ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí. o. z. TÚU za rok 2013

DIAMO, státní podnik o. z. Těžba a úprava uranu Pod Vinicí 84 471 27 Stráž pod Ralskem

Stráž pod Ralskem 31. 3. 2014 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí P o. z. TÚU za rok 2013

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2013

Zpracoval:

RNDr. Lubomír Neubauer (kap. 3.3, 3.4, 4, příl. 2, 3) vedoucí oddělení životního prostředí Ing. Iva Straková (kap. 1) technický pracovník IV - vodohospodář RNDr. Karel Brodský (kap. 1) technický pracovník IV - životní prostředí Mgr. Vladimír Ekert (kap. 2) vedoucí oddělení geologického Ing. Václav Krupka (kap. 1.4, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - data Mgr. Michal Rakušan (kap. 2.2, 2.2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - hydrochemik Ing. Jaroslav Pilař (kap. 3, 5, 6) technický pracovník IV - odpady, ovzduší Ing. Helena Valapková (kap. 7.2) technický pracovník IV - rekultivace Ing. Pavel Varga (kap. 7.1) technický pracovník IV- životní prostředí

Kontroloval:

Ing. Ludvík Kašpar v. r. náměstek pro výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Tomáš Rychtařík v. r. ředitel o. z. – závodní DCHT

Datum:

31. 3. 2014

Výtisk číslo:

05

Strana 2 (celkem 149)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2013

Rozdělovník Držitel Funkce, VOJ či VOÚ

Titul, Jméno, Příjmení

Výtisk č.

O. z. TÚU ředitel o. z. - závodní DCHT

Ing. Tomáš Rychtařík

01

náměstek pro výrobu a ekologii

Ing. Ludvík Kašpar

02

vedoucí oddělení životního prostředí

RNDr. Lubomír Neubauer

03

vedoucí oddělení geologického

Mgr. Vladimír Ekert

04

Další VOJ s. p. DIAMO a jiné osoby či organizace vedoucí odboru ekologie ŘSP

Ing. Pavel Vostarek

05

vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec 2

RNDr. Jitka Šádková

06

vedoucí oddělení podzemních vod a bilance Povodí Ohře, s. p., Bezručova 4219, 430 03 Chomutov

RNDr. Pavel Poledníček

07

vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP OI Liberec, Třída 1. máje 858/26, 460 01 Liberec 1

Ing. Josef Gruber

08

vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Česká Lípa, T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa

RNDr. Růžena Konvalinová

09

vedoucí odboru kontroly a zvláštních úkolů ŘSP

Ing. Zdeňka Poslušná

10

CELKEM

10



Obsah: POJMY, ZKRATKY A DEFINICE ..................................................................................................................... 6 ÚVOD ...................................................................................................................................................................... 9 1

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................................... 9 1.1 PITNÁ VODA ................................................................................................................................................ 9 1.1.1 Externí zdroje ................................................................................................................................... 9 1.1.2 Vlastní zdroje ...................................................................................................................................10 1.2 PROVOZNÍ VODA .......................................................................................................................................... 12 1.3 ODPADNÍ A POVRCHOVÁ VODA .................................................................................................................... 13 1.4 DŮLNÍ A POVRCHOVÁ VODA ........................................................................................................................ 37 1.4.1 Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) ...41 1.4.2 Výpustný profil č. 2 SLKR-VS ..........................................................................................................47 1.4.3 Výpustný profil č. 3 ODK-VS ...........................................................................................................52 1.4.4 Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I ........56 1.4.5 Výpustný profil záchytné jímky Křižany...........................................................................................56 1.4.6 Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy ...................................................................56 1.4.7 Posuzovací profil .............................................................................................................................56 1.5 ODKALIŠTĚ .............................................................................................................................................. 61 1.6 POVRCHOVÉ TOKY ....................................................................................................................................... 61 1.7 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ S VODAMI................................................................................. 72 1.7.1 Realizované akce a opatření ............................................................................................................72 1.7.1.1 1.7.1.2 1.7.1.3

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení ........................................................................ 72 Povodně 2013 ...................................................................................................................................... 73 Likvidace invazních rostlin .................................................................................................................. 75

1.7.2 Kontroly ...........................................................................................................................................78 1.7.3 Uložené pokuty ................................................................................................................................79 1.8 SHRNUTÍ .............................................................................................................................................. 79 2

HYDROGEOLOGIE .................................................................................................................................. 81 2.1 CHARAKTERISTIKA HYDROGEOLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ................................................. 81 2.2 MONITOROVACÍ SYSTÉMY ........................................................................................................................... 82 2.2.1 Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod ...................................................................................83 2.2.2 Monitoring povrchových vod ...........................................................................................................84 2.3 VÝSLEDKY MONITORINGU ........................................................................................................................... 85 2.3.1 ZTR, důlní a podzemní vody ............................................................................................................85 2.3.2 Povrchové vody ...............................................................................................................................99 2.4 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 100

3

OVZDUŠÍ ................................................................................................................................................... 101 3.1 EMISE ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ............................................................................................................ 101 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje .........................................................................................................101 3.1.2 Plnění emisních limitů ...................................................................................................................101 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů .................................................................102 3.2 EMISE Z JINÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ................................................................................................. 103 3.2.1 Jiné stacionární zdroje ..................................................................................................................103 3.2.2 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů ............................................................................104 3.3 IMISE ............................................................................................................................................ 106 3.3.1 Prašný spad ...................................................................................................................................106 3.3.2 Prašnost .........................................................................................................................................107 3.4 RADIONUKLIDY ......................................................................................................................................... 107 3.4.1 Radon.............................................................................................................................................109 3.4.2 Dávkový příkon gama ....................................................................................................................110 3.4.3 Uran v prašném spadu...................................................................................................................110 3.4.4 Radium v prašném spadu ...............................................................................................................112 3.4.5 Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady....................................................................112 3.5 MĚŘENÍ HLUKU ......................................................................................................................................... 113 3.6 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU OCHRANY OVZDUŠÍ .................................................................................... 113 3.6.1 Realizované akce a opatření ..........................................................................................................113



3.6.2 Kontroly .........................................................................................................................................114 3.6.3 Uložené pokuty ..............................................................................................................................116 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi ........................................................................................116 3.7 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 116 4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ............................................................ 117 4.1 KONTAMINACE PŮDY ................................................................................................................................ 117 4.1.1 Kontaminace technologickými roztoky ..........................................................................................117 4.1.2 Monitorování dnových sedimentů ..................................................................................................118 4.1.3 Odstranění kontaminované zeminy pod CHÚ ...............................................................................118 4.2 KONTAMINACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU .............................................................................................. 120 4.3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 120

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................................................. 121 5.1 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ......................................................................................................... 121 5.1.1 Provozovny ....................................................................................................................................121 5.1.2 Produkce odpadů ...........................................................................................................................121 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů ........................................................................................124 5.2 NÁKLADY A VÝNOSY ................................................................................................................................. 124 5.3 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................... 124 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady ........................................................................................124 5.3.2 Realizované akce a opatření ..........................................................................................................124 5.3.3 Kontroly .........................................................................................................................................125 5.3.4 Uložené pokuty ..............................................................................................................................125 5.4 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 125

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ............................................................................................. 126 6.1 ÚLOŽNÁ MÍSTA .......................................................................................................................................... 126 6.1.1 Odvaly ...........................................................................................................................................126 6.1.2 Odkaliště ........................................................................................................................................127 6.2 TĚŽEBNÍ ODPAD, PRODUKTY HORNICKÉ ČINNOSTI A MATERIÁLY SOUVISEJÍCÍ S HORNICKOU ČINNOSTÍ ............................................................................................................................. 127 6.3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 128

7

SANACE A REKULTIVACE .................................................................................................................. 130 7.1 SANACE ............................................................................................................................................ 130 7.2 REKULTIVACE ........................................................................................................................................... 135 7.2.1 Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I ..................................................................................136 7.2.2 Údržba rozpracovaných rekultivačních akcí .................................................................................137 7.2.3 Shrnutí ...........................................................................................................................................139

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 141 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................................... 142 PŘÍLOHA Č. 1: PŘÍLOHA Č. 2: PŘÍLOHA Č. 3:

PŘEHLEDNÁ MAPA VÝPUSTNÍCH PROFILŮ A MONITOROVACÍCH MÍST DŮLNÍCH, POVRCHOVÝCH A ODPADNÍCH VOD V PŮSOBNOSTI O. Z. TÚU ............................................. 142 LIKVIDACE AREÁLU DOLU KŘIŽANY I – MONITORING CÍLOVÉHO STAVU SANOVANÉ PLOCHY ............................................................................................................. 143 UKONČENÁ INVESTIČNÍ AKCE REVITALIZACE SEDLICKÉHO RYBNÍKA A LUČNÍ STROUHY ............................................................................................................................. 148



Pojmy, zkratky a definice AS, 226Ra

aktivita radia 226 v prašném spadu [Bq.m-2.30 dnů-1]

BČ

biologická čistírna

CDS

centrální dekontaminační stanice

CPS

cílový parametr sanace

CS, U

koncentrace přírodního uranu v prašném spadu [mg.m-2.30 dnů-1]

ČBÚ

Český báňský úřad

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

DH I

Důl Hamr I

DK I

Důl Křižany I

DN

dešťová nádrž

DCHT

Důl chemické těžby

důlní vody

vody nacházející se v důlních dílech (Dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon a v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou důlními vodami všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami; za důlní dílo se považuje nejenom podzemní prostor vytvořený hornickou činností, ale i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ploše VP i mimo plochu VP (pokud se nejedná o ZTR). K nakládání s důlními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), bylo vydáno rozhodnutí ČBÚ v Praze zn. 2762/07 ze dne 3. prosince 2007, které mimo jiné konstatovalo, že i vody vypouštěné z technologie SLKR I a NDS 6 do povrchového toku Ploučnice jsou vodami důlními.

EDR

elektrodialýza reverzační

EO

ekvivalentní obyvatel

ERU

Emission Reduction Unit - jednotka snížení emisí

EUA

European Union Allowance - evropská povolenka emisí (CO2)

HB

hydraulická bariéra (Stráž, Svébořice)

HS

„horká skvrna“ (plocha ze zvýšenou radioaktivní kontaminací)

HVS

hlavní větrací stanice

HZS LK

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje

CHS I, II

chemická stanice I, II

CHÚ

chemická úpravna

ISPOP

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností



j. č. 3

jáma číslo 3

KH

kotel horkovodní

KHS LK

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje

KS-CHÚ

vzorek z výpustního profilu vyústění kanalizačního systému CHÚ do toku Ploučnice

KULK

Krajský úřad Libereckého kraje

LTO

lehký topný olej

MěÚ

městský úřad

ML

matečné louhy

NDS

neutralizační a dekontaminační stanice

NEK-RP

norma enviromentální kvality (průměrná hodnota) podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2011)

NS

neutralizační stanice

NS CHÚ

označení objektu nebo výpusti z objektu

NS-CHÚ

signatura vzorku vod odebraného z výpusti z objektu

OBÚ

obvodní báňský úřad

ODK-VS

vzorek z výpustního profilu č. 3 (vyústění Luční strouhy do toku Ploučnice)

OI

oblastní inspektorát

OJ3

odval j. č. 3

OK

obtokový kanál

OKC-VS

vzorek z výpustního profilu monitoringu SÚJB (vyústění OK do toku Ploučnice)

OkÚ

okresní úřad

OPVZ

ochranné pásmo vodního zdroje

ORL

odlučovač ropných látek

o. z. TÚU

odštěpný závod Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem

Ps

prašný spad [g.m-2.30 dnů-1]

podzemní vody

za podzemní vody jsou v této zprávě považovány všechny ostatní vody nespadající do předchozích definic. Dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou podzemními vodami vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

povrchové vody

za povrchové vody jsou v této zprávě považovány vody dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů, kde povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

PV-VS

vzorek z výpustního profilu č. 1 (vyústění retenčních nádrží Pustý do obtokového kanálu)

RC

regionální centrum

RN

retenční nádrže



RN-CHÚ

vzorek z výpusti (vyústění retenčních nádrží CHÚ do kanalizačního systému)

RP

rudné plato

ŘSP

ředitelství státního podniku

SčVK

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Teplice

SD

středisko dopravy

SHR

sklad hmotných rezerv

SKO

směsný komunální odpad

SLKR I

stanice likvidace kyselých roztoků I. etapa

SLKR-VS

vzorek z výpustního profilu č. 2 (vyústění výtoku ze SLKR I do toku Ploučnice)

soustava vodovodu VP

systém zásobování pitnou vodou pro areály CHS I, CHS II a VÚ č. 4

SVRT

středisko výroby a rozvodu tepla

SÚ

stavební úřad

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

TKO

tuhý komunální odpad

TTO

těžký topný olej

TZL

tuhé znečišťující látky

U

uran přírodní (alternativně k UNAT)

UK

uranový koncentrát

VDJ

vodojem

VÚ

výrobní úsek

VP

vyluhovací pole

VOJ

vnitřní organizační jednotka

ZBZS

závodní báňská záchranná stanice

ZDM

závod dopravy a mechanizace

ZTR

zbytkové technologické roztoky - roztoky vzniklé v důsledku chemické těžby uranu a nacházející se v ploše vyluhovacích polí a v ploše rozptylu v cenomanském i turonském kolektoru



Úvod Tento dokument je vypracován ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Dokumentace zahrnuje vyhodnocení monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem na všechny složky životního prostředí v roce 2013 a je zpracována dle řidícího postupu systému managementu organizace ŘP-sp-22-01. Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. Těžba a úprava uranu zahrnuje výsledky monitoringu v oblasti životního prostředí v oblastech působnosti o. z. TÚU za rok 2013 včetně vyhodnocení shody s příslušnými zákony, nařízeními a rozhodnutími orgánů státní správy. Souhrnné vodohospodářské údaje zajišťuje oddělení životního prostředí. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy. Monitoring podzemních, povrchových a důlních vod a zbytkových technologických roztoků zajišťuje oddělení geologické ve spolupráci se střediskem monitorování a karotáže. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy formou Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků. Vyhodnocení monitorování radiačních veličin, resp. jejich vliv na obyvatelstvo obcí v okolí o. z. TÚU, provádí 1x ročně oddělení bezpečnosti a hygieny práce formou Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

1 Vodní hospodářství V této kapitole je zahrnuto vyhodnocení činnosti na úseku vodního hospodářství DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem v roce 2013. Na úseku vodního hospodářství se sledují dodávky pitné vody do jedné rozvodné vodovodní sítě pro veřejnou potřebu a do vlastní vodovodní sítě včetně čištění a odvádění odpadních a povrchových vod z pěti kanalizačních systémů pro veřejnou potřebu a z vlastních kanalizačních systémů. Dalším předmětem činnosti je čištění a vypouštění povrchových vod do vod podzemních, povrchových a důlních, dále čerpání odkalištních a drenážních vod k využití v NDS 6, a vypouštění důlních vod do vod povrchových. Na úseku vodního hospodářství je dále realizována legislativní činnost, která se týká ochrany před povodněmi, staveb vodních děl a dalších staveb, zařízení a činností, jež mohou ovlivnit vodní poměry, případně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

1.1 Pitná voda Systém zásobování pitnou vodou byl v roce 2013 obdobný jako v předchozím roce 2012.

1.1.1

Externí zdroje

Dodávky pitné vody byly v průběhu roku 2013 kromě vlastních zdrojů zajišťovány ze skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu Stráž pod Ralskem, jehož provozovatelem je SčVK, a. s. Teplice, který dodal do provozně samostatné části soustavy vodovodu Lipka 15 597 m 3 pitné vody.



V tabulce č. 1.1.1-1 je uvedeno množství vody odebrané v roce 2013 cizími odběrateli pitné vody. Tabulka č. 1.1.1-1: Přehled cizích odběratelů pitné vody Množství odebrané vody [m3]

Firma

MEGA, a. s.

1 062

LentiKat‘s, a. s.

2 073

Vl. Minařík KM-PRONA, a. s.

1 592

GA PROFI PLAST, s. r. o.

264

AR oil, s.r.o.

45

TENAX, s. r. o.

174

Pilkington Czech, s. r. o WRV, s. r. o.

3 743 64

ZAPA beton, a. s.

2700

AEROLUX, s. r. o.

2700

PRAKTIK – Industrie Park, a.s.

2084

Vendys & V s. r. o.

211

Pešta Recyklace, s. r. o.

332

REPAIR REALTY, a. s.

11

Hušek, a. s.

4

AKOME, s. r. o.

11

SPL Real, s. r. o.

70

Martin Bartoš

818

Luket, s. r. o.

60

Celkem spotřeba cizích odběratelů

1.1.2

18 018

Vlastní zdroje

Správu vodovodů a souvisejících zařízení zajišťují v zájmovém území o. z. TÚU centrálně pracovníci výrobního úseku č. 5. Dodávky pitné vody z vlastních zdrojů byly zajišťovány rozvodnou vodovodní sítí pro veřejnou potřebu v majetku o. z. TÚU (rozvodná vodovodní síť Lipka). Rozvodná vodovodní síť Lipka byla v roce 2013 zásobena pitnou vodou z vrtu TBCT3. Záložní zdroj VS-2T nebyl pro odběr pitné vody v roce 2013 využit. Kolaudační souhlas na stavbu vrtu TBCT-3 vydal MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/48721/2010 ze dne 1. 4. 2010. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-3 je povoleno v množství prům. 5,7 l.s-1, max. 11,4 l.s-1, max. 30 000 m3.měsíc-1, max. 155 000 m3.rok-1 rozhodnutím vydaným MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/197557/2009 ze dne 23. 2. 2010. Nakládání s podzemními vodami z vrtu VS-2T je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 ve znění č. j. MUCL/54300/2009 ze dne 3. 8. 2009 a ve znění rozhodnutí č. j. MUCL/132455/2010 ze dne 25. 10. 2010 v množství prům. 7,5 l.s-1, max. 10,0 l.s-1, max. 23 000 m3.měsíc-1a max. 215 000 m3.rok-1. Vrt VS-2T byl celý rok 2013 využíván jako zdroj



užitkové vody pro výrobu tepla a páry. Provozní řád soustavy vodovodu Lipka byl schválen rozhodnutím Krajské hygienické stanice Libereckého kraje č. j. 2627/23/10 ze dne 28. 6. 2010. V roce 2013 bylo z vrtu TBCT-3 odebráno 76 173 m3 podzemní vody. Z toho bylo v březnu, v dubnu a v říjnu 2013 využito 677 m3 vody pro výrobu tepla a páry v technologii SVRT jako náhrada za čerpání ze zdroje VS-2T. V roce 2013 bylo z vrtu VS-2T odebráno celkem 140 954 m3 podzemní vody pro ostatní užití, pro výrobu tepelné energie v páře a v horké vodě. Zásobování soustavy vodovodu VP pitnou vodou bylo zajišťováno provozem vlastního jímacího, čerpacího a úpravárenského zařízení. Hlavním zdrojem pitné vody byl turonský vrt VPCT-905. Nakládání s podzemními vodami z tohoto zdroje bylo povoleno rozhodnutím MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 5,0 l.s-1, max. 16,7 l.s-1, max. 16 000 m3.měsíc-1, max. 150 000 m3.rok-1. Skutečný odběr v roce 2013 z tohoto vrtu byl 50 239 m3. Náhradním zdrojem pitné vody byl turonský vrt STCT-2A. Nakládání s podzemními vodami k odběru podzemních vod bylo povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 v množství prům. 0,6 l.s-1, max. 15 l.s-1, max. 4 200 m3.měsíc-1, max. 20 000 m3.rok-1. Náhradní zdroj STCT-2A se zapínal v případě poruchy nebo údržby na vrtu VPCT905. V roce 2013 bylo z vrtu STCT-2A odebráno 415 m3. Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, byl rozhodnutími KHS Libereckého kraje č. j. 5406/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008 a č. j. 3499/23/10/3.6.2 ze dne 20. 7. 2010 určen způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody na dvou stávajících provozovaných vodovodních sítích. Ve smyslu vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů, je prováděna kontrola pitné vody. Sleduje se kvalita surové vody dodávané do sítě z vlastních zdrojů a kvalita vody ve vodovodní síti. Po bakteriologické stránce je voda zabezpečena chlorováním, které se provádí na vodojemech. Zdroje pitné vody jsou zajištěny proti vniknutí zvěře nebo neoprávněné osoby uzamknutím poklopů případně oplocením. Ochranné pásmo vodního zdroje VS-2T I. stupně je stanoveno rozhodnutím č. j. MUCL/40395/2009 ze dne 12. 1. 2010. Ochranné pásmo vodního zdroje TBCT-3 I. stupně je stanoveno rozhodnutím MUCL/158309/2010 ze dne 3. 1. 2011. Na rozvodné vodovodní síti VP byla v prosinci 2013 zahájena koncepční změna technického řešení zásobení objektů CHS I pitnou vodou. Městský úřad ve Stráži pod Ralskem vydal dne 30. 10. 2013 územní rozhodnutí č. j. MUSPR 6405/2013 na stavbu „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“ a územní rozhodnutí na stavbu „Přivaděč vody PEHD 110 mm - přípojky vodovodu“ č. j. MUSPR/6613/2013 ze dne 11. 11. 2013. Stavební povolení na uvedenou stavbu „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“ vydal Městský úřad Česká Lípa dne 27. 11. 2013 pod č. j. MUCL/116817/2013. Realizací stavby vodovodního řadu PEHD 110 x 6,6 mm v délce 1080 m a automatické tlakové stanice GT-U-200 PN 10 dojde k vybudování nového tlakového pásma na CHS I a následnému vyřazení vodojemu VP 7. Technický stav ostatních stávajících rozvodných vodovodních sítí zůstal v roce 2013 v zásadě nezměněn. V soustavě vodovodu Lipka bylo realizováno rozšíření části vodovodní sítě pro NDS 10 a rekonstrukce vodovodního řadu v průmyslové zóně I v celkové délce cca 220 m. V roce 2013 došlo k nedodržení kvality pitné vody v ukazatelích Mg, Ca a tvrdost vody. Zjištěné hodnoty byly nižší než doporučené hodnoty. Na vrtu STCT-2A byla dne 25. 9. 2013 překročena hodnota Fe a zákalu. V kontrolním odběru dne 15. 10. 2013 byly oba parametry v souladu s vyhláškou 252/2004 Sb. Ve vrtu VPCT-905 a ve VDJ VP 9 bylo v roce 2013 zjištěno a potvrzeno překročení hodnot atrazinu a atrazin-desethylu dle vyhlášky 252/2004 Sb. Překročení hodnot bylo projednáno s KHS Libereckého kraje. Na základě zjištěné skutečnosti realizoval o. z. TÚU změnu technického řešení zásobování soustavy vodovodu VP pitnou vodou tak, že vrt VPCT-905 bude nadále používán pouze jako



záložní zdroj pitné vody pro krátkodobou potřebu (maximálně dva dny provozu v případě havárie nebo provozní odstávky vrtu STCT-2A). Hlavní odběr pitné vody bude v soustavě VP realizován z vrtu STCT-2A. MěÚ v České Lípě vydal dne 6. 11. 2013 změnu povolení k nakládání s vodami č. j. MUCL/112171/2013 na změněný odběr podzemních vod z vrtů VPCT-905 a STCT-2A s platností do 31. 12. 2023. Na vrtu STCT-2A byl navýšen odběr podzemní vody na množství prům. 5,0 l.s-1, max. 16,7 l.s-1, max. 16 000 m3.měsíc-1, max. 150 000 m3.rok-1. Současně byl stejným povolením snížen odběr podzemní vody z vrtu VPCT-905 na množství prům. 0,6 l.s-1, max. 15 l.s-1, max. 4 200 m3.měsíc-1, max. 20 000 m3.rok-1. Ostatní podmínky povolení MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 zůstaly v platnosti. Do konce roku 2013 byl provozován jako hlavní vrt VPCT- 905, maximální měsíční odběry na vrtu VPCT- 905 byly v měsících listopad a prosinec 2013 respektovány v souladu s uvedenou změnou povolení. V oblasti čerpání pitných vod bylo v roce 2013 vyčerpáno 50 239 m3 vod z vrtu VPCT-905, 415 m3 vod z náhradního vrtu STCT-2A, z vrtu TBCT-3 celkem 76 173 m3, z toho 677 m3 jako voda užitková pro výrobu tepla a z vrtu VS-2T 140 954 m3 jako voda užitková pro kotelnu. Za rok 2013 bylo z uvedených vodních zdrojů celkem odebráno 267 781 m3 podzemní vody. Odběr podzemní vody byl prováděn za úplatu. V roce 2013 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody z uvedených zdrojů v celkové výši 726 442,- Kč. Z toho za odběr pitné vody 251 470,- Kč.

1.2 Provozní voda Provozní potřeby výtopny o. z. TÚU jsou zajišťovány odběrem podzemní vody z vrtu VS-2T v areálu CHÚ (výjimečně z vrtu TBCT-3, a to pouze v případě odstávky vrtu VS-2T), který dále slouží jako záložní zdroj pitné vody pro provozně samostatnou část soustavy vodovodní sítě Lipka, na výrobu technologické páry pro stripování čpavku v rámci technologie zpracování matečných louhů a NDS 10 jako záložní zdroj pro výrobu páry pro SLKR I. Pro technologii NDS ML a NDS 10 je od roku 2011 využíván vrt TBCT-4. Vrt je využíván v případě nedostatku destilátu z provozu SLKR I. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-4 je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/120389/2011 ze dne 15. 11. 2011 v množství průměr. 10 l.s-1, max. 12 l.s-1, max. 3 000 m3.měsíc-1, max. 36 000 m3.rok-1. V roce 2013 bylo z vrtu TBCT4 odebráno 16 693 m3 podzemní vody. Technologická potřeba provozní vody na NDS 6 byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-602 a VPCT-605. Technologická potřeba provozní vody na CHS I byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT-2103 a VPCT-1101. V roce 2013 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody v celkové výši 726 442,- Kč. Z toho za odběr podzemní vody z vrtu VS-2T, TBCT-3 a TBCT-4 pro ostaní užití 474 972,- Kč. V tabulce č. 1.2 je uveden přehled odběrových míst včetně odebraného množství.



Tabulka č. 1.2: Provozní voda Odběrové místo

Vrt VS-2T

Množství odebrané vody [m3

140 954

TBCT-3

677

TBCT-4

16 693

VPCT-602 a VPCT-605

136 888

VPCT-2103 a VPCT-1101

74 689

1.3 Odpadní a povrchová voda Během roku 2013 byly provozovány čistírny odpadních vod na CHÚ (ČOV CHÚ), neutralizační stanice na CHÚ (NS CHÚ), čistírna na bývalém středisku dopravy a mechanizace (ČOV ZDM), biologická čistírna BČ 40 na odkališti (ČOV odkaliště), čistírna odpadních vod matečné louhy (SED J ML) a ČOV na VP 7 (ČOV VP 7). V termínu k 20. 12. 2013 byla odstraněna ČOV VP 9 externí firmou z důvodu ukončení provozu CHS II v roce 2012, od kdy byla ČOV VP 9 trvale odstavena z provozu. V roce 2013 byly dále vypouštěny odpadní vody z retenčních nádrží CHÚ (RN CHÚ), odpadní vody z odlučovače ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) a odváděny povrchové vody z retenčních nádrží ZDM (RN ZDM), z dešťových nádrží v areálu CDS (DN CDS), z dešťové nádrže areálu VP 7 (DN VP 7), z odlučovače ropných látek na parkovišti NDS ML (ORL ML), z odlučovače ropných látek z parkoviště střediska dopravy v areálu chemické úpravny (ORL SD) a z odlučovače ropných látek z parkoviště u školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře (ORL Adéla). Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních a povrchových vod a znečištění za rok 2013 z jednotlivých technologií je uvedeno v tabulkách č. 1.3-1 až 1.3-18 za kapitolou č. 1.3.15. 1.3.1 Čistírna odpadních vod chemické úpravny, ČOV CHÚ Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu chemické úpravny pro 1600 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle, lapač písku), vyrovnávací nádrže a z balených čistíren typu BČ-65 (2 ks) a BČ-90 s provzdušněním aeračními válci typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálů CHÚ, VÚ č. 6, VÚ č. 7, stáčírny kyselin, bývalé NDS 10 a externích producentů. Vyčištěné odpadní vody jsou odváděny kanalizačním sběračem zakončeným výustí KS CHÚ do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z z ČOV CHÚ je měřeno Thomsonovým přelivem. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2013 z ČOV CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-4. 1.3.2 Čistírna závodu dopravy a mechanizace, ČOV ZDM Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu bývalého ZDM s kapacitou 1250 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle) a z biologické ČOV typu MČ 1 250 s provzdušněním turbínami Sigma. ČOV čistí splaškové vody z areálů bývalého ZDM, bývalého investičního skladu a od externích producentů průmyslové zóny. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z ČOV CHÚ je měřeno Parshalovým žlabem. Dne 16. 9. 2013 vydal MěÚ Česká Lípa změnu povolení k nakládání s vodami č. j. MUCL/91258/2013/Piš. V současné době je na ČOV napojeno 90 EO. V roce 2013 byl zpracován investiční záměr na rekonstrukci ČOV ZDM na ČSOV s čer-



páním odpadních vod na kanalizační systém města Stráž pod Ralskem. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2013 z ČOV ZDM je uvedeno v tabulce 1.3-5. 1.3.3 Čistírna odpadních vod odkaliště, ČOV odkaliště Mechanicko – biologická ČOV je umístěna v areálu zázemí odkaliště s kapacitou 140 - 220 EO. Jedná se o balenou čistírnu typu BČ-40 s provzdušněním aeračním válcem typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálu NDS ML, odkaliště a vlečky. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do jižní části vnějšího záchytného příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z ČOV odklaiště je měřeno měrným trojúhelníkovým přelivem s ultrazvukovou sondou s vyhodnocovací jednotkou průtokoměru. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2013 z ČOV odkaliště je uvedeno v tabulce č. 1.3-6. 1.3.4 Čistírna odpadních vod vyluhovací pole 9, ČOV VP 9 Jednalo se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu CHS II s kapacitou 450 EO. Balená čistírna byla v červenci 2012 trvale odstavena z provozu. V roce 2013 externí firma v termínu k 20. 12. 2013 odstranila stavbu ČOV VP 9. Povolení k odstranění stavby ČOV VP 9 vydal MěÚ Česká Lípa dne 28. 6. 2013 pod č. j. MUCL/83780/2013. Dne 21. 6. 2013 zrušil MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/82291/2013 povolení k nakládání s vodami na ČOV VP 9.

Obrázek č. 1.3.4-1: Likvidace ČOV VP 9



1.3.5 Čistírna odpadních vod vyluhovací pole 7, ČOV VP 7 Mechanicko – biologická ČOV typu CNP 35 je umístěna v blízkosti areálu CHS I s kapacitou 250 EO. ČOV čistí splaškové vody z areálu CHS I. Vyčištěné odpadní vody jsou čerpány tlakovou kanalizací do Ploučnice. Součástí kanalizační sítě zakončené ČOV VP 7 je odlučovač ropných látek GKSF 2, který byl dne 15. 10. 2013 vyčištěn externí firmou včetně výměny sorpční náplně. Dne 19. 6. 2013 změnil Krajský úřad Libereckého kraje pod č. j. KULK 40036/2013 povolení k nakládání s vodami na ČOV VP 7. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2013 z ČOV VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1.3-7. 1.3.6 Neutralizační stanice chemické úpravny, NS CHÚ Jedná se o neutralizační stanici s kapacitou průmyslových vod max. 20 m3.den-1 umístěnou v areálu chemické úpravny. Součástí ČOV jsou dvě neutralizační nádrže o objemu 2 x 300 m3. Proces čištění zahrnuje koagulaci chloridem železitým, srážení hydroxidem vápenatým, flokulaci, sedimentaci a filtraci na pískovém a uhlíkovém filtru. Neutralizační stanice čistí odpadní vody z provozu laboratoří o. z. TÚU, MEGA, a. s. a MemBrain, s. r. o. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou přečerpávány do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice. Dne 16. 4. 2013 vydal Krajský úřad Libereckého kraje povolení k nakládání s vodami pod č. j. KULK 23385/2013. Vyhodnocení vypouštěného množství a znečištění vyčištěných odpadních vod za rok 2013 z NS CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-8. 1.3.7 Retenční nádrže chemické úpravny, RN CHÚ RN CHÚ jsou umístěny v areálu CHÚ. Retence sestává z nátokové, rozdělovací šachty, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně s přepadovými žlaby o objemu 2 x 3 000 m3. RN CHÚ mechanicky čistí srážkové vody z ploch, z ORL parkoviště SD a budov areálu CHÚ a od externích subjektů včetně odpadních vod z vychlazovací jímky z výtopny o. z. TÚU (odluhy a odkalení z kotlů cca 2 700 m3 rok -1) a odpadních vod z ORL DOP. Vyčištěné odpadní vody jsou po sedimentaci vypouštěny do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice (vyhodnocení viz tabulka č. 1.3-11). Ve dnech 24. 6. 2013 až 28. 6. 2013 provedli zaměstnanci o. z. TÚU čištění nádrže A a ve dnech 21. až 22. 8. 2013 vyčištění kalů z nádrže B. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2013 z RN CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1.3-10.

Obrázek č. 1.3.7-1: Čištění nádrže RN CHÚ A 1.3.8 Retenční nádrže bývalého závodu dopravy a mechanizace, RN ZDM



Retence sestává z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených seriově o objemu 2 x 550 m3 a z čerpací jímky pro havarijní účely. RN ZDM mechanicky čistí srážkové vody z areálů bývalého ZDM, bývalého investičního skladu a od externích producentů průmyslové zóny. Srážkové vody jsou po sedimentaci vypouštěny do Ploučnice. Dne 16. 9. 2013 vydal MěÚ Česká Lípa změnu povolení k nakládání s vodami č. j. MUCL/91258/2013/Piš. Vyhodnocení vypouštěného množství povrchových vod a znečištění za rok 2013 z RN ZDM je uvedeno v tabulce č. 1.3-11. 1.3.9 Dešťové nádrže centrální dekontaminační stanice, DN CDS Retence sestává z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně o objemu 2 x 350 m3 s mostovým shrabovákem kalu a z kalového pole. DN CDS mechanicky čistí srážkové vody z areálu bývalé CDS Dolu Hamr I, parkoviště a autobusové zastávky. Srážkové vody jsou po sedimentaci vypouštěny do obtokového kanálu a dále do Ploučnice. Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2013 z DN CDS je uvedeno v tabulce č. 1.3-12. 1.3.10 Dešťová nádrž VP 7, DN VP 7 Dešťová nádrž je umístěna v areálu CHS I a čistí srážkové vody odváděné z ploch a střech budov CHS I. DN VP 7 sestává z hrubých česlí, lapáku písku, dešťové zdrže o objemu 120 m3 s havarijním přepadem, čerpadla, gravitačně sorpčního odlučovače ropných látek GK SF 9 a vsakovací jámy o účinné vsakovací ploše 155 m2. Srážkové vody jsou po sedimentaci a vyčištění v odlučovači ropných látek vypouštěny do vsakovací jámy za DN VP 7. Na odlučovači ropných látek provedla dne 15. 10. 2013 externí firma vyčištění odlučovače a výměnu sorpční náplně. Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2013 z DN VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1.3-13.

Obrázek č. 1.3.10-1: Čištění odlučovače GKSF 9



1.3.11 Odlučovač ropných látek matečné louhy, ORL ML Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek typu AQUAFIX – SKGL 030 firmy Benefit, s. r. o. Opava, který čistí srážkové vody z parkoviště v areálu NDS ML. Vyčištěné srážkové vody jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího záchytného příkopu odkaliště, který tvoří Luční strouhu zaústěnou dále do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači AQUAFIX – SKGL 030 firmy Benefit provedla externí firma dne 14. 10. 2013 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2013 z ORL ML je uvedeno v tabulce č. 1.3-14. 1.3.12 Sedimentační jímka matečné louhy, SED J ML Jedná se o soustavu vodních děl, která sestává z ČOV myčky AQUASTAR 3.0, sedimentační a akumulační jímky, odlučovače ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau a technologické kanalizace. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího záchytného příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau provedla externí firma dne 14. 10. 2013 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače. Čištění sedimentační jímky a koalescenčních filtrů v šachtě na nátoku do ČOV AQUASTAR 3.0 včetně usazovací nádrže byly prováděny v roce 2013 vlastními silami celkem 12 krát. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2013 ze SED J - ML je uvedeno odděleně v tabulce č. 1.3-15. 1.3.13 Odlučovač ropných látek parkoviště střediska dopravy, ORL SD Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek střediska dopravy typu GSOL-2/10 umístěný v areálu CHÚ označený jako ORL SD. Odlučovač ropných látek slouží k čištění povrchových vod z parkoviště nákladních vozidel. Součástí odvodnění parkoviště je revizní šachta s kalovou sedimentační jímkou, která je předřazena samotnému odlučovači. ORL je napojen do kanalizace zakončené RN CHÚ. Na odlučovači provedla externí firma dne 14. 10. 2013 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače ORL SD. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2013 z ORL SD je uvedeno v tabulce č. 1.3-16. 1.3.14 Odlučovač ropných látek střediska dopravy, ORL DOP Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek RONN TECH ellipse EH 160 3C umístěný v areálu CHÚ v hale dopravy označený jako ORL DOP. Odlučovač slouží k čištění odpadních vod z ručního mytí vozidel před jejich opravami na dílně. Zařízení je napojeno do kanalizace zakončené RN CHÚ. Množství odpadní vody je měřeno nepřímo, měří se spotřeba odebrané pitné vody vodoměrem. Na koalescenčním odlučovači RONN TECH ellipse EH 160 3C byly provedeny dvě servisní prohlídky a čištění externí firmou ve dnech 8. 7. 2013 a 14. 10. 2013. V říjnu 2013 provedli zaměstnanci o. z. TÚU rozšíření vstupního otvoru revizní šachty z důvodu možnosti vyjímání koalescenčního filtru za účelem pravidelné údržby (tlakového mytí) filtru. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2013 z ORL DOP je uvedeno v tabulce č. 1.317.



Obrázek č. 1.3.14-1: Rozšíření revizní šachty s osazeným ORL DOP 1.3.15 Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla, ORL Adéla Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek GSOL 2/10 označený jako ORL Adéla umístěný v areálu školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře. ORL slouží k čištění povrchových vod z přilehlého parkoviště před jejich vypouštěním do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači GSOL 2/10 provedla externí firma dne 14. 10. 2013 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2013 z ORL Adéla je uvedeno v tabulce č. 1.3-18. Výpustní profily V Příloze č. 1 této zprávy je doložena „Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU.“ Pro vypouštění odpadních (splaškových) a jiných povrchových vod jsou samostatné výpustné profily pro tato zařízení: ČOV CHÚ - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV ZDM - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV odkaliště - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; SED J ML - výstupní profil přes vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; ČOV VP 7 - výstupní profil do toku Ploučnice (čerpáno);



NS CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN ZDM - viz ČOV ZDM (shodný); DN CDS - výstupní profil do obtokového kanálu; DN VP 7 - do vsakovací jámy na VP 7; ORL ML - výstupní profil do vnějšího záchytného příkopu odkaliště a dále do Luční strouhy; ORL SD - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL DOP - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL Adéla - výstupní profil do toku Ploučnice. Zhodnocení znečištění vypouštěnými odpadními a srážkovými vodami z částí areálů do veřejných vodotečí je uvedeno v tabulkách č. 1.3-1 až 1.3-4. Plnění vodoprávních rozhodnutí a bilance vypouštěného znečištění z jednotlivých výpustí je uvedena v tabulkách č. 1.3-4 až 1.3-18. Tabulka č. 1.3-1: Znečištění vypuštěné a odvedené do toku Ploučnice odpadními a povrchovými vodami Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,271

CHSKCr

t.rok-1

2,738

RAS

t.rok-1

13,539

Ukazatel

RL

t.rok

-1

9,364

NL

t.rok-1

1,052

SO42-

t.rok-1

1,187

Cl-

t.rok-1

4,101

F-

t.rok-1

0,016

N-NO3-

t.rok-1

0,05

N-NH4+

t.rok-1

0,204

NEL

t.rok

-1

0,016

U

t.rok-1

0,011

Ra

MBq.rok-1

2,662

C10–C40

t.rok-1

0,003

Zn

t.rok-1

0,0004

226

podbarvení je vysvětleno na následující straně



Tabulka č. 1.3-2: Znečištění vypuštěné do toku Luční strouhy odpadními vodami Ukazatel

Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok

-1

0,027

CHSKCr

t.rok-1

0,118

NL

t.rok-1

0,117

RL

t.rok-1

8,135

N-NH4+

t.rok-1

0

C10–C40

t.rok

-1

0

U

t.rok-1

0,01

MBq.rok-1

0,2588

226

Ra

Tabulka č. 1.3-3: Celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU odpadními a povrchovými vodami Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,271

CHSKCr

t.rok-1

2,738

RAS

t.rok-1

13,539

RL

t.rok-1

9,364

NL

t.rok

-1

1,076

SO42-

t.rok-1

1,187

Cl-

t.rok-1

4,101

F-

t.rok-1

0,016

N-NO3-

t.rok-1

0,05

N-NH4+

t.rok-1

0,204

NEL

t.rok-1

0,016

-1

0,011

Ukazatel

U 226

t.rok Ra

MBq.rok-1

2,662

C10–C40

t.rok-1

0,00333

Zn

t.rok-1

0,0004

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-4: Výpustný profil – ČOV CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101902/b/2007, 9. 6. 2009, změna č. j. MUCL/172191/2010, 29. 3. 2011

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

Q

2,4

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

27 536

m3.rok-1

BSK5

30

mg.l-1

1,8

t.rok-1

6

<3

16

5,9

0

0,162

t.rok-1

CHSKCr

80

mg.l-1

4,8

t.rok-1

6

22

67

34,33

0

0,945

t.rok-1

NL

40

mg.l-1

2,4

t.rok-1

6

2,4

8,3

5,17

0

0,142

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

6,2

7,6

7,28

0

-

-

N-NH4+

20

mg.l-1

1,2

t.rok-1

6

0,36

13,1

6,63

0

0,183

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-5: Výpustný profil – ČOV ZDM Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003, změna č. j. MUCL/99743/2013, 16. 9. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3,6

l.s-1

40 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

8 901

m3.rok-1

BSK5

20

mg.l-1

0,68

t.rok-1

6

<3

7,3

3,25

0

0,029

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

3,06

t.rok-1

6

13

46

30

0

0,267

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,85

t.rok-1

6

2,6

18

8,22

0

0,073

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7

8,1

7,82

0

-

-

Ukazatel

NEL

nestanoveny

6

< 0,05

0,28

0,17

-

0,001

t.rok-1

C10–C40

nestanoveny

6

< 0,05

0,662

0,17

-

0,001

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-6 Výpustný profil – ČOV odkaliště (BČ 40) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP 338/2004, 23. 12. 2004



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

11 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

3 052

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,8

8,0

7,85

0

-

-

BSK5

25

mg.l-1

0,33

t.rok-1

4

6,7

14

8,95

0

0,027

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,1

t.rok-1

4

28

51

38,75

0

0,118

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

0,385

t.rok-1

4

6

11

7,60

0

0,023

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“



Tabulka č. 1.3-7: Výpustný profil – ČOV VP 7 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 41691/2009, 24. 6. 2009; změna č. j. KULK 16636, 1. 3. 2011, změna č. j. KULK 40036/2013, 19. 6. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

15 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

5 920

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

<3

21

9,00

0

0,053

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,0

t.rok-1

4

< 10

71

37,75

0

0,223

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

<2

21

7,30

0

0,043

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

6,9

7,7

7,33

0

-

-

1

mg.l-1

0,015

t.rok-1

4

< 0,05

0,101

0,05

0

0,0003

t.rok-1

Ukazatel

C10–C40

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-8: Výpustný profil – NS CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 23385/2013, 16. 4. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

1

l.s-1

6 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

4 169

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

15

6,81

7,7

7,18

0

-

-

RL

800

mg.l-1

3,84

t.rok-1

15

140

420

294,80

0

1,229

t.rok-1

NL

28

mg.l-1

0,15

t.rok-1

15

3,9

12

6,43

0

0,027

t.rok-1

Zn

0,5

mg.l-1

0,003

t.rok-1

15

0,02

0,465

0,10

0

0,0004

t.rok-1

5

mg.l-1

0,03

t.rok-1

15

<0,05

5,82

1,07

1*

0,004

t.rok-1

Cl-

250

mg.l-1

1,2

t.rok-1

15

34,2

115

69,61

0

0,290

t.rok-1

SO42-

200

mg.l-1

0,88

t.rok-1

15

15,8

94

54,39

0

0,227

t.rok-1

N-NO3-

8

mg.l-1

0,04

t.rok-1

15

< 0,01

1,25

0,34

0

0,001

t.rok-1

CHSKCr

70

mg.l-1

0,39

t.rok-1

15

< 10

43

17,73

0

0,074

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

15

< 0,01

0,04

0,01

0

0,00002

t.rok-1

C10–C40

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

15

< 0,05

0,093

0,01

0

0,00003

t.rok-1

15

< 0,001

0,0042

0,0019

0

0,00001

t.rok-1

Ukazatel

N-NH4+

Hg

nestanoveny

Poznámka: použité hodnoty „p“ Novým rozhodnutím bylo uloženo sledování parametru Hg před zahájením čerpání odpadních vod z NS CHÚ. Dne 11. 6., 12. 8. a 13. 9. 2013 byla v akumulované odpadní vodě v nádržích neutralizační stanice zjištěna koncentrace rtuti překračující limity přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb. (17,3 g l-1, 10,8 g l-1 a 13,2 g l-1). Rtuť se podařilo na uhlíkovém filtru před vypouštěním odpadních vod z NS CHÚ odstranit s průměrnou účinností cca 70 % (3,9 g.l-1, 4,1 g.l-1 a 4,05 g.l-1). Vyčištěné odpadní vody na výtoku z NS CHÚ tak celý rok 2013 splňovaly limity nařízení



vlády č. 61/2003 Sb. včetně ukazatele Hg. Při celoročním sledování kvality vyčištěné odpadní vody na výpusti KS CHÚ do Ploučnice v četnosti jedenkrát měsíčně nebyla Hg detekována, všechny zjištěné hodnoty se nacházely pod mezí stanovení. * 9. 1. 2013 byl překročen limit „p“ parametru N-NH4+, limit „m“ 10 mg.l-1 nebyl překročen. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků. Podle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je tento počet 2. Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-9: Výpustní profil SÚJB KS CHÚ (monitorovací místo kvality směsi odpadních vod z kanalizačního systému chemické úpravny do Ploučnice) Ukazatel

pH

Jednotka

Počet vzorků

-

Minimum

Maximum

Průměr

12

7,6

7,9

7,78

RL

-1

mg.l

12

130

560

393,33

NL

mg.l-1

12

<2

18

4,73

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,15

0,05

N-NH4+

mg.l-1

12

0,05

37,2

7,71

Cl-

mg.l-1

12

9,94

226

82,53

SO42-

-1

mg.l

12

18,5

109

45,58

N-NO3-

mg.l-1

12

0,42

23,5

5,56

F-

mg.l-1

12

0,132

0,553

0,24

BSK5

mg.l-1

12

<3

10

3,08

CHSKCr

mg.l-1

12

12

50

23,83

-1

mg.l

12

< 0,01

0,1

0,03

Ra

Bq.l-1

12

< 0,03

< 0,03

0,03

210

Pb

Bq.l-1

12

< 0,039

< 0,051

0,05

C10–C40

mg.l-1

12

< 0,05

0,076

0,02

-1

12

<0,001

<0,001

0

U 226

Hg

mg.l

Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce.



Tabulka č. 1.3-10: Výpustný profil – retenční nádrže CHÚ (RN CHÚ) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. RŽP 6903/02, 11. 12. 2002 změna č. j. KULK 872/03/OLH, 24. 2. 2003, změna č. j.: KULK 80255/2012, 27. 12. 2012 SÚJB č. j. 29323/2007, 14. 11. 2007 SÚJB č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

28

l.s-1

253 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

80 115

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

18

6,1

8

7,20

0

-

-

RAS

700

mg.l-1

202,4

t.rok-1

18

46

420

169,00

0

13,539

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

4,1

t.rok-1

18

<2

12

3,39

0

0,272

t.rok-1

SO42-

300

mg.l-1

60,7

t.rok-1

18

< 10

84,8

14,82

0

1,187

t.rok-1

Cl-

350

mg.l-1

70,8

t.rok-1

18

4,6

196

51,19

0

4,101

t.rok-1

F-

1,5

mg.l-1

0,3

t.rok-1

18

< 0,1

0,548

0,21

0

0,016

t.rok-1

N-NO3-

3

mg.l-1

0,61

t.rok-1

18

< 0,25

2,7

0,62

0

0,049

t.rok-1

N-NH4+

2,5

mg.l-1

0,51

t.rok-1

18

< 0,05

1,67

0,26

0

0,021

t.rok-1

1

mg.l-1

0,2

t.rok-1

1

< 0,05

0,05

0,05

0

0

t.rok-1

0,3

mg.l-1

0,06

t.rok-1

18

< 0,01

0,04

0,02

0

0,001

t.rok-1

Ra

0,3

Bq.l-1

61

MBq.rok-1

18

< 0,03

< 0,03

0,03

0

2,403

MBq.rok-1

C10–C40

1

mg.l-1

0,2

t.rok-1

17

< 0,05

0,218

0,02

0

0,002

t.rok-1

Ukazatel

NEL U 226

Poznámka: použité hodnoty „p = m“





Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota. Tabulka č. 1.3-11: Výpustný profil – retenční nádrže ZDM (RN ZDM) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003, změna č. j. MUCL/99743/2013, 16. 9. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

26

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

38 519

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,5

8,9

7,83

0

-

-

NEL

2

mg.l-1

0,13

t.rok-1

5

0,11

0,64

0,38

0

0,015

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

1,6

t.rok-1

6

3,6

17

9,13

0

0,352

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

5,73

t.rok-1

6

24

37

28,83

0

1,111

t.rok-1

C10–C40

1

mg.l-1

-

t.rok-1

1

0,064

0,064

0,064

0

0,002

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“, u ukazatele C10–C40 byla změnou rozhodnutí stanovena limitní hodnota průměrná a maximální, bilanční hodnota stanovena nebyla



Tabulka č. 1.3-12 Výpustný profil – dešťové nádrže CDS (DN CDS) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101899/2007, 8. 6. 2009, změna MUCL/172190/2010, 29. 3. 2011



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

50 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

15 394

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,4

8

7,75

0

-

-

NL

20

mg.l-1

0,960

t.rok-1

6

<2

6,2

1,70

0

0,0262

t.rok-1

U

0,03

mg.l-1

0,00144

t.rok-1

6

< 0,01

0,02

0,01

0

0,0002

t.rok-1

1

mg.l-1

0,024

t.rok-1

6

< 0,05

< 0,05

0

0

0

t.rok-1

Ukazatel

C10–C40

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-13: Výpustný profil – dešťové nádrže VP 7 (DN VP 7) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/101900/2007, 9. 6. 2009



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

2 924

m3.rok-1

NL

25

mg.l-1

-

-

4

5,6

11

8,18

0

0,024

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

6,9

7,4

7,13

0

-

-

C10–C40

0,2

mg.l-1

-

-

4

< 0,05

0,134

0,03

0

0,0004

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“, Q – průměrná hodnota Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-14: Odlučovač ropných látek matečné louhy (ORL ML) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/24739b/2007 b, 15. 6. 2007, změnaMUCL/133179/2010, 22. 12. 2010


Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

30

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10–C40

1

mg.l-1

-

-

2

< 0,05

0,234

0,12

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění.



Tabulka č. 1.3-15 Sedimentační jímka matečné louhy (SED J ML) Platné vodoprávní rozhodnutí

KULK 58613/2011, 10. 8. 2011



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

10 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

7 395

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,4

7,9

7,75

0

-

-

RL

1 500

mg.l-1

12

t.rok-1

4

570

1990

1100

1*

8,135

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

0,24

t.rok-1

4

2,8

35

12,65

1*

0,094

t.rok-1

C10–C40

0,2

mg.l-1

0,00016

t.rok-1

4

< 0,05

< 0,05

0

0

0

t.rok-1

U

0,05

mg.l-1

0,0003

t.rok-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,0001

t.rok-1

0,16

Bq.l-1

1,3

MBq.rok-1

4

< 0,03

0,05

0,01

0

0,2588

MBq.rok-1

Ukazatel

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“ * 24. 10. 2013 byl překročen limit „p“ parametru RL, limit „m“ 2 000 mg.l-1 nebyl překročen; ve stejném vzorku byl překročen limit „p“ NL, limit „m“ 60 mg.l-1 nebyl překročen, jedná se o jeden nevyhovující vzorek dle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků. Podle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb. je tento počet 1. Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup, do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-16: Odlučovač ropných látek parkoviště, středisko dopravy (ORL SD) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/129592/2010, 26. 10. 2010



Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

10

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10–C40

0,5

mg.l-1

-

-

4

0,083

0,627

0,28

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“, Q – maximální hodnota; stanovené hodnoty průměr a „m“ 1 mg.l-1 nebyly překročeny Tabulka č. 1.3-17: Odlučovač ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/184553/2009, 3. 2. 2010, MUCL/38540/2012, 14. 9. 2012



Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

3

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

< 0,05

0,797

0,32

0

-

t.rok-1

C10–C40

1

-1

mg.l

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; stanovené hodnoty průměr a „m“ 2 mg.l-1 nebyly překročeny Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.3-18: Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla (ORL Adéla) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/126768/2010, 21. 12. 2010



Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

7

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10–C40

1

mg.l-1

-

-

4

< 0,05

0,187

0,094

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; stanovené hodnoty průměr a „m“ 1,5 mg.l-1 nebyly překročeny Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



1.4 Důlní a povrchová voda Povrchové vody ze severního předpolí odkaliště a bývalého Sedlického rybníka byly vypouštěny do Luční strouhy (měrný profil na toku ODK-VS) a následně do Ploučnice na základě platného povolení MěÚ Česká Lípa k nakládání s vodami č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004 s platností do 31. 3. 2014. V roce 2013 vydal MěÚ Česká Lípa kolaudační souhlas č. j. MUCL/121215/2013 ze dne 18. 12. 2013 s užíváním stavby „Revitalizace Sedlického rybníka“. Revitalizovaný rybník přestal být držen v uzavřeném režimu s postupným zčerpáváním a stal se průtočný s možností variabilního napouštění vodou z vnějších záchytných příkopů odkaliště, které odvádějí extravilánové vody do Luční strouhy. V roce 2012 vydal MěÚ Česká Lípa povolení k nakládání s vodami č. j. MUCL/61656/2012 ze dne 29. 10. 2012 (k vzdouvání a manipulaci ve vodním díle Sedlický rybník). Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I byly vypouštěny do vtokového objektu PS 205 areálu Pustý dle rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 ve změně č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Povolené parametry množství povrchových vod nebyly překročeny. Rovněž nebylo překročeno množství důlních vod z měrného objektu na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS, výpustní profil č. 1 OKC-VS dle platného rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013. Povolení k vypouštění jiných vod (povrchových vod) z odvalu Dolu Křižany I do vod důlních bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Provozní řád záchytných jímek Křižany byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č. j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Povolené parametry povrchových vod vypouštěných do vrtu DK-2 nebyly na měrném profilu JPSV-P v roce 2013 překročeny. Organizace dále nakládala s povrchovými vodami z Hamerské strouhy na základě platného povolení MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/70230/2012/Piš ze dne 24. 1. 2013. Organizace převáděla část povrchových vod v množství max. 15 l.s-1 z Hamerské strouhy prostřednictvím rozdělovacího objektu do obtokového kanálu a dále do toku Ploučnice. Minimální zůstatkový průtok vody v toku Hamerská strouha byl rozhodnutím stanoven na 104 l.s-1 pod odběrným místem vtoku do rozdělovacího objektu. Rozdělovací objekt Hamerská strouha byl provozován dle platného provozního řádu. Hydrologická data v Hamerské strouze za rok 2013 byla měřena VÚ č. 1 u mostu CDS a následně vyhodnocena externí firmou. Rozdělovací objekt byl v roce 2013 uzavřen 41 dní z důvodu zachování minimálního zůstatkového průtoku v Hamerské strouze. Z toho 22 dní v roce byl skutečný průtok naměřený v toku Hamerská struha nižší, než je požadovaný zůstatkový průtok 104 l.s-1. V roce 2013 byla realizována externí firmou stavba odvádění důlních vod z bývalého barytfluoritového dolu Křižany do Ještědského potoka. Účelem stavby bylo podchycení přebytečných důlních vod, které nejsou jímány do skupinového vodovodu SčVK, sloužícího pro zásobování obcí Křižany a Žibřidice pitnou vodou. Důlní vody vytékaly nekontrolovaně na pozemky a komunikaci soukromých majitelů a obce. Realizací stavby bylo vyřešeno zajištění řízeného a monitorovaného vypouštění přebytečných důlních vod do Ještědského potoka a splnění zákonné povinnosti vlastníka opuštěných důlních děl ve smyslu ust. § 36 zák. č. 44/1988 Sb. (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek k vypouštění důlních vod z bývalého barytfluoritového dolu Křižany do vod povrchových Ještědského potoka vydal Krajský úřad Libereckého kraje č. j. KULK 15140/2013 dne 4. 3. 2013. Stavební povolení na stavbu vodního díla “Odvádění důlních vod Křižany“ vydal Magistrát města Liberec pod č. j. ZPVU/4330/042135/13-Stá dne 1. 7. 2013. Kolaudační souhlas s užíváním stavby „Odvádění důlních vod Křižany“ byl vydán Magistrátem města Liberec pod č. j.



ZPVU/4330/182616/13-Stá dne 8. 1. 2014. Zahájení monitorování kvality důlních vod dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 15140/2013 dne 4. 3. 2013 bude zahájeno až v roce 2014 v souladu s uvedením předmětné stavby do užívání. Od roku 2011 je v lokalitě prováděno pravidelné režimní hydrologické měření vypouštěných důlních vod. V roce 2013 probíhalo režimní měření objemu vypouštěných důlních vod zaměstnanci o. z. TÚU Stráž pod Ralskem a jeho následné vyhodnocení externí firmou. Na základě výsledků prováděného monitoringu bylo v roce 2013 z bývalého baryt-fluoritového dolu Křižany profilem BaF-VS vypuštěno celkem 18 606 m3 důlních vod do Ještědského potoka a průměrný denní průtok činil 0,59 l.s-1. Naměřené údaje byly v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 15140/2013 ze dne 4. 3. 2013. Hydrologická měření probíhala v roce 2013 na provizorně upraveném monitorovacím místě před štolou a od listopadu již na novém monitorovacím místě v horské vpusti realizované v rámci stavby „Odvádění důlních vod Křižany.“ Popis sanačních technologií: NDS 6 - Princip čištění ZTR na stanici NDS 6 zahrnuje dvoustupňovou neutralizaci zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské a cenomanské zvodně suspenzí vápenného mléka s využitím odkalištních a drenážních vod se současným dávkováním chloridu barnatého, sedimentaci, filtraci, chloraci a dechloraci. Vyčištěné důlní vody se vypouštějí z retenčních nádrží Pustý do obtokového kanálu a následně do Ploučnice. SLKR I - Ve filmových odparkách s rekompresí páry se zpracovává zbytkový technologický roztok z cenomanské zvodně po sorpci uranu z VÚ č. 2. Důlní vody - brýdový kondenzát (destilát) po úpravě – jsou využívány jako procesní voda v NDS ML a NDS 10 případně vypouštěny do Ploučnice výpustním profilem č. 2 SLKR - VS. Ze zbytkového technologického roztoku z odparek se v další části SLKR I získává krystalizací a rekrystalizací kamenec amonno-hlinitý. V případě poruchy nebo zimních opatření se ZTR z odparek čerpá v minimálním množství zpět do VÚ č. 2 k vtláčení do VP. Kamenec je za účelem dalšího zpracování expedován externím zákazníkům. V roce 2013 bylo celkem vyrobeno 29 078,94 t kamence. NDS ML - Technologie zpracovává zahuštěné ZTR z technologie SLKR I a v případě potřeby nezahuštěné zbytkové roztoky přímo z DCHT. Zakoncentrované ZTR ze SLKR I jsou potrubím čerpány do NDS ML umístěné v areálu výrobního úseku č. 3. ZTR jsou v prvním stupni neutralizovány vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je po prvním stupni neutralizace filtrována v kalolisech. Filtrát po oddělení kalů je ve druhém stupni alkalizován opět vápenným mlékem. Suspenze vznikající alkalizací je zahuštěna v usazovácích a následně po spojení se suspenzí z prvního stupně filtrována v kalolisech. Filtrační koláč (tzn. neutralizační kaly) je odvážen nákladními automobily k uložení přímo v odkališti II. etapy. Ze slivu usazováků je stripováním vodní parou v koloně s orientovanou výplní odstraněn rozpuštěný amoniak. Vedlejším produktem je 25% čpavková voda, použitelná v technologii SLKR I, přebytky jsou prodávány. Vystripovaný sliv je vtláčen do předpolí dolového pole. NDS 10 - Technologie sestává ze dvou linek neutralizace a alkalizace ZTR čerpaných z plata CHS I vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je filtrována pěti kalolisy. Filtrát po oddělení kalů je ve druhém stupni alkalizován opět vápenným mlékem. Suspenze vznikající alkalizací je zahuštěna v usazovácích a následně po spojení se suspenzí z prvního stupně filtrována v kalolisech. Sliv z usazováků jde do provozního souboru stripování amoniaku, kde je z něho vodní parou v koloně s orientovanou výplní odstraňován amoniak. Vystripovaný sliv je čerpán do předpolí DH I a z části do technologie NDS 6. Kondenzací par ze stripování a následnou rektifikací je vyráběna čpavková voda o koncentraci 25 % k dalšímu využití a její přebytky jsou prodávány externím odběratelům. Filtrační koláč je vynášen redlery na nákladní automobily a ukládán do II. etapy odkaliště. Technologie byla v roce 2013 uvedena do trvalého provozu. Ze zkušebního provozu nevyplynuly žádné potřeby změn technologie.



Změny technologie: NDS 6 - V roce 2013 nedošlo ke změně technologie, v posledním čtvrtletí roku 2013 se začal do nátoku na NDS 6 přidávat k využití zbytkové alkality cca 1 m3 min-1 ZTR-C (vystripovaného slivu z NDS 10). NDS ML - Technologie NDS ML nebyla v roce 2013 změněna. SLKR I - V prosinci 2013 byl uveden do provozu rekonstruovaný kompresor E1-C. NDS 10 - Technologie byla v roce 2013 uvedena do trvalého provozu.

Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, podzemních, povrchových, odpadních a důlních vod je uveden v tabulce č. 1.4-1. Tabulka č. 1.4-1: Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění v o. z. TÚU za rok 2013 Bilancované vody a roztoky, způsob nakládání Čerpání cenoman

Čerpání turon

Jiné zdroje

Vtláčení do cenoman. kolektoru

Vypouštění

Celková bilance vod

Čištění

ZTR z VP ZTR mimo VP Celkem ZTR Pro HB Svébořice Pitná voda Pro HB Stráž Na NDS 6 Technologická voda CHS I Na NDS 10 Celkem turon Odval+rudné plato DH I Odval DK I Odkaliště Celkem jiné zdroje Vtláčení do VP DCHT Vtláčení do HB Stráž Vtláčení do HB Svébořice Vtláčení do DH I Ostatní vtláčení (vrt DK-2) Celkem do cenomanu Výpustný profil PV-VS Výpustný profil SLKR-VS Výpustný profil ODK-VS Celkem vypouštění Cenomanský kolektor Turonský kolektor Cenomanský kolektor jen v ploše VP NDS 6 ZTR (turon) NDS 6 ZTR (cenoman) SLKR I

Objem

Průtok

Průtok

[m3]

[m3.min-1]

[l.s-1]

3 047 882 300 856 3 348 738 852 267 284 474 1 459 047 1 190 108 26 638 205 173 4 017 707 437 838 11 250 988 036 1 437 124 110 565 1 459 047 852 267 2 498 620 11 250 4 931 749 2 938 674 248 545 212 716 3 399 935 1 583 011 -4 017 707 -2 937 317 1 190 108 434 421 883 698

5,80 0,57 6,37 1,62 0,54 2,78 2,26 0,05 0,39 7,64 0,83 0,02 1,88 2,73 0,21 2,78 1,62 4,75 0,02 9,38 5,59 0,47 0,40 6,47 3,01 -7,64 -5,59 2,26 0,83 1,68

96,6 9,5 106,2 27,0 9,0 46,3 37,7 0,8 6,5 127,4 13,9 0,4 31,3 45,6 3,5 46,3 27,0 79,2 0,4 156,4 93,2 7,9 6,7 107,8 50,2 -127,4 -93,1 37,7 13,8 28,0



Bilancované vody a roztoky, způsob nakládání

K využití

NDS ML NDS 10 ZTR (cenoman) NDS 10 ZTR (turon) NDS 6 z odkaliště

Objem

Průtok

Průtok

[m3]

[m3.min-1]

[l.s-1]

990 461 895 785 205 173 763 821

1,88 1,70 0,39 1,45

31,4 28,4 6,5 24,2

Odvádění důlních a povrchových vod Byly sledovány jednotlivé výpusti důlních a povrchových vod včetně dodržování vodoprávních rozhodnutí. Celkové znečištění těmito vypuštěnými vodami do toku Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1.4-2. Po vyčištění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, odkalištních a drenážních vod z odkaliště a povrchových vod z bývalého odvalu Dolu Hamr I v technologiích NDS 6 včetně areálu Pustý a v technologii SLKR I jsou důlní vody vypouštěny do toku Ploučnice výpustními profily č. 1 OKC-VS, měrný profil PV-VS odtok z retenčních nádrží Pustý a č. 2 SLKR-VS. Tabulka č. 1.4-2: Celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU důlními a povrchovými vodami Jednotky

Bilanční hodnota

Ra

MBq.rok-1

237,8

210

Pb

MBq.rok-1

186,3

U

t.rok-1

0,107

NL

t.rok-1

23,97

RL

t.rok

-1

SO42-

t.rok-1

2617,72

C10–C40

t.rok-1

0,012

Nanorg.

t.rok-1

33,97

Fe

t.rok-1

0,885

Zn

t.rok

-1

0,15

Ni

t.rok-1

0,01

BSK5

t.rok-1

0,02

CHSKCr

t.rok-1

1,411

Ukazatel 226

-

-1

10 062

Cl

t.rok

2276,4

F-

t.rok-1

0

N-NH4+

t.rok-1

0,123

N-NO2-

t.rok-1

0,007

N-NO3-

t.rok-1

1,15



Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.

1.4.1

Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý)

Profilem PV-VS, měrným objektem na výtoku z retenčních nádrží Pustý jsou vypouštěny důlní vody. Do směšovacího objektu PS 205 areálu Pustý jsou do vyčištěných zbytkových technologických roztoků z NDS 6 vypouštěny povrchové vody z rudného plata a odvalu j. č. 3 před jejich konečným dočištěním v sedimentačních lagunách areálu Pustý. Vypouštění důlních vod z areálu Pustý probíhalo v souladu s platným rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013. Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii NDS 6 za rok 2013 je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-1. V roce 2013 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý, profil PV-VS nedošlo v roce 2013 k překročení povolených limitů kvality a množství důlních vod dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013. Vyhodnocení ukazatelů kvality a množství vypuštěných důlních vod na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-2. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů stanovených dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-3. Vyhodnocení kvality důlních vod v obtokovém kanálu v monitorovacím místě před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1.4.1-4. V roce 2013 došlo k opakované krádeži ovládacího kabelu k automatickému vzorkovacímu zařízení pro sledování kvality důlních vod v obtokovém kanále na monitorovacím místě u bývalé čerpací stanice ČS 2. Z tohoto důvodu byl automatický vzorkovač posunut zhruba 600 m po směru toku obtokového kanálu blíže k výpustnímu profilu č. 1 OKC-VS na pozemek ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU. Geodetické souřadnice změného monitorovacího místa kvality vody v obtokovém kanále byly řádně projednány se správcem toku a s ostaními účastníky řízení. Následně byl požádán v březnu 2014 Krajský úřad Libereckého kraje o změnu stávajícího rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013. V tabulce č. 1.4.1-5 jsou uvedena denní množství vypouštěných vod, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý). Vypouštěné množství důlních vod bylo v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013.



Celkové množství vyčištěných povrchových a důlních vod vypouštěných a odváděných obtokovým kanálem: dešťové vody z CDS

-

z retenčních nádrží Pustý

- 2 938 674 m3;

celkem

- 2 954 068 m3.

15 394 m3;

Tabulka č. 1.4.1-1: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii NDS 6 Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

pH

-

355

2,1

3,1

2,67

U

mg.l-1

50

0,58

1,04

0,88

Bq.l-1

12

0,21

0,37

0,29

RL

mg.l-1

355

7 596

13 870

10 733,5

NL

mg.l-1

50

6,5

90,5

29,4

N-NH4+

mg.l-1

354

66,5

199,9

103,6

SO42-

mg.l-1

355

4 450

7 960

6 342,7

N-NO3-

mg.l-1

49

3,64

32,55

16,83

Zn

mg.l-1

50

8,196

11,66

9,5

Ni

-1

mg.l

50

3,461

4,862

4,08

Fe

mg.l-1

50

166,5

253,4

206,65

Ukazatel

226

Ra



Tabulka č. 1.4.1-2: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK/76058/2009, 7. 12. 2009, změna č. j. KULK 83175/2013, 3. 12. 2013 SÚJB č. j. 29323/2007, 14. 11. 2007, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013


Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

100

l.s-1

3 153 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 938 674

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

365

6,7

8

7,40

0

-

-

U

0,25

mg.l-1

0,59

t.rok-1

365

< 0,01

0,07

0,03

0

0,09

t.rok-1

Ra

0,4

Bq.l-1

94,6.107

Bq.rok-1

365

< 0,03

0,22

0,08

0

23,4.107

Bq.rok-1

210

Pb

0,2

Bq.l-1

47,3.107

Bq.rok-1

12

<0,039

< 0,051

0,05

0

15.107

Bq.rok-1

RL

4 500

mg.l-1

10 641

t.rok-1

53

1170

4240

3314,9

0

9 741,4

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

53

2,7

17

7,12

0

20,92

t.rok-1

Nanorg

22

mg.l-1

52

t.rok-1

53

3,8

17

11,56

0

33,97

t.rok-1

SO42-

1 400

mg.l-1

3 311

t.rok-1

53

350

1 170

878,26

0

2 580,92

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

53

< 10

10

0,19

0

0,56

t.rok-1

C10–C40

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

53

< 0,05

0,08

0,004

0

0,01

t.rok-1

Cl-

1 000

mg.l-1

2 365

t.rok-1

12

720

816

774,58

0

2 276, 24

t.rok-1

Zn

0,2

mg.l-1

0,47

t.rok-1

12

0,02

0,11

0,05

0

0,15

t.rok-1

Ni

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

12

< 0,002

0,007

0,004

0

0,01

t.rok-1

Fe

2

mg.l-1

4,7

t.rok-1

12

0,21

0,6

0,30

0

0,88

t.rok-1

Ukazatel

226



Dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013 nejsou pro doplňující ukazatele stanoveny hodnoty „p“ a „m“ ani limity bilanční. Naměřené hodnoty doplňujících ukazatelů a z nich spočtené bilance jsou níže uvedeny. Tabulka č. 1.4.1-3: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) - doplňující ukazatele Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Bilance

Jednotka

Mncelk.

mg.l-1

4

< 0,08

< 0,08

0

0

t.rok-1

Mg

mg.l-1

4

1,89

2,92

2,43

7,14

t.rok-1

Ca

mg.l-1

4

680

820

723,50

2 126,1

t.rok-1

Crcelk.

mg.l-1

4

< 0,1

< 0,1

0

0

t.rok-1

Ukazatel

V případě parametrů Crcelk. a Mncelk. byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Tabulka č. 1.4.1-4: Monitorovací místo před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice, vyhodnocení kvality vod v obtokovém kanálu Jednotka

Počet vzorků

pH

-

365

6,8

8,9

7,48

226

Ra

Bq.l-1

365

< 0,03

0,2

0,07

210

Pb

Bq.l-1

12

< 0,039

0,064

0,05

U

mg.l-1

365

< 0,01

0,05

0,03

NL

mg.l-1

12

6,6

28

14,4

RL

mg.l-1

12

2610

3730

3231,67

SO42-

mg.l-1

12

691

1130

843,25

Fe

mg.l-1

12

< 0,2

1,68

0,62

Zn

-1

mg.l

12

< 0,02

0,09

0,04

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,0076

0,003

CHSKCr

mg.l-1

12

 10

11

0,92

Cl-

mg.l-1

12

<4

783

630,92

Nanorg.

mg.l-1

12

7,6

13,9

11,83

C10–C40

mg.l-1

12

< 0,05

< 0,05

0

Ukazatel

Minimum

Maximum

Průměr

V případě parametrů C10–C40 byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce.



Tabulka č. 1.4.1-5A: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

8842

9515

8934

6570

9310

9960

2

8899

9197

8912

1027

9195

10575

3

9081

9155

9023

686

8932

10590

4

9844

8721

8786

724

9242

8819

5

9591

9331

8952

1306

9131

9604

6

9291

9284

9196

1406

8871

9320

7

10089

9032

8956

1344

8755

9883

8

8789

8907

8623

1364

8535

10248

9

7912

8944

8818

1103

8709

10456

10

9235

8695

9002

1144

9817

10129

11

9432

8869

9294

1128

8928

10054

12

9432

8521

8931

1209

9000

10466

13

9465

8775

8764

1113

7971

10092

14

9761

8854

8510

1190

7465

9363

15

9354

8824

8432

1023

8705

9329

16

8850

8681

8250

1081

8282

9364

17

8712

8783

8270

5871

8530

9042

18

8701

8764

8030

8751

8710

4899

19

8574

8826

8273

9736

8190

8362

20

8552

9078

8458

9502

8514

8733

21

8446

8924

8301

9392

8257

9270

22

8564

8714

7865

9004

8077

8722

23

8750

8784

7851

9352

7989

9078

24

8665

8710

7457

9515

9176

9957

25

8789

8823

7367

9106

9149

10554

26

8511

8611

7478

9533

9608

10203

27

8248

8541

6389

9134

8152

9233

28

8763

8602

7427

9708

9070

8709

29

8743

7139

9099

9681

9087

30

9726

6447

8917

9346

9406

31

10273

6976

9378



Tabulka č. 1.4.1-5B: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

9554

8644

8569

713

8610

8182

2

9138

9081

8137

707

8554

8824

3

9498

8939

8638

576

8934

8915

4

9446

9364

8591

603

7654

8834

5

9275

8855

8499

611

8728

8673

6

8762

7622

8215

681

8918

9071

7

8884

9688

8296

850

8439

8884

8

8938

8152

8532

945

9173

8958

9

9164

7435

9024

769

9275

9088

10

8407

8310

7919

728

9157

8970

11

9420

8434

8609

1425

8591

4575

12

8932

8754

8647

1454

8947

7665

13

9022

8214

8393

1664

8342

8029

14

9216

8757

8748

6301

8701

9538

15

9461

8504

9146

8336

8664

9396

16

8441

8648

8730

9523

8328

9673

17

8569

8675

8721

8078

8825

9187

18

8597

8342

8927

8121

5474

8338

19

8680

8346

6871

8195

8802

8248

20

8033

6412

8272

7455

8397

8521

21

5902

9039

8705

8048

8577

8194

22

6293

9181

6826

8166

8435

8131

23

4195

8457

8774

8353

8276

8559

24

8691

8689

7779

8579

8555

8504

25

8522

8745

7330

8517

8415

9129

26

8816

8640

9193

8411

9470

8931

27

8767

8466

7182

8666

9492

8751

28

8773

8015

4315

8378

7354

8696

29

9924

8461

942

8825

8886

9031

30

9262

8451

655

9214

8973

9358

31

8875

8667

9091

8583



1.4.2

Výpustný profil č. 2 SLKR-VS

Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii SLKR I za rok 2013 je uvedeno v tabulce č. 1.4.2.-1. V tabulce 1.4.2-2 je zpracováno vyhodnocení kvality důlních vod vypouštěných výpustným profilem č. 2 SLKR I a bilance vypouštěného znečištění podle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 28775/2010 ze dne 28. 4. 2010, kterým stanovil způsob a podmínky pro vypouštění důlních vod z technologie stanice likvidace kyselých roztoků SLKR I do vod povrchových toku Ploučnice. Denní průtoky v profilu č. 2 jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.2-3. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů je uvedeno v tabulce č. 1.4.2-4. Tabulka č. 1.4.2-1: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii SLKR I Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

pH

-

23

1,9

2,1

2

U

mg.l-1

23

0,32

8,27

2,62

RL

-1

mg.l

23

43 400

65 800

59 361

H2SO4

mg.l-1

17

80

4000

1155

N-NH4+

mg.l-1

23

497

839

676

SO42-

mg.l-1

23

25 400

40 600

35 665

N-NO3-

mg.l-1

23

80,19

150,44

109,38

F-

mg.l-1

23

143

214

189

Cl-

mg.l-1

23

13,3

20,4

15

As

-1

mg.l

23

4,26

6,22

5,2

Fe

mg.l-1

23

1 020

1 790

1 427

Be

mg.l-1

23

0,582

1,749

0,808

Ca

mg.l-1

22

183

322

271

Ukazatel



Tabulka č. 1.4.2-2: Výpustný profil SLKR–VS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010 SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

61

l.s-1

1 960 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

248 545

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

336

6,60

7,90

7,12

0

-

-

336

< 0,03

< 0,03

0,03

0

7,46

MBq.rok-1

Ukazatel

226

-1

-1

Ra

0,2

Bq.l

294,0

MBq.rok

210

Pb

0,1

Bq.l-1

147,0

MBq.rok-1

12

0,039

0,051

0,05

0

11,58

MBq.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,147

t.rok-1

336

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,002

t.rok-1

NL

5

mg.l-1

7,4

t.rok-1

48

2

2

0

0

0

t.rok-1

RL

200

mg.l-1

294

t.rok-1

48

 10

34

6,75

0

1,68

t.rok-1

SO42-

100

mg.l-1

147

t.rok-1

48

 10

 10

0

0

0

t.rok-1

Nanorg.

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

48

1

1

0

0

0

t.rok-1

0,2

mg.l-1

0,29

t.rok-1

49

 0,05

0,09

0,05

0

0,002

t.rok-1

Fe

1

mg.l-1

1,47

t.rok-1

12

 0,2

0,21

0,02

0

0,0043

t.rok-1

Zn

0,1

mg.l-1

0,15

t.rok-1

12

 0,02

 0,02

0

0

0

t.rok-1

Ni

0,08

mg.l-1

0,12

t.rok-1

12

 0,002

0,003

0,0003

0

0,0001

t.rok-1

BSK5

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

12

1

1,1

0,09

0

0,02

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

29,4

t.rok-1

48

 10

 10

0

0

0

t.rok-1

Cl-

15

mg.l-1

22,05

t.rok-1

12

4

7,81

0,65

0

0,16

t.rok-1

C10–C40



Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010 SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013



FTeplota

Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

0,5

mg.l-1

0,74

t.rok-1

12

 0,1

 0,1

0

0

0

t.rok-1

336

12

24,4

18,1

-

-

°C

nestanovena

V případě parametru NL, SO42-, Nanorg., Zn, CHSKCr, F-, U byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Odstávky provozu: celkem 29 dní (2.–15. 4. 2013; 28. 9.–13. 10. 2013) Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.4.2-3A: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

1583

80

1528

730

519

70

2

1855

151

1729

123

1120

74

3

1723

243

1793

0

1074

51

4

1526

256

1782

0

1071

74

5

1587

1447

1784

0

1171

401

6

1474

1846

1681

0

1148

947

7

1508

1811

1763

0

1101

1148

8

1540

1840

1251

0

1141

1207

9

331

1808

72

0

1043

1435

10

63

1774

80

0

1126

1480

11

74

352

27

0

1307

1394

12

79

24

22

0

1315

1432

13

82

52

80

0

626

1359

14

84

91

84

0

208

1381

15

81

1482

218

0

143

1319

16

60

1861

110

648

175

131

17

67

1844

20

1360

133

98

18

1772

1774

52

1132

180

98

19

1788

1775

226

1311

193

250

20

1832

1789

251

1550

241

73

21

1796

1899

302

1381

1008

60

22

1845

1847

397

1291

1277

60

23

1739

1840

329

1258

1262

68

24

1923

1840

354

1273

1228

62

25

1937

1057

234

1253

1338

109

26

1825

42

201

469

1319

1299

27

185

50

96

184

1278

1211

28

62

33

334

210

1291

1331

29

49

441

220

618

1337

30

76

441

126

51

1373

31

59

490

61



Tabulka č. 1.4.2-3B: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

1269

1170

53

0

51

1161

2

1136

1212

539

0

16

150

3

1001

1287

741

0

80

129

4

1153

1483

467

0

216

206

5

1037

1542

484

0

252

226

6

599

1164

485

0

141

725

7

138

158

406

0

57

42

8

46

208

426

0

23

46

9

61

240

360

0

13

1073

10

94

223

315

0

27

1745

11

144

251

257

0

41

1631

12

120

1290

193

0

71

1657

13

242

1252

214

0

51

530

14

103

1379

267

319

288

15

15

54

1425

256

395

69

61

16

1253

1260

1390

22

131

345

17

1398

1182

1426

87

88

169

18

1352

1283

1365

87

16

1214

19

1304

1335

1366

158

1191

1396

20

1341

1316

1382

244

1278

933

21

1371

1544

275

140

1199

766

22

522

1457

37

59

1257

881

23

20

1586

56

35

1359

969

24

107

1596

61

28

1507

934

25

58

1368

97

132

1528

844

26

5

225

233

150

1540

841

27

783

35

404

44

1496

796

28

2

67

103

184

1504

905

29

891

63

0

267

1448

938

30

1408

28

0

200

1618

826

31

1425

50

270

938



Tabulka č. 1.4.2-4: SLKR-VS – doplňující ukazatele Jednotky

Počet vzorků

AOX

mg.l-1

1

0,06

As

mg.l-1

1

 0,005

Be

mg.l-1

1

 0,0002

Ca

mg.l-1

1

 0,3

Cd

mg.l-1

1

 0,03

Cr

mg.l-1

1

 0,1

Mg

mg.l-1

1

 0,04

Mn

mg.l-1

1

 0,08

Pcelk.

mg.l-1

1

 0,05

Ukazatel

1.4.3

Hodnota

Výpustný profil č. 3 ODK-VS

Povrchové vody z vnějších záchytných příkopů odkaliště pokračují jako Luční strouha, která je zaústěna do toku Ploučnice. Monitorovací místo vypustního profilu ODK-VS se nachází na toku Luční strouha, který je ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU. Povolení k vypouštění povrchových vod ze severního předpolí (laguny 6 a 8) a zbytku Sedlického rybníka ve stanovené kvalitě bylo dáno rozhodnutím MěÚ v České Lípě č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004. V roce 2013 byl Sedlický rybník revitalizován a začal být provozován jako průtočný, napouštěný vodou z vnějších záchytných příkopů odkaliště. Výpustným profilem č. 3 ODK-VS bylo v roce 2013 vypuštěno 212 716 m3 povrchových vod z lagun 6, 8 a ze zbytku bývalého Sedlického rybníka (ČS rybník). Vyhodnocení kvality vypouštěných vod jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.3-1. Denní průtoky v profilu č. 3 (součet průtoků povrchových vod z lagun 6, 8 a ze zbytku bývalého Sedlického rybníka) jsou uvedeny v tabulce č. 1.4.3-2.



Tabulka č. 1.4.3-1: Výpustný profil č. 3 ODK-VS Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP 338/2004, ze dne 23.12.2004 SÚJB č. j. 29323/2007, ze dne 14. 11. 2007, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

-

-

-

-

-

-

-

-

-

212 716

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,2

7,7

7,48

0

-

-

226

Ra

0,1

Bq.l-1

-

-

4

< 0,03

< 0,03

0,03

0

6,381

MBq.rok-1

210

Pb

0,07

Bq.l-1

-

-

4

< 0,045

< 0,049

0,047

0

10,051

MBq.rok-1

U

0,05

mg.l-1

-

-

4

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,002

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

-

-

4

6,8

23

14,13

1*

3,005

t.rok-1

RL

1300

mg.l-1

-

-

4

440

460

450

0

95,722

t.rok-1

SO42-

800

mg.l-1

-

-

4

156

188

173,00

0

36,80

t.rok-1

N-NH4+

10,0

mg.l-1

-

-

4

0,15

1,6

0,58

0

0,123

t.rok-1

N-NO2-

0,10

mg.l-1

-

-

4

0,021

0,052

0,03

0

0,007

t.rok-1

N-NO3-

15,0

mg.l-1

-

-

4

4,97

6,38

5,41

0

1,150

t.rok-1

CHSKCr

60,0

mg.l-1

-

-

4

< 10

16

4,00

0

0,851

t.rok-1

Ukazatel

* 9. 7. 2013 byl překročen limit „p“ parametru NL, limit „m“ 30 mg.l-1 nebyl překročen; přípustný počet nevyhovujících vzorků je 1. Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.4.3-2A: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

459

650

641

527

543

1046

2

460

702

605

500

517

1513

3

497

529

568

556

568

918

4

619

619

530

459

566

746

5

790

709

535

509

560

674

6

703

656

602

532

498

610

7

787

503

563

499

519

643

8

714

507

613

479

528

549

9

981

500

552

499

560

678

10

897

495

640

569

839

707

11

769

473

631

530

659

579

12

723

485

536

577

556

545

13

718

507

554

586

543

556

14

698

465

540

540

496

561

15

482

501

539

527

481

546

16

484

580

499

527

502

528

17

474

443

535

501

491

535

18

465

484

553

542

503

503

19

455

497

576

565

510

475

20

451

524

572

597

528

494

21

451

469

662

523

471

475

22

453

490

548

529

467

503

23

424

495

546

527

490

481

24

451

513

501

516

435

699

25

473

689

506

480

477

1523

26

401

742

521

499

512

846

27

430

575

488

526

823

625

28

457

660

488

539

667

590

29

490

534

546

751

644

30

943

530

506

681

586

31

1029

491

1038



Tabulka č. 1.4.3-2B: Denní průtoky v profilu ODK-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

566

548

483

460

550

623

2

552

518

493

461

586

596

3

691

487

564

464

809

553

4

745

689

514

483

732

549

5

601

866

412

488

617

650

6

587

618

574

471

657

604

7

550

1241

455

476

689

589

8

514

631

454

486

632

650

9

502

629

646

477

742

904

10

429

693

553

552

668

714

11

658

589

677

1220

693

638

12

648

599

540

1336

567

621

13

584

561

555

719

611

629

14

472

509

533

629

598

584

15

573

496

516

604

571

582

16

518

521

697

655

569

582

17

476

502

586

645

574

575

18

467

506

549

619

569

599

19

474

542

558

602

585

571

20

490

608

517

558

701

576

21

463

562

543

651

589

598

22

459

508

563

586

593

589

23

473

483

504

607

611

615

24

462

493

521

584

572

605

25

449

511

532

593

553

599

26

461

526

515

581

593

594

27

415

686

549

609

528

609

28

452

510

497

575

566

566

29

532

431

498

552

609

562

30

1296

340

480

511

809

555

31

556

498

545

541



1.4.4

Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I

Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I byly v roce 2013 vypouštěny do směšovacího objektu PS 205 areálu Pustý do vyčištěných ZTR z NDS 6 k jejich dočištění v sedimentačních lagunách areálu Pustý dle platných rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 ve znění č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009.

1.4.5

Výpustný profil záchytné jímky Křižany

Povrchové vody z odvalu Dolu Křižany I jsou svedeny do záchytných jímek. Povolení k vypouštění jiných vod (povrchových vod) z odvalu Dolu Křižany I do vod důlních vrtu DK-2 bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Provozní řád záchytných jímek Křižany byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č. j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Vyhodnocení čerpaného množství a kvality vod za rok 2013 v záchytných jímkách je uvedeno v tabulce č. 1.4.5-1.

1.4.6

Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy

Organizace dále nakládala s povrchovými vodami z Hamerské strouhy na základě platného povolení MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/70230/2012/Piš ze dne 24. 1. 2013. Organizace převáděla část povrchových vod v množství max. 15 l.s-1 z Hamerské strouhy prostřednictvím rozdělovacího objektu do obtokového kanálu a dále do toku Ploučnice. Minimální zůstatkový průtok vody v toku Hamerská strouha byl rozhodnutím stanoven na 104 l.s-1 pod odběrným místem vtoku do rozdělovacího objektu. Rozdělovací objekt Hamerská strouha byl provozován dle platného provozního řádu. Hydrologická data v Hamerské strouze se v roce 2013 měřila na vodočtu u mostu CDS a následně byla vyhodnocena externí firmou. Rozdělovací objekt byl v roce 2013 uzavřen celkem 41 dní z důvodu zachování zůstatkového průtoku v Hamerské strouze. Z toho 22 dní v roce byl skutečný průtok v toku Hamerská strouha nižší, než je požadovaný zůstatkový průtok 104 l.s-1. Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy je uvedeno v tabulce č. 1.4.6-1.

1.4.7

Posuzovací profil

K posouzení možného ovlivnění povrchových vod toku Ploučnice vypouštěnými vodami z provozů DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem je určen posuzovací profil Noviny pod Ralskem – most. Vyhodnocení ovlivnění povrchových vod v roce 2013 je uvedeno v tabulce č. 1.6-9 v kapitole 1.6 Povrchové toky.



Tabulka č. 1.4.4-1: Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I (RP+OJ3-ZP) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/32975/2006, 14. 8. 2006, změna č. j. MUCL/64644/2007, 9. 6. 2009



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

15,9

l.s-1

500 000

m3. rok -1

-

-

-

-

-

437 838

m3. rok -1

pH

6-9

-

-

-

12

7,1

7,5

7,34

0

-

-

NL

20

mg.l-1

7,5

t.rok-1

12

<2

<2

0

0

0

t.rok-1

RL

700

mg.l-1

265

t.rok-1

12

430

610

510,00

0

223,297

t.rok-1

NEL

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

12

< 0,05

< 0,05

0

0

0

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

12

0,02

0,04

0,03

0

0,011

t.rok-1

0,4

Bq.l-1

15.107

Bq.rok-1

12

< 0,03

0,06

0,03

0

1,423.107

Bq.rok-1

Ukazatel

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.4.5-1: Výpustný profil záchytné jímky Křižany (JPSV-P) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/21573/2008, 22. 6. 2009



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

30 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

11 250

m3.rok-1

NL

100

mg.l-1

3

t.rok-1

12

<2

13

3,63

0

0,041

t.rok-1

pH

6-10

-

-

-

12

7

9,3

7,84

0

-

-

U

0,5

mg.l-1

0,015

t.rok-1

12

< 0,01

0,36

0,14

0

0,002

t.rok-1

0,2

Bq.l-1

6

MBq.rok-1

12

< 0,03

0,05

0,03

0

0,366

MBq.rok-1

Ukazatel

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. U radionuklidů byl použit maximálně konzervativní přístup a do průměru byla dosazena hodnota meze detekce. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1.4.6-1A: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

116,911 488,508 163,302 144,757 144,757 410,605

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

47,224 135,442 135,442 404,657 291,29 404,657 256,811 365,213 365,213 256,811 135,442 163,302 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 116,911 135,442 135,442 135,442 135,442 1068,01 291,29 135,442 135,442 445,755 578,979

445,755 223,987 163,302 163,302 163,302 135,442 135,442 163,302 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 135,442 327,424 327,424 291,29 135,442 192,817 223,987 163,302 -

135,442 135,442 163,302 163,302 163,302 404,657 317,416 242,045 242,045 277,503 184,492 211,041 211,041 144,757 144,757 144,757 144,757 162,397 144,757 162,397 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757

144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 184,492 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 131,571 144,757 162,397 162,397 131,571 122,84 144,757 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 -

131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 144,757 144,757 144,757 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 122,84 122,84 122,84 122,84 122,84 122,84 131,571 131,571 242,045 162,397 -

184,492 3000 877,084 361,783 144,757 144,757 144,757 144,757 144,757 184,492 144,757 122,84 122,84 117,9 117,9 117,9 122,84 122,84 117,9 101,964 101,964 101,964 101,964 144,757 961,542 211,041 144,757 144,757 144,757 144,757

V roce 2013 byly většinu roku převáděny povrchové vody z Hamerské strouhy do obtokového kanálu. Při všech průtocích nad 119 l.s-1 na vodočtu u mostu na CDS byl v Hamerské strouze zachován minimální zůstatkový průtok 104 l.s-1. V označených 41 dnech (podbarveno žlutě) byl rozdělovací objekt Hamerská strouha do obtokového kanálu uzavřen.



Tabulka č. 1.4.6-1B: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

VII

VIII

1

144,757

122,84

131,571 131,571 131,571 131,571

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

131,571 42,662 131,571 144,757 144,757 144,757 131,571 131,571 117,9 117,9 144,757 131,571 131,571 122,84 117,9 88,181 117,9 117,9 117,9 101,964 101,964 101,964 117,9 101,964 122,84 122,84 101,964 101,964 131,571 131,571

101,964 101,964 122,84 144,757 131,571 184,492 122,84 131,571 131,571 131,571 122,84 122,84 122,84 122,84 101,964 101,964 101,964 117,9 131,571 131,571 131,571 122,84 122,84 122,84 122,84 122,84 122,84 122,84 131,571 122,84

122,84 131,571 122,84 117,9 117,9 117,9 117,9 131,571 131,571 122,84 122,84 122,84 122,84 122,84 131,571 131,571 131,571 131,571 144,757 162,397 162,397 144,757 144,757 144,757 144,757 131,571 131,571 131,571 131,571 -

IX

X

144,757 144,757 144,757 144,757 101,964 117,9 101,964 76,262 101,964 131,571 277,503 211,041 162,397 144,757 144,757 144,757 131,571 144,757 122,84 122,84 122,84 131,571 131,571 131,571 131,571 122,84 122,84 122,84 131,571 131,571

XI

131,571 131,571 131,571 131,571 144,757 162,397 131,571 144,757 131,571 131,571 131,571 131,571 144,757 144,757 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 122,84 131,571

XII

131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 184,492 410,605 211,041 162,397 162,397 162,397 144,757 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 144,757 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571 131,571



1.5 Odkaliště V roce 2013 byly do I. etapy odkaliště ukládány produkty hornické činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU na základě platného povolení OkÚ Česká Lípa k užívání stavby č. j. ŽP 5743/6758/94 ze dne 27. 2. 1994 ve změně rozhodnutí č. j. ŽP 6383/96 - 231.2 ze dne 10. 10. 1996 a ve změně rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/106291/2010 ze dne 17. 9. 2010. Produkty hornické činnosti jsou překrývány inertními materiály. Hladina vody v prostoru I. etapy odkaliště je udržována na technologicky možném minimu. Hladina vody v čerpacím místě II. etapy se v roce 2013 pohybovala v rozmezí 301,31 m n. m. až 303,26 m n. m. při průměrné úrovni 301,77 m n. m. Výsledky chemických analýz vypouštěných vod do Ploučnice jsou uvedeny v kapitole 1.4.3. V roce 2013 nebyly na odkališti zaznamenány žádné závažné provozní události. V roce 2013 pokračovaly práce na stavbě vodního díla „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem“ realizací stavebních objektů „SO 02 Úprava povrchu komunikace“, „SO 03 Úprava vnitřních komunikací“, „SO 01/2 Drenážní žebra“, „SO 02/2 Manipulační plocha“ a „SO 03/2 Těsnění dna“. Stavba byla v prosinci 2013 dokončena. Dne 19. 12. 2013 vydal MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/121447/2013 kolaudační souhlas s užíváním stavby „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem“. V roce 2013 byla k vytvoření základní těsnící vrstvy na II. etapě odkaliště využívána veškerá produkce neutralizačních kalů z NDS 6, z NDS ML a z NDS 10. Pouze v měsíci září 2013 bylo 4 392 m3 kalů z NDS 6, 7 110 m3 kalů z NDS ML a 2 290 m3 kalů z NDS 10 uloženo do I. etapy odkaliště z důvodu finální úpravy povrchu přístupové komunikace k II. etapě odkaliště. Dne 13. 9. 2012 vydalo MPO Praha pod č. j. 34497/2012/139-SÚ stavební povolení na stavbu „Biodegradační plocha“. Stavba byla realizována externí firmou. Kolaudační souhlas s užíváním stavby vydalo dne 30. 10. 2013 MPO Praha pod č. j. 34521/2013/250-SÚ. V roce 2013 byla externí firmou realizována stavba „Revitalizace Sedlického rybníka“. Kolaudační souhlas s užíváním stavby vydal MěÚ Česká Lípa dne 19. 12. 2013 pod č. j. MUCL/121215/2013.

1.6 Povrchové toky V rámci monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU na životní prostředí byl v roce 2013 sledován chemizmus v povrchových vodách na těchto profilech: Ploučnice Chrastná (PLCH-P), Ještědský potok (JP-P), Dubnický potok (DP-P), Luční strouha (LS-P), Ralský potok (RP-P), Ploučnice nádrž Horka (PL-Horka), Ploučnice Stráž (PLST-P), Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P), Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOKP), Ploučnice Noviny - most (PLN-P). Vyhodnocení sledovaných ukazatelů je uvedeno v tabulkách č. 1.6-1 až 1.6-9. Z vyhodnocení vyplývá, že na Ploučnici v profilu PLCH-P Chrastná (Ploučnice není ovlivněna činností o. z. TÚU) byly v roce 2013 překročeny hodnoty NEK-RP dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění pro N-NH4+. Na Luční strouze v profilu LS- P byly v roce 2013 překročeny hodnoty NEK-RP dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění pro N-NH4+ a sírany. V roce 2013 ještě nebyla dokončena stavba „Revitalizace Sedlického rybníka.“ Vliv realizované stavby „Revitalizace Sedlického



rybníka“ na snížení N-NH4+ ve vodním toku Luční strouha bude možné vyhodnotit na základě provedených analýz nejdříve za rok 2014. V roce 2013 byly na toku Ploučnice v profilech PL-Horka, PLST-P ve Stráži pod Ralskem (tj. v místech, kde Ploučnice ještě není ovlivněna činností o. z. TÚU), PLNOK-P, PLOK-P a PLNP v Novinách pod Ralskem překročeny parametry N-NH4+ a BSK5 pro lososové vody dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb v platném znění. V případě PL-Horka byla rovněž překročena hodnota NEK-RP v ukazateli BSK5 dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. V roce 2013 byly rovněž na tocích Ještědský potok a Dubnický potok překračovány parametry N-NH4+ pro lososové vody dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. V roce 2013 zpracoval Ing. Nesměrák přehodnocení stanovení přípustného zatížení a posouzení stávajícího zatížení vodního útvaru Ploučnice po ústí Panenského potoka (viz příloha na CD ROM: „Stanovení emisních limitů BSK5 a N-NH4+ pro výusti o. z. TÚU a vodní útvar Ploučnice po soutok s Panenským potokem“, Ing. Nesměrák Praha 2013). Závěr studie jednoznačně konstatuje, že k dosažení průměrné hodnoty NEK-RP dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, není potřebné zatížení vodního útvaru Ploučnice po soutok s Panenským potokem ID 14524000 z bodových zdrojů a z PPDZ (přírodní, plošné a difúzní zdroje znečištění) snižovat. Studie dále konstatuje, že dosažení imisních limitů stanovených v ukazateli N-NH4+ a BSK5 pro lososové vody dle nař. vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, není ve vodním útvaru Ploučnice po soutok s Panenským potokem ID 14524000 realizovatelné snížením znečištění u bodových zdrojů. Pro snížení vypouštěného znečištění do vod povrchových ze svých zařízení o. z. TÚU uplatňuje a bude používat nejlepší dostupné technologie čištění odpadních, důlních a povrchových vod pro snížení znečištění ve vodním útvaru Ploučnice po soutok s Panenským potokem v souladu s § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění.



Tabulka č. 1.6-1: Sledovaný profil - Ploučnice Chrastná (PLCH-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

12

7,4

7,7

7,58

RL

mg.l-1

12

140

190

173,33

NL

mg.l-1

12

2,2

17

7,00

12

0,69

1,55

1,29

Ukazatel

KNK

mmol.l

-1

Na

mg.l-1

12

5,92

10,6

7,34

K

mg.l-1

12

2,16

4,01

2,72

Mg

mg.l-1

12

2,4

2,73

2,52

Ca

mg.l-1

12

21,5

44,4

36,59

Fecelk.

mg.l

-1

12

< 0,2

0,49

0,26

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

< 0,08

0,08

Al

mg.l-1

12

<1

<1

1,00

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,04

0,02

N-NH4+

mg.l-1

13

0,13

1,2

0,32

Cl-

mg.l-1

12

11

18

13,91

SO42-

mg.l-1

12

22,9

33,6

29,48

N-NO3-

mg.l-1

12

2,26

3,01

2,59

Ncelk

mg.l-1

4

3

4,1

3,30

F

mg.l

-1

12

< 0,1

0,477

0,14

HCO3-

mg.l-1

12

42

95,00

78,42

BSK5

mg.l-1

12

<1

3,1

1,93

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10,00

16

10,50

NEL

mg.l-1

12

< 0,05

0,26

0,08

-1

12

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

12

< 0,03

< 0,03

0,03

mg.l-1

12

< 0,002

0,0057

0,0026

210

Pb

Bq.l-1

12

< 0,02

0,05

0,04

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

As

mg.l

-1

1

-

< 0,005

-

Be

mg.l-1

1

-

< 0,0002

-

AOX

mg.l-1

1

-

< 0,01

-

-

U

mg.l

226

Ra

Ni

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,23 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Podbarvení je vysvětleno na následující straně



Tabulka č. 1.6-2: Sledovaný profil – Ještědský potok (JP-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

4

7,6

7,7

7,65

RL

mg.l-1

4

150

200

175,0

NL

mg.l-1

4

4,8

11

8,33

4

1,15

1,91

1,46

Ukazatel

KNK

mmol.l

-1

Na

mg.l-1

4

7,14

9,74

8,09

K

mg.l-1

4

2,06

3,69

2,69

Mg

mg.l-1

4

3,68

4,58

4,07

Ca

mg.l-1

4

29,5

47,4

36,85

Fecelk.

mg.l

-1

4

0,23

0,37

0,28

Mn

mg.l-1

4

< 0,08

< 0,08

0,08

Al

mg.l-1

4

<1

<1

1

Zn

mg.l-1

4

< 0,02

< 0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

< 0,05

0,06

0,06

Cl-

mg.l-1

4

11,8

18,2

14,13

SO42-

mg.l-1

4

25,6

31

29,08

N-NO3-

mg.l-1

4

1,26

1,95

1,55

Ncelk.

mg.l-1

4

1,7

3,6

2,35

F

-1

mg.l

4

0,208

0,245

0,23

HCO3-

mg.l-1

4

70

120

90

BSK5

mg.l-1

4

<1

2,0

1,30

CHSKCr

mg.l-1

4

< 10

11

10,25

NEL

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

Ni

mg.l-1

4

< 0,002

0,005

0,003

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

-

U 226

mg.l Ra.

tučně – překročení hodnoty 0,03 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-3: Sledovaný profil – Dubnický potok (DP-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

4

7,4

7,5

7,43

RL

mg.l-1

4

210

270

242,50

NL

mg.l-1

4

<2

26

10,38

4

1,78

2,2

1,98

Ukazatel

KNK

mmol.l

-1

Na

mg.l-1

4

6,08

7,06

6,64

K

mg.l-1

4

2,84

4,33

3,33

Mg

mg.l-1

4

3,62

4,08

3,87

Ca

mg.l-1

4

47,45

60,4

52,73

Fecelk.

mg.l

-1

4

0,28

1

0,64

Mn

mg.l-1

4

< 0,08

0,14

0,10

Al

mg.l-1

4

<1

<1

1

Zn

mg.l-1

4

< 0,02

< 0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

0,12

0,25

0,19

Cl-

mg.l-1

4

10,7

12,5

11,48

SO42-

mg.l-1

4

37,9

41

39,53

N-NO3-

mg.l-1

4

2,71

3,37

3,10

Ncelk.

mg.l-1

4

3,7

4,8

4,03

F

mg.l

-1

4

0,123

0,165

0,15

HCO3-

mg.l-1

4

110

130

120

BSK5

mg.l-1

4

1,1

1,3

1,20

CHSKCr

mg.l-1

4

< 10

< 10

10,0

NEL

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

-1

4

< 0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

Ni

mg.l-1

4

< 0,002

0,005

0,003

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

-

U 226

mg.l Ra

tučně – překročení hodnoty 0,03 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-4: Sledovaný profil – Luční strouha (LS-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

4

7,4

7,8

7,63

RL

mg.l-1

4

430

600

530

NL

mg.l-1

4

4,1

7,8

6,43

4

1,21

1,64

1,39

Ukazatel

KNK

mmol.l

-1

Na

mg.l-1

4

34,0

39,7

37,7

K

mg.l-1

4

9,32

22,8

13,27

Mg

mg.l-1

4

11,0

13,6

12,03

Ca

mg.l-1

4

63,7

106,0

79,15

Fecelk.

mg.l

-1

4

0,26

1,03

0,70

Mn

mg.l-1

4

0,14

0,69

0,39

Al

mg.l-1

4

<1

<1

1

Zn

mg.l-1

4

< 0,02

0,03

0,02

N-NH4+

mg.l-1

4

0,18

0,48

0,31

Cl-

mg.l-1

4

32,4

39,8

35,9

SO42-

mg.l-1

4

173

270

202,75

N-NO3-

mg.l-1

4

< 0,25

6,93

4,33

Ncelk.

mg.l-1

4

5,6

8,5

6,80

F

-1

mg.l

4

0,222

0,321

0,26

HCO3-

mg.l-1

4

74

100

84,5

BSK5

mg.l-1

4

<1

5,6

2,23

CHSKCr

mg.l-1

4

< 10

16

13,0

NEL

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

Ni

mg.l-1

4

< 0,002

0,0097

0,007

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

Pcelk.

mg.l-1

4

< 0,05

0,37

0,13

-

U 226

mg.l Ra

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,23 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění, překročení hodnoty NEK-RP 200 mg.l-1 stanovené pro SO42- dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-5: Sledovaný profil - Ploučnice Stráž (PLST-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

pH

-

12

7,4

7,9

7,69

6-9

RL

mg.l-1

12

160

300

215,0

750

NL

mg.l-1

12

3,7

30

16,87

20

mmol.l

12

1,03

2,01

1,63

-

Na

mg.l-1

12

7,39

9,63

8,33

-

K

mg.l-1

12

2,39

3,47

2,86

-

Mg

mg.l-1

12

3,17

3,77

3,56

120

Ca

mg.l-1

12

32,3

53,5

44,01

190

Fecelk.

-1

mg.l

12

0,34

1,13

0,51

1

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,13

0,09

0,3

Al

mg.l-1

12

<1

<1

1

1

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

< 0,02

0,02

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

0,13

0,08

0,23 (*0,03)

Cl

-1

mg.l

12

12,7

18,9

15,11

150

SO42-

mg.l-1

12

31,4

40,3

36,38

200

N-NO3-

mg.l-1

12

0,72

2,65

1,59

5,4

Ncelk.

mg.l-1

Ukazatel

-1

KNK

-

4

1,20

3,0

2,18

6

F

-1

mg.l

12

0,128

0,212

0,17

0,8

HCO3-

mg.l-1

12

63

120

98,25

-

BSK5

mg.l-1

12

<1

6,3

2,74

3,8 (*2)

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

30

15,58

26

NEL

mg.l-1

12

< 0,05

0,09

0,06

-

-1

mg.l

12

< 0,01

< 0,01

0,01

0,024

Bq.l-1

12

< 0,03

0,17

0,05

0,1

Cr

mg.l-1

4

< 0,001

0,002

0,0013

0,018

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,005

0,0030

0,02

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

0,085

0,06

0,1

chlorofyl A

g.l-1

12

0,006

42,5

14,36

25

-

U 226

Ra

Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot. tučně – překročení hodnoty 0,03 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ v lososových vodách* dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění; překročení hodnoty 2 mg.l-1 stanovené pro BSK5 v lososových vodách* dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění



Tabulka č. 1.6-6 Sledovaný profil - Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

12

7,6

7,8

7,68

RL

mg.l-1

12

180

240

213,33

NL

mq.l-1

12

7,2

29

18,16

12

1,09

1,99

1,64

Ukazatel

KNK

mmol.l

-1

Na

mg.l-1

12

8,9

10,8

9,78

K

mg.l-1

12

2,85

4,04

3,34

Mg

mg.l-1

12

3,32

4,04

3,79

Ca

mg.l-1

12

34

53

44,82

Fecelk.

mg.l

-1

12

0,36

0,74

0,53

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,12

0,10

Al

mg.l-1

12

<1

<1

1

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

< 0,02

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

0,14

0,09

Cl-

mg.l-1

12

14,5

20,9

17,38

SO42-

mg.l-1

12

34,5

43,8

39,00

N-NO3-

mg.l-1

12

0,84

2,66

1,73

Ncelk.

mg.l-1

4

1,5

3,3

2,35

F

mg.l

-1

12

0,131

0,246

0,18

HCO3-

mg.l-1

12

67

120

101,08

BSK5

mg.l-1

12

1,1

6,4

2,67

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

29

16,42

NEL

mg.l-1

12

< 0,05

0,08

0,06

-1

12

< 0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

12

< 0,03

0,05

0,03

Cr

mg.l-1

4

< 0,001

0,002

0,001

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,0067

0,0031

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

-

U 226

mg.l Ra

tučně – překročení hodnoty 0,03 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění; překročení hodnoty 2 mg.l-1 stanovené pro BSK5 v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-7: Sledovaný profil – Ralský potok (RP-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

3*

7

7,7

7,43

NL

mg.l-1

3*

<2

7,4

4,13

BSK5

mg.l-1

3*

2,4

3

2,8

CHSKCr

mg.l

-1

3*

11

17

14,67

Pcelk.

mg.l-1

3*

< 0,05

0,133

0,09

Ukazatel

* čtvrtý vzorek se nepodařilo odebrat – zamrzlý tok Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-8: Sledovaný profil - Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

12

7,5

7,7

7,59

RL

mg.l-1

12

230

820

515,00

NL

mg.l-1

12

7,4

28

17,37

12

1,11

1,98

1,56

Ukazatel

KNK

mmol.l

-1

Na

mg.l-1

12

8,79

28,2

18,95

K

mg.l-1

12

3,05

7,7

5,27

Mg

mg.l-1

12

3,32

4,06

3,69

Ca

mg.l-1

12

46,3

153

102,59

Fecelk.

mg.l

-1

12

0,43

1,75

0,73

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,13

0,10

Al

mg.l-1

12

<1

1,41

1,03

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,04

0,02

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

0,17

0,10

Cl-

mg.l-1

12

16,9

136

81,12

SO42-

mg.l-1

12

40

179

111,77

N-NO3-

mg.l-1

12

1,22

3,62

2,67

Ncelk.

mg.l-1

4

2,4

4

3,33

F

mg.l

-1

12

0,134

0,388

0,28

HCO3-

mg.l-1

12

68

120

95,17

BSK5

mg.l-1

12

1

4,8

2,38

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

26

15,08

NEL

mg.l-1

12

< 0,05

0,08

0,06

-1

12

< 0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

12

< 0,03

0,07

0,04

Cr

mg.l-1

3

< 0,001

0,002

0,001

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,0051

0,003

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

-

U 226

mg.l Ra

tučně – překročení hodnoty 0,03 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění; překročení hodnoty 2 mg.l-1 stanovené pro BSK5 v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.



Tabulka č. 1.6-9: Sledovaný profil - Ploučnice Noviny most (PLN-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

pH

-

12

7,2

7,7

7,53

6-9

RL

mg.l-1

12

230

830

510,83

750

NL

mq.l-1

12

8

40

19,61

20

mmol.l

12

1,12

1,99

1,55

-

Na

mg.l-1

12

8,64

29

19,25

-

K

mg.l-1

12

3,04

7,58

5,23

-

Mg

mg.l-1

12

3,35

4,12

3,71

120

Ca

mg.l-1

12

46,3

155

103,63

190

Fecelk.

-1

mg.l

12

0,38

1,44

0,76

1

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,14

0,11

0,3

Al

mg.l-1

12

<1

<1

1

1

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,03

0,02

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

0,05

0,2

0,12

0,23 (*0,03)

Cl

-1

mg.l

12

16,3

136

80,83

150

SO42-

mg.l-1

12

38,8

183

112,30

200

N-NO3-

mg.l-1

12

1,47

3,69

2,67

5,4

Ncelk.

mg.l-1

Ukazatel

KNK

-

-1

4

2,7

4,5

3,45

6

F

-1

mg.l

12

0,146

0,418

0,29

0,8

HCO3-

mg.l-1

12

68

120

94,50

-

BSK5

mg.l-1

12

1

4,7

2,37

3,8 (*2)

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

28

14,75

26

NEL

mg.l-1

12

< 0,05

0,1

0,06

-

-1

mq.l

12

< 0,01

0,01

0,01

0,024

Bq.l-1

12

< 0,03

0,07

0,04

0,1

mg.l-1

12

< 0,002

0,0055

0,003

0,02

210

Pb

Bq.l-1

12

<0,029

0,05

0,04

-

C10 - C40

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0,05

0,1

Pcelk.

-1

mg.l

4

< 0,05

< 0,05

0,05

0,15

As

mg.l-1

2

< 0,005

< 0,005

0,005

0,011

Be

mg.l-1

1

< 0,0002

< 0,0002

0,0002

0,0005

AOX

mg.l-1

1

0,011

0,011

0,01

0,025

-

U 226

Ra

Ni

tučně – překročení hodnoty 0,03 mg.l-1 stanovené pro N-NH4+ v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění; překročení hodnoty 2 mg.l-1 stanovené pro BSK5 v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění



Tabulka č. 1.6-10: Sledovaný profil - Ploučnice Horka (PL-Horka) Ukazatel

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

0,37

0,14

0,23 (*0,03)

BSK5

mg.l-1

12

1,3

11

4,17

3,8 (*2)

Chlorofyl A

g.l-1

12

0,0094

96,6

18,34

25

tučně – překročení hodnoty stanovené NV č. 61/2003 Sb., v platném znění, pro lososové* vody a pro NEK-RP Při výskytu hodnot pod mezí detekce byla na jejich místo dosazena definitoricky hodnota limity detekce, průměry byly spočteny z těchto hodnot.

1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1

Realizované akce a opatření

1.7.1.1

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení

Vodovody V roce 2013 bylo realizováno celkem 8 oprav na rozvodné vodovodní síti Lipka a 15 oprav na soustavě vodovodu vyluhovacích polí. V areálu NDS 10 došlo k rozšíření vodovodní sítě v soustavě vodovodu Lipka o vodovodní řady 78 m PE 110, 68 m PE 110, 96 m OC 80 a 11 m PE 32. Dále byl rekonstruován na bývalých pomocných provozech vodovodní řad OC 158 délky 220 m na PE 110. Kanalizace V areálu chemické úpravny se v roce v roce 2013 prováděla oprava dešťové kanalizace v délce 15 m. Na dešťové kanalizaci zakončené RN ZDM se prováděla oprava pěti silničních vpustí a oprava dešťové kanalizace v délce cca 8 m. ČOV, dešťové a retenční nádrže V březnu 2013 byly osazeny dva kusy norných stěn do dosazovacích nádrží BČ 65 na ČOV CHÚ. Ve dnech 24. 6. 2013 až 28. 6. 2013 se provedlo čištění nádrže RN CHÚ A a ve dnech 21. až 22. 8. 2013 vyčištění kalů z nádrže RN CHÚ B. V roce 2013 provedli zaměstnanci o. z. TÚU čištění na zařízení SEDJ-ML, jednalo se celkem o 12 krát čištění sedimentační jímky a koalescenčních filtrů v šachtě na nátoku do ČOV AQUASTAR 3.0 včetně usazovací nádrže. Ve dnech 17.- 23. 9. 2013 se provedlo vyčištění záchytných jímek u plochy bývalého rudného plata jámy č. 3. Radionuklidy kontaminované kaly byly uloženy do odkaliště.



Obrázek č. 1.7.1.1-1: Čištění záchytných jímek u plochy bývalého rudného plata j. č. 3 V roce 2013 externí firma v termínu k 20. 12. odstranila stavbu ČOV VP 9. Odlučovače ropných látek Ve dnech 8. 7., 4. 10. a 15. 10. 2013 provedla externí firma servisní prohlídku a čištění ORL DOP (RONN TECH ellipse EH 160 3C, ORL SD (GSOL-2/10), odlučovače ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau (součást SED J ML), ORL- ML (SKGL 030 firmy Benefit), ORL SD (GSOL-2/10), ORL Adéla (GSOL-2/10) a ORL GKSF 2 (součást kanalizace zakončené ČOV VP 7). V říjnu 2013 provedli zaměstnanci o. z. TÚU rozšíření vstupního otvoru revizní šachty u ORLDOP z důvodu možnosti vyjímání koalescenčního filtru za účelem pravidelné údržby (tlakového mytí) filtru.

1.7.1.2

Povodně 2013

Příčinou lednové a červnových povodní v roce 2013 na toku Ploučnice v oblasti Stráž pod Ralskem ve dnech 31. 1. 2013, 1. 6. až 4. 6. 2013 a 25. 6. 2013 byly klimatické podmínky. V případě povodně dne 31. 1. 2013 byl vyhlášen 1. SPA s maximální výškou hladiny 106 cm v toku Ploučnice na měrném profilu č. 242 ve Stráži pod Ralskem. V případě povodně ve dnech 1. 6. až 4. 6. 2013 byl vyhlášen 3. SPA s maximální výškou hladiny 183 cm v toku Ploučnice na měrném profilu č. 242 ve Stráži pod Ralskem.



V případě povodně dne 25. 6. 2013 byl vyhlášen 1. SPA s maximální výškou hladiny 135 cm v toku Ploučnice na měrném profilu č. 242 ve Stráži pod Ralskem. V rámci povodně nevznikly žádné významné škody ve vodním toku ani v jeho okolí. V rámci povodňových prohlídek toku nebylo potřebné odstraňovat žádné překážky.

Obrázek č. 1.7.1.2-1: Ploučnice u limnigrafu povodeň na Ploučnici 1. 6. až 4. 6. 2013 Dne 11. 7. 2013 se konala na MěÚ ve Stráži pravidelná roční protipovodňová prohlídka. DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem jako správce vodního díla čtyř staveb realizovaných v osmdesátých a devadesátých letech minulého století („Úprava Ploučnice na Q10 pod nádrží Horka po napojení Ještědky“, „Přeložka Ploučnice,“ „Zkapacitnění Ploučnice v úseku Srní potok – Noviny pod Ralskem – Stráž pod Ralskem“ a „Regulace Ploučnice drobná stavba“) zjistil na upraveném úseku koryta toku Ploučnice zejména v lokalitě Noviny pod Ralskem a Srní potok sedm nátrží, z nichž celkem čtyři bude potřebné sanovat kamenným záhozem. Sanaci nátrží provede DIAMO, s. p., o. z. TÚU vlastními silami v roce 2014. DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem na základě ohlášení o úpravách koryta toku Ploučnice v místě odstraněného nevyužívaného mostu zn. D200/9473/2013 ze dne 13. 6. 2013 provedl v červnu 2013 úpravu břehů koryta toku Ploučnice kamennou rovnaninou z lomu Dubičná. Nevyužívaný most byl odstraněn v rámci červnových povodní na základě rozhodnutí místní povodňové komise Stráž pod Ralskem.



Na sanaci nátrže na pravém břehu toku Ploučnice v lokalitě mostu ul. Ploučnická Stráž pod Ralskem byla v roce 2013 zpracována projektová dokumentace a vybrána externí firma jako zhotovitel stavby. Krajský úřad Libereckého kraje pod č. j. KULK 72333/2013 ze dne 24. 10. 2013 udělil organizaci výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů pro realizaci záměru „Stráž pod Ralskem - oprava nátrže na toku Ploučnice“. Městský úřad Česká Lípa vydal souhlas k ohlášení udržovacích prací č. j. MUCL/114669/2013 dne 18. 11. 2013. Rozhodnutím č. j. MUCL/119448/2013 ze dne 9. 12. 2013 schválil Městský úřad Česká Lípa plán opatření pro případy havárie (havarijní plán) v rámci stavby „Stráž pod Ralskem oprava nátrže na toku Ploučnice“. V prosinci 2013 byla stavba zahájena, termín plnění předmětu smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby je červen 2014.

Obrázek č. 1.7.1.2-2: Stavba „Stráž pod Ralskem - oprava nátrže na toku Ploučnice“

1.7.1.3

Likvidace invazních rostlin

Dne 18. 9. 2013 dopisem zn. D200/14368/2013 zaslala organizace na MěÚ Česká Lípa, OŽP oznámení o likvidaci invazních druhů rostlin v areálu odštěpného závodu. Jednalo se o hlášení týkající se výskytu a likvidace invazních rostlin třapatky dřípaté (Rudbeckia laciniata) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata) se nacházela ojediněle kolem toku Ploučnice v katastrálním území Srní potok. Její porost byl v roce 2013 likvidován neselektivním herbicidem roundup biaktiv, který lze účinně použít i na vodní plochy. Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) se nacházela na obou březích toku Ploučnice v úseku staveb regulace části toku Ploučnice spravovaných o. z. TÚU (začátek úpravy v Srním potoce ř. km 76,4; konec úpravy v ř. km. 86,5 pod vodním dílem Stráž pod Ralskem) a v místě po odstraněné ČOV Brniště na p. p. č. 334/4 k. ú. Hlemýždí. Likvidaci porostů netýkavky žláznaté byla provedena v měsících srpen až září 2013 posekáním.



Porosty netýkavky žláznaté na pozemcích cizích vlastníků nebyly opětovně v blízkosti toku Ploučnice v roce 2013 udržovány, čímž dochází k dalšímu šíření invazních druhů rostlin v uvedené lokalitě.

Obrázek č. 1.7.1.3-1: Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) Nová vodoprávní rozhodnutí včetně dalších správních rozhodnutí 1. Organizace dne 24. 1. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení k jinému nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy, č. j. MUCL/70230/2012/Piš. 2. Organizace dne 4. 3. 2013 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek k vypouštění důlních vod z bývalého baryt fluoritového dolu Křižany do vod povrchových Ještědského potoka, č. j. KULK 15140/2013. 3. Organizace dne 27. 3. 2013 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu povolení k provozování vodovodů a kanalizací, č. j. KULK 19702/2013. 4. Organizace dne 16. 4. 2013 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje povolení k nakládání s vodami na NS CHÚ, č. j. KULK 23385/2013. 5. Organizace dne 23. 5. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa rozhodnutí o schválení kanalizačního řádu, č. j. MUCL/26100/2013.



6. Organizace dne 19. 6. 2013 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu povolení k nakládání s vodami na ČOV VP 7, č. j. KULK 40036/2013. 7. Organizace dne 21. 6. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa zrušení nakládání s vodami na ČOV VP 9, č. j. MUCL/82291/2013. 8. Organizace dne 28. 6. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení k odstranění stavby ČOV VP 9, č. j. MUCL/83780/2013. 9. Organizace dne 1. 7. 2013 obdržela od Magistrátu města Liberec stavební povolení na stavbu vodního díla “Odvádění důlních vod Křižany“, č. j. ZPVU/4330/042135/13-Stá. 10. Organizace dne 16. 9. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa změnu povolení k nakládání s vodami na ČOV ZDM a RN ZDM, č. j. MUCL/91258/2013/Piš. 11. Organizace dne 24. 10. 2013 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů pro záměr„Stráž pod Ralskem oprava nátrže na toku Ploučnice“, č. j. KULK 72333/2013. 12. Organizace dne 30. 10. 2013 obdržela od Městského úřadu ve Stráži pod Ralskem územní rozhodnutí na stavbu „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“, č. j. MUSPR 6405/2013. 13. Organizace dne 30. 10. 2013 obdržela od MPO Praha kolaudační souhlas s užíváním stavby „Biodegradační plocha“, č. j. 34521/2013/250-SÚ. 14. Organizace dne 31. 10. 2013 obdržela rozhodnutí o uvádění radionuklidů do životního prostředí od SÚJB Praha, č. j. SUJB/RCKA/23819/2013. 15. Organizace dne 6. 11. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa změnu povolení k nakládání s vodami - změnu odběru podzemních vod z vrtů VPCT-905 a STCT-2A, č. j. MUCL/112171/2013. 16. Organizace dne 11. 11. 2013 obdržela od Městského úřadu ve Stráži pod Ralskem územní rozhodnutí na stavbu „Přivaděč vody PEHD 110 mm - přípojky vodovodu“, č. j. MUSPR/6613/2013. 17. Organizace dne 18. 11. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa souhlas k ohlášení udržovacích prací na stavbu „Stráž pod Ralskem - oprava nátrže na toku Ploučnice“, č. j. MUCL/114669/2013. 18. Organizace dne 27. 11. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa stavební povolení na stavbu „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“, č. j. MUCL/116817/2013. 19. Organizace dne 3. 12. 2013 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod výpustním profilem č. 1 OKC-VS, měrný profil PV-VS do toku Ploučnice, č. j. KULK 83175/2013. 20. Organizace dne 9. 12. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa schválení plánu opatření pro případy havárie (havarijní plán) v rámci stavby „Stráž pod Ralskem oprava nátrže na toku Ploučnice“, č. j. MUCL/119448/2013. 21. Organizace dne 18. 12. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa kolaudační souhlas s užíváním stavby „Revitalizace Sedlického rybníka“, č. j. MUCL/121215/2013. 22. Organizace dne 19. 12. 2013 obdržela od MěÚ Česká Lípa kolaudační souhlas s užíváním stavby „Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem“, č. j. MUCL/121447/2013.



23. Organizace dne 8. 1. 2014 obdržela od Magistrátu města Liberec kolaudační souhlas s užíváním stavby „Odvádění důlních vod Křižany“ č. j. ZPVU/4330/182616/13-Stá.

1.7.2

Kontroly

Kontrolní činnost uvnitř závodu byla prováděna podle plánu kontrol o. z. TÚU. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany vod: SÚJB RC Kamenná 28. 1. 2013 až 20. 2. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu ZBZS, laboratoře a provozu SLKR I. Závěr kontroly: Při kontrole knihy návštěv KP Dorr 1 a hala č. 5 bylo zjištěno, že pracovníci, kteří prováděli měření na místě v KP pro účely podání žádosti o jeho zrušení, nezaznamenali svou přítomnost do knihy návštěv. Kontrolní pracovník požaduje písemnou zprávu k tomuto zjištění v termínu do 31. 3. 2013. Opatření: Dotčení pracovníci byli důrazně upozorněni na řádné plnění povinností při práci v KP. Kontrolnímu pracovníkovi byla ve stanoveném termínu zaslána písemná zpráva. SÚJB RC Kamenná 10. 5. 2013 až 14. 5. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu čistíren důlních vod a dekontaminačních stanic a vypouštění vod. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 31. 5. 2013 až 18. 6. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 3. 6. 2013 až 18. 6. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu deponie radioaktivního materiálu (rudné plato) a odvalu na š. č. 3 a objektu SO 302. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 15. 8. 2013 až 16. 8. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 25. 9. 2013 až 30. 9. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při uvolňování radionuklidů do vod. Závěr kontroly: Bez závad. KHS Liberec 30. 9. 2013



Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve spojení se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, se zaměřením na pracoviště stáčírny kyselin, sklad uranového koncentrátu a nakládání s pitnou vodou. Závěr kontroly: Bez závad. ČIŽP OI Liberec, KÚLK, HZS LK, OBÚ Li, Policie ČR 3. 10. 2013 Předmět kontroly: Integrovaná inspekce zaměřená na dodržování zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Kontrolováno bylo plnění povinností provozovatele objektu zařazeného do skupiny B dle zákona. Závěr kontroly: Z kontroly nevyplynuly zvláštní povinnosti nad rámec povinných úkonů a opatření, než které jsou běžně vykonávány. SÚJB RC Kamenná 13. 12. 2013 až 23. 12. 2013 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování podle programu monitorování. Závěr kontroly:

1.7.3

Bez závad.

Uložené pokuty

V roce 2013 nebyla organizaci vodoprávními orgány ani ČIŽP uložena žádná pokuta.

1.8 Shrnutí Na základě údajů uvedených ve zprávě lze konstatovat, že podmínky stanovené ve vodoprávních rozhodnutích pro nakládání s povrchovými, podzemními, důlními vodami a zbytkovými technologickými roztoky po chemické těžbě uranu jsou plněny. V roce 2013 nedošlo v lokalitě působnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU k ohrožení jakosti povrchových vod toku Ralský potok, Luční strouha a Ploučnice. Překročení přípustných hodnot na některých provozovaných zařízení vyhovovalo počtu nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. V roce 2013 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody v celkové výši 726 442,- Kč, z toho za odběr pitné vody 251 470,- Kč a za odběr vody pro ostaní užití 474 972,- Kč. Za rok 2013 nebyly placeny poplatky za vypouštění odpadních vod. Na základě § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, a §§ 5 a 6 prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., byla aktualizována majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací v majetku DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. Vybrané údaje byly předány v zákonem stanoveném termínu MěÚ v České Lípě. Činnost na odkališti je v současné době řízena v souladu s „Technickým a sociálním projektem likvidace uranového průmyslu, aktualizace č. 3 pro období let 2011-2015“ o. z. TÚU Stráž pod Ralskem, podle platných provozních předpisů, aktualizovaného programu TBD a platných vodoprávních rozhodnutí dozorujícího orgánu OŽP MěÚ Česká Lípa a KÚ Libereckého kraje. V tabulce č. 1.3-4 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU odpadními a povrchovými vodami.



V tabulce č. 1.4-1 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU důlními a povrchovými vodami. V tabulce č. 1.8-1 jsou uvedeny druhy a vypuštěné množství vod z o. z. TÚU v roce 2013. Tabulka č. 1.8-1: Vody vypuštěné z o. z. TÚU v roce 2013 Druhy vod – vypuštěné množství [m3.rok-1] Profil

Odpadní **

ČOV-CHÚ

27 536

ČOV-ZDM

8 901

ČOV-odkal.

3 052

ČOV-VP 7

5 920

NS-CHÚ

4 169

RN-CHÚ

80 115

RN-ZDM

38 519

DN-CDS

15 394**

DN-VP 7

2 924**

SED J-ML

důlní

průsakové*

haldové

odkalištní

7 395

PV-VS

2 938 674

SLKR-VS

248 545

BaF-VS

18 606

ODK-VS

212 716***

RP+OJ3-ZP

437 838*

JPSV-P Celkem

drenážní

11 250 193 925

3 205 825

449 088

212 716

0

0

* před vypouštěním důlních vod profilem PV-VS jsou do retenčních nádrží Pustý vypouštěny povrchové vody z rudného plata a odvalu j. č. 3 (RP+OJ3-ZP; 437 838 m3 vod vypuštěných v roce 2013) ** z DN CDS, DN VP 7, RN ZDM se jedná o vody povrchové dle platných vodoprávních rozhodnutí ***na ODK-VS se jedná o vody ze zbytku Sedlického rybníka a z laguny č. 6 a 8



2 Hydrogeologie Za kalendářní rok 2013 byla kapitola hydrogeologie zpracována z údajů uvedených v roční zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2013“. Vzhledem k tomu, že četnost „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí“ je stejná jako četnost „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a zpráva je předávána i stejným organizacím, jsou dále v textu uvedeny hlavně odlišnosti od „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a jednotlivé kapitoly se odkazují na „Zprávu o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2013“ (viz přiložené CD). V textu zprávy jsou dále používány 4 termíny pro jednotlivé druhy roztoků a vod, které vycházejí z „Výkladu MZe, odbor vodohospodářské politiky, č. j. 31011/2007-16320 ze dne 12. 12. 2007“ a rozhodnutí ČBÚ, které je součástí výkladu MZe. Jedná se o termíny: zbytkové technologické roztoky po chemické těžbě uranu, důlní vody, povrchové a podzemní vody. Výklad těchto termínů je proveden v kapitole Pojmy, zkratky a definice. Názvy kapitol 2.2.1 a 2.3.1 neodpovídají osnově uvedené v ŘP-sp-22-01. Problematika hydrogeologie na DIAMO, s. p., o. z. TÚU je specifická a názvosloví vychází z posledních rozhodnutí a výkladů orgánů státní správy.

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Ložiska uranové rudy se nachází v severních Čechách, v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, mezi městy Mimoň a Křižany, v širším okolí města Stráž pod Ralskem. Uranové zrudnění je vyvinuto na bázi zvodněných cenomanských pískovců. Těžba uranu začala v širším okolí Stráže pod Ralskem na přelomu 60. a 70. let na třech ložiscích, z původně 8 objevených a prozkoumaných. Metodou hlubinného dobývání byla uranová ruda těžena na ložisku Hamr pod Ralskem (Důl Hamr I) a ložisku Břevniště pod Ralskem (Důl Křižany I). Na ložisku Stráž pod Ralskem (Důl chemické těžby) a části ložiska Hamr pod Ralskem (vyluhovací pole VP 5 a VP 6) byla použita metoda podzemního loužení „in situ“ pomocí zředěné kyseliny sírové. Všech 8 objevených a prozkoumaných ložisek se nachází ve strážském bloku. V tlusteckém bloku se nachází odkaliště, které sloužilo jako konečná deponie pro ukládání kalů produkovaných v procesu hydrometalurgického přepracování uranových rud z hlubinné těžby. Za oblast strážského bloku se označuje část severní okrajové partie České křídové pánve na ploše 194 km2, která má na SV tektonický styk s krystalinikem (lužická porucha) a z dalších tří stran je tektonicky vymezena v rámci svrchnokřídových sedimentů - na SZ pásmem strážského zlomu, na JV pásmem žilných neovulkanitů Čertových zdí a na JZ tvoří hranici hradčanský zlom, který byl zjištěn pouze v podloží křídy. Vlastní geologickou stavbu strážského bloku lze vymezit dvěma strukturními patry. Spodní patro je tvořeno předkřídovým fundamentem (krystalinikum) a svrchní patro svrchnokřídovými sedimenty souvrství cenomanu a turonu o celkové mocnosti 140-300 m. Z hlediska aktuální hydrogeologické rajonizace zasahuje strážský blok do hydrogeologických rajonů 4640 - Křída Horní Ploučnice, 4410 - Jizerská křída pravobřežní (rajony základní vrstvy v sedimentech svrchní křídy) a 4720 - Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe (rajon bazální - hlubinné vrstvy v sedimentech svrchní křídy). Ve strážském bloku se vydělují dva základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité



pískovce) a cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Kolektory jsou odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor. Spodnoturonský izolátor je přibližně 40 - 60 m mocný, ale je porušen tektonikou, tělesy neovulkanických hornin a velkým počtem vrtů a je dnes proto označován jako poloizolátor. Tlustecký blok je dílčí křídovou krou pokleslou kulisovitě podél pásma strážského zlomu oproti sousednímu strážskému bloku až o 600 m. Křídová sedimentace je reprezentována souvrstvím cenomanu, spodního turonu, středního turonu a svrchního turonu až coniaku o celkové mocnosti okolo 650 m. V tlusteckém bloku se vydělují tři základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství coniaku (pískovce), souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a souvrství cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Coniacký a turonský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím svrchního turonu a coniaku (jílovce a prachovce), které tvoří izolátor. Turonský a cenomanský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor (poloizolátor). Zájmové území hydrologicky náleží do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, povodí Ploučnice s číslem hydrologického pořadí 1-14-03. Správcem povodí toku Ploučnice je Povodí Ohře, státní podnik. Ploučnice pramení na jihozápadním svahu Ještědu v nadmořské výšce 654 m n. m. a ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m n. m. Plocha povodí je 1193,9 km2 a délka toku je 106,2 km. Průměrný průtok u ústí je 8,60 m3.s-1, v České Lípě 4,89 m3.s-1, v Mimoni 2,06 m3.s-1 a ve Stráži pod Ralskem 1,07 m3.s-1. Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb., v platném znění, je Ploučnice významným vodním tokem v celé délce svého toku. Tok je z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s bývalou těžbou uranu. Do toku Ploučnice je z levé strany na rozhraní vyluhovacích polí VP13A, 13B a VP17 napojen obtokový kanál, který slouží k odvádění vyčištěných důlních vod do Ploučnice. Voda z obtokového kanálu zvyšuje průtok Ploučnice přibližně o jednu desetinu.

2.2 Monitorovací systémy Měření piezometrické úrovně ZTR, důlní a podzemní vody a měření hladiny podzemní vody a ZTR na o. z. TÚU ve strážském a tlusteckém bloku je prováděno ručně nebo automaticky. Ruční měření je prováděno pásmem GU, automatické měření zajišťují stanice NOEL, NOELALA a DataCon. Měření z automatických stanic dokáže vzhledem ke své četnosti měření zachytit podrobný vývoj hladiny a v oblastech s velkou dynamikou změn hladiny, jako např. na vyluhovacích polích, je jediným měřením schopným zaznamenat skutečný stav hladiny v jeden časový okamžik. Vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve vrtech se provádí dynamickým odběrem airliftem, čerpadlem Grundfos MP1 a čerpadlem Calpeda 4SDF 5405. Při zakleslých hladinách pak statickým odběrem pomocí odběrného válce. U vrtů zapojených trvale do čerpání, prostým odběrem do vzorkovnice. Vzorkování povrchových odběrných míst se provádí prostým odběrem do vzorkovnice. Měrné profily pro hydrologický monitoring jsou vybaveny vodočtem a nebo dataloggerem (obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem).



Hlavní činností DIAMO, s. p., o. z. TÚU je sanace následků po bývalé těžbě uranu v severních Čechách, zejména sanace po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Při chemické těžbě uranu v cenomanském kolektoru došlo sekundárně i ke kontaminaci nadložního turonského kolektoru, který je v širší oblasti zdrojem kvalitní pitné vody. Hydrogeologický a hydrologický monitoring je zaměřen na zjišťování současného stavu kontaminace v cenomanském, turonském i coniackém kolektoru. Výsledky monitoringu jsou dále využívány pro optimalizaci sanačních postupů. Monitoring horninového prostředí je prováděn na základě plánu monitoringu v souladu s rozhodnutím OBÚ č.j. 3345-02-Šk/03 ze dne 3. 1. 2004 a rozhodnutími OBÚ č. j. SBS 18624/2011/03 a č. j. SBS 18621/2011/03 ze dne 20. 9. 2011.

2.2.1

Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod

Základní síť pro monitoring hladinových poměrů pro rok 2013 ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 656 vrtů. Tabulka č. 2.2.1-1: Monitoring hladinových poměrů ve strážském bloku v roce 2013 počet měřených vrtů kolektor

ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

262

88

350

turon

207

18

225

strážský blok celkem

575

Tabulka č. 2.2.1-2: Monitoring hladinových poměrů v tlusteckém bloku v roce 2013 počet měřených vrtů kolektor

ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

6

0

6

turon

11

5

16

coniak

59

0

59

tlustecký blok celkem

81

Poznámka: V oblasti bývalé chemické úpravny byl monitoring coniacké zvodně rozšířen o vrty typu CHU-HV odvrtané v rámci analýzy rizik území zasažených hlubinnou těžbou uranu - areál chemické úpravny. Seznam vrtů a četnost měření jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Základní síť pro monitoring kvality ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 394 vrtů. Sledování kvality ZTR a podzemních vod turonského zvodněného kolektoru uvnitř plochy VP a cenomanského a turonského zvodněného kolektoru mimo kontury vyluhovacích polí se provádělo odběry vzorků vod prostřednictvím čerpacích a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality ZTR cenomanského zvodněného kolektoru a účinnosti sanačních technolo-



gií uvnitř plochy VP se provádělo odběry vzorků vod z technologických a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality důlních vod v prostoru bývalých dolů hlubinné těžby se provádělo odběry vzorků vod z určených technických vrtů. Tabulka č. 2.2.1-3: Pravidelné vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském bloku v roce 2013 počet vrtů

kolektor

cenoman

211

turon

152

celkem

363

Sledování kvality podzemních vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod z vrtů. Tabulka č. 2.2.1-4: Pravidelné vzorkování podzemních vod v tlusteckém bloku v roce 2013 kolektor

počet vrtů

coniak

31

Poznámka: Vzorkování podzemní vody turonské a cenomanské zvodně se provádí 1x za 4 roky. Poslední vzorkování proběhlo v roce 2011, další vzorkování proběhne v roce 2015. Seznam vrtů, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech.

2.2.2

Monitoring povrchových vod

Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na povrchových odběrných místech. Tabulka č. 2.2.2-1: Pravidelné vzorkování povrchových vod v tlusteckém bloku v roce 2013 místo

povrch

počet povrchových odběrných míst

17

Seznam povrchových odběrných míst, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Pro hydrologický rok 2013 zajišťovala pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU hydrologická měření a jejich vyhodnocení firma Aquatest, a. s. Pro potřeby hydrologického monitoringu zajišťuje o. z. TÚU měření režimních stavů na 6 vodoměrných stanicích.



Tabulka č. 2.2.2-2: Monitoring povrchových toků v hydrologickém roce 2013 Profil č.

vodní tok

obec

vybavení

vlastník vybavení

četnost měření / měření provádí

1

Dubnický potok

Stráž pod Ralskem

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / o. z. TÚU

2

Panenský potok

Pertoltice

datalogger

Povodí Ohře, s. p.

měření 1x za 10 minut / Povodí Ohře, s. p.

3

Ploužnický potok

Hvězdov

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / Aquatest, a. s.

4

Hradčanský potok

Hradčany

datalogger

Aquatest, a. s.

měření 1x za 20 minut / Aquatest, a. s.

5

Robečský (Okenský) potok

Doksy

vodočet

Karel Kliner VZ


6

Břehyňský potok

Břehyně

vodočet

Karel Kliner VZ


7

Robečský potok

Staré Splavy

vodočet

Karel Kliner VZ


8

Ploučnice

Osečná

datalogger

Obec Osečná

měření 1x za 20 minut / Obec Osečná

9

Ploučnice

Mimoň

datalogger

DIAMO, s. p., o. z. TÚU

měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

10

Ploučnice

Chrastná

vodočet



11

Hamerská strouha

Břevniště

vodočet



11*

Hamerská strouha

DH I (CDS)

vodočet



12

Svébořický potok

Hvězdov

datalogger


měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

Poznámka: datalogger - obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem. Oddělení geologické shromažďovalo všechna data naměřená pracovníky o. z. TÚU na 6 vodoměrných stanicích (měření režimních stavů) a údaje o vypouštění do vodoteče (ze SLKR I, z odkaliště a z NDS 6) potřebné pro vyhodnocení hydrologického roku 2013.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1

ZTR, důlní a podzemní vody

Při porovnání piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v cenomanské zvodni z prosince 2013 a z prosince 2012 jsou nejvýraznější změny v oblasti DH I a VP. Vyjma oblasti VP DCHT a SV oblasti strážského bloku u lužické poruchy došlo na většině plochy strážského bloku ke



vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody až o 7 m (největší vzestup je v oblasti DH I). Na VP DCHT došlo k poklesu piezometrické úrovně ZTR až o 7 m. Na konci první poloviny roku 2012 byla dostavěna nová technologická stanice NDS 10 a v červenci 2012 byla stanice NDS 10 uvedena do zkušebního provozu. V červenci 2013 pak byla technologická stanice NDS 10 uvedena do trvalého provozu. Provoz technologií NDS ML a NDS 10 se projevuje zvýšenou podbilancí na VP, poklesem piezometrické úrovně ZTR. V květnu 2013 bylo dosaženo na VP vůbec největší podbilance a to 6 655 l.min-1. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou způsobeny hlavně režimem sanačních technologií. Pokračuje zatápění DH I započaté v dubnu 2001. Na DH I, v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, byla v prosinci 2013 hladina (volná hladina) podzemní vody v cenomanské zvodni cca 237 m n. m. Rychlost proudění ZTR a podzemní vody na DH I a okolí byla 0,1 až 0,4 m.den-1. Na severních dobývacích blocích DH I a dále na S a SV ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Vzestup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody je v jednotlivých partiích DH I a okolí nerovnoměrný, projevuje se zde vliv anizotropie horninového prostředí a tektonického postižení území. Postupně docházelo na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10 do vrtů V-5 a HSCC-47 urychluje nástup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody na většině HG vrtů vybraných pro sledování zatápění DH I. V roce 2013 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 781 778 m3 (3,39 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Celkem bylo od roku 2009 do konce roku 2013 do vrtu V-5 vtlačeno 5 586 331 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Maximální naměřený vzestup piezometrické úrovně ZTR od začátku vtláčení byl 65 m. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 20 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Do vrtu HSCC-47 bylo v roce 2013 vtlačeno 716 842 m3 (1,36 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Celkem bylo od roku 2012 do konce roku 2013 do vrtu HSCC47 vtlačeno 1 066 916 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Maximální naměřený vzestup piezometrické úrovně ZTR od začátku vtláčení byl 73,5 m. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu HSCC-47 minimálně o 7 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou vlivem technologických zásahů (čerpání až ze 61 vrtů a vtláčení až do 275 vrtů, max. počty provozovaných vrtů v roce 2013) velmi dynamické. Piezometrická úroveň ZTR kolísá během týdne při změně režimu čerpání a vtláčení lokálně až o několik metrů. Na většině vyluhovacích polí byla piezometrická úroveň ZTR v cenomanské zvodni v prosinci 2013 v rozmezí 225 až 240 m n. m. Rychlost proudění ZTR na VP byla 0,1 až 0,3 m.den-1, směrem na DH I byla rychlost proudění ZTR a podzemní vody 0,1 až 0,4 m.den-1. Současný převažující směr proudění ZTR a podzemní vody je do centra zatápěné depresní kotliny na DH I u strážského zlomu a do centra hydraulické deprese vzniklé čerpáním ZTR v rámci sanace na VP DCHT. Dosažená průměrná bilance vod v cenomanském kolektoru celého strážského bloku se v porovnání s rokem 2012 zvýšila o 1,06 m3.min-1 a činila 3,01 m3.min-1. Na provozovaných VP celkově převažovalo čerpání ZTR nad vtláčením a tím byla na VP udržována podbilance v cenomanském zvodněném kolektoru za rok 2013 5 589 l.min-1 neboli



2 937 317 m3.rok-1 (v porovnání s rokem 2012 se podbilance na VP zvýšila o 1 197 l.min-1 neboli 622 510 m3.rok-1).

Na obrázku č. 2.3.1-1 jsou hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2013 a na obrázku č. 2.3.1-2 je zobrazen rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi prosincem 2013 a prosincem 2012. Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2013 jsou znázorněny na obrázku č. 2.3.1-3. Rok 2013 byl srážkově průměrný - 784 mm (údaje jsou ze srážkoměrné stanice umístěné na odkališti). Průměrné srážky za roky 1956-2007 jsou pro srážkoměrnou stanici ČHMÚ ve Stráži pod Ralskem 763 mm. Regionálně došlo mezi prosincem 2012 a prosincem 2013 na severní polovině strážského bloku k vzestupu hladiny podzemní vody až o 1,2 m (maximum u lužické poruchy) a v jižní polovině strážského bloku spíše k poklesu hladiny podzemní vody a ZTR až o 2,3 m (maximum na VP). Tyto změny hladiny podzemní vody a ZTR jsou způsobeny hlavně klimatickými jevy, lokálně pak odběry z vodních zdrojů hromadného a individuálního zásobování. Největší změny turonské hladiny jsou na VP, kde je hladina ZTR a podzemní vody ovlivněna režimem čerpání ZTR, podzemních a důlních vod.



Obrázek č. 2.3.1-1: Hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2013



Obrázek č. 2.3.1-2: Rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi 12/2013 a 12/2012



Obrázek č. 2.3.1-3: Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2013



Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 60-70 m, nižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní, v rozmezí 50-60 m je na jižních a jihovýchodních VP a v rozmezí 55-60 m na polích VP26 a VP 8B. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 48 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Největší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní je v ploše dobývacích bloků DH I a směrem k S a SV a to v rozmezí 60 až 90 m. Nejnižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je pod 45 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při odstávkách technologických celků. V blízkosti prostoru DH I docházelo ve vrtu STPC-120 od roku 2008, kdy byl opět zařazen do vzorkování, k postupnému nárůstu koncentrace SO42- v souvislosti s pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I. V roce 2012 se situace v okolí vrtu stabilizovala a po mírném nárůstu se v roce 2013 pohybovala kolem průměrné hodnoty. Prudký nárůst koncentrace ve vrtu BAPC59 měl úzkou souvislost s jeho technickým stavem. V roce 2012 se vrt po několika předchozích pokusech podařilo zprůchodnit a důkladně pročištit. Zjištěná koncentrace SO42- kolem hodnoty 2 000 mg.l-1 odpovídala situaci na okolních vrtech. V roce 2013 došlo v tomto vrtu k mírnému nárustu koncentrace SO42- k hodnotě kolem 2 400 mg.l-1. Ve vrtu HSPC-5 došlo začátkem roku 2013 k nárustu koncentrace SO42- k hodnotě 3 100 mg.l-1, poté koncentrace SO42- opět mírně klesaly. Naopak ve 100 m vzdáleném vrtu HSPC-6 dochází od roku 2012 k pozvolnému růst koncentrace SO42- až k současné hodnotě 2 800 mg.l-1. Vývoj v těchto vrtech souvisí s pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I a má úzkou vazbu na vtláčení alkalických ZTR do vrtu V-5. U vrtů v blízkosti severní části HB Stráž dochází k velkým výkyvům v koncentraci SO42- související se změnami vtláčení do této části HB Stráž. Toto kolísání se projevilo i v roce 2013 ve vrtech STPC-12 a STPC-218. Proti střední části HB Stráž dochází na vrtech rovněž k značným výkyvům v koncentraci SO42souvisejících se změnami vtláčení do této části HB Stráž. V roce 2013 došlo k mírnému nárůstu koncentrace SO42- ve vrtech STPC-50, STPC-64, STPC-67 a STPC-190. V dlouhodobém měřítku je však koncentrace SO42- v těchto vrtech stabilní. Ve vrtu STPC-16 došlo v letech 2002 až 2008 k poklesu koncentrací SO42- a poté se situace stabilizovala. Nárůst zaznamenaný od roku 2011 v tomto vrtu a v sousedním vrtu STPC-217 souvisí s očekávaným pohybem roztoků směrem k severněji posunuté hydraulické depresi Dolu Hamr I. Vývoj koncentrací SO42- ve vrtu STPC-16 se i přes mírný nárůst na začátku roku 2013 stabilizoval kolem hodnoty 10 000 mg.l-1. Koncentrace SO42- ve vrtu STPC-217 se k této hodnotě postupně přibližuje. V prostoru bývalého VP 6 došlo v roce 2013 ve vrtu VP 6-353 k prudkému nárůstu koncentrace SO42- až k hodnotám 10 700 mg.l-1. Nárůst souvisí s pohybem více kontaminovaných roztoků z jižní části pole VP 6 (koncentrace SO42- v okolí vrtu VP 6-394 se pohybují kolem 16 500 mg.l1 ) směrem k zatápěné depresní kotlině DH I. Hydrochemické změny v severovýchodní části plochy rozptylu souvisejí s pohybem roztoků v důsledku zatápění Dolu Hamr I, se změnami vtláčení do severní a střední části HB Stráž a s vtláčením alkalických ZTR do předpolí DH I. Změny v koncentracích ve vrtech v této oblasti lze, vzhledem ke směru proudění, očekávat i v dalších letech. Růst koncentrací ve většině vrtů v této oblasti nepředstavuje v současné době vážný problém. Po zaplnění hydraulické deprese v okolí DH I dojde ke změně směru proudění a dříve uniklé ZTR se budou postupně vracet směrem do centra sanované oblasti na VP.



V jihovýchodní části plochy rozptylu v prostoru poblíž HB Stráž dochází ve vrtu STPC-209 od začátku roku 2010 k postupnému nárůstu koncentrací SO42-. Tento růst pokračoval i v roce 2013 až k hodnotě 26 500 mg.l-1 SO42-. Podobný, ale méně výrazný růst koncentrace SO42- je zaznamenán i ve vrtu STPC-187, kde růst započal o něco později až začátkem roku 2011 a kde koncentrace SO42- dosáhla v první polovině roku 2013 hodnot až 12 900 mg.l-1. Na nejbližším vrtu STPC-219, kde v minulých letech docházelo rovněž k růstu koncentrace SO42- se v roce 2013 situace stabilizovala. Změny v tomto prostoru v blízkosti HB Stráž jsou odezvou pohybu roztoků ve velkém prostoru s řídkou monitorovací sítí a citlivě se zpožděním reagují na změny v hydraulické situaci. Z tohoto důvodu byla v roce 2013 monitorovací síť rozšířena o vrty R-4 a STPC-188. Ve střední části jihovýchodního prostoru ve vrtu STPC-216 docházelo od roku 1996 k postupnému nárůstu koncentrace SO42- až na hodnotu 15 500 mg.l-1 zaznamenanou v roce 2010. Obdobný růst koncentrace byl zaznamenán i v sousedních vrtech STPC-207 a STPC-221. Maximum koncentrace SO42- ve vrtu STPC-207 dosáhlo hodnoty 9 600 mg.l-1. Maximum koncentrace SO42- ve vrtu STPC-221 pak bylo 2 200 mg.l-1. V roce 2011 se situace ve všech těchto vrtech stabilizovala. Od roku 2012 pak dochází ve vrtech STPC-216 a STPC-221 k pozvolnému poklesu koncentrace SO42-. Hydrochemické změny v celém jihovýchodním prostoru plochy rozptylu souvisejí s prostorovým pohybem roztoků v důsledku zatápění Dolu Hamr I, se změnami vtláčení do HB Svébořice, s režimem na přilehlých jihovýchodních a jižních okrajových polích a režimem čerpání ze sanačních vrtů STCC v jihovýchodní oblasti rozptylu. Kromě výše uvedených změn v okolí vrtů STPC-187 a STPC-209 je hydrochemická situace v jihovýchodní části plochy rozptylu stabilní. V jižní části rozptylu oblasti jsou kromě vrtů STCC-20, STPC-27, STPC-80, STPC-81, STPC-186, STPC-206 a STPC-212 již v ostatních sledovaných vrtech pórové roztoky kvalitou obdobné původní vrstevní vodě a situace je v nich dlouhodobě stabilní i přes nevýznamný nárůst koncentrace SO42- ve vrtech STPC-99, STPC-101 a STPC-124. Jižně od sanačních čerpacích vrtů STCC-17, STCC-18 a STCC-19 došlo ve vrtu STPC-206 od poloviny roku 2006 do začátku roku 2008 k nárůstu obsahu SO42-. Po poklesu koncentrace SO42- koncem roku 2010 došlo v dubnu 2011 k dalšímu nárůstu koncentrace SO42-, poté se situace stabilizovala. Po déle trvající technologické odstávce v dubnu 2012 koncentrace SO42opět začaly stoupat až k současné hodnotě 3 300 mg.l-1. V nejbližším monitorovacím vrtu STPC-207 k růstu koncentrací SO42- nedošlo. Hydrochemické změny v jižní části plochy rozptylu souvisejí s prouděním ZTR a podzemní vody z prostoru mezi HB Svébořice a jižní konturou VP severovýchodním směrem do zatápěné deprese DH I. Vývoj na vrtech citlivě reaguje na každou drobnou změnu hydraulické situace v blízkém okolí. Ve vrtech 238079A a STPC-121 se situace stabilizovala, i v roce 2013 pokračoval v obou vrtech pokles koncentrace SO42-. Výsledky analýz získané v těchto vrtech před rokem 2011 letech je třeba brát s určitou rezervou, protože vlastní odběr vzorků probíhal na hranici technických možností (problematické čerpání vzorků kvůli zakleslé piezometrické úrovni ZTR). V roce 2013 došlo k nárůstu koncentrace ve vrtu STPC-72 až k hodnotám 30 000 mg.l-1 SO42. Nárůst souvisí s režimem čerpání na nejbližších polích VP15 a VP16. V nejbližším pozorovacím vrtu 238079A k růstu koncentrace SO42- nedošlo (situace se zde naopak zlepšuje). Exponovanou částí severozápadní oblasti rozptylu je pole VP26, jehož západní polovina se nachází v OPVZ Mimoň. Na tomto poli existuje velký koncentrační spád na malé vzdálenosti. Stačí i malá změna v režimu čerpání a vtláčení a v některých vrtech může docházet v krátké



době k výrazným koncentračním změnám. V roce 2013 k nárůstu koncentrace SO42- ve vrtu STPC-131. Tento nárůst souvisí se zpožděnou reakcí na déle trvající odstávku v roce 2012. U ostatních vrtů v této oblasti k růstu koncentrace SO42- nedošlo. Celá severní oblast, tj. oblast severně od VP26, 25B, 24, 23, 17 a 13B přiléhající ke strážskému zlomu, má velmi těsný vztah k vývoji ve vnitřní ploše VP. Ve vrtu STPC-223 se od roku 2005 hodnota koncentrace SO42- s většími výkyvy pohybovala kolem 55 000 mg.l-1. Po stabilizaci situace v tomto vrtu v roce 2012 došlo v roce 2013 k nárustu koncentrace SO42- až k hodnotě 64 400 mg.l-1 v polovině roku 2013. Ke konci roku koncentrace mírně poklesla k hodnotě 60 000 mg.l-1. Vrt je umístěn v oblasti, kde je vlivem sanačního čerpání nízká piezometrická úroveň ZTR. Podobně jako v případě oblasti DH I, dochází i zde k posunu hydraulické deprese, vytvořené sanačním čerpáním, směrem od středu VP ke strážskému zlomu, který tvoří nepropusnou linii bez možnosti přítoku. Změny v koncentraci v tomto vrtu mají úzkou souvislost s režimem na blízkých polích a pohybem koncentrovaných roztoků směrem od severní části HB Stráž. Vzhledem k nedostatečné hustotě monitorovací sítě v této oblasti bude v roce 2014 monitoring rozšířen. Kvalita vod cenomanské zvodně v prostoru zatápěné depresní kotliny na DH I byla v roce 2013 sledována ve vrtech CC-9, BAPC-25, P-6, HSMV-2, HSPC-2 a dále i v nově odvrtaných vrtech HSPC-7 a HSPC-9. Na vrtech P-6 a BAPC-25 se nachází původní vrstevní voda. Východní a jihovýchodní část DH I je postupně zaplňována původní vrstevní vodou. V roce 2013 se koncentrace SO42- ve vrtu HSMV-2 udržovaly na úrovni 80 mg.l-1. Ve střední části DH I se vyskytují vody ovlivněné předchozí hornickou činností. Ve vrtu HSPC-2 došlo v roce 2012 k poklesu koncentrace SO42-, a to z hodnoty kolem 5 400 mg.l-1 na úroveň kolem 5 000 mg.l-1. V roce 2013 se koncentrace SO42- v tomto vrtu pohybovala na stejné úrovni. V nově odvrtaném vrtu HSPC-9 koncentrace SO42- oscilovala kolem hodnoty 2 000 mg.l-1. Západní a jihozápadní část prostoru DH I je pak zasažena ZTR uniklými z DCHT. Ve vrtu CC-9 dochází k postupnému poklesu koncentrace SO42-. Současná hodnota koncentrace SO42- se pohybuje kolem 2 400 mg.l-1. V blízkém nově odvrtaném vrtu HSPC-7 se pak koncentrace SO42- v roce 2013 pohybovala kolem hodnoty 1 800 mg.l-1. Na rozdíl od předchozích let nebyla již v roce 2013 v oblasti uvnitř VP v žádném vrtu zaznamenána koncentrace SO42- přesahující hodnotu 60 000 mg.l-1. Koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 50 000 až 60 000 mg.l-1 se i nadále nalézají v oblasti centrálních polí na rozhraní polí VP 7B a VP 8C a dále pak v oblasti pole VP 8E. V oblasti severozápadních polí došlo v roce 2013 k významnému poklesu koncentrace SO42-. Méně koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 20 000 až 50 000 mg.l-1 se pak nalézají na polích ve východní, jižní a jihovýchodní části DCHT. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2013 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde, kromě severovýchodní oblasti, stabilní. Růst koncentrací ve většině vrtů v severovýchodní oblasti však nepředstavuje v současné době vážný problém. Po zaplnění hydraulické deprese v okolí DH I dojde ke změně směru proudění a dříve uniklé ZTR se budou postupně vracet směrem do centra sanované oblasti na VP. Na obrázku č. 2.3.1-4 je koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2013 s vyznačenou hranicí ZTR. Ve vrtu VPCT-605 severovýchodně od pole VP 6 vyvolalo zvýšené čerpání v průběhu let 20072008 nárůst koncentrace SO42- z hodnoty 170 mg.l-1 na hodnotu 650 mg.l-1 a ještě výraznější nárůst koncentrace NH4+ z hodnoty 15 mg.l-1 na hodnotu 190 mg.l-1. Od roku 2008 docházelo na tomto vrtu k poklesu koncentrace SO42- až k hodnotám 250 mg.l-1 a koncentrace NH4+ po-



klesla k hodnotě 20 mg.l-1. V polovině roku 2013 bylo v tomto vrtu kvůli jeho špatnému technickému stavu zastaveno sanační čerpání i odběr vzorků. Jako náhrada byl odvrtán již začátkem roku 2013 vrt VPCT-605A, který byl zapojen do čerpání ještě před ukončením čerpání z vrtu VPCT-605 a nedošlo tedy k časové prodlevě mezi spuštěním obou vrtů. Tím byla zachována kontinuita sanačího procesu v tomto prostoru. Ke konce roku 2013 se koncentrace SO42ve vrtu VPCT-605A pohybovaly kolem hodnoty 260 mg.l-1 a koncentrace NH4+ pak kolem hodnoty 30 mg.l-1. ZTR čerpané z obou vrtů vstupují do technologie NDS 6, kde kryjí potřebu technologické vody. Dochází zde k odstraňování iontů NH4+, což zároveň vede k sanaci ZTR v tomto prostoru. V turonské zvodni v prostoru VP je situace následující. ZTR s koncentrací SO42- nad 500 mg.l1 se nacházejí ve dvou centrech, a to v oblasti na rozhraní polí VP 7B, 10A, 10B a VP14 a v oblasti na rozhraní polí VP 7A, VP13A, VP12D a VP18. ZTR s koncentrací SO42- mezi 250 až 500 mg.l-1 se nacházejí v širším okolí těchto oblastí na polích VP 7A, 12A, 12B, 12C, 12D, 13A, 18, 4, 7B, 11, 9B, 9A, 10A, 10C, 8D, 8A, a VP 23. ZTR s koncentrací SO42- nad 50 mg.l-1 se nacházejí téměř v celém prostoru DCHT, kromě západních polí VP25B, VP26, západní části polí VP24, VP22, VP20, VP15 a VP16 a východní části polí VP 8B a VP 8E. Vedle celoplošné kontaminace turonské zvodně existují prostorově ostře ohraničené části turonské zvodně, takzvané čočky. Hodnota koncentrace SO42- přesahující 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočce VP12B (na této čočce se udržují i vyšší koncentrace NH4+ přesahující hodnoty 1 000 mg.l-1), hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 1 000 až 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočkách VP8F9D a VP10C, hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 500 až 1 000 mg.l-1 je na čočkách VP9A9B, VP 9B-západ a VP 9C. Na těchto čočkách probíhá intenzivní čerpání ZTR. Po technologické odstávce v 1. pololetí roku 2012 došlo k vypnutí airliftového čerpání vrtů čoček VP8F9D, VP9C, VP9A9B, VP10C a VP 9B-západ. V případě čočky VP12B došlo k tomuto vypnutí již koncem roku 2011. Kontaminace je v prostoru čoček nyní odstraňována již jen pomocí nově odvrtaných širokoprofilových sanačních vrtů s ponornými čerpadly. Z tohoto důvodu došlo i k úpravám v rozsahu a četnosti monitoringu. V turonské zvodni nebyly během roku 2013 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Na obrázku č. 2.3.1-5 je koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2013.



Obrázek č. 2.3.1-4: Koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2013 s vyznačenou hranicí ZTR



Obrázek č. 2.3.1-5: Koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2013



Obrázek č. 2.3.1-6 dokládá hydraulickou situaci svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště Stráž v listopadu 2013. Při porovnání hladiny podzemní vody z listopadu 2013 a listopadu 2012 došlo na většině vrtů v okolí odkaliště ke vzestupu hladiny podzemní vody. Hladina podzemní vody ve vrtech vykazuje dlouhodobě ustálený stav. Na odkališti, v oblastech s nejvyššími koncentracemi kontaminantů (V a JZ okraje), se hydrochemická situace zlepšila (poklesy koncentrace SO42- ve vrtech TBPK-12, TBPK-18, TBPK-6), naopak při rozhraní JZ a JV okraje, kolem vrtu TBPK-16 a při rozhraní V a JV okraje kontaminace, kolem vrtu TBPK-14 koncentrace SO42- nepatrně vzrostla. Nárůst koncentrace byl zaznamenán i ve vrtu TBPK-13. Hydrochemická situace kolem odkaliště je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2012 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. Podrobnější údaje lze najít ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2013“.



Obrázek č. 2.3.1-6: Hydroizohypsy svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště Stráž v listopadu 2013



2.3.2

Povrchové vody

Firma Aquatest, a. s. provádí pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU pravidelný hydrologický monitoring a jeho vyhodnocení. V tabulce č. 2.3.2-1 jsou uvedeny průtoky v 13-ti vodoměrných stanicích. Tabulka č. 2.3.2-1: Průměrné měsíční průtoky vodotečemi v hydrologickém roce 2013 [l.s-1] Profil / Měsíc

Profil č.

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

Rok

Břehyňský potok, Břehyně

6

271

290

322

306

280

205

158

227

149

142

146

346

237

Dubnický potok, Stráž pod Ralskem

1

69,2

77,9

91,7

90,2

79,2

65,1

64,0

335

69,0

69,4

73,2

73,7

96,8

Hamerská strouha, Břevniště

11

164

158

169

162

149

138

145

235

147

170

197

197

169

Hamerská strouha, DH I (CDS)

11*

138

185

237

192

178

143

136

295

120

124

132

137

168

Hradčanský potok, Hradčany

4

104

154

177

192

158

228

159

196

179

143

105

153

162

Panenský potok, Pertoltice

2

1610

1630

1279

1117

1269

2389

840

885

835

993

546

575

1162

Ploučnice, Osečná

8

99,9

71,9

67,0

77,8

75,3

64,1

84,1

131

53,2

53,9

55,5

52,1

73,7

Ploučnice, Mimoň

9

990

1319

1741

1383

1209

926

927

2928

879

750

926

1099

1259

Ploučnice, Chrastná

10

91,9

104

163

123

121

100

83,6

372

108

119

179

221

149

Ploužnický potok, Hvězdov

3

445

374

236

233

230

213

205

282

212

199

238

308

265

Robečský (Okenský) potok, Doksy

5

137

127

134

152

214

77

89

170

84

98

86

133

125

Robečský potok, Staré Splavy

7

444

523

560

572

530

440

387

611

372

343

324

723

486

Svébořický potok, Hvězdov

12

70,1

64,5

65,1

63,5

67,3

55,0

54,0

64,9

50,4

55,4

65,3

78,7

62,9

Poznámka: Sloupec Rok udává roční průměr. Průměrné měsíční průtoky vodotečemi nejsou uváděny pro kalendářní rok 2013, ale pro hydrologický rok 2013, který začíná 1. 11. 2012 a končí 31. 10. 2013. Údaje jsou převzaty ze zprávy: Charvát P., Pacl A., (2013): Stráž pod Ralskem - TÚU hydrologický monitoring 2012 2013, Závěrečná zpráva 2013. Aquatest, a. s. Praha, prosinec 2013.



Úzkou souvislost s hydrologickým monitoringem i monitoringem povrchových zvodní mají srážkové úhrny. V tabulce č. 2.3.2-2 jsou uvedeny měsíční srážky naměřené na srážkoměrné stanici Odkaliště v roce 2013. Tabulka č. 2.3.2-2: Srážky na srážkoměrné stanici Odkaliště v roce 2013 [mm] Stanice / Měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

Odkaliště

72,5

45,4

23,3

25,5

112,0

141,3

62,5

81,8

67,5

76,1

55,5

XII.

Rok

20,8 784,2

Poznámka: Údaje jsou převzaty z „Bilanční zprávy o pohybu vod v odkališti“ Z-06-PP-DCHT03-00. Hydrochemická situace povrchových vod je uvedena v kapitole 1. Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na 17 povrchových odběrných místech, viz tabulka č. 2.2.2-1. Výsledky jsou podrobně popsány ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2013“.

2.4 Shrnutí I v roce 2013 pokračovalo zatápění DH I. Na DH I, v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, byla v prosinci 2013 hladina (volná hladina) podzemní vody v cenomanské zvodni cca 237 m n. m. Na severních dobývacích blocích DH I a dále na S a SV ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). V předpolí dolového pole zatápěného DH I probíhalo vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10 do vrtů V-5 a HSCC-47. V roce 2013 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 781 778 m3 (3,39 m3.min-1) ZTR a do vrtu HSCC-47 bylo vtlačeno 716 842 m3 (1,36 m3.min-1) ZTR. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtů V-5 a HSCC-47 výš, než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10 do vrtů V-5 a HSCC-47 urychluje nástup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v oblasti DH I. Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 60-70 m. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 48 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Nejnižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je pod 45 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při odstávkách technologických celků. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2013 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2013 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2012 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci.



3 Ovzduší 3.1 Emise ze stacionárních zdrojů 3.1.1

Spalovací stacionární zdroje

Odštěpný závod TÚU v roce 2013 provozoval tři vyjmenované stacionární spalovací zdroje znečišťování ovzduší. Přehled vyjmenovaných stacionárních spalovacích zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2013 je uveden v tabulce č. 3.1.1-1. Tabulka č. 3.1.1-1: Přehled vyjmenovaných spalovacích stacionárních zdrojů

Instalovaný příkon [MW]

Účinnost odlučovače [%]

Druh paliva

Počet kotlů/ agregátů

Počet provoz. hodin

Sledovaná znečišťující látka

Poř. č.

Rok uvedení do provozu

Zdroj znečištění ovzduší

1

výtopna Stráž pod Ralskem

1976

1.1.

46,837

neinstalován

ZP

5

8 032

NOx, CO

2

olejová výtopna ZBZS

1994

1.1.

0,33

neinstalován

LTO

2

2 715

NOx, CO

3

záložní zdroj el. energie NDS ML a NDS 10

2013

1.2.

1,6

neinstalován

nafta

2

26

NOx, CO

3.1.2

Kód zdroje

Plnění emisních limitů

Plnění emisních limitů spalovacích zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2013 je uvedeno v tabulce č. 3.1.2-1. V roce 2013 nebyly překročeny žádné emisní limity. Jednorázové autorizované měření emisí bylo provedeno u výtopny Stráž pod Ralskem.



Tabulka č. 3.1.2-1: Plnění emisních limitů

Zdroj znečiš- Označení ťování kotle (druhu ovzduší paliva)

výtopna Stráž pod Ralskem

3.1.3

Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] NOx

CO

limit

skutečnost

limit

skutečnost

KH1 (ZP)

200

109,7

100

8,8

KH2 (ZP)

200

125,1

100

10,9

KH3 (ZP)

200

112,9

100

8,8

KP 8 (ZP)

200

99

100

8,8

KP 16 (ZP)

200

109,1

100

8,8

Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů

Stanovení emisí a poplatků ze stacionárních spalovacích zdrojů o. z. TÚU v roce 2013 je uvedeno v tabulce č. 3.1.3-1. Tabulka č. 3.1.3-1: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečišťující látka Zdroj znečišťování ovzduší

výtopna Stráž pod Ralskem olejová výtopna ZBZS záložní zdroj el. energie NDS ML a NDS 10 Celkem *

NOX

Poplatek CO

Uhrazený *

Vypočtený

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

10,08

11 100

0,59

0,0

0,0

11 100,0

0,07

100

0,003

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

10,15

11 200

0,593

0,0

0,0

0,0

skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím

V souladu s ustanovením § 15 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se od poplatku osvobozují provozovatele stacionárních zdrojů, pokud výše poplatku za poplatkové období činí méně než 50 000,- Kč. Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 44852/2013 ze dne 1. července 2013 byl stanoven poplatek za znečišťování ovzduší za rok 2012 pro provozované spalovací zdroje znečišťování ovzduší o. z. TÚU ve výši 0,- Kč. Postup zjišťování a vykazování emisí CO2 pro výtopnu Stráž pod Ralskem je dán monitorovacím plánem schváleným rozhodnutím MŽP o povolení k emisím skleníkových plynů a o stanovení podmínek k jejich zjišťování, zveřejňování a vykazování č. j.: CZ-0339-13/M4 ze dne 16. 10. 2013. Za rok 2013 bylo zjištěno, vykázáno a ověřeno způsobem stanoveným v § 15 zákona č. 383/2012 Sb. 18 383 tun emisí CO2, což je o 871 tun méně než v roce předchozím. Rozhodnutím MŽP CZ-0339-13/Aa ze dne 21. 1. 2014 byly pro výtopnu Stráž pod Ralskem přiděleny bezplatné povolenky pro rok 2013 pouze ve výši 16 420 EUA, tj. o 1 963 méně, než bylo skutečně zjištěno, vykázáno a ověřeno emisí CO2. Rozdíl byl řešen nákupem flexibilních emisních kreditů ERU, které byly následně směněny za povolenky EUA.



Tabulka č. 3.1.3-2: Emise CO2 a bilance povolenek Provozované zařízení : Číslo povolení:

Výtopna Stráž pod Ralskem, č. j.: CZ0339-13/M4 ze dne 16. 10. 2013

Bilance povolenek

Vykázané množství CO2 [t.rok-1]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2* [t.rok-1]

Nákup

Zůstatek na účtu k 31. 12. 2013

18 383

16 420

19 254

12 900

38 384

* odpovídající vykázanému a ověřenému množství emisí v předchozím roce

Nižšího množství emisí CO2 z výtopny Stráž pod Ralskem v roce 2013 bylo dosaženo změnou paliva z těžkého topného oleje výhradně na zemní plyn.

3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů 3.2.1

Jiné stacionární zdroje

Odštěpný závod Těžba a úprava uranu v roce 2013 provozoval vysokoteplotní redukci oxidů dusíku (zařízení VROD) vyjmenovaný stacionární zdroj, jehož roční emise oxidů dusíku vyjádřených NO2 překračuje 5 tun (kód 11.3., příloha č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Provozované zdroje znečišťování ovzduší - vápenné hospodářství NDS 6, sušárna uranového koncentrátu VÚ č. 2, příprava vápenného mléka NDS ML, absorpce amoniaku NDS ML, příprava vápenného mléka NDS 10 a absorpce amoniaku NDS 10 - nejsou vyjmenovanými stacionárními zdroji podle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. Z důvodu trvající konzervace výrobní linky nebyl v roce 2013 provozován zdroj znečišťování ovzduší - přepracování kamence na síran hlinitý. Přehled vyjmenovaných jiných stacionárních zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2013 je uveden v tabulce č. 3.2.1-1.

Poř. č.

Tabulka č. 3.2.1-1: Přehled jiných stacionárních zdrojů

Zdroj znečištění ovzduší

Rok uvedení do provozu

Kód zdroje

Instalovaný příkon [MW]

1

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku zařízení (VROD)

1996

11.3.

10,1

Instalovaný odlučovač

Druh paliva

výparník a termický ZP odlučovač

Počet kotlů/ agregátů

1

Počet provoz. hodin

Sledovaná znečišťující látka

7 885

TZL, SO2, NOx, CO, Cl-, F-



3.2.2

Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů

V roce 2013 bylo provedeno jednorázové autorizované měření emisí u vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší - vysokoteplotní redukce oxidů dusíku (zařízení VROD). Plnění emisních limitů v roce 2013 je uvedeno v tabulce č. 3.2.2-1. V roce 2013 nebyly limity překročeny. Rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 44852/2013 ze dne 1. července 2013 byl stanoven poplatek za znečišťování ovzduší za rok 2012 pro vysokoteplotní redukci oxidů dusíku (zařízení VROD) ve výši 0,- Kč.



Tabulka č. 3.2.2-1: Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] Zdroj znečišťování ovzduší

TZL limit

vysokoteplotní redukce oxidů 200 dusíku (zařízení VROD)

SO2

skutečnost

limit

0,0017 150

NOx

skutečnost

skutečnost

limit

0,0158

Cl-

CO

500 0,12

limit

200

skutečnost

0,03

skutečnost

limit

50

F-

0,0

limit

10

skutečnost

0,0

Tabulka č. 3.2.2-2: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečišťující látka Zdroj znečištění ovzduší

TZL

SO2

NOX

Poplatek

CO Cl-

F-

Uhrazený*

Vypočtený

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku (zařízení VROD)

0,006

0

0,06

0

0,46

500

0,0297

0

0,0

0

0,0

0

0

500

Celkem

0,006

0

0,06

0

0,46

500

0,0297

0

0,0

0

0,0

0

0

500

* skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím



3.3 Imise 3.3.1

Prašný spad

Ve strážské oblasti bylo v roce 2013 prováděno sledování prašného spadu v síti 10-ti měřicích míst. Vzorky jsou vyhodnocovány 1x měsíčně. Stanovuje se množství spadu: Ps g.m-2.30 d-1, CS, U mg.m-2.30 d-1a AS, 226Ra Bq.m-2.30 d-1v prašném spadu. Výsledky analýz prašného spadu jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.1-1. V tabulce č. 3.3.1-2 je provedeno srovnání průměrů Ps v okolních obcí za období od roku 2009. Plošné koncentrace U a aktivity v kapitolách 3.4.3 a 3.4.4.

Ra v prašném spadu v okolních obcích jsou hodnoceny

226

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Předpis: SPP-TÚU-23-00-01 „Program monitorování ŽP“ Vyhodnocení: Depoziční limit pro prašný spad: Ps = 12,5 g.m-2.30d-1 Překročení v roce 2013: ne Tabulka č. 3.3.1-1: Prašný spad Číslo bodu

Období: 20. 12. 2012 – 20. 12. 2013 Popis monitorovacího bodu

Průměr Ps [g.m–2.30 d-1]

Průměr CS, U Průměr AS, 226Ra [mg.m–2.30 d-1] [Bq.m–2.30 d-1]

1

Útěchovice

0,565

0,236

2,000

2

Břevniště

0,479

0,325

2,000

3

Hamr n. J. - škola

0,288

0,213

2,000

4

Stráž p. R. - nádraží

0,804

0,214

2,000

5

Stráž p. R. - sběrný dvůr

0,947

0,203

2,000

6

Dubnice

1,524

0,206

2,000

7

Stráž p. R. - škola

0,883

0,209

2,024

8

Odkaliště - sever

1,397

0,211

2,000

9

Luhov

0,686

0,229

2,115

10

Noviny p. R.

0,758

0,215

2,052

Do průměru jsou započítány meze citlivosti stanovení



Tabulka č. 3.3.1- 2: Prašný spad v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr Ps [g.m-2.30d-1] 2009

2010

2011

2012

2013

Stráž p. R.

2,429

1,698

2,004

1,522

0,878

Útěchovice

1,481

0,848

0,890

0,739

0,565

Břevniště

1,524

1,019

1,333

0,603

0,479

Hamr n. J.

3,089

0,743

0,572

0,586

0,288

Dubnice

7,057

2,859

1,970

1,784

1,524

Noviny p. R.

2,001

1,273

1,343

0,956

0,758

Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce od roku 2000 je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměrem hodnot ze 3 monitorovacích bodů. Hodnota v měřícím bodě Hamr n. J. je do roku 2009 průměrem hodnot ze 2 monitorovacích bodů. Hodnocení ovlivnění životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry na všech monitorovacích bodech jsou v roce 2013 nižší než je depoziční limit pro prašný spad 12,5 g.m-2.30 d-1.

Prašnost

3.3.2

Zjišťování prašnosti ve venkovním prostoru vně areálů o. z. TÚU se neprovádí plánovitě a pravidelně. Prašnost se měří v případě nutnosti aktualizovat údaje pro proces posuzování vlivu záměru na životní prostředí, tzn. že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení prašnosti za hranicemi zájmového území o. z. TÚU. V roce 2013 se prašnost neměřila.

3.4 Radionuklidy Rozhodnutím SÚJB č. j. 16802/2007 ze dne 1. 10. 2007 a č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvádění radionuklidů do životního prostředí z provozů o. z. TÚU, do ovzduší“ bylo organizaci povoleno uvádění radionuklidů do ovzduší ze 4 výpustí : 

výduch sušárny chemického koncentrátu CHÚ (uvolňování UNAT);



úložiště radioaktivních materiálů na šachtě č. 3 DH I (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);



odkaliště (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);



výduchy z chemické haly č. 4 na VP 7 (uvolňování UNAT).

Provoz technologie „Sušárna chemického koncentrátu CHÚ“ byl ukončen v roce 2009.



Bilance aktivit uvolňovaných do životního prostředí v roce 2013 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4. Výpočet bilancí je proveden z naměřených hodnot koncentrace UNAT ve vzdušnině na výduších z chemické haly č. 4 a objemové aktivity směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v okolí odkaliště a deponie radioaktivních materiálů DH I (viz „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v o. z. TÚU za rok 2013“, Z-03-ŘP-sp-22-01). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Úložiště radioaktivních materiálů DH I Frekvence: 12x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 12x 2 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 9,46.108Bq.rok-1 Překročení v roce 2013: ne Odkaliště Frekvence: 4x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 4x 4 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 1,01.1010Bq.rok-1 Překročení v roce 2013: ne Chemická hala č. 4 (2 výduchy) Frekvence: 2x ročně Parametr: CV,U Počet měření: 2x výduch V1 (z technologie sušení), 2x výduch V2 (odvětrání haly) Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 2,17.106Bq.rok-1 Překročení v roce 2013: ne



Tabulka č. 3.4: Bilance aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Název zdroje znečištění ovzduší

Parametr

Bilanční limit A Bq.rok-1

Uvolněná A v r. 2013 Bq.rok-1

Úložiště RM DH I

AVAL

9,46.108

0,845.108

Odkaliště

AVAL

1,01.1010

0,063.1010

Chemická hala č. 4

UNAT

2,17.106

0,261.106

3.4.1

Radon

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 12x ročně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 zásahová referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2013: ne Tabulka č. 3.4.1: Ekvivalentní objemová aktivita radonu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr EOAR [Bq.m-3] 2009

2010

2011

2012

2013

*Stráž p. R.

8,8

7,9

6,9

6,7

6,1

Útěchovice

8,0

6,7

8,4

7,2

6,8

Břevniště

5,6

5,3

5,5

6,1

5,4

Hamr n. J.

8,3

7,3

5,8

7,1

5,7

Dubnice

5,8

5,6

5,8

5,8

5,7

Noviny p. R.

7,6

6,3

6,4

6,0

5,4

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.



3.4.2

Dávkový příkon gama

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 4x ročně Počet měření: 4x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň HX = 0,23 Sv.h-1 zásahová referenční úroveň HX = 0,55 Sv.h-1 Překročení referenční úrovně v roce 2013: ne Tabulka č. 3.4.2: Příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr HX [Sv.hod-1] 2009

2010

2011

2012

2013

*Stráž p. R.

0,101

0,092

0,071

0,090

0,086

Útěchovice

0,094

0,078

0,085

0,086

0,084

Břevniště

0,109

0,103

0,098

0,100

0,098

Hamr n. J.

0,121

0,108

0,108

0,105

0,100

Dubnice

0,075

0,061

0,044

0,065

0,063

Noviny p. R.

0,091

0,084

0,064

0,074

0,066

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. vypočtena jako průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Průměrné hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu ve všech obcích odpovídají hodnotám přírodního pozadí.

3.4.3

Uran v prašném spadu

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň CS, U = 0,9 mg.m-2 za 30 dnů



zásahová referenční úroveň CS, U = 19,2 mg.m-2 za 30 dnů Překročení referenční úrovně v roce 2013: ano Tabulka č. 3.4.3: Koncentrace uranu v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr CS, U [mg.m-2.30d-1] 2009

2010

2011

2012

2013

Stráž p. R.

0,021

0,201

0,205

0,212

0,209

Útěchovice

0,043

0,200

0,208

0,200

0,236

Břevniště

0,020

0,200

0,200

0,207

0,325

Hamr n. J.

0,030

0,200

0,200

0,210

0,213

Dubnice

0,022

0,200

0,200

0,221

0,206

Noviny p. R.

0,028

0,200

0,212

0,241

0,215

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý nárůst CS, U v roce 2010 je zdůvodněn sjednocením metodik stanovení jednotlivých o. z., které vedlo ke zvýšení meze detekce na hodnotu CS, -2 = 0,2 mg.m za 30 dnů. U Překročení zásahové referenční úrovně Dne 18. 10. 2013 bylo zjištěno překročení zásahové referenční úrovně v monitorovacím bodě sítě prašných spadů v obci Břevniště za měsíc listopad u parametru hmotnostní koncentrace uranu v prašném spadu CS, U = 1,527 mg.m-2 za 30 dnů (CS, U - VYŠ = 0,90 mg.m-2 za 30 dnů; CS, U - ZÁS = 1,5 mg.m-2 za 30 dnů). Překročení bylo oznámeno SÚJB. Šetření překročení zásahové referenční úrovně: Nedošlo k významné odchylce ostatních sledovaných parametrů v okolních monitorovacích bodech. Závěr: Výsledky šetření příčin překročení zásahové referenční úrovně ukazují, že překročení bylo pravděpodobně způsobeno zvýšením prašnosti při likvidačních pracech v areálu DH I - Sever. V posuzovaném období nedošlo k významnému ovlivnění obyvatel obce Břevniště ve smyslu zvýšení úvazku efektivní dávky z inhalace dlouhodobých radionuklidů uran – radiové řady emitujících záření alfa, resp. zvýšení celkové roční efektivní dávky jednotlivce z obyvatelstva. Závěry šetření byly oznámeny SÚJB. Přijatá opatření: Do ukončení likvidačních prací v areálu DH I – Sever byla soustavně kontrolována účinnost protiprašných opatření.



3.4.4

Radium v prašném spadu

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AS, 226Ra = 19,2 Bq · m-2 za 30 dnů zásahová referenční úroveň AS, 226Ra = 32,0 Bq · m-2 za 30 dnů Překročení referenční úrovně v roce 2013: ne Tabulka č. 3.4.4: Aktivita radia v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr AS, 226Ra [Bq.m-2.30d-1] 2009

2010

2011

2012

2013

Stráž p. R.

0,463

2,204

2,004

2,004

2,008

Útěchovice

0,689

2,204

2,462

2,000

2,000

Břevniště

0,665

2,588

2,111

2,000

2,000

Hamr n. J.

0,594

2,000

2,033

2,000

2,000

Dubnice

0,809

2,000

2,205

2,243

2,000

Noviny p. R.

0,400

2,000

2,000

2,000

2,052

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní. Zdánlivý nárůst AS, 226Ra v roce 2010 je zdůvodněn sjednocením metodik stanovení jednotlivých o. z., které vedlo ke zvýšení meze detekce na hodnotu AS, 226Ra = 2 Bq · m-2 za 30 dnů.

3.4.5

Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AVAL = 9 mBq.m-3 zásahová referenční úroveň AVAL = 10 mBq.m-3



Překročení referenční úrovně v roce 2013: ne Tabulka č. 3.4.5: Objemová aktivita směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr AVAL [mBq.m-3] 2009

2010

2011

2012

2013

*Stráž p. R.

0,804

0,224

0,215

0,228

0,224

Útěchovice

0,817

0,236

0,228

0,256

0,296

Břevniště

0,810

0,206

0,220

0,208

0,202

Hamr n. J.

0,800

0,228

0,254

0,240

0,223

Dubnice

0,800

0,200

0,213

0,233

0,241

Noviny p. R.

0,811

0,224

0,222

0,218

0,200

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry AVAL v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.5 Měření hluku Zjišťování hluku ve venkovním prostoru a na hranicích staveb občanského vybavení se neprovádí plánovitě a pravidelně. Hluk v životním prostředí se změří v případě, že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení hlučnosti na hranicích zájmového území o. z. TÚU. V roce 2013 se hlučnost neměřila.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1


V roce 2013 byl provoz výtopny Stráž pod Ralskem zajišťován pouze na zemní plyn. Odpojení soustavy topného oleje jak na straně kotlových jednotek, tak i na straně olejového hospodářství je prokazatelně provedeno. V souladu s ustanovením § 41 odst. 5 a odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší byly v roce 2013 Krajským úřadem Libereckého kraje vydány povolení provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.



3.6.2

Kontroly

V roce 2013 byly na úseku ochrany ovzduší provedeny následující kontroly příslušných orgánů státní správy. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany ovzduší: SÚJB RC Kamenná 28. 1. 2013 až 20. 2. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu ZBZS, laboratoře a provozu SLKR I. Závěr kontroly: Při kontrole knihy návštěv KP Dorr 1 a hala č. 5 bylo zjištěno, že pracovníci, kteří prováděli měření na místě v KP pro účely podání žádosti o jeho zrušení, nezaznamenali svou přítomnost do knihy návštěv. Kontrolní pracovník požaduje písemnou zprávu k tomuto zjištění v termínu do 31. 3. 2013. Opatření: Dotčení pracovníci byli důrazně upozorněni na řádné plnění povinností při práci v KP. Kontrolnímu pracovníkovi byla ve stanoveném termínu zaslána písemná zpráva. ČIŽP OI Liberec 5. 2. 2013 Předmět kontroly: Kontrola provozní evidence výtopny Stráž pod Ralskem. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 5. 3. 2013 až 20. 5. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu sušárny UK. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 3. 5. 2013 až 6. 6. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu DCHT. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 31. 5. 2013 až 18. 6. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 3. 6. 2013 až 18. 6. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu deponie radioaktivního materiálu (rudné plato) a odvalu na š. č. 3 a objektu SO 302. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 6. 6. 2013 až 2. 7. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při vyřazování z provozu a likvidací částí pracovišť III. kategorie. Závěr kontroly: Bez závad.



SÚJB RC Kamenná 18. 6. 2013 až 2. 7. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu starých areálů. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 15. 8. 2013 až 16. 8. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 20. 8. 2013 až 17. 12. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu Střediska monitorování a karotáže. Závěr kontroly: Bez závad. KHS Liberec 30. 9. 2013 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve spojení se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, se zaměřením na pracoviště stáčírny kyselin, sklad uranového koncentrátu a nakládání s pitnou vodou. Závěr kontroly: Bez závad. ČIŽP OI Liberec, KÚLK, HZS LK, OBÚ Li, Policie ČR 3. 10. 2013 Předmět kontroly: Integrovaná inspekce zaměřená na dodržování zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Kontrolováno bylo plnění povinností provozovatele objektu zařazeného do skupiny B dle zákona. Závěr kontroly: Z kontroly nevyplynuly zvláštní povinnosti nad rámec povinných úkonů a opatření, než které jsou běžně vykonávány. SÚJB RC Kamenná 8. 10. 2013 až 9. 10. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu starých a opuštěných areálů a objektů, určených k vyřazování z provozu. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 15. 11. 2013 až 20. 12. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu sušárny UK. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 5. 12. 2013 až 20. 12. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při provozu skladů SHR. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 5. 12. 2013 až 23. 12. 2013 Předmět kontroly: Kontrola stavu zajištění radiační ochrany při vyřazování z provozu a likvidací částí pracovišť III. kategorie. Závěr kontroly: Bez závad.



SÚJB RC Kamenná 13. 12. 2013 až 23. 12. 2013 Předmět kontroly: Kontrola provádění monitorování podle programu monitorování. Závěr kontroly: Bez závad.

3.6.3

Uložené pokuty

V roce 2013 nebyla ze strany orgánu ochrany ovzduší uložena žádna pokuta.

3.6.4

Náhrada škod způsobených exhalacemi

V roce 2013 s. p. Lesy ČR nevyčíslil žádnou škodu způsobenou exhalacemi.

3.7 Shrnutí V roce 2013 o. z. TÚU provozoval celkem čtyři vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, z toho tři vyjmenované stacionární spalovací zdroje a jeden jiný vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší. Z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší nedošlo k překročení emisních limitů a na poli ochrany ovzduší nebyla příslušnými správními orgány uložena žádná pokuta. Celkové emise z vyjmenovaných stacionárních zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2013 ve výši 11,30 t, což je o 3,97 t méně než v roce 2012. Důvodem poklesu celkových emisí je přechod provozu výtopny Stráž pod Ralskem výhradně na zemní plyn. Poplatek za znečišťování ovzduší v roce 2013 činil 0,- Kč. V oblasti radiační ochrany nedošlo k překročení referenčních úrovní radionuklidů uvolněných do životního prostředí z výpustí do ovzduší. Bylo zjištěno překročení zásahové referenční úrovně v monitorovacím bodě sítě prašných spadů v obci Břevniště, přičemž nedošlo ke zvýšení celkové roční efektivní dávky jednotlivce z obyvatelstva v této obci. Celkové roční bilance radionuklidů uvolněných do ovzduší nebyly překročeny. Dílčí hodnocení jsou uvedena v příslušných kapitolách 3.3 až 3.5.



4 Kontaminace míst a biologického materiálu 4.1 Kontaminace půdy 4.1.1

Kontaminace technologickými roztoky

Ke kontaminaci půd dochází v převážné míře úniky technologických roztoků na vyluhovacích polích DCHT. Posouzení rozsahu úniku zahrnuje mj. odhad objemu uniklého roztoku a objemu roztoku vsáklého do půdy, typ uniklého roztoku, výsledky chemických analýz mimořádného odběru půdy a způsob sanace kontaminované oblasti. V případě úniku technologických roztoků se vsakem větším než 1 m3 se provede měření příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx v kontaminované oblasti, a při překročení hodnoty 0,5 Sv  hod-1 se odstraní kontaminovaná zemina odvozem na odkaliště. V roce 2013 došlo na vyluhovacích polích k 10-ti únikům technologických roztoků. Objemy vsáklé do půdy se pohybovaly v rozmezí 0,1 až 0,5 m3, jeden únik byl vyšší než 1 m3. Příčinou byly ve většině případů praskliny ve svarech PE potrubí. Uniklé roztoky byly likvidovány neutralizací mletým vápencem na pH = 5,5. Tabulka č. 4.1: Úniky technologických roztoků na VP v roce 2013 Číslo úniku

Datum

Odhad objemu úniku [m3]

Objem vsáklý do půdy [m3]

1

11. 2. 2013

VP 24 u NS 24

0,20

0,20

2

15. 3. 2013

VP 18, výtlak TV 5093

0,05

0,05

3

15. 3. 2013


0,20

0,20

4

17. 3. 2013

VP 23

0,50

0,50

5

15. 4. 2013

VP 18

3,00

0,50

6

7. 8. 2013


0,10

0,10

7

27. 8. 2013

VP 14

0,50

0,50

8

1. 9. 2013

VP 14

0,30

0,30

9

28. 9. 2013

VP 18

0,30

0,30

10

18. 10. 2013

VP 14, křižovatka u zámečku

0,25

0,25

Místo



4.1.2

Monitorování dnových sedimentů

V rámci monitorování toku řeky Ploučnice se provádí vzorkování dnových sedimentů z důvodů sledování kumulace radionuklidů pod výpustěmi o. z. TÚU. Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 6 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM,U = 0,60 Bq.g-1 suš. AM, 226Ra = 0,60 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2013: ne Tabulka č. 4.1.1: Dnové sedimenty řeky Ploučnice Monitorovací bod

v obci Chrastná

AM, U * [Bq.g-1 suš.]

AM, 226Ra [Bq.g-1 suš.]

< 0,101

0,016

výpustní profil OKC-VS

0,282

0,243

výpustní profil ODK-VS

< 0,101

0,569

výpustní profil SLKR-VS

< 0,101

0,038

výpustní profil KS-CHÚ

< 0,101

0,035

v obci Noviny pod Ralskem

< 0,101

0,041

* přepočet 1 mg UNAT = 25,18 Bq

4.1.3

Odstranění kontaminované zeminy pod CHÚ

V souvislosti s radiometrickým průzkumem, provedeným v roce 2010 v rámci „Analýzy rizik území ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem“ pro lokalitu Areál CHÚ, byly zjištěny zvýšené hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu HX v ploše přesahující hranice uvedeného areálu. Detailním proměřením v síti 5 x 5 m bylo zjištěno, že hodnoty HX se pohybují v rozmezí 0,12 až 0,60 μSv.hod-1. Uvedená kontaminace byla pravděpodobně způsobena splachy na trase přepravy rudy v minulosti před vybudováním odvodňovacích příkopů podél silnice. Přestože se jednalo o plochu mimo oplocený areál CHÚ, nicméně na pozemcích v majetku s. p. DIAMO, a především o plochu v těsném sousedství s trasou Zelené cyklomagistrály Ploučnice, organizace se rozhodla tuto kontaminaci odstranit, a to na hranici HX = 0,3 μSv.hod1 . Práce a činnosti související s odstraněním a přepravou kontaminované zeminy byly realizovány radiačními pracovníky o. z. TÚU kategorie B ve dnech 10. 7. 2013 až 23. 8. 2013. Množství kontaminované zeminy uložené na odkaliště bylo 392 m3.



Obrázek č. 4.1.3-1: Lokalizace ploch pod CHÚ kontaminovaných radionuklidy

Obrázek č. 4.1.3-2: Plocha č. 3 po odstranění kontaminované zeminy



4.2 Kontaminace biologického materiálu Možnost kumulace radionuklidů v životním prostředí při dlouhodobém vypouštění škodlivin do vod a ovzduší je sledována v rámci monitoringu potravního řetězce. Podle schváleného „Programu monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ se stanovuje obsah radionuklidů v mase a kostech ryb v toku Ploučnice a v kulturních plodinách pěstovaných na zemědělské půdě o. z. TÚU (viz tabulka č. 4.2). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 8 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM, U = 0,80 Bq.g-1 suš. AM, 226Ra = 0,20 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2013: ne Tabulka č. 4.2: Vybrané složky potravin kontaminované radionuklidy Biologický vzorek

Místo odběru

obilnina

AM, U [Bq.g-1 suš.]

AM, 226Ra [Bq.g-1 suš.]

mezi odvalem j. č. 3 a Útěchovickým Špičákem

< 0,010*

< 0,0005

obilnina

v prostoru mezi areálem býv. CDS a Stráží p. R.

< 0,013*

< 0,0066

obilnina

severně od I. etapy odkaliště

< 0,010*

< 0,0007

obilnina

severně od II. etapy odkaliště

< 0,013*

< 0,001

směs zel.

v obci Noviny p. R.

< 0,104*

< 0,030

ryba

na VP17 řeka Ploučnice

pole neoseto < 0,025**

< 0,030

* přepočet 12 Bq 238U = 25 Bq UNAT ** přepočet 1 mg UNAT = 25,18 Bq

4.3 Shrnutí V roce 2013 došlo 1x k úniku technologického roztoků větším než 1 m3, objemy vsáklého roztoku nebyly vyšší než 0,5 m3. Uniklé roztoky byly likvidovány neutralizací mletým vápencem Analýza radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí z provozů o. z. TÚU ve vybraných složkách potravin neprokázala jejich kumulaci v míře významně ovlivňující kritickou skupinu obyvatel v okolních obcích.



5 Odpadové hospodářství 5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1

Provozovny

Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2013“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následující provozovny: -

o. z. Těžba a úprava uranu, interní číslo provozovny 151;

-

o. z. Těžba a úprava uranu – kompostárna, interní číslo provozovny 152.

5.1.2

Produkce odpadů

Přehled produkce odpadů o. z. TÚU za rok 2013 je uveden v tabulce č. 5.1.2-1 Tabulka č. 5.1.2-1: Přehled produkce odpadů Množství odpadu kg

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

1

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky

06 05 02

N

1 020

2

Plastový odpad

07 02 13

O

3 100

3

Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky

08 03 17

N

450

4

Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny

12 01 09

N

1 360

5

Upotřebené vosky a tuky

12 01 12

N

10

6

Nechlorované minerální motorové a mazací oleje

13 02 05

N

1 840

7

Kaly z odlučovačů oleje

13 05 02

N

17 420

8

Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

13 05 07

N

1 930

9

Papírové a lepenkové obaly

15 01 01

O

8 292

10

Plastové obaly

15 01 02

O

2 053

11

Dřevěné obaly

15 01 03

O

1 240

12

Kompozitní obaly

15 01 05

O

1 060

13

Směsné obaly

15 01 06

O

6 020

P. č.

Název druhu odpadu



Množství odpadu kg


Kategorie odpadu

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 01 10

N

1 480

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny o ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

15 02 02

N

3 443

16

Pneumatiky

16 01 03

O

820

17

Olejové filtry

16 01 07

N

80

18

Plasty

16 01 19

O

700

19

Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12

16 02 13

N

49 920

20

Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 05 06

N

2 420

21

Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 05 07

N

60

22

Odpady obsahující ropné látky

16 07 08

N

17 860

23

Dřevo

17 02 01

O

11 780

24

Plasty

17 02 03

O

7 000

25

Měď, bronz, mosaz

17 04 01

O

5 620

26

Hliník

17 04 02

O

11 890

27

Železo a ocel

17 04 05

O

758 320

28

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

17 05 03

N

250

29

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 05 04

O

505 750

30

Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

17 06 03

N

16 000

31

Izolační materiály neuvedené pod čísly 170601 a 170603

17 06 04

O

13 860

32

Stavební materiály obsahující azbest

17 06 05

N

2 380

33

Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

17 09 03

N

150

P. č.

14

15

Název druhu odpadu



P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu


34

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902, 170903

17 09 04

O

42 630

35

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

19 08 05

O

307 000

36

Papír a lepenka

20 01 01

O

320

37

Oděvy

20 01 10

O

340

38

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35

20 01 36

O

400

39

Biologicky rozložitelný odpad

20 02 01

O

57 800

40

Směsný komunální odpad

20 03 01

O

131 828

41

Kal ze septiků a žump

20 03 04

O

638 000

Množství odpadů celkem

2 633 896

Množství nebezpečného odpadů celkem

118 073

Množství ostatního odpadů celkem

2 515 823

Množství odpadů předaných k využití („R“)

1 476 125

Množství odpadů předaných k odstranění („D“)

1 157 771

Přehled vytříděných odpadů z TKO je uveden v tabulce č. 5.1.2-2. Tabulka č. 5.1.2-2: Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu


1

Papírové a lepenkové obaly

150101

O

8 292

2

Plastové obaly

150102

O

2 053

Na základě ustanovení § 38 zákona č.185/2001 Sb. byly odběratelům předány použité výrobky: 

9 430 kg pneumatik;



742,13 kg olověných akumulátorů;



1 716 ks zářivek;



413 ks výbojek;



2 460 kg elektrozařízení.



5.1.3

Zařízení a sklady nebezpečných odpadů

O. z. TÚU v roce 2013 provozoval činnost nakládání s nebezpečnými odpady na základě rozhodnutí - souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady vydaného OkÚ RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 2426/02 a 3296/02 ze dne 29. 4. 2002, s platností na dobu neurčitou. O. z. TÚU v roce 2013 provozoval jedno malé zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů - kompostárnu s roční kapacitou 150 tun. Souhlasné vyjádření k provozování tohoto zařízení bylo vydáno Městským úřadem Česká Lípa č. j. MUCL/87570/2011 ze dne 10. 8. 2011.

5.2 Náklady a výnosy Náklady na odstranění vlastních produkovaných odpadů byly v roce 2013

1 126 125,- Kč

z toho: 

náklady na odstranění odpadů kategorie ostatní:

816 305,30 Kč



náklady na odstranění odpadů kategorie nebezpečný odpad:

309 819,70 Kč

Výnos z prodeje odpadů k využití:

3 952 168,- Kč

Zdroje příjmů pochází z prodeje využitelných odpadů (především kovový odpad a vyřazená zařízení). Celkem výnosy po odečtení nákladů za odstranění činí:

2 826 043,- Kč

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1

Podnikání v oblasti nakládání s odpady

V roce 2013 o. z. TÚU provozoval zařízení na využívání odpadů – kompostárnu. Přehled přijatých odpadů do zařízení k využívání odpadů kompostárny je uveden v následující tabulce č. 5.3.1-1. Tabulka č. 5.3.1-1: Přehled odpadů přijatých do zařízení P. č.

1

Název druhu odpadu

Biologicky rozložitelný odpad


Kategorie odpadu

20 02 01

O


86 600 *

* 28 800 kg odpadu bylo přijato od města Stráž pod Ralskem

5.3.2


Na úseku odpadového hospodářství probíhala běžná činnost spojená se zajištěním provozů a odstraněním odpadů vzniklých při likvidaci objektů určených k odstranění.



5.3.3

Kontroly

V roce 2013 nebyla na úseku odpadového hospodářství ze strany orgánů státní správy provedena žádna kontrola.

5.3.4

Uložené pokuty

V roce 2013 nebyla na úseku odpadového hospodářství uložena žádná pokuta.

5.4 Shrnutí O. z. TÚU v roce 2013 provozoval dvě provozovny: -

o. z. Těžba a úprava uranu, interní číslo provozovny 151;

-

o. z. Těžba a úprava uranu – kompostárna, interní číslo provozovny 152.

V roce 2013 bylo na o. z. TÚU celkově vyprodukováno 2 633 896 kg odpadů a ve srovnání s rokem 2012 došlo k 5 % navýšení. Množství nebezpečných odpadů (118 073kg) bylo v roce 2013 nižší o 78 % než v roce 2012, a to z důvodu, že nebyly prováděny mimořádné akce, například odstranění úniku ropných látek nebo čištění olejového hospodářství výtopny Stráž pod Ralskem jako v roce 2012. Podíl vytříděných odpadů z TKO a množství použitých výrobků předaných odběratelům zůstal na podobné úrovni roku 2012. Náklady na odstranění odpadů v roce 2013 činily 1 126 125,- Kč a výnosy z prodeje odpadů k využití 3 952 168,- Kč. Zdroje příjmů pochází z prodeje využitelných odpadů (především kovový odpad a vyřazená zařízení).



6 Nakládání s těžebním odpadem Podle zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se tento zákon vztahuje od 1. ledna 2015 i na těžební odpady vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů. V podmínkách o. z. TÚU Stráž pod Ralskem se jedná o materiál uložený v odkališti a na odvalech. Při činnostech realizovaných v rámci povolených hornických činností na o. z. TÚU nevzniká žádný těžební odpad. Odštěpný závod TÚU nakládá při své činnosti pouze s výrobky, odpady a s produkty hornické činnosti (jedná se např. o kaly z čištění zbytkových technologických roztoků, materiály kontaminovány radionuklidy, se kterými přišly do styku při těžbě, přepravě nebo úpravě uranové rudy, tj. kontaminovaná technologická zařízení, materiály ze sanace a likvidace objektů, kontaminovaná zemina, pracovní oděvy a pomůcky). Nakládání s těmito produkty hornické činnosti upravuje vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v § 14 písm. f) jako shromažďování produktů hornické činnosti.

6.1 Úložná místa 6.1.1

Odvaly

V roce 2013 o. z. TÚU spravoval 8 odvalů. Stav úložných míst – odvalů ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2013 je uveden v tabulce č. 6.1.11. Tabulka č 6.1.1-1: Úložná místa těžebního odpadu - odvaly P. č.

Odval

Plocha [m2]

Objem [m3]

Hmotnost [t]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

1

Odval j. č. 1, 2

18 055

42 980

85 960

v rekultivaci

2

Odval j. č. 3

50 371

514 913

1 126 630

v likvidaci

3

Odval j. č. 4, 5

58 485

438 982

4

Odval j. č. 6, 7

18 618

96 534

5

Odval j. č. 13

17 742

40 605

81 210

163 271

1 134 014

2 472 507

Celkem

granity, fylity, metaba985 639 zika, pískovce, prachovce 193 068

v rekultivaci v rekultivaci v likvidaci

---

---

Od roku 2005 spravuje o. z. TÚU také 3 odvaly převzaté od o. z. SUL v lokalitě Rádlo.



6.1.2

Odkaliště

V roce 2013 o. z. TÚU spravoval 1 odkaliště. Stav úložných míst – odkališť ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2013 je uveden v tabulce č. 6.1.22. Tabulka č. 6.1.2-2: Úložná místa těžebního odpadu a produktů hornické činnosti - odkaliště P. č.

Odkaliště

Plocha [m2]

Objem [m3]

Hmotnost [t]

Druh uložené hmoty

kaly, rmut, produkty 13 275 631 hornické činnosti

Aktuální stav

1.

I. etapa

816 705

12 248 367

2.

II. etapa

910 520

2 434 808

2 673 519

kaly, rmut

v provozu

1 727 225

14 683 175

15 949 150

---

---

Celkem

v provozu

6.2 Těžební odpad, produkty hornické činnosti a materiály související s hornickou činností V tabulce č. 6.2-1 je uvedeno množství těžebního odpadu, produktů hornické činnosti a materiálů souvisejících s hornickou činností uložených v roce 2013 do I. a II. etapy odkaliště včetně jejich množství uloženého od začátku ukládání. Tabulka č. 6.2-1: Bilance těžebního odpadu, produktů hornické činnosti a materiálů souvisejících s hornickou činností Místo uložení:

Druh uloženého materiálu

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost [t]

Hmotnost [t]

celkem

v roce 2013

Celkem

v roce 2013

Těžební odpad Vyloužená ruda (rmut) a)

8 712 173,00

0,00

680 576,00

0,00

Ostatní mat. z technologie a)

2 737 419,00

0,00

247 665,00

0,00

774 243,10

5 929,20

542 876,70 121 081,50

Kaly z NDS ML

9 954,00

9 954,00

1 047 986,00 271 760,00

Kaly z NDS 10

3 206,00

3 206,00

124 050,00

84 944,00

50,20

0,00

0,00

0,00

889 590,00

0,00

27 933,00

0,00

0,00

0,00

2 432,00

0,00

Produkt hornické činnosti Kaly z NDS 6

Kaly EDR

b)

Haldovina Vápno k alkalizaci



Místo uložení:

Druh uloženého materiálu

Mezisoučet

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost [t]

Hmotnost [t]

celkem

v roce 2013

13 126 635,30

19 089,20

Celkem

v roce 2013

2 673 518,70 477 785,50

Materiály související s hornickou činností Železný materiál

2 838,933

604,977

0,00

0,00

Neželezný kovový materiál

5,06

0,02

0,00

0,00

Použité ochranné pomůcky

8,63

0,02

0,00

0,00

Filtrační plachetky a textilie

124,745

10,530

0,00

0,00

Kontaminované dřevo

120,255

19,555

0,00

0,00

705,80

66,00

0,00

0,00

72,79

8,01

0,00

0,00

163,27

1,41

0,00

0,00

9 830,160

1 461,490

0,00

0,00

53 200,570

23 650,700

0,00

0,00

57,50

0,00

0,00

0,00

12 994,220

286,825

0,00

0,00

Minerální izolační materiál

13,09

2,00

0,00

0,00

Kont. materiály z laboratoří

2,30

0,00

0,00

0,00

57 471,00

0,00

0,00

0,00

11 386,500

3 830,00

0,00

0,00

148 994,823

29 941,537

0,00

0,00

13 275 630,12

49 030,737

2 673 519,00

477 785,50

Ionexová drť Plasty z potrubí Pryžové a pogumované díly Inkrusty, rez a kaly Kontaminovaná zemina Zbytky rudy (rudný prach) Vrtný výplach

Hrubozrnné kaly Kontaminovaná stavební drť Mezisoučet Celkem a)

ukládání těchto materiálů ukončeno v roce 1993 v souvislosti s ukončením provozu CHÚ;

b)

ukládání kalu EDR ukončeno v r. 2001.

Materiály související s hornickou činností jsou do odkaliště ukládány na základě rozhodnutí o povolení změny užívání stavby vodního díla „I. etapa odkaliště“ – rozšíření druhů materiálů kontaminovaných radionuklidy z hornické činnosti a navýšení limitů vydané MěÚ Česká Lípa – OŽP dne 17. září 2010 pod zn. MUCL/106291/2010. Tímto rozhodnutím jsou stanoveny druhy ukládaných materiálů a je povoleno jejich maximální roční ukládané množství.

6.3 Shrnutí Ve správě o. z. TÚU je celkem 9 úložných míst (8 odvalů a 1 odkaliště) těžebního odpadu. V roce 2013 byly produkty hornické činnosti a materiály související s hornickou činností ukládány pouze do odkaliště. Celkem v roce 2013 bylo do I. a II. etapy odkaliště uloženo



526 816,24 tun materiálů, což je o 134 681,38 tun více, než v roce 2012. Největší podíl uloženého materiálu představují kaly z technologie NDS 6, NDS ML, NDS 10 a radionuklidy kontaminovaná zemina z likvidací areálů.



7 Sanace a rekultivace 7.1 Sanace V roce 2013 probíhaly na o. z. TÚU následující likvidační práce: Likvidace HVS DH I – Sever Byla dokončena kompletní likvidace areálu. Likvidováno bylo rudné plato, spojovací kanál jam č. 1 a č. 2, sací kanál, přivaděč důlních vod, opěrné zdi, jímky, oplocení, trubní řady, horké skvrny (zemina kontaminovaná radionuklidy). Dále byly prováděny laboratorní rozbory kontaminovaných materiálů a jejich odvoz na odkaliště. Likvidace SO NDS 6 Byly zpracovány projektové dokumentace bouracích prací a zahájeny vlastní bourací práce. Byla likvidována hala č. 2, trubní mosty, rozvodna, topné rozvody, příslušenství kompresorovny, sklad barev, technologické plato a nádrže. Likvidace areálu vrtů D1 – D4 Proběhla likvidace panelové plochy (uvolňování, nakládka a doprava panelů, likvidace betonů), návoz zeminy a úprava terénu. DCHT – Likvidace samostatných SO: ČOV VP 9 Byla realizována kompletní likvidace (jímka, technologie, zastřešení, zásyp po vybourání jímky), úprava terénu a likvidace odpadů. Likvidace provozní budovy vlečkaře Proběhla kompletní likvidace objektu, drcení a odvoz stavební suti a úprava terénu po likvidaci. Byla zpracována projektová dokumentace bouracích prací a připravena legislativa akcí: Likvidace odvalu j. č. 13 a související terénní úpravy Likvidace technologie haly č. 3 VÚ č. 2 Likvidace trubních řadů Hamr



Obrázky č. 7.1-1, 2: Likvidace HVS DH I - Sever



Obrázky č. 7.1-3, 4: Likvidace SO NDS 6



Obrázky č. 7.1-5, 6: Likvidace areálu vrtů D1 – D4



Obrázky č. 7.1-7, 8: Likvidace ČOV VP 9



Obrázek č. 7.1-9: Likvidace provozní budovy vlečkaře

7.2 Rekultivace Na o. z. TÚU probíhaly v roce 2013 rekultivační práce v oblasti bývalého Dolu Křižany I a drobné udržovací práce v oblasti Hamru na Jezeře a na území vyluhovacích polí Dolu chemické těžby ve Stráži pod Ralskem. Práce byly provedeny vlastními zaměstnanci. V oblasti Dolu Křižany I byly realizovány rekultivační práce v rámci těchto rekultivačních akcí: 

technická a biologická rekultivace plata „S“ materiálu;



biologická rekultivace odvalu;

V oblasti Hamru na Jezeře a na vyluhovacích polích Dolu chemické těžby jsou prováděny drobné rekultivační práce v rámci údržby rozpracovaných rekultivačních akcí a vybraných sukcesích porostů. Drobné rekultivační práce byly prováděny na těchto akcích: 

likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu;



likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek;



likvidace a rekultivace pole chemické těžby VP 5;



rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu.



7.2.1

Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I

Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu DK I V oblasti Dolu Křižany I byla v roce 2009 zahájena stavba Technická a biologická rekultivace Plata „S“ materiálu. V rámci technické rekultivace byly provedeny terénní úpravy a převrstvení části lokality rybničním sedimentem, biologická rekultivace navázala v roce 2011 výsadbou sazenic lesních dřevin a pokračovala také v roce 2012 a 2013. Vysázeno bylo celkem 26 100 ks (vč. 4 500 ks v roce 2013) obalovaných sazenic borovice lesní a 8 000 ks sazenic dubu letního na ploše 4,44 ha. Vysázené dřeviny byly v průběhu roku dvakrát ožínány proti útlaku buřeně a sazenice mimo oplocenky byly proti okusu zvěří ošetřeny postřikem repelentem. V roce 2013 byly rekultivační práce na S platu prováděny vlastními silami a z celkových nákladů na akci bylo vyčerpáno 919 977,- Kč. V následujících letech budou rekultivační práce pokračovat, prováděna bude pěstební péče založených porostů.

Obrázek č. 7.2.1-1: Výsadba borovice lesní na ploše po likvidaci silničního příkopu Příprava biologické rekultivace odvalu DK I Technická rekultivace odvalu Dolu Křižany I – I. etapa byla provedena v letech 1991 a 1992. Spočívala v přemístění 80 tis. m3 zemin na dotvarování odvalu a překrytí vrstvou zúrodnění schopné zeminy. V severní části odvalu byla v letech 1993 a 1994 na plošně nevýznamné části provedena i biologická rekultivace zalesněním. Zbývající část odvalu byla ponechána přirozené sukcesi. Odval je přístupný po účelové komunikaci. V závěru roku 2011 a během roku 2012 bylo provedeno dokončení technické rekultivace odvalu, které spočívalo v dotvarování horní části odvalu a v převrstvení humusní zeminou. V roce



2013 byla na nově upravené ploše provedena chemická a mechanická likvidace nežádoucí buřeně, včetně invazních rostlin, a to postřikem herbicidem a vysekáním. V roce 2013 byly rekultivační práce prováděny vlastními silami a na akci bylo čerpáno 126 141,- Kč. V následujících letech bude rekultivace odvalu DK I pokračovat přípravou půdy a zalesněním volných ploch.

Obrázek č. 7.2.1-2: Chemická likvidace buřeně na odvalu DK I

7.2.2

Údržba rozpracovaných rekultivačních akcí

Likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu Rekultivace v oblasti Dolu Hamr I - Sever byla zahájena v roce 1994 na území o rozloze 3,7 ha. Po provedené technické rekultivaci pokračovala biologická rekultivace lesnická. Od roku 2003 byly rekultivační práce obnoveny a spočívají v následné údržbě založených porostů. V roce 2013 byla prováděna demontáž a odvoz plastových tubusů, které byly instalovány na ochranu listnatých dřevin proti okusu zvěří s následným upevňováním uvolněných dřevin ke kůlům.



Likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek Rekultivace v oblasti Nové Lužice byla zahájena v roce 1990 a zahrnuje plochy mimo vlastní areál dolu, které byly smýceny pro zařízení odvalu a dalších provozních ploch, ale už nebyly pro tyto účely použity. Celkově se jedná o území o rozloze 21 ha, z toho byly dosud zrekultivovány a předány cca 3 ha. Na části území projektované jámy č. 8 se rekultivace nezdařila a tato lokalita byla zalesněna nově. Zalesněna byla také plocha po likvidaci vodojemu. V roce 2013 pokračovaly rekultivační práce spočívající v údržbě stávajících porostů, prováděna byla prořezávka borového porostu, kontrola a oprava oplocenek a demontáž již nepotřebných tubusů. Na nezrekultivované části odvalu byly provedeny zemní práce a terénní úpravy tak, aby přirozeně navazoval na okolní terén.

Obrázek č. 7.2.2-1: Borový porost v oblasti Nové Lužice před první prořezávkou Likvidace a rekultivace pole chemické těžby VP 5 Rekultivace v oblasti bývalého vyluhovacího pole VP 5 byla zahájena v roce 1984 na území o rozloze 4 ha. V závěru roku 2009 byla provedena likvidace dvou zbývajících objektů v tomto areálu, a to perkolačního plata a úložiště polychlorovaných bifenylů a plocha uvolněná po likvidaci byla osázena. V roce 2013 pokračovaly rekultivační práce spočívající v péči o stávající porosty, sazenice byly ožnuty proti útlaku buřeně a postříkány repelentem proti okusu zvěří. Rekultivace povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu



V roce 2013 byly rekultivační práce prováděny na vyluhovacích polích VP 20, VP 22 a VP 26, a to: - kontrola a oprava oplocenek zřízených za účelem ochrany přirozeného zmlazení buku a javoru a vysázené jedle bělokoré proti okusu zvěří; - probírka sukcesního porostu v rámci pěstební péče s následnou výrobou kůlů pro opravu oplocenek; - ožínání sazenic v oplocenkách proti útlaku buřeně; - oprava dřevěných oplůtků zbudovaných jako ochrana vysázené jedle proti okusu zvěří; - oprava plastových tubusů instalovaných na ochranu přirozeně zmlazeného buku a javoru. Údržba rozpracovaných rekultivačních prací byla realizována vlastními silami v rámci drobných rekultivací, na které bylo za rok 2013 čerpáno 1 264 517,- Kč.

Obrázek č. 7.2.2-2: Výsadby a přirozené zmlazení chráněné proti okusu zvěří dřevěnými oplůtky a plastovými tubusy

7.2.3

Shrnutí

V roce 2013 byla prováděna údržba rozpracovaných rekultivačních prací v oblasti DH I (areál jam č. 1 a 2), DH II, VP 5, DK I (bývalé plato „S“ materiálu a odval) a v oblasti DCHT (VP 20, VP 22 a VP 26). Bylo provedeno ožínání sazenic proti útlaku buřeně, oprava oplocenek a dřevěných oplůtků zbudovaných jako ochrana přirozeně zmlazených i vysázených dřevin proti okusu zvěří a demontáž již nepotřebných plastových tubusů. V oblasti Hamru na Jezeře byla prováděna prořezávka borového porostu a terénní úpravy na nezrekultivované části odvalu jámy č. 6 a 7. Rekultivační práce probíhaly dále v areálu DK I, na území bývalého plata „S“



materiálu pokračovala biologická rekultivace, vysázeno bylo dalších 4 500 ks obalovaných sazenic borovice lesní, dřeviny vysázené v loňském roce byly dvakrát ožínány a sazenice mimo oplocenky byly ošetřeny postřikem proti okusu zvěří. V areálu DK I byla na nově upravené ploše v horní části odvalu provedena chemická a mechanická likvidace nežádoucí buřeně postřikem repelentem a vysekáním. .



Závěr Program monitorování stavu jednotlivých složek životního prostředí byl plněn v souladu se SPP-TÚU-22-01-01 (Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany) a SPP-TÚU-23-00-01 (Program monitorování životního prostředí). V roce 2013 nedošlo k ohrožení jakosti povrchových vod. V roce 2013 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení ročních bilančních limitů pro chemické polutanty a radionuklidy uvolňované do vod a ovzduší. V roce 2013 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení koncentračních limitů pro chemické polutanty ani k překročení referenčních úrovní objemových aktivit radionuklidů uvolňovaných do vod a ovzduší. O. z. TÚU v roce 2013 vypustil přes 10 profilů 193 925 m3 odpadních, dešťových a povrchových vod. Provozoval technologické celky k čištění ZTR, odkalištních, drenážních a důlních vod, a přes 3 profily vypustil 3 198 469 m3 vyčištěných vod do vod povrchových a důlních. Zároveň bylo zahájeno vypouštění důlních vod z bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany do Ještědského potoka, kam bylo v roce 2013 vypuštěno 18 606 m3 důlních vod. Hydrogeologický monitoring na rok 2013 byl v požadovaném rozsahu splněn a vyhodnocen. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2013 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2013 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2012 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. V roce 2013 o. z. TÚU provozoval celkem čtyři vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, z toho tři vyjmenované stacionární spalovací zdroje a jeden jiný vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší. Z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší nedošlo k překročení emisních limitů. V roce 2013 nedošlo vlivem činnosti o. z. TÚU ke zvýšení celkové roční efektivní dávky jednotlivců z obyvatelstva v obcích v okolí o. z. TÚU. V oblasti odpadového hospodářství došlo v porovnání s předchozím rokem jen k mírnému nárůstu produkce odpadů, avšak významně nižší byl podíl produkce nebezpečných odpadů. Podíl vytříděných odpadů z TKO a množství použitých výrobků předaných odběratelům zůstal na úrovni roku 2012. Ve správě o. z. TÚU je celkem 9 úložných míst (8 odvalů a 1 odkaliště) těžebního odpadu. V roce 2013 byly produkty hornické činnosti a materiály související s hornickou činností ukládány pouze do odkaliště. Rekultivační práce byly v uplynulém roce prováděny na celkové ploše 35 ha.



Přílohy Příloha č. 1: Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU



Příloha č. 2: Likvidace areálu Dolu Křižany I – monitoring cílového stavu sanované plochy Rozhodnutím ČIŽP OI Liberec č. j. ČIŽP/51/OOV/SR01/1205456 ze dne 9. 7. 2012 „Uložení opatření k nápravě v prostoru lokality Důl Křižany I“ byly stanoveny podmínky ukončení realizace nápravných opatření vybraných lokalit povrchových areálů po hlubinné těžbě uranu DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem v Areálu Dolu Křižany I, DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem: Podmínka č. 1: Monitoring cílového stavu bude proveden měřením hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx ve výšce 1 m nad terénem v pravidelné síti 10 x 10 m. Za dosažení cílových parametrů sanace (CPS) bude považován stav, kdy platí: Podmínka č. 2: 90 % provedených měření Hx bude mít nižší hodnotu než je schválený cílový parametr sanace (což je dvojnásobek hodnot přírodního pozadí této veličiny, tj. Hx (90 %) < 0,30 Sv · h-1). ČIŽP dále ve výše uvedeném rozhodnutí přejímá podmínku obsaženou ve vyjádření SÚJB č. j. SÚJB/RCKA/15284/2012 ze dne 14. 6. 2012: Podmínka č. 3: Po skončení celé akce provede DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž p. R.: a) proměření celého areálu a b) navrhne způsob a frekvenci monitorování této lokality.

Tabulka č. P2-1: Vyhodnocení počtu překročení CPS (HX) Pol.

Druh pozemků kontaminovaných radionuklidy

Č. protokolu o radiometrickém měření pozemků

Vzdálenost monitor. bodů [m]

Počet monitor. bodů [ks]

Počet překročení CPS [ks]

Překročení CPS [%]

1

horké skvrny

6

2,5; 5; 10

340

18

94,7

2

podzákladí kontaminovaných objektů

7

10

111

1

99,1

3

ostatní plocha

8

20

222

1

99,5

4

ad položka 1, 2, 3

Závěrečný souhrn

-

673

20

97,0

Ad podmínka č. 1) Podmínka měření v pravidelné síti 10 x 10 m byla vztažena na plochy „horkých skvrn“ (viz položka 1 tabulky) a plochy podzákladí objektů s celoplošnou, lokální nebo sdruženou kontaminací radionuklidy (viz položka 2 tabulky) dle analýzy rizik. Vzhledem k malým rozměrům některých horkých skvrn byly vzdálenosti mezi monitorovacími body zkráceny na 5,0 až 2,5 m.



Na některých místech (HS č. 200 B, č. 201 - vnitřní oblouk zatáčky, č. 202 A) byla v průběhu odtěžby zeminy zjištěna radioaktivní kontaminace většího rozsahu, než bylo uvedeno v analýze rizik. Závěrečný monitoring příkonu fotonového dávkového ekvivalentu pak proběhnul na celé sanované ploše v síti převážně 5 x 5 m. Podmínka č. 1 byla splněna.

Ad podmínka č. 2) Podmínka CPS HX (90 %) byla splněna jak při posuzování v rámci druhu pozemků kontaminovaných radionuklidy, tak při porovnání všech měření a všech překročení (viz sloupec v tabulce Překročení CPS [%]). Podmínka č. 2 byla splněna.

Ad podmínka č. 3 a) Postsanační monitoring HX byl proveden v síti 20 x 20 m v ploše areálu určené k realizaci nápravných opatření s rozšířením o plochy, kde sice nebyla nalezena celoplošná kontaminace radionuklidy, ale prováděla se zde likvidační činnost či terénní úpravy (např. autobusové nádraží, požární a chladící bazén, okolí předčišťovací a vyrovnávací nádrže). Z měření v monitorovací síti 20 x 20 m byly vyloučeny plochy po likvidaci horkých skvrn (síť s krokem 2,5 až 5 m) a plochy po likvidaci objektů s celoplošnou nebo sdruženou kontaminací radionuklidy (síť 10 x 10 m). Překryvová mapa všech monitorovacích bodů, vč. barevného odlišení míst s překročením CPS (HX), viz Obrázek č. P2-1. Z monitorovací sítě HX byla vyjmuta plocha odvalu a část pozemku proti autobusovému nádraží z následujících důvodů: 

na pozemcích se neprováděla likvidační činnost či terénní úpravy;



v rámci analýzy rizik nebyla na těchto pozemcích zjištěna kontaminace radionuklidy většího rozsahu (Analýza rizik území ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem, zasažených hlubinnou těžbou uranu, 2010, Příloha č. 12);



pozemky jsou součástí chystaných záměrů „Rekultivace DK I“ a „Biologická rekultivace odvalu DK I“. Záměry jsou v současné době ve fázi projektové přípravy. Pokud na některé ploše budou probíhat terénní úpravy, bude zde v průběhu a po ukončení technické rekultivace probíhat měření HX v pravidelné síti. Pokud budou na některých plochách zásahy do povrchové vrstvy minimální, měření HX se provede vždy před zahájením biologické rekultivace (viz příloha Protokol č. 5 o radiometrickém měření pozemků: Monitoring cílového stavu plochy před biologickou rekultivací „Odval Dolu Křižany I“).

Podmínka č. 3 a) byla splněna.



Ad podmínka č. 3 b) Návrh způsobu a frekvence monitorování bývalého areálu Důl Křižany I 1) Měření HX proběhne jednorázově v síti 10 x 10 m na plochách, kde proběhnou terénní úpravy při realizaci záměru rekultivace areálu a odvalu bývalého Dolu Křižany I. Pro tato měření bude platit podmínka „90 % provedených měření Hx bude mít nižší hodnotu než je schválený cílový parametr sanace (což je dvojnásobek hodnot přírodního pozadí této veličiny, tj. HX (90 %) < 0,30 Sv · h-1)“. 2) Měření HX proběhne jednorázově v síti 20 x 20 m na plochách, kde neproběhnou terénní úpravy při realizaci záměru rekultivace areálu a odvalu bývalého Dolu Křižany I. Výsledné hodnoty těchto měření budou posouzeny z pohledu dodržování zásad radiační ochrany podle Vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. 3) S četností 2x ročně proběhne v areálu a na odvalu kontrola stavu rekultivací pochůzkou se zaměřením na stav půdního podkladu v místech terénních úprav. V případě narušení půdního krytu např. vlivem eroze bude provedeno orientační měření HX v pravidelné síti. Podmínka č. 3 b) byla splněna.





Obrázek č. P2-1: Postsanační monitoring HX v areálu DK I po likvidaci



Příloha č. 3: Ukončená investiční akce Revitalizace Sedlického rybníka a Luční strouhy Zdůvodnění a průběh této investiční akce jsou uvedeny ve Zprávě o výsledcích monitoringu a stavu životního prostředí o. z. TÚU za rok 2012. Stavba byla dokončena v listopadu a zkolaudována v prosinci 2013. Realizací záměru revitalizace Sedlického rybníka a Luční strouhy došlo jednoznačně ke zvýšení biodiverzity území, a to rozšířením stanovišť pro vodní a mokřadní druhy rostlin a živočichů v širším prostoru odkaliště (skokan skřehotavý, blatnice skvrnitá, skokan štíhlý, čolek obecný, ropucha obecná, skokan hnědý, ještěrka živorodá aj.).

Obrázek č. P3-1: Plocha Sedlického rybníka vč. litorálního pásma (v pozadí hráz odkaliště)



Obrázek č. P3-2: Meandry Luční strouhy (v pozadí hráz Sedlického rybníka)


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí. o. z. TÚU za rok 2013

Recommend Documents