Vývoj platebních karet, jejich bezpečnost a novinky na trhu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů

Vývoj platebních karet, jejich bezpečnost a novinky na trhu Diplomová práce

Autor:

Bc. Michaela Převorová Finance

Vedoucí práce:

Ing. Marcela Soldánová

Praha

Duben 2010

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a zmíněných materiálů.

V Praze dne 26.4.2010

Michaela Převorová

2

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Marcele Soldánové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Michaela Převorová

3

Anotace práce: Diplomová práce pojednává o vývoji trhu platebních karet v České republice od jejich počátku do současnosti. První kapitola je věnována historii platebních karet, členění platebních karet, vývoji trhu s platebními kartami a novinkám v této oblasti, jako je například bezkontaktní karta, nebo 3D Secure issuing. Druhá kapitola se zabývá dopadem směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu na platební karty. Dále je v této kapitole popsán projekt SEPA, který byl iniciován Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí s cílem vytvořit jednotnou oblast pro provádění plateb v EUR (Single Euro Payment Area). V této kapitole je také stručně popsána činnost finančního arbitra. Třetí kapitola se věnuje bezpečnosti platebních karet, prevenci a ochraně proti podvodům. Poslední kapitola je věnována produktu České spořitelny – „Chytrá karta“, kde je tento produkt popsán a zhodnocen z pohledu drţitelů této karty na základě dotazníku. Klíčová slova: Platební karta, Kreditní karta, Chytrá karta, SEPA, Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu - PSD, Bezpečnost, Asociace VISA a MasterCard, Bezkontaktní technologie The thesis is focused on the development of payment cards market in Czech Republic from its beginnings up to now. First chapter concentrates on the payment cards history, segmentation and development. Information about news and new products in payment cards field is included, eg. Contactless card and Secure issuing. Second chapter deals with the influence of PSD (Payment Service Directive) on the payment cards. This chapter also covers the project SEPA which was founded by European Central Bank and European Comitteee in order to set up Single Euro Payment Area. There is a brief description of the "Financial Arbiter"´s activities in this chapter too. Third chapter of the thesis concentrates on the security of payment cards, prevention and fraud protection. Last chapter is focused on Česká spořitelna product - "Chytrá karta/Cool card". This product is described and evaluated based on the results of the questionnair filled out by the product users. Key words: Payment card, Credit card, Chytra karta/Cool card, SEPA, PSD (Payment Service Directive), Security, Associations VISA and MasterCard, Contactless technology

4

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Vývoj platebních karet ......................................................................................................... 8 1.1 Historie platebních karet................................................................................................... 8 1.2 Členění platebních karet ................................................................................................... 9 1.2.1 Členění karet podle způsobu zúčtování ................................................................... 10 1.2.2 Členění karet podle druhu záznamu ....................................................................... 11 1.2.3 Členění karet podle provedení ................................................................................. 12 1.2.4 Další členění karet ................................................................................................... 13 1.3 Přehled vývoje PK v ČR od počátku do současnosti ..................................................... 14 1.4 Novinky v oblasti platebních karet ................................................................................. 17 2. Vliv směrnice PSD na platební karty................................................................................ 21 2.1 Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu .......................................................... 22 2.2 SEPA Cards Framework................................................................................................. 30 2.3 Cards Standardisation volume ........................................................................................ 35 2.4 Finanční arbitr v České republice ................................................................................... 35 3. Bezpečnost platebních karet .............................................................................................. 38 3.1 Podvody s platebními kartami - rozdělení ...................................................................... 38 3.2 Prevence a ochrana proti podvodům .............................................................................. 43 4. Chytrá karta České spořitelny .......................................................................................... 51 4.1 Charakteristika kreditních karet...................................................................................... 51 4.2 Vývoj trhu kreditních karet v ČR ................................................................................... 54 4.3 Chytrá karta – důvod vzniku nového produktu .............................................................. 56 4.4 Chytrá karta – průzkum trhu před zavedením produktu ................................................. 57 4.5 Chytrá karta – popis produktu ........................................................................................ 61 4.6 Spokojenost drţitelů karet s produktem – výsledky ....................................................... 71 Závěr ........................................................................................................................................ 75 Seznam pouţitých pramenů a literatury .............................................................................. 79 Seznamy příloh, grafů, obrázků, tabulek, schémat ............................................................. 83

5

ÚVOD S platebními kartami jsem se poprvé setkala v roce 1993, kdyţ jsem byla na dovolené se svou kamarádkou a ona pouţila svou platební kartu k výběru z bankomatu. V té době byla platební karta pro mne zcela neznámá a ještě jsem netušila, ţe o dva roky později, v roce 1995, nastoupím na pracovní místo do Kartového centra České spořitelny a celý svůj dosavadní profesní ţivot s platebními kartami spojím. V roce, ve kterém jsem se poprvé setkala s platebními kartami, bylo v celé České republice vydáno pouze 375 tisíc karet a nainstalováno 564 bankomatů. Ve srovnání se současností kdy připadá 0,86 karty na 1 občana České republiky, v té době to bylo 0,036 karty. Jiţ z tohoto údaje je zcela patrné, jak obrovský rozmach platební karty zaznamenaly a jak dynamický tento obor je. V současné době se většina z nás setkává s platebními kartami ve svém kaţdodenním ţivotě. Platební karty se rozvíjely nejen co do jejich počtu, ale i co do funkčnosti a parametrů. Vţdyť tehdejší karta byla z dnešního pohledu pouze kouskem plastu, se kterým bylo moţné vybrat omezenou hotovost jen v několika bankomatech. V dnešní době je platební karta moderním platebním prostředkem s mnoha moţnostmi, které se nadále vyvíjí. Jednou z nich je bezpochyby bezkontaktní technologie. Můţeme očekávat, ţe první bezkontaktní platební karty se na našem trhu objeví jiţ za několik málo měsíců. Lze předpokládat, ţe se bezkontaktní placení rychle rozšíří zejména tam, kde se v současné době platí hotovostí, například by se touto technologií mohlo platit v obchodech s rychlým občerstvením, v tabáku, či v městské hromadné dopravě. Vývoj platebních karet a očekávané nové technologie popisuji v první kapitole mé diplomové práce. České republika je od roku 2004 členem Evropské unie a jako taková musí dodrţovat určitá pravidla, která jsou v Evropské unii stanovena. Evropská centrální banka spolu s Evropskou komisí iniciovala projekt SEPA (Single Euro Payment Area) s cílem vytvořit jednotnou oblast pro provádění plateb v EUR a odstranit rozdíly při provádění plateb v EUR v jednotlivých zemích. Součástí tohoto projektu je také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Projektu SEPA a směrnici o platebních sluţbách na vnitřním trhu je věnována druhá kapitola této diplomové práce.

6

Velký rozmach tohoto platebního nástroje nevyuţívají, bohuţel, jen drţitelé platebních karet, ale i organizované kriminální skupiny, které díky svým podvodným jednáním přinášejí bankovním institucím nemalé škody. Třetí kapitolu této práce věnuji bezpečnosti platebních karet, jednotlivým druhům podvodů, prevenci a ochraně proti těmto podvodům. Jak jiţ bylo řečeno, trh platebních karet v České republice zaznamenává od svého počátku neustálý růst. Nelze ale říci, ţe tento dynamický růst byl i v oblasti kreditních karet. Trh kreditních karet se začal rozvíjet teprve v posledních letech a můţeme říci, ţe je zatím stále nenasycený. V poslední kapitole se věnuji kreditní kartě České spořitelny – Chytré kartě, kde se snaţím detailně popsat tento produkt a vyhodnotit spokojenost drţitelů této karty na základě dotazníků.

Cílem mé práce je stručně vystihnout dosavadní vývoj platebních karet, upozornit na novinky, která nás čekají v nejbliţší době, představit projekt SEPA a směrnici o platebních sluţbách na vnitřním trhu (PSD), popsat moţné podvody páchané platebními kartami, popsat způsoby ochrany těchto instrumentů a v neposlední řadě představit produkt České spořitelny – Chytrou kartu.

7

1. VÝVOJ PLATEBNÍCH KARET Tato kapitola se věnuje historii a vývoji platebních karet od jejich vzniku aţ do současnosti.

1.1 Historie platebních karet Platební karta je v dnešní době brána za běţný platební instrument, který je určen k bezhotovostní platbě. První platební karta dostupná pro širší veřejnost byla vydána v roce 1914 společností Western Union Telegraph Company a zákazník ji pouţíval při telefonování nebo zasílání telegramu. Dalším mezníkem ve vývoji platebních karet se stal rok 1949, kdy byl zaloţen klub Diners club, který svým členům vydával úvěrové platební karty k placení v restauracích, později ve všech smluvních hotelích, restauracích a obchodech. V roce 1947 vzniká první bankovní platební karta, bylo to ve Flatbush National Bank, do této doby šlo pouze o platební karty nebankovních institucí. V šedesátých letech 20. století (1963 American Expres, 1966 Barclays Bank ve spolupráci se systémem Bank Americard) bylo zahájeno vydávání platebních karet v Evropě. Banky v Evropě sledovaly vývoj kreditních karet ve Spojených státech a obávaly se zavedení platebních karet díky velkým ztrátám, které americké banky utrpěly. Platební karty byly Evropou ale přijaty, i kdyţ z počátku v různých formách. Kromě Velké Británie a Francie se platební karty rozvíjely v Evropě jen pozvolna. Díky totalitnímu reţimu byly první platební karty vydány v České republice (v tehdejším Československu) teprve v roce 1988. Vydala je Ţivnostenská banka jako dispoziční karty k tuzexovým účtům. V roce 1989 vydala Česká státní spořitelna první bankomatové karty a zprovoznila 2 off-line bankomaty. Tyto karty byly platné pouze na území ČR a nebyly zapojeny do ţádného mezinárodního systému. V roce 1991 vydala rovněţ Ţivnostenská banka první kartu společnosti VISA, se kterou se mohlo platit v zemích RVHP. O rok později vydala Komerční banka první mezinárodní kartu společnosti MasterCard. Akceptace platebních karet v České republice, resp. v Československu fungovala ale jiţ několik let před vydáním první platební karty. Nedá se sice hovořit o akceptaci, jakou známe dnes, ale přesto naše země byla první zemí sovětského bloku, která platební karty akceptovala. Bylo to od roku 1965, první transakce byla ale uskutečněna aţ o tři roky později, dne 24.10.1968. Jednalo se o karty společnosti Diners Club a byly přijímány pouze u jednoho obchodníka, který přišel v té době do styku s cizinci. Byla jím cestovní kancelář Čedok, pod kterou v té době spadaly všechny společnosti, působící v cestovním ruchu.

8

Od roku 1990 se díky dohodě mezi velkými bankami o vytvoření společného platebního systému MUZO1 a vytvoření Sdruţení pro bankovní karty2 (SBK) začal trh na poli platebních karet rozvíjet. Bankám se podařilo vybudovat jednu z nejspolehlivějších bankomatových sítí v Evropě. Zároveň začaly velké banky rozvíjet i svou síť obchodníků, kteří přijímali platební karty, tzv. acquiring.

1.2 Členění platebních karet Platební karty jsou upraveny mezinárodní normou ISO 3554, která stanoví rozměr platební karty na 85,6 x 54,0 x 0,76 mm. Karta je vyrobena ze třívrstvého PVC, který musí být: schopen elasticky vyrovnat deformace vzniklé při běţném pouţívání, netoxický, odolný vůči mechanickým vlivům při běţném pouţívání, strukturálně spolehlivý a pouţitelný při teplotách prostředí od - 35 do + 50 stupňů Celsia a při relativní vlhkosti vzduchu 5-95 % při 25 stupních Celsia, odolný proti rozmačkání a zkroucení prolisovaných částí (reliéfní písmo).

Platební karty se člení na celou řadu různých typů karet, podle různých kritérií. Detailní přehled členění platebních karet je uvedeno v příloze č.1.3

1

MUZO – společnost nabízející bankám, finančním a dalším organizacím sluţby v oblasti personalizace platebních, zákaznických a věrnostních karet, komplexní správu debetních a kreditních karet vybraných brandů, provoz a servis bankomatů a platebních terminálů a bezpečných plateb na Internetu 2 Pro koordinaci činnosti bank bylo 4. února 1991 zaloţeno Mezibankovní sdruţení pro platební karty, dnes Sdruţení pro bankovní karty (SBK). Po rozpadu ČSFR se v únoru 1993 rozdělilo na českou a slovenskou část, které dodnes spolu udrţují velmi dobré kontakty. Sdruţení pro bankovní karty je zájmovým sdruţením právnických osob - bank příp. i jiných organizací, jejichţ zájmem je rozvoj platebních karet v České republice a koordinace prací, souvisejících s tímto rozvojem. V zájmu svých členů jedná s tuzemskými i mezinárodními organizacemi z oblasti platebních karet. Sdruţení pro bankovní karty bylo zaregistrováno u Obvodního úřadu Praha 1, dne 14.9.1992, podle § 201 i, odst. 2, zák. č. 47/92Sb pod č.j. 22/92. 3 Zdroj: Juřík P. Svět platebních a identifikačních karet

9

1.2.1 Členění karet podle způsobu zúčtování Dle způsobu zúčtování můţeme platební karty rozdělit následovně:

Debetní karty Karta určená k výběrům hotovosti z bankomatů a k placení za zboţí a sluţby v síti obchodních míst. Klient čerpá pouze své vlastní prostředky, které má na účtu.

Kreditní karty Platební karta, ke které je zřízen revolvingový4 úvěr, jinak má stejné vlastnosti jako karta debetní. Vydavatelem kreditní karty nemusí být pouze banka. Pokud čerpané prostředky klient splatí do stanoveného dne, nejsou mu účtovány ţádné úroky, jde o tzv. bezúročné období, které má kaţdá banka jinak dlouhé, pohybuje se od 40 do 60 dnů. V opačném případě je nutné zaplatit alespoň minimální částku splátky, která se pohybuje ve výši 5-10% z čerpaného úvěru. V tomto případě je pak účtován úrok, který je v průměru okolo 19%, horní hranice však není omezená. Před vydáním kreditní karty projde klient tzv. scoringem5, na základě jeho výsledku je pak ţádost o kreditní kartu schválena či zamítnuta.

Charge karty Jsou to také úvěrové karty, ale od karet kreditních se liší tím, ţe je nutné splatit celou částku čerpaného úvěru v dohodnutém termínu. Ţádný úrok u této karty není, ale roční poplatek za vedení této karty je vyšší, neţ u karty kreditní.

Předplacené karty Tyto karty nejsou tak rozšířené jako debetní a kreditní karty, přesto mají své místo na trhu. Mezi tyto karty patří např. telefonní karty, předplacené karty do mobilních telefonů, dárkové 4

Revolving – opakování (obnova) produktu za sjednaných podmínek Scoring – metoda řízení rizika zaloţená na statistickém odhadu pravděpodobnosti, ţe hodnocená skutečnost nastane (klient bude splácet úvěr). Ţádost o vydání karty obsahuje řadu údajů, které jsou bodově ohodnoceny, součet těchto bodů udává tzv. skóre a udává úvěrové riziko daného klienta. 5

10

karty a karty jednorázové. Tyto karty fungují na základě sloţení určité částky, prostředky pak mohou být čerpány do výše sloţené hotovosti či předplacené sluţby.

1.2.2 Členění karet podle druhu záznamu V současné době je na trhu rozšířeno několik technologií uchovávání záznamu dat, některé tyto technologie mohou být i kombinovány.

Magnetický proužek Magnetický prouţek je umístěn na zadní straně karty. Ve třech stopách jsou na něm zaznamenány identifikační údaje, např. číslo karty, platnost karty, informace, zda je moţné kartu pouţít v bankomatech nebo i v platebních terminálech.

Reliéfní písmo (embossing) Plastické písmo, které je vyraţeno na kartě a vystupuje z plochy karty. Pomocí mechanického snímače (imprinteru) a kopírovacího papíru – účtenky se údaje na kartě otisknou. Účtenku pak drţitel karty podepíše a obchodník ji zasílá do banky k dalšímu zpracování.

Čipová technologie Čipová platební karta vyuţívá k záznamu dat paměťový čip (mikroprocesor), který umoţňuje čtení, zapisování i mazání uloţených dat. Dle standardu EMV6 můţe být čip umístěn viditelně na přední straně karty, pak je nutné pro sejmutí dat z karty vloţit kartu do snímače, v tomto případě se jedná o dotykovou čipovou kartu. Druhou moţností je umístění čipu uvnitř karty včetně malé antény, která vysílá signál s daty uvedenými na čipu. V tomto případě mluvíme o kartě bezdotykové a transakce jsou prováděny jen pouhým přiblíţením karty ke čtecímu zařízení. Tyto karty se v současnosti řídí protokolem pro bezkontaktní čipové karty (ISO/IEC 14448)7. Bezdotykovou i dotykovou technologii lze kombinovat. Čipová technologie je mnohem bezpečnější, neţ technologie vyuţívající magnetický prouţek, jednak je okopírování

6 7

EMV standard Europay/MasterCard/VISA zavedený v říjnu 1997 Dohoda mezi VISA a MasterCard na jaře 2005

11

čipu velmi obtíţné a drahé a jednak při kaţdé dotykové čipové transakci je poţadováno zadání PINu.8

Hybridní technologie Na kartě je pouţita jak magnetická, tak čipová technologie. Tato technologie se pouţívá na přechodné období do doby, neţ budou všechny platební terminály připraveny na čipovou technologii.

1.2.3 Členění karet podle provedení Embosované karty Embosované karty jsou karty s reliéfním písmem, které vystupuje z plochy karty. Díky tomuto „embossingu“ lze kartu pouţít i u menších obchodníků, kteří nemají elektronický terminál, nebo v případě výpadku systému na přijímání platebních karet. V tomto případě se karta vloţí do mechanického snímače (imprinteru), na kartu se poloţí kopírovací účtenka a částí snímače se karta přejede, tím se všechny údaje na kartě otisknou na účtenku,dopíše se částka a zákazník účtenku podepíše. Kaţdý obchodník má nastaven tzv. floor limit, neboli výši transakce, která se nemusí telefonicky ověřovat u banky. Toto je důvod, proč mohou být embosované karty zneuţity i po nahlášení její ztráty či odcizení. Všechny transakce nad tento limit se musejí ověřit. Embosované karty lze tedy vyuţít na více místech neţ karty elektronické. Jsou brány jako karty „vyššího typu“ a většinou mají o vyšší cenu za vydání.

Elektronické karty Elektronické karty jsou nejrozšířenějším typem karet u nás. V současnosti patří do této skupiny hlavně karty VISA Electron a Maestro. Jsou určeny k výběrům hotovosti z bankomatů a k placení na elektronických platebních terminálech. Není moţné je pouţít u obchodníků, kteří jsou vybaveny jen imprinterem, protoţe na kartách není reliéfní písmo.

8

PIN – Personal Identification Number

12

Výhodou tohoto typu karet je nízká cena, nízké poplatky za blokaci ztracené či odcizené karty a velice nízká moţnost zneuţití zablokované karty.

Virtuální karty Virtuální platební karta se pouţívá výhradně k provádění transakcí v internetovém prostředí. Nejde o klasickou plastikovou kartu, ale pouze o 16-ti místné číslo, které se spolu s dalšími údaji zadává při placení na internetu.

1.2.4 Další členění karet Karty dále můţeme členit podle následujících kritérií:

Podle marketingového členění: Standardní karty Prestiţní karty Co-brandované karty Affinity karty Podle způsobu pouţití: platební karty - karty určené k bezhotovostním transakcím bankomatové karty - karty určené pouze pro výběr z bankomatu šekové záruční karty - neslouţí k placení, je to pouze doklad zaručující předloţený šek Podle rozsahu pouţití: proprietární karty - kartu je moţné pouţít pouze v síti vydavatele tuzemské karty - karty určené pouze na území země, kde byla karta vydána zahraniční karty- karty určené jak k placení v tuzemsku, tak i v zahraničí

13

Podle uţivatele: karty soukromé – jsou vystaveny na konkrétního drţitele, jsou určeny pro osobní potřebu karty sluţební – karty určené pro majitele nebo zaměstnance různých společností, pouţívají se pro sluţební účely Podle vydavatele: Karty jsou členěny podle mezinárodních kartových asociací VISA MasterCard Diners JCB Amex

1.3 Přehled vývoje PK v ČR od počátku do současnosti

Začátky na poli vydávání a přijímání platebních karet byly sloţité a těţké. Bankám se ale nakonec podařilo přesvědčit jak majitele obchodů, tak i klienty bank o výhodnosti pouţívání platebních karet. Nárůst v počtu platebních karet i v počtu míst, které tyto karty akceptují, můţeme vidět na následujících grafech. Na grafu č. 1 je uveden nárůst v počtu vydaných platebních karet v ČR od roku 1989 do konce roku 2009, kdy bylo celkem 9, 054 mil. karet (v počtech jsou zahrnuty pouze karty vydané bankou).

14

Graf č. 1 Vydané platební karty v ČR od r. 1989 do 31.12.2009

3961

6000

1861

1415

839

375

193

121

10

1000

1

2000

528

3000

1285

4000

9054

8932

7865

6868

2539

5000

4659

7000

5296

8000

6374

9000

7390

10000

8623

Vydané karty (tis.ks)

19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

0

Vydané karty (tis.ks) Zdroj. Statistiky SBK http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm – vlastní úprava [cit.22.2.2010]

Na grafu č. 29 je uveden vývoj v počtu obchodních míst, která akceptují platební karty. Z grafu je patrné, ţe v roce 2006 došlo k malému poklesu obchodních míst, coţ bylo pravděpodobně způsobeno vypovězením smluv u obchodníků, kde docházelo pouze k malému mnoţství transakcí. Následující rok opět dochází k růstu počtu obchodních míst, který pokračuje i v letech 2008 a 2009. Ke konci roku 2009 je v ČR celkem 62 614 obchodních míst, které akceptují platební katy. Drţitelé platebních karet také vyuţívají k výběrům stále se dynamicky rozšiřující síť bankomatů, jejichţ počet je patrný z grafu č. 310. V roce 1989 byly nainstalovány pouze 3 bankomaty, o 20 let později bylo drţitelům karet k dispozici jiţ 3 679 těchto zařízení. Jak je vidět z níţe uvedeného grafu, od začátku vydávání karet v České republice převaţovaly výběry z bankomatů nad platbami u obchodníků. Tento trend se změnil v roce 2007, kdy poprvé v historii uskutečnili drţitelé karet více transakcí u obchodníků neţ na bankomatech. Podle vývoje v letech 2008 a 2009 lze předpokládat, ţe tento trend bude pokračovat i v budoucnu. 9 10

Graf č. 2 je uveden v příloze č. 2 Graf č. 3 je uveden v příloze č. 3

15

Graf č. 4 Srovnání počtu transakcí u obchodníků a na bankomatech Srovnání vývoje počtu transakcí u obchodníků a na bankomatech (v tis.)

240 000 210 000 180 000 150 000

Počet transakcí u obchodníků

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

120 000 90 000 60 000 30 000 0

Počet transakcí na ATM

Zdroj. Statistiky SBK http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm – vlastní úprava [cit.22.2.2010]

Skutečnost, ţe platební karty jsou rok od roku stále více vyuţívány i k transakcím u obchodníků dokládá srovnání průměrné transakce. V roce 2000 byla průměrná transakce na bankomatech a u obchodníků srovnatelná. Od roku 2001 se průměrný výběr z bankomatu zvyšuje, naproti tomu nárůst počtu výběrů meziročně klesá. Průměrná transakce u obchodníků se sniţuje, počet transakcí roste, coţ znamená, ţe drţitelé platebních karet pouţívají své karty k častějšímu placení i drobnějších nákupů. V roce 2000 byla průměrná transakce u obchodníků 2 055 Kč, v roce 2009 klesla aţ na 1 034 Kč. Graf, který znázorňuje srovnání průměrné transakce je uveden v příloze č. 2.

16

1.4 Novinky v oblasti platebních karet Trh platebních karet má, co se týče počtu karet, ale i počtu a objemu transakcí, stále rostoucí trend. V roce 2009 byly platební karty výrazně pouţívány i pro menší platby, a to nejen v důsledku ekonomické krize. Drţitelé platebních karet své karty pouţívají stále častěji i k drobnějším nákupům. Přesto je ale stále velký podíl plateb prováděných v hotovosti. V Evropě v průměru 86% plateb probíhá právě hotovostní cestou. Například ve Finsku je hotovostně placeno 58% plateb, v Itálii dokonce 93%. Hodnota hotovostních plateb je v rozmezí 3,50 aţ 14 euro.11 Právě v této oblasti se otevírá pro banky a další instituce moţnost přijít na trh s inovací, která by měla velký přínos jak pro drţitele karet, tak i pro obchodníky. Takovou inovací jsou bezkontaktní čipové karty. Bezkontaktní platba je platba, která nevyţaduje fyzický kontakt mezi nosičem platební aplikace, například platební karty a zařízením na přijímání plateb. Drţitel karty vybavené bezkontaktním řešením jednoduše přiblíţí kartu ke čtečce, která je schopna si data přečíst na bezdotykové bázi. Při této platbě není potřeba dávat kartu z ruky, nebo ji projíţdět čtečkou. Není dokonce vyţadován ani PIN nebo podpis drţitele karty. Bezkontaktní platební technologie umoţňují zákazníkům platit drobné kaţdodenní nákupy rychleji, pohodlněji a bezpečněji oproti běţné platbě v hotovosti. Bezkontaktní technologie je nejčastěji vyuţívána k placení niţších částek – pod hranici 500 Kč. Tato technologie je tedy vhodná tam, kde dochází k platbám malých částek a kde je důleţitá rychlost, např. provozovny rychlého občerstvení, parkoviště, trafiky nebo hromadná městská doprava. Bezkontaktní aplikace je akceptována po celém světě, celosvětové standardy mají kartové společnosti VISA a MasterCard. VISA tento nový produkt označila jako VISA PayWave, MasterCard tuto technologii nazývá MasterCard PayPass.

Obrázek č.1 Logo bezkontaktních plateb společnosti VISA a MasterCard

Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2008.pdf[cit.27.1.2010]

11

Zdroj: Magazín Cardmag 3/2009, Sdruţení bankovních karet, článek Mobilní platby a společnost Oberthur

17

Jak tato technologie funguje: Karty s bezkontaktní technologií mají v sobě zabudovaný čip a rádiovou anténu. Kdyţ se karta přiloţí ke snímači, vyšle karta bezdrátově informaci o platbě, takţe není nutné vkládat kartu či PIN. Informace o účtu jsou přeneseny do čtecího zařízení a následně jsou obvyklým způsobem zpracovány. Ihned poté, co proběhne transakce, se vytiskne doklad o zaplacení. Bezkontaktní platby nejsou v přímé konkurenci s debetními či kreditními kartami, ale naopak se zaměřují na dosud volnou oblast hotovostních transakcí, která je charakteristická nízkou částkou platby. Po zavedení bezkontaktní technologie dojde k rozšíření akceptační sítě karet o prodejní místa s vysokou frekvencí transakcí a platbou nízkých částek. Platební karty tak mohou proniknout do míst, kde byla dosud pouţívána většinou jen hotovost. Pokud tyto platby přejdou z hotovostního sektoru do bezkontaktních plateb, dojde ke zrychlení transakce, vyššímu pohodlí a ke sníţení nákladů na správu hotovosti. Prvním státem ve střední a východní Evropě, kde byla spuštěna bezkontaktní platební technologie, bylo Polsko. První bezkontaktní transakce v Polsku proběhla v prosinci 2007 a tato transakce byla provedena technologií MasterCard PayPass.12 Základem bezkontaktní karty MasterCard PayPass je dualinterface čip, který umoţňuje provádět jak kontaktní, tak i bezkontaktní EMV platby pomocí antény, zabudované po obvodě platební karty. Karty operují na frekvenci 13,56 MHz a splňují standardy ISO 14443. 13 Tato technologie je vhodná především pro klasické kartové produkty, kde je pouţit klasický plastový nosič, ale

bezkontaktní technologii lze také umístit na

speciální platební hodinky, na klíčenku, na mobilní telefon, samolepku nebo dokonce implantát.14 Výhody bezkontaktních karet jsou například v rychlosti platby, vyšší bezpečnosti, vyšším pohodlí jak pro obchodníky, tak pro zákazníky. Bezpečnost bezkontaktních karet spočívá zejména v tom, ţe zákazník nemusí vydat kartu z ruky, můţe tak po celou dobu transakce dohlíţet na její průběh. Aby se transakce mohla uskutečnit, je nutné přiloţit kartu velmi blízko ke čtečce, obvykle do vzdálenosti dvou aţ pěti centimetrů, coţ vylučuje moţnost neoprávněného čtení jiným snímačem. Pokud klient provede několik po sobě následujících bezkontaktních transakcí, je při další transakci vyzván 12

Zdroj: Magazín Cardmag 4/2009, Sdruţení bankovních karet, článek Bezkontaktní platby…rychle, pohodlně a bezpečně 13 Zdroj: Magazín Cardmag 4/2009, Sdruţení bankovních karet, článek Bezkontaktní platby…rychle, pohodlně a bezpečně 14 Ukázka umístění bezkontaktní technologie je uvedena v příloze č. 3

18

k vloţení karty a zadání PINu a to bez ohledu na výši nákupu. Tento limit stanoví vydavatelská banka. Toto bezpečnostní opatření slouţí k potvrzení skutečnosti, ţe uţivatel je jejím právoplatným drţitelem, coţ sniţuje moţnost podvodu při ztrátě či odcizení karty.15 V současné době bohuţel není na českém trhu ţádná banka, která by vydávala bezkontaktní platební karty, nebo která by umoţňovala přijímání těchto karet u obchodníků. Lze ale očekávat, ţe jiţ v průběhu příštího roku dojde ze strany bank k prolomení určitých obav, zejména z profitability bezkontaktních karet, a tato technologie se začne rozvíjet i na našem trhu. Další novinkou, kterou můţeme zanedlouho očekávat je 3D Secure Issuing CAP. Jedná se o zabezpečení internetových transakcí. Více informací o tomto zabezpečení je uvedeno v kapitole č. 3. Z oblasti acquiringu, tedy z oblasti akceptace platebních karet, lze uvést sluţbu, která jiţ je v současné době pro drţitele karet dostupná, ale zatím ještě není nabízena všemi bankami. Jde o depozitní bankomaty a transakční terminály. V případě depozitního bankomatu (ADT – Automat deposit terminal) se jedná o vkládání hotovosti přímo do bankomatu, kde si drţitel karty zvolí, zda chce hotovost uloţit na svůj účet nebo na účet někoho jiného u kterékoliv jiné banky v ČR. Depozitních bankomatů je několik typů. Ty nejjednodušší přijímají hotovost v zalepených obálkách a karta zde slouţí k autentifikaci klienta. V ČR tuto sluţbu poprvé nabídla Ţivnostenská banka v roce 2000. Dalším typem depozitního bankomatu je bankomat, který přijímá přímo bankovky. V poslední době jsou zaváděny bankomaty, které představují úplnou samoobsluţnou automatizaci s tím, ţe přijaté bankovky jsou rozpoznány, dobré bankovky vytříděny a recyklovány zpět klientům. V případě transakčního terminálu jde o zařízení, přes které si klient můţe zaplatit sloţenky nebo provést platební příkazy ze svého účtu na kterýkoliv jiný účet v ČR. Další novinkou, která se týká bankomatů je převod hotovosti mezi bankomaty. Tato sluţba zatím není v ČR k dispozici, ale lze očekávat, ţe i na našem trhu si najde své místo. Jde o nový způsob zasílání hotovosti mezi občany. K této sluţbě se vyuţívají nové typy bankomatů, které umějí přijímat vkládanou hotovost a zároveň kontrolovat pravost a hodnotu bankovek. Bankomat díky nové funkci „Consumer-to-Comsumer Money Tranfer Services“ můţe přijmout hotovost od klienta, který se identifikuje platební kartou s PINem. Tato hotovost není uloţena na účet vkladatele, ale na účet pro převody peněz. Klientovi je pak vydána 15

Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2008.pdf[cit.27.1.2010]

19

stvrzenka s 16-místním autorizačním kódem. Hotovost si pak můţe po zadání tohoto 16místného autorizačního kódu vyzvednout jiná osoba na zcela jiném bankomatu. Sluţba nevyţaduje ţádné předchozí přihlášení do této sluţby ani sdílení finančních nebo osobních údajů. Poplatek za sluţbu platí odesílatel, příjemce neplatí nic. Alternativně lze také finanční prostředky poslat na převodový účet pomocí internetového bankovnictví. Tuto sluţbu mohou vyuţít například lidé, kteří podporují své příbuzné, lidé na cestách nebo pracovníci firem, kteří potřebují odeslat hotovost.16

16

Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2008.pdf[cit.27.1.2010]

20

2. VLIV SMĚRNICE PSD NA PLATEBNÍ KARTY Payment Service Directive (PSD) - Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu je součástí projektu SEPA. Projekt SEPA byl iniciován Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí s cílem vytvořit jednotnou oblast pro provádění plateb v EUR (Single Euro Payment Area). Jednotný evropský platební prostor má zajistit shodné podmínky pro zpracování bezhotovostních převodů, přímých inkas a karetních obchodů pro všechny ekonomické subjekty EU (27 zemí), Evropského hospodářského prostotu (Island, Lichtenštejnsko,Norsko) a Švýcarska, bez ohledu na jejich zemi původu. Pokud v současnosti plátce z eurozóny provádí např. běţnou úhradu v EUR v rámci své země nebo provádí úhradu v EUR „přes hranice“ do jiné země Evropské unie , dále jen EU, pociťuje značné rozdíly – první provede v rámci tuzemského platebního styku, druhou v rámci platebního styku přeshraničního (zahraničního). SEPA si klade za cíl tyto rozdíly odstranit a vytvořit platební prostor, kde spotřebitelé, podniky a další hospodářské subjekty budou moci provádět a přijímat platby v EUR uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi za stejných základních podmínek, práv a povinností bez ohledu na svou zeměpisnou polohu. Garantem a regulátorem SEPA je Evropská rada pro platební styk (rozhodovací a koordinační instituce evropského bankovnictví pro oblast platebního styku). V České republice vznikl Národní koordinační výbor pro implementaci SEPA17. Členové výboru jsou: ČBA, Sdruţení spotřebitelů, Svaz průmyslu a dopravy, Česká asociace treasury, ČNB, SBK, zástupci KB, ČS, UniCredit Bank. Cílem tohoto výboru je vzájemná komunikace a výměna informací vytvoření národního plánu pro zavedení SEPA, diskuse potřeb a poţadavků, příprava společné strategie a stanovisek atd.18

17

Zápis ze zasedání SEPA Národního koordinačního výboru - Příloha č. 4 Zdroj: Prezentace „PSD jako součást implementace SEPA“, M. Hešnaurová, ředitelka odboru Rozvoj platebních karet v České spořitelně a zástupkyně ČR a SR v CWG EPC 18

21

Platební instrumenty, které SEPA upravuje bezhotovostní převody (Credit Transfers) – převod prostředků z účtu plátce na účet příjemce iniciovaný plátcem inkasa (Direct Debits) – převod prostředků z účtu plátce na účet příjemce iniciovaný příjemcem úhrady platební karty (Card Framework) – platba nebo výběr hotovosti kartou Pro kaţdý z těchto platebních instrumentů byla vytvořena sada pravidel (standardů), které musí kaţdá instituce, která deklaruje svoji připravenost na provádění SEPA transakcí, dodrţovat (tím se zabezpečí jednotnost platebního styku v EUR bez ohledu na to, zda se provádí v rámci dané země nebo přes hranice). Tato pravidla obsahují jednak technické standardy (strukturu platební instrukce a její formát), tak pravidla procesní (např. lhůta, ve které musí být převod uskutečněn). Jako první byla SEPA realizována pro oblast bezhotovostních převodů – počáteční den byl Evropskou radou pro platební styk stanoven na 28.1.2008. Spuštění SEPA inkas proběhlo v roce 2009 a realizace SEPA v kartové oblasti se očekává v období od roku 2008 do roku 2010.19

V oblasti platebních karet pro vytváření SEPA jsou tři významné dokumenty: 

Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu (PSD)



SEPA Cards Framework



Cards Standardisation volume

2.1 Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu

Jedním z předpokladů, aby projekt SEPA mohl fungovat, bylo vytvoření jednotného právního prostředí v EU. Tuto harmonizaci práv a povinností účastníků platebního styku zajišťuje 19

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_2316.xml[20.10.2009]

22

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu (PSD), která měla být nejpozději do 1.11.2009 začleněna do práv všech členských zemí EU20. O tom, jakou konečnou podobu bude směrnice mít, se vedly diskuse mezi EK a Evropskou bankovní federací (EBF). Podobné dialogy probíhaly i v ČR mezi Českou národní bankou (ČNB), Ministerstvem financí (MF) a Českou bankovní asociací (ČBA). Směrnice neovlivňuje jen činnost bank, ale dává moţnost fungování na poli platebních sluţeb i pro platební instituce. Směrnice o platebních sluţbách na vnitřním trhu obsahuje tři základní nosné prvky: 1. Právo poskytovat platební sluţby veřejnosti – tj. harmonizace platebních sluţeb zejména vůči poskytovatelům platebních sluţeb z nebankovní sféry. Tím se vytváří spravedlivé podmínky pro všechny a posiluje se vzájemná konkurence. 2. Transparentnost a poţadavky na informace – tj. jasné poţadavky na to, jakým způsobem musejí poskytovatelé platebních sluţeb informovat své zákazníky o podmínkách platebních produktů. 3. Práva a povinnosti uţivatelů a poskytovatelů platebních sluţeb – tj. stanoví jednoznačnost a jistotu, pokud jde o základní práva a povinnosti obou smluvních stran. Pro SEPA vytváří nezbytný právní rámce, neboť harmonizuje současné národní právní poţadavky, které se v současné době liší.21 V ČR se jedná zejména o nově schválený zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb., do kterého byla směrnice Evropského parlamentu a Rady transponována. Nový zákon o platebním styku se vztahuje na provádění bezhotovostních platebních příkazů, úhrad, inkas, na transakce provedené platebními kartami, na vklady a výběry hotovosti z účtu, poukazování peněz na účet, na outsourcing platebních sluţeb. Nevztahuje se na hotovostní transakce bez vyuţití účtu, na cash back u obchodníka a šekové transakce. Klade důraz na ochranu spotřebitele včetně tzv. drobného podnikatele (mikropodnikatele), na větší transparentnost, jednoduchost, harmonizaci platebních sluţeb a v neposlední řadě klade důraz na vyšší konkurenci a to z toho důvodu, ţe platební sluţby mohou jiţ poskytovat i nebankovní instituce.

20 21

Švédsko oznámilo, ţe PSD zapracuje do svého práva aţ v první polovině roku 2010 Zdroj: Prezentace k semináři „SEPA – projekt budoucnosti“, O. Schlossberger , Praha 25.2.2009

23

Hlavní změny pro oblast platebních karet, které přináší zákon o platebním styku: Informační povinnost před uzavřením smlouvy Povinnost poskytnout klientovi informace v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o vlastnostech produktu, o podmínkách poskytovaných sluţeb, o bezpečnostních doporučeních a podobně. Informace musí být předány na trvanlivém médiu. Zákon také definuje podmínky předávání informací i v průběhu trvání smluvního vztahu s klientem. Zákon o platebním styku rozlišuje termín poskytnutí a zpřístupnění informace. Podle §78 zákona o platebním styku 1. Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uţivateli, jestliţe v důsledku jednání poskytovatele dojde uţivateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. 2. Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uţivateli, jestliţe mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uţivateli umoţní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uţivatele nepřiměřeně zatěţovat. Znamená to tedy, ţe klient musí učinit určité aktivní kroky, aby informaci získal. Trvalým nosičem dat se podle §2 odst.3 písm. i) zákona o platebním styku rozumí trvalým nosičem dat je jakýkoliv předmět, který umoţňuje uţivateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být vyuţívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umoţňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě Pod termínem trvalý nosič dat si můţeme představit např. papír, CD, zaslání do individualizované schránky na internetových stránkách banky (internetové bankovnictví) nebo e-mail apod.

24

Povinnost informovat klienta o změně podmínek 2 měsíce předem Pokud banka, či jiný poskytovatel sluţby mění dokument, který podléhá informační povinnosti, musí klientovi návrh na změnu poskytnout nejpozději 2 měsíce dopředu. V návrhu musí být mimo jiné upozornění, ţe pokud klient změnu během 2 měsíců neodmítne, je toto bráno, ţe s návrhem souhlasí. Pokud klient s návrhem nesouhlasí, má právo na bezplatnou výpověď smlouvy s okamţitou platností. Povinnost zpřístupnit klientovi informace o uskutečněných transakcích do 1 měsíce zdarma Pokud má klient internetové bankovnictví, lze vyuţít elektronické výpisy. Pokud klient internetové bankovnictví nemá, je poskytovatel platební sluţby povinen klientovi zpřístupnit informace o provedených obratových transakcích minimálně 1x měsíčně. Můţe tak učinit pomocí obratové sestavy, která však neobsahuje úroky, poplatky, souhrnné součty apod. Nejedná se tedy o klasický výpis z účtu. O tuto obratovou sestavu si klient můţe poţádat na pobočce a obdrţí ji zdarma. Povinnost informovat klienta o pouţitém směnném kurzu Podle § 91 odst.1 písm. d) poskytne poskytovatel příjemci informaci tam, kde to připadá v úvahu, o směnném kurzu pouţitém poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn Povinnost vrátit klientovi poměrnou část poplatku v případě výpovědi smlouvy V případě výpovědi smlouvy ze strany klienta nesmí být výpovědní lhůta delší neţ 1 měsíc. Ze strany banky nesmí být výpovědní lhůta kratší neţ 2 měsíce. Výpovědní lhůta končí poslední den kalendářního měsíce, ve kterém byla podána. V případě kartových účtů se jedná o poslední den účetního cyklu. Banka je povinna vrátit část předem uhrazeného poplatku za období, kdy klient jiţ sluţbu čerpat nebude. Pro oblast platebních karet toto ustanovení znamená, ţe pokud se klient rozhodne během platnosti své platební karty tuto kartu vrátit, banka je povinna vrátit klientovi poměrnou část poplatku, který klient jiţ zaplatil. Po celou dobu výpovědní lhůty můţe mít klient kartu k dispozici.

25

Nelze účtovat poplatek za blokaci karty Pokud klient zjistí, ţe mu byla odcizena platební karta, nebo platební kartu ztratil, ohlásí tuto skutečnost bance, která vloţí kartu do seznamu zakázaných karet, nesmí však za tento úkon klientovi účtovat ţádný poplatek. Banka či jiný poskytovatel peněţní sluţby je však oprávněn účtovat si vynaloţené náklady, např. poplatek spojený se zákazem karty, které poskytovatel musí zaplatit kartové asociaci. Vrácení částky neautorizované platební transakce Pokud byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel neprodleně po té, co mu tuto skutečnost klient oznámil, uvede jeho účet do stavu, ve kterém by byl, kdyby k neautorizované transakci nedošlo. Toto ovšem neplatí, pokud ztrátu z neautorizované transakce nese klient. Termínem neprodleně se rozumí v nejkratším moţném termínu po prošetření neautorizované platební transakce. Důkazní břemeno nese banka, transakce je povaţována za autorizovanou, pokud dal klient souhlas s jejím provedením. Popře-li klient, ţe provedenou transakci autorizoval, musí banka poskytnout důkaz, ţe transakce byla ověřena. Omezená odpovědnost klienta za neautorizované transakce maximálně do výše 150 EUR za všechny transakce Dosud banky většinou odpovídaly za podvodné transakce aţ po nahlášení ztráty karty a po jejím zablokování. Česká spořitelna měla stanovenou lhůtu na 48 hodin před nahlášením ztráty karty a spoluúčast klienta v tomto případě byla 4 500 Kč. Nyní, v souladu se zákonem, budou klienti odpovědni za provedené transakce jen do výše 150 EUR. Zbytek musí uhradit banka. Je ale třeba dodat, ţe se sníţená odpovědnost nebude vztahovat na případy, kdy klient hrubě poruší podmínky, např. vyzradí PIN a dojde tak ke zneuţití karty pomocí PIN kódu. V novém zákoně o platebním styku v § 116 je uvedeno, ţe plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce. Evropská směrnice přitom ve svém anglickém originále uvádí, ţe odpovědnost za škodu, kterou nese majitel platební karty, je do 150 EUR v součtu všech neoprávněných transakcí, které se váţí k danému zneuţití do jeho nahlášení bance. Díky pouţití jednotného čísla v překladu z anglického jazyka do češtiny došlo k tomu, ţe některé banky si vykládaly znění zákona různými způsoby. ČNB proto dne 11. listopadu 2009 vydala

26

Úřední sdělení s tím, ţe: „Plátce nese ztrátu ze všech neautorizovaných platebních transakcí do celkové částky odpovídající 150 eurům, a to za podmínek stanovených v § 116 zákona. Limit 150 eur se tedy vztahuje na souhrn částek všech platebních transakcí, které byly provedeny od okamţiku ztráty, odcizení, zneuţití nebo neautorizovaného pouţití platebního prostředku do doby oznámení této skutečnosti poskytovateli podle § 101 písm.b) zákona. Tento výklad ustanovení § 116 odst. 1 zákona je v souladu se směrnicí č. 2007/64/ES o platebních sluţbách. Ustanovení § 116 zákona je transpozicí článku 61 této směrnice“.22 ČNB tímto svým krokem napomohla vyloţit nejasnosti o ochraně drţitelů platebních karet. Úřední sdělení ČNB nemá ale sílu zákonné normy a nemůţe tedy změnit platný zákon o platebním styku. Finanční arbitr České republiky František Klufa řekl: „Pokud by však došlo ke sporu a strany se obrátily na mne, abych ho vyřešil, musel bych se řídit platným zákonem a k úřednímu sdělení jen přihlédnout a vyuţít snahy o smírčí vyřešení sporu“.23 Při nejbliţší novelizaci zákona o platebním styku by mělo být ustanovení tohoto zákona upřesněno. V souvislosti se zavedením omezené odpovědnosti klienta do výše 150 EUR se banky obávají moţného zneuţívání klienty. Z tohoto důvodu Česká bankovní asociace podala návrh na zřízení Registru platebních karet, kde by jednotlivé banky vedly evidenci o zneuţívaných platebních kartách. Zaloţení Registru se zatím odloţilo a k jeho moţnému zřízení dojde, aţ po vyhodnocení statistických údajů o zneuţívání karet. Vrácení částky autorizované platební transakce z podnětu příjemce Klient můţe do 8 týdnů od odepsání peněz z účtu poţadovat vrácení částky a to v případě, ţe v okamţiku autorizace nebyla stanovena přesná částka transakce a tato částka převyšuje částku, kterou mohl klient rozumně očekávat. Například toto se můţe stát, kdyţ klient opouští hotel bez vyrovnání, nebo při vyuţití sluţeb autopůjčovny atd. V tomto případě musí banka do 10 pracovních dnů částku vrátit, nebo vrácení odmítnout a sdělit klientovi důvody odmítnutí jeho ţádosti.

22

23

Zdroj : Ústřední sdělení ČNB, ze dne 10.11.2009 Zdroj http://archiv.newton.cz/pr/2009/11/14/3383b1a691fcc755a12a37c4be200b5f.asp[cit.14.11.2009]

27

Zasílání PIN tak, aby bylo zajištěno doručení jen do rukou klienta Klient můţe reklamovat transakce do 13 měsíců V případě, ţe klient zjistí, ţe mu byla zaúčtována neautorizovaná transakce, nebo transakce byla nesprávně provedena, je povinen tuto skutečnost nahlásit bance bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne odepsání částky z účtu. Kartové asociace (VISA a MasterCard) zatím ale nepřizpůsobily svoje lhůty na podání transakcí. Např. na předloţení chargebacku je lhůta 120 dní od provedení transakce. Po uplynutí této lhůty banky nemohou vyuţít chargebackový systém, ale mohou vyuţít tzv. good faith, coţ je dopis, ve kterém vydavatel vysvětluje druhé straně obsah reklamace. Asociace v současné době doporučují, aby banky k těmto dopisům přihlíţely a reklamce uznaly i po uplynutí lhůty 120 dní, banky ale vyhovět nemusí, je to pouze na jejich dobré vůli. Na druhou stranu je třeba uvést, ţe 80%-90% reklamací je podáno ve lhůtě 120 dní.24 Částka převedená na účet klienta musí být klientovi k dispozici okamţitě Zákon o platebním styku nově upravuje lhůty pro provádění platebních transakcí. Lhůty pro platební transakce názorně uvádí schéma č. 1.

24

Zdroj: osobní konzultace s Ing. Marií Hešnaurovou, ředitelkou odboru Rozvoj platebních karet v České spořitelně a zástupkyní ČR a SR v CWG EPC, v Praze, 23.10.2009

28

Schéma č. 1 Lhůty pro platební transakce

Lhůty pro platební transakce banka plátce

banka příjemce Banka plátce

banka příjemce

D+1 • tuzemské platby v Kč • tuzemské i zahraniční platby v EUR • tuzemské i zahraniční platby – 1 směna mezi Kč a Eur • zahraniční platby – 1 směna mezi EUR a členskou měnou • u příkazu na papíře D+2 D+2 • tuzemské platby – 1 směna mezi Kč a členskou měnou jinou než EUR max. D+4 • ostatní platby

banka plátce

účet příjemce

banka příjemce

D+0 neprodleně D+1 • platba/účet v nečlenské měně

účet příjemce

Banka plátce = banka příjemce D+0 D+1 • směna měny

Zdroj: Prezentace „Zákon o platebním styku“, Tichá Dana, Česká spořitelna, Praha, říjen 2009

Nelze zasílat nevyţádané platební prostředky Například je jiţ nepřípustné, aby banky zasílaly klientům nevyţádané platební karty. Zrušení opravného účtování Pokud byla platba chybně provedena, banka jiţ nebude moci platbu stornovat – bude potřebovat souhlas majitele účtu.

29

2.2 SEPA Cards Framework Dalším důleţitým dokumentem SEPA projektu je SEPA Cards Framework (SCF), nebo-li Rámcový systém karet SEPA. Výchozí situace u karet byla jiná, neţ u přímých debetů a kreditních převodů, protoţe mnohými

platebními kartami jiţ v současnosti lze platit

v zahraničí, ale hlavním cílem je vytvořit takové podmínky, aby vznikla jednotná platební oblast za stejných podmínek pro transakce platebními kartami. SEPA si klade za cíl, ţe jiţ nebude existovat ţádný rozdíl mezi tím, kdyţ drţitel karty provede transakci v eurech za zboţí ve vlastní zemi, nebo kdekoli jinde v Evropě. Transakce provedená na POS či na ATM EUR bude provedena stejně snadno, rychle a bezpečně, tj. za stejných podmínek jako v domovské zemi. Byl vytvořen výše zmíněný strategický dokument, který stanoví podmínky, za jakých budou působit jednotliví aktéři na kartovém trhu. Dokument se zejména týká vydavatelů platebních karet, acquierů25, kartových schémat a procesorů. Všichni tito aktéři musejí změnit své procesy tak, aby byly SEPA a SCF complaint pro kartové transakce v EUR. V současné době je platná verze dokumentu SCF z března roku 2006, kde mezi nejdůleţitější podmínky patří přechod na EMV technologii (čip a PIN standard). Od 1. ledna 2008 do konce roku 2010 platí přechodové období, kdy banky implementují tuto technologii. Po roce 2010 by jiţ všechny platební karty měly být opatřeny čipem. Pro transakce v eurech v rámci SEPA bude na bance zda přijme transakci provedenou na základě magnetického prouţku.26

SEPA z pohledu vydavatele karet Rámcový systém karet SEPA zahrnuje pouţívání karet pro „všeobecné účely“tzv. general purpose cards, tzn. debetní i kreditní karty, které jsou určeny k platbám u obchodníků a výběrům v hotovosti v rámci SEPA. Nejsou zde tedy zahrnuty například karty jednoho maloobchodního řetězce nebo karty typu elektronické peněţenky. S neustálým vývojem na poli platebních karet je ale nutné počítat s tím, ţe postupně bude nutné zahrnout i jiné formy placení, jako jsou například platby přes mobilní telefon. Aby byly karty v souladu 25

Acquier- zúčtovací banka, která uzavírá smluvní vztahy s obchodními společnostmi, zpracovává transakce platebními kartami (přímo nebo prostřednictvím třetí strany) a zajišťuje clearing a zúčtování 26 Zdroj: Rozhovor s Ing M. Hešnaurovou , ředitelkou odboru Rozvoj platebních karet v České spořitelně a zástupkyní ČR a SR v CWG EPC, http://bankovnctvi.ihned.cz/c1-38107720-sepa-se-stala-realitou [cit. 20.8.2009]

30

s dokumentem SCF musejí být všechny transakce autorizovány on-line nebo off-line a jak je jiţ výše zmíněno, musí být všechny karty od r. 2010 vydáván v technologii „čip+PIN“. Karty mohou mít i další aplikace, které ale jiţ nejsou předmětem SCF. Podle Marie Hešnaurové, zástupkyně ČR a SR v CWG EPC postupuje migrace na čip v zemích SEPA poměrně dobře. V ČR bylo ke konci roku 2009 čipem opatřeno 87% karet.27 Stav migrace karet na čip v zemích SEPA ke konci roku 2009 je uveden v následujícím grafu.

Graf č. 6 Stav migrace EU na EMV čip – 2009 - Karty Stav migrace EU na EMV čip - ke konci roku 2009 Karty 100%

100% 100%

90%

100%

100%

100%

100%

88%

85%

92%

90%

87%

83%

70%

83%

82%

78%

80%

100%

91%

90%

82%

75%

66%

65%

60% 50% 40% 31% 30%

31%

30% 26%

25%

18%

20%

LI

NO

CH

SE

0%

UK

LV

LT

EE

HU

CZ

DK

BG

SI

SK

PT

NL

MT

IT

LU

IE

GR

FI

FR

ES

CY

DE

AT

BE

PL

0%

IS

2%

0%

RO

10%

Zdroj: European Payment Council Cards WG EMV Rollout 2009, osobní konzultace s Ing. M. Hešnaurovou zástupkyní ČR a SR v CWG EPC

SEPA z pohledu zpracovatele transakcí (acquirer) Do 31.12.2010 musí být všechny platební terminály a bankomaty schopny akceptovat čipové karty. Bankomaty musí kromě domácího jazyka nabízet minimálně ještě volbu textu v anglickém jazyce. Pokud vydavatel karty nabízí volbu mezi více značkami, například domácí značka a mezinárodní značka, nebo aplikacemi na dané kartě a terminál či bankomat toto umoţňuje, musí být tento výběr klientovi nabídnut. Výběr dané značky či aplikace bude 27

Zdroj: osobní konzultace s Ing. Marií Hešnaurovou, ředitelkou odboru Rozvoj platebních karet v České spořitelně a zástupkyní ČR a SR v CWG EPC, v Praze, 23.10.2009

31

na straně klienta. Pokud bude drţitelem karty, která umoţňuje fungovat současně jako debetní i kreditní karta, má moţnost si vybrat, kterou aplikaci pouţije. Zrovna tak má moţnost si klient určit, kterou značku chce v prodejním místě pouţít, samozřejmě pokud ji obchodník přijímá a dovoluje to jeho terminál. Obchodník na druhou stranu má právo některé značky nepřijmout, nebo poţadovat za jejich přijmutí příplatek. Na následujícím grafu je uveden stav migrace ke konci roku 2009 na EMV čip u POS terminálů.28

Graf č. 7 Stav migrace EU na EMV čip – 2009 - POSy Stav migrace EU na EMV čip - ke konci roku 2009 POSy 100%

96%

100%

100%99%

99%

99%100%

86%

90%

90%

100%

93%

91%

85%

80%

89%

85%

80%

83% 80% 81%

80%

79% 70%

70% 60%

61%

59%

56%

55%

52%

50%

45%

43%

41%

40% 30% 20% 10%

10%

LI

NO

IS

CH

SE

UK

RO

LV

PL

LT

EE

HU

CZ

DK

BG

SI

SK

PT

NL

MT

IT

LU

IE

GR

FI

FR

ES

CY

DE

AT

BE

0%

Zdroj: European Payment Council Cards WG EMV Rollout 2009, osobní konzultace s Ing. M. Hešnaurovou zástupkyní ČR a SR v CWG EPC

Z následujícího grafu je patrné, ţe nejdále jsou v migraci na EMV čip bankomaty. Ke konci roku 2009 jiţ 15 zemí EU mělo všechny instalované bankomaty zmigrovány a mnoho dalších zemí dosáhne 100% migrace v nejbliţší době.

28

POS terminál – elektronické zařízení, jehoţ prostřednictvím provádí obchodník karetní transakci

32

Graf č. 8 Stav migrace EU na EMV čip – 2009 - ATM

Stav migrace EU na EMV čip - ke konci roku 2009 ATM 100%

98% 100% 100% 97%100%

98% 89%

90%

100% 100%

100%

98% 100%100% 100% 100%100%

100% 100% 100%

100%

90%

93% 85%

81%

77%

80% 67%

70% 60%

55%

52%

50%

44%

39%

40% 30% 20% 10%

LI

NO

UK

CH

SE

RO

LV

PL

LT

EE

HU

CZ

DK

BG

SI

SK

PT

NL

MT

IT

LU

IE

GR

FI

FR

ES

CY

DE

AT

BE

IS

0%

0%

Zdroj: European Payment Council Cards WG EMV Rollout 2009, osobní konzultace s Ing. M. Hešnaurovou zástupkyní ČR a SR v CWG EPC

SEPA z pohledu drţitele karty Transakce provedená v EUR bude stejně snadná, spolehlivá a bezpečná a bude provedena za stejných podmínek kdekoliv v zemích SEPA. Platba kartou bude preferována před hotovostí nebo šekem. Drţitelé karet budou moci nadále vyuţívat přidané sluţby ke kartě, které jim nyní vydavatel nabízí, tyto sluţby nejsou SCF regulovány. Lze předpokládat, ţe díky velké konkurenci , budou karty přijímány na více obchodních místech, neţ je tomu dosud.

SEPA z pohledu obchodníka Projekt SEPA znamená pro obchodníky jednoznačný přínos. Díky velké konkurenci na straně acquiera, bude mít obchodník moţnost provádět obchody buď s jedním nebo několika acquiery a bude mít moţnost výběru, které kartové programy bude přes kterého z nich přijímat. Obchodníkovi tak musí být umoţněno, aby 1 terminál mohl být pouţit pro více acquierů. Zde ovšem vidím problém v tom, ţe terminály jsou většinou majetkem konkrétního acquiera a ten nebude chtít, aby byl jeho majetek vyuţíván konkurencí. Tato situace ještě bude muset být dořešena, protoţe podle SCF nesmí pro obchodníka existovat ţádné právní, 33

technické ani procedurální bariéry. SEPA obchodník bude mít zajištěno, ţe bude platit stejný poplatek jak za národní, tak i SEPA transakce, provedené stejným typem karty.

SEPA z pohledu kartových schémat Evropská rada pro platby se vzhledem k tomu, ţe jiţ existují kartové systémy, které si konkurují a vzhledem ke sloţitosti kartových obchodů, rozhodla nevypracovávat podmínky a pravidla pro nový kartový systém, který by nahradil stávající systémy platebních karet. Je přesvědčena, ţe konkurence mezi acquiery, vydavateli, zpracovateli a ostatními účastníky na trhu karet, bude přínosem jak pro spotřebitele, tak i pro celou ekonomiku Cílem je, aby v rámci SEPA plně fungovala interoperabilita, to znamená, aby karta, která byla v SEPA oblasti vydaná, byla také v SEPA oblasti akceptovatelná a aby byl umoţněn hladký a bezpečný průchod celé transakce. Systémy, které jsou ve shodě s SCF, by měly umoţnit potencionální akceptaci nebo vydání karty v kterékoliv zemi SEPA. Například pokud si majitel obchodu ve Francii přeje, aby u něho mohli platit zákazníci z Německa nebo Itálie, vyhledá si takového acquiera, který mu umoţní přijímat karty těchto zákazníků. Systém nesmí vytvářet ţádné překáţky pro efektivní konkurenci mezi vydavateli, acquiery a zpracovateli. Musí například nabízet svým členům pro celou oblast SEPA jednotnou licenci, musí se zavázat k prevenci podvodů, nebo musí například uplatňovat stejnou cenovou politiku pro domácí a intra SEPA transakce. V ČR banky vydávají pouze mezinárodní karty s brandem kartové společnosti, takţe problémy u nás nejsou, ale mnoho zemí má pouze domácí karty a fungují tam domácí schémata, která vyuţívají specifické standardy. Přitom se jedná o velice silné země (Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Francie, Velká Británie), kde jsou vydány stamiliony karet. Tyto země mají tendence si své domácí systémy zachovat a případně rozšířit jejich působnost i do dalších zemí SEPA.29

29

Zdroj: Rozhovor s Ing. M. Hešnaurovou http://bankovnctvi.ihned.cz/c1-38107720-sepa-se-stalarealitou[cit.21.2.2009]

34

2.3 Cards Standardisation volume Na SEPA Cards Framework navazuje samostatný dokument, který se zabývá standardizací kartové transakce - SEPA Cards Standardisation Volume. Hlavním cílem je zajistit základy pro interoperabilitu a postupně definovat technické standardy pro celý řetězec kartové transakce, to znamená pro čtyři oblasti, jimiţ kartová transakce prochází. Jsou to rozhraní: drţitel karty-terminál karta-terminál (EMV) terminál-zpracovatel transakce (acquirer) zpracovatel-vydavatel (issuer) Tento dokument je zpracován v podobné formě jako SEPA Cards Framework, to znamená, ţe se snaţí vytvořit obecný rámec obchodních a technických poţadavků na pravidla pro oblasti výměny dat a pro jednotné certifikační postupy.

2.4 Finanční arbitr v České republice V kapitole 2.1 jsem se v souvislosti s omezením odpovědnost klienta za neautorizované transakce zmínila o finančním arbitrovi, proto bych chtěla v této kapitole stručně popsat poslání a úkoly finančního arbitra. Institut finančního arbitra byl zřízen k 1. lednu 2003 a to v rámci harmonizace práva České republiky se zeměmi Evropské unie. Finančního arbitra a jeho zástupce volí Poslanecká sněmovna na funkční období 5 let. Návrhy na volbu mohou podávat instituce a profesní sdruţení na ochranu spotřebitelů. Hlavním posláním finančního arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů klientů s institucemi mimosoudní cestou. Tyto spory vyřizuje na základě zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Dne 1.listopadu 2009 nabyla účinnost novela tohoto zákona. V důsledku této novely došlo k novému širšímu vymezení působnosti arbitra. Nově pod jurisdikci finančního arbitra spadají poskytovatelé a uţivatelé platebních sluţeb,

35

v zákoně nyní není striktní přímá návaznost pouze na zákon o platebním styku. Dále byla například odstraněna limitace maximální výše částky sporu 50 000 EUR a nově byl posílen princip smírčího řešení sporů. Současným finančním arbitrem je Dr.Ing. František Klufa, (jeho funkční období je od ledna 2008 do ledna 2013), jeho zástupcem je JUDr. Petr Scholz, Ph.D. Na zajišťování výkonu činností vyplývajících ze zákona o finančním arbitrovi se ještě podílejí další pracovníci. Řízení před finančním arbitrem se zahajuje na návrh navrhovatele, kdy navrhovatel nesouhlasí se stanoviskem příslušné instituce a dojde ke sporu. Finanční arbitr rozhoduje ve věci sporu bez zbytečného odkladu nálezem. Na své rozhodnutí má předem stanové lhůty. Tato lhůta je 30 dnů ode dne zahájení řízení, ve sloţitých případech lze tato lhůta prodlouţit na 60 dnů. Typickým sporem, který například řeší finanční arbitr, je neoprávněné pouţití platební karty, neoprávněný převod v rámci internetového bankovnictví, nebo neoprávněný převod finančních prostředků z účtu. Finanční arbitr neřeší naopak spory v oblasti hypoték, stavebního spoření nebo spory, které vznikly mimo členské státy EU resp. před účinností zákona o platebním styku. 30 V roce 2009 obdrţela kancelář finančního arbitra celkem 757 podnětů. Z tohoto počtu bylo 260 podnětů písemných, 197 telefonických, 24 podnětů prostřednictvím webových stránek a 56 podnětů bylo doručeno osobně. Z celkového počtu 757 podnětů bylo přijato 118 návrhů na zahájení řízení, z toho bylo 86 bylo oprávněných a 32 neoprávněných. U oprávněných návrhů je účastníkům řízení doručeno oznámení o zahájení řízení a příslušná instituce je vyzvána k vyjádření k tomuto návrhu. Z celkového počtu 86 oprávněných návrhů bylo v roce 2009 ukončeno 59 případů. Vyhověno návrhu navrhovatele bylo ve 27 sporech, u 46 sporech byl návrh navrhovatele zamítnut.31

Pro ilustraci uvádím jeden případ, který řešil finanční arbitr: Zneuţitá platební karta u obchodníka (škoda 7 920 Kč) Zde se jednalo o případ, kdy byla klientovi odcizena platební karta na letišti a tuto skutečnost zjistil aţ druhý den ve Velké Británii. Karta byla pouţita při platbách u obchodníka. Navrhovatel měl k dispozici všechny čtyři účtenky od obchodníků, na kterých byl úplně jiný 30

Zdroj: Poslání a úkoly finančního arbitra, http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-poslani-a-ukolyfinancniho-arbitra.html [cit19.4.2010] 31 Zdroj: Výroční zpráva finančního arbitra za rok 2009 http://www.finarbitr.cz/cs/vyrocni-zpravy.html [cit19.4.2010]

36

podpis, neţ jaký má navrhovatel na kartě. V průběhu důkazního řízení byl pořízen znalecký posudek, jehoţ výsledkem byl jednoznačný výrok soudního znalce, ţe podpisy na prodejních dokladech jsou zcela odlišné od klientova podpisu. Proto finanční arbitr rozhodl ve prospěch navrhovatele.32

32

Zdroj: Příklady řešených sporů., http://www.finarbitr.cz/cs/spory-priklady-resenych-sporu.html [cit.19.4.2010]

37

3. BEZPEČNOST PLATEBNÍCH KARET Roční ztráty způsobené podvodným jednáním v souvislosti s platebními kartami činí celosvětově několik miliard dolarů a tento trend se stoupajícím mnoţstvím transakcí roste. Problém podvodů při bezhotovostních platbách je v současnosti spojen s existencí dobře organizovaných skupin, které jsou vybaveny vyspělými technologiemi a dostatečným mnoţstvím informací. Činností těchto skupin jsou postiţeny všechny zúčastněné subjekty, drţitelé platebních karet, obchodníci přijímací platební karty, vydavatelé karet a acquiringové společnosti. Podvody páchané s platebními kartami přinášejí velké ekonomické ztráty pro celý kartový obchod. V roce 2006 došlo v oblasti SEPA k 10 miliónům podvodných kartových transakcí jimiţ bylo postiţeno přibliţně 500 tisíc obchodníků a celková výše dosáhla téměř nebo více1 mld. euro.33 V následující kapitole je uveden přehled jednotlivých druhů podvodů s platebními kartami.

3.1 Podvody s platebními kartami - rozdělení Podvody s platebními kartami můţeme rozdělit do dvou základních skupin:34 Transakční členění podvodů – vypovídá o tom, kým byla podvodná transakce provedena Technické členění podvodů – popisuje způsob provedení podvodné transakce

Transakční členění podvodů: Zneužití držitelem karty Jedná se spíše o ojedinělé podvody o úmyslné provedení platební transakce nebo výběru v bankomatu. Drţitel karty pak prohlásí, ţe tuto transakci neprováděl.

33 34

Zdroj: www.prevencepodvodu.cz/legislativni-ramec/reseni-sporu.php[cit. 2.2.2010] Zdroj: www.prevencepodvodu.cz/podvodne-praktiky.php[cit. 15.12.2009]

38

Zneužití osobou blízkou Jde o zneuţití platební karty některým členem domácnosti, nebo jinou a blízkou osobou, pro kterou mnohdy není problém zjistit údaje o platební kartě a následně kartu zneuţít. Zneužití odcizené či ztracené karty osobou cizí Toto je nejstarší a nejrozšířenější forma zneuţití platebních karet. Jde o podvod, který je proveden originální platební kartou, kterou byla drţiteli odcizena či byla ztracena. Většinou se jedná, z důvodu neznalosti PIN, o zneuţití platebních karet na obchodních místech. Podpis na prodejním dokladu zpravidla neodpovídá podpisu na podpisovém prouţku platební karty. Transakce jsou v tom to případě prováděny na různě vysoké částky, bez znalostí limitů k platební kartě, většinou jsou prováděny na malém prostoru, kde se nachází větší mnoţství obchodníků, např. v obchodním centru. Zneužití karty zcizené při přepravě Tento způsob podvodu je zaloţen na zcizení platební karty během přepravy od vydavatele karty k jeho drţiteli. Například vydavatel zasílá klientovi platební kartu obyčejnou poštou, PIN kód do vlastních rukou. Obě zásilky mají totoţného adresáta a pachatel se tak můţe zmocnit obyčejné zásilky s platební kartou a v doručené poště si můţe vyhledat zásilku s PIN kódem. V tomto případě by byl pachatelem zaměstnanec pošty. Tyto podvody se stávají ale jen ojediněle. Další moţností zneuţití karty díky zasílání karty poštou je, nedoručení zasílané platební karty přímo adresátovi, ale například jinému členu rodiny, kdy následně můţe dojít ke zneuţití této karty. Banky vyuţívají celou řadu opatření, která sniţují riziko zneuţití takto odcizené karty. Jedním z nich je například zasílání neaktivní karty, nebo časová prodleva mezi zasláním platební karty a PINu a v neposlední řadě monitoring takto zasílaných karet, který můţe včas odhalit podezřelé transakce. Transakce provedené bez přítomnosti karty, tzv. platby na dálku Jedná se o provedení transakce platební kartou bez jejího fyzického předloţení, uskutečněné na základě telefonních nebo písemných objednávek nákupu zboţí a sluţeb. Podstatou podvodu je zneuţití citlivých údajů jako je jméno drţitele karty, čísla karty a doby platnosti karty platbou na internetu. Podvodníci tyto údaje získávají například ze zahozených nebo

39

zkopírovaných potvrzení o transakcích, nebo podvodným vyţádáním těchto údajů pomocí emailu , nebo také díky úniku dat při placení na internetových nezabezpečených stránkách.

Podvody se zcizenou identitou Nejedná se o rozšířený podvod v České republice; podstatou podvodu je buď předloţení podvodné ţádosti o vydání platební karty s pomocí odcizených nebo padělaných osobních dokladů. Toto můţe být spojeno s následnou ţádostí o vydání platebního terminálu a zřízení obchodního místa na základě padělaného ţivnostenského oprávnění. Podvodné transakce provedené obchodníkem K podvodu u obchodníka můţe dojít několika způsoby. Jedním z nich je tzv. skimming, kdy dojde během platby kartou ke zkopírování elektronických dat z magnetického prouţku pomocí miniaturního kopírovacího zařízení. Tato data pak mohou být následně pouţita buď při platbách bez přítomnosti karty, nebo k výrobě padělané karty. Ke skimmingu dochází zejména v restauracích, čerpacích stanicích nebo v hotelech. Dalším podvodem, ke kterému můţe dojít u obchodníka můţe být provedení neoprávněné opravné transakce bez souhlasu drţitele platební karty; některé typy obchodů, jako např. hotely a autopůjčovny, mají oprávnění tyto dodatečné opravné transakce provádět (např. za nenahlášenou útratu za minibar v hotelu nebo za poškození vypůjčeného vozidla. Můţe však dojít k uskutečnění neoprávněné transakce. K podvodné transakci můţe také dojít společně s oprávněnou transakcí za fyzické přítomnosti karty a drţitele karty, kdy obchodník můţe nepozorovaně provést další transakci, tzv. multiple imprint.

Technické členění podvodů

Podvody na bankomatech: „Libanonská smyčka“ V současné době se jedná jiţ jen o ojedinělý způsob podvodu. Na slot pro vkládání platební karty do bankomatu je umístěno nelegální zařízení, které způsobí, ţe platební karta se 40

nedostane do bankomatu, ale ani zpět. Podvodník je v blízkém okolí a postiţenému nabídne „pomoc“ za účelem zjištění PINu. Nebo můţe být u bankomatu nainstalována miniaturní kamera, která snímá zadávaný PIN. Po odchodu drţitele karty podvodník platební kartu vyjme a následně, ještě před zablokováním karty drţitelem, ji zneuţije. „Hradecká lišta“ Jedná se o primitivní, ale účinný způsob podvodu na bankomatech. Na otvor pro výdej bankovek podvodník umístí zařízení, které zamezí výdej bankovek. Následně toto zařízení z bankomatu sejme a bankovky odcizí. Drţitel karty má po provedení svoji platební kartu, ale nebyla mu vydána poţadovaná hotovost. V příloze č.5 je uvedena fotografie bankomatu s Hradeckou lištou. Na fotografii je vidět zaslepený otvor pro výdej bankovek, na další fotografii je bankomat se zadrţenými bankovkami po odtrţení „Hradecké lišty“. „Skimming“ Skimming je zkopírování magnetického prouţku platební karty za účelem vyrobení padělku této platební karty. Podvodníci dočasně umístí speciální čtecí zařízení před štěrbinu čtečky magnetického prouţku v bankomatu, aby tak zaznamenali bez vědomí drţitele karty elektronické údaje z magnetického prouţku. Nad klávesnicí je nainstalovaná miniaturní kamera, která snímá typovaný PIN. Další moţností, jak zjistit PIN k okopírované kartě, jsou dotekové senzory na klávesnici, nebo přímo nainstalované falešné klávesnice. S padělanou kartou a s pomocí skutečného PINu mohou podvodníci následně provádět transakce a to vše bez vědomí drţitele karty. U tohoto typu podvodu se v naprosté většině jedná o organizované a profesionálně vybavené kriminální skupiny. V příloze č. 6 jsou uvedeny různé typy skimmovacích zařízení. Dotekové senzory Jak jiţ bylo výše zmíněno, jde o získání PINu pomocí nainstalovaných senzorů na klávesnici u bankomatu, nebo například na vstupní dveře do samoobsluţné zóny. V tomto případě bývá odezření PINu kombinováno s účelovou krádeţí, přepadením nebo jiným způsobem získání platební karty. Zničení či odcizení bankomatu Dalším podvodným jednáním, které se týká bankomatů je přímo zničení či odcizení celého bankomatu. V níţe uvedené tabulce je přehled odcizených bankomatů pěti nejvýznamnějších 41

bank v období od roku 2005 do roku 2008. V tomto období bylo spácháno celkem 183 útoků na bankomaty, kdy k úspěšnému odcizení bankomatu došlo v 67 případech - (36,6%).

Tabulka č. 1 Přehled odcizených bankomatů Rok

2005

Banka

Úspěšné

ČS,a.s. ČSOB GE Money Bank Komerční banka Raiffeisenbank

4 1 1

2006

2007

2008

Celkem

Ne Úspěšné Ne Úspěšné Ne Úspěšné Ne Úspěšné Ne úspěšné úspěšné úspěšné úspěšné úspěšné 14 2 17 5 7 3 6 14 44 7 0 5 1 3 1 5 3 20 9 3 12 15 5 3 3 22 29

19

6

5

4

1

4

3

2

28

16

0

1

0

4

0

0

0

0

0

5

Zdroj: Prezentace: „Podvody s platebními kartami“, Česká spořitelna,a.s., červen 2009

Padělané karty Jde o vytvoření reprodukce platební karty za účelem jejího následného zneuţití. Rozdělení padělaných karet: -

reembosované – originální plast platební karty je vyhlazen a následně přepsán jiným, existujícím číslem platební karty, spolu s nahráním kompletních údajů z magnetického prouţku existující karty

-

kompletní reprodukce – vytvoření kompletního padělku platební karty (padělaný plast spolu s padělanými ochrannými prvky platební karty), spolu s nahráním kompletních údajů z magnetického prouţku existující karty.

-

tzv. Bílé plasty – speciálně vytvořený padělek platební karty na plastu, který rozměrově

odpovídá klasické platební kartě, ale neobsahuje

ţádný

z bezpečnostních prvků. Tyto padělky jsou vytvářeny pouze pro výběry na bankomatech, tzn. Pro transakce, které nevyţadují dodatečnou lidskou kontrolu bezpečnostních prvků. U těchto padělků je úzká spojitost s umístěním

42

nelegální skimmovací technologie na bankomaty. Ukázka skimmovacího zařízení je v příloze č. 4. V případě reembosovaných platebních karet a reprodukce platebních karet se jiţ jedná o zcela výjimečné případy (cca 3 ks za rok).35 V případě Bílých plastů jde o nejrozšířenější formu zneuţití platebních karet v celosvětovém měřítku. Banky z tohoto druhu podvodů mají velké finanční ztráty. Zneužití pomocí internetu Prostřednictvím internetu můţe dojít k podvodným transakcím s pouţitím identifikačních údajů cizí platební karty. Tyto údaje mohou být získány například právě i na Internetové síti. Proto by drţitelé karet měli pouţívat k internetovým transakcím výhradně internetové obchodníky, kteří mají zabezpečení 3D Secure.36 Phishing Tato podvodná aktivita je zaloţena na důvěřivosti drţitelů platebních karet. Dochází při ní ke zneuţití emailové pošty s cílem získání identifikačních údajů; podvodník zašle na adresu drţitele podvodný mail, který se jeví, jako mail od vydavatelské banky. V mailu pod různou záminkou vyláká osobní údaje drţitele karty, často i s PIN kódem. Pokud drţitel karty tyto údaje zadá a odešle, můţe dojít v krátkém časovém sledu k výrobě padělku platební karty a k jejímu zneuţití - během několika minut můţe dojít k výběrům z bankomatu v zahraničí.

3.2 Prevence a ochrana proti podvodům Lze říci, ţe pokusy o podvody spojené s kartami vznikly současně se vznikem karet samotných. Tak, jak se vyvíjí a zdokonalují technologie na poli bezhotovostních plateb, tak se bohuţel vyvíjí i praktiky podvodníků. Banky věnují prevenci, bezpečnosti a monitoringu dlouhodobě velkou pozornost. Naštěstí situace v České republice byla vţdy, pravděpodobně díky ohleduplně se rozvíjejícímu trhu a mezibankovní spolupráci, lepší neţ v jiných zemích. Česká republika vykazuje dlouhodobě desetkrát niţší úroveň zneuţití karet, neţ je evropský 35 36

Zdroj: Prezentace „Podvody s platebními kartami“, M. Vaníček ,Česká spořitelna,a.s., , Praha, leden 2010 Blíţe o zabezpečení 3D Secure bude popsáno v kapitole 3.2

43

průměr.37 Tomu jistě napomohlo i to, ţe jiţ od roku 1992 je v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. v § 234 zakotveno ustanovení o trestnosti padělání platebních karet, jejich neoprávněného drţení a podvodů s nimi – konkrétně kde?. V rámci Sdruţení bankovních karet byl v roce 1993 zaloţen Bezpečnostní výbor SBK, který sdruţuje pracovníky bank a dalších institucí a organizací, zabývajících se řešením podvodných transakcí. Bezpečnostní výbor SBK se schází na pravidelných jednáních, kterých se také účastní zástupci Policie ČR. Hlavní úlohou BV SBK je spolupráce a koordinace v oblasti bezpečnosti platebních karet, která je povaţována za nekonkurenční. Sdruţení pro bankovní karty od začátku roku 2009 koordinuje aktivity, které směřují k implementaci mezinárodních bezpečnostních standardů PCI DSS (Payment Card Industry Data Security Standards) na český trh. Tento standard je spravovaný organizací PCI Security Standards Council, v které jsou zastoupeny všechny nejvýznamnější kartové společnosti jako VISA, MasterCard, Dinners, JCB a jiné. Standardy zahrnují poţadavky na vyšší bezpečnost zpracování citlivých dat drţitelů karet Tato norma je určena pro organizace, které zpracovávají, přenášejí nebo uchovávají data o drţitelích platebních karet a kartových transakcích. Jejím cílem je zamezit únikům citlivých dat o drţitelích platebních karet a karetním podvodům. Tento Standard je rozdělen do 12 kategorií, kdy kaţdá z nich obsahuje konkrétní bezpečnostní doporučení, jak chránit údaje o platebních kartách. Aby opatření k zamezení podvodů s platebními kartami byla co nejúčinnější, měli by se na nich podílet všichni účastníci transakce, jak vydavatelé karet, obchodníci, acquierské společnosti, kartové společnosti, tak i drţitelé karet. Kaţdá transakce platební kartou by měla projít třemi fázemi kontroly: 1) Ověření karty -

bezpečnostní prvky plastu

-

bezpečnostní kódy CVx1 na magnetickém prouţku – ověřuje se u vydavatele a CVx2 na zadní straně karty – ověřuje se u vydavatele, tento kód se pouţívá pro transakce bez přítomnosti karty (internet)

-

oprávněnost pro danou transakci – ověřuje terminál nebo vydavatel

37

Zdroj: http://data.cardzone.cz/sbk/tz/tz_sbk_23_02_2010.pdf [cit.27.2.2010],RNDr.Karel Kadlčák, předseda bezpečnostního výboru SBK

44

2) Ověření drţitele -

podpis – provádí obchodník

-

PIN pro transakce na ATM a POS, případně další identifikační kód pro internetové transakce – provádí vydavatel

3) Autorizace transakce Provádí vydavatel karty -

existence karty platnost karty

-

transakční limity

-

finanční krytí transakce (zůstatek na účtu)

Ochranné a identifikační prvky na plastu slouţí k ověření v místě pouţití karty u face-to-face transakcí. Ochranné a identifikační prvky platebních karet musí odpovídat mezinárodní normě ISO 3554 a pravidlům asociace, pod kterou je platební karta vydána. Na platební kartě jsou umístěny následující ochranné prvky: Přední strana: Jméno drţitele na kartě – obchodník má právo při jakékoliv transakci poţadovat předloţení dokladu totoţnosti a ověřit tak drţitele karty 13 nebo 16–místné číslo karty značka asociace (např. VISA) s mikrotiskem hologram (VISA-letící holubice, MasterCard - světadíly) předtištěné první čtyřčíslí čísla karty speciální znak (VISA – V, MasterCard –MC) speciální znaky viditelné pod UV lampou

45

Zadní strana: Vzorový podpis – je umístěn na rubové straně na podpisovém prouţku s podtiskem. V případě podepisování dokladu o provedení transakce – „účtenky“, je tento podpis porovnáván s podpisem na kartě. Magnetický prouţek s kódem CVV1 – VISA, CVC1 – MasterCard Kód CVV2 - VISA nebo CVC 2 - MasterCard na podpisovém prouţku

K častým typům podvodů patří transakce ztracenou či odcizenou kartou. V tomto případě je nejdůleţitější ochranou správné chování drţitelů karet. Kaţdý drţitel karty si musí uvědomit, ţe platební karta je nástroj k disponování s jeho finančními prostředky na účtu. Podle toho by měl s platební kartou nakládat. Neměl by ji nechávat bez dozoru, půjčovat jiným osobám, nebo dokonce mít poznamenaný PIN kód v blízkosti karty. V případě, ţe drţitel karty zjistí, ţe kartu ztratil, nebo ţe mu byla odcizena, je povinen tuto skutečnost co nejdříve nahlásit vydavateli. Dalším častým typem podvodů jsou transakce provedené bez přítomnosti karty, kde potřebná data k provedení transakce jsou získána na základě úniku dat při internetových transakcích buď přímo ze systému obchodníka, nebo při jejich přenosu. Ochranou proti těmto únikům dat je princip 3D-Secure acquiring. Tento systém se skládá ze tří domén: Acquier Domain – doména zpracovatelské banky – zabezpečuje komunikaci s internetovým obchodníkem Issuer Domain – doména vydavatelské banky Interoperability Domain – doména kartových asociací - zajišťuje součinnost mezi jednotlivými doménami

Princip 3D Secure funguje paralelně a nezávisle na straně acquirerů/obchodníků a vydavatelů karet. Obchodník nemá k dispozici informace o kartě, drţitel karty zadává tyto údaje přímo do aplikace banky. Ověření transakce tedy probíhá přímo mezi drţitelem karty a vydavatelem karty. Princip 3D-Secure acquiring tak zabraňuje úniku dat ze systému obchodníka (ţádné údaje u obchodníka nejsou) a úniku dat při přenosu (data jsou kryptována). Princip 3D-Secure 46

acquiring ale neřeší zabezpečení transakce na straně drţitele karty, kartu lze v případě ztráty zneuţít. Zabezpečení transakce na straně drţitele karty řeší systém 3D Secure issuing a 3D Secure issuing CAP. V prvním zmíněném typu zabezpečení obdrţí klient od banky heslo pro internetové transakce, které pak pouţívá při platbách po Internetu. Toto zabezpečení je ale bezpečné pouze v případě, ţe nedojde nějakým způsobem k prozrazení tohoto hesla. Druhý zmínění způsob zabezpečení karty – 3D Secure issuing CAP je zatím nejbezpečnějším řešením, jak zabezpečit kartu při platbách na Internetu. Tento systém vyuţívá pro ověření platby dynamicky generovaný kód. Drţitel karty si pro kaţdou transakci tento kód vygeneruje pomocí čtečky. Kartu vloţí do čtečky, zadá PIN a kód se mu zobrazí. Ten pak zadá spolu s ostatními údaji do aplikace banky, stejně tak jako u 3D Secure acquiring. Zabezpečení 3D Secure acquiring je v ČR aplikováno u všech internetových obchodníků, systém 3D Secure issuing CAP bohuţel u karet vydaných některou z českých bank zatím není, ale lze očekávat, ţe jiţ příští rok se karty s tímto zabezpečením objeví. Obrázek č.3 Popis průběhu transakce se zabezpečením 3D-Secure

1. Výběr zboží / služeb, pokyn k platbě

KLIENT

2.

3. Zadání dat o kartě + NOVĚ Kód (3D Secure Issuing CAP) INTERNETOVÝ OBCHODNÍK

Získání kódu -vložit kartu do čtečky -zadat PIN -zobrazí se kód

ČTEČKA + ČIPOVÁ KARTA

Ověřování, potvrzení platby, atp. Pro klienta neviditelné: - zná „jen“ výsledek

SERVER: -front-end pro klienta -řízení komunikace -předávání dat

Zdroj: Prezentace „Platební karty v prostředí eCommerce, Praha, 2.6.2009,M. Kadlec

47

BANKA, BANK. SYSTÉMY

Zabezpečení 3D Secure je preventivní řešení pro e-commercové transakce. Dalším preventivním opatřením a ne jen pro e-commercové transakce je migrace na čipovou technologii. S přechodem na čipovou technologii v ČR, jak je vidět na grafu č.9, výrazně ubylo podvodů s odcizenými domácími platebními kartami. Důvodem je nutnost znalosti PINu při čipové transakci. Naopak podstatně vzrostlo procento podvodů s padělanými platebními kartami. Důvodem tohoto růstu podvodů je skimming (okopírování magnetického prouţku platební karty spolu s odezřením PINu). Graf č.9 Podíl jednotlivých typů podvodů z pohledu issuera v letech 2006-2008 Fraud Type Issuing - Number of Trx. 60% 50%

Share

40%

lost stolen

30%

counterfeit Fr.use acc.

20% 10% 0% R2006

R2007

R2008

Year

Zdroj: Prezentace „Podvody s platebními kartami“, M. Vaníček ,Česká spořitelna,a.s., , Praha, leden 2010

Na následujícím grafu je vidět podíl jednotlivých typů podvodů v ČR v roce 2009 z pohledu issuera. Největší podíl - 62% - podvodů bylo provedeno padělanou platební kartou, 23% podvodů bylo provedeno bez přítomnosti karty (MO/TO), ukradenými kartami bylo provedeno 9% podvodů a ztracenými kartami pouze 2% podvodů. Graf č. 10 Podíl jednotlivých typů podvodů z pohledu issuera v roce 2009

48

C z e c h is s u in g fra u d b y ty p e in 2 0 0 9

9% 23%

62%

2% 4%

C O U N TE R F E IT

FRA UD A P P

LO S T

M O /TO

S TO LE N

Zdroj: Prezentace „Podvody s platebními kartami“, M. Vaníček ,Česká spořitelna,a.s., , Praha, leden 2010

V případě podvodů s padělanou kartou můţe jít o reembosované38 vysvětlit platební karty, kompletní reprodukci nebo tzv. Bílé plasty.39 V případě Bílých plastů jde o nejrozšířenější zneuţití platebních karet v celosvětovém měřítku. Je zde úzká spojitost s umístěním nelegální kopírovací technologie na ATM - skimmovací technologie umoţňující okopírování magnetického prouţku.40 Počet napadených bankomatů v ČR: Rok 2006

18 bankomatů

Rok 2007

88 bankomatů

Rok 2008

22 bankomatů

Rok 2009

52 bankomatů

Leden-březen 2010

2 bankomaty

Po rozmachu s umístěním skimmovacích zařízeních na bankomaty finančních ústavů v ČR bylo zapotřebí podniknout potřebné kroky k zamezení, nebo alespoň podstatnému sníţení počtu napadených bankomatů a tím pádem i finančních ztrát, nehledě na opatření, které by upevnily důvěru klientů v produkt platební karty. Největší provozovatelé bankomatů nainstalovali ve spolupráci s dodavateli antiskimmovací nástavce na kartové sloty, které kartu rozvibrují a zamezí tak okopírování magnetického prouţku. Tento efekt se okamţitě projevil a 38

Reembosovaná karta – platební karta, na které jsou zahlazeny původní údaje a vyraţeny údaje nové Podrobněji popsáno v kapitole 3.1 40 Bliţší popis v kapitole č. 3.1 39

49

hned v druhé polovině roku 2007, po nainstalování tohoto zařízení, došlo ke sníţení počtu napadených bankomatů. Bohuţel ale jiţ v roce 2009 došlo ze strany podvodníků k prolomení této ochrany a k vyvinutí skimmovacího zařízení, které toto antiskimmovací zařízení překoná. Další hrozbou pro bankomaty je špionáţní program, který dokáţe získat zakódované PINy a obsah magnetických stop z dat uchovávaných v bankomatu o provedených transakcích. Tento program byl objeven v roce 2009 u 20 bankomatů na Ukrajině a v Rusku. Data, která podvodníci pomocí tohoto programu získají, jsou pak později dešifrovány a zakódovány na padělané karty. Monitorovací programy VISA a MasterCard pomohly vystopovat společný zdroj padělaných karet-infikované bankomaty ve zmíněných zemích.41 Přestoţe české banky věnují bezpečnosti, prevenci a monitoringu transakcí dlouhodobě velkou pozornost, podvody s platebními kartami stále existují a lze říci, ţe tato skutečnost se nezmění. Jde jen o to, která ze stran, banka či podvodníci, bude z dlouhodobého hlediska úspěšnější.

41

Zdroj: magazín Cardmag 3/2009, článek Bankomaty v ohroţení špionáţním programem[cit.3.2.2010]

50

4. CHYTRÁ KARTA ČESKÉ SPOŘITELNY V této kapitole bych se chtěla zaměřit na poměrně nový produkt České spořitelny, kterým je kreditní karta s názvem Chytrá karta České spořitelny, dále jen Chytrá karta. V následujících dvou subkapitolách nejprve představím kreditní karty obecně a stručně shrnu vývoj kreditních karet na trhu ČR.

4.1 Charakteristika kreditních karet Pokud členíme platební karty podle zúčtování, můţeme je rozdělit na karty, debetní, kreditní a charge karty. 42 Kreditní karta je platební karta, ke které je zřízen revolvingový43 úvěr. Lze tedy říci, ţe banka nebo jiná společnost poskytne klientovi určitou výši úvěru, tzv. úvěrový rámec, který klient můţe pouţitím této kreditní karty čerpat. Vyčerpanou částku pak můţe splácet měsíčně po určitých splátkách, nebo můţe splatit celou částku najedenou a tím vyuţít bezúročného období. Pro snadnější pochopení fungování kreditní karty je nezbytné nejprve vysvětlit základní pojmy. Bezúročné období – jedná se o období, po které drţiteli karty banka neúčtuje ţádný úrok za vyčerpané prostředky za nákup zboţí a sluţeb. To znamená, ţe klientovi nebude účtován ţádný úrok, pokud klient v určitém účetním cyklu zaplatí dluţnou částku do data splatnosti. Bezúročné období se pohybuje v rozmezí od 40 do 60 dnů a ve většině případů se týká pouze bezhotovostních transakcí při nákupu zboţí a sluţeb. Výběry hotovosti z bankomatů a na pobočkách jsou zpravidla úročeny hned od prvního dne, kdy byly uskutečněny. Bezúročné období znázorňuje schéma č. 2.

42 43

Podrobnější popis je uveden v kapitole 1.2 Revolving – opakování (obnova) produktu za sjednaných podmínek

51

Schéma č. 2 Bezúročné období kreditní karty (45 dnů) Využití maxima bezúročného období 45 dnů Využití 35 dnů bezúročného období Využití 25 dnů bezúročného období 1.platba kartou

2.platba kartou

3.platba kartou

1. června

10. června

20. června

30. června

(1.den)

(10.den)

(20.den)

(30.den)

15. července Datum splatnosti (45.den)

16.července Min.splátka

Účetní cyklus

Zdroj: Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořitelny,produktový trénink, rok 2008

Účetní cyklus - je účetní období, ve kterém se drţiteli karty nasčítávají provedené transakce. Účetní cyklus je měsíční a zpravidla se shoduje s kalendářním měsícem, ale není to podmínkou. Po uplynutí účetního období dostane klient zpravidla výpis z účtu, kde je uvedena celková částka vyčerpaného úvěru a minimální částka, kterou musí klient uhradit. Minimální splátka jedná se o částku, kterou musí klient uhradit nejpozději v den splatnosti. Tato částka je určité procento z celkové dluţné částky, ke které jsou ještě připočteny úroky z hotovostních operací a případně i úroky z transakcí z předchozího účetního cyklu, kdy nebylo klientem vyuţito bezúročného období. Dále se k této minimální splátce připočítávají poplatky, např. za vedení účtu, za zaslání výpisu atd. Datum splatnosti - je nejzazší termín pro uhrazení celkové minimální splátky, nebo v případě ţe chce klient vyuţít bezúročné období, musí do tohoto dne uhradit celkovou dluţnou částku.

52

Celková dluţná částka – je částka, jejíţ výše odpovídá součtu celkové výše vyčerpaného úvěru, úrokům a poplatkům, jinak řečeno celková dluţná částka se rovná debetnímu zůstatku kartového účtu k datu ukončení účetního cyklu. Úroková sazba – úročení částky, na které se nevztahuje bezúročné období. Výše úroku se pohybuje v rozmezí 18,9 – 29% p.a., některé banky mají jiné úrokové sazby pro bezhotovostní transakce a jiné pro hotovostní transakce.

Jelikoţ kreditní karta je úvěrový produkt, musí klient při ţádosti o kreditní kartu projít tzv. scoringem44, na základě jeho výsledku je pak ţádost schválena či odmítnuta. Při vydání kreditní karty můţe být pak klientovi nabídnuta ještě dodatková karta pro člena jeho rodiny, nebo mu mohou být nabídnuty další sluţby ke kartě, např. cestovní pojištění, asistenční sluţby, různé slevové programy apod. Klient je o všech transakcích kreditní kartou informován ze strany vydavatele karty prostřednictvím pravidelného měsíčního výpisu, který je zasílán na adresu klienta, nebo některé

banky

nabízejí

poskytování

výpisů

z účtu

prostřednictvím

internetového

bankovnictví. Základní údaje na výpisu kartového účtu jsou: Identifikace kartového účtu a klienta Přehled o provedených transakcích Výše úvěrového limitu Počáteční zůstatek Konečný zůstatek Předepsaná minimální splátka Datum splatnosti

44

Scoring – metoda řízení rizika zaloţená na statistickém odhadu pravděpodobnosti, ţe hodnocená skutečnost nastane (klient bude splácet úvěr). Ţádost o vydání karty obsahuje řadu údaje, které jsou bodově ohodnoceny, součet těchto bodů udává tzv. skóre a udává úvěrové riziko daného klienta.

53

4.2 Vývoj trhu kreditních karet v ČR Trh kreditních karet se začal v České republice rozvíjet v roce 1998, kreditní karty v té době vydávaly dvě banky – Česká spořitelna a Komerční banka. Postupně se k nim začaly připojovat i ostatní banky a i nebankovní subjekty jako je např. Cetelem či Home Credit International. V roce 2000 bylo na českém trhu vydáno přes 4 miliony debetních karet, kreditních něco málo přes 41 tisíc. Aţ teprve v roce 2003, jak je vidět na níţe uvedeném grafu můţeme hovořit o významnějším růstu počtu kreditních karet. Na nízkém počtu vydaných kreditních karet se podíleli oba aktéři, jak banky, tak potencionální drţitelé karet. V České republice je jiná mentalita obyvatelstva, neţ například v USA, kde kreditní karty naprosto převaţují. Klienti raději hospodaří se svými prostředky, neţ aby si půjčovali od bank. Na druhé straně bylo velice obtíţné kartu získat, klienti museli projít přísnými kritérii, které banky pro získání úvěru nastavily. V roce 2007 je vydáno jiţ 1,2 milionu kreditních karet, v roce 2008 se ale tempo růstu značně zpomalilo a v roce 2009 dokonce došlo k poklesu kreditních karet. Graf č. 11 Vývoj počtu debetních a kreditních karet v ČR Vývoj počtu debetních a kreditních karet v ČR 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Počet debetních karet v ČR 4 171 284 4 504 285 5 194 057 5 829 857 5 873 728 6 418 446 6 603 621 6 974 147 7 220 667 7 372 327 Počet kreditních karet v ČR

41 092

48 520

97 629

203 274

372 933

614 542

885 266 1 212 401 1 276 714 1 224 814

Zdroj: Statistiky SBK – http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm vlastní úprava [cit.22.2.2010]

54

Tento pokles byl zapříčiněn vyřazením neaktivních, tedy nepouţívaných karet. Poslední roky počet kreditních karet rostl, , ale objem transakcí tomu neodpovídal. Ukázalo se, ţe karty, které byly klientům nabízeny zdarma jako finanční rezerva, nebyly často vůbec pouţívány a proto banky přistoupily k jejich vyřazení. Jako další důvod poklesu kreditních karet můţeme označit neochotu klientů se v době finanční krize více zadluţovat. Vyplývá to i z průzkumu, který byl proveden v květnu 2009. Na obrázku č. 4 je vidět, ţe 64% respondentů uvedlo, ţe kreditní kartu si v tomto roce rozhodně nehodlá pořídit. Pouze 1% uvedlo, ţe si kartu určitě pořídí, 3% spíše ano a 30% respondentů uvedlo, ţe spíše ne.

Obrázek č. 4 – Zájem o pořízení nové kreditní katry

Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-37477380-bankomatum-zatim-sach-mat-nehrozi[29.9.2009]

I přesto, ţe počet kreditních karet v tomto roce mírně klesl, lze předpokládat, ţe by se celý trh kreditních karet měl pozvednout uţ během příštího roku. „Ještě stále je na českém trhu v porovnání s vyspělými státy západní Evropy velká rezerva. Co chybí, je edukace klientů v této oblasti. Určitě pevně věříme, ţe nás v následujících letech čeká další rozvoj, a to jak

55

v počtu karet, tak v jejich pouţívání,“ domnívá se František Junger, ředitel odboru karet UniCredit Bank.45

4.3 Chytrá karta – důvod vzniku nového produktu První Chytrá karta byla vydána v červenci roku 2008. Proč se Česká spořitelna rozhodla pro změnu produktu a co předcházelo jejímu vydání, se pokusím popsat v této subkapitole. Česká spořitelna v době zavedení Chytré karty na trh měla ve svém portfoliu přibliţně 600 000 vydaných kreditních karet. S tímto počtem zaujímala přibliţně 50% podíl na českém trhu. Na první pohled by se zdálo, ţe Česká spořitelna neměla důvod ke změně produktu, měla produkt, o který byl podle počtu vydaných karet zájem. Růst kreditních karet v České spořitelně je vidět na následujícím grafu.

Graf č. 12 Vývoj počtu kreditních karet v ČR a v ČS, a.s.

Vývoj počtu kreditních karet v ČR a v ČS,a.s. 1 400 000

1 200 000

1 000 000

800 000 600 000

400 000

200 000

Počet kreditních karet v ČR

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

Počet kreditních karet ČS,a.s.

Zdroj:Statistiky SBK – http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm a statistiky ČS,a.s.- vlastní úprava [cit.22.2.2010]

45

Zdroj: časopis EURO, číslo 43, ročník 2009, str. 8, autor Petra Pelantová

56

Z grafu je patrné, ţe v roce 2007 dokonce došlo k velkému nárůstu v počtu kreditních karet (39%). Počet karet rostl, ale ukázalo se, ţe klienti karty nepouţívají, objem transakcí tomu neodpovídal. Bylo to způsobeno tím, ţe klienti v předchozích letech dostávali karty zdarma a velká část z nich dostala tzv. „předvyrobenou kartu“, coţ byla karta, která byla vyrobena, aniţ by o ni klient zaţádal a při návštěvě pobočky mu byla rovnou nabídnuta. Banka touto akcí chtěla odstranit jeden z důvodů nezájmu o kreditní kartu, které klienti často udávali. Tím bylo potřeba absolvovat několik návštěv pobočky a čekat určitou dobu, neţ mu byla karta vydána. Takto vydané karty byly klientům prezentovány jako finanční rezerva a ne jako karta ke kaţdodennímu nákupu. Klienti pak často získanou kartu ani neaktivovali. Z takto vydaných karet v posledním roce bylo více neţ 85% bez jakékoli transakce u obchodníků nebo bankomatu46.Česká spořitelna proto připravila aktivační proces, jehoţ cílem bylo změnit vnímání kreditní karty jakoţto finanční rezervy a měl klienty povzbudit k aktivnímu pouţívání karty. Nakonec Česká spořitelna během roku 2007 odstartovala přípravu na vydání nového produktu, který měl být klienty mnohem více vyuţíván a tím měl být i pro banku mnohem rentabilnější. Tak vznikla Chytrá karta České spořitelny.

4.4 Chytrá karta – průzkum trhu před zavedením produktu Zavedení nového produktu není jednoduchý proces a neţ se jakákoliv instituce pro takto náročný úkol rozhodne, měla by si nechat provést od odborné firmy průzkum trhu, který ověří správnost nastavených parametrů zkoumaného produktu. Tak tomu bylo i v případě zavedení Chytré karty na trh platebních karet. Celorepublikový marketingový výzkum byl proveden společností TNS AISA, s.r.o. v únoru 2008. Respondenty byli klienti České spořitelny, ve věkovém rozmezí 18-60 let s pravidelnými příjmy a byli rozděleni do následujících pěti skupin.

Klienti České spořitelny, kteří vlastní kreditní kartu ČS a aktivně ji pouţívají Klienti České spořitelny, kteří vlastní kreditní kartu ČS, ale nepouţívají ji

46

Zdroj: Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořitelny,produktový trénink, rok 2008

57

Klienti České spořitelny, kteří nemají kreditní kartu ČS, ale mají kreditní kartu konkurence Klienti České spořitelny, kteří nemají kreditní kartu ČS ani konkurence Klienti Penzijního fondu České spořitelny

Cílem průzkumu bylo mimo jiné zjistit, zda klienti porozuměli konceptu Chytrá karta, zda mají zájem zvolit si sami design svojí karty a vybrat si sluţbu podle svých potřeb, jaké volitelné sluţby budou preferovat, jaká je jejich cenová citlivost v jednotlivých pásmech, atd. Na níţe uvedeném grafu je zachycena srozumitelnost nabídky Chytré karty. Z grafu vyplývá, ţe pro naprostou většinu respondentů je nabídka velmi dobře nebo docela srozumitelná. V ţádné skupině respondentů se neobjevil nikdo, pro koho by byla nabídka nesrozumitelná, jen okrajově (max. u 4% respondentů) se objevuje názor, ţe je nabídka spíše nesrozumitelná.

Graf č. 13 Srozumitelnost nabídky Chytré karty ČS,a.s.

Zdroj: Marketingový průzkum TNS AISA, Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořitelny,produktový trénink, květen 2008

58

Dále z průzkumu vyplývá, jak je vidět z grafu č. 14, ţe respondenti vítají moţnost zvolit si vlastní design karty a nastavit si sluţby podle vlastního výběru. Skoro v kaţdé skupině odpovědělo kolem 60% respondentů na otázku, zda mají zájem o vlastní nastavení sluţeb, „určitě“, nebo „spíše ano“. „Spíš ne“ nebo „určitě ne“ odpovědělo na tuto otázku 5%-11% respondentů.

Graf č.14 Deklarovaný zájem zvolit si design a vybrat si sluţby

Zdroj: Marketingový průzkum TNS AISA, Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořitelny,produktový trénink, květen 2008

Dále byl průzkum zaměřen na preferenci zvolených sluţeb. Nejvíce preferovanou sluţbou, kterou by respondenti ke kartě zvolili, byl „Bonusový program“, „pouţívání karty zdarma“, „příspěvek na penzijní připojištění“ a „slevový program Sphere“. Dále pak vyuţití „splátkových prázdnin“, „prodlouţené záruky na zboţí“ a na posledním místě byla zmiňována sluţba „zasílání zůstatkových sms“.47 U skupin klientů, kteří mají kreditní kartu ČS a vyuţívají ji či ne, byla shodně preferována sluţba „Bonusový program“. U skupiny, která 47

Podrobnější informace o volitelných sluţbách budou uvedeny v následujícím textu

59

nemá kreditní kartu ČS, ale vlastní kreditní kartu konkurence, byl nejvíce preferovanou volitelnou sluţbou „Bonusový program“ společně s „příspěvkem na penzijní připojištění“. Pro skupinu respondentů, kteří nevlastní ţádnou kreditní kartu, bylo nejvíce preferovanou volitelnou sluţbou zmiňováno „pouţívání karty zdarma“. Pro skupinu klientů Penzijního fondu ČS byl podle očekávání nejčastěji zmiňovanou sluţbou „příspěvek na penzijní připojištění“. Preference jednotlivých sluţeb je zachycena na grafu č. 15.

Graf č. 15 Preference zvolených sluţeb Bonus program

Používaná karta return of annual feezdarma for card Příspěvekpay naback Penzijní to PFfond ČS PFČS Slevový program Sphere program Sphere with discount Splátkové prázdniny skip payment Prodloužená záruka for nagoods zboží extended warranty ČS creditČS users: Klienti s KKactive ČS – aktivní používání ČS creditČS users: Klienti s KKnon-active ČS – neaktivní

Zůstatkové SMS info SMS service

ČS creditČS card non-users: credit card Klienti bez KK ČS, with s KKanother konkurence Klienti bez KK ČS, w/o bez any KK credit konkurence ČS creditČS card non-users: card

Bez služeb no service of selectedslužeb sets 0 % z%vybraných

Klienticlients PFČS PFČS 10

20

30

40

50

60

70

Zdroj: Marketingový průzkum TNS AISA, Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořitelny,produktový trénink, květen 2008

Česká spořitelna si díky provedenému průzkumu ověřila, ţe Chytrá karta si najde místo na trhu kreditních karet, ţe její parametry jsou dobře nastaveny a ţe má velkou šanci prosadit se v tak silném konkurenčním boji, který na poli kreditních karet v posledních letech vzniká.

60

4.5 Chytrá karta – popis produktu Chytrá karta je stejně jako všechny ostatní kreditní karty úvěrový produkt, zaloţený na revolvingovém, tedy opakujícím se úvěru. Od ostatních kreditních karet se liší přidanými sluţbami a benefity, které si můţe drţitel karty sám zvolit podle jeho uváţení tak, aby karta splňovala jeho potřeby. Jedním z cílů při zavedení nového produktu bylo, jak jiţ bylo řečeno, změnit vnímání kreditní karty jakoţto finanční rezervy. Chytrá karta je prezentována jako karta na výhodné nákupy, plně flexibilní produkt, nastavený podle potřeby klienta. Na Chytré kartě, jako na kaţdé jiné kreditní kartě je nastaveno i bezúročné období. Délka tohoto období se pohybuje mezi 40 aţ 55 dny v závislosti na zvoleném pásmu sluţeb48. Toto bezúročné období se vztahuje pouze na bezhotovostní platby a na Půjčku na kartě49. Mimo bezúročné období je klientům účtován úrok ve výši: Platby u obchodníků Výběry v bankomatech

19,08% p.a. 23,88% p.a.

Chytrá karta je konstruována tak, ţe základ tvoří pět garantovaných sluţeb, které jsou zdarma u kaţdé karty. K těmto garantovaným sluţbám si klient můţe přidat aţ sedm volitelných sluţeb, které tvoří určitá placená pásma. Další výhodou, kterou Chytrá karta nabízí, je nastavení vlastního vzhledu karty. Dále klient můţe vyuţít tzv. dokoupitelné sluţby, které si můţe pořizovat jednotlivě, tyto sluţby nejsou zahrnuty do ţádného pásma, ale jsou placeny zvlášť. Pět garantovaných sluţeb pro všechny drţitele karty Těchto pět sluţeb je automaticky součástí kaţdé Chytré karty a klient za ně neplatí ţádný další poplatek. Garance nejniţší ceny – jedná se o pojištění, které se vztahuje na finanční ztrátu způsobenou rozdílem mezi kupní cenou zakoupeného zboţí zaplaceného Chytrou kartou a niţší kupní cenou za kterou by bylo moţné stejné zboţí pořídit ve stejném období v jiném místě prodeje.

48 49

Graficky znázorňuje schéma č. 4 Bude popsáno dále v textu

61

Pokud klient zjistí do 10 dnů od koupě zboţí touto kartou, ţe se stejné zboţí prodává na jiném místě za niţší cenu, bude klientovi vrácen rozdíl cen. Musí být ale splněny tyto podmínky: Pojištění se vztahuje na věci zakoupené na území ČR, zaplacené Chytrou kartou v hodnotě 500-30 000 Kč Rozdíl mezi kupní cenou a niţší kupní cenou na jiném místě prodeje musí být minimálně 300 Kč Garance nejniţší ceny se nevztahuje na akce a výprodeje Zboţí musí být zakoupené ve stejném typu obchodu (Internet/ kamenný obchod) V případě jedné pojistné události je maximální výše plnění 5 000 Kč Pojistné plnění lze vyuţít maximálně 3x za rok Pojistné plnění můţe klient uplatnit nejpozději 90 dnů od data nákupu, poţadavek na plnění musí klient nahlásit do 5 dnů od zjištění niţší ceny Pokud klient zjistí, ţe zboţí, které zakoupil, se na jiném místě prodává za niţší cenu a zároveň jsou splněny výše uvedené podmínky, kontaktuje pojišťovnu, sdělí ji kontaktní údaje místa prodeje s niţší cenou zboţí a vyplní příslušný formulář k pojistné události. Pojišťovna po ověření údajů provede plnění.

Ochrana nákupu při zničení a krádeţi – toto je typ pojištění, které se vztahuje na poškození, úplné zničení nebo zcizení zakoupeného zboţí, zaplaceného Chytrou kartou. Pojištění se vztahuje na tyto události, které nastanou do 10 dnů bezprostředně následujících po dni nákupu zboţí při dodrţení následujících podmínek: Minimální cena zboţí je 500 Kč Maximální výše pojistného plnění v případě jedné pojistné události je 30 000 Kč Pojistné plnění lze vyuţít maximálně 3x za rok Pojistné plnění je s 0 spoluúčastí Vedení účtu, Měsíční výpisy a non-stop přístup k účtu – pokud má klient zřízeno Internetové bankovnictví, má moţnost nepřetrţitého přístupu ke svému kartovému účtu. Měsíční výpis ke kartovému účtu je vyhotoven zdarma, klient platí pouze poštovné.

62

Volitelné sluţby k Chytré kartě Klienti si k základní kartě mohou navolit sluţby ze sedmi dalších sluţeb, které jim nejvíce vyhovují. Jsou to: Slevový program Sphere card Prodlouţená záruka na zboţí Odměna do Penzijního fondu České spořitelny Zvýhodněný Bonusový program Pouţívaná karta zdarma Zůstatkové SMS Splátkové prázdniny Tyto volitelné sluţby nejsou zpoplatněny individuálně, ale zařazují se do pásem, které jsou podle počtu zařazených sluţeb cenově odstupňovány. Jednotlivá pásma jsou pak spjaty s délkou bezúročného období. Pro snadnější pochopení je uvedeno následující schéma. Schéma č. 3 Volitelná pásma sluţeb, včetně cen a délky bezúročného období Typ karty

Počet volitelných služeb

Cena

Délka bezúročného období

Volitelné služby

Gold karta

6 – 7 služeb

89 Kč

55 dní

Slevový program Sphere Bonus program

4 - 5 služeb Karta z Galerie Vlastní karta

69 Kč

50 dní

Splátkové prázdniny Používaná karta zdarma

2-3 služby

49 Kč

45 dní

Prodloužená záruka na zboží Zůstatkové SMS

Základní karta

0 až 1 služba

19 Kč

40 dní

Odměna z Chytré karty ČS na Penzijní fond ČS

Zdroj: Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořitelny,produktový trénink, květen 2008

63

Slevový program Sphere – v programu Sphere card je zařazena široká nabídka zboţí a sluţeb na více neţ 7000 obchodních místech po celé České republice i na Slovensku. Slevy jsou v rozmezí od 5-30%. Tuto slevu obdrţí klient, který uhradí zboţí či sluţbu Chytrou kartou okamţitě na místě. Mezi obchodníky, u kterých je moţné získat tuto slevu, patří např. Hudy sport, Gorenje, Čedok, Koberce K+K, FAnn parfumerie a mnoho dalších.

Prodlouţená záruka na zboţí – jedná se o pojištění, které klientovi zajišťuje prodlouţení záruční doby u zaregistrovaného zboţí o 1 rok. Pojištění se vztahuje pouze na zboţí, které má zákonnou záruku 2 roky. Na zboţí s delší záruční dobou se pojištění nevztahuje. Dále musí být dodrţeny následující podmínky: Pořizovací cena věci musí být v rozmezí 3 000 – 80 000 Kč Maximální výše pojistného plnění u jedné pojistné události nesmí být větší neţ 20 000 Kč Maximálně lze zaregistrovat 3 kusy zboţí za rok Spoluúčast klienta je 500 Kč Klient, pokud si chce nechat prodlouţit záruku u konkrétního zboţí,

musí ho

zaregistrovat do 30ti dnů od zakoupení. Registrace se provádí na telefonní lince pojišťovny CARDIF PRO VITA. Při nahlášení zboţí je nutné uvést číslo a platnost karty, druh a značku věci,výrobní číslo ze záručního listu, datum a cenu zboţí. Prodlouţená záruka se vztahuje na „bílou a černou techniku“, například sporáky, chladničky, pračky, televizory, fotoaparáty atd. Zaregistrovat lze pouze zboţí zakoupené pro soukromé účely. Naopak není moţné zaregistrovat „šedou techniku“ (PC techniku, monitory, faxy, tiskárny, kopírky atd). Dále nelze zaregistrovat mobilní telefony a PDA.

Odměna do Penzijního fondu České spořitelny – jedná se o odvod částky z bezhotovostní transakce Chytrou kartou na účet Penzijního fondu České spořitelny. Nutné podmínky pro odvod částky: Za kaţdých zaplacených 1 000 Kč nákupu dostane klient příspěvek ve výši 10 Kč (při nákupu v hodnotě 3 200 Kč příspěvek činí 30 Kč, při nákupu za 990 Kč je příspěvek 0 Kč) 64

Jednotlivé transakce se nesčítají Na příspěvek není moţné uplatňovat daňové úlevy Celková částka, která je převedena na účet PFČS je klientovi sdělována na výpisu z kartového účtu a v rámci internetového bankovnictví S24 Zvýhodnění Bonusový program – Bonusový program je věrnostní program České spořitelny. Za platby provedené Chytrou kartou jsou poskytovány bonus body, za které si následně můţe klient vybrat odměny z katalogu Bonus programu. Za kaţdých 15 Kč nákupu je načten 1 bod (u ostatních karet je načten 1 bod za 20 Kč nákupu). Pouţívaná karta zdarma – tato sluţba se vztahuje na kaţdou Chytrou kartu vydanou ke kartovému účtu, pokud jsou splněny následující podmínky:Banka vrátí drţiteli roční poplatek za pouţívání karty, pokud celková suma transakcí provedených touto kartou (transakcemi je myšleno:výběry z bankomatů, platby u obchodníků, Půjčka na kartě, Cash advance, Cash – back) dosáhne částky: U Základní karty – 36 000 Kč za rok U Karty z Galerie a Vlastní karty – 60 000 Kč za rok U karty Gold – 150 000 Kč za rok Do objemu transakcí se nezahrnuje typ čerpání „Převod karty k nám50“. Zůstatkové SMS – zvolením této sluţby si klient aktivuje zasílání informace o aktuálním zůstatku kartového účtu formou SMS zprávy na mobilní telefonní číslo zadané majitelem kartového účtu do ţádosti. SMS je zasílána jen v případě pohybu na účtu. Splátkové prázdniny – klient má moţnost odloţit 1, max. 2 povinné minimální splátky během kalendářního roku (tj. od 1.1. do 31.12.), poprvé lze sluţbu aktivovat po 6 měsících od data zaloţení kartového účtu k Chytré kartě. Na následujícím obrázku je příklad moţného vyuţití splátkových prázdnin.

50

Podrobněji bude vysvětleno v následujícím textu

65

Obrázek č. 5 Příklad splátkových prázdnin

Zdroj: http://chytrakarta.csas.cz/files/chytra-karta-brozura-nahled-indd.pdf [cit.22.12.2009]

Vlastní vzhled karty Tato sluţba je velice oblíbenou sluţbou mezi klienty, ke konci roku 2009 bylo vydáno jiţ přes 140 00051 Chytrých karet s vlastním designem. Klient má moţnost vybrat si ze čtyř variant. První variantou je Základní karta, kde má klient na výběr mezi dvěma designy. Roční poplatek za tuto kartu je 199 Kč. Další variantou je výběr karty z galerie karet52, kde je velké mnoţství fotek zvířat, sportu, květin, vesmíru, krajiny, architektury atd. Pokud si klient nevybere vzhled z této nabídky, má moţnost si na kartu dát obrázek dle vlastní volby. K tomu jsou zřízeny internetové stránky, kde je přesně popsáno, jak klient svoji fotku vloţí, popřípadě upraví její velikost či vyřízne detail fotky a odešle ji do banky. Za kartu s vlastním obrázkem nebo s obrázkem galerie je roční poplatek ve výši 349 Kč. Bonitnější klienti si mohou zvolit kartu Gold, u které jsou nastaveny nadstandardní limity. Tato karta má exkluzivní zlatý design. Roční poplatek za tuto kartu je ve výši 899 Kč. Pokud si klient zvolí sluţbu „Pouţívání karty zdarma“ a dosáhne stanoveného ročního obratu na kartě, je mu pak tento poplatek vrácen. 51 52

Vlastní zdroj V příloze č. 7 jsou uvedeny ukázky designů Chytrých karet

66

V níţe uvedené tabulce jsou uvedeny roční poplatky karet podle jednotlivých variant a k nim potřebný roční obrat pro navrácení poplatku. Tabulka č.2 Typy Chytrých karet

Typ karty Základní karta Karta z Galerie Vlastní obrázek na kartě Gold

Cena karty

Roční obrat na kartě

199

(karta zdarma) 36 000

349

60 000

899

150 000

Zdroj: Zdroj: Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořitelny,produktový trénink, květen 2008, vlastní úprava

Dokoupitelné sluţby k účtu Tyto sluţby si můţe klient dokoupit k jakékoliv kartě a k jakémukoliv zvolenému pásmu. Za sjednání sluţby je klientovi účtován poplatek dle Sazebníku ČS. Úhrada celé částky – znamená automatické nastavení 100% inkasa celkové dluţné částky. Klient tak můţe vyuţívat bezúročného období, aniţ by se musel starat o včasné zasílání splátky. Cena za tuto sluţbu je inkasována za kaţdý účetní cyklus i v případě, ţe klient nemá ţádnou splátku předepsanou. Pojištění schopnosti splácet – pojištění je vázáno na kartový účet, vztahuje se jak na základní, tak i na dodatkovou kartu. Pojištěným je vţdy majitel kartového účtu. Pojištění schopnosti splácet lze uzavřít v jedné ze dvou variant. Soubor pojištění A Pojištění pracovní neschopnosti, pojištění plné invalidity, pojištění pro případ smrti

Soubor pojištění B Pojištění ztráty zaměstnání, pojištění pracovní neschopnosti, pojištění plné invalidity, pojištění pro případ smrti V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání bude pojišťovna klientovi hradit měsíční splátky navýšené o poplatek za pojištění. Výše měsíční splátky je stanovena 67

z dluţného zůstatku ke dni vzniku pojistné události. Maximálně pojišťovna hradí 12 měsíčních splátek. Pojistné se nevztahuje na pracovní neschopnost, která vznikne do 30 dní od vzniku pojištění. Pracovní neschopnost musí trvat alespoň 60 kalendářních dnů. Při ztrátě zaměstnání je také stanovena doba 60 dnů, aţ po uplynutí této doby vzniká pojistná událost. Čekací doba je stanovena na 90 dnů od sjednání pojištění, kdy nelze nahlásit ztrátu zaměstnání jako pojistnou událost. V případě plné invalidity bude pojišťovna klientovi hradit 12 měsíčních splátek navýšených o poplatek za pojištění, při opakovaném přiznání invalidity bude klientovi jednorázově vyplacena zbylá část dluhu. V případě smrti hradí pojišťovna jednorázově částku ve výši celého nesplaceného zůstatku revolvingového úvěru. Na níţe uvedeném schématu je znázorněno pojistné plnění při pracovní neschopnosti. Klient onemocní 25.3., jeho další pravidelná splátka přichází na 25.4. s tím, ţe tuto splátku uhradí klient. Dne 23.5. uţ trvá pracovní neschopnost 60 dnů, další splátku, která přichází na 25.5. uhradí tudíţ pojišťovna. Schéma č. 4 Příklad pojistné plnění při pracovní neschopnosti

25.3. počátek PN

23.5. 60. den trvání PN

splátku 25.4. hradí klient

splátku 25.5. hradí pojišťovna (1.hrazená splátka)

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/uver_poj_brozura.pdf, vlastní úprava [cit.28.12.2009]

Na dalším schématu je uveden příklad pojistného plnění při ztrátě zaměstnání. Klient si sjednal pojištění 5.3. a po uplynutí 90 dnů (tj. 3.6.) mu skončila čekací doba. Následně dne 22.6. klient ztratil zaměstnání. Od této chvíle běţí lhůta 60 dnů trvání nezaměstnanosti. Konec této lhůty přichází na 20.8. Do této doby si všechny splátky úvěru

68

musel uhradit klient. Další splátka úvěru je splatná 25.8., proto tuto splátku jiţ uhradí pojišťovna.

Schéma č.5 Příklad pojistného plnění při ztrátě zaměstnání

5.3. počátek pojištění

3.6. konec čekací doby

22.6. ztráta zaměstnání

splátku 25.7. hradí klient

20.8. 60.den trvání nezaměstnanosti

Splátku 25.8. hradí pojišťovna (1.hrazená splátka)

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/uver_poj_brozura.pdf, vlastní úprava [cit.28.12.2009]

Aby mohlo být uzavřeno pojištění schopnosti splácet, musí být splněni následující podmínky: Pojištění typu A: Klient musí být ke dni sjednání pojištění mladší 60ti let Musí být dle svého vědomí zdráv Klient není v pravidelné lékařské péči ani pod pravidelným lékařským dohledem Není v pracovní neschopnosti a nebyl za uplynulých 12 měsíců v pracovní neschopnosti delší neţ 30 po sobě jdoucích dní

Pojištění typu B: Musí být splněny podmínky pro soubor pojištění A Klient musí být zaměstnán na dobu určitou Klient je zaměstnán nepřetrţitě 12 měsíců a není ve zkušební době V posledních 3 měsících nepodal ani neobdrţel výpověď z pracovního poměru, ani neobdrţel nebo nezaslal zaměstnavateli návrh na ukončení pracovního poměru dohodou

69

Pojištění karty a osobních věcí – uzavřením tohoto pojištění si klient sjednává pojištění například pro případ debetování účtu, ke kterému je vedena karta, v důsledku neoprávněné karetní operace, pokud došlo ke ztrátě nebo odcizení karty. Pojištění se vztahuje také na transakce s pouţitím PIN, nebo pro případ odcizení hotovosti, kterou klient vybral z účtu, ke kterému je vedena karta, v době do 12 hodin po výběru, k odcizení musí prokazatelně dojít při násilném přepadení nebo v důsledku nuceného výběru učiněného pod hrozbou fyzického násilí. Další případy, na které se vztahuje toto pojištění je uvedeno v příloze č.8 Klient si můţe vybrat ze tří variant tohoto pojištění: Tabulka č.3 Varianty Pojištění karty a osobních věcí

Varianta

Neoprávněné

Odcizení

Sdruţený limit pro

kartové operace

hotovosti v

doplňková krytí

v Kč

Kč

osobních věcí v Kč

P10

10 000,-

10 000,-

20 000,-

P30

30 000,-

10 000,-

25 000,-

P60

60 000,-

10 000,-

30 000,-

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/PP_zneuziti_PK.pdf, vlastní úprava [cit.28.12.2009]

Podrobné pojistné podmínky k oběma výše uvedeným pojištěním jsou k dispozici na Internetových stránkách České spořitelny. Další moţnosti Chytré karty U Chytré karty, jako u kaţdé jiné platební karty vydané Českou spořitelnou, si můţe klient jednoduše změnit svůj PIN.53 Tuto změnu můţe provést na bankomatu České spořitelny. Dále můţe klient vyuţít sluţby „Odemknutí/zamknutí karty“. Jedná se o dočasné zvýšení transakčních limitů na dobu od 1 hodiny aţ do 5 dnů. 53

PIN – Personal identification number – osobní identifikační číslo, které se zadává při výběru z bankomatu, nebo při PINové transakci a slouţí k ověření, ţe je transakce prováděna drţitelem karty

70

Další novinkou, kterou přinesla Chytrá karta je „Půjčka na kartě“. Chytrá karta tak nahradila všechny úvěry do výše 29 999 Kč, které byly poskytovány fyzickým osobám. Pokud klient přijde do České spořitelny se ţádosti o úvěr do výše zmíněné částky, je mu poskytnuta Chytrá karta a poţadovaná hotovost je mu vyplacena buď přímo v hotovosti, nebo je mu zaslána na jeho osobní účet. Úroková sazba je stejná jako u platby u obchodníků 19,08% p.m. Na „Půjčku na kartě“ se také vztahuje bezúročné období. Další sluţbou, která je spojena s Chytrou kartou je „Převod karty k nám“. Tato sluţba je určena pro ty, kteří mají vydanou kreditní kartu u konkurence s vyšším úrokem a mají zájem o refinancování tohoto úvěru. Převod lze zajistit maximálně do 3 měsíců od podpisu smlouvy na Chytrou kartu. Po dobu 6 měsíců od převodu je převáděná částka úročena zvýhodněnou úrokovou sazbou 9,96% p.m., po uplynutí této doby jiţ platí standardní úroková míra pro platby u obchodníků – 19,08%. Za převod je klientovi naúčtován jednorázový poplatek ve výši 2,97% z převáděné částky. Klient má moţnost nastavit si způsob úhrady podle svých potřeb. Na výběr má buď z procentní úhrady, to znamená, ţe platí vţdy jen určité % (minimálně 3,2%) z jistiny, plus poplatky. Nebo si můţe vybrat pevnou úhradu. Tato úhrada však musí být rovna, nebo musí být větší neţ součet úroků (3,2%), poplatků a cen za sluţby v daném cyklu. Pro pevnou úhradu jsou stanoveny 4 délky období - 24, 36, 48 a 60 měsíců. Způsob pevné úhrady je vhodný zejména pro ty, kteří vyuţili sluţbu „Převod karty k nám“, nebo sluţbu „Půjčka na kartě“

4.6 Spokojenost drţitelů karet s produktem – výsledky Spokojenost drţitelů Chytré karty s tímto produktem jsem se pokusila zjistit na základě dotazníku. Vzorový dotazník je uveden v příloze č. 9. Do průzkumu bylo celkem zapojeno 70 respondentů, 35 ţen a 35 muţů ve věku od 21 do 51 let. Průměrná doba, po kterou jsou respondenti drţitelé Chytré karty je 18,5 měsíce. Průzkum byl zaměřen na vnímání Chytré karty, na preferované sluţby a na spokojenost drţitelů se zvolenými sluţbami.

71

Na otázku „Co vše se vám vybaví, kdyţ se řekne Chytrá karta“ byly nejčastější odpovědi: - peníze vţdy po ruce, Bonus program - úroky, dluh půjčka, Sphere, - kreditka s obrázkem - umí něco chytrého, je chytré ji pouţívat, vychytralý produkt - kreditní karta s mnoţstvím uţitečných sluţeb atd. Na otázku „Co vás vedlo k tomu, ţe jste si Chytrou kartu pořídili“, odpovědělo 48% respondentů, ţe jim karta byla nabídnuta při osobní návštěvě na pobočce, 18% respondentů si kartu pořídilo na základě písemné nabídky ze strany banky, 15 % respondentů si kartu pořídili z vlastní idey (například na základě televizní reklamy), na základě doporučení si Chytrou kartu pořídlo 6% respondentů. Jiný důvod uvedlo 13% respondentů. U celkové spokojenosti s produktem byla na stupnici od 1 do 10 v průměru označena hodnota 7,9. Jako pozitivní hodnocení bylo například uváděno: - rychlejší získávání bodů do Bonusového programu, - dlouhé bezúroční období - karta zdarma - příspěvky do PFČS - plní má očekávání - bezproblémová karta - moţnost prohlíţet transakce na Servisu 24 (internetové bankovnictví) - atd. Jako negativní hodnocení bylo například uváděno: - utratím asi víc peněz - nevyuţití všech sluţeb u Chytré karty - špatná zkušenost na pobočce, 4 návštěvy, neţ jsem kartu získal - některé sluţby nemají význam - vysoké úrokové sazby a poplatky Podle průzkumu si drţitelé karty zvolili volitelné sluţby následovně: 72

Bonusový program

91,7% respondentů

Slevový program Sphere card

83,3% respondentů

Příspěvky do PFČS

83,3% respondentů

Karta zdarma

75,0% respondentů

Prodlouţená záruka na zboţí

58,3% respondentů

Zůstatkové SMS

16,7% respondentů

Splátkové prázdniny

16,7% respondentů

Jako nejzajímavější zvolenou sluţbu volili respondenti sluţby v pořadí: Bonusový program, Příspěvky do PFČS, Karta zdarma, Slevový program Sphere, Prodlouţená záruka na zboţí, Zasílání zůstatkových SMS a Splátkové prázdniny. Podle průzkumu 70% respondentů nespatřuje s Chytrou kartou ţádnou změnu ve svém „účetnictví“. Změnu spatřuje pouze 30%, nejčastěji je uváděno - utratím víc - při nedostatku peněz na účtu spadnu mimo bezúroční období a pak se pouţívání karty prodraţí - platím víc na úrocích - apod. Jako jedinečnou spatřují drţitelé tuto kartu: - ve volbě sluţeb - maximem zajímavých sluţeb - nejlépe nastavený program výhod, podmínky pro pouţívání karty zdarma jsou snadno dosaţitelné - stavebnice plná více či méně zajímavých sluţeb - moţnost sloţení si své karty - apod.

Na otázku „Co byste u tohoto typu produkty změnili a co doporučujete přidat jako výhody a naopak“, respondenti nejčastěji uváděli: - změnil bych ceny a úroky směrem dolů - nové sluţby bych nepřidával 73

- způsob připisování odměny do PFČS za celkovou útratu a ne za celých 1000 Kč - v Bonusovém programu bych zavedl jako odměnu moţnost vrácení všech poplatků - uvítal bych opětovné zavedení volitelného cestovního pojištění ke kartě - zlepšil bych propagaci ze strany poboček - zrušil bych Sphere a udělal bych obdobu City - % zpět - apod.

Na základě provedeného průzkumu mohu říci, ţe produktu Chytrá karta je mezi klienty vnímán spíše pozitivně. V případě zvolených sluţeb přibliţně koresponduje můj průzkum s průzkumem, který byl proveden před zavedením tohoto produktu54. Na prvním místě byla shodně jmenována sluţba Bonusový program, sluţby Slevový program Sphere, Příspěvky do PFČS a Karta zdarma byly shodně jmenovány na druhé aţ čtvrté pozici. Jako nejméně zajímavou sluţbou byla jmenována sluţba Splátkové prázdniny, která v průzkumu před zavedením produktu byla jmenována aţ jako třetí od konce. Drţitelé Chytré karty vidí její jedinečnost oproti jiným kreditním kartám na trhu právě v moţnosti výběru sluţeb a vytvoření si karty podle svých představ. Jako často zmiňované doporučení bych uvedla změnu způsobu připisování odměny do PFČS a to, připisovat odměnu za celkovou útratu, ne pouze za kaţdých celých 1000 Kč.

54

Podrobněji v kapitole č. 4.4

74

ZÁVĚR První platební karta byla vydána pro širší veřejnost v roce 1914 společností Western Union Telegraph Company a zákazník ji pouţíval při telefonování nebo zasílání telegramu. Od té doby prošly platební karty značným vývojem. Platební karta není jiţ dávno plechová destička, ale moderní platební nástroj, který má mnoho funkčností a moţností. Přesto, ţe platební karty se na náš trh dostaly aţ po Sametové revoluci, myslím si, ţe se v této oblasti můţeme srovnávat se západním světem. Pouţívanost karet v České republice sice není na takové úrovni, jako je například v sousedním Německu55, ale kaţdým rokem počty transakcí rostou. V roce 2007, jak je vidět na grafu č. 4 v 1. kapitole, došlo poprvé od počátku pouţívání platebních karet v ČR, situaci, kdy počet transakcí provedených u obchodníků překročil počet transakcí na bankomatech. Podle mého názoru, můţe být toto niţší pouţívání platebních karet zapříčiněno tím, ţe klienti své karty zatím nepouţívání ke kaţdodenním nákupům, ale pouze při větších nákupech. Průměrná transakce u obchodníků se sice sníţila z 2 055 Kč v roce 2000 na 1034 Kč v roce 2009, ale stále je vidět, ţe pro pouţívání karet je stále velký prostor. Argumentem pro mnohé klienty pro nepouţívání platebních karet je skutečnost, ţe provedení transakce platební kartou je časově náročnější, neţ platba v hotovosti. Tento argument by měla zcela odstranit bezkontaktní technologie, jejíţ příchod na český trh můţeme očekávat v několika následujících měsících. Bezkontaktní karty umoţní klientům platit své nákupy během sekundy. Transakce takovou kartou budou mnohem rychlejší, neţ úhrada v hotovosti, kdy pokladní musí přijmout a vrátit zpět mince a bankovky. Potvrzení o provedené platbě je pak stejně časově náročné, jako při platbě v hotovosti. Podle mého názoru je nejdůleţitější, aby banky své klienty o bezkontaktní technologii dostatečně informovaly, aby jim dostatečně vysvětlily všechny přínosy a aby se klienti nemuseli obávat zneuţití těchto karet. Projekt SEPA byl iniciován Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí s cílem vytvořit jednotnou oblast pro provádění plateb v EUR (Single Euro Payment Area). Jednotný evropský platební prostor má zajistit, aby byly zajištěny shodné podmínky pro zpracování bezhotovostních převodů, přímých inkas a karetních obchodů pro všechny ekonomické subjekty EU (27 zemí), Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarska, bez ohledu na jejich zemi původu. Původní záměr projektu, aby byla 55

Zdroj: Platební karty ve Spolkové republice Německo, http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2009.pdf [cit.26.4.2010]

75

vytvořena evropská platební karta, byl nakonec přehodnocen a projekt SEPA postupuje nyní postupným propojováním kartových systémů tak, aby karty vydané v jednotlivých zemí mohly být akceptovány v celé Evropské unii. Podle mého názoru by vytvoření zcela nové karty a zcela nové infrastruktury bylo ekonomicky velmi náročné. Naopak propojení jiţ stávající systémů a technologií, můţe zabezpečit dosaţení cíle vytvořit jednotnou oblast pro provádění transakcí v EUR a současně vytvořit konkurenční prostředí. Důleţitým dokumentem SEPA projektu pro platební karty je dokument Cards Framework (SCF), který se týká zejména vydavatelů platebních karet, acquierů, kartových asociací a procesorů. Podle tohoto dokumenty patří mezi nejdůleţitější podmínky přechod na EMV technologii (čip+PIN). Do konce roku 2010 by měly být všechny platební karty, bankomaty a POSy v rámci oblasti SEPA převedeny na čipy. Česká republika s převodem na čipovou technologii nemá problémy ani v jedné z uvedených oblastí, ke konci roku 2009 bylo v ČR převedeno na čip 86,6% platebních karet, 99,3% POS terminálů a 100% bankomatů. Z pohledu celé Evropské unie lze říci, ţe převod na čipovou technologii jde poměrně dobře aţ na malé výjimky. Například v sousedním Německu mají na čipovou technologii převedeno pouze 10% POS terminálů, a na Slovensku mají převedeno pouze 25% karet.. Z uvedených čísel vyplývá, ţe se nepodaří do konce roku 2010 mít veškeré transakce v rámci oblasti SEPA na čipové technologii. Projekt SEPA nemá ţádné prostředky, jak jednotlivé země přimět k rychlejšímu převodu a tak záleţí pouze na konkrétních bankách v jednotlivých zemí, jak se k tomuto úkolu postaví. Dalším důleţitým dokumentem v rámci projektu SEPA je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu . Tato směrnice má za úkol nastavit jednotné právní prostředí v EU. Dalším cílem je vytvořit spravedlivé podmínky v oblasti poskytování platebních sluţeb i pro instituce z nebankovní sféry, nebo například jednoznačně určit práva a povinnosti jak uţivatelů, tak i poskytovatelů platebních sluţeb. V ČR byla tato směrnice transponována do nově schváleného zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb. Zákon o platebním styku klade mimo jiné důraz na ochranu spotřebitele včetně tzv. drobného podnikatele (mikropodnikatele), na větší transparentnost, jednoduchost a harmonizaci platebních sluţeb. Změny, které tento zákon přinesl, popisuji podrobněji v kapitole č. 2.1. Jednou ze změn je také „Omezení odpovědnosti klienta za neautorizovanou transakci maximálně do výše 150 EUR za všechny transakce“. O této změně se vedly dlouhé diskuze, protoţe při překladu Evropské směrnice, bylo v zákoně pouţito jednotného čísla a některé banky si tak vykládaly znění zákona různými způsoby. ČNB proto vydala Úřední sdělení, ve 76

kterém uvedla, ţe plátce nese ztrátu pouze do výše 150 EUR ze všech neautorizovaných transakcí. Přesto finanční arbitr František Klufa řekl, jak cituji v kapitole č. 2.1., ţe pokud by musel řešit spor, zda se jedná o částku 150 EUR za transakci nebo za součet všech transakcí, musel by se řídit platným zákonem

a jen vyuţít snahy o smírčí vyřešení sporu. Při

skutečnosti, ţe průměrná transakce u obchodníka je v současné době 1 034 Kč a 150 EUR je podle současného kurzu přibliţně 3 750 Kč, pak je podle mého názoru zcela zřejmé, ţe pokud tato změna zákona měla chránit drţitele platebních karet, tak se mělo jednat o součet všech neautorizovaných transakcí a ne pouze o jednu transakci. V opačném případě by klient nesl z velké části škodu sám a opatření by nemělo ţádnou účinnost. Přelomovým obdobím ve zvýšení bezpečnosti plateb a ve sníţení počtu podvodů

bylo

zavedení čipové technologie, kdy se čím dál častěji k potvrzení transakce vyţaduje od zákazníka potvrzení PINu. Převedením POS terminálů, bankomatů a platebních karet na čipovou technologi dojde k eliminaci podvodů ztracenými a odcizenými kartami. Dokud ale budou na trhu existovat hybridní platební karty, tj. karty, které mají současně čip i magnetický pruţek, bude určité procento podvodných transakcí tohoto typu existovat stále. Vzhledem k tomu, ţe například v USA preferují magnetický prouţek a ne všechny POS terminály umějí přijímat čipové karty, nelze karty s magnetickým prouţkem zcela utlumit. Ke sníţení počtu podvodů prováděných po internetu, ať uţ jde o zcizení dat, jaké bylo v nedávné době ve Španělsku, nebo zcizení dat o platebních kartách, se kterými jsou prováděny transakce v internetových obchodech, přispělo zavedení 3D Secure acquiring. Lze očekávat, ţe ke značnému sníţení těchto podvodů také povede zavedení 3D Secure Issuing, o kterém se zmiňuji ve 3. kapitole. Čím rozšířenější tyto technologie budou, tím méně bude podvodných internetových transakcí. Bohuţel ale i technologie podvodníků jsou stále sofistikovanější, zůstává tedy otázkou, kdy se jim podaří najít další moţnost, jak platební karty zneuţít. Prolomení čipové technologie, pokud je vůbec moţné, je ale natolik nákladná a náročná operace, ţe můţeme věřit tomu, ţe po přechodu na čipovou technologii, výrazně podvodů s platebními kartami ubude. Trh kreditních karet se v České republice začal rozvíjet teprve od roku 1998. V té době bylo vydáno jiţ 1,4 mil. debetních karet. V současné době připadá průměrně 0,11 kreditní a 0,7 debetní karty na jednoho obyvatele. Jiţ z těchto údajů je patrné, ţe je na našem trhu ještě stále velký potenciál pro platební karty, zvláště pak pro kreditní karty. Přesto se ale domnívám, ţe na našem trhu, například oproti trhu v USA, budou vţdy převaţovat karty debetní. Je to podle mého názoru dáno nejen tím, ţe jiţ skoro kaţdý občan vlastní kartu debetní, ale i neochotou

77

klientů ţít takzvaně na dluh a vyuţívat tak úvěru od banky. Aby byla kreditní karta pro klienty zajímavá a neviděli v ní jen obyčejný úvěr, je nutné, aby klientům přinášela i nadstandardní benefity. Podle mého názoru toto splňuje například Chytrá karta České spořitelny, u které klienti vidí právě její jedinečnost v moţnosti sestavení si sluţeb podle vlastní volby.

78

SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY Knihy 1. JUŘÍK, P. Encyklopedie platebních karet-Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 8024706857 2. JUŘÍK, P. Svět platebních karet. Praha: RADIX, spol. s r.o., 1995. ISBN 80901853-1-2. 3. JUŘÍK, P. Svět platebních a identifikačních karet. Druhé přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0195-2. 4. JUŘÍK, Pavel. Platební karty – velká encyklopedie 1870-2006. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1381-0

Právní předpisy: 5. Zákon č. 124/2002 Sb., ze dne 13. března 2002 o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) 6. Zákon č. 284/2009 Sb., ze dne 22. července 2009 o platebním styku 7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu 8. Zákon č. 229/2002 Sb., ze dne 1.listopadu 2009 o Finančním arbitrovi

Internetové stránky bank: 9. Česká spořitelna,a.s. – informace dostupné na www.csas.cz a www.chytrakarta.cz 10. Československá obchodní banka,a.s. – informace dostupné na www.csob.cz 11. Komerční banka,a.s. – informace dostupné na www.kb.cz 12. Intranet České spořitelny,a.s.

Další internetové stránky 13. Sdruţení pro bankovní karty www.bankovnikarty.cz 14. ČNB – informace dostupné na www.cnb.cz 79

15. Program Spere – informace dostupné na www.sphere.cz 16. MasterCard – informace dostupné na www.mastercard.cz 17. VISA International – informace dostupné na www.visa.com 18. Informace dostupné na www.prevencepodvodu.cz 19. Internetové stránky finančního arbitra - www.finarbitr.cz

Články 20. časopis EURO, číslo 43, ročník 2009, str. 8, autor Petra Pelantová 21. CHUCHVALCOVÁ,Jana, SEPA se stala realitou, Bankovnictví IHNED.cz. Dostupné na: http://bankovnctvi.ihned.cz/c1-38107720-sepa-se-stala-realitou [cit. 20.8.2009] 22. CHUCHVALCOVÁ,Jana, Bankomatům zatím šach mat nehrozí, Bankovnictví IHNED.cz. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-37477380-bankomatumzatim-sach-mat-nehrozi [cit. 12.11.2009] 23. BERÁNEK, Jan, SKALKOVÁ, Banky opět blokují karty kvůli únikům dat,HN.IHNED.cz,Praha. Dostupné na: http://hn.ihned.cz//c4-1000983040114040-500000_d-banky-opet-blokuji-karty-kvuli-unikum [cit. 25.1.2010] 24. DVOŘÁK, Jiří, Evropské platby SEPA – kouzelné slovo, Měšec.cz Praha. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/evropske-platby-sepa-kouzelne-slovo/ [cit. 4.6.2008] 25. NACHER,Patrik, Aktuální změny sazebníků bank, nový zákon o platebním styku. Dostupné na: http://www.bankovnipoplatky.com/aktualni-zmeny-sazebniku-bank-novy-zakon-o-platebnim-styku-9049.html [cit. 16.10.2009] 26. NACHER,Patrik, Otakar Schlossberger – nový zákon by měl více chránit spotřebitele – uvidíme v praxi. Dostupné na: http://www.bankovnipoplatky.com/otakar-schlossberger-novy-zakon-by-mel-vicechranit-spotrebitele-uvidime-v-praxi-9058.html [cit. 24.10.2009] 27. FIALOVÁ, Běla, Většinu vydaných kreditek drţitelé nevyuţívají. iDNES.cz Praha. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/vetsinu-vydanych-kreditek-drzitelenevyuzivaji-f67-/bank.asp?c=A090507_133611_bank_fib [cit. 10.11.2009] 28. FIALOVÁ, Běla, Placení kartou na internetu je stále oblíbenější, má ale svá rizika iDNES.cz Praha. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/placeni-kartou-na-internetu-

80

je-stale-oblibenejsi-ma-ale-sva-rizika-1cc/bank.asp?c=A090304_180414_bank_fib [cit.10.11.2009] 29. FIALOVÁ, Běla, Pojištění schopnosti platit závazky slibuje dluţníkům klidný spánek. iDNES.cz Praha. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/pojistenischopnosti-platit-zavazky-slibuje-dluznikum-klidny-spanek-1zf/bank.asp?c=A081030_151408_bank_fib [cit. 4.11.2009] 30. FIALOVÁ, Běla, Několik nej bankovních kreditních karet na českém trhu. iDNES.cz Praha. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/nekolik-nej-bankovnichkreditnich-karet-na-ceskem-trhu-p1i-/bank.asp?c=A081008_093541_bank_fib [cit.7.11.2009] 31. Autor Fitcentrum.cz, Česká spořitelna a Komerční banka – desítky platebních karet v ohroţení. iDNES.cz Praha. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/ceskasporitelna-a-komercni-banka-desitky-platebnich-karet-v-ohrozeni-1kb/bank.asp?c=A080723_162439_bank_fib [cit.7.12.2009] 32. FIALOVÁ, Běla ,Některé kreditní karty jsou drahé i v šuplíku pokud uţ jste na ně kývli. iDNES.cz Praha. Dostupné na: http://finance.idnes.cz/nektere-kreditnikarty-jsou-drahe-i-v-supliku-pokud-uz-jste-na-ne-kyvli-1mn/bank.asp?c=A100112_124520_bank_bab [cit.16.1.2010] 33. DVOŘÁK, Jiří, Platební kartu před zneuţitím zcela neochráníte. Měšec.cz Praha. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/platebni-kartu-pred-zneuzitim-zcelaneochranite/ [cit.16.3.2010] 34. HOVORKA, Jiří, Platební karta není trezor, PIN není všemocný, Měšec.cz Praha. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/platebni-karta-neni-trezor-pin-nenivsemocny [cit.16.3.2010] 35. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela, Hotovost z kredity se prodraţí, Měšec.cz Praha. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/hotovost-z-kreditky-se-prodrazi/ [cit.16.3.2010]

36. HOVORKA, Jiří, Plaťte kartou a získejte část útraty zpět, Měšec.cz Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/platte-kartou-a-ziskejte-cast-utraty-zpet/ [cit.16.3.2010] 37. HOVORKA, Jiří, Plaťte kartou a prodluţte si záruku, Měšec.cz. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/platte-kartou-a-prodluzte-si-zaruku/ [cit.16.1.2010] 38. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela, Nový zákon – ruka podaná klientům i moţné kličky, Měšec.cz Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/novy-zakon-ruka-podanaklientum-i-mozne-klicky/ [cit.13.12.2009] 39. CHVÁTAL, Dalibor,Z, Nebezpečné české platební karty, Měšec.cz, Praha,. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/nebezpecne-ceske-platebni-karty/ [cit.13.12.2009]

81

40. CHVÁTAL, Dalibor,Z, Bezkontaktní platby kartou moderní, ale v česku nefunkční, Měšec.cz. Dostupné na: http://www.mesec.cz/clanky/bezkontaktniplatby-kartou-moderni/ [cit.13.12.2009] 41. Magazín Cardmag 3/2009, článek Bankomaty v ohroţení špionáţním programem, dostupné na www.bankovnikarty.cz 42. Magazín Cardmag 4/2009, Sdruţení bankovních karet, článek Bezkontaktní platby…rychle, pohodlně a bezpečně, dostupné na www.bankovnikarty.cz 43. Magazín Cardmag 3/2009, Sdruţení bankovních karet, článek Mobilní platby a společnost Oberthur, dostupné na www.bankovnikarty.cz

Ostatní: 44. SCHLOSSBERGER, Otakar: Prezentace k semináři „SEPA – Projekt budoucnosti“, Praha, 25.února 2009 45. HEŠNAUROVÁ, Marie: Prezentace „PSD jako součást implementace SEPA“, Cardforum Písek, 19.-20.5.2009 46. Osobní konzultace s ing. Marií Hešnaurovou, zástupkyní ČR a SR v Card working group EPC 47. VESELÍKOVÁ, Pavla a kol., „Prezentace pro produktové školení na pobočkách – Chytrá karta České spořiteln“y,produktový trénink, rok 2008 48. TICHÁ, Dana: Prezentace „Zákon o platebním styku“, Česká spořitelna,a.s. 49. KADLEC, Michal: Prezentace „Platební karty v prostředí eCommerce“, Česká spořitelna,a.s., Praha, 2.6.2009 50. VANÍČEK, Martin : Prezentace „Podvody s platebními kartami“ ,Česká spořitelna,a.s., Praha, leden 2010 51. BICANOVÁ, Jitka: Diplomová práce: Trh kreditních karet v ČR, BIVŠ Praha, 2009 52. PŘEVOROVÁ Michaela: Bakalářská práce: Analýza trhu platebních karet v ČR a trendy jeho budoucího vývoje, BIVŠ Praha, 2008

82

SEZNAMY PŘÍLOH, GRAFŮ, OBRÁZKŮ, TABULEK, SCHÉMAT

Seznam příloh: Příloha č. 1

Přehled členění platebních karet

Příloha č. 2

Grafy - počty obchodních míst, počty bankomatů a srovnání průměrné transakce

Příloha č. 3

Ukázka různých moţností umístění bezkontaktní technologie

Příloha č. 4

Zápis ze zasedání SEPA Národního koordinačního výboru

Příloha č. 5

Ukázka „Hradecké lišty“ a „Lisabonské smyčky“

Příloha č. 6

Ukázka skimmovacích zařízení

Příloha č. 7

Ukázky designů Chytrých karet

Příloha č. 8

Pojištění karty a osobních věcí

Příloha č. 9

Dotazník – Spokojenost s produktem „Chytrá karta“

Seznam grafů: Graf č. 1

Vydané karty v ČR

Graf č. 2

Počty obchodních míst akceptující PK

Graf č. 3

Počty instalovaných bankomatů v ČR

Graf č. 4

Srovnání vývoje počtu transakcí u obchodníků a na ATM

Graf č. 5

Srovnání průměrné transakce u obchodníků a na ATM

Graf č. 6

Stav migrace EU na EMV čip - 3.Q 2009 - Karty

Graf č. 7

Stav migrace EU na EMV čip - 3.Q 2009 – POSy

Graf č. 8

Stav migrace EU na EMV čip - 3.Q 2009 – ATM

Graf č. 9

Podíl jednotlivých typů podvodů z pohledu issuera v letech 2006-2008

Graf č. 10

Podíl jednotlivých typů podvodů z pohledu issuera v roce 2009

Graf č. 11

Vývoj počtu debetních a kreditních karet v ČR

Graf č. 12

Vývoj počtu kreditních karet v ČR a v ČS, a.s

Graf č. 13

Srozumitelnost nabídky Chytré karty ČS,a.s. 83

Graf č. 14

Deklarovaný zájem zvolit si design a vybrat si sluţby

Graf č. 15

Preference zvolených sluţeb

Seznam tabulek: Tabulka č 1

Přehled odcizených bankomatů

Tabulka č. 2

Typy Chytrých karet

Tabulka č. 3

Varianty Pojištění karty a osobních věcí

Seznam obrázků: Obrázek č. 1

Logo bezkontaktních plateb společnosti VISA a MasterCard

Obrázek č. 2

Ukázka různých moţností umístění bezkontaktní technologie

Obrázek č. 3

Popis průběhu transakce se zabezpečením 3D-Secure

Obrázek č. 4

Zájem o pořízení nové kreditní katry

Obrázek č. 5

Příklad splátkových prázdnin

Seznam schémat: Schéma č. 1

Lhůty pro platební transakce

Schéma č. 2

Bezúročné období kreditní karty (45 dní)

Schéma č. 3

Volitelná pásma sluţeb, včetně cen a délky bezúročného období

Schéma č. 4

Příklad pojistného plnění při pracovní neschopnosti

Schéma č. 5

Příklad pojistného plnění při ztrátě zaměstnání

84

Příloha č. 1 Přehled členění platebních karet PLATEBNÍ KARTY

ZPŮSOB ZÚČTOVÁNÍ

DRUH ZÁZNAMU

Debetní karty

Kreditní karty

Reliéfní záznam

Magnetická technologie

Charge karty

Předplacené karty

Čipová technologie

Hybridní technologie

Laserový záznam

DLE PROVEDENÍ

Elektronické

ZPŮSOB POUŢITÍ

Embosované

Bankomatové

Platební

Šekové záruční karty

UŢIVATEL

Soukromé karty

ROZSAH

Sluţební karty

POUŢITÍ

Proprietární

Tuzemské

Mezinárodní

MARKETING

VYDAVATEL

Základní

Prestiţní

VISA

MasterCard

Co-brandované

Affinity karty

Diners

Amex

JCB

Zdroj: Juřík P. Svět platebních a identifikačních karet, vlastní úprava

85

Příloha č. 2 Grafy - počty obchodních míst, počty bankomatů a srovnání průměrné transakce Graf č. 2 Počty obchodních míst akceptující PK v ČR od r. 1989 do 31.12.2009

13 500

12 000

5 930

3 100

1 175

925

743

10000

635

20000

8 200

34 016

24 730

30000

20 050

40000

26 330

50000

40 224

62 614

54 340

53 265

54 667

51 393

60000

48 723

70000

58 007

Počty obchodních míst akceptující PK v ČR

19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

0

Zdroj. Statistiky SBK http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm – vlastní úprava [cit.22.2.2010]

Graf č. 3 Počty instalovaných bankomatů v ČR

7

979

1 589

1 502

1 337

2 350

3 679

3290

3 096

2 850

214

19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

0

3

500

100

564

1000

795

1500

1 156

2000

1 424

2500

1 909

3000

2 669

3500

2 892

4000

3 534

Počty instalovaných bankomatů v ČR

Zdroj. Statistiky SBK http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm – vlastní úprava [cit.22.2.2010]

86

Graf č. 5 Srovnání průměrné transakce u obchodníků a na bankomatech Srovnání průměrné trankace u obchodníků a na ATM

4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

Průměrná trs. u obchodníků

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

0

Průměrná trs. na ATM

Zdroj. Statistiky SBK – http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm vlastní úprava [cit.22.2.2010]

87

Příloha č. 3

Ukázka různých moţností umístění bezkontaktní technologie

Obrázek č. 2

Zdroj: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2008.pdf[cit.27.1.2101]

88

Příloha č. 4

Zápis ze zasedání SEPA Národního koordinačního výboru (NKV SEPA) dne 11. března 2009 Přítomni: J. Pantůčková (ČBA/KB), L. Dupal (Sdruţení čs. spotřebitelů), M. Hešnaurová (Sdruţení pro bankovní karty), T. Hládek (ČNB), M. Kadorík (KB), V. Sigmund (Česká asociace treasury), R. Šoltýs (Hosp. komora ČR), H. Šrámková (Unicreditbank CZ), M. Téra (Svaz průmyslu a dopravy), K. Vítkovský (ČS). Program jednání: 1) Základní informace o SEPA a cíle činnosti NKV SEPA 2) Organizační záleţitosti výboru 3) Informace zástupců ČBA a členů pracovních skupin EPC o postupu příprav SEPA a aktuálních problémech 4) Různé, diskuse 1. Základní informace o SEPA, cíle činnosti NKV SEPA Předsedkyně NKV J.Pantůčková prezentovala základní informace o SEPA, tj. zejm. důvody vytváření jednotného prostoru (rozdílnost fungování národních platebních systémů identifikovala EK jako zásadní překáţku rozvoje volného pohybu zboţí a sluţeb) a důvody, proč iniciativu převzaly komerční banky (důsledek Nařízení ES 2560/2001, které má srovnat cenovou úroveň přeshraničních a vnitrostátních eurových plateb – bylo vydáno bez zohlednění reálných podmínek a existující infrastruktury). Banky ponesou rozhodující část nákladů zavedení SEPA (část téţ korporace), proto se zavázaly k unifikaci platebního styku samy, formou samoregulace, nikoliv legislativním aktem. V r.2002 vznikla Evropská rada pro platební styk (EPC) – po transformaci v r. 2004 je nejvyšším rozhodovacím orgánem komerčního sektoru pro platební styk, země jsou zastoupeny dle stanovených kriterií (počet obyvatel a plat. transakcí). ČR zde reprezentuje ČBA, zástupkyní je J. Pantůčková. Všechny členské státy mají za úkol vytvořit národní řídící a koordinační orgány pro implementaci SEPA, EK pořádá 2x ročně jejich zasedání. Činnost národního koordinačního orgánu v ČR dosud zajišťovala Pracovní skupina pro finanční sektor při Národní koordinační skupině pro zavedení eura. Vzhledem k odsunu termínu přijetí eura rozhodlo prezidium ĆBA v listopadu 2008 o vytvoření samostatného orgánu a zřízení NKV SEPA. Cíle NKV: hlavním úkolem v této fázi je zajištění komunikace se všemi subjekty, diskuse k potřebám a poţadavkům klíčových hráčů, přijímání společné strategie, příprava společných stanovisek, poskytování údajů o implementaci SEPA v ČR. V působnosti NKV bude zpracování národního plánu pro zavádění SEPA. 2. Organizační záleţitosti NKV SEPA -

Jednací řád K vlastnímu textu dokumentu nebyly připomínky. Proběhla diskuse k frekvenci jednání: podle čl.5 se výbor se schází min. 2x ročně, zúčastnění se shodli na uţitečnosti čtvrtletních zasedání, ta budou pokud moţno navazovat na důleţitá jednání nebo rozhodnutí EPC. V případě potřeby bude moţno svolat jednání mimořádné.

89

Místopředseda výboru: - Byl odsouhlasen návrh jmenovat místopředsedou NKV p.Tomáše Hládka, ředitele sekce peněţní a plat. styku ČNB.

3. Informace zástupců ČBA z pracovních orgánů EPC Experti ČBA po dohodě se slovenskou asociací bank zastupují ČR + SR v pracovních orgánech EPC, zaměřených na vývoj základních 4 platebních nástrojů SEPA, tj.: Systém SEPA pro bezhotovostní převody (SEPA Credit Transfer Scheme „SCT“) funguje od 28.1.08, ČR má velmi dobré výsledky (vyšší podíly SEPA plateb ve srovnání se státy eurozony). Členy systému SCT je přes 4800 bank, seznam je dostupný webstranách EPC (www.europeanpaymentscouncil.eu). Největším SEPA platebním systémem je „STEP2“, paralelně vznikají některé další (převáţně transformací národních systémů). Účastníci, kteří se (dobrovolně) zapojí do SEPA systému, musí závazně dodrţovat stanovená pravidla – nyní platí pro SCT tzv. Rulebook verze 2.31, která byla v ČBA přeloţena a členům NKV bude rozeslána. Vývoj pravidel průběţně pokračuje. Systém inkas SEPA (SEPA Direct Debit Scheme „SDD“): problematičtější zavádění neţ SCT, moţnost inkasovat účty v zahraničí je nová, velké diskuse a tlaky jsou na zachování zaběhnutých národních pravidel. SDD má začít fungovat od 1.11.t.r., některé státy termín zpochybňují. Systém SEPA se od tuzemského liší např. odvolatelností inkas a způsobem udělování souhlasu s inkasem mezi plátcem a příjemcem. Předmětem vývoje v současné době jsou doplňkové sluţby (Additional Optional Services) Oblast karet SEPA. Základní dokument: SEPA Card Framework („SCF“), základní cíl: karty vydané v zemi eurozony mají být akceptovány za stejných technických a fin. podmínek v jiných zemích eurozony. Poţadavky na karty: od 1.1.08 musí vydávané karty obsahovat čip+PIN, přechod v ČR probíhá dobře, některé „staré“ země kriterium neplní (důvodem je i nezávazný charakter dokumentu SCF). Současné tendence: - silné tlaky některých zemí ve snaze prosadit zachování jejich domácích systémů - poţadavky EK a ECB na vytvoření nového evropského vlastního kartového systému SEPA. Pracovní skupina Cards WG dále připravuje standardy pro kartové operace (dlouhodobá záleţitost). Oblast hotovostí – zaměření pracovní skupiny: role Evropské centrální banky a národních centr. bank při poskytování sluţeb komerčním bankám - zefektivnění řetězce nakládání s oběţivem, cesty sníţení oběţiva - dopady nové právní úpravy pl. styku do oblasti hotovostí Základní dokument: SEPA Cash Framework („SECA“) -

Z diskuse k podaným informacím: V. Sigmund: velké firmy (ČEZ,Transgas,ČGS) podporují jednotný standard SEPA, potenciální rezervy vidí ve větším poplatkovém zvýhodnění SEPA plateb. - k inkasním platbám: Členové ČAT mají zkušenosti v jiných zemích (Německo, Italie), podle p. Sigmunda povaţují inkasní model zaloţený na generelní inkasovatelnosti účtu za méně zpracovatelsky náročný. Jelikoţ členové ČAT jsou v pozici dodavatelů i odběratelů, preferuje ČAT existenci obou vyvíjených modelů SEPA. Zástupci bank blíţe vysvětlili rizika, spočívající v moţnosti plátce ţádat ve stanovených případech o vrácení zinkasovaných prostředků: příjemce nemá jistotu konečného připsání, systém je zneuţitelný, vyvolává zbytečné vícepráce, zvyšuje operační rizika. Jsou zkušenosti z některých zemí, kdy plátci v pravidelných obdobích tento postup vyuţívají spekulativně. Rizikovější proti ČR je i princip, kdy plátce uděluje souhlas s inkasem přímo příjemci, bez zapojení banky plátce.

90

Některé postupy k ošetření uvedených rizik jsou vyvíjeny jiţ i v rámci EPC, jedná se o tzv. volitelné doplňkové sluţby („AOS“). V ČR bude zájem zavést postupy redukující v maximální moţné míře případy vracení plateb. Velká změna bude na straně inkasujících dodavatelů (příjemců plateb) – bude třeba zasílat faktury s předstihem minimálně 4 týdnů. M. Téra se zajímal o dokument shrnující diskutované problémy: souhrnný materiál k dispozici není, jde o změny zaváděné novým zákonem o platebním styku, který byl teprve předán do LRV. Další diskuse se týkaly např.: poţadavku na vytvoření nového SEPA karetního systému a moţnosti jeho vyuţití k zabudování progresivnějších technologií a nových funkčností (např. pro nízkohodnotové platby) - podle přítomných nejde o pravděpodobnou situaci, s ohledem na mimořádně vysoké počáteční náklady (jiţ umořené déle fungujícími systémy, které tak mají více prostoru pro další vývoj). Podle M. Hešnaurové se problematikou nízkohodnotových plateb dokument SCF nezabývá, ani není jasné, zda by byl o tuto oblast doplňován. 4. Různé J. Pantůčková informovala o vydání roční zprávy o pokroku SEPA (zpracovala EK), ČR je dobře hodnocena za vývoj v oblasti karet, naopak kritizována za nízký podíl veřejného sektoru na SEPA platbách. Za ČR bude vznesena námitka k tomuto hodnotícímu kriteriu, které nerozlišuje rozdílnou roli veřejného sektoru v eurových a neeurových zemích. T. Hládek potvrdil, ţe ČNB vede velkou část účtů napojených na stát. rozpočet, v SEPA standardu jsou jiţ komerční platby zpracovávány, ale jde pouze o omezené počty, rozhodující masa bude aţ se zavedením €. Dne 30.3. pořádá EK zasedání národních řídicích orgánů pro implementaci SEPA. K projednávaným dokumentům (členům NKV byly rozeslány) lze do 25.3. sdělit připomínky, dotazy nebo jiné reakce. Počátkem dubna obdrţí členové NKV materiály z jednání, podněty k nim budou rovněţ vítány. J. Pantůčková informovala o připravovaném pracovním semináři k problematice nové právní úpravy platebního styku a SEPA, jedná se o akce kaţdoročně organizované ve spolupráci s ČNB, s určením pro pracovníky bank, příp. pro zainteresované nebankovní účastníky. Termín bude ještě upřesněn, podle p. Hládka se uvaţuje cca o polovině září. Členové NKV z profesních komor a sdruţení projevili velký zájem jak o tento seminář, tak o podobné akce, které by bylo event. moţno uspořádat pro jejich členy. Předsedkyně NKV nabídla pomoc v tomto směru. H. Šrámková: diskuse s korporátními klienty probíhají, častými překáţkami vyuţití standardu SEPA je chybějící IBAN a oblast reportingu -> zde bude potřeba zajistit, aby klient dostával stejný formát informací ze všech bank. Problematika strukturovaných informací a nově i zavádění kódů účelu platby se řeší v pracovních orgánech EPC, v návaznosti na tento vývoj se předpokládá implementovat vyvinuté standardy i v ČR. Návrh termínů dalších zasedání NKV SEPA: Středa 17.6. , středa 23.9., středa 2.12.

Zdroj: předáno Ing. M. Hešnaurovou, zástupkyní za Sdruţení pro bankovní karty.

91

Příloha č. 5

Hradecká lišta

Lisabonská smyčka

Zdroj: vnitřní zdroj ČS,a.s. – fotografie pouţívané při prezentacích Bezpečnosti karet

92

Příloha č.6

Skimmovací zařízení

Falešný panel

Falešná klávesnice

Podvodná klávesnice – přední a zadní strana

93

Detail podvodného panelu se skimmovacím zařízením

Skimmovací zařízení 2007

Skimmovací zařízení 2009

Antiskimmovací zařízení instalované bankou

Nový typ skimmovacího zařízení instalované podvodníky, které překoná antiskimmovací zařízení

Zdroj: vnitřní zdroj ČS,a.s. – fotografie pouţívané při prezentacích Bezpečnosti karet

94

Příloha č. 7 Základní typy Chytrých karet:

Zlatá Chytrá karta

Ukázky karet z galerie:

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=obj_chyka&from =button&prodId=2869 [cit.1.3.2010]

95

Příloha č. 8 Pojištění karty a osobních věcí Pojištění karty a osobních věcí – uzavřením tohoto pojištění si klient sjednává pojištění například pro případ: debetování účtu, ke kterému je vedena karta, v důsledku neoprávněné karetní operace, pokud došlo ke ztrátě nebo odcizení karty. Pojištění se vztahuje i na transakce s pouţitím PIN odcizení hotovosti, kterou klient vybral z účtu, ke kterému je vedena karta, v době do 12 hodin po výběru, k odcizení musí prokazatelně dojít při násilném přepadení nebo v důsledku nuceného výběru učiněného pod hrozbou fyzického násilí ztráty nebo odcizení klíčů, pokud došlo současně ke ztrátě nebo odcizení platební karty ztráty nebo odcizení dokladů – pokud došlo současně ke ztrátě nebo odcizení platební karty odcizení mobilního telefonu na území České republiky společně s kartou, k odcizení mobilního telefonu musí prokazatelně dojít při násilném přepadení a nebo pod pohrůţkou fyzického násilí (nikoliv prosté krádeţi) a záleţitost musí být šetřena Policií ČR zneuţití mobilního telefonu – náklady, které je pojištěný povinen uhradit mobilnímu operátorovi a které evidentně vznikly v období od ztráty či odcizení mobilního telefonu do okamţiku nahlášení ztráty či odcizení operátorovi odcizení příručních zavazadel včetně peněţenky, pokud k takové ztrátě nebo odcizení došlo současně se ztrátou nebo odcizením karty odcizení dioptrických brýlí, multimediálního přehrávače, pokud k takové ztrátě nebo odcizení došlo současně se ztrátou nebo odcizením karty kompenzace poplatku za vydání nové, jako náhrady za odcizenou nebo ztracenou platební kartu v částce dle Sazebníku. Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_grp_65_prod_40 [cit.18.1.2010]

96

Příloha č. 9 Ukázka dotazníku – tabulka v excelu

97