ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2013

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM 592 51 Dolní Rožínka

Dolní Rožínka 12. 03. 2014 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2013

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2013

Zpracoval:

Ing. Jiří Váša (Úvod, kap. 1, 2, závěr) vedoucí referátu ekologické legislativy, vodohospodář Ing. Bc. Lenka Tomanová (kap. 1, 2) technický pracovník - monitoring Zdeněk Toman (kap. 3, 4) technický pracovník V – ovzduší, odpady Mgr. Roman Špatka (kap. 5) technický pracovník V – ekolog Ing. Jaromír Chocholáč (kap. 6, závěr) vedoucí oddělení ekologie RNDr. Petr Navrátil (kap. 7) vedoucí oddělení sanací

Kontroloval:

Ing. Jiří Jež v. r. náměstek ředitele o. z. pro ekologii a sanační práce

Schválil:

Ing. Pavel Koscielniak v. r. ředitel odštěpného závodu GEAM

Datum:

12. 03. 2014

Výtisk číslo:

1

Stránka 2 celkem 110

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2013

Rozdělovník Držitel Funkce, VOÚ, VOJ nebo organizace

Titul, Jméno, Příjmení

Vedoucí odboru ekologie DIAMO, s. p. Ředitel o. z. GEAM Vedoucí oddělení ekologie o. z. GEAM Archiv o. z. GEAM

Ing. Pavel Vostarek Ing. Pavel Koscielniak Ing. Jaromír Chocholáč

Výtisk č. 1 2 3 4



OBSAH ÚVOD ................................................................................................................. 7 POJMY, ZKRATKY A DEFINICE ...................................................................... 7 Nakládání s vodami ........................................................................................... 9

1 1.1

Pitná voda ............................................................................................................... 9

1.1.1 Externí zdroje .......................................................................................................................9 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín ..................................................................................... 9 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ............................................................................... 9 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice .................................................................................... 9 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ............................................................................................ 9 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ....................................................................................... 9 1.1.2 Vlastní zdroje .......................................................................................................................9 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina ........................................................................................ 9 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory............................................................................................................. 9

1.2

Provozní voda ....................................................................................................... 10

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.2.9 1.2.10 1.2.11

1.3

Odpadní voda ........................................................................................................ 11

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.4

ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4................................................................................11 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 .....................................11 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 ...............................................................12 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV ...........................................................................12 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV .............................................12

Důlní voda ............................................................................................................. 19

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5 1.4.6 1.4.7 1.4.8 1.4.9 1.4.10

1.5

Provozní voda na závodě R I .............................................................................................10 Provozní voda na dekontaminační stanici R I ....................................................................10 Provozní voda na závodě Chemická úpravna ...................................................................10 Provozní voda pro odkaliště K II ........................................................................................10 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná ...................................................10 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín ...............................................................................10 Provozní voda na ČDV Licoměřice ....................................................................................10 Provozní voda na ČDV Pucov ...........................................................................................10 Provozní voda na ČDV Oslavany ......................................................................................11 Provozní voda na ČDV Běstvina ........................................................................................11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory .....................................................................................11

Dekontaminační stanice R I, profil č.1 ...............................................................................19 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 .........................................................................19 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ...................................................................20 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP ..............................................20 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP................................................................20 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP .....................................................................21 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ................................................................21 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP..................................................................22 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP .................................................................22 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR..........................................................23

Odkaliště a laguny ................................................................................................ 45

1.5.1 1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 ......................................45 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 ......................................................45 Odkalištní a drenážní vody ................................................................................................46 Provedené práce ................................................................................................................48 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2013 ............................................................48

1.6

Monitoring okolí – povrchové vody ..................................................................... 58

1.7

Přehled činností na úseku nakládání s vodami .................................................. 70

1.7.1

Realizované akce a opatření .............................................................................................70

Strana 4, celkem 110


1.7.2 1.7.3

1.8

2

Kontroly ..............................................................................................................................70 Uložené pokuty ..................................................................................................................71

Shrnutí ................................................................................................................... 71

Hydrogeologie ................................................................................................. 72 2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů ....................... 72

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7

2.2

Monitorovací systémy .......................................................................................... 74

2.2.1 2.2.2

2.3

Monitoring podzemních vod ...............................................................................................74 Monitoring povrchových vod ..............................................................................................75

Výsledky monitoringu .......................................................................................... 75

2.3.1 2.3.2

2.4

Ložisko Rožná....................................................................................................................72 Ložisko Rožná – odkaliště K I ............................................................................................73 Ložisko Rožná – odkaliště K II ...........................................................................................74 Ložisko Olší – Drahonín .....................................................................................................74 Ložisko Jasenice – Pucov ..................................................................................................74 Ložisko Licoměřice ............................................................................................................74 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 .......................................................................74

Podzemní vody ..................................................................................................................75 Povrchové vody..................................................................................................................77

Shrnutí ................................................................................................................... 84

Ovzduší ............................................................................................................ 85

3 3.1

Emise ze stacionárních zdrojů............................................................................. 85

3.1.1 3.1.2 3.1.3

3.2

Spalovací stacionární zdroje ..............................................................................................85 Plnění emisních limitů ........................................................................................................85 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů .....................................................86

Emise z jiných stacionárních zdrojů ................................................................... 86

3.2.1 Jiné stacionární zdroje .......................................................................................................86 3.2.1.1 Výduchy (technologie) hlavní výroby ZCHÚ ............................................................... 86 3.2.1.2 Povrchová úprava tryskáním ....................................................................................... 87 3.2.1.3 Technologické čistírny odpadních vod ........................................................................ 87 3.2.1.4 Technologie zpracování dřeva na závodě R I ............................................................. 87 3.2.1.5 Skládka TKO Bukov .................................................................................................... 87 3.2.2 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů .................................................................90

3.3

Imise ...................................................................................................................... 91

3.3.1 3.3.2

3.4

Prašný spad .......................................................................................................................91 Prašnost .............................................................................................................................91

Radionuklidy ......................................................................................................... 92

3.4.1 3.4.2

Radon, dávkový příkon záření gama, objemová aktivita alfa – areál, okolí.......................92 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy .........................................................95

3.5

Měření hluku ......................................................................................................... 96

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší ....................................................... 96

3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4

3.7

Realizované akce a opatření .............................................................................................96 Kontroly ..............................................................................................................................96 Uložené pokuty ..................................................................................................................96 Náhrada škod způsobených exhalacemi ...........................................................................96

Shrnutí ................................................................................................................... 96

Kontaminace MÍST a biologického materiálu ............................................... 98

4 4.1

Kontaminace půdy................................................................................................ 98

4.2

Kontaminace biologického materiálu .................................................................. 98

4.3

Shrnutí ................................................................................................................... 98 Strana 5, celkem 110


Odpadové hospodářství ................................................................................. 99

5 5.1

Produkce a nakládání s odpady .......................................................................... 99

5.1.1 5.1.2 5.1.3

Provozovny ........................................................................................................................99 Produkce odpadů ...............................................................................................................99 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů ........................................................................101

5.2

Náklady a výnosy................................................................................................ 103

5.3

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství .................................... 103

5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4

5.4

Podnikání v oblasti nakládání s odpady ..........................................................................103 Realizované akce a opatření ...........................................................................................103 Kontroly ............................................................................................................................104 Uložené pokuty ................................................................................................................104

Shrnutí ................................................................................................................. 104

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ................................................................. 105 Přehled úložných míst .................................................................................................. 105 5.4.1 5.4.2

5.5

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností........................... 106

5.5.1

5.6

6

Odvaly ..............................................................................................................................105 Odkaliště ..........................................................................................................................106 Odkaliště ..........................................................................................................................107

Shrnutí ................................................................................................................. 107

Sanace a Rekultivace .................................................................................... 108 ZÁVĚR ........................................................................................................... 109



ÚVOD Tato zpráva je zpracována podle řídicího postupu systému managementu organizace státního podniku DIAMO ŘP-sp-22-01 Monitoring životního a pracovního prostředí a obsahuje výsledky monitorování složek životního prostředí v oblastech působnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka za rok 2013, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, např. spotřeba pitné vody na o. z. GEAM, spotřeba provozní vody na jednotlivých dekontaminačních stanicích a čistírnách důlních a odpadních vod, bilance průsakových vod z odvalů a vod v odkalištích, přehled úložných míst těžebního odpadu, realizovaná sanační opatření apod.

POJMY, ZKRATKY A DEFINICE AAR – aktualizovaná analýza rizik AV ČR – Akademie věd České republiky BČOV – biologická čistírna odpadních vod ČDV – čistírna důlních vod ČIŽP OI - OOV – Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát - Oddělení ochrany vod ČOV – čistírna odpadních vod ČKV – čistírna odkalištních vod ČVAK – čistírna vod aktivní kanalizace DČB – domovní čistírna odpadních vod biologická DIAMO, s. p. – DIAMO, státní podnik DP – dobývací prostor DS – dekontaminační stanice DŠ – dědičná štola na lokalitě Oslavany EO – ekvivalentní obyvatel (1 EO představuje 60 g BSK5/den) EUA – European Union Allowance (jednotka evropské povolenky emisí) HVP – hlavní výpustný profil CHÚ – Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM IČP – identifikační číslo provozovny ISPOP – integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KÚ – krajský úřad KGJ – kogenerační jednotka MěÚ – městský úřad MPO ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu České Republiky MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České republiky NV ČR – nařízení vlády České republiky OKÚ – okresní úřad OLVHZ – odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství OŽP – odbor životního prostředí o. z. GEAM – DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM PF MU – přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity PMŘ – provozně manipulační řád PV – pozorovací vrt RD Jeseník – středisko rudné doly Jeseník odštěpného závodu GEAM R I – závod Rožná I odštěpného závodu GEAM R3, R4, R6 – označení důlních jam Rožná 3, 4 a 6 RŽP – referát životního prostředí SD – středisko dopravy odštěpného závodu GEAM Strana 7, celkem 110


SFŽP – Státní fond životního prostředí SÚJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost SÚJCHBO, v. v. i. – Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, vědeckovýzkumný institut SZLAB – středisko zkušebních laboratoří odštěpného závodu GEAM TKO – tuhý komunální odpad TLD – termoluminiscenční dozimetr TZL – tuhé znečišťující látky VAK, a. s. – Vodovody a kanalizace, akciová společnost VAS, a. s. – Vodárenská akciová společnost, akciová společnost VK – větrací komín VOJ – vnitřní organizační jednotka VOÚ – vnitřní organizační útvar ZCHÚ – závod Chemická úpravna odštěpného závodu GEAM



1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje 1.1.1.1 Oblast Dolní Rožínka, Hodonín Všechny závody a provozy v oblasti Dolní Rožínky jsou zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. Pracoviště Hodonín sídlí v pronajatých prostorech, spotřeba pitné vody je účtována pronajímatelem objektu. Tabulka č. 1 - 1 Přehled odebraných objemů pitné vody v roce 2013 dle závodů a provozů: Závod (provoz) [m3] Závod R I 28 365 Závod CHÚ 19 559 Ředitelství o. z. 6 243 Celkem o. z. GEAM 54 167 Na závodě CHÚ bylo odebráno z celkového množství pitné vody 3 095 m3 cizími subjekty, které jsou zde v pronájmu. 1.1.1.2 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín ČDV Olší-Drahonín je zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, dodavatelem je VAS a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. V roce 2013 bylo na této ČDV odebráno celkem 119 m3 pitné vody, z toho bylo 82 m3 použito pro sociální zařízení a 37 m3 bylo použito jako provozní voda (viz. kapitola 1.2.6). 1.1.1.3 Čistírna důlních vod Licoměřice ČDV Licoměřice je napojena na veřejný vodovod. Ten je v majetku VAK a. s. Chrudim. V roce 2013 byla na čistírně důlních vod spotřeba 61 m3 pitné vody. 1.1.1.4 Čistírna důlních vod Pucov ČDV Pucov je zásobována pitnou vodou z vodovodu, který je v majetku obce Jasenice. V roce 2013 bylo z obecního vodovodu odebráno na ČDV Pucov 19 m3 pitné vody. 1.1.1.5 Čistírna důlních vod Oslavany ČDV Oslavany je napojena na veřejný vodovod, který je v majetku VAS a. s. Brno, divize Brno – venkov. V roce 2013 byla na čistírně důlních vod spotřeba 517 m3 pitné vody.

1.1.2 Vlastní zdroje 1.1.2.1 Čistírna důlních vod Běstvina Voda pro sociální účely na ČDV Běstvina je čerpána z vlastního místního zdroje na základě rozhodnutí OkÚ-RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20.12.2002. V roce 2013 bylo na ČDV spotřebováno 45 m3 této vody. Voda z uvedeného zdroje nesplňuje veškeré parametry vody pitné, proto je pro obsluhu ČDV dodávána balená pitná voda. 1.1.2.2 Areál Zlaté Hory Areál Zlaté Hory je zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje a to z podzemního vrtu 2045, jenž se nachází v katastrálním území Heřmanovice. Odběr podzemní vody je povolen rozhodnutím MěÚ – OŽP Krnov č.j. Mukrn/201171900/ZP/OH/Ko/2 ze dne Strana 9, celkem 110


20.2.2012 s platností do 31.12.2021. V roce 2013 bylo celkem vyčerpáno 13 005 m3 podzemní vody. Z toho bylo spotřebováno pro sociální účely 1 004 m3 vody. Do technologie cizího subjektu, který sídlí v areálu, bylo dodáno 3 976 m3 vody a ztráty za rok 2013 činily v důsledku poruch na trubních řádech 8 025 m3 vody. Celkové poplatky za odběr podzemní vody v roce 2013 činily 36 500 Kč. ČDV není napojena na zdroj pitné vody. Pitná voda je pracovníkům obsluhy dodávána v plastových nádobách.

1.2 Provozní voda 1.2.1 Provozní voda na závodě R I Jako provozní voda na závodě R I je používána dekontaminovaná důlní voda z dekontaminační stanice R I. V areálu R I je tato voda používána např. na chlazení kompresorů, zkrápění povrchu areálu a mytí vozidel. V roce 2013 bylo v areálu R I použito 21 940 m3 dekontaminované vody čerpané z DS R I.

1.2.2 Provozní voda na dekontaminační stanici R I Část dekontaminované vody na DS R I je používaná v technologii DS k přípravě roztoku chloridu barnatého. Objemy těchto vod nejsou na DS R I sledovány.

1.2.3 Provozní voda na závodě Chemická úpravna Na závodě Chemická úpravna je ve výrobě k ředění, přípravě technologických roztoků a oplachům podlah objektů hlavní výroby používána surová důlní voda z ložiska Rožná. V roce 2013 bylo na CHÚ přečerpáno 22 683 m3 surové důlní vody.

1.2.4 Provozní voda pro odkaliště K II Na odkališti K II se v roce 2013 nemanipulovalo se sanačním materiálem. Byla zde využívána pouze pitná voda ze společnosti TELETNÍK pro sociální potřeby obsluhy odkaliště. V roce 2013 bylo spotřebováno 14 m3 pitné vody.

1.2.5 Provozní voda na oplach komunikací na lokalitě Rožná Na zkrápění a oplach komunikací ve vlastnictví o. z. GEAM na lokalitě Rožná je využívána povrchová voda z rybníka Martínek, který je také majetkem odštěpného závodu. Odběr povrchové vody je povolen rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem č.j. OŽP/20543/2007/Kl ze dne 10.9.2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. V roce 2013 bylo z rybníka Martínek pro uvedené účely odebráno 3 296 m3 povrchových vod. Toto množství odebrané povrchové vody není zpoplatněno.

1.2.6 Provozní voda na ČDV Olší-Drahonín K přípravě roztoku chloridu barnatého se na čistírně důlních vod používá pitná voda. Důlní vodu není vhodné používat pro vysoký obsah síranů (vznikající sraženina síranu barnatého na dně zásobní nádrže způsobuje ucpávání dávkovacího potrubí). V roce 2013 byla spotřeba pitné vody pro uvedený účel 37 m3.

1.2.7 Provozní voda na ČDV Licoměřice K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z akumulační jímky umístěné v objektu hlavního výpustného profilu vyčištěných vod před výstupem do toku Kurvice. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.8 Provozní voda na ČDV Pucov V roce 2013 nebylo nutné do technologie ČDV dávkovat roztok chloridu barnatého, takže na jeho přípravu nebyla použita žádná provozní voda. Na promývání pískových filtrů je používána vyčištěná důlní voda z nádrže vyčištěné důlní vody, její množství není evidováno.



1.2.9 Provozní voda na ČDV Oslavany K přípravě vápenného mléka, roztoků ostatních chemikálií a oplachům v technologii je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je do technologie čerpána z nádrže technologické vody umístěné v budově ČDV. Objem vody použité do technologie není evidován.

1.2.10 Provozní voda na ČDV Běstvina K přípravě vápenného mléka, roztoku flokulantu a jako oplachová voda je používána vyčištěná voda z čistírny důlních vod. Voda je čerpána z retenční nádrže umístěné v budově ČDV do nádrže tlakové vody a odtud dále rozvedena do technologie. Objem vody použité do technologie není sledován.

1.2.11 Provozní voda na ČDV Zlaté Hory K přípravě vápenného mléka na neutralizační stanici a jako provozní a oplachová voda je používána odsazená voda z úložiště kalů, která do průtočné jímky technologické vody u neutralizační stanice natéká gravitačně. V případě potřeby je na neutralizační stanici automaticky čerpána v jímce osazeným čerpadlem. Její přebytek přepadá do surových důlních vod k ústí odvodňovací štoly. K čištění deskových filtračních lisů a provozu filtrační stanice je používána také odsazená předčištěná voda čerpaná přímo z úložiště kalů. Množství provozní vody není evidováno.

1.3 Odpadní voda 1.3.1 ČOV u ČDV Olší-Drahonín, profil č. 4 Odpadní splaškové vody ze sociálního zařízení ČDV Olší-Drahonín jsou čištěny na zabudované domovní čistírně DČB 5 s biodisky. Povolení k vypouštění odpadních vod do toku Hadůvka je dáno rozhodnutím MěÚ-ŽP Tišnov č.j. MUTI 17868/2013/OŽP/Ka ze dne 3. 9. 2013 s dobou platnosti do 31. 12. 2023. V průběhu roku 2013 pracovala ČOV bez vážnějších problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 2.

1.3.2 Čištění odpadních vod - parkoviště střediska dopravy, profil č. 6 Odpadní vody na tomto profilu sestávají z oplachových srážkových vod z parkoviště nákladních automobilů a z odpadních vod z opravny pneumatik v areálu SD. Posledně jmenované vody jsou čištěny na atypickém kombinovaném lapači nerozpuštěných látek s ionexovou náplní pro záchyt iontů U. Srážkové vody z parkoviště jsou čištěny na odlučovači písku a lapolu ropných látek. Po vyčištění se spojí s vodami z opravny pneumatik a společně gravitačně natékají do rybníka Martínek, jehož přepad ústí do toku Rožínka. Vypouštění vod je povoleno rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina - OLVHZ č.j. KUJI 22433/2008 ze dne 26. 3. 2008 a jeho změnou č.j. KUJI 23747/2012 ze dne 4.4.2012, která prodlužuje platnost původního rozhodnutí do 20. 4. 2016 a mění původně sledovaný ukazatel znečištění NEL (nepolární extrahovatelné látky) za ukazatel znečištění C10-C40. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 9979/2007 ze dne 26. 6. 2007 s dobou platnosti do 31.12. 2015. V průběhu roku 2013 pracovalo čistící zařízení spolehlivě, podmínky dané platnými rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 3.



1.3.3 Čistírna odpadních vod - areál ZCHÚ, profil č. 7 Čistírna zpracovává odpadní, splaškové vody ze sociálních zařízení areálu ZCHÚ, které jsou na ni vedeny oddílnou tlakovou kanalizací. Jedná se o typizovanou ČOV OMS WALTER pro 350 EO. Splaškové vody natékají do akumulační nádrže, z níž jsou čerpány přes ručně stírané česle do biologické jednotky. Ta se skládá z aktivační a dosazovací části. Aktivační nádrž je v časových intervalech provzdušňována jemnobublinnou aerací v závislosti na množství volného kyslíku (kyslíková sonda). Z důvodu zabezpečení vznosu aktivovaného kalu je aktivační nádrž v době, kdy neprobíhá aerace, míchána ponorným čerpadlem. Tím je zvýšena účinnost čištění, především denitrifikace. Z aktivační části natéká čištěná voda shybkou do dosazovací nádrže, z níž přepadá přes přepadový žlab do odtokové trubky a přes měrný objekt (Parshallův žlab) do podzemního potrubí. Potrubí je zaústěno do otevřeného žlabu, kde se odpadní vody spojují s vyčištěnými odkalištními vodami, vodami z čistírny vod aktivní kanalizace a důlními vodami z DS R I a společně natékají propustkem a přírodním korytem, které je zakončeno výústním objektem, do povrchových vod toku Nedvědička. Odsazený kal ze dna dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do aktivační části a přebytečný kal do akumulační nádrže kalu. Vypouštění vod do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím MěÚ Bystřice nad Pernštejnem – OŽP č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl ze dne 24.6.2008 s platností do 31.12.2015. V průběhu roku 2013 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly v roce 2013 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 4.

1.3.4 ČOV u ČDV Běstvina, profil BĚS – ČOV K čištění odpadních, splaškových vod z ČDV Běstvina slouží zabudovaná domovní biodisková čistírna typu DČB 5. Vypouštění odpadních vod do recipientu Běstvinský potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Chrudim č.j. ŽP/744/02/Hr-852 ze dne 20.12.2002 s dobou platnosti na dobu neurčitou. V prosinci 2013 požádal o. z. GEAM vodoprávní úřad o vydání nového vodoprávního rozhodnutí povolujícího vypouštění odpadních vod. To bylo vydáno MěÚ Chrudim – OŽP pod č.j. CR 007343/2014 OŽP /Kl – 2962 dne 31.1.2014 s platností do 31.12.2023. V průběhu roku 2013 pracovala ČOV spolehlivě, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 5.

1.3.5 Čistírna odpadních vod - areál Zlaté Hory, profil ZH – ČOV ČOV slouží k čištění vody použité pro sociální účely. Jedná se především o splaškové vody z objektů vrátnice a administrativní budovy. Splaškové vody jsou přiváděny potrubím DN 300 do šachtice, odkud pokračují přes ručně stírané česle do zemní nádrže o objemu 141,2 m3, která slouží jako dvoukomorový septik. Nádrž je příčně rozdělena stěnou z dřevěných fošen. V polovině výšky stěny jsou do fošen vyřezány otvory na protékání splaškových vod z jedné komory do druhé. Po mechanicko-biologickém předčištění v septiku jsou vody svedeny kanalizačním potrubím do zemního filtru, kde dochází k biologickému dočištění a odtud potrubím do toku Modrý potok. Vypouštění odpadních vod do recipientu Modrý potok je povoleno rozhodnutím OkÚ – RŽP Jeseník č.j. 1014/99 ŽP/R-77/La-231/2 ze dne 8.4.1999 a jeho prodloužením vydaným MěÚ Jeseník – OŽP č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne ze dne 24. 8. 2007 s platností do 13. 9. 2017. Množství vypouštěných vod z ČOV je stanoveno nepřímo ze spotřeby vod pro sociální účely.



V roce 2013 pracovala ČOV bez problémů, podmínky dané vodoprávním rozhodnutím byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 6.



Tabulka č. 1 - 2 Výpustný profil č. 4 Vodoprávní rozhodnutí č.j. MUTI 17868/2013 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota Stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0004 0,0058 0,0026 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 25,0 50,0 1x čtvrtletně 2,0 14,0 6,0 0 0 kg/rok 9,0 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 7,0 4,5 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 51,0 71,0 59,0 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 460 510 485 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 6,54 14,9 10,72 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 9,59 16,0 12,80 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,49 kg RL = 0,040 t BSK5 = 0,37 kg N – NH4+ = 0,88 kg CHSKCr = 4,8 kg Pc = 1,05 kg

Bilanční hodnota 0,0026 82 6,0 0,49 4,5 0,37 59,0 4,8 485 0,040 10,72 0,88 12,80 1,05



Tabulka č. 1 - 3 Výpustný profil č. 6 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 22433/2008 a KUJI 23747/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 1,0 m3/rok 3200 pH 6-9 NL mg/l 30,0 60,0 kg/rok 96 C10-C40 mg/l 0,4 0,8 kg/rok 1,28 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x čtvrtletně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně 1x čtvrtletně 1x ročně

Minimální hodnota

Maximální hodnota

Průměrná hodnota

Překročení Počet „p“ Počet „m“

Bilanční hodnota

0,009 7,30 <2 <0,100 0,023 <0,030 -

0,169 0,061 0,061 1 916 7,50 7,40 0 0 7,0 <2 0 0 0 0 0 <0,100 0 0 0 0 0 0,035 0,028 0,028 0,054 <0,030 0 0 0 NL = 0 kg U = 0,054 kg 226 C10-C40 = 0 kg Ra = 0 MBq 226 Koncentrace všech čtyř vzorků ukazatelů NL a C10-C40 a objemové aktivity ukazatele Ra byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 4 Výpustný profil č. 7 Vodoprávní rozhodnutí č.j. OŽP 10386 a 10390/2008/Kl Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,85 nepřetržitě 0,09 0,28 0,19 m3/rok 26 000 1x ročně NL mg/l 30,0 70,0 1 x měsíčně 2,0 9,0 4,0 0 0 t/rok 0,78 1x ročně BSK5 mg/l 25,0 50,0 1 x měsíčně 3,0 11,0 3,92 0 0 t/rok 0,65 1x ročně CHSKCr mg/l 85,0 135,0 1 x měsíčně 17 44 24,33 0 0 t/rok 2,21 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 350 490 413 t/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 0,62 6,38 3,0 t/rok nestanovena 1x ročně N – NH4+ mg/l nestanovena 2 x ročně 0,90 4,80 1,85 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,024 t RL = 2,5 t BSK5 = 0,024 t Pc = 0,018 t + N – NH4 CHSKCr = 0,147 t = 0,011 t

Bilanční hodnota 0,19 6 060 4,0 0,024 3,92 0,024 24,33 0,147 413 2,50 3,0 0,018 1,85 0,011



Tabulka č. 1 - 5 Výpustný profil BĚS – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. ŽP/744/02/Hr-852 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 0,500 1x měsíčně 0,0011 0,0023 0,0014 m3/rok 360,0 1x ročně NL mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 10,0 5,5 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně BSK5 mg/l 30,0 60,0 1x čtvrtletně 3,0 15,0 6,3 0 0 kg/rok 10,8 1x ročně CHSKCr mg/l 100 150 1x čtvrtletně 36,0 93,0 58,8 0 0 kg/rok 36,0 1x ročně RL mg/l nestanovena 2 x ročně 430 520 475 t/rok nestanovena 1x ročně + N – NH4 mg/l nestanovena 2 x ročně 1,48 3,52 2,50 kg/rok nestanovena 1x ročně Pc mg/l nestanovena 2 x ročně 4,81 10,75 7,78 kg/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 0,25 kg RL = 0,021 t BSK5 = 0,28 kg N – NH4+ = 0,11 kg CHSKCr = 2,65 kg Pc = 0,35 kg

Bilanční hodnota 0,0014 45 5,5 0,25 6,3 0,28 58,8 2,65 475 0,021 2,50 0,11 7,78 0,35



Tabulka č. 1 - 6 Výpustný profil ZH – ČOV Vodoprávní rozhodnutí č.j. 1014/99/ŽP/R-77/La-231/2 a č.j. MJ/28495/2007/03/OŽP/R-179/Ne Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 0,625 m3/rok 19 710 NL mg/l 15,0 kg/rok 296 BSK5 mg/l 15,0 kg/rok 296 Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost

Četnost stanovení 1x měsíčně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční hodnota hodnota hodnota Počet Hodnota 0,012 0,024 0,020 0,020 615 <2,0 <2,0 0 0 0 0 <3,0 <3,0 0 0 0 0 NL = 0 kg BSK5 = 0 kg Koncentrace obou vzorků ukazatelů NL a BSK5 byly pod mezí detekce laboratorní metody. V obou případech jsou ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazeny 0.



Tabulka č. 1 - 7 Monitoring nátoků na ČOV Nátok na ČOV na závodě Chemická úpravna Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum RL mg/l 4 390 920

průměr 643

BSK5 NL

mg/l mg/l

4 4

210 42

600 256

443 173

CHSKcr

mg/l

4

390

1100

775

N – NH4+

mg/l

4

32,50

44,60

39,03

Pc

mg/l

4

5,51

16,70

10,65

Nátok na ČOV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka

počet vzorků

minimum maximum

průměr

NL

mg/l

2

9

156

83

BSK5

mg/l

2

8,0

31,0

19,5

1.4 Důlní voda 1.4.1 Dekontaminační stanice R I, profil č.1 Dekontaminační stanice čistí zhruba 80% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Na technologickém zařízení DS dochází ke snižování obsahů NL, U a 226Ra, a to procesy srážení, sedimentace, filtrace na pískových filtrech a sorpce na ionexech. Technologie sestává z těchto hlavních částí:  Akumulační nádrž u DS slouží k akumulaci surových důlních vod a k sedimentaci NL a síranu radnato-barnatého  Čerpací stanice k čerpání důlních vod z AN do technologie  2 ks pískových filtrů k záchytu neusazených NL  Kalové pole k sedimentaci NL z vody použité při praní pískových filtrů  Zařízení k rozpouštění a dávkování chloridu barnatého ke srážení radia  4 ks ionexových filtrů k sorpci uranu obsaženého v důlních vodách Regenerace ionexových náplní je prováděna na Chemické úpravně o. z. GEAM. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS R I je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod z DS R I do povrchových vod toku Nedvědička vydal Krajský úřad Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 88260/2006 dne 29.11.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12.2016 a to rozhodnutím č.j. KUJI 96270/2011, které vydal Krajský úřad Kraje Vysočina dne 14.11.2011. V průběhu roku 2013 pracovala DS R I spolehlivě. Zásahové a vyšetřovací úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 8.

1.4.2 Dekontaminační stanice Bukov, profil č. 2 Dekontaminační stanice čistí zhruba 20% důlní vody čerpané z ložiska Rožná. Její technologie je v principu stejná jako na DS R I s jedním rozdílem, že DS Bukov Stránka 19 celkem 110


nedisponuje kalovým polem k vypouštění vody z praní pískových filtrů. Tato voda je vypouštěna zpět do vstupní akumulační nádrže. Vzhledem k tomu, že surová důlní voda obsahuje nízké koncentrace NL, provádí se praní filtrů s četností jen 1 x za 2 - 3 dny, což zatěžuje vstupní akumulační nádrž minimálně. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z DS Bukov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/20041/2012 ze dne 7. 8. 2012 s platností bez omezení. Vodoprávní rozhodnutí o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Bukovský potok vydal KÚ Kraje Vysočina pod č.j. KUJI 75432/2012 dne 12. 11. 2012 s platností do 31. 12. 2017. Provoz DS Bukov byl v roce 2013 bezproblémový. Vyšetřovací a zásahové úrovně radionuklidů ani přípustné hodnoty sledovaných ukazatelů překročeny nebyly. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 9.

1.4.3 Čistírna důlních vod Olší-Drahonín, profil č. 3 ČDV Olší-Drahonín se nachází pod zrekultivovaným odvalem Drahonín, severovýchodně od stejnojmenné obce a slouží k čištění důlních vod ze zatopeného ložiska Olší-Drahonín. Technologie ČDV spočívá ve srážení železa okysličováním důlních vod, srážení radia dávkováním chloridu barnatého do důlních vod a následné sorpci uranu na ionexových filtrech. Vzniklá sraženina síranu radnato-barnatého a hydroxidů železa je zachycena na ionexech, které slouží i jako mechanické filtry. Regenerace ionexové náplně je prováděna na závodě CHÚ o. z. GEAM Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Olší-Drahonín je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14388/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Hadůvka jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje č.j. JMK 126706/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.12.2020. V průběhu roku 2013 pracovala ČDV bez vážnějších výkyvů. Podmínky obou uvedených rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 10.

1.4.4 Důlní vody z lokality Slavkovice-Petrovice, profil SLA-HVP Bývalá důlní lokalita Slavkovice-Petrovice v blízkosti Nového Města na Moravě je po zatopení odvodňována gravitačně do toku Slavkovický potok. Důlní vody vytékají do recipientu bez čištění. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod ze zatopené důlní lokality je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 12924/05 ze dne 20. 6. 2005 s dobou platnosti do 12.12.2015. Podmínky pro vypouštění důlních vod z této lokality jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ ze dne 27. 7. 2005 s platností do 12.12.2015. Podmínky uvedených rozhodnutí byly v roce 2013 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů za rok 2013 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 11.

1.4.5 Čistírna důlních vod Licoměřice, profil LIC-HVP Čistírna důlních vod se nachází v obci Licoměřice. Kontaminované důlní vody vyznačující se zvýšenými obsahy Fe, Mn a radionuklidů jsou ze zatopeného ložiska čerpány na ČDV z jámy J – 56. Technologie ČDV spočívá v oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci důlních vod vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody.



Vyčiřená voda protéká přes dvě akumulační nádrže a následně přepadem do recipientu Kurvice. Odsazené kaly jsou čerpány do objektu pro kalolis a zde jsou na komorovém filtru KF – 1000 odvodňovány na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do ŽP prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Licoměřice je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. 14389/2010 ze dne 25.6.2010 s platností bez omezení. Na toto rozhodnutí navazuje rozhodnutí KÚ Pardubického kraje o stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových (tok Kurvice) č.j. KrÚ 76351/2010 ze dne 19.10.2010 s platností do 31.10.2020. ČDV pracovala v roce 2013 spolehlivě. Mírný problém nastal počátkem února, kdy byla dne 7. 2. 2013 ve vzorku vypouštěných důlních vod překročena přípustná hodnota „p“ u ukazatele Mn (naměřená hodnota = 1,37 mg/l, přípustná hodnota „p“ = 1,0 mg/l). Opatřením přijatým pro snížení koncentrace manganu pod přípustnou hodnotu bylo zvýšení hodnoty pH upravovaných důlních vod. I přes uvedené překročení přípustné hodnoty byly podmínky platných rozhodnutí na ČDV Licoměřice plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2013 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 12.

1.4.6 Čistírna důlních vod Pucov, profil PUC-HVP ČDV Pucov se nachází na bývalé důlní lokalitě Pucov-Jasenice u obce Pucov. Důlní prostory bývalého dolu jsou zatopeny, hladina důlních vod je udržována na kótě 406,8 m n. m., tj. v úrovni dna toku Jasinka, v místě puklinových poruch v údolní nivě pod lokalitou. Důlní vody čerpané na ČDV se vyznačují zvýšenými obsahy Fe a Mn. Technologie ČDV spočívá v čerpání důlních vod z vrtu PV – 3 ponorným čerpadlem (úroveň 1. patra) do betonové akumulační nádrže u čistírny důlních vod. Zde se voda provzdušňuje pomocí provzdušňovací turbíny BSK-GIGANT. Při pH kolem hodnoty 7,0 dochází k rychlému vypadávání hydroxidů a hydrooxidů železa a k jejich sedimentaci. Neusazená část kalů se zachycuje v technologii ČDV na pískových filtrech. Voda vyčištěná od pevných částic již není, vzhledem k nízkému obsahu radionuklidů, dále čištěna a je vypouštěna do toku Jasinka. Kalové hospodářství je řešeno 2 ks betonových kalových nádrží, do nichž je čerpána prací voda z pískových filtrů a přečerpávány usazené kaly ze vstupní akumulační nádrže. Kalové nádrže jsou po naplnění kalem střídavě vysušovány a kal je převážen do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných důlních vod z ČDV Pucov je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16466/2012 ze dne 1.9.2011 s platností bez omezení. Podmínky pro vypouštění důlních vod do povrchových vod toku Jasinka jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 553/2012 ze dne 13.1.2012 s platností do 31.12.2021. Provoz ČDV byl v roce 2013 bezproblémový, byla dodržována ustanovení platných rozhodnutí. Objem vypouštěných důlních vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2013 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 13.

1.4.7 Čistírna důlních vod Oslavany, profil OSL-HVP ČDV Oslavany se nachází v obci Oslavany na pravém břehu řeky Oslavy. ČDV slouží k čištění důlních vod z celého revíru Rosicko-oslavanské uhelné pánve. Důlní vody jsou přiváděny na ČDV historickou Dědičnou štolou, která byla vyražena ve 2. polovině 19. století. Technologie čištění spočívá v provzdušňování důlních vod jemnobublinnou aerací a jejich následné neutralizaci vápenným mlékem. K odsazení vyčiřené vody od kalu dochází v sedimentačních nádržích. Vyčištěné důlní vody jsou vypouštěny přes



výpustný objekt do toku Oslava. Vzniklé kaly jsou odvodňovány na kalolisu a ukládány do kontejneru. Odvoz a zneškodnění vzniklého kalu zajišťuje na základě smluvního vztahu firma s příslušným oprávněním k provozu zařízení k odstraňování a využívání odpadů. Podmínky pro vypouštění důlních vod do toku Oslava jsou stanoveny rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 115796/2006 ze dne 16.10.2006 s platností do 31.12.2011, platnost uvedeného rozhodnutí byla prodloužena do 31.12. 2016 a to rozhodnutím č.j. JMK 146333/2011, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 22.12.2011. Během roku 2013 pracovala čistírna důlních vod spolehlivě s minimálním množstvím plánovaných a neplánovaných odstávek. Vyčištěné důlní vody splňovaly podmínky dané vodoprávním rozhodnutím. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2013 je tabelárně zpracováno v tabulkách č. 1 - 14 a č. 1 - 15. Vzhledem k tomu, že část důlních vod byla čištěna na ČDV a část byla (během plánovaných a neplánovaných odstávek) do toku Oslava vypuštěna bez čištění, je celkový objem důlních vod vypuštěných z ložiska dán součtem objemů vyčištěných a nevyčištěných důlních vod. Celkové vypuštěné znečištění jednotlivých ukazatelů znečištění do toku Oslava bude dáno součtem znečištění vypuštěného z ČDV a znečištění vyteklého v surových důlních vodách během odstávek. ČDV byla z celkového počtu 8 760 hodin v roce 2013 odstavena 32 hodin.

1.4.8 Čistírna důlních vod Běstvina, profil BĚS-HVP Lokalita Běstvina se nachází na jihozápadním svahu Železných hor, 20 km jihovýchodně od Čáslavi. Nachází se zde fluorit – barytové ložisko, které bylo objeveno koncem 60. let 20. století. Těžba na ložisku probíhala v letech 1971 – 1993 s tím, že veškerá těžební činnost byla ukončena v březnu 1994. Důlní vody byly odváděny ze štoly samospádem bez čištění do bezejmenné vodoteče a následně do toku Běstvinský potok, který nedaleko od obce Běstvina ústí do řeky Doubrava. Čistírna důlních vod byla na této lokalitě postavena v průběhu roku 2003 a koncem tohoto roku byla uvedena do zkušebního provozu. Trvalý provoz byl na ČDV zahájen v únoru roku 2005. Princip čištění důlních vod spočívá v jejich oxidaci tlakovým vzduchem a následné neutralizaci vápenným mlékem. Dávkování vápenného mléka do důlních vod je prováděno automaticky v závislosti na měřené hodnotě pH. V sedimentačních nádržích dochází k oddělení sráže a čisté vody. Vyčiřená voda přepadá do nádrže technologické vody a odtud podzemním potrubím do bezejmenné vodoteče a po cca 300 m do toku Běstvinský potok. Odsazené kaly jsou odvodňovány na kalolisu na sušinu cca 30 %. Odvodněné kaly jsou následně odváženy do odkaliště K I o. z. GEAM Dolní Rožínka. Podmínky pro vypouštění důlních vod jsou stanoveny vodoprávním rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 76153/2010 ze dne 18.10.2010 s platností do 31.12.2014. Provoz ČDV byl v roce 2013 spolehlivý. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2013 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 16.

1.4.9 Čistírna důlních vod Zlaté Hory, profil ZH-HVP Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku, v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Veškeré kontaminované důlní vody tohoto revíru jsou odváděny na povrch odvodňovací štolou na úrovni 3. patra Zlaté Hory –



východ. Před vstupem na ČDV jsou do důlních vod čerpány kontaminované průsakové vody ze zrekultivovaného odkaliště O 3, které jsou společně s důlními vodami čištěny. Do důlní vody na ústí odvodňovací štoly je automaticky dávkováno vápenné mléko z neutralizační stanice pro dosažení hodnoty pH cca 9,5. Zneutralizovaná důlní voda natéká do podélné usazovací nádrže. Vysrážené sedimenty jsou z podélné sedimentační nádrže hydraulicky dopravovány do kalové nádrže, částečně vyčiřená voda je samospádem svedena do klariflokulátoru (kruhový dosazovák), v němž dochází k dalšímu oddělování vysrážených sedimentů, jež jsou rovněž hydraulicky dopravovány do kalové nádrže. Sliv z klariflokulátoru je sveden do retenční nádrže. Retenční nádrž tvoří dva oddělené prostory (dřívější odkaliště O 2), propojené jako kaskáda. Teprve z druhé nádrže je vyčiřená voda odváděna do veřejné vodoteče Zlatý potok. Vyčištěná důlní voda je vypouštěna do toku Zlatý potok na základě rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 92424/2009 ze dne 10.11.2009 s platností do 1.1.2014. Uvedené rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 113039/2010 ze dne 7.12.2010. Změnou bylo zvýšeno množství vypouštěných důlních vod. Z toho vyplynulo i zvýšení bilančních hodnot ukazatelů znečištění. Od 2. 1. 2014 jsou uvedená vodoprávní rozhodnutí nahrazena novým vodoprávním rozhodnutím o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod z ČDV Zlaté Hory do vod povrchových, které vydal KÚ Olomouckého kraje pod č.j. KUOK 79378/2013 dne 10. 9. 2013 s dobou platnosti do 31. 12. 2017. ČDV Zlaté Hory pracovala v roce 2013 spolehlivě bez větších problémů. Podmínky platných vodoprávních rozhodnutí byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů v roce 2013 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 17.

1.4.10 Důlní vody ze štoly Mír na Zlatých Horách, ZH-MÍR Štola Mír se nachází jižně cca 3 km od města Zlaté Hory. Původně sloužila jako hlavní důlní dílo, které ústí na povrch. V současné době je 70 m od ústí štoly vybudována železobetonová hráz, která slouží k usměrnění toku důlních vod ze štoly na 3. patro. Důlní vody z úvodní části štoly Mír (0 – 70 m) jsou touto štolou gravitačně bez čištění vypouštěny do povrchových vod. Způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových, do Zámeckého potoka, jsou stanoveny rozhodnutím KÚ Olomouckého kraje č.j. KUOK 95372/2007 ze dne 15. 10. 2007 s dobou platnosti do 31.12.2017. Důlní vody ze štoly Mír nejsou kontaminovány a podmínky platného rozhodnutí byly v roce 2013 plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů za rok 2013 je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 18.



Tabulka č. 1 - 8 Výpustný profil č. 1 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 88260/2006 + KUJI 96270/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 100,0 nepřetržitě 31,6 39,4 34,6 34,6 m3/rok 1 800 000 1x ročně 1 089 710 pH 6–9 1x týdně 7,90 8,20 8,05 0 0 8,05 U mg/l nestanovena 1x denně 0,013 0,204 0,069 0,069 kg/rok nestanovena 1x ročně 75,2 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,090 0,043 0,043 MBq/rok nestanovena 1x ročně 46,9 NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 27,0 1x ročně 0 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1 100 1 300 1 225 1 225 t/rok nestanovena 1x ročně 1 335 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 640 710 673 673 t/rok nestanovena 1x ročně 733 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 75,2 kg RL = 1 335 t Ra226 = 46,9 MBq SO42= 733 t NL = 0t Koncentrace všech vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 9 Výpustný profil č.2 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 75432/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 70,0 nepřetržitě 6,6 8,4 7,5 7,5 m3/rok 700 000 1x ročně 236 093 pH 6–9 1x týdně 8,00 8,20 8,13 0 0 8,13 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,040 0,016 0,016 kg/rok nestanovena 1x ročně 3,8 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,090 0,036 0,036 MBq/rok nestanovena 1x ročně 8,5 NL mg/l 15,0 30,0 1x týdně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 10,5 1x ročně 0 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 490 590 538 538 t/rok nestanovena 1x ročně 127 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 190 200 193 193 t/rok nestanovena 1x ročně 46 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 3,8 kg RL = 127 t 226 Ra = 8,5 MBq SO42= 46 t NL = 0t Koncentrace všech vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 10 Výpustný profil č.3 Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 126706/2010 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 3,7 7,9 5,7 5,7 m3/rok 315 000 1x ročně 179 384 pH 6–9 1x týdně 7,20 7,90 7,56 0 0 7,56 U mg/l nestanovena 1x denně 0,010 0,131 0,023 0,023 kg/rok nestanovena 1x ročně 4,1 226 Ra Bq/l nestanovena 1x týdně 0,030 0,190 0,045 0,045 MBq/rok nestanovena 1x ročně 8,1 NL mg/l 25,0 40,0 1x týdně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 8,75 1x ročně 0 Fe mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,06 0,11 0,07 0,07 t/rok nestanovena 1x ročně 0,013 Mn mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 0,06 0,86 0,62 0,62 t/rok nestanovena 1x ročně 0,111 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1400 1800 1525 1 525 t/rok nestanovena 1x ročně 274 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 580 850 668 668 t/rok nestanovena 1x ročně 120 Přehled vypuštěného znečištění za rok: U = 4,1 kg Mn = 0,111 t 226 Ra = 8,1 MBq RL = 274 t 2NL = 0t SO4 = 120 t Fe = 0,013 t Koncentrace všech vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 11 Výpustný profil SLA - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 11633/2005 OLVHZ Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota Q l/s 8,0 3 m /rok 189 000 pH nestanovena U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena SO42mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení 4x ročně 1x ročně 2x ročně 4x ročně 1x ročně 4x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně 2x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 5,0 7,20 0,043 0,080 290 72 U 226

Ra

Maximální hodnota 5,5 7,30 0,054 0,080 300 77 = 8,6 kg = 13,6 MBq

Průměrná hodnota 5,4 7,25 0,051 0,080 295 75 -


RL SO42-

Bilanční hodnota 5,4 169 473 7,25 0,051 8,6 0,080 13,6 295 50 75 13

= 50 t = 13 t



Tabulka č. 1 - 12 Výpustný profil LIC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76351/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě 1,6 m3/rok 126 000 1x ročně pH 6,0 - 10,0 2x měsíčně 7,40 NL mg/l 20,0 30,0 2x měsíčně 2,0 t/rok 1,6 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,06 t/rok 0,15 1x ročně Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,05 t/rok 0,07 1x ročně RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1500 t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 920 t/rok nestanovena 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,015 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,030 MBq/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL U 226 Ra Mn

Dosažená skutečnost Maximální hodnota

= = = =

7,3 8,90 6,0 0,28 1,37 1900 1190 0,073 0,060 0,32 t 3,7 kg 3,6 MBq 0,021 t

Průměrná hodnota


3,4 8,12 3,0 0,16 0,20 1650 1035 0,035 0,034 Fe SO42RL

0 0

0 0

0

0

1

0

Bilanční hodnota 3,4 106 225 8,12 3,0 0,32 0,16 0,017 0,20 0,021 1 650 175 1 035 110 0,035 3,7 0,034 3,6

= 0,017 t = 110 t = 175 t



Tabulka č. 1 - 13 Výpustný profil PUC - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 553/2012 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 12,0 m3/rok 250 000 pH 6-9 U mg/l nestanovena kg/rok nestanovena 226 Ra Bq/l nestanovena MBq/rok nestanovena NL mg/l 15,0 30,0 t/rok 3,75 Fe mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 Mn mg/l 1,0 2,0 t/rok 0,25 RL mg/l nestanovena t/rok nestanovena Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 2x měsíčně 1x ročně 2x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně

Minimální hodnota 3,0 7,70 0,123 0,030 <2,0 <0,06 <0,05 460 -

Maximální hodnota

Průměrná hodnota


4,5 3,6 7,90 7,78 0,146 0,135 0,070 0,047 <2,0 0 0,11 0,041 <0,05 0 550 494 U = 15,2 kg Fe 226 Ra = 5,3 MBq Mn NL = 0t RL Koncentrace 6 ze 12 vzorků ukazatele Fe byly pod mezí detekce laboratorní metody. Koncentrace všech NL byly pod mezí detekce. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 3,6 112 277 7,78 0,135 15,2 0,047 5,3 0 0 0,041 0,005 0 0 494 55

= 0,005 t = 0t = 55 t 12 vzorků ukazatele Mn a ukazatele



Tabulka č. 1 - 14 Výpustný profil OSL - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. JMK 115796/2006 + JMK 146333/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ Hodnota „p“ „m“ Q l/s 60,0 nepřetržitě 42,2 47,6 45,5 45,5 m3/rok 1 735 000 1x ročně 1 434 800 pH 6 – 9 6 – 10 2x měsíčně 7,90 8,30 8,16 0 0 8,16 NL mg/l 40,0 50,0 2x měsíčně 4,0 14,0 7,0 0 0 7,0 t/rok 69,40 1x ročně 10,0 + 0,25 Fe mg/l 2,0 3,0 2x měsíčně 0,42 0,89 0,64 0 0 0,64 t/rok 3,47 1x ročně 0,92 + 0,16 Mn mg/l 1,0 2,0 2x měsíčně 0,19 0,70 0,40 0 0 0,40 t/rok 1,73 1x ročně 0,57 + 0,01 PAU µg/l 0,4 0,5 1x čtvrtletně <0,005 <0,020 0 0 0 0 kg/rok 0,694 1x ročně 0 RL mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 4800 5000 4900 4 900 t/rok nestanovena 1x ročně 7 031 + 27 2SO4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 2360 2540 2360 2 360 t/rok nestanovena 1x ročně 3 386 + 13 Přehled vypuštěného znečištění za rok: NL = 10,25 t Fe = 1,08 t PAU = 0 kg Mn = 0,58 t SO42= 3 399 t RL = 7 058 t Koncentrace všech 4 vzorků ukazatele PAU byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0. Ve sloupci „Bilanční hodnota“ jsou uvedeny dvě hodnoty – první je znečištění vypuštěné z ČDV a druhá znečištění z nevyčištěných důlních vod – viz tabulka č. 1 – 15. Celková suma vypuštěného znečištění jednotlivých ukazatelů je uvedena v řádku – přehled vypuštěného znečištění za rok v tabulce č. 1 – 14.



Tabulka č. 1 - 15 Nevyčištěná důlní voda vyteklá do toku Oslavy v průběhu odstávek ČDV Oslavany v roce 2013, profil OSL – DŠ Četnost Minimální Maximální Průměrná Ukazatel Jednotka stanovení hodnota hodnota hodnota Q l/s 1x ročně 3 m /rok pH 1x měsíčně 6,60 7,00 6,75 NL Fe Mn RL SO42-

mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok mg/l t/rok

1x měsíčně

31

73

47

1x měsíčně

21,40

42,10

29,48

1x měsíčně

1,01

2,29

1,88

1x čtvrtletně

4900

5200

5025

1x čtvrtletně

2390

2610

2478

Bilanční hodnota 0,17 5 280 6,75 47 0,25 29,48 0,16 1,88 0,01 5 025 27 2 478 13



Tabulka č. 1 - 16 Výpustný profil BĚS - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KrÚ 76153/2010 Stanovené parametry Přípustná Četnost Ukazatel Jednotka hodnota stanovení „p“ „m“ Q l/s 8,0 nepřetržitě m3/rok 96 000 1x ročně pH 6 – 9 6 – 10 1x měsíčně NL mg/l 30 40 1x měsíčně t/rok 1,50 1x ročně Zn mg/l 0,5 1,0 1x měsíčně t/rok 0,045 1x ročně Fe mg/l 2,0 3,0 1 měsíčně t/rok 0,150 1x ročně Pb mg/l 0,2 0,4 1x měsíčně t/rok 0,015 1x ročně Cu mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně As mg/l 0,2 0,4 1 měsíčně t/rok 0,015 1x ročně RL550 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně F mg/l nestanovena 1x čtvrtletně t/rok nestanovena 1x ročně

Dosažená skutečnost Minimální hodnota 1,3 8,00 <2,0 0,0044 0,15 <0,00100 0,00258 0,00342 620 390 19,4 -

Maximální hodnota 6,8 8,80 7,0 0,020 1,10 0,00189 0,01510 0,01020 700 450 26,0

Průměrná hodnota 2,6 8,48 3,3 0,012 0,49 0,00078 0,00895 0,00635 678 425 22,0 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 2,6 83 144 8,48 3,3 0,274 0,012 0,001 0,49 0,041 0,00078 0,00007 0,00895 0,00074 0,00635 0,00053 678 56 425 35 22,0 1,83



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 0,274 t As = 0,00053 t Zn = 0,001 t RL550 = 56 t 2Fe = 0,041 t SO4 = 35 t Pb = 0,00007 t F= 1,83 t Cu = 0,00074 t Koncentrace 5 z 12 vzorků ukazatele Pb a 3 z 12 vzorků ukazatele NL byly pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 - 17 Výpustný profil ZH - HVP Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 92424/2009 + změna č.j. KUOK 113039/2010 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 150 3 m /rok 3 800 000 pH 6-9,5 6-10 NL mg/l 25,0 40,0 t/rok 95,0 C10-C40 mg/l 0,15 0,30 t/rok 0,57 Fe mg/l 2,0 3,0 t/rok 7,6 Zn mg/l 0,5 1,5 t/rok 1,9 Pb mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 Cu mg/l 0,2 0,5 t/rok 0,76 As mg/l 0,1 0,2 t/rok 0,38 Mn mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno RL550 mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno

Dosažená skutečnost

Četnost stanovení nepřetržitě 1x ročně 1x měsíčně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 1x měsíčně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně 6 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 62,5 6,80 <2,0 <0,100 0,28 0,050 <0,00100 0,01750 <0,00020 0,28 440 280 -

Maximální hodnota 109,4 9,40 3,0 <0,100 1,61 0,440 0,00713 0,09640 0,02250 2,61 540 340 -

Průměrná hodnota 88,5 8,48 1,8 0 0,58 0,168 0,00130 0,04371 0,00200 1,26 475 310 -


0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Bilanční hodnota 88,5 2 790 949 8,48 1,8 5,02 0 0 0,58 1,62 0,168 0,469 0,00130 0,0036 0,04371 0,122 0,00200 0,0056 1,26 3,52 475 1 326 310 865



Přehled vypuštěného znečištění za rok:

NL = 5,02 t Fe = 1,62 t Pb = 0,0036 t As = 0,0056 t RL550 = 1 326 t Koncentrace všech 12 z 12 vzorků ukazatele C10-C40, 6 z 12 vzorků ukazatele Pb, 5 z 12 vzorků As laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.

C10-C40 = 0t Zn = 0,469 t Cu = 0,122 t Mn = 3,52 t SO42= 865 t a 3 z 12 vzorků NL byly pod mezí detekce



Tabulka č. 1 - 18 Výpustný profil ZH – MÍR Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUOK 95372/2007 Stanovené parametry Přípustná Ukazatel Jednotka hodnota „p“ „m“ Q l/s 2,5 m3/rok 40 000 pH nestanoveno RL mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno SO42mg/l nestanoveno t/rok nestanoveno Cu mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Zn mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Fe mg/l nestanoveno kg/rok nestanoveno Přehled vypuštěného znečištění za rok:

Dosažená skutečnost Četnost stanovení 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně 2 x ročně 1x ročně

Minimální hodnota 0,35 6,80 74 24 0,00563 0,01 0,06 RL SO42Cu

Maximální hodnota 0,67 7,20 110 27 0,01550 0,02 0,10 = 1,5 t = 0,42 t = 0,17 kg

Průměrná hodnota


0,52 7,00 92 25,5 0,01057 0,015 0,08 -

Bilanční hodnota 0,52 16 357 7,00 92 1,5 25,5 0,42 0,01057 0,17 0,015 0,25 0,08 1,31

Zn Fe

= 0,25 kg = 1,31 kg



Tabulka č. 1 - 19 Monitoring nátoků důlních vod Sledovaný profil: 1 - V - vstup na DS R I Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 7,9 U mg/l 12 1,01 226

maximum 8,2 1,32

průměr 8,06 1,132

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

270 1100

590 1200

403 1175

SO42NL

mg/l mg/l

4 12

610 2

640 3

625 2,1

maximum 8,2 0,587

průměr 8,04 0,342

Sledovaný profil: 2 - V - vstup na DS Bukov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum pH 12 7,3 U mg/l 12 0,182 226

Ra

RL SO42NL

mBq/l mg/l

12 4

50 500

460 610

121 543

mg/l mg/l

4 12

170 2

250 5

210 2,3

Sledovaný profil: 3 -VK - vstup na ČDV Olší-Drahonín Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 7,1 7,6 U mg/l 12 2,91 4,37 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

mBq/l mg/l

12 4

380 1400

1200 1900

918 1600

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 4 4

590 2 2,08 0,65

960 17 8,72 1,27

710 10,1 5,57 0,99

Sledovaný profil: PUC - PV - 3 – vstup na ČDV Pucov Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 6,8 6,9 U mg/l 12 0,129 0,152 226

Ra

RL SO42NL Fe Mn

průměr 7,3 3,466

průměr 6,85 0,141

mBq/l mg/l

12 4

670 410

940 520

791 480

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

120 5 9,21 1,04

200 13 11,2 1,09

145 9,5 10,27 1,07



Sledovaný profil: LIC - J - 56 – vstup na ČDV Licoměřice Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 4 5,9 6,1 U mg/l 12 0,091 0,453 226

průměr 6,05 0,148

Ra RL

mBq/l mg/l

12 4

550 1600

950 2000

810 1800

SO42NL Fe Mn

mg/l mg/l mg/l mg/l

4 4 4 4

950 12 75,8 7,37

1200 20 99,1 11,8

1058 15 91,6 9,1

Sledovaný profil: OSL - DŠ – vstup na ČDV Oslavany Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 6,6 7 NL mg/l 12 31 73 RL mg/l 4 4900 5200 SO42Fe Mn

mg/l mg/l mg/l

4 12 12

2390 21,4 1,01

2610 42,1 2,29

Sledovaný profil: ZH-VSTUP- vstup na ČDV Zlaté Hory Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 3,4 5,2 NL mg/l 12 6 19 RL550 SO42Fe Mn Cu Zn Pb

2478 29,48 1,88 průměr 4,09 12

mg/l

6

370

620

430

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

6 12 6 12 12 12

250 2,6 3,67 2,66 5,65 0,0017

330 11,3 5,69 5,46 11,4 0,0097

278 5,93 4,12 3,87 7,87 0,0041

Sledovaný profil: BĚS - VSTUP – vstup na ČDV Běstvina Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum pH 12 4,1 6,2 NL mg/l 12 21 45 RL mg/l 4 620 690 SO42Fe As Cu Mn Zn Pb F-

průměr 6,75 47 5025

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

4 12 12 12 4 12 12 4

430 28,9 0,0353 0,0258 0,05 0,01 0,00167 31,4

450 39,4 0,279 0,0882 1,23 0,58 0,00959 49,5

průměr 5,63 30 668 438 32,39 0,15 0,0508 0,89 0,36 0,00326 39,23 Strana 38, celkem 110


Obrázek č. 1 – 1 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Olší-Drahonín



Obrázek č. 1 – 2 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Pucov



Obrázek č. 1 – 3 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Licoměřice



Obrázek č. 1 – 4 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Oslavany



Obrázek č. 1 – 5 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Běstvina



Obrázek č. 1 – 6 Vývoj průměrných koncentrací ukazatelů v surových důlních vodách – lokalita Zlaté Hory



1.5 Odkaliště a laguny 1.5.1 Čistírna vod aktivní kanalizace (ČVAK) - areál ZCHÚ, profil č. 8 Čistírna vod aktivní kanalizace se nachází v areálu závodu CHÚ a slouží k čištění odpadních vod z aktivní části závodu, které jsou sváděny tzv. aktivní kanalizací do čerpací stanice aktivní kanalizace (ČSAK). Kromě uvedených vod je na čistírně čištěna část průsakových vod z odkališť, které jsou jímány v čerpací stanici průsakových vod (ČSPV) a odtud čerpány do ČSAK. Všechny tyto vody byly dříve čerpány do odkaliště K I a čištěny společně s odkalištními vodami. Vzhledem k jejich podstatně nižší solnosti je současný způsob čištění ekonomicky výrazně výhodnější. Princip čištění spočívá ve vysrážení radia dávkováním chloridu barnatého, případně síranu železitého. Čištěná voda je od sráže oddělena v kruhové usazovací nádrži. Odsazený kal je čerpán do odkaliště K I, vyčištěná voda je vedena přes pískový filtr na protiproudý ionexový filtr, kde je odstraňován uran. Takto přečištěné vody vytékají potrubním řádem, který je veden přes čistírnu odkalištních vod, do podzemního potrubí, odtud do otevřeného žlabu a následně propustkem a otevřeným přírodním korytem přes společný výústní objekt výpustných profilů č.1, 7, 8 a 10 do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných odpadních vod z čistírny vod aktivní kanalizace do vod povrchových je povoleno rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 ze dne 1. 9. 2011 s dobou platnosti bez omezení (společné pro výpustné profily č. 1, 8 a 10). Vypouštění odpadních vod do toku Nedvědička výpustným profilem č. 8 je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 75559/2012 ze dne 14. 11. 2012 s platností do 31.12.2016. V průběhu roku 2013 byla čistírna provozována bez vážnějších problémů. Stanovené podmínky dané rozhodnutími byly plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 23.

1.5.2 Čistírna odkalištních vod (ČKV) na ZCHÚ, profil č. 10 Čistírna odkalištních vod se nachází v areálu závodu Chemická úpravna o. z. GEAM. Čerpané odkalištní vody jsou nejdříve předupraveny. Předúprava zjednodušeně spočívá ve snížení koncentrací Mg a Ca zvýšením pH a vysrážením nadbytečného Ca sodovým roztokem. Po filtraci je část vod čištěna na odpařovací stanici, která je doplněna o dočišťovací stupeň – úpravu brýdového kondenzátu, na kterém je odstraňován amonný iont. Druhá část je dále upravována na pískových, uhlíkových a ionexových filtrech před vstupem do technologie membránových procesů, které jsou tvořeny elektrodialýzou, jako 1. stupněm čištění, a reverzní osmózou, kde proběhne konečné dočištění. Vyčištěné odkalištní vody z obou částí technologie jsou svedeny do neutralizačních reaktorů a odtud jsou čerpány přes měrný objekt do šachty podzemního potrubí, kterým jsou svedeny do otevřeného betonového žlabu. Vyčištěné odkalištní (od roku 2009 i vyčištěné vody z ČVAK a vyčištěné splaškové vody z nové BČOV) a důlní vody se stékají ve žlabu pod hlavní čerpací stanicí průsakových vod z odkaliště K I a poté společně natékají propustkem a otevřeným přírodním žlabem pod obcí Dvořiště do toku Nedvědička. Uvolňování radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím vypouštěných vyčištěných odkalištních vod je povoleno rozhodnutím SÚJB ze dne 1. 9. 2011 vydaným pod č.j. SÚJB/RCKA/16465/2011 s dobou platnosti bez omezení. Odkalištní vody jsou vodami odpadními a jejich vypouštění do toku Nedvědička je povoleno rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina OLVHZ č.j. KUJI 96490/2011 ze dne 16. 11. 2011 s platností do 31. 12. 2016.



Čistírna odkalištích vod pracovala v roce 2013 poměrně spolehlivě. V jednom případě, dne 7.2.2013, došlo ve vzorku vyčištěných odkalištních vod k mírnému překročení přípustné hodnoty „p“ v ukazateli N-NH4+ (naměřená hodnota = 6,35 mg/l, přípustná hodnota „p“ = 6,0 mg/l). Opatřením bylo zkrácení cyklu „sorpce – regenerace“ na iontoměničích zachycujících amonné ionty z kondenzátu odpařovací stanice. I přes uvedené překročení přípustné hodnoty byly podmínky platných rozhodnutí na ČKV plněny. Objem vypouštěných vod a plnění kvalitativních ukazatelů je tabelárně zpracováno v tabulce č. 1 - 24.

1.5.3 Odkalištní a drenážní vody Objemy vod čerpaných v technologickém režimu odkališť K I a K II a objemy čerpaných drenážních vod za rok 2013 jsou zpracovány v tabulkách č. 1 - 20, 1 - 21 a 1 - 22: Tabulka č. 1 - 20 Objemy drenážních vod na odkališti K I a vody aktivní kanalizace 2013 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV m3

ČSDV-Z m3

ČSPV m3

ČSAK m3

28 611 29 895 39 462 33 073 29 114 30 621 28 149 24 707 24 581 25 321 24 915 26 387 344 836 28 736 39 462 24 581

3 478 3 283 3 909 3 358 3 474 4 239 3 018 2 900 3 142 3 007 2 876 3 470 40 154 3 346 4 239 2 876

924 1 352 1 528 1 227 527 543 236 301 557 285 355 704 8 539 712 1 528 236

8 949 1 836 1 304 1 497 2 275 2 987 1 050 1 401 1 861 1 174 929 775 26 038 2 170 8 949 775

ČSDV ČSDV-Z ČSPV ČSAK

Poznámka:

= čerpací stanice drenážních vod = čerpací stanice drenážních vod západ = čerpací stanice průsakových vod – je čerpána do ČSAK nebo do ČSDV = čerpací stanice aktivní kanalizace – není drenážní objekt

Vody z ČSPV a ČSAK, pokud je jejich solnost menší než 3,5 g/l, nejsou čerpány do odkaliště, ale jsou čištěny na čistírně vod aktivní kanalizace a vypouštěny výpustným profilem č. 8.



Tabulka č. 1 - 21 Objemy drenážních vod na odkališti K II 2013 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem Průměr Max Min Legenda zkratek:

ČSDV- A

ČSDV-B

STUDNA-B

ZÁŘEZ B

m3

m3

m3

m3

831 1 029 1 181 1 075 930 1 063 884 771 745 753 701 732 10 695 891 1 181 701

4 915 5 463 6 817 6 328 5 964 6 151 5 897 5 482 5 074 4 949 4 593 4 946 66 579 5 548 6 817 4 593

273 274 307 288 287 277 281 269 251 253 241 252 3 253 271 307 241

170 191 204 184 161 195 143 129 128 131 126 144 1 904 159 204 126

ČSDV-A = čerpací stanice drenážních vod pod hrází A ČSDV-B = čerpací stanice drenážních vod pod hrází B STUDNA-B = studna k akumulaci a čerpání průsak. vod pod hrází B ZÁŘEZ-B = drenážní zářez pod hrází B k záchytu a čerpání průsakových vod STUDNA-B a ZÁŘEZ-B jsou čerpány do ČSDV-B

Tabulka č. 1 - 22 Objemy vod čerpaných mezi odkališti K I a K II z ČSDV-B do K I

z K II do K I

z K I do K II

m3

m3

m3

Listopad Prosinec

0 0 0 3 674 0 0 0 1 421 0 0 0 0

0 0 0 12 427 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Celkem

5 095

12 427

0

Průměr

2 548 3 674 1 421

12 427 12 427 12 427

0 0 0

2013 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

Max Min Legenda zkratek:

z ČSDV-B do K I = přečerpávání vod z ČSDV-B do ČSDV na K I nebo přímo do K I z K II do K I = přečerpávání vod z odkaliště K II do odkaliště K I z K I do K II = přečerpávání vod z odkaliště K I do odkaliště K II Strana 47, celkem 110


1.5.4 Provedené práce Čištění odkalištních vod: V roce 2013 bylo na čistírně odkalištních vod a čistírně vod aktivní kanalizace celkem vyčištěno 254 294 m3 odpadních vod, z toho bylo vypuštěno do povrchových vod toku Nedvědička 233 291 m3 odpadních vod. Objem volné vody v odkalištích K I a K II se snížil o 20 tis. m3 a k 1.1.2014 činil 642 tis. m3.

1.5.5 Poplatky za vypuštěné odpadní vody v roce 2013 V roce 2013 bylo ze závodu Chemická úpravna o. z. GEAM vypuštěno výpustnými profily č. 7, č. 8 a č. 10 do toku Nedvědička celkem 239 351 m3 odpadních vod. Poplatky za vypouštění odpadních vod v roce 2013 činily 23 935 Kč. Odpadní vody z ostatních výpustných profilů o. z. GEAM nebyly vzhledem k jejich vypuštěnému množství v roce 2013 zpoplatněny.



Tabulka č. 1 - 23 Výpustný profil č. 8 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 75559/2012 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Ukazatel Jednotka hodnota stanovení Hodnota Hodnota Hodnota Počet „p“ Počet „m“ „p“ „m“ Q l/s 4,0 nepřetržitě 0,09 0,67 0,33 m3/rok 70 000 1x ročně pH 6 - 9 2x měsíčně 7,10 8,00 7,69 0 0 RL mg/l 3500 4000 2x měsíčně 890 3000 1532 0 0 t/rok 245 1x ročně NL mg/l 25 40 2x měsíčně 2 13 5 0 0 t/rok 1,75 1x ročně U mg/l nestanovena 2x měsíčně 0,010 0,144 0,033 kg/rok nestanovena 1x ročně 226 Ra Bq/l nestanovena 2x měsíčně 0,050 0,460 0,174 MBq/rok nestanovena 1x ročně N - NH4+ mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 1,48 12,50 7,48 t/rok nestanovena 1x ročně 2SO4 mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 610 1080 790 t/rok nestanovena 1x ročně Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 15,7 t U = 0,34 kg 226 NL = 0,051 t Ra = 1,79 MBq N – NH4+ = 0,076 t SO42= 8,1 t

Bilanční hodnota 0,33 10 265 7,69 1 532 15,7 5 0,051 0,033 0,34 0,174 1,79 7,48 0,076 790 8,1



Tabulka č. 1 - 24 Výpustný profil č. 10 Vodoprávní rozhodnutí č.j. KUJI 96490/2011 Dosažená skutečnost Stanovené parametry Přípustná Četnost Minimální Maximální Průměrná Překročení Bilanční Ukazatel Jednotka hodnota stanovení hodnota Hodnota hodnota Počet „p“ Počet „m“ hodnota „p“ „m“ Q l/s 20,0 nepřetržitě 6,6 13,7 7,1 7,1 m3/rok 500 000 1x ročně 223 026 pH 6 – 9 2x měsíčně 6,70 7,80 7,26 0 0 7,26 RL mg/l 700 900 2x měsíčně 13 260 66 0 0 66 t/rok 350 1x ročně 14,7 NL mg/l 25 40 2x měsíčně <2,0 <2,0 0 0 0 0 t/rok 12,5 1x ročně 0 + N - NH4 mg/l 6,0 8,0 1x čtvrtletně 0,71 6,35 2,66 1 0 2,66 t/rok 3,0 1x ročně 0,59 SO42mg/l nestanovena 1x čtvrtletně 10 22 13 13 t/rok nestanovena 1x ročně 2,9 Přehled vypuštěného znečištění za rok: RL = 14,7 t N – NH4+ = 0,59 t NL = 0t SO42= 2,9 t Koncentrace všech 18 z 18 vzorků ukazatele NL byla pod mezí detekce laboratorní metody. V těchto případech je ve výpočtu průměrné hodnoty koncentrace dosazena 0.



Tabulka č. 1 – 25 Monitoring nátoků Sledovaný profil: Čerpací stanice aktivní kanalizace - vstup na ČVAK (ČSAK) Ukazatel Jednotka počet vzorků minimum maximum průměr pH 4 7,6 8,9 8,43 U mg/l 4 1,57 8,23 4,62 226

Ra

mBq/l

4

240

1040

693

Po NL RL

mBq/l mg/l mg/l

4 1 4

154 54 1200

1050 54 5000

564 54 2975

SO42-

mg/l

4

530

2780

1640

210

Sledovaný profil: Voda cirkulační K I – vstup na ČKV (VC K I) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

8

8,4

8,1

mg/l

4

6,2

9,12

7,953

mBq/l

4

230

1020

495

RL

mg/l

4

30000

38000

35000

SO42-

mg/l

4

18800

24300

22250

U 226

Ra

Tabulka č. 1 – 26 Monitoring technologických vod v oblasti odkališť Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod odkaliště K I (ČSDV) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

7,5

7,8

7,6

mg/l

4

10,1

12,4

11,175

mBq/l

4

120

230

195

RL

mg/l

4

17000

22000

20250

SO42-

mg/l

4

11130

14100

12933

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice průsakových vod odkaliště K I (ČSPV) Ukazatel Jednotka počet vzorků pH

minimum maximum

průměr

4

6,8

7,6

7,13

mg/l

4

0,022

0,273

0,106

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

440

1100

788

SO42-

mg/l

4

190

630

393

U 226

Ra



Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod Západ odkaliště K I (ČSDVZ) Ukazatel Jednotka pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,5

7,9

7,68

mg/l

4

9,01

9,92

9,393

mBq/l

4

170

390

280

RL

mg/l

4

20000

22000

20750

SO42-

mg/l

4

12900

14600

13518

U 226

Ra

Sledovaný profil: Voda cirkulační odkaliště K II (VC K II) Ukazatel

Jednotka počet vzorků

pH

minimum

maximum průměr

4

7,8

8,9

8,43

mg/l

4

0,884

1,22

0,99

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

6300

7100

6675

SO42-

mg/l

4

3910

4800

4353

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze A odkaliště K II (ČSDVA) Ukazatel


pH

minimum

maximum průměr

4

7,1

7,4

7,33

mg/l

4

1,66

1,97

1,86

mBq/l

4

50

270

110

RL

mg/l

4

5800

8500

6875

SO42-

mg/l

4

3630

4990

4295

U 226

Ra

Sledovaný profil: Čerpací stanice drenážních vod hráze B odkaliště K II (ČSDVB) Ukazatel


pH

minimum

maximum průměr

4

6,9

7,3

7,08

mg/l

4

1,66

2,12

1,913

mBq/l

4

140

270

203

RL

mg/l

4

8500

8900

8625

SO42-

mg/l

4

4990

5700

5368

U 226

Ra

Sledovaný profil: Zářez pod B Ukazatel U 226

Ra

Fe


minimum

maximum průměr

mg/l

4

0,214

0,355

0,281

mBq/l

4

80

150

115

mg/l

4

0,18

27,4

10,99



Tabulka č. 1 - 27 Znečištění vypuštěné do toku Nedvědička důlními a odpadními vodami za rok 2013 Ukazatel Jednotka

Bilanční hodnota odpadní vody

důlní vody

celkem

Q

m3/rok

241 267

1 089 710

1 330 977

U

kg/rok

0,4

75,2

75,6

MBq/rok

1,8

46,9

48,7

NL

t/rok

0,08

-

0,08

RL

t/rok

33

1 335

1 368

SO42-

t/rok

11

733

744

N-NH4+

kg/rok

677

-

677

BSK5

kg/rok

24

-

24

CHSKCr

kg/rok

147

-

147

226

Ra

Tabulka č. 1 - 28 Znečištění vypuštěné do toku Loučka důlními a odpadními vodami za rok 2013 Ukazatel Jednotka


důlní vody

Celkem

Q

m3/rok

82

584 950

585 032

U

kg/rok

-

16,5

16,5

MBq/rok

-

30,2

30,2

NL

t/rok

0,0005

-

0,0005

RL

t/rok

-

451

451

SO42-

t/rok

-

179

179

N-NH4+

kg/rok

0,88

-

0,88

BSK5

kg/rok

0,37

-

0,37

CHSKCr

kg/rok

4,8

-

4,8

Fe

t/rok

-

0,013

0,013

Mn

t/rok

-

0,111

0,111

226

Ra



Tabulka č. 1 - 29 Znečištění vypuštěné do toku Svratka důlními a odpadními vodami za rok 2013 Ukazatel Jednotka


důlní vody

Celkem

Q

m3/rok

241 349

1 674 660

1 916 009

U

kg/rok

0,4

91,7

92,1

MBq/rok

1,8

77,1

78,9

NL

t/rok

0,0805

-

0,0805

RL

t/rok

33

1 786

1 819

SO42-

t/rok

11

912

923

N-NH4+

kg/rok

678

-

678

BSK5

kg/rok

24,4

-

24,4

CHSKCr

kg/rok

152

-

152

Fe

t/rok

-

0,013

0,013

Mn

t/rok

-

0,111

0,111

226

Ra

Tabulka č. 1 - 30 Znečištění vypuštěné do toku Oslava důlními a odpadními vodami za rok 2013 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

-

1 552 357

1 552 357

U

kg/rok

-

15,2

15,2

MBq/rok

-

5,3

5,3

NL

t/rok

-

10,3

10,3

RL

t/rok

-

7 113

7 113

SO42-

t/rok

-

3 399

3 399

Fe

t/rok

-

1,09

1,09

Mn

t/rok

-

0,58

0,58

226

Ra



Tabulka č. 1 - 31 Znečištění vypuštěné do toku Doubrava důlními a odpadními vodami za rok 2013 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

45

189 369

189 414

U

kg/rok

-

3,7

3,7

MBq/rok

-

3,6

3,6

NL

t/rok

-

0,594

0,594

RL

t/rok

-

231

231

SO42-

t/rok

-

145

145

N-NH4+

kg/rok

0,11

-

0,11

BSK5

kg/rok

0,28

-

0,28

CHSKCr

kg/rok

2,7

-

2,7

Fe

t/rok

-

0,058

0,058

Mn

t/rok

-

0,043

0,043

226

Ra

Tabulka č. 1 - 32 Znečištění vypuštěné do toku Zlatý potok důlními a odpadními vodami za rok 2013 Ukazatel Jednotka


důlní vody

celkem

Q

m3/rok

615

2 807 306

2 807 921

NL

t/rok

-

5,0

5,0

RL

t/rok

-

1 328

1 328

SO42-

t/rok

-

866

866

Fe

t/rok

-

1,62

1,62

Mn

t/rok

-

3,52

3,52

Zn

t/rok

-

0,47

0,47

Cu

t/rok

-

0,12

0,12



Tabulka č. 1 - 33 Vody vypuštěné z o. z. GEAM v roce 2013 Druhy vod – vypuštěné množství (m3/rok)

Profil č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 6 č. 7 č. 8 č. 10 SLA – HVP PUC – HVP OSL – HVP LIC – HVP BĚS – HVP BĚS – ČOV ZH – HVP ZH – MÍR ZH – ČOV Hraničná Dětkovice Velké Tresné Horní Město Kamenec Říčky Jelení Vrch Zálesí Líšná Celkem

odpadní

Důlní

průsakové

drenážní

haldové

odkalištní

82 1 916 6 060 10 265 45 615 18 983

1 007 545 236 093 169 988 169 473 112 277 1 440 080 97 020 83 144 2 401 599 16 357 39 400 31 500 158 518 138 658 410 000 43 400 47 300 536 000 4 400 7 142 752

82 165 9 396 9 205 389 350 490 116

-

-

223 026 223 026



Tabulka č. 1 - 34 Celkové znečištění vypuštěné z o. z. GEAM v roce 2013 Bilanční hodnota Ukazatel Jednotka Odpadní vody důlní vody

celkem

Q

m3/rok

242 009

6 223 692

6 465 701

U

kg/rok

0,4

110,6

111,0

MBq/rok

1,8

86,0

87,8

NL

t/rok

0,1

15,9

16,0

RL

t/rok

33

10 458

10 491

SO42-

t/rok

11

5 322

5 333

N-NH4+

kg/rok

678,1

-

678,1

BSK5

kg/rok

24,7

-

24,7

CHSKCr

kg/rok

154,7

-

154,7

Fe

t/rok

-

2,78

2,78

Mn

t/rok

-

4,25

4,25

Zn

t/rok

-

0,533

0,533

Cu

t/rok

-

0,207

0,207

Ni

t/rok

-

0,134

0,134

As

t/rok

-

0,019

0,019

F-

t/rok

-

1,83

1,83

226

Ra



1.6 Monitoring okolí – povrchové vody Chemizmus všech dále uvedených monitorovaných profilů povrchových vod je uveden v tabulce č. 1 - 35. Tok Nedvědička nad ZCHÚ – IV – I Pozaďový monitorovací profil toku Nedvědičky nad oblastí činností o.z. GEAM – pozadí pro výpustné profily č. 1, 7, 8,10 Tok Nedvědička, profil Rožná – NERO Důležitý monitorovací profil toku Nedvědička v obci Rožná, kde je sledováno ovlivnění toku výpustnými profily č. 1, 7, 8, 10 Tok Loučka, Mirošov – LOMI Pozaďový monitorovací profil toku Loučky – pozadí pro výpustný profil č. 2 – DS Bukov Tok Bukovský potok, profil ústí do Loučky – BUPO Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Bukovského potoka vypouštěnými důlními vodami z DS Bukov Tok Hadůvka nad haldou Drahonín – HAD-3 Monitorovací profil nad ČDV Olší-Drahonín sledující ovlivnění toku Hadůvka lokalitou Olší, slouží též jako pozaďový profil Hadůvky před výpustnými profily č. 3 a 4 (ČDV a ČOV Olší-Drahonín) Tok Hadůvka 150 m pod ČDV Olší-Drahonín – HAD-4 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění Hadůvky důlními vodami z ČDV a odpadními vodami z ČOV Olší-Drahonín Tok Jasinka nad výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-1 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Jasinka pod oblastí hornin narušených důlní činností, kde by mohlo dojít k pronikání důlních vod do toku Jasinka při vyšší hladině důlních vod a zároveň pozaďový profil nad výpustí důlních vod z ČDV Pucov Tok Jasinka pod výustí dekontaminovaných důlních vod – JAS-2 Monitorovací profil sledující kvalitu vod toku Jasinka pod výpustným profilem ČDV Pucov Tok Kurvice, profil požární nádrž Licoměřice – KUR-1 Monitorovací profil v obci Licoměřice, který sleduje ovlivnění toku Kurvice průsakovými vodami z rekultivovaného odvalu Licoměřice a zároveň pozaďový profil nad výpustí vyčištěných důlních vod z ČDV Licoměřice Tok Kurvice, profil Tuchov – KUR-2 Monitorovací profil, který slouží ke sledování kvality toku Kurvice pod výpustí z ČDV Licoměřice Tok Slavkovický potok nad vývěrem Slavkovice – SLA-1 Pozaďový profil toku Slavkovický potok nad důlní lokalitou Slavkovice – Petrovice Tok Slavkovický potok pod vývěrem Slavkovice – SLA-2 Monitorovací profil, který sleduje ovlivnění toku Slavkovický potok výpustným profilem z opuštěné důlní lokality Slavkovice - Petrovice Tok Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly – OSL – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Oslava nad ústím důlních vod z Dědičné štoly a ČDV Oslavany



Tok Oslava pod ústím vyčištěných důlních vod z ČDV – OSL – POD Monitorovací profil toku Oslava cca 200 m pod budovou ČDV sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina – BEPO – 0 Pozaďový monitorovací profil toku Běstvinský potok nad ústím důlních vod z ČDV Běstvina Tok Běstvinský potok v obci Běstvina před ústím do rybníka – BEPO – 1 Monitorovací profil toku Běstvinský potok v obci Běstvina sledující ovlivnění toku pod výpustí z čistírny důlních vod Tok Zlatý potok nad vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Zlatý potok nad ústím důlních vod z ČDV Zlaté Hory Tok Zlatý potok 200 m pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory – ZP – POD Monitorovací profil toku Zlatý potok pod vyústěním vyčištěných důlních vod z ČDV Zlaté Hory sledující ovlivnění toku vypouštěnými důlními vodami Výtok důlních vod ze štoly Josef – HM – ŠTOLA JOSEF Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) štolou Josef z bývalého důlního díla na lokalitě Horní Město do toku Huntava Tok Huntava nad (10 m nad zaústěním bezejmenné vodoteče) – HUN – NAD Pozaďový monitorovací profil toku Huntava cca 10 m před ústím důlních vod, které přitékají bezejmennou vodotečí z bývalého důlního díla Tok Huntava pod (100 m pod zaústěním bezejmenné vodoteče) – HUN – POD Monitorovací profil toku Huntava cca 100 m pod ústím bezejmenné vodoteče, který sleduje ovlivnění toku vytékajícími důlními vodami z bývalého důlního díla Ústí štoly – VT – VODNÍ ŠTOLA Profil monitorující důlní vody gravitačně vytékající (bez čištění) z bývalého důlního díla na lokalitě Velké Tresné do Tresenského potoka Tok Tresenský potok nad zaústěním důlních vod – TREPO – 1 Pozaďový monitorovací profil toku Tresenský potok cca 20 m před ústím důlních vod, které vytékají z ústí zasypané vodní štoly Tok Tresenský potok před ústím do Svratky – TREPO Monitorovací profil toku Tresenský potok cca 3 km pod ústím důlních vod, před jeho zaústěním do toku Svratka, sleduje ovlivnění povrchových vod vytékajícími důlními vodami Ústí roury do vodoteče Mlýnský potok – HRANIČNÁ Uvedený profil monitoruje důlní vody gravitačně vytékající ze zrekultivované lokality Hraničná do výše uvedeného toku Ústí štoly Jindřich – DĚTKOVICE – JINDŘICH Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalé důlní lokality Dětkovice Výtok důlních vod z potrubí ze sestřelené štoly – ZÁLESÍ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z bývalého uranového dolu Javorník, důlní vody natékají do toku Javornický potok



Tok Javornický potok, profil nad městem Javorník – JAV – 1 Monitorovací profil toku Javornický potok pod ústím důlních vod, které vytékají z bývalého dolu Javorník, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod vodami důlními Tok Javornický potok, profil na hranicích s Polskem – JAV – 2 Monitorovací profil toku Javornický potok před hranicí s Polskou republikou, na profilu je sledováno možné ovlivnění povrchových vod důlními vodami vytékajícími z bývalého dolu Javorník Výtok důlních vod z průzkumné štoly – JEVR Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Jeleního vrchu v Rychlebských horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, vytékající důlní vodu v současnosti využívá obec Bílá Voda jako pitnou pro zásobování obyvatel Výtok důlních vod z lutny pod štolou – KAM Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z osazené lutny pod štolou v oblasti Kamenec v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií Výtok důlních vod ze štoly – ŘÍČKY Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění ze štoly v oblasti Říčky v Orlických horách, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody Výtok důlních vod z potrubí „hrneček pro kolemjdoucí“ – LÍŠNÁ Profil, který monitoruje důlní vody vytékající gravitačně bez čištění z potrubí ze štoly v oblasti Líšné nedaleko od městyse Jimramov, kde probíhal geologický průzkum radioaktivních anomálií, kvalita důlních vod dlouhodobě odpovídá kvalitě pitné vody



Tabulka č. 1 - 35 Monitoring okolí Lokalita Rožná Sledovaný profil: IV - 1 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,1

7,5

7,33

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

180

240

213

N-NH4+

mg/l

24

0,14

0,7

0,32

Jednotka

počet vzorků

U 226

Ra

Sledovaný profil: NERO Ukazatel pH

minimum maximum

průměr

4

7,5

8,3

7,8

mg/l

4

0,01

0,044

0,024

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

290

790

470

SO42-

mg/l

4

54

400

181

N-NH4+

mg/l

24

0,11

1,63

0,3

Jednotka

počet vzorků

U 226

Ra

Sledovaný profil: LOMI Ukazatel pH

průměr

4

7,4

7,6

7,55

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

mg/l

4

200

240

225

Jednotka

počet vzorků

U 226

minimum maximum

Ra

RL Sledovaný profil: BUPO Ukazatel pH U 226

Ra

RL

minimum maximum

průměr

4

7,6

8

7,73

mg/l

12

0,01

0,038

0,013

mBq/l

4

30

30

30

mg/l

4

380

540

450



Lokalita Olší - Drahonín Sledovaný profil: HAD - 3 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,2

7,5

7,43

mg/l

4

0,01

0,017

0,012

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

370

500

435

SO42-

mg/l

4

97

160

119

Fe

mg/l

4

0,06

0,84

0,33

Mn

mg/l

4

0,05

0,17

0,08

U 226

Ra

Sledovaný profil: HAD - 4 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

12

7,6

8

7,86

mg/l

12

0,014

0,03

0,02

mBq/l

12

30

60

33

RL

mg/l

12

640

1300

1046

SO42-

mg/l

12

260

550

429

Fe

mg/l

12

0,06

0,2

0,1

Mn

mg/l

12

0,05

0,57

0,21

Jednotka

počet vzorků

U 226

Ra

Lokalita Pucov Sledovaný profil: JAS - 1 Ukazatel pH

minimum maximum

průměr

4

7,6

7,8

7,68

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

340

660

458

Fe

mg/l

4

0,09

0,93

0,33

Mn

mg/l

4

0,05

0,07

0,06

Jednotka

počet vzorků

U 226

Ra

Sledovaný profil: JAS - 2 Ukazatel pH

minimum maximum

průměr

12

7,6

8,1

7,84

mg/l

12

0,01

0,066

0,021

mBq/l

12

30

30

30

RL

mg/l

12

390

680

470

Fe

mg/l

12

0,06

1,05

0,21

Mn

mg/l

12

0,05

0,08

0,05

U 226

Ra



Lokalita Licoměřice Sledovaný profil: KUR - 1 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,1

7,7

7,38

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

mBq/l

4

30

30

30

RL

mg/l

4

210

280

238

Fe

mg/l

4

0,11

0,16

0,14

Mn

mg/l

4

0,05

0,08

0,06

U 226

Ra

Sledovaný profil: KUR - 2 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

12

7,2

7,9

7,47

mg/l

12

0,01

0,039

0,019

mBq/l

12

30

70

33

RL

mg/l

4

600

1300

983

Fe

mg/l

12

0,08

0,27

0,14

Mn

mg/l

12

0,05

0,14

0,07

U 226

Ra

Lokalita Slavkovice - Petrovice Sledovaný profil: SLA - 1 Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

U

mg/l

4

0,010

0,010

0,010

mBq/l

4

30

30

30

226

Ra

minimum maximum

průměr

Sledovaný profil: SLA - 2 Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

U

mg/l

4

0,010

0,026

0,014

mBq/l

4

30

30

30

226

Ra

minimum maximum

průměr



Lokalita Oslavany Sledovaný profil: OSL - NAD Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,7

8,6

8,05

RL

mg/l

4

220

320

280

SO42-

mg/l

4

44

50

47

Fe

mg/l

4

0,18

0,4

0,29

Mn

mg/l

4

0,05

0,07

0,06

Sledovaný profil: OSL - POD Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,8

8,7

8,23

RL

mg/l

4

390

460

420

SO42-

mg/l

4

98

190

137

Fe

mg/l

4

0,19

0,4

0,29

Mn

mg/l

4

0,05

0,09

0,06

Lokalita Běstvina Sledovaný profil: BEPO - 0 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,8

8,2

8,03

NL

mg/l

4

4

27

13

Fe

mg/l

4

0,11

0,27

0,17

Zn

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00175

0,00125

Cu

mg/l

4

0,00482

0,01540

0,00953

As

mg/l

4

0,00075

0,00120

0,00102

Sledovaný profil: BEPO - 1 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

7,9

8

7,95

NL

mg/l

4

2

10

5

Fe

mg/l

4

0,08

0,19

0,12

Zn

mg/l

4

0,01

0,01

0,01

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00210

0,00137

Cu

mg/l

4

0,00525

0,01570

0,01034

As

mg/l

4

0,00032

0,00106

0,00063



Lokalita Zlaté Hory Sledovaný profil: ZP - NAD Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

6,6

7

6,85

Fe

mg/l

4

0,06

0,1

0,07

Zn

mg/l

4

0,08

0,24

0,168

Cu

mg/l

4

0,016

0,0338

0,0254

Pb

mg/l

4

0,001

0,0215

0,00663

NL

mg/l

4

2

3

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As

mg/l

4

0,00021

0,0191

0,00497

Sledovaný profil: ZP – POD Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

Průměr

4

7

7,3

7,13

Fe

mg/l

4

0,25

0,46

0,36

Zn

mg/l

4

0,11

0,25

0,163

Cu

mg/l

4

0,0207

0,028

0,0247

Pb

mg/l

4

0,001

0,0334

0,00916

NL

mg/l

4

2

2

2

C10 - C40

mg/l

4

0,1

0,1

0,1

As

mg/l

4

0,0002

0,0163

0,00424



Horní Město Sledovaný profil: HM - ŠTOLA JOSEF počet Ukazatel Jednotka vzorků pH

minimum maximum

průměr

12

7,2

7,8

7,55

NL

mg/l

12

2

5

3

Cu

mg/l

12

0,00458

0,0159

0,00731

Zn

mg/l

12

0,13

3,09

2,5

Pb

mg/l

12

0,001

0,0111

0,00316

Cd

mg/l

12

0,00033

0,01140

0,00643

As

mg/l

12

0,00020

0,00265

0,00120

Fe

mg/l

12

0,14

1,04

0,57

Mn

mg/l

12

0,39

0,65

0,51

Q (m3)

138 658

Sledovaný profil: HUN - NAD Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

12

7,2

8,1

7,61

RL

mg/l

12

100

380

137

SO42-

mg/l

12

10

240

34

Cu

mg/l

12

0,00339

0,013

0,00836

Zn

mg/l

12

0,02

0,14

0,052

Pb

mg/l

12

0,001

0,0244

0,00438

Cd

mg/l

12

0,0001

0,00117

0,00041

As

mg/l

12

0,0002

0,00133

0,00062

Fe

mg/l

12

0,08

0,68

0,32

Mn

mg/l

12

0,05

0,38

0,08

Sledovaný profil: HUN - POD Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

12

7,2

7,8

7,46

RL

mg/l

12

130

380

171

SO42-

mg/l

12

19

230

49

Cu

mg/l

12

0,00385

0,0155

0,0086

Zn

mg/l

12

0,08

2,06

0,617

Pb

mg/l

12

0,001

0,0159

0,00319

Cd

mg/l

12

0,00041

0,00333

0,00157

As

mg/l

12

0,00021

0,00110

0,00069

Fe

mg/l

12

0,12

0,65

0,34

Mn

mg/l

12

0,09

0,42

0,15



Velké Tresné Sledovaný profil: VT-VODNÍ ŠTOLA Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

6

6,6

6,23

NL

mg/l

4

3

8

5

RL

mg/l

4

980

1100

1018

SO42-

mg/l

4

560

670

598

Cu

mg/l

4

0,0085

0,0228

0,0165

Zn

mg/l

4

0,03

0,03

0,03

Pb

mg/l

4

0,001

0,003

0,0017

Fe

mg/l

4

11,2

17,2

14,08

Mn

mg/l

4

10,2

12

10,88

Q (m3)

158 518

Sledovaný profil: TREPO - 1 Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

4

6,9

7,4

7,28

RL

mg/l

4

260

400

360

SO42-

mg/l

4

73

190

146

Cu

mg/l

4

0,0108

0,0747

0,0285

Zn

mg/l

4

0,010

0,050

0,028

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00339

0,00170

Fe

mg/l

4

0,18

1,04

0,58

Mn

mg/l

4

0,05

2,28

1,46

Jednotka

počet vzorků

Sledovaný profil: TREPO Ukazatel pH

minimum maximum

průměr

4

7,4

7,8

7,63

RL

mg/l

4

440

730

568

SO42-

mg/l

4

190

380

278

Cu

mg/l

4

0,0059

0,0197

0,0124

Zn

mg/l

4

0,010

0,020

0,013

Pb

mg/l

4

0,00100

0,00354

0,00197

Fe

mg/l

4

1,29

4,17

2,66

Mn

mg/l

4

1,49

3,31

2,65



Hraničná Sledovaný profil: HRANIČNÁ Ukazatel

Jednotka

pH

počet vzorků

minimum maximum

průměr

2

7,4

7,7

7,55

Q (m3)

NL

mg/l

2

2

2

2

RL

mg/l

2

180

220

200

SO42-

mg/l

2

54

58

56

Cu

mg/l

2

0,0079

0,0111

0,0095

Zn

mg/l

2

0,02

0,02

0,02

Pb

mg/l

2

0,00254

0,00305

0,00280

Fe

mg/l

2

0,06

0,10

0,08

Mn

mg/l

2

0,05

0,05

0,05

Cd

mg/l

2

0,00029

0,00034

0,00032

39 400

průměr

Q (m3)

Dětkovice Sledovaný profil: DĚTKOVICE - JINDŘICH počet Ukazatel Jednotka vzorků pH

minimum maximum

2

6,4

6,5

6,45

NL

mg/l

2

2

2

2

RL

mg/l

2

300

340

320

SO42-

mg/l

2

51

55

Cu

mg/l

2

0,00523

0,00888

53 0 0,00706

Zn

mg/l

2

0,01

0,01

0,01

Pb

mg/l

2

0,001

0,001

0,001

Fe

mg/l

2

0,06

0,10

0,08

Mn

mg/l

2

0,05

0,05

0,05

Cd

mg/l

2

0,0001

0,0001

0,0001

31 500



Zálesí Sledovaný profil: ZÁLESÍ Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

U

mg/l

2

0,289

0,305

0,297

mBq/l

2

90

100

95

Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

U

mg/l

2

0,013

0,016

0,015

mBq/l

2

30

30

30

Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

U

mg/l

2

0,017

0,032

0,025

mBq/l

2

30

30

30

Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

47 300

Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

0,03

0,03

0,03

mBq/l

1

50

50

50

410 000

Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

43 400

Ukazatel

Jednotka

počet vzorků

Průměr

Q (m3)

U

mg/l

1

0,01

0,01

0,01

mBq/l

1

30

30

30

226

Ra

minimum maximum

průměr

Q (m3) 536 000

Sledovaný profil: JAV-1

226

Ra

minimum maximum

průměr

Sledovaný profil: JAV-2

226

Ra

minimum maximum

průměr

Jelení Vrch Sledovaný profil: JEVR

226

Ra

minimum maximum

průměr

Q (m3)

Kamenec Sledovaný profil: KAM

226

Ra

minimum maximum

Říčky Sledovaný profil: ŘÍČKY

226

Ra

minimum maximum

Líšná Sledovaný profil: LÍŠNÁ

226

Ra

minimum maximum

4 400



1.7 Přehled činností na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření Investiční akce V roce 2013 pokračovala akce „Čerpací stanice drenážních vod K I“. Byla dokončena stavba objektu čerpací stanice včetně akumulační jímky, realizovaly se zemní práce pro pokládku nátokových a výtlačných řádů a následně jejich zprovoznění. Nová čerpací stanice drenážních vod pod odkalištěm K I, která do budoucna zajistí bezpečný provoz odkaliště, byla v prosinci 2013 uvedena do zkušebního provozu. Vynaložené náklady v roce 2013 činily 17 480 tis. Kč. V roce 2013 byla zahájena další investiční akce „Odvodňovací štola R3“. Realizovala se výstavba portálu v prostoru vlečky CHÚ. Vlastní ražba štoly bude zahájena po dokončení stavebních prací v roce 2014. Náklady na tuto investiční akci v roce 2013 činily 11 453 tis. Kč. Opatření realizovaná v rámci provozních prací Na skládce komunálního odpadu Bukov vznikaly v roce 2013 nadbilanční skládkové vody, které byly převáženy k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem ČOV. K vyčištění bylo v roce 2013 převezeno 4 284 m3 odpadních skládkových vod.

1.7.2 Kontroly Kontrola SÚJB zaměřená na stav zajištění radiační ochrany na lokalitě Olší – Drahonín, na pracovišti III. kategorie, čistírna důlních vod (ČDV) provozovaná v rámci oddělení ekologie Protokol ze dne 6. 2. 2013 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na provádění monitorování podle programů monitorování v roce 2012 Protokol ze dne 27. 3. 2013 Závěry: Dopracování zprávy na základě připomínek SÚJB – splněno Kontrola SÚJB zaměřená na plnění legislativních požadavků podle atomového zákona a jeho prováděcích předpisů při provozování dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod – pracovišť III. kategorie se zdroji ionizujícího záření na o. z. GEAM Dolní Rožínka Protokol ze dne 25. 4. 2013 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na ověřování havarijní připravenosti, tj. přípravy a provedení havarijního cvičení podle schváleného vnitřního havarijního plánu a podle vyhlášky SÚJB č. 318/2002 Sb., v platném znění na pracovišti DS R I o. z. GEAM Dolní Rožínka Protokol ze dne 26. 9. 2013 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola SÚJB zaměřená na dodržování ustanovení zákona č. 18/1997 Sb., vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů vztahujících se k činnosti při plnění programu monitorování státního podniku DIAMO, o. z. GEAM Dolní Rožínka Protokol ze dne 16. 12. 2013 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků Kontrola ČIŽP OI Brno – OOV zaměřená na vodní hospodářství a nakládání se závadnými látkami v objektu ČDV Oslavany Protokol ze dne 9. 9. 2013 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků



1.7.3 Uložené pokuty V roce 2013 nebylo na úseku nakládání s vodami zahájeno správní řízení za neplnění povinností při nakládání s vodami a nebyly uloženy pokuty ani nápravná opatření.

1.8 Shrnutí V oblasti nakládání s vodami na odštěpném závodě GEAM nenastaly v roce 2013 žádné významné problémy. Co se týká pitné a provozní vody na jednotlivých čistírnách důlních vod a dalších provozech, nebyly zaznamenány ve spotřebách těchto vod výrazné změny vůči předchozím obdobím. V roce 2013 bylo na o. z. GEAM spotřebováno celkem 55 840 m3 pitné vody. Z důvodu nevyhovující kvality pitné vody z místního zdroje na lokalitě Běstvina byla i v roce 2013 dodávána na ČDV voda balená. V roce 2013 provozoval odštěpný závod GEAM sedm zařízení, na kterých byly čištěny a vypouštěny odpadní vody (průmyslové – 3 x, splaškové – 4 x) do vod povrchových, osm dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod a dva profily, ze kterých byly důlní vody do vod povrchových vypouštěny bez čištění. Celkem bylo v roce 2013 povolenými výpustnými profily z o. z. GEAM vypuštěno do vod povrchových 242 009 m3 odpadních vod, 6 032 582 m3 vyčištěných důlních vod a 191 110 m3 nečištěných důlních vod. Vypouštění odpadních a důlních vod z provozů o. z. GEAM do vod povrchových probíhalo v roce 2013 v souladu s vodoprávními rozhodnutími i s rozhodnutími SÚJB. Ve dvou případech došlo k překročení přípustných hodnot „p“ a to na výpustném profilu č. 10 (ukazatel N-NH4+) a na výpustném profilu LIC-HVP (ukazatel Mn). Mimo výpustných profilů spravoval o. z. GEAM v roce 2013 sedm starých zátěží, ze kterých vytékaly důlní vody do vod povrchových (bez stanovení podmínek orgány státní správy). Ze starých zátěží v roce 2013 vyteklo do povrchových vod 1 409 176 m3 důlních vod. V roce 2013 byla vydána nová vodoprávní rozhodnutí pro výpustné profily č. 4 a ZH-HVP, obě s platností od začátku roku 2014. Množství vypuštěných důlních vod do vod povrchových se v roce 2013 oproti předchozímu roku výrazně nezměnilo. Jedinou výjimkou jsou obě lokality v Železných horách. Na Běstvině i v Licoměřicích bylo vypuštěné množství důlních vod téměř dvojnásobné. Ukazatele znečištění na jednotlivých výpustných profilech odpadních a důlních vod jsou zpracovány v tabulkách v kapitolách 1.3 – 1.5. Monitorování okolí probíhalo v roce 2013 v souladu s programem monitorování a na jednotlivých monitorovaných profilech nedošlo k žádným významným anomáliím. V prosinci roku 2013 byla dokončena a uvedena do zkušebního provozu nová čerpací stanice drenážních vod pod odkalištěm K I, jejíž realizace začala v roce 2012. V průběhu roku 2013 byla zahájena investiční akce „Odvodňovací štola R3“ a to výstavbou betonového portálu v prostoru vlečky CHÚ. Likvidace nadbilančních skládkových vod na skládce komunálního odpadu Bukov byla řešena jejich odvážením k přečištění na ČOV Bystřice nad Pernštejnem a ČOV Nové Město na Moravě. V roce 2013 bylo takto odvezeno 4 284 m3 skládkových odpadních vod. V rámci akce sanace odkaliště K I – 1. etapa bylo v roce 2013 přetvarováno a oseto hydroosevem cca 1,97 ha tělesa hráze. Z realizovaných kontrol v rámci nakládání s vodami nevyplynuly žádné závažné nedostatky, o. z. GEAM nebyly uloženy v roce 2013 žádné pokuty. Poplatky za čerpání podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily na o. z. GEAM v roce 2013 celkem 60 435 Kč. V roce 2014 nepředpokládáme žádné významné změny v nakládání s vodami v rámci odštěpného závodu. Strana 71, celkem 110


2

HYDROGEOLOGIE

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Ložisko Rožná Celkové hydrogeologické poměry území ložiska Rožná jsou dány morfologií území, atmosférickými srážkami a propustností hornin a tektonických poruch. Hlavním morfologickým prvkem je hřeben táhnoucí se mezi vodními toky Bobrůvka (následně Loučka) a Nedvědička. Po hřebeni probíhá místní rozvodí mezi oběma toky. Dobývací prostor ložiska sice z větší části leží v povodí Nedvědičky (pouze malá část na J přechází do povodí Bobrůvky), avšak vzhledem k hlubinné těžbě se vliv odvodnění ložiska může projevovat v povodí obou toků. Plocha dobývacího prostoru je 8,76 km2. Maximální plocha území, která může být odvodněním ložiska ovlivněna, je 78,5 km2 a je omezena na V a Z řekami Bobrůvka a Nedvědička, na severu obcemi Rovné a Domanín, na JV linií táhnoucí se přes Moravecké Pavlovice a Kraví horu do údolí Nedvědičky. Oba toky omezující povodí ložiska zamezují, aby se deprese, vyvolaná odvodněním ložiska, mohla eventuálně šířit dále na Z a V. Je však vysoce pravděpodobné, že vzhledem k malé propustnosti hornin ložiska, deprese k vodním tokům vůbec nedosahuje. Dosah deprese by tedy měl být menší než území omezené oběma vodními toky. Znamená to tedy, že depresní kužel je velmi strmý a že horniny jsou celkově málo propustné. Morfologie terénu a směry vodních toků jsou v podstatě dány geologickou strukturou území, ve kterém jednotlivé deprese mají stejný směr SSZ - JJV, shodný s hlavními tektonickými liniemi a s foliací hornin. Tento fakt je velmi důležitý pro celkovou hydrogeologii území. Morfologický plán území doplňují, jako druhořadé, deprese a elevace SZ směru, méně SV směru. Hlavními depresemi protékají říčky Nedvědička a Bobrůvka. Oba toky mají bystřinný charakter a prakticky nevytvářejí aluviální nivu. Profil mezi nimi má hřebenovitý tvar a převládá povrchový odtok srážkových vod. Stav vody na povrchových tocích je během roku nepravidelný, závislý na množství srážek a ročním období. Zvětralinový pokryv nedosahuje větších mocností (max. do 2 - 4 m) a je tvořen hlavně jílovito-písčitými hlínami s malou propustností, která kolísá v závislosti na petrografickém složení původních hornin. Pásmo přípovrchového rozvolnění (navětrání) hornin končí zhruba v 15 až 30 m pod povrchem. Podél některých dislokací zasahuje toto pásmo i do větších hloubek. Srážková voda, která v území infiltruje do hornin, se v přírodních podmínkách pohybuje od rozvodí k oběma vodním tokům. Nestejnoměrná propustnost jednotlivých pruhů hornin tak omezuje proudění k místní erozivní základně. Ještě výrazněji se to projevuje při odvodnění ložiska, kde zřejmě dosah deprese směrem k V a k Z je velmi malý. Podle pozorování v důlních dílech příčné tektonické linie mohou poněkud zvýšit proudění vody napříč geologické struktury, ale nezvyšují podstatně přítoky do důlních děl. Z vyhodnocení důlních přítoků vyplývá, že převážná část přítoků důlní vody do důlních děl tvoří přítoky rozptýlené. Soustředěné přítoky se vyskytly pouze v místech nafárání, či přiblížení důlních děl k hlubinným průzkumným vrtům. Tyto oblasti byly zpravidla utěsněny. Malou propustnost hornin ložiska způsobuje především petrografické složení hornin. Ruly převážně biotitické, amfibolitické a amfibolity jsou puklinově málo propustné, poněvadž v puklinách se při zvětrávání ve styku s vodou tvoří jílové minerály, které pukliny utěsňují. Na tektonických poruchách vznikají jemnozrnné mylonitizované materiály, které také výrazně snižují propustnost tektonických poruch. Také zrudněné Strana 72, celkem 110


tektonické poruchy jsou velmi málo propustné. Dobrou propustnost je možno očekávat u hornin s vyšším obsahem křemene (intenzívně granitizované ruly, granilitové ruly) a krystalických vápenců. Tyto horniny se však vyskytují na území ložiska v menší míře, tvoří navzájem oddělené polohy (čočky), takže jejich zvýšená propustnost se nemůže výrazně projevit ani na poruchách. Karbonátové horniny jsou v rudném poli zastoupeny nesouvislými pruhy mramorů, dosahující mocnosti několika metrů. V nadloží ložiska tvoří souvislé pruhy hornin do mocnosti 100 m v délkách do 4 km. V rámci ložiska nebyly zjištěny větší akumulace vody vázané na tyto horniny. Zvodnění celé oblasti tedy závisí hlavně na četnosti a charakteru puklin, na tektonickém porušení hornin, na geografických podmínkách a množství ročních srážek. Plošné velké vydobyté prostory jsou zpravidla vždy zvodněné, "stahují" vodu, převážně s jistým časovým odstupem. Režim podzemních vod na ložisku Rožná Celkový režim podzemních vod je možno rozčlenit na tyto hydrogeologické celky (od západu k východu): Horniny v nadloží 4. zóny Horniny v nadloží 4. zóny jsou zastoupeny jemnozrnnými biotitickými pararulami, hrubozrnnými biotitickými pararulami a karbonátovými horninami. Jsou intenzívně rozpukány, převládá S-J systém puklin, paralelních s průběhem 4. zóny a sklonem okolo 60° k Z. Vyvinuty jsou rovněž příčné systémy puklin, které na styku se směrnými liniemi zlomů bývají zvodněné (byly zachyceny základními překopy na Z od 4. zóny a průzkumnými vrty do nadloží). Ty jsou nebezpečím větších a trvalejších přítoků vod do důlních děl, zejména na hlubokých patrech (16., 18. a 24. patro - 4. zóna). Přítoky vod z vrtů se několikrát vyskytly při zastižení výraznější příčné tektoniky, která narušuje směrný oběh vod a má drenážní účinky na okolní horniny. Zvodnělý horizont je vyvinut ve vzdálenosti cca 50 m v nadloží 4. zóny. Nehrozí v žádném případě prudké výtoky do důlních děl. V severní části ložiska, do vzdálenosti cca 1 km jižně od rodkovských poruch, je zvodnění v nadloží 4. zóny pravidelné a dosahuje maximálních přítoků 1 l/s. Horniny mezi 4. a 1. zónou Horniny mezi 4. a 1. zónou jsou zastoupeny jemně až hrubězrnitými biotickými pararulami střídajícími se s pruhy amfibolitů, krystalických vápenců a vložkami granitoidních hornin. Mají v důsledku jílovitého charakteru zón izolovaný puklinový systém podzemních vod. Mocnosti 4. a 1. zóny jsou kolísavé (od 2 - 25 m). Jemnozrnné a hrubozrnné pararuly mezi zónami mají menší propustnost než v nadloží 4. zóny. V současné době jsou horninové pruhy na vyšších horizontech téměř suché, na hlubokých horizontech slabě zvodněné. Nejčastěji se tvoří nesoustředěné přítoky vod po limonitizovaných puklinách. V nadloží 2. zóny je v některých intervalech ložiska Rožná vyvinuto pásmo zvodnění, jehož přítoky po rozfárání velmi rychle klesají. Horniny v podloží 1. zóny V podloží 1. zóny vystupují jemnozrnné a hrubozrnné biotitické pararuly s pruhy amfibolitů. Amfibolity se jeví hydrogeologicky jako více nepropustné polohy v komplexu rul. V podloží 1. zóny se nevyskytly souvislé zvodněné horizonty. Možnost zvýšeného přítoku vod do důlních děl je pouze v místech nafárání lépe propustných SV příčných struktur.

2.1.2 Ložisko Rožná – odkaliště K I Odkaliště K I v rámci závodu CHÚ je založeno jako sypaný hrázový systém, který je těsněný vylouženým rmutem (70 % částic menších než 0,1 mm). Okolí je chráněno drenážním systémem založeným na skalním podloží. Skalní podloží je v čele hrázového systému hlouběji jak 4 m. Skalní podloží je porušeno několika tektonickými poruchami převážně SZ směru, které mají i propojení na struktury SV směru (na těchto strukturách se v 19. století Strana 73, celkem 110


těžil Fe – limonit – gossan). Mělká zvodeň je monitorována, hlubší zvodeň je čistá. Ve vodotečích pod čelní hrází odkaliště (bezejmenný potok a tok Nedvědička) nebyla nikdy prokázána kontaminace.

2.1.3 Ložisko Rožná – odkaliště K II Hrázový systém (hráz A, hráz B) odkaliště K II je konstruován jako přehrada se sypanými hrázemi a těsnícím asfalto – betonovým jádrem. Je založeno v údolí Zlatkovského potoka, který je odveden štolou mimo prostor odkaliště. Při severní patě hráze B je zjištěna SV tektonická porucha, která v údolí toku Nedvědička navazuje na SJ tektonické poruchy, jež souvisí s ložiskovými strukturami ložiska Olší. Podloží je v hloubkách 12 – 15 m, u hráze 4 – 8 m. Monitorovány jsou vody na konci dílčího údolí bývalého toku Zlatkovského potoka. V toku Nedvědička nebyla nikdy zjištěna kontaminace.

2.1.4 Ložisko Olší – Drahonín Voda z ložiska Olší – Drahonín je čerpána z komína VK – 3/0 – 3, čímž je zajištěno, že z žádného důlního díla ústícího na povrch nemůže vytékat důlní voda (451,3 m n. m.). Na lokalitě jsou dva odvaly. Mělkou zvodeň pod odvalem Olší monitorují vrty OM – 1, OM – 2 ve dvou dílčích údolích. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží. Pod odvalem Drahonín monitorují mělkou zvodeň vrty DRM – 1, DRM – 2. Vrty jsou dovrtány do skalního podloží a jsou situovány u toku Hadůvka.

2.1.5 Ložisko Jasenice – Pucov Vrt PV – 1 je provrtán do druhého patra dolu Jasenice – Pucov a kontrolně jsou odebírány důlní vody. Vrt PV – 2 je odvrtán v dílčím údolí pod odvalem Jasenice – Pucov a jeho prostřednictvím je monitorována mělká zvodeň, která je napojena na údolí toku Jasinka. Vrt je dovrtán do skalního podloží.

2.1.6 Ložisko Licoměřice Pod haldou ložiska Licoměřice v údolí toku Kurvice jsou monitorovány vrty PV – 2 , 3, 4. Údolí Kurvice je relativně ve velké mocnosti zaneseno sedimenty. Odběrná místa určují hloubky vrtů. Vrty monitorují zejména vliv haldy a výchozů rudních žil na okolí ložiska. V podloží jsou zastiženy horniny metamorfovaných sérií Železných hor. Vrty PV – 7, PV – 8 monitorují akumulační nádrže pod ČDV Licoměřice. Tyto vrty monitorují vody velmi mělké a mělké zvodně. Jsou navrtány v sedimentech toku Kurvice a zasahují do podloží. V podloží jsou již zastiženy horniny křídy.

2.1.7 Ložisko Zlaté Hory – pod odkalištěm O – 3 Na ložisku Zlaté Hory jsou monitorovány 2 základní vrty v údolí Zlatého potoka, které jsou dovrtány až do podloží a monitorují vodní režim mělkého oběhu. Vrty Vi – 1, Vi – 2 sledují průlinovou i puklinovou vodu, vrt Vi – 2 je navrtán do aktivního puklinového kolektoru a přetéká. Vody velmi mělké zvodně jsou monitorovány vrtem HV – 1. Ten je situován do fluviálních hlinitých písků a štěrků v levobřežní části nivy Zlatého potoka (cca 550 m od odkaliště).

2.2 Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod Surové důlní vody jsou monitorovány zpravidla na jejich nátoku do čistíren důlních vod, případně dekontaminačních stanic. Tam, kde vody vytékají bez čištění – na místech výtoku. Jsou prováděny odběry prostých vzorků. Monitoringem jsou sledovány změny chemizmu důlních vod v zatopených ložiscích v závislosti na čase.



Tam, kde jsou důlní vody čištěny, slouží jejich monitoring také k vyhodnocení účinnosti čištění. V případě podzemních vod je prováděno monitorování z vertikálních vrtů, vzorky jsou odebírány jako prosté. Monitoring je prováděn z důvodu dlouhodobého sledování chemizmu, zpravidla mělkých zvodní v okolí zatopených ložisek, odkališť, případně odvalů.

2.2.2 Monitoring povrchových vod Na základě samovolného výtoku surových důlních vod z Dědičné štoly na lokalitě Oslavany, ke kterému došlo v roce 2011, pokračovalo v roce 2013 hydrogeologické sledování oblasti. Vzhledem k výsledkům měření v roce 2012 bylo sledování zaměřeno pouze na tři toky, které trvale vykazují nejvyšší ztráty průtoků. V rámci sledování proběhla dvě režimní měření průtoků na vodních tocích Balinka v jižní části zrušeného DP Zbýšov u Brna, Habřina v jeho střední a Bobrava v jeho severní části. Cílem bylo změření průtoků za vyšších vodních stavů, které nebyly v předchozích měřeních dostatečně dokumentovány. Měření prokázala, že ztráty průtoků na uvedených tocích jsou trvalým jevem a dochází k nim výhradně na přesně definovaných úsecích. Při nižších i průměrných průtocích jsou ztráty relativně stabilní. Díky nepříznivému hydrogeologickému režimu, který neumožnil provést dostatek měření za vysokých stavů průtoků, zůstává nejistotou přesná kvantifikace ztrát při vysokých průtocích. Detailní monitoring hladiny důlní vody na jámě Jindřich II a průtoků důlní vody na dědičné štole ukazuje na návrat zvodně rosicko – oslavanské pánve k dlouhodobě stabilnímu režimu a nic nenaznačuje, že by se mohla daná mimořádná událost z roku 2011 v nastávajícím období opakovat. Jedním z cílů hydrogeologického sledování oblasti je navrhnout technická opatření pro omezení vcezu povrchových vod do důlního díla za účelem omezení formovaných důlních vod. Povrchové toky dle předpokladu komunikují se zvodní v přilehlých horninách, které za normálních okolností drénují. Technická opatření v korytech povrchových toků zamezující komunikaci mezi povrchovou a podzemní vodou tak mohou potenciálně narušit režim podzemních vod. Pro přesnější kvantifikaci vlivu technických opatření na režim podzemních vod byl pro dotčenou část povodí Balinky sestaven numerický model proudění podzemních vod. Numerický model proudění podzemních vod prokázal drenážní efekt důlního díla na povrchový tok Balinky. Kalibrací dat se podařilo dosáhnout dostatečné shody mezi reálnými a modelovanými změnami průtoků v Balince. Pro přesnější kalibraci modelových řešení a pro další modelové varianty je nutné doplnit podklady zejména pro vyšší stavy hladin a průtoků, kde podle vyhodnocení režimních měření průtoků panují největší nejistoty v chování struktury. Sledování prováděl Ústav geologických věd při PF MU Brno a prezentace výsledků je shrnuta ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “ – roční zpráva za rok 2013. Hydrologické sledování toků na ostatních lokalitách nebylo na o. z. GEAM prováděno. Úhrny srážek na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v tabulce č. 2 - 6 v kapitole 2.3.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody Odkaliště K I Průměrné koncentrace U byly zvýšeny u vrtu 501 A (0,204 mg/l), což je 50 m hluboký vrt situovaný v uranovém zrudnění oblasti 1. patra dolu R3 a u vrtu 515 (0,108 mg/l). Ten se nachází v oblasti, kde je patrný vliv čerpání z vrtů 518 a 508B do drenážního systému (koncentrace U v podzemních vodách tohoto vrtu je v posledních letech stabilní).



Průměrná koncentrace síranů mírně nad 3 g/l je monitorována u čerpacího vrtu 508B, který je čerpán do drenážního systému odkaliště. Celkově je chemizmus podzemních vod v okolí odkaliště K I stabilizován. Odkaliště K II Průměrné koncentrace U na monitorovacích vrtech jsou na záznamové úrovni nebo mírně nad její hranicí. Průměrná koncentrace síranů vyšší než 1000 mg/l se vyskytovala v roce 2013 pouze u vrtu 52. V roce 2013, se obdobně jako v předchozích obdobích, vyskytovala zvýšená objemová aktivita 226Ra ve vrtu 73/3 (0,375 Bq/l), který je situován v oblasti čerpání drenážního zářezu pod hrází B do drenážního systému odkaliště. Ani chemizmus podzemních vod v okolí odkaliště K II nevykazoval v roce 2013 žádné anomálie. Ostatní lokality Na ložisku Olší – Drahonín nedošlo v roce 2013 k významným změnám chemizmu důlních vod ve srovnání s rokem 2012. Ani chemizmus důlních vod na ložisku Licoměřice se ve srovnání s předchozím rokem výrazněji nezměnil. Po změně čerpacího místa surových důlních vod na ložisku Pucov počátkem roku 2012 se jejich chemizmus v posledních dvou letech stabilizoval a výrazně se nemění. Změnou čerpacího místa došlo ke snížení koncentrací Fe, RL i U. Snížila se i objemová aktivita 226Ra. Rok 2013 ukazuje, že se koncentrace U začala velmi pozvolně zvyšovat. Zvýšené koncentrace uranu, železa a manganu jsou tradičně zaznamenány v podzemních vodách vrtu PV-3 na lokalitě Licoměřice. Ovlivnění tohoto vrtu je zřejmě způsobeno přirozeným zastoupením kovů v zemině v jeho okolí. Vrt bývá větší část roku suchý nebo je v něm velmi málo vody. Hlubší vrty v okolí (PV-2, PV-4) však významně ovlivněny nejsou. V posledních letech, a potvrdil to i rok 2013, se objevují zvýšené koncentrace Fe a Mn i ve vodách vrtu PV-7, kde jsou monitorovány mělké zvodně pod akumulačními nádržemi ČDV Licoměřice. Ovlivnění podzemních vod činností ČDV, případně surovými důlními vodami vylučujeme. Podzemní vody ve vrtu PV-2 na lokalitě Pucov, který monitoruje kvalitu mělkých podzemních vod v blízkosti vodního toku Jasinka, vykazovaly zvýšený obsah železa, což je dlouhodobá záležitost. Vzhledem k vývoji chemizmu surových důlních vod v zatopeném ložisku se domníváme, že horší kvalita podzemních vod v tomto vrtu nemusí souviset pouze s důlními vodami. Ovlivnění podzemních vod důlními vodami v domovních studních na lokalitách Rožná, Licoměřice a Pucov nebylo jejich monitoringem v roce 2013 zjištěno. Na lokalitě Oslavany došlo v průběhu roku 2013 k mírnému zvýšení koncentrací rozpuštěných látek a síranů v surových důlních vodách a naopak ke snížení koncentrací kovů (Fe, Mn) ve srovnání s rokem 2012. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Chemizmus důlních vod na lokalitě Běstvina je stabilizován. V roce 2013 došlo k mírnému zvýšení koncentrací Fe a RL, což může být způsobeno vyšší kyselostí důlních vod ve srovnání s rokem 2012. Kvalita podzemních vod není na této lokalitě sledována. Na lokalitě Zlaté Hory je prováděn od roku 2000 monitoring kvality podzemní vody na třech indikačních vrtech umístěných v údolí Zlatého potoka pod rekultivovaným odkalištěm O3. Výsledky monitoringu neprokazují žádný trend změn chemizmu ani vliv odkaliště. Chemizmus surových důlních vod se v roce 2013 mírně zhoršil a byl na podobné úrovni jako v roce 2011.



Tabelární a grafické vyhodnocení chemizmů surových důlních vod na jednotlivých lokalitách je zpracováno v kapitole 1.4 v tabulce č. 1 - 19 a v obrázcích č. 1 - 1 až č. 1 - 6, tabelární zpracování chemizmů nejvýznamnějších sledovaných profilů podzemních vod je zpracováno na konci této kapitoly v tabulkách č. 2 - 1 až č. 2 - 5.

2.3.2 Povrchové vody Viz. kapitola 2.2.2



Tabulka č. 2 - 1 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K I Objekt/Hodnota

501A

501B

502A

502B

502C

503A

503B

503C

504A

504B

504C

505A

505B

507A

507B

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr

Hladina podzemní vody

pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 500,84 499,66 500,38 506,98 505,72 506,35 527,14 525,54 526,34 527,10 525,56 526,33 526,73 525,33 526,03 508,88 508,06 508,47 509,02 508,21 508,62 509,74 508,74 509,24 477,11 476,97 477,04 476,89 476,76 476,83 476,94 476,93 476,94 494,54 494,01 494,28 494,88 494,37 494,63 537,07 532,45 534,76 535,87 533,48 534,68

1 7,70 7,60 7,65 7,70 7,60 7,65 7,20 6,70 6,95 9,50 8,30 8,90 9,70 9,20 9,45 8,00 7,80 7,90 9,10 9,00 9,05 8,10 7,40 7,75 8,70 8,50 8,60 9,10 8,80 8,95 9,00 8,90 8,95 9,30 8,80 9,05 7,50 6,90 7,20 9,20 8,90 9,05 6,50 6,40 6,45

mg.l-1 0,224 0,193 0,204 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 80 60 70 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 40 30 35

mg.l-1 990 950 970 560 560 560 270 170 220 210 170 190 79 76 78 150 150 150 110 88 99 180 140 160 94 93 94 190 160 175 170 160 165 110 110 110 140 110 125 120 95 108 1400 380 890

mg.l-1 480 460 473 220 220 220 61 47 54 75 63 69 17 16 17 14 10 12 10 10 10 37 24 31 16 14 15 73 67 70 38 30 34 39 35 37 53 40 47 10 10 10 44 31 38

mg.l-1 23,6 23,6 23,6 29,7 29,7 29,7 12,5 12,5 12,5 42,1 42,1 42,1 25,5 25,5 25,5 20,9 20,9 20,9 18,5 18,5 18,5 21,1 21,1 21,1 33,2 33,2 33,2 61,4 61,4 61,4 56,9 56,9 56,9 17,1 17,1 17,1 18,9 18,9 18,9 312 312 312 382 382 382

mg.l-1 287 287 287 267 267 267 36,6 36,9 36,9 56,7 56,7 56,7 77,5 77,5 77,5 157 157 157 53,5 53,5 53,5 122 122 122 73,2 73,2 73,2 110 110 110 101 101 101 56 56 56 56 56 56 79,3 79,3 79,3 83 83 83



Objekt/Hodnota

508A

508B

509A

509B

509C

509D

510A

510B

511A

511B

512A

512B

513A

513B

514

515

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 496,35 495,87 496,06 493,16 486,48 490,83 493,51 491,50 492,51 498,59 494,42 496,51 498,59 493,26 495,93 497,16 493,05 495,11 487,19 486,93 487,06 487,05 486,76 486,91 493,49 493,10 493,30 490,60 490,46 490,53 469,61 469,41 469,51 469,74 469,47 469,61 443,64 443,64 443,64 442,28 442,09 442,19 516,20 514,46 515,33 512,38 510,53 511,03

1 9,40 9,40 9,40 5,80 5,70 5,73 9,40 9,30 9,35 6,70 6,50 6,60 5,70 5,70 5,70 5,80 5,50 5,65 7,40 7,00 7,20 9,60 9,00 9,30 8,80 8,40 8,60 7,10 6,90 7,00 7,90 7,80 7,85 7,70 7,20 7,45 8,70 7,90 8,30 7,80 7,70 7,75 7,40 6,50 6,95 7,70 7,00 7,38

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,014 0,010 0,012 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,022 0,010 0,016 0,177 0,051 0,108

mBq.l-1 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 50 40 45 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 60 50 55 30 30 30 40 30 35 120 60 100

mg.l-1 690 660 668 5600 4900 5325 450 380 415 210 210 210 130 130 130 340 210 275 950 940 945 440 400 420 200 140 170 940 890 915 230 170 200 320 310 315 200 150 175 210 170 190 410 390 400 590 350 485

mg.l-1 360 330 340 3350 2800 3153 250 200 225 110 58 84 47 40 44 190 37 114 570 540 555 230 220 225 47 36 42 460 450 455 12 10 11 13 10 12 61 54 58 16 10 13 180 120 150 190 93 151

mg.l-1 184 184 184 1360 1360 1360 101 101 101 18,2 18,2 18,2 9,9 9,9 9,9 32,1 32,1 32,1 34,6 34,6 34,6 38,9 38,9 38,9 15,7 15,7 15,7 36,2 36,2 36,2 18,1 18,1 18,1 21,8 21,8 21,8 7,9 7,9 7,9 11,2 11,2 11,2 16,3 16,3 16,3 28,4 28,4 28,4

mg.l-1 92 92 92 83 83 83 93,5 93,5 93,5 52,3 52,3 52,3 30,5 30,5 30,5 32,6 32,6 32,6 94,1 94,1 94,1 38,1 38,1 38,1 78,7 78,7 78,7 97,8 97,8 97,8 215 215 215 659 659 659 77,5 77,5 77,5 174 174 174 157 157 157 111 111 111



Objekt/Hodnota

517

518

519

520

521

522

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 511,15 509,72 510,32 493,85 491,65 493,28 498,54 495,58 497,06 499,10 497,13 498,12 500,73 499,99 500,23 466,82 458,35 462,05

1 7,10 6,60 6,78 6,10 6,00 6,03 6,30 6,20 6,25 6,40 6,10 6,25 6,50 6,10 6,35 6,90 6,70 6,75

mg.l-1 0,040 0,025 0,030 0,010 0,010 0,010 0,026 0,012 0,019 0,024 0,010 0,017 0,010 0,010 0,010 0,060 0,032 0,042

mBq.l-1 30 30 30 30 30 30 60 30 45 120 30 75 30 30 30 30 30 30

mg.l-1 1800 1800 1800 1900 1700 1800 430 270 350 510 450 480 330 280 310 780 570 685

mg.l-1 1020 990 1003 1100 990 1060 200 59 130 180 150 165 95 74 81 420 260 348

mg.l-1 538 538 538 392 392 392 118 118 118 130 130 130 20,5 20,5 20,5 121 121 121

mg.l-1 147 147 147 54 54 54 126 126 126 52,8 52,8 52,8 46 46 46 50 50 50

Tabulka č. 2 - 2 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - odkaliště K II Objekt/Hodnota

50

52

52A

52B

53

55



pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 515,14 512,68 513,91 503,89 503,56 503,73 502,29 502,13 502,21 501,99 501,78 501,89 517,06 517,06 517,06 513,90 512,59 513,25

1 7,20 7,20 7,20 5,50 5,50 5,50 7,10 7,00 7,05 6,90 6,50 6,70 6,30 6,30 6,30 6,30 6,20 6,25

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,023 0,010 0,017

mBq.l-1 80 40 60 50 30 40 70 30 50 70 40 55 80 80 80 170 70 120

mg.l-1 130 100 115 2500 2300 2400 130 120 125 1400 1000 1200 350 350 350 1100 1100 1100

Mg.l-1 10 10 10 1440 1400 1420 21 16 19 780 560 670 34 34 34 590 580 585

mg.l-1 12,2 12,2 12,2 240 240 240 14,3 14,3 14,3 135 135 135 18,9 18,9 18,9 27,2 27,2 27,2

mg.l-1 99,6 99,6 99,6 60,9 60,9 60,9 75 75 75 155 155 155 162 162 162 117 117 117



Objekt/Hodnota

70/1

70/2

71/1

71/2

72/3

73/1

73/2

73/3

73/4

73/5

73/6

74

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Na+

HCO3-

m n. m. 481,77 481,57 481,67 481,80 481,63 481,72 470,58 470,53 470,56 470,37 470,34 470,36 478,18 477,91 478,05 475,44 474,91 475,18 475,42 474,96 475,19 478,73 478,59 478,68 476,17 475,45 475,81 476,18 475,86 476,02 472,91 472,81 472,86 523,58 523,58 523,58

1 7,60 7,50 7,55 6,70 6,60 6,65 8,50 8,10 8,30 6,70 6,70 6,70 8,50 8,20 8,35 7,30 7,20 7,25 7,50 7,30 7,40 7,20 7,00 7,13 8,10 7,70 7,90 8,50 8,10 8,30 7,30 7,20 7,25 6,70 6,60 6,65

mg.l-1 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,015 0,010 0,013 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,035 0,014 0,025 0,010 0,010 0,010

mBq.l-1 50 30 40 40 30 35 30 30 30 30 30 30 50 30 40 110 50 80 60 30 45 730 70 375 30 30 30 30 30 30 70 30 50 80 80 80

mg.l-1 200 170 185 140 79 110 200 170 185 440 340 390 350 330 340 650 620 635 590 560 575 1600 1200 1375 460 400 430 240 230 235 280 260 270 300 260 280

mg.l-1 18 11 15 10 10 10 26 12 19 110 96 103 140 130 135 340 290 315 290 250 270 910 670 780 220 200 210 79 63 71 97 61 79 37 36 37

mg.l-1 10,4 10,4 10,4 12 12 12 14,3 14,3 14,3 13,1 13,1 13,1 52,7 52,7 52,7 20 20 20 28,5 28,5 28,5 275 275 275 25,2 25,2 25,2 23,4 23,4 23,4 2,6 2,6 2,6 13,6 13,6 13,6

mg.l-1 159 159 159 114 114 114 159 159 159 125 125 125 104 104 104 125 125 125 118 118 118 192 192 192 97,2 97,2 97,2 67,6 67,6 67,6 81,8 81,8 81,8 77,5 77,5 77,5



Tabulka č. 2 - 3 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Pucov Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

max. min. průměr max. min. průměr


pH

U

226Ra

RL

SO42-

Fe

Mn

m n. m. 406,62 406,55 406,59 405,33 405,26 405,30

1 7,40 7,10 7,23 7,40 6,80 7,10

mg.l-1 0,068 0,064 0,067 0,130 0,060 0,091

mg.l-1 260 140 210 150 40 108

Bq.l-1 490 460 470 470 400 443

mg.l-1 100 93 98 94 24 72

mg.l-1 7,11 1,53 3,58 48,50 9,83 28,76

mg.l-1 0,40 0,22 0,34 1,65 0,89 1,23

Tabulka č. 2 - 4 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty – Licoměřice Objekt/Hodnota

PV-1

PV-2

PV-3

PV-4

PV-7

PV-8



pH

U

226Ra

RL

SO42-

Fe

Mn

m n. m. 359,97 351,25 354,13 362,53 357,73 359,14 364,29 359,88 360,59 361,30 357,59 358,69 319,84 319,26 319,53 316,02 315,22 315,73

1 6,10 4,80 5,65 5,60 5,50 5,58 3,90 3,70 3,83 6,40 6,10 6,23 6,10 6,00 6,05 7,40 7,20 7,30

mg.l-1 0,297 0,010 0,100 0,010 0,010 0,010 0,358 0,249 0,278 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

mg.l-1 90 60 73 40 30 33 60 30 43 30 30 30 50 30 40 50 30 35

Bq.l-1 900 720 818 1200 980 1070 1100 720 973 620 520 570 1900 1300 1675 250 230 238

mg.l-1 560 410 490 710 590 663 690 450 585 340 250 298 1170 1038 800 16 11 14

mg.l-1 32 13,1 23,4 16,10 3,06 6,97 33,40 6,78 22,85 5,18 1,35 2,92 93,2 5,9 61,08 2,67 0,77 1,35

mg.l-1 9,66 2,58 5,05 4,68 3,97 4,27 27,1 10,4 19,3 1,67 0,34 1,07 14,7 3,07 9,32 1,00 0,22 0,59



Tabulka č. 2 - 5 – Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Monitorovací vrty - Olší – Drahonín Objekt/Hodnota

OM-1

OM-2

DRM-1

DRM-2

max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr max. min. průměr


U

m n. m. 474,33 474,13 474,23 473,44 473,04 473,24 447,24 447,03 447,14 443,31 443,15 443,22

mg.l-1 0,014 0,011 0,012 0,023 0,015 0,019 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

Tabulka č. 2 - 6 Srážky na srážkoměrných stanicích (mm) za rok 2013 Měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

54,3

60,1

34,1

18,8

92,1

95,3

28,1

57,8

64,6

39,6

18,5

23,8

587,1

Licoměřice

52,3

39,6

32,0

21,6

156,2 163,9

66,2

90,1

89,0

47,7

25,7

10,4

794,7

Oslavany

76,0

61,0

44,0

44,0

120,0 143,0

2,0

101,0

72,0

50,0

21,0

15,0

749,0

Zlaté Hory

88,2

72,9

55,7

51,3

115,1 288,0

56,0

64,3

159,4

21,2

26,9

12,8

1011,8

Stanice Odkaliště K I Dolní Rožínka



2.4 Shrnutí Extrémní změny na monitorovacích profilech podzemních vod nebyly v roce 2013 pozorovány. Kladný vliv čerpaných vrtů do drenážního systému odkališť je i nadále patrný v postupně se zlepšující kvalitě podzemních vod v okolí odkaliště K I na lokalitě Rožná, proces je ovšem pozvolný. Surové důlní vody na všech lokalitách jsou stabilizované a obecně se jejich kvalita postupně zlepšuje. V roce 2013 se nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod výrazně nezměnily. Výjimkou jsou obě lokality v Železných horách. Na Běstvině i v Licoměřicích byly nátoky surových důlních vod téměř dvojnásobné, což souvisí s množstvím a především charakterem srážek na obou lokalitách v roce 2013. V západním okraji zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna na lokalitě Oslavany pokračovalo v roce 2013 hydrogeologické sledování, které prováděl Ústav geologických věd při PF MU Brno a prezentace výsledků je shrnuta ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna “, roční zpráva za rok 2013. Měření prokázala relativně stabilní ztráty průtoků na přesně definovaných úsecích toků Balinka, Habřina a Bobrava. Detailní monitoring hladiny důlní vody na jámě Jindřich II a průtoků důlní vody na dědičné štole ukazuje na návrat zvodně rosicko-oslavanské pánve k dlouhodobě stabilnímu režimu a nic nenaznačuje tomu, že by se v nastávajícím období měla opakovat mimořádná událost, obdobná té z roku 2011. Numerický model proudění podzemních vod, který byl zkonstruován pro dotčenou část povodí Balinky, prokázal drenážní efekt důlního díla na povrchový tok Balinky. Kalibrací dat se podařilo dosáhnout dostatečné shody mezi reálnými a modelovanými změnami průtoků v Balince. Pro přesnější kalibraci modelových řešení a pro další modelové varianty je nutné doplnit podklady zejména pro vyšší stavy hladin a průtoků, kde podle vyhodnocení režimních měření průtoků panují největší nejistoty v chování struktury. Monitoringem podzemních vod ve vrtech a studních na lokalitách o. z. GEAM nebyly zaznamenány žádné anomálie v jejich kvalitě oproti předchozím obdobím. V současné době je monitorováno 57 vrtů v okolí odkališť na lokalitě Rožná, 4 vrty na lokalitě Olší-Drahonín, 2 vrty na lokalitě Pucov, 6 vrtů na lokalitě Licoměřice a 3 vrty na lokalitě Zlaté Hory. Co se týká studní, na lokalitě Rožná je jich monitorováno 7, na lokalitě Pucov 4 a na lokalitě Licoměřice 6. Srážkově byl rok 2013 ve srovnání s rokem 2012 vydatnější.



3

OVZDUŠÍ

3.1 Emise ze stacionárních zdrojů 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje V roce 2013 provozoval o. z. GEAM 4 vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší a 119 lokálních spalovacích zdrojů, které se nezařazují dle zákona o ovzduší.

Poř. č.

Tabulka č. 3 - 1 Přehled zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Kód zdroje

Účin. Instalovaný odluč. příkon [%]

Druh paliva

Počet Počet kotlů/ provoz. kamen hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

1

Kotelna ZCHÚ

1966

1.1.

34,02 MW

zemní plyn

3

8843

NOx

2

Kotelna R I

2010

1.1.

3,368 MW

zemní plyn

2

8964

NOx

3

Dieselagregát DA I

1977

1.2.

0,523 MW

nafta

1

5

-

4

Dieselagregát DA II

1979

1.2.

0,518 MW

nafta

1

2

-

3.1.2 Plnění emisních limitů Emisní limity, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou převzaty z vyhlášky č. 415/2012 Sb. Měření emisí na kotelnách je prováděno také dle této vyhlášky, a to na kotelně ZCHÚ jedenkrát ročně a na kotelně závodu R I jednou za tři roky. V roce 2013 nedošlo na kotelnách k překročení emisních limitů. Tabulka č. 3 - 2 Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] Výtopna/Kotelna

Kotelna ZCHÚ

Kotelna R I

Označení kotle

TZL

NOx

SO2

CO

CXHY

limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost

K1

200

38

100

2

K2

200

53

100

2

K3

200

112

100

12

kotel č. 1

200

104

100

18

kotel č. 2

200

77

100

17

Pozn.: Specifické emisní limity se nevztahují na pístové spalovací motory, pokud jsou provozovány jako záložní zdroj energie méně než 300 hod. ročně.



3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů V roce 2013 byl uhrazen poplatek ve výši 0,- Kč za znečišťování ovzduší ze spalovacích stacionárních zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2012. Poplatek (záloha) na rok 2013 nebyl platebním výměrem KÚ Kraje Vysočina stanoven. Podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší se od poplatku za znečišťování ovzduší osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u kterých celková výše poplatků činí méně než 50 000 Kč. Tabulka č. 3 - 3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka TZL

NOx

SO2

CO

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

2,37

2 605

0,11

0

0

2 605

Kotelna R I

1,29

1 417

0,25

0

0

1 417

Celkem

3,66

4 022

0,36

0

[t]

[Kč]

Uhrazený Vypočtený

CXHY

Kotelna ZCHÚ

[t]

[Kč]

Poplatek [t]

[Kč]

4 022

Rozhodnutím CZ-0038-13/Aa vydaným MŽP ČR dne 21. 1. 2014 byly státnímu podniku DIAMO provozujícímu zařízení s názvem „Kotelna ZCHÚ“ přiděleny bezplatné povolenky na třetí obchodovací období 2013 - 2020. Roční množství bezplatně přidělených povolenek se postupně snižuje a na konci obchodovacího období je to cca 1/3 z povolenek přidělených pro rok 2013. Tabulka č. 3 - 4 Emise CO2 a bilance povolenek Bilance povolenek [EUA] Provozované zařízení Číslo povolení Závod Chemická úpravna CZ-0038-13/M6

Vykázané množství CO2 [t.rok-1]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2

Zůstatek na účtu

Prodej (-) Nákup (+)

13 163

13 330

15 138

4 593

-

Nižší emise CO2 v roce 2013 ve srovnání s rokem předchozím jsou způsobeny delší odstávkou hlavní výroby na závodě CHÚ. Zůstatek na účtu tvoří povolenky převedené ze druhého obchodovacího období.

3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů 3.2.1 Jiné stacionární zdroje V roce 2013 provozoval odštěpný závod GEAM kromě spalovacích zdrojů uvedených v kap. 3.1.1 dalších 5 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě zdrojů znečišťování ovzduší klasifikovaných podle zákona o ovzduší byly na o. z. GEAM provozovány také 4 výpusti (mlýnice ZCHÚ, větrací stanice R6, R4, odkaliště KI, KII a sušárna uranového koncentrátu), kterými jsou na základě povolení SÚJB do ovzduší uvolňovány radionuklidy. Měření emisí autorizovanou firmou proběhlo na jednotlivých zdrojích v termínech stanovených ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. 3.2.1.1 Výduchy (technologie) hlavní výroby ZCHÚ Výduchy (technologie) hlavní výroby ZCHÚ jsou dle zákona č. 201/2012 Sb., příloha č. 2, vyjmenovaným stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší (kód 11.5 – stacionární zdroje, jejichž roční emise amoniaku překračuje 5 tun). Celkové emise NH3 v roce 2013 činily 2,718 t.



3.2.1.2 Povrchová úprava tryskáním Povrchová úprava tryskáním je prováděna na závodě Chemická úpravna ve speciální kabině opatřené účinným odsáváním vzdušniny, dle zákona č. 201/2012 Sb., příloha č. 2, se jedná o vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší (kód 4.12). Celkové emise TZL v roce 2013 činily 0,029 t. 3.2.1.3 Technologické čistírny odpadních vod Technologické čistírny odpadních vod – vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší (kód 2.6 - čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den). Zdroj je tvořen třemi technologiemi provozovanými na ZCHÚ při čištění odpadních vod. Absorbce a desorbce čpavku z technologie odpařovací stanice ZCHÚ byla do roku 2012 vedená jako samostatný zdroj. V žádosti o povolení provozu zdroje “Technologické čistírny odpadních vod“ podané v roce 2013 je již zařazena jako součást tohoto zdroje. Emisní limit je stanoven pro čpavek, jeho celkové emise v roce 2013 činily 1,957 t. 3.2.1.4 Technologie zpracování dřeva na závodě R I Technologie zpracování dřeva je dle zákona č.201/2012, příloha č. 2, vyjmenovaným stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší (kód 7.7). Celkové emise TZL v roce 2013 činily 1,957 t. 3.2.1.5 Skládka TKO Bukov Skládka tuhého komunálního odpadu je dle zákona č.201/2012, příloha č. 2, vyjmenovaným stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší (kód 2.2). Emisní limit povrchové koncentrace metanu v těsném kontaktu materiálu koksokompostového filtru 0,3% je stanoven v integrovaném povolení. V roce 2013 byla do trvalého provozu uvedena soukromým investorem kogenerační jednotka využívající skládkový plyn jako palivo spalovacího motoru pohánějícího generátor elektrické energie. Celkové emise metanu jsou vypočteny za první dva měsíce roku 2013 a činily 0,022 t. Kogenerační jednotka nebyla v tomto období ještě v provozu.



Tabulka č. 3 - 5 Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] TZL

SO2

NOX

CO

CXHY

Název zdroje Název zařízení limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost Výduchy (technologie) Absorber amoniaku hlavní výroby hlavní výroby (AA-HV) Vakuové filtry (SP-FILTR) Alkalická sorpce II. (AS II) Odvětrání 8. loužící kolony (AL – MAMUT) Technologické čistírny Absorbce a desorbce odpadních vod čpavku z odpařovací stanice Povrchová úprava Tryskač 50 23 tryskáním Provoz dřevovýroby větev 1 - stolárna 50 10 větev 2 - stará pilnice 50 11 větev 3 - nová pilnice 50 3

limit

NH3

skutečnost

limit

skutečnost

50

38 3,8 47 14

50

35

Tabulka č. 3 - 6 Plnění emisních limitů Objemová procentuální koncentrace [%] CH4 Název zdroje Skládka TKO Bukov

Název zařízení

limit

Koksokompostový filtr

0,3

skutečnost

TZL limit

skutečnost

SO2 limit

skutečnost

NOX limit

skutečnost

CO limit

CXHY

skutečnost

limit

skutečnost

Pozn.: Autorizované měření povrchové koncentrace metanu nebylo, vzhledem k provozu kogenerační jednotky, v roce 2013 provedeno.



Tabulka č. 3 - 7 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečišťování ovzduší

Znečišťující látka TZL

NOx

Vypočtený

[Kč]

[Kč]

0

0

Technologické čistírny odpadních vod

1,957

0

0

0

0

122

0

344

0

0

Povrchová úprava tryskáním

0,029

122

Technologie zpracování dřeva

0,082

344

Skládka TKO Bukov

Celkem

0,111

466

4,675

0

[t]

[Kč]

Uhrazený

0

[t]

[Kč]

CH4

2,718

[t]

[Kč]

NH3

Výduchy (technologie) hlavní výroby

[t]

[Kč]

CXHY

[Kč]

[t]

[Kč]

CO

[t]

[t]

[Kč]

SO2

Poplatek

0,022

0

0,022

0

466



3.2.2 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů V roce 2013 byl uhrazen poplatek ve výši 0,- Kč za znečišťování ovzduší z jiných stacionárních zdrojů provozovaných v poplatkovém období kalendářního roku 2012. Poplatek (záloha) na rok 2013 nebyl platebním výměrem KÚ Kraje Vysočina stanoven.



3.3 Imise 3.3.1 Prašný spad Prašný spad sedimentací v oblasti působnosti o. z. GEAM byl v roce 2013 sledován v 10 měřících bodech. Ve vzorcích je sledováno váhové množství sedimentu po vysušení a vyžíhání. Sediment je dále analyzován na obsah U a 226Ra. Přehled monitoringu prašného spadu v roce 2013 je zpracován v tabulkách č. 3 – 8, č. 3 – 9 a č. 3 – 10.

3.3.2 Prašnost Nebyla měřena. Monitorována byla objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa. Tabulka č. 3 - 8 Prašný spad – plošná koncentrace U Prašný spad – plošná koncentrace U (mg/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R I 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka

Měřící body Průměr Minimum Maximum Frekvence Počet měř. Překročení VÚ

8 0,231 0,200 0,570 měs. 12

12 0,552 0,200 1,350 měs. 12

16 0,863 0,200 8,140 měs. 12

17 0,200 0,200 0,200 měs. 12

27 0,200 0,200 0,200 měs. 12

28 0,270 0,200 0,740 měs. 12

31 0,200 0,200 0,200 měs. 12

32 0,200 0,200 0,200 měs. 12

33 0,200 0,200 0,200 měs. 12

34 0,200 0,200 0,200 měs. 12

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

Tabulka č. 3 - 9 Prašný spad – plošná aktivita 226Ra Prašný spad – plošná aktivita 226 Ra (Bq/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

Měřící body Průměr Minimum Maximum Frekvence Počet měř. Překročení VÚ

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R I 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka

8 2,11 2,00 3,31 měs. 12

12 5,87 2,00 13,90 měs. 12

16 2,09 2,00 3,10 měs. 12

17 2,00 2,00 2,00 měs. 12

27 2,78 2,00 11,40 měs. 12

28 5,50 2,00 24,90 měs. 12

31 2,00 2,00 2,00 měs. 12

32 2,03 2,00 2,31 měs. 12

33 2,08 2,00 2,81 měs. 12

34 2,00 2,00 2,00 měs. 12

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-



Tabulka č. 3 - 10 Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání Prašný spad – celková hmotnost po vyžíhání (g/m2*30 dní) Názvy měřících bodů

Měřící body

Průměr Minimum Maximum Roční spad Frekvence Počet měř.

8 – cesta rozvodna VN-Rožná 12 – křižovatka R4-R I 16 – potrubní most 17 – východní část K II 27 – křižovatka s pol. cestou směr Rožná 8 12 16 17 27 1,333 1,590 1,116 1,080 0,848 0,150 0,590 0,270 0,260 0,100 3,060 2,840 3,630 3,390 2,510 16,00 19,08 13,39 12,96 10,18 měs. měs. měs. měs. měs. 12 12 12 12 12

28 – pontonový most K I 31 – stanice Rodkov 32 – stanice Zlatkov 33 – stanice Dvořiště 34 – stanice VS Dolní Rožínka 28 2,282 0,420 6,660 27,38 měs. 12

31 2,409 0,210 16,200 28,91 měs. 12

32 0,780 0,170 1,380 9,36 měs. 12

33 0,703 0,190 1,300 8,44 měs. 12

34 0,927 0,160 2,680 11,12 měs. 12

3.4 Radionuklidy V roce 2013 byla sledována ekvivalentní objemová aktivita radonu (EOAR) a objemová aktivita dlouhodobých zářičů alfa (OADZ) stacionárními dozimetry firmy ALGADE v 11 bodech s měsíční frekvencí vyhodnocování. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu byl sledován pomocí dozimetrů TLD vyhodnocovaných čtvrtletně. Výsledky monitoringu jsou v tabulce č. 3 – 11. Na přepravních trasách aktivního a hlušinového materiálu se provádí pravidelné měření dávkového příkonu záření gama za účelem zjištění míry kontaminace okolních půd radioaktivními látkami v souvislosti s přepravou uranové rudy (viz tabulka č. 3 – 12). Pro měření je vypracována metodika tak, aby byly měřeny vždy stejné body trasy a byly podchyceny případné trendy nárůstu kontaminace půd. Dle programu monitorování je četnost měření 1x měsíčně. Měření provádí pracovníci dozimetrie SZLAB o. z. GEAM.

3.4.1 Radon, dávkový příkon záření gama, objemová aktivita alfa – areál, okolí Tabulka č. 3 - 11 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R6 větrací stanice Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Parametr EOAR Bq.m-3

Hx Sv.hod-1

OADZ Bq.m-3

24 měsíčně 12 -

0,131 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: 37 – odkaliště K I Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: 39 – mycí rampa K II Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rodkov 31 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně



OADZ Bq.m-3

8 měsíčně 12 -

0,664 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

13 měsíčně 12 -

0,184 4 x ročně 4 -

0,001 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

8 měsíčně 12 -

0,099 4 x ročně 4 -

0,0003 měsíčně 12 -

Parametr

Bod monitorovací sítě: Zlatkov 32 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Dvořiště 33 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

EOAR Bq.m-3


OADZ Bq.m-3

6 měsíčně 12 -

0,093 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

19 měsíčně 12 -

0,111 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



Bod monitorovací sítě: Dolní Rožínka – VS 34 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Nečesánek 36 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rozsochy – Bureš 42 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Rožná – Uher 43 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Milasín – Dvořáková 44 Roční průměr Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně



OADZ Bq.m-3

9 měsíčně 12 -

0,117 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

18 měsíčně 12 -

0,109 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

10 měsíčně 12 -

0,084 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

17 měsíčně 12 -

0,118 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



OADZ Bq.m-3

10 měsíčně 12 -

0,116 4 x ročně 4 -

0,0002 měsíčně 12 -



3.4.2 Dávkový příkon záření gama – přepravní trasa rudy Tabulka č. 3 - 12 Radiační zátěže Bod monitorovací sítě: R I – zatáčka k nákladní vrátnici Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k DS R I

Parametr Hx Gy.hod-1 0,71 0,79 měsíčně 12 -

Parametr Hx Gy.hod-1

Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

0,44 0,51 měsíčně 12

Bod monitorovací sítě: Veřejná komunikace na křižovatce u R4

Parametr


Bod monitorovací sítě: Křižovatka k ZCHÚ Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

-

Hx Gy.hod-1 0,42 0,42 měsíčně 12 -


Bod monitorovací sítě: Komunikace R I-R4 potrubí přes vozovku Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R4 Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: Křižovatka k R II Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně

Bod monitorovací sítě: R II nákladní vrátnice Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně







Bod monitorovací sítě: Křižovatka správa ZCHÚ – nákladní vrátnice Roční průměr levá krajnice Roční průměr pravá krajnice Frekvence Počet měření Překročení vyšetřovací úrovně Překročení zásahové úrovně


Parametr

Bod monitorovací sítě: U autováhy ZCHÚ

Hx Gy.hod-1


0,92 0,68 měsíčně 12 -

3.5 Měření hluku V roce 2013 nebylo měření hluku prováděno.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1 Realizované akce a opatření V roce 2013 proběhla autorizovaná měření emisí na těchto stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší: - kotelna ZCHÚ - povrchová úprava tryskáním Provedená měření potvrdila dodržování emisních limitů.

3.6.2 Kontroly Na úseku ochrany ovzduší nebyla v roce 2013 provedena kontrola orgány státní správy.

3.6.3 Uložené pokuty V roce 2013 nebyla o. z. GEAM na úseku ochrany ovzduší udělena žádná pokuta.

3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. GEAM nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody.

3.7 Shrnutí V roce 2013 o. z. GEAM provozoval 9 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a dalších 119 lokálních spalovacích zdrojů (v minulosti označované jako „malé zdroje“). Rozhodnutími SÚJB je povoleno uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím 4 výpustí do ovzduší (sušárna, mlýnice a odkaliště K I, K II závodu Chemická úpravna, větrací stanice R4, R6 důlního závodu R I). V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise ze všech stacionárních zdrojů emise a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Vypočtený poplatek za znečištění vypuštěné v roce 2013 ze zdrojů na ZCHÚ, resp. na R I činí 2 727 Kč, resp. 1 761 Kč. Vzhledem k tomu, že celková výše poplatků je menší než 50 000 Kč, jsou podle § 15 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně osvobozeny od poplatku.



Od roku 2005 zařízení „závod Chemická úpravna“ podléhá ustanovením zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve znění pozdějších předpisů. Pro toto zařízení bylo v národním rejstříku pro rok 2013 přiděleno 13 330 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2013 odpovídají 13 163 povolenkám. V rámci imisního monitoringu a monitoringu radiační zátěže došlo v jednom případě k překročení vyšetřovací úrovně. Jednalo se o překročení hodnoty obsahu uranu v prašném spadu zjištěném v měsíci srpen na monitorovacím bodě č. 16 – potrubní most. Pravděpodobná příčina překročení nebyla zjištěna, v okolí měřícího bodu totiž neprobíhaly v srpnu žádné práce, které by mohly být zdrojem vyšší prašnosti. Pro minimalizaci kontaminace radioaktivním prachem způsobované přepravou rudy je důsledně prováděna očista a zkrápění vozovek, stejně tak je v suchém období zkrápěno i rudné depo na závodě Chemická úpravna a obslužné cesty na odkališti KI.



4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1 Kontaminace půdy Kontaminace půd nebyla v uplynulém roce předmětem monitoringu.

4.2 Kontaminace biologického materiálu Kontaminace zemědělských plodin – ložisko Rožná Bylo provedeno stanovení obsahu 226Ra a 238U v několika vzorcích zemědělských plodin sebraných v okolí těžebních a úpravárenských areálů na ložisku Rožná. Přehled monitoringu zemědělských plodin na ložisku Rožná v roce 2013 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Kontaminace zemědělských plodin - vzdálené lokality V roce 2013 byly odebrány vzorky brambor v katastru obcí Licoměřice, Skryje a v obci Naloučany na lokalitě Pucov. V odebraných vzorcích byla stanovena hmotnostní aktivita 238U a 226Ra. Přehled monitoringu zemědělských plodin na vzdálených lokalitách v roce 2013 je zpracován v tabulce č. 4 - 1. Tabulka č. 4 - 1 Monitoring zemědělských plodin

Sledování kontaminace zemědělských plodin v okolí kalojemů ZCHÚ a důlních provozů, vzdálené lokality Měřící Body oves - vně PHO (K I) ječmen - vně PHO K I (u želez. přejezdu) pšenice - vně PHO (K II) hořčice – R4-R I (nad křižovatkou) ječmen - R4-R I (pod křižovatkou) žito - Rodkov brambory - Rožná (Punčochář) brambory - Drahonín (Skryje) brambory - Licoměřice brambory - Pucov (Naloučany) Referenční úrovně Záznamová úroveň Vyšetřovací úroveň

238

< < < < < < < < < <

U [Bq/kg] 0,81 0,59 0,92 3,20 0,81 0,49 0,57 0,81 1,10 0,61 238 U [Bq/kg] 0,1 47,0

< < < < < < < < <

Rok: 2013 226 Ra [Bq/kg] 0,12 0,14 0,14 0,48 0,18 0,13 0,20 0,15 0,21 0,08 226 Ra [Bq/kg] 0,1 8,0

4.3 Shrnutí Analýzy zemědělských plodin provedla laboratoř SÚJCHBO, v. v. i. v Kamenné. Nebyl zjištěn žádný případ, který by vyžadoval přijímat opatření. Nedošlo k překročení vyšetřovací úrovně stanovené pro objemovou aktivitu uranu a radia ve vzorcích zemědělských plodin. Výsledky tohoto monitorování jsou každoročně používány k výpočtu tzv. „zhodnocení ozáření kritické skupiny obyvatel“. Strana 98, celkem 110


ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5

5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1 Provozovny Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona o odpadech ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2013“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následujících 13 provozoven:

Provozovny

IČP

Závod Rožná I Závod Chemická úpravna Středisko dopravy Středisko služeb Skládka TKO Bukov Ředitelství ČDV Licoměřice ČDV Pucov ČDV Drahonín RD Jeseník ČDV Oslavany Deponie zeminy Rožná II ČDV Běstvina

1 2 3 4 6 7 9 10 11 12 17 20 21

5.1.2 Produkce odpadů Tabulka č. 5-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1

Odpad živočišných tkání Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Piliny a třísky železných kovů Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Jiné motorové, převodové a mazací oleje Olej z odlučovačů oleje Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Plastové obaly Kovové obaly

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Množství odpadu t

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

020202

O

1,190

030105 120101

O O

462,250 0,550

120109

N

0,009

120121

O

0,046

130205

N

0,546

130208 130506

N N

0,885 0,055

130507 150101 150102 150102 150104

N O O O/N O/N

0,098 2,961 1,553 0,014 0,035 Strana 99, celkem 110


14 15

16

17 18 19 20 21

Skleněné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (vč. olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Olejové filtry Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 Beton Železo a ocel

Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

Kaly z čiření vody Papír a lepenka Sklo Biologicky rozložitelný odpad 25 z kuchyní a stravoven 26 Jedlý olej a tuk 27 Plasty 28 Kovy 29 Směsný komunální odpad Množství odpadu celkem Množství nebezpečného odpadu celkem Množství ostatního odpadu celkem Množství odpadů předaných k využití („R“) Množství odpadů předaných k odstranění („D“) 22 23 24

150107

O

0,272

150110

N

1,243

150202 160107

N N

1,162 0,120

160121 170101 170405

N O O

0,018 7,010 123,760

170503 190902 200101 200102

N O O O

112,660 1 325,530 0,100 1,190

200108 200125 200139 200140 200301

O O O O O

1,440 0,200 0,064 2,350 54,023 2 101,334 116,845 1 984,489 1 928,147 173,903

Pozn.: V množství předaného odpadu jsou započítány i zůstatky z předchozích let.

Tabulka č. 5-2 Přehled vytříděných odpadů P. č. 1 2 3 4 5 6

Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty Skleněné obaly Sklo


Kategorie odpadu


150101 200101 150102 200139 150107 200102

O O O O O O

2,961 0,100 1,553 0,064 0,272 1,190

Vyhodnocení zpětného odběru Formou zpětného odběru bylo předáno: Elektrozařízení: 1,632 tun Olověné akumulátory: 0,396 tun Baterie: 0,084 tun Pneumatiky: 4,78 tun Zářivky: 329 ks Strana 100, celkem 110


Přehled rozhodnutí pro nakládání s nebezpečnými odpady O. z. GEAM má souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady daný rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 9576/2010 OZP 245/2010 SS ze dne 11.2.2010. Platnost do 28.2.2015. Souhlas Krajského úřadu Jihomoravského kraje k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Drahonín č.j. JMK 72330/2003 ze dne 28.6. 2013. Platnost do: 28.6.2018 Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Licoměřice daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Běstvina daný rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje č.j KrÚ 101049/2011/OŽPZ/KM ze dne 1.12.2011. Platnost do 31.12. 2015. Souhlas Krajského úřadu Kraje Vysočina k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Pucov č.j. KUJI 45995/2008 OZP 966/2008 Be ze dne 11.8. 2008. Souhlas platil do 30.11. 2013. Z důvodu novely zákona o odpadech jsme nemuseli žádat o souhlas nový. Souhlas Krajského úřadu Olomouckého kraje k nakládání s nebezpečnými odpady pro RD Jeseník č.j. KUOK 59720/2008 ze dne 10.7. 2008. Platnost: doba neurčena. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na ČDV Oslavany daný rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č.j. JMK 110878/2012 ze dne 22.10. 2012. Platnost do 31.10. 2017.

5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka provozoval v roce 2013: - skládku TKO Bukov, - zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II. DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM, je držitelem integrovaného povolení pro zařízení k nakládání s odpady (skládka TKO Bukov) vydaného rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 43674/2006 ze dne 9. 6. 2006 a jeho 9. změny č.j. KUJI 4925/2014 ze dne 23.1.2014. Souhlas s provozem zařízení na využívání odpadů a s provozním řádem zařízení (Deponie zeminy Rožná II) je udělen rozhodnutím Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 47211/2009 ze dne 25.8. 2009. Platnost do 30.8. 2014.



Tabulka č. 5-3 Přehled odpadů přijatých do zařízení skládka TKO Bukov P. č.

Název druhu odpadu

1 2

Odpadní plasty (kromě obalů) Plastový odpad Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) Popílek ze spalování uhlí Popílek ze spalování rašeliny Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 Odpadní materiály na bázi skelných vláken Plastové hobliny a třísky Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 Plastové obaly Kompozitní obaly Směsné obaly Plasty Sklo Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Sklo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Uliční smetky Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34


Kategorie odpadu


020104 070213

O O

230,550 51,090

080410

O

22,960

100101 100102 100103

O O O

103,400 0,020 0,030

100908

O

2,860

101103 120105

O O

1,100 119,770

120117

O

176,640

120121 150102 150105 150106 160119 160120 170101 170102 170103

O O O O O O O O O

3,870 0,160 2,260 49,040 31,260 12,200 80,270 654,770 47,320

170107 170202 170203

O O O

3,770 79,300

170302

O

8,600

170504

O

604,070

170604

O

46,150

170904 190801 190802 200203 200301 200302 200303 200306 200307

O O O O O O O O O

35,200 84,320 4,900 23,870 7 220,790 130,120 111,160 17,850 820,560



Přehled odpadů přijatých do zařízení Deponie zeminy Rožná II P. č.

Název druhu odpadu

1

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03


Kategorie odpadu


170504

O

0

5.2 Náklady a výnosy - náklady na zneškodnění odpadu (mimo níže uvedených).. .............. 234 785,- Kč - náklady na likvidaci kalů z ČDV Oslavany.....………………............... 538 395,- Kč - náklady na likvidaci nebezpečné zeminy z vlečky RD Jeseník ………. 90 125,- Kč - zisk z prodeje železného šrotu a pilin................................................. 653 354,- Kč - zisk z prodeje odpadního oleje................................................................. 740,- Kč

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady V oblasti nakládání s odpady je provozována skládka TKO Bukov, která slouží především k ukládání komunálního odpadu z obcí okolního regionu. V porovnání s rokem 2012 došlo v roce 2013 k poklesu celkového návozu odpadů o 3 030,82 t, komunálních odpadů bylo méně o 1 927,37 t, ostatních o 1 103,45 t. Souvisí to především s ukončením návozu komunálního odpadu firmou Centrum Kuřim ve II. Q 2013. Impulzem k ukončení návozu a přechod na spalovnu byla úplná uzavírka komunikace Dolní Rožínka – Střítež od konce dubna do poloviny června.

5.3.2 Realizované akce a opatření Skládka TKO Bukov KÚ Kraje Vysočina schválil 9. změnu integrovaného povolení platného pro skládku, ve které uděluje souhlas ke změně způsobu odplynění skládky (aktivní odplyňovací systém doplněný o nové objekty pro jímání plynu v provozované části skládky) a k možnosti ukládat zeminu na deponii zemin DZ-1 jako vedlejší produkt vznikající při výrobní činnosti. Firma TEZA, se kterou je podepsána smlouva o výhradní dodávce a odběru skládkového plynu, uvedla v březnu do provozu kogenerační jednotku. První dva až tři měsíce provozu byly spíše ověřováním možností KGJ než trvalým provozem (časté odstávky a úpravy zařízení). V letních měsících se provoz stabilizoval, což se příznivě projevilo i na množství vyrobené elektrické energie a výši smluvně fakturovaného podílu z prodané energie. Tento stav vydržel pouze do začátku září, kdy došlo k několika poruchám na strojním zařízení KGJ. Do konce roku byla KGJ několikrát krátkodobě zprovozněna, provozovatel však z důvodu technických závad není v současné době schopen zajistit dlouhodobý stabilní provoz. Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách V roce 2013 probíhal na rekultivované ploše skládky pravidelný měsíční monitoring přirozené atenuace zajišťovaný Sdružením Pozďátky, resp. především vedoucím účastníkem „Sdružení“ – firmou SMP CZ, a.s. Na základě doporučení ve schválené AAR byly doplněny další dva monitorovací profily – vývěr podzemních vod ve spodní části skládky a na toku Prašince byl doplněn odběr povrchových vod v místě bývalého rybníka. Monitoring doplněných profilů zajišťuje na základě objednávky firma EMPLA AG, která monitoring provádí i pro „Sdružení“. Cílové parametry stanovené v analýze rizik pro podzemní vody jsou dle výsledků prováděného monitoringu plněny v obou, resp. ve všech třech sledovaných profilech. S podstatným snížením znečištění podzemních vod vytékajících z plochy bývalé skládky do toku Prašince souvisí i zlepšení kvality povrchových vod, které prakticky ve všech sledovaných ukazatelích splňují NV ČR č.61/2003 Sb., příloha č.3. Strana 103, celkem 110


V květnu a říjnu byly v rámci prováděné pěstební péče vysečeny travní plochy, okopány sazenice stromků a vyžnuta buřeň mezi nimi.

5.3.3 Kontroly Kontrola KÚ Kraje Vysočina – OŽP zaměřená na přezkum integrovaného povolení a jeho změn pro zařízení „Skládka TKO Bukov“ společnosti DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM za období od 1. 1. 2012 do 11. 6. 2013 Protokol ze dne 11. 6. 2013 Závěry: Bez závad a zjevných nedostatků

5.3.4 Uložené pokuty V roce 2013 nebyla na úseku odpadového hospodářství uložena žádná pokuta.

5.4 Shrnutí Nakládání s odpady probíhalo na o. z. GEAM v roce 2013 na 13 provozovnách, v tomto počtu je zahrnuto jedno zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II a jedno zařízení k odstraňování odpadů - skládka TKO Bukov. Produkce odpadů v letech 2012 a 2013 byla srovnatelná, v roce 2012 bylo vyprodukováno 2 112,4 t, v roce 2013 to bylo 2 101,3 t. Produkce ostatních odpadů byla v roce 2013 ve srovnání s předchozím rokem nižší o 122,2 t, u nebezpečných odpadů byl ve srovnání s rokem 2012 naopak nárůst o 111,1 t. K nárůstu produkce nebezpečných odpadů došlo v souvislosti s realizací akce “Likvidace vlečky RD Jeseník“.



NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM Odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka nakládá s těžebním odpadem a spravuje úložná místa po těžbě, úpravě a zpracování nerostů ve smyslu zákona č.157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, ve znění pozdějších předpisů, a dále pak po těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů, které upravuje § 14 písm. f) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů, jako shromažďování produktů hornické činnosti. Těžební odpad, materiály z hornické činnosti a materiály související s hornickou činností vznikají jednak v těžebně-úpravárenských provozech na ložisku Rožná a dále pak při provozu čistíren důlních vod na dalších ložiscích, kde již byla těžební činnost ukončena. Tyto materiály jsou ukládány na odval R1 a do odkaliště K I, které jsou na ložisku Rožná dosud v provozu a dále do úložného místa Zlaté Hory, resp. předávány k dalšímu využití.

Přehled úložných míst 5.4.1 Odvaly Údaje o ploše a objemu odvalů jsou použity z interní podnikové databáze DIOS. Údaje označené „* “ jsou aktuální parametry v roce 2013. Jsou uvedeny pouze odvaly ve správě odštěpného závodu GEAM. Tabulka č. 6 - 1 Úložná místa P.č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Odval

R4 Milasín š. č. 37 R 6 (štola 4) Habří šurf č. 48 Bukov šurf č. 19 Zlatkov šurf č. 51 Blažejovice š. č. 33 Rožná š. č. 11 Rožná 1 Rožná 2 Vojetín štola č. 7 Jasenice Pucov Licoměřice Celkem - uran Zlaté Hory - halda u 2. štolky 0. patra Zlaté Hory - halda u 3.štolky 0.patra Zlaté Hory - halda u 5. štolky 0. patra Zlaté Hory - halda

Plocha m2 24 056 10 803 7 045 3 757 4 539 10 732 3 617 8 890 88 704 28 000 2 343 31 954 20 302 20 216 264 958 1 328

Objem m3

Hmotnost t

Druh uložené hmoty

30 000 20 000 50 000 10 000 7 800 60 000 9 900 20 000 622 100* 17 730 5 000 200 000 150 000 120 000 1 322 530 6 300

54 000 36 000 90 000 18 000 14 040 108 000 17 820 36 000 1 119 749* 30 796 9 000 360 000 270 000 216 000 2 379 405 16 380

pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly pararuly

556

1 700

4 420

276

500

1 300

4 983

28 800

74 880

kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity, kvarcitické břidlice kvarcity,

Aktuální stav uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený provozovaný provozovaný uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený uzavřený



19 20

21

u štoly Josef Zlaté Hory - halda u úvodní úpadnice Medlov-halda u Větrní jámy Celkem - rudy Oslavany - Kukla Celkem - uhlí Celkem

5 100

37 000

96 200

5 728

29 000

75 400

17 971 89 988 89 988 372 917

103 300 472 700* 472 700 1 898 530

kvarcitické břidlice kvarcity, provozovaný kvarcitické břidlice devonské horniny, uzavřený diabas, tufity

268 580 1 181 750* karbonské horniny provozovaný 1 181 750 3 829 735

5.4.2 Odkaliště Údaje o ploše a objemu odkališť jsou použity z interní podnikové databáze DIOS. Údaje označené „* “ jsou aktuální parametry v roce 2013. Tabulka č. 6 - 2 Úložná místa P.č.

1 2 3 4

Odkaliště Odkaliště K I (VD Dolní Rožínka) Odkaliště KII (VD Zlatkov) Zlaté Hory-01 Zlaté Hory-03 Celkem uran Celkem rudy Celkem uran+rudy

Plocha m2

Objem m3

Hmotnost t

645 000*

10 735 556*

14 314 075*

274 300*

1 533 877*

1 601 020*

90 444 205 596 919 300 296 040 1 215 340

3 380 000 7 067 000 12 195 183 10 447 000 22 642 183

6 422 000 13 427 300 15 407 201 19 849 930 35 257 131

Druh uložené hmoty vyloužený rmut vyloužený rmut flotační písky flotační písky

Aktuální stav provozované provozované uzavřené uzavřené

5.5 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Kromě těžebního odpadu a materiálů souvisejících s hornickou činností (Tabulka č. 6 - 3 a č. 6 - 4) bylo na o. z. GEAM v roce 2013 vyprodukováno 1 326 t železitovápenatých kalů na ČDV Oslavany, které byly předány oprávněné osobě za účelem jejich dalšího využití mimo o. z., a to jako příměs do kompostů. Tabulka č. 6 - 3 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odval Rožná 1

Druh uloženého materiálu Hlušina Stavební suť kontaminovaná Zbytky výztuže a odpadní dřevo z hornické činnosti Kontaminovaný materiál z přepravních tras rudy Kontaminované ochranné pomůcky Celkem

Hmotnost t V hodnoceném celkem roce 2013 40 104,0 1 137 029,0 0,8 41,5 150,2

2 360,096

8,3

4 022,0

0,8

26,5

40 264,1

1 143 479,096



5.5.1 Odkaliště Tabulka č. 6 - 4 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení:

Odkaliště K I

Druh uloženého materiálu Rmut Stavební suť z úpravárenské činnosti – kontaminovaná Kontaminovaný železný šrot, pogumovaný železný šrot Odpady pryže z technologického procesu úpravy rudy Kontaminované pracovní oděvy a ochranné pomůcky Rudný prach z areálu chemické úpravny Kontaminovaný kal z BČOV o. z. GEAM Rudný kal z mycí rampy v areálu RI Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Rožná Kal z čištění důlních vod – ČDV Pucov Kal z čištění důlních vod – ČDV Běstvina Kal z čištění důlních vod – ČDV Licoměřice Odpady z laboratoří Ostatní kontaminovaný materiál z procesu úpravy U-rudy Celkem

Hmotnost t V hodnoceném Celkem roce 2013 154 714,0 14 272 274,0 48,7 3 011,1 125,4 1 950,371 0 32,97 0 4,5 0 548,8 7,1 815,22 0 120,1 16,3 2 674,2 9,8 269,4 97,6 906,8 348,7 15 920,3 0,009 5,903 64,87 1 646,929 155 432,479 14 300 180,593

Tabulka č. 6 - 5 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Místo uložení: Odkaliště O 3 – Zlaté Hory Úložiště produktů hornické činnosti Druh uloženého materiálu Kal z čištění důlních a oplachových vod na ložisku Zlaté Hory Celkem

Hmotnost t V hodnoceném roce 2013 1 644 1 644

Celkem 41 203 41 203

Ukládání materiálů z hornické činnosti do odkaliště K I je součástí PMŘ odkaliště K I, který je schválen rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina č.j. KUJI 21449/2006 ze dne 14. 3. 2006. Platnost rozhodnutí byla do 31.3.2011 a počátkem roku 2011 byla rozhodnutím KÚ kraje Vysočina č.j. KUJI 15280/2011 prodloužena do 31. 3. 2014. SÚJB vydal rozhodnutí č.j. 46960/2006 ze dne 18. 9. 2006, kterým povoluje uvolňování nepotřebného materiálu s povrchovou kontaminací radionuklidy uranradiové rozpadové řady z těžby a úpravy uranu. Platnost rozhodnutí je do 30. 9. 2016.

5.6 Shrnutí V uplynulém roce o. z. GEAM spravoval, resp. provozoval celkem 26 úložných míst (21 odvalů a 4 odkaliště) o celkovém objemu uloženého materiálu 24 540 713 m3 na ploše 158,8 ha. Změny parametrů některých úložných míst – odvalů a odkališť o proti předchozímu roku odráží skutečnost, že v roce 2013 byl na odval Rožná 1 ukládán těžební odpad (haldovina) z činné těžby U-rudy, část haldoviny (cca 9 600 m3) bylo z odvalu odebráno a využito při úpravě povrchu hrází odkaliště K I a rovněž tak byl odebrán materiál z odvalu Kukla, jako kamenivo pro stavební a sanační účely.



Celkem bylo v roce 2013 vyprodukováno 198 666,6 t těžebního odpadu a materiálů souvisejících s hornickou činností, z toho 197 340,6 t bylo uložena na úložná místa ve správě o. z. GEAM a 1 326 t bylo předáno k dalšímu využití.

6

SANACE A REKULTIVACE Pokračovala „Sanace odkaliště K I – I. etapa“. V rámci stavebního objektu SO 1/1 „Přetvarování tělesa odkaliště“ byl na ploše cca 1,97 ha upraven povrch hrázového tělesa, na který byly rozvinuty bentonitové rohože, následovala drenážní vrstva (geokomposit) a na ni byla rozprostřena krycí vrstva zeminy zpevněná geomříží. Poslední vrstvu tvoří biologicky oživitelná zemina, na kterou byla formou hydroosevu aplikována travní směs. Celkové náklady v roce 2013 činily 12 199 tis. Kč. V roce 2013 pokračovala akce „Areál Starého závodu Zlaté Hory - likvidace a rekultivace“ podle dokumentace vypracované oddělením projekce o. z. GEAM. Tato dokumentace byla schválena MPO ČR pod č.j. 44758/07/05100 dne 29. 11. 2007. Na rekultivovaných pozemcích v areálu Starého závodu byly vysazeny sazenice stromků – změna původního využití ploch na lesní porost. Hlavní objem prací byl realizován již v roce 2011, kdy byla provedena likvidace 15 objektů a následně technická rekultivace. V roce 2013 byla prováděna pěstební péče na zalesněné ploše cca 30 tis. m2. Celkové náklady v roce 2013 činily 234 tis. Kč. Na poddolovaném území referátu JLD Hodonín byly realizovány sanační práce v k. ú. Mikulčice – Těšice (zjištění rozsahu a následné vyplnění kaverny pod komunikací). V k. ú. Hovorany byl proveden zásyp propadů v celkovém objemu cca 1 500 m3. Celkové náklady v roce 2013 činily 263 tis. Kč.



ZÁVĚR V předkládané zprávě je obsažen celkový přehled ovlivnění životního prostředí činností DIAMO, s. p., odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka. Monitoring vlivu činnosti odštěpného závodu GEAM probíhal v roce 2013 podle DSMO Monitorování výpustí – veškeré ukazatele a Monitorování okolí – veškeré ukazatele, které byly z hlediska radionuklidů schváleny rozhodnutím SÚJB č.j. SÚJB/RCKA/1517/2009 ze dne 21. 9. 2009. a jeho změnou č.j. SÚJB/RCKA/30460/2012 ze dne 12. 12. 2012. Do programu monitorování byly, stejně jako v předešlých letech, začleněny všechny požadavky orgánů státní správy vydané formou rozhodnutí, souhlasů a vyjádření. Programy monitorování zahrnují monitoring vod, ovzduší, půd, zemědělských plodin a monitorování říčních sedimentů v nejvýznamnějších tocích. Vzorky vod, půd a prašného spadu byly analyzovány v akreditované laboratoři o. z. GEAM (SZLAB). Další analýzy a vyhodnocení prováděly laboratoře SÚJCHBO Kamenná, v. v. i a ENVIRO-EKOANALYTIKA, s. r. o. Velké Meziříčí. Vzorkování bylo prováděno podle harmonogramu s četností stanovenou ve schváleném programu monitorování. Program monitorování byl v roce 2013 naplněn, byly dodrženy frekvence monitorování. Z hlediska kvality vypouštěných důlních a odpadních vod došlo ve dvou případech na výpustných profilech k překročení přípustných hodnot „p“ stanovených ve vodoprávních rozhodnutích. Na výpustném profilu č. 10 u ukazatele N-NH4+ H a na výpustném profilu LIC-HVP u ukazatele Mn. Komentáře o stavu na jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v příslušných kapitolách. V roce 2013 bylo na o. z. GEAM spotřebováno celkem 55 840 m3 pitné vody. V roce 2013 provozoval odštěpný závod GEAM 7 zařízení, na kterých byly čištěny a vypouštěny odpadní vody (průmyslové 3x, splaškové 4x) do vod povrchových, 8 dekontaminačních stanic a čistíren důlních vod a 2 profily, ze kterých byly důlní vody do vod povrchových vypouštěny bez čištění. Celkem bylo v roce 2013 povolenými výpustnými profily vypuštěno z o. z. GEAM do vod povrchových 242 009 m3 odpadních vod, 6 032 582 m3 vyčištěných důlních vod a 191 110 m3 nečištěných důlních vod. Na všech výpustných profilech byly vypuštěné roční objemy za rok 2013 v souladu s platnými vodoprávními rozhodnutími. Mimo výpustných profilů spravoval o. z. GEAM v roce 2013 sedm starých zátěží, ze kterých vytékaly důlní vody do vod povrchových (bez stanovení podmínek orgány státní správy). Ze starých zátěží v roce 2013 vyteklo 1 409 176 m3 důlních vod do vod povrchových. V roce 2013 byla vydána nová vodoprávní rozhodnutí pro výpustné profily č. 4 a ZH-HVP, obě s platností od začátku roku 2014. Při monitorování okolí byla sledována kvalita vod a sedimentů v tocích nad a pod výpustnými profily a byl vyhodnocován vliv výpustí na tyto toky. Na monitorovaných tocích nedošlo v roce 2013 k žádným významným výkyvům a ovlivnění výpustnými profily bylo minimální. Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie, laboratoř biologie tekoucích vod při Masarykově univerzitě v Brně provedla v roce 2013 hydrobiologické hodnocení toků Nedvědička, Rožínka, Bukovský potok a Jasinka. Výsledky všech sledování byly zpracovány formou hodnotících zpráv a pro o. z. GEAM mají kladné závěry. Významnější akce na úseku vodního hospodářství realizované v roce 2013: - v prosinci 2013 byla dokončena a uvedena do zkušebního provozu nová čerpací stanice drenážních vod pod odkalištěm K I, jejíž realizace začala v roce 2012, - v průběhu roku 2013 byla zahájena investiční akce „Odvodňovací štola R3“ výstavbou betonového portálu v prostoru vlečky CHÚ, - ze skládky komunálního odpadu TKO Bukov bylo převezeno k vyčištění na ČOV v Bystřici nad Pernštejnem a Novém Městě na Moravě na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem ČOV 4 284 m3 nadbilančních odpadních skládkových vod. Strana 109, celkem 110


Celkové poplatky o. z. GEAM za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod činily v minulém roce 60 435 Kč. Kvalita surových důlních vod na všech lokalitách je stabilizovaná a obecně se postupně zlepšuje. V roce 2013 se nátoky surových důlních vod na dekontaminační stanice a čistírny důlních vod výrazně nezměnily. Výjimkou jsou obě lokality v Železných horách. Na Běstvině i v Licoměřicích byly nátoky surových důlních vod téměř dvojnásobné. V západním okraji zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna na lokalitě Oslavany pokračovalo v roce 2013 hydrogeologické sledování, které prováděl Ústav geologických věd při PF MU Brno a prezentace výsledků je shrnuta ve zprávě „Vyhodnocení infiltrace vod v oblasti zrušeného dobývacího prostoru Zbýšov u Brna“, roční zpráva za rok 2013. V roce 2013 o. z. GEAM provozoval 9 vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a dalších 119 lokálních spalovacích zdrojů (v minulosti označované jako „malé zdroje“). Rozhodnutími SÚJB je povoleno uvádění radionuklidů do životního prostředí prostřednictvím 4 výpustí do ovzduší (sušárna, mlýnice a odkaliště K I, K II závodu Chemická úpravna, větrací stanice R4, R6 důlního závodu R I). V rámci monitoringu ovzduší byly sledovány emise z tepelných zdrojů, technologické emise a byl prováděn imisní monitoring a monitoring radiační zátěže. Podmínky platných rozhodnutí a obecné emisní limity byly v roce 2013 plněny. Pro zařízení „závod Chemická úpravna“ bylo v národním rejstříku pro rok 2013 přiděleno 13 330 povolenek. Celkové emise CO2 v roce 2013 odpovídaly 13 163 povolenkám. Stěžejní část monitoringu ovzduší a půd v rámci monitorování okolí je realizována na těžebně-úpravárenském komplexu Rožná. Toto monitorování je zaměřeno na sledování prašného spadu a kontaminace podél přepravní trasy rudy, jsou měřeny radiační veličiny u zdrojů i v okolních obcích pomocí stacionárních dozimetrů a jsou prováděna kontrolní bodová měření. Do domů v okolních obcích jsou, vždy na rok, instalovány stopové detektory RAMARn pro zjištění objemové aktivity radonu. V roce 2013 pokračoval monitoring ekosystémů na ložisku Rožná, který provádí Ústav geoniky AV ČR Ostrava. Výsledky, které jsou pro o. z. GEAM příznivé, jsou zpracovány v samostatné hodnotící zprávě. Nakládání s odpady probíhalo na o. z. GEAM v roce 2013 na 13 provozovnách, v tomto počtu je zahrnuto jedno zařízení k využívání odpadů - Deponie zeminy Rožná II a jedno zařízení k odstraňování odpadů - skládka TKO Bukov. Celková produkce odpadů v roce 2013 byla na obdobné úrovni, jako v roce 2012. Vyprodukováno bylo 2 101,3 t odpadu, přičemž došlo ke snížení podílu ostatních odpadů o 122,2 t a k nárůstu podílu nebezpečných odpadů o 111,1 t. Nárůst produkce nebezpečných odpadů byl v souvislosti s realizací akce “Likvidace vlečky RD Jeseník“. Těžebního odpadu a materiálů souvisejících z hornickou činností bylo vyprodukováno celkem 198 666,6 t, z toho na úložných místech ve správě o. z. GEAM bylo uloženo 197 340,6 t a 1 326 t bylo předáno k dalšímu využití mimo o. z. Sanačně-rekultivační práce pokračovaly na odkališti K I, kde na ploše cca 1,97 ha byl upraven a následně rekultivován povrch hrázového tělesa. V areálu starého závodu Zlaté Hory byla prováděna pěstební péče na biologicky rekultivované a zalesněné na ploše o výměře cca 30 tis. m3. Na lokalitách bývalých JLD Hodonín byly realizovány sanační práce v k. ú. Mikulčice – Těšice a v k. ú. Hovorany. Na základě výsledků systematického a podrobného sledování jednotlivých složek životního prostředí lze celkově konstatovat, že na lokalitách ve správě o. z. GEAM Dolní Rožínka nedošlo k závažnému znečištění nebo poškození životného prostředí a nebyly zjištěny žádné významné skutečnosti, které by mohly negativně působit na zdraví obyvatel.


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. GEAM za rok 2013

Recommend Documents