ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2014

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM 592 51 Dolní Rožínka

Dolní Rožínka 10. 03. 2015 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2014

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2014

Zpracoval:

Ing. Jiří Váša (Úvod, kap. 1, 2, závěr) technický pracovník VI – vodohospodář Zdeněk Toman (kap. 3, 4, 5) technický pracovník V – ovzduší, odpady Mgr. Roman Špatka (kap. 5) technický pracovník V – ekolog Ing. Jaromír Chocholáč (kap. 6, 7) vedoucí oddělení sanací Ing. Bc. Lenka Tomanová (závěr) vedoucí oddělení ekologie

Kontroloval:

Ing. Jiří Jež náměstek ředitele o. z. pro ekologii a sanační práce

Schválil:

Ing. Pavel Koscielniak ředitel odštěpného závodu GEAM

Datum:

10. 03. 2015

Výtisk číslo:

1

Stránka 2 celkem 113

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2014

Rozdělovník Držitel Funkce, VOÚ, VOJ nebo organizace

Titul, Jméno, Příjmení

Vedoucí odboru ekologie DIAMO, s. p. Ředitel o. z. GEAM Vedoucí oddělení ekologie o. z. GEAM Archiv o. z. GEAM

Ing. Pavel Vostarek Ing. Pavel Koscielniak Ing. Bc. Lenka Tomanová

Výtisk č. 1 2 3 4

Fotografie na titulní straně: Těžebně úpravárenský komplex na ložisku Rožná, fotoarchiv o. z. GEAM, 2014



OBSAH ÚVOD ................................................................................................................. 7 POJMY, ZKRATKY A DEFINICE ...................................................................... 7 Nakládání s vodami ........................................................................................... 9

1 1.1

Pitná voda ............................................................................................................... 9

1.1.1 Externí zdroje .......................................................................................................................9 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín ..................................................................................... 9 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ............................................................................... 9 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice .................................................................................... 9 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ............................................................................................ 9 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ....................................................................................... 9 1.1.2 Vlastní zdroje .......................................................................................................................9 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina ........................................................................................ 9 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory............................................................................................................. 9

1.2

Provozní voda ....................................................................................................... 10

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.2.9 1.2.10 1.2.11

1.3

Odpadní voda ........................................................................................................ 11

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.4

ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4................................................................................11 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 .....................................11 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 ...............................................................12 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV ...........................................................................12 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV .............................................12

Důlní voda ............................................................................................................. 18

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.4.6 1.4.7 1.4.8 1.4.9 1.4.10

1.5

Provozní voda na závodě R I .............................................................................................10 Provozní voda na dekontaminační stanici R I ....................................................................10 Provozní voda na závodě Chemická úpravna ...................................................................10 Provozní voda pro odkaliště K II ........................................................................................10 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná ...................................................10 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín ...............................................................................10 Provozní voda na ČDV Licoměřice ....................................................................................10 Provozní voda na ČDV Pucov ...........................................................................................10 Provozní voda na ČDV Oslavany ......................................................................................11 Provozní voda na ČDV Běstvina ........................................................................................11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory .....................................................................................11

Dekontaminační stanice R I, profil č.1 ...............................................................................18 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 .........................................................................18 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ...................................................................19 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP ..............................................19 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP................................................................19 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP .....................................................................20 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ................................................................20 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP..................................................................21 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP .................................................................21 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR..........................................................22

Odkaliště, kalojemy, laguny ................................................................................. 44

1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 ......................................44 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 ......................................................44 Odkalištní a drenážní vody ................................................................................................45 Provedené práce ................................................................................................................47 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2014 ............................................................47

1.6

Povrchové vody .................................................................................................... 57

1.7

Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami .................................................. 69

1.7.1 1.7.2

Realizované akce a opatření .............................................................................................69 Kontroly ..............................................................................................................................69

Strana 4, celkem 113


1.8

2

Shrnutí ................................................................................................................... 70

Hydrogeologie ................................................................................................. 72 2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů ....................... 72

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7

2.2

Monitorovací systémy .......................................................................................... 74

2.2.1 2.2.2

2.3

Monitoring podzemních vod ...............................................................................................74 Monitoring povrchových vod ..............................................................................................75

Výsledky monitoringu .......................................................................................... 75

2.3.1 2.3.2

2.4

Ložisko Rožná....................................................................................................................72 Ložisko Rožná – odkaliště K I ............................................................................................73 Ložisko Rožná – odkaliště K II ...........................................................................................74 Ložisko Olší – Drahonín .....................................................................................................74 Ložisko Jasenice – Pucov ..................................................................................................74 Ložisko Licoměřice ............................................................................................................74 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 .......................................................................74

Podzemní vody ..................................................................................................................75 Povrchové vody..................................................................................................................77

Shrnutí ................................................................................................................... 84

Ovzduší ............................................................................................................ 85

3 3.1

Emise ze stacionárních zdrojů............................................................................. 85

3.1.1 3.1.2 3.1.3

3.2

Emise z jiných stacionárních zdrojů ................................................................... 86

3.2.1 3.2.2 3.2.3

3.3

Jiné stacionární zdroje .......................................................................................................86 Plnění emisních limitů ........................................................................................................87 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů .................................................................88

Imise ...................................................................................................................... 89

3.3.1 3.3.2

3.4

Spalovací stacionární zdroje ..............................................................................................85 Plnění emisních limitů ........................................................................................................85 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů .....................................................85

Prašný spad .......................................................................................................................89 Prašnost .............................................................................................................................89

Radionuklidy / Důlní plyny ................................................................................... 89

3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4

Radon / Metan a oxid uhličitý .............................................................................................90 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy .........................................................94 Uran v prašném spadu .......................................................................................................95 Radium v prašném spadu ..................................................................................................97

3.5

Měření hluku ......................................................................................................... 98

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší ....................................................... 98

3.6.1 3.6.2 3.6.3

3.7

Realizované akce a opatření .............................................................................................98 Kontroly ..............................................................................................................................98 Náhrada škod způsobených exhalacemi ...........................................................................98

Shrnutí ................................................................................................................... 98

Kontaminace míst a biologického materiálu .............................................. 100

4 4.1

Kontaminace půdy.............................................................................................. 100

4.2

Kontaminace biologického materiálu ................................................................ 100

4.3

Shrnutí ................................................................................................................. 100

Odpadové hospodářství ............................................................................... 101

5 5.1

Produkce a nakládání s odpady ........................................................................ 101

5.1.1 5.1.2

Provozovny ......................................................................................................................101 Produkce odpadů .............................................................................................................101



5.1.3

5.2

Náklady a výnosy................................................................................................ 105

5.3

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství .................................... 105

5.3.1 5.3.2 5.3.3

5.4

Podnikání v oblasti nakládání s odpady ..........................................................................105 Realizované akce a opatření ...........................................................................................105 Kontroly ............................................................................................................................106

Shrnutí ................................................................................................................. 106

Nakládání s těžebním odpadem ................................................................... 107

6 6.1

Úložná místa ....................................................................................................... 107

6.1.1 6.1.2

6.2

6.3

Odvaly ..............................................................................................................................107 Odkaliště ..........................................................................................................................108

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností........................... 108

6.2.1 6.2.2

7

Zařízení a sklady nebezpečných odpadů ........................................................................103

Odvaly ..............................................................................................................................108 Odkaliště ..........................................................................................................................109

Shrnutí ................................................................................................................. 109

Sanace a rekultivace ..................................................................................... 110 ZÁVĚR ........................................................................................................... 111



ÚVOD Zpracování této zprávy vyplývá z dokumentu systému managementu organizace ŘP-sp-2201 Monitoring životního a pracovního prostředí a obsahuje výsledky monitoringu složek životního prostředí v oblastech působnosti o. z. GEAM za rok 2014, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, např. spotřeba pitné vody na o. z. GEAM, spotřeba provozní vody na jednotlivých čistírnách a dekontaminačních stanicích, bilance průsakových vod z odvalů a vod v odkalištích, nakládání s odpady, přehled odvalů a odkališť, investiční záměry apod.

POJMY, ZKRATKY A DEFINICE AAR – aktualizovaná analýza rizik AV ČR – Akademie věd České republiky BČOV – biologická čistírna odpadních vod ČDV – čistírna důlních vod ČIŽP OI – OOV – česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát, oddělení ochrany vod ČOV – čistírna odpadních vod ČKV – čistírna odkalištních vod ČVAK – čistírna vod aktivní kanalizace DČB – domovní čistírna odpadních vod biologická DIAMO, s. p. – DIAMO, státní podnik DP – dobývací prostor DS – dekontaminační stanice DŠ – dědičná štola na lokalitě Oslavany EO – ekvivalentní obyvatel (1 EO představuje 60 g BSK5/den) HVP – hlavní výpustný profil CHÚ – Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM IČP – identifikační číslo provozovny ISPOP – integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KÚ – krajský úřad KGJ – kogenerační jednotka MěÚ – městský úřad MPO ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu České Republiky MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České republiky NV ČR – nařízení vlády České republiky OKÚ – okresní úřad OLVHZ – odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství OŽP – odbor životního prostředí o. z. GEAM – DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM PF MU – přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity PMŘ – provozně manipulační řád PV – pozorovací vrt RD Jeseník – středisko rudné doly Jeseník odštěpného závodu GEAM R I – závod Rožná I odštěpného závodu GEAM R3, R4, R6 – označení důlních jam Rožná 3, 4 a 6 RŽP – referát životního prostředí SD – středisko dopravy odštěpného závodu GEAM SFŽP – Státní fond životního prostředí SÚJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost



SÚJCHBO, v.v.i. – Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, vědeckovýzkumný institut SÚRAO – Správa uložišť radioaktivních odpadů SZLAB – středisko zkušebních laboratoří odštěpného závodu GEAM TKO – tuhý komunální odpad TLD – termoluminiscenční dozimetr TZL – tuhé znečišťující látky VAK, a. s. – Vodovody a kanalizace, akciová společnost VAS, a. s. – Vodárenská akciová společnost, akciová společnost VK – větrací komín VOJ – vnitřní organizační jednotka VOÚ – vnitřní organizační útvar ZCHÚ – závod Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín Všechny závody a provozy v oblasti Dolní Rožínky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. Pracoviště Hodonín sídlí v pronajatých prostorech, spotřeba pitné vody je účtována pronajímatelem objektu. Tabulka č. 1 - 1 Přehled odebraných objemů pitné vody v roce 2014 dle závodů a provozů: Závod (provoz) [m3] Závod R I 28 156 Závod CHÚ 14 871 Ředitelství o. z. 5 569 Celkem o. z. GEAM 48 596 Na závodě CHÚ bylo odebráno z celkového množství pitné vody 3 129 m3 cizími subjekty, které jsou zde v pronájmu. 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ČDV Olší-Drahonín je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. V roce 2014 bylo na této ČDV odebráno celkem 136 m3 pitné vody, z toho bylo 95 m3 použito pro sociální zařízení a 41 m3 bylo použito jako provozní voda (viz. kapitola 1.2.6). 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ČDV Licoměřice je napojena na veřejný vodovod. Ten je v majetku VAK a. s. Chrudim. V roce 2014 byla na čistírně důlních vod spotřeba 60 m3 pitné vody. 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ČDV Pucov je zásobována pitnou vodou z vodovodu, který je v majetku obce Jasenice. V roce 2014 bylo z obecního vodovodu odebráno na ČDV Pucov 28 m3 pitné vody. 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ČDV Oslavany je napojena na veřejný vodovod, který je v majetku VAS a. s. Brno, divize Brno – venkov. V roce 2014 byla na čistírně důlních vod spotřeba 190 m3 pitné vody.

1.1.2 Vlastní zdroje 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina Pitná voda na ČDV Běstvina je čerpána z vlastního místního zdroje na základě rozhodnutí OkÚ-RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20.12.2002. V roce 2014 bylo na ČDV spotřebováno 35 m3 této vody. 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory Areál Zlaté Hory je zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje a to z podzemního vrtu 2045, jenž se nachází v katastrálním území Heřmanovice. Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím MěÚ – OŽP Krnov č.j. Mukrn/201171900/ZP/OH/Ko/2 ze dne 20.2.2012 s platností do 31.12.2021. V roce 2014 bylo celkem vyčerpáno 12 400 m3 podzemní vody. Z toho bylo spotřebováno pro sociální účely 1 038 m3 vody. Do technologie cizího subjektu, který sídlí v areálu, bylo dodáno 3 364 m3 vody a ztráty Strana 9, celkem 113


za rok 2014 činily v důsledku poruch na trubních řádech 7 998 m3 vody. Celkové poplatky za odběr podzemní vody v roce 2014 činily 34 302 Kč. ČDV není napojena na zdroj pitné vody. Pitná voda je pracovníkům obsluhy dodávána v plastových nádobách.

1.2 Provozní voda 1.2.1 Provozní voda na závodě R I Jako provozní voda na závodě R I je používána dekontaminovaná důlní voda z dekontaminační stanice R I. V areálu R I je tato voda používána např. na chlazení kompresorů, zkrápění povrchu areálu a mytí vozidel. V roce 2014 bylo v areálu R I použito 38 890 m3 dekontaminované vody čerpané z DS R I.

1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I Část dekontaminované vody na DS R I je používaná v technologii DS k přípravě roztoku chloridu barnatého. Objemy těchto vod nejsou na DS R I sledovány.

1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna Na závodě Chemická úpravna je ve výrobě k ředění, přípravě technologických roztoků a oplachům podlah objektů hlavní výroby používána surová důlní voda z ložiska Rožná. V roce 2014 bylo na CHÚ přečerpáno 30 056 m3 surové důlní vody.

1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II Na odkališti K II se v roce 2014 nemanipulovalo se sanačním materiálem. Byla zde využívána pouze pitná voda ze společnosti TELETNÍK pro sociální potřeby obsluhy odkaliště. V roce 2014 bylo spotřebováno 11 m3 pitné vody.

1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná Na zkrápění a oplach komunikací ve vlastnictví o. z. GEAM na lokalitě Rožná je využívána povrchová voda z rybníka Martínek, který je také majetkem odštěpného závodu. Odběr povrchové vody je povolen rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP/20543/2007/Kl ze dne 10.9.2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. V roce 2014 bylo z rybníka Martínek pro uvedené účely odebráno 3 450 m3 povrchových vod. Toto množství odebrané povrchové vody není zpoplatněno.

1.2.6 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín K přípravě roztoku chloridu barnatého se na čistírně důlních vod používá pitná voda. Důlní vodu není vhodné používat pro vysoký obsah síranů (vznikající sraženina síranu barnatého na dně zásobní nádrže způsobuje ucpávání dávkovacího potrubí). V roce 2014 byla spotřeba pitné vody pro uvedený účel 41 m3.

1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z akumulační jímky umístěné v objektu hlavního výpustného profilu vyčištěných vod před výstupem do toku Kurvice. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov V roce 2014 nebylo nutné do technologie ČDV dávkovat roztok chloridu barnatého, takže na jeho přípravu nebyla použita žádná provozní voda. Na promývání pískových filtrů je používána vyčištěná důlní voda z nádrže vyčištěné důlní vody, její množství není evidováno.



1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany K přípravě vápenného mléka, roztoků ostatních chemikálií a oplachům v technologii je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z nádrže technologické vody umístěné v budově ČDV. Objem vody použité do technologie není evidován.

1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je čerpána z retenční nádrže umístěné v budově ČDV do nádrže tlakové vody a odtud dále rozvedena do technologie. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory K přípravě vápenného mléka na neutralizační stanici a jako provozní a oplachová voda je používána odsazená voda z úložiště kalů, která do průtočné jímky technologické vody u neutralizační stanice natéká gravitačně. V případě potřeby je na neutralizační stanici automaticky čerpána v jímce osazeným čerpadlem. Její přebytek přepadá do surových důlních vod k ústí odvodňovací štoly. K čištění deskových filtračních lisů a provozu filtrační stanice je používána také odsazená předčištěná voda čerpaná přímo z úložiště kalů. Množství provozní vody není evidováno.

1.3 Odpadní voda 1.3.1 ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4 Odpadní splaškové vody ze sociálního zařízení ČDV Olší-Drahonín jsou čištěny na zabudované domovní čistírně DČB 5 s biodisky. Povolení k vypouštění odpadních vod do toku Hadůvka je dáno rozhodnutím MěÚOŽP Tišnov č.j. MUTI 17868/2013/OŽP/Ka ze dne 3. 9. 2013 s dobou platnosti do 31. 12. 2023. V průběhu roku 2014 pracovala ČOV bez vážnějších problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 2.

1.3.2 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 Odpadní vody na tomto profilu sestávají z oplachových srážkových vod z parkoviště nákladních automobilů a z odpadních vod z opravny pneumatik v areálu SD. Posledně jmenované vody jsou čištěny na atypickém kombinovaném lapači nerozpuštěných látek s ionexovou náplní pro záchyt iontů U. Srážkové vody z parkoviště jsou čištěny na odlučovači písku a lapolu ropných látek. Po vyčištění se spojí s vodami z opravny pneumatik a společně gravitačně natékají do rybníka Martínek, jehož přepad ústí do toku Rožínka. Vypouštění vod je povoleno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina - OLVHZ č.j. KUJI 22433/2008 ze dne 26. 3. 2008 a jeho změnou č.j. KUJI 23747/2012 ze dne 4.4.2012, která prodlužuje platnost původního rozhodnutí do 20. 4. 2016 a mění původně sledovaný ukazatel znečištění NEL (nepolární extrahovatelné látky) za ukazatel znečištění C10-C40. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 9979/2007 ze dne 26. 6. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. 2015. V průběhu roku 2014 pracovalo čistící zařízení spolehlivě, podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 3.



1.3.3 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 Čistírna zpracovává odpadní, splaškové vody ze sociálních zařízení areálu ZCHÚ, které jsou na ni vedeny oddílnou tlakovou kanalizací. Jedná se o typizovanou ČOV OMS WALTER pro 350 EO. Splaškové vody natékají do akumulační nádrže, z níž jsou čerpány přes ručně stírané česle do biologické jednotky. Ta se skládá z aktivační a dosazovací části. Aktivační nádrž je v časových intervalech provzdušňována jemnobublinnou aerací v závislosti na množství volného kyslíku (kyslíková sonda). Z důvodu zabezpečení vznosu aktivovaného kalu je aktivační nádrž v době, kdy neprobíhá aerace, míchána ponorným čerpadlem. Tím je zvýšena účinnost čištění, především denitrifikace. Z aktivační části natéká čištěná voda shybkou do dosazovací nádrže, z níž přepadá přes přepadový žlab do odtokové trubky a přes měrný objekt (Parshallův žlab) do podzemního potrubí. Potrubí je zaústěno do otevřeného žlabu, kde se odpadní vody spojují s vyčištěnými odkalištními vodami, vodami z čistírny vod aktivní kanalizace a důlními vodami z DS R I a společně natékají propustkem a přírodním korytem, které je zakončeno výústním objektem, do povrchových vod toku Nedvědička. Odsazený kal ze dna dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do aktivační části a přebytečný kal do akumulační nádrže kalu. Vypouštění vod do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem – OŽP č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl ze dne 24.6.2008 s platností do 31.12.2015. V průběhu roku 2014 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly v roce 2014 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 4.

1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV K čištění odpadních, splaškových vod z ČDV Běstvina slouží zabudovaná domovní biodisková čistírna typu DČB 5. Vypouštění odpadních vod do recipientu Běstvinský potok je povoleno rozhodnutím MěÚ – OŽP Chrudim č.j. CR 007343/2014 ze dne 31.1.2014 s dobou platnosti do 31.12.2023. V průběhu roku 2014 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 5.

1.3.5 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV ČOV slouží k čištění vody použité pro sociální účely. Jedná se především o splaškové vody z objektů vrátnice a administrativní budovy. Splaškové vody jsou přiváděny potrubím DN 300 do šachtice, odkud pokračují přes ručně stírané česle do zemní nádrže o objemu 141,2 m3, která slouží jako dvoukomorový septik. Nádrž je příčně rozdělena stěnou z dřevěných fošen. V polovině výšky stěny jsou do fošen vyřezány otvory na protékání splaškových vod z jedné komory do druhé. Po mechanicko-biologickém předčištění v septiku jsou vody svedeny kanalizačním potrubím do zemního filtru, kde dochází k biologickému dočištění a odtud potrubím do toku Modrý potok. Vypouštění odpadních vod do recipientu Modrý potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Jeseník č.j. 1014/99 ŽP/R-77/La-231/2 ze dne 8.4.1999 a jeho prodloužením vydaným MěÚ Jeseník – OŽP č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne ze dne 24. 8. 2007 s platností do 13. 9. 2017. Množství vypouštěných vod z ČOV je stanoveno nepřímo ze spotřeby vod pro sociální účely. V roce 2014 pracovala ČOV bez problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 6.



Tabulka č. 1 - 2 Výpustný profil č. 4 Vodoprávní rozhodnutí č.j. MUTI 17868/2013 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota Stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0017 0,0060 0,0030 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 25,0 50,0 1x čtvrtletně 5,0 11,0 8,0 0 0 kg/rok 9,0 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 4,0 10,0 7,5 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 63,0 92,0 76,0 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 550 620 585 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 9,05 15,8 12,43 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 15,0 15,8 15,40 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,76 kg RL = 0,056 t BSK5 = 0,71 kg N – NH4+ = 1,18 kg CHSKCr = 7,2 kg Pc = 1,46 kg

Bilanční hodnota 0,0030 95 8,0 0,76 7,5 0,71 76,0 7,2 585 0,056 12,43 1,18 15,4 1,46



Tabulka č. 1 - 3 Výpustný profil č. 6 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 22433/2008 a KUJI 23747/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 1,0 m3/rok 3200 pH 6-9 NL mg/l 30,0 60,0 kg/rok 96 C10-C40 mg/l 0,4 0,8 kg/rok 1,28 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x čtvrtletně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota

Překročení Počet „p“ Počet „m“

Bilanční hodnota

0,012 7,2 <2 <0,100 0,017 <0,030 -

0,171 0,070 0,070 2 216 7,7 7,5 0 0 7,5 <2 0 0 0 0 0 <0,100 0 0 0 0 0 0,023 0,021 0,021 0,047 <0,030 0 0 0 NL = 0 kg U = 0,047 kg 226 C10-C40 = 0 kg Ra = 0 MBq 226 Koncentrace všech čtyř vzorků ukazatelů NL a C10-C40 a objemové aktivity ukazatele Ra byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 4 Výpustný profil č. 7 Vodoprávní rozhodnutí č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,85 nepřetržitě 0,09 0,17 0,14 m3/rok 26 000 1x ročně NL mg/l 30,0 70,0 1 x měsíčně 4,0 13,0 7,0 0 0 t/rok 0,78 1x ročně BSK5 mg/l 25,0 50,0 1 x měsíčně 3,0 11,0 4,92 0 0 t/rok 0,65 1x ročně CHSKCr mg/l 85,0 135,0 1 x měsíčně 20 49 30,5 0 0 t/rok 2,21 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 360 420 403 t/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 3,24 8,83 5,59 t/rok nestanovena 1x ročně N – NH4+ mg/l nestanovena 2 x ročně 1,58 5,10 2,83 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,031 t RL = 1,76 t BSK5 = 0,021 t Pc = 0,024 t + N – NH4 CHSKCr = 0,133 t = 0,012 t

Bilanční hodnota 0,14 4 368 7,0 0,031 4,92 0,021 30,5 0,133 403 1,76 5,59 0,024 2,83 0,012



Tabulka č. 1 - 5 Výpustný profil BĚS – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. CR 007343/2014 OŽP/Kl-2962 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0008 0,0019 0,0011 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 25,0 50,0 1x čtvrtletně 3,0 6,0 4,0 0 0 kg/rok 9,0 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 4,0 3,3 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 46,0 51,0 48,8 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 550 630 590 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 0,53 1,46 1,00 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 13,00 14,30 13,65 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,14 kg RL = 0,021 t BSK5 = 0,12 kg N – NH4+ = 0,04 kg CHSKCr = 1,71 kg Pc = 0,48 kg

Bilanční hodnota 0,0011 35 4,0 0,14 3,3 0,12 48,8 1,71 590 0,021 1,00 0,04 13,65 0,48



Tabulka č. 1 - 6 Výpustný profil ZH – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. 1014/99/ŽP/R-77/La-231/2 a č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 0,625 m3/rok 19 710 NL mg/l 15,0 kg/rok 296 BSK5 mg/l 15,0 kg/rok 296 Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost

Četnost stanovení 1x měsíčně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční hodnota hodnota hodnota Počet Hodnota 0,019 0,025 0,022 0,022 681 <2,0 <2,0 0 0 0 0 <3,0 <3,0 0 0 0 0 NL = 0 kg BSK5 = 0 kg Koncentrace obou vzorků ukazatelů NL a BSK5 byly pod mezí detekce laboratorní metody. V obou případech jsou ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazeny 0.



Tabulka č. 1 - 7 Monitoring nátoků na ČOV Nátok na ČOV na závodě Chemická úpravna Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum RL mg/l 4 400 1100

průměr 708

BSK5 NL

mg/l mg/l

4 4

190 126

740 320

468 221

CHSKcr

mg/l

4

380

1200

858

N – NH4+

mg/l

4

29,40

47,20

36,65

Pc

mg/l

4

7,56

11,80

9,15

Nátok na ČOV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka

počet vzorků

minimum maximum

průměr

NL

mg/l

2

4

102

53

BSK5

mg/l

2

6,0

55,0

30,5

1.4 Důlní voda 1.4.1 Dekontaminační stanice R I, profil č.1 Dekontaminační stanice čistí zhruba 80% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Na technologickém zařízení DS dochází ke snižování obsahů NL, U a 226Ra, a to procesy srážení, sedimentace, filtrace na pískových filtrech a sorpce na ionexech. Technologie sestává z těchto hlavních částí:  Akumulační nádrž u DS slouží k akumulaci surových důlních vod a k sedimentaci NL a síranu radnato-barnatého  Čerpací stanice k čerpání důlních vod z AN do technologie  2 ks pískových filtrů k záchytu neusazených NL  Kalové pole k sedimentaci NL z vody použité při praní pískových filtrů  Zařízení k rozpouštění a dávkování chloridu barnatého ke srážení radia  4 ks ionexových filtrů k sorpci uranu obsaženého v důlních vodách Regenerace ionexových náplní je prováděna na Chemické úpravně o. z. GEAM. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS R I je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z DS R I do povrchových vod toku Nedvědička vydal Krajský úřad Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 88260/2006 dne 29.11.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. KUJI 96270/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 14.11.2011. V průběhu roku 2014 pracovala DS R I spolehlivě. Zásahové a vyšetřovací úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 8.

1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 Dekontaminační stanice čistí zhruba 20% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Její technologie je v principu stejná jako na DS R I. K vypouštění vody z praní pískových Stránka 18 celkem 113


filtrů slouží přírodní akumulační nádrž pod DS. Vzhledem k tomu, že surová důlní voda obsahuje nízké koncentrace NL, provádí se praní filtrů s četností jen 1 x za 2 - 3 dny, což zatěžuje akumulační nádrž minimálně. V případě naplnění akumulační nádrže důlní vodou, je její hladina snížena jednorázovým vyčerpáním vod na vstup technologie čištění důlních vod. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS Bukov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/20041/2012 ze dne 7. 8. 2012 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Bukovský potok vydal KÚ Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 75432/2012 dne 12. 11. 2012 s platností do 31. 12. 2017. Provoz DS Bukov byl v roce 2014 bezproblémový. Vyšetřovací a zásahové úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 9.

1.4.3 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ČDV Olší-Drahonín se nachází pod zrekultivovaným odvalem Drahonín, severovýchodně od stejnojmenné obce a slouží k čištění důlních vod ze zatopeného ložiska Olší-Drahonín. Technologie ČDV spočívá ve srážení železa okysličováním důlních vod, srážení radia dávkováním chloridu barnatého do důlních vod a následné sorpci uranu na ionexových filtrech. Vzniklá sraženina síranu radnato-barnatého a hydroxidů železa je zachycena na ionexech, které slouží i jako mechanické filtry. Regenerace ionexové náplně je prováděna na závodě CHÚ o. z. GEAM Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Olší-Drahonín je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14388/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Hadůvka jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje č.j. JMK 126706/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.12.2020. V průběhu roku 2014 pracovala ČDV bez vážnějších výkyvů. Podmínky obou uvedených rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 10.

1.4.4 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP Bývalá důlní lokalita Slavkovice-Petrovice v blízkosti Nového Města na Moravě je po zatopení odvodňována gravitačně do toku Slavkovický potok. Důlní vody vytékají do recipientu bez čištění. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod ze zatopené důlní lokality je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 12924/05 ze dne 20. 6. 2005 s dobou platnosti do 12.12.2015. Podmínky pro vypouštění důlních vod z této lokality jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ ze dne 27. 7. 2005 s platností do 12.12.2015. Podmínky uvedených rozhodnutí byly v roce 2014 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů za rok 2014 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 11.

1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP Čistírna důlních vod se nachází v obci Licoměřice. Kontaminované důlní vody vyznačující se zvýšenými obsahy Fe, Mn a radionuklidů jsou ze zatopeného ložiska čerpány na ČDV z jámy J – 56. Technologie ČDV spočívá v oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené



hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda protéká přes dvě akumulační nádrže a následně přepadem do recipientu Kurvice. Odsazené kaly jsou čerpány do objektu pro kalolis a zde jsou na komorovém filtru KF – 1000 odvodňovány na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Licoměřice je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14389/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Na toto rozhodnutí navazuje rozhodnutí KÚ Pardubického kraje o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (tok Kurvice) č.j. KrÚ 76351/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.10.2020. ČDV pracovala v roce 2014 spolehlivě a podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2014 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 12.

1.4.6 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP ČDV Pucov se nachází na bývalé důlní lokalitě Pucov-Jasenice u obce Pucov. Důlní prostory bývalého dolu jsou zatopeny, hladina důlních vod je udržována na kótě 406,8 m n. m., tj. v úrovni dna toku Jasinka, v místě puklinových poruch v údolní nivě pod lokalitou. Důlní vody čerpané na ČDV se vyznačují zvýšenými obsahy Fe a Mn. Technologie ČDV spočívá v čerpání důlních vod z vrtu PV – 3 ponorným čerpadlem (úroveň 1. patra) do betonové akumulační nádrže u čistírny důlních vod. Zde se voda provzdušňuje pomocí provzdušňovací turbíny BSK-GIGANT. Při pH kolem hodnoty 7,0 dochází k rychlému vypadávání hydroxidů a hydrooxidů železa a k jejich sedimentaci. Neusazená část kalů se zachycuje v technologii ČDV na pískových filtrech. Voda vyčištěná od pevných částic již není, vzhledem k nízkému obsahu radionuklidů, dále čištěna a je vypouštěna do toku Jasinka. Kalové hospodářství je řešeno 2 ks betonových kalových nádrží, do nichž je čerpána prací voda z pískových filtrů a přečerpávány usazené kaly ze vstupní akumulační nádrže. Kalové nádrže jsou po naplnění kalem střídavě vysušovány a kal je převážen do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Pucov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16466/2012 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Jasinka jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 553/2012 ze dne 13.1.2012 s platností do 31.12.2021. Provoz ČDV byl v roce 2014 bezproblémový, byla dodržována ustanovení platných rozhodnutí. Objem vypouštěných důlních vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2014 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 13.

1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ČDV Oslavany se nachází v obci Oslavany na pravém břehu řeky Oslavy. ČDV slouží k čištění důlních vod z celého revíru Rosicko-oslavanské uhelné pánve. Důlní vody jsou přiváděny na ČDV historickou Dědičnou štolou, která byla vyražena ve 2. polovině 19. století. Technologie čištění spočívá v provzdušňování důlních vod jemnobublinnou aerací a jejich následné neutralizaci vápenným mlékem. K odsazení vyčiřené vody od kalu dochází v sedimentačních nádržích. Vyčištěné důlní vody jsou vypouštěny přes výpustný objekt do toku Oslava. Vzniklé kaly jsou odvodňovány na kalolisu a ukládány do kontejneru. Odvoz a zneškodnění vzniklého kalu zajišťuje na základě smluvního vztahu firma s příslušným oprávněním k provozu zařízení k odstraňování a využívání odpadů.



Podmínky pro vypouštění důlních vod do toku Oslava jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 115796/2006 ze dne 16.10.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. JMK 146333/2011, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 22.12.2011. Během roku 2014, i přes neustále se zvyšující množství důlních vod, pracovala čistírna důlních vod spolehlivě s minimálním množstvím plánovaných a neplánovaných odstávek. Vyčištěné důlní vody splňovaly podmínky dané vodoprávním rozhodnutím. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2014 je tabelárně zpracováno v tabulkách č. 1 - 14 a č. 1 - 15. Vzhledem k tomu, že část důlních vod byla čištěna na ČDV a část byla (během plánovaných a neplánovaných odstávek) do toku Oslava vypuštěna bez čištění, je celkový objem důlních vod vypuštěných z ložiska dán součtem objemů vyčištěných a nevyčištěných důlních vod. Celkové vypuštěné znečištění jednotlivých ukazatelů znečištění do toku Oslava bude dáno součtem znečištění vypuštěného z ČDV a znečištění vyteklého v surových důlních vodách během odstávek. ČDV byla z celkového počtu 8 760 hodin v roce 2014 odstavena 23 hodin.

1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP Lokalita Běstvina se nachází na jihozápadním svahu Železných hor, 20 km jihovýchodně od Čáslavi. Nachází se zde fluorit – barytové ložisko, které bylo objeveno koncem 60. let 20. století. Těžba na ložisku probíhala v letech 1971 – 1993 s tím, že veškerá těžební činnost byla ukončena v březnu 1994. Důlní vody byly odváděny ze štoly samospádem bez čištění do bezejmenné vodoteče a následně do toku Běstvinský potok, který nedaleko od obce Běstvina ústí do řeky Doubrava. Čistírna důlních vod byla na této lokalitě postavena v průběhu roku 2003 a koncem tohoto roku byla uvedena do zkušebního provozu. Trvalý provoz byl na ČDV zahájen v únoru roku 2005. Princip čištění důlních vod spočívá v jejich oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda přepadá do nádrže technologické vody a odtud podzemním potrubím do bezejmenné vodoteče a po cca 300 m do toku Běstvinský potok. Odsazené kaly jsou odvodňovány na kalolisu na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 76153/2010 ze dne 18.10.2010 s platností do 31.12.2014. Platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2018 rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ/72043/2014 ze dne 14.11.2014. Provoz ČDV byl v roce 2014 spolehlivý. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2014 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 16.

1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku, v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Veškeré kontaminované důlní vody tohoto revíru jsou odváděny na povrch odvodňovací štolou na úrovni 3. patra Zlaté Hory – východ. Před vstupem na ČDV jsou do důlních vod čerpány kontaminované



průsakové vody ze zrekultivovaného odkaliště O 3, které jsou společně s důlními vodami čištěny. Do důlní vody na ústí odvodňovací štoly je automaticky dávkováno vápenné mléko z neutralizační stanice pro dosažení hodnoty pH cca 9,5. Zneutralizovaná důlní voda natéká do podélné usazovací nádrže. Vysrážené sedimenty jsou z podélné sedimentační nádrže hydraulicky dopravovány do kalové nádrže, částečně vyčiřená voda je samospádem svedena do klariflokulátoru (kruhový dosazovák), v němž dochází k dalšímu oddělování vysrážených sedimentů, jež jsou rovněž hydraulicky dopravovány do kalové nádrže. Sliv z klariflokulátoru je sveden do retenční nádrže. Retenční nádrž tvoří dva oddělené prostory (dřívější odkaliště O 2), propojené jako kaskáda. Teprve z druhé nádrže je vyčiřená voda odváděna do veřejné vodoteče Zlatý potok. Vyčištěná důlní voda je vypouštěna do toku Zlatý potok na základě rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 79378/2013 ze dne 10.9.2013 s platností do 31.12.2017. ČDV Zlaté Hory pracovala v roce 2014 spolehlivě bez větších problémů. Podmínky platného vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2014 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 17.

1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR Štola Mír se nachází jižně cca 3 km od města Zlaté Hory. Původně sloužila jako hlavní důlní dílo, které ústí na povrch. V současné době je 70 m od ústí štoly vybudována železobetonová hráz, která slouží k usměrnění toku důlních vod ze štoly na 3. patro. Důlní vody z úvodní části štoly Mír (0 – 70 m) jsou touto štolou gravitačně bez čištění vypouštěny do povrchových vod. Způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových, do Zámeckého potoka, jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 95372/2007 ze dne 15. 10. 2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. Důlní vody ze štoly Mír nejsou kontaminovány a podmínky platného rozhodnutí byly v roce 2014 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů za rok 2014 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 18.



Tabulka č. 1 - 8 Výpustný profil č. 1 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 88260/2006 + KUJI 96270/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 100,0 nepřetržitě 38,8 58,4 45,0 45,0 m3/rok 1 800 000 1x ročně 1 419 410 pH 6–9 1x týdně 7,90 8,10 8,04 0 0 8,04 U mg/l nestanovena 1x denně 0,016 0,221 0,078 0,078 kg/rok nestanovena 1x ročně 110,7 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,060 0,038 0,038 MBq/rok nestanovena 1x ročně 53,9 NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 27,0 1x ročně 0 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1 200 1 300 1 225 1 225 t/rok nestanovena 1x ročně 1 739 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 650 680 658 658 t/rok nestanovena 1x ročně 934 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 110,7 kg RL = 1 739 t Ra226 = 53,9 MBq SO42= 934 t NL = 0t Koncentrace všech vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 9 Výpustný profil č.2 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 75432/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 70,0 nepřetržitě 8,3 12,7 10,4 m3/rok 700 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 7,70 8,20 8,10 0 0 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,062 0,021 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,060 0,032 MBq/rok nestanovena 1x ročně NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně 2,0 2,7 2,3 0 0 t/rok 10,5 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 440 510 475 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 140 190 163 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 6,9 kg RL = 156 t 226 Ra = 10,5 MBq SO42= 54 t NL = 0,75 t

Bilanční hodnota 10,4 327 570 8,10 0,021 6,9 0,032 10,5 2,3 0,75 475 156 163 54



Tabulka č. 1 - 10 Výpustný profil č.3 Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 126706/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 3,4 8,8 5,5 5,5 m3/rok 315 000 1x ročně 173 201 pH 6–9 1x týdně 7,40 7,80 7,61 0 0 7,61 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,058 0,019 0,019 kg/rok nestanovena 1x ročně 3,3 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,040 0,030 0,030 MBq/rok nestanovena 1x ročně 5,2 NL mg/l 25,0 40,0 1x týdně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 8,75 1x ročně 0 Fe mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,03 0,06 0,05 0,05 t/rok nestanovena 1x ročně 0,009 Mn mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,02 0,53 0,23 0,23 t/rok nestanovena 1x ročně 0,040 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1300 1600 1450 1 450 t/rok nestanovena 1x ročně 251 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 540 740 640 640 t/rok nestanovena 1x ročně 111 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 3,3 kg Mn = 0,040 t 226 Ra = 5,2 MBq RL = 251 t 2NL = 0t SO4 = 111 t Fe = 0,009 t Koncentrace všech vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 11 Výpustný profil SLA - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 8,0 3 m /rok 189 000 pH nestanovena U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena SO42mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení 4x ročně 1x ročně 2x ročně 4x ročně 1x ročně 4x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 5,2 7,20 0,042 0,070 290 77 U 226

Ra

Maximální hodnota 5,5 7,40 0,049 0,080 310 81 = 7,9 kg = 12,3 MBq

Průměrná hodnota 5,4 7,30 0,047 0,073 300 79 -


RL SO42-

Bilanční hodnota 5,4 168 747 7,30 0,047 7,9 0,073 12,3 300 51 79 13

= 51 t = 13 t



Tabulka č. 1 - 12 Výpustný profil LIC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76351/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě 1,44 m3/rok 126 000 1x ročně pH 6,0 - 10,0 2x měsíčně 7,10 NL mg/l 20,0 30,0 2x měsíčně 2,0 t/rok 1,6 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,04 t/rok 0,15 1x ročně Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,05 t/rok 0,07 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1400 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 870 t/rok nestanovena 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,010 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,030 MBq/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL U 226 Ra Mn

Dosažená skutečnost Maximální hodnota

= = = =

2,39 8,40 9,0 0,32 0,17 1700 970 0,079 0,040 0,23 t 2,6 kg 1,9 MBq 0,005 t

Průměrná hodnota


1,84 7,97 4,0 0,12 0,08 1525 935 0,045 0,032 Fe SO42RL

0 0

0 0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 1,84 57 979 7,97 4,0 0,23 0,12 0,007 0,08 0,005 1 525 89 935 54 0,045 2,6 0,032 1,9

= 0,007 t = 54 t = 89 t



Tabulka č. 1 - 13 Výpustný profil PUC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 553/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 12,0 m3/rok 250 000 pH 6-9 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena NL mg/l 15,0 30,0 t/rok 3,75 Fe mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 Mn mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 2x měsíčně 1x ročně 2x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota


Bilanční hodnota

2,9 7,80 0,106 0,030 <2,0 <0,03 <0,02 460 -

3,5 3,2 3,2 99 486 7,90 7,86 0 0 7,86 0,158 0,131 0,131 13,0 0,060 0,049 0,049 4,9 <2,0 0 0 0 0 0 0,70 0,012 0 0 0,012 0,001 0,03 0,0011 0 0 0,0011 0,0001 550 494 500 50 U = 13,0 kg Fe = 0,001 t 226 Ra = 4,9 MBq Mn = 0,0001 t NL = 0t RL = 50 t Koncentrace 2 ze 12 vzorků ukazatele Fe, koncentrace 7 z 12 vzorků ukazatele Mn a koncentrace všech 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 14 Výpustný profil OSL - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 115796/2006 + JMK 146333/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 60,0 nepřetržitě 41,4 57,0 48,1 m3/rok 1 735 000 1x ročně pH 6 – 9 6 – 10 2x měsíčně 8,00 8,40 8,18 0 0 NL mg/l 40,0 50,0 2x měsíčně 3,0 12,0 6,0 0 0 t/rok 69,40 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,45 0,87 0,61 0 0 t/rok 3,47 1x ročně Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,27 0,68 0,46 0 0 t/rok 1,73 1x ročně PAU µg/l 0,4 0,5 1x čtvrtletně <0,005 0,007 0,0018 0 0 kg/rok 0,694 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 4400 5100 4850 t/rok nestanovena 1x ročně 2SO4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 2210 2550 2383 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 9,57 t Fe = 1,16 t PAU = 2,74 kg Mn = 0,71 t SO42= 3 626 t RL = 7 379 t Koncentrace všech 3 ze 4 vzorků ukazatele PAU byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu hodnoty koncentrace dosazena 0.

Bilanční hodnota 48,1 1 516 818 8,18 6,0 9,1 + 0,47 0,61 0,93 + 0,23 0,46 0,70 + 0,01 0,0018 2,74 4 850 7 357 + 22 2 383 3 615 + 11

průměrné

Ve sloupci „Bilanční hodnota“ jsou uvedeny dvě hodnoty – první je znečištění vypuštěné z ČDV a druhá znečištění z nevyčištěných důlních vod – viz tabulka č. 1 – 15. Celková suma vypuštěného znečištění jednotlivých ukazatelů je uvedena v řádku – přehled vypuštěného znečištění za rok v tabulce č. 1 – 14. Ukazatel PAU není stanovován v surových důlních vodách, proto je bilanční hodnota počítána z celkového množství vyteklých důlních vod (1 521 263 m3).



Tabulka č. 1 - 15 Nevyčištěná důlní voda vyteklá do toku Oslavy v průběhu odstávek ČDV Oslavany v roce 2014, profil OSL – DŠ Četnost Minimální Maximální Průměrná Ukazatel Jednotka stanovení hodnota hodnota hodnota Q l/s 1x ročně 3 m /rok pH 1x měsíčně 6,70 7,10 6,87 NL Fe Mn RL SO42-

mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok

1x měsíčně

47

595

105

1x měsíčně

20,10

315,00

51,21

1x měsíčně

1,46

3,26

1,90

1x čtvrtletně

4600

5300

4900

1x čtvrtletně

2220

2620

2395

Bilanční hodnota 0,14 4 445 6,87 105 0,47 51,21 0,23 1,90 0,01 4 900 22 2 395 11



Tabulka č. 1 - 16 Výpustný profil BĚS - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76153/2010 + KrÚ/72043/2014 Stanovené parametry Přípustná Četnost Ukazatel Jednotka hodnota stanovení „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě m3/rok 96 000 1x ročně pH 6 – 9 6 – 10 1x měsíčně NL mg/l 30 40 1x měsíčně t/rok 1,50 1x ročně Zn mg/l 0,5 1,0 1x měsíčně t/rok 0,045 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 1 měsíčně t/rok 0,150 1x ročně Pb mg/l 0,2 0,4 1x měsíčně t/rok 0,015 1x ročně Cu mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně As mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně RL550 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně F mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně

Dosažená skutečnost Minimální hodnota 1,0 7,80 <2,0 <0,03 0,13 <0,00100 0,00114 0,00172 660 400 22,3 -

Maximální hodnota 1,9 8,40 6,0 <0,03 0,83 0,00169 0,00423 0,00960 680 430 24,6

Průměrná hodnota 1,3 8,19 2,25 0 0,42 0,00035 0,00233 0,00582 668 415 23,2 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 1,3 39 590 8,19 2,25 0,089 0 0 0,42 0,017 0,00035 0,00001 0,00233 0,00009 0,00582 0,00023 668 26 415 16 23,2 0,92



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 0,089 t As Zn = 0t RL550 Fe = 0,017 t SO42Pb = 0,00001 t FCu = 0,00009 t Koncentrace všech 12 vzorků ukazatele Zn, koncentrace 9 z 12 vzorků ukazatele Pb a koncentrace 5 z 12 vzorků detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.

= = = =

0,00023 t 26 t 16 t 0,91 t

ukazatele NL byly pod mezí



Tabulka č. 1 - 17 Výpustný profil ZH - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 79378/2013 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 150 3 m /rok 3 800 000 pH 6-9,5 6-10 NL mg/l 25,0 40,0 t/rok 95,0 C10-C40 mg/l 0,15 0,30 t/rok 0,57 Fe mg/l 2,0 3,0 t/rok 7,6 Zn mg/l 0,5 1,5 t/rok 1,9 Pb mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 Cu mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 As mg/l 0,1 0,2 t/rok 0,38 Mn mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno RL550 mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 68,4 8,20 <2,0 <0,100 0,19 0,050 <0,00100 0,00907 <0,00020 0,21 430 290 -

Maximální hodnota 95,6 9,50 3,0 <0,100 0,37 0,210 0,00150 0,04160 0,00086 2,66 470 310 -

Průměrná hodnota 83,3 9,09 1,08 0 0,30 0,075 0,00013 0,02069 0,00022 0,82 452 298 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 83,3 2 626 479 9,09 1,08 2,84 0 0 0,30 0,788 0,075 0,197 0,00013 0,0003 0,02069 0,054 0,00022 0,0006 0,82 2,15 452 1 187 298 783



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 2,84 t C10-C40 = 0t Fe = 0,788 t Zn = 0,197 t Pb = 0,0003 t Cu = 0,054 t As = 0,0006 t Mn = 2,15 t RL550 = 1 187 t SO42= 783 t Koncentrace všech 12 z 12 vzorků ukazatele C10-C40, 11 z 12 vzorků ukazatele Pb, 4 z 12 vzorků As a 6 z 12 vzorků NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 18 Výpustný profil ZH – MÍR Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 95372/2007 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 2,5 m3/rok 40 000 pH nestanoveno RL mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení

Minimální hodnota

2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně

Maximální hodnota

0,70 6,90 110 30 RL

0,70 7,30 120 31 = 1,5 t

Průměrná hodnota


0,70 7,10 115 30,5 -

Bilanční hodnota 0,70 22 078 7,10 115 2,53 30,5 0,67

SO42-

= 0,42 t



Tabulka č. 1 - 19 Monitoring nátoků důlních vod Sledovaný profil: 1 - V - vstup na DS R I Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 7,6 U mg/l 12 0,997 226

maximum 8,3 1,430

průměr 8,05 1,165

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

220 1200

650 1200

330 1200

SO42NL

mg/l mg/l

4 12

610 2

660 5

633 2,6

maximum 8,2 1,170

průměr 8,10 0,589

Sledovaný profil: 2 - V - vstup na DS Bukov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 8,0 U mg/l 12 0,241 226

Ra

RL SO42NL

mBq/l mg/l

12 4

50 410

110 510

79 445

mg/l mg/l

4 12

130 2

190 18

150 4

Sledovaný profil: 3 -VK - vstup na ČDV Olší-Drahonín Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 7,2 7,6 U mg/l 12 2,760 3,440 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

mBq/l mg/l

12 4

370 1300

1180 1600

869 1450

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 4 4

550 6 2,13 0,57

790 17 5,85 1,00

660 12,6 4,18 0,82

Sledovaný profil: PUC - PV - 3 – vstup na ČDV Pucov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,8 6,9 U mg/l 12 0,099 0,162 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

průměr 7,35 3,098

průměr 6,85 0,131

mBq/l mg/l

12 4

690 490

1000 550

808 515

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

81 11 9,37 1,05

120 23 12,90 1,29

140 14,8 11,19 1,15



Sledovaný profil: LIC - J - 56 – vstup na ČDV Licoměřice Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,1 6,4 U mg/l 12 0,086 0,114 226

průměr 6,28 0,096

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

620 1500

910 1800

758 1675

SO42NL Fe Mn

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

920 7 74,2 6,49

1000 20 86,6 6,99

980 14 82,2 6,82

Sledovaný profil: OSL - DŠ – vstup na ČDV Oslavany Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 6,7 7,1 NL mg/l 12 47 595 RL mg/l 4 4600 5300 SO42Fe Mn

mg/l mg/l mg/l

4 12 12

2220 20,1 1,46

2620 315 3,26

Sledovaný profil: ZH-VSTUP- vstup na ČDV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 3,6 5,1 NL mg/l 12 5 17 RL550 SO42Fe Mn Cu Zn Pb

2395 51,21 1,90 průměr 4,38 9

mg/l

6

360

640

420

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6 12 6 12 12 12

250 2,0 3,32 2,00 5,75 0,00122

300 7,75 3,69 5,22 7,50 0,00591

272 3,39 3,54 3,24 6,73 0,00275

Sledovaný profil: BĚS - VSTUP – vstup na ČDV Běstvina Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 5,6 6,2 NL mg/l 12 26 36 RL550 mg/l 4 630 680 SO42Fe As Cu Mn Zn Pb F-

průměr 6,87 105 4900

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 12 12 4 12 12 4

400 25,0 0,0353 0,0396 1,17 0,25 0,00150 31,1

430 31,0 0,279 0,2490 1,21 0,47 0,00247 38,3

průměr 6,04 30 650 418 27,7 0,15 0,1277 1,19 0,31 0,00193 34,95 Strana 37, celkem 113


Obrázek č. 1 – 1 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Olší-Drahonín



Obrázek č. 1 – 2 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Pucov



Obrázek č. 1 – 3 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Licoměřice



Obrázek č. 1 – 4 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Oslavany



Obrázek č. 1 – 5 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Běstvina



Obrázek č. 1 – 6 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Zlaté Hory



1.5 Odkaliště, kalojemy, laguny 1.5.1 Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 Čistírna vod aktivní kanalizace se nachází v areálu závodu CHÚ a slouží k čištění odpadních vod z aktivní části závodu, které jsou sváděny tzv. aktivní kanalizací do čerpací stanice aktivní kanalizace (ČSAK). Kromě uvedených vod je na čistírně čištěna část průsakových vod z odkališť, které jsou jímány v čerpací stanici průsakových vod (ČSPV) a odtud čerpány do ČSAK. Všechny tyto vody byly dříve čerpány do odkaliště K I a čištěny společně s odkalištními vodami. Vzhledem k jejich podstatně nižší solnosti je současný způsob čištění ekonomicky výrazně výhodnější. Princip čištění spočívá ve vysrážení radia dávkováním chloridu barnatého, případně síranu železitého. Čištěná voda je od sráže oddělena v kruhové usazovací nádrži. Odsazený kal je čerpán do odkaliště K I, vyčištěná voda je vedena přes pískový filtr na protiproudý ionexový filtr, kde je odstraňován uran. Takto přečištěné vody vytékají potrubním řádem, který je veden přes čistírnu odkalištních vod, do podzemního potrubí, odtud do otevřeného žlabu a následně propustkem a otevřeným přírodním korytem přes společný výústní objekt výpustných profilů č.1, 7, 8 a 10 do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod z čistírny vod aktivní kanalizace do vod povrchových je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1. 9. 2011 s dobou platnosti bez omezení (společné pro výpustné profily č. 1, 8 a 10). Vypouštění odpadních vod do toku Nedvědička výpustným profilem č. 8 je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 75559/2012 ze dne 14. 11. 2012 s platností do 31.12.2016. V průběhu roku 2014 byla čistírna provozována bez vážnějších problémů. Stanovené podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 23.

1.5.2 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 Čistírna odkalištních vod se nachází v areálu závodu Chemická úpravna o. z. GEAM. Čerpané odkalištní vody jsou nejdříve předupraveny. Předúprava zjednodušeně spočívá ve snížení koncentrací Mg a Ca zvýšením pH a vysrážením nadbytečného Ca sodovým roztokem. Po filtraci je část vod čištěna na odpařovací stanici, která je doplněna o dočišťovací stupeň – úpravu brýdového kondenzátu, na kterém je odstraňován amonný iont. Druhá část je dále upravována na pískových, uhlíkových a ionexových filtrech před vstupem do technologie membránových procesů, které jsou tvořeny elektrodialýzou, jako 1. stupněm čištění, a reverzní osmózou, kde proběhne konečné dočištění. Vyčištěné odkalištní vody z obou částí technologie jsou svedeny do neutralizačních reaktorů a odtud jsou čerpány přes měrný objekt do šachty podzemního potrubí, kterým jsou svedeny do otevřeného betonového žlabu. Vyčištěné odkalištní (od roku 2009 i vyčištěné vody z ČVAK a vyčištěné splaškové vody z nové BČOV) a důlní vody se stékají ve žlabu pod hlavní čerpací stanicí průsakových vod z odkaliště K I a poté společně natékají propustkem a otevřeným přírodním žlabem pod obcí Dvořiště do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných vyčištěných odkalištních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB ze dne 1. 9. 2011 vydaným pod č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 s dobou platnosti bez omezení. Odkalištní vody jsou vodami odpadními a jejich vypouštění do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 96490/2011 ze dne 16. 11. 2011 s platností do 31. 12. 2016.



Čistírna odkalištích vod pracovala v roce 2014 bez problémů. Z důvodu nižšího množství odkalištních vod byla po většinu roku v provozu pouze technologie odpařovací stanice. Podmínky platných rozhodnutí byly na ČKV plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 24.

1.5.3 Odkalištní a drenážní vody Objemy vod čerpaných v technologickém režimu odkališť K I a K II a objemy čerpaných drenážních vod za rok 2014 jsou zpracovány v tabulkách č. 1 - 20, 1 - 21 a 1 - 22: Tabulka č. 1 - 20 Objemy drenážních vod na odkališti K I a vody aktivní kanalizace 2014 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV

ČSDV-Z

ČSPV

ČSAK

m3

m3

m3

m3

26 697 24 272 27 936 28 017 27 956 25 197 25 773 27 040 31 324 27 105 27 582 32 353 331 252 27 604 32 353 24 272

3 541 3 153 3 409 2 872 3 016 2 789 2 682 3 160 4 251 3 755 4 327 4 811 41 766 3 481 4 811 2 682

201 595 998 1 060 958 1 010 12 0 169 0 0 0 5 003 625 1 060 12

696 709 1 421 1 310 1 997 991 1 270 1 777 1 960 882 3 767 1 119 17 899 1 492 3 767 696

ČSDV ČSDV-Z ČSPV ČSAK

Poznámka:

= čerpací stanice drenážních vod = čerpací stanice drenážních vod západ = čerpací stanice průsakových vod – je čerpána do ČSAK nebo do ČSDV = čerpací stanice aktivní kanalizace – není drenážní objekt

Vody z ČSPV a ČSAK, pokud je jejich solnost menší než 3,5 g/l, nejsou čerpány do odkaliště, ale jsou čištěny na čistírně vod aktivní kanalizace a vypouštěny výpustným profilem č. 8.



Tabulka č. 1 - 21 Objemy drenážních vod na odkališti K II 2014 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV- A

ČSDV-B

STUDNA-B

ZÁŘEZ B

m3

m3

m3

m3

714 685 747 748 778 731 690 719 983 785 838 997 9 415 785 997 685

4 648 4 227 4 455 4 277 4 393 4 136 4 096 4 064 4 532 4 299 4 214 5 088 52 429 4 369 5 088 4 064

262 244 268 253 233 251 249 248 251 250 244 270 3 023 252 270 233

138 129 138 130 133 167 161 174 201 151 145 163 1 829 152 201 129

ČSDV-A = čerpací stanice drenážních vod pod hrází A ČSDV-B = čerpací stanice drenážních vod pod hrází B STUDNA-B = studna k akumulaci a čerpání průsak. vod pod hrází B ZÁŘEZ-B = drenážní zářez pod hrází B k záchytu a čerpání průsakových vod STUDNA-B a ZÁŘEZ-B jsou čerpány do ČSDV-B

Tabulka č. 1 - 22 Objemy vod čerpaných mezi odkališti K I a K II z ČSDV-B do K I

z K II do K I

z K I do K II

m3

m3

m3

0 0 4 147 4 277 2 504 3 011 0 0 392 4 299 4 214 3 045

5850 0 0 0 0 0 15 178 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem

25 889

21 028

0

Průměr

3 236 4 299 392

10 514 15 178 5 850

0 0 0

2014 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Max Min Legenda zkratek:

z ČSDV-B do K I = přečerpávání vod z ČSDV-B do ČSDV na K I nebo přímo do K I z K II do K I = přečerpávání vod z odkaliště K II do odkaliště K I z K I do K II = přečerpávání vod z odkaliště K I do odkaliště K II Strana 46, celkem 113


1.5.4 Provedené práce Čištění odkalištních vod: V roce 2014 bylo na čistírně odkalištních vod a čistírně vod aktivní kanalizace celkem vyčištěno 199 702 m3 odpadních vod, z toho bylo vypuštěno do povrchových vod toku Nedvědička 182 573 m3 odpadních vod. Objem volné vody v odkalištích K I a K II se snížil o 97 tis. m3 a k 1.1.2015 činil 545 tis. m3.

1.5.5 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2014 V roce 2014 bylo ze závodu Chemická úpravna o. z. GEAM vypuštěno výpustnými profily č. 7, č. 8 a č. 10 do toku Nedvědička celkem 186 941 m3 odpadních vod. Poplatky za vypouštění odpadních vod v roce 2014 činily 18 694 Kč. Odpadní vody z ostatních výpustných profilů o. z. GEAM nebyly vzhledem k jejich vypuštěnému množství v roce 2014 zpoplatněny.



Tabulka č. 1 - 23 Výpustný profil č. 8 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 75559/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení Hodnota Hodnota Hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 4,0 nepřetržitě 0,12 0,85 0,36 m3/rok 70 000 1x ročně pH 6 - 9 2x měsíčně 7,30 8,20 7,74 0 0 RL mg/l 3500 4000 2x měsíčně 980 3400 1864 0 0 t/rok 245 1x ročně NL mg/l 25 40 2x měsíčně 2 15 3 0 0 t/rok 1,75 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,010 0,046 0,014 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,030 0,330 0,100 MBq/rok nestanovena 1x ročně N - NH4+ mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,26 13,10 6,24 t/rok nestanovena 1x ročně 2SO4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 10 1090 680 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 21,4 t U = 0,16 kg 226 NL = 0,034 t Ra = 1,15 MBq N – NH4+ = 0,072 t SO42= 7,8 t

Bilanční hodnota 0,36 11 468 7,74 1 864 21,4 3 0,034 0,014 0,16 0,100 1,15 6,24 0,072 680 7,8



Tabulka č. 1 - 24 Výpustný profil č. 10 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 96490/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota Hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 3,5 8,9 5,4 5,4 m3/rok 500 000 1x ročně 171 105 pH 6 – 9 2x měsíčně 6,70 7,60 7,33 0 0 7,33 RL mg/l 700 900 2x měsíčně 11 42 21 0 0 21 t/rok 350 1x ročně 3,6 NL mg/l 25 40 2x měsíčně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 12,5 1x ročně 0 + N - NH4 mg/l 6,0 8,0 1x čtvrtletně 1,87 5,13 2,58 0 0 2,58 t/rok 3,0 1x ročně 0,44 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 10 10 0 0 t/rok nestanovena 1x ročně 0 Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 3,6 t N – NH4+ = 0,44 t NL = 0t SO42= 0t Koncentrace všech 18 z 18 vzorků ukazatele NL a koncentrace všech 4 vzorků ze 4 ukazatele sírany byly pod mezem detekcí laboratorních metod. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 – 25 Monitoring nátoků Sledovaný profil: Čerpací stanice aktivní kanalizace - vstup na ČVAK (ČSAK) Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr pH 4 7,8 8,6 8,1 U mg/l 4 1,29 9,80 4,065 226

Ra

mBq/l

4

370

2320

1288

Po NL RL

mBq/l mg/l mg/l

4 1 4

182 98 1400

2590 98 5100

1056 98 3500

SO42-

mg/l

4

760

3000

1995

210

Sledovaný profil: Voda cirkulační K I – vstup na ČKV (VC K I) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

8,2

8,3

8,23

mg/l

4

5,70

6,79

6,328

mBq/l

4

220

660

408

RL

mg/l

4

31000

35000

32750

SO42-

mg/l

4

20000

22000

20755

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 26 Monitoring technologických vod v oblasti odkališť Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod odkaliště K I (ČSDV) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

7,3

7,5

7,45

mg/l

4

10,9

15,4

12,875

mBq/l

4

140

310

215

RL

mg/l

4

19000

22000

20250

SO42-

mg/l

4

12300

13700

12850

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice průsakových vod odkaliště K I (ČSPV) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

7,0

7,4

7,25

mg/l

4

0,095

0,793

0,293

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

770

2000

1153

SO42-

mg/l

4

370

1150

608

U 226

Ra



Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod Západ odkaliště K I (ČSDVZ) Ukazatel Jednotka pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,5

7,9

7,68

mg/l

4

8,59

9,10

8,76

mBq/l

4

260

360

313

RL

mg/l

4

18000

22000

20500

SO42-

mg/l

4

11700

14200

13250

U 226

Ra

Sledovaný profil: Voda cirkulační odkaliště K II (VC K II) Ukazatel

Jednotka počet vzorků

pH

minimum

maximum Průměr

4

8,4

9,1

8,75

mg/l

4

0,616

0,982

0,878

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

6300

7300

6775

SO42-

mg/l

4

4200

4600

4358

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze A odkaliště K II (ČSDVA) Ukazatel


pH

minimum

maximum průměr

4

7,3

7,5

7,43

mg/l

4

1,62

1,89

1,728

mBq/l

4

30

60

50

RL

mg/l

4

5300

6700

5975

SO42-

mg/l

4

3300

4220

3703

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze B odkaliště K II (ČSDVB) Ukazatel


pH

minimum

maximum průměr

4

7,3

7,4

7,33

mg/l

4

1,95

2,17

2,068

mBq/l

4

120

190

160

RL

mg/l

4

7800

9200

8500

SO42-

mg/l

4

5010

5500

5263

U 226

Ra

Sledovaný profil: Zářez pod B Ukazatel U 226

Ra

Fe


minimum

maximum průměr

mg/l

4

0,243

0,702

0,410

mBq/l

4

90

320

203

mg/l

4

5,61

137

59,06



Tabulka č. 1 - 27 Znečištění vypuštěné do toku Nedvědička důlními a odpadními vodami za rok 2014 Ukazatel Jednotka

Bilanční hodnota odpadní vody

důlní vody

celkem

Q

m3/rok

189 157

1 419 410

1 608 567

U

kg/rok

0,2

110,7

110,9

MBq/rok

1,2

53,9

55,1

NL

t/rok

0,07

-

0,07

RL

t/rok

27

1 739

1 766

SO42-

t/rok

8

934

942

N-NH4+

kg/rok

524

-

524

BSK5

kg/rok

21

-

21

CHSKCr

kg/rok

133

-

133

226

Ra

Tabulka č. 1 - 28 Znečištění vypuštěné do toku Loučka důlními a odpadními vodami za rok 2014 Ukazatel Jednotka


důlní vody

Celkem

Q

m3/rok

95

669 518

669 613

U

kg/rok

-

18,1

18,1

MBq/rok

-

28,0

28,0

NL

t/rok

0,0008

0,75

0,75

RL

t/rok

0,056

458

458

SO42-

t/rok

-

178

178

N-NH4+

kg/rok

1,18

-

1,18

BSK5

kg/rok

0,71

-

0,71

CHSKCr

kg/rok

7,2

-

7,2

Fe

t/rok

-

0,009

0,009

Mn

t/rok

-

0,040

0,040

226

Ra



Tabulka č. 1 - 29 Znečištění vypuštěné do toku Svratka důlními a odpadními vodami za rok 2014 Ukazatel Jednotka


důlní vody

Celkem

Q

m3/rok

189 252

2 088 928

2 278 180

U

kg/rok

0,2

128,9

129,1

MBq/rok

1,2

81,9

83,1

NL

t/rok

0,0708

0,75

0,82

RL

t/rok

27

2 197

2 224

SO42-

t/rok

8

1 112

1 120

N-NH4+

kg/rok

525

-

525

BSK5

kg/rok

22

-

22

CHSKCr

kg/rok

140

-

140

Fe

t/rok

-

0,009

0,009

Mn

t/rok

-

0,040

0,040

226

Ra

Tabulka č. 1 - 30 Znečištění vypuštěné do toku Oslava důlními a odpadními vodami za rok 2014 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

-

1 620 749

1 620 749

U

kg/rok

-

13,0

13,0

MBq/rok

-

4,9

4,9

NL

t/rok

-

9,57

9,57

RL

t/rok

-

7 429

7 429

SO42-

t/rok

-

3 626

3 626

Fe

t/rok

-

1,16

1,16

Mn

t/rok

-

0,71

0,71

226

Ra



Tabulka č. 1 - 31 Znečištění vypuštěné do toku Doubrava důlními a odpadními vodami za rok 2014 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

35

97 569

97 604

U

kg/rok

-

2,6

2,6

MBq/rok

-

1,9

1,9

NL

t/rok

-

0,32

0,32

RL

t/rok

-

115

115

SO42-

t/rok

-

70

70

N-NH4+

kg/rok

0,04

-

0,04

BSK5

kg/rok

0,12

-

0,12

CHSKCr

kg/rok

1,71

-

1,71

Fe

t/rok

-

0,024

0,024

Mn

t/rok

-

0,025

0,025

226

Ra

Tabulka č. 1 - 32 Znečištění vypuštěné do toku Zlatý potok důlními a odpadními vodami za rok 2014 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

681

2 648 557

2 649 238

NL

t/rok

-

2,84

2,84

RL

t/rok

-

1 189

1 189

SO42-

t/rok

-

784

784

Fe

t/rok

-

0,79

0,79

Mn

t/rok

-

2,15

2,15

Zn

t/rok

-

0,20

0,20

Cu

t/rok

-

0,06

0,06



Tabulka č. 1 - 33 Vody vypuštěné z odštěpného závodu v roce 2014 Druhy vod – vypuštěné množství (m3/rok)

Profil č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 6 č. 7 č. 8 č. 10 SLA – HVP PUC – HVP OSL – HVP LIC – HVP BĚS – HVP BĚS – ČOV ZH – HVP ZH – MÍR ZH – ČOV Hraničná Dětkovice Velké Tresné Horní Město Kamenec Říčky Jelení Vrch Zálesí Líšná Celkem

odpadní

důlní

průsakové

drenážní

haldové

odkalištní

95 2 216 4 368 11 468 35 681 18 863

1 329 417 327 570 160 473 168 747 99 486 1 521 263 51 106 39 590 2 289 766 22 078 47 000 41 000 149 957 132 145 410 000 38 000 47 000 380 000 4 000 7 258 598

89 993 12 728 6 873 336 713 446 307

-

-

171 105 171 105



Tabulka č. 1 - 34 Celkové znečištění vypuštěné z odštěpného závodu vyčištěnými důlními a odpadními vodami v roce 2014 Bilanční hodnota Ukazatel Jednotka odpadní vody důlní vody celkem Q

m3/rok

189 968

6 455 803

6 645 771

U

kg/rok

0,2

144,5

144,7

MBq/rok

1,2

88,7

89,9

NL

t/rok

0,07

13,5

13,6

RL

t/rok

27

10 930

10 957

SO42-

t/rok

8

5 592

5 600

N-NH4+

kg/rok

525

-

525

BSK5

kg/rok

22

-

22

CHSKCr

kg/rok

142

-

142

Fe

t/rok

-

1,98

1,98

Mn

t/rok

-

2,93

2,93

Zn

t/rok

-

0,264

0,264

Cu

t/rok

-

0,130

0,130

Ni

t/rok

-

0,078

0,078

As

t/rok

-

0,015

0,015

F-

t/rok

-

0,92

0,92

226

Ra



1.6 Povrchové vody Chemizmus všech dále uvedených monitorovaných profilů povrchových vod je uveden v tabulkách č. 1 – 35 až 1 – 47. Tok Nedvědička nad ZCHÚ – IV – I Pozaďový monitorovací profil toku Nedvědičky nad oblastí činností o. z. GEAM – pozadí pro výpustné profily č. 1, 7, 8,10 Tok Nedvědička, profil Rožná – NERO Důležitý monitorovací profil toku Nedvědička v obci Rožná, kde je sledováno ovlivnění toku výpustnými profily č. 1, 7, 8, 10 Tok Loučka, Mirošov – LOMI Pozaďový monitorovací profil toku Loučky – pozadí pro výpustný profil č. 2 – DS Bukov Tok Bukovský potok, profil ústí do Loučky – BUPO Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Bukovského potoka vypouštěnými důlními vodami z DS Bukov Tok Hadůvka nad haldou Drahonín – HAD-3 Monitorovací profil nad ČDV Olší-Drahonín sledující ovlivnění toku Hadůvka lokalitou Olší, slouží též jako pozaďový profil Hadůvky před výpustnými profily č. 3 a 4 (ČDV a ČOV Olší-Drahonín) Tok Hadůvka 150 m pod ČDV Olší-Drahonín – HAD-4 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Hadůvky důlními vodami z ČDV a odpadními vodami z ČOV Olší-Drahonín Tok Jasinka nad výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-1 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Jasinka pod oblastí hornin narušených důlní činností, kde by mohlo dojít k pronikání důlních vod do toku Jasinka při vyšší hladině důlních vod a zároveň pozaďový profil nad výpustí důlních vod z ČDV Pucov Tok Jasinka pod výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-2 Monitorovací profil sledující kvalitu vod toku Jasinka pod výpustným profilem ČDV Pucov Tok Kurvice, profil požární nádrž Licoměřice – KUR-1 Monitorovací profil v obci Licoměřice, který sleduje ovlivnění toku Kurvice průsakovými vodami z rekultivovaného odvalu Licoměřice a zároveň pozaďový profil nad výpustí vyčištěných důlních vod z ČDV Licoměřice Tok Kurvice, profil Tuchov – KUR-2 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Kurvice pod výpustí z ČDV Licoměřice Tok Slavkovický potok nad vývěrem Slavkovice – SLA-1 Pozaďový profil toku Slavkovický potok nad důlní lokalitou Slavkovice – Petrovice Tok Slavkovický potok pod vývěrem Slavkovice – SLA-2 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění toku Slavkovický potok výpustným profilem z opuštěné důlní lokality Slavkovice - Petrovice Tok Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly – OSL – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly a ČDV Oslavany



Tok Oslava pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV – OSL – POD Monitorovací profil toku Oslava cca 200 m pod budovou ČDV sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina – BEPO – 0 Pozaďový monitorovací profil toku Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina Tok Běstvinský potok v obci Běstvina před ústím do rybníka – BEPO – 1 Monitorovací profil toku Běstvinský potok v obci Běstvina sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Zlatý potok nad vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Zlatý potok nad ústím důlních vod z ČDV Zlaté Hory Tok Zlatý potok 200 m pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – POD Monitorovací profil toku Zlatý potok pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory sledující ovlivnění toku vypouštěnými důlními vodami Výtok důlních vod ze štoly Josef – HM – ŠTOLA JOSEF Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) štolou Josef z bývalého důlního díla na lokalitě Horní Město do toku Huntava Tok Huntava nad (10 m nad zaústěním bezejmenné vodoteče) – HUN – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Huntava cca 10 m před ústím důlních vod, které přitékají bezejmennou vodotečí z bývalého důlního díla Tok Huntava pod (100 m pod zaústěním bezejmenné vodoteče) – HUN – POD Monitorovací profil toku Huntava cca 100 m pod ústím bezejmenné vodoteče, který sleduje ovlivnění toku vytékajícími důlními vodami z bývalého důlního díla Ústí štoly – VT – VODNÍ ŠTOLA Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) z bývalého důlního díla na lokalitě Velké Tresné do Tresenského potoka Tok Tresenský potok nad zaústěním důlních vod – TREPO – 1 Pozaďový monitorovací profil toku Tresenský potok cca 20 m před ústím důlních vod, které vytékají z ústí zasypané vodní štoly Tok Tresenský potok před ústím do Svratky – TREPO Monitorovací profil toku Tresenský potok cca 3 km pod ústím důlních vod, před jeho zaústěním do toku Svratka, sleduje ovlivnění povrchových vod vytékajícími důlními vodami Ústí roury do vodoteče Mlýnský potok – HRANIČNÁ Uvedený profil monitoruje důlní vody gravitačně vytékající ze zrekultivované lokality Hraničná do výše uvedeného toku. Lokalita Hraničná byla v srpnu 2014 předána se všemi právy a povinnostmi správce ložiska občanskému sdružení „Rychlebská báňsko-historická“, které požádalo o převzetí důlních děl této lokality za účelem připravit podzemí pro zpřístupnění veřejnosti. Ústí štoly Jindřich – DĚTKOVICE – JINDŘICH Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalé důlní lokality Dětkovice Výtok důlních vod z potrubí ze sestřelené štoly – ZÁLESÍ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalého uranového dolu Javorník, důlní vody natékají do toku Javornický potok



Tok Javornický potok, profil nad městem Javorník – JAV – 1 Monitorovací profil toku Javornický potok pod ústím důlních vod, které vytékají z bývalého dolu Javorník, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod vodami důlními Tok Javornický potok, profil na hranicích s Polskem – JAV – 2 Monitorovací profil toku Javornický potok před hranicí s Polskou republikou, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod důlními vodami vytékajícími z bývalého dolu Javorník Výtok důlních vod z průzkumné štoly – JEVR Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Jeleního vrchu v Rychlebských horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, vytékající důlní vodu v současnosti využívá obec Bílá Voda jako pitnou pro zásobování obyvatel Výtok důlních vod z lutny pod štolou – KAM Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z osazené lutny pod štolou v oblasti Kamenec v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií Výtok důlních vod ze štoly – ŘÍČKY Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Říčky v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody Výtok důlních vod z potrubí „hrneček pro kolemjdoucí“ – LÍŠNÁ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z potrubí ze štoly v oblasti Líšné nedaleko od městyse Jimramov, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody



Tabulka č. 1 – 35 Lokalita Rožná Sledovaný profil: IV - 1 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků

Hodnota Minimum Maximum

Průměr

4

7,2

7,5

7,33

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

180

230

210

N-NH4+

mg/l

24

0,12

2,37

0,42

Jednotka

Počet vzorků

U 226

Ra

Sledovaný profil: NERO Ukazatel pH


Průměr

4

7,7

7,9

7,75

mg/l

4

0,010

0,013

0,011

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

350

400

375

SO42-

mg/l

4

81

150

118

N-NH4+

mg/l

24

0,13

0,71

0,26

Jednotka

Počet vzorků

U 226

Ra

Sledovaný profil: LOMI Ukazatel pH

Průměr

4

7,6

7,7

7,65

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

mg/l

4

190

230

218

Jednotka

Počet vzorků

U 226


Ra

RL Sledovaný profil: BUPO Ukazatel pH U 226

Ra

RL


Průměr

4

7,8

8,2

8,03

mg/l

12

0,010

0,032

0,014

mBq/l

4

30

30

30

mg/l

4

420

500

453



Tabulka č. 1 – 36 Lokalita Olší - Drahonín Sledovaný profil: HAD – 3 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

7,5

7,7

7,58

mg/l

4

0,010

0,042

0,019

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

430

460

443

SO42-

mg/l

4

110

140

128

Fe

mg/l

4

0,03

0,16

0,07

Mn

mg/l

4

0,02

0,06

0,04

U 226

Ra

Sledovaný profil: HAD – 4 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

12

7,86

8,0

7,92

mg/l

12

0,010

0,033

0,019

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

12

370

1100

918

SO42-

mg/l

12

82

520

368

Fe

mg/l

12

0,03

0,238

0,10

Mn

mg/l

12

0,03

0,22

0,14

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 37 Lokalita Pucov Sledovaný profil: JAS – 1 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

7,6

7,8

7,73

mg/l

4

0,010

0,013

0,011

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

420

510

468

Fe

mg/l

4

0,04

0,40

0,18

Mn

mg/l

4

0,02

0,09

0,04

U 226

Ra

Sledovaný profil: JAS – 2 Ukazatel

Jednotka

pH U 226

Ra

Počet vzorků


Průměr

12

7,7

8,1

7,91

mg/l

12

0,010

0,041

0,017

mBq/l

12

30

30

30



RL

mg/l

12

420

540

466

Fe

mg/l

12

0,04

0,62

0,20

Mn mg/l Tabulka č. 1 – 38 Lokalita Licoměřice Sledovaný profil: KUR – 1

12

0,02

0,06

0,04

Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

7,5

10,0

8,2

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

180

210

203

Fe

mg/l

4

0,08

0,28

0,17

Mn

mg/l

4

0,03

0,16

0,08

U 226

Ra

Sledovaný profil: KUR – 2 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

12

7,3

8,0

7,64

mg/l

12

0,010

0,053

0,031

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

4

760

1500

1115

Fe

mg/l

12

0,04

0,39

0,12

Mn

mg/l

12

0,02

0,15

0,06

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 39 Lokalita Slavkovice – Petrovice Sledovaný profil: SLA – 1 Hodnota Minimum Maximum

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

226

Ra

Průměr

Sledovaný profil: SLA – 2 Hodnota Minimum Maximum

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

226

Ra

Průměr



Tabulka č. 1 – 40 Lokalita Oslavany Sledovaný profil: OSL – NAD Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

7,9

8,3

8,08

RL

mg/l

4

260

290

278

SO42-

mg/l

4

34

54

44

Fe

mg/l

4

0,12

0,44

0,29

Mn

mg/l

4

0,04

0,19

0,10

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

8,0

8,4

8,18

Sledovaný profil: OSL – POD Ukazatel

Jednotka

pH RL

mg/l

4

340

660

518

SO42-

mg/l

4

73

280

181

Fe

mg/l

4

0,13

0,43

0,30

Mn

mg/l

4

0,09

0,21

0,13

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

8,0

8,1

8,03

Tabulka č. 1 – 41 Lokalita Běstvina Sledovaný profil: BEPO – 0 Ukazatel

Jednotka

pH NL

mg/l

4

2

59

24

Fe

mg/l

4

0,09

0,51

0,23

Zn

mg/l

4

0,007

0,030

0,024

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00627

0,00283

Cu

mg/l

4

0,00100

0,00383

0,00205

As

mg/l

4

0,00117

0,00182

0,00144

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

7,9

8,2

8,03

Sledovaný profil: BEPO – 1 Ukazatel

Jednotka

pH NL

mg/l

4

3

16

8

Fe

mg/l

4

0,04

0,25

0,10

Zn

mg/l

4

0,003

0,030

0,023

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00125

0,00106

Cu

mg/l

4

0,00141

0,00484

0,00241



As

mg/l

4

0,00058

0,00135

0,00082

Tabulka č. 1 – 42 Lokalita Zlaté Hory Sledovaný profil: ZP – NAD Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

6,6

6,8

6,65

Fe

mg/l

4

0,03

0,04

0,033

Zn

mg/l

4

0,07

0,32

0,185

Cu

mg/l

4

0,00103

0,04140

0,02251

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00111

0,00103

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As mg/l Sledovaný profil: ZP – POD

4

0,00020

0,00056

0,00030

Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

7,0

7,2

7,1

Fe

mg/l

4

0,20

0,42

0,34

Zn

mg/l

4

0,080

0,190

0,120

Cu

mg/l

4

0,00953

0,02990

0,01813

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00238

0,00135

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As

mg/l

4

0,00020

0,00027

0,00022



Tabulka č. 1 – 43 Lokalita Horní Město Sledovaný profil: HM - ŠTOLA JOSEF Počet Ukazatel Jednotka vzorků pH


Průměr

12

7,0

7,8

7,53

NL

mg/l

12

2

5

2,4

Cu

mg/l

12

0,00103

0,00507

0,00209

Zn

mg/l

12

2,13

3,18

2,55

Pb

mg/l

12

0,00100

0,00534

0,00195

Cd

mg/l

12

0,00343

0,00749

0,00594

As

mg/l

12

0,00061

0,00159

0,00109

Fe

mg/l

12

0,17

0,87

0,50

Mn mg/l Sledovaný profil: HUN – NAD

12

0,34

0,66

0,48

Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


12

7,3

7,8

7,63

mg/l

12

95

130

117

SO42-

mg/l

12

10

23

15

Cu

mg/l

12

0,00026

0,00568

0,00232

Zn

mg/l

11

0,030

0,080

0,051

Pb

mg/l

11

0,00100

0,01910

0,00349

Cd

mg/l

12

0,00011

0,00114

0,00036

As

mg/l

12

0,00049

0,00136

0,00078

Fe

mg/l

12

0,11

0,77

0,31

Mn mg/l Sledovaný profil: HUN – POD

12

0,04

0,10

0,06

Jednotka

pH

Počet vzorků


132 145

Průměr

RL

Ukazatel

Q (m3)

Průměr

12

7,4

7,7

7,53

RL

mg/l

12

120

180

152

SO42-

mg/l

12

18

44

33

Cu

mg/l

12

0,00100

0,00496

0,00279

Zn

mg/l

12

0,330

0,900

0,525

Pb

mg/l

12

0,00100

0,00570

0,00205

Cd

mg/l

12

0,00073

0,00232

0,00134

As

mg/l

12

0,00048

0,00101

0,00076

Fe

mg/l

12

0,17

0,38

0,25 Strana 65, celkem 113


Mn

mg/l

12

0,09

0,18

0,12

Tabulka č. 1 – 44 Lokalita Velké Tresné Sledovaný profil: VT-VODNÍ ŠTOLA Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

6,1

6,2

6,15

NL

mg/l

4

4

13

9

RL

mg/l

4

980

1100

1023

SO42-

mg/l

4

560

590

578

Cu

mg/l

4

0,0033

0,0562

0,0176

Zn

mg/l

4

0,03

0,04

0,033

Pb

mg/l

4

0,0010

0,0029

0,0015

Fe

mg/l

4

12,3

16,5

14,1

Mn mg/l Sledovaný profil: TREPO – 1

4

10,7

11,8

11,05

Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


4

7,0

7,8

7,48

mg/l

4

240

390

295

SO42-

mg/l

4

63

150

96

Cu

mg/l

4

0,0017

0,0048

0,0033

Zn

mg/l

4

0,004

0,030

0,023

Pb

mg/l

4

0,001

0,001

0,001

Fe

mg/l

4

0,06

0,27

0,16

Mn mg/l Sledovaný profil: TREPO

4

0,06

0,80

0,46

Jednotka

pH

Počet vzorků


149 957

Průměr

RL

Ukazatel

Q (m3)

Průměr

4

7,9

8,2

8,05

RL

mg/l

4

330

420

365

SO42-

mg/l

4

90

180

123

Cu

mg/l

4

0,00154

0,00306

0,00210

Zn

mg/l

4

0,003

0,030

0,023

Pb

mg/l

4

0,001

0,001

0,001

Fe

mg/l

4

0,08

0,18

0,13

Mn

mg/l

4

0,02

0,06

0,05



Tabulka č. 1 – 45 Lokalita Hraničná Sledovaný profil: HRANIČNÁ Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

1

7,5

7,5

7,5

Q (m3)

NL

mg/l

1

6

6

6

RL

mg/l

1

170

170

170

SO42-

mg/l

1

41

41

41

Cu

mg/l

1

0,0013

0,0013

0,0013

Zn

mg/l

1

0,03

0,03

0,03

Pb

mg/l

1

0,00366

0,00366

0,00366

Fe

mg/l

1

0,03

0,03

0,03

Mn

mg/l

1

0,02

0,02

0,02

Cd

mg/l

1

0,00027

0,00027

0,00027

47 000

Průměr

Q (m3)

Tabulka č. 1 – 46 Lokalita Dětkovice Sledovaný profil: DĚTKOVICE - JINDŘICH Počet Ukazatel Jednotka vzorků pH


2

6,4

6,6

6,5

NL

mg/l

2

2

2

2

RL SO42-

mg/l mg/l

2 2

260 41

290 43

275 42

Cu

mg/l

2

0,00161

0,00227

0,00194

Zn

mg/l

2

0,03

0,03

0,03

Pb

mg/l

2

0,0010

0,0014

0,0012

Fe

mg/l

2

0,03

0,03

0,03

Mn

mg/l

2

0,02

0,02

0,02

Cd

mg/l

2

0,0001

0,0001

0,0001

41 000



Tabulka č. 1 – 47 Staré zátěže Lokalita Zálesí Sledovaný profil: ZÁLESÍ Hodnota Minimum Maximum

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

3

0,281

0,308

0,295

mBq/l

3

90

110

100

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

2

0,022

0,033

0,028

mBq/l

2

30

30

30

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

2

0,018

0,022

0,020

mBq/l

2

30

30

30

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

47 000

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

0,028

0,028

0,028

mBq/l

1

40

40

40

410 000

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

38 000

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

226

Ra

Průměr

Q (m3) 380 000

Sledovaný profil: JAV-1

226

Ra


Průměr

Sledovaný profil: JAV-2

226

Ra


Průměr

Lokalita Jelení Vrch Sledovaný profil: JEVR

226

Ra


Průměr

Q (m3)

Lokalita Kamenec Sledovaný profil: KAM

226

Ra


Lokalita Říčky Sledovaný profil: ŘÍČKY

226

Ra


Lokalita Líšná Sledovaný profil: LÍŠNÁ Hodnota Minimum Maximum 0,01

0,01

0,01 Strana 68, celkem 113


226

Ra

mBq/l

1

30

30

30

4 000

1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření Investiční akce V rámci sanace odkaliště K I byla v roce 2014 dokončena a zkolaudována investiční akce „Čerpací stanice drenážních vod K I“. Kolaudační souhlas k užívání tohoto vodního díla v trvalém provozu byl vydán Krajským úřadem Kraje Vysočina dne 3.11.2014. Vynaložené náklady v roce 2014 činily 1 457 tis. Kč. V roce 2014 byla dokončena, zkolaudována a uvedena do trvalého provozu povrchová část (portál) investiční akce „Odvodňovací štola R3“, která řeší odvodnění ložiska Rožná po ukončení těžby uranové rudy a zatopení dolu. Zahájena byla důlní část, která navazuje na povrchovou stavbu, v roce 2014 bylo vyraženo 209 bm. Náklady na tuto investiční akci v roce 2014 činily 29 508 tis. Kč. V říjnu 2014 začala investiční akce „Sanace odkaliště K I – II. etapa - drenáže“, která řeší přeložku stávajících sítí, výstavbu nových objektů a demolici stávajících. Na uvedenou akci byly v roce 2014 vynaloženy náklady ve výši 4 257 tis. Kč. Opatření realizovaná v rámci provozních prací Na skládce komunálního odpadu Bukov vznikaly v roce 2014 nadbilanční skládkové vody, které byly převáženy k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem ČOV. K vyčištění bylo v roce 2014 převezeno 2 904 m3 odpadních skládkových vod.

1.7.2 Kontroly Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – ČDV OlšíDrahonín. Protokol ze dne 18. 2. 2014. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – ČDV Pucov. Protokol ze dne 18. 2. 2014. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů, o. z. GEAM za rok 2013. Protokol ze dne 27. 3. 2014. Závěry: Opravit, respektive doplnit zprávu na základě připomínek SÚJB – splněno. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí



před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – ČDV Licoměřice. Protokol ze dne 30. 4. 2014. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na uzavřených lokalitách po těžbě a zpracování uranové rudy v oblasti Orlických a Rychlebských hor, které jsou ve správě o. z. GEAM Dolní Rožínka. Protokol ze dne 18. 8. 2014. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – DS Bukov a DS R1. Protokol ze dne 1. 10. 2014. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na o. z. GEAM při plnění Programu monitorování. Protokol ze dne 19. 12. 2014. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola KÚ Kraje Vysočina – OŽPZ zaměřená na dodržování podmínek uvedených v rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, OŽPZ o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových z DS R I za období 1.1.2013 – 31.12.2013. Protokol ze dne 20. 5. 2014. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. V roce 2014 nebylo na úseku nakládání s vodami zahájeno správní řízení za neplnění povinností při nakládání s vodami a nebyly uloženy pokuty ani nápravná opatření.

1.8 Shrnutí V oblasti nakládání s vodami na odštěpném závodě GEAM nenastaly v roce 2014 žádné významné problémy. Co se týká pitné vody na jednotlivých čistírnách důlních vod a dalších provozech, došlo celkově ke snížení její spotřeby, především z důvodů odstávky na závodě CHÚ. V roce 2014 bylo na o. z. GEAM spotřebováno celkem 50 042 m3 pitné vody, což je o téměř 6 000 m3 méně než v roce 2013. Spotřeba provozní vody není na všech provozech evidována, nicméně ve srovnání s předchozím rokem nedošlo k významným změnám. V roce 2014 provozoval odštěpný závod GEAM sedm zařízení, na kterých byly čištěny a vypouštěny odpadní vody (průmyslové – 3 x, splaškové – 4 x) do vod povrchových, osm dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod a dva profily, ze kterých byly důlní vody do vod povrchových vypouštěny bez čištění. Celkem bylo v roce 2014 povolenými výpustnými profily z o. z. GEAM vypuštěno do vod povrchových 189 968 m3 odpadních vod, 6 260 533 m3 vyčištěných důlních vod a 195 270 m3 nečištěných důlních vod. Vypouštění odpadních a důlních vod z provozů Strana 70, celkem 113


o. z. GEAM do vod povrchových probíhalo v roce 2014 v souladu s vodoprávními rozhodnutími i s rozhodnutími SÚJB. Nedošlo k žádným překročením přípustných hodnot ani vyšetřovacích a zásahových úrovní. Mimo výpustných profilů spravoval o. z. GEAM v roce 2014 devět starých zátěží, ze kterých vytékaly důlní vody do vod povrchových (bez stanovení podmínek orgány státní správy). Ze starých zátěží v roce 2014 vyteklo do povrchových vod 1 249 102 m3 důlních vod. V roce 2014 bylo prodlouženo vodoprávní pro výpustný profil BĚS-HVP, nové vodoprávní rozhodnutí bylo vydáno pro výpustný profil BĚS-ČOV. Množství vypuštěných důlních vod do vod povrchových se v roce 2014 oproti předchozímu roku se v součtu výrazně nezměnilo, ale na jednotlivých lokalitách byly změny poměrně výrazné. Téměř na polovinu kleslo množství vypuštěných důlních vod na obou lokalitách v Železných horách (Licoměřice, Běstvina). Naopak se neustále zvyšuje množství vytékajících důlních vod na lokalitě Oslavany a také na lokalitě Rožná (DS R I, DS Bukov). Zde zvýšené množství důlních vod může mít souvislost s ražbou podzemní laboratoře pro SÚRAO. Ukazatele znečištění na jednotlivých výpustných profilech odpadních a důlních vod jsou zpracovány v tabulkách v kapitolách 1.3 – 1.5. Monitorování okolí probíhalo v roce 2014 v souladu s programem monitorování a na jednotlivých monitorovaných profilech nedošlo k žádným významným anomáliím. Povrchové toky nebyly vypouštěnými vodami z o. z. GEAM významně negativně ovlivňovány. V rámci sanace odklliště K I byla v roce 2014 dokončena a zkolaudována investiční akce „Čerpací stanice drenážních vod K I“. Dokončena, zkolaudována a uvedena do trvalého provozu byla povrchová část (portál) investiční akce „Odvodňovací štola R3“, která řeší odvodnění ložiska Rožná po ukončení těžby uranové rudy a zatopení dolu. Zahájena byla část důlní, která navazuje na povrchovou stavbu, v roce 2014 bylo vyraženo 209 bm štoly. V říjnu 2014 začala investiční akce „Sanace odkaliště K I – II. etapa drenáže“, která řeší přeložku stávajících sítí, výstavbu nových objektů a demolici stávajících. Likvidace nadbilančních skládkových vod na skládce komunálního odpadu Bukov byla řešena jejich odvážením k přečištění na ČOV Bystřice nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě. V roce 2014 bylo takto odvezeno 2 904 m3 skládkových odpadních vod. Z realizovaných kontrol v rámci nakládání s vodami nevyplynuly žádné závažné nedostatky, o. z. GEAM nebyly uloženy v roce 2014 v této oblasti žádné pokuty. Poplatky za čerpání podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily na o. z. GEAM v roce 2014 celkem 52 996 Kč. V roce 2015 nepředpokládáme žádné významné změny v nakládání s vodami v rámci odštěpného závodu.



2

HYDROGEOLOGIE

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Ložisko Rožná Celkové hydrogeologické poměry území ložiska Rožná jsou dány morfologií území, atmosférickými srážkami a propustností hornin a tektonických poruch. Hlavním morfologickým prvkem je hřeben táhnoucí se mezi vodními toky Bobrůvka (následně Loučka) a Nedvědička. Po hřebeni probíhá místní rozvodí mezi oběma toky. Dobývací prostor ložiska sice z větší části leží v povodí Nedvědičky (pouze malá část na J přechází do povodí Bobrůvky), avšak vzhledem k hlubinné těžbě se vliv odvodnění ložiska může projevovat v povodí obou toků. Plocha dobývacího prostoru je 8,76 km2. Maximální plocha území, která může být odvodněním ložiska ovlivněna, je 78,5 km2 a je omezena na V a Z řekami Bobrůvka a Nedvědička, na severu obcemi Rovné a Domanín, na JV linií táhnoucí se přes Moravecké Pavlovice a Kraví horu do údolí Nedvědičky. Oba toky omezující povodí ložiska zamezují, aby se deprese, vyvolaná odvodněním ložiska, mohla eventuálně šířit dále na Z a V. Je však vysoce pravděpodobné, že vzhledem k malé propustnosti hornin ložiska, deprese k vodním tokům vůbec nedosahuje. Dosah deprese by tedy měl být menší než území omezené oběma vodními toky. Znamená to tedy, že depresní kužel je velmi strmý a že horniny jsou celkově málo propustné. Morfologie terénu a směry vodních toků jsou v podstatě dány geologickou strukturou území, ve kterém jednotlivé deprese mají stejný směr SSZ - JJV, shodný s hlavními tektonickými liniemi a s foliací hornin. Tento fakt je velmi důležitý pro celkovou hydrogeologii území. Morfologický plán území doplňují, jako druhořadé, deprese a elevace SZ směru, méně SV směru. Hlavními depresemi protékají říčky Nedvědička a Bobrůvka. Oba toky mají bystřinný charakter a prakticky nevytvářejí aluviální nivu. Profil mezi nimi má hřebenovitý tvar a převládá povrchový odtok srážkových vod. Stav vody na povrchových tocích je během roku nepravidelný, závislý na množství srážek a ročním období. Zvětralinový pokryv nedosahuje větších mocností (max. do 2 - 4 m) a je tvořen hlavně jílovito-písčitými hlínami s malou propustností, která kolísá v závislosti na petrografickém složení původních hornin. Pásmo přípovrchového rozvolnění (navětrání) hornin končí zhruba v 15 až 30 m pod povrchem. Podél některých dislokací zasahuje toto pásmo i do větších hloubek. Srážková voda, která v území infiltruje do hornin, se v přírodních podmínkách pohybuje od rozvodí k oběma vodním tokům. Nestejnoměrná propustnost jednotlivých pruhů hornin tak omezuje proudění k místní erozivní základně. Ještě výrazněji se to projevuje při odvodnění ložiska, kde zřejmě dosah deprese směrem k V a k Z je velmi malý. Podle pozorování v důlních dílech příčné tektonické linie mohou poněkud zvýšit proudění vody napříč geologické struktury, ale nezvyšují podstatně přítoky do důlních děl. Z vyhodnocení důlních přítoků vyplývá, že převážná část přítoků důlní vody do důlních děl tvoří přítoky rozptýlené. Soustředěné přítoky se vyskytly pouze v místech nafárání, či přiblížení důlních děl k hlubinným průzkumným vrtům. Tyto oblasti byly zpravidla utěsněny. Malou propustnost hornin ložiska způsobuje především petrografické složení hornin. Ruly převážně biotitické, amfibolitické a amfibolity jsou puklinově málo propustné, poněvadž v puklinách se při zvětrávání ve styku s vodou tvoří jílové minerály, které pukliny utěsňují. Na tektonických poruchách vznikají jemnozrnné mylonitizované materiály, které také výrazně snižují propustnost tektonických poruch. Také zrudněné tektonické poruchy jsou velmi málo propustné. Dobrou propustnost je možno



očekávat u hornin s vyšším obsahem křemene (intenzívně granitizované ruly, granulitové ruly) a krystalických vápenců. Tyto horniny se však vyskytují na území ložiska v menší míře, tvoří navzájem oddělené polohy (čočky), takže jejich zvýšená propustnost se nemůže výrazně projevit ani na poruchách. Karbonátové horniny jsou v rudném poli zastoupeny nesouvislými pruhy mramorů, dosahující mocnosti několika metrů. V nadloží ložiska tvoří souvislé pruhy hornin do mocnosti 100 m v délkách do 4 km. V rámci ložiska nebyly zjištěny větší akumulace vody vázané na tyto horniny. Zvodnění celé oblasti tedy závisí hlavně na četnosti a charakteru puklin, na tektonickém porušení hornin, na geografických podmínkách a množství ročních srážek. Plošné velké vydobyté prostory jsou zpravidla vždy zvodněné, "stahují" vodu, převážně s jistým časovým odstupem. Režim podzemních vod na ložisku Rožná Celkový režim podzemních vod je možno rozčlenit na tyto hydrogeologické celky (od západu k východu): Horniny v nadloží 4. zóny Horniny v nadloží 4. zóny jsou zastoupeny jemnozrnnými biotitickými pararulami, hrubozrnnými biotitickými pararulami a karbonátovými horninami. Jsou intenzívně rozpukány, převládá S-J systém puklin, paralelních s průběhem 4. zóny a sklonem okolo 60° k Z. Vyvinuty jsou rovněž příčné systémy puklin, které na styku se směrnými liniemi zlomů bývají zvodněné (byly zachyceny základními překopy na Z od 4. zóny a průzkumnými vrty do nadloží). Ty jsou nebezpečím větších a trvalejších přítoků vod do důlních děl, zejména na hlubokých patrech (16., 18. a 24. patro - 4. zóna). Přítoky vod z vrtů se několikrát vyskytly při zastižení výraznější příčné tektoniky, která narušuje směrný oběh vod a má drenážní účinky na okolní horniny. Zvodnělý horizont je vyvinut ve vzdálenosti cca 50 m v nadloží 4. zóny. Nehrozí v žádném případě prudké výtoky do důlních děl. V severní části ložiska, do vzdálenosti cca 1 km jižně od rodkovských poruch, je zvodnění v nadloží 4. zóny pravidelné a dosahuje maximálních přítoků 1 l/s. Horniny mezi 4. a 1. zónou Horniny mezi 4. a 1. zónou jsou zastoupeny jemně až hrubězrnitými biotickými pararulami střídajícími se s pruhy amfibolitů, krystalických vápenců a vložkami granitoidních hornin. Mají v důsledku jílovitého charakteru zón izolovaný puklinový systém podzemních vod. Mocnosti 4. a 1. zóny jsou kolísavé (od 2 - 25 m). Jemnozrnné a hrubozrnné pararuly mezi zónami mají menší propustnost než v nadloží 4. zóny. V současné době jsou horninové pruhy na vyšších horizontech téměř suché, na hlubokých horizontech slabě zvodněné. Nejčastěji se tvoří nesoustředěné přítoky vod po limonitizovaných puklinách. V nadloží 2. zóny je v některých intervalech ložiska Rožná vyvinuto pásmo zvodnění, jehož přítoky po rozfárání velmi rychle klesají. Horniny v podloží 1. zóny V podloží 1. zóny vystupují jemnozrnné a hrubozrnné biotitické pararuly s pruhy amfibolitů. Amfibolity se jeví hydrogeologicky jako více nepropustné polohy v komplexu rul. V podloží 1. zóny se nevyskytly souvislé zvodněné horizonty. Možnost zvýšeného přítoku vod do důlních děl je pouze v místech nafárání lépe propustných SV příčných struktur.

2.1.2 Ložisko Rožná – odkaliště K I Odkaliště K I v rámci závodu CHÚ je založeno jako sypaný hrázový systém, který je těsněný vylouženým rmutem (70 % částic menších než 0,1 mm). Okolí je chráněno drenážním systémem založeným na skalním podloží. Skalní podloží je v čele hrázového systému hlouběji jak 4 m. Skalní podloží je porušeno několika tektonickými poruchami převážně SZ směru, které mají i propojení na struktury SV směru (na těchto strukturách se v 19. století těžil Fe – limonit – gossan). Mělká zvodeň je monitorována, hlubší zvodeň je čistá. Ve Strana 73, celkem 113


vodotečích pod čelní hrází odkaliště (bezejmenný potok a tok Nedvědička) nebyla nikdy prokázána kontaminace.

2.1.3 Ložisko Rožná – odkaliště K II Hrázový systém (hráz A, hráz B) odkaliště K II je konstruován jako přehrada se sypanými hrázemi a těsnícím asfalto – betonovým jádrem. Je založeno v údolí Zlatkovského potoka, který je odveden štolou mimo prostor odkaliště. Při severní patě hráze B je zjištěna SV tektonická porucha, která v údolí toku Nedvědička navazuje na SJ tektonické poruchy, jež souvisí s ložiskovými strukturami ložiska Olší. Podloží je v hloubkách 12 – 15 m, u hráze 4 – 8 m. Monitorovány jsou vody na konci dílčího údolí bývalého toku Zlatkovského potoka. V toku Nedvědička nebyla nikdy zjištěna kontaminace.

2.1.4 Ložisko Olší – Drahonín Voda z ložiska Olší – Drahonín je čerpána z komína VK – 3/0 – 3, čímž je zajištěno, že z žádného důlního díla ústícího na povrch nemůže vytékat důlní voda (451,3 m n. m.). Na lokalitě jsou dva odvaly. Mělkou zvodeň pod odvalem Olší monitorují vrty OM – 1, OM – 2 ve dvou dílčích údolích. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží. Pod odvalem Drahonín monitorují mělkou zvodeň vrty DRM – 1, DRM – 2. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží a jsou situovány u toku Hadůvka.

2.1.5 Ložisko Jasenice – Pucov Vrt PV – 1 je provrtán do druhého patra dolu Jasenice – Pucov a kontrolně jsou odebírány důlní vody. Vrt PV – 2 je odvrtán v dílčím údolí pod odvalem Jasenice – Pucov a jeho prostřednictvím je monitorována mělká zvodeň, která je napojena na údolí toku Jasinka. Vrt je dovrtán do skalního podloží.

2.1.6 Ložisko Licoměřice Pod haldou ložiska Licoměřice v údolí toku Kurvice jsou monitorovány vrty PV – 2, 3, 4. Údolí Kurvice je relativně ve velké mocnosti zaneseno sedimenty. Odběrná místa určují hloubky vrtů. Vrty monitorují zejména vliv haldy a výchozů rudních žil na okolí ložiska. V podloží jsou zastiženy horniny metamorfovaných sérií Železných hor. Vrty PV – 7, PV – 8 monitorují akumulační nádrže pod ČDV Licoměřice. Tyto vrty monitorují vody velmi mělké a mělké zvodně. Jsou navrtány v sedimentech toku Kurvice a zasahují do podloží. V podloží jsou již zastiženy horniny křídy.

2.1.7 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 Na ložisku Zlaté Hory jsou monitorovány 2 základní vrty v údolí Zlatého potoka, které jsou dovrtány až do podloží a monitorují vodní režim mělkého oběhu. Vrty Vi – 1, Vi – 2 sledují průlinovou i puklinovou vodu, vrt Vi – 2 je navrtán do aktivního puklinového kolektoru a přetéká. Vody velmi mělké zvodně jsou monitorovány vrtem HV – 1. Ten je situován do fluviálních hlinitých písků a štěrků v levobřežní části nivy Zlatého potoka (cca 550 m od odkaliště).

2.2 Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod Surové důlní vody jsou monitorovány zpravidla na jejich nátoku do čistíren důlních vod, případně dekontaminačních stanic. Tam, kde vody vytékají bez čištění – na místech výtoku. Jsou prováděny odběry prostých vzorků. Monitoringem jsou sledovány změny chemizmu důlních vod v zatopených ložiscích v závislosti na čase.



Tam, kde jsou důlní vody čištěny, slouží jejich monitoring také k vyhodnocení účinnosti čištění. V případě podzemních vod je prováděno monitorování z vertikálních vrtů, vzorky jsou odebírány jako prosté. Monitoring je prováděn z důvodu dlouhodobého sledování chemizmu, zpravidla mělkých zvodní v okolí zatopených ložisek, odkališť, případně odvalů.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Na základě samovolného výtoku surových důlních vod z Dědičné štoly na lokalitě Oslavany, ke kterému došlo v roce 2011, pokračovalo v roce 2014 hydrogeologické sledování oblasti. Vzhledem k výsledkům měření v letech 2012 - 2013 bylo sledování zaměřeno pouze na tři toky (Balinka v jižní části zrušeného DP Zbýšov u Brna, Habřina v jeho střední a Bobrava v jeho severní části), které trvale vykazují nejvyšší ztráty průtoků a to při maximálních průtocích. Monitoring, který proběhl v roce 2014 při nejvyšších naměřených průtocích potvrdil shodné závěry s předchozím měřením. Lokalizace ztrátových úseků byla zcela shodná s průběhem úseků identifikovaných na základě vyhodnocení dat z let 2012 a 2013. Průběh ztrátových úseků je vázaný na západní okraj boskovické brázdy, přesněji na pozice výchozových partií uhelných slojí, místa starých dobývek a na tektonické poruchy. V roce 2014 pokračoval i detailní monitoring hladiny důlní vody na jámě Jindřich II a průtoků důlní vody na dědičné štole. Koncem roku 2014 byl do jámy Jindřich II nainstalován hlubinný manometr s registrační jednotkou ke kontinuálnímu měření hladiny důlní vody, protože pro možnost přesnějšího pochopení vztahů mezi vodami v důlním díle a mimo důlní dílo je nutné získat detailní informace o kolísání hladin důlních vod v zatopeném důlním díle. Jedním z cílů hydrogeologického sledování oblasti je navrhnout technická opatření pro omezení vcezu povrchových vod do důlního díla za účelem omezení formovaných důlních vod. Povrchové toky dle předpokladu komunikují se zvodní v přilehlých horninách, které za normálních okolností drénují. Technická opatření v korytech povrchových toků zamezující komunikaci mezi povrchovou a podzemní vodou tak mohou potenciálně narušit režim podzemních vod. Pro přesnější kvantifikaci vlivu technických opatření na režim podzemních vod byl pro dotčenou část povodí Balinky sestaven numerický model proudění podzemních vod. Numerický model proudění podzemních vod prokázal drenážní efekt důlního díla na povrchový tok Balinky. Kalibrací dat se podařilo dosáhnout dostatečné shody mezi reálnými a modelovanými změnami průtoků v Balince. Výsledky monitoringu v roce 2014 poslouží pro zpřesnění a kalibraci sestaveného numerického modelu proudění podzemních vod. Sledování prováděl Ústav geologických věd při PF MU Brno a prezentace výsledků a dalšího doporučeného postupu je shrnuta ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “ – roční zpráva za rok 2014. Hydrologické sledování toků na ostatních lokalitách nebylo na o. z. GEAM prováděno. Úhrny srážek na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce č. 2 - 6 v kapitole 2.3.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody Odkaliště K I Průměrné koncentrace U byly zvýšeny u vrtu 501 A (0,204 mg/l), což je 50 m hluboký vrt situovaný v uranovém zrudnění oblasti 1. patra dolu R3 a u vrtů 514 (0,086 mg/l) a 515 (0,186 mg/l). Ty se nachází v oblasti, kde je patrný vliv čerpání z vrtů 518 a 508B do drenážního systému (koncentrace U v podzemních vodách uvedených vrtů jsou v posledních letech poměrně stabilní i když výsledky v roce 2014 jsou mírně nad dlouhodobým průměrem).



Průměrná koncentrace síranů mírně nad 3 g/l je monitorována u čerpacího vrtu 508B, který je čerpán do drenážního systému odkaliště. Celkově je chemizmus podzemních vod v okolí odkaliště K I stabilizován. Odkaliště K II Průměrné koncentrace U na monitorovacích vrtech jsou na záznamové úrovni nebo mírně nad její hranicí. Průměrná koncentrace síranů vyšší než 1 g/l se vyskytovala v roce 2014 pouze u vrtu 52 (1,6 g/l). V roce 2014, se obdobně jako v předchozích obdobích, vyskytovala zvýšená objemová aktivita 226Ra ve vrtu 73/3 (0,253 Bq/l), který je situován v oblasti čerpání drenážního zářezu pod hrází B do drenážního systému odkaliště. Ani chemizmus podzemních vod v okolí odkaliště K II nevykazoval v roce 2014 žádné anomálie. Ostatní lokality Na ložisku Olší – Drahonín ve srovnání s rokem 2013 došlo v loňském roce v důlních vodách k mírnému snížení hodnot sledovaných ukazatelů. Kvalita důlních vod na lokalitě Licoměřice se v roce 2014 oproti roku 2013 také mírně zlepšila. Důlní vody byly méně kyselé a došlo ke snížení hodnot všech sledovaných ukazatelů. Co se týká důlních vod na lokalitě Pucov, v roce 2014 se jejich chemismus ve srovnání s rokem 2013 významně nezměnil. Nepatrně se snížila koncentrace uranu a síranů. Objemová aktivita 226Ra a koncentrace ostatních sledovaných ukazatelů se oproti předchozímu roku velmi mírně zvýšily. Zvýšené koncentrace uranu, železa a manganu jsou tradičně zaznamenány v podzemních vodách vrtu PV-3 na lokalitě Licoměřice. Ovlivnění tohoto vrtu je zřejmě způsobeno přirozeným zastoupením kovů v zemině v jeho okolí a průsakem povrchových vod. Vrt bývá větší část roku suchý nebo je v něm velmi málo vody. Hlubší vrty v jeho okolí (PV-2, PV-4) však významně ovlivněny nejsou. V posledních letech se objevují zvýšené koncentrace Fe a Mn i ve vodách vrtu PV-7, kde jsou monitorovány mělké zvodně pod akumulačními nádržemi ČDV Licoměřice. Charakteristický je velký rozptyl koncentrací uvedených kovů v různých ročních obdobích. Ovlivnění podzemních vod činností ČDV, případně surovými důlními vodami není pravděpodobný. Podzemní vody ve vrtu PV-2 na lokalitě Pucov, který monitoruje kvalitu mělkých podzemních vod v blízkosti vodního toku Jasinka, vykazovaly v roce 2014 zvýšený obsah železa, což je dlouhodobá záležitost. Vzhledem k vývoji chemizmu surových důlních vod v zatopeném ložisku se domníváme, že horší kvalita podzemních vod v tomto vrtu nesouvisí pouze s důlními vodami. Ovlivnění podzemních vod důlními vodami v domovních studních na lokalitách Rožná, Licoměřice a Pucov nebylo jejich monitoringem v roce 2014 zjištěno. Na lokalitě Oslavany je v důlních vodách zřejmé mírné snížení koncentrací síranů a rozpuštěných látek se ve srovnání s rokem 2013. V případě železa došlo ke zvýšení průměrné koncentrace, což bylo způsobeno vzorkem ze 4. září, kdy došlo vlivem náhlého zvýšeného nátoku surových důlních vod k uvolnění železitých kalů z počvy Dědičné štoly. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Chemizmus důlních vod na lokalitě Běstvina je stabilizován. V roce 2014 došlo ke snížení kyselosti důlních vod a k mírnému snížení koncentrací většiny sledovaných ukazatelů ve srovnání s rokem 2013. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Na lokalitě Zlaté Hory je prováděn od roku 2000 monitoring kvality podzemní vody na třech indikačních vrtech umístěných v údolí Zlatého potoka pod rekultivovaným odkalištěm O3. Výsledky monitoringu neprokazují žádný trend změn chemizmu ani vliv odkaliště na kvalitu podzemních vod. V chemizmu surových důlních vod došlo



v roce 2014 k mírnému snížení koncentrací všech sledovaných ukazatelů ve srovnání s rokem 2013. Tabelární a grafické vyhodnocení chemizmů surových důlních vod na jednotlivých lokalitách je zpracováno v kapitole 1.4 v tabulce č. 1 - 19 a v obrázcích č. 1 - 1 až č. 1 - 6, tabelární zpracování chemizmů nejvýznamnějších sledovaných profilů podzemních vod je zpracováno v tabulkách č. 2 - 1 až č. 2 - 5.

2.3.2 Povrchové vody Viz. kapitola 2.2.2



Tabulka č. 2 - 1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K I Objekt/Hodnota

501A

501B

502A

502B

502C

503A

503B

503C

504A

504B

504C

505A

505B

506A

506B

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr

Hladina podzemní vody

pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 500,50 499,69 500,12 506,33 496,77 501,55 526,14 526,00 526,07 526,43 526,02 526,23 525,93 525,80 525,87 508,34 508,18 508,26 508,40 508,24 508,32 509,02 508,91 508,97 477,16 477,10 477,13 477,03 476,92 476,98 476,96 476,92 476,94 493,79 493,71 493,75 494,07 493,95 494,01 suchý suchý suchý suchý suchý suchý

1 7,70 7,60 7,65 7,70 7,70 7,70 8,10 7,20 7,65 9,30 9,00 9,15 9,50 9,40 9,45 8,10 7,90 8,00 9,00 8,20 8,60 7,90 7,70 7,80 8,70 8,50 8,60 9,10 9,00 9,05 8,70 8,70 8,70 9,00 8,70 8,85 7,40 7,10 7,25 -

mg.l-1 0,246 0,177 0,204 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 -

mBq.l-1 60 50 58 30 30 30 30 30 30 30 30 30 50 30 40 30 30 30 50 30 40 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 -

mg.l-1 990 950 963 550 520 535 160 110 135 180 150 165 91 88 90 160 150 155 110 88 99 150 140 145 110 99 105 200 190 195 190 180 185 140 130 135 230 150 190 -

mg.l-1 470 470 470 200 150 175 38 26 32 64 43 54 10 10 10 10 10 10 10 10 10 25 10 18 12 11 12 61 55 58 30 28 29 48 42 45 99 62 81 -

mg.l-1 21 21 21 22 22 22 12 12 12 13 13 13 20 20 20 16 16 16 17 17 17 17 17 17 16 16 16 55 55 55 48 48 48 13 13 13 20 20 20 -

mg.l-1 276 276 276 245 245 245 48 48 48 46 46 46 65 65 65 138 138 138 48 48 48 84 84 84 74 74 74 98 98 98 92 92 92 50 50 50 60 60 60 -



Objekt/Hodnota

507A

507B

508A

508B

509A

509B

509C

509D

510A

510B

511A

511B

512A

512B

513A

513B

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. Průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 532,95 532,92 532,94 537,60 537,60 537,60 496,28 496,16 496,23 492,60 485,96 488,33 492,90 491,81 492,36 495,75 494,85 495,30 496,89 493,60 495,25 493,55 492,92 493,24 487,31 487,31 487,31 487,01 487,00 487,01 493,44 493,44 493,44 490,69 489,85 490,27 469,58 469,28 469,43 469,60 469,31 469,46 443,21 442,15 442,68 443,70 442,14 442,92

1 9,00 8,70 8,85 6,50 6,50 6,50 9,40 9,20 9,35 5,90 5,70 5,80 9,40 8,90 9,15 6,50 6,40 6,45 5,70 5,70 5,70 5,70 5,70 5,70 7,60 7,20 7,40 9,10 8,60 8,85 8,80 8,30 8,55 6,80 6,80 6,80 7,90 7,90 7,90 7,60 7,40 7,50 8,50 7,80 8,15 8,00 7,80 7,90

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,012 0,010 0,011 0,018 0,010 0,014 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 220 30 125 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 320 170 245 30 30 30

mg.l-1 130 110 120 360 360 360 720 650 688 5300 5100 5200 440 420 430 230 200 215 130 86 108 360 100 230 930 830 880 420 410 415 150 130 140 950 930 940 210 180 195 310 300 305 160 160 160 220 150 185

mg.l-1 10 10 10 32 32 32 350 310 330 3090 3040 3075 230 220 225 79 55 67 55 25 40 180 35 108 520 480 500 230 220 225 32 19 26 460 450 455 10 10 10 10 10 10 58 56 57 10 10 10

mg.l-1 26 26 26 156 156 156 1080 1080 1080 85 85 85 22 22 22 17 17 17 52 52 52 34 34 34 40 40 40 16 16 16 38 38 38 18 18 18 23 23 23 8 8 8 11 11 11

mg.l-1 72 72 72 95 95 95 85 85 85 51 51 51 56 56 56 31 31 31 32 32 32 65 65 65 31 31 31 82 82 82 81 81 81 71 71 71 181 181 181



Objekt/Hodnota

514 515

517

518

519

520

521

522

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 516,09 515,00 515,55 511,83 510,87 511,27 510,81 508,37 509,98 493,68 493,18 493,50 497,07 495,98 496,53 497,90 497,44 497,67 500,53 499,96 500,28 470,62 461,97 466,09

1 7,70 7,50 7,60 7,40 7,10 7,25 6,90 6,70 6,80 6,70 6,10 6,28 6,70 6,20 6,45 6,20 6,20 6,20 6,80 6,50 6,60 6,90 6,80 6,85

mg.l-1 0,091 0,080 0,086 0,214 0,157 0,186 0,031 0,024 0,027 0,010 0,010 0,010 0,061 0,017 0,039 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,068 0,039 0,050

mBq.l-1 30 30 30 90 50 75 30 30 30 30 30 30 40 30 35 30 30 30 30 30 30 40 30 33

mg.l-1 560 370 465 810 620 683 1800 1700 1725 1900 1800 1825 430 200 315 470 430 450 370 320 338 910 670 763

mg.l-1 270 110 190 320 180 243 990 980 988 1090 1030 1050 190 42 116 140 130 135 75 72 74 470 320 398

mg.l-1 20 20 20 63 63 63 456 456 456 338 338 338 77 77 77 110 110 110 18 18 18 131 131 131

mg.l-1 221 221 221 179 179 179 118 118 118 57 57 57 63 63 63 41 41 41 45 45 45 61 61 61

Tabulka č. 2 - 2 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K II Objekt/Hodnota

50

52

52A

52B

53

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 515,39 514,72 515,06 503,60 503,59 503,60 502,23 502,21 502,22 501,85 500,84 501,35 517,00 516,58 516,79

1 7,20 7,10 7,15 5,50 5,40 5,45 7,00 7,00 7,00 6,80 6,60 6,70 6,20 6,10 6,15

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,011 0,010 0,011 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 40 30 35 30 30 30 30 30 30 70 30 50 80 60 70

mg.l-1 130 120 125 2700 2600 2650 150 130 140 1400 1400 1400 400 370 385

mg.l-1 10 10 10 1600 1580 1590 27 24 26 820 800 810 34 10 22

mg.l-1 7 7 7 239 239 239 15 15 15 170 170 170 17 17 17

mg.l-1 127 127 127 52 52 52 79 79 79 154 154 154 143 143 143



Objekt/Hodnota

55

70/1

70/2

71/1

71/2

72/3

73/1

73/2

73/3

73/4

73/5

73/6

74

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. suchý suchý suchý 481,66 481,61 481,64 481,65 481,65 481,65 470,53 470,42 470,48 470,50 470,23 470,37 477,88 477,08 477,48 475,19 475,01 475,10 475,21 475,04 475,13 478,69 478,55 478,65 475,66 474,87 475,27 475,96 475,81 475,89 472,82 472,74 472,78 523,58 523,58 523,58

1 7,90 7,50 7,70 6,80 6,70 6,75 8,40 8,00 8,20 6,70 6,50 6,60 8,40 7,60 8,00 7,30 7,20 7,25 7,50 7,50 7,50 7,80 7,20 7,60 7,60 7,60 7,60 8,50 8,00 8,25 7,90 7,50 7,70 6,60 6,50 6,55

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,011 0,010 0,011 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,034 0,021 0,028 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 60 50 55 70 30 50 50 30 40 610 40 253 30 30 30 50 30 40 90 30 60 90 50 70

mg.l-1 150 140 145 110 95 103 180 160 170 410 350 380 880 560 720 730 690 710 700 610 655 1400 1200 1300 460 410 435 240 200 220 280 260 270 260 240 250

mg.l-1 10 10 10 10 10 10 10 10 10 120 97 109 440 210 325 360 330 345 340 330 335 780 710 755 210 190 200 68 67 68 120 74 97 38 34 36

mg.l-1 13 13 13 8 8 8 14 14 14 14 14 14 82 82 82 20 20 20 24 24 24 223 223 223 24 24 24 22 22 22 14 14 14 12 12 12

mg.l-1 141 141 141 106 106 106 151 151 151 111 111 111 129 129 129 133 133 133 125 125 125 203 203 203 92 92 92 79 79 79 106 106 106 74 74 74



Tabulka č. 2 - 3 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Pucov Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Fe

Mn

m n. m. 406,58 406,35 406,55 406,23 405,39 405,94

1 7,20 7,00 7,10 7,20 6,80 6,98

mg.l-1 0,057 0,027 0,040 0,114 0,061 0,095

mBq.l-1 1350 260 855 140 90 115

mg.l-1 520 490 505 480 410 453

mg.l-1 54 10 28 94 46 77

mg.l-1 11,00 1,03 4,96 41,10 12,70 23,83

mg.l-1 4,62 0,59 2,54 1,37 0,89 1,19

Tabulka č. 2 - 4 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Licoměřice Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

PV-3

PV-4

PV-7

PV-8

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Fe

Mn

m n. m. 353,67 351,13 351,60 357,92 357,54 357,76 361,58 359,49 360,11 357,86 357,40 357,65 319,66 319,08 319,46 315,92 315,09 315,55

1 6,30 5,50 5,93 5,80 5,40 5,60 4,00 3,80 3,90 6,30 6,20 6,23 6,10 6,00 6,08 7,50 7,10 7,28

mg.l-1 0,108 0,052 0,082 0,010 0,010 0,010 0,407 0,228 0,293 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 90 60 78 80 40 53 110 80 88 30 30 30 50 30 35 40 30 35

mg.l-1 820 670 735 1100 900 983 860 660 763 590 520 558 1900 1300 1525 260 230 243

mg.l-1 480 380 418 640 540 585 510 370 440 310 260 285 1200 780 960 17 11 14

mg.l-1 83,00 22,70 50,10 34,20 0,44 10,45 25,40 17,20 21,35 1,45 0,40 0,87 89,40 1,52 53,18 2,81 0,13 1,21

mg.l-1 5,07 1,97 3,03 5,05 3,62 4,13 9,16 6,73 7,93 1,46 0,14 0,52 15,80 0,39 5,92 0,75 0,12 0,44



Tabulka č. 2 - 5 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - Olší – Drahonín Objekt/Hodnota

OM-1

OM-2

DRM-1

DRM-2

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


U

m n. m. 474,25 474,10 474,18 473,39 473,28 473,32 447,20 446,93 447,06 443,40 443,20 443,27

mg.l-1 0,046 0,011 0,025 0,029 0,014 0,024 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

Tabulka č. 2 - 6 Srážky na srážkoměrných stanicích (mm) za rok 2014 Měsíc Stanice Odkaliště K I Dolní Rožínka

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

25,3

14,8

33,7

32,1

82,3

32,1

77,4

100,0

76,3

24,1

38,2

35,0

571,3

Licoměřice

37,1

6,7

59,3

23,7

129,3

34,8

126,5

67,5

103,9

41,5

9,6

53,5

693,4

Oslavany

34,0

15,0

14,0

19,0

107,0

19,0

164,0 189,0 123,0

83,0

41,0

39,0

847,0

Zlaté Hory

14,4

4,1

40,9

42,2

250,9

91,0

142,4

72,5

13,2

23,4

917,9

76,7

146,2



2.4 Shrnutí Extrémní změny na monitorovacích profilech podzemních vod nebyly v roce 2014 pozorovány. Kladný vliv čerpaných vrtů do drenážního systému odkališť je patrný v postupně se zlepšující kvalitě podzemních vod v okolí odkaliště K I na lokalitě Rožná, proces je ovšem pozvolný. Surové důlní vody jsou na všech lokalitách stabilizované a obecně se jejich kvalita postupně zlepšuje. V roce 2014 se nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod v součtu výrazně nezměnily ve srovnání s předchozím rokem. Na jednotlivých lokalitách však byly změny poměrně výrazné. Téměř na polovinu klesly nátoky důlních vod na obou lokalitách v Železných horách (Licoměřice, Běstvina). Naopak se zvýšily nátoky důlních vod na lokalitě Oslavany a také na lokalitě Rožná (DS R I, DS Bukov). Zde zvýšené množství důlních vod může mít souvislost s ražbou podzemní laboratoře pro SÚRAO. V západním okraji zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna na lokalitě Oslavany pokračovalo v roce 2014 hydrogeologické sledování, které prováděl Ústav geologických věd při PF MU Brno a prezentace výsledků a dalšího doporučeného postupu je shrnuta ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “, roční zpráva za rok 2014. Měření prokázala relativně stabilní ztráty průtoků na přesně definovaných úsecích toků Balinka, Habřina a Bobrava i v období nejvyšších průtoků povrchových vod ve sledovaných úsecích toků. V roce 2014 pokračoval i detailní monitoring hladiny důlní vody na jámě Jindřich II a průtoků důlní vody na dědičné štole. Koncem roku 2014 byl do jámy Jindřich II nainstalován hlubinný manometr s registrační jednotkou ke kontinuálnímu měření hladiny důlní vody, protože pro možnost přesnějšího pochopení vztahů mezi vodami v důlním díle a mimo důlní dílo je nutné získat detailní informace o kolísání hladin důlních vod v zatopeném důlním díle. Numerický model proudění podzemních vod, který byl zkonstruován pro dotčenou část povodí Balinky, prokázal drenážní efekt důlního díla na povrchový tok Balinky. Kalibrací dat se podařilo dosáhnout dostatečné shody mezi reálnými a modelovanými změnami průtoků v Balince. Výsledky monitoringu v roce 2014 poslouží pro zpřesnění a kalibraci sestaveného numerického modelu proudění podzemních vod. Monitoringem podzemních vod ve vrtech a studních na lokalitách o. z. GEAM nebyly zaznamenány žádné anomálie v jejich kvalitě oproti předchozím obdobím. V současné době je monitorováno 57 vrtů v okolí odkališť na lokalitě Rožná, 4 vrty na lokalitě Olší-Drahonín, 2 vrty na lokalitě Pucov, 6 vrtů na lokalitě Licoměřice a 3 vrty na lokalitě Zlaté Hory. Co se týká studní, na lokalitě Rožná je jich monitorováno 7, na lokalitě Pucov 4 a na lokalitě Licoměřice 6. Srážkově byl rok 2014 ve srovnání s rokem 2013 méně vydatný, výjimkou je lokalita Oslavany, kde spadlo o téměř 100 mm srážek více, než v roce 2013.



3

OVZDUŠÍ

3.1 Emise ze stacionárních zdrojů 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje V roce 2014 provozoval o. z. GEAM 4 vyjmenované spalovací stacionární zdroje znečišťování ovzduší a 118 lokálních spalovacích zdrojů, které nejsou vyjmenovanými stacionárními zdroji uvedenými v příloze č. 2 k zákonu 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění.

Poř. č.

Tabulka č. 3 - 1 Přehled vyjmenovaných stacionárních zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Kód zdroje

Účin. Instalovaný odluč. příkon [%]

Druh paliva

Počet Počet kotlů/ provoz. kamen hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

1

Kotelna ZCHÚ

1966

1.1.

34,02 MW

zemní plyn

3

8247

NOx, CO

2

Kotelna R I

2010

1.1.

3,368 MW

zemní plyn

2

8563

NOx, CO

3

Dieselagregát DA I

1977

1.2.

0,523 MW

nafta

1

4

-

4

Dieselagregát DA II

1979

1.2.

0,518 MW

nafta

1

1

-

3.1.2 Plnění emisních limitů Emisní limity, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou převzaty z vyhlášky č. 415/2012 Sb. Měření emisí na kotelnách je prováděno také dle této vyhlášky, a to na kotelně ZCHÚ jedenkrát ročně a na kotelně závodu R I jednou za tři roky. V roce 2014 nedošlo na kotelnách k překročení emisních limitů. Dieselagregáty (DA I a DA II) nebyly v roce 2014 změřeny. Specifické emisní limity se nevztahují na pístové spalovací motory, pokud jsou provozovány jako záložní zdroj energie méně než 300 hod. ročně. Tabulka č. 3 - 2 Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] Výtopna/Kotelna

Kotelna ZCHÚ

Kotelna R I

Označení kotle

TZL

NOx

SO2

CO

CXHY

limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost

K1

200

39

100

5

K2

200

55

100

3

K3

200

123

100

14

kotel č. 1

200

104

100

18

kotel č. 2

200

77

100

17

3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů V roce 2015 byl uhrazen poplatek ve výši 0,- Kč za znečišťování ovzduší ze spalovacích stacionárních zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2014. Podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší se od poplatku za znečišťování ovzduší osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u kterých celková výše poplatků činí méně než 50 000 Kč.



Tabulka č. 3 - 3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka TZL

NOx

SO2

CO [Kč]

Uhrazený Vypočtený

CXHY

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

Kotelna ZCHÚ

2,112

2 323

0,224

0

0

2 323

Kotelna R I

1,264

1 390

0,241

0

0

1 390

Celkem

3,376

3 713

0,465

0

[t]

[Kč]

Poplatek

[t]

[Kč]

[t]

3713

Tabulka č. 3 - 4 Emise CO2 a bilance povolenek Bilance povolenek [EUA] Provozované zařízení Číslo povolení Závod Chemická úpravna CZ-0038-13/M6

Vykázané množství CO2 [t.rok-1]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2

Prodej (-) Nákup (+)

Zůstatek na účtu k 31.12.2014

12864

11930

13163

+1057

17747

Nižší emise CO2 v roce 2014 ve srovnání s rokem předchozím jsou způsobeny delší odstávkou hlavní výroby na závodě CHÚ. V hodnoceném období byl proveden nákup kreditů CER a následné jejich záměna za povolenky EUA.

3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů 3.2.1 Jiné stacionární zdroje V roce 2014 provozoval odštěpný závod GEAM kromě spalovacích stacionárních zdrojů uvedených v kap. 3.1.1 dalších 5 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., byly na o. z. GEAM provozovány také 4 výpusti (mlýnice CHÚ, větrací stanice R4, R6, odkaliště KI, KII a sušárna uranového koncentrátu), kterými jsou na základě povolení SÚJB do ovzduší uvolňovány radionuklidy. Měření emisí autorizovanou firmou proběhlo na jednotlivých zdrojích s četností stanovených ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

Poř. č.

Tabulka č. 3 – 5 Přehled vyjmenovaných stacionárních zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Kód zdroje

1

Výduchy (technologie) hlavní výroby ZCHÚ

1968

11.5

-

80

-

-

5616

2

Povrchová úprava tryskáním

1978

4.12

-

95

-

-

142

3

Technologické čistírny odpadních vod

2008

2.6

-

80

-

-

6544

4

Technologie zpracování dřeva na závodě R I

1957

7.7

-

95

-

-

1579

5

Skládka TKO Bukov

1996

2.2

-

95

-

-

3600

Účin. Instalovaný odluč. příkon [%]

Druh paliva

Počet Počet kotlů/ provoz. kamen hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka NH3 TZL NH3 TZL CH4

Poznámka: Celkové emise metanu jsou vypočteny za prvních 5 měsíců roku 2014, kdy kogenerační jednotka nebyla v tomto období v provozu a činily 0,088 t



3.2.2 Plnění emisních limitů Tabulka č. 3 - 6 Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] TZL

SO2

NOX

CO

CXHY

Název zdroje Název zařízení limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost Výduchy (technologie) Absorber amoniaku hlavní výroby hlavní výroby (AA-HV) Vakuové filtry (SP-FILTR) Alkalická sorpce II. (AS II) Odvětrání 8. loužící kolony (AL – MAMUT) Technologické čistírny Absorbce a desorbce odpadních vod čpavku z odpařovací stanice Povrchová úprava Tryskač 50 23 tryskáním Provoz dřevovýroby větev 1 - stolárna 50 11 větev 2 - stará pilnice 50 12 větev 3 - nová pilnice 50 4,3

limit

NH3

skutečnost

limit

skutečnost

50

11

50

1,2

50

32

50

0,9

50

35

Tabulka č. 3 - 6a Plnění emisních limitů Objemová procentuální koncentrace [%] CH4 Název zdroje Skládka TKO Bukov

Název zařízení

limit

skutečnost

Koksokompostový filtr

0,3

0,27

TZL limit

skutečnost

SO2 limit

skutečnost

NOX limit

skutečnost

CO limit

CXHY

skutečnost

limit

skutečnost



3.2.3 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů V roce 2014 byl uhrazen poplatek ve výši 0,- Kč za znečišťování ovzduší z jiných stacionárních zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2013. Poplatek (záloha) na rok 2014 nebyl platebním výměrem KÚ Kraje Vysočina stanoven. Podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší se od poplatku za znečišťování ovzduší osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u kterých celková výše poplatků činí méně než 50 000 Kč. Tabulka č. 3 - 7 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka TZL

NOx

Vypočtený

[Kč]

[Kč]

0

0

Technologické čistírny odpadních vod

2,061

0

0

0

Povrchová úprava tryskáním

0,023

97

Technologie zpracování dřeva

0,091

382

0

Skládka TKO Bukov

Celkem

0,114

479

[t]

[Kč]

Uhrazený

0

[t]

[Kč]

CH4

1,525

[t]

[Kč]

NH3 [Kč]

[t]

[Kč]

CXHY [t]

[t]

[Kč]

CO

Výduchy (technologie) hlavní výroby

[t]

[Kč]

SO2

Poplatek

3,586

0

0,088

0

0,088

0

0

97

0

382

479



3.3 Imise 3.3.1 Prašný spad Prašný spad sedimentací v oblasti působnosti o. z. GEAM byl v roce 2014 sledován v 10 měřících bodech. Ve vzorcích je sledováno váhové množství sedimentu po vysušení a vyžíhání. Sediment je dále analyzován na obsah U a 226Ra. Přehled monitoringu prašného spadu po vyžíhání v roce 2014 je zpracován v tabulce č. 3 – 8.

3.3.2 Prašnost Nebyla měřena. Monitorována byla objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa. Tabulka č. 3 - 8 Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání (g/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

Měřící body

Průměr Minimum Maximum Roční spad Frekvence Počet měř.

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R I 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná 8 12 16 17 27 1,197 2,788 0,832 1,267 0,928 0,210 0,560 0,140 0,260 0,110 3,760 9,660 2,270 2,630 5,000 14,36 33,45 9,98 15,20 11,13 měs. měs. měs. měs. měs. 12 12 12 12 12

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka 28 1,116 0,360 2,460 13,39 měs. 12

31 3,436 0,410 14,600 41,23 měs. 12

32 0,669 0,270 1,570 8,03 měs. 12

33 0,498 0,200 1,350 5,98 měs. 12

34 0,794 0,210 2,870 9,53 měs. 12

3.4 Radionuklidy / Důlní plyny V roce 2014 byla sledována ekvivalentní objemová aktivita radonu (EOAR) a objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa (OADZ) stacionárními dozimetry firmy ALGADE v 11 bodech s měsíční frekvencí vyhodnocování. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu byl sledován pomocí dozimetrů TLD vyhodnocovaných čtvrtletně. Výsledky monitoringu jsou v tabulce č. 3 – 9. Na přepravních trasách aktivního a hlušinového materiálu se provádí pravidelné měření dávkového příkonu záření gama za účelem zjištění míry kontaminace okolních půd radioaktivními látkami v souvislosti s přepravou uranové rudy (viz. tabulka č. 3 – 10). Pro měření je vypracována metodika tak, aby byly měřeny vždy stejné body trasy a byly podchyceny případné trendy nárůstu kontaminace půd. Dle programu monitorování je četnost měření 1x měsíčně. Měření provádí pracovníci dozimetrie SZLAB o. z. GEAM. Přehled monitoringu prašného spadu na obsah U a 226Ra v roce 2014 je zpracován v tabulkách č. 3 – 11 a č. 3 – 12.



3.4.1 Radon / Metan a oxid uhličitý Tabulka č. 3 - 9 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R6 větrací stanice Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: 37 – odkaliště K I Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: 39 – mycí rampa K II Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rodkov 31 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr EOAR Bq.m-3

Hx Sv.hod-1

OADZ Bq.m-3

28 měsíčně 12 -

0,124 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

9 měsíčně 12 -

0,693 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

10 měsíčně 12 -

0,198 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

8 měsíčně 12 -

0,089 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

Parametr

Bod monitorovací sítě: Zlatkov 32 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

EOAR Bq.m-3


OADZ Bq.m-3

6 měsíčně 12 -

0,096 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Dvořiště 33 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Dolní Rožínka – VS 34 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Nečesánek 36 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rozsochy – Bureš 42 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Uher 43 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně



OADZ Bq.m-3

19 měsíčně 12 -

0,110 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

12 měsíčně 12 -

0,125 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

21 měsíčně 12 -

0,126 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

11 měsíčně 12 -

0,085 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

21 měsíčně 12 -

0,131 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Milasín – Dvořáková 44 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně



OADZ Bq.m-3

9 měsíčně 12 -

0,114 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

Tabulka č. 3 – 9a Monitoring důlních plynů Bod monitorovací sítě: jáma Julius – k.ú. Zastávka

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…

Roční průměrná absolutní exhalace  m3.24 h-1

Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Antonín – k.ú. Zbýšov

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Františka – k.ú. Padochov

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Jindřich II – k.ú. Zbýšov

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí



Parametr

Bod monitorovací sítě: jáma Ferdinand - Babice

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Jindřich I - Zbýšov Roční průměrná absolutní exhalace 

Parametr m3.24

Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Simson - Zbýšov Roční průměrná absolutní exhalace 

m3.24

0 2 x ročně 2 -

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…

Parametr

m3.24

Bod monitorovací sítě: jáma Dědičná štola – k.ú. Oslavany m3.24

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…

h-1



0 2 x ročně 2 -

…

h-1

Bod monitorovací sítě: jáma Kukla - Oslavany

Roční průměrná absolutní exhalace 

CO2

Parametr


Roční průměrná absolutní exhalace 

CH4 h-1

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…

h-1



Bod monitorovací sítě: Silniční jámy – k.ú. Zastávka

Parametr

CH4

CO2

…

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

-


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Věterka – k.ú. Zbýšov Roční průměrná absolutní exhalace 

Parametr m3.24

CH4

CO2

…

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

-

h-1


3.4.2 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy Tabulka č. 3 - 10 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R I – zatáčka k nákladní vrátnici Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k DS R I Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr Hx Gy.hod-1 0,73 0,77 měsíčně 12 -


Bod monitorovací sítě: Komunikace R I-R4 potrubí přes vozovku Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R4 Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně





Bod monitorovací sítě: Veřejná komunikace na křižovatce u R4

Parametr Hx Gy.hod-1

Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k ZCHÚ

0,40 0,34 měsíčně 12 -



0,42 0,49 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: Křižovatka správa ZCHÚ – nákladní vrátnice

Parametr

-

Hx Gy.hod-1


0,61 0,61 měsíčně 12 -

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R III Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: R III nákladní vrátnice Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: U autováhy ZCHÚ





0,94 0,61 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: 12 – křižovatka R4-R I

Parametr

-

3.4.3 Uran v prašném spadu Tabulka č. 3 - 11 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: 8 – cesta rozvodna VN-Rožná Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr CS, U [mg.m-2.30 d-1] 0,200 měsíčně 12 -

Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

CS, U [mg.m-2.30 d-1] 0,638 měsíčně 12 1 -



Bod monitorovací sítě: 16 – potrubní most Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 31 – stanice Rodkov Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 33 – stanice Dvořiště Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně



Parametr CS, U [mg.m-2.30 d-1] 0,348 měsíčně 12 1 -


Bod monitorovací sítě: 17 – východní část K II

Parametr CS, U [mg.m-2.30 d-1] 0,200 měsíčně 12


-

Bod monitorovací sítě: 28 – pontonový most K I



-

Bod monitorovací sítě: 32 – stanice Zlatkov



-

Bod monitorovací sítě: 34 – stanice VS Dolní Rožínka Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně




3.4.4 Radium v prašném spadu Tabulka č. 3 - 12 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: Parametr 8 – cesta rozvodna VNAS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Rožná Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Počet měření 12 Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 16 – potrubní most

Parametr

Bod monitorovací sítě: 12 – křižovatka R4-R I Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 17 – východní část K II

Parametr AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] 7,84 měsíčně 12 -

Parametr

AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Roční průměr 2 Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Frekvence měsíčně Počet měření 12 Počet měření 12 Překročení vyšetřovací Překročení vyšetřovací úrovně úrovně Překročení zásahové úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: Parametr 27 – křižovatka s pol. cestou AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] směr Rožná Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Počet měření 12 Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně -

Bod monitorovací sítě: 28 – pontonový most K I

Bod monitorovací sítě: 31 – stanice Rodkov

Bod monitorovací sítě: 32 – stanice Zlatkov

Parametr


Parametr AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] 2 měsíčně 12 -

Parametr

AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Roční průměr 2 Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Frekvence měsíčně Počet měření 12 Počet měření 12 Překročení vyšetřovací Překročení vyšetřovací úrovně úrovně Překročení zásahové úrovně Překročení zásahové úrovně -



Bod monitorovací sítě: 33 – stanice Dvořiště Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] 2 měsíčně 12 -

Bod monitorovací sítě: Parametr 34 – stanice VS Dolní AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Rožínka Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Počet měření 12 Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně -

3.5 Měření hluku V roce 2014 nebylo měření hluku prováděno.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Realizované akce a opatření V roce 2014 proběhla autorizovaná měření emisí na těchto stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší: - kotelna ZCHÚ - Výduchy (technologie) hlavní výroby ZCHÚ - Technologické čistírny odpadních vod - Technologie zpracování dřeva na závodě R I - Skládka TKO Bukov Provedená měření potvrdila dodržování emisních limitů.

3.6.2 Kontroly Na úseku ochrany ovzduší byla ČIŽP Havlíčkův Brod provedena ve dnech 4.5. a 5.9. 2014 kontrola plnění podmínek integrovaného povolení na skládce TKO Bukov. V roce 2014 nebyla o. z. GEAM na úseku ochrany ovzduší udělena žádná pokuta.

3.6.3 Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. GEAM nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody.

3.7 Shrnutí V roce 2014 o. z. GEAM provozoval 9 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a dalších 118 lokálních spalovacích zdrojů (v minulosti označované jako „malé zdroje“). Rozhodnutími SÚJB je povoleno uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím 4 výpustí do ovzduší (sušárna, mlýnice a odkaliště K I, K II závodu Chemická úpravna, větrací stanice R4, R6 důlního závodu R I). Stanovené zásahové úrovně v rámci programu monitorování v roce 2014 na žádném monitorovaném profilu překročeny nebyly. Při pravidelném kontrolním monitoringu pracovníkem SÚJCHBO, v.v.i dne 19. 5.2014 bylo zjištěno překročení zásahové úrovně objemové aktivity U (ZÚ = 1,5 Bq/m3, naměřená hodnota = 2,36 Bq/m3) a vyšetřovací úrovně objemové aktivity 226Ra (VÚ = 0,6 Bq/m3, naměřená hodnota = 1,03 Bq/m3) na výduchu č. 2 mlýnice uranové rudy. Při opravě ložiska ventilátoru odsávání došlo zřejmě k uvolnění nálepů usazenin v odsávacím potrubí, což bylo pravděpodobnou příčinou překročení referenčních úrovní. Přijatým opatřením bylo



vyčištění odsávacího potrubí k výduchu č. 2 – kontrolní vzorky byly odebrány po nájezdu výroby uranu a byly v pořádku (U = 0,072 Bq/m3, 226Ra = 0,03 Bq/m3). V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise z tepelných zdrojů, technologické emise a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Na sledovaných monitorovacích profilech v rámci imisního monitoringu a monitoringu radiační zátěže byl v roce 2014 naplněn program monitoringu. Stanovené zásahové úrovně překročeny nebyly. K překročení vyšetřovacích úrovní došlo ve dvou případech: - na měřícím bodě č. 12 (křižovatka R4 – R I) byla překročena vyšetřovací úroveň u obsahu U v prašném spadu za měsíc červen (VÚ = 1,5 mg/m2 za 30 dní, naměřená hodnota = 1,8 mg/m2 za 30 dní). Měřící bod je umístěn u přepravní trasy uranové rudy a k překročení VÚ došlo pravděpodobně únikem prachu při přepravě uranové rudy a vlivem atmosférických podmínek. Hodnoty dávkového příkonu záření gama zjištěné při pravidelném monitoringu krajnic provedeném v měsících červen a červenec v monitorovacích bodech v okolí měřícího bodu č. 12 (DP 4 a DP 4a) nevybočují z řady běžně stanovovaných hodnot, proto nebyla přijata žádná opatření. - na měřícím bodě č. 31 (obec Rodkov) byla překročena vyšetřovací úroveň u obsahu U v prašném spadu za měsíc září (VÚ = 1,5 mg/m2 za 30 dní, naměřená hodnota = 1,97 mg/m2 za 30 dní). Příčina překročení VÚ nebyla zjištěna. V měsíci září neprobíhaly v okolí měřícího bodu žádné práce, které by mohly být zdrojem zvýšené koncentrace U v prašném spadu. Vyhodnocením hlavice stacionárního dozimetru ALGADE exponované v měsíci září na měřícím bodě č. 31 byla zjištěna hodnota OADZ < 0,2 mBq/m3. Dne 22.10.2014 bylo v okolí tohoto měřícího bodu provedeno měření příkonu fotonového dávkového ekvivalentu a naměřená hodnota 0,2 µSv/hod nevybočuje z řady hodnot získaných při pravidelném čtvrtletním monitoringu. Vypočtený poplatek za znečištění vypuštěné v roce 2014 ze zdrojů o. z. GEAM činí 4 192 Kč. Vzhledem k tomu, že celková výše poplatků je menší než 50 000 Kč, jsou podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně osvobozeny od poplatku. Od roku 2005 zařízení „závod Chemická úpravna“ podléhá ustanovením zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro toto zařízení bylo v národním rejstříku pro rok 2014 přiděleno 11 930 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2014 odpovídají 12 864 povolenkám. Pro minimalizaci kontaminace radioaktivním prachem způsobované přepravou rudy je důsledně prováděna očista a zkrápění vozovek, stejně tak je v suchém období zkrápěno i rudné depo na závodě Chemická úpravna a obslužné cesty na odkališti K I.



4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1 Kontaminace půdy Kontaminace půd nebyla v uplynulém roce předmětem monitoringu.

4.2 Kontaminace biologického materiálu Kontaminace zemědělských plodin – ložisko Rožná Bylo provedeno stanovení obsahu 226Ra a 238U v několika vzorcích zemědělských plodin sebraných v okolí těžebních a úpravárenských areálů na ložisku Rožná. Přehled monitoringu zemědělských plodin na ložisku Rožná v roce 2014 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Kontaminace zemědělských plodin - vzdálené lokality V roce 2014 byly odebrány vzorky brambor v katastru obcí Licoměřice, Skryje a v obci Naloučany na lokalitě Pucov. V odebraných vzorcích byla stanovena hmotnostní aktivita 238U a 226Ra. Přehled monitoringu zemědělských plodin na vzdálených lokalitách v roce 2014 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Tabulka č. 4 - 1 Monitoring zemědělských plodin

Sledování kontaminace zemědělských plodin v okolí kalojemů ZCHÚ, důlních provozů a na vzdálených lokalitách

Datum odběru: 5.8.2014 Měřící body pšenice - vně PHO KI (u želez. přejezdu) pšenice - vně PHO (KII) ječmen - RIV-RI (pod křižovatkou) mák - Rodkov brambory - Rožná (Punčochář) brambory - Drahonín (Skryje) brambory - Licoměřice brambory - Pucov (Naloučany)

Rok: 2014 238

< < < < < < < <

U [Bq/kg] 0,92 0,99 0,86 0,12 0,39 0,65 1,20 0,65 238

Referenční úrovně Záznamová úroveň Vyšetřovací úroveň

U [Bq/kg] 0,1 47,0

226

< < <

< < <

Ra [Bq/kg] 0,14 0,15 0,13 0,09 0,13 0,12 0,25 0,08 226

Ra [Bq/kg] 0,1 8,0

4.3 Shrnutí Analýzy zemědělských plodin provedla laboratoř SÚJCHBO, v.v.i. v Kamenné. Nebyl zjištěn žádný případ, který by vyžadoval přijímat opatření. Nedošlo k překročení vyšetřovací úrovně stanovené pro objemovou aktivitu uranu a radia ve vzorcích zemědělských plodin.



ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5

5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1 Provozovny Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona o odpadech ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2014“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následujících 16 provozoven:

Provozovny

IČP

Závod Rožná I Závod Chemická úpravna Středisko dopravy Středisko služeb Skládka TKO Bukov Ředitelství Jáma Jindřich II ČDV Licoměřice ČDV Pucov ČDV Drahonín RD Jeseník ČDV Oslavany Deponie zeminy Rožná II ČDV Běstvina DS Bukov DS R I

1 2 3 4 6 7 8 9 10 11 12 17 20 21 24 25

5.1.2 Produkce odpadů Tabulka č. 5-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1

Odpad živočišných tkání Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Piliny a třísky železných kovů Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Olej z odlučovačů oleje Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

Množství odpadu t

020202

O

0,655

030105 120101

O O

411,500 0,960

120109

N

0,011

120121

O

0,040

130205

N

0,521

130208 130506

N N

0,470 0,066

130507 150101 150102

N O O

0,075 3,356 1,203



12 13 14 15

16

17 18 19 20 21 22

Plastové obaly Kovové obaly Skleněné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Olejové filtry Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 Baterie obsahující rtuť Beton Železo a ocel

Stavební azbest

materiály

150102 150104 150107

O/N O/N O

0,018 0,048 0,072

150110

N

2,980

150202 160107

N N

1,468 0,150

160121 160603 170101 170405

N N O O

0,025 0,003 6,720 161,03

170605 190902 200101 200102

N O O O

0,440 1091,040 0,090 1,815

200108 200125 200139 200203 200301 200304 200307

O O O O O O O

1,230 0,100 0,048 564,120 42,987 22,00 3,260 2318,500 6,275 2312,225 2242,447 75,523

obsahující

Kaly z čiření vody Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad z 26 kuchyní a stravoven 27 Jedlý olej a tuk 28 Plasty 29 Jiný biologicky nerozložitelný odpad 30 Směsný komunální odpad 31 Kal ze septiků a žump 32 Objemný odpad Množství odpadu celkem Množství nebezpečného odpadu celkem Množství ostatního odpadu celkem Množství odpadů předaných k využití („R“) Množství odpadů předaných k odstranění („D“) 23 24 25

Pozn.: V množství předaného odpadu jsou započítány i zůstatky z předchozích let. Tabulka č. 5-2 Přehled vytříděných odpadů P. č. 1 2 3 4 5 6

Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty Skleněné obaly Sklo


Kategorie odpadu


150101 200101 150102 200139 150107 200102

O O O O O O

3,356 0,090 1,203 0,048 0,072 1,815



Tabulka č. 5-3 Přehled použitých výrobků předaných formou zpětného odběru P. č. 1 2 3 4 5

Název použitého výrobku Zářivky Olověné akumulátory Baterie Pneumatiky Elektrozařízení

Množství kg / ks 992 ks 635 kg 28 kg 7300 kg 1160 kg

Přehled rozhodnutí pro nakládání s nebezpečnými odpady O. z. GEAM má souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady daný rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 9576/2010 OZP 245/2010 SS ze dne 11.2.2010. Z důvodu novely zákona o odpadech jsme nemuseli žádat o souhlas nový. Platnost do 28.2.2015. Souhlas Krajského úřadu Jihomoravského kraje k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Drahonín č.j. JMK 72330/2003 ze dne 28.6. 2013. Platnost do: 28.6.2018 Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Licoměřice daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Běstvina daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas Krajského úřadu Kraje Vysočina k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Pucov č.j. KUJI 45995/2008 OZP 966/2008 Be ze dne 11.8. 2008. Souhlas platil do 30.11. 2013. Z důvodu novely zákona o odpadech jsme nemuseli žádat o souhlas nový. Souhlas Krajského úřadu Olomouckého kraje k nakládání s nebezpečnými odpady pro RD Jeseník č.j. KUOK 59720/2008 ze dne 10.7. 2008. Platnost: doba neurčena. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Oslavany daný rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 110878/2012 ze dne 22.10. 2012. Platnost do 31.10. 2017.

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka provozoval v roce 2014: - skládku TKO Bukov - zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM, je držitelem integrovaného povolení pro zařízení k nakládání s odpady (skládka TKO Bukov) vydaného rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 43674/2006 ze dne 9. 6. 2006 a jeho 9. změny č.j. KUJI 4925/2014 ze dne 23.1.2014. Souhlas s provozem zařízení na využívání odpadů a s provozním řádem zařízení (Deponie zeminy Rožná II) je udělen rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 54745/2014 ze dne 11.8. 2014. Platnost do 31.8. 2019.



Tabulka č. 5-4-1 Přehled odpadů přijatých do zařízení skládka TKO Bukov P. č.

Název druhu odpadu

1 2 3

Odpadní plasty (kromě obalů) Plastový odpad Odpadní práškové barvy Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Odpadní materiály na bázi skelných vláken Plastové hobliny a třísky Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Plastové obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Plasty Sklo Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Uliční smetky Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad

4 5

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32


Kategorie odpadu


020104 070213 080210

O O O

317,930 69,230 0,440

080410

O

24,590

100101

O

97,540

100908 101103 120105

O O O

2,320 95,430

120117

O

247,010

120121 150102 150105 150106 160119 160120 170101 170102 170103

O O O O O O O O O

4,450 0,550 0,695 60,040 24,065 8,720 461,630 1387,830 23,310

170107 170203

O O

1,300 69,325

170302

O

0,630

170504

O

646,350

170604

O

78,930

170904 190801 190802 200203 200301 200302 200303 200306 200307

O O O O O O O O O

38,520 129,930 5,740 582,590 6906,951 64,400 82,050 4,810 973,040



Tabulka č. 5-4-2 Přehled odpadů přijatých do zařízení Deponie zeminy Rožná II P. č.

Název druhu odpadu

1

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03


Kategorie odpadu


170504

O

32510,0

5.2 Náklady a výnosy Tabulka č. 5-5 Přehled nákladů a výnosů odpadového hospodářství Náklady - na úpravu, využití, odstraňování - na skládkování (poplatky)

tis. Kč 658,002 310,828

- jiné Celkem

968,830

tis. Kč

Výnosy - z prodeje druhotných surovin - z přijmu odpadů do zařízení - jiné (kogenerační jednotka) TKO Bukov Celkem

1 588,582 5 796,726 34798 7 402,106

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady V oblasti nakládání s odpady je provozována skládka TKO Bukov, která slouží především k ukládání komunálních odpadů z obcí okolního regionu. V porovnání s rokem 2013 došlo v roce 2014 k mírnému nárůstu celkového návozu odpadů o 1630,116 t, komunálních odpadů bylo více o 289,491 t, ostatních více o 1340,625 t. Vyšší návoz komunálních odpadů na skládku TKO Bukov v roce 2014 byl díky odstávce spalovny komunálních odpadů v Brně v měsíci dubnu.

5.3.2 Realizované akce a opatření Skládka TKO Bukov KÚ Kraje Vysočina schválil 9. změnu integrovaného povolení platného pro skládku, ve které uděluje souhlas ke změně způsobu odplynění skládky (aktivní odplyňovací systém doplněný o nové objekty pro jímání plynu v provozované části skládky) a k možnosti ukládat zeminu na deponii zemin DZ-1 jako vedlejší produkt vznikající při výrobní činnosti. Od listopadu 2013 do května 2014 byla z důvodu poruchy odstavena kogenerační jednotka firmy TEZA. Vzhledem k ohlášené dlouhodobé odstávce KGJ byl do provozu uveden koksokompostový filtr, ponechaný na skládce jako záložní zařízení ke snižování emisí metanu. Po opravě motoru byla jednotka uvedena do provozu v červnu. Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách Do konce dubna roku 2014 probíhal na rekultivované ploše skládky monitoring přirozené atenuace zajišťovaný Sdružením Pozďátky, resp. především vedoucím účastníkem „Sdružení“ – firmou SMP CZ, a.s. Na základě doporučení ve schválené AAR byly doplněny a monitorovány další dva profily – vývěr podzemních vod ve spodní části skládky a na toku Prašince byl doplněn odběr povrchových vod v místě bývalého rybníka. Monitoring doplněných profilů zajišťuje na základě objednávky firma EMPLA AG, která monitoring provádí i pro „Sdružení“. Předepsaný dvouletý monitoring byl v dubnu ukončen. Ve všech odebraných vzorcích



podzemních vod byly dodrženy stanovené sanační limity. Po provedené sanaci a rekultivaci skládky došlo k výraznému zlepšení kvality podzemních vod, ovlivnění povrchových vod je proto minimální. Prakticky ve všech sledovaných ukazatelích jsou nyní v povrchových vodách toků Prašinec a Markovka plněny normy environmentální kvality dle přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb. V měsíci červen byly v rámci pěstební péče provedeny projektem stanovené práce – sečení travních ploch, vyžnutí buřeně mezi sazenicemi stromků a jejich okopání. V červenci byly vysečeny dlouhodobě neudržované plochy, které byly součástí oploceného areálu skládky a nebyly předmětem sanačních opatření.

5.3.3 Kontroly V roce 2014 provedla Česká inspekce životního prostředí kontrolu zaměřenou na plnění povinností dle zákona o integrované prevenci, zákona o integrovaném registru znečišťování, zákona o odpadech, zákona o ochraně ovzduší, zákona o vodách a dodržování podmínek stanovených integrovaným povolením a jeho změn pro zařízení „Skládka TKO Bukov“ společnosti DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM. Kontrolováno bylo období let roku 2012, 2013 a část roku 2014 ke dni kontroly. V protokolu ze dne 9. 9. 2014 kontrola konstatovala, že u stavebních odpadů od některých dodavatelů nebyly základní popisy odpadů dodány s každou jednorázovou dodávkou do zařízení. Za tento správní delikt podle § 37 odst. 4 zákona o integrované prevenci, kterého se provozovatel skládky dopustil tím, že nesplnil závaznou podmínku integrovaného povolení byla Českou inspekcí životního prostředí udělena pokuta ve výši 25 000 Kč, kterou o. z. GEAM přijal a uhradil. Přijatá opatření: Dodávat kompletně vyplněné základní popisy odpadů před první dodávkou na skládku je zákonnou povinností původce odpadu, ne vždy se ale původci (dodavatelé) odpadů dokáží vypořádat s jednotlivými body základních popisů odpadů tak, aby odpovídaly požadavkům ČIŽP. Software používaný na skládce TKO Bukov pro evidenci dovozů odpadů byl proto doplněn o modul umožňující editovat základní popisy pro jednotlivé druhy přijímaných odpadů a kompatibilní software byl doplněn také u odpadového hospodáře o. z. GEAM.

5.4 Shrnutí Nakládání s odpady probíhalo na o. z. GEAM v roce 2014 na 16 provozovnách, v tomto počtu je zahrnuto jedno zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II a jedno zařízení k odstraňování odpadů - skládka TKO Bukov. Produkce odpadů v letech 2013 a 2014 byla srovnatelná, v roce 2013 bylo vyprodukováno 2 101,3 t, v roce 2014 to bylo 2 318,5 t. Produkce ostatních odpadů byla v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem vyšší o 327,7 t díky sanační činnosti probíhající na odkališti K I. U nebezpečných odpadů byl ve srovnání s rokem 2013 naopak pokles o 110,57 t. K poklesu produkce nebezpečných odpadů došlo z toho důvodu, neboť v předchozím roce proběhla akce “Likvidace vlečky RD Jeseník“. Průběžně byly zajišťovány požadavky vyplývající z obecně závazných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství.



6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM Na o. z. GEAM bylo v roce 2014 nakládáno s těžebním odpadem a produkty hornické činnosti, vznikajícími jednak při těžbě a zpracování uranové rudy a dále pak při realizaci sanačních a rekultivačních prací včetně čištění důlních vod. Těžební odpad i produkty hornické činnosti byly ukládány v souladu s obecně závaznými právními předpisy a platnými rozhodnutími orgánů státní správy na úložná místa provozovaná o. z. GEAM.

6.1 Úložná místa 6.1.1 Odvaly Ve správě, resp. v provozu je na o. z. GEAM celkem 21 odvalů – úložných míst ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání z těžebním odpadem, v platném znění. Parametry a aktuální stav těchto úložných míst je uveden v Tabulce č. 6 – 1. Tabulka č. 6 – 1 Úložná místa těžebního odpadu P.č.

Odval

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

R4 Milasín š. č. 37 R 6 (štola 4) Habří šurf č. 48 Bukov šurf č. 19 Zlatkov šurf č. 51 Blažejovice š. č. 33 Rožná š. č. 11 Rožná 1 Rožná 2 Vojetín štola č. 7 Jasenice Pucov Licoměřice Zlaté Hory-halda u 2.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u 3.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u 5.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u štoly Josef Zlaté Hory-halda u úvodní úpadnice Medlov-halda u Větrní jámy Oslavany – Kukla Celkem uran Celkem rudy Celkem uhlí Celkem

16 17 18 19 20 21

Plocha m2 24 056 10 803 7 045 3 757 4 539 10 732 3 617 8 890 88 704 28 000 2 343 31 954 20 302 20 216 1 328

Objem m3 30 000 20 000 50 000 10 000 7 800 60 000 9 900 20 000 635 650* 17 730 5 000 200 000 150 000 120 000 6 300

Hmotnost t 54 000 36 000 90 000 18 000 14 040 108 000 17 820 36 000 1 144 139* 30 796 9 000 360 000 270 000 216 000 16 380

556

1 700

4 420

276

500

1 300

4 983

28 800

74 880

5 100

2 000*

3 600*

5 728

29 000

75 400

89 988 264 958 17 971 89 988 372 917

468 965* 1 336 080 68 300 468 965 1 873 345

1 172 412* 2 403 795 175 980 1 172 412 3 752 187

Druh uložené hmoty pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice devonské horniny, diabas, tufity karbonské horniny

Aktuální stav uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený provozovaný provozovaný uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený provozovaný



Poznámka:

Údaje o ploše a objemu odvalů jsou použity z databáze DIOS. Údaje o některých odvalech (označené*) byly zpřesněny pověřeným pracovníkem závodu Rožná I a pracovníkem střediska RDJE. Jsou uvedeny pouze odvaly ve správě odštěpného závodu GEAM.

6.1.2 Odkaliště Ve správě, resp. v provozu jsou na o. z. GEAM celkem 4 odkaliště – úložná místa ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání z těžebním odpadem, v platném znění. Parametry a aktuální stav těchto úložných míst je uveden v Tabulce č. 6 – 2. Tabulka č. 6 – 2 Úložná místa těžebního odpadu P.č.

1 2 3 4

Odkaliště Odkaliště K I (VD Dolní Rožínka) Odkaliště KII (VD Zlatkov) Zlaté Hory-01 Zlaté Hory-03 Celkem uran Celkem rudy Celkem

Plocha m2

Objem m3

Hmotnost t

645 000*

10 838 670*

14 451 560*

274 300*

1 533 877*

1 601 020*

90 444 205 596 919 300 296 040 1 209 340

3 380 000 7 067 000 12 372 547 10 447 000 22 819 547

6 422 000 13 427 300 16 052 580 19 849 930 35 902 510

Druh uložené hmoty vyloužený rmut vyloužený rmut flotační písky flotační písky

Aktuální stav provozované provozované uzavřené uzavřené

Poznámka: Údaje o ploše a objemu odkališť jsou použity z databáze DIOS. Údaje označené „* “ jsou zpřesněné vedoucím odkališť ZCHÚ o. z. GEAM.

6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Zákon č. 168/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem rozšířil působnost také na těžební odpad, vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů. O. z. GEAM zahájil jednání s OBÚ ohledně povolení provozu úložných míst ve své působnosti a předal příslušné doklady pro povolení provozu relevantních úložných míst - odvaly Rožná 1 a Rožná 2, odkaliště K I a K II.

6.2.1 Odvaly Tabulka č. 6 - 3 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odval Rožná 1

Druh uloženého materiálu Hlušina Stavební suť kontaminovaná Zbytky výztuže a odpadní dřevo z hornické činnosti Kontaminovaný materiál z přepravních tras rudy Kontaminované ochranné pomůcky Celkem

Hmotnost t V hodnoceném celkem roce 2014 52 659,0 1 189 688,0 1,2 42,7 115,5

2 475,596

29,0

4 051,0

0,8

27,3

52 805,5

1 196 284,596



6.2.2 Odkaliště Tabulka č. 6 - 4 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odkaliště K I

Druh uloženého materiálu Rmut Stavební suť z úpravárenské činnosti – kontaminovaná Kontaminovaný železný šrot, pogumovaný železný šrot Odpady pryže z technologického procesu úpravy rudy Staré kontaminované pracovní oděvy a ochranné pomůcky Rudný prach z areálu Chemické úpravny Kontaminovaný kal z BČOV o. z. GEAM Rudný kal z mycí rampy v areálu RI Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Rožná Kal z čištění důlních vod – ČDV Pucov Kal z čištění důlních vod – ČDV Běstvina Kal z čištění důlních vod – ČDV Licoměřice Odpady z laboratoří Ostatní kontaminovaný materiál z procesu úpravy uranové rudy Celkem

Hmotnost t V hodnoceném Celkem roce 2014 137 485,0 14 409 759,0 804,9 3 816,0 78,5 2 028,871 0 32,97 0

4,5

0 0 0 1,0 0 49,5 193,9 0,004

548,8 815,22 120,1 2 675,2 269,4 956,3 16 114,2 5,907

43,35

1 690,279

138 656,154

14 438 836,747

Ukládání materiálů z hornické činnosti do odkaliště K I je součástí PMŘ odkaliště K I, který je schválen rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 21449/2006 ze dne 14. 3. 2006. Platnost rozhodnutí byla do 31.3.2011, počátkem roku 2011 byla rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 15280/2011 prodloužena do 31. 3. 2014 a v březnu 2014 byla rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 12859/2014 prodloužena do 31. 12. 2015. SÚJB vydal rozhodnutí č.j. 46960/2006 ze dne 18. 9. 2006, kterým povoluje uvolňování nepotřebného materiálu s povrchovou kontaminací radionuklidy uranradiové rozpadové řady z těžby a úpravy uranu. Platnost rozhodnutí je do 30. 9. 2016. Tabulka č. 6 - 5 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení: Odkaliště O 3 – Zlaté Hory Úložiště produktů hornické činnosti Druh uloženého materiálu Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Zlaté Hory Celkem

Hmotnost t V hodnoceném roce 2014 1 928 1 928

Celkem 43 131 43 131

6.3 Shrnutí V uplynulém roce o. z. GEAM spravoval, resp. provozoval v souladu se zákonem č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění, celkem 25 úložných míst (21 odvalů a 4 odkaliště) o celkovém objemu uloženého materiálu 24 692 892 m3 na celkové ploše 158,2 ha.



Změny parametrů některých úložných míst proti předchozímu roku odráží skutečnost, že v roce 2014 byl na odval Rožná 1 ukládán těžební odpad z těžby U-rudy a cca 15 800 m3 těžebního odpadu bylo odvezeno na odkaliště K I a využito při úpravě povrchu hrází před položením těsnícího prvku. Z odvalu Kukla byl těžební odpad odebírán a využíván pro stavební a sanační účely jako kamenivo. Do odkaliště K I bylo uloženo celkem 137 485 t rozemleté, vyloužené uranové rudy. Vyprodukováno bylo celkem 193 390 t těžebního odpadu a materiálů souvisejících s hornickou činností, které byly uloženy na, k tomu účelu určená, úložná místa ve správě o. z. GEAM.

7

SANACE A REKULTIVACE V roce 2014 pokračovala „Sanace odkaliště K I – I. etapa“. V rámci stavebního objektu SO 1/1 „Přetvarování tělesa odkaliště“ byl na ploše cca 1,285 ha upraven povrch hrázového tělesa, na který byly rozvinuty bentonitové rohože BENTOFIX/BENTOMAT, následovala drenážní vrstva (geokomposit) FABRINET a na ni byla rozprostřena krycí vrstva zeminy zpevněná geomříží. Poslední vrstvu tvoří biologicky oživitelná zemina. V tělese hráze byla provedena montáž 20 ks piezometrických sond. Celkové náklady v roce 2014 činily 15 501 tis. Kč. Zahájeny byly práce na likvidaci jámy Jindřich II. V I. čtvrtletí byl realizován plánovaný nehavarijní zásah ZBZS Dolní Rožínka za účelem ověření stavu výztuže a výstroje jámy. Ve II. čtvrtletí byly zbudovány dřevěné pracovní povaly v jámě ve staničení 36,7 m a 39,7 m pod ohlubní. Dále byla provedena instalace lanovnic nad ohlubní a dopravních vratů v jámě. Dokončeny byly rozvody elektroinstalace, stlačeného vzduchu a technologické vody. Ve 2. pololetí bylo provedeno odstranění jámové výstroje v místě výlomu pro zbudování jámové zátky a následně realizován výlom v rozsahu dle projektové dokumentace. Zbudována byla ocelová konstrukce jámové zátky v hloubce 38,5 m pod ohlubní, bylo ukotveno kontrolní potrubí Ø 600 m a odplyňovací potrubí Ø 150 mm pro odvádění důlních plynů a betonovou směsí bylo postupně vyplněno prvních 6 metrů zátky. Náklady na tuto akci v roce 2014 byly 10 343 tis. Kč Na základě žádosti o schválení „Plánu likvidace HDD jámy č. 13“ ve smyslu Vyhlášky ČBÚ č. 52/97 Sb. v platném znění, bylo vydáno dne 3. října 2014 OBÚ v Liberci rozhodnutí o povolení hornické činnosti – likvidace jámy č. 13 na lokalitě Pucov. Koncem měsíce října byl zahájen zásyp jámy tříděným kamenivem, následně byl zásyp dokončen haldovinou ponechanou pro tento účel z bývalého odvalu. Celkové náklady v roce 2014 činily 784 tis. Kč. V měsíci srpnu 2014 byla zahájena sanace plochy bývalého odvalu na lokalitě Zálesí. Na Dolní Rožínku bylo v rámci akce převezeno celkem 3 457 t „aktivní“ haldoviny. Po odtěžení bylo provedeno překrytí plochy inertním materiálem. Náklady na tuto akci v roce 2014 byly 3 134 tis. Kč.



ZÁVĚR Monitoring vlivu činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka na jednotlivé složky životního prostředí probíhal v roce 2014 podle dokumentů systému managementu organizace SPP-GEAM-09-01-02 Monitorování výpustí – veškeré ukazatele a SPP-GEAM09-01-04 Monitorování okolí – veškeré ukazatele, které byly z hlediska radionuklidů schváleny rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/1517/2009 ze dne 21. 9. 2009. a jeho změnou č.j. SÚJB/RCKA/27189/2013 ze dne 12. 12. 2013. Do programu monitorování byly, stejně jako v předešlých letech, začleněny všechny požadavky orgánů státní správy vydané formou rozhodnutí, souhlasů a vyjádření. Programy monitorování zahrnují monitoring vod, ovzduší, půd, zemědělských plodin a monitorování říčních sedimentů v nejvýznamnějších tocích. Vzorky vod, půd a prašného spadu byly analyzovány v akreditované laboratoři o. z. GEAM (SZLAB). Další analýzy a vyhodnocení prováděly laboratoře SÚJCHBO Kamenná, v. v. i a ENVIRO-EKOANALYTIKA, s. r. o. Velké Meziříčí. Vzorkování bylo prováděno podle harmonogramu s četností stanovenou ve schváleném programu monitorování. Program monitorování byl v roce 2014 naplněn, byly dodrženy frekvence monitorování. Z hlediska kvality a množství vypouštěných důlních a odpadních vod byly dodržovány všechny podmínky dané rozhodnutími orgánů státní správy. V roce 2014 bylo na o. z. GEAM spotřebováno celkem 50 042 m3 pitné vody. Spotřeba provozní vody není na všech provozech evidována, nicméně ve srovnání s předchozím rokem nedošlo k významným změnám. V roce 2014 provozoval odštěpný závod GEAM sedm zařízení, na kterých byly čištěny a vypouštěny odpadní vody (průmyslové – 3 x, splaškové – 4 x) do vod povrchových, osm dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod a dva profily, ze kterých byly důlní vody do vod povrchových vypouštěny bez čištění. Celkem bylo v roce 2014 povolenými výpustnými profily z o. z. GEAM vypuštěno do vod povrchových 189 968 m3 odpadních vod, 6 260 533 m3 vyčištěných důlních vod a 195 270 m3 nečištěných důlních vod. Mimo výpustných profilů spravoval o. z. GEAM v roce 2014 devět starých zátěží, ze kterých vytékaly důlní vody do vod povrchových (bez stanovení podmínek orgány státní správy). Ze starých zátěží v roce 2014 vyteklo do povrchových vod 1 249 102 m3 důlních vod. Množství vypuštěných důlních vod do vod povrchových se v roce 2014 oproti předchozímu roku v součtu výrazně nezměnilo, ale na jednotlivých lokalitách byly změny poměrně výrazné. Téměř na polovinu kleslo množství vypuštěných důlních vod na obou lokalitách v Železných horách (Licoměřice, Běstvina). Naopak se neustále zvyšuje množství vytékajících důlních vod na lokalitě Oslavany a také na lokalitě Rožná (DS R I, DS Bukov). Zde zvýšené množství důlních vod může mít souvislost s ražbou podzemní laboratoře pro SÚRAO. V roce 2014 bylo prodlouženo vodoprávní povolení pro výpustný profil BĚS-HVP, nové vodoprávní rozhodnutí bylo vydáno pro výpustný profil BĚS-ČOV. Při monitorování okolí byla sledována kvalita vod a sedimentů v tocích nad a pod výpustnými profily a byl vyhodnocován vliv výpustí na tyto toky. Monitorování okolí probíhalo v roce 2014 v souladu s programem monitorování a na jednotlivých monitorovaných profilech nedošlo k žádným významným anomáliím. Povrchové toky nebyly vypouštěnými vodami z o. z. GEAM významně negativně ovlivňovány. Významnější akce na úseku vodního hospodářství realizované v roce 2014: - v rámci sanace odkaliště K I byla v roce 2014 dokončena a zkolaudována investiční akce „Čerpací stanice drenážních vod K I“, - dokončena, zkolaudována a uvedena do trvalého provozu byla povrchová část (portál) investiční akce „Odvodňovací štola R3“, která řeší odvodnění ložiska Rožná po ukončení těžby uranové rudy a zatopení dolu. Zahájena byla část důlní, která navazuje na povrchovou stavbu, v roce 2014 bylo vyraženo 209 bm štoly,



- v říjnu 2014 začala investiční akce „Sanace odkaliště K I – II. etapa - drenáže“, která řeší přeložku stávajících sítí, výstavbu nových objektů a demolici stávajících, - ze skládky TKO Bukov bylo převezeno k vyčištění na ČOV Bystřice nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem ČOV 2 904 m3 nadbilančních odpadních skládkových vod. Celkové poplatky o. z. GEAM za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily v minulém roce 52 996 Kč. Kvalita surových důlních vod na všech lokalitách je stabilizovaná a obecně se postupně zlepšuje. Nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod v roce 2014 úzce souvisí s vypuštěnými důlními vodami, viz. výše. V západním okraji zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna na lokalitě Oslavany pokračovalo v roce 2014 hydrogeologické sledování, které prováděl Ústav geologických věd při PF MU Brno a prezentace výsledků a dalšího doporučeného postupu je shrnuta ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “, roční zpráva za rok 2014. Měření prokázala relativně stabilní ztráty průtoků na přesně definovaných úsecích toků Balinka, Habřina a Bobrava i v období nejvyšších průtoků povrchových vod ve sledovaných úsecích toků. V roce 2014 pokračoval i detailní monitoring hladiny důlní vody na jámě Jindřich II a průtoků důlní vody na dědičné štole. Koncem roku 2014 byl do jámy Jindřich II nainstalován hlubinný manometr s registrační jednotkou ke kontinuálnímu měření hladiny důlní vody, protože pro možnost přesnějšího pochopení vztahů mezi vodami v důlním díle a mimo důlní dílo je nutné získat detailní informace o kolísání hladin důlních vod v zatopeném důlním díle. Numerický model proudění podzemních vod, který byl zkonstruován pro dotčenou část povodí Balinky, prokázal drenážní efekt důlního díla na povrchový tok Balinky. Kalibrací dat se podařilo dosáhnout dostatečné shody mezi reálnými a modelovanými změnami průtoků v Balince. Výsledky monitoringu v roce 2014 poslouží pro zpřesnění a kalibraci sestaveného numerického modelu proudění podzemních vod. V roce 2014 o. z. GEAM provozoval 9 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a dalších 118 lokálních spalovacích zdrojů (v minulosti označované jako „malé zdroje“). Rozhodnutími SÚJB je povoleno uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím 4 výpustí do ovzduší (sušárna, mlýnice a odkaliště K I, K II závodu Chemická úpravna, větrací stanice R4, R6 důlního závodu R I). V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise z tepelných zdrojů, technologické emise a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Podmínky platných rozhodnutí a obecné emisní limity byly v roce 2014 plněny s jednou výjimkou. Při pravidelném kontrolním monitoringu pracovníkem SÚJCHBO, v.v.i dne 19.5.2014 bylo zjištěno překročení zásahové úrovně objemové aktivity U (ZÚ = 1,5 Bq/m3, naměřená hodnota = 2,36 Bq/m3) a vyšetřovací úrovně objemové aktivity 226 Ra (VÚ = 0,6 Bq/m3, naměřená hodnota = 1,03 Bq/m3) na výduchu č. 2 mlýnice uranové rudy. Při opravě ložiska ventilátoru odsávání došlo zřejmě k uvolnění nálepů usazenin v odsávacím potrubí, což bylo pravděpodobnou příčinou překročení referenčních úrovní. Pro zařízení „závod Chemická úpravna“ bylo v národním rejstříku pro rok 2014 přiděleno 11 930 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2014 odpovídaly 12 864 povolenkám. Stěžejní část monitoringu ovzduší a půd v rámci monitorování okolí je realizována na těžebně-úpravárenském komplexu Rožná. Toto monitorování je zaměřeno na sledování prašného spadu a kontaminace podél přepravní trasy rudy, jsou měřeny radiační veličiny u zdrojů i v okolních obcích pomocí stacionárních dozimetrů a jsou prováděna kontrolní bodová měření. Do domů v okolních obcích jsou, vždy na rok, instalovány stopové detektory RAMARn pro zjištění objemové aktivity radonu. Vyšetřovací úroveň byla v roce 2014 překročena ve dvou případech na měřících bodech prašného spadu, vždy se jednalo o zvýšený obsah uranu. Za měsíc červen došlo k překročení VÚ na měřícím bodu č. 12 (křižovatka R4 – R I) a za měsíc září na měřícím bodu č. 31 (obec Rodkov).



V roce 2014 pokračoval také monitoring ekosystémů na ložisku Rožná, který provádí Ústav geoniky AV ČR Ostrava. Výsledky, které jsou pro o. z. GEAM příznivé, jsou zpracovány v samostatné hodnotící zprávě. Nakládání s odpady probíhalo na o. z. GEAM v roce 2014 na 16 provozovnách, v tomto počtu je zahrnuto jedno zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II a jedno zařízení k odstraňování odpadů - skládka TKO Bukov. Produkce odpadů v letech 2013 a 2014 byla srovnatelná, v roce 2013 bylo vyprodukováno 2 101,3 t, v roce 2014 to bylo 2 312,2 t. Produkce ostatních odpadů byla v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem vyšší o 217,2 t díky sanační činnosti probíhající na odkališti K I. U nebezpečných odpadů byl ve srovnání s rokem 2013 naopak pokles o 110,57 t. K poklesu produkce nebezpečných odpadů došlo z toho důvodu, neboť v předchozím roce proběhla akce “Likvidace vlečky RD Jeseník“. V roce 2014 byla na úseku odpadového hospodářství uložena pokuta v souvislosti se základními popisy k odpadům přijímaných na skládku TKO Bukov. Za porušení podmínky integrovaného povolení byla inspekcí udělena pokuta ve výši 25 000 Kč. Ve správě, resp. v provozu má o. z. GEAM celkem 25 úložných míst (21 odvalů a 4 odkaliště), na která bylo uloženo celkem 193 390 t těžebního odpadu a materiálu souvisejícího s hornickou činností. Pokračovala „Sanace odkaliště K I – I. etapa“. V rámci stavebního objektu SO 1/1 „Přetvarování tělesa odkaliště“ byl na ploše cca 1,285 ha upraven povrch hrázového tělesa, na který byly rozvinuty bentonitové rohože BENTOFIX/BENTOMAT, následovala drenážní vrstva (geokomposit) FABRINET a na ni byla rozprostřena krycí vrstva zeminy zpevněná geomříží. Poslední vrstvu tvoří biologicky oživitelná zemina. V tělese hráze byla provedena montáž 20 ks piezometrických sond. Zahájeny byly práce na likvidaci jámy Jindřich II. V 1. čtvrtletí byl realizován plánovaný nehavarijní zásah ZBZS Dolní Rožínka za účelem ověření stavu výztuže a výstroje jámy. Ve 2. čtvrtletí byly zbudovány dřevěné pracovní povaly v jámě ve staničení 36,7 m a 39,7 m pod ohlubní. Dále byla provedena instalace lanovnic nad ohlubní a dopravních vratů v jámě. Dokončeny byly rozvody elektroinstalace, stlačeného vzduchu a technologické vody. Ve 2. pololetí bylo provedeno odstranění jámové výstroje v místě výlomu pro zbudování jámové zátky a následně realizován výlom v rozsahu dle projektové dokumentace. Zbudována byla ocelová konstrukce jámové zátky v hloubce 38,5 m pod ohlubní, bylo ukotveno kontrolní potrubí Ø 600 m a odplyňovací potrubí Ø 150 mm pro odvádění důlních plynů a betonovou směsí bylo postupně vyplněno prvních 6 metrů zátky. Na základě žádosti o schválení „Plánu likvidace HDD jámy č. 13“ ve smyslu vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb., v platném znění, bylo vydáno dne 3. října 2014 OBÚ v Liberci rozhodnutí o povolení hornické činnosti – likvidace jámy č. 13 na lokalitě Pucov. Koncem měsíce října byl zahájen zásyp jámy tříděným kamenivem, následně byl zásyp dokončen haldovinou ponechanou pro tento účel z bývalého odvalu. V měsíci srpnu 2014 byla zahájena sanace plochy bývalého odvalu na lokalitě Zálesí. Na Dolní Rožínku bylo v rámci akce převezeno celkem 3 457 t „aktivní“ haldoviny. Po odtěžení bylo provedeno překrytí plochy inertním materiálem. Na základě vyhodnocení podrobného sledování jednotlivých složek životního prostředí za rok 2014 lze konstatovat, že z provozní činnosti o. z. GEAM Dolní Rožínka nebyly zjištěny žádné významnější vlivy a dopady na životní prostředí, které by mohly negativně působit na zdraví obyvatel v okolních obcích.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2014

Recommend Documents