ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2011

DIAMO, státní podnik o. z. Těžba a úprava uranu Máchova 201 471 27 Stráž pod Ralskem

Stráž pod Ralskem 15. 3. 2012 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2011

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2011

Zpracoval:

RNDr. Lubomír Neubauer (kap. 3.3, 3.4, 4, příl. 1) vedoucí oddělení životního prostředí Ing. Iva Straková (kap. 1) technický pracovník IV - vodohospodář RNDr. Karel Brodský (kap. 1) technický pracovník IV - životní prostředí Václav Mužík (kap. 2.3.1, 2.4) vedoucí oddělení geologického Mgr. Vladimír Ekert (kap. 2, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.3.2, 2.4) technický pracovník V - hydrogeologie Mgr. Milan Klíma (kap. 2.2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - hydrogeologie Ing. Václav Krupka (kap. 1.4, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - data Mgr. Michal Rakušan (kap. 2.2.1, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - hydrochemik Ing. Jaroslav Pilař (kap. 3, 5, 6) technický pracovník IV - odpady, ovzduší Ing. Helena Valapková (kap. 7.1, 7.2) technický pracovník IV - rekultivace Ing. Pavel Varga (kap. 7.1) technický pracovník IV- životní prostředí

Kontroloval:

Ing. Ludvík Kašpar v. r. náměstek pro výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Tomáš Rychtařík v. r. ředitel o. z. – závodní DCHT

Datum:

15. 3. 2012

Výtisk číslo:

05

Strana 2 (celkem 154)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2011

Rozdělovník Držitel Funkce, VOJ či VOÚ

Titul, Jméno, Příjmení

Výtisk č.

O. z. TÚU ředitel o. z. - závodní DCHT

Ing. Tomáš Rychtařík

01

náměstek pro výrobu a ekologii

Ing. Ludvík Kašpar

02

vedoucí oddělení životního prostředí

RNDr. Lubomír Neubauer

03

vedoucí oddělení geologického

Václav Mužík

04

Další VOJ s. p. DIAMO a jiné osoby či organizace vedoucí odboru ekologie ŘSP

Ing. Pavel Vostarek

05

vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec 2

Ing. Jaroslava Janečková

06

RNDr. Pavel Poledníček

07

Ing. Josef Gruber

08

vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Česká Lípa, T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa

RNDr. Růžena Konvalinová

09

vedoucí odboru kontroly a zvláštních úkolů ŘSP

Ing. Zdeňka Poslušná

10

vedoucí oddělení podzemních vod a bilance Povodí Ohře, s. p., Bezručova 4219, 430 03 Chomutov vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP OI Liberec, Třída 1. máje 858/26, 460 01 Liberec 1

CELKEM

10



Obsah:

POJMY, ZKRATKY A DEFINICE .....................................................................................................................6 ÚVOD......................................................................................................................................................................9 1

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ...........................................................................................................................9 1.1 PITNÁ VODA ................................................................................................................................................9 1.1.1 Externí zdroje ................................................................................................................................. 10 1.1.2 Vlastní zdroje.................................................................................................................................. 10 1.2 PROVOZNÍ VODA ..........................................................................................................................................12 1.3 ODPADNÍ A POVRCHOVÁ VODA ....................................................................................................................13 1.4 DŮLNÍ A POVRCHOVÁ VODA ........................................................................................................................39 1.4.1 Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) .. 42 1.4.2 Výpustný profil č. 2 SLKR-VS......................................................................................................... 48 1.4.3 Výpustný profil č. 3 ODK-VS.......................................................................................................... 53 1.4.4 Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I....... 57 1.4.5 Výpustný profil záchytné jímky Křižany.......................................................................................... 57 1.4.6 Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy .................................................................. 57 1.4.7 Posuzovací profil ............................................................................................................................ 57 1.5 ODKALIŠTĚ ..............................................................................................................................................62 1.6 POVRCHOVÉ TOKY .......................................................................................................................................63 1.7 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ S VODAMI.................................................................................74 1.7.1 Realizované akce a opatření........................................................................................................... 74 1.7.1.1 1.7.1.2 1.7.1.3 1.7.1.4

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení........................................................................74 Povodně 2011 ......................................................................................................................................76 Kácení břehových porostů v korytě toku Ploučnice.............................................................................77 Likvidace invazních rostlin..................................................................................................................78

1.7.2 Nová vodoprávní rozhodnutí včetně dalších správních rozhodnutí................................................ 79 1.7.3 Kontroly.......................................................................................................................................... 80 1.7.4 Uložené pokuty ............................................................................................................................... 82 1.8 SHRNUTÍ ..............................................................................................................................................82 2

HYDROGEOLOGIE ..................................................................................................................................84 2.1 CHARAKTERISTIKA HYDROGEOLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ.................................................84 2.2 MONITOROVACÍ SYSTÉMY ...........................................................................................................................85 2.2.1 Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod .................................................................................. 86 2.2.2 Monitoring povrchových vod.......................................................................................................... 87 2.3 VÝSLEDKY MONITORINGU ...........................................................................................................................88 2.3.1 ZTR, důlní a podzemní vody ........................................................................................................... 88 2.3.2 Povrchové vody ............................................................................................................................ 101 2.4 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................102

3

OVZDUŠÍ...................................................................................................................................................104 3.1 EMISE Z TEPELNÝCH ZDROJŮ .....................................................................................................................104 3.1.1 Spalovací zdroje ........................................................................................................................... 104 3.1.2 Plnění emisních limitů .................................................................................................................. 104 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů ....................................................................................... 105 3.2 EMISE Z TECHNOLOGICKÝCH ZDROJŮ ........................................................................................................106 3.2.1 Technologické zdroje.................................................................................................................... 106 3.2.2 Odkaliště, odvaly .......................................................................................................................... 106 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů .................................................................................. 106 3.3 IMISE ............................................................................................................................................108 3.3.1 Prašný spad .................................................................................................................................. 108 3.3.2 Prašnost........................................................................................................................................ 109 3.4 RADIONUKLIDY .........................................................................................................................................109 3.4.1 Radon............................................................................................................................................ 111



3.4.2 Dávkový příkon gama................................................................................................................... 112 3.4.3 Uran v prašném spadu.................................................................................................................. 113 3.4.4 Radium v prašném spadu.............................................................................................................. 114 3.4.5 Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady................................................................... 115 3.5 MĚŘENÍ HLUKU .........................................................................................................................................116 3.6 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU OCHRANY OVZDUŠÍ ....................................................................................116 3.6.1 Realizované akce a opatření......................................................................................................... 116 3.6.2 Kontroly........................................................................................................................................ 116 3.6.3 Uložené pokuty ............................................................................................................................. 119 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi ....................................................................................... 119 3.7 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................119 4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU............................................................120 4.1 KONTAMINACE PŮDY ................................................................................................................................120 4.1.1 Kontaminace technologickými roztoky ......................................................................................... 120 4.1.2 Monitorování dnových sedimentů................................................................................................. 121 4.2 KONTAMINACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ..............................................................................................121 4.3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................122

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .............................................................................................................123 5.1 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY .........................................................................................................123 5.1.1 Provozovny ................................................................................................................................... 123 5.1.2 Produkce odpadů.......................................................................................................................... 123 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů....................................................................................... 125 5.2 NÁKLADY A VÝNOSY .................................................................................................................................126 5.3 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................126 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady....................................................................................... 126 5.3.2 Realizované akce a opatření......................................................................................................... 126 5.3.3 Kontroly........................................................................................................................................ 126 5.3.4 Uložené pokuty ............................................................................................................................. 127 5.4 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................127

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM .............................................................................................128 6.1 ÚLOŽNÁ MÍSTA ..........................................................................................................................................128 6.1.1 Odvaly .......................................................................................................................................... 128 6.1.2 Odkaliště....................................................................................................................................... 129 6.2 TĚŽEBNÍ ODPAD A MATERIÁLY SOUVISEJÍCÍ S HORNICKOU ČINNOSTÍ ........................................................129 6.3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................131

7

SANACE A REKULTIVACE ..................................................................................................................132 7.1 SANACE ............................................................................................................................................132 7.1.1 Likvidace HVS DH I - Sever ......................................................................................................... 132 7.1.2 Dokončení likvidace objektu č. 176 – Čištění nákladních aut DK I ............................................. 134 7.1.3 Likvidace ČOV Brniště ................................................................................................................. 134 7.1.4 Likvidace kotelny, horkovodu j. č. 13 - VP 6 a čerpací stanice ČS 3 ........................................... 135 7.2 REKULTIVACE ...........................................................................................................................................138 7.2.1 Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I................................................................................. 138 7.2.2 Údržba rozpracovaných rekultivačních akcí ................................................................................ 140

ZÁVĚR ...............................................................................................................................................................145 PŘÍLOHY...........................................................................................................................................................148 PŘÍLOHA Č. 1: PŘÍLOHA Č. 2:

PŘEHLEDNÁ MAPA VÝPUSTNÍCH PROFILŮ A MONITOROVACÍCH MÍST DŮLNÍCH, POVRCHOVÝCH A ODPADNÍCH VOD V PŮSOBNOSTI O. Z. TÚU.............................................148 HODNOCENÍ RIZIK SPOJENÝCH S RADIOAKTIVNÍ KONTAMINACÍ ZÁTOPOVÉHO ÚZEMÍ ŘEKY PLOUČNICE V OBLASTI SRNÍ POTOK ................................................................149



Pojmy, zkratky a definice AS, 226Ra

aktivita radia 226 v prašném spadu [Bq.m-2.30 dnů-1]

BČ

biologická čistírna

CDS

centrální dekontaminační stanice

CS, U

koncentrace přírodního uranu v prašném spadu [mg.m-2.30 dnů-1]

ČD

České dráhy, a. s.

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

DH I

Důl Hamr I

DK I

Důl Křižany I

DN

dešťová nádrž

DCHT

Důl chemické těžby

důlní vody

vody nacházející se v důlních dílech (Dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon a v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou důlními vodami všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami; za důlní dílo se považuje nejenom podzemní prostor vytvořený hornickou činností, ale i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ploše VP i mimo plochu VP (pokud se nejedná o ZTR). K nakládání s důlními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), dochází při výše uvedených činnostech pouze v rámci vypouštění důlních vod do vod povrchových za podmínek stanovených vodoprávním orgánem (vypouštění z technologie SLKR I a NDS 6 do povrchového toku Ploučnice).

EDR

elektrodialýza reverzační

EO

ekvivalentní obyvatel

HB

hydraulická bariéra (Stráž, Svébořice)

HVS

hlavní větrací stanice

HZS LK

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje

CHS I, II

chemická stanice I, II

CHÚ

chemická úpravna

ISPOP

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností

j. č. 3

jáma číslo 3

KH

kotel horkovodní

KHS LK

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje



KS-CHÚ

vzorek z výpustního profilu vyústění kanalizačního systému CHÚ do toku Ploučnice

KULK

Krajský úřad Libereckého kraje

LTO

lehký topný olej

MěÚ

městský úřad

ML

matečné louhy

NDS

neutralizační a dekontaminační stanice

NEK-RP

norma enviromentální kvality (průměrná hodnota) podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2011)

NS

neutralizační stanice

NS CHÚ

označení objektu nebo výpusti z objektu

NS-CHÚ

signatura vzorku vod odebraného z výpusti z objektu

OBÚ

obvodní báňský úřad

ODK-VS

vzorek z výpustního profilu č. 3 (vyústění Luční strouhy do toku Ploučnice)

OI

oblastní inspektorát

OJ3

odval j. č. 3

OK

obtokový kanál

OKC-VS

vzorek z výpustního profilu monitoringu SÚJB (vyústění OK do toku Ploučnice)

OkÚ

okresní úřad

ORL

odlučovač ropných látek

o. z. TÚU

odštěpný závod Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem

Ps

prašný spad [g.m-2.30 dnů-1]

podzemní vody

za podzemní vody jsou v této zprávě považovány všechny ostatní vody nespadající do předchozích definic. Dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou podzemními vodami vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

povrchové vody

za povrchové vody jsou v této zprávě považovány vody dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů, kde povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

PV-VS

vzorek z výpustního profilu č. 1 (vyústění retenčních nádrží Pustý do obtokového kanálu)

RC

regionální centrum

RN

retenční nádrže

RN-CHÚ

vzorek z výpusti (vyústění retenčních nádrží CHÚ do kanalizačního systému)

RO

radiační ochrana

RP

rudné plato

ŘSP

ředitelství státního podniku



SčVK

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s.

SD

středisko dopravy

SKO

směsný komunální odpad

SLKR I

stanice likvidace kyselých roztoků I. etapa

SLKR II

stanice likvidace kyselých roztoků II. etapa

SLKR-VS

vzorek z výpustního profilu č. 2 (vyústění výtoku ze SLKR I do toku Ploučnice)

soustava vodovodu VP

systém zásobování pitnou vodou pro areály CHS I, CHS II a VÚ č. 4

SÚ

stavební úřad

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

SVS

Severočeská vodárenská společnost, a. s.

TKO

tuhý komunální odpad

TTO

těžký topný olej

TZL

tuhé znečišťující látky

U

uran přírodní (alternativně k UNAT)

VCD

označení typu ventilátoru

VDJ

vodojem

VÚ

výrobní úsek

VÚV TGM

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.

VP

vyluhovací pole

VOJ

vnitřní organizační jednotka

ZBZS

závodní báňská záchranná stanice

ZDM

závod dopravy a mechanizace

ZML

technologie zpracování matečných louhů (alternativně k NDS ML)

ZP

zemní plyn

ZTR

zbytkové technologické roztoky - roztoky vzniklé v důsledku chemické těžby uranu a nacházející se v ploše vyluhovacích polí a v ploše rozptylu v cenomanském i turonském kolektoru



Úvod Tento dokument je vypracován ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Dokumentace zahrnuje vyhodnocení monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem na všechny složky životního prostředí v roce 2011 a je zpracována dle řídicího postupu systému managementu organizace ŘP-sp-22-01. Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. Těžba a úprava uranu zahrnuje výsledky monitoringu v oblasti životního prostředí v oblastech působnosti o. z. TÚU za rok 2011 včetně vyhodnocení shody s příslušnými zákony, nařízeními a rozhodnutími orgánů státní správy. Souhrnné vodohospodářské údaje zajišťuje oddělení životního prostředí. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy. Monitoring podzemních, povrchových, důlních vod a zbytkových technologických roztoků zajišťuje oddělení geologické ve spolupráci se střediskem monitorování a karotáže. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy formou Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků. Vyhodnocení monitorování radiačních veličin, resp. jejich vliv na obyvatelstvo obcí v okolí o. z. TÚU, provádí 1x ročně oddělení bezpečnosti a hygieny práce formou Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

1 Vodní hospodářství V této kapitole je zahrnuto vyhodnocení činnosti na úseku vodního hospodářství DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem v roce 2011. Na úseku vodního hospodářství se sledují dodávky pitné vody do jedné rozvodné vodovodní sítě pro veřejnou potřebu a do vlastní vodovodní sítě včetně čištění a odvádění odpadních vod z pěti kanalizačních systémů pro veřejnou potřebu a z vlastních kanalizačních systémů. Dalším předmětem činnosti je čištění a vypouštění povrchových vod do vod podzemních, povrchových a důlních, dále čerpání povrchových vod (srážkových a drenážních) k využití v NDS 6, a vypouštění důlních vod do vod povrchových. Na úseku vodního hospodářství je dále realizována legislativní činnost, která se týká ochrany před povodněmi, staveb vodních děl a dalších staveb, zařízení a činností, jež mohou ovlivnit vodní poměry, případně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

1.1 Pitná voda Systém zásobování pitnou vodou byl v roce 2011 obdobný jako v předchozím roce 2010. V roce 2011 nebyla v provozu rozvodná vodovodní sítě Hamr, jáma č. 3 pro veřejnou potřebu. Její provoz byl trvale ukončen již v dubnu 2010. VÚ č. 1 byl přepojen na vodovodní síť v majetku SVS, a. s. Teplice a v provozování SčVK, a. s. Teplice.



1.1.1 Externí zdroje Dodávky pitné vody byly v průběhu roku 2011 kromě vlastních zdrojů zajišťovány ze skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu Stráž pod Ralskem, jehož provozovatelem je SčVK, a. s. Teplice, který dodal do soustavy vodovodu Lipka 12 657 m3 pitné vody. V tabulce č. 1.1.1-1 je uvedeno množství vody odebrané v roce 2011 cizími odběrateli pitné vody. Tabulka č. 1.1.1-1: Přehled cizích odběratelů pitné vody Firma

MEGA, a. s. LentiKats, a. s.

Množství odebrané vody 3 [m ]

779 3 342

Vl. Minařík KM-PRONA, a. s.

900

GA PROFIPLAST, s. r. o.

288

AR oil, s.r.o.

38

TENAX, s. r. o.

152

Pilkington Czech, s. r.o WRV, s. r. o.

3 564 30

ZAPA beton, a. s.

3 271

AEROLUX, s. r. o.

2 367

Praktik systém, s. r. o.

1 028

Vendys & V s. r. o.

630

Pešta Recyklace, s. r. o.

527

Diamo spol. NDS 10

203

Hušek, a. s.

82

AKOME, s. r. o.

14

Rasl a syn, a. s.

1

M. Bartoš

633

Renyson 2000, a. s.

9

Luket, s. r. o.

1

Celkem spotřeba cizích odběratelů

17 859

1.1.2 Vlastní zdroje Správu vodovodů a souvisejících zařízení zajišťují v zájmovém území o. z. TÚU centrálně pracovníci výrobního úseku č. 5. Dodávky pitné vody z vlastních zdrojů byly zajišťovány rozvodnou vodovodní sítí pro veřejnou potřebu v majetku o. z. TÚU (rozvodná vodovodní síť Lipka). Rozvodná vodovodní síť Lipka byla v roce 2011 zásobena pitnou vodou z vrtu TBCT3. Záložní zdroj VS-2T nebyl pro odběr pitné vody v roce 2011 využit.



Kolaudační souhlas na stavbu vrtu TBCT-3 vydal MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/48721/2010 ze dne 1. 4. 2010. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-3 je povoleno v množství prům. 5,7 l.s-1, max. 11,4 l.s-1, max. 30 000 m3.měsíc-1, max. 155 000 m3.rok-1 rozhodnutím vydaným MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/197557/2009 ze dne 23. 2. 2010. Nakládání s podzemními vodami z vrtu VS-2T je povoleno v množství prům. 7,5 l.s-1, max. max. 23 000 m3.měsíc-1, max. 135 000 m3.rok-1 rozhodnutím 10,0 l.s-1, č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 ve znění č. j. MUCL/54300/2009 ze dne 27. 3. 2009. Vrt VS-2T byl celý rok 2011 využíván jako zdroj užitkové vody pro výrobu tepla a páry. Rozhodnutím č. j. MUCL/132455/2010 ze dne 25. 10. 2010 byl odběr podzemní vody z vrtu VS-2T navýšen na množství prům. 7,5 l.s-1, max. 10,0 l.s-1, max. 23 000 m3.měsíc-1, max. 215 000 m3.rok-1. Provozní řád soustavy vodovodu Lipka byl schválen rozhodnutím Krajské hygienické stanice Libereckého kraje č. j. 2627/23/10 ze dne 28. 6. 2010. V roce 2011 bylo z vrtu TBCT-3 odebráno 73 723 m3 podzemní vody. V roce 2011 bylo z vrtu VS-2T odebráno celkem 132 112 m3 podzemní vody pro ostatní užití, pro výrobu tepelné energie v páře a v horké vodě. Zásobování soustavy vodovodu VP pitnou vodou bylo zajišťováno provozem vlastního jímacího, čerpacího a úpravárenského zařízení. Odběr podzemní vody je prováděn za úplatu. Hlavním zdrojem pitné vody je turonský vrt VPCT-905. Nakládání s podzemními vodami z tohoto zdroje bylo povoleno rozhodnutím MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 5,0 l.s-1, max. 16,7 l.s-1, max. 16 000 m3.měsíc-1, max. 150 000 m3.rok-1. Skutečný odběr v roce 2011 z tohoto vrtu byl 77 010 m3. Náhradním zdrojem pitné vody je turonský vrt STCT-2A. Nakládání s podzemními vodami k odběru podzemních vod je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 0,6 l.s-1, max. 15 l.s-1, max. 4 200 m3.měsíc-1, max. 20 000 m3.rok-1. Náhradní zdroj STCT-2A se zapíná v případě poruchy nebo údržby na vrtu VPCT-905. V roce 2011 bylo z vrtu STCT-2A odebráno 138 m3. Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, byl rozhodnutími KHS Libereckého kraje č. j. 5406/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008, č. j. 3499/23/10/3.6.2 ze dne 20. 7. 2010 určen způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody na dvou stávajících provozovaných vodovodních sítích. Ve smyslu vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů, je prováděna kontrola pitné vody. Sleduje se kvalita surové vody dodávané do sítě z vlastních zdrojů a kvalita vody ve vodovodní síti. Po bakteriologické stránce je voda zabezpečena chlorováním. Zdroje pitné vody jsou zajištěny proti vniknutí zvěře nebo neoprávněné osoby uzamknutím poklopů případně oplocením. Ochranné pásmo vodního zdroje VS-2T I. stupně je stanoveno rozhodnutím č. j. MUCL/40395/2009 ze dne 12. 1. 2010. Ochranné pásmo vodního zdroje TBCT-3 I. stupně je stanoveno rozhodnutím MUCL/158309/2010 ze dne 3. 1. 2011. Technický stav vodovodních sítí je nezměněn. Při snížené spotřebě vody v provozech, a tím podstatně delším setrvání vody v potrubních řádech dimenzovaných na větší průtoky, může dojít ke zhoršení kvality pitné vody. V roce 2011 došlo v soustavě vodovodu Lipka k překročení mezní hodnoty volného chloru o setinu mg na VDJ Lipka. Tato hodnota nemohla být ve spotřebišti s ohledem na délku zásobovacího řadu překročena. Opakovaný rozbor na VDJ Lipka byl vyhovující. V ostatních případech nedošlo k nedodržení kvality pitné vody kromě nižších mezních hodnot Mg, Ca a doporučených hodnot tvrdosti vody. V roce 2011 došlo na jednom odběrném místě v soustavě vodovodu VP v areálu CHÚ I k překročení mezní hodnoty v ukazateli Fe. Na stejném odběrném místě byl volný chlor pod mezí detekce. V opakovaném rozboru byl obsah volného chloru vyhovující. Celkem se jednalo o dvě pře-



kročení v ukazateli Fe, která byla způsobena ocelovým materiálem vodovodní sítě. Stanovené koncentrace Fe nepředstavovaly zdravotní riziko pro odběratele. Na řídícím VDJ VP 9 se překročení mezní hodnoty Fe nepotvrdilo. Rovněž nebyly v soustavě vodovodu VP dodrženy mezní hodnoty Mg, Ca a doporučené hodnoty tvrdosti vody. V oblasti čerpání pitných vod bylo vyčerpáno 77 010 m3 vod z vrtu VPCT-905, 138 m3 vod z náhradního vrtu STCT-2A, z vrtu TBCT-3: 73 723 m3 a z vrtu VS-2T: 132 112 m3 jako voda užitková pro kotelnu. V roce 2011 bylo z vlastních vrtů odebráno 150 851 m3 pitných vod. V roce 2011 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody v celkové výši 697 802 Kč. Z toho za odběr pitné vody 301 466 Kč.

1.2 Provozní voda Provozní potřeby výtopny o. z. TÚU jsou zajišťovány odběrem podzemní vody z vrtu VS-2T v areálu CHÚ, který dále slouží jako záložní zdroj pitné vody pro část soustavy vodovodní sítě Lipka, na výrobu technologické páry pro stripování čpavku v rámci technologie zpracování matečných louhů a jako záložní zdroj pro výrobu páry pro SLKR I. V roce 2011 byl zrealizován záložní zdroj technologické vody pro technologii ZML vrt TBCT4, který bude využíván např. v případě nedostatku destilátu z provozu SLKR I. Stavební povolení na vrt TBCT-4 vydal MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/120363/2011 dne 15. 11. 2011 včetně kolaudačního souhlasu č. j. MUCL/152297/2011 dne 21. 12. 2011. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-4 je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/120389/2011 ze dne 15. 11. 2011 v množství prům. 10 l.s-1, max. 12 l.s-1, max. 3 000 m3.měsíc-1, max. 36 000 m3.rok-1. Vrt TBCT-4 nebyl v roce 2011 využíván. Technologická potřeba NDS 6 byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-602 a VPCT-605. Technologická potřeba CHS I a CHS II byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-2103 a VPCT-1101. V roce 2011 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody v celkové výši 697 802 Kč. Z toho za odběr podzemní vody z vrtu VS-2T pro ostaní užití 396 336 Kč. V tabulce č. 1.2-1 je uveden přehled odběrových míst včetně odebraného množství. Tabulka č. 1.2-1: Provozní voda Odběrové místo

Množství odebrané vody 3 [m ]

Vrt VS-2T

132 112

VPCT-602 a VPCT-605

125 405

VPCT-2103 a VPCT-1101

52 206



1.3 Odpadní a povrchová voda Během roku 2011 byly provozovány čistírny odpadních vod na CHÚ (ČOV CHÚ), neutralizační stanice na CHÚ (NS CHÚ), čistírna na bývalém středisku dopravy a mechanizace (ČOV ZDM), biologická čistírna BČ 40 na odkališti (ČOV odkaliště), čistírna odpadních vod matečné louhy (SED J-ML), biologická čistírna BČ 90 na VP 9 (ČOV VP 9) a ČOV na VP 7 (ČOV VP 7). V roce 2011 byly dále vypouštěny odpadní vody z retenčních nádrží CHÚ (RN CHÚ), odpadní vody z odlučovače ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) a odváděny povrchové vody z retenčních nádrží ZDM (RN ZDM), z dešťových nádrží v areálu CDS (DN CDS), z dešťové nádrže areálu VP 7 (DN VP 7), z odlučovače ropných látek matečných louhů (dříve Lapol ML přejmenován na ORL ML), z odlučovače ropných látek z parkoviště střediska dopravy v areálu chemické úpravny (ORL SD) a z odlučovače ropných látek z parkoviště u školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře (ORL Adéla). Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních a povrchových vod a znečištění za rok 2011 z jednotlivých technologií je uvedeno v tabulkách č. 1.3-1 až 1.3-21 za kapitolou č. 1.3.14. 1.3.1 Čistírna odpadních vod chemické úpravny, ČOV CHÚ Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu chemické úpravny pro 1600 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle, lapač písku), vyrovnávací nádrže a z balených čistíren typu BČ-65 (2 ks) a BČ-90 s provzdušněním aeračními válci typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálů CHÚ, VÚ č. 6, VÚ č. 7, stáčírny kyselin, bývalé NDS 10 a externích producentů. Vyčištěné odpadní vody jsou odváděny kanalizačním sběračem zakončeným výustí KS CHÚ do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z z ČOV CHÚ je měřeno Thomsonovým přelivem. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2011 z ČOV CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-5. 1.3.2 Čistírna závodu dopravy a mechanizace, ČOV ZDM Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu bývalého ZDM s kapacitou 1250 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle) a z biologické ČOV typu MČ 1 250 s provzdušněním turbínami Sigma. ČOV čistí splaškové vody z areálů bývalého ZDM, bývalého investičního skladu a od externích producentů průmyslové zóny. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ploučnice. V současné době je na ČOV napojeno 90 EO. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2011 z ČOV ZDM je uvedeno v tabulce 1.3-6. 1.3.4 Čistírna odpadních vod odkaliště, ČOV odkaliště Mechanicko – biologická ČOV je umístěna v areálu zázemí odkaliště s kapacitou 140 - 220 EO. Jedná se o balenou čistírnu typu BČ 40 s provzdušněním aeračním válcem typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálu NDS ML, odkaliště a vlečky. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do jižní části vnějšího drenážního příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Byla osazena norná stěna dosazovací nádrže. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2011 z ČOV odkaliště je uvedeno v tabulce č. 1.3-7. 1.3.5 Čistírna odpadních vod vyluhovací pole 9, ČOV VP 9 Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu CHS II s kapacitou 450 EO. Jedná se o balenou čistírnu typu BČ-90 s provzdušněním aeračním válcem typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálu CHS II. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ral-



ského potoka. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2011 z ČOV VP 9 je uvedeno v tabulce č. 1.3-8. 1.3.6 Čistírna odpadních vod vyluhovací pole 7, ČOV VP 7 Mechanicko – biologická ČOV typu CNP 35 je umístěna v blízkosti areálu CHS I s kapacitou 250 EO. ČOV čistí splaškové vody z areálu CHS I. Vyčištěné odpadní vody jsou čerpány tlakovou kanalizací do Ploučnice. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2011 z ČOV VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1.3-9. 1.3.7 Neutralizační stanice chemické úpravny, NS CHÚ Jedná se o neutralizační stanici s kapacitou průmyslových vod max. 20 m3 den-1umístěnou v areálu chemické úpravny. Součástí ČOV jsou dvě neutralizační nádrže o objemu 2 x 300 m3. Proces čištění zahrnuje koagulaci chloridem železitým, srážení hydroxidem vápenatým, flokulaci a sedimentaci. Neutralizační stanice čistí odpadní vody z provozu laboratoří o. z. TÚU a MEGA, a. s. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou přečerpávány do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice. Vyhodnocení vypouštěného množství a znečištění vyčištěných odpadních vod za rok 2011 z NS CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-10. 1.3.8 Retenční nádrže chemické úpravny, RN CHÚ RN CHÚ jsou umístěny v areálu CHÚ. Retence sestává z nátokové, rozdělovací šachty, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně s přepadovými žlaby o objemu 2 x 3 000 m3. RN CHÚ mechanicky čistí srážkové vody z ploch a budov areálu CHÚ a od externích odběratelů včetně odpadních vod z vychlazovací jímky z výtopny o. z. TÚU (odluhy a odkalení z kotlů cca 2 700 m3 rok -1). Vyčištěné odpadní vody jsou po sedimenatci vypouštěny do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice (vyhodnocení viz tabulka č. 1.3-11). Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2011 z RN CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-12. 1.3.9 Retenční nádrže závodu dopravy a mechanizace, RN ZDM Retence sestává z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených seriově o objemu 2 x 550 m3 a z čerpací jímky pro havarijní účely. RN ZDM mechanicky čistí srážkové vody z areálů bývalého ZDM, bývalého investičního skladu a od externích producentů průmyslové zóny. Srážkové vody jsou po sedimentaci vypouštěny do Ploučnice. Vyhodnocení vypouštěného množství povrchových vod a znečištění za rok 2011 z RN ZDM je uvedeno v tabulce č. 1.3-13. 1.3.10 Dešťové nádrže centrální dekontaminační stanice, DN CDS Retence sestává z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně o objemu 2 x 350 m3 s mostovým shrabovákem kalu a z kalového pole. DN CDS mechanicky čistí srážkové vody z areálu bývalé CDS Dolu Hamr I, parkoviště a autobusové zastávky. Srážkové vody jsou po sedimentaci vypouštěny do obtokového kanálu a dále do Ploučnice. Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2011 z DN CDS je uvedeno v tabulce č. 1.3-14. 1.3.11 Dešťová nádrž VP 7, DN VP 7 Dešťová nádrž je umístěna v areálu CHS I a čistí srážkové vody odváděné z ploch a střech budov CHS I. DN VP 7 sestává z hrubých česlí, lapáku písku, dešťové zdrže o objemu 120 m3 s havarijním přepadem, čerpadla, gravitačně sorpčního odlučovače ropných látek GK SF 9 a vsakovací jámy o účinné vsakovací ploše 155 m2. Srážkové vody jsou po sedimentaci



a vyčištění v odlučovači ropných látek vypouštěny do vsakovací jámy za DN VP 7. V roce 2011 prováděl VÚ č. 5 pravidelnou údržbu odlučovače ropných látek včetně výměny sorpční náplně. Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2011 z DN VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1.3-15. 1.3.12 Odlučovač ropných látek matečné louhy, ORL ML Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek typu AQUAFIX – SKGL 030 firmy Benefit, s. r. o. Opava, který čistí srážkové vody z parkoviště v areálu NDS ML. Vyčištěné srážkové vody jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího drenážního příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Odlučovač byl z důvodu funkce zařízení přejmenován z Lapolu ML na ORL ML. Na koalescenčním odlučovači AQUAFIX – SKGL 030 firmy Benefit byla provedena servisní prohlídka a čištění dne 2. 11. 2011 firmou Patok, a. s. Louny. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2011 z ORL-ML je uvedeno v tabulce č. 1.3-16. 1.3.13 Sedimentační jímka matečné louhy, SEDJ ML Jedná se o soustavu vodních děl, která sestává z ČOV myčky AQUASTAR 3.0, sedimentační a akumulační jímky, odlučovače ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau a technologické kanalizace. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího drenážního příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. V rámci zkušebního provozu SEDJ ML bylo ověřeno odlišné zatížení odpadních vod z mytí nákladních automobilů z hlediska obsahu C10 - C40, RL, 226Ra, pH a NL včetně účinnosti usazování kalů v sedimentační jímce proti původnímu předpokladu uvedenému v dokumentaci pro stavební povolení č. j. KULK 42309/2009 ze dne 29. 6. 2009 a povolení k nakládání s vodami č. j. KULK 42311/2009 ze dne 29. 6. 2009 ve změně KULK 79771/2010 ze dne 1. 12. 2010. Na základě řádného provozování vodního díla SEDJ ML včetně realizace technických opatření v procesu čištění a přehodnocení povolených limitů byl příslušným vodoprávním úřadem vydán kolaudační souhlas KULK 49459/2011 dne 27. 6. 2011 včetně nového povolení k nakládání s vodami č. j. KULK 58613/2011 ze dne 10. 8. 2011. Na základě vyhodnocení výsledků nátoku a odtoku z ČOV myčky Aquastar 3.0 byl potvrzen výsledek ověřený v předchozím zkušebním provoze zařízení. Na účinnost flotace ČOV Aquastar 3.0 mělo nejvyšší vliv zatížení odpadních vod z mytí vozidel ropnými látkami. Za celkové období roku 2011, kdy průměrný nátok na ČOV Aquastar 3.0 činil 1,25 mg.l-1 (max. 17,4 mg.l-1) v ukazateli C10 - C40, byla účinnost zařízení v odstraňování sledovaných ropných uhlovodíků 88,2 %. Na koalescenčním odlučovači ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau byla provedena servisní prohlídka a čištění dne 2. 11. 2011 firmou Patok, a. s. Louny. Čištění sedimentační jímky a koalescenčních filtrů v šachtě na nátoku do ČOV AQUASTAR 3.0 včetně usazovací nádrže prováděl VÚ č. 3. ve dnech 29. 3., 18. 5., 16. 6., 19. 7., 29. 8., 5. 10., 4. 11 a 8. 12. 2011. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2011 ze SEDJ ML je uvedeno odděleně v tabulkách č. 1.3-17 a č. 1.3-18 dle jednotlivých povolení k nakládání s vodami platných v roce 2011 pro zkušební a trvalý provoz zařízení.



Obrázek č. 1.3-1: Čištění sedimentační jímky SEDJ ML 1.3.14 Odlučovač ropných látek parkoviště střediska dopravy, ORL SD Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek střediska dopravy typu GSOL-2/10 umístěný v areálu CHÚ označený jako ORL SD. (Ve zprávě za rok 2010 byl uveden ještě pod starým názvem Lapol KLM). Aktuální názvy všech čistících zařízení jsou uvedeny v přehledné mapě výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod, která je součástí této zprávy. Odlučovač ropných látek slouží k čištění povrchových vod z parkoviště nákladních vozidel. Součástí odvodnění parkoviště je čistící sedimentační kus umístěný v odvodňovacím žlabu, který je předřazen samotnému odlučovači. ORL je napojen do kanalizace zakončené RN CHÚ. Limitní hodnoty kvality a množství vypouštěných povrchových vod jsou stanoveny rozhodnutím MěÚ OŽP Česká Lípa zn. MUCL/129592 /2010 ze dne 26. 10. 2010. Kolaudační souhlas byl po provedeném ročním zkušebním provoze vydán pod č. j. MUCL/157016/2011 dne 25. 1. 2012. Na ORL byly provedeny dvě servisní prohlídky a čištění. První provedla firma Ing. Vlastimil Ladýř – Ladeo dne 20. 2. 2011, druhá byla provedena dne 1. 11. 2011 firmou Patok, a. s. Louny. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2011 z ORL-SD je uvedeno v tabulce č. 1.3-19.



Obrázek č. 1.3-2: Čištění ORL parkoviště střediska dopravy, ORL SD 1.3.15 Odlučovač ropných látek střediska dopravy, ORL DOP Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek RONN TECH ellipse EH 160 3C umístěný v areálu CHÚ v hale dopravy označený jako ORL DOP, který byl povolen rozhodnutím č. j. MUCL/184553/2009 ze dne 3. 2. 2010. Odlučovač slouží k čištění odpadních vod z ručního mytí vozidel před jejich opravami na dílně. Zařízení je napojeno do kanalizace zakončené RN CHÚ. Množství odpadní vody je měřeno nepřímo, měří se spotřeba odebrané pitné vody vodoměrem. Technologie ORL není určená k čištění emulgovaných ropných látek. Mytí vozidel je prováděno pouze čistou vodou bez saponátů. Vyšší účinnosti ORL v probíhajícím zkušebním provozu bylo dosaženo dodatečným osazením sorpčních vložek do sedimentačního prostoru před ORL a do části revizní kanaliční šachty upravené dodavatelem stavby za ORL před vypouštěním do kanalizace. Limitní hodnoty kvality a množství vypouštěných odpadních vod jsou stanoveny rozhodnutím MěÚ Česká Lípa zn. MUCL/184553/2009 ze dne 3. 2. 2010. Stejným povolením byla povolena stavba ORL a uloženo provedení ročního zkušebního provozu, který byl zahájen dne 1. 7. 2011 po zprovoznění mycí plochy pro vysokotlaké ruční mytí aut na základě kontrolní prohlídky stavby provedené vodoprávním úřadem. Na koalescenčním odlučovači RONN TECH ellipse EH 160 3C byla provedena servisní prohlídka a čištění dne 1. 11. 2011 firmou Patok, a. s. Louny. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2011 z ORL-DOP je uvedeno v tabulce č. 1.3-20.



Obrázek č. 1.3-3: Osazení sorpčních filtrů v sedimentačním prostoru před ORL SD 1.3.16 Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla, ORL Adéla Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek GSOL 2/10 označený jako ORL Adéla umístěný v areálu školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře. ORL slouží k čištění povrchových vod z přilehlého parkoviště před jejich vypouštěním do Ploučnice. Zařízení bylo povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/126768/2010 ze dne 21. 12. 2010 včetně povolení k nakládání s vodami. Stejným povolením bylo uloženo provedení ročního zkušebního provozu, který byl zahájen dne 15. 6. 2011 na základě kontrolní prohlídky zařízení provedené vodoprávním úřadem. Na koalescenčním odlučovači GSOL 2/10 byla provedena servisní prohlídka a čištění dne 2. 11. 2011 firmou Patok, a. s. Louny. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2011 z ORL Adéla je uvedeno v tabulce č. 1.3-21.

V Příloze č. 1 této zprávy je doložena „Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU“, která byla aktualizována dle platných rozhodnutí vodoprávních úřadů a výše uvedeného označení všech čistících zařízení.



Pro vypouštění odpadních (splaškových) a jiných povrchových vod jsou samostatné výpustné profily pro tato zařízení: ČOV CHÚ - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV ZDM - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV odkaliště - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; SEDJ ML - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; ČOV VP 9 - výstupní profil do Ralského potoka; ČOV VP 7 - výstupní profil do toku Ploučnice (čerpáno); NS CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN ZDM - viz ČOV ZDM (shodný); DN CDS - výstupní profil do obtokového kanálu; DN VP 7 - do vsakovací jámy na VP 7; ORL ML - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; ORL SD - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL DOP - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL Adéla - výstupní profil do toku Ploučnice. Zhodnocení znečištění vypouštěnými odpadními a srážkovými vodami z částí areálů do veřejných vodotečí je uvedeno v tabulkách č. 1.3-1 až 1.3-4. Plnění vodoprávních rozhodnutí a bilance vypouštěného znečištění z jednotlivých výpustí je uvedena v tabulkách č. 1.3-5 až 1.3-21.



Tabulka č. 1.3-1: Znečištění vypuštěné a odvedené do toku Ploučnice odpadními a povrchovými vodami Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,52

CHSKCr

t.rok-1

2,06

RAS

t.rok-1

19,40

RL

t.rok-1

0,92

NL

t.rok-1

0,82

t.rok

-1

1,21

Cl

t.rok

-1

5,87

F-

t.rok-1

0,01

N-NO3-

t.rok-1

0,06

N-NH4+

t.rok-1

0,13

NEL

t.rok-1

0,017

SO42-

U 226

t.rok Ra

-1

MBq.rok

0,001 -1

-1

C10 – C40

t.rok

Zn

t.rok-1

2,236 0,00 0,0002

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. Tabulka č. 1.3-2: Znečištění vypuštěné do toku Ralského potoka odpadními vodami Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

t.rok

-1

0,032

NL

t.rok

-1

0,012

CHSKCr

t.rok-1

0,091

BSK5



Tabulka č. 1.3-3: Znečištění vypuštěné do toku Luční strouhy odpadními vodami Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,08

CHSKCr

t.rok-1

0,22

NL

t.rok-1

0,12

RL

6 0,0016

t.rok

-1

N-NH4+

t.rok

-1

C10 – C40

t.rok-1

0,00006

U

t.rok-1

0,00005

MBq.rok-1

0,16

226

Ra

Tabulka č. 1.3-4: Celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU odpadními a povrchovými vodami Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

t.rok-1

0,641

t.rok

-1

2,394

t.rok

-1

19,411

RL

t.rok

-1

6,924

NL

t.rok-1

0,953

SO42-

t.rok-1

1,21

Cl-

t.rok-1

5,872

F-

t.rok-1

0,014

t.rok

-1

0,056

t.rok

-1

0,13

NEL

t.rok

-1

0,017

U

t.rok-1

0,0012

Ra

MBq.rok-1

2,396

C10 – C40

t.rok-1

0,00006

BSK5 CHSKCr RAS

N-NO3N-NH4+

226

Zn

t.rok

-1

0,0002

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-5: Výpustný profil – ČOV CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101902/b/2007, 9. 6. 2009, změna MUCL/172191/2010, 29. 3. 2011

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

Q

2,4

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

27 352

m3.rok-1

BSK5

30

mg.l-1

1,8

t.rok-1

6

<3

34

12,9

1*

0,352

t.rok-1

CHSKCr

80

mg.l-1

4,8

t.rok-1

6

<5

75

32,7

0

0,893

t.rok-1

NL

40

mg.l-1

2,4

t.rok-1

6

<2

21

5,3

0

0,144

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,1

7,9

7,67

0

-

-

N-NH4+

20

mg.l-1

1,2

t.rok-1

6

1,41

5,10

3,25

0

0,089

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ * 13. 7. 2011 byla překročena hodnota „p“ BSK5, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 1, hodnota „m“ nebyla překročena

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-6: Výpustný profil – ČOV ZDM Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3,6

l.s-1

40 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

4 970

m3.rok-1

BSK5

20

mg.l-1

0,68

t.rok-1

6

<3

26

9,60

1*

0,048

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

3,06

t.rok-1

6

< 10

42

21,83

0

0,109

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,85

t.rok-1

6

<2

9,3

5,05

0

0,025

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

6,9

7,9

7,50

0

-

-

Ukazatel

NEL

nestanovena

-

6

< 0,05

0,16

0,08

-

0,00041

t.rok-1

C10 – C40

nestanovena

-

6

< 0,05

0,079

0,03

-

0,00013

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“ * 18. 5. 2011 byla překročena hodnota „p“ BSK5, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 1, hodnota „m“ nebyla překročena

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-7: Výpustný profil – ČOV odkaliště (BČ 40) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

č. j. OŽP 338/2004, 23. 12. 2004 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

11 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

5 421

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

6,7

7,6

7,10

0

-

-

BSK5

25

mg.l-1

0,33

t.rok-1

4

8,4

20

15,10

0

0,082

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,1

t.rok-1

4

30

60

40,50

0

0,220

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

0,385

t.rok-1

4

4,2

31

12,05

1*

0,065

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ * 5. 10. 2011 byla překročena hodnota „p“ NL, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 1, hodnota „m“ nebyla překročena



Tabulka č. 1.3-8: Výpustný profil – ČOV VP 9 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101902/2007, 9. 6. 2009



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,6

l.s-1

18 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

3 603

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,360

t.rok-1

4

5,9

14

8,98

0

0,032

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,360

t.rok-1

4

<2

11

6,08

0

0,022

t.rok-1

CHSKCr

110

mg.l-1

1,580

t.rok-1

4

19

31

25,25

0

0,091

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,2

7,8

7,50

0

-

-

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“




Tabulka č. 1.3-9: Výpustný profil – ČOV VP 7 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 41691/2009, 24. 6. 2009; změna č. j. KULK 16636, 1. 3. 2011



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

15 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

3 544

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

3

23

14,75

0

0,052

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,0

t.rok-1

4

11

48

31,75

0

0,113

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

3,7

7,1

4,88

0

0,017

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,1

7,7

7,38

0

-

-

1

mg.l-1

0,015

t.rok-1

4

< 0,05

0,112

0,03

0

0,0001

t.rok-1

Ukazatel

C10 – C40





Tabulka č. 1.3-10: Výpustný profil – NS CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

MŽP č. j. 542/294/09/02/178, 15. 4. 2009, ve změně rozhodnutí: č. j. KULK 42820/2009, 1. 7. 2009



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

1

l.s-1

6 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 683

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

11

7

7,8

7,35

0

-

-

-1

11

220

510

344,55

0

0,924

t.rok-1

RL

600

mg.l

3,3

t.rok

NL

28

mg.l-1

0,15

t.rok-1

11

<2

23

12,06

0

0,032

t.rok-1

Zn

0,5

mg.l-1

0,003

t.rok-1

11

0,03

0,16

0,08

0

0,0002

t.rok-1

5

mg.l-1

0,03

t.rok-1

11

1,6

3,87

2,75

0

0,007

t.rok-1

Cl-

150

mg.l-1

0,66

t.rok-1

11

20,5

118

57,55

0

0,154

t.rok-1

SO42-

200

mg.l-1

0,88

t.rok-1

11

28,2

111

58,9

0

0,158

t.rok-1

N-NO3-

2

mg.l-1

0,01

t.rok-1

11

< 0,25

1,24

0,29

0

0,001

t.rok-1

CHSKCr

70

mg.l-1

0,39

t.rok-1

11

6,3

52

29,21

0

0,078

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

11

< 0,01

0,03

0,01

0

0,00002

t.rok-1

C10 – C40

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

11

< 0,05

<0,05

0

0

0

t.rok-1

N-NH4+





Tabulka č. 1.3-11: Výpustní profil KS-CHÚ (monitorovací místo kvality směsi odpadních vod z kanalizačního systému chemické úpravny do Ploučnice) Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

pH

-

12

6,8

8

7,74

RL

mg.l-1

12

130

1 550

565

NL

mg.l-1

12

<2

14

6,73

Zn

-1

12

0,02

0,11

0,05

-1

12

0,24

16

4,21

Cl

-1

mg.l

12

8,8

156

41,43

SO42-

mg.l-1

12

18

800

153

N-NO3-

mg.l-1

12

< 0,25

6,61

2,44

-1

12

0,178

0,488

0,32

BSK5

-1

mg.l

12

<3

78

19,21

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

121

40,25

U

mg.l-1

12

< 0,01

0,02

0,01

Ra

Bq.l-1

12

< 0,03

0,15

0,05

Pb

-1

12

< 0,07

0,082

0,07

-1

12

< 0,05

0,113

0,02

mg.l

N-NH4+

mg.l

-

-

F

mg.l

226 210

Bq.l

C10 – C40

mg.l

Minimum

Maximum

Průměr

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.3-12: Výpustný profil – retenční nádrže CHÚ (RN CHÚ) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. RŽP 6903/02, 11. 12. 2002 změna č. j. KULK 872/03/OLH, 24. 2. 2003



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

28

l.s-1

253 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

74 520

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

21

6

8,4

7,47

0

-

-

-1

21

70

500

260

0

19,411

t.rok-1

RAS

700

mg.l

202,4

t.rok

NL

30

mg.l-1

4,1

t.rok-1

21

<2

9,2

3,7

0

0,275

t.rok-1

SO42-

300

mg.l-1

60,7

t.rok-1

21

< 10

50,3

14,1

0

1,051

t.rok-1

Cl-

350

mg.l-1

70,8

t.rok-1

21

11,3

220

76,73

0

5,718

t.rok-1

F-

1,5

mg.l-1

0,3

t.rok-1

21

< 0,1

0,59

0,19

0

0,014

t.rok-1

N-NO3-

3

mg.l-1

0,61

t.rok-1

21

< 0,25

2

0,74

0

0,055

t.rok-1

N-NH4+

2,5

mg.l-1

0,51

t.rok-1

21

0,05

1,6

0,43

0

0,032

t.rok-1

1

mg.l-1

0,2

t.rok-1

21

< 0,05

0,29

0,08

0

0,006

t.rok-1

0,3

mg.l-1

0,06

t.rok-1

21

< 0,01

0,04

0,01

0

0,001

t.rok-1

0,3

Bq.l-1

61

MBq.rok-1

21

< 0,03

< 0,03

0,03

0

2,236

MBq.rok-1

NEL U 226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p = m“

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.3-13: Výpustný profil – retenční nádrže ZDM (RN ZDM) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

26

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

32 333

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

6

7,2

8,9

7,88

0

-

-

-1

6

0,12

1,16

0,34

0

0,011

t.rok-1

NEL

2

mg.l

0,13

t.rok

NL

25

mg.l-1

1,6

t.rok-1

6

2,3

43

10,00

1*

0,323

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

5,73

t.rok-1

6

12

38

26,67

0

0,862

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“ * 8. 12. 2011 byla překročena hodnota „p“ NL, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 1, hodnota „m“ nebyla překročena




Tabulka č. 1.3-14: Výpustný profil – dešťové nádrže CDS (DN CDS) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101899/2007, 8. 6. 2009, změna MUCL/172190/2010, 29. 3. 2011



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

50 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

13 587

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

6

7,0

7,8

7,53

0

-

-

-1

6

<2

12

4,73

0

0,064

t.rok-1

NL

20

mg.l

0,960

t.rok

U

0,03

mg.l-1

0,00144

t.rok-1

6

< 0,01

0,01

0,01

0

0,0001

t.rok-1

1

mg.l-1

0,024

t.rok-1

6

< 0,05

0,05

0

0

0

t.rok-1

C10 – C40


Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.3-15: Výpustný profil – dešťové nádrže VP 7 (DN VP 7) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

MUCL/101900/2007, 9. 6. 2009 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

3 005

m3.rok-1

NL

25

mg.l-1

-

-

4

<2

8,4

3,88

0

0,012

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

6,8

7

6,88

0

-

-

0,2

mg.l-1

-

-

4

< 0,05

0,065

0,02

0

0,00005

t.rok-1

Ukazatel

C10 – C40

Poznámka: použité hodnoty „p“, Q – průměrná hodnota




Tabulka č. 1.3-16: Odlučovač ropných látek matečné louhy (ORL ML) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/24739b/2007 b, 15. 6. 2007, změnaMUCL/133179/2010, 22. 12. 2010


Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

30

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

0,118

0,168

0,143

0

-

t.rok-1

C10 – C40

1

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota



Tabulka č. 1.3-17: Sedimentační jímka matečné louhy (SEDJ ML) Platné vodoprávní rozhodnutí

KULK 42311/2009, 29. 6. 2009, změna


KULK 79771/2010, 1. 12. 2010 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

1

l.s-1

18 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

3 456

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

13

7,8

8

7,96

0

-

-

RL

2 500

mg.l-1

36

t.rok-1

13

1020

2820

1372

1*

4,7

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

0,43

t.rok-1

13

10,28

21

13

0

0,04

t.rok-1

C10 – C40

0,2

mg.l-1

0,003

t.rok-1

13

< 0,05

0,108

0,02

0

0,00006

t.rok-1

U

0,05

mg.l-1

0,001

t.rok-1

13

< 0,01

0,01

0,01

0

0,00003

t.rok-1

0,16

Bq.l-1

2,3

MBq.rok-1

13

< 0,03

0,05

0,03

0

0,11

MBq.rok-1

Ukazatel

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“, v tabulce jsou uvedeny parametry platné pro zkušební provoz zařízení, hodnocení za období 1. 1. 2011 – 10. 8. 2011 dle původního povolení. * 13. 7. 2011 byla překročena hodnota „p“ parametru RL, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 2, maximální hodnota 3 300 mg.l-1 nebyla překročena. Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-18: Sedimentační jímka matečné louhy (SEDJ ML) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

KULK 58316/2011, 10. 8. 2011 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

1

l.s-1

10 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

1 813

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

1

8,1

-

-

0

-

-

-1

1

720

-

-

0

1,3

t.rok-1

RL

1 500

mg.l

12

t.rok

NL

30

mg.l-1

0,24

t.rok-1

1

7,2

-

-

0

0,013

t.rok-1

C10 – C40

0,2

mg.l-1

0,0016

t.rok-1

1

< 0,05

-

-

0

0,0001

t.rok-1

U

0,05

mg.l-1

0,0003

t.rok-1

1

< 0,01

-

-

0

0,00002

t.rok-1

0,16

Bq.l-1

1,3

MBq.rok-1

1

< 0,03

-

-

0

0,05

MBq.rok-1

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“, V tabulce jsou uvedeny parametry platné pro trvalý provoz zařízení, hodnocení za období od 10. 8. 2011 do 31. 12. 2011.




Tabulka č. 1.3-19: Odlučovač ropných látek parkoviště, středisko dopravy (ORL SD) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

MUCL/129592/2010, 26. 10. 2010 Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

10

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

< 0,05

0,748

0,39

0

-

t.rok-1

C10 – C40

0,5

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; stanovená hodnota „m“ 1 mg.l-1 nebyla překročena




Tabulka č. 1.3-20: Odlučovač ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost


Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

3

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

0,584

0,675

0,63

0

-

t.rok-1

C10 – C40

1

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; roční zkušební provoz od 1. 7. 2011



Tabulka č. 1.3-21: Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla (ORL Adéla) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost


Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

7

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

< 0,05

0,111

0,06

0

-

t.rok-1

C10 – C40

1

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota, roční zkušební provoz od 15. 6. 2011




1.4 Důlní a povrchová voda Povrchové vody z vnějších záchytných příkopů odkaliště a bývalého Sedlického rybníka jsou vypouštěny do Luční strouhy (ODK-VS) a následně do Ploučnice na základě platného povolení MěÚ Česká Lípa k nakládání s vodami č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004 s platností do 31. 12. 2014. Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I jsou vypouštěny do směšovací jímky retenčních nádrží Pustý dle platného rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 ve změně č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Povolené parametry množství povrchových vod nebyly překročeny. Rovněž nebylo překročeno množství důlních vod z měrného objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PVVS, výpustní profil č. 1 OKC-VS dle platného rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. Povolení k vypouštění jiných vod (povrchových vod ) z odvalu Dolu Křižany I do vod důlních bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Provozní řád záchytných jímek Křižany byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č. j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Na základě rozhodnutí MPO č. j. 49976/08/182- SÚ ze dne 31. 12. 2008 byl v rámci stavby „Technická a biologická rekultivace Plata „S““ změněn způsob nátoku odvalových vod do horních záchytných jímek Křižany. Potrubí, které odvádělo odvalové vody, bylo nahrazeno otevřeným korytem zpevněným betonovými žlabovkami. Povolené parametry povrchových vod nebyly v roce 2011 překročeny. Organizace dále nakládá s povrchovými vodami z Hamerské strouhy na základě platného povolení OkÚ, RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 5227/02 ze dne 26. 9. 2002 ve znění rozhodnutí č. j. RŽP 5227/02 ze dne 4. 10. 2002. Organizace převádí část povrchových vod v množství max. 15 l.s-1 z Hamerské strouhy obtokovým kanálem do toku Ploučnice. Pracovníci VÚ č. 1 zavírají rozdělovací objekt pro převádění povrchových vod z Hamerské strouhy do obtokového kanálu u mostu CDS na základě údajů denně odečítaných na vodočtu v Břevništi, tak aby zůstal zachován minimální zůstatkový průtok Q 105,1 l.s-1 v Hamerské strouze. Popis sanačních technologií: NDS 6 - Princip čištění ZTR na stanici NDS 6 zahrnuje dvoustupňovou neutralizaci zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské a cenomanské zvodně a povrchových vod z odkaliště suspenzí vápenného mléka se současným dávkováním chloridu barnatého, sedimentaci, filtraci, chloraci a dechloraci. Vyčištěné důlní vody se vypouštějí přes retenční nádrž Pustý do obtokového kanálu a následně do Ploučnice. SLKR I - Ve filmových odparkách s rekompresí páry se zpracovává zbytkový technologický roztok z cenomanské zvodně po sorpci uranu z VÚ č. 2. Důlní vody - brýdový kondenzát (destilát) po úpravě - jsou vypouštěny do Ploučnice případně využity jako procesní voda v NDS ML. Zbytkový technologický roztok z odparek je po naředění přečerpáván do VÚ č. 3 k dalšímu zpracování v NDS ML nebo se z něj v další části SLKR I získává krystalizací a rekrystalizací kamenec amonno-hlinitý. V případě poruchy nebo zimních opatření se ZTR z odparek čerpá v minimálním množství zpět do VÚ č. 2 k vtláčení do VP. Kamenec je za účelem dalšího zpracování expedován externím zákazníkům. Celkem bylo v roce 2011 vyrobeno 27 713,24 t kamence. NDS ML - Technologie zpracovává zahuštěné ZTR z technologie SLKR I a v případě potřeby nezahuštěné zbytkové roztoky přímo z DCHT. Zakoncentrované ZTR ze SLKR I jsou potrubím čerpány do NDS ML umístěné v areálu výrobního úseku č. 3. ZTR jsou v prvním stupni



neutralizovány vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je po prvním stupni neutralizace filtrována v kalolisech. Filtrát po oddělení kalů je ve druhém stupni alkalizován opět vápenným mlékem. Suspenze vznikající alkalizací je zahuštěna v usazovácích a následně po spojení se suspenzí z prvního stupně filtrována v kalolisech. Filtrační koláč (tzn. neutralizační kaly) je odvážen nákladními automobily k uložení přímo v odkališti II. etapy. Ze slivu usazováků je stripováním vodní parou odstraněn rozpuštěný amoniak. Vedlejším produktem je 25% čpavková voda, použitelná v technologii SLKR I, přebytky jsou prodávány. Vystripovaný sliv je vtláčen do předpolí dolového pole. Projektovaná kapacita ZML je zpracování až 2,1 m3.min-1 ML. Změny technologie: NDS 6 - v roce 2011 nedošlo ke změně technologie; NDS ML - v roce 2011 nedošlo ke změně technologie; SLKR I - Většinu roku byly v provozu dvě odparky. Ve dnech 1. 2. - 3. 2., 10. 4. - 25. 4., 2. 10. - 16. 10. 2011 nebyla v provozu žádná odparka (celkem 34 dní). Jednalo se o odstavení zařízení z důvodu poruchy ve dnech 1. 2. - 3. 2. 2011, ostatní byly plánované odstávky provozu. Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, podzemních, povrchových, odpadních a důlních vod je uveden v tabulce č. 1.4-1.



Tabulka č. 1.4-1: Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění v o. z. TÚU za rok 2011 Bilancované vody a roztoky, způsob nakládání Čerpání cenoman

Čerpání turon

ZTR z VP ZTR mimo VP Celkem ZTR

Celková bilance vod

K využití

4,3 0,56

71,6 9,3

4,86

80,9

1,62

27

Pitná voda

282 983

0,54

9,0

Pro HB Stráž

1 269 822

2,42

40,3

Na NDS 6

1 031 423

1,96

32,7

52 206

0,1

1,7

3 488 656

6,64

110,6

439 580

0,84

13,9

Odval DK I Odkaliště CHÚ Stráž Celkem jiné zdroje Vtláčení do HB Stráž Vtláčení do HB Svébořice Vtláčení ZTR ze ZML (vrt V-5)

10 030

0,02

0,3

1 172 077

2,23

37,2

1 621 687

3,09

51,4

155 739

0,3

4,9

1 269 822

2,42

40,3

852 222

1,62

27

1 244 780

2,37

39,5

Ostatní mimo VP (vrt DK-2) Celkem do cenomanu

10 030

0,02

0,3

3 532 593

6,72

112,0

Výpustný profil PV-VS

2 874 461

5,47

91,1

Výpustný profil SLKR-VS

477 475

0,91

15,1

Výpustný profil ODK-VS Celkem vypouštění

230 685

0,44

7,3

3 582 621

6,82

113,6

980 640

1,87

31,1

-3 488 656

-6,64

-110,6

-2 101 901

-4,00

-66,7

1 031 423

1,96

32,7

537 276

1,02

17,0

1 002 114

1,91

31,8

ZML ML ze SLKR I

932 794

1,77

29,6

NDS 6 odkaliště CHÚ Stráž

941 392

1,79

29,9

Cenomanský kolektor Turonský kolektor Cenomanský kolektor jen v ploše VP NDS 6 ZTR (turon)

Čištění

2 257 640 294 313 852 222

Vtláčení do VP DCHT

Vypouštění

-1

[l.s ]

2 551 953

Odval+rudné plato DH I

Vtláčení do cenoman. kolektoru

[m ]

Objem 3 -1 [m .min ]

Pro HB Svébořice

Technologická voda CHS I, II Celkem turon Jiné zdroje

3

NDS 6 ZTR (cenoman) SLKR I

Odvádění důlních a povrchových vod Byly sledovány jednotlivé výpusti důlních a povrchových vod včetně dodržování vodoprávních rozhodnutí. Celkové znečištění těmito vypuštěnými vodami do toku Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1.4-2. Po vyčištění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, povrchových vod z odkaliště a důlních vod v technologiích NDS 6 a SLKR I jsou důlní vody vypouštěny do toku Ploučnice.



Tabulka č. 1.4-2: Celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU důlními a povrchovými vodami Ukazatel

Jednotky

Bilanční hodnota

Ra

MBq.rok-1

295

210

Pb

MBq.rok-1

251

U

t.rok-1

0,101

t.rok

-1

18,56 10034,46 2728,81

226

NL

t.rok

-1

SO42-

t.rok

-1

Nanorg.

t.rok-1

30,82

Fe

t.rok-1

0,23

Zn

t.rok

-1

0,14

Ni

t.rok

-1

0,031

BSK5

t.rok-1

0,333

CHSKCr

t.rok-1

10,395

Cl-

t.rok-1

2202

RL

-

t.rok

-1

0

C10 – C40

t.rok

-1

0,01

N-NH4+

t.rok-1

0,236

N-NO2-

t.rok-1

0,015

N-NO3-

-1

1,017

F

t.rok

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.

1.4.1 Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) Profilem PV-VS, měrným objektem na výtoku z retenčních nádrží Pustý, jsou vypouštěny důlní vody z NDS 6. Před vypouštěním důlních vod profolem PV-VS jsou do retenčních nádrží Pustý vypouštěny vody z rudného plata a odvalu j. č. 3. Vypouštění důlních vod probíhalo v souladu s platným rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii NDS 6 za rok 2011 je uvedeno v tabulce č. č. 1.4.1-1. V roce 2011 na výpustném profilu č. 1 OKC-VS, měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS nedošlo k překročení limitů jakosti a množství vypouštěných důlních vod. Vyhodnocení ukazatelů stanovených dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne



7. 12. 2009 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-2. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů stanovených dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulkách č. 1.4.1-3. Vyhodnocení kvality důlních vod v obtokovém kanálu ve stávajícím monitorovacím místě kvality vod u ČS 2 před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice; dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009; je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-4. V tabulce č. 1.4.1-5 jsou uvedena denní množství vypouštěných vod, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý). Vypouštěné množství důlních bylo v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. Celkové množství povrchových a důlních vod vypouštěných a odváděných obtokovým kanálem: dešťové vody z CDS

-

13 587 m3;

z retenčních nádrží Pustý

-

2 874 461 m3;

celkem

-

2 888 048 m3

Tabulka č. 1.4.1-1: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii NDS 6 Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

-

328

2,1

2,9

2,6

mg.l

46

0,016

2,26

0,423

Bq.l-1

3

6,83

9,05

7,84

RL

mg.l-1

328

5710

18230

10708

NL

mg.l-1

46

1,8

72,8

15,39

N-NH4+

mg.l-1

Ukazatel

pH

-1

U 226

Ra

328

48

145,9

108

-1

46

3190

9915

6291

-1

44

8,51

35,15

20,82

Zn

-1

mg.l

46

11,29

19,75

7,05

Ni

mg.l-1

46

1,91

5,923

3,69

Fe

mg.l-1

46

84,24

336,5

187,5

SO42N-NO3-

mg.l mg.l



Tabulka č. 1.4.1-2: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK/76058/2009, ze dne 7. 12. 2009


SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007 Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnoty

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

100

l.s-1

3 153 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 874 461

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

365

7,00

8,00

7,46

0

-

-

U

0,25

mg.l-1

0,59

t.rok-1

365

< 0,01

0,23

0,03

0

0,08

t.rok-1

Ra

0,4

Bq.l-1

94,6.107

Bq.rok-1

365

< 0,03

0,35

0,09

0

25,9.107

Bq.rok-1

210

Pb

0,2

Bq.l-1

47,3.107

Bq.rok-1

12

< 0,07

< 0,07

0,07

0

20,1.107

Bq.rok-1

RL

4 500

mg.l-1

10 641

t.rok-1

52

2440

4110

3369

0

9 683

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

2,40

10,00

5,63

0

16,18

t.rok-1

Nanorg.

22

mg.l-1

52

t.rok-1

52

3,50

21,80

13,17

0

37,86

t.rok-1

SO42-

1 400

mg.l-1

3 311

t.rok-1

52

711

1220

936

0

2 691,65

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

< 5,00

12,00

2,71

0

7,80

t.rok-1

C10 – C40

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

52

< 0,05

< 0,05

0,00

0

0,00

t.rok-1

Cl-

1 000

mg.l-1

2 365

t.rok-1

12

678

872

766,1

0

2 202,07

t.rok-1

Zn

0,2

mg.l-1

0,47

t.rok-1

12

0,02

0,08

0,05

0

0,14

t.rok-1

Ni

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

12

< 0,003

0,02

0,01

0

0,03

t.rok-1

Fe

2

mg.l-1

4,7

t.rok-1

12

< 0,2

0,39

0,08

0

0,23

t.rok-1

Ukazatel

226

V případě parametru C10 - C40 byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce.



Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - bilance byly spočteny z takto vypočítaných hodnot. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 nejsou pro doplňující ukazatele stanoveny limity pro hodnoty „p“ a „m“ ani limity bilanční. Naměřené hodnoty doplňujících ukazatelů a z nich spočtené bilance jsou níže uvedeny. Tabulka č. 1.4.1-3: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) - doplňující ukazatele Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Bilance

Jednotka

Mncelk.

mg.l-1

4

< 0,08

0,1

0,03

0,07

t.rok-1

Mg

mg.l-1

4

2,35

3,34

2,93

8,41

t.rok-1

Ca

mg.l-1

4

564

800

651

1 872

t.rok-1

Crcelk.

mg.l-1

4

< 0,1

< 0,1

0,00

0,00

t.rok-1

V případě parametrů Crcelk. byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Tabulka č. 1.4.1-4: Monitorovací místo před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice (koryto obtokového kanálu u ČS 2), vyhodnocení kvality vod v obtokovém kanálu Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

pH

-

365

6,9

8,6

7,61

226

Ra

Bq.l-1

365

< 0,03

0,33

0,08

Pb

Bq.l-1

210

Minimum

Maximum

Průměr

12

< 0,07

< 0,07

0,07

-1

365

< 0,01

0,06

0,02

NL

-1

mg.l

12

<2

75

14,84

RL

mg.l-1

12

1710

4020

3037

SO42-

mg.l-1

12

484

1050

821,5

Fe

mg.l-1

12

< 0,2

0,66

0,22

Zn

-1

12

< 0,02

0,23

0,06

Ni

-1

mg.l

12

< 0,002

0,020

0,0046

CHSKCr

mg.l-1

12

5,3

17

6,34

Cl-

mg.l-1

12

322

844

656,75

-1

12

4,6

21,6

12,35

-1

12

< 0,05

0,064

0,01

U

Nanorg. C10 – C40

mg.l

mg.l

mg.l mg.l



Tabulka č. 1.4.1-5A: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

8460

8508

7890

8573

9001

7700

2

8524

8598

7244

8688

9757

7880

3

8439

8637

8635

8725

10095

7778

4

8449

8609

8041

8739

9798

7866

5

8415

9306

8029

8419

7470

8135

6

8505

7175

7904

8240

8270

6218

7

8521

8113

7705

8654

9989

6566

8

9371

8738

5782

9382

7681

8202

9

9160

8659

8269

3214

9576

8619

10

9022

8650

7780

867

8525

8799

11

9058

8837

7796

842

8366

8335

12

9279

8694

8977

627

8488

8756

13

9815

8666

9858

269

9003

6050

14

10561

8603

10172

319

9774

8108

15

10597

8581

8950

141

9173

8188

16

10095

8537

8951

111

8257

5062

17

10321

8560

8943

669

9150

8214

18

9679

9724

10322

644

10205

8215

19

9898

9584

8808

831

9150

8252

20

9574

9463

8316

677

8586

8123

21

9695

8709

8198

550

8550

8365

22

9328

7427

8563

468

8365

9022

23

9726

8610

8389

747

7824

8933

24

9193

7639

8051

651

7890

9445

25

9487

7082

9652

665

8499

8113

26

8527

7144

9227

6331

8575

8849

27

8997

7261

9355

8251

10216

8898

28

9331

8435

9775

8625

8957

8244

29

9317

9703

8693

8134

8440

30

8110

9341

9103

8097

8240

31

8716

8944

7896



Tabulka č. 1.4.1-5B: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

7883

9379

8937

921

9291

8574

2

8442

9542

7300

877

8888

8510

3

10537

9534

8216

858

8370

8434

4

9191

9009

9253

655

8162

8397

5

8935

8949

10070

617

8532

9614

6

9019

9076

10207

622

8435

8682

7

8644

9267

9891

549

8357

8716

8

8669

8550

9915

692

8252

9325

9

8427

1018

8725

659

9167

9064

10

9270

6044

9774

828

9049

8845

11

5170

8643

8868

739

10089

8730

12

8819

9152

8553

594

8155

7681

13

7627

9267

9405

523

8300

9075

14

9306

9161

9404

558

8794

7792

15

7803

8880

9319

548

8157

9084

16

8359

9171

7718

628

7465

9153

17

8296

8893

8086

3393

8838

9506

18

9258

8648

9182

4934

8569

9104

19

9488

7548

9099

6702

8109

8403

20

9615

7981

7355

7908

7857

8923

21

10549

8929

8997

7980

8049

9119

22

10270

8477

8803

8258

9698

8944

23

9323

8966

8582

7791

10570

8797

24

9342

9036

8674

884

8652

8492

25

9714

9346

8754

684

8616

8554

26

8697

8837

9212

5661

8678

8344

27

9743

8520

8743

6811

8529

8612

28

9305

8949

9216

8395

8659

8960

29

9519

8944

8300

8372

8121

9293

30

10674

8907

5100

8269

8571

8950

31

9811

8767

8992

9214



1.4.2 Výpustný profil č. 2 SLKR-VS Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii SLKR I za rok 2011 je uvedeno v tabulce č. 1.4.2-1. V tabulce 1.4.2-2 je zpracováno vyhodnocení kvality důlních vod vypouštěných výpustným profilem č. 2 SLKR I a bilance vypouštěného znečištění podle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 28775/2010 ze dne 28. 4. 2010, kterým stanovil způsob a podmínky pro vypouštění důlních vod z technologie stanice likvidace kyselých roztoků SLKR I do vod povrchových toku Ploučnice. Denní průtoky v profilu č. 2 jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.2-3. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů je uvedeno v tabulce č. 1.4.2-4. Tabulka č. 1.4.2-1: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii SLKR I Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

pH

-

4

1,9

2,0

1,9

U

mg.l-1

4

2,14

2,8

2,523

Bq.l-1

4

0,52

0,82

0,52

-1

4

53500

70400

59975

-1

Ukazatel

226

Ra

RL H2SO4

mg.l

4

200

610

483

N-NH4+

-1

mg.l

4

734

863

810

SO42-

mg.l-1

4

32100

41600

35450

N-NO3-

mg.l-1

4

401

652

536

F-

mg.l-1

4

167

190

178

Cl-

mg.l-1

4

13,2

15

13,8

As

-1

4

4,76

7,01

5,63

-1

4

1010

1490

1273

Be

-1

mg.l

4

0,649

0,834

0,740

Ca

mg.l-1

4

222

272

251

Fe

mg.l

mg.l mg.l



Tabulka č. 1.4.2-2: Výpustný profil SLKR-VS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010 SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007


Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

61

l.s-1

1 960 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

477 475

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

331

6,60

8,00

7,32

0

-

-

226

Ra

0,2

Bq.l-1

294,0

MBq.rok-1

331

< 0,03

< 0,03

0,03

0

14,3

MBq.rok-1

210

Pb

0,1

Bq.l-1

147,0

MBq.rok-1

12

< 0,07

0,082

0,07

0

33,4

MBq.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,147

t.rok-1

331

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,005

t.rok-1

NL

5

mg.l-1

7,4

t.rok-1

48

<2

2,80

0,06

0

0,03

t.rok-1

RL

200

mg.l-1

294

t.rok-1

48

< 10

61,00

11,02

0

5,26

t.rok-1

SO42-

100

mg.l-1

147

t.rok-1

48

< 10

< 10

0

0

0

t.rok-1

Nanorg.

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

48

<1

<1

0

0

0

t.rok-1

0,2

mg.l-1

0,29

t.rok-1

48

< 0,05

0,14

0,02

0

0,01

t.rok-1

Fe

1

mg.l-1

1,47

t.rok-1

12

< 0,2

< 0,2

0

0

0

t.rok-1

Zn

0,1

mg.l-1

0,15

t.rok-1

12

< 0,02

< 0,02

0

0

0

t.rok-1

Ni

0,08

mg.l-1

0,12

t.rok-1

12

< 0,002

0,003

0,0003

0

0,0001

t.rok-1

BSK5

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

12

<1

2,50

0,69

0

0,33

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

29,4

t.rok-1

48

<5

<5

0

0

0

t.rok-1

Cl-

15

mg.l-1

22,05

t.rok-1

12

<4

<4

0

0

0

t.rok-1

F-

0,5

mg.l-1

0,74

t.rok-1

12

< 0,1

< 0,1

0

0

0

t.rok-1

Ukazatel

C10 – C40



Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010 SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007


Stanovené parametry Ukazatel

Teplota

Hodnota „p“

Jednotka

nestanovena

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

°C

331

9,50

23,70

17,17

-

-

°C

V případě parametru SO42-, Nanorg., Fe, Zn, CHSKCr, Cl-, F-, U, 226Ra byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.4.2-3A: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

779

0

794

1496

569

2082

2

724

0

739

1820

618

2119

3

1725

0

708

2292

662

1855

4

2065

664

729

2245

1860

1845

5

1856

778

718

2147

2101

1807

6

2010

733

762

2232

1171

1392

7

2135

790

949

781

564

1707

8

2027

833

809

970

570

1820

9

1463

728

720

239

521

835

10

1366

710

660

0

477

739

11

1283

747

552

0

363

1522

12

1678

779

806

0

530

1958

13

1889

781

651

0

399

1880

14

2150

714

828

0

503

1842

15

2058

723

577

0

486

1800

16

1917

640

542

0

582

1929

17

2109

729

544

0

836

1887

18

2150

819

487

0

762

1970

19

2066

788

567

0

808

1995

20

2227

773

751

0

695

2244

21

2182

682

627

0

670

2396

22

2214

730

1968

0

705

2513

23

2231

629

2398

0

595

1140

24

2018

631

2435

0

532

1677

25

1365

770

2326

0

1674

2132

26

1341

929

2339

959

795

2010

27

1347

907

2397

1088

787

915

28

1506

687

2294

1085

844

751

29

1421

1980

760

854

478

30

1115

589

602

726

620

31

262

684

809



Tabulka č. 1.4.2-3B: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

446

2443

1079

105

2688

2651

2

371

2770

963

0

2853

2641

3

524

997

708

0

2813

2541

4

1631

1793

988

0

2926

2271

5

1944

1882

1142

0

2823

2069

6

1929

1792

1116

0

2745

1811

7

1981

1835

972

0

1236

1923

8

2029

1952

993

0

682

2287

9

2190

1964

1124

0

701

2216

10

2032

2504

1121

0

584

2367

11

2161

2625

1035

0

675

2324

12

2014

2513

1051

0

1690

1594

13

1926

2521

813

0

2246

893

14

1142

2479

948

0

2350

687

15

823

2473

817

0

2293

735

16

730

2228

757

0

2266

799

17

648

1810

795

610

2285

842

18

741

1957

877

1066

2156

1155

19

732

669

914

1007

2571

1775

20

697

1691

947

1072

2579

1605

21

1721

818

906

988

2585

1717

22

1879

718

957

1064

2576

1863

23

2079

843

2398

984

2515

2235

24

2178

773

2637

987

630

2289

25

2258

1632

2538

871

1007

2396

26

2452

1960

2398

840

1871

2417

27

2551

970

2548

1936

1864

2720

28

2480

952

2452

1153

1841

2437

29

2585

962

1047

1598

2377

2206

30

2532

1021

1199

909

2682

2177

31

2607

1053

764

1968



Tabulka č. 1.4.2-4: SLKR-VS – doplňující ukazatele Ukazatel

AOX As Be Ca Cd Cr Mg Mn Pcelk.

Jednotky

Počet vzorků

Hodnota

mg.l-1

1

< 0,010

-1

1

< 0,020

-1

1

< 0,0002

-1

1

< 0,3

-1

1

< 0,03

-1

1

< 0,1

-1

1

< 0,04

-1

1

< 0,08

-1

1

< 0,05

mg.l mg.l mg.l mg.l mg.l mg.l

mg.l mg.l

1.4.3 Výpustný profil č. 3 ODK-VS Povrchové vody z vnějšího záchytného příkopu odkaliště ze severního předpolí a vody bývalého Sedlického rybníka jsou vypouštěny do Luční strouhy, která je zaústěna do toku Ploučnice. Povolení k vypouštění povrchových vod ve stanovené kvalitě je dána rozhodnutím MěÚ v České Lípě č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004. Výpustným profilem č. 3 ODK-VS bylo v roce 2011 vypuštěno 230 685 m3 povrchových vod z lagun 6, 8 a ze zbytku bývalého Sedlického rybníka (ČS rybník). Vyhodnocení kvality vypouštěných vod jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.3-1. Denní průtoky v profilu č. 3 jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.3-2.



Tabulka č. 1.4.3-1: Výpustný profil č. 3 ODK-VS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP 338/2004, ze dne 23.12.2004


SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007 Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

-

-

-

-

-

-

-

-

-

230 685

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,2

7,4

7,33

0

-

-

226

Ra

0,1

Bq.l-1

-

-

4

< 0,03

0,04

0,03

0

7,497

MBq.rok-1

210

Pb

0,07

Bq.l-1

-

-

4

< 0,07

< 0,07

0,07

0

16,148

MBq.rok-1

U

0,05

mg.l-1

-

-

4

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,002

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

-

-

4

4,5

13

8,13

0

1,874

t.rok-1

RL

1300

mg.l-1

-

-

4

320

570

452,5

0

104,385

t.rok-1

SO42-

800

mg.l-1

-

-

4

96,3

204

161,08

0

37,158

t.rok-1

N-NH4+

10,0

mg.l-1

-

-

4

0,15

2,17

1,03

0

0,236

t.rok-1

N-NO2-

0,10

mg.l-1

-

-

4

0,041

0,125

0,07

1*

0,015

t.rok-1

N-NO3-

15,0

mg.l-1

-

-

4

2,97

6

4,41

0

1,017

t.rok-1

CHSKCr

60,0

mg.l-1

-

-

4

< 10,00

18

11,25

0

2,595

t.rok-1

Ukazatel

* Dne 14. 7. 2011 byla překročena hodnota „p“ N-NO2-, počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 1, maximální hodnota 0,15 mg.l-1 nebyla překročena. Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. - z takto získaných hodnot je vypočten průměr. V případě radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.4.3-2A: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

563

574

693

709

704

638

2

580

585

733

727

694

636

3

571

589

666

753

909

612

4

555

628

691

754

751

603

5

549

834

690

789

676

519

6

558

336

721

700

704

704

7

628

326

672

737

653

684

8

1265

386

662

704

677

692

9

1282

617

693

704

658

787

10

1190

814

740

699

640

619

11

1063

888

739

711

624

638

12

1109

889

708

698

670

635

13

1136

743

714

738

694

756

14

1466

762

717

765

626

534

15

1160

751

716

702

730

592

16

868

725

710

702

647

589

17

824

809

823

704

664

615

18

819

789

1104

684

633

661

19

819

724

833

746

596

604

20

807

801

736

695

698

667

21

785

615

728

688

657

558

22

781

637

737

688

603

626

23

756

505

772

681

585

621

24

784

519

708

663

608

619

25

841

541

764

642

561

566

26

825

555

779

698

606

571

27

797

581

725

690

796

588

28

672

667

714

673

665

545

29

580

716

725

636

519

30

594

713

690

642

465

31

556

727

609



Tabulka č. 1.4.3-2B: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

532

679

559

509

555

461

2

572

618

498

691

486

459

3

841

577

576

314

525

456

4

614

567

536

451

527

466

5

662

595

630

384

513

768

6

567

659

773

412

566

564

7

576

587

645

426

563

506

8

649

657

638

455

522

562

9

550

610

692

422

569

521

10

606

621

601

451

568

550

11

604

560

578

620

508

498

12

558

543

546

568

512

485

13

516

602

540

431

507

477

14

686

553

577

463

536

563

15

551

625

536

412

538

477

16

543

607

514

398

503

534

17

549

571

533

439

480

856

18

569

501

587

440

487

560

19

536

684

872

544

511

526

20

607

655

606

551

530

538

21

1177

530

537

511

487

505

22

859

576

558

518

475

597

23

677

503

535

513

507

605

24

609

482

547

526

475

706

25

614

1049

519

501

460

578

26

574

598

532

575

465

520

27

556

600

515

548

498

512

28

554

710

554

534

459

536

29

552

601

518

527

444

611

30

925

577

506

533

414

547

31

704

575

576

634



1.4.4 Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I byly v roce 2011 vypouštěny do vyčištěných důlních vod z NDS 6 dle platných rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 ve znění č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Vyhodnocení povrchových vod z odvalu je uvedeno v tabulce č. 1.4.4-1.

1.4.5 Výpustný profil záchytné jímky Křižany Povrchové vody z odvalu Dolu Křižany jsou svedeny do záchytných jímek. Povolení k vypouštění jiných vod (povrchových vod) z odvalu DK I do vod důlních vrtu DK-2 bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Provozní řád záchytných jímek Křižany byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č. j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Na základě rozhodnutí MPO č. j. 49976/08/182-SÚ ze dne 31. 12. 2008 byl změněn způsob nátoku odvalových vod do horních záchytných jímek Křižany. Potrubí, které odvádělo odvalové vody bylo nahrazeno otevřeným korytem z betonových žlabovek. Vyhodnocení čerpaného množství a kvality vod za rok 2011 v záchytných jímkách je uvedeno v tabulce č. 1.4.5-1.

1.4.6 Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy Organizace na základě platného povolení OkÚ, RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 5227/02 ze dne 26. 9. 2002 ve znění rozhodnutí č. j. RŽP 5227/02 ze dne 4. 10. 2002 dále nakládá s povrchovými vodami z Hamerské strouhy. Organizace převádí část povrchových vod prostřednictvím rozdělovacího objektu z Hamerské strouhy do obtokového kanálu. V v tabulce č. 1.4.6 jsou uvedeny denní průtoky odečítané denně na vodočtu umístěném v obci Břevniště. V případě, že průtok je menší nebo roven průtoku 108,1 l.s-1, je pracovníky VÚ č. 1 uzavřen rozdělovací objekt. V roce 2011 nebylo možné v termínu od 14. 9. 2011 do 30. 10. 2011 provádět odečty denních průtoků z důvodu opravy mostu v Břevništi. Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy je uvedeno v tabulce č. 1.4.6-1.

1.4.7 Posuzovací profil K posouzení možného ovlivnění povrchových vod toku Ploučnice vypouštěnými vodami z provozů DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem je určen posuzovací profil Noviny pod Ralskem – most. Vyhodnocení ovlivnění povrchových vod v roce 2011 je uvedeno v tabulce č. 1.6-9 v kapitole 1.6 Povrchové toky.



Tabulka č. 1.4.4-1: Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I (RP+OJ3-ZP) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/32975/2006, 14. 8. 2006,


změna č. j. MUCL/64644/2007, 9. 6. 2009 Stanovené parametry Hodnota

Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

15,9

l.s-1

500 000

m3. rok -1

-

-

-

-

-

439 580

m3. rok -1

pH

6-9

-

-

-

12

7,2

7,7

7,38

0

-

-

NL

20

mg.l-1

7,5

t.rok-1

12

<2

3,2

0,83

0

0,366

t.rok-1

RL

700

mg.l-1

265

t.rok-1

12

450

620

550

0

242

t.rok-1

NEL

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

12

< 0,05

0,08

0,01

0

0,003

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

12

0,02

0,07

0,03

0

0,014

t.rok-1

0,4

Bq.l-1

15.107

Bq.rok-1

12

< 0,03

0,06

0,03

0

1,43. 107

Bq.rok-1

Ukazatel

226

Ra


Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.4.5-1: Výpustný profil záchytné jímky Křižany (JPSV-P) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/21573/2008, 22. 6. 2009



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

30 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

10 030

m3.rok-1

NL

100

mg.l-1

3

t.rok-1

12

3,4

39

10,94

0

0,11

t.rok-1

pH

6 - 10

-

-

-

12

7,4

9,3

8,46

0

-

-

12

< 0,01

0,14

0,04

0

0,0004

t.rok-1

12

< 0,03

0,05

0,03

0

0,318

MBq.rok-1

Ukazatel

U 226

Ra

-1

-1

0,5

mg.l

0,015

t.rok

0,2

Bq.l-1

6

MBq.rok-1


Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění - z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.4.6-1A: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

191,8

361,3

148,6

154,2

138,7

215,4

2

212,7

376,4

143,4

148,6

138,7

206,2

3

235,2

376,4

143,4

154,2

173,8

138,7

4

202,0

376,4

148,6

160,3

154,2

134,4

5

202,0

391,9

148,6

173,8

143,4

148,6

6

212,7

361,3

148,6

154,2

143,4

138,7

7

182,0

441,2

148,6

148,6

143,4

148,6

8

406,0

407,9

148,6

148,6

143,4

143,4

9

681,9

407,9

148,6

148,6

148,6

148,6

10

659,5

407,9

173,8

143,4

148,6

143,4

11

704,8

189,1

148,6

143,4

143,4

143,4

12

728,1

197,4

148,6

154,2

138,7

143,4

13

1040,6

173,8

143,4

154,2

143,4

148,6

14

1696,5

148,6

154,2

154,2

143,4

166,8

15

592,6

138,7

148,6

160,3

143,4

166,8

16

494,6

160,3

148,6

160,3

138,7

166,8

17

407,9

173,8

189,1

148,6

138,7

148,6

18

376,4

189,1

280,3

148,6

138,7

148,6

19

391,9

173,8

189,1

143,4

143,4

148,6

20

376,4

160,3

160,3

130,6

143,4

148,6

21

407,9

148,6

154,2

138,7

138,7

206,2

22

376,4

148,6

160,3

138,7

138,7

148,6

23

407,9

148,6

154,2

138,7

134,4

143,4

24

441,2

148,6

154,2

134,4

134,4

148,6

25

476,4

148,6

160,3

143,4

143,4

148,6

26

407,9

148,6

160,3

148,6

143,4

143,4

27

407,9

148,6

160,3

143,4

148,6

143,4

28

391,9

160,3

148,6

143,4

148,6

138,7

29

376,4

143,4

148,6

138,7

173,8

30

376,4

160,3

143,4

138,7

154,2

31

346,7

160,3

143,4



Tabulka č. 1.4.6-1B: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

143,4

181,2

148,6

-

233,7

151,4

2

148,6

166,8

148,6

-

233,7

137,0

3

268,3

154,2

143,4

-

233,7

137,0

4

160,3

148,6

143,4

-

220,4

165,6

5

154,2

148,6

143,4

-

165,6

298,4

6

148,6

148,6

160,3

-

165,6

193,4

7

148,6

148,6

148,6

-

137,0

165,6

8

148,6

154,2

154,2

-

137,0

165,6

9

138,7

148,6

148,6

-

165,6

165,6

10

148,6

148,6

148,6

-

165,6

165,6

11

173,8

148,6

148,6

-

165,6

137,0

12

173,8

148,6

154,2

-

165,6

137,0

13

148,6

148,6

148,6

-

137,0

137,0

14

173,8

148,6

-

-

165,6

151,4

15

148,6

148,6

-

-

165,6

165,6

16

148,6

154,2

-

-

220,4

151,4

17

148,6

154,2

-

-

220,4

298,4

18

154,2

148,6

-

-

233,7

193,4

19

148,6

148,6

-

-

233,7

193,4

20

154,2

166,8

-

-

233,7

193,4

21

476,4

148,6

-

-

193,4

193,4

22

391,9

148,6

-

-

193,4

193,4

23

160,3

148,6

-

-

137,0

179,6

24

160,3

143,4

-

-

137,0

259,9

25

148,6

215,4

-

-

220,4

246,9

26

148,6

154,2

-

-

246,9

193,4

27

148,6

160,3

-

-

207,0

207,0

28

148,6

166,8

-

-

165,6

233,7

29

148,6

154,2

-

-

151,4

193,4

30

154,2

148,6

-

-

137,0

193,4

31

148,6

148,6

246,9

193,4

V roce 2011 byly po celý rok převáděny povrchové vody z Hamerské strouhy do obtokového kanálu. V roce 2011 nebylo možné v termínu od 14. 9. 2011 – do 30. 10. 2011 provádět odečty denních průtoků z důvodu opravy mostu v Břevništi, voda byla převáděna obtokem. Při všech sledovaných průtocích, které byly po celý rok 2011 v Břevništi větší než 108,1 l s-1 (viz



údaje uvedené v tabulkách č. 1.4.6A a B) byl zachován minimální zůstatkový průtok 105,1 l.s-1 v Hamerské strouze.

1.5 Odkaliště V roce 2011 byly do I. etapy odkaliště ukládány kontaminované zbytkové materiály z hornické činnosti DIAMO, s. p. na základě platného povolení OkÚ Česká Lípa k užívání stavby č. j. ŽP 5743/6758/94 ze dne 27. 2. 1994 ve změně rozhodnutí č. j. ŽP 6383/96 - 231.2 ze dne 10. 10. 1996 a ve změně rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/106291 /2010 ze dne 17. 9. 2010. Materiály z hornické činnosti jsou překrývány inertními materiály. Hladina vody v prostoru I. etapy odkaliště je udržována na technologicky možném minimu. Hladina vody v čerpacím místě II. etapy se v roce 2011 pohybovala v rozmezí 301,10 m n. m. (v srpnu a v září 2011) až 302,85 m n. m. (v lednu 2011), při průměrné úrovni 301,73 m n. m. Výsledky chemických analýz vypouštění vod do Ploučnice jsou uvedeny v kapitole 1.4.3. V roce 2011 nebyly na odkališti zaznamenány žádné závažné provozní události. Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK/320/2010 ze dne 5. 1. 2010 bylo povoleno odstranění části stavby vodního díla odkaliště „SO K6 retenční nádrž“ v termínu do 31. 12. 2011. Stavba byla odstraněna v souladu s projektovou dokumentací „Likvidace SO K6 retenční nádrž“ vypracovanou firmou Interprojekt odpady, s. r. o. v srpnu 2007, závěrečná kontrolní prohlídka proběhla 8. 12. 2011. Pokračovaly práce na stavbě vodního díla „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem“ realizací stavebních objektů „SO 03 Úprava vnitřních komunikací“, „SO 01/2 Drenážní žebra“, „SO 02/2 Manipulační plocha“ a „SO 03/2 Těsnění dna“. V roce 2011 byla k vytvoření základní těsnící vrstvy na II. etapě odkaliště využívána veškerá produkce neutralizačních kalů z NDS 6 a NDS ML. V roce 2011 zpracoval Hydroprojekt CZ, a. s. Praha na základě výběrového řízení investiční záměr a dokumentaci pro územní řízení na stavbu „Revitalizace Sedlického rybníka.“ Stavba zahrnuje dva hlavní stavební objekty SO 01 Revitalizaci Sedlického rybníka a SO 02 Revitalizaci Luční strouhy. Záměr revitalizace Sedlického rybníka a navazujícího úseku Luční strouhy vychází z požadavků stanovených stavebním povolením zn. MUCL/31899/2008 ze dne 20. 6. 2008 ke stavbě „Konečné řešení odkaliště“. Stavba je navržena v souladu se závěry předchozích posudků zpracovaných v předmětné věci („Posouzení vlivu vypouštění vod z prostoru bývalého Sedlického rybníka do Ploučnice“, Ing. Martin Dušek, Liberec, květen 2008, „Posouzení vlivu činnosti s. p. DIAMO na povrchové vody v oblasti Sedlického rybníka se zaměřením na stávající a předpokládaná imisní množství látek souvisejících s činností útlumu těžby uranu v této lokalitě včetně návrhů opatření (ovlivnění toku Ploučnice zejména v ukazatelích N-NH4+ a SO42-), Ing. Martin Dušek, Liberec, září 2009, a „Posouzení zdrojů možné kontaminace Luční strouhy a návrh nápravných opatření“, doc. RNDr. Josef Zeman, CSc. a doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., září 2009).



1.6 Povrchové toky V rámci monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU na životní prostředí byl v roce 2011 sledován chemizmus v povrchových vodách na těchto profilech: Ploučnice Chrastná (PLCH-P), Ještědský potok (JP-P), Dubnický potok (DP-P), Luční strouha (LS-P), Ralský potok (RP-P), Ploučnice nádrž Horka (PL-Horka), Ploučnice Stráž (PLSTP), Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P), Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P), Ploučnice Noviny - most (PLN-P). Vyhodnocení sledovaných ukazatelů je uvedeno v tabulkách č. 1.6-1 až 1.6-9. V tabulce č. 1.6-5 je provedeno porovnání vod na profilu PLST-P, to znamená vod v toku Ploučnice neovlivněných činností o. z. TÚU s požadavky pro užívání vody podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2011). V roce 2011 byly překračovány parametry NL, N-NH4+, BSK5 a chlorofyl A. Zajímavé jsou výsledky na profilu PL-Horka pod vodní nádrží Horka ještě nad přítokem Ještědského potoka do Ploučnice, kde došlo k výraznému překročení sledovaných parametrů N-NH4+, BSK5 a chlorofylu A ve srovnání s požadavky pro užívání vody podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2011). Jedná se o vody v toku Ploučnice, které nejsou ovlivněné činností o. z. TÚU. V tabulce č. 1.6-9 je provedeno porovnání vod ovlivněných činností o. z. TÚU na profilu PLNP s požadavky pro užívání vody podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2011). V roce 2011 byly překračovány parametry N-NH4+ a BSK5, chlorofyl A se nesledoval.



Tabulka č. 1.6-1: Sledovaný profil - Ploučnice Chrastná (PLCH-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

6,9

7,8

7,57

-1

12

150

220

183

-1

mg.l

12

2,6

50,0

14,28

mmol.l-1

12

0,61

1,58

1,36

mg.l-1

12

5,3

20,2

8,04

-1

12

2,15

5,94

3,07

-1

12

2,25

2,74

2,57

Ca

-1

mg.l

12

19,6

45,9

38,46

Fecelk.

mg.l-1

12

<0,2

0,51

0,29

Mn

mg.l-1

12

<0,08

0,10

0,08

-1

12

<1

<1

1,00

Zn

-1

mg.l

12

<0,02

0,03

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

0,13

0,78

0,28

Cl-

mg.l-1

12

10,2

38,9

14,62

SO42-

mg.l-1

12

17,1

33,7

29,31

-1

12

2,43

3,07

2,71

-1

RL NL KNK Na K

mg.l

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

mg.l

Ncelk.

mg.l

4

3,7

4,6

4,33

F-

mg.l-1

12

<0,1

0,15

0,11

HCO3-

mg.l-1

12

37,0

97,0

82,75

-1

12

1

6,50

2,91

-1

12

7,5

26,0

14,88

NEL

-1

mg.l

12

<0,05

0,08

0,06

U

mg.l-1

12

<0,01

<0,01

0,01

Bq.l-1

12

<0,03

<0,03

0,03

-1

12

<0,002

0,0044

0,0023

-1

BSK5 CHSKCr

226

Ra

Ni

mg.l mg.l

mg.l

210

Pb

Bq.l

12

<0,02

0,06

0,05

C10 – C40

mg.l-1

5

<0,05

0,14

0,07

Pcelk.

mg.l-1

1

-

0,06

-

As

mg.l-1

1

-

<0,005

-

Be

-1

1

-

<0,0002

-

-1

1

-

0,01

-

AOX

mg.l mg.l



Tabulka č. 1.6-2: Sledovaný profil – Ještědský potok (JP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,7

7,8

7,78

-1

4

170

210

193

-1

mg.l

4

2,2

21

8,08

mmol.l-1

4

1,63

1,96

1,80

mg.l-1

4

5,8

6,8

6,18

-1

4

2,29

2,84

2,68

-1

4

4,22

4,5

4,36

Ca

-1

mg.l

4

43,5

47,2

44,48

Fecelk.

mg.l-1

4

0,23

0,61

0,40

Mn

mg.l-1

4

<0,08

<0,08

0,08

-1

4

<1

<1

1

Zn

-1

mg.l

4

<0,02

<0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

<0,05

0,11

0,07

Cl-

mg.l-1

4

9,88

11,70

10,70

SO42-

mg.l-1

3

28,5

31,6

30,30

-1

4

1,32

1,82

1,62

Ncelk.

-1

mg.l

4

1,9

2,6

2,25

F-

mg.l-1

4

0,189

0,194

0,190

HCO3-

mg.l-1

4

99

120

109,75

-1

4

1

1,6

1,25

-1

4

5

10

8,75

NEL

-1

mg.l

4

<0,05

<0,05

0,05

U

mg.l-1

4

<0,01

<0,01

0,01

Bq.l-1

4

<0,03

<0,03

0,03

-1

4

0,0025

0,0028

0,0027

-1

4

<0,05

<0,05

0,05

RL NL KNK Na K

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

BSK5 CHSKCr

226

mg.l

Ra

Ni C10 – C40

mg.l

mg.l mg.l

mg.l mg.l

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-3: Sledovaný profil – Dubnický potok (DP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,4

7,6

7,48

-1

4

240

270

250

-1

mg.l

4

2,6

14,0

6,08

mmol.l-1

4

1,99

2,19

2,11

mg.l-1

4

6,6

8,0

7,22

-1

4

2,86

6,99

4,08

-1

4

4,17

4,41

4,30

Ca

-1

mg.l

4

55,5

59,2

56,98

Fecelk.

mg.l-1

4

0,36

0,64

0,49

Mn

mg.l-1

4

<0,08

0,12

0,09

-1

4

<1

<1

1

Zn

-1

mg.l

4

<0,02

<0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

0,10

0,31

0,2

Cl-

mg.l-1

4

11,9

13,8

12,88

SO42-

mg.l-1

4

40,1

77,6

50,40

-1

4

3,14

3,61

3,38

Ncelk.

-1

mg.l

4

4

4,9

4,5

F-

mg.l-1

4

0,11

0,15

0,13

HCO3-

mg.l-1

4

120

130

127,5

-1

4

1,2

2

1,63

-1

4

8,4

12

10,10

NEL

-1

mg.l

4

<0,05

<0,05

0,05

U

mg.l-1

4

<0,01

<0,01

0,01

Bq.l-1

4

<0,03

<0,03

0,03

-1

4

<0,002

0,0025

0,0022

-1

4

<0,05

<0,05

0,05

RL NL KNK Na K

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

BSK5 CHSKCr

226

mg.l

Ra

Ni C10 – C40

mg.l

mg.l mg.l

mg.l mg.l




Tabulka č. 1.6-4: Sledovaný profil – Luční strouha (LS-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,4

8

7,65

-1

4

330

550

462,5

-1

mg.l

4

<2

8,4

4,65

mmol.l-1

4

1,13

1,98

1,37

mg.l-1

4

27,3

58,3

45,30

-1

4

6,6

14,0

11,27

-1

4

8,16

14,20

11,87

Ca

-1

mg.l

4

59,3

74,7

66,13

Fecelk.

mg.l-1

4

0,27

3,18

1,14

Mn

mg.l-1

4

0,24

1,31

0,88

-1

4

<1

<1

1

Zn

-1

mg.l

4

<0,02

0,05

0,03

N-NH4+

mg.l-1

4

0,45

1,93

1,07

Cl-

mg.l-1

4

12,3

30,2

24,38

SO42-

mg.l-1

3

118

257

199,8

-1

4

3,16

6,76

5,42

Ncelk.

-1

mg.l

4

3,8

8,5

7,15

F-

mg.l-1

4

0,18

0,23

0,20

HCO3-

mg.l-1

4

69

120

83,00

-1

4

1,7

2,8

2,13

-1

4

10

11

10,25

NEL

-1

mg.l

4

<0,05

<0,05

0,05

U

mg.l-1

4

<0,01

<0,01

0,01

Bq.l-1

4

<0,03

<0,03

0,03

-1

4

0,0033

0,0144

0,01

-1

4

0,05

0,066

0,05

RL NL KNK Na K

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

BSK5 CHSKCr

226

mg.l

Ra

Ni C10 – C40

mg.l

mg.l mg.l

mg.l mg.l




Tabulka č. 1.6-5: Sledovaný profil - Ploučnice Stráž (PLST-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

-

12

7,4

8,2

7,79

6-9

-1

12

160

240

203,3

750

-1

mg.l

12

4,6

48,0

21,31

20

mmol.l-1

12

1,17

2,04

1,73

-

mg.l-1

12

6,92

8,55

7,98

-

-1

12

2,52

5,49

3,06

-

-1

12

3,13

3,95

3,64

120

Ca

-1

mg.l

12

32,1

54,3

47,02

190

Fecelk.

mg.l-1

12

0,29

1

0,56

1

Mn

mg.l-1

12

<0,08

0,2

0,12

0,3

-1

12

<1

<1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

<0,02

<0,02

0,02

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

<0,05

0,15

0,08

0,23 (*0,03)

Cl-

mg.l-1

12

10,8

16,9

15,03

150

SO42-

mg.l-1

12

27,7

42,0

36,87

200

-1

12

0,8

2,9

1,52

5,4

-1

RL

mg.l

NL KNK Na K

mg.l

Mg

mg.l

Al

mg.l

N-NO3-

mg.l

Ncelk.

mg.l

4

1,8

3,4

2,4

6

F-

mg.l-1

12

0,121

0,275

0,17

0,8

HCO3-

mg.l-1

12

71

120

105,25

-

-1

12

<1

6,8

3,35

3,8 (*2)

-1

12

9,8

31

17,9

26

NEL

-1

mg.l

12

<0,05

0,07

0,05

-

U

mg.l-1

12

<0,01

<0,01

0,01

0,024

Bq.l-1

BSK5

mg.l

CHSKCr

226

mg.l

Ra

Cr

12

<0,03

0,04

0,03

0,1

-1

4

<0,001

<0,001

0,001

0,018

-1

mg.l

Ni

mg.l

12

<0,002

0,0071

0,003

0,02

C10 – C40

mg.l-1

4

<0,05

0,07

0,06

0,1

chlorofyl A

µg.l-1

12

1,9

99,8

37,29

25

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot. tučně – překročení hodnoty (*) – hodnota pro lososové vody



Tabulka č. 1.6-6 Sledovaný profil - Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,4

8,0

7,75

-1

12

160

270

213,3

-1

mq.l

12

3,6

49,0

19,23

mmol.l-1

12

1,25

2,01

1,76

mg.l-1

12

8,82

12,50

10,14

-1

12

2,86

7,91

3,79

-1

12

3,27

4,44

3,95

Ca

-1

mg.l

12

33,4

53,1

47,22

Fecelk.

mg.l-1

12

0,34

1,30

0,63

Mn

mg.l-1

12

<0,08

0,19

0,13

-1

12

<1

<1

1

Zn

-1

mg.l

12

<0,02

<0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

<0,05

0,34

0,15

Cl-

mg.l-1

12

14,8

20,4

16,93

SO42-

mg.l-1

12

28,1

49,0

40,52

-1

12

1,11

3,58

1,85

-1

RL NL KNK Na K

mg.l

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

mg.l

Ncelk.

mg.l

4

2,2

3,3

2,78

F-

mg.l-1

12

0,124

0,30

0,18

HCO3-

mg.l-1

12

76,0

120,0

106,00

-1

12

1,3

7,0

3,40

-1

12

9,2

31,0

19,10

NEL

-1

mg.l

12

<0,05

0,10

0,06

U

mg.l-1

12

<0,01

<0,01

0,01

Bq.l-1

BSK5 CHSKCr

226

Ra

Cr

mg.l mg.l

12

<0,03

0,04

0,03

-1

4

<0,001

0,001

0,001

-1

mg.l

Ni

mg.l

12

<0,002

0,0049

0,003

C10 – C40

mg.l-1

4

<0,05

0,06

0,05




Tabulka č. 1.6-7: Sledovaný profil – Ralský potok (RP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,3

7,6

7,48

-1

4

3,0

14,0

8,25

BSK5

-1

mg.l

4

1,8

3,5

2,68

CHSKCr

mg.l-1

4

14,0

20,0

18,50

NL

mg.l



Tabulka č. 1.6-8: Sledovaný profil - Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,3

7,9

7,67

-1

12

190

880

563,3

-1

mg.l

12

4,6

44,0

20,17

mmol.l-1

12

1,21

1,83

1,64

mg.l-1

12

8,67

41,50

24,20

-1

12

3,11

8,38

5,81

-1

12

3,3

4,37

3,82

Ca

-1

mg.l

12

48,6

167,0

110,47

Fecelk.

mg.l-1

12

0,48

0,96

0,65

Mn

mg.l-1

12

<0,08

0,18

0,12

-1

12

<1

<1

1

Zn

-1

mg.l

12

<0,02

0,03

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

0,07

0,30

0,16

Cl-

mg.l-1

12

16,3

163,0

90,54

SO42-

mg.l-1

12

42,4

219,0

125,27

-1

12

1,14

5,24

3,08

-1

RL NL KNK Na K

mg.l

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

mg.l

Ncelk.

mg.l

4

3,6

6,0

4,78

F-

mg.l-1

12

0,15

0,44

0,30

HCO3-

mg.l-1

12

74,0

110,0

99,25

-1

12

<1

5,2

2,82

-1

12

9,6

25,0

16,38

NEL

-1

mg.l

12

<0,05

0,06

0,05

U

mg.l-1

12

<0,01

<0,01

0,01

Bq.l-1

BSK5 CHSKCr

226

Ra

Cr

mg.l mg.l

12

<0,03

0,05

0,04

-1

4

<0,001

0,001

0,001

-1

mg.l

Ni

mg.l

12

0,0025

0,01

0,004

C10 – C40

mg.l-1

4

<0,05

0,08

0,06




Tabulka č. 1.6-9: Sledovaný profil - Ploučnice Noviny - most (PLN-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

-

12

7,4

7,8

7,61

6-9

-1

12

190

970

570

750

-1

mq.l

12

4,5

45,0

19,21

20

mmol.l-1

12

1,25

1,80

1,65

-

mg.l-1

12

8,56

33,60

23,16

-

-1

12

3,19

7,58

5,76

-

-1

12

3,32

4,30

3,80

120

Ca

-1

mg.l

12

47,8

158,0

103,29

190

Fecelk.

mg.l-1

12

0,54

1,16

0,77

1

Mn

mg.l-1

12

<0,08

0,2

0,13

0,3

-1

12

<1

<1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

<0,02

0,03

0,02

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

0,08

0,55

0,21

0,23 (*0,03)

Cl-

mg.l-1

12

17

143

83,37

150

SO42-

mg.l-1

12

44,3

176,0

120,66

200

-1

12

1,12

4,59

2,78

5,4

-1

RL NL KNK Na K

mg.l

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

mg.l

Ncelk.

mg.l

4

3,8

6,2

5,05

6

F-

mg.l-1

12

0,169

0,446

0,300

0,8

HCO3-

mg.l-1

12

76

110

99,08

-

-1

12

1,4

5,5

2,85

3,8 (*2)

-1

12

6,5

22,0

15,46

26

NEL

-1

mg.l

12

<0,05

0,08

0,05

-

U

mq.l-1

12

<0,01

<0,01

0,01

0,024

Bq.l-1

12

<0,03

0,05

0,04

0,1

-1

12

0,0026

0,0068

0,003

0,02

-1

BSK5 CHSKCr

226

Ra

Ni

mg.l mg.l

mg.l

210

Pb

Bq.l

12

<0,02

0,099

0,05

-

C10 – C40

mg.l-1

4

<0,05

0,055

0,05

0,1

Pcelk.

mg.l-1

1

-

0,05

-

0,15

As

mg.l-1

1

-

<0,005

-

0,011

Be

-1

1

-

<0,0002

-

0,0005

-1

1

-

0,012

-

0,025

AOX

mg.l mg.l

tučně – překročení hodnoty; (*) – hodnoty pro lososové vody



Tabulka č. 1.6-10: Sledovaný profil - Ploučnice Horka (PL-Horka) Ukazatel

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

N-NH4+

mg.l-1

12

0,07

0,36

0,19

0,23 (*0,03)

BSK5

mg.l-1

12

1

13

5,08

3,8 (*2)

Chlorofyl A

µg.l-1

12

2,4

209,8

65,92

25

tučně – překročení limitu (*) – limit pro lososové vody

Obrázek č. 1.6 : Měrný profil Ploučnice pod vodní nádrží Horka, PL-Horka Na základě doporučení studie „Posouzení dodržování imisních limitů pro vodní útvar Horní Ploučnice“, Praha 2008, zpracované Ing. Ivanem Nesměrákem, byla v roce 2011 sledována kvalita vody v toku Ploučnice na dalším monitorovacím profilu PL-Horka v ukazatelích BSK5, Chlorofyl A a N-NH4+. Tento monitorovací profil byl nově zaveden v roce 2009 z důvodu nesrovnalostí při výpočtu bilancí BSK5 v Ploučnici v uvedené studii. Předpoklad zpracovatele studie o vlivu primární produkce (řas) v Hamerském a Horeckém rybníku na kvalitu vody v toku Ploučnice ve sledovaných ukazatelích BSK5, Chlorofyl A a N-NH4+ se potvrdil v celém sledovaném období. Současně bylo rozšířeno monitorování chlorofylu A při současném odběru vzorku vody pro BSK5 v profilu PLST-P. V roce 2012 budou přehodnoceny podle dat naměřených za sledovné období 2009 – 2011výsledky studie „Posouzení dodržování imisních limitů pro vodní útvar Horní Ploučnice“.



1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření 1.7.1.1

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení

Vodovody V roce 2011 bylo VÚ č. 5 realizováno celkem 8 oprav na rozvodné vodovodní síti Lipka. V areálu bývalých pomocných provozů na rozvodné vodovodní síti Lipka bylo trvale odstaveno z provozu 510 m ocelového potruní DN 150. V areálu vlečky byla provedena rekonstrukce 111 m ocelového potrubí DN 160 za PE 160. Kanalizace V areálu chemické úpravny bylo v rámci oprav v roce 2011 vyvložkováno 274 m dešťové kanalizace BE DN 600 polyethylenem DN 500 a provedena výměna 14 m potrubí dešťové kanalizace BE 300 za PE DN 300. ČOV, dešťové a retenční nádrže V roce 2011 VÚ č. 5 provedla oprava střechy NS CHÚ a oprava včetně nátěrů pojezdového shrabovacího mostu na DN CDS. Ve dnech od 19. 8. 2011 do 24. 8. 2011 čistil VÚ č. 5 retenční nádrže RN ZDM a dne 25. 8. 2011 havarijní nádrž v areálu CHS II na počátku Ralského potoka. Kaly z jímek byly jako materiál z hornické činnosti uloženy v I. etapě odkaliště v souladu s platným vodoprávním povolením.

Obrázek č. 1.7.1-1: Čištění sedimentovaných kalů v RN ZDM



V roce 2011 bylo v termínu 5. 9. 2011 - 28. 11. 2011 o. z. TÚU Stráž pod Ralskem provedeno odstranění stavby ČOV Brniště, dešťové a splaškové kanalizace včetně zaslepení stávající výusti do Luhovského potoka na základě povolení odstranění stavby vydaným MěÚ Česká Lípa pod č. j . MUCL/72198/2011 ze dne 1. 9. 2011. Likvidaci stavby řídil VÚ č. 5. Stavební dozor na stavbě vykonával Ing. Josef Folbrecht, Nový Bor. Stavba byla provedena bez závad a nedodělků s výjimkou asfaltového povrchu za budovou ČD. Asfaltový povrch bude v roce 2012 opraven na základě požadavku vlastníka pozemku, kterým jsou ČD, a. s. Ostatní pozemky byly uvedeny do původního stavu a budou osety travním semenem.

Obrázek č. 1.7.1-2: ČOV Brniště

Obrázek č. 1.7.1-3: Odstranění stavby ČOV Brniště



Obrázek č. 1.7.1-4: Zaslepení stávající výusti z ČOV Brniště do Luhovského potoka

1.7.1.2

Povodně 2011

Příčinou lednové a červencové povodně v roce 2011 v oblasti severních Čech byly klimatické podmínky. Během povodně byl ve dnech 14. 1. - 16. 1. 2011 na toku Ploučnice ve Stráži pod Ralskem vyhlášen druhý povodňový stupeň povodňové aktivity s maximálni výškou hladiny na měrném profilu č. 242 ve Stráži pod Ralskem 142 cm. Během povodně byl ve dnech 21. 7. 2011 - 22. 7. 2011 na toku Ploučnice ve Stráži pod Ralskem vyhlášen první povodňový stupeň povodňové aktivity s maximálni výškou hladiny na měrném profilu č. 242 ve Stráži pod Ralskem 132 cm. V rámci povodně nevznikly žádné významné škody ve vodním toku ani v jeho okolí. Dne 24. 10. 2011 se konala na MěÚ ve Stráži pravidelná roční protipovodňová prohlídka, kde bylo konstatováno, že DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem jako správce vodního díla čtyř staveb realizovaných v osmdesátých a devadesátých letech minulého století („Úprava Ploučnice na Q10 pod nádrží Horka po napojení Ještědky“, „Přeložka Ploučnice,“ „Zkapacitnění Ploučnice v úseku Srní potok – Noviny pod Ralskem – Stráž pod Ralskem“ a „Regulace Ploučnice“ provozuje vodní dílo v souladu s platnými vodoprávními povoleními. V současné době je v souladu s vodním zákonem a s vědomím orgánů ochrany přírody podporována renaturace vhodných částí upraveného koryta vodního toku jako nový způsob údržby a správy technicky upravené části Ploučnice. Cílem renaturace je zlepšit morfologické parametry vodního toku, dosáhnout dobrého ekologického stavu vodního toku včetně úspor ekonomických prostředků, které mohou být účelněji využity. Nátrže zjištěné v roce 2010 se po povodních v roce 2011 významně nezvětšily. Jedná se zejména o nátrže ve volné krajině, kde



renaturací toku nemůže dojít k ohrožení zástavby. Tento stav podporuje nejpřirozenější průtokový režim toku. Nátrž na pravém břehu Ploučnice u nového mostu ve Stráži pod Ralskem je zaměstnanci o. z. TÚU sledována a dokumentována. Dále bylo uvedeno, že závod o. z. TÚU Stráž pod Ralskem odstranil v říjnu část panelu z pravého břehu koryta toku Ploučnice. Jiné závady prohlídkou stavby koryta toku Ploučnice od nádrže Horka po Srní potok nebyly zjištěny.

Obrázek č. 1.7.1-5: Část uvolněného panelu na pravém břehu toku Ploučnice V zápise z jednání o protipovodňových opatření ze dne 24. 10. 2011 bylo dále uvedeno, že dosud nebyly odstraněny nepovolené terénní úpravy „Protipovodňový val“, který zasahuje cca 1 m do stavby provozované o. z. TÚU „Přeložka Ploučnice, úprava na Q10“ realizované firmou RENOCAR-CNC, s. r. o. Mimoň. Rozhodnutí o odstranění stavby v rámci řízení zahájeného dne 18. 11. 2011 MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/137222/2011 dosud nebylo vydáno. Rovněž nebyly dosud zjištěny případně rozhodnuty vlastnické poměry ke starému mostu, který tvoří protipovodňovou zábranu v uvedené lokalitě. Tato skutečnost je uvedena v Koncepci protipovodňových opatření, kterou schválilo zastupitelstvo Libereckého kraje.

1.7.1.3

Kácení břehových porostů v korytě toku Ploučnice

DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem, VÚ č. 5 realizoval od 24. 10. 2011 do 3. 11. 2011 kácení břehových porostů na obou březích Ploučnice v ř. km 86,21 – 86,47 na základě povolení k zásahu do významného krajinného prvku vydaného MěÚ Česká Lípa MUCL/67069/2011 ze dne 20. 7. 2011 a sdělení vodoprávního úřadu k ohlášení udržovacích prací na korytě toku Ploučnice v úseku pod vodní nádrží Horka po napojení Ještědky MUCL/111760/2011 ze dne 6. 9. 2011.



Obrázek č. 1.7.1-6: Kácení břehových porostů koryta toku Ploučnice pod vodní nádrží

1.7.1.4

Likvidace invazních rostlin

Dne 22. 9. 2011 dopisem zn. TÚU/100/3439/2011 zaslalo DIAMO, s. p., o. z. TÚU odboru životního prostředí MěÚ Česká Lípa oznámení o likvidaci invazních druhů rostlin v areálu odštěpného závodu. Jednalo se o hlášení týkající se výskytu a likvidace invazních rostlin třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Třapatka dřípatá se nacházela souvisle zejména v lokalitě Srní potok v místě spravované stavby „Zkapacitnění Ploučnice v úseku Srní potok – Noviny pod Ralskem – Stráž pod Ralskem“ až k průrvě v Novinách pod Ralskem. Likvidaci porostu třapatky dřípaté prováděli zaměstnanci VÚ č. 5 postřikem přípravkem Roundup biaktiv v měsících červen až srpen 2011 a následným sekáním pozemků tvořících koryto toku Ploučnice. Sekání míst s výskytem netýkavky žláznaté na pozemcích, které tvoří koryto vodního toku Ploučnice, bylo provedeno dále na pravém břehu Ploučnice v úseku od průrvy Noviny pod Ralskem až po most, po kterém vede komunikace na Chemickou stanici I a II.



Obrázek č. 1.7.1-7: Úsek Ploučnice po likvidaci invazních rostlin z mostu Srní potok

1.7.2 Nová vodoprávní rozhodnutí včetně dalších správních rozhodnutí 1.

Organizace obdržela rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 16636/2011 ze dne 1. 3. 2011, kterým bylo změněno povolení k nakládání s vodami č. j. KULK 41691/2011 ze dne 24. 6. 2009 na ČOV VP 7.

2.

Organizace dne 29. 3. 2011 obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení k vypouštění jiných vod do vod důlních č. j. MUCL/172190/2010 na DN CDS.

3.

Organizace dne 29. 3. 2011 obdržela od MěÚ Česká Lípa změnu povolení k nakládání s vodami č. j. MUCL/172191/2010 na ČOV CHÚ, kterou se mění rozhodnutí č. j. MUCL/101902/b/2007 ze dne 9. 6. 2009.

4.

Organizace dne 30. 3. 2011 obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení k odběru podzemních vod z průzkumného hydrogeologického vrtu TBCT-4 č. j. MUCL/16596/2011.

5.

Organizace obdržela rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 43623/2011 ze dne 7. 6. 2011, kterým bylo změněno povolení k provozování vodovodů a kanalizací.

6.

Organizace obdržela kolaudační souhlas Krajského úřadu Libereckého kraje na stavbu SEDJ ML pod č. j. KULK 49459/2011 ze dne 27. 6. 2011.

7.

Organizace obdržela rozhodnutí k zásahu do významného krajinného prvku vydaného MěÚ Česká Lípa MUCL/67069/2011 ze dne 20. 7. 2011.



8.

Organizace obdržela povolení k nakládání s vodami Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 58613/2011 ze dne 10. 8. 2011 na SED J-ML.

9.

Organizace obdržela územní souhlas MěÚ Stráž pod Ralskem č. j. MUSPR/4532/2011 ze dne 10. 8. 2011 pro stavbu vrtu TBCT-4.

10. Organizace obdržela dne 1. 9. 2011 od MěÚ Česká Lípa povolení k odstranění stavby „ČOV Brniště, dešťová a splašková kanalizace“ pod č. j. MUCL/72198/2011. 11. Organizace obdržela dne 21. 9. 2011 od MěÚ Česká Lípa sdělení k ohlášení udržovacích prací na „korytě toku Ploučnice v úseku pod vodní nádrží Horka“ pod č. j. MUCL/16596/2011. 12. Organizace obdržela dne 31. 10. 2011 od MěÚ Česká Lípa povolení k odstranění stavby „Čerpací stanice důlních vod“ Stráž pod Ralskem pod č. j. MUCL/114337/2011. 13. Organizace obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení ke stavbě vodního díla vrtu TBCT-4 č. j. MUCL/120363/2011 ze dne 15. 11. 2011. 14. Organizace obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení k nakládání s vodami z vrtu TBCT-4 č. j. MUCL/120389/2011 ze dne 15. 11. 2011. 15. Organizace obdržela od MěÚ Česká Lípa potvrzení o existenci vodního díla „VDJ Lipka“ pod č.j. MUCL/134234/2011 ze dne 14. 12. 2011. 16. Organizace obdržela od MěÚ Česká Lípa kolaudační souhlas na stavbu vrtu TBCT-4 č. j. MUCL/152297/2011 ze dne 21. 12. 2011. 17. Organizace obdržela dne 30. 12. 2011 od MěÚ Česká Lípa povolení k odstranění stavby „Očista vozidel“ obec Stráž pod Ralskem a Noviny pod Ralskem pod č. j. MUCL/145236/2011.

1.7.3 Kontroly Kontrolní činnost uvnitř závodu byla prováděna podle plánu kontrol o. z. TÚU. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany vod: SÚJB RC Kamenná 2011-02-08 až 2011-03-07 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při činnosti ZBZS a provozu SLKR I. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-03-15 až 2011-03-31 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování v roce 2010 podle programu monitorování. Závěr kontroly:

Přepracovat závěrečnou zprávu ve smyslu závěrů z protokolu o kontrole.

Přijatá opatření:

Splněno.



SÚJB RC Kamenná 2011-03-07 až 2011-06-02 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při činnosti ZBZS a provozu SLKR I. Závěr kontroly:

Podat písemnou zprávu o překročení zásahové r. ú. na sušárně UK - Splněno.

SÚJB RC Kamenná 2011-05-03 až 2011-05-04 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu NDS 6 a SLKR I. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-06-06 až 2011-06-16 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu odkališť CHÚ. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-10-26 až 2011-11-14 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při uvolňování radionuklidů do vod. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-11-02 až 2011-11-03 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při práci laboratoře a OBHP, plnění povolení k provádění služeb monitorování. Závěr kontroly:

Přístroj k měření koncentrace uranu není ověřen.


Přístroj ověřen.

SÚJB RC Kamenná 2011-11-02 až 2011-11-03 Předmět kontroly: Kontrola systému zabezpečení plnění PZJ. Závěr kontroly:

Zjištěny nesrovnalosti v určení odpovědnosti za zajištění podmínek RO, není dostatečně popsána návaznost při zajišťování podmínek RO při likvidačních činnostech.


Do 30. 10. 2012 budou dokumenty dány do souladu s aktuálním stavem odpovědností za zajištění RO a s aktuálním stavem provozovaných činností na o. z. TÚU.

ČIŽP OI Liberec, oddělení ochrany vod 2011-11-14 Předmět kontroly: Vodoprávní dozor zaměřený na dodržování zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, a podmínek povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Kontrolovány byly všechny ČOV, NS a RN (funkčnost, kvalita vody na odtoku, odběry vzorků, analýzy) a analýzy na výpustných profilech OKC-VS, PV-VS a SLKR-VS. Závěr kontroly:

Zjištěné skutečnosti ČIŽP nepovažuje za porušení vodního zákona.




Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-12-19 až 2011-12-22 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování podle programu monitorování. Závěr kontroly:

Bez závad.

1.7.4 Uložené pokuty V roce 2011 nebyla organizaci vodoprávními orgány ani ČIŽP uložena žádná pokuta.

1.8 Shrnutí Na základě údajů uvedených ve zprávě lze konstatovat, že podmínky stanovené ve vodoprávních rozhodnutích pro nakládání s povrchovými, podzemními, důlními vodami a zbytkovými technologickými roztoky po chemické těžbě uranu jsou plněny. V roce 2011 nedošlo k ohrožení jakosti povrchových vod toku Ralský potok, Luční strouha a Ploučnice. Překročení přípustných hodnot na některých provozovaných zařízení vyhovovalo počtu nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. V roce 2011 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody ve výši výši 697 802 Kč. Z toho za odběr pitné vody 301 466 Kč. V roce 2011 nebyly placeny poplatky za vypouštění odpadních vod. Na základě § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a §§ 5 a 6 prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. byla aktualizována majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací v majetku DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. Vybrané údaje byly předány MěÚ v České Lípě. Činnost na odkališti je v současné době řízena v souladu s „Technickým a sociálním projektem likvidace uranového průmyslu, aktualizace č. 3 pro období let 2011-2015“ odštěpného závodu TÚU Stráž pod Ralskem, podle platných provozních předpisů, aktualizovaného programu TBD a platných vodoprávních rozhodnutí dozorujícího orgánu OŽP MěÚ Česká Lípa a KÚ Libereckého kraje. V tabulce č. 1.3-4 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU odpadními a povrchovými vodami. V tabulce č. 1.4-2 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU důlními a povrchovými vodami. V tabulce č. 1.8 jsou uvedeny druhy a vypuštěné množství vod z o. z. TÚU v roce 2011.



Tabulka č. 1.8: Vody vypuštěné z o. z. TÚU v roce 2011 3

** Odpadní

ČOV-CHÚ

27 352

ČOV-ZDM

4 970

ČOV-odkal.

5 421

ČOV-VP 9

3 603

ČOV-VP 7

3 544

NS-CHÚ

2 683

RN-CHÚ

74 520

RN-ZDM

32 333

DN-CDS

13 587

DN-VP 7

3 005

SED J-ML

5 269

PV-VS

důlní

průsakové

drenážní

haldové

odkalištní

* 2 874 461

SLKR-VS

477 475

ODK-VS

230 685

RP+OJ3-ZP

* 439 580

JPSV-P Celkem

-1

Druhy vod – vypuštěné množství [m .rok ]

Profil

10 030 176 287

2 912 356

0

230 685

449 610

0

* před vypouštěním důlních vod profilem PV-VS jsou do retenčních nádrží Pustý vypouštěny vody z rudného plata a odvalu j. č. 3 (RP+OJ3-ZP; 439 580 m3 vod vypuštěných v roce 2011) ** u vod z DN CDS, DN VP 7, RN ZDM se jedná o vody povrchové dle platných vodoprávních rozhodnutí



2 Hydrogeologie Za kalendářní rok 2011 byla kapitola hydrogeologie zpracována z údajů, uvedených v roční zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2011“. Vzhledem k tomu, že četnost „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí“ je stejná jako četnost „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a zpráva je předávána i stejným organizacím, jsou dále v textu uvedeny hlavně odlišnosti od „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a jednotlivé kapitoly se odkazují na „Zprávu o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2011“ (viz přiložené CD). V textu zprávy jsou dále používány 4 termíny pro jednotlivé druhy roztoků a vod, které vycházejí z „Výkladu MZe, odb. vodohospodářské politiky, č. j. 31011/2007-16320 ze dne 12. 12. 2007“ a rozhodnutí ČBÚ, které je součástí výkladu MZe. Jedná se o termíny: zbytkové technologické roztoky, důlní vody, povrchové a podzemní vody. Výklad těchto termínů je proveden v kapitole Pojmy, zkratky a definice. Názvy kapitol 2.2.1 a 2.3.1 neodpovídají osnově uvedené v ŘP-sp-22-01. Problematika hydrogeologie na DIAMO, s. p., o. z. TÚU je specifická a názvosloví vychází z posledních rozhodnutí a výkladů orgánů státní správy.

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Ložiska uranové rudy se nachází v severních Čechách, v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, mezi městy Mimoň a Křižany, v širším okolí města Stráž pod Ralskem. Uranové zrudnění je vyvinuto na bázi zvodněných cenomanských pískovců. Těžba uranu začala v širším okolí Stráže pod Ralskem na přelomu 60. a 70. let na třech ložiscích, z původně 8 objevených a prozkoumaných. Metodou hlubinného dobývání byla uranová ruda těžena na ložisku Hamr pod Ralskem (Důl Hamr I) a ložisku Břevniště pod Ralskem (Důl Křižany I). Na ložisku Stráž pod Ralskem (Důl chemické těžby) a části ložiska Hamr pod Ralskem (vyluhovací pole VP 5 a VP 6) byla použita metoda podzemního loužení „in situ“ pomocí zředěné kyseliny sírové. Všech 8 objevených a prozkoumaných ložisek se nachází ve strážském bloku. V tlusteckém bloku se nachází odkaliště CHÚ Stráž, které sloužilo jako konečná deponie pro ukládání kalů produkovaných v procesu hydrometalurgického přepracování uranových rud z hlubinné těžby. Za oblast strážského bloku se označuje část severní okrajové partie České křídové pánve na ploše 194 km2, která má na SV tektonický styk s krystalinikem (lužická porucha) a z dalších tří stran je tektonicky vymezena v rámci svrchnokřídových sedimentů - na SZ pásmem strážského zlomu, na JV pásmem žilných neovulkanitů Čertových zdí a na JZ tvoří hranici hradčanský zlom, který byl zjištěn pouze v podloží křídy. Vlastní geologickou stavbu strážského bloku lze vymezit dvěma strukturními patry. Spodní patro je tvořeno předkřídovým fundamentem (krystalinikum) a svrchní patro svrchnokřídovými sedimenty souvrství cenomanu a turonu o celkové mocnosti 140 - 300 m. Z hlediska aktuální hydrogeologické rajonizace zasahuje strážský blok do hydrogeologických rajonů 4640 - Křída Horní Ploučnice, 4410 - Jizerská křída pravobřežní (rajony základní vrstvy v sedimentech svrchní křídy) a 4720 - Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe (rajon bazální - hlubinné vrstvy v sedimentech svrchní křídy).



Ve strážském bloku se vydělují dva základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Kolektory jsou odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor. Spodnoturonský izolátor je přibližně 40 - 60 m mocný, ale je porušen tektonikou, tělesy neovulkanických hornin a velkým počtem vrtů a je dnes proto označován jako poloizolátor. Tlustecký blok je dílčí křídovou krou pokleslou kulisovitě podél pásma strážského zlomu oproti sousednímu strážskému bloku až o 600 m. Křídová sedimentace je reprezentována souvrstvím cenomanu, spodního turonu, středního turonu a svrchního turonu až coniaku o celkové mocnosti okolo 650 m. V tlusteckém bloku se vydělují tři základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství coniaku (pískovce), souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a souvrství cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Coniacký a turonský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím svrchního turonu a coniaku (jílovce a prachovce), které tvoří izolátor. Turonský a cenomanský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor (poloizolátor). Zájmové území hydrologicky náleží do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, povodí Ploučnice s číslem hydrologického pořadí 1-14-03. Správcem povodí toku Ploučnice je Povodí Ohře, státní podnik. Ploučnice pramení na jihozápadním svahu Ještědu v nadmořské výšce 654 m n. m. a ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m n. m. Plocha povodí je 1193,9 km2 a délka toku je 106,2 km. Průměrný průtok u ústí je 8,60 m3.s-1, v České Lípě 4,89 m3.s-1, v Mimoni 2,06 m3.s-1 a ve Stráži pod Ralskem 1,07 m3.s-1. Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb., v platném znění, je Ploučnice významným vodním tokem v celé délce svého toku. Tok je z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s bývalou těžbou uranu. Do toku Ploučnice je z levé strany na rozhraní vyluhovacích polí VP13A, 13B a VP17 napojen obtokový kanál, který slouží k odvádění vyčištěných důlních vod do Ploučnice. Voda z obtokového kanálu zvyšuje průtok Ploučnice přibližně o jednu desetinu.

2.2 Monitorovací systémy Měření piezometrické úrovně ZTR, důlní a podzemní vody a měření hladiny podzemní vody a ZTR na o. z. TÚU ve strážském a tlusteckém bloku je prováděno ručně nebo automaticky. Ruční měření je prováděno pásmem GU, automatické měření zajišťují stanice NOEL, NOELALA a DataCon. Měření z automatických stanic dokáže vzhledem ke své četnosti měření zachytit podrobný vývoj hladiny a v oblastech s velkou dynamikou změn hladiny, jako např. na vyluhovacích polích, je jediným měřením schopným zaznamenat skutečný stav hladiny v jeden časový okamžik. Vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve vrtech se provádí dynamickým odběrem airliftem, čerpadlem Grundfos MP1, čerpadlem Malyš a čerpadlem Ruche 1. Při zakleslých hladinách pak statickým odběrem pomocí odběrného válce. U vrtů zapojených trvale do čerpání, prostým odběrem do vzorkovnice. Vzorkování povrchových odběrných míst se provádí prostým odběrem do vzorkovnice.



Měrné profily pro hydrologický monitoring jsou vybaveny vodočtem a nebo dataloggerem (obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem). Hlavní činností DIAMO, s. p., o. z. TÚU je sanace následků po bývalé těžbě uranu v severních Čechách, zejména sanace po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Při chemické těžbě uranu v cenomanském kolektoru došlo sekundárně i ke kontaminaci nadložního turonského kolektoru, který je v širší oblasti zdrojem kvalitní pitné vody. Hydrogeologický a hydrologický monitoring je zaměřen na zjišťování současného stavu kontaminace v cenomanském, turonském i coniackém kolektoru. Výsledky monitoringu jsou dále využívány pro optimalizaci sanačních postupů. Monitoring horninového prostředí je prováděn na základě plánu monitoringu v souladu s rozhodnutím OBÚ č.j. 3345-02-Šk/03 ze dne 3. 1. 2004.

2.2.1 Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod Základní síť pro monitoring hladinových poměrů pro rok 2011 ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 644 vrtů. Tabulka č. 2.2.1-1:

Monitoring hladinových poměrů ve strážském bloku v roce 2011 počet měřených vrtů

kolektor ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

265

85

352

turon

209

17

226

strážský blok celkem

578

Tabulka č. 2.2.1-2: Monitoring hladinových poměrů v tlusteckém bloku v roce 2011 počet měřených vrtů

kolektor ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

5

0

5

turon

13

5

18

coniak

43

0

43

tlustecký blok celkem

66

Seznam vrtů a četnost měření jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Základní síť pro monitoring kvality ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 467 vrtů a 12 odběrných míst - technologické vzorky (vstupy a výstupy sanačních technologií). Sledování kvality ZTR a podzemních vod turonského zvodněného kolektoru uvnitř plochy VP a cenomanského a turonského zvodněného kolektoru mimo kontury vyluhovacích polí se provádělo odběry vzorků vod prostřednictvím čerpacích a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality ZTR cenomanského zvodněného kolektoru a účinnosti sanačních technologií uvnitř plochy VP se provádělo odběry vzorků vod z technologických



a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality důlních vod v prostoru bývalých dolů hlubinné těžby se provádělo odběry vzorků vod z určených technických vrtů. Tabulka č. 2.2.1-3: Pravidelné vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském bloku v roce 2011 počet vrtů

počet odběrných míst (technologické vzorky)

cenoman

200

7

turon

229

5

celkem

429

12

kolektor

Sledování kvality podzemních vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod z vrtů. Tabulka č. 2.2.1-4: Pravidelné vzorkování podzemních vod v tlusteckém bloku v roce 2011 kolektor

počet vrtů

cenoman

4

turon

3

coniak

31

celkem

38

Seznam vrtů, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na povrchových odběrných místech. Tabulka č. 2.2.2-1: Pravidelné vzorkování povrchových vod v tlusteckém bloku v roce 2011 místo

povrch

počet povrchových odběrných míst

17

Seznam povrchových odběrných míst, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Pro hydrologický rok 2011 zajišťovala pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU hydrologická měření a jejich vyhodnocení firma Aquatest, a. s. Pro potřeby hydrologického monitoringu zajišťuje o. z. TÚU měření režimních stavů na 5 vodoměrných stanicích.



Tabulka č. 2.2.2-2: Monitoring povrchových toků v hydrologickém roce 2011 Profil č.

vodní tok

obec

vybavení

vlastník vybavení

četnost měření / měření provádí

1

Dubnický potok

Stráž pod Ralskem

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / o. z. TÚU

2

Panenský potok

Pertoltice

datalogger

Povodí Ohře, s. p.

měření 1x za 10 minut / Povodí Ohře, s. p.

3

Ploužnický potok

Hvězdov

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / Aquatest, a. s.

4

Hradčanský potok

Hradčany

datalogger

Aquatest, a. s.

měření 1x za 20 minut / Aquatest, a. s.

5

Robečský (Okenský) potok

Doksy

vodočet

Karel Kliner VZ


6

Břehyňský potok

Břehyně

vodočet

Karel Kliner VZ


7

Robečský potok

Staré Splavy

vodočet

Karel Kliner VZ


9

Ploučnice

Mimoň

datalogger

DIAMO, s. p., o. z. TÚU

měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

10

Ploučnice

Chrastná

vodočet



11

Hamerská strouha

Břevniště

vodočet



12

Svébořický potok

Hvězdov

datalogger


měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

Poznámka: čísla profilů v tabulce č. 2.2.2-2 odpovídají číslům profilů v tabulce č. 2.3.2-1; datalogger - obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem. Oddělení geologické shromažďovalo všechna data naměřená pracovníky o. z. TÚU na 5 vodoměrných stanicích (měření režimních stavů) a údaje o vypouštění do vodoteče (ze SLKR I, z odkaliště CHÚ Stráž a z NDS 6) potřebné pro vyhodnocení hydrologického roku 2011.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 ZTR, důlní a podzemní vody Při porovnání piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v cenomanské zvodni z prosince 2011 a z prosince 2010 jsou nejvýraznější změny v oblasti DH I a VP. Vyjma oblasti VP DCHT a úzkého pruhu podél lužické poruchy došlo na většině plochy strážského bloku ke vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v rozmezí 0 až 4,9 m (největší vzestup je v oblasti DH I).



Na VP DCHT došlo k poklesu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v rozmezí 0 až 9 m. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou způsobeny hlavně změnou režimu čerpání a vtláčení na VP (snížením zpětného vtláčení ZTR na technologické minimum), změnou režimu vtláčení do HB Stráž a HB Svébořice, případně změnou provozu technologie SLKR I (provoz na 1 nebo 2 odparky). Od 1. října 2009 byla ve zkušebním provozu nová sanační technologie ZML. Po vydání kolaudačního souhlasu stavebním úřadem MPO byla technologie ZML dne 1. července 2011 uvedena do plného provozu. Provoz technologie ZML se projevuje zvýšenou podbilancí na VP, tj. poklesem piezometrické úrovně ZTR. Maximální hodnoty podbilance (4 896 l.min-1) bylo dosaženo v červenci 2011.



Obrázek č. 2.3.1-1: Hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2011



Obrázek č. 2.3.1-2: Rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi 12/2011 a 12/2010



Pokračuje zatápění DH I započaté v dubnu 2001. Největší vzestup piezometrické úrovně podzemní vody za rok 2011 byl na vrtu HSCC-19 a to 4,5 m. Nejnižší hladina podzemní vody (volná hladina) na konci prosince 2011 byla v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, a to 228,3 m n. m. Rychlost proudění ZTR a podzemní vody na DH I a okolí byla 0,2 až 0,5 m.den-1. Na severní polovině plochy dobývacích bloků DH I a dále na sever ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Vzestup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody je v jednotlivých partiích DH I a okolí nerovnoměrný, projevuje se zde vliv anizotropie horninového prostředí a tektonického postižení území. Postupně dochází na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Výjimkou jsou vrty v širším okolí vrtu V-5, do kterého se vtláčí ZTR (alkalický sliv) z technologie ZML. V roce 2011 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 244 780 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologie ZML. Maximálně bylo do vrtu V-5 vtlačeno 4 189 m3.den-1 (2,91 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologie ZML (6. 8. 2011). Maximální naměřený vzestup piezometrické úrovně ZTR od začátku vtláčení byl cca 39 m. V průběhu pravidelných 14denních odstávek technologických celků piezometrická úroveň ZTR v okolí vrtu V-5 poklesla. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 46 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou vlivem technologických zásahů (čerpání až z 55 vrtů a vtláčení až do 444 vrtů, max. počty provozovaných vrtů v roce 2011) velmi dynamické. Piezometrická úroveň ZTR kolísá během týdne při změně režimu čerpání a vtláčení lokálně až o několik metrů. Průměrná piezometrická úroveň ZTR v cenomanské zvodni na VP v prosinci 2011 byla v rozmezí 235 až 245 m n. m. Rychlost proudění ZTR na VP byla 0,1 až 0,3 m.den-1, směrem na DH I byla rychlost proudění ZTR a podzemní vody 0,2 až 0,5 m.den-1. Generelní směr proudění v cenomanské zvodni je zatím stále ovlivňován zatápěním depresní kotliny s centrem nacházejícím se severně od bývalého DH I u strážského zlomu. Dosažená průměrná bilance vod v cenomanském kolektoru celého strážského bloku se v porovnání s rokem 2010 snížila o 0,13 m3.min-1 a činila 1,87 m3.min-1. Na provozovaných VP celkově převažovalo čerpání ZTR nad vtláčením a tím byla na VP udržována podbilance v cenomanském zvodněném kolektoru za rok 2011 3 999 l.min-1 neboli 2 101 901 m3.rok-1 (v porovnání s rokem 2010 se podbilance na VP zvýšila o 594 l.min-1 neboli 312 012 m3.rok-1). Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2011 jsou znázorněny na obrázku č. 2.3.1-3. Regionálně došlo mezi prosincem 2010 a prosincem 2011 na většině plochy strážského bloku ke vzestupu hladiny podzemní vody a ZTR do 0,5 m (lokálně i více než 0,5 m). Rok 2011 byl srážkově průměrný (674 mm, údaje jsou ze srážkoměrné stanice umístěné na odkališti CHÚ Stráž). Vzestup hladiny podzemní vody a ZTR byl způsoben hlavně sezónním rozložením srážek, kdy zvláště 3. čtvrtletí bylo srážkově nadprůměrné. Největší změny turonské hladiny jsou na VP, kde je hladina ZTR a podzemní vody ovlivněna režimem čerpání ZTR, podzemních a důlních vod.



Obrázek č. 2.3.1-3: Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2011



Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinách mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 55-60 m, nižší rozdíl v hladinách obou zvodní, v rozmezí 45-55 m, je na jižních, jihovýchodních a severozápadních VP. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 42 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Největší rozdíl v hladinách obou zvodní je v ploše většiny dobývacích bloků DH I a směrem k S a SV a to v rozmezí 65 až 90 m. Nejnižší rozdíl v hladinách obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 36 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při krátkodobých (14denních) odstávkách technologických celků. V severovýchodní oblasti rozptylu, v blízkosti prostoru DH I dochází na vrtech BACC-20 a STPC-120 od roku 2008, kdy byly opět zařazeny do vzorkování, k nárůstu koncentrací SO42- na hodnoty 4 900 mg.l-1 a 9 800 mg.l-1 v souvislosti s pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I. Na vrtu STPC-16 dochází od roku 2002 k poklesu koncentrací SO42-. Nárůst koncentrace SO42- na hodnotu 10 700 mg.l-1 zaznamenaný v roce 2011 na tomto vrtu a na hodnotu koncentrace SO42- 7 300 mg.l-1 na sousedním vrtu STPC-217 souvisí s očekávaným pohybem roztoků směrem k severněji posunuté hydraulické depresi Dolu Hamr I. V prostoru poblíž HB Stráž v jihovýchodní oblasti rozptylu došlo na vrtu STPC-209 koncem roku 2010 k nárůstu koncentrací SO42- na hodnotu kolem 21 000 mg.l-1. Situace se poté stabilizovala, ale koncem roku 2011 došlo opět k nárůstu koncentrace na hodnotu 22 000 mg.l-1. Podobný, ale méně výrazný růst koncentrací SO42- byl zaznamenán i na vzdálenějším vrtu STPC-187, kde byla koncem roku 2011 hodnota koncentrace SO42- 9 850 mg.l-1. Změny v tomto prostoru v blízkosti HB Stráž jsou odezvou pohybu roztoků ve velkém prostoru s řídkou monitorovací sítí a citlivě se zpožděním reagují na změny v hydraulické situaci. Ve střední části jihovýchodního prostoru na vrtu STPC-216 docházelo od roku 1996 k postupnému nárůstu koncentrací SO42- až na hodnotu 15 500 mg.l-1 zaznamenanou v roce 2010. Obdobný růst koncentrací byl zaznamenán i na sousedních vrtech STPC-207 a STPC-221. Maximum koncentrace SO42- na vrtu STPC-207 dosáhlo hodnoty 9 600 mg.l-1. Maximum koncentrace SO42- na vrtu STPC-221 pak bylo 2 200 mg.l-1. V roce 2011 se situace na těchto vrtech stabilizovala. V jižní části rozptylu byl do čerpání zapojen vrt STCC-20 a koncentrace SO42- se po počátečním poklesu stabilizovala na hodnotě kolem 42 000 mg.l-1. Na vrtu STPC-206 došlo od poloviny roku 2006 do začátku roku 2008 k růstu koncentrace SO42-. Po poklesu koncentrace SO42- koncem roku 2010 došlo v dubnu 2011 k dalšímu nárůstu koncentrace SO42- na hodnotu 2 000 mg.l-1, poté se situace stabilizovala. Na vrtech 238079A a STPC-121 v jihozápadní části rozptylu se situace stabilizovala. Výsledky analýz získané v těchto vrtech v posledních letech je třeba brát s určitou rezervou, protože vlastní odběr vzorků probíhal a stále probíhá na hranici technických možností odběrového zařízení (zakleslá piezometrická úroveň ZTR, v roce 2011 v rozmezí 138 - 156 m pod terénem). Exponovanou oblastí severozápadní části rozptylu je pole VP26, jehož západní polovina se nachází v OPVZ Mimoň. Na tomto poli existuje velký koncentrační spád na malé vzdálenosti. Stačí i malá změna v režimu čerpání a vtláčení a na některých vrtech může v krátké době docházet k výrazným koncentračním změnám. Odezvou na změny v režimu čerpání je i nárůst koncentrace SO42- na hodnotu 2 700 mg.l-1 na vrtu STPC-131. Celá severní část rozptylu přiléhající ke strážskému zlomu, má velmi těsný vztah k vývoji ve vnitřní ploše VP. Na vrtu STPC-223 se od roku 2005 hodnota koncentrace SO42- s většími výkyvy pohybuje kolem 55 000 mg.l-1. Mírný nárůst koncentrace SO42- na hodnotu



57 000 mg.l-1 v roce 2011 je způsoben přerušením čerpání na sousedících VP při rekonstrukci chemické stanice. Od roku 2009 se hydrochemická situace na poli VP 6 sleduje na 4 vrtech. Na vrtech VP6-190 a VP6-331 v severní části pole byly v roce 2011 zachyceny hodnoty koncentrace SO42- kolem 3 000 mg.l-1. Na vrtech VP6-394 a VP6-353 v jižní části pole pak byly zachyceny hodnoty koncentrace SO42- 21 000 mg.l-1 a 7 800 mg.l-1. Hydrochemická situace na poli VP 6 je stabilní. Kvalita vod cenomanské zvodně v prostoru zatápěné depresní kotliny na DH I byla v roce 2011 sledována na vrtech CC-9, HSCC-16, P-6, HSMV-2 a HSPC-2. Západní a jihozápadní část prostoru DH I je zasažena ZTR uniklými z DCHT. Ve střední části DH I se vyskytují vody vzniklé v důsledku hornické činnosti, na vrtu CC-9 se koncentrace SO42- pohybuje kolem hodnoty 3 500 mg.l-1. V roce 2010 byl ovzorkován vrt HSPC-2 a zjištěná hodnota koncentrace SO42- 5 400 mg.l-1 se na stejné úrovni pohybovala i v roce 2011. Východní a jihovýchodní část DH I je postupně zaplňována původní vrstevní vodou jak dokládá vývoj na vrtu HSMV-2, kde došlo v roce 2011 k poklesu koncentrace SO42-. Na vrtech P-6 a HSCC-16 se nachází původní vrstevní voda. Více koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 40 000 až 50 000 mg.l-1 se i nadále nalézají v oblasti centrálních a východních polí, méně koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 20 000 až 40 000 mg.l-1 se pak nalézají na polích v západní, jižní a jihovýchodní části DCHT. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2011 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní.



Obrázek č. 2.3.1-4: Koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2011



Na vrtu VPCT-605 severovýchodně od pole VP 6 zvýšené čerpání vyvolalo v průběhu let 2007-2008 nárůst koncentrace SO42- z hodnoty 170 mg.l-1 na hodnotu 650 mg.l-1 a ještě výraznější nárůst koncentrace NH4+ z hodnoty 15 mg.l-1 na hodnotu 150 mg.l-1. Od roku 2008 dochází na tomto vrtu k poklesu koncentrace SO42- na současnou hodnotu kolem 310 mg.l-1 a koncentrace NH4+ poklesla na hodnotu 40 mg.l-1. ZTR čerpané z vrtu VPCT-605 vstupují do technologie NDS 6, kde kryjí potřebu technologické vody. Dochází zde k odstraňování iontů NH4+, což zároveň vede k sanaci ZTR v prostoru tohoto vrtu. V turonské zvodni v prostoru VP je situace následující. ZTR o obsahu SO42- nad 500 mg.l-1 se nacházejí ve dvou centrech, a to v oblasti na rozhraní polí VP 7B, 10A, 10B a VP14 a rozhraní polí VP13A, VP12D a VP18. ZTR o obsahu SO42- mezi 250 až 500 mg.l-1 se nacházejí v širším okolí těchto oblastí na polích VP 7A, 12A, 12C, 4, 7B, 11, 9B, 9A, 10C, 8D, 8A, 23 a severně od pole VP 6. ZTR o obsahu SO42- nad 50 mg.l-1 se nacházejí téměř v celém prostoru DCHT, kromě západních polí VP25B, VP26, západní části polí VP24, VP22, VP20, VP15 a VP16 a východní části polí VP8B a VP8E. Vedle celoplošné kontaminace turonské zvodně existují prostorově ostře ohraničené části turonské zvodně, takzvané čočky. Hodnota koncentrace SO42- přesahující 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočce VP12B (na této čočce se udržují stále vysoké koncentrace NH4+ přesahující hodnoty 900 mg.l-1), hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 1 000 až 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočkách VP9A9B a VP10C, hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 500 až 1 000 mg.l-1 je na čočkách VP8F9D a VP9B-západ a koncentrace SO42- v rozmezí 250 až 500 mg.l-1 je na čočce VP9C. Na těchto čočkách probíhá intenzivní čerpání ZTR. V turonské zvodni nebyly během roku 2011 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Na základě rozhodnutí OBÚ v Liberci čj. SBS 18624/2011/03 ze dne 20. 9. 2011 (podmínka č. 18) byly jako referenční monitorovací body neovlivněného turonského kolektoru zařazeny do monitoringu vrty MI-6 (2,1 km západně od VP16) a HR-1 (9 km jihozápadně od VP16). Data z monitoringu byla převzata od provozovatele vrtů tj. od Severočeských vodovodů a kanalizací, a. s. U obou vrtů výsledky jednotlivých ukazatelů vyhovují hygienickým limitům požadovaným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 252/2004 Sb., v platném znění.



Obrázek č. 2.3.1-5: Koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2011



Obrázek č. 2.3.1-6 dokládá hydraulickou situaci svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště CHÚ Stráž v listopadu 2011. Při porovnání hladiny podzemní vody z listopadu 2011 a listopadu 2010 došlo na většině vrtů v okolí odkaliště k poklesu hladiny podzemní vody. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována a v porovnání s rokem 2010 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. V oblastech s nejvyššími koncentracemi kontaminantů (JV a JZ okraje) se hydrochemická situace zlepšila, naopak ve středu J okraje, kolem vrtu IV-4, kontaminace nepatrně vzrostla. Celkově lze hovořit o trvalém zlepšování. Rozsah a vývoj kontaminace podzemní vody coniacké zvodně je trvale ve shodě s výsledky matematického modelování.



Obrázek č. 2.3.1-6: Hydroizohypsy svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště CHÚ Stráž v listopadu 2011



Podrobnější údaje lze najít ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2011“.

2.3.2 Povrchové vody Firma Aquatest, a. s. provádí pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU pravidelný hydrologický monitoring. V tabulce č. 2.3.2-1 jsou uvedeny průtoky v 11-ti vodoměrných stanicích. Tabulka č. 2.3.2-1: Průměrné měsíční průtoky vodotečemi v hydrologickém roce 2011 [l.s-1] Profil / Měsíc

Profil č.

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

Rok

Břehyňský potok, Břehyně

6

351

334

348

296

156

310

148

67

157

220

166

305

238

Dubnický potok, Stráž pod Ralskem

1

111

114

376

85

75

68

63

67

133

73

72

72

109

Hamerská strouha, Břevniště

11

221

209

465

243

159

149

143

155

175

155

-

-

-

Hradčanský potok, Hradčany

4

210

209

281

201

172

141

115

106

169

183

203

229

185

Panenský potok, Pertoltice

2

1275

1358

2345

992

842

705

659

654

938

952

1024

1156

1275

Ploučnice, Mimoň

9

-

-

-

-

955

728

700

623

1417

928

855

983

-

Ploučnice, Chrastná

10

150

157

290

130

123

112

107

80

182

105

101

114

138

Ploužnický potok, Hvězdov

3

311

307

321

303

298

294

273

262

283

272

285

304

293

Robečský (Okenský) potok, Doksy

5

155

155

221

135

127

82

71

109

151

139

130

127

134

Robečský potok, Staré Splavy

7

843

628

789

580

507

508

342

490

712

692

643

697

620

Svébořický potok, Hvězdov

12

54

32

97

127

137

89

71

74

76

72

69

66

80

Poznámka: Sloupec Rok udává roční průměr Ploučnice - Mimoň, stanice byla totálně zničena povodněmi, chybí měření od července 2010 do února 2011, z tohoto důvodu není uveden ani roční průměr Hamerská strouha - Břevniště, v září až říjnu 2011 byla v Břevništi prováděna stavba nového mostu - měrný profil nešel měřit, z tohoto důvodu není uveden ani roční průměr



Průměrné měsíční průtoky vodotečemi nejsou uváděny pro kalendářní rok 2011, ale pro hydrologický rok 2011, který začíná 1. 11. 2010 a končí 31. 10. 2011. Údaje jsou převzaty ze zprávy: Charvát P., Pacl A., (2011): Stráž pod Ralskem - TÚU hydrologický monitoring 2010 - 2011, Závěrečná zpráva. Aquatest, a. s. Praha, prosinec 2011. Úzkou souvislost s hydrologickým monitoringem i monitoringem povrchových zvodní mají srážkové úhrny. V tabulce č. 2.3.2-2 jsou uvedeny měsíční srážky naměřené na srážkoměrné stanici Odkaliště CHÚ Stráž v roce 2011. Tabulka č. 2.3.2-2: Srážky na srážkoměrné stanici Odkaliště CHÚ Stráž v roce 2011 [mm] Stanice / Měsíc Odkaliště CHÚ Stráž

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

58,0

17,2

23,4

19,9

53,5

67,3

153,0

92,1

60,0

48,8

XI. 1,0

XII.

Rok

79,9 674,1

Poznámka: Údaje jsou převzaty z „Bilanční zprávy o pohybu vod v odkališti“ Z-06-PP-DCHT03-00. Hydrochemická situace povrchových vod je uvedena v kapitole 1. Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na 17 povrchových odběrných místech, viz tabulka č. 2.2.2-1. Výsledky jsou podrobně popsány ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2011“.

2.4 Shrnutí I v roce 2011 pokračovalo zatápění DH I. Největší vzestup piezometrické úrovně podzemní vody za rok 2011 byl na vrtu HSCC-19 a to 4,5 m. Nejnižší hladina podzemní vody (volná hladina) na konci prosince 2011 byla v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, a to 228,3 m n. m. Na severní polovině plochy dobývacích bloků DH I a dále na sever ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Postupně dochází na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Výjimkou jsou vrty v širším okolí vrtu V-5, do kterého se vtláčí ZTR (alkalický sliv) z technologie ZML. V roce 2011 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 244 780 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologie ZML. Maximálně bylo do vrtu V-5 vtlačeno 4 189 m3.den-1 (2,91 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologie ZML (6. 8. 2011). Maximální naměřený vzestup piezometrické úrovně ZTR od začátku vtláčení byl cca 39 m. V průběhu pravidelných 14denních odstávek technologických celků piezometrická úroveň ZTR v okolí vrtu V-5 poklesla. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 46 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinách mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 55-60 m, nižší rozdíl v hladinách obou zvodní, v rozmezí 45-55 m, je na jižních, jihovýchodních a severozápadních VP. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 42 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Nejnižší rozdíl v hladinách obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 36 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při krátkodobých (14denních) odstávkách technologických celků.



V cenomanské zvodni nebyly během roku 2011 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2011 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována a v porovnání s rokem 2010 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. V oblastech s nejvyššími koncentracemi kontaminantů (JV a JZ okraje) se hydrochemická situace zlepšila, naopak ve středu J okraje, kolem vrtu IV-4, kontaminace nepatrně vzrostla. Celkově lze hovořit o trvalém zlepšování. Rozsah a vývoj kontaminace podzemní vody coniacké zvodně je trvale ve shodě s výsledky matematického modelování.



3 Ovzduší 3.1 Emise z tepelných zdrojů 3.1.1 Spalovací zdroje O. z. TÚU v roce 2011 provozoval 1 velký a 1 střední tepelný zdroj znečišťování ovzduší. Přehled spalovacích č. 3.1.1-1.

zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2011 je uveden v tabulce

Tabulka č. 3.1.1-1: Přehled spalovacích zdrojů

Instalovaný výkon [MW]

Účinnost odlučovače [%]

Druh paliva

Počet kotlů / kamen

Počet provoz. hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

Poř. č.

Rok uvedení do provozu

Zdroj znečištění ovzduší

1

výtopna Stráž pod Ralskem

1976

velký

43,5

neinstalován

TTO ZP

5

8760

NOx, CO

2

olejová výtopna ZBZS

1994

střední

0,28

neinstalován

LTO

2

3107

TZL, SO2, NOx, CO

Zařazení zdroje *

* kategorie podle zákona o ochraně ovzduší: zvláště velký, velký, střední, malý

3.1.2 Plnění emisních limitů Plnění emisních limitů tepelných zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2011 je uvedeno v tabulce č. 3.1.2-1. V roce 2011 nebyly překročeny emisní limity. Jednorázové autorizované měření emisí bylo provedeno u zdroje výtopna Stráž pod Ralskem.



Tabulka č. 3.1.2-1: Plnění emisních limitů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Výtopna /kotelna

Označení kotle (druhu paliva)

TZL

CO

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

100

---

1700

---

450

----

175

---

---

---

---

---

200

101

100

12

100

---

1700

---

450

---

175

---

---

---

---

---

200

108

100

16

100

---

1700

---

450

---

175

---

KH3 (ZP)

---

---

---

---

200

123

100

10

KP 8 (ZP)

---

---

---

---

200

88

100

10

KP 16 (ZP)

---

---

---

---

200

92

100

10

K1 (LTO)

100

4,6

---

---

500

99

175

12

K2 (LTO)

100

2,4

---

---

500

128

175

44

KH1 (ZP) KH2 (TTO)

olejová výtopna ZBZS

NOx

limit

KH1 (TTO)

výtopna Stráž pod Ralskem*

SO2

KH2 (ZP) KH3 (TTO)

* v roce 2011 bylo pro výtopnu Stráž pod Ralskem využiváno výhradně palivo zemní plyn

3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů Stanovení emisí a poplatků z tepelných zdrojů o. z. TÚU v roce 2011 je uvedeno v tabulce č. 3.1.3-1. Tabulka č. 3.1.3-1: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka TZL [t]

výtopna Stráž pod 0,238 Ralskem olejová výtopna 0,002 ZBZS

Poplatek Uhrazený *

Vypočtený **

[Kč]

[Kč]

[Kč]

10,600 8500 0,940 600 0,286

0

26000

9100

0,065

0

0

0

SO2

NOX

[Kč]

[t]

[Kč]

0

0,024

0

0

0,161 200

[t]

CO [Kč]

100

[t]

0,016

CXHY [Kč]

0

[t]

0,011

* skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím ** vypočtený poplatek (záloha) na následující rok

Postup zjišťování a vykázování emisí pro výtopnu Stráž pod Ralskem je rozpracován monitorovacím plánem schváleným rozhodnutím MŽP o povolení k emisím skleníkových plynů a o stanovení podmínek k jejich zjišťování, zveřejňování a vykazování č. j.: CZ-0339-10/M2 ze



dne 12. 1. 2010. Rozhodnutím MŽP č. j.: CZ-0339-11/A ze dne 5. 4. 2011 bylo přiděleno dodatečné množství povolenek na období let 2011 – 2012. V roce 2011 bylo dodatečně příděleno 6 446 povolenek. Tabulka č. 3.1.3-2: Emise CO2 a bilance povolenek Provozované zařízení : Číslo povolení:

Výtopna Stráž pod Ralskem, č. j.: CZ0339-10/M3 ze dne 12. 1. 2010

Vykázané množství CO2 -1 [t.rok ]

22 784

Bilance povolenek [EUA] Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2

Zůstatek na účtu

Prodej (-) Nákup (+)

30 157

22 784

16 789

---

3.2 Emise z technologických zdrojů 3.2.1 Technologické zdroje Přehled zdrojů podléhající oznamovací povinnosti: a) 2 velké zdroje znečišťování ovzduší: přepracování kamence na síran hlinitý (zdroj v konzervaci); vysokoteplotní redukce oxidů dusíku; b) 4 malé zdroje znečišťování ovzduší: vápenné hospodářství NDS 6; sušárna uranového koncentrátu VÚ č. 2; příprava vápenného mléka NDS ML; absorpce amoniaku NDS ML. Z důvodu trvající konzervace výrobní linky, v roce 2011 nebyl provozován velký zdroj znečišťování ovzduší - přepracování kamence na síran hlinitý.

3.2.2 Odkaliště, odvaly Odkaliště a odvaly nejsou zdrojem znečišťování ovzduší a nepodléhají oznamovací povinnosti ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.

3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů Plnění emisních limitů zdrojů technologických emisí o. z. TÚU v roce 2011 je uvedeno v tabulce č. 3.2.3-1. V roce 2011 nebyly limity překročeny. Přehled emisí, zaplacených poplatků v roce 2011 za znečišťování ovzduší a vypočtených poplatků na rok 2012 je uveden v tabulce č. 3.2.3-2. Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 59375/2011 ze dne 4. srpna. 2011 byly stanoveny poplatky za znečišťování ovzduší za rok 2010 pro přepracování kamence na síran hlinitý 4 200,- Kč a vysokoteplotní redukci oxidů dusíku 700,- Kč. Rozhodnutím Městského úřadu Stráž pod Ralskem č. j. MUSPR/2275/2011 ze dne 18. 4. 2011 byl stanoven poplatek pro malý zdroj znečišťování ovzduší - vápenné hospodářství NDS 6 ve výši 500,- Kč



Tabulka č. 3.2.3-1: Plnění emisních limitů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Zdroj znečištění ovzduší

Přepracování kamence na síran hlinitý Vysokoteplotní redukce oxidů dusíku

TZL

SO2

skutečnost

limit

50

---

200

limit

NOx

skutečnost

limit

---

200

6,6 2500

CO

skutečnost

limit

Cl

skutečnost

-

F

skutečnost

limit

limit

-

NH3

skutečnost

limit

skutečnost

50

---

800

---

---

---

---

---

50

---

23 500

67

800

14 500

0,105

100

0,085

---

---

Tabulka č. 3.2.3-2: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečišťující látka Zdroj znečištění ovzduší

přepracování kamence na ran hlinitý vysokoteplotní redukce oxidů dusíku

TZL

sí-

SO2

NOX

CO

Cl

Poplatek

-

F

-

NH3

CxHx

Uhrazený*

Vypočtený**

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

---

0

---

0

---

0

---

0

---

0

---

0

--

0

---

0

4 100

0

0

0,0006

0

0,0005

0

--

0

0

700

0,04 100 0,07 100 0,39 300 0,085

0,092 200

* Skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím. ** Vypočtený poplatek (záloha) na následující rok.



3.3 Imise 3.3.1 Prašný spad Ve strážské oblasti bylo v roce 2011 prováděno sledování prašného spadu v síti 10-ti měřicích míst. Vzorky jsou vyhodnocovány 1x měsíčně. Stanovuje se množství spadu: Ps [g.m-2.30 d-1], CS, U [mg.m-2.30 d-1] a AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] v prašném spadu. Výsledky analýz prašného spadu jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.1-1. V tabulce č. 3.3.1-2 je provedeno srovnání průměrů Ps v okolních obcí za období od roku 2007. Objemové koncentrace U a aktivity ny v kapitolách 3.4.3 a 3.4.4.

226

Ra v prašném spadu v okolních obcích jsou hodnoce-

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Předpis: SPP-TÚU-23-00-01 „Program monitorování ŽP“ Vyhodnocení: Depoziční limit pro prašný spad: Ps = 12,5 g.m-2.30d-1 Překročení v roce 2011: ne Tabulka č. 3.3.1-1: Prašný spad Číslo bodu

Období: 22. 12. 2010 – 21. 12. 2011 Popis monitorovacího bodu

Průměr CS, U

Průměr AS, 226Ra

Průměr Ps

–2

–2

-1

-1

–2

-1

[mg.m .30 d ]

[Bq.m .30 d ]

[g.m .30 d ]

1

Útěchovice

0,208

2,462

0,890

2

Břevniště

0,200

2,111

1,333

3

Hamr n. J. - škola

0,200

2,033

0,572

4

Stráž p. R. - nádraží

0,214

2,011

1,761

5

Stráž p. R. - sběrný dvůr

0,200

2,000

2,120

6

Dubnice

0,200

2,205

1,970

7

Stráž p. R. - škola

0,201

2,000

1,078

8

Odkaliště - sever

0,200

2,000

0,952

9

Luhov

0,200

2,000

1,034

10

Noviny p. R.

0,212

2,000

1,343

Do průměru jsou započítány meze citlivosti stanovení



Tabulka č. 3.3.1- 2: Prašný spad v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr Ps [g.m .30d ] 2007

2008

2009

2010

2011

Stráž p. R.

2,712

3,235

2,429

1,698

2,004

Útěchovice

1,536

2,113

1,481

0,848

0,890

Břevniště

2,973

1,753

1,524

1,019

1,333

Hamr n. J.

3,728

3,253

3,089

0,743

0,572

Dubnice

8,383

10,705

7,057

2,859

1,970

Noviny p. R.

2,437

3,722

2,001

1,273

1,343

Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce od roku 2000 je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměrem hodnot ze 3 monitorovacích bodů. Hodnota v měřícím bodě Hamr n. J. je do roku 2009 průměrem hodnot ze 2 monitorovacích bodů. Hodnocení ovlivnění životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry na všech monitorovacích bodech jsou v roce 2011 nižší než je depoziční limit pro prašný spad 12,5 g.m-2.30 d-1.

3.3.2 Prašnost Zjišťování prašnosti ve venkovním prostoru vně areálů o. z. TÚU se neprovádí plánovitě a pravidelně. Prašnost se měří v případě nutnosti aktualizovat údaje pro proces posuzování vlivu záměru na životní prostředí, tzn. že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení prašnosti za hranicemi zájmového území o. z. TÚU. V roce 2011 se prašnost neměřila.

3.4 Radionuklidy Rozhodnutím SÚJB č. j. 16802/2007 ze dne 1. 10. 2007 a č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvádění radionuklidů do životního prostředí z provozů o. z. TÚU, do ovzduší“ bylo organizaci povoleno uvádění radionuklidů do ovzduší ze 4 výpustí : •

výduch sušárny chemického koncentrátu CHÚ (uvolňování UNAT);

•

úložiště radioaktivních materiálů na šachtě č. 3 DH I (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);

•

odkaliště CHÚ (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);

•

výduchy z chemické haly č. 4 na VP 7 (uvolňování UNAT).

Provoz technologie „Sušárna chemického koncentrátu CHÚ“ byl ukončen v roce 2009.



Bilance aktivit uvolňovaných do životního prostředí v roce 2011 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4. Výpočet bilancí je proveden z naměřených hodnot koncentrace UNAT ve vzdušnině na výduších z chemické haly č. 4 a objemové aktivity směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v okolí odkaliště a deponie radioaktivních materiálů DH I (viz „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v o. z. TÚU za rok 2011“, Z-03-ŘP-sp-22-01). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Úložiště radioaktivních materiálů DH I Frekvence: 12x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 12x 2 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 9,46.108 Bq.rok-1 Překročení v roce 2011: ne Odkaliště CHÚ Frekvence: 4x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 4x 4 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 1,01.1010 Bq.rok-1 Překročení v roce 2011: ne Chemická hala č. 4 (2 výduchy) Frekvence: 2x ročně Parametr: CV,U Počet měření: 4x výduch V1 (z technologie sušení), 2x výduch V2 (odvětrání haly) Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 2,17.106 Bq.rok-1 Překročení v roce 2011: 1x vyšetřovací a 1x zásahová referenční úroveň



Dne 7. 3. 2011 došlo na výpusti do ovzduší „výduch V1 nové sušárny UK“ k překročení vyšetřovací a dne 11. 5. 2011 zásahové referenční úrovně parametru CV,U. Překročení byla zjištěna a oznámena SÚJB ihned po zjištění s následujícími závěry šetření a přijatými opatřeními: 1. Technologie sušení UK byla ihned po zjištění 1. překročení odstavena. 2. Byla provedena kontrola kritických částí procesu sušení (filtry, ventilátory, vzduchotechnika); závěr šetření – k překročení pravděpodobně došlo vlivem vadného filtru. Byla vyčištěna vzduchotechnika odtahu zásobníku filtrátu. 3. Externí firma byla požádána o okamžité nové měření – 1. měření výduchu proběhlo bez procesu sušení, 2. měření po najetí technologie sušení, ihned po měření byla technologie do vyhodnocení výsledků měření odstavena; hodnoty měřeného parametru překročily zásahovou referenční úroveň. 4. Důvodem překročení bylo pravděpodobně nasátí UK dlouhodobě usazovaného na stěnách potrubí vzduchotechniky. Byla provedena částečná výměna potrubí vzduchotechniky a změněno nastavení parametrů ventilátorů. Demontáž prováděla ZBZS. Po ukončení akce a očistě haly byla provedena dozimetrická kontrola pracoviště. 5. Ihned po najetí technologie sušení bylo provedeno další měření CV, U a zpřesněna zbývající doba sušení v roce 2011. Vyšetřovací referenční úroveň nebyla překročena - koncentrace UNAT vzorku odebraného z výpusti byla na mezi detekce stanovení. Roční bilanční limit schválený rozhodnutím SÚJB nebyl v roce 2011 překročen. Tabulka č. 3.4: Bilance aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Parametr

Bilanční limit A -1 [Bq.rok ]

Uvolněná A v r. 2011 -1 [Bq.rok ]

Deponie RM DH I

AVAL

9,46.108

0,846.108

Odkaliště CHÚ

AVAL

1,01.1010

0,063.1010

Chemická hala č. 4

UNAT

2,17.106

0,451.106

Název zdroje znečištění ovzduší

3.4.1 Radon Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 12x ročně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 zásahová referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2011: ne



Tabulka č. 3.4.1: Ekvivalentní objemová aktivita radonu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-3

Průměr EOAR [Bq.m ] 2007

2008

2009

2010

2011

*Stráž p. R.

8,6

9,7

8,8

7,9

6,9

Útěchovice

7,9

7,1

8,0

6,7

8,4

Břevniště

5,0

6,0

5,6

5,3

5,5

Hamr n. J.

6,8

8,3

8,3

7,3

5,8

Dubnice

7,1

8,1

5,8

5,6

5,8

Noviny p. R.

7,9

9,0

7,6

6,3

6,4

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.4.2 Dávkový příkon gama Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 4x ročně Počet měření: 4x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň HX = 0,23 µSv.h-1 zásahová referenční úroveň HX = 0,55 µSv.h-1 Překročení referenční úrovně v roce 2011: ne



Tabulka č. 3.4.2: Příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-1

Průměr HX [µ µSv.hod ] 2007

2008

2009

2010

2011

*Stráž p. R.

0,105

0,101

0,101

0,092

0,071

Útěchovice

0,100

0,092

0,094

0,078

0,085

Břevniště

0,114

0,111

0,109

0,103

0,098

Hamr n. J.

0,121

0,109

0,121

0,108

0,108

Dubnice

0,075

0,072

0,075

0,061

0,044

Noviny p. R.

0,085

0,083

0,091

0,084

0,064

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Průměrné hodnoty záření gama ve všech obcích odpovídají hodnotám přírodního pozadí.

3.4.3 Uran v prašném spadu Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň CS, U = 0,9 mg.m-2.30d-1 zásahová referenční úroveň CS, U = 19,2 mg.m-2.30d-1 Překročení referenční úrovně v roce 2011: ne



Tabulka č. 3.4.3: Koncentrace uranu v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU -2

-1

Průměr CS, U [mg.m .30d ]

Měřené body monitorovací sítě

2007

2008

2009

2010

2011

Stráž p. R.

0,056

0,090

0,021

0,201

0,205

Útěchovice

0,061

0,061

0,043

0,200

0,208

Břevniště

0,048

0,078

0,020

0,200

0,200

Hamr n. J.

0,067

0,072

0,030

0,200

0,200

Dubnice

0,063

0,114

0,022

0,200

0,200

Noviny p. R.

0,034

0,086

0,028

0,200

0,212

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý nárůst CS, U v roce 2010 je zdůvodněn sjednocením metodik stanovení jednotlivých o. z., které vedlo ke zvýšení meze detekce na hodnotu CS, U = 0,2 mg.m-2.30d-1.

3.4.4 Radium v prašném spadu Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AS, 226Ra = 19,2 Bq.m-2.30d-1 zásahová referenční úroveň AS, 226Ra = 32,0 Bq.m-2.30d-1 Překročení referenční úrovně v roce 2011: ne



Tabulka č. 3.4.4: Aktivita radia v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr AS, 226Ra [Bq.m .30d ] 2007

2008

2009

2010

2011

Stráž p. R.

0,720

0,460

0,463

2,204

2,004

Útěchovice

0,468

0,400

0,689

2,204

2,462

Břevniště

0,598

0,554

0,665

2,588

2,111

Hamr n. J.

0,472

0,545

0,594

2,000

2,033

Dubnice

0,918

0,620

0,809

2,000

2,205

Noviny p. R.

0,400

0,400

0,400

2,000

2,000

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý nárůst AS, 226Ra v roce 2010 je zdůvodněn sjednocením metodik stanovení jednotlivých o. z., které vedlo ke zvýšení meze detekce na hodnotu AS, 226Ra = 2 Bq.m-2.30d-1.

3.4.5 Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AVAL = 9 mBq.m-3 zásahová referenční úroveň AVAL = 10 mBq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2011: ne



Tabulka č. 3.4.5: Objemová aktivita směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-3

Průměr AVAL [mBq.m ] 2007

2008

2009

2010

2011

*Stráž p. R.

1,0

1,0

0,804

0,224

0,215

Útěchovice

1,0

1,0

0,817

0,236

0,228

Břevniště

1,0

1,0

0,810

0,206

0,220

Hamr n. J.

1,0

1,0

0,800

0,228

0,254

Dubnice

1,0

1,0

0,800

0,200

0,213

Noviny p. R.

1,0

1,0

0,811

0,224

0,222

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry AVAL v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý pokles AVAL v roce 2009 a 2010 je zdůvodněn postupným snižováním meze detekce stanovení v těchto letech.

3.5 Měření hluku Zjišťování hluku ve venkovním prostoru a na hranicích staveb občanského vybavení se neprovádí plánovitě a pravidelně. Hluk v životním prostředí se změří v případě, že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení hlučnosti na hranicích zájmového území o. z. TÚU. V roce 2011 se hlučnost neměřila.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Realizované akce a opatření V roce 2011 byl ukončen provoz 4 ks kotlů na tuhá paliva o výkonu 0 – 50 kW (malé zdroje znečišťování ovzduší umístěné v buňkách obsluhy VP). Kotle byly nahrazeny elektrickými přímotopy.

3.6.2 Kontroly V roce 2011 byly na úseku ochrany ovzduší provedeny následující kontroly příslušných orgánů státní správy.



Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany ovzduší: SÚJB RC Kamenná 2011-02-07 až 2011-02-09 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb., kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu DCHT. Závěr kontroly:

Bez závad.

ČIŽP OI Liberec 2011-03-02 Předmět kontroly: Kontrola plnění povinností stanovených integrovaným povolením pro zařízení „Přepracování kamence na síran hlinitý – 1. stavba – SLKR II“. Závěr kontroly:

Bez závad.


Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-03-15 až 2011-03-31 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování v roce 2010 podle programu monitorování. Závěr kontroly:

Přepracovat závěrečnou zprávu ve smyslu závěrů z protokolu o kontrole.


Splněno.


Podat písemnou zprávu o překročení zásahové r. ú. na sušárně UK.


Splněno.

SÚJB RC Kamenná 2011-05-03 až 2011-05-04 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu NDS ML. Závěr kontroly:

Bez závad.


Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-06-13 až 2011-07-01 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu starých areálů. Závěr kontroly:

Bez závad.



SÚJB RC Kamenná 2011-08-31 až 2011-09-09 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu Střediska monitorování a karotáže. Závěr kontroly:

Bez závad.

ČIŽP OI Liberec, KÚLK, HZS LK, OBÚ Li, KHS Li, ČIŽP řed. Praha 2011-10-06 Předmět kontroly: Integrovaná inspekce zaměřená na dodržování zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Kontrolovány byly objekty/zařízení v areálech NDS 6, DCHT, CHÚ, stáčírny chemikálií, odkaliště a NDS ML. Závěr kontroly:

Z kontroly nevyplynuly zvláštní povinnosti nad rámec povinných úkonů a opatření, než které jsou běžně vykonávány.

SÚJB RC Kamenná 2011-10-07 až 2011-10-24 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu skladů SHR. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-10-25 až 2011-11-11 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu sušáren UK. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-11-02 až 2011-11-03 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při práci laboratoře a OBHP, plnění povolení k provádění služeb monitorování. Závěr kontroly:

Přístroj k měření koncentrace uranu není ověřen.


Přístroj ověřen.

SÚJB RC Kamenná 2011-11-02 až 2011-11-03 Předmět kontroly: Kontrola systému zabezpečení plnění PZJ. Závěr kontroly:

Zjištěny nesrovnalosti v určení odpovědnosti za zajištění podmínek RO, není dostatečně popsána návaznost při zajišťování podmínek RO při likvidačních činnostech.


Do 30. 10. 2012 budou dokumenty dány do souladu s aktuálním stavem odpovědností za zajištění RO a s aktuálním stavem provozovaných činností na o. z. TÚU.


Bez závad.



ČIŽP OI Liberec, oddělení ochrany ovzduší 2011-12-05 Předmět kontroly: Kontrola zaměřená na dodržování zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Kontrolována byla provozní evidence pracoviště kotelny CHÚ. Závěr kontroly:

Zjištěné skutečnosti ČIŽP nepovažuje za porušení zákona o ochraně ovzduší.

SÚJB RC Kamenná 2011-12-05 až 2011-12-22 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při vyřazování z provozu. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2011-12-19 až 2011-12-22 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování podle programu monitorování. Závěr kontroly:

Bez závad.

3.6.3 Uložené pokuty V roce 2011 nebyla ze strany orgánu ochrany ovzduší uložena žádna pokuta.

3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi V roce 2011 nebyla na o. z. TÚU uplatněna ani vyčíslena žádná škoda způsobená exhalacemi.

3.7 Shrnutí Shrnutí je provedeno pro kapitoly 3.1 až 3.2; pro kapitoly 3.3 až 3.5 je provedeno dílčí hodnocení v rámci příslušné kapitoly. V roce 2011 došlo 1x k překročení vyšetřovací a 1x zásahové referenční úrovně koncentrace přírodního uranu uvolněného do životního prostředí z výduchu nové sušárny uranového koncentrátu. Celková roční bilance radionuklidů uvolněných do ovzduší nebyla překročena. V roce 2011 nedošlo z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší k překročení emisních limitů. Celkové emise ze zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2011 ve výši 13,03 t, což je o 38,27 t méně než v roce 2010.



4 Kontaminace míst a biologického materiálu 4.1 Kontaminace půdy 4.1.1 Kontaminace technologickými roztoky Ke kontaminaci půd dochází v převážné míře úniky technologických roztoků na vyluhovacích polích DCHT. Posouzení rozsahu úniku zahrnuje mj. odhad objemu uniklého roztoku a objemu roztoku vsáklého do půdy, typ uniklého roztoku, výsledky chemických analýz mimořádného odběru půdy a způsob sanace kontaminované oblasti. V případě úniku technologických roztoků větším než 1 m3 se provede měření příkonu efektivní dávky záření gama v kontaminované oblasti, a při překročení hodnoty 0,5 µGy ⋅ hod-1 se odstraní kontaminovaná zemina odvozem na odkaliště VÚ č. 3. V roce 2011 došlo na vyluhovacích polích ke 11-ti únikům technologických roztoků. Objemy vsáklé do půdy se pohybovaly v rozmezí 0,1 až 0,5 m3. Příčinou byly ve většině případů praskliny ve svarech PE potrubí. Uniklé roztoky byly likvidovány neutralizací mletým vápencem na pH = 5,5. Tabulka č. 4.1: Úniky technologických roztoků na VP v roce 2011 Číslo úniku

Datum Místo

Odhad objemu 3 úniku [m ]

Objem vsáklý 3 do půdy [m ]

1

8. 1. 2011

VP24 u TV 5598

0,50

0,50

2

10. 1. 2011

VP26 u VV 6292

0,30

0,30

3

18. 1. 2011

VP12B u VV3447

0,30

0,30

4

22. 1. 2011

VP18 u TV5090

0,50

0,50

5

27. 1. 2011

VP21, potrubní most u TV5369

0,15

0,15

6

30. 1. 2011

VP21, potrubní most u TV5369

0,20

0,20

7

8. 2. 2011

VP 7A u VV751

0,15

0,15

8

22. 6. 2011

VP23 u elektrorozvodny

0,20

0,20

9

17. 10. 2011

VP19 u VV5114

0,20

0,20

10

23. 10. 2011

VP23, mezi buňkou obsluhy a silem

0,30

0,30

11

23. 10. 2011

VP21, dilatační smyčka u vjezdu na VP21

0,40

0,40



4.1.2 Monitorování dnových sedimentů V rámci monitorování toku řeky Ploučnice se provádí vzorkování dnových sedimentů z důvodů sledování kumulace radionuklidů pod výpustěmi o. z. TÚU. Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 6 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM,U = 0,60 Bq.g-1 suš. AM, 226Ra = 0,60 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2011: ne Tabulka č. 4.1.1: Dnové sedimenty řeky Ploučnice *

Monitorovací bod

AM, U -1 [Bq.g suš.]

AM, 226Ra -1 [Bq.g suš.]

v obci Chrastná

0,057

0,031

výpustní profil OKC-VS

0,375

0,310

výpustní profil ODK-VS

0,084

0,042

výpustní profil SLKR-VS

0,063

0,028

< 0,021

0,009

0,027

0,026

výpustní profil KS-CHÚ v obci Noviny pod Ralskem * přepočet 1 mg = 25,18 Bq

4.2 Kontaminace biologického materiálu Možnost kumulace radionuklidů v životním prostředí při dlouhodobém vypouštění škodlivin do vod a ovzduší je sledována v rámci monitoringu potravního řetězce. Podle schváleného „Programu monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ se stanovuje obsah radionuklidů v mase a kostech ryb v toku Ploučnice a v kulturních plodinách pěstovaných na zemědělské půdě o. z. TÚU (viz tabulka č. 4.2). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 8 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“



Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM, U = 0,80 Bq.g-1 suš. AM, 226Ra = 0,20 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2011: ne Tabulka č. 4.2: Vybrané složky potravin kontaminované radionuklidy Biologický vzorek

Místo odběru

AM, U * -1 [Bq.g suš.]

AM, 226Ra -1 [Bq.g suš.]

obilnina

mezi odvalem j. č. 3 a Útěchovickým Špičákem

< 0,005

0,00187

obilnina

v prostoru mezi areálem býv. CDS a Stráží p. R.

< 0,005

0,01455

obilnina

severně od I. etapy odkaliště VÚ č. 3

0,015

0,00209

obilnina

severně od II. etapy odkaliště VÚ č. 3

< 0,008

< 0,00078

směs zel.

v obci Noviny p. R.

< 0,008

< 0,01700

slunečnice

na VP17

< 0,013

< 0,00117

ryba

řeka Ploučnice

< 0,051

< 0,030

* přepočet 1 mg = 25,18 Bq

4.3 Shrnutí V roce 2011 nedošlo k úniku technologického roztoků větším než 1 m3, a tedy nebylo nutné sanovat místo úniku. Analýza radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí z provozů o. z. TÚU neprokázala jejich kumulaci v míře významně ovlivňující kritickou skupinu obyvatel v okolních obcích.



5 Odpadové hospodářství 5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1 Provozovny „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2011“ za provozovnu o. z. Těžba a úprava uranu, interní číslo provozovny 151, bylo podáno v elektronické podobě do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností.

5.1.2 Produkce odpadů Přehled produkce odpadů za rok 2011 je uveden v tabulce č. 5.1.2-1 Tabulka č. 5.1.2-1: Přehled produkce odpadů

P. č.

Název druhu odpadu

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

Množství odpadu [kg]]

1

Odpad rostlinných pletiv

020103

O

18600

2

Plastový odpad

070213

O

4240

3

Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky

080317

N

140

4

Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny

120109

N

1620

5

Kaly z odlučovačů oleje

130502

N

1500

6

Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

130507

N

40140

7

Papírové a lepenkové obaly

150101

O

8976

8

Plastové obaly

150102

O

2180

9

Kompozitní obaly

150105

O

1560

10

Směsné obaly

150106

O

2940

11

Skleněné obaly

150107

O

615

12

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

150110

N

2580

13

Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplň (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob

150111

N

100

14

Absorpční činidla, filtrační mate-

150202

N

1680



P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu


riály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny o ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 15

Olejové filtry

160107

N

50

16

Brzdové destičky obsahující azbest

160111

N

1150

17

Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky

160114

N

740

18

Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

160506

N

920

19

Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

160507

N

2340

20

Dřevo

170201

O

1160

21

Plasty

170203

O

1060

22

Železo a ocel

170405

O

662670

23

Kabely neuvedené pod číslem 170410

170411

O

2980

24

Izolační materiál s obsahem azbestu

170601

N

1130

25

Izolační materiály neuvedené pod čísly 170601 a 170603

170604

O

14880

26

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902, 170903

170904

O

33110

27

Oděvy

200110

O

4260

28

Dřevo neuvedené pod číslem 200137

200138

O

1240

29

Směsný komunální odpad

200301

O

110890

30

Kal ze septiků a žump

200304

O

20000

31

Objemný odpad

200307

O

10440

Množství odpadu celkem Množství nebezpečného odpadu celkem

955891 54090

Množství ostatního odpadu celkem

901801

Množství odpadů předaných k využití („R“)

724021

Množství odpadů předaných k odstranění („D“)

231870



V roce 2011 došlo k výramnému snížení produkce nebezpečných odpadů z důvodu, že u prováděných likvidačních prací byl uplatňován přístup, kdy původcem odpadů se dle smluvních ujednání stával subjekt provádějící likvidační práce. V roce 2011 byla snížena produkce směsného komunálního odpadu a zvýšil se podíl využitelných složek odpadů. Přehled vytříděných odpadů z TKO je uveden v tabulce č. 5.1.2-2. Tabulka č. 5.1.2-2: Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu


1

Papírové a lepenkové obaly

150101

O

8976

2

Plastové obaly

150102

O

2180

3

Skleněné obaly

150107

O

615

Pokračující trend poklesu produkce SKO je dosažen zefektivněním odděleného sběru materiálově využitelných složek směsného komunálního odpadu (papír, sklo, plast). Na základě ustanovení § 38 zákona č.185/2001Sb. byly dodavatelům předány použité výrobky: •

21520 kg pneumatik;

•

1050 kg baterie – akumulátory;

•

1485 ks zářivek;

•

190 ks výbojek;

•

2650 kg elektrozařízení (předáno REMA Systém, a. s).

S odpady vlastní produkce bylo v o. z. TÚU nakládáno v souladu s následujícím rozhodnutím: Rozhodnutí - souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady vydaný OkÚ RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 2426/02 a 3296/02 ze dne 29. 4. 2002 pro nakládání s nebezpečnými odpady prakticky v celém rozsahu vyhlášky č. 381/2001 Sb., s platností na dobu neurčitou.

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů O. z. TÚU v roce 2011 prováděl činnost nakládání s nebezpečnými odpady, provozování zařízení k využívání odpadů s následujícími rozhodnutími: Soulasné vyjádření k provozování malého zařízení ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů vydaného Městským úřadem Česká Lípa, č. j. MUCL/87570/2011 ze dne 12. července 2011. Na základě oznámení na Krajský úřad Libereckého kraje byl ke dni 31. ledna 2011 ukončen provoz skladu nebezpečných odpadů. Objekt skladu je nadále využíván pro krátkodobé shromažďování vybraných druhů odpadů produkovaných vlastní činnosti před předáním oprávněným osobám k odstranění.



Přehled přijatých odpadů do zařízení k využívání odpadů kompostárny je uveden v následující tabulce č. 5.1.3-1. Tabulka č. 5.1.3-1: Přehled odpadů přijatých do zařízení P. č.

1

Název druhu odpadu

Odpad rostlinných pletiv


Kategorie odpadu

020103

O


1840

5.2 Náklady a výnosy Náklady na odstranění vlastních produkovaných odpadů byly v roce 2011

1 015 185,80 Kč

z toho: •

náklady na odstranění odpadů kategorie ostatní:

770 189,30 Kč

•

náklady na odstranění odpadů kategorie nebezpečný odpad:

244 996,50 Kč

Výnos z prodeje odpadů k využití:

2 498 163,00 Kč

Zdroje příjmů pochází z prodeje využitelných odpadů (předevšim železný šrot a plastový odpad). Celkem výnosy po odečtení nákladů za odstranění činí:

1 482 977,20- Kč

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady V roce 2011 o. z. TÚU provozoval zařízení na využívání odpadů – kompostárnu. S městem Stráž pod Ralskem byla uzavřená smlouva o převzetí odpadů vhodných ke zpracování na zařízení kompostárny.

5.3.2 Realizované akce a opatření Na úseku odpadového hospodářství probíhala běžná činnost spojená se zajištěním provozů a odstraněním odpadů vzniklých při likvidaci objektů určených k odstranění.

5.3.3 Kontroly Dne 2. 3. 2011 provedl ČIŽP OI Liberec kontrolu plnění povinností stanovených integrovaným povolením pro zařízení „Přepracování kamence na síran hlinitý – 1. stavba – SLKR II“. Předmětem kontroly bylo zejména kontrola plnění podmínek stanovených integrovaným povolením v oblasti nakládání s odpady. Závěr kontroly v oblasti nakládání s odpady: Bez závad.



5.3.4 Uložené pokuty V roce 2011 nebyla na úseku odpadového hospodářství uložena žádná pokuta.

5.4 Shrnutí Celková produkce odpadů o. z. TÚU byla v roce 2011 nižší o 12 % než v roce 2010. Při předání odpadů oprávněným osobám k odstraňování byly zohledňovány způsoby dalšího nakládání s odpadem a upřednostňováno jeho biologické a energetické využití. Vykazovaný zisk z prodeje odpadů je ovlivněn množstvím a výkupní cenou železného šrotu.



6 Nakládání s těžebním odpadem Podle § 1 odst. (1) písm. d) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, se tento zákon nevztahuje na těžební odpady vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů. Nakládání s těžebními odpady vznikajícími při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů upravuje vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění, v § 14 písm. f) jako shromažďování produktů hornické činnosti. O. z. TÚU nakládá s produkty hornické činnosti, resp. s materiály z hornické činnosti, které vznikly z těžby a úpravy uranové rudy (např. rmut z přepracování rudy, kaly z čištění důlních vod) a materiály, které jsou kontaminovány radionuklidy, se kterými přišly do styku při těžbě, přepravě nebo úpravě uranové rudy, tj. kontaminovaná technologická zařízení, materiály ze sanace a likvidace objektů, pracovní oděvy a pomůcky apod.

6.1 Úložná místa 6.1.1 Odvaly Stav uložných míst – odvalů ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2011 je uveden v tabulce č. 6.1.11. Tabulka č 6.1.1-1: Úložná místa těžebního odpadu - odvaly P. č.

Odval

Plocha 2 [m ]

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]

1

Odval j. č. 1, 2

18 055

42 980

85 960

2

Odval j. č. 3

50 371

519 867

1 137 469

3

Odval j. č. 4, 5

58 485

438 982

985 639

4

Odval j. č. 6, 7

18 618

96 534

193 068

5

Odval j. č. 13

17 742

40 605

81 210

163 271

1 138 968

2 483 346

Celkem

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

v rekultivaci granity, fylity, metabazika, pískovce, prachovce

v likvidaci v rekultivaci v rekultivaci v likvidaci

---

---



6.1.2 Odkaliště Stav uložných míst – odkališť ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2011 je uveden v tabulce č. 6.1.2-2. Tabulka č. 6.1.2-2: Úložná místa těžebního odpadu - odkaliště P. č.

2

Odkaliště

Plocha [m ]

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

v provozu

1.

I. etapa

816 705

12 144 845

13 201 446,7

rmut, kaly, materiály z hornické činnosti

2.

II. etapa

910 520

1 474 787

1 828 736,0

kaly,rmut

v provozu

1 727 225

13 619 632

15 030 182,7

---

---

Celkem

6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností V tabulce č. 6.2-1 je uvedeno množství těžebního odpadu, resp. materiálu z hornické činnosti a materiálů souvisejících s hornickou činností uložených v roce 2011 do I. a II. etapy odkaliště včetně množství materiálu uloženého od začátku ukládání. Tabulka č. 6.2-1: Bilance těžebního odpadu a materiálů souvisejících s hornickou činností Místo uložení:

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost

Hmotnost

[t]

[t]

Druh uloženého materiálu celkem

v roce 2011

Celkem

v roce 2011

Materiál z hornické činností Vyloužená ruda (rmut) a) Ostatní mat. z technologie Kaly z NDS 6

b)

a)

8 712 173,00

0,00

680 576,00

0,00

2 737 419,00

0,00

247 665,00

0,00

761 329,00

0,00

325 564,00 104 356,00

0,00

0,00

544 566,00 269 210,00

50,20

0,00

0,00

0,00

889 590,00

20 043,00

27 933,00

7 248,00

0,00

0,00

2 432,00

0,00

13 100 561,20

20 043,00

Kaly z NDS ML b) Kaly EDR c) Haldovina

d)

Vápno k alkalizaci Mezisoučet

e)

1 828 736,00 380 814,00

Materiál související s hornickou činností Železný materiál

1 507,38

150,64

0,00

0,00



Místo uložení:

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost

Hmotnost

[t]

[t]

Druh uloženého materiálu celkem

v roce 2011

Celkem

v roce 2011

Neželezný kovový materiál

4,87

0,02

0,00

0,00

Použité ochranné pomůcky

8,61

0,02

0,00

0,00

Filtrační plachetky a textilie

99,42

10,32

0,00

0,00

Kontaminované dřevo

100,35

21,57

0,00

0,00

Ionexová drť

546,80

83,60

0,00

0,00

58,66

4,50

0,00

0,00

161,00

0,01

0,00

0,00

1 096,28

271,37

0,00

0,00

25 668,37

280,00

0,00

0,00

47,50

0,00

0,00

0,00

12 439,56

767,03

0,00

0,00

Minerální izolační materiál

10,99

0,00

0,00

0,00

Kont. materiály z laboratoří

2,25

0,05

0,00

0,00

57 471,00

27 222,00

0,00

0,00

1 677,50

1 677,50

0,00

0,00

100 900,52

30 488,61

0,00

0,00

13 201 446,70

50 531,61

1 828 736,00

380 814,00

Plasty z potrubí Pryžové a pogumované díly Inkrusty, rez a kaly Kontaminovaná zemina Zbytky rudy (rudný prach) Vrtný výplach

Hrubozrnné kaly Kontaminovaná stavební drť Mezisoučet Celkem a)

ukládání těchto materiálů ukončeno v roce 1993 v souvislosti s ukončením provozu CHÚ;

b)

kaly z NDS 6 a NDS ML se v současné době používají na výstavbu těsnící desky ve II. etapě odkaliště;

c)

ukládání kalu EDR ukončeno v r. 2001;

d)

haldovina využitá v odkališti byla v roce 2011 odebírána z odvalu jámy č. 3;

e)

nejedná se o materiál z hornické činnosti (Ca k úpravě chemizmu vod).

Materiály související s hornickou činností jsou do odkaliště ukládány na základě rozhodnutí o povolení změny užívání stavby vodního díla „I. etapa odkaliště“ – rozšíření druhů materiálů kontaminovaných radionuklidy z hornické činnosti a navýšení limitů vydané MěÚ Česká Lípa – OŽP dne 17. září 2010 pod zn. MUCL/106291/2010. Tímto rozhodnutím jsou stanoveny druhy ukládaných materiálů a je povoleno jejich maximální roční ukládané množství.



6.3 Shrnutí V roce 2011 byly těžební odpady, resp. materiály z hornické činnosti a související s hornickou činností ukládány pouze do odkaliště Stráž. Celkem bylo do I. a II. etapy odkaliště uloženo 431 345,61 tun materiálů, což je o 65 803,39 tun více, než v roce 2010. Největší podílo uloženého materiálu představují kaly z technologie NDS 6, NDS ML a hrubozrnné kaly z důvodu ukončení jejich odstranění z rudného plata DH I j. č. 3.



7 Sanace a rekultivace 7.1 Sanace V roce 2011 probíhaly v areálech o. z. TÚU významné likvidační práce povrchových areálů a objektů.

7.1.1 Likvidace HVS DH I - Sever Hlubinná těžba v areálu DH I - Sever byla ukončena v roce 1985. V zájmovém areálu DH I Sever byla v letech 1994 - 1995 provedena převážná část likvidace povrchového areálu včetně těžních věží, strojoven a dalších objektů. Areál není delší dobu využíván, v současné době je již z části rekultivován a provedené rekultivace pokračují údržbou vysazených porostů. Středová a severní část areálu zahrnující rudné plato, větrací stanice VCD 1 a VCD 2, jámy č. 1 a 2, objekt rozvodny a odvalové hospodářství nebyla likvidačními pracemi ani rekultivací prozatím dotčena. V areálu DH I - Sever do konce roku 2011 zůstaly pouze větrací stanice VCD 1 a VCD 2, které byly napojeny na větrací štoly vedoucí k zasypané jámě č. 1 a sloužily k odvětrání Dolu Hamr I, s částečnými pozůstatky bývalé technologie např. torza ventilačních stanic. V areálu se dále nacházely stavební základy venkovních stání 5 traf a kabelových kanálů (trafa byla demontována), objekt rozvodny, betonový tubus, který propojoval jámy č. 1 a č. 2, torzo dýmnice (opěrná zeď) a rudné plato. Likvidační práce provedla externí firma na základě výběrového řízení. Likvidační a demoliční práce v areálu DH I - Sever za cca 1,9 milionu Kč provedené na konci roku 2011 významnou měrou přispěly k úplnému dokončení likvidace tohoto povrchového areálu po hlubinné těžbě uranu. Do budoucna v areálu DH I - Sever zbývá ještě provést demolici a likvidaci zbývajících objektů - betonového tubusu, torza dýmnice, opěrné zdi, rudného plata a v souladu s provedenou analýzou rizik provést sanace horninového prostředí (převážně zemin v okolí objektů a pod bývalými objekty) a poté dokončit rekultivace celého areálu.

Obrázek č. 7.1.1-1: DH I - Sever – trafostanice a rozvodna před likvidací



Obrázek č. 7.1.1-2: DH I - Sever – VCD 2 v průběhu likvidace

Obrázek č. 7.1.1-3: DH I - Sever – trafostanice a rozvodna po likvidací

Obrázek č. 7.1.1-4: DH I - Sever – VCD 1 po likvidaci



7.1.2 Dokončení likvidace objektu č. 176 – Čištění nákladních aut DK I V závěru roku 2011 byla v oblasti Dolu Křižany I realizována sanační a likvidační akce s názvem Dokončení likvidace objektu č. 176 – Čištění nákladních aut. Objekt myčky se nacházel na komunikaci vedoucí k odvalu a k platu S materiálu. V roce 2010 byla v rámci akce likvidace objektu č. 176 provedena pouze likvidace vlastních staveb, zpevněné plochy kolem objektů o výměře cca 1 440 m2 zůstaly ponechány. Jednalo se zčásti o betonovou plochu vyztuženou ocelovou sítí, zčásti o plochu asfaltovou. Směrem k lesu byla plocha ohraničena betonovými obrubníky. Plocha byla dozimetricky proměřena a nebyla kontaminována. Akce byla provedena dodavatelsky za 488 500,- Kč, zmíněné zbývající zátěže byly z plochy odstraněny a plocha byla upravena tak, aby přirozeně navazovala na okolní terén a na přilehlou komunikaci.

Obrázek č. 7.1.2-1: DK I – bývalá myčka nákladních aut po likvidaci zpevněných ploch

7.1.3 Likvidace ČOV Brniště Viz kapitola 1.7.1.1.



7.1.4 Likvidace kotelny, horkovodu j. č. 13 - VP 6 a čerpací stanice ČS 3 Likvidační akce prováděly externí firmy. Likvidace bývalé kotelny ve Stráži pod Ralskem - proběhla kompletní likvidace objektu dlouhodobě odstavené kotelny bývalých ubytoven k. p. UD Hamr vč. recyklace stavební suti a úpravy plochy zhutněním pojezdy bourací techniky. Likvidace horkovodu j. č. 13 - VP 6 - proběhla kompletní likvidace původního horkovodu vč. betonových patek, likvidace okolních betonových pasů a sloupků, oplocení, technologických objektů, jímek a ploch vč. recyklace stavební suti a úpravy plochy zhutněním pojezdy bourací techniky. Likvidace čerpací stanice ČS 3 - proběhla kompletní likvidace stavebních objektů a technologie bývalé čerpací stanice (budova strojovny ČS, dvě záchytné betonové jímky pod modřínovými káděmi, 4 modřínové kádě, budova velínu, horní havarijní jímka, sociální zařízení se septikem, zásobník užitkové vody, přístavba strojovny a rozvodny, jímky, oplocení, zpevněné plochy) vč. recyklace stavební suti a úpravy plochy zhutněním pojezdy bourací techniky.

Obrázek č. 7.1.4-1: Bývalá kotelna ve Stráži pod Ralsekem



Obrázek č. 7.1.4-2: Plocha po likvidaci bývalé kotelny ve Stráži pod Ralskem

Obrázek č. 7.1.4-3: Likvidace horkovodu j. č. 13 - areál VP 6



Obrázek č. 7.1.3-5: Čerpací stanice ČS 3

Obrázek č. 7.1.3-6: Likvidace čerpací stanice ČS 3



7.2 Rekultivace Na o. z. TÚU probíhaly v roce 2011 rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I a drobné udržovací práce v oblasti Hamru na Jezeře a na území vyluhovacích polí chemické těžby ve Stráži pod Ralskem. Práce byly provedeny zčásti dodavatelsky a zčásti vlastními zaměstnanci.

7.2.1 Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu DK I V oblasti Dolu Křižany I byla v roce 2009 zahájena stavba Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu. Na počátku roku 2011 technická rekultivace pokračovala převrstvením části lokality rybničním sedimentem a byla zahájena biologická rekultivace - výsadba sazenic lesních dřevin. Vysázeno bylo 17 100 ks obalovaných sazenic borovice lesní a 8 000 ks sazenic dubu letního na ploše 4,44 ha.

Obrázek č. 7.2.1-1: Návoz rybničního sedimentu na plochy s výsadbou dubu letního



Na místech s výsadbou dubu byly zbudovány oplocenky a instalovány plastové tubusy. V průběhu celého roku bylo několikrát prováděno ožínání buřeně a sadba mimo oplocenky byla proti okusu zvěří ochráněna postřikem repelentem.

Obrázek č. 7.2.1-2: Výsadba borovice lesní a budování oplocenky V roce 2011 byly rekultivační práce na S platu prováděny pouze vlastními silami a z celkových nákladů na akci bylo vyčerpáno 1 782 307,- Kč. V následujících letech budou rekultivační práce v rámci biologické rekultivace pokračovat. Dokončení technické rekultivace odvalu DK I Technická rekultivace odvalu Dolu Křižany I – 1. část byla provedena v letech 1991 a 1992. Spočívala v přemístění 80 tis. m3 zemin na dotvarování odvalu a překrytí vrstvou zúrodnění schopné zeminy. V severní části odvalu byla v letech 1993 a 1994 na plošně nevýznamné části provedena i biologická rekultivace zalesněním. Zbývající část odvalu byla ponechána přirozené sukcesi. V závěru roku 2011 bylo provedeno dokončení technické rekultivace odvalu, které spočívalo v přemístění hlušiny do prostoru ponechané jámy v horní části odvalu, v úpravě ploch a jejich překrytí humusní zeminou. Hlušina a zemina v objemu cca 6 tis. m3 byly deponovány v místě úprav. Zemní práce na ploše 0,77 ha a finální úprava byly provedeny tak, aby upravený terén přirozeně navazoval na okolí a na původní terén se zachovalým lesním porostem. Odval zůstal přístupný z areálu dolu po účelové komunikaci. Akce byla provedena dodavatelsky za 296 300,- Kč.



Obrázek č. 7.2.1-3 : Zemní práce na odvalu DK I

7.2.2 Údržba rozpracovaných rekultivačních akcí Likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu Rekultivace v oblasti Dolu Hamr I - Sever byla zahájena v roce 1994 na území o rozloze 3,7 ha. Po provedené technické rekultivaci pokračovala biologická rekultivace lesnická. Od roku 2003 byly rekultivační práce obnoveny a spočívají v následné údržbě založených porostů. V roce 2011 byly prováděny rekultivační práce na opravách a demontážích plastových tubusů, které byly instalovány na ochranu listnatých dřevin proti okusu zvěří s následným upevňováním uvolněných dřevin ke kůlům.



Obrázek č. 7.2.2-1: Oblast DH I – Sever - dub letní odrůstající z plastových tubusů Likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek Rekultivace v oblasti Nové Lužice byla zahájena v roce 1990 a zahrnuje plochy mimo vlastní areál dolu, které byly smýceny pro zařízení odvalu a dalších provozních ploch, ale už nebyly pro tyto účely použity. Celkově se jedná o území o rozloze 21 ha, z toho byly dosud zrekultivovány a předány cca 3 ha. Na části území projektované jámy č. 8 se rekultivace nezdařila. Vzhledem k této skutečnosti zde stále pokračují rekultivační práce spočívající v údržbě porostů. V roce 2011 byla na odvalu provedena prořezávka borového a modřínového porostu s následnou výrobou kůlů pro oplocenku budovanou na S platu DK I. Na území projektované jámy č. 8 byly sazenice ošetřeny proti okusu zvěří postřikem repelentem. Na ploše uvolněné po likvidaci vodojemu byla provedena výsadba 150 ks sazenic dubu letního a kolem sazenic byly na ochranu proti okusu zvěří instalovány plastové tubusy.



Obrázek č. 7.2.2-2 : Oblast DH II - dub letní v tubusech na stráni místo vodojemu Likvidace a rekultivace pole chemické těžby VP 5 Rekultivace v oblasti bývalého vyluhovacího pole VP 5 byla zahájena v roce 1984 na území o rozloze 4 ha. Stejně jako v případě areálu Dolu Hamr II – Lužice zde bylo v letech 2004 – 2005 provedeno ověření kvality likvidace vrtů a jejich retamponace. V závěru roku 2009 byla provedena likvidace dvou zbývajících objektů v tomto areálu, a to perkolačního plata a úložiště polychlorovaných bifenylů. Následnými terénními úpravami byl povrch lokality po likvidaci upraven tak, aby přirozeně navazoval na ponechanou komunikaci a na okolní terén. Rekultivační práce pokračují a spočívají v následné údržbě porostů. V roce 2011 bylo prováděno ožínání sazenic proti útlaku buřeně a postřik sazenic repelentem proti okusu zvěří.



Obrázek č. 7.2.2-3 : Plocha po perkolačním platu pod Děvínem zalesněná borovicí lesní Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu Revitalizace a rekultivace povrchu vyluhovacích polí chemické těžby byla zahájena v roce 2006. Rekultivační práce jsou prováděny dle schválené projektové dokumentace Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž a Doplnění projektu – Zapracování dílčích připomínek na základě procesu EIA. Jako koncepce komplexního řešení území byla schválena varianta revitalizace, spočívající v tom, že na území chemické těžby byly vymezeny plochy se specifickými režimy hospodaření, a to takto: -

plochy ovlivněné případnou úpravou toku Ploučnice, plochy s konzervačním režimem, plochy s cílenou výchovou stávajících porostů, plochy revitalizace s využitím přírodních prvků, plochy určené k lesnické rekultivaci, plochy určené k zemědělské rekultivaci, plochy zastavěné.

Varianta revitalizace je zobrazena v mapě revitalizačních a rekultivačních opatření vymezující výše uvedené jednotlivé režimy hospodaření (viz Obrázek č. 7.2.2-4).



Obrázek č. 7.2.2-4: Mapa režimů hospodaření na území chemické těžby V souladu s výše uvedenými režimy hospodaření jsou od zahájení prací v roce 2006 prováděny rekultivační práce ve vybraných porostech prozatím na vyluhovacích polích VP 20, 21, 22, 26, 7A a 12B na ploše cca 27 ha. V roce 2011 byly provedeny tyto rekultivační práce: Na VP 22 - oprava oplocenky zbudované v těsném sousedství původního bukového porostu za účelem ochrany přirozeného zmlazení buku a javoru a vysázené jedle bělokoré proti okusu zvěří; - ožínání sazenic v oplocence proti útlaku buřeně; - oprava dřevěných oplůtků zbudovaných jako ochrana vysázené jedle proti okusu zvěří; - oprava plastových tubusů instalovaných na ochranu přirozeně zmlazeného buku a javoru. Na VP 26 - ožínání jedle v oplocenkách proti útlaku buřeně; - oprava oplocenek a oplůtků zbudovaných na ochranu vysázené jedle proti okusu zvěří. Údržba rozpracovaných rekultivačních prací byla realizována vlastními silami zaměstnanci o. z. TÚU v rámci drobných rekultivací, na které bylo za rok 2011 čerpáno 1 188 375,00 Kč.



Závěr Program monitorování stavu jednotlivých složek životního prostředí byl plněn v souladu se SPP-TÚU-22-01-01 (Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany) a SPP-TÚU-23-00-01 (Program monitorování životního prostředí). V roce 2011 došlo na následujících výpustech do vod k překročení koncentračních limitů: ČOV-ZDM – 18. 5. 2011 hodnota „p“ parametru BSK5. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 NV č. 61/2003 Sb. V následujícím vzorku byl parametr podlimitní. ČOV-CHÚ – 13. 7. 2011 hodnota „p“ parametru BSK5. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 NV č. 61/2003 Sb. V následujícím vzorku byl parametr podlimitní. SED J-ML – 13. 7. 2011 hodnota „p“ parametru RL. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 NV č. 61/2003 Sb. V následujícím vzorku byl parametr podlimitní. ODK-VS – 14. 7. 2011 hodnota „p“ parametru N-NO2-. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 NV č. 61/2003 Sb. V následujícím vzorku byl parametr podlimitní. Bč-40 – 5. 10. 2011 hodnota „p“ parametru NL. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 NV č. 61/2003 Sb. V následujícím vzorku byl parametr podlimitní. RN-ZDM – 8. 12. 2011 hodnota „p“ parametru NL. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 NV č. 61/2003 Sb. V následujícím vzorku byl parametr podlimitní. V roce 2011 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení koncentračních a bilančních limitů pro chemické polutanty uvolňované do ovzduší. V roce 2011 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení limitů pro bilance aktivit radionuklidů uvolňovaných do vod a ovzduší. V roce 2011 došlo na následujících výpustech do vod a ovzduší k překročení referenčních úrovní objemových aktivit radionuklidů: Dne 15. 9. 2011 došlo na výpusti do vod SLKR-VS k překročení vyšetřovací a dne 9. 11. 2011 zásahové referenční úrovně parametru AV,210Pb. Překročení byla zjištěna a oznámena SÚJB ihned po zjištění se závěrem šetření: překročení byla pravděpodobně způsobena chybným vyhodnocením zkušební laboratoře. Aktivita 210Pb vzorku odebraného z výpusti v následujícím měsíci byla na mezi detekce stanovení. Dne 7. 3. 2011 došlo na výpusti do ovzduší „výduch V1 nové sušárny UK“ k překročení vyšetřovací a dne 11. 5. 2011 zásahové referenční úrovně parametru CV,U. Překročení byla zjištěna a oznámena SÚJB ihned po zjištění s následujícími přijatými opatřeními: byla provedena částečná výměna potrubí vzduchotechniky a změněno nastavení parametrů ventilátorů. Aktivita následujících vzorků uranu odebraných z výpusti byla na mezi detekce stanovení. Roční bilanční limit schválený rozhodnutím SÚJB nebyl v roce 2011 překročen.



V oblasti čerpání pitných vod bylo vyčerpáno 77 010 m3 vod z vrtu VPCT-905, 138 m3 vod z náhradního vrtu STCT-2A, 73 723 m3 z vrtu TBCT-3 a 132 112 m3 z vrtu VS-2Todebráno pro ostatní užití, pro odběr pitné vody vrt nebyl využit. Od SčVK, a. s. bylo odebráno 12 657 m3 vody. Pitná voda byla dodána 20-ti externím odběratelům v celkovém množství 17 859 m3. V oblasti nakládání s odpadními vodami a dešťovými vodami bylo celkově vypuštěno 176 287 m3 těchto vod. V oblasti nakládání s povrchovými a důlními vodami bylo vypuštěno do vodoteče 3 582 621 m3 vyčištěných vod. Povrchové vody z „S“ plata Křižany, které nesplňovaly kvalitativní požadavky pro jejich vypuštění do vodoteče, byly čerpány do vrtu DK-2 v množství 10 030 m3. Ze severního předpolí odkaliště VÚ č. 3 a z bývalého Sedlického rybníka bylo vypuštěno 230 685 m3 povrchových vod. Hydrogeologický monitoring na rok 2011 byl v požadovaném rozsahu splněn a vyhodnocen. I v roce 2011 pokračovalo zatápění DH I. Největší vzestup piezometrické úrovně podzemní vody za rok 2011 byl na vrtu HSCC-19 a to 4,5 m. Nejnižší hladina podzemní vody (volná hladina) na konci prosince 2011 byla v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, a to 228,3 m n. m. Na severní polovině plochy dobývacích bloků DH I a dále na sever ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Postupně dochází na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Výjimkou jsou vrty v širším okolí vrtu V-5, do kterého se vtláčí ZTR (alkalický sliv) z technologie ZML. V roce 2011 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 244 780 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologie ZML. Maximálně bylo do vrtu V-5 vtlačeno 4 189 m3.den-1 (2,91 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologie ZML (6. 8. 2011). Maximální naměřený vzestup piezometrické úrovně ZTR od začátku vtláčení byl cca 39 m. V průběhu pravidelných 14denních odstávek technologických celků piezometrická úroveň ZTR v okolí vrtu V-5 poklesla. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 46 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinách mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 55-60 m, nižší rozdíl v hladinách obou zvodní, v rozmezí 45-55 m, je na jižních, jihovýchodních a severozápadních VP. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 42 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Nejnižší rozdíl v hladinách obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 36 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při krátkodobých (14denních) odstávkách technologických celků. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2011 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2011 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována a v porovnání s rokem 2010 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. V oblastech s nejvyššími koncentracemi kontaminantů (JV a JZ okraje) se hydrochemická situace zlepšila, naopak ve středu J okraje, kolem vrtu IV-4, kontaminace nepatrně vzrostla. Celkově lze hovořit o trvalém zlepšování. Rozsah a vývoj kontaminace podzemní vody coniacké zvodně je trvale ve shodě s výsledky matematického modelování.



V průběhu roku 2011 provozoval o. z. TÚU 1 velký a 1 střední tepelný zdroj znečišťování ovzduší a 1 velký a 4 malé technologické zdroje znečišťování ovzduší. Celkové emise ze zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2011 ve výši 13,03 t, což je o 38,27 t méně než v roce 2010. Celková produkce odpadů o. z. TÚU byla v roce 2011 nižší o 12 % než v roce 2010. Při předání odpadů oprávněným osobám k odstraňování byly zohledňovány způsoby dalšího nakládání s odpadem a upřednostňováno jeho biologické a energetické využití. Vyřazené elektrozářízení o množství 2,65 t bylo bezúplatně předáno k odstranění společnosti REMA Systém, která zajišťuje zpětný odběr, zpracování a ekologicky šetrné odstranění elektrozařízení. V roce 2011 došlo k výramnému snížení produkce nebezpečných odpadů z důvodu, že u prováděných likvidačních prací byl uplatňován přístup, kdy původcem odpadů se dle smluvních ujednání stával subjekt provádějící likvidační práce. V roce 2011 byla snížena produkce směsného komunálního odpadu a zvýšil se podíl využitelných složek odpadů. Na odvaly nebyl v roce 2011 ukládán žádný materiál. Do odkaliště II. etapa bylo uloženo celkově 266 833 m3 neutralizačních kalů, což je srovnatelné množství v porovnání s rokem 2010. Materiál z hornické činnosti v množství 30 488,61 t byl ukládán do odkaliště I. etapa a v porovnání s rokem 2010 došlo k nárůstu o 85 % z důvodu dokončení akce odstranění hrubozrnných kalů z rudného plata DH I j. č. 3.

Vyhodnocení programů monitorování za rok 2011 bylo předáno: - SÚJB a ŘSP formou zprávy „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně o. z. TÚU“; - dotčeným orgánům státní správy a ŘSP formou „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU“; - dotčeným orgánům státní správy a ŘSP formou „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků o. z. TÚU“; - v elektronické podobě do ISPOP „Souhrnná provozní evidence a oznámení o výpočtu poplatku velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší“; - MěÚ Stráž pod Ralskem formou ročního hlášení „Oznámení výpočtu poplatků za znečišťování ovzduší malých zdrojů“; - v elektronické podobě do ISPOP „Hlášení o produkci a nakládání s odpady“; - Povodí Ohře, a. s. formou „Podkladů pro státní vodní bilanci“ (údaje o odběru povrchových a podzemních vod a vypouštění do povrchových vod); - v elektronické podobě do ISPOP nakládání s povrchovými, podzemními, důlními a odpadními vodami o. z. TÚU; - v elektronické podobě do ISPOP formou „Poplatkového přiznání za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod“; - MěÚ Česká Lípa formou „Majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací“; - VÚV TGM Praha formou předání údajů do „Registru průmyslového znečištění“.



Přílohy Příloha č. 1: Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU



Příloha č. 2: Hodnocení rizik spojených s radioaktivní kontaminací zátopového území řeky Ploučnice v oblasti Srní potok Ve spolupráci s externím dodavatelem byly v roce 2011 ukončeny hodnocením rizik ověřovací práce, které zmapovaly rozsah radioaktivní kontaminace řeky a nivy Ploučnice v části toku Stráž pod Ralskem – Mimoň. Radiační doprůzkum s následným hodnocením rizik spojených s radiační kontaminací probíhal v oblasti Srní potok v místě projektované protipovodňové hráze. Navržená nápravná opatření včetně cílových parametrů mají charakter obecných doporučení při řešení způsobu sanace radioaktivní kontaminace koryta a zátopového území řeky Ploučnice způsobené vypouštěnými důlními vodami z těžby a úpravy uranové rudy v minulosti. Cíle ověřovacích prací Cílem ověřovacích prací bylo vytvořit relevantní podklad pro řešení ekologické zátěže, identifikované v zájmovém území, na základě kvantifikace a následného hodnocení rizik negativního ovlivnění zdraví osob a dílčích složek životního prostředí, a navrhnout koncepci nápravných opatření. Podkladem pro kvantifikaci existujících a potenciálních rizik plynoucích z ekologické zátěže je stav znečištění přírodními radionuklidy podchycený průzkumnými pracemi provedenými v rámci ověřovacích prací v roce 2009 a 2010. Po obsahové stránce hodnocení rizik v přiměřeném rozsahu vychází z Metodického pokynu odboru ekologických škod MŽP - Analýza rizik kontaminovaného území uveřejněného ve Věstníku MŽP, č. 3, březen 2011 a Doporučení SÚJB z roku 2008 - Postupy při výpočtu ozáření obyvatelstva přírodními radionuklidy uvolňovanými do životního prostředí a při posuzování zásahů v oblastech ovlivněných hornickou činností. Stávající využití území Budoucí hráz i předpokládaná zátopa se rozkládají především na silně zamokřených loukách, místy s výskytem rozptýlené zeleně, především vodomilných dřevin - olší a vrb. V současnosti se zemědělsky využívá k produkci sena pouze část pozemků označených jako trvalý travní porost, resp. orná půda. Ostatní pozemky se neudržují, s výjimkou bezprostředního okolí stávajícího koryta řeky Ploučnice. Ve svahu na levém břehu nad uvažovaným profilem hráze se nachází několik nemovitostí (osada Srní potok). Předpokládané změny využití lokality Plánovaná suchá nádrž Srní potok má být součástí soustavy suchých nádrží v nivě Ploučnice, budovaných s cílem zvýšit retenční kapacitu území. Předpokládá se, že v nádržích by nebyla dlouhodobě akumulována voda, a mohly by být tedy po většinu roku zemědělsky (případně lesnicky) využívány. Základní přednost předpokládaných suchých nádrží spočívá v tom, že by jejich objem sloužil k zachycení povodňové vlny za současného odpouštění stanoveného průtočného množství podle potřeby ochrany území a kapacity koryta pod hrází. Další výhodu představuje možnost využití žádoucího časového posunu kulminace povodňových průtoků nejen na tocích, na kterých mají být suché nádrže zřízeny, ale i na návazných recipientech. Vhodnou manipulací



může být v konkrétních případech eliminována koncentrace povodňových průtoků (součet průtoků z přítoků) v recipientu, případně v níže položených úsecích toku. Hladina při maximální úrovni zatopení v nádrži je stanovena tak, aby nedošlo k zatopení nemovitostí na levém břehu řeky.

Obrázek č. P2-1: Přehled navržených opatření na řece Ploučnici (Studie ochrany České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice před povodněmi, Přehled navržených opatření, ID Opatření OH 110159, List opatření PL3004, Zpracovatel HYDROPROJEKT CZ, a. s., Praha 08/2005 – zdroj: www.poh.cz) Metodika hodnocení výsledků Předmětem posouzení jsou potenciální negativní účinky ozáření z přírodních radionuklidů spojené s pobytem jednotlivců z obyvatelstva nebo pracovníků v zájmovém území. Základní principy radiační ochrany lze v tomto případě shrnout následovně: - Musí být zajištěno nepřekročení obecných limitů, zejména obecného limitu pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 1 mSv za kalendářní rok podle §19, odst. 1, písm. a) vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění. - Musí být zajištěna optimalizace radiační ochrany, což v případě plánování případného zásahu ke snížení ozáření (např. sanace kontaminovaného areálu) znamená, že samotnému zásahu musí předcházet posouzení možných variant zásahu a volba takové varianty, která



svým způsobem provedení, rozsahem a dobou trvání přinese co největší čistý přínos (§ 17 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění). Pro odpovídající posouzení závažnosti kontaminace je tedy nutné stanovit (odhadnout) efektivní dávky pro různé scénáře pobytu osob v areálu. K přímému stanovení (odhadu) efektivních dávek osob z vnějšího ozáření slouží měření dávkového příkonu záření gama na povrchu terénu, které také indikuje přítomnost kontaminace v povrchových vrstvách půdy. Jsou-li radionuklidy uloženy v hlubších vrstvách, odezva na povrchu terénu se snižuje. Charakteristické hodnoty přírodního pozadí záření gama v oblasti se pohybují kolem 0,15 µGy.h-1. Zjištěné hodnoty nižší než 0,20 µGy.h-1 lze popsat jako srovnatelné s hodnotami přírodního pozadí. Při hodnotách vyšších než 0,20 µGy.h-1 nelze v daném místě vyloučit přítomnost radionuklidů převyšujících uvolňovací úrovně, zejména v hlubších vrstvách půdy více než 0,5 m pod povrchem. Hodnoty dávkového příkonu záření ve výšce 1 m nad úrovní terénu vyšší než 0,40 µGy.h-1 potom jednoznačně prokazují významnější úroveň kontaminace.

Obrázek č. P2-2: Měření Dg v oblasti Srní potok



Při posouzení obsahu radionuklidů ve vzorcích půdy a sedimentů lze vycházet z tzv. součtového kritéria dle § 57, odst. 1, písm. a) vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění, resp. z relevantních rozhodnutí SÚJB, vydaných pro obdobné případy v minulosti. Podle uvedených podkladů je možné bez dalšího omezení uvolňovat do životního prostředí pouze takové materiály, u nichž vypočtený součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých přírodních radionuklidů (238U, 235U, 230Th, 234Th, 227Th, 228Th, 223Ra, 226Ra, 228Ra, 210Pb, 231Pa, 227Ac) a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity dle tab. 1, příl. 2 vyhl. SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění, není větší než 1. Stanovení a zdůvodnění cílů nápravných opatření Hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z identifikované kontaminace lokality bylo provedeno pro čtyři expoziční scénáře zvolené ve vazbě na skupinu potenciálně exponovaných osob a činnosti v zájmovém území prováděné nebo v budoucnosti předpokládané (výstavba hráze suché nádrže). Výsledky hodnocení rizik nenaznačují reálnou možnost významnějšího negativního ovlivnění zdraví osob, ať již v souvislosti s pohybem v zájmovém území, při výkonu práce při předpokládané investiční výstavbě, či při obývání staveb v okolí lokality. Úroveň kontaminace území přírodními radionuklidy není důvodem pro provedení zásahu ke snížení ozáření, tj. k realizaci sanačních opatření. Při předpokládané investiční výstavbě - stavbě hráze suché nádrže - dojde k odkrytí a k manipulaci s kontaminovanými materiály, které nebude možné bez dalšího omezení uvolňovat do životního prostředí. Tyto materiály lze považovat za produkty hornické činnosti a měly by být uloženy do odkaliště ve správě o. z. TÚU. Během realizace stavby zároveň nesmí dojít ke zhoršení stávajícího stavu, tedy zejména ke zvýšení stávajících hodnot dávkového příkonu záření gama, či k přenosu kontaminovaných materiálů mimo oblast, která již byla znečištěna. Současně musí být povrch terénu zajištěn tak, aby se minimalizovalo riziko transportu kontaminantů v budoucnosti. Cílové parametry nápravných opatření Z důvodů uvedených výše je nutné definovat cílové parametry vztahující se k obsahu radionuklidů v povrchových vrstvách půdy na území, které bude přímo dotčeno stavbou hráze a bezpečnostního přelivu. Tyto cílové parametry jsou navrženy následovně: a) U spektrometricky analyzovaných vzorků povrchových vrstev zemin (do hloubky založení hráze) bude vypočtený součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých přírodních radionuklidů (238U, 235U, 230Th, 234Th, 227Th, 228Th, 223Ra, 226Ra, 228Ra, 210Pb, 231Pa, 227Ac) a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity dle tab. 1, příl. 2 vyhl. SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění, menší než 1. b) Hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu ve výšce 1 m nad terénem budou nižší než 0,2 µSv.h-1, resp. hodnoty dávkového příkonu záření gama ve výšce 1 m nad terénem budou nižší než 0,2 µGy.h-1.



Závěr a doporučení Na základě vyhodnocení rizik spojených s radioaktivní kontaminací zátopového území řeky Ploučnice v oblasti Srní potok byly vyvozeny následující závěry a doporučení: 1. Rozbor výsledků měření a analýz provedených v minulosti a v rámci průzkumných prací realizovaných v r. 2011 potvrzuje přítomnost kontaminovaných sedimentů a půd v oblasti předpokládané výstavby hráze suché nádrže v zájmovém území. Kontaminované plochy se nacházejí na levém břehu stávajícího (regulovaného) koryta řeky. Na pravém břehu stávajícího koryta nebyla významnější přítomnost kontaminantů zjištěna. 2. Převažující složku kontaminace představují radionuklidy z uran-radiové přeměnové řady. 3. Kontaminace se váže zejména k okolí původního neregulovaného koryta řeky. Zdrojem kontaminace byla vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných důlních vod v počátečním období těžby uranové rudy v oblasti Hamr na Jezeře - Stráž pod Ralskem. Kontaminanty lze považovat za produkty hornické činnosti. 4. V rámci průzkumných prací realizovaných v r. 2011 byla podrobně proměřena podstatná část zájmového území - oblasti označené jako plochy 1, 2 a 3. Výsledky prokazují přítomnost kontaminovaných půd a sedimentů s obsahem radionuklidů převyšujícím uvolňovací úrovně v celé takto definované oblasti. Nelze ji vyloučit ani mimo kontury ploch 1, 2 a 3. Ačkoliv na většině zájmového území jsou kontaminovány pouze povrchové vrstvy půdy (sedimentů) do hloubky 25 až 45 cm, v některých bodech mohou být významně zvýšené koncentrace radionuklidů zastiženy i ve větších hloubkách. Místa s hlouběji uloženými znečištěnými sedimenty pravděpodobně kopírují původní neregulované koryto řeky. 5. Šíření radioaktivní kontaminace v nesaturované zóně v prostoru a v čase lze považovat za nevýznamné. Teoreticky může docházet k určitým dílčím změnám na povrchu terénu způsobeným například splavováním kontaminantů po přívalových deštích a jejich opětovným ukládáním v nižších partiích a v terénních prohlubních, resp. k postupnému pronikání kontaminantů do hlubších vrstev. Z hlediska potenciálních negativních účinků na zdraví člověka, případně na ekosystémy je nejdůležitější úroveň kontaminace povrchových partií terénu. Zkušenosti z dlouhodobých pozorování ukazují, že pokud jsou kontaminované plochy ponechány bez zásahu, tak se úroveň kontaminace povrchu dlouhodobě buď nemění, nebo mírně klesá. 6. V zájmovém území se nenacházejí ani v budoucnu neuvažují zdroje podzemní vody pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Významnější znečištění podzemních vod se nepředpokládá. 7. Rizika šíření znečištění povrchovými vodami lze hodnotit jako nevýznamná. Za povodňových stavů, kdy bude zájmové území sloužit k zachycení povodňové vlny, může krátkodobě docházet k vyplavování rozpustných forem radionuklidů z půdy do povrchových vod. Z hlediska celkové bilance však tuto cestu šíření znečištění hodnotíme jako nedůležitou. 8. Pro vytipované potenciální příjemce rizik byly sestaveny expoziční scénáře charakterizující reálné možnosti expozice. Následovalo vyhodnocení zdravotních rizik plynoucích z přítomnosti přírodních radionuklidů v zájmovém území. 9. Z analýzy reálných expozičních scénářů specifikovaných v aktualizovaném koncepčním modelu vyplývá, že za současného stavu i při předpokládaném budoucím využití území je možné vyloučit překročení obecného limitu pro součet efektivních dávek ze zevního



ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 1 mSv za rok. Riziko ozáření osob spojené s kontaminací půdy přírodními radionuklidy není tedy důvodem pro realizaci sanačních opatření. 10. Při předpokládané investiční výstavbě - stavbě hráze suché nádrže - dojde k odkrytí a k manipulaci s kontaminovanými materiály, které nebude možné bez dalšího omezení uvolňovat do životního prostředí. 11. Byly navrženy cílové parametry vztahující se k obsahu radionuklidů v povrchových vrstvách půdy na území, které bude přímo dotčeno stavbou hráze a bezpečnostního přelivu. 12. Doporučuje se realizace tzv. střední varianty nápravných opatření, která spočívá v odtěžení zemin v místě založení hráze suché nádrže (do hloubky založení hráze) a v uložení kontaminovaných materiálů na odkališti ve Stráži pod Ralskem. Odtěžení a uložení materiálů může být neselektivní, nebo selektivní. Překrytí případných zbytkových kontaminantů vrstvou inertního materiálu v ploše založení hráze bude zajištěno samotným tělesem budované sypané hráze. Odtěžování zemin na místech, kde byla zjištěna kontaminace, ale kde nedojde k sejmutí svrchní vegetační vrstvy, se v rámci střední varianty nepředpokládá. Míra omezení a nejistot spojená s průzkumnými pracemi a hodnocením rizik není vysoká, nicméně nelze ji zcela opomenout. Např. samotná lokalizace hráze plánované suché nádrže není zcela přesně známa.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2011

Recommend Documents