ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA Sirotčí 1145/7 703 86 Ostrava – Vítkovice

Ostrava – Vítkovice 12. 3. 2013 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012

Zpracoval:

Dr. Ing. Petr Jelínek: kap. 2, 3, 4, 6, úvod, závěr vedoucí odboru ekologie Jiří Hirka: kap. 1 vodohospodář Ing. Marcela Szopová: kap. 3 ekolog Ing. Jiří Kokošínský: kap. 5 odpadový hospodář Ing. Jan Pastrňák: kap. 7 vedoucí oddělení sanačně-rekultivačních prací Ing. Bronislav Šrámek: kap. 3.4 vedoucí oddělení větrání, ZBZS a degazace Ing. Bohuslav Musálek: kap. 3.3 a 3.5 vedoucí odboru bezpečnosti práce a požární ochrany

Kontroloval:

Ing. Pavel Fasolo náměstek pro techniku, výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Josef Havelka vedoucí odštěpného závodu

Datum:

12.3.2013

Výtisk číslo:

1

Strana 2 (celkem 47)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012

Rozdělovník

DRŽITEL Funkce

Titul, jméno, příjmení

Výtisk č.

DIAMO, s.p., o.z. ODRA - TE

Dr. Ing. Petr Jelínek

1

DIAMO, s.p., ŘSP - OE

Ing. Pavel Vostarek

2



OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................... 6 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI ................................................................................... 7 1.1 Pitná voda .............................................................................................................. 7 1.1.1 Externí zdroje.................................................................................................... 7 1.1.2 Vlastní zdroje........................................................................................................ 7 1.2 Provozní voda ........................................................................................................ 7 1.3 Odpadní voda ........................................................................................................ 7 1.3.1 Čistírna odpadních vod – areál Hrušov ............................................................... 7 1.3.2 Výpustné profily odpadních vod ........................................................................ 8 1.4 Důlní voda.............................................................................................................11 1.4.1 Čistírna důlních vod .........................................................................................11 1.4.2 Výpustné profily důlních vod ............................................................................11 1.5 Odkaliště a laguny ................................................................................................12 1.6 Monitoring okolí – povrchové vody ........................................................................12 1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami ......................................................15 1.7.1 Realizované akce a opatření ............................................................................15 1.7.2 Kontroly ...........................................................................................................15 1.7.3 Uložené pokuty ................................................................................................15 1.8 Shrnutí ..................................................................................................................15 2 HYDROGEOLOGIE .........................................................................................17 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů................................17 2.1.1 Hydrologické poměry .......................................................................................17 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností ...................................................17 2.2 Monitorovací systémy ...........................................................................................18 2.2.1 Monitoring podzemních vod .............................................................................18 2.2.2 Monitoring povrchových vod ............................................................................19 2.3 Výsledky monitoringu ............................................................................................19 2.3.1 Podzemní vody ................................................................................................19 2.3.2 Povrchové vody ...............................................................................................25 2.4 Shrnutí ..................................................................................................................25 3 OVZDUŠÍ .........................................................................................................25 3.1 Emise z tepelných zdrojů ......................................................................................25 3.1.1 Spalovací zdroje ..............................................................................................25 3.1.2 Plnění emisních limitů ......................................................................................26 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů ...........................................................28 3.2 Emise z technologických zdrojů ............................................................................28 3.2.1 Technologické zdroje .......................................................................................28 3.2.2 Odkaliště, odvaly .............................................................................................29 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů ......................................................29 3.3 Imise .....................................................................................................................29 3.3.1 Prašný spad .....................................................................................................29 3.3.2 Prašnost ..........................................................................................................29 3.4 Důlní plyny ............................................................................................................30 3.4.1 Metan...............................................................................................................30 3.4.2 Oxid uhličitý .....................................................................................................31 3.4.3 Oxid uhelnatý ...................................................................................................31 3.5 Měření hluku .........................................................................................................31 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší ..........................................................31 3.6.1 Realizované akce a opatření ............................................................................31 3.6.2 Kontroly ...........................................................................................................32 3.6.3 Uložené pokuty ................................................................................................32 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi ..........................................................32 Strana 4 (celkem 47)


Shrnutí ..................................................................................................................33 KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU.................................34 4.1 Kontaminace půdy ................................................................................................34 4.2 Kontaminace biologického materiálu .....................................................................35 4.3 Shrnutí ..................................................................................................................35 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................36 5.1 Produkce a nakládání s odpady ............................................................................36 5.1.1 Provozovny ......................................................................................................36 5.1.2 Produkce odpadů .............................................................................................36 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů .........................................................38 5.2 Náklady a výnosy ..................................................................................................39 5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství ...........................................39 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady ...........................................................39 5.3.2 Realizované akce a opatření ............................................................................39 5.3.3 Kontroly ...........................................................................................................39 5.3.4 Uložené pokuty ................................................................................................39 5.4 Shrnutí ..................................................................................................................39 6 NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ...........................................................39 6.1 Uložná místa .........................................................................................................39 6.1.1 Odvaly .............................................................................................................39 6.1.2 Odkaliště..........................................................................................................40 6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností ..................................41 6.3 Shrnutí ..................................................................................................................41 7 SANACE A REKULTIVACE ............................................................................42 7.1 Sanačně-rekultivační akce ....................................................................................42 7.1.1 Realizované sanačně-rekultivační stavby hrazené z RP ZNHČ .......................42 7.1.2 Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu „Revitalizace Moravskoslezského kraje“ ...............................................................................................43 7.2 Shrnutí ...................................................................................................................44 ZÁVĚR .................................................................................................................................46 3.7

4



ÚVOD Monitoring stavu životního prostředí v oblasti sféry zájmů odštěpného závodu ODRA byl prováděn na základě obecné závazných právních pžředpisů, v rozsahu a smyslu vydaných rozhodnutí orgánů státní správy a rovněž v souladu s dokumentem systému managementu organizace ŘP-sp-22-01 Monitoring pracovního a životního prostředí. Odkazy na jednotlivé správní akty jsou uvedeny v příslušných kapitolách. V průběhu roku docházelo, v souladu s obecnými i podnikatelskými zájmy DIAMO, s. p. o. z. ODRA Ostrava k přípravě a uvolňování ploch v rámci jednotlivých areálů i budov k prodejům a pronájmům. V této souvislosti bylo nutno plošně, ale i lokálně likvidovat (ve smyslu platné legislativy) nejen odpady z vlastní činnosti, ale i černé skládky a ostatní odpady -relevantně vzniklé či nalezené. Bylo pokračováno v nastoupeném trendu postupného předávání inženýrských sítí do vlastnictví municipalit, respektive třetích osob. Za základní úkol v tomto je nutno považovat uvedení příslušné části sítí do řádného technického stavu, a to ještě před zahájením procesu předávání. Za tím účelem byly v mezirezortní komisi schváleny projekty „Příprava území po ukončení činnosti DIAMO, s. p. – Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého Dolu Jan Šverma, Ostrava - Mariánské Hory“, „Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč“, „Odstranění následků hornické činnosti spočívající v komplexním řešení zásobování areálu Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování“ a „Odstranění následků hornické činnosti spočívající v zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování“. V roce 2012 probíhala realizace 1. části projektů, tj. zpracování vlastní prováděcí projektové dokumentace u akcí Jan Šverma (financováno OVaK, a. s.), Alexander a Koblov (financováno z programu revitalizace MSK). V areálu Petr Bezruč byla ukončena 1 fáze komplexní opravy areálové vodovodní a kanalizační sítě, která byla financována z RP ZNHČ. Vzorkování důlních vod provádějí akreditované laboratoře odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce (analýzy RO) a LABTECH s. r. o. Exhalace tepelných zdrojů jsou testovány ve smyslu platných právních předpisů. V souvislosti s novým zákonem o ovzduší byla zrušena vyhláška SMO o regulaci zdrojů znečištění ovzduší. Schválený Regulační plán pro odtěžování odvalu Heřmanice však zůstal v platnosti; jeho plnění je kontrolováno ČIŽP OI Ostrava. Byla zahájena 2. fáze akce Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice, v jejímž rámci je prováděn doprůzkum lokality; následně pak bude zpracován prováděcí projekt sanace staré ekologické zátěže v lokalitě bývalého dolu a koksovny Trojice. V dalších letech bude provedena poslední fáze komplexní sanace území: 3. fáze vlastní sanační zásah včetně postsanačního monitoringu s následným předáním lokality. Systém komplexního environmentálního monitorování je zakotven do systému jakosti ve formě dokumentů systému jakosti a nebo aktů hospodářského řízení. Vzhledem k vývoji názorů na danou problematiku a rovněž v rámci nově vydávaných právních předpisů a metodických pokynů, dochází u některých segmentů k aktualizaci.

Obecně je možno konstatovat, že o. z. ODRA neměl v roce 2012 vážnější problémy s dodržováním nastavených parametrů pro činnosti mající přímý i nepřímý vliv na sledované složky životního prostředí.



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1

Pitná voda

1.1.1 Externí zdroje Dodavatel: OVaK, a. s. - 28 143 m3 SmVaK, a. s. - 5 738 m3 OKD, a.s., Důl Paskov - 1 174 m3 Cizí odběratelé: Počet – 115; množství odebrané vody – 24 489 m3.

1.1.2 Vlastní zdroje DIAMO, s. p., o. z. ODRA nemá žáden vlastní zdroj pitné vody. 1.2

Provozní voda V roce 2012 nebyla odebrána žádná provozní voda.

1.3

Odpadní voda

1.3.1

Čistírna odpadních vod – areál Hrušov - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s. (ČOV- biologická aktivační čistírna AS-Variocomp pro 50 EO)

Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP/13823/08/Cr/8

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Ukazatel

BSK5 CHSKCr MBAS C10 – C40 Fe Crcelk. Zn Ni Pcelk. NL pH

Hodnota Jednotka

50 120 1 1,6 2 0,2 0,2 0,1 5 30 6-9

-1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l

Bilanční hodnota

Jednotka

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

2,66 15,2 0,01 0,096 0,081 0,04 0,025 0,003 0,013 10 7,2

11 38 0,39 0,615 1,85 0,04 0,148 0,03 0,465 25 8

6,69 27,15 0,16 0,31 0,85 0,04 0,06 0,02 0,21 14 7,5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok


-1


1.3.2 Výpustné profily odpadních vod Tabulka č. 1- 1a. Výpustné profily –

areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka

Platné vodoprávní rozhodnutí zn. MUOR S 52982008/2010/OZP/JEA Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jednotka

50 000

m .rok

1,5

t.rok

-1

6

1,6

3,26

2,51

6

t.rok

-1

6

15

31,8

-1

1,5

t.rok

-1

6

10

-1

0,5

t.rok

-1

6

t.rok

-1

6

-1

Q.rok BSK5 CHSKCr

150

mg.l -1 mg.l

NL

60

mg.l

N-NH4

20

mg.l

Pcelk.

-1

60

-1

6

3

0,1

mg.l

Počet vzorků

Počet Průměr překroče ní

Bilanční hodnota

Jed.

Bilanční hodnota

Jednotka

8400

m .rok

0

0,021

t.rok

-1

18,62

0

0,156

t.rok

-1

22

12

0

0,098

t.rok

-1

1,9

3,9

2,32

0

0,019

t.rok

-1

0

0,24

0,15

0

0,001

t.rok

-1

Min.

Max.

-1

3

- areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK Platné vodoprávní rozhodnutí zn. OŽP-63370-2008/2129-2005/JAE



Hodnota

Hg

ne

Jednotka -1

mg.l

Bilanční hodnota

ne

Jednotka

t.rok

-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překro čení

Bilanční hodnota

Jednotka

1

0,0004

0,0004

0,0004

0

ne

t.rok

-1

- areál Paskov, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace OKD, Důl Paskov a.s. Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽPaZ/2544/2008/Vol/231.2



Hodnota

Hg

ne

Jednotka -1

mg.l

Bilanční hodnota

ne

Jednotka

t.rok

-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překro čení

Bilanční hodnota

Jednotka

2

0,0004

0,0004

0,0004

0

ne

t.rok


-1

-1


- areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-9144,13200/07/Re/11



Q.rok

Hodnota

Jednotka

-1

BSK5

34

Bilanční hodnota

Jednotka

60 760

m .rok

1,22

t.rok

-1

6

1,68

10,2

5,5

6

16,2

31,3

6

11

30

-1

mg.l

3

4,86

t.rok

-1

-1

1,82

t.rok

-1

120

mg.l

NL

40

mg.l

Min.

Max.

Bilanční hodnota

Jednotka

28400

m .rok

0

0,156

t.rok

-1

23,33

0

0,663

t.rok

-1

18

0

0,511

t.rok

-1

Jednotka

Průměr


-1

-1

CHSKCr

Počet vzorků

3

-1

- areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, a.s., Důl Darkov č.: 020/4450/04



Hodnota

Jednotka

pH RAS

6-10 1200

mg.l

NL

30

mg.l

NEL

0,5

mg.l

Bilanční hodnota

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

-1

ne

Jednotka

-1

ne ne

t.rok -1 t.rok

12 12

7,4 100

8,4 530

8,09 248,3

0 0

ne

t.rok -1 t.rok

-1

ne

t.rok

-1

12

10

30

13,67

0

ne

t.rok

-1

-1

ne

t.rok

-1

12

0,05

0,277

0,09

0

ne

t.rok

-1

-1

- areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s. Kanalizační řád SmVaK, a.s.



pH BSK5 CHSKCr NL C10 – C40

Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700 10

-1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l

Bilanční Počet Jednotka hodnota vzorků

ne ne ne ne ne

-1

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

7,8 96,6 56,2 21 0,467

8 212 424 200 1,04

7,9 128,9 281,6 105 0,7

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


-1

- areál Žofie, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.



pH BSK5 CHSKCr NL

Hodnota Jednotka -1

600 1200 700



ne ne ne ne

-1

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

7,7 11,1 51,2 14

8,2 56,8 212 51

7,95 50,88 109,2 31,75

0 0 0 0

ne ne ne ne



-1


- areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.




Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700 10

-1



ne ne ne ne ne

-1


4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

7,7 24 71,7 33 0,1

8,9 440 1050 280 3,88

8,35 180,6 445,7 129,3 1,77

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


-1

- areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.




Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700 10

-1



ne ne ne ne ne

-1


4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

7,2 1 15 10 0,009

8,2 20,2 58,1 28 0,8

7,85 10 36,03 18 0,27

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


-1

- areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. Kanalizační řád OVaK, a.s.



pH BSK5 CHSKCr NL

Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700

-1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l


ne ne ne ne

-1


4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

7,8 20,2 55,7 24

7,9 34 104 59

7,85 28,83 73,78 39

0 0 0 0

ne ne ne ne


-1

- areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, OKK, a.s., č.: 020/4012/12



pH BSK5 CHSKCr RL + N-NH4 NL

Hodnota Jednotka -1

600 1200 1200 45 700

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l


ne ne ne ne ne ne

-1

t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok -1 t.rok

4 4 4 4 4 4

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

7,9 9,9 27,8 650 3,9 10

8 123 264 1000 36,1 69

7,93 52,74 110,4 877,5 17,18 17,58

0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne



-1


Důlní voda

1.4

1.4.1 Čistírna důlních vod O.z. ODRA neprovozuje žádnou čističku důlních vod.

1.4.2 Výpustné profily důlních vod Důlní vody jsou vypouštěny bez předčištění do povrchových vodotečí, a to, ve smyslu horního zákona, na základě podmínek stanovených vodohospodářským orgánem.

Tabulka č. 1-1b Výpustný profil

-vodní jáma Jeremenko – důlní voda do řeky Ostravice Platné vodoprávní rozhodnutí: MSK 6974/2007, MSK 41235/2009; OVP/1986,4462/04/Re, OŽP/10514/09/Or/10 Od 17.12. 2010 č. 1605/10/VH – SSMO/307700/10/OŽP/Bn; od 7.12. 2010 ŽPZ/44199/2010/Hrn



Q.rok

-1

2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka 3

-1

ne ne

m .rok -1 mg.l

ne

mg.l

ne

mg.l

-1

Min.

Max.

Průměr

Počet překroče ní

Bilanční hodnota

Jednotka

m .rok -1 t.rok

3

-1

6 500 000 ne

m .rok -1 t.rok

12 12

433,0

635

551

-

5 544 138 3 055

-1

ne

t.rok

-1

12

3460

4610

3966

-

21 988

t.rok

-1

-1

ne

t.rok

-1

12

8700

9600

8958

-

49 664

t.rok

-1

12

0,417

2,720

1,19

-

6,60

t.rok

-1

-1

ne

t.rok

-1

-1

ne

t.rok

-1

12

10,0

59,0

17

-

94,25

t.rok

-1

t.rok

-1

12

0,1

0,1

0,1

-

0,5544

t.rok

-1

Bilanční hodnota

Jednotka

m .rok -1 t.rok

ne

mg.l

ne

mg.l

-1

ne

3

Počet vzorků

mg.l

ne

- vodní jáma Žofie – důlní voda do Petřvaldské stružky Platné vodoprávní rozhodnutí: OŽP-75535-2006/746-2006/JEA; MSK 87811/2006, MSK/89339/2009



Q.rok

-1

2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka 3

-1

ne ne

m .rok -1 mg.l

ne

mg.l

-1

3

-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


3

-1

1 800 000 ne

m .rok -1 t.rok

12 12

11

33,9

19

0

1 210 220 22,99

ne

t.rok

-1

12

3210

8610

6542

0

7 917

t.rok

-1

12

5600

16000

11800

0

14 280,

t.rok

-1

-1

ne

t.rok

-1

-1

ne

t.rok

-1

12

0,98

9,41

4,54

0

5,49

t.rok

-1

12

10

42,0

25

0

30,26

t.rok

-1

12

0,05

0,05

0,05

0

0,0605

t.rok

-1

ne

mg.l

ne

mg.l

-1

ne

t.rok

-1

-1

ne

t.rok

-1

ne

mg.l

ne

mg.l



1.5

Odkaliště a laguny DIAMO, s. p. , o. z. ODRA neprovozuje odkaliště a laguny

1.6

Monitoring okolí – povrchové vody

Tabulka č. 1-2 Sledovaný profil - profil Muglinov, říční voda (VJJ) Ukazatel

Jednotka

Cl-1 SO42vodivost Fe

mg.l -1 mg.l -1 uS.cm -1 mg.l

-1

Hodnota

Počet vzorků 12 12 12 12

Minimum 80,4 39,7 649 0,063

Maximum 331 185 1850 0,178

Průměr 168 122 1109 0,12

- jez Rychvald, říční voda (VJŽ) Ukazatel

Jednotka

Cl-1 NL RAS SO42vodivost Fe

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 uS.cm -1 mg.l

-1

Hodnota

Počet vzorků 12 12 12 12 12 12

Minimum 438 10 700 101 2040 0,05

Maximum 2280 29 4000 216 7970 0,528

Průměr 1093,25 17 2467 173 4878 0,11

Další sledované profily na toku Orlovské stružky jsou dány programem monitoringu ve znění systémové instrukce s názvem „Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí)“ – schváleného SÚJB RC Kamenná dne 23.08.2006 pod č.j. 44228/2006. Bližší údaje o radiomonitoringu za 2012 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2013.


Tabelární zpracování výsledků analýz:

Chemismus říčních vod v profilu Ostravice-Muglinov

Sledované období

skutečný stav průměrné hodnoty cprům CL

-

SO42-3

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

CL -3

[ mg dm ]

[ mg dm ]

252,3 161,3 139,0 157,5 157,1 138,6 142,8 96,5 153,7 167,5

155,5 151,0 125,1 108,6 124,1 135,7 131,5 94,9 124,5 122,2

Legenda:

plnění platného Rozhodnutí limitní hodnoty maxcprům status

status -

-

SO42-3

[ mg dm ]

CL

-

SO42-

počet analýz n

-3

vyhovuje nevyhovuje

          

230 230 230 230 230 230 230 230 230

CLMAX

           

26 18 18 12 12 12 12 12 12 12

SO42MIN

-3

[ mg dm ]

250 250 250 250 250 250 250 250 250

extrémní hodnoty datového souboru MAX -3

MIN -3

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm-3 ]

430,0 440,0 320,0 296,0 356,0 213,0 308,0 179,0 392,0 331,0

60,0 13,0 22,0 19,0 37,1 86,2 17,1 26,0 46,1 80,4

280,0 480,0 265,0 151,0 267,0 221,0 301,0 152,0 223,0 185,0

86,0 36,0 54,4 31,7 54,4 68,5 26,6 40,5 61,0 39,7

 



Chemismus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka - jez Sledované období

skutečný stav průměrné hodnoty cprům CL-

SO42-3

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

plnění indikační meze hodnoty maxcprům status CL-

-3

SO42-3

CL- SO42-

počet analýz n

-3

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm ]

[ mg dm ]

1 868,3 1 571,5 1 568,7 1 322,1 1 130,4 1 093,3 1 318,6

171,5 195,6 188,2 188,3 194,4 177,6 172,9

* * * * * * *

* * * * * * *

        

        

6 12 12 12 12 12 12

extrémní hodnoty datového souboru CL-

SO42-

MAX

MIN

MAX

MIN

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

2 290,0 3 090,0 2 500,0 2 150,0 1 730,0 2 030,0 2 280,0

1 240,0 177,0 834,0 145,0 418,0 132,0 438,0

194,0 254,0 248,0 250,0 319,0 223,0 216,0

141,0 169,0 82,5 127,0 108,0 103,0 101,0



1.7

Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami

1.7.1 Realizované akce a opatření - v březnu 2012 byly dokončeny práce na projektové dokumentaci - „Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč“, a v říjnu/2012 byla provedena 1. etapa realizace zmiňovaného projektu. Práce byly ukončeny 31.12. 2012. - pokračují práce na PD - „Komplexní řešení zabezpečení areálů Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování“, „Zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování“ tyto PD se nacházejí ve fázi územního řízení jakož i PD - „ Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého dolu Jan Šverma“ kterou po dohodě zpracovávají na své vlastní náklady Ostravské vodárny a kanalizace a.s.. Na základě schválené projektové dokumentace DIAMO, s. p. o. z. ODRA následně zrealizuje přes MF zmiňovanou akci. - v rámci investic byla zrealizována akce – „Rekonstrukce rozvodu pitné vody v areálu Jeremenko“, dále byly provedeny dílčí úpravy na vnitřním rozvodu pitné vody ve správní budově za účelem zkvalitnění TUV. - byla zpracována zadávací dokumentace na rekonstrukci kanalizace v areálu Jeremenko – rozsah prací v úhrnné hodnotě cca 10 000 000,- Kč - došlo ke zrušení odběrných míst pitné vody v areálu Jeremenko – zůstává jedno odběrné místo, areálu Pokrok – zůstává jedno odběrné místo a v areálu Paskov – od 1.10. 2012 bez odběrného místa. - na základě prodeje budovy s ambulatóriem – areál Paskov, nejsme nadále odpovědni za vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace – rozhodnutí přešlo na nového majitele objektu. - bylo vyřízeno nové povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky (amalgám) do kanalizace pro roky 2013-2016. 1.7.2 Kontroly V roce 2012 nebyla provedena žádná kontrola na úseku vodního hospodářství, a to ani vodoprávními orgány, ani orgány životního prostředí. 1.7.3 Uložené pokuty Za rok 2012 nebyly uloženy žádné pokuty a nebylo zahájeno žádné správní řízení. 1.8

Shrnutí - v areálu bývalého dolu Pokrok je připravován prodej zbylé části areálového rozvodu pitné vody a areálové kanalizace, při kterém dojde k předání výpustného profilu do Bezejmenného potoka a převedení závazků vyplývajících z ROZHODNUTÍ zn. MUOR S 82008/2010/OZP/JEA na nového nabyvatele. výpustné profily odpadní vody do kanalizace: - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s. - areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK - areál Paskov, odpadní voda ze zub. ambulatoria do kanalizace OKD, Důl Paskov - areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. - areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s.areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG.



areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s. areál Žofie, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. výpustné profily odpadní vody do DVT: - areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka - areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka výpustné profily důlní vody - vodní jáma Jeremenko – důlní voda do řeky Ostravice - vodní jáma Žofie – důlní voda do Petřvaldské stružky V roce 2012 nedošlo k překročení maximálních hodnot u stanovených ukazatelů V obecné poloze došlo z hlediska standardních činností monitoringu ke stabilizaci na udržitelné platformě a z hlediska středně a dlouhodobého pohledu byly učiněny další kroky k výraznému zlepšení stávající situace Tabulka č. 1- 4 Vody vypuštěné ze závodu -

3

-1

Druhy vod – vypuštěné množství [m .rok ]

Profil Paskov Šverma Pokrok Hrušov Heřmanice Bezruč Barbora Koblov Alexander Žofie Jeremenko Celkem

odpadní 704 37 444 8 400 971 675 7 856 11 771 28 400 2 478 3362 6 805 108 866

důlní

Průsakové

Drenážní

Haldové

odkalištní

1 210 220 5 544 138 6 754 358

Tabulka č. 1 - 5a Celkové znečištění vypuštěné ze závodu odpadními vodami Ukazatel BSK5 CHSKCr NL C10 – C40

Jednotky

Bilanční hodnota

-1


4,45 8,94 4,16 0,02

Tabulka č. 1 - 5b Celkové znečištění vypuštěné ze závodu důlními vodami Ukazatel SO42Cl-1 RAS Fe NL NEL

Jednotky -1


Bilanční hodnota 3 078 29 905 63 944 12,09 124,51 0,615



2

HYDROGEOLOGIE

2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů

2.1.1 Hydrologické poměry Okres Ostrava Ostravská pánev je z hlediska vodní bilance vodním uzlem. Odvodňující řekou celé oblasti ostravsko- karvinského revíru je Odra. Z celkového toku Odry, dlouhého 860 km, s plochou povodí 118 611,2 km2, připadá na naše území pouze 135,5 km2 , t.j. pramenná oblast a horní tok (povodí po ústí Olše má plochu 5.831 km2 ). Do Ostravské pánve vstupuje Odra u Jeseníku. V Ostravské pánvi přijímá z obou stran několik přítoků a vytváří širokou nivu. U Třebovic se do Odry vlévá Opava, v Hrušově Ostravice, ve Slezské Ostravě ústí do Ostravice Lučina. Nejsevernější řekou tohoto vodního uzlu je Olše, která se vlévá do Odry za Starým Bohumínem. Nejdůležitějším přítokem Odry je Ostravice, dlouhá 68,2 km s povodím 827 km2 . Území Ostravy patří do povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře. Hlavními vodotečemi jsou hydrologicky relativně rovnocenné toky - Odra, Opava a Ostravice. Úsek Odry protékající Ostravskem je dlouhý cca 26 km. Celý úsek řeky Ostravice ( od ústí do Odry po Hrabovou) je 14,8 km. Řeka Opava protéká územím města Ostravy pouze v 4,4 km dlouhém úseku, jako nejvodnatější levostranný přítok Odry. Okres Karviná Rovněž vodní soustava okresu Karviné přináleží k Baltskému moři, povodí Odry. Množství vodních toků a nádrží v okrese převyšuje celostátní průměr. Odra je největším tokem okresu a vymezuje téměř celou západní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem bylo zachováno několik meandrů na hranici s Polskem. V nivě Odry jsou u Vrbice, Pudlova a starého Bohumína rozsáhlé štěrkovny zatopené vodou. Největším přítokem Odry v okrese je řeka Olše. Soutok je u Kopytova v severozápadním výběžku okresu, v němž Odra opouští Českou republiku a teče dále do Polska. Po celé délce toku je Olše zregulována, je na ní vybudována soustava jezů a tok je ohrázkován. Původní meandry byly částečně zachovány jako slepá ramena. Z hydrologického hlediska spadá zkoumaná oblast do povodí dolního toku české části Odry a zahrnuje hydrologické pořadí 2-03-01 a 2-03-02. Hydrologické poměry zájmového území jsou tedy poměrně jednoduché. Páteřní síť větších toků (Odra, Ostravice, Opava, Lučina a Olše) je doplněna hustou sítí menších toků. Hydrologická situace oblasti je přes negativní vlivy proběhlé hornické činnosti (poklesové kotliny s lokálně vznikajícími jezírky, mokřady, protispády apd.) plně stabilizovaná.

2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Nejvýznamnější hydrogeologickou strukturou je antropogenně vytvořený podzemní kolektor vytvářející obtížně prognózovatelné vnitřní hydraulické propoje. Důlní díla a vlivy těžby, včetně hluboké hydraulické deprese vyvolané osušením horninového komplexu, změnily a místy sekundárně propojily různé přírodní geohydrodynamické systémy v oblasti. Původní izolované hydraulické systémy byly uměle propojeny (vrty, jámami, důlními díly) nebo k propojení došlo sekundárně, tj. zálomovými trhlinami nad poruby, závaly důlních děl apod. V oblastech hornicky otevřených se vytvořil Strana 17 (celkem 47)


nepravidelně rozvinutý hydraulický systém, zahrnující jak horniny karbonu, tak horniny jeho pokryvu, místy včetně kvartérních sedimentů. V oblastech vzdálenějších od aktivní důlní činnosti a dobývacích prací se původní hydraulické poměry ještě zachovaly. Stratigrafický rozsah sekundárně vytvořeného hydraulického systému v české části hornoslezské pánve je plošně odlišný. V oblasti mimo rozsah beskydských příkrovů jsou hydraulicky propojeny převážně puklinové kolektory svrchního karbonu, průlinové kolektory spodnobádenského pokryvu a místy i průlinové kolektory kvartérních sedimentů. Zdrojem přítoků vod do dolů OKR jsou čtyři zvodněné systémy: fluviální a glaciofluviální kvartérní sedimenty, vložky pískovců ve vyšší části pelitické facie bádenu, bazální klastika bádenu a vložky písků na bázi karpatienu, karbonské a devonské sedimenty. V jednotlivých dolech/částech dolů jsou dotace z uvedených systémů odlišné. 2.2

Monitorovací systémy

2.2.1 Monitoring podzemních vod Monitoring podzemních vod je prováděn na důlních vodách vypouštěných z vodní jámy Jeremenko a vodní jámy Žofie. Rozsah je u vodních jam dán platnými Rozhodnutími o způsobu a podmínkách vypouštění důlních vod. V roce 2010 bylo vydáno na žádost o.z. ODRA nové Rozhodnutí pro vypouštění důlních vod z vodní jámy Jeremenko (platné od 12/2010), které zvyšuje maximální množství vypouštěných důlních vod na 6 500 000 m3/rok. Souhrn prováděných analýz: a)

vodní jáma Jeremenko:

[SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně Místem odběru vzorků je stanoven výtok z obtokového potrubí konduktometru ve směšovací komoře. četnost analýz

b)

vodní jáma Žofie:

četnost analýz

[SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně

Místem odběru vzorků je stanoven speciální odběrný objekt na výtlačném potrubí. Dalším sledovaným parametrem jsou úrovně hladin v podzemních kolektorech. Kontinuální sledování s dálkovým přenosem je realizováno na jamách Jeremenko 1. Žofie 5/4, Odra 2. Manuální měření kóty hladiny je na jamách Hlubina 2 , Rychvald 5 a František 4.



2.2.2 Monitoring povrchových vod Monitoring povrchových vod je prováděn v souvislosti s vypouštěním důlních vod do povrchových toků:

2.3

–

sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota na měrném profilu Ostravice- Muglinov.

c)

vodní jáma Jeremenko

d)

vodní jáma Žofie – sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota, NL, RAS na měrném profilu Stružka-jez Rychvald.

Výsledky monitoringu

2.3.1 Podzemní vody Systém proudění a kumulace důlních vod se vlivem maximálně rovnoměrnému (z provozního hlediska) systému čerpání dostává stabilizovaných podmínek. K ovlivnění fyzikálních a hydrochemických vlastností důlních vod dochází pouze vlivem heterogenity prostředí a rozptýlených, geneticky různorodých zdrojů přítoků podzemních vod, a to zejména v rámci hydrodynamických zásahů do systému (skokové zvyšování Q při programové maximalizaci retenčního prostoru, resp. odstávka čerpání). Míchání těchto vod je neovlivnitelné – vyhodnocováním souboru analýz pouze identifikujeme a následně odhadujeme kvantifikaci v zastoupení jednotlivých zdrojů. Povrchové vody jsou ovlivňovány vypouštěním důlních vod do vodotečí. K významnějším změnám dochází u hydrofyzikálních a hydrochemických parametrů – celková mineralizace (zejména obsah rozpuštěných anorganických solí-RAS), koncentrace síranového a chloridového iontu a rovněž koncentrace Fe v různých formách, dále konduktivita, pH a také teplota. K ovlivňování podzemních vod vnějšími zásahy nedochází. V retenčních prostorech se pravděpodobně postupně vytváří hydrochemická zonálnost (tento jev pouze předpokládáme na základě analogie; vzhledem k dynamickým jevům v oblasti jam nelze provést přímé ověření). Do systému oběhu důlních vod bude velmi pravděpodobně zahrnuta v plochách nedarcyovského proudění, to znamená v oblastech s volnou hladinou a gravitačním prouděním, pouze nevelká podhladinová vrstva. V místech s filtrací přes horninový masiv je pak mocnost vodní vrstvy s výměnou dána kótou propojení a příslušným hydraulickým odporem společně s doprovodnými turbulentními jevy. V rámci ostravské dílčí pánve se předpokládá objem akumulovaných důlních vod pod úrovní udržované hladiny ve výši cca 19,5 mil. m3. Objem petřvaldské dílčí pánve pod úrovní udržované hladiny byl orientačně propočítán na 3,6 mil. m3. DIAMO, s.p. o.z. ODRA provádí detailní sledování chemismu důlních vod vzhledem k snaze o maximální optimalizaci vypouštěcího procesu.



Tabulka č. 2 - 1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech

Objekt / Hodnota

VJJ

OD-2

VJŽ

Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr

Hladina podzem. vody

SO4

m n. m.

mg.l

-380,2 -389,4 -384,5 -286,8 -288,3 -287,5 -480,3 -483,0 -482,5

2-

Cl

-1

mg.l

mg.l

4 610 3 460 3 966 8 610 3 210 6 542

<0,01 <0,01 <0,01 <0,01 <0,01 <0,01

670 433 551 33,9 11,0 18,6

-

226

U -1

Ra

-1

Bq.m

-3

30 <30 <30 1 670 760 1 263

RAS -1

mg.l

9 600 8 700 8 958 16 000 5 600 11 800

Fecelk. -1

mg.l

2,72 0,19 1,19 9,41 0,98 4,54

NEL -1

mg.l

<0,05 <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 <0,05

U VJJ dochází vlivem zapojování dalších ploch do hydraulického systému ke stagnaci až mírnému poklesu úrovně koncentrací a zároveň ke kolísání obsahu síranových iontů v důlní vodě. Tento jev je zapříčiněn zvyšováním objemu důlních prostor zapojených do hydraulického systému, které vykazují lokální podmínky vhodné pro existenci aerobních bakterií (rozkládání v uhelné hmotě dispergovaného FeS2). Změna koncentrace iontů SO4-2 v časové řadě je patrna z následujícího grafu č. 1. Graf č. 1.



Z dlouhodobého hlediska naopak dochází, v souladu s teoretickými závěry, ke snižování koncentrace chloridových iontů. Změna koncentrace iontů Cl- v časové řadě je patrna grafickém znázornění. V roce 2012 docházelo k mírnému nárůstu koncentrací Cl- vzhledem k výpočtu směšovací rovnice s parametrů dílčích přítoků by se měla ustálit koncentrace Cl- iontů na úrovni 3 500 mg/l viz graf č. 2.

Problematice koncentrace Fe iontů je věnována mimořádná pozornost vzhledem k vizuálním efektům při mísení s povrchovou vodou - oxidační prostředí. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v poslední době výrazným způsobem poklesla koncentrace Fe ve vypouštěných důlních vodách a nízká úroveň se zastabilizovala nevýznamnými rozkyvy, ilustrativně je to patrné z grafu č. 3.



Vodní jáma Žofie začala být z hlediska hydrogeologie a vypouštění důlních vod problémovější, neboť docházelo k mírnému, ale trvalému nárůstu objemové aktivity 226 Ra. Tento nárůst, po období jisté stagnace, má opět mírně stoupající trend, avšak s velmi výraznou disperzí, takže statistické prognózy vývoje jsou nejisté. Časová řada viz graf č. 4. Graf č.4

Bližší údaje o radiomonitoringu za 2012 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2013. Koncentrace chloridových iontů v podstatě dokládá teorii o konečném množství usazenin – dominantní složka NaCl, v důlních prostorách a následnému ustálení na hodnotách přirozených přítoků viz graf č. 5. Graf č. 5



Z hlediska ovlivnění povrchového toku je bezproblémová nízká koncentrace síranových iontů v důlních vodách. Vzhledem k tomu však zůstávají v roztoku sloučeniny radia, v takových koncentracích, které musí být řešeny povolením SÚJB k uvádění radionuklidů do životního prostředí. V posledním období dochází k významnému rozptylu hodnot datového souboru. Detailněji viz graf č. 6: Graf č.6

Koncentrace Fe iontů je v současné době v podstatě bezproblémová. Průběh v čase de facto kopíruje týž parametr ve VJJ. Po fázi značného rozptýlení hodnot datového souboru nastupuje nyní fáze stagnace. Výrazná jsou ovšem dílčí maxima, která jsou odrazem nehomogenní směsi různých typů důlních vod. Detailněji viz graf č. 7. Graf č. 7



Problematický rozdíl hladin v rámci zatápění dolu ostravské dílčí pánve (ODP) (viz následující graf č. 8) je teoreticky vyřešen. Po dosažení hydrostatického tlaku rovnajícímu se hydraulickému odporu prostředí dojde k fixaci statické hladiny v západní části ODP a filtraci veškerých dynamických přítoků do východní části a tedy směrem k VJJ. Tento jev je již patrný – viz graf č. 9. Hladina v západní části ODP (tzv. oderský bazén) začala od poloviny roku 2012 systematicky klesat. K ustálení zatím nedošlo. Naopak se předpokládá větší poklesový gradient vzhledem k vymývání aktivních hydraulických komunikací. Graf č. 8

Graf č. 9



2.3.2 Povrchové vody Výsledky monitoringu povrchových toků jsou velmi pozitivní, na profilu OstraviceMuglinov jsou bez ohledu na průtok plněny nejpřísnější nastavené meze. Pro profil Rychvaldská stružka-jez nejsou stanoveny žádné závazné indikátory. Po konzultacích se správcem toku Povodí Odry, s.p. jsou výsledky uspokojivé a není třeba provádět žádná regulační opatření. Tabulka č. 2-2 Srážky na srážkoměrné stanici [mm] Stanice / Měsíc Sl. Ostrava

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

58,0

34,1

26,9

36,8

37,4

98,5

40,8

86,7

76,4

104,0

49,4

30,0

679,0

Průtoky vodotečemi nejsou v rámci monitoringu o.z. ODRA sledovány.

2.4

Shrnutí Přírodní podmínky v důlních kolektorech vykazují mírné nerovnoměrnosti a heterogenity hydraulického a hydrochemického původu, přičemž úplná stabilita a homogennost se nedá, vzhledem k přírodnímu prostředí, předpokládat . Podmínky vypouštění jsou nastaveny bezproblémově (dle aktuálního stavu poznání), ale při extrémních hydrologických poměrech v toku Ostravice může dojít po dohodě se správcem toku – Povodí Odry, s.p. k regulaci (časově omezenému zastavení) vypouštění důlních vod z VJJ. Tato regulace nebyla v roce 2012 uplatněna, a to přesto, že v nejsušším období byly úhrny srážek na Ostravsku velmi nízké. V průběhu roku 2012 došlo v měsících dubnu a listopadu k výraznému, ne však maximálnímu navýšení retenční kapacity podzemního kolektoru VJJ. Obecně je třeba konstatovat, že provozu Vodní jámy Jeremenko i Vodní jámy Žofie je a bude nutno věnovat nadále pozornost a přizpůsobovat režim čerpání a vypouštění aktuální situaci.

3

OVZDUŠÍ

3.1

Emise z tepelných zdrojů

3.1.1 Spalovací zdroje O. z. ODRA je provozovatelem stacionárních spalovacích zdrojů - kotelen na plynná paliva. Dle zák. č. 86/2002 Sb. byly 3 kotelny zařazeny mezi střední zdroje znečišťování ovzduší a 8 mezi malé spalovací zdroje. Předmětné stacionární spalovací zdroje (plynové kotelny) jsou provozovány na lokalitách Jeremenko, Heřmanice a Pokrok. Dne 1.9.2012 vstoupil v účinnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012, který zrušil stávající kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší a zavedl pro zdroje znečišťování nové označení - vyjmenované a nevyjmenované v příloze č. 2 tohoto zákona. Zákon stanovil také řadu změn v podání poplatkového přiznání a vedení Strana 25 (celkem 47)


souhrnné provozní evidence. Mezi vyjmenované zdroje v Příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. patří na o. z. dvě plynové kotelny na lokalitě Jeremenko a jedna kotelna na lokalitě Heřmanice. V závěru r. 2012 došlo tedy vlivem nového zákona o ovzduší ke změnám v kategorizaci stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, celkový počet zdrojů na o. z. ODRA, v počtu 11, se ve sledovaném období nezměnil. Přehled zdrojů v kategorizaci dle zákona č. 201/2012 Sb. v platném znění, je v Tabulce č. 3 - 1 na straně 27.

3.1.2 Plnění emisních limitů Z výsledků provedených posledních měření vyplývá, že předepsané emisní limity pro dříve označované malé a střední spalovací zdroje – plynové kotelny byly splněny. Poslední jednorázové účinnosti spalování realizováno v březnu povinnost ohlašování požadováno.

měření pro ověření plnění emisních limitů, emise CO a hodnot u provozovaných dříve malých spalovacích zdrojů, bylo 2012. Pro tyto zdroje neuvedené v příloze č. 2 k zákonu poplatku ani vedení provozní evidence už v budoucnu není

Výsledky včetně protokolů měření a kontroly spalinových cest byly zaslány příslušným obcím s rozšířenou působnosti, čímž bylo doloženo, že všechny malé spalovací zdroje splnily požadavky dané zákonem č. 86/2002 v platném znění. Dle součastné platné legislativy další měření těchto, dříve malých, spalovacích zdrojů nejsou již požadována s výjimkou kontrol technického stavu. V roce 2012, v souladu s platnou legislativou, byla provedena autorizovaná měření emisí CO a NOx na plynové kotelně v kompresorovně, lokalita Jeremenko a na plynové kotelně Heřmanice. Tabulka č. 3-2 Plnění emisních limitů

nest.

K2 Viadrus G 100

35

-

200

plynová kotelna, podnik. centrum, Heřmanice

K1 Buderus G505

nest.

K3 Viadrus G 100 -

35

-

200

105,6

0

-

0,9 100

0

76,3

6

59,9

2,1

55,6

-

0

93,7 -

-

0 100

113,9

K1 Viadrus G 100 plynová kotelna, kompresorovna Jeremenko

skutečnost

K3 WP 1000 I

150,1

limit

100,5

nest.

limit 200

nest.

skutečnost -

nest.

limit 35

CxHy

skutečnost

skutečnost

K2 WP 1000 I

limit

limit

-

K1 WP 1000 I plynová kotelna, správní budova Jeremenko

CO

NOx

nest.

SO2

skutečnost

TZL

Označení kotle

Výtopna/Kotelna

Hmotnostní koncentrace v mg.m-3

100

0



Druh paliva

Počet kotlů / kamen

Počet provozních hodin

Zpoplatněná zneč. látka

1 plynová kotelna, správní budova č. 631 Jeremenko 1995

vyjmenovaný

3,774

-

zemní plyn

3

1 275

SO2, NOx , CO

2 plynová kotelna, podnikatelské centrum Heřmanice2000

vyjmenovaný

0,596

-

zemní plyn

2

701

SO2, NOx , CO

vyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný

0,300 0,139 0,130 0,081 0,078 0,052 0,041 0,026 0,026

-

zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn

3 2 2 1 1 2 1 1 1

1823 720 338 788 915 799 828 681 749

SO2, NOx , CO

Poř. č.

Zdroj znečišťování ovzduší

3 4 5 6 7 8 9 10 11

plynová kotelna, kompresorovna č.004 Jeremenko 1995 plynová kotelna, zdravotní středisko Pokrok 1998 plynová kotelna, důlní dílny č. 115 Jeremenko 1995 plynová kotelna, dílna ZAPO č.065 Jeremenko 1995 plynová kotelna, podniková laboratoř Pokrok 1998 plynová kotelna, zámečnická dílna č. 025 Jeremenko 1995 plynová kotelna, stolárna č. 061 Jeremenko 1995 plynová kotelna, dílny č. 005 Jeremenko 1995 plynová kotelna, sklad olejů č. 016 Jeremenko 1995

Zařazení zdroje

Účinnost odlučovače

Celk. jm. tepel. příkon (MW)

Rok uvedení do provozu

Tabulka č. 3-1 a Přehled zdrojů

-


Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2012 DIAMO, s. p., o. z. ODRA

3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů V r. 2012 byla v zákonné lhůtě splněna povinnost provozovatele středního stacionérního zdroje týkající se povinného výpočtu poplatku za r. 2011 a oznámení toho výpočtu správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. V podmínkách o. z. ODRA byly předmětem zpoplatnění střední spalovací zdroje – plynové kotelny. Poplatek ze spalovacích zdrojů za r. 2011 ve výši 100,-Kč nebyl v roce 2012 vyměřen jelikož vypočtená výše poplatku nedosáhla spodní hranice, tj. 500 Kč. Jak vyplývá z výpočtů emisí za rok 2012, s použitím údajů z posledních platných autorizovaných měření a z proměnných provozních údajů, vypočtený poplatek ve výši 200,-Kč nedosáhl nově zákonem stanovené spodní hranice 5 000 Kč, poplatek proto nebude vyměřen. Přehled emisí a poplatků za rok 2012 ze zpoplatněných zdrojů, vypočtený dle pokynů ISPOP, je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 3-3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů za r. 2012 Znečisťující látka

Zdroj znečisťující ovzduší Plynová kotelna

TZL [t]

Spr. budova 0,003 Jeremenko Kompresorovna 0,000 Jeremenko PC Heřmanice 0,001 Celkem cca

NOx

[Kč]

[t]

0,00

SO2

CO

Poplatek* vypoč uhraz tený ený

Cx Hy

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

0,192

200,00

0,002

0,00

0,000

0,00

0,011 0,00 200,00

0,00

0,00

0,015

0,00

0,000

0,00

0,000

0,00

0,001 0,00 0,00

0,00

0,00

0,011

0,00

0,000

0,00

0,001

0,00

0,001 0,00 0,00

0,00

0,013

0,00

0,004

0,218

0,002

0,001

[Kč]

[Kč]

200,00

Monitoring skleníkových plynů (CO2) není prováděn. O. z. ODRA nepodléhá systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 3.2

Emise z technologických zdrojů

3.2.1 Technologické zdroje Dle zákona č. 86/2002 byly na o. z. ODRA dva malé stacionární zdroje, „Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ)“ a „Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ)“, zařazeny mezi technologické zdroje. Na těchto zdrojích nejsou provozovány činnosti související s fyzickou těžbou uhlí a zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. O. z. ODRA zde zabezpečuje pouze čerpání důlních vod za účelem udržování jejich hladiny na úrovni stanovené OBÚ v Ostravě a zajišťuje chod degazačního systému uzavřených dolů (tyto exhalace nejsou emisemi ve smyslu zákona o ovzduší) Rozhodnutím KÚ MSK nebyly pro tyto zdroje stanoveny žádné emisní limity a nejsou proto zpoplatněny. Množství exhalací z provozu degazačních a odvětrávacích zařízení dolů za rok 2012:  Vodní jáma Žofie: Ventilátory - 202 140 m3 CO2;

801 030 m3 CH4; Strana 28 (celkem 47)


Degazace - 316 645 m3 CO2 ;  Vodní jáma Jeremenko - 650 496 m3 CO2;

1 127 615 m3 CH4 ; 742 034 m3 CH4

Rok uvedení do provozu

Kategorie ZZO

Instalovaný výkon [MW]

Druh paliva

Počet kotlů/ kamen

Počet provozních hodin

Zpoplatněná zneč. látka

Tabulka č. 3-1b Přehled technologických zdrojů

hlavní důlní ventilátor

1995

malý

-

-

-

8 784

-

hlavní důlní ventilátor degazační stanice

1999 2001

malý

-

-

-

8 784 7 993

-

Poř. č.

Zdroj znečištní ovzduší

1 Důl Vodní jáma Jeremenko 2

Důl Vodní jáma Žofie

3.2.2 Odkaliště, odvaly Odkaliště a odvaly nejsou na o. z. ODRA provozovány. Přehled úložných míst karbonských materiálů, které vznikly historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v rámci kapitoly 6. Žádný z těchto objektů není hodnocen jako zdroj znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů Na o. z. ODRA tyto zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. Zdroje nejsou zpoplatněny. 3.3

Imise

3.3.1 Prašný spad Prašný spad není na o. z. monitorován.

3.3.2 Prašnost Důlní pracoviště Na důlních pracovištích o. z. ODRA platí pro měření koncentrace respirabilní frakce prachu rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě č.j. HP/OV-7667/245.1/09, které stanovuje interval měření (pokud nedojde ke změně technických či technologických podmínek) jedenkrát za dva roky. Poslední měření bylo provedeno ke konci roku 2011. Pracoviště byla zařazena, z hlediska prašnosti, do kategorie 1.



3.4

Důlní plyny

3.4.1 Metan Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) jsou na základě vyhlášky Českého báňského úřadu (dále jen ČBÚ) č. 22/1989 Sb. v platném znění ze dne 29. 12. 1988 zařazeny dle § 79 odstavce 3 jako plynující doly II. třídy nebezpečí. Důlní prostory jsou bez nebezpečí průtrží hornin, uhlí a plynů. Vtažná jáma Dolu Vodní jáma Jeremenko a její jámová tůň je dle § 232 odstavce 1 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. v platném znění zařazena jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu – BNM. Výdušná jáma Je 1, její jámová tůň a překopy 993430, 993450 jsou z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny jako prostory s nebezpečím výbuchu metanu – SNM. Důl Vodní jáma Žofie je z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazen do BNM (vtažná jáma 5/1 – těžní, strojovna havarijního vratu, nouzový kanál, ochoz 8. patra, rozvodna 8. patro, čerpací stanice 8. patro – př. č. 800, překopy č. 801, 8012, 803, 806, třídy 20/081 a 25/081, dále rozvodna 9. patro – př. č.9020, překopy č. 902, 9023, 903 a do SNM je zařazena výdušná jáma 5/4 – Skipová a překop č. 807. Exhalace metanu i oxidu uhličitého jsou poměrně nízké a v koncentracích pod přípustnými mezemi povolenými dle §83 Vyhlášky ČBÚ č.22/89 Sb.: Tabulka č. 3-5 Monitoring důlních plynů* Bod monitorovací sítě: EOAR Roční průměr

hodnota

jednotka

Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí

[Bq.m-3]

-

Hx

CS, U [µSv.h-1]

-

CH4

[mg-2.30 d-1]

-

[m3.24 h-1]

kontinuálně kontinuálně ne

o

Průměrná absolutní exhalace CH4 za 01 – 12/2012 činila na lokalitě Jeremenko 2 027 m3/24 hod. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,08%.

o

Průměrná absolutní exhalace CH4 za 01 – 12/2012 činila na lokalitě Žofie 2 189 m3/24 hod. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%.

Hodnoty měřených koncentrací jsou nepřímo barometrického tlaku.

úměrně závislé

na hodnotě

Monitoring důlních plynů ve stanovených monitorovacích bodech je prováděn kontinuálně, hodnoty jsou vyvedeny do centrálního řídícího stanoviště – dispečinku. Při překročení havarijní meze, popřípadě alarmové meze je stálá inspekční služba upozorněna havarijním výstražným signálem.Monitoring zlikvidovaných hlavních důlních děl (HDD) dle technických podmínek je prováděn v rámci povolených hornických činností v souladu s § 16 odst. 4, 5 a 6 a § 17 odst. 1 Vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění Vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Strana 30 (celkem 47)


3.4.2 Oxid uhličitý o

Průměrná absolutní exhalace CO2 za 01 – 12/2012 činila na lokalitě Žofie 552 m3/24 hod

o

Průměrná hodnota koncentrace CO2 na lokalitě Žofie za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,02%. Průměrná absolutní exhalace CO2 za 01 – 12/2012 činila na lokalitě Jeremenko 1 777 m3/24 hod. Průměrná hodnota koncentrace CO2 na lokalitě Jeremenko za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,07%.

o o

3.4.3 Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý je monitorován v souladu s §109a, odst.3 Vyhlášky ČBÚ č.22/89 Sb. na vtažné a výdušné jámě provozovaných dolů Jeremenklo a Žofie kontinuálními analyzátory s vyvedením sledování do dispečinku. V roce 2012 nedošlo k překročení stanovených mezí. 3.5

Měření hluku Škodliviny a fyzikální faktory pracovního prostředí jsou sledovány systematicky i namátkově při pravidelných kontrolách pracovišť odpovědnými vedoucími zaměstnanci o. z. ODRA. Při podezření na nedodržování hygienických limitů u některé ze složek pracovního prostředí, a tedy i hluku, jsou provedena kontrolní měření. Monitorování složek pracovního prostředí je realizováno podle SPP-ODRA-22-01-01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA. V roce 2012 nebylo zjištěno na žádném monitorovaném pracovišti překročení hygienických limitů.

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší

3.6.1 Realizované akce a opatření Tepelné zdroje Interní kontroly a revize spalovacích zdrojů znečišťování prostředí, kontroly stavu spalinových cest a účinnosti spalování a kontrolní měření emisí jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a platných ČSN. Kontroly plynových zařízení kotelen a měření výskytu CO v kotelnách jsou prováděny v pravidelných měsíčních intervalech ve všech kotelnách. Odborné prohlídky kotelen a revize plynových zařízení byly provedeny v listopadu a prosinci 2012. Roční revize spalinových cest a čištění průduchů byly provedeny dne 13.3. 2012,. Servisní kontroly kotlů a seřízení hořáků byly provedeny v březnu a říjnu 2012. V r. 2006 pro snížení spotřeby zemního plynu na ohřev TUV bylo instalováno v budově kotelny areálu Jeremenko tepelné čerpadlo (dále jen TČ) IVT Greenline, které využívá geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. Instalovaný výkon TČ je 29,5 kW. Za účelem rozšíření poznatků o využití geotermální energie čerpaných důlních vod Strana 31 (celkem 47)


z VJJ, byla ve spolupráci s VŠB TU Ostrava v r. 2010 instalována do plynové kotelny v obj. 115 důlní dílny (malý zdroj) 2 tepelná čerpadla Greenline G21 o jednotkovém výkonu 25 kW. Provozem tepelných čerpadel se snížila spotřeba zemního plynu v kotelně obj. č. 115 v r. 2012 na 1 374 m3. Oproti předchozí dosahované průměrné roční spotřebě zemního plynu ve výši 14 527 m3, bylo v r. 2012 dosaženo snížení spotřeby zemního plynu o 13 153 m3. V roce 2012 byla z kotelny obj.115 dodávka tepla rozšířena do objektu č. 25 zámečnická dílna ve kterém se dosud provozovala samostatná plynová kotelna s kotlem Dakon KS 24 R o výkonu 24 kW. Celková spotřeba zemního plynu v areálu Jeremenko se provozem 3 ks tepelných čerpadel snížila v roce 2012 o 28 004 m3 . Dosažená úspora ve spotřebě zemního plynu v roce 2012 přispěla ke snížení emisí z provozovaných tepelných zdrojů v areálu Jeremenko. Důlní plyny Pro snížení zatěžování ovzduší na lokalitě Žofie emisemi čerpaného důlního plynu ze zdroje Vodní jáma Žofie je ve spolupráci se společností ENIGEN, s.r.o. provozována kogenerační jednotka (KJ), která spaluje produkovaný důlní plyn (CH4). Technologie KJ mění odebíraný důlní plyn na elektrickou energii a teplo. Elektrickou energii dodává spol. ENIGEN, s. r.o. do distribuční soustavy spol. NWR Energy, a.s. a tepelná energie se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. Zařízení KJ bylo uvedeno do zkušebního provozu v květnu 2007. Pro zlepšení využitelnosti produkovaného důlního plynu na KJ, realizovala spol. ENIGEN, s. r. o. v roce 2008 dostavbu směšovací stanice s plynovou přípojkou na Centrální plynovod spol. Green Gas DPB, a.s. Nové zařízení umožňuje využívat celou produkci CH4 v KJ. V roce 2012 byla spotřeba důlního plynu v KJ z degazační stanice Žofie 981 153 m3 100 % CH4, ke které si spol. ENIGEN, s.r.o. ještě přikoupila ze spol. Green Gas DPB, a.s. dalších 1 207 947 m3 100 % CH4. Využitím odebraného důlního plynu pro provoz KJ zajistila spol. ENIGEN, s. r. o. výrobu 7 129 MWh silové elektřiny, kterou dodala do napojené el. distribuční rozvodné soustavy. Z výroby tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie 6 684 GJ.

3.6.2 Kontroly Kontroly orgánů státní správy na úseku ochrany provozovaných o.z. ODRA nebyly v roce 2012 provedeny.

ovzduší

na zařízeních

3.6.3 Uložené pokuty Pokuty nebyly uloženy. 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. ODRA nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody.



3.7

Shrnutí Na lokalitách o. z. ODRA bylo v roce 2012 provozováno 11 spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší, z toho 3, které patří do kategorie vyjmenovaných zdrojů v příloze č. 2 zákona o ovzduší č. 201/2012, 8 nevyjmenovaných. Dále pak dva nevyjmenované zdroje dříve technologické stacionární zdroje: Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ). O. z. ODRA provozuje veškeré zdroje znečišťování ovzduší v souladu s příslušnými legislativními požadavky. Kontroly, revize a měření emisí zdrojů znečišťování ovzduší jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a ČSN. Emisní limity pro spalovací zdroje jsou plněny. Čtvrtletně je prováděno u vyjmenovaných zdrojů vyhodnocování množství emisí a průběžný výpočet poplatků za jejich vypouštění do ovzduší. Poplatkové přiznání podle skutečností r. 2011 bylo podáno prostřednednictvím ISPOP v březnu 2012. Poplatek za znečišťování ovzduší byl vypočten ve výši 100,-Kč. Jelikož nedosáhl stanoveného minimálního limitu 500,Kč, nebyl vyměřen a tudíž ani uhrazen. Dle zák. č. 86/2002, o ochraně ovzduší, termicky aktivní úložná místa, která jsou ve správě o. z. ODRA, nebyly považovány za zdroj znečišťování ovzduší ve smyslu § 4 odst. 3 zákona tohoto zákona. Dle stanoviska MŽP ČR, odboru legislativního, ze dne 22. 3. 2006, nevztahují se na o. z. v souvislosti s výstupy plynných zplodin endogenního hoření emisní limity zákona o ochraně ovzduší, ani poplatková povinnost. V souvislosti s účinností nového zákona o ovzduší došlo v r. 2012 ke změnám při vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací. V této souvislosti došlo také k omezení platnosti „regulačního řádu“ schváleného pro provozovnu „Sanace odvalu Heřmanice“. Povinnosti kontroly opatření přijatých provozovatelem za účelem snížení prašnosti na provozovně, zůstávají pro o. z. ODRA v platnosti ještě po dobu dvou let. Ke snižování spotřeby zemního plynu ve spalovacích zdrojích a tím ke snížení množství produkovaných emisí z těchto spalovacích zdrojů v areálu Jeremenko přispěl provoz tepelných čerpadel, které využívají geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. V roce 2012 bylo při ohřevu TUV ušetřeno 9 929 m3 zemního plynu a celková úspora zemního plynu v r. 2012, vlivem provozu tepelných čerpadel, dosáhla 28 004 m3. Snížení zatěžování ovzduší na lokalitě Žofie emisemi čerpaného důlního plynu z malého zdroje Vodní jáma Žofie je docíleno provozem kogenerační jednotky spalující produkovaný metan. Tepelná energie vyráběná KJ se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. V roce 2012 byla spotřeba důlního plynu v KJ z degazační stanice Žofie ve výši 981 153 m3 100 % CH4. Z výroby tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie 6 684 GJ. Interní kontroly zlikvidovaných důlních děl ústících na povrch a odplyňovacích pozorovacích vrtů jsou prováděny periodicky v rozsahu a četnosti dle PO-ODRASFZ-02-02, v souladu s příslušnými právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Monitorování složek pracovního prostředí o. z. bylo v roce 2012 realizováno v souladu se SPP-ODRA-22-01-01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA a SM-ODRA-31-02 Systém protiprašné prevence a kategorizace prací.



4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1

Kontaminace půdy Ve správě o. z. ODRA je v současné době 8 areálů, v nichž je potvrzeno přetrvávající znečištění zemin a horninového prostředí, mající původ v minulém způsobu užívání lokalit před přechodem práv hospodařit na těchto pozemcích na DIAMO, s.p. Ve většině případů se jedná o zbytkové lokální znečištění zemin ropnými deriváty (NEL), polyaromatickými uhlovodíky (PAU), popř. těžkými kovy. Mezi takto postižená místa dosud patří plochy vytipované analýzami rizik (AR) v letech 1997 – 2002 v areálech bývalých důlních provozů Žofie, Barbora, Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov, Šverma a Trojice. Ve většině případů však míra znečištění prokázaná těmito analýzami rizik ekologické zátěže, jak vyplývá z vyjádření a doporučení dotčených orgánů státní správy z let 1997 – 2002, nepředstavuje takové aktuální ani potenciální riziko, které by vyžadovalo sanační zásah v lokalitě. Potřeba sanace vyplynula v minulosti z doporučení účastníků řízení k AR pouze pro rizikové plochy v areálu Trojice. Přestože ostatní účastníci řízení k výsledkům AR pro areály Šverma – Mariánské Hory a Hrušov v letech 1998 – 2000 neshledaly ekologickou zátěž těchto areálů natolik významnou, aby vyžadovala sanační zásah, ČIŽP Ostrava ve svém tehdejším vyjádření k závěrům AR však doporučila realizaci několikaletého monitoringu podzemních vod k prokázání, či vyloučení možnosti migrace kontaminantů do okolí. V areálu Hrušov představovaly potenciální ohrožení kvality podzemních vod vyluhovatelností NEL ze znečištěných zemin 2 plochy – tzv. plocha A u bývalého skladu hydraulických stojek (odstavná plocha pro vozidla) a plocha C bývalé jeřábové dráhy a skladiště šrotu. V areálu Šverma – Mariánské Hory byly z důvodu možného průniku kontaminantů do okolí a podzemních vod označeny jako problémové 3 plochy – tzv. plocha A bývalé čerpací stanice flotačních olejů a podzemní nádrže, plocha B bývalého Bencaloru a plocha C bývalých kalových nádrží. V areálech Šverma – Mariánské Hory a Hrušov nadále platí výstupy z jednání s ČIŽP OI Ostrava (viz Zápis z jednání č.j. ČIŽP/049/OOV/0802619.017/09/VBC ze dne 20.2.2009), které deklarují: o

úroveň kontaminace v lokalitě Hrušov, stejně jako plochy C a B na lokalitě Mariánské Hory nepředstavují významné riziko a DIAMO, s.p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží,

o

přetrvávající kontaminace plochy A v areálu Mariánské Hory, stejně jako kontaminace podzemních vod, nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, má být v budoucnu řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma (vlastník OKK Koksovny, a.s.). Stávající monitorovací objekty v areálu Mariánské Hory bylo proto doporučeno nadále využívat pro režimní monitoring podzemních vod zájmové oblasti prováděném však pouze autosenzoricky, tzn. monitoring, který spočívá ve vizuální a čichové kontrole vzorku vody z vrtů.

Areál Koksovny Jan Šverma začal vlastník řešit v rozporu se stávající koncepcí a to autonomě v rámci tzv. ekologické smlouvy. Vzhledem k absenci bližších údajů bude o.z. ODRA reagovat v rámci připomínkového řízení na předmětnou akci (pokud bude k připomínkovému řízení přizván). V případě areálu Trojice byla sanace horninového prostředí a podzemních vod nařízena z důvodu prokázané masivní kontaminace horninového prostředí i podzemních vod, mající původ v provozu bývalé sousední koksovny.



V prosinci 2008 byla v rámci rozsáhlého projektu „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje a jeho předpokládané rozpočtové náklady jsou odhadovány na 340 mil. Kč, byla ukončena realizace I. fáze tohoto projektu s názvem: „Aktualizaci analýz rizik kontaminovaného území (AAR)“. V průběhu roku 2009 zde byl v rámci realizace AAR proveden dodavatelem prací (TOP GEO Group CZ, s.r.o.) podrobný průzkum plošného a prostorového rozsahu znečištění areálů bývalého dolu i koksovny Trojice, provedeno hodnocení ekologických i zdravotních rizik a navržena nápravná opatření. V průběhu roku 2010 bylo vedeno oponentní řízení k AAR. Na základě závěrů oponentního řízení byla zpracována žádost na vodoprávní úřad ve věci stanovení sanačních limitů. Vodoprávní úřad ve svém stanovisku potvrdil závěry AAR a tím se navržené sanační limity legalizovaly. Tyto parametry budou základními pro plánování a realizaci dalších etap projektu. Ze závěrů a doporučení oponované AAR vyplývá, že v rámci zájmového území lokality Trojice byla ověřena existence prioritních kontaminantů v nesaturované zóně: PAU, NEL, C10 – C40, Pb a Hg; v saturované zóně pak PAU, fenoly, NEL, BTEX, amonné ionty, kyanidy a Pb. Kontaminace je přednostně vázána na nesaturovanou zónu v materiálech mocných navážek stavebních sutí různého složení, stáří a původu a dále v horninách karbonu, a to až do hloubek ověřeného geologického profilu. Kontaminační mraky pro jednotlivé kontaminanty tvoří prostorově rozsáhlé plochy s vazbou na zdroje kontaminace. V saturované zóně nebyla prokázána migrace kontaminantů za hranice lokality, rychlost migrace je minimální. K definitivnímu stanovení nápravných opatření k eliminaci zhodnocených rizik SEZ zhotovitel doporučuje realizaci dopřesňujícího sanačního doprůzkumu. Tento doprůzkum společně s realizací prováděcí projektové dokumentace je náplní II. fáze projektu. V koncem roku 2012 byly práce na předmětné druhé fázi zahájeny.

4.2

Kontaminace biologického materiálu O. z. ODRA neprovádí analýzy biologického materiálu.

4.3

Shrnutí Na základě dosavadních výsledků průzkumu a monitoringu starých ekologických zátěží lokalit ve správě o. z. ODRA lze konstatovat, že mezi lokality s nutností provedení sanace patří nadále již jen areál Trojice a Šverma – Mariánské Hory. Řešení SEZ v areálu Trojice je ošetřeno v současnosti již probíhajícím projektem „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje a jeho předpokládané rozpočtové náklady jsou odhadovány na 340 mil. Kč. V roce 2010 proběhlo oponentní řízení k závěrečné zprávě aktualizované analýzy rizik lokality Trojice – na základě výsledků a stanovisek dotčených orgánů státní zprávy bylo přistoupeno k přípravě II. etapy realizace projektu - předsanační doprůzkum a zpracování projektu sanace. Tato etapa byla ve II. pol. 2012 vysoutěžena a koncem roku pak začaly vlastní práce. Petrvávající kontaminace plochy A v areálu Mariánské Hory, stejně jako kontaminace podzemních vod nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, by měla být řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma ve spolupráci s jejím vlastníkem (OKK Koksovny, a.s.). Ke koordinované činnosti jsme zatím nebyli vyzváni. Lokality Žofie a Barbora, areály Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov patří i nadále mezi lokality s přetrvávajícím zbytkovým znečištěním zemin. Tyto zátěže však nepředstavují významné riziko a DIAMO, s. p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží. Ve většině případů jde Strana 35 (celkem 47)


o areály bývalých důlních provozů, které jsou i nadále využívány jako výrobní a ostatní průmyslové areály a vykazují proto obecně pomalejší průběh atenuace znečištění. Dříve masivně znečištěné plochy v rámci těchto areálů jsou proto nadále průběžně, v rámci ročních monitorovacích plánů o.z.,kontrolovány z hlediska časového vývoje znečištění. Zbývající lokality bývalých důlních areálů ve správě o. z. ODRA byly již v minulosti vyhodnoceny jako areály, které jsou bez rizik ohrožení zdraví nebo ekosystémů.

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5.1

Produkce a nakládání s odpady

5.1.1 Provozovny O. z. ODRA vykazuje 8. provozoven, za které bylo v roce 2012 podáno „Hlášení o produkci a nakládání s odpady“: Číslo a název provozovny 102 areál Barbora 104 ZVO Barbora 106 areál Žofie 107 areál Paskov 108 areál Jeremenko 110 areál Šverma 112 areál Hrušov 115 areál Bezruč

5.1.2 Produkce odpadů Přehled vlastních odpadů podle druhu, katalogového čísla, kategorie a množství v sumě za celý o. z. je uveden v Tabulce č. 5-1. V roce 2012 došlo v porovnání s rokem 2011 k poklesu množství produkovaných odpadů zejména z důvodu poklesu realizace demolic objektů (stavební a demoliční odpady a kovový odpad).



Tabulka č. 5-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.

Kaly z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Obaly obsahující zbytky NL Absorpční činidla Pneumatiky Olověné akumulátory Nikl-kadmiové akumulátory Směs betonu, cihel,… Dřevo Sklo Plasty Asfaltové směsi Izolační materiály Stavební materiály obs.azbest Směs. stavební a demoliční odp. Papír a lepenka Plasty Jiný biolog. nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Objemný odpad Měď, mosaz, bronz Hliník Železo a ocel Kabely

13 05 02 15 01 01 15 01 02 15 01 10 15 02 02 16 01 03 16 06 01 17 06 02 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 03 02 17 06 04 17 06 05 17 09 04 20 01 01 20 01 39 20 02 03 20 03 01 20 03 07 17 04 01 17 04 02 17 04 05 17 04 11

N O O N N O N N O O O O O O N O O O O O O O O O O

Množství odpadu kg 4 000 4 602 818 3 050 70 80 10 5 4 837 000 6 700 6 130 6 990 3 210 4 200 12 940 21 720 260 104 116 680 22 881 560 8 000 8 990 418 260 39 350

Množství odpadu celkem

5 526 610

Množství nebezpečného odpadu celkem

20 075

Množství ostatního odpadu celkem

5 506 535

Množství odpadů předaných k využití („R“)

5 358 915

Množství odpadů předaných k odstranění („D“)

167 695

Na celém o. z. probíhá třídění TKO. Za rok 2012 bylo z TKO vytříděno 0,922 t plastů a 4,862 t papíru : Tabulka č. 5-2 Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1. 2. 3. 4.

Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty

Katalogové číslo odpadu 15 01 01 20 01 01 15 01 02 20 01 39

Kategorie odpadu O O O O

Množství odpadu kg 4 602 260 818 104



V roce 2012 byly v souladu s platnými právními předpisy předány oprávněným osobám (společnostem) ke zpětnému odběru tyto použité materiály: Zářivky a výbojky Monitory CRT+LCD Tiskárny a kopírovací stroje Malé domácí spotřebiče (konvice,vařiče,ventilátory) Ostatní spotřebitelská zařízení (televizory, radia, videa, infrazářiče, fotoaparáty, atd.) Osobní počítače(včetně příslušenství) a servery Ostatní zařízení IT a telekomunikací (kalkulačky, skenery faxy, telefony, servery, mobilní telefony, psací stroje, atd.) Velké domácí spotřebiče a elektrické a elektronické nástroje Olověné a nikl-kadmiové akumulátory a baterie

100 kg 1 610 kg

Celkem

2 738 kg

62 kg 198 kg 125 kg 20 kg 90 kg 168 kg 365 kg

Zpětným odběrem 2 738 kg uvedených matriálů bylo ušetřeno cca 19 tis. Kč (mimo bezplatného svozu). Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady , které vznikají v provozovnách o. z. ODRA je upraven novým rozhodnutím KÚ MSK č.j. MSK 30136/2012 ze dne 26. 3. 2012. Platnost je udělena do 31. 3. 2017.

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů Přehled zařízení a skladů vč. rozhodnutí správních úřadů: - ZVO Barbora-sanace vodní nádrže , č.j. MSK 167938/2010, ze dne 18. 10. 2011, platnost do 31. 12. 2014, stavební a demoliční odpady; Sklady (skladovací, shromažďovací místa) nebezpečných odpadů (nakládání dle výše uvedeného rozhodnutí k nakládání s nebezpečnými odpady a interních provozních řádů) : o Mobilní sklad na lokalitě Jeremenko o Mobilní sklad na lokalitě Žofie Přehled odpadů přijatých do zařízení v roce 2012 podle druhu, kat. čísla, kategorie a množství: Tabulka č. 5-3 Přehled odpadů přijatých do ZVO P. č.

Název druhu odpadu

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

1.

Směs betonu, cihel,…

17 01 07

O

Množství odpadu kg 4 837 000

Do provozovaného ZVO Barbora na povrchu terénu bylo v roce 2012 uloženo 4 837 t vlastních odpadů. Celkem je toto zařízení zaplněno 77 985,22 t odpadů, což představuje cca 105 % projektované kapacity úložného prostoru. Ke dni 31. 12. 2012 byl provoz zařízení ukončen (řádným hlášením do ISPOP), dokončení sanace a případný příjem sanačně rekultivačních materiálu bude probíhat mimo režim zákona o odpadech.



5.2

5.3

Náklady a výnosy Finanční náklady na využití a odstraňování odpadů činily Výnosy (zisk) z prodeje odpadů a za odpady přijaté do zařízení

- 410 tis. Kč 4 446 tis. Kč

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství

5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady Probíhá v rámci předmětu podnikání (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona) v oboru činnosti nakládání s odpady (vyjma nebezpečných). 5.3.2 Realizované akce a opatření V roce 2012 pokračovala ve všech činných areálech o. z. harmonizace třídění odpadů komunálního charakteru na 3 frakce (papír, plasty, ostatní směsný odpad).

5.3.3 Kontroly V roce 2012 nebyly správními orgány provedeny žádné kontroly.

5.3.4 Uložené pokuty Nebyly uloženy žádné pokuty . 5.4

Shrnutí V roce 2012 došlo v porovnání s rokem 2011 ke snížení množství vyprodukovaných odpadů zejména z důvodu poklesu realizovaných demolic vlastních objektů. Tím došlo ke snížení nákladů na jejich odvoz a zneškodnění (využití) oprávněnými firmami i ke snížení tržeb za kovový odpad. Pro rok 2013 se předpokládá podobná produkce odpadů vlastních ovšem náklady na jejich odvoz a zneškodnění budou navýšeny o náklady na likvidaci a zneškodnění stavebních a demoličních odpadů cizími oprávněnými firmami.

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

6.1

Uložná místa

6.1.1 Odvaly Žádné odvaly nejsou o. z. ODRA v současné době aktivně provozovány k ukládání hlušin. Přehled úložných míst těžebního odpadu, oznámených SBS - OBÚ v Ostravě ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., která vznikla historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěna na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v následující tabulce. Tato tabulka odráží aktuální technický stav bez ohledu na majetkové vztahy k pozemkům, na nichž se odvaly/úložiště těžebního odpadu nacházejí. Strana 39 (celkem 47)


Rozhodujícím kriteriem zahrnutí bývalých odvalů do kategorie úložišť těžebních odpadů byla existence starých ekologických zátěží na příslušné lokalitě. Tabulka č. 6-1 Úložná místa těžebního odpadu Odval / Odkaliště

P. č.

Plocha

Objem

Hmotnost

m 

m 

kt

2

3

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

1

Odval Ema

213 000

2 556 000

4 090

karbonská hlušina

v provozu

2

Odval Hedvika

406 000

4 872 000

7 795

karbonská hlušina

V provozu

3

Odval Heřmanice Celkem

1 032 000 1 651 000

19 063 800 26 491 800

30 502 42 387

karbonská hlušina

v provozu

Většina bývalých odvalů je však určena k dokončení plánovaných či již realizovaných sanačně-rekultivačních akcí a jejich předání k využívání ve smyslu platných územních plánů jejich vlastníkům; tyto deponie však nejsou evidovány jako úložná místa. Sanačně-rekultivační akce na odvalech, které probíhaly v roce 2012, jsou přehledně zpracované v kapitole č. 7 Rekultivace. V souvislosti s plněním legislativních povinností ve smyslu zákona 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem jsou na OBÚ Ostrava nahlášeny jako úložná místa těžebního odpadu ve smyslu zákona odvaly Heřmanice, Hedvika a Ema. Tyto odvaly jsou dlouhodobě termicky aktivní a je pravděpodobné, že v rámci sanace termických procesů na těchto lokalitách bude nutné s uloženým těžebním materiálem dále disponovat (extrakce, inertizace, remodelace apd.). V roce 2012 došlo ke změně v kubatuře odvalu Heřmanice odtěžováním hlušiny odvalu v jeho východní a západní části. Jde o součást řešení termicky aktivního odvalu. Za rok 2012 bylo z odvalu Heřmanice odtěženo celkem 396 339 t kameniva. Na odvale Hedvika je pravidelně prováděno v rámci projektu „Dlouhodobý monitoring termicky aktivního odvalu Hedvika“ teplotní a plynové sledování. V rámci teplotního monitoringu odvalu Hedvika je zaznamenávána migrace a rozšíření původní termicky aktivní zóny v centrální části odvalu zejména jižním a jihovýchodním směrem k intenzivně využívanému podnikatelskému areálu. Na termicky zasažené části odvalu Ema, tj. v trase bývalého výložníku na kuželu haldy, pokračovaly v průběhu roku 2012 omezené monitorovací práce. Protože značená turistická trasa (odval je technickou kulturní památkou) na vrchol odvalu Ema vedla přes rizikovou plochu bývalého výložníku, byla v návaznosti na výsledky průzkumu, tato trasa odkloněna a v současné době již vede mimo exponovanou – termicky aktivní zónu.

6.1.2 Odkaliště Odkaliště označená jako úložná místa těžebního odpadu na o. z. ODRA nejsou.



6.2

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Odvaly ani odkaliště nejsou v podmínkách o. z. ODRA aktivně provozovány – v současnosti již není ukládán žádný materiál související s hornickou činností organizace.

6.3

Shrnutí Z termicky aktivního odvalu Heřmanice bylo v roce 2012 odtěženo 396 339 t kameniva – karbonské hlušiny. Těžbou a prodejem kameniva z části odvalu Heřmanice jsou tedy k 1.1.2013 změněny položky ve sloupci objem a tonáž. V roce 2012, stejně jako v předešlých letech, byla věnována termicky aktivním odvalům Ema, Hedvika a Heřmanice, monitorovací akce popsané v rámci předešlých kapitol, popř. navazující projekty vedoucí k řešení problematiky likvidace aktivních oblastí odvalů.

zvláštní pozornost kde pokračovaly byly připravovány (sanace) termicky

V souladu s ustanovením § 22 Vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. jsou prováděny pravidelné kontroly odvalů se zaměřením na dodržování zákazu používání otevřeného ohně, zjišťování výskytu černých skládek odpadů, označení přístupových cest výstražnými tabulkami. Odval Heřmanice je kontrolován týdně, navíc s namátkovým měřením koncentrací CO, H2S, SO2 a vizuální kontrolou stavu termické aktivity. O vývoji situace na termicky aktivních odvalech jsou průběžně informovány příslušné orgány státní správy, orgány ochrany životního prostředí a další dotčené subjekty.



7 7.1

SANACE A REKULTIVACE Sanačně-rekultivační akce

7.1.1 Realizované sanačně-rekultivační stavby hrazené z RP ZNHČ

stavby

Ukončení

stavby

Plocha v ha

Název sanačně-rekultivační

Zahájení stavby

Na tyto akce byly čerpány z RP ZNHČ 2012 náklady na realizaci, přípravné a zajišťovací práce (jedná se o správní poplatky, inženýrskou činnost, odvody ZPF a PUPFL, nájmy za pozemky, vytyčovací práce a náklady na ukončení stavby, popř. výnosy). Skutečné

Náklady

Náklady

náklady

na

na

dosud

realizaci

realizaci

v tis. Kč

v r. 2012

celkem

v tis. Kč

v tis. Kč

Lokalita Ostrava-Ostravská dílčí pánev (ODP) Rekultivace odvalu

2002

2013

533

49

787

2008

2015

-2 236

-624

-1 160

0,55

2012

2018

1 338

1 338

2 966

0,50

2012

2016

1 692

1 692

4 261

2,30

2012

2013

201

201

1 589

0,40

2007

2012

218

46

254

(0,50)

2011

2011

845

18

1 043

Rekultivace nad vlečkou

2,63

2012

2013

1 000

1 000

1 127

Sanace odvalu Václav II. etapa

7,00

2012

2022

250

250

103 508

0,60

2005

2016

651

235

1 676

4 492

4 205

116 051

Jeremenko

6,50

Sanace odkalovacích nádrží Jeremenko Rekultivace pozemku u ul. Kubečkova Rekultivace vodního toku Ráček Komplexní řešení území Trojice II. Etapa

12,90

Lokalita Fučík - Petřvaldská dílčí pánev (PDP) Dolesnění pozemku Hedvika Odvodnění bezodtokové kotliny Horní Suchá

Lokalita Barbora Sanace vodní nádrže na lokalitě Barbora Celkem

33,38



7.1.2 Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu „Revitalizace Moravsko-slezského kraje“ Realizované stavby:

stavby

stavby

Ukončení

Plocha v ha

Název sanačně-rekultivační

Zahájení stavby

Akce již realizované v rámci Revitalizace Moravskoslezského kraje – realizace těchto akcí byla zahájena v letech 2005 – 2012 (bez nákladů na přípravné a zajišťovací práce, ty byly hrazeny ze státního rozpočtu). Skutečné

Náklady

Náklady

náklady

na

na

dosud

realizaci

realizaci

v tis. Kč

2012 v tis.

celkem

Kč

v tis. Kč

Ostravská dílčí pánev Rekultivace Rudná 5.st. – podél ul.Polanecká

6,60

Sanace a rekultivace nádrží Stachanov

10,00

2005

2012

4 287

85

4 799

2008

2015

40 694

338

52 731

Sanace sesuvného území Urx

0,10

2008

2013

5 823

1

5 839

Sanace Salma

1,80

2007

2013

5 366

379

5 975

Rekultivace odvalu Oskar

5,10

2007

2013

4 624

403

5 104

Protierozní opatření Salma

0,03

2009

2015

588

49

729

0,96

2012

2018

3 626

3 626

4 958

0,50

2008

2014

15 646

38

16 448

(0,20)

2010

2011

0

0

0

2009

2014

6 105

7

6 173

2006

2024

32 632

230

97 559

2011

2012

5 812

2 313

5 812

125 203

7 469

206 127

Rekultivace

plochy

Lipina,

plocha A Petřvaldská dílčí pánev Sanace odvalu Václav Lokalita Barbora Úprava toku Sušanky Lokalita Paskov Odvodnění

zamokřených

pozemků Ščučí

33,40

Rekultivace území nádrže NP 1 30,90 Odvodnění pozemků Paskov Celkem

zamokřených

0,23 85,62



Stavby ve fázi přípravy: Akce schválené v Meziresortní komisi ustanovené na základě usnesení vlády č. 756 ze dne 5.8.2002 ve znění jeho pozdějších změn – tyto stavby byly schváleny v Meziresortní komisi k zařazení do programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Dosud ale nebyla vyhlášena veřejná zakázka na realizace těchto staveb. Na tyto akce byly čerpány z RP ZNHČ 2012 náklady na zpracování studie, PD, správní poplatky, inženýrskou činnost, odvody ZPF a PUPFL, nájmy za pozemky a vytyčovací práce. Název sanačně-rekultivační stavby

Plocha v ha

Zahájení

Ukončení

Předpokládané

stavby

stavby

náklady na realizaci v tis. Kč

Ostravská dílčí pánev Rekultivace odvalu Rychvald

2,50

2013

2019

13 139

280,00

2017

2023

250 000

12,06

2013

2019

13 102

1,60

2015

2020

18 000

0,76

2014

2018

32 000

4,00

2015

2020

15 000

Rekultivace Plavící jámy č.2

7,00

2015

2020

15 000

Sanace lokality u Balatonu

4,80

2014

2020

2 053

4,00

2015

2018

139 000

3,00

2014

2015

20 000

Odvodnění území Nová Ves Sever Rekultivace odvalu Urx Úprava odvodnění vodoteče Mlýnka Petřvaldská dílčí pánev Úprava poz.v Petřvaldě - lokalita u Bužkovce Sanace pozemků u Holubovy osady

Lokalita Paskov Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí Úprava potoka Zyf Celkem

7.2

319,72

517 294

Shrnutí V průběhu roku 2012 byly ukončeny práce na třech sanačně – rekultivačních stavbách: „Dolesnění pozemku Hedvika“ a „Odvodnění zamokřených pozemků v Paskově“, které byly také legislativně ukončeny a dále „Rekultivace Rudná – 5. st. – podél ul. Polanecké“, která bude legislativně ukončena v roce 2013. Celková rozloha těchto staveb je 7,23 ha.



Z RP ZNHČ 2012 bylo řešeno celkem 10 staveb. Samotné práce probíhaly v roce 2012 na 9 stavbách o ploše 33,38 ha. Náklady na realizaci činily 4 205 000 Kč. Stavba „Odvodnění bezodtokové kotliny Horní Suchá“ byla v roce 2012 legislativně ukončena (ukončení prací v roce 2011). V rámci revitalizace Moravskoslezského kraje bylo řešeno celkem 12 staveb. Samotné práce probíhaly v roce 2012 na 11 stavbách o ploše 85,62 ha. Náklady na realizaci činily 7 469 000 Kč. Stavba „Úprava toku Sušanky“ byla v roce 2012 legislativně ukončena (ukončení prací v roce 2011). Staveb ve fázi přípravy (zpracování projektové dokumentace záměru k předložení do Meziresortní komise, zpracování projektové dokumentace, správní řízení apod.) bylo v roce 2012 celkem 10. Tyto stavby jsou o ploše 319,72 ha a předpokládaných nákladech 517 294 000 Kč. V rámci řešení revitalizace Moravskoslezského kraje bylo v roce 2012 schváleno v Meziresortní komisi MPO ČR 7 nových projektů o předpokládaných nákladech 380 000 000 Kč.



ZÁVĚR Z hlediska dalšího vývoje bude nadále nutno věnovat pozornost zejména vypouštění důlních vod (největší zátěž pro životní prostředí formou úniků znečišťujících látek – chloridy - do vody ) a to s důrazem na optimalizaci provozu obou vodních jam. V roce 2012, byly v některých obdobích minimální celkové průtoky v tocích. Přesto nebyl správcem toku vydán pokyn k zastavení vypouštění důlních vod. Příprava na možené omezení čerpání a vypouštění důlních vod však bude nutná. Jedná se zejména o celoroční udržování dostatečné retenční kapacity v důlním prostoru. Stanovené podmínky pro vypouštění do povrchových toků jsou nastaveny reálně a není třeba je měnit Vypouštění odpadních vod je ve standardním režimu. Z důvodu zajištění vyšší spolehlivosti a bezproblémového plnění stanovených ukazatelů se v roce 2012 projekčně připravovali akce na likvidaci odpadních vod z areálu Koblov (součást rozsáhlé revitalizace území v gesci statutárního města Ostrava), areálu Jan Šverma (v kooperaci s OVaK, a. s.), Petr Bezruč a Alexander. Striktně se dodržuje přijatá doktrína o postupném předávání nepotřebných areálových vodovodních a kanalizačních sítí statutárnímu městu Ostrava. V tomto duchu připravujeme v roce 2013 některé významné akce: - realizace II. etapy rekonstrukce rozvodu vody a kanalizace v areálu Bezruč s následným převodem sítí v areálu na SMO (na základě mandátní smlouvy) - částečná oprava rozvodu pitné vody v areálech Šverma a Heřmanice - výstavba nových rozvodů pitné vody a kanalizace v areálu Alexander - celková oprava kanalizace v areálu Jeremenko - v areálu bývalého dolu Pokrok je připravován prodej zbylé části areálového rozvodu pitné vody a areálové kanalizace, při kterém dojde k předání výpustného profilu do Bezejmenného potoka a převedení závazků vyplývajících z rozhodnutí zn. MUOR S 82008/2010/OZP/JEA na nového nabyvatele. Zjišťování znečištění mělce podzemních vod a horninového prostředí areálů bývalých důlních závodů se plošně neprovádí. Systematicky se vyhodnocují pouze omezené lokality definované v analýzách rizika a rovněž objekty v rámci monitoringu zařízení pro využití odpadů. Byly započaty práce na projektu 08/10 Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice – 2. fáze doprůzkum a zpracování projektu sanace s termínem dokončení 11/2013. Byly ukončeny práce na dokumentaci k úložištím těžebních odpadů – odvaly Ema, Hedvika a Heřmanice. Aktualizace plánů pro nakládání s těžebními odpady byla schválena SBS. V roce 2012 byla zpracována projektová dokumentace monitoringu úložišť těžebních odpadů. V roce 2013 připravujeme realizaci monitorovacího systému na všech úložištích. V příštím období bude opět věnována značná pozornost termicky aktivním odvalům, a to jak formou monitorování aktuálního stavu, tak i aktivním přístupem k definitivnímu řešení. V roce 2012 pokračovalo odtěžování kameniva ve východní části odvalu Heřmanice; rovněž tak byly prováděny těžební práce i v jeho západní části.



Plnění emisních limitů pro tepelné zdroje je ve stabilizovaném stavu v dalším období se nepředpokládá změna. Vypočtené poplatky z jednotlivých zdrojů jsou po úrovní platební Problematika důlních plynů vystupujících na povrch je řešena rutinně ve spolupráci s dotčenými subjekty. Koncem roku bylo uzavřeno ZVO Barbora a zároveň byl ukončen i monitoring podzemních vod v jeho okolí. Zavedený a důsledně dodržovaný systém třídění a zpětného odběru odpadu přinesl i v roce 2012 nezanedbatelný finanční i ekologický efekt. V souvislosti s ustanovením § 14 zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, že všechny povinné subjekty musí mít zabezpečené finanční zajištění a zpracovaná svá hodnocení rizik ekologické újmy, bylo provedeno základní hodnocení rizik na jednotlivých provozovnách o. z. podle NV č. 295/20011 Sb. Bylo provedeno zhodnocení, zda v místě jednotlivých provozních činností byla provedena preventivní opatření a zřízeny detekční systémy, zpracovány havarijní plány a přijata další opatření, která snižují možnost vzniku ekologické újmy. Při vyhodnocení rizika na žádné provozovně nebylo dosaženo 50 bodů, proto další povinnosti podle § 14 zákona a nařízení vlády se na o. z. ODRA nevztahují. V průběhu roku 2012 byly ukončeny tři sanačně – rekultivační stavby. Práce pokračovaly na 9 stavbách financovaných z RP ZNHČ a 12 stavbách financovaných z programu revitalizace Moravskoslezského kraje. V roce 2012 pak bylo schváleno Meziresortní komisí celkem 7 nových SR projektů. Deset SR staveb se v roce 2012 nacházelo v přípravné fázi. Celkové hodnocení stavu složek životního prostředí je pozitivní, nehrozí vážnější nebezpečí pro odchýlení od současného stabilizovaného stavu.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2012

Recommend Documents