ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2012

DIAMO, státní podnik o. z. Těžba a úprava uranu Pod Vinicí 84 471 27 Stráž pod Ralskem

Stráž pod Ralskem 29. 3. 2013 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2012 P

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2012

Zpracoval:

RNDr. Lubomír Neubauer (kap. 3.3, 3.4, 4, 7.1) vedoucí oddělení životního prostředí Ing. Iva Straková (kap. 1) technický pracovník IV - vodohospodář RNDr. Karel Brodský (kap. 1, příl. 3, 4) technický pracovník IV - životní prostředí Václav Mužík (kap. 2.3.1, 2.4) vedoucí oddělení geologického Mgr. Vladimír Ekert (kap. 2, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.3.2, 2.4) technický pracovník V - hydrogeologie Ing. Václav Krupka (kap. 1.4, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - data Mgr. Michal Rakušan (kap. 2.2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - hydrochemik Ing. Jaroslav Pilař (kap. 3, 5, 6) technický pracovník IV - odpady, ovzduší Ing. Helena Valapková (kap. 7.1, 7.2) technický pracovník IV - rekultivace Ing. Pavel Varga (kap. 7.1.1, příl. 5, 6, 7) technický pracovník IV- životní prostředí

Kontroloval:

Ing. Ludvík Kašpar náměstek pro výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Tomáš Rychtařík ředitel o. z. – závodní DCHT

Datum:

29. 3. 2013

Výtisk číslo:

01

Strana 2 (celkem 157)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2012

Rozdělovník Držitel Funkce, VOJ či VOÚ

Titul, Jméno, Příjmení

Výtisk č.

O. z. TÚU ředitel o. z. - závodní DCHT

Ing. Tomáš Rychtařík

01

náměstek pro výrobu a ekologii

Ing. Ludvík Kašpar

02

vedoucí oddělení životního prostředí

RNDr. Lubomír Neubauer

03

vedoucí oddělení geologického

Václav Mužík

04

Další VOJ s. p. DIAMO a jiné osoby či organizace vedoucí odboru ekologie ŘSP

Ing. Pavel Vostarek

05

vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec 2

Ing. Jaroslava Janečková

06

RNDr. Pavel Poledníček

07

Ing. Josef Gruber

08

vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Česká Lípa, T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa

RNDr. Růžena Konvalinová

09

vedoucí odboru kontroly a zvláštních úkolů ŘSP

Ing. Zdeňka Poslušná

10

vedoucí oddělení podzemních vod a bilance Povodí Ohře, s. p., Bezručova 4219, 430 03 Chomutov vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP OI Liberec, Třída 1. máje 858/26, 460 01 Liberec 1

CELKEM

10



Obsah: POJMY, ZKRATKY A DEFINICE ............................................................................................................6 ÚVOD .......................................................................................................................................................9 1

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................9 1.1 PITNÁ VODA 9 1.1.1 Externí zdroje ...................................................................................................................... 9 1.1.2 Vlastní zdroje .................................................................................................................... 10 1.2 PROVOZNÍ VODA .............................................................................................................................11 1.3 ODPADNÍ A POVRCHOVÁ VODA .........................................................................................................12 1.4 DŮLNÍ A POVRCHOVÁ VODA .............................................................................................................36 1.4.1 Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) 40 1.4.2 Výpustný profil č. 2 SLKR-VS ........................................................................................... 47 1.4.3 Výpustný profil č. 3 ODK-VS ............................................................................................. 52 1.4.4 Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I 56 1.4.5 Výpustný profil záchytné jímky Křižany ............................................................................ 56 1.4.6 Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy .................................................... 56 1.4.7 Posuzovací profil ............................................................................................................... 56 1.5 ODKALIŠTĚ .................................................................................................................................61 1.6 POVRCHOVÉ TOKY ..........................................................................................................................62 1.7 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ S VODAMI .........................................................................72 1.7.1 Realizované akce a opatření ............................................................................................ 72 1.7.1.1 1.7.1.2 1.7.1.3 1.7.1.4

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení ......................................................... 72 Povodně 2012....................................................................................................................... 75 Likvidace invazních rostlin .................................................................................................... 77 Úniky ropných látek .............................................................................................................. 78

1.7.2 Nová vodoprávní rozhodnutí včetně dalších správních rozhodnutí .................................. 79 1.7.3 Kontroly ............................................................................................................................. 80 1.7.4 Uložené pokuty ................................................................................................................. 81 1.8 SHRNUTÍ .................................................................................................................................82 2

HYDROGEOLOGIE ........................................................................................................................84 2.1 CHARAKTERISTIKA HYDROGEOLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ...........................................84 2.2 MONITOROVACÍ SYSTÉMY................................................................................................................85 2.2.1 Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod ..................................................................... 86 2.2.2 Monitoring povrchových vod ............................................................................................. 87 2.3 VÝSLEDKY MONITORINGU ................................................................................................................88 2.3.1 ZTR, důlní a podzemní vody ............................................................................................. 88 2.3.2 Povrchové vody............................................................................................................... 101 2.4 SHRNUTÍ ...............................................................................................................................101

3

OVZDUŠÍ ......................................................................................................................................103 3.1 EMISE Z TEPELNÝCH ZDROJŮ.........................................................................................................103 3.1.1 Spalovací zdroje.............................................................................................................. 103 3.1.2 Plnění emisních limitů ..................................................................................................... 103 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů ......................................................................... 104 3.2 EMISE Z TECHNOLOGICKÝCH ZDROJŮ.............................................................................................105 3.2.1 Technologické zdroje ...................................................................................................... 105 3.2.2 Odkaliště, odvaly ............................................................................................................. 105 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů .................................................................... 105 3.3 IMISE ...............................................................................................................................108 3.3.1 Prašný spad .................................................................................................................... 108 3.3.2 Prašnost .......................................................................................................................... 109 3.4 RADIONUKLIDY .............................................................................................................................109 3.4.1 Radon .............................................................................................................................. 111 3.4.2 Dávkový příkon gama ..................................................................................................... 112



3.4.3 Uran v prašném spadu .................................................................................................... 112 3.4.4 Radium v prašném spadu ............................................................................................... 113 3.4.5 Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady...................................................... 114 3.5 MĚŘENÍ HLUKU .............................................................................................................................115 3.6 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU OCHRANY OVZDUŠÍ ..........................................................................115 3.6.1 Realizované akce a opatření .......................................................................................... 115 3.6.2 Kontroly ........................................................................................................................... 116 3.6.3 Uložené pokuty ............................................................................................................... 117 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi ........................................................................ 118 3.7 SHRNUTÍ ...............................................................................................................................118 4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ..........................................................119 4.1 KONTAMINACE PŮDY .....................................................................................................................119 4.1.1 Kontaminace technologickými roztoky ............................................................................ 119 4.1.2 Monitorování dnových sedimentů ................................................................................... 120 4.2 KONTAMINACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU .....................................................................................120 4.3 SHRNUTÍ ...............................................................................................................................121

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................................................122 5.1 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ...............................................................................................122 5.1.1 Provozovny ..................................................................................................................... 122 5.1.2 Produkce odpadů ............................................................................................................ 122 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů ....................................................................... 125 5.2 NÁKLADY A VÝNOSY ......................................................................................................................125 5.3 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ..........................................................125 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady ......................................................................... 125 5.3.2 Realizované akce a opatření .......................................................................................... 125 5.3.3 Kontroly ........................................................................................................................... 126 5.3.4 Uložené pokuty ............................................................................................................... 126 5.4 SHRNUTÍ ...............................................................................................................................126

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ......................................................................................127 6.1 ÚLOŽNÁ MÍSTA..............................................................................................................................127 6.1.1 Odvaly ............................................................................................................................. 127 6.1.2 Odkaliště ......................................................................................................................... 127 6.2 TĚŽEBNÍ ODPAD A MATERIÁLY SOUVISEJÍCÍ S HORNICKOU ČINNOSTÍ .................................................128 6.3 SHRNUTÍ ...............................................................................................................................129

7

SANACE A REKULTIVACE ........................................................................................................130 7.1 SANACE ...............................................................................................................................130 7.1.1 Likvidace areálu Dolu Křižany I....................................................................................... 131 7.1.2 Částečná likvidace komunikace k platu „S“ materiálu a související terénní úpravy ....... 134 7.2 REKULTIVACE ...............................................................................................................................135 7.2.1 Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I ..................................................................... 136 7.2.2 Údržba rozpracovaných rekultivačních akcí ................................................................... 137 7.2.3 Shrnutí ............................................................................................................................. 140

ZÁVĚR..................................................................................................................................................141 PŘÍLOHY ..............................................................................................................................................144 PŘÍLOHA Č. 1: PŘÍLOHA Č. 2: PŘÍLOHA Č. 3: PŘÍLOHA Č. 4: PŘÍLOHA Č. 5: PŘÍLOHA Č. 6: PŘÍLOHA Č. 7:

PŘEHLEDNÁ MAPA VÝPUSTNÍCH PROFILŮ A MONITOROVACÍCH MÍST DŮLNÍCH, POVRCHOVÝCH A ODPADNÍCH VOD V PŮSOBNOSTI O. Z. TÚU ......................................144 PŘIROZENÝ VÝVOJ PLOUČNICE NA P. P. Č. 715/5 A 715/7 V K. Ú. STRÁŽ POD RALSKEM.................................................................................................................144 ÚNIK ROPNÝCH LÁTEK DO DEŠŤOVÉ NÁDRŽE RN CHÚ A ...........................................145 ODVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VOD Z BÝVALÉHO BARYT-FLUORITOVÉHO DOLU KŘIŽANY ..............150 BIODEGRADAČNÍ PLOCHA .........................................................................................153 REVITALIZACE SEDLICKÉHO RYBNÍKA ........................................................................154 HODNOCENÍ DLE ZÁKONA Č. 167/2008 SB., O PŘEDCHÁZENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMĚ .........156



Pojmy, zkratky a definice AV, 226Ra

objemová aktivita radia 226 [Bq.l-1]

AS, 226Ra

aktivita radia 226 v prašném spadu [Bq.m-2.30 dnů-1]

BČ

biologická čistírna

CDS

centrální dekontaminační stanice

CS, U

koncentrace přírodního uranu v prašném spadu [mg.m-2.30 dnů-1]

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

DH I

Důl Hamr I

DK I

Důl Křižany I

DN

dešťová nádrž

DCHT

Důl chemické těžby

důlní vody

vody nacházející se v důlních dílech (Dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon a v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou důlními vodami všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami; za důlní dílo se považuje nejenom podzemní prostor vytvořený hornickou činností, ale i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ploše VP i mimo plochu VP (pokud se nejedná o ZTR). K nakládání s důlními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), dochází při výše uvedených činnostech pouze v rámci vypouštění důlních vod do vod povrchových za podmínek stanovených vodoprávním orgánem (vypouštění z technologie SLKR I a NDS 6 do povrchového toku Ploučnice).

EDR

elektrodialýza reverzační

EO

ekvivalentní obyvatel

HB

hydraulická bariéra (Stráž, Svébořice)

HVS

hlavní větrací stanice

HZS LK

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje

CHS I, II

chemická stanice I, II

CHÚ

chemická úpravna

ISPOP

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností

j. č. 3

jáma číslo 3

KH

kotel horkovodní

KHS LK

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje

KS-CHÚ

vzorek z výpustního profilu vyústění kanalizačního systému CHÚ do toku



Ploučnice KULK

Krajský úřad Libereckého kraje

LTO

lehký topný olej

MěÚ

městský úřad

ML

matečné louhy

NDS

neutralizační a dekontaminační stanice

NEK-RP

norma enviromentální kvality (průměrná hodnota) podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2011)

NS

neutralizační stanice

NS CHÚ

označení objektu nebo výpusti z objektu

NS-CHÚ

signatura vzorku vod odebraného z výpusti z objektu

OBÚ

obvodní báňský úřad

ODK-VS

vzorek z výpustního profilu č. 3 (vyústění Luční strouhy do toku Ploučnice)

OI

oblastní inspektorát

OJ3

odval j. č. 3

OK

obtokový kanál

OKC-VS

vzorek z výpustního profilu monitoringu SÚJB (vyústění OK do toku Ploučnice)

OkÚ

okresní úřad

ORL

odlučovač ropných látek

o. z. TÚU

odštěpný závod Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem

Ps

prašný spad [g.m-2.30 dnů-1]

podzemní vody

za podzemní vody jsou v této zprávě považovány všechny ostatní vody nespadající do předchozích definic. Dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou podzemními vodami vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

povrchové vody

za povrchové vody jsou v této zprávě považovány vody dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů, kde povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

PV-VS

vzorek z výpustního profilu č. 1 (vyústění retenčních nádrží Pustý do obtokového kanálu)

RC

regionální centrum

RN

retenční nádrže

RN-CHÚ

vzorek z výpusti (vyústění retenčních nádrží CHÚ do kanalizačního systému)

RP

rudné plato

ŘSP

ředitelství státního podniku

SčVK

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Teplice

SD

středisko dopravy



SKO

směsný komunální odpad

SLKR I

stanice likvidace kyselých roztoků I. etapa

SLKR-VS

vzorek z výpustního profilu č. 2 (vyústění výtoku ze SLKR I do toku Ploučnice)

soustava vodovodu VP

systém zásobování pitnou vodou pro areály CHS I, CHS II a VÚ č. 4

SÚ

stavební úřad

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

TKO

tuhý komunální odpad

TTO

těžký topný olej

TZL

tuhé znečišťující látky

U

uran přírodní (alternativně k UNAT)

VDJ

vodojem

VÚ

výrobní úsek

VÚV TGM

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.

VP

vyluhovací pole

VOJ

vnitřní organizační jednotka

ZBZS

závodní báňská záchranná stanice

ZDM

závod dopravy a mechanizace

ZML

technologie zpracování matečných louhů (alternativně k NDS ML)

ZP

zemní plyn

ZTR

zbytkové technologické roztoky - roztoky vzniklé v důsledku chemické těžby uranu a nacházející se v ploše vyluhovacích polí a v ploše rozptylu v cenomanském i turonském kolektoru



Úvod Tento dokument je vypracován ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Dokumentace zahrnuje vyhodnocení monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem na všechny složky životního prostředí v roce 2012 a je zpracována dle řídicího postupu systému managementu organizace ŘP-sp-22-01. Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. Těžba a úprava uranu zahrnuje výsledky monitoringu v oblasti životního prostředí v oblastech působnosti o. z. TÚU za rok 2012 včetně vyhodnocení shody s příslušnými zákony, nařízeními a rozhodnutími orgánů státní správy. Souhrnné vodohospodářské údaje zajišťuje oddělení životního prostředí. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy. Monitoring podzemních, povrchových a důlních vod a zbytkových technologických roztoků zajišťuje oddělení geologické ve spolupráci se střediskem monitorování a karotáže. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy formou Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků. Vyhodnocení monitorování radiačních veličin, resp. jejich vliv na obyvatelstvo obcí v okolí o. z. TÚU, provádí 1x ročně oddělení bezpečnosti a hygieny práce formou Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

1 Vodní hospodářství V této kapitole je zahrnuto vyhodnocení činnosti na úseku vodního hospodářství DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem v roce 2012. Na úseku vodního hospodářství se sledují dodávky pitné vody do jedné rozvodné vodovodní sítě pro veřejnou potřebu a do vlastní vodovodní sítě včetně čištění a odvádění odpadních a povrchových vod z pěti kanalizačních systémů pro veřejnou potřebu a z vlastních kanalizačních systémů. Dalším předmětem činnosti je čištění a vypouštění povrchových vod do vod podzemních, povrchových a důlních, dále čerpání povrchových vod (srážkových a drenážních) k využití v NDS 6, a vypouštění důlních vod do vod povrchových. Na úseku vodního hospodářství je dále realizována legislativní činnost, která se týká ochrany před povodněmi, staveb vodních děl a dalších staveb, zařízení a činností, jež mohou ovlivnit vodní poměry, případně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

1.1 Pitná voda Systém zásobování pitnou vodou byl v roce 2012 obdobný jako v předchozím roce 2011.

1.1.1

Externí zdroje

Dodávky pitné vody byly v průběhu roku 2012 kromě vlastních zdrojů zajišťovány ze skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu Stráž pod Ralskem, jehož provozovatelem je SčVK, a. s. Teplice, který dodal do provozně samostatné části soustavy vodovodu Lipka 9 678 m 3 pitné vody.



V tabulce č. 1.1.1-1 je uvedeno množství vody odebrané v roce 2012 cizími odběrateli pitné vody. Tabulka č. 1.1.1-1: Přehled cizích odběratelů pitné vody Množství odebrané vody 3 [m ]

Firma

MEGA, a. s.

926

LentiKats, a. s.

869

Vl. Minařík KM-PRONA, a. s.

1134

GA PROFIPLAST, s. r. o.

227

AR oil, s.r.o.

245

TENAX, s. r. o.

186

Pilkington Czech, s. r.o WRV, s. r. o.

3 717 61

ZAPA beton, a. s.

2 429

AEROLUX, s. r. o.

2 451

Praktik systém, s. r. o.

1 266

Vendys & V s. r. o.

553

Pešta Recyklace, s. r. o.

716

Sdružení DIAMO NDS-10

107

Hušek, a. s.

43

AKOME, s. r. o.

6

SPL Real, s. r. o.

16

M. Bartoš

720

Renyson 2000, a. s.

16

Luket, s. r. o.

48

Celkem spotřeba cizích odběratelů

1.1.2

15 736

Vlastní zdroje

Správu vodovodů a souvisejících zařízení zajišťují v zájmovém území o. z. TÚU centrálně pracovníci výrobního úseku č. 5. Dodávky pitné vody z vlastních zdrojů byly zajišťovány rozvodnou vodovodní sítí pro veřejnou potřebu v majetku o. z. TÚU (rozvodná vodovodní síť Lipka). Rozvodná vodovodní síť Lipka byla v roce 2012 zásobena pitnou vodou z vrtu TBCT 3. Záložní zdroj VS-2T nebyl pro odběr pitné vody v roce 2012 využit. Kolaudační souhlas na stavbu vrtu TBCT-3 vydal MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/48721/2010 ze dne 1. 4. 2010. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-3 je povoleno v množství prům. 5,7 l.s-1, max. 11,4 l.s-1, max. 30 000 m3.měsíc-1, max. 155 000 m3.rok-1 rozhodnutím vydaným MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/197557/2009 ze dne 23. 2. 2010. Nakládání s podzemními vodami z vrtu VS-2T je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 ve znění č. j. MUCL/54300/2009 ze dne



3. 8. 2009 a ve znění rozhodnutí č. j. MUCL/132455/2010 ze dne 25. 10. 2010 v množství prům. 7,5 l.s-1, max. 10,0 l.s-1, max. 23 000 m3.měsíc-1a max. 215 000 m3.rok-1. Vrt VS-2T byl celý rok 2012 využíván jako zdroj užitkové vody pro výrobu tepla a páry. Provozní řád soustavy vodovodu Lipka byl schválen rozhodnutím Krajské hygienické stanice Libereckého kraje č. j. 2627/23/10 ze dne 28. 6. 2010. V roce 2012 bylo z vrtu TBCT-3 odebráno 73 765 m3 podzemní vody. Z toho bylo v květnu využito 549 m3 vody pro výrobu tepla a páry jako náhrada za čerpání ze zdroje VS- 2T. V roce 2012 bylo z vrtu VS-2T odebráno celkem 115 411 m3 podzemní vody pro ostatní užití, pro výrobu tepelné energie v páře a v horké vodě. Zásobování soustavy vodovodu VP pitnou vodou bylo zajišťováno provozem vlastního jímacího, čerpacího a úpravárenského zařízení. Hlavním zdrojem pitné vody je turonský vrt VPCT-905. Nakládání s podzemními vodami z tohoto zdroje bylo povoleno rozhodnutím MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 5,0 l.s-1, max. 16,7 l.s-1, max. 16 000 m3.měsíc-1, max. 150 000 m3.rok-1. Skutečný odběr v roce 2012 z tohoto vrtu byl 73 188 m3. Náhradním zdrojem pitné vody je turonský vrt STCT-2A. Nakládání s podzemními vodami k odběru podzemních vod je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 0,6 l.s-1, max. 15 l.s-1, max. 4 200 m3.měsíc-1, max. 20 000 m3.rok-1. Náhradní zdroj STCT-2A se zapíná v případě poruchy nebo údržby na vrtu VPCT-905. V roce 2012 bylo z vrtu STCT-2A odebráno 394 m3. Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, byl rozhodnutími KHS Libereckého kraje č. j. 5406/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008 a č. j. 3499/23/10/3.6.2 ze dne 20. 7. 2010 určen způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody na dvou stávajících provozovaných vodovodních sítích. Ve smyslu vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů, je prováděna kontrola pitné vody. Sleduje se kvalita surové vody dodávané do sítě z vlastních zdrojů a kvalita vody ve vodovodní síti. Po bakteriologické stránce je voda zabezpečena chlorováním. Zdroje pitné vody jsou zajištěny proti vniknutí zvěře nebo neoprávněné osoby uzamknutím poklopů případně oplocením. Ochranné pásmo vodního zdroje VS-2T I. stupně je stanoveno rozhodnutím č. j. MUCL/40395/2009 ze dne 12. 1. 2010. Ochranné pásmo vodního zdroje TBCT-3 I. stupně je stanoveno rozhodnutím MUCL/158309/2010 ze dne 3. 1. 2011. Technický stav vodovodních sítí je nezměněn. V roce 2012 nedošlo k nedodržení kvality pitné vody kromě nižších mezních hodnot Mg, Ca a doporučených hodnot tvrdosti vody. V oblasti čerpání pitných vod bylo vyčerpáno 73 188 m3 vod z vrtu VPCT-905, 394 m3 vod z náhradního vrtu STCT-2A, z vrtu TBCT-3 celkem 73 765 m3 z toho 549 m3 jako voda užitková pro výrobu tepla a z vrtu VS-2T 115 411 m3 jako voda užitková pro kotelnu. Za rok 2012 bylo z uvedených vodních zdrojů celkem odebráno 262 758 m3 podzemní vody. Odběr podzemní vody je prováděn za úplatu. V roce 2012 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody z uvedených zdrojů v celkové výši 659 078,- Kč. Z toho za odběr pitné vody 292 808,- Kč.

1.2 Provozní vod Provozní potřeby výtopny o. z. TÚU jsou zajišťovány odběrem podzemní vody z vrtu VS-2T v areálu CHÚ, který dále slouží jako záložní zdroj pitné vody pro provozně samostatnou část soustavy vodovodní sítě Lipka, na výrobu technologické páry pro stripování čpavku v rámci technologie zpracování matečných louhů a jako záložní zdroj pro výrobu páry pro SLKR I.



Pro technologii NDS ML a NDS 10N je od roku 2011 využíván vrt TBCT-4. Vrt je využíván v případě nedostatku destilátu z provozu SLKR I. Stavební povolení na vrt TBCT-4 vydal MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/120363/2011 dne 15. 11. 2011 včetně kolaudačního souhlasu č. j. MUCL/152297/2011 dne 21. 12. 2011. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-4 je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/120389/2011 ze dne 15. 11. 2011 v množství prům. 10 l.s1 , max. 12 l.s-1, max. 3 000 m3.měsíc-1, max. 36 000 m3.rok-1. V roce 2012 bylo z vrtu TBCT4 odebráno 6 130 m3 podzemní vody. Technologická potřeba NDS 6 byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-602 a VPCT-605. Technologická potřeba CHS I a CHS II byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-2103 a VPCT-1101. V roce 2012 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody v celkové výši 659 078,- Kč. Z toho za odběr podzemní vody z vrtu VS-2T, TBCT- 3 a TBCT-4 pro ostaní užití 366 270,- Kč. V tabulce č. 1.2 je uveden přehled odběrových míst včetně odebraného množství. Tabulka č. 1.2: Provozní voda Odběrové místo

Vrt VS-2T

Množství odebrané vody 3 [m 

115 411

TBCT-3

549

TBCT-4

6 130

VPCT-602 a VPCT-605

125 317

VPCT-2103 a VPCT-1101

71 538

1.3 Odpadní a povrchová voda Během roku 2012 byly provozovány čistírny odpadních vod na CHÚ (ČOV CHÚ), neutralizační stanice na CHÚ (NS CHÚ), čistírna na bývalém středisku dopravy a mechanizace (ČOV ZDM), biologická čistírna BČ 40 na odkališti (ČOV odkaliště), čistírna odpadních vod matečné louhy (SED J ML), biologická čistírna BČ 90 na VP 9 (ČOV VP 9) a ČOV na VP 7 (ČOV VP 7). V červenci 2012 byla trvale vyřazena z provozu ČOV VP 9 z důvodu ukončení provozu CHS II. V roce 2012 byly dále vypouštěny odpadní vody z retenčních nádrží CHÚ (RN CHÚ), odpadní vody z odlučovače ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) a odváděny povrchové vody z retenčních nádrží ZDM (RN ZDM), z dešťových nádrží v areálu CDS (DN CDS), z dešťové nádrže areálu VP 7 (DN VP 7), z odlučovače ropných látek na parkovišti NDS ML (ORL ML), z odlučovače ropných látek z parkoviště střediska dopravy v areálu chemické úpravny (ORL SD) a z odlučovače ropných látek z parkoviště u školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře (ORL Adéla). Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních a povrchových vod a znečištění za rok 2012 z jednotlivých technologií je uvedeno v tabulkách č. 1.3-1 až 1.3-20 za kapitolou č. 1.3.15.



1.3.1 Čistírna odpadních vod chemické úpravny, ČOV CHÚ Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu chemické úpravny pro 1600 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle, lapač písku), vyrovnávací nádrže a z balených čistíren typu BČ-65 (2 ks) a BČ-90 s provzdušněním aeračními válci typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálů CHÚ, VÚ č. 6, VÚ č. 7, stáčírny kyselin, bývalé NDS 10 a externích producentů. Vyčištěné odpadní vody jsou odváděny kanalizačním sběračem zakončeným výustí KS CHÚ do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z ČOV CHÚ je měřeno Thomsonovým přelivem. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2012 z ČOV CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-5. 1.3.2 Čistírna závodu dopravy a mechanizace, ČOV ZDM Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu bývalého ZDM s kapacitou 1250 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle) a z biologické ČOV typu MČ 1 250 s provzdušněním turbínami Sigma. ČOV čistí splaškové vody z areálů bývalého ZDM, bývalého investičního skladu a od externích producentů průmyslové zóny. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ploučnice. V současné době je na ČOV napojeno 90 EO. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2012 z ČOV ZDM je uvedeno v tabulce 1.3-6. 1.3.3 Čistírna odpadních vod odkaliště, ČOV odkaliště Mechanicko – biologická ČOV je umístěna v areálu zázemí odkaliště s kapacitou 140 - 220 EO. Jedná se o balenou čistírnu typu BČ-40 s provzdušněním aeračním válcem typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálu NDS ML, odkaliště a vlečky. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do jižní části vnějšího drenážního příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. V roce 2012 byl na základě sdělení D200/03504/2012 ze dne 6. 9. 2012 na ČOV osazen měrný přeliv k měření objemu vypouštěných odpadních vod do jižního vnějšího záchytného příkopu odkaliště. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2012 z ČOV odkaliště je uvedeno v tabulce č. 1.3-7.

Obrázek č. 1.3.3-1: Osazení měrného přelivu na ČOV odkaliště



1.3.4 Čistírna odpadních vod vyluhovací pole 9, ČOV VP 9 Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu CHS II s kapacitou 450 EO. Jde o balenou čistírnu typu BČ-90 s provzdušněním aeračním válcem typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálu CHS II. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ralského potoka. V červenci 2012 byla ČOV VP 9 z důvodu ukončení provozu CHS II trvale odstavena z provozu. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za část roku 2012 z ČOV VP 9 je uvedeno v tabulce č. 1.3-8. 1.3.5 Čistírna odpadních vod vyluhovací pole 7, ČOV VP 7 Mechanicko – biologická ČOV typu CNP 35 je umístěna v blízkosti areálu CHS I s kapacitou 250 EO. ČOV čistí splaškové vody z areálu CHS I. Vyčištěné odpadní vody jsou čerpány tlakovou kanalizací do Ploučnice. Součástí kanalizační sítě zakončené ČOV VP 7 je odlučovač ropných látek GKSF 2, který byl dne 28. 11. 2012 externí firmou vyčištěn včetně výměny sorpční náplně. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2012 z ČOV VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1.3-9. 1.3.6 Neutralizační stanice chemické úpravny, NS CHÚ Jedná se o neutralizační stanici s kapacitou průmyslových vod max. 20 m3 den-1umístěnou v areálu chemické úpravny. Součástí ČOV jsou dvě neutralizační nádrže o objemu 2 x 300 m3. Proces čištění zahrnuje koagulaci chloridem železitým, srážení hydroxidem vápenatým, flokulaci, sedimentaci a filtraci. Neutralizační stanice čistí odpadní vody z provozu laboratoří o. z. TÚU, MEGA, a. s. a MemBrain, s. r. o. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou přečerpávány do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice. V červenci a dvakrát v listopadu 2012 byl v odpadní vodě v nádržích neutralizační stanice zjištěn obsah rtuti překračující limity přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., v platném znění. Ke srážení rtuti byl použit koagulant VTA 1085 SF. V listopadu byla vyzkoušena sorbce Hg na zeolitu jeho dávkováním do nádrže. Rtuť se nepodařilo uvedenými způsoby z odpadní vody odstranit. Na kanalizační síti bylo prováděno vzorkování za účelem zjštění vstupu Hg do kanalizačního systému včetně laboratorních zkoušek za účelem ostranění Hg z odpadní vody. Dne 6. 9. 2012 došlo z budovy MIC II z areálu MEGA, a. s. k nátoku vysokého obsahu N-NO3- v odpadní vodě na NS CHÚ. V nádrži byl zjištěn vysoký obsah N-NO3- nad limit „m“. Tyto odpadní vody byly odstraněny v technologii. V roce 2012 byly dvakrát v měsíci lednu a březnu překročeny přípustné hodnoty „p“ ukazatele RL, Cl- a SO42- v odpadní vodě vypouštěné z NS CHÚ do Ploučnice. Maximální hodnoty „m“ nebyly překročeny. Z důvodu změněného charakteru a množství odpadních vod vypouštěných z budov MEGA, a. s. a budov MIC II a MIC I MemBrain, s. r. o. bylo na základě zaslaného externího vyhodnocení nakládání s odpadními vodami požádáno v březnu 2013 o změnu stávajícího povolení k nakládání s vodami na NS CHÚ. Vyhodnocení vypouštěného množství a znečištění vyčištěných odpadních vod za rok 2012 z NS CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-10. 1.3.7 Retenční nádrže chemické úpravny, RN CHÚ RN CHÚ jsou umístěny v areálu CHÚ. Retence sestává z nátokové, rozdělovací šachty, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně s přepadovými žlaby o objemu 2 x 3 000 m3. RN CHÚ mechanicky čistí srážkové vody z ploch a budov areálu CHÚ a od externích subjektů včetně odpadních vod z vychlazovací jímky z výtopny o. z. TÚU (odluhy a odkalení z kotlů cca 2 700 m3 rok -1) a odpadních vod z ORL DOP. Vyčištěné odpadní vody jsou po sedimenatci vypouštěny do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice (vyhodnocení viz tabulka č. 1.3-11). Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2012 z RN CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-12.



1.3.8 Retenční nádrže závodu dopravy a mechanizace, RN ZDM Retence sestává z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených seriově o objemu 2 x 550 m3 a z čerpací jímky pro havarijní účely. RN ZDM mechanicky čistí srážkové vody z areálů bývalého ZDM, bývalého investičního skladu a od externích producentů průmyslové zóny. Srážkové vody jsou po sedimentaci vypouštěny do Ploučnice. Dne 5. 4. 2012 byla překročena hodnota „p“ ukazatele NL. Jednalo se o přípustný počet překročení dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Vyhodnocení vypouštěného množství povrchových vod a znečištění za rok 2012 z RN ZDM je uvedeno v tabulce č. 1.3-13. 1.3.9 Dešťové nádrže centrální dekontaminační stanice, DN CDS Retence sestává z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně o objemu 2 x 350 m3 s mostovým shrabovákem kalu a z kalového pole. DN CDS mechanicky čistí srážkové vody z areálu bývalé CDS Dolu Hamr I, parkoviště a autobusové zastávky. Srážkové vody jsou po sedimentaci vypouštěny do obtokového kanálu a dále do Ploučnice. Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2012 z DN CDS je uvedeno v tabulce č. 1.3-14. 1.3.10 Dešťová nádrž VP 7, DN VP 7 Dešťová nádrž je umístěna v areálu CHS I a čistí srážkové vody odváděné z ploch a střech budov CHS I. DN VP 7 sestává z hrubých česlí, lapáku písku, dešťové zdrže o objemu 120 m3 s havarijním přepadem, čerpadla, gravitačně sorpčního odlučovače ropných látek GK SF 9 a vsakovací jámy o účinné vsakovací ploše 155 m2. Srážkové vody jsou po sedimentaci a vyčištění v odlučovači ropných látek vypouštěny do vsakovací jámy za DN VP 7. Na odlučovači ropných látek prováděl VÚ č. 5 dne 6. 8. 2012 opravu a vyčištění koalescenčních vložek. Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2012 z DN VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1.3-15. 1.3.11 Odlučovač ropných látek matečné louhy, ORL ML Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek typu AQUAFIX – SKGL 030 firmy Benefit, s. r. o. Opava, který čistí srážkové vody z parkoviště v areálu NDS ML. Vyčištěné srážkové vody jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího drenážního příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači AQUAFIX – SKGL 030 firmy Benefit provedla externí firma dne 26. 11. 2012 servisní prohlídku. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2012 z ORL ML je uvedeno v tabulce č. 1.3-16. 1.3.12 Sedimentační jímka matečné louhy, SED J ML Jedná se o soustavu vodních děl, která sestává z ČOV myčky AQUASTAR 3.0, sedimentační a akumulační jímky, odlučovače ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau a technologické kanalizace. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího záchytného příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau byla dne 28. 11. 2012 provedena servisní prohlídka a čištění. Čištění sedimentační jímky a koalescenčních filtrů v šachtě na nátoku do ČOV AQUASTAR 3.0 včetně usazovací nádrže byly prováděny v roce 2012 vlastními silami celkem 14x. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2012 ze SED J - ML je uvedeno odděleně v tabulce č. 1.3-17.



1.3.13 Odlučovač ropných látek parkoviště střediska dopravy, ORL SD Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek střediska dopravy typu GSOL-2/10 umístěný v areálu CHÚ označený jako ORL SD. Odlučovač ropných látek slouží k čištění povrchových vod z parkoviště nákladních vozidel. Součástí odvodnění parkoviště je revizní šachta s kalovou sedimentační jímkou, která je předřazena samotnému odlučovači. ORL je napojen do kanalizace zakončené RN CHÚ. Kolaudační souhlas č.j. MUCL/157016/2011 byl vydán MěÚ Česká Lípa dne 25. 1. 2012. Na ORL byly provedeny dvě servisní prohlídky a čištění externími firmami. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2012 z ORL SD je uvedeno v tabulce č. 1.3-18. 1.3.14 Odlučovač ropných látek střediska dopravy, ORL DOP Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek RONN TECH ellipse EH 160 3C umístěný v areálu CHÚ v hale dopravy označený jako ORL DOP. Odlučovač slouží k čištění odpadních vod z ručního mytí vozidel před jejich opravami na dílně. Zařízení je napojeno do kanalizace zakončené RN CHÚ. Množství odpadní vody je měřeno nepřímo, měří se spotřeba odebrané pitné vody vodoměrem. Roční zkušební provoz na zařízení byl ukončen k 1. 7. 2012. Kolaudační souhlas na ORL DOP vydal MěÚ Česká Lípa dne 2. 7. 2012 pod č. j. : MUCL/38538/2012. Limitní hodnoty kvality a množství vypouštěných odpadních vod jsou stanoveny rozhodnutím MěÚ Česká Lípa zn. MUCL/38540/2012 ze dne 14. 9. 2012. Na koalescenčním odlučovači RONN TECH ellipse EH 160 3C byly provedeny dvě servisní prohlídky a čištění externími firmami. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2012 z ORL DOP je uvedeno v tabulce č. 1.3-19.

Obrázek č. 1.3.14-1: Napouštění ORL DOP vodou po vyčištění



1.3.15 Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla, ORL Adéla Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek GSOL 2/10 označený jako ORL Adéla umístěný v areálu školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře. ORL slouží k čištění povrchových vod z přilehlého parkoviště před jejich vypouštěním do Ploučnice. K 15. 6. 2012 byl ukončen zkušební provoz na zařízení. Kolaudační souhlas na odlučovač ropných látek vydal MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/38541/2012 dne 19. 6. 2012. Na koalescenčním odlučovači GSOL 2/10 byla provedena servisní prohlídka a čištění dne 28. 11. 2012 externí firmou. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2012 z ORL Adéla je uvedeno v tabulce č. 1.3-20.

V Příloze č. 1 této zprávy je doložena „Přehledná aktuální mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU.“ Pro vypouštění odpadních (splaškových) a jiných povrchových vod jsou samostatné výpustné profily pro tato zařízení: ČOV CHÚ - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV ZDM - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV odkaliště - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; SED J ML - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; ČOV VP 9 - výstupní profil do Ralského potoka; ČOV VP 7 - výstupní profil do toku Ploučnice (čerpáno); NS CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN ZDM - viz ČOV ZDM (shodný); DN CDS - výstupní profil do obtokového kanálu; DN VP 7 - do vsakovací jámy na VP 7; ORL ML - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; ORL SD - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL DOP - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL Adéla - výstupní profil do toku Ploučnice. Zhodnocení znečištění vypouštěnými odpadními a srážkovými vodami z částí areálů do veřejných vodotečí je uvedeno v tabulkách č. 1.3-1 až 1.3-4. Plnění vodoprávních rozhodnutí a bilance vypouštěného znečištění z jednotlivých výpustí je uvedena v tabulkách č. 1.3-5 až 1.3-20.



Tabulka č. 1.3-1: Znečištění vypuštěné a odvedené do toku Ploučnice odpadními a povrchovými vodami Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

t.rok

-1

0,087

CHSKCr

t.rok

-1

1,87

RAS

t.rok-1

24,76

RL

t.rok-1

7,42

NL

t.rok-1

1,34

SO42-

t.rok-1

2,57

t.rok

-1

6,44 0,02

BSK5

-

Cl -

t.rok

-1

N-NO3-

t.rok

-1

0,097

N-NH4+

t.rok-1

0,114

NEL

t.rok-1

0,207

U

t.rok-1

0,012

MBq.rok-1

3,361

F

226

Ra

C10 – C40 Zn

t.rok

-1

0,00036

t.rok

-1

0,0001

Tabulka č. 1.3-2: Znečištění vypuštěné do toku Ralského potoka odpadními vodami Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,004

NL

t.rok-1

0,01

CHSKCr

t.rok-1

0,025

Ukazatel

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-3: Znečištění vypuštěné do toku Luční strouhy odpadními vodami Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok

-1

0,038

CHSKCr

t.rok-1

0,185

NL

t.rok-1

0,12

RL

t.rok-1

6,86

N-NH4+

t.rok

-1

0

C10 – C40

t.rok

-1

0,00028

U

t.rok-1

0,01

MBq.rok-1

0,19

226

Ra

Tabulka č. 1.3-4: Celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU odpadními a povrchovými vodami Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,129

CHSKCr

t.rok-1

2,077

Ukazatel

t.rok

-1

24,762

t.rok

-1

7,421

NL

t.rok

-1

1,428

SO42-

t.rok-1

2,566

Cl-

t.rok-1

6,44

F-

t.rok-1

0,021

N-NO3-

t.rok-1

0,097

N-NH4+

t.rok

-1

0,114

NEL

t.rok

-1

0,207

U

t.rok-1

0,012

Ra

MBq.rok-1

3,361

C10 – C40

t.rok-1

0,00036

Zn

t.rok-1

0,0001

RAS RL

226




Tabulka č. 1.3-5: Výpustný profil – ČOV CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101902/b/2007, 9. 6. 2009, změna MUCL/172191/2010, 29. 3. 2011

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

Q

2,4

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

21 034

m3.rok-1

BSK5

30

mg.l-1

1,8

t.rok-1

6

<3

8,3

3,38

0

0,071

t.rok-1

CHSKCr

80

mg.l-1

4,8

t.rok-1

6

21

46

28,67

0

0,603

t.rok-1

NL

40

mg.l-1

2,4

t.rok-1

6

<2

14

8,20

0

0,172

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,0

7,7

7,43

0

-

-

N-NH4+

20

mg.l-1

1,2

t.rok-1

6

0,28

7,61

3,11

0

0,065

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-6: Výpustný profil – ČOV ZDM Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3,6

l.s-1

40 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

4 591

m3.rok-1

BSK5

20

mg.l-1

0,68

t.rok-1

6

<3

6,2

2,98

0

0,014

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

3,06

t.rok-1

6

12

46

28,17

0

0,129

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,85

t.rok-1

6

5

21

12,67

0

0,058

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,8

8,4

8,03

0

-

-

Ukazatel

NEL

nestanovena

-

6

0,07

0,45

0,20

-

0,001

t.rok-1

C10-C40

nestanovena

-

6

0,06

0,94

0,27

-

0,001

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-7: Výpustný profil – ČOV odkaliště (BČ 40) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP 338/2004, 23. 12. 2004



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

11 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

5 603

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,6

8,0

7,88

0

-

-

BSK5

25

mg.l-1

0,33

t.rok-1

4

<3

14

6,75

0

0,038

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,1

t.rok-1

4

18

50

33,00

0

0,185

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

0,385

t.rok-1

4

<2

18

8,30

0

0,047

t.rok-1

Ukazatel




Tabulka č. 1.3-8: Výpustný profil – ČOV VP 9 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101902/2007, 9. 6. 2009



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

* Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,6

l.s-1

18 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

1 653

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,360

t.rok-1

3

<3

6,5

2,53

0

0,004

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,360

t.rok-1

3

<2

15

6,33

0

0,010

t.rok-1

CHSKCr

110

mg.l-1

1,580

t.rok-1

3

< 10

29

15,33

0

0,025

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

3

7,0

7,5

7,23

0

-

-

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ * V červenci 2012 byla ČOV VP 9 z důvodu ukončení provozu CHS II trvale odstavena z provozu. Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-9: Výpustný profil – ČOV VP 7 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 41691/2009, 24. 6. 2009; změna č. j. KULK 16636, 1. 3. 2011



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

15 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

4 911

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

<3

16

8,75

0

0,00206

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,0

t.rok-1

4

< 10

58

32,50

0

0,00764

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

3,6

14,0

8,6

0

0,00202

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,0

7,7

7,48

0

-

-

1

mg.l-1

0,015

t.rok-1

4

< 0,05

0,203

0,10

0

0,00002

t.rok-1

Ukazatel

C10 – C40




Tabulka č. 1.3-10: Výpustný profil – NS CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

MŽP č. j. 542/294/09/02/178, 15. 4. 2009, ve změně rozhodnutí: č. j. KULK 42820/2009, 1. 7. 2009



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

1

l.s-1

6 000

M3.rok-1

-

-

-

-

-

1 087

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

9

7,0

7,2

7,04

0

-

-

-1

9

390

730

516

2*

0,561

t.rok-1

RL

600

mg.l

3,3

t.rok

NL

28

mg.l-1

0,15

t.rok-1

9

6

14

9,9

0

0,011

t.rok-1

Zn

0,5

mg.l-1

0,003

t.rok-1

9

0,06

0,22

0,106

0

0,0001

t.rok-1

5

mg.l-1

0,03

t.rok-1

9

1,77

3,52

2,598

0

0,003

t.rok-1

Cl-

150

mg.l-1

0,66

t.rok-1

9

71,3

188,0

120,92

2**

0,131

t.rok-1

SO42-

200

mg.l-1

0,88

t.rok-1

9

81,2

250,0

130,7

1***

0,142

t.rok-1

N-NO3-

2

mg.l-1

0,01

t.rok-1

9

< 0,25

< 0,25

0

0

0

t.rok-1

CHSKCr

70

mg.l-1

0,39

t.rok-1

9

< 10

28

18,8

0

0,020

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

9

< 0,01

0,05

0,022

0

0,00002

t.rok-1

C10 – C40

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

9

< 0,05

< 0,05

0

0

0

t.rok-1

N-NH4+

Poznámka: použité hodnoty „p“; * 25. 1. 2012 a 12. 3. 2012 byla překročena hodnota „p“ parametru RL, maximální hodnota 1000 mg.l-1 nebyla překročena ** 25. 1. 2012 a 12. 3. 2012 byla překročena hodnota „p“ parametru Cl-, maximální hodnota 350 mg.l-1 nebyla překročena



*** 12. 3. 2012 byla překročena hodnota „p“ parametru SO42-, maximální hodnota 300 mg l-1 nebyla překročena Přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 2. Celkem bylo v roce 2012 provedeno 9 stanovení odpadních vod po naplnění nádrže. Ve třech případech neuvedených v tabulce 1.3.-10 byl zjištěn obsah Hg nad parametry stanovené přílohou č. 3 NV č. 61/2003 Sb. a v jednom případě obsah N-NO3- nad hodnotu „m“ 11 mg l-1. Odpadní vody byly odstraněny v technologii. V březnu 2013 bylo požádáno o nové nakládání s vodami s navýšením přípustných hodnot ukazatelů RL, Cl- a N-NO3-. Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-11:

Výpustní profil KS CHÚ (monitorovací místo kvality směsi odpadních vod z kanalizačního systému chemické úpravny do Ploučnice)

Jednotka

Počet vzorků

pH

-

12

7,5

8,1

7,78

RL

mg.l-1

12

190

660

400,83

NL

mg.l-1

12

<2

37

6,68

Zn

-1

12

< 0,02

0,13

0,04

-1

12

0,39

19,50

3,15

Cl

-1

mg.l

12

17,5

211,0

66,48

SO42-

mg.l-1

12

12,8

88,6

48,99

N-NO3-

mg.l-1

12

0,62

24,1

9,56

-1

12

0,15

0,32

0,21

BSK5

-1

mg.l

12

<3

6,8

2,52

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

34

20,33

U

mg.l-1

12

< 0,01

0,05

0,02

Ra

Bq.l-1

12

< 0,03

< 0,03

0,03

Pb

-1

12

< 0,034

< 0,07

0,07

-1

12

< 0,05

0,146

0,03

Ukazatel

mg.l

N-NH4+

mg.l

-

-

F

mg.l

226 210

Bq.l

C10 – C40

mg.l

Minimum

Maximum

Průměr

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.3-12: Výpustný profil – retenční nádrže CHÚ (RN CHÚ) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. RŽP 6903/02, 11. 12. 2002 změna č. j. KULK 872/03/OLH, 24. 2. 2003, změna č. j.: KULK 80255/2012, 27. 12. 2012



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

28

l.s-1

253 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

105 747

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

24

6,6

8,5

7,89

0

-

-

-1

24

110

350

234,17

0

24,762

t.rok-1

RAS

700

mg.l

202,4

t.rok

NL

30

mg.l-1

4,1

t.rok-1

24

<2

30

5,74

0

0,61

t.rok-1

SO42-

300

mg.l-1

60,7

t.rok-1

24

< 10

62,5

24,27

0

2,566

t.rok-1

Cl-

350

mg.l-1

70,8

t.rok-1

24

7,61

235

60,9

0

6,44

t.rok-1

F-

1,5

mg.l-1

0,3

t.rok-1

24

< 0,1

0,31

0,20

0

0,021

t.rok-1

N-NO3-

3

mg.l-1

0,61

t.rok-1

24

< 0,25

2,18

0,91

0

0,096

t.rok-1

N-NH4+

2,5

mg.l-1

0,51

t.rok-1

24

< 0,05

1,31

0,46

0

0,049

t.rok-1

1

mg.l-1

0,2

t.rok-1

24

< 0,05

0,38

0,08

0

0,01

t.rok-1

0,3

mg.l-1

0,06

t.rok-1

24

< 0,01

0,04

0,01

0

0,002

t.rok-1

0,3

Bq.l-1

61

MBq.rok-1

24

< 0,03

< 0,03

0,03

0

3,172

MBq.rok-1

NEL U 226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p = m“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-13: Výpustný profil – retenční nádrže ZDM (RN ZDM) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

26

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

30 217

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

6

7,5

9

8,15

0

-

-

-1

6

< 0,05

0,6

0,24

0

0,007

t.rok-1

NEL

2

mg.l

0,13

t.rok

NL

25

mg.l-1

1,6

t.rok-1

6

<2

29

11,43

1*

0,345

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

5,73

t.rok-1

6

24

61

36,67

0

1,108

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“ * 5. 4. 2012 byla překročena hodnota „p“ u ukazatele NL, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 1, hodnota „m“ nebyla překročena Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-14: Výpustný profil – dešťové nádrže CDS (DN CDS) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101899/2007, 8. 6. 2009, změna MUCL/172190/2010, 29. 3. 2011



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

50 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

11 194

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

4

7,5

7,9

7,78

0

-

-

-1

4

<2

4,2

1,97

0

0,022

t.rok-1

NL

20

mg.l

0,960

t.rok

U

0,03

mg.l-1

0,00144

t.rok-1

4

< 0,01

0,02

0,01

0

0,0001

t.rok-1

1

mg.l-1

0,024

t.rok-1

4

< 0,05

< 0,05

0

0

0

t.rok-1

C10 – C40

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-15: Výpustný profil – dešťové nádrže VP 7 (DN VP 7) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

MUCL/101900/2007, 9. 6. 2009 Stanovené parametry Ukazatel

Bilanční hodnota

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

-

-

-

-

-

10 742

m3.rok-1

-

4

<2

24

7,55

0

0,081

t.rok-1

-

-

4

6,5

8,0

7,35

0

-

-

-

-

4

< 0,05

0,074

0,04

0

0,0004

t.rok-1

Hodnota

Jednotka

Q

3

l.s-1

NL

25

mg.l-1

-

pH

6-9

-

0,2

mg.l-1

C10 – C40

Jednotka

Poznámka: použité hodnoty „p“, Q – průměrná hodnota Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-16: Odlučovač ropných látek matečné louhy (ORL ML) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/24739b/2007 b, 15. 6. 2007, změnaMUCL/133179/2010, 22. 12. 2010


Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

30

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10 – C40

1

mg.l-1

-

-

2

0,139

0,171

0,16

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota



Tabulka č. 1.3-17: Sedimentační jímka matečné louhy (SED J ML) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

KULK 58613/2011, 10. 8. 2011 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

10 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

5 815

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

4

7,6

8,0

7,78

0

-

-

-1

4

550

1430

1180

0

6,862

t.rok-1

RL

1 500

mg.l

12

t.rok

NL

30

mg.l-1

0,24

t.rok-1

4

7,2

23,0

12,8

0

0,074

t.rok-1

C10 – C40

0,2

mg.l-1

0,00016

t.rok-1

4

< 0,05

0,19

0,05

0

0,000276

t.rok-1

U

0,05

mg.l-1

0,0003

t.rok-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,000058

t.rok-1

0,16

Bq.l-1

1,3

MBq.rok-1

4

< 0,03

0,04

0,03

0

0,189

MBq.rok-1

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-18: Odlučovač ropných látek parkoviště, středisko dopravy (ORL SD) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost


Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

10

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

0,099

0,6

0,31

-

-

t.rok-1

C10 – C40

0,5

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“, Q – maximální hodnota; stanovená hodnota „m“ 1 mg.l-1 nebyla překročena Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. Tabulka č. 1.3-19: Odlučovač ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/184553/2009, 3. 2. 2010,



Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

3

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

0,134

1,63

0,75

-

-

t.rok-1

C10 – C40

1

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; stanovená hodnota „m“ 2 mg.l-1 nebyla překročena



Tabulka č. 1.3-20: Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla (ORL Adéla) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost


Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

7

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

< 0,05

1,08

0,27

-

-

t.rok-1

C10 – C40

1

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; stanovená hodnota „m“ 1,5 mg.l-1 nebyla překročena Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



1.4 Důlní a povrchová voda Povrchové vody z vnějších záchytných příkopů odkaliště a bývalého Sedlického rybníka jsou vypouštěny do Luční strouhy (ODK-VS) a následně do Ploučnice na základě platného povolení MěÚ Česká Lípa k nakládání s vodami č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004 s platností do 31. 3. 2014. Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I jsou vypouštěny do směšovací jímky retenčních nádrží Pustý dle platného rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 ve změně č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Povolené parametry množství povrchových vod nebyly překročeny. Rovněž nebylo překročeno množství důlních vod z měrného objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PVVS, výpustní profil č. 1 OKC-VS dle platného rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. Povolení k vypouštění jiných vod (povrchových vod ) z odvalu Dolu Křižany I do vod důlních bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Provozní řád záchytných jímek Křižany byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č.j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Na základě rozhodnutí MPO č. j. 49976/08/182- SÚ ze dne 31. 12. 2008 byl v rámci stavby „Technická a biologická rekultivace Plata „S““ změněn způsob nátoku odvalových vod do horních záchytných jímek Křižany. Potrubí, které odvádělo odvalové vody, bylo nahrazeno otevřeným korytem zpevněným betonovými žlabovkami. Povolené parametry povrchových vod nebyly v roce 2012 překročeny. Organizace dále nakládala s povrchovými vodami z Hamerské strouhy na základě platného povolení OkÚ, RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 5227/02 ze dne 26. 9. 2002 ve znění rozhodnutí č. j. RŽP 5227/02 ze dne 4. 10. 2002. Organizace převáděla část povrchových vod v množství max. 15 l.s-1 z Hamerské strouhy obtokovým kanálem do toku Ploučnice. Byl uzavírán rozdělovací objekt pro převádění povrchových vod z Hamerské strouhy do obtokového kanálu u mostu CDS na základě údajů denně odečítaných na vodočtu v Břevništi tak, aby zůstal zachován minimální zůstatkový průtok Q 105,1 l.s-1 v Hamerské strouze. Nové povolení k jinému nakládání s vodami bude vydáno v roce 2013 na základě předložených hydrologických dat naměřených v Hamerské strouze u mostu CDS firmou Aquatest Praha. Povolením byl stanoven nově minimální zůstatkový průtok v Hamerské strouze na 104 l.s-1. Nový vodočet byl osazen v místě rozdělovacího objektu u mostu na bývalou CDS. Organizace dne 15. 8. 2012 obdržela od MěÚ Osečná územní rozhodnutí č.j. H/189/MU/628/12-32 na umístění liniové stavby gravitačního potrubí PP Master 300 mm a 250 mm k odvádění důlních vod z bývalého baryt-fluoritového dolu Křižany do Ještědského potoka. Důlní vodu používá SčVK, a. s., závod Vratislavice jako zdroj pitné vody pro zásobování obcí Křižany a Žibřidice. Přebytek důlní vody zatím volně odtéká do blízké vodoteče Ještědského potoka. V roce 2013 bude požádáno o stavební povolení včetně rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek k vypouštění důlních vod z bývalého barytfluoritového dolu Křižany do vod povrchových Ještědského potoka. Následně bude zrealizováno zatrubnění důlních vod včetně monitorování kvality a množství vypouštěných důlních vod. Průběh akce „Odvádění důlních vod z bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany“ v roce 2012 je uveden v Příloze č. 4.



Popis sanačních technologií: NDS 6 - Princip čištění ZTR na stanici NDS 6 zahrnuje dvoustupňovou neutralizaci zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské a cenomanské zvodně a povrchových vod z odkaliště suspenzí vápenného mléka se současným dávkováním chloridu barnatého, sedimentaci, filtraci, chloraci a dechloraci. Vyčištěné důlní vody se vypouštějí přes retenční nádrž Pustý do obtokového kanálu a následně do Ploučnice. SLKR I - Ve filmových odparkách s rekompresí páry se zpracovává zbytkový technologický roztok z cenomanské zvodně po sorpci uranu z VÚ č. 2. Důlní vody - brýdový kondenzát (destilát) po úpravě - jsou vypouštěny do Ploučnice případně využity jako procesní voda v NDS ML a NDS 10 N. Ze zbytkového technologického roztoku z odparek se v další části SLKR I získává krystalizací a rekrystalizací kamenec amonno-hlinitý. V případě poruchy nebo zimních opatření se ZTR z odparek čerpá v minimálním množství zpět do VÚ č. 2 k vtláčení do VP. Kamenec je za účelem dalšího zpracování expedován externím zákazníkům. V roce 2012 bylo celkem vyrobeno 25 155,73 t kamence. NDS ML - Technologie zpracovává zahuštěné ZTR z technologie SLKR I a v případě potřeby nezahuštěné zbytkové roztoky přímo z DCHT. Zakoncentrované ZTR ze SLKR I jsou potrubím čerpány do NDS ML umístěné v areálu výrobního úseku č. 3. ZTR jsou v prvním stupni neutralizovány vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je po prvním stupni neutralizace filtrována v kalolisech. Filtrát po oddělení kalů je ve druhém stupni alkalizován opět vápenným mlékem. Suspenze vznikající alkalizací je zahuštěna v usazovácích a následně po spojení se suspenzí z prvního stupně filtrována v kalolisech. Filtrační koláč (tzn. neutralizační kaly) je odvážen nákladními automobily k uložení přímo v odkališti II. etapy. Ze slivu usazováků je stripováním vodní parou odstraněn rozpuštěný amoniak. Vedlejším produktem je 25% čpavková voda, použitelná v technologii SLKR I, přebytky jsou prodávány. Vystripovaný sliv je vtláčen do předpolí dolového pole. NDS 10 N - technologie sestává ze dvou linek neutralizace a alkalizace ZTR čerpaných z plata CHS I vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je filtrována pěti kalolisy. Filtrát jde do provozního souboru stripování amoniaku, kde je z něho vodní parou v koloně s orientovanou výplní odstraňován amoniak. Vyčištěný filtrát je čerpán do předpolí DH I. Kondenzací par ze stripování a následnou rektifikací je vyráběna čpavková voda o koncentraci 25 % k dalšímu využití a její přebytky jsou prodávány externím odběratelům. Filtrační koláč je vynášen redlery na nákladní automobily a ukládán do II. etapy odkaliště. Změny technologie: NDS 6 - v roce 2012 nedošlo ke změně technologie; NDS ML - Technologie stripování využívala pouze čerstvou páru a brýdové páry s obsahem amoniaku, které byly na výstupu ze stripování chlazeny v deskovém kondenzátoru. Technologie byla doplněna o dvojici parních kompresorů a vyvíječ páry. Nově je využívána energie brýdových par, které jsou komprimovány parními kompresory a vháněny do trubkového vyvíječe páry. Zde zkondenzují na zředěnou čpavkovou vodu a dále je proces nezměněn. Vyrobená pára je použita ke stripování. SLKR I - Většinu roku byly v provozu dvě odparky. Společně s provozem odparek se v průběhu roku v technologickém uzlu krystalizace vyráběl produkt - kamenec amonno-hlinitý. Vždy po cca 10 dnech výroby kamence se přistoupilo k čištění krystalizačního okruhu od inkrustů (cca 5 dní). Střídavý režim, výroba kamence - čištění krystalizace, byl provozován po celé období roku. V roce 2012 nedošlo ke změně technologie.



Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, podzemních, povrchových, odpadních a důlních vod je uveden v tabulce č. 1.4-1. Tabulka č. 1.4-1: Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění v o. z. TÚU za rok 2012 Bilancované vody a roztoky, způsob nakládání

Čerpání cenoman

Čerpání turon

Jiné zdroje

Vtláčení do cenoman. kolektoru

Vypouštění

Celková bilance vod

Čištění

K využití

ZTR z VP ZTR mimo VP Celkem ZTR Pro HB Svébořice Pitná voda Pro HB Stráž Na NDS 6 Technologická voda CHS I Na NDS 10 Celkem turon Odval+rudné plato DH I Odval DK I Odkaliště CHÚ Stráž Celkem jiné zdroje Vtláčení do VP DCHT Vtláčení do HB Stráž Vtláčení do HB Svébořice Vtláčení do DH I Ostatní vtláčení (vrt DK-2) Celkem do cenomanu Výpustný profil PV-VS Výpustný profil SLKR-VS Výpustný profil ODK-VS Celkem vypouštění Cenomanský kolektor Turonský kolektor Cenomanský kolektor jen v ploše VP NDS 6 ZTR (turon) NDS 6 ZTR (cenoman) SLKR I NDS ML NDS 10 ZTR (cenoman) NDS 10 ZTR (turon) NDS 6 odkaliště CHÚ Stráž

Objem 3

[m ]

2 471 495 213 373 2 684 868 748 835 268 888 1 130 704 1 253 146 33 456 47 445 3 482 474 437 449 7 010 913 828 1 358 287 156 688 1 130 704 748 835 1 671 558 7 010 3 714 795 2 747 739 374 580 211 350 3 333 669 1 029 927 -3 482 474 -2 314 807 1 253 146 390 045 883 698 803 320 485 173 47 445 702 478

Průtok 3

-1

[m .min ]

4,69 0,40 5,09 1,42 0,51 2,15 2,38 0,06 0,09 6,61 0,83 0,01 1,73 2,58 0,30 2,15 1,42 3,17 0,01 7,05 5,21 0,71 0,40 6,33 1,95 -6,61 -4,39 2,38 0,74 1,68 1,52 0,92 0,09 1,33

Průtok -1

[l.s ]

78,2 6,7 84,9 23,7 8,5 35,8 39,6 1,1 1,5 110,1 13,8 0,2 28,9 43,0 5,0 35,8 23,7 52,9 0,2 117,5 86,9 11,8 6,7 105,4 32,6 -110,1 -73,2 39,6 12,3 27,9 25,4 15,3 1,5 22,2



Odvádění důlních a povrchových vod Byly sledovány jednotlivé výpusti důlních a povrchových vod včetně dodržování vodoprávních rozhodnutí. Celkové znečištění těmito vypuštěnými vodami do toku Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1.4-2. Po vyčištění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, povrchových vod z odkaliště a důlních vod v technologiích NDS 6 a SLKR I jsou důlní vody vypouštěny do toku Ploučnice. Tabulka č. 1.4-2: Celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU důlními a povrchovými vodami Jednotky

Bilanční hodnota

Ra

MBq.rok-1

240

Pb

-1

233

Ukazatel 226 210

MBq.rok -1

U

t.rok

NL

t.rok-1

19,13

RL

t.rok-1

9400,803

SO42-

0,0883

t.rok

-1

2489,39

t.rok

-1

0,014

Nanorg.

t.rok

-1

39,1

Fe

t.rok-1

0,6

Zn

t.rok-1

0,08

C10 - C40

t.rok

-1

0,031

BSK5

t.rok

-1

0,06

CHSKCr

t.rok-1

6,72

Cl-

t.rok-1

1969,12

F-

t.rok-1

0

Ni

N-NH4+

t.rok

-1

N-NO2-

t.rok

-1

N-NO3-

t.rok-1

0,14 0,004 1,26




1.4.1

Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý)

Profilem PV-VS, měrným objektem na výtoku z retenčních nádrží Pustý jsou vypouštěny důlní vody z NDS 6. Před vypouštěním důlních vod profilem PV-VS jsou do retenčních nádrží Pustý vypouštěny povrchové vody z rudného plata a odvalu j. č. 3. Vypouštění důlních vod probíhalo v souladu s platným rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii NDS 6 za rok 2012 je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-1. V roce 2012 na výpustném profilu č. 1 OKC-VS, měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS došlo od 1. 5. do 3. 5. k překročení přípustných hodnot objemové aktivity 226 Ra a ve dnech 2. 5. a 3. 5. 2012 k překročení referenční úrovně na monitorovacím místě OKC-VS. Šetření příčin překročení a další zjištěné skutečnosti: Šetření překročení hodnoty bylo provedeno ihned po zjištění laboratoří o. z. TÚU. Časová prodleva mezi zadáním analýzy a zjištěním a šetřením, resp. oznámením překročení nebyla způsobena organizací, ale vychází z metodiky stanovení parametru AV, 226Ra (cca 2 týdny). 1. Hodnoty parametru AV, 226Ra analyzované tzv. zkrácenou metodou ve vzorku ze dne 6. 5. 2012 byly pod vyšetřovací referenční úrovní (AV, 226Ra = 0,20 a 0,14 Bg · l-1). 2. Dne 15. 5. 2012 provedeno měření sady vzorků odebraných ve dnech po překročení referenční úrovně. 3. Bylo provedeno srovnání hodnot AV, 226Ra na profilech PV-VS a OKC-VS (viz tabulka) včetně hodnot měření provedených ve vzorcích z následujících dní po překročení. 4. Vodoprávní rozhodnutí pro vypouštění důlních vod výpustním profilem OKC-VS (měrný profil PV-VS) bylo vydáno pod č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. Při stanovení limitních ukazatelů radionuklidů ve vodách vodoprávní úřad vychází z rozhodnutí SÚJB „Uvádění radionuklidů do životního prostředí – do vod“, přičemž přebírá vyšetřovací referenční úroveň SÚJB jako hodnotu „p“ a zásahovou referenční úroveň SÚJB jako hodnotu „m“. Poznámka: Měrný profil PV-VS je místo odtoku důlních vod z retenčních nádrží Pustý do Obtokového kanálu. Výpustní profil OKC-VS je místo vyústění Obtokového kanálu do toku Ploučnice. Vzdálenost mezi oběma profily je cca 3 km. Mezi oběma profily nedochází k dalšímu ovlivnění toku jinými důlními vodami. 5. Hodnoty AV, 226Ra vod natékajících do nádrže Pustý z odvalu a rudného plata DH I (vzorek Rp+OJ3-ZP ze dne 1. a 2. 5. 2012) jsou na mezi citlivosti stanovení 0,03 Bg · l-1. 6. V průběhu odstávky technologie NDS 6 (29. 3. – 22. 4. 2012) byly započaty opravy řídícího systému dávkování BaCl2 (ukončeny 2. 5. 2012). Zvýšené hodnoty AV, 226Ra na výpustném a měrném profilu jsou zjištěny s cca 3 denním zpožděním vlivem zádrže vod v retenční nádrži Pustý.



Tabulka č. 1.4.1-1: Porovnání výsledků stanovení AV, 226Ra [Bq.l-1]

Datum odběru

AV

AV

měrný profil PV-VS

výpustní profil OKC-VS

23. 4. 2012

< 0,030

< 0,030 ← najetí technologie po odstávce

24. 4. 2012

< 0,030

< 0,030

25. 4. 2012

0,060

0,053

26. 4. 2012

0,126

0,078

27. 4. 2012

0,167

0,115

28. 4. 2012

0,297

0,192

29. 4. 2012

0,376

0,274

30. 4. 2012

0,341

0,283

1. 5. 2012

0,460

0,319

2. 5. 2012

0,466

0,410 ← ukončení opravy řídícího systému

3. 5. 2012

0,476

0,439

4. 5. 2012

0,114

0,238

5. 5. 2012

0,076

0,117

překročení hodnoty „p“

6. 5. 2012

0,075

0,099

překročení vyšetřovací r. ú.

Závěr šetření: Zvýšené hodnoty AV, 226Ra byly pravděpodobně způsobeny nestandardním dávkováním chloridu barnatého v průběhu oprav řídícího systému dávkování po zprovoznění technologie NDS 6 po jarní odstávce technologie. Přijatá opatření: Bez následných opatření. Technologie byla stabilizována již před zjištěním překročení referenční úrovně.

Dne 8. 5. 2012 byla překročena přípustná hodnota SO42-. Jednalo se o přípustný počet překročení dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Množství vypouštěných důlních vod bylo respektováno. Vyhodnocení ukazatelů stanovených dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-2. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů stanovených dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulkách č. 1.4.1-3. Vyhodnocení kvality důlních vod v obtokovém kanálu ve stávajícím monitorovacím místě kvality vod u ČS 2 před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-4.



V tabulce č. 1.4.1-5 jsou uvedena denní množství vypouštěných vod, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý). Vypouštěné množství důlních bylo v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009. Celkové množství vyčištěných povrchových a důlních vod vypouštěných a odváděných obtokovým kanálem: 11 194 m3;

dešťové vody z CDS

-

z retenčních nádrží Pustý

- 2 747 739 m3;

celkem

- 2 758 933 m3

Tabulka č. 1.4.1-1: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii NDS 6 Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

pH

-

304

2,2

3,3

2,56

U

mg.l-1

43

0,01

1,73

0,39

Bq.l-1

Ukazatel

226

Ra

RL NL

4

0,10

0,46

0,25

-1

303

4 760

13 535

10 158

-1

mg.l

43

2,3

31,8

13,21

N-NH4+

-1

mg.l

302

47,0

140,8

103,91

SO42-

mg.l-1

219

3 020

7 650

3 020

N-NO3-

mg.l-1

43

9,5

39,4

20,56

Zn

mg.l-1

43

5,46

11,04

8,98

-1

43

2,04

4,70

3,59

-1

43

129,5

269,8

209,3

Ni Fe

mg.l

mg.l mg.l



Tabulka č. 1.4.1-2: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK/76058/2009, ze dne 7. 12. 2009


SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007 Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

100

l.s-1

3 153 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 747 739

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

366

6,00

8,10

7,30

0

-

-

U

0,25

mg.l-1

0,59

t.rok-1

366

< 0,01

0,25

0,02

0

0,07

t.rok-1

Ra

0,4

Bq.l-1

94,6.107

Bq.rok-1

366

< 0,03

0,48

0,09

3*

22,0.107

Bq.rok-1

210

Pb

0,2

Bq.l-1

47,3.107

Bq.rok-1

12

<0,034

< 0,07

0,07

0

19,2.107

Bq.rok-1

RL

4 500

mg.l-1

10 641

t.rok-1

52

1580

4490

3301,7

0

9 072,29

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

< 2,00

16,00

6,67

0

18,33

t.rok-1

Nanorg

22

mg.l-1

52

t.rok-1

52

5,80

21,90

14,23

0

39,10

t.rok-1

SO42-

1 400

mg.l-1

3 311

t.rok-1

52

458,0

1420,0

890,63

1**

2 447,22

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

< 10

17

1,62

0

4,45

t.rok-1

C10-C40

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

52

< 0,05

0,10

0,002

0

0,01

t.rok-1

Cl-

1 000

mg.l-1

2 365

t.rok-1

12

251,0

839,0

716,67

0

1 969,22

t.rok-1

Zn

0,2

mg.l-1

0,47

t.rok-1

12

< 0,02

0,06

0,03

0

0,08

t.rok-1

Ni

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

12

< 0,003

0,01

0,01

0

0,03

t.rok-1

Fe

2

mg.l-1

4,7

t.rok-1

12

< 0,2

0,38

0,22

0

0,60

t.rok-1

Ukazatel

226



* 1. – 3. 5. 2012 byla 3x překročena hodnota „p“ v ukazateli 226Ra, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle Přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 25; hodnota „m“ nebyla překročena ** 8. 5. 2012 byla překročena hodnota „p“ v ukazateli SO42-, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle Přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je 5; hodnota „m“ nebyla překročena Dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 nejsou pro doplňující ukazatele stanoveny hodnoty „p“ a „m“ ani limity bilanční. Naměřené hodnoty doplňujících ukazatelů a z nich spočtené bilance jsou níže uvedeny. Tabulka č. 1.4.1-3: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) - doplňující ukazatele Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Bilance

Jednotka

Mncelk.

mg.l-1

4

< 0,08

0,13

0,03

0,08

t.rok-1

Mg

mg.l-1

4

1,91

6,90

3,78

10,39

t.rok-1

Ca

mg.l-1

4

311,0

819,0

638,75

1 755,12

t.rok-1

Crcelk.

mg.l-1

4

< 0,1

< 0,1

0

0

t.rok-1

Ukazatel

V případě parametrů Crcelk. byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Tabulka č. 1.4.1-4: Monitorovací místo před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice (koryto obtokového kanálu u ČS 2), vyhodnocení kvality vod v obtokovém kanálu Jednotka

Počet vzorků

pH

-

366

6,5

8,6

7,51

226

Ra

Bq.l-1

366

< 0,03

0,44

0,07

Pb

Bq.l-1

Ukazatel

210

Minimum

Maximum

Průměr

12

0,042

< 0,07

0,07

-1

366

< 0,01

0,07

0,02

NL

-1

mg.l

13

2,5

55,0

12,15

RL

mg.l-1

13

1420

4340

3076,15

SO42-

mg.l-1

13

464

1100

777,38

Fe

mg.l-1

12

< 0,2

2,1

0,40

Zn

-1

12

< 0,02

0,13

0,03

Ni

-1

mg.l

12

< 0,002

0,0192

0,01

CHSKCr

mg.l-1

13

 10

18

4,23

Cl-

mg.l-1

12

245

839

669,42

Nanorg.

mg.l-1

13

6,9

18,5

13,77

-1

13

< 0,05

< 0,05

0

U

C10 – C40

mg.l

mg.l

mg.l

V případě parametrů C10 – C40 byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce.



Tabulka č. 1.4.1-5A: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC - VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

9132

8610

8917

935

5555

8509

2

9281

8404

7398

882

7776

8889

3

9254

8082

8343

876

8946

7733

4

9611

7339

8385

832

9074

8501

5

9789

7401

6667

865

8909

8092

6

9375

7302

6909

1002

8982

7457

7

9122

8086

8188

823

8868

7341

8

9190

8049

8189

867

9354

8106

9

8523

7990

7432

979

8630

8222

10

9014

7492

7291

945

8142

8341

11

9288

7125

7255

879

8613

8529

12

6600

7778

7478

877

8599

8718

13

9523

7578

7768

842

8678

8476

14

9083

7395

8677

935

6722

6281

15

8918

7808

8438

793

8688

8570

16

8430

7717

9321

878

8759

8251

17

8361

7243

9700

858

8712

8630

18

9137

7311

9735

976

7272

8344

19

9133

7864

9678

928

8271

8136

20

9195

8276

9609

640

8689

7642

21

9177

8586

8102

877

8149

7631

22

9137

8663

8885

532

8283

8685

23

9792

8665

9233

2622

8251

8556

24

9831

7357

9072

3386

8805

8528

25

8213

9951

9219

4575

8619

8542

26

9055

10064

8091

4254

7962

8250

27

9283

9906

8318

4672

7959

8284

28

9338

9678

6529

5840

7909

8230

29

9456

9590

1715

5083

7768

8250

30

9212

1331

6142

8248

8309

31

8263

1091

8264



Tabulka č. 1.4.1-5B: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC - VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

8362

8423

9135

1316

8782

10133

2

8126

8498

8410

1361

8523

8150

3

9876

8686

7607

926

8305

8552

4

9549

8465

8248

607

8403

9091

5

8454

7842

7592

1133

8153

8858

6

9401

8344

8301

1489

8582

8689

7

8201

8276

8913

660

8521

8796

8

7806

8160

9013

572

8570

8418

9

6993

7813

8919

552

8578

8395

10

5892

8077

9164

905

8557

8565

11

8725

8047

9562

811

8680

8455

12

8963

7866

8600

833

8585

8519

13

9074

6855

8642

950

8509

8378

14

8845

7725

7999

609

8767

8118

15

9887

7765

8711

5623

8743

8370

16

9963

8148

8085

8269

8623

8678

17

10236

8242

7262

8406

8647

8795

18

9562

8500

8287

9244

8602

4694

19

8885

8526

8302

9592

8408

8370

20

8869

8212

7522

9811

8437

7258

21

8972

8143

8157

9729

8223

8464

22

8923

8308

8182

9646

8425

8375

23

8417

8020

7787

9221

8149

8579

24

9104

7777

8380

9154

8178

9107

25

8905

8128

7765

9208

7411

8589

26

8769

8344

7604

8983

8134

8737

27

8911

5589

7664

9063

8248

9422

28

8892

7731

6543

8761

8634

9124

29

8257

8248

830

8707

9030

8825

30

7642

8939

692

8765

10093

8893

31

8227

5637

8894

9068



1.4.2

Výpustný profil č. 2 SLKR-VS

Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii SLKR I za rok 2012 je uvedeno v tabulce č. 1.4.2.-1. V tabulce 1.4.2-2 je zpracováno vyhodnocení kvality důlních vod vypouštěných výpustným profilem č. 2 SLKR I a bilance vypouštěného znečištění podle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 28775/2010 ze dne 28. 4. 2010, kterým stanovil způsob a podmínky pro vypouštění důlních vod z technologie stanice likvidace kyselých roztoků SLKR I do vod povrchových toku Ploučnice. Denní průtoky v profilu č. 2 jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.2-3. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů je uvedeno v tabulce č. 1.4.2-4. Tabulka č. 1.4.2-1: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii SLKR I Ukazatel

pH

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

-

19

1,8

2,0

1,9

-1

19

0,41

12,30

2,026

-1

Bq.l

13

0,45

1,26

0,85

RL

mg.l-1

19

41 600

62 400

57 779

H2SO4

mg.l-1

16

1

1000

455

N-NH4+

mg.l-1

19

582

988

809

SO42-

mg.l-1

19

25 800

36 800

33 789

-1

19

397

772

518

-1

19

152

222

183,1

Cl

-1

mg.l

19

12,4

19,0

14,9

As

mg.l-1

19

4,04

9,00

5,55

Fe

mg.l-1

19

786

1770

1361

Be

mg.l-1

19

0,53

1,01

0,736

Ca

mg.l-1

19

175

347

280

U

mg.l

226

Ra

N-NO3-

F

mg.l mg.l

-



Tabulka č. 1.4.2-2: Výpustný profil SLKR–VS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010 SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007


Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

61

l.s-1

1 960 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

374 580

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

305

6,40

8,00

7,15

0

-

-

226

Ra

0,2

Bq.l-1

294,0

MBq.rok-1

305

< 0,03

< 0,03

0,03

0

11,2

MBq.rok-1

210

Pb

0,1

Bq.l-1

147,0

MBq.rok-1

11

< 0,034

< 0,07

0,07

0

26,2

MBq.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,147

t.rok-1

305

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,004

t.rok-1

NL

5

mg.l-1

7,4

t.rok-1

44

2

2

0

0

0

t.rok-1

RL

200

mg.l-1

294

t.rok-1

44

 10

86,00

13,18

0

4,94

t.rok-1

SO42-

100

mg.l-1

147

t.rok-1

44

 10

 10

0

0

0

t.rok-1

Nanorg.

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

44

1

1

0

0

0

t.rok-1

0,2

mg.l-1

0,29

t.rok-1

44

 0,05

0,13

0,01

0

0,004

t.rok-1

Fe

1

mg.l-1

1,47

t.rok-1

11

 0,2

 0,2

0

0

0

t.rok-1

Zn

0,1

mg.l-1

0,15

t.rok-1

11

 0,02

 0,02

0

0

0

t.rok-1

Ni

0,08

mg.l-1

0,12

t.rok-1

11

 0,002

0,0034

0,0003

0

0,0001

t.rok-1

BSK5

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

11

1

1,60

0,15

0

0,06

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

29,4

t.rok-1

44

 10

 10

0

0

0

t.rok-1

Cl-

15

mg.l-1

22,05

t.rok-1

11

4

4

0

0

0

t.rok-1

Ukazatel

C10 – C40



Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010 SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007


Stanovené parametry Ukazatel

FTeplota

Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

0,5

mg.l-1

0,74

t.rok-1

11

 0,1

 0,1

0

0

0

t.rok-1

°C

292

8,70

23,10

16,85

-

-

°C

nestanovena

V případě parametru SO42-, Nanorg., Fe, Zn, CHSKCr, Cl-, F-, U, 226Ra byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Odstávky provozu: celkem 61 dní (29. 3. – 13. 5. 2012; 30. 9. – 14. 10. 2012) Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.4.2-3A: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

999

1877

2329

0

0

1048

2

925

518

2339

0

0

927

3

956

720

2259

0

0

940

4

1197

695

2388

0

0

693

5

1968

639

1906

0

0

2238

6

1367

706

2987

0

0

2668

7

1013

893

2854

0

0

2719

8

897

879

2462

0

0

2581

9

1597

964

2248

0

0

2547

10

2661

1089

2252

0

0

2767

11

2546

1158

854

0

0

2203

12

2056

1022

832

0

0

985

13

630

1051

1346

0

0

277

14

2219

2204

2150

0

850

445

15

2198

2336

2406

0

1853

199

16

2242

2467

2390

0

1400

160

17

2091

2449

2414

0

3600

242

18

2258

2445

2383

0

3550

191

19

2136

2482

2311

0

3762

164

20

2136

2579

2336

0

3609

170

21

2124

2549

540

0

2058

194

22

2157

2480

511

0

2077

723

23

2477

750

482

0

1223

1403

24

2540

819

385

0

1955

1334

25

2244

848

508

0

1960

1320

26

2366

904

567

0

1802

1605

27

2490

813

1015

0

1660

1565

28

2608

566

841

0

1339

1728

29

2548

1333

54

0

1604

1295

30

2382

0

0

1193

465

31

2377

0

942



Tabulka č. 1.4.2-3B: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

951

1569

1419

0

863

218

2

1036

1412

1686

0

1432

129

3

1033

1150

1518

0

1671

111

4

241

1143

1670

0

1921

32

5

6

428

929

0

2108

91

6

50

54

125

0

2344

82

7

100

84

97

0

1674

138

8

100

151

1206

0

1901

171

9

12

97

1846

0

1472

215

10

1199

93

1837

0

1479

169

11

230

1048

1849

0

1235

240

12

1115

1405

1852

0

100

191

13

1746

661

1070

0

350

203

14

1838

1515

69

0

350

152

15

1843

1405

395

755

350

173

16

1745

1752

107

1933

350

167

17

1985

1819

101

1970

350

144

18

1514

1563

72

1799

1675

221

19

30

1521

89

1851

1649

126

20

222

1211

79

1858

2162

145

21

17

1327

255

1798

1751

133

22

12

432

315

1798

1699

1268

23

61

69

173

1818

1709

1480

24

39

120

118

1773

1746

1518

25

162

749

106

1845

1765

1518

26

11

1591

233

590

1750

1493

27

958

1500

263

272

623

1455

28

779

1565

699

470

185

1605

29

1528

1555

86

963

214

1602

30

1477

1135

0

765

96

1554

31

1537

1659

293

1465



Tabulka č. 1.4.2-4: SLKR-VS – doplňující ukazatele Ukazatel

AOX As Be Ca Cd Cr Mg Mn Pcelk.

1.4.3

Jednotky

Počet vzorků

mg.l-1

1

 0,01

-1

1

 0,02

-1

1

 0,0002

-1

1

 0,3

-1

1

 0,03

-1

1

 0,1

-1

1

 0,04

-1

1

 0,08

-1

1

 0,05

mg.l mg.l mg.l mg.l mg.l mg.l mg.l mg.l

Hodnota

Výpustný profil č. 3 ODK-VS

Povrchové vody z vnějšího záchytného příkopu odkaliště ze severního předpolí a vody bývalého Sedlického rybníka jsou vypouštěny do Luční strouhy, která je zaústěna do toku Ploučnice. Povolení k vypouštění povrchových vod ve stanovené kvalitě je dána rozhodnutím MěÚ v České Lípě č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004. Výpustným profilem č. 3 ODK-VS bylo v roce 2012 vypuštěno 211 350 m3 povrchových vod z lagun 6, 8 a ze zbytku bývalého Sedlického rybníka (ČS rybník). Vyhodnocení kvality vypouštěných vod jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.3-1. Denní průtoky v profilu č. 3 jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.3-2.



Tabulka č. 1.4.3-1: Výpustný profil č. 3 ODK-VS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP 338/2004, ze dne 23.12.2004


SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007 Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

-

-

-

-

-

-

-

-

-

211 350

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,4

8,3

7,68

0

-

-

226

Ra

0,1

Bq.l-1

-

-

4

< 0,03

0,03

0,03

0

6,341

MBq.rok-1

210

Pb

0,07

Bq.l-1

-

-

4

< 0,07

< 0,07

0,07

0

14,795

MBq.rok-1

U

0,05

mg.l-1

-

-

4

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,002

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

-

-

4

<2

7,2

1,8

0

0,38

t.rok-1

RL

1300

mg.l-1

-

-

4

310

580

482,5

0

101,98

t.rok-1

SO42-

800

mg.l-1

-

-

4

97

268

200

0

42,27

t.rok-1

N-NH4+

10,0

mg.l-1

-

-

4

< 0,05

2,09

0,68

0

0,14

t.rok-1

N-NO2-

0,10

mg.l-1

-

-

4

0,005

0,039

0,017

0

0,004

t.rok-1

N-NO3-

15,0

mg.l-1

-

-

4

3,25

7,75

5,97

0

1,26

t.rok-1

CHSKCr

60,0

mg.l-1

-

-

4

< 10

23

10,75

0

2,27

t.rok-1

Ukazatel




Tabulka č. 1.4.3-2A: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

622

652

780

728

622

730

2

638

662

744

678

626

640

3

563

609

727

625

633

579

4

518

652

670

706

653

578

5

611

582

709

649

653

509

6

796

595

653

645

719

659

7

651

554

653

862

607

553

8

738

343

661

531

607

543

9

646

369

712

709

634

524

10

657

343

679

668

600

567

11

609

367

717

690

596

613

12

618

336

752

752

706

611

13

601

321

723

771

602

531

14

580

393

712

661

609

604

15

530

400

692

678

624

556

16

537

396

702

755

597

541

17

564

451

672

716

607

535

18

570

475

637

651

619

523

19

579

725

740

667

600

522

20

690

690

693

729

560

507

21

590

666

690

698

551

584

22

735

560

718

696

484

500

23

969

743

750

646

527

631

24

703

1230

748

666

522

473

25

622

1294

715

735

533

524

26

544

953

685

682

554

547

27

510

732

658

624

535

508

28

501

859

642

648

621

511

29

531

868

666

626

537

481

30

614

727

646

544

482

31

713

711

539



Tabulka č. 1.4.3-2B: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

479

540

876

485

449

525

2

540

520

535

525

426

458

3

1105

558

431

509

470

482

4

476

545

472

507

471

461

5

925

512

431

578

673

448

6

1024

544

551

548

450

426

7

724

573

491

572

466

421

8

629

539

549

554

563

395

9

609

520

558

519

467

383

10

527

531

533

511

453

432

11

589

548

531

492

442

426

12

607

534

580

527

463

422

13

730

517

624

548

426

430

14

599

484

651

523

401

405

15

578

494

664

524

404

488

16

745

496

609

457

409

559

17

894

487

594

395

426

413

18

734

521

502

404

413

774

19

614

495

656

394

407

616

20

586

485

604

393

409

502

21

607

386

529

392

417

448

22

594

477

588

406

400

440

23

593

409

553

410

401

492

24

533

395

523

410

403

746

25

546

404

527

400

400

590

26

555

444

520

431

396

516

27

594

484

523

525

411

564

28

560

436

577

509

396

641

29

562

390

494

425

929

468

30

544

528

482

426

608

474

31

520

1475

408

465



1.4.4

Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I

Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I byly v roce 2012 vypouštěny do vyčištěných důlních vod z NDS 6 dle platných rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 ve znění č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Vyhodnocení povrchových vod z odvalu je uvedeno v tabulce č. 1.4.4-1.

1.4.5

Výpustný profil záchytné jímky Křižany

Povrchové vody z odvalu Dolu Křižany I jsou svedeny do záchytných jímek. Povolení k vypouštění jiných vod (povrchových vod) z odvalu Dolu Křižany I do vod důlních vrtu DK-2 bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Provozní řád záchytných jímek Křižany byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č.j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Na základě rozhodnutí MPO č. j. 49976/08/182-SÚ ze dne 31. 12. 2008 byl změněn způsob nátoku odvalových vod do horních záchytných jímek Křižany. Potrubí, které odvádělo odvalové vody, bylo nahrazeno otevřeným korytem z betonových žlabovek. Vyhodnocení čerpaného množství a kvality vod za rok 2012 v záchytných jímkách je uvedeno v tabulce č. 1.4.5-1. Dne 16. 2. 2012 byla překročena hodnota „p“ parametru NL dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění.

1.4.6

Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy

Organizace na základě platného povolení OkÚ, RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 5227/02 ze dne 26. 9. 2002 ve znění rozhodnutí č. j. RŽP 5227/02 ze dne 4. 10. 2002 dále nakládá s povrchovými vodami z Hamerské strouhy. Organizace převádí část povrchových vod prostřednictvím rozdělovacího objektu z Hamerské strouhy do obtokového kanálu. V tabulce č. 1.4.6-1 jsou uvedeny denní průtoky odečítané denně na vodočtu umístěném v obci Břevniště. V případě, že průtok je menší nebo roven průtoku 108,1 l.s-1, je uzavřen rozdělovací objekt. Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy je uvedeno v tabulce č. 1.4.6-1.

1.4.7

Posuzovací profil

K posouzení možného ovlivnění povrchových vod toku Ploučnice vypouštěnými vodami z provozů DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem je určen posuzovací profil Noviny pod Ralskem – most. Vyhodnocení ovlivnění povrchových vod v roce 2012 je uvedeno v tabulce č. 1.6-9 v kapitole 1.6 Povrchové toky.



Tabulka č. 1.4.4-1: Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I (RP+OJ3-ZP) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/32975/2006, 14. 8. 2006,


změna č. j. MUCL/64644/2007, 9. 6. 2009 Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

15,9

l.s-1

500 000

m3. rok -1

-

-

-

-

-

437 354

m3. rok -1

pH

6-9

-

-

-

12

7,1

7,6

7,39

0

-

-

NL

20

mg.l-1

7,5

t.rok-1

12

<2

7,1

0,59

0

0,259

t.rok-1

RL

700

mg.l-1

265

t.rok-1

12

430

600

506,67

0

221,593

t.rok-1

NEL

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

12

< 0,05

0,06

0,01

0

0,002

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

12

0,02

0,04

0,03

0

0,012

t.rok-1

0,4

Bq.l-1

15.107

Bq.rok-1

12

< 0,03

0,03

0,03

0

1,31.107

Bq.rok-1

Ukazatel

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.4.5-1: Výpustný profil záchytné jímky Křižany (JPSV-P) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/21573/2008, 22. 6. 2009



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

30 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

7 010

m3.rok-1

NL

100

mg.l-1

3

t.rok-1

12

<2

130

22,33

1*

0,1566

t.rok-1

pH

6-10

-

-

-

12

7,4

9,1

8,38

0

-

-

12

0,01

0,16

0,05

0

0,0003

t.rok-1

12

< 0,03

< 0,03

0,03

0

0,2103

MBq.rok-1

Ukazatel

U 226

Ra

-1

-1

0,5

mg.l

0,015

t.rok

0,2

Bq.l-1

6

MBq.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“ * 16. 2. 2012 byla překročena hodnota „p“ u ukazatele NL, přípustný počet nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. jsou 2, hodnota „m“ nebyla překročena.




Tabulka č. 1.4.6-1A: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

194,25

194,25

374,03

203,56

98,58

98,58

2

203,56

374,03

234,24

194,25

72,96

72,96

3

203,56

356,93

194,25

194,25

84,80

98,58

4

185,37

234,24

213,31

213,31

98,58

84,80

5

203,56

203,56

194,25

194,25

84,80

98,58

6

234,24

374,03

194,25

194,25

133,20

98,58

7

194,25

325,04

203,56

84,80

98,58

98,58

8

223,53

194,25

223,53

98,58

98,58

84,80

9

234,24

194,25

185,37

114,59

84,80

84,80

10

245,46

194,25

194,25

98,58

84,80

84,80

11

234,24

257,22

194,25

98,58

72,96

98,58

12

223,53

269,55

194,25

98,58

98,58

98,58

13

257,22

98,58

223,53

133,20

98,58

84,80

14

213,31

98,58

194,25

114,59

62,76

176,89

15

213,31

133,20

194,25

98,58

98,58

72,96

16

185,37

98,58

203,56

133,20

98,58

84,80

17

185,37

114,59

203,56

98,58

98,58

98,58

18

203,56

133,20

203,56

98,58

98,58

72,96

19

203,56

176,89

234,24

98,58

98,58

84,80

20

185,37

154,83

213,31

98,58

98,58

98,58

21

185,37

133,20

194,25

98,58

72,96

114,59

22

185,37

133,20

194,25

98,58

62,76

98,58

23

269,55

154,83

194,25

203,56

72,96

84,80

24

245,46

194,25

194,25

133,20

72,96

72,96

25

194,25

720,21

213,31

194,25

114,59

98,58

26

185,37

543,89

213,31

185,37

84,80

98,58

27

185,37

245,46

203,56

98,58

72,96

114,59

28

176,89

234,24

194,25

133,20

72,96

98,58

29

154,83

4682,31

194,25

98,58

72,96

98,58

30

194,25

194,25

98,58

62,76

98,58

31

194,25

194,25

62,76

V roce 2012 byly většinu roku převáděny povrchové vody z Hamerské strouhy do obtokového kanálu. Při všech průtocích nad 108,1 l s-1 na vodočtu v Břevništi byl zachován minimální



zůstatkový průtok 105,1 l.s-1 v Hamerské strouze. V označených dnech (podbarveno žlutě) byl rozdělovací objekt uzavřen. Tabulka č. 1.4.6-1B: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

98,58

133,20

176,89

133,20

194,25

185,37

2

98,58

133,20

154,83

176,89

176,89

133,20

3

234,24

154,83

154,83

185,37

176,89

133,20

4

176,89

133,20

176,89

203,56

176,89

133,20

5

133,20

114,59

133,20

203,56

213,31

133,20

6

133,20

133,20

133,20

176,89

154,83

133,20

7

133,20

154,83

133,20

133,20

133,20

133,20

8

114,59

133,20

133,20

154,83

176,89

176,89

9

98,58

133,20

133,20

154,83

176,89

133,20

10

98,58

133,20

133,20

154,83

176,89

133,20

11

114,59

133,20

114,59

154,83

176,89

133,20

12

114,59

133,20

133,20

154,83

154,83

114,59

13

133,20

133,20

176,89

154,83

154,83

114,59

14

176,89

114,59

133,20

154,83

133,20

114,59

15

133,20

133,20

133,20

114,59

154,83

133,20

16

133,20

133,20

176,89

133,20

176,89

176,89

17

133,20

133,20

176,89

84,80

176,89

194,25

18

154,83

133,20

176,89

98,58

154,83

185,37

19

133,20

133,20

194,25

133,20

154,83

176,89

20

133,20

133,20

154,83

133,20

154,83

176,89

21

133,20

133,20

176,89

133,20

154,83

133,20

22

133,20

185,37

194,25

114,59

154,83

133,20

23

133,20

133,20

176,89

114,59

114,59

133,20

24

98,58

176,89

176,89

133,20

133,20

223,53

25

133,20

133,20

176,89

133,20

133,20

213,31

26

133,20

133,20

194,25

154,83

114,59

176,89

27

133,20

114,59

194,25

194,25

133,20

176,89

28

133,20

114,59

194,25

133,20

114,59

176,89

29

176,89

133,20

154,83

154,83

282,46

114,59

30

133,20

133,20

154,83

154,83

185,37

114,59

31

133,20

257,22

185,37

154,83



1.5 Odkaliště V roce 2012 byly do I. etapy odkaliště ukládány kontaminované materiály z hornické činnosti DIAMO, s. p. na základě platného povolení OkÚ Česká Lípa k užívání stavby č. j. ŽP 5743/6758/94 ze dne 27. 2. 1994 ve změně rozhodnutí č. j. ŽP 6383/96 - 231.2 ze dne 10. 10. 1996 a ve změně rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/106291 /2010 ze dne 17. 9. 2010. Materiály z hornické činnosti jsou překrývány inertními materiály. Hladina vody v prostoru I. etapy odkaliště je udržována na technologicky možném minimu. Hladina vody v čerpacím místě II. etapy se v roce 2012 pohybovala v rozmezí 301,20 m n. m. až 303,18 m n. m. při průměrné úrovni 301,83 m n. m. Výsledky chemických analýz vypouštěných vod do Ploučnice jsou uvedeny v kapitole 1.4.3. V roce 2012 nebyly na odkališti zaznamenány žádné závažné provozní události. V roce 2012 pokračovaly práce na stavbě vodního díla „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem“ realizací stavebních objektů „SO 03 Úprava vnitřních komunikací“, „SO 01/2 Drenážní žebra“, „SO 02/2 Manipulační plocha“ a „SO 03/2 Těsnění dna“. Dne 22. 6. 2012 byl vydán MPO Praha pod č. j. 22011/2012/76-SÚ kolaudační souhlas „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem“ na „SO 01 Přípravné práce, SO 02 Úprava komunikace a SO 07 Překládací jáma a Úpravy a modernizace vrátnice“. Dne 13. 9. 2012 vydalo MPO Praha pod č.j. 34497/2012/139-SÚ stavební povolení na stavbu „Biodegradační plocha“. V roce 2012 byla k vytvoření základní těsnící vrstvy na II. etapě odkaliště využívána veškerá produkce neutralizačních kalů z NDS 6, z NDS ML a od června 2012 i z NDS 10 N. Pouze v měsících dubnu až květnu 2012 bylo 5 373 m3 kalů z NDS 6 uloženo do I. etapy odkaliště z důvodu rekonstrukce překládací jámy kalů. V roce 2012 zpracoval Hydroprojekt CZ, a. s. Praha na základě výběrového řízení dokumentaci pro stavební povolení na stavbu „Revitalizace Sedlického rybníka“. Stavba zahrnuje dva hlavní stavební objekty „SO 01 Revitalizaci Sedlického rybníka“ a „SO 02 Revitalizaci Luční strouhy“ (viz Příloha č. 6). Územní rozhodnutí na stavbu „Revitalizace Sedlického rybníka“ vydal MěÚ Stráž pod Ralskem č. j. MUSPR/4004/2012 dne 29. 5. 2012. Stavební povolení ke stavbě „Revitalizace Sedlického rybníka“ vydal MěÚ Česká Lípa pod č.j. MUCL/61655/2012 dne 29. 10. 2012 včetně povolení k nakládání s vodami č.j. MUCL/61656/2012 ze dne 29. 10. 2012 a včetně schválení plánu opatření pro případy havárie pod č. j. MUCL/70225/2012/Piš ze dne 8. 11. 2012. V souvislosti se záměrem „Revitalizace Sedlického rybníka“ vydal Krajský úřad Libereckého kraje výjimku č. j. KULK 15317/2012 ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů. Zhotovitelem stavby „Revitalizace Sedlického rybníka“ se stal na základě výběrového řízení AWT Rekultivace, a. s. Havířov. Realizace stavby se uskuteční v roce 2013.



1.6 Povrchové toky V rámci monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU na životní prostředí byl v roce 2012 sledován chemizmus v povrchových vodách na těchto profilech: Ploučnice Chrastná (PLCH-P), Ještědský potok (JP-P), Dubnický potok (DP-P), Luční strouha (LS-P), Ralský potok (RP-P), Ploučnice nádrž Horka (PL-Horka), Ploučnice Stráž (PLSTP), Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P), Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P), Ploučnice Noviny - most (PLN-P). Vyhodnocení sledovaných ukazatelů je uvedeno v tabulkách č. 1.6-1 až 1.6-9. V tabulkách č. 1.6-5 a 1.6-10 je provedeno porovnání kvality vody v Ploučnici na profilech PLST-P a PL-Horka (tj. v místech, kde Ploučnice ještě není ovlivněna činností o. z. TÚU) s normou enviromentální kvality podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2012 byly na obou profilech překračovány parametry N-NH4+, BSK5 a chlorofyl A. Z výsledků je zřejmé, že kvalita vody v toku Ploučnice je v lokalitě Stráž pod Ralskem negativně ovlivněna zejména vodními díly Horecký rybník a Hamerský rybník. V profilu PLST-P je zřejmé ovlivnění kvality vody v toku Ploučnice po naředění pravostranými přítoky Ještědský a Dubnický potok. V profilu PLN-P (jedná se o vody v toku Ploučnice, které jsou ovlivněné činností o. z. TÚU) v tabulce 1.6-9 jsou sledované ukazatele N-NH4+ a BSK5 v toku nižší, než bylo ověřeno v profilech pod Horeckým rybníkem PL-Horka a PLST-P (tj. v místech, kde Ploučnice ještě není ovlivněna činností o. z. TÚU.



Tabulka č. 1.6-1: Sledovaný profil - Ploučnice Chrastná (PLCH-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,1

7,8

7,6

mg.l

-1

12

130

240

179

mg.l

-1

12

2

13

6,35

mmol.l-1

12

0,85

1,56

1,36

mg.l-1

12

4,86

14,4

6,54

mg.l

-1

12

1,76

3,39

2,49

mg.l

-1

12

2,33

2,68

2,45

Ca

mg.l

-1

12

26

44,8

40,2

Fecelk.

mg.l-1

12

< 0,2

0,42

0,22

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

< 0,08

0,08

mg.l

-1

12

<1

<1

1,00

Zn

mg.l

-1

12

< 0,02

< 0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

0,11

0,58

0,24

Cl-

mg.l-1

12

10,4

26,3

12,9

SO42-

mg.l-1

12

22,7

36,9

29,72

mg.l

-1

12

1,92

3,30

2,68

Ncelk

mg.l

-1

4

3,4

4,6

3,98

F-

mg.l-1

12

< 0,1

0,15

0,11

HCO3-

mg.l-1

12

52,0

95,00

83,25

BSK5

mg.l-1

12

<1

3,9

1,74

mg.l

-1

12

10,00

11,00

10,17

NEL

mg.l

-1

12

< 0,05

< 0,05

0,05

U

mg.l-1

12

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

12

< 0,03

< 0,03

0,03

-1

12

< 0,002

0,009

0,0028

-1

12

< 0,034

0,05

0,049

C10 – C40

mg.l

-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

Pcelk.

mg.l-1

1

-

0,1

-

As

mg.l-1

1

-

< 0,005

-

Be

mg.l

-1

1

-

< 0,0002

-

mg.l

-1

1

-

0,015

-

RL NL KNK Na K Mg

Al

N-NO3-

CHSKCr

226

Ra

Ni

mg.l

210

Pb

AOX

Bq.l



Tabulka č. 1.6-2: Sledovaný profil – Ještědský potok (JP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

8

8

8

mg.l

-1

4

160

210

183

mg.l

-1

4

2,9

8,5

6,0

mmol.l-1

4

1,08

1,84

1,61

mg.l-1

4

5,5

9,4

6,9

mg.l

-1

4

1,9

3,2

2,6

mg.l

-1

4

3,7

4,5

4,1

Ca

mg.l

-1

4

30

47

40

Fecelk.

mg.l-1

4

0,21

0,80

0,42

Mn

mg.l-1

4

< 0,08

< 0,08

0,08

mg.l

-1

4

<1

<1

1

Zn

mg.l

-1

4

< 0,02

< 0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

< 0,05

0,1

0,065

Cl-

mg.l-1

4

10

18

13

SO42-

mg.l-1

4

27,3

30,2

29,08

mg.l

-1

4

1,53

1,90

1,648

Ncelk.

mg.l

-1

4

1,9

5,4

3,4

F-

mg.l-1

4

0,15

0,30

0,21

HCO3-

mg.l-1

4

66

110

99

BSK5

mg.l-1

4

<1

2,1

1,35

mg.l

-1

4

< 10

10

10

NEL

mg.l

-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

U

mg.l-1

4

< 0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

mg.l

-1

4

0,0022

0,0035

0,0029

mg.l

-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

RL NL KNK Na K Mg

Al

N-NO3-

CHSKCr

226

Ra.

Ni C10 – C40

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-3: Sledovaný profil – Dubnický potok (DP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,4

7,4

7,4

mg.l

-1

4

240

270

247,5

mg.l

-1

4

<2

9,6

4,925

mmol.l-1

4

1,92

2,13

2,04

mg.l-1

4

6,26

6,9

6,72

mg.l

-1

4

2,53

3,71

3,16

mg.l

-1

4

3,77

4,3

4,04

Ca

mg.l

-1

4

52,2

59,0

54,85

Fecelk.

mg.l-1

4

0,40

0,79

0,575

Mn

mg.l-1

4

< 0,08

0,12

0,08

mg.l

-1

4

<1

<1

1

Zn

mg.l

-1

4

< 0,02

< 0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

0,23

0,28

0,255

Cl-

mg.l-1

4

11,9

13,8

12,55

SO42-

mg.l-1

4

36,7

42,5

40,25

mg.l

-1

4

2,91

3,80

3,29

Ncelk.

mg.l

-1

4

4,5

6,0

5,225

F-

mg.l-1

4

0,122

0,212

0,150

HCO3-

mg.l-1

4

120

130

125

BSK5

mg.l-1

4

1,1

3,2

2,13

mg.l

-1

4

< 10

12

10,5

NEL

mg.l

-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

U

mg.l-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

mg.l

-1

4

< 0,002

0,0026

0,0023

mg.l

-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

RL NL KNK Na K Mg

Al

N-NO3-

CHSKCr

226

Ra

Ni C10 – C40




Tabulka č. 1.6-4: Sledovaný profil – Luční strouha (LS-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

4

7,4

7,5

7,43

mg.l

-1

4

340

480

405

mg.l

-1

4

<2

8,1

4,025

mmol.l-1

4

0,94

1,34

1,11

mg.l-1

4

33,2

45,7

37,8

mg.l

-1

4

7,87

10,9

9,19

mg.l

-1

4

7,7

12,8

10,4

Ca

mg.l

-1

4

48,2

66,7

58,78

Fecelk.

mg.l-1

4

0,32

1,14

0,56

Mn

mg.l-1

4

0,21

1,30

0,58

mg.l

-1

4

<1

<1

1

Zn

mg.l

-1

4

< 0,02

0,05

0,03

N-NH4+

mg.l-1

4

0,12

1,75

0,7

Cl-

mg.l-1

4

18,6

40,4

27,23

SO42-

mg.l-1

4

136

216

166

mg.l

-1

4

3,07

7,04

4,67

Ncelk.

mg.l

-1

4

3,7

9,2

6,48

F-

mg.l-1

4

0,145

0,419

0,27

HCO3-

mg.l-1

4

57

82

68

BSK5

mg.l-1

4

1,3

5,5

2,58

mg.l

-1

4

< 10

17

12,25

NEL

mg.l

-1

4

< 0,05

0,41

0,13

U

mg.l-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

mg.l

-1

4

0,0066

0,0128

0,01

mg.l

-1

4

< 0,05

0,103

0,05

RL NL KNK Na K Mg

Al

N-NO3-

CHSKCr

226

Ra

Ni RU (C10 – C40)




Tabulka č. 1.6-5: Sledovaný profil - Ploučnice Stráž (PLST-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

-

12

7,5

8,3

7,78

6-9

-1

12

180

310

220,83

750

-1

mg.l

12

5

35

14,19

20

mmol.l-1

12

1,19

2,03

1,76

-

mg.l-1

12

7,14

9,73

8,08

-

-1

12

2,18

3,01

2,608

-

-1

12

3,21

3,95

3,552

120

Ca

-1

mg.l

12

33,1

58

48,72

190

Fecelk.

mg.l-1

12

< 0,2

1,02

0,54

1

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,2

0,104

0,3

-1

12

<1

<1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

< 0,02

< 0,02

0,02

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

0,14

0,09

0,23 (*0,03)

Cl-

mg.l-1

12

13,6

17,9

15,68

150

SO42-

mg.l-1

12

27,1

47,7

39,03

200

-1

12

0,86

2,70

1,45

5,4

-1

RL

mg.l

NL KNK Na K

mg.l

Mg

mg.l

Al

mg.l

N-NO3-

mg.l

Ncelk.

mg.l

4

2,6

3,4

2,85

6

F-

mg.l-1

12

< 0,1

0,23

0,15

0,8

HCO3-

mg.l-1

12

72

120

105,83

-

BSK5

mg.l-1

12

1,2

6,3

3,11

3,8 (*2)

-1

12

< 10

31

17,17

26

NEL

-1

mg.l

12

< 0,05

0,08

0,05

-

U

mg.l-1

12

< 0,01

< 0,01

0,01

0,024

Bq.l-1

CHSKCr

226

mg.l

Ra

Cr

12

< 0,03

0,05

0,03

0,1

-1

4

< 0,001

< 0,001

0,001

0,018

-1

12

< 0,002

0,004

0,002

0,02

-1

mg.l

Ni

mg.l

C10 – C40

mg.l

4

< 0,05

< 0,05

0,05

0,1

chlorofyl A

g.l-1

12

6

173,6

48,97

25

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot. tučně – překročení hodnoty (*) – hodnota pro lososové vody



Tabulka č. 1.6-6 Sledovaný profil - Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,4

8,0

7,68

mg.l

-1

12

160

220

190

mq.l

-1

12

3,8

32,0

14,52

mmol.l-1

12

1,24

2,04

1,75

mg.l-1

12

8,35

17,10

10,48

-1

12

2,78

5,67

3,34

mg.l

-1

12

3,47

4,18

3,47

Ca

mg.l

-1

12

34,6

57,6

49,05

Fecelk.

mg.l-1

12

0,31

0,92

0,58

Mn

mg.l-1

12

<0,08

0,19

0,12

mg.l

-1

12

<1

<1

1

Zn

mg.l

-1

12

<0,02

< 0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

<0,05

0,20

0,12

Cl-

mg.l-1

12

14,9

23,1

17,93

SO42-

mg.l-1

12

28,8

50,7

43,27

mg.l

-1

12

1,36

2,85

1,80

Ncelk.

mg.l

-1

4

2,6

4,1

3,45

F-

mg.l-1

12

0,106

0,27

0,17

HCO3-

mg.l-1

12

75

120

106,50

BSK5

mg.l-1

12

1,0

15,0

4,05

mg.l

-1

12

10,0

33,00

18,42

NEL

mg.l

-1

12

< 0,05

0,06

0,05

U

mg.l-1

12

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

RL NL KNK Na K

mg.l

Mg

Al

N-NO3-

CHSKCr

226

Ra

Cr Ni C10 – C40

12

< 0,03

0,06

0,04

mg.l

-1

4

< 0,001

0,001

0,001

mg.l

-1

12

< 0,002

0,0034

0,003

mg.l

-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05




Tabulka č. 1.6-7: Sledovaný profil – Ralský potok (RP-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků *

Minimum

Maximum

Průměr

-

3

7,6

8,4

7,9

mg.l

-1

3

5,4

26,0

15,13

BSK5

mg.l

-1

3

4,2

6,6

5,1

CHSKCr

mg.l-1

3

18

33

24

Pcelk.

mg.l-1

3

0,072

1,49

0,64

NL

* 4. vzorek se nepodařilo odebrat – zamrzlý tok



Tabulka č. 1.6-8: Sledovaný profil - Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

-

12

7,1

7,9

7,58

mg.l

-1

12

220

930

582,5

mg.l

-1

12

3,5

25,0

13,09

mmol.l-1

12

1,43

15,18

2,80

mg.l-1

12

8,56

44,0

22,10

mg.l

-1

12

2,71

9,19

5,51

mg.l

-1

12

3,37

3,99

3,66

Ca

mg.l

-1

12

52,7

174

117,91

Fecelk.

mg.l-1

12

0,3

1,26

0,66

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,18

0,11

mg.l

-1

12

<1

<1

1

Zn

mg.l

-1

12

< 0,02

0,05

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

0,05

0,44

0,15

Cl-

mg.l-1

12

17,5

145,0

92,77

SO42-

mg.l-1

12

50,1

256,0

128,68

mg.l

-1

12

1,51

4,25

3,13

Ncelk.

mg.l

-1

4

3,8

5,8

4,95

F-

mg.l-1

12

0,125

0,417

0,280

HCO3-

mg.l-1

12

87

930

170,83

BSK5

mg.l-1

12

1,0

10,0

3,09

mg.l

-1

12

< 10

35,0

16,42

NEL

mg.l

-1

12

< 0,05

0,1

0,06

U

mg.l-1

12

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

RL NL KNK Na K Mg

Al

N-NO3-

CHSKCr

226

Ra

Cr Ni C10 – C40

mg.l

12

< 0,03

0,05

0,03

-1

4

< 0,001

< 0,001

0,001

-1

12

0,0022

0,005

0,003

-1

4

< 0,05

0,096

0,06

mg.l mg.l




Tabulka č. 1.6-9: Sledovaný profil - Ploučnice Noviny most (PLN-P) Ukazatel

pH

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

-

12

6,8

7,8

7,53

6-9

-1

12

230

920

570

750

-1

mq.l

12

8,6

93,0

27,72

20

mmol.l-1

12

1,18

1,99

1,62

-

mg.l-1

12

8,68

43,50

21,62

-

-1

12

2,76

9,11

5,45

-

-1

12

3,33

3,82

3,65

120

Ca

-1

mg.l

12

54,5

168,0

114,47

190

Fecelk.

mg.l-1

12

0,38

1,56

0,83

1

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,24

0,14

0,3

-1

12

<1

<1

1

1

Zn

-1

mg.l

12

< 0,02

0,07

0,02

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

0,07

0,21

0,14

0,23 (*0,03)

Cl-

mg.l-1

12

15,4

147,0

88,23

150

SO42-

mg.l-1

12

48,4

256,0

121,98

200

-1

12

1,56

4,15

2,97

5,4

-1

RL NL KNK Na K

mg.l

mg.l

Mg

Al

mg.l

mg.l

N-NO3-

mg.l

Ncelk.

mg.l

4

4,0

5,2

4,35

6

F-

mg.l-1

12

0,127

0,417

0,270

0,8

HCO3-

mg.l-1

12

72

120

98,75

-

BSK5

mg.l-1

12

1,0

6,0

2,72

3,8 (*2)

-1

12

< 10

27

15,33

26

NEL

-1

mg.l

12

< 0,05

0,05

0,05

-

U

mq.l-1

12

< 0,01

0,01

0,01

0,024

Bq.l-1

12

< 0,03

0,07

0,04

0,1

-1

12

0,0029

0,0087

0,004

0,02

-1

12

< 0,034

< 0,05

0,05

-

C10 - C40

-1

mg.l

4

< 0,05

0,125

0,07

0,1

Pcelk.

mg.l-1

1

-

< 0,05

-

0,15

As

mg.l-1

1

-

< 0,005

-

0,011

Be

-1

1

-

< 0,0002

-

0,0005

-1

1

-

< 0,01

-

0,025

CHSKCr

226

Ra

Ni

mg.l

mg.l

210

Pb

AOX

Bq.l

mg.l mg.l

tučně – překročení hodnoty; (*) – hodnota pro lososové vody



Tabulka č. 1.6-10: Sledovaný profil - Ploučnice Horka (PL-Horka) Ukazatel

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

N-NH4+

mg.l-1

12

0,1

0,3

0,15

0,23 (*0,03)

BSK5

mg.l-1

12

1,3

9,0

4,77

3,8 (*2)

Chlorofyl A

g.l-1

12

7,0

264,7

83,51

25

tučně – překročení hodnoty (*) – hodnota pro lososové vody

1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1

Realizované akce a opatření

1.7.1.1

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení

Vodovody V roce 2012 bylo VÚ č. 5 realizováno celkem 23 oprav na rozvodné vodovodní síti Lipka a 23 oprav na soustavě vodovodu vyluhovacích polí. V soustavě vodovodu vyluhovací polí bylo rekonstruováno 446 m vodovodních řadů z PE 160 (zásobní a výtlačný řad u VDJ VP 9). Dále byly vyměněny uzavírací armatury v armaturní komoře VDJ Lipka. Kanalizace V areálu chemické úpravny bylo v roce 2012 zrekonstruováno 134 m splaškové kanalizace z KGPVC 200 včetně opravy 6 revizních šachet. V areálu stáčírny kyselin bylo v roce 2012 zrekonstruováno 183 m KGPVC 250 a 474 metrů KGPVC 300 včetně opravy 29 revizních šachet. MemBrain spol s r.o. realizoval v měsíci srpnu 2012 přeložku chemické kanalizace KGPVC 200 délky 105,52 m. Přeložka chemické kanalizace byla s ohledem na ustanovení zákona o vodovodech kanalizacích předána po realizaci o. z. TÚU. Ve dnech od 7. 6. 2012 do 12. 6. 2012 prováděl VÚ č. 5 čištění odvodňovacího příkopu A. V měsíci březnu 2012 prováděl VÚ č. 2 čištění ochranného kanálu vyluhovacích polí.



Obrázek č. 1.7.1-1: Čištění odvodňovacího příkopu A ČOV, dešťové a retenční nádrže V roce 2012 bylo provedeno u ČOV Odkaliště osazení měrného profilu ke kontinuálnímu měření objemu vypouštěných odpadních vod. V červenci 2012 byla trvale vyřazena z provozu ČOV VP 9 z důvodu ukončení provozu CHS II. V dubnu 2012 byla provedena oprava laminování nádrže A v NS CHÚ a v průběhu listopadu a prosince 2012 byla provedena oprava zakrytí obou nádrží NS CHÚ.

Obrázek č. 1.7.1-2: Oprava zakrytí nádrží NS CHÚ



Ve dnech 21. 5. - 29. 5. 2012 byla provedena rekonstrukce a nátěry odtokového potrubí dosazovacích nádrží ČOV bývalého ZDM.

Obrázek č. 1.7.1-3: Rekonstrukce odtokového potrubí ČOV bývalého ZDM V roce 2012 bylo v termínu od 14. 5. - 14. 6. 2012 provedeno odstranění stavby objektu čerpací stanice důlních vod umístěné na p. p. č. 491 v k. ú. Stráž pod Ralskem na základě povolení odstranění stavby vydaným MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/114337/2011 ze dne 31. 10. 2011. Likvidaci stavby řídil a prováděl VÚ č. 5. Likvidaci podzemní části provedla firma MAPECO Most. Stavební dozor na stavbě vykonával Ing. Josef Folbrecht, Nový Bor. Stavba byla provedena bez závad a nedodělků. Ve dnech 31. 5. - 1. 6. 2012 byla provedena oprava asfaltu po odstraněné kanalizaci a ČOV Brniště.

Obrázek č. 1.7.1-4: Oprava asfaltu po odstraněné kanalizaci a ČOV Brniště



Odlučovače ropných látek Dne 7. 6. 2012 provedla externí firma servisní prohlídku a čištění ORL DOP (RONN TECH ellipse EH 160 3C) a dne 21. 6. 2012 servisní prohlídku a čištění ORL SD (GSOL-2/10). Na odlučovačích ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau (součást SED J ML), ORL- ML (SKGL 030 firmy Benefit), ORL SD (GSOL-2/10), ORL Adéla (GSOL-2/10), ORL DOP (RONN TECH ellipse EH 160 3C) a ORL GKSF 2 (součást kanalizace zakončené ČOV VP7) byly provedeny ve dnech 26. 11. 2012 a 28. 11. 2012 externí firmou servisní prohlídky a čištění zařízení.

1.7.1.2

Povodně 2012

Příčinou únorové a březnové povodně v roce 2012 na toku Ploučnice v oblasti Stráž pod Ralskem ve dnech 24. 2. - 26. 2. 2012 a 29. 2. – 2. 3. 2012 byly klimatické podmínky a manipulace správce toku na vodním díle Horecký rybník. Dne 29. 2. 2012 byl vyhlášen druhý povodňový stupeň povodňové aktivity s maximálni výškou hladiny na měrném profilu č. 242 ve Stráži pod Ralskem 147 cm a průtokem 13,8 m3.s-1. V rámci povodně nevznikly žádné významné škody ve vodním toku ani v jeho okolí. DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem odstranil ve dnech 11. 4. - 20. 4. 2012 uvolněnou část zeminy na pravém břehu Ploučnice za novým mostem M2. Dne 10. 5. 2012 se konala na MěÚ ve Stráži pravidelná roční protipovodňová prohlídka. DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem jako správce vodního díla čtyř staveb realizovaných v osmdesátých a devadesátých letech minulého století („Úprava Ploučnice na Q10 pod nádrží Horka po napojení Ještědky“, „Přeložka Ploučnice,“ „Zkapacitnění Ploučnice v úseku Srní potok – Noviny pod Ralskem – Stráž pod Ralskem“ a „Regulace Ploučnice drobná stavba“) odstranil dne 4. 10. 2012 z koryta toku Ploučnice uvolněné betonové segmenty ze stavby mostu M2.

Obrázek č. 1.7.1-5: Odstraňování části uvolněného panelu na levém břehu Ploučnice u mostu M2



Nátrž na pravém břehu Ploučnice za mostem byla geodeticky zaměřena ve dnech 26. 6., 4. 10. a 13. 12. 2012 (viz Příloha č. 2). Bylo ověřeno, že se nátrž za období půl roku fakticky nezvětšila, řeka se vrací do původního tvaru koryta toku před regulací. Nátrže zjištěné v roce 2012 v úseku koryta toku Ploučnice Stráž pod Ralskem – Srní potok se po povodních v roce 2012 významně nezvětšily. Jedná se zejména o nátrže ve volné krajině, kde renaturací toku nemůže dojít k ohrožení zástavby. Tento stav podporuje přirozený průtokový režim toku. DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem realizoval od 8. 6. 2012 do 13. 6. 2012 odstraňování vývratů břehových porostů na březích Ploučnice u průrvy.

Obrázek č. 1.7.1-6: Kácení vývratů u průrvy Ploučnice



Obrázek č. 1.7.1-7: Uvolněné betonové prahy v korytě toku Ploučnice pod mostem M2

1.7.1.3

Likvidace invazních rostlin

Dne 24. 10. 2012 dopisem zn. D200/06324/2012 zaslalo DIAMO, s. p., o. z. TÚU odboru životního prostředí na MěÚ Česká Lípa oznámení o likvidaci invazních druhů rostlin v areálu odštěpného závodu. Jednalo se o hlášení týkající se výskytu a likvidace invazních rostlin třapatky dřípaté (Rudbeckia laciniata) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Třapatka dřípatá se nacházela ojediněle na cizích pozemcích u nádrže Ještědka. Likvidována byla sekáním netýkavka žláznatá, která se nacházela v úseku námi spravované stavby „Zkapacitnění Ploučnice v úseku Srní potok – Noviny pod Ralskem – Stráž pod Ralskem“ a na místě po odstraněné ČOV Brniště.

Obrázek č. 1.7.1-8: Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)



1.7.1.4

Úniky ropných látek

Dne 13. 4. 2012 byla na příjezdové komunikaci směrem k průrvě Ploučnice zjištěna VÚ č. 5 při prohlídce toku ropná skvrna z havárie osobního automobilu cizího majitele. DIAMO, s. p., o. z. TÚU provedl odtěžení 17,64 t kontaminované zeminy včetně zásypu místa inertním materiálem. Kontaminovaná zemina byla předána oprávněné firmě k likvidaci.

Obrázek č. 1.7.1-9, č. 1.7.1-10: Odtěžování kontaminované zeminy u Ploučnice a závoz inertním materiálem Únik ropných látek do dešťové nádrže RN CHÚ A dne 8. 11. 2012 a způsob jeho likvidace je uveden v Příloze č. 3.



1.7.2

Nová vodoprávní rozhodnutí včetně dalších správních rozhodnutí

1.

Organizace dne 25. 1. 2012 obdržela od MěÚ Česká Lípa kolaudační souhlas č. j. MUCL/157016/2011 na stavbu odlučovače ropných látek SOL 2/10 (ORL SD) a dešťovou kanalizaci.

2.

Organizace dne 3. 2. 2012 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje stanovisko č. j. KULK 6662/2012 dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k vydání povolení k návrhu na změnu povolení k nakládání s vodami na NS CHÚ.

3.

Organizace dne 27. 2. 2012 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje výjimku č. j. KULK 15317/2012 za základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů v souvislosti se záměrem „Revitalizace Sedlického rybníka“.

4.

Organizace dne 22. 3. 2012 obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení č. j. MUCL/2504/2012 ke stavbě vodního díla „Rekonstrukce 13-ti měrných profilů na tocích“, okres Česká Lípa, kraj Liberecký v rámci akce monitorování následků hornické činnosti.

5.

Organizace obdržela rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 23934/2012 ze dne 12. 4. 2012, kterým bylo změněno povolení k nakládání s vodami k vypouštění opadních vod s obsahem nebezpečných látek z neutralizační stanice umístěné na st. p. č. 1103 v k. ú. Stráž pod Ralskem.

6.

Organizace dne 29. 5. 2012 obdržela od MěÚ Stráž pod Ralskem územní rozhodnutí č. j. MUSPR/4004/2012 o umístění stavby „Revitalizace Sedlického rybníka“.

7.

Organizace dne 19. 6. 2012 obdržela od MěÚ Česká Lípa kolaudační souhlas č. j. MUCL/38541/2012 na stavbu odlučovače ropných látek SOL 2/10 (ORL Adéla) a dešťovou kanalizaci.

8.

Organizace dne 2. 7. 2012 obdržela od MěÚ Česká Lípa kolaudační souhlas č. j. MUCL/38538/2012 na stavbu odlučovače ropných látek RONN TECH ellipse EH160 3C (ORL DOP).

9.

Organizace dne 30. 7. 2012 obdržela pod č. j. 22591/2012/68-SÚ od MPO Praha povolení změny užívání staveb NS 17 “P“, NS 18 “L“, NS 24 na záchytné jímky ZJ 17 (pravý břeh), ZJ 18 (levý břeh) a ZJ 24 (levý břeh).

10. Organizace dne 15. 8. 2012 obdržela od MěÚ Osečná územní rozhodnutí č. j. H/189/MU/628/12-32 na umístění gravitační liniové stavby potrubí PP Master 300 mm a 250 mm (odvádění důlních vod z bývalého barytfluoritového dolu Křižany). 11. Organizace dne 13. 9. 2012 obdržela pod č. j. 34497/2012/139-SÚ od MPO Praha stavební povolení na stavbu „Biodegradační plocha“. 12. Organizace dne 14. 9. 2012 obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení č. j. MUCL/38540/2012 k nakládání s vodami – povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu z odlučovače RONN TECH ellipse EH160 3C (ORL DOP). 13. Organizace dne 18. 9. 2012 obdržela od MěÚ Stráž pod Ralskem pod č. j. MUSPR/6520/2012 souhlas dle § 15 stavebního zákona pro stavbu „Revitalizace Sedlického rybníka“.



14. Organizace dne 29. 10. 2012 obdržela od MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/61655/2012 stavební povolení ke stavbě vodního díla „Revitalizace Sedlického rybníka“. 15. Organizace dne 29. 10. 2012 obdržela od MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/61656/2012 povolení k nakládání s vodami ve vodním díle Sedlický rybník. 16. Organizace dne 8. 11. 2012 obdržela pod č. j. MUCL/70255/2012/Piš od MěÚ Česká Lípa schválení plánu opatření pro případy havárie (havarijní plán) v rámci stavby „Revitalizace Sedlického rybníka“. 17. Organizace dne 27. 12. 2012 obdržela rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 80255/2012, kterým bylo změněno povolení k nakládání s vodami k vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek z dešťových nádrží (RN CHÚ) umístěných na p. p. č. 1553/22 v k. ú. Stráž pod Ralskem.

1.7.3

Kontroly

Kontrolní činnost uvnitř závodu byla prováděna podle plánu kontrol o. z. TÚU. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany vod: SÚJB RC Kamenná 2012-02-21 až 2012-03-09 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb. - kontrola stavu zajištění radiační ochrany při činnosti ZBZS, SL a provozu SLKR I. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-04-04 až 2012-04-27 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu DCHT. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-05-25 až 2012-06-06 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu NDS 6 a SLKR I. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-06-12 až 2012-06-13 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu odkaliště CHÚ. Závěr kontroly:

Bez závad.

KHS Liberec 2012-09-24 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve spojení se zákonem, č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, se zaměřením na pracoviště stáčírny kyselin a nakládání s pitnou vodou. Závěr kontroly:

Není provedena aktualizace PŘ soustavy vodovodu VP vzhledem k organizačním změnám. V termínu do 24. 10. 2012 informovat o způsobu odstranění nedostatku.



Opatření:

KHS v termínu informována, že k aktualizaci PŘ dojde v roce 2013 v souvislosti se zapracováním změn souvisejících s realizací investiční akce „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“.

ČIŽP OI Liberec, KÚLK, HZS LK, OBÚ Li, KHS Li 2012-10-04 Předmět kontroly: Integrovaná inspekce zaměřená na dodržování zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Kontrolováno bylo plnění povinností provozovatele objektu zařazeného do skupiny B dle zákona. Závěr kontroly:

Z kontroly nevyplynuly zvláštní povinnosti nad rámec povinných úkonů a opatření, než které jsou běžně vykonávány.

SÚJB RC Kamenná 2012-11-06 až 2012-11-12 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při uvolňování radionuklidů do vod. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-11-02 až 2012-11-16 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly:

Bez závad.

MŽP Praha – odbor ochrany horninového a půdního prostředí, MŽP Liberec, odbor výkonu státní správy 2012-12-11 Předmět kontroly: Ochrana ZPF a PUPFL dotčených těžbou uranu v oblasti Stráž p. R. (dodržování zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích) Závěr kontroly:

Pokračování kontroly ze dne 15. – 16. 9. 2011. Předány požadované podklady. Kontrola přerušena. K pokračování budou doplněny v termínu do 31. 3. 2013 další podklady (katastrální mapa s vyznačením hranic vydaných rozhodnutí o vynětí s vyznačením odvodů placených ročně).

SÚJB RC Kamenná 2012-12-17 až 2012-12-18 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování podle programu monitorování. Závěr kontroly:

1.7.4

Bez závad.

Uložené pokuty

V roce 2012 nebyla organizaci vodoprávními orgány ani ČIŽP uložena žádná pokuta.



1.8 Shrnutí Na základě údajů uvedených ve zprávě lze konstatovat, že podmínky stanovené ve vodoprávních rozhodnutích pro nakládání s povrchovými, podzemními, důlními vodami a zbytkovými technologickými roztoky po chemické těžbě uranu jsou plněny. V roce 2012 nedošlo k ohrožení jakosti povrchových vod toku Ralský potok, Luční strouha a Ploučnice. Překročení přípustných hodnot na některých provozovaných zařízení vyhovovalo počtu nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Pro vypouštění z NS CHÚ bylo na základě výsledků měření za rok 2012 v březnu 2013 požádáno o nové povolení k nakládání s vodami s navýšením přípustných hodnot ukazatelů RL, Cl- a N-NO3-. V roce 2012 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody ve výši 659 078,Kč. Z toho za odběr pitné vody 292 808,- Kč. V roce 2012 byly placeny poplatky za vypouštění odpadních vod ve výši 10 575,- Kč. Na základě § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a §§ 5 a 6 prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., byla aktualizována majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací v majetku DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. Vybrané údaje byly předány MěÚ v České Lípě. V červenci 2012 byla trvale vyřazena z provozu ČOV VP 9 z důvodu ukončení provozu CHS II. Činnost na odkališti je v současné době řízena v souladu s „Technickým a sociálním projektem likvidace uranového průmyslu, aktualizace č. 3 pro období let 2011-2015“ odštěpného závodu TÚU Stráž pod Ralskem, podle platných provozních předpisů, aktualizovaného programu TBD a platných vodoprávních rozhodnutí dozorujícího orgánu OŽP MěÚ Česká Lípa a KÚ Libereckého kraje. V tabulce č. 1.3-4 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU odpadními a povrchovými vodami. V tabulce č. 1.4-1 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU důlními a povrchovými vodami. V tabulce č. 1.8-1 jsou uvedeny druhy a vypuštěné množství vod z o. z. TÚU v roce 2012.



Tabulka č. 1.8-1: Vody vypuštěné z o. z. TÚU v roce 2012 3

-1

Druhy vod – vypuštěné množství [m .rok ] Profil

Odpadní **

ČOV-CHÚ

21 034

ČOV-ZDM

4 591

ČOV-odkal.

5 603

ČOV-VP 9

1 653

ČOV-VP 7

4 911

NS-CHÚ

1 087

RN-CHÚ

105 747

RN-ZDM

30 217

DN-CDS

11 194

DN-VP 7

10 742

SED J-ML

5 815

PV-VS

důlní

průsakové

drenážní

odkalištní

2 747 739

SLKR-VS

374 580

ODK-VS

211 350

RP+OJ3-ZP

437 354

JPSV-P Celkem

haldové

7 010 202 594

3 122 319

0

211 350

444 364

0

* před vypouštěním důlních vod profilem PV-VS jsou do retenčních nádrží Pustý vypouštěny vody z rudného plata a odvalu j. č. 3 (RP+OJ3-ZP; 437 354 m3 vod vypuštěných v roce 2012) ** z DN CDS, DN VP 7, RN ZDM se jedná o vody povrchové dle platných vodoprávních rozhodnutí



2 Hydrogeologie Za kalendářní rok 2012 byla kapitola hydrogeologie zpracována z údajů uvedených v roční zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2012“. Vzhledem k tomu, že četnost „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí“ je stejná jako četnost „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a zpráva je předávána i stejným organizacím, jsou dále v textu uvedeny hlavně odlišnosti od „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a jednotlivé kapitoly se odkazují na „Zprávu o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2012“ (viz přiložené CD). V textu zprávy jsou dále používány 4 termíny pro jednotlivé druhy roztoků a vod, které vycházejí z „Výkladu MZe, odb. vodohospodářské politiky, č. j. 31011/2007-16320 ze dne 12. 12. 2007“ a rozhodnutí ČBÚ, které je součástí výkladu MZe. Jedná se o termíny: zbytkové technologické roztoky, důlní vody, povrchové a podzemní vody. Výklad těchto termínů je proveden v kapitole Pojmy, zkratky a definice. Názvy kapitol 2.2.1 a 2.3.1 neodpovídají osnově uvedené v ŘP-sp-22-01. Problematika hydrogeologie na DIAMO, s. p., o. z. TÚU je specifická a názvosloví vychází z posledních rozhodnutí a výkladů orgánů státní správy.

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Ložiska uranové rudy se nachází v severních Čechách, v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, mezi městy Mimoň a Křižany, v širším okolí města Stráž pod Ralskem. Uranové zrudnění je vyvinuto na bázi zvodněných cenomanských pískovců. Těžba uranu začala v širším okolí Stráže pod Ralskem na přelomu 60. a 70. let na třech ložiscích, z původně 8 objevených a prozkoumaných. Metodou hlubinného dobývání byla uranová ruda těžena na ložisku Hamr pod Ralskem (Důl Hamr I) a ložisku Břevniště pod Ralskem (Důl Křižany I). Na ložisku Stráž pod Ralskem (Důl chemické těžby) a části ložiska Hamr pod Ralskem (vyluhovací pole VP 5 a VP 6) byla použita metoda podzemního loužení „in situ“ pomocí zředěné kyseliny sírové. Všech 8 objevených a prozkoumaných ložisek se nachází ve strážském bloku. V tlusteckém bloku se nachází odkaliště CHÚ Stráž, které sloužilo jako konečná deponie pro ukládání kalů produkovaných v procesu hydrometalurgického přepracování uranových rud z hlubinné těžby. Za oblast strážského bloku se označuje část severní okrajové partie České křídové pánve na ploše 194 km2, která má na SV tektonický styk s krystalinikem (lužická porucha) a z dalších tří stran je tektonicky vymezena v rámci svrchnokřídových sedimentů - na SZ pásmem strážského zlomu, na JV pásmem žilných neovulkanitů Čertových zdí a na JZ tvoří hranici hradčanský zlom, který byl zjištěn pouze v podloží křídy. Vlastní geologickou stavbu strážského bloku lze vymezit dvěma strukturními patry. Spodní patro je tvořeno předkřídovým fundamentem (krystalinikum) a svrchní patro svrchnokřídovými sedimenty souvrství cenomanu a turonu o celkové mocnosti 140 - 300 m. Z hlediska aktuální hydrogeologické rajonizace zasahuje strážský blok do hydrogeologických rajonů 4640 - Křída Horní Ploučnice, 4410 - Jizerská křída pravobřežní (rajony základní vrstvy v sedimentech svrchní křídy) a 4720 - Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe (rajon bazální - hlubinné vrstvy v sedimentech svrchní křídy).



Ve strážském bloku se vydělují dva základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Kolektory jsou odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor. Spodnoturonský izolátor je přibližně 40 - 60 m mocný, ale je porušen tektonikou, tělesy neovulkanických hornin a velkým počtem vrtů a je dnes proto označován jako poloizolátor. Tlustecký blok je dílčí křídovou krou pokleslou kulisovitě podél pásma strážského zlomu oproti sousednímu strážskému bloku až o 600 m. Křídová sedimentace je reprezentována souvrstvím cenomanu, spodního turonu, středního turonu a svrchního turonu až coniaku o celkové mocnosti okolo 650 m. V tlusteckém bloku se vydělují tři základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství coniaku (pískovce), souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a souvrství cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Coniacký a turonský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím svrchního turonu a coniaku (jílovce a prachovce), které tvoří izolátor. Turonský a cenomanský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor (poloizolátor). Zájmové území hydrologicky náleží do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, povodí Ploučnice s číslem hydrologického pořadí 1-14-03. Správcem povodí toku Ploučnice je Povodí Ohře, státní podnik. Ploučnice pramení na jihozápadním svahu Ještědu v nadmořské výšce 654 m n. m. a ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m n. m. Plocha povodí je 1193,9 km2 a délka toku je 106,2 km. Průměrný průtok u ústí je 8,60 m3.s-1, v České Lípě 4,89 m3.s-1, v Mimoni 2,06 m3.s-1 a ve Stráži pod Ralskem 1,07 m3.s-1. Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb., v platném znění, je Ploučnice významným vodním tokem v celé délce svého toku. Tok je z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s bývalou těžbou uranu. Do toku Ploučnice je z levé strany na rozhraní vyluhovacích polí VP13A, 13B a VP17 napojen obtokový kanál, který slouží k odvádění vyčištěných důlních vod do Ploučnice. Voda z obtokového kanálu zvyšuje průtok Ploučnice přibližně o jednu desetinu.

2.2 Monitorovací systémy Měření piezometrické úrovně ZTR, důlní a podzemní vody a měření hladiny podzemní vody a ZTR na o. z. TÚU ve strážském a tlusteckém bloku je prováděno ručně nebo automaticky. Ruční měření je prováděno pásmem GU, automatické měření zajišťují stanice NOEL, NOELALA a DataCon. Měření z automatických stanic dokáže vzhledem ke své četnosti měření zachytit podrobný vývoj hladiny a v oblastech s velkou dynamikou změn hladiny, jako např. na vyluhovacích polích, je jediným měřením schopným zaznamenat skutečný stav hladiny v jeden časový okamžik. Vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve vrtech se provádí dynamickým odběrem airliftem, čerpadlem Grundfos MP1, čerpadlem Malyš a čerpadlem RUCHE 1. Při zakleslých hladinách pak statickým odběrem pomocí odběrného válce. U vrtů zapojených trvale do čerpání, prostým odběrem do vzorkovnice. Vzorkování povrchových odběrných míst se provádí prostým odběrem do vzorkovnice.



Měrné profily pro hydrologický monitoring jsou vybaveny vodočtem a nebo dataloggerem (obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem). Hlavní činností DIAMO, s. p., o. z. TÚU je sanace následků po bývalé těžbě uranu v severních Čechách, zejména sanace po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Při chemické těžbě uranu v cenomanském kolektoru došlo sekundárně i ke kontaminaci nadložního turonského kolektoru, který je v širší oblasti zdrojem kvalitní pitné vody. Hydrogeologický a hydrologický monitoring je zaměřen na zjišťování současného stavu kontaminace v cenomanském, turonském i coniackém kolektoru. Výsledky monitoringu jsou dále využívány pro optimalizaci sanačních postupů. Monitoring horninového prostředí je prováděn na základě plánu monitoringu v souladu s rozhodnutím OBÚ č.j. 3345-02-Šk/03 ze dne 3. 1. 2004 a rozhodnutími OBÚ č.j. SBS 18624/2011/03 a č.j. SBS 18621/2011/03 ze dne 20. 9. 2011.

2.2.1

Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod

Základní síť pro monitoring hladinových poměrů pro rok 2012 ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 634 vrtů. Tabulka č. 2.2.1-1:

Monitoring hladinových poměrů ve strážském bloku v roce 2012 počet měřených vrtů

kolektor

ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

258

90

348

turon

207

18

225

strážský blok celkem

573

Tabulka č. 2.2.1-2: Monitoring hladinových poměrů v tlusteckém bloku v roce 2012 počet měřených vrtů kolektor

ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

5

0

5

turon

10

5

15

coniak

41

0

41

tlustecký blok celkem

61

Seznam vrtů a četnost měření jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Základní síť pro monitoring kvality ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 469 vrtů a 7 odběrných míst - technologické vzorky (vstupy a výstupy sanačních technologií). Sledování kvality ZTR a podzemních vod turonského zvodněného kolektoru uvnitř plochy VP a cenomanského a turonského zvodněného kolektoru mimo kontury vyluhovacích polí se provádělo odběry vzorků vod prostřednictvím čerpacích a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality ZTR cenomanského zvodněného kolektoru a účinnosti sanačních technologií uvnitř plochy VP se provádělo odběry vzorků vod z technologických



a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality důlních vod v prostoru bývalých dolů hlubinné těžby se provádělo odběry vzorků vod z určených technických vrtů. Tabulka č. 2.2.1-3: Pravidelné vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském bloku v roce 2012 počet vrtů

počet odběrných míst (technologické vzorky)

cenoman

222

2

turon

215

5

celkem

437

7

kolektor

Sledování kvality podzemních vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod z vrtů. Tabulka č. 2.2.1-4: Pravidelné vzorkování podzemních vod v tlusteckém bloku v roce 2012 kolektor

počet vrtů

coniak

32

Poznámka: Vzorkování podzemní vody turonské a cenomanské zvodně se provádí 1x za 4 roky. Poslední vzorkování proběhlo v roce 2011, další vzorkování bude v roce 2015. Seznam vrtů, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech.

2.2.2

Monitoring povrchových vod

Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na povrchových odběrných místech. Tabulka č. 2.2.2-1: Pravidelné vzorkování povrchových vod v tlusteckém bloku v roce 2012 místo

povrch

počet povrchových odběrných míst

17

Seznam povrchových odběrných míst, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Pro hydrologický rok 2012 zajišťovala pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU hydrologická měření a jejich vyhodnocení firma Aquatest, a. s. Pro potřeby hydrologického monitoringu zajišťuje o. z. TÚU měření režimních stavů na 6 vodoměrných stanicích.



Tabulka č. 2.2.2-2: Monitoring povrchových toků v hydrologickém roce 2012 Profil č.

vodní tok

obec

vybavení

vlastník vybavení

četnost měření / měření provádí

1

Dubnický potok

Stráž pod Ralskem

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / o. z. TÚU

2

Panenský potok

Pertoltice

datalogger

Povodí Ohře, s. p.

měření 1x za 10 minut / Povodí Ohře, s. p.

3

Ploužnický potok

Hvězdov

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / Aquatest, a. s.

4

Hradčanský potok

Hradčany

datalogger

Aquatest, a. s.

měření 1x za 20 minut / Aquatest, a. s.

5

Robečský (Okenský) potok

Doksy

vodočet

Karel Kliner VZ


6

Břehyňský potok

Břehyně

vodočet

Karel Kliner VZ


7

Robečský potok

Staré Splavy

vodočet

Karel Kliner VZ


9

Ploučnice

Mimoň

datalogger

DIAMO, s. p., o. z. TÚU

měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

10

Ploučnice

Chrastná

vodočet



11

Hamerská strouha

Břevniště

vodočet



11*

Hamerská strouha

DH I (CDS)

vodočet



12

Svébořický potok

Hvězdov

datalogger


měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

Poznámka: datalogger - obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem. Oddělení geologické shromažďovalo všechna data naměřená pracovníky o. z. TÚU na 6 vodoměrných stanicích (měření režimních stavů) a údaje o vypouštění do vodoteče (ze SLKR I, z odkaliště CHÚ Stráž a z NDS 6) potřebné pro vyhodnocení hydrologického roku 2012.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1

ZTR, důlní a podzemní vody

Při porovnání piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v cenomanské zvodni z prosince 2012 a z prosince 2011 jsou nejvýraznější změny v oblasti DH I a VP. Vyjma většiny plochy vyluhovacích polí DCHT, severovýchodní oblasti strážského bloku u lužické poruchy a pruhu podél strážského zlomu jihozápadně od VP došlo na většině plochy strážského bloku ke vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v rozmezí 0 až 10 m (největší vzestup



je v oblasti DH I). V bezprostředním okolí vtláčecích vrtů V-5 a HSCC-47 na DH I byl vzestup piezometrické úrovně ZTR až 26 m. Na většině plochy vyluhovacích polí DCHT došlo k poklesu piezometrické úrovně ZTR v rozmezí 0 až 6 m, na části VP pak ke vzestupu piezometrické úrovně ZTR v rozmezí 0 až 5 m. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou způsobeny hlavně režimem sanačních technologií. Na konci první poloviny roku 2012 byla dostavěna nová technologická stanice NDS 10N a 18. července 2012 byla uvedena do zkušebního provozu. Provoz obou technologií (NDS ML a NDS 10N) se projevuje zvýšenou podbilancí na VP, poklesem piezometrické úrovně ZTR. V červenci 2012 bylo dosaženo na VP vůbec největší podbilance a to 6 454 l.min-1. Pokračuje zatápění DH I započaté v dubnu 2001. Na DH I, v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, byla v prosinci 2012 hladina (volná hladina) podzemní vody v cenomanské zvodni cca 233 m n. m. Rychlost proudění ZTR a podzemní vody na DH I a okolí byla 0,1 až 0,4 m.den-1. Na severních dobývacích blocích DH I a dále na S ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Vzestup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody je v jednotlivých partiích DH I a okolí nerovnoměrný, projevuje se zde vliv anizotropie horninového prostředí a tektonického postižení území. Postupně docházelo na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N do vrtů V-5 a HSCC-47 urychlilo nástup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody na většině HG vrtů vybraných pro sledování zatápění DH I. V roce 2012 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 321 484 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Celkem bylo od roku 2009 do konce roku 2012 do vrtu V-5 vtlačeno 3 804 553 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Maximálně bylo do vrtu V-5 vtlačeno 6 628 m3.den-1 (4,60 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N (8. 7. 2012). Maximální naměřený vzestup piezometrické úrovně ZTR od začátku vtláčení byl 53,5 m. V průběhu pravidelných odstávek technologických celků piezometrická úroveň ZTR v okolí vrtu V-5 poklesla. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 32 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Na konci roku 2010 byl na západním okraji dobývacích bloků DH I odvrtán nový vtláčecí vrt HSCC-47. Od června 2012 se do vrtu HSCC-47 vtláčí ZTR (alkalický sliv) z technologie NDS ML, od začátku zkušebního provozu NDS 10N i ZTR (alkalický sliv) z této technologie. V roce 2012 bylo do vrtu HSCC-47 vtlačeno 350 074 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Maximálně bylo do vrtu HSCC-47 vtlačeno 3 334 m3.den-1 (2,32 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N (8. 7. 2012). Maximální naměřený vzestup piezometrické úrovně ZTR od začátku vtláčení byl 30,5 m. V průběhu pravidelných odstávek technologických celků piezometrická úroveň ZTR v okolí vrtu HSCC-47 poklesla. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu HSCC-47 minimálně o 49 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou vlivem technologických zásahů (čerpání až ze 77 vrtů a vtláčení až do 419 vrtů, max. počty provozovaných vrtů v roce 2012) velmi dynamické. Piezometrická úroveň ZTR kolísá během týdne při změně režimu čerpání a vtláčení lokálně až o několik metrů. Na většině vyluhovacích polí byla piezometrická úroveň ZTR v cenomanské zvodni v prosinci 2012 v rozmezí 230 až 240 m n. m. Rychlost proudění ZTR na VP byla 0,1 až 0,3 m.den-1, směrem k DH I byla rychlost proudění ZTR a podzemní vody 0,1 až 0,4 m.den-1. Současný převažující směr proudění ZTR a podzemní vody je do centra



zatápěné depresní kotliny na DH I u strážského zlomu a do centra hydraulické deprese vzniklé čerpáním ZTR v rámci sanace na VP DCHT. Dosažená průměrná bilance vod v cenomanském kolektoru celého strážského bloku se v porovnání s rokem 2011 zvýšila o 0,07 m3.min-1 a činila 1,95 m3.min-1. Na provozovaných VP celkově převažovalo čerpání ZTR nad vtláčením a tím byla na VP udržována podbilance v cenomanském zvodněném kolektoru za rok 2012 4 392 l.min-1 neboli 2 314 807 m3.rok-1 (v porovnání s rokem 2011 se podbilance na VP zvýšila o 393 l.min-1 neboli 212 906 m3.rok-1). Na obrázku č. 2.3.1-1 jsou hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2012 a na obrázku č. 2.3.1-2 je zobrazen rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi prosincem 2012 a prosincem 2011. Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2012 jsou znázorněny na obrázku č. 2.3.1-3. Regionálně došlo mezi prosincem 2011 a prosincem 2012 v jihovýchodní polovině strážského bloku k nárůstu hladiny podzemní vody do 0,5 m, naopak v severozápadní polovině strážského bloku došlo k poklesu hladiny podzemní vody do 0,5 m, na VP až o 3,8 m. Tyto změny hladiny podzemní vody a ZTR jsou způsobeny hlavně klimatickými jevy, lokálně pak odběry z vodních zdrojů hromadného a individuálního zásobování. Největší změny turonské hladiny jsou na VP, kde je hladina ZTR a podzemní vody ovlivněna režimem čerpání ZTR, podzemních a důlních vod. Rok 2012 byl srážkově průměrný - 739 mm (údaje jsou ze srážkoměrné stanice umístěné na odkališti CHÚ Stráž). Průměrné srážky za roky 1956-2007 jsou pro srážkoměrnou stanici ČHMÚ ve Stráži pod Ralskem 763 mm.



Obrázek č. 2.3.1-1: Hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2012



Obrázek č. 2.3.1-2: Rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi 12/2012 a 12/2011



Obrázek č. 2.3.1-3: Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2012



Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 55-60 m, nižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní, v rozmezí 45-55 m, je na jižních a jihovýchodních VP. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 43 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Největší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní je v ploše dobývacích bloků DH I a směrem k S a SV a to v rozmezí 50 až 90 m. Nejnižší rozdíl v hladinách obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR a důlní vody se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 38 m. V blízkosti prostoru DH I dochází ve vrtech BACC-20 a STPC-120 od roku 2008, kdy byly opět zařazeny do vzorkování, k postupnému nárůstu koncentrace SO42- v souvislosti s pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I. V roce 2012 se situace v okolí těchto vrtů stabilizovala. Vzorkovaná voda ve vrtu BAPC-59 od roku 2004 neodpovídala skutečné situaci v okolí vrtu, vzhledem k neprůchodnosti tohoto vrtu. V roce 2012 se vrt podařilo zprůchodnit a důkladně pročistit. Zjištěná koncentrace SO42- kolem hodnoty 2 000 mg.l-1 již odpovídá situaci na okolních vrtech. Proti střední části HB Stráž dochází na vrtech k značným výkyvům v koncentraci SO42- souvisejících se změnami vtláčení do této části HB Stráž. To se projevilo i v roce 2012, kdy během déle trvající odstávky v dubnu a květnu došlo ve vrtu BAPC-57A k nárůstu koncentrace SO42- k hodnotě 4 100 mg.l-1. Po ukončení odstávky koncentrace SO42- poklesly na průměrnou hodnotu 2 500 mg.l-1. U vrtů v blízkosti severní části HB Stráž dochází rovněž k výkyvům v koncentraci SO42- souvisejících se změnami vtláčení do této části HB Stráž. Nárůsty koncentrace SO42- ve vrtech STPC-12 a STPC-210 na průměrnou hodnotu 6 200 mg.l-1 resp. 15 000 mg.l-1 v roce 2012 souvisí s pohybem roztoků směrem k severněji posunuté hydraulické depresi Dolu Hamr I a s delší odstávkou technologických celků (duben - květen). Na vrtu STPC-16 došlo v letech 2002 až 2008 k poklesu koncentrací SO42- a poté se situace stabilizovala. Nárůst zaznamenaný v roce 2011 na tomto vrtu a na sousedním vrtu STPC-217 souvisí s očekávaným pohybem roztoků směrem k severněji posunuté hydraulické depresi Dolu Hamr I. Vývoj koncentrací SO42- se v roce 2012 v obou vrtech stabilizoval. Hydrochemické změny v severovýchodní části plochy rozptylu souvisejí s očekávaným pohybem roztoků v důsledku zatápění Dolu Hamr I a se změnami vtláčení do severní a střední části HB Stráž. V roce 2012 se ve většině vrtů projevila i déle trvající technologická odstávka v dubnu a květnu a to změnou koncentrací sledovaných parametrů. Změny v koncentracích na vrtech v této oblasti lze, vzhledem ke směru proudění, čekat i v dalších letech. V jihovýchodní části plochy rozptylu v prostoru poblíž HB Stráž došlo ve vrtu STPC-209 koncem roku 2010 k nárůstu koncentrací SO42- na hodnotu kolem 21 000 mg.l-1. Situace se poté stabilizovala, ale koncem roku 2011 došlo opět k nárůstu koncentrace SO42- až k hodnotě 22 000 mg.l-1. Tento růst pak pokračoval i v roce 2012 až k hodnotě 24 500 mg.l-1. K růstu koncentrace SO42-, který započal již v roce 2010, došlo i ve vzdálenějších vrtech STPC-219 (koncentrace SO42- dosáhla začátkem roku 2012 hodnot až 24 500 mg.l-1) a STPC-26 (koncentrace SO42- dosáhla začátkem roku 2012 hodnot 17 400 mg.l-1), poté došlo u obou vrtů k mírnému poklesu. Podobný, ale méně výrazný růst koncentrací SO42- byl zaznamenán i ve vrtu STPC-187, kde se následně hodnota koncentrace SO42- ustálila kolem 10 000 mg.l-1. Změny v tomto prostoru v blízkosti HB Stráž jsou odezvou pohybu roztoků ve velkém prostoru s řídkou monitorovací sítí a citlivě se zpožděním reagují na změny v hydraulické situaci.



Obdobný vývojový trend koncentrace SO42- jako v případě výše uvedené skupiny vrtů byl pozorován i ve vzdálenějším vrtu STPC-215. Od poloviny roku 2011 v tomto vrtu koncentrace SO42- rostla až k hodnotě 8 400 mg.l-1 zaznamenané v květnu 2012. Poté koncentrace SO42mírně poklesla k hodnotě 7 420 mg.l-1. Ve střední části jihovýchodního prostoru byl rozšířen monitoring o dva nově odvrtané vrty STPC-226 a STPC-227. Ve vrtu STPC-226 byla průměrná koncentrace SO42- 190 mg.l-1 a ve vrtu STPC-227 34 500 mg.l-1. Situace ve vrtu STPC-220 je i přes mírný nárůst koncentrace SO42- dlouhodobě stabilní. Koncentrace SO42se pohybují kolem hodnoty 400 mg.l-1. Hydrochemické změny v celém jihovýchodním prostoru plochy rozptylu souvisejí s prostorovým pohybem roztoků v důsledku zatápění Dolu Hamr I, se změnami vtláčení do jižní části HB Stráž a do HB Svébořice, s režimem na přilehlých jihovýchodních a jižních okrajových polích a režimem čerpání z vrtů STCC v jihovýchodní oblasti rozptylu. Spolu s výše uvedenými faktory měla na hydrochemické změny v roce 2012 vliv i delší odstávka technologických celků (duben-květen). V jižní části rozptylu došlo ve vrtu STPC-206 od poloviny roku 2006 do začátku roku 2008 k nárůstu obsahu SO42-. Po poklesu koncentrace SO42- koncem roku 2010 došlo v dubnu 2011 k dalšímu nárůstu koncentrace SO42-, poté se situace stabilizovala. Po dlouhodobé odstávce v dubnu 2012 koncentrace SO42- opět vzrostly až k hodnotě 2 900 mg.l-1. Poté se situace opět stabilizovala. V nejbližším monitorovacím vrtu STPC-207 k růstu koncentrací SO42- nedošlo. Na vrtu STCC-20 byla v lednu 2011 koncentrace SO42- 52 600 mg.l-1. Od října 2011 byl vrt STCC-20 zařazen do sanačního čerpání ZTR z cenomanské zvodně. Zapojením vrtu STCC-20 do sanačního čerpání došlo k poklesu koncentrace SO42- a dalších složek a v prosinci 2012 byla koncentrace SO42- 35 400 mg.l-1. Hydrochemické změny v jižní části plochy rozptylu souvisejí s prouděním ZTR a podzemní vody z prostoru mezi HB Svébořice a jižní konturou VP severovýchodním směrem do zatápěné deprese DH I. Vývoj na vrtech citlivě reaguje na každou drobnou změnu hydraulické situace v blízkém okolí. Ve vrtech 238079A a STPC-121 v jihozápadní části rozptylu se situace stabilizovala, v roce 2012 došlo v obou vrtech k mírnému poklesu koncentrace SO42- k hodnotám 29 000 mg.l-1 a 17 600 mg.l-1. Výsledky analýz získané v těchto vrtech v posledních letech je třeba brát s určitou rezervou, protože vlastní odběr vzorků probíhal a stále probíhá na hranici technických možností (problematické čerpání vzorků kvůli zakleslé piezometrické úrovni ZTR, v roce 2012 v rozmezí 134-156 m pod terénem). V této oblasti je situace stabilní, ve sledovaných vrtech dochází ke změně koncentrací sledovaných parametrů v důsledku změny proudění z jihozápadní části rozptylu do VP vyvolaného změnou režimu čerpání a vtláčení na polích VP15 a VP16 (vtláčení do těchto dvou polí bylo ukončeno v listopadu 2009). Exponovanou oblastí severozápadní části rozptylu je pole VP26, jehož západní polovina se nachází v OPVZ Mimoň. Na tomto poli existuje velký koncentrační spád na malé vzdálenosti. Stačí i malá změna v režimu čerpání a vtláčení a ve vrtech může docházet v krátké době k výrazným koncentračním změnám. Tento fakt se potvrdil v roce 2012, kdy během dlouhodobé odstávky v dubnu došlo téměř ve všech vrtech v této oblasti k nárůstu koncentrace SO42-. Po ukončení odstávky a zapojení sanačních vrtů do režimu čerpání docházelo na všech vrtech k různě rychlému poklesu koncentrace SO42-. V této oblasti se daří stabilizovat čelo rozptylu udržováním podbilance (nebo vyrovnané bilance) na všech západních okrajových polích. Celá severní část rozptylu přiléhající ke strážskému zlomu, má velmi těsný vztah k vývoji ve vnitřní ploše VP. Ve vrtu STPC-223 se od roku 2005 hodnota koncentrace SO42- s většími výkyvy pohybuje kolem 55 000 mg.l-1. Situace se na tomto vrtu po nárůstu koncentrace SO42v roce 2011 v roce 2012 stabilizovala. Kvalita vod cenomanské zvodně v prostoru zatápěné depresní kotliny na DH I byla v roce 2012 sledována ve vrtech CC-9, HSCC-16, P-6, HSMV-2 a HSPC-2. Na vrtech P-6



a HSCC-16 se nachází původní vrstevní voda. Východní a jihovýchodní část DH I je postupně zaplňována původní vrstevní vodou jak dokládá vývoj ve vrtu HSMV-2, kde došlo v roce 2011 k poklesu koncentrace SO42- k hodnotám kolem 70 mg.l-1. V roce 2012 se koncentrace SO42- udržovaly na stejné úrovni. Ve střední části DH I se vyskytují vody ovlivněné předchozí hornickou činností. Ve vrtu HSPC-2 došlo k poklesu koncentrace SO42-, a to z hodnoty kolem 5 400 mg.l-1 na současnou úroveň kolem 5 000 mg.l-1. Západní a jihozápadní část prostoru DH I je pak zasažena ZTR uniklými z DCHT. Ve vrtu CC-9 dochází k postupnému poklesu koncentrace SO42-. Současná hodnota koncentrace SO42- se pohybuje kolem 2 600 mg.l-1. Nejvíce koncentrované ZTR s koncentrací SO42- přesahující hodnotu 60 000 mg.l-1 se nacházejí již jen v severní části pole VP 7B. Více koncentrované ZTR s koncentrací SO42v rozmezí 40 000 až 50 000 mg.l-1 se i nadále nalézají v oblasti centrálních a severovýchodních polí, méně koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 20 000 až 40 000 mg.l-1 se pak nalézají na polích v západní, jižní a jihovýchodní části DCHT. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2012 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. Na obrázku č. 2.3.1-4 je koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2012 s vyznačenou hranicí ZTR. Ve vrtu VPCT-605 severovýchodně od pole VP 6 vyvolalo zvýšené čerpání v průběhu let 2007-2008 nárůst koncentrace SO42- z hodnoty 170 mg.l-1 na hodnotu 650 mg.l-1 a ještě výraznější nárůst koncentrace NH4+ z hodnoty 15 mg.l-1 na hodnotu 190 mg.l-1. Od roku 2008 dochází v tomto vrtu k poklesu koncentrace SO42- na současnou hodnotu kolem 300 mg.l-1 a koncentrace NH4+ poklesla na současnou hodnotu 35 mg.l-1. ZTR čerpané z vrtu VPCT-605 vstupují do technologie NDS 6, kde kryjí potřebu technologické vody. Dochází zde k odstraňování iontů NH4+, což zároveň vede k sanaci ZTR z prostoru tohoto vrtu. V turonské zvodni v prostoru VP je situace následující. ZTR o obsahu SO42- nad 500 mg.l-1 se nacházejí ve dvou centrech, a to v oblasti na rozhraní polí VP 7B, 10A, 10B a VP14 a rozhraní polí VP 7A, VP13A, VP12D a VP18. ZTR o obsahu SO42- mezi 250 až 500 mg.l-1 se nacházejí v širším okolí těchto oblastí na polích VP 7A, 12A, 12C, 4, 7B, 11, 9B, 9A, 10C, 8D, 8A, 23 a severně od pole VP 6. ZTR o obsahu SO42- nad 50 mg.l-1 se nacházejí téměř v celém prostoru DCHT, kromě západních polí VP25B, VP26, západní části polí VP24, VP22, VP20, VP15 a VP16 a východní části polí VP8B a VP8E. Vedle celoplošné kontaminace turonské zvodně existují prostorově ostře ohraničené části turonské zvodně, takzvané čočky. Hodnota koncentrace SO42- přesahující 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočce VP12B (na této čočce se udržují stále vysoké koncentrace NH4+ přesahující hodnoty 1 000 mg.l-1), hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 1 000 až 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočkách VP9A9B a VP10C, hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 500 až 1 000 mg.l-1 je na čočkách VP8F9D a VP9B-západ a koncentrace SO42- v rozmezí 250 až 500 mg.l-1 je na čočce VP9C. Na těchto čočkách probíhá intenzivní čerpání ZTR. Po technologické odstávce v 1. pololetí roku 2012 došlo k vypnutí airliftového čerpání vrtů čoček VP8F9D, VP9C, VP9A9B, VP10C a VP9B-západ. V případě čočky VP12B došlo k tomuto vypnutí již koncem roku 2011. Kontaminace je v prostoru čoček nyní odstraňována již jen pomocí nově odvrtaných širokoprofilových sanačních vrtů s ponornými čerpadly. Z tohoto důvodu došlo i k úpravám v rozsahu a četnosti monitoringu. V turonské zvodni nebyly během roku 2012 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Na obrázku č. 2.3.1-5 je koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2012.



Obrázek č. 2.3.1-4: Koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2012 s vyznačenou hranicí ZTR



Obrázek č. 2.3.1-5: Koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2012



Obrázek č. 2.3.1-6 dokládá hydraulickou situaci svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště CHÚ Stráž v listopadu 2012. Při porovnání hladiny podzemní vody z listopadu 2012 a listopadu 2011 došlo na většině vrtů v okolí odkaliště k poklesu hladiny podzemní vody. Na odkališti CHÚ Stráž, v oblastech s nejvyššími koncentracemi kontaminantů (V a JZ okraje), se hydrochemická situace zlepšila (poklesy koncentrace SO42- ve vrtech TBPK-18, TBPK-6), naopak při rozhraní JZ a JV okraje, kolem vrtů IV-4 a TBPK-16, kontaminace SO42- nepatrně vzrostla. Mírný nárůst koncentrace byl zaznamenán i ve vrtu TBPK-13. Celkově lze hovořit o zlepšování. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2011 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. Rozsah a vývoj kontaminace podzemní vody coniacké zvodně je trvale ve shodě s výsledky matematického modelování. Podrobnější údaje lze najít ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2012“.



Obrázek č. 2.3.1-6: Hydroizohypsy svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště CHÚ Stráž v listopadu 2012



2.3.2

Povrchové vody

Firma Aquatest, a. s. provádí pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU pravidelný hydrologický monitoring a jeho vyhodnocení, viz tabulka č. 2.2.2-2. Denní stavy hladin z 12-ti vodoměrných stanic za hydrologický rok 2012 (od 1. 11. 2011 do 31. 10. 2012) jsou uvedeny ve zprávě: Charvát P. (2012): Stráž pod Ralskem - TÚU hydrologický monitoring 2012 - 2013, Zpráva 2012, měření. Aquatest, a. s. Praha, prosinec 2012. Přepočet denních stavů hladin z 12-ti vodoměrných stanic na průtoky za hydrologický rok 2012 bude proveden až v další zprávě (v prosinci 2013), tj. v době, kdy budou k dispozici verifikovaná data o denních stavech a průtocích ze stanic ČHMÚ v zájmové oblasti. Úzkou souvislost s hydrologickým monitoringem i monitoringem povrchových zvodní mají srážkové úhrny. V tabulce č. 2.3.2-2 jsou uvedeny měsíční srážky naměřené na srážkoměrné stanici Odkaliště CHÚ Stráž v roce 2012. Tabulka č. 2.3.2-2: Srážky na srážkoměrné stanici Odkaliště CHÚ Stráž v roce 2012 [mm] Stanice / Měsíc Odkaliště CHÚ Stráž

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

109,5

52,7

24,4

35,2

27,0

60,2

136,6

101,4

39,1

28,3

67,4

XII.

Rok

57,5 739,3

Poznámka: Údaje jsou převzaty z „Bilanční zprávy o pohybu vod v odkališti“ Z-06-PP-DCHT03-00. Hydrochemická situace povrchových vod je uvedena v kapitole 1. Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště CHÚ Stráž a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na 17 povrchových odběrných místech, viz tabulka č. 2.2.2-1. Výsledky jsou podrobně popsány ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2012“.

2.4 Shrnutí I v roce 2012 pokračovalo zatápění DH I. Největší vzestup piezometrické úrovně ZTR za rok 2012 byl v bezprostředním okolí vtláčecích vrtů V-5 a HSCC-47 a to až 26 m. Na DH I, v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, byla v prosinci 2012 hladina (volná hladina) podzemní vody v cenomanské zvodni cca 233 m n. m. Na severních dobývacích blocích DH I a dále na S ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Postupně docházelo na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N do vrtů V-5 a HSCC-47 urychlilo nástup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody na většině HG vrtů vybraných pro sledování zatápění DH I. V roce 2012 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 321 484 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Celkem bylo od roku 2009 do konce roku 2012 do vrtu V-5 vtlačeno 3 804 553 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 32 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. V roce 2012 bylo do vrtu HSCC-47 vtlačeno 350 074 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu HSCC-47 minimálně o 49 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně.



Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 55-60 m. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 43 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Největší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní je v ploše dobývacích bloků DH I a směrem k S a SV a to v rozmezí 50 až 90 m. Nejnižší rozdíl v hladinách obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR a důlní vody se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 38 m. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2012 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2012 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2011 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. Rozsah a vývoj kontaminace podzemní vody coniacké zvodně je trvale ve shodě s výsledky matematického modelování.



3 Ovzduší 3.1 Emise z tepelných zdrojů 3.1.1

Spalovací zdroje

O. z. TÚU v roce 2012 provozoval 1 velký a 1 střední tepelný zdroj znečišťování ovzduší. Přehled tepelných č. 3.1.1-1.

zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2012 je uveden v tabulce

Tabulka č. 3.1.1-1: Přehled spalovacích zdrojů

Instalovaný výkon [MW]

Účinnost odlučovače [%]

Druh paliva

Počet kotlů / kamen

Počet provoz. hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

Poř. č.

Rok uvedení do provozu

Zdroj znečištění ovzduší

1

výtopna Stráž pod Ralskem

1976

velký

43,5

neinstalován

TTO ZP

5

8764

NOx, CO

2

olejová výtopna ZBZS

1994

střední

0,28

neinstalován

LTO

2

3202

TZL, SO2, NOx, CO

Zařazení zdroje *

* kategorizace spalovacích zdrojů je uvedená podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší platného v roce 2012

3.1.2

Plnění emisních limitů

Plnění emisních limitů tepelných zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2012 je uvedeno v tabulce č. 3.1.2-1. V roce 2012 nebyly překročeny emisní limity. Jednorázové autorizované měření emisí bylo provedeno u zdrojů znečišťování ovzduší výtopna Stráž pod Ralskem a olejová výtopna ZBZS.



Tabulka č. 3.1.2-1: Plnění emisních limitů -3

Výtopna /kotelna

NOx

CO

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

100

---

1700

---

450

----

175

---

---

---

---

---

200

108

100

19,8

100

---

1700

---

450

---

175

---

---

---

---

---

200

127

100

21,2

100

---

1700

---

450

---

175

---

KH3 (ZP)

---

---

---

---

200

127

100

16,3

KP 8 (ZP)

---

---

---

---

200

76

100

21,6

KP 16 (ZP)

---

---

---

---

200

110

100

20,8

K1 (LTO)

100

1,6

---

---

500

206

175

11

K2 (LTO)

100

1,7

---

---

500

136

175

11

KH2 (TTO)

olejová výtopna ZBZS

SO2

skutečnost

KH1 (ZP) výtopna Stráž pod Ralskem

TZL limit

KH1 (TTO)

3.1.3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ]

Označení kotle (druhu paliva)

KH2 (ZP) KH3 (TTO)

Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů

Stanovení emisí a poplatků z tepelných zdrojů o. z. TÚU v roce 2012 je uvedeno v tabulce č. 3.1.3-1. Tabulka č. 3.1.3-1: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

výtopna Stráž pod Ralskem olejová výtopna ZBZS Celkem

Znečišťující látka TZL

SO2

[t]

[Kč]

0,201

0

0,002 0,203

Poplatek

NOX

[Kč]

1,434 1500 10,600 8500 1,835 1100 0,263

0

9 100

0

0,161

0,011

0

0

0

0

1,595 1700 10,665 8600 1,851 1100 0,273

0

9100

11100

200

[t]

0,065

[Kč]

Uhrazený *Vypočtený

CXHY [Kč]

[t]

[Kč]

CO

100

[t]

0,016

[Kč]

0

[t]

* skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím

V roce 2012 byl uhrazen poplatek 9 100 Kč za znečišťování ovzduší ze spalovacích zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2011. Poplatek (záloha) na rok 2012 byl vypočten ve výši 11 100 Kč (** dle nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší se od poplatku osvobozují provozovatele stacionárních zdrojů, pokud výše poplatku za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč).


[Kč]

11 100


Postup zjišťování a vykazování emisí CO2 pro výtopnu Stráž pod Ralskem je dán monitorovacím plánem schváleným rozhodnutím MŽP o povolení k emisím skleníkových plynů a o stanovení podmínek k jejich zjišťování, zveřejňování a vykazování č. j.: CZ-0339-10/M2 ze dne 12. 1. 2010. Na základě nařízení Evropské komise č. 601/2012 byl v závěru roku 2012 předán na MŽP přepracovaný monitorovací plán zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů. Tabulka č. 3.1.3-2: Emise CO2 a bilance povolenek Provozované zařízení : Číslo povolení:

Výtopna Stráž pod Ralskem, č. j.: CZ0339-10/M3 ze dne 12. 1. 2010

Vykázané množství CO2 -1 [t.rok ]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2

Zůstatek na účtu

Prodej (-) Nákup (+)

19 254

28 009

19 254

25 484

---

Bilance povolenek

3.2 Emise z technologických zdrojů 3.2.1

Technologické zdroje

Zdroje podléhající oznamovací povinnosti ve smyslu zákona č. 86/2002 sb., v platném znění jsou: a) 2 velké zdroje znečišťování ovzduší: přepracování kamence na síran hlinitý (zdroj v konzervaci) a vysokoteplotní redukce oxidů dusíku, b) 6 malých zdrojů znečišťování ovzduší: vápenné hospodářství NDS 6; sušárna uranového koncentrátu VÚ č. 2; příprava vápenného mléka NDS ML; absorpce amoniaku NDS ML, příprava vápenného mléka NDS 10; absorpce amoniaku NDS 10. Z důvodu trvající konzervace výrobní linky nebyl v roce 2012 provozován velký zdroj znečišťování ovzduší - přepracování kamence na síran hlinitý.

3.2.2

Odkaliště, odvaly

Odkaliště a odvaly nejsou zdrojem znečišťování ovzduší a nepodléhají oznamovací povinnosti ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění ani nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

3.2.3

Emise a poplatky z technologických zdrojů

Plnění emisních limitů zdrojů technologických emisí o. z. TÚU v roce 2012 je uvedeno v tabulce č. 3.2.3-1. V roce 2012 nebyly limity překročeny. Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 49046/2012 ze dne 20. července 2012 byl stanoven poplatek za znečišťování ovzduší za rok 2011 pro přepracování kamence na síran hlinitý ve výši 800,- Kč.



Rozhodnutím Městského úřadu Stráž pod Ralskem č. j. MUSPR/2195/2012 ze dne 21. 4. 2012 byl stanoven poplatek pro malý zdroj znečišťování ovzduší - vápenné hospodářství NDS 6 ve výši 500,- Kč.



Tabulka č. 3.2.3-1: Plnění emisních limitů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Zdroj znečištění ovzduší

přepracování kamence na síran hlinitý vysokoteplotní redukce oxidů dusíku

TZL

SO2

skutečnost

limit

50

---

200

limit

NOx

skutečnost

0,7 2500

skutečnost

limit

---

200

CO limit

50

---

800

22 500

76,4

800

Cl

skutečnost

limit

---

-

F

skutečnost

-

NH3

skutečnost

limit

limit

skutečnost

---

---

---

---

50

---

21,6 500

0,109

100

0,048

---

---

Tabulka č. 3.2.3-2: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečišťující látka Zdroj znečištění ovzduší

*

TZL

SO2

NOX

CO

Cl

Poplatek -

F

-

NH3

CxHx

Uhrazený*

Vypočtený

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

přepracování kamence na síran hlinitý

---

0

---

0

---

0

---

0

---

0

---

0

---

0

---

0

0

0

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku

0,0036

0

0,032

0

0,41 300 0,117 100 0,0006

0

0,0003

0

---

0

0,117 100

800

Celkem

0,0036

0

0,032

0

0,41 300 0,117

0

0,0003

0

---

0

0,117

800

10

0,0006

10

500

500

skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím



3.3 Imise 3.3.1

Prašný spad

Ve strážské oblasti bylo v roce 2012 prováděno sledování prašného spadu v síti 10-ti měřicích míst. Vzorky jsou vyhodnocovány 1x měsíčně. Stanovuje se množství spadu: Ps g.m-2.30 d-1, CS, U mg.m-2.30 d-1a AS, 226Ra Bq.m-2.30 d-1v prašném spadu. Výsledky analýz prašného spadu jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.1-1. V tabulce č. 3.3.1-2 je provedeno srovnání průměrů Ps v okolních obcí za období od roku 2008. Objemové koncentrace U a aktivity ny v kapitolách 3.4.3 a 3.4.4.

226

Ra v prašném spadu v okolních obcích jsou hodnoce-

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Předpis: SPP-TÚU-23-00-01 „Program monitorování ŽP“ Vyhodnocení: Depoziční limit pro prašný spad: Ps = 12,5 g.m-2.30d-1 Překročení v roce 2012: ne Tabulka č. 3.3.1-1: Prašný spad Číslo bodu

Období: 21. 12. 2011 – 20. 12. 2012 Popis monitorovacího bodu

Průměr Ps –2

-1

Průměr CS, U –2

-1

Průměr AS, 226Ra –2

-1

[g.m .30 d ]

[mg.m .30 d ]

[Bq.m .30 d ]

1

Útěchovice

0,739

0,200

2,000

2

Břevniště

0,603

0,207

2,000

3

Hamr n. J. - škola

0,586

0,210

2,000

4

Stráž p. R. - nádraží

1,276

0,204

2,011

5

Stráž p. R. - sběrný dvůr

2,096

0,215

2,000

6

Dubnice

1,784

0,221

2,243

7

Stráž p. R. - škola

1,195

0,217

2,000

8

Odkaliště - sever

1,001

0,242

2,139

9

Luhov

1,571

0,231

2,000

10

Noviny p. R.

0,956

0,241

2,000

Do průměru jsou započítány meze citlivosti stanovení



Tabulka č. 3.3.1- 2: Prašný spad v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr Ps [g.m .30d ] 2008

2009

2010

2011

2012

Stráž p. R.

3,235

2,429

1,698

2,004

1,522

Útěchovice

2,113

1,481

0,848

0,890

0,739

Břevniště

1,753

1,524

1,019

1,333

0,603

Hamr n. J.

3,253

3,089

0,743

0,572

0,586

Dubnice

10,705

7,057

2,859

1,970

1,784

Noviny p. R.

3,722

2,001

1,273

1,343

0,956

Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce od roku 2000 je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměrem hodnot ze 3 monitorovacích bodů. Hodnota v měřícím bodě Hamr n. J. je do roku 2009 průměrem hodnot ze 2 monitorovacích bodů. Hodnocení ovlivnění životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry na všech monitorovacích bodech jsou v roce 2012 nižší než je depoziční limit pro prašný spad 12,5 g.m-2.30 d-1.

Prašnost

3.3.2

Zjišťování prašnosti ve venkovním prostoru vně areálů o. z. TÚU se neprovádí plánovitě a pravidelně. Prašnost se měří v případě nutnosti aktualizovat údaje pro proces posuzování vlivu záměru na životní prostředí, tzn. že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení prašnosti za hranicemi zájmového území o. z. TÚU. V roce 2012 se prašnost neměřila.

3.4 Radionuklidy Rozhodnutím SÚJB č. j. 16802/2007 ze dne 1. 10. 2007 a č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvádění radionuklidů do životního prostředí z provozů o. z. TÚU, do ovzduší“ bylo organizaci povoleno uvádění radionuklidů do ovzduší ze 4 výpustí : 

výduch sušárny chemického koncentrátu CHÚ (uvolňování UNAT);



úložiště radioaktivních materiálů na šachtě č. 3 DH I (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);



odkaliště CHÚ (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);



výduchy z chemické haly č. 4 na VP 7 (uvolňování UNAT).

Provoz technologie „Sušárna chemického koncentrátu CHÚ“ byl ukončen v roce 2009.



Bilance aktivit uvolňovaných do životního prostředí v roce 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4. Výpočet bilancí je proveden z naměřených hodnot koncentrace UNAT ve vzdušnině na výduších z chemické haly č. 4 a objemové aktivity směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v okolí odkaliště a deponie radioaktivních materiálů DH I (viz „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v o. z. TÚU za rok 2012“, Z-03-ŘP-sp-22-01). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Úložiště radioaktivních materiálů DH I Frekvence: 12x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 12x 2 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 9,46.108Bq.rok-1 Překročení v roce 2012: ne Odkaliště CHÚ Frekvence: 4x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 4x 4 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 1,01.1010Bq.rok-1 Překročení v roce 2012: ne Chemická hala č. 4 (2 výduchy) Frekvence: 2x ročně Parametr: CV,U Počet měření: 2x výduch V1 (z technologie sušení), 2x výduch V2 (odvětrání haly) Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 2,17.106Bq.rok-1 Překročení v roce 2012: ne



Tabulka č. 3.4: Bilance aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Parametr

Bilanční limit A -1 Bq.rok 

Uvolněná A v r. 2012 -1 Bq.rok 

Deponie RM DH I

AVAL

9,46.108

0,846.108

Odkaliště CHÚ

AVAL

1,01.1010

0,063.1010

Chemická hala č. 4

UNAT

2,17.106

0,125.106

Název zdroje znečištění ovzduší

3.4.1

Radon

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 12x ročně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010, SUJB/RCKA/989/2012 ze dne 12. 1. 2012, SUJB/RCKA/8256/2012 ze dne 11. 4. 2012 a SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 zásahová referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2012: ne Tabulka č. 3.4.1: Ekvivalentní objemová aktivita radonu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-3

Průměr EOAR [Bq.m ] 2008

2009

2010

2011

2012

*Stráž p. R.

9,7

8,8

7,9

6,9

6,7

Útěchovice

7,1

8,0

6,7

8,4

7,2

Břevniště

6,0

5,6

5,3

5,5

6,1

Hamr n. J.

8,3

8,3

7,3

5,8

7,1

Dubnice

8,1

5,8

5,6

5,8

5,8

Noviny p. R.

9,0

7,6

6,3

6,4

6,0

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.



3.4.2

Dávkový příkon gama

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 4x ročně Počet měření: 4x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010, SUJB/RCKA/989/2012 ze dne 12. 1. 2012, SUJB/RCKA/8256/2012 ze dne 11. 4. 2012 a SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň HX = 0,23 Sv.h-1 zásahová referenční úroveň HX = 0,55 Sv.h-1 Překročení referenční úrovně v roce 2012: ne Tabulka č. 3.4.2: Příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-1

Průměr HX [Sv.hod ] 2008

2009

2010

2011

2012

*Stráž p. R.

0,101

0,101

0,092

0,071

0,090

Útěchovice

0,092

0,094

0,078

0,085

0,086

Břevniště

0,111

0,109

0,103

0,098

0,100

Hamr n. J.

0,109

0,121

0,108

0,108

0,105

Dubnice

0,072

0,075

0,061

0,044

0,065

Noviny p. R.

0,083

0,091

0,084

0,064

0,074

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Průměrné hodnoty záření gama ve všech obcích odpovídají hodnotám přírodního pozadí.

3.4.3

Uran v prašném spadu

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010, SUJB/RCKA/989/2012 ze dne 12. 1. 2012, SUJB/RCKA/8256/2012 ze dne 11. 4. 2012



a SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň CS, U = 0,9 mg.m-2.30d-1 zásahová referenční úroveň CS, U = 19,2 mg.m-2.30d-1 Překročení referenční úrovně v roce 2012: ne Tabulka č. 3.4.3: Koncentrace uranu v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr CS, U [mg.m .30d ] 2008

2009

2010

2011

2012

Stráž p. R.

0,090

0,021

0,201

0,205

0,212

Útěchovice

0,061

0,043

0,200

0,208

0,200

Břevniště

0,078

0,020

0,200

0,200

0,207

Hamr n. J.

0,072

0,030

0,200

0,200

0,210

Dubnice

0,114

0,022

0,200

0,200

0,221

Noviny p. R.

0,086

0,028

0,200

0,212

0,241

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý nárůst CS, U v roce 2010 je zdůvodněn sjednocením metodik stanovení jednotlivých o. z., které vedlo ke zvýšení meze detekce na hodnotu CS, U = 0,2 mg.m-2.30d-1.

3.4.4 Radium v prašném spadu Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010, SUJB/RCKA/989/2012 ze dne 12. 1. 2012, SUJB/RCKA/8256/2012 ze dne 11. 4. 2012 a SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AS, 226Ra = 19,2 Bq.m-2.30d-1 zásahová referenční úroveň AS, 226Ra = 32,0 Bq.m-2.30d-1 Překročení referenční úrovně v roce 2012: ne



Tabulka č. 3.4.4: Aktivita radia v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-2

-1

Průměr AS, 226Ra [Bq.m .30d ] 2008

2009

2010

2011

2012

Stráž p. R.

0,460

0,463

2,204

2,004

2,004

Útěchovice

0,400

0,689

2,204

2,462

2,000

Břevniště

0,554

0,665

2,588

2,111

2,000

Hamr n. J.

0,545

0,594

2,000

2,033

2,000

Dubnice

0,620

0,809

2,000

2,205

2,243

Noviny p. R.

0,400

0,400

2,000

2,000

2,000

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý nárůst AS, 226Ra v roce 2010 je zdůvodněn sjednocením metodik stanovení jednotlivých o. z., které vedlo ke zvýšení meze detekce na hodnotu AS, 226Ra = 2 Bq.m-2.30d-1.

3.4.5

Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010, SUJB/RCKA/989/2012 ze dne 12. 1. 2012, SUJB/RCKA/8256/2012 ze dne 11. 4. 2012 a SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AVAL = 9 mBq.m-3 zásahová referenční úroveň AVAL = 10 mBq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2012: ne



Tabulka č. 3.4.5: Objemová aktivita směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

-3

Průměr AVAL [mBq.m ] 2008

2009

2010

2011

2012

*Stráž p. R.

1,0

0,804

0,224

0,215

0,228

Útěchovice

1,0

0,817

0,236

0,228

0,256

Břevniště

1,0

0,810

0,206

0,220

0,208

Hamr n. J.

1,0

0,800

0,228

0,254

0,240

Dubnice

1,0

0,800

0,200

0,213

0,233

Noviny p. R.

1,0

0,811

0,224

0,222

0,218

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry AVAL v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý pokles AVAL v roce 2009 a 2010 je zdůvodněn postupným snižováním meze detekce stanovení v těchto letech.

3.5 Měření hluku Zjišťování hluku ve venkovním prostoru a na hranicích staveb občanského vybavení se neprovádí plánovitě a pravidelně. Hluk v životním prostředí se změří v případě, že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení hlučnosti na hranicích zájmového území o. z. TÚU. V roce 2012 se hlučnost neměřila.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1


V roce 2012 byl proveden soubor opatření k přechodu kombinovaného provozu horkovodní výroby výtopny Stráž pod Ralskem ze spalování TTO, LTO a zemního plynu výhradně na provoz na zemní plyn. Bylo provedeno prokazatelné odpojení soustavy topného oleje jak na straně kotlových jednotek, tak i na straně olejového hospodářství. Provedená opatření na místě byla ověřená inspektorem oddělení ochrany ovzduší OI ČIŽP Liberec.



3.6.2 Kontroly V roce 2012 byly na úseku ochrany ovzduší provedeny následující kontroly příslušných orgánů státní správy. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany ovzduší: SÚJB RC Kamenná 2012-02-21 až 2012-03-09 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb. - kontrola stavu zajištění radiační ochrany při činnosti ZBZS, SL a provozu SLKR I. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-04-04 až 2012-04-27 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu DCHT. Závěr kontroly:

Bez závad.

ČIŽP OI Liberec, 2012-05-23 Předmět kontroly: Kontrola odpojení mazutových a LTO tras velkého zdroje znečištění ovzduší „Výtopna Stráž pod Ralskem“ od médií a elektřiny. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-05-10 až 2012-05-28 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu NDS ML. Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při lokvidaci povrchového areálu bývalého Dolu Křižany I. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-05-25 až 2012-06-06 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu NDS 6 a SLKR I. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-06-04 až 2012-06-29 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu deponie radioaktivních materiálů (rudné plato) a odvalu na šachtě č. 3 a objektu SO 302. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-06-11 až 2012-06-29 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu starých areálů. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-06-12 až 2012-06-13



Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu odkaliště CHÚ. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-08-23 až 2012-08-24 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu SMK. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-09-05 až 2012-09-06 Předmět kontroly: Kontrola systému zabezpečení plnění PZJ, zajištění radiační ochrany při práci SL a OBHP. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-09-20 až 2012-10-24 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu sušárny UK. Závěr kontroly:

Bez závad.

ČIŽP OI Liberec, KÚLK, HZS LK, OBÚ Li, KHS Li 2012-10-04 Předmět kontroly: Integrovaná inspekce zaměřená na dodržování zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Kontrolováno bylo plnění povinností provozovatele objektu zařazeného do skupiny B dle zákona. Závěr kontroly:

Z kontroly nevyplynuly zvláštní povinnosti nad rámec povinných úkonů a opatření, než které jsou běžně vykonávány.

SÚJB RC Kamenná 2012-11-02 až 2012-11-16 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-12-03 až 2012-12-07 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu skladu SHR. Závěr kontroly:

Bez závad.

SÚJB RC Kamenná 2012-12-17 až 2012-12-18 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování podle programu monitorování. Závěr kontroly:

3.6.3

Bez závad.

Uložené pokuty

V roce 2012 nebyla ze strany orgánu ochrany ovzduší uložena žádna pokuta.



3.6.4

Náhrada škod způsobených exhalacemi

V roce 2012 byla společností Lesy České republiky, s. p. uplatněna náhrada emisních škod, která vznikla na lesních porostech působením imisí, které měly původ v provozní činnosti o. z. TÚU v roce 2010. Emisní škoda ve výši 536 Kč byla LČR, s. p. uhrazena.

3.7 Shrnutí V roce 2012 o. z. TÚU provozoval celkem 8 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 1 zdroj (přepracování kamence na síran hlinitý) byl z důvodu zakonzervování linky odstaven. Z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší nedošlo k překročení emisních limitů a na poli ochrany ovzduší nebyla příslušnými správními orgány uložena žádná pokuta. Celkové emise ze zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2012 ve výši 15,27 t, což je o 2,2 t více než v roce 2011. Důvodem mírného nárůstu celkových emisí je zpracování posledních spalitelných zůstatků topných olejů ve výtopně Stráž pod Ralskem v celkovém množství 82 t za rok 2012. Následující provoz výtopny Stráž pod Ralskem je zajišťován výhradně na zemní plyn. Na polatcích bylo v roce 2012 zaplaceno celkem 9 600 Kč za znečištování ovzduší ze zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2011. V oblasti radiační ochrany nedošlo k překročení referenčních úrovní radionuklidů uvolněných do životního prostředí z výpustí do ovzduší. Celkové roční bilance radionuklidů uvolněných do ovzduší nebyly překročeny. Dílčí hodnocení jsou uvedena v příslušných kapitolách 3.3 až 3.5.



4 Kontaminace míst a biologického materiálu 4.1 Kontaminace půdy 4.1.1

Kontaminace technologickými roztoky

Ke kontaminaci půd dochází v převážné míře úniky technologických roztoků na vyluhovacích polích DCHT. Posouzení rozsahu úniku zahrnuje mj. odhad objemu uniklého roztoku a objemu roztoku vsáklého do půdy, typ uniklého roztoku, výsledky chemických analýz mimořádného odběru půdy a způsob sanace kontaminované oblasti. V případě úniku technologických roztoků větším než 1 m3 se provede měření příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx v kontaminované oblasti, a při překročení hodnoty 0,5 Sv  hod-1 se odstraní kontaminovaná zemina odvozem na odkaliště CHÚ VÚ č. 3. V roce 2012 došlo na vyluhovacích polích k 10-ti únikům technologických roztoků. Objemy vsáklé do půdy se pohybovaly v rozmezí 0,1 až 1,0 m3, jeden únik byl vyšší než 1 m3. Příčinou byly ve většině případů praskliny ve svarech PE potrubí. Uniklé roztoky byly likvidovány neutralizací mletým vápencem na pH = 5,5. Tabulka č. 4.1: Úniky technologických roztoků na VP v roce 2012 Číslo úniku

Datum

Odhad objemu 3 úniku [m ]

Objem vsáklý 3 do půdy [m ]

1

27. 1. 2012

VP18 u VV 5032

0,15

0,15

2

11. 2. 2012

VP14 u VV 4259T

0,50

0,10

3

16. 2. 2012

technologické plato CHS I, únik směr VP 8C

3,00

3,00 *

4

3. 4. 2012

potrubí u přemostění silnice

1,00

1,00

5

21. 5. 2012

VP18 u VV4915

0,20

0,20

6

5. 6. 2012

VP 9B

0,80

0,80

7

14. 6. 2012

VP12D

0,60

0,60

8

30. 7. 2012

VP 8F u TV 7017

0,40

0,40

9

29. 10. 2012

VP19

0,40

0,40

10

8. 12. 2012

VP23

0,50

0,50

Místo

* Hx = 0,12 Sv  hod-1



4.1.2

Monitorování dnových sedimentů

V rámci monitorování toku řeky Ploučnice se provádí vzorkování dnových sedimentů z důvodů sledování kumulace radionuklidů pod výpustěmi o. z. TÚU. Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 6 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010, SUJB/RCKA/989/2012 ze dne 12. 1. 2012, SUJB/RCKA/8256/2012 ze dne 11. 4. 2012 a SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM,U = 0,60 Bq.g-1 suš. AM, 226Ra = 0,60 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2012: ne Tabulka č. 4.1.1: Dnové sedimenty řeky Ploučnice Monitorovací bod

*

AM, U -1 [Bq.g suš.]

v obci Chrastná

AM, 226Ra -1 [Bq.g suš.]

<0,021

0,019

výpustní profil OKC-VS

0,375

0,410

výpustní profil ODK-VS

<0,021

0,040

výpustní profil SLKR-VS

0,458

0,220

výpustní profil KS-CHÚ

<0,021

0,043

v obci Noviny pod Ralskem

<0,021

0,026

* přepočet 1 Bq 238U = 25/12 Bq U (= UNAT)

4.2 Kontaminace biologického materiálu Možnost kumulace radionuklidů v životním prostředí při dlouhodobém vypouštění škodlivin do vod a ovzduší je sledována v rámci monitoringu potravního řetězce. Podle schváleného „Programu monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ se stanovuje obsah radionuklidů v mase a kostech ryb v toku Ploučnice a v kulturních plodinách pěstovaných na zemědělské půdě o. z. TÚU (viz tabulka č. 4.2). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 8 vzorků



Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27916/2010 ze dne 7. 12. 2010, SUJB/RCKA/989/2012 ze dne 12. 1. 2012, SUJB/RCKA/8256/2012 ze dne 11. 4. 2012 a SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM, U = 0,80 Bq.g-1 suš. AM, 226Ra = 0,20 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2012: ne Tabulka č. 4.2: Vybrané složky potravin kontaminované radionuklidy Biologický vzorek

Místo odběru

obilnina

AM, U * -1 [Bq.g suš.]

AM, 226Ra -1 [Bq.g suš.]

mezi odvalem j. č. 3 a Útěchovickým Špičákem

<0,104

<0,010

obilnina

v prostoru mezi areálem býv. CDS a Stráží p. R.

<0,104

0,016

obilnina

severně od I. etapy odkaliště VÚ č. 3

<0,104

<0,010

obilnina

severně od II. etapy odkaliště VÚ č. 3

<0,104

<0,010

směs zel.

v obci Noviny p. R.

<0,008

<0,010

kukuřice

na VP17

<0,104

<0,010

ryba

řeka Ploučnice

<0,025

<0,004

* přepočet 1 mg = 25,18 Bq

4.3 Shrnutí V roce 2012 došlo 1x k úniku technologického roztoků větším než 1 m3. Podle výsledků měření příkonu fotonového dávkového ekvivalentu nebylo nutné sanovat místo úniku. Analýza radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí z provozů o. z. TÚU neprokázala jejich kumulaci v míře významně ovlivňující kritickou skupinu obyvatel v okolních obcích.



5 Odpadové hospodářství 5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1

Provozovny

Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona o odpadech ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2012“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následující provozovny: - o. z. Těžba a úprava uranu, interní číslo provozovny 151; - o. z. Těžba a úprava uranu – kompostárna, interní číslo provozovny 152.

5.1.2

Produkce odpadů

Přehled produkce odpadů o. z. TÚU za rok 2012 je uveden v tabulce č. 5.1.2-1 Tabulka č. 5.1.2-1: Přehled produkce odpadů

P. č.

Název druhu odpadu

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

Množství odpadu kg

1

Kyselina sírová a kyselina siřičitá

060101

N

15940

2.

Kyselina dusičná a kyselina dusitá

06 0105

N

3520

3

Plastový odpad

070213

O

35580

4

Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny

120109

N

720

5

Upotřebené vosky a tuky

120112

N

45

6

Nechlorované minerální motorové a mazací oleje

130205

N

5000

7

Kaly z odlučovačů oleje

130502

N

37700

8

Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

130507

N

80500

9

Papírové a lepenkové obaly

150101

O

9040

10

Plastové obaly

150102

O

2190

11

Kompozitní obaly

150105

O

7140

12

Směsné obaly

150106

O

7760

13

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito

150110

N

2540





Kategorie odpadu

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny o ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

150202

N

2746

15

Olejové filtry

160107

N

20

16

Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky

160114

N

2470

17

Plasty

160119

O

2040

18

Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12

160213

N

4780

19

Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

160507

N

110

20

Odpady obsahující ropné látky

160708

N

212040

21

Směsí nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobku obsahující nebezpečné látky

170106

N

148140

22

Dřevo

170201

O

9560

23

Plasty

170203

O

3480

24

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

170204

N

3270

25

Asfaltové směsí neuvedené pod číslem 17 03 01

170302

O

198630

26

Měď, bronz, mosaz

170401

O

18500

27

Železo a ocel

170405

O

1053580

28

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

170503

N

30020

29

Izolační materiály neuvedené pod čísly 170601 a 170603

170604

O

30860

30

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902, 170903

170904

O

20440

31

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

190805

O

80000

32

Papír a lepenka

200101

O

1900

P. č.

Název druhu odpadu

látkami znečištěné 14



P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu


33

Oděvy

200110

O

660

34

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky

200127

N

76

35

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23

200136

O

1580

36

Dřevo neuvedené pod číslem 200137

200138

O

3720

37

Biologicky rozložitelný odpad

200201

O

51800

38

Směsný komunální odpad

200301

O

192340

39

Kal ze septiků a žump

200304

O

226000

Množství odpadů celkem

2 506 437

Množství nebezpečného odpadů celkem

549 637

Množství ostatního odpadů celkem

1 956 800

Množství odpadů předaných k využití („R“)

1 392 240

Množství odpadů předaných k odstranění („D“)

1 114 197

V roce 2012 došlo k celkovému nárůstu množství odpadů z důvodu vyšší produkce odpadů kategorie ostatní, a to zejména železného šrotu vzniklého z likvidačních a demoličních prací. Zvýšena produkce směsného komunálního je důsledkem odstranění nepovolených skládek. Podíl využitelných složek odpadů zůstal na podobné úrovni roku 2011. Přehled vytříděných odpadů z TKO je uveden v tabulce č. 5.1.2-2. Tabulka č. 5.1.2-2: Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu


1

Papírové a lepenkové obaly

150101

O

9040

2

Plastové obaly

150102

O

2190

Na základě ustanovení § 38 zákona č.185/2001 Sb. byly odběratelům předány použité výrobky: 

17580 kg pneumatik;



638,6 kg olověných akumulátorů;



2082 ks zářivek;



511 ks výbojek;



4740 kg elektrozařízení.



5.1.3

Zařízení a sklady nebezpečných odpadů

O. z. TÚU v roce 2012 provozoval činnost nakládání s nebezpečnými odpady, provozování zařízení k využívání odpadů na základě následujících rozhodnutí: Rozhodnutí - souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady vydaný OkÚ RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 2426/02 a 3296/02 ze dne 29. 4. 2002, s platností na dobu neurčitou.

5.2 Náklady a výnosy Náklady na odstranění vlastních produkovaných odpadů byly v roce 2012

1 907 799,60 Kč

z toho: 

náklady na odstranění odpadů kategorie ostatní:

972 025,10 Kč



náklady na odstranění odpadů kategorie nebezpečný odpad:

935 774,50 Kč

Výnos z prodeje odpadů k využití:

5 307 886,00 Kč

Zdroje příjmů pochází z prodeje využitelných odpadů (především železný šrot a plastový odpad). Celkem výnosy po odečtení nákladů za odstranění činí:

3 400 086,40- Kč

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1

Podnikání v oblasti nakládání s odpady

V roce 2012 o. z. TÚU provozoval zařízení na využívání odpadů – kompostárnu. Soulasné vyjádření k provozování malého zařízení ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů vydaného Městským úřadem Česká Lípa, č. j. MUCL/87570/2011 ze dne 12. 7. 2011. Přehled přijatých odpadů do zařízení k využívání odpadů kompostárny je uveden v následující tabulce č. 5.3.1-1. Tabulka č. 5.3.1-1: Přehled odpadů přijatých do zařízení P. č.

1

Název druhu odpadu

Biologicky rozložitelný odpad


Kategorie odpadu

20 02 01

O


77 480 *

* 25 680 kg odpadu bylo přijato od města Stráž pod Ralskem

5.3.2


Na úseku odpadového hospodářství probíhala běžná činnost spojená se zajištěním provozů a odstraněním odpadů vzniklých při likvidaci objektů určených k odstranění.



5.3.3

Kontroly

V roce 2012 nebyla na úseku odpadového hospodářství ze strany orgánů státní správy provedena žádna kontrola.

5.3.4

Uložené pokuty

V roce 2012 nebyla na úseku odpadového hospodářství uložena žádná pokuta.

5.4 Shrnutí Celková produkce odpadů o. z. TÚU byla v roce 2012 vyšší o 62 % než v roce 2011. Při předání odpadů oprávněným osobám k odstraňování byly zohledňovány způsoby dalšího nakládání s odpadem a upřednostňováno jeho biologické a energetické využití. Vykazovaný zisk z prodeje odpadů je ovlivněn množstvím a výkupní cenou železného šrotu.



6 Nakládání s těžebním odpadem Podle § 1 odst. (1) písm. d) zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, se tento zákon nevztahuje na těžební odpady vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů. Nakládání s těžebními odpady vznikajícími při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů upravuje vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v platném znění, v § 14 písm. f) jako shromažďování produktů hornické činnosti. O. z. TÚU nakládá s produkty hornické činnosti, resp. s materiály z hornické činnosti, které vznikly z těžby a úpravy uranové rudy (např. rmut z přepracování rudy, kaly z čištění důlních vod) a materiály, které jsou kontaminovány radionuklidy, se kterými přišly do styku při těžbě, přepravě nebo úpravě uranové rudy, tj. kontaminovaná technologická zařízení, materiály ze sanace a likvidace objektů, pracovní oděvy a pomůcky apod.

6.1 Úložná místa 6.1.1

Odvaly

Stav uložných míst – odvalů ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2012 je uveden v tabulce č. 6.1.11. Tabulka č 6.1.1-1: Úložná místa těžebního odpadu - odvaly P. č.

Odval

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]

1

Odval j. č. 1, 2

18 055

42 980

85 960

2

Odval j. č. 3

50 371

514 913 *

1 126 630

3

Odval j. č. 4, 5

58 485

438 982

985 639

4

Odval j. č. 6, 7

18 618

96 534

193 068

5

Odval j. č. 13

17 742

40 605

81 210

163 271

1 134 014

2 472 507

Celkem *

Plocha 2 [m ]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

v rekultivaci granity, fylity, metabazika, pískovce, prachovce

v likvidaci v rekultivaci v rekultivaci v likvidaci

---

---

Objem odvalu j. č. 3 vychází z aktualizovaného měření provedeného v roce 2012.

6.1.2

Odkaliště

Stav úložných míst – odkališť ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2012 je uveden v tabulce č. 6.1.2-2.



Tabulka č. 6.1.2-2: Úložná místa těžebního odpadu - odkaliště P. č.

Odkaliště

2

Plocha [m ]

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

v provozu

1.

I. etapa

816 705

12 167 985

13 226 600

rmut, kaly, materiály z hornické činnosti

2.

II. etapa

910 520

1 770 752

2 195 733

kaly,rmut

v provozu

1 727 225

13 938 737

15 422 333

---

---

Celkem

6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností V tabulce č. 6.2-1 je uvedeno množství těžebního odpadu, resp. materiálu z hornické činnosti a materiálů souvisejících s hornickou činností uložených v roce 2012 do I. a II. etapy odkaliště včetně množství materiálu uloženého od začátku ukládání. Tabulka č. 6.2-1: Bilance těžebního odpadu a materiálů souvisejících s hornickou činností Místo uložení:

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost

Hmotnost

[t]

[t]

Druh uloženého materiálu celkem

v roce 2012

Celkem

v roce 2012

Materiál z hornické činností Vyloužená ruda (rmut) a)

8 712 173,00

0,00

680 576,00

0,00

Ostatní mat. z technologie a)

2 737 419,00

0,00

247 665,00

0,00

768 313,90

6 984,90

421 795,20

96 231,20

0,00

0,00

0,00

0,00

39 106,00

39 106,00

50,20

0,00

0,00

0,00

889 590,00

0,00

27 933,00

0,00

0,00

0,00

2 432,00

0,00

13 107 546,10

6 984,90

Kaly z NDS 6 b) Kaly z NDS ML

b)

Kaly z NDS 10N

b)

Kaly EDR c) Haldovina Vápno k alkalizaci Mezisoučet

776 226,00 231 660,00

2 195 733,20 366 997,20

Materiál související s hornickou činností Železný materiál

2 233,96

726,58

0,00

0,00

Neželezný kovový materiál

5,04

0,17

0,00

0,00

Použité ochranné pomůcky

8,61

0,00

0,00

0,00

Filtrační plachetky a textilie

114,22

14,80

0,00

0,00



Místo uložení:

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost

Hmotnost

[t]

[t]

Druh uloženého materiálu celkem

v roce 2012

Celkem

v roce 2012

Kontaminované dřevo

100,70

0,35

0,00

0,00

Ionexová drť

639,80

93,00

0,00

0,00

64,78

6,12

0,00

0,00

161,86

0,86

0,00

0,00

8 368,67

7 272,39

0,00

0,00

29 549,87

3 881,50

0,00

0,00

57,50

10,00

0,00

0,00

12 707,40

267,84

0,00

0,00

Minerální izolační materiál

11,09

0,10

0,00

0,00

Kont. materiály z laboratoří

2,30

0,05

0,00

0,00

57 471,00

0,00

0,00

0,00

7 556,50

5 879,00

0,00

0,00

119 053,30

18 152,76

0,00

0,00

13 226 599,40

25 137,66

2 195 733,20

366 997,20

Plasty z potrubí Pryžové a pogumované díly Inkrusty, rez a kaly Kontaminovaná zemina Zbytky rudy (rudný prach) Vrtný výplach

Hrubozrnné kaly Kontaminovaná stavební drť Mezisoučet Celkem a)

ukládání těchto materiálů ukončeno v roce 1993 v souvislosti s ukončením provozu CHÚ;

b)

kaly z NDS 6, NDS ML a NDS 10N se v současné době používají na výstavbu těsnící desky ve II. etapě odkaliště;

c)

ukládání kalu EDR ukončeno v r. 2001.

Materiály související s hornickou činností jsou do odkaliště ukládány na základě rozhodnutí o povolení změny užívání stavby vodního díla „I. etapa odkaliště“ – rozšíření druhů materiálů kontaminovaných radionuklidy z hornické činnosti a navýšení limitů vydané MěÚ Česká Lípa – OŽP dne 17. září 2010 pod zn. MUCL/106291/2010. Tímto rozhodnutím jsou stanoveny druhy ukládaných materiálů a je povoleno jejich maximální roční ukládané množství.

6.3 Shrnutí Ve správě o. z. TÚU je celkem 6 úložných míst (5 odvalů a 1 odkaliště) těžebního odpadu. V roce 2012 byly těžební odpady, resp. materiály z hornické činnosti a související s hornickou činností, ukládány pouze do odkaliště CHÚ Stráž. Celkem v roce 2012 bylo do I. a II. etapy odkaliště uloženo 392 134,86 tun materiálů, což je o 39 210,75 tun méně, než v roce 2011. Největší podíl uloženého materiálu představují kaly z technologie NDS 6, NDS ML a NDS 10 N.



7 Sanace a rekultivace 7.1 Sanace V roce 2012 probíhaly v areálech o. z. TÚU významné likvidační práce povrchových areálů a objektů. Byla kompletně realizována plošná likvidace areálu DK I – příprava prostoru pro bourací práce (kácení náletových dřevin), vlastní likvidace SO, drcení stavební sutě, odběry a laboratorní rozbory vzorků vod. Dále probíhala likvidace DH II - závěrečná etapa - 1. část (likvidace staré kanalizace, výkliz ponechaného stavebního materiálu). Byla realizována likvidace stavebního objektu č. 612 (bývalá čerpací stanice důlních vod). V rámci likvidace DCHT - likvidace samostatných SO byla likvidována technologická hala č. 5. Byla realizována likvidace zakonzervované části haly pro odsolení (SLKR I) a částečná likvidace komunikace k platu „S“ materiálu a související terénní úpravy. V průběhu roku byla zpracována projektová dokumentace likvidace DH I - Sever, budovy vlečkaře Brniště a kalovodu CDS - CHÚ. V rámci akce Likvidace odvalu jámy č. 13 a související terénní úpravy je realizován proces EIA. Byl zahájen výběr dodavatele pro akce Likvidace DH I – areál j. č. 3 a areál CDS a Likvidace CHÚ Stráž pod Ralskem, byl realizován výběr správce stavby.

Obrázek č. 7.1-1: SLKR I – likvidace zakonzervované části haly pro odsolení



7.1.1

Likvidace areálu Dolu Křižany I

Dne 31. října 2012 byla dokončena likvidace Dolu Křižany I, zahájená částečně již v roce 1991 (těžní věže a jámové budovy jam č. 4 a 5), celoplošně pak 13. března 2012. Stavby a zařízení byly odstraňovány v souladu s vydanými pravomocnými rozhodnutími: Povolení pro odstranění staveb situovaných v areálu bývalého Dolu Křižany - Ministerstvo průmyslu a obchodu, stavební úřad pro uranový průmysl č. j.: SÚ-10/2006 ze dne 13. dubna 2006, Povolení k odstranění vodního díla – Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí, oddělení vodoprávní úřad č. j.: MML/ZPVU/Stá/181070/07-SZ 91806/07/06 ze dne 9. října 2007 a Sdělení Městského úřadu Česká Lípa, odboru životního prostředí, oddělení vodoprávního úřadu č. j.: MUCL/41561/2007 ze dne 4. ledna 2008. Na základě výběrového řízení se zhotovitelem prací stala firma Speciální stavy Most, s. r. o., která podle uzavřené smlouvy provedla veškeré bourací práce, recyklaci nekontaminované stavební suti, zásypy a konečnou úprava terénu. Předmětem smlouvy bylo rovněž ujednání, podle kterého se zhotovitel stal vlastníkem a původcem odpadů vzniklých při realizaci zakázky. Stavební suť kontaminovaná radionuklidy nebyla recyklována, ale byla po úpravě na vhodnou přepravní velikost dopravena nákladními auty zadavatele na odkaliště Stráž pod Ralskem, kde bylo po potřebné úpravě také uloženo kontaminované železo a zemina kontaminovaná radionuklidy z tzv. „horkých skvrn“. Vlastní likvidace areálu bývalého dolu představovala odstranění 61 objektů a ploch kontaminovaných radionuklidy. Kromě čtyř objektů se jednalo o technologické a pomocné stavební objekty, asfaltové komunikace na betonovém podkladu a zpevněné betonové a panelové plochy. Realizace dosud největší likvidační činnosti o. z. TÚU Stráž pod Ralskem trvala i při značném nasazení techniky a pracovníků téměř 8 měsíců. Rozsah a objem vykonaných prací více přiblíží dále uvedená čísla o zpracování a přepravě materiálů vzniklých během likvidačních prací: 

48 026 tun stavební suti bylo recyklováno pomocí drtičky RESTA 600 x 900 (toto množství představuje cca 5 000 plně naložených vozů TATRA);



5 568 tun stavební suti byla v důsledku kontaminace radionuklidy dopraveno a uloženo na odkališti Stráž pod Ralskem;



554 tun železného šrotu bylo uvolněno do ŽP;



460 tun železného šrotu bylo v důsledku kontaminace radionuklidy dopraveno a uloženo na odkališti Stráž pod Ralskem;



2 376 tun odtěžené zeminy bylo v důsledku kontaminace radionuklidy dopraveno a uloženo na odkališti Stráž pod Ralskem;



6 069 tun živičného krytu (asfalty z komunikací a ploch) bylo předáno nebo odvezeno osobě oprávněné pro nakládání s odpady;



471 tun odpadu (kategorie N) bylo předáno oprávněné osobě pro nakládání s odpady;



386 tun odpadu (kategorie O) bylo předáno oprávněné osobě pro nakládání s odpady.

Následnou fází po likvidaci je provádění nápravných opatření. Provádění nápravných opatření předcházela likvidace všech staveb a zařízení v dané lokalitě. Dne 9. 7. 2012 bylo orga-



nizaci podle ustanovení § 112 odst. 1 písm. b) s odkazem na ust. § 42 odst. 1 vodního zákona uloženo opatření k nápravě závadného stavu způsobeného nakládáním se závadnými látkami (radionuklidy a ropné uhlovodíky) v rozporu s § 39 vodního zákona v prostoru lokality Důl Křižany I. Rozhodnutím ČIŽP OI Liberec č. j.: ČIŽP/51/OOV/SR01/1205456.002/12/LPL bylo organizaci uloženo provést sanaci sekundárních zdrojů kontaminace v prostoru lokality Důl Křižany I - odborným způsobem demolovat a odstranit objekty se zjištěnou kontaminací radionuklidy a lokálně i ropnými uhlovodíky a vymístit do zabezpečených lokalit kontaminovaný materiál a zeminy. V místech, kde při současném ani budoucím využití území nedojde k intenzivnějšímu pohybu obyvatel, použít alternativní metodický přístup - zakrytí zemin kontaminovaných radionuklidy stínící vrstvou. Cílové parametry nápravných opatření pro areál DK I byly navrženy v analýze rizik a následně byly stanoveny ve výše uvedeném rozhodnutí ČIŽP.

Obrázek č. 7.1.1-1: Likvidace DK I – kompresorovna a trafostanice



Obrázek č. 7.1.1-2: Likvidace DK I – betonová komunikace

Obrázek č. 7.1.1-3: Likvidace DK I – recyklace nekontaminovaných konstrukcí



7.1.2

Částečná likvidace komunikace k platu „S“ materiálu a související terénní úpravy

Jako komunikace k platu „S“ materiálu je míněna komunikace vedoucí pod odvalem bývalého Dolu Křižany I. Její částečná likvidace představuje likvidaci tří větví železobetonových příkopů odvádějících srážkové vody z plochy komunikace do záchytných jímek umístěných pod platem. Likvidační akce je rozdělena do dvou etap a v průběhu roku 2012 byla realizována I. etapa akce. Provedena byla likvidace dvou větví silničních příkopů, likvidace zpevněného nájezdu na plato, položení nových žlabovek a finální terénní úpravy.

Obrázek č. 7.1.2-1: Terénní úprava po likvidaci příkopu



Obrázek č. 7.1.2-2: Likvidace zpevněného nájezdu na plato „S“ materiálu II. etapa zahrnuje likvidaci třetí větve silničního příkopu, odstranění stávajících kanalizačních trub a vodovodního potrubí, likvidaci výpustního objektu s hermetickým zaslepením propustku, odstranění uměle vytvořeného valu a finální terénní úpravy po odstraněném příkopu s napojením na stávající konfiguraci terénu. II. etapa bude realizována až po vyřešení nakládání s povrchovými vodami z odvalu kontaminovanými radionuklidy a po ukončení jejich přečerpávání ze záchytných jímek pod platem do vod podzemních. Akce byla provedena dodavatelsky za 349 042,20 Kč.

7.2 Rekultivace Na o. z. TÚU probíhaly v roce 2012 rekultivační práce v oblasti bývalého Dolu Křižany I a drobné udržovací práce v oblasti Hamru na Jezeře a na území vyluhovacích polí Dolu chemické těžby ve Stráži pod Ralskem. Práce byly provedeny především vlastními zaměstnanci, zčásti také dodavatelsky. V oblasti Dolu Křižany I byly realizovány rekultivační práce v rámci těchto rekultivačních akcí: 

technická a biologická rekultivace plata „S“ materiálu;



dokončení technické rekultivace odvalu;

V oblasti Hamru na Jezeře a na vyluhovacích polích Dolu chemické těžby jsou prováděny drobné rekultivační práce v rámci údržby rozpracovaných rekultivačních akcí a vybraných sukcesích porostů. Drobné rekultivační práce byly prováděny na těchto akcích:



7.2.1



likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu;



likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek;



likvidace a rekultivace pole chemické těžby VP 5;



rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu.

Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I

Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu DK I V oblasti Dolu Křižany I byla v roce 2009 zahájena stavba Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu. V rámci technické rekultivace byly provedeny terénní úpravy a převrstvení části lokality rybničním sedimentem, biologická rekultivace navázala v roce 2011 výsadbou sazenic lesních dřevin a pokračovala také v roce 2012. Vysázeno bylo celkem 21 600 ks (vč. 4 500 ks v roce 2012) obalovaných sazenic borovice lesní a 8 000 ks sazenic dubu letního na ploše 4,44 ha. Vysázené dřeviny byly v průběhu roku dvakrát ožínány proti útlaku buřeně a sazenice mimo oplocenky byly proti okusu zvěří ošetřeny postřikem repelentem. V roce 2012 byly rekultivační práce na S platu prováděny vlastními silami a z celkových nákladů na akci bylo vyčerpáno 670 462,- Kč. V následujících letech budou rekultivační práce v rámci biologické rekultivace pokračovat.

Obrázek č. 7.2.1-1: Intenzívní růst buřeně na plochách převrstvených rybničním sedimentem



Dokončení technické rekultivace odvalu DK I Technická rekultivace odvalu Dolu Křižany I – I. etapa byla provedena v letech 1991 a 1992. Spočívala v přemístění 80 tis. m3 zemin na dotvarování odvalu a překrytí vrstvou zúrodnění schopné zeminy. V severní části odvalu byla v letech 1993 a 1994 na plošně nevýznamné části provedena i biologická rekultivace zalesněním. Zbývající část odvalu byla ponechána přirozené sukcesi. Odval je přístupný po účelové komunikaci. V závěru roku 2011 a během roku 2012 bylo provedeno dokončení technické rekultivace odvalu, které spočívalo v dotvarování horní části odvalu a v převrstvení humusní zeminou. Na nově upravené ploše byla dále provedena chemická a mechanická likvidace nežádoucí buřeně, včetně invazních rostlin, a to postřikem herbicidem a vysekáním. V roce 2012 byly rekultivační práce prováděny vlastními silami a na akci bylo čerpáno 810 151,- Kč. V následujících letech bude rekultivace odvalu DK I pokračovat.

Obrázek č. 7.2.1-2: Chemická likvidace buřeně na odvalu DK I

7.2.2

Údržba rozpracovaných rekultivačních akcí

Likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu Rekultivace v oblasti Dolu Hamr I - Sever byla zahájena v roce 1994 na území o rozloze 3,7 ha. Po provedené technické rekultivaci pokračovala biologická rekultivace lesnická. Od roku 2003 byly rekultivační práce obnoveny a spočívají v následné údržbě založených porostů.



V roce 2012 byly prováděny rekultivační práce na opravách a demontážích plastových tubusů, které byly instalovány na ochranu listnatých dřevin proti okusu zvěří s následným upevňováním uvolněných dřevin ke kůlům. Likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek Rekultivace v oblasti Nové Lužice byla zahájena v roce 1990 a zahrnuje plochy mimo vlastní areál dolu, které byly smýceny pro zařízení odvalu a dalších provozních ploch, ale už nebyly pro tyto účely použity. Celkově se jedná o území o rozloze 21 ha, z toho byly dosud zrekultivovány a předány cca 3 ha. Na části území projektované jámy č. 8 se rekultivace nezdařila a tato lokalita byla zalesněna nově. Zalesněna byla také plocha po likvidaci vodojemu. V roce 2012 pokračovaly rekultivační práce spočívající v údržbě stávajících porostů, prováděna byla prořezávka borového porostu, ožínání buřeně, kontrola a oprava oplocenek a demontáž již nepotřebných tubusů. (V oplocence na Nové Lužici bylo při vyžínání možné narazit i na zdejších lokalitách méně hojnou „buřeň" z čeledi vstavačovitých - kruštíka širolistého – viz Obrázek č. 7.2.2-1).

Obrázek č. 7.2.2-1: Oplocenka Nová Lužice - kruštík širolistý



Likvidace a rekultivace pole chemické těžby VP 5 Rekultivace v oblasti bývalého vyluhovacího pole VP 5 byla zahájena v roce 1984 na území o rozloze 4 ha. V závěru roku 2009 byla provedena likvidace dvou zbývajících objektů v tomto areálu, a to perkolačního plata a úložiště polychlorovaných bifenylů a plocha uvolněná po likvidaci byla osázena. V roce 2012 pokračovaly rekultivační práce spočívající v péči o stávající porosty, sazenice byly ožnuty proti útlaku buřeně, postříkány repelentem proti okusu zvěří a demontovány byly již nepotřebné tubusy.

Obrázek č. 7.2.2-2: Plocha po perkolačním platu pod Děvínem zalesněná borovicí lesní Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu V roce 2012 byly rekultivační práce prováděny na vyluhovacích polích VP22 a VP26, a to: - kontrola a oprava oplocenek zřízených za účelem ochrany přirozeného zmlazení buku a javoru a vysázené jedle bělokoré proti okusu zvěří; - prořezávka sukcesních porostů v oplocenkách za účelem uvolnění přirozeného zmlazení lesních dřevin a částečného prosvětlení porostů; - ožínání sazenic v oplocenkách proti útlaku buřeně; - oprava dřevěných oplůtků zbudovaných jako ochrana vysázené jedle proti okusu zvěří; - oprava plastových tubusů instalovaných na ochranu přirozeně zmlazeného buku a javoru. Údržba rozpracovaných rekultivačních prací byla realizována vlastními silami v rámci drobných rekultivací, na které bylo za rok 2012 čerpáno 1 128 651,- Kč.



Obrázek č. 7.2.2-3: Podsadba jedlí bělokorou chráněná proti okusu zvěří dřevěnými oplůtky

7.2.3

Shrnutí

V roce 2012 byla prováděna údržba rozpracovaných rekultivačních prací v oblasti DH I (areál jam č. 1 a 2), DH II, VP 5, DK I (bývalé plato „S“ materiálu a odval) a v oblasti DCHT (VP 22 a VP 26). Bylo provedeno ožínání sazenic proti útlaku buřeně, oprava oplocenek a dřevěných oplůtků zbudovaných jako ochrana přirozeně zmlazených i vysázených dřevin proti okusu zvěří a demontáž již nepotřebných plastových tubusů. V oblasti Hamru na Jezeře byla prováděna prořezávka a probírka borového porostu. Rekultivační práce probíhaly dále v areálu DK I, na území bývalého plata „S“ materiálu pokračovala biologická rekultivace, vysázeno bylo dalších 4 500 ks obalovaných sazenic borovice lesní, dřeviny vysázené v loňském roce byly dvakrát ožínány a sazenice mimo oplocenky byly ošetřeny postřikem proti okusu zvěří. V areálu DK I bylo rovněž provedeno dokončení technické rekultivace odvalu, které spočívalo v dotvarování horní části odvalu a v převrstvení humusní zeminou. Na nově upravené ploše byla provedena chemická a mechanická likvidace nežádoucí buřeně postřikem repelentem a vysekáním.



Závěr Program monitorování stavu jednotlivých složek životního prostředí byl plněn v souladu se SPP-TÚU-22-01-01 (Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany) a SPP-TÚU-23-00-01 (Program monitorování životního prostředí). V roce 2012 nedošlo k ohrožení jakosti povrchových vod toků Ralský potok, Luční strouha a Ploučnice. Překročení přípustných hodnot na některých provozovaných zařízení (NS-CHÚ, JPS-V, RN-ZDM, PV-VS, OKC-VS) vyhovovalo počtu nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. V roce 2012 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení ročních bilančních limitů pro chemické polutanty a radionuklidy uvolňované do vod a ovzduší. V roce 2012 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení koncentračních limitů pro chemické polutanty ani k překročení referenčních úrovní objemových aktivit radionuklidů uvolňovaných do ovzduší. V oblasti čerpání pitných vod bylo vyčerpáno 73 188 m3 vod z vrtu VPCT-905, 394 m3 vod z náhradního vrtu STCT-2A, 73 216 m3 z vrtu TBCT-3 a 115 411 m3 z vrtu VS-2Todebráno pro ostatní užití, pro odběr pitné vody vrt nebyl využit. Od SčVK, a. s. bylo odebráno 9 678 m3 vody. Pitná voda byla dodána 20-ti externím odběratelům v celkovém množství 15 736 m3. V oblasti nakládání s odpadními vodami a dešťovými vodami bylo celkově vypuštěno 202 594 m3 těchto vod. V oblasti nakládání s povrchovými a důlními vodami bylo vypuštěno do vodoteče 3 122 319 m3 vyčištěných vod. Povrchové vody z „S“ plata Křižany, které nesplňovaly kvalitativní požadavky pro jejich vypuštění do vodoteče, byly čerpány do vrtu DK-2 v množství 7 010 m3. Ze severního předpolí odkaliště VÚ č. 3 a z bývalého Sedlického rybníka bylo vypuštěno 211 350 m3 povrchových vod. V červenci 2012 byla trvale vyřazena z provozu ČOV VP 9 z důvodu ukončení provozu CHS II. Hydrogeologický monitoring na rok 2011 byl v požadovaném rozsahu splněn a vyhodnocen. I v roce 2012 pokračovalo zatápění DH I. Největší vzestup piezometrické úrovně ZTR za rok 2012 byl v bezprostředním okolí vtláčecích vrtů V-5 a HSCC-47 a to až 26 m. Na DH I, v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, byla v prosinci 2012 hladina (volná hladina) podzemní vody v cenomanské zvodni cca 233 m n. m. Na severních dobývacích blocích DH I a dále na S ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Postupně docházelo na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N do vrtů V-5 a HSCC-47 urychlilo nástup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody na většině HG vrtů vybraných pro sledování zatápění DH I. V roce 2012 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 321 484 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Celkem bylo od roku 2009 do konce roku 2012 do vrtu V-5 vtlačeno 3 804 553 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 32 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. V roce 2012 bylo do vrtu HSCC-47 vtlačeno 350 074 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10N. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu HSCC-47 minimálně o 49 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně.



Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 55-60 m. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 43 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Největší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní je v ploše dobývacích bloků DH I a směrem k S a SV a to v rozmezí 50 až 90 m. Nejnižší rozdíl v hladinách obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR a důlní vody se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je okolo 38 m. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2012 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2012 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště CHÚ Stráž je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2011 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. Rozsah a vývoj kontaminace podzemní vody coniacké zvodně je trvale ve shodě s výsledky matematického modelování. V průběhu roku 2012 provozoval o. z. TÚU celkem 10 zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 1 byl v důsledku zakonzervování technologie celoročně odstaven. Celkové emise ze zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2012 ve výši 15,27 t, což je o 2,2 t více než v roce 2011. Důvodem mírného nárůstu celkových emisí je zpracování posledních spalitelných zůstatků topných olejů ve výtopně Stráž pod Ralskem v celkovém množství 82 t za rok 2012. Na poplatcích bylo v roce 2012 za zdroje znečišťování ovzduší provozované v poplatkovém období kalendářního roku 2011 zaplaceno 9 600 Kč. Celková produkce odpadů o. z. TÚU byla v roce 2012 vyšší o 62 % než v roce 2011. V roce 2012 došlo k celkovému nárůstu množství odpadů z důvodu vyšší produkce odpadů kategorie ostatní, a to zejména železného šrotu vzniklého z likvidačních a demoličních prací. Při předání odpadů oprávněným osobám k odstraňování byly zohledňovány způsoby dalšího nakládání s odpadem a upřednostňováno jeho biologické a energetické využití. Ve správě o. z. TÚU je 6 úložných míst (5 odvalů a 1 odkaliště) těžebního odpadu. Na odvaly nebyl v roce 2012 ukládán žádný materiál. Do odkaliště II. etapa bylo uloženo celkově 373 982,1 t neutralizačních kalů, což je srovnatelné množství v porovnání s rokem 2011. Materiál z hornické činnosti v množství 18 152,76 t byl ukládán do odkaliště I. etapa a v porovnání s rokem 2011 došlo ke snížení o 40 %, a to z důvodu ukončení ukládání hrubozrnných kalů z rudného plata DH I j. č. 3. Rekultivační práce byly v uplynulém roce prováděny na celkové ploše 35 ha a bylo na ně v rámci programu zahlazování následků hornické činnosti a revitalizace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu vynaloženo 2,96 mil. Kč.

Vyhodnocení programů monitorování za rok 2012 bylo předáno: - SÚJB a ŘSP formou zprávy „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně o. z. TÚU“; - dotčeným orgánům státní správy a ŘSP formou „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU“;



- dotčeným orgánům státní správy a ŘSP formou „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků o. z. TÚU“; - v elektronické podobě do ISPOP „Souhrnná provozní evidence a oznámení o výpočtu poplatku velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší“; - v elektronické podobě do ISPOP „Hlášení o produkci a nakládání s odpady“; - Povodí Ohře, a. s. formou „Podkladů pro státní vodní bilanci“ (údaje o odběru povrchových a podzemních vod a vypouštění do povrchových vod); - v elektronické podobě do ISPOP nakládání s povrchovými, podzemními, důlními a odpadními vodami o. z. TÚU; - v elektronické podobě do ISPOP formou „Poplatkového přiznání za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod“; - MěÚ Česká Lípa formou „Majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací“; - VÚV TGM Praha formou předání údajů do „Registru průmyslového znečištění“.



Přílohy Příloha č. 1: Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU Příloha č. 2: Přirozený vývoj Ploučnice na p. p. č. 715/5 a 715/7 v k. ú. Stráž pod Ralskem



Příloha č. 3: Únik ropných látek do dešťové nádrže RN CHÚ A Dne 8. 11. 2012 byl v 10,00 hod. nahlášen inspekční službou výskyt ropných látek (dále jen RL) na povrchu hladiny dešťové nádrže RN CHÚ A ve větším množství, charakteru havarijního úniku. Šetřením bylo zjištěno, že zdrojem kontaminace byl únik do kanalizace vedoucí na RN CHÚ, jako důsledek poruchy hydrauliky na jeřábu externí firmy, která se údajně dle vyjádření obsluhy tohoto stroje stala předchozího dne odpoledne. Byly neprodleně zahájeny práce na omezení následků úniku ropných látek na nádrži RN CHÚ A, vč. příslušné kanalizace. Na řešení havarijního úniku se podíleli pracovníci DIAMO, s. p., o. z. TÚU, VÚ č. 5, OŽP a oddělení likvidačních činností. Harmonogram a postup prací: 8. 11. 2012 - zajištění (zavakování) odtoku z RN CHÚ A tak, aby nemohlo dojít k ohrožení toku Ploučnice v důsledku vzniklého stavu; - odběr vzorků olejů z hladiny za účelem zjištění druhů uniklých olejů; - instalace norné sorpční stěny v nátokové jímce k sorpci RL; - částečné odčerpání uniklých RL z povrchu hladiny nádrže RN CHÚ A odborným subjektem – externí firmou; 9. 11. 2012 - čištění zasažené kanalizace, kterou RL přitekly do nádrže RN CHÚ A, pomocí tlakového čištění – velký krtek a WAP (délka kanalizace 270 m, průměr 500 mm) a následně odstranění vzniklých odpadů (zaolejované vody); - instalace sorpčních rohoží na hladině nádrže RN CHÚ A; - pokračování v odčerpávání uniklých RL z povrchu hladiny RN CHÚ A; - odběr vzorků k analýze na RL (C10 – C40; NEL); 12. 11. 2012 - výměna sorpčních rohoží na hladině nádrže RN CHÚ A; - instalace sorpční norné stěny po celém profilu RN-CHÚ A a soustředění RL do jednoho místa za účelem jejich dalšího odčerpání; - odčerpání uniklých RL z místa soustředění RL na RN CHÚ A externí firmou; - odběr vzorků k analýze na RL (C10 – C40, NEL); Ve dnech 8. 11. až 12. 11. 2012 bylo externí firmě k odstranění předáno 63,61 t zaolejovaných vod (katalogové číslo odpadu 13 05 07 – zaolejovaná voda z odlučovačů oleje).



13. 11. 2012 - ve spolupráci se ZBZS nanesen na hladinu biodegradant AQ 2000 v množství 150 l a prováděna dále sorpce pomocí sorpčních rohoží; 16. 11. 2012 - ve spolupráci se ZBZS nanesen na hladinu biodegradant AQ 2000 v množství 100 l a prováděna dále sorpce pomocí sorpčních rohoží; 19. 11. 2012 - proveden odběr vzorků k analýze na RL (C10 – C40, NEL); 27. 11. 2012 - vzhledem ke stále nadlimitní koncentraci RL po provedených analýzách proveden odběr vzorků k analýze na RL (C10 – C40; NEL) pod hladinou a domluven další postup na řešení problému na základě výsledků analýz tohoto rozboru; 29. 11. 2012 - odebrán vzorek z hloubky 1 m pod hladinou z RN CHÚ A na NEL, výsledek NEL = 0,38 mg.l-1; 11. – 13. 12. 2012 - na základě analýzy provedeno snížení hladiny (došlo k odpuštění spodních, nekontaminovaných vrstev vody) v RN CHÚ A; 14. 12. 2012 - provedeno dočištění zbylých kontaminovaných vod a nádrže RN CHÚ A přípravkem AQ 2000; 14. 12. 2012 – 1. 1. 2013 - dochází k postupnému plnění RN CHÚ A; 2. 1. 2013 - odebrán z RN CHÚ A vzorek před vypouštěním, analýza NEL  0,05 mg.l-1; 10. 1. 2013 - na základě výsledků analýzy z 2. 1. 2013 zahájeno vypouštění RN CHÚ A, všechny následující analýzy jsou vyhovující. Po celou dobu odstraňování následků zvýšené koncentrace ropných látek v RN CHÚ byl přepad z RN CHÚ A zavakován, a tedy nedošlo k žádnému úniku do řeky Ploučnice. Po externí firmě je vymáhána škoda způsobená řešením následků úniku ropných látek.



Obrázek č. P3-1: Uniklé ropné látky zadržené u norné stěny nádrže RN CHÚ A (8. 11. 2012)

Obrázek č. P3-2: Nátokový objekt nádrže RN CHÚ A s uniklými ropnými látkami (8. 11. 2012)



Obrázek č. P3-3: Detail nátokového objektu nádrže RN CHÚ A (8. 11. 2012)

Obrázek č. P3-4: Zajištění odtoku z nádrže RN CHÚ A (8. 11. 2012)



Obrázek č. P3-5: Odčerpávání uniklých ropných látek z povrchu nádrže RN CHÚ A (8. 11. 2012)

Obrázek č. P3-6: Ropné skvrny na povrchu nádrže RN CHÚ A (9. 11. 2012)



Příloha č. 4: Odvádění důlních vod z bývalého barytfluoritového Dolu Křižany V roce 2012 bylo zahájeno stavební a vodoprávní řešení řízeného a monitorovaného vypouštění přebytečných důlních vod vytékajících z bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany, který je od r. 2005 ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. Voda ze štoly baryt-fluoritového Dolu Křižany kvalitou odpovídá požadavkům vyhl. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, tudíž je jímána a dodávána společností SčVK, a. s., Teplice, obl. závod Liberec-Vratislavice do vodovodu Křižany - Žibřidice pro zásobování obyvatelstva těchto obcí pitnou vodou. Přebytečné důlní vody, které nejsou jímány do vodovodu, v současné době vytékají volně na pozemky a komunikaci soukromých majitelů, které podmáčejí, což činí problémy hlavně v období klimaticky hojném na srážky, tj. zejména v období jarního tání a dlouhodobých vydatných srážek. Zajištění řízeného a monitorovaného vypouštění přebytečných důlních vod znamená splnění zákonné povinnosti vlastníka opuštěných důlních děl (v opačném případě by došlo k důlní škodě, tj. k znehodnocení pozemku soukromého vlastníka), ve smyslu ust. § 36 zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Obrázek č. P4-1: Výtok přebytečných důlních vod ze štoly bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany (v současné době upraven pro potřeby monitoringu)



V průběhu roku 2012 byla zpracována projektová dokumentace k územnímu řízení, která řeší umístění liniové stavby (oddílné gravitační kanalizační sítě), jejímž účelem je řízené a monitorované odvádění přebytečných důlních vod, vytékajících z bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany do vodoteče Ještědský potok. Následně bylo na základě žádosti na uvedenou stavbu vydáno stavebním úřadem v Osečné rozhodnutí o umístění stavby. Po vydání rozhodnutí o umístění stavby „Odvádění důlních vod, Křižany“ byla zpracována dokumentace ke stavebnímu povolení a v závěru roku 2012 byl nejprve požádán v rámci vodoprávního řízení příslušný vodoprávní úřad (KÚLK OŽPaZ) o stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod, ve smyslu ust. § 40 horního zákona. Po vydání rozhodnutí vodoprávním úřadem bude podána žádost na příslušný stavební úřad, kterým je stavební úřad magistrátu města Liberce, o vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu. V současné době je celá akce ve stadiu před vydáním vodoprávního rozhodnutí a následně, nejpozději do 31. 3. 2013, bude požádáno o vydání stavebního povolení. Na zdroji je od r. 2011 prováděno pravidelné režimní hydrologické měření vydatnosti pro účely vodohospodářské bilance a vodoprávní evidence (viz obr. č. P4-2).

Obrázek č. P4-2: Režimní měření vydatnosti přebytečných důlních vod odtékajících z bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany



Obrázek č. P4-3: Výřez mapy v měř. 1 : 20 000 se zákresem vypouštění důlních vod do Ještědského potoka

Obrázek č. P4-4: Zakončení štoly s odběrovým zařízením na pitnou vodu



Příloha č. 5: Biodegradační plocha V říjnu 2012 bylo v prostoru bývalé retenční nádrže na odkališti započato s výstavbou biodegradační plochy, která bude sloužit k dekontaminaci/biodegradaci materiálů z hornické činnosti (zemin a stavebních materiálů se sdruženou kontaminací, tzn. s kontaminací radionuklidy a současně ropnými látkami). Nejedná se o nakládání s odpady ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Výstavba probíhá v souladu se stavebním povolením č.j.: 34497/2012/139-SÚ ze dne 13. září 2012 vydaným Stavebním úřadem Ministerstva průmyslu a obchodu. Materiály se sdruženou kontaminací nevyhovující co do obsahu kontaminace schválenému předpisu PP-DCHT-03-00, vydání č. 4 „Provozně-manipulační řád odkaliště VÚ č. 3“ nesmí být ukládány do odkaliště. Jedná se o zeminy, stavební suť a materiál z odvalů (haldovina) kontaminovaný radionuklidy či chemikáliemi z technologických procesů, které mají limitní míru kontaminace ropnými látkami stanovenou na 3 000 mg · kg-1 C10 - C40 a 10 000 mg · kg-1 NEL v sušině, ve vodném výluhu na 80 mg · l-1 DOC, ekotoxicita ve vodném výluhu musí být negativní. Pro odstranění těchto materiálů se sdruženou kontaminací se vzhledem k obsahu radionuklidů v těchto materiálech nepovedlo najít jiné legislativně přijatelné řešení, než tyto materiály upravit na biodegradační ploše, tzn. snížit kontaminaci ropnými uhlovodíky na míru požadovanou v PP-DCHT-03-00 a následně je uložit do odkaliště. Vzhledem k obsahu radionuklidů v materiálech se sdruženou kontaminací bylo rozhodnuto objekt biodegradační plochy umístit v areálu odkaliště DIAMO, s. p., o. z. TÚU na místě bývalého „SO K6 retenční nádrž“. Tato retenční nádrž byla v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK/320/2010 ze dne 5. 1. 2010 odstraněna. Stavba byla odstraněna v souladu s projektovou dokumentací „Likvidace SO K6 retenční nádrž“ vypracovanou firmou Interprojekt odpady s. r. o. v srpnu 2007. Závěrečná kontrolní prohlídka za účasti Krajského úřadu Libereckého kraje proběhla dne 8. 12. 2011 a bylo konstatováno, že odstranění „SO K6 retenční nádrž“ proběhlo bez závad a v souladu se schválenou projektovou dokumentací. Biodegradační plocha bude napojena na stávající vnitrozávodní komunikaci. Celková užitná plocha biodegradační plochy bude zaujímat 2 000 m2. Maximální objem záchytné jímky průsakových vod činí 360 m3 a její zastavěná plocha včetně zemních těles tak činí 784 m2. Příjezdová komunikace včetně manipulační plochy zaujímá plochu 346,5 m2. Počátek realizace likvidace objektů po těžbě uranu se sdruženou kontaminací se předpokládá v druhé polovině roku 2013, a v této době je rovněž nutné začít využívat dobudovanou biodegradační plochu.

Obrázek č. P5-1: Výstavba biodegradační plochy



Příloha č. 6: Revitalizace Sedlického rybníka V současné době neplní Sedlický rybník účely vodní nádrže. V zátopě je trvale zavodněná pouze stoka a dále uměle vybudovaná tůň pro obojživelníky. Dno nádrže je zarostlé ruderální vegetací typickou pro dlouhodobě vypuštěné rybníky, včetně dřevin (keřové vrby). Umělý vodní tok Luční strouha pod Sedlickým rybníkem je technicky upravený do lichoběžníkového profilu s napřímenou trasou. Nevytváří tak biotop vhodný pro život populací obratlovců, zejména ryb. V listopadu 2012 byly zahájeny přípravné stavební práce na realizaci záměru „Revitalizace Sedlického rybníka“. Záměr revitalizace Sedlického rybníka spočívá v obnově tohoto vodního díla při stávající výšce hráze. Zátopa bude mít rozlohu 0,8 ha. Dojde k odbahnění nádrže, opravě hráze a vybudování nového sdruženého objektu - požeráku a bezpečnostního přelivu. Nádrž bude řešena jako obtoková se stálým objemem nadržení 9 000 m3 a maximálním objemem 18 600 m3. Sklon břehů rybníka bude pozvolný a vytvoří potenciál pro rozvoj litorální vegetace. Rozloha litorálu by měla tvořit 20 - 25 % celkové rozlohy nádrže. Vodní tok Luční strouha bude revitalizován do morfologicky přírodě bližšího tvaru koryta, a to v úseku od Sedlického rybníka k propustku pod hlavní silnicí. Jeho trasa bude změněna na meandrující, dojde k jeho vymělčení a prodloužení z 300 na 370 metrů. Diverzifikován bude jeho příčný i podélný profil tak, aby zde byly vytvořeny podmínky pro střídání brodů a tůní. V návaznosti na nové koryto vodního toku bude v jeho blízkosti vybudováno několik neprůtočných tůní s hloubkou do 1,5 metru. Závěrem je ještě nutné uvést, že projektová dokumentace byla zpracovávaná na základě požadavků stanovených stavebním povolením zn. MUCL/31899/2008 ze dne 29. 1. 2008 ke stavbě „Konečné řešení odkaliště“ a dále byla připravována v souladu se závěry předchozích posudků zpracovaných v předmětné věci. Jedná se o „Posouzení vlivu vypouštění vod z prostoru bývalého Sedlického rybníka do Ploučnice“, Ing. Martin Dušek, Liberec, květen 2008, „Posouzení vlivu činnosti s. p. DIAMO na povrchové vody v oblasti Sedlického rybníka se zaměřením na stávající a předpokládaná imisní množství látek souvisejících s činností útlumu těžby uranu v této lokalitě včetně návrhů opatření (ovlivnění toku Ploučnice zejména v ukazatelích N-NH4 a SO42-), Ing. Martin Dušek, Liberec, září 2009 a „Posouzení zdrojů možné kontaminace Luční strouhy a návrh nápravných opatření“, doc. RNDr. Josef Zeman, CSc. a doc. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc., září 2009. Příprava záměru „Revitalizace Sedlického rybníka“ byla rovněž vyžadována jako kompenzační opatření v rámci předchozích vyjádření Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, orgánu ochrany přírody z let 2009 až 2011. Vydání územního rozhodnutí předcházelo vydání výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů pro záměr „Revitalizace Sedlického rybníka“.



Obrázek č. P6-1: Odbahnění Sedlického rybníka

Obrázek č. P6-2: Revitalizace Sedlického rybníka – situace stavby



Příloha č. 7: Hodnocení dle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě V průběhu roku 2012 byla externí společností EKONOX, s. r. o. realizována v předem stanoveném časovém harmonogramu pro dílčí odštěpné závody s. p. DIAMO zakázka provedení základního/podrobného hodnocení rizika lokalit, odpovídajících požadavkům zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě. V o. z. TÚU byla prováděna základní hodnocení vytipovaných lokalit v období od dubna do července 2012. Celkem bylo zpracováno 10 základních hodnocení rizika v souladu s nařízením vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy, a prvním metodickým pokynem z února 2012. U 9ti posuzovaných lokalit byla bodová hranice hodnocení menší než 50 bodů, a tím došlo ke splnění požadavků zákona. Pro areál CHÚ se součtem bodů základního hodnocení rizika nad 50 bylo zpracováno ještě podrobné hodnocení rizika. Podrobné hodnocení rizika bylo realizováno v období září až listopad 2012. Dle požadavků nařízení vlády č. 295/2011 Sb. bylo provedeno pouze zkrácené podrobné hodnocení korespondující s údaji obsaženými ve schválené bezpečnostní zprávě dle zákona č. 59/2006 Sb., v platném a účinném znění. Z výsledků analýzy rizika areálu CHÚ obsažené ve schválené bezpečnostní zprávě a použité pro zpracování podrobného hodnocení rizika vyplývá, že v případě vzniku havarijního stavu nedojde k významnému zasažení životního prostředí s následky odpovídajícími definici ekologické újmy v souladu s § 2 písmeno a) zákona č. 167/2008 Sb. Ve všech případech je tedy nutné uvažovat o nestandardní situaci jako o vzniku havárie, nikoli o ekologické újmě. Pokud nedojde k významným změnám v provozovaných technologiích, aktualizace provedeného hodnocení bude provedena cca po 3 letech. Dále je přiložena ukázka grafických výstupů ze základního hodnocení rizika areálu CHÚ.

Obrázek č. P7-1: Vymezení lososových a kaprových vod



Obrázek č. P7-2: Významné vodní nádrže

Obrázek č. P7-3: Ochranná pásma vodních zdrojů


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2012

Recommend Documents