ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2013

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA Sirotčí 1145/7 703 86 Ostrava - Vítkovice

Ostrava - Vítkovice 11.3.2014 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2013

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2013

Zpracoval:

Dr. Ing. Petr Jelínek: kap. 2, 3, 4, 6, úvod, závěr vedoucí odboru ekologie Jiří Hirka: kap. 1 vodohospodář Ing. Marcela Szopová: kap. 3 ekolog Ing. Jiří Kokošínský: kap. 5 odpadový hospodář Ing. Jan Pastrňák: kap. 7 vedoucí oddělení sanačně-rekultivačních prací Ing. Bronislav Šrámek: kap. 3.4 vedoucí oddělení větrání, ZBZS a degazace Ing. Bohuslav Musálek: kap. 3.3 a 3.5 vedoucí odboru bezpečnosti práce a požární ochrany

Kontroloval: Ing. Pavel Fasolo v. r. náměstek pro techniku, výrobu a ekologii Schválil:

Ing. Josef Havelka v. r. vedoucí odštěpného závodu

Datum:

11. 3. 2014

Výtisk číslo:

1 Stránka 2 celkem 46

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2013

Rozdělovník Držitel Funkce, VOÚ, VOJ nebo organizace

Titul, Jméno, Příjmení

Výtisk č.

DIAMI, s. p., o. z. ODRA - TE

Dr. Ing. Petr Jelínek

1

DIAMO, s. p., ŘSP - OE

Ing. Pavel Vostarek

2

Fotografie na titulní straně: Hořící nebe nad těžní věží vodní jámy Jeremenko (fotoarchiv o. z. ODRA 2013)

Stránka 3 celkem 46


OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 POJMY, ZKRATKY A DEFINICE ........................................................................................... 7 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI ................................................................................................... 8 1.1 Pitná voda .............................................................................................................. 8 1.1.1 Externí zdroje.................................................................................................... 8 1.1.2 Vlastní zdroje........................................................................................................ 8 1.2 Provozní voda ........................................................................................................ 8 1.3 Odpadní voda ........................................................................................................ 8 1.3.1 Čistírna odpadních vod – areál Hrušov ............................................................... 8 1.3.2 Výpustné profily odpadních vod ........................................................................ 9 1.4 Důlní voda.............................................................................................................11 1.4.1 Čistírna důlních vod .........................................................................................11 1.4.2 Výpustné profily důlních vod ............................................................................11 1.5 Odkaliště a laguny ................................................................................................12 1.6 Monitoring okolí – povrchové vody ........................................................................12 1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami ......................................................13 1.7.1 Realizované akce a opatření ............................................................................13 1.7.2 Kontroly ...........................................................................................................14 1.7.3 Uložené pokuty ................................................................................................14 1.8 Shrnutí ..................................................................................................................14 2 HYDROGEOLOGIE .........................................................................................................15 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů ...............................15 2.1.1 Hydrologické poměry .......................................................................................15 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností ...................................................16 2.2 Monitorovací systémy ...........................................................................................16 2.2.1 Monitoring podzemních vod .............................................................................16 2.2.2 Monitoring povrchových vod ............................................................................17 2.3 Výsledky monitoringu ............................................................................................17 2.3.1 Podzemní vody ................................................................................................17 2.3.2 Povrchové vody ...............................................................................................23 2.4 Shrnutí ..................................................................................................................26 3 OVZDUŠÍ.........................................................................................................................26 3.1 Emise ze stacionárních zdrojů .............................................................................26 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje ............................................................................26 3.1.2 Plnění emisních limitů ......................................................................................26 Z výsledků posledních měření vyplývá, že předepsané emisní limity pro spalovací stacionární zdroje – plynové kotelny, byly splněny. ..........................................26 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů .....................................29 V roce 2013 byla v zákonné lhůtě splněna povinnost provozovatele spalovacích stacionárních zdrojů týkající se povinného výpočtu poplatku za rok 2012 a oznámení toho výpočtu správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. .............29 V podmínkách o. z. ODRA byly předmětem výpočtu poplatku vyjmenované spalovací stacionární zdroje (viz Tabulka č. 3 -1 a) – plynové kotelny na lokalitách Heřmanice a Jeremenko. Vzhledem k tomu, že poplatek za r. 2012 z vyjmenovaných spalovacích stacionárních zdrojů byl vypočten ve výši 200 Kč, poplatkové přiznání se dle zákona nepodává. V roce 2013 poplatek nebyl tudíž vyměřen. ..........................................................................................................29 3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů .....................................................................29 3.2.1 Jiné stacionární zdroje .....................................................................................29 3.2.2 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů ................................................30

Strana 4 celkem 46


3.3 Imise .....................................................................................................................30 3.3.1 Prašný spad .....................................................................................................30 3.3.2 Prašnost ..........................................................................................................30 3.4 Důlní plyny ............................................................................................................30 3.4.1 Metan a oxid uhličitý ........................................................................................30 3.4.2 Oxid uhelnatý ...................................................................................................32 3.5 Měření hluku .........................................................................................................32 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší ..........................................................32 3.6.1 Realizované akce a opatření ............................................................................32 3.6.2 Kontroly ...........................................................................................................33 3.6.3 Uložené pokuty ................................................................................................33 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi ..........................................................33 Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. ODRA nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody. .............33 3.7 Shrnutí ..................................................................................................................34 4 KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ................................................34 4.1 Kontaminace půdy................................................................................................34 4.2 Kontaminace biologického materiálu .....................................................................36 4.3 Shrnutí ..................................................................................................................36 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................................37 5.1 Produkce a nakládání s odpady ............................................................................37 5.1.1 Provozovny ......................................................................................................37 5.1.2 Produkce odpadů .............................................................................................37 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů .........................................................39 5.2 Náklady a výnosy ..................................................................................................39 5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství ...........................................39 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady ...........................................................39 5.3.2 Realizované akce a opatření ............................................................................40 5.3.3 Kontroly ...........................................................................................................40 5.3.4 Uložené pokuty ................................................................................................40 5.4 Shrnutí ..................................................................................................................40 6 NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ...........................................................................40 6.1 Úložná místa .........................................................................................................40 6.1.1 Odvaly .............................................................................................................40 6.1.2 Odkaliště..........................................................................................................41 6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností ..................................41 6.3 Shrnutí ..................................................................................................................41 7 SANACE A REKULTIVACE .............................................................................................42 7.1 Sanačně-rekultivační akce ....................................................................................42 7.1.1 Realizované sanačně-rekultivační stavby hrazené z RP ZNHČ .......................42 7.1.2 Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu „Revitalizace Moravskoslezského kraje“ ...............................................................................................43 7.2 Shrnutí ..................................................................................................................45 ZÁVĚR .............................................................................................................................46

Strana 5 celkem 46


ÚVOD Tato zpráva je zpracována podle řídicího postupu systému managementu organizace státního podniku DIAMO ŘP-sp-22-01 Monitoring životního a pracovního prostředí a obsahuje výsledky monitorování složek životního prostředí v oblastech působnosti odštěpného závodu ODRA Ostrava za rok 2013, včetně vyhodnocení shody s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních úřadů. Kromě výsledků monitoringu jsou ve zprávě uvedeny i jiné významné skutečnosti týkající se životního prostředí, komentovány jsou výsledky kontrolní činnosti, přijatá opatření, realizované a připravované sanační a rekultivační stavby apod. Vzorkování a analýzy důlních vod prováděly akreditované laboratoře odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce a LABTECH s. r. o., měření emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší pak externí autorizované společnosti. V souvislosti s novým zákonem o ovzduší byla zrušena vyhláška Statutárního města Ostrava o regulaci zdrojů znečištění ovzduší, nicméně schválený Regulační plán pro odtěžování odvalu Heřmanice zůstal v platnosti a jeho plnění je kontrolováno ČIŽP OI Ostrava. V průběhu roku docházelo, v souladu s veřejným i podnikatelským zájmem DIAMO, s. p., o. z. ODRA Ostrava k přípravě a uvolňování ploch v rámci jednotlivých areálů i budov k prodejům a pronájmům. Za tímto účelem byly plošně i lokálně odstraňovány odpady z vlastní činnosti, ale i černé skládky. Pokračovalo předávání inženýrských sítí do vlastnictví municipalit, respektive třetích osob. Realizována byla řada významných sanačně-rekultivačních staveb, mezi jinými též doprůzkum kontaminovaného území lokality Trojice k upřesnění rozsahu zanačního zásahu. Plán monitorování životního prostředí pro rok 2013 byl naplněn a jeho výsledky dokládají míru ovlivnění životního prostředí činností o. z. ODRA včetně účinnosti realizovaných sanačních opatření.

Strana 6 celkem 46


POJMY, ZKRATKY A DEFINICE AR, AAR – analýza rizik, aktualizace analýzy rizik BATEX – benzen, toluen, ethylbenzen, xylen BNM – bez nebezpečí výbuchu metanu DP – dobývací prostor HDD – hlavní důlní dílo ISPOP – integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KJ – kogenerační jednotka NEL – nepolární extrahovatelné látky ODP – ostravská dílčí pánev PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky PDP – petřvaldská dílčí pánev PUPFL – pozemek určený k plnění funkce lesa RO – radiační ochrana RP – roční plán SEZ – stará ekologická zátěž SNM – s nebezpečím výbuchu metanu TČ – tepelné čerpadlo TKO – tuhý komunální odpad TZL – tuhé znečišťující látky VJJ – Vodní jáma Jeremenko VJŽ – Vodní jáma Žofie ZNHČ – zahlazování následků hornické činnosti ZPF – zemědělský půdní fond ZVO – zařízení pro využití odpadu

Strana 7 celkem 46


1

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

1.1

Pitná voda

1.1.1 Externí zdroje Dodavatel: OVaK, a. s.

- 25 889 m3

SmVaK, a. s. - 4 980 m3 Cizí odběratelé: Počet – 106; množství odebrané vody – 20 124 m3. 1.1.2 Vlastní zdroje DIAMO, s. p., o. z. ODRA nemá žáden vlastní zdroj pitné vody. 1.2

Provozní voda V roce 2013 nebyla odebrána žádná provozní voda.

1.3

Odpadní voda

1.3.1

Čistírna odpadních vod – areál Hrušov

Tabulka č. 1.3.1-1 - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s. (ČOV- biologická aktivační čistírna AS-Variocomp pro 50 EO) Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP/13823/08/Cr/8

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Ukazatel

Q.rok-1 BSK5 CHSKCr MBAS C10 – C40 Fe Crcelk. Zn Ni Pcelk. NL pH

Hodnota Jednotka

50 120 1 1,6 2 0,2 0,2 0,1 5 30 6-9

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

Bilanční hodnota

Jednotka

23 560 ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

m3.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

Počet vzorků

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Min.

2,95 16,5 0,04 0,207 0,455 0,03 0,02 0,02 0,012 10 7,2

Max.

22 71,6 0,201 0,688 0,811 0,03 0,139 0,02 4,60 18 8

Průměr

15,49 52,66 0,12 0,41 0,64 0,03 0,07 0,02 2,68 13,2 7,70

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

890 0,0138 0,0469 0,0001 0,0004 0,0006 0,00003 0,00007 0,00002 0,0024 0,0117 0,0069

m3.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

Strana 8 celkem 46


1.3.2 Výpustné profily odpadních vod Tabulka č. 1.3.2-1a Výpustné profily –

areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka

Platné vodoprávní rozhodnutí zn. MUOR S 52982008/2010/OZP/JEA Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jed.

Q.rok-1 BSK5

60

mg.l-1

CHSKCr

150

mg.l-1

NL

60

mg.l-1

N-NH4

20

mg.l-1

Pcelk.

6

Jednotka

50 000

m3.rok-1

1,5

t.rok-1

6

1,00

6,60

3,36

6

t.rok-1

6

15

35,80

1,5

t.rok-1

6

10

0,5

t.rok-1

6

0,1

t.rok-1

6

mg.l-1

Počet vzorků

Počet Průměr překroče ní

Bilanční hodnota

Bilanční hodnota

Jednotka

7200

m3.rok-1

0

0,024

t.rok-1

18,47

0

0,133

t.rok-1

19

11,83

0

0,085

t.rok-1

1,00

4,10

2,02

0

0,015

t.rok-1

0,10

2,56

0,64

0

0,005

t.rok-1

Min.

Max.

Tabulka č. 1.3.2- 1b - areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK Platné vodoprávní rozhodnutí zn. OŽP-63370-2008/2129-2005/JAE



Hodnota

Jednotka

0,005

mg.l-1

Q.rok-1 Hg

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překro čení

Bilanční hodnota

Jednotka

t.rok-1

1

0,0004

0,0004

0,0004

0

ne

t.rok-1

Bilanční hodnota

Jednotka

28197

m3.rok-1

ne ne

Tabulka č. 1.3.2- 1c - areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-9144,13200/07/Re/11



Hodnota

Jednotka

Q.rok-1

Bilanční hodnota

Jednotka

60 760

m3.rok-1

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


34

mg.l-1

1,22

t.rok-1

6

1,00

10,40

5,04

0

0,142

t.rok-1

CHSKCr

120

mg.l-1

4,86

t.rok-1

6

15

27,2

20,33

0

0,573

t.rok-1

NL

40

mg.l-1

1,82

t.rok-1

6

13

23

17,33

0

0,489

t.rok-1

BSK5

Strana 9 celkem 46


Tabulka č. 1.3.2- 1d - areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, a.s., Důl Darkov č.: 020/4450/04


Stanovené parametry Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

t.rok-1 t.rok-1

12 12

7,8 190

8,3 1200

8,06 860

0 0

ne

mg.l-1

ne ne

ne

t.rok-1 t.rok-1

30

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

10

30

11,25

0

ne

t.rok-1

0,5

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,05

0,176

0,07

0

ne

t.rok-1

Ukazatel

Hodnota

pH RAS

6-10 1200

NL NEL

Jednotka

Jednotka

Tabulka č. 1.3.2- 1e - areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a.s. Kanalizační řád SmVaK, a.s.



pH BSK5 CHSKCr NL C10 – C40

Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700 10

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1

Bilanční Počet Jednotka hodnota vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

7,5 63,2 121 24 0,781

7,9 244 410 97 1,66

7,73 126,65 231,8 64,25 1,07

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


ne ne ne ne ne

4 4 4 4 4

Tabulka č. 1.3.2- 1f - areál Žofie, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.



pH BSK5 CHSKCr NL

Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1


Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

7,4 34,3 63,7 16

7,9 139 264 60

7,63 91,83 161,2 35,75

0 0 0 0

ne ne ne ne


ne ne ne ne

4 4 4 4

Tabulka č. 1.3.2- 1g - areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.




Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700 10



Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka


7,1 32,1 74 39 0,205

8,7 208 359 220 1,69

7,7 119 227 129,8 0,64

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


ne ne ne ne ne

4 4 4 4 4

Strana 10 celkem 46


Tabulka č. 1.3.2- 1h - areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s.




Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700 10



Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka


7,7 6,7 45,9 10 0,146

8,1 76,8 153 130 0,934

7,8 32,95 75,1 90,75 0,59

0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne


ne ne ne ne ne

4 4 4 4 4

Tabulka č. 1.3.2- 1i - areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. Kanalizační řád OVaK, a.s.



pH BSK5 CHSKCr NL

Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 700

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1


Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka


6,9 16,2 41,8 23

7,8 58,2 193 120

7,55 36,28 100,4 61,5

0 0 0 0

ne ne ne ne


ne ne ne ne

4 4 4 4

Tabulka č. 1.3.2- 1j - areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, OKK, a.s., č.: 020/4012/12



pH BSK5 CHSKCr RL N-NH4+ NL

1.4

Hodnota Jednotka

6-9 600 1200 1200 45 700

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1


Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

7,6 9,62 30,8 260 4,4 17

7,9 49,9 110 1200 26,8 86

7,75 33,68 68,5 675 15,58 41,5

0 0 0 0 0 0

ne ne ne ne ne ne

t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

ne ne ne ne ne ne

4 4 4 4 4 4

Důlní voda

1.4.1 Čistírna důlních vod DIAMO, s. p., o. z. ODRA Ostrava neprovozuje žádnou čistírnu důlních vod. 1.4.2 Výpustné profily důlních vod Důlní vody jsou vypouštěny bez předčištění do povrchových vodotečí, a to, ve smyslu horního zákona, na základě podmínek stanovených vodoprávním úřadem

Strana 11 celkem 46


Tabulka č. 1.4.2-1a Výpustný profil -vodní jáma Jeremenko – důlní voda do řeky Ostravice Platné vodoprávní rozhodnutí: MSK 6974/2007, MSK 41235/2009; OVP/1986,4462/04/Re, OŽP/10514/09/Or/10 Od 17.12. 2010 č. 1605/10/VH – SSMO/307700/10/OŽP/Bn; od 7.12. 2010 ŽPZ/44199/2010/Hrn



Q.rok-1 2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překroče ní

Bilanční hodnota

Jednotka

m3.rok-1 t.rok-1

ne ne

m3.rok-1 mg.l-1

6 500 000 ne

m3.rok-1 t.rok-1

12 12

177

710

484

-

5 304 762 2 568

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

3620

4720

4008

-

21 261

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

7500

9100

8500

-

45 090

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,463

4,960

1,683

-

8,928

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

10,0

75,0

25,2

-

133,68

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,50

0,175

0,081

-

0,43

t.rok-1

Tabulka č. 1.4.2-1b - vodní jáma Žofie – důlní voda do Petřvaldské stružky Platné vodoprávní rozhodnutí: OŽP-75535-2006/746-2006/JEA; MSK 87811/2006, MSK/89339/2009



Q.rok-1 2-

SO4 Cl-1 RAS Fe NL NEL

1.5

Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

m3.rok-1 t.rok-1

ne ne

m3.rok-1 mg.l-1

1 800 000 ne

m3.rok-1 t.rok-1

12 12

13

93,4

24,1

0

1 219 447 29,39

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

2460

7420

5958

0

7 265

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

1200

12000

9767

0

11 910

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,59

18,3

4,65

0

5,67

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

12

140

34,5

0

42,071

t.rok-1

ne

mg.l-1

ne

t.rok-1

12

0,05

0,247

0,099

0

0,121

t.rok-1

Odkaliště a laguny DIAMO, s. p., o. z. ODRA Ostrava neprovozuje odkaliště a laguny

1.6

Monitoring okolí – povrchové vody

Tabulka č. 1.6-1 Sledovaný profil

Strana 12 celkem 46


-

profil Muglinov, říční voda (VJJ)

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Cl-1 SO42vodivost Fe

mg.l-1 mg.l-1 uS.cm-1 mg.l-1

12 12 12 12

Hodnota Minimum 33 38 430 0,072

Maximum 391 185 2120 0,255

Průměr 134 114 972 0,159

Tabulka č. 1.6-2 Sledovaný profil -

jez Rychvald, říční voda (VJŽ)

Ukazatel

Jednotka

Počet vzorků

Cl-1 NL RAS SO42vodivost Fe

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 uS.cm-1 mg.l-1

12 12 12 12 12 12

Hodnota Minimum 308 12 750 130 1560 0,05

Maximum 2220 50 4300 218 8020 0,48

Průměr 1613 26,7 3079 179 5802 0,19

Další sledované profily na toku Orlovské stružky jsou dány programem monitoringu ve znění systémové instrukce s názvem „Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí)“ – schváleného SÚJB RC Kamenná dne 23.08.2006 pod č.j. 44228/2006. Bližší údaje o radiomonitoringu za 2013 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2014.

1.7

Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami

1.7.1 Realizované akce a opatření V roce 2013 byly na o. z. ODRA provedeny opravy těchto řádů: - oprava vodovodní přípojky pro areál Heřmanice - oprava vodovodní přípojky pro areál Šverma - oprava kanalizace bezvýkopovou technologií, včetně sanace revizních šachtic v areálu Bezruč - oprava kanalizace bezvýkopovou technologií, včetně sanace revizních šachtic v areálu Jeremenko - pokračují práce na PD - „Komplexní řešení zabezpečení areálů Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování“, „Zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování“. Tyto PD se nacházejí ve fázi vyřizování stavebního povolení – předpoklad vydání SP a zpracování PD pro realizaci – červenec 2014. - PD „Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého dolu Jan Šverma“, kterou po dohodě zpracovávají na své vlastní náklady Ostravské vodárny a kanalizace a.s. je ve fázi územního řízení. - byla vypracována dokumentace bouracích prací – „Zrušení areálové kanalizace – stoka A, lokalita Pokrok“. V roce 2014 bude podána žádost o koordinované stanovisko dotčených orgánů. Strana 13 celkem 46


1.7.2 Kontroly V roce 2013 nebyla provedena žádná kontrola na úseku vodního hospodářství, a to ani vodoprávními orgány, ani orgány životního prostředí. 1.7.3 Uložené pokuty Za rok 2013 nebyly uloženy žádné pokuty a nebylo zahájeno žádné správní řízení. 1.8

Shrnutí výpustné profily odpadní vody do kanalizace (9): -

areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a. s. areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a. s. areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a. s. areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace SmVaK, a. s. areál Žofie, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a. s. výpustné profily odpadní vody do drobných vodních toků (2):

-

areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka výpustné profily důlní vody do recipientů (2):

-

vodní jáma Jeremenko – důlní voda do řeky Ostravice vodní jáma Žofie – důlní voda do Petřvaldské stružky V roce 2013 nedošlo k překročení maximálních hodnot u stanovených ukazatelů

Tabulka č. 1.8-1 Vody vypuštěné ze závodu Profil Šverma Pokrok Hrušov Heřmanice Bezruč Barbora Koblov Alexander Žofie Jeremenko Celkem

Druhy vod – vypuštěné množství [m 3.rok-1] odpadní 41 235 7 200 890 675 5 901 7 049 28 197 2 671 2 785 5 655 102 258

důlní -

1 219 447 5 304 762 6 524 209

Průsakové

Drenážní

Haldové

odkalištní

-

-

-

-

Strana 14 celkem 46


Tabulka č. 1.8-2 Celkové znečištění vypuštěné ze závodu odpadními vodami Ukazatel BSK5 CHSKCr NL C10 – C40

Jednotky

Bilanční hodnota


4,46 9,27 4,71 0,01

Tabulka č. 1.8-3 Celkové znečištění vypuštěné ze závodu důlními vodami Ukazatel SO42Cl-1 RAS Fe NL NEL

Jednotky t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1 t.rok-1

Bilanční hodnota 2 597 28 526 57 000 14,6 175,75 0,55

2

HYDROGEOLOGIE

2.1

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů

2.1.1 Hydrologické poměry Okres Ostrava Ostravská pánev je z hlediska vodní bilance vodním uzlem. Odvodňující řekou celé oblasti ostravsko- karvinského revíru je Odra. Z celkového toku Odry, dlouhého 860 km, s plochou povodí 118 611,2 km2, připadá na naše území pouze 135,5 km2 , t.j. pramenná oblast a horní tok (povodí po ústí Olše má plochu 5.831 km2). Do Ostravské pánve vstupuje Odra u Jeseníku. V Ostravské pánvi přijímá z obou stran několik přítoků a vytváří širokou nivu. U Třebovic se do Odry vlévá Opava, v Hrušově Ostravice, ve Slezské Ostravě ústí do Ostravice Lučina. Nejsevernější řekou tohoto vodního uzlu je Olše, která se vlévá do Odry za Starým Bohumínem. Nejdůležitějším přítokem Odry je Ostravice, dlouhá 68,2 km s povodím 827 km2. Území Ostravy patří do povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře. Hlavními vodotečemi jsou hydrologicky relativně rovnocenné toky - Odra, Opava a Ostravice. Úsek Odry protékající Ostravskem je dlouhý cca 26 km. Celý úsek řeky Ostravice (od ústí do Odry po Hrabovou) je 14,8 km. Řeka Opava protéká územím města Ostravy pouze v 4,4 km dlouhém úseku, jako nejvodnatější levostranný přítok Odry. Okres Karviná Rovněž vodní soustava okresu Karviné přináleží k Baltskému moři, povodí Odry. Množství vodních toků a nádrží v okrese převyšuje celostátní průměr. Odra je největším tokem okresu a vymezuje téměř celou západní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem bylo zachováno několik meandrů na hranici s Polskem. V nivě Odry jsou u Vrbice, Pudlova a starého Bohumína rozsáhlé štěrkovny zatopené vodou.

Strana 15 celkem 46


Největším přítokem Odry v okrese je řeka Olše. Soutok je u Kopytova v severozápadním výběžku okresu, v němž Odra opouští Českou republiku a teče dále do Polska. Po celé délce toku je Olše zregulována, je na ní vybudována soustava jezů a tok je ohrázkován. Původní meandry byly částečně zachovány jako slepá ramena. Z hydrologického hlediska spadá zkoumaná oblast do povodí dolního toku české části Odry a zahrnuje hydrologické pořadí 2-03-01 a 2-03-02. Hydrologické poměry zájmového území jsou tedy poměrně jednoduché. Páteřní síť větších toků (Odra, Ostravice, Opava, Lučina a Olše) je doplněna hustou sítí menších toků. Hydrologická situace oblasti je přes negativní vlivy proběhlé hornické činnosti (poklesové kotliny s lokálně vznikajícími jezírky, mokřady, protispády apod.) plně stabilizovaná. 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Nejvýznamnější hydrogeologickou strukturou je antropogenně vytvořený podzemní kolektor vytvářející obtížně prognózovatelné vnitřní hydraulické propoje. Důlní díla a vlivy těžby, včetně hluboké hydraulické deprese vyvolané osušením horninového komplexu, změnily a místy sekundárně propojily různé přírodní geohydrodynamické systémy v oblasti. Původní izolované hydraulické systémy byly uměle propojeny (vrty, jámami, důlními díly) nebo k propojení došlo sekundárně, tj. zálomovými trhlinami nad poruby, závaly důlních děl apod. V oblastech hornicky otevřených se vytvořil nepravidelně rozvinutý hydraulický systém, zahrnující jak horniny karbonu, tak horniny jeho pokryvu, místy včetně kvartérních sedimentů. V oblastech vzdálenějších od aktivní důlní činnosti a dobývacích prací se původní hydraulické poměry ještě zachovaly. Stratigrafický rozsah sekundárně vytvořeného hydraulického systému v české části hornoslezské pánve je plošně odlišný. V oblasti mimo rozsah beskydských příkrovů jsou hydraulicky propojeny převážně puklinové kolektory svrchního karbonu, průlinové kolektory spodnobádenského pokryvu a místy i průlinové kolektory kvartérních sedimentů. Zdrojem přítoků vod do dolů OKR jsou čtyři zvodněné systémy: fluviální a glaciofluviální kvartérní sedimenty, vložky pískovců ve vyšší části pelitické facie bádenu, bazální klastika bádenu a vložky písků na bázi karpatienu, karbonské a devonské sedimenty. V jednotlivých dolech/částech dolů jsou dotace z uvedených systémů různé. 2.2

Monitorovací systémy

2.2.1 Monitoring podzemních vod Monitoring podzemních vod je prováděn na důlních vodách vypouštěných z vodní jámy Jeremenko a vodní jámy Žofie. Rozsah je u vodních jam dán platnými Rozhodnutími o způsobu a podmínkách vypouštění důlních vod. Vodní jáma Jeremenko: Rozhodnutí sp. zn. ŽPZ/9371/2009/Hrn, č.j. MSK 41235/2009, respektive Rozhodnutí sp. zn. ŽPZ/44199/2010/Hrn, č.j. MSK 186472/2010 (zvýšení maximálního vypouštěného množství důlních vod na 6,5 mil. m3/rok). Četnost analýz

[SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně

Místem odběru vzorků je stanoven výtok z obtokového potrubí konduktometru ve směšovací komoře. Strana 16 celkem 46


Vodní jáma Žofie: Rozhodnutí sp. zn. ŽPZ/9368/2009/Hrn, č.j. MSK 41237/2009. Četnost analýz

[SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně

Místem odběru vzorků je stanoven speciální odběrný objekt na výtlačném potrubí. Dalším sledovaným parametrem jsou úrovně hladin v podzemních kolektorech. Kontinuální sledování s dálkovým přenosem je realizováno na jamách Jeremenko 3. Žofie 5/4, Odra 2. Manuální měření kóty hladiny je na jámě František 4. 2.2.2 Monitoring povrchových vod Monitoring povrchových vod je prováděn v souvislosti s vypouštěním důlních vod do povrchových toků: a) vodní jáma Jeremenko – sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota na měrném profilu OstraviceMuglinov. b) vodní jáma Žofie – sledování koncentrací iontů [SO4]2-, [Cl]-, Fe(celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota, RAS a NL na měrném profilu Stružka- jez Rychvald. 2.3

Výsledky monitoringu

2.3.1 Podzemní vody Systém proudění a kumulace důlních vod se vlivem maximálně rovnoměrnému (z provozního hlediska) systému čerpání dostává stabilizovaných podmínek. K ovlivnění fyzikálních a hydrochemických vlastností důlních vod dochází pouze vlivem heterogenity prostředí a rozptýlených, geneticky různorodých zdrojů přítoků podzemních vod, a to zejména v rámci hydrodynamických zásahů do systému (skokové zvyšování Q při programové maximalizaci retenčního prostoru, resp. odstávka čerpání). Míchání těchto vod je neovlivnitelné – vyhodnocováním souboru analýz pouze identifikujeme a následně odhadujeme kvantifikaci v zastoupení jednotlivých zdrojů. Povrchové vody jsou ovlivňovány vypouštěním důlních vod do vodotečí. K významnějším změnám dochází u hydrofyzikálních a hydrochemických parametrů – celková mineralizace (zejména obsah rozpuštěných anorganických solí-RAS), koncentrace síranového a chloridového iontu a rovněž koncentrace Fe v různých formách, konduktivita a také teplota. K ovlivňování podzemních vod vnějšími zásahy nedochází. V retenčních prostorech se pravděpodobně postupně vytváří hydrochemická zonálnost (tento jev pouze předpokládáme na základě analogie; vzhledem k dynamickým jevům v oblasti jam nelze provést přímé ověření). Do systému oběhu důlních vod bude velmi pravděpodobně zahrnuta v plochách nedarcyovského proudění, to znamená v oblastech s volnou hladinou a gravitačním prouděním, pouze nevelká podhladinová vrstva. V místech s filtrací přes horninový masiv je pak mocnost vodní vrstvy s výměnou dána kótou propojení a příslušným hydraulickým odporem společně s doprovodnými turbulentními jevy. V rámci ostravské dílčí pánve se předpokládá objem akumulovaných důlních vod pod úrovní udržované hladiny ve výši cca 19,5 mil. m3. Objem petřvaldské dílčí pánve pod úrovní udržované hladiny byl orientačně propočítán na 3,6 mil. m3.

Strana 17 celkem 46


DIAMO, s. p., o. z. ODRA provádí detailní sledování chemizmu důlních vod vzhledem k snaze o maximální optimalizaci vypouštěcího procesu. Tabulka č. 2.3.1 - 1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Objekt / Hodnota

Hladina podzem. vody

SO42-

Cl-

U

226Ra

RAS

Fecelk.

NEL

m n. m.

mg.l-1

mg.l-1

mg.l-1

Bq.m-3

mg.l-1

mg.l-1

mg.l-1

-382,5 -389,4 -385,9 -288,2 -288,9 -288,5 -482,1 -483,0 -482,8

710 177 484 93,4 10,0 22,9

4 720 3 620 4 008 7 420 2 460 5 958

<0,01 <0,01 <0,01 <0,01 <0,01 <0,01

9 100 7 500 8 500 12 000 1 200 9 767

4,960 0,463 1,683 18,30 0,59 4,65

0,175 <0,05 0,081 0,247 <0,05 0,099

Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr Max. Min. Průměr

VJJ

OD-2

VJŽ

60 50 55 1 450 610 1 201

U VJJ dochází vlivem zapojování dalších ploch do hydraulického systému ke stagnaci až mírnému poklesu úrovně koncentrací a zároveň ke kolísání obsahu síranových iontů v důlní vodě. Tento jev je zapříčiněn zvyšováním objemu důlních prostor zapojených do hydraulického systému, které vykazují lokální podmínky vhodné pro existenci aerobních bakterií (rozkládání v uhelné hmotě dispergovaného FeS2). Změna koncentrace iontů SO4-2 v časové řadě od r. je patrna grafu č. 2.3.1-1. Graf č. 2.3.1-1

Vývoj koncentrace iontů SO42- v důlních vodách VJJ koncentrace [mgdm-1]

1 600,0

1 400,0 y = 1E-12x4 - 2E-07x3 + 0,0136x2 - 363,42x + 4E+06 R² = 0,2693

1 200,0

710

422

419 452

506 500

593 488

536 504

505

433 487

670 557

503 545 576 586

571 471

601 612

630 579

664 645

633 696

622

581

543

677

708 642

725

701 604 605

612 567

600 534 592

600,0

573 638

800,0

738

1 000,0

177

400,0

200,0

0,0

datum

Z dlouhodobého hlediska dochází, v souladu s teoretickými závěry, ke snižování koncentrace chloridových iontů. Změna koncentrace iontů Cl- v časové řadě je patrna grafickém znázornění. V roce 2013 docházelo ke stagnaci koncentrací Cl- (viz

Strana 18 celkem 46


Graf č. 2.3.1-2), avšak se značným rozptylem. Vzhledem k výpočtu směšovací rovnice parametrů dílčích přítoků by se měla ustálit koncentrace Cl- iontů na úrovni 3 500 mg/l. Graf č. 2.3.1-2

Vývoj koncentrace iontů Cl- v důlních vodách VJJ koncentrace [mgdm-1]

5 500 y = -9E-07x3 + 0,1099x2 - 4513,3x + 6E+07 R² = 0,1107 4 720

3 840 3 730

3 620

3 720

3 850

4 040 3 830

3 670

3 600

3 460

4 020 4 100

4 240 4 390

4 610 4 300 4 120

4 020 4 060

3 620

3 820

3 990

4 010 3 970 3 700 3 750

3 990 3 880

3 880

4 320

4 420 3 790

3 840

4 020 4 040

4 130

3 990

3 820 3 960

3 760

4 000

3 930 3 860

4 080

4 440 4 320

4 500

4 490

4 630

5 000

3 500

3 000

datum

Problematice koncentrace Fe iontů je věnována mimořádná pozornost vzhledem k vizuálním efektům při mísení s povrchovou vodou - oxidační prostředí. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v poslední době výrazným způsobem vzrostla disperze datového souboru. Celkový trend je však pozitivní - klesající, ilustrativně je to patrné z grafu č. 2.3.1-3. Graf č. 2.3.1-3

Vývoj koncentrace iontů Fe v důlních vodách VJJ

koncentrace [mg dm3]

4,420

4,960

6,000

y = 8E-17x6 - 2E-11x5 + 2E-06x4 - 0,1073x3 + 3289,7x2 - 5E+07x + 4E+11 R² = 0,4388

0,501 0,512

0,904 0,978 1,160

0,687

0,463 0,830

1,680

2,120 1,260

0,186 0,508 0,566

1,580

1,960 1,570 0,950 0,491

0,417

0,953 0,612

0,758 0,973

0,833 0,661

0,744

0,628

0,716

0,880

0,820 0,714

1,300 1,620

1,190 0,900

1,440

1,340 1,430

1,530 0,970

2,000

1,450 1,310 1,460

2,720

3,100

4,000

0,000

datum

Strana 19 celkem 46


Vodní jáma Žofie začala být z hlediska hydrogeologie a vypouštění důlních vod problémovější, neboť docházelo k mírnému, ale trvalému nárůstu objemové aktivity 226 Ra. Tento nárůst má opět mírně stoupající trend, avšak s velmi výraznou disperzí, takže statistické prognózy vývoje jsou nejisté. Časová řada viz Graf č. 2.3.1-4. Graf č. 2.3.1-4

Graf Av

[Bq m-3]

1800,0 1600,0

226Ra

v důlních vodách VJŽ

680,0 480,0 640,0 440,0 490,0 730,0 410,0 560,0650,0 660,0 630,0 447,0 590,0 230,0 570,0 450,0 790,0 330,0 360,0 640,0 760,0 579,0 650,0 810,0 590,0 870,0 763,0 890,0 960,0 850,0 680,0 550,0 730,0 820,0 1100,0 770 940 390 480 600 960 730 960 710 1080 770 390 790 620670 760 1410 620 870 1000 640 10401120 450 420 1010 1200 1030 1500 980 1460 410 1480 1020 1530 1100 1370 480 920 1210 11701260 720 930 870 870 1270 800 1000 1200 760 630 1210 1320 840 650 1120 930 1150 1080 630 850 1400 1070 1290 1200 1110 890 1120 1140 1630 1470 550 980 990 1160 650 1090 1070 720 1130 380 1158 1330 1320 1390 1390 1230 900 1020 1210 1130 1100 1370 1140 1260 1320 1530 1300 1160 760 1670 1190 1350 1300 1390 1310 1350 1300 920 1230 1200 610 1170 1450 1180 830

226Ra

Av

1400,0 y = -1E-17x6 + 3E-12x5 - 3E-07x4 + 0,0165x3 - 485,89x2 + 8E+06x - 5E+10 R² = 0,6052

1200,0 1000,0 800,0

200,0

150,0

50,0 70,0 100,0 50,0 64,0

110,0

400,0

160,0 280,0 337,0 100,0 110,0210,0

600,0

datum analýzy

0,0

Bližší údaje o radiomonitoringu za 2013 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 01/2013. Koncentrace chloridových iontů v podstatě dokládá teorii o konečném množství usazenin – dominantní složka NaCl, v důlních prostorách a následnému ustálení na hodnotách přirozených přítoků viz Graf č. 2.3.1-5. Graf č. 2.3.1-5

Chloridy v důlních vodách VJŽ koncentrace [mg/l]

11 100

6 740

6 310 6 080

6 930 7 420 6 030 3 660

5 980 5 920

8 150

7 980 7 170

6 950 7 020

6 430 6 460

2 460

3 210

3 770

6 710 6 130

6 610 6 740 6 630 6 740

8 610

9 080 7 060 6 140

6 790 5 180 3 960 2 680

7 010 6 360 7 640 6 880 7 420 5 800

7 690

7 580 7 800

7 120

4 380

5 630

5 690

7 060 7 090 7 720 5 730

6 820 6 740

7 550 6 710

4 990

5 470

6 840

8 130

8 340 8 230 7 820 8 350

8 280

8 120 8 420 8 660 6 100

9 290

9 700 8 490 9 130 7 890

9 150 8 540

8 200 8 010 6 540 6 770

7 670

11 200 10 700

10 000

y = 6E-16x6 - 1E-10x5 + 1E-05x4 - 0,7701x3 + 23169x2 - 4E+08x + 2E+12 R² = 0,3523

9 130

9 750 6 570 6 360 6 200 4 690

5 000

6 680

8 700 8 600 8 070 8 690

8 860 8 980

7 360 6 560

6 250

8 000

6 760

7 580

8 880

10 000 9 690

11 000

9 660 9 970 9 520 9 160 10 400

11 700

14 000

2 000

datum

Z hlediska ovlivnění povrchového toku je bezproblémová nízká koncentrace síranových iontů v důlních vodách. Vzhledem k tomu však zůstávají v roztoku Strana 20 celkem 46


sloučeniny radia, v takových koncentracích, které musí být řešeny povolením SÚJB k uvádění radionuklidů do životního prostředí. V posledním období dochází k významnému rozptylu hodnot datového souboru. Detailněji viz Graf č. 2.3.1-6. Graf č. 2.3.1-6

Sírany v důlních vodách VJŽ

130,0

150,0

130,0

140,0

koncentrace [mg/l]

93,4

94,7

90,6

68,2

60,7

64,0

40,0 39,0 35,0 40,0 43,0 37,0 39,0 31,0 24,0 26,0 23,0 20,0 29,0 29,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 39,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 20,0 34,4 17,6 20,4 20,6 28,3 20,3 14,9 15,0 15,6 14,7 14,5 16,2 16,2 12,819,5 18,7 12,4 20,3 20,7 33,0 24,4 17,7 20,5 26,2 22,4 14,0 43,7 13,6 44,1 28,5 24,9 21,9 29,3 34,6 21,3 20,3 29,0 17,4 16,8 16,8 18,7 25,2 16,9 22,4 17,4 12,7 14,1 13,2 12,0 11,0 18,2 22,5 33,9 18,8 28,1 21,4 17,0 14,9 13,0 10,0 14,3 19,8 18,1 17,1 18,6 15,1 24,0

56,0

56,0 64,0 59,0 55,0 39,0

50,0

54,0

58,9

73,0

82,0

100,0

93,0

95,0

108,0 108,0

y = -7E-16x5 + 1E-10x4 - 1E-05x3 + 0,4274x2 - 8609,1x + 7E+07 R² = 0,4805

0,0

datum

de facto kopíruje týž parametr ve VJJ. Po fázi značného rozptýlení hodnot datového souboru nastupuje nyní fáze stagnace. Výrazná jsou ovšem dílčí maxima, která jsou odrazem nehomogenní směsi různých typů důlních vod. Detailněji viz Graf č. 2.3.1-7. Graf č. 2.3.1-7

Ionty Fe v důlních vodách VJŽ 78,40

koncentrace [mg/l] 80,00

60,40

70,00

y = -9E-16x5 + 2E-10x4 - 2E-05x3 + 0,6x2 - 11937x + 9E+07 R² = 0,2572

50,50

60,00

3,27 6,35 7,94 4,50 1,72 0,93 7,37 0,59 1,52

7,92 7,01 9,41 1,76 1,84 3,91 2,30 0,98 5,08 4,02 6,07 2,46 0,81

0,80 4,12

6,04 4,13 7,89 3,19 3,81 3,42 4,38 3,98 4,17 11,30 1,65 4,21 1,64 3,38 5,23 4,09 5,35

11,90

17,10

19,60 0,00 3,08 4,33 7,17 3,71 5,68

8,57

9,49 2,99 4,99 4,14 2,48 4,46 7,60 2,61

6,40

4,98

16,60

18,20 10,30

7,99 9,31 9,62

2,89 3,11 6,11

18,30

35,70

37,40 2,08

6,88

12,60 4,29

8,21

12,30 7,78 0,60

1,41

2,07

10,00

0,47 0,23 0,03 0,10 0,39 1,25 1,79 0,94

8,70 8,60

20,00

15,40

18,90 18,60 17,60

20,60

30,00

23,50

27,40

30,30

40,00

33,30

37,60

50,00

0,00

datum

Problematický rozdíl hladin v rámci zatápění dolu ostravské dílčí pánve (ODP) (viz následující Graf č. 8) je teoreticky vyřešen. Po dosažení hydrostatického tlaku rovnajícímu se hydraulickému odporu prostředí dojde k fixaci statické hladiny Strana 21 celkem 46


v západní části ODP a filtraci veškerých dynamických přítoků do východní části a tedy směrem k VJJ. Tento jev je již patrný – viz Graf č. 9. Hladina v západní části ODP (tzv. oderský bazén) začala od poloviny roku 2012 systematicky klesat s mírnými výkyvy. K ustálení zatím nedošlo. Naopak se předpokládá větší poklesový gradient vzhledem k vymývání aktivních hydraulických komunikací. Graf č. 2.3.1-8 kóta [ m ]

datu

1.01.

1.01.

1.01.

1.01.

1.01. -288,5

1.01. -291,4

1.01.

1.01. -293,8

-288,4

1.01. -296,4

1.01.

1.01. -299,4

-386,1

-387,7

-385,7

-385,1

-386,9

-386,1

-386,5

-383,1

-386,2

vodní jáma

-685,4

-570,8

-600,0

-287,4

1.01. -305,1

1.01.

1.01. -310,3 -387,3

-385,8

-489,6

-500,0

kóta udržované hladiny cca -388,5 m -387,7

-367,5 -389,5

-393,9 -423,4

-480,9

-400,0

-418,3

-430,3

-300,0

-328,2

jáma

-288,3

1.01. -314,8

1.01.

1.01.

1.01.

1.01.

-200,0

1.01.

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

1.01.

kóta [m]

Monitoring hladin důlních vod ve VJJ a OD-2

-700,0

Graf č. 2.3.1-9 datum

Monitoring hladin důlních vod v OD-2 1.11.

1.12.

1.01.

-288,5

-288,5

1.10.

1.09.

-288,5

1.08.

-288,4

1.07. -288,6

2014

-288,4

1.06.

1.05.

-288,6

1.04.

1.03.

1.02.

1.01.

1.11. -287,9

1.12.

1.10. -287,9

1.09.

2013

1.08.

1.07.

1.05.

1.04.

1.03.

1.01. -287,1

1.02.

1.12. -287,1

1.10. -287,2

1.11.

1.09.

1.08. -287,4

-287,2

1.07.

2012

-287,4

1.06.

1.05.

1.04.

1.03.

1.02.

-286,5

1.01.

2011

1.06.

kóta [

-288,8

-288,7

-288,3

-288,3

-288,4

-287,6

-287,8

-287,5

-287,3

-287,4

-287,1

-287,2

-287,3

-288,3

-288,1

-288,2

-287,5

y = -1E-06x5 + 0,0001x4 - 0,0033x3 + 0,0338x2 + 0,0189x - 288,32 R² = 0,9641

-288,7

-289,0

-288,3

-288,5

-287,8

-288,0

-287,6

-287,5

-287,0

-287,0

-289,5

Strana 22 celkem 46


2.3.2 Povrchové vody Výsledky monitoringu povrchových toků jsou velmi pozitivní, na profilu Ostravice Muglinov jsou bez ohledu na průtok plněny nejpřísnější nastavené meze. Pro profil Rychvaldská stružka-jez nejsou stanoveny žádné závazné indikátory. Pokonzultacích se správcem toku Povodí Odry, s. p. jsou výsledky uspokojivé a není třeba provádět žádná regulační opatření. Tabulka č. 2.3.2-2 Srážky na srážkoměrné stanici [mm] Stanice / Měsíc Václavovice

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

69,6

38,2

60,3

25,6

106,0

114,2

20,2

42,4

87,6

21,8

37,0

21,4

644,3

Průtoky vodotečemi nejsou v rámci monitoringu o. z. ODRA sledovány. Výsledky analýz chemizmu říčních vod v profilu Ostravice – Muglinov a v profilu Rychvaldská stružka – jez jsou sestaveny tabelárně viz Tabulka č. č. 2.3.2-3 a Tabulka č. 2.3.2-4.

Strana 23 celkem 46


Tabulka č. 2.3.2-3 Chemizmus říčních vod v profilu Ostravice-Muglinov

Chemizmus říčních vod v profilu Ostravice-Muglinov Sledované období

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

skutečný stav průměrné hodnoty cprům SO42-

CL

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

252,3 161,3 139,0 157,5 157,1 138,6 142,8 96,5 153,7 167,5 133,9

155,5 151,0 125,1 108,6 124,1 135,7 131,5 94,9 124,5 122,2 114,0

CL

-

plnění platného Rozhodnutí limitní hodnoty maxcprům status -

250 250 250 250 250 250 250 250 250

SO42-

CL

-

SO42-

počet analýz n

[ mg dm-3 ]

230 230 230 230 230 230 230 230 230

                

                 

26 18 18 12 12 12 12 12 12 12 12

extrémní hodnoty datového souboru CL-

SO42-

variační rozpětí CL-

SO42-

MAX

MIN

MAX

MIN

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

430,0 440,0 320,0 296,0 356,0 213,0 308,0 179,0 392,0 331,0 391,0

60,0 13,0 22,0 19,0 37,1 86,2 17,1 26,0 46,1 80,4 33,1

280,0 480,0 265,0 151,0 267,0 221,0 301,0 152,0 223,0 185,0 185,0

86,0 36,0 54,4 31,7 54,4 68,5 26,6 40,5 61,0 39,7 38,3

370,0 427,0 298,0 277,0 318,9 126,8 290,9 153,0 345,9 250,6 357,9

194,0 444,0 210,6 119,3 212,6 152,5 274,4 111,5 162,0 145,3 146,7

JeP

Strana 24 celkem 46


Tabulka č. 2.3.2-4 Chemizmus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka – jez

Chemizmus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka - jez Sledované období

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

skutečný stav průměrné hodnoty cprům SO42-

CL

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

1 868,3 1 571,5 1 568,7 1 322,1 1 130,4 1 093,3 1 318,6 1 612,8

171,5 195,6 188,2 188,3 194,4 177,6 172,9 182,0

* * * * * * *

* * * * * * *

CL

-

plnění indikační meze hodnoty maxcprům status -

SO42-

CL

-

SO42-

              

              

počet analýz n

6 12 12 12 12 12 12 12

extrémní hodnoty datového souboru CL-

SO42-

variační rozpětí CL-

SO42-

MAX

MIN

MAX

MIN

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

[ mg dm-3 ]

2 290,0 3 090,0 2 500,0 2 150,0 1 730,0 2 030,0 2 280,0 2 220,0

1 240,0 177,0 834,0 145,0 418,0 132,0 438,0 308,0

194,0 254,0 248,0 250,0 319,0 223,0 216,0 218,0

141,0 169,0 82,5 127,0 108,0 103,0 101,0 130,0

1 050,0 2 913,0 1 666,0 2 005,0 1 312,0 1 898,0 1 842,0 1 912,0

53,0 85,0 165,5 123,0 211,0 120,0 115,0 88,0

JeP

Legenda:

*

*

meze nejsou stanoveny

Strana 25 celkem 46


2.4

Shrnutí Přírodní podmínky v důlních kolektorech vykazují mírné nerovnoměrnosti a heterogenity hydraulického a hydrochemického původu, přičemž úplná stabilita a homogennost se nedá, vzhledem k přírodnímu prostředí, předpokládat . Podmínky vypouštění jsou nastaveny bezproblémově (dle aktuálního stavu poznání), ale při extrémních hydrologických poměrech v toku Ostravice může dojít po dohodě se správcem toku – Povodí Odry, s. p. k regulaci (časově omezenému zastavení) vypouštění důlních vod z VJJ. Přes srážkově deficitní úhrny v některých měsících nedošlo ze strany Povodí Odry, s. p. k regulačnímu opatření, které by ve svém důsledku znamenalo zastavení nebo omezení čerpání VJJ. V průběhu roku 2013 došlo v měsíci říjnu k výraznému, ne však maximálnímu navýšení retenční kapacity podzemního kolektoru VJJ. Obecně je třeba konstatovat, že provozu Vodní jámy Jeremenko i Vodní jámy Žofie je a bude nutno věnovat nadále pozornost a přizpůsobovat režim čerpání a vypouštění aktuální situaci.

3

OVZDUŠÍ

3.1

Emise ze stacionárních zdrojů

3.1.1 Spalovací stacionární zdroje O. z. ODRA je provozovatelem 11 kotelen na plynná paliva, které jsou na lokalitách Jeremenko, Heřmanice a Pokrok. Mezi vyjmenované stacionární zdroje podle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. patří 2 plynové kotelny na lokalitě Jeremenko a 1 kotelna na lokalitě Heřmanice. Zbývajících 8 kotelen jsou zdroje nevyjmenované ve smyslu zákona. Přehled zdrojů podle zákona č. 201/2012 Sb. je v Tabulce č. 3.1.1-1. 3.1.2 Plnění emisních limitů Z výsledků posledních měření vyplývá, že předepsané emisní limity pro spalovací stacionární zdroje – plynové kotelny, byly splněny. Poslední měření, pro ověření plnění emisních limitů, emise CO a hodnot účinnosti spalování stacionárních zdrojů nevyjmenovaných v příloze č. 2 zákona, bylo realizováno v březnu 2012. Pro tyto spalovací zdroje, neuvedené v příloze č. 2, v roce 2013 ohlašování poplatku ani vedení provozní evidence nebylo požadováno. V roce 2013, v souladu s platnými právními předpisy, bylo provedeno autorizované měření emisí CO a NOx na plynové kotelně ve správní budově č. 631, lokalita Jeremenko.

Strana 26 celkem 46


Tabulka č. 3.1.2-1 Plnění emisních limitů

105,6

0,9 100

76,3 -

-

200

59,9 55,6

skutečnost

limit 200

-

-

-

0

93,7 -

0

limit

skutečnost

-

skutečnost

limit nest.

limit

skutečnost

skutečnost

limit nest.

111,2

K3 Viadrus G 100 K1 Buderus G505

0 100

nest.

K2 Viadrus G 100

141,3

CxHy

nest.

Heřmanice

117,5

K3 WP 1000 I K1 Viadrus G 100

CO

nest.

ply nov á kotelna, podnik. centrum,

200

nest.

Jeremenko

NOx

-

nest.

ply nov á kotelna, kompresorov na

SO2

-

nest.

Jeremenko

K1 WP 1000 I K2 WP 1000 I

TZL

nest.

ply nov á kotelna, správ ní budov a

Označení kotle

Výtopna/Kotelna

Hm otnostní koncentrace v m g.m -3

0 6

100

2,1 0

Strana 27 celkem 46


Tabulka č. 3.1.1.-1

Zpoplatněná zneč. látka

-

Počet provozních hodin

3.870 0,596 0,300 0,139 0,130 0,090 0,079 0,046 0,041 0,023 0,023

Účinnost odlučovače

1.1. 1.1. 1.1. nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný nevyjmenovaný

Celk. jm. tepel. příkon (MW)

1995 2000 1995 2012 1995 1995 2012 2004 2013 2004 2004

Počet kotlů / kamen

plynová kotelna, správní budova č. 631 Jeremenko plynová kotelna, podnikatelské centrum Heřmanice plynová kotelna, kompresorovna č.004 Jeremenko plynová kotelna, zdravotní středisko Pokrok plynová kotelna, důlní dílny č. 115 Jeremenko plynová kotelna, dílna ZAPO č.065 Jeremenko plynová kotelna, podniková laboratoř Pokrok plynová kotelna, zámečnická dílna č. 025 Jeremenko plynová kotelna, stolárna č. 061 Jeremenko plynová kotelna, dílny č. 005 Jeremenko plynová kotelna, sklad olejů č. 016 Jeremenko

Druh paliva

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Kód zdroje

Poř. č.

Zdroj znečišťování ovzduší

Rok uvedení do provozu

Přehled zdrojů

zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn zemní plyn

3 2 3 2 2 1 1 2 1 1 1

1 300 712 1 941 721 251 748 882 25 715 667 715

NOx NOx NOx -

Strana 28 celkem 46


3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích stacionárních zdrojů V roce 2013 byla v zákonné lhůtě splněna povinnost provozovatele spalovacích stacionárních zdrojů týkající se povinného výpočtu poplatku za rok 2012 a oznámení toho výpočtu správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. V podmínkách o. z. ODRA byly předmětem výpočtu poplatku vyjmenované spalovací stacionární zdroje (viz Tabulka č. 3 -1 a) – plynové kotelny na lokalitách Heřmanice a Jeremenko. Vzhledem k tomu, že poplatek za r. 2012 z vyjmenovaných spalovacích stacionárních zdrojů byl vypočten ve výši 200 Kč, poplatkové přiznání se dle zákona nepodává. V roce 2013 poplatek nebyl tudíž vyměřen. Jak vyplývá z výpočtů emisí za rok 2013, s použitím údajů z posledních platných autorizovaných měření a z proměnných provozních údajů, vypočtený poplatek ve výši 200 Kč nedosáhl nově zákonem stanovené spodní hranice 5 000 Kč, poplatkové přiznání za rok 2013 se dle zákona nepodává. Přehled emisí za rok 2013 ze zpoplatněných zdrojů, je uveden v tabulce č. 3.1.3-1. Tabulka č. 3.1.3-1 Přehled emisí ze spalovacích stacionárních zdrojů za r. 2013 Znečisťující látka

Zdroj znečisťující ovzduší Plynová kotelna Spr. budova Jeremenko Kompresorovna Jeremenko PC Heřmanice Celkem cca

TZL [t]

NOx

[Kč]

SO2

[t]

[Kč]

[t]

CO [Kč]

[t]

Poplatek vypoč uhraz tený ený

Cx Hy [Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

0,003

0,00

0,201

200,00

0,002

0,00

0,000

0,00

0,011

0,00 200,00

0,00

0,000

0,00

0,016

0,00

0,000

0,00

0,000

0,00

0,001

0,00 0,00

0,00

0,000

0,00

0,011

0,00

0,000

0,00

0,000

0,00

0,001

0,00 0,00

0,00

0,003

0,228

0,002

0,000

0,013

200,00

0,00

Monitoring skleníkových plynů (CO2) není prováděn. O. z. ODRA neprovozuje žádná zařízení ve smyslu zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 3.2

Emise z jiných stacionárních zdrojů

3.2.1 Jiné stacionární zdroje O. z. ODRA provozuje 2 jiné stacionární zdroje, zdroj „Vodní jáma Jeremenko“ a zdroj „Vodní jáma Žofie“. Metan, který uniká z těchto zdrojů do ovzduší se uvolňuje samovolně a není produktem aktívní těžební činnosti. Nejedná se o stacionární zdroje ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o chraně ovzduší. Rozhodnutím KÚ MSK nebyly pro tyto zdroje stanoveny žádné emisní limity a nejsou proto zpoplatněny. Množství exhalací z provozu degazačních a odvětrávacích zařízení dolů za rok 2013:  Vodní jáma Žofie: Ventilátory - 717 590 m3 CO2; Degazace - 290 753 m3 CO2 ;  Vodní jáma Jeremenko - 490 560 m3 CO2;

925 640 m3 CH4; 1 035 811 m3 CH4 ; 550 785 m3 CH4

Strana 29 celkem 46


Počet kotlů/ kamen

Počet provozních hodin

Zpoplatněná zneč. látka

Vodní jáma Žofie

Druh paliva

2

Instalovaný příkon [MW]

1 Vodní jáma Jeremenko

Nevyjmenované

Poř. č.

Jiné zdroje

Rok uvedení do provozu

Tabulka č. 3.2.1-1 Přehled jiných zdrojů

1995

1

-

-

-

8 760

-

1

-

-

-

8 760 7 806

-

hlavní důlní ventilátor hlavní důlní ventilátor degazační stanice

1999 2001

3.2.2 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů Zdroje VJJ a VJŽ nepodléhají oznamovací povinnosti a nejsou zpoplatněny. 3.3

Imise

3.3.1 Prašný spad Prašný spad není na o. z. ODRA monitorován. 3.3.2 Prašnost Důlní pracoviště Na důlních pracovištích o. z. ODRA z hlediska měření koncentrace respirabilní frakce prachu platí rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě č. j. KHSMS 11725/2013/OV/HP z 8.4.2013, které od tohoto měření (pokud nedojde ke změně technických či technologických podmínek) upustilo. Důlní pracoviště byla zařazena do kategorie 1. Platnost dříve vydaných rozhodnutí ve věci měření respirabilní frakce prachu byla zrušena. 3.4

Důlní plyny

3.4.1 Metan a oxid uhličitý Důl Vodní jáma Jeremenko a Důl Vodní jáma Žofie jsou na základě vyhlášky Českého báňského úřadu (dále jen ČBÚ) č. 22/1989 Sb. v platném znění ze dne 29. 12. 1988 zařazeny dle § 79 odstavce 3 jako plynující doly II. třídy nebezpečí. Důlní prostory jsou bez nebezpečí průtrží hornin, uhlí a plynů. Vtažná jáma Dolu Vodní jáma Jeremenko a její jámová tůň je dle § 232 odstavce 1 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. v platném znění zařazena jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu – BNM. Výdušná jáma Je 1, její jámová tůň a překopy 993430, 993450 jsou z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny jako prostory s nebezpečím výbuchu metanu – SNM. Důl Vodní jáma Žofie je z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazen do BNM (vtažná jáma 5/1 – těžní, strojovna havarijního vratu, nouzový kanál, ochoz 8. patra, rozvodna 8. patro, čerpací stanice 8. patro – př. č. 800, překopy č. 801, 8012, 803, 806, třídy 20/081 a 25/081, dále rozvodna 9. patro – př. č. 9020, překopy č. 902, 9023, 903 a do SNM je zařazena výdušná jáma 5/4 – Skipová a překop č. 807.

Strana 30 celkem 46


Exhalace metanu i oxidu uhličitého jsou poměrně nízké a v koncentracích pod přípustnými mezemi povolenými dle §83 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. Tabulka č. 3.4.1-1 Monitoring důlních plynů – lokalita Jeremenko Parametr

Bod monitorovací sítě: Jeremenko Roční průměrná absolutní exhalace  Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí

m3.24

h-1

CH4

CO2

1 509 0,06 kontinuálně kontinuálně ne

1 344 0,05 1x měsíčně 12 ne

Průměrná absolutní exhalace CH4 za 01 – 12/2013 činila na lokalitě Jeremenko 1 509 m3.24 h-1, což je v průměru o 518 m3.24 h-1 méně než v předchozím roce. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu v porovnání s minulým rokem poklesla o 0,02 % a činí za uplynulé období 0,06 %. Průměrná absolutní exhalace CO2 za 01 – 12/2013 činila na lokalitě Jeremenko 1 344 m3.24 h-1. Průměrná hodnota koncentrace CO2 na lokalitě Jeremenko za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,05 %. Tabulka č. 3.4.1-2 Monitoring důlních plynů – lokalita Žofie Parametr

Bod monitorovací sítě: Žofie Roční průměrná absolutní exhalace  m3.24 h-1 Průměrná koncentrace  %  Frekvence Počet měření Překročení stanovených mezí

CH4

CO2

2 536 0,08 kontinuálně kontinuálně ne

1 996 0,06 1x měsíčně 12 ne

Průměrná absolutní exhalace CH4 za 01 – 12/2013 činila na lokalitě Žofie 2 536 m3.24 h-1, což je v průměru o 347 m3.24 h-1 více než v roce předchozím. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu se v porovnání s minulým rokem zvýšila o 0,01 % a činí za uplynulé období 0,08 %. Hodnoty měřených koncentrací jsou nepřímo úměrně závislé na hodnotě barometrického tlaku. Průměrná absolutní exhalace CO2 za 01 – 12/2013 činila na lokalitě Žofie 1 996 m3.24 h-1. Průměrná hodnota koncentrace CO2 na lokalitě Žofie za uplynulé období činí ve výdušném větrním proudu 0,06%. Monitoring důlních plynů ve stanovených monitorovacích bodech je prováděn kontinuálně, hodnoty jsou vyvedeny do centrálního řídícího stanoviště – dispečinku. Při překročení havarijní meze, popřípadě alarmové meze je stálá inspekční služba upozorněna havarijním výstražným signálem. Monitoring zlikvidovaných hlavních důlních děl (HDD) dle technických podmínek je prováděn v rámci povolených

Strana 31 celkem 46


hornických činností v souladu s § 16 odst. 4, 5 a 6 a § 17 odst. 1 vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. 3.4.2 Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý je monitorován v souladu s §109a, odst. 3 vyhlášky ČBÚ č.22/1989 Sb. na vtažné a výdušné jámě provozovaných dolů Jeremenklo a Žofie kontinuálními analyzátory s vyvedením sledování do dispečinku. V roce 2013 nedošlo k překročení stanovených mezí. 3.5

Měření hluku Škodliviny a fyzikální faktory pracovního prostředí jsou sledovány systematicky i namátkově při pravidelných kontrolách pracovišť odpovědnými vedoucími zaměstnanci o. z. ODRA. Při podezření na nedodržování hygienických limitů u některé ze složek pracovního prostředí, a tedy i hluku, jsou provedena kontrolní měření. Monitorování složek pracovního prostředí je realizováno podle SPP-ODRA-22-01-01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA. V roce 2013 nebylo zjištěno na žádném monitorovaném pracovišti překročení hygienických limitů.

3.6

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší

3.6.1 Realizované akce a opatření Spalovací stacionární zdroje Interní kontroly a revize spalovacích stacionární zdrojů znečišťování prostředí, kontroly stavu spalinových cest a účinnosti spalování a kontrolní měření emisí jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a platných ČSN. Kontroly plynových zařízení kotelen a měření výskytu CO v kotelnách jsou prováděny v pravidelných měsíčních intervalech ve všech kotelnách. Odborné prohlídky kotelen a revize plynových zařízení byly provedeny v listopadu 2013. Roční revize spalinových cest a čištění průduchů byly provedeny dne 14.3. 2013 a 30.9.2013. Servisní kontroly kotlů a seřízení hořáků byly provedeny v březnu a říjnu 2013. Pravidelná kontrola kotlů dle vyhlášky č. 276/2007 Sb. byla provedena v březnu 2013. Kontrola kotlů a rozvodů tepelné energie dle vyhlášky č.194/2013 Sb. byla provedena v říjnu 2013. V r. 2006 pro snížení spotřeby zemního plynu na ohřev TUV bylo instalováno v budově kotelny areálu Jeremenko tepelné čerpadlo IVT Greenline, které využívá geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. Instalovaný výkon TČ je 29,5 kW. Provozem uvedeného TČ se snížila spotřeba zemního plynu pro ohřev TUV v areálu Jeremenko v roce 2013 o 9 889 m3 . Za účelem rozšíření poznatků o využití geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ, byla ve spolupráci s VŠB TU Ostrava v r. 2010 instalována do plynové kotelny v obj. 115 důlní dílny 2 tepelná čerpadla Greenline G21 o jednotkovém výkonu 25 kW. Pro zlepšení využití instalovaných TČ byla v roce 2012 rozšířena Strana 32 celkem 46


dodávka tepla z kotelny v obj. 115 do objektu č. 25 zámečnická dílna. V tomto objektu se dosud provozovala samostatná plynová kotelna s kotlem Dakon KS 24 R o výkonu 24 kW. Provozem kombinovaného společného tepelného zdroje (2 ks TČ + plynové kotle) v objektu č. 115 se dosáhlo v roce 2013 snížení potřeby zemního plynu z původní spotřeby 20 781 m3 o 12 053 m3 zemního plynu na skutečnou spotřebu ve výši 8 728 m3. Celková spotřeba zemního plynu v areálu Jeremenko se tak provozem 3 ks tepelných čerpadel snížila v roce 2013 o 21 942 m3. Dosažená úspora ve spotřebě zemního plynu v roce 2013 v areálu Jeremenko přispěla ke snížení emisí z provozovaných spalovacích stacionárních zdrojů. Důlní plyny Pro snížení zatěžování ovzduší emisemi čerpaného důlního plynu ze zdroje Vodní jáma Žofie byla na lokalitě Žofie společností ENIGEN, s. r. o. provozována kogenerační jednotka, která spaluje důlní plyn – metan (CH4). Společnost ENIGEN změnila od 1.9.2013 svůj obchodní název na novou společnost RIGHT POWER SOURCES, s. r. o. s převzetím všech práv a závazků podle uzavřených smluv se společností ENIGEN, s. r. o. Technologie KJ mění odebíraný důlní plyn na elektrickou energii a teplo. Elektrickou energii dodává spol. RIGHT POWER SOURCES, s. r. o. do distribuční soustavy spol. NWR Energy, a.s. a tepelná energie se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. Zařízení KJ bylo uvedeno do zkušebního provozu v květnu 2007. Pro zlepšení využitelnosti produkovaného důlního plynu na KJ, realizovala spol. RIGHT POWER SOURCES, s. r. o. v roce 2008 dostavbu směšovací stanice s plynovou přípojkou na Centrální plynovod spol. Green Gas DPB, a. s. Nové zařízení umožňuje využívat celou produkci CH4 v KJ. V roce 2013 byla v KJ spotřeba důlního plynu z degazační stanice Žofie ve výši 898 663 m3 100 % CH4, ke které si spol. RIGHT POWER SOURCES, s. r. o. ještě přikoupila ze spol. Green Gas DPB, a.s. dalších 1 330 329 m3 100 % CH4. Využitím odebraného důlního plynu pro provoz KJ zajistila spol. RIGHT POWER SOURCES, s.r.o.výrobu 7 597 MWh silové elektřiny, kterou dodala do napojené el. distribuční rozvodné soustavy. Z výrobeného tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie 8 141 GJ. 3.6.2 Kontroly Kontroly orgánů státní správy na úseku ochrany provozovaných o. z. ODRA nebyly v roce 2013 provedeny.

ovzduší

na zařízeních

3.6.3 Uložené pokuty Pokuty nebyly uloženy. 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. ODRA nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody.

Strana 33 celkem 46


3.7

Shrnutí Na lokalitách o. z. ODRA byly v roce 2013 provozovány 3 spalovací stacionární zdroje znečišťování ovzduší, vyjmenované v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. a 8 spalovacích stacionární zdrojů nevyjmenovaných. Dále pak 2 nevyjmenované zdroje Důl Vodní jáma Jeremenko a Důl Vodní jáma Žofie. O. z. ODRA provozuje veškeré zdroje znečišťování ovzduší v souladu s příslušnými právními požadavky. Kontroly, revize a měření emisí zdrojů znečišťování ovzduší jsou prováděny v rozsahu a frekvencích v souladu s požadavky příslušných právních předpisů a ČSN. Emisní limity pro spalovací zdroje jsou plněny. Čtvrtletně je prováděno uvyjmenovaných zdrojů vyhodnocování množství emisí a průběžný výpočet poplatků za jejich vypouštění do ovzduší. Poplatkové přiznání podle skutečností za r. 2012 bylo podáno prostřednednictvím ISPOP v březnu 2013. Poplatek za znečišťování ovzduší byl vypočten ve výši 200,- Kč. Jelikož nedosáhl stanoveného minimálního limitu 5 000,- Kč, nebyl vyměřen a tudíž ani uhrazen. S nabytím účinnosti nového zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. došlo ke změnám při vyhlašování a odvolávání smogových situací a regulací. V této souvislosti byla ukončena platnost „regulačního řádu“ schváleného pro provozovnu „Sanace odvalu Heřmanice“. O. z. ODRA přesto prováděl v roce 2013 nadále kontrolu opatření přijatých provozovatelem za účelem snížení prašnosti na provozovně. Ke snižování spotřeby zemního plynu ve spalovacích zdrojích a tím ke snížení množství produkovaných emisí z těchto spalovacích zdrojů v areálu Jeremenko přispěl provoz tepelných čerpadel, které využívají geotermální energie čerpaných důlních vod z VJJ. V roce 2013 bylo při ohřevu TUV ušetřeno 9 889 m3 zemního plynu a celková úspora zemního plynu v r. 2013, vlivem provozu tepelných čerpadel, dosáhla 21 942 m3. Snížení zatěžování ovzduší na lokalitě Žofie emisemi čerpaného důlního plynu z nevyjmenovaného zdroje Vodní jáma Žofie je docíleno provozem kogenerační jednotky spalující produkovaný metan. Tepelná energie vyráběná KJ se částečně využívá k vytápění objektů v areálu VJŽ. V roce 2013 byla spotřeba důlního plynu v KJ z degazační stanice Žofie ve výši 898 663 m3 100 % CH4. Z výroby tepla v KJ bylo využito pro vytápění areálu Žofie 8 141 GJ. Interní kontroly zlikvidovaných důlních děl ústících na povrch a odplyňovacích pozorovacích vrtů jsou prováděny periodicky v rozsahu a četnosti dle PO-ODRASFZ-02-02, v souladu s příslušnými právními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Monitorování složek pracovního prostředí na pracovištích o. z. bylo v roce 2013 realizováno v souladu se SPP-ODRA-22-01-01 Monitoring pracovního prostředí o. z. ODRA a SM-ODRA-31-02 Systém protiprašné prevence a kategorizace prací.

4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU

4.1

Kontaminace půdy Ve správě o. z. ODRA je v současné době 8 areálů, v nichž je potvrzeno přetrvávající znečištění zemin a horninového prostředí, mající původ v minulém způsobu užívání lokalit před přechodem práv hospodařit na těchto pozemcích na DIAMO, s. p.

Strana 34 celkem 46


Ve většině případů se jedná o zbytkové lokální znečištění zemin ropnými deriváty (NEL), polyaromatickými uhlovodíky (PAU), popř. těžkými kovy. Mezi takto postižená místa dosud patří plochy vytipované analýzami rizik v letech 1997 – 2002 v areálech bývalých důlních provozů Žofie, Barbora, Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov, Šverma a Trojice. Ve většině případů však míra znečištění prokázaná těmito analýzami rizik ekologické zátěže, jak vyplývá z vyjádření a doporučení dotčených orgánů státní správy z let 1997 – 2002, nepředstavuje takové aktuální ani potenciální riziko, které by vyžadovalo sanační zásah v lokalitě. Potřeba sanace vyplynula v minulosti z doporučení účastníků řízení k AR pouze pro rizikové plochy v areálu Trojice. Přestože ostatní účastníci řízení k výsledkům AR pro areály Šverma – Mariánské Hory a Hrušov v letech 1998 – 2000 neshledaly ekologickou zátěž těchto areálů natolik významnou, aby vyžadovala sanační zásah, ČIŽP Ostrava ve svém tehdejším vyjádření k závěrům AR však doporučila realizaci několikaletého monitoringu podzemních vod k prokázání, či vyloučení možnosti migrace kontaminantů do okolí. V areálu Hrušov představovaly potenciální ohrožení kvality podzemních vod vyluhovatelností NEL ze znečištěných zemin 2 plochy – tzv. plocha A u bývalého skladu hydraulických stojek (odstavná plocha pro vozidla) a plocha C bývalé jeřábové dráhy a skladiště šrotu. V areálu Šverma – Mariánské Hory byly z důvodu možného průniku kontaminantů do okolí a podzemních vod označeny jako problémové 3 plochy – tzv. plocha A bývalé čerpací stanice flotačních olejů a podzemní nádrže, plocha B bývalého Bencaloru a plocha C bývalých kalových nádrží. V areálech Šverma – Mariánské Hory a Hrušov nadále platí výstupy z jednání s ČIŽP OI Ostrava (viz Zápis z jednání č. j. ČIŽP/049/OOV/0802619.017/09/VBC ze dne 20.2.2009), které deklarují: o

úroveň kontaminace v lokalitě Hrušov, stejně jako plochy C a B na lokalitě Mariánské Hory nepředstavují významné riziko a DIAMO, s.p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží,

o

přetrvávající kontaminace plochy A v areálu Mariánské Hory, stejně jako kontaminace podzemních vod, nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, má být v budoucnu řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma (vlastník OKK Koksovny, a. s.). Stávající monitorovací objekty v areálu Mariánské Hory bylo proto doporučeno nadále využívat pro režimní monitoring podzemních vod zájmové oblasti prováděném však pouze autosenzoricky, tzn. monitoring, který spočívá ve vizuální a čichové kontrole vzorku vody z vrtů.

Areál Koksovny Jan Šverma začal vlastník řešit v rozporu se stávající koncepcí a to autonomě v rámci tzv. ekologické smlouvy. Vzhledem k absenci bližších údajů bude o. z. ODRA reagovat v rámci připomínkového řízení na předmětnou akci (pokud bude k připomínkovému řízení přizván). V případě areálu Trojice byla sanace horninového prostředí a podzemních vod nařízena z důvodu prokázané masivní kontaminace horninového prostředí i podzemních vod, mající původ v provozu bývalé sousední koksovny.

Strana 35 celkem 46


V prosinci 2008 byla v rámci rozsáhlého projektu „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje a jeho předpokládané rozpočtové náklady byly odhadovány na 340 mil. Kč, byla ukončena realizace I. fáze tohoto projektu s názvem: „Aktualizace analýz rizik kontaminovaného území“. V průběhu roku 2009 zde byl v rámci realizace AAR proveden dodavatelem prací (TOP GEO Group CZ, s. r. o.) podrobný průzkum plošného a prostorového rozsahu znečištění areálů bývalého dolu i koksovny Trojice, provedeno hodnocení ekologických i zdravotních rizik a navržena nápravná opatření. V průběhu roku 2010 bylo vedeno oponentní řízení k AAR. Na základě závěrů oponentního řízení byla zpracována žádost na vodoprávní úřad ve věci stanovení sanačních limitů. Vodoprávní úřad ve svém stanovisku potvrdil závěry AAR a tím se navržené sanační limity legalizovaly. Tyto parametry budou základními pro plánování a realizaci dalších etap projektu. Ze závěrů a doporučení oponované AAR vyplývá, že v rámci zájmového území lokality Trojice byla ověřena existence prioritních kontaminantů v nesaturované zóně: PAU, NEL, C10 – C40, Pb a Hg; v saturované zóně pak PAU, fenoly, NEL, BTEX, amonné ionty, kyanidy a Pb. Kontaminace je přednostně vázána na nesaturovanou zónu v materiálech mocných navážek stavebních sutí různého složení, stáří a původu a dále v horninách karbonu, a to až do hloubek ověřeného geologického profilu. Kontaminační mraky pro jednotlivé kontaminanty tvoří prostorově rozsáhlé plochy s vazbou na zdroje kontaminace. V saturované zóně nebyla prokázána migrace kontaminantů za hranice lokality, rychlost migrace je minimální. K definitivnímu stanovení nápravných opatření k eliminaci zhodnocených rizik SEZ zhotovitel doporučuje realizaci dopřesňujícího sanačního doprůzkumu. Tento doprůzkum společně s realizací prováděcí projektové dokumentace je náplní II. fáze projektu. V koncem roku 2012 byly práce na předmětné druhé fázi zahájeny a v průběhu 2013 práce pokračovaly. Předpoklad ukončení je ve 2. pol. 2014. 4.2

Kontaminace biologického materiálu O. z. ODRA neprovádí analýzy biologického materiálu.

4.3

Shrnutí Na základě dosavadních výsledků průzkumu a monitoringu starých ekologických zátěží lokalit ve správě o. z. ODRA lze konstatovat, že mezi lokality s nutností provedení sanace patří nadále již jen areál Trojice a Šverma – Mariánské Hory. Řešení SEZ v areálu Trojice je ošetřeno v současnosti již probíhajícím projektem „Komplexní sanace kontaminovaného území lokality Trojice“, který je součástí programu revitalizace Moravskoslezského kraje a jeho předpokládané rozpočtové náklady jsou odhadovány na 340 mil. Kč. V roce 2010 proběhlo oponentní řízení k závěrečné zprávě aktualizované analýzy rizik lokality Trojice – na základě výsledků a stanovisek dotčených orgánů státní zprávy bylo přistoupeno k přípravě II. etapy realizace projektu - předsanační doprůzkum a zpracování projektu sanace. Tato etapa byla ve II. pol. 2012 vysoutěžena a koncem roku pak začaly vlastní práce, které pokračovaly v průběhu roku 2013. Strana 36 celkem 46


Přetrvávající kontaminace plochy A v areálu Mariánské Hory, stejně jako kontaminace podzemních vod nacházející původ v sousedním koksárenském provozu, by měla být řešena v souvislosti se sanačním zásahem v rámci Koksovny Jan Šverma ve spolupráci s jejím vlastníkem (OKK Koksovny, a. s.). Ke koordinované činnosti jsme zatím nebyli vyzváni. Lokality Žofie a Barbora, areály Koblov, Hrušov, Pokrok, Paskov patří i nadále mezi lokality s přetrvávajícím zbytkovým znečištěním zemin. Tyto zátěže však nepředstavují významné riziko a DIAMO, s. p. nemá povinnost vykonat zde sanační práce ve smyslu odstraňování starých ekologických zátěží. Ve většině případů jde o areály bývalých důlních provozů, které jsou i nadále využívány jako výrobní a ostatní průmyslové areály a vykazují proto obecně pomalejší průběh atenuace znečištění. Dříve masivně znečištěné plochy v rámci těchto areálů jsou proto nadále průběžně, v rámci ročních monitorovacích plánů o. z., kontrolovány z hlediska časového vývoje znečištění. Zbývající lokality bývalých důlních areálů ve správě o. z. ODRA byly již v minulosti vyhodnoceny jako areály, které jsou bez rizik ohrožení zdraví nebo ekosystémů.

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

5.1

Produkce a nakládání s odpady

5.1.1 Provozovny Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona o odpadech ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2013“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následujících 6 provozoven o. z. ODRA: Identifikační číslo a název provozovny 101 areál Pokrok 102 areál Barbora 106 areál Žofie 107 areál Paskov 108 areál Jeremenko 112 areál Hrušov 5.1.2 Produkce odpadů Přehled vlastních odpadů podle druhu, katalogového čísla, kategorie a množství v sumě za celý o. z. je uveden v Tabulce č. 5.1.2-1. V roce 2013 nedošlo v porovnání s rokem 2012 k výrazným změnám.

Strana 37 celkem 46


Tabulka č. 5.1.2-1 Přehled produkce odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Kaly z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Obaly obsahující zbytky NL Absorpční činidla Pneumatiky Olověné akumulátory Nikl-kadmiové akumulátory Směs betonu, cihel,… Dřevo Izolační materiály Stavební materiály obs.azbest Papír a lepenka Plasty Jiný biolog. nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Měď, mosaz, bronz Hliník Železo a ocel Směsné kovy Kabely

Katalogov é číslo odpadu 13 05 02 15 01 01 15 01 02 15 01 10 15 02 02 16 01 03 16 06 01 17 06 02 17 01 07 17 02 01 17 06 04 17 06 05 20 01 01 20 01 39 20 02 03 20 03 01 17 04 01 17 04 02 17 04 05 17 04 07 17 04 11

Kategorie odpadu N O O N N O N N O O O N O O O O O O O O O

Množství odpadu celkem

Množství odpadu kg 4 000 4 602 818 1 210 80 380 12 14 4 808 600 12 700 54 270 4 520 1 180 104 125 460 22 881 690 4 170 568 160 5 800 7 830 5 627 481

Množství nebezpečného odpadu celkem

9 836

Množství ostatního odpadu celkem

5 617 645

Množství odpadů předaných k využití („R“)

5 402 360

Množství odpadů předaných k odstranění („D“)

225 121

Na celém odštěpnám závodu probíhá třídění tuhého komunálního odpadu. Za rok 2013 bylo z TKO vytříděno celkem 6,704 t odpadu, z toho 0,922 t plastů a 5,782 t papíru. Tabulka č. 5.1.2-2 Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu

1. 2. 3. 4.

Papírové a lepenkové obaly Papír a lepenka Plastové obaly Plasty

Katalogové číslo odpadu 15 01 01 20 01 01 15 01 02 20 01 39

Kategorie odpadu O O O O

Množství odpadu kg 4 602 1 180 818 104

Strana 38 celkem 46


V roce 2013 byly v souladu s platnými právními předpisy předány oprávněným osobám ke zpětnému odběru tyto použité materiály: Zářivky a výbojky 223 kg Monitory CRT+LCD 81 kg Tiskárny a kopírovací stroje 130 kg Malé domácí spotřebiče (konvice,vařiče,ventilátory) 50 kg Ostatní spotřebitelská zařízení 90 kg (televizory, radia, videa, infrazářiče, fotoaparáty, atd.) Osobní počítače(včetně příslušenství) a servery 68 kg Ostatní zařízení IT a telekomunikací (kalkulačky, skenery 200 kg faxy, telefony, servery, mobilní telefony, psací stroje, atd.) Velké domácí spotřebiče a elektrické a elektronické nástroje 270 kg Olověné a nikl-kadmiové akumulátory a baterie 26 kg Teplonosné oleje 4 680 kg ___________________________________________________________________________ Celkem 5 818 kg

Zpětným odběrem 5 818 kg uvedených matriálů bylo ušetřeno cca 13 tis. Kč (mimo bezplatného svozu). 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů Přehled zařízení a skladů včetně příslušných rozhodnutí správních úřadů: - ZVO Barbora - sanace vodní nádrže – souhlas upraven Rozhodnutím KÚ MSK č.j. 167938/2010, ze dne 18. 10. 2011 s platností do 31. 12. 2014 pro využití stavebních a demoličních odpadů na povrchu terénu. Provoz byl ukončen k 31. 12. 2012 (řádným hlášením do ISPOP ze dne 1. 2. 2013 – IČ ISPOP 259527), sanace a příjem sanačně rekultivačních materiálů probíhá mimo režim zákona o odpadech. -

Sklady (skladovací, shromažďovací místa) nebezpečných odpadů - nakládání podle výše uvedeného rozhodnutí k nakládání s nebezpečnými odpady a interních provozních řádů: o Mobilní sklad na lokalitě Jeremenko o Mobilní sklad na lokalitě Žofie

Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, které vznikají v provozovnách o. z. ODRA je upraven Rozhodnutím KÚ MSK č. j. MSK 30136/2012 ze dne 26. 3. 2012. Platnost je udělena do 31. 3. 2017. 5.2

Náklady a výnosy Finanční náklady za využití a odstraňování odpadů činily Výnosy (zisk) z prodeje odpadů

5.3

1 182 tis. Kč 3 964 tis. Kč

Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství

5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady V uplynulém oddobí o. z. ODRA v oblasti nakládání s odpady nepodnikal.

Strana 39 celkem 46


5.3.2 Realizované akce a opatření V roce 2013 pokračovala ve všech činných areálech o. z. harmonizace třídění odpadů komunálního charakteru na 3 frakce (papír, plasty, ostatní směsný odpad). 5.3.3 Kontroly V roce 2013 nebyly správními orgány provedeny žádné kontroly. 5.3.4 Uložené pokuty V oblasti odpadového hospodářství nebyla o. z. ODRA uložena žádné pokuty. 5.4

. Shrnutí V roce 2013 nedošlo v porovnání s rokem 2012 v množství vyprodukovaných odpadů k podstatným změnám. Celková produkce vyprodukovaných odpadů v 6 provozovnách o. z. ODRA činila 5 627,48 t. Celkový finanční zisk po odečtení nákladů za odstraňování činil 2 782 tis. Kč. Pro rok 2014 se předpokládá podobná produkce odpadů vlastních, ovšem náklady na jejich odvoz a zneškodnění mohou být navýšeny o náklady na likvidaci a zneškodnění stavebních a demoličních odpadů cizími oprávněnými firmami.

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM

6.1

Úložná místa

6.1.1 Odvaly Na odvalech ve správě o. z. ODRA není ukládán žádný těžební odpad ani materiály související s činností o. z. Přehled úložných míst těžebního odpadu, oznámených SBS – OBÚ v Ostravě ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., která vznikla historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěna na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v tabulce č. 6-1. Tato tabulka odráží aktuální technický stav bez ohledu na majetkové vztahy k pozemkům, na nichž se odvaly/úložná místa těžebního odpadu nacházejí. Rozhodujícím kriteriem zahrnutí bývalých odvalů do kategorie úložných míst těžebních odpadů byla existence starých ekologických zátěží na příslušné lokalitě. Tabulka č. 6.1.1-1 Úložná místa těžebního odpadu P. č. Odval 1

Odval Ema

2

Odval Hedvika

3

Odval Heřmanice Celkem

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

4 090

karbonská hlušina

v provozu

Plocha

Objem

Hmotnost

m2

m3

kt

213 000

2 556 000

406 000

4 872 000

7 795

karbonská hlušina

V provozu

1 032 000 1 651 000

18 885 600 26 313 600

30 217 42 102

karbonská hlušina

v provozu

Strana 40 celkem 46


Většina bývalých odvalů je však určena k dokončení plánovaných či již realizovaných sanačně-rekultivačních akcí a jejich předání k využívání ve smyslu platných územních plánů jejich vlastníkům; tyto deponie však nejsou evidovány jako úložná místa. Sanačně-rekultivační akce na odvalech, které probíhaly v roce 2013, jsou přehledně zpracované v kapitole č. 7 Rekultivace. V souvislosti s plněním povinností ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem jsou na OBÚ Ostrava nahlášeny jako úložná místa těžebního odpadu ve smyslu zákona odvaly Heřmanice, Hedvika a Ema. Tyto odvaly jsou dlouhodobě termicky aktivní a je pravděpodobné, že v rámci sanace termických procesů na těchto lokalitách bude nutné s uloženým těžebním materiálem dále disponovat (extrakce, inertizace, remodelace apd.). V roce 2013 došlo ke změně v kubatuře odvalu Heřmanice odtěžováním hlušiny odvalu v jeho východní a západní části. Jde o součást řešení termicky aktivního odvalu. Za rok 2013 bylo z odvalu Heřmanice odtěženo celkem 285 075 t kameniva. Na odvale Hedvika byl ukončen projekt „Dlouhodobý monitoring termicky aktivního odvalu Hedvika“ teplotní a plynové sledování. V rámci teplotního monitoringu odvalu Hedvika je zaznamenávána migrace a rozšíření původní termicky aktivní zóny v centrální části odvalu zejména jižním a jihovýchodním směrem k intenzivně využívanému podnikatelskému areálu. Na termicky zasažené části odvalu Ema, tj. v trase bývalého výložníku na kuželu haldy, pokračovaly v průběhu roku 2013 omezené monitorovací práce. Protože značená turistická trasa (odval je technickou kulturní památkou) na vrchol odvalu Ema vedla přes rizikovou plochu bývalého výložníku, byla v návaznosti na výsledky průzkumu, tato trasa odkloněna a v současné době již vede mimo exponovanou – termicky aktivní zónu. V roce 2013 byl vysoutěžen projekt na termometrický a plynový monitoring odvalů Ema a Hedvika. 6.1.2 Odkaliště Odkaliště označená jako úložná místa těžebního odpadu na o. z. ODRA nejsou. 6.2

Těžební odpad a materiály související s hornickou činností Odvaly ani odkaliště nejsou v podmínkách o. z. ODRA aktivně provozovány – v současnosti již není ukládán žádný materiál související s hornickou činností organizace.

6.3

Shrnutí Z termicky aktivního odvalu Heřmanice bylo v roce 2013 odtěženo 285 075 tun kameniva – karbonské hlušiny. Těžbou a prodejem kameniva z části odvalu Heřmanice došlo v roce 2013 ke snížení celkového objemu uloženého těženího odpadu o 178 200 m3. V roce 2013, stejně jako v předešlých letech, byla věnována zvláštní pozornost

Strana 41 celkem 46


termicky aktivním odvalům Ema, Hedvika a Heřmanice, kde pokračovaly monitorovací akce popsané v rámci předešlých kapitol, popř. byly připravovány navazující projekty vedoucí k řešení problematiky likvidace (sanace) termicky aktivních oblastí odvalů. Jsou prováděny pravidelné kontroly odvalů se zaměřením na dodržování zákazu používání otevřeného ohně, zjišťování výskytu černých skládek odpadů, označení přístupových cest výstražnými tabulkami. Odval Heřmanice je kontrolován týdně, navíc s namátkovým měřením koncentrací CO, H2S, SO2 a vizuální kontrolou stavu termické aktivity. O vývoji situace na termicky aktivních odvalech jsou průběžně informovány příslušné orgány státní správy, orgány ochrany životního prostředí a další dotčené subjekty. 7

SANACE A REKULTIVACE

7.1

Sanačně-rekultivační akce

7.1.1 Realizované sanačně-rekultivační stavby hrazené z RP ZNHČ Na tyto akce byly čerpány z RP ZNHČ 2013 náklady na realizaci, přípravné a zajišťovací práce (jedná se o správní poplatky, inženýrskou činnost, odvody ZPF a PUPFL, nájmy za pozemky, vytyčovací práce a náklady na ukončení stavby).

stavby

Skutečné

Ukončení

stavby

Zahájení stavby

Název sanačně-rekultivační

Plocha v ha

Tabulka č. 7.1.1-1

náklady dosud v tis. Kč

Náklady na

Náklady

realizaci v

na

r. 2013

realizaci

v tis. Kč

celkem v tis. Kč

Lokalita Ostrava-Ostravská dílčí pánev Rekultivace odvalu Jeremenko Sanace odkalovacích nádrží Jeremenko Rekultivace pozemku u ul. Kubečkova Rekultivace vodního toku Ráček Komplexní řešení území Trojice II. etapa IG průzkum opěrné zdi

6,50

2002

2015

590

57

787

12,90

2008

2015

-2 129

53

-1 160

0,55

2012

2018

2 422

1 083

2 966

0,50

2012

2017

3 686

1 994

4 261

2,30

2012

2015

1 729

1 527

1 931

1,50

2013

2013

198

198

199

Strana 42 celkem 46


Trojice Lokalita Fučík - Petřvaldská dílčí pánev Rekultivace nad vlečkou

2,63

Sanace odvalu Václav II. etapa - přípravné práce Sanace odvalu Václav II.

2012

2013

1 102

101

1 127

2012

2013

1 138

888

1 150

2013

2015

66 849

66 849

91 377

2005

2016

800

169

1 676

76 385

72 919

102 638

7,00

etapa - sanační práce

Lokalita Barbora Sanace vodní nádrže na

0,60

lokalitě Barbora Celkem

34,48

7.1.2 Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu „Revitalizace Moravsko-slezského kraje“ Realizované stavby. Akce již realizované v rámci Revitalizace Moravskoslezského kraje – realizace těchto akcí byla zahájena v letech 2005 – 2012 (bez nákladů na přípravné a zajišťovací práce, ty byly hrazeny ze státního rozpočtu).

stavby

Ukončení

stavby

Zahájení stavby

Název sanačně-rekultivační

Plocha v ha

Tabulka č. 7.1.2-1 Skutečné

Náklady

Náklady

náklady

na

na

dosud

realizaci

realizaci

v tis. Kč

2013

celkem

v tis. Kč

v tis. Kč

Ostravská dílčí pánev Rekultivace Rudná 5.st. – podél

(6,60)

2005

2012

4 375

88

4 799

10,00

2008

2015

41 199

504

52 731

Sanace sesuvného území Urx

0,10

2008

2013

5 827

4

5 839

Sanace Salma

1,80

2007

2013

5 954

564

5 975

Rekultivace odvalu Oskar

5,10

2007

2013

5 105

451

5 105

Protierozní opatření Salma

0,03

2009

2015

632

44

729

ul.Polanecká Sanace a rekultivace nádrží Stachanov

Strana 43 celkem 46


Rekultivace plochy Lipina, plocha A

0,96

2012

2018

3 851

224

4 958

0,50

2008

2014

15 678

32

16 448

33,40

2009

2014

6 124

19

6 173

Rekultivace území nádrže NP 1

30,90

2006

2024

32 632

0

97 559

Celkem

82,79

121 377

1 930

200 316

Petřvaldská dílčí pánev Sanace odvalu Václav Lokalita Paskov Odvodnění zamokřených pozemků Ščučí

Stavby ve fázi přípravy Akce schválené v Meziresortní komisi ustanovené na základě usnesení vlády č. 756 ze dne 5. 8. 2002 ve znění jeho pozdějších změn – tyto stavby byly schváleny v Meziresortní komisi k zařazení do programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Dosud ale nebyla vyhlášena veřejná zakázka na realizace těchto staveb. Na tyto akce byly čerpány z RP ZNHČ 2013 náklady na zpracování studie a inženýrskou činnost. Tabulka č. 7.1.2-2 Název sanačně-rekultivační

Plocha

Zahájení

Ukončení

stavby

v ha

stavby

stavby

Předpokládané náklady na realizaci v tis. Kč

Ostravská dílčí pánev Rekultivace odvalu Rychvald Odvodnění území Nová Ves Sever Rekultivace odvalu Urx Úprava odvodnění vodoteče Mlýnka

2,50

2014

2020

13 139

280,00

2017

2023

250 000

12,06

2014

2020

13 102

1,60

2015

2020

18 000

0,76

2015

2019

32 000

4,80

2015

2021

2 053

4,00

2015

2018

139 000

3,00

2015

2018

20 000

Petřvaldská dílčí pánev Úprava poz.v Petřvaldě - lokalita u Bužkovce Sanace lokality u Balatonu Lokalita Paskov Zkapacitnění odlehčovacího kanálu Ščučí Úprava potoka Zyf Celkem

308,72

487 294

Strana 44 celkem 46


7.2

Shrnutí V průběhu roku 2013 byly ukončeny práce na čtyřech sanačně-rekultivačních stavbách: „Rekultivace nad vlečkou“, která byla také legislativně ukončena, stavby „Rekultivace odvalu Oskar“, „Sanace Salma“ a „Sanace sesuvného území Urx“ budou legislativně ukončeny v roce 2014. Dále byl proveden inženýrsko-geologický (IG) průzkum opěrné zdi Trojice a byly ukončeny práce stavby „Sanace odvalu Václav II. etapa - přípravné práce“. Celková rozloha ukončených staveb je 9,5566 ha a rozloha provedeného IG průzkumu opěrné zdi Trojice je 1,5 ha. V roce 2013 byla také legislativně ukončena stavba „Rekultivace Rudná - 5. st. - podél ul. Polanecké“, u které byly realizační práce ukončeny v roce 2012. Z RP ZNHČ 2013 probíhaly práce celkem na 10 stavbách o ploše 34,48 ha. Náklady na realizaci činily 72 919 000 Kč. V rámci revitalizace Moravskoslezského kraje bylo řešeno celkem 10 staveb. Samotné práce probíhaly v roce 2013 na 9 stavbách o ploše 82,79 ha. Náklady na realizaci činily 1 930 000 Kč. Staveb ve fázi přípravy (příprava podkladů pro zpracování projektové dokumentace a zpracování projektové dokumentace) bylo v roce 2013 celkem 8. Tyto stavby jsou o ploše 308,72 ha a předpokládaných nákladech 487 294 000 Kč.

Strana 45 celkem 46


ZÁVĚR Na základě vyhodnocení výsledků monitorigu životního prostřadí, provedené státním podnikem DIAMO, odštěpným závodem ODRA Ostrava za rok 2013, lze charakterizovat vliv činnosti odštěpného závodu na celkový stav jednotlivých složek životního prostředí následovně. V uplynulém roce o. z. ODRA spravoval 13 výpustných profilu, přes které do recipientů, resp. do kanalizace, vypustil celkem 6 626 467 m3 vod; z toho bylo 102 258 m3 vod důlních a 6 524 209 m3 vod odpadních. V průběhu roku na žádném profilu nedošlo k překročení maximálních hodnot u stanovených ukazatelů znečištění. Z hlediska dalšího vývoje bude nadále nutno věnovat pozornost zejména vypouštění důlních vod (největší zátěž pro životní prostředí – znečištění vod chloridy), a to s důrazem na optimalizaci provozu obou vodních jam Jeremenko a Žofie. Ve smylu nového zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. byly v roce 2013 v provozu 3 vyjmenované stacionární tepelné zdroje a 8 zdrojů nevyjmenovaných. Mimo to má o. z. ODRA ve správě, resp. v provozu 2 jiné stacionární zdroje - vodní jámu Jeremenko a vodní jámu Žofie, se samovolným uvolňováním metanu a oxidu uhličitého. Úroveň znečišťování z provozovaných zdrojů je trvale pod emisními limity a nebyl za ně vyměřen žádný poplatek. Z pohledu kontaminace půdy má o. z. ve správě 8 areálů s prokázaným a přetrvávajícím znečištěním zemin a horninového prostředí, které pochází z průmyslové činnosti v minulosti. Kontaminace je systematicky monitorována, analyzována a v rámci sanačních projektů starých ekologických zátěží a zahlazování následkůhornické činnosti postupně odstraňována. Za uplynulý rok o. z. ODRA vyprodukoval na svých 6 provozovnách celkem 5 627,48 tun odpadu, z toho bylo 9,84 tun odpadu nebezpečného, což je na obdobné úrovni jako v předchozích letech. Zpětně bylo odebráno 5,82 tun materiálu a z tuhého komunálního odpadu vytříděno celkem 6,70 tun odpadu (plasty, papír). Těžební odpad, historicky vzniklý v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí na Ostravsku, je uložen na 3 termicky aktivních úložných místech (odvaly Ema, Hedvika a Heřmanice) o celkovém objemu 26 313 600 m-3 na ploše 165,1 ha. V roce 2013 pokračovalo odtěžování kameniva ve východní části odvalu Heřmanice; rovněž tak byly prováděny těžební práce i v jeho západní části. Začala realizace izolační stěny oddělující skládku chemických odpadů v západní části od termicky aktivní střední části odvalu. V průběhu roku 2013 byly ukončeny čtyři sanačně-rekultivační stavby na ploše 9,6 ha. Práce pokračovaly na 10 stavbách financovaných z RP ZNHČ a na 10 stavbách financovaných z programu revitalizace Moravskoslezského kraje o celkové rozloze 117,27 ha s náklady ve výši 74,85 mil. Kč. Osm sanačně-rekultivačních staveb se v roce 2013 nacházelo v přípravné fázi. Celkové hodnocení stavu složek životního prostředí je pozitivní. Výsledky monitorování prokázaly, že vlivem činnosti DIAMO, s. p., o. z. ODRA Ostrava v roce 2013 nedošlo k závažnému znečištění nebo poškození životního prostředí a stav jeho jednotlivých složek se ve spravovaných lokalitách postupně a trvale zlepšuje. Strana 46 celkem 46

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2013

Recommend Documents