ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí v oblasti PRLP Mydlovary za rok 2009

DIAMO, státní podnik odštěpný závod Správa uranových ložisek ul. 28 října 184 261 13 Příbram

Mydlovary 28. 02. 2010 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí v oblasti PRLP Mydlovary za rok 2009

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí v oblasti PRLP Mydlovary za rok 2009

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí v oblasti PRLP Mydlovary za rok 2009

Zpracoval:

Ing. Karel Kollar (Úvod, kap. 1, 2, 3, 4 a 6) tech. prac. IV Václav Havel (Kap. 5) ved. likvid. prací František Schuster (Kap. 7, 8) ved. rekult. prací

Kontroloval:

Josef Vacek ved. PRLP Mydlovary

Schválil:

Ing. Václav Plojhar ředitel o. z.

Datum:

28. 02. 2010

Výtisk číslo:

1

Stránka 2 celkem 39


OBSAH Úvod 1. Nakládání s vodami ......................................................................................... 5 1.1. Pitná voda.................................................................................................... 5 1.2. Provozní voda.............................................................................................. 6 1.3. Odpadní voda .............................................................................................. 6 1.3.1. Dešťová a splašková voda z kanalizace bývalé úpravny MAPE............ 6 1.3.2. Voda z odkališť bývalé úpravny MAPE .................................................. 7 1.4. Důlní voda ................................................................................................. 11 1.5. Odkaliště a laguny ..................................................................................... 11 1.5.1. Vodní bilance odkališť ......................................................................... 11 1.5.2. Chemismus volné vody odkališť .......................................................... 13 1.5.3. Drenážní voda odkališť ........................................................................ 13 1.6. Monitoring okolí – povrchové vody ............................................................ 14 1.7. Přehled činností na úseku nakládání s vodami.......................................... 15 1.7.1. Realizované akce a opatření ............................................................... 15 1.7.2. Kontroly ............................................................................................... 16 1.7.3. Uložené pokuty .................................................................................... 16 1.8. Shrnutí ....................................................................................................... 16 2. Hydrogeologie ............................................................................................... 17 2.1. Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů ................... 17 2.2. Monitorovací systémy ................................................................................ 17 2.2.1. Monitoring podzemních vod................................................................. 17 2.2.2. Monitoring povrchových vod ................................................................ 17 2.3. Výsledky monitoringu................................................................................. 18 2.3.1. Podzemní vody .................................................................................... 18 2.3.2. Povrchové vody ................................................................................... 20 2.4. Shrnutí ....................................................................................................... 20 3. Ovzduší........................................................................................................... 21 3.1. Emise z tepelných zdrojů........................................................................... 21 3.1.1. Přehled zdrojů...................................................................................... 21 3.1.2. Plnění emisních limitů.......................................................................... 22 3.1.3. Emise a poplatky ze zdrojů .................................................................. 22 3.2. Technologické emise ................................................................................. 22 3.2.1. Zdroje podléhající oznamovací povinnosti........................................... 22 3.2.2. Odkaliště.............................................................................................. 23 3.3. Imisní monitoring ....................................................................................... 24 3.3.1. Prašný spad......................................................................................... 24 3.3.2. Prašnost .............................................................................................. 25 3.4. Monitoring radionuklidů.............................................................................. 25 3.4.1. Radon .................................................................................................. 25 3.4.2. Dávkový příkon gama .......................................................................... 26 3.4.3. Uran v prašném spadu ........................................................................ 27 3.5. Měření hluku.............................................................................................. 27 3.6. Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší............................................... 27 3.6.1. Realizované akce a opatření ............................................................... 27 3.6.2. Kontroly ............................................................................................... 27 3.6.3. Uložené pokuty .................................................................................... 28

Stránka 3 celkem 39


3.6.4. Náhrada škod způsobených exhalacemi ............................................. 28 3.7. Shrnutí ....................................................................................................... 28 4. Kontaminace míst a biologického materiálu............................................... 28 4.1. Kontaminace půdy ..................................................................................... 28 4.2. Kontaminace biologického materiálu ......................................................... 28 4.3. Shrnutí ....................................................................................................... 29 5. Odpadové hospodářství................................................................................ 29 5.1. Produkce odpadů....................................................................................... 29 5.2. Náklady...................................................................................................... 29 5.3. Přehled činností na úseku odpadového hospodářství ............................... 29 5.3.1. Odpady vlastní produkce ..................................................................... 29 5.3.2. Podnikání v oblasti nakládání s odpady............................................... 29 5.3.3. Sklady (skladovací, shromažďovací místa) nebezpečných odpadů..... 30 5.3.4. Realizované akce a opatření ............................................................... 30 5.3.5. Kontroly ............................................................................................... 30 5.3.6. Uložené pokuty .................................................................................... 30 5.4. Shrnutí ....................................................................................................... 30 6. Nakládání s těžební odpadem ...................................................................... 30 6.1. Přehled úložných míst ............................................................................... 30 6.1.1. Odvaly ................................................................................................. 30 6.1.2. Odkaliště.............................................................................................. 30 6.2. Materiály související s hornickou činností.................................................. 30 7. Rekultivace..................................................................................................... 31 7.1. Odkaliště K I .............................................................................................. 31 7.2. Odkaliště K III ............................................................................................ 31 7.3. Odkaliště K IV/D ........................................................................................ 32 7.4. Odkaliště K IV/E......................................................................................... 33 7.5. Odkaliště K IV/C2 ...................................................................................... 34 7.6. Shrnutí ....................................................................................................... 35 8. Závěr ............................................................................................................... 37 9. Použité zkratky v textu .................................................................................. 38

Přílohy č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 -

Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009 Potvrzení o zpětném odběru odpadů Výnosy z odpadů a náklady na odstraňování odpadů v r. 2009 Seznam shromažďovacích míst nebezpečných odpadů Základní údaje o provozu odkališť a množství uložených odpadů z přepracování U-rud č. 6 - Vyhodnocení provozu monitorovací sítě indikačních vrtů za rok 2009 (Enacon, s.r.o. Praha, únor 2010) č. 7 - Monitoring biosféry odkališť r. 2009 (JUZF, katedra ekologie Č. Budějovice, únor 2010)

Strana 4 (celkem 39)


Úvod V předložené zprávě jsou zhodnoceny výsledky monitorování, zjišťované na základě systémového pracovního postupu schváleného ředitelem o. z. SUL Příbram (SPPSUL-22-01-02) a stav všech složek životního prostředí v působnosti provozu rekultivací a likvidačních prací Mydlovary za r. 2009. Ve zprávě jsou rovněž popsány používané sanační technologie s akcentem na provedené změny, výsledky kontrolní činnosti a plánovaná opatření. Zvláštní pozornost je přitom věnována čištění odkalištních vod a rekultivačním pracem. Hodnocení stavu životního prostředí je založeno zejména na porovnání výsledků monitoringu s referenčními, limitními a dříve zjišťovanými hodnotami se zaměřením na objasnění příčin změn v roce 2009 a vývojových trendů za uplynulých 5 i více let, ve vazbě na průběh a efektivnost sanačních prací. Zpráva je koncipována podle osnovy uvedené v řídícím postupu s. p. DIAMO „Monitoring“, kap. 9.1. (Z-01-ŘP-sp-22-01) a je určena zejména pro vedoucí zaměstnance s. p. DIAMO, orgány státního dozoru a správy. V souladu s rozhodnutím MÚ Zliv, odbor výstavby bude zpráva rovněž předána občanskému sdružení „Jihočeské matky a Nadace proti atomovému nebezpečí“.

1. Nakládání s vodami 1.1.

Pitná voda

Dodavatelem pitné vody do objektů bývalé úpravny U-rud MAPE Mydlovary je Vak J. Čechy a.s. Č. Budějovice. Odběrová místa, vybavená vrtulkovými (fakturačními) vodoměry jsou na 4 odbočkách z veřejného vodovodu a) areál MAPE:

odbočka z veřejného vodovodu Hluboká – Zbudov č. odběru 10330-101-0 Z této odbočky jsou přes samostatné vodoměry zásobovány objekty privatizované části areálu MAPE, objekt 421 a objekt odkaliště K I.

b) areál MAPE:

odbočka z veřejného vodovodu Hluboká – Zbudov – šachta u aknaglobusu č. odběru 10330-105-0 byla v roce 2009 využívána na základě objednávky fy Energie a.s. k protiprašným opatřením při demoličních pracech objektů MAPE.

c) sociální objekt u odkaliště K III:

odbočka z veřejného vodovodu Olešník č. odběru 10340-162-0

d) objekt čistírny drenážních vod:

odbočka z veřejného vodovodu Mydlovary č. odběru 100330-104-0

Celkem bylo z výše uvedených míst odebráno 3 231 m3 vod, tj. o 1 862 m3 více než v roce 2008. Na tomto nárůstu se však podílejí pouze cizí odběratelé. Spotřeba ve



vlastních objektech činila 693 m3, tj. o 99 m3 méně než v roce 2008. Ztráty činily 29 m3. V roce 2009 odebírali vodu cizí odběratelé – JH Rent a.s. v množství 761 m3 (navýšení oproti roku 2008 o 239 m3 zapříčiněné jejich havárií v měsíci lednu) a Energie a.s. v množství 1 731 m3. Energie a.s. používala odebranou vodu výhradně k postřikům při demolicích objektů MAPE jako protiprašná opatření. Oběma odběratelům byla na základě smlouvy (JH Rent) a objednávky (Energie a.s.) spotřeba vody fakturována. Za odebranou vodu pro vlastní spotřebu bylo zaplaceno pouze vodné ve výši 28,05 Kč/m3 (celkem 19 439 Kč). Stočné není účtováno vzhledem k vypouštění odpadní vody do otevřeného příkopu, který není ve správě dodavatele PV. Přehled o místě a způsobu užití odebrané PV podává tab. č. 1.1.1. Zásobování pitnou vodou nebylo narušeno žádnou mimořádnou událostí. 1.2.

Provozní voda

K provozním účelům byla v roce 2009 používána pouze důlní voda z prostoru K IV/C3Z na protiprašné postřiky a čištění komunikací v okolí rekultivovaných odkališť. 1.3.

Odpadní voda

1.3.1. Dešťová a splašková voda z kanalizace bývalé úpravny MAPE Kanalizační síť areálu MAPE doznala v roce 2009 podstatných změn vzhledem k likvidaci chemické úpravny, kontaminovaných objektů a ploch. V měsíci únoru byl zlikvidován objekt mlýnice a skladu koulí, v březnu objekt drtírny a vzorkovny, v dubnu čerpací stanice se zahušťovači, lamelový usazovák a havarijní jímky a v měsíci květnu hlavní výroba sušárna a úpravna včetně kontaminovaných zemin pod těmito objekty. Následně byly v červnu zaslepeny dvě kanalizační větve ze sanovaných ploch na hranicích pozemku JH Rent. Funkční zůstala pouze 1 větev podél tělesa vlečky, do které jsou čerpány vody z jímky depa. Veškerá dešťová a splašková voda je odváděna přes ČOV do Soudného potoka. ČOV bývalé úpravny MAPE byla na základě privatizace části areálu MAPE v roce 2003 (včetně této ČOV) vyřazena z evidence výpustních profilů s. p. DIAMO. PRLP Mydlovary novému nabyvateli ČOV (fa JH Rent a.s.) poskytuje na základě uzavřené smlouvy pouze přesně popsané služby k zajištění provozu ČOV (odběr vzorků, kontrola a čištění aparátů, vyvážení kalu). Podle schváleného Programu monitoruje o.z. SUL Příbram, PRLP Mydlovary na svůj náklad pouze množství radionuklidů uvolňované z kanalizace MAPE do životního prostředí. Odpadní voda je vypouštěna na základě rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeský kraj, č.j. KUJCK 29160/2007/OZZL/9 Ryb ze dne 21.12.2007 pro společnost JH Rent platného do 20.12.2011. Přehled výsledků stanovení Unat a Ra226 ve výpustním profilu z ČOV, včetně bilančních údajů k výpočtu ozáření kritické skupiny obyvatel, podává tab. č. 1.3.1.1.



Zvýšené koncentrace uranu v odpadních vodách vypouštěných do Soudného potoka jsou zjišťovány dlouhodobě, v důsledku trvalé infiltrace kontaminovaných vod z podloží výrobních objektů do kanalizace: r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009

-

min. 0,108, min. 0,034, min. 0,011, min. 0,014, min. 0,110, min. 0,120, min. 0,060, min. 0,095, min. 0,081,

max. 1,010, max. 0,290, max. 0,590, max. 0,460, max. 0,400, max. 0,480, max. 0,340, max. 0,580 max. 0,920

∅ 0,320 mg/l ∅ 0,157 mg/l ∅ 0,211 mg/l ∅ 0,205 mg/l ∅ 0,252 mg/l ∅ 0,242 mg/l ∅ 0,230 mg/l ∅ 0,319 mg/l ∅ 0,335 mg/l

Nejvyšší hodnoty koncentrace uranu byly zaznamenány v měsíci květnu (0,92 mg/l) a dubnu (0,61 mg/l). Toto zvýšení zřejmě přímo souvisí s demolicí kontaminovaných objektů MAPE včetně odtěžení kontaminovaných zemin. Po zaslepení kanalizačních větví z těchto lokalit došlo k poklesu koncentrace uranu a vyšetřovací úroveň již nebyla do konce roku překročena. Po soutoku s vodami od EMY a vtoku do Soudného potoka je koncentrace radionuklidů z pohledu radiační ochrany zcela bezvýznamná. V roce 2009 byly na vstupu do Soudného potoka zjištěny dále uvedené koncentrace radionuklidů (11 vzorků). Unat Ra226

∅ 0,034 ∅ 0,036

min. min.

0,022 0,027

max. 0,051 mg/l max. 0,045 Bq/l

Vzhledem k vypuštěnému množství radionuklidů a průměrnému průtoku vody v Soudném potoce nad výpustním profilem v roce 2009 (viz tab. č. 1.3.1.1.) činil příspěvek výpusti do Soudného potoka k ozáření kritické skupiny obyvatel v roce 2009 pouze 0,2 µSv/rok. V roce 2010 očekáváme snížení vypouštěného množství radionuklidů do Soudného potoka vzhledem k provedení sanace bývalého areálu MAPE a zaslepení dvou kanalizačních větví z těchto prostor. 1.3.2. Voda z odkališť bývalé úpravny MAPE Od roku 2002 je v PRLP Mydlovary uplatňován nový způsob likvidace odkalištních vod, který je založen na čištění volných, popř. drenážních vod odkaliště K IV a K I alkalizací v nádrži AN DV a řízeném vypouštění takto vyčištěné vody do řeky Vltavy, mimo ČDV. Při uplatňování této metody byla ČDV až do 30.4.2005 využívána k chemickému čištění pouze menší částí odkalištních vod, převážně drenážní vody odkaliště K I se zvýšeným obsahem dusitanů a uranu. Provozní zkušenosti však ukázaly, že tyto složky lze při vhodné manipulaci s vodami účinně odstranit s využitím biochemických a fyzikálně-chemických procesů přímo v odkalištích, bez chemického čištění v ČDV.



Z tohoto důvodu byla větší část strojního zařízení v ČDV k 1.5.2005 odstavena a v dalším období (vč. celého roku 2009) uplatněna výlučně nová technologie likvidace vod založená na dále uvedených, hlavních operacích: a) čerpání odkalištních vod do nádrže AN DV b) čištění odkalištních vod alkalizací v nádrži AN DV c) vypouštění vyčištěné odkalištní vody do řeky Vltavy Blokové, technologické schéma likvidace vod v roce 2009 je včetně objemové bilance znázorněno na obr. č. 1.3.2.1. a) Čerpání odkalištních vod do nádrže AN DV Drenážní vody z odkaliště K I, v zimním období též z odkaliště K IV, byly čerpány do akumulační nádrže bývalé ČDV (AN ČDV) a odtud volně vypouštěny do východní laguny odkaliště K IV/E, odkud byly periodicky odčerpávány do akumulační nádrže odkalištních vod (AN KV). Do nádrže AN KV byla rovněž odčerpávána přebytečná volná voda z odkaliště K III, K IV/C1Z a K IV/C2. Zhomogenizovaná voda z nádrže AN KV byla v období od 26.2.2009 do 27.3.2009 jednorázově přečerpána do nádrže AN DV v množství určeném pro dočištění alkalizací a následné vypuštění do řeky Vltavy. Uran a dusíkaté sloučeniny obsažené v odkalištních vodách, zejména v drenážní vodě odkaliště K I se podařilo do značné míry odstranit již při popsané manipulaci, tzn. přímo v odkalištích s využitím dále uvedených fyzikálně-chemických a biochemických procesů. - adsorpce uranu na hydratovaných oxidech železa a manganu - nitrifikace a denitrifikace za účasti mikroorganismů - rozkladu uranových komplexů při dlouhodobé retenci vody Výše uvedené procesy byly nastartovány v odkališti K IV/E, probíhaly samovolně při retenci vod v nádrži AN KV a nakonec se uplatnily i při závěrečné alkalizaci vody v nádrži AN DV. Účinnost těchto procesů (před závěrečnou alkalizací) se projevila i v roce 2009, kdy skutečná koncentrace koncem roku činila u U 0,19 mg/l a u N-NO2 0,057 mg/l. b) Alkalizace vody v nádrži AN DV Technické řešení alkalizace vody v nádrži AN DV zůstalo stejné jako v roce 2006. Dolomitické vápenaté hnojivo (dále jen DVH) bylo dopravováno jako volně ložené pomocí AC na podvozku T 815 s vlekem. Každá dodávka byla přímo z AC, během 12 hod pneumaticky nadávkována na hladinu vody v nádrži, do vzdálenosti 5-20 m od břehu. Místo vykládky DVH se často střídalo s přihlédnutím ke směru větru. Dávkování DVH do nádrže AN DV proběhlo v období od 27.3.2009 do 21.4.2009. Celkem bylo nadávkováno 803,41 t. Po celou dobu dávkování byla voda v AN DV promíchávána válcovými kesenery a nejvyšší hodnoty pH v nádrži bylo dosaženo zhruba týden po skončení dávkování DVH v hodnotách 10,35-10,40.



Měrná spotřeba DVH na 1 m3 vypuštěné vody činila v roce 2009: 2,75 kg. Přehled o spotřebě DVH od roku 2002 podává dále uvedená tabulka. Vývoj spotřeby DVH při alkalizaci vody v nádrži AN DV Období Spotřeba DVH Max. pH 3 v AN DV t kg/m 2002 584,7 6,48 8,8 2003 633,0 4,02 10,6 2004 557,1 2,74 9,7 2005 668,1 2,80 10,4 2006 382,9 1,62 9,4 2007 482,6 1,77 9,4 2008 703,31 2,65 9,7 2009 803,41 2,75 10,4

Doba alkalizace (počet dnů/etap) 130/2 24/4 22/2 39/1 26/3 43/3 66/2 26/1

Spotřeba DVH na 1 m3 vypuštěné vody se oproti roku 2008 mírně zvýšila a došlo také ke zvýšení pH. Obě hodnoty dosáhly zhruba úrovně roku 2005. Došlo ovšem oproti předchozímu roku k podstatnému zkrácení doby čištění, poněvadž požadované parametry k vypouštění vody mimo pH byly dosaženy zhruba za 13 dnů po ukončení alkalizace, pH vypouštěné vody muselo být upravováno od zahájení vypouštění (4.5.2009) do 27.6.2009 v rozkyselovací lince kyselinou sírovou. Přehled o složení vody v AN DV před zahájením a po ukončení alkalizace podává tab. č. 1.3.2.2. c) Vypouštění vyčištěné odkalištní vody do řeky Vltavy Vypouštění vyčištěné vody z AN DV do Vltavy bylo zahájeno po ukončení alkalizace dne 4.5.2009 na základě vodoprávního rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeský kraj č.j. KUJCK 7008/2006 OZZL Ža/10 z 25.7.2006 platného do 31.12.2010. V souladu s podmínkami tohoto rozhodnutí byla vyčištěná odkalištní voda vypouštěna do řeky Vltavy řízeným způsobem, tj. v závislosti na průtoku vody ve Vltavě. Aktuální stav vody v řece, podle limnigrafu Č. Budějovice, byl zjišťován na internetu, pod adresou www.chmi.cz, s četností min. 1x za týden. Při průtoku vody ve Vltavě větším než 13 m3/s lze vodu vypouštět bez omezení tj. s výkonem blízkým max. kapacitě odpadního potrubí do Vltavy (12 l/s), při nižším průtoku je nutné výkon čerpání omezovat na 6 l/s. V roce 2009 nebylo nutné omezit čerpání do Vltavy, bylo možné čerpat vodu bez omezení, s výkonem 11-12 l/s. Přehled o složení vyčištěné odkalištní vody čerpané z nádrže AN DV do Vltavy podává tab. č. 1.3.2.3. V souladu s vodoprávním rozhodnutím byly ve vypouštěné odpadní vodě s četností 1x za 2 měsíce monitorovány i další složky, pro které nejsou stanoveny emisní limity (viz dále uvedená tabulka). Strana 9 (celkem 39)


Obsah vybraných složek v odpadní vodě vypouštěné do řeky Vltavy v roce 2009 (mg/l) Datum Pcelk. Fecelk. F AOX 25.2.2009 0,035 0,494 0,550 0,350 3.6.2009 0,034 0,032 0,550 0,025 12.8.2009 0,047 0,047 0,580 0,055 21.10.2009 0,014 0,050 0,320 0,041 16.12.2009 0,037 0,346 0,500 0,039 0,033 0,194 0,500 0,102 ∅ Imisní standard 0,15 2 1 0,03 dle Vyhl. 61/03 Sb. Z výsledků je zřejmé, že při vypouštění v r. 2009 byly emisní limity povolené vodoprávním rozhodnutím splněny s výjimkou AOX, kde je výsledek ovlivněn zejména výsledkem rozboru z 25.2.2009. Bilance vypuštěného znečištění do řeky Vltavy za r. 2009 je uvedena v tab. č. 1.3.2.4. Z výsledků je zřejmé, že bilanční limity vodoprávního rozhodnutí byly dodrženy. Emisní limit byl překročen 1x v položce Mn – hodnota 1,48 (emisní limit „P“ 1,0 mg/l; „M“ 2,0 mg/l) dne 25.2.2009 těsně před ukončením vypouštění. Za vypouštěné znečištění bylo podle zákona č. 254/01 Sb. v roce 2009 zaplaceno, celkem 1 208 831 Kč. Z toho 1 082 079 Kč za vypouštění RAS (RL 550o C), 97 680 Kč za vypouštění CHSKCr a 29 072 Kč za objem vypuštěné vody. Průměrná koncentrace RAS ve výši 7 444 mg/l je oproti předchozímu roku o 1 183 mg/l vyšší. Poprvé v roce 2009 byla zpoplatněna položka CHSKCr, poněvadž došlo k překročení koncentračního a bilančního limitu. Koncentrační limit 40 mg/l byl v předchozím roce dodržen (40 mg/l), v roce 2009 byla skutečnost 42 mg/l. Na toto postupné zvyšování mají zřejmě vliv rekultivační materiály používané k překrývání odkališť, jejichž podstatnou složkou jsou kaly z ČOV. Tyto skutečnosti jsou již promítnuty do poplatkového hlášení pro rok 2010. Přehled o efektivnosti likvidace odkalištních vod v letech 2001-2009 podává následující tabulka. Efektivnost likvidace odkalištních vod v letech 2001 - 2009 Období Objem Celkové Počet vypuštěné náklady překročení odkalištní vody na čištění emisních limitů tis. m3 Kč/m3 2001 132 79 8 2002 196 53 5 2003 259 37 4 2004 282 34 3 2005 284 30 1 2006 237 27 2 2007 272 21 0 2008 266 20 0 2009 291 19,8 1


Podíl vody vyčištěné v AN DV % 0 46 61 72 84 100 100 100 100


Poznámka: Veškerá překročení emisních limitů jsou v toleranci nař. vlády č. 82/99 Sb. popř. 61/03 Sb. Z výsledků v tabulce je zřejmé, že uplatněním nového způsobu čištění se podařilo zvýšit výkon likvidace vod téměř na hranici předepsanou vodoprávním rozhodnutím, (300 tis. m3) při snížení měrných nákladů pod 20,- Kč/m3 a zvýšení spolehlivosti čištění. Nový způsob likvidace vod se jednoznačně osvědčil jako velmi levná, výkonná a přitom dostatečně účinná metoda, která nezatěžuje veřejný recipient nad ekologicky přijatelnou míru. V roce 2010 bude tento způsob likvidace vod využíván na stejném principu. Nově bude odzkoušeno dávkování DVH přes ejektor, ve kterém dojde ke zvlhčení vápna a bude zamezeno prašnému úletu DVH mimo AN DV. V průběhu napouštění vody budou usazené a zřejmě nezreagované zbytky DVH v místech nejčastějšího vápnění rozmíchány bagrem, čímž by mělo dojít k úspoře celkového potřebného množství DVH a dosažení potřebného stupně pH pro vyčištění vody při menší poměrné spotřebě na 1 m3 vody. Dále je v roce 2010 plánována instalace nového čerpadla do výtlačné jímky LOV, předělání výtlačného řádu v LOV včetně osazení novým průtokoměrem. 1.4.

Důlní voda

Jedinou důlní vodou po U-činnosti v lokalitě Mydlovary je povrchová voda vnikající do prostoru bývalé těžby zemin pro stavbu hrází odkaliště K IV (zemník K IV/C3Z) odkud se může při vyšší hladině přelévat do drenážního systému odkaliště K IV/C2. Vzhledem k nadprůměrným srážkám v roce 2009 (766,6 mm) byla voda z K IV/C3Z odčerpána v měsíci září a říjnu do stoky Svatopluk, v množství 19 530 m3. Dle plánu monitorování byly před a po ukončení čerpání odebrány vzorky a voda vyhovovala limitům pro vypouštění. 1.5.

Odkaliště a laguny

1.5.1. Vodní bilance odkališť Stav volné vody v odkalištích byl vyhodnocován pravidelně 1x za měsíc, na základě známé charakteristiky odkališť, zjištěné geodetickým měřením o.z. SUL Příbram a zaměřením hladin odkališť 4x za rok pracovníky Vodní díla TBD a.s. Vývoj objemu volné vody v odkalištích od r. 1991 až po současnost je znázorněn na obr. č. 1.5.1.1. Přehled o rozložení objemu volné vody v odkalištích na konci let 2006-2009 podává tab. č. 1.5.1.2. Srážky v lokalitě Mydlovary dle ČHÚ 1995 637 mm 1996 680 mm 1997 579 mm 1998 540 mm



1999 445 mm 2000 521 mm 2001 666 mm 2002 967 mm (z toho v srpnu 276 mm !!!) 2003 424 mm 2004 604 mm 2005 708 mm 2006 724 mm 2007 597 mm 2008 500 mm 2009 767 mm -------------------------------------∅ (1945-1994) – 592 mm ∅ (1972-2001) – 581 mm 2002 – nejvyšší srážky od roku 1945 ! 2003 – druhé nejnižší srážky od roku 1945 ! 2009 – druhé nejvyšší srážky od roku 1995 ! Z přehledu srážek je zřejmé, že v roce 2009 byly silně nadprůměrné a s tím koresponduje i vývoj volné vody odkališť. Objem vody v odkalištích narůstal v průběhu celého roku a k 31.12.2009 bylo celkem v odkalištích 1 898 tis. m3 vody, což je o 236 tis. m3 více než v roce 2008. K 31.12.2009 bylo odkaliště zamrzlé, takže byl vzat stav k 30.11.2009, který činil 1 923 tis. m3, odečet k 31.12.2009 byl proveden pouze v nádrži AN DV. Největší nárůst objemu vody nastal v odkališti K IV/R. Odkalištní vodu lze ve významnějším množství akumulovat pouze v nerekultivovaných odkalištích K IV/R, K IV/C1Z a v nádržích AN DV a AN KV. Po odečtení retenčního objemu nádrže AN DV, která je využívána pro čištění odkalištních vod zbýval k 31.12.2009 volný prostor pro akumulaci vod pouze 226 tis. m3. Tento prostor lze navýšením max. hladin vody v odkalištích v souladu se závěry z prohlídky odkališť podle § 11 Vyhl. MZ č. 471/01 Sb. ze dne 6.10.2006 dále zvětšit o dalších cca 300 tis. m3. Vzhledem k tomu, že navýšení max. hladin volné vody v odkalištích (K IV/R, K IV/C1Z, K IV/E, AN KV) je opatření pouze dočasné, považujeme za nutné v souladu s TPL a SP preferovat stavbu „Rekonstrukce odkaliště K IV/C1Z na vodní nádrž“, která zvýší retenční objem odkališť o cca 700 tis. m3. Touto stavbou bude dlouhodobě zajištěn nejen bezpečný stav odkališť, ale i požadované tempo rekultivačních prací, které ve stále větší míře vodní bilanci odkališť zatěžují. Manipulace s volnou vodou Manipulace s volnou vodou odkališť je nedílnou součástí technologie likvidace vod (viz obr. č. 1.3.2.1.) a přitom je nezbytná i pro zajištění nerušeného průběhu rekultivačních prací na odkalištích. V 1. čtvrtletí byl doplněn objem vody v AN DV na množství potřebné k alkalizaci z nádrže AN KV a K IV/C1Z. Do nádrže AN KV byla v průběhu roku čerpána voda z K IV/E, K IV/C1Z, K III a K IV/C2. Dále byla čerpána voda do K IV/R z K IV/D a



K IV/E. V měsíci listopadu bylo odzkoušeno čerpání vody z K IV/R do K III (8 760 m3, výkon 30 m3/hod). Souhrnný přehled o manipulaci s volnou vodou odkališť podává tabulka č. 1.5.1.3. Maximální přípustná hladina vody nebyla v průběhu roku 2009 překročena v žádném odkališti. V rámci výkonu TBD nebyly v roce 2009 zaznamenány žádné podstatnější nepříznivé jevy a skutečnosti, které by signalizovaly zhoršení bezpečnosti a stability hrázového systému odkališť, nebo omezovaly postup rekultivačních prací. 1.5.2. Chemismus volné vody odkališť Přehled o složení volné vody v odkalištích podávají tab. č. 1.5.2.1. až 1.5.2.6. Odkaliště K IV/C2 -

Odkaliště K IV/E Odkaliště K III Odkaliště K IV/C1Z -

Odkaliště K IV/R Nádrž AN KV -

došlo k mírnému nárůstu RL, NH4 a Mn. U ostatních složek došlo k mírnému poklesu nebo dosažení dlouhodobého průměru. došlo ke zvýšení u položky NH4, ostatní složky zaznamenaly zlepšení. mírný nárůst obsahu Mn, ostatní složky na dlouhodobém průměru nebo mírný pokles. zaznamenán nárůst koncentrace U a Ra226, u ostatních položek pokles. Nárůst U a Ra226 zřejmě zapříčiněn ukládáním kontaminovaných materiálů z demolice MAPE. pokles koncentrace probíhal u všech složek. nárůst koncentrace pouze u Mn, u ostatních položek pokles.

Z dlouhodobého hlediska se složení vody v odkalištích trvale zlepšuje jednak vlivem klimatických podmínek (ředěním atmosférickými srážkami) jednak vlivem procesů nitrifikace, denitrifikace a srážení, které vedou ke snižování koncentrace dusíkatých sloučenin a těžkých kovů. 1.5.3. Drenážní voda odkališť V roce 2009 bylo v drenážních systémech odkališť zachyceno následující množství vody drenážní systém ČS objem (m3) vzorek KI KI 57 370 KAD K IV/D + K IV/R C1+C2 105 185 DD K IV/C2 + K IV/C1Z-západ C2 DC2 K IV/C1Z-východ C3 18 918 DC3 K IV/C1F + K IV/E C4 14 947 DC4 K III C5 9 110 DO -------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 2009 205 530 m3



Z celkového množství zachycené vody bylo do akumulačních nádrží AN DV a AN KV odčerpáno z ČS KI , C1, C2 a C4 177 502 m3 drenážní vody, tj. 86 % celkového množství (viz obr. č. 1.3.2.1.). Zbývající objem drenážní vody byl odčerpán do odkaliště K IV/C1Z (C3) a K III (C5). Přehled o složení drenážní vody podávají tab. č. 1.5.3.1. až 1.5.3.6. Vzhledem k tomu, že výtlak čerpací stanice drenážních vod C2 je zaústěn do kanalizace drenážního systému K IV/D + K IV/R, charakterizují údaje v tab. č. 1.5.3.2. průměrné složení směsi drenážních vod K IV/D + K IV/R a K IV/C2 + K IV/C1Z-západ. Navíc toto složení bylo ovlivněno čerpáním volné odkalištní vody z odkaliště K IV/C2 v měsíci srpnu a září do čerpací stanice C2 v množství 28 335 m3. Tato skutečnost ovlivnila zvýšenou koncentraci zejména U a Ra226 v drenážních vodách z čerpacích stanic C1 a C2. V ostatních drenážních vodách všeobecně došlo ke snížení koncentrace majoritních složek (RL, SO4, Mg, NH4) oproti předchozímu roku. Toto koresponduje s vysokými atmosférickými srážkami a z toho vyplývajícího naředění drenážních vod. Celkový objem drenážních vod 205 530 m3 je o 94 951 m3 vyšší než v roce 2008, K výraznému nárůstu drenážních vod došlo i na odkališti K I – celkové množství 57 370 m3, meziroční nárůst 18 260 m3. K tomuto nárůstu došlo i přesto, že v roce 2009 bylo zakryto 2,01 ha svahů odkaliště a k utěsnění zbývá posledních 2,7 ha. 1.6.

Monitoring okolí – povrchové vody

V roce 2009 byla v souladu se schváleným programem monitorována jakost vody v Soudném potoce (nad a pod výpustním profilem z bývalé úpravny MAPE), v rybníku Velké Nákří (poblíž ČSDV C1 a vrtu M10), ve stoce Svatopluk (na přepadu z rybníka Nové jámy, u JZ okraje obce Olešník a u SZ okraje zemníku K IV/C3Z) a v Mydlovarském rybníku (poblíž stavidla na přepadu do Soudného potoka). Bodové vzorky byly z kontrolních profilů odebrány ve dnech 20.-22.4. a 13.-15.10.2009. Výsledky hydrochemických rozborů jsou uvedeny v tabulkách č. 1.6.1. až 1.6.8. V Soudném potoce byly imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění pro povrchové vody podle Nař. vl. č. 61/03 Sb. dodrženy, a to i pod výpustním profilem z ČOV MAPE. Výpusť odpadní vody z areálu MAPE neměla na složení vody v Soudném potoce (pod výpustním profilem) zjevný vliv. V korytě pod výpustním profilem se běžně vyskytuje rak potoční. V Mydlovarském rybníku byly imisní standardy přípustného znečištění pro povrchové vody podle Nař. vl. č. 61/03 Sb. rovněž dodrženy s výjimkou SO4 - ∅ 366 mg/l (imisní standard 300 mgl/), Mn - ∅ 0,71 mg/l (imisní standard 0,5 mg/l) a RL - ∅ 776 mg/l (imisní standart 600 mg/l). Překročení imisních standardů je zřejmě zapříčiněno dlouhodobým ovlivňováním vod v rybníku průsaky z výsypek po těžbě lignitu a z popelovin uložených v odkališti Triangl ve správě společnosti E.ON. Ve stoce Svatopluk se projevilo podstatné zlepšení vody oproti předchozím letům, kdy složky NH4, NO3 a CHSK jsou již pod úrovní imisních standardů. Na tuto



skutečnost má zřejmě vliv ČOV splaškových vod z obce Olešník, která byla zprovozněna v měsíci červnu 2008. Na úrovní imisních standardů je pouze Fe u všech tří sledovaných profilů a rozpuštěné látky a Mn u profilu SSV K3Z. Toto je zapříčiněno průsaky z odkališť a z výsypek po těžbě lignitu. V chovném rybníku Velké Nákří, napájeném stokou Svatopluk bylo zjištěno stejně jako v minulém roce nevýrazné překročení imisních standardů pro složky CHSK-Cr. Shora uvedené výsledky monitorování jsou typické a z řady výsledků předchozích let nijak nevybočují. V zásadě potvrzují, že jakost povrchových vod významněji ovlivňují pouze průsaky pod severní a jihozápadní hrází odkaliště K III do stoky Svatopluk, zatímco vliv ostatních odkališť K I a K IV na povrchové vodoteče v blízkém okolí je zcela bezvýznamný. Ve všech vzorcích povrchových vod ve 2. pololetí 2009 byla zaznamenána zvýšená hodnota celkové aktivity α. Odpadní voda z ČOV MAPE a odkališť Mydlovary je vypouštěna do veřejné vodoteče bez povolení SÚJB, jelikož podle provedených odhadů, akceptovaných Úřadem nepřesáhne příspěvek z těchto zdrojů k efektivní dávce u kritické skupiny obyvatel 10 µSv/rok (Vyhl. SÚJB č. 307/02 Sb., § 57, odst. 3). Přehled referenčních úrovní pro monitorování radionuklidů ve vypouštěných vodách podle Programu monitorování schváleného SÚJB pro r. 2009 podává tab. č. 1.6.9. V roce 2009 byla do veřejné vodoteče vypouštěna vyčištěná odkalištní voda (regulovaná výpusť do řeky Vltavy), splašková voda z areálu bývalé úpravny MAPE (neregulovaná výpusť do Soudného potoka). Výsledky monitoringu těchto výpustí jsou shrnuty v tab. č. 1.6.10. Z údajů vyplývá, že k překročení referenčních úrovní ve výpustích došlo 2x u výpustě do Soudného potoka – vzorek OVM (odpadní voda MAPE, ID 314) ze dne 10.4.2009 – obsah Unat 0,62 mg/l a 7.5.2009 – obsah Unat 0,92 mg/l (VÚ 0,50 mg/l). Problematika je popsána v kapitole 1.3. 1.7.

Přehled činností na úseku nakládání s vodami

1.7.1. Realizované akce a opatření a) Stavby V roce 2009 nebyly v oblasti nakládání s vodami realizovány ani připravovány žádné stavby. b) Technická a organizační opatření Žádná významnější opatření nebyla v roce 2009 realizována.



1.7.2. Kontroly V roce 2009 byly v PRLP Mydlovary provedeny orgány státního dozoru a správy dále uvedené kontroly, které se dotýkaly nakládání s vodami: a) Povodí Vltavy s.p. provedlo kontrolní odběr slévaných vzorků vyčištěné odkalištní vody ve výpustním profilu do řeky Vltavy dne 23.2. a 2.12.2009 – bez zjištěných závad. b) SÚJB Praha provedl kontrolu plnění podmínek svých rozhodnutí a dodržování programu monitorování při inspekci dne 5.5. a 22.9.2009 bez závěrů k nakládání s vodami. Součástí kontrol bylo i dozimetrické měření a odběr vzorků v terénu, které pro inspekci provedli zaměstnanci SÚJCHBO Kamenná. Z měření provedených v rámci těchto kontrol nevyplynuly žádné další závěry. c) ČIŽP, oblastní inspektorát České Budějovice, oddělení ochrany vod uskutečnilo vodoprávní revize dne 27.3., 26.6., 18.9., 23.9. a 15.12.2009. Závady nebyly zjištěny. 1.7.3. Uložené pokuty V roce 2009 nebyly uloženy žádné pokuty ani nebylo zahájeno žádné správní řízení. 1.8.

Shrnutí

Nakládání s vodami v roce 2009 nebylo ovlivněno žádnou mimořádnou událostí. Objem volné vody v odkalištích zaznamenal nárůst oproti roku 2008 o 261 tis. m3 a činí 1 923 tis. m3. Volný prostor pro akumulaci vod je tedy cca 200 tis. m3 a je ho možno navýšit o dalších 300 tis. m3 dočasným navýšením maximálních hladin. V návaznosti na zahájení rekultivace odkaliště K IV/R bude nutné v souladu s TPL a SP provést stavbu „Rekonstrukce odkaliště K IV/C1Z na vodní nádrž“ (zvýšení retenčního objemu o 700 tis. m3), vybudování pevné čerpací stanice na odkališti K IV/C1Z a bezpečnostního přelivu z nádrže AN KV do odkaliště K IV/C1Z. V roce 2009 byly odkalištní vody likvidovány výlučně novou technologií. Čistírna drenážních vod (ČDV) byla po celý rok mimo provoz a odkalištní vody čištěny přímo v odkalištích s využitím fyzikálně-chemických a biochemických procesů při dlouhodobé retenci vod. Takto předčištěné vody byly dočištěny alkalizací v nádrži AN DV a odtud řízeně vypuštěny do řeky Vltavy v celkovém množství 290,7 tis. m3. Podmínky vodoprávního rozhodnutí byly překročeny v jediném případě dne 25.2.2009 těsně před ukončením vypouštění v položce Mn – 1,48 mg/l. Hodnota „P“ vodoprávního rozhodnutí – 1,0 mg/l. Referenční úrovně pro obsah radionuklidů ve vypouštěných vodách, podle platného programu monitorování, do řeky Vltavy nebyly v roce 2009 překročeny ani v jediném případě. Ve vzorku vypouštěné vody dne 3.6.2009 byla překročena VÚ v položce celková akt. α - 5,1 Bq/l (VÚ 2,0 Bq/l).



V rámci výkonu TBD nebyly v roce 2009 zaznamenány žádné podstatnější nepříznivé jevy a skutečnosti, které by signalizovaly zhoršení bezpečnosti a stability hrázového systému odkališť, nebo omezovaly postup rekultivačních prací. Výsledky monitorování potvrdily minimální vliv odkališť na jakost povrchových vod v blízkém okolí.

2. Hydrogeologie 2.1.

Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů

Odkaliště Mydlovary jsou situována na severním okraji budějovické pánve, jejíž výplň je tvořena svrchnokřídovými uloženinami klikovského souvrství a tercierními sedimenty zlivského a mydlovarského souvrství. Podloží a okolí pánevních uloženin tvoří moldanubické krystalinikum, reprezentované zejména biolitickými pararulami. Kolektorem podzemní vody jsou zejména propustnější písčité vrstvy křídy a terciéru a dále nevytěžené uhelné sloje.Transmisivita hornin klikovského a mydlovarského souvrství je v důsledku jejich jílovitého vývoje velmi nízká (10-5 m-2 s-1) a transmisivita hornin moldanubika je ještě nižší (10-5 – 10-7 m-2 s-1). Generelní směr proudění podzemní vody je v převážné části území odkališť k jihozápadu, v oblasti Soudného potoka se stáčí k jihovýchodu. Ve svrchních zvodnělých kolektorech se projevuje vzdouvací účinek odkališť na hladinu podzemní vody, která na některých místech vystupuje až nad povrch. Průměrný roční úhrn srážek činí 592 mm, průměrný roční výpar z hladiny volné vody odkališť činí 650-700 mm. Z hydrologického hlediska patří zájmové území do povodí Vltavy. Nejbližším významným vodním recipientem je rybník Velké Nákří (42,5 ha). Tento rybník je napájen stokou Svatopluk, která protéká severně od odkaliště K IV/C1Z. Dalším blízkým recipientem je Soudný potok, který odvádí i přepad z rybníka Velké Nákří a protéká ve vzdálenosti cca 0,5 km jihozápadně od odkaliště K I. 2.2.

Monitorovací systémy

2.2.1. Monitoring podzemních vod 2.2.2. Monitoring povrchových vod V souladu s platným programem monitorování byly v průběhu roku 2009 provedeny 2 série odběrů vzorků 20.-24.4. a 13.-15.10.2009 firmou Karel Kliner – Vodní zdroje s.r.o. z monitorovací sítě indikačních vrtů a povrchových vod. Podzemní vody byly odebrány z 54 vzorků a jedné domovní studny v obci Mydlovary, povrchové vody byly odebrány z 8 recipientů (3x stoka Svatopluk, 2x Bezdrevský potok, 2x rybník Velké Nákří a 1x Mydlovarský rybník). Laboratorní analýzy byly provedeny v lab. Aneclab s.r.o. Č. Budějovice akreditované od ČIA.



2.3.

Výsledky monitoringu

2.3.1. Podzemní vody Vyhodnocení výsledků provedla ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako v minulých letech firma ENACON s.r.o. Praha. Závěrečná zpráva k vyhodnocení provozu monitorovací sítě indikačních vrtů za r. 2009 je nedílnou součástí této zprávy jako příloha č. 6. Výsledky všech provedených rozborů byly kompletovány v jednotnou databázi, metodicky i obsahově kompatibilní s dosavadními monitorovacími pracemi. Vyhodnocení bylo provedeno stejným způsobem jako v předcházejícím období. Na jeho základě a na základě porovnání s výsledky z let 1993 až 2009 lze konstatovat následující: - Zjištěné koncentrace sledovaných kontaminantů byly obdobné jako v roce 2008. K výraznějším změnám v hodnotách a distribuci znečišťujících látek patří zejména trojnásobný nárůst koncentrací hliníku ve vrtech M-25 a M-40, nárůst koncentrací Be v několika vrtech oblasti jihozápadně od odkaliště K III, případně nárůst celkové mineralizace a obsahu Fe ve vrtu M-10. - Nejvíce znečištěnými oblastmi sledovaného území zůstávají oblast jihozápadně od odkaliště K III a na ní navazující oblast jižně a jihozápadně od odkaliště Triangl ve směru proudění podzemní vody směrem k obcím Mydlovary a Zahájí. Nejvýznamnějšími zdroji znečištění jsou v těchto oblastech (1) průsaky z odkališť bývalé úpravny uranových rud MAPE a (2) uhelné výsypky a nedotěžené zbytky uhelných slojí. Důsledkem vlivu průsaků z odkališť jsou velmi vysoké koncentrace zejména síranových a amonných iontů, sodíku a železa. Obsah radioaktivních látek uložených v odkalištích se v podzemních vodách této části sledovaného území zůstává na velmi nízké úrovni. Následkem bývalé důlní činnosti jsou v těchto oblastech rovněž vysoké koncentrace vyluhovaných kovů, zejména hliníku, berylia a niklu. Zatímco v blízkosti hlavního zdroje kontaminace, odkaliště K III a přilehlé výsypky, lze popsané typy znečištění odlišit podle vrstvy, kterou se převážně šíří (lze vyčlenit monitorovací vrty, kde převažují jeden nebo druhý typ kontaminace), s postupem dále od zdroje se kontaminované podzemní vody mísí. Znečištěné podzemní vody postupují dále k jihu a jihozápadu rychlostí přibližně 20 m/rok (Lusk, 2001), dominantním prostředím transportu jsou zbytky uhelné sloje a uhelných hornin. V oblasti odkaliště Triangl a výsypky jižně od odkaliště K IV/E dochází k dalšímu obohacování podzemních vod o zmíněné konatminanty, zejména kovy. - Oblast jihovýchodně od odkališť, jižně od silnice Mydlovary – Zahájí zahrnuje území pokračování koryta terciérních hornin směrem do Budějovické pánve, tj. k potenciálním receptorům v okolí města Zlivi. Uhelné sloje byly v tomto území v minulosti převážně vytěženy dolem Václav a vyrubaný prostor vyplněn jak vnitřními výsypkami dolu, tak později i popelovinami z nedaleké elektrárny Mydlovary. Zbytky nevytěžených uhelných slojí, uhelná hmota ve výsypkách a propustné písčité horizonty zejména na okraji terciérního koryta představují vhodné prostředí pro další šíření kontaminace z prostoru odkališť jihovýchodním a jižním směrem. Výsledky monitoringu i v roce 2009 potvrdily, že v této části území dominují velmi kyselé podzemní vody ovlivněné bývalou důlní činností a s tím související zvýšené koncentrace zejména kovů. Podzemní vody ve vrtu M-39 i v nejvzdálenějším vrtu M-41 jsou však také kontaminovány i sodíkem, sírany a



-

-

-

-

amonnými ionty, což indikuje přítomnost směsného znečištění vlivem jak důlních vod, tak i vod uniklých z odkališť. V roce 2009 byly opět zaznamenány vysoké koncentrace rozpuštěných látek ve vrtech M-32 a M-39 této oblasti. Vysoká hodnota obsahu hliníku ve vrtu M-40 ještě dále vzrostla. Další problematickou oblastí je území přiléhající ze západní strany ke odkališti K IV/D. Zde jsou v podzemních vodách trvale pozorovány vysoké hodnoty rozpuštěných látek, síranových a amonných iontů, sodíku, manganu a železa. Jedná se o průsaky z odkaliště, které lze pozorovat i na okraji přiléhajícího rybníka Velké Nákří. Vzhledem k vysokému stupni ředění v rybníku však koncentrace kontaminantů v jeho vodě nedosahují příliš vysokých hodnot. V podzemní vodě vrtu M-10 reprezentujícím tuto oblast došlo však v roce 2009 opět k nárůstu celkové mineralizace. Podzemní vody s kyselou reakcí pH 4,4 a zvýšenými obsahy hliníku (0,41 mg/l), berylia (0,0078 mg/l) a železa (3 980 mg/l) v roce 2009 naznačují i možnost směsného původu znečištění z odkališť i v důsledku bývalé důlní činnosti v přilehlém území odkaliště K IV/R. Oblast vyžaduje stále zvýšenou pozornost. Vrt M-10 představuje jediné odběrové místo v této oblasti, které zasahuje silně kontaminované podzemní vody. Z toho důvodu navrhujeme rozšířit monitorovací síť v tomto území o další dva vrty. Oblasti jižně od odkaliště K IV a jižně od odkaliště K I jsou jen velice málo ovlivněny znečištěním pocházejícím ať už z uložených kalů z bývalé činnosti MAPE, nebo z důlních vod bývalých lignitových dolů. Ve vzorcích podzemní vody této oblasti nebyly opětovně nalezeny kontaminanty v koncentracích překračujících výrazně kriteria B Metodického pokynu 1996, resp. tzv. vyšetřovací úroveň referenčních hodnot SÚJB v případě radioaktivních ukazatelů. V oblasti mezi teplárnou Mydlovary a Mydlovarským rybníkem byly v listopadu 2009 instalovány tři nové monitorovací vrty M-42, M-43 a M-44. Cílem těchto prací bylo doplnit stávající monitorovací síť širšího okolí odkališť Mydlovary v území, do kterého se mohou stáčet hlavní směry proudění podzemních vod od odkališť, a kterým by se mohla dále šířit kontaminace známá z území jihozápadně od odkaliště K III a jižně od odkaliště K IV/E. Na jižním okraji tohoto území se nacházejí možné receptory, kterými jsou studny a jímací vrty v chatové kolonii v okolí Mydlovarského rybníka a dále k jihu a jihovýchodu pak Bezdrevský potok, který představuje drenážní bázi pro mělké kolektory podzemních vod. Cílem doplnění monitorovací sítě tedy bylo ověřit tento předpoklad, umožnit dlouhodobé sledování vývoje kvality podzemních vod i v území vzdálenějším od odkališť a získat tak údaje pro možnou predikci šíření kontaminace mimo území odkališť. Na základě srovnáním kvality analyzované podzemní vody v tomto území s výsledky dlouhodobého monitoringu v oblasti odkališť lze konstatovat, že podzemní voda je již mírně kontaminovaná v důsledku bývalé důlní činnosti severně a severovýchodně od tohoto území (bývalé lignitové lomy), nicméně zjištěné koncentrace ještě nedosahují hodnot pozorovaných v rámci pravidelného monitoringu v nejbližších vrtech situovaných proti směru proudění podzemní vody (M-32, M-32A, M-39). Zhoršení kvality podzemní vody v důsledku úniku kontaminantů z odkališť nebyla laboratorními analýzami prokázána. Roční úhrn atmosférických srážek 767 mm v roce 2009 byl druhý nejvyšší od roku 1995. To se projevilo i na vydatnosti vývěru pod odkalištěm K III u silnice Zahájí - Olešník, který se významně zvýšil z 0,065 l/s na 0,211 l/s. Koncem měsíce června a v červenci dosáhl vývěr dokonce vydatnosti až 1 l/s. Složení vývěru pod odkalištěm K III však zůstalo přibližně stejné jako v předcházejím



roce. Zvýšení průtoku povrchové vody ve stoce Svatopluk, do které je vývěr odvodněn, znamenalo také snížení koncentrací zejména amonných iontů ve vzorcích vody odebraných z této stoky. Vydatnost vývěru pod JZ hrází odkaliště K III – Olešník tabulka č. 2.3.1.1.

v roce 2009 udává

Složení tohoto vývěru udává tabulka č. 2.3.1.2. 2.3.2. Povrchové vody V povrchových vodách došlo k nárůstu Fe zejména ve stoce Svatopluk, u ostatních veličin jsou výsledky na úrovni předchozích let nebo došlo k mírnému poklesu, u amonných iontů došlo k dalšímu podstatnému poklesu. Přehled o srážkách v jednotlivých měsících podává tab. č. 2.3.2.1. Průtok vodotečí přiléhajících k odkalištím Mydlovary je měřen ve stoce Svatopluk, pod obcí Olešník a v Bezdrevském potoce nad vyústěním odpadní vody od EMY. Provoz vodočetných stanic zajišťuje firma Karel Kliner, Vodní zdroje Praha. Výsledky za hydrologický rok 2009 jsou uvedeny v tab. č. 2.3.2.2. 2.4.

Shrnutí

Složení podzemní vody v okolí odkališť Mydlovary je stabilizované, extrémní změny na monitorovacích bodech nebyly v r. 2009 zaznamenány. Souhrnně lze konstatovat, že celková úroveň kontaminace podzemních vod v okolí odkališť Mydlovary je stabilizovaná a ve srovnání s předchozími lety nedošlo k zásadním změnám. Koncentrace hlavních sledovaných radionuklidů je v celé monitorovací síti velmi nízká a nemá vzestupnou tendenci v žádné části zájmového území, nevyjímaje ani nejvíce znečištěné, jihozápadní okolí odkaliště K III. Vyhodnocení vhodnosti vybudování drénu podél jihovýchodního okraje K III bude dokončeno firmou Enacon s.r.o. v měsíci březnu 2010. Doporučení pro následující období vycházející hydromonitoringu firmy Enacon s.r.o. za rok 2009. -

-

ze

závěrečné

zprávy

Zařadit nové monitorovací vrty M 42, M 43 a M 44 do programu pravidelného monitorování. Podle návrhu optimalizace monitorovací sítě (ENACON , únor 2003) ověřit v roce 2010 karotáží funkčnost problematických vrtů HV-12, M-3, HV-23, M-7, P-3, P-4, P-19 a podle výsledků rozhodnout o jejich vyčištění, rekonstrukci, případně vyřazení z monitorovací sítě. Vzhledem k potřebě doplnění monitorovací sítě o další vrty v problematických oblastech (viz další odstavec), doporučujeme současně omezit počet stávajících



-

-

objektů monitoringu o přibližně 5 – 7 vrtů. Výběr vrtů vyřazených z monitoringu provést na základě: 1) výsledků ověření funkčnosti problematických vrtů karotáží – viz výše (vrty HV-12, M-3, HV-23, M-7, P-3, P-4, P-19, 2) posouzení nutnosti monitorovat všechny vrty v oblastech, kde jsou podzemní vody dlouhodobě a stabilně neovlivněné kontaminací v souvislosti s úniky z odkališť a bývalou důlní činností. Jedná se zejména o následující vrty: M-23, HJ-506, HJ-510, M-37 nebo M-16. V souladu se závěry analýzy rizika (SOM s.r.o., září 2007) a studie komplexního řešení kontaminace podzemních vod (ENACON, únor 2006) doplnit monitorovací síť indikačních vrtů v okolí odkališť Mydlovary následovně instalací dvou monitorovacích vrtů v prostoru mezi odkalištěm KIVD a rybníkem Velké Nákří pro ověření vlivu sanačních prací na vývoj průsaků z tohoto odkaliště. I nadále monitorovat povrchové vody a průsakové vody jihozápadně od odakliště K III v rozsahu roku 2009.

3. Ovzduší 3.1.

Emise z tepelných zdrojů

3.1.1. Přehled zdrojů Vytápění objektu bývalé čistírny drenážních vod K vytápění objektu bývalé čistírny drenážních vod jsou používány plynové zářiče s odtahem spalin vně objektu. Jedná se o plynové spotřebiče uzavřené, s nuceným odtahem (každý zářič je vybaven vlastními ventilátorem s výduchem do volného prostoru). Instalované zářiče Typ M 12 Tvar U Výkon 9-13 kW Příkon plynu max. 0,94 kg/h Počet 2 Celkový počet 7 Celkový instalovaný výkon 251 kW

M42 U 35-45 kW 3,27 kg/h 5

Zářiče jsou napájeny propanem z tankoviště 3 x 4 850 l a představují střední zdroj znečištění ovzduší. Dodavatelem propanu je firma Český Plyn a. s. Praha. Po trvalém odstavení ČDV z provozu k 1.5.2005 je příslušný objekt i nadále využíván jako čerpací stanice a sociální zázemí zaměstnanců, vytápění objektu pomocí plynových zářičů zůstalo proto zachováno.



Vytápění provozních objektů vlečky MAPE K vytápění provozních objektů vlečky MAPE je používán vodní, šachtový kotel typu VSBI o tepelném výkonu 125,5 kW. Jako palivo je používáno hnědé, tříděné uhlí o zrnitosti 50-120 mm. Spaliny jsou odsávány přirozeným tahem komína nad střechu objektu. Jedná se o malý zdroj znečištění ovzduší. V souvislosti s pronájmem části vlečky AGP Mydlovary byl provoz kotle k 1.7.2001 ukončen. Souhrnný přehled o tepelných zdrojích podává tab. č. 3.1.1.1. 3.1.2. Plnění emisních limitů Vytápění objektu bývalé čistírny drenážních vod Pro výduch každého zářiče jsou emisní limity určeny podle nařízení vlády č. 146/07 Sb. takto: NOx 300 mg/m3 při 3 % O2 ref. CO 100 mg/m3 při 3 % O2 ref. SO2 35 mg/m3 při 3 % O2 ref. TZL 50 mg/m3 při 3 % O2 ref. Měření emisí NOx a CO bylo provedeno firmou TESO a.s. Praha dne 9.11.2007. Naměřené hodnoty spalin potvrzují, že emisní limity jsou u všech hořáku plněny (viz tab. č. 3.1.2.1.). 3.1.3. Emise a poplatky ze zdrojů Vytápění objektu bývalé čistírny drenážních vod V roce 2009 bylo k vytápění objektu bývalé ČDV spotřebováno 8 714 m3 plynu, tj. cca 4,609 t propanu. Propanové zářiče byly jako střední zdroj znečišťování ovzduší oznámeny pro zpoplatnění Magistrátu města České Budějovice v zákonem stanovené lhůtě. S ohledem na emisní faktory změřené firmou TESO a.s. Praha dne 9.11.2007 (NOx, CO), resp. odvozené z nař. vlády č. 352/02 Sb. (SO2, TZL) - NOx = 2,760 kg/t sp. propanu - CO = 0,111 kg/t sp. propanu - SO2 = 0,004 kg/t sp. propanu - TZL = 0,045 kg/t sp. propanu lze očekávat, že za r. 2009 bude vyměřen nulový poplatek, tzn. že záloha na rok 2010 nebude placena. Souhrnný přehled emisí a poplatků podává tab. č. 3.1.3.1. 3.2.

Technologické emise

3.2.1. Zdroje podléhající oznamovací povinnosti V roce 2009 byly v PRLP Mydlovary provozovány 2 zdroje, které znečišťují ovzduší technologickými emisemi a) odkaliště (prašnost)



b) aplikace nátěrových hmot (těkavé organické látky) Oznamovací povinnosti podléhají jako střední zdroj znečišťování ovzduší pouze odkaliště, aplikace nátěrových hmot představuje v podmínkách PRLP Mydlovary malý zdroj znečišťování ovzduší a při spotřebě menší než 0,4 t nepodléhá oznamovací povinnosti. Odkaliště Mydlovary zařazená rozhodnutím ČIŽP do kategorie nevyjmenovaných středních zdrojů byla oznámena ke zpoplatnění Magistrátu města Č. Budějovice v zákonem stanovené lhůtě. Emise vyčíslené na základě monitorování prašného spadu v r. 2009 Sazba Poplatek za rok 2009 (současně záloha na r. 2010) záloha na r. 2009

-

52,12 t TZL

-

3 000 Kč/t 165 360 Kč

-

385 600 Kč

3.2.2. Odkaliště Množství tuhých emisí bylo vyčísleno na základě měření spadu, v rámci monitorování odkališť, podle schváleného programu. Monitorovací síť zahrnuje celkem 23 měřících stojanů rozmístěných na hranici ochranného pásma odkališť a v blízkých obcích, každý s PE-kádinkou naplněnou vodou nebo izopropylalkoholem pro zachycení prašného spadu. Stanovení prašného spadu je v celé monitorovací síti zajišťováno s četností 1x za 2 měsíce, v laboratoři Aneclab s.r.o. Č. Budějovice, akreditované od ČIA. Z dosažených výsledků (viz tab. č. 3.2.2.1.) vyplývá, že průměrný spad na stanovištích monitorovaného území činil od 19.12.2008 do 3.12.2009 -2 -1 1,424 gm 30 d . Ve stejném období dosáhl průměrný spad na referenčním stanovišti poblíž obce Zbudov hodnoty 0,611 gm-2 30 d-1. To znamená, že monitorované území bylo navíc zasaženo spadem (1,424-0,611) x 12 = 9,756 t km-2 rok-1. Plocha monitorovacího území je cca 8 km2, včetně odkališť. Po odečtení plochy odkališť určené k rekultivace (vč. plochy vodní hladiny odkališť) o výměře cca 2,35 km2 získáme plochu 5,65 km2, na kterou ve srovnání s referenčním stanovištěm spadlo v r. 2009 navíc 5,65 x 9,756 = 55,12 t tuhých znečišťujících látek (TZL). Vypočtené emise TZL jsou ve srovnání s rokem 2008 cca 2,3x nižší, pokles představuje 73,42 t. Toto snížení prašného spadu je v přímé souvislosti s množstvím atmosférických srážek (766,6 mm) a protiprašných opatřeních při návozu rekultivačních materiálů (postřiky komunikací) a provádění postřiků při demoličních pracech areálu MAPE. Tohoto snížení prašného spadu bylo dosaženo i při dalším zintenzivnění rekultivačních prací, kdy návoz rekultivačních materiálů dosáhl 1 024 303 t (z toho na



odkaliště K IV/D 439 128 t). Dále bylo do odkaliště K IV/C1Z navezeno z demolic MAPE 122 000 t. 3.3.

Imisní monitoring

3.3.1. Prašný spad V zájmovém území odkališť (∼ 8 km2), osazeném 23 měřícími body, byl v roce 2009 zaznamenán průměrný prašný spad 1,424 g m-2 30 d-1. Na referenčním stanovišti u obce Zbudov (bod č. 11) byl prašný spad 0,611 g m-2 30 d-1. Zvýšení oproti referenčnímu stanovišti představuje 0,813 g m-2 30 d-1. Prašný spad byl v porovnání s referenčním bodem v obci Zbudov překročen na všech stanovištích s výjimkou bodu č. 13 (okraj obce Nákří). Nejvyšší hodnoty prašného spadu byly zaznamenány na bodech č. 4+10 – 1,884 g m-2 30 den-1 (odkaliště K IV/E – východní okraj směrem k Zahájí a okraj obce Mydlovary) a bodech 3+16 – 1,648 g m-2 30 den-1 (odkaliště K III jižním směrem k obci Zahájí). I přes dosažení rekordního objemu návozu rekultivačních materiálů (1 024 tis. tun + 122 tis. tun materiálů z demolice MAPE) a demoličních prací bývalého závodu MAPE byl zaznamenán nejnižší spad prachu od r. 2001. Toto bylo dosaženo zkvalitněním protiprašných opatření a hlavně vysokými srážkami v roce 2009 zejména v letních měsících, kdy rekultivační práce probíhaly nejintenzivněji. Období

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Návoz Atmosférické Prašný spad v rekultivačních srážky monitorovaném materiálů okolí odkališť kt 239 231 347 477 417 450 605 641 1 024

mm 666 967 424 604 708 724 597 500 767

gm-2 30 d-1 2,854 1,715 2,251 2,356 2,301 2,049 1,669 2,826 1,424

Prašný spad pozadí gm-2 30 d-1 2,019 1,167 1,523 1,328 1,418 1,126 0,875 0,930 0,611

Zvýšení prašného spadu nad pozadí gm-2 30 d-1 0,835 0,548 0,718 1,028 0,883 0,923 0,794 1,896 0,813

Obsah hlavních sledovaných radionuklidů v prašném spadu dosáhl hodnot Unat - max. 0,070 mg/g Ra226 - max. 1,75 Bq/g Za předpokladu radioaktivní rovnováhy pro členy rozpadových řad byla aktivita prašného spadu v zájmovém území odkališť v r. 2009 max. 10 Bq/g. Uvolněná aktivita dlouhodobých zářičů α 55,12 x 10 x 106 = 5,512 . 108 Bq potom představuje pouze cca 1,1 % bilančního limitu podle rozhodnutí SÚJB Praha, tj. 5.1010 Bq/rok.



Přehled o prašném spadu v okolí odkališť Mydlovary za rok 2009 podává tab. č. 3.3.1.1. Situace měřících míst je podrobně popsána v DSJ „Program monitorování“ (SPP-SUL-22-01-02). Vzhledem k tomu, že rozhodující část prašného spadu pochází z návozu rek. materiálů a emise dlouhodobých zářičů alfa jsou dlouhodobě mimořádně nízké, byl rozsah monitorování prašného spadu v roce 2007 zásadním způsobem přehodnocen. Od června byly vybrané vzorky spadu navzájem slučovány a tím snížen počet analýz spadu z 25 na 15 z jednoho odběru v síti měřících bodů. V roce 2008 bylo vypuštěno stanoviště č. 20 a od roku 2010 byl Program monitorování měření prašného spadu upraven na měření na 10 měřících místech + jednoho referenčního stanoviště v četnosti 1x měsíčně. 3.3.2. Prašnost Okamžitá prašnost v obcích poblíž odkališť (Mydlovary, Zahájí, Olešník, Nákří, Zbudov, Dívčice) se pohybovala v závislosti na klimatických podmínkách v mezích 0,02-0,92 mg/m3 (max. 0,10 Bq/m3). Průměrná prašnost zjišťovaná pomocí přístrojů ALGADE se v obcích Zahájí, Mydlovary, Olešník, Zbudov a Česká Lhota při všech měřeních pohybovala pod mezí detekce tj. 1 mBq/m3. Na hrázích všech odkališť se prašnost pohybovala v mezích 0,02-0,39 mg/m3 (max. 0,17 Bq/m3), tzn. pod vyšetřovací úrovní 0,4 Bq/m3 podle programu monitorování. Naměřené hodnoty okamžité prašnosti jsou typické a nijak nevybočují z řady výsledků předchozích let. 3.4.

Monitoring radionuklidů

3.4.1. Radon Ekvivalentní objemová aktivita radonu (EOAR) byla monitorována jako okamžitá hodnota v síti 30 měřících bodů rozmístěných v okolí odkališť na hrázích, v ochranném pásmu a blízkých obcích. Ve vybraných obcích (Mydlovary, Zahájí, Olešník, Zbudov, Česká Lhota) byla navíc monitorována průměrná měsíční hodnota EOAR pomocí detektorů ALGADE (viz tab. č. 3.4.1.1.). Okamžité hodnoty EOAR v obcích (4 měření v r. 2009) Mydlovary min. 3,4 max. 5,7 Zbudov 2,1 4,0 Dívčice 2,2 3,4 Nákří 1,9 3,8 Olešník 2,1 5,9 Zahájí 2,5 6,9 Česká Lhota 1,7 3,4 Celkem min. 1,7 max. 6,9

∅

∅

4,5 2,9 2,9 2,9 3,8 4,1 2,3 3,3

V ochranném pásmu a na hrázích odkališť bylo cca 96 % naměřených hodnot EOAR menších než 10 Bq/m3. Hodnota 10 Bq/m3 byla překročena pouze ve 4 případech.



Nejvyšší hodnota EOAR byla naměřena dne 13.11. v bodě č. 22 (odkaliště K I u vjezdu) 17,08 Bq/m3 a v bodě č. 25 (ochranné pásmo odkaliště K I směrem na blata) 14,53 Bq/m3. Průměrné měsíční hodnoty EOAR v obcích (viz tab. č. 3.4.1.1.) Mydlovary min. 5 max. 16 Zbudov 5 17 Olešník 3 8 Zahájí 4 19 Česká Lhota 3 11 Celkem r. 2009 min. 3 max. 19 Celkem r. 2008 min. 3 max. 18 Celkem r. 2007 min. 3 max. 20 Celkem r. 2006 min. 3 max. 27

∅

∅ ∅ ∅ ∅

8,7 Bg/m3 10,3 5,3 5,9 6,8 7,3 8,4 7,7 9,8

Průměrná hodnota EOAR pro celou ČR je pro venkovní prostředí 5 Bq/m3 a pro vnitřek budov 60 Bq/m3. Z výsledků monitoringu je zřejmé, že obyvatelé v obcích přiléhajících k odkalištím jsou zvýšenou koncentrací radonu ve vzduchu exponováni pouze v omezené míře a bez podstatnějších rozdílů v jednotlivých letech. Pro konkrétní výpočet ozáření obyvatel inhalací radonu a produktů jeho přeměny je nutné znát pozaďovou hodnotu ekvivalentní objemové aktivity radonu (EOAR) v ovzduší. Pokud tato hodnota není v dané oblasti známá lze podle Vyhl. SÚJB č. 307/2002 Sb. v platném znění uvažovat s hodnotou 10 Bq/m3. Za rok 2009 byla vyšší hodnota EOAR potom naměřena pouze v obci Zbudov (+ 0,3 Bq/m3). Ozáření obyvatel v důsledku takto zvýšené inhalace radonu dosahuje max. 77 µSv/rok (tj. pouze cca 8 % obecně platného limitu). Nízký podíl objektů bývalé úpravny MAPE na imisní situaci radonu byl potvrzen i aktualizovanou studií šíření radonu v oblasti Mydlovary, kterou podle výsledků do září 2006, v rámci přípravy dokumentace EIA zhotovila firma SOM Mníšek pod Brdy (Ing. Tomášek). Touto studií bylo doloženo, že rozhodující podíl ve zjišťované hodnotě EOAR pomocí monitorů ALGADE tvoří pozadí (z blízkého okolí i vzdálených přenosů) a vlastní objekty bývalé úpravny MAPE zvyšují EOAR v obcích za současného stavu max.. o 1,3-3,9 Bq/m3. Maximální ozáření kritické skupiny obyvatel v obci Mydlovary by potom dosahovalo hodnoty cca 200 µSv/rok (tj. 20 % obecně platného limitu pro obyvatelstvo. Souhrnný přehled o výsledcích monitoringu EOAR podává tab. č. 3.4.2.1. 3.4.2. Dávkový příkon gama Dávkový příkon gama záření (Hx) je monitorován jako okamžitá hodnota v síti 25 měřících bodů rozmístěných v okolí odkališť a jako průměrná hodnota v obci Mydlovary, Olešník, Zahájí, Zbudov a Česká Lhota (TLD s výměnou 1x za čtvrtletí). V roce 2009 nebylo zaznamenáno překročení VÚ 0,4 µGy/hod na žádném z měřících bodů.



Průměrné hodnoty Hx v obcích a ČS 4 (µSv/hod): Mydlovary min. 0,120 max. 0,150 ∅ 0,138 Olešník min. 0,104 max. 0,115 ∅ 0,109 Zahájí min. 0,124 max. 0,145 ∅ 0,134 Zbudov min. 0,092 max. 0,139 ∅ 0,123 Č. Lhota min. 0,091 max. 0,143 ∅ 0,114 ČS 4 min. 0,118 max. 0,148 ∅ 0,134 jsou pod vyšetřovací úrovní schválenou SÚJB Praha na úrovni hodnot blízkých přírodnímu pozadí, které byly zjišťovány i v uplynulých letech. Souhrnný přehled o výsledcích monitoringu Hx podává tab. č. 3.4.2.1. 3.4.3. Uran v prašném spadu Spad uranu v prašném spadu je dlouhodobě na velice nízké úrovni a ani v roce 2009 nevybočil z průměru předchozích let. Na všech sledovaných stanovištích byl naměřen pod hodnotou 0,070 mg na 1 g prašného spadu. 3.5.

Měření hluku

V roce 2009 nebyla hlučnost měřena na žádném pracovišti PRLP Mydlovary. 3.6.

Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší

3.6.1. Realizované akce a opatření Tepelné zdroje znečištění -

před zahájením topné sezóny byla provedena revize a seřízení všech plynových zářičů v objektu bývalé ČDV (firma MIDVO s.r.o. Č. Budějovice) dne 9.11.2007 bylo firmou TESO a.s. Praha provedeno autorizované měření emisí CO a NOx z plynového vytápění v objektu bývalé ČDV dle nař. vl. č. 146/2007 Sb. a Vyhl. MŽP č. 356/2002 Sb. pro zdroj s neměnnými provozními podmínkami.

Ostatní zdroje znečištění -

snižování povrchu prašných pláží z naplaveného U-rmutu rekultivačními pracemi na odkališti K III, K IV/E, K I a K IV/C2 pravidelné čištěné přístupových komunikací na rekultivovaná odkaliště realizace protiprašných opatření na zrekultivovaných plochách (zakrytí ploch hrubozrnným materiálem, provizorní biologická rekultivace, postřiky) čištění pneumatik vozidel dopravujících rek. materiál pomocí vlastních otřesů při pojezdu na k tomu účelu zhotovené vnitrokalištní komunikaci postřiky při demoličních pracech a přesunech stavebních sutí při likvidaci areálu MAPE

3.6.2. Kontroly V roce 2009 nebyla provedena orgány státní správy ochrany ovzduší žádná kontrola.



3.6.3. Uložené pokuty Pokuty uloženy nebyly. 3.6.4. Náhrada škod způsobených exhalacemi Škody způsobené exhalacemi nebyly zjištěny, o náhradu škod dosud nikdo nežádal. 3.7.

Shrnutí

Jakost ovzduší v okolí areálu MAPE a okolí odkališť zaznamenala v ukazatelích prašného spadu v roce 2009 oproti předchozímu roku výrazné zlepšení. Průměrný prašný spad 1,424 g m-2 30 dnů-1 je o 1,402 g nižší než v roce 2008. Po odečtu pozadí 0,611 g (referenční bod 11 v obci Zbudov) představuje hodnotu 0,813 g m-2 30 dnů-1. Tento pokles byl v nejvyšší míře ovlivněn nadprůměrnými srážkami (767 mm), které byly o 267 mm vyšší oproti roku 2008. Dále se na poklesu podílela důsledná protiprašná opatření – postřiky komunikací a demoličních prací. Tohoto výsledku bylo dosaženo i přes rekordní návoz rekultivačních materiálů v objemu 1 024 tis. tun + 122 tis. tun z demolicí MAPE.

4. Kontaminace míst a biologického materiálu 4.1.

Kontaminace půdy

V roce 2009 nebyla provedena žádná měření. 4.2.

Kontaminace biologického materiálu

Od roku 1993 je vyhodnocována kontaminace biologického materiálu (rostlin a živočichů) v okolí odkališť. Tento monitoring byl proveden a vyhodnocen pomocí zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích i v roce 2009. Závěrečná zpráva z monitoringu biosféry za rok 2009 je přílohou č. 7 této zprávy. Ze závěrečné zprávy monitoringu biosféry vyplývají následující závěry: Zprávy z minulých let konstatují, že nadlimitní obsah sledovaných těžkých kovů je převážně záležitostí roku, klimatických podmínek a jednotlivých druhů rostlin. Porovnání výsledků 1993-2009 ukazuje, že počet vzorků kde byly zajištěny nadlimitní hodnoty klesá nebo dochází k jejich stabilizaci. V roce 2009 bylo naměřeno překročení nadlimitních hodnot v 9 případech u rostlin rostoucích na odkalištích. Ke snížení překročení limitních norem došlo i u zemědělských plodin rostoucích v blízkosti odkališť. V roce 2009 došlé k překročení ve 14 případech (5 zjištění u Mn a 9 u Mo). 90 % všech překročení bylo zjištěno u trvalého travního porostu a jetelovin. U obilovin došlo k překročení pouze v 1 případě a porovnání s kontrolními plodinami (ZD Žabovřesky) prokázalo, že obsahy těžkých kovů vykazují podobné hodnoty.



U obou sledovaných radionuklidů je v průběhu let možno pozorovat též pokles. Zvláště koncentrace uranu je ve většině případů na hranici měřitelnosti a dosahuje hodnoty pdo 0,1 mg/kg. U sledovaných drobných savců odlovených na odkalištích, včetně kontrolních vzorků z oblasti mimo odkališť, byly překročeny limitní hodnoty u některých těžkých kovů. V porovnání s kontrolními vzorky však nelze konstatovat, že hodnoty naměřené na kalojemech jsou vyšší. 4.3.

Shrnutí

Výsledky prokazují, že ukončením provozu MAPE a postupnou rekultivací dochází ke snižování, případné stagnaci kontaminace rostlin a živočichů na odkalištích i v jejich bezprostředním okolí. Pro průkazné závěry je třeba v monitoringu kontaminace biologického materiálu pokračovat i v dalších letech. 5. Odpadové hospodářství 5.1.

Produkce odpadů

Přehled o produkci odpadů v PRLP Mydlovary podává Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2009 (viz příloha č. 1). V roce 2009 bylo v PRLP Mydlovary vyprodukováno cca 137 t odpadů, členění dle druhů a předání oprávněným organizacím je uvedeno v Hlášení o produkci a nakládání s odpady (pol. č. 1-8). V režimu odpadů podléhajícímu zpětnému odběru bylo předáno 124 ks baterií, 22 ks zářivek, 1 ks úhlové brusky EBU 15 S, 1 ks výstražného majáku, 1 ks akumulátorové vrtačky, 1 ks varné konvice a 2 ks olověných autobaterií (viz příloha č. 2). Odpad přijatý od firmy Quail spol. s r.o. k.č. 170504 zemina a kamení, kategorie O, v množství 27 580,05 t byl zabudován do krycí vrstvy odkaliště K I. Položka č. 9 „Hlášení“. 5.2.

Náklady

Přehled o nákladech na odstranění odpadů a zisku z prodeje a odběru odpadů k dalšímu využití podává příloha č. 3. 5.3.

Přehled činností na úseku odpadového hospodářství

5.3.1. Odpady vlastní produkce V roce 2009 nebyla vydána žádná rozhodnutí správních úřadů. Autorizace pro nakládání s odpady není udělena. 5.3.2. Podnikání v oblasti nakládání s odpady V roce 2009 nebyla vydána žádná rozhodnutí správních úřadů Autorizace nejsou uděleny.



5.3.3. Sklady (skladovací, shromažďovací místa) nebezpečných odpadů Sklad nebezpečných odpadů není v PRLP Mydlovary provozován. Seznam shromažďovacích míst pro nebezpečné odpady resp. pro materiál podléhající zpětnému odběru je uveden v příloze č. 4. 5.3.4. Realizované akce a opatření V roce 2009 nebyly realizované žádné akce ani opatření. 5.3.5. Kontroly Na úseku odpadového hospodářství nebyly v roce 2009 provedeny žádné vnější kontroly. 5.3.6. Uložené pokuty Nebyly. 5.4.

Shrnutí

Vlastní odpady vznikají v omezeném množství. V roce 2009 tvořil rozhodující část vlastních odpadů kovový šrot z likvidace zrušeného DHM, zejména v areálu MAPE. Příjem odpadů k rekultivačním pracím se na celkové spotřebě rekultivačních materiálů podílí pouze v omezené míře, přesto i v budoucnu bude tento příjem závislý též na možnostech financování rekultivačních prací ze státního rozpočtu, popř. z vlastních zdrojů státního podniku.

6. Nakládání s těžební odpadem 6.1.

Přehled úložných míst

6.1.1. Odvaly V lokalitě Mydlovary se odvaly nevyskytují. 6.1.2. Odkaliště Základní údaje o provozu odkališť a množství uložených odpadů z přepracování U-rud jsou uvedeny v příloze č. 5. 6.2.

Materiály související s hornickou činností

V roce 2009 byl jako produkt hornické činnosti uložen do odkaliště K IV/C1Z kontaminovaný materiál z likvidace objektů bývalého závodu MAPE v množství cca 122 tis. tun.



7. Rekultivace 7.1.

Odkaliště K I

Na odkališti K I probíhá stavba „Rekultivace odkaliště K I – 4. etapa – část 2: Svahy odkaliště“ podle projektové dokumentace, kterou zpracovala fy Interprojekt odpady v 02/2005. Sanace svahů byla zahájena koncem září 2005 (celková plocha svahů je 12,7 ha). Schvalovací protokol MPO č. 49/1997/4220 z 9.12.1997 byl upřesněn doplňkem č. 4 z 15.12.2009. Požadovaná dotace ze SR v období 01/98 až 12/2011: 220 025 000 Kč. Lhůta pro dokončení stavby byla prodloužena rozhodnutím č.j. KUJCK 17656/2008 OZZL/4 Ryb z 8.7.2008 do 31.12.2011. Nabytí právní moci 12.8.2008. Návozy sanačních materiálů na odkaliště byly zahájeny v roce 2009 v měsíci dubnu návozem jílu a ukončeny v prosinci návozem a rozhrnutím bio vrstvy. Pro rok 2009 byly přiděleny tyto prostředky: ekol. dotace: 12 mil. Kč st. rozpočet: 8,15 mil. Kč, které umožnily sanovat 2,08 ha. Pro rok 2010 zůstalo: 2,7 ha. Návozy na odkaliště KI v rámci probíhající 4. etapy od r.2003 (počátek zakrytí horní plochy): Období

Jíl

Kompost

Krycí vrstva

rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 1.čtvrtletí 2.čtvrtletí 3.čtvrtletí 4.čtvrtletí rok 2009

(t) 50 870 66 063 13 805 31 441 32 503 27 216 0 13 118 11 162 1 809 26 089

(t) 4 490 25 709 14 895 5 054 4 840 3 995 0 0 0 3 428 3 428

(t) 43 288 71 901 36 949 38 049 38 747 31 999 0 5 993 19 933 6 629 32 555

Drcené betony kr. vrstva (t) 0 0 0 6 433 5 913 4 900 0 0 0 4 355 4 355

Drcené betony komunikace (t) 0 0 0 771 3 602 3 119 0 0 0 3 045 3 045

Celkem (t) 98 648 163 673 65 649 81 448 85 605 71 229 0 19 111 19 266 19 266 69 472

16.7. a 25.8.2009 bylo provedeno měření radonové výdajnosti s tímto výsledkem: měření č. 1: 0,0385 Bq/m2/s-1 a 0,0470 Bq/m2/s-1 měření č. 2: 0,296 Bq/m2/s-1 a 0,295 Bq/m2/s-1 hodnota bezp. sanace: 0,5 Bq/m2/s-1. 7.2.

Odkaliště K III

Na odkališti KIII pokračovala stavba „Rekultivace odkaliště K III – def. dokončení“, SO 01 Výplňový materiál dle těchto podkladů a dokladů:



-

Projektová dokumentace: Interprojekt odpady 12/2003, v červenci 2008 zpracován dodatek, který řeší snížení kót. Rozhodnutí o změně využití území: MÚ Hluboká nad Vltavou – Odbor stavební a stavební úřad, č.j. 2342/2/09/Ho-328 ZM Roz z 23.7.2009 s nabytím právní moci 23.7.2009. Posuzovací protokol: DIAMO, s.p. 30.3.2004 pod č.j. 40000/89/2004. Schvalovací protokol: - MPO 11.5.2004, č.j. 16272/04/07200 (rozp. náklady 441 567 585 Kč, TR – 02/2004-03/2009) - MPO včetně doplňku na prodloužení termínu dokončení 12/2015 z 11.5.2009, č.j. 15411/09/05100

-

-

Staveniště bylo předáno 4.4.2006. Smlouva na zhotovení díla s fy Rekka byla uzavřena 3.4.2006 s účinností od 1.1.2006. Návoz materiálu na odkaliště K III tabulka: Období

rok 2006 rok 2007 rok 2008 1.čtvrtletí 2.čtvrtletí 3.čtvrtletí 4.čtvrtletí rok 2009

v rámci SO 01 od r.2006 přináší následující

Tonáž celkem

Popeloviny

(t) 52 482 86 234 124 166 32 885 28 076 22 771 42 795 126 527

(t) 46 619 60 069 61 186 23 182 20 343 12 938 19 000 75 463

Kompost nev. jakosti k.č. 190 503 (t) 5 448 21 986 19 255 2 800 3 360 2 786 770 9 716

Výrobky fy Quail

Jiné

(t) 0 0 30 890 6 903 4 373 7 047 23 025 41 348

(t) 415 4 179 12 835 0 0 0 0 0

Rekultivační práce na odkališti byly realizovány návozem a ukládáním sanačních materiálů částečně po odvodu zbytkové laguny odkaliště a částečně ve východním prostoru odkaliště. Na dokončených plochách v prostoru kolem laguny odkaliště provedeno protiprašné opatření návozem kompostů nevyhovující jakosti. Dle geodetického zaměření rekultivačních prací na odkališti k 21.12.2009 je zaznamenán nárůst zrekultivované plochy o 0,18 ha. Celkové náklady na rekultivační práce v roce 2009 činily 13 700 tis. Kč ze státního rozpočtu. 10 průzkumných vrtů, které byly vyvrtány v roce 2008 bude vyhodnoceno v roce 2010. 7.3.

Odkaliště K IV/D

Již začátkem roku 2009 byly zahájeny sanační práce na tomto odkališti dle těchto dokladů a podkladů: - Projektová dokumentace: Artech s.r.o. 12/2005. - Rozhodnutí o změně využití území: MÚ Hluboká nad Vltavou – Odbor stavební a stavební úřad, č.j. 2179/3/07/Ho-328 Roz z 26.9.2007 s nabytím právní moci 30.10.2007. - Stavební povolení: Magistrát města Č. Budějovice – Oddělení vodního hospodářství, č.j. OOŽP/16234R/2007/Bl z 5.3.2008. Strana 32 (celkem 39)


-

Ohlášení stavby: MÚ Hluboká nad Vltavou – Odbor stavební a stavební úřad, č.j. 2799/1/08/Ho-330/7Sou z 25.7.2008

Realizátorem stavby je Sdružení Sanace a rekultivace Mydlovary ve složení Energie – stavební a báňská a.s., OK Projekt s.r.o., Geosan Group a.s. Stavba je součástí projektu „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště K IV/D č. CZ .1.02/4.2.00/07.00205. V roce 2009 bylo na odkaliště navezeno: Materiál jíl spodní vrstva bio vrstva celkem

t 174 854 197 557 66 716 439 128

40 cm 70 cm 70 cm

ha 22 21,7 15,8

Díky návozům materiálů z demolic z nekontaminovaných objektu v období 11/200902/2010 je vytvořen reálný předpoklad zkrácení termínu dokončení celé sanace odkaliště. V rámci sanace byly zrušeny výškové geodetické body v prostoru odkaliště a opraveny poškozené body (6 ks) v hrázi odkaliště. K 31.12.2009 bylo prostavěno 248 002 519 Kč z prostředků EU. 7.4.

Odkaliště K IV/E

Sanační práce pokračovaly také v roce 2009 dle těchto podkladů a dokladů: - Projektová dokumentace: - Interprojekt odpady s.r.o. z 28.2.2006. - Interprojekt odpady s.r.o. z 05/2009 – práce zatím neprobíhají. Bude nutná dílčí kolaudace. - Rozhodnutí o změně využití území: - MÚ Zliv – stavební odbor, č.j. 769/roz/06-Pe z 12.6. 2006 s nabytím právní moci 28.6.2006. - MÚ Zliv – stavební odbor, čj. 1030/roz/08-Kr z 30.7.2008 s nabytím právní moc 15.9.2008 - Schvalovací protokol: č. 7/06-SUL - DIAMO, s.p., č.j. 40000/246/2006 z 11.7.2006 včetně doplňku č. 2 z 11.8.2008, č.j. 40000/546/2008. Poznámka: 25.11.2009 vydáno MÚ Zliv Rozhodnutí o změně využití území č.j. 1344/09/Kr/roz pro objekt SO 02 Výplňová vrstva – 1. část (právní moc 6.1.2010). Návozy sanačních materiálů v roce 2009 přináší následující tabulka: Období

rok 2006 rok 2007 rok 2008 1.čtvrtletí 2.čtvrtletí

Tonáž celkem (t) 143 686 274 996 274 838 43 375 66 347

Pneu celé (t) 1 974 6 000 14 287 4 251 4 275

Pneu drť, kaučuk (t) 15 571 47 754 42 665 8 918 11 468

Výrobky fy Quail (t) 119 443 204 581 201 771 29 237 49 072


Jiné materiály (t) 4 381 11 210 9 913 969 1 532

Vlastní příjem (t) 2 317 5 451 6 202 0 0


Období

3.čtvrtletí 4.čtvrtletí rok 2009

Tonáž celkem (t) 60 375 52 098 222 195

Pneu celé (t) 2 156 2 497 13 179

Pneu drť, kaučuk (t) 11 893 8 621 40 900

Výrobky fy Quail (t) 43 295 38 633 160 237

Jiné materiály (t) 3 031 2 347 7 879

Vlastní příjem (t) 0 0 0

Pro rok 2009 již nebyl realizován vlastní příjem odpadů. V rámci zvyšování rekultivační vrstvy byly postupně navyšovány geodetické body ve východní části odkaliště. Sanaci provádí fa Quail s.r.o. na své náklady. Přírůstek sanačních prací dle zaměření k 21.12.2009 zůstává na úrovni r. 2008. 7.5.

Odkaliště K IV/C2

Na odkališti probíhala v roce 2009 stavby „Rekultivace odkaliště KIV/C2 – PRLP Mydlovary, I. etapa“ dle podkladů a dokladů: - Projektová dokumentace: Artech s.r.o. z 02/2006. - Rozhodnutí o využití území: MÚ Hluboká nad Vltavou, Odbor stavební a stavební úřad, č.j. 1970/2/06/Ho-328 včetně opravného Rozhodnutí č.j. 1970/3/06/Ho-328 z 16.8.2006. - Schvalovací protokol: DIAMO, s.p. č.j. 40000/302/2006 z 09/2006. Práce jsou prováděny firmou OK Projekt s.r.o. na vlastní náklady. V průběhu 1. čtvrtletí byl vybudován fy OK Projekt s.r.o. v pořadí již třetí vjezd na odkaliště včetně úpravy potrubí vratné vody cca v polovině hráze mezi C2 a C1Z. Návoz materiálů na odkaliště K IV/C2 v rámci „Přetvarování a stabilizace povrchu odkaliště“ přináší následující tabulka: Období

Tonáž celkem

Pneu celé

Pneu drť, kaučuk

Výrobky fy Quail

Jiné materiály

Popeloviny

rok 2006 rok 2007 rok 2008 1.čtvrtletí 2.čtvrtletí 3.čtvrtletí 4.čtvrtletí rok 2009

(t) 25 656 116 425 171 055 31 707 53 722 38 417 43 135 166 981

(t) 865 6 388 9 365 724 2 430 1 238 1 693 6 085

(t) 490 17 005 32 764 6 472 5 438 6 588 6 717 25 215

(t) 6 048 44 922 41 774 0 19 988 17 874 21 006 58 868

(t) 4 803 33 276 55 438 21 955 25 866 9 217 13 719 70 757

(t) 0 959 0 0 0 0 0 0

Zemina, kamení k.č.170504

(t) 13 450 13 425 31 714 2 556 0 3 500 0 6 056

Materiály byly ukládány převážně v prostoru východní hráze do středu odkaliště. Přírůstek sanované plochy činí dle zaměření k 2.12.2009 + 3,36 ha. V průběhu roku byla odčerpávána volná voda dle potřeb sanačních prací a také z důvodu nepřekročení povoleného limitu.



7.6.

Shrnutí

Přehled sanovaných ploch k 31.12.2009: Odkaliště

Plocha určená k sanaci (ha)*

KI K III K IV/D K IV/E K IV/C2 celkem

26,1 32,8 31,0 37,7 27,9 155,5

Plocha sanovaná (ha) 23,98 29,78 15,8 33,2 11,86 114,62

Podíl sanované plochy (%) 91,87 90,79 50,96 88,06 42,5 73,71

Změna oproti 31.12.2008 (ha) + 2,08 + 0,18 + 15,8 0 + 3,36 + 21,42

*plochou jsou míněna odkaliště kde probíhají sanační práce (tedy mimo odkaliště KIV/ C1Z a KIV/R, která zaujímají plochu 62,4 ha ); vezmeme-li v úvahu i tato odkaliště, pak je sanováno 52,6 % plochy. Celkový přehled vývoje sanovaných ploch – od r. 1997 do r. 2009: Rok (vždy k 31.12. ) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Sanovaná plocha (ha) 51,2 63,2 67,5 74,2 76,7 80,8 88,0 93,3 98,45 106,4 114,5 124,2 114,62

Sanovaná plocha v% 31,8 39,2 41,9 46,0 47,6 50,2 54,6 57,9 61,1 68,4 73,6 79,9 73,71

Pokles mezi roky 2008 a 2009 je z důvodu zařazení sanace odkaliště K IV/D. Pro rok 2008 bylo bráno toto odkaliště jako 100 % sanované. Návoz materiálů na jednotlivá odkaliště v letech 1989-2009: Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

KI 0 0 0 0 0 0 26 084 22 058 17 051 39 837 0

K III

K IV/D 0

K IV/E 0 0

135 619

175 559

88 721 60 692 41 447 6 774 32 484

57 102 16 246 0 0 0

143 550

94 595 130 933 187 885 163 163 127 817 158 177


K IV/C2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

∑ 0

549 323

302 840 286 881 221 661 174 428 190 661


Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

KI 0 0 0 98 648 163 673 65 649 81 448 85 605 71 229 69 472 740 754

Mimo uvedená odkaliště:

K III 79 711 50 987 49 390 85 212 86 691 62 898 52 482 128 327 127 954 126 527 1 856 299

K IV/D 153 858 149 157 144 974 121 350 144 385 0 0 0 0 439 128 1 518 589

K IV/E 0 39 017 36 788 42 159 81 895 288 736 290 680 274 996 274 838 222 195 1 800 211

K IV/C2 0 0 0 0 0 0 25 656 116 425 171 055 166 981 480 117

∑ 233 569 239 161 231 152 347 369 476 644 417 283 450 266 605 353 645 076 1 024 303 6 395 970

1) odkaliště K IV/C1Z: 154 478 t ; 2 ) koridor 25 000 t

Skutečné náklady na rekultivaci odkališť po etapách k 31.12.2009: Název etapy

Období

1. etapa 2. etapa 3. etapa 4. etapa + zak.483 ∑

1989-1992 1993 1993-1996 od r. 1997

1. etapa

19891993 1994-2003 1998-1999 2004 - 2005 od r. 2006

2. etapa 3. etapa 4. etapa dokončení SO 01 + zak. 493 souběh těsnící a krycí vrstvy,

2007 - 2008

∑ 1. etapa

1991-1995

2. etapa 3. etapa sanace EU ∑

1995-2001 2001-2005 2009

1. etapa 2. etapa def. dokončení SO 01 ∑

1991-1996 1995 - 2006 realizace od 1.7.2006

Skutečné náklady Výnosy s.p. ze státního rozpočtu (tis. Kč) (tis. Kč) Celkem z toho jiné zdroje (tis. Kč) ODKALIŠTĚ K I 9 466 0 0 21 592 0 0 27 919 0 0 195 975 100 528 5 518

Celkem (tis. Kč)

254 952 100 528 ODKALIŠTĚ K III 7 961 0

5 518

260 470

0

7 961

77 896 16 929 10 112 35 706

5 206 0 0 11 000

2 560 5 700 0 6 004

80 456 22 629 10 112 41 710

0

0

10 910

10 910

148 604 16 206 ODKALIŠTĚ K IV/D 16 445 0

25 174

173 778

0

16 445

16 115 0 17 101 1 899 * 248 002 0 297 663 1 899 * ODKALIŠTĚ K IV/E 16 607 0 9 563 0 1 450(PD) 0

0 4 484 0 4 484

16 115 21 585 248 002 302 147

0 0 0

16 607 9 563 1 450

0

27 620

27 620

0


9 466 21 592 27 919 181 343


ODKALIŠTĚ K IV/C2 přetvarování realizace od 1 800(PD) 0 SO 05 09/2006 1 800 0 ∑ celkem 730 639 118 633 * stavba čerpací studně – investice

0

0

0 35 176

1 800 765 815

V roce 2009 pokračovaly rekultivační práce na odkalištích K I, K III, K IV/C2, K IV/E a K IV/D. Celkem bylo na odkaliště v roce 2009 navezeno 1 024 303 tun rekultivačních materiálů. Likvidační práce v areálu úpravny V lednu roku 2009 bylo předáno staveniště Sdružení „Sanace a rekultivace – Mydlovary“, které zahájilo fyzickou likvidaci kontaminovaných objektů a ploch. Do pololetí byly zbourány objekty - vědecko-výzkumný pavilón - drtírna, vzorkovna - mlýnice - vodojemy - vlečka - jižní část depa - nebezpečné odpady - základ komína - havarijní jímky - sanace horkých skvrn - hlavní výroba Ve druhém pololetí probíhalo odtěžování zpevněných ploch a horkých skvrn s následnou biologickou rekultivací a výsadbou stromků. Byla provedena cca polovina obslužné komunikace. Likvidace úpravny (pouze kontam. objekty) je součástí projektu „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže s.p. DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště K IV/D č. CZ 1.02/4.2.00/07/00205. V listopadu byla zahájena demolice vápenného mléka jako prvního z nekontaminovaných objektů firmou Precis s.r.o. Dále v měsíci prosinci byla zahájena „Sdružením“ demolice objektů skladu plynů a skladu barev. Sutě z kontaminovaných objektů byly kompletně převezeny do odkaliště K IV/C1Z. Sutě z nekontaminovaných objektů jsou s výhodou použity jako podklad pro jílovou vrstvu sanace odkaliště K IV/D. V roce 2009 bylo za likvidaci kontaminovaných objektů uhrazeno 129 138 073 Kč z prostředků EU a za likvidaci nekontaminovaných uhrazeno 19 600 000 Kč. 8. Závěr a) Likvidační práce probíhaly v PRLP Mydlovary dle plánu, v souladu s legislativními podmínkami, bez pokut, mimořádných událostí a bez technických závad, které by práce omezovaly.



b) Nakládání s vodami bylo zaměřeno k likvidaci odkalištních vod čištěním přímo v odkalištích, s využitím fyzikálně-chemických a biochemických procesů při dlouhodobé retenci s následným dočištěním dolomitickým vápenným hnojivem v AN DV. Dočištění v AN DV bylo zahájeno 27.3.2009. Čerpání do Vltavy bylo zahájeno 4.5.2009. Bylo spotřebováno 803,41 t DVH a pH zvýšena na 10,4. Z tohoto důvodu byla voda následně zpětně upravována zředěnou H2SO4 na pH < 9. Do Vltavy bylo načerpáno celkem 290 750 m3 odkalištních vod, což je za dobu od zahájení čištění největší množství za dodržení všech podmínek vodoprávního rozhodnutí. c) V roce 2009 bylo zaznamenáno 766,6 mm srážek, což je po roce 2002 největší množství. Z tohoto důvodu byl zvýšen objem volných vod se stavem k 31.11.2009 na 1,923 mil. m3, což je nárůst oproti roku 2008 o 263 tis. m3. d) Výsledky monitorování za rok 2009 potvrzují, že stav ŽP v okolí odkališť nezaznamenal zhoršení ani výrazné zlepšení. - Kvalita podzemních vod se z dlouhodobého hlediska nemění. Oproti roku 2008 dochází pouze ke střídavému snižování a zvyšování u jednotlivých ukazatelů. - Oproti roku 2008 došlo ke snížení prašného spadu. Hodnota prašného spadu v roce 2008 činila 2,826 g.m-2.30 d-1 a v roce 2009 činí 1,424 g.m-2.30 d-1. Snížení je možné odvodit pouze zvýšenými srážkami, neboť bylo navezeno 1,024 mil. tun materiálů oproti r. 2008 (645 tis. t). e) V roce 2009 PRLP vyprodukovalo celkem 136,556 t odpadu. Z toho 133,94 t šrotu. A dále PRLP převzalo 27 580 t odpadu kategorie „O“ do krycí vrstvy odkaliště K I. f) Rekultivační práce pokračovaly ve velkém tempu. Navezeno bylo celkem 1 024 kt rekultivačních materiálů. V roce 2010 by měly být 100 % sanovány odkaliště K I, K IV/D, u ostatních tj. K IV/E, K IV/C2, K III se předpokládá dotvarování v roce 2013.

9. Použité zkratky v textu AC AN AN DV AN KV ČIA ČOV ČHÚ ČDV ČS ČSDV DD DC2

-

automobilová cisterna akumulační nádrž akumulační nádrž drenážních vod akumulační nádrž odkalištních vod český institut pro akreditaci čistírna odpadních vod český hydrometeorologický ústav čistírna drenážních vod čerpací stanice čerpací stanice drenážních vod označení vzorku drenážní vody odkaliště K IV/D a K IV/R označení vzorku drenážní vody odkaliště K IV/C2 a K IV/C1Z-západ



DC3 DC4 DO DHM DVH EMY KAD PCB PLČS PČS PV RAS RKL TLD VÚ ZÚ VLJ

-

označení vzorku drenážní vody odkaliště K IV/C1Z-východ označení vzorku drenážní vody odkaliště K IV/C1F a K IV/E označení vorku drenážní vody odkaliště K III dlouhodobý hmotný majetek dolomitické vápenaté hnojivo elektrárna Mydlovary označení vzorku drenážní vody odkaliště K I polychlorované bifenyly plovoucí čerpací stanice pevná čerpací stanice pitná voda rozpuštěné anorganické sole rozkyselovací linka termoluminiscenční dozimetr vyšetřovací úroveň zásahová úroveň označení vzorku vyčištěné vody čerpané do řeky Vltavy


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí v oblasti PRLP Mydlovary za rok 2009

Recommend Documents