ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM 592 51 Dolní Rožínka

Dolní Rožínka 10. 03. 2016 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

Zpracoval:

Ing. Jiří Váša (Úvod, kap. 1, 2, závěr) technický pracovník VI – vodohospodář Zdeněk Toman (kap. 3, 4, 5) technický pracovník V – ovzduší, odpady Mgr. Roman Špatka (kap. 5) technický pracovník V – ekolog Ing. Jaromír Chocholáč (kap. 6, 7) vedoucí oddělení sanací Ing. Bc. Lenka Tomanová (závěr) vedoucí oddělení ekologie

Kontroloval:

Ing. Jiří Jež náměstek ředitele o. z. pro ekologii a sanační práce

Schválil:

Ing. Pavel Koscielniak ředitel odštěpného závodu GEAM

Datum:

10. 03. 2016

Výtisk číslo:

1

Strana 2 celkem 115

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

Rozdělovník Držitel Funkce, VOÚ, VOJ nebo organizace

Titul, Jméno, Příjmení

Vedoucí odboru ekologie DIAMO, s. p. Ředitel o. z. GEAM Vedoucí oddělení ekologie o. z. GEAM Archiv o. z. GEAM

Ing. Pavel Vostarek Ing. Pavel Koscielniak Ing. Bc. Lenka Tomanová

Výtisk č. 1 2 3 4

Fotografie na titulní straně: Těžebně úpravárenský komplex na ložisku Rožná, fotoarchiv o. z. GEAM, 2015

Strana 3 celkem 115


OBSAH ÚVOD ................................................................................................................. 7 POJMY, ZKRATKY A DEFINICE ...................................................................... 7 Nakládání s vodami ........................................................................................... 9

1 1.1

Pitná voda ............................................................................................................... 9

1.1.1 Externí zdroje .......................................................................................................................9 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín ..................................................................................... 9 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ............................................................................... 9 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice .................................................................................... 9 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ............................................................................................ 9 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ....................................................................................... 9 1.1.2 Vlastní zdroje .......................................................................................................................9 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina ........................................................................................ 9 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory............................................................................................................. 9

1.2

Provozní voda ....................................................................................................... 10

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.2.9 1.2.10 1.2.11

1.3

Odpadní voda ........................................................................................................ 11

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.4

ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4................................................................................11 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 .....................................11 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 ...............................................................12 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV ...........................................................................12 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV .............................................12

Důlní voda ............................................................................................................. 19

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.4.6 1.4.7 1.4.8 1.4.9 1.4.10

1.5

Provozní voda na závodě R I .............................................................................................10 Provozní voda na dekontaminační stanici R I ....................................................................10 Provozní voda na závodě Chemická úpravna ...................................................................10 Provozní voda pro odkaliště K II ........................................................................................10 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná ...................................................10 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín ...............................................................................10 Provozní voda na ČDV Licoměřice ....................................................................................10 Provozní voda na ČDV Pucov ...........................................................................................10 Provozní voda na ČDV Oslavany ......................................................................................11 Provozní voda na ČDV Běstvina ........................................................................................11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory .....................................................................................11

Dekontaminační stanice R I, profil č.1 ...............................................................................19 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 .........................................................................20 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ...................................................................21 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP ..............................................21 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP................................................................21 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP .....................................................................22 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ................................................................22 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP..................................................................23 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP .................................................................23 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR..........................................................24

Odkaliště, kalojemy, laguny ................................................................................. 46

1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 ......................................46 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 ......................................................46 Odkalištní a drenážní vody ................................................................................................47 Provedené práce ................................................................................................................49 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2015 ............................................................49

1.6

Povrchové vody .................................................................................................... 59

1.7

Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami .................................................. 71

1.7.1 1.7.2

Realizované akce a opatření .............................................................................................71 Kontroly ..............................................................................................................................71

Strana 4, celkem 115


1.8

2

Shrnutí ................................................................................................................... 72

Hydrogeologie ................................................................................................. 75 2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů ....................... 75

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7

2.2

Monitorovací systémy .......................................................................................... 77

2.2.1 2.2.2

2.3

Monitoring podzemních vod ...............................................................................................77 Monitoring povrchových vod ..............................................................................................78

Výsledky monitoringu .......................................................................................... 78

2.3.1 2.3.2

2.4

Ložisko Rožná....................................................................................................................75 Ložisko Rožná – odkaliště K I ............................................................................................76 Ložisko Rožná – odkaliště K II ...........................................................................................77 Ložisko Olší – Drahonín .....................................................................................................77 Ložisko Jasenice – Pucov ..................................................................................................77 Ložisko Licoměřice ............................................................................................................77 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 .......................................................................77

Podzemní vody ..................................................................................................................78 Povrchové vody..................................................................................................................79

Shrnutí ................................................................................................................... 86

Ovzduší ............................................................................................................ 87

3 3.1

Emise ze stacionárních zdrojů............................................................................. 87

3.1.1 3.1.2 3.1.3

3.2

Emise z jiných stacionárních zdrojů ................................................................... 88

3.2.1 3.2.2 3.2.3

3.3

Jiné stacionární zdroje .......................................................................................................88 Plnění emisních limitů ........................................................................................................89 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů .................................................................90

Imise ...................................................................................................................... 91

3.3.1 3.3.2

3.4

Spalovací stacionární zdroje ..............................................................................................87 Plnění emisních limitů ........................................................................................................87 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů .....................................................87

Prašný spad .......................................................................................................................91 Prašnost .............................................................................................................................91

Radionuklidy / Důlní plyny ................................................................................... 91

3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4

Radon / Metan a oxid uhličitý .............................................................................................92 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy .........................................................96 Uran v prašném spadu .......................................................................................................97 Radium v prašném spadu ..................................................................................................99

3.5

Měření hluku ....................................................................................................... 100

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší ..................................................... 100

3.6.1 3.6.2 3.6.3

3.7

Realizované akce a opatření ...........................................................................................100 Kontroly ............................................................................................................................100 Náhrada škod způsobených exhalacemi .........................................................................100

Shrnutí ................................................................................................................. 100

Kontaminace míst a biologického materiálu .............................................. 102

4 4.1

Kontaminace půdy.............................................................................................. 102

4.2

Kontaminace biologického materiálu ................................................................ 102

4.3

Shrnutí ................................................................................................................. 102

Odpadové hospodářství ............................................................................... 103

5 5.1

Produkce a nakládání s odpady ........................................................................ 103

5.1.1 5.1.2

Provozovny ......................................................................................................................103 Produkce odpadů .............................................................................................................103



5.1.3

5.2

Náklady a výnosy................................................................................................ 106

5.3

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství .................................... 106

5.3.1 5.3.2 5.3.3

5.4

Podnikání v oblasti nakládání s odpady ..........................................................................106 Realizované akce a opatření ...........................................................................................107 Kontroly ............................................................................................................................107

Shrnutí ................................................................................................................. 107

Nakládání s těžebním odpadem ................................................................... 108

6 6.1

Úložná místa ....................................................................................................... 108

6.1.1 6.1.2

6.2

6.3

Odvaly ..............................................................................................................................108 Odkaliště ..........................................................................................................................109

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností........................... 109

6.2.1 6.2.2

7

Zařízení a sklady nebezpečných odpadů ........................................................................105

Odvaly ..............................................................................................................................109 Odkaliště ..........................................................................................................................110

Shrnutí ................................................................................................................. 110

Sanace a rekultivace ..................................................................................... 111 ZÁVĚR ........................................................................................................... 112



ÚVOD Zpracování této zprávy vyplývá z dokumentu systému managementu organizace ŘP-sp-22-01 Monitoring životního a pracovního prostředí a obsahuje výsledky monitoringu složek životního prostředí v oblastech působnosti o. z. GEAM za rok 2015, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, např. spotřeba pitné vody na o. z. GEAM, spotřeba provozní vody na jednotlivých čistírnách a dekontaminačních stanicích, bilance průsakových vod z odvalů a vod v odkalištích, nakládání s odpady, přehled odvalů a odkališť, investiční záměry apod.

POJMY, ZKRATKY A DEFINICE AAR – aktualizovaná analýza rizik AV ČR – Akademie věd České republiky BČOV – biologická čistírna odpadních vod ČDV – čistírna důlních vod ČIŽP OI – OOV – česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát, oddělení ochrany vod ČOV – čistírna odpadních vod ČKV – čistírna odkalištních vod ČVAK – čistírna vod aktivní kanalizace DČB – domovní čistírna odpadních vod biologická DIAMO, s. p. – DIAMO, státní podnik DP – dobývací prostor DS – dekontaminační stanice DŠ – dědičná štola na lokalitě Oslavany EO – ekvivalentní obyvatel (1 EO představuje 60 g BSK5/den) HVP – hlavní výpustný profil CHÚ – Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM IČP – identifikační číslo provozovny ISPOP – integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KÚ – krajský úřad KGJ – kogenerační jednotka MěÚ – městský úřad MPO ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu České Republiky MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České republiky NV ČR – nařízení vlády České republiky OKÚ – okresní úřad OLVHZ – odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství OŽP – odbor životního prostředí o. z. GEAM – DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM PF MU – přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity PMŘ – provozně manipulační řád PV – pozorovací vrt RD Jeseník – středisko rudné doly Jeseník odštěpného závodu GEAM R I – závod Rožná I odštěpného závodu GEAM R3, R4, R6 – označení důlních jam Rožná 3, 4 a 6 RVH – referát vodního hospodářství odštěpného závodu GEAM RŽP – referát životního prostředí SD – středisko dopravy odštěpného závodu GEAM



SFŽP – Státní fond životního prostředí SÚJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost SÚJCHBO, v.v.i. – Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, vědeckovýzkumný institut SÚRAO – Správa uložišť radioaktivních odpadů SZLAB – středisko zkušebních laboratoří odštěpného závodu GEAM TKO – tuhý komunální odpad TLD – termoluminiscenční dozimetr TZL – tuhé znečišťující látky VAK, a. s. – Vodovody a kanalizace, akciová společnost VAS, a. s. – Vodárenská akciová společnost, akciová společnost VK – větrací komín VOJ – vnitřní organizační jednotka VOÚ – vnitřní organizační útvar ZCHÚ – závod Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín Všechny závody a provozy v oblasti Dolní Rožínky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. Pracoviště Hodonín sídlí v pronajatých prostorech, spotřeba pitné vody je účtována pronajímatelem objektu. Tabulka č. 1 - 1 Přehled odebraných objemů pitné vody v roce 2015 dle závodů a provozů: Závod (provoz) [m3] Závod R I 28 443 Závod CHÚ 13 801 Ředitelství o. z. 4 150 Celkem o. z. GEAM 46 394 Na závodě CHÚ bylo odebráno z celkového množství pitné vody 2 646 m3 cizími subjekty, které jsou zde v pronájmu. 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ČDV Olší-Drahonín je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. V roce 2015 bylo na této ČDV odebráno celkem 133 m3 pitné vody, z toho bylo 87 m3 použito pro sociální zařízení a 46 m3 bylo použito jako provozní voda (viz. kapitola 1.2.6). 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ČDV Licoměřice je napojena na veřejný vodovod. Ten je v majetku VAK a. s. Chrudim. V roce 2015 byla na čistírně důlních vod spotřeba 50 m3 pitné vody. 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ČDV Pucov je zásobována pitnou vodou z vodovodu, který je v majetku obce Jasenice. V roce 2015 bylo z obecního vodovodu odebráno na ČDV Pucov 44 m3 pitné vody. 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ČDV Oslavany je napojena na veřejný vodovod, který je v majetku VAS a. s. Brno, divize Brno – venkov. V roce 2015 byla na čistírně důlních vod spotřeba 191 m3 pitné vody.

1.1.2 Vlastní zdroje 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina Pitná voda na ČDV Běstvina je čerpána z vlastního místního zdroje na základě rozhodnutí OkÚ-RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20.12.2002. V roce 2015 bylo na ČDV spotřebováno 35 m3 této vody. 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory Areál Zlaté Hory je zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje a to z podzemního vrtu 2045, jenž se nachází v katastrálním území Heřmanovice. Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím MěÚ – OŽP Krnov č.j. Mukrn/201171900/ZP/OH/Ko/2 ze dne 20.2.2012 s platností do 31.12.2021. V roce 2015 bylo celkem vyčerpáno 15 309 m3 podzemní vody. Z toho bylo spotřebováno pro sociální účely 1 037 m3 vody. Do technologie cizího subjektu, který sídlí v areálu, bylo dodáno 3 229 m3 vody a ztráty Strana 9, celkem 115


za rok 2015 činily v důsledku poruch na trubních řádech 11 043 m3 vody. Celkové poplatky za odběr podzemní vody v roce 2015 činily 41 836 Kč. ČDV není napojena na zdroj pitné vody. Pitná voda je pracovníkům obsluhy dodávána v plastových nádobách.

1.2 Provozní voda 1.2.1 Provozní voda na závodě R I Jako provozní voda na závodě R I je používána dekontaminovaná důlní voda z dekontaminační stanice R I. V areálu R I je tato voda používána např. na chlazení kompresorů, zkrápění povrchu areálu a mytí vozidel. V roce 2015 bylo v areálu R I použito 41 960 m3 dekontaminované vody čerpané z DS R I.

1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I Část dekontaminované vody na DS R I je používaná v technologii DS k přípravě roztoku chloridu barnatého. Objemy těchto vod nejsou na DS R I sledovány.

1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna Na závodě Chemická úpravna je ve výrobě k ředění, přípravě technologických roztoků a oplachům podlah objektů hlavní výroby používána surová důlní voda z ložiska Rožná. V roce 2015 bylo na CHÚ použito 42 545 m3 surové důlní vody.

1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II Na odkališti K II se v roce 2015 nemanipulovalo se sanačním materiálem. Byla zde využívána pouze pitná voda ze společnosti TELETNÍK pro sociální potřeby obsluhy odkaliště. V roce 2015 bylo spotřebováno 18 m3 pitné vody.

1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná Na zkrápění a oplach komunikací ve vlastnictví o. z. GEAM na lokalitě Rožná je využívána povrchová voda z rybníka Martínek, který je také majetkem odštěpného závodu. Odběr povrchové vody je povolen rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP/20543/2007/Kl ze dne 10.9.2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. V roce 2015 bylo z rybníka Martínek pro uvedené účely odebráno 3 322 m3 povrchových vod. Toto množství odebrané povrchové vody není zpoplatněno.

1.2.6 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín K přípravě roztoku chloridu barnatého se na čistírně důlních vod používá pitná voda. Důlní vodu není vhodné používat pro vysoký obsah síranů (vznikající sraženina síranu barnatého na dně zásobní nádrže způsobuje ucpávání dávkovacího potrubí). V roce 2015 byla spotřeba pitné vody pro uvedený účel 46 m3.

1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z akumulační jímky umístěné v objektu hlavního výpustného profilu vyčištěných vod před výstupem do toku Kurvice. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov V roce 2015 nebylo nutné do technologie ČDV dávkovat roztok chloridu barnatého, takže na jeho přípravu nebyla použita žádná provozní voda. Na promývání pískových filtrů je používána vyčištěná důlní voda z nádrže vyčištěné důlní vody, její množství není evidováno.



1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany K přípravě vápenného mléka, roztoků ostatních chemikálií a oplachům v technologii je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z nádrže technologické vody umístěné v budově ČDV. Objem vody použité do technologie není evidován.

1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je čerpána z retenční nádrže umístěné v budově ČDV do nádrže tlakové vody a odtud dále rozvedena do technologie. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory K přípravě vápenného mléka na neutralizační stanici a jako provozní a oplachová voda je používána odsazená voda z úložiště kalů, která do průtočné jímky technologické vody u neutralizační stanice natéká gravitačně. V případě potřeby je na neutralizační stanici automaticky čerpána v jímce osazeným čerpadlem. Její přebytek přepadá do surových důlních vod k ústí odvodňovací štoly. K čištění deskových filtračních lisů a provozu filtrační stanice je používána také odsazená předčištěná voda čerpaná přímo z úložiště kalů. Množství provozní vody není evidováno.

1.3 Odpadní voda 1.3.1 ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4 Odpadní splaškové vody ze sociálního zařízení ČDV Olší-Drahonín jsou čištěny na zabudované domovní čistírně DČB 5 s biodisky. Povolení k vypouštění odpadních vod do toku Hadůvka je dáno rozhodnutím MěÚOŽP Tišnov č.j. MUTI 17868/2013/OŽP/Ka ze dne 3. 9. 2013 s dobou platnosti do 31. 12. 2023. V průběhu roku 2015 pracovala ČOV bez vážnějších problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 2.

1.3.2 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 Odpadní vody na tomto profilu sestávají z oplachových srážkových vod z parkoviště nákladní techniky a z odpadních vod z opravny pneumatik v areálu SD. Posledně jmenované vody jsou čištěny na atypickém kombinovaném lapači nerozpuštěných látek s ionexovou náplní pro záchyt iontů U. Srážkové vody z parkoviště jsou čištěny na odlučovači písku a lapolu ropných látek. Po vyčištění se spojí s vodami z opravny pneumatik a společně gravitačně natékají do rybníka Martínek, jehož přepad ústí do toku Rožínka. Vypouštění vod je povoleno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina - OLVHZ č.j. KUJI 22433/2008 ze dne 26. 3. 2008 a jeho změnou č.j. KUJI 23747/2012 ze dne 4.4.2012, která prodlužuje platnost původního rozhodnutí do 20. 4. 2016 a mění původně sledovaný ukazatel znečištění NEL (nepolární extrahovatelné látky) za ukazatel znečištění C10-C40. Dne 30. 11. 2015 vydal KÚ Kraje Vysočina nové vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 78514/2015 s platností od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod bylo povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 9979/2007 ze dne 26. 6. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. 2015. Od 1. 1. 2016 je uvedené rozhodnutí nahrazeno novým rozhodnutím SÚJB o uvádění radionuklidů do životního prostředí vydaným dne 19. 8. 2015 pod č.j. SÚJB/RCKA/15936/2015 s dobou platnosti bez omezení.



V průběhu roku 2015 pracovalo čistící zařízení spolehlivě, podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 3.

1.3.3 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 Čistírna zpracovává odpadní, splaškové vody ze sociálních zařízení areálu ZCHÚ, které jsou na ni vedeny oddílnou tlakovou kanalizací. Jedná se o typizovanou ČOV OMS WALTER pro 350 EO. Splaškové vody natékají do akumulační nádrže z níž jsou čerpány přes ručně stírané česle do biologické jednotky. Ta se skládá z aktivační a dosazovací části. Aktivační nádrž je v časových intervalech provzdušňována jemnobublinnou aerací v závislosti na množství volného kyslíku (kyslíková sonda). Z důvodu zabezpečení vznosu aktivovaného kalu je aktivační nádrž v době, kdy neprobíhá aerace, míchána ponorným čerpadlem. Tím je zvýšena účinnost čištění, především denitrifikace. Z aktivační části natéká čištěná voda shybkou do dosazovací nádrže z níž přepadá přes přepadový žlab do odtokové trubky a přes měrný objekt (Parshallův žlab) do podzemního potrubí. Potrubí je zaústěno do otevřeného žlabu, kde se odpadní vody spojují s vyčištěnými odkalištními vodami, vodami z čistírny vod aktivní kanalizace a důlními vodami z DS R I a společně natékají propustkem a přírodním korytem, které je zakončeno výústním objektem, do povrchových vod toku Nedvědička. Odsazený kal ze dna dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do aktivační části a přebytečný kal do akumulační nádrže kalu. Vypouštění vod do toku Nedvědička bylo povoleno rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem – OŽP č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl ze dne 24.6.2008 s platností do 31.12.2015. Dne 13. 10. 2015 vydal MěÚ Bystřice nad Pernštejnem – OŽP nové rozhodnutí povolující vypouštění odpadních vod pod č.j. OŽP/13480/2015Kl s dobou platnosti od 1.1.2016 do 31.12.2025. V průběhu roku 2015 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 4.

1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV K čištění odpadních, splaškových vod z ČDV Běstvina slouží zabudovaná domovní biodisková čistírna typu DČB 5. Vypouštění odpadních vod do recipientu Běstvinský potok je povoleno rozhodnutím MěÚ – OŽP Chrudim č.j. CR 007343/2014 ze dne 31.1.2014 s dobou platnosti do 31.12.2023. V průběhu roku 2015 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 5.

1.3.5 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV ČOV slouží k čištění vody použité pro sociální účely. Jedná se především o splaškové vody z objektů vrátnice a administrativní budovy. Splaškové vody jsou přiváděny potrubím DN 300 do šachtice, odkud pokračují přes ručně stírané česle do zemní nádrže o objemu 141,2 m3, která slouží jako dvoukomorový septik. Nádrž je příčně rozdělena stěnou z dřevěných fošen. V polovině výšky stěny jsou do fošen vyřezány otvory na protékání splaškových vod z jedné komory do druhé. Po mechanicko-biologickém předčištění v septiku jsou vody svedeny kanalizačním potrubím do zemního filtru, kde dochází k biologickému dočištění a odtud potrubím do toku Modrý potok. Vypouštění odpadních vod do recipientu Modrý potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Jeseník č.j. 1014/99 ŽP/R-77/La-231/2 ze dne 8.4.1999 a jeho prodloužením vydaným MěÚ Jeseník – OŽP č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne ze



dne 24. 8. 2007 s platností do 13. 9. 2017. Množství vypouštěných vod z ČOV je stanoveno nepřímo ze spotřeby vod pro sociální účely. V roce 2015 pracovala ČOV bez problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 6.



Tabulka č. 1 - 2 Výpustný profil č. 4 Vodoprávní rozhodnutí č.j. MUTI 17868/2013 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota Stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0011 0,0045 0,0028 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 25,0 50,0 1x čtvrtletně 6,0 10,0 8,0 0 0 kg/rok 9,0 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 4,0 5,0 4,75 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 48,0 85,0 72,0 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 400 600 500 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 3,5 19,0 11,25 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 17,2 22,0 19,6 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,70 kg RL = 0,044 t BSK5 = 0,41 kg N – NH4+ = 0,98 kg CHSKCr = 6,26 kg Pc = 1,71 kg

Bilanční hodnota 0,0028 87 8,0 0,70 4,75 0,41 72,0 6,26 500 0,044 11,25 0,98 19,6 1,71

Strana 14 celkem 115


Tabulka č. 1 - 3 Výpustný profil č. 6 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 22433/2008 a KUJI 23747/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 1,0 m3/rok 3200 pH 6-9 NL mg/l 30,0 60,0 kg/rok 96 C10-C40 mg/l 0,4 0,8 kg/rok 1,28 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x čtvrtletně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota

Překročení Počet „p“ Počet „m“

Bilanční hodnota

0,032 7,1 <2 <0,100 0,018 <0,030 -

0,143 0,071 0,071 2 246 7,4 7,23 0 0 7,23 <2 0 0 0 0 0 <0,100 0 0 0 0 0 0,021 0,019 0,019 0,043 <0,030 0 0 0 NL = 0 kg U = 0,043 kg 226 C10-C40 = 0 kg Ra = 0 MBq 226 Koncentrace všech čtyř vzorků ukazatelů NL a C10-C40 a objemové aktivity ukazatele Ra byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 4 Výpustný profil č. 7 Vodoprávní rozhodnutí č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,85 nepřetržitě 0,07 0,15 0,13 m3/rok 26 000 1x ročně NL mg/l 30,0 70,0 1 x měsíčně 7,0 15,0 10,0 0 0 t/rok 0,78 1x ročně BSK5 mg/l 25,0 50,0 1 x měsíčně 3,0 6,0 5,08 0 0 t/rok 0,65 1x ročně CHSKCr mg/l 85,0 135,0 1 x měsíčně 23 40 30,25 0 0 t/rok 2,21 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 380 470 435 t/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 2,15 9,61 6,01 t/rok nestanovena 1x ročně N – NH4+ mg/l nestanovena 2 x ročně 1,49 5,61 3,01 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,040 t RL = 1,72 t BSK5 = 0,020 t Pc = 0,024 t + N – NH4 CHSKCr = 0,119 t = 0,012 t

Bilanční hodnota 0,13 3 950 10,0 0,040 5,08 0,020 30,25 0,119 435 1,72 6,01 0,024 3,01 0,012



Tabulka č. 1 - 5 Výpustný profil BĚS – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. CR 007343/2014 OŽP/Kl-2962 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0007 0,0019 0,0011 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 25,0 50,0 1x čtvrtletně 2,0 4,0 3,3 0 0 kg/rok 9,0 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 3,0 3,0 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 25,0 51,0 36,5 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 490 570 527 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 0,57 1,42 0,91 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 11,90 12,80 12,43 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,12 kg RL = 0,018 t BSK5 = 0,11 kg N – NH4+ = 0,03 kg CHSKCr = 1,28 kg Pc = 0,44 kg

Bilanční hodnota 0,0011 35 3,3 0,12 3,0 0,11 36,5 1,28 527 0,018 0,91 0,03 12,43 0,44



Tabulka č. 1 - 6 Výpustný profil ZH – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. 1014/99/ŽP/R-77/La-231/2 a č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 0,625 m3/rok 19 710 NL mg/l 15,0 kg/rok 296 BSK5 mg/l 15,0 kg/rok 296 Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost

Četnost stanovení 1x měsíčně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční hodnota hodnota hodnota Počet Hodnota 0,021 0,025 0,022 0,022 698 2,0 3,0 2,5 0 2,5 1,75 <3,0 <3,0 0 0 0 0 NL = 1,75 kg BSK5 = 0 kg Koncentrace obou vzorků ukazatele BSK5 byly pod mezí detekce laboratorní metody. V tomto případě je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 7 Monitoring nátoků na ČOV Nátok na ČOV na závodě Chemická úpravna Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum RL mg/l 4 540 690

průměr 600

BSK5 NL

mg/l mg/l

4 4

260 94

510 268

423 163

CHSKcr

mg/l

4

610

1200

865

N – NH4+

mg/l

4

26,50

46,70

38,63

Pc

mg/l

4

6,41

10,10

8,38

Nátok na ČOV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka

počet vzorků

minimum maximum

průměr

NL

mg/l

2

45

161

103

BSK5

mg/l

2

10,0

77,0

43,5

1.4 Důlní voda 1.4.1 Dekontaminační stanice R I, profil č.1 Dekontaminační stanice čistí zhruba 80% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Na technologickém zařízení DS dochází ke snižování obsahů NL, U a 226Ra, a to procesy srážení, sedimentace, filtrace na pískových filtrech a sorpce na ionexech. Technologie sestává z těchto hlavních částí:  Akumulační nádrž u DS slouží k akumulaci surových důlních vod a k sedimentaci NL a síranu radnato-barnatého  Čerpací stanice k čerpání důlních vod z AN do technologie  2 ks pískových filtrů k záchytu neusazených NL  Kalové pole k sedimentaci NL z vody použité při praní pískových filtrů  Zařízení k rozpouštění a dávkování chloridu barnatého ke srážení radia  4 ks ionexových filtrů k sorpci uranu obsaženého v důlních vodách Regenerace ionexových náplní je prováděna na Chemické úpravně o. z. GEAM. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS R I je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z DS R I do povrchových vod toku Nedvědička vydal Krajský úřad Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 88260/2006 dne 29.11.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. KUJI 96270/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 14.11.2011. V průběhu roku 2015 pracovala DS R I poměrně spolehlivě. Přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů dle vodoprávního rozhodnutí překročeny nebyly. V jednom případě však došlo k překročení zásahové úrovně stanovené rozhodnutím SÚJB u ukazatele uran. Dne 2.11.2015 byla ve vypouštěných důlních vodách z DS R I (HVP č. 1) překročena zásahová úroveň v ukazateli U (zjištěná hodnota cU = 0,454 mg/l, ZÚ cU = 0,400 mg/l).



Příčina překročení byla zjištěna. Při přepojování ionexových kolon na DS R I zůstala nedovřená klapka mezi ionexovými kolonami VK 3 a VK 4 a část kontaminovaných důlních vod unikala přes tuto klapku do vodoteče. Po telefonickém oznámení koncentrace uranu SZLAB vodohospodáři o. z. ze vzorku z HVP č. 1 dne 3.11.2015 ve 12:45 hod byli o vzniklé situaci neprodleně informováni vedoucí RVH a předák DS R I. Vypouštění důlních vod z DS R I bylo okamžitě zastaveno a předák s obsluhou DS zkontrolovali zapojení technologie. Po zjištění závady (nedovřená klapka) byla tato neprodleně odstraněna a vypouštění důlních vod bylo obnoveno (13:12 hod). Následně bylo postupováno přesně v souladu s postupem při překročení zásahové úrovně U (viz. DSMO Monitorování výpustí – SPP-GEAM-09-01-01). Tzn. mezi 13:15 – 13:50 hod byly odebrány kontrolní vzorky na výpusti důlních vod (č. 1), na výústním objektu do toku Nedvědička (3) a na profilech toku Nedvědička (VI – 4, 5, NERO). Vzhledem k charakteru vzniklé závady nebylo nutné zajišťovat výměnu ionexové náplně v kolonách. V cca 13:50 hod byla předána informace o vzniklé situaci na krizovou telefonní linku SÚJB RC Kamenná a inspektorovi SÚJB na pracovišti Dolní Rožínka. Výsledky měření cU v odebraných kontrolních vzorcích vod: č. 1 = 0,025 mg/l 3 = 0,082 mg/l VI – 4 < 0,010 mg/l 5 = 0,059 mg/l NERO = 0,146 mg/l Na profilu NERO (Nedvědička v Rožné) byla v kontrolním vzorku v souvislosti se vzniklou situací na DS R I překročena vyšetřovací úroveň ukazatele U. VÚ = 0,110 mg/l ZÚ = 0,210 mg/l Na základě pokynu vedoucího RVH byla dne 4. 11. 2015 provedena kontrola technického stavu uzavíracích armatur v technologii DS. Obsluhy byly předákem DS poučeny, že v případě pochybnosti o úplném uzavření klapky (ukazatel polohy klapky neodpovídá stoprocentnímu uzavření) obsluha DS okamžitě nahlásí vzniklý stav předákovi, který je povinen přijmout opatření. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 8.

1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 Dekontaminační stanice čistí zhruba 20% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Její technologie je v principu stejná jako na DS R I. K vypouštění vody z praní pískových filtrů slouží přírodní akumulační nádrž pod DS. Vzhledem k tomu, že surová důlní voda obsahuje nízké koncentrace NL, provádí se praní filtrů s četností jen 1 x za 2 - 3 dny, což zatěžuje akumulační nádrž minimálně. V případě naplnění akumulační nádrže důlní vodou, je její hladina snížena jednorázovým vyčerpáním vod na vstup technologie čištění důlních vod. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS Bukov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/20041/2012 ze dne 7. 8. 2012 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Bukovský potok vydal KÚ Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 75432/2012 dne 12. 11. 2012 s platností do 31. 12. 2017. Provoz DS Bukov byl v roce 2015 téměř bezproblémový. Přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly, přesto došlo v jednom případě k mírnému překročení vyšetřovací úrovně stanovené rozhodnutím SÚJB u ukazatele U. Na výpustném profilu č. 2 – důlní vody z DS Bukov došlo dne 8.2.2015 k překročení vyšetřovací úrovně ukazatele uran (VÚ cU = 0,1 mg/l, zjištěná hodnota cU = 0,102 mg/l). Pravděpodobnou příčinou překročení byly zvýšené nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanici a zvýšená koncentrace U v surových



důlních vodách. K překročení došlo nedlouho před plánovanou výměnou ionexové náplně v sorpčních kolonách. Po zjištění překročení vyšetřovací úrovně došlo neprodleně ke změně paralelního zapojení ionexových kolon na zapojení sériové, což se projevilo snížením koncentrace U ve vypouštěných důlních vodách v následujících dnech (cU 9.2.2015 = 0,057 mg/l, cU 10.2.2015 = 0,062 mg/l). Dne 11.2.2015 proběhla výměna ionexové náplně v sorpčních kolonách a situace se stabilizovala. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 9.

1.4.3 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ČDV Olší-Drahonín se nachází pod zrekultivovaným odvalem Drahonín, severovýchodně od stejnojmenné obce a slouží k čištění důlních vod ze zatopeného ložiska Olší-Drahonín. Technologie ČDV spočívá ve srážení železa okysličováním důlních vod, srážení radia dávkováním chloridu barnatého do důlních vod a následné sorpci uranu na ionexových filtrech. Vzniklá sraženina síranu radnato-barnatého a hydroxidů železa je zachycena na ionexech, které slouží i jako mechanické filtry. Regenerace ionexové náplně je prováděna na závodě CHÚ o. z. GEAM Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Olší-Drahonín je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14388/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Hadůvka jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje č.j. JMK 126706/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.12.2020. V průběhu roku 2015 pracovala ČDV bez vážnějších výkyvů. Podmínky obou uvedených rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 10.

1.4.4 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP Bývalá důlní lokalita Slavkovice-Petrovice v blízkosti Nového Města na Moravě je po zatopení odvodňována gravitačně do toku Slavkovický potok. Důlní vody vytékají do recipientu bez čištění. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod ze zatopené důlní lokality bylo povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 12924/05 ze dne 20. 6. 2005 s dobou platnosti do 12.12.2015. Uvedené rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/15937/2015 ze dne 19.8.2015 s dobou platnosti bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod z této lokality jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ ze dne 27. 7. 2005 s platností do 12.12.2015. Doba platnosti uvedeného rozhodnutí byla prodloužena rozhodnutím stejného úřadu č.j. KUJI 77650/2015 ze dne 26.11.2015 a to do 31.12.2025. Podmínky uvedených rozhodnutí byly v roce 2015 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 11.

1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP Čistírna důlních vod se nachází v obci Licoměřice. Kontaminované důlní vody vyznačující se zvýšenými obsahy Fe, Mn a radionuklidů jsou ze zatopeného ložiska čerpány na ČDV z jámy J – 56. Technologie ČDV spočívá v oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda protéká přes dvě akumulační nádrže a následně přepadem do recipientu Kurvice. Odsazené kaly jsou čerpány do objektu pro kalolis a zde jsou na



komorovém filtru KF – 1000 odvodňovány na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Licoměřice je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14389/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Na toto rozhodnutí navazuje rozhodnutí KÚ Pardubického kraje o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (tok Kurvice) č.j. KrÚ 76351/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.10.2020. ČDV pracovala v roce 2015 spolehlivě a podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 12.

1.4.6 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP ČDV Pucov se nachází na bývalé důlní lokalitě Pucov-Jasenice u obce Pucov. Důlní prostory bývalého dolu jsou zatopeny, hladina důlních vod je udržována na kótě 406,8 m n. m., tj. v úrovni dna toku Jasinka, v místě puklinových poruch v údolní nivě pod lokalitou. Důlní vody čerpané na ČDV se vyznačují zvýšenými obsahy Fe a Mn. Technologie ČDV spočívá v čerpání důlních vod z vrtu PV – 3 ponorným čerpadlem (úroveň 1. patra) do betonové akumulační nádrže u čistírny důlních vod. Zde se voda provzdušňuje pomocí provzdušňovací turbíny BSK-GIGANT. Při pH kolem hodnoty 7,0 dochází k rychlému vypadávání hydroxidů a hydrooxidů železa a k jejich sedimentaci. Neusazená část kalů se zachycuje v technologii ČDV na pískových filtrech. Voda vyčištěná od pevných částic již není, vzhledem k nízkému obsahu radionuklidů, dále čištěna a je vypouštěna do toku Jasinka. Kalové hospodářství je řešeno 2 ks betonových kalových nádrží, do nichž je čerpána prací voda z pískových filtrů a přečerpávány usazené kaly ze vstupní akumulační nádrže. Kalové nádrže jsou po naplnění kalem střídavě vysušovány a kal je převážen do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Pucov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16466/2012 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Jasinka jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 553/2012 ze dne 13.1.2012 s platností do 31.12.2021. Provoz ČDV byl v roce 2015 bezproblémový, byla dodržována ustanovení platných rozhodnutí. Objem vypouštěných důlních vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 13.

1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ČDV Oslavany se nachází v obci Oslavany na pravém břehu řeky Oslavy. ČDV slouží k čištění důlních vod z celého revíru Rosicko-oslavanské uhelné pánve. Důlní vody jsou přiváděny na ČDV historickou Dědičnou štolou, která byla vyražena ve 2. polovině 19. století. Technologie čištění spočívá v provzdušňování důlních vod jemnobublinnou aerací a jejich následné neutralizaci vápenným mlékem. K odsazení vyčiřené vody od kalu dochází v sedimentačních nádržích. Vyčištěné důlní vody jsou vypouštěny přes výpustný objekt do toku Oslava. Vzniklé kaly jsou odvodňovány na kalolisu a ukládány do kontejneru. Odvoz a zneškodnění vzniklého kalu zajišťuje na základě smluvního vztahu firma s příslušným oprávněním k provozu zařízení k odstraňování a využívání odpadů. Podmínky pro vypouštění důlních vod do toku Oslava jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 115796/2006 ze dne 16.10.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. JMK 146333/2011 a změněna rozhodnutím č.j.



JMK 89060/2015 (množství důlních vod a bilanční hodnoty stanovených ukazatelů), která vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 22.12.2011, respektive 9.7.2015. Během roku 2015, i přes zvýšené množství důlních vod, pracovala čistírna důlních vod spolehlivě s minimálním množstvím plánovaných a neplánovaných odstávek. Vyčištěné důlní vody splňovaly podmínky dané vodoprávním rozhodnutím. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulkách č. 1 - 14 a č. 1 - 15. Vzhledem k tomu, že část důlních vod byla čištěna na ČDV a část byla (během plánovaných a neplánovaných odstávek) do toku Oslava vypuštěna bez čištění, je celkový objem důlních vod vypuštěných z ložiska dán součtem objemů vyčištěných a nevyčištěných důlních vod. Celkové vypuštěné znečištění jednotlivých ukazatelů znečištění do toku Oslava bude dáno součtem znečištění vypuštěného z ČDV a znečištění vyteklého v surových důlních vodách během odstávek. ČDV byla z celkového počtu 8 760 hodin v roce 2015 odstavena 42 hodin.

1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP Lokalita Běstvina se nachází na jihozápadním svahu Železných hor, 20 km jihovýchodně od Čáslavi. Nachází se zde fluorit – barytové ložisko, které bylo objeveno koncem 60. let 20. století. Těžba na ložisku probíhala v letech 1971 – 1993 s tím, že veškerá těžební činnost byla ukončena v březnu 1994. Důlní vody byly odváděny ze štoly samospádem bez čištění do bezejmenné vodoteče a následně do toku Běstvinský potok, který nedaleko od obce Běstvina ústí do řeky Doubrava. Čistírna důlních vod byla na této lokalitě postavena v průběhu roku 2003 a koncem tohoto roku byla uvedena do zkušebního provozu. Trvalý provoz byl na ČDV zahájen v únoru roku 2005. Princip čištění důlních vod spočívá v jejich oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda přepadá do nádrže technologické vody a odtud podzemním potrubím do bezejmenné vodoteče a po cca 300 m do toku Běstvinský potok. Odsazené kaly jsou odvodňovány na kalolisu na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 76153/2010 ze dne 18.10.2010 s platností do 31.12.2014. Platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2018 rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ/72043/2014 ze dne 14.11.2014. Provoz ČDV byl v roce 2015 spolehlivý. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 16.

1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku, v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Veškeré kontaminované důlní vody tohoto revíru jsou odváděny na povrch odvodňovací štolou na úrovni 3. patra Zlaté Hory – východ. Před vstupem na ČDV jsou do důlních vod čerpány kontaminované průsakové vody ze zrekultivovaného odkaliště O 3, které jsou společně s důlními vodami čištěny. Do důlní vody na ústí odvodňovací štoly je automaticky dávkováno vápenné mléko z neutralizační stanice pro dosažení hodnoty pH cca 9,5. Zneutralizovaná důlní voda



natéká do podélné usazovací nádrže. Vysrážené sedimenty jsou z podélné sedimentační nádrže hydraulicky dopravovány do kalové nádrže, částečně vyčiřená voda je samospádem svedena do klariflokulátoru (kruhový dosazovák), v němž dochází k dalšímu oddělování vysrážených sedimentů, jež jsou rovněž hydraulicky dopravovány do kalové nádrže. Sliv z klariflokulátoru je sveden do retenční nádrže. Retenční nádrž tvoří dva oddělené prostory (dřívější odkaliště O 2), propojené jako kaskáda. Teprve z druhé nádrže je vyčiřená voda odváděna do veřejné vodoteče Zlatý potok. Vyčištěná důlní voda je vypouštěna do toku Zlatý potok na základě rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 79378/2013 ze dne 10.9.2013 s platností do 31.12.2017. ČDV Zlaté Hory pracovala v roce 2015 spolehlivě bez větších problémů. Podmínky platného vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 17.

1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR Štola Mír se nachází jižně cca 3 km od města Zlaté Hory. Původně sloužila jako hlavní důlní dílo, které ústí na povrch. V současné době je 70 m od ústí štoly vybudována železobetonová hráz, která slouží k usměrnění toku důlních vod ze štoly na 3. patro. Důlní vody z úvodní části štoly Mír (0 – 70 m) jsou touto štolou gravitačně bez čištění vypouštěny do povrchových vod. Způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových, do Zámeckého potoka, jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 95372/2007 ze dne 15. 10. 2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. Důlní vody ze štoly Mír nejsou kontaminovány a podmínky platného rozhodnutí byly v roce 2015 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 18.



Tabulka č. 1 - 8 Výpustný profil č. 1 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 88260/2006 + KUJI 96270/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 100,0 nepřetržitě 27,3 64,8 36,1 m3/rok 1 800 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 8,00 8,20 8,06 0 0 U mg/l nestanovena 1x denně 0,015 0,454 0,087 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,070 0,043 MBq/rok nestanovena 1x ročně NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně 2,0 3,0 2,0 0 0 t/rok 27,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1 200 1 300 1 225 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 660 700 683 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 99,1 kg RL = 1 396 t Ra226 = 49,0 MBq SO42= 778 t NL = 2,3 t

Bilanční hodnota 36,1 1 139 530 8,06 0,087 99,1 0,043 49,0 2,0 2,3 1 225 1 396 683 778



Tabulka č. 1 - 9 Výpustný profil č.2 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 75432/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 70,0 nepřetržitě 11,5 16,6 13,4 m3/rok 700 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 7,90 8,20 8,09 0 0 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,102 0,027 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,260 0,071 MBq/rok nestanovena 1x ročně NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně 2,0 11,0 2,7 0 0 t/rok 10,5 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 450 540 500 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 180 190 185 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 11,4 kg RL = 211 t 226 Ra = 30,0 MBq SO42= 78 t NL = 1,14 t

Bilanční hodnota 13,4 422 070 8,09 0,027 11,4 0,071 30,0 2,7 1,14 500 211 185 78



Tabulka č. 1 - 10 Výpustný profil č.3 Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 126706/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 4,7 11,2 7,2 7,2 m3/rok 315 000 1x ročně 226 370 pH 6–9 1x týdně 7,20 7,70 7,49 0 0 7,49 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,076 0,022 0,022 kg/rok nestanovena 1x ročně 5,0 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,040 0,031 0,031 MBq/rok nestanovena 1x ročně 7,0 NL mg/l 25,0 40,0 1x týdně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 8,75 1x ročně 0 Fe mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,03 0,07 0,04 0,04 t/rok nestanovena 1x ročně 0,009 Mn mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,13 0,79 0,56 0,56 t/rok nestanovena 1x ročně 0,127 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1200 1600 1350 1 350 t/rok nestanovena 1x ročně 306 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 460 730 568 568 t/rok nestanovena 1x ročně 129 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 5,0 kg Mn = 0,127 t 226 Ra = 7,0 MBq RL = 306 t 2NL = 0t SO4 = 129 t Fe = 0,009 t Koncentrace všech vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 11 Výpustný profil SLA - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ + KUJI 77650/2015 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 8,0 m3/rok 189 000 pH nestanovena U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena SO42mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost

Četnost stanovení 4x ročně 1x ročně 2x ročně 4x ročně 1x ročně 4x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 4,1 7,30 0,052 0,070 310 72 U 226

Ra

Maximální hodnota 5,7 8,40 0,068 0,070 330 84 = 9,6 kg = 11,4 MBq

Průměrná hodnota 5,2 7,85 0,059 0,070 320 78 -


RL SO42-

Bilanční hodnota 5,2 162 302 7,85 0,059 9,6 0,070 11,4 320 52 78 13

= 52 t = 13 t



Tabulka č. 1 - 12 Výpustný profil LIC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76351/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě 0,86 m3/rok 126 000 1x ročně pH 6,0 - 10,0 2x měsíčně 7,90 NL mg/l 20,0 30,0 2x měsíčně 2,0 t/rok 1,6 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,04 t/rok 0,15 1x ročně Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,02 t/rok 0,07 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1600 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 980 t/rok nestanovena 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,053 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,030 MBq/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL U 226 Ra Mn

Dosažená skutečnost Maximální hodnota

= = = =

2,23 8,30 10,0 1,05 0,33 2000 1020 0,091 0,070 0,22 t 3,4 kg 1,6 MBq 0,004 t

Průměrná hodnota


1,40 8,11 5,0 0,19 0,10 1750 998 0,076 0,035 Fe SO42RL

0 0

0 0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 1,40 44 251 8,11 5,0 0,22 0,19 0,008 0,10 0,004 1 750 78 998 44 0,076 3,4 0,035 1,6

= 0,008 t = 44 t = 78 t



Tabulka č. 1 - 13 Výpustný profil PUC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 553/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 12,0 m3/rok 250 000 pH 6-9 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena NL mg/l 15,0 30,0 t/rok 3,75 Fe mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 Mn mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 2x měsíčně 1x ročně 2x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota


Bilanční Hodnota

3,0 7,70 0,119 0,040 <2,0 <0,03 <0,02 500 -

3,7 3,4 3,4 105 928 7,90 7,75 0 0 7,75 0,163 0,135 0,135 14,3 0,070 0,057 0,057 6,0 <2,0 0 0 0 0 0 0,26 0,077 0 0 0,077 0,008 0,17 0,020 0 0 0,020 0,002 580 540 540 57 U = 14,3 kg Fe = 0,008 t 226 Ra = 6,0 MBq Mn = 0,002 t NL = 0t RL = 57 t Koncentrace 3 ze 12 vzorků ukazatele Fe, koncentrace 8 z 12 vzorků ukazatele Mn a koncentrace všech 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 14 Výpustný profil OSL - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 115796/2006 + JMK 146333/2011 Dosažená skutečnost + JMK 89060/2015 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 70,0 nepřetržitě 40,9 64,1 52,8 52,8 m3/rok 2 050 000 1x ročně 1 666 504 pH 6 - 9 2x měsíčně 8,00 8,30 8,15 0 0 8,15 NL mg/l 40,0 50,0 2x měsíčně 5,0 17,0 7,0 0 0 7,0 t/rok 82,00 1x ročně 11,7 + 0,38 Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,25 0,84 0,62 0 0 0,62 t/rok 4,10 1x ročně 1,03 + 0,19 Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,16 0,64 0,47 0 0 0,47 t/rok 1,73 1x ročně 0,78 + 0,01 PAU µg/l 0,4 0,5 1x čtvrtletně <0,005 0,011 0,0048 0 0 0,0048 kg/rok 0,820 1x ročně 0,008 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 4600 4800 4675 4 675 t/rok nestanovena 1x ročně 7 791 + 34 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 2290 2800 2465 2 465 t/rok nestanovena 1x ročně 4 108 + 17 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 12,08 t Fe = 1,22 t PAU = 0,008 kg Mn = 0,79 t SO42= 4 125 t RL = 7 825 t Koncentrace 2 ze 4 vzorků ukazatele PAU byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Ve sloupci „Bilanční hodnota“ jsou uvedeny dvě hodnoty – první je znečištění vypuštěné z ČDV a druhá znečištění z nevyčištěných důlních vod – viz tabulka č. 1 – 15. Celková suma vypuštěného znečištění jednotlivých ukazatelů je uvedena v řádku – přehled vypuštěného znečištění za rok v tabulce č. 1 – 14. Ukazatel PAU není stanovován v surových důlních vodách, proto je bilanční hodnota počítána z celkového množství vyteklých důlních vod (1 673 534 m3).



Tabulka č. 1 - 15 Nevyčištěná důlní voda vyteklá do toku Oslavy v průběhu odstávek ČDV Oslavany v roce 2015, profil OSL – DŠ Četnost Minimální Maximální Průměrná Ukazatel Jednotka stanovení hodnota hodnota hodnota Q l/s 1x ročně 3 m /rok pH 1x měsíčně 6,60 6,80 6,73 NL Fe Mn RL SO42-

mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok

1x měsíčně

36

93

54

1x měsíčně

20,10

42,00

26,52

1x měsíčně

0,86

1,89

1,62

1x čtvrtletně

4500

4900

4783

1x čtvrtletně

2180

2820

2443

Bilanční hodnota 0,22 7 030 6,73 54 0,38 26,52 0,19 1,62 0,01 4 783 34 2 443 17



Tabulka č. 1 - 16 Výpustný profil BĚS - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76153/2010 + KrÚ/72043/2014 Stanovené parametry Přípustná Četnost Ukazatel Jednotka hodnota stanovení „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě m3/rok 96 000 1x ročně pH 6 – 9 6 – 10 1x měsíčně NL mg/l 30 40 1x měsíčně t/rok 1,50 1x ročně Zn mg/l 0,5 1,0 1x měsíčně t/rok 0,045 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 1 měsíčně t/rok 0,150 1x ročně Pb mg/l 0,2 0,4 1x měsíčně t/rok 0,015 1x ročně Cu mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně As mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně RL550 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně F mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně

Dosažená skutečnost Minimální hodnota 0,9 7,60 <2,0 <0,03 0,13 <0,00100 0,00124 0,00494 640 400 20,1 -

Maximální hodnota 1,5 8,50 4,0 0,035 0,83 0,0114 0,00358 0,0172 660 420 23,7 -

Průměrná hodnota 1,1 8,16 1,25 0,006 0,42 0,0013 0,00252 0,00861 645 413 21,4 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 1,1 34 616 8,16 1,25 0,043 0,006 0,0002 0,20 0,007 0,0013 0,00005 0,00252 0,00009 0,00861 0,0003 645 23 413 15 21,4 0,74



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 0,043 t As = 0,0003 t Zn = 0,0002 t RL550 = 23 t 2Fe = 0,007 t SO4 = 15 t Pb = 0,00005 t F= 0,74 t Cu = 0,00009 t Koncentrace 10 z 12 vzorků ukazatele Zn, koncentrace 9 z 12 vzorků ukazatele Pb a koncentrace 7 z 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 17 Výpustný profil ZH - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 79378/2013 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 150 3 m /rok 3 800 000 pH 6-9,5 6-10 NL mg/l 25,0 40,0 t/rok 95,0 C10-C40 mg/l 0,15 0,30 t/rok 0,57 Fe mg/l 2,0 3,0 t/rok 7,6 Zn mg/l 0,5 1,5 t/rok 1,9 Pb mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 Cu mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 As mg/l 0,1 0,2 t/rok 0,38 Mn mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno RL550 mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 59,8 8,50 <2,0 <0,100 0,21 0,050 <0,00100 0,00736 0,00020 0,5 430 260 -

Maximální hodnota 88,9 9,30 <2,0 <0,100 0,62 0,113 <0,00100 0,0398 0,00222 1,6 500 330 -

Průměrná hodnota 75,0 8,98 0 0 0,33 0,078 0 0,02226 0,0005 0,99 467 295 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 75,0 2 366 350 8,98 0 0 0 0 0,33 0,781 0,078 0,185 0 0 0,02226 0,053 0,0005 0,0012 0,99 2,34 467 1 105 295 698



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = Fe = Pb = As = RL550 = Koncentrace všech 12 z 12 vzorků ukazatelů C10-C40, Pb a NL byly pod průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.

0t 0,781 t 0t 0,0012 t 1 105 t mezí detekce laboratorní

C10-C40 = Zn = Cu = Mn = SO42= metody. V těchto

0t 0,185 t 0,053 t 2,34 t 698 t případech je ve výpočtu



Tabulka č. 1 - 18 Výpustný profil ZH – MÍR Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 95372/2007 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 2,5 m3/rok 40 000 pH nestanoveno RL mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení

Minimální hodnota

2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně

Maximální hodnota

0,30 7,20 130 28 RL

0,70 7,30 130 34 = 1,64 t

Průměrná hodnota


0,40 7,25 130 31 -

Bilanční hodnota 0,40 12 576 7,25 130 1,64 31 0,39

SO42-

= 0,39 t



Tabulka č. 1 - 19 Monitoring nátoků důlních vod Sledovaný profil: 1 - V - vstup na DS R I Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 7,7 U mg/l 12 0,805 226

maximum 8,2 1,190

průměr 8,1 1,016

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

190 1200

300 1500

235 1300

SO42NL

mg/l mg/l

4 12

640 2

810 5

700 2,3

maximum 8,2 1,740

průměr 8,07 1,280

Sledovaný profil: 2 - V - vstup na DS Bukov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 7,9 U mg/l 12 0,319 226

Ra

RL SO42NL

mBq/l mg/l

12 4

80 470

700 580

347 535

mg/l mg/l

4 12

180 2

230 23

200 5,2

Sledovaný profil: 3 -VK - vstup na ČDV Olší-Drahonín Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 7,2 7,5 U mg/l 12 2,510 3,510 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

mBq/l mg/l

12 4

700 1200

1170 1500

1004 1300

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 4 4

460 5 2,57 0,73

690 28 4,14 0,98

548 10,1 3,54 0,87

Sledovaný profil: PUC - PV - 3 – vstup na ČDV Pucov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,9 7,0 U mg/l 12 0,127 0,172 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

průměr 7,31 2,951

průměr 6,95 0,139

mBq/l mg/l

12 4

600 510

910 560

732 535

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

130 8 6,48 0,92

160 17 8,37 1,02

143 11,3 7,36 0,97



Sledovaný profil: LIC - J - 56 – vstup na ČDV Licoměřice Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,3 6,4 U mg/l 12 0,090 0,122 226

průměr 6,35 0,104

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

660 1700

930 1900

799 1775

SO42NL Fe Mn

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

980 6 80,4 5,80

1040 17 92,8 9,77

1000 11 86,9 7,10

Sledovaný profil: OSL - DŠ – vstup na ČDV Oslavany Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 6,6 6,8 NL mg/l 12 36 93 RL mg/l 4 4500 4900 SO42Fe Mn

mg/l mg/l mg/l

4 12 12

2180 20,10 0,86

2820 42,00 1,89

Sledovaný profil: ZH-VSTUP- vstup na ČDV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 3,8 5,8 NL mg/l 12 5 18 RL550 SO42Fe Mn Cu Zn Pb

2443 26,52 1,62 průměr 4,98 11

mg/l

6

350

420

375

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6 12 6 12 12 12

220 1,67 3,15 1,81 4,53 0,00100

300 4,78 3,70 4,07 6,81 0,00894

253 2,57 3,47 2,83 5,77 0,00252

Sledovaný profil: BĚS - VSTUP – vstup na ČDV Běstvina Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 6,1 6,2 NL mg/l 12 25 35 RL550 mg/l 4 620 650 SO42Fe As Cu Mn Zn Pb F-

průměr 6,73 54 4783

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 12 12 4 12 12 4

400 14,30 0,0908 0,0129 1,05 0,12 0,00119 31,60

420 31,70 0,2230 0,0355 1,17 0,66 0,0193 33,30

průměr 6,14 30 638 410 26,28 0,1308 0,0187 1,11 0,28 0,00336 32,15 Strana 39, celkem 115


Obrázek č. 1 – 1 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Olší-Drahonín



Obrázek č. 1 – 2 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Pucov



Obrázek č. 1 – 3 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Licoměřice



Obrázek č. 1 – 4 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Oslavany



Obrázek č. 1 – 5 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Běstvina



Obrázek č. 1 – 6 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Zlaté Hory



1.5 Odkaliště, kalojemy, laguny 1.5.1 Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 Čistírna vod aktivní kanalizace se nachází v areálu závodu CHÚ a slouží k čištění odpadních vod z aktivní části závodu, které jsou sváděny tzv. aktivní kanalizací do čerpací stanice aktivní kanalizace (ČSAK). Kromě uvedených vod je na čistírně čištěna část průsakových vod z odkališť, které jsou jímány v čerpací stanici průsakových vod (ČSPV) a odtud čerpány do ČSAK. Všechny tyto vody byly dříve čerpány do odkaliště K I a čištěny společně s odkalištními vodami. Vzhledem k jejich podstatně nižší solnosti je současný způsob čištění ekonomicky výrazně výhodnější. Princip čištění spočívá ve vysrážení radia dávkováním chloridu barnatého, případně síranu železitého. Čištěná voda je od sráže oddělena v kruhové usazovací nádrži. Odsazený kal je čerpán do odkaliště K I, vyčištěná voda je vedena přes pískový filtr na protiproudý ionexový filtr, kde je odstraňován uran. Takto přečištěné vody vytékají potrubním řádem, který je veden přes čistírnu odkalištních vod, do podzemního potrubí, odtud do otevřeného žlabu a následně propustkem a otevřeným přírodním korytem přes společný výústní objekt výpustných profilů č.1, 7, 8 a 10 do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod z čistírny vod aktivní kanalizace do vod povrchových je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1. 9. 2011 s dobou platnosti bez omezení (společné pro výpustné profily č. 1, 8 a 10). Vypouštění odpadních vod do toku Nedvědička výpustným profilem č. 8 je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 75559/2012 ze dne 14. 11. 2012 s platností do 31.12.2016. V průběhu roku 2015 byla čistírna z důvodu rekonstrukce drenážního systému odkaliště K I velice často odstavena, v době provozu pracovala bez vážnějších problémů. Stanovené podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 23.

1.5.2 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 Čistírna odkalištních vod se nachází v areálu závodu Chemická úpravna o. z. GEAM. Čerpané odkalištní vody jsou nejdříve předupraveny. Předúprava zjednodušeně spočívá ve snížení koncentrací Mg a Ca zvýšením pH a vysrážením nadbytečného Ca sodovým roztokem. Po filtraci je část vod čištěna na odpařovací stanici, která je doplněna o dočišťovací stupeň – úpravu brýdového kondenzátu, na kterém je odstraňován amonný iont. Druhá část je dále upravována na pískových, uhlíkových a ionexových filtrech před vstupem do technologie membránových procesů, které jsou tvořeny elektrodialýzou, jako 1. stupněm čištění, a reverzní osmózou, kde proběhne konečné dočištění. Vyčištěné odkalištní vody z obou částí technologie jsou svedeny do neutralizačních reaktorů a odtud jsou čerpány přes měrný objekt do šachty podzemního potrubí, kterým jsou svedeny do otevřeného betonového žlabu. Vyčištěné odkalištní (od roku 2009 i vyčištěné vody z ČVAK a vyčištěné splaškové vody z nové BČOV) a důlní vody se stékají ve žlabu pod hlavní čerpací stanicí průsakových vod z odkaliště K I a poté společně natékají propustkem a otevřeným přírodním žlabem pod obcí Dvořiště do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných vyčištěných odkalištních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB ze dne 1. 9. 2011 vydaným pod č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 s dobou platnosti bez omezení. Odkalištní vody jsou vodami odpadními a jejich vypouštění do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 96490/2011 ze dne 16. 11. 2011 s platností do 31. 12. 2016. Strana 46, celkem 115


Čistírna odkalištích vod pracovala v roce 2015 bez problémů. Z důvodu nižšího množství odkalištních vod byla po většinu roku v provozu pouze technologie odpařovací stanice. V období duben – červenec 2015 byla ČKV mimo provoz. Podmínky platných rozhodnutí týkající se vypouštění odpadních vod byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 24.

1.5.3 Odkalištní a drenážní vody Objemy vod čerpaných v technologickém režimu odkališť K I a K II a objemy čerpaných drenážních vod za rok 2015 jsou zpracovány v tabulkách č. 1 - 20, 1 - 21 a 1 - 22: Tabulka č. 1 - 20 Objemy drenážních vod na odkališti K I a vody aktivní kanalizace 2015 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV

ČSDV-Z

ČSPV

ČSAK

m3

m3

m3

m3

44 777 33 809 35 434 41 383 34 212 29 549 29 573 30 265 27 479 27 518 28 467 31 026 393 492 32 791 44 777 27 479

6 205 4 333 4 637 5 240 3 959 3 578 3 574 4 915 3 893 3 999 4 330 4 637 53 300 4 442 6 205 3 574

1 807 800 669 1 096 249 114 71 128 96 90 135 258 5 513 459 1 807 71

1 381 536 989 713 695 375 610 1 704 508 788 1 262 482 10 043 837 1 704 375

ČSDV ČSDV-Z ČSPV ČSAK

Poznámka:

= čerpací stanice drenážních vod = čerpací stanice drenážních vod západ = čerpací stanice průsakových vod – je čerpána do ČSAK nebo do ČSDV = čerpací stanice aktivní kanalizace – není drenážní objekt

Vody z ČSPV a ČSAK, pokud je jejich solnost menší než 3,5 g/l, nejsou čerpány do odkaliště, ale jsou čištěny na čistírně vod aktivní kanalizace a vypouštěny výpustným profilem č. 8.



Tabulka č. 1 - 21 Objemy drenážních vod na odkališti K II 2015 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV- A

ČSDV-B

STUDNA-B

ZÁŘEZ B

m3

m3

m3

m3

1 256 961 996 1 241 930 801 778 842 744 786 856 1 015 11 206 934 1 256 744

6 467 5 336 5 875 7 147 5 970 5 502 5 538 5 682 5 278 5 451 5 696 6 132 70 074 5 840 7 147 5 278

303 273 302 310 302 281 280 279 262 260 259 287 3 398 283 310 259

210 147 155 230 143 125 124 141 120 121 130 149 1 793 149 230 120

ČSDV-A = čerpací stanice drenážních vod pod hrází A ČSDV-B = čerpací stanice drenážních vod pod hrází B STUDNA-B = studna k akumulaci a čerpání průsak. vod pod hrází B ZÁŘEZ-B = drenážní zářez pod hrází B k záchytu a čerpání průsakových vod STUDNA-B a ZÁŘEZ-B jsou čerpány do ČSDV-B

Tabulka č. 1 - 22 Objemy vod čerpaných mezi odkališti K I a K II z ČSDV-B do K I

z K II do K I

z K I do K II

m3

m3

m3

Listopad Prosinec

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem

0

0

0

Průměr

0 0 0

0 0 0

0 0 0

2015 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

Max Min Legenda zkratek:

z ČSDV-B do K I = přečerpávání vod z ČSDV-B do ČSDV na K I nebo přímo do K I z K II do K I = přečerpávání vod z odkaliště K II do odkaliště K I z K I do K II = přečerpávání vod z odkaliště K I do odkaliště K II Strana 48, celkem 115


1.5.4 Provedené práce Čištění odkalištních vod: V roce 2015 bylo na čistírně odkalištních vod a čistírně vod aktivní kanalizace celkem vyčištěno 173 377 m3 odpadních vod, z toho bylo vypuštěno do povrchových vod toku Nedvědička 157 731 m3 odpadních vod. Objem volné vody v odkalištích K I a K II se zvýšil o 76 tis. m3 a k 1.1.2016 činil 621 tis. m3.

1.5.5 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2015 V roce 2015 bylo ze závodu Chemická úpravna o. z. GEAM vypuštěno výpustnými profily č. 7, č. 8 a č. 10 do toku Nedvědička celkem 161 681 m3 odpadních vod. Poplatky za vypouštění odpadních vod v roce 2015 činily 16 168 Kč. Odpadní vody z ostatních výpustných profilů o. z. GEAM nebyly vzhledem k jejich vypuštěnému množství v roce 2015 zpoplatněny.



Tabulka č. 1 - 23 Výpustný profil č. 8 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 75559/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení Hodnota Hodnota Hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 4,0 nepřetržitě 0,065 0,139 0,029 m3/rok 70 000 1x ročně pH 6 - 9 2x měsíčně 7,70 8,00 7,84 0 0 RL mg/l 3500 4000 2x měsíčně 910 2400 1782 0 0 t/rok 245 1x ročně NL mg/l 25 40 2x měsíčně 2 9 7 0 0 t/rok 1,75 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,010 0,066 0,032 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,040 0,270 0,106 MBq/rok nestanovena 1x ročně N - NH4+ mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,94 6,10 3,77 t/rok nestanovena 1x ročně 2SO4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1200 1300 1250 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 1,64 t U = 0,03 kg 226 NL = 0,007 t Ra = 0,10 MBq N – NH4+ = 0,004 t SO42= 1,15 t

Bilanční hodnota 0,029 919 7,84 1 782 1,64 7 0,007 0,032 0,030 0,106 0,098 3,77 0,004 1250 1,15



Tabulka č. 1 - 24 Výpustný profil č. 10 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 96490/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota Hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 5,6 9,7 5,0 5,0 m3/rok 500 000 1x ročně 156 812 pH 6 – 9 2x měsíčně 7,00 7,50 7,29 0 0 7,29 RL mg/l 700 900 2x měsíčně 17 39 27 0 0 27 t/rok 350 1x ročně 4,2 NL mg/l 25 40 2x měsíčně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 12,5 1x ročně 0 + N - NH4 mg/l 6,0 8,0 1x čtvrtletně 1,22 3,67 2,40 0 0 2,40 t/rok 3,0 1x ročně 0,38 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně <10 <10 0 0 t/rok nestanovena 1x ročně 0 Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 4,2 t N – NH4+ = 0,38 t NL = 0t SO42= 0t Koncentrace všech 16 z 16 vzorků ukazatele NL a koncentrace všech 3 ze 3 vzorků ukazatele sírany byly pod mezemi detekcí laboratorních metod. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 – 25 Monitoring nátoků Sledovaný profil: Čerpací stanice aktivní kanalizace - vstup na ČVAK (ČSAK) Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr pH 4 7,5 7,8 7,63 U mg/l 4 1,13 11,60 7,48 226

Ra

mBq/l

4

410

1100

773

Po NL RL

mBq/l mg/l mg/l

4 1 4

313 60 1100

514 60 21000

332 60 12575

SO42-

mg/l

4

530

11970

7495

210

Sledovaný profil: Voda cirkulační K I – vstup na ČKV (VC K I) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

8,1

8,3

8,2

mg/l

4

5,980

7,560

6,643

mBq/l

4

190

490

330

RL

mg/l

4

25000

30000

27500

SO42-

mg/l

4

16000

19600

17838

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 26 Monitoring technologických vod v oblasti odkališť Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod odkaliště K I (ČSDV) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

7,4

7,7

7,48

mg/l

4

10,4

13,7

12,1

mBq/l

4

310

460

375

RL

mg/l

4

19000

23000

21250

SO42-

mg/l

4

12000

14300

13400

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice průsakových vod odkaliště K I (ČSPV) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

7,0

7,2

7,1

mg/l

4

0,034

0,188

0,120

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

480

3100

1920

SO42-

mg/l

4

200

1820

1098

U 226

Ra



Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod Západ odkaliště K I (ČSDVZ) Ukazatel Jednotka pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,5

7,7

7,63

mg/l

4

7,1

10,5

8,953

mBq/l

4

250

650

493

RL

mg/l

4

17000

23000

20750

SO42-

mg/l

4

11100

14500

13425

U 226

Ra

Sledovaný profil: Voda cirkulační odkaliště K II (VC K II) Ukazatel

Jednotka počet vzorků

pH

minimum

maximum Průměr

4

8,3

8,9

8,63

mg/l

4

0,765

0,922

0,852

mBq/l

4

30

40

33

RL

mg/l

4

5900

7600

6725

SO42-

mg/l

4

4000

4700

4335

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze A odkaliště K II (ČSDVA) Ukazatel


pH

minimum

maximum průměr

4

7,1

7,4

7,28

mg/l

4

1,54

1,81

1,688

mBq/l

4

40

70

58

RL

mg/l

4

5300

7000

6150

SO42-

mg/l

4

3300

4500

3875

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze B odkaliště K II (ČSDVB) Ukazatel


pH

minimum

maximum průměr

4

6,8

7,1

7,0

mg/l

4

1,58

1,72

1,665

mBq/l

4

140

260

208

RL

mg/l

4

7500

8600

8100

SO42-

mg/l

4

4850

5240

5053

U 226

Ra

Sledovaný profil: Zářez pod B Ukazatel U 226

Ra

Fe


minimum

maximum průměr

mg/l

4

0,176

0,354

0,262

mBq/l

4

110

320

210

mg/l

4

0,39

272

70,97



Tabulka č. 1 - 27 Znečištění vypuštěné do toku Nedvědička důlními a odpadními vodami za rok 2015 Ukazatel Jednotka

Bilanční hodnota odpadní vody

důlní vody

celkem

Q

m3/rok

163 927

1 139 530

1 303 457

U

kg/rok

0,073

99,1

99,2

MBq/rok

0,1

49,0

49,1

NL

t/rok

0,05

-

0,05

RL

t/rok

8

1 396

1 404

SO42-

t/rok

1,15

778

780

N-NH4+

kg/rok

396

-

396

BSK5

kg/rok

20

-

20

CHSKCr

kg/rok

119

-

119

226

Ra

Tabulka č. 1 - 28 Znečištění vypuštěné do toku Loučka důlními a odpadními vodami za rok 2015 Ukazatel Jednotka


důlní vody

Celkem

Q

m3/rok

87

810 742

810 829

U

kg/rok

-

26,0

26,0

MBq/rok

-

48,4

48,4

NL

t/rok

0,0007

1,14

1,141

RL

t/rok

0,044

569

569

SO42-

t/rok

-

220

220

N-NH4+

kg/rok

0,98

-

0,98

BSK5

kg/rok

0,41

-

0,41

CHSKCr

kg/rok

6,3

-

6,3

Fe

t/rok

-

0,009

0,009

Mn

t/rok

-

0,127

0,127

226

Ra



Tabulka č. 1 - 29 Znečištění vypuštěné do toku Svratka důlními a odpadními vodami za rok 2015 Ukazatel Jednotka


důlní vody

Celkem

Q

m3/rok

164 014

1 950 272

2 114 286

U

kg/rok

0,073

125,1

125,2

MBq/rok

0,1

97,4

97,5

NL

t/rok

0,051

1,14

1,191

RL

t/rok

8,05

1 965

1 973

SO42-

t/rok

1,15

998

1 000

N-NH4+

kg/rok

397

-

397

BSK5

kg/rok

20,5

-

20,5

CHSKCr

kg/rok

125,3

-

125,3

Fe

t/rok

-

0,009

0,009

Mn

t/rok

-

0,127

0,127

226

Ra

Tabulka č. 1 - 30 Znečištění vypuštěné do toku Oslava důlními a odpadními vodami za rok 2015 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

-

1 779 462

1 779 462

U

kg/rok

-

14,3

14,3

MBq/rok

-

6,0

6,0

NL

t/rok

-

12,08

12,08

RL

t/rok

-

7 882

7 882

SO42-

t/rok

-

4 125

4 125

Fe

t/rok

-

1,23

1,23

Mn

t/rok

-

0,792

0,792

226

Ra



Tabulka č. 1 - 31 Znečištění vypuštěné do toku Doubrava důlními a odpadními vodami za rok 2015 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

35

78 867

78 902

U

kg/rok

-

3,4

3,4

MBq/rok

-

1,6

1,6

NL

t/rok

-

0,263

0,263

RL

t/rok

-

101

101

SO42-

t/rok

-

59

59

N-NH4+

kg/rok

0,03

-

0,03

BSK5

kg/rok

0,11

-

0,11

CHSKCr

kg/rok

1,28

-

1,28

Fe

t/rok

-

0,015

0,015

Mn

t/rok

-

0,021

0,021

226

Ra

Tabulka č. 1 - 32 Znečištění vypuštěné do toku Zlatý potok důlními a odpadními vodami za rok 2015 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

698

2 378 926

2 379 624

NL

t/rok

0,002

-

0,002

RL

t/rok

-

1 107

1 107

SO42-

t/rok

-

699

699

Fe

t/rok

-

0,78

0,78

Mn

t/rok

-

2,34

2,34

Zn

t/rok

-

0,19

0,19

Cu

t/rok

-

0,06

0,06



Tabulka č. 1 - 33 Vody vypuštěné z odštěpného závodu v roce 2015 Druhy vod – vypuštěné množství (m3/rok)

Profil č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 6 č. 7 č. 8 č. 10 SLA – HVP PUC – HVP OSL – HVP LIC – HVP BĚS – HVP BĚS – ČOV ZH – HVP ZH – MÍR ZH – ČOV Dětkovice Velké Tresné Horní Město Kamenec Říčky Jelení Vrch Zálesí Líšná Celkem

odpadní

důlní

průsakové

drenážní

haldové

Odkalištní

87 2 246 3 950 919 35 698 7 935

1 056 220 422 070 209 887 162 302 105 928 1 673 534 39 950 34 616 2 120 670 12 576 35 000 161 464 127 746 380 000 31 000 41 000 315 000 4 000 6 932 963

83 310 16 483 4 301 245 680 349 774

-

-

156 812 156 812



Tabulka č. 1 - 34 Celkové znečištění vypuštěné z odštěpného závodu vyčištěnými důlními a odpadními vodami v roce 2015 Bilanční hodnota Ukazatel Jednotka odpadní vody důlní vody celkem Q

m3/rok

164 747

6 187 527*

6 352 274

U

kg/rok

0,073

142,7

142,9

MBq/rok

0,1

105,0

105,1

NL

t/rok

0,053

13,483

13,54

RL

t/rok

8,05

11 055

11 063

SO42-

t/rok

1,15

5 881

5 882

N-NH4+

kg/rok

397

-

397

BSK5

kg/rok

21

-

21

CHSKCr

kg/rok

127

-

127

Fe

t/rok

-

2,04

2,04

Mn

t/rok

-

3,28

3,28

Zn

t/rok

-

0,337

0,337

Cu

t/rok

-

0,196

0,196

Ni

t/rok

-

0,196

0,196

As

t/rok

-

0,024

0,024

F-

t/rok

-

0,741

0,741

226

*

Ra

Jsou zahrnuty i vody vypuštěné bez čištění z lokality Slavkovice – Petrovice, Oslavany a ze štoly Mír ve Zlatých Horách



1.6 Povrchové vody Chemizmus všech dále uvedených monitorovaných profilů povrchových vod je uveden v tabulkách č. 1 – 35 až 1 – 46. Tok Nedvědička nad ZCHÚ – IV – I Pozaďový monitorovací profil toku Nedvědičky nad oblastí činností o. z. GEAM – pozadí pro výpustné profily č. 1, 7, 8,10 Tok Nedvědička, profil Rožná – NERO Důležitý monitorovací profil toku Nedvědička v obci Rožná, kde je sledováno ovlivnění toku výpustnými profily č. 1, 7, 8, 10 Tok Loučka, Mirošov – LOMI Pozaďový monitorovací profil toku Loučky – pozadí pro výpustný profil č. 2 – DS Bukov Tok Bukovský potok, profil ústí do Loučky – BUPO Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Bukovského potoka vypouštěnými důlními vodami z DS Bukov Tok Hadůvka nad haldou Drahonín – HAD-3 Monitorovací profil nad ČDV Olší-Drahonín sledující ovlivnění toku Hadůvka lokalitou Olší, slouží též jako pozaďový profil Hadůvky před výpustnými profily č. 3 a 4 (ČDV a ČOV Olší-Drahonín) Tok Hadůvka 150 m pod ČDV Olší-Drahonín – HAD-4 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Hadůvky důlními vodami z ČDV a odpadními vodami z ČOV Olší-Drahonín Tok Jasinka nad výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-1 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Jasinka pod oblastí hornin narušených důlní činností, kde by mohlo dojít k pronikání důlních vod do toku Jasinka při vyšší hladině důlních vod a zároveň pozaďový profil nad výpustí důlních vod z ČDV Pucov Tok Jasinka pod výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-2 Monitorovací profil sledující kvalitu vod toku Jasinka pod výpustným profilem ČDV Pucov Tok Kurvice, profil požární nádrž Licoměřice – KUR-1 Monitorovací profil v obci Licoměřice, který sleduje ovlivnění toku Kurvice průsakovými vodami z rekultivovaného odvalu Licoměřice a zároveň pozaďový profil nad výpustí vyčištěných důlních vod z ČDV Licoměřice Tok Kurvice, profil Tuchov – KUR-2 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Kurvice pod výpustí z ČDV Licoměřice Tok Slavkovický potok nad vývěrem Slavkovice – SLA-1 Pozaďový profil toku Slavkovický potok nad důlní lokalitou Slavkovice – Petrovice Tok Slavkovický potok pod vývěrem Slavkovice – SLA-2 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění toku Slavkovický potok výpustným profilem z opuštěné důlní lokality Slavkovice - Petrovice Tok Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly – OSL – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly a ČDV Oslavany



Tok Oslava pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV – OSL – POD Monitorovací profil toku Oslava cca 200 m pod budovou ČDV sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina – BEPO – 0 Pozaďový monitorovací profil toku Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina Tok Běstvinský potok v obci Běstvina před ústím do rybníka – BEPO – 1 Monitorovací profil toku Běstvinský potok v obci Běstvina sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Zlatý potok nad vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Zlatý potok nad ústím důlních vod z ČDV Zlaté Hory Tok Zlatý potok 200 m pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – POD Monitorovací profil toku Zlatý potok pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory sledující ovlivnění toku vypouštěnými důlními vodami Výtok důlních vod ze štoly Josef – HM – ŠTOLA JOSEF Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) štolou Josef z bývalého důlního díla na lokalitě Horní Město do toku Huntava Tok Huntava nad (10 m nad zaústěním bezejmenné vodoteče) – HUN – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Huntava cca 10 m před ústím důlních vod, které přitékají bezejmennou vodotečí z bývalého důlního díla Tok Huntava pod (100 m pod zaústěním bezejmenné vodoteče) – HUN – POD Monitorovací profil toku Huntava cca 100 m pod ústím bezejmenné vodoteče, který sleduje ovlivnění toku vytékajícími důlními vodami z bývalého důlního díla Ústí štoly – VT – VODNÍ ŠTOLA Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) z bývalého důlního díla na lokalitě Velké Tresné do Tresenského potoka Tok Tresenský potok nad zaústěním důlních vod – TREPO – 1 Pozaďový monitorovací profil toku Tresenský potok cca 20 m před ústím důlních vod, které vytékají z ústí zasypané vodní štoly Tok Tresenský potok před ústím do Svratky – TREPO Monitorovací profil toku Tresenský potok cca 3 km pod ústím důlních vod, před jeho zaústěním do toku Svratka, sleduje ovlivnění povrchových vod vytékajícími důlními vodami Ústí štoly Jindřich – DĚTKOVICE – JINDŘICH Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalé důlní lokality Dětkovice Výtok důlních vod z potrubí ze sestřelené štoly – ZÁLESÍ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalého uranového dolu Javorník, důlní vody natékají do toku Javornický potok Tok Javornický potok, profil nad městem Javorník – JAV – 1 Monitorovací profil toku Javornický potok pod ústím důlních vod, které vytékají z bývalého dolu Javorník, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod vodami důlními



Tok Javornický potok, profil na hranicích s Polskem – JAV – 2 Monitorovací profil toku Javornický potok před hranicí s Polskou republikou, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod důlními vodami vytékajícími z bývalého dolu Javorník Výtok důlních vod z průzkumné štoly – JEVR Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Jeleního vrchu v Rychlebských horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, vytékající důlní vodu v současnosti využívá obec Bílá Voda jako pitnou pro zásobování obyvatel Výtok důlních vod z lutny pod štolou – KAM Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z osazené lutny pod štolou v oblasti Kamenec v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií Výtok důlních vod ze štoly – ŘÍČKY Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Říčky v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody Výtok důlních vod z potrubí „hrneček pro kolemjdoucí“ – LÍŠNÁ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z potrubí ze štoly v oblasti Líšné nedaleko od městyse Jimramov, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody



Tabulka č. 1 – 35 Lokalita Rožná Sledovaný profil: IV - 1 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků

Hodnota Minimum Maximum

Průměr

4

7,2

7,5

7,35

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

210

280

235

SO42-

mg/l

4

34

47

40

N-NH4+

mg/l

24

0,14

0,62

0,26

Jednotka

Počet vzorků

U 226

Ra

Sledovaný profil: NERO Ukazatel pH


Průměr

4

7,5

8,0

7,8

mg/l

4

0,010

0,069

0,032

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

320

670

573

SO42-

mg/l

4

150

330

263

N-NH4+

mg/l

24

0,09

0,43

0,22

Jednotka

Počet vzorků

U 226

Ra

Sledovaný profil: LOMI Ukazatel pH

Průměr

4

7,6

7,7

7,65

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

mg/l

4

200

250

230

Jednotka

Počet vzorků

U 226


Ra

RL Sledovaný profil: BUPO Ukazatel pH U 226

Ra

RL


Průměr

4

7,5

8,2

7,93

mg/l

12

0,010

0,035

0,018

mBq/l

4

30

40

33

mg/l

4

340

600

450



Tabulka č. 1 – 36 Lokalita Olší - Drahonín Sledovaný profil: HAD – 3 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

7,4

7,7

7,53

mg/l

4

0,010

0,021

0,015

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

360

460

413

SO42-

mg/l

4

79

150

112

Fe

mg/l

4

0,07

0,38

0,20

Mn

mg/l

4

0,04

0,22

0,09

U 226

Ra

Sledovaný profil: HAD – 4 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

12

7,7

8,0

7,85

mg/l

12

0,011

0,030

0,021

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

12

570

1100

947

SO42-

mg/l

12

220

470

368

Fe

mg/l

12

0,03

0,19

0,11

Mn

mg/l

12

0,02

0,38

0,20

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 37 Lokalita Pucov Sledovaný profil: JAS – 1 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

7,6

7,9

7,73

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

410

450

433

Fe

mg/l

4

0,09

0,23

0,17

Mn

mg/l

4

0,04

0,06

0,045

U 226

Ra

Sledovaný profil: JAS – 2 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

12

7,7

8,3

7,94

mg/l

12

0,010

0,072

0,022

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

12

400

510

436

Fe

mg/l

12

0,07

0,26

0,14

Mn

mg/l

12

0,02

0,17

0,04

U 226

Ra



Tabulka č. 1 – 38 Lokalita Licoměřice Sledovaný profil: KUR – 1 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

7,5

8,9

7,93

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

200

250

223

Fe

mg/l

4

0,14

0,37

0,25

Mn

mg/l

4

0,05

0,08

0,07

U 226

Ra

Sledovaný profil: KUR – 2 Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

12

7,4

7,9

7,7

mg/l

12

0,019

0,102

0,059

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

4

750

1600

1063

Fe

mg/l

12

0,05

0,26

0,14

Mn

mg/l

12

0,03

1,19

0,17

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 39 Lokalita Slavkovice – Petrovice Sledovaný profil: SLA – 1 Hodnota Minimum Maximum

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

226

Ra

Průměr

Sledovaný profil: SLA – 2 Hodnota Minimum Maximum

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

4

0,010

0,020

0,014

mBq/l

4

30

30

30

226

Ra

Průměr



Tabulka č. 1 – 40 Lokalita Oslavany Sledovaný profil: OSL – NAD Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

7,8

8,6

8,1

RL

mg/l

4

270

350

305

SO42-

mg/l

4

30

56

47

Fe

mg/l

4

0,15

0,61

0,36

Mn

mg/l

4

0,04

0,12

0,08

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

7,9

8,6

8,15

Sledovaný profil: OSL – POD Ukazatel

Jednotka

pH RL

mg/l

4

310

670

528

SO42-

mg/l

4

61

250

170

Fe

mg/l

4

0,11

0,68

0,33

Mn

mg/l

4

0,05

0,17

0,11

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

8,0

8,1

8,05

Tabulka č. 1 – 41 Lokalita Běstvina Sledovaný profil: BEPO – 0 Ukazatel

Jednotka

pH NL

mg/l

4

4

32

15

Fe

mg/l

4

0,06

0,42

0,24

Zn

mg/l

4

0,030

0,043

0,033

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00175

0,00119

Cu

mg/l

4

0,00111

0,00272

0,00186

As

mg/l

4

0,00122

0,00280

0,00202

Počet vzorků

Minimum

Hodnota Maximum

Průměr

4

7,9

8,0

7,95

Sledovaný profil: BEPO – 1 Ukazatel

Jednotka

pH NL

mg/l

4

2

9

5

Fe

mg/l

4

0,03

0,13

0,09

Zn

mg/l

4

0,030

0,050

0,037

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00100

0,00100

Cu

mg/l

4

0,00155

0,00641

0,00297

As

mg/l

4

0,00063

0,00216

0,00109



Tabulka č. 1 – 42 Lokalita Zlaté Hory Sledovaný profil: ZP – NAD Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

6,4

6,7

6,55

Fe

mg/l

4

0,03

0,20

0,09

Zn

mg/l

4

0,13

0,31

0,243

Cu

mg/l

4

0,00261

0,03350

0,02288

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00100

0,00100

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As mg/l Sledovaný profil: ZP – POD

4

0,00020

0,00033

0,00028

Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

6,9

7,2

7,1

Fe

mg/l

4

0,22

0,64

0,40

Zn

mg/l

4

0,100

0,120

0,113

Cu

mg/l

4

0,00953

0,03140

0,02016

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00100

0,00100

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As

mg/l

4

0,00025

0,00054

0,00035



Tabulka č. 1 – 43 Lokalita Horní Město Sledovaný profil: HM - ŠTOLA JOSEF Počet Ukazatel Jednotka vzorků pH


Průměr

12

7,0

7,8

7,54

NL

mg/l

12

2

13

5

Cu

mg/l

12

0,00130

0,00251

0,00197

Zn

mg/l

12

2,18

3,28

2,75

Pb

mg/l

12

0,00100

0,00589

0,00292

Cd

mg/l

12

0,00547

0,00973

0,00747

As

mg/l

12

0,00051

0,00319

0,00139

Fe

mg/l

12

0,19

1,28

0,67

Mn mg/l Sledovaný profil: HUN – NAD

12

0,27

0,58

0,45

Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


12

7,4

8,5

7,68

mg/l

12

87

150

112

SO42-

mg/l

12

10

18

13

Cu

mg/l

12

0,00166

0,00388

0,00243

Zn

mg/l

11

0,031

0,070

0,050

Pb

mg/l

11

0,00100

0,00314

0,00149

Cd

mg/l

12

0,00010

0,00038

0,00024

As

mg/l

12

0,00040

0,00138

0,00072

Fe

mg/l

12

0,05

0,24

0,17

Mn mg/l Sledovaný profil: HUN – POD

12

0,02

0,06

0,04

Jednotka

pH

Počet vzorků


127 746

Průměr

RL

Ukazatel

Q (m3)

Průměr

12

7,3

7,9

7,5

RL

mg/l

12

140

300

166

SO42-

mg/l

12

23

110

39

Cu

mg/l

12

0,00135

0,00466

0,00262

Zn

mg/l

12

0,310

2,220

0,715

Pb

mg/l

12

0,00100

0,00394

0,00177

Cd

mg/l

12

0,00093

0,00557

0,00198

As

mg/l

12

0,00054

0,00235

0,00091

Fe

mg/l

12

0,19

0,69

0,29

Mn

mg/l

12

0,05

0,30

0,13



Tabulka č. 1 – 44 Lokalita Velké Tresné Sledovaný profil: VT-VODNÍ ŠTOLA Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


Průměr

4

6,0

6,2

6,13

NL

mg/l

4

5

14

8

RL

mg/l

4

970

1100

1018

SO42-

mg/l

4

520

610

578

Cu

mg/l

4

0,0041

0,0057

0,0052

Zn

mg/l

4

0,03

0,06

0,04

Pb

mg/l

4

0,0010

0,0010

0,0010

Fe

mg/l

4

9,7

15,3

12,0

Mn mg/l Sledovaný profil: TREPO – 1

4

9,26

11,00

10,42

Ukazatel

Jednotka

pH

Počet vzorků


4

6,8

7,3

7,05

mg/l

4

290

720

425

SO42-

mg/l

4

120

350

190

Cu

mg/l

4

0,00187

0,00866

0,00550

Zn

mg/l

4

0,030

0,050

0,040

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00133

0,00108

Fe

mg/l

4

0,07

0,71

0,49

Mn mg/l Sledovaný profil: TREPO

4

0,74

2,07

1,35

Jednotka

pH

Počet vzorků


161 464

Průměr

RL

Ukazatel

Q (m3)

Průměr

4

7,9

8,2

8,05

RL

mg/l

4

300

450

380

SO42-

mg/l

4

69

140

111

Cu

mg/l

4

0,00105

0,00256

0,00182

Zn

mg/l

4

0,030

0,043

0,033

Pb

mg/l

4

0,001

0,001

0,001

Fe

mg/l

4

0,04

0,26

0,16

Mn

mg/l

4

0,02

0,19

0,11



Tabulka č. 1 – 45 Lokalita Dětkovice Sledovaný profil: DĚTKOVICE – JINDŘICH Počet Ukazatel Jednotka vzorků pH


Průměr

2

6,3

6,3

6,3

Q (m3)

NL

mg/l

2

2

2

2

RL SO42-

mg/l mg/l

2 2

230 49

270 53

250 51

Cu

mg/l

2

0,00263

0,00304

0,00284

Zn

mg/l

2

0,03

0,03

0,03

Pb

mg/l

2

0,00102

0,00173

0,00138

Fe

mg/l

2

0,03

0,10

0,07

Mn

mg/l

2

0,02

0,03

0,025

Cd

mg/l

2

0,0001

0,0001

0,0001

35 000

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Průměr

Q (m3)

U

mg/l

3

0,277

0,312

0,295

mBq/l

3

90

110

100

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

2

0,010

0,056

0,033

mBq/l

2

30

50

40

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

2

0,010

0,055

0,033

mBq/l

2

30

30

30

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

Tabulka č. 1 – 46 Staré zátěže Lokalita Zálesí Sledovaný profil: ZÁLESÍ

226

Ra


315 000

Sledovaný profil: JAV-1

226

Ra


Průměr

Sledovaný profil: JAV-2

226

Ra


Průměr

Lokalita Jelení Vrch Sledovaný profil: JEVR

226

Ra


Průměr

Q (m3) 41 000



Lokalita Kamenec Sledovaný profil: KAM Hodnota Minimum Maximum

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

U

mg/l

1

0,035

0,035

0,035

mBq/l

1

40

40

40

380 000

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

31 000

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

226

Ra

Průměr

Q (m3)

Lokalita Říčky Sledovaný profil: ŘÍČKY

226

Ra


Lokalita Líšná Sledovaný profil: LÍŠNÁ

226

Ra


4 000



1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření Investiční akce V roce 2015 pokračovala důlní část investiční akce „Odvodňovací štola R3“. Do konce roku 2015 bylo vyraženo celkem 574 m odvodňovací štoly, z toho 365 m v roce 2015. Celkové náklady vynaložené v roce 2015 na ražbu odvodňovací štoly dosáhly částky 33 mil. Kč, z toho 32,693 mil. Kč tvořila dotace SR, zbývajících 0,307 mil. Kč bylo uhrazeno z výnosů ZNHĆ. V roce 2015 byla na Chemické úpravně o z. GEAM realizována investiční akce „Síranová sila“. V rámci uvedené akce byla postavena dvě nová sila na uskladnění síranu sodného, který je vyráběn jako vedlejší produkt při čištění odkalištních vod. První u objektu odpařovací stanice, druhé v areálu vlečky ZCHÚ. Silo u odpařovací stanice bylo v roce 2015 uvedeno do předčasného užívání a silo na vlečce do zkušebního provozu. V roce 2016 budou dokončeny práce na opláštění obou sil. Celkové náklady vynaložené v roce 2015 na výstavbu síranových sil dosáhly částky 10,096 mil. Kč, z toho 9,933 mil. Kč tvořila dotace SR, zbývajících 0,163 mil. Kč bylo uhrazeno z výnosů ZNHĆ. V roce 2015 pokračovala také investiční akce „Sanace odkaliště K I – II. etapa drenáže“. Stavba navazuje na dřívější etapu rekonstrukce drenážního systému. Stavební práce byly soustředěny hlavně na úsek pod hlavní hrází odkaliště K I. Dokončena byla pokládka potrubí a šachtic, výkop byl zasypán. Celkové náklady vynaložené v roce 2015 na tuto investiční akci dosáhly částky 13,683 mil. Kč, z toho 13,630 mil. Kč tvořila dotace SR, zbývajících 0,053 mil. Kč bylo uhrazeno z výnosů ZNHĆ. Opatření realizovaná v rámci provozních prací Na skládce komunálního odpadu Bukov vznikaly v roce 2015 nadbilanční skládkové vody, které byly převáženy k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem ČOV. K vyčištění bylo v roce 2015 převezeno 2 717 m3 odpadních skládkových vod.

1.7.2 Kontroly Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – ČDV Olší-Drahonín. Protokol ze dne 5. 3. 2015. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – ČDV Pucov. Protokol ze dne 5. 3. 2015. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – ČDV Licoměřice. Strana 71, celkem 115


Protokol ze dne 5. 3. 2015. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů, o. z. GEAM za rok 2014. Protokol ze dne 16. 4. 2015. Závěry: Opravit, respektive doplnit zprávu na základě připomínek SÚJB – splněno. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na uzavřených lokalitách po těžbě a zpracování uranové rudy v oblasti Orlických a Rychlebských hor, které jsou ve správě o. z. GEAM Dolní Rožínka. Protokol ze dne 1. 9. 2015. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na pracovištích III. kategorie – DS Bukov a DS R1. Protokol ze dne 4. 9. 2015. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. Kontrola zaměřená na plnění povinností držitele vyplývající z povolení vydaného v souladu s § 3 a § 9 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů vydaných na jeho základě k ochraně osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření na o. z. GEAM při plnění Programu monitorování. Protokol ze dne 21. 12. 2015. Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků. V roce 2015 nebylo na úseku nakládání s vodami s o. z. GEAM Dolní Rožínka zahájeno ani vedeno žádné správní řízení za neplnění povinností při nakládání s vodami a nebyly uloženy pokuty ani nápravná opatření.

1.8 Shrnutí V oblasti nakládání s vodami na odštěpném závodě GEAM nenastaly v roce 2015 žádné významné problémy. Co se týká pitné vody na jednotlivých čistírnách důlních vod a dalších provozech, došlo celkově k mírnému snížení její spotřeby. V roce 2015 bylo na o. z. GEAM odebráno z veřejných zdrojů celkem 47 884 m3 pitné vody, což je o cca 2 000 m3 méně než v roce 2014. Spotřeba provozní vody není na všech provozech evidována, nicméně ve srovnání s předchozím rokem nedošlo k významným změnám. V roce 2015 provozoval odštěpný závod GEAM sedm zařízení, na kterých byly čištěny a vypouštěny odpadní vody (průmyslové – 3 x, splaškové – 4 x) do vod povrchových, osm dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod a dva profily, ze kterých byly důlní vody do vod povrchových vypouštěny bez čištění. Celkem bylo v roce 2015 povolenými výpustnými profily z o. z. GEAM vypuštěno do vod



povrchových 164 747 m3 odpadních vod, 6 005 619 m3 vyčištěných důlních vod a 181 908 m3 nečištěných důlních vod. Vypouštění odpadních a důlních vod z provozů o. z. GEAM do vod povrchových probíhalo v roce 2015 v souladu s vodoprávními rozhodnutími i s rozhodnutími SÚJB. Na výpustném profilu č. 1 (DS R I) došlo dne 2.11.2015 k překročení zásahové úrovně ukazatele U stanovené rozhodnutím SÚJB ve vypouštěných důlních vodách. Příčiny překročení a přijatá opatření jsou podrobně popsány v kapitole 1.4.1. Na výpustném profilu č. 2 (DS Bukov) došlo dne 8.2.2015 k mírnému překročení vyšetřovací úrovně ukazatele U stanovené rozhodnutím SÚJB ve vypouštěných důlních vodách. Příčiny překročení a přijatá opatření jsou podrobně popsány v kapitole 1.4.2. Mimo výpustných profilů spravoval o. z. GEAM v roce 2015 osm starých zátěží, ze kterých vytékaly důlní vody do vod povrchových (bez stanovení podmínek orgány státní správy). Ze starých zátěží v roce 2015 vyteklo do povrchových vod 1 095 210 m3 důlních vod. V roce 2015 byla vydána nová vodoprávní rozhodnutí pro výpustné profily č. 6 (parkoviště SD) a č. 7 (ČOV ZCHÚ), která jsou účinná od 1.1.2016. Změna vodoprávního rozhodnutí spočívající v prodloužení jeho platnosti byla vydána pro výpustný profil SLA-HVP (Slavkovice – Petrovice). Změna vodoprávního rozhodnutí, která spočívá ve zvýšení průměrného a maximálního množství vypouštěných důlních vod byla vydána pro výpustný profil OSL-HVP (ČDV Oslavany). Nová rozhodnutí SÚJB o povolení uvolňování radionuklidů do ŽP byla vydána pro výpustné profily č. 6 a SLA-HVP. První rozhodnutí je účinné od 1.1.2016, druhé od 13.12.2015. Množství vypuštěných důlních vod do vod povrchových se v roce 2015 oproti předchozímu roku v součtu mírně snížilo. Mírně pokleslo množství vypuštěných důlních vod na obou lokalitách v Železných horách (Licoměřice, Běstvina). Celkem výrazný pokles vypouštěného množství důlních vod byl zaznamenán na DS R I a na ČDV Zlaté Hory. Naopak se dále zvýšilo množství vytékajících důlních vod na lokalitě Oslavany (od počátku roku až do května se množství důlních vod neustále zvyšovalo, poté začalo klesat a postupně se vrátilo do dlouhodobého normálu). Výrazně vyšší množství vytékajících důlních vod bylo zaznamenáno také na DS Bukov. Zde zvýšené množství důlních vod může mít souvislost s ražbou podzemního výzkumného pracoviště pro SÚRAO. Ukazatele znečištění na jednotlivých výpustných profilech odpadních a důlních vod jsou zpracovány v tabulkách v kapitolách 1.3 – 1.5. Monitorování okolí probíhalo v roce 2015 v souladu s programem monitorování a na jednotlivých monitorovaných profilech nedošlo k žádným významným anomáliím. Povrchové toky nebyly vypouštěnými vodami z o. z. GEAM významně negativně ovlivňovány. V roce 2015 pokračovala důlní část investiční akce „Odvodňovací štola R3“. Do konce roku 2015 bylo vyraženo celkem 574 m odvodňovací štoly, z toho 365 m v roce 2015. V roce 2015 byla na Chemické úpravně o z. GEAM realizována investiční akce „Síranová sila“. V rámci uvedené akce byla postavena dvě nová sila na uskladnění síranu sodného, který je vyráběn jako vedlejší produkt při čištění odkalištních vod. První u objektu odpařovací stanice, druhé v areálu vlečky ZCHÚ. Silo u odpařovací stanice bylo v roce 2015 uvedeno do předčasného užívání a silo na vlečce do zkušebního provozu. V roce 2016 budou dokončeny práce na opláštění obou sil. V roce 2015 pokračovala také investiční akce „Sanace odkaliště K I – II. etapa drenáže“. Stavba navazuje na dřívější etapu rekonstrukce drenážního systému. Stavební práce byly soustředěny hlavně na úsek pod hlavní hrází odkaliště K I. Dokončena byla pokládka potrubí a šachtic, výkop byl zasypán. Likvidace nadbilančních skládkových vod na skládce komunálního odpadu Bukov byla řešena jejich odvážením k přečištění na ČOV Bystřice nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě. V roce 2015 bylo takto odvezeno 2 717 m3 skládkových odpadních vod.



Z realizovaných kontrol v rámci nakládání s vodami nevyplynuly žádné závažné nedostatky, o. z. GEAM nebyly uloženy v roce 2015 v této oblasti žádné pokuty. Poplatky za čerpání podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily na o. z. GEAM v roce 2015 celkem 58 004 Kč. V roce 2016 nepředpokládáme žádné významné změny v nakládání s vodami v rámci odštěpného závodu.



2

HYDROGEOLOGIE

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Ložisko Rožná Celkové hydrogeologické poměry území ložiska Rožná jsou dány morfologií území, atmosférickými srážkami a propustností hornin a tektonických poruch. Hlavním morfologickým prvkem je hřeben táhnoucí se mezi vodními toky Bobrůvka (následně Loučka) a Nedvědička. Po hřebeni probíhá místní rozvodí mezi oběma toky. Dobývací prostor ložiska sice z větší části leží v povodí Nedvědičky (pouze malá část na J přechází do povodí Bobrůvky), avšak vzhledem k hlubinné těžbě se vliv odvodnění ložiska může projevovat v povodí obou toků. Plocha dobývacího prostoru je 8,76 km2. Maximální plocha území, která může být odvodněním ložiska ovlivněna, je 78,5 km2 a je omezena na V a Z řekami Bobrůvka a Nedvědička, na severu obcemi Rovné a Domanín, na JV linií táhnoucí se přes Moravecké Pavlovice a Kraví horu do údolí Nedvědičky. Oba toky omezující povodí ložiska zamezují, aby se deprese, vyvolaná odvodněním ložiska, mohla eventuálně šířit dále na Z a V. Je však vysoce pravděpodobné, že vzhledem k malé propustnosti hornin ložiska, deprese k vodním tokům vůbec nedosahuje. Dosah deprese by tedy měl být menší než území omezené oběma vodními toky. Znamená to tedy, že depresní kužel je velmi strmý a že horniny jsou celkově málo propustné. Morfologie terénu a směry vodních toků jsou v podstatě dány geologickou strukturou území, ve kterém jednotlivé deprese mají stejný směr SSZ - JJV, shodný s hlavními tektonickými liniemi a s foliací hornin. Tento fakt je velmi důležitý pro celkovou hydrogeologii území. Morfologický plán území doplňují, jako druhořadé, deprese a elevace SZ směru, méně SV směru. Hlavními depresemi protékají říčky Nedvědička a Bobrůvka. Oba toky mají bystřinný charakter a prakticky nevytvářejí aluviální nivu. Profil mezi nimi má hřebenovitý tvar a převládá povrchový odtok srážkových vod. Stav vody na povrchových tocích je během roku nepravidelný, závislý na množství srážek a ročním období. Zvětralinový pokryv nedosahuje větších mocností (max. do 2 - 4 m) a je tvořen hlavně jílovito-písčitými hlínami s malou propustností, která kolísá v závislosti na petrografickém složení původních hornin. Pásmo přípovrchového rozvolnění (navětrání) hornin končí zhruba v 15 až 30 m pod povrchem. Podél některých dislokací zasahuje toto pásmo i do větších hloubek. Srážková voda, která v území infiltruje do hornin, se v přírodních podmínkách pohybuje od rozvodí k oběma vodním tokům. Nestejnoměrná propustnost jednotlivých pruhů hornin tak omezuje proudění k místní erozní bázi. Ještě výrazněji se to projevuje při odvodnění ložiska, kde dosah deprese směrem k V a k Z je zřejmě velmi malý. Příčné tektonické zóny mohou podle pozorování poněkud zvýšit proudění vody napříč horninovým masivem, na celkové zvýšení přítoků do důlních děl mají však zanedbatelný vliv. Z vyhodnocení důlních přítoků vyplývá, že převážná část přítoků důlní vody do důlních děl tvoří přítoky rozptýlené. Soustředěné přítoky se vyskytly pouze v místech nafárání, či přiblížení důlních děl k hlubinným průzkumným vrtům. Tyto oblasti byly zpravidla utěsněny. Malá propustnost hornin ložiska se odvíjí především od petrografického složení a výplně poruchových zón. Ruly, převážně biotitické a amfibolické, a amfibolity jsou puklinově málo propustné. V často mylonitizovaných tektonických poruchách vznikají vlivem zvětrávání ve styku s vodou jílové minerály, které případné preferenční cesty utěsňují a snižují tím propustnost. Také zrudněné tektonické poruchy jsou velmi málo propustné. Relativně výraznější puklinovou propustnost je možné očekávat u hornin



s vyšším obsahem křemene (granitizované ruly, granulitové ruly) a krystalických vápenců. Tyto horniny se však vyskytují na území ložiska v menší míře, tvoří navzájem oddělené polohy (čočky), takže jejich zvýšená propustnost se nemůže výrazně projevit ani na poruchách. Karbonátové horniny jsou v rudném poli zastoupeny nesouvislými pruhy mramorů, dosahující mocnosti několika metrů. V nadloží ložiska tvoří souvislé pruhy hornin do mocnosti 100 m v délkách do 4 km. V rámci ložiska však nebyly zjištěny větší akumulace vody vázané na tyto horniny. Zvodnění celé oblasti tedy závisí zejména na četnosti a charakteru tektonických poruch, na geografických podmínkách a množství ročních srážek. Plošně velké vydobyté prostory jsou zpravidla vždy zvodněné, "stahují" vodu, s jistým časovým odstupem. Režim podzemních vod na ložisku Rožná Celkový režim podzemních vod je možno rozčlenit na tyto hydrogeologické celky (od západu k východu): Horniny v nadloží 4. zóny Horniny v nadloží 4. zóny jsou zastoupeny jemnozrnnými biotitickými pararulami, hrubozrnnými biotitickými pararulami a karbonátovými horninami. Jsou intenzívně rozpukány, převládá S-J systém puklin, paralelních s průběhem 4. zóny a sklonem okolo 60° k Z. Vyvinuty jsou rovněž příčné systémy puklin, které na kontaktu se zlomovými zónami S-J směru bývají zvodněné (byly zachyceny základními překopy na Z od 4. zóny a průzkumnými vrty do nadloží). Mohou tak představovat nebezpečí větších a trvalejších přítoků vod do důlních děl, zejména na hlubokých patrech (16., 18. a 24. patro - 4. zóna). V minulosti byly několikrát zaznamenány výraznější přítoky z vrtů, které prošly významnějšími příčnými poruchami drenážně komunikujícími na větší vzdálenost s možností ovlivnění směrného oběhu vody. Zvodněný horizont je vyvinut ve vzdálenosti cca 50 m v nadloží 4. zóny. Nehrozí však v žádném případě prudké přítoky do důlních děl. V severní části ložiska, do vzdálenosti cca 1 km jižně od rodkovských poruch, je zvodnění v nadloží 4. zóny pravidelné a dosahuje maximálních přítoků 1 l/s. Horniny mezi 4. a 1. zónou Horniny mezi 4. a 1. zónou jsou zastoupeny jemně až hrubozrnnými biotitickými pararulami střídajícími se s pruhy amfibolitů, krystalických vápenců a vložkami granitoidních hornin. Systém puklinových podzemních vod je díky zatěsnění hlavních tektonických zón jílovými minerály izolovaný. Mocnosti 4. a 1. zóny jsou kolísavé (od 2 - 25 m). Jemnozrnné a hrubozrnné pararuly mezi zónami mají menší propustnost než v nadloží 4. zóny. V současné době jsou horninové pruhy na vyšších horizontech téměř suché, na hlubokých horizontech slabě zvodněné. Nejčastěji se tvoří nesoustředěné přítoky vod po limonitizovaných puklinách. V nadloží 2. zóny je v některých intervalech ložiska Rožná vyvinuto pásmo zvodnění, jehož přítoky po rozfárání velmi rychle klesají. Horniny v podloží 1. zóny V podloží 1. zóny vystupují jemnozrnné až hrubozrnné biotitické pararuly s pruhy amfibolitů. Amfibolity se jeví vzhledem ke komplexu rul hydrogeologicky jako relativně méně propustné. V podloží 1. zóny se nevyskytly souvislé zvodněné horizonty. Možnost zvýšeného přítoku vod do důlních děl je pouze v místech nafárání lépe propustných SV příčných struktur.

2.1.2 Ložisko Rožná – odkaliště K I Odkaliště K I v rámci závodu CHÚ je založeno jako sypaný hrázový systém, který je těsněný vylouženým rmutem (70 % částic menších než 0,1 mm). Okolí je chráněno drenážním systémem založeným na skalním podloží. Skalní podloží je v čele hrázového systému hlouběji jak 4 m. Skalní podloží je porušeno několika tektonickými poruchami převážně SZ směru, které mají i propojení na struktury SV směru (na těchto strukturách se v 19. století Strana 76, celkem 115


těžil Fe – limonit – gossan). Mělká zvodeň je monitorována, hlubší zvodeň je čistá. Ve vodotečích pod čelní hrází odkaliště (bezejmenný potok a tok Nedvědička) nebyla nikdy prokázána kontaminace.

2.1.3 Ložisko Rožná – odkaliště K II Hrázový systém (hráz A, hráz B) odkaliště K II je konstruován jako přehrada se sypanými hrázemi a těsnícím asfalto – betonovým jádrem. Je založeno v údolí Zlatkovského potoka, který je odveden štolou mimo prostor odkaliště. Při severní patě hráze B je zjištěna SV tektonická porucha, která v údolí toku Nedvědička navazuje na SJ tektonické poruchy, jež souvisí s ložiskovými strukturami ložiska Olší. Podloží je v hloubkách 12 – 15 m, u hráze 4 – 8 m. Monitorovány jsou vody na konci dílčího údolí bývalého toku Zlatkovského potoka. V toku Nedvědička nebyla nikdy zjištěna kontaminace.

2.1.4 Ložisko Olší – Drahonín Voda z ložiska Olší – Drahonín je čerpána z komína VK – 3/0 – 3, čímž je zajištěno, že z žádného důlního díla ústícího na povrch nemůže vytékat důlní voda (451,3 m n. m.). Na lokalitě jsou dva odvaly. Mělkou zvodeň pod odvalem Olší monitorují vrty OM – 1, OM – 2 ve dvou dílčích údolích. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží. Pod odvalem Drahonín monitorují mělkou zvodeň vrty DRM – 1, DRM – 2. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží a jsou situovány u toku Hadůvka.

2.1.5 Ložisko Jasenice – Pucov Vrt PV – 1 je provrtán do druhého patra dolu Jasenice – Pucov a kontrolně jsou odebírány důlní vody. Vrt PV – 2 je odvrtán v dílčím údolí pod odvalem Jasenice – Pucov a jeho prostřednictvím je monitorována mělká zvodeň, která je napojena na údolí toku Jasinka. Vrt je dovrtán do skalního podloží.

2.1.6 Ložisko Licoměřice Pod haldou ložiska Licoměřice v údolí toku Kurvice jsou monitorovány vrty PV – 2, 3, 4. Údolí Kurvice je v relativně velké mocnosti zaneseno sedimenty. Odběrná místa určují hloubky vrtů. Vrty monitorují zejména vliv haldy a výchozů rudních žil na okolí ložiska. V podloží jsou zastiženy horniny metamorfovaných sérií Železných hor. Vrty PV – 7, PV – 8 monitorují akumulační nádrže pod ČDV Licoměřice. Tyto vrty monitorují vody velmi mělké a mělké zvodně. Jsou navrtány v sedimentech toku Kurvice a zasahují do podloží. V podloží jsou již zastiženy horniny křídy.

2.1.7 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 Na ložisku Zlaté Hory jsou monitorovány 2 základní vrty v údolí Zlatého potoka, které jsou dovrtány až do podloží a monitorují vodní režim mělkého oběhu. Vrty Vi – 1, Vi – 2 sledují průlinovou i puklinovou vodu, vrt Vi – 2 je navrtán do aktivního puklinového kolektoru a přetéká. Vody velmi mělké zvodně jsou monitorovány vrtem HV – 1. Ten je situován do fluviálních hlinitých písků a štěrků v levobřežní části nivy Zlatého potoka (cca 550 m od odkaliště).

2.2 Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod Surové důlní vody jsou monitorovány zpravidla na jejich nátoku do čistíren důlních vod, případně dekontaminačních stanic. Tam, kde vody vytékají bez čištění (místa výtoků), jsou prováděny odběry prostých vzorků. Monitoringem jsou sledovány změny



chemizmu důlních vod v zatopených ložiscích v závislosti na čase. Tam, kde jsou důlní vody čištěny, slouží jejich monitoring také k vyhodnocení účinnosti čištění. V případě podzemních vod je prováděno monitorování z vertikálních vrtů, vzorky jsou odebírány jako prosté. Monitoring je prováděn z důvodu dlouhodobého sledování chemizmu, zpravidla mělkých zvodní v okolí zatopených ložisek, odkališť, případně odvalů.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Hydrologické sledování toků nebylo v roce 2015 na o. z. GEAM prováděno. Úhrny srážek na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce č. 2 - 6 v kapitole 2.3.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody Odkaliště K I Průměrné koncentrace U byly zvýšeny u vrtu 501 A (0,203 mg/l), což je 50 m hluboký vrt situovaný v uranovém zrudnění oblasti 1. patra dolu R3 a u vrtu 515 (0,155 mg/l). Ten se nachází v oblasti, kde je patrný vliv čerpání z vrtů 518 a 508B do drenážního systému (koncentrace U v podzemních vodách uvedeného vrtu je v posledních letech poměrně stabilní). Průměrná koncentrace síranů mírně pod 3 g/l je monitorována u čerpacího vrtu 508B, který je čerpán do drenážního systému odkaliště. Celkově je chemizmus podzemních vod v okolí odkaliště K I stabilizován. Odkaliště K II Průměrné koncentrace U na monitorovacích vrtech jsou na záznamové úrovni nebo mírně nad její hranicí. Průměrná koncentrace síranů vyšší než 1 g/l se vyskytovala v roce 2015 pouze u vrtu 52 (1,6 g/l). V roce 2015, se obdobně jako v předchozích obdobích, vyskytovala zvýšená objemová aktivita 226Ra ve vrtu 73/3 (0,328 Bq/l), který je situován v oblasti čerpání drenážního zářezu pod hrází B do drenážního systému odkaliště. Chemizmus podzemních vod v okolí odkaliště K II nevykazoval v roce 2015 žádné anomálie. Ostatní lokality Na ložisku Olší – Drahonín ve srovnání s rokem 2014 došlo v loňském roce v důlních vodách k mírnému snížení nebo stagnaci koncentrací sledovaných ukazatelů, objemová aktivita 226Ra se zvýšila. Kvalita důlních vod na lokalitě Licoměřice se v roce 2015 oproti roku 2014 mírně zhoršila. Důlní vody byly méně kyselé, ale došlo k mírnému zvýšení koncentrací všech sledovaných ukazatelů i objemové aktivity 226Ra. Co se týká důlních vod na lokalitě Pucov, v roce 2015 se chemismus surových důlních vod ve srovnání s rokem 2014 významně nezměnil. Nepatrně se zvýšily koncentrace uranu, rozpuštěných látek a síranů. Objemová aktivita 226Ra a koncentrace ostatních sledovaných ukazatelů se oproti předchozímu roku mírně snížily. Zvýšené koncentrace uranu, železa a manganu jsou tradičně zaznamenány v podzemních vodách vrtu PV-3 na lokalitě Licoměřice. Ovlivnění tohoto vrtu je zřejmě způsobeno přirozeným zastoupením kovů v zemině v jeho okolí a průsakem povrchových vod. Vrt bývá větší část roku suchý nebo je v něm velmi málo vody. Hlubší vrty v jeho okolí (PV-2, PV-4) však významně ovlivněny nejsou. V posledních letech se objevují zvýšené koncentrace Fe a Mn i ve vodách vrtu PV-7, kde jsou monitorovány mělké zvodně pod akumulačními nádržemi ČDV Licoměřice. Charakteristický je velký rozptyl koncentrací uvedených kovů v různých ročních obdobích. Ovlivnění podzemních vod činností ČDV, případně surovými důlními vodami není pravděpodobný. Strana 78, celkem 115


Podzemní vody ve vrtu PV-2 na lokalitě Pucov, který monitoruje kvalitu mělkých podzemních vod v blízkosti vodního toku Jasinka, vykazovaly v roce 2015 zvýšený obsah železa, což je dlouhodobá záležitost. Vzhledem k vývoji chemizmu surových důlních vod v zatopeném ložisku se domníváme, že horší kvalita podzemních vod v tomto vrtu nesouvisí pouze s důlními vodami. Ovlivnění podzemních vod důlními vodami v domovních studních na lokalitách Rožná, Licoměřice a Pucov nebylo jejich monitoringem v roce 2015 zjištěno. Z prováděných analýz důlních vod na lokalitě Oslavany je vidět, že koncentrace rozpuštěných látek, železa a manganu se ve srovnání s rokem 2014 snížily. V případě síranů došlo k mírnému zvýšení průměrné koncentrace ve srovnání s rokem 2014. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Chemizmus důlních vod na lokalitě Běstvina je stabilizován. V roce 2015 došlo k mírnému snížení kyselosti důlních vod a k mírnému snížení koncentrací většiny sledovaných ukazatelů ve srovnání s rokem 2014. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Na lokalitě Zlaté Hory je prováděn od roku 2000 monitoring kvality podzemní vody na třech indikačních vrtech umístěných v údolí Zlatého potoka pod rekultivovaným odkalištěm O3. Výsledky monitoringu neprokazují žádný trend změn chemizmu ani vliv odkaliště na kvalitu podzemních vod. Z chemizmu surových důlních vod je patrné, že v roce 2015 došlo ke snížení koncentrací všech sledovaných ukazatelů ve srovnání s rokem 2014. Poměrně významně se snížila kyselost důlních vod (ze 4,4 v roce 2014 na 5,0 v roce 2015). Tabelární a grafické vyhodnocení chemizmů surových důlních vod na jednotlivých lokalitách je zpracováno v kapitole 1.4 v tabulce č. 1 - 19 a v obrázcích č. 1 - 1 až č. 1 - 6, tabelární zpracování chemizmů nejvýznamnějších sledovaných profilů podzemních vod je zpracováno v tabulkách č. 2 - 1 až č. 2 - 5.

2.3.2 Povrchové vody Viz. kapitola 2.2.2



Tabulka č. 2 - 1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K I Objekt/Hodnota

501A

501B

502A

502B

502C

503A

503B

503C

504A

504B

504C

505A

505B

506A

506B

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr

Hladina podzemní vody

pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 501,52 499,46 500,94 506,64 506,58 506,61 527,33 525,79 526,56 527,96 525,66 526,81 527,49 525,51 526,50 509,38 507,68 508,53 509,46 507,75 508,61 510,25 508,34 509,30 477,61 477,01 477,31 477,31 476,79 477,05 477,52 476,95 477,24 495,02 492,98 494,00 495,36 493,35 494,36 suchý suchý suchý suchý suchý suchý

1 7,60 7,40 7,50 7,70 7,70 7,70 7,50 7,00 7,25 9,90 9,20 9,55 9,90 9,40 9,65 8,10 7,90 8,00 9,10 9,00 9,05 8,00 7,60 7,80 8,80 8,80 8,80 9,30 9,20 9,25 8,90 8,60 8,75 9,60 8,80 9,20 7,80 7,30 7,55 -

mg.l-1 0,213 0,196 0,203 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 -

mBq.l-1 90 40 63 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 -

mg.l-1 1000 960 980 520 500 510 230 160 195 150 130 140 97 71 84 170 170 170 110 90 105 170 150 160 100 98 99 220 180 200 190 180 185 120 100 110 170 140 155 -

mg.l-1 480 450 460 17 160 165 52 30 41 40 34 37 10 10 10 10 10 10 10 10 10 18 10 14 12 11 12 70 53 62 25 25 25 37 21 29 60 56 58 -

mg.l-1 18 18 18 23 23 23 13 13 13 12 12 12 20 20 20 15 15 15 17 17 17 17 17 17 15 15 15 58 58 58 60 60 60 15 15 15 16 16 16 -

mg.l-1 287 287 287 293 293 293 65 65 65 45 45 45 68 68 68 137 137 137 43 43 43 97 97 97 70 70 70 108 108 108 93 93 93 50 50 50 56 56 56 -



Objekt/Hodnota

507A

507B

508A

508B

509A

509B

509C

509D

510A

510B

511A

511B

512A

512B

513A

513B

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. Průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 535,08 532,51 533,80 537,65 537,65 537,65 496,54 495,91 496,25 492,52 488,32 490,66 493,04 491,08 492,06 496,98 493,62 495,30 496,24 492,13 494,19 495,98 492,35 494,17 487,17 486,90 487,04 487,07 486,67 486,87 493,98 493,41 493,70 491,29 490,56 490,93 469,53 469,30 469,42 469,58 469,39 469,49 443,64 443,52 443,58 442,17 442,05 442,11

1 9,10 8,70 8,90 6,70 6,70 6,70 9,40 9,30 9,38 5,80 5,70 5,75 10,10 9,30 9,70 6,40 6,40 6,40 5,90 5,70 5,80 6,00 5,60 5,80 7,60 7,50 7,55 10,10 9,40 9,75 8,90 8,70 8,80 6,70 6,60 6,65 8,00 7,90 7,95 7,70 7,40 7,55 8,80 8,40 8,60 8,00 7,90 7,95

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,025 0,010 0,018 0,015 0,010 0,013 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,045 0,010 0,028 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 40 30 35 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 80 30 55 30 30 30

mg.l-1 120 120 120 310 310 310 700 640 663 5400 4700 5000 470 420 445 260 220 240 150 140 145 350 220 285 970 760 970 490 420 455 210 130 170 1000 990 995 190 190 190 310 290 300 220 150 185 190 160 175

mg.l-1 10 10 10 38 38 38 310 300 303 3080 2760 2908 230 200 215 100 59 80 57 55 56 180 35 108 550 480 515 250 240 245 30 28 29 480 450 465 10 10 10 14 10 12 60 54 57 10 10 10

mg.l-1 26 26 26 11 11 11 151 151 151 83 83 83 88 88 88 13 13 13 16 16 16 21 21 21 29 29 29 33 33 33 17 17 17 55 55 55 20 20 20 19 190 9 9 9 9 11 11 11

mg.l-1 79 79 79 85 85 85 112 112 112 83 83 83 75 75 75 62 62 62 31 31 31 31 31 31 96 96 96 31 31 31 80 80 80 85 85 85 93 93 93 176 176 176



Objekt/Hodnota

514 515

517

518

519

520

521

522

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 516,14 514,16 515,15 514,02 510,36 511,78 511,64 510,58 511,17 493,73 491,53 492,64 498,10 495,09 496,60 500,01 496,69 498,35 501,40 499,69 500,39 471,57 463,97 466,68

1 7,40 7,10 7,25 7,40 7,00 7,18 6,90 6,70 6,80 6,20 6,00 6,10 6,80 6,10 6,45 6,40 6,30 6,35 6,70 6,50 6,60 6,80 6,60 6,73

mg.l-1 0,051 0,031 0,041 0,290 0,036 0,155 0,024 0,023 0,024 0,010 0,010 0,010 0,159 0,014 0,087 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,085 0,044 0,064

mBq.l-1 30 30 30 120 30 83 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 50 30 35

mg.l-1 1000 500 750 580 420 535 1700 1600 1675 1900 1600 1800 440 170 305 530 450 490 360 320 345 2100 650 1438

mg.l-1 510 160 335 210 160 183 960 900 928 1060 920 1010 210 39 125 150 140 145 83 76 80 1240 280 800

mg.l-1 36 36 36 43 43 43 435 435 435 273 273 273 18 18 18 137 137 137 20 20 20 103 103 103

mg.l-1 219 219 219 141 141 141 113 113 113 62 62 62 127 127 127 65 65 65 41 41 41 63 63 63

Tabulka č. 2 - 2 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K II Objekt/Hodnota

50

52

52A

52B

53

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 514,73 514,73 514,73 503,99 503,54 503,77 502,42 502,18 502,30 502,01 501,83 501,92 517,03 517,03 517,03

1 7,30 7,30 7,30 5,80 5,60 5,70 6,90 6,80 6,85 6,70 6,60 6,75 6,10 6,10 6,10

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 30 30 30 30 30 30 40 30 35 80 40 60 80 80 80

mg.l-1 110 110 110 2600 2500 2550 220 160 190 1600 1500 1550 330 330 330

mg.l-1 10 10 10 1540 1460 1500 44 29 37 950 840 895 17 17 17

mg.l-1 9 9 9 251 251 251 15 15 15 156 156 156 19 19 19

mg.l-1 97 97 97 68 68 68 84 84 84 146 146 146 185 185 185



Objekt/Hodnota

55

70/1

70/2

71/1

71/2

72/3

73/1

73/2

73/3

73/4

73/5

73/6

74

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 513,10 513,10 513,10 481,71 481,50 481,61 481,74 481,62 481,68 470,58 470,48 470,53 470,40 470,30 470,35 478,15 477,87 478,01 475,21 474,86 475,04 475,26 474,90 475,08 479,07 478,55 478,74 475,96 475,59 475,78 476,06 475,88 475,97 472,94 472,70 472,82 523,58 523,58 523,58

1 6,20 6,20 6,20 7,40 7,40 7,40 6,80 6,60 6,70 8,40 8,30 8,35 6,60 6,50 6,55 8,30 7,60 7,95 7,20 7,20 7,20 7,50 7,20 7,35 7,80 7,10 7,50 7,70 7,50 7,60 8,30 8,20 8,25 7,60 7,30 7,45 6,60 6,60 6,60

mg.l-1 0,017 0,017 0,017 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,018 0,010 0,014 0,010 0,010 0,010 0,011 0,010 0,011 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,049 0,020 0,035 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 100 100 100 60 30 45 30 30 30 60 30 45 30 30 30 120 30 75 40 30 35 30 30 30 600 120 328 30 30 30 30 30 30 30 30 30 80 80 80

mg.l-1 1200 1200 1200 180 170 175 120 110 115 170 160 165 350 330 340 1100 1000 1050 78 750 765 750 670 710 1400 1300 1325 430 410 420 230 200 215 260 250 255 270 270 270

mg.l-1 700 700 700 12 11 12 10 10 10 10 10 10 98 92 95 560 460 510 440 410 425 380 350 365 78 690 730 220 200 210 67 58 63 59 56 58 38 37 38

mg.l-1 27 27 27 8 8 8 8 8 8 15 15 15 14 14 14 136 136 136 21 21 21 24 24 24 213 213 213 24 24 24 21 21 21 13 13 13 13 13 13

mg.l-1 113 113 113 143 143 143 103 103 103 143 143 143 111 111 111 129 129 129 134 134 134 138 138 138 183 183 183 85 85 85 62 62 62 86 86 86 81 81 81



Tabulka č. 2 - 3 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Pucov Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Fe

Mn

m n. m. 406,67 406,46 406,55 406,30 405,73 405,93

1 7,10 7,00 7,05 7,20 6,80 6,95

mg.l-1 0,019 0,016 0,017 0,104 0,084 0,094

mBq.l-1 1030 620 878 210 80 123

mg.l-1 490 460 475 460 450 453

mg.l-1 10 10 10 92 69 83

mg.l-1 40,10 13,90 21,85 36,40 16,00 24,23

mg.l-1 2,83 1,22 2,14 1,22 0,99 1,13

Tabulka č. 2 - 4 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Licoměřice Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

PV-3

PV-4

PV-7

PV-8

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Fe

Mn

m n. m. 352,01 350,52 351,53 358,04 357,25 357,67 361,21 359,46 359,97 358,71 356,70 357,17 319,60 318,91 319,32 315,91 314,87 315,43

1 6,10 6,00 6,08 5,60 5,10 5,35 3,80 3,80 3,80 6,50 6,00 6,30 6,10 6,00 6,03 7,40 7,10 7,28

mg.l-1 0,051 0,024 0,033 0,010 0,010 0,010 0,292 0,252 0,272 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 90 50 75 50 30 40 80 50 65 50 30 35 70 30 45 30 30 30

mg.l-1 740 680 710 1000 740 898 740 660 700 590 520 555 1800 1400 1650 250 220 228

mg.l-1 430 360 398 620 440 545 440 410 425 320 280 310 1120 900 1058 17 13 15

mg.l-1 13,20 3,80 7,70 7,14 1,19 3,48 3,80 2,09 2,95 5,71 0,60 2,31 132,00 21,60 53,05 1,03 0,41 0,79

mg.l-1 2,89 1,79 2,39 3,99 3,26 3,61 4,93 4,42 4,68 0,98 0,28 0,58 13,90 2,39 8,20 0,30 0,06 0,19



Tabulka č. 2 - 5 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - Olší – Drahonín Objekt/Hodnota

OM-1

OM-2

DRM-1

DRM-2

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


U

m n. m. 474,31 474,01 474,19 473,58 473,32 473,44 447,27 447,13 447,27 443,42 443,22 443,31

mg.l-1 0,056 0,024 0,034 0,102 0,024 0,067 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

Tabulka č. 2 - 6 Srážky na srážkoměrných stanicích (mm) za rok 2015 Měsíc Stanice Odkaliště K I Dolní Rožínka

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

55,1

7,5

37,4

16,2

51,2

26,9

52,1

103,2

28,8

58,6

81,7

106,0

624,7

Licoměřice

39,5

10,0

35,1

13,5

51,9

47,9

26,5

68,0

16,6

45,9

67,0

23,3

445,2

Oslavany

48,0

12,0

47,0

7,0

60,0

36,0

60,0

180,0

23,0

87,0

53,0

19,0

632,0

Zlaté Hory

49,8

23,7

50,0

38,8

50,2

53,3

50,5

19,6

39,5

28,9

48,6

12,9

465,8



2.4 Shrnutí Extrémní změny na monitorovacích profilech podzemních vod nebyly v roce 2015 pozorovány. Kladný vliv čerpaných vrtů do drenážního systému odkališť je patrný v postupně se zlepšující kvalitě podzemních vod v okolí odkaliště K I na lokalitě Rožná, proces je ovšem pozvolný. Surové důlní vody jsou na všech lokalitách stabilizované a obecně se jejich kvalita postupně zlepšuje. Nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod se v roce 2015 oproti předchozímu roku v součtu snížily. Mírně pokleslo množství surových důlních vod na obou lokalitách v Železných horách (Licoměřice, Běstvina). Celkem výrazný pokles množství důlních vod byl zaznamenán na DS R I a na ČDV Zlaté Hory. Naopak se zvýšilo množství důlních vod z Dědičné štoly na lokalitě Oslavany (od počátku roku až do května se množství důlních vod neustále zvyšovalo, poté začalo klesat a postupně se vrátilo do dlouhodobého normálu). Výrazně vyšší množství surových důlních vod bylo zaznamenáno také na DS Bukov. Zde zvýšené množství důlních vod může mít souvislost s ražbou podzemního výzkumného pracoviště pro SÚRAO. Monitoringem podzemních vod ve vrtech a studních na lokalitách o. z. GEAM nebyly zaznamenány žádné anomálie v jejich kvalitě oproti předchozím obdobím. V současné době je monitorováno 57 vrtů v okolí odkališť na lokalitě Rožná, 4 vrty na lokalitě Olší-Drahonín, 2 vrty na lokalitě Pucov, 6 vrtů na lokalitě Licoměřice a 3 vrty na lokalitě Zlaté Hory. Co se týká studní, na lokalitě Rožná je jich monitorováno 7, na lokalitě Pucov 4 a na lokalitě Licoměřice 6. Srážkově byl rok 2015 ve srovnání s rokem 2014 méně vydatný, výjimkou je lokalita Rožná, kde spadlo ve srovnání s rokem 2014 o cca 50 mm srážek více. Výrazně méně srážek (o téměř 350 mm) bylo monitorováno na lokalitě Zlaté Hory.



3

OVZDUŠÍ

3.1 Emise ze stacionárních zdrojů 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje V roce 2015 provozoval o. z. GEAM 4 vyjmenované spalovací stacionární zdroje znečišťování ovzduší a 118 lokálních spalovacích zdrojů, které nejsou vyjmenovanými stacionárními zdroji uvedenými v příloze č. 2 k zákonu 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění.

Poř. č.

Tabulka č. 3 - 1 Přehled vyjmenovaných stacionárních zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Kód zdroje

Účin. Instalovaný odluč. příkon [%]

Druh paliva

Počet Počet kotlů/ provoz. kamen hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

1

Kotelna ZCHÚ

1966

1.1.

34,02 MW

zemní plyn

3

7369

Nox, CO

2

Kotelna R I

2010

1.1.

3,368 MW

zemní plyn

2

8054

Nox, CO

3

Dieselagregát DA I

1977

1.2.

0,523 MW

nafta

1

2

-

4

Dieselagregát DA II

1979

1.2.

0,518 MW

nafta

1

1

-

3.1.2 Plnění emisních limitů Emisní limity, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou převzaty z vyhlášky č. 415/2012 Sb. Měření emisí na kotelnách je prováděno také dle této vyhlášky, a to na kotelně ZCHÚ jedenkrát ročně a na kotelně závodu R I jednou za tři roky. Autorizovaným měřením emisí na kotelně ZCHÚ provedeným v roce 2015 bylo potvrzeno dodržování emisních limitů. Měření emisí na dieselagregátech (DA I a DA II) nebylo v roce 2015 provedeno. Specifické emisní limity se nevztahují na pístové spalovací motory, pokud jsou provozovány jako záložní zdroj energie méně než 300 hod. ročně. Tabulka č. 3 - 2 Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] Výtopna/Kotelna

Kotelna ZCHÚ

Kotelna R I

Označení kotle

TZL

NOx

SO2

CO

CXHY

limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost

K1

-

-

200

69

-

-

100

3

-

-

K2

-

-

200

70

-

-

100

2

-

-

K3

-

-

200

139

-

-

100

6

-

-

kotel č. 1

-

-

200

104

-

-

100

18

-

-

kotel č. 2

-

-

200

77

-

-

100

17

-

-

3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů V roce 2015 nevznikla poplatková povinnost za znečišťování ovzduší ze spalovacích stacionárních zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2014, neboť podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší se od poplatku za znečišťování ovzduší osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u kterých celková výše poplatků činí méně než 50 000 Kč. . Strana 87, celkem 115


Tabulka č. 3 - 3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka TZL

NOx

Poplatek

SO2

CO

Uhrazený Vypočtený

CXHY

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

Kotelna ZCHÚ

-

-

3,262

3 588

-

-

0,117

0

-

-

0

3 588

Kotelna R I

-

-

1,154

1 269

-

-

0,225

0

-

-

0

1 269

Celkem

-

-

4,416

4 857

-

-

0,342

0

-

-

0

4 857

Tabulka č. 3 - 4 Emise CO2 a bilance povolenek Bilance povolenek [EUA] Provozované zařízení Číslo povolení Závod Chemická úpravna CZ-0038-13/M6

Vykázané množství CO2 [t.rok-1]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2

Prodej (-) Nákup (+)

Zůstatek na účtu k 31.12.2015

10914

10566

12864

0

15449

Vykázané množství emisí CO2 je v roce 2015 ve srovnání s rokem předchozím o 1 950 tun CO2 nižší, což je důsledek delší odstávky hlavní výroby na závodě CHÚ. V hodnoceném období nebyl proveden žádný nákup ani prodej povolenek a záporná bilance mezi vykázaným množstvím emisí a přiděleným počtem povolenek byla pokryta ze zůstatku na účtu v rejstříku emisních povolenek z minulých období.

3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů 3.2.1 Jiné stacionární zdroje V roce 2015 provozoval odštěpný závod GEAM kromě spalovacích stacionárních zdrojů uvedených v kap. 3.1.1 dalších 5 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., byly na o. z. GEAM provozovány i 4 výpusti, kterými jsou na základě povolení SÚJB do ovzduší uvolňovány radionuklidy. Měření emisí autorizovanou firmou proběhlo na jednotlivých zdrojích s četností stanovených ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

Poř. č.

Tabulka č. 3 – 5 Přehled vyjmenovaných stacionárních zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Kód zdroje

1

Výduchy (technologie) hlavní výroby ZCHÚ

1968

11.5

-

80

-

-

5837

2

Povrchová úprava tryskáním

1978

4.12

-

95

-

-

233

3

Technologické čistírny odpadních vod

2008

2.6

-

80

-

-

5361

4

Technologie zpracování dřeva na závodě R I

1957

7.7

-

95

-

-

1616

5

Skládka TKO Bukov

1996

2.2

-

95

-

-

490

Účin. Instalovaný odluč. příkon [%]

Druh paliva

Počet Počet kotlů/ provoz. kamen hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka NH3 TZL NH3 TZL CH4



3.2.2 Plnění emisních limitů Tabulka č. 3 - 6 Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] TZL

SO2

NOX

CO

CXHY

Název zdroje Název zařízení limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost Výduchy (technologie) Absorber amoniaku hlavní výroby hlavní výroby (AA-HV) Odsávání haly (RNA - 500) Alkalická sorpce II. (AS II) Odvětrání 8. loužící kolony (AL – MAMUT) Technologické čistírny Absorbce a desorbce odpadních vod čpavku z odpařovací stanice Povrchová úprava Tryskač 50 23 tryskáním Provoz dřevovýroby větev 1 - stolárna 50 11 větev 2 - stará pilnice 50 12 větev 3 - nová pilnice 50 4,3 -

NH3

limit

skutečnost

limit

skutečnost

-

-

50

0,8

-

-

50

0,2

-

-

50

0,9

-

-

50

0,5

-

-

50

4,2

-

-

-

-

-

-

-

-

Tabulka č. 3 - 6a Plnění emisních limitů Objemová procentuální koncentrace [%] CH4 Název zdroje Skládka TKO Bukov

TZL

SO2

NOX

CO

CXHY

Název zařízení

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

Koksokompostový filtr

0,3

0,27

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-



3.2.3 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů V roce 2015 nevznikla poplatková povinnost za znečišťování ovzduší z jiných stacionárních zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2014, neboť podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší se od poplatku za znečišťování ovzduší osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u kterých celková výše poplatků činí méně než 50 000 Kč. Tabulka č. 3 - 7 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka TZL

NOx

SO2

Poplatek

CO

CXHY

NH3

CH4

Uhrazený

Vypočtený

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

Výduchy (technologie) hlavní výroby

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,118

0

-

-

0

0

Technologické čistírny odpadních vod

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,188

0

-

-

0

0

Povrchová úprava tryskáním

0,037

155

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

155

Technologie zpracování dřeva

0,094

395

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

395

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,012

0

0

0

0,131

550

-

-

-

-

-

-

-

-

0,306

0

0,012

0

0

550

Skládka TKO Bukov

Celkem

Poznámka: Celkové emise metanu jsou vypočteny za měsíc prosinec 2015, kdy kogenerační jednotka nebyla v tomto období v provozu a činily 0,012 t.



3.3 Imise 3.3.1 Prašný spad Prašný spad sedimentací v oblasti působnosti o. z. GEAM byl v roce 2015 sledován v 10 měřících bodech. Ve vzorcích je sledováno váhové množství sedimentu po vysušení a vyžíhání. Sediment je dále analyzován na obsah U a 226Ra. Přehled monitoringu prašného spadu po vyžíhání v roce 2015 je zpracován v tabulce č. 3 – 8.

3.3.2 Prašnost Nebyla měřena. Monitorována byla objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa. Tabulka č. 3 - 8 Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání (g/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

Měřící body

Průměr Minimum Maximum Roční spad Frekvence Počet měř.

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R I 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná 8 12 16 17 27 1,23 2,17 1,08 1,17 0,78 0,25 0,39 0,40 0,10 0,10 3,75 5,93 2,42 3,49 2,15 14,73 26,04 12,96 14,03 9,39 měs. měs. měs. měs. měs. 12 12 12 12 12

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka 28 2,06 0,22 5,33 24,67 měs. 12

31 5,66 0,40 27,20 67,89 měs. 12

32 0,86 0,23 2,03 10,35 měs. 12

33 0,81 0,20 2,33 9,74 měs. 12

34 0,97 0,20 1,69 11,67 měs. 12

3.4 Radionuklidy / Důlní plyny V roce 2015 byla sledována ekvivalentní objemová aktivita radonu (EOAR) a objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa (OADZ) stacionárními dozimetry firmy ALGADE v 11 bodech s měsíční frekvencí vyhodnocování. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu byl sledován pomocí dozimetrů TLD vyhodnocovaných čtvrtletně. Výsledky monitoringu jsou v tabulce č. 3 – 9. Na přepravních trasách aktivního a hlušinového materiálu se provádí pravidelné měření dávkového příkonu záření gama za účelem zjištění míry kontaminace okolních půd radioaktivními látkami v souvislosti s přepravou uranové rudy (viz. tabulka č. 3 – 10). Pro měření je vypracována metodika tak, aby byly měřeny vždy stejné body trasy a byly podchyceny případné trendy nárůstu kontaminace půd. Dle programu monitorování je četnost měření 1x měsíčně. Měření provádí pracovníci dozimetrie SZLAB o. z. GEAM. Přehled monitoringu prašného spadu na obsah U a 226Ra v roce 2015 je zpracován v tabulkách č. 3 – 11 a č. 3 – 12.



3.4.1 Radon / Metan a oxid uhličitý Tabulka č. 3 - 9 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R6 větrací stanice Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: 37 – odkaliště K I Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: 39 – mycí rampa K II Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rodkov 31 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr EOAR Bq.m-3

Hx Sv.hod-1

OADZ Bq.m-3

32 měsíčně 12 1 -

0,126 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

10 měsíčně 12 -

0,630 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

9 měsíčně 12 -

0,201 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

8 měsíčně 12 -

0,094 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

Parametr

Bod monitorovací sítě: Zlatkov 32 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

EOAR Bq.m-3


OADZ Bq.m-3

6 měsíčně 12 -

0,094 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Dvořiště 33 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Dolní Rožínka – VS 34 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Nečesánek 36 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rozsochy – Bureš 42 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Uher 43 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně



OADZ Bq.m-3

19 měsíčně 12 -

0,113 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

13 měsíčně 12 -

0,117 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

23 měsíčně 12 -

0,116 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

12 měsíčně 12 -

0,079 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

24 měsíčně 12 1 -

0,113 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Milasín – Dvořáková 44 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně



OADZ Bq.m-3

9 měsíčně 12 -

0,110 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

Tabulka č. 3 – 9a Monitoring důlních plynů Bod monitorovací sítě: jáma Julius – k.ú. Zastávka

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…

Roční průměrná absolutní exhalace  m3.24 h-1

Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Antonín – k.ú. Zbýšov

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Františka – k.ú. Padochov

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0,1 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Jindřich II – k.ú. Zbýšov

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí



Parametr

Bod monitorovací sítě: jáma Ferdinand - Babice

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Jindřich I - Zbýšov Roční průměrná absolutní exhalace 

Parametr m3.24

Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Simson - Zbýšov Roční průměrná absolutní exhalace 

m3.24

0 2 x ročně 2 -

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…

Parametr

m3.24

Bod monitorovací sítě: jáma Dědičná štola – k.ú. Oslavany m3.24

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

…

h-1



0 2 x ročně 2 -

…

h-1

Bod monitorovací sítě: jáma Kukla - Oslavany

Roční průměrná absolutní exhalace 

CO2

Parametr


Roční průměrná absolutní exhalace 

CH4 h-1

Parametr

CH4

CO2

0 2 x ročně 2 -

3,1 2 x ročně 2 -

…

h-1



Bod monitorovací sítě: Silniční jáma – k.ú. Zastávka

Parametr

CH4

CO2

…

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

-


Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí Bod monitorovací sítě: jáma Věterka – k.ú. Zbýšov Roční průměrná absolutní exhalace 

Parametr m3.24

CH4

CO2

…

0 2 x ročně 2 -

0 2 x ročně 2 -

-

h-1


3.4.2 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy Tabulka č. 3 - 10 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R I – zatáčka k nákladní vrátnici Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k DS R I Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr Hx Gy.hod-1 0,74 0,77 měsíčně 12 -


Bod monitorovací sítě: Komunikace R I-R4 potrubí přes vozovku

Parametr Hx Gy.hod-1

Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

0,42 0,45 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: Účelová komunikace před křižovatkou u R4

Parametr


-

Hx Gy.hod-1 0,47 0,40 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Veřejná komunikace na křižovatce u R4



Bod monitorovací sítě: Křižovatka k ZCHÚ

0,37 0,38 měsíčně 12 -



0,37 0,45 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: Křižovatka správa ZCHÚ – nákladní vrátnice

Parametr

-

Hx Gy.hod-1


0,65 0,72 měsíčně 12 -

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R II Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: R II spodní bána Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: U autováhy ZCHÚ





0,94 0,66 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: 12 – křižovatka R4-R I

Parametr

-

3.4.3 Uran v prašném spadu Tabulka č. 3 - 11 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: 8 – cesta rozvodna VN-Rožná Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr CS, U [mg.m-2.30 d-1] 0,200 měsíčně 12 -

Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

CS, U [mg.m-2.30 d-1] 0,353 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: 16 – potrubní most Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 31 – stanice Rodkov Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 33 – stanice Dvořiště Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně





Bod monitorovací sítě: 17 – východní část K II

Parametr CS, U [mg.m-2.30 d-1] 0,200 měsíčně 12


-

Bod monitorovací sítě: 28 – pontonový most K I



-

Bod monitorovací sítě: 32 – stanice Zlatkov



-

Bod monitorovací sítě: 34 – stanice VS Dolní Rožínka Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně




3.4.4 Radium v prašném spadu Tabulka č. 3 - 12 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: Parametr 8 – cesta rozvodna VNAS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Rožná Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Počet měření 12 Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 16 – potrubní most

Parametr

Bod monitorovací sítě: 12 – křižovatka R4-R I Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: 17 – východní část K II

Parametr AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] 4 měsíčně 12 -

Parametr

AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Roční průměr 2 Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Frekvence měsíčně Počet měření 12 Počet měření 12 Překročení vyšetřovací Překročení vyšetřovací úrovně úrovně Překročení zásahové úrovně Překročení zásahové úrovně Bod monitorovací sítě: Parametr 27 – křižovatka s pol. cestou AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] směr Rožná Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Počet měření 12 Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně -

Bod monitorovací sítě: 28 – pontonový most K I

Bod monitorovací sítě: 31 – stanice Rodkov

Bod monitorovací sítě: 32 – stanice Zlatkov

Parametr



Parametr

AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Roční průměr 2 Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Frekvence měsíčně Počet měření 12 Počet měření 12 Překročení vyšetřovací Překročení vyšetřovací úrovně úrovně Překročení zásahové úrovně Překročení zásahové úrovně -



Bod monitorovací sítě: 33 – stanice Dvořiště Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


Bod monitorovací sítě: Parametr 34 – stanice VS Dolní AS, 226Ra [Bq.m-2.30 d-1] Rožínka Roční průměr 2 Frekvence měsíčně Počet měření 12 Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně -

3.5 Měření hluku Měření hluku v životním prostředí se provádí v souvislosti s významnou změnou stávajících nebo se zaváděním nových technologických postupů, které přinášejí zvýšení hlučnosti na hranicích zájmových oblastí o. z. GEAM. V roce 2015 nebylo měření hluku prováděno, neboť nedošlo ke změnám, které by přinesly zvýšení hlučnosti ani nenastaly jiné důvodné okolnosti.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Realizované akce a opatření V roce 2015 proběhla autorizovaná měření emisí na těchto stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší: - kotelna ZCHÚ - Výduchy (technologie) hlavní výroby ZCHÚ - Technologické čistírny odpadních vod - Skládka TKO Bukov Provedená měření potvrdila dodržování emisních limitů.

3.6.2 Kontroly Na úseku ochrany ovzduší nebyla v roce 2015 ze strany státního odborného dozoru provedena žádná kontrola.

3.6.3 Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. GEAM nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody.

3.7 Shrnutí V roce 2015 o. z. GEAM provozoval 9 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a dalších 118 lokálních spalovacích zdrojů. Rozhodnutími SÚJB je povoleno uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím 4 výpustí do ovzduší (sušárna, mlýnice a odkaliště K I, K II závodu Chemická úpravna, větrací stanice R4, R6 důlního závodu R I). Od roku 2005 provozuje o. z. GEAM rovněž 1 zařízení (závod Chemická úpravna), které podléhá zákonu č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro toto zařízení na rok 2015 bylo přiděleno 10 566 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2015 byly o 1 950 tun CO2 nižší než v roce předchozím a odpovídají 10 914 povolenkám. Diference mezi přiděleným počtem emisních povolenek a skutečným vykázaným množstvím emisí byla pokryta ze zůstatku – úspory povolenek z minulých let.



V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise jak ze spalovacích, tak i z jiných stacionárních zdrojů a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Z výsledků monitoringu vyplývá, že v oblasti ovzduší nebylo způsobeno jeho významné znečištění a nebyly způsobeny žádné emisní škody. Na sledovaných monitorovacích profilech v rámci imisního monitoringu a monitoringu radiační zátěže byl v roce 2015 naplněn program monitoringu. Stanovené zásahové úrovně překročeny nebyly. K překročení vyšetřovacích úrovní došlo ve dvou případech: - V měsíci srpnu došlo k překročení vyšetřovací úrovně ukazatele EOAR na měřícím bodu R6 – hlavní větrací stanice dolu Rožná (naměřená hodnota EOAR = 86 Bq.m-3, VÚ EOAR = 63 Bq.m-3). Provoz větrací stanice byl v měsíci srpnu stabilní. K naměření vyšší hodnoty došlo pravděpodobně i příspěvkem výdajnosti radonu ze zemského povrchu vlivem extrémního počasí (suchem rozpraskaná půda). - K dalšímu překročení vyšetřovací úrovně ukazatele EOAR došlo v měsíci srpnu na měřícím bodu Rožná – Uher č. 43 (naměřená hodnota EOAR = 55 Bq.m-3, VÚ EOAR = 45 Bq.m-3). K naměření vysoké hodnoty došlo pravděpodobně vlivem extrémního počasí (suchem rozpraskaná půda) a vyšší koncentrace radonu u větrací stanice na jámě R6. Zvýšené hodnoty EOAR byly v srpnu zjištěny u všech měřících bodů situovaných v údolích, kde jsou horší rozptylové podmínky. Ani v jednom případě překročení VÚ nebyla stanovena žádná opatření. Vypočtený poplatek za znečišťující látky vypuštěné v roce 2015 ze stacionárních zdrojů provozovaných o. z. GEAM činí 5 407 Kč. Vzhledem k tomu, že celková výše poplatků je menší než 50 000 Kč, jsou podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně osvobozeny od poplatku. V rámci opatření pro snížení prašnosti a zejména pak pro minimalizaci kontaminace radioaktivním prachem způsobované přepravou rudy je důsledně prováděna očista a zkrápění vozovek, stejně tak je v suchém období zkrápěno i rudné depo na závodě Chemická úpravna a obslužné cesty na odkališti K I.



4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1 Kontaminace půdy Kontaminace půd nebyla v uplynulém roce předmětem monitoringu.

4.2 Kontaminace biologického materiálu Kontaminace zemědělských plodin – ložisko Rožná Bylo provedeno stanovení obsahu 226Ra a 238U v několika vzorcích zemědělských plodin sebraných v okolí těžebních a úpravárenských areálů na ložisku Rožná. Přehled monitoringu zemědělských plodin na ložisku Rožná v roce 2015 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Kontaminace zemědělských plodin - vzdálené lokality V roce 2015 byly odebrány vzorky brambor v katastru obcí Licoměřice, Skryje a v obci Naloučany na lokalitě Pucov. V odebraných vzorcích byla stanovena hmotnostní aktivita 238U a 226Ra. Přehled monitoringu zemědělských plodin na vzdálených lokalitách v roce 2015 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Tabulka č. 4 - 1 Monitoring zemědělských plodin DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM - oddělení ekologie Dolní Rožínka, PSČ 592 51

Sledování kontaminace zemědělských plodin v okolí kalojemů ZCHÚ, důlních provozů a na vzdálených lokalitách

Rok: 2015 Měřící body brambory - vně PHO KI (u želez. přejezdu) ječmen - vně PHO (KII) mák - RIV-RI (pod křižovatkou) mák - Rodkov brambory - Rožná (Punčochář) brambory - Drahonín (Skryje) brambory - Licoměřice brambory - Pucov (Naloučany)

238

< < < < < < < <

U [Bq/kg] 0,32 0,92 0,92 0,11 0,33 0,58 0,97 0,62

238

Referenční úrovně Záznamová úroveň Vyšetřovací úroveň

U [Bq/kg] 0,1 47,0

226

< < <

< < <

Ra [Bq/kg] 0,05 0,14 0,14 0,09 0,12 0,10 0,21 0,08

226

Ra [Bq/kg] 0,1 8,0

4.3 Shrnutí Analýzy zemědělských plodin provedla laboratoř SÚJCHBO, v.v.i. v Kamenné. Nebyl zjištěn žádný případ, který by vyžadoval přijímat opatření. Nedošlo k překročení vyšetřovací úrovně stanovené pro objemovou aktivitu uranu a radia ve vzorcích zemědělských plodin. Strana 102, celkem 115


ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5

5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1 Provozovny Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona o odpadech ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2015“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následujících 15 provozoven:

Provozovny

IČP

Závod Rožná I Závod Chemická úpravna Středisko dopravy Středisko služeb Skládka TKO Bukov Ředitelství ČDV Licoměřice ČDV Pucov ČDV Drahonín RD Jeseník ČDV Oslavany Deponie zeminy Rožná II ČDV Běstvina DS Bukov DS RI

1 2 3 4 6 7 9 10 11 12 17 20 21 24 25

5.1.2 Produkce odpadů Tabulka č. 5-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1

Odpad živočišných tkání Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Piliny a třísky železných kovů Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Olej z odlučovačů oleje Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Plastové obaly

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

Množství odpadu t

020202

O

0,384

030105 120101

O O

385,000 3,640

120109

N

0,011

120121

O

0,048

130205

N

0,601

130208 130506

N N

0,485 0,028

130507 150101 150102 150102

N O O O/N

0,070 2,784 1,304 0,014



13 14 15

16

17 18 19 20

Kovové obaly Skleněné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Pneumatiky Olejové filtry Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 Železo a ocel

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

Kaly z čiření vody Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad z 24 kuchyní a stravoven 25 Jedlý olej a tuk 26 Plasty 27 Směsný komunální odpad 28 Kal ze septiků a žump Množství odpadu celkem Množství nebezpečného odpadu celkem Množství ostatního odpadu celkem Množství odpadů předaných k využití („R“) Množství odpadů předaných k odstranění („D“) 21 22 23

150104 150107

O/N O

0,020 0,078

150110

N

0,819

150202 160103 160107

N O N

1,076 1,020 0,160

160121 170405

N O

0,013 60,410

170904 190902 200101 200102

O O O O

21,93 1263,05 0,100 1,587

200108 200125 200139 200301 200304

O O O O O

1,300 0,190 0,055 46,655 22,00 1814,832 3,297 1811,535 1723,641 90,536

Pozn.: V množství předaného odpadu jsou započítány i zůstatky z předchozích let. Tabulka č. 5-2 Přehled vytříděných odpadů P. č. 1 2 3 4 5 6

Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty Skleněné obaly Sklo


Kategorie odpadu


150101 200101 150102 200139 150107 200102

O O O O O O

2,784 0,100 1,304 0,055 0,078 1,587



Tabulka č. 5-3 Přehled použitých výrobků předaných formou zpětného odběru P. č. 1 2 3 4 5

Množství kg / ks 600 ks 275 kg 69 kg 7000 kg 1623 kg

Název použitého výrobku Zářivky Olověné akumulátory Baterie Pneumatiky Elektrozařízení

Přehled rozhodnutí pro nakládání s nebezpečnými odpady Souhlas Krajského úřadu Jihomoravského kraje k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Drahonín č.j. JMK 72330/2003 ze dne 28.6. 2013. Platnost do: 28.6.2018 Souhlas Krajského úřadu Olomouckého kraje k nakládání s nebezpečnými odpady pro RD Jeseník č.j. KUOK 59720/2008 ze dne 10.7. 2008. Platnost: doba neurčena. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Oslavany daný rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 110878/2012 ze dne 22.10. 2012. Platnost do 31.10. 2017.

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka provozoval v roce 2015: - skládku TKO Bukov - zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM, je držitelem integrovaného povolení pro zařízení k nakládání s odpady (skládka TKO Bukov) vydaného rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 43674/2006 ze dne 9. 6. 2006 a jeho 10. změny č.j. KUJI 26416/2015 ze dne 6.5.2015. Souhlas s provozem zařízení na využívání odpadů a s provozním řádem zařízení (Deponie zeminy Rožná II) je udělen rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 54745/2014 ze dne 11.8. 2014. Platnost do 31.8. 2019. Tabulka č. 5-4-1 Přehled odpadů přijatých do zařízení skládka TKO Bukov P. č.

Název druhu odpadu

1 2

Odpadní plasty (kromě obalů) Plastový odpad Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Plastové hobliny a třísky Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16 Plastové obaly

3

4 5 6 7


Kategorie odpadu


020104 070213

O O

255,84 63,94

080410

O

25,47

100101 120105

O O

78,23 76,56

120117 150102

O O

213,16 0,220



8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Kompozitní obaly Směsné obaly Plasty Sklo Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Plasty Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Uliční smetky Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad

150105 150106 160119 160120 170101 170102 170103 170203

O O O O O O O O

14,520 34,650 32,710 4,850 346,020 1362,120 13,430 61,960

170504

O

358,080

170604

O

63,610

170904 190801 190802 200203 200301 200302 200303 200306 200307

O O O O O O O O O

78,820 100,560 1,110 15,240 6995,250 82,600 94,290 15,710 1088,610


Kategorie odpadu


170504

O

41751,0

Tabulka č. 5-4-2 Přehled odpadů přijatých do zařízení Deponie zeminy Rožná II P. č.

Název druhu odpadu

1

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

5.2 Náklady a výnosy Tabulka č. 5-5 Přehled nákladů a výnosů odpadového hospodářství Náklady - na úpravu, využití, odstraňování - na skládkování (poplatky) - jiné Celkem

tis. Kč 611,550 228,063 839,613

tis. Kč

Výnosy - z prodeje druhotných surovin - z přijmu odpadů do zařízení - jiné (kogenerační jednotka TKO Bukov Celkem

715,341 5397,353 22,71 6135,404

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady V oblasti nakládání s odpady je provozována skládka TKO Bukov, která slouží především k ukládání komunálních odpadů z obcí okolního regionu. V porovnání s rokem 2014 došlo v roce 2015 k mírnému poklesu celkového návozu odpadů o 933 t, komunálních odpadů bylo méně o 322 t, ostatních méně o 611 t.



Souvisí to především s pokračujícím odklonem dodavatelů odpadů (především komunálních) na spalovnu, který pokračoval i v roce 2015. Ke snížení návozu došlo i u ostatních odpadů, zejména stavebních. Tento pokles byl vyvolán legislativní změnou, kdy maximální množství těchto odpadů sloužících k technickému zabezpečení skládky bylo sníženo z 25% objemových na 20% hmotnostních všech uložených odpadů.

5.3.2 Realizované akce a opatření Skládka TKO Bukov KÚ Kraje Vysočina schválil v roce 2015 nové vydání Provozního řádu Skládka TKO Bukov, ve kterém byla zapracována úprava procentuálního zastoupení odpadů k technickému zabezpečení skládky, která vyžadovala 10. změnu integrovaného povolení č. j. KUJI 26416/2015. V polovině prosince byl zprovozněn koksokompostový filtr jako záložní zařízení ke snižování emisí methanu z důvodu předpokládané dlouhodobé odstávky kogenerační jednotky. Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách Na ploše zrekultivované skládky odpadů v Pozďátkách probíhal pravidelný čtvrtletní monitoring navazující na měsíční monitoring přirozené atenuace. Čtvrtletní monitoring byl prováděn na základě závěru zprávy „Vyhodnocení postsanačního monitoringu staré ekologické zátěže skládka Pozďátky“. Zpracovatel – SOM s. r. o. Mníšek pod Brdy. Dále byla provedena pěstební péče (vysečení travních ploch, vyžnutí ploch se sazenicemi stromků, ochranný nátěr stromků proti okusu).

5.3.3 Kontroly Kontrola ČIŽP OI Havlíčkův Brod na „Skládce TKO Bukov“ zaměřená na povinnosti vyplývající kontrolované osobě ze zákona o odpadech a ze zákona o integrované prevenci v části týkající se nakládání s odpady za období od 6. 9. 2014 do 31. 7. 2015 byla protokolárně uzavřena dne 31. 7. 2015 a konstatovala stav bez závad a zjevných nedostatků a bez porušení zákona o odpadech a integrované prevenci.

5.4 Shrnutí Nakládání s odpady probíhalo na o. z. GEAM v roce 2015 na 15 provozovnách, v tomto počtu je zahrnuto jedno zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II a jedno zařízení k odstraňování odpadů - skládka TKO Bukov. V roce 2015 bylo vyprodukováno celkem 1814,8 tun odpadů, což je o 503,7 tun méně než v roce předchozím, a to v důsledku nižšího objemu sanačních prací na odkališti K I. U nebezpečných odpadů byl ve srovnání s rokem 2014 pokles o 2,9 tun. Ve většině případů se jedná o olejové náplně, jejichž výměna neprobíhá každoročně. Průběžně byly zajišťovány požadavky a plněny povinnosti vyplývající z obecně závazných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství.



6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM Na o. z. GEAM bylo v roce 2015 nakládáno s těžebním odpadem a produkty hornické činnosti, vznikajícími jednak při těžbě a zpracování uranové rudy a dále pak při realizaci sanačních a rekultivačních prací včetně čištění důlních vod. Těžební odpad i produkty hornické činnosti byly ukládány v souladu s obecně závaznými právními předpisy a platnými rozhodnutími orgánů státní správy na úložná místa provozovaná o. z. GEAM.

6.1 Úložná místa 6.1.1 Odvaly Ve správě, resp. v provozu je na o. z. GEAM celkem 21 odvalů – úložných míst ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání z těžebním odpadem, v platném znění. Parametry a aktuální stav těchto úložných míst je uveden v Tabulce č. 6 – 1. Tabulka č. 6 – 1 Úložná místa těžebního odpadu P.č.

Odval

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

R4 Milasín š. č. 37 R 6 (štola 4) Habří šurf č. 48 Bukov šurf č. 19 Zlatkov šurf č. 51 Blažejovice š. č. 33 Rožná š. č. 11 Rožná 1 Rožná 2 Vojetín štola č. 7 Jasenice Pucov Licoměřice Zlaté Hory-halda u 2.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u 3.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u 5.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u štoly Josef Zlaté Hory-halda u úvodní úpadnice Medlov-halda u Větrní jámy Oslavany – Kukla Celkem uran Celkem rudy Celkem uhlí Celkem

16 17 18 19 20 21

Plocha m2 24 056 10 803 7 045 3 757 4 539 10 732 3 617 8 890 88 704 28 000 2 343 31 954 20 302 20 216 1 328

Objem m3 30 000 20 000 50 000 10 000 7 800 60 000 9 900 20 000 627 075* 17 730 5 000 200 000 150 000 120 000 6 300

Hmotnost t 54 000 36 000 90 000 18 000 14 040 108 000 17 820 36 000 1 128 375* 30 796 9 000 360 000 270 000 216 000 16 380

556

1 700

4 420

276

500

1 300

4 983

28 800

74 880

5 100

2 000*

3 600*

5 728

29 000

75 400

89 988 264 958 17 971 89 988 372 917

465 414* 1 327 505 68 300 465 414 1 861 219

1 166 020* 2 388 031 175 980 1 166 020 3 730 031

Druh uložené hmoty pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice devonské horniny, diabas, tufity karbonské horniny

Aktuální stav uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený provozovaný provozovaný uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený provozovaný



Poznámka: Údaje o ploše a objemu odvalů jsou použity z databáze DIOS. Údaje o některých odvalech

(označené*) byly zpřesněny pověřeným pracovníkem závodu Rožná I a pracovníkem střediska RDJE. Jsou uvedeny pouze odvaly ve správě odštěpného závodu GEAM.

6.1.2 Odkaliště Ve správě, resp. v provozu jsou na o. z. GEAM celkem 4 odkaliště – úložná místa ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání z těžebním odpadem, v platném znění. Parametry a aktuální stav těchto úložných míst je uveden v Tabulce č. 6 – 2. Tabulka č. 6 – 2 Úložná místa těžebního odpadu P.č.

1 2 3 4

Odkaliště Odkaliště K I (VD Dolní Rožínka) Odkaliště KII (VD Zlatkov) Zlaté Hory-01 Zlaté Hory-03 Celkem uran Celkem rudy Celkem

Plocha m2

Objem m3

Hmotnost t

645 000*

10 909 162*

14 545 549*

274 300*

1 533 877*

1 601 020*

90 444 205 596 919 300 296 040 1 209 340

3 380 000 7 067 000 12 443 039 10 447 000 22 890 039

6 422 000 13 427 300 16 146 569 19 849 930 35 996 499

Druh uložené hmoty vyloužený rmut vyloužený rmut flotační písky flotační písky

Aktuální stav provozované provozované uzavřené uzavřené

Poznámka: Údaje o ploše a objemu odkališť jsou použity z databáze DIOS. Údaje označené „* “ jsou zpřesněné vedoucím odkališť ZCHÚ o. z. GEAM.

6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Zákon č. 168/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem rozšířil působnost také na těžební odpad, vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů. Úložné místo „Odkaliště KI – vodní dílo Dolní Rožínka“ a úložné místo „Odkaliště KII – vodní dílo Zlatkov“ bylo rozhodnutím OBÚ pro území krajů Libereckého a Vysočina č. j. SBS 38662/2014, resp. SBS 38688/2014 zařazeno do I. kategorie podle zákona č. 157/2009 Sb. Řízení ve věci zařazení úložného místa „Odval jámy č. 1 Rožná“, resp. „Odval jámy č. 2 a č. 3“ do příslušné kategorie bylo zastaveno usnesením OBÚ č. j. SBS 38656/2014, resp. SBS 38661/2014.

6.2.1 Odvaly Tabulka č. 6 - 3 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odval Rožná 1

Druh uloženého materiálu Hlušina Stavební suť kontaminovaná

Hmotnost t V hodnoceném celkem roce 2015 33 071,0 1 222 759,0 0,5 43,2

Zbytky výztuže a odpadní dřevo z hornické činnosti

99,6

2 575,196

Kontaminovaný materiál z přepravních tras rudy

40,0

4 091,0

Kontaminované ochranné pomůcky Celkem

0,8

28,1

33 211,9

1 229 496,496



6.2.2 Odkaliště Tabulka č. 6 - 4 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odkaliště K I

Druh uloženého materiálu Rmut Stavební suť z úpravárenské činnosti – kontaminovaná Kontaminovaný železný šrot, pogumovaný železný šrot Odpady pryže z technologického procesu úpravy rudy Staré kontaminované pracovní oděvy a ochranné pomůcky Rudný prach z areálu Chemické úpravny Kontaminovaný kal z BČOV o. z. GEAM Rudný kal z mycí rampy v areálu RI Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Rožná Kal z čištění důlních vod – ČDV Pucov Kal z čištění důlních vod – ČDV Běstvina Kal z čištění důlních vod – ČDV Licoměřice Odpady z laboratoří Ostatní kontaminovaný materiál z procesu úpravy uranové rudy Celkem

Hmotnost t V hodnoceném Celkem roce 2015 92 532,0 14 502 291 0 3 816,0 82,8 2 111,671 4,0 36,97 0

4,5

0 4,0 0 2,0 0 29,5 109,8 0,0003

548,8 819,22 120,1 2 677,2 269,4 985,8 16 224,0 5,907

53,55

1 743,829

92 817,65

14 531 654,397

Ukládání materiálů z hornické činnosti do odkaliště K I je součástí PMŘ odkaliště K I, který je schválen rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 77056/2015 ze dne 24. 11. 2015. Platnost rozhodnutí je stanovena do 31. 12. 2025. SÚJB vydal rozhodnutí č.j. 46960/2006 ze dne 18. 9. 2006, kterým povoluje uvolňování nepotřebného materiálu s povrchovou kontaminací radionuklidy uranradiové rozpadové řady z těžby a úpravy uranu. Platnost rozhodnutí je do 30. 9. 2016. Tabulka č. 6 - 5 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení: Odkaliště O 3 – Zlaté Hory Úložiště produktů hornické činnosti Druh uloženého materiálu Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Zlaté Hory Celkem

Hmotnost t V hodnoceném roce 2015 1 921,0 1 921,0

Celkem 45 052,0 45 052,0

6.3 Shrnutí V uplynulém roce o. z. GEAM spravoval, resp. provozoval v souladu se zákonem č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění, celkem 25 úložných míst (21 odvalů a 4 odkaliště) o celkovém objemu uloženého materiálu 24 751 258 m3 na celkové ploše 158,2 ha. Změny parametrů některých úložných míst proti předchozímu roku odráží skutečnost, že v roce 2015 byl na odval Rožná 1 ukládán těžební odpad z těžby U-rudy a cca 27 046 m3 těžebního odpadu bylo odvezeno na odkaliště K I a využito především při úpravě povrchu hrází před položením těsnícího prvku. Z odvalu Kukla byl těžební Strana 110, celkem 115


odpad odebírán a využíván pro stavební a sanační účely jako kamenivo. Do odkaliště K I bylo uloženo celkem 92 532 t rozemleté, vyloužené uranové rudy. Vyprodukováno bylo celkem 127 951 t těžebního odpadu a materiálů souvisejících s hornickou činností, které byly uloženy na, k tomu účelu určená, úložná místa ve správě o. z. GEAM.

7

SANACE A REKULTIVACE V rámci akce „Sanace odkaliště K1 – 1. etapa“ zahájené v roce 2006 probíhá od roku 2012 vlastní sanace a rekultivace hrázového tělesa odkaliště K I. V roce 2015 bylo do projektem stanového tvaru sanováno (tzn. přetvarováno hrázové těleso a položeno těsnící a krycí souvrství) a biologicky zrekultivováno cca 1,4 ha plochy. Dalších cca 0,6 ha upraveného hrázového tělesa je připraveno pro pokládku těsnícího souvrství v roce 2016. Celkové náklady v roce 2015 činily 11,384 mil. Kč. V roce 2015 pokračovaly práce na zajištění jámy Jindřich II na lokalitě Oslavany v rámci akce „Likvidace jámy Jindřich II“ započaté v roce 2014. V měsíci květnu byla dokončena betonová výplň jámového stvolu nad jámovou zátkou. Celkem byl betonovou výplní zpevněn jámový stvol v délce 35 m. Současně s jednotlivými etapami betonáže bylo instalováno kontrolní a dosypávací potrubí DN 600 a plynové potrubí DN 150. V červnu bylo staveniště předáno zhotoviteli (DAV, a. s.), se kterým byla dne 20. 5. 2015 podepsána smlouva na odstranění povrchových objektů – těžní věž a přiléhající šachetní budova s budovou bývalého oběhem vozů. Práce byly zhotovitelem ukončeny v termínu a v říjnu tak mohly být zahájeny práce související s výstavbou uzavírací betonové desky – injektáž podloží mikropiloty. Do konce roku byly projektované práce na zabezpečení jámy ukončeny, tj. jáma je zabezpečena ohlubňovým povalem s odplyňovacím potrubím, součástí je i potrubí pro kontrolní měření úrovně hladiny důlní vody a pro případný zásyp jámy. Betonový poval je opatřen oplocením s uzamykatelným vstupem a ústí HDD bylo označeno v souladu s platnou legislativou ČBÚ. Náklady na tuto akci v roce 2015 byly 10,416 mil. Kč V roce 2015 pokračovaly v rámci akce „Likvidace jámy č. 13“ práce na zajištění jámy J – 13 na lokalitě Pucov započaté v roce 2014. Stvol jámy a volné prostory jámového sklípku byly vyplněny hlušinou z odvalu do úrovně terénu. Následovalo položení hydroizolace na podkladní beton, montáž ocelové armovací výztuže a betonáž uzavíracího ohlubňového povalu jámy s uzamykatelným kontrolním otvorem a potrubím pro monitoring důlních vod. Poval byl následně označen trvalým způsobem v souladu s ustanovením § 10, odst. 6, vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Hlušina z odvalu nevyužitá při zásypu jámy byla použita k vyrovnání okolního terénu a v měsíci říjnu byla dokončena technická rekultivace rozprostřením zeminy deponované v blízkosti uzavřené jámy. Celkové náklady v roce 2015 činily 0,754 mil. Kč. V roce 2015 byla v rámci akce „Rožná 1 – likvidace nevyužitelných objektů“ odstraněna budova kompresorovny u jámy R3. Povolení k odstranění stavby bylo vydáno dne 3. 11. 2014 rozhodnutím MPO č. j. MPO 46914/14/614-SÚ. Jednalo se o jednopodlažní, nepodsklepený objekt opláštěný železobetonovými panely v ocelových rámech. Nosná ocelová konstrukce byla postavena na betonových základech, jejich součástí byly i tři železobetonové jímky. Do konce roku byl objekt odstraněn a provedena byla i technická rekultivace rozprostřením vhodné zeminy. Náklady na tuto akci v roce 2015 byly 2,432 mil. Kč.



ZÁVĚR Monitoring vlivu činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka na jednotlivé složky životního prostředí probíhal v roce 2015 podle dokumentů systému managementu organizace SPP-GEAM-09-01-02 a SPP-GEAM-09-01-04 (Monitorování výpustí – veškeré ukazatele a Monitorování okolí – veškeré ukazatele), které byly z hlediska radionuklidů schváleny rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/1517/2009 ze dne 21. 9. 2009. a jeho změnou č.j. SÚJB/RCKA/27695/2014 ze dne 15. 12. 2014. Do programu monitorování byly, stejně jako v předešlých letech, začleněny všechny požadavky orgánů státní správy vydané formou rozhodnutí, souhlasů a vyjádření. Programy monitorování zahrnují monitoring vod, ovzduší, půd, zemědělských plodin a monitorování říčních sedimentů v nejvýznamnějších tocích. Vzorky vod, půd a prašného spadu byly analyzovány v akreditované laboratoři o. z. GEAM (SZLAB). Další analýzy a vyhodnocení prováděly laboratoře SÚJCHBO Kamenná, v. v. i, RADON, v.o.s. a ENVIRO-EKOANALYTIKA, s. r. o. Velké Meziříčí. Vzorkování bylo prováděno podle harmonogramu s četností stanovenou ve schváleném programu monitorování. Program monitorování byl v roce 2015 naplněn, byly dodrženy frekvence monitorování. Z hlediska kvality a množství vypouštěných důlních a odpadních vod byly dodržovány všechny podmínky dané rozhodnutími orgánů státní správy. V roce 2015 bylo na o. z. GEAM odebráno z veřejných zdrojů celkem 47 884 m3 pitné vody, což je o cca 2 000 m3 méně, než v roce 2014. Spotřeba provozní vody není na všech provozech evidována, nicméně ve srovnání s předchozím rokem nedošlo k významným změnám. V roce 2015 provozoval odštěpný závod GEAM sedm zařízení, na kterých byly čištěny a vypouštěny odpadní vody (průmyslové – 3 x, splaškové – 4 x) do vod povrchových, osm dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod a dva profily, ze kterých byly důlní vody do vod povrchových vypouštěny bez čištění. Celkem bylo v roce 2015 povolenými výpustnými profily z o. z. GEAM vypuštěno do vod povrchových 164 747 m3 odpadních vod, 6 005 619 m3 vyčištěných důlních vod a 181 908 m3 nečištěných důlních vod. Vypouštění odpadních a důlních vod z provozů o. z. GEAM do vod povrchových probíhalo v roce 2015 v souladu s vodoprávními rozhodnutími i s rozhodnutími SÚJB. Na výpustném profilu č. 1 (DS R I) došlo dne 2. 11. 2015 k překročení zásahové úrovně ukazatele U stanovené rozhodnutím SÚJB ve vypouštěných důlních vodách. Příčiny překročení a přijatá opatření jsou podrobně popsány v kapitole 1.4.1. Na výpustném profilu č. 2 (DS Bukov) došlo dne 8. 2. 2015 k mírnému překročení vyšetřovací úrovně ukazatele U stanovené rozhodnutím SÚJB ve vypouštěných důlních vodách. Příčiny překročení a přijatá opatření jsou podrobně popsány v kapitole 1.4.2. Mimo výpustných profilů spravoval o. z. GEAM v roce 2015 osm starých zátěží, ze kterých vytékaly důlní vody do vod povrchových (bez stanovení podmínek orgány státní správy). Ze starých zátěží v roce 2015 vyteklo do povrchových vod 1 095 210 m3 důlních vod. Množství vypuštěných důlních vod do vod povrchových se v roce 2015 oproti předchozímu roku v součtu mírně snížilo. Mírně pokleslo množství vypuštěných důlních vod na obou lokalitách v Železných horách (Licoměřice, Běstvina). Celkem výrazný pokles vypouštěného množství důlních vod byl zaznamenán na DS R I a na ČDV Zlaté Hory. Naopak se zvýšilo množství vytékajících důlních vod na lokalitě Oslavany (od počátku roku až do května se množství důlních vod neustále zvyšovalo, poté začalo klesat a postupně se vrátilo do dlouhodobého normálu). Výrazně vyšší množství vytékajících důlních vod bylo zaznamenáno také na DS Bukov. Zde zvýšené množství důlních vod může mít souvislost s ražbou podzemního výzkumného pracoviště pro SÚRAO. V roce 2015 byla vydána nová vodoprávní rozhodnutí pro výpustné profily č. 6 (parkoviště SD) a č. 7 (ČOV ZCHÚ), která jsou účinná od 1. 1. 2016. Změna vodoprávního rozhodnutí spočívající v prodloužení jeho platnosti byla vydána pro výpustný profil SLA-HVP (Slavkovice – Petrovice). Změna vodoprávního rozhodnutí, která spočívá ve zvýšení průměrného a maximálního množství vypouštěných důlních vod, byla vydána pro výpustný profil OSL-HVP (ČDV Oslavany). Nová rozhodnutí SÚJB o povolení uvolňování radionuklidů do ŽP byla Strana 112, celkem 115


vydána pro výpustné profily č. 6 a SLA-HVP. První rozhodnutí je účinné od 1. 1. 2016, druhé od 13. 12. 2015. Při monitorování okolí byla sledována kvalita vod a sedimentů v tocích nad a pod výpustnými profily a byl vyhodnocován vliv výpustí na tyto toky. Monitorování okolí probíhalo v roce 2015 v souladu s programem monitorování a na jednotlivých monitorovaných profilech nedošlo k žádným významným anomáliím. Povrchové toky nebyly vypouštěnými vodami z o. z. GEAM významně negativně ovlivňovány. Významnější akce na úseku vodního hospodářství realizované v roce 2015: - pokračovala důlní část investiční akce „Odvodňovací štola R3“. Do konce roku 2015 bylo vyraženo celkem 574 m odvodňovací štoly, z toho 365 m v roce 2015, - na závodě Chemická úpravna byla realizována investiční akce „Síranová sila“. V rámci uvedené akce byla postavena dvě nová sila na uskladnění síranu sodného, který je vyráběn jako vedlejší produkt při čištění odkalištních vod. První u objektu odpařovací stanice, druhé v areálu vlečky ZCHÚ. Silo u odpařovací stanice bylo v roce 2015 uvedeno do předčasného užívání a silo na vlečce do zkušebního provozu. V roce 2016 budou dokončeny práce na opláštění obou sil, - pokračovala také investiční akce „Sanace odkaliště K I – II. etapa - drenáže“. Stavba navazuje na dřívější etapu rekonstrukce drenážního systému. Stavební práce byly soustředěny hlavně na úsek pod hlavní hrází odkaliště K I. Dokončena byla pokládka potrubí a šachtic, výkop byl zasypán, - ze skládky TKO Bukov bylo převezeno k vyčištění na ČOV Bystřice nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem ČOV 2 717 m3 nadbilančních odpadních skládkových vod. Celkové poplatky o. z. GEAM za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily v minulém roce 58 004 Kč. Kvalita surových důlních vod je na všech lokalitách stabilizovaná a obecně se postupně zlepšuje. Nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod úzce souvisí s vypuštěnými důlními vodami, viz. výše. Monitoringem podzemních vod ve vrtech a studních na lokalitách o. z. GEAM nebyly zaznamenány žádné anomálie v jejich kvalitě oproti předchozím obdobím. V současné době je monitorováno 57 vrtů v okolí odkališť na lokalitě Rožná, 4 vrty na lokalitě Olší-Drahonín, 2 vrty na lokalitě Pucov, 6 vrtů na lokalitě Licoměřice a 3 vrty na lokalitě Zlaté Hory. Co se týká studní, je jich monitorováno 7 na lokalitě Rožná, 4 na lokalitě Pucov a 6 na lokalitě Licoměřice. Srážkově byl rok 2015 ve srovnání s rokem 2014 méně vydatný, výjimkou je lokalita Rožná, kde spadlo ve srovnání s rokem 2014 o cca 50 mm srážek více. Výrazně méně srážek (o téměř 350 mm) bylo monitorováno na lokalitě Zlaté Hory. V roce 2015 o. z. GEAM provozoval 9 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a dalších 118 lokálních spalovacích zdrojů. Rozhodnutími SÚJB je povoleno uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím 4 výpustí do ovzduší (sušárna, mlýnice a odkaliště K I, K II závodu Chemická úpravna, větrací stanice R4, R6 důlního závodu R I). O. z. GEAM provozuje rovněž 1 zařízení (závod Chemická úpravna), které podléhá zákonu č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro toto zařízení na rok 2015 bylo přiděleno 10 566 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2015 byly o 1 950 tun CO2 nižší než v roce předchozím a odpovídají 10 914 povolenkám. V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise jak ze spalovacích, tak i z jiných stacionárních a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Stěžejní část monitoringu ovzduší a půd v rámci monitorování okolí je realizována na těžebněúpravárenském komplexu Rožná. Toto monitorování je zaměřeno na sledování prašného spadu a kontaminace podél přepravní trasy rudy, jsou měřeny radiační veličiny u zdrojů i v okolních obcích pomocí stacionárních dozimetrů a jsou prováděna kontrolní bodová Strana 113, celkem 115


měření. Do domů v okolních obcích jsou, vždy na rok, instalovány stopové detektory RAMARn pro zjištění objemové aktivity radonu. Z výsledků monitoringu vyplývá, že v oblasti ovzduší nebylo způsobeno jeho významné znečištění a nebyly způsobeny žádné emisní škody Na sledovaných monitorovacích profilech v rámci imisního monitoringu a monitoringu radiační zátěže byl v roce 2015 naplněn program monitoringu. Stanovené zásahové úrovně překročeny nebyly. K překročení vyšetřovacích úrovní došlo ve dvou případech: - v měsíci srpnu došlo k překročení vyšetřovací úrovně ukazatele EOAR na měřícím bodu R6 – hlavní větrací stanice dolu Rožná (naměřená hodnota EOAR = 86 Bq.m-3, VÚ EOAR = 63 Bq.m-3). Provoz větrací stanice byl v měsíci srpnu stabilní. K naměření vyšší hodnoty došlo pravděpodobně i příspěvkem výdajnosti radonu ze zemského povrchu vlivem extrémního počasí (suchem rozpraskaná půda), - k dalšímu překročení vyšetřovací úrovně ukazatele EOAR došlo v měsíci srpnu na měřícím bodu Rožná – Uher č. 43 (naměřená hodnota EOAR = 55 Bq.m-3, VÚ EOAR = 45 Bq.m-3). K naměření vysoké hodnoty došlo pravděpodobně vlivem extrémního počasí (suchem rozpraskaná půda) a vyšší koncentrace radonu u větrací stanice na jámě R6. Zvýšené hodnoty EOAR byly v srpnu zjištěny u všech měřících bodů situovaných v údolích, kde jsou horší rozptylové podmínky. Ani v jednom případě překročení VÚ nebyla stanovena žádná opatření. V roce 2015 pokračoval monitoring ekosystémů na ložisku Rožná, který provádí Ústav geoniky AV ČR Ostrava. Výsledky, které jsou pro o. z. GEAM příznivé, jsou zpracovány v samostatné hodnotící zprávě. Nakládání s odpady probíhalo na o. z. GEAM v roce 2015 na 15 provozovnách, v tomto počtu je zahrnuto jedno zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II a jedno zařízení k odstraňování odpadů - skládka TKO Bukov. V roce 2015 bylo vyprodukováno celkem 1814,8 t odpadů, což je o 503,7 tun méně než v roce předchozím, a to v důsledku nižšího objemu sanačních prací na odkališti K I. U nebezpečných odpadů byl ve srovnání s rokem 2014 zaznamenán pokles o 2,9 t. Ve většině případů se jedná o olejové náplně, jejichž výměna neprobíhá každoročně. V uplynulém roce o. z. GEAM spravoval, respektive provozoval v souladu se zákonem č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění, celkem 25 úložných míst (21 odvalů a 4 odkaliště) o celkovém objemu uloženého materiálu 24 751 258 m3 na celkové ploše 158,2 ha. Změny parametrů některých úložných míst proti předchozímu roku odráží skutečnost, že v roce 2015 byl na odval Rožná 1 ukládán těžební odpad z těžby U-rudy a cca 27 046 m3 těžebního odpadu bylo odvezeno na odkaliště K I a využito především při úpravě povrchu hrází před položením těsnícího prvku. Z odvalu Kukla byl těžební odpad odebírán a využíván pro stavební a sanační účely jako kamenivo. Do odkaliště K I bylo uloženo celkem 92 532 t rozemleté, vyloužené uranové rudy. Vyprodukováno bylo celkem 127 951 t těžebního odpadu a materiálů souvisejících s hornickou činností, které byly uloženy na, k tomu účelu určená, úložná místa ve správě o. z. GEAM. V rámci sanačně – rekultivačních prací pokračovala akce „Sanace odkaliště K1 – 1. etapa“ zahájená v roce 2006, kde probíhá od roku 2012 vlastní sanace a rekultivace hrázového tělesa odkaliště K I. V roce 2015 bylo do projektem stanového tvaru sanováno (tzn. přetvarováno hrázové těleso a položeno těsnící a krycí souvrství) a biologicky zrekultivováno cca 1,4 ha plochy. Dalších cca 0,6 ha upraveného hrázového tělesa je připraveno pro pokládku těsnícího souvrství v roce 2016. V roce 2015 pokračovaly práce na zajištění jámy Jindřich II na lokalitě Oslavany v rámci akce „Likvidace jámy Jindřich II“ započaté v roce 2014. V měsíci květnu byla dokončena betonová výplň jámového stvolu nad jámovou zátkou. Celkem byl betonovou výplní zpevněn jámový stvol v délce 35 m. Současně s jednotlivými etapami betonáže bylo instalováno kontrolní a Strana 114, celkem 115


dosypávací potrubí DN 600 a plynové potrubí DN 150. V červnu bylo staveniště předáno zhotoviteli (DAV, a.s.), se kterým byla dne 20. 5. 2015 podepsána smlouva na odstranění povrchových objektů – těžní věž a přiléhající šachetní budova s budovou bývalého oběhem vozů. Práce byly zhotovitelem ukončeny v termínu a v říjnu tak mohly být zahájeny práce související s výstavbou uzavírací betonové desky – injektáž podloží mikropiloty. Do konce roku byly projektované práce na zabezpečení jámy ukončeny, tj. jáma je zabezpečena ohlubňovým povalem s odplyňovacím potrubím, součástí je i potrubí pro kontrolní měření úrovně hladiny důlní vody a pro případný zásyp jámy. Betonový poval je opatřen oplocením s uzamykatelným vstupem a ústí HDD bylo označeno v souladu s platnou legislativou ČBÚ. V rámci akce „Likvidace jámy č. 13“ pokračovaly práce na zajištění jámy J – 13 na lokalitě Pucov započaté v roce 2014. Stvol jámy a volné prostory jámového sklípku byly vyplněny hlušinou z odvalu do úrovně terénu. Následovalo položení hydroizolace na podkladní beton, montáž ocelové armovací výztuže a betonáž uzavíracího ohlubňového povalu jámy s uzamykatelným kontrolním otvorem a potrubím pro monitoring důlních vod. Poval byl následně označen trvalým způsobem v souladu s ustanovením § 10, odst. 6, vyhlášky ČBÚ č.52/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Hlušina z odvalu nevyužitá při zásypu jámy byla použita k vyrovnání okolního terénu a v měsíci říjnu byla dokončena technická rekultivace rozprostřením zeminy deponované v blízkosti uzavřené jámy. V roce 2015 byla v rámci akce „Rožná 1 – likvidace nevyužitelných objektů“ odstraněna budova kompresorovny u jámy R3. Povolení k odstranění stavby bylo vydáno dne 3. 11. 2014 rozhodnutím MPO č. j. MPO 46914/14/614-SÚ. Jednalo se o jednopodlažní, nepodsklepený objekt opláštěný železobetonovými panely v ocelových rámech. Nosná ocelová konstrukce byla postavena na betonových základech, jejich součástí byly i tři železobetonové jímky. Do konce roku byl objekt odstraněn a provedena byla i technická rekultivace rozprostřením vhodné zeminy. Na základě vyhodnocení podrobného sledování jednotlivých složek životního prostředí za rok 2015 lze konstatovat, že z provozní činnosti o. z. GEAM Dolní Rožínka nebyly zjištěny žádné významnější vlivy a dopady na životní prostředí, které by mohly negativně působit na zdraví obyvatel v okolních obcích.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2015

Recommend Documents