ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA Sirotčí 1145/7 703 86 Ostrava – Vítkovice

Ostrava – Vítkovice 11. 3. 2011 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010

Zpracoval:

Dr. Ing. Petr Jelínek: kap. 2, 3, 4, 6, úvod, závěr vedoucí odboru ekologie

Ing. Marcela Szopová: kap. 3 ekolog

Jiří Hirka: kap. 1. vodohospodář

Ing. Jiří Kokošínský: kap. 5 odpadový hospodář

Ing. Květoslava Hrubá: kap. 7 vedoucí odboru sanačně-rekultivačních prací

Ing. Bronislav Šrámek: kap. 3.4 vedoucí oddělení větrání, ZBZS a degazace

Ing. Bohuslav Musálek: kap. 3.3 a 3.5 vedoucí odboru bezpečnosti práce a požární ochrany

Kontroloval:

Ing. Pavel Fasolo v. r. náměstek pro techniku, výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Josef Havelka v. r. vedoucí odštěpného závodu

Datum:

11. 3. 2011

Výtisk číslo:

1

Strana 2 (celkem 63)


OBSAH

ÚVOD 1

5 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

6

1.1

6 6 6 6 6 9 10 10 11 11 12 12 12

1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

1.8

2

HYDROGEOLOGIE

14

2.1

14 14 14 15 15 16 16 16 23 26

2.2 2.3 2.4

3

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Hydrologické poměry 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod 2.2.2 Monitoring povrchových vod Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody 2.3.2 Povrchové vody Shrnutí

OVZDUŠÍ

27

3.1

27 27 27 29 29 29 30 30 30 30 30 31 31 36 36 36 37 37 37 37

3.2

3.3

3.4 3.5 3.6

3.7

4

Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.2 Vlastní zdroje Provozní voda Odpadní voda Důlní voda Odkaliště a laguny Monitoring okolí – povrchové vody Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření 1.7.2 Kontroly 1.7.3 Uložené pokuty Shrnutí

Emise z tepelných zdrojů 3.1.1 Spalovací zdroje 3.1.2 Plnění emisních limitů 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů Emise z technologických zdrojů 3.2.1 Technologické zdroje 3.2.2 Odkaliště, odvaly 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů Imise 3.3.1 Prašný spad 3.3.2 Prašnost Důlní plyny 3.4.1 Metan Měření hluku Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Realizované akce a opatření 3.6.2 Kontroly 3.6.3 Uložené pokuty 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi Shrnutí

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

39

4.1

39

Kontaminace půdy



4.2 4.3

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

42 42 42 42 44 44 45 45 45 45 45 45

5.4

Produkce a nakládání s odpady 5.1.1 Provozovny 5.1.2 Produkce odpadů 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů Náklady a výnosy Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady 5.3.2 Realizované akce a opatření 5.3.3 Kontroly 5.3.4 Uložené pokuty Shrnutí

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

45

6.1

45 45 48 48 48

6.2 6.3

7

40 40

5.1

5.2 5.3

6

Kontaminace biologického materiálu Shrnutí

Úložná místa 6.1.1 Odvaly 6.1.2 Odkaliště Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Shrnutí

SANACE A REKULTIVACE

49

7.1 7.2 7.3

49 52 61

ZÁVĚR

Sanačně-rekultivační akce Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu revitalizace MSK Shrnutí

62



ÚVOD Monitoring stavu životního prostředí v oblasti sféry zájmů odštěpného závodu ODRA byl prováděn na základě obecné legislativy, v rozsahu a smyslu vydaných rozhodnutí státních orgánů. Odkazy na jednotlivé správní akty jsou uvedeny v příslušných kapitolách. V průběhu roku docházelo, v souladu s obecnými i podnikatelskými zájmy DIAMO, s.p., o.z. ODRA k přípravě a uvolňování ploch jednotlivých areálů i budov k prodejům a pronájmům. V této souvislosti bylo nutno plošně likvidovat černé skládky i ostatní relevantně vzniklé či nalezené odpady . Bylo pokračováno v nastoupeném trendu postupného předávání inženýrských sítí do vlastnictví municipalit, respektive třetích osob. Za základní úkol v tomto je nutno považovat uvedení příslušné části sítí do řádného technického stavu, a to ještě před zahájením procesu předávání. Za tím účelem byly v mezirezortní komisi schváleny projekty „Příprava území po ukončení činnosti DIAMO, s.p. – Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého Dolu Jan Šverma, Ostrava-Mariánské Hory“ , „Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč“, „Odstranění následků hornické činnosti spočívající v komplexním řešení zásobování areálu Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování“ a „Odstranění následků hornické činnosti spočívající v zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování“. Vzorkování důlních vod provádějí akreditované laboratoře odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce a LABTECH s.r.o. Exhalace tepelných zdrojů jsou testovány ve smyslu platných právních aktů. V návaznosti na Vyhlášku SMO o regulaci zdrojů znečištění ovzduší byl zpracován a ČIŽP OI Ostrava schválen Regulační plán pro odtěžování odvalu Heřmanice. Byla uzavřena 1. etapa akce Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice, která aktualizuje analýzu rizik staré ekologické zátěže v lokalitě bývalého dolu a koksovny Trojice. V dalších letech bude provedena komplexní sanace území s následným předáním lokality. Významným počinem na úseku ekologie byla úplná realizace projektu Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s.p, o.z. ODRA, jehož uznatelné náklady jsou financovány ze zdrojů SFŽP. Systém komplexního environmentálního monitorování je zakotven do systému jakosti ve formě dokumentů systému jakosti a nebo aktů hospodářského řízení. Vzhledem k vývoji názorů na danou problematiku a rovněž v rámci nově vydávaných legislativních i metodických dokumentů, dochází u některých segmentů k aktualizaci.

Obecně je možno konstatovat, že o.z. ODRA neměl v roce 2010 vážnější problémy s dodržováním nastavených parametrů pro činnosti mající přímý i nepřímý vliv na sledované složky životního prostředí.



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1

Pitná voda

1.1.1 Externí zdroje Dodavatel: OVaK, a. s. - 30 512 m3 SmVaK, a. s. - 4 424 m3 OKD, a.s., Důl Paskov - 1 289 m3 Cizí odběratelé: Počet – 115; množství odebrané vody – 27 685 m3.

1.1.2 Vlastní zdroje DIAMO, s. p., o. z. ODRA nemá žáden vlastní zdroj pitné vody. 1.2

Provozní voda V roce 2010 nebyla odebrána žádná provozní voda. K 31.12. 2010 ukončena smlouva na odběr provozní vody s OKD, a.s., Důl Darkov

1.3

Odpadní voda

Tabulka č. 1- 1a Výpustné profily –

areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka

Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-33985-2008/613-2008/JEA Dosažená skutečnost

Platné vodoprávní rozhodnutí od 13.8. 2010 č. j. MUOR S-5298-2008/2010/OZP/JEA Stanovené parametry Ukazatel

Hod. Hod. nová

Jed.

-1

Q.rok BSK5 CHSKCr

20 100

60 150

-1

mg.l -1 mg.l

m .rok

1,5 6

3

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

-1

Bilanční hodnota

1 599

Jednotka 3

m .rok

-1

t.rok

-1

6

1

1,74

1,6

0

0,00256

t.rok

-1

t.rok

-1

6

15

17

15

0

0,024

t.rok

-1

6

10

22

19

0

0,03038

t.rok

-1

1,5

t.rok

-1

0,5

t.rok

-1

6

1,5

1,5

1,5

0

0,00239

t.rok

-1

t.rok

-1

6

0,055

0,14

0,07

0

0,00011

t.rok

-1

60

mg.l

N-NH4

20

20

mg.l

6

50 000

Počet vzorků

-1

50 6

Jednotka

-1

NL Pcelk.

Bilanční hodnota

-1

mg.l

0,1

- areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK Strana 6 (celkem 63)


Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-63370-2008/2129-2005/JAE

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Hg

ne

Jednotka -1

mg.l

Bilanční hodnota

ne

Jednotka

t.rok

-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překro čení

Bilanční hodnota

Jednotka

1

0,0004

0,0004

0,0004

0

ne

t.rok

-1

- areál Paskov, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace OKD, Důl Paskov a.s. Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽPaZ/2544/2008/Vol/231.2



Hodnota

Hg

ne

Jednotka -1

mg.l

Bilanční hodnota

ne

Jednotka

t.rok

-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překro čení

Bilanční hodnota

Jednotka

2

0,0004

0,0004

0,0004

0

ne

t.rok

Bilanční hodnota

Jednotka

36 500

m .rok

-1

- areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-9144,13200/07/Re/11



Q.rok

Hodnota

Jednotka

-1

60 760

m .rok

1,22

-1

4,86

BSK5

34

mg.l

120

mg.l

40

Jednotka

-1

CHSKCr NL

Bilanční hodnota

-1

mg.l

1,82

3

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


-1

3

-1

t.rok

-1

6

1

2,98

1,99

0

0,07263

t.rok

-1

t.rok

-1

6

15

22,1

17,1

0

0,62415

t.rok

-1

t.rok

-1

6

10

26

14,17

0

0,51720

t.rok

-1

Bilanční hodnota

Jednotka

- areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, a.s., Důl Darkov č.: 020/4450/04



Hodnota

Jednotka -1

Bilanční hodnota

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


-1

Jednotka

-1

pH RAS

6-10 1200

mg.l -1 mg.l

ne ne

t.rok -1 t.rok

12 12

7,2 100

8,9 1200

7,8 650

0 0

t.rok -1 t.rok

NL

30

mg.l

-1

ne

t.rok

-1

12

10

30

24,17

0

t.rok

-1

NEL

0,5

mg.l

-1

ne

t.rok

-1

12

0,063

0,5

0,39

0

t.rok

-1

- areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s.



(ČOV- biologická aktivační čistírna AS-Variocomp pro 50 EO) Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP/13823/08/Cr/8



Hodnota Jednotka

BSK5 CHSKCr MBAS C10 – C40 Fe Crcelk. Zn Ni Pcelk. NL pH

50 120 1 1,6 2 0,2 0,2 0,1 5 30 6-9

-1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l

Bilanční hodnota

Jednotka

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

3,1 19,4 0,03 0,12 0,46 0,004 0,054 0 0,41 10 7,4

9,75 51,9 0,15 1,33 1,95 0,04 0,16 0 1,81 30 8,4

5,26 33,02 0,07 0,67 0,87 0,012 0,096 0 0,93 22,8 7,76

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

-1

- areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.



BSK5 CHSKCr NL RL Tenzidy an. C10 – C40

Hodnota Jednotka

600 1200 700 1000 10 10

-1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l

Bilanční Počet Jednotka hodnota vzorků

ne ne ne ne ne ne

-1

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

4 4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

33,9 101 140 170 0,57 0,185

321 546 220 780 10 0,71

228,5 388,3 170 587,5 5,57 0,45

0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne


-1

- areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.




Hodnota Jednotka

600 1200 700 1000 10 10

-1



ne ne ne ne ne ne

-1


4 4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

34,6 94,4 30 500 0,31 0,05

278 600 300 990 6,24 2,49

122,8 293,9 139 722,5 3 0,66

0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne



-1


- areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.




Hodnota Jednotka

600 1200 700 1000 10 10

-1



ne ne ne ne ne ne

-1


4 4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

1,8 20 10 100 0,04 0,05

12,6 75,8 55 760 0,88 2,12

7,2 42,7 22,25 510 0,2 0,59

0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne


-1

- areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. Kanalizační řád OVaK, a.s.




Hodnota Jednotka

600 1200 700 1000 10 10

-1



ne ne ne ne ne ne

-1


4 4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

10,4 36,6 15 390 0,04 0,053

43,6 137 99 1000 0,84 0,271

32,3 87,8 53,75 725 0,53 0,18

0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne


-1

- areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, OKK, a.s., č.: 020/4143/02



BSK5 CHSKCr NL RL C10 – C40

Hodnota Jednotka

600 1200 700 1000 10

-1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l


ne ne ne ne ne

-1

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

12 12 12 12 12

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

5,7 45,7 15 200 0,1

76,4 189 140 995 1,53

37,58 97,67 50,33 605 0,33

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok


-1


1.4

Důlní voda Odštěpný závod ODRA neprovozuje žádnou čistírnu důlních vod. Důlní vody jsou vypouštěny bez předčištění do povrchových vodotečí, a to, ve smyslu horního zákona, na základě podmínek stanovených vodohospodářským orgánem.

Tabulka č. 1-1b Výpustný profil -vodní jáma Jeremenko – důlní voda do řeky Ostravice Platné vodoprávní rozhodnutí: MSK 6974/2007, MSK 41235/2009; OVP/1986,4462/04/Re, OŽP/10514/09/Or/10 Od 17.12. 2010 č. 1605/10/VH – SSMO/307700/10/OŽP/Bn; od 7.12. 2010 ŽPZ/44199/2010/Hrn



Q.rok

-1

2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka

ne ne ne ne ne ne ne

3

-1

m .rok -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l

6 500 000 ne ne ne ne ne ne

3

-1

m .rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

Počet vzorků

12 12 12 12 12 12 12

Min.

534 3760 7900 0,895 10 0,05

Max.

738 4630 9700 1,62 27 0,115

Průměr

Počet překroče ní

624,08 4117,5 8893,33 1,33 11,83 0,07

Bilanční hodnota

Jednotka

5 740 648 3 582,64 23 637,12 51 570,16 7,623 67,981 0,4277


3

-1

- vodní jáma Žofie – důlní voda do Petřvaldské stružky Platné vodoprávní rozhodnutí: OŽP-75535-2006/746-2006/JEA; MSK 87811/2006, MSK/89339/2009



Q.rok

-1

2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

1.5

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka

ne ne ne ne ne ne ne

3

-1

m .rok -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l

1 800 000 ne ne ne ne ne ne

3

-1


Počet vzorků

12 12 12 12 12 12 12

Min.

13,6 2680 4800 3,19 17 0,05

Max.

94,7 7800 13000 11,9 62 0,12

Průměr

38,73 6175 10375 5,47 27,58 0,07


Bilanční hodnota

Jednotka

1 301 966 50,429 8 039,64 13 507 7,122 35,9126 0,08918


Odkaliště a laguny DIAMO, s. p. , o. z. ODRA neprovozuje odkaliště a laguny


3

-1


1.6

Monitoring okolí – povrchové vody

Tabulka č. 1-2 Sledovaný profil - profil Muglinov, říční voda (VJJ) Ukazatel -1

Cl SO42vodivost Fe

Jednotka

Hodnota

Počet vzorků

-1

mg.l -1 mg.l -1 uS.cm -1 mg.l

12 12 12 12

Minimum 26 40,5 381 0,101

Maximum 179 152 1170 0,759

Průměr 96,54 94,91 775,33 0,275

- jez Rychvald, říční voda (VJŽ) Ukazatel -1

Cl NL RAS SO42vodivost Fe

Jednotka

Hodnota

Počet vzorků

-1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 uS.cm -1 mg.l

12 12 12 12 12 12

Minimum 418 10 970 108 1940 0,035

Maximum 1730 290 3200 319 6180 0,723

Průměr 1130,42 48,58 2247,5 194,42 4338,33 0,29

Další sledované profily na toku Orlovské stružky jsou dány programem monitoringu ve znění systémové instrukce s názvem „Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí)“ – schváleného SÚJB RC Kamenná dne 23.08.2006 pod č.j. 44228/2006. Bližší údaje o radiomonitoringu za 2009 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2011. 1.7

Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami

1.7.1 Realizované akce a opatření Krajský úřad Moravskoslezského kraje vydal rozhodnutí č.j.: MSK 186472/2010, ve kterém stanovuje způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových z vodní jámy Jeremenko. MMO, odbor ochrany životního prostředí vydal rozhodnutí č. 1605/10/VH č.j.: SMO/340760/10/OŽP/Bn ve kterém povoluje státnímu podniku DIAMO nakládat s důlními vodami. Městský úřad Orlová vydal rozhodnutí zn.: MUOR S 5298/2010/OZP/JEA, ve kterém stanovuje způsob a podmínky vypouštění odpadních vod do vod povrchových z vodní jámy Jeremenko. V březnu 2010 došlo na kanalizační stoce jdoucí z areálu Koblov přes cizí pozemky do Koblovského potoka k propadu kanalizačního potrubí na několika úsecích. Oprava



kanalizace byla provedena ve spolupráci s investičním a provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu OVaK, a.s.

odborem

MMO

Byly vypracovány zadávací podmínky pro vypracování projektů - „ Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého dolu Jan Šverma“, „Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč“, „Komplexní řešení zabezpečení areálů Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování“, „Zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování“ a předány na MF

1.7.2 Kontroly V roce 2010 nebyla provedena žádná kontrola na úseku vodního hospodářství, a to ani vodoprávními orgány, ani orgány životního prostředí.

1.7.3 Uložené pokuty Za rok 2010 nebyly uloženy žádné pokuty a nebylo zahájeno žádné správní řízení.

1.8

Shrnutí V roce 2010 pokračovaly problémy s propadem kanalizace na Koblově. Po mnoha jednáních s MMO, monitoringu předmětného okolí, „nalezené“ kanalizace se podařilo částečně vyřešit podmáčení hlavní knalizační stoky vedoucí z areálu Koblov do vodoteče. Ve spolupráci s MMO, který se částečně podílel na opravě „nalezené“ kanalizace, se podařilo odvést balastní vodu, mající rozhodující vliv na pdmáčení, do vodoteče. V roce 2010 byly vypracovány a předány zadávací podmínky pro vypracování výše zmíněných projektů, týkající se areálů Šverma, Koblov, Bezruč, Alexander. V letošním roce se očekává vyhlášení soutěže na vypracování těchto projektů MF. V obecné poloze došlo z hlediska standardních činností monitoringu ke stabilizaci na udržitelné platformě a z hlediska středně a dlouhodobého pohledu byly učiněny další kroky k výraznému zlepšení stávající situace.



Tabulka č. 1- 4 Vody vypuštěné ze závodu 3

-1

Druhy vod – vypuštěné množství [m .rok ]

Profil Paskov Šverma Pokrok Hrušov Heřmanice Bezruč Barbora Koblov Alexander Žofie Jeremenko Celkem

odpadní 1 290 81 990 1 599 882 2 564 1 113 8 707 36 500 2 609 2 403 7 261 146 918

důlní

průsakové

drenážní

haldové

odkalištní

1 301 966 5 740 648 7 042 614

Tabulka č. 1 - 5a Celkové znečištění vypuštěné ze závodu odpadními vodami Ukazatel BSK5 CHSKCr NL RL Tenzidy an. C10 – C40

Jednotky

Bilanční hodnota

-1


4,26 10,63 5,35 79,27 0,039 0,03

Tabulka č. 1 - 5b Celkové znečištění vypuštěné ze závodu důlními vodami Ukazatel SO42Cl-1 RAS Fe NL NEL

Jednotky -1


Bilanční hodnota 3 628,880 29 243,000 60 104,000 13,580 95,780 0,478



2

HYDROGEOLOGIE

2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů

2.1.1 Hydrologické poměry Okres Ostrava Ostravská pánev je z hlediska vodní bilance vodním uzlem. Odvodňující řekou celé oblasti ostravsko-karvinského revíru je Odra. Z celkového toku Odry, dlouhého 860 km, s plochou povodí 118 611,2 km2, připadá na naše území pouze 135,5 km2 , t.j. pramenná oblast a horní tok (povodí po ústí Olše má plochu 5 831 km2 ). Do Ostravské pánve vstupuje Odra u Jeseníku. V Ostravské pánvi přijímá z obou stran několik přítoků a vytváří širokou nivu. U Třebovic se do Odry vlévá Opava, v Hrušově Ostravice, ve Slezské Ostravě ústí do Ostravice Lučina. Nejsevernější řekou tohoto vodního uzlu je Olše, která se vlévá do Odry za Starým Bohumínem. Nejdůležitějším přítokem Odry je Ostravice, dlouhá 68,2 km s povodím 827 km2 . Území Ostravy patří do povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře. Hlavními vodotečemi jsou hydrologicky relativně rovnocenné toky - Odra, Opava a Ostravice. Úsek Odry protékající Ostravskem je dlouhý cca 26 km. Celý úsek řeky Ostravice ( od ústí do Odry po Hrabovou) je 14,8 km. Řeka Opava protéká územím města Ostravy pouze v 4,4 km dlouhém úseku, jako nejvodnatější levostranný přítok Odry. Okres Karviná Rovněž vodní soustava okresu Karviné přináleží k Baltskému moři, povodí Odry. Množství vodních toků a nádrží v okrese převyšuje celostátní průměr. Odra je největším tokem okresu a vymezuje téměř celou západní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem bylo zachováno několik meandrů na hranici s Polskem. V nivě Odry jsou u Vrbice, Pudlova a starého Bohumína rozsáhlé štěrkovny zatopené vodou. Největším přítokem Odry v okrese je řeka Olše. Soutok je u Kopytova v severozápadním výběžku okresu, v němž Odra opouští Českou republiku a teče dále do Polska. Po celé délce toku je Olše zregulována, je na ní vybudována soustava jezů a tok je ohrázkován. Původní meandry byly částečně zachovány jako slepá ramena. Z hydrologického hlediska spadá zkoumaná oblast do povodí dolního toku české části Odry a zahrnuje hydrologické povodí 2-03-02-003,008,012. Hydrologické poměry zájmového území jsou tedy poměrně jednoduché. Páteřní síť větších toků (Odra, Ostravice, Opava, Lučina a Olše) je doplněna hustou sítí menších toků. Hydrologická situace oblasti je přes negativní vlivy proběhlé hornické činnosti (poklesové kotliny s lokálně vznikajícími jezírky, mokřady, protispády apd.) plně stabilizovaná. 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Nejvýznamnější hydrogeologickou strukturou je antropogenně vytvořeny podzemní kolektor vytvářející obtížně prognózovatelné vnitřní hydraulické propoje. Důlní díla a vlivy těžby, včetně hluboké hydraulické deprese vyvolané osušením horninového komplexu, změnily a místy sekundárně propojily různé přírodní geohydrodynamické systémy v oblasti. Původní izolované hydraulické systémy byly uměle propojeny (vrty,



jámami, důlními díly) nebo k propojení došlo zálomovými trhlinami nad poruby, závaly důlních děl apod. V oblastech hornicky otevřených se vytvořil nepravidelně rozvinutý hydraulický systém, zahrnující jak horniny karbonu, tak horniny jeho pokryvu, místy včetně kvartérních sedimentů. V oblastech vzdálenějších od aktivní důlní činnosti a dobývacích prací se původní hydraulické poměry ještě zachovaly. Stratigrafický rozsah sekundárně vytvořeného hydraulického systému v české části hornoslezské pánve je plošně odlišný. V oblasti mimo rozsah beskydských příkrovů jsou hydraulicky propojeny převážně puklinové kolektory svrchního karbonu, průlinové kolektory spodnobádenského pokryvu a místy i průlinové kolektory kvartérních sedimentů. Zdrojem přítoků vod do dolů OKR jsou čtyři zvodněné systémy: fluviální a glaciofluviální kvartérní sedimenty, vložky pískovců ve vyšší části pelitické facie bádenu, bazální klastika bádenu a vložky písků na bázi karpatienu, karbonské a devonské sedimenty. V jednotlivých dolech je uplatnění uvedených systémů různé.

2.2

Monitorovací systémy

2.2.1 Monitoring podzemních vod Monitoring podzemních vod je prováděn na důlních vodách vypouštěných z vodní jámy Jeremenko, vodní jámy Žofie a dolu Barbora. Rozsah je u vodních jam dán platnými Rozhodnutími o způsobu a podmínkách vypouštění důlních vod a u dolu Barbora § 213 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. V roce 2009 byly vydány na žádost o. z. ODRA nová Rozhodnutí (platná od 05/2009), která významným způsobem snížila počet prováděných analýz. V podstatě byly zcela vypuštěny analýzy kovů a některé organické sloučeniny. a) vodní jáma Jeremenko: četnost analýz [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně Místem odběru vzorků je stanoven výtok ze směšovací komory. b) vodní jáma Žofie: četnost analýz [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně Místem odběru vzorků je stanoven speciální odběrný objekt na výtlačném potrubí. c) Důl Barbora: četnost analýz [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk),As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Zn , NEL NL, RAS, konduktivita, teplota 2x ročně PCB, benzopyren, fluoranten 1x ročně Místem odběru vzorků je stanoven žumpovní překop 9. patra. S ohledem k uzavření a likvidaci oblasti dolu Barbora je monitoring v této lokalitě od 02/2010 zrušen. Strana 15 (celkem 63)


Dalším sledovaným parametrem jsou úrovně hladin v podzemních kolektorech. Kontinuální sledování s dálkovým přenosem je realizováno na jamách Jeremenko 1, Žofie 5/4, František 4, Odra 2. Manuální měření kóty hladiny je na jamách Hlubina 2 a Rychvald 5. Rozhodnutím OBÚ v Ostravě je od 11/2010 zrušeno kontinuální sledování kóty hladiny podzemních vod v jámě František 4 a nahrazeno manuálním proměřením 1 x ročně.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Monitoring povrchových vod je prováděn v souvislosti s vypouštěním důlních vod do povrchových toků: d) Vodní jáma Jeremenko – sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota na měrném profilu Ostravice-Muglinov. e) Vodní jáma Žofie –

2.3

sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota, NL, RAS na měrném profilu Stružka-jez Rychvald.

Výsledky monitoringu

2.3.1 Podzemní vody Systém proudění a kumulace důlních vod se vlivem stabilizace systému čerpání dostává do quazistabilních podmínek. K ovlivnění fyzikálních a hydrochemických vlastností důlních vod dochází pouze vlivem heterogenity prostředí a rozptýlených, geneticky různorodých zdrojů přítoků podzemních vod a zejména v rámci hydrodynamických zásahů do systému (skokové zvyšování Q, resp. odstávka čerpání). Míchání těchto vod je neovlivnitelné – vyhodnocováním souboru analýz pouze identifikujeme a následně odhadujeme kvantifikaci v zastoupení jednotlivých zdrojů. Povrchové vody jsou ovlivňovány vypouštěním důlních vod do vodotečí. K významnějším změnám dochází u hydrofyzikálních a hydrochemických parametrů – celková mineralizace (zejména obsah rozpuštěných anorganických solí-RAS), koncentrace síranového a chloridového iontu a rovněž koncentrace Fe v různých formách, dále konduktivita, pH a zejména teplota. K ovlivňování podzemních vod vnějšími zásahy nedochází. V retenčních prostorech postupně dochází k vytváření hydrochemické zonálnosti (tento jev pouze předpokládáme na základě analogie; vzhledem k dynamickým jevům v oblasti jam nelze provést přímé ověření). Do systému oběhu důlních vod bude velmi pravděpodobně zahrnuta v plochách nedarcyovského proudění, to znamená v oblastech s volnou hladinou a gravitačním prouděním, pouze nevelká podhladinová vrstva. V místech s filtrací přes horninový masiv je pak mocnost vodní vrstvy s výměnou dána kótou propojení a příslušným hydraulickým odporem společně s doprovodnými turbulentními jevy. V rámci ostravské dílčí pánve se předpokládá objem akumulovaných důlních vod pod úrovní udržované hladiny ve výši cca 19,5 mil. m3.



Objem petřvaldské dílčí pánve pod úrovní udržované hladiny byl orientačně propočítán na 3,6 mil. m3. DIAMO, s. p., o. z. ODRA provádí detailní sledování chemismu důlních vod vzhledem k snaze o maximální optimalizaci vypouštěcího procesu.

Tabulka č. 2 - 1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech

Objekt / Hodnota

VJJ

OD-2

VJŽ

František

Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr

Hladina podzem. vody

SO4

m n. m.

mg.l

-383,2 -389,3 -386,2 -291,2 -293,8 -292,6 -481,8 -483,0 -482,8 -648,4 -668,4 -660,4

2-

Cl

-1

mg.l

761 492 638 33,0 12,4 20,2 -

-

226

U -1

5 380 3 520 4 573 8 350 4 990 6 955 -

-1

mg.l

0 0 0 0 0 0 -

Ra

Bq.m

-3

<30 <30 <30 1 400 630 1 040 -

RAS -1

mg.l

10 000 7 300 9 592 14 000 8 500 11 708 -

Fecelk. -1

mg.l

17,5 0,9 3,2 19,6 0,0 5,5 -

Mncelk. -1

mg.l

0,33 0,29 0,30 0,24 0,20 0,22 -

NEL -1

mg.l

0 0 0 0,08 0 0,06 -



U VJJ dochází vlivem zapojování dalších ploch do hydraulického systému ke zvýšení obsahu síranových iontů v důlní vodě. Tento zvýšený obsah je zapříčiněn zvyšováním objemu důlních prostor zapojených do hydraulického systému, které vykazují lokální podmínky vhodné pro existenci aerobních bakterií (rozkládání v uhelné hmotě dispergovaného FeS2). Změna koncentrace iontů SO4-2 v časové řadě je patrna z následujícího grafu



Z dlouhodobého hlediska naopak dochází, v souladu s teoretickými závěry, ke snižování koncentrace chloridových iontů. Změna koncentrace iontů Cl- v časové řadě je patrna v grafickém znázornění:

Problematice koncentrace Fe iontů je věnována mimořádná pozornost vzhledem k vizuálním efektům při mísení s povrchovou vodou - oxidační prostředí. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v poslední době výrazným způsobem poklesla koncentrace Fe ve vypouštěných důlních vodách.



Vodní jáma Žofie začala být z hlediska hydrogeologie a vypouštění důlních vod problémovější, neboť docházelo k mírnému, ale trvalému nárůstu objemové aktivity 226 Ra. Tento nárůst se v současné době změnil ve stagnaci, avšak s velmi výraznou disperzí, takže statistické prognózy vývoje jsou nejisté. Graf vývoje:

Bližší údaje o radiomonitoringu za 2010 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2011.



Koncentrace chloridových iontů v podstatě dokládá teorii o konečném množství evaporitů v důlních prostorách a následnému ustálení na hodnotách přirozených přítoků:

Z hlediska ovlivnění povrchového toku je bezproblémová nízká koncentrace síranových iontů v důlních vodách. Vzhledem k tomu však zůstávají v roztoku sloučeniny radia, v takových koncentracích, které musí být řešeny povolením SÚJB k uvádění radionuklidů do životního prostředí. V posledním období dochází k významnému rozptylu hodnot datového souboru. Detailněji viz graf:



Koncentrace Fe iontů je v současné době bezproblémová. Průběh v čase de facto kopíruje týž parametr ve VJJ. Po fázi značného rozptýlení hodnot datového souboru nastupuje nyní fáze stagnace.

Problematický rozdíl hladin v rámci zatápění dolu ostravské dílčí pánve (ODP) (viz následující graf) je teoreticky vyřešen. Po dosažení hydrostatického tlaku rovnajícímu se hydraulickému odporu prostředí dojde k fixaci statické hladiny v západní části ODP a filtraci veškerých dynamických přítoků do východní části a tedy směrem k VJJ.



2.3.2Povrchové vody Výsledky monitoringu povrchových toků jsou velmi pozitivní, na profilu OstraviceMuglinov jsou bez ohledu na průtok plněny nejpřísnější nastavené meze. Pro profil Rychvaldská stružka-jez nejsou stanoveny žádné závazné indikátory. Po konzultacích se správcem toku Povodí Odry, s.p. jsou výsledky uspokojivé a není třeba provádět žádná regulační opatření.

Tabulka č. 2-2 Srážky na srážkoměrné stanici [mm] Stanice / Měsíc O-Poruba

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

63,7

29,9

16,8

65,5

227,0

95,5

110,5

102,5

105,9

11,7

66,7

58,1

953,8

Průtoky vodotečemi nejsou v rámci monitoringu o.z. ODRA sledovány.

Tabelární zpracování výsledků analýz:


Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2010 DIAMO, s. p., o. z. ODRA

Chemismus říčních vod v profilu Ostravice-Muglinov

Sledované období

skutečný stav průměrné hodnoty cprům CL-

SO42-3

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

plnění platného Rozhodnutí limitní hodnoty maxcprům status CL-

-3

[ mg dm ]

[ mg dm ]

252,3 161,3 139,0 157,5 157,1 138,6 142,8 96,5 50,6

155,5 151,0 125,1 108,6 124,1 135,7 131,5 94,9 63,7

SO42-3

[ mg dm ]

250 250 250 250 250 250 250

CL-

počet analýz

SO42-

n

-3

[ mg dm ]

230 230 230 230 230 230 230



 

26 18 18 12 12 12 12 12 1

extrémní hodnoty datového souboru CL-

SO42-

MAX

MIN

MAX

MIN

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

430,0 440,0 320,0 296,0 356,0 213,0 308,0 179,0 50,6

60,0 13,0 22,0 19,0 37,1 86,2 17,1 26,0 50,6

280,0 480,0 265,0 151,0 267,0 221,0 301,0 152,0 63,7

86,0 36,0 54,4 31,7 54,4 68,5 26,6 40,5 63,7

JeP

Legenda:

status -

vyhovuje nevyhovuje

24

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2009 s. p. DIAMO, o. z. ODRA

Chemismus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka – jez

Sledované období

skutečný stav průměrné hodnoty cprům CL-

SO42-3

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

plnění indikační meze hodnoty maxcprům status CL-

-3

SO42-3

počet analýz

CL- SO42-

n

-3

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm ]

1 868,3 1 571,5 1 568,7 1 322,1 1 130,4 146,0

171,5 195,6 188,2 188,3 194,4 103,0

* * * * *

* * * * *

6 12 12 12 12 1

extrémní hodnoty datového souboru CL-

SO42-

MAX

MIN

MAX

MIN

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

2 290,0 3 090,0 2 500,0 2 150,0 1 730,0 146,0

1 240,0 177,0 834,0 145,0 418,0 146,0

194,0 254,0 248,0 250,0 319,0 103,0

141,0 169,0 82,5 127,0 108,0 103,0

JeP

Legenda:

status -

vyhovuje nevyhovuje



2.4

Shrnutí Přírodní podmínky v důlních kolektorech vykazují mírné nerovnoměrnosti a heterogenity hydraulického a hydrochemického původu, přičemž úplná stabilita a homogennost se nedá, vzhledem k přírodnímu prostředí, předpokládat . Rovněž podmínky vypouštění jsou nastaveny bezproblémově, ale při extrémních hydrologických poměrech v toku Ostravice může dojít po dohodě se správcem toku – Povodí Odry, s.p. k regulaci (časově omezenému zastavení) vypouštění důlních vod z VJJ. Tato regulace nezpůsobuje větší provozní problémy. V průběhu roku 2010 došlo k výraznému, ne však maximálnímu navýšení retenční kapacity podzemního aquiferu VJJ – příznivá situace umožnila ve dvou po sobě jdoucích měsících (10. + 11. 2010) spustit druhé čerpadlo bez negativního ovlivnění toku. Obecně je třeba konstatovat, že provozu Vodní jámy Jeremenko i Vodní jámy Žofie je a bude nutno věnovat nadále pozornost a přizpůsobovat režim čerpání a vypouštění aktuální situaci.

26


3

OVZDUŠÍ

3.1

Emise z tepelných zdrojů

3.1.1 Spalovací zdroje O. z. ODRA je provozovatelem malých a středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší – kotelen na plynná paliva. Střední zdroje (plynové kotelny) jsou provozovány na lokalitě Jeremenko a Heřmanice. V minulém roce došlo k několika změnám v počtu stacionárních spalovacích zdrojů o. z. ODRA. Plynová kotelna na lokalitě Pokrok v nové administrativní budově, vedená dosud jako střední zdroj znečištění, byla do 03/2010 mimo provoz a následně byla provedena její fyzická likvidace. Na lokalitě Hlubina došlo ke změně vlastníka 2 plynových kotelen (malé spalovací zdroje). K 1.01.2010, v rámci převodu vlastnických práv celého areálu, je novým vlastníkem plynových kotelen Moravskoslezský kraj. Přehled zdrojů je v Tabulce č. 3 - 1 na straně 28. 3.1.2 Plnění emisních limitů Z výsledků posledních měření vyplývá, že předepsané emisní limity pro malé a střední spalovací zdroje – plynové kotelny byly plněny. U provozovaných malých spalovacích zdrojů plnění limitních hodnot pro emise CO i limitních hodnot účinnosti spalování, bylo ověřeno autorizovaným měřením realizovaným v březnu 2010. Plnění limitních hodnot pro emise CO i limitních hodnot účinnosti spalování u provozovaných středních spalovacích zdrojů je ověřováno autorizovaným měřením. V listopadu 2010, v souladu s platnými předpisy, bylo provedeno autorizované měření emisí CO a NOx středního zdroje s výkonem 3,480 MW – plynová kotelna ve správní budově Jeremenko. Tabulka č. 3-2 Plnění emisních limitů

100,5

K3 WP 1000 I -

35

-

200

plynová kotelna, podnik. centrum, Heřmanice

K1 Buderus G505

-

35

-

200

21,8 23,2

skutečnost

limit

-

-

-

2 100

85,5 nest.

K3 Viadrus G 100

79,0

0 0

120,7 nest.

K2 Viadrus G 100

0 100

113,9

K1 Viadrus G 100 plynová kotelna, kompresorovna Jeremenko

150,1

nest.

limit 200

nest.

skutečnost -

nest.

limit 35

CxHy skutečnost

skutečnost

K2 WP 1000 I

limit

limit

-

K1 WP 1000 I plynová kotelna, správní budova Jeremenko

CO

NO x

nest.

SO 2

skutečnost

TZL Označení kotle

Výtopna/Kotelna

Hmotnostní koncentrace v mg.m -3

0,4 10,4

100

70 66,3

27


Počet kotlů / kamen

Počet provozních hodin

Zpoplatněná zneč. látka

-

zemní plyn

3

475

SO 2, NOx , CO

2 plynová kotelna, podnikatelské centrum Heřmanice

2000 střední 0,550

-

deg. plyn

2

70

SO 2, NOx , CO

1995 střední 0,270 1998 malý 0,128 1995 malý 0,120 1995 malý 0,075 1998 malý 0,072 1995 malý 0,048 1995 malý 0,038 1995 malý 0,024 1995 malý 0,024

-

zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn

3 2 2 1 1 2 1 1 1

802 993 310 833 915 903 899 811 733

SO 2, NOx , CO

Poř. č. 3 4 5 6 7 8 9 10 11

plynová kotelna, kompresorovna č.004 Jeremenko plynová kotelna, zdravotní středisko Pokrok plynová kotelna, důlní dílny č. 115 Jeremenko plynová kotelna, dílna ZAPO č.065 Jeremenko plynová kotelna, podniková laboratoř Pokrok plynová kotelna, zámečnická dílna č. 025 Jeremenko plynová kotelna, stolárna č. 061 Jeremenko plynová kotelna, dílny č. 005 Jeremenko plynová kotelna, sklad olejů č. 016 Jeremenko

Účinnost odlučovače

1995 střední 3,480

Instalovaný výkon [MW]

1 plynová kotelna, správní budova č. 631 Jeremenko

Zdroj znečišťování ovzduší

Zařazení zdroje

Druh paliva

Rok uvedení do provozu

Tabulka č. 3-1 Přehled zdrojů

-

28


3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů Přehled emisí a poplatků ze zpoplatněných zdrojů je uveden v následující tabulce. Poplatek za rok 2009 nebyl vyměřen jelikož vypočtená výše poplatku nedosáhla spodní hranice, tj. 500 Kč. Předmětem zpoplatnění v podmínkách o. z. ODRA jsou střední spalovací zdroje – plynové kotelny. Výpočet poplatků za rok 2010 byl proveden v souladu s legislativními požadavky s použitím údajů z posledních autorizovaných měření a z proměnných provozních údajů. Vypočtená výše poplatku nedosáhla spodní hranice 500 Kč, poplatek za rok 2010 proto nebude vyměřen. Monitoring skleníkových plynů (CO2) není prováděn. O. z. ODRA nepodléhá systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tabulka č. 3-3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečisťující látka

Zdroj znečisťující ovzduší Plynová kotelna Spr. budova Jeremenko Kompres. Jeremenko Pod Heřmanice

3.2

TZL [t]

NOx [Kč]

0,004 11,10 0, 001 0,00 0 0,00

SO2

[t]

[Kč]

[t]

0,217 0,020 0,001

173,38 16,16 0,00

0,002 0 0

CO [Kč]

[t]

0,00 0,00 0,00

0 0,001 0,003

Poplatek* Celkem

Cx Hy [Kč] 0,00 0,00 0,00

[t]

[Kč]

[Kč]

0,012 23,80 0,001 0,00 0,000 0,00

Emise z technologických zdrojů

3.2.1 Technologické zdroje Mezi technologické zdroje na o. z. ODRA patří dva malé stacionární zdroje: „Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ)“ a „Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ)“ – na zdrojích nejsou provozovány činnosti související s fyzickou těžbou uhlí. Zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. O. z. ODRA zde zabezpečuje pouze čerpání důlních vod za účelem udržování jejich hladiny na úrovni stanovené OBÚ v Ostravě a zajišťuje chod degazačního systému uzavřených dolů (tyto exhalace nejsou emisemi ve smyslu zákona o ovzduší) Rozhodnutím KÚ MSK nebyly pro tyto zdroje stanoveny žádné emisní limity a nejsou proto zpoplatněny. Množství exhalací z provozu degazačních a odvětrávacích zařízení dolů za rok 2010 : Vodní jáma Žofie: Ventilátory - 505 500 m3 CO2; Degazace - 338 670 m3 CO2 ; Vodní jáma Jeremenko - 822 396 m3 CO2;

867 807 m3 CH4; 1 439 347 m3 CH4 ; 738 215 m3 CH4

29

200,00 0,00 0,00


1 Důl Vodní jáma Jeremenko 2

Důl Vodní jáma Žofie

-

8 760

-

malý

-

8 760 8 014

-

3.2.2 Odkaliště, odvaly Odkaliště a odvaly nejsou na o. z. ODRA provozovány. Přehled odvalů karbonských materiálů a kalových nádrží, které vznikly historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v rámci kapitoly 6. Žádný z těchto objektů není hodnocen jako zdroj znečišťování ovzduší. 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů Na o. z. ODRA tyto zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. Zdroje nejsou zpoplatněny. 3.3

Imise

3.3.1 Prašný spad Prašný spad není na o. z. monitorován.

3.3.2 Prašnost Důlní pracoviště Na důlních pracovištích o. z. ODRA z hlediska měření koncentrace respirabilní frakce prachu platí rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě č.j. HP/OV-7667/245.1/09, které stanovuje interval měření (pokud nedojde ke změně technických či technologických podmínek) jedenkrát za dva roky. Protože poslední měření byla prováděna v druhé polovině roku 2009, a ke změně podmínek nedošlo, předpokládáme s proměřením ve druhé polovině roku 2011.

30

Zpoplatněná zneč. látka

-

Počet provozních hodin

-

1999 2001

Počet kotlů/ kamen

malý

hlavní důlní ventilátor degazační stanice

Druh paliva

1995

hlavní důlní ventilátor

Instalovaný výkon [MW]

Kategorie ZZO

Poř. č.

Zdroj znečištní ovzduší

Rok uvedení do provozu

Tabulka č. 3-1b Přehled technologických zdrojů


3.4

Důlní plyny

3.4.1 Metan Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) jsou na základě vyhlášky Českého báňského úřadu (dále jen ČBÚ) č. 22/1989 Sb. v platném znění ze dne 29. 12. 1988 zařazeny dle § 79 odstavce 3 jako plynující doly II. třídy nebezpečí. Důlní prostory jsou bez nebezpečí průtrží hornin, uhlí a plynů. Vtažná jáma Dolu Vodní jáma Jeremenko a její jámová tůň je dle § 232 odstavce 1 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. v platném znění zařazena jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu – BNM. Výdušná jáma Je1, její jámová tůň a překopy 993430, 993450 jsou z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny jako prostory s nebezpečím výbuchu metanu – SNM. Důl Vodní jáma Žofie je z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazen do BNM (vtažná jáma 5/1 – těžní, strojovna havarijního vratu, nouzový kanál, ochoz 8. patra, rozvodna 8. patro, čerpací stanice 8. patro – př. č. 800, překopy č. 801, 8012, 803, 806, třídy 20/081 a 25/081, dále rozvodna 9. patro – př. č.9020, překopy č. 902, 9023, 903) a do SNM je zařazena výdušná jáma 5/4 – Skipová a překop č. 807. Exhalace metanu i oxidu uhličitého jsou poměrně nízké a v koncentracích pod přípustnými mezemi povolenými dle §83 Vyhlášky ČBÚ č.22/89 Sb.: o

Průměrná absolutní exhalace za 01 – 12/2010 činila na lokalitě Jeremenko 2 023 m3/24 hod CH4 a 2 253 m3/24 hod CO2. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%. Průměrná hodnota koncentrace CO2 ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%.

o

Průměrná absolutní exhalace za 01 – 12/2010 činila na lokalitě Žofie 2 378 m3/24hod CH4 a 1 385 m3/24 hod CO2. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%. Průměrná hodnota koncentrace CO2 ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,04%.

Hodnoty měřených koncentrací jsou nepřímo úměrně závislé barometrického tlaku.

na hodnotě

Monitoring důlních plynů v monitorovacích bodech uvedený v následujících tabulkách je prováděn kontinuálně, hodnoty jsou vyvedeny do centrálního řídícího stanoviště – dispečinku. Při překročení havarijní meze, popřípadě alarmové meze je stálá inspekční služba upozorněna havarijním výstražným signálem. Monitoring zlikvidovaných hlavních důlních děl (HDD) dle technických podmínek je prováděn v rámci povolených hornických činností v souladu s § 16 odst. 4, 5 a 6 a § 17 odst. 1 Vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění Vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl.

31


Monitoring důlních plynů

Lokalita

Čidlo

Druh meze

Ostravská a karvinská část

Monitorovací body důlních plynů – důl:

A0 A1 A2 A3 A4 A5 A 130 A 131 A 132 A 133 A 134 A 135 A 136 A 137 A 140 A 141 A 142 A 143 A 144 A 145 A 150 A 151 A 152 A 153 A 162 A 286 A 287 A 288 A 289

% CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4

Umístění Šalamoun, odfukový komínek – čtyřprocentní čidlo Šalamoun, odfukový komínek – stoprocentní čidlo Šalamoun, kabelový kanál kolektoru Šalamoun, komora vrtu Šalamoun, vnější pásmo Šalamoun, komora rozváděče Věznice Heřmanice – bud. B - suterén – míst. 003 – kabel.komora Věznice Heřmanice – bud. B - suterén – místnost 029 - kancelář Věznice Heřmanice - budova B - suterén – míst. 024 - umývárna Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 023 - sklad Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 021 - modeláři Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 016 - kancelář Věznice Heřmanice - budova B - suterén – místnost 015 - kancelář Věznice Heřmanice - budova B - suterén – míst. 011 – výměník.st. Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 1 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 2 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 3 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 4 Kolektor 1 Koksovna Kolektor 1. Koksovna Františkov 2 – odplyňovací kanál, čidlo číslo 6 Františkov 2 – odplyňovací kanál, čidlo číslo 7 Františkov 2 – odplyňovací kanál, čidlo číslo 8 Františkov 2 – suterén Rudý Říjen I, budova Františkov – odplyňovací kanál číslo 2 Františkov – odplyňovací kanál číslo 3 Františkov – odplyňovací kanál číslo 4 Františkov – kočárkárna

32


Monitorovací body důlních plynů – důl (pokračování):

Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ)

Důl Vodní jáma Jeremanko ( VJJ)

Čidlo A1 A2 A3 A4 A5 A6 A7 A8 A9 A 181 A 159 A 154 A 290 A 162 A 176 A 175 A 166 A 168 100 101 89 157 64 65 66 67 68 76 87 88 89 95 98 101 102 152 153 154 155 156 157

Druh Meze % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 ppm CO ppm CO % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 ppm CO % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 ppm CO ppm CO % CH4 % CH4 ppm CO % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 ppm CO % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4 % CH4

Umístění Jih náraziště 5.patra jámy Je-3 Pod 5.patrem jámy Je-3 Sever náraziště 5.patra jámy Je-3 Rozvodna 5.patra Závěsná plošina na 5.patře jámy Je-1 Strojovna jeřábu DEMAG na 5.patře jámy Je-1 Jáma č. 1 výduch Výduch jámy Je-1 Ohlubeň jámy Je-3 Jeremenko, výduch jámy Je-1 Nepomucký, odfukový komínek Hedvika, Ankra – sklep kotelny Jakub, ve sklepě Rudý Říjen I, budova Věznice Heřmanice, rozvodna Věznice Heřmanice, výměníková stanice Jindřich, jámová budova Jindřich, odfukový komínek Ohlubeň jámy č. 5/1 Výduch # 5/4 Rozvodna 8.patra Degazační stanice – u kuličkových uzávěrů Jáma č. 5/4 pod 9. patrem Jáma č. 5/4 nad 9. patrem Jáma č. 5/4 pod 9. patrem Jáma č. 5/4 nad 9. patrem Rozvodna 9.patra Jáma č. 5/1 nad 9. patrem Překop 807 Překop 807 Rozvodna 8.patra Nad žumpovním překopem Malé těžní zařízení Výduch jámy 5/4 Výduch jámy 5/4 Unor GUARDIAN – celkové vypnutí degazační stanice Strojovna č.1 -zobrazovač Strojovna č.2 -zobrazovač dozorovna -zobrazovač čerpadla -zobrazovač Kuličkové uzávěry -zobrazovač

33


Monitorovací body důlních plynů – povrch: Zlikvidovaná hlavní důlní díla Název

Kat. území

Název

Kat. území

1.

Anselm III

Koblov

46. Lidice větrní jáma

Petřkovice

2.

Hrušovský důl větrní j.č.1

Hrušov

47. Odra těžní jáma

Přívoz

3.

IDA větrní jáma č.2

Hrušov

48. Odra výdušná jáma

Přívoz

4.

IDA těžní jáma

Hrušov

49. Odra větrní díra

Petřkovice

5.

Těžní jáma Jindřich

Moravská Ostrava

50. Těžní jáma Šverma č.2

Mariánské Hory

6.

Větrní jáma Jindřich

Moravská Ostrava

51. Výdušná jáma Šverma č.2

Mariánské Hory

7.

Větrní jáma Jiří

Moravská Ostrava

52. Těžní jáma Dolu Bedřich

Zábřeh - Hulváky

8.

Těžní jáma Jiří

Moravská Ostrava

53. Výdušná jáma Dolu Bedřich

Zábřeh - Hulváky

9.

Karolina větrní

Moravská Ostrava


Mariánské Hory

10. Větrní jáma Eduard Urx K3

Koblov

55. Těžní jáma Šverma č.3/4

Mariánské Hory

11. Barbora - Hlavní výdušná jáma

Karviná Doly


Nová Ves

12. Větrní jáma Eduard Urx K4 - Koblov

Koblov

57. Jáma Svinov (vtažná jáma č.2)

Poruba - jih

13. Výdušná jáma Vrbice

Hrušov

58. Větrní vrt Hošťálkovice (ŠPV)

Hošťálkovice

14. Těžní jáma Hrušov H1 (Hubert)

Hrušov

59. Těžní jáma Trojice č.1

Slezská Ostrava

15. Výdušná jáma Hrušov H2 (Hubetr)

Hrušov

60. Větrní jáma Trojice č.2

Slezská Ostrava

16. Těžní jáma Přívoz, OD-2

Přívoz

61. Jáma Trojice č.3

Slezská Ostrava

17. Šalamoun těžní

Moravská Ostrava

62. Kutací jáma č. 8 (VIII) Burňa

Slezská Ostrava

18. Hlubina větrní č.1

Moravská Ostrava

63. Jindřich DAMPFMASCHINENSCHACHT)

Slezská Ostrava

19. Hlubina těžní

Moravská Ostrava

64. Nová jáma Bezruč č.2

Slezská Ostrava

20. Hlubina větrní

Moravská Ostrava

65. Větrní jáma Bezruč - Teresie č.1

Slezská Ostrava

21. Jeremenko větrní č.2

Vítkovice

66. Hedvika těžní jáma č.2

Petřvald

22. Jáma Oderský (jáma č. 6)

Poruba - jih

67. Hedvika větrní jáma č.4

Petřvald

23. Jáma I Svatá Anna

Slezská Ostrava


Petřvald

24. Těžní jáma Jan Maria

Slezská Ostrava


Radvanice

25. Výdušná jáma Jan Maria

Slezská Ostrava

70. Václav - jáma č.2

Poruba

26. Vilém

Slezská Ostrava

71. Václav - jáma č.1

Poruba

27. Jáma Zárubek (Hermenegild)

Slezská Ostrava

72. Evžen - jáma č.1

Petřvald

28. Vodní jáma Zárubek

Slezská Ostrava

73. Jan

Petřvald

29. Výdušná jáma Jakub

Slezská Ostrava

74. Mariánka

Petřvald

30. Jáma Jakub

Slezská Ostrava

75. Velkoprůměrový vrt - VPV 1

Rychvald

31. Jáma Alexander č.1

Kunčičky

76. Jáma č. 5/2 - Plavící

Orlová

32. Větrní jáma Alexander č.2

Kunčičky

77. Jáma Kosmá

Orlová

33. Větrní vrt VPV 3

Vrbice

78. Šachtice do 490.1 (jáma 5/3)

Poruba

34. Výdušná jáma Heřmanice č.3

Heřmanice

79. Ludvík - jáma 3/1

Radvanice

35. Výdušná jáma Heřmanice č.4 - Rychvald

Rychvald

80. Ludvík - jáma 3/2

Radvanice

36. Těžní jáma Heřmanice č. 5 - Rychvald

Rychvald

81. Václav III - jáma 5/3

Poruba

37. Jáma Jan - těžní

Slezská Ostrava

82. Základková šachtice 490 (Žofie)

Poruba

38. Zwierzina č.II (Josef), těžní

Slezská Ostrava

83. Štola 490.2 - Základkový překop

Poruba

39. Jáma Jan (Nepomucký) též Jana

Slezská Ostrava

84. Pokrok jáma č.1/1

Petřvald

40. Jáma Michálka, těžní

Slezská Ostrava

85. Pokrok jáma č.1/3

Petřvald

41. Jáma Oskar

Heřmanice

86. Nová Bělá

Nová Bělá

42. Jáma Pavel

Michálkovice

87. Jáma F5 František

Horní Suchá

43. Těžní jáma P. Cingr - Michal

Michálkovice


Horní Suchá

44. Jáma Petr, výdušná

Michálkovice


45. Lidice těžní jáma

Petřkovice


Horní Suchá Horní Suchá

34


Název

Kat. území

91.

Štola ústící do jámy Petr (Cingr)

Michálkovice

92.

Jáma č. 1 OFIL (Barbora)

Karviná Doly

93.

Těžní jáma č.2 (Barbora)

Karviná Doly

Přehled monitorovacích bodů důlních plynů – povrch: Vrty

číslo vrtu

Katastrální území

číslo vrtu


číslo vrtu


55 8 9 10 11 7 12 13 14 16 17 19 20 21 22 25 52

Mor.Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Muglinov Sl.Ostrava Muglinov Muglinov

100 102 103 104 105 106 108 110 111 T1 T2 JDŠ 27 1 2 4

Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava

44 46 15 23 24 28 29 31 32 34 35 37 39 40 41 53 54 OV30 OV31

Petřkovice Petřkovice Mor.Ostrava Mor.Ostrava Mor.Ostrava Muglinov Hrušov Hrušov Hrušov Koblov Koblov Přívoz Petřkovice Petřkovice Petřkovice Mor.Ostrava Koblov Orlová Orlová

35


3.5

Měření hluku Škodliviny a fyzikální faktory pracovního prostředí jsou sledovány systematicky i namátkově při pravidelných kontrolách pracovišť odpovědnými vedoucími zaměstnanci o. z. ODRA. Při podezření na nedodržování hygienických limitů u některé ze složek pracovního prostředí, a tedy i hluku, jsou provedena kontrolní měření. Monitorování složek pracovního prostředí je realizováno podle SPP-ODRA-22-01-01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA. V roce 2010 nebylo zjištěno na žádném monitorovaném pracovišti překročení hygienických limitů.

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší

3.6.1 Realizované akce a opatření Tepelné zdroje Interní kontroly a revize spalovacích zdrojů znečišťování prostředí, kontroly stavu spalinových cest a účinnosti spalování a kontrolní měření emisí jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a platných ČSN. Kontroly plynových zařízení kotelen a měření výskytu CO v kotelnách jsou prováděny v pravidelných měsíčních intervalech ve všech kotelnách. Odborné prohlídky kotelen a revize plynových zařízení byly provedeny v listopadu a prosinci 2010. Roční revize spalinových cest byly provedeny dne 11. 3. 2010, čištění průduchů bylo provedeno 11. 3. 2010 a 5.10.2010. Servisní kontroly kotlů a seřízení hořáků byly provedeny v březnu a říjnu 2010. V areálu Jeremenko bylo pro snížení spotřeby zemního plynu na ohřev TUV instalováno v kotelně tepelné čerpadlo (dále jen TČ) IVT Greenline, které využívá geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. Instalovaný výkon TČ je 29,5 kW. V roce 2010 byla spotřeba TUV ve výši 1 585 m3 a při jejím ohřevu se ušetřilo 9 770 m3 zemního plynu. Dosažená úspora zemního plynu představuje podíl na snížení emisí z hlavní plynové kotelny v areálu Jeremenko za sledované období roku 2010. Důlní plyny Pro snížení zatěžování ovzduší na lokalitě Žofie emisemi čerpaného důlního plynu ze zdroje Vodní jáma Žofie je ve spolupráci se společností ENIGEN, s. r. o. provozována kogenerační jednotka (KJ), která spaluje produkovaný důlní plyn (CH4). Technologie KJ mění odebíraný důlní plyn na elektrickou energii a teplo. Elektrickou energii dodává spol. ENIGEN, s. r.o. do distribuční soustavy spol. NWR Energy, a.s. a tepelná energie se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. Zařízení KJ bylo uvedeno do zkušebního provozu v květnu 2007. Pro zlepšení využitelnosti produkovaného důlního plynu na KJ, realizovala spol. ENIGEN, s. r. o. v roce 2008 dostavbu směšovací stanice s plynovou přípojkou na Centrální plynovod spol. Green Gas DPB, a.s. Nové zařízení umožňuje využívat celou produkci CH4 v KJ.

36


V roce 2010 byla spotřeba důlního plynu v KJ z degazační stanice Žofie 1 165 383 m3 100 % CH4, ke které si spol. ENIGEN, s.r.o. ještě přikoupila ze spol. Green Gas DPB, a.s. dalších 1 082 469 m3 100 % CH4. Využitím odebraného důlního plynu pro provoz KJ zajistila spol. ENIGEN, s. r. o. výrobu 7 286 MWh silové elektřiny, kterou dodala do napojené el. distribuční rozvodné soustavy. Z výroby tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie 5 641 GJ.

3.6.2 Kontroly Kontroly orgánů státní správy na úseku ochrany provozovaných o.z. ODRA nebyly v roce 2010 provedeny.

ovzduší

na zařízeních

3.6.3 Uložené pokuty Pokuty nebyly uloženy. 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi Nebyla vyměřena.

3.7

Shrnutí Na lokalitách o. z. ODRA bylo k 1.01.2011 provozováno 11 spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 3 střední a 8 malých, a k tomu dva technologické (ostatní) malé stacionární zdroje: Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ). O. z. ODRA provozuje veškeré zdroje znečišťování ovzduší v souladu s příslušnými legislativními požadavky. Kontroly, revize a měření emisí zdrojů znečišťování ovzduší jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a ČSN. Emisní limity pro spalovací zdroje jsou plněny. V souvislosti s provozem středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší je čtvrtletně prováděno vyhodnocování množství emisí a průběžný výpočet poplatků za jejich vypouštění do ovzduší. Poplatek za znečišťování ovzduší nedosahuje stanoveného minimálního limitu a nebude proto za rok 2010 vyměřen. Termicky aktivní odvaly, které jsou ve správě o. z. ODRA, nejsou považovány za zdroj znečišťování ovzduší ve smyslu §4 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší. Ze stanoviska MŽP ČR, odboru legislativního, ze dne 22. 3. 2006, nevztahují se na o. z. v souvislosti s výstupy plynných zplodin endogenního hoření emisní limity zákona o ochraně ovzduší, ani poplatková povinnost. Ke snižování spotřeby zemního plynu a množství produkovaných emisí z tepelných zdrojů v areálu Jeremenko přispěl provoz tepelného čerpadla, které využívá geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. V roce 2010 bylo při ohřevu TUV ušetřeno až 9 770 m3 zemního plynu. Snížení zatěžování ovzduší na lokalitě Žofie emisemi čerpaného důlního plynu z malého zdroje Vodní jáma Žofie je docíleno provozem kogenerační jednotky

37


spalující produkovaný metan. Tepelná energie vyráběná KJ se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. V roce 2010 byla spotřeba důlního plynu v KJ z degazační stanice Žofie ve výši 1 165 383 m3 100 % CH4. Z výroby tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie 5 641 GJ. Interní kontroly zlikvidovaných důlních děl ústících na povrch a odplyňovacích pozorovacích vrtů jsou prováděny periodicky v rozsahu a četnosti dle PO-ODRASFZ-02-02, v souladu s příslušnými právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Monitorování složek pracovního prostředí o. z. bylo v roce 2010 realizováno v souladu se SPP-ODRA-22-01-01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA a SM-ODRA-31-02 Systém protiprašné prevence a kategorizace prací.

38


4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1

Kontaminace půdy Ve správě o. z. ODRA je v současné době 8 areálů, v nichž je potvrzeno přetrvávající znečištění zemin a horninového prostředí, mající původ v minulém způsobu užívání lokalit před přechodem práv hospodařit na těchto pozemcích na DIAMO, s. p. Ve většině případů se jedná o zbytkové lokální znečištění zemin ropnými deriváty (NEL), polyaromatickými uhlovodíky (PAU), popř. těžkými kovy. Mezi takto postižená místa dosud patří plochy vytipované analýzami rizik (AR) v letech 1997 – 2002 v areálech bývalých důlních provozů Žofie, Barbora, Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov, Šverma a Trojice. Ve většině případů však míra znečištění prokázaná analýzami rizik ekologické zátěže, jak vyplývá z vyjádření a doporučení dotčených orgánů státní správy z let 1997 – 2002, nepředstavuje takové aktuální ani potenciální riziko, které by vyžadovalo sanační zásah v lokalitě. Potřeba sanace vyplynula v minulosti z doporučení účastníků řízení k AR pouze pro rizikové plochy v areálu Trojice. Přestože ostatní účastníci řízení k výsledkům AR pro areály Šverma – Mariánské Hory a Hrušov v letech 1998 – 2000 neshledaly ekologickou zátěž těchto areálů natolik významnou, aby vyžadovala sanační zásah, ČIŽP Ostrava ve svém tehdejším vyjádření k závěrům AR však doporučila realizaci několikaletého monitoringu podzemních vod k prokázání, či vyloučení možnosti migrace kontaminantů do okolí. V areálu Hrušov představovaly potenciální ohrožení kvality podzemních vod vyluhovatelností NEL ze znečištěných zemin 2 plochy – tzv. plocha A u bývalého skladu hydraulických stojek (odstavná plocha pro vozidla) a plocha C bývalé jeřábové dráhy a skladiště šrotu. V areálu Šverma – Mariánské Hory byly z důvodu možného průniku kontaminantů do okolí a podzemních vod označeny jako problémové 3 plochy – tzv. plocha A bývalé čerpací stanice flotačních olejů a podzemní nádrže, plocha B bývalého Bencaloru a plocha C bývalých kalových nádrží. V areálech Šverma – Mariánské Hory a Hrušov nadále platí výstupy z jednání s ČIŽP OI Ostrava (viz Zápis z jednání č.j. ČIŽP/049/OOV/0802619.017/09/VBC ze dne 20.2.2009), které deklarují: o

úroveň kontaminace v lokalitě Hrušov, stejně jako plochy C a B na lokalitě Mariánské Hory nepředstavují významné riziko a DIAMO, s.p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží,

o

přetrvávající kontaminace plochy A v areálu Mariánské Hory, stejně jako kontaminace podzemních vod, nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, má být v budoucnu řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma (vlastník OKK Koksovny, a. s.). Stávající monitorovací objekty v areálu Mariánské Hory bylo proto doporučeno nadále využívat pro režimní monitoring podzemních vod zájmové oblasti.

Areál Koksovny Jan Šverma začal vlastník řešit v rozporu se stávající koncepcí a to autonomě v rámci tzv. ekologické smlouvy. Vzhledem k absenci bližších údajů bude o.z. ODRA reagovat v rámci připomínkového řízení na předmětnou akci. V případě areálu Trojice byla sanace horninového prostředí a podzemních vod nařízena z důvodu prokázané masivní kontaminace horninového prostředí i podzemních vod, mající původ v provozu bývalé sousední koksovny.

39


V prosinci 2008 byla v rámci rozsáhlého projektu „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje a jeho předpokládané rozpočtové náklady jsou odhadovány na 340 mil. Kč, zahájena realizace I. fáze tohoto projektu s názvem: „Aktualizaci analýz rizik kontaminovaného území (AAR)“. V průběhu roku 2009 zde byl v rámci realizace AAR proveden dodavatelem prací (TOP GEO Group CZ, s.r.o.) podrobný průzkum plošného a prostorového rozsahu znečištění areálů bývalého dolu i koksovny Trojice, provedeno hodnocení ekologických i zdravotních rizik a navržena nápravná opatření. V průběhu roku 2010 bylo vedeno oponentní řízení k AAR. Na základě závěrů oponentního řízení pak bude zpracována žádost na vodoprávní úřad ve věci stanovení sanačních limitů. Tento parametr bude základním pro plánování a realizaci dalších etap projektu. Ze závěrů a doporučení oponované AAR vyplývá, že v rámci zájmového území lokality Trojice byla ověřena existence prioritních kontaminantů v nesaturované zóně: PAU, NEL, C10 – C40, Pb a Hg; v saturované zóně pak PAU, fenoly, NEL, BTEX, amonné ionty, kyanidy a Pb. Kontaminace je přednostně vázána na nesaturovanou zónu v materiálech mocných navážek stavebních sutí různého složení, stáří a původu a dále v horninách karbonu, a to až do hloubek ověřeného geologického profilu. Kontaminační mraky pro jednotlivé kontaminanty tvoří prostorově rozsáhlé plochy s vazbou na zdroje kontaminace. V saturované zóně nebyla prokázána migrace kontaminantů za hranice lokality, rychlost migrace je minimální. K definitivnímu stanovení nápravných opatření k eliminaci zhodnocených rizik SEZ zhotovitel doporučuje realizaci dopřesňujícího sanačního doprůzkumu.

4.2

Kontaminace biologického materiálu Netýká se o. z. ODRA.

4.3

Shrnutí Na základě dosavadních výsledků průzkumu a monitoringu starých ekologických zátěží lokalit ve správě o. z. ODRA lze konstatovat, že mezi lokality s nutností provedení sanace patří nadále již jen areál Trojice a Šverma – Mariánské Hory. Řešení SEZ v areálu Trojice je ošetřeno v současnosti již probíhajícím projektem „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje a jeho předpokládané rozpočtové náklady jsou odhadovány na 340 mil. Kč. V roce 2010 proběhlo oponentní řízení k závěrečné zprávě aktualizované analýzy rizik lokality Trojice – na základě výsledků a stanovisek dotčených orgánů státní zprávy bude přistoupeno k přípravě II. etapy realizace projektu - předsanační doprůzkum a zpracování projektu sanace. Přetrvávající kontaminace plochy A v areálu Mariánské Hory, stejně jako kontaminace podzemních vod nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, by měla být řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma ve spolupráci s jejím vlastníkem (OKK Koksovny, a.s.). Lokality Žofie a Barbora, areály Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov patří i nadále mezi lokality s přetrvávajícím zbytkovým znečištěním zemin. Tyto zátěže však nepředstavují významné riziko a DIAMO, s. p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží. Ve většině případů jde o areály bývalých důlních provozů, které jsou i nadále využívány jako výrobní 40


a ostatní průmyslové areály a vykazují proto obecně pomalejší průběh atenuace znečištění. Dříve masivně znečištěné plochy v rámci těchto areálů jsou proto nadále průběžně, v rámci ročních monitorovacích plánů o. z., kontrolovány z hlediska časového vývoje znečištění. Zbývající lokality bývalých důlních areálů ve správě o. z. ODRA byly již v minulosti vyhodnoceny jako areály, které jsou bez rizik ohrožení zdraví nebo ekosystémů.

41


5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5.1

Produkce a nakládání s odpady

5.1.1

Provozovny Přehled provozoven, za které bylo v roce 2010 podáno „Hlášení o produkci a nakládání s odpady“: Číslo a název provozovny 101 areál Pokrok 102 areál Barbora 103 ZVO Pokrok 104 ZVO Barbora 105 ZVO Žofie 106 areál Žofie 107 areál Paskov 108 areál Jeremenko 109 areál Alexander 110 areál Šverma 111 areál Laguny 112 areál Hrušov 113 areál Koblov

5.1.2

Produkce odpadů Přehled vlastních odpadů podle druhu, katalogového čísla, kategorie a množství v sumě za celý o. z. je uveden v Tabulce č. 5-1. V roce 2010 došlo v porovnání s rokem 2009 k nárůstu množství produkovaných odpadů zejména z důvodu realizace demolic objektů budovy těžní jámy a důlního skladu v areálu Pokrok a ČHV Laguny (stavební a demoliční odpady a kovový odpad).

Tabulka č. 5-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Kaly z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Obaly obsahující zbytky NL Absorpční činidla Pneumatiky Olověné akumulátory Nikl-kadmiové akumulátory Beton Cihla Směs betonu, cihel,…

13 05 02 15 01 01 15 01 02 15 01 10 15 02 02 16 01 03 16 06 01 16 06 02 17 01 01 17 01 02 17 01 07

N O O N N O N N O O O

Množství odpadu [kg] 12 570 18 720 7 200 1 000 90 240 160 10 200 000 1 140 000 15 000

42


12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Plasty Izolační materiály Papír a lepenka Zářivky a jiný odpad obs. rtuť Plasty Jiný biolog. nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Měď, mosaz, bronz Hliník Železo a ocel Směsné kovy Kabely

17 02 03 17 06 04 20 01 01 20 01 21 20 01 39 20 02 03 20 03 01 17 04 01 17 04 02 17 04 05 17 04 07 17 04 11

O O O N O O O O O O O O

Množství odpadu celkem

3 830 16 010 720 11 720 102 990 37 440 1 270 2 480 694 860 3 520 2 240 2 261 081

Množství nebezpečného odpadu celkem

13 841

Množství ostatního odpadu celkem

2 247 240

Množství odpadů předaných k využití („R“)

2 090 261

Množství odpadů předaných k odstranění („D“)

170 820

Na celém o. z. probíhá třídění TKO. Za rok 2010 bylo z TKO vytříděno 7,92 t plastů a 19,44 t papíru : Tabulka č. 5-2 Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu

1. 2. 3. 4.

Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty

15 01 01 20 01 01 15 01 02 20 01 39

O O O O

Množství odpadu [kg] 18 720 720 7 200 720

V roce 2010 byly v souladu s platnými právními předpisy předány oprávněným osobám (společnostem) ke zpětnému odběru tyto použité materiály : Zářivky Chladící zařízení Monitory CRT+LCD Tiskárny a kopírovací stroje Malé domácí spotřebiče (konvice, vysavače, šicí stroje, grily vařiče,ventilátory) Ostatní spotřebitelská zařízení (televizory, radia, videa, infrazářiče, fotoaparáty, atd.) Osobní počítače(včetně příslušenství) a servery Ostatní zařízení IT a telekomunikací (kalkulačky, prohlížečky faxy, telefony, mobilní telefony, psací stroje, atd.) Elektrické a elektronické nástroje (vrtačky, rozbrušovačky, atd.) Olověné a nikl-kadmiové akumulátory a baterie

278kg 3 080 kg 80 kg 287 kg 88 kg

Celkem

4 469 kg

224kg 111 kg 81 kg 57 kg 183 kg

43


Zpětným odběrem 4469 kg uvedených matriálů bylo ušetřeno 36 492,- Kč (mimo bezplatného svozu). Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady , které vznikají v provozovnách o. z. ODRA je upraven rozhodnutím KÚ MSK č.j. ŽPZ/14802/2007/Hel ze dne 16. 4. 2007. Platnost je udělena do 30. 4. 2012. 5.1.3

Zařízení a sklady nebezpečných odpadů Přehled zařízení a skladů vč. rozhodnutí správních úřadů: - ZVO Barbora-sanace vodní nádrže , č.j. MSK 167938/2010, ze dne 18. 10. 2011, platnost do 31. 12. 2014, stavební a demoliční odpady; - ZVO Pokrok-sanace nádrže č. VII, č.j. 12155/2005/ŽPZ/Koz/0006, ze dne 8. 11. 2005, platnost do 31. 12. 2010, stavební a demoliční odpady; - ZVO mobilní míchací dělo, č.j. 32362/2005/ŽPZ/Hel, ze dne 20. 1. 2006, platnost do 31. 1. 2011, odpady z tepelných procesů (popílkové směsi). Sklady (skladovací, shromažďovací místa) nebezpečných odpadů (nakládání dle výše uvedeného rozhodnutí k nakládání s nebezpečnými odpady a interních PŘ) : o o

Mobilní sklad na lokalitě Jeremenko Mobilní sklad na lokalitě Žofie

Přehled odpadů přijatých do zařízení v roce 2010 podle druhu, kat. čísla, kategorie a množství: Tabulka č. 5-3 Přehled odpadů přijatých do ZVO P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu

1. 2. 3. 4. 5.

Beton Cihla Směs betonu, cihel,… Zemina a kamení Popílek ze spalování uhlí

17 01 01 17 01 02 17 01 07 17 05 04 10 01 02

O O O O O

Množství odpadu [kg] 200 000 8 775 160 8 025 000 16 124 500 377 000

Do provozovaných ZVO na povrchu terénu (Pokrok a Barbora) bylo v roce 2010 uloženo 33 124,66 t odpadů a 30 991,84 t ostatních schválených sanačněrekultivačních materiálů, z toho 62 761,50 t od cizích ukladatelů. Celkem jsou tato zařízení zaplněna 110 008,32 t odpadů a materiálů, což představuje cca 82 % kapacity úložného prostoru. Provoz ZVO Pokrok byl k 31. 12 . 2010 ukončen a v roce 2011 bude dokončena sanace a rekultivace v souladu s příslušným územním rozhodnutím. 5.2

Náklady a výnosy Finanční náklady na využití a odstraňování odpadů činily

- 348,3 tis. Kč 44


Výnosy (zisk) z prodeje odpadů a za odpady přijaté do zařízení 4 730,7 tis. Kč 5.3

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství

5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady Probíhá v rámci předmětu podnikání (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona) v oboru činnosti nakládání s odpady (vyjma nebezpečných).

5.3.2

Realizované akce a opatření V roce 2010 pokračovala ve všech činných areálech o. z. harmonizace třídění odpadů komunálního charakteru na 3 frakce (papír, plasty, ostatní směsný odpad). Realizací tohoto opatření bylo vyprodukováno oproti roku 2009 o 240 kg TKO méně (ekonomické náklady za odvoz a odstranění se snížily oproti minulému roku o 1,2 tis. Kč).

5.3.3

Kontroly V roce 2010 nebyly správními orgány provedeny žádné kontroly.

5.3.4

Uložené pokuty Nebyly uloženy žádné pokuty .

5.4

Shrnutí V roce 2010 došlo v porovnání s rokem 2009 ke zvýšení množství vyprodukovaných odpadů zejména z důvodu realizovaných výše uvedených demolic. Ukládáním těchto odpadů do vlastních zařízení (ZVO) zároveň ale došlo ke snížení nákladů na jejich odvoz a zneškodnění (využití) oprávněnými firmami, navíc došlo k podstatnému zvýšení tržeb za kovový odpad. Pro rok 2011 se předpokládá podobná produkce odpadů vlastních a nákladů na jejich odvoz a zneškodnění jako v roce 2010. Očekává se zvýšené množství ukládaných vlastních odpadů a materiálů do ZVO Barbora.

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

6.1

Uložná místa

6.1.1 Odvaly Žádné odvaly nejsou o. z. ODRA provozovány. Přehled úložných míst karbonských materiálů, které vznikly historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v následující tabulce. Většina odvalů je určena k dokončení plánovaných či již realizovaných sanačně-rekultivačních akcí a jejich předání k využívání ve smyslu

45


platných územních plánů jejich vlastníkům. Sanačně-rekultivační akce na odvalech, které probíhaly v roce 2010, jsou přehledně zpracované v kapitole č. 7 Rekultivace. Přehledná tabulka je zpracována bez ohledu na majetkové vztahy k pozemkům, na nichž se odvaly nachází. Tabulka č. 6-1 Úložná místa těžebního odpadu P. č. Odvaly

Plocha

Objem [m ]

[t]

[m ]

3

Hmotnost

2

1

Odval Ema

213 000

2 556 000

4 090 000

2

Odval Hedvika

406 000

4 872 000

7 795 000

3

Odval Heřmanice

1 032 000

19 546 300

31 274 080

Celkem

1 651 000

26 974 300

43 159 080

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

termicky aktivní, monitoring termicky aktivní, karbonská hlušina monitoring termicky aktivní, karbonská hlušina monitoring, částečná těžba karbonská hlušina

V souvislosti s plněním legislativních povinností ve smyslu zákona 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, jsou na OBÚ Ostrava z výše uvedených odvalů nahlášeny jako úložná místa těžebního odpadu ve smyslu zákona, pouze odvaly Heřmanice, Hedvika a Ema. Tyto odvaly jsou dlouhodobě termicky aktivní a je pravděpodobné, že v rámci sanace termických procesů na těchto lokalitách bude nutné s uloženým těžebním materiálem dále disponovat. Ostatní odvaly, které jsou pouze v záměru či realizaci sanačních a rekultivačních prací, nebyly jako úložná místa těžebního odpadu klasifikovány. V roce 2010 došlo ke změně v kubatuře odvalu Heřmanice. V rámci realizace hornické činnosti „Zajištění části odvalu Heřmanice jeho redepozicí“, povolené Rozhodnutím OBÚ v Ostravě (č.j. 4896/05), pokračovalo v roce 2010 odtěžování hlušiny odvalu v jeho východní části, jako součást řešení termicky aktivního odvalu. Cílem této činnosti je provedení úprav odvalu spočívajících v realizaci terénních prací, odtěžování hlušinového materiálu, modelování svahů a vytvoření volné manipulační plochy vyhovující předpokládaným prostorovým požadavkům očekávaným v následných etapách realizace sanace termické aktivity odvalu. V roce 2010 rovněž probíhalo odtěžování hlušiny na odvalu Heřmanice také v jeho západní části, v rámci prácí smluvního partnera o. z. ODRA (Ridera Energy, a.s.) na záměru „Zpracování odvalu Heřmanice na suroviny pro další využití“, tj. získání energeticky využitelného produktu z deponovaného materiálu v nejstarší tzv. karolinské části odvalu Heřmanice, která dosud není zasažena endogenními termickými procesy. Za rok 2010 bylo z odvalu Heřmanice odtěženo 479 513 tun kameniva. Termomonitoring odvalu Heřmanice je zajišťován pověřenými zaměstnanci o. z. ODRA v prostoru manipulačního kolejiště, jižně od paty odvalu Heřmanice. Tato měření jsou prováděna od listopadu 2007 na základě Rozhodnutí Drážního úřadu Olomouc č.j. 20-0327/04-40476-DU/Kl ze dne 2. 3. 2005, kdy bylo DIAMO, s. p., o. z. ODRA uloženo provedení nezbytných úprav, které by odstranily ohrožování dráhy – vlečky OKD, Doprava, a.s., Ostrava v manipulačním kolejišti Heřmanice na pozemku p.č. 458/35, k.ú. Heřmanice, obec Ostrava. V průběhu roku 2010 bylo proto v pravidelných měsíčních intervalech v hloubce 2,5m v tzv. vnější řadě termických sond, tj. severně od dříve realizované injektážní stěny prováděno termometrické 46


měření (celkem cca 45 sond). V závěru roku 2009 došlo ke zvýšení teplot ve východní části měřeného úseku s možností přenosu termických aktivit do vlastního manipulačního kolejiště. Byly podniknuty kroky k zamezení přenosu teplot realizací injektážní stěny. V mezidobí jednotlivých etap průzkumu termických procesů odvalu, zajišťovaných dodavatelskými organizacemi, byl pověřenými pracovníky o. z. ODRA v pravidelných měsíčních intervalech prováděn také kontrolní termomonitoring ve vytipovaných hloubkových sondách v oblasti střední a západní části odvalu Heřmanice (rozhraní záparové oblasti). Hodnocení vývoje termické aktivity bylo prováděno po každém měření tak, aby v případě náznaku negativních změn bylo možné neprodleně přistoupit k nápravným opatřením zamezujícím ohrožení citlivých objektů – v západní části odvalu je to prostor sanované skládky chemického odpadu. Z výsledků termomonitoringu střední části odvalu lze vyvodit pokračování již dříve zdokumentovaného trendu vzrůstající dynamiky a migrace endogenního požáru směrem k severu a severozápadu ve směru kalových nádrží (ČOV Heřmanice). Termická aktivita se zároveň začíná projevovat i ve větších hloubkových horizontech. V rámci řešení sanace termické aktivity ve střední části odvalu byla v roce 2010 schválena dokumentace o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí k záměru odtěžení kameniva deponovaného v předmětné části odvalu Heřmanice. Řešená část odvalu je termicky aktivní a navržený záměr povede k odstranění ekologické zátěže formou jejího vymístění a druhotného využití odtěženého materiálu ke stavebním účelům mimo lokalitu. V současné době jsou již známy výsledky zjišťovacího řízení a záměr je v průběhu procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. Od roku 2007 je v rámci teplotního monitoringu odvalu Hedvika zaznamenávána migrace a rozšíření původní termicky aktivní zóny v centrální části odvalu zejména jižním a jihovýchodním směrem k intenzivně využívanému podnikatelskému areálu. V průběhu roku 2008 se ohnisko endogenního požáru rozšířilo dále za obrys plochy původně sledované, vybavené termometrickými sondami. V roce 2009 pak započala a v roce 2010 pokračovala další etapa monitoringu, zajišťovaná dodavatelskou firmou (ARCADIS Geoinženýring, a.s.). Předmětem projektu „Dlouhodobý monitoring termicky aktivního odvalu Hedvika“ je realizace pravidelného teplotního monitoringu odvalu v rozmezí let 2009 – 2013, a to jak již v minulosti na odvalu vybavených termometrických hloubkových vrtech, tak i v rámci této zakázky nově zbudovaných sondách vhodně doplňující síť pažených pozorovacích vrtů pro zonální měření termických procesů v dosud nemonitorované JV části termicky aktivního odvalu, tj. v části podnikatelského areálu. Podpovrchovým monitoringem a leteckým termovizním snímkem v roce 2009 byla ověřena existence dřívějších ohnisek a zjištěny další lokální projevy termické aktivity, z nichž nejzávažnější se jeví ohnisko v JV části odvalu zasahující do průmyslového areálu, lokalizované v závěru roku 2009 již těsně u haly firmy Canis, kde pravděpodobně způsobuje porušení základových pásů stavebního objektu. Na termicky zasažené části odvalu Ema, tj. v trase bývalého výložníku na kuželu haldy, pokračovaly v průběhu roku 2010 omezené monitorovací práce. Ze závěrů dosavadního průzkumu dále vyplynulo, že pro návrh sanačního zásahu bude nutné provést hloubkový průzkum do úrovně minimálně 25 – 30 m pod povrchem pro upřesnění místa ohniska termického procesu. Tento průzkum bude vhodné spojit s dohledáním starých důlních děl pod zájmovým prostorem. Výsledkem průzkumných prací bude buď potvrzení hypotézy proudění vzdušin, nebo její 47


vyvrácení s tím, že bude lokalizováno samotné ohnisko termického procesu (které nebylo dosavadním monitoringem nalezeno). Protože přes rizikovou plochu bývalého výložníku vede na vrchol odvalu Ema značená turistická trasa (odval je technickou kulturní památkou), bylo v návaznosti na výsledky průzkumu zahájeno také jednání s vlastníkem pozemků RPG RE, a.s., Klubem českých turistů a dotčenými orgány státní správy a samosprávy ve věci zajištění bezpečnosti osob v souvislosti s existencí turistické stezky v termicky aktivním území. Výsledkem těchto jednání, která budou pokračovat i v roce 2011, bude zřízení nové naučné stezky, která povede i přes odval Ema, ovšem s novým vedením stezky mimo rizikové plochy odvalu a bezpečnostními opatřeními k zamezení vstupu osob na tato místa. V návaznosti na dosavadní výsledky průzkumných a monitorovacích prací na termicky aktivních odvalech Heřmanice, Hedvika a Ema, realizovaných v letech 2003 – 2008 byl v roce 2010 zpracován projekt „Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s. p, o. z. ODRA“, který ověřil rizikovosti vytipovaných lokalit, inventarizoval kontaminovaná místa a navrhl další postup ve věci sanačních a monitorovacích prací. 6.1.2 Odkaliště Odkaliště nejsou o. z. ODRA aktivně provozována. Přehled kalových nádrží, které jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA a vznikly historicky v souvislosti s tříděním a úpravou černého uhlí, je zpracován níže. Tyto nádrže jsou uvedeny bez ohledu na majetkový vztah k vlastním stavbám a k pozemkům, na nichž se nacházejí. Na odkalištích probíhaly v roce 2010 plánované sanačně-rekultivační akce viz kapitola č. 7 Rekultivace. Ke změně objemu došlo v roce 2010 v souvislosti s realizací sanačně-rekultivační akce na odkališti Pokrok - provoz ZVO. Tabulka č. 6-2 Přehled úložných míst těžebního odpadu P. č. Odkaliště

Plocha 2

[m ]

3

[m ]

Hmotnost [t]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

96 000

192 000

0

popílek, hlušina, suť

v rekultivaci (TR)

220 000

2 640 000

0

---

nedořešeno využití

29 000

5 324

0

Paskov MP 1

135 000

810 000

1 053 000

Celkem

480 000

3 647 324

1 053 000

1

Jeremnko

2

ČOV Heřmanice

3

Pokrok

4

6.2

Objem

suť, výkopová zemina flotační hlušina, kaly

v rekultivaci (TR) v rekultivaci (TR)

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Odvaly ani odkaliště nejsou v podmínkách o. z. ODRA aktivně provozovány – v současnosti již není ukládán žádný materiál související s hornickou činností organizace.

6.3

Shrnutí V roce 2010 došlo k několika změnám v souvislosti s evidencí odvalů a odkališť:

48


o

Z termicky aktivního odvalu Heřmanice bylo v roce 2010 odtěženo 479 513 tun kameniva – karbonské hlušiny. Prodejem kameniva z části odvalu Heřmanice jsou k 1.1.2011 změněny položky ve sloupci objem a tonáž.

o

V souvislosti s realizací sanačně-rekultivačních akcí na odkališti Pokrok došlo ke změně volného objemu.

V roce 2010, stejně jako v předešlých letech, byla věnována zvláštní pozornost termicky aktivním odvalům Ema, Hedvika a Heřmanice, kde pokračovaly průzkumné a monitorovací akce popsané v rámci předešlých kapitol, popř. byly připravovány navazující projekty vedoucí k řešení problematiky likvidace (sanace) termicky aktivních oblastí odvalů. Pro financování akcí na odvalech Ema, Heřmanice a Hedvika byly v roce 2010 použity prostředky z fondu programu Revitalizace Moravskoslezského kraje a z OPŽP. V souvislosti s povolenou hornickou činností ve východní části odvalu Heřmanice byla od 05/2010 ukončena smlouva se subdodavatelskou firmou BODEX GROUP, s.r.o. Redepozici odvalu nadále provádí pouze firma Ostravská těžební, a.s. V souladu s ustanovením § 22 Vyhlášky ČBÚ č.22/1989 Sb. jsou prováděny pravidelné kontroly odvalů se zaměřením na dodržování zákazu používání otevřeného ohně, zjišťování výskytu černých skládek odpadů, označení přístupových cest výstražnými tabulkami. Odval Heřmanice je kontrolován týdně, navíc s měřením a kontrolou CO, H2S, SO2 a kontrolou stavu termické aktivity. O vývoji situace na termicky aktivních odvalech jsou průběžně informovány příslušné orgány státní správy, orgány ochrany životního prostředí a další dotčené subjekty.

7

SANACE A REKULTIVACE

7.1

Sanačně-rekultivační akce TGR/30 16 02/035 Rekultivace odvalu Jeremenko katastrální území: Ostrava - Kunčice plocha zájmového území: 12,0 ha zahájení stavby: 2002 ukončení stavby: 2011 rekultivační cíl: les prostavěno v r. 2010: 15 400,- Kč Území bylo používáno k odvalování hlušiny závodu Jeremenko. V rámci rekultivačních prací se zrealizovalo mechanické vyčištění plochy od sutě a cizorodých předmětů, provedla se modelace ostrých hran a svahů odvalu a byl vysazen lesní porost. Z důvodu úhynu značné části vysazeného lesního porostu byl v r. 2004 zpracován znalecký posudek na posouzení stavu zalesnění a zpracována zjednodušená projektová dokumentace na dolesnění odvalu. Tyto práce byly realizovány v r. 2005 – jednalo se o chemické odplevelení, mechanické rozrušení povrchu, rozprostření substrátu a výsev semene olše a břízy. V roce 2006 byl postup ještě jednou zopakován pouze s olší lepkavou. V obou případech semenáčky vzešly, ale zřejmě následkem extrémních teplot jich v ploše zůstalo minimální množství. Bylo konstatováno, že nejlépe prosperují jedinci všech druhů dřevin z přirozeného náletu. Z výše uvedených důvodů byl zhotovitelem objednán a v srpnu 2006 vypracován 49


znalecký posudek, který toto stanoviště označil jako zcela extrémní a doporučuje rekultivaci provést pomocí přirozené sukcese, protože jiné postupy umělého zalesnění se jeví jako problematické, riskantní a ekonomicky neefektivní. Dále bylo doporučeno omezit nebo zcela vyloučit vyžínání. V r. 2010 byly realizovány pouze nezbytné údržby porostů – prořezávka a nátěry proti okusu lesní zvěří.

TGR/30 12 72/054 Úprava pozemků v areálu Petr Cingr katastrální území: Ostrava - Michálkovice plocha zájmového území: 0,45 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2010 rekultivační cíl: ostatní plocha – krajinná zeleň prostavěno v r. 2010: 10 909,- Kč Cílem této rekultivace je obnova krajinné zeleně na stanovišti zdevastovaném s souvislosti s těžbou bývalého závodu Petr Cingr. V rámci stavby byly smýceny pro toto stanoviště nevhodné druhy, svahy byly opět osázeny vhodnými dřevinami a nyní probíhá 5-ti letá údržba vysazeného porostu. V r. 2010 bylo provedeno vyžnutí ploch, dosadby sazenic a ochranný nátěr sazenic proti okusu lesní zvěří. Dále byl pozemek vytýčen, stavba byla ukončena a pozemky byly předány vlastníkům k dalšímu využití.

TGR/30 16 07/136 Rekultivace odkalovacích nádrží Jeremenko katastrální území: Ostrava - Kunčičky plocha zájmového území: 12,485 ha zahájení stavby: 2008 ukončení stavby: předpoklad 12/2017 rekultivační cíl: les prostavěno v r. 2010: -587 492,- Kč Jedná se o bývalé nádrže závodu Jeremenko, které sloužily pro plavení flotačních kalů. Rekultivace spočívá v zavezení nádrží materiálem vhodným k rekultivačním účelům, následně bude realizováno vytvarování terénu a závoz biologicky oživitelným materiálem. Plocha bude osázena stromy a keři v rámci biologické rekultivace lesnické, s 5-ti letou údržbou. V r. 2010 probíhaly práce na zavážení nádrží vhodným výplňovým materiálem, část plochy byla překryta zeminou a osázena stromy dle PD.

TGR/20 09 79/012 Rekultivace kalových nádrží II – VII Pokrok katastrální území: Šenov plocha zájmového území: 6,76 ha zahájení stavby: 2001 ukončení stavby: 2011 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. 2010: -338 083,- Kč Jedná se bývalé kalové nádrže úpravny Dolu J. Fučík o rozloze 6,76 ha, které jsou v rámci technické rekultivace postupně zaváženy schváleným výplňovým materiálem. V současné době jsou nádrže II – VI zavezeny materiálem z likvidačních prací lokalit DIAMO s.p. Vzhledem k tomu, že se na stavbě množily černé skládky, byl v roce

50


2006 zrealizován ochranný val podél části zájmového území stavby. V roce 2010 pokračovalo navážení vhodných výplňových materiálů do nádrže č. VII. Vzhledem k tomu, že jsou používány povolené druhy odpadního materiálu za úplatu, byl výnos použit na krytí nákladů spojených s úpravou plochy. V rámci biologické rekultivace na ploše již zrekultivovaných nádrží II – VI byly realizovány v průběhu roku údržby porostů.

TGR/20 09 151/057 Sanace bývalé skládky uhlí Pokrok katastrální území: Šenov plocha zájmového území: 1,67 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2010 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. 2010: 18 242,- Kč Jedná se o sanaci plochy, která sloužila jako skládka černého uhlí bývalého Dolu Fučík. Na ploše byly odstraněny betonové panely, plocha byla zavezena vhodným výplňovým materiálem, překryta biologicky oživitelnou zeminou a zatravněna. Od počátku stavby bylo v rámci technické rekultivace zrealizováno rozbití betonových ploch, úprava terénu a navážka výplňových materiálů. V r. 2010 byla realizována biologická rekultivace plochy dle projektu stavby. Dále bylo provedeno geodetické zaměření, stavba byla ukončena a předána k dalšímu využití.

TGR/30 09 91c/047 Dolesnění pozemku Hedvika katastrální území: Radvanice plocha zájmového území: 0,8 ha zahájení stavby: 2007 ukončení stavby: 2012 rekultivační cíl: les prostavěno v r. 2010: 14 130,- Kč Jedná se rekultivaci lesního pozemku podél ul. Petřvaldská v blízkosti haldy Hedvika. Pozemek byl porostlý vysokobylinnými ruderálními společenstvy, místy s náletem břízy, osiky a jívy. Pozemek byl vyčištěn, odvezeny černé skládky, náletové porosty byly odstraněny a seštěpkovány. Porost byl osázen kulturami buku lesního dle PD a v souladu s ÚP města Ostravy. V r. 2010 bylo zrealizováno vyžínání plochy v rámci údržeb porostu. TGR/20 03 90/056 Sanace vodní nádrže Barbora katastrální území: Karviná - Doly plocha zájmového území: 0,62 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2012 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. 2010: -296 315,- Kč Jedná se likvidaci bývalé vodní nádrže, která sloužila jako náhradní zdroj provozní vody bývalého Dolu Barbora a její začlenění do okolní krajiny. Rekultivace byla zahájena v r. 2005 vykácením náletového porostu, vypuštěním vody a rozrušením dna. Celá nádrž bude zavezena schváleným výplňovým materiálem, bude provedena úprava terénů a zatravnění plochy. 51


V r. 2010 bylo pokračováno v navážení výplňových materiálů a v úpravách terénu. Vzhledem k tomu, že jsou používány povolené druhy odpadního materiálu za úplatu, byl výnos použit na krytí nákladů spojených s úpravou plochy.

7.2

Sanačně-rekultivační akce Moravskoslezského kraje“

hrazené

z programu

„Revitalizace

Vzhledem k tomu, že v rámci programu „Revitalizace Moravskoslezského kraje“ je možné realizovat soubor sanačních a rekultivačních akcí hrazených z finančních prostředků MF ČR, byly, popřípadě budou, do tohoto programu zařazeny vybrané sanačně – rekultivační stavby. U některých staveb již byla realizace zahájena a u těchto staveb DIAMO s.p., o.z. ODRA spolupůsobí a vykonává v rámci stavby technický dozor. Přípravné a zajišťovací práce na stavbě jsou hrazeny ze státního rozpočtu (vytýčovací práce, zpracování PD, správní poplatky apod.) Realizované stavby: TGR/30 14 21/029 Rekultivace Rudná – 5. stavba – podél ul. Polanecká katastrální území: Ostrava - Svinov plocha zájmového území: 6,59 ha zahájení stavby: 2003 ukončení stavby: 2012 rekultivační cíl: les, drobná zeleň prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 45 840,- Kč - Revitalizace 203 639,- Kč Zájmové území je děleno na 2 plochy, plocha A byla zalesněna, plocha B byla osázena ochrannou zelení. Stavba je realizována z financí Revitalizace Moravskoslezského kraje. Od počátku prací byly provedeny práce v rámci technické rekultivace – úprava plochy, realizace části odvodňovacího příkopu a zaplnění propustu pod tratí ČD. V rámci biologické rekultivace zemědělské byly zrealizovány úpravy plochy, hluboká a střední orba včetně hnojení rekultivačním substrátem, obdělání půdy a založení trávníku a výsadba zeleně dle projektové dokumentace. V r. 2010 byly realizovány údržby v rámci biologických rekultivací. TGR/40 17 21/039 Odvodnění pozemků jižně od rybníka Kuboň, pl.A a B katastrální území: Paskov plocha zájmového území: pl.B 0,0793 ha zahájení stavby: 2005 ukončení stavby: 2010 rekultivační cíl: ostatní plocha, zahrada prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ - 931,- Kč - Revitalizace 47 550,- Kč Jedná se o zahlazení vlivů hornické činnosti bývalého Dolu Paskov. Z důvodu proběhlé hornické činnosti vznikly na plochách A a B bezodtoké kotliny a plochy s minimálním spádem, což způsobuje zpomalení povrchového odtoku. Rekultivace spočívají ve vyrovnání terénních nerovností zeminou, pročištění odvodňovacího 52


příkopu, odvodnění pozemků, zatravnění a částečné ozelenění keřovým porostem s následnou pětiletou údržbou. Celá stavba byla zrealizována dle schválené PD a v prosinci r. 2010 byla ukončena. Pozemky byly předány vlastníkům k dalšímu využití. TGR/40 17 27/041 Rekultivace území NP 1 katastrální území: Paskov, Hrabová, Nová Bělá plocha zájmového území: 30,9276 ha zahájení stavby: 2006 ukončení stavby: 2024 rekultivační cíl:les, trv. travní porost, vodní plocha prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ -17 737,- Kč - Revitalizace 230 447,- Kč Jedná se o lokalitu okolo nádrže NP 1, která je součástí úpravárenského komplexu bývalého Dolu Paskov. Technické úpravy spočívají v modelaci terénu navýšením a zajištěním stability stávajících hrázi nádrže. Nádrž bude vyplněna flotační hlušinou z úpravny Dolu Paskov. Po ukončení plavení Dolem Paskov a dostatečném vysušení naplavených kalů bude technická rekultivace pokračovat tvarováním území hlušinovými výpěrky s následným překryvem zeminou. Po dokončení technických úprav bude následovat biologická rekultivace lesnická včetně 5-ti leté údržby vysazeného porostu. Součástí sanačně rekultivační stavby je i úprava okolního terénu, která spočívá v odtěžení stávající deponie zemin, pročištění vodotečí a odvodňovacích příkopů. Po technických úpravách bude následovat dolesnění volných ploch s následnou 5-ti letou údržbou vysazeného porostu. Od začátku prací byly provedeny práce na přípravě území – kácení stromů, odstranění pařezů a drcení smýcených křovin. Bylo dokončeno pročištění Oprechtického potoka – Ščučí a byly zrealizovány SO 01 Zvýšení hrází, SO 03 Úprava výpustného objektu a SO 02 Přeložka potrubí flotačních hlušin a výsadba dřevin na vzdušných svazích hrází. Tyto tři objekty byly v r. 2008 zkolaudovány a bylo zahájeno přetvarování terénu pomocí výplňového materiálu (flotační hlušina) z Dolu Paskov. Tyto práce pokračovaly i v r. 2010, včetně 5-ti leté údržby vysazených porostů. TGR/30 15 24/034 Sanace Salma katastrální území: Radvanice plocha zájmového území: 1,75 ha zahájení stavby: 2007 ukončení stavby: 2013 rekultivační cíl: les prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 8 557,- Kč - Revitalizace 165 778,- Kč Rekultivace zájmového území spočívá v odstranění černých skládek, dotvarování terénu, překrytí biologicky oživitelnou zeminou, zatravnění a provedení lesní výsadby s následnou 5-ti letou údržbou. Technické rekultivace byly zrealizovány v r. 2008 včetně výsadby lesního porostu. V r. 2010 byly prováděny údržby porostu v rámci 5-ti leté údržby.

53


TGR/30 12 17/015 Rekultivace odvalu Oskar katastrální území: Heřmanice plocha zájmového území: 5,15 ha zahájení stavby: 2007 ukončení stavby: 2013 rekultivační cíl: les prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 17 241,- Kč - Revitalizace 220 015,- Kč Jedná se o těleso bývalého odvalu Dolu Oskar. Tento odval byl sypán do přírodní prolákliny a je v současné době porostlý náletovým porostem. Rekultivace spočívá v realizaci probírky náletového porostu,vyčištění území, rozrušení haldoviny do hloubky 0,3 m a dolesnění plochy s následnou 5-ti letou údržbou. Technické rekultivace byly zrealizovány v r. 2008 včetně výsadby lesního porostu. V r. 2010 byly prováděny údržby porostu v rámci 5-ti leté údržby.

TGR/30 13 64/022 Sanace a rekultivace nádrží Stachanov katastrální území: Ostrava - Hrušov plocha zájmového území: 1,27 ha zahájení stavby: 2004 ukončení stavby: 2015 rekultivační cíl: les prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 29 047,- Kč - Revitalizace 1 647 120,- Kč Jedná se o bývalé nádrže dolu Stachanov, které sloužily k ukládání flotačních hlušin z úpravny uhlí. Rekultivace budou spočívat ve změně nivelety terénu, konfigurálním uspořádání povrchu, dále bude území překryto 40 cm vrstvou biologicky oživitelné zeminy a provedena biologická rekultivace lesnická. V r. 2004 byla dokončena projektová dokumentace a zrealizována přeložka elektrických kabelů 22 kV, kterou bylo nutné realizovat z důvodu výstavby stožáru VN (22 kV). V r. 2009 byla dokončena technická rekultivace a na podzim byly částečně zrealizovány výsadby lesního porostu. Část pozemků (8,7 ha) byla předána vlastníkovi z důvody požadavku na změnu ÚP. Na zbylé části pozemků probíhaly v r. 2010 údržby porostu v rámci 5-ti leté údržby. TGR/30 13 78/027 Sanace sesuvného území Urx katastrální území: Petřkovice plocha zájmového území: 0,5 ha zahájení stavby: 2008 ukončení stavby: 2013 rekultivační cíl: les prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 10 046,- Kč - Revitalizace 0,- Kč Jedná se o území ovlivněné činností dolu Urx, které bezprostředně navazuje na oplocení areálu Hornického Muzea. Část plochy je nestabilní, jsou patrné projevy sesuvu. Sanace svahu je navržena formou realizace kotvené opěrné stěny umístěné 54


při úrovni paty svahu. V r. 2009 byla zrealizována technická rekultivace včetně kotvené opěrné zdi a byly vysázeny porosty v souladu se schválenou projektovou dokumentací. V r. 2010 nebyly práce na údržbě porostu prováděny. TGR/20 09 57/007 Sanace odvalu Václav katastrální území: Poruba u Orlové plocha zájmového území: 7,0 ha zahájení stavby: 2008 ukončení stavby: 2015 rekultivační cíl: les, ostatní plocha prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 102 397,- Kč - Revitalizace 2 187 242,- Kč Zájmové území představuje plochu bývalé elektrorozvodny a část bývalého odvalu Dolu Julius Fučík, závod Václav. Na ploše se předpokládá kácení stromů a křovin, odstranění skládek, rozsáhlé terénní úpravy, následný překryv zeminou, částečné zatravnění a částečné dolesnění. V r. 2009 byla dokončena příprava území a bylo započato s pracemi v rámci technické rekultivace. V průběhu prací byly na ploše zjištěny ropné produkty, z tohoto důvodu byly rekultivační práce pozastaveny. Byla zpracována riziková analýza a na základě závěrů oponentního řízení byl stanoven další postup prací: - Práce na staré prohořelé části (PČO), která není postižena kontaminací, budou dokončeny dle původní PD - Práce na hlavním tělese odvalu (HTO) budou zastaveny a budou řešeny v rámci 2. etapy prací (doprůzkum lokality včetně přilehlého areálu dolu Václav, projekt na sanaci prací, sanace území, rekultivační práce) Sanace odvalu Václav 2. etapa byla schválena v Meziresortní komisi v červnu 2010. Na HTO probíhaly v r. 2010 pouze práce na zakonzervování a znepřístupnění stavby. Na PČO probíhaly údržby porostu v rámci 5-ti leté údržby. TGR/40 17 31/042 Odvodnění zamokřených pozemků Ščučí katastrální území: Ostrava - Hrabová plocha zájmového území: 33,45 ha zahájení stavby: 2009 ukončení stavby: 2014 rekultivační cíl: orná půda, trvalý travní porost, ostatní plocha, vodní plocha prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 17 824,- Kč - Revitalizace 215 475,- Kč Jedná se o zahlazování vlivů hornické činnosti bývalého Dolu Paskov. Celé zájmové území je rozděleno do 4 ploch, na kterých bude realizováno odvodnění, terénní úpravy a následně biologická rekultivace. V r. 2009 byla stavba zahájena a průběhu roku byly zrealizovány komplexní práce v rámci technických rekultivací – odvodnění a terénní úpravy. Dále byly vysazeny porosty dle projektové dokumentace. V r. 2010 probíhaly údržby porostu v rámci 5-ti leté údržby.

55


TGR/30 15 25/070 Protierozní opatření Salma katastrální území: Ostrava - Radvanice plocha zájmového území: 0,03 ha zahájení stavby: 2009 ukončení stavby: 2015 rekultivační cíl: ostatní plocha prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 6 187,- Kč - Revitalizace 505 926,- Kč Jedná se o území sousedící z jižní strany s areálem závodu OKD, Salma, a. s. Předmětem navržených prací je vybudování ochranného valu, který zamezí erozní činnosti v zájmovém území. Celkový rozsah úprav zahrnuje území o rozloze 750,0 m2, půdorysná plocha samotného ochranného valu je 296,0 m2, následně bude val osázen keřovým porostem. V r. 2010 byly zahájeny práce na hrázce, hrázka byla vybudována a osázena porostem dle PD. TGR/20 02 36/002 Úprava toku Sušanky katastrální území: Horní Suchá plocha zájmového území: 0,1673 ha zahájení stavby: 2010 ukončení stavby: 2011 rekultivační cíl: prostavěno v r. 2010: - RP ZNHČ 47 513,- Kč - Revitalizace 5 414 322,- Kč

ostatní plocha

Stavba se nachází na vodním toku Sušanka v říčním kilometru 6,499. Vlivem poddolování došlo k poklesu propustku s lávkou pro pěší a tím k omezení průtočnosti toku. Z tohoto důvodu dochází k častým záplavám přilehlých území. Účelem stavby bylo nahradit nefunkční pěší lávku s propustkem 2x1200 mm novou lávkou pro pěší s výškovou úrovní 0,5 m nad hladinou stoleté vody. Stavba byla zahájena v r. 2010 a z velké části byla zrealizována. V průběhu prací bylo zjištěno, že vlivem klimatických podmínek došlo k výraznému podemletí neupravených břehů toku. Z tohoto důvodu budou tyto stavební práce, které nebyly součástí původní PD řešeny formou samostatné zakázky na dílo. V současné době je postup na dokončení stavby řešen ve spolupráce s MPO a MF. Stavby ve fázi přípravy: TGR/30 13 13/021 Rekultivace u ulice Hlučínské katastrální území: Ostrava - Přívoz plocha zájmového území: 10,0 ha zahájení stavby: předpoklad 2013 ukončení stavby: předpoklad 2019 rekultivační cíl: les, ostatní plocha prostavěno v r. 2010: 6 377,- Kč V r. 1998 byla na části předmětné plochy ukončena biologická rekultivace zemědělská – louka. Následně byla stavba zastavena s ohledem na návaznost 56


výstavby dálnice D 47. Schválením trasy dálnice došlo ke změně záboru území i ke změně rekultivačního cíle. Mimo lesní plochu vznikne i plocha ochranné zeleně a ostatní plocha. S ohledem na požadavek ÚHA MMO akceptovat v zájmovém území navržené prodloužení ulice Místecká (návaznost na dálnici), bude stavba řešena ve dvou etapách, protože návrh předpokládá změnu územního plánu města Ostravy. V současné době jsou řešeny majetkoprávní vztahy. TGR/30 12 18/016 katastrální území:

Rekultivace území Vrbice Ostrava – Heřmanice Vrbice nad Odrou, Pudlov, Bohumín plocha zájmového území: 198 ha zahájení stavby: předpoklad 2013 ukončení stavby: předpoklad 2020 rekultivační cíl: trvalý travní porost, les, vodní plocha prostavěno v r. 2010: 21 467,- Kč Území bylo ovlivněno činností bývalého Dolu Heřmanice. Poklesy území vedly k zamokřování půdních horizontů a vytváření rozsáhlých mokřadů. Vzhledem k nevyjasněnosti majetkoprávních poměrů na stavbě bylo zpracování PD dočasně pozastaveno. TGR/30 13 72/025 Rekultivace odvalu Urx katastrální území: Petřkovice plocha zájmového území: 12,0 ha zahájení stavby: předpoklad 2013 ukončení stavby: předpoklad 2018 rekultivační cíl: les, louka prostavěno v r. 2010: 69 000,- Kč Jedná se o odval bývalého Dolu Urx, který je situován na levém břehu řeky Odry v údolní nivě mezi korytem řeky a vrchem Landek a jehož severní hranici tvoří areál Hornického Muzea. Rekultivace předpokládá probírku náletové zeleně, vyčištění území a následnou dosadbu s 5-ti letou údržbou. V r. 2005 byla stavba schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje. Byly vyřešeny návaznosti stavby na přilehlé Hornické Muzeum a z toho důvodu byla v r. 2010 aktualizována PD.

TGR/30 14 35/065 Úprava odvodnění vodoteče Mlýnka katastrální území: Svinov plocha zájmového území: není dosud stanovena zahájení stavby: předpoklad 2013 ukončení stavby: předpoklad 2014 rekultivační cíl: vodní plocha, ostatní plocha prostavěno v r. 2010: 0,- Kč Tato stavba zahrnuje úpravu koryta vodoteče Mlýnka pro odvádění povrchových vod z okolního území. Cílem stavby je částečná přeložka toku, pročištění zbývajícího koryta toku, úprava dna toku a opevnění břehů v zájmovém území stavby, aby bylo dosaženo průtoku QA 20. 57


V současné době je zpracovávaná projektová dokumentace. TGR/20 12 71/014 katastrální území: plocha zájmového území: zahájení stavby: ukončení stavby: rekultivační cíl: prostavěno v r. 2010:

Rekultivace odvalu Rychvald Rychvald 2,50 ha předpoklad 2012 předpoklad 2019 les 15 241,- Kč

Jedná se o dodeponážní odval z hloubení bývalého závodu 5 Dolu Heřmanice. V rámci úprav bude odstraněn železobetonový objekt (podjezd), tento bude podrcen a uložen jako výplňový materiál stejně jako rozdrcené zbytky demoliční sutě a panelů. Odval bude přetvarován a následně v souladu s územním plánem města Rychvald zalesněn. V r. 2009 byla dokončena projektová dokumentace stavby a stavba byla schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje. V r. 2010 probíhalo schvalování v rámci územního řízení – dosud neukončeno.

TGR/20 09 153/059 katastrální území: plocha zájmového území: zahájení stavby: ukončení stavby: rekultivační cíl: prostavěno v r. 2010:

Úprava pozemků v Petřvaldě – lokalita U Bužkovce Petřvald u Karviné 0,5 ha předpoklad 2013 předpoklad 2014 vodní plocha, ostatní plocha 60 000,- Kč

Zájmové území stavby o celkové rozloze 0,50 ha je situováno v centrální části města. Jedná se o bývalou dávkovací nádrž důlních vod pod kolonií Pokrok, která sloužila pro řízené vypouštění důlních vod a dočištění odpadních vod z bývalého Dolu Fučík. Především v letních měsících dochází k vysychání nádrže a následně k zapáchání uložených sedimentů. V r. 2010 probíhaly práce na zpracování projektové dokumentace. TGR/20 09 69/009 Sanace lokality u Balatonu katastrální území: Orlová - Město plocha zájmového území: 7,74 ha zahájení stavby: předpoklad 2014 ukončení stavby: předpoklad 2019 rekultivační cíl: les, vodní plocha, ostatní plocha prostavěno v r. 2010: 0,- Kč Jedná se o úpravu území, které bylo ovlivněné hornickou činností bývalého Dolu Julius Fučík. Vlivem hornické činnosti došlo v zájmové lokalitě ke změně zemského reliéfu, což mělo za následek odstranění původního bytového fondu. Pozemky byly postupně zalesňovány. Stavba je zaměřena na probírku stávajícího porostu, odstranění nakloněných stromů, vyčištění území, sanaci erozních rýh a dosadbu dřevin. Projekt bude dále rozšířen o odvodnění bývalého drážního tělesa tramvajové linky z Ostravy do Orlové tak, aby bylo dosaženo konsolidace celého svahu. Vzhledem k nevyjasněným majetkoprávním vztahům byly práce na projektové dokumentaci dočasně pozastaveny. Dosud nedořešeno.

58



Rekultivace nad vlečkou Poruba u Orlové 2,63 ha předpoklad 2012 předpoklad 2012 ostatní plocha 300,- Kč

Zájmové území o celkové rozloze 2,6 ha se nachází v dobývacím prostoru Poruba a Petřvald. Lokalita je poznamenána důsledky těžební činnosti. Dolu Julius Fučík. Rekultivační práce předpokládají vykácení náletového porostu, vyčištění území, odvodnění části pozemku a výměnu a opravu porušené kanalizace. Cílem prací je revitalizace zájmové lokality, území je zařazeno jako ostatní plocha. V r. 2007 byla stavba schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje. Na stavbu je vydáno stavební povolení, ale s ohledem na plánovaný prodej pozemků pro výstavbu obchodního centra byla realizace stavby do doby vyřešení celé záležitosti pozastavena. V r. 2010 bylo vyřízeno prodloužení stavebního povolení.


Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí Hrabová 2 356 m předpoklad 2015 předpoklad 2016 vodní plocha, ostatní plocha 0,- Kč

Jedná se o odlehčovací kanál potoka Ščučí. Byl vybudován s předpokladem poklesu území po těžbě Dolu Paskov. Po předčasném ukončení těžby nedošlo k předpokládaným poklesům území a kanál nemá požadovaný spád a tudíž ani požadovanou kapacitu. Vzhledem k tomu, že Město Ostrava předpokládá využití tohoto kanálu pro odvodnění připravované průmyslové zóny Hrabová, je v současné době v jednání rozsah vzájemné spolupráce a celkového rozsahu stavby. V roce 2007 byla stavba schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje, v r. 2009 bylo schváleno i financování projektové dokumentace pro předmětnou stavbu. V r. 2010 byl odeslán návrh zadávací dokumentace na vyhlášení veřejné zakázky na zpracování PD. Dosud nevyhlášeno. TGR/30 09 100/067 katastrální území: plocha zájmového území: zahájení stavby: ukončení stavby: rekultivační cíl: prostavěno v r. 2010:

Rekultivace Lipina, plocha A Ostrava - Radvanice 0,97 ha předpoklad 2012 předpoklad 2017 les 138 000,- Kč

Toto území bylo v minulosti negativně ovlivněno těžbou černého uhlí v bývalém DP Radvanice. Předmětem prací budou terénní úpravy dna poklesové kotliny, následná 59


úprava přilehlých svahů, včetně zajištění jejich stability pomocí gabionových konstrukcí. Následně bude v celé ploše provedena obnova vegetačního porostu a následná 5-ti letá údržba. V r. 2009 byla stavba schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje. V r. 2010 byla dopracována PD a vyřízeno povolení na stavbu. TGR/30 09 101/068 katastrální území: plocha zájmového území: zahájení stavby: ukončení stavby: rekultivační cíl: prostavěno v r. 2010:

Rekultivace vodního toku Ráček Ostrava - Bartovice 0,4 ha předpoklad 2012 předpoklad 2013 vodní tok 179 000,- Kč

Toto území bylo v minulosti negativně ovlivněno těžbou černého uhlí v bývalém DP Radvanice. Předmětem navržených prací části koridoru potoka Ráček v celkové délce 720 m, včetně stabilizace břehů a dna koryta. Z důvodu poklesů v dané oblasti došlo k poškození stávajících propustů, které budou opraveny a obloženy kamennou dlažbou. Po ukončených úpravách bude provedena obnova doprovodného porostu. V r. 2009 byla stavba schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje. V r. 2010 byla zpracovaná PD, vyřizuje se povolení na stavbu. TGR/30 09 102/069 katastrální území: plocha zájmového území: zahájení stavby: ukončení stavby: rekultivační cíl: prostavěno v r. 2010:

Rekultivace pozemku u ul. Kubečkova Ostrava - Radvanice 0,53 ha předpoklad 2012 předpoklad 2017 les 0,- Kč

Toto území bylo v minulosti negativně ovlivněno těžbou černého uhlí v bývalých DP Slezská Ostrava I a Michálkovice. Předmětem navržených prací jsou terénní úpravy pozemku, které zajistí stabilitu svahu a vyřeší problematiku bezodtokých lokálních depresí. Součástí stavby je i rekonstrukce jednotné kanalizace DN 500. Po ukončení technických rekultivací bude pozemek osázen stromy a keři dle platného ÚP s následnou 5-ti letou údržbou. V r. 2009 byla stavba schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje. V současné době se zpracovává projektová dokumentace TGR/40 17 37/044 katastrální území: plocha zájmového území: zahájení stavby: ukončení stavby: rekultivační cíl: prostavěno v r. 2010:

Odvodnění zamokřených pozemků v Paskově Paskov, Nová Bělá 0,23 ha předpoklad 2010 předpoklad 2010 orná půda, ostatní plocha 137 734,- Kč

V minulých letech bylo území nepříznivě ovlivněno důlními poklesy souvisejícími 60


s těžbou černého uhlí na Dole Paskov. To mělo za následek zhoršení odtokových poměrů v zájmové lokalitě, které spolu s vysokou hladinou spodní vody způsobuje podmáčení sklepních prostorů objektů v blízkosti odvodňovacího příkopu. Samotný odvodňovací příkop je neuspořádaný, dno příkopu je místy v protispádu. V rámci sanačně – rekultivačních prací bude upraven spád odvodňovacího příkopu, příkop bude pročištěn a propusty k objektům budou nově vybudovány. Rovněž budou zrekonstruovány meliorační vpusti a výtokový objekt ústící do toku Ščučí. V r. 2008 byla byla stavba schválena v Meziresortní komisi MPO ČR k zařazení do programu Revitalizace MS kraje. V r. 2010 byla dopracována PD a vyřízeno stavební povolení. Byla zpracována zadávací dokumentace a odeslána na MF. Dosud nevyhlášeno. Stavby zrušené: TGR/30 14 34/031 Odvodnění pozemků podél Mariánskohorské katastrální území: Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory plocha zájmového území: 2,4 ha prostavěno v r. 2010: 322 550,- Kč V r. 2010 byla zpracovaná Aktualizace komplexního zahlazení následků hornické činnosti na krajině a životním prostředí. Při jejím zpracování a projednání s dotčenými orgány státní správy byl vznesen požadavek Městského obvodu Ostrava – Nová Ves na řešení odvodnění širšího území, které bude zasahovat i poklesovou kotlinu v Nové Vsi. Protože vodní poměry obou oblastí na sebe navazují, bylo po dohodě s projektantem rozhodnuto, že území bude řešeno v širších souvislostech. Z tohoto důvodu byly práce na PD zastaveny a již zpracované podklady budou použity pro sloučenou stavbu s názvem „Odvodnění území Ostrava Nová Ves – Sever“. 7.3

Shrnutí V r. 2010 byly realizovány práce na 7 rekultivačních stavbách na 3 lokalitách – Ostrava, Fučík a Barbora. Z toho na 4 stavbách probíhaly práce na udržování již dříve vysazených porostů v rámci 5-ti letých údržeb. Na 3 stavbách byly realizovány práce v rámci technických rekultivací. V r. 2010 byly ukončeny dvě stavby „Rekultivace pozemků v areálu Petr Cingr“ a „Sanace bývalé skládky uhlí Pokrok“. Další práce byly realizovány v rámci programu „Revitalizace Moravskoslezského kraje“. V rámci tohoto programu byly realizovány práce na 11 stavbách – z toho na 7 stavbách probíhá již pouze údržba vysazených porostů, na 4 stavbách byly realizovány práce v rámci technických rekultivací. Přípravné práce (zpracování projektové dokumentace, správní řízení apod.) probíhaly na 13 stavbách. Celkem bylo prostavěno 52 444,-Kč ze státního rozpočtu, z fondu Revitalizace Moravskoslezského kraje bylo prostavěno 10 837 514 ,-Kč.

61


ZÁVĚR Monitoring vlivů na životní prostředí je prováděn ve smyslu platných vnějších i vnitřních norem a předpisů. Z hlediska dalšího vývoje bude nutno věnovat pozornost zejména vypouštění důlních vod (největší zátěž pro ŽP) a to s důrazem na optimalizaci provozu obou vodních jam. V roce 2010 byla zpracována studie řešící technicko-bezpečnostněekonomicko-ekologickou problematiku čerpání důlních vod z vodních jam. Její závěry hodnotí možné varianty čerpání důlních vod, přičemž aktuální systém není klasifikován jako systém, který by bylo nutno změnit. Významným počinem bylo vydání nového Rozhodnutí o podmínkách pro vypouštění důlních vod z VJJ do povrchového toku, které na delší časový úsek vyřešilo nutnost danou Rozhodnutím OBÚ (spočívající v udržování maximální retenční kapacity podzemního kolektoru) tím, že bylo zvýšeno maximální množství vypouštěných důlních vod o 1 mil. m3, na 6,5 mil. m3. Tím byl připraven prostor pro možnost variantního čerpání dvěma čerpadly. Vypouštění odpadních vod je ve standardním režimu. Z důvodu zajištění vyšší spolehlivosti a bezproblémového plnění stanovených ukazatelů se připravují akce na likvidaci odpadních vod z areálu Koblov (součást rozsáhlé revitalizace území v gesci statutárního města Ostrava), areálu Jan Šverma (v kooperaci s OKK, a.s.), Petr Bezruč a Alexander. Vyhodnocením účinnosti ČOV Hrušov na základě pravidelného vzorkování lze konstatovat, že tato akce měla pozitivní efekt. Zjišťování znečištění mělce podzemních vod a horninového prostředí areálů bývalých důlních závodů se plošně neprovádí. Systematicky se vyhodnocují pouze omezené lokality definované v analýzách rizika a rovněž objekty v rámci monitoringu zařízení pro využití odpadů. V roce 2010 byly ukončeny terénní i kamerální práce na projektu 08/10 Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice – 1. etapa aktualizace AR; rovněž proces oponentního řízení byl již ukončen. Závěry 1. etapy indikují přechod do 2., respektive 3. etapy realizace projektu, tj. doprůzkum a zpracování prováděcí projektové dokumentace pro sanaci, respektive vlastní sanační práce. Sanační limity budou stanoveny příslušným vodoprávním úřadem. Byly ukončeny práce na projektu Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením, který je z větší části financován ze zdrojů SFŽP. Zatím nedošlo k definitivnímu formálnímu závěru, neboť oponentní řízení se všemi relevantními subjekty proběhne v 03/2011. V AR byla prokázána rizika na odvalech Heřmanice a Hedvika; odval Ema je je ekologických rizik prostý. Financování sanačních zásahů bude uplatněno v rámci ATPL. Plnění emisních limitů pro tepelné zdroje je ve stabilizovaném stavu v dalším období se nepředpokládá změna. Problematika důlních plynů vystupujících na povrch je řešena rutinně ve spolupráci s dotčenými subjekty. V příštím období bude opět věnována značná pozornost termicky aktivním odvalům, a to jak formou monitorování aktuálního stavu, tak i aktivním přístupem

62


k definitivnímu řešení. V roce 2010 došlo k výraznému zintenzivnění redepozice východní části odvalu Heřmanice a pokračovaly těžební práce i v jeho západní části. V současné době je zpracována dokumentace EIA pro odtěžování termicky nejaktivnější střední části odvalu Heřmanice, která byla v závěru roku 2010 bez významných připomínek veřejně projednána. Stanovisko KÚ MSK je jedním ze základních dokumentů pro zpracování realizačního projektu a následnému schválení odtěžby ve smyslu zákona o nakládání s těžebním odpadem. Odvaly Hedvika a Ema jsou zatím ve standardním režimu sledování. Systematicky jsou připravovány vodovodní a kanalizační sítě k předávání mimo DIAMO, s.p. o.z. ODRA. Základním předpokladem však je uvedení do řádného technického stavu, což se děje v areálech J. Šverma, Koblov a P. Bezruč prostřednictvím finančních prostředků na revitalizaci MSK. Koncem roku bylo uzavřeno ZVO Pokrok a zároveň byl ukončen monitoring podzemních vod v jeho okolí. Zavedený a důsledně dodržovaný systém třídění a zpětného odběru odpadu přinesl v roce 2010 nezanedbatelný finanční efekt. Celkové hodnocení stavu složek životního prostředí je pozitivní, nehrozí vážnější nebezpečí pro odchýlení od současného vyrovnaného stavu.

63

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010

Recommend Documents