ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2014

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA Sirotčí 1145/7 703 86 Ostrava - Vítkovice

Ostrava - Vítkovice 27. 2. 2015 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2014

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2014

Zpracoval:

Dr. Ing. Petr Jelínek: úvod, kap. 2, 3, 4, 6, závěr vedoucí odboru ekologie Jiří Hirka: kap. 1 vodohospodář Ing. Marcela Szopová: kap. 3 ekolog Ing. Jiří Kokošínský: kap. 5 odpadový hospodář Ing. Jan Pastrňák: kap. 7 vedoucí oddělení sanačně-rekultivačních prací Ing. Bronislav Šrámek: kap. 3.4 vedoucí oddělení větrání, ZBZS a degazace Ing. Bohuslav Musálek: kap. 3.3.2 a 3.5 vedoucí odboru bezpečnosti práce a požární ochrany

Kontroloval:

Ing. Pavel Fasolo náměstek pro techniku, výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Josef Havelka vedoucí odštěpného závodu ODRA

Datum:

27.2.2015

Výtisk číslo:

Strana 2 z celkem 50

Rozdělovník

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2014 s. p. DIAMO, o. z. ODRA

Držitel

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2014 s. p. DIAMO, o. z. ODRA

Funkce, VOÚ, VOJ nebo organizace

Titul, Jméno, Příjmení

Výtisk č.

DIAMO, s. p., o. z. ODRA - TE

Dr. Ing. Petr Jelínek

1

DIAMO, s. p., ŘSP - OE

Ing. Pavel Vostarek

2

Fotografie na titulní straně: Rekultivace vodního toku Ráček, Ostrava - Bartovice


Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2014

OBSAH ÚVOD ………………………………………………………………………………………………6 POJMY, ZKRATKY, DEFINICE ............................................................................................. 7 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI ................................................................................................... 8 1.1 Pitná voda .............................................................................................................. 8 1.1.1 Externí zdroje.................................................................................................... 8 1.1.2 Vlastní zdroje .................................................................................................... 8 1.2 Provozní voda ........................................................................................................ 8 1.3 Odpadní voda ........................................................................................................ 8 1.3.1 Čistírna odpadních vod – areál Hrušov ............................................................. 8 1.3.2 Výpustné profily odpadních vod ........................................................................ 9 1.4 Důlní voda.............................................................................................................12 1.4.1 Čistírna důlních vod .........................................................................................12 1.4.2 Výpustné profily důlních vod ............................................................................12 1.5 Odkaliště a laguny ................................................................................................12 1.6 Monitoring okolí – povrchové vody ........................................................................13 1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami ......................................................13 1.7.1 Realizované akce a opatření ............................................................................13 1.7.2 Kontroly ...........................................................................................................14 1.7.3 Uložené pokuty ................................................................................................14 1.8 Shrnutí ..................................................................................................................14 2 HYDROGEOLOGIE .........................................................................................................16 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů................................16 2.2 Monitorovací systémy ...........................................................................................17 2.2.1 Monitoring podzemních vod .............................................................................17 2.2.2 Monitoring povrchových vod ............................................................................18 2.3 Výsledky monitoringu ............................................................................................18 2.3.1 Podzemní vody ................................................................................................18 2.3.2 Povrchové vody ...............................................................................................25 2.4 Shrnutí ..................................................................................................................28 3 OVZDUŠÍ.........................................................................................................................29 3.1 Emise ze stacionárních zdrojů .............................................................................29 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje ............................................................................29 3.1.2 Plnění emisních limitů ......................................................................................29 3.1.3 Emise a poplatky ze stacionárních zdrojů ........................................................30 3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů ......................................................................31 3.2.1 Jiné stacionární zdroje .....................................................................................31 3.2.2 Plnění emisních limitů ......................................................................................31 3.2.3 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů ................................................31 3.3 Imise .....................................................................................................................31 3.3.1 Prašný spad .....................................................................................................31 3.3.2 Prašnost ..........................................................................................................32 3.4 Důlní plyny ............................................................................................................32 3.4.1 Metan a oxid uhličitý ........................................................................................32 3.4.2 Oxid uhelnatý ...................................................................................................34 3.5 Měření hluku .........................................................................................................34 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší ..........................................................35 3.6.1 Realizované akce a opatření ............................................................................35 3.6.2 Kontroly ...........................................................................................................36 3.6.3 Náhrada škod způsobených exhalacemi ..........................................................36 3.7 Shrnutí ..................................................................................................................36 4 KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ................................................38 4.1 Kontaminace půdy ................................................................................................38 4.2 Kontaminace biologického materiálu .....................................................................39 Strana 4 z celkem 50


4.3 Shrnutí ..................................................................................................................39 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................................41 5.1 Produkce a nakládání s odpady ............................................................................41 5.1.1 Provozovny ......................................................................................................41 5.1.2 Produkce odpadů .............................................................................................41 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů .........................................................43 5.2 Náklady a výnosy ..................................................................................................43 5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství ...........................................43 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady ...........................................................43 5.3.2 Realizované akce a opatření ............................................................................43 5.3.3 Kontroly ...........................................................................................................44 5.4 Shrnutí ..................................................................................................................44 6 NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ...........................................................................45 6.1 Úložná místa .........................................................................................................45 6.1.1 Odvaly .............................................................................................................45 6.1.2 Odkaliště..........................................................................................................46 6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností ..................................46 6.3 Shrnutí ..................................................................................................................46 7 SANACE A REKULTIVACE .............................................................................................47 7.1 Sanačně-rekultivační akce ....................................................................................47 7.1.1 Realizované sanačně-rekultivační stavby hrazené z RP ZNHČ .......................47 7.1.2 Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu „Revitalizace Moravskoslezského kraje“ ...............................................................................................48 7.2 Shrnutí ..................................................................................................................49 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………………………..50



ÚVOD Monitoring stavu složek životního prostředí v oblasti sféry zájmů státního podniku DIAMO, odštěpného závodu ODRA Ostrava byl prováděn a vyhodnocen na základě obecně závazných právních předpisů, v rozsahu a smyslu vydaných rozhodnutí správních orgánů a rovněž v souladu s dokumenty systému managementu organizace, vycházející z ŘP-sp22-01 - Monitoring životního a pracovního prostředí. Odkazy na jednotlivé správní akty jsou uvedeny v příslušných kapitolách. V průběhu roku docházelo, v souladu s obecnými i podnikatelskými zájmy DIAMO, s. p. o. z. ODRA k přípravě a uvolňování ploch v rámci jednotlivých areálů i budov k prodejům (primární zájem o. z) a pronájmům. V této souvislosti bylo nutno plošně, ale i lokálně, odstraňovat nejen odpady z vlastní činnosti, ale i černé skládky a ostatní odpady relevantně vzniklé či nalezené. Bylo pokračováno v nastoupeném trendu postupného předávání inženýrských sítí do vlastnictví municipalit, respektive třetích osob. Za základní úkol v tomto je nutno považovat uvedení příslušné části sítí do řádného technického stavu, a to ještě před zahájením procesu předávání. Za tím účelem byly v mezirezortní komisi schváleny projekty „Příprava území po ukončení činnosti DIAMO, s. p. – Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého Dolu Jan Šverma, Ostrava-Mariánské Hory“, „Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč“, „Odstranění následků hornické činnosti spočívající v komplexním řešení zásobování areálu Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování“ a „Odstranění následků hornické činnosti spočívající v zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování“. V roce 2014 probíhala realizace 1. části projektů, tj. zpracování vlastní prováděcí projektové dokumentace u akcí Jan Šverma (financováno OVaK, a.s.), Alexander a Koblov (financováno z programu revitalizace Moravskoslezského kraje). V areálu Petr Bezruč byla ukončena komplexní oprava areálové vodovodní a kanalizační sítě, která byla financována z RP ZNHČ. Byla provedena oprava východní části areálové vodovodní sítě Heřmanice. Obě opravené sítě byly předány k provozování Městu Ostrava, přičemž se připravuje jejich převod do vlastnictví. Vzorkování důlních vod provádějí akreditované laboratoře odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce (analýzy RO) a LABTECH s. r. o. Exhalace tepelných zdrojů jsou testovány ve smyslu platných právních aktů. Probíhá 2. fáze akce Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice, v jejímž rámci byl proveden doprůzkum lokality. Aktuálně je zpracováván prováděcí projekt sanace staré ekologické zátěže v lokalitě bývalého dolu a koksovny Trojice. V dalších letech pak dojde k realizaci poslední fáze komplexní sanace území: 3. fáze vlastní sanační zásah včetně postsanačního monitoringu s následným předáním lokality. Systém komplexního environmentálního monitorování je zakotven do systému jakosti ve formě dokumentů systému managementu organizace nebo aktů hospodářského řízení. Obecně je možno konstatovat, že o. z. ODRA neměl v roce 2014 vážnější problémy s dodržováním nastavených parametrů pro činnosti mající přímý i nepřímý vliv na sledované složky životního prostředí.



POJMY, ZKRATKY, DEFINICE AR, AAR – analýza rizik, aktualizace analýzy rizik BTEX – benzen, toluen, ethylbenzen, xylen ČBÚ – Český báňský úřad HDD – hlavní důlní dílo ISPOP – integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KJ – kogenerační jednotka KÚ MSK – Krajský úřad Moravskoslezského kraje NEL – nepolární extrahovatelné látky OBÚ – Obvodní báňský úřad ODP – ostravská dílčí pánev OD-2 – jáma Odra 2 OKR – ostravsko-karvinský revír PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky PD – projektová dokumentace PDP – petřvaldská dílčí pánev RP – roční plán SBS – státní báňská správa SEZ – stará ekologická zátěž SR – sanačně-rekultivační TČ – tepelné čerpadlo TKO – tuhý komunální odpad TUV – teplá užitková voda TZL – tuhé znečišťující látky VJJ – Vodní jáma Jeremenko VJŽ – Vodní jáma Žofie ZNHČ – zahlazování následků hornické činnosti ZPF – zemědělský půdní fond ŽP – životní prostředí



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1

Pitná voda

1.1.1 Externí zdroje Dodavatel: OVaK, a. s. - 26 342 m3 SmVaK, a. s. - 4 337 m3 Cizí odběratelé: Počet – 133; množství odebrané vody – 21 780 m3. 1.1.2 Vlastní zdroje DIAMO, s. p., o. z. ODRA nemá žádný vlastní zdroj pitné vody. 1.2

Provozní voda V roce 2014 nebyla odebrána žádná provozní voda.

1.3

Odpadní voda

1.3.1 Čistírna odpadních vod – areál Hrušov Tabulka č. 1-1 Výpustný profil - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s. (ČOV- biologická aktivační čistírna AS-Variocomp pro 50 EO) Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP/13823/08/Cr/8

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Ukazatel

Q.rok-1 BSK5 CHSKCr MBAS C10 – C40 Fe Crcelk. Zn Ni Pcelk. NL pH

Hodnota Jednotka

50 120 1 1,6 2 0,2 0,2 0,1 5 30 6-9

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

Bilanční hodnota

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

Jednotka

m3.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

3,44 22,4 0,083 0,056 0,163 0,03 0,004 0,02 1,96 10 6,5

28,9 94,7 0,657 0,387 1,34 0,03 0,148 0,02 5 30 7,7

14,26 59,44 0,29 0,17 0,51 0,03 0,08 0,02 3,62 15,57 7,21

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

780 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

m3.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1



1.3.2 Výpustné profily odpadních vod Tabulka č. 1-2 Výpustný profil –

areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka

Platné vodoprávní rozhodnutí zn. MUOR S 52982008/2010/OZP/JEA Stanovené parametry Ukazatel

Q.rok-1 BSK5 CHSKCr

Hodnota

60 150

Jed.

mg.l-1 mg.l-1

Počet vzorků

Počet Průměr překroče ní

Bilanční hodnota

Jednotka

50 000

m3.rok-1

1,5

t.rok-1

6

1,00

1,96

1,39

6

t.rok-1

6

15

15

6

10

Min.

Bilanční hodnota

Jednotka

6153

m3.rok-1

0

0,009

t.rok-1

15

0

0,092

t.rok-1

22

12

0

0,074

t.rok-1

Max.

NL

60

mg.l-1

1,5

t.rok-1

N-NH4

20

mg.l-1

0,5

t.rok-1

6

1,5

1,5

1,5

0

0,009

t.rok-1

0,1

t.rok-1

6

0

0,189

0,096

0

0,001

t.rok-1

Pcelk.

6

mg.l-1

Tabulka č. 1-3 Výpustný profil - areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK Platné vodoprávní rozhodnutí zn. OŽP-63370-2008/2129-2005/JAE



Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Hg

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

1

Min.

Max.

Průměr

Počet překro čení

Bilanční hodnota

Jednotka

0,0001

0

ne

t.rok-1

Bilanční hodnota

Jednotka

25 458

m3.rok-1

Tabulka č. 1-4 Výpustný profil - areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-9144,13200/07/Re/11



Hodnota

Jednotka

BSK5

34

mg.l-1

CHSKCr

120

mg.l-1

40

mg.l-1

Q.rok-1

NL

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

60 760

m3.rok-1

1,22

t.rok-1

6

1,76

8,8

5,03

0

0,128

t.rok-1

4,86

t.rok-1

6

15

29

19,5

0

0,496

t.rok-1

1,82

t.rok-1

6

11

19

15

0

0,382

t.rok-1

Min.

Max.

Průměr




Tabulka č. 1-5 Výpustný profil - areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, a.s., Důl Darkov č.: 020/4450/04



Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Q.rok-1

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


m3.rok-1 mg.l

ne ne

t.rok-1 t.rok-1

12 12

7,4 230

8,1 1100

30

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

10

0,5

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,05

pH RAS

6-10 1200

NL NEL

-1

Bilanční hodnota

Jednotka

526

m3.rok-1

ne

7,7 575

0 0

ne

t.rok-1 t.rok-1

10

10

0

ne

t.rok-1

0,203

0,069

0

ne

t.rok-1


Bilanční hodnota

Jednotka

428

m3.rok-1

Tabulka č. 1-6 Výpustný profil - areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s. Kanalizační řád SmVaK, a.s.



Hodnota Jednotka

Bilanční hodnota

Q.rok-1 pH BSK5 CHSKCr NL C10 – C40

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

m3.rok-1 6-9 600 1200 700 10

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

ne ne ne ne ne

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

4 4 4 4 4

7,5 78,4 173 52 0,491

7,8 387 720 260 3,03

7,73 296,35 540,75 148 1,36

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

2895

m3.rok-1

ne ne ne ne

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

Tabulka č. 1-7 Výpustný profil - areál Žofie, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.



Hodnota Jednotka

Bilanční hodnota

Q.rok-1 pH BSK5 CHSKCr NL

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

m3.rok-1 600 1200 700

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

ne ne ne ne


4 4 4 4

7,6 6,9 31,8 11

7,9 174 347 200

7,8 89 181 72

0 0 0 0



Tabulka č. 1-8 Výpustný profil - areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.



Hodnota Jednotka

Bilanční hodnota

Q.rok-1 pH BSK5 CHSKCr NL C10 – C40

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


m3.rok-1 6-9 600 1200 700 10

-1

mg.l mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

ne ne ne ne ne


4 4 4 4 4

7,3 9,02 23,4 20 0,12

8,7 221 422 220 2,11

Bilanční hodnota

Jednotka

5803

m3.rok-1

8,2 106,48 237,35 115 0,94

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

2656

m3.rok-1

0 0 0 0

ne ne ne ne



Bilanční hodnota

Jednotka

44105

m3.rok-1

ne ne ne ne ne ne

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

Tabulka č. 1-9 Výpustný profil - areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. Kanalizační řád OVaK, a.s.



Hodnota Jednotka

Bilanční hodnota

Q.rok-1 pH BSK5 CHSKCr NL

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

m3.rok-1 6-9 600 1200 700

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

ne ne ne ne


4 4 4 4

7,4 1,98 16,2 10

7,7 108 217 62

7,57 57,31 107,12 35,17

Tabulka č. 1-10 Výpustný profil - areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. Smlouva o vypouštění odp. vod s OKD, OKK, a.s., č.: 020/4012/12



Hodnota Jednotka

Bilanční hodnota

Q.rok-1 pH BSK5 CHSKCr RL N-NH4+ NL

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

m3.rok-1 600 1200 1200 45 700

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

ne ne ne ne ne ne

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

4 4 4 4 4 4

7,9 9,42 31,9 690 19,8 17

8,2 147 314 950 40,3 330

7,98 83,16 195,48 802,5 33,88 164,5

0 0 0 0 0 0



Důlní voda

1.4

1.4.1 Čistírna důlních vod O. z. ODRA neprovozuje žádnou čistírnu důlních vod.

1.4.2 Výpustné profily důlních vod Důlní vody jsou vypouštěny bez předčištění do povrchových vodotečí, a to ve smyslu § 40, odst. 2 horního zákona, na základě podmínek stanovených vodoprávním úřadem. Tabulka č. 1-11 Výpustný profil -vodní jáma Jeremenko – důlní voda do řeky Ostravice Platné vodoprávní rozhodnutí: MSK 6974/2007, MSK 41235/2009; OVP/1986,4462/04/Re, OŽP/10514/09/Or/10 Od 17.12. 2010 č. 1605/10/VH – SSMO/307700/10/OŽP/Bn; od 7.12. 2010 ŽPZ/44199/2010/Hrn



Q.rok-1 2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka

Počet vzorků

Min.

Průměr

Max.

Počet překroče ní

Bilanční hodnota

Jednotka

m3.rok-1 t.rok-1

ne ne

m3.rok-1 mg.l-1

6 500 000 ne

m3.rok-1 t.rok-1

12 12

341

608

446

-

5 345 112 2 383,92

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

3270

4130

3678

-

19 659,32

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

8000

8800

8358

-

44 674,45

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,050

0,746

0,392

-

2,095

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

10,0

29,0

12,667

-

67,707

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

4

0,050

0,109

0,078

-

0,417

t.rok-1

Tabulka č. 1-12 Výpustný profil - vodní jáma Žofie – důlní voda do Petřvaldské stružky Platné vodoprávní rozhodnutí: OŽP-75535-2006/746-2006/JEA; MSK 87811/2006, MSK/89339/2009



Q.rok-1 2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

1.5

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.


Průměr

Bilanční hodnota

Jednotka

m3.rok-1 t.rok-1

ne ne

m3.rok-1 mg.l-1

1 800 000 ne

m3.rok-1 t.rok-1

12 12

12

53

20

0

1 147 483 22,95

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

4120

7360

2639

0

3 028,208

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

2200

12000

10275

0

11 790,39

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,05

64,3

5,696

0

9,775

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

10

150

30,917

0

69,078

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

4

0,05

0,104

0,074

0

0,111

t.rok-1

Odkaliště a laguny DIAMO, s. p., o. z. ODRA neprovozuje odkaliště a laguny. Strana 12 z celkem 50


Monitoring okolí – povrchové vody

1.6

Tabulka č. 1-13 Sledovaný profil -

profil Muglinov, říční voda (VJJ)

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Cl-1 SO42vodivost Fe

mg.l-1 mg.l-1 uS.cm-1 mg.l-1

12 12 12 12

Hodnota Minimum 42,7 44,8 487 0,06

Maximum 219 192 1510 0,18

Průměr 134,58 110,1 975,67 0,1

Tabulka č. 1-14 Sledovaný profil -

jez Rychvald, říční voda (VJŽ)

Ukazatel -1

Cl NL RAS SO42vodivost Fe

Jednotka

Hodnota

Počet vzorků

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 uS.cm-1 mg.l-1

12 12 12 12 12 12

Minimum 505 12 1900 88,5 3690 0,05

Maximum 2430 54 4300 220 8380 0,55

Průměr 1651,25 23,5 3141,67 173,04 5944,17 0,1

Další sledované profily na toku Orlovské stružky jsou dány programem monitoringu ve znění systémové instrukce s názvem „Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí)“ – schváleného SÚJB RC Kamenná dne 23.08.2006 pod č.j. 44228/2006. Bližší údaje o radiomonitoringu za 2014 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 01/2015.

1.7

Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami

1.7.1 Realizované akce a opatření V roce 2014 na o. z. ODRA byla zpracována PD na údržbové práce těchto sítí: - údržbové práce na dešťových kanalizačních přípojkách obj. č. 042 - Heřmanice předpokládaná realizace 2015, - údržbové práce na části areálového rozvodu pitné vody – Žofie - předpokládaná realizace 2015, - údržbové práce na kanalizačních přípojkách objektů č.p. 750 – Petřvald předpokládaná realizace 2015, - údržbové práce na odvodu dešťových vod od objektu č.p. 1756 - předpokládaná realizace 2015, - byla zpracována PD pro vybudování kanalizační přípojky obj.č. 043 v areálu Hrušov - předpokládaná realizace 2015, - byla provedena bezvýkopová oprava kanalizace DN 300 na lokalitě Jeremenko, Strana 13 z celkem 50


- bylo provedeno čištění a monitoring jednotné kanalizace na lokalitě Žofie. Technická zpráva z monitoringu bude sloužit jako podklad pro zpracování PD k bezvýkopové opravě jednotné kanalizace - předpokládané zpracování PD a její realizace 2015, - započaly práce na PD „Výstavba rozvodu pitné vody a požárního zabezpečení areálu Hrušov“ - předpokládané dokončení PD, vyřízení stavebního povolení a započetí stavby – 2015, - pokračují práce na PD „Komplexní řešení zabezpečení areálů Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování“. PD se nachází ve fázi vyřizování stavebního povolení, předpoklad vydání SP a zpracování PD pro realizaci – květen 2015, - pokračují práce na PD „Zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování“. PD se nachází ve fázi vyřizování stavebního povolení, předpoklad vydání SP a zpracování PD pro realizaci – únor 2015, předpokládaná realizace stavby – 2015 až 2016, - PD „Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého dolu Jan Šverma“, kterou po dohodě zpracovávají na své vlastní náklady OVaK a.s., je ve fázi územního řízení, - byla vypracována dokumentace bouracích prací „Zrušení areálové kanalizace – stoka A, lokalita Pokrok“, v roce 2015 bude vyřízeno koordinované stanovisko dotčených orgánů, - v březnu 2014 došlo k předání vodovodního řádu – areál Heřmanice a vodovodního a kanalizačního řádu – areál Bezruč do užívání a provozováni vodárenské firmě OVaK a.s. V současné době probíhá převod zmiňovaných sítí na Statutární město Ostrava, na základě dohody mezi SMO a DIAMO, s. p. – Memorandum z 2.10. 2012. 1.7.2 Kontroly V roce 2014 nebyla provedena žádná kontrola na úseku vodního hospodářství, a to ani vodoprávními orgány, ani orgány životního prostředí. 1.7.3 Uložené pokuty Za rok 2014 nebyly uloženy žádné pokuty a nebylo zahájeno žádné správní řízení. 1.8

Shrnutí Výpustné profily odpadní vody do kanalizace (8): - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s., - areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK, a.s., - areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s., - areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG, - areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov, - areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s., - areál Žofie, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s., - areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s.

-

Výpustné profily odpadní vody do DVT (2): areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka, areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka.

-

Výpustné profily důlní vody (2): vodní jáma Jeremenko – důlní voda do řeky Ostravice, vodní jáma Žofie – důlní voda do Petřvaldské stružky. Strana 14 z celkem 50


V roce 2014 nedošlo k překročení maximálních hodnot u stanovených ukazatelů. V obecné poloze došlo z hlediska standardních činností monitoringu ke stabilizaci na udržitelné platformě a z hlediska středně a dlouhodobého pohledu byly učiněny další kroky k výraznému zlepšení stávající situace Tabulka č. 1- 15 Vody vypuštěné z odštěpného závodu Druhy vod – vypuštěné množství [m 3.rok-1]

Profil Šverma Pokrok Hrušov Heřmanice Bezruč Barbora Koblov Alexander Žofie Jeremenko Celkem

odpadní 44 105 6 153 780 428 427 526 25 458 2 656 2 895 5 803 89 231

důlní

Průsakové

Drenážní

Haldové

odkalištní

1 147 483 5 345 112 6 492 595

Tabulka č. 1 - 16 Celkové znečištění vypuštěné z odštěpného závodu odpadními vodami Ukazatel BSK5 CHSKCr NL C10 – C40

Jednotky

Bilanční hodnota


1,303 3,051 1,504 0,006

Tabulka č. 1 - 17 Celkové znečištění vypuštěné z odštěpného závodu důlními vodami Ukazatel SO42Cl-1 RAS Fe NL NEL

Jednotky t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

Bilanční hodnota 2 407 22 688 56 465 11,9 137 0,53



2

HYDROGEOLOGIE

2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Hydrologické poměry Okres Ostrava Ostravská pánev je z hlediska vodní bilance vodním uzlem. Odvodňující řekou celé oblasti ostravsko-karvinského revíru (OKR) je Odra. Z celkového toku Odry, dlouhého 860 km, s plochou povodí 118 611,2 km², připadá na naše území pouze 135,5 km, tj. pramenná oblast a horní tok (povodí po ústí Olše má plochu 5 831 km²). Do Ostravské pánve vstupuje Odra u Jeseníku. V Ostravské pánvi přijímá z obou stran několik přítoků a vytváří širokou nivu. U Třebovic se do Odry vlévá Opava, v Hrušově Ostravice, ve Slezské Ostravě ústí do Ostravice Lučina. Nejsevernější řekou tohoto vodního uzlu je Olše, která se vlévá do Odry za Starým Bohumínem. Nejdůležitějším přítokem Odry je Ostravice, dlouhá 68,2 km s povodím 827 km². Území Ostravy patří do povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře. Hlavními vodotečemi jsou hydrologicky relativně rovnocenné toky - Odra, Opava a Ostravice. Úsek Odry protékající Ostravskem je dlouhý cca 26 km. Celý úsek řeky Ostravice (od ústí do Odry po Hrabovou) je 14,8 km. Řeka Opava protéká územím města Ostravy pouze v 4,4 km dlouhém úseku, jako nejvodnatější levostranný přítok Odry. Okres Karviná Rovněž vodní soustava okresu Karviné přináleží k Baltskému moři, povodí Odry. Množství vodních toků a nádrží v okrese převyšuje celostátní průměr. Odra je největším tokem okresu a vymezuje téměř celou západní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem bylo zachováno několik meandrů na hranici s Polskem. V nivě Odry jsou u Vrbice, Pudlova a starého Bohumína rozsáhlé štěrkovny zatopené vodou. Největším přítokem Odry v okrese je řeka Olše. Soutok je u Kopytova v severozápadním výběžku okresu, v němž Odra opouští Českou republiku a teče dále do Polska. Po celé délce toku je Olše zregulována, je na ní vybudována soustava jezů a tok je ohrázkován. Původní meandry byly částečně zachovány jako slepá ramena. Z hydrologického hlediska spadá zkoumaná oblast do povodí dolního toku české části Odry a zahrnuje hydrologické pořadí 2-03-01 a 2-03-02. Hydrologické poměry zájmového území jsou tedy poměrně jednoduché. Páteřní síť větších toků (Odra, Ostravice, Opava, Lučina a Olše) je doplněna hustou sítí menších toků. Hydrologická situace oblasti je přes negativní vlivy proběhlé hornické činnosti (poklesové kotliny s lokálně vznikajícími jezírky, mokřady, protispády apod.) plně stabilizovaná. Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Nejvýznamnější hydrogeologickou strukturou je antropogenně vytvořený podzemní kolektor vytvářející obtížně prognózovatelné vnitřní hydraulické propojení. Důlní díla a vlivy těžby, včetně hluboké hydraulické deprese vyvolané osušením horninového komplexu, změnily a místy sekundárně propojily různé přírodní geohydrodynamické systémy v oblasti. Původní izolované hydraulické systémy byly uměle propojeny (vrty, jámami, důlními díly) nebo k propojení došlo sekundárně, tj. zálomovými trhlinami nad poruby, závaly důlních děl apod. V oblastech hornicky otevřených se vytvořil nepravidelně rozvinutý hydraulický systém, zahrnující jak horniny karbonu, tak horniny jeho pokryvu, místy včetně kvartérních sedimentů. V oblastech vzdálenějších Strana 16 z celkem 50


od aktivní důlní činnosti a dobývacích prací se původní hydraulické poměry ještě zachovaly. Stratigrafický rozsah sekundárně vytvořeného hydraulického systému v české části hornoslezské pánve je plošně odlišný. V oblasti mimo rozsah beskydských příkrovů jsou hydraulicky propojeny převážně puklinové kolektory svrchního karbonu, průlinové kolektory spodnobádenského pokryvu a místy i průlinové kolektory kvartérních sedimentů. Zdrojem přítoků vod do dolů OKR jsou čtyři zvodněné systémy: fluviální a glaciofluviální kvartérní sedimenty, vložky pískovců ve vyšší části pelitické facie bádenu, bazální klastika bádenu a vložky písků na bázi karpatu, karbonské a devonské sedimenty. V jednotlivých dolech/částech dolů jsou dotace z uvedených systémů různé. 2.2

Monitorovací systémy

2.2.1 Monitoring podzemních vod Monitoring podzemních vod je prováděn na důlních vodách vypouštěných z VJJ a VJŽ. Rozsah je u vodních jam dán platnými rozhodnutími o způsobu a podmínkách vypouštění důlních vod: a. VJJ: rozhodnutí sp. zn. ŽPZ/9371/2009/Hrn, č.j. MSK 41235/2009, respektive rozhodnutí sp. zn. ŽPZ/44199/2010/Hrn, č.j. MSK 186472/2010 (zvýšení maximálního vypouštěného množství důlních vod na 6,5 mil. m3/rok). b. VJŽ: rozhodnutí sp. zn. ŽPZ/9368/2009/Hrn, č.j. MSK 41237/2009. Souhrn prováděných analýz: a. VJJ - četnost analýz: [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota NEL

12x ročně, 4x ročně.

Místem odběru vzorků je stanoven výtok z obtokového potrubí konduktometru ve směšovací komoře. b. VJŽ - četnost analýz: [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota NEL

12x ročně, 4x ročně.

Místem odběru vzorků je stanoven speciální odběrný objekt na výtlačném potrubí. Dalším sledovaným parametrem jsou úrovně hladin v podzemních kolektorech. Kontinuální sledování s dálkovým přenosem je realizováno na jamách Jeremenko 3, Žofie 5/4, Odra 2. Manuální měření kóty hladiny na jámě František 4 nebylo možno realizovat z důvodu překročení měřícího rozsahu snímače a nemožnosti jeho přemístění z důvodu inkrustace vodící trubky. V současné době probíhá řízení na OBÚ v Ostravě ve věci žádosti o. z. ODRA o zrušení povinnosti měřit hladinu důlních vod na jámě F4.



2.2.2 Monitoring povrchových vod Monitoring povrchových vod je prováděn v souvislosti s vypouštěním důlních vod do povrchových toků: a. VJJ - sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota na měrném profilu Ostravice- Muglinov, b. VJŽ - sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota, RAS a NL na měrném profilu Stružka jez Rychvald. 2.3

Výsledky monitoringu

2.3.1 Podzemní vody Systém proudění a kumulace důlních vod se vlivem maximálně rovnoměrnému (z provozního hlediska) systému čerpání dostává stabilizovaných podmínek. K ovlivnění fyzikálních a hydrochemických vlastností důlních vod dochází pouze vlivem heterogenity prostředí a rozptýlených, geneticky různorodých zdrojů přítoků podzemních vod, a to zejména v rámci hydrodynamických zásahů do systému (skokové zvyšování objemu při programové maximalizaci retenčního prostoru, resp. odstávka čerpání). Míchání těchto vod je neovlivnitelné – vyhodnocováním souboru analýz pouze identifikujeme a následně odhadujeme kvantifikaci v zastoupení jednotlivých zdrojů. Povrchové vody jsou ovlivňovány vypouštěním důlních vod do K významnějším změnám dochází u hydrofyzikálních a hydrochemických – celková mineralizace (zejména obsah rozpuštěných anorganických koncentrace síranového a chloridového iontu a rovněž koncentrace v různých formách, konduktivita a také teplota.

vodotečí. parametrů solí-RAS), železa-Fe

K ovlivňování podzemních vod vnějšími zásahy nedochází. V retenčních prostorech se pravděpodobně postupně vytváří hydrochemická zonálnost (tento jev pouze předpokládáme na základě analogie; vzhledem k dynamickým jevům v oblasti jam nelze provést přímé ověření). Do systému oběhu důlních vod bude velmi pravděpodobně zahrnuta v plochách nedarcyovského proudění, to znamená v oblastech s volnou hladinou a gravitačním prouděním, pouze nevelká podhladinová vrstva. V místech s filtrací přes horninový masiv je pak mocnost vodní vrstvy s výměnou dána kótou propojení a příslušným hydraulickým odporem společně s doprovodnými turbulentními jevy. V rámci ODP se předpokládá objem akumulovaných důlních vod pod úrovní udržované hladiny ve výši cca 19,5 mil. m3. Objem PDP pod úrovní udržované hladiny byl orientačně propočítán na 3,6 mil. m3. O. z. ODRA provádí detailní sledování chemismu důlních vod vzhledem k snaze o maximální optimalizaci vypouštěcího procesu.



Tabulka č. 2-1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech

Objekt / Hodnota

Hladina podzemí vody

SO42-

Cl-

U

m n. m.

mg.l-1

mg.l-1

mg.l-1

-382,7 -389,2 -384,6 -287,5 -288,8 -288,2 -481,6 -483,0 -482,8

608 341 446 52,5 11,6 20,2

4 130 3 270 3 678 7 360 4 120 6 480

<0,01 <0,01 <0,01 <0,01 <0,01 <0,01

Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr

VJJ

OD-2

VJŽ

226

Ra

RAS

Fecelk.

NEL

Bq.m-3

mg.l-1

mg.l-1

mg.l-1

8 800 8 000 8 358 12 000 2 200 10 275

0,746 0,199 0,424 64,30 0,16 8,52

0,109 <0,05 0,078 0,104 <0,05 0,074

40 <30 33 1 560 830 1 288

U VJJ dochází vlivem zapojování dalších ploch do hydraulického systému ke stagnaci až mírnému poklesu úrovně koncentrací a zároveň ke snížení kolísání obsahu síranových iontů v důlní vodě. Tento jev je zapříčiněn stabilizací objemu důlních prostor zapojených do hydraulického systému, které vykazují lokální podmínky vhodné pro existenci aerobních bakterií (rozkládání v uhelné hmotě dispergovaného FeS2). Změna koncentrace iontů SO4-2 v časové řadě (od roku 2010) je patrna z následujícího grafu č. 2-1.

koncentrace [mg dm-3]

Graf č. 2-1

Vývoj koncentrace iontů SO42- v důlních vodách VJJ

1 600,0

1 400,0 y = 3E-12x4 - 4E-07x3 + 0,0248x2 - 656,36x + 7E+06 R² = 0,3108

1 200,0

341 378

454

449 433 417 422

419 452 455 478

506 500 422

467 453

608

710 177

400,0

593

536 504 488

505

433 487

670 557

471 503 545 576 586

630 579 601 612 571

543 581 622 633 696 664 645

677 708 642

701 725 604 605

612 567

600 534 592

600,0

573 638

800,0

738

1 000,0

200,0

0,0

datum



Z dlouhodobého hlediska dochází, v souladu s teoretickými závěry, ke snižování koncentrace chloridových iontů. Změna koncentrace iontů Cl- v časové řadě je patrna na grafickém znázornění. V roce 2014 docházelo ke stagnaci trendu koncentrací Cl(viz graf č. 2-2), avšak se značným rozptylem. Vzhledem k výpočtu směšovací rovnice z parametrů dílčích přítoků by se měla ustálit koncentrace Cl- iontů na úrovni 3 500 mg/l.

Vývoj koncentrace iontů Cl- v důlních vodách VJJ 5 500

4 130 3 970

3 730

3 890 3 940

3 350 3 320 3 330

3 540

3 700

4 020 4 100 3 720 3 840 3 730

3 850

3 830 3 620

3 670

3 460 3 600

3 970

4 240 4 390

4 610 4 040

3 990 4 020 4 060

4 120

4 300

4 320 3 620

3 820

4 010 3 970 3 700 3 750

3 880 3 990 3 880

3 840

3 790

4 020 4 040

4 130 3 820 3 960

3 930 3 860 3 990

3 270

3 500

4 420

4 490

4 630

4 000

3 760

4 080

4 500

4 720

y = 1E-12x5 - 3E-07x4 + 0,0231x3 - 945,97x2 + 2E+07x - 2E+11 R² = 0,2522

5 000

4 440 4 320


Graf č. 2-2

3 000

datum

Problematice koncentrace Fe iontů je věnována mimořádná pozornost vzhledem k vizuálním efektům při mísení s povrchovou vodou - oxidační prostředí. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v poslední době došlo k výraznému snížení disperze datového souboru. Celkový trend je však pozitivní - klesající, ilustrativně je to patrné z grafu č. 2-3.


200,0

400,0

600,0

790,0

Av , 2 2 6 Ra [Bq m - 3]

1800,0

1600,0

1400,0

1200,0

640,0 760,0 579,0 650,0 810,0 590,0 870,0 763,0 890,0 960,0 850,0 680,0 550,0 730,0 820,0 1100,0 770 940 390 480 600 960 730 960 1080 710 770 390 790 620670 760 1410 620 870 1000 640 10401120 450 420 1010 1200 1030 1500 980 1460 410 1480 1020 1530 1100 1370 480 920 1210 11701260 720 930 870 870 1270 800 1000 1200 760 630 1210 1320 840 650 1120 930 1150 1080 630 850 1400 1070 1290 1200 1110 890 1120 1140 1630 1470 550 980 990 1160 650 1090 1070 720 1130 380 1158 1330 1320 1390 1390 1230 900 1020 1210 1130 1100 1370 1140 1260 1320 1530 1300 1160 760 1670 1190 1350 1300 1390 1310 1350 1300 920 1230 1200 610 1170 1450 1180 830 1290 1560 1310 1430 1320 1370 1440 1090 1140 1240 1430 1290

570,0

1000,0

450,0 330,0 360,0

230,0

800,0

680,0 480,0 640,0 440,0 490,0 730,0 410,0 560,0650,0 660,0 630,0 447,0 590,0

0,830

0,527 0,584

0,441 0,255

0,050

0,746

0,501 0,512 0,457 0,376 0,454 0,260 0,360

0,463

1,570

2,120

1,960

1,680

1,580

1,260

0,687 0,904 0,978 1,160

0,186 0,508 0,566

0,953 0,612 0,417 0,950 0,491

2,720

3,100 4,420

y = 3E-12x4 - 5E-07x3 + 0,0316x2 - 870,12x + 9E+06 R² = 0,2299

0,199

1,530 1,340 1,430 1,440 1,300 1,620 1,190 0,900 0,880 0,820 0,714 0,716 0,628 0,744 0,833 0,661 0,758 0,973

0,970

4,960


160,0 280,0 337,0 100,0 110,0210,0

150,0

110,0

1,450 1,310 1,460

2,000

50,0 70,0 100,0 50,0 64,0


Graf č. 2-3

Vývoj koncentrace iontů Fe v důlních vodách VJJ

6,000

4,000

0,000

datum

VJŽ začala být z hlediska hydrogeologie a vypouštění důlních vod problémovější, neboť docházelo k mírnému, ale trvalému nárůstu objemové aktivity 226Ra. Tento nárůst, po období jisté stagnace, má opět mírně stoupající trend, avšak s velmi výraznou disperzí, takže statistické prognózy vývoje jsou nejisté. Časová řada viz graf č. 2-4.

Graf č. 2-4

Graf Av,226Ra v důlních vodách VJŽ

y = 1E-18x6 - 3E-13x5 + 3E-08x4 - 0,0016x3 + 47,245x2 - 764648x + 5E+09 R² = 0,6212

0,0

datum analýzy

Bližší údaje o radiomonitoringu za 2014 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 01/2015.



Koncentrace chloridových iontů v podstatě dokládá teorii o konečném množství usazenin – dominantní složka NaCl, v důlních prostorách a následnému ustálení na hodnotách přirozených přítoků viz graf č. 2-5. Graf č. 2-5

Chloridy v důlních vodách VJŽ koncentrace [mg/l]

8 150

4 120

2 460

3 210

3 660

3 770

3 960 2 680

6 550 6 620

5 660

7 140 7 360 7 220 6 630 7 110 6 360 6 320

6 030

6 740 5 980 5 920 6 310 6 080 6 670

6 930 7 420

7 980 7 170

6 430 6 460

6 610 6 740 6 630 6 740

7 420

6 880

6 710 6 130

5 180

5 800

7 060

6 950 7 020

8 610

9 080 6 360

6 140

7 010

7 640

7 690

7 580 7 800

6 790

7 120

4 380

4 990

5 630

5 690

7 720 5 730

6 820 6 740

7 060 7 090

7 550 6 840

6 710

6 100

5 470 4 690

5 000

8 130

8 340 8 230 7 820 8 350

8 120 8 420 8 660

9 130

8 490

7 890 8 280

9 150 6 540 6 770

8 200 8 010

8 540

9 130

9 290 9 700

11 100

11 200 10 700

y = 6E-16x6 - 1E-10x5 + 1E-05x4 - 0,7701x3 + 23169x2 - 4E+08x + 2E+12 R² = 0,3523

10 000

6 680

6 570 6 360 6 200

7 670

8 690

9 750 8 070

7 580

7 360 6 560

6 250

6 760

8 000

8 700 8 600

10 000 9 690 8 880

11 000

9 660 9 970 9 520 9 160 10 400 8 860 8 980

11 700

14 000

2 000

datum

Z hlediska ovlivnění povrchového toku je bezproblémová nízká koncentrace síranových iontů v důlních vodách. Vzhledem k tomu však zůstávají v roztoku sloučeniny radia, v takových koncentracích, které musí být řešeny povolením SÚJB k uvádění radionuklidů do životního prostředí. V posledním období dochází k významnému rozptylu hodnot datového souboru. Detailněji viz graf č. 2-6.


10,00

4,98

5,08

0,29

0,35 0,30

0,05 0,05 0,34

7,37

18,30

17,10

64,30

70,00

0,16 0,20 0,05 2,21

0,59 1,52

1,72 0,93

4,50

3,27

6,35 7,94

4,02 6,07

2,46 0,81

0,98

7,01 9,41

7,92

34,6 21,3 20,3 29,0 17,4 16,8 16,8 18,725,2 16,922,4 17,4 12,7 14,1 13,2 12,0 11,0 18,2 22,5 33,9 18,8 28,1 21,4 17,0 14,9 13,0 10,0 14,3 19,8 18,1 17,1 18,6 15,1 24,0 23,4 11,6 34,1 11,9 14,0 14,6 19,8 12,9 15,0 15,7 16,5

52,5

68,2

64,0

60,7

56,0

56,0 64,0 59,0 55,0

82,0

93,4

94,7

90,6

93,0

108,0 108,0 130,0

130,0

y = -7E-16x5 + 1E-10x4 - 1E-05x3 + 0,4274x2 - 8609,1x + 7E+07 R² = 0,4805

1,76 1,84 3,91 2,30

4,12

11,30

11,90

20,00

0,80

4,09 5,35

3,38 5,23

1,64

4,21

1,65

3,98 4,17

3,19 3,81 3,42 4,38

6,04 4,13 7,89

19,60

40,0 39,0 35,0 40,0 43,0 37,0 39,0 31,0 24,0 26,0 23,0 20,0 29,0 29,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 39,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 34,4 17,6 20,4 20,6 28,3 20,3 14,9 15,0 15,6 14,7 14,5 16,2 16,2 12,819,5 18,7 12,4 20,3 20,7 24,4 33,0 17,7 20,526,2 22,4 14,0 43,7 13,6 44,1 28,5 24,9 21,9 29,3

73,0

95,0

140,0

koncentrace [mg/l]

0,05

7,17

5,68

3,71

4,33

3,08

2,61

0,00

7,60

39,0

50,0

4,14 2,48 4,46

54,0

58,9

100,0

4,99

9,49

150,0

2,99


Graf č. 2-6

Sírany v důlních vodách VJŽ

0,0

datum

Koncentrace Fe iontů je v současné době v podstatě bezproblémová. Průběh v čase de facto kopíruje týž parametr ve VJJ. Po fázi značného rozptýlení hodnot datového souboru nastupuje nyní fáze stagnace. Výrazná jsou ovšem dílčí maxima, která jsou odrazem nehomogenní směsi různých typů důlních vod. Detailněji viz graf č. 2-7.

Graf č. 2-7

koncentrace [mg/l]

Ionty Fe v důlních vodách VJŽ

60,00 y = -1E-15x5 + 2E-10x4 - 2E-05x3 + 0,6723x2 - 13366x + 1E+08 R² = 0,2223

50,00

40,00

30,00

0,00

datum



Problematický rozdíl hladin v rámci zatápění dolu ODP (viz graf č. 2-8) je teoreticky vyřešen. Po dosažení hydrostatického tlaku rovnajícímu se hydraulickému odporu prostředí dojde k fixaci statické hladiny v západní části ODP a filtraci veškerých dynamických přítoků do východní části a tedy směrem k VJJ. Tento jev je již patrný – viz graf č. 2-9. Hladina v západní části ODP (tzv. oderský bazén) začala od poloviny roku 2012 systematicky klesat s mírnými výkyvy. K ustálení zatím nedošlo. Naopak se předpokládá větší poklesový gradient vzhledem k vymývání aktivních hydraulických komunikací. Graf č. 2-8 kóta [ m ]

datu

Monitoring hladin důlních vod ve VJJ a OD-2

-489,6

-500,0

1.01.

1.01.

1.01.

1.01.

1.01.

1.01.

-291,4

-288,3

-287,4

-288,4

-288,5

-288,7

1.01.

1.01. -293,8

1.01.

1.01. -296,4

1.01.

1.01. -299,4

1.01.

1.01. -305,1

-328,2

-387,5

-386,1

-387,7

-385,7

-385,1

-386,9

-386,1

-386,5

-383,1

-386,2

-387,3

-385,8

-387,7

-389,5

1.01.

1.01. -310,3

vodní jáma

-685,4

-700,0

kóta udržované hladiny cca -388,5 m

-570,8

-600,0

-393,9 -423,4

-480,9

-400,0

-418,3

-430,3

-300,0

-367,5

jáma

1.01.

1.01. -314,8

1.01.

1.01.

1.01.

1.01.

1.01.

kóta [m] -200,0

1.01.

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021



Graf č. 2-9 kóta [

Monitoring hladin důlních vod v OD-2 1.01.

1.11.

1.12.

1.10.

1.09.

-288,5

1.08.

-288,4

-288,5

1.07.

-288,4

1.06.

2015

-288,4

1.05.

1.03.

1.04.

1.02.

1.01.

-287,7

1.12.

-288,5

-287,7

1.11.

-288,5

1.10.

-288,5

1.09.

2014

1.08.

1.07.

1.06.

1.05.

1.04.

1.03.

1.02.

1.01.

1.12.

1.11.

1.10.

1.09.

2013

1.08.

1.07.

1.06.

1.05.

1.04.

1.03.

1.02.

-286,5

2012

1.01.

kóta [m]

-288,7

-288,6

-288,3

-288,3

-288,4

-288,6

-288,6 -288,8

-289,0

-288,7

-288,7

-288,4

-288,3

-288,5

-288,4

-288,3

-288,0

-287,9

-287,9

-287,8

-287,6

-287,5

-287,4

-287,3

-288,0

-287,8

y = -0,462ln(x) - 286,87 R² = 0,6018

-287,1

-287,2

-287,5

-287,3

-287,1

-287,0

-289,5

2.3.2 Povrchové vody Výsledky monitoringu povrchových toků jsou velmi pozitivní, na profilu OstraviceMuglinov jsou bez ohledu na průtok plněny nejpřísnější nastavené meze. Pro profil Rychvaldská stružka-jez nejsou stanoveny žádné závazné indikátory. Po konzultacích se správcem toku Povodí Odry, s. p. jsou výsledky uspokojivé a není třeba provádět žádná regulační opatření. Tabulka č. 2-2 Srážky na srážkoměrné stanici [mm] Stanice / Měsíc Václavovice

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

26,0

26,0

25,0

53,8

86,2

53,0

98,6

122,2

99,0

48,8

34,8

27,6

701,0

Průtoky vodotečemi nejsou v rámci monitoringu o. z. ODRA sledovány.



Tabulka č. 2-3 Chemismus říčních vod v profilu Ostravice - Muglinov

Chemismus říčních vod v profilu Ostravice - Muglinov Sledované období

skutečný stav průměrné hodnoty cprům CL-

SO42-3

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

plnění platného rozhodnutí limitní hodnoty maxcprům status CL-

-3

[ mg dm ]

[ mg dm ]

252,3 161,3 139,0 157,5 157,1 138,6 142,8 96,5 153,7 167,5 133,9 134,6

155,5 151,0 125,1 108,6 124,1 135,7 131,5 94,9 124,5 122,2 114,0 110,1

SO42-3

[ mg dm ]

250 250 250 250 250 250 250 250 250 250

CL- SO42-

počet analýz n

-3

CL MAX

          

           

26 18 18 12 12 12 12 12 12 12 12 12

-

SO42MIN

-3

[ mg dm ]

230 230 230 230 230 230 230 230 230 230

extrémní hodnoty datového souboru MAX -3

variační rozpětí CL-

SO42-

MIN -3

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

430,0 440,0 320,0 296,0 356,0 213,0 308,0 179,0 392,0 331,0 391,0 219,0

60,0 13,0 22,0 19,0 37,1 86,2 17,1 26,0 46,1 80,4 33,1 42,7

280,0 480,0 265,0 151,0 267,0 221,0 301,0 152,0 223,0 185,0 185,0 192,0

86,0 36,0 54,4 31,7 54,4 68,5 26,6 40,5 61,0 39,7 38,3 44,8

370,0 427,0 298,0 277,0 318,9 126,8 290,9 153,0 345,9 250,6 357,9 176,3

194,0 444,0 210,6 119,3 212,6 152,5 274,4 111,5 162,0 145,3 146,7 147,2



Tabulka č. 2-4 Chemismus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka – jez

Chemismus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka - jez Sledované období

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

skutečný stav průměrné hodnoty cprům SO42-

CL

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

1 868,3 1 571,5 1 568,7 1 322,1 1 130,4 1 093,3 1 318,6 1 612,8 1 651,3

171,5 195,6 188,2 188,3 194,4 177,6 172,9 182,0 173,0

* * * * * * * *

* * * * * * * *

*

*

CL

-

plnění indikační meze hodnoty maxcprům status -

SO42-

CL

-

SO42-

        

        

počet analýz n

6 12 12 12 12 12 12 12 12

extrémní hodnoty datového souboru CL

-

SO42-

variační rozpětí CL-

SO42-

MAX

MIN

MAX

MIN

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

2 290,0 3 090,0 2 500,0 2 150,0 1 730,0 2 030,0 2 280,0 2 220,0 2 430,0

1 240,0 177,0 834,0 145,0 418,0 132,0 438,0 308,0 505,0

194,0 254,0 248,0 250,0 319,0 223,0 216,0 218,0 220,0

141,0 169,0 82,5 127,0 108,0 103,0 101,0 130,0 88,5

1 050,0 2 913,0 1 666,0 2 005,0 1 312,0 1 898,0 1 842,0 1 912,0 1 925,0

53,0 85,0 165,5 123,0 211,0 120,0 115,0 88,0 131,5 

Legenda:

meze nejsou stanoveny



2.4

Shrnutí Přírodní podmínky v důlních kolektorech vykazují mírné nerovnoměrnosti a heterogenity hydraulického a hydrochemického původu, přičemž úplná stabilita a homogennost se nedá, vzhledem k přírodnímu prostředí, předpokládat. Podmínky vypouštění jsou nastaveny bezproblémově (dle aktuálního stavu poznání), ale při extrémních hydrologických poměrech v toku Ostravice (tj. přísušky – minimální průtoky) může dojít po dohodě se správcem toku – Povodí Odry, s. p. k regulaci (časově omezenému zastavení) vypouštění důlních vod z VJJ. Přes srážkově deficitní úhrny v některých měsících nedošlo ze strany Povodí Odry, s. p. k regulačnímu opatření, které by ve svém důsledku znamenalo zastavení nebo omezení čerpání VJJ. V průběhu roku 2014 došlo v měsíci listopadu k výraznému, ne však maximálnímu navýšení retenční kapacity podzemního kolektoru VJJ. Obecně je třeba konstatovat, že provozu VJJ a VJŽ je a bude nutno věnovat nadále pozornost a přizpůsobovat režim čerpání a vypouštění aktuální situaci.



3

OVZDUŠÍ

3.1

Emise ze stacionárních zdrojů

3.1.1 Spalovací stacionární zdroje O. z. ODRA je provozovatelem celkem 11 stacionárních spalovacích zdrojů - kotelen na plynná paliva, které jsou na lokalitách Jeremenko, Heřmanice a Pokrok. Krajský úřad MSK v Ostravě, odbor ŽP a zemědělství vydal v 07/2014 rozhodnutí, ve kterém stanovil, že mezi vyjmenované stacionární zdroje na o. z. ODRA, podle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále jen zákon), patří 3 plynové kotle v kotelně správní budovy č. 631 na lokalitě Jeremenko, Ostrava – Vítkovice, Sirotčí 1145/7. Na základě tohoto rozhodnutí bylo zároveň těmto 3 stacionárním zdrojům uděleno povolení provozu dle § 11 zákona. Jmenovité tepelné příkony výše uvedených stacionární zdrojů se podle § 4 odst. 7 zákona nesčítají. Zbývajících 8 stacionárních spalovacích zdrojů představuje zdroje nevyjmenované v příloze č. 2 k zákonu.

Jmenovitý tepelný příkon [MW]

Účinnost odlučovače [%]

Druh paliva

Počet kotlů / kamen

Počet provoz. hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

3

Kód zdroje

2

kotel č. 1 správní budova objekt č. 631, Ostrava – Vítkovice kotel č. 2 správní budova objekt č. 631, Ostrava – Vítkovice kotel č. 3 správní budova objekt č. 631, Ostrava – Vítkovice

Rok uvedení do provozu

1

Zdroj znečišťování ovzduší

Poř. č.

Tabulka č. 3-1 Přehled vyjmenovaných stacionárních zdrojů

1994

1.1

1,29

-

zemní plyn

1

325

CO, NOX

1994

1.1

1,29

-

zemní plyn

1

265

CO, NOX

1994

1.1

1,29

-

zemní plyn

1

271

CO, NOX

3.1.2 Plnění emisních limitů Pro ověření plnění emisních limitů, v souladu s platnými právními předpisy, bylo v roce 2013 provedeno autorizované měření emisí CO a NOX na plynové kotelně ve správní budově č. 631, lokalita Jeremenko, Ostrava – Vítkovice. Měření k ověření plnění emisních limitů, emise CO a hodnot účinnosti spalování stacionárních zdrojů nevyjmenovaných v příloze č. 2 zákona, bylo realizováno v březnu 2012. Z výsledků posledních měření vyplývá, že předepsané emisní limity pro spalovací



stacionární zdroje – plynové kotelny, byly splněny.

-

200

117,5

100

0

-

kotel č. 2 K2 VVP1000I

-

-

200

141,3

100

0

-


-

-

200

111,2

100

0

-

skutečnost

-

limit


limit

limit

CXHY

skutečnost

CO

limit

NOX

skutečnost

SO2

skutečnost

TZL

skutečnost

Označení kotle

Hmotnostní koncentrace [mg.m-3]

limit

Plynová kotelna, správní budova Jeremenko – objekt č. 631, Ostrava - Vítkovice

Výtopna / Kotelna

Tabulka č. 3-2 Plnění emisních limitů

3.1.3 Emise a poplatky ze stacionárních zdrojů V březnu 2014 byla v zákonné lhůtě splněna povinnost provozovatele vyjmenovaných stacionárních zdrojů, týkající se povinného hlášení souhrnné provozní evidence a poplatků za r. 2013 do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Přehled emisí za rok 2014 ze spalovacích stacionárních zdrojů, je uveden v tabulce č. 3-3. Monitoring skleníkových plynů (CO2) není prováděn. O. z. ODRA neprovozuje žádná zařízení ve smyslu zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.



Tabulka č. 3-3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů

Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka

kotel č. 1 správní budova objekt č. 631, Ostrava – Vítkovice kotel č. 2 správní budova objekt č. 631, Ostrava – Vítkovice kotel č. 3 správní budova objekt č. 631, Ostrava – Vítkovice

TZL [t]

[Kč]

[t]

NOX [Kč]

[t]

CO [Kč]

[t]

Uhrazený Vypočtený

CXHY [Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

-

-

-

-

0,048

53

0

0

-

-

0

53

-

-

-

-

0,047

51

0

0

-

-

0

51

-

-

-

-

0,038

41

0

0

-

-

0

41

0

145

-

Celkem

3.2

SO2

Poplatek

-

-

-

0,133

145

0

0

-

-

Emise z jiných stacionárních zdrojů

3.2.1 Jiné stacionární zdroje O. z. ODRA provozuje 2 jiné stacionární zdroje (Vodní jáma Jeremenko a Vodní jáma Žofie), které nejsou vyjmenovanými stacionárními zdroji ve smyslu přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 3.2.2 Plnění emisních limitů Pro jiné stacionární zdroje uvedené v kap. 3.2.1 nejsou emisní limity stanoveny. 3.2.3 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů Emise vypuštěné z jiných stacionárních zdrojů uvedených v kap. 3.2.1 nejsou zpoplatněny. 3.3

Imise

3.3.1 Prašný spad V rámci plnění podmínek státní báňské správy, stanovených pro úložiště těžebního Strana 31 z celkem 50


odpadu – odval Heřmanice, byl v roce 2014 v okolí odvalu zahájen monitoring prašného spadu. Monitoring je prováděn s cílem informovat o množství prašného spadu ve vytýčené oblasti za účelem stanovení dynamiky prachových částic pro včasné přijetí vhodných opatření k zabránění nebo omezení rozvoje nežádoucích situací v nejbližší obydlené oblasti. Z výsledků měření za období 09 - 12/2014 vyplývá, že hodnoty prašné depozice nepřekračují limity na žádném z odběrných míst. 3.3.2 Prašnost Na důlních pracovištích o. z. ODRA z hlediska měření koncentrace respirabilní frakce prachu platí rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě č. j. KHSMS 11725/2013/OV/HP z 8.4.2013. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke změně podmínek, nebylo nutno důlní pracoviště měřit. 3.4

Důlní plyny

3.4.1 Metan a oxid uhličitý Důl Vodní jáma Jeremenko a Důl Vodní jáma Žofie jsou na základě vyhlášky ČBÚ č.22/1989 Sb., v platném znění, ze dne 29. 12. 1988 zařazeny dle § 79 odst. 3 jako plynující doly II. třídy nebezpečí. Důlní prostory jsou bez nebezpečí průtrží hornin, uhlí a plynů. Vtažná jáma dolu VJJ a její jámová tůň je dle § 232 odst. 1 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., v platném znění, zařazena jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu. Výdušná jáma Je 1, její jámová tůň a překopy 993430, 993450 jsou z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny jako prostory s nebezpečím výbuchu metanu. Vtažná jáma 5/1 – těžní, strojovna havarijního vratu, nouzový kanál, ochoz 8. patra, rozvodna 8. patro, čerpací stanice 8. patro – př. č. 800, překopy č. 801, 8012, 803, 806, třídy 20/081 a 25/081, dále rozvodna 9. patro – př. č. 9020, překopy č. 902, 9023, 903 dolu VJŽ je z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazen jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu a do prostorů s nebezpečím výbuchu metanu je zařazena výdušná jáma 5/4 – Skipová a překop č. 807. Metan, který uniká z těchto jam do ovzduší, se uvolňuje samovolně a není produktem aktívní těžební činnosti. Nejedná se o stacionární zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Množství exhalací z provozu degazačních a odvětrávacích zařízení dolů za rok 2014:  VJŽ: Ventilátory Degazace  VJJ:

1 014 370 m3 CO2; 256 468 m3 CO2 ; 325 248 m3 CO2;

834 177 m3 CH4; 821 763 m3 CH4; 580 816 m3 CH4 .

Exhalace metanu i oxidu uhličitého jsou poměrně nízké a v koncentracích pod přípustnými mezemi povolenými dle § 83 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb.



Tabulka č. 3-4 Monitoring důlních plynů Parametr

Bod monitorovací sítě: Jeremenko Roční průměrná absolutní exhalace  Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí

m3.24

h-1

CH4

CO2

1 591 0,06 kontinuálně kontinuálně ne

891 0,03 1x měsíčně 12 ne

Průměrná absolutní exhalace CH4 za 01 – 12/2014 činila na lokalitě Jeremenko 1 591 m3.24 h-1, což je v průměru o 82 m3.24 h-1 více než v předchozím roce. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu je téměř stejná jako v předchozím roce a činí za uplynulé období 0,06 %. Průměrná absolutní exhalace CO2 za 01 – 12/2014 činila na lokalitě Jeremenko 891 m3.24 h-1. Průměrná hodnota koncentrace CO2 na lokalitě Jeremenko za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,03 %. Tabulka č. 3-5 Monitoring důlních plynů Parametr

Bod monitorovací sítě: Žofie Roční průměrná absolutní exhalace  m3.24 h-1 Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí

CH4

CO2

2 285 0,07 kontinuálně kontinuálně ne

2 779 0,08 1x měsíčně 12 ne

Průměrná absolutní exhalace CH4 za 01 – 12/2014 činila na lokalitě Žofie 2 285 m3.24 h-1, což je v průměru o 251 m3.24 h-1 méně než v roce předchozím. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu se v porovnání s minulým rokem snížila o 0,01 % a činí za uplynulé období 0,07 %. Průměrná absolutní exhalace CO2 za 01 – 12/2014 činila na lokalitě Žofie 2 779 m3.24 h-1. Průměrná hodnota koncentrace CO2 na lokalitě Žofie za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,08%. Monitoring důlních plynů ve stanovených monitorovacích bodech je prováděn kontinuálně, hodnoty jsou vyvedeny do centrálního řídícího stanoviště – dispečinku. Při překročení havarijní meze, popřípadě alarmové meze je stálá inspekční služba upozorněna havarijním výstražným signálem. Monitoring zlikvidovaných hlavních důlních děl (HDD) dle technických podmínek je prováděn v rámci povolených hornických činností v souladu s § 16 odst. 4, 5 a 6 a § 17 odst. 1 vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci HDD.



Projekt 35/AKT V návaznosti na řešení nebezpečí výstupů důlních plynů je v současné době v ostravské části OKR realizován projekt označený 35/AKT – Aktualizovaný projekt 35 - „Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla“. Projekt jako celek navazuje na dílčí projekty řešení nekontrolovaného výstupu metanu ze starých důlních děl v OKR, které byly zahájeny v předchozích letech a jejichž realizace byla ukončena v roce 2014. Ukončení projektu 35/AKT je plánováno na závěr roku 2019. Vstupním podkladem pro realizaci celého projektu je Mapa kategorizace území OKR. Tato mapa je grafickým vyjádřením odborného odhadu míry rizik a rozsahu potenciálního nebezpečí způsobeného neřízenými výstupy plynů z karbonského masívu a slouží k vyznačování nebezpečných území v územně plánovací dokumentaci pro území ostravsko–karvinské oblasti. V ODP se nad uhlonosným karbonem nachází pokryvný útvar v různé mocnosti, z hlediska plynopropustnosti v různé kvalitě. Místně vystupuje karbonské souvrství až na povrch a vytváří tzv. karbonské okno. Stanovení míst, kde může důlní plyn vystupovat přes zeminu až na povrch byla věnována velká pozornost a z tohoto pohledu bylo území podrobeno důsledné kategorizaci. Mocnost pokryvu větší než 50 m se na základě zkušeností považuje za nepropustnou pro plyny bez ohledu na to, jakého složení pokryvný útvar je. Izolinie mocnosti pokryvu 50 m pak vyčlenila poměrně velké území ovlivněné výstupy důlních plynů. Oblast ostravské části OKR je pro účel projektu rozdělena na 75 logických územních celků, jejichž celková výměra je 43 km². Na celé rozloze je v letech 2010 – 2016 prováděn atmogeochemický průzkum podle předem stanovené „Obecné metodiky stanovení koncentrace metanu a oxidu uhličitého v půdním vzduchu“, zpracované společností OKD, DPB, a.s. a schválené k použití ze strany ČBÚ dopisem pod č.j. 2309/05 ze dne 17.7.2005. Na základě výsledků atmogeochemického průzkumu je Mapa kategorizace území OKR každoročně aktualizována a je dostupná je na webové stránce: http://slon.diamo.cz/file/www/ODRA/Mapa%20kategorizace%202014%20na%20web. pdf. 3.4.2 Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý je monitorován v souladu s §109a, odst. 3 vyhlášky ČBÚ č.22/1989 Sb. na vtažné a výdušné jámě provozovaných dolů VJJ a VJŽ kontinuálními analyzátory s vyvedením sledování do dispečinku. V roce 2014 nedošlo k překročení stanovených mezí. 3.5

Měření hluku Škodliviny a i namátkově zaměstnanci u některé ze měření.

fyzikální faktory pracovního prostředí jsou sledovány systematicky při pravidelných kontrolách pracovišť odpovědnými vedoucími o. z. ODRA. Při podezření na nedodržování hygienických limitů složek pracovního prostředí, a tedy i hluku, jsou provedena kontrolní

Monitorování složek pracovního prostředí je realizováno podle SPP-ODRA-22-01- 01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA. V roce 2014 nebyla na žádném monitorovaném pracovišti zjištěna důvodná skutečnost k tomu, aby bylo nutnou přistoupit k měření akreditovanou laboratoří a následně stanovovat opatření.



3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší

3.6.1 Realizované akce a opatření Tepelné zdroje Interní kontroly a revize spalovacích stacionární zdrojů znečišťování ovzduší, kontroly stavu spalinových cest a účinnosti spalování a kontrolní měření emisí jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a platných ČSN. Kontroly plynových zařízení kotelen a měření výskytu CO v kotelnách jsou prováděny v pravidelných měsíčních intervalech ve všech kotelnách. Odborné prohlídky kotelen a revize plynových zařízení byly provedeny v listopadu 2014. Roční revize spalinových cest a čištění průduchů byly provedeny dne 11.3.2014 a 29.9.2014. Servisní kontroly kotlů a seřízení hořáků byly provedeny v březnu a říjnu 2014. V r. 2006 pro snížení spotřeby zemního plynu na ohřev TUV bylo instalováno v budově kotelny areálu Jeremenko tepelné čerpadlo IVT Greenline, které využívá geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. Instalovaný výkon TČ je 29,5 kW. Provozem uvedeného TČ se snížila spotřeba zemního plynu pro ohřev TUV v areálu Jeremenko v roce 2014 o 8 039 m3. Za účelem rozšíření poznatků o využití geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ, byla ve spolupráci s VŠB TU Ostrava v r. 2010 instalována do plynové kotelny v obj. 115 důlní dílny 2 tepelná čerpadla Greenline G21 o jednotkovém výkonu 25 kW. Pro zlepšení využití instalovaných TČ byla v roce 2012 rozšířena dodávka tepla z kotelny v obj. 115 do objektu č. 25 zámečnická dílna. V tomto objektu se dosud provozovala samostatná plynová kotelna s kotlem Dakon KS 24 R o výkonu 24 kW. Provozem kombinovaného společného tepelného zdroje (2 ks TČ + plynové kotle) v objektu č. 115 se dosáhlo v roce 2014 snížení potřeby zemního plynu z původní spotřeby 20 781 m3 o 20 314 m3 zemního plynu na skutečnou spotřebu ve výši 467 m3. Celková spotřeba zemního plynu v areálu Jeremenko se tak provozem 3 ks tepelných čerpadel snížila v roce 2014 o 28 353 m3. Dosažená úspora ve spotřebě zemního plynu v roce 2014 v areálu Jeremenko přispěla ke snížení emisí z provozovaných spalovacích stacionárních zdrojů. Důlní plyny Pro snížení zatěžování ovzduší emisemi čerpaného důlního plynu z VJŽ, byla na lokalitě Žofie provozována společností RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. kogenerační jednotka, která spaluje důlní plyn – metan. Technologie KJ mění odebíraný důlní plyn na elektrickou energii a teplo. Elektrickou energii dodává spol. RIGHT POWER SOURCES, s. r. o. do distribuční soustavy spol. NWR Energy, a.s. a tepelná energie se částečně využívá k vytápění objektů v areálu Žofie. Zařízení KJ bylo uvedeno do zkušebního provozu v květnu 2007. Pro zlepšení využitelnosti produkovaného důlního plynu na KJ, realizovala spol. RIGHT POWER SOURCES, s. r. o. v roce 2008 dostavbu směšovací stanice s plynovou přípojkou na Centrální plynovod spol. Green Gas DPB, a. s. Nové zařízení umožňuje využívat v KJ celou produkci CH4. V roce 2014 byla v KJ spotřeba CH4 ve výši 684 882 m3. K tomuto objemu si spol. RIGHT POWER SOURCES, s. r. o. ještě přikoupila od spol. Green Gas DPB, a.s. dalších 1 604 965 m3 100 % CH4. Využitím odebraného důlního plynu pro provoz KJ



zajistila spol. RIGHT POWER SOURCES, s.r.o. výrobu 7 676 MWh silové elektřiny, kterou dodala do napojené el. distribuční rozvodné soustavy. Z vyrobeného tepla v této KJ bylo využito pro vytápění objektů na lokalitě Žofie 6 646 GJ. Projekt 35/AKT V rámci projektu 35/AKT jsou v místech zjištěných výstupů metanu realizována ochranná opatření. Uplatnění odplyňovacích prvků následuje jako přímá reakce na zjištění koncentrace CH4 v půdě o hodnotě 5000 ppm a vyšší. Odplyňovacími prvky umísťovanými na volné prostranství jsou odplyňovací vrty a drenážní odplyňovací systémy. V ohrožených stavebních objektech jsou umísťovány elektronické monitorovací systémy výskytu CH4 a CO2 s kontinuálním přenosem dat na centrální dispečink metanu na o. z. ODRA. Realizace projektu 35/AKT je prováděna pod pravidelným dohledem odboru bezpečnosti hornické krajiny o. z. ODRA. Průběh všech dílčích částí projektu je vyhodnocován čtvrtletně na kontrolních dnech za účasti pozvaných zástupců MPO, MŽP, MF, Magistrátu města Ostravy, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, OBÚ a supervize MF. 3.6.2 Kontroly Dne 2.10.2014 ČIŽP OI Ostrava provedla, podle zákona č. 201/20120Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, kontrolu provozovaných stacionárních zdrojů, tj. 3 kotlů VVP 1000 I o jmenovitém příkonu 1 290 kW umístěných v kotelně správní budovy v areálu Jeremenko, Ostrava – Vítkovice, Sirotčí 1145/7. Z předložených podkladů, týkajících se povolení provozu předmětných stacionárních zdrojů, ČIŽP OI Ostrava vyvodila závěr, že předmětné vyjmenované stacionární zdroje byly v období od 2.9.2013 do 18.8.2014 provozovány bez povolení provozu a zahájila s provozovatelem řízení o uložení pokuty. K tomuto podal o. z. ODRA ve stanovené lhůtě námitky, které však nebyly akceptovány a následně byla provozovateli uložena pokuta ve výši 30.000,- Kč + 1.000,- paušální poplatek. K dalšímu odporu právní cestou nebylo ze strany o. z. ODRA přistoupeno. 3.6.3 Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. ODRA nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody. 3.7

Shrnutí Na lokalitách o. z. ODRA byly v roce 2014 provozovány 3 spalovací stacionární zdroje znečišťování ovzduší, vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., v platném znění a dále pak 8 spalovacích stacionárních zdrojů a 2 jiné stacionární zdroje, které nejsou zdroji ve smyslu zákona. O. z. ODRA provozuje zdroje znečišťování ovzduší v souladu s příslušnými právními požadavky. Kontroly, revize a měření emisí zdrojů znečišťování ovzduší jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a ČSN. Emisní limity pro spalovací zdroje jsou plněny. Čtvrtletně je prováděno u vyjmenovaných zdrojů vyhodnocování množství emisí a průběžný výpočet poplatků za jejich vypouštění do ovzduší. V březnu 2014 bylo prostřednictvím ISPOP podáno povinné hlášení údajů souhrnné provozní evidence za rok 2013. Poplatek Strana 36 z celkem 50


za znečišťování ovzduší byl vypočten ve výši 200,- Kč (po zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru), čímž v souladu s § 15 odst. 8 zákona o ochraně ovzduší nevznikla povinnost k podání poplatkového přiznání. S účinností nového zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění, došlo ke změnám při vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací. V této souvislosti byla ukončena platnost „regulačního řádu“ schváleného pro provozovnu „Sanace odvalu Heřmanice“. O. z. ODRA přesto prováděl v roce 2014 nadále kontroly opatření přijatých provozovatelem pro snížení prašnosti na provozovně. Za účelem kontroly prašnosti v okolí odvalu Heřmanice a zabránění nebo omezení rozvoje nežádoucích situací v nejbližší obydlené oblasti byl zahájen, na čtyřech odběrných místech v blízkosti odvalu, monitoring prašného spadu. Ke snižování spotřeby zemního plynu ve spalovacích stacionárních zdrojích a tím ke snížení množství produkovaných emisí z těchto spalovacích zdrojů v areálu Jeremenko, přispěl provoz tepelných čerpadel, které využívají geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. V roce 2014 bylo při ohřevu TUV ušetřeno 8 039 m3 zemního plynu. Celková úspora zemního plynu v r. 2014, vlivem provozu tepelných čerpadel, dosáhla 28 353 m3. Snížení zatěžování ovzduší emisemi čerpaného důlního plynu na lokalitě Žofie bylo docíleno provozem kogenerační jednotky spalující metan čerpaný z VJŽ. Tepelná energie vyráběná KJ se částečně využívá k vytápění objektů v areálu Žofie. V roce 2014 byla spotřeba důlního plynu v KJ ve výši 684 882 m3 100 % CH4. Z vyrobeného tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie 6 646 GJ, čímž bylo zároveň docíleno snížení spotřeby zemního plynu při vytápění objektů v areálu. Interní kontroly zlikvidovaných důlních děl ústících na povrch a odplyňovacích pozorovacích vrtů jsou prováděny periodicky v rozsahu a četnosti dle PO-ODRASFZ-02-02, v souladu s příslušnými právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Monitorování složek pracovního prostředí na pracovištích o. z. ODRA bylo v roce 2014 realizováno v souladu se SPP-ODRA-22-01-01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA a SM-ODRA-31-02 Systém protiprašné prevence a kategorizace prací.



4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1

Kontaminace půdy Ve správě o. z. ODRA je v současné době 8 areálů, v nichž je potvrzeno přetrvávající znečištění zemin a horninového prostředí, mající původ v minulém způsobu užívání lokalit před přechodem práv hospodařit na těchto pozemcích na DIAMO, s. p. Ve většině případů se jedná o zbytkové lokální znečištění zemin NEL, PAU, popř. těžkými kovy. Mezi takto postižená místa dosud patří plochy vytipované analýzami rizik konaminovaného území v letech 1997 – 2002 v areálech bývalých důlních provozů Žofie, Barbora, Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov, Šverma a Trojice. Ve většině případů však míra znečištění prokázaná těmito AR, jak vyplývá z vyjádření a doporučení dotčených orgánů státní správy z let 1997 – 2002, nepředstavuje takové aktuální ani potenciální riziko, které by vyžadovalo sanační zásah v lokalitě. Potřeba sanace vyplynula v minulosti z doporučení účastníků řízení k AR pouze pro rizikové plochy v areálu Trojice. Přestože ostatní účastníci řízení k výsledkům AR pro areály Šverma – Mariánské Hory a Hrušov v letech 1998 – 2000 neshledaly ekologickou zátěž těchto areálů natolik významnou, aby vyžadovala sanační zásah, ČIŽP OI Ostrava ve svém tehdejším vyjádření k závěrům AR však doporučila realizaci několikaletého monitoringu podzemních vod k prokázání, či vyloučení možnosti migrace kontaminantů do okolí. V areálu Hrušov představovaly potenciální ohrožení kvality podzemních vod vyluhovatelností NEL ze znečištěných zemin 2 plochy – tzv. plocha A u bývalého skladu hydraulických stojek (odstavná plocha pro vozidla) a plocha C bývalé jeřábové dráhy a skladiště šrotu. V areálu Šverma – Mariánské Hory byly z důvodu možného průniku kontaminantů do okolí a podzemních vod označeny jako problémové 3 plochy – tzv. plocha A bývalé čerpací stanice flotačních olejů a podzemní nádrže, plocha B bývalého Bencaloru a plocha C bývalých kalových nádrží. V areálech Šverma – Mariánské Hory a Hrušov nadále platí výstupy z jednání s ČIŽP OI Ostrava (viz Zápis z jednání č. j. ČIŽP/049/OOV/0802619.017/09/VBC ze dne 20.2.2009), které deklarují: -

-

úroveň kontaminace v lokalitě Hrušov, stejně jako plochy C a B na lokalitě Mariánské Hory nepředstavují významné riziko a DIAMO, s. p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží, přetrvávající kontaminace plochy A v areálu Mariánské Hory, stejně jako kontaminace podzemních vod, nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, má být v budoucnu řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma (vlastník OKK Koksovny, a.s.). Stávající monitorovací objekty v areálu Mariánské Hory bylo proto doporučeno nadále využívat pro režimní monitoring podzemních vod zájmové oblasti prováděném však pouze autosenzoricky, tzn. monitoring, který spočívá ve vizuální a čichové kontrole vzorku vody z vrtů.

V areálech a Hrušov byl v průběhu roku 2014 proveden doprůzkum na úroveň kontaminace. Provedení doprůzkumu bylo v gesci MŽP ČR. Výsledky prokázali minimální úroveň kontaminace na lokalitě Hrušov a na lokalitě Šverma – Mariánské Hory byla objevena nová masivně kontaminovaná plocha poblíž hranice s koksovnou. Na závěrečném projednávání obou doprůzkumů byl konstatováno, že případná sanace nově objevené kontaminace bude řešena v kooperaci se sanací koksovny Jan Šverma. V případě areálu Trojice byla sanace horninového prostředí a podzemních vod Strana 38 z celkem 50


nařízena z důvodu prokázané masivní kontaminace horninového i podzemních vod, mající původ v provozu bývalé sousední koksovny.

prostředí

V prosinci 2008 byla v rámci rozsáhlého projektu „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje, a jeho předpokládané rozpočtové náklady byly odhadovány na 340 mil. Kč, byla ukončena realizace I. fáze tohoto projektu s názvem: „Aktualizaci analýz rizik kontaminovaného území“. V průběhu roku 2009 zde byl v rámci realizace AAR proveden dodavatelem prací (TOP GEO Group CZ, s.r.o.) podrobný průzkum plošného a prostorového rozsahu znečištění areálů bývalého dolu i koksovny Trojice, provedeno hodnocení ekologických i zdravotních rizik a navržena nápravná opatření. V průběhu roku 2010 bylo vedeno oponentní řízení k AAR. Na základě závěrů oponentního řízení byla zpracována žádost na vodoprávní úřad ve věci stanovení sanačních limitů. Vodoprávní úřad ve svém stanovisku potvrdil závěry AAR a tím se navržené sanační limity legalizovaly. Tyto parametry budou základními pro plánování a realizaci dalších etap projektu. Ze závěrů a doporučení oponované AAR vyplývá, že v rámci zájmového území lokality Trojice byla ověřena existence prioritních kontaminantů v nesaturované zóně: PAU, NEL, C10 – C40, Pb a Hg; v saturované zóně pak PAU, fenoly, NEL, BTEX, amonné ionty, kyanidy a Pb. Kontaminace je přednostně vázána na nesaturovanou zónu v materiálech mocných navážek stavebních sutí různého složení, stáří a původu a dále v horninách karbonu, a to až do hloubek ověřeného geologického profilu. Kontaminační mraky pro jednotlivé kontaminanty tvoří prostorově rozsáhlé plochy s vazbou na zdroje kontaminace. V saturované zóně nebyla prokázána migrace kontaminantů za hranice lokality, rychlost migrace je minimální. K definitivnímu stanovení nápravných opatření k eliminaci zhodnocených rizik SEZ zhotovitel doporučuje realizaci upřesňujícího sanačního doprůzkumu. Tento doprůzkum společně s realizací prováděcí projektové dokumentace je náplní II. fáze projektu. V koncem roku 2012 byly práce na předmětné druhé fázi zahájeny a v průběhu 2013 práce pokračovaly a ukončen byl v 2014. Po vyhodnocení začaly práce na projektu sanace území. Kompletní dokumentace včetně stavebního povolení by měla být k dispozici v roce 2015. 4.2

Kontaminace biologického materiálu O. z. ODRA neprovádí analýzy biologického materiálu.

4.3

Shrnutí Na základě dosavadních výsledků průzkumu a monitoringu starých ekologických zátěží lokalit ve správě o. z. ODRA lze konstatovat, že mezi lokality s nutností provedení sanace patří nadále již jen areál Trojice a Šverma – Mariánské Hory. Řešení SEZ v areálu Trojice je ošetřeno v současnosti již probíhajícím projektem „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje a jeho předpokládané rozpočtové náklady jsou odhadovány na 720 mil. Kč. V roce 2010 proběhlo oponentní řízení k závěrečné zprávě AAR lokality Trojice – na základě výsledků a stanovisek dotčených orgánů státní správy bylo přistoupeno k přípravě II. etapy realizace projektu - předsanační doprůzkum a zpracování projektu sanace. Tato etapa byla ve II. pol. 2012 vysoutěžena a koncem roku pak začaly vlastní práce, které pokračovaly v průběhu roku 2014. Přetrvávající

kontaminace

plochy

A

v areálu

Mariánské

Hory,

stejně

jako



kontaminace podzemních vod nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, by měla být řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma ve spolupráci s jejím vlastníkem (OKK Koksovny, a.s.). Ke koordinované činnosti jsme zatím nebyli vyzváni. Lokality Žofie a Barbora, areály Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov patří i nadále mezi lokality s přetrvávajícím zbytkovým znečištěním zemin. Tyto zátěže však nepředstavují významné riziko a DIAMO, s. p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží. Ve většině případů jde o areály bývalých důlních provozů, které jsou i nadále využívány jako výrobní a ostatní průmyslové areály a vykazují proto obecně pomalejší průběh atenuace znečištění. Dříve masivně znečištěné plochy v rámci těchto areálů jsou proto nadále průběžně, v rámci ročních monitorovacích plánů o. z., kontrolovány z hlediska časového vývoje znečištění. Zbývající lokality bývalých důlních areálů ve správě o. z. ODRA byly již v minulosti vyhodnoceny jako areály, které jsou bez rizik ohrožení zdraví nebo ekosystémů.



5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5.1

Produkce a nakládání s odpady

5.1.1 Provozovny Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona o odpadech ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2014“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následujících 9 provozoven o. z. ODRA: Identifikační číslo a název provozovny 102 areál Barbora 106 areál Žofie 108 areál Jeremenko 110 areál Šverma 112 areál Hrušov 113 areál Koblov 115 areál Bezruč 116 areál VKK Rychvald 117 areál Heřmanice 5.1.2 Produkce odpadů Přehled vlastních odpadů podle druhu, katalogového čísla, kategorie a množství v sumě za celý o. z. je uveden v Tabulce č. 5-1. V roce 2014 došlo v porovnání s rokem 2013 k poklesu produkovaných odpadů zejména z důvodu poklesu realizace demolic objektů (stavební a demoliční odpady a kovový odpad). Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, které vznikají v provozovnách o. z. ODRA je upraven rozhodnutím KÚ MSK č.j. MSK 30136/2012 ze dne 26. 3. 2012. Platnost je udělena do 31. 3. 2017. Předmětem nakládání je jejich shromažďování podle jednotlivých druhů do doby předání oprávněné osobě.



Tabulka č. 5-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

Katalogové číslo odpadu

Papírové a lepenkové obaly 15 01 01 Plastové obaly 15 01 02 Obaly obsahující zbytky 3. nebezpečných látek 15 01 10 4. Absorpční činidla 15 02 02 5. Pneumatiky 16 01 03 6. Beton 17 01 01 7. Cihly 17 01 02 8. Směs betonu, cihel,… 17 01 07 9. Dřevo 17 02 01 10. Plasty 17 02 03 11. Měď, mosaz, bronz 17 04 01 12. Hliník 17 04 02 13. Železo a ocel 17 04 05 14. Kabely neuvedené pod 17 04 10 17 04 11 15. Izolační materiály 17 06 04 16. Stavební materiály obs.azbest 17 06 05 17. Směsné stavební a demol.odpad 17 09 04 18. Papír a lepenka 20 01 01 19. Plasty 20 01 39 20. Jiný biolog. nerozložitelný odpad 20 02 03 21. Směsný komunální odpad 20 03 01 22. Odpad z čištění kanalizace 20 03 06 23. Objemný odpad 20 03 07 Množství odpadu celkem Množství nebezpečného odpadu celkem Množství ostatního odpadu celkem Množství odpadů předaných k využití („R“) Množství odpadů předaných k odstranění („D“) 1. 2.

Kategorie odpadu

Množství odpadu kg

O O

4 522 778

N

1 080

N O O O O O O O O O O O N O O O O O O O

1 540 770 24 520 401 240 577 900 4 760 1 550 1 280 380 198 700 1 350 2 260 5 540 4 620 1 718 140 126 480 21 296 17 000 26 470 1 425 894 8 160 1 417 734 1 218 058 207 836

Na celém o. z. probíhá třídění tuhého komunálního odpadu. Za rok 2014 bylo z TKO vytříděno 0,918 t plastů a 6,240 t papíru (viz následující tabulka). Tabulka č. 5-2 Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1. 2. 3. 4.

Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty

Katalogové číslo odpadu 15 01 01 20 01 01 15 01 02 20 01 39

Kategorie odpadu O O O O

Množství odpadu kg 4 522 1 718 778 140

Tabulka č. 5-3 Strana 42 z celkem 50


Přehled použitých výrobků předaných formou zpětného odběru Množství kg

P. č.

Název použitého výrobku

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Monitory LCD Tiskárny a kopírovací stroje Malé domácí spotřebiče Osobní počítače Ostatní zařízení IT a telekomunikací Chladící zařízení Velké domácí spotřebiče Ostatní spotřebitelská zařízení Elektronické nástroje Olověné a nikl-kadmiové akumulátory a baterie

70 150 192 280 40 100 300 21 75 80

Zpětným odběrem uvedených 1 308 kg použitých výrobků bylo ušetřeno za jejich případné odstranění cca 10 tis. Kč (mimo bezplatného svozu). V projektu „Zelená firma“ (sběr baterií a drobného elektroodpadu z domácností do sběrných boxů) zaměstnanci o. z. ODRA odevzdali v roce 2014 celkem 34,4 kg elektroodpadu. 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů Zařízení a sklady nebezpečných odpadů o. z. neprovozuje. O. z. ODRA má pouze tato shromažďovací místa nebezpečných odpadů (nakládání dle interních provozních řádů) : o o 5.2

Mobilní sklad na lokalitě Jeremenko, Mobilní sklad na lokalitě Žofie.

Náklady a výnosy

Tabulka č. 5-4 Přehled nákladů a výnosů odpadového hospodářství Náklady - na úpravu, využití, odstraňování - na skládkování (poplatky) - jiné Celkem

5.3

tis. Kč 329 380 709

tis. Kč

Výnosy - z prodeje druhotných surovin - z příjmu odpadů do zařízení - jiné Celkem

1 622 1 622

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství

5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady Netýká se o. z. 5.3.2 Realizované akce a opatření V roce 2014 pokračovala ve všech činných areálech o. z. harmonizace třídění odpadů komunálního charakteru na 3 frakce (papír, plasty, ostatní směsný odpad). Z důvodu opuštění areálu Barbora našimi stálými zaměstnanci se od 11/2014 se zde upustilo Strana 43 z celkem 50


od třídění s následným ukončením smluvního vztahu s oprávněnou osobou (firmou). 5.3.3 Kontroly V roce 2014 byla správními orgány provedena kontrola dodržování zákona o odpadech v zařízení k využívání odpadů v areálu Barbora a následné rekultivace území (ukládání odpadů bylo ukončeno k 31. 12. 2012). Nebyly uloženy žádné pokuty 5.4

Shrnutí V roce 2014 došlo v porovnání s rokem 2013 k poklesu množství vyprodukovaných odpadů zejména z důvodu poklesu realizace demolic objektů a likvidace technologie (stavební a demoliční odpady a kovový odpad). Celková produkce vyprodukovaných odpadů v 9 provozovnách o. z. ODRA činila 1 425,9 t. Celkový finanční zisk po odečtení nákladů za odstraňování činil 913 tis. Kč. Pro rok 2015 se předpokládá podobná produkce odpadů vlastních, ovšem náklady na jejich odvoz a zneškodnění mohou být navýšeny o náklady na likvidaci a zneškodnění stavebních a demoličních odpadů cizími oprávněnými firmami.



6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

6.1

Úložná místa

6.1.1 Odvaly Žádné odvaly ve správě o. z. ODRA nejsou v současné době aktivně provozovány k ukládání těžebního odpadu. Přehled úložných míst těžebního odpadu, oznámených SBS - OBÚ v Ostravě ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění (dále také jen zákon), která vznikla historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěna na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v tabulce č. 6-1. Tabulka odráží aktuální technický stav bez ohledu na majetkové vztahy k pozemkům, na nichž se odvaly - úložná místa těžebního odpadu nacházejí. Rozhodujícím kritériem zahrnutí odvalů do kategorie úložných míst těžebního odpadu, ve smyslu zákona, byla existence starých ekologických zátěží na příslušné lokalitě. Tabulka č. 6-1 Úložná místa těžebního odpadu P. č. Odval / Odkaliště

Plocha

Objem

Hmotnost

m 

m 

kt

2

3

1

Odval Ema

213 000

2 556 000

4 090

2

Odval Hedvika

406 000

4 872 000

7 795

3

Odval Heřmanice

1 032 000

18 785 000

30 056

Celkem

1 651 000

26 213 000

41 941

Druh uložené hmoty karbonská hlušina karbonská hlušina karbonská hlušina

Aktuální stav v provozu v provozu v provozu

Většina odvalů je určena k dokončení plánovaných či již realizovaných sanačněrekultivačních akcí a jejich předání k využívání ve smyslu platných územních plánů jejich vlastníkům; tyto odvaly však nejsou evidovány jako úložná místa ve smyslu zákona. Sanačně-rekultivační akce na odvalech, které probíhaly v roce 2014, jsou zpracovány v kapitole č. 7 Rekultivace. V souvislosti s plněním povinností podle zákona č. 157/2009 Sb., v platném znění, jsou na OBÚ Ostrava nahlášeny jako úložná místa těžebního odpadu ve smyslu zákona odvaly Heřmanice, Hedvika a Ema. Tyto odvaly jsou dlouhodobě termicky aktivní a je pravděpodobné, že v rámci sanace termických procesů na těchto lokalitách bude nutné s uloženým těžebním materiálem dále disponovat (extrakce, inertizace, remodelace apod.). V roce 2014 došlo ke změně v kubatuře odvalu Heřmanice odtěžováním těžebního odpadu odvalu v jeho východní a západní části. Jde o součást řešení termicky aktivního odvalu. Za rok 2014 bylo z odvalu Heřmanice odtěženo celkem 161 249 t kameniva. Na odvale Hedvika probíhá dlouhodobý monitoring termicky aktivního odvalu tj. teplotní a plynové sledování. V rámci teplotního monitoringu je zaznamenávána Strana 45 z celkem 50


migrace a rozšíření původní termicky aktivní zóny v centrální části tělesa odvalu, zejména jižním a jihovýchodním směrem k intenzivně využívanému podnikatelskému areálu. Také na termicky zasažené části odvalu Ema, tj. v trase bývalého výložníku na kuželu haldy, pokračovaly v průběhu roku 2014 práce na teplotním a plynovém monitoringu. Protože značená turistická trasa (odval je technickou kulturní památkou) na vrchol odvalu Ema vedla přes rizikovou plochu bývalého výložníku, byla v návaznosti na výsledky průzkumu, tato trasa odkloněna a v současné době již vede mimo exponovanou – termicky aktivní zónu. V roce 2014 byl rovněž zahájen imisní monitoring odvalu Heřmanice – měření prašného spadu. 6.1.2 Odkaliště Odkaliště, jako úložná místa těžebního odpadu ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., v planém znění, na o. z. ODRA nejsou evidována. 6.2

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Na úložná místa (odvaly a odkaliště) není v podmínkách o. z. ODRA ukládán žádný těžební odpad ani materiál související s hornickou činností organizace.

6.3

Shrnutí Z termicky aktivního odvalu Heřmanice bylo v roce 2014 odtěženo 161 249 t kameniva – karbonské hlušiny. Těžbou a prodejem kameniva z části odvalu Heřmanice došlo v roce 2014 k dalšímu snížení celkového objemu uloženého těžebního odpadu o 100 800 m3. V roce 2014, stejně jako v předešlých letech, byla věnována termicky aktivním odvalům Ema, Hedvika a Heřmanice, monitorovací akce popsané v rámci předešlých kapitol, popř. navazující projekty vedoucí k řešení problematiky likvidace aktivních oblastí odvalů.

zvláštní pozornost kde pokračovaly byly připravovány (sanace) termicky

V souladu s ustanovením § 22 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. jsou prováděny pravidelné kontroly odvalů se zaměřením na dodržování zákazu používání otevřeného ohně, zjišťování výskytu černých skládek odpadů, označení přístupových cest výstražnými tabulkami. Odval Heřmanice je kontrolován týdně, navíc s namátkovým měřením koncentrací CO, CH4 a vizuální kontrolou stavu termické aktivity. O vývoji situace na termicky aktivních odvalech jsou průběžně informovány příslušné orgány státní správy, orgány ochrany životního prostředí a další dotčené subjekty.



7

SANACE A REKULTIVACE

7.1

Sanačně-rekultivační akce

7.1.1 Realizované sanačně-rekultivační stavby hrazené z RP ZNHČ Na tyto sanačně-rekultivační akce byly čerpány z ročního plánu Zahlazování následků hornické činnosti 2014 náklady na realizaci, přípravné a zajišťovací práce (jedná se o správní poplatky, vypracování PD, inženýrskou činnost, odvody ze ZPF, nájmy za pozemky, znalecký posudek, autorský dozor projektanta a náklady na ukončení stavby).

Celkové náklady na realizaci dle schval. protokolu v tis. Kč

Skutečné náklady na realizaci v r. 2014 v tis. Kč

Ukončení stavby

6,50

2002

2015

640

50

787

12,90

2008

2015

-2 113

70

-1 160

Rekultivace pozemku u ul. Kubečkova

0,55

2012

2018

2 575

153

2 966

Rekultivace vodního toku Ráček

0,50

2012

2017

4 151

465

4 261

Komplexní řešení území Trojice II. etapa

2,30

2012

2015

1 729

0

1 931

Rekultivace vodního toku Ráček II. etapa

0,15

2014

2015

2 868

2 868

3 045

Revitalizace území jižního plata odvalu Heřmanice Lokalita Fučík - PDP

4,60

2014

2014

2 180

2 180

2 183

2013

2015

93 295

26 446

93 682

2015

2019

12 982

12 982

15 381

2005

2014

1 028

228

1 676

119 335

45 442

124 752

Název sanačně-rekultivační stavby

Plocha v ha

Zahájení stavby

Skutečné náklady na realizaci dosud v tis. Kč

Tabulka č. 7-1 Sanačně-rekultivační akce hrazené z RP ZNHČ

Lokalita Ostrava - ODP Rekultivace odvalu Jeremenko Sanace odkalovacích nádrží Jeremenko

Sanace odvalu Václav II. etapa sanační práce Sanace odvalu Václav II. etapa - TR a BR Lokalita Barbora Sanace vodní nádrže na lokalitě Barbora Celkem

7,00

0,60 35,10



7.1.2 Sanačně-rekultivační slezského kraje“

akce

hrazené

z programu

„Revitalizace

Moravsko-

Realizované stavby SR akce již realizované v rámci Revitalizace Moravskoslezského kraje – realizace těchto akcí byla zahájena v letech 2006 – 2012 (bez nákladů na přípravné a zajišťovací práce, které byly hrazeny ze státního rozpočtu).

Zahájení stavby

Ukončení stavby

Skutečné náklady dosud v tis. Kč

Náklady na realizaci 2014 v tis. Kč

Náklady na realizaci dle SOD v tis. Kč


Plocha v ha

Tabulka č. 7-2 Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu revitalizace MSK

10,00

2008

2014

41 534

335

52 731

0,03

2009

2015

639

7

729

0,96

2012

2018

4 319

468

4 958

0,50

2008

2014

15 788

109

16 448

33,40

2009

2014

6 170

46

6 173

30,90

2006

2024

32 632

0

97 559

101 082

965

178 598

ODP Sanace a rekultivace nádrží Stachanov Protierozní opatření Salma Rekultivace plochy Lipina, plocha A PDP Sanace odvalu Václav Lokalita Paskov Odvodnění zamokřených pozemků Ščučí Rekultivace území nádrže NP 1 Celkem

75,79

Stavby ve fázi přípravy SR akce schválené v Meziresortní komisi ustanovené na základě usnesení vlády č. 756 ze dne 5.8.2002 ve znění jeho pozdějších změn – tyto stavby byly schváleny v Meziresortní komisi k zařazení do programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Dosud ale nebyla vyhlášena veřejná zakázka na realizace těchto staveb. Na tyto akce byly čerpány z RP ZNHČ 2014 náklady na zpracování PD, správní poplatek, inženýrskou činnost, platba za odběrné místo el. a čištění odvodňovacího kanálu Sčučí.



Předpokládané náklady na realizaci v tis. Kč

Ukončení stavby

Zahájení stavby


Plocha v ha

Tabulka č. 7-3 Sanačně-rekultivační akce schválené v Mezirezortní komisi

ODP Rekultivace odvalu Rychvald

2,50

2015

2021

13 139

280,00

2018

2024

250 000

12,06

2016

2022

13 102

1,60

2017

2022

18 000

Úprava pozemků v Petřvaldě - lokalita u Bužkovce

0,76

2019

2024

32 000

Sanace lokality u Balatonu

4,80

2016

2022

2 053

Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí

4,00

2016

2022

139 000

Úprava potoka Zyf

3,00

2017

2022

20 000

Odvodnění území Nová Ves - Sever Rekultivace odvalu Urx Úprava odvodnění vodoteče Mlýnka PDP

Lokalita Paskov

Celkem

7.2

308,72

487 294

Shrnutí Na o. z. ODRA Ostrava pokračovaly rekultivační práce financované z RP ZNHČ na 10 rozpracovaných stavbách (35,1 ha) v lokalitách Ostrava, Fučík a Barbora, na které bylo vynaloženo 45,442 mil. Kč. V průběhu roku 2014 byly ukončeny práce na dvou sanačně – rekultivačních stavbách: „Sanace vodní nádrže na lokalitě Barbora“ a „Revitalizace území jižního plata odvalu Heřmanice“. Celková rozloha těchto ukončených staveb je 5,2 ha. V rámci projektu revitalizace Moravskoslezského kraje byly realizovány práce celkem na 6 stavbách (75,8 ha) za 0,965 mil. Kč. V průběhu roku 2014 byly ukončeny práce na třech sanačně – rekultivačních stavbách: „Sanace odvalu Václav“, „Odvodnění zamokřených pozemků Ščučí“ a „Sanace a rekultivace nádrží Stachanov“. Celková rozloha těchto ukončených staveb je 43,9 ha. Staveb ve fázi přípravy (příprava podkladů pro zpracování projektové dokumentace a zpracování projektové dokumentace) bylo v roce 2014 celkem 8. Tyto stavby jsou o ploše 308,72 ha a předpokládaných nákladech 487 294 000 Kč.



ZÁVĚR Z hlediska dalšího vývoje bude nadále nutno věnovat pozornost moderování všech procesů ovlivňujících životní prostředí. Odštěpný závod ODRA Ostrava ve sledovaném roce nakoupil celkem 30 679 m³ pitných vod (26 342 m³ od OVaK, a. s. a 4 337 m³ od SmVaK, a. s.). Odpadní vody byly vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu v sedmi případech, do čistírenského systému v jednom případě a do povrchového toku ve dvou případech. V žádném monitorovaném objektu nebyly překročeny stanovené ukazatele. V roce 2014 bylo do povrchových vod vypuštěno celkem 6 492 595 m³ důlních vod, z čehož bylo 5 345 112 m³ z VJJ a 1 147 483 m³ z VJŽ. Všechny stanovené ukazatele byly splněny. Trend množství čerpaných a vypouštěných důlních vod je stabilizovaný, chemismus vykazuje značnou disperzi. Odštěpný závod provozuje 11 spalovacích stacionárních zdrojů, z toho 3 zdroje vyjmenované ve smyslu přílohy č 2. k zákonu o ochraně ovzduší. Limity dané relevantními právními předpisy v aktuálním znění byly plněny. Poplatky za emise nebyly uplatněny. V rámci kontroly ČIŽP OI Ostrava, týkající se povolení provozu předmětných stacionárních zdrojů, byla o. z. ODRA udělena pokuta, která byla bez dalšího právního řízení uhrazena. Na úseku odpadového hospodářství bylo v roce 2014 vyprodukováno celkem 1 426 t odpadů v celkem 9 provozovnách. Z tohoto množství bylo 8,2 t nebezpečných odpadů, 7,2 t vytříděných odpadů. Zpětně bylo odebráno 1,3 t odpadů. Systém likvidace vzniklých odpadů je garantován smluvními organizacemi. Vlastní produkce odpadů má sestupný charakter v závislosti na postupu likvidačních prací a redukci lokalit. Nakládání s těžebními odpady je prováděno na 3 úložných místech, z toho 2 úložná místa (odval Ema a odval Hedvika) jsou ve stádiu prostého monitorování a na 3. (odval Heřmanice) jsou prováděna sanační opatření. Celkový objem deponovaných těžebních odpadů na všech třech úložných místech činí cca 26,2 mil m³. Z termicky aktivního odvalu Heřmanice bylo v roce 2014 odtěženo 161 249 t uložené hmoty – karbonské hlušiny, a využito jako kamenivo. Na o. z. ODRA Ostrava pokračovaly rekultivační práce financované z RP ZNHČ na 10. rozpracovaných stavbách (35,1 ha) v lokalitách Ostrava, Fučík a Barbora, na které bylo vynaloženo 45,442 mil. Kč. V průběhu roku 2014 byly ukončeny práce na dvou sanačně – rekultivačních stavbách: „Sanace vodní nádrže na lokalitě Barbora“ a „Revitalizace území jižního plata odvalu Heřmanice“. Celková rozloha těchto ukončených staveb je 5,2 ha. Rekultivační práce (financované z RP ZNHČ) na o. z. ODRA pokračovaly na 10 rozpracovaných stavbách (35,1 ha). V rámci projektu revitalizace Moravskoslezského kraje byly realizovány práce celkem na 6 stavbách (75,8 ha). V průběhu roku 2014 byly ukončeny práce na třech sanačně – rekultivačních stavbách. Celková rozloha těchto ukončených staveb je 43,9 ha. Celkové hodnocení stavu složek životního prostředí je pozitivní. Výsledky monitorování prokázaly, že vlivem činnosti DIAMO, s. p., o. z. ODRA Ostrava v roce 2013 nedošlo k závažnému znečištění nebo poškození životního prostředí a stav jeho jednotlivých složek se ve spravovaných lokalitách postupně a trvale zlepšuje.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2014

Recommend Documents