ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2012

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM 592 51 Dolní Rožínka

Dolní Rožínka 12. 03. 2013 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2012

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2012

Zpracoval:

Ing. Jiří Váša (Úvod, kap. 1, 2, závěr) vedoucí referátu ekologické legislativy, vodohospodář Ing. Bc. Lenka Tomanová (kap. 1, 2) technický pracovník - monitoring Zdeněk Toman (kap. 3, 4) technický pracovník V – ovzduší, odpady Mgr. Roman Špatka (kap. 5) technický pracovník V – ekolog Ing. Jaromír Chocholáč (kap. 6, závěr) vedoucí oddělení ekologie RNDr. Petr Navrátil (kap. 7) vedoucí oddělení sanací

Kontroloval:

Ing. Jiří Jež náměstek ředitele o. z. pro ekologii a sanační práce

Schválil:

Ing. Pavel Koscielniak ředitel odštěpného závodu GEAM

Datum:

12. 03. 2013

Výtisk číslo:

1

Stránka 2 celkem 113

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2012

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... 6 1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI ..................................................................................... 7 1.1

Pitná voda ............................................................................................................... 7

1.1.1 Externí zdroje .......................................................................................................................7 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín ................................................................................ 7 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ........................................................................... 7 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ................................................................................ 7 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ....................................................................................... 7 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany .................................................................................. 7 1.1.2 Vlastní zdroje .......................................................................................................................8 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina ................................................................................... 8 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory ........................................................................................................ 8

1.2

Provozní voda ......................................................................................................... 8

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.2.9 1.2.10 1.2.11

1.3

Odpadní voda ........................................................................................................ 10

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.4

ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4................................................................................10 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 .....................................10 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 ...............................................................10 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV ...........................................................................11 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV .............................................11

Důlní voda ............................................................................................................. 17

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.4.6 1.4.7 1.4.8 1.4.9 1.4.10

1.5

Provozní voda na závodě R I ...............................................................................................8 Provozní voda na dekontaminační stanici R1 ......................................................................8 Provozní voda na závodě Chemická úpravna .....................................................................8 Provozní voda pro odkaliště K II ..........................................................................................8 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná .....................................................8 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín .................................................................................9 Provozní voda na ČDV Licoměřice ......................................................................................9 Provozní voda na ČDV Pucov .............................................................................................9 Provozní voda na ČDV Oslavany ........................................................................................9 Provozní voda na ČDV Běstvina..........................................................................................9 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory .......................................................................................9

Dekontaminační stanice R1, profil č.1 ...............................................................................17 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 .........................................................................18 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ...................................................................18 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP ..............................................18 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP................................................................19 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP .....................................................................19 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ................................................................20 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP..................................................................21 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP .................................................................21 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR..........................................................22

Odkaliště a laguny ................................................................................................ 44

1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 ......................................44 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 ......................................................44 Odkalištní a drenážní vody ................................................................................................45 Provedené práce ................................................................................................................47 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2012 ............................................................47

1.6

Monitoring okolí – povrchové vody ..................................................................... 57

1.7

Přehled činností na úseku nakládání s vodami .................................................. 69

1.7.1 1.7.2 1.7.3

1.8

Realizované akce a opatření .............................................................................................69 Kontroly ..............................................................................................................................69 Uložené pokuty ..................................................................................................................70

Shrnutí ................................................................................................................... 70 Stránka 3 celkem 113


2

HYDROGEOLOGIE .......................................................................................... 72 2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů ....................... 72

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7

2.2

Monitorovací systémy .......................................................................................... 75

2.2.1 2.2.2

2.3

3

Monitoring podzemních vod ...............................................................................................75 Monitoring povrchových vod ..............................................................................................75

Výsledky monitoringu .......................................................................................... 75

2.3.1 2.3.2

2.4

Ložisko Rožná....................................................................................................................72 Ložisko Rožná – odkaliště KI .............................................................................................73 Ložisko Rožná – odkaliště KII ............................................................................................74 Ložisko Olší – Drahonín .....................................................................................................74 Ložisko Jasenice – Pucov ..................................................................................................74 Ložisko Licoměřice ............................................................................................................74 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 .......................................................................74

Podzemní vody ..................................................................................................................75 Povrchové vody..................................................................................................................76

Shrnutí ................................................................................................................... 82

OVZDUŠÍ .......................................................................................................... 83 3.1

Emise z tepelných zdrojů ..................................................................................... 83

3.1.1 3.1.2 3.1.3

3.2

Spalovací zdroje.................................................................................................................83 Plnění emisních limitů .......................................................................................................86 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů ............................................................................87

Emise z technologických zdrojů .......................................................................... 88

3.2.1 Technologické zdroje .........................................................................................................88 3.2.1.1 Mlýnice ZCHÚ (velký zdroj)..................................................................................... 88 3.2.1.2 Výduchy hlavní výroby ZCHÚ (střední zdroj) .......................................................... 88 3.2.1.3 Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice ZCHÚ (střední zdroj) ............. 88 3.2.1.4 Sušárna uranového koncentrátu (střední zdroj) ..................................................... 88 3.2.1.5 Povrchová úprava tryskáním – tryskač (střední zdroj)............................................ 89 3.2.1.6 Technologické čistírny odpadních vod (střední zdroj) ............................................ 89 3.2.1.7 Drtírna uranové rudy na závodě RI (střední zdroj) ................................................. 89 3.2.1.8 Technologie zpracování dřeva na závodě RI (střední zdroj) ................................. 89 3.2.1.9 Skládka TKO Bukov (střední zdroj)........................................................................ 89 3.2.2 Odkaliště, odvaly ................................................................................................................92 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů .......................................................................92

3.3

Imise ...................................................................................................................... 94

3.3.1 3.3.2

3.4

Prašný spad .......................................................................................................................94 Prašnost .............................................................................................................................94

Radionuklidy ......................................................................................................... 95

3.4.1 3.4.2

Radon, dávkový příkon záření gama, objemová aktivita alfa – areál, okolí.......................95 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy .........................................................98

3.5

Měření hluku ........................................................................................................ 99

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší ....................................................... 99

3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4

3.7

4

Realizované akce a opatření .............................................................................................99 Kontroly ..............................................................................................................................99 Uložené pokuty ..................................................................................................................99 Náhrada škod způsobených exhalacemi ...........................................................................99

Shrnutí ................................................................................................................. 100

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ............................... 101 4.1

Kontaminace půdy.............................................................................................. 101

4.2

Kontaminace biologického materiálu................................................................ 101

Strana 4, celkem 113


4.3

5

Shrnutí ................................................................................................................. 101

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................... 102 5.1

Produkce a nakládání s odpady ........................................................................ 102

5.1.1 5.1.2 5.1.3

5.2

Náklady a výnosy................................................................................................ 106

5.3

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství .................................... 106

5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5

5.4.

6

Podnikání v oblasti nakládání s odpady ..........................................................................106 Realizované akce a opatření ...........................................................................................106 Kontroly ............................................................................................................................106 Uložené pokuty ................................................................................................................106 Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách ................................................................106

Shrnutí ................................................................................................................. 107

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM .......................................................... 108 6.1

Úložná místa ....................................................................................................... 108

6.1.1 6.1.2

6.2

6.3

Odvaly ..............................................................................................................................108 Odkaliště ..........................................................................................................................109

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností........................... 109

6.2.1 6.2.2

7

Provozovny ......................................................................................................................102 Produkce odpadů .............................................................................................................102 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů ........................................................................104

Odvaly ..............................................................................................................................109 Odkaliště ..........................................................................................................................110

Shrnutí ................................................................................................................. 110

SANACE A REKULTIVACE ............................................................................ 111

ZÁVĚR..................................................................................................................... 112



ÚVOD Zpracování této zprávy vyplývá z řídicího postupu SMO ŘP-sp-22-01 Monitoring životního a pracovního prostředí. Zpráva obsahuje výsledky monitoringu složek životního prostředí v oblastech působnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka za rok 2012, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, např. spotřeba pitné vody na o. z. GEAM, spotřeba provozní vody na jednotlivých čistírnách a dekontaminačních stanicích, bilance průsakových vod z odvalů a vod v odkalištích, přehled odvalů a odkališť, investiční záměry apod.



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín Všechny závody a provozy v oblasti Dolní Rožínky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu. Dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou, pracoviště Hodonín sídlí v pronajatých prostorech, spotřeba pitné vody je účtována pronajímatelem objektu. Tabulka č. 1 - 1 Přehled odebraných objemů pitné vody v roce 2012 dle závodů a provozů: Závod (provoz) [m3] Závod RI 27 170 Závod CHÚ 15 806 Ředitelství o. z. 6 339 Celkem o. z. GEAM 49 315 Na závodě CHÚ bylo odebráno z celkového množství pitné vody 3 409 m3 cizími subjekty, které jsou zde v pronájmu. 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ČDV Olší-Drahonín je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. V roce 2012 bylo na této ČDV odebráno celkem 155 m3 pitné vody, z toho bylo 114 m3 použito pro sociální zařízení a 41 m3 bylo použito jako provozní voda (viz. kapitola 1.2.6). 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ČDV Licoměřice je napojena na veřejný vodovod. Ten je v majetku VAK a. s. Heřmanův Městec. V roce 2012 byla na čistírně důlních vod spotřeba 61 m3 pitné vody. 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ČDV Pucov je zásobována pitnou vodou z vodovodu, který je v majetku obce Jasenice. V roce 2012 bylo z obecního vodovodu odebráno na ČDV Pucov 42 m3 pitné vody. 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ČDV Oslavany je napojena na veřejný vodovod, který je v majetku VAS a. s. Brno, divize Brno – venkov. V roce 2012 byla na čistírně důlních vod spotřeba 639 m3 pitné vody.



1.1.2 Vlastní zdroje 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina Voda pro sociální účely na ČDV Běstvina je čerpána z vlastního místního zdroje na základě rozhodnutí OkÚ-RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20.12.2002. V roce 2012 bylo na ČDV spotřebováno 64 m3 této vody. Voda z uvedeného zdroje nesplňuje veškeré parametry vody pitné, proto je pro obsluhu ČDV dodávána balená pitná voda. 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory Areál Zlaté Hory je zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje a to z podzemního vrtu 2045, jenž se nachází v katastrálním území Heřmanovice. Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím MěÚ – OŽP Krnov č.j. Mukrn/201171900/ZP/OH/Ko/2 ze dne 20.2.2012 s platností do 31.12.2021. V roce 2012 bylo celkem vyčerpáno 17 802 m3 podzemní vody. Z toho bylo spotřebováno pro sociální účely 736 m3 vody. Do technologie cizího subjektu, který sídlí v areálu, bylo dodáno 8 967 m3 vody a ztráty za rok 2012 činily v důsledku poruch na trubních řádech 8 099 m3 vody. Celkové poplatky za odběr podzemní vody v roce 2012 činily 51 954 Kč. ČDV není napojena na zdroj pitné vody. Pitná voda je pracovníkům obsluhy dodávána v plastových nádobách.

1.2 Provozní voda 1.2.1 Provozní voda na závodě R I Jako provozní voda na závodě RI je používána dekontaminovaná důlní voda z dekontaminační stanice R1. V areálu RI je tato voda používána např. na chlazení kompresorů, zkrápění povrchu areálu a mytí vozidel. V roce 2012 bylo v areálu RI použito 27 365 m3 dekontaminované vody čerpané z DS R1.

1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R1 Část dekontaminované vody na DS R1 je používaná v technologii DS k přípravě roztoku BaCl2. Objemy těchto vod nejsou na DS R1 sledovány.

1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna Na závodě Chemická úpravna je ve výrobě k ředění, přípravě technologických roztoků a oplachům podlah objektů hlavní výroby používána surová důlní voda z ložiska Rožná. V roce 2012 bylo na CHÚ přečerpáno 56 644 m3 surové důlní vody.

1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II Na odkališti K II se v roce 2012 nemanipulovalo se sanačním materiálem. Byla zde využívána pouze pitná voda ze společnosti TELETNÍK pro sociální potřeby obsluhy odkaliště. V roce 2012 bylo spotřebováno 24 m3 pitné vody.

1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná Na zkrápění a oplach komunikací ve vlastnictví o. z. GEAM na lokalitě Rožná je využívána povrchová voda z rybníka Martínek, který je také majetkem odštěpného závodu. Odběr povrchové vody je povolen rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP/20543/2007/Kl ze dne 10.9.2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. V roce 2012 bylo z rybníka Martínek pro uvedené účely odebráno Strana 8, celkem 113


3 168 m3 povrchových vod. Toto množství odebrané povrchové vody není zpoplatněno.

1.2.6 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín K přípravě roztoku chloridu barnatého se na čistírně důlních vod používá pitná voda. Důlní vodu není vhodné používat pro vysoký obsah síranů (vznikající sraženina síranu barnatého na dně zásobní nádrže způsobuje ucpávání dávkovacího potrubí). V roce 2012 byla spotřeba této vody 41 m3.

1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z akumulační jímky umístěné v objektu hlavního výpustného profilu vyčištěných vod před výstupem do toku Kurvice. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov V roce 2012 nebylo nutné do technologie ČDV dávkovat roztok chloridu barnatého, takže na jeho přípravu nebyla použita žádná provozní voda. Na promývání pískových filtrů je používána vyčištěná důlní voda z nádrže vyčištěné důlní vody, její množství není evidováno.

1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany K přípravě vápenného mléka, roztoků ostatních chemikálií a oplachům v technologii je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z nádrže technologické vody umístěné v budově ČDV. Objem vody použité do technologie není evidován.

1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je čerpána z retenční nádrže umístěné v budově ČDV do nádrže tlakové vody a odtud dále rozvedena do technologie. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory K přípravě vápenného mléka na neutralizační stanici a jako provozní a oplachová voda je používána odsazená voda z úložiště kalů, která do průtočné jímky technologické vody u neutralizační stanice natéká gravitačně. V případě potřeby je na neutralizační stanici automaticky čerpána v jímce osazeným čerpadlem. Její přebytek přepadá do surových důlních vod k ústí odvodňovací štoly. K čištění deskových filtračních lisů a provozu filtrační stanice je používána také odsazená předčištěná voda čerpaná přímo z úložiště kalů. Množství provozní vody není evidováno.



1.3 Odpadní voda 1.3.1 ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4 Odpadní splaškové vody ze sociálního zařízení ČDV Olší-Drahonín jsou čištěny na zabudované domovní čistírně DČB 5 s biodisky. Povolení k vypouštění odpadních vod do toku Hadůvka je dáno rozhodnutím MěÚOŽP Bystřice nad Pernštejnem č.j. ŽP Vod/1384/03/Pe ze dne 20. 10. 2003 s dobou platnosti do 31. 12. 2013. V průběhu roku 2012 pracovala ČOV bez vážnějších problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 2.

1.3.2 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 Odpadní vody na tomto profilu sestávají z oplachových srážkových vod z parkoviště nákladních automobilů a z odpadních vod z opravny pneumatik v areálu ZDM. Posledně jmenované vody jsou čištěny na atypickém kombinovaném lapači NL s ionexovou náplní pro záchyt iontů U. Srážkové vody z parkoviště jsou čištěny na odlučovači písku a lapolu ropných látek. Po vyčištění se spojí s vodami z opravny pneumatik a společně gravitačně natékají do rybníka Martínek, jehož přepad ústí do toku Rožínka. Vypouštění vod je povoleno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina - OLVHZ č.j. KUJI 22433/2008 ze dne 26. 3. 2008 a jeho změnou č.j. KUJI 23747/2012 ze dne 4.4.2012, která prodlužuje platnost původního rozhodnutí do 20. 4. 2016 a mění původně sledovaný ukazatel znečištění NEL za ukazatel znečištění C10-C40. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 9979/2007 ze dne 26. 6. 2007 s dobou platnosti do 31.12. 2015. V průběhu roku 2012 pracovalo čistící zařízení spolehlivě, podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracovánio v tabulce č. 1 - 3.

1.3.3 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 Čistírna zpracovává odpadní, splaškové vody ze sociálních zařízení areálu ZCHÚ, které jsou na ni vedeny oddílnou tlakovou kanalizací. Jedná se o typizovanou ČOV OMS WALTER pro 350 EO. Splaškové vody natékají do akumulační nádrže, z níž jsou čerpány přes ručně stírané česle do biologické jednotky. Ta se skládá z aktivační a dosazovací části. Aktivační nádrž je v časových intervalech provzdušňována jemnobublinnou aerací v závislosti na množství volného kyslíku (kyslíková sonda). Z důvodu zabezpečení vznosu aktivovaného kalu je aktivační nádrž v době, kdy neprobíhá aerace, míchána ponorným čerpadlem. Tím je zvýšena účinnost čištění, především denitrifikace. Z aktivační části natéká čištěná voda shybkou do dosazovací nádrže, z níž přepadá přes přepadový žlab do odtokové trubky a přes měrný objekt (Parshallův žlab) do podzemního potrubí. Potrubí je zaústěno do otevřeného žlabu s vývařištěm, kde se odpadní vody spojují s vyčištěnými odkalištními vodami, vodami z čistírny vod aktivní kanalizace a důlními vodami z DS R1 a společně natékají přírodním korytem, které je zakončeno výústním objektem, do povrchových vod toku Nedvědička. Odsazený kal ze dna dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do aktivační části a přebytečný kal do akumulační nádrže kalu.



Vypouštění vod do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím MěÚ-OŽP Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl ze dne 24.6.2008, platnost rozhodnutí je do 31.12.2015. V průběhu roku 2012 pracovala ČOV poměrně spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly v roce 2012 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 4.

1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV K čištění odpadních, splaškových vod z ČDV Běstvina slouží zabudovaná domovní biodisková čistírna typu DČB 5. Vypouštění odpadních vod do recipientu Běstvinský potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20.12.2002 s dobou platnosti na dobu neurčitou. V průběhu roku 2012 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 5.

1.3.5 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV ČOV slouží k čištění vody použité pro sociální účely. Jedná se především o splaškové vody z objektů vrátnice a administrativní budovy. Splaškové vody jsou přiváděny potrubím DN 300 do šachtice, odkud pokračují přes ručně stírané česle do zemní nádrže o objemu 141,2 m3, která slouží jako dvoukomorový septik. Nádrž je příčně rozdělena stěnou z dřevěných fošen. V polovině výšky stěny jsou do fošen vyřezány otvory na protékání splaškových vod z jedné komory do druhé. Po mechanicko-biologickém předčištění v septiku jsou vody svedeny kanalizačním potrubím do zemního filtru, kde dochází k biologickému dočištění a odtud potrubím do toku Modrý potok. Vypouštění odpadních vod do recipientu Modrý potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Jeseník č. j. 1014/99 ŽP/R-77/La-231/2 ze dne 8.4.1999 a jeho prodloužením vydaným MěÚ Jeseník – OŽP č.j MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne ze dne 24. 8. 2007 s platností do 13. 9. 2017. Množství vypouštěných vod z ČOV je stanoveno nepřímo ze spotřeby vod pro sociální účely. V roce 2012 pracovala ČOV bez problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 6.



Tabulka č. 1 - 2 Výpustný profil č. 4 Vodoprávní rozhodnutí č.j. ŽP Vod/1384/03/Pe Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0015 0,0073 0,0036 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 25,0 50,0 1x čtvrtletně 4,0 10,0 8,0 0 0 9,0 kg/rok 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 7,0 4,8 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 50,0 74,0 65,0 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 410 610 510 t/rok nestanovena 1x ročně N – NH4+ mg/l nestanovena 2 x ročně 1,69 24,0 12,85 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 12,3 15,4 13,85 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,91 kg RL = 0,058 t + BSK5 = 0,55 kg N – NH4 = 1,46 kg CHSKCr = 7,4 kg Pc = 1,58 kg

Bilanční hodnota 0,0036 114 8,0 0,91 4,8 0,55 65,0 7,4 510 0,058 12,85 1,46 13,85 1,58



Tabulka č. 1 - 3 Výpustný profil č. 6 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 22433/2008 a KUJI 23747/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ 1,0 Q l/s 3200 m3/rok pH 6-9 NL mg/l 30,0 60,0 kg/rok 96 C10-C40 mg/l 0,4 0,8 kg/rok 1,28 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x čtvrtletně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota

Překročení Počet „p“ Počet „m“

Bilanční hodnota

0,005 7,30 2 <0,100 0,020 0,030 -

0,090 0,042 0,042 1 327 7,70 7,50 0 0 7,50 2 0 0 2 2,7 <0,100 0 0 0 0 0 0,029 0,024 0,024 0,032 0,030 0,030 0,030 0,04 NL = 2,7 kg U = 0,032 kg 226 NEL = 0 kg Ra = 0,04 MBq Koncentrace všech čtyř vzorků ukazatele NEL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 4 Výpustný profil č. 7 Vodoprávní rozhodnutí č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,85 nepřetržitě 0,14 0,26 0,18 m3/rok 26 000 1x ročně NL mg/l 30,0 70,0 1 x měsíčně 2,0 20,0 8,0 0 0 0,78 t/rok 1x ročně BSK5 mg/l 25,0 50,0 1 x měsíčně 3,0 9,0 4,5 0 0 t/rok 0,65 1x ročně CHSKCr mg/l 85,0 135,0 1 x měsíčně 22 46 32,75 0 0 t/rok 2,21 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 310 390 345 t/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 0,80 4,90 2,36 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 0,96 3,83 2,04 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,045 t RL = 1,95 t BSK5 = 0,025 t Pc = 0,013 t N – NH4+ CHSKCr = 0,18 t = 0,012 t

Bilanční hodnota 0,18 5 640 8,0 0,045 4,5 0,025 32,75 0,18 345 1,95 2,36 0,013 2,04 0,012



Tabulka č. 1 - 5 Výpustný profil BĚS – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. ŽP/744/02/Hr-852 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ 0,500 1x měsíčně Q l/s 0,0011 0,0075 0,0020 360,0 m3/rok 1x ročně NL mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 2,0 16,0 6,8 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 4,0 3,5 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 36,0 45,0 38,3 0 0 kg/rok 1x ročně 36,0 RL mg/l nestanovena 2 x ročně 410 490 450 t/rok 1x ročně nestanovena N – NH4+ mg/l nestanovena 2 x ročně 1,07 1,60 1,34 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 10,20 11,70 10,95 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,44 kg RL = 0,029 t + BSK5 = 0,22 kg N – NH4 = 0,09 kg CHSKCr = 2,45 kg Pc = 0,70 kg

Bilanční hodnota 0,0020 64 6,8 0,44 3,5 0,22 38,3 2,45 450 0,029 1,34 0,09 10,95 0,70



Tabulka č. 1 - 6 Výpustný profil ZH – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. 1014/99/ŽP/R-77/La-231/2 a č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota 0,625 Q l/s 19 710 m3/rok NL mg/l 15,0 kg/rok 296 BSK5 mg/l 15,0 kg/rok 296 Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost

Četnost stanovení 1x měsíčně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční hodnota hodnota hodnota Počet Hodnota 0,012 0,022 0,019 0,019 614 < 2,0 < 2,0 0 0 0 0 < 3,0 < 3,0 0 0 0 0 NL = 0 kg BSK5 = 0 kg Koncentrace obou vzorků ukazatelů NL a BSK5 byly pod mezí detekce laboratorní metody. V obou případech jsou ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazeny 0.



Tabulka č. 1 - 7 Monitoring nátoků na ČOV Nátok na ČOV na závodě Chemická úpravna Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum RL mg/l 4 310 1000

průměr 663

BSK5 NL

mg/l mg/l

4 4

180 77

800 254

495 157

CHSKcr

mg/l

4

250

1200

792

mg/l

4

24,50

33,70

30,18

mg/l

4

2,84

5,96

3,95

N–

NH4+

Pc

Nátok na ČOV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka

počet vzorků

minimum maximum

průměr

NL

mg/l

2

38

96

67

BSK5

mg/l

2

6,0

23,0

14,5

1.4 Důlní voda 1.4.1 Dekontaminační stanice R1, profil č.1 Dekontaminační stanice čistí zhruba 80% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Na technologickém zařízení DS dochází ke snižování obsahů NL, U a 226Ra, a to procesy srážení, sedimentace, filtrace na pískových filtrech a sorpce na ionexech. Technologie sestává z těchto hlavních částí: • Akumulační nádrž u DS slouží k akumulaci surových důlních vod a k sedimentaci NL a síranu radnato-barnatého • Čerpací stanice k čerpání důlních vod z AN do technologie • 2 ks pískových filtrů k záchytu neusazených NL • Kalové pole k sedimentaci NL z vody použité při praní pískových filtrů • Zařízení k rozpouštění a dávkování chloridu barnatého ke srážení radia • 4 ks ionexových filtrů k sorpci uranu obsaženého v důlních vodách Regenerace ionexových náplní je prováděna na Chemické úpravně o. z. GEAM. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS R1 je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z DS R1 do povrchových vod toku Nedvědička vydal Krajský úřad Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 88260/2006 dne 29.11.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. KUJI 96270/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 14.11.2011. V průběhu roku 2012 pracovala DS R1 spolehlivě. Zásahové a vyšetřovací úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 8. Stránka 17 celkem 113


1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 Dekontaminační stanice čistí zhruba 20% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Její technologie je v principu stejná jako na DS R1 s jedním rozdílem, že DS Bukov nedisponuje kalovým polem k vypouštění vody z praní pískových filtrů. Tato voda je vypouštěna zpět do vstupní akumulační nádrže. Vzhledem k tomu, že surová důlní voda obsahuje nízké koncentrace NL, provádí se praní filtrů s četností jen 1 x za 2 - 3 dny, což zatěžuje vstupní akumulační nádrž minimálně. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS Bukov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 21562/2007 ze dne 24. 9. 2007 s platností do 31.12.2012. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Bukovský potok vydal KÚ Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 80417/2007 dne 3. 12. 2007 s platností do 31. 12. 2012. V roce 2012 byla vydána nová rozhodnutí SÚJB i vodoprávní, která od 1.1.2013 nahrazují rozhodnutí stávající. Rozhodnutí SÚJB povolující uvolňování radionuklidů do ŽP bylo vydáno dne 7.8.2012 pod č.j. SÚJB/RCKA 20041/2012 a jeho platnost je bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí stanovující podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových vydal KÚ Kraje Vysočina dne 12.11.2012 pod č.j. KUJI 75432/2012 s platností do 31.12.2017. Provoz DS Bukov byl v roce 2012 bezproblémový. Vyšetřovací a zásahové úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 9.

1.4.3 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ČDV Olší-Drahonín se nachází pod zrekultivovaným odvalem Drahonín, severovýchodně od stejnojmenné obce a slouží k čištění důlních vod ze zatopeného ložiska Olší-Drahonín. Technologie ČDV spočívá ve srážení železa okysličováním důlních vod, srážení radia dávkováním chloridu barnatého do důlních vod a následné sorpci uranu na ionexových filtrech. Vzniklá sraženina síranu radnato-barnatého a hydroxidů železa je zachycena na ionexech, které slouží i jako mechanické filtry. Regenerace ionexové náplně je prováděna na závodě CHÚ o. z. GEAM Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Olší-Drahonín je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14388/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Hadůvka jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje č.j. JMK 126706/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.12.2020. V průběhu roku 2012 pracovala ČDV bez vážnějších výkyvů. Podmínky obou uvedených rozhodnutí byly dodržovány. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 10.

1.4.4 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP Bývalá důlní lokalita Slavkovice-Petrovice v blízkosti Nového Města na Moravě je po zatopení odvodňována gravitačně do toku Slavkovický potok. Důlní vody vytékají do recipientu bez čištění.



Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod ze zatopené důlní lokality je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 12924/05 ze dne 20. 6. 2005 s dobou platnosti do 12.12.2015. Podmínky pro vypouštění důlních vod z této lokality jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ ze dne 27. 7. 2005 s platností do 12.12.2015. Podmínky uvedených rozhodnutí byly v roce 2012 plněny. Objem vypouštěných vod a hodnoty sledovaných ukazatelů za rok 2012 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 11.

1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP Čistírna důlních vod se nachází v obci Licoměřice. Kontaminované důlní vody, vyznačující se zvýšenými obsahy Fe, Mn a radionuklidů jsou ze zatopeného ložiska čerpány na ČDV z jámy J – 56. Technologie ČDV spočívá v oxidaci a neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda je vypouštěna do dvou akumulačních nádrží a následně přepadem do recipientu Kurvice. Odsazené kaly jsou čerpány do objektu pro kalolis a zde jsou na komorovém filtru KF – 1000 odvodňovány na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Licoměřice je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14389/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Na toto rozhodnutí navazuje rozhodnutí KÚ Pardubického kraje o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (tok Kurvice) č.j. KrÚ 76351/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.10.2020. Provoz ČDV byl v roce 2012 bez výrazných problémů. Podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2012 je zpracováno v tabulce č. 1 - 12.

1.4.6

Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP ČDV Pucov se nachází na bývalé důlní lokalitě Pucov-Jasenice u obce Pucov. Důlní prostory bývalého dolu jsou zatopeny, hladina důlních vod je udržována na kótě 406,8 m n. m., tj. v úrovni dna toku Jasinka, v místě puklinových poruch v údolní nivě pod lokalitou. Důlní vody čerpané na ČDV se vyznačují zvýšenými obsahy Fe a Mn. Technologie ČDV spočívá v čerpání důlních vod z vrtu PV – 3 ponorným čerpadlem (úroveň 1. patra) do betonové akumulační nádrže u čistírny důlních vod. Zde se voda provzdušňuje pomocí provzdušňovací turbíny BSK-GIGANT. Při pH kolem hodnoty 7,0 dochází k rychlému vypadávání hydroxidů a hydrooxidů železa a k jejich sedimentaci. Neusazená část kalů se zachycuje v technologii ČDV na pískových filtrech. Voda vyčištěná od pevných částic již není, vzhledem k nízkému obsahu radionuklidů, dále čištěna a je vypouštěna do toku Jasinka. Kalové hospodářství je řešeno 2 ks betonových kalových nádrží, do nichž je čerpána prací voda z pískových filtrů a přečerpávány usazené kaly ze vstupní akumulační nádrže. Kalové nádrže jsou po naplnění kalem střídavě vysušovány a kal je převážen do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Pucov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16466/2012 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do



povrchových vod toku Jasinka jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 553/2012 ze dne 13.1.2012 s platností do 31.12.2021. Provoz ČDV byl v roce 2012 bezproblémový, byla dodržována ustanovení platných rozhodnutí. V souvislosti se změnou čerpacího místa došlo k mírnému zlepšení kvality surových důlních vod, především v případě obou sledovaných radionuklidů. Objem vypouštěných důlních vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2012 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 13.

1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ČDV Oslavany se nachází v obci Oslavany na pravém břehu řeky Oslavy. ČDV slouží k čištění důlních vod z celého revíru Rosicko-oslavanské uhelné pánve. Důlní vody jsou přiváděny na ČDV historickou Dědičnou štolou, která byla vyražena ve 2. polovině 19. století. Technologie čištění spočívá v provzdušňování důlních vod jemnobublinnou aerací a jejich následné neutralizaci vápenným mlékem. K odsazení vyčiřené vody od kalu dochází v sedimentačních nádržích. Vyčištěné důlní vody jsou vypouštěny přes výpustný objekt do toku Oslava. Vzniklé kaly jsou odvodňovány na kalolisu a ukládány do kontejneru. Odvoz a zneškodnění vzniklého kalu zajišťuje na základě smluvního vztahu firma s příslušným oprávněním k provozu zařízení k odstraňování a využívání odpadů. Podmínky pro vypouštění důlních vod do toku Oslava jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 115796/2006 ze dne 16.10.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12. 2016 a to rozhodnutím č.j. JMK 146333/2011, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 22.12.2011. Během roku 2012 pracovala čistírna důlních vod spolehlivě s minimálním množstvím neplánovaných odstávek a jednou plánovanou, povolenou dlouhodobou odstávkou. Vyčištěné důlní vody splňovaly podmínky dané vodoprávním rozhodnutím. Plánovaná dlouhodobá odstávka, která proběhla od 15.10.2012 do 29.10.2012 v souvislosti s akcí „Intenzifikace ČDV Oslavany“ byla povolena rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 98438/2012 ze dne 9.10.2012. Stavební povolení na uvedenou akci, která řešila především posílení stávající technologie o další aerátor, reaktor a sedimentační nádrž vydal MěÚ Ivančice. Stavba byla zahájena počátkem října 2012 a dokončena v polovině prosince 2012 vydáním kolaudačního souhlasu. Během dlouhodobé odstávky vyteklo do toku Oslava 52 394 m3 důlních vod bez čištění. V souladu s rozhodnutím povolujícím odstávku proběhl monitoring vytékajících důlních vod i toku Oslava. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2012 je tabelárně zpracováno v tabulkách č. 1 - 14 a č. 1 - 15. Vzhledem k tomu, že část důlních vod byla čištěna na ČDV a část byla (během plánovaných a neplánovaných odstávek) do toku Oslava vypuštěna bez čištění, je celkový objem důlních vod vypuštěných z ložiska dán součtem objemů vyčištěných a nevyčištěných důlních vod. Celkové vypuštěné znečištění jednotlivých ukazatelů znečištění do toku Oslava bude dáno součtem znečištění vypuštěného z ČDV a znečištění vyteklého v surových důlních vodách během odstávek. ČDV byla z celkového počtu 8 784 hodin v roce 2012 odstavena 362 hodin (348 hodin představovala povolená dlouhodobá odstávka).



1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP Lokalita Běstvina se nachází na jihozápadním svahu Železných hor, 20 km jihovýchodně od Čáslavi. Nachází se zde fluorit – barytové ložisko, které bylo objeveno koncem 60. let 20. století. Těžba na ložisku probíhala v letech 1971 – 1993 s tím, že veškerá těžební činnost byla ukončena v březnu 1994. Důlní vody byly odváděny ze štoly samospádem bez čištění do bezejmenné vodoteče a následně do toku Běstvinský potok, který nedaleko od obce Běstvina ústí do řeky Doubrava. Čistírna důlních vod byla na této lokalitě postavena v průběhu roku 2003 a koncem tohoto roku byla uvedena do zkušebního provozu. Trvalý provoz byl na ČDV zahájen v únoru roku 2005. Princip čištění spočívá v oxidaci a neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda přepadá do nádrže technologické vody a odtud podzemním potrubím do bezejmenné vodoteče a po cca 300 m do toku Běstvinský potok. Odsazené kaly jsou odvodňovány na kalolisu na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 76153/2010 ze dne 18.10.2010 s platností do 31.12.2014. Provoz ČDV byl v roce 2012 spolehlivý a bezproblémový. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2012 je tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 16.

1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku, v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Veškeré kontaminované důlní vody tohoto revíru jsou odváděny na povrch odvodňovací štolou na úrovni 3. patra Zlaté Hory – východ. Před vstupem na ČDV jsou do důlních vod čerpány kontaminované průsakové vody ze zrekultivovaného odkaliště O 3, které jsou společně s důlními vodami čištěny. Do důlní vody na ústí odvodňovací štoly je automaticky dávkováno vápenné mléko z neutralizační stanice pro dosažení hodnoty pH cca 9,5. Zneutralizovaná důlní voda natéká do podélné usazovací nádrže. Vysrážené sedimenty jsou z podélné sedimentační nádrže hydraulicky dopravovány do kalové nádrže, částečně vyčiřená voda je samospádem svedena do klariflokulátoru (kruhový dosazovák), v němž dochází k dalšímu oddělování vysrážených sedimentů, jež jsou rovněž hydraulicky dopravovány do kalové nádrže. Sliv z klariflokulátoru je sveden do retenční nádrže. Retenční nádrž tvoří dva oddělené prostory (dřívější odkaliště O 2), propojené jako kaskáda. Teprve z druhé nádrže je vyčiřená voda odváděna do veřejné vodoteče Zlatý potok. Vyčištěná důlní voda je vypouštěna do toku Zlatý potok na základě rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 92424/2009 ze dne 10.11.2009 s platností do 1.1.2014. Uvedené rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 113039/2010 ze dne 7.12.2010. Změnou bylo zvýšeno množství vypouštěných důlních vod. Z toho vyplynulo i zvýšení bilančních hodnot ukazatelů znečištění.



ČDV Zlaté Hory pracovala v roce 2012 spolehlivě bez větších problémů. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních limitů v roce 2012 jsou tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 17.

1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR Štola Mír se nachází jižně cca 3 km od města Zlaté Hory. Původně sloužila jako hlavní důlní dílo, které ústí na povrch. V současné době je 70 m od ústí štoly vybudována železobetonová hráz, která slouží k usměrnění toku důlních vod ze štoly na 3. patro. Důlní vody z úvodní části štoly Mír (0 – 70 m) jsou touto štolou gravitačně bez čištění vypouštěny do povrchových vod. Podmínky povolení k vypouštění důlních vod do vod povrchových, do Zámeckého potoka, jsou dány rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. 95372/2007 ze dne 15. 10. 2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. Důlní vody ze štoly Mír nejsou kontaminovány a podmínky platného rozhodnutí byly v roce 2012 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů za rok 2012 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 18.



Tabulka č. 1 - 8 Výpustný profil č. 1 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 88260/2006 + KUJI 96270/2011 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota „p“ „m“ Q l/s 100,0 nepřetržitě 27,6 m3/rok 1 800 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 7,80 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 MBq/rok nestanovena 1x ročně NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně 2,0 t/rok 1x ročně 27,0 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1 100 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 530 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U Ra226 NL

Dosažená skutečnost Maximální hodnota

Průměrná hodnota

37,0 8,20 0,177 0,070 2,0 1 200 630 = 69,0 kg = 46,3 MBq = 2,06 t

32,5 8,07 0,067 0,045 2,0 1 150 598 -


RL SO42-

0

0

0

0

Bilanční hodnota 32,5 1 029 175 8,07 0,067 69,0 0,045 46,3 2,0 2,06 1 150 1 184 598 615

= 1 184 t = 615 t



Tabulka č. 1 - 9 Výpustný profil č.2 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 80417/2007 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 40,0 nepřetržitě 7,8 9,2 8,3 m3/rok 700 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 8,00 8,30 8,16 0 0 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,040 0,015 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,050 0,035 MBq/rok nestanovena 1x ročně NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně 2,0 5,0 2,1 0 0 t/rok 1x ročně 10,5 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 450 550 510 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 190 200 195 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 3,9 kg RL = 134 t 226 Ra = 9,2 MBq SO42= 51 t NL = 0,55 t

Bilanční hodnota 8,3 262 349 8,16 0,015 3,9 0,035 9,2 2,1 0,55 510 134 195 51



Tabulka č. 1 - 10 Výpustný profil č.3 Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 126706/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 4,4 m3/rok 315 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 7,30 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 MBq/rok nestanovena 1x ročně NL mg/l 25,0 40,0 1x týdně 2,0 t/rok 1x ročně 8,75 Fe mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,06 t/rok nestanovena 1x ročně Mn mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,19 t/rok nestanovena 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1300 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 580 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U 226 Ra NL Fe


= = = =

Maximální hodnota

Průměrná hodnota

7,3 8,10 0,058 0,090 5,0 0,13 0,86 1500 640 4,1 kg 7,7 MBq 0,38 t 0,014 t

5,7 7,72 0,023 0,043 2,1 0,08 0,52 1450 615 -


Mn RL SO42-

0

0

0

0

Bilanční hodnota 5,7 179 831 7,72 0,023 4,1 0,043 7,7 2,1 0,38 0,08 0,014 0,52 0,094 1 450 261 615 111

= 0,094 t = 261 t = 111 t



Tabulka č. 1 - 11 Výpustný profil SLA - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 8,0 m3/rok 189 000 pH nestanovena U mg/l nestanovena nestanovena kg/rok 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena 2SO4 mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení 4x ročně 1x ročně 2x ročně 4x ročně 1x ročně 4x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 5,5 7,30 0,042 0,070 300 70 U 226

Ra

Maximální hodnota 5,8 7,30 0,063 0,090 300 73 = 9,0 kg = 13,8 MBq

Průměrná hodnota 5,6 7,30 0,051 0,078 300 72 -


RL SO42-

Bilanční hodnota 5,6 177 103 7,30 0,051 9,0 0,078 13,8 300 53 72 13

= 53 t = 13 t



Tabulka č. 1 - 12 Výpustný profil LIC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76351/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě 1,6 2,1 1,7 1,7 m3/rok 126 000 1x ročně 52 254 pH 6,0 - 10,0 2x měsíčně 7,70 8,40 8,02 0 0 8,02 NL mg/l 20,0 30,0 2x měsíčně 2,0 10,0 4,0 0 0 4,0 t/rok 1,6 1x ročně 0,21 Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,06 0,25 0,17 0 0 0,17 t/rok 0,15 1x ročně 0,009 Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně < 0,05 0,36 0,09 0 0 0,09 t/rok 1x ročně 0,07 0,005 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1600 1800 1650 1 650 t/rok nestanovena 1x ročně 86 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 990 1030 1010 1010 t/rok nestanovena 1x ročně 53 U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,022 0,071 0,057 0,057 kg/rok nestanovena 1x ročně 3,0 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,030 0,060 0,033 0,033 MBq/rok nestanovena 1x ročně 1,7 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,21 t Fe = 0,009 t U = 3,0 kg SO42= 53 t 226 Ra = 1,7 MBq RL = 86 t Mn = 0,005 t Koncentrace 7 z 24 vzorků ukazatele Mn byly pod mezí detekce. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 13 Výpustný profil PUC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 553/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 12,0 m3/rok 250 000 pH 6-9 U mg/l nestanovena nestanovena kg/rok 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena NL mg/l 15,0 30,0 t/rok 3,75 Fe mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 Mn mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 2x měsíčně 1x ročně 2x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně

Minimální hodnota 3,0 7,70 0,0,072 0,030 < 2,0 < 0,06 < 0,05 480 -

Maximální hodnota

Průměrná hodnota


3,9 3,5 8,00 7,86 0,175 0,132 0,050 0,041 < 2,0 0 0,11 0,054 < 0,05 0 540 500 U = 14,6 kg Fe 226 Ra = 4,5 MBq Mn NL = 0t RL Koncentrace 4 ze 12 vzorků ukazatele Fe byly pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace všech NL byly pod mezí detekce. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 3,5 110 575 7,86 0,132 14,6 0,041 4,5 0 0 0,054 0,006 0 0 500 55

= 0,006 t = 0t = 55 t 12 vzorků ukazatele Mn a ukazatele



Tabulka č. 1 - 14 Výpustný profil OSL - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 115796/2006 + JMK 146333/2011 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 60,0 m3/rok 1 735 000 pH NL

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně

Minimální hodnota 38,5 -

Maximální hodnota 47,9

Průměrná hodnota


41,1 -

6 – 9 6 – 10 2x měsíčně 8,00 8,50 8,19 0 mg/l 40,0 50,0 2x měsíčně 3,0 15,0 7,0 0 t/rok 69,40 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,46 0,97 0,69 0 t/rok 3,47 1x ročně Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,05 0,56 0,31 0 t/rok 1,73 1x ročně PAU µg/l 0,4 0,5 1x čtvrtletně < 0,020 < 0,020 0 0 kg/rok 1x ročně 0,694 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 4300 5000 4650 t/rok 1x ročně nestanovena 2SO4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 2180 2550 2370 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 11,54 t Fe PAU = 0 kg Mn SO42= 3 215 t RL Koncentrace všech 4 vzorků ukazatele PAU byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve koncentrace dosazena 0.

Bilanční hodnota 41,1 1 300 272

0 0 0 0 0

8,19 7,0 9,10 + 2,44 0,69 0,90 + 1,78 0,31 0,40 + 0,11 0 0 4 650 6 046 + 269 2 370 3 082 + 133

= 2,68 t = 0,51 t = 6 315 t výpočtu průměrné hodnoty



Tabulka č. 1 - 15 Nevyčištěná důlní voda vyteklá do toku Oslavy v průběhu odstávek ČDV Oslavany v roce 2012, profil OSL – DŠ Četnost Minimální Maximální Průměrná Bilanční Ukazatel Jednotka stanovení hodnota hodnota hodnota hodnota Q l/s 1x ročně 1,76 m3/rok 55 513 pH 1x měsíčně 6,70 6,90 6,75 6,75 NL Fe Mn RL SO42-

mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok

1x měsíčně

37

62

44

1x měsíčně

27,40

43,50

32,14

1x měsíčně

1,51

2,64

2,06

1x čtvrtletně

4300

5300

4850

1x čtvrtletně

2150

2620

2387

44 2,44 32,14 1,78 2,06 0,11 4 850 269 2 387 133

V tabulce č. 1 – 14 jsou ve sloupci „Bilanční hodnota“ uvedeny dvě hodnoty – první je znečištění vypuštěné z ČDV a druhá znečištění z nevyčištěných důlních vod – viz tabulka č. 1 – 15. Celková suma vypuštěného znečištění jednotlivých ukazatelů je uvedena v řádku – přehled vypuštěného znečištění za rok v tabulce č. 1 – 14.



Tabulka č. 1 - 16 Výpustný profil BĚS - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76153/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Ukazatel Jednotka hodnota stanovení „p“ „m“ 8,0 nepřetržitě Q l/s 96 000 m3/rok 1x ročně pH 6 – 9 6 – 10 1x měsíčně NL mg/l 30 40 1x měsíčně t/rok 1x ročně 1,50 Zn mg/l 0,5 1,0 1x měsíčně t/rok 0,045 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 1 měsíčně t/rok 0,150 1x ročně Pb mg/l 0,2 0,4 1x měsíčně t/rok 0,015 1x ročně Cu mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně As mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 1x ročně 0,015 RL550 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok 1x ročně nestanovena SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně F mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok 1x ročně nestanovena

Dosažená skutečnost Minimální hodnota 0,9 7,70 2,0 0,008 0,12 < 0,00100 0,00503 0,00276 640 410 19,0 -

Maximální hodnota 2,7 8,50 12,0 0,020 1,31 0,00376 0,05260 0,02610 670 430 24,4

Průměrná hodnota 1,3 8,13 3,0 0,011 0,37 0,00064 0,01541 0,00912 660 420 21,8 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 1,3 41 294 8,13 3,0 0,124 0,011 0,00045 0,37 0,015 0,00064 0,00003 0,01541 0,00064 0,00912 0,00038 660 27 420 17 21,8 0,90



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 0,124 t As Zn = 0,00045 t RL550 Fe = 0,015 t SO42Pb = 0,00003 t FCu = 0,00064 t Koncentrace 8 z 12 vzorků ukazatele Pb byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve koncentrace dosazena 0.

= = = =

0,00038 t 27 t 17 t 0,90 t

výpočtu průměrné hodnoty



Tabulka č. 1 - 17 Výpustný profil ZH - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 92424/2009 + změna č.j. KUOK 113039/2010 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 150 3 m /rok 3 800 000 pH 6-9,5 6-10 NL mg/l 25,0 40,0 t/rok 95,0 C10-C40 mg/l 0,15 0,30 t/rok 0,57 Fe mg/l 2,0 3,0 t/rok 7,6 Zn mg/l 0,5 1,5 t/rok 1,9 Pb mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 Cu mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 As mg/l 0,1 0,2 t/rok 0,38 Mn mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno RL550 mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno


Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 78,1 7,10 2,0 < 0,100 0,23 0,040 < 0,00100 0,02290 0,00023 0,37 370 250 -

Maximální hodnota 107,2 9,50 3,0 < 0,100 0,90 0,370 0,00141 0,07850 0,00717 3,26 470 310 -

Průměrná hodnota 91,1 8,36 2,0 0 0,59 0,098 0,00041 0,03986 0,00102 1,29 438 283 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 91,0 2 879 224 8,36 2,0 5,76 0 0 0,59 1,70 0,098 0,282 0,00041 0,0012 0,03986 0,115 0,00102 0,0029 1,29 3,71 438 1261 283 815



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = Fe = Pb = As = RL550 = Koncentrace všech 12 z 12 vzorků ukazatele C10-C40 a 8 z 12 vzorků případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.

5,76 t C10-C40 = 0t 1,70 t Zn = 0,282 t 0,0012 t Cu = 0,115 t 0,0029 t Mn = 3,71 t 1261 t SO42= 815 t ukazatele Pb byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto



Tabulka č. 1 - 18 Výpustný profil ZH – MÍR Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 95372/2007 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 2,5 m3/rok 40 000 pH nestanoveno RL mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno Cu mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Zn mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Fe mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 0,35 7,20 110 31,0 0,00923 0,02 0,08 RL SO42Cu

Maximální hodnota 0,80 7,40 120 32,0 0,01890 0,02 0,11 = 2,1 t = 0,6 t = 0,26 kg

Průměrná hodnota


0,58 7,30 115 31,5 0,01407 0,02 0,10 -

Bilanční hodnota 0,58 18 199 7,30 115 2,1 31,5 0,6 0,01407 0,26 0,02 0,36 0,10 1,82

Zn Fe

= 0,36 kg = 1,82 kg



Tabulka č. 1 - 19 Monitoring nátoků důlních vod Sledovaný profil: 1 - V - vstup na DS R1 Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 8,00 8,20 U mg/l 12 0,930 1,120 226

průměr 8,10 1,033

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

290 1200

930 1300

420 1225

SO42NL

mg/l mg/l

4 12

600 2

730 2

660 2

maximum 8,20 0,401

průměr 8,05 0,184

Sledovaný profil: 2 - V - vstup na DS Bukov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 7,70 U mg/l 12 0,126 226

Ra

RL SO42NL

mBq/l mg/l

12 4

80 500

160 560

99 533

mg/l mg/l

4 12

180 2

190 2

185 2

Sledovaný profil: 3 -VK - vstup na ČDV Olší – Drahonín Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 7,10 7,40 U mg/l 12 3,170 3,650 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

mBq/l mg/l

12 4

900 1500

1360 1500

1125 1500

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 4 4

630 2 5,54 0,81

670 16 6,72 1,05

645 10 6,15 0,93

Sledovaný profil: PUC - J - 13 – vstup na ČDV Pucov Ukazatel Jednotka počet vzorků Minimum maximum pH 9 6,80 7,00 U mg/l 13 0,059 0,177 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

průměr 7,24 3,309

průměr 6,88 0,133

mBq/l mg/l

13 5

650 410

1050 590

783 516

mg/l mg/l mg/l mg/l

5 5 9 9

75 8,0 7,26 0,98

200 14,0 19,90 1,46

147 12,2 11,00 1,11



Sledovaný profil: LIC - J - 56 – vstup na ČDV Licoměřice Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,10 6,40 U mg/l 12 0,089 0,167 226

průměr 6,28 0,112

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

720 1700

1230 2600

897 2000

SO42NL Fe Mn

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

1020 15 82,8 7,11

1580 72 171 8,43

1188 42 118 7,92

Sledovaný profil: OSL - DŠ – vstup na ČDV Oslavany Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 14 6,70 6,90 NL mg/l 14 37 62 RL mg/l 6 4300 5300 SO42Fe Mn

mg/l mg/l mg/l

6 14 14

2150 27,40 1,51

2620 43,50 2,64

Sledovaný profil: ZH-VSTUP- vstup na ČDV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 4,20 5,70 NL mg/l 12 8 20 RL550 SO42Fe Mn Cu Zn Pb

2387 32,14 2,06 průměr 4,95 12

mg/l

6

330

440

367

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6 12 6 12 12 12

200 1,28 3,15 2,08 4,72 0,0015

270 4,30 3,70 4,38 6,16 0,0073

238 2,52 3,44 2,90 5,56 0,0030

Sledovaný profil: BĚS - VSTUP – vstup na ČDV Běstvina Ukazatel Jednotka počet vzorků Minimum maximum pH 12 5,30 6,30 NL mg/l 12 16 35 RL mg/l 4 620 660 SO42Fe As Cu Mn Zn Pb F-

průměr 6,75 44 4850

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 12 12 4 12 12 4

410 20,60 0,0883 0,0243 1,11 0,29 0,0026 31,1

420 39,60 1,4800 0,1500 1,20 0,47 0,0137 36,1

průměr 6,07 24 643 415 27,06 0,2523 0,0485 1,16 0,34 0,0040 33,1 Strana 37, celkem 113


Obrázek č. 1 – 1 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Olší-Drahonín 226

Vývoj průměrných koncentrací Ra v letech 1996 - 2012 3250

3500

3168

3000 2500 2000

Ra [mBq/l]

3001 2916

RL [mg/l]

2639 2509 2572 2550 2250 2200 2150

2013 1852 1376

1500

a RL

1000

1132 1082 1032

1084 793

898

865

2002

2003

2004

935

1900 1975 1818 1700 1550 1500 1193 1125 962 834 1037 993

2006

2007

500 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2005

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 1996 - 2012 35,00

30,90

30,00

28,33

25,00

Fe [mg/l] 21,35

20,00

16,27

15,00

11,98 13,74 12,58 11,70 12,50

10,00

4,67

5,00

8,29

10,01

7,06

5,89 2,55

6,15

2,89

0,00 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací Mn v letech 1996 - 2012 8,00

6,50

6,99

6,00

5,98

Mn [mg/l]

5,11 3,31

4,00

3,84

3,22

2,80 1,46 1,61

2,00 0,00

3,26

1,91

1,85 1,28

0,91

0,77

0,93

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoj průměrných koncentrací U v letech 1996 - 2012 20,000 U [mg/l] 15,000 10,000 5,000

11,726

11,615

10,7639,978

8,875 8,428 7,997 7,645 7,424 6,808 6,575 5,878 5,373

4,514

2,484 2,858 3,309

0,000 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012



Obrázek č. 1 – 2 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Pucov Vývoj průměrných koncentrací Ra 226 a R L v letech 1993 - 2012 1889

20 00

1438

14 00 12 00 10 00 8 00 6 00 4 00

Ra [mBq/l] RL [mg/l]

1678

18 00 16 00

1199 986 927 389 427

555 505

397

381

1178 1177 1169 1066 1045 1151 1044 1052 1006 938891 829 800 786 783 653 648 618 585 603 568 548 565 545 516 458 433 319

2 00 0 1993

1 99 4

19 95

19 96

1 99 7

1998

1999

2 00 0

200 1

2002

20 03

2 00 4

2005

20 06

2 00 7

2008

20 09

2 010

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 1993 - 2012 12 0

Fe [m g/l]

99, 27 100,74 10 0

83,28 80

5 7,86

60

38,3 6 40

33,1 9

24,54 22, 61 28 ,27 24 ,93

20

19,0522,63 19,15

13, 94 16,30 1 5,15 1 5,10 1 6,80 1 4,93

11,00

2 00 6

2 01 2

0 1 99 3

199 4

1995

1 996

1 99 7

1 99 8

1 99 9

2 00 0

2001

2002

2 00 3

2 00 4

2 00 5

200 7

2008

2009

2 01 0

2 01 1

Vývoj průměrný ch koncentrací Mn v letech 1993 - 2012 7

6,31

Mn [mg/l]

5,5 4

6 5

4 ,32

4

3,16

3

2,61

2,37 1,66

2

1,37

1,73 1,92

1,37 1,3 6 1,2 7 1,16 1 ,22 1 ,07 1 ,09 1,07 1 ,11

1,11

1 0 1 99 3

1 99 4

1 99 5

199 6

1997

199 8

199 9

20 00

2001

2002

20 03

20 04

20 05

2006

2 007

2 008

2 00 9

2 01 0

2 01 1

2012

Vývoj průměrných koncentrací U v letech 1993 - 2012 0,3 00

U [mg /l]

0,2 50

0,18 0,17 0,18

0,2 00

0,14

0,1 50 0,1 00

0,15

0,14 0 ,13 0,13 0,14

1 99 8

1 999

0,16 0,17 0,17

0,20 0,21 0,20

0,18 0,1 8 0,19 0,13

0 ,08

0,0 50 0,0 00 1 99 3

1 994

19 95

19 96

19 97

20 00

20 01

200 2

2 00 3

2 00 4

20 05

20 06

200 7

2 00 8

2 009

20 10

20 11

201 2



Obrázek č. 1 – 3 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Licoměřice Vývoj průměrných koncentrací Ra226 a RL v letech 1993 - 2012 9000 8000 7000 6000

8016

Ra [mBq/l] RL [mg/l]

7087 5858

4522 4138 5000 3805 4000 3190 3011 2999 2540 2650 2475 2400 3000 2250 2050 2150 2063 1925 1850 2000 2000 915 771 995 850 881 901 988 806 888 806 811 909 860 876 733 850 845 913 774 897 1000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 1993 - 2012 900 790,3 800 700 600 500 400 300 200 100

Fe [mg/l]

574,0 481,0 330,2 290,2

265,0 218,9 179,7 193,8162,0 144,0 145,0 133,0

107,0122,0 128,0 109,3 86,1 99,3 118,0

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoj průměrných koncentrací Mn v letech 1993 - 2012 60

55,4

51,4

Mn [mg/l]

50

39,5 40

27,2 24,8

30 20

21,9 18,4 17,6

17,7

14,0 13,9 14,3 14,9

12,2 11,8 11,3 11,6 11,1

8,9

10

7,9

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoj průměrných koncentrací U v letech 1993 - 2012 0,500 0,450 0,400 0,350 0,300 0,250 0,200 0,150 0,100 0,050 0,000

0,41

0,42 0,38

U [mg/l]

0,34 0,27

0,26 0,19 0,13

0,13

0,16

0,18 0,13

0,21

0,20 0,14

0,11 0,13

0,17 0,10 0,11

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012



Obrázek č. 1 – 4 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Oslavany 2-

Vývoj průměrných koncentrací SO4 v letech 2002 - 2012 5000

SO42- [mg/l]

4000

3207

3343

3517

3484

3319

3170

3163

3000

2743

2865

2850

2608

2653

2583

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2387

2000 1000

719

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2012

Vývoj průměrných koncentrací RL v letech 2002 - 2012 12000

RL [mg/l]

10000 8000

5788

6350

6886

6860

6767

6500

6340

6000

5575

5750

5675

5325

5450

2006

2007

2008

2009

2010

5150

4850

4000 2000

1460

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 2002 - 2012 99,30 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

Fe [mg/l] 65,70 54,40

61,97

60,21

39,41

34,57 19,90

1998

40,78

27,10

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

29,98

26,04

30,87

2008

2009

2010

35,79

32,14

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací Mn v letech 2002 - 2012 12,00

Mn [mg/l]

10,20

10,00

6,80

8,00

4,00

6,28 5,10

6,00

3,40

3,51

2,65

3,35

2,54

2,97

3,30

2,57

2,61

2009

2010

2,95 2,06

2,00 0,00 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2011

2012



Obrázek č. 1 – 5 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Běstvina Vývoj průměrných koncentrací As v letech 2000 - 2012 As [ug/l]

300

252

250 200

190 144

150

102

119

168

140

162

156 107

119

115

102

100 50 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 2000 - 2012 80,0

73,2

Fe [mg/l]

64,3

60,0

50,0

46,4

46,8

47,3

37,9

40,0

36,2

34,0

39,9 33,0

31,7

27,1

20,0 0,0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací Zn v letech 2000 - 2012 1,00 0,80

Zn [mg/l] 0,67

0,60

0,69

0,63 0,53

0,47

0,56

0,58

0,53

0,53

0,47

0,48 0,40

0,40

0,34

0,20 0,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoj průměrných koncentrací RL v letech 2000 - 2012 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0

RL [mg/l] 1250

2000

1412 1200

2001

2002

1125

2003

1100

2004

1075

2005

1050

2006

988

2007

905

2008

725

2009

753

2010

675

2011

643

2012



Obrázek č. 1 – 6 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Zlaté Hory Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 1990 - 2012 100,00 80,00

Fe [mg/l] 59,00

57,90

60,00 40,00

50,00

37,60

38,60 41,75

49,54

25,20

22,70 11,25 14,7213,31 10,13

20,00 0,00

7,90

13,01 12,68 13,36 13,56 10,84 8,42 8,75 5,88

2,52

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoj průměrných koncentrací Mn v letech 1990 - 2012 16,00 14,00

Mn [mg/l]

12,00 10,00

8,50

7,00

8,00

7,04

6,00 5,70 5,87 5,48

5,40

6,00 5,50

3,32

4,00

7,90 5,70

6,46 6,12 6,75

3,75 2,00

5,12

3,97 4,37 4,62 3,85 3,44

2,00 0,00

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoj průměrných koncentrací Zn v letech 1990 - 2012 76,00

80,00

Zn [mg/l]

70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00

13,00

17,6516,27 14,1212,6512,33

7,60 10,00

10,0211,25 9,28 8,70 10,14 9,26 9,37 10,76 9,43 11,44 8,19 7,06 5,56

10,00 3,16 0,00 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Vývoj průměrných koncentrací Cu v letech 1990 - 2012 16,00 14,00

11,75

12,00

9,60

10,00

9,23 9,55 7,58

8,00

5,70 6,50

6,00 4,00 2,60

5,92

5,19 4,64 4,43 4,55 3,75 4,35 4,57 4,33 3,93 3,58 3,41 3,68 3,44 2,90

2,00 0,00

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012



1.5 Odkaliště a laguny 1.5.1 Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 Čistírna vod aktivní kanalizace se nachází v areálu závodu CHÚ a slouží k čištění odpadních vod z aktivní části závodu, které jsou sváděny tzv. aktivní kanalizací do čerpací stanice aktivní kanalizace (ČSAK). Kromě uvedených vod je na čistírně čištěna část průsakových vod z odkališť, které jsou jímány v čerpací stanici průsakových vod (ČSPV) a odtud čerpány do ČSAK. Všechny tyto vody byly dříve čerpány do odkaliště K I a čištěny společně s odkalištními vodami. Vzhledem k jejich podstatně nižší solnosti je současný způsob čištění ekonomicky výrazně výhodnější. Princip čištění spočívá ve vysrážení radia dávkováním chloridu barnatého, případně síranu železitého. Čištěná voda je od sráže oddělena v kruhové usazovací nádrži. Odsazený kal je čerpán do odkaliště K I, vyčištěná voda je vedena přes mechanický filtr na protiproudý ionexový filtr, kde je odstraňován uran. Takto přečištěné vody vytékají potrubním řádem, který je veden přes čistírnu odkalištních vod, do podzemního potrubí, odtud do otevřeného žlabu s vývařištěm a následně přes společný výústní objekt výpustných profilů č.1, 7, 8 a 10 do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod z čistírny vod aktivní kanalizace do vod povrchových je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s dobou platnosti bez omezení (společné pro profily č. 1, 8 a 10). Vypouštění odpadních vod do toku Nedvědička výpustným profilem č. 8 je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 40098/2007 ze dne 15.6.2007 s platností do 31.12.2012, opravným rozhodnutím téhož úřadu č.j. KUJI 41805/2007 ze dne 21.6.2007 a změnami vodoprávního rozhodnutí č.j. KUJI 71546/2008 ze dne 6.10.2008 a č.j. KUJI 87719/2009 ze dne 30.11.2009. Od 1.1.2013 je v platnosti nové rozhodnutí o povolení vypouštění odpadních vod výpustným profilem č. 8 do toku Nedvědička, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina OLVHZ pod č.j. KUJI 75559/2012 dne 14.11.2012 s platností do 31.12.2016. V průběhu roku 2012 byla čistírna provozována bez vážnějších problémů. Stanovené podmínky dané rozhodnutími byly plněny. V červnu 2012 došlo k mírnému překročení vyšetřovací úrovně ukazatele 226Ra. Příčina není zcela zřejmá, ale nastalá situace může souviset s výměnou ionexové náplně v protiproudé sorpční koloně. Z tohoto důvodu bude při dalších výměnách ionexové náplně nejdříve odebrán kontrolní vzorek a pokud bude v pořádku, bude zahájeno vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod povrchových. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 23.

1.5.2 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 Čistírna odkalištních vod se nachází v areálu závodu Chemická úpravna o. z. GEAM. Čerpané odkalištní vody jsou nejdříve předupraveny. Předúprava zjednodušeně spočívá ve snížení koncentrací Mg a Ca zvýšením pH a vysrážením nadbytečného Ca sodovým roztokem. Po filtraci je část vod čištěna na odpařovací stanici, která je doplněna o dočišťovací stupeň – úpravu brýdového kondenzátu, na kterém je odstraňován amonný iont. Druhá část je dále upravována na pískových, uhlíkových a ionexových filtrech před vstupem do technologie membránových procesů, které jsou tvořeny elektrodialýzou, jako 1. stupněm čištění, a reverzní osmózou, kde proběhne konečné dočištění. Vyčištěné odkalištní vody z obou částí technologie jsou svedeny do neutralizačních reaktorů a odtud jsou čerpány přes měrný objekt do šachty podzemního potrubí, kterým jsou svedeny do otevřeného betonového žlabu před



vývařištěm. Vyčištěné odkalištní (od roku 2009 i vyčištěné vody z ČVAK a vyčištěné splaškové vody z nové BČOV) a důlní vody se stékají ve vývařišti pod hlavní čerpací stanicí průsakových vod z odkaliště K1 a poté společně natékají otevřeným žlabem pod obcí Dvořiště do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných vyčištěných odkalištních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s dobou platnosti bez omezení. Odkalištní vody jsou vodami odpadními a jejich vypouštění do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina – OLVHZ č.j. KUJI 96490/2011 ze dne 16.11.2011 s platností do 31.12. 2016. Čistírna odkalištích vod pracovala v roce 2012 spolehlivě a bez významných problémů. Podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 24.

1.5.3 Odkalištní a drenážní vody Objemy vod čerpané v technologickém režimu odkališť KI a KII a objemy čerpaných drenážních vod za rok 2012 jsou zpracovány v tabulkách č. 1 - 20, 1 - 21 a 1 - 22: Tabulka č. 1 - 20 Objemy drenážních vod na odkališti KI a vody aktivní kanalizace 2012 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV 3 m

ČSDV-Z 3 m

ČSPV 3 m

ČSAK 3 m

36107 33509 43003 32596 28011 25539 25299 24836 23973 24339 23051 24114 344377 28698 43003 23051

5552 4924 5301 3992 3629 3351 3242 3050 2774 2763 3032 2587 44197 3683 5552 2587

3370 2896 3417 1477 865 778 1006 1289 717 769 594 685 17863 1489 3417 594

2533 1213 2871 1445 1285 1602 1504 968 1004 971 772 782 16950 1413 2871 772

ČSDV ČSDV-Z ČSPV ČSAK

Poznámka:

= čerpací stanice drenážních vod = čerpací stanice drenážních vod západ = čerpací stanice průsakových vod – je čerpána do ČSAK nebo do ČSDV = čerpací stanice aktivní kanalizace – není drenážní objekt

Vody z ČSPV a ČSAK, pokud je jejich solnost menší než 3,5 g/l nejsou čerpány do odkaliště, ale jsou čištěny na čistírně vod aktivní kanalizace a vypouštěny výpustným profilem č. 8.



Tabulka č. 1 - 21 Objemy drenážních vod čerpané na odkališti KII 2012 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV- A m

ČSDV-B

3

m

1025 1015 1133 981 880 832 776 668 606 597 596 637 9746 812 1133 596

STUDNA-B

3

m

6879 7008 7360 5842 5495 5099 5067 4801 4600 4538 4217 4493 65399 5450 7360 4217

ZÁŘEZ B

3

m

319 304 337 299 296 279 275 259 244 252 245 259 3368 281 337 244

3

197 152 158 141 161 157 163 157 148 150 140 143 1868 156 197 140

ČSDV-A = čerpací stanice drenážních vod pod hrází A ČSDV-B = čerpací stanice drenážních vod pod hrází B STUDNA-B = studna k akumulaci a čerpání průsak. vod pod hrází B ZÁŘEZ-B = drenážní zářez pod hrází B k záchytu a čerpání průsakových vod STUDNA-B a ZÁŘEZ-B jsou čerpány do ČSDV-B

Tabulka č. 1 - 22 Objemy vod čerpané mezi odkališti KI a KII 2012

z ČSDV-B do KI m

3

z KII do KI m

3

z KI do KII m

3

0 1617 7165 5188 5495 4903 5037 4707 2321 4625 4077 0

0 0 0 0 0 0 0 0 6646 2 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem

45135

6649

0

Průměr

5394 8651 0

554 6646 0

0 0 0

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Max Min Legenda zkratek:

z ČSDV-B do KI = přečerpávání vod z ČSDV-B do ČSDV na KI nebo přímo do KI z KII do KI = přečerpávání vod z odkaliště KII do odkaliště KI z KI do KII = přečerpávání vod z odkaliště KI do odkaliště KII



1.5.4 Provedené práce Čištění odkalištních vod: V roce 2012 bylo na čistírně odkalištních vod a čistírně vod aktivní kanalizace celkem vyčištěno 406 278 m3 odpadních vod, z toho bylo vypuštěno do povrchových vod toku Nedvědička 383 981 m3 odpadních vod. Objem volné vody v odkalištích KI a KII se snížil o 230 tis. m3 a k 1.1.2013 činil 662 tis. m3.

1.5.5 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2012 V roce 2012 bylo ze závodu Chemická úpravna o. z. GEAM vypuštěno výpustnými profily č. 7, č. 8 a č. 10 do toku Nedvědička celkem 389 621 m3 odpadních vod. Poplatky za vypouštění odpadních vod v roce 2012 činily 38 962 Kč. Odpadní vody z ostatních výpustných profilů o. z. GEAM nebyly vzhledem k jejich vypuštěnému množství v roce 2012 zpoplatněny.



Tabulka č. 1 - 23 Výpustný profil č. 8 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 40098/2007 + oprava Dosažená skutečnost č.j. KUJI 41805/2007 + změny č.j. KUJI 71546/2008 a č.j. KUJI 87719/2009 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota Hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ 4,0 nepřetržitě Q l/s 0,12 1,27 0,48 70 000 m3/rok 1x ročně pH 6 - 9 2x měsíčně 7,50 8,10 7,86 0 0 RL mg/l 3500 4000 2x měsíčně 850 2800 1449 0 0 t/rok 245 1x ročně NL mg/l 25 40 2x měsíčně 2 10 4 0 0 t/rok 1,75 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,010 0,067 0,027 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,060 0,620 0,207 MBq/rok nestanovena 1x ročně + N - NH4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,06 10,60 4,20 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 670 1570 1008 t/rok 1x ročně nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 22,0 t U = 0,41 kg 226 NL = 0,061 t Ra = 3,14 MBq + 2N – NH4 = 0,06 t SO4 = 15,3 t

Bilanční hodnota 0,48 15 150 7,86 1 449 22,0 4 0,061 0,027 0,41 0,207 3,14 4,20 0,06 1 008 15,3



Tabulka č. 1 - 24 Výpustný profil č. 10 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 96490/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota Hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 11,7 15,6 11,7 11,7 m3/rok 500 000 1x ročně 368 831 pH 6 – 9 2x měsíčně 6,90 7,80 7,42 0 0 7,42 RL mg/l 700 900 2x měsíčně 88 340 244 0 0 244 350 90,0 t/rok 1x ročně NL mg/l 25 40 2x měsíčně < 2,0 < 2,0 0 0 0 0 t/rok 12,5 1x ročně 0 N - NH4+ mg/l 6,0 8,0 1x čtvrtletně 1,35 3,53 2,32 0 0 2,32 t/rok 3,0 1x ročně 0,85 2SO4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 110 210 170 170 t/rok 1x ročně nestanovena 62,7 Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 90,0 t N – NH4+ = 0,85 t 2NL = 0t SO4 = 62,7 t Koncentrace všech 21 z 21 vzorků ukazatele NL byla pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 – 25 Monitoring nátoků Sledovaný profil: ČSAK - vstup na čistírnu vod aktivní kanalizace Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr pH 4 7,90 9,30 8,53 U mg/l 4 0,998 3,240 1,992 226

mBq/l

4

980

2460

1670

210

Po NL RL

mBq/l mg/l mg/l

4 1 4

110 180 1100

1500 180 3900

793 180 2125

SO42-

mg/l

4

580

2280

1190

Ra

Sledovaný profil: VC KI – vstup na čistírnu odkalištních vod Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH

maximum

průměr

4

7,90

8,60

8,20

mg/l

4

6,060

8,120

7,185

mBq/l

4

270

2100

1065

RL

mg/l

4

28000

38000

33500

SO42-

mg/l

4

18300

25800

21925

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 26 Monitoring technologických vod v oblasti odkališť Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod odkaliště KI (ČSDV) Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH

maximum

průměr

4

7,60

7,80

7,70

mg/l

4

9,430

13,000

11,783

mBq/l

4

160

390

280

RL

mg/l

4

15000

22000

19750

SO42-

mg/l

4

9300

14200

12725

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice průsakových vod odkaliště KI (ČSPV) Ukazatel Jednotka pH

počet vzorků minimum

maximum

průměr

4

7,20

7,80

7,43

mg/l

4

0,028

0,075

0,049

mBq/l

4

30

60

38

RL

mg/l

4

400

850

673

SO42-

mg/l

4

220

460

358

U 226

Ra



Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod Západ odkaliště KI (ČSDVZ) Ukazatel Jednotka pH

počet vzorků minimum

maximum

průměr

4

7,50

7,80

7,63

mg/l

4

9,500

10,400

10,075

mBq/l

4

80

500

315

RL

mg/l

4

16000

23000

21000

SO42-

mg/l

4

10400

15400

13700

U 226

Ra

Sledovaný profil: Voda cirkulační odkaliště K II (VC KII) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

7,50

9,10

8,38

mg/l

4

0,687

1,840

1,018

mBq/l

4

30

180

73

RL

mg/l

4

4500

8400

6750

SO42-

mg/l

4

2890

5520

4453

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze A odkaliště KII (ČSDVA) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

7,10

7,40

7,25

mg/l

4

1,770

2,010

1,863

mBq/l

4

40

60

50

RL

mg/l

4

4600

6500

5875

SO42-

mg/l

4

2960

4150

3698

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze B odkaliště KII (ČSDVB) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

6,90

7,20

7,10

mg/l

4

1,00

2,45

1,71

mBq/l

4

140

200

175

RL

mg/l

4

8400

9500

9075

SO42-

mg/l

4

4710

6540

5650

U 226

Ra

Sledovaný profil: Zářez pod B počet Ukazatel Jednotka vzorků U 226

Ra

Fe

minimum

maximum průměr

mg/l

4

0,155

0,438

0,253

mBq/l

4

100

460

230

mg/l

4

7,12

447,00

126,71



Tabulka č. 1 - 27 Znečištění vypuštěné do toku Nedvědička důlními a odpadními vodami za rok 2012 Ukazatel Jednotka

Bilanční hodnota odpadní vody

důlní vody

celkem

Q

m3/rok

390 948

1 029 175

1 420 123

U

kg/rok

0,41

69,0

69,4

MBq/rok

3,14

46,3

49,5

NL

t/rok

0,11

2,06

2,17

RL

t/rok

114

1 184

1 298

SO42-

t/rok

78

615

693

N-NH4+

kg/rok

922

-

922

BSK5

kg/rok

25

-

25

CHSKCr

kg/rok

180

-

180

226

Ra

Tabulka č. 1 - 28 Znečištění vypuštěné do toku Loučka důlními a odpadními vodami za rok 2012 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

114

619 283

619 397

U

kg/rok

-

17,0

17,0

MBq/rok

-

30,7

30,7

NL

t/rok

0,001

0,930

0,931

RL

t/rok

0,058

448

448

SO42-

t/rok

-

175

175

N-NH4+

kg/rok

1,46

-

1,46

BSK5

kg/rok

0,55

-

0,55

CHSKCr

kg/rok

7,4

-

7,4

Fe

t/rok

-

0,014

0,014

Mn

t/rok

-

0,094

0,094

226

Ra



Tabulka č. 1 - 29 Znečištění vypuštěné do toku Svratka důlními a odpadními vodami za rok 2012 Ukazatel Jednotka


důlní vody

Celkem

Q

m3/rok

391 062

1 648 458

2 039 520

U

kg/rok

0,41

86,0

86,4

MBq/rok

3,14

77

80,2

NL

t/rok

0,111

3,0

3,1

RL

t/rok

114

1 672

1 786

SO42-

t/rok

78

790

868

N-NH4+

kg/rok

924

-

924

BSK5

kg/rok

25,6

-

25,6

CHSKCr

kg/rok

188

-

188

Fe

t/rok

-

0,014

0,014

Mn

t/rok

-

0,094

0,094

226

Ra

Tabulka č. 1 - 30 Znečištění vypuštěné do toku Oslava důlními a odpadními vodami za rok 2012 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

-

1 466 360

1 466 360

U

kg/rok

-

14,6

14,6

MBq/rok

-

4,5

4,5

NL

t/rok

-

11,6

11,6

RL

t/rok

-

6 370

6 370

SO42-

t/rok

-

3 215

3 215

Fe

t/rok

-

2,69

2,69

Mn

t/rok

-

0,51

0,51

226

Ra



Tabulka č. 1 - 31 Znečištění vypuštěné do toku Doubrava důlními a odpadními vodami za rok 2012 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

64

93 548

93 612

U

kg/rok

-

3,0

3,0

MBq/rok

-

1,7

1,7

NL

t/rok

0,0005

0,124

0,125

RL

t/rok

0,03

113

113

SO42-

t/rok

-

70

70

N-NH4+

kg/rok

0,09

-

0,09

BSK5

kg/rok

0,22

-

0,22

CHSKCr

kg/rok

2,5

-

2,5

Fe

t/rok

-

0,024

0,024

Mn

t/rok

-

0,021

0,021

226

Ra

Tabulka č. 1 - 32 Znečištění vypuštěné do toku Zlatý potok důlními a odpadními vodami za rok 2012 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

614

2 897 423

2 897 423

NL

t/rok

-

5,8

5,8

RL

t/rok

-

1 263

1 263

SO42-

t/rok

-

816

816

Fe

t/rok

-

1,7

1,7

Mn

t/rok

-

3,7

3,7

Zn

t/rok

-

0,283

0,283

Cu

t/rok

-

0,116

0,116



Tabulka č. 1 - 33 Vody vypuštěné z o. z. GEAM v roce 2012 Druhy vod – vypuštěné množství (m3/rok)

Profil č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 6 č. 7 č. 8 č. 10 SLA – HVP PUC – HVP OSL – HVP LIC – HVP BĚS – HVP BĚS – ČOV ZH – HVP ZH – MÍR ZH – ČOV Hraničná Dětkovice Velké Tresné Horní Město Kamenec Říčky Jelení Vrch Zálesí Líšná Celkem

odpadní

důlní

průsakové

drenážní

haldové

114 1 327 5 640 15 150 64 614 22 909

960 890 262 349 176 013 177 103 110 575 1 355 785 44 898 41 294 2 573 844 18 199 50 600 47 400 149 445 133 609 316 000 15 800 57 000 569 000 3 950 7 063 754

68 285 3 818 7 356 305 380 384 839

-

-

odkalištní 368 831 368 831



Tabulka č. 1 - 34 Celkové znečištění vypuštěné z o. z. GEAM v roce 2012 Ukazatel Jednotka

Bilanční hodnota Odpadní vody

důlní vody

celkem

Q

m3/rok

391 740

6 105 789

6 497 529

U

kg/rok

0,41

103,6

104,0

MBq/rok

3,14

83,2

86,4

NL

t/rok

0,112

20,53

20,7

RL

t/rok

114

9 418

9 532

SO42-

t/rok

78

4 891

4 969

N-NH4+

kg/rok

924

-

924

BSK5

kg/rok

25,8

-

25,8

CHSKCr

kg/rok

191

-

191

Fe

t/rok

-

4,43

4,43

Mn

t/rok

-

4,33

4,33

Zn

t/rok

-

0,546

0,546

Cu

t/rok

-

0,252

0,252

Ni

t/rok

-

0,224

0,224

Pb

t/rok

-

0,007

0,007

As

t/rok

-

0,029

0,029

F-

t/rok

-

0,900

0,900

226

Ra



1.6 Monitoring okolí – povrchové vody Chemizmus všech dále uvedených monitorovaných profilů povrchových vod je uveden v tabulce č. 1 - 35. Tok Nedvědička nad ZCHÚ – IV – I Pozaďový monitorovací profil toku Nedvědičky nad oblastí činností o.z. GEAM – pozadí pro výpustné profily č. 1, 7, 8,10 Tok Nedvědička, profil Rožná – NERO Důležitý monitorovací profil toku Nedvědička v obci Rožná, kde je sledováno ovlivnění toku výpustnými profily č. 1, 7, 8, 10 Tok Loučka, Mirošov – LOMI Pozaďový monitorovací profil toku Loučky – pozadí pro výpustný profil č. 2 – DS Bukov Bukovský potok, profil ústí do Loučky – BUPO Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Bukovského potoka vypouštěnými důlními vodami z DS Bukov Tok Hadůvka nad haldou Drahonín – HAD-3 Monitorovací profil nad ČDV Olší-Drahonín sledující ovlivnění toku Hadůvka lokalitou Olší, slouží též jako pozaďový profil Hadůvky před výpustnými profily č. 3 a 4 ČDV a ČOV Olší-Drahonín Tok Hadůvka 150 m pod ČDV Olší-Drahonín – HAD-4 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Hadůvky důlními vodami z ČDV a odpadními vodami z ČOV Olší-Drahonín Tok Jasinka nad výustí z čistírny důlních vod Pucov – JAS-1 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Jasinka pod oblastí hornin narušených důlní činností, kde by mohlo dojít k pronikání důlních vod do toku Jasinka při vyšší hladině důlních vod a zároveň pozaďový profil nad výpustí důlních vod z ČDV Pucov Tok Jasinka pod výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-2 Monitorovací profil sledující kvalitu vod toku Jasinka pod výpustným profilem ČDV Pucov Tok Kurvice – požární nádrž – KUR-1 Monitorovací profil v obci Licoměřice, který sleduje ovlivnění toku Kurvice průsakovými vodami z rekultivovaného odvalu Licoměřice a zároveň pozaďový profil nad výpustí vyčištěných důlních vod z ČDV Licoměřice Tok Kurvice, profil Tuchov – KUR-2 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Kurvice pod výpustí z ČDV Licoměřice Tok Slavkovický potok nad výpustí Slavkovice – SLA-1 Pozaďový profil toku Slavkovický potok nad důlní lokalitou Slavkovice – Petrovice Tok Slavkovický potok pod výpustí Slavkovice – SLA-2 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění toku Slavkovický potok výpustným profilem z opuštěné důlní lokality Slavkovice - Petrovice Tok Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly – OSL – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly a ČDV Oslavany



Tok Oslavy pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV – OSL – POD Monitorovací profil toku Oslava cca 200 m pod budovou ČDV sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Běstvinský potok nad ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Běstvina – BEPO – 0 Pozaďový monitorovací profil toku Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina Tok Běstvinský potok pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Běstvina – BEPO – 1 Monitorovací profil toku Běstvinský potok v obci Běstvina sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Zlatý potok nad ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Zlatý potok nad ústím důlních vod z ČDV Zlaté Hory Tok Zlatý potok pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – POD Monitorovací profil toku Zlatý potok pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory sledující ovlivnění toku vypouštěnými důlními vodami Ústí štoly Josef na Horním Městě – HM – ŠTOLA JOSEF Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) štolou Josef z bývalého důlního díla na lokalitě Horní Město do toku Huntava Tok Huntava nad ústím důlních vod – HUN – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Huntava cca 10 m před ústím důlních vod, které přitékají bezejmennou vodotečí z bývalého důlního díla Tok Huntava pod ústím důlních vod – HUN – POD Monitorovací profil toku Huntava cca 100 m pod ústím bezejmenné vodoteče, který sleduje ovlivnění toku vytékajícími důlními vodami z bývalého důlního díla Ústí štoly Velké Tresné – VT – VODNÍ ŠTOLA Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) z bývalého důlního díla na lokalitě Velké Tresné do Tresenského potoka Tok Tresenský potok nad ústím důlních vod – TREPO – 1 Pozaďový monitorovací profil toku Tresenský potok cca 20 m před ústím důlních vod, které vytékají z ústí zasypané vodní štoly Tok Tresenský potok před jeho ústím do Svratky – TREPO Monitorovací profil toku Tresenský potok cca 3 km pod ústím důlních vod, před jeho zaústěním do toku Svratka, sleduje ovlivnění povrchových vod vytékajícími důlními vodami Ústí potrubí do vodoteče Mlýnský potok – HRANIČNÁ Uvedený profil monitoruje důlní vody gravitačně vytékající ze zrekultivované lokality Hraničná do výše uvedeného toku Ústí štoly Jindřich – DĚTKOVICE – JINDŘICH Profil, který monitoruje důlní vody gravitačně bez čištění vytékající z bývalé důlní lokality Dětkovice Výtok důlních vod ze sestřelené štoly – ZÁLESÍ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalého uranového dolu Javorník, důlní vody natékají do toku Javornický potok



Tok Javornický potok pod ústím důlních vod – JAV – 1 Monitorovací profil toku Javornický potok pod ústím důlních vod, které vytékají z bývalého dolu Javorník, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod vodami důlními Tok Javornický potok před hranicí s Polskem – JAV – 2 Monitorovací profil toku Javornický potok před hranicí s Polskou republikou, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod důlními vodami vytékajícími z bývalého dolu Javorník Výtok důlních vod z průzkumné štoly – JEVR Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Jeleního vrchu v Rychlebských horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, vytékající důlní vodu v současnosti využívá obec Bílá Voda jako pitnou pro zásobování obyvatel Výtok důlních vod z potrubí pod štolou – KAM Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z osazené lutny pod štolou v oblasti Kamenec v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií Výtok důlních vod ze štoly – ŘÍČKY Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly oblasti Říčky v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody Výtok důlních vod z potrubí „hrneček pro kolemjdoucí“ – LÍŠNÁ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z potrubí ze štoly v oblasti Líšné nedaleko od městyse Jimramov, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody



Tabulka č. 1 - 35 Monitoring okolí Lokalita Rožná Sledovaný profil: Tok Nedvědička nad ZCHÚ (IV - 1) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

4

7,40

7,80

7,55

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

150

260

210

N-NH4+

mg/l

24

0,12

0,56

0,33

U 226

Ra

Sledovaný profil: Tok Nedvědička, profil Rožná (NERO) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

4

7,50

8,10

7,80

mg/l

4

0,010

0,083

0,039

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

270

970

558

SO42-

mg/l

4

94

490

254

N-NH4+

mg/l

24

0,05

0,55

0,20

U 226

Ra

Sledovaný profil: Tok Loučky, Mirošov (LOMI) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH U 226

Ra

RL

4

7,30

7,70

7,60

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

mg/l

4

230

260

243

Sledovaný profil: Bukovský potok, profil ústí do Loučky (BUPO) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH U 226

Ra

RL

průměr

průměr

4

7,60

8,20

7,85

mg/l

12

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

mg/l

4

400

500

435



Lokalita Olší - Drahonín Sledovaný profil: Tok Hadůvka nad haldou Drahonín (HAD - 3) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

4

7,50

7,60

7,55

mg/l

4

0,010

0,019

0,014

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

410

550

453

SO42-

mg/l

4

120

200

150

Fe

mg/l

4

0,09

0,27

0,21

Mn

mg/l

4

0,05

0,05

0,05

U 226

Ra

Sledovaný profil: Tok Hadůvka 150m pod ČDV Olší - Drahonín (HAD - 4) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

12

7,80

8,00

7,93

mg/l

12

0,010

0,035

0,022

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

12

940

1400

1203

SO42-

mg/l

12

390

610

524

Fe

mg/l

12

0,07

1,79

0,26

Mn

mg/l

12

0,05

0,96

0,18

U 226

Ra

Lokalita Pucov Sledovaný profil: Tok Jasinka nad výpustí ČDV Pucov (JAS - 1) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

4

7,60

7,90

7,73

mg/l

4

0,010

0,012

0,011

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

380

530

435

Fe

mg/l

4

0,07

0,16

0,11

Mn

mg/l

4

0,05

0,05

0,05

U 226

Ra

Sledovaný profil: Tok Jasinka pod výpustí ČDV Pucov (JAS - 2) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

12

7,30

8,00

7,85

mg/l

12

0,010

0,076

0,029

mBq/l

12

30

80

39

RL

mg/l

12

400

520

457

Fe

mg/l

12

0,06

2,49

0,33

Mn

mg/l

12

0,05

0,12

0,06

U 226

Ra



Lokalita Licoměřice Sledovaný profil: Tok Kurvice - požární nádrž (KUR - 1) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

4

7,10

7,60

7,38

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

160

200

180

Fe

mg/l

4

0,09

0,75

0,45

Mn

mg/l

4

0,05

0,10

0,07

U 226

Ra

Sledovaný profil: Tok Kurvice v obci Tuchov (KUR - 2) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

12

7,30

7,80

7,58

mg/l

12

0,010

0,059

0,028

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

4

880

1400

1090

Fe

mg/l

12

0,06

0,59

0,16

Mn

mg/l

12

0,05

0,09

0,05

U 226

Ra

Lokalita Slavkovice - Petrovice Sledovaný profil: Tok Slavkovický potok nad výpustí Slavkovice (SLA - 1 ) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

Sledovaný profil: Tok Slavkovický potok pod výpustí Slavkovice (SLA - 2 ) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

4

0,010

0,014

0,011

mBq/l

4

30

30

30



Lokalita Oslavany Sledovaný profil: Tok Oslava nad Dědičnou štolou (OSL - NAD) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

6

7,80

8,90

8,15

RL

mg/l

6

230

310

277

SO42-

mg/l

6

36

52

44

Fe

mg/l

6

0,37

0,83

0,49

Mn

mg/l

6

0,05

0,38

0,15

Sledovaný profil: Tok Oslava pod ČDV Oslavany (OSL - POD) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

6

7,80

8,90

8,25

RL

mg/l

6

290

610

453

SO42-

mg/l

6

83

220

144

Fe

mg/l

6

0,27

1,42

0,68

Mn

mg/l

6

0,06

0,19

0,11

Lokalita Běstvina Sledovaný profil: Tok Běstvinský potok nad ústím z ČDV (BEPO - 0) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

7,80

8,30

7,93

NL

mg/l

4

4

18

11

Fe

mg/l

4

0,07

0,77

0,27

Zn

mg/l

4

0,01

0,09

0,03

Pb

mg/l

4

0,001

0,01440

0,00455

Cu

mg/l

4

0,00206

0,04810

0,01689

As

mg/l

4

0,00063

0,00480

0,00180

Sledovaný profil: Tok Běstvinský potok pod ústím z ČDV (BEPO - 1) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum Průměr pH

4

7,90

8,00

7,93

NL

mg/l

4

2

5

3

Fe

mg/l

4

0,07

0,12

0,09

Zn

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00138

0,00115

Cu

mg/l

4

0,00322

0,01450

0,00942

As

mg/l

4

0,00074

0,00093

0,00084



Lokalita Zlaté Hory Sledovaný profil: Zlatý potok před ústím důlních vod z ČDV (ZP - NAD) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

6,70

7,00

6,88

Fe

mg/l

4

0,06

0,09

0,07

Zn

mg/l

4

0,080

0,300

0,158

Cu

mg/l

4

0,0248

0,0562

0,0353

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00163

0,00128

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As

mg/l

4

0,00022

0,00044

0,00032

Sledovaný profil: Zlatý potok pod ústím důlních vod z ČDV (ZP – POD) počet Ukazatel Jednotka vzorků Minimum maximum průměr pH

4

6,90

7,30

7,08

Fe

mg/l

4

0,06

0,41

0,29

Zn

mg/l

4

0,010

0,130

0,093

Cu

mg/l

4

0,0184

0,0345

0,0259

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00132

0,00112

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As

mg/l

4

0,00029

0,02080

0,00547



Horní Město Sledovaný profil: Výtok důlních vod ze štoly Josef (HM - ŠTOLA JOSEF) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

12

7,30

7,80

7,59

NL

mg/l

12

2

16

5

Cu

mg/l

12

0,00710

0,01480

0,01154

Zn

mg/l

12

1,66

3,09

2,66

Pb

mg/l

12

0,00184

0,00555

0,00333

Cd

mg/l

12

0,00585

0,00862

0,00709

As

mg/l

12

0,00104

0,00218

0,00154

Fe

mg/l

12

0,32

1,08

0,68

Mn

mg/l

12

0,34

0,64

0,51

Q (m3)

133 609

Sledovaný profil: Tok Huntava nad zaústěním bezejmenné vodoteče (HUN - NAD) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

11

7,40

7,90

7,65

RL

mg/l

11

76

130

110

SO42-

mg/l

11

10

21

16

Cu

mg/l

11

0,00944

0,03930

0,01598

Zn

mg/l

11

0,020

0,170

0,044

Pb

mg/l

11

0,00105

0,00420

0,00223

Cd

mg/l

11

0,00010

0,00039

0,00022

As

mg/l

11

0,00025

0,00102

0,00071

Fe

mg/l

11

0,18

1,25

0,40

Mn

mg/l

11

0,05

3,53

0,37

Sledovaný profil: Tok Huntava pod zaústěním bezejmenné vodoteče (HUN - POD) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

11

7,30

8,00

7,55

RL

mg/l

11

100

190

145

SO42-

mg/l

11

21

41

32

Cu

mg/l

11

0,00780

0,01970

0,01286

Zn

mg/l

11

0,170

0,810

0,526

Pb

mg/l

11

0,00133

0,00271

0,00207

Cd

mg/l

11

0,00016

0,00210

0,00141

As

mg/l

11

0,00050

0,00125

0,00084

Fe

mg/l

11

0,15

0,61

0,34

Mn

mg/l

11

0,05

0,16

0,11



Velké Tresné Sledovaný profil: Ústí vodní štoly (VT-VODNÍ ŠTOLA) počet Ukazatel Jednotka vzorků Minimum maximum pH

průměr

4

6,00

6,20

6,13

NL

mg/l

4

4

6

5

RL

mg/l

4

1000

1200

1100

SO42-

mg/l

4

600

660

630

Cu

mg/l

4

0,0122

0,0341

0,0221

Zn

mg/l

4

0,03

0,04

0,03

Pb

mg/l

4

0,0010

0,0011

0,0011

Fe

mg/l

4

11,5

14,7

13,1

Mn

mg/l

4

10,40

12,30

11,33

Q (m3)

149 445

Sledovaný profil: Tresenský potok před ústím důlních vod (TREPO - 1) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

6,70

7,20

7,00

RL

mg/l

4

230

700

520

SO42-

mg/l

4

86

350

252

Cu

mg/l

4

0,0099

0,0159

0,0126

Zn

mg/l

4

0,010

0,040

0,018

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00130

0,00108

Fe

mg/l

4

0,10

1,34

0,45

Mn

mg/l

4

0,11

4,34

1,29

Sledovaný profil: Tresenský potok před ústím do Svratky (TREPO) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

7,70

8,10

7,95

RL

mg/l

4

260

480

400

SO42-

mg/l

4

86

150

127

Cu

mg/l

4

0,00740

0,01930

0,01375

Zn

mg/l

4

0,010

0,040

0,018

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00119

0,00107

Fe

mg/l

4

0,08

0,11

0,09

Mn

mg/l

4

0,05

0,05

0,05



Hraničná Sledovaný profil: Ústí roury do vodoteče Mlýnský potok (HRANIČNÁ) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

2

7,50

7,70

7,60

Q (m3)

NL

mg/l

2

2

2

2

RL

mg/l

2

160

170

165

SO42-

mg/l

2

41

45

43

Cu

mg/l

2

0,0094

0,0149

0,0122

Zn

mg/l

2

0,02

0,03

0,03

Pb

mg/l

2

0,00162

0,00971

0,00567

Fe

mg/l

2

0,12

0,23

0,18

Mn

mg/l

2

0,05

0,05

0,05

Cd

mg/l

2

0,00032

0,00039

0,00036

50 600

průměr

Q (m3)

Dětkovice Sledovaný profil: Ústí štoly Jindřich (DĚTKOVICE - JINDŘICH) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

2

6,50

6,60

6,55

NL

mg/l

2

2

2

2

RL

mg/l

2

250

250

250

SO42-

mg/l

2

39

45

42

Cu

mg/l

2

0,0099

0,0163

0,0131

Zn

mg/l

2

0,01

0,01

0,01

Pb

mg/l

2

0,001

0,001

0,001

Fe

mg/l

2

0,06

0,10

0,08

Mn

mg/l

2

0,05

0,05

0,05

Cd

mg/l

2

0,0001

0,0001

0,0001

47 400



Zálesí Sledovaný profil: Výtok důlních vod z potrubí ze sestřelené štoly (ZÁLESÍ) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

2

0,225

0,232

0,229

mBq/l

2

110

110

110

Q (m3) 569 000

Sledovaný profil: Javornický potok nad městem Javorník (JAV-1) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

2

0,028

0,036

0,032

mBq/l

2

30

30

30

Sledovaný profil: Javornický potok před hranicí s Polskem (JAV-2) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr U

mg/l

2

0,016

0,030

226

Ra mBq/l 2 30 30 Jelení Vrch Sledovaný profil: Výtok důlních vod z průzkumné štoly (JEVR) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum U 226

Ra

U Ra

U Ra

průměr

Q (m3)

1

0,010

0,010

0,010

mBq/l

1

30

30

30

57 000

průměr

Q (m3)

mg/l

1

0,033

0,033

0,033

mBq/l

1

90

90

90

316 000

průměr

Q (m3)

Říčky Sledovaný profil: Výtok důlních vod ze štoly (ŘÍČKY) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum 226

30

mg/l

Kamenec Sledovaný profil: Výtok důlních vod z lutny pod štolou (KAM) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum 226

0,023

mg/l

1

0,010

0,010

0,010

mBq/l

1

30

30

30

15 800

Líšná Sledovaný profil: Výtok důlních vod z potrubí "Hrneček pro kolemjdoucí (LÍŠNÁ) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr Q (m3) U 226

Ra

mg/l

1

0,010

0,010

0,010

mBq/l

1

30

30

30

3 950



1.7 Přehled činností na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření Investiční akce V roce 2012 bylo vydáno stavební povolení na akci „Čerpací stanice drenážních vod KI“ a byla zahájena stavba. Během roku 2012 bylo realizováno zatrubnění stávajícího toku, probíhaly zemní práce na objektu budovy čerpací stanice – betonáž dolní části čerpací jímky a příprava ploch pod akumulační nádrže. Zahájena byla příprava pro výrobu ocelových konstrukcí. Stavba je realizována vlastními silami o. z. GEAM, termín uvedení do provozu je prosinec 2013, Vynaložené náklady v roce 2012 činily cca 5 950 tis. Kč. V červnu 2012 bylo vydáno stavební povolení na změnu dokončené stavby vodního díla „Intenzifikace ČDV Oslavany“. Intenzifikace spočívala především v doplnění aerátoru, reaktoru a sedimentační nádrže do technologie čištění důlních vod. Její realizace byla zahájena počátkem října a ukončena v prosinci 2012 vydáním kolaudačního souhlasu s užíváním stavby. Náklady na tuto investiční akci činily cca 2 560 tis. Kč. Opatření realizovaná v rámci provozních prací Na skládce komunálního odpadu Bukov vznikaly v roce 2012 nadbilanční skládkové vody, které byly převáženy k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě na základě smluv uzavřených s provozovateli ČOV. K vyčištění bylo v roce 2012 převezeno 2 371 m3 odpadních skládkových vod. Pokračovala realizace akce „Sanace odkaliště KI – I. etapa“. V rámci SO - 07/1 „Čerpací stanice drenážních vod západ“ byla, po zbudování nové čerpací stanice včetně technologie, v roce 2012 provedena demolice staré čerpací stanice a úprava okolního terénu.

1.7.2 Kontroly Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na pracovištích ČDV a Sorpční stanice uranu na lokalitě Olší – Drahonín, provozovaných v rámci OE – pracoviště III. kategorie Protokol ze dne 13. 2. 2012 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na provádění monitorování podle programů monitorování v roce 2011 Protokol ze dne 28. 3. 2012 Závěry: Dopracování zprávy na základě připomínek SÚJB – splněno Kontrola SÚJB zaměřená na systém zabezpečení plnění „Programu zabezpečování jakosti DIAMO, s. p.“, plnění podmínek vyhlášky č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd Protokol ze dne 18. 4. 2012 Závěry: Drobné připomínky budou řešeny postupně při aktualizacích DSMO



Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na pracovišti ČDV Licoměřice, provozovaného v rámci OE – pracoviště III. kategorie Protokol ze dne 1. 6. 2012 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na pracovišti ČDV Pucov, provozovaného v rámci OE – pracoviště III. kategorie Protokol ze dne 1. 6. 2012 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na dodržování legislativních požadavků dle atomového zákona a jeho prováděcích předpisů při správě uzavřených lokalit po těžbě a zpracování uranové rudy v oblasti Orlických a Rychlebských hor. Protokol ze dne 4. 9. 2012 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na pracovištích DS R1 a DS Bukov, provozovaných v rámci OE – pracoviště III. kategorie Protokol ze dne 4. 9. 2012 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na dodržování ustanovení zákona č. 18/1997 Sb., vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., při plnění plánu monitorování výpustí a okolí DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka Protokol ze dne 11. 12. 2012 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků

1.7.3 Uložené pokuty V roce 2012 nebylo na úseku nakládání s vodami zahájeno správní řízení za neplnění povinností při nakládání s vodami a nebyly uloženy pokuty ani nápravná opatření.

1.8 Shrnutí V oblasti nakládání s vodami na odštěpném závodě GEAM nenastaly v roce 2012 žádné významné problémy. Co se týká pitné a provozní vody na jednotlivých čistírnách důlních vod a dalších provozech, nebyly zaznamenány ve spotřebách těchto vod výrazné změny vůči předchozím obdobím. Z důvodu nevyhovující kvality pitné vody z místního zdroje na lokalitě Běstvina byla i v roce 2012 dodávána na ČDV voda balená. V roce 2012 provozoval odštěpný závod GEAM sedm zařízení, na kterých byly čištěny a vypouštěny odpadní vody (průmyslové – 3 x, splaškové – 4 x) do vod povrchových, osm dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod a dva profily, ze kterých byly důlní vody do vod povrchových vypouštěny bez čištění. Vypouštění odpadních a důlních vod z provozů o. z. GEAM do vod povrchových probíhalo v roce 2012 v souladu s vodoprávními rozhodnutími a v případě důlních vod s radionuklidy i rozhodnutími SÚJB. Na výpustném profilu č. 8 (čistírna vod aktivní kanalizace) byla v jednom případě mírně překročena vyšetřovací úroveň v ukazateli objemová aktivita 226 Ra, což je podrobně popsáno v kapitole 1.5.1. U výpustného profilu č. 6 došlo v roce 2012 ke změně vodoprávního rozhodnutí, která spočívala v prodloužení jeho platnosti a náhradě ukazatele znečištění NEL za ukazatel znečištění C10-C40. Nová vodoprávní rozhodnutí byla vydána pro výpustné



profily č. 2 a č. 8. Pro výpustný profil č. 2 bylo vydáno i nové rozhodnutí SÚJB povolující uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod. Množství vypuštěných důlních vod do vod povrchových se v roce 2012 na všech výpustných profilech, s výjimkou profilu SLA-HVP, oproti předchozímu roku snížilo. Ukazatele znečištění na jednotlivých výpustných profilech odpadních a důlních vod jsou zpracovány v tabulkách v kapitolách 1.3 – 1.5. Monitorování okolí probíhalo v roce 2012 v souladu s programem monitorování a na jednotlivých monitorovaných profilech nedošlo k žádným významným anomáliím. V roce 2012 byla zahájena stavba „Čerpací stanice drenážních vod KI“, která je realizována vlastními silami o. z. GEAM a termín uvedení do provozu je prosinec roku 2013. Ve druhé polovině roku 2012 byla realizována a dokončena akce „Intenzifikace ČDV Oslavany“, v rámci níž byla technologie ČDV doplněna o aerátor, reaktor a sedimentační nádrž. S uvedenou akcí souvisela i patnáctidenní odstávka ČDV Oslavany, během níž bylo do toku Oslava vypuštěno bez čištění 52 394 m3 důlních vod. Likvidace nadbilančních skládkových vod na skládce komunálního odpadu Bukov byla řešena jejich odvážením k přečištění na ČOV Bystřice nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě. V roce 2012 bylo takto odvezeno 2 371 m3 skládkových odpadních vod. V rámci akce sanace KI – 1. etapa byla v roce 2012 provedena demolice staré čerpací stanice západ a úprava okolního terénu. Z realizovaných kontrol v rámci nakládání s vodami nevyplynuly žádné závažné nedostatky, o. z. GEAM nebyly uloženy v roce 2012 žádné pokuty. Poplatky za čerpání podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily na o. z. GEAM v roce 2012 celkem 90 916 Kč. V roce 2013 nepředpokládáme žádné významné změny v nakládání s vodami v rámci odštěpného závodu.



2

HYDROGEOLOGIE

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Ložisko Rožná Celkové hydrogeologické poměry území ložiska Rožná jsou dány morfologií území, atmosférickými srážkami a propustností hornin a tektonických poruch. Hlavním morfologickým prvkem je hřeben táhnoucí se mezi vodními toky Bobrůvka (následně Loučka) a Nedvědička. Po hřebeni probíhá místní rozvodí mezi oběma toky. Dobývací prostor ložiska sice z větší části leží v povodí Nedvědičky (pouze malá část na J přechází do povodí Bobrůvky), avšak vzhledem k hlubinné těžbě se vliv odvodnění ložiska může projevovat v povodí obou toků. Plocha dobývacího prostoru je 8,76 km2. Maximální plocha území, která může být odvodněním ložiska ovlivněna, je 78,5 km2 a je omezena na V a Z řekami Bobrůvka a Nedvědička, na severu obcemi Rovné a Domanín, na JV linií táhnoucí se přes Moravecké Pavlovice a Kraví horu do údolí Nedvědičky. Oba toky omezující povodí ložiska zamezují, aby se deprese, vyvolaná odvodněním ložiska, mohla eventuálně šířit dále na Z a V. Je však vysoce pravděpodobné, že vzhledem k malé propustnosti hornin ložiska, deprese k vodním tokům vůbec nedosahuje. Dosah deprese by tedy měl být menší než území omezené oběma vodními toky. Znamená to tedy, že depresní kužel je velmi strmý a že horniny jsou celkově málo propustné. Morfologie terénu a směry vodních toků jsou v podstatě dány geologickou strukturou území, ve kterém jednotlivé deprese mají stejný směr SSZ - JJV, shodný s hlavními tektonickými liniemi a s foliací hornin. Tento fakt je velmi důležitý pro celkovou hydrogeologii území. Morfologický plán území doplňují, jako druhořadé, deprese a elevace SZ směru, méně SV směru. Hlavními depresemi protékají říčky Nedvědička a Bobrůvka. Oba toky mají bystřinný charakter a prakticky nevytvářejí aluviální nivu. Profil mezi nimi má hřebenovitý tvar a převládá povrchový odtok srážkových vod. Stav vody na povrchových tocích je během roku nepravidelný, závislý na množství srážek a ročním období. Zvětralinový pokryv nedosahuje větších mocností (max. do 2 - 4 m) a je tvořen hlavně jílovito-písčitými hlínami s malou propustností, která kolísá v závislosti na petrografickém složení původních hornin. Pásmo přípovrchového rozvolnění (navětrání) hornin končí zhruba v 15 až 30 m pod povrchem. Podél některých dislokací zasahuje toto pásmo i do větších hloubek. Srážková voda, která v území infiltruje do hornin, se v přírodních podmínkách pohybuje od rozvodí k oběma vodním tokům. Nestejnoměrná propustnost jednotlivých pruhů hornin tak omezuje proudění k místní erozivní základně. Ještě výrazněji se to projevuje při odvodnění ložiska, kde zřejmě dosah deprese směrem k V a k Z je velmi malý. Podle pozorování v důlních dílech příčné tektonické linie mohou poněkud zvýšit proudění vody napříč geologické struktury, ale nezvyšují podstatně přítoky do důlních děl. Z vyhodnocení důlních přítoků vyplývá, že převážná část přítoků důlní vody do důlních děl tvoří přítoky rozptýlené. Soustředěné přítoky se vyskytly pouze v místech nafárání, či přiblížení důlních děl k hlubinným průzkumným vrtům. Tyto oblasti byly zpravidla utěsněny. Malou propustnost hornin ložiska způsobuje především petrografické složení hornin. Ruly převážně biotitické, amfibolitické a amfibolity jsou puklinově málo propustné, poněvadž v puklinách se při zvětrávání ve styku s vodou tvoří jílové minerály, které pukliny utěsňují. Na tektonických poruchách vznikají jemnozrnné mylonitizované materiály, které také výrazně snižují propustnost tektonických poruch. Také zrudněné tektonické poruchy jsou velmi málo propustné. Dobrou propustnost je možno



očekávat u hornin s vyšším obsahem křemene (intenzívně granitizované ruly, granilitové ruly) a krystalických vápenců. Tyto horniny se však vyskytují na území ložiska v menší míře, tvoří navzájem oddělené polohy (čočky), takže jejich zvýšená propustnost se nemůže výrazně projevit ani na poruchách. Karbonátové horniny jsou v rudném poli zastoupeny nesouvislými pruhy mramorů, dosahující mocnosti několika metrů. V nadloží ložiska tvoří souvislé pruhy hornin do mocnosti 100 m v délkách do 4 km. V rámci ložiska nebyly zjištěny větší akumulace vody vázané na tyto horniny. Zvodnění celé oblasti tedy závisí hlavně na četnosti a charakteru puklin, na tektonickém porušení hornin, na geografických podmínkách a množství ročních srážek. Plošné velké vydobyté prostory jsou zpravidla vždy zvodněné, "stahují" vodu, převážně s jistým časovým odstupem. Režim podzemních vod na ložisku Rožná Celkový režim podzemních vod je možno rozčlenit na tyto hydrogeologické celky (od západu k východu): Horniny v nadloží 4. zóny Horniny v nadloží 4. zóny jsou zastoupeny jemnozrnnými biotitickými pararulami, hrubozrnnými biotitickými pararulami a karbonátovými horninami. Jsou intenzívně rozpukány, převládá S-J systém puklin, paralelních s průběhem 4. zóny a sklonem okolo 60° k Z. Vyvinuty jsou rovněž příčné systémy puklin, které na styku se směrnými liniemi zlomů bývají zvodněné (byly zachyceny základními překopy na Z od 4. zóny a průzkumnými vrty do nadloží). Ty jsou nebezpečím větších a trvalejších přítoků vod do důlních děl, zejména na hlubokých patrech (16., 18. a 24. patro - 4. zóna). Přítoky vod z vrtů se několikrát vyskytly při zastižení výraznější příčné tektoniky, která narušuje směrný oběh vod a má drenážní účinky na okolní horniny. Zvodnělý horizont je vyvinut ve vzdálenosti cca 50 m v nadloží 4. zóny. Nehrozí v žádném případě prudké výtoky do důlních děl. V severní části ložiska, do vzdálenosti cca 1 km jižně od rodkovských poruch, je zvodnění v nadloží 4. zóny pravidelné a dosahuje maximálních přítoků 1 l/s. Horniny mezi 4. a 1. zónou Horniny mezi 4. a 1. zónou jsou zastoupeny jemně až hrubězrnitými biotickými pararulami střídajícími se s pruhy amfibolitů, krystalických vápenců a vložkami granitoidních hornin. Mají v důsledku jílovitého charakteru zón izolovaný puklinový systém podzemních vod. Mocnosti 4. a 1. zóny jsou kolísavé (od 2 - 25 m). Jemnozrnné a hrubozrnné pararuly mezi zónami mají menší propustnost než v nadloží 4. zóny. V současné době jsou horninové pruhy na vyšších horizontech téměř suché, na hlubokých horizontech slabě zvodněné. Nejčastěji se tvoří nesoustředěné přítoky vod po limonitizovaných puklinách. V nadloží 2. zóny je v některých intervalech ložiska Rožná vyvinuto pásmo zvodnění, jehož přítoky po rozfárání velmi rychle klesají. Horniny v podloží 1. zóny V podloží 1. zóny vystupují jemnozrnné a hrubozrnné biotitické pararuly s pruhy amfibolitů. Amfibolity se jeví hydrogeologicky jako více nepropustné polohy v komplexu rul. V podloží 1. zóny se nevyskytly souvislé zvodněné horizonty. Možnost zvýšeného přítoku vod do důlních děl je pouze v místech nafárání lépe propustných SV příčných struktur.

2.1.2 Ložisko Rožná – odkaliště KI Odkaliště KI v rámci závodu CHÚ je založeno jako sypaný hrázový systém, který je těsněný vylouženým rmutem (70 % částic menších než 0,1 mm). Okolí je chráněno drenážním systémem založeným na skalním podloží. Skalní podloží je v čele hrázového systému hlouběji jak 4 m. Strana 73, celkem 113


Skalní podloží je porušeno několika tektonickými poruchami převážně SZ směru, které mají i propojení na struktury SV směru (na těchto strukturách se v 19. století těžil Fe – limonit – gossan). Mělká zvodeň je monitorována, hlubší zvodeň je čistá. Ve vodotečích pod čelní hrází odkaliště (bezejmenný potok a tok Nedvědička) nebyla nikdy prokázána kontaminace.

2.1.3 Ložisko Rožná – odkaliště KII Hrázový systém (hráz A, hráz B) odkaliště KII je konstruován jako přehrada se sypanými hrázemi a těsnícím asfalto – betonovým jádrem. Je založeno v údolí Zlatkovského potoka, který je odveden štolou mimo prostor odkaliště. Při severní patě hráze B je zjištěna SV tektonická porucha, která v údolí toku Nedvědička navazuje na SJ tektonické poruchy, jež souvisí s ložiskovými strukturami ložiska Olší. Podloží je v hloubkách 12 – 15 m, u hráze 4 – 8 m. Monitorovány jsou vody na konci dílčího údolí bývalého toku Zlatkovského potoka. V toku Nedvědička nebyla nikdy zjištěna kontaminace.

2.1.4 Ložisko Olší – Drahonín Voda z ložiska Olší – Drahonín je čerpána z komína VK – 3/0 – 3, čímž je zajištěno, že z žádného důlního díla ústícího na povrch nemůže vytékat důlní voda (451,3 m n. m.). Na lokalitě jsou dva odvaly. Mělkou zvodeň pod odvalem Olší monitorují vrty OM – 1, OM – 2 ve dvou dílčích údolích. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží. Pod odvalem Drahonín monitorují mělkou zvodeň vrty DRM – 1, DRM – 2. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží a jsou situovány u toku Hadůvka.

2.1.5 Ložisko Jasenice – Pucov Vrt PV – 1 je provrtán do druhého patra dolu Jasenice – Pucov a kontrolně jsou odebírány důlní vody. Vrt PV – 2 je odvrtán v dílčím údolí pod odvalem Jasenice – Pucov a jeho prostřednictvím je monitorována mělká zvodeň, která je napojena na údolí toku Jasinka. Vrt je dovrtán do skalního podloží.

2.1.6 Ložisko Licoměřice Pod haldou ložiska Licoměřice v údolí toku Kurvice jsou monitorovány vrty PV – 2, 3, 4. Údolí Kurvice je relativně ve velké mocnosti zaneseno sedimenty. Odběrná místa určují hloubky vrtů. Vrty monitorují zejména vliv haldy a výchozů rudních žil na okolí ložiska. V podloží jsou zastiženy horniny metamorfovaných sérií Železných hor. Vrty PV – 7, PV – 8 monitorují akumulační nádrže pod ČDV Licoměřice. Tyto vrty monitorují vody velmi mělké a mělké zvodně. Jsou navrtány v sedimentech toku Kurvice a zasahují do podloží. V podloží jsou již zastiženy horniny křídy.

2.1.7 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 Na ložisku Zlaté Hory jsou monitorovány 2 základní vrty v údolí Zlatého potoka, které jsou dovrtány až do podloží a monitorují vodní režim mělkého oběhu. Vrty Vi – 1, Vi – 2 sledují průlinovou i puklinovou vodu, vrt Vi – 2 je navrtán do aktivního puklinového kolektoru a přetéká. Vody velmi mělké zvodně jsou monitorovány vrtem HV – 1. Ten je situován do fluviálních hlinitých písků a štěrků v levobřežní části nivy Zlatého potoka (cca 550 m od odkaliště).



2.2 Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod Surové důlní vody jsou monitorovány zpravidla na jejich nátoku do čistíren důlních vod, případně dekontaminačních stanic. Tam, kde vody vytékají bez čištění – na místech výtoku. Jsou prováděny odběry prostých vzorků. Monitoringem jsou sledovány změny chemizmu důlních vod v zatopených ložiscích v závislosti na čase. Tam, kde jsou důlní vody čištěny, slouží jejich monitoring také k vyhodnocení účinnosti čištění. V případě podzemních vod je prováděno monitorování z vertikálních vrtů, vzorky jsou odebírány jako prosté. Monitoring je prováděn z důvodu dlouhodobého sledování chemizmu, zpravidla mělkých zvodní v okolí zatopených ložisek, odkališť, případně odvalů.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Na základě samovolného výtoku surových důlních vod z Dědičné štoly na lokalitě Oslavany, ke kterému došlo v roce 2011, pokračovalo v roce 2012 hydrogeologické sledování oblasti. V rámci sledování proběhla čtyři režimní měření průtoků na vodních tocích při západním okraji zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna, jejichž cílem bylo především přesně určit ztrátové úseky vodních toků a kvantifikovat hodnoty ztrát průtoku. Sledování prováděl Ústav geologických věd při PF MU Brno a prezentace výsledků je shrnuta ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “ – roční zpráva za rok 2012. Všechna režimní měření prokazují vcez povrchové vody do horninového prostředí na dílčích sekcích toků Balinka, Bobrava, Habřina a Bílá voda. Situaci v zatopeném důlním poli lze těžko předvídat. Indikátorem nepředvídatelné situace na výtoku důlních vod z Dědičné štoly by mohlo být pravidelné měření hladiny důlní vody na jámě Jindřich II. Pro efektivní omezení infiltrace vod do povrchových toků bez nebezpečí nezamýšlených důsledků by bylo vhodné sestrojit numerický model proudění podzemních vod a s jeho pomocí určit klíčová opatření. Hydrologické sledování toků na ostatních lokalitách nebylo na o. z. GEAM prováděno. Úhrny srážek na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce č. 2 - 6 v kapitole 2.3.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody Odkaliště K I Koncentrace U byly zvýšeny u vrtu 501 A (0,221 mg/l), což je 50 m hluboký vrt situovaný v uranovém zrudnění oblasti 1. patra dolu R 3 a u vrtu 515 (0,093 mg/l). Ten se nachází v oblasti, kde je patrný vliv čerpání z vrtů 518 a 508B do drenážního systému (koncentrace U v podzemních vodách tohoto vrtu se postupně snižuje). Koncentrace síranů mírně nad 3 g/l je monitorována u čerpacího vrtu 508B, který je čerpán do drenážního systému odkaliště. Odkaliště K II Koncentrace U na monitorovacích vrtech jsou na záznamové úrovni nebo mírně nad její hranicí. Koncentrace síranů vyšší než 1000 mg/l se vyskytovala v roce 2012 pouze u vrtu 52. V roce 2012, se obdobně jako v předchozích obdobích, vyskytovala zvýšená objemová aktivita 226Ra ve vrtu 73/3, který je situován v oblasti čerpání drenážního zářezu pod hrází B do drenážního systému odkaliště. Strana 75, celkem 113


Ostatní lokality Na ložisku Olší – Drahonín došlo v roce 2012 k mírnému zhoršení chemizmu důlních vod, což jednoznačně souviselo s ukončením provozu Sorpční stanice Olší. Důlní vody, z nichž byl na sorpční stanici zachycován uran, byly v době provozu stanice začerpávány zpět do ložiska a tím docházelo k ředícímu efektu. Chemizmus důlních vod na ložisku Licoměřice nevykázal ve srovnání s předchozím rokem výraznější změny. Na ložisku Pucov došlo v roce 2012 u chemismu surových důlních vod ke snížení koncentrace uranu a snížení objemové aktivity 226Ra ve srovnání s rokem 2011. Koncentrace ostatních sledovaných ukazatelů se také oproti předchozímu roku mírně snížily nebo zůstaly na podobné úrovni. Zlepšení chemizmu bylo způsobeno změnou čerpacího místa surových důlních vod, která proběhla v lednu 2012 v souvislosti s dokončením stavby „Ložisko Pucov – Čerpání z 1. patra a výpustné potrubí do toku Jasinka“. Čerpání důlních vod probíhá od počátku roku 2012 z úrovně 1. patra vrtem PV-3, v předchozích obdobích se důlní vody čerpaly z úrovně 3. patra jámou J-13. Zvýšené koncentrace uranu, železa a manganu jsou tradičně zaznamenány v podzemních vodách vrtu PV-3 na lokalitě Licoměřice. Ovlivnění tohoto vrtu je zřejmě způsobeno přirozeným zastoupením kovů v zemině v jeho okolí. Hlubší vrty v okolí (PV-2, PV-4) však významně ovlivněny nejsou. V posledních letech se objevují zvýšené koncentrace Fe a Mn i ve vodách vrtu PV-7, kde jsou monitorovány mělké zvodně pod akumulačními nádržemi ČDV Licoměřice, důvod zatím není zřejmý. Charakteristický je velký rozptyl koncentrací uvedených ukazatelů v různých ročních obdobích. Podzemní vody ve vrtu PV-2 na lokalitě Pucov, který monitoruje kvalitu mělkých podzemních vod v blízkosti vodního toku Jasinka, vykazovaly zvýšený obsah železa, což je dlouhodobá záležitost. Vzhledem k vývoji chemismu surových důlních vod v zatopeném ložisku se domníváme, že horší kvalita podzemních vod v tomto vrtu nemusí souviset pouze s důlními vodami. Ovlivnění podzemních vod důlními vodami v domovních studních na lokalitách Rožná, Licoměřice a Pucov nebylo jejich monitoringem v roce 2012 zjištěno. Na lokalitě Oslavany došlo v průběhu roku 2012 ke zlepšení chemizmu surových důlních vod ve srovnání s rokem 2011. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Důlní vody na lokalitě Běstvina jsou stabilizovány. V roce 2012 došlo k mírnému snížení koncentrací většiny sledovaných ukazatelů, důlní vody vykazovaly vyšší hodnotu reakce vody (pH). Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Na lokalitě Zlaté Hory je prováděn od roku 2000 monitoring kvality podzemní vody na třech indikačních vrtech umístěných v údolí Zlatého potoka pod rekultivovaným odkalištěm O3. Výsledky monitoringu neprokazují žádný trend změn chemizmu ani vliv odkaliště. Chemizmus surových důlních vod se ve srovnání s rokem 2011 zlepšil. Tabelární a grafické vyhodnocení chemizmů surových důlních vod na jednotlivých lokalitách je zpracováno v kapitole 1.4 v tabulce č. 1 - 19 a v obrázcích č. 1 - 1 až č. 1 - 6, tabelární zpracování chemizmů nejvýznamnějších sledovaných profilů podzemních vod je zpracováno na konci této kapitoly v tabulkách č. 2 - 1 až č. 2 - 5.

2.3.2 Povrchové vody Viz. kapitola 2.2.2



Tabulka č. 2 - 1 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště KI Objekt/Hodnota

501A

501B

502A

502B

502C

503A

503B

503C

504A

504B

504C

505A

505B

507A

507B

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr

Hladina podzemní vody m n. m. 500,47 499,69 500,07 506,86 506,36 506,61 524,67 523,59 524,13 526,81 525,91 526,36 526,57 525,56 526,07 508,71 508,11 508,41 508,77 508,21 508,49 509,40 508,74 509,07 477,41 477,15 477,28 477,19 476,93 477,06 477,29 477,03 477,16 494,00 493,72 493,86 494,72 494,02 494,37 533,33 532,33 532,83 suchý suchý suchý

226

pH

U

Ra

1 7,70 7,40 7,50 7,70 7,60 7,65 8,90 7,20 8,05 9,90 9,00 9,45 9,50 9,30 9,40 7,70 7,60 7,65 9,10 9,10 9,10 7,80 7,60 7,70 8,90 8,60 8,75 9,10 9,00 9,05 9,00 8,70 8,85 9,20 9,10 9,15 7,50 7,10 7,30 9,20 9,10 9,15

mg.l 0,239 0,211 0,221 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

-1

-1

mBq.l 140 80 103 30 30 30 30 30 30 40 30 35 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 100 30 65 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30

RL

2-

Na

-1

mg.l 20 20 20 44 44 44 16 16 16 17 17 17 24 24 24 20 20 20 21 21 21 22 22 22 18 18 18 64 64 64 62 62 62 28 28 28 21 21 21 35 35 35

SO4 -1

mg.l 1000 970 985 580 530 555 120 71 96 160 110 135 110 78 94 160 120 140 110 90 100 210 140 175 100 77 89 210 150 180 180 170 175 110 93 102 130 130 130 110 99 105

mg.l 490 450 473 240 200 220 24 12 18 43 36 40 19 10 15 10 10 10 10 10 10 45 23 34 14 10 12 76 58 67 27 24 26 30 20 25 42 36 39 10 10 10

+

-1


-

HCO3

-1

mg.l 285 285 285 243 243 243 37 37 37 37 37 37 65 65 65 132 132 132 43 43 43 88 88 88 61 61 61 83 83 83 85 85 85 50 50 50 57 57 57 68 68 68


Objekt/Hodnota

508A

508B

509A

509B

509C

509D

510A

510B

511A

511B

512A

512B

513A

513B

514

515

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr

Hladina podzemní vody

pH

U

m n. m. 496,53 495,86 496,14 501,41 482,41 489,91 491,76 490,85 491,31 494,51 493,19 493,85 493,35 491,73 492,54 493,38 491,93 492,66 487,31 487,31 487,31 487,16 487,12 487,14 493,72 493,67 493,70 490,81 490,72 490,77 469,29 469,28 469,29 469,42 469,36 469,39 443,64 443,28 443,46 442,24 442,07 442,16 515,14 514,27 514,71 512,77 510,25 511,46

1 9,40 9,30 9,38 5,90 5,70 5,75 9,50 9,40 9,45 6,60 6,40 6,50 5,80 5,70 5,75 5,90 5,70 5,80 6,70 6,70 6,70 8,50 8,00 8,25 9,10 8,60 8,85 6,90 6,90 6,90 7,90 7,90 7,90 7,40 7,30 7,35 8,80 7,90 8,35 8,10 8,00 8,05 7,90 7,10 7,50 7,80 7,10 7,38

mg.l 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,051 0,016 0,034 0,200 0,047 0,093

226

Ra

-1

-1

mBq.l 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 40 30 35 30 30 30 40 40 40 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 430 60 245 30 30 30 30 30 30 100 70 80

RL

2-

Na

-1

mg.l 193 193 193 1240 1240 1240 92 92 92 37 37 37 18 18 18 58 58 58 35 35 35 39 39 39 15 15 15 38 38 38 20 20 20 21 21 21 8 8 8 8 8 8 19 19 19 38 38 38

SO4 -1

mg.l 720 660 698 6600 4700 5400 460 460 460 290 270 280 200 170 185 470 420 445 1100 1000 1050 400 390 395 150 130 140 990 840 915 230 180 205 300 290 295 160 130 145 150 120 135 600 350 475 580 360 463

mg.l 380 330 353 3930 2790 3205 240 220 230 120 100 110 110 43 77 240 210 225 610 590 600 220 210 215 30 27 29 490 440 465 15 10 13 10 10 10 56 55 56 10 10 10 230 100 165 210 120 168

+

-1


-

HCO3

-1

mg.l 94 94 94 83 83 83 76 76 76 60 60 60 31 31 31 31 31 31 71 71 71 31 31 31 63 63 63 76 76 76 204 204 204 726 726 726 62 62 62 142 142 142 193 193 193 147 147 147


Objekt/Hodnota

517

518

519

520

521

522

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 511,45 509,86 510,87 492,81 479,11 484,04 495,85 495,00 495,43 499,71 496,75 498,23 501,42 499,70 500,57 464,78 447,98 455,18

1 7,50 7,00 7,23 6,10 6,00 6,08 6,20 6,20 6,20 6,30 6,20 6,25 6,70 6,30 6,50 6,90 6,60 6,73

mg.l 0,056 0,048 0,052 0,010 0,010 0,010 0,034 0,030 0,032 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,055 0,040 0,046

226

Ra

-1

-1

mBq.l 30 30 30 30 30 30 50 30 40 90 30 60 30 30 30 30 30 30

RL

2-

Na

-1

mg.l 497 497 497 393 393 393 116 116 116 158 158 158 21 21 21 123 123 123

SO4 -1

mg.l 1700 1500 1600 2000 1800 1850 550 540 545 520 460 490 360 320 330 690 450 585

mg.l 940 830 885 1180 1030 1095 290 280 285 170 130 150 105 76 86 360 240 313

+

-1

-

HCO3

-1

mg.l 148 148 148 55 55 55 47 47 47 38 38 38 45 45 45 43 43 43

Tabulka č. 2 - 2 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště KII Objekt/Hodnota

52

52A

52B

53

55

70/1

70/2

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 503,76 503,27 503,52 502,33 501,83 502,08 501,94 501,64 501,79 517,07 517,07 517,07 512,67 512,67 512,67 481,68 481,66 481,67 481,72 481,58 481,65

1 5,50 5,50 5,50 7,00 6,90 6,95 6,80 6,60 6,70 6,30 6,30 6,30 6,40 6,40 6,40 7,70 7,70 7,70 6,70 6,60 6,65

mg.l 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,018 0,018 0,018 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

226

Ra

-1

-1

mBq.l 30 30 30 30 30 30 80 30 55 70 70 70 200 200 200 30 30 30 30 30 30

RL

2-

Na

-1

mg.l 254 254 254 20,7 20,7 20,7 180 180 180 15,9 15,9 15,9 25,4 25,4 25,4 12,2 12,2 12,2 8,5 8,5 8,5

SO4 -1

mg.l 2200 2200 2200 110 100 105 1300 1300 1300 310 310 310 1100 1100 1100 190 160 175 98 94 96

Mg.l 1330 1310 1320 28 16 22 730 700 715 22 22 22 580 580 580 16 10 13 10 10 10

+

-1


-

HCO3

-1

mg.l 41,6 41,6 41,6 72,8 72,8 72,8 155 155 155 151 151 151 135 135 135 156 156 156 98,2 98,2 98,2


Objekt/Hodnota

71/1

71/2

72/3

73/1

73/2

73/3

73/4

73/5

73/6

74

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 470,48 470,47 470,48 470,29 470,29 470,29 478,09 477,86 477,98 475,14 474,94 475,04 475,18 475,01 475,10 478,74 478,64 478,68 475,87 475,57 475,72 475,96 475,80 475,88 472,69 472,54 472,62 523,58 523,58 523,58

1 8,10 8,00 8,05 6,70 6,60 6,65 7,90 7,50 7,70 7,50 7,20 7,35 7,60 7,20 7,40 7,30 7,10 7,15 7,80 7,00 7,40 8,40 8,00 8,20 7,30 7,30 7,30 6,60 6,60 6,60

mg.l 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,018 0,010 0,012 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,047 0,013 0,030 0,010 0,010 0,010

226

Ra

-1

-1

mBq.l 30 30 30 30 30 30 50 30 40 30 30 30 60 30 45 500 140 280 30 30 30 30 30 30 50 30 40 310 90 200

RL

2-

Na

-1

mg.l 15,8 15,8 15,8 19 19 19 18,9 18,9 18,9 21,4 21,4 21,4 23,7 23,7 23,7 299 299 299 25,3 25,3 25,3 20,5 20,5 20,5 12,5 12,5 12,5 13,8 13,8 13,8

SO4 -1

mg.l 170 170 170 370 340 355 190 160 175 620 600 610 660 630 645 1700 1500 1600 470 420 445 170 150 160 480 210 345 270 250 260

mg.l 25 12 19 120 92 106 55 53 54 290 290 290 330 300 315 1070 840 935 220 210 215 56 50 53 210 55 133 38 34 36

+

-

HCO3

-1

-1

mg.l 152 152 152 97 97 97 73,2 73,2 73,2 126 126 126 145 145 145 193 193 193 104 104 104 76,3 76,3 76,3 71,4 71,4 71,4 72 72 72

Tabulka č. 2 - 3 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Pucov Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 406,69 406,33 406,60 406,18 405,79 405,90

1 7,30 7,10 7,20 7,60 6,80 7,23

mg.l 0,098 0,082 0,086 0,123 0,019 0,066

226

-1

Ra

RL

-1

Bq.l 570 390 458 450 280 338

mg.l 240 160 193 170 50 115

-1

2-

Fe

-1

mg.l 4,17 1,40 2,79 26,50 4,21 15,01

SO4

mg.l 125 88 101 78 10 43

Mn -1


-1

mg.l 0,31 0,10 0,17 1,39 0,42 0,94


Tabulka č. 2 - 4 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Licoměřice Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

PV-3

PV-4

PV-7

PV-8

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 355,08 353,22 354,02 358,78 357,82 358,30 364,94 359,51 360,50 357,97 357,20 357,67 319,78 319,22 319,47 316,08 315,35 315,70

1 6,00 5,20 5,43 5,70 5,40 5,60 3,90 3,70 3,80 6,60 6,10 6,25 6,00 5,80 5,93 7,30 7,10 7,25

mg.l 0,150 0,019 0,087 0,010 0,010 0,010 0,372 0,305 0,343 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

226

Ra

-1

-1

mg.l 130 70 98 40 30 33 70 30 48 30 30 30 40 30 33 30 30 30

RL -1

Bq.l 730 550 665 1000 940 978 1200 900 1050 640 580 615 1800 1500 1650 250 200 228

2-

Fe

-1

mg.l 5,90 1,60 4,00 9,47 1,53 7,01 43,70 24,20 29,33 10,30 0,45 3,79 110,00 5,69 51,72 1,72 0,33 1,01

SO4

mg.l 430 340 403 640 610 623 720 540 618 360 320 345 1180 960 1068 28 12 19

Mn -1

Tabulka č. 2 - 5 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - Olší – Drahonín Objekt/Hodnota

OM-1

OM-2

DRM-1

DRM-2

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


U

m n. m. 474,2 473,87 474,09 473,4 473,14 473,26 447,1 447,03 447,07 443,39 443,22 443,28

mg.l 0,086 0,011 0,031 0,072 0,013 0,029 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

-1


-1

mg.l 6,26 0,97 3,54 4,30 3,97 4,10 21,90 9,14 14,44 1,67 0,36 1,05 13,90 4,66 8,19 0,72 0,19 0,42


Tabulka č. 2 - 6 Srážky na srážkoměrné stanici (mm) za rok 2012 Měsíc Stanice Odkaliště KI Dolní Rožínka

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

79,4

26,8

6,9

23,9

31,2

57,9

81,0

34,2

34,8

42,6

21,3

55,8

495,8

Licoměřice

68,1

38,2

8,0

22,6

130,9

57,1

164,9

85,1

32,3

53,8

21,9

63,7

746,6

Oslavany

45,0

11,0

6,0

24,0

43,0

112,0

127,0

98,0

51,0

61,0

29,0

26,0

633,0

Zlaté Hory

68,0

57,1

29,7

77,4

76,6

109,4

121,3

90,4

88,0

91,8

30,9

19,5

860,1

2.4 Shrnutí Extrémní změny na monitorovacích profilech podzemních vod nebyly v roce 2012 pozorovány. Kladný vliv čerpaných vrtů do drenážního systému odkališť je i nadále patrný v postupně se zlepšující kvalitě podzemních vod v okolí odkaliště KI na lokalitě Rožná, proces je ovšem pozvolný. Surové důlní vody na všech lokalitách jsou stabilizované a obecně se jejich kvalita postupně zlepšuje. V roce 2012 se nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod na všech sledovaných lokalitách o. z. GEAM snížily a pohybovaly se spíše pod úrovněmi dlouhodobých ročních průměrů. V západním okraji zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna na lokalitě Oslavany probíhalo v roce 2012 hydrogeologické sledování, které prokazuje vcez povrchové vody do horninového prostředí na dílčích sekcích toků Balinka, Bobrava, Habřina a Bílá voda. Výsledky a závěry sledování jsou podrobně zpracovány ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “. Rok 2012 potvrdil zhoršenou kvalitu podzemních vod ve vrtech monitorujících mělké zvodně na lokalitách Licoměřice (vrt PV-7) a Pucov (vrt PV-2) v ukazatelích znečištění Fe a Mn.



3 OVZDUŠÍ 3.1 Emise z tepelných zdrojů 3.1.1 Spalovací zdroje V roce 2012 provozoval o. z. GEAM 1 velký zdroj znečišťování ovzduší, 1 střední zdroj znečišťování ovzduší (pro obě kotelny je palivem zemní plyn) a 119 malých zdrojů, kde palivem je převážně zemní plyn.

Poř. č.

Tabulka č. 3 - 1 Přehled zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Účin. Zařazení Instalovaný odluč. zdroje výkon [%]

Druh paliva

Počet Počet kotlů/ provoz. kamen hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

1

Kotelna ZCHÚ

1966

velký

30,04 MW

zemní plyn

3

8645

TZL, SO2, CO, NOx, CXHY

2

Kotelna RI

2010

střední

3,2 MW

zemní plyn

2

8338

TZL, SO2, CO, NOx, CXHY

3

Zásobníkový ohřívač vody Quantum (ředitelství)

2006

malý

12 kW

zemní plyn

1

4

Ferroli Pegasus 45 (ředitelství)

2006

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

5


2006

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

6


2006

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

7

Therm 28 TKZA (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

8

Therm 28 TKZA (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

9

Therm 28 TLX (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

10


2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

11


2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

12

Therm 28 TCX (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

13 Therm DUO 50 FT (ředitelství)

2006

malý

45 kW

zemní plyn

1

MTP-V-100 14 (ZCHÚ)

2007

malý

120 kW

zemní plyn

1

15 Protherm 50 KLO (ZCHÚ)

2002

malý

42 kW

zemní plyn

1

16 Protherm 50 KLO (ZCHÚ)

2002

malý

42 kW

zemní plyn

1

17 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

18 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

19 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

20 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

21 Robur F1 – 21 (ZCHÚ)

2007

malý

21 kW

zemní plyn

1


Poř. č.


Zdroj znečišťování ovzduší



Druh paliva



2007

malý

33,8 kW

zemní plyn

1


2007

malý

33,8 kW

zemní plyn

1


2007

malý

33,8 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1

29 Logamax Plus GB 162-45(ZCHÚ)

2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1

42 Solar booster 7-58G

2010

malý

118 kW

zemní plyn

1

43 REMAK

2010

malý

75 kW

zemní plyn

1

44 Dakon dua 30 DT (ZDM)

2000

malý

30 kW

zemní plyn

1

45 Dakon B 28 (ZDM)

2000

malý

28 kW

zemní plyn

1

46 Dakon dua 24 DT (ZDM)

2000

malý

24 kW

zemní plyn

1

47 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

48 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

49 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

50 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

51 Viadrus G 27 5Z010 (ZDM)

2000

malý

34 kW

zemní plyn

1


2000

malý

34 kW

zemní plyn

1

53 Dakon B 28 (ZDM)

2000

malý

28 kW

zemní plyn

1

54 Robur F1 – 41 (ZDM)

2000

malý

34 kW

zemní plyn

1


2000

malý

44 kW

zemní plyn

1


2000

malý

44 kW

zemní plyn

1


2000

malý

44 kW

zemní plyn

1

58 Viadrus G 27 7ZV013 (ZDM)

2000

malý

49 kW

zemní plyn

1

59 Monzun VH 130 ED (ZDM)

2003

malý

16 kW

zemní plyn

1


2003

malý

16 kW

zemní plyn

1

61 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1



Poř. č.





Druh paliva


62 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

63 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

64 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

65 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

66 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

67 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

68 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

69 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1

74 Viadrus G 27 6ZV13 (ZDM)

2000

malý

41 kW

zemní plyn

1


2003

malý

32 kW

zemní plyn

1

76 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

77 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

78 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

79 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

80 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

81 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

82 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

83 Beta 3 m (ZDM)

2000

malý

3 kW

zemní plyn

1

84 Beta 3 m (ZDM)

2000

malý

3 kW

zemní plyn

1


2000

malý

49,5 kW

zemní plyn

1


2000

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

87 Atmos (RI )

2005

malý

35 kW

kotel na dřevo

1

88 Atmos (RI)

2005

malý

40 kW

kotel na dřevo

1

89 Atmos (RI – stolárna)

2001

malý

48 kW

kotel na dřevo

1

90 Robur F1 – 21

2010

malý

21 kW

zemní plyn

1

91 Baxi Luna 1.450 P (RI – stolárna)

2010

malý

46,4 kW

zemní plyn

1

Ohřívač vody Quantum Q7-80vent-c

2010

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

93 Viadrus G 42 ECO 6Z026 FH (RI)

2010

malý

35 kW

zemní plyn

1


2010

malý

27 kW

zemní plyn

1

95 Dagas 02-24-RT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1


2010

malý

38,3 kW

zemní plyn

1


2010

malý

27 kW

zemní plyn

1

98 Dagas 02-24-RT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

92



Poř. č.





Druh paliva


99 Robur F1 – 41

2010

malý

33,8 kW

zemní plyn

1

100 Robur F1 – 41

2010

malý

33,8 kW

zemní plyn

1

101 Robur B 15

2010

malý

13,8 kW

zemní plyn

1

102 KARMA – BETA 5 Mechanic

2010

malý

5 kW

zemní plyn

1

103 Therm 14 TKX

2010

malý

14 kW

zemní plyn

1

104 Robur F1 – 21

2010

malý

21 kW

zemní plyn

1

105 Robur F1 – 21

2010

malý

21 kW

zemní plyn

1


2010

malý

34 kW

zemní plyn

1


2010

malý

34 kW

zemní plyn

1


2010

malý

26 kW

zemní plyn

1

109 Dagas plus -03 – 28 BT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

110 Dagas plus -03 – 28 BT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

111 Baxi Luna 1.450 P

2010

malý

45 kW

zemní plyn

1

112 Baxi Luna 1.450 P

2010

malý

45 kW

zemní plyn

1

113 Dagas 02-24-BT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1


2010

malý

26 kW

zemní plyn

1


2010

malý

17 kW

zemní plyn

1

116 Baxi nuvola 3 Comfort

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

117

Geminox MZ-20-40C CHEM ČDV Oslavany

2001

malý

35 kW

zemní plyn

1

118

Horkovzdušný agregát - Aermax ČDV Oslavany

2001

malý

24 kW

zemní plyn

1

119

Thermo Duo T Provoz RDJE Zlaté Hory

1998

malý

48 kW

zkapal. plyn PB

1

120

Thermo Duo T Provoz RDJE Zlaté Hory

1998

malý

48 kW

zkapal. plyn PB

1

121

Baxi main 24i Závod RDJE – kanceláře

1993

malý

24 kW

zkapal. plyn PB

1


3.1.2 Plnění emisních limitů Emisní limity, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou převzaty z nařízení vlády č. 146/2007 Sb. Měření emisí na kotelnách je prováděno také dle tohoto nařízení vlády, a to na kotelně ZCHÚ jedenkrát ročně a na kotelně závodu R1 jednou za 5 let. V roce 2012 nedošlo na kotelnách k překročení emisních limitů. Na malých zdrojích bylo provedeno autorizované měření účinnosti spalování a kontrola spalinových cest.



Tabulka č. 3 - 2 Plnění emisních limitů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Výtopna/Kotelna

Označení kotle

TZL

NOx

SO2

CO

CXHY

limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost

Kotelna ZCHÚ

Kotelna R1

K1

50

20

200

57

35

9,6

100

4

nest.

24

K2

50

20

200

64

35

9,6

100

6

nest.

24

K3

50

20

200

133

35

9,6

100

18

nest.

24

kotel č.1

50

20

200

81

35

9,6

100

32

nest.

64

kotel č.2

50

20

200

91

35

9,6

100

24

nest.

64

3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů Výše poplatku byla stanovena na základě autorizovaného měření hmotnostního toku znečisťujících látek a počtu provozních hodin, případně použitím hodnot emisních faktorů dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Z níže uvedené tabulky vyplývá celková suma zálohově uhrazených poplatků za znečišťování ovzduší na kotelnách v roce 2012 a poplatek vypočtený na základě vypuštěného množství znečišťujících látek v roce 2012. Na základě vypočtené skutečnosti roku 2012 bude vyměřena záloha na rok 2013. Co se týká spotřeby paliva, tak v roce 2012 bylo spáleno na kotelně ZCHÚ 7 763 167 m3 zemního plynu, na kotelně R1 548 850 m3 zemního plynu.

Tabulka č. 3 - 3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Poplatek

Znečišťující látka

Uhrazený

Vypočtený

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

Kotelna ZCHÚ

0,160

0

2,340

1 900

0,070

0

0,250

200

0,186

0

2 300

2 100

Kotelna R1

0,011

0

1,150

900

0,005

0

0,380

200

0,035

0

1 100

1 100

Středisko dopravy – malé zdroje

0,002

0,103

0,001

0,025

0,005

Ředitelství – malé zdroje

0,001

0,051

0

0,013

0,003

Závod Rožná I – malé zdroje

0,005

0,338

0,003

0,083

0,017

0

0,009

0

0,002

0

0

0,002

0

0

0

0

3 400

3 200

ČDV Oslavany – malé zdroje Středisko Jeseník – malé zdroje

Celkem

TZL

0,179

NOx

0

3,993

SO2

2 800 0,079

CO

0

0,753

CXHY

400

0,246

Poznámka: malé zdroje nepodléhají poplatku



Tabulka č. 3 - 4 Emise CO2 a bilance povolenek Bilance povolenek [EUA] Provozované zařízení Číslo povolení Závod Chemická úpravna CZ-0038-05 CZ-0038-06/M CZ-0038-09/M2 CZ-0038-09/M3 CZ-0038-10/M4 CZ-0038-11/M5

Vykázané množství CO2 -1 [t.rok ]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2

Zůstatek na účtu

Prodej (-) Nákup (+)

15138

20 105

15 138

4 593

-

3.2 Emise z technologických zdrojů 3.2.1 Technologické zdroje U všech zdrojů podléhajících oznamovací povinnosti proběhlo měření autorizovanou firmou. 3.2.1.1 Mlýnice ZCHÚ (velký zdroj) Mlýnice byla ČIŽP zařazena jako velký zdroj dle nařízení vlády č. 294/2011 Sb., příloha č. 1, bod 2.5.1 – úprava rud neželezných kovů. Mlýnice má sedm výduchů, z toho dva jsou vybaveny mokrým odlučovačem. Vzdušnina je odváděna výduchy do volné atmosféry. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu pro tuhé látky stanoveného nařízením vlády č. 294/2011 Sb., příloha č.1, bod 2.5.1. Celková emise tuhých znečišťujících látek v roce 2012 činila 0,608 t. 3.2.1.2 Výduchy hlavní výroby ZCHÚ (střední zdroj) Výduchy hlavní výroby jsou dle rozhodnutí ČIŽP č.j. 6/00/2361/97/Šu ze dne 21. 8. 1997 zařazeny jako střední zdroj znečišťování ovzduší, kde je jako škodlivina vykazován čpavek. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu. Celková emise NH3 v roce 2012 činila 3,107 t. 3.2.1.3 Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice ZCHÚ (střední zdroj) Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice je dle rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 84484/2008 ze dne 1. prosince 2008 zařazena jako střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší, kde je jako škodlivina vykazován čpavek. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu. Celková emise NH3 v roce 2012 činila 2,260 t. 3.2.1.4 Sušárna uranového koncentrátu (střední zdroj) Pro sušení uranového koncentrátu slouží fluidní sušárna vybavená spalovacím zařízení typu ASK o výkonu 930 kW s hořákem typu APH 05PZ. Sušárna je svým instalovaným výkonem spalovacího zařízení zařazena jako střední zdroj znečišťování ovzduší dle nařízení vlády č. 146/2007 Sb., příloha č. 4. Sledovány jsou emise CO a NOx.



3.2.1.5 Povrchová úprava tryskáním – tryskač (střední zdroj) Emisí povrchové úpravy tryskáním jsou tuhé látky. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu. Celková emise TZL v roce 2012 činila 0,024 t. 3.2.1.6 Technologické čistírny odpadních vod (střední zdroj) Na závodě Chemická úpravna jsou provozovány technologické čistírny odpadních odkalištích vod a odpadních vod z aktivní kanalizace v areálu závodu. Technologické čistírny odpadních vod jsou zařazeny dle nařízení vlády č. 294/2011 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, dle přílohy č. 1 bodu 6.10 do kategorie středních zdrojů znečišťování ovzduší, jako zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelných na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den. 3.2.1.7 Drtírna uranové rudy na závodě RI (střední zdroj) Drtírna uranové rudy je vybavena skrápěcím zařízením. Emisí drtírny jsou tuhé látky. Drtírna je zařazena jako střední zdroj znečišťování ovzduší dle nařízení vlády č. 294/2011 Sb. Celková emise TZL v roce 2012 činila 0,043 t. 3.2.1.8 Technologie zpracování dřeva na závodě RI (střední zdroj) Technologie zpracování dřeva je zařazena dle vyhlášky č. 294/2011 Sb., přílohy č. 1 bodu 6.2 jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Měření emisí prokázalo nepřekročení emisního limitu TZL 50 mg/m3. Celková emise TZL v roce 2012 činila 0,081 t 3.2.1.9 Skládka TKO Bukov (střední zdroj) Skládka tuhého komunálního odpadu je zařazena dle vyhlášky č. 294/2011 Sb., přílohy č. 1 bodu 5.1 jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Měření emisí povrchové koncentrace metanu v těsném kontaktu materiálu filtru prokázalo nepřekročení emisního limitu 0,3%. Celková emise metanu v roce 2012 činila 0,168 t.



Tabulka č. 3 - 5 Plnění emisních limitů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] TZL Název zdroje

Mlýnice ZCHÚ

Výduchy z hlavní výroby

SO2

NOX

CO

CXHY

NH3

Název zařízení limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost Sýpky a parabolické zásobníky na pásových cestách (1) 50 1,4 Sýpky pod parabolickým zásobníkem (2) 50 2,1 Odsávání pásových cest z haly mlýnice (3) 50 1,9 Odsávání mlýnů, klasifikátor + předlohy (4) 50 3,9 Odsávání mlýnice pod střechou (5) 50 1,5 Odsávání pod parabolickými zásobníky (6) 50 1,3 Odsávání mlýnice za mlýny z haly mlýnice (7) 50 1,9 Absorber amoniaku hlavní výroby (AA-HV) Vakuové filtry (SP-FILTR) Alkalická sorpce II. (AS II) Odvětrání 8. loužící kolony (AL - MAMUT)

Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací Absorbce a desorbce čpavku stanice z odpařovací stanice Sušárna uranového Hořák Typ APH 05 PZ koncentrátu

50

0,9

35

9,6

500

6,3

800

6,8

nest.

50 50 50

38 3,8 47

50

14

50

35

64



-3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] TZL Název zdroje Povrchová úprava tryskáním Drtírna Provoz dřevovýroby

Název zařízení Tryskač Drtírna větev 1 - stolárna větev 2 - stará pilnice větev 3 - nová pilnice

limit

skutečnost

50 200 50 50 50

11 8 10 11 3

SO2 limit

NOX

skutečnost

limit

skutečnost

CO limit

skutečnost

CXHY limit

NH3

skutečnost

limit

skutečnost

Tabulka č. 3 - 6 Plnění emisních limitů Objemová procentuální koncentrace [%] CH4 Název zdroje Skládka TKO Bukov

Název zařízení

limit

skutečnost

Koksokompostový filtr

0,3

0,211

TZL limit

skutečnost

SO2 limit

skutečnost

NOX limit

skutečnost

CO limit

CXHY

skutečnost

limit

skutečnost



3.2.2 Odkaliště, odvaly O. z. GEAM provozuje dvě odkaliště na závodě CHÚ. Odkaliště jsou zdrojem radonu a radioaktivního prachu. Tyto kontaminanty jsou monitorovány jako objemové aktivity a průměrné hodnoty za rok 2012 v prostoru odkališť KI a KII jsou následující: Rn - měřený jako EOAR OADZ

KI ……… 9 Bq/m3 KII …….. 13 Bq/m3 KI ……… 0,001 Bq/m3 KII …….. 0,001 Bq/m3

3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů Přehled emisí a zaplacených poplatků z technologických zdrojů za rok 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 3 - 7.



Tabulka č. 3 - 7 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší Mlýnice

Znečišťující látka TZL

NOx

[t]

[Kč]

0,608

1 800

[t]

SO2

[Kč]

[t]

Poplatek

CO

[Kč]

[t]

CXHY

[Kč]

[t]

NH3

[Kč]

[t]

[Kč]

CH4 [t]

[Kč]

Uhrazený

Vypočtený

[Kč]

[Kč]

3 300

1 800

ZHÚ - hlavní výroba

3,107 3 100

3 000

3 100

Absorpce a desorbce NH3 z odpařovací stanice ZCHÚ

2,260 2 300

2 300

2 300

0

0

Sušárna

0,001

0

0,041

0

0,001

0

0,040

0

0,005

0

Povrch. úprava trysk. - Tryskač

0,024

0

0

0

Drtírna

0,043

100

0

0

Technologie zprac. dřeva

0,081

200

0

0

0

0

8 600

7 200

Skládka TKO Bukov

Celkem

0,168

0,757 2 100 0,041

0

0,01

0

0,040

0

0,005

0

200

5,367 5 400 0,168 200



3.3 Imise 3.3.1 Prašný spad Prašný spad sedimentací v oblasti působnosti o. z. GEAM byl v roce 2012 sledován v 10 měřících bodech. Ve vzorcích je sledováno váhové množství sedimentu po vysušení a vyžíhání. Sediment je dále analyzován na obsah U a 226Ra. Přehled monitoringu prašného spadu v roce 2012 je zpracován v tabulkách č. 3 – 8, č. 3 – 9 a č. 3 – 10.

3.3.2 Prašnost Nebyla měřena. Monitorována byla objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa. Tabulka č. 3 - 8 Prašný spad – plošná koncentrace U Prašný spad – plošná koncentrace U (mg/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R1 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka

Měřící body Průměr Minimum Maximum Frekvence Počet měř. Překročení VÚ

8 0,200 0,200 0,200 měs. 11 -

28 0,202 0,200 0,223 měs. 12 -

12 0,538 0,200 1,010 měs. 12 -

16 0,229 0,200 0,372 měs. 12 -

17 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

27 0,201 0,200 0,216 měs. 12 -

31 0,208 0,200 0,299 měs. 12 -

32 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

33 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

34 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

Tabulka č. 3 - 9 Prašný spad – plošná aktivita 226Ra Prašný spad – plošná aktivita 226 Ra (Bq/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

Měřící body Průměr Minimum Maximum Frekvence Počet měř. Překročení VÚ

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R1 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná 8 2,12 2,00 3,10 měs. 11 -

12 6,88 2,00 15,00 měs. 12 -

16 2,05 2,00 2,20 měs. 12 -

17 2,09 2,00 3,10 měs. 12 -

27 2,03 2,00 2,30 měs. 12 -

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka 28 2,03 2,00 2,20 měs. 12 -

31 2,03 2,00 2,30 měs. 12 -

32 2,00 2,00 2,00 měs. 12 -

33 2,00 2,00 2,00 měs. 12 -

34 2,05 2,00 2,60 měs. 12 -



Tabulka č. 3 - 10 Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání (g/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

Měřící body

Průměr Minimum Maximum Roční spad Frekvence Počet měř.

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R1 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná 8 3,330 0,260 16,60 36,63 měs. 11

12 1,370 0,430 3,56 16,44 měs. 12

16 0,830 0,170 2,48 9,96 měs. 12

17 1,388 0,090 4,82 16,65 měs. 12

27 0,927 0,040 1,95 11,12 měs. 12

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka 28 2,487 0,071 7,08 29,84 měs. 12

31 1,490 0,070 4,37 17,88 měs. 12

32 0,752 0,280 1,56 9,02 měs. 12

33 0,631 0,070 1,73 7,57 měs. 12

34 0,798 0,060 2,04 9,58 Měs. 12

Poznámka: U měřícího bodu č. 8 – cesta rozvodna VN – Rožná nedošlo v měsíci únoru k měření prašného spadu z důvodu odcizení vzorkovnice.

3.4 Radionuklidy V roce 2012 byla sledována ekvivalentní objemová aktivita radonu (EOAR) a objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa (OADZ) stacionárními dozimetry firmy ALGADE v 10 bodech s měsíční frekvencí vyhodnocování. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu byl sledován pomocí dozimetrů TLD vyhodnocovaných čtvrtletně. Výsledky monitoringu jsou v tabulce č. 3 – 11. Na přepravních trasách aktivního a hlušinového materiálu se provádí pravidelné měření dávkového příkonu záření gama za účelem zjištění míry kontaminace okolních půd radioaktivními látkami v souvislosti s přepravou uranové rudy (viz tabulka č. 3 – 12). Pro měření je vypracována metodika tak, aby byly měřeny vždy stejné body trasy a byly podchyceny případné trendy nárůstu kontaminace půd. Dle programu monitorování je četnost měření 1x měsíčně. Měření provádí pracovníci dozimetrie SZLAB o. z. GEAM.

3.4.1 Radon, dávkový příkon záření gama, objemová aktivita alfa – areál, okolí Tabulka č. 3 - 11 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R6 větrací stanice Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

31 měsíčně 12 -

0,122 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -

-3

-1

-3



Bod monitorovací sítě: 37 – odkaliště KI Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: 39 – mycí rampa KII Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rodkov 31 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

9 měsíčně 12 -

0,779 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -

-3

Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Dvořiště 33 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

-3


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

13 měsíčně 12 -

0,201 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -

-3

-1

-3


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

9 měsíčně 12 -

0,094 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

-3

-1

-3

Parametr

Bod monitorovací sítě: Zlatkov 32

-1

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

6 měsíčně 12 -

0,097 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

-3

-1

-3


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

17 měsíčně 12 -

0,112 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

-3

-1

-3



Bod monitorovací sítě: Dolní Rožínka – VS 34 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Nečesánek 36 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rozsochy – Bureš č.42 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Uher č. 43 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

9 měsíčně 12 -

0,115 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

-3

-1

-3


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

17 měsíčně 12 -

0,114 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

-3

-1

-3


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

13 měsíčně 12 -

0,083 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

-3

-1

-3


Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

18 měsíčně 12 -

0,132 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -

-3

-1

-3



3.4.2 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy Tabulka č. 3 - 12 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: RI – zatáčka k nákladní vrátnici sítě Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R 11

Parametr Hx [µGy.hod ] -1

0,69 0,77 měsíčně 12

-


0,47 0,42 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: Veřejná komunikace na křižovatce u R IV

Parametr

Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k ZCHÚ Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


1


-

Hx [µGy.hod ] -1

0,44 0,41 měsíčně 12

-


-

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R III Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

-

-

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R IV Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

-

0,45 0,46 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: Komunikace R I-R IV potrubí přes vozovku

Bod monitorovací sítě: R III nákladní vrátnice Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


0,40 0,40 měsíčně 12 -


0,52 0,46 měsíčně 12 -


0,35 0,33 měsíčně 12 -


0,55 0,51 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Křižovatka správa ZCHÚ – nákladní vrátnice Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


0,68 0,64 měsíčně 12 -

Parametr

Bod monitorovací sítě: U autováhy ZCHÚ

Hx [µGy.hod ] -1


0,90 0,74 měsíčně 12 -

3.5 Měření hluku V roce 2012 nebylo měření hluku prováděno.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Realizované akce a opatření Na závodě Chemická úpravna došlo v roce 2012 k rekonstrukci kotelny CHÚ (odstavení kotle K4 – 25 t/h a instalace nového kotle K1 – 16 t/h). Byla důsledně prováděna očista a zkrápění vozovky po níž je přepravována ruda. V roce 2012 proběhla autorizovaná měření emisí na těchto zdrojích znečišťování ovzduší: - kotelna ZCHÚ (velký zdroj) - mlýnice uranové rudy na ZCHÚ (velký zdroj) Provedená měření potvrdila dodržování emisních limitů.

3.6.2 Kontroly Na úseku ochrany ovzduší byla ČIŽP OI Havlíčkův Brod provedena v roce 2012 kontrola na dodržování podmínek provozu u spalovacího zařízení o jmenovitém příkonu větším než 20 MW na závodě Chemická úpravna o. z. GEAM. Z kontroly byl sepsán protokol dne 17.10.2012, nebyly zjištěny žádné závady a zjevné nedostatky.

3.6.3 Uložené pokuty V roce 2012 nebyla o. z. GEAM na úseku ochrany ovzduší udělena žádná pokuta.

3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. GEAM nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody.



3.7 Shrnutí V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise z tepelných zdrojů, technologické emise a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Při autorizovaném měření emisí z tepelných zdrojů bylo potvrzeno dodržování stanovených emisních limitů. Vypočtená výše poplatků za znečištění vypuštěné do ovzduší v roce 2012 při provozu tepelných zdrojů činila 3 200 Kč. Od roku 2005 zařízení „závod Chemická úpravna“ podléhá ustanovením zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro toto zařízení bylo v národním rejstříku pro rok 2012 přiděleno 20 105 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2012 odpovídají 15 138 povolenkám. Poplatek za znečištění vypočtený z technologických emisí za rok 2012 činil 7 200 Kč. V rámci imisního monitoringu a monitoringu radiační zátěže došlo v několika málo případech k překročení vyšetřovacích úrovní. Vyšší naměřené hodnoty byly způsobeny vždy objektivními příčinami, zejména provozem dopravních prostředků při přepravě rudy. Pro minimalizaci kontaminace radioaktivním prachem způsobované přepravou rudy je důsledně prováděna očista a zkrápění vozovek, stejně tak je v suchém období zkrápěno i rudné depo na závodě Chemická úpravna a obslužné cesty na odkališti KI.



4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1 Kontaminace půdy V roce 2012 nebyly odebrány vzorky půd pro zjištění kontaminace.

4.2 Kontaminace biologického materiálu Kontaminace zemědělských plodin – ložisko Rožná Bylo provedeno stanovení obsahu 226Ra a 238U v několika vzorcích zemědělských plodin sebraných v okolí těžebních a úpravárenských areálů na ložisku Rožná. Přehled monitoringu zemědělských plodin na ložisku Rožná v roce 2012 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Kontaminace zemědělských plodin - vzdálené lokality V roce 2012 byly odebrány vzorky brambor v katastru obcí Licoměřice a Skryje, v obci Naloučany na lokalitě Pucov byla odebrána směs zeleniny. V odebraných vzorcích byly stanoveny hmotnostní aktivita 238U a 226Ra. Přehled monitoringu zemědělských plodin na vzdálených lokalitách v roce 2012 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Tabulka č. 4 - 1 Monitoring zemědělských plodin

Sledování kontaminace zemědělských plodin v okolí kalojemů ZCHÚ a důlních provozů, vzdálené lokality Měřící Body kukuřice - vně PHO (KI) brambory - vně PHO KI (u želez. přejezdu) ječmen - vně PHO (KII) kukuřice - RIV-RI (nad křižovatkou) brambory - RIV-RI (pod křižovatkou) mák - Rodkov brambory - Rožná (Punčochář) brambory - Drahonín (Skryje) brambory - Licoměřice brambory - Pucov (Naloučany) Referenční úrovně Záznamová úroveň Vyšetřovací úroveň

238

< < < < < < < < < <

U [Bq/kg] 0,76 0,26 0,96 0,81 0,95 0,52 0,58 0,67 0,22 0,58 238 U [Bq/kg] 0,1 47,0

< < < < < < < < <

Rok: 2012 226 Ra [Bq/kg] 0,12 0,06 0,15 0,12 0,29 0,14 0,20 0,16 0,43 0,08 226 Ra [Bq/kg] 0,1 8,0

4.3 Shrnutí Analýzy zemědělských plodin provedla laboratoř SÚJCHBO, v.v.i. v Kamenné. Nebyl zjištěn žádný případ, který by vyžadoval přijímat opatření. Nedošlo k překročení vyšetřovacích ani zásahových úrovní u objemové aktivity uranu a radia ve vzorcích zemědělských plodin. Výsledky tohoto monitorování jsou každoročně používány k výpočtu tzv. „zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel“. Strana 101, celkem 113


5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1 Provozovny Závod Rožná I Závod Chemická úpravna Středisko dopravy Středisko služeb Ředitelství Skládka TKO Bukov ČDV Licoměřice ČDV Pucov ČDV Drahonín RD Jeseník ČDV Oslavany ČDV Běstvina Deponie zeminy Rožná II

5.1.2 Produkce odpadů Tabulka č. 5-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1

Odpad živočišných tkání Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Piliny a třísky železných kovů Úlet železných kovů Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Olej z odlučovačů oleje Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Plastové obaly Kovové obaly Skleněné obaly

2

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

Množství odpadu [t]]

020202

O

0,900

030105

O

465,500

080117 120101 120102

N O O

0,017 3,179 0,300

120109

N

0,065

120121

O

0,048

130205

N

2,947

130208 130506

N N

0,565 0,044

130507 150101 150102 150102 150104 150107

N O O O/N O/N O

0,209 5,275 1,477 0,008 0,051 0,550 Strana 102, celkem 113


Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže 18 neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 19 Pneumatiky 20 Olejové filtry Nebezpečné součástky neuvedené 21 pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 22 Baterie obsahující rtuť 23 Beton 24 Cihly 25 Železo a ocel 26 Kaly z čiření vody 27 Papír a lepenka 28 Sklo Biologicky rozložitelný odpad z 29 kuchyní a stravoven 30 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 31 Jedlý olej a tuk 32 Plasty 33 Jiný biologicky nerozložitelný odpad 34 Směsný komunální odpad 35 Kal ze septiků a žump Množství odpadu celkem Množství nebezpečného odpadu celkem Množství ostatního odpadu celkem Množství odpadů předaných k využití („R“) Množství odpadů předaných k odstranění („D“) 17

150110

N

0,767

150202 160103 160107

N O N

0,758 4,540 0,140

160121 160603 170101 170102 170405 190902 200101 200102

N N O O O O O O

0,134 0,0025 6,96 7,86 278,700 1223,1 0,300 0,847

200108 200121 200125 200139 200203 200301 200304

O N O O O O O

1,465 0,006 0,160 0,031 4,050 79,410 22 2112,3655 5,7135 2106,652 1992,89542 121,0657

Poznámka: V množství předaného odpadu jsou započítány i zůstatky z předchozích let.

Tabulka č. 5-2 Přehled vytříděných odpadů P. č. 1 2 3 4 5 6

Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty Skleněné obaly Sklo


Kategorie odpadu


150101 200101 150102 200139 150107 200102

O O O O O O

5,275 0,300 1,477 0,031 0,550 0,847

Vyhodnocení zpětného odběru Formou zpětného odběru bylo předáno: Elektrozařízení: 1,100 tun Olověné akumulátory: 0,400 tun Pneumatiky: 10,32 tun Zářivky: 616 ks Strana 103, celkem 113


Legislativní zajištění pro odpady vlastní s nakládáním pro nebezpečné odpady

produkce

–

souhlasy

O. z. GEAM má souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady daný rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina č.j. KUJI 9576/2010 OZP 245/2010 SS ze dne 11.2.2010. Platnost do 28.2.2015. Souhlas Krajského úřadu Jihomoravského kraje k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Drahonín č.j. JMK 80618/2008 ze dne 4.8. 2008. Platnost do: 31.8.2013 Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Licoměřice daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Běstvina daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas Krajského úřadu kraje Vysočina k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Pucov č.j. KUJI 45995/2008 OZP 966/2008 Be ze dne 11.8. 2008. Platnost do 30.11. 2013. Souhlas Krajského úřadu Olomouckého kraje k nakládání s nebezpečnými odpady pro RD Jeseník č.j. KUOK 59720/2008 ze dne 10.7. 2008. Platnost: doba neurčena. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Oslavany daný rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 110878/2012 ze dne 22.10. 2012. Platnost do 31.10. 2017.

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka provozoval v roce 2012 zařízení : Skládka TKO Bukov a Deponie zeminy Rožná II DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM, je držitelem integrovaného povolení zařízení k nakládání s odpady (skládka TKO Bukov) daného rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina č.j. KUJI 43674/2006 ze dne 9. 6. 2006 a jeho 7. změny č.j. KUJI 45524/2012 ze dne 28.6.2012. Souhlas s provozem zařízení na využívání odpadů a s provozním řádem zařízení (deponie zeminy Rožná II) je dán rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina č.j. KUJI 47211/2009 ze dne 25.8. 2009. Platnost do 30.8. 2014.



Tabulka č. 5-3 Přehled odpadů přijatých do zařízení skládka TKO Bukov P. č.

Název druhu odpadu

1 2 3

Odpadní plasty (kromě obalů) Plastový odpad Odpadní práškové barvy Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Pecní struska Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Odpadní materiály na bázi skelných vláken Plastové hobliny a třísky Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Plastové obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Plasty Sklo Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Sklo Plasty Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Uliční smetky Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad

4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32


Kategorie odpadu


020104 070213 080201

O O O

181,870 81,940 0,070

080410

O

31,380

100101 100903

O O

141,100 127,160

100908

O

9,770

101103 120105

O O

3,62 118,220

120117

O

215,840

120121 150102 150105 150106 160119 160120 170101 170102 170103 170202 170203

O O O O O O O O O O O

0,630 28,910 2,110 56,640 41,180 15,980 717,890 506,840 30,290 1,700 88,140

170504

O

956,010

170604

O

36,190

170904 190801 190802 200203 200301 200302 200303 200306 200307

O O O O O O O O O

82,960 76,210 6,680 50,060 9254,350 91,440 46,780 9,760 799,330



Přehled odpadů přijatých do zařízení Deponie zeminy Rožná II P. č.

Název druhu odpadu

1

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03


Kategorie odpadu


170504

O

0

5.2 Náklady a výnosy - náklady na zneškodnění odpadu …………………………... .......... 249 259,- Kč - náklady na likvidaci kalů z ČDV Oslavany.....………………............... 489 240,- Kč - zisk z prodeje železného šrotu a pilin................................................ 1 712 428,- Kč - zisk z prodeje odpadního oleje................................................................. 0,- Kč

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady V oblasti nakládání s odpady je provozována skládka TKO Bukov, která slouží především k ukládání komunálních odpadů z obcí okolního regionu. V porovnání s rokem 2011 došlo k poklesu celkového návozu odpadů o 1400,55 t, komunálních odpadů bylo méně o 1440,68 t.

5.3.2 Realizované akce a opatření Skládka TKO Bukov KÚ Kraje Vysočina schválil 7. změnu integrovaného povolení platného pro skládku, ve které uděluje souhlas s pracemi souvisejícími s uzavřením a rekultivací II. etapy skládky a čerpáním finančních prostředků. V červenci byla zahájena rekultivace II. a části III. etapy skládky. Práce vzhledem k příznivému počasí probíhaly vcelku rychle a v říjnu byly ukončeny. Kolaudační souhlas s užíváním stavby byl vydán 12.12. 2012 MěÚ Bystřice n.P. Dovážený odpad byl od druhé poloviny září ukládán do další sekce III. etapy skládky. Firma TEZA, se kterou je podepsána smlouva o výhradní dodávce a odběru skládkového plynu, instalovala koncem listopadu na pronajaté ploše v areálu kogenerační jednotku s příslušenstvím. Do současné doby nebyla jednotka uvedena do trvalého provozu.

5.3.3 Kontroly V roce 2012 nebyla provedena žádná kontrola v oblasti nakládání s odpady.

5.3.4 Uložené pokuty V roce 2012 nebyla na úseku odpadového hospodářství uložena žádná pokuta.

5.3.5 Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách Dokončené dílo realizované podle projektové dokumentace „Sanace území ohroženého skládkou nebezpečného odpadu v Pozďátkách“ bylo zhotovitelem „Sdružení Pozďátky“ předáno 11. 4. 2012 bez zjevných vad a nedodělků. Kolaudační souhlas k užívání stavby vydal odbor výstavby MěÚ Třebíč dne 17.4. 2012. Strana 106, celkem 113


Od května 2012 na sanované a rekultivované skládce Pozďátky zajišťuje zhotovitel „Sdružení Pozďátky“ monitoring přirozené atenuace a pěstební péči o vysazené stromy a travní porost. V rámci monitoringu jsou měsíčně odebírány podzemní vody ze dvou vrtů situovaných ve spodní části údolí svažujícího se k místnímu toku Prašinec a dále povrchové vody z Prašince a Markovky, do které se Prašinec vlévá. Na každém toku jsou odebírány dva vzorky, jeden nad a druhý pod soutokem, v případě Prašince pod a nad místem s možným ovlivněným podzemními vodami vytékajícími ze sanovaných ploch bývalé skládky. Všechny sledované ukazatele dosud splňují limity odsouhlasené ve studii proveditelnosti a následně přejaté v projektu. Pěstební péče zahrnuje dvakrát ročně okopávání cca 10 000 kusů vysazených sazenic stromků, vyžínání buřeně a sečení travních ploch. Součástí péče je i dosadba uhynulých sazenic a ošetření přípravkem Morsuvin proti okusu zvěří. K Závěrečné zprávě akce „Sanace území ohroženého skládkou nebezpečného odpadu v Pozďátkách“ bylo vydáno souhlasné stanovisko Odboru enviromentálních rizik a ekologických škod MŽP dne 12.10. 2012. Firma SOM Mníšek p. B. provedla na rekultivovaných plochách a povrchových tocích odběr vzorků za účelem zpracování aktualizované analýzy rizika, která byla předložena v říjnu ke schválení na MŽP. Závěrečné stanovisko MŽP k materiálu „Aktualizovaná analýza rizik – staré ekologické zátěže skládka Pozďátky“ bylo vydáno OEREŠ MŽP dne 5.11. 2012, obsahuje souhlasné stanovisko k závěrečné AAR a souhlas s ukončením projektu.

5.4.

Shrnutí

Průběžně byly zajišťovány legislativní požadavky vyplývající ze zákona o odpadech a příslušných prováděcích vyhlášek. Na základě smluvního vztahu s firmou REMA bude nadále využíváno zpětného odběru elektrozařízení. V roce 2012 proběhla rekultivace II. a části III. etapy skládky TKO Bukov, přes rekultivací ztížené provozní podmínky však pokračovalo ukládání odpadů. Provedenou rekultivací došlo k omezení přísunu srážkové vody do tělesa skládky, čímž se zamezí promývání tělesa skládky, sníží se množství průsakových vod a je zamezeno i větrné erozi zatravněním a výsadbou rekultivačních dřevin. Skládkový plyn bude po zprovoznění kogenerační jednotky využíván jako palivo motoru instalovaného v této jednotce a pohánějícího generátor elektrické energie. Úspěšně pokračovalo nakládání s kalem z ČDV Oslavany, který odváží a využívá cizí organizace jako příměs do kompostu. Od nového roku je vybrán nový odběratel kalu, který garantuje nižší cenu. I v roce 2012 byl kladen důraz na třídění odpadů a využívání služeb zpětného odběru.



6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

6.1 Úložná místa 6.1.1 Odvaly Údaje o ploše a objemu odvalů jsou použity z databáze DIOS. Údaje o některých odvalech (označené*) byly zpřesněny pověřeným pracovníkem závodu Rožná I. Jsou uvedeny pouze odvaly ve správě odštěpného závodu GEAM. Tabulka č. 6 - 1 Úložná místa těžebního odpadu P.č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Odval

R4 Milasín š. č. 37 R 6 (štola 4) Habří šurf č. 48 Bukov šurf č. 19 Zlatkov šurf č. 51 Blažejovice š. č. 33 Rožná š. č. 11 Rožná 1 Rožná 2 Vojetín štola č. 7 Jasenice Pucov Licoměřice Zlaté Hory-halda u 2.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u 3.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u 5.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u štoly Josef Zlaté Hory-halda u úvodní úpadnice Medlov-halda u Větrní jámy Oslavany – Kukla Celkem uran Celkem rudy Celkem uhlí

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]]

Druh uložené hmoty

24 056 10 803 7 045 5 334* 3 331* 10 732 3 617 8 890 88 704 28 000 2 343 31 954 20 302 20 216 1 328

30 000 20 000 50 000 10 000 7 800 60 000 9 900 20 000 609 400* 17 730 5 000 200 000 150 000 120 000 6 300

54 000 36 000 90 000 18 000 14 040 108 000 17 820 36 000 1 096 925* 30 796 9 000 360 000 270 000 216 000 16 380

556

1 700

4 420

276

500

1 300

4 983

28 800

74 880

5 100

37 000

96 200

5 728

29 000

75 400

89 988 265 327 17 971 89 988

477 700* 1 309 830 103 300 477 700

1 194 250* 2 356 581 268 580 1 194 250

pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice devonské horniny, diabas, tufity karbonské horniny

Plocha 2 [m ]

Aktuální stav uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený provozovaný provozovaný uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený provozovaný uzavřený provozovaný



6.1.2 Odkaliště Údaje o ploše a objemu odkališť jsou použity z databáze DIOS. Údaje označené „* “ jsou zpřesněné vedoucím odkališť ZCHÚ o. z. GEAM. Tabulka č. 6 - 2 Úložná místa těžebního odpadu P.č.

1 2 3 4

Odkaliště

Plocha 2 [m ]

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]]

Odkaliště KI (VD Dolní Rožínka) Odkaliště KII (VD Zlatkov) Zlaté Hory-01 Zlaté Hory-03 Celkem uran Celkem rudy

645 000*

10 588 170*

14 117 560*

274 300*

1 490 977*

1 134 927*

90 444 205 596 919 300 296 040

3 380 000 7 067 000 12 079 147 10 447 000

6 422 000 13 427 300 15 252 487 19 849 930

Druh uložené hmoty vyloužený rmut vyloužený rmut flotační písky flotační písky

Aktuální stav provozované provozované uzavřené uzavřené

6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem se nevztahuje na těžební odpad vznikající při těžbě radioaktivních hornin. Na odvalech a odkalištích provozovaných o. z. GEAM není proto ukládán těžební odpad ve smyslu výše uvedeného zákona, ale produkt hornické činnosti dle § 14, písm f) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Kromě materiálů souvisejících s hornickou činností, které jsou uvedené ve dvou následujících tabulkách bylo u o. z. GEAM v roce 2012 vyprodukováno 1 223 t železitovápenatých kalů na ČDV Oslavany a 1 25 t železito-vápenatých kalů na ČDV Zlaté Hory. Kaly z ČDV Oslavany byly předány oprávněné osobě za účelem jejich využití, a to jako příměs do kompostů. Kaly vzniklé v technologii ČDV Zlaté Hory byly uloženy do úložného místa zřízeného v areálu této čistírny.

6.2.1 Odvaly Tabulka č. 6 - 3 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odval Rožná 1

Druh uloženého materiálu Hlušina Stavební suť kontaminovaná Zbytky výztuže a odpadní dřevo z hornické činnosti Kontaminovaný materiál z přepravních tras rudy Kontaminované ochranné pomůcky Celkem

Hmotnost [t]] V hodnoceném celkem roce 2012 48 571,0 1 096 925,0 1,5 40,7 135,0

2 209,896

40,0

4 013,7

0,6

25,7

48 748,1

1 103 214,996



6.2.2 Odkaliště Tabulka č. 6 - 4 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odkaliště K1

Druh uloženého materiálu Rmut Stavební suť z úpravárenské činnosti – kontaminovaná Kontaminovaný železný šrot, pogumovaný železný šrot Odpady pryže z technologického procesu úpravy rudy Staré kontaminované pracovní oděvy a ochranné pomůcky Rudný prach z areálu chemické úpravny Kontaminovaný kal z BČOV o. z. GEAM Rudný kal z mycí rampy v areálu RI Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Rožná Kal z čištění důlních vod – ČDV Pucov Kal z čištění důlních vod – ČDV Běstvina Kal z čištění důlních vod – ČDV Licoměřice Odpady z laboratoří Ostatní kontaminovaný materiál z procesu úpravy uranové rudy Celkem

Hmotnost [t]] V hodnoceném Celkem roce 2012 129 186,0 14 117 560,0 40 2 962,4 111,691 1 824,971 2,5 32,97 0 4,5 88,0 7,4 0 10,5 0 39,2 164,5 0,011 58,675

548,8 808,12 120,1 2 657,9 259,6 809,2 15 571,6 5,894 1 582,059

129 708,477

14 144 748,114

Tabulka č. 6 - 5 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení: Odkaliště O3 – Zlaté Hory Úložiště produktů hornické činnosti Druh uloženého materiálu Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Zlaté Hory Celkem

Hmotnost [t]] V hodnoceném roce 2012 1 253 1 253

Celkem 39 559 39 559

Ukládání materiálů z hornické činnosti do odkaliště K I je součástí PMŘ odkaliště K I, který je schválen rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 21449/2006 ze dne 14. 3. 2006. Platnost rozhodnutí byla do 31.3.2011 a počátkem roku 2011 byla rozhodnutím KÚ kraje Vysočina č.j. KUJI 15280/2011 prodloužena do 31. 3. 2014. SÚJB vydal rozhodnutí č.j. 46960/2006 ze dne 18. 9. 2006, kterým povoluje uvolňování nepotřebného materiálu s povrchovou kontaminací radionuklidy uran-radiové rozpadové řady z těžby a úpravy uranu. Platnost rozhodnutí je do 30. 9. 2016.

6.3 Shrnutí Změny v kapitolách 6.1.1 Odvaly a 6.1.2 Odkaliště proti předchozí zprávě odráží skutečnosti, že v roce 2012 byla na odval Rožná 1 ukládána hlušina z těžby U-rudy. Z odvalu Kukla bylo odebíráno kamenivo. Do odkaliště K1 bylo uloženo 129 186 t rozemleté, vyloužené uranové rudy.



Materiály z hornické činnosti a materiály související s hornickou činností vznikají jednak v těžebně – úpravárenských provozech na ložisku Rožná a dále pak při provozu čistíren důlních vod na dalších ložiscích, kde již byla těžební činnost ukončena. Tyto materiály jsou ukládány na odval RI a do odkaliště K1, které jsou na ložisku Rožná dosud provozovány a dále do úložného místa Zlaté Hory, resp. předávány k využití. V množství materiálů z hornické činnosti ukládaných na odval RI a do odkaliště K1 nedošlo v roce 2012 k výrazným změnám.

7

SANACE A REKULTIVACE V roce 2012 pokračovala akce „Sanace odkaliště K1 – I. etapa“, která byla zahájena již v roce 2007. V rámci této akce bylo dle projektové dokumentace stavebních objektů SO 01/01 - PŘETVAROVÁNÍ TĚLESA ODKALIŠTĚ a SO – 02/01 KRYCÍ A TĚSNÍCÍ PRVEK provedeno v ploše cca 1 ha navezení podsypu pod těsnící prvek, montáž bentonitové rohože, geokompositu, geomříže a rozprostření krycí vrstvy ze zeminy a biologicky oživitelné vrstvy, na níž byl aplikován hydroosev. Na mezideponii (zařízení Deponie zeminy Rožná II) bylo uloženo 51 221 tun zeminy, která bude využita při rekultivaci odkališť. Celkové náklady v roce 2012 činily cca 36 813 tis. Kč. V roce 2012 bylo pokračováno v akci „Areál Starého závodu Zlaté Hory - likvidace a rekultivace“ dle dokumentace vypracované projekcí o. z. GEAM. Tato dokumentace byla schválena MPO ČR pod č.j. 44758/07/05100 dne 29. listopadu 2007. Cílem akce je převedení pozemků v areálu Starého závodu k plnění funkce lesa. Hlavní objem prací byl realizován již v roce 2011, kdy byla provedena likvidace 15-ti objektů a následně technická rekultivace. V roce 2012 byla realizována část biologické rekultivace zalesněním na ploše cca 30 tis. m2. Celkové náklady v roce 2012 činily cca 3 214 tis. Kč. Na základě výběrového řízení byla dodavatelsky provedena akce „Likvidace nevyužitelných objektů v areálu Zlaté Hory“. Předmětem bouracích prací byl komplex celkem pěti objektů o celkové zastavěné ploše cca 3 200 m2. Celkové náklady v roce 2012 činily cca 2 006 tis. Kč. Na poddolovaném území bývalého dolu Dukla v k. ú. Šardice došlo v měsíci březnu k propadu na silnici č. 422 v blízkosti HDD 185 ÚZ. Po provedení průzkumných prací byla dodavatelsky realizována těsnící injektáž horninového prostředí v místě propadu, zbudovány mikropiloty a železobetonová roznášecí deska. Likvidace štoly ÚZ zpevněným zásypem ( 452,5 m3 betonové směsi C12/15) v celkové délce 93 m byla provedena pracovníky ZBZS o.z. GEAM ve dnech 23.11.- 30.11.2012. Ve IV. čtvrtletí byla realizována finální oprava tělesa a svršku komunikace (SUS JmK), která byla dne 15.11.2012 předána do užívání. Celkové náklady v roce 2012 činily cca 10 333 tis. Kč.



ZÁVĚR V předkládané zprávě je obsažen celkový přehled ovlivnění životního prostředí činností odštěpného závodu GEAM. Monitoring vlivu činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka probíhal v roce 2012 podle DSMO Monitorování výpustí – veškeré ukazatele a Monitorování okolí – veškeré ukazatele, které byly z hlediska radionuklidů schváleny rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/1517/2009 ze dne 21. 9. 2009. a jeho změnou č.j. SÚJB/RCKA/27452/2011 ze dne 22. 12. 2011. Do programu monitorování byly, stejně jako v předešlých letech, začleněny všechny požadavky orgánů státní správy vydané formou rozhodnutí, souhlasů a vyjádření. Programy monitorování zahrnují monitoring vod, ovzduší, půd, zemědělských plodin a monitorování říčních sedimentů v nejvýznamnějších tocích. Vzorky vod, půd a prašného spadu byly analyzovány v akreditované laboratoři o. z. GEAM (SZLAB). Další analýzy a vyhodnocení prováděly laboratoře SÚJCHBO Kamenná, v.v.i. a ENVIRO Velké Meziříčí. Vzorkování bylo prováděno podle harmonogramu s četností stanovenou ve schváleném programu monitorování. Program monitorování byl v roce 2012 naplněn, byly dodrženy frekvence monitorování. Komentáře o stavu na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v příslušných kapitolách. O. z. GEAM provozoval v roce 2012 sedmnáct výpustných profilů důlních a odpadních vod, kterými bylo celkem vypuštěno 6 105 789 m3 důlních vod a 391 740 m3 odpadních vod do vod povrchových. Na všech výpustných profilech byly vypuštěné roční objemy za rok 2012 v souladu s platnými vodoprávními rozhodnutími. Dalších 1 342 804 m3 důlních vod vyteklo do vod povrchových ze starých zátěží uranového a rudného hornictví. Nová vodoprávní rozhodnutí byla vydána pro výpustné profily č. 2 a č. 8, změna vodoprávního rozhodnutí spočívající v prodloužení platnosti a změně ukazatele znečištění NEL za ukazatel znečištění C10-C40 byla vydána pro výpustný profily č. 6. Nové rozhodnutí SÚJB povolující uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod bylo vydáno pro výpustný profil č. 2. Významnější akce na úseku vodního hospodářství realizované v roce 2012: - v roce 2012 byla zahájena stavba „Čerpací stanice drenážních vod KI“, která je realizována vlastními silami o. z. GEAM - ve druhé polovině roku 2012 byla realizována a dokončena akce „Intenzifikace ČDV Oslavany“, v rámci níž byla technologie ČDV doplněna o aerátor, reaktor a sedimentační nádrž. - v rámci akce sanace odkaliště KI – 1. etapa byla v roce 2012 provedena demolice staré čerpací stanice západ a úprava okolního terénu. - ze skládky komunálního odpadu TKO Bukov bylo převezeno k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a Novém Městě na Moravě na základě smluv uzavřených s provozovateli ČOV 2 371 m3 nadbilančních odpadních skládkových vod. Při monitorování okolí byla sledována kvalita vod a sedimentů v tocích nad a pod výpustěmi a byl vyhodnocován vliv výpustí na tyto toky. Na monitorovaných tocích nedošlo v roce 2012 k žádným významným výkyvům a ovlivnění výpustnými profily bylo minimální. Strana 112, celkem 113


O. z. GEAM v roce 2012 provozoval 2 velké a 9 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Podmínky platných rozhodnutí a obecné emisní limity byly plněny. Pro zařízení „závod Chemická úpravna“ bylo v národním rejstříku pro rok 2012 přiděleno 20 105 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2012 odpovídaly 15 138 povolenkám. Celkové poplatky o. z. GEAM za odběr podzemních vod, vypouštění odpadních vod a znečišťování ovzduší činily v minulém roce 101 316 Kč. Stěžejní část monitoringu ovzduší a půd v rámci monitorování okolí je realizována na těžebně-úpravárenském komplexu Rožná. Toto monitorování je zaměřeno na sledování prašného spadu a kontaminace podél přepravní trasy rudy, jsou měřeny radiační veličiny u zdrojů i v okolních obcích pomocí stacionárních dozimetrů a jsou prováděna kontrolní bodová měření. Do domů v okolních obcích jsou, vždy na rok, instalovány stopové detektory RAMARn pro zjištění objemové aktivity radonu. V roce 2012 pokračoval monitoring ekosystémů na ložisku Rožná, který provádí Ústav geoniky AV ČR Ostrava. Přírodovědecká fakulta, ústav botaniky a zoologie, laboratoř biologie tekoucích vod při Masarykově univerzitě v Brně provedla v roce 2012 hydrobiologické hodnocení toků Nedvědička, Rožínka, Bukovský potok a Jasinka. Výsledky všech sledování byly zpracovány formou hodnotících zpráv a pro o. z. GEAM mají kladné závěry. V západním okraji zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna na lokalitě Oslavany proběhlo v roce 2012 hydrogeologické sledování, které prokazuje vcez povrchové vody do horninového prostředí. Výsledky a závěry sledování jsou podrobně zpracovány ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “. Výsledky monitorování vlivu činnosti odštěpného závodu GEAM na životní prostředí v roce 2012 budou projednány se zástupci KÚ Kraje Vysočina, ČIŽP, SÚJB RC Kamenná, Povodí Moravy, s. p., MěÚ Bystřice nad Pernštejnem a OÚ Rožná. Celkově lze konstatovat, že podrobným sledováním životního prostředí v okolí o. z. GEAM nebyly zjištěny žádné významnější vlivy, které by mohly negativně působit na zdraví obyvatel v okolních obcích.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2012

Recommend Documents