ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM 592 51 Dolní Rožínka

Dolní Rožínka 12. 03. 2012 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

Zpracoval:

Ing. Jiří Váša (Úvod, kap. 1, 2, závěr) vedoucí referátu ekologické legislativy, vodohospodář Ing. Bc. Lenka Tomanová (kap. 1, 2) technický pracovník - monitoring Zdeněk Toman (kap. 3, 4, 5, závěr) technický pracovník V – ovzduší, odpady Mgr. Roman Špatka (kap. 5) technický pracovník V – ekolog Ing. Jaromír Chocholáč (kap. 3, 4, 5, závěr) vedoucí oddělení ekologie RNDr. Petr Navrátil (kap. 6, 7) vedoucí oddělení sanací

Kontroloval:

Ing. Jiří Jež v. r. náměstek ředitele o. z. pro ekologii a sanační práce

Schválil:

Ing. Pavel Koscielniak v. r. ředitel odštěpného závodu GEAM

Datum:

12. 03. 2012

Výtisk číslo:

1

Stránka 2 celkem 115

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

OBSAH ÚVOD ..........................................................................................................................6 1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI .....................................................................................7 1.1

Pitná voda ...............................................................................................................7

1.1.1 Externí zdroje ..................................................................................................................................7 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín ........................................................................................ 7 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín .................................................................................. 7 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice........................................................................................ 7 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov................................................................................................ 7 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany .......................................................................................... 7 1.1.2 Vlastní zdroje...................................................................................................................................8 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina............................................................................................ 8 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory .................................................................................................................. 8

1.2

Provozní voda .........................................................................................................8

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.2.9 1.2.10 1.2.11

1.3

Odpadní voda........................................................................................................10

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.4

ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4 .......................................................................................10 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 .........................................10 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 .....................................................................10 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV ..................................................................................11 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV ..................................................11

Důlní voda .............................................................................................................17

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.4.6 1.4.7 1.4.8 1.4.9 1.4.10

1.5

Provozní voda na závodě R I ........................................................................................................8 Provozní voda na dekontaminační stanici R I ............................................................................8 Provozní voda na závodě Chemická úpravna ............................................................................8 Provozní voda pro odkaliště K II...................................................................................................8 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná...........................................................8 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín.........................................................................................9 Provozní voda na ČDV Licoměřice ..............................................................................................9 Provozní voda na ČDV Pucov ......................................................................................................9 Provozní voda na ČDV Oslavany.................................................................................................9 Provozní voda na ČDV Běstvina ..................................................................................................9 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory ...............................................................................................9

Dekontaminační stanice R1, profil č.1 .......................................................................................17 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 ................................................................................18 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3..........................................................................18 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP ...................................................18 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP ......................................................................19 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP ............................................................................19 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP.......................................................................20 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP ........................................................................22 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP........................................................................22 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR ...............................................................23

Odkaliště a laguny ................................................................................................45

1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 ..........................................45 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10............................................................45 Odkalištní a drenážní vody..........................................................................................................46 Provedené práce...........................................................................................................................48 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2011 ..................................................................48

1.6

Monitoring okolí – povrchové vody.....................................................................58

1.7

Přehled činností na úseku nakládání s vodami ..................................................70

1.7.1 1.7.2 1.7.3

1.8

Realizované akce a opatření.......................................................................................................70 Kontroly ..........................................................................................................................................70 Uložené pokuty..............................................................................................................................71

Shrnutí...................................................................................................................71 Stránka 3 celkem 115


2

HYDROGEOLOGIE ..........................................................................................73 2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů .......................73

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7

2.2

Monitorovací systémy ..........................................................................................76

2.2.1 2.2.2

2.3

3

Monitoring podzemních vod ........................................................................................................76 Monitoring povrchových vod........................................................................................................76

Výsledky monitoringu ..........................................................................................76

2.3.1 2.3.2

2.4

Ložisko Rožná...............................................................................................................................73 Ložisko Rožná – odkaliště K I.....................................................................................................74 Ložisko Rožná – odkaliště K II....................................................................................................75 Ložisko Olší – Drahonín...............................................................................................................75 Ložisko Jasenice – Pucov ...........................................................................................................75 Ložisko Licoměřice .......................................................................................................................75 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 ..............................................................................75

Podzemní vody..............................................................................................................................76 Povrchové vody.............................................................................................................................77

Shrnutí...................................................................................................................83

OVZDUŠÍ ..........................................................................................................84 3.1

Emise z tepelných zdrojů .....................................................................................84

3.1.1 3.1.2 3.1.3

3.2

Spalovací zdroje............................................................................................................................84 Plnění emisních limitů .................................................................................................................87 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů ...................................................................................88

Emise z technologických zdrojů..........................................................................89

3.2.1 Technologické zdroje ...................................................................................................................89 3.2.1.1 Mlýnice ZCHÚ (velký zdroj) ............................................................................................. 89 3.2.1.2 Výduchy hlavní výroby ZCHÚ (střední zdroj)................................................................ 89 3.2.1.3 Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice ZCHÚ (střední zdroj)............... 89 3.2.1.4 Sušárna uranového koncentrátu (střední zdroj) ........................................................... 89 3.2.1.5 Povrchová úprava tryskáním – tryskač (střední zdroj) ................................................ 90 3.2.1.6 Technologické čistírny odpadních vod (střední zdroj) ................................................. 90 3.2.1.7 Drtírna uranové rudy na závodě RI (střední zdroj)....................................................... 90 3.2.1.8 Technologie zpracování dřeva na závodě RI (střední zdroj)..................................... 90 3.2.1.9 Skládka TKO Bukov (střední zdroj)............................................................................... 90 3.2.2 Odkaliště, odvaly...........................................................................................................................93 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů ..............................................................................93

3.3

Imise ......................................................................................................................95

3.3.1 3.3.2

3.4

Prašný spad...................................................................................................................................95 Prašnost .........................................................................................................................................95

Radionuklidy .........................................................................................................96

3.4.1 3.4.2

Radon, dávkový příkon záření gama, objemová aktivita alfa – areál, okolí .........................96 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy ..............................................................99

3.5

Měření hluku ......................................................................................................100

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší.....................................................100

3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4

3.7

4

Realizované akce a opatření.....................................................................................................100 Kontroly ........................................................................................................................................100 Uložené pokuty............................................................................................................................100 Náhrada škod způsobených exhalacemi.................................................................................100

Shrnutí.................................................................................................................101

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ...............................102 4.1

Kontaminace půdy..............................................................................................102

4.2

Kontaminace biologického materiálu................................................................102

Strana 4, celkem 115


4.3

5

Shrnutí.................................................................................................................102

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ......................................................................103 5.1

Produkce a nakládání s odpady ........................................................................103

5.1.1 5.1.2 5.1.3

5.2

Náklady a výnosy................................................................................................107

5.3

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství ....................................107

5.3.1. 5.3.2. 5.3.3. 5.3.4. 5.3.5.

5.4.

6

Podnikání v oblasti nakládání s odpady ..................................................................................107 Realizované akce a opatření.....................................................................................................107 Kontroly ........................................................................................................................................107 Uložené pokuty............................................................................................................................108 Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách.......................................................................108

Shrnutí.................................................................................................................108

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ..........................................................109 6.1

Přehled úložných míst........................................................................................109

6.1.1 6.1.2

6.2

6.3

Odvaly...........................................................................................................................................109 Odkaliště ......................................................................................................................................110

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností...........................110

6.2.1 6.2.2 6.2.3

7

Provozovny ..................................................................................................................................103 Produkce odpadů........................................................................................................................103 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů................................................................................105

Odvaly...........................................................................................................................................111 Odkaliště ......................................................................................................................................111 Legislativní zajištění ...................................................................................................................112

Shrnutí.................................................................................................................112

SANACE A REKULTIVACE ............................................................................112

ZÁVĚR.....................................................................................................................114



ÚVOD Zpracování této zprávy (záznam Z-01-ŘP-sp-22-01) vyplývá z řídicího postupu s. p. DIAMO ŘP-sp-22-01 Monitoring životního a pracovního prostředí, vydání č. 6. Zpráva obsahuje výsledky monitoringu složek životního prostředí v oblastech působnosti odštěpného závodu GEAM za rok 2011, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, např. spotřeba pitné vody na o. z. GEAM, spotřeba provozní vody na jednotlivých čistírnách a dekontaminačních stanicích, bilance průsakových vod z odvalů a vod v odkalištích, přehled odvalů a odkališť, investiční záměry apod.



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín Všechny závody a provozy v oblasti Dolní Rožínky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu. Dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou, pracoviště Hodonín sídlí v pronajatých prostorech, spotřeba pitné vody je účtována pronajímatelem objektu. Tabulka č. 1 - 1 Přehled odebraných objemů pitné vody v roce 2011 dle závodů a provozů: Závod (provoz) [m3] Závod RI 25 869 Závod CHÚ 16 839 Ředitelství o. z. 7 396 Celkem o. z. GEAM 50 104 Na závodě CHÚ bylo odebráno z celkového množství pitné vody 3 336 m3 cizími subjekty, které jsou zde v pronájmu. Na ředitelství o. z. bylo odebráno z celkového množství pitné vody 817 m3 cizími subjekty, které jsou v pronájmu v areálu střediska dopravy. 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ČDV Olší-Drahonín je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu. Dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. V roce 2011 bylo na této ČDV odebráno celkem 147 m3 pitné vody, z toho bylo 97 m3 použito pro sociální zařízení a 50 m3 bylo použito jako provozní voda (viz. kapitola 1.2.6). 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ČDV Licoměřice je napojena na veřejný vodovod. Ten je v majetku VAK a. s. Heřmanův Městec. V roce 2011 byla na čistírně důlních vod spotřeba 59 m3 pitné vody. 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ČDV Pucov je zásobována pitnou vodou z vodovodu v obci Jasenice. V roce 2011 bylo z vodovodu Jasenice odebráno na ČDV Pucov 48 m3 pitné vody. 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ČDV Oslavany je napojena na veřejný vodovod, který je v majetku VAS a. s. Brno, divize Brno – venkov. V roce 2011 byla na čistírně důlních vod spotřeba 807 m3 pitné vody.



1.1.2 Vlastní zdroje 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina Voda pro sociální účely na ČDV Běstvina je čerpána z vlastního místního zdroje na základě rozhodnutí OkÚ-RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20. 12. 2002. V roce 2011 bylo na ČDV spotřebováno 52 m3 této vody. Voda z uvedeného zdroje nesplňuje veškeré parametry vody pitné, proto je pro obsluhu ČDV dodávána balená pitná voda. 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory Areál Zlaté Hory je zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje a to z podzemního vrtu 2045, jenž se nachází v katastrálním území Heřmanovice. Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím OkÚ – RŽP Jeseník č.j. 5407/2001/2002 RŽP/R-15/Ši-231/2 ze dne 18. 1. 2002. V roce 2011 bylo celkem vyčerpáno 13 854 m3 podzemní vody. Z toho bylo spotřebováno pro sociální účely 892 m3 vody. Do technologie cizího subjektu, který sídlí v areálu, bylo dodáno 4 774 m3 vody a ztráty za rok 2011 činily v důsledku poruch na trubních řádech 8 188 m3 vody. Celkové poplatky za odběr podzemní vody v roce 2011 činily 39 207 Kč. ČDV není napojena na zdroj pitné vody. Pitná voda je pracovníkům obsluhy dodávána v plastových nádobách.

1.2 Provozní voda 1.2.1 Provozní voda na závodě R I Jako provozní voda na závodě RI je používána dekontaminovaná důlní voda z dekontaminační stanice RI. V areálu RI je tato voda používána např. na chlazení kompresorů, skrápění povrchu areálu a mytí vozidel. V roce 2011 bylo v areálu RI použito 30 206 m3 dekontaminované vody čerpané z DS RI.

1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I Část dekontaminované vody na DS RI je používaná v technologii DS k přípravě roztoku BaCl2. Objemy těchto vod nejsou na DS RI sledovány.

1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna Na závodě Chemická úpravna je ve výrobě k doplňování do technologie a oplachům podlah objektů hlavní výroby používána surová důlní voda z ložiska Rožná. V roce 2011 bylo na CHÚ přečerpáno 23 285 m3 surové důlní vody.

1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II Na odkališti K II se v roce 2011 nemanipulovalo se sanačním materiálem. Byla zde využívána pouze pitná voda ze společnosti TELETNÍK pro sociální potřeby obsluhy odkaliště. V roce 2011 bylo spotřebováno 31 m3 pitné vody.

1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná Na zkrápění a oplach komunikací ve vlastnictví o. z. GEAM na lokalitě Rožná je využívána povrchová voda z rybníka Martínek, který je také majetkem odštěpného závodu. Odběr povrchové vody je povolen rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP/20543/2007/Kl ze dne 10. 9. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. Strana 8, celkem 115


2017. V roce 2011 bylo z rybníka Martínek pro uvedené účely odebráno 3 364 m3 povrchových vod. Toto množství odebrané povrchové vody není zpoplatněno.

1.2.6 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín K přípravě roztoku chloridu barnatého se na čistírně důlních vod používá pitná voda. Důlní vodu není vhodné používat pro vysoký obsah síranů (vznikající sraženina síranu barnatého na dně zásobní nádrže způsobuje ucpávání dávkovacího potrubí). V roce 2011 byla spotřeba této vody 50 m3.

1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z akumulační jímky umístěné v objektu hlavního výpustného profilu vyčištěných vod před výstupem do toku Kurvice. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov V roce 2011 nebylo nutné do technologie ČDV dávkovat roztok chloridu barnatého, takže na jeho přípravu nebyla použita žádná provozní voda. Na promývání pískových filtrů je používána vyčištěná důlní voda z nádrže vyčištěné důlní vody, její množství není evidováno.

1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany K přípravě vápenného mléka, roztoků ostatních chemikálií a oplachům v technologii je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z nádrže technologické vody umístěné v budově ČDV. Objem vody použité do technologie není evidován.

1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je čerpána z retenční nádrže umístěné v budově ČDV do nádrže tlakové vody a odtud dále rozvedena do technologie. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory K přípravě vápenného mléka na neutralizační stanici a jako provozní a oplachová voda je používána odsazená voda z úložiště kalů, která do průtočné jímky technologické vody u neutralizační stanice natéká gravitačně. V případě potřeby je na neutralizační stanici automaticky čerpána v jímce osazeným čerpadlem. Její přebytek přepadá do surových důlních vod k ústí odvodňovací štoly. K čištění deskových filtračních lisů a provozu filtrační stanice je používána také odsazená předčištěná voda čerpaná přímo z úložiště kalů. Množství provozní vody není evidováno.



1.3 Odpadní voda 1.3.1 ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4 Odpadní splaškové vody ze sociálních zařízení ČDV Olší-Drahonín jsou čištěny na zabudované domovní čistírně DČB 5 s biodisky. Povolení k vypouštění odpadních vod do toku Hadůvka je dáno rozhodnutím MěÚOŽP Bystřice nad Pernštejnem č.j. ŽP Vod/1384/03/Pe ze dne 20. 10. 2003 s dobou platnosti do 31. 12. 2013. V průběhu roku 2011 pracovala ČOV bez vážnějších problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 2.

1.3.2 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 Odpadní vody na tomto profilu sestávají z oplachových srážkových vod z parkoviště nákladních automobilů a z odpadních vod z opravny pneumatik v areálu ZDM. Posledně jmenované vody jsou čištěny na atypickém kombinovaném lapači NL s ionexovou náplní pro záchyt iontů U. Srážkové vody z parkoviště jsou čištěny na odlučovači písku a lapolu ropných látek. Po vyčištění se spojí s vodami z opravny pneumatik a společně gravitačně natékají do rybníka Martínek, jehož přepad ústí do toku Rožínka. Vypouštění vod je povoleno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina - OLVHZ č.j. KUJI 22433/2008 ze dne 26. 3. 2008. Platnost tohoto rozhodnutí je do 17. 4. 2012. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 9979/2007 ze dne 26. 6. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. 2015. V průběhu roku 2011 pracovalo čistící zařízení spolehlivě, podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 3.

1.3.3 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 Čistírna zpracovává odpadní, splaškové vody ze sociálních zařízení areálu ZCHÚ, které jsou na ni vedeny oddílnou tlakovou kanalizací. Jedná se o typizovanou ČOV OMS WALTER pro 350 EO. Splaškové vody natékají do akumulační nádrže, z níž jsou čerpány přes ručně stírané česle do biologické jednotky. Ta se skládá z aktivační a dosazovací části. Aktivační nádrž je v časových intervalech provzdušňována jemnobublinnou aerací v závislosti na množství volného kyslíku (kyslíková sonda). Z důvodu zabezpečení vznosu aktivovaného kalu je aktivační nádrž v době, kdy neprobíhá aerace, míchána ponorným čerpadlem. Tím je zvýšena účinnost čištění, především denitrifikace. Z aktivační části natéká čištěná voda shybkou do dosazovací nádrže, z níž přepadá přes přepadový žlab do odtokové trubky a přes měrný objekt (Parshallův žlab) do podzemního potrubí. Potrubí je zaústěno do otevřeného žlabu s vývařištěm, kde se odpadní vody spojují s vyčištěnými odkalištními vodami, vodami z čistírny vod aktivní kanalizace a důlními vodami z DS R1 a společně natékají přírodním korytem, které je zakončeno výústním objektem, do povrchových vod toku Nedvědička. Odsazený kal ze dna dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do aktivační části a přebytečný kal do akumulační nádrže kalu.



Vypouštění vod do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím MěÚ-OŽP Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl ze dne 24. 6. 2008, platnost rozhodnutí je do 31. 12. 2015. V průběhu roku 2011 pracovala ČOV poměrně spolehlivě, drobný problém se vyskytnul v měsíci červenci. Dne 22.7.2011 byla ve vzorku vyčištěných odpadních, splaškových vod překročena přípustná hodnoty „p“ v ukazateli NL (stanovená přípustná hodnota „p“ = 30 mg/l, zjištěná hodnota = 49 mg/l). Důvodem překročení bylo zřejmě malé zatížení BČOV v době celozávodní dovolené, které bylo po konzultaci s dodavatelem technologie eliminováno změnou nastavených časů nitrifikace a denitrifikace. Po provedeném opatření se chod BČOV velmi rychle stabilizoval, což potvrdily analýzy vyčištěných odpadních vod z měsíců srpen a září. Vodoprávní rozhodnutí povolující vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebylo vzniklým překročením porušeno. Podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly v roce 2011 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 4.

1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV K čištění odpadních, splaškových vod z ČDV Běstvina slouží zabudovaná domovní biodisková čistírna typu DČB 5. Vypouštění odpadních vod do recipientu Běstvinský potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20. 12. 2002 s dobou platnosti na dobu neurčitou. V průběhu roku 2011 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 5.

1.3.5 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV ČOV slouží k čištění vody použité pro sociální účely. Jedná se především o splaškové vody z objektů vrátnice a administrativní budovy. Splaškové vody jsou přiváděny potrubím DN 300 do šachtice, odkud pokračují přes ručně stírané česle do zemní nádrže o objemu 141,2 m3, která slouží jako dvoukomorový septik. Nádrž je příčně rozdělena stěnou z dřevěných fošen. V polovině výšky stěny jsou do fošen vyřezány otvory na protékání splaškových vod z jedné komory do druhé. Po mechanicko-biologickém předčištění v septiku jsou vody svedeny kanalizačním potrubím do zemního filtru, kde dochází k biologickému dočištění. Vypouštění odpadních vod do recipientu Modrý potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Jeseník č. j. 1014/99 ŽP/R-77/La-231/2 ze dne 8. 4. 1999 a jeho prodloužením vydaným MěÚ Jeseník – OŽP č.j MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne ze dne 24. 8. 2007 s platností do 13. 9. 2017. Množství vypouštěných vod z ČOV je stanoveno nepřímo ze spotřeby vod pro sociální účely. V roce 2011 pracovala ČOV bez problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 6.



Tabulka č. 1 - 2 Výpustný profil č. 4 Vodoprávní rozhodnutí č.j. ŽP Vod/1384/03/Pe Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0015 0,0071 0,0031 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 25,0 50,0 1x čtvrtletně 3,0 14,0 7,0 0 0 kg/rok 9,0 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 5,0 5,0 5,0 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 61,0 79,0 67,0 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 520 540 527 t/rok nestanovena 1x ročně N – NH4+ mg/l nestanovena 2 x ročně 13,9 16,0 14,63 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 12,5 16,6 14,55 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,68 kg CHSKCr = 6,5 kg + BSK5 = 0,49 kg N – NH4 = 1,42 kg RL = 0,051 t Pc = 1,41 kg

Bilanční hodnota 0,0031 97 7,0 0,68 5,0 0,49 67,0 6,5 527 0,051 14,63 1,42 14,55 1,41



Tabulka č. 1 - 3 Výpustný profil č. 6 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 22433/2008 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ 1,0 Q l/s 3200 m3/rok pH 6-9 NL mg/l 30,0 60,0 kg/rok 96 NEL mg/l 0,4 0,8 kg/rok 1,28 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x čtvrtletně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota

Překročení Počet „p“ Počet „m“

Bilanční hodnota

0,003 7,00 2 <0,050 0,012 0,030 -

0,100 0,041 0,041 1 301 7,60 7,40 0 0 7,40 7 4 0 0 4 5,2 <0,050 0 0 0 0 0 0,025 0,020 0,020 0,026 0,030 0,030 0,030 0,04 NL = 5,2 kg U = 0,026 kg 226 NEL = 0 kg Ra = 0,04 MBq Koncentrace všech čtyř vzorků ukazatele NEL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 4 Výpustný profil č. 7 Vodoprávní rozhodnutí č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,85 nepřetržitě 0,12 0,28 0,19 m3/rok 26 000 1x ročně NL mg/l 30,0 70,0 1 x měsíčně 2,0 49,0 15,0 1 0 t/rok 0,78 1x ročně BSK5 mg/l 25,0 50,0 1 x měsíčně 3,0 5,0 4,0 0 0 t/rok 0,65 1x ročně CHSKCr mg/l 85,0 135,0 1 x měsíčně 18 81 35 0 0 t/rok 2,21 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 330 490 398 t/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 2,44 5,44 3,50 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 0,41 4,31 1,24 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,088 t RL = 2,35 t BSK5 = 0,024 t Pc = 0,021 t N – NH4+ CHSKCr = 0,21 t = 0,007 t

Bilanční hodnota 0,19 5 892 15,0 0,088 4,0 0,024 35 0,21 398 2,35 3,5 0,021 1,24 0,007



Tabulka č. 1 - 5 Výpustný profil BĚS – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. ŽP/744/02/Hr-852 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ 0,500 1x měsíčně Q l/s 0,0011 0,0026 0,0016 360,0 m3/rok 1x ročně NL mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 18,0 9,0 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 12,0 6,0 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 30,0 63,0 46,5 0 0 kg/rok 1x ročně 36,0 RL mg/l nestanovena 2 x ročně 510 600 555 t/rok 1x ročně nestanovena N – NH4+ mg/l nestanovena 2 x ročně 0,55 14,36 7,46 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 10,53 11,20 10,87 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,47 kg CHSKCr = 2,42 kg + BSK5 = 0,312 kg N – NH4 = 0,39 kg RL = 0,029 t Pc = 0,565 kg

Bilanční hodnota 0,0016 52 9,0 0,47 6,0 0,312 46,5 2,42 555 0,029 7,46 0,39 10,87 0,565



Tabulka č. 1 - 6 Výpustný profil ZH – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. 1014/99/ŽP/R-77/La-231/2 a č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota 0,625 Q l/s 19 710 m3/rok NL mg/l 15,0 kg/rok 296 BSK5 mg/l 15,0 kg/rok 296 Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost

Četnost stanovení 1x měsíčně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční hodnota hodnota hodnota Počet Hodnota 0,011 0,030 0,023 0,023 732 < 2,0 2,0 1 0 1 0,732 < 3,0 < 3,0 0 0 0 0 NL = 0,732 kg BSK5 = 0 kg Koncentrace jednoho ze dvou vzorků ukazatele NL byla pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace obou vzorků ukazatele BSK5 byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 7 Monitoring nátoků na ČOV Nátok na ČOV na závodě Chemická úpravna Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum RL mg/l 4 270 1200

průměr 648

BSK5 NL

mg/l mg/l

4 4

320 103

930 306

540 177

CHSKcr

mg/l

4

470

1600

865

mg/l

4

2,68

32,0

22,0

mg/l

4

4,42

9,15

6,89

N–

NH4+

Pc

Nátok na ČOV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka

počet vzorků

minimum maximum

průměr

NL

mg/l

2

7

44

26

BSK5

mg/l

2

5

6

5,5

1.4 Důlní voda 1.4.1 Dekontaminační stanice R1, profil č.1 Dekontaminační stanice čistí zhruba 80% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Na technologickém zařízení DS dochází ke snižování obsahů NL, U a 226Ra, a to procesy srážení, sedimentace, filtrace na pískových filtrech a sorpce na ionexech. Technologie sestává z těchto hlavních částí: • Akumulační nádrž u DS slouží k akumulaci surových důlních vod a k sedimentaci NL a síranu radnato-barnatého • Čerpací stanice k čerpání důlních vod z AN do technologie • 2 ks pískových filtrů k záchytu neusazených NL • Kalové pole k sedimentaci NL z vody použité při praní pískových filtrů • Zařízení k rozpouštění a dávkování chloridu barnatého ke srážení radia • 4 ks ionexových filtrů k sorpci uranu obsaženého v důlních vodách Regenerace ionexových náplní je prováděna na Chemické úpravně o. z. GEAM. Vypouštění vod z dekontaminační stanice je uvedeno do souladu s Atomovým zákonem č. 18/97 Sb. tím, že SÚJB vydal pro DS R1 rozhodnutí o povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí č.j. SÚJB/RCKA/14972/2008 dne 3. 7. 2008 s platností do 31. 12. 2012. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z DS R1 do povrchových vod toku Nedvědička vydal Krajský úřad Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 88260/2006 dne 29.11.2006 s platností do 31. 12. 2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31. 12. 2016 a to rozhodnutím č.j. KUJI 96270/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 14. 11. 2011. Rozhodnutí SÚJB bylo od 1. 1. 2012 nahrazeno rozhodnutím novým č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1. 9. 2011 s platností bez omezení.



V průběhu roku 2011 pracovala DS R1 spolehlivě. Zásahové úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 8.

1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 Dekontaminační stanice čistí zhruba 20% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Její technologie je v principu stejná jako na DS R1 s jedním rozdílem, že DS Bukov nedisponuje kalovým polem k vypouštění vody z praní pískových filtrů. Tato voda je vypouštěna zpět do vstupní akumulační nádrže. Vzhledem k tomu, že vstupní surová voda obsahuje nízké koncentrace NL, provádí se praní filtrů s četností jen 1 x za 2 - 3 dny, což zatěžuje vstupní akumulační nádrž minimálně. Vypouštění vod z této dekontaminační stanice je uvedeno do souladu s atomovým zákonem č. 18/97 Sb. tím, že SÚJB vydal pro DS Bukov rozhodnutí o povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí č.j. 21562/2007 dne 24. 9. 2007 s platností do 31. 12. 2012. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových toku Bukovský potok vydal KÚ Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 80417/2007 dne 3. 12. 2007 s platností do 31. 12. 2012. Provoz DS Bukov byl v roce 2011 bezproblémový. Vyšetřovací a zásahové úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 9.

1.4.3 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ČDV Olší-Drahonín se nachází pod zrekultivovaným odvalem Drahonín, severovýchodně od stejnojmenné obce a slouží k čištění důlních vod ze zatopeného ložiska Olší-Drahonín. Technologie ČDV spočívá ve srážení železa okysličováním důlních vod, srážení radia dávkováním chloridu barnatého do důlních vod a následné sorpci uranu na ionexových filtrech. Vzniklá sraženina síranu radnato-barnatého a hydroxidů železa je zachycena na ionexech, které slouží i jako mechanické filtry. Regenerace ionexové náplně je prováděna na závodě CHÚ o. z. GEAM Vypouštění vod z čistírny důlních vod do toku Hadůvka je uvedeno do souladu s Atomovým zákonem č. 18/97 Sb. tím, že SÚJB vydal pro ČDV Olší-Drahonín rozhodnutí o povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí č.j. 14388/2010 dne 25. 6. 2010 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do vod povrchových jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje č.j. JMK 126706/2010 ze dne 19. 10. 2010 s platností do 31. 12. 2020. V průběhu roku 2011 pracovala ČDV bez vážnějších výkyvů. Podmínky obou uvedených rozhodnutí byly dodržovány. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 10.

1.4.4 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP Bývalá důlní lokalita Slavkovice-Petrovice v blízkosti Nového Města na Moravě je po zatopení odvodňována gravitačně do toku Slavkovický potok. Důlní vody vytékají do recipientu bez čištění.



Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 12924/05 ze dne 20. 6. 2005 s dobou platnosti do 12. 12. 2015. Stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z této lokality je dáno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ ze dne 27. 7. 2005 s platností do 12. 12. 2015. Podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a obsahy sledovaných ukazatelů za rok 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 11.

1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP Čistírna důlních vod se nachází v obci Licoměřice. Kontaminované důlní vody, vyznačující se zvýšenými obsahy Fe, Mn a radionuklidů, jsou ze zatopeného ložiska čerpány na ČDV z jámy J – 56. Technologie ČDV spočívá v oxidaci a neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda je vypouštěna do dvou akumulačních nádrží a následně přepadem do recipientu Kurvice. Odsazené kaly jsou čerpány do objektu pro kalolis a zde jsou na komorovém filtru KF – 1000 odvodňovány na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do ŽP je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14389/2010 ze dne 25. 6. 2010 s platností bez omezení. Na toto rozhodnutí navazuje rozhodnutí KÚ Pardubického kraje o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (tok Kurvice) č.j. KrÚ 76351/2010 ze dne 19. 10. 2010 s platností do 31. 10. 2020. Provoz ČDV byl v roce 2011 bez výrazných problémů. Podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2011 jsou zpracovány v tabulce č. 1 - 12.

1.4.6

Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP ČDV Pucov se nachází na bývalé důlní lokalitě Pucov-Jasenice u obce Pucov. Důlní prostory bývalého dolu jsou zatopeny, hladina důlních vod je udržována na kótě 407 m n. m., tj. v úrovni dna toku Jasinka, v místě puklinových poruch v údolní nivě pod lokalitou. Důlní vody čerpané na ČDV se vyznačují zvýšenými obsahy Fe a Mn. Technologie ČDV spočívá v čerpání důlních vod z jámy J – 13 ponorným čerpadlem do betonové akumulační nádrže u čistírny důlních vod. Zde se voda provzdušňuje pomocí provzdušňovací turbíny BSK-GIGANT. Při pH kolem hodnoty 7,0 dochází k rychlému vypadávání hydroxidů a hydrooxidů železa a k jejich sedimentaci. Neusazená část kalů se zachycuje v technologii ČDV na pískových filtrech. Voda vyčištěná od pevných částic již není, vzhledem k nízkému obsahu radionuklidů, dále čištěna a je vypouštěna do toku Jasinka. Kalové hospodářství je řešeno 2 ks betonových kalových nádrží, do nichž je čerpána prací voda z pískových filtrů a přečerpávány usazené kaly ze vstupní akumulační nádrže. Kalové nádrže jsou po naplnění kalem střídavě vysušovány a kal je převážen do odkaliště KI o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod z ČDV Pucov byly stanoveny rozhodnutím OkÚ-RŽP Třebíč č.j. OUTR 3275/2002-PP ze dne 1. 11. 2002 s platností do 12. 12. 2012. Uvádění radionuklidů do životního prostředí je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 7614/KA/02/Ju ze dne 5. 8. 2002, s platností do 12. 12. 2012.



Provoz ČDV v roce 2011 byl bezproblémový, byla dodržována ustanovení platných rozhodnutí. V roce 2011 byla na lokalitě Pucov zahájena investiční akce „Ložisko Pucov – Čerpání z 1. patra a výpustné potrubí do toku Jasinka“. Změnou čerpacího místa surových důlních vod do technologie ČDV bude umožněno zabezpečení důlního díla, jámy J – 13, v souladu s báňskými předpisy. V rámci akce bylo vybudováno výpustné potrubí z nového čerpacího místa do toku Jasinka. Potrubím budou důlní vody vypouštěny gravitačně do toku Jasinka po ukončení činnosti ČDV, to znamená v době, kdy budou splněny legislativní podmínky pro jejich vypouštění do vod povrchových bez čištění. V březnu 2011 byl v rámci uvedené akce navrtán vrt PV-3 (nové čerpací místo důlních vod), byly provedeny ověřovací a čerpací zkoušky a monitoring chemismu čerpaných důlních vod. V průběhu 2. čtvrtletí 2011 bylo vydáno územní rozhodnutí a počátkem července i stavební povolení uvedené akce. Začátkem září 2011 byly zahájeny stavební práce, které spočívaly ve vybudování nového čerpacího potrubí od vrtu PV – 3 na ČDV, vystrojení vrtu PV – 3 a vybudování výpustného potrubí do toku Jasinka. Práce byly ukončeny v prosinci 2011, kdy proběhla kolaudace a byl vydán kolaudační souhlas, kterým bylo povoleno trvalé užívání stavby. Čerpání surových důlních vod z vrtu PV – 3 na ČDV bylo zahájeno 16. ledna 2012. V souvislosti s uvedenou změnou bylo vydáno nové rozhodnutí SÚJB povolující uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod (č.j. SÚJB/RCKA/16466/2011 ze dne 1. 9. 2011 s platností od započetí čerpání důlních vod z vrtu PV – 3, konec platnosti bez omezení) a nové vodoprávní rozhodnutí, které stanovuje způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových. Rozhodnutí vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 13. 1. 2012 pod č.j. KUJI 553/2012, platnost je od započetí čerpání důlních vod z vrtu PV – 3 do 31. 12. 2021. Objem vypouštěných důlních vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 13.

1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ČDV Oslavany se nachází v obci Oslavany na pravém břehu řeky Oslavy. ČDV slouží k čištění důlních vod z celého revíru Rosicko-oslavanské uhelné pánve. Důlní vody jsou přiváděny na ČDV historickou Dědičnou štolou, která byla vyražena ve 2. polovině 19. století. Technologie čištění spočívá v provzdušňování důlních vod jemnobublinnou aerací a jejich následné neutralizaci vápenným mlékem. K odsazení vyčiřené vody od kalu dochází v sedimentačních nádržích. Vyčištěné důlní vody jsou vypouštěny přes výpustný objekt do toku Oslava. Vzniklé kaly jsou odvodňovány na kalolisu a ukládány do kontejneru. Odvoz a zneškodnění vzniklého kalu zajišťuje na základě smluvního vztahu firma s příslušným oprávněním k provozu zařízení k odstraňování a využívání odpadů. Podmínky pro vypouštění důlních vod do toku Oslava jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 115796/2006 ze dne 16. 10. 2006 s platností do 31. 12. 2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31. 12. 2016 a to rozhodnutím č.j. JMK 146333/2011, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 22. 12. 2011. Během roku 2011 pracovala čistírna důlních vod spolehlivě s minimálním množstvím odstávek a vyčištěné důlní vody splňovaly podmínky dané vodoprávním rozhodnutím.



V roce 2011 však došlo na lokalitě Oslavany k mimořádné události, k samovolnému výtoku surových důlních vod z Dědičné štoly do toku Oslava. Mimořádný, samovolný výtok surových důlních vod, v množství několikanásobně převyšujícím kapacitu ČDV, začal v ranních hodinách dne 11. 5. 2011. Postupně se snižoval a v noci 13. 6. 2011 nátok poklesl natolik, že ČDV byla od tohoto okamžiku schopna čistit veškeré vytékající důlní vody. Během uvedené doby vyteklo do toku Oslava 27 803 m3 surových důlních vod z Dědičné štoly bez čištění (83 % vyteklých důlních vod do Oslavy bez čištění za rok 2011). Do toku Oslava se vlivem samovolného výtoku dostala cca 1 t rozpuštěného železa (45 % vypuštěného znečištění za rok 2011) a 0,1 t rozpuštěného manganu (16 % vypuštěného znečištění za rok 2011). O samovolném výtoku důlních vod byly od jeho počátku informovány dotčené orgány státní správy. Odštěpný závod GEAM reagoval na vzniklou situaci provedením plánovaného nehavarijního zásahu ZBZS – průzkumem Dědičné štoly v Oslavanech dne 24. 6. 2011. Průzkum byl vyhodnocen v samostatné zprávě. V další fázi zadal o. z. GEAM u přírodovědecké fakulty, ústavu geologických věd při Masarykově univerzitě Brno zpracování zprávy „Rešerše hydrogeologického průzkumu a geochemické vyhodnocení na tocích v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna“. Z této zprávy vyplývá: • že se jednalo o zcela mimořádnou situaci, ke které za více než deset let od zatopení dobývacího prostoru v roce 1998 zatím nedošlo • že dosavadní vývoj průtoků vody a jejich chemického složení byl vždy přes malé sezónní výkyvy stabilizovaný a předvídatelný • že se po cca jednom měsíci vrátily všechny parametry důlních vod vytékajících z Dědičné štoly ke svým obvyklým a dlouhodobě stabilním hodnotám • že zatopený dobývací prostor Zbýšov není žádným způsobem přístupný a to ani pro kontrolu stavu zatopených důlních děl, ani pro případné provedení jakýchkoliv zásahů • že dosavadní postup likvidace zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov odpovídá všem přijatým plánům a opatřením • že podle dosavadních poznatků může pocházet ze ztrát povrchových toků orientačně až 50 % objemu důlních vod, které odtékají z Dědičné štoly Z uvedené zprávy vyplývají konkrétní opatření a návrh dalšího postupu prací. Zatím provedené práce v roce 2011, jejich vyhodnocení a návrh aktualizovaného plánu prací na další období je zpracován v materiálu „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna“ (zpracovala přírodovědecká fakulta, ústav geonických věd při Masarykově univerzitě Brno). Objemy vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulkách č. 1 - 14 a č. 1 - 15. Vzhledem k tomu, že část důlních vod byla čištěna na ČDV a část byla (během plánovaných odstávek a hlavně „mimořádného samovolného výtoku“ ) do toku Oslava vypuštěna bez čištění, je celkový objem důlních vod vypuštěných z ložiska dán součtem objemů vyčištěných a nevyčištěných důlních vod. Celkové vypuštěné znečištění jednotlivých ukazatelů znečištění do toku Oslava bude dáno součtem znečištění vypuštěného z ČDV a znečištění vyteklého v surových důlních vodách během odstávek a „mimořádného samovolného výtoku“. ČDV byla z celkového počtu 8 760 hodin v roce 2011 odstavena 15 hodin.



1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP Lokalita Běstvina se nachází na jihozápadním svahu Železných hor, 20 km jihovýchodně od Čáslavi. Nachází se zde fluorit – barytové ložisko, které bylo objeveno koncem 60. let 20. století. Těžba na ložisku probíhala v letech 1971 – 1993 s tím, že veškerá těžební činnost byla ukončena v březnu 1994. Důlní vody byly odváděny ze štoly samospádem bez čištění do bezejmenné vodoteče a následně do toku Běstvinský potok, který nedaleko od obce Běstvina ústí do řeky Doubrava. Čistírna důlních vod byla na této lokalitě postavena v průběhu roku 2003 a koncem tohoto roku byla uvedena do zkušebního provozu. Trvalý provoz byl na ČDV zahájen v únoru roku 2005. Princip čištění spočívá v oxidaci a neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda přepadá do nádrže technologické vody a odtud podzemním potrubím do bezejmenné vodoteče a po cca 300 m do toku Běstvinský potok. Odsazené kaly jsou odvodňovány na kalolisu na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím Krajkého úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 76153/2010 ze dne 18. 10. 2010 s platností do 31. 12. 2014. Provoz ČDV byl v roce 2011 spolehlivý a bezproblémový. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objemy vypouštěných vod a plnění kvalitativních limitů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 16.

1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku, v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Veškeré kontaminované důlní vody tohoto revíru jsou odváděny na povrch odvodňovací štolou na úrovni 3. patra Zlaté Hory – východ. Před vstupem na ČDV jsou do důlních vod čerpány kontaminované průsakové vody ze zrekultivovaného odkaliště O 3, které jsou společně s důlními vodami čištěny. Do důlní vody na ústí odvodňovací štoly je automaticky dávkováno vápennné mléko z neutralizační stanice pro dosažení hodnoty pH cca 9,5. Zneutralizovaná důlní voda natéká do podélné usazovací nádrže. Vysrážené sedimenty jsou z podélné sedimentační nádrže hydraulicky dopravovány do kalové nádrže, částečně vyčeřená voda je samospádem svedena do klariflokulátoru (kruhový dosazovák), v němž dochází k dalšímu oddělování vysrážených sedimentů, jež jsou rovněž hydraulicky dopravovány do kalové nádrže. Sliv z klariflokulátoru je sveden do retenční nádrže. Retenční nádrž tvoří dva oddělené prostory (dřívější odkaliště O2), propojené jako kaskáda. Teprve z druhé nádrže je vyčiřená voda odváděna do veřejné vodoteče Zlatý potok. Vyčištěná důlní voda je vypouštěna do toku Zlatý potok na základě rozhodnutíKÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 92424/2009 ze dne 10. 11. 2009 s platností do 1. 1. 2014. Uvedené rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 113039/2010 ze dne 7. 12. 2010. Změnou bylo zvýšeno množství vypouštěných důlních vod. Z toho vyplynulo i zvýšení bilančních hodnot ukazatelů znečištění.



ČDV Zlaté Hory pracovala v roce 2011 spolehlivě bez větších problémů. Podmínky rozhodnutí byly plněny. V jednom případě došlo k překročení přípustné hodnoty „p“ v ukazateli C10-C40 (12.1.2011 C10-C40 = 0,18 mg/l, „p“ pro C10-C40 = 0,15 mg/l), což je v souladu s vodoprávním rozhodnutím. Důvod překročení není zřejmý, vzorky z dalšího průběhu roku 2011 byly v pořádku, proto nebyla přijata žádná opatření. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních limitů v roce 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 17.

1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR Štola Mír se nachází jižně cca 3 km od města Zlaté Hory. Původně sloužila jako hlavní důlní dílo, které ústí na povrch. V současné době je 70 m od ústí štoly vybudována železobetonová hráz, která slouží k usměrnění toku důlních vod ze štoly na 3. patro. Důlní vody z úvodní části štoly Mír (0 – 70 m) jsou touto štolou gravitačně bez čištění vypouštěny do povrchových vod. Podmínky povolení k vypouštění důlních vod do vod povrchových, do Zámeckého potoka, jsou dány rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. 95372/2007 ze dne 15. 10. 2007 s dobou platnosti do 31. 12. 2017. Důlní vody ze štoly Mír nejsou kontaminovány a podmínky platného rozhodnutí byly v roce 2011 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů za rok 2011 jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 18.



Tabulka č. 1 - 8 Výpustný profil č. 1 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 88260/2006 + KUJI 96270/2011 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota „p“ „m“ Q l/s 100,0 nepřetržitě 35,9 m3/rok 1 800 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 7,70 U mg/l nestanovena 1x denně 0,024 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 MBq/rok 1x ročně nestanovena NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně 2,0 t/rok 1x ročně 27,0 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1 200 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 640 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U Ra226 NL

Dosažená skutečnost Maximální hodnota

Průměrná hodnota

48,3 8,20 0,234 0,060 6,0 1 300 690 = 106,6 kg = 60,7 MBq = 3,1 t

42,8 8,09 0,079 0,045 2,3 1 225 658 -


RL SO42-

0

0

0

0

Bilanční hodnota 42,8 1 348 994 8,09 0,079 106,6 0,045 60,7 2,3 3,10 1 225 1 653 658 888

= 1 653 t = 888 t



Tabulka č. 1 - 9 Výpustný profil č.2 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 80417/2007 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 40,0 nepřetržitě 8,6 11,5 10,2 m3/rok 700 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 8,00 8,30 8,15 0 0 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,079 0,025 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,060 0,037 MBq/rok 1x ročně nestanovena NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně 2,0 6,0 2,3 0 0 t/rok 1x ročně 10,5 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 520 560 535 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 180 220 203 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 8,1 kg RL = 173 t 226 Ra = 11,9 MBq SO42= 66 t NL = 0,742 t

Bilanční hodnota 10,2 322 635 8,15 0,025 8,1 0,037 11,9 2,3 0,742 535 173 203 66



Tabulka č. 1 - 10 Výpustný profil č.3 Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 126706/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 5,9 m3/rok 315 000 1x ročně pH 6–9 1x týdně 7,20 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 MBq/rok 1x ročně nestanovena NL mg/l 25,0 40,0 1x týdně 2,0 t/rok 1x ročně 8,75 Fe mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,06 t/rok nestanovena 1x ročně Mn mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,05 t/rok nestanovena 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1300 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 670 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: U 226 Ra NL Fe


= = = =

Maximální hodnota

Průměrná hodnota

12,1 7,80 0,207 0,210 10,0 1,15 1,20 1700 750 9,7 kg 20,8 MBq 0,77 t 0,094 t

9,0 7,43 0,034 0,073 2,7 0,33 0,34 1550 700 -


Mn RL SO42-

0

0

0

0

Bilanční hodnota 9,0 285 270 7,43 0,034 9,7 0,073 20,8 2,7 0,77 0,33 0,094 0,34 0,097 1 550 442 700 200

= 0,097 t = 442 t = 200 t



Tabulka č. 1 - 11 Výpustný profil SLA - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 8,0 m3/rok 189 000 pH nestanovena U mg/l nestanovena nestanovena kg/rok 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena 2SO4 mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení 4x ročně 1x ročně 2x ročně 4x ročně 1x ročně 4x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 4,1 7,20 0,051 0,060 300 70 U 226

Ra

Maximální hodnota 5,6 7,30 0,070 0,090 310 81 = 9,2 kg = 12,0 MBq

Průměrná hodnota 4,8 7,25 0,061 0,080 305 76 -


RL SO42-

Bilanční hodnota 4,8 150 456 7,25 0,061 9,2 0,080 12,0 305 46 76 11,4

= 46 t = 11,4 t



Tabulka č. 1 - 12 Výpustný profil LIC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76351/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě 1,6 4,1 2,6 2,6 m3/rok 126 000 1x ročně 83 248 pH 6,0 - 10,0 2x měsíčně 7,20 8,70 8,12 0 0 8,12 NL mg/l 20,0 30,0 2x měsíčně 2,0 18,0 8,0 0 0 8,0 t/rok 1,6 1x ročně 0,67 Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně < 0,06 0,41 0,14 0 0 0,14 t/rok 1x ročně 0,15 0,012 Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně < 0,05 0,50 0,08 0 0 0,08 t/rok 1x ročně 0,07 0,007 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1500 1700 1640 1 640 t/rok nestanovena 1x ročně 137 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 450 1050 910 910 t/rok nestanovena 1x ročně 76 U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,010 0,062 0,036 0,036 kg/rok nestanovena 1x ročně 3,0 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,030 0,060 0,034 0,034 MBq/rok nestanovena 1x ročně 2,8 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,67 t Fe = 0,012 t U = 3,0 kg SO42= 76 t 226 Ra = 2,8 MBq RL = 137 t Mn = 0,007 t Koncentrace 1 ze 24 vzorků ukazatele Fe byla pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace všech 11 z 24 vzorků ukazatele Mn byly pod mezí detekce. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 13 Výpustný profil PUC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. OUTR 3275/2002 – PP Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ 8,0 Q l/s 250 000 m3/rok pH 6-9 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena NL mg/l 7,0 15,0 t/rok nestanovena Fe mg/l 1,0 2,0 t/rok nestanovena Mn mg/l 1,0 2,0 t/rok nestanovena RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 2x měsíčně 1x ročně 2x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota


Bilanční hodnota

3,5 7,40 0,175 0,030 < 2,0 < 0,06 < 0,05 490 -

5,6 4,7 4,7 148 940 7,70 7,56 0 0 7,56 0,201 0,186 0,186 27,7 0,070 0,048 0,048 7,2 2,0 0,67 0 0 0,67 0,10 0,06 0,015 0 0 0,015 0,002 < 0,05 0 0 0 0 0 560 525 525 78 U = 27,7 kg Fe = 0,002 t 226 Ra = 7,2 MBq Mn = 0t NL = 0,1 t RL = 78 t Koncentrace 9 ze 12 vzorků ukazatele Fe a 8 z 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace všech 12 vzorků ukazatele Mn byly pod mezí detekce. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 14 Výpustný profil OSL - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 115796/2006 + JMK 146333/2011 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 60,0 m3/rok 1 735 000 pH NL

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně

Minimální hodnota 46,4 -

Maximální hodnota 59,0

Průměrná hodnota


51,2 -

6 – 9 6 – 10 2x měsíčně 7,40 8,60 8,20 0 mg/l 40,0 50,0 2x měsíčně 2,0 28,0 11,0 0 t/rok 1x ročně 69,40 Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,33 1,04 0,62 0 t/rok 3,47 1x ročně Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,21 0,57 0,33 0 t/rok 1,73 1x ročně PAU µg/l 0,4 0,5 1x čtvrtletně < 0,020 < 0,020 0 0 kg/rok 0,694 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 4800 5300 4975 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 2410 2710 2573 t/rok 1x ročně nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 19,40 t Fe PAU = 0 kg Mn SO42= 4 242 t RL Koncentrace všech 4 vzorků ukazatele PAU byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve koncentrace dosazena 0.

Bilanční hodnota 51,2 1 615 363

0 0 0 0 0

8,20 11,0 17,77 + 1,63 0,62 1,00 + 1,19 0,33 0,53 + 0,10 0 0 4 975 8 036 + 172 2 573 4 156 + 86

= 2,19 t = 0,63 t = 8 208 t výpočtu průměrné hodnoty



Tabulka č. 1 - 15 Nevyčištěná důlní voda vyteklá do toku Oslavy v průběhu odstávek ČDV Oslavany a „mimořádného samovolného výtoku“ v roce 2011, profil OSL – DŠ Četnost Minimální Maximální Průměrná Bilanční Ukazatel Jednotka stanovení hodnota hodnota hodnota hodnota 1x ročně Q l/s 1,05 3 33 375 m /rok pH 1x měsíčně 6,50 6,90 6,73 6,73 NL Fe Mn RL SO42-

mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok

1x měsíčně

30

106

49

1x měsíčně

28,50

49,00

35,79

1x měsíčně

2,32

4,25

2,95

1x čtvrtletně

4900

5400

5150

1x čtvrtletně

2420

2780

2583

49 1,63 35,79 1,19 2,95 0,10 5 150 172 2 583 86

V tabulce č. 1 – 14 jsou ve sloupci „Bilanční hodnota“ uvedeny dvě hodnoty – první je znečištění vypuštěné z ČDV a druhá znečištění z nevyčištěných důlních vod – viz tabulka č. 1 – 15. Celková suma vypuštěného znečištění jednotlivých ukazatelů je uvedena v řádku – přehled vypuštěného znečištění za rok v tabulce č. 1 – 14.



Tabulka č. 1 - 16 Výpustný profil BĚS - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76153/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Ukazatel Jednotka hodnota stanovení „p“ „m“ 8,0 nepřetržitě Q l/s 96 000 m3/rok 1x ročně pH 6 – 9 6 – 10 1x měsíčně NL mg/l 30 40 1x měsíčně t/rok 1x ročně 1,50 Zn mg/l 0,5 1,0 1x měsíčně t/rok 0,045 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 1 měsíčně t/rok 0,150 1x ročně Pb mg/l 0,2 0,4 1x měsíčně t/rok 0,015 1x ročně Cu mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně As mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 1x ročně 0,015 RL550 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok 1x ročně nestanovena SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně F mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok 1x ročně nestanovena

Dosažená skutečnost Minimální hodnota 1,2 8,00 < 2,0 < 0,01 0,12 < 0,00100 0,00566 0,00259 620 390 18,90 -

Maximální hodnota 4,4 8,60 5,0 0,01 0,29 0,00145 0,02010 0,00558 720 460 22,50

Průměrná hodnota 2,0 8,34 1,9 0,0067 0,19 0,00029 0,00977 0,00367 680 433 20,68 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 2,0 63 953 8,34 1,9 0,122 0,0067 0,0004 0,19 0,012 0,00029 0,00002 0,00977 0,00062 0,00367 0,00023 680 44 433 28 20,68 1,32



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 0,122 t As = 0,00023 t Zn = 0,0004 t RL550 = 44 t 2Fe = 0,012 t SO4 = 28 t Pb = 0,00002 t F= 1,32 t Cu = 0,00062 t Koncentrace 9 z 12 vzorků ukazatele Pb, 4 z 12 vzorků ukazatele Zn a 5 z 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 17 Výpustný profil ZH - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 92424/2009 + změna č.j. KUOK 113039/2010 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 150 3 m /rok 3 800 000 pH 6-9,5 6-10 NL mg/l 25,0 40,0 t/rok 95,0 C10-C40 mg/l 0,15 0,30 t/rok 0,57 Fe mg/l 2,0 3,0 t/rok 7,6 Zn mg/l 0,5 1,5 t/rok 1,9 Pb mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 Cu mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 As mg/l 0,1 0,2 t/rok 0,38 Mn mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno RL550 mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno


Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 89,3 7,40 < 2,0 < 0,100 0,60 0,010 < 0,00100 0,00462 0,00022 0,24 450 290 -

Maximální hodnota 116,6 8,90 7,0 0,180 1,38 0,230 0,00546 0,05600 0,00100 2,82 520 350 -

Průměrná hodnota 105,9 8,11 3,1 0,025 0,88 0,123 0,0007 0,02934 0,00084 1,59 492 322 -


0 1

0 0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 105,9 3 341 218 8,11 3,1 10,35 0,025 0,084 0,88 2,94 0,123 0,411 0,0007 0,0023 0,02934 0,0980 0,00084 0,0028 1,59 5,31 492 1644 322 1076



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 10,35 t C10-C40 = 0,084 t Fe = 2,94 t Zn = 0,411 t Pb = 0,0023 t Cu = 0,098 t As = 0,0028 t Mn = 5,31 t RL555 = 1644 t SO42= 1076 t Koncentrace 10 z 12 vzorků ukazatele C10-C40, 9 z 12 vzorků ukazatele Pb a 2 z 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 18 Výpustný profil ZH – MÍR Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 95372/2007 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 2,5 m3/rok 40 000 pH nestanoveno RL mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno Cu mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Zn mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Fe mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 0,5 6,90 88 26 0,00792 0,020 0,06 RL SO42Cu

Maximální hodnota 0,8 7,40 110 29 0,01010 0,030 0,10 = 1,87 t = 0,53 t = 0,17 kg

Průměrná hodnota


0,6 7,15 99 28 0,00901 0,025 0,08 -

Bilanční hodnota 0,6 18 886 7,15 99 1,87 28 0,53 0,00901 0,17 0,025 0,47 0,08 1,51

Zn Fe

= 0,47 kg = 1,51 kg



Tabulka č. 1 - 19 Monitoring nátoků důlních vod Sledovaný profil: 1 - V - vstup na DS R1 Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 8,00 8,20 U mg/l 12 0,976 1,19

průměr 8,13 1,091

Ra226 RL

mBq/l mg/l

12 4

250 1100

390 1200

324 1175

SO42NL

mg/l mg/l

4 12

600 2,0

660 4,0

625 2,4

maximum 8,2 0,499

průměr 8,09 0,197

250 550

131 535

Sledovaný profil: 2 - V - vstup na DS Bukov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 8,0 U mg/l 12 0,122 Ra226 RL

mBq/l mg/l

12 4

80 520

SO42mg/l 4 180 210 NL mg/l 12 2,0 4,0 Sledovaný profil: 3 -VK - vstup na ČDV Olší - Drahonín Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 7,00 7,60 U mg/l 13 1,14 4,26

200 2,4 průměr 7,25 2,858

Ra226 RL

mBq/l mg/l

12 4

220 1300

1400 1700

993 1550

SO42NL Fe Mn

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 4 4

650 3,0 0,9 0,27

750 14,0 6,91 1,24

693 8,5 2,89 0,77

Sledovaný profil: PUC - J - 13 – vstup na ČDV Pucov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,80 6,90 U mg/l 13 0,179 0,211

průměr 6,85 0,191

Ra226 RL

mBq/l mg/l

12 4

850 500

1330 590

1177 545

SO42NL Fe Mn

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

150 14,0 12,00 1,02

170 19,0 20,20 1,24

165 16,3 14,93 1,11



Sledovaný profil: LIC - J - 56 – vstup na ČDV Licoměřice Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,20 6,90 U mg/l 12 0,08 0,143 Ra226 RL

mBq/l mg/l

12 4

750 1800

970 2000

SO42mg/l 4 970 1150 NL mg/l 4 15 59 Fe mg/l 4 95,6 101,0 Mn mg/l 4 8,12 9,63 Sledovaný profil: OSL - DŠ – vstup na ČDV Oslavany Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 6,50 6,90 NL mg/l 12 30 106 RL mg/l 4 4900 5400 SO42Fe Mn

mg/l mg/l mg/l

4 12 12

2420 28,5 2,32

2780 49,00 4,25

Sledovaný profil: ZH-VSTUP- vstup na ČDV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 3,40 6,20 NL mg/l 12 5 182 RL550 SO42Fe Mn Cu Zn Pb

845 1850 1070 29 99,3 8,92 průměr 6,73 49 5150 2583 35,79 2,95 průměr 4,50 28

mg/l

6

320

400

370

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6 12 6 12 12 12

230 1,67 3,39 0,76 2,39 0,0018

300 18,60 4,64 5,75 14,00 0,0283

258 5,88 3,85 3,41 7,06 0,0055

Sledovaný profil: BĚS - VSTUP – vstup na ČDV Běstvina Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 5,60 6,20 NL mg/l 12 24 34 RL mg/l 4 630 700 SO42Fe As Cu Mn Zn Pb F-

průměr 6,40 0,098

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 12 12 4 12 12 4

400 26,90 0,0736 0,0248 1,00 0,34 0,00168 36,60

460 43,60 0,1560 0,0687 1,46 0,50 0,00981 39,10

průměr 5,93 29 675 438 31,66 0,1017 0,0409 1,28 0,40 0,00337 37,90 Strana 38, celkem 115


Obrázek č. 1 – 1 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Olší-Drahonín 226

Vývoj průměrných koncentrací Ra v letech 1996 - 2011 3250

3500

3168

3000 2500 2000

3001 2916

Ra [mBq/l]

2639 2509

RL [mg/l]

2572 2550 2250 2200

2013 1852

2150

1975 1818

1900 1376

1500

a RL

1132 1082

1032

1000

1084 793

898

865

2002

2003

2004

935

962

2006

2007

1193

834

1700

1550

1037

993

2010

2011

500 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2005

2008

2009

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 1996 - 2011 35

30,90

30

28,33

25 20

Fe [mg/l] 21,35 16,27

15

11,98 13,74 12,58 11,70 12,50 8,29

10

10,01

4,67

7,06

5,89 2,55

5

2,89

0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoj průměrných koncentrací Mn v letech 1996 - 2011 8

6,50

6,99 5,98

6

Mn [mg/l]

5,11 3,31 3,26

4

3,84

3,22

2,80 1,46 1,61 1,91 1,85 1,28

2

0,91 0,77

0 1996

1997

1998

1999 2000

2001

2002

2003

2004 2005

2006

2007

2008 2009

2010

2011

Vývoj průměrných koncentrací U v letech 1996 - 2011 20 U [mg/l] 15

11,726 11,615 10,7639,978

10

8,875 8,428 7,997 7,645 7,424 6,808 6,575 5,878 5,373

5

4,514 2,484 2,858

0 1996 1997

1998

1999

2000

2001 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010 2011



Obrázek č. 1 – 2 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Pucov Vývoj průměrných koncentrací Ra 226 a R L v letech 1993 - 2011 1889

20 00

1438 1199

12 00 10 00 8 00 6 00 4 00

Ra [mBq/l] RL [mg/l] 1177 1169 1066 1045 1151 1044 1052

1678

18 00 16 00 14 00

986 389 427

555 505

397

927

381

1178 1006 938891 829 800 786 653 648 618 458 433 319

585

603 568 548

565

545

2 00 0 19 93

1 99 4

1 995

1996

1997

199 8

1 999

2000

20 01

20 02

2 00 3

2 00 4

2 005

20 06

20 07

2 008

2009

20 10

20 11


Fe [m g/l]

99,27 100,74 100

83,28

80

5 7,86

60

38,36 40

33,19

20

24,54 22,61 28,27 24,93 19,05 22,63 19 ,15 1 3,94 16, 30 15,15 15,1 0 16,80 14,93

0 199 3

19 94

1 99 5

19 96

1997

1998

1 99 9

20 00

2001

200 2

20 03

2 00 4

20 05

2006

2007

2 008

20 09

2 010

201 1

Vývoj průměrný ch koncentrací Mn v letech 1993 - 2011 7 6

6,31

Mn [mg/l]

5,54

5

4,32

4

3,16

3

2,61

2,37 1,66

2

1,37

1,73

1 ,92

1,37 1,36 1,27 1,16 1,22 1,07 1,09 1,07 1,11

1 0 1993

1 994

199 5

19 96

199 7

1998

1999

2 000

200 1

20 02

200 3

2004

200 5

2 006

2007

20 08

200 9

2 010

201 1

Vývoj průměrných koncentrací U v letech 1993 - 2011 0 ,3 00

U [mg /l]

0 ,2 50

0,176 0,174 0,179 0,160 0,168 0, 174 0, 152 0,141 0,13 7 0,125 0,126 0 ,138

0 ,2 00 0 ,1 50 0 ,1 00

0,197 0,2 05 0,197

0,18 4 0 ,181 0,191

0,0 80

0 ,0 50 0 ,0 00 1993

1 994

19 95

1 99 6

19 97

1 998

1 99 9

20 00

200 1

2002

2003

2004

2005

2 00 6

20 07

2 008

200 9

20 10

2 01 1



Obrázek č. 1 – 3 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Licoměřice Vývoj průměrných koncentrací Ra226 a RL v letech 1993 - 2011 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

8016

Ra [mBq/l] RL [mg/l]

7087 5858 4522

4138

3805 3190

733

881

771

1993

1994 1995

806

1996

811

909

860

1997

1998

1999

3011 2999

2540 2650

2475 2400

2250 2050

850

995

901

915

988

876

2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006

806

2063 1925

2150

850

888

2007

2008

1850

913

774

845

2009

2010 2011

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 1993 - 2011 900 800 700 600 500

790,3

Fe [mg/l]

574,0 481,0 330,2 290,2

400 300 200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

265,0 218,9 179,7 193,8 162,0 144,0 145,0 133,0 107,0 122,0 128,0 109,3 86,1 99,3 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


55,4

51,4

Mn [mg/l]

50

39,5 40

27,2 24,8

30

21,9

18,4 17,6

17,7

20

14,3 14,9

14,0 13,9

12,2 11,8

11,3 11,6

11,1

8,9

10 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoj průměrných koncentrací U v letech 1993 - 2011 0,500 0,450 0,400 0,350 0,300 0,250 0,200 0,150 0,100 0,050 0,000

0,407

0,423 0,375

0,269

0,260 0,188 0,129 0,128

1993

1994

U [mg/l]

0,339

1995

1996

1997

1998

1999

0,182

0,155

2000

0,207 0,198

0,126

2001

2002

2003

2004

2005

2006

0,141

0,108 0,133

2007

2008

2009

0,169 0,098

2010

2011



Obrázek č. 1 – 4 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Oslavany 2-

Vývoj průměrných koncentrací SO4 v letech 2002 - 2011 5000

SO42- [mg/l]

4000

3207

3343

3517

3484

3319

3170

3163

3000

2743

2865

2850

2608

2653

2583

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2000

719

1000 0

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Vývoj průměrných koncentrací RL v letech 2002 - 2011 12000

RL [mg/l]

10000 8000

5788

6350

6886

6860

6767

6500

6340

5575

5750

5675

5325

2006

2007

2008

2009

6000

5450

5150

4000 2000

1460

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2010

2011

Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 2002 - 2011 99,30 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Fe [mg/l] 65,70 54,40

61,97

60,21

39,41

34,57 19,90

1998

40,78

27,10

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

29,98

26,04

30,87

2008

2009

2010

35,79

2011


Mn [mg/l]

10,20

10

6,80

8

4

6,28 5,10

6

3,40

3,51

2,65

3,35

2,54

2,97

3,30

2,57

2,61

2,95

2 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011



Obrázek č. 1 – 5 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Běstvina Vývoj průměrných koncentrací As v letech 2000 - 2011 190

200

168 144

162

156

As [ug/l]

140

150 102

119

107

119

115

102

100 50 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


73,2

Fe [mg/l]

64,3

60

50,0

46,4

46,8

47,3

37,9

36,2

40

34,0

33,0

39,9 32

20 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoj průměrných koncentrací Zn v letech 2000 - 2011 Zn [mg/l]

1,00 0,80

0,67

0,60

0,69

0,63 0,56

0,53

0,47

0,58

0,53

0,53

0,47

0,48

0,40

0,40 0,20 0,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoj průměrných koncentrací RL v letech 2000 - 2011 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0

RL [mg/l] 1250

2000

1412 1200

2001

2002

1125

2003

1100

2004

1075

2005

1050

2006

988

2007

905

2008

725

2009

753

2010

675

2011



Obrázek č. 1 – 6 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Zlaté Hory Vývoj průměrných koncentrací Fe v letech 1990 - 2011 100 80

Fe [mg/l] 59,00

57,90

60 40

50,00 38,60 41,75

37,60

49,54

25,20

22,70 11,25 14,72 13,31 10,13

20 0

7,90

13,01 12,68 13,36 13,56 10,84 8,42 8,75 5,88

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Vývoj průměrných koncentrací Mn v letech 1990 - 2011 16 14

Mn [mg/l]

12 10

8,50 7,00

8

5,40

6 5,50

5,70 3,32

4

7,90

7,04

6,00 5,70 5,87 5,48

6,46 6,12 6,75

3,75

5,12

3,97 4,37 4,62 3,85

2,00

2 0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Vývoj průměrných koncentrací Zn v letech 1990 - 2011 76,00

80

Zn [mg/l]

70 60 50 40 30

13,00

20 10 0

3,16

17,65 16,27 7,60 10,00

14,12 12,65 12,33

10,02 11,25 9,28 8,70 10,14 9,26 9,37 10,76 9,43 11,44 8,19 7,06

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Vývoj průměrných koncentrací Cu v letech 1990 - 2011 16 14

11,75

12

9,60

10 8

5,70 6,50

6 4

9,23 9,55 7,58

2,60

5,92

5,19 4,64 4,43 4,55 3,75 4,35 4,57 4,33 3,93 3,58 3,41 3,68 3,44

2 0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011



1.5 Odkaliště a laguny 1.5.1 Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 Čistírna vod aktivní kanalizace se nachází v areálu závodu CHÚ a slouží k čištění odpadních vod z aktivní části závodu, které jsou sváděny tzv. aktivní kanalizací do čerpací stanice aktivní kanalizace (ČSAK). Kromě uvedených vod je na čistírně čištěna část průsakových vod z odkališť, které jsou jímány v čerpací stanici průsakových vod (ČSPV) a odtud čerpány do ČSAK. Všechny tyto vody byly dříve čerpány do odkaliště K I a čištěny společně s odkalištními vodami. Vzhledem k jejich podstatně nižší solnosti je současný způsob čištění ekonomicky výrazně výhodnější. Princip čištění spočívá ve vysrážení radia dávkováním chloridu barnatého, případně síranu železitého. Čištěná voda je od sráže oddělena v kruhové usazovací nádrži. Odsazený kal je čerpán do odkaliště K I, vyčištěná voda je vedena přes mechanický filtr na protiproudý ionexový filtr, kde je odstraňován uran. Takto přečištěné vody vytékají potrubním řádem, který je veden přes čistírnu odkalištních vod, do podzemního potrubí, odtud do otevřeného žlabu s vývařištěm a následně přes společný výústní objekt výpustných profilů č.1, 7, 8 a 10 do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod z čistírny vod aktivní kanalizace do vod povrchových je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/14972/2008 ze dne 3. 7. 2008 s platností do 31. 12. 2012 (společné pro profily č. 1, 8 a 10). Toto rozhodnutí bylo od 1. 1.2012 nahrazeno rozhodnutím novým č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1. 9.2011 s dobou platnosti bez omezení. Vypouštění odpadních vod do toku Nedvědička výpustným profilem č. 8 je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 40098/2007 ze dne 15.6.2007 s platností do 31. 12. 2012, opravným rozhodnutím téhož úřadu č.j. KUJI 41805/2007 ze dne 21. 6. 2007 a změnami vodoprávního rozhodnutí č.j. KUJI 71546/2008 ze dne 6. 10. 2008 a č.j. KUJI 87719/2009 ze dne 30. 11. 2009. V průběhu roku 2011 byla čistírna provozována bez vážnějších problémů. Stanovené podmínky dané rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 23.

1.5.2 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 Čistírna odkalištních vod se nachází v areálu závodu Chemická úpravna o. z. GEAM. Čerpané odkalištní vody jsou nejdříve předupraveny. Předúprava zjednodušeně spočívá ve snížení koncentrací Mg a Ca zvýšením pH a vysrážením nadbytečného Ca sodovým roztokem. Po filtraci je část vod čištěna na odpařovací stanici, která je doplněna o dočišťovací stupeň – úpravu brýdového kondenzátu, na kterém je odstraňován amonný iont. Druhá část je dále upravována na pískových, uhlíkových a ionexových filtrech před vstupem do technologie membránových procesů, které jsou tvořeny elektrodialýzou, jako 1. stupněm čištění, a reverzní osmózou, kde proběhne konečné dočištění. Vyčištěné odkalištní vody z obou částí technologie jsou svedeny do neutralizačních reaktorů a odtud jsou čerpány přes měrný objekt do šachty podzemního potrubí, kterým jsou svedeny do otevřeného betonového žlabu před vývařištěm. Vyčištěné odkalištní (od roku 2009 i vyčištěné vody z ČVAK a vyčištěné splaškové vody z nové BČOV) a důlní vody se stékají ve vývařišti pod hlavní čerpací stanicí průsakových vod z odkaliště K1 a poté společně natékají otevřeným žlabem pod obcí Dvořiště do toku Nedvědička.



Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných vyčištěných odkalištních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/14972/2008 ze dne 3. 7. 2008 s platností do 31.12.2012. Toto rozhodnutí bylo od 1. 1. 2012 nahrazeno rozhodnutím novým č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s dobou platnosti bez omezení. Odkalištní vody jsou vodami odpadními a jejich vypouštění do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina - OLVHZ č.j. KUJI 9762/2006 ze dne 7. 2. 2006 s platností do 31.12. 2011 a jeho změnou č.j. KUJI 87151/2009 ze dne 27. 11. 2009. Uvedená vodoprávní rozhodnutí byla nahrazena od 1. 1. 2012 rozhodnutím novým č.j. KUJI 96490/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina – OLVHZ dne 16. 11. 2011 s dobou platnosti do 31. 12. 2016. Čistírna odkalištích vod pracovala v roce 2011 spolehlivě a bez významných problémů. Podmínky platných rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů jsou tabelárně zpracovány v tabulce č. 1 - 24.

1.5.3 Odkalištní a drenážní vody Objemy vod čerpané v technologickém režimu odkališť KI a KII a objemy čerpaných drenážních vod za rok 2011 jsou zpracovány v tabulkách č. 1 - 20, 1 - 21 a 1 - 22: Tabulka č. 1 - 20 Objemy drenážních vod na odkališti KI a vody aktivní kanalizace 2011 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

Poznámka:

ČSDV 3 m

ČSDV-Z 3 m

ČSPV 3 m

ČSAK 3 m

52 836 36 462 36 302 44 159 36 697 27 743 27 903 27 251 26 322 27 432 27 427 30 508 401 042 33 420 52 836 26 322

8 037 5 534 6 354 5 015 4 539 4 216 4 975 4 624 4 611 4 438 4 617 4 629 61 589 5 132 8 037 4 216

4 809 2 411 2 549 1 938 1 272 684 383 620 783 566 1 375 2 023 19 413 1 618 4 809 383

2 605 7 228 6 315 43 721 26 605 1 163 2 002 1 621 1 352 1 026 468 746 94 852 7 904 43 721 468

ČSDV ČSDV-Z ČSPV

= čerpací stanice drenážních vod východ = čerpací stanice drenážních vod západ = čerpací stanice průsakových vod – je čerpána do ČSAK nebo do ČSDV ČSAK = čerpací stanice aktivní kanalizace – není drenážní objekt Vody z ČSPV a ČSAK, pokud je jejich solnost menší než 3,5 g/l nejsou čerpány do odkaliště, ale jsou čištěny na čistírně vod aktivní kanalizace a vypouštěny výpustným profilem č. 8.



Tabulka č. 1 - 21 Objemy drenážních vod čerpané na odkališti KII 2011 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV- A m

ČSDV-B

3

m

1 664 1 157 1 370 1 249 1 160 1 020 1 049 1 019 947 1 002 959 974 13 570 1 131 1 664 947

STUDNA-B

3

m

13 833 12 074 10 282 11 827 11 316 7 895 7 944 8 947 7 683 7 524 5 814 6 220 111 359 9 280 13 833 5 814

ZÁŘEZ B

3

m

425 365 405 385 379 320 349 345 333 340 305 308 4 259 355 425 305

3

279 176 227 196 174 155 163 162 140 135 123 136 2 066 172 279 123

ČSDV-A = čerpací stanice drenážních vod pod hrází A ČSDV-B = čerpací stanice drenážních vod pod hrází B STUDNA-B = studna k akumulaci a čerpání průsak. vod pod hrází B ZÁŘEZ-B = drenážní zářez pod hrází B k záchytu a čerpání průs. vod STUDNA-B a ZÁŘEZ-B jsou čerpány do ČSDV-B

Tabulka č. 1 - 22 Objemy vod čerpané mezi odkališti KI a KII 2011

z ČSDV-B do KI m

3

z KII do KI m

3

z KI do KII m

3

Listopad Prosinec

0 0 6 139 11 046 10 987 7 895 7 944 1 893 6 413 7 386 5 658 224

0 0 0 57784 32424 0 0 0 0 19208 39736 13744

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem

65 585

162 896

0

Průměr

6 558 11 046 224

32 579 57 784 13 744

0 0 0

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

Max Min Legenda zkratek:

z ČSDV-B do KI = přečerpávání vod z ČSDV-B do ČSDV na K1 nebo přímo do K1 z KII do KI = přečerpávání vod z odkaliště KII do odkaliště KI z KI do KII = přečerpávání vod z odkaliště KI do odkaliště KII



1.5.4 Provedené práce Čištění odkalištních vod: V roce 2011 bylo na čistírně odkalištních vod a čistírně vod aktivní kanalizace celkem vyčištěno 436 343 m3 odpadních vod, z toho bylo vypuštěno do povrchových vod toku Nedvědička 414 596 m3 odpadních vod. Objem volné vody v odkalištích KI a KII se snížil o 166 tis. m3 a k 1. 1. 2012 činí 892 tis. m3.

1.5.5 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2011 V roce 2011 bylo ze závodu Chemická úpravna o. z. GEAM vypuštěno výpustnými profily č. 7, č. 8 a č. 10 do toku Nedvědička celkem 420 488 m3 odpadních vod. Poplatky za vypouštění odpadních vod v roce 2011 činily 42 049 Kč. Odpadní vody z ostatních výpustných profilů o. z. GEAM nebyly vzhledem k jejich vypuštěnému množství v roce 2011 zpoplatněny.



Tabulka č. 1 - 23 Výpustný profil č. 8 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 40098/2007 + oprava Dosažená skutečnost č.j. KUJI 41805/2007 + změny č.j. KUJI 71546/2008 a č.j. KUJI 87719/2009 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ 4,0 nepřetržitě Q l/s 0,17 0,85 0,37 70 000 m3/rok 1x ročně pH 6 - 9 2x měsíčně 7,30 8,00 7,68 0 0 RL mg/l 3500 4000 2x měsíčně 720 2500 1564 0 0 t/rok 245 1x ročně NL mg/l 25 40 2x měsíčně 2 19 4 0 0 t/rok 1,75 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,010 0,065 0,025 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,050 0,450 0,244 MBq/rok nestanovena 1x ročně + N - NH4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,48 10,50 5,14 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 500 1070 788 t/rok 1x ročně nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 18,2 t U = 0,29 kg 226 NL = 0,047 t Ra = 2,84 MBq + 2N – NH4 = 0,06 t SO4 = 9,2 t

Bilanční hodnota 0,37 11 655 7,68 1 564 18,2 4 0,047 0,025 0,29 0,244 2,84 5,14 0,06 788 9,2



Tabulka č. 1 - 24 Výpustný profil č. 10 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 9762/2006 + změna Dosažená skutečnost č.j. KUJI 87151/2009 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ 20,0 nepřetržitě Q l/s 11,3 15,5 12,8 12,8 430 000 402 941 m3/rok 1x ročně pH 6 – 9 2x měsíčně 6,90 8,60 7,79 0 0 7,79 RL mg/l 800 1000 2x měsíčně 10 340 255 0 0 255 t/rok 344 1x ročně 102,7 NL mg/l 25 40 2x měsíčně < 2,0 5,0 1,05 0 0 1,05 t/rok 10,75 1x ročně 0,423 N - NH4+ mg/l 6,0 8,0 1x čtvrtletně 0,48 3,39 2,06 0 0 2,06 t/rok 2,58 1x ročně 0,83 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 110 210 163 163 t/rok nestanovena 1x ročně 65,7 Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 102,7 t N – NH4+ = 0,83 t NL = 0,423 t SO42= 65,7 t Koncentrace 14 z 22 vzorků ukazatele NL byla pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 – 25 Monitoring nátoků Sledovaný profil: ČSAK - vstup na čistírnu vod aktivní kanalizace Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr pH 5 8,00 8,90 8,42 U mg/l 5 0,823 8,030 3,807 Ra226

mBq/l

5

830

11500

3348

210

mBq/l mg/l mg/l

4 1 5

390 86,00 780

1370 86,00 5800

868 86,00 2976

SO42-

mg/l

5

440

3300

1648

Po NL RL

Sledovaný profil: VC KI – vstup na čistírnu odkalištních vod Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH

maximum

průměr

4

7,90

8,60

8,15

mg/l

4

6,030

7,420

6,918

Ra

mBq/l

4

270

540

403

RL

mg/l

4

26000

31000

29000

SO42-

mg/l

4

16900

20100

18825

U 226

Tabulka č. 1 – 26 Monitoring technologických vod v oblasti odkališť Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod odkaliště KI (ČSDV) Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH

maximum

průměr

4

7,40

7,80

7,70

mg/l

4

10,7

12,4

11,8

Ra

mBq/l

4

90

320

220

RL

mg/l

4

17000

20000

18750

SO42-

mg/l

4

10600

13000

12125

U 226

Sledovaný profil: Čerpací stanice průsakových vod odkaliště KI (ČSPV) Ukazatel Jednotka pH

počet vzorků minimum

maximum

průměr

4

7,20

7,60

7,45

mg/l

4

0,051

0,086

0,067

mBq/l

4

30

60

38

RL

mg/l

4

640

1100

805

SO42-

mg/l

4

350

570

430

U Ra226



Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod Západ odkaliště KI (ČSDVZ) Ukazatel Jednotka pH

počet vzorků minimum

maximum

průměr

4

7,4

8,00

7,75

mg/l

4

9,390

10,800

10,168

mBq/l

4

190

480

310

RL

mg/l

4

19000

22000

20250

SO42-

mg/l

4

12600

14100

13225

U Ra226

Sledovaný profil: Voda cirkulační odkaliště K II (VC KII) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

4

7,80

8,10

7,98

mg/l

4

0,604

1,120

0,824

Ra

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

5700

6500

6275

SO42-

mg/l

4

3720

4200

3955

U 226

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze A odkaliště KII (ČSDVA) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

4

7,20

7,70

7,48

mg/l

4

1,680

1,920

1,770

Ra

mBq/l

4

50

60

58

RL

mg/l

4

4300

5000

4725

SO42-

mg/l

4

2800

3100

2960

U 226

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze B odkaliště KII (ČSDVB) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

4

7,10

7,40

7,30

mg/l

4

1,290

1,570

1,398

Ra

mBq/l

4

140

270

225

RL

mg/l

4

6900

8500

7900

SO42-

mg/l

4

4450

5300

4890

U 226

Sledovaný profil: Zářez pod B počet vzorků Ukazatel Jednotka U Ra226 Fe

minimum

maximum průměr

mg/l

4

0,164

0,317

0,249

mBq/l

4

100

270

165

mg/l

4

2,70

57,50

21,05



Tabulka č. 1 - 27 Znečištění vypuštěné do toku Nedvědička důlními a odpadními vodami za rok 2011 Bilanční hodnota

Ukazatel Jednotka odpadní vody

důlní vody

celkem

Q

m3/rok

421 789

1 348 994

1 770 783

U

kg/rok

0,32

106,6

106,9

MBq/rok

2,88

60,7

63,6

NL

t/rok

0,56

3,10

3,66

RL

t/rok

123

1 653

1 776

SO42-

t/rok

75

888

963

N-NH4+

kg/rok

897

-

897

BSK5

kg/rok

24

-

24

CHSKCr

kg/rok

210

-

210

226

Ra

Tabulka č. 1 - 28 Znečištění vypuštěné do toku Loučka důlními a odpadními vodami za rok 2011 Bilanční hodnota


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

97

758 361

758 458

U

kg/rok

-

27,0

36,0

MBq/rok

-

44,7

52,5

NL

t/rok

0,0007

1,512

1,513

RL

t/rok

0,051

661

661

SO42-

t/rok

-

278

278

N-NH4+

kg/rok

1,42

-

1,42

BSK5

kg/rok

0,49

-

0,49

CHSKCr

kg/rok

6,5

-

6,5

Fe

t/rok

-

0,094

0,094

Mn

t/rok

-

0,097

0,097

226

Ra



Tabulka č. 1 - 29 Znečištění vypuštěné do toku Svratka důlními a odpadními vodami za rok 2011 Bilanční hodnota


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

421 886

2 107 355

2 529 241

U

kg/rok

0,32

133,6

134

MBq/rok

2,88

105,4

109

NL

t/rok

0,561

4,62

5,2

RL

t/rok

123

2 314

2 437

SO42-

t/rok

75

1 166

1 241

N-NH4+

kg/rok

899

-

899

BSK5

kg/rok

24,5

-

24,5

CHSKCr

kg/rok

217

-

217

Fe

t/rok

-

0,094

0,094

Mn

t/rok

-

0,097

0,097

226

Ra

Tabulka č. 1 - 30 Znečištění vypuštěné do toku Oslava důlními a odpadními vodami za rok 2011 Bilanční hodnota


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

-

1 797 678

1 797 678

U

kg/rok

-

27,7

27,7

MBq/rok

-

7,2

7,2

NL

t/rok

-

19,5

19,5

RL

t/rok

-

8 286

8 286

SO42-

t/rok

-

4 242

4 242

Fe

t/rok

-

2,192

2,192

Mn

t/rok

-

0,63

0,63

226

Ra



Tabulka č. 1 - 31 Znečištění vypuštěné do toku Doubrava důlními a odpadními vodami za rok 2011 Bilanční hodnota


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

52

147 201

147 253

U

kg/rok

-

3,0

3,0

MBq/rok

-

2,8

2,8

NL

t/rok

0,0005

0,79

0,8

RL

t/rok

0,03

181

181

SO42-

t/rok

-

104

104

N-NH4+

kg/rok

0,39

-

0,39

BSK5

kg/rok

0,31

-

0,31

CHSKCr

kg/rok

2,4

-

2,4

Fe

t/rok

-

0,024

0,024

Mn

t/rok

-

0,030

0,030

226

Ra

Tabulka č. 1 - 32 Znečištění vypuštěné do toku Zlatý potok důlními a odpadními vodami za rok 2011 Bilanční hodnota


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

732

3 360 104

3 360 836

NL

t/rok

0,0008

10,4

10,4

RL

t/rok

-

1 646

1 646

SO42-

t/rok

-

1 077

1 077

Fe

t/rok

-

2,95

2,95

Mn

t/rok

-

5,31

5,31

Zn

t/rok

-

0,412

0,412

Cu

t/rok

-

0,099

0,099



Tabulka č. 1 - 33 Vody vypuštěné z o. z. GEAM v roce 2011 Druhy vod – vypuštěné množství (m3/rok)

Profil č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 6 č. 7 č. 8 č. 10 SLA – HVP PUC – HVP OSL – HVP LIC – HVP BĚS – HVP BĚS – ČOV ZH – HVP ZH – MÍR ZH – ČOV Hraničná Dětkovice Velké Tresné Horní Město Kamenec Říčky Jelení Vrch Zálesí Líšná Celkem

odpadní

důlní

průsakové

drenážní

haldové

97 1 301 5 892 11 655 52 732 19 729

1 269 249 322 635 265 192 150 456 148 940 1 648 738 77 514 63 953 2 939 600 18 886 47 304 47 304 153 774 155 306 315 000 15 800 63 072 631 000 3 942 8 337 665

79 745 20 078 5 734 401 618 507 175

-

-

odkalištní 402 941 402 941



Tabulka č. 1 - 34 Celkové znečištění vypuštěné z o. z. GEAM v roce 2011 Bilanční hodnota


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

422 670

7 412 338

7 835 008

U

kg/rok

0,32

164,3

164,6

MBq/rok

2,88

115,4

118,3

NL

t/rok

0,562

35,31

35,9

RL

t/rok

123

12 427

12 550

SO42-

t/rok

75

6 589

6 664

N-NH4+

kg/rok

900

-

900

BSK5

kg/rok

24,8

-

24,8

CHSKCr

kg/rok

219

-

219

Fe

t/rok

-

5,26

5,26

Mn

t/rok

-

6,07

6,07

Zn

t/rok

-

0,585

0,585

Cu

t/rok

-

0,206

0,206

Ni

t/rok

-

0,146

0,146

Pb

t/rok

-

0,013

0,013

As

t/rok

-

0,017

0,017

F-

t/rok

-

1,3

1,3

226

Ra



1.6 Monitoring okolí – povrchové vody Chemizmus všech dále uvedených monitorovaných profilů povrchových vod je uveden v tabulce č. 1 - 35. Tok Nedvědička nad ZCHÚ – IV – I Pozaďový monitorovací profil toku Nedvědičky nad oblastí činností o.z. GEAM – pozadí pro výpustné profily č. 1, 7, 8,10 Tok Nedvědička, profil Rožná – NERO Důležitý monitorovací profil toku Nedvědička v obci Rožná, kde je sledováno ovlivnění toku výpustnými profily č. 1, 7, 8, 10 Tok Loučka, Mirošov – LOMI Pozaďový monitorovací profil toku Loučky – pozadí pro výpustný profil č. 2 – DS Bukov Bukovský potok, profil ústí do Loučky – BUPO Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Bukovského potoka vypouštěnými důlními vodami z DS Bukov Tok Hadůvka nad haldou Drahonín – HAD-3 Monitorovací profil nad ČDV Olší-Drahonín sledující ovlivnění toku Hadůvka lokalitou Olší, slouží též jako pozaďový profil Hadůvky před výpustnými profily č. 3 a 4 ČDV a ČOV Olší-Drahonín Tok Hadůvka 150 m pod ČDV Olší-Drahonín – HAD-4 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Hadůvky důlními vodami z ČDV a odpadními vodami z ČOV Olší-Drahonín Tok Jasinka nad výustí z čistírny důlních vod Pucov – JAS-1 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Jasinka pod oblastí hornin narušených důlní činností, kde by mohlo dojít k pronikání důlních vod do toku Jasinka při vyšší hladině důlních vod a zároveň pozaďový profil nad výpustí důlních vod z ČDV Pucov Tok Jasinka pod výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-2 Monitorovací profil sledující kvalitu vod toku Jasinka pod výpustným profilem ČDV Pucov Tok Kurvice – požární nádrž – KUR-1 Monitorovací profil v obci Licoměřice, který sleduje ovlivnění toku Kurvice průsakovými vodami z rekultivovaného odvalu Licoměřice a zároveň pozaďový profil nad výpustí vyčištěných důlních vod z ČDV Licoměřice Tok Kurvice, profil Tuchov – KUR-2 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Kurvice pod výpustí z ČDV Licoměřice Tok Slavkovický potok nad výpustí Slavkovice – SLA-1 Pozaďový profil toku Slavkovický potok nad důlní lokalitou Slavkovice – Petrovice Tok Slavkovický potok pod výpustí Slavkovice – SLA-2 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění toku Slavkovický potok výpustným profilem z opuštěné důlní lokality Slavkovice - Petrovice Tok Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly – OSL – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly a ČDV Oslavany



Tok Oslavy pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV – OSL – POD Monitorovací profil toku Oslava cca 200 m pod budovou ČDV sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Běstvinský potok nad ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Běstvina – BEPO – 0 Pozaďový monitorovací profil toku Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina Tok Běstvinský potok pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Běstvina – BEPO – 1 Monitorovací profil toku Běstvinský potok v obci Běstvina sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Zlatý potok nad ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP–NAD Pozaďový monitorovací profil toku Zlatý potok nad ústím důlních vod z ČDV Zlaté Hory Tok Zlatý potok pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP–POD Monitorovací profil toku Zlatý potok pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory sledující ovlivnění toku vypouštěnými důlními vodami Ústí štoly Josef na Horním Městě – HM – ŠTOLA JOSEF Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) štolou Josef z bývalého důlního díla na lokalitě Horní Město do toku Huntava Tok Huntava nad ústím důlních vod – HUN – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Huntava cca 10 m před ústím důlních vod, které přitékají bezejmennou vodotečí z bývalého důlního díla Tok Huntava pod ústím důlních vod – HUN – POD Monitorovací profil toku Huntava cca 100 m pod ústím bezejmenné vodoteče, který sleduje ovlivnění toku vytékajícími důlními vodami z bývalého důlního díla Ústí štoly Velké Tresné – VT – VODNÍ ŠTOLA Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) z bývalého důlního díla na lokalitě Velké Tresné do Tresenského potoka Tok Tresenský potok nad ústím důlních vod – TREPO – 1 Pozaďový monitorovací profil toku Tresenský potok cca 20 m před ústím důlních vod, které vytékají z ústí zasypané vodní štoly Tok Tresenský potok před jeho ústím do Svratky – TREPO Monitorovací profil toku Tresenský potok cca 3 km pod ústím důlních vod, před jeho zaústěním do toku Svratka, sleduje ovlivnění povrchových vod vytékajícími důlními vodami Ústí potrubí do vodoteče Mlýnský potok – HRANIČNÁ Uvedený profil monitoruje důlní vody gravitačně vytékající ze zrekultivované lokality Hraničná do výše uvedeného toku Ústí štoly Jindřich – DĚTKOVICE – JINDŘICH Profil, který monitoruje důlní vody gravitačně bez čištění vytékající z bývalé důlní lokality Dětkovice Výtok důlních vod ze sestřelené štoly – ZÁLESÍ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalého uranového dolu Javorník, důlní vody natékají do toku Javornický potok Tok Javornický potok pod ústím důlních vod – JAV – 1



Monitorovací profil toku Javornický potok pod ústím důlních vod, které vytékají z bývalého dolu Javorník, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod vodami důlními Tok Javornický potok před hranicí s Polskem – JAV – 2 Monitorovací profil toku Javornický potok před hranicí s Polskou republikou, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod důlními vodami vytékajícími z bývalého dolu Javorník Výtok důlních vod z průzkumné štoly – JEVR Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Jeleního vrchu v Rychlebských horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, vytékající důlní vodu v současnosti využívá obec Bílá Voda jako pitnou pro zásobování obyvatel Výtok důlních vod z potrubí pod štolou – KAM Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z osazené lutny pod štolou v oblasti Kamenec v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií Výtok důlních vod ze štoly – ŘÍČKY Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly oblasti Říčky v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody Výtok důlních vod z potrubí „hrneček pro kolemjdoucí“ – LÍŠNÁ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z potrubí ze štoly v oblasti Líšné nedaleko od městyse Jimramov, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody



Tabulka č. 1 - 35 Monitoring okolí Lokalita Rožná Sledovaný profil: Tok Nedvědička nad ZCHÚ (IV - 1) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,50

7,80

7,63

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

Ra

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

150

230

200

N-NH4+

mg/l

24

0,08

0,88

0,29

U 226

Sledovaný profil: Tok Nedvědička, profil Rožná (NERO) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

4

7,50

8,00

7,80

mg/l

4

0,010

0,018

0,012

Ra

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

300

420

363

SO42-

mg/l

4

78

150

120

N-NH4+

mg/l

24

0,06

1,15

0,23

U 226

Sledovaný profil: Tok Loučky, Mirošov (LOMI) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,40

7,80

7,63

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

Ra

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

210

230

223

U 226

Sledovaný profil: Bukovský potok, profil ústí do Loučky (BUPO) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,50

7,70

7,60

mg/l

12

0,010

0,015

0,011

Ra

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

370

500

428

U 226



Lokalita Olší - Drahonín Sledovaný profil: Tok Hadůvka nad haldou Drahonín (HAD - 3) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,50

7,60

7,53

mg/l

4

0,010

0,021

0,018

Ra

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

320

430

398

SO42-

mg/l

4

78

140

120

Fe

mg/l

4

0,13

0,47

0,32

Mn

mg/l

4

0,05

0,10

0,07

U 226

Sledovaný profil: Tok Hadůvka 150m pod ČDV Olší - Drahonín (HAD - 4) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

12

7,70

8,00

7,85

mg/l

12

0,014

0,052

0,033

Ra

mBq/l

12

30

50

37

RL

mg/l

12

700

1500

1267

SO42-

mg/l

12

330

680

565

Fe

mg/l

12

0,09

0,37

0,19

Mn

mg/l

12

0,05

0,69

0,32

U 226

Lokalita Pucov Sledovaný profil: Tok Jasinka nad výpustí ČDV Pucov (JAS - 1) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,50

7,80

7,65

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

310

410

355

Fe

mg/l

4

0,06

1,19

0,41

Mn

mg/l

4

0,05

0,10

0,06

U Ra226

Sledovaný profil: Tok Jasinka pod výpustí ČDV Pucov (JAS - 2) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

12

7,70

8,10

7,88

mg/l

12

0,010

0,052

0,028

Ra

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

12

310

450

387

Fe

mg/l

12

0,06

1,22

0,25

Mn

mg/l

12

0,05

0,09

0,06

U 226



Lokalita Licoměřice Sledovaný profil: Tok Kurvice - požární nádrž (KUR - 1) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,20

9,30

7,78

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

160

240

208

Fe

mg/l

4

0,06

0,51

0,31

Mn

mg/l

4

0,05

0,08

0,06

U Ra226

Sledovaný profil: Tok Kurvice v obci Tuchov (KUR - 2) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum pH

průměr

12

7,40

7,70

7,57

mg/l

12

0,010

0,038

0,017

Ra

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

4

350

1500

875

Fe

mg/l

12

0,06

0,35

0,13

Mn

mg/l

12

0,05

0,08

0,06

U 226

Lokalita Slavkovice - Petrovice Sledovaný profil: Tok Slavkovický potok nad výpustí Slavkovice (SLA - 1 ) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

Sledovaný profil: Tok Slavkovický potok pod výpustí Slavkovice (SLA - 2 ) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

4

0,010

0,011

0,011

mBq/l

4

30

30

30



Lokalita Oslavany Sledovaný profil: Tok Oslava nad Dědičnou štolou (OSL - NAD) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,70

8,70

8,20

RL

mg/l

4

250

350

290

SO42-

mg/l

4

37

63

56

Fe

mg/l

4

0,19

0,71

0,35

Mn

mg/l

4

0,05

0,18

0,09

Sledovaný profil: Tok Oslava pod ČDV Oslavany (OSL - POD) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

7,80

8,70

8,35

RL

mg/l

4

310

820

540

SO42-

mg/l

4

97

320

182

Fe

mg/l

4

0,17

0,74

0,35

Mn

mg/l

4

0,06

0,19

0,10

Lokalita Běstvina Sledovaný profil: Tok Běstvinský potok nad ústím z ČDV (BEPO - 0) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

7,90

7,90

7,90

NL

mg/l

4

10

30

20

Fe

mg/l

4

0,37

1,02

0,55

Zn

mg/l

4

0,010

0,030

0,015

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00187

0,00152

Cu

mg/l

4

0,00535

0,01010

0,00766

As

mg/l

4

0,00100

0,00719

0,00287

Sledovaný profil: Tok Běstvinský potok pod ústím z ČDV (BEPO - 1) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

4

7,60

8,00

7,78

NL

mg/l

4

2

12

6

Fe

mg/l

4

0,06

0,53

0,23

Zn

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00289

0,00152

Cu

mg/l

4

0,00753

0,00968

0,00861

As

mg/l

4

0,00069

0,00320

0,00147



Lokalita Zlaté Hory Sledovaný profil: Zlatý potok před ústím důlních vod z ČDV (ZP - NAD) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

4

6,70

8,20

7,10

Fe

mg/l

4

0,06

0,76

0,24

Zn

mg/l

4

0,100

0,410

0,253

Cu

mg/l

4

0,0193

0,0857

0,0527

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00100

0,00100

NL

mg/l

4

2

3

2

C10 - C40

mg/l

4

0,100

0,100

0,100

As

mg/l

4

0,00047

0,00100

0,00087

Sledovaný profil: Zlatý potok pod ústím důlních vod z ČDV (ZP - POD) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

4

6,90

7,40

7,13

Fe

mg/l

4

0,51

0,78

0,65

Zn

mg/l

4

0,170

0,260

0,215

Cu

mg/l

4

0,0192

0,0430

0,0293

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00100

0,00100

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,100

0,100

0,100

As

mg/l

4

0,00043

0,00100

0,00086



Horní Město Sledovaný profil: Výtok důlních vod ze štoly Josef (HM - ŠTOLA JOSEF) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

12

6,80

7,80

7,51

NL

mg/l

12

2

7

3

Cu

mg/l

12

0,00344

0,02540

0,00922

Zn

mg/l

12

2,29

4,08

2,87

Pb

mg/l

12

0,00106

0,00387

0,00222

Cd

mg/l

12

0,00465

0,01000

0,00687

As

mg/l

12

0,00100

0,00170

0,00123

Fe

mg/l

12

0,41

1,17

0,65

Mn

mg/l

12

0,26

0,95

0,55

Q (m3)

155 306

Sledovaný profil: Tok Huntava nad zaústěním bezejmenné vodoteče (HUN - NAD) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr pH

12

7,50

7,90

7,67

RL

mg/l

12

90

130

107

SO42-

mg/l

12

10

39

16

Cu

mg/l

12

0,00343

0,01140

0,00783

Zn

mg/l

12

0,010

0,050

0,033

Pb

mg/l

12

0,00100

0,00383

0,00176

Cd

mg/l

12

0,00011

0,00034

0,00022

As

mg/l

12

0,00048

0,00123

0,00093

Fe

mg/l

12

0,13

0,74

0,30

Mn

mg/l

12

0,05

0,06

0,05

Sledovaný profil: Tok Huntava pod zaústěním bezejmenné vodoteče (HUN - POD) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

12

7,50

7,90

7,59

RL

mg/l

12

98

180

132

SO42-

mg/l

12

14

33

25

Cu

mg/l

12

0,00183

0,01170

0,00805

Zn

mg/l

12

0,030

0,630

0,426

Pb

mg/l

12

0,00100

0,00496

0,00173

Cd

mg/l

12

0,00054

0,00265

0,00135

As

mg/l

12

0,00054

0,00116

0,00094

Fe

mg/l

12

0,16

0,62

0,29

Mn

mg/l

12

0,06

0,15

0,11



Velké Tresné Sledovaný profil: Ústí vodní štoly (VT-VODNÍ ŠTOLA) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

průměr

4

6,10

6,20

6,15

NL

mg/l

4

6

14

8

RL

mg/l

4

980

1200

1065

SO42-

mg/l

4

550

630

593

Cu

mg/l

4

0,0065

0,0254

0,0154

Zn

mg/l

4

0,03

0,05

0,04

Pb

mg/l

4

0,0010

0,0013

0,0011

Fe

mg/l

4

9,47

12,20

10,73

Mn

mg/l

4

9,66

12,80

11,12

Q (m3)

153 774

Sledovaný profil: Tresenský potok před ústím důlních vod (TREPO - 1) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

4

6,90

7,70

7,20

RL

mg/l

4

340

610

530

SO42-

mg/l

4

150

330

253

Cu

mg/l

4

0,0071

0,0194

0,0119

Zn

mg/l

4

0,030

0,040

0,035

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00171

0,00142

Fe

mg/l

4

0,23

4,41

1,69

Mn

mg/l

4

1,91

5,39

3,19

Sledovaný profil: Tresenský potok před ústím do Svratky (TREPO) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

4

7,70

8,10

7,98

RL

mg/l

4

310

480

408

SO42-

mg/l

4

93

170

136

Cu

mg/l

4

0,00590

0,01340

0,00906

Zn

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00106

0,00102

Fe

mg/l

4

0,08

0,34

0,22

Mn

mg/l

4

0,05

0,26

0,13



Hraničná Sledovaný profil: Ústí roury do vodoteče Mlýnský potok (HRANIČNÁ) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr pH

2

7,80

7,90

7,85

Q (m3)

NL

mg/l

2

2

2

2

RL

mg/l

2

160

200

180

SO42-

mg/l

2

40

43

42

Cu

mg/l

2

0,0060

0,0077

0,0069

Zn

mg/l

2

0,02

0,02

0,02

Pb

mg/l

2

0,00208

0,00217

0,00213

Fe

mg/l

2

0,06

0,11

0,09

Mn

mg/l

2

0,05

0,05

0,05

Cd

mg/l

2

0,00023

0,00027

0,00025

47 304

průměr

Q (m3)

Dětkovice Sledovaný profil: Ústí štoly Jindřich (DĚTKOVICE - JINDŘICH) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum pH

2

6,50

6,60

6,55

NL

mg/l

2

2

2

2

RL

mg/l

2

240

250

245

SO42-

mg/l

2

40

52

46

Cu

mg/l

2

0,0099

0,0118

0,0108

Zn

mg/l

2

0,01

0,01

0,01

Pb

mg/l

2

0,00100

0,00100

0,00100

Fe

mg/l

2

0,08

0,09

0,09

Mn

mg/l

2

0,05

0,05

0,05

Cd

mg/l

2

0,00010

0,00020

0,00015

47 304



Zálesí Sledovaný profil: Výtok důlních vod z potrubí ze sestřelené štoly (ZÁLESÍ) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

2

0,232

0,252

0,242

mBq/l

2

90

130

110

Q (m3) 631 000

Sledovaný profil: Javornický potok nad městem Javorník (JAV-1) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr U 226

Ra

mg/l

2

0,024

0,044

0,034

mBq/l

2

30

30

30

Sledovaný profil: Javornický potok před hranicí s Polskem (JAV-2) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum průměr U

mg/l

2

0,014

0,035

226

Ra mBq/l 2 30 30 Jelení Vrch Sledovaný profil: Výtok důlních vod z průzkumné štoly (JEVR) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum U 226

Ra

U Ra

U Ra

průměr

Q (m3)

1

0,010

0,010

0,010

mBq/l

1

40

40

40

63 072

průměr

Q (m3)

mg/l

1

0,023

0,023

0,023

mBq/l

1

40

40

40

315 000

průměr

Q (m3)

Říčky Sledovaný profil: Výtok důlních vod ze štoly (ŘÍČKY) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum 226

30

mg/l

Kamenec Sledovaný profil: Výtok důlních vod z lutny pod štolou (KAM) počet vzorků Ukazatel Jednotka minimum maximum 226

0,025

mg/l

1

0,010

0,010

0,010

mBq/l

1

30

30

30

15 800

Líšná Sledovaný profil: Výtok důlních vod z potrubí "Hrneček pro kolemjdoucí (LÍŠNÁ) počet Ukazatel Jednotka vzorků minimum maximum průměr Q (m3) U 226

Ra

mg/l

1

0,010

0,010

0,010

mBq/l

1

30

30

30

3 942



1.7 Přehled činností na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření Investiční akce Ložisko Pucov – čerpání z 1. patra a výpustné potrubí do toku Jasinka – na akci bylo vydáno územní rozhodnutí, v průběhu 1. čtvrtletí 2011 byl navrtán vrt PV - 3 a provedena čerpací zkouška, která ověřila jeho požadovanou vydatnost pro čerpání důlních vod. V červenci 2011 bylo vydáno stavební povolení a počátkem září byly zahájeny výkopové práce a pokládka potrubí od vrtu k čistíně důlních vod, paralelně probíhaly montáže kabelových tras k ovládaným armatůrám na ČDV a vystrojování vrtu PV – 3 včetně budování výpustného potrubí do toku Jasinka. Práce byly dokončeny v prosinci 2011 a stavba byla zkolaudována. Rekonstrukce potrubního mostu – přívod VCA do technologie čištění odkalištích vod – stavební povolení bylo vydáno počátkem dubna 2011, akce spočívala ve vybudování nové části potrubního mostu v délce 57 m a výšce 1 – 7 m nad povrchem. Po provedení betonových patek a ocelové konstrukce byly položeny nové potrubní řády a elektrokabely. Akce byla ukončena počátkem října 2011 přepojením VCA (odkalištní voda cirkulační alkalická) ze stávajícího potrubního mostu. V roce 2011 proběhly práce na nové signalizaci provozních stavů odkališť, dálkový přenos realizovala cizí firma, ostatní práce proběhly v režii o. z. GEAM. Akce byla dokončena v prosinci 2011 vyvedením dat na dispečink a na provoz odkaliště. Opatření realizovaná v rámci provozních prací Na skládce komunálního odpadu Bukov vznikaly v roce 2011 nadbilanční skládkové vody, které byly převáženy k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě na základě smluv uzavřených s provozovateli ČOV. K vyčištění bylo v roce 2011 převezeno 3 346 m3 odpadních skládkových vod. V rámci akce sanace K 1 – 1. etapa byla v roce 2011 vybudována nová čerpací stanice drenážních vod západ (ČSDVZ) v oblasti odkaliště K 1. Ve druhé polovině roku 2011, na základě ohlášení vodoprávnímu úřadu, proběhlo odstranění stavby vodního díla – stará biologická čistírna splaškových odpadních vod v areálu závodu Chemická úpravna.

1.7.2 Kontroly Kontrola SÚJB zaměřená na provádění monitorování podle programů monitorování v roce 2010 Protokol ze dne 31. 3. 2011 Závěry: Dopracování zprávy na základě připomínek SÚJB – splněno Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na pracovišti ČDV Licoměřice, provozované v rámci OE – pracoviště III. kategorie Protokol ze dne 1. 6. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na pracovištích ČDV a Sorpční stanice uranu na lokalitě Olší – Drahonín – pracoviště III. kategorie Protokol ze dne 1. 6. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků



Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na pracovišti ČDV Pucov Protokol ze dne 8. 6. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na plnění programu monitorování výpustí a okolí v rámci odštěpného závodu GEAM v roce 2011 Protokol ze dne 22. 12. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola KHS Jihomoravského kraje zaměřená na plnění povinností stanovených k ochraně veřejného zdraví předpisy v oblasti ochrany zdraví při práci na ČDV Oslavany Protokol ze dne 21. 7. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola DIAMO, státní podnik – vodohospodář ŘSP zaměřená na nakládání s vodami a provozní dokumentaci ČDV Olší – Drahonín a DS R1 – stav ke dni 29.11.2011 Protokol ze dne 9. 12. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků, s drobnými doporučeními. Kontrola DIAMO, státní podnik – hydrogeolog ŘSP zaměřená na provádění hydrogeologického monitoringu okolí odkališť o. z. GEAM – kontrolované období – rok 2011 Protokol ze dne 5. 12. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků, s drobnými doporučeními.

1.7.3 Uložené pokuty V roce 2011 nebylo na úseku nakládání s vodami zahájeno správní řízení za neplnění povinností při nakládání s vodami a nebyly uloženy pokuty ani nápravná opatření.

1.8 Shrnutí V oblasti nakládání s vodami na odštěpném závodě GEAM nenastaly v roce 2011 žádné významné problémy s výjimkou mimořádného, samovolného výtoku surových důlních vod z Dědičné štoly do toku Oslava, kterému však na základě dosavadních závěrů nešlo žádným způsobem předejít. Co se týká pitné a provozní vody na jednotlivých čistírnách důlních vod a dalších provozech, nebyly zaznamenány ve spotřebách těchto vod výrazné změny vůči předchozím obdobím. Z důvodu nevyhovující kvality pitné vody z místního zdroje na lokalitě Běstvina byla i v průběhu roku 2011 dodávána na ČDV voda balená. Vypouštění odpadních a důlních vod z provozů o. z. GEAM do vod povrchových probíhalo v roce 2011 v souladu s vodoprávními rozhodnutími a v případě důlních vod s radionuklidy i rozhodnutími SÚJB. U odpadních vod nastaly mírné problémy u ukazatele NL na ČOV závodu CHÚ (č.7), které jsou popsány v kapitole 1.3.3. U důlních vod byly drobné problémy s ukazatelem C10-C40 na ČDV Zlaté Hory (viz. kap. 1.4.9). U výpustných profilů č. 1 a OSL-HVP došlo v roce 2011 ke změně vodoprávních rozhodnutí, která spočívala v prodloužení jejich platnosti. Nová vodoprávní rozhodnutí byla vydána pro výpustné profily č. 10 a PUC-HVP. Pro společné vyústění výpustných profilů č. 1, č. 8 a č. 10 a pro výpustný profil PUC-HVP byla vydána nová



rozhodnutí SÚJB povolující uvádění radionuklidů vypouštěných důlních případně odpadních vod.

do

ŽP

prostřednictvím

Množství vypuštěných důlních vod do vod povrchových se v roce 2011 na všech výpustných profilech oproti extrémnímu roku 2010 snížilo. Ukazatele znečištění na jednotlivých výpustných profilech odpadních a důlních vod jsou zpracovány v tabulkách v kapitolách 1.3 – 1.5. Monitorování okolí probíhalo v roce 2011 v souladu s programem monitoringu a na jednotlivých monitorovaných profilech nedošlo k žádným významným anomáliím. V roce 2011 byla realizována a dokončena akce „Ložisko Pucov – čerpání z 1. patra a výpustné potrubí do toku Jasinka“. Čerpání důlních vod z vrtu PV-3 na ČDV Pucov bylo zahájeno v průběhu ledna 2012. V roce 2011 byla realizována rekonstrukce potrubního mostu pro přívod odkalištních vod z odkaliště K 1 do technologie čištění odkalištních vod na závodě CHÚ. V rámci akce sanace K 1 – 1. etapa byla v roce 2011 vybudována nová čerpací stanice drenážních vod západ v oblasti odkaliště K 1, která nahradila stávající čerpací stanici. Sanační čerpání znečištěných podzemních vod a jejich čištění na bývalé skládce nebezpečných odpadů Pozďátky nebylo v roce 2011 provozováno odštěpným závodem GEAM, ale bylo zajišťováno Sdružením Pozďátky (sdružení firem SMP CZ, a. s. a GEOSAN GROUP a. s.), které provádělo technickou likvidaci a rekultivaci skládky nebezpečného odpadu. Čerpání bylo ukončeno v polovině června po odstranění drenážních systémů a jímky skládkových vod. V období duben – říjen 2011 byla v provozu Sorpční stanice Olší, na které je z čerpaných důlních vod zachycován uran a takto upravené důlní vody jsou zapouštěny zpět do důlních prostor. V roce 2011 bylo vyčerpáno a po sorpci zpětně zapuštěno 125 697 m3 důlních vod. Provoz sorpční stanice byl na základě rozhodnutí vedení odštěpného závodu definitivně ukončen. V prosinci 2011 proto bylo zažádáno o vyřazení pracoviště III. kategorie (dle atomového zákona) z provozu, což bylo v lednu 2012 realizováno. Likvidace nadbilančních skládkových vod na skládce komunálního odpadu Bukov byla řešena jejich odvážením k přečištění na ČOV Bystřice nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě. V roce 2011 bylo takto odvezeno 3 346 m3 skládkových odpadních vod. Z realizovaných kontrol v rámci nakládání s vodami nevyplynuly žádné závažné nedostatky, o. z. GEAM nebyly uloženy v roce 2011 žádné pokuty. Poplatky za čerpání podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily na o. z. GEAM v roce 2011 celkem 81 256 Kč. V roce 2012 nepředpokládáme žádné významné změny v nakládání s vodami v rámci odštěpného závodu.



2

HYDROGEOLOGIE

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Ložisko Rožná Celkové hydrogeologické poměry území ložiska Rožná jsou dány morfologií území, atmosférickými srážkami a propustností hornin a tektonických poruch. Hlavním morfologickým prvkem je hřeben táhnoucí se mezi vodními toky Bobrůvka (následně Loučka) a Nedvědička. Po hřebeni probíhá místní rozvodí mezi oběma toky. Dobývací prostor ložiska sice z větší části leží v povodí Nedvědičky (pouze malá část na J přechází do povodí Bobrůvky), avšak vzhledem k hlubinné těžbě se vliv odvodnění ložiska může projevovat v povodí obou toků. Plocha dobývacího prostoru je 8,76 km2. Maximální plocha území, která může být odvodněním ložiska ovlivněna, je 78,5 km2 a je omezena na V a Z řekami Bobrůvka a Nedvědička, na severu obcemi Rovné a Domanín, na JV linií táhnoucí se přes Moravecké Pavlovice a Kraví horu do údolí Nedvědičky. Oba toky omezující povodí ložiska zamezují, aby se deprese, vyvolaná odvodněním ložiska, mohla eventuálně šířit dále na Z a V. Je však vysoce pravděpodobné, že vzhledem k malé propustnosti hornin ložiska, deprese k vodním tokům vůbec nedosahuje. Dosah deprese by tedy měl být menší než území omezené oběma vodními toky. Znamená to tedy, že depresní kužel je velmi strmý a že horniny jsou celkově málo propustné. Morfologie terénu a směry vodních toků jsou v podstatě dány geologickou strukturou území, ve kterém jednotlivé deprese mají stejný směr SSZ - JJV, shodný s hlavními tektonickými liniemi a s foliací hornin. Tento fakt je velmi důležitý pro celkovou hydrogeologii území. Morfologický plán území doplňují, jako druhořadé, deprese a elevace SZ směru, méně SV směru. Hlavními depresemi protékají říčky Nedvědička a Bobrůvka. Oba toky mají bystřinný charakter a prakticky nevytvářejí aluviální nivu. Profil mezi nimi má hřebenovitý tvar a převládá povrchový odtok srážkových vod. Stav vody na povrchových tocích je během roku nepravidelný, závislý na množství srážek a ročním období. Zvětralinový pokryv nedosahuje větších mocností (max. do 2 - 4 m) a je tvořen hlavně jílovito-písčitými hlínami s malou propustností, která kolísá v závislosti na petrografickém složení původních hornin. Pásmo připovrchového rozvolnění (navětrání) hornin končí zhruba v 15 až 30 m pod povrchem. Podél některých dislokací zasahuje toto pásmo i do větších hloubek. Srážková voda, která v území infiltruje do hornin, se v přírodních podmínkách pohybuje od rozvodí k oběma vodním tokům. Nestejnoměrná propustnost jednotlivých pruhů hornin tak omezuje proudění k místní erozivní základně. Ještě výrazněji se to projevuje při odvodnění ložiska, kde zřejmě dosah deprese směrem k V a k Z je velmi malý. Podle pozorování v důlních dílech příčné tektonické linie mohou poněkud zvýšit proudění vody napříč geologické struktury, ale nezvyšují podstatně přítoky do důlních děl. Z vyhodnocení důlních přítoků vyplývá, že převážná část přítoků důlní vody do důlních děl tvoří přítoky rozptýlené. Soustředěné přítoky se vyskytly pouze v místech nafárání, či přiblížení důlních děl k hlubinným průzkumným vrtům. Tyto oblasti byly zpravidla utěsněny. Malou propustnost hornin ložiska způsobuje především petrografické složení hornin. Ruly převážně biotitické, amfibolitické a amfibolity jsou puklinově málo propustné, poněvadž v puklinách se při zvětrávání ve styku s vodou tvoří jílové minerály, které pukliny utěsňují. Na tektonických poruchách vznikají jemnozrnné mylonitizované materiály, které také výrazně snižují propustnost tektonických poruch. Také zrudněné tektonické poruchy jsou velmi málo propustné. Dobrou propustnost je možno Strana 73, celkem 115


očekávat u hornin s vyšším obsahem křemene (intenzívně granitizované ruly, granilitové ruly) a krystalických vápenců. Tyto horniny se však vyskytují na území ložiska v menší míře, tvoří navzájem oddělené polohy (čočky), takže jejich zvýšená propustnost se nemůže výrazně projevit ani na poruchách. Karbonátové horniny jsou v rudném poli zastoupeny nesouvislými pruhy mramorů, dosahující mocnosti několika metrů. V nadloží ložiska tvoří souvislé pruhy hornin do mocnosti 100 m v délkách do 4 km. V rámci ložiska nebyly zjištěny větší akumulace vody vázané na tyto horniny. Zvodnění celé oblasti tedy závisí hlavně na četnosti a charakteru puklin, na tektonickém porušení hornin, na geografických podmínkách a množství ročních srážek. Plošné velké vydobyté prostory jsou zpravidla vždy zvodněné, "stahují" vodu, převážně s jistým časovým odstupem. Režim podzemních vod na ložisku Rožná Celkový režim podzemních vod je možno rozčlenit na tyto hydrogeologické celky (od západu k východu): Horniny v nadloží 4. zóny Horniny v nadloží 4. zóny jsou zastoupeny jemnozrnnými biotitickými pararulami, hrubozrnnými biotitickými pararulami a karbonátovými horninami. Jsou intenzívně rozpukány, převládá S-J systém puklin, paralelních s průběhem 4. zóny a sklonem okolo 60° k Z. Vyvinuty jsou rovněž příčné systémy puklin, které na styku se směrnými liniemi zlomů bývají zvodněné. (Byly zachyceny základními překopy na Z od 4. zóny a průzkumnými vrty do nadloží). Jsou nebezpečím větších a trvalejších přítoků vod do důlních děl, zejména na hlubokých patrech (16., 18. a 24. patro - 4. zóna). Přítoky vod z vrtů se několikrát vyskytly při zastižení výraznější příčné tektoniky, která narušuje směrný oběh vod a má drenážní účinky na okolní horniny. Zvodnělý horizont je vyvinut ve vzdálenosti cca 50 m v nadloží 4. zóny. Nehrozí v žádném případě prudké výtoky do důlních děl. V severní části ložiska, do vzdálenosti cca 1 km jižně od rodkovských poruch, je zvodnění v nadloží 4. zóny pravidelné a dosahuje maximálních přítoků 1 l/s. Horniny mezi 4. a 1. zónou Horniny mezi 4. a 1. zónou jsou zastoupeny jemně až hrubězrnitými biotickými pararulami střídajícími se s pruhy amfibolitů, krystalických vápenců a vložkami granitoidních hornin. Mají v důsledku jílovitého charakteru zón izolovaný puklinový systém podzemních vod. Mocnosti 4. a 1. zóny jsou kolísavé (od 2 - 25 m). Jemnozrnné a hrubozrnné pararuly mezi zónami mají menší propustnost než v nadloží 4. zóny. V současné době jsou horninové pruhy na vyšších horizontech téměř suché, na hlubokých horizontech slabě zvodněné. Nejčastěji se tvoří nesoustředěné přítoky vod po limonitizovaných puklinách. V nadloží 2. zóny je v některých intervalech ložiska Rožná vyvinuto pásmo zvodnění, jehož přítoky po rozfárání velmi rychle klesají. Horniny v podloží 1. zóny V podloží 1. zóny vystupují jemnozrnné a hrubozrnné biotitické pararuly s pruhy amfibolitů. Amfibolity se jeví hydrogeologicky jako více nepropustné polohy v komplexu rul. V podloží 1. zóny se nevyskytly souvislé zvodněné horizonty. Možnost zvýšeného přítoku vod do důlních děl je pouze v místech nafárání lépe propustných SV příčných struktur.

2.1.2 Ložisko Rožná – odkaliště K I Odkaliště K I v rámci ZCHÚ je založeno jako sypaný hrázový systém, který je těsněný vylouženým rmutem (70 % částic menších než 0,1 mm). Okolí je chráněno drenážním systémem založeným na skalním podloží. Skalní podloží je v čele hrázového systému hlouběji jak 4 m. Strana 74, celkem 115


Skalní podloží je porušeno několika tektonickými poruchami převážně SZ směru, které mají i propojení na struktury SV směru (na těchto strukturách se v 19. století těžil Fe – limonit – gossan). Mělká zvodeň je monitorována, hlubší zvodeň je čistá. Ve vodotečích pod čelní hrází odkaliště (bezejmenný potok a tok Nedvědička) nebyla nikdy prokázána kontaminace.

2.1.3 Ložisko Rožná – odkaliště K II Hrázový systém (hráz A, hráz B) odkaliště K II je konstruován jako přehrada se sypanými hrázemi a těsnícím asfalto – betonovým jádrem. Je založeno v údolí Zlatkovského potoka, který je odveden štolou mimo prostor odkaliště. Při severní patě hráze B je zjištěna SV tektonická porucha, která v údolí toku Nedvědička navazuje na SJ tektonické poruchy, jež souvisí s ložiskovými strukturami ložiska Olší. Podloží je v hloubkách 12 – 15 m, u hráze 4 – 8 m. Monitorovány jsou vody na konci dílčího údolí bývalého toku Zlatkovského potoka. V toku Nedvědička nebyla nikdy zjištěna kontaminace.

2.1.4 Ložisko Olší – Drahonín Voda z ložiska Olší – Drahonín je čerpána z komína VK – 3/0 – 3, čímž je zajištěno, že z žádného důlního díla ústícího na povrch nemůže vytékat důlní voda (451,3 m n. m.). Na lokalitě jsou dva odvaly. Mělkou zvodeň pod odvalem Olší monitorují vrty OM – 1, OM – 2 ve dvou dílčích údolích. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží. Pod odvalem Drahonín monitorují mělkou zvodeň vrty DRM – 1, DRM – 2. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží a jsou situovány u toku Hadůvka.

2.1.5 Ložisko Jasenice – Pucov Vrt PV – 1 je provrtán do prvního patra dolu Jasenice – Pucov a kontrolně jsou odebírány důlní vody. Vrt PV – 2 je odvrtán v dílčím údolí pod odvalem Jasenice – Pucov a jeho prostřednictvím je monitorována mělká zvodeň, která je napojena na údolí toku Jasinka. Vrt je dovrtán do skalního podloží.

2.1.6 Ložisko Licoměřice Pod haldou ložiska Licoměřice v údolí toku Kurvice jsou monitorovány vrty PV – 2 , 3, 4. Údolí Kurvice je relativně ve velké mocnosti zaneseno sedimenty. Odběrná místa určují hloubky vrtů. Vrty monitorují zejména vliv haldy a výchozů rudních žil na okolí ložiska. V podloží jsou zastiženy horniny metamorfovaných sérií Železných hor. Vrty PV – 7, PV – 8 monitorují sedimetační rybníky pod ČDV Licoměřice. Tyto vrty monitorují vody velmi mělké a mělké zvodně. Jsou navrtány v sedimentech toku Kurvice a zasahují do podloží. V podloží jsou již zastiženy horniny křídy.

2.1.7 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 Na ložisku Zlaté Hory jsou monitorovány 2 základní vrty v údolí Zlatého potoka, které jsou dovrtány až do podloží a monitorují vodní režim mělkého oběhu. Vrty Vi – 1, Vi – 2 sledují průlinovou i puklinovou vodu, vrt Vi – 2 je navrtán do aktivního puklinového kolektoru a přetéká. Vody velmi mělké zvodně jsou monitorovány vrtem HV – 1. Ten je situován do fluviálních hlinitých písků a štěrků v levobřežní části nivy Zlatého potoka (cca 550 m od odkaliště).



2.2 Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod Surové důlní vody jsou monitorovány zpravidla na jejich nátoku do čistíren důlních vod, případně dekontaminačních stanic. Tam, kde vody vytékají bez čištění – na místech výtoku. Jsou prováděny odběry prostých vzorků. Monitoringem jsou sledovány změny chemizmu důlních vod v zatopených ložiscích v závislosti na čase. Tam, kde jsou důlní vody čištěny, slouží jejich monitoring také k vyhodnocení účinnosti čištění. V případě podzemních vod je prováděno monitorování z vertikálních vrtů, vzorky jsou odebírány jako prosté. Monitoring je prováděn z důvodu dlouhodobého sledování chemizmu, zpravidla mělkých zvodní v okolí zatopených ložisek, odkališť, případně odvalů.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Hydrologické sledování toků není na o. z. GEAM prováděno. Srážky na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce č. 2 - 6 v kapitole 2.3.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody Odkaliště K I Koncentrace U byly zvýšeny u vrtu 501 A (0,286 mg/l), což je 50 m hluboký vrt situovaný v uranovém zrudnění oblasti 1. patra dolu R 3 a u vrtu 515 (0,122 mg/l). Ten je situován v oblasti, kde je patrný vliv čerpání z vrtů 518 a 508B do drenážního systému a dochází k postupnému snižování koncentrace U v podzemních vodách. Koncentrace síranů mírně pod 3 g/l je monitorována u čerpacího vrtu 508B. Ve vrtu 518 se průměrná koncentrace tohoto ukazatele pohybovala kolem 1,8 g/l. Zvýšení oproti roku 2010 bylo způsobeno poruchou čerpadla v tomto čerpacím vrtu v průběhu září – listopadu 2011 (koncentrace síranů se v době poruchy výrazně zvýšila a došlo ke zkreslení průměrné hodnoty). Vzniklá porucha jen potvrdila oprávněnost a správnost čerpání podzemních vod z vrtu 518B do drenážního systému odkaliště. Odkaliště K II Koncentrace U na monitorovacích vrtech jsou na záznamové úrovni nebo mírně nad její hranicí. Koncentrace síranů vyšší než 1000 mg/l se vyskytovala u vrtů 52, 72/3 a 73/3, poslední dva jsou v oblasti čerpání drenážního zářezu pod hrází B. V roce 2011, se obdobně jako v předchozích obdobích, vyskytovala zvýšená objemová aktivita 226Ra ve vrtu 73/3. V toku Nedvědička, v blízkosti vrtu 73/3, žádné ovlivnění povrchových vod 226Ra zaznamenáno nebylo. Ostatní lokality Na ložisku Olší – Drahonín pokračoval v roce 2011 mírný pokles kontaminace důlních vod, což zřejmě souviselo s provozem Sorpční stanice Olší. Surové důlní vody jsou na Sorpční stanici čerpány z vrtu, který je zaústěn na páté patro ložiska, na iontoměniči je z nich zachycován uran a takto upravené důlní vody jsou čerpány zapouštěcím vrtem zpět do ložiska na první patro. Tím zřejmě dochází k ředícímu efektu v ložisku a zlepšování kvality důlních vod čerpaných na ČDV Olší – Drahonín z úrovně třetího patra.



Chemizmus důlních vod na ložisku Licoměřice nevykázal ve srovnání s předchozím rokem výraznější změny. Na ložisku Pucov nedošlo u chemismu surových důlních vod k významným změnám ve srovnání s rokem 2010. Zastavilo se mírné snižování koncentrace uranu. Zvýšené koncentrace uranu, železa a manganu jsou tradičně zaznamenány v podzemních vodách vrtu PV-3 na lokalitě Licoměřice. Ovlivnění tohoto vrtu je zřejmě způsobeno přirozeným zastoupením kovů v zemině v jeho okolí. Hlubší vrty v okolí (PV-2, PV-4) však významně ovlivněny nejsou. V posledních letech se objevují zvýšené koncentrace Fe a Mn i ve vodách vrtu PV-7, kde jsou monitorovány mělké zvodně pod sedimentačními nádržemi ČDV Licoměřice, důvod zatím není zřejmý, zvýšení bývá patrné především v první polovině roku. Podzemní vody ve vrtu PV-2 na lokalitě Pucov, který monitoruje kvalitu mělkých podzemních vod v blízkosti vodního toku Jasinka, vykazovaly zvýšený obsah železa, který se zde vyskytuje dlouhodobě. Hladina důlních vod je udržována na úrovni koryta toku Jasinka a kvalita povrchových vod v okolí vrtu PV-2 není ovlivněna. Ovlivnění podzemních vod důlními vodami v domovních studních na lokalitách Rožná, Licoměřice, Pucov a Brzkov nebylo jejich monitoringem v roce 2011 zjištěno. Na lokalitě Oslavany nedošlo v průběhu roku 2011 u surových důlních vod k výrazným změnám ve srovnání s rokem 2010, mírně se snížila jejich solnost. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Důlní vody na lokalitě Běstvina jsou stabilizovány. V roce 2011 došlo k mírnému snížení koncentrací většiny sledovaných ukazatelů, důlní vody vykazovaly vyšší hodnotu reakce vody (pH). Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Na lokalitě Zlaté Hory je prováděn od roku 2000 monitoring kvality podzemní vody na třech indikačních vrtech umístěných v údolí Zlatého potoka pod rekultivovaným odkalištěm O3. Výsledky monitoringu neprokazují žádný trend změn chemizmu ani vliv odkaliště. Chemizmus surových důlních vod se ve srovnání s rokem 2010 mírně zlepšil. Tabelární a grafické vyhodnocení chemizmů surových důlních vod na jednotlivých lokalitách je zpracováno v kapitole 1.4 v tabulce č. 1 - 19 a v obrázcích č. 1 - 1 až č. 1 - 6, tabelární zpracování chemizmů nejvýznamnějších sledovaných profilů podzemních vod je zpracováno na konci této kapitoly v tabulkách č. 2 - 1 až č. 2 - 5.

2.3.2 Povrchové vody Viz. kapitola 2.2.2



Tabulka č. 2 - 1 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K I Objekt/Hodnota

501A

501B

502A

502B

502C

503A

503B

503C

504A

504B

504C

505A

505B

507A

507B

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr

Hladina podzemní vody

pH

U

m n. m. 500,76 488,81 496,41 507,28 506,58 506,93 524,82 523,93 524,38 527,71 526,40 527,06 527,53 526,84 527,19 508,95 508,23 508,59 508,92 508,21 508,57 510,52 508,79 509,66 477,80 477,25 477,53 477,37 477,06 477,22 477,95 477,33 477,64 494,62 494,21 494,42 495,00 494,14 494,57 534,33 533,87 534,10 536,85 536,85 536,85

1 7,30 7,10 7,23 7,60 7,50 7,55 9,20 7,80 8,50 9,70 9,30 9,50 9,70 9,30 9,50 8,20 8,00 8,10 9,20 9,10 9,15 8,90 7,80 8,35 8,60 8,20 8,40 9,20 9,10 9,15 8,90 8,80 8,85 9,50 8,20 8,85 7,10 6,80 6,95 9,30 9,20 9,25 6,40 6,40 6,40

mg.l 0,380 0,232 0,286 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

226

-1

Ra -1

mBq.l 200 90 123 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 50 30 40 30 30 30 30 30 30 50 30 40 30 30 30 40 40 40

RL

2-

Na

-1

mg.l 129 129 129 32 32 32 18 18 18 17 17 17 27 27 27 20 20 20 20 20 20 21 21 21 18 18 18 60 60 60 56 56 56 18 18 18 17 17 17 28 28 28 75 75 75

SO4 -1

mg.l 1100 990 1020 630 600 615 99 96 98 170 140 155 100 80 90 150 140 145 110 93 102 180 150 165 120 100 110 220 200 210 210 190 200 99 97 98 260 240 250 120 100 110 570 570 570

mg.l 480 460 470 250 240 245 17 10 14 68 40 54 15 10 13 10 10 10 10 10 10 35 19 27 20 12 16 92 84 88 33 28 31 18 17 18 110 82 96 10 10 10 45 45 45

+

-1


-

HCO3

-1

mg.l 287 287 287 242 242 242 39 39 39 31 31 31 64 64 64 104 104 104 42 42 42 76 76 76 63 63 63 80 80 80 87 87 87 53 53 53 69 69 69 62 62 62 49 49 49


Objekt/Hodnota

508A

508B

509A

509B

509C

509D

510A

510B

511A

511B

512A

512B

513A

513B

514

515

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 496,57 496,13 496,35 492,64 485,01 488,29 491,62 491,35 491,49 495,27 493,94 494,61 493,63 492,62 493,13 495,37 493,88 494,63 487,31 487,31 487,31 487,12 487,11 487,12 494,33 493,66 494,00 491,00 490,73 490,87 469,48 469,37 469,43 469,50 469,40 469,45 443,64 443,64 443,64 442,18 442,02 442,10 515,25 514,62 514,94 512,53 510,68 511,47

1 9,70 9,30 9,45 5,80 5,70 5,75 9,80 8,90 9,35 6,50 6,50 6,50 5,70 5,70 5,70 5,90 5,60 5,75 6,80 6,60 6,70 9,50 9,40 9,45 8,60 8,60 8,60 7,10 6,90 7,00 8,10 7,90 8,00 7,60 7,20 7,40 8,50 8,40 8,45 8,20 8,00 8,10 7,70 7,30 7,50 7,30 7,00 7,18

mg.l 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,012 0,010 0,011 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,036 0,018 0,027 0,010 0,010 0,010 0,033 0,014 0,024 0,164 0,060 0,122

226

-1

Ra -1

mBq.l 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 50 30 40 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 80 30 55 70 30 50 30 30 30 40 30 35 120 90 108

RL

2-

Na

-1

mg.l 377 377 377 1550 1550 1550 120 120 120 49 49 49 28 28 28 85 85 85 39 39 39 46 46 46 21 21 21 40 40 40 27 27 27 31 31 31 10 10 10 14 14 14 33 33 33 36 36 36

SO4 -1

mg.l 780 710 750 5200 4700 4925 500 480 490 330 270 300 190 160 175 500 370 435 1100 1000 1050 410 400 405 150 81 116 960 900 930 180 170 175 290 280 285 240 190 215 160 140 150 680 390 535 610 460 540

mg.l 410 370 390 3100 2630 2890 250 250 250 130 120 125 65 58 62 210 190 200 600 580 590 210 210 210 35 22 29 480 470 475 10 10 10 10 10 10 56 39 48 10 10 10 300 100 200 270 120 183

+

-1


-

HCO3

-1

mg.l 93 93 93 84 84 84 56 56 56 65 65 65 31 31 31 31 31 31 76 76 76 31 31 31 63 63 63 79 79 79 192 192 192 634 634 634 91 91 91 121 121 121 183 183 183 154 154 154


Objekt/Hodnota

517

518

519

520

521

522

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 511,24 510,37 510,71 495,41 480,81 488,00 507,49 495,81 501,65 498,46 497,27 497,87 501,53 500,06 500,96 448,08 416,98 433,11

1 7,30 7,20 7,25 6,10 6,00 6,05 6,20 6,20 6,20 6,50 6,30 6,40 6,70 6,50 6,60 6,80 6,70 6,78

mg.l 0,055 0,051 0,053 0,011 0,010 0,010 0,065 0,041 0,053 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,089 0,057 0,075

226

-1

Ra -1

mBq.l 30 30 30 40 30 35 70 40 55 110 100 105 30 30 30 30 30 30

RL

2-

Na

-1

mg.l 450 450 450 413 413 413 106 106 106 171 171 171 20 20 20 145 145 145

SO4 -1

mg.l 1500 1500 1500 4500 1700 3000 610 580 595 580 520 550 360 330 343 1400 700 998

mg.l 890 770 833 2890 960 1835 320 310 315 180 150 165 91 71 80 840 420 555

+

-1

-

HCO3

-1

mg.l 151 151 151 52 52 52 48 48 48 36 36 36 47 47 47 84 84 84

Tabulka č. 2 - 2 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K II Objekt/Hodnota

52

52A

52B

53

55

70/1

70/2

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 504,07 503,79 503,93 502,49 502,26 502,38 502,03 501,91 501,97 517,22 517,22 517,22 513,90 513,90 513,90 481,70 481,70 481,70 481,70 481,68 481,69

1 5,60 5,50 5,55 6,90 6,80 6,85 6,80 6,60 6,70 6,10 6,10 6,10 6,70 6,70 6,70 7,70 7,50 7,60 6,70 6,70 6,70

mg.l 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,016 0,016 0,016 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

226

-1

Ra -1

mBq.l 30 30 30 30 30 30 160 60 110 110 110 110 150 150 150 40 40 40 30 30 30

RL

2-

Na

-1

mg.l 199 199 199 16,4 16,4 16,4 196 196 196 17,9 17,9 17,9 24,4 24,4 24,4 10,6 10,6 10,6 10,1 10,1 10,1

SO4 -1

mg.l 1900 1900 1900 110 78 94 1400 1400 1400 330 330 330 950 950 950 170 140 155 71 70 71

Mg.l 1180 1150 1165 24 22 23 770 770 770 32 32 32 490 490 490 13 10 12 10 10 10

+

-1


-

HCO3

-1

mg.l 37,2 37,2 37,2 73,2 73,2 73,2 169 169 169 54,3 54,3 54,3 171 171 171 147 147 147 82,4 82,4 82,4


Objekt/Hodnota

71/1

71/2

72/3

73/1

73/2

73/3

73/4

73/5

73/6

74

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 470,61 470,60 470,61 470,42 470,39 470,41 478,04 477,66 477,85 475,10 474,93 475,02 475,18 475,05 475,12 479,07 478,61 478,80 475,96 475,80 475,88 476,16 476,10 476,13 473,11 472,76 472,94 523,58 523,58 523,58

1 8,10 8,00 8,05 6,70 6,60 6,65 7,70 7,10 7,40 7,20 7,20 7,20 7,50 7,40 7,45 7,60 6,90 7,25 7,80 7,70 7,75 8,30 8,30 8,30 7,20 7,10 7,15 6,70 6,60 6,65

mg.l 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,037 0,018 0,028 0,010 0,010 0,010

226

-1

Ra -1

mBq.l 30 30 30 30 30 30 120 90 105 70 60 65 40 30 35 1680 350 740 30 30 30 40 30 35 60 40 50 70 60 65

RL

2-

Na

-1

mg.l 18,5 18,5 18,5 18,4 18,4 18,4 186 186 186 27,3 27,3 27,3 29,6 29,6 29,6 311 311 311 33,3 33,3 33,3 20,9 20,9 20,9 19,1 19,1 19,1 17,7 17,7 17,7

SO4 -1

mg.l 200 180 190 360 310 335 2000 1900 1950 580 560 570 610 560 585 2200 1700 1925 500 420 460 130 120 125 370 260 315 240 200 220

mg.l 27 23 25 96 94 95 1200 1130 1165 310 280 295 300 300 300 1200 950 1073 250 210 230 36 34 35 117 72 95 34 31 33

+

-

HCO3

-1

-1

mg.l 151 151 151 96,4 96,4 96,4 38,4 38,4 38,4 129 129 129 140 140 140 257 257 257 107 107 107 93,9 93,9 93,9 83,6 83,6 83,6 74,4 74,4 74,4

Tabulka č. 2 - 3 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Pucov Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 407,31 406,04 406,51 406,70 405,71 405,97

1 7,00 6,90 6,95 8,10 6,80 7,55

mg.l 0,138 0,030 0,091 0,068 0,023 0,044

226

-1

Ra

RL

-1

Bq.l 500 420 453 320 160 260

mg.l 800 450 600 400 80 195

-1

2-

Fe

-1

mg.l 23,30 5,68 13,99 20,40 2,76 11,17

SO4

mg.l 110 10 75 53 10 21

Mn -1


-1

mg.l 2,11 0,94 1,47 0,93 0,34 0,54


Tabulka č. 2 - 4 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Licoměřice Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

PV-3

PV-4

PV-7

PV-8

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

m n. m. 356,58 352,34 354,25 359,82 357,88 358,59 361,88 358,90 360,18 359,24 357,32 357,97 319,83 319,25 319,45 316,55 315,32 315,69

1 6,10 4,90 5,60 5,50 5,30 5,40 4,10 3,70 3,83 6,50 6,20 6,30 6,10 5,80 5,93 7,30 7,10 7,18

mg.l 0,277 0,151 0,216 0,010 0,010 0,010 0,470 0,261 0,367 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

226

-1

Ra -1

mg.l 100 80 85 50 30 40 70 30 53 30 30 30 60 30 38 50 30 38

RL -1

Bq.l 830 590 728 820 770 790 1300 1000 1150 520 450 495 1800 1600 1675 550 240 380

2-

Fe

-1

mg.l 97,8 35,4 61,0 6,69 4,40 5,56 148,0 6,86 64,37 3,32 0,42 1,87 269,0 5,85 82,72 2,43 0,32 1,29

SO4

mg.l 490 380 438 560 480 513 790 590 680 250 240 243 1170 1000 1060 250 21 116

Mn -1

Tabulka č. 2 - 5 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - Olší - Drahonín Objekt/Hodnota

OM-1

OM-2

DRM-1

DRM-2

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


U

m n. m. 474,24 474,06 474,16 473,60 473,28 473,46 447,27 447,18 447,23 443,53 443,17 443,30

mg.l 0,069 0,010 0,027 0,187 0,024 0,078 0,010 0,010 0,010 0,011 0,010 0,010

-1


-1

mg.l 5,21 3,78 4,77 3,87 2,69 3,25 39,60 1,55 17,04 1,20 0,25 0,56 15,30 4,54 7,84 2,70 0,41 1,03


Tabulka č. 2 - 6 Srážky na srážkoměrné stanici (mm) za rok 2011 Měsíc Stanice Odkaliště KI Dolní Rožínka

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

30,3

3,4

37,1

18,6

61,8

32,0

93,9

44,2

53,8

39,3

1,4

42,3

458,1

Licoměřice

32,0

4,7

18,3

17,7

65,4

85,9

148,3

57,5

67,4

34,4

0,4

36,8

344,8

Oslavany

28,0

3,0

68,0

27,0

66,0

55,0

85,0

59,0

22,0

27,0

0

15,0

455,0

Zlaté Hory

38,1

11,7

37,0

66,5

137,4

88,8

253,3

84,1

39,7

40,8

0,8

37,5

835,7

2.4 Shrnutí Extrémní změny na monitorovacích profilech podzemních vod nebyly v roce 2011 pozorovány. Kladný vliv čerpaných vrtů do drenážního systému odkališť je i nadále patrný v postupně se zlepšující kvalitě podzemních vod v okolí odkaliště K 1, proces je ovšem pozvolný. Surové důlní vody na všech lokalitách jsou stabilizované a obecně se jejich kvalita postupně zlepšuje. V roce 2011 se nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod na většině sledovaných lokalit o. z. GEAM vrátily na úrovně dlouhodobých ročních průměrů. Vlivem provozu Sorpční stanice Olší zřejmě docházelo i v roce 2011 k poklesu koncentrace uranu v důlních vodách čerpaných na ČDV. V posledních letech se postupně zvyšují, především v první polovině roku, koncentrace Fe a Mn ve vodách vrtu PV-7, kde jsou monitorovány mělké zvodně pod sedimentačními nádržemi ČDV Licoměřice, důvod zatím není zřejmý. Důlní vody zřejmě mírně zhoršují kvalitu vod v ukazateli Fe ve vrtu PV-2 v blízkosti toku Jasinka na lokalitě Pucov. Kvalita povrchových vod toku Jasinka ovlivněna není.



3 OVZDUŠÍ 3.1 Emise z tepelných zdrojů 3.1.1 Spalovací zdroje V roce 2011 provozoval o. z. GEAM 1 velký zdroj znečišťování ovzduší, 1 střední zdroj znečišťování ovzduší (pro obě kotelny je palivem zemní plyn) a 119 malých zdrojů, kde palivem je převážně zemní plyn.

Poř. č.

Tabulka č. 3 - 1 Přehled zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Účin. Zařazení Instalovaný odluč. zdroje výkon [%]

Druh paliva

Počet Počet kotlů/ provoz. kamen hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

1

Kotelna ZCHÚ

1966

velký

38,23 MW

zemní plyn

3

11293

TZL, SO2, CO, NOx, CXHY

2

Kotelna RI

2010

střední

3,2 MW

zemní plyn

2

1445

TZL, SO2, CO, NOx, CXHY

3

Zásobníkový ohřívač vody Quantum (ředitelství)

2006

malý

12 kW

zemní plyn

1

4

Ferroli Pegasus 45 (ředitelství)

2006

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

5


2006

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

6


2006

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

7

Therm 28 TKZA (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

8

Therm 28 TKZA (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

9

Therm 28 TLX (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

10


2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

11


2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

12

Therm 28 TCX (ředitelství)

2006

malý

28 kW

zemní plyn

1

13 Therm DUO 50 FT (ředitelství)

2006

malý

45 kW

zemní plyn

1

MTP-V-100 14 (ZCHÚ)

2007

malý

120 kW

zemní plyn

1

15 Protherm 50 KLO (ZCHÚ)

2002

malý

42 kW

zemní plyn

1

16 Protherm 50 KLO (ZCHÚ)

2002

malý

42 kW

zemní plyn

1

17 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

18 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

19 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

20 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1

21 Therm (ZCHÚ)

2007

malý

28 kW

zemní plyn

1


Poř. č.


Zdroj znečišťování ovzduší



Druh paliva


22 Robur F1 – 21 (ZCHÚ)

2007

malý

21 kW

zemní plyn

1


2007

malý

33,8 kW

zemní plyn

1


2007

malý

33,8 kW

zemní plyn

1


2007

malý

33,8 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1


2007

malý

44 kW

zemní plyn

1

30 Logamax Plus GB 162-45(ZCHÚ)

2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

43,5 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1


2010

malý

23,9 kW

zemní plyn

1

42 Solar booster 7-58G

2010

malý

118 kW

zemní plyn

1

43 REMAK

2010

malý

75 kW

zemní plyn

1

44 Dakon dua 30 DT (ZDM)

2000

malý

30 kW

zemní plyn

1

45 Dakon B 28 (ZDM)

2000

malý

28 kW

zemní plyn

1

46 Dakon dua 24 DT (ZDM)

2000

malý

24 kW

zemní plyn

1

47 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

48 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

49 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

50 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

51 Viadrus G 27 5Z010 (ZDM)

2000

malý

34 kW

zemní plyn

1


2000

malý

34 kW

zemní plyn

1

53 Dakon B 28 (ZDM)

2000

malý

28 kW

zemní plyn

1

54 Robur F1 – 41 (ZDM)

2000

malý

34 kW

zemní plyn

1


2000

malý

44 kW

zemní plyn

1


2000

malý

44 kW

zemní plyn

1


2000

malý

44 kW

zemní plyn

1

58 Viadrus G 27 7ZV013 (ZDM)

2000

malý

49 kW

zemní plyn

1

59 Monzun VH 130 ED (ZDM)

2003

malý

16 kW

zemní plyn

1


2003

malý

16 kW

zemní plyn

1

61 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1



Poř. č.





Druh paliva


62 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

63 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

64 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

65 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

66 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

67 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

68 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

69 Beta 5 m (ZDM)

2000

malý

4,7 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1


2001

malý

21 kW

zemní plyn

1

74 Viadrus G 27 6ZV13 (ZDM)

2000

malý

41 kW

zemní plyn

1


2003

malý

32 kW

zemní plyn

1

76 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

77 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

78 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

79 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

80 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

81 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

82 Beta 4 m (ZDM)

2000

malý

3,8 kW

zemní plyn

1

83 Beta 3 m (ZDM)

2000

malý

3 kW

zemní plyn

1

84 Beta 3 m (ZDM)

2000

malý

3 kW

zemní plyn

1


2000

malý

49,5 kW

zemní plyn

1


2000

malý

49,5 kW

zemní plyn

1

87 Atmos (RI )

2005

malý

35 kW

kotel na dřevo

1

88 Atmos (RI)

2005

malý

40 kW

kotel na dřevo

1

89 Atmos (RI – stolárna)

2001

malý

48 kW

kotel na dřevo

1

90 Robur F1 – 21

2010

malý

21 kW

zemní plyn

1

91 Baxi Luna 1.450 P (RI – stolárna)

2010

malý

46,4 kW

zemní plyn

1

Ohřívač vody Quantum Q7-80vent-c

2010

malý

4,7 kW

zemní plyn

1

93 Viadrus G 42 ECO 6Z026 FH (RI)

2010

malý

35 kW

zemní plyn

1


2010

malý

27 kW

zemní plyn

1

95 Dagas 02-24-RT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1


2010

malý

38,3 kW

zemní plyn

1


2010

malý

27 kW

zemní plyn

1

98 Dagas 02-24-RT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

92



Poř. č.





Druh paliva


99 Robur F1 – 41

2010

malý

33,8 kW

zemní plyn

1

100 Robur F1 – 41

2010

malý

33,8 kW

zemní plyn

1

101 Robur B 15

2010

malý

13,8 kW

zemní plyn

1

102 KARMA – BETA 5 Mechanic

2010

malý

5 kW

zemní plyn

1

103 Therm 14 TKX

2010

malý

14 kW

zemní plyn

1

104 Robur F1 – 21

2010

malý

21 kW

zemní plyn

1

105 Robur F1 – 21

2010

malý

21 kW

zemní plyn

1


2010

malý

34 kW

zemní plyn

1


2010

malý

34 kW

zemní plyn

1


2010

malý

26 kW

zemní plyn

1

109 Dagas plus -03 – 28 BT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

110 Dagas plus -03 – 28 BT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

111 Baxi Luna 1.450 P

2010

malý

45 kW

zemní plyn

1

112 Baxi Luna 1.450 P

2010

malý

45 kW

zemní plyn

1

113 Dagas 02-24-BT

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1


2010

malý

26 kW

zemní plyn

1


2010

malý

17 kW

zemní plyn

1

116 Baxi nuvola 3 Comfort

2010

malý

24 kW

zemní plyn

1

117

Geminox MZ-20-40C CHEM ČDV Oslavany

2001

malý

35 kW

zemní plyn

1

118

Horkovzdušný agregát - Aermax ČDV Oslavany

2001

malý

24 kW

zemní plyn

1

119 Provoz RDJE Zlaté Hory

1998

malý

48 kW

Zkapal. plyn PB

1

120 Provoz RDJE Zlaté Hory

1998

malý

48 kW

Zkapal. plyn PB

1

121 Závod RDJE – kanceláře

1993

malý

24 kW

zemní plyn

1


3.1.2 Plnění emisních limitů Emisní limity, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou převzaty z nařízení vlády č. 146/2007 Sb. Měření emisí na kotelnách je prováděno také dle tohoto nařízení vlády, a to na kotelně ZCHÚ jedenkrát ročně a na kotelně závodu R1 jednou za 5 let. V roce 2011 nedošlo na kotelnách k překročení emisních limitů. Na malých zdrojích bylo provedeno autorizované měření účinnosti spalování a kontrola spalinových cest.



Tabulka č. 3 - 2 Plnění emisních limitů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Výtopna/Kotelna

Označení kotle

TZL

NOx

SO2

CO

CXHY

limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost

Kotelna ZCHÚ

Kotelna R1

K2

50

20

200

68

35

9,6

100

2

nest.

24

K3

50

20

200

132

35

9,6

100

14

nest.

24

K4

50

20

200

103

35

9,6

100

6

nest.

24

kotel č.1

50

20

200

81

35

9,6

100

32

nest.

64

kotel č.2

50

20

200

91

35

9,6

100

24

nest.

64

3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů Výše poplatku byla stanovena na základě autorizovaného měření hmotnostního toku znečisťujících látek a počtu provozních hodin, případně použitím hodnot emisních faktorů dle přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Z níže uvedené tabulky vyplývá celková suma zálohově uhrazených poplatků za znečišťování ovzduší na kotelnách v roce 2011 a poplatek vypočtený na základě vypuštěného množství znečišťujících látek v roce 2011. Na základě vypočtené skutečnosti roku 2011 bude vyměřena záloha na rok 2012. Co se týká spotřeby paliva, tak v roce 2011 bylo spáleno na kotelně ZCHÚ 7 923 319 m3 zemního plynu, na kotelně R1 539 673 m3 zemního plynu.

Tabulka č. 3 - 3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Poplatek

Znečišťující látka TZL

NOx

SO2

CO

CXHY

Uhrazený

Vypočtený

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

Kotelna ZCHÚ

0,158

0

2,764

2200

0,076

0

0,150

100

0,190

0

10000

2300

Kotelna R1

0,011

0

1,131

900

0,005

0

0,371

200

0,035

0

0

1100

Středisko dopravy – malé zdroje

0,001

0,096

0,0007

0,023

0,005

0,0007

0,050

0,0003

0,012

0,002

0,005

0,325

0,0024

0,080

0,0160

0,0001

0,007

0

0,001

0,0004

0

0,001

0

0,0003

0,0001

Ředitelství – malé zdroje Závod Rožná I – malé zdroje ČDV Oslavany – malé zdroje Středisko Jeseník – malé zdroje

Poznámka: malé zdroje nepodléhají poplatku



Tabulka č. 3 - 4 Emise CO2 a bilance povolenek Bilance povolenek [EUA] Provozované zařízení Číslo povolení Závod Chemická úpravna CZ-0038-05 CZ-0038-06/M CZ-0038-09/M2 CZ-0038-09/M3 CZ-0038-10/M4 CZ-0038-11/M5

Vykázané množství CO2 -1 [t.rok ]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2

Zůstatek na účtu

Prodej (-) Nákup (+)

15 441

20 105

15 441

19 731

+10 000

*

* kredity CER

3.2 Emise z technologických zdrojů 3.2.1 Technologické zdroje U všech zdrojů podléhajících oznamovací povinnosti proběhlo měření autorizovanou firmou. 3.2.1.1 Mlýnice ZCHÚ (velký zdroj) Mlýnice byla ČIŽP zařazena jako velký zdroj dle nařízení vlády č. 294/2011 Sb., příloha č. 1, bod 2.5.1 – úprava rud neželezných kovů. Mlýnice má sedm výduchů, z toho dva jsou vybaveny mokrým odlučovačem. Vzdušnina je odváděna výduchy do volné atmosféry. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu pro tuhé látky stanoveného nařízením vlády č. 294/2011 Sb., příloha č.1, bod 2.5.1. Celková emise tuhých znečišťujících látek v roce 2011 činila 1,087 t. 3.2.1.2 Výduchy hlavní výroby ZCHÚ (střední zdroj) Výduchy hlavní výroby jsou dle rozhodnutí ČIŽP č.j. 6/00/2361/97/Šu ze dne 21. 8. 1997 zařazeny jako střední zdroj znečišťování ovzduší, kde jako škodlivina je vykazován čpavek. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu. Celková emise NH3 v roce 2011 činila 3,016 t. 3.2.1.3 Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice ZCHÚ (střední zdroj) Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice je dle rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 84484/2008 ze dne 1. prosince 2008 zařazena jako střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší, kde jako škodlivina je vykazován čpavek. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu. Celková emise NH3 v roce 2011 činila 2,283 t. 3.2.1.4 Sušárna uranového koncentrátu (střední zdroj) Pro sušení uranového koncentrátu slouží fluidní sušárna vybavená spalovacím zařízení typu ASK o výkonu 930 kW s hořákem typu APH 05PZ. Sušárna je svým instalovaným výkonem spalovacího zařízení zařazena jako střední zdroj znečišťování ovzduší dle nařízení vlády č. 146/2007 Sb., příloha č. 4. Sledují se emise CO a NOx.



3.2.1.5 Povrchová úprava tryskáním – tryskač (střední zdroj) Emisí povrchové úpravy tryskáním jsou tuhé látky. Měřením bylo prokázáno plnění emisního limitu. Celková emise TZL v roce 2011 činila 0,045 t. 3.2.1.6 Technologické čistírny odpadních vod (střední zdroj) Na závodě Chemická úpravna jsou provozovány technologické čistírny odpadních odkalištích vod a odpadních vod z aktivní kanalizace areálu závodu. Technologické čistírny odpadních vod jsou zařazeny dle nařízení vlády č. 294/2011 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, dle přílohy č. 1, bodu 6.10, jako zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody, nepřevoditelných na ekvivalentní obyvatele, v množství větším než 50 m3/den, do kategorie středních zdrojů znečišťování ovzduší. 3.2.1.7 Drtírna uranové rudy na závodě RI (střední zdroj) Drtírna uranové rudy je vybavena skrápěcím zařízením. Emisí drtírny jsou tuhé látky. Drtírna je zařazena jako střední zdroj znečišťování ovzduší dle nařízení vlády č. 294/2011 Sb. Celková emise TZL v roce 2011 činila 0,050 t. 3.2.1.8 Technologie zpracování dřeva na závodě RI (střední zdroj) Technologie zpracování dřeva je zařazena dle vyhlášky č. 294/2011 Sb., přílohy č. 1 bodu 6.2 jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Měření emisí prokázalo nepřekročení emisního limitu TZL 50 mg/m3. Celková emise TZL v roce 2011 činila 0,080 t 3.2.1.9 Skládka TKO Bukov (střední zdroj) Skládka komunálního odpadu je zařazena dle vyhlášky č. 294/2011 Sb., přílohy č. 1 bodu 5.1 jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Měření emisí povrchové koncentrace metanu v těsném kontaktu materiálu filtru prokázalo nepřekročení emisního limitu 0,3%. Celková emise metanu v roce 2011 činila 0,141 t.



Tabulka č. 3 - 5 Plnění emisních limitů -3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] Název zdroje

Mlýnice ZCHÚ

Výduchy z hlavní výroby

TZL SO2 NOX CO Název zařízení limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost Sýpky a parabolické zásobníky na pásových 50 1,5 cestách (1) Sýpky pod parabolickým zásobníkem (2) 50 2,4 Odsávání pásových cest z haly mlýnice (3) 50 3 Odsávání mlýnů, klasifikátor + předlohy (4) 50 4,6 Odsávání mlýnice pod střechou (5) 50 5,7 Odsávání pod parabolickými zásobníky (6) 50 1,8 Odsávání mlýnice za mlýny z haly mlýnice (7) 50 2,1

CXHY limit

skutečnost

Absorber amoniaku hlavní výroby (AA-HV) Vakuové filtry (SP-FILTR) Alkalická sorpce II. (AS II) Odvětrání 8. loužící kolony (AL - MAMUT)

Absorbce a desorbce čpavku z odpařovací Absorbce a desorbce čpavku stanice z odpařovací stanice Sušárna uranového Hořák Typ APH 05 PZ koncentrátu

50

0,9

35

9,6

500

6,3

800

6,8

nest.

NH3 limit

skutečnost

50 50 50

38 3,8 47

50

14

50

35

64



-3

Hmotnostní koncentrace [mg.m ] TZL Název zdroje Povrchová úprava tryskáním Drtírna Provoz dřevovýroby

Název zařízení Tryskač Drtírna větev 1 - stolárna větev 2 - stará pilnice větev 3 - nová pilnice

limit

skutečnost

50 200 50 50 50

11 8 10 11 3

SO2 limit

NOX

skutečnost

limit

skutečnost

CO limit

skutečnost

CXHY limit

NH3

skutečnost

limit

skutečnost

Tabulka č. 3 - 6 Plnění emisních limitů Objemová procentuální koncentrace [%] CH4 Název zdroje Skládka TKO Bukov

Název zařízení

limit

skutečnost

Koksokompostový filtr

0,3

0,177

TZL limit

skutečnost

SO2 limit

skutečnost

NOX limit

skutečnost

CO limit

CXHY

skutečnost

limit

skutečnost



3.2.2 Odkaliště, odvaly O. z. GEAM provozuje dvě odkaliště na závodě CHÚ, která nejsou zdrojem znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Odkaliště jsou ale zdrojem radonu a radioaktivního prachu. Tyto kontaminanty jsou proto monitorovány a vyhodnocovány v rámci programu sledování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany podle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. Průměrné hodnoty za rok 2011 v prostoru odkališť KI a KII jsou následující: Rn - měřený jako EOAR OADZ

KI ……… 10 Bq/m3 KII …….. 13 Bq/m3 KI ……… 0,001 Bq/m3 KII ………0,001 Bq/m3

3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů Přehled emisí a zaplacených poplatků z technologických zdrojů za rok 2011 jsou uvedeny v tabulce č. 3 - 7.



Tabulka č. 3 - 7 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečišťující látka

Zdroj znečišťování

TZL

ovzduší Mlýnice

NOx

[t]

[Kč]

1,087

3300

[t]

SO2

[Kč]

[t]

Poplatek

CO

[Kč]

[t]

CXHY [Kč]

[t]

NH3

[Kč]

[t]

[Kč]

CH4 [t]

[Kč]

Uhrazený

Vypočtený

[Kč]

[Kč]

3500

3300

ZHÚ - hlavní výroba

3,016 3000

4000

3000

Absorpce a desorbce NH3

2,283 2300

2500

2300

0

0

0

0

z odpařovací stanice ZCHÚ Sušárna

0,006

0

Povrch. úprava trysk. - Tryskač

0,045

0

Drtírna

0,050

200

0

0

Technologie zprac. dřeva

0,080

200

500

0

0

0

Skládka TKO Bukov

0,044

0

0,001

0

0,05

0

0,005

0

0,141

0



3.3 Imise 3.3.1 Prašný spad Prašný spad sedimentací v oblasti působnosti o. z. GEAM byl v roce 2011 sledován v 10 měřících bodech. Ve vzorcích je sledováno váhové množství sedimentu po vysušení a vyžíhání. Sediment je dále analyzován na obsah U a 226Ra. Přehled monitoringu prašného spadu v roce 2011 je zpracován v tabulkách č.3 – 8 a č. 3 – 9.

3.3.2 Prašnost Nebyla měřena. Monitorována byla objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa. Tabulka č. 3 - 8 Prašný spad – plošná koncentrace U Prašný spad – plošná koncentrace U (mg/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R1 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka

Měřící body Průměr Minimum Maximum Frekvence Počet měř. Překročení VÚ

8 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

28 0,273 0,200 0,613 měs. 12 -

12 0,965 0,200 2,050 měs. 12 2

16 0,253 0,200 0,620 měs. 12 -

17 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

27 0,211 0,200 0,320 měs. 12 -

31 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

32 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

33 0,208 0,200 0,300 měs. 12 -

34 0,200 0,200 0,200 měs. 12 -

Tabulka č. 3 - 9 Prašný spad – plošná aktivita 226Ra Prašný spad – plošná aktivita 226 Ra (Bq/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

Měřící body Průměr Minimum Maximum Frekvence Počet měř. Překročení VÚ

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R1 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná 8 2,05 2,00 2,28 měs. 12 -

12 12,69 2,00 28,30 měs. 12 -

16 2,34 2,00 3,93 měs. 12 -

17 2,00 2,00 2,00 měs. 12 -

27 2,00 2,00 2,00 měs. 12 -

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka 28 2,50 2,00 5,73 měs. 12 -

31 2,00 2,00 2,00 měs. 12 -

32 2,00 2,00 2,00 měs. 12 -

33 2,24 2,00 4,86 měs. 12 -

34 2,00 2,00 2,00 měs. 12 -



Tabulka č. 3 - 10 Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání (g/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R1 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka

Měřící body Průměr Minimum Maximum Roční spad Frekvence Počet měř.

8 2,661 0,090 7,230 31,93 měs. 12

28 2,459 0,723 5,350 29,51 měs. 12

12 1,984 0,280 3,580 23,81 měs. 12

16 1,068 0,150 6,090 12,82 měs. 12

17 1,153 0,270 2,440 13,83 měs. 12

27 0,873 0,090 2,840 10,48 měs. 12

31 1,622 0,120 5,200 19,46 měs. 12

32 0,705 0,180 1,380 8,46 měs. 12

33 0,901 0,100 3,330 10,81 měs. 12

34 0,764 0,130 1,440 9,17 měs. 12

3.4 Radionuklidy V roce 2011 byla sledována ekvivalentní objemová aktivita radonu (EOAR) a objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa (OADZ) stacionárními dozimetry firmy ALGADE v 10 bodech s měsíční frekvencí vyhodnocování. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu byl sledován pomocí dozimetrů TLD vyhodnocovaných čtvrtletně. Výsledky za 1. – 3. Q jsou získány vyhodnocením TLD, exponovaných vždy po dobu 3 měsíců. Ve 4. Q nebylo možné provést vyhodnocení TLD v laboratořích SÚJCHBO,v.v.i. Na přepravních trasách aktivního a hlušinového materiálu se provádí pravidelné měření dávkového příkonu záření gama za účelem zjištění míry kontaminace okolních půd radioaktivními látkami v souvislosti s přepravou uranové rudy. Pro měření je vypracována metodika tak, aby byly měřeny vždy stejné body trasy a byly podchyceny případné trendy nárůstu kontaminace půd. Dle schválené metodiky SÚJB je četnost měření 1x měsíčně. Měření provádí pracovníci dozimetrie SZLAB o. z. GEAM. Prašný spad sedimentací v oblasti působnosti o. z. GEAM byl v roce 2011 sledován v 10 měřících bodech. Ve vzorcích je sledováno váhové množství sedimentu po vysušení a vyžíhání. Sediment je dále analyzován na obsah U a 226Ra.

3.4.1 Radon, dávkový příkon záření gama, objemová aktivita alfa – areál, okolí Tabulka č. 3 - 11 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R6 větrací stanice Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

27 měsíčně 12 -

0,102 4xročně 3 -

0,001 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: 37 – odkaliště KI Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: 39 – mycí rampa KII Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rodkov 31 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr -3

Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Dvořiště 33 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

-3

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

10 měsíčně 12 -

1,137 4xročně 3 -

0,001 měsíčně 12 -

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

13 měsíčně 12 -

0,211 4xročně 3 -

0,001 měsíčně 12 -

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

9 měsíčně 12 -

0,094 4xročně 3 -

0,0002 měsíčně 12 -

Parametr

Bod monitorovací sítě: Zlatkov 32

-1

EOAR [Bq.m ]

-3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

8 měsíčně 12 -

0,088 4xročně 3 -

0,0002 měsíčně 12 -

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

16 měsíčně 12 -

0,107 4xročně 3 -

0,0002 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Dolní Rožínka – VS 34 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Nečesánek 36 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rozsochy – Bureš č.42 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Uher č. 43 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

13 měsíčně 12 -

0,090 4xročně 3 -

0,0002 měsíčně 12 -

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

21 měsíčně 12 -

0,101 4xročně 3 -

0,0002 měsíčně 12 -

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

11 měsíčně 12 -

0,072 4xročně 3 -

0,0002 měsíčně 12 -

Parametr -3

-1

-3

EOAR [Bq.m ]

Hx [µSv.hod ]

OADZ [Bq.m ]

20 měsíčně 12 -

0,126 4xročně 3 -

0,0002 měsíčně 12 -



3.4.2 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy Tabulka č. 3 - 12 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: RI – zatáčka k nákladní vrátnici sítě Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R 11

Parametr -1

Hx [µGy.hod ] 0,73 0,85 měsíčně 12

-

Parametr -1


Bod monitorovací sítě: Veřejná komunikace na křižovatce u R IV

Parametr

Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k ZCHÚ Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


-


-

-1


-

Parametr -1

Hx [µGy.hod ]

-

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R III Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

-

-

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R IV Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

-

0,46 0,47 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: Komunikace R I-R IV potrubí přes vozovku

Bod monitorovací sítě: R III nákladní vrátnice Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr -1

Hx [µGy.hod ] 0,47 0,46 měsíčně 12 -

Parametr -1


Parametr -1


Parametr -1




Bod monitorovací sítě: Křižovatka správa ZCHÚ – nákladní vrátnice Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr -1


Parametr

Bod monitorovací sítě: U autováhy ZCHÚ

-1

Hx [µGy.hod ]


1,10 0,83 měsíčně 12 -

3.5 Měření hluku V roce 2011 nebylo měření hluku prováděno.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Realizované akce a opatření Byla důsledně prováděna očista a skrápění vozovky po níž je přepravována ruda. V roce 2011 proběhla autorizovaná měření emisí na těchto zdrojích znečišťování ovzduší: - kotelna ZCHÚ (velký zdroj) - mlýnice uranové rudy na ZCHÚ (velký zdroj) - sušárna uranového koncentrátu - výduchy hlavní výroby ZCHÚ - absorbce a desorbce čpavku z odpařovací stanice ZCHÚ - drtírna uranové rudy na závodě RI - technologie zpracování dřeva na závodě RI Provedená měření potvrdila dodržování emisních limitů.

3.6.2 Kontroly Na úseku ochrany ovzduší byla ČIŽP Havlíčkův Brod provedena v roce 2011 kontrola drtírny uranové rudy a dřeviště na závodě RI.

3.6.3 Uložené pokuty V roce 2011 nebyla o. z. GEAM na úseku ochrany ovzduší udělena žádná pokuta.

3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi V roce 2011 nebyla na o. z. GEAM uplatněna ani vyčíslena žádná škoda způsobená v důsledku exhalací.



3.7 Shrnutí V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise z tepelných zdrojů, technologické emise a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Při autorizovaném měření emisí z tepelných zdrojů bylo potvrzeno dodržování stanovených emisních limitů. Vypočtená výše poplatků za znečištění vypuštěné do ovzduší v roce 2011při provozu tepelných zdrojů činí 3 400 Kč. Od roku 2005 zařízení „závod Chemická úpravna“ podléhá ustanovením zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro toto zařízení bylo v národním rejstříku pro rok 2011 přiděleno 20 105 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2011 odpovídají 15 441 povolenkám. V roce 2011 bylo nakoupeno 10 000 ks povolenek CER. Poplatek za znečištění vypočtený z technologických emisí za rok 2011 činil 8 600 Kč. V rámci imisního monitoringu a monitoringu radiační zátěže došlo v několika málo případech k překročení vyšetřovacích úrovní. Vyšší naměřené hodnoty byly způsobeny vždy objektivními příčinami, zejména provozem dopravních prostředků při přepravě rudy. Pro minimalizaci kontaminace radioaktivním prachem způsobované přepravou rudy je důsledně prováděna očista a skrápění vozovek, stejně tak je v suchém období skrápěno i rudné depo na závodě Chemická úpravna a pracovní cesty na odkališti KI.



4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1 Kontaminace půdy V roce 2011 nebyl monitoring půd vně provozních areálů o. z. GEAM prováděn.

4.2 Kontaminace biologického materiálu Kontaminace zemědělských plodin – ložisko Rožná Bylo provedeno stanovení obsahu 226Ra a 238U v několika vzorcích zemědělských plodin sebraných v okolí těžebních a úpravárenských areálů na ložisku Rožná. Přehled monitoringu zemědělských plodin na ložisku Rožná v roce 2011 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Kontaminace zemědělských plodin - vzdálené lokality V roce 2011 byly odebrány vzorky brambor v katastru obcí Licoměřice a Skryje, v obcích Pucov a Naloučany byla odebrána směs zeleniny. V odebraných vzorcích byly stanoveny hmotnostní aktivita 238U a 226Ra. Přehled monitoringu zemědělských plodin na vzdálených lokalitách v roce 2011 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Tabulka č. 4 - 1 Monitoring zemědělských plodin

Sledování kontaminace zemědělských plodin v okolí kalojemů ZCHÚ a důlních provozů, vzdálené lokality Měřící Body pšenice - vně PHO (KI) pšenice - vně PHO KI (u želez. přejezdu) brambory - vně PHO (KII) ječmen - RIV-RI (nad křižovatkou) ječmen - RIV-RI (pod křižovatkou) pšenice - Rodkov brambory - Rožná (Punčochář) brambory - Drahonín (Skryje) brambory - Licoměřice Směs zeleniny - Pucov (Naloučany) Úrovně Záznamová úroveň Vyšetřovací úroveň

< < < < < < < < < <

U238 [Bq/kg] 0,78 0,43 0,47 0,91 0,47 0,56 0,70 0,64 0,67 1,10 U238 [Bq/kg] 0,1 47,0

< < < < < < < < < <

Rok: 2011 Ra226 [Bq/kg] 0,12 0,10 0,08 0,14 0,11 0,15 0,24 0,15 0,09 0,16 Ra226 [Bq/kg] 0,1 8,0

4.3 Shrnutí Analýzy zemědělských plodin provedla laboratoř SÚJCHBO, v.v.i. v Kamenné. Nebyl zjištěn žádný případ, který by vyžadoval přijímat opatření. Nedošlo k překročení vyšetřovacích ani zásahových úrovní u objemové aktivity uranu a radia ve vzorcích zemědělských plodin. Výsledky tohoto monitorování jsou každoročně používány k výpočtu tzv. „zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel“.



5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1 Provozovny Závod Rožná I Závod Chemická úpravna Středisko dopravy Středisko služeb Ředitelství Skládka TKO Bukov ČDV Licoměřice ČDV Pucov ČDV Drahonín RD Jeseník JLD Hodonín ČDV Oslavany ČDV Běstvina Deponie zeminy Rožná II Skládka nebezpečných odpadů Pozďátky

5.1.2 Produkce odpadů Tabulka č. 5 - 1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1

Odpad živočišných tkání Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Piliny a třísky železných kovů Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Jiné hydraulické oleje Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje Olej z odlučovačů oleje Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Plastové obaly Kovové obaly Skleněné obaly

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

Množství odpadu [t]]

020202

O

1,29

030105 120101

O O

374,75 0,088

120109

N

0,010

120121 130113

O N

0,0425 0

130205

N

1,2185

130208

N

4,68

130307 130506

N N

0,3 0,0475

130507 150101 150102 150102 150104 150107

N O O O/N O/N O

0,153 3,948 1,19622 0,016 0,024 1,238



Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže 18 neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 19 Olejové filtry Nebezpečné součástky neuvedené 20 pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 21 Baterie obsahující rtuť 22 Beton 23 Železo a ocel 24 Kaly z čiření vody 25 Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z 26 kuchyní a stravoven 27 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 28 Jedlý olej a tuk 29 Plasty 30 Směsný komunální odpad 31 Kal ze septiků a žump Množství odpadu celkem Množství nebezpečného odpadu celkem Množství ostatního odpadu celkem Množství odpadů předaných k využití („R“) Množství odpadů předaných k odstranění („D“) 17

150110

N

1,247

150202 160107

N N

4,451 0,255

160121 160603 170101 170405 190902 200101

N N O O O O

0,016 0,0016 9,97 414,283 2195,1 0,170

200108 200121 200125 200139 200301 200304

O N O O O O

0,543 0,004 0,150 0,006 93,716 22 3130,91432 12,4236 3118,49072 3009,85522 127,158


Kategorie odpadu


150101 200101 150102 150107 200139

O O O O O

3,948 0,170 1,45973 1,238 0,006

Tabulka č. 5 - 2 Přehled vytříděných odpadů P. č. 1 2 3 4 5

Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Skleněné obaly Plasty

Vyhodnocení zpětného odběru Formou zpětného odběru bylo předáno : Elektrozařízení: 1,380 tun Olověné akumulátory: 0,400 tun Pneumatiky: 10,32 tun Zářivky: 0,0103 tun



Legislativní zajištění pro odpady k nakládání s nebezpečnými odpady:

vlastní

produkce

–

souhlasy

Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady daný rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina č.j. KUJI 9576/2010 OZP 245/2010 SS ze dne 11.2.2010. Platnost do 28.2.2015. Souhlas Krajského úřadu Jihomoravského kraje k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Drahonín č.j. JMK 80618/2008 ze dne 4.8. 2008. Platnost do: 31.8.2013 Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Licoměřice daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Běstvina daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas Krajského úřadu kraje Vysočina k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Pucov č.j. KUJI 45995/2008 OZP 966/2008 Be ze dne 11.8. 2008. Platnost do 30.11. 2013. Souhlas Krajského úřadu Olomouckého kraje k nakládání s nebezpečnými odpady pro RD Jeseník č.j. KUOK 59720/2008 ze dne 10.7. 2008. Platnost: doba neurčena. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady pro JLD Hodonín daný rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 155710/2007 ze dne 30.11. 2007. Platnost do 30.11. 2012. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Oslavany daný rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 153724/2007 ze dne 28.11. 2007. Platnost do 30.11. 2012.

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka provozoval v roce 2010 zařízení : - skládka TKO Bukov - zařízení Deponie zeminy Rožná II DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM, je držitelem integrovaného povolení pro zařízení k nakládání s odpady (skládka TKO Bukov) vydaného rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina dne 9. 6. 2006 pod č.j. KUJI 43674/2006 a jeho 5. změny č.j. KUJI 93255/2010 ze dne 19.11. 2011. Souhlas s provozem zařízení na využívání odpadů a s provozním řádem zařízení (Deponie zeminy Rožná II) je daný rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina č.j. KUJI 47211/2009 ze dne 25.8. 2009 s dobou platnosti do 30.8.2014.



Tabulka č. 5 - 3 Přehled odpadů přijatých do zařízení skládka TKO Bukov P. č.

Název druhu odpadu

1 2 3

Odpadní plasty (kromě obalů) Plastový odpad Odpadní práškové barvy Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Pecní struska Odpadní materiály na bázi skelných vláken Plastové hobliny a třísky Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Plastové obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Plasty Sklo Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Sklo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Kompost nevyhovující jakosti Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad

4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31


Kategorie odpadu


020104 070213 080201

O O O

235,36 106,2 0,830

080410

O

31,67

100101 100903

O O

145,56 322,48

101103 120105

O O

6,83 201,19

120117

O

177,22

120121 150102 150105 150106 160119 160120 170101 170102 170103

O O O O O O O O O

3,05 51,17 1,62 83,62 51,83 16,57 167,39 665,0 49,54

170107 170202 170203

O O O

3,68 15,25 113,66

170302

O

0,55

170504

O

585,12

170604

O

108,24

170904 190503 190801 190802

O O O O

102,97 461,31 79,34 13,21

190905 200203 200301

O O O

2,20 25,46 10695,03



32 33 34 35

Odpad z tržišť Uliční smetky Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad

200302 200303 200306 200307

O O O O

66,45 1,47 16,49 604,04


Kategorie odpadu


170504

O

47310

Přehled odpadů přijatých do zařízení Deponie zeminy Rožná II P. č.

Název druhu odpadu

1

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

5.2 Náklady a výnosy - náklady na zneškodnění odpadu …………………………... .......... 277 437,30,-Kč - náklady na likvidaci kalů z ČDV Oslavany.....………………............... 878 040,- Kč - zisk z prodeje železného šrotu a pilin................................................ 1 387 995,- Kč - zisk z prodeje odpadního oleje................................................................. 5 490,- Kč

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1. Podnikání v oblasti nakládání s odpady V oblasti nakládání s odpady je provozována skládka TKO Bukov, která slouží především k ukládání komunálních odpadů z obcí okolního regionu. V porovnání s rokem 2010 došlo k nepatrnému poklesu celkového návozu odpadů o 446,56 t, komunálních odpadů bylo méně o 1 054,44 t, ostatních naopak více o 607,88 t.

5.3.2. Realizované akce a opatření Skládka TKO Bukov KÚ Kraje Vysočina schválil 5. změnu integrovaného povolení platného pro skládku, ve které umožnil shromažďovat výkopové zeminy (nezařazené jako odpady) na deponiích v areálu skládky pro jejich budoucí použití při uzavírání jednotlivých etap skládky. S ohledem na plnící se provozovanou sekci skládky bylo zadáno zpracování projektové dokumentace řešící uzavření a rekultivaci této sekce. Provedení prací je plánováno na II. pololetí 2012, k úhradě nákladů budou využity finanční prostředky z vázaného „rekultivačního“ účtu.

5.3.3. Kontroly Kontrola ČIŽP OI Havlíčkův Brod zaměřená na plnění podmínek integrovaného povolení na skládce TKO Bukov Protokol ze dne 4.-5. 5. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola KÚ Pardubického kraje – OŽPZ zaměřená na nakládání s odpady na ČDV Licoměřice a ČDV Běstvina Protokol ze dne 24. 11. 2011 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků



5.3.4. Uložené pokuty V roce 2011 nebyla na úseku odpadového hospodářství uložena žádná pokuta.

5.3.5. Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách Zhotovitel projektu „Sdružení Pozďátky“ (sdružení firem SMP CZ, a. s. a GEOSAN GROUP a. s.) zahájil práce na odstraňování konstrukčního souvrství skládky 3. ledna 2011. Postupně byly odstraněny kontaminované těsnící vrstvy a část hrázového tělesa sektoru ZN-1 nesplňující parametry stanovené projektem. Následovala těžba a odvoz zemin z ploch znečištěných výtoky skládkových vod při haváriích v minulosti a odstranění drenážních systému včetně jímky skládkových vod. Práce související s odstraněním kontaminovaných zemin a konstrukcí byly ukončeny v polovině července a bylo při nich odvezeno k odstranění ve schválených zařízeních cca 39 tis. tun materiálů. Po vyhodnocení cílového vzorkování a prokázání dosažení sanačních limitů bylo provedeno geodetické zaměření sanovaných ploch. Na plochách s hodnotou pH vodného výluhu v rozmezí 4 - 5 byla aplikována vrstva vápence a začaly terénní úpravy. Do konce října byla provedena technická rekultivace území a zahájena rekultivace biologická. Pozemek skládky je podle schváleného územního plánu definován jako krajinná zeleň. Rekultivované plochy tedy v souladu s územním plánem tvoří travní porost v kombinaci se smíšeným lesem. Plochy nezasažené sanací byly ponechány přirozenému vývoji. Biologická rekultivace byla do konce listopadu provedena na cca 95% plochy. Zbývá upravit plochu a vysadit asi 900 stromků v prostoru zařízení staveniště. Tyto práce budou provedeny na jaře 2012. Čerpání kontaminovaných podzemních vod bylo ukončeno koncem června po odstranění drenážních systémů a jímky skládkových vod. Monitoringem kvality podzemních vod ve stanovených vrtech bylo prokázáno splnění limitů stanovených v projektu. Do konce roku 2011 byly ukončeny práce na následujících stavebních objektech definovaných v projektové dokumentaci: SO – 01 Přípravné práce - kácení a mýcení SO – 02 Odstranění uložených odpadů SO – 03 Terénní úpravy – odstranění kontaminovaných zemin a konstrukcí SO – 04 Terénní úpravy – technická rekultivace SO – 06 Odstranění haly ZN 2 SO – 07 Odstranění provozní budovy Prakticky ukončeny jsou i stavební objekty SO – 05 Biologická rekultivace a SO -08 Odstranění technického vybavení území. Vzhledem k rozsahu prací dosud provedených při realizaci projektu „Sanace území ohroženého skládkou nebezpečného odpadu v Pozďátkách“ je možné konstatovat, že smluvní termín pro realizaci díla bude dodržen. Správce stavby ve spolupráci se zhotovitelem proto začal zajišťovat doklady potřebné pro předání díla a zahájení kolaudačního řízení.

5.4. Shrnutí Průběžně byly zajišťovány legislativní požadavky vyplývající ze zákona o odpadech a příslušných prováděcích vyhlášek. Na základě smluvního vztahu s firmou REMA bude nadále využíváno zpětného odběru elektrozařízení. V roce 2011 se nabídka firmy rozšířila také o sběr zářivek, tonerů, CD a DVD. Strana 108, celkem 115


V roce 2011 pokračovalo ukládání odpadů na skládce TKO Bukov. Rekultivací I. a části II. etapy skládky provedenou v roce 2010 došlo k omezení přísunu srážkové vody do tělesa skládky, tím se výrazně snížil objem průsakových vod, které je nutné odvážet k odstranění na ČOV. Úspěšně pokračovalo nakládání s kalem z ČDV Oslavany, který odváží a využívá cizí organizace jako příměs do kompostu. Sanace a rekultivace území skládky v Pozďátkách probíhá dle schválené realizační dokumentace a dle dosavadního postupu prací je zřejmé, že bude dodržen termín jejich ukončení, tj. duben 2012. I v roce 2011 byl kladen důraz na třídění odpadů a využívání služeb zpětného odběru. Pozitivní je, že v roce 2011 nebyla o. z. GEAM na úseku odpadového hospodářství udělena žádná pokuta.

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

6.1 Úložná místa 6.1.1 Odvaly Údaje o ploše a objemu odvalů jsou použity z databáze DIOS. Údaje o některých odvalech (označené*) byly zpřesněny pověřeným pracovníkem závodu Rožná I. Jsou uvedeny pouze odvaly ve správě odštěpného závodu GEAM. Tabulka č. 6 - 1 Úložná místa - odvaly P.č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Odval

R4 Milasín š. č. 37 R 6 (štola 4) Habří šurf č. 48 Bukov šurf č. 19 Zlatkov šurf č. 51 Blažejovice š. č. 33 Rožná š. č. 11 Rožná 1 Rožná 2 Vojetín štola č. 7 Jasenice Pucov Licoměřice Zlaté Hory-halda u 2.štolky 0.patra 16 Zlaté Hory-halda u 3.štolky 0.patra 17 Zlaté Hory-halda u

Plocha 2 [m ]

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]]

Druh uložené hmoty

24 056 10 803 7 045 5 334* 3 331* 10 732 3 617 8 890 88 704 28 000 2 343 31 954 20 302 20 216 1 328

30 000 20 000 50 000 10 000 7 800 60 000 9 900 20 000 582 419* 17 730 5 000 200 000 150 000 120 000 6 300

54 000 36 000 90 000 18 000 14 040 108 000 17 820 36 000 1 048 354* 30 796 9 000 360 000 270 000 216 000 16 380

556

1 700

4 420

276

500

1 300

pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity,

Aktuální stav v rekultivaci zrekultivováno uzavřený zrekultivováno zrekultivováno zrekultivováno zrekultivováno uzavřený v provozu mimo provoz zrekultivováno zrekultivováno zrekultivováno zrekultivováno zrekultivováno zrekultivováno zrekultivováno



18 19 20 21

5.štolky 0.patra Zlaté Hory-halda u štoly Josef Zlaté Hory-halda u úvodní úpadnice Medlov-halda u Větrní jámy Oslavany – Kukla Celkem uran Celkem rudy Celkem uhlí

4 983

28 800

74 880

5 100

37 000

96 200

5 728

29 000

75 400

89 988 265 327 17 971 89 988

486 000* 1 282 849 103 300 486 000

1 215 000* 2 308 010 268 580 1 215 000

kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice devonské horniny, diabas, tufity karbonské horniny

zrekultivováno v rekultivaci zrekultivováno v rekultivaci

6.1.2 Odkaliště Údaje o ploše a objemu odkališť jsou použity z databáze DIOS. Údaje označené „* “ jsou zpřesněné vedoucím odkališť ZCHÚ o. z. GEAM. Tabulka č. 6 - 2 Úložná místa - odkaliště P.č.

1 2 3 4

Odkaliště Odkaliště KI (VD Dolní Rožínka) Odkaliště KII (VD Zlatkov) Zlaté Hory-01 Zlaté Hory-03 Celkem uran Celkem rudy

Plocha 2 [m ]

Objem 3 [m ]

Hmotnost [t]]

645 000*

10 491 281*

13 988 374*

274 300*

1 490 977*

1 134 927*

90 444 205 596 919 300 296 040

3 380 000 7 067 000 11 982 258 10 447 000

6 422 000 13 427 300 15 123 301 19 849 930

Druh uložené hmoty vyloužený rmut vyloužený rmut flotační písky flotační písky

Aktuální stav ověřovací* provoz ověřovací* provoz zrekultivováno zrekultivováno

6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem se nevztahuje na těžební odpad vznikající při těžbě radioaktivních hornin. Na odvalech a odkalištích provozovaných o. z. GEAM není proto ukládán těžební odpad ve smyslu výše uvedeného zákona, ale produkt hornické činnosti dle § 14, písm f) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Kromě materiálů souvisejících s hornickou činností, které jsou uvedené ve dvou následujících tabulkách bylo u o. z. GEAM v roce 2011 vyprodukováno 2 203 t železitovápenatých kalů na ČDV Oslavany a 2 963 t železito-vápenatých kalů na ČDV Zlaté Hory. Kaly z ČDV Oslavany byly předány oprávněné osobě za účelem jejich využití, a to jako příměs do kompostů. Kaly vzniklé v technologii ČDV Zlaté Hory byly uloženy do úložného místa zřízeného v areálu této čistírny.



6.2.1 Odvaly Tabulka č. 6 - 3 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odval Rožná 1

Druh uloženého materiálu Hlušina Stavební suť kontaminovaná

Hmotnost [t]] V hodnoceném celkem roce 2011 53 954,0 1 048 354,0 2,0 39,2

Zbytky výztuže a odpadní dřevo z hornické činnosti

163,0

2 074,896

Kontaminovaný materiál z přepravních tras rudy

132,0

3 973,7

1,3

25,7

54 252,3

1 054 467,496

Kontaminované ochranné pomůcky Celkem

6.2.2 Odkaliště Tabulka č. 6 - 4 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odkaliště K1

Druh uloženého materiálu Rmut Stavební suť z úpravárenské činnosti – kontaminovaná Kontaminovaný železný šrot, pogumovaný železný šrot Odpady pryže z technologického procesu úpravy rudy Staré kontaminované pracovní oděvy a ochranné pomůcky Rudný prach z areálu chemické úpravny Kontaminovaný kal z BČOV o. z. GEAM Rudný kal z mycí rampy v areálu RI Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Rožná Kal z čištění důlních vod – ČDV Pucov Kal z čištění důlních vod – ČDV Běstvina Kal z čištění důlních vod – ČDV Licoměřice Odpady z laboratoří Ostatní kontaminovaný materiál z procesu úpravy uranové rudy Celkem

Hmotnost [t]] V hodnoceném Celkem roce 2011 142 387,0 13 988 374,0 70,9 2 922,4 125,7 1 713,28 2,0 30,47 0 4,5 176,0 72,72 0 2,4 20,5 77,1 262,0 0,009 59,414

460,8 800,72 120,1 2 647,4 259,6 770,0 15 407,1 5,883 1 523,384

143 255,743

14 015 039,637

Tabulka č. 6 - 5 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení: Odkaliště O3 – Zlaté Hory Úložiště produktů hornické činnosti Druh uloženého materiálu Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Zlaté Hory Celkem

Hmotnost [t]] V hodnoceném roce 2011 2 963 2 963

Celkem 38 306 38 306



6.2.3 Legislativní zajištění Ukládání materiálů z hornické činnosti do odkaliště K I je součástí PMŘ odkaliště K I, který je schválen rozhodnutím KÚ kraje Vysočina č.j. KUJI 21449/2006 ze dne 14.3. 2006. Platnost rozhodnutí byla do 31.3.2011 a počátkem roku 2011 byla rozhodnutím KÚ kraje Vysočina č.j. KUJI 15280/2011 prodloužena do 31.3.2014. SÚJB vydal rozhodnutí č.j. 46960/2006 ze dne 18.9. 2006, kterým povoluje uvolňování nepotřebného materiálu s povrchovou kontaminací radionuklidy uran-radiové rozpadové řady z těžby a úpravy uranu. Platnost rozhodnutí je do 30. 9. 2016.

6.3 Shrnutí Změny v kapitolách 6.1.1 Odvaly a 6.1.2 Odkaliště proti předchozí zprávě odráží skutečnosti, že v roce 2011 byla na odval Rožná 1 ukládána hlušina z těžby U-rudy. Z odvalu Kukla bylo odebíráno kamenivo. Do odkaliště K1 bylo uloženo 142 387 t rozemleté, vyloužené uranové rudy. Materiály z hornické činnosti a materiály související s hornickou činností vznikají jednak v těžebně – úpravárenských provozech na ložisku Rožná a dále pak při provozu čistíren důlních vod na dalších ložiscích, kde již byla těžební činnost ukončena. Tyto materiály jsou ukládány na odval RI a do odkaliště K1, které jsou na ložisku Rožná dosud provozovány a dále do úložného místa Zlaté Hory, resp. předávány k využití. V množství materiálů z hornické činnosti ukládaných na odval RI a do odkaliště K1 nedošlo v roce 2011 k výrazným změnám.

7

SANACE A REKULTIVACE V roce 2011 pokračovala akce „Sanace odkaliště K1 – I. etapa“, která byla zahájena již v roce 2007. V rámci této akce byla dle projektové dokumentace stavebního objektu SO 07/01- ČERPACÍ STANICE DRENÁŽNÍCH VOD „ZÁPAD“ vybudována čerpací stanice včetně technologie. Na mezideponii (zařízení Deponie zeminy Rožná II) bylo uloženo 47 310 tun zeminy, která bude využita při rekultivaci odkališť. Celkové náklady v roce 2011 činily 26 075 399,- Kč. V roce 2011 byl proveden hlavní objem prací při likvidaci areálu Starého závodu Zlaté Hory a při následné rekultivaci pozemků. Práce probíhaly dle dokumentace „Areál Starého závodu Zlaté Hory - likvidace a rekultivace“ vypracované projekcí o.z. GEAM. Tato dokumentace byla schválena MPO ČR pod č.j. 44758/07/05100 dne 29. listopadu 2007. Cílem akce je převedení pozemků v areálu Starého závodu k plnění funkce lesa. Před provedením rekultivace území byly proto odstraněny všechny pozemní objekty. Předmětem bouracích prací byl komplex celkem 15-ti objektů. V jednotlivých případech se jednalo o zděné, monolitické, případně montované konstrukce z cihel, betonu, železobetonu a oceli. S výjimkou budovy flotační úpravny, těžní věže



a drtírny se jednalo o objekty běžného rozsahu. Flotační úpravnu tvořil objekt o zastavěném objemu cca 30 tis. m3. Objekty drtírny a těžní věže obsahovaly nosné železobetonové monolity, přičemž těžní věž byla výšková stavba převyšující okolní terén o cca 55 m. Její demolice byla provedena pomocí trhací práce dne 14. dubna 2011. Následně byla provedena technická rekultivace na ploše cca 30 tis. m2. Po jejím ukončení byla v závěru roku 2011 zahájena i biologická rekultivace zalesněním přípravnými dřevinami. Celkové náklady v roce 2011 činily cca 77 mil. Kč. V rámci akce „Sanace poddolovaných území na lokalitě Kostelisko v k.ú. Dubňany“ bylo na lokalitě uloženo celkem 603,83 m hlavníků DN 200 mm, 3 129,88 m sběrných drénů DN 100 mm a 9 ks revizních šachtic. Akce byla ukončena obdržením kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vodního díla, který vydal MěÚ Dubňany OŽP dne 16. 11. 2011 pod č. j. 111732/2011. Celkové náklady v roce 2011 činily 6 040 089,- Kč. Na poddolovaném území bývalého dolu Vlasta v k. ú. Ratíškovice se projevily nebezpečné lokální propady, které bylo nutné neodkladně zlikvidovat. Na provedení zásypu 2 propadlin bylo spotřebováno celkem 43 m3 inertního materiálu. Ve 2. a 3. čtvrtletí bylo zlikvidováno 7 propadů (k. ú. Mikulčice 30 t, k. ú. Šardice 540 t, k. ú. Lužice 37 t). Majitelé pozemků v k. ú. Šardice, Lužice a Mikulčice provedli zlikvidování dalších 5 propadů o celkovém objemu 141 m3. V k. ú. Hovorany byl proveden po lesní těžbě dosyp lokálních propadů o objemu 700 m3. Dodavatelsky bylo provedeno čištění melioračních řádů na lokalitách „Důbka“ a „Nad kyjovskou cestou“. Na výše uvedené činnosti byly v roce 2011 vynaloženy celkové náklady ve výši 328 847,- Kč.



ZÁVĚR Monitoring vlivu činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka probíhal v roce 2011 dle DSMO Monitorování výpustí – veškeré ukazatele a Monitorování okolí – veškeré ukazatele, které byly z hlediska radionuklidů schváleny rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/1517/2009 ze dne 21. 9. 2009. a jeho změnou č.j. SÚJB/RCKA/27815/2010 ze dne 18. 12. 2010. Do programu monitorování byly, stejně jako v předešlých letech, začleněny všechny požadavky orgánů státní správy vydané formou rozhodnutí, souhlasů a vyjádření. Programy monitorování zahrnují monitoring vod, ovzduší, půd, zemědělských plodin a monitorování říčních sedimentů v nejvýznamnějších tocích. Vzorky vod, půd a prašného spadu byly analyzovány v akreditované laboratoři o. z. GEAM (SZLAB). Další analýzy a vyhodnocení prováděly laboratoře SÚJCHBO Kamenná, v. v. i. a ENVIRO Velké Meziříčí. Vzorkování bylo prováděno podle harmonogramu s četností stanovenou ve schváleném programu monitorování. Program monitorování byl v roce 2011 naplněn, byly dodrženy frekvence monitorování. V předkládané zprávě je obsažen celkový přehled ovlivnění životního prostředí činností odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka. Komentáře o stavu na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v příslušných kapitolách. O. z. GEAM provozoval v roce 2011 17 výpustných profilů důlních a odpadních vod, kterými bylo celkem vypuštěno 7 412 338 m3 důlních vod a 420 670 m3 odpadních vod do vod povrchových. Na všech výpustných profilech byly vypuštěné roční objemy za rok 2011 v souladu s platnými vodoprávními rozhodnutími. Dalších 1 432 502 m3 důlních vod vyteklo do vod povrchových ze starých zátěží uranového a rudného hornictví. Nová vodoprávní rozhodnutí byla vydána pro výpustné profily č. 10 a PUC-HVP, změny vodoprávních rozhodnutí spočívající v prodloužení platnosti byly vydány pro výpustné profily č. 1 a OSL-HVP. Nová rozhodnutí SÚJB povolující uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních, případně odpadních vod byla vydána pro společné výústění výpustných profilů č. 1, č. 8 a č. 10 a pro výpustný profil PUC-HVP. Významnější akce na úseku vodního hospodářství realizované v roce 2011: - byla dokončena akce „Ložisko Pucov – čerpání z 1. patra a výpustné potrubí do toku Jasinka“, čerpání surových důlních vod z nového odběrného místa (vrt PV – 3) bylo zahájeno v lednu 2012, - byla realizována rekonstrukce potrubního mostu pro přívod odkalištních vod z odkaliště K 1 do technologie čištění odkalištních vod na závodě CHÚ, - na závodě Chemická úpravna byla realizována rekonstrukce jímek aktivní kanalizace a výroba homogenizátoru a výměníku pro odpařovací stanici, - V rámci akce sanace K 1 – 1. etapa byla v roce 2011 vybudována nová čerpací stanice drenážních vod západ v oblasti odkaliště K 1, která nahradila stávající čerpací stanici, - sanační čerpání znečištěných podzemních vod a jejich čištění na bývalé skládce nebezpečných odpadů Pozďátky nebylo v roce 2011 provozováno o. z. GEAM, ale bylo zajišťováno čištění podzemních vod Sdružením Pozďátky (sdružení firem SMP CZ, a. s. a GEOSAN GROUP a. s.), které provádělo technickou likvidaci a rekultivaci skládky nebezpečného odpadu, - v období duben – říjen 2011 byla v provozu Sorpční stanice Olší, kde bylo vyčerpáno a po sorpci zpětně zapuštěno 125 697 m3 důlních vod, provoz sorpční stanice byl na základě



rozhodnutí vedení odštěpného závodu definitivně ukončen a pracoviště III. kategorie vyřazeno z provozu, - ze skládky komunálního odpadu TKO Bukov bylo převezeno k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a Novém Městě na Moravě na základě smluv uzavřených s provozovateli ČOV 3 346 m3 nadbilančních odpadních skládkových vod. Při monitorování okolí byla sledována kvalita vod a sedimentů v tocích nad a pod výpustěmi a byl vyhodnocován vliv výpustí na tyto toky. Na monitorovaných tocích nedošlo v roce 2011 k žádným významným výkyvům a ovlivnění výpustnými profily bylo minimální. Dále o. z. GEAM v roce 2011 provozoval 2 velké a 9 středních zdrojů znečišťování ovzduší. I zde byly splněny podmínky rozhodnutí a obecné emisní limity. Pro zařízení „závod Chemická úpravna“ bylo v národním rejstříku pro rok 2011 přiděleno 20 105 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2011 odpovídají 15 441 povolenkám. V roce 2011 bylo nakoupeno 10 000 ks povolenek CER. Stěžejní část monitoringu ovzduší a půd v rámci monitorování okolí je realizována na těžebně-úpravárenském komplexu Rožná. Toto monitorování je zaměřeno na sledování prašného spadu a kontaminace podél přepravní trasy rudy, jsou měřeny radiační veličiny u zdrojů i v okolních obcích pomocí stacionárních dozimetrů a jsou prováděna kontrolní bodová měření. Do domů v okolních obcích jsou, vždy na rok, instalovány stopové detektory RAMARn pro zjištění objemové aktivity radonu. V roce 2011 pokračoval monitoring ekosystémů na ložisku Rožná, který provádí Ústav geoniky AV ČR Ostrava. Přírodovědecká fakulta, ústav botaniky a zoologie, laboratoř biologie tekoucích vod při Masarykově univerzitě v Brně provedla v roce 2011 hydrobiologické hodnocení toků Nedvědička, Rožínka, Bukovský potok a Jasinka. Výsledky všech sledování byly zpracovány formou hodnotících zpráv a pro o. z. GEAM mají kladné závěry. Výsledky monitorování vlivu činnosti odštěpného závodu GEAM na životní prostředí v roce 2011 budou projednány se zástupci KÚ kraje Vysočina, ČIŽP, SÚJB RC Kamenná, Povodí Moravy, s. p., MěÚ Bystřice nad Pernštejnem a OÚ Rožná. Celkově lze konstatovat, že podrobným sledováním životního prostředí v okolí o. z. GEAM nebyly zjištěny žádné významnější vlivy, které by mohly negativně působit na zdraví obyvatel v okolních obcích.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2011

Recommend Documents