 na měrném objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý k překročení hodnot „m“ v ukazateli C10 – C40. Kontrolou obtokového kanálu pracovníky výrobního úseku č. 1 nebyly zjištěny v obou případech žádné anomálie proti standardnímu provozu vypouštění důlních vod výpustním profilem č. 1 OKC-VS. Výsledky monitorování důlních vod před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice byly ve stejný den 14. 4. 2009 pod přípustnou hodnotou limitu C10 – C40 stanoveného pro měrný objekt profil PV-VS na výtoku z retenčních nádrží Pustý: K ohrožení jakosti povrchových vod toku Ploučnice nedošlo. Naměřené aktivity radionuklidů ve vodě řeky Ploučnice v posuzovacím profilu „Noviny pod Ralskem - most“ splňovaly v průběhu roku 2009 podmínky z rozhodnutí SÚJB „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“. Na základě výsledků monitorování a výpočtu úvazků efektivních dávek kritické skupiny obyvatelstva všech obcí v okolí o. z. TÚU bylo prokázáno, že radiační ochrana je optimalizována. V oblasti čerpání pitných vod bylo vyčerpáno 113 745 m3 vod z vrtu VPCT-905, 195 m3 vod z náhradního vrtu STCT-2A a 79 869 m3 z vrtu VS-2T, z toho 34 409 m3 bylo využito jako voda provozní pro kotelnu. Od SčVK, a. s. a MEGA, a. s. bylo odebráno 38 040 m3 vody. Pitná voda byla dodána dvaceti externím odběratelům v celkovém množství 14 940 m3. V oblasti nakládání s odpadními vodami a dešťovými vodami bylo celkově vypuštěno 193 555 m3 těchto vod. Na žádném z výpustních profilů stanovených pro odpadní vody nebyly překročeny stanovené koncentrační limity. V oblasti nakládání s povrchovými a důlními vodami bylo vypuštěno do vodoteče 3 157 668 m3 vyčištěných vod. Povrchové vody z „S“ plata Křižany, které nesplňovaly kvalitativní požadavky pro jejich vypuštění do vodoteče, byly čerpány do vrtu DK-2 v množství 7 540 m3. Ze severního předpolí odkaliště VÚ č. 5 a z bývalého Sedlického rybníka bylo vypuštěno 151 033 m3 povrchových vod. Hydrogeologický monitoring na rok 2009 byl v požadovaném rozsahu splněn a vyhodnocen. I v roce 2009 pokračovalo zatápění DH I. Největší vzestup hladiny ZTR za rok 2009 byl na vrtu HSCC-19 a to 5,3 m. Nejnižší hladina podzemní vody na konci prosince 2009 byla v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu a to 219,5 m n. m. Postupně dochází na všech vrtech ke zpomalování vzestupu hladiny ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Výjimkou jsou vrty v širším okolí vrtu V-5, do kterého se vtláčí ZTR z technologie ZML. Do vrtu V-5 bylo v roce 2009 vtlačeno celkem 180 583 m3 ZTR. Maximálně bylo do vrtu V-5 vtlačeno 3 730 m3.den-1 (2,59 m3.min-1) ZTR z technologie ZML (20.11.2009). Maximální naměřený vzestup hladiny ZTR v průběhu vtláčení ZTR do vrtu V-5 na cca 10 m vzdáleném vrtu měřeném automatickou stanicí byl cca 15 m, průměrná piezometrická úroveň ZTR v průběhu vtláčení byla na úrovni 232 – 233 m n. m.



Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 45-55 m, čímž je v současné době zabráněno přetoku zbytkových technologických roztoků z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Nejnižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 SO42- v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 35 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při krátkodobých (14-denních) odstávkách technologických celků. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2009 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. V turonské zvodni nebyly během roku 2009 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována a v porovnání s rokem 2008 nedošlo k prokazatelně významným změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. V průběhu roku 2009 provozoval o. z. TÚU 1 velký, 1 střední a 5 malých tepelných zdrojů znečišťování ovzduší a 2 velké, 1 střední a 1 malý technologické zdroje znečišťování ovzduší. V roce 2009 nedošlo z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší k překročení emisních limitů. Celkové emise ze zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2009 ve výši 72,5 t, což je o 24,6 t méně než v roce 2008. Ke snížení emisí došlo v důsledku dočasného odstavení provozu přepracování kamence na síran hlinitý (rekonstrukce rotační pece) a využití zemního plynu ke spalování ve výtopně Stráž pod Ralskem. Celková produkce odpadů o. z. TÚU byla v roce 2009 nižší o 36 % než v roce 2008. V roce 2009 byla snížena produkce směsného komunálního odpadu a podíl využitelných složek odpadů zůstal na úrovni předchozího roku. Zvýšení množství nebezpečných odpadů bylo způsobeno odpady vzniklými z mimořádných akcí – čištění jimky obsahující ropné látky a čištění komínu výtopny Stráž pod Ralskem. Při předání odpadů oprávněným osobám k odstraňování byly zohledňovány způsoby dalšího nakládání s odpadem a bylo upřednostňováno jeho biologické a energetické využití. Vyřazené elektrozářízení o množství 2,3 t bylo bezúplatně předáno k odstranění společnosti REMA Systém, která zajišťuje zpětný odběr, zpracování a ekologicky šetrné odstranění elektrozařízení. Na odvaly nebyl v roce 2009 ukládán žádný materiál. Do odkaliště VÚ č. 5 bylo uloženo celkově 69 865 m3 neutralizačních kalů (tj. o 12,4 % více než v roce 2008), 2 022 t materiálů z hornické činnosti (tj. cca 3x méně než v roce 2008). Solidifikát se do odkaliště v roce 2009 neukládal.

Vyhodnocení programů monitorování za rok 2009 bylo předáno: - SÚJB a ŘSP formou zprávy „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně o. z. TÚU“; - dotčeným orgánům státní správy a ŘSP formou „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU“; - dotčeným orgánům státní správy a ŘSP formou „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků o. z. TÚU“;



- KÚ Liberec formou ročního hlášení „Oznámení výpočtu poplatků za znečišťování ovzduší“, na ČIŽP Liberec a KÚ Liberec „Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší“; - MěÚ Česká Lípa formou ročního hlášení „Oznámení výpočtu poplatků za znečišťování ovzduší středního zdroje“ a „Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence středního zdroje znečišťování ovzduší“; - MěÚ Stráž pod Ralskem formou ročního hlášení „Oznámení výpočtu poplatků za znečišťování ovzduší malých zdrojů“; - MěÚ Česká Lípa formou „Hlášení o produkci a nakládání s odpady“; - Povodí Ohře, a. s. formou „Podkladů pro státní vodní bilanci“ (údaje o odběru povrchových a podzemních vod a vypouštění do povrchových vod); - ČIŽP Ústí nad Labem formou návrhu „Poplatků za odběr podzemní vody“; - MěÚ Česká Lípa formou „Majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací“; - VÚV TGM Praha formou předání údajů do „Registru průmyslového znečištění“.



Přílohy Příloha č. 1 – 7: Mapové přílohy

Číslo přílohy

Název

1

Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU

2

Hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2009

3

Rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi 12/2009 a 12/2008

4

Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2009

5

Koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2009

6

Koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2009

7

Hydroizohypsy svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště CHÚ Stráž v listopadu 2009



Příloha č. 8: Hlášení o produkci a nakládání s odpady















Příloha č. 9: Zařízení na využívání a odstraňování odpadů









Příloha č. 10: Analýza rizik území ve správě s. p. DIAMO Zpracoval: Ing. Pavel Varga V průběhu roku 2009 pokračovaly práce na zpracování projektu nazvaného „Analýza rizik území ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem zasažených hlubinnou těžbou uranu“. K posouzení v rámci této analýzy rizik (AR) byly vybrány následující areály: Areál Centrální dekontaminační stanice, Areál Dolu Hamr I - Jáma č. 3, Areál Dolu Hamr I – Sever, Areál Chemické úpravny, Areál Dolu Křižany I. Financování projektu AR je zajištěno z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) 2007-2013 (oblast podpory 4.2. Odstraňování starých ekologických zátěží, typ projektu Analýza rizik) včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí České republiky a státního rozpočtu České republiky – kapitoly 315 (životní prostředí). Pro realizaci zakázky bylo v otevřeném výběrovém řízení vybráno „Sdružení - Analýza rizik území ve správě DIAMO, s. p.“ s vedoucím účastníkem sdružení firmou SCES-GROUP, spol. s r. o. Po technické stránce práce na AR zajišťují pracovníci společností EKOSYSTEM, spol. s r.o a DEKONTA, a. s., která byla rovněž hlavním dodavatelem terénních průzkumných prací. Cílem průzkumných prací AR (technických a hodnotících) je vytvořit relevantní podklad pro řešení možné ekologické zátěže, svázané s posuzovanými areály, na základě kvantifikace a následného hodnocení rizik provedených s použitím Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území č. 12/2005 za předpokladu splnění podmínek daných závazným stanoviskem odboru ekologických škod MŽP k žádosti o poskytnutí dotace z OPŽP. Průzkumné práce na jednotlivých areálech (Areál Centrální dekontaminační stanice, Areál Dolu Hamr I - Jáma č. 3, Areál Dolu Hamr I – Sever, Areál Chemické úpravny, Areál Dolu Křižany I) probíhaly ve dvou fázích. V rámci první fáze průzkumných prací byla provedena podrobná pasportizace všech objektů a ploch v dotčených areálech, jejímž výsledkem bylo vytipování potenciálních zdrojů resp. ohnisek kontaminace. Dále bylo provedeno radiometrické měření, resp. měření plošné radioaktivity. Na základě vyhodnocení provedené pasportizace a výsledků radiometrického měření byla navržena první fáze terénních a laboratorních prací v rozsahu cca 60 % navržených prací, která završila screening lokalit. Po následném vyhodnocení první fáze průzkumu proběhla druhá fáze terénních a laboratorních prací, která sloužila pro domapování a upřesnění rozsahu zjištěné kontaminace. Jednotlivé terénní práce AR byly navrženy v následující škále: vrtání mělkých průzkumných vrtů, vrtání nevystrojených vrtů do hloubky cca 10 m, vrtání průzkumných hydrogeologických vrtů do hloubky cca 15 m, odběr vzorků stavebních konstrukcí, odběr vzorků zemin, odběr vzorků dnových sedimentů, odběr vzorků podzemních vod, odběr vzorků povrchových a odpadních vod, odběr vzorků olejů, hydrodynamické zkoušky, geodetické práce a laboratorní práce pro stanovení škodlivin. Za potenciální škodliviny zájmového území byly na základě informací o charakteru činností prováděných v areálech zájmu a typu škodlivých látek, s nimiž se v dotčených prostorech nakládalo, předběžně stanoveny zejména následující škodliviny: radioaktivní látky, ropné látky (analyticky vyjádřené jako C10-C40), polyaromatické uhlovodíky (PAU), kovy, polychlorované bifenyly (PCB), těkavé organické uhlovodíky aromatické (BTEX – benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny) a chlorované uhlovodíky (ClU). Terénní průzkumné práce na všech vybraných areálech byly v průběhu roku 2009 dokončeny a zároveň byly zahájeny analytické práce, vyhodnocovací práce a hodnocení rizik. V I. čtvrtletí 2010 proběhne dokončování analytických prací a vyhodnocování průzkumných prací, které povede k získání potřebného rozsahu aktuálních věrohodných a reprezentativ-



ních dat o působení jednotlivých zdrojů kontaminace na vybraných lokalitách. Výstupem pak bude zmapování plošného a prostorového rozsahu kontaminace jednotlivých složek životního prostředí. Následně bude dokončeno vyhodnocení rizik svázaných s identifikovanou kontaminací a provedeno doporučení cílových parametrů nápravných opatření pro definovanou míru socioekonomicky přijatelných rizik a doporučený postup těchto opatření. Kompletní výsledky a hodnocení AR, podrobené oponenturám, bude k dispozici začátkem II. čtvrtletí 2010.

Fotodokumentace:

Odběr zemin do vzorkovnic při vrtání hydrogeologického průzkumného vrtu HV 1 v Areálu CDS



Vrtání nevystrojených průzkumných vrtů v areálu CDS pomocí hydraulické vrtné soupravy HVS 496, vrtné práce provádí společnost DEKONTA, a. s.

Odběr vzorků v objektu předúpravy areálu CDS pomocí pneumatického kladiva „Gambo“, odběr provádí pracovníci společnosti DEKONTA, a. s.



Odběr vzorků z technologie v objektu bývalé sušárny uranového koncentrátu areálu CHÚ, odběr provádí pracovníci ZBZS, DIAMO, s. p., o. z. TÚU



Příloha č. 11: Záchranný transfer obojživelníků ze základkového centra DK I Zpracoval: Ing. Pavel Varga

V rámci biologického posouzení záměru pro dokumentaci EIA „Likvidace povrchových objektů areálu Dolu Křižany I“ byly v zájmovém prostoru objeveni a popsáni zvláště chráněné druhy živočichů. Z důvodů chystané likvidace staré technologické jímky bývalého základkového centra Dolu Křižany I (DK I) se ve dnech 30. 9. a 1. 10. 2009 uskutečnil záchranný transfer obojživelníků a dalších vodních živočichů z této nádrže. Transfer byl proveden na základě výjimky Správy CHKO Jizerské hory č. j. S/01839/JH/2007- 02242/JH/2007 ze dne 8. 8. 2007 a realizovali ho pracovníci AOPK ČR a o. z. TÚU. Voda z jímky byla odčerpána pracovníky ZBZS plovákovým čerpadlem, které bylo jemnou síťovinou zajištěno proti nasátí živočichů. Kvůli velkému množství sedimentu a vegetace v nádrži muselo být pro konečné dočerpání použito kalové čerpadlo. Od počátku čerpání byl prováděn odchyt všech pozorovaných obojživelníků, a to jak z povrchu obnažených nánosů a vegetace, tak z vodního sloupce. Zároveň byli odloveni i větší vodní brouci a část larev vážek. Zvířata byla dočasně přechovávána v kbelících a po ukončení čerpání byla přenesena na předem vytipovanou a odsouhlasenou náhradní lokalitu a zde opět vypuštěna. Náhradní lokalitou byla zvolena jímka ve východní části areálu DK I pod S platem, která je v současnosti využívaná jako kořenová čistička, a i do budoucna se počítá s jejím zachováním jako vodní plochou. Obojživelníci se už v nádrži spontánně rozmnožují, což indikuje vyhovující kvalitu vody a prostředí. Přehled přenesených živočichů: obojživelníci: čolek velký – 3 ex. (1 female, 2 larvy), čolek obecný – 7 ex. (1adult, 1 juv., 5 larev), čolek horský – 87 ex. (od larev po dospělce, dospělci cca 70 %); vodní brouci: potápník vroubený – cca 5 dospělců, vodomil Hydrophilus aterrimus – 1 dospělec, larvy vážek (Odonata) – cca 100 ex., druhové určení nebylo prováděno.



Fotodokumentace:



čolek horský



čolek obecný

vodomil černý a potápník



Příloha č. 12: Monitoring radioaktivní kontaminace řeky Ploučnice Zpracoval: RNDr. Lubomír Neubauer

Ve spolupráci s externím dodavatelem byly v roce 2009 dokončeny ověřovací práce mapující rozsah radioaktivní kontaminace řeky Ploučnice v části toku Noviny pod Ralskem – Mimoň. Důvody a cíle měření: DIAMO, s. p. je majitelem stavby „Regulace Ploučnice“. V návaznosti na opatření ID_OP OH110011 Revitalizace nivy Horní Ploučnice II Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe v prvním cyklu, t. j. pro období let 2010 – 2015, o. z. TÚU zahájil v roce 2008 práce na identifikaci, stanovení rozsahu a posunu zátěží vzniklých vypouštěním důlních vod v minulosti. V roce 2009 byly ověřovací práce ukončeny zprávou „Monitoring radioaktivní kontaminace řeky Ploučnice v části toku Noviny pod Ralskem – Mimoň“. Základním cílem bylo posouzení účelnosti a způsobu odstranění radioaktivních zátěží především z pohledu zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, a vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Přehled provedených terénních měření: Základ terénních prací představovalo měření dávkového příkonu záření gama ve výšce 1 m nad dnovými sedimenty podél obou břehů Ploučnice v části toku Noviny pod Ralskem Mimoň s krokem přibližně 20 m (vzdálenosti byly stanovovány krokováním). Tato měření byla doplněna spektrometrickými měřeními terénním gama spektrometrem na povrchu terénu v každém pátém měřícím bodě, tj. přibližně s krokem 100 m. Lokalizace měřících bodů je uvedena na 14ti mapových listech (příklad viz obrázek č. 1). Současně probíhala orientační kontrola na vybraných místech v blízkém okolí řeky - měření dávkového příkonu záření gama v indikačním režimu. V případě podezření na vyšší úroveň kontaminace se prováděla doplňující měření v měřících bodech situovaných ve větší vzdálenosti od řeky. Místa doplňujících měření byla rovněž zanesena do map. Celkem bylo v této etapě provedeno 540 měření dávkového příkonu záření gama ve výšce 1 m nad dnovými sedimenty, resp. nad povrchem terénu a 114 spektrometrických měření terénním gama spektrometrem na povrchu terénu. Na základě vyhodnocení poznatků z dostupných podkladů a předchozích měření, resp. vyhodnocení výsledků první etapy terénních prací, byly pro podrobný průzkum vybrány tři lokality, které budou nadále označovány jako lokalita Srní Potok, lokalita Rybníčky a lokalita Rybníčky - strouha. V rámci podrobného terénního průzkumu se rovněž uskutečnily odběry vzorků dnových sedimentů a sedimentů v okolí toku v místech se zvýšenou kontaminací pro spektrometrickou analýzu, tedy stanovení hmotnostních aktivit vybraných přírodních radionuklidů v odebraných vzorcích. Vzorky se odebíraly z ručně vrtaných sond. Vzhledem k tomu, že v bezprostředním okolí stávajícího koryta řeky nebyla významně kontaminovaná místa zastižena, pochází většina odebraných vzorků z výše popsaných anomálií.



Obrázek č. 1: Záznam měření v terénu Souhrn výsledků: Výsledky terénních průzkumných prací provedených v r. 2009 v úseku Noviny pod Ralskem Mimoň je možné shrnout následovně: Při měření dávkového příkonu ve výšce 1 m nad dnovými sedimenty v bezprostředním okolí stávajícího regulovaného koryta řeky Ploučnice nebylo zjištěno překročení hodnoty 0,40 µGy.h-1, hodnota 0,30 µGy.h-1 byla překročena pouze v jediném měřícím bodě - bod č. 96 na levém břehu (DR = 0,34 µGy.h-1). Ve většině měřících bodů se naměřené hodnoty příliš neliší od typických hodnot přírodního pozadí (0,10 až 0,20 µGy.h-1). Obdobné závěry vyplývají ze spektrometrických měření na povrchu terénu. Jako pomocné kritérium pro posouzení míry kontaminace byla zvolena hodnota 15 ppm eU odpovídající hmotnostní aktivitě 226Ra v povrchových vrstvách sedimentů 185 Bq.kg-1, která může přibližně odpovídat dolní hranici předpokládané kontaminace. Hodnota 15 ppm eU byla nad dnovými sedimenty překročena pouze ojediněle, významně pouze v bodě č. 96 na levém břehu. Ve dvou vzorcích dnových sedimentů odebraných přímo z koryta řeky (pod hladinou vody) nebyla kontaminace prokázána. Kontaminované plochy se v úseku Noviny pod Ralskem - Mimoň nacházejí prakticky výhradně na plochách přiléhajících k regulovanému korytu řeky Ploučnice, nikoliv v korytě samotném.



Podrobně se zkoumaly tři lokality na levém břehu řeky - lokalita Srní Potok, lokalita Rybníčky a lokalita Rybníčky - strouha. Lokalita Srní Potok (viz obrázek č. 2) zahrnuje čtyři anomálie (S1, S2, S3, S4), z nichž tři (S1, S2, S3) se nacházejí na zemědělsky využívané půdě.

Obrázek č. 2: Záznam měření anomálie Plocha anomálie S1 s hodnotami dávkového příkonu ve výšce 1 m nad terénem vyššími nebo rovnými 0,40 µGy.h-1 činí přibližně 600 m2. Plocha území, na němž lze předpokládat přítomnost materiálů kontaminovaných nad uvolňovací úrovně, je nepochybně větší - stejně jako ve všech ostatních případech, které budou uvedeny níže. Hodnoty dávkového příkonu na ploše anomálie byly nižší než 0,76 µGy.h-1. Anomálie S2 je co do plochy i míry znečištění méně významná. Hodnoty dávkového příkonu ve výšce 1 m nad terénem vyšší nebo rovné 0,40 µGy.h-1 se vztahují pouze ke dvojici měřících bodů, vzdálených 5 m. Plochu území s hodnotami dávkového příkonu záření gama vyššími nebo rovnými 0,40 µGy.h-1 na anomálii S3 lze odhadovat na cca 400 - 500 m2. Hodnoty dávkového příkonu na ploše anomálie byly nižší než 0,76 µGy.h-1.



Pokud jde o anomálii S4, sumární plocha území s hodnotami dávkového příkonu záření gama vyššími nebo rovnými 0,40 µGy.h-1 činí cca 200 m2. Ve třech měřících bodech - vzájemně vzdálených 10 m - byly zastiženy hodnoty dávkového příkonu vyšší než 0,76 µGy.h-1. Výsledky spektrometrické analýzy vzorků ze tří vrtů odebraných v blízkosti středů anomálií S1, S3 a S4 naznačují, že v daných místech sahají významně kontaminované materiály pouze do hloubky 25 cm po povrchem terénu. Lokalita Rybníčky se nachází na levém břehu Ploučnice před systémem rybníčků nad Mimoní, v obtížně přístupném terénu mezi řekou a starým náhonem a na vzdálenějším břehu náhonu. Plocha se zemědělsky nevyužívá. V lokalitě se nachází několik skvrn s vyšší mírou kontaminace (hodnoty dávkového příkonu záření gama vyšší nebo rovné 0,40 µGy.h-1). Sumární plochu takto kontaminovaného území lze odhadovat na cca 900 - 1000 m2. V šesti měřících bodech byly zastiženy hodnoty dávkového příkonu vyšší nebo rovné 0,76 µGy.h-1, maximální zaznamenaná hodnota činila 1,00 µGy.h-1. Výsledky spektrometrické analýzy vzorků odebraných ze šesti vrtů na lokalitě Rybníčky vedou k závěru, že hloubkové rozvrstvení kontaminovaných sedimentů na lokalitě je značně proměnlivé. Lokalitu Rybníčky - strouha tvoří část původního přivaděče vody do Mimoňského koupaliště. V rámci podrobného průzkumu bylo proměřeno dno strouhy a vybraná místa v okolí strouhy. Hodnoty dávkového příkonu záření gama ve výšce 1 m nade dnem strouhy byly v celém úseku vyšší než 0,40 µGy.h-1, nejvyšší míra kontaminace byla indikována ve vzdálenosti 125 až 145 m od začátku strouhy pod systémem Rybníčků (0,80 až 1,10 µGy.h-1). V okolí strouhy byla kontaminace potvrzena pouze na dvou místech na pravém břehu strouhy a na jednom místě na levém břehu. Výsledky spektrometrických analýz odebraných vzorků naznačují, že nejvyšší úroveň kontaminace se pravděpodobně vztahuje k hloubkám do 30 cm pode dnem strouhy. Na posuzovaných místech v okolí strouhy byl hloubkový dosah kontaminace proměnlivý. Lze předpokládat, že kontaminovaná může být i zbývající část strouhy směrem k Mimoni. Závěr a doporučení: Z výsledků srovnání map obsahujících výsledky měření na anomáliích s mapami, na nichž je zakreslen průběh původního a regulovaného koryta řeky Ploučnice (viz obrázek č. 3), vyplývají dva důsledky, které jsou důležité jak z hlediska posuzování příčin a časového průběhu kontaminace, tak z hlediska rozhodování o způsobu provedení případných budoucích sanací v daném úseku řeky: 1) K masivní kontaminaci údolní nivy řeky radionuklidy s největší pravděpodobností došlo v době před regulací toku v úseku Noviny pod Ralskem - Mimoň, patrně v etapě průzkumných prací na ložisku a v počátcích těžby. „Téměř čisté“ dnové sedimenty v regulovaném korytě naopak dokladují, že k dalšímu znečišťování řeky prakticky nedochází, a že tedy opatření přijatá v rámci radiační ochrany obyvatelstva a ochrany životního prostředí v době po regulaci toku lze hodnotit jako adekvátní. 2) Během sanačních prací prováděných v rámci regulace řeky v úseku Noviny pod Ralskem - Mimoň nepochybně docházelo k manipulaci s kontaminovanými sedimenty. Na některých místech se mohou v současnosti nacházet v hlubších partiích, překryté vrstvou inertního materiálu - na těchto místech jsou v současnosti jednoduchými screeningovými metodami jen obtížně detekovatelné. Jinde mohly být naopak rozptýleny po povrchu terénu. Hloubkové rozdělení kontaminace je tak pravděpodobně velmi proměnlivé a na základě



analýz vzorků odebraných z jednotlivých vrtů lze jen velmi obtížně odhadovat, do jaké hloubky pod povrchem terénu kontaminace v jednotlivých lokalitách dosahuje.

Obrázek č. 3: Lokalizace anomálie vzhledem k původnímu korytu Při rozhodování o sanaci vybraných ploch je nutné vzít v úvahu následující hlediska: a) Z hlediska radiační ochrany obyvatelstva není za stávajícího stavu sanace žádné posuzované anomálie pravděpodobně odůvodněná - přínos vyjádřený finančním ekvivalentem úbytku efektivní kolektivní dávky nebude vyšší než náklady na sanaci. b) Důvodem pro provedení sanací by mohlo být omezení dalšího šíření kontaminantů v zátopovém území. c) Sanace míst s hodnotami dávkového příkonu ve výšce 1 m nad terénem vyššími nebo rovnými 0,76 µGy.h-1 by nebyla příliš komplikovaná, protože rozměry takto kontaminovaných ploch jsou malé. Z hlediska celkové bilance radionuklidů v zátopovém území by však měl podobný zásah jen malý význam. Vlastní sanace je založena buď na odstranění kontaminovaných sedimentů, nebo na překrytí kontaminovaných ploch inertními materiály. Nebo na kombinaci obou postupů. Vzhledem ke značné proměnlivosti hloubkového dosahu kontaminace bude obtížné odpovědně posoudit, jaká vrstva sedimentů by měla být v rámci případné sanace odstraněna. Postup sanace je nutné v rámci projektové přípravy konzultovat s odborníky, schopnými posoudit způsoby šíření kontaminace v zátopovém území (zejména při povodňových stavech) a rozhodnout, zda je na daném místě vhodnější kontaminované materiály odstranit, nebo je překrýt inertní vrstvou.



Příloha č. 13: Fotodokumentace ke kapitole Sanace a rekultivace

Areál Dolu Hamr I - jáma č. 13



Areál Dolu Hamr II - Lužice

Areál Dolu Křižany I - základkové centrum



Areál VP 5 - perkolační plato

Areál Dolu Hamr II - jáma č. 8



Areál Dolu chemické těžby - vyluhovací pole

Areál Dolu Křižany I - plato „S“


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2009

Recommend Documents