Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti. - zvyšování kvalifikace a uplatnění na trhu práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti - zvyšování kvalifikace a uplatnění na trhu práce Bakalářská práce

Autor: Michal Dalecký Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na nezaměstnanost. Teoretická část popisuje její typy, přirozenou míru nezaměstnanosti a trh práce. Také se zabývá možnostmi uchazečů o zaměstnání a dále tím, které nástroje patří do aktivní politiky zaměstnanosti. Praktická část se věnuje dotazníkovému průzkumu pro uchazeče o zaměstnání v okrese Havlíčkův Brod, zaměřené na vyhodnocení této problematiky. V závěru práce jsou návrhy na zlepšení situace na trhu práce.

Klíčová slova Nezaměstnanost, trh práce, přirozená míra nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, aktivní politika zaměstnanosti.

Annotation This thesis is focused on the unemployment. The theoretical part describes the types, the natural rate of unemployment and the labor market. It also deals with possibilities of job seekers, which tools are in active employment policy. The practical part is devoted to the questionnaire survey for jobseekers in the Havlíčkův Brod district to evaluate this issue. At the end of this thesis there are proposals for improvement situation in the labour market.

Key words Unemployment, labour market, the natural rate of unemployment, retraining, active employment policy.

Poděkování Velice rád bych poděkoval JUDr. Aleně Prchalové, Ph.D. za odbornou pomoc, trpělivost a cenné rady, které mi pomohly při tvorbě bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval své rodině za velkou trpělivost a podporu.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 12. 2013 ...................................................... Podpis

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1

Nezaměstnanost ...................................................................................................... 10 1.1

Míra nezaměstnanosti....................................................................................... 10

1.2

Typy nezaměstnanosti ...................................................................................... 12

1.2.1

Frikční nezaměstnanost............................................................................. 12

1.2.2

Strukturální nezaměstnanost ..................................................................... 13

1.2.3

Cyklická nezaměstnanost .......................................................................... 13

1.3

1.3.1

Dobrovolná nezaměstnanost ..................................................................... 14

1.3.2

Nedobrovolná nezaměstnanost ................................................................. 14

1.4

Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................... 15

1.4.1

Ekonomické důsledky ............................................................................... 15

1.4.2

Sociální důsledky ...................................................................................... 15

1.5

Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti ............................ 15

1.6

Přirozená míra nezaměstnanosti ....................................................................... 16

1.7

Náklady a přínosy nezaměstnanosti ................................................................. 17

1.7.1

Náklady nezaměstnanosti ......................................................................... 17

1.7.2

Přínosy nezaměstnanosti ........................................................................... 18

1.8

2

Nezaměstnanost z hlediska dobrovolnosti ....................................................... 14

Trh práce .......................................................................................................... 18

1.8.1

Trh práce z makroekonomického pohledu................................................ 19

1.8.2

Trh práce z mikroekonomického pohledu ................................................ 20

Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti ............................................................... 22 2.1

Státní politika zaměstnanosti............................................................................ 22

2.2

Zájemce o zaměstnání ...................................................................................... 22

2.3

Uchazeč o zaměstnání ...................................................................................... 23

2.4

Podpora v nezaměstnanosti .............................................................................. 23

2.5

Podpora při rekvalifikaci .................................................................................. 26

2.6

Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................... 27

2.6.1

Rekvalifikace ............................................................................................ 28

2.6.2

Investiční pobídky..................................................................................... 30

2.6.3

Veřejně prospěšné práce ........................................................................... 30

2.6.4

Společensky účelná pracovní místa .......................................................... 30

2.6.5

Překlenovací příspěvek ............................................................................. 31

2.6.6

Příspěvek na zapracování.......................................................................... 31

2.6.7

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.......................... 32

2.7

Evropský sociální fond v ČR ........................................................................... 32

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 34 3

Okres Havlíčkův Brod ............................................................................................ 34

4

Nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod ............................................................. 36

5

4.1

Vývoj volných pracovních míst v okrese Havlíčkův Brod .............................. 36

4.2

Ohrožené skupiny............................................................................................. 37

4.2.1

Absolventi a mladiství .............................................................................. 38

4.2.2

Osoby se zdravotním postižením .............................................................. 39

4.2.3

Ženy .......................................................................................................... 40

4.3

Věková struktura nezaměstnaných ................................................................... 41

4.4

Délka nezaměstnanosti ..................................................................................... 42

4.5

Struktura nezaměstnaných podle vzdělání ....................................................... 43

4.6

Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti ............................................... 44

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 46 5.1

Stanovení a odůvodnění hypotéz ..................................................................... 46

5.2

Časový rozvrh výzkumu .................................................................................. 47

5.3

Výsledky výzkumu........................................................................................... 47

5.4

Výsledky výzkumu z pohledu celku ................................................................ 48

5.5

Výsledky výzkumu z pohledu jednotlivých skupin ......................................... 58

5.5.1

Výsledky z pohledu pohlaví ..................................................................... 58

5.5.2

Výsledky z pohledu věku .......................................................................... 68

5.5.3

Výsledky z pohledu vzdělání .................................................................... 75

5.6

Zhodnocení výzkumu z pohledu celku ............................................................ 88

5.6.1

Zhodnocení z pohledu pohlaví .................................................................. 88

5.6.2

Zhodnocení z pohledu věku ...................................................................... 89

5.6.3

Zhodnocení z pohledu vzdělání ................................................................ 90

5.7

Návrhy na zlepšení situace na trhu práce ......................................................... 92

5.8

Vyhodnocení stanovených hypotéz.................................................................. 93

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 94 Seznam použité literatury ............................................................................................... 96 Seznam použitých internetových zdrojů ......................................................................... 97 Seznam obrázků .............................................................................................................. 99 Seznam tabulek ............................................................................................................. 100 Seznam grafů ................................................................................................................ 101 Přílohy........................................................................................................................... 103

ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral nezaměstnanost. S tímto problémem se v životě setká každý z nás. I já jsem po absolvování střední školy poznal, co nezaměstnanost znamená. Cílem bakalářské práce bude pomocí dotazníkového průzkumu vyhodnotit u různých obyvatel jejich zkušenosti s hledáním zaměstnání v okrese Havlíčkův Brod a toto dále posoudit např. podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání, a navrhnout jejich zlepšení situace na trhu práce. V závěru práce budou vyhodnoceny stanovené hypotézy. První kapitola se zabývá pojmy nezaměstnanosti. Představím Vám, co je míra nezaměstnanosti, jaký je vývoj nezaměstnanosti v posledních letech na Vysočině a v Havlíčkově Brodě, typy nezaměstnanosti z hlediska příčin, dobrovolnosti a důsledky nezaměstnanosti. Následuje přirozená míra nezaměstnanosti, náklady a přínosy nezaměstnanosti. Na závěr první kapitoly rozeberu nejen trh práce a její rozdělení na pohled makroekonomický a mikroekonomický. Ve druhé kapitole jsou rozebrány možnosti uchazečů o zaměstnání, do které patří státní politika zaměstnanosti, zájemci a uchazeči o zaměstnání. Významné místo zaujímá podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, kde naleznete v tabulkách maximální výši podpory v posledních letech v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Konec kapitoly je věnován především aktivní politice zaměstnanosti. Ve třetí kapitole je krátce popsán okres Havlíčkův brod a ve čtvrté kapitole bude rozebrána nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod z pohledu vývoje nezaměstnanosti, věkové struktury nezaměstnaných, délce nezaměstnanosti, struktury nezaměstnaných podle vzdělání a využití aktivních nástrojů zaměstnanosti v období 2009 – 10_2013. V poslední kapitole bude rozebráno dotazníkové šetření, které bylo provedeno v okrese Havlíčkův Brod. Dotazníky byly nabízeny buď přímo ve městech Havlíčkův Brod a Chotěboř nebo prostřednictvím Úřadu páce v Havlíčkově Brodě a cílem bylo navrhnout zlepšení situace nezaměstnaných na trhu práce. V závěru práce budou vyhodnoceny tři stanovené hypotézy.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost patří mezi nejvýznamnější makroekonomické ukazatele, která má vliv nejen na všechny oblasti ekonomiky, ale i na život společnosti. Obyvatelstvo lze rozčlenit na zaměstnané a nezaměstnané, ti tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo

(pracovní

síla)

a

ekonomicky

neaktivní

obyvatelstvo

(ostatní

obyvatelstvo). 

Zaměstnaní, mezi které jsou řazeni lidé, kteří jsou v pracovně-právním poměru nebo samostatně podnikají.



Nezaměstnaní jsou lidé, kteří nejsou zaměstnáni, práci aktivně hledají a mohou okamžitě nastoupit do práce.



Ekonomicky

aktivní

obyvatelstvo

je

celkový

součet

zaměstnaných

a nezaměstnaných. 

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou všichni lidé, kteří nejsou zařazeni v kategorii

zaměstnaných

nebo

nezaměstnaných.

Jedná

se

o

studenty,

handicapované jedince, důchodce.1

1.1 Míra nezaměstnanosti Představuje procentní podíl nezaměstnaných vůči celkovému počtu aktivního obyvatelstva (zaměstnaných a nezaměstnaných). Nezaměstnanost se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti:

u

U L U

V tomto vzorečku je u míra nezaměstnanosti (v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných.2 1

KVASNIČKA, Pavel. Makroekonomie. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 112 s. ISBN 978-80-87035-15-3.

10

Míra nezaměstnanosti se pozná tak, že mezi nezaměstnané se řadí lidé, kteří jsou nahlášeni

na

úřadech

práce,

nazýváme

jako

registrovaná

nezaměstnanost.

Nezaměstnaní se na úřadech práce hlásí z toho důvodu, že lidé doufají, že jim pomůže nalézt práci, ale také je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti.

Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR – registrovaná nezaměstnanost úřadů práce

Celorepubliková statistika není citlivá na regionální výkyvy. Na některých místech České republiky dochází k nezaměstnanosti vyšší než 12%, což představuje vysokou hodnotu. Jedná se především o Severní Čechy (Most, Louny, Chomutov) a Severní Moravu (Karviná, Ostrava).3

LIŠKA, Václav et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 3 ŠVARCOVÁ, Jena, Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie: Stručný přehled. 2004/2005. Zlín: CEED, 2004, 295 s. ISBN 80-902552-9-9. 2

11

Obrázek 2: Průměrná míra nezaměstnanosti v období 2000-20094

1.2 Typy nezaměstnanosti Rozlišujeme tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Je to nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická.

1.2.1 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost označována někdy jako normální nezaměstnanost (míra nezaměstnanosti činí 1-2%), vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Existuje na trhu mnoho lidí, kteří byli propuštěni v důsledku toho, že firmy vznikají či zanikají, dochází k technologickým změnám, organizačním změnám, které někdy přispívají k likvidaci pracovišť.5

4

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 691 s. ISBN 978-80-7400-0065. 5 BUCHTOVÁ, Božena et al. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8.

12

Tato nezaměstnanou je dočasná, přetrvává pár dní, maximálně pár týdnů.6 Do této skupiny patří i lidé, kteří dobrovolně opustili své pracovní místo a hledají lépe placenou práci.

1.2.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost představuje složitější poruchu. Postihuje většinou některá odvětví či výroby a je vyvolána klesající poptávkou po určité produkci statků. Důsledkem je klesající poptávka po práci v odvětví produkujícím výše uvedené statky a útlum těchto výrob. Útlum odvětví či výrob vede k růstu výrob v jiných odvětvích či výrobách. Nezaměstnanost v důsledku útlumu některých výrob je charakteristická tím, že uvolňovaná pracovní síla nachází na trhu práce možnost uplatnění na pracovních místech, které vyžadují jinou kvalifikaci. 7

1.2.3 Cyklická nezaměstnanost „Cyklická nezaměstnanost není na rozdíl od výše uvedených dvou kategorii v ekonomice trvale přítomná. Objevuje se pouze v obdobích, které vyplývají z hospodářských cyklů – vždy, jakmile se skutečný produkt dostane pod úroveň potenciálního produktu. Cyklická nezaměstnanost je nulová, když je celková nezaměstnanost rovna frikční a strukturální. Avšak pokud začne nabývat větších hodnot, dostává se ekonomika jako celek do vážných problémů. Bývá pak většinou dlouhodobá, udržuje se zpravidla několik měsíců. A tady již musí vláda nasadit silnější nástroje na její odstranění. Bývají to zpravidla investiční pobídky, snižování daní, plošná podpora podnikání a další velmi nákladné nástroje.“8

MÁČE, Miroslav. Makroekonomie v kostce. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007, 472 s. ISBN 978-80-247-1841-5. 7 BUCHTOVÁ, Božena et al. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 8 KVASNIČKA, Pavel. Makroekonomie. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 112 s. ISBN 978-80-87035-15-3. 6

13

Zvláštním typem je sezonní nezaměstnanost, která je výsledkem sezonní fluktuace poptávky po práci (nejčastěji ve stavebnictví, v zemědělství).9

1.3 Nezaměstnanost z hlediska dobrovolnosti Z hlediska dobrovolnosti rozlišujeme nezaměstnanost dobrovolnou a nedobrovolnou.

1.3.1 Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost je nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný vyhledává práci, ale požaduje vyšší mzdu, než která na trhu převládá.

1.3.2 Nedobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaní vyhledávají práci, akceptují mzdu, která na trhu převládá, ale i tak nemohou práci najít.10 Rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností se zakládá na předpokladu pružných a nepružných mezd. I.

Nezaměstnanost při pružných mzdách

Pokud je trh práce v rovnováze, potom se při existující reálné mzdové sazbě rovná nabízené množství práce poptávanému množství práce. II.

Nezaměstnanost při nepružných mzdách

Podle ekonomů nejsou mzdy dokonale pružné. Pokud je reálná mzdová sazba vyšší než její rovnovážná úroveň, poptávané množství práce je nižší než nabízené.11 Někteří nezaměstnaní nemají zájem se hlásit na úřadech práce. Jsou to především lidé, kteří jsou nezaměstnaní jen krátkodobě (člověk má již domluvený nástup na nové místo). Nebo jsou dlouhodobě nezaměstnaní, kteří nárok na podporu v nezaměstnanosti už ztratili a nemají již důvěru, že jim úřad práce nalezne nějakou práci. Z tohoto důvodu 9

BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. 10 HOLMAN, Robert. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 372 s. ISBN 978-807179-890-3. 11 LIŠKA, Václav et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-86419-54-1.

14

bývá skutečná nezaměstnanost pokaždé o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost.12

1.4 Důsledky nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti můžeme dělit do dvou oblastí, a to na důsledky ekonomické a důsledky sociální.

1.4.1 Ekonomické důsledky Ekonomické důsledky jsou tvořeny ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem. Jedná se o vliv cyklické nezaměstnanosti, ne přirozené míry nezaměstnanosti, jejíž bytí souvisí s efektivní alokací práce.

1.4.2 Sociální důsledky Mezi sociální dopady patří psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností a s ním související zvyšování nemocnosti, rozpady rodin, destrukce etických hodnot sjednocené s patologickými jevy (kriminalita, prostituce, alkoholismus apod.). Mnohdy sociální problémy směřují k radikalizaci postižených skupin, které mohou mít politické dopady či extrémní následky. Sociální dopady jsou deprimující především během dlouhodobé nezaměstnanosti, trvající déle než půl roku.13

1.5 Doba trvání nezaměstnanosti a frekvence nezaměstnanosti Délka trvání nezaměstnanosti se vyznačuje průměrnou délkou období, během které je osoba

nezaměstnaná.

Záleží

na

strukturálních

charakteristikách

trhu

práce

a na cyklických faktorech. Frekvence nezaměstnanosti představuje průměrné číslo, jak často jsou pracovníci za dané období nezaměstnaní. Záleží především na výkyvech agregátní poptávky po zboží

12

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 691 s. ISBN 978-80-7400006-5. 13 HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: Základní kurs. 2. vyd. Slaný: MELANDRIUM, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-25-1.

15

a službách, ze které je vyvozena i poptávka po práci. Zároveň frekvence nezaměstnanosti záleží na poptávce po práci dílčích firem v různorodých odvětvích.14

1.6 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je specifická kategorie, která nastane tehdy, když dojde k rovnováze ceny a mzdy v ekonomice, inflace je stabilní a vytváří tím velmi nízké hodnoty. Přirozená míra nezaměstnanosti vzniká součtem strukturální a frikční nezaměstnanosti, která je bezproblémová a přirozená pro ekonomiku. Její snižování má význam jen tehdy, když dosahuje větších hodnot. Hodnota přirozené míry nezaměstnanosti má tendenci pod vlivem nedokonalostí na trhu práce pomaleji růst. Vláda zakročí ve chvíli, kdy velká hodnota významně oslabí výkon ekonomiky.15 Příčiny růstu přirozené míry nezaměstnanosti: 

regulační zásahy vlády: projevuje se vyššími dávkami v nezaměstnanosti, která způsobuje ztrátu motivace lidí shánět práci a rychle do ní nastoupit, respektive se rekvalifikovat,



rostoucí význam sociálně psychologických faktorů: svazuje stěhování za prací, z důvodu svázanosti s prostředím,



hystereze na trhu práce: projevuje se, když lidé po určité době bez práce přicházejí o svou kvalifikaci,



strukturální

změny:

dochází

v

poslední

době

k růstu

přirozené

míry

nezaměstnanosti, 

demografické změny: probíhají v rámci určitých skupin, kam patří mladí lidé nebo ženy, než mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem.16

BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5 15 KVASNIČKA, Pavel. Makroekonomie. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 112 s. ISBN 978-80-87035-15-3. 14

16

1.7 Náklady a přínosy nezaměstnanosti Nezaměstnanost

má

své

náklady,

které

tvoří

pojítko

hlavně

s cyklickou

nezaměstnaností. Nezaměstnanost však může mít i své přínosy, jedná se zejména o nezaměstnanost frikční.

1.7.1 Náklady nezaměstnanosti Nezaměstnanost uvaluje náklady na každého z nás. Nezaměstnaní berou podporu v nezaměstnanosti, snižující jejich nepříjemnosti spojené se ztrátou příjmu, ale též na všechny zaměstnané pomocí plateb pojištění v nezaměstnanosti. Mezi náklady nezaměstnanosti patří: 

Ztráta agregátního výstupu a důchodu

Ukazuje hodnotu výstupu, která by byla nezaměstnanými vyrobena, kdyby pracovali. Tyto náklady nejsou bezvýznamné. Pokud je skutečná míra nezaměstnanosti mnohem vyšší než přirozená míra, dochází ke ztrátě výstupu. 

Znehodnocení lidského kapitálu

Lidský kapitál je hodnota vzdělání a získání způsobilostí a dovedností jedince. Tyto schopnosti obsahují nejen mechanické, ale i duševní schopnosti, které jsme dosáhli během studia spolu s těmi, které jsme rozvinuli v zaměstnání. Dlouhotrvající nezaměstnanost vede ke ztrátě schopností a snižuje se tak hodnota lidského kapitálu. 

Zvýšení kriminality

Lidé si nedokážou vydělat legálním způsobem a tak nastává možnost získat peníze prostřednictvím trestného činu. Vyšší míra nezaměstnanosti stojí za vyšší kriminalitou. 

Ztráta lidské důstojnosti

Nezaměstnanost vzbuzuje velký psychický tlak na celou rodinu. Psychické a společenské náklady nezaměstnanosti mohou být významnější než finanční ztráty, přestože je těžké náklady změřit.

16

HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: Základní kurs. 2. vyd. Slaný: MELANDRIUM, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-25-1.

17

1.7.2 Přínosy nezaměstnanosti Pokud by neexistovala nezaměstnanost, museli by lidé po skončení školy přijmout první zaměstnaní, které se nabízí a na které by se hodili a měli by v úmyslu ho dělat. Pokud nebudete v práci spokojeni, toto se promítne do produktivity vaší práce. Lidé zpravidla nepřijmou první práci, která se nabízí a snaží si najít práci, která bude odpovídat jejich schopnostem. Zavádění nových technologií s sebou nese jistou nezaměstnanost, dožadující se uzpůsobení pracovní síly. Nezaměstnanost umožňuje reagovat na tyto technologické změny. Uvedené přínosy nezaměstnanosti znamenají lepší alokaci zdrojů a zlepšují efektivnost veškeré ekonomiky. Někteří lidé nadhodnocují kvalitu své práce a neustále požadují vyšší mzdu, dovolenou, přestávky a další výhody, které přesahují hodnotu jejich přínosu.17

1.8 Trh práce Trh práce je místo, kde dva ekonomické subjekty (firmy a domácnosti) se střetávají pomocí poptávky a nabídky práce.18

Obrázek 3: Rovnováha na trhu práce19 17

LIŠKA, Václav et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-86419-54-1. 18 TULEJA, Pavel, Pavel NEZVAL a Ingrid MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008, 311 s. ISBN 80-251-0952-6.

18

Na vodorovné ose Obr. 1 je vyznačeno množství práce v hodinách. Na svislé ose je vyznačena reálná hodinová mzda. V bodě E dochází k rovnováze trhu práce. Poptávané množství práce se rovná nabízenému množství práce. Mzdu, během které se utváří rovnováha trhu, nazýváme rovnovážnou mzdou. Trh práce míří ke své rovnováze a drží se v ní podobným způsobem jako trh zboží. U nezaměstnanosti nebo nedostatku vzniká přechodná situace, ke které dochází eliminovaným pohybem reálné mzdy.20

1.8.1 Trh práce z makroekonomického pohledu Z makroekonomického

pohledu

dělíme

trh

práce

na

čtyři

přístupy:

klasicko-neoklasický, keynesiánský, monetaristický a neokeynesiánský. I když mají totožnou podstatu, odlišují se ve fungování a dosažení rovnováhy na trhu práce. 

Klasicko-neoklasický přístup k trhu práce

Předpokládá se, že nabídka práce a poptávka po práci se shoduje a to vede k plné zaměstnanosti a rovnovážné reálné mzdě. 

Keynesiánský přístup k trhu práce

Pružnost trhu práce se neočekává, přístup se zakládá na předpokladu, že trh práce je neflexibilní. V důsledku institucionálních překážek dochází k redukci poklesu nominálních mezd při existenci nezaměstnanosti. 

Monetaristický přístup k trhu práce

Funguje na předpokladu, že nominální mzdy a ceny jsou pružné a oba subjekty se zaměřují na vývoj reálných mezd. 

Neokeynesiánský přístup k trhu práce

Přístup je sjednocen s předpokladem neměnnosti cen a neexistence tlaku na nominální mzdu. Tato situace má vliv na „odbytové omezení“ na straně firem, které představuje poptávku po práci.21 19

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 691 s. ISBN 978-80-7400006-5. 20 HOLMAN, Robert. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 372 s. ISBN 978-807179-890-3.

19

1.8.2 Trh práce z mikroekonomického pohledu Poptávka po práci znamená, že se firma snaží sehnat zaměstnance, poptávají jejich práci. Tato funkce líčí závislost poptávaného množství práce na výši reálné mzdy.22

Obrázek 4: Poptávka po práci

„Při mzdové sazbě wA je optimální zaměstnanost LA určena bodem A, mezní příjem z produktu práce se shoduje s výší mzdy. Protože je mezní příjem z produktu práce klesající (klesající křivka MRPL) a mzdová sazba konstantní, pak když firma zaměstná méně než LA pracovníků, bude MRPL > w, jestliže naopak najme více pracovníků, pak bude MRPL < w.“23 Nabídka práce prozrazuje funkční závislost nabízeného množství práce na výši reálné mzdy. Velkou roli hraje předpoklad, že jedinci maximalizují prospěch ze spotřeby zboží a služeb a ze svého volného času.24

21

TULEJA, Pavel, Pavel NEZVAL a Ingrid MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008, 311 s. ISBN 80-251-0952-6. 22 SOUKUP, Jindřich, Vít POŠTA, Pavel NESET, Tomáš PAVELKA a Jiří DOBRYLOVSKÝ. Makroekonomie: Moderní přístup. 1. vyd. Praha: Management press, 2007, 514 s. ISBN 97880-7261-174-4. 23 MACÁKOVÁ, Libuše et al. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0. 24 SOUKUP, Jindřich, Vít POŠTA, Pavel NESET, Tomáš PAVELKA a Jiří DOBRYLOVSKÝ. Makroekonomie: Moderní přístup. 1. vyd. Praha: Management press, 2007, 514 s. ISBN 97880-7261-174-4.

20

Obrázek 5: Nabídka práce

„Nad kritickým bodem C zvýšení mzdové sazby snižuje nabízené množství práce, neboť důchodový efekt převažuje nad substitučním efektem.“ 25 Substituční efekt „Při vyšší mzdové sazbě každá hodina práce umožňuje získání většího množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času.“ Důchodový efekt „Vyšší mzdová sazba zvyšuje reálný příjem a vede tak k tendenci mít více volného času, resp. nahrazovat práci volným časem.“26

25

SAMUELSON, Paul A., William D. NORDHAUS. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X. 26 MACÁKOVÁ, Libuše et al. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0.

21

2 Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti Při hledání zaměstnání Vás nejdříve napadne možnost zeptat se příbuzných a přátel, ale je mnoho dalších způsobů. Úřad práce by měl být prvním krokem, kam by nezaměstnaný měl zamířit, neboť zde může najít mnoho nabídek, ale i možnost udělat si díky úřadu práce rekvalifikační kurz. Internet je v současné době nejpoužívanějším zdrojem informací, výhodou je velké množství nabídek práce. Inzerát v tisku je aktuální pouze v den výtisku, oproti internetu jsou možnosti omezené. Personální agentura je prostředníkem mezi firmou a zájemci o zaměstnání. Dalším způsobem můžete oslovit potenciálního zaměstnavatele přímo. Můžeme použít i metody, které nejsou příliš využívané např. účast na veletrzích pracovních příležitostí, vývěsky, rozhlasové a televizní vysílání atd.27 Absolventům škol schází praxe, proto mohou získat částečné zkušenosti formou stáže, brigády, praxe nebo výpomoci v neziskovém sektoru.

2.1 Státní politika zaměstnanosti Státní politiku zaměstnanosti tvoří stát a účastní se na ní subjekty činné na trhu práce, především zaměstnavatelé a odborové organizace. Stát spolupracuje s jinými subjekty činnými na trhu práce, hlavně s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením nebo organizacemi zaměstnavatelů (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 2, odst. 2). Státní správu v České republice provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 2, odst. 3).

2.2 Zájemce o zaměstnání Jedná se o fyzickou osobu, která stojí o sjednání zaměstnání. Fyzická osoba požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku úřadu práce na území České republiky. Úřad práce zprostředkovává přijatelné zaměstnání a může mu též zaručit rekvalifikaci (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 22, odst. 1).

KRUTINA, Miroslav et al. Práce: praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha: Český helsinský výbor, 2005, 176 s. ISBN 80-86436-17-9. 27

22

Zájemce o zaměstnání může mít zaměstnání, ale má zájem o to, aby mu bylo úřadem práce zprostředkováno nové zaměstnání.

2.3 Uchazeč o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o sjednání zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce, která se nachází v příslušném místě bydliště. Jestliže splní zákonem stanovené podmínky, úřad práce uchazeče o zaměstnání zařadí do evidence (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 24). Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, jenž není v pracovněprávním vztahu, služebním poměru, osobou jmenovanou v zákoně nebo osobou samostatně výdělečně činnou (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 25, odst. 1). Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání se věnuje těm uchazečům, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě či z jiných vážných důvodů vyžadují (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 33, odst. 1).

2.4 Podpora v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: 

dosáhl v rozhodném období zaměstnáním nebo další výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou,



požádal úřad práce, kde je evidován, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti,



není příjemcem starobního důchodu ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 39, odst. 1)28.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, kterému byl: 

v posledních 6 měsících před zaevidováním se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání zaměstnavatelem zrušen pracovněprávní vztah z důvodu porušení

ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 28

23

povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, 

v posledních 6 měsících před zaevidováním se jako uchazeč o zaměstnání zaměstnavatelem ukončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance z důvodu porušení povinnosti zaměstnanců dodržovat v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti režim dočasně práce neschopného pojištěnce,



má nárok na výsluhový příspěvek,

příspěvek je vyšší než podpora

v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání patřila, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek, 

ke dni, kdy má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává tzv. nekolidující zaměstnání. (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 39, odst. 2)29

Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání: 

do 50 let věku 5 měsíců,



nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,



nad 55 let věku 11 měsíců (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 43, odst. 1).

Prvořadé pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni předložení

žádosti

o

podporu

v nezaměstnanosti

(zákon

č.

435/2004

Sb.,

o zaměstnanosti, § 43, odst. 2). Výše podpory v nezaměstnanosti Výše podpory je první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, následující 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného vyměřovacího základu. Pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů bez důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, procentní sazba tvoří

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti?. [online]. 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14156 29

24

45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 50, odst. 3)30. Maximální výše podpory je 0,58násobku průměrné mzdy (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 50, odst. 6), tj. 14 157 Kč pro rok 2013 viz Tab. 2. Tabulka 1: Maximální výše podpory při doložení příjmů v nezaměstnanosti31

Podpora v nezaměstnanosti se žadateli stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, následující 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy, jestliže: „a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo základu pojistného vyměřovacího základu, nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.“ (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 51, odst. 1). Tabulka 2: Maximální výše podpory bez doložení příjmů v letech 2009 - 201332

ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 31 Měšec.cz: Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/ 32 Měšec.cz: Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/ 30

25

2.5 Podpora při rekvalifikaci Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, kdy má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. O podpoře při rekvalifikaci v prvé řadě rozhoduje úřad práce. Podpora při rekvalifikaci se dává po celou dobu rekvalifikace, dochází však i k výjimkám (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 40, odst. 3). „Uchazeči o zaměstnání se podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu:

a) poskytování starobního důchodu, b) poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 6, c) vazby“ (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 44, odst. 1). Maximální výše podpory při rekvalifikaci dosahuje 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 50, odst. 6).33 Tabulka 3: Maximální výše podpory při doložení příjmů při rekvalifikaci

Podpora při rekvalifikaci se určuje ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 51, odst. 2).

Business center: Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 33

26

Tabulka 4: Maximální výše podpory bez doložení příjmů v letech 2009 - 201334

Při doložení příjmu nebo vyměřovacího základu činí procentní sazba podpory při rekvalifikaci 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 50, odst. 3).

2.6 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je shrnutí opatření, která spějí k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zajišťuje ministerstvo a úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 104 odst. 1). Financována je z prostředků státního rozpočtu a hospodaření, které přispívá na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a zajištění aktivní politiky zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 107 odst. 1). Mezi základní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 104, odst. 2). Měšec.cz: Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-v-nezamestnanosti/ 34

27

Dalšími kroky aktivní politiky zaměstnanosti jsou: poradenství, které vykonávají nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, dále podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sdílené zprostředkování zaměstnání a cílené programy k řešení zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 105, odst. 1).35

2.6.1 Rekvalifikace Rekvalifikace je získání nové kvalifikace nebo doplnění stávající kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání. Při zjišťování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází ze současné kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována s cílem nabytí nových praktických dovedností i teoretických znalostí v rámci dalšího profesního vzdělávání.36 Úřad práce platí náklady rekvalifikace a poskytuje příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zabezpečuje úřad práce podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. V praxi zaměstnavatelů se projevuje jako účinná (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 109, odst. 1). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uděluje akreditace. „Akreditace se uděluje na základě písemné žádosti, jejíž součástí je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci.“ Je povinno rozhodnout nejdéle do 90 dnů ode dne doručení žádosti o akreditaci a může ustanovit akreditační

komisi ke zhodnocení žádosti o akreditaci. Akreditace

se poskytuje na dobu 3 let, a to ode dne právní moci rozhodnutí o jejím udělení (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 108, odst. 3)37.

ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 36 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 37 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 35

28

Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách.38 Rekvalifikaci vykonávají vzdělávací zařízení, státní a soukromé školy, státní a rekvalifikační střediska, soukromí podnikatelé. Dále se jedná o zahraniční právnické nebo fyzické osoby (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 108). Finální částka na vybranou rekvalifikaci jednoho uchazeče či zájemce o zaměstnání nesmí přesáhnut v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na rekvalifikaci částku 50 000 Kč (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 109a, odst. 9). Jestliže bez vážných důvodů odřekne uchazeč nebo zájemce nastoupit do zaměstnání, bude nucen uhradit úřadu práce cenu rekvalifikace (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 109a, odst. 8).39 Druhy rekvalifikací 

Profesní (specifická) rekvalifikace poskytuje kvalifikaci pro novou profesi (např. ošetřovatelka, účetní, správce výpočetní sítě). V dělnických profesích jsou na úrovni zaučení. Po absolvování získají rekvalifikanti osvědčení.



Praktická rekvalifikace - jde o profesní rekvalifikaci na úrovni zaučení s důrazem na praktickou přípravu.



Obnovovací kurz pro obnovení a rozšíření dovedností uchazečů o zaměstnání, kteří svou původní kvalifikaci po dobu minimálně 5 let nevykonávali.



Doplňková rekvalifikace rozšiřuje kvalifikaci pro určitou profesi (např. vazačský průkaz, lešenářský průkaz jako doplněk stavebních profesí apod.).



Motivační kurz je určen pro uchazeče, kteří nemají představu o náplni svého dalšího uplatnění. V kurzu jsou obeznámeni s náplní jednotlivých řemesel v určité oblasti. Výsledkem je doporučení pro následnou profesní rekvalifikaci v jednom z nabízených oborů. Mladistvému uchazeči může byt doporučen i návrat do přípravy k povolání (do učiliště, na střední školu, vysokou školu apod.).

Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 39 Business center: Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ 38

29



Nespecifická rekvalifikace je zaměřena na získávání znalostí a dovedností, které zvyšují uplatnitelnost na trhu práce. Jedná se obvykle o rekvalifikační kurzy, zaměřené například na počítačovou uživatelskou gramotnost.



Rekvalifikace (stáž) je určena především čerstvým absolventům škol, kteří získají potřebnou praxi v zaměstnání. Chybějící praxe je jeden z důvodů zaměstnavatelů nepřijmout do práce tyto osoby. Týká se období 6 měsíců, během kterého každý absolvent získává pracovní návyky či dovednosti v organizaci.40

2.6.2 Investiční pobídky Investičními pobídkami se u zaměstnavatele hmotně podporuje především vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 111, odst. 1) Školením se myslí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců. Školení může být obstaráváno i zaměstnavatelem (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 111, odst. 2).

2.6.3 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce představují časově omezené pracovní příležitosti vytvořené zvláště pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované Úřadem práce. Zaměstnavatel se s úřadem práce domluví ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání a to nejdéle na dvanáct po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru

(zákon

41

č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 112, odstavec 1).

2.6.4 Společensky účelná pracovní místa Na základě dohody s úřadem práce zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje pracovní místa a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jedná se také o pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce KRUTINA, Miroslav et al. Práce: praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha: Český helsinský výbor, 2005, 176 s. ISBN 80-86436-17-9. 41 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 40

30

uchazeč

o

zaměstnání

za

účelem

výkonu

samostatné

výdělečné

činnosti.

Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Příspěvek je poskytován maximálně po dobu 12 měsíců (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 113, odst. 1).

2.6.5 Překlenovací příspěvek Úřad práce smí na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na společensky účelné pracovní místo. „Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut“ (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 114, odst. 1).42 Příspěvek se přiznává nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku dosahuje nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 114, odst. 2).43

2.6.6 Příspěvek na zapracování Zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 116, odst. 1). Příspěvek se poskytuje pouze po dobu 3 měsíců a může dosahovat maximálně polovinu minimální mzdy, tj. v současné době 8 500 Kč (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 116, odst. 2).44

ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 43 ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 44 Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2012 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 42

31

2.6.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek je určen zaměstnavateli, který nemůže svým zaměstnancům zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 117, odst. 1). Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek činí maximálně polovinu minimální mzdy (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 117, odst. 2).45

2.7 Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond je ústředním finančním nástrojem k uskutečnění Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním úkolem fondu je rozvoj zaměstnanosti, snížit nezaměstnanost, podpořit sociální začleňování osob a rovné příležitostí orientované na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Cíle Evropského sociálního fondu jsou: 

pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin a nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce;



rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce;



celoživotní vzdělávání;



rozvoj kvalifikované pracovní síly;



nastolení moderních způsobů organizace práce a podnikání;



zlepšení přístupu žen na trhu práce;



boj s diskriminací a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce.

Pomocí fondu dochází k podpoře projektů neinvestičního charakteru, jako např.: 

rekvalifikace nezaměstnaných,



speciální programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny,

ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. 45

32



tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance,



podpora začínajícím OSVČ,



rozmach institucí služeb zaměstnanosti,



rozmach vzdělávacích programů,



vylepšování podmínek pro žáky i učitele (pro využívání ICT),



modernizace kombinované a distanční formy studia,



stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků a další.46

Základní programy Evropského sociálního fondu Programové období 2007-2013

umožňuje České republice čerpat prostředky

v programech: 

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) je orientovaný na snižování nezaměstnanosti pomocí aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, zapojení sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, růst kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v určených oblastech.47



Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) se orientuje na oblast rozvoje lidských zdrojů pomocí vzdělávání v různých formách s důrazem na souhrnný systém celoživotního učení, ztvárnění vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů.48



OP Praha – Adaptabilita (OPPA) se zaměřuje na vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení.49

Integrovaný portál MPSV: Evropský sociální fond v ČR [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf 47 Evropský sociální fond v ČR: OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz 48 Evropský sociální fond v ČR: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/opvk 49 Evropský sociální fond v ČR: OP Praha – Adaptabilita (OPPA) [online]. 2008 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oppa 46

33

PRAKTICKÁ ČÁST 3 Okres Havlíčkův Brod Okres Havlíčkův Brod se nachází v severní části kraje Vysočina (obr. č. 4). Rozlohou 1 264,95 km² se zařazuje na čtvrté místo v kraji za okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč a Pelhřimov. Jen okres Jihlava je menší. Celkový počet obyvatel v kraji činí 94 919 osob (hustota zalidnění představuje 75 obyvatel na 1 km²). Pro okres je typická velmi rozdrobená sídelní struktura.

Obrázek 6: Kraj Vysočina50

Převažujícím geologickým útvarem na celém okrese je Českomoravská vrchovina. Na severním okraji okresu můžeme nalézt Železné hory. V hospodářství okresu představuje významnou roli průmysl a zemědělství. Nejdůležitější podniky se zabývají textilní a oděvní výrobou, výrobou skla a strojírenstvím. Počet zaměstnanců se v podnicích za posledních 10 let zřetelně snížil, výroba byla dokonce zastavena úplně. Na zaměstnanosti se podstatně podílí i stavebnictví a terciární sektor. V zemědělství má důležitou úlohu obilnářství a pěstování brambor.

České obce: kraj Vysočina [online]. 2010-2012 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.ceskeobce.cz/kraj/vysocina 50

34

Okres kraje Vysočina představuje druhou nejnižší míru registrované nezaměstnanosti (po okrese Pelhřimov), jenž v poslední době zřetelně vzrostla, podobně jako počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo. Havlíčkův Brod je okres s poměrně zdravým životním prostředím a nižší úrovní znečištění, to má příznivý vliv i na rozvoj cestovního ruchu. Nejnavštěvovanějšími oblastmi v okrese jsou přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě a Údolí Doubravy.51

Český statistický úřad: Charakteristika okresu Havlíčkův Brod [online]. 2012 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod 51

35

4 Nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod Ukazatel „Registrovaná míra nezaměstnanosti“ byl počátkem roku 2013 nahrazen ukazatelem „Podíl nezaměstnaných osob“, který se vypočítá tímto způsobem: podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu = počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let / počet obyvatel ve věku 15 - 64 let v %. Dosud byl počet nezaměstnaných měřen pouze s ekonomicky aktivními osobami. Hodnota ukazatele je na rozdíl od míry nezaměstnanosti v předešlých letech nižší.

Podíl nezaměstnaných osob okres Havlíčkův Brod

7,7

8,1

7,4

7,7

2009

7,2

6,5

2010

2011

kraj Vysočina

7,6

7,0

2012

6,9

6,3

10_2013

Obrázek 7: Podíl nezaměstnaných osob Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Z grafu je patrné, že kraj Vysočina má vždy o trochu vyšší podíl nezaměstnaných osob než okres Havlíčkův Brod. V roce 2009 byl podíl nezaměstnaných osob 7,4%, v roce 2010 došlo k růstu na 7,7%. V roce 2011 došlo k nejvýraznějšímu poklesu za sledované období, a to o 1,2% na 6,5%. Rok 2012 byl ve znamení recese, došlo k růstu na 7,0%. Říjen v roce 2013 představuje hodnotu 6,3%, což je nižší o 0,7% oproti prosinci 2012.

4.1 Vývoj volných pracovních míst v okrese Havlíčkův Brod Tabulka 5: Počet uchazečů a VPM v okrese Havlíčkův Brod okres Havlíčkův Brod Počet uchazečů VPM

2009 5041 111

2010 5135 193

2011 4302 186

2012 4548 39

10_2013 4107 197

Zdroj: Vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

36

Obrázek 8: Počet uchazečů na 1 VPM Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Obr. 8 ukazuje počet uchazečů na 1 VPM v okrese Havlíčkův Brod a v kraji Vysočina. V roce 2009 bylo celkem 111 volných pracovních míst, to znamenalo 45,4 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Rok 2010 byl z pohledu uchazečů o zaměstnání optimističtější, jelikož došlo k růstu 82 volných pracovních míst, to představovalo 26,6 uchazečů na 1 VPM. V roce 2011 bylo 23,1 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Z Tab. 2 je vidět, že okres Havlíčkův Brod zaznamenal v roce 2012 pouze 39 volných pracovních míst pro 4548 nezaměstnaných, což představovalo 111,6 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Od 1. 1. 2012 platí nová novela zákona o

zaměstnanosti,

kdy

zaměstnavatel

nemusí

hlásit

volná

pracovní

místa.

Říjen 2013 ukazuje návrat k normálním číslům, na 197 volných pracovních míst čekalo 4107 uchazečů, což představuje 20,8 lidí na 1 VPM. Poznámka: historické minimum VPM v Havlíčkově Brodě je 30 VPM k 30. 11. 2012, to znamená 134,9 uchazečů na 1 VPM.

4.2 Ohrožené skupiny Vybral jsem tři skupiny, které se nejvíce setkávají s problémy získat pracovní místo.

37

4.2.1 Absolventi a mladiství Mínusem absolventů škol je nedostatek praxe, chybějící pracovními návyky a málo zkušeností. Mají však i přednosti - především aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi či větší profesní flexibilitou. Absolventi škol mají problémy s prosazením se na trhu práce zhruba do 25 let, poté se jejich situace postupně vylepší a stabilizuje. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci, pak lidé s maturitou, vyšší úroveň nezaměstnanosti je zřejmá u vyučených a nejvyšší u osob se základním vzděláním, kteří mají problémy s uplatněním se na trhu práce po celé své ekonomicky aktivní období.

Obrázek 9: Absolventi a mladiství v okrese Havlíčkův Brod Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Absolventů a mladistvých představovalo v roce 2009 397 osob. Ke konci roku 2010 bylo registrovaných absolventů škol o 52 osob méně než v roce 2009. K 31. 12. 2011 došlo k dalšímu poklesu registrovaných absolventů o 24 osob oproti roku 2010. Na konci roku 2012 došlo k navýšení absolventů škol o 15 osob, oproti roku 2011. Na konci října 2013 bylo registrováno 366 absolventů škol, při porovnání s koncem října 2012 (353 osob), bylo zaznamenáno o 13 absolventů víc.

38

4.2.2 Osoby se zdravotním postižením Na trhu práce jsou velmi zvláštní pracovní kategorií s určitými nároky na práci a pracovní podmínky přiměřené jejich zdravotnímu stavu. Plynou tím zvláštní podmínky jejich zaměstnavatelnosti a současně s nimi i tato specifika: 

nevyhovující pracovní podmínky



nevyhovující charakter práce



vysoký podíl fyzické práce



pracovní doba neodpovídající jejich handicapu



vzdělanostní limity



bariéry v komunikaci.

Nabídka volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů je proto minimální a trvale nedostatečná jak z hlediska jejich struktury, tak z hlediska počtu těchto úzce specializovaných míst. I když řada zaměstnavatelů má velké potíže s hledáním nových zaměstnanců, zdravotně postižené přijímají vzácně.

Obrázek 10: Osoby se zdravotním postižením Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Na Obr. 10 lze vidět nezaměstnanost osob se zdravotním postižením v okrese Havlíčkův Brod. Ke konci prosince 2009 Úřad práce evidoval 756 osob. Osob se zdravotním postižením v roce 2010

bylo

evidováno

784

osob,

což

představuje

nejvyšší

počet

osob

v období

39

12_2009-10_2013. Došlo ke zvýšení osob se zdravotním postižením na Úřadu práce o 28 osob. Od roků 2011 je evidováno 710 osob se ZP, což je o 74 osob méně než v roce 2010. Rok 2012 představuje 688 osob, tj. o 22 osob méně než v roce 2011. Na konci října bylo evidováno 686, oproti říjnu 2012 jde opět o zvýšení, tentokrát o 27 osob se ZP.

4.2.3 Ženy Na rodičovské dovolené jsou většinou ženy, a jestli je nutné pečovat o nemocného člena rodiny, většinou se ujímá této povinnosti opět žena. Pro zaměstnavatele je kvůli opakované nepřítomnosti v práci méně atraktivním zaměstnancem než muž, a její finanční ohodnocení je nižší. Jde-li žena na mateřskou dovolenou, ztrácí kontakt se svou firmou a vzniká pro ženu problém se po několika letech vrátit zpět do rozjetého vlaku. Ženy v kariérním postupu dále zpomaluje dosazování mužů na vedoucí pozice. V mužském kolektivu, který většinou ve firmách převažuje, se muži pracovně lépe poznají, vědí, jaké mají kvality a co od sebe mohou očekávat. Při pracovním postupu jednoho z nich dochází k tzv. síťování, což představuje vzájemné pomáhání si nahoru. Tabulka 6: Počet nezaměstnaných žen 2009 2010 2011 2012 10_2013 Okres Havlíčkův Brod 2503 2435 2188 2268 2167 Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

Tab. 6 ukazuje počet evidovaných žen v okrese Havlíčkův Brod. Ke konci prosince 2009 evidovaly úřady práce 2503 žen, což představuje nejvyšší počet za posledních 5 let. Na konci roku 2010 bylo evidováno 2435 žen, což je o 68 méně než v roce 2009. Na konci prosince 2011 bylo 2188 evidovaných žen, došlo ke snížení o 247 žen než v roce 2010. Konec prosince 2012 představuje zvýšení počtu o 80 žen. Ke konci října 2013 bylo evidováno 2167 žen, oproti konci října 2012 bylo vedeno o 20 žen méně.52

Integrovaný portál MPSV: Analýzy trhu práce v kraji Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy 52

40

4.3 Věková struktura nezaměstnaných Tabulka 7: Věková struktura nezaměstnaných v okrese Havlíčkův Brod do 19

4q_2009 4q_2010 4q_2011 4q_2012

166 164 164 189

20-24

689 644 591 617

25-29

550 571 479 449

30-34

607 596 489 470

35-39

552 598 532 566

40-44

468 476 411 464

45-49

550 542 416 461

50-54

55-59

701 700 554 534

60-64

644 713 605 665

nad 65

112 131 58 131

2 0 3 2

Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Tab. 7 shrnuje nezaměstnané v evidenci Úřadu práce v letech 2009-2012 podle jejich věku. V roce 2009 bylo nejvíce lidi nezaměstnaných ve věku 50-54 a to 701 lidí následovaní absolventy škol ve věku 20-24, počet lidi sčítá 689. Třetí nejvíce nezaměstnanou skupinou jsou lidé ve věku 55-59, které činilo 644 osob. Rok 2010 představoval zvýšení osob ve věku 55-59 oproti roku 2009 o 69 lidí na tehdejších 713 osob, druhou nejvíce nezaměstnanou věkovou skupinu tvořili lidé ve věku 50-54, která se oproti roku 2009 snížila o jednu osobu. Lidé ve věku 20-24 představují třetí nejvyšší nezaměstnanou skupinu lidí, oproti roku 2009 došlo ke snížení o 45 lidí na 644 osob. Nejvíce nezaměstnaných v roce 2011 představovaly stejné skupiny jako v letech minulých. Nejhůře na tom byla skupina lidí ve věku 55-59, došlo však k výraznému poklesu oproti roku 2010 a to o 102 lidí na 605 osob, lidé ve věku 20-24 byla druhou nejvíce ohroženou skupinou, došlo ke snížení o 53 lidí na tehdejších 591 osob. K nejvýraznějšímu snížení nezaměstnaných v roce 2011 došlo u věkové skupiny 50-54, to činilo o 146 lidí méně na tehdejších 554. V okrese Havlíčkův Brod v roce 2012 došlo ke zvýšení nejohroženější věkové skupiny 55-59 o 60 lidí na 665. Druhá nejohroženější skupina ve věku 20-24 se zvýšila o 26 lidí na 617, třetí nejohroženější byla skupina lidí ve věku 35-39, u které došlo k navýšení o 34 lidí na tehdejších 566 osob.

Obrázek 11: Věková struktura nezaměstnaných v okrese Havlíčkův Brod za rok 2013 Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV

41

Věková struktura za 3 poslední čtvrtletí roku 2013 ukazuje Obr. 11. Lidé starší 50 let patří mezi neohroženější skupiny. Nezaměstnanost této skupiny postupně za rok 2013 klesá

„Důvody jejich špatné umístitelnosti jsou následující: 

jejich současná kvalifikace obvykle neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů



nechuť některých z těchto uchazečů učit se novým pracovním návykům a přizpůsobovat se novým pracovním podmínkám, i když těchto osob obecně ubývá



relativně nižší pracovní výkonnost



nechuť zaměstnavatelů zaměstnávat tyto pracovníky z důvodu menší perspektivy, nižší pracovní výkonnosti v pracovním procesu a vyšších nároků na mzdu, vyšší nemocnosti a krátké doby odchodu ze zaměstnání do důchodu



menší ochota těchto pracovníků dojíždět do zaměstnání“53

Druhou nejpočetnější skupinou v roce 2013 představuje skupina absolventů a mladistvých ve věku 20-24, v prvním čtvrtletí byla nejvyšší hodnota, která ve druhém čtvrtletí klesla o 75 lidí, ve třetím čtvrtletí došlo opět ke zvýšení nezaměstnaností absolventů škol o 42 osob, což mohlo být ovlivněno vstupem nových absolventů škol do evidence úřadu práce. Při pohledu je vidět, že nejméně lidí na trhu práce představují lidé do 19 ti let a především lidé nad 65 let, kteří tvoří úplné minimum.

4.4 Délka nezaměstnanosti Tabulka 8: Délka nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod

2009

2010

2011

2012

2013

do 3 měsíců

1594

2027

1473

1465

1021

3-6 měsíců

1005

776

714

820

577

6-9 měsíců

690

399

309

410

489

9-12 měsíců

628

299

230

307

317

12-24 měsíců

651

915

658

605

681

nad 24 měsíců

473

719

918

941

1009

Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Délka nezaměstnanosti má veliký vliv na psychiku a případné zhoršení rodinné atmosféry. Podle Tab. 8 je zřetelné, že od roku 2009 do roku 2013 představuje nejvyšší počet osob Integrovaný portál MPSV: Analýzy trhu práce v kraji Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy 53

42

v evidenci úřadu práce do 3 měsíců, jedná se o krátkodobou nezaměstnanost. Od roku 2010 až po současnost došlo ke snížení z tehdejších 2027 evidovaných na ÚP v okrese Havlíčkův Brod o 1006 evidovaných na současných 1021. Nejméně evidovaných lidí je podle statistik ÚP v rozmezí 9-12 měsíců. V roce 2010 došlo k poklesu oproti roku 2009 o 52,4 % na 299 evidovaných, v roce 2011 bylo evidováno o 69 osob méně. Od roku 2012 došlo opět ke zvýšení osob v rozmezí 9-12 měsíců, a to o 77 osob. V říjnu 2013 nadále pokračuje zvyšování, v současnosti se jedná o 317 evidovaných lidí.

4.5 Struktura nezaměstnaných podle vzdělání Tabulka 9: Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v okrese Havlíčkův Brod 4q_2009

4q_2010

4q_2011

4q_2012

3q_2013

1

1

1

4

3

základní vzdělání

772

787

745

784

745

vyučeni

2594

2655

2067

2221

bez vzdělání + neúpl. zákl. vzděl.

střední bez maturity

87

86

90

62

1 759 50

vyučení s maturitou

369

338

258

208

237

ÚSV

116

133

115

114

118

ÚSO

872

882

772

855

839

vyšší odborné vzdělání

56

51

51

58

73

bakalářské vzdělání + VŠ

174

202

203

242

270

Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Tab. 9 představuje nezaměstnané rozdělené podle vzdělání. Největší podíl nezaměstnaných náleží vyučeným, kterých je v roce 2009 o 1722 lidí více než ÚSO. Ti představují druhou nejpočetnější skupinu, třetí nejpočetnější skupinou v roce 2009 náleží lidem se základním vzděláním, kteří mají za posledních 5 let stabilní počet nezaměstnaných. Nejmenší podíl nezaměstnaných náleží lidem bez vzdělání + neúplné základní vzdělání. Ke konci roku 2010 došlo k největšímu růstu u vyučených o 61 osob, k nejvýraznějšímu poklesu došlo u vyučených s maturitou o 31 osob. V roce 2011 stále náleží největší podíl vyučeným, ale v tomto roce došlo k výraznému poklesu o 588 osob, k mírnému růstu došlo u osob se středním vzděláním bez maturity (o 4 lidi). Na konci roku 2012 došlo opět k výraznému růstu nezaměstnaných

osob

s výučním

listem,

který

vzrostl

o

154.

K poklesu

došlo

o 50 nezaměstnaných u skupiny vyučení s maturitou. Konec 3. čtvrtletí 2013 v porovnání s koncem 3. čtvrtletí 2012 ukazuje největší růst u ÚSO o 87 osob, naopak k poklesu o 13 osob došlo u vystudovaných střední bez maturity o 13.

43

4.6 Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Tabulka 10: Počet umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje v okrese Havlíčkův Brod

Zdroj: vlastní ze statistických údajů na portálu MPSV Poznámka: v rámci CHPD, CHPM a CHPM – SVČ osob se ZP jsou hlavně zaměstnávány osoby se zdravotním postižením, který mají obtížnější situaci na trhu práce.

Tab. 10 se zabývá jednotlivými

nástroji aktivní

politiky zaměstnanosti

v období

12_2009 – 10_2013. V každém období byly nejvíce využívány rekvalifikace. V roce 2009 mezi nejžádanější patřily kurzy z oblasti výpočetní techniky, všeobecný sanitář, kurzy určené pro pracovníky v sociálních službách, různé typy svářečských kurzů a řidičských oprávnění. V roce 2010 došlo ke snížení umístěných uchazečů do rekvalifikace o 145 evidovaných. Nejhledanější rekvalifikační kurzy byly orientované na rozšíření řidičských oprávnění a profesní průkazy řidičů. V roce 2011 došlo k dalšímu poklesu rekvalifikací o 33 osob na tehdejších 101 umístěných uchazečů. Nejžádanější byly kurzy orientované na rozšíření řidičských oprávnění, získání profesních průkazů řidiče a kurzy z oblasti výpočetní techniky. U žen byl velký zájem o kurz „Pracovník v sociálních službách“. V roce 2012 došlo k opětovnému snížení umístěných do rekvalifikace, tentokrát o 37 uchazečů. Mezi nejčastější typy rekvalifikací patřily kurzy určené pro pracovníky v sociálních službách, kurzy účetnictví a administrativy, dále rozšíření řidičských oprávnění, různé typy počítačových kurzů a kurz základů podnikání. Na konci října 2013 opět dochází k vyššímu zájmu o rekvalifikace, který je o 16 účastníků více než na konci prosince 2012. Využívaným nástrojem jsou společensky účelná pracovní místa, kam patří i samostatně výdělečná činnost. V roce 2009 o tento nástroj mělo zájem 76 uchazečů. Oproti roku 2009 došlo k výraznému růstu SÚPM o 92 uchazečů. Na konci roku 2011 došlo k poklesu umístěných

44

uchazečů o 72 osob. V roce 2012 pokračoval pokles, ale pouze o 3 osoby. Koncem října 2013 bylo do SÚPM umístěno 63 osob. Zvýšená pozornost je věnována cílovým skupinám: dlouhodobě nezaměstnaní, mladí do 20 let, starší 50 let, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku a zdravotně znevýhodnění uchazeči. V roce 2009 využilo 74 osob chráněná pracovní místa, o rok později došlo ke snížení uchazečů o 15 osob. V roce 2011 byl zájem uchazečů podobný předešlému roku, zvýšil se zájem o jednu osobu. V roce 2012 došlo k výraznému poklesu zájmu lidi o 36 osob. Konec října 2013 ukazuje opětovný růst uchazečů o 23 osob. Veřejně prospěšné práce se rok od roku zvyšuje, v roce 2009 bylo 37 umístěných uchazečů, v roce 2010 došlo k růstu o 16 osob, v roce 2011 se zvýšilo o 17 osob a na konci roku 2012 se zvýšilo o jednu osobu. Říjen 2013 představoval zatím 42 osob, což je o 25 uchazečů méně než v říjnu 2012. Největší skupinu tvoří uchazeči o zaměstnání evidovaní v rozmezí 5-12 měsíců. Příspěvek na chod ChPD činil v roce 2009 105 uchazečů, v roce 2010 došlo k růstu o 29 uchazečů, který následně v roce 2011 poklesl o 33 uchazečů. Konec prosince 2012 došlo k výraznému poklesu o 89 osob. Na konci října 2013 zažádala pouze jedna osoba o příspěvek.54

Integrovaný portál MPSV: Statistická ročenka trhu práce v České republice [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro 54

45

5 Dotazníkové šetření Cílem byla snaha získat 100 dotazníků od lidí evidovaných na úřadech práce v okrese Havlíčkův Brod. Tohoto čísla se mi podařilo dosáhnout díky oslovení respondentů přímo ve městech Havlíčkův Brod a Chotěboř nebo prostřednictvím Úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Nezaměstnaní odpovídali na 19 položených otázek, kde převažují uzavřené odpovědi, ze kterých si dotazovaný může vybrat jednu odpověď, které se nejvíce blíží jeho názor, a pár polouzavřených odpovědí, které dovolují respondentovi volně vyjádřit svůj názor.

5.1 Stanovení a odůvodnění hypotéz V této části si stanovím tři hypotézy, které následně okomentuji, proč si myslím, že se případné hypotézy potvrdí či vyvrátí. Hypotéza č. 1 „Jste ochoten/a za prací dojíždět?“ Vlastní názor: Ochota dojíždět za prací vzrostla díky ekonomické krizi, v okrese Havlíčkův Brod došlo nejen k výraznému propouštění, ale i k zániku několika místních továren a firem. Pro propuštěné bylo dojíždění jedinou možností. Dospívající generace se orientuje více na svou kariéru a dojíždění do práce je pro ni normální. K potvrzení hypotézy dojde, pokud dotazovaný zvolí odpověď ANO u otázky 12. Hypotéza č. 2 „Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé?“ Vlastní názor: Nezaměstnaných ve věku nad 50 let neustále roste, mínusem lidí je snižování tempa, horší přizpůsobivost a schopnost učit se novým věcem. Plusem lidí nad 50 let je zkušenost nebo věrnost zaměstnavateli. Přestože převažuje velké množství lidí nad 50 let, zaměstnavatelé v současnosti dávají přednost mladším lidem. K potvrzení hypotézy dojde, pokud dotazovaný zvolí odpověď ANO u otázky 17. 46

Hypotéza č. 3 „Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč (minimální mzda)?“ Vlastní názor: V případě ztráty zaměstnání člověk může z finančního důvodu udělat vše pro zachování životní úrovně. Mladí lidé nemají příliš velký zájem pracovat za minimální mzdu a dávají přednost evidenci na úřadu práce. Práci za minimální mzdu nezaměstnaný vezme spíše dočasně, dokud nenajde lepší práci nebo pokud by měl ještě nějaký vedlejší příjem. K potvrzení hypotézy dojde, pokud dotazovaný zvolí odpověď NE u otázky 18.

5.2 Časový rozvrh výzkumu Tabulka 11: Časový rozvrh výzkumu 24. 10. - 26. 10. 2013 2. 11. 2013 4. 11. 2013 - 19. 11. 2013 20. 11 - 28. 11. 2013

Sestavení dotazníku Úprava a schválení otázek vedoucím bakalářské práce  Oslovení respondentů v Havlíčkově Brodě (40 ks)  Oslovení respondentů v Chotěboři (20 ks)  Průzkum na Úřadu práce v Havlíčkově Brodě (40 ks) Rozbor získaných dat Zdroj: vlastní zpracování

5.3 Výsledky výzkumu I když byl dotazník anonymní, některé odpovědi nemusely být zodpovězeny pravdivě, jelikož 40 dotazníků nabízeli zaměstnanci Úřadu práce v Havlíčkově Brodě a evidovaní mohli proto reagovat pozitivněji, než kdyby byli osloveni na ulici. Zaměřím se nejen na vyhodnocení dotazníku z pohledu celku, ale v další části dojde k posouzení této problematiky z pohledu věku, pohlaví a dosaženého vzdělání.

47

5.4 Výsledky výzkumu z pohledu celku

Graf 1: Otázka č. 1 Zdroj: vlastní průzkum

V první otázce převažuje polovina respondentů ve věku 20 – 35 let 52%, následují respondenti ve věku 36 – 50 let 31%, lidé ve věku 51 – 65 let 14% a pouhé 3% lidé ve věku 15 – 19 let.

Graf 2: Otázka č. 2 Zdroj: vlastní průzkum

48

V otázce pohlaví převažují ženy v počtu 54%, dotazovaných mužů činilo 46%.

Graf 3: Otázka č. 3 Zdroj: vlastní průzkum

Přes 52% dotazovaných odpovědělo svobodný/á, následovalo 40% ženatý/vdaná, pouhých 5% rozvedený/á a 3% vdovec/vdova.

Graf 4: Otázka č. 4 Zdroj: vlastní průzkum

Na otázku Nejvyšší Vaše dosažené vzdělání odpovědělo 51% lidí, že vystudovalo střední (s maturitou), 22% dotazovaných dalo vyučen, střední (bez maturity), následovalo 14% vysokoškolské, 11% vyšší odborné a jen 2% respondentů uvedlo základní vzdělání. 49

5. Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a? méně než 4 měsíce

5-8 měsíců

9-12 měsíců

déle než 12 měsíců

10% 17%

42%

31%

Graf 5: Otázka č. 5 Zdroj: vlastní průzkum

Z průzkumu vyplynulo, že 42% dotazovaných je nezaměstnáno méně než 4 měsíce, 31% odpovědělo 5 – 8 měsíců, 17% 9 – 12 měsíců a déle než 12 měsíců odpovědělo 10% respondentů.

6. Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Ano

Ne

46% 54%

Graf 6: Otázka č. 6 Zdroj: vlastní průzkum

Se službami úřadu práce není spokojeno 54% respondentů, 46% odpovědělo, že je spokojeno se službami.

50

Graf 7: Otázka č. 7

Zdroj: vlastní výzkum V současné době 57% evidovaných hledají pracovní nabídky na internetu, 22% na úřadu práce, 12% získávají informace od přátel, pouhých 6% hledají inzeráty v novinách a 3% respondentů zvolilo jinak.

Graf 8: Otázka č. 8 Zdroj: vlastní průzkum

Na otázku č. 8 odpovědělo 41% respondentů, že hledají zaměstnaní denně, 25% odpovědělo jednou týdně, 17% jednou za 14 dní, 12% překvapilo, že zaměstnání si nehledá a 5% dalo jiné.

51

Graf 9: Otázka č. 9 Zdroj: vlastní průzkum

Ze 100 dotazovaných 83% nezaměstnaných odpovědělo, že by se zúčastnilo rekvalifikace, 13% odpovědělo nevím a pouhé 4% ne.

10. Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal? Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC

14

Kurzy pro řemeslné profese Kurzy svařování

7 2

Kurzy zaměřené na služby péče o tělo Kurzy v oblasti gastronomie

4 2

Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví

20

Kurzy v sociální oblasti

15

Kurz na vysokozdvižný vozík Řidičské průkazy

8 5

Kurzy v oblasti elektro

Počítačové kurzy

6 17

Graf 10: Otázka č. 10 Zdroj: vlastní průzkum

Nejvíce respondentů by zajímal kurz v oblasti ekonomiky a účetnictví (20), počítačové kurzy (17), kurz v sociální oblasti (15), velký zájem je i o kurz zaměřený na grafické a technické programy PC (14), kurz na vysokozdvižný vozík (8), kurz pro řemeslné profese (7), kurz v oblasti elektro (6), řidičské průkazy (5), kurz zaměřený na služby péče o tělo (4) a nejméně zaujaly kurzy v oblasti gastronomie a svařování (2).

52

11. Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce? Zprostředkoval mi volné místo

17

Nabídl mi rekvalifikaci

20

Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce

7

Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem

9

Pomohl mi jiným způsobem

2

Nepomohl mi

45 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Graf 11: Otázka č. 11 Zdroj: vlastní průzkum

Podle 45% dotazovaných odpovědělo, že jim úřad práce nepomohl, 20 % evidovaných úřad práce nabídl rekvalifikace, 17ti% respondentů zprostředkoval volné místo, pouze 9% bylo umístěno na nově vytvořené místo zaměstnavatelem, 7% bylo umístěno na veřejně prospěšné práce a 2% dotazovaných odpovědělo, že jim pomohl jiným způsobem.

Graf 12: Otázka č. 12 Zdroj: vlastní průzkum

Většina dotazovaných je ochotna dojíždět (81%), nevím odpovědělo 11% a pouze 8% řeklo ne.

53

Graf 13: Otázka č. 13 Zdroj: vlastní průzkum

Z šetření vyplývá, že 43% dotazovaných není ochotno se přestěhovat kvůli nové práci, dalších 31% neví a jen 26% bylo ochotno se přestěhovat.

Graf 14: Otázka č. 14 Zdroj: vlastní průzkum

Jen 56% respondentů odpovědělo, že by nepřijalo nabídku pracovat v zahraničí, 24% neví a 20% by tuto nabídku přijalo.

54

Graf 15: Otázka č. 15 Zdroj: vlastní průzkum

U této otázky 44 % dotazovaných odpovědělo spíše ano, 24% vybralo možnost, že v době nezaměstnanosti se cítí psychicky vyčerpáni. 22% respondentů odpovědělo spíše ne a 10% se necítí vůbec psychicky vyčerpaní.

Graf 16: Otázka č. 16 Zdroj: vlastní průzkum

Především déle pracující pocítili velké snížení životní úrovně (41%), pouze mírné snížení pocítilo 39% a 20% dotazovaných nepocítilo velké snížení.

55

Graf 17: Otázka č. 17 Zdroj: vlastní průzkum

Většina dotazovaných 82% si myslí, že starší lidé budou mít větší problém získat zaměstnání, 13% si nemyslí, že budou mít starší lidé problém získat práci a 5% nevědělo odpovědět.

Graf 18: Otázka č. 18 Zdroj: vlastní průzkum

Na tuto otázku 73% dotazovaných odpovědělo ne, pouze 27% bylo ochotno případně pracovat za minimální mzdu.

56

Graf 19: Otázka č. 19 Zdroj: vlastní průzkum

Nejvíce respondentů (37%) je ochotno pracovat za více než 15.000 – 20.000Kč, 29% dotazovaných by souhlasilo se mzdou 10.000 – 15.000Kč, následuje 26% respondentů ochotných pracovat za více než 20.000 – 25.000Kč, 5% touží pracovat za více než 25.000 – 30.000Kč a pouze 3% za více než 30.000Kč.

57

5.5 Výsledky výzkumu z pohledu jednotlivých skupin 5.5.1 Výsledky z pohledu pohlaví

1. Věk Muži

Ženy

34

18

17

14 10

1

4

2

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

Graf 20: Otázka č. 1 Zdroj: vlastní průzkum

Graf 20 ukazuje věk dotazovaných v poměru 54 žen a 46 můžu. Převažují ženy ve věku 20-35 let (34), následují ženy ve věku 36-50 let (14), 4 ženy ve věku 51-65 let a pouze 2 ženy ve věku 15-19 let. U mužů převažují dotazovaní ve věku 20-35 let (18), o jednoho muže méně byli dotazovaní ve věku 36-50 let (17), dále 10 můžu ve věku 51-65 let, a 1 muž ve věku 15-19 let.

3. Stav Muži

Ženy

34

24 18

16

3 Svobodný/á

Ženatý/ vdaná

2

Rozvedený/á

1

2

Vdovec/ vdova

Graf 21: Otázka č. 3 Zdroj: vlastní průzkum

58

U grafu 21 převažují svobodné ženy (34), vdané (16) a poté následují 2 rozvedené i vdovy. Oproti ženám, u mužů převažují ženatí dotazovaní (24),

4. Nejvyšší Vaše dosažené vzdělání? Muži

Ženy 34

18

17 11

1

7

4

1

Základní

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

4

3

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 22: Otázka č. 4 Zdroj: vlastní průzkum

Nejvyšší dosažené vzdělání u žen převažuje střední vzdělání (s maturitou) 34, vysokoškolské vzdělání má 11 žen, jen 4 ženy jsou vyučené i s vyšším odborným vzděláním a pouze 1 žena má základní vzdělání. U mužů převládalo vzdělání vyučen v počtu 18, které následují muži se středním vzděláním (s maturitou 17), s vyšším odborným vzděláním (7), nízký počet dotazovaných s vysokoškolským vzděláním (3), a pouze 1 muž se základním vzděláním.

5. Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a? Muži 20

Ženy

22 18

13 9

8 4

méně než 4 měsíce

5-8 měsíců

9-12 měsíců

6

déle než 12 měsíců

Graf 23: Otázka č. 5 Zdroj: vlastní průzkum

59

Nejvíce žen (22) i mužů (20) bylo nezaměstnáno méně než 4 měsíce, následují ženy (18) i muži (13) nezaměstnáni 5-8 měsíců, 9 mužů a 8 žen odpovědělo 9-12 měsíců. Nejnižší počet evidovaných žen (6) a mužů (4) je nezaměstnáno déle než 12 měsíců.

6. Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Muži

Ženy 31

23

23

23

Ano

Ne

Graf 24: Otázka č. 6 Zdroj: vlastní průzkum

V grafu 24 převládá nespokojenost se službami u 31 žen a 23 mužů, stejný počet žen i mužů (23) odpovědělo, že je spokojeno se službami úřadu práce.

7. Kde nejčastěji hledáte pracovní nabídky? Muži

Ženy

40

17

16 6 Úřad práce

4 Internet

7

2

Inzeráty v novinách

5

Informace od přátel

2

1

Jinak

Graf 25: Otázka č. 7 Zdroj: vlastní průzkum

Zajímavé bylo zjištění, kde každé pohlaví nejvíce hledá pracovní nabídky. U žen převažuje, že hledají nabídky na internetu (40), velmi málo hledají nabídky na úřadu 60

práce (6), informace od přátel hledá 5 žen, minimálně 2 ženy hledají práci v novinách. Pouze jedna žena si vybrala možnost jinak (všude, kde se dá). U mužů též převládá internet, ale ne v tak velkém počtu jako u žen, jedná se pouze o 17 mužů, více mužů oproti ženám hledá nabídky na úřadu práce (16), informace od přátel (7), inzeráty v novinách (4), a 2 muži si vybrali možnost jinak (kombinací mnoha možností, nehledám práci).

8. Jak často hledáte zaměstnání? Muži

Ženy

25 16

15 11

10

6

6 3

Denně

Jednou týdně

Jednou za 14 dní

6

2 Jiné

Zaměstnání si nehledám

Graf 26: Otázka č. 8 Zdroj: vlastní průzkum

Graf 26 ukazuje, že o práci mají větší zájem ženy. Denně hledá zaměstnání 25 žen, 15 žen hledá alespoň jednou týdně, jen 6 žen hledá zaměstnání jednou za 14 dní, některé ženy si zaměstnání vůbec nehledají (6). Pouze 2 ženy si vybraly možnost jiné (2-3x týdně, podle zájmu). Muži též nejvíce hledají zaměstnání denně (16), ale mají menší zájem oproti ženám. Jednou za 14 dní (11) je druhá nejčastější odpověď dotazovaných, následuje jednou týdně (10), stejně jako u žen i muži odpověděli, že si zaměstnání nehledají (6). 3 muži si vybrali možnost jiné (nepravidelně, podle finanční situace, jednou za měsíc).

61

9. Zúčastnil/a byste se rekvalifikace kvůli nové práci? Muži

Ženy

37

Ano

Ne

Nevím

46 2 2 7 6

Graf 27: Otázka č. 9 Zdroj: vlastní průzkum Většina žen (46) i mužů (37) je ochotno se zúčastnit rekvalifikace kvůli nové práci. Možnost nevím si vybralo 6 žen a 7 můžu. Pouze 2 ženy i muži odpověděli, že nemají zájem se zúčastnit rekvalifikace.

10. Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal? Muži

Ženy

Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC 7 Kurzy pro řemeslné profese 7 Kurzy svařování 2 Kurzy zaměřené na služby péče o tělo 0 4 Kurzy v oblasti gastronomie 1 1 Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví 5 Kurzy v sociální oblasti 3 Kurz na vysokozdvižný vozík 7 Řidičské průkazy 1 4 Kurzy v oblasti elektro 6 Počítačové kurzy 7

7

15 12 1

10

Graf 28: Otázka č. 10 Zdroj: vlastní průzkum

Největší zájem dotazovaných žen je o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (15), dále převažuje zájem o kurzy v sociální oblasti (12), zájem byl o počítačové kurzy (10), dále překvapivě ženy zajímaly kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC (7). Dotazovaných 7 mužů nejvíce zajímaly počítačové kurzy, kurzy na vysokozdvižný vozík, kurzy pro řemeslné profese a kurzy zaměřené na grafické a technické programy 62

PC. Kurz v oblasti elektro zaujalo 6 mužů, a 5 dotazovaných mužů mělo zájem o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví.

11. Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce? Ženy

Muži

6

Zprostředkoval mi volné místo

Nabídl mi rekvalifikaci

8 3

Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce

0

12

4 4

Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem Pomohl mi jiným způsobem

11

5

2

Nepomohl mi

16

29

Graf 29: Otázka č. 11 Zdroj: vlastní průzkum

Jak Vám v době nezaměstnanosti pomohl úřad práce? Podle dotazovaných žen (29) i mužů (16) převažuje názor, že jim nepomohl. Méně dotazovaných žen dále odpovědělo, že jim nabídl rekvalifikaci (12), zprostředkoval volné místo (6). Muži odpověděli, že jim úřad práce zprostředkoval volné místo (11), nabídl rekvalifikaci (8).

Graf 30: Otázka č. 12 Zdroj: vlastní průzkum

Z grafu 30 je vidět, že ženy i muži jsou ochotni dojíždět za prací. 45 žen dotazovaných odpovědělo ano, pouze 7 žen nevědělo odpovědět na otázku a 2 ženy odpověděly ne.

63

Muži odpověděli, že jsou ochotni dojíždět za prací (36), dalších 6 mužů odpovědělo, že nestojí o dojíždění za prací, a jen 4 muži neví.

13. Byl/a byste ochoten/a přestěhovat se kvůli novému zaměstnání? Muži

Ženy

24 19

18

17

14 8

Ano

Ne

Nevím

Graf 31: Otázka č. 13 Zdroj: vlastní průzkum

Graf 31 říká, že ženy nejsou ochotny se přestěhovat kvůli novému zaměstnání (19), o jednu ženu méně odpovědělo, že by kvůli práci byly ochotny se přestěhovat (18) a 17 žen neví. Muži mají výraznější odstupy, 24 mužů by nemělo zájem se přestěhovat, 14 mužů neví, a 8 mužů by byli ochotni se přestěhovat kvůli práci.

14. Kdybyste dostal/a nabídku pracovat v zahraničí, přijal/a byste ji? Muži

Ženy

30 26 15

13 9

7

Ano

Ne

Nevím

Graf 32: Otázka č. 14 Zdroj: vlastní průzkum

64

Graf 32 ukazuje, že ženy (26) ani muži (30) nemají velký zájem pracovat v zahraničí, dále ženy (15) a muži (9) vybralo možnost, že neví a pouze 20 lidí (13 žen a 7 mužů) ze 100 by přijali nabídku pracovat v zahraničí.

15. Cítil/a (cítíte) jste se psychicky vyčerpán/a v době nezaměstnanosti? Muži 22

Ženy

22

17 12

10

7

5

Ano

Spíše ano

Spíše ne

5

Ne

Graf 33: Otázka č. 15 Zdroj: vlastní průzkum

22 žen i mužů odpovědělo spíše ano, 17 žen odpovědělo, že se cítí v době nezaměstnanosti psychicky vyčerpány. Spíše ne odpovědělo 12 mužů a 10 žen, pouze 7 mužů prochází psychickým vyčerpáním. Shodně 5 žen a 5 mužů odpovědělo, že nepociťují psychické vyčerpání.

16. Pocítil/a jste během nezaměstnanosti velké snížení Vaší (a Vaší rodiny) životní úrovně? Muži 25 16

Ženy

22 17 12

8

Ano, velké snížení

Ano, ale pouze mírné snížení

Ne

Graf 34: Otázka č. 16 Zdroj: vlastní průzkum

65

Převažují ženy (25), které pocítily velké snížení, 17 žen cítilo pouze mírné snížení a 12 žen nepocítilo pokles životní úrovně. Muži spíše preferovali možnost pouze mírné snížení (22), až poté vybrali odpověď, že pocítili velké snížení životní úrovně (16), a pouze 8 mužů nepocítilo pokles životní úrovně.

17. Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé? Muži 43

Ženy

39

12

Ano

3

2

1 Ne

Nevím

Graf 35: Otázka č. 17 Zdroj: vlastní průzkum

U této problematiky ženy (39) i muži (43) souhlasí s názorem, že starší lidé mají větší problém v současné době získat zaměstnání, 3 ženy, a 2 muži neví a s tímto názorem nesouhlasí 12 žen a pouze jeden muž.

18. Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč (minimální mzda)? Muži

Ženy 38

35

19 8

Ano

Ne

Graf 36: Otázka č. 18 Zdroj: vlastní průzkum

66

Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500 Kč? Ne. Takto převážně odpověděli ženy (35), ale i muži (38). 19 žen a 8 mužů by byli ochotni za minimální mzdu pracovat.

Graf 37: Otázka č. 19 Zdroj: vlastní průzkum

Graf 37 ukazuje, za kolik by nejraději dotazovaní pracovali. U žen převažují spíše nižší částky. 10.000 – 15.000Kč i více než 15.000 – 20.000Kč si tuto možnost vybralo 20 žen. Více než 20.000 – 25.000Kč si vybralo 9 dotazovaných, více než 25.000 – 30.000Kč 4 ženy. Pouze jedna žena by požadovala více než 30.000Kč. Muži (17) nejčastěji vybírali odpověď více než 15.000 – 20.000Kč a více než 20.000 – 25.000Kč, 9 dotazovaných mužů by uspokojilo 10.000 – 15.000Kč, 2 muži by měli zájem o více než 30.000Kč, a pouze jednomu muži by stačilo více než 25.000 – 30.000Kč. Žena má v naší společnosti pořád méně pracovních příležitostí než muž. Muž si hledá více práce, už jen kvůli tomu, že může dělat více fyzické práce. Muži jsou stále chápáni jako živitelé rodiny, proto si chtějí vydělávat víc, aby ji zabezpečili.

67

5.5.2 Výsledky z pohledu věku Věkové skupiny jsem rozdělil do 4 kategorií, a to na kategorie 15–19 let, 20–35 let, 36–50 let, a 51–65 let. Tabulka 12: Otázka č. 2 - Pohlaví

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

Žena

2

34

14

4

Muž

1

18 Zdroj: vlastní průzkum

17

10

Nejvíce dotazovaných patří do kategorie 20-35 let (34 žen a 18 můžu), druhou nejčastější kategorií je 36-50 let (14 žen a 17 mužů), třetí je kategorie 51-65 let (jen 4 ženy a 10 mužů). Pouze 3 osoby (2 ženy a 1 muž) patří do kategorie 15-19 let. Tabulka 13: Otázka č. 3 - Stav

Svobodný/á Ženatý/ vdaná Rozvedený/á Vdovec/ vdova

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

3

48

1

0

0

4

27

9

0

0

3

2

0

0 Zdroj: vlastní průzkum

0

3

Podle tab. 3 nejvíce dotazovaných v kategorii 20-35 let tvoří především svobodní (48) a ženatí (4), v kategorii 36-50 let převažovali ženatí/vdané (27), rozvedení (3) a pouze 1 svobodná osoba. Kategorii 51-65 let tvoří ženatí/vdané (9), dále vdovci/vdovy (3), a 2 respondenti byli rozvedení. V kategorii 15-19 let odpovídali pouze svobodní (3). Tabulka 14: Otázka č. 4 - Nejvyšší Vaše dosažené vzdělání?

Základní Vyučen, střední (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné Vysokoškolské

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

0

1

1

0

0

4

10

8

3

26

17

5

0

8

3

0

0 13 Zdroj: vlastní průzkum

0

1

Nejvíce dotazovaných ve věku 20-35 let tvořili respondenti se středním vzděláním (s maturitou 26), následují dotazovaní s vysokoškolským vzděláním (13), s vyšším odborným vzděláním (8), mezi respondenty byli i vyučeni, střední bez maturity (4), a se základním vzděláním (1). Jak již bylo řečeno, druhou nejpočetnější věkovou skupinou je 36-50 let, kde převažují lidé se středním

68

vzděláním (s maturitou 17), dále vyučeni, střední bez maturity (10), pouze 3 respondenti s vyšším odborným vzděláním, a jedna osoba se základním vzděláním. Lidé v kategorii 51-65 let tvoří hlavně vyučeni, střední bez maturity (8), následují respondenti se středním vzděláním (8), a jedna osoba s vysokoškolským vzděláním. V kategorii 15-19 let jsou pouze respondenti se středním vzděláním (s maturitou 3). Tabulka 15: Otázka č. 5 - Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a?

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

1

28

11

2

2

12

11

6

0

6

9

2

0

4

méně než 4 měsíce 5-8 měsíců 9-12 měsíců déle než 12 měsíců

0

6 Zdroj: vlastní průzkum

U lidí ve věku 20-35 let převažují nezaměstnaní méně než 4 měsíce (28), následuje 5-8 měsíců (12), 6 respondentů odpovědělo, že je nezaměstnáno 9-12 a déle než 12 měsíců. Druhá věková kategorie 36-50 let odpověděla, že respondenti byli nezaměstnaní méně než 4 měsíce a 5-8 měsíců (11). 9 dotazovaných odpovědělo, že bylo nezaměstnáno 9-12 měsíců. Skupina respondentů

ve

věku

51-65

let

odpovědělo,

že

bylo

nezaměstnáno

především

5-8 měsíců (6), déle než 12 měsíců (4) a méně než 4 měsíce a 9-12 měsíců odpovědělo shodně po 2 respondentech. Lidé ve věku 15-19 let byli nezaměstnaní 5-8 měsíců (2) a méně než 4 měsíce (1). Tabulka 16: Otázka č. 6 - Jste spokojen/a se službami úřadu práce?

Ano Ne

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

1

21

17

7

2

31 Zdroj: vlastní průzkum

14

7

Lidé ve věku 20-35 let odpovědělo, že je nespokojeno se službami úřadu práce (31), jen 21 dotazovaných je spokojeno se službami. Skupina respondentů ve věku 36-50 let odpovědělo, že je spokojeno se službami (17), nespokojeno 14 respondentů. Lidé ve věku 51-65 let shodně odpověděli ano (7), ne (7). Skupina respondentů ve věku 15-19 let odpovědělo, že nejsou spokojeni se službami (2), jedna osoba je spokojena.

69

Tabulka 17: Otázka č. 7 - Kde nejčastěji hledáte pracovní nabídky?

Úřad práce Internet Inzeráty v novinách Informace od přátel Jinak

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

0

4

12

6

3

43

10

1

0

0

4

2

0

3

4

5

1

0

0

2 Zdroj: vlastní průzkum

Lidé ve věku 20-35 nejčastěji hledá zaměstnání na internetu (43), minimum lidí hledá zaměstnání na úřadu práce (4), někteří lidé se spoléhají na informace od přátel (3). Byli i respondenti, kteří vybrali odpověď jinak (2). Lidé ve věku 36-50 nejčastěji hledají zaměstnání na úřadu práce (12), na internetu (10). Méně v oblibě mají evidovaní inzeráty v novinách i informace od přátel (4). Pouze jedna osoba odpověděla jinak. Lidé ve věku 51-65 let hledají zaměstnání na úřadu práce (6), tato skupina nejvíce oproti předchozím skupinám spoléhá na informace od přátel (5). 2 osoby hledají zaměstnání v inzertních novinách (2) a pouze jeden respondent hledá práci na internetu. Mladí ve věku 15-19 let se spoléhá na internet. Tabulka 18: Otázka č. 8 - Jak často hledáte zaměstnání?

Denně Jednou týdně Jednou za 14 dní Jiné Zaměstnání si nehledám

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

3

23

12

3

0

12

9

4

0

4

8

5

0

4

0

1

2

1

0 9 Zdroj: vlastní průzkum

Jak často hledají lidé zaměstnání? Podle výsledků věkové skupiny 20-35 let denně (23), následuje jednou týdně (12). Překvapivé je, že 9 osob nemá zájem hledat si zaměstnání. Dále dotazovaní vybrali možnost jednou za 14 dní (4) a možnost jiné (4). Druhá nejpočetnější věková skupina 36-50 let hledá zaměstnání denně (12), dále jednou týdně (9), následuje jednou za 14 dní (8). Pouze 2 nezaměstnaní odpověděli, že si zaměstnání nehledá. Starší lidé ve věku 51-65 let nečekaně hledají zaměstnání jednou za 14 dní (5), následuje jednou týdně (4). Jsou však i lidé, kteří hledají zaměstnání denně (3). Jeden z dotazovaných vybral odpověď jiné a jeden, že si zaměstnání nehledá. Mladí ve věku 15-19 let si zaměstnání hledají denně (3).

70

Tabulka 19: Otázka č. 9 - Zúčastnil/a byste se rekvalifikace kvůli nové práci?

Ano Ne Nevím

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

3

44

27

9

0

3

0

1

0

5 Zdroj: vlastní průzkum

4

4

Každá věková skupina odpověděla, že je ochotna se zúčastnit rekvalifikace. Nejčastěji lidé ve věku 20-35 let odpovědělo ano (44), 5 dotazovaných neví a pouze 3 evidovaní odpověděli ne. Lidé ve věku 36-50 let odpověděli ano (27) a jen 4 evidovaní odpověděli, že neví. Lidé ve věku 51-65 let dávali přednost odpovědi ano (9), 4 osoby řekly, že neví. Pouze jeden dotazovaný odpověděl ne. Mladí ve věku 15-19 odpověděli ano (3). Tabulka 20: Otázka č. 10 - Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal?

Počítačové kurzy Kurzy v oblasti elektro Řidičské průkazy Vysokozdvižné vozíky Kurzy v sociální oblasti Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví Kurzy v oblasti gastronomie Kurzy zaměřené na služby péče o tělo Kurzy svařování Kurzy pro řemeslné profese Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

0

8

6

3

0

1

4

1

0

4

1

0

0

1

2

5

2

7

5

1

1

15

4

0

0

2

0

0

0

3

1

0

0

0

2

0

0

1

3

3

0

10

3

1

Zdroj: vlastní průzkum U lidí ve věku 20-35 let převažuje zájem především o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (15), kurzy zaměřené na grafické a technické programy (10), počítačové kurzy (8) a kurzy v sociální oblasti (7). Menší zájem této věkové skupiny je o řidičské průkazy (4), kurzy zaměřené na služby péče o tělo (3), kurzy v oblasti gastronomie (2) a po jedné osobě kurzy pro řemeslné profese, kurzy v oblasti elektro i kurz vysokozdvižné vozíky. U dotazovaných ve věku 36-50 let nedošlo k výrazným rozestupům. Nejvíce zaujaly počítačové kurzy (6), kurzy v sociální oblasti (5), kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (4). Lidem ve věku 51-65 let nejvíce zaujaly vysokozdvižné vozíky (5), počítačové kurzy a kurzy pro řemeslné profese zaujalo po třech dotazovaných- Mladí lidé ve věku 15-19 let si vybrali kurzy v sociální oblasti a v oblasti ekonomiky a účetnictví (1).

71

Tabulka 21: Otázka č. 11 - Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce?

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

0

4

8

5

2

6

9

3

0

0

5

2

0

4

3

2

0

1

1

2

1

37

5

0

Zprostředkoval mi volné místo Nabídl mi rekvalifikaci Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem Pomohl mi jiným způsobem Nepomohl mi Zdroj: vlastní průzkum

Na tuto otázku věková skupina 20-35 let odpověděla, že jim úřad práce nepomohl (37). Pár dotazovaným byla nabídnuta rekvalifikace (6), 4 dotazovaným bylo zprostředkované volné místo a další 4 dotazovaní byli umístěny na nově vytvořené místo zaměstnavatelem. Jeden dotazovaný odpověděl, že mu pomohl jiným způsobem. Lidé ve věku 36-50 let odpověděli nejčastěji, že jim byla nabídnuta rekvalifikace (9) nebo jim bylo zprostředkováno volné místo (8). 5dotázaných odpovědělo, že bylo umístěno na VPP a dalším 5 ti úřad práce nepomohl. Byl jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem, odpověděli 3 nezaměstnaní. 1 dotazovaný odpověděl, že mu úřad práce pomohl jiným způsobem. Lidé ve věku 51-65 let nejčastěji odpověděli, že jim úřad práce zprostředkoval volné místo (5), ostatní vybrali odpověď, že jim byla nabídnuta rekvalifikace (3). Po 2 lidech odpovědělo, že byli umístěni na VPP, na nově vytvořené místo zaměstnavatelem a dotazovaným pomohl úřad práce jiným způsobem. Mladí ve věku 15-19 let odpověděli, že jim byla nabídnuta rekvalifikace (2) a jedna osoba odpověděla, že mu úřad práce nepomohl. Tabulka 22: Otázka č. 12 - Jste ochoten/a za prací dojíždět?

Ano Ne Nevím

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

2

43

29

7

1

2

1

4

0

7 Zdroj: vlastní průzkum

1

3

Každý z dotazovaných je ochoten kvůli zaměstnání dojíždět. 43 lidí ve věku 20-35 let odpovědělo ano, 7 lidí neví a jen 2 dotazovaní vybrali odpověď ne. Lidé ve věku 36-50 let jsou ochotni kvůli zaměstnání dojíždět (29), pouze jeden dotazovaný vybral možnost ne a další dotazovaný vybral možnost nevím. U lidí ve věku 51-65 let už nejde o tak výrazný rozdíl. I zde však převládá názor, že kvůli práci budou lidé ochotni dojíždět (7), 4 dotazovaní odpověděli ne a 3 nevím. Mladí ve věku 15-19 let odpověděli ano (2) a jeden dotazovaný ne.

72

Tabulka 23: Otázka č. 13 - Byl/a byste ochoten/a přestěhovat se kvůli novému zaměstnání?

Ano Ne Nevím

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

1

24

0

1

1

12

22

8

1

16 Zdroj: vlastní průzkum

9

5

Z této tabulky můžeme vyčíst, kdo by měl vůbec pomyšlení přestěhovat se kvůli novému zaměstnání. Mladší generace ve věku 20-35 let je ochotna se přestěhovat (24), dalších 16 dotazovaných neví, a 12 evidovaných by nemělo zájem se přestěhovat. Lidé ve věku 36-50 let by odpovědělo, že by o přestěhování nemělo vůbec zájem (22), 9 lidí neví. Nejstarší věková kategorie 51-65 let o tuto nabídku příliš neměli zájem (8), dalších 5 dotazovaných dalo, že neví (5). Pouze jedna osoba by měla zájem se přestěhovat. Každý mladý ve věku 15-19 let (3) by vybral odlišnou odpověď. Tabulka 24: Otázka č. 14 - Kdybyste dostal/a nabídku pracovat v zahraničí, přijal/a byste ji?

Ano Ne Nevím

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

1

18

1

0

0

14

29

13

2

20 Zdroj: vlastní průzkum

1

1

Otázka č. 14 ukazuje, že lidé od 36 ti let by nabídku do zahraničí vůbec nepřijali. U lidí ve věku 20-35 let převážila odpověď nevím (20), ale následuje pozitivní odpověď, jelikož 18 dotázaných by přijalo zahraniční nabídku. Dalších 14 dotázaných by nepřijalo pracovat v zahraničí. Skupina lidí ve věku 36-50 let by nemělo zájem pracovat v zahraničí (29), jedna osoba by nabídku přijala a jedna osoba neví. U lidí ve věku 51-65 let též převažuje nezájem pracovat v zahraničí (13), jedna osoba neví. Mladí lidé ve věku 15-19 let neví (2), jedna osoba by nabídku přijala. Tabulka 25: Otázka č. 15 - Cítil/a (cítíte) jste se psychicky vyčerpán/a v době nezaměstnanosti?

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

0

10

11

3

1

20

18

5

2

14

2

4

0

8 Zdroj: vlastní průzkum

0

2

V době nezaměstnanosti věková skupina 20-35 let preferovala možnost spíše ano (20), spíše ne (14), ano (10) a pouze 8 dotazovaných se necítí psychicky vyčerpaný. Lidí ve věku 36-50 let

73

preferovali možnost spíše ano (18), následuje odpověď ano (11), a pouze dva dotazovaní odpověděli spíše ne. Skupina lidí ve věku 51-65 let po sečtení preferují spíše ano (5), následuje spíše ne (4), ano (3), a pouze dva lidé vybrali možnost ne. Mladí ve věku 15-19 let odpověděli spíše ne (2), spíše ano (1). Tabulka 26: Otázka č. 16 - Pocítil/a jste během nezaměstnanosti velké snížení Vaší (a Vaší rodiny) životní úrovně?

Ano, velké snížení Ano, ale pouze mírné snížení Ne

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

1

16

19

5

1

19

11

8

1 17 Zdroj: vlastní průzkum

1

1

Velice vyrovnané výsledky jsou u odpovědí, jestli lidé pocítili pokles životní úrovně v době nezaměstnanosti. Lidé ve věku 20-35 let pocítili mírné snížení (19), nepocítili pokles životní úrovně (17), až 16 lidí pocítilo velké snížení. U lidí ve věku 36-50 let převažuje velké snížení (19), následuje pouze mírné snížení (11), a jeden dotazovaný odpověděl ne. Lidé ve věku 51-65 let pociťují pouze mírné snížení (8), následuje velké snížení (5). Pouze jedna osoba necítí pokles životní úrovně. Mladí ve věku 15-19 let pociťují velké snížené (1), pouze mírně snížení (1), a nepociťují snížení (1). Tabulka 27: Otázka č. 17 - Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé?

Ano Ne Nevím

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

1

39

29

13

2

9

2

0

0

4 Zdroj: vlastní průzkum

0

1

Na konci výzkumu bylo zjištěno, že lidé od dvaceti let souhlasí s tvrzením, že lidé starší 50 let budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé. Pouze mladí ve věku 15-19 let s tímto tvrzením nesouhlasí. Tabulka 28: Otázka č. 18 - Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč?

Ano Ne

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

0

15

8

4

3

37 Zdroj: vlastní průzkum

23

10

Z výsledků bylo zjištěno, že nikdo z dotazovaných příliš nestojí o minimální mzdu. Především mladí ve věku 15-19 let by za 8.500Kč nepracovali.

74

Tabulka 29: Otázka č. 19 - Jaké finanční ohodnocení si Vy sám/a představujete, pokud s minimální mzdou nesouhlasíte?

10.000Kč – 15.000Kč Více než 15.000Kč – 20.000Kč Více než 20.000Kč – 25.000Kč Více než 25.000Kč – 30.000Kč Více než 30.000Kč

15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

1

13

9

6

1

16

13

7

1

17

8

0

0

4

1

0

0 2 Zdroj: vlastní průzkum

0

1

Lidé ve věku 20-35 let touží především o mzdě více než 20.000 – 25.000Kč (17), více než 15.000 – 20.000Kč (16), následuje mzda ve výši 10.000 – 15.000Kč. Lidé ve věku 36-50 let preferují mzdu více než 15.000 – 20.000Kč, 10.000 – 15.000Kč (9), následuje mzda ve výši více než 20.000 – 25.000Kč. Nejstarší věková kategorie 51-65 let by se spokojila se mzdou ve výši více než 15.000 – 20.000Kč (7), 10.000 – 15.000Kč (6). Jedna osoba by chtěla mzdu ve výši více než 30.000Kč. Překvapivě mladí lidé ve věku 15-19 let se spokojí se mzdou ve výši 10.000 – 15.000Kč (1), více než 15.000 – 20.000Kč (1) a více než 20.000 – 25.000Kč (1).

5.5.3 Výsledky z pohledu vzdělání

1. Věk 15-19 let

20-35 let

36-50 let

51-65 let

26

17 13 10

8

4 0 1 1 0 Základní

8

3

5

0

3 0

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

0

Vyšší odborné

0

0 1

Vysokoškolské

Graf 38: Otázka č. 1 Zdroj: vlastní průzkum

Se středním vzděláním (s maturitou) převažují lidé ve věku 20-35 let (26), následuje věková kategorie 36-50 let (17), 51-65 let (5) a mladí ve věku 15-19 let (3). Z grafu je 75

patrné, že střední vzdělání (bez maturity) převažuje u starší skupiny lidí ve věku 36-50 let (10) a 51-65 let (8). Pouze 4 dotazovaní ve věku 20-35 let odpověděli, že jsou vyučeni. Třetí nejpočetnější skupinou byli dotazovaní s vysokoškolským vzděláním, kteří byli ve věku 20-35 let (13) a 51-65 let (1). Dále následují lidé s vyšším odborným vzděláním, kde převažovali lidé ve věku 20-35 let (8) a ve věku 36-50 let. Nejméně početnou skupinou dotazovaných byli lidé se základním vzděláním, a to ve věku 20-35 let (1) a ve věku 36-50 let (1).

2. Pohlaví Žena

Muž

34

18

17

11 7 4

1

4

1

Základní

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

3

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 39: Otázka č. 2 Zdroj: vlastní průzkum

Se středním vzděláním (bez maturity) odpovědělo 34 žen a 17 mužů, u vyučených převažovali muži (18) než ženy (4), s vysokoškolským vzděláním bylo více žen (11) a pouze 3 muži. Dotazovaných s vyšším odborným vzděláním bylo více mužů (7) než žen (4). Pouze 1 žena a 1 muž měli základní vzdělání.

76

3. Stav Svobodný/á

Ženatý/ vdaná

Rozvedený/á

Vdovec/ vdova

29

19 15

5 6

4

2 1

2 1

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

1 0 1 0 Základní

13

0 0 1

0 0 Vyšší odborné

Vysokoškolské

Graf 40: Otázka č. 3 Zdroj: vlastní průzkum

U dotazovaných se středním vzděláním převažují svobodní (39), dále ženatí/vdané (19), minimum respondentů jsou rozvedení (2) a vdovec (1). U vyučených převažují ženatí/vdané (15), dále pouze 4 svobodní, 2 rozvedení a 1 vdovec. U vysokoškolského vzdělání odpovídali pouze svobodní (13) a vdova (1). S vyšším odborným vzděláním odpověděli ženatí/vdané (6) a svobodní (5). Se základním vzděláním odpověděli svobodná (1) a rozvedený (1).

5. Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a? méně než 4 měsíce

5-8 měsíců

9-12 měsíců

déle než 12 měsíců

19 17

8

9 7 5

1 1

8

8

6

2

2

0 0

Základní

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

1

2 2 2 0

Vyšší odborné

Vysokoškolské

Graf 41: Otázka č. 5 Zdroj: vlastní průzkum

Nejvíce dotazovaných se středním vzděláním (s maturitou) odpovědělo, že byli nezaměstnáni 5-8 měsíců (19), následují nezaměstnáni méně než 4 měsíce (17), 77

9-12 měsíců (9) a déle než 12 měsíců (6). U vyučených převažuje nezaměstnanost menší než 4 měsíce (8), dále 5-8 měsíců (7), 9-12 měsíců (5) a pouze 2 dotazovaní déle než 12 měsíců. U vysokoškolského vzdělání převažuje nezaměstnanost menší než 4 měsíce (8), následuje nezaměstnanost 5-8 měsíců (2), 9-12 měsíců (2) a déle než 12 měsíců (2). U lidí s vyšším odborným vzděláním převažuje nezaměstnanost menší než 4 měsíce. 5-8 měsíců (2) a pouze 1 dotazovaný 9-12 měsíců. Jen se základním vzděláním je (bylo) nezaměstnáno méně než 4 měsíce (1) a 5-8 měsíců (1).

6. Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Ano

26

Ne

25

14

0

2

Základní

11

9

8

2

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

Vyšší odborné

3

Vysokoškolské

Graf 42: Otázka č. 6 Zdroj: vlastní průzkum

Jste spokojen/a se službami úřadu práce? Lidé se středním vzděláním odpověděli ano (26), o jednoho respondenta méně odpověděli ne (25). Vyučení nejsou spokojeni (14), spokojeni (8). Vysokoškoláci jsou též nespokojeni (11), pouze minimum dotazovaných je spokojeno se službami (3). U lidí s vyšším odborným vzděláním převažuje spokojenost (9). Nespokojenost se službami úřadu práce mají lidé se základním vzděláním (2).

78

7. Kde nejčastěji hledáte pracovní nabídky? Úřad práce

Internet

Inzeráty v novinách

Informace od přátel

Jinak

32

11

11 5

0 1 0 1 0 Základní

2 3 1

Vyučen, střední (bez maturity)

11

8 3 3 2

Střední (s maturitou)

1 2 0

0

0

0

3

0

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 43: Otázka č. 7 Zdroj: vlastní průzkum

U lidí se středním vzděláním převažuje internet (32), dále úřad práce (11), inzeráty v novinách (3) a informace u přátel (3). 2 dotazovaní vybrali možnost jinak. Vyučení hledají pracovní nabídky na úřadu práce (11), internet (5), informace od přátel (3), inzeráty v novinách (2) a pouze jeden respondent vybral možnost jinak. Vysokoškoláci hledají zaměstnání jen na internetu (11) nebo hledají informace u přátel (3). Lidé s vyšším odborným vzděláním hledají zaměstnání na internetu (8), informace u přátel (2) a inzeráty v novinách (1). Dotazovaní se základním vzděláním hledají zaměstnání na internetu (1) nebo hledají informace u přátel (1).

8. Jak často hledáte zaměstnání? Denně

Jednou týdně

Jednou za 14 dní

Jiné

Zaměstnání si nehledám

23 17

8

7

6

5 5

0 0

1

0

Základní

1

5

4 2

1

3

3

2

0

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

1

Vyšší odborné

0

1

2

3

Vysokoškolské

Graf 44: Otázka č. 8 Zdroj: vlastní průzkum

79

U lidí se středním vzděláním převládá odpověď denně (23), jednou týdně (17) a jednou za 14 dní (6). Vyučení nehledají příliš často zaměstnání, zvítězila odpověď jednou za 14 dní (7), denně a jednou týdně (5), dotazování nehledají zaměstnání (4). Vysokoškoláci hledají zaměstnání denně (8), někteří dotazovaní nehledají zaměstnání (3).

9. Zúčastnil/a byste se rekvalifikace kvůli nové práci? Ano

Ne

Nevím

44

16

1 0 1 Základní

3 4

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

1

13

9

5

0 2

0 1

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 45: Otázka č. 9 Zdroj: vlastní průzkum

Kvůli nové práci je většina lidí ochotna zúčastnit se rekvalifikace. Z grafu 45 vidíte, že 44 z 51 dotazovaných středoškoláku je ochotno zúčastnit se rekvalifikace. 16 z 22 dotazovaných středoškoláku (bez maturity) zaujala rekvalifikace. 13 ze 14 respondentů s vysokoškolským vzděláním odpovědělo ano. 9 z 11 dotazovaných s vyšším odborným vzděláním by se zúčastnili rekvalifikace. Jeden respondent se základním vzděláním vybral odpověď ano a jeden respondent nevěděl.

80

10. Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal? Základní

Vyučen, střední (bez maturity)

Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC

Střední (s maturitou)

1

5

1

1

Kurzy v oblasti gastronomie

1

1

Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví

1

Kurzy v sociální oblasti

1

Kurzy svařování

5

2

12

2

10

2

5

2

8

Vysokozdvižné vozíky 1

3 3

Kurzy v oblasti elektro Počítačové kurzy

Vysokoškolské

4

Kurzy zaměřené na služby péče o tělo

Řidičské průkazy

3

5

Kurzy pro řemeslné profese

Vyšší odborné

1 1

1

1

1 13

3

Graf 46: Otázka č. 10 Zdroj: vlastní průzkum

Středoškoláci preferují počítačové kurzy (13) před kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (12) a kurzy v sociální oblasti (10). Vyučení nejčastěji vybírali odpověď vysokozdvižné vozíky (8), kurzy pro řemeslné profese (5) a kurzy v oblasti elektro (3). Vysokoškoláci mají největší zájem o kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (5), kurzy zaměřený na grafické a technické programy PC (5) a kurzy v sociální oblasti (2). Lidé s vyšším odborným vzděláním preferují počítačové kurzy (3), kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC (3). Se základním vzděláním vybrali odpověď kurz svařování (1) a kurz v oblasti ekonomiky a účetnictví (1).

11. Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce? Zprostředkoval mi volné místo Nabídl mi rekvalifikaci Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem Pomohl mi jiným způsobem Nepomohl mi 21 8 0 0 0 1 0 1 Základní

6 4 3 0 1

Vyučen, střední (bez maturity)

8

13 4 4 1

Střední (s maturitou)

1 2 0 1 0

7

Vyšší odborné

10 0 1 0 3 0 Vysokoškolské

Graf 47: Otázka č. 11 Zdroj: vlastní průzkum

81

Lidé se středním vzděláním nejčastěji odpověděli, že jim úřad práce nepomohl (21), nabídl mi rekvalifikaci (13) nebo jim bylo zprostředkováno volné místo (8). Vyučení nejčastěji odpověděli, že respondentům úřad práce zprostředkoval volné místo (8), ÚP jim nepomohl (6) a nabídl dotazovaným rekvalifikaci (4). Dotazovaní vysokoškoláci preferovali možnosti, že jim úřad práce nepomohl (10), dále, že byli umístěni na nově vytvořené místo zaměstnavatelem (3) a jednomu dotazovanému byla nabídnuta rekvalifikace. Dotazovaní s vyšším odborným vzděláním též preferovali odpověď, že jim úřad práce nepomohl (7), úřad práce dotazovaným nabídl rekvalifikace (2), nebo jim bylo zprostředkováno volné místo (1). Dotazovaní se základním vzděláním vybrali možnost, že jim úřad práce nepomohl (1) a druhý dotazovaný odpověděl, že byl umístěn na nově vytvořené místo zaměstnavatelem (1).

12. Jste ochoten/a za prací dojíždět? Ano

Ne

Nevím

44

15

1

0

Základní

1

11 4

3

Vyučen, střední (bez maturity)

4

3

Střední (s maturitou)

10

0

0

Vyšší odborné

0

4

Vysokoškolské

Graf 48: Otázka č. 12 Zdroj: vlastní průzkum

Z grafu 48 je zřejmé, že každý ze skupin je ochoten dojíždět. Středoškoláci odpověděli v tomto seskupení – ano (44), ne (4), nevím (3). Vyučení odpověděli ano (15), ne (4), nevím (3). Vysokoškoláci jsou ochotni dojíždět (10), jen pár respondentů vybralo možnost nevím (4). Lidé s vyšším odborným vzděláním preferovali pouze odpověď ano (11). Dotazovaní se základním vzděláním preferovali možnosti ano (1) a nevím (1).

82

13. Byl/a byste ochoten/a přestěhovat se kvůli novému zaměstnání? Ano 16

14

Ne 19

16

6 1

1

0

Základní

3

2 Vyučen, střední (bez maturity)

Nevím

Střední (s maturitou)

5

3

4

4

6

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 49: Otázka č. 13 Zdroj: vlastní průzkum

Lidé, kteří vystudovali střední (s maturitou) vítězí odpověď, že lidé nejsou ochotni se přestěhovat kvůli novému zaměstnání (19), následuje odpověď ano (16) a odpověď nevím (16). Vyučení nejsou ochotni se přestěhovat (14), dále vybrali možnost nevím (6), pouze 2 dotazovaní jsou ochotni se přestěhovat. Vysokoškoláci odpověděli, že neví (6) a shodně respondenti vybrali možnost ano (4) i ne (4). Lidé s vyšším odborným vzděláním by netoužili přestěhovat se (5), pouze 3 respondenti odpověděli ano a 3 odpověď ne. Lidé se základním vzděláním preferovali odpověď ano (1) a ne (1).

14. Kdybyste dostal/a nabídku pracovat v zahraničí, přijal/a byste ji? Ano

Ne

Nevím

26 19

15 10

1

1

0

Základní

1

2

Vyučen, střední (bez maturity)

1 Střední (s maturitou)

5

5

2

5

7

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 50: Otázka č. 14 Zdroj: vlastní průzkum

U středoškoláků převažovala odpověď ne (26), následuje odpověď ano (15) a nevím (10). Vyučení nestojí o práci v zahraničí (19), pouze 2 neví a jen 1 osoba by tuto

83

nabídku přijala. Vysokoškoláci nejvíce preferovali odpověď nevím (7), další nemají zájem pracovat v zahraničí (5), jen 2 osoby by nabídku přijali. Lidé s vyšším odborným vzděláním by nabídku nepřijali nebo by nevěděli (5), jen 1 dotazovaný by nabídku přijal. Lidé se základním vzděláním (2) vybrali odpověď ano a ne.

15. Cítil/a (cítíte) jste se psychicky vyčerpán/a v době nezaměstnanosti? Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

20 14 11

12

8 1 1 0 0 Základní

3

5

5

3

Vyučen, střední (bez maturity)

1 Střední (s maturitou)

2

0

Vyšší odborné

5 4 3 2

Vysokoškolské

Graf 51: Otázka č. 15 Zdroj: vlastní průzkum

Cítíte se v době nezaměstnanosti psychicky vyčerpáni? Středoškoláci preferovali odpověď spíše ano (20), následuje ano (14), spíše ne (12) a pouze 5 středoškoláku odpovědělo ne. Vyučení odpověděli především odpověď spíše ano (11), dále preferovali spíše ne (5), ne (3), jen 3 vyučení jsou psychicky vyčerpaní. Vysokoškoláci preferovali nejvíce odpověď ano (5), sestupně následují další odpovědi, a to spíše ano (4), spíše ne (3) a ne (2). Lidé s vyšším odborným vzděláním především vybrali možnost spíše ano (8), dále spíše ne (2) a pouze 1 dotazovaný vybral odpověď ano. Lidé se základním vzděláním vybrali možnosti ano a spíše ano.

84

16. Pocítil/a jste během nezaměstnanosti velké snížení Vaší (a Vaší rodiny) životní úrovně? Ano, velké snížení

Ano, ale pouze mírné snížení 23

10 8 0 1 1

Základní

19 9

4

Vyučen, střední (bez maturity)

Ne

1

Střední (s maturitou)

7

3

7 4 3

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 52: Otázka č. 16 Zdroj: vlastní průzkum

Velké snížení životní úrovně pocítilo 23 dotazovaných, 19 respondentů vybralo možnost pouze mírné snížení. 9 uchazečů preferovali možnost ne. Vyučení preferovali velké snížení (10), před mírným snížením (8) a 4 dotazovaní nepocítili snížení životní úrovně. Vysokoškoláci především pocítili velké snížení (7), následuje pouze mírné snížení (4) a jen 3 dotazovaní odpověděli ne. Lidé s vyšším odborným vzděláním pocítili pouze mírné snížení (7), následuje odpověď ne (3), jen jedna osoba v době nezaměstnanosti pocítila velké snížení životní úrovně. Z grafu 52 je jasně vidět, že lidé se základním vzděláním pocítili pouze mírné snížení, jedna osoba však nepocítila žádné snížení životní úrovně.

17. Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé? Ano

Ne

Nevím

38 21 2 0 0

Základní

1 0 Vyučen, střední (bez maturity)

10

3

Střední (s maturitou)

11

10 0 0

2 2

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 53: Otázka č. 17 Zdroj: vlastní průzkum

85

Graf 53 říká, že všecky kategorie si myslí, že starší lidé budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé.

18. Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč (minimální mzda)? Ano

Ne

40

16 1

1

Základní

11

6

9

7

2

Vyučen, střední (bez maturity)

Střední (s maturitou)

7

Vyšší odborné Vysokoškolské

Graf 54: Otázka č. 18 Zdroj: vlastní průzkum

Pracoval/a byste s finanční ohodnocením 8.500Kč? S touto mzdou by většina dotazovaných nesouhlasila. Překvapili však vysokoškoláci, kde 7 dotazovaných by s minimální mzdou souhlasili a 7 dotazovaných ne.

19. Jaké finanční ohodnocení si Vy sám/a představujete, pokud s minimální mzdou nesouhlasíte? 10.000Kč – 15.000Kč

Více než 15.000Kč – 20.000Kč

Více než 25.000Kč – 30.000Kč

Více než 30.000Kč

18

6 1 0 1 0 0 Základní

8 8

21

7 0 0

Vyučen, střední (bez maturity)

Více než 20.000Kč – 25.000Kč

3 2 Střední (s maturitou)

4

6 0 0

3 4 4 2 1

Vyšší odborné

Vysokoškolské

1

Graf 55: Otázka č. 19 Zdroj: vlastní průzkum

Z grafu 55 použiji 3 nejčastější odpovědi. Středoškoláci si nejčastěji přáli finanční ohodnocení ve výší více než 15.000 – 20.000Kč (21), dále 10.000 – 15.000Kč (18) a více než 20.000 – 25.000Kč. Vyučení touží po finančním ohodnocení ve výši více

86

než 15.000Kč – 20.000Kč (8), dále ve výši více než 20.000 – 25.000Kč (8) a se mzdou ve výši 10.000 – 15.000Kč. Vysokoškoláci preferují mzdu ve výši více než 20.000 – 25.000Kč (4), dále více než 15.000 – 20.000Kč (4) a mzdu ve výši 10.000 – 15.000Kč. Lidé s vyšším odborným vzděláním především požadují mzdu ve výší více než 20.000 – 25.000Kč (6), 4 respondenti vybrali možnost více než 15.000 – 20.000Kč a 1 dotazovaný si vystačí se mzdou 10.000 – 15.000. Dotazovaní se základním vzděláním stačí mzda ve výši 10.000 – 15.000 (1) a ve výši více než 20.000 – 25.000Kč (1).

87

5.6 Zhodnocení výzkumu z pohledu celku Dotazníkové šetření ukázalo, že převažují lidé, kteří jsou nezaměstnaní méně než 4 měsíce (42). Lidé příliš nejsou spokojeni se službami úřadu práce (54). V současné době lidé dávají přednost spíše hledání pracovních nabídek na internetu (57), než na úřadu práce (22). Za zmínku určitě stojí, že respondenti hledají informace u přátel (12). Velice pozitivní názor převládá u dotazovaných, kteří se snaží hledat zaměstnání denně (41). Někteří však vůbec zaměstnání nehledají (12). Pozitivní názor převládá u respondentů, kteří by se rádi zúčastnili rekvalifikace (83). Zde lze vidět snahu zlepšit svou situaci na trhu práce. Dotazované nejčastěji zaujal rekvalifikační kurz v oblasti ekonomiky a účetnictví (20), počítačový kurz (17) a kurz v sociální oblasti (15). Nejméně zaujal respondenty kurz v oblasti gastronomie (2) nebo kurz svařování (2). Dotazovaní si nejvíce postěžovali, že jim úřad práce nepomohl (45). V současné době je většina ochotna dojíždět za prací (81). Jeden z dotazovaných řekl: „Nic jiného mi nezbývá“. Nezaměstnaní příliš nejsou ochotni se kvůli práci přestěhovat (43), pojí je s domovem příliš velké pouto. Nabídka práce v zahraničí spíše nezaměstnané vystrašila (56), několik respondentů tato nabídka zaujala (20). Každý v době nezaměstnanosti spíše pocítí psychické vyčerpání (44), které se může zvyšovat s délkou nezaměstnanosti. S tím souvisí i velké snížení životní úrovně během nezaměstnanosti (41). Většina respondentů souhlasí s názorem, že starší lidé budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé (82). Zcela jasně by nezaměstnaní nepracovali za minimální mzdu (73). U nezaměstnaných převažuje touha mít mzdu ve výši více než 15.000 – 20.000Kč (37).

5.6.1 Zhodnocení z pohledu pohlaví Největší počet dotazovaných žen (34) a mužů (18) je ve věku 20-35 let. Dotazované ženy (22), ale i muži (20) jsou nezaměstnaní méně než 4 měsíce. Ženy (31) nejsou příliš spokojeny se službami úřadu práce. Muži shodně odpověděli ano (23) i ne (23). Nejčastěji ženy hledají zaměstnání na internetu (40), muži dávají přednost internetu (17) a úřadu práce (16). Ženy (25) a muži (16) nejčastěji hledají zaměstnání denně, druhou nejběžnější odpovědí byla u žen jednou týdně (15), muži spíše dávali přednost možnosti jednou za 14 dní (11). Rekvalifikace by se chtělo zúčastnit 46 žen a 37 mužů. Dotazované ženy mají nejblíže k rekvalifikačním kurzům v oblasti ekonomiky 88

a účetnictví (15), v sociální oblasti (12) a počítačové kurzy (10). Muži dávají přednost technickým rekvalifikačním kurzům, jako jsou kurzy pro řemeslné profese (7), vysokozdvižný vozík (7) a počítačový kurz (7). Ženy (29) i muži (16) nejčastěji odpověděli, že jim úřad práce nepomohl. 45 žen a 36 mužů jsou ochotni dojíždět za prací. Přestěhovat se kvůli novému zaměstnání nejsou ochotni spíše muži (24) než ženy (19). I zde převažuje větší nezájem pracovat v zahraničí u mužů (30) než u žen (26). Psychické vyčerpání převažuje u odpovědi spíše ano v poměru 22 žen:22 mužů. Velké snížení životní úrovně převažuje u žen (25), ale pouze mírné snížení převažuje u mužů (22). S názorem, že starší lidé budou mít větší problém získat zaměstnání, než mladí lidé souhlasí 43 mužů a 39 žen. Pracovat za minimální mzdu nesouhlasí především 38 mužů a 35 žen. Ženy touží po mzdě ve výši 10.000 – 15.000Kč (20) a více než 15.000Kč – 20.000Kč (20). Muži dávají přednost mzdě ve výši více než 15.000Kč – 20.000Kč (17) a 20.000Kč – 25.000Kč (17).

5.6.2 Zhodnocení z pohledu věku Věkové skupiny jsem rozdělil do 4 kategorií a to kategorie 15-19 let, 20-35 let, 36-50 let a 51-65 let. Jak dlouho jste byl/a nezaměstnán/a nejčastěji odpověděli lidé ve věku 20-35 let (28), že méně než 4 měsíce. Dotazovaní ve věku 20-35 let (31) nejsou spokojeni se službami úřadu práce, Lidé ve věku 36-50 let (17) jsou spokojeni se službami úřadu práce. 7 jsou a 7 dotazovaných nejsou ve věku 51-65 let spokojeni se službami úřadu práce. Lidé na trhu práce ve věku 20-35 let nejčastěji hledají zaměstnání na internetu (43), lidé ve věku 36-50 let (12) a dotazovaní ve věku 51 – 65 let (6) hledají zaměstnání na úřadu práce. Mladí ve věku 15-19 let dávají přednost internetu (3). Dotazovaní ve věku 20-35 let (23) ve věku 36-50 let (12) a mladí ve věku 15-19 let (3) dávají přednost dennímu hledání zaměstnání. Pouze nejstarší kategorie 51-65 let (5) hledá zaměstnání jednou za 14 dní. Každá věková kategorie by se zúčastnila rekvalifikace. Lidé ve věku 20-35 let by se zúčastnili nejradši rekvalifikačního kurzu v oblasti ekonomiky a účetnictví (15), lidé ve věku 51-65 let preferují počítačové kurzy (6), nejstarší kategorie 51-65 let nejčastěji dávali přednost vysokozdvižným vozíkům (5). Mladí ve věku 15-19 let by se zúčastnili kurzu v sociální oblasti. Podle nejvíce zastoupené věkové kategorie 20-35 let dotazovaní odpověděli, že jim úřad práce nepomohl (37). Lidé ve věku 36-50 let odpověděli, že jim úřad práce nabídl rekvalifikaci (9). Každá věková kategorie je ochotná za prací dojíždět, znatelný 89

rozdíl je mezi dotazovanýma ve věku 20-35 let (43) a dotazovanýma ve věku 36-50 let (29). Lidé ve věku 20-35 let (24), jsou ochotni se přestěhovat, ale lidé ve věku 36-50 (22) a 51-65 (8), kteří mají již rodinu, netouží se přestěhovat kvůli novému zaměstnání a budou raději čekat na zaměstnání ve svém okolí. Někteří ve věku 15-19 let (2) a 20-35 let (20) neví, jestli přijmout zaměstnání v zahraničí. Většina lidí ve věku 36-50 let (29) a 51-65 let (13) by nepřijali nejen přestěhovat se na jiné místo v česku, proto by nepřijali ani nabídku ze zahraničí. Cítíte se psychicky vyčerpán/a v době nezaměstnanosti? Věkové kategorie 20-35 let (20), 36-50 let (18) a 51-65 let (5) odpověděli spíše ano, pouze mladí ve věku 15-19 let nemají s touto problematikou příliš mnoho zkušeností a odpověděli spíše ne (2). Věková kategorie 20-35 let (19) pocítila pouze mírně snížení životní úrovně. Lidé starší 36 ti let pocítili velké snížení. Většina lidé ve věku 20-35 let (39), 36-50 let (29) a 51-65 let (13) souhlasí, že starší lidé mají větší problém získat zaměstnání než mladí lidé. Právě mladí lidé však s tímto tvrzením nesouhlasí (2). Pracovat za minimální mzdu nesouhlasí žádná věková kategorie. Dotazovaní

ve

věku

20-35

let

touží

nejvíce

po

mzdě

ve

výší

více

než 20.000 – 25.000Kč (17), starší lidé ve věku 36-50 (13) a 51-65 let (7) se uspokojí se mzdou ve výši více než 15.000 – 20.000Kč.

5.6.3 Zhodnocení z pohledu vzdělání Vzdělání jsem rozdělil na základní, vyučen (střední bez maturity), střední (s maturitou), vyšší odborné a vysokoškolské Nejvíce středoškoláků je nezaměstnáno 5-8 měsíců (19). Oproti tomu vyučení (8), vysokoškoláci (8) a lidé s vyšším odborným vzděláním (8) jsou nezaměstnaní méně než 4 měsíce. Spokojenost se službami úřadu práce mají lidé se středním vzděláním (26), vyšším odborným vzděláním (9), nespokojení jsou především lidé vyučení (14), vysokoškoláci (11) a lidé se základním vzděláním (2). Nejčastěji hledají lidé se středním vzděláním (32), vysokoškolským vzděláním (11) a vyšším odborným vzděláním (8) zaměstnání na internetu. Vyučení (11) preferují hledat zaměstnání na úřadu práce. Jak často hledají dotazovaní práci? Středoškoláci (23), vysokoškoláci (8) a s vyšším odborným vzděláním (5) dávají přednost dennímu hledání práce. Nejčastěji vyučení uchazeči hledají zaměstnání jednou za 14 dní (7). Všechny kategorie by se zúčastnili rekvalifikace, především dotazovaní se středním vzděláním (44). Lidé se středním vzděláním nejčastěji vybrali možnost počítačové kurzy (13), vyučení (bez maturity) vybírali odpověď vysokozdvižné vozíky (8), 90

vysokoškoláci preferují kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví (5) a kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC (5). Lidé s vyšším odborným vzděláním nejčastěji vybrali možnost počítačové kurzy (3) a kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC (3). Dotazovaní se základním vzděláním vybrali kurzy svařování (1) a kurz v oblasti ekonomiky a účetnictví (1). Většina dotazovaných odpověděla, že jim úřad práce nepomohl a většina dotazovaných je též ochotná za prací dojíždět. Středoškoláci (19), vyučení (14) a lidé s vyšším odborným vzděláním (5) nejsou ochotni se za prací přestěhovat. Vysokoškoláci nejčastěji vybrali možnost nevím (6). Přestěhovat se do zahraničí by dotazovaní většinou o tuto nabídku neměli zájem (středoškoláci 26, vyučení 19) nebo vysokoškoláci nejčastěji vybrali odpověď nevím (7). Spíše ano odpověděli psychicky vyčerpaní v době nezaměstnanosti lidé se středním vzděláním (20), vyučení (11) a lidé s vyšším odborným vzděláním (8). Vysokoškoláci nejčastěji vybrali možnost ano (5), jsou totiž často zvyklí na vyšší mzdu. Lidé v době nezaměstnanosti pocítili velké snížení životní úrovně (středoškoláci 23, vyučení 10 a vysokoškoláci 7). Pouze mírné snížení vybrali lidé s vyšším odborným vzděláním (7). 2 dotazovaní se základním vzdělání vybrali možnost ano, pouze mírné snížení (1) a možnost ne (1). Myslíte si, že lidé nad 50 let budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé? Většina dotazovaných s tímto názorem souhlasí. S finančním ohodnocením 8.500Kč většina nesouhlasila, překvapivé jsou však výsledky u vysokoškoláků, kde polovina dotazovaných by přijala minimální mzdu. Lidé se středním vzděláním chtějí nejčastěji mzdu ve výši více než 15.000 – 20.000Kč (21), vyučení (bez maturity) a vysokoškoláci touží po mzdě ve výší více než 15.000 – 20.000Kč (8 a 4) a více než 20.000 – 25.000Kč (8 a 4). Lidé s vyšším odborným vzděláním preferují mzdu ve výši více než 20.000 – 25.000Kč (6).

91

5.7 Návrhy na zlepšení situace na trhu práce Pro zlepšení současné situace na trhu práce by měl každý evidovaný hledat práci co nejčastěji. Aby měl nezaměstnaný větší šanci uspět na trhu, musí mít správně napsaný životopis a průvodní dopis. Pohovor je velice důležitý, na jedno místo čeká v této době 20 dalších lidí, proto je třeba se pořádně připravit, zjistit si vše o společnosti. Díky tomu můžete tušit otázky, které Vás čekají. Někdy by měl nezaměstnaný zvážit, jak se obléci na dohodnutý pohovor (některé firmy si potrpí na reprezentativním oblečení). Dotazovaní nebyli většinou spokojeni se službami úřadu práce. Pobočky by měli firmy více motivovat, například pokud zaměstnají absolventy, získají vysoký příspěvek na jejich mzdu. ÚP by měl více nabízet rekvalifikace, podle dotazníku většina dotazovaných o rekvalifikaci stojí. Je chybou, že ze zákona byla odstraněna povinnost zaměstnavatelů hlásit ÚP volná pracovní místa. Proto má ÚP problémy s nabízením míst i s jejich hledáním pro uchazeče. Je zde důležitá úzká spolupráce ÚP a zaměstnavatelů. Mladí lidé jsou většinou bez praxe, tu nezískali během studia, mají proto většinou malou šanci získat vysněné zaměstnání. Je nutné popřemýšlet o stáži nebo brigádě, kde by dostatečnou praxi získali. Starší lidé většinou příliš často práci nehledají kvůli podpoře v nezaměstnanosti, jsou spokojení s minimem. Ostatní jsou v situaci, kdy prostě nemají šanci uspět, proto by si měli doplnit své vzdělání dalším vzděláním nebo projít rekvalifikací, např. v případě chybějící znalosti cizích jazyků, práce na počítači. Lidé nad 50 let jsou většinou i přes své zkušenosti diskriminovaní, uchazeči nestojí příliš o zdokonalení svých znalostí. Vysoká škola polytechnická pro tuto kategorii nabízí Univerzitu třetího věku, která umožňuje těmto osobám získat nové poznatky, vědomosti a dovednosti. Dojíždět za prací je v 21. století nutností. Ochota vzrostla v důsledku ekonomické krize, došlo ke krachu firem či továren. Mladé generaci by dojíždění příliš nemělo vadit, byli zvyklí dojíždět za studiem. Zaměstnavatelé mohou zaměstnancům přispívat na dopravu. Ochota přestěhovat se kvůli práci klesá věkem. Mladí lidé jsou většinou svobodní a nad nabídkou práce mohou popřemýšlet. Starší lidé však mají rodinu a jsou závislejší na okolí i lokalitě. V posledních letech je potřeba zariskovat a přestěhovat se, okres Havlíčkův Brod nebo kraj Vysočina není velký, aby uspokojil každého. 92

5.8 Vyhodnocení stanovených hypotéz Hypotéza č. 1 „Jste ochoten/a za prací dojíždět?“ Předpokládal jsem, že většina respondentů odpoví na tuto otázku kladně, tedy „ANO“. Po vyhodnocení dotazníku jsem zjistil, že 81% dotazovaných potvrdilo tuto hypotézu. Mladí lidé jsou ochotni za prací dojíždět a v dnešním životním stylu je to pro ně běžné, což také dotazování potvrdilo. Podle mého názoru, v některých okresech není tolik práce. Mladí lidé se snaží práci hledat ve větších městech či vedlejších okresech, případně krajích. Pro mladé lidi je vidina práce ve větším městě garancí více peněz a lepší pracovní pozice. Hypotéza č. 2 „Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé?“ Předpokládal jsem, že většina respondentů tuto hypotézu potvrdí, tedy že odpoví „ANO“. Tuto hypotézu podpořilo 82% dotazovaných, kteří si myslí, že starší lidé mají větší problém si najít práci než ti mladí. Je to zapříčiněno tím, že lidé po padesátce se neučí tak rychle novým věcem. Navíc zaměstnavatel uvítá, když zaměstnanec u něj zůstane déle, což se u lidí v předdůchodovém věku nedočká, a tím zaměstnavateli vyroste další problém, a to si najít nového zaměstnance a zasvětit ho do chodu společnosti. Starší lidé navíc mají svoje zaběhnuté návyky, které mnohdy nechtějí měnit. Hypotéza č. 3 „Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč (minimální mzda)?“ Předpokládal jsem, že většina dotazovaných odpoví na tuto otázku „NE“, což se také po vyhodnocení potvrdilo. Po prozkoumání vyšlo, že 73% z dotazovaných by nepracovalo za minimální mzdu. Podle mého názoru je to zapříčiněno tím, že cena potravin, pohonných hmot neustále roste. Zvyšují se i sazby daně. Rodiny s dětmi automaticky potřebují více peněz na stále se zvyšující výdaje. Zatímco mladí lidé zase chtějí žít v lepším životním standardu, než ve kterém vyrůstali, a chtějí mít dostatek finančních prostředků, než si založí svoje rodiny v pozdějším věku. 93

ZÁVĚR V teoretické části práce byly vysvětleny pojmy týkající se oblasti nezaměstnanosti a především aktivní politiky zaměstnanosti. Politika zaměstnanosti je v České republice upravena zákonem č. 434/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, v platném znění. Ve čtvrté kapitole jsem se snažil ve spolupráci s úřadem práce zjistit současnou situaci na trhu práce. Zajímavé bylo zjištění, že okres Havlíčkův Brod zaznamenal k 30. 11. 2012 historické minimum volných pracovních míst, a to jen 30 volných pracovních míst, to znamenalo 134,9 uchazečů na 1 volné pracovní místo. Od 1. 1. 2012 platí nová novela zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel nemusí hlásit volná pracovní místa. Cílem praktické části bylo pomocí dotazníkového průzkumu vyhodnotit u různých obyvatel jejich zkušenosti s hledáním zaměstnání v okrese Havlíčkův Brod a toto dále posoudit např. podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání, a navrhnout jejich zlepšení situace na trhu práce. Dotazník obsahoval 19 otázek, které byly zaměřené na situace, se kterými se často každý na trhu práce setkává. Cílem byla snaha získat alespoň 100 dotazníků od evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v okrese Havlíčkův Brod. Požadovaný počet dotazníků se mi podařilo získat díky oslovení respondentů přímo ve městech Havlíčkův Brod a Chotěboř nebo prostřednictvím Úřadu práce v Havlíčkově Brodě. Z pohledu celku je patrná především ochota 83% lidí zúčastnit se rekvalifikací, nejčastěji byly vybrány možnosti: kurz v oblasti ekonomiky a účetnictví, počítačový kurz a kurz v sociální oblasti. Dále dotazník ukázal, že 82% dotazovaných souhlasí s názorem, že starší lidé budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé. Výrazný výsledek zaznamenala ochota 81% dotazovaných dojíždět za prací, pouze 8% dotazovaných by o dojíždění nestálo. Většina dotazovaných pochopila, že bez dojíždění to v současné době již nejde. V závěru dotazníků mě zaujala neochota 73% respondentů nepracovat za minimální mzdu. Jak je z dotazníku patrné, nejvýraznější rozdíly z pohledu pohlaví byly zaznamenány u otázky, kde nejčastěji hledají pracovní nabídky: 40% žen vybraly možnost internet, 94

totéž vybrali muži, ale jen 17% dotazovaných. Výrazný rozdíl byl zaznamenán též u odpovědi, jak moc nezaměstnaným úřad práce v době nezaměstnanosti pomohl. 29% žen odpovědělo, že jim příliš nepomohl, u mužů též zvítězil názor, že jim úřad práce nepomohl, ale nejde o tak výrazné číslo (16%). Ženy více prožívají nezaměstnanost, 25% pociťuje velké snížení životní úrovně, 22% mužů spíš preferovali mírné snížení. Jaké finanční ohodnocení si dotazovaní představují? 20% žen odpovědělo, že by byly spokojené se mzdou ve výši 10.000 – 15.000Kč. Tuto mzdu si dokázalo představit pouze 9% mužů. Z pohledu věku došlo k nejvýraznějším rozdílům u otázky, kde nejčastěji hledají dotazovaní pracovní nabídky. 43 % lidí ve věku 20-35 let preferují internet, pouhých 12% dotazovaných ve věku 36-50 let hledá zaměstnání raději na úřadu práce. Z výzkumu bylo zjištěno, že lidé ve věku 20-35 let jsou ochotni se přestěhovat (24), bohužel ani jedna osoba ve věku 36-50 let by nestála o přestěhování. V tomto věku 22% dotazovaných řeklo bez přemýšlení ne. Nezlákala by je ani velmi lukrativní nabídka. Lidé ve věku 36-65 let většinou nejsou svobodní, a proto ochota pracovat v zahraničí je skoro nulová. Z pohledu vzdělání převažuje středoškolské vzdělání. Mladí lidé bývají na trhu práce znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a zkušenostmi. Starší lidé patří mezi nejohroženější skupinu na trhu práce, proto by se měla tato skupina zaměřit například na projekty Evropského sociálního fondu. Bohužel někteří o tuto nabídku nestojí. Stejně tak nemají příliš velký zájem o rekvalifikace. V závěru práce byly krátce vyhodnoceny stanovené hypotézy.

95

Seznam použité literatury ANDRAŠČÍKOVÁ, Mária, Pavla HLOUŠKOVÁ, Eva HOFMANNOVÁ, Pavel KNEBL, Zdeněk SCHMIED, Ludmila TOMANDLOVÁ a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2013. 7. vyd. Olomouc: Anag, 2013, 1240 s. ISBN 978-80-7263-796-6. BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. BUCHTOVÁ, Božena et al. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing a.s., 2002, 240 s. ISBN 80-247-9006-8. HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: Základní kurs. 2. vyd. Slaný: MELANDRIUM, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-25-1. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 691 s. ISBN 978-807400-006-5. HOLMAN, Robert. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 372 s. ISBN 978-80-7179-890-3. KVASNIČKA, Pavel. Makroekonomie. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 112 s. ISBN 978-80-87035-15-3. KRUTINA, Miroslav et al. Práce: praktické rady, jak si najít a udržet práci. Praha: Český helsinský výbor, 2005, 176 s. ISBN 80-86436-17-9. LIŠKA, Václav et al. Makroekonomie. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 628 s. ISBN 80-86419-54-1. MACÁKOVÁ, Libuše et al. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007, 275 s. ISBN 978-80-86175-56-0. MÁČE, Miroslav. Makroekonomie v kostce. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007, 472 s. ISBN 978-80-247-1841-5. SAMUELSON, Paul A., William D. NORDHAUS. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.

96

SOUKUP, Jindřich, Vít POŠTA, Pavel NESET, Tomáš PAVELKA a Jiří DOBRYLOVSKÝ. Makroekonomie: Moderní přístup. 1. vyd. Praha: Management press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4. ŠVARCOVÁ, Jena, Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie: Stručný přehled. 2004/2005. Zlín: CEED, 2004, 295 s. ISBN 80-902552-9-9. TULEJA, Pavel, Pavel NEZVAL a Ingrid MAJEROVÁ. Základy makroekonomie. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008, 311 s. ISBN 80-251-0952-6.

Seznam použitých internetových zdrojů Business center: Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, [online]. 2013 [cit. 2013-0822]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ České obce: kraj Vysočina [online]. 2010-2012 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.ceskeobce.cz/kraj/vysocina Český statistický úřad: Charakteristika okresu Havlíčkův Brod [online]. 2012 [cit. Dostupné

2013-11-05].

z:

http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod Evropský sociální fond v ČR: OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz Evropský sociální fond v ČR: OP Praha – Adaptabilita (OPPA) [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oppa Evropský sociální fond v ČR: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) [online]. 2008 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/opvk Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

[online].

2012

[cit.

2013-08-22].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz Integrovaný portál MPSV: Analýzy trhu práce v kraji Vysočina [online]. 2013 [cit. 2013-11-05].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy

97

Integrovaný portál MPSV: Evropský sociální fond v ČR [online]. 2008 [cit. 2013-1105]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf Integrovaný portál MPSV: Statistická ročenka trhu práce v České republice [online]. 2013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro Měšec.cz: Podpora v nezaměstnanosti [online]. 2013 [cit. 2013-08-22]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/podpora-vnezamestnanosti/ Ministerstvo práce a sociálních věcí: Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti?. [online]. 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14156

98

Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR – registrovaná nezaměstnanost úřadů práce ................................................................................................................................ 11 Obrázek 2: Průměrná míra nezaměstnanosti v období 2000-2009 ................................. 12 Obrázek 3: Rovnováha na trhu práce .............................................................................. 18 Obrázek 4: Poptávka po práci ......................................................................................... 20 Obrázek 5: Nabídka práce............................................................................................... 21 Obrázek 6: Kraj Vysočina............................................................................................... 34 Obrázek 7: Podíl nezaměstnaných osob ......................................................................... 36 Obrázek 8: Počet uchazečů na 1 VPM............................................................................ 37 Obrázek 9: Absolventi a mladiství v okrese Havlíčkův Brod ........................................ 38 Obrázek 10: Osoby se zdravotním postižením ............................................................... 39 Obrázek 11: Věková struktura nezaměstnaných 2013 .................................................... 41

99

Seznam tabulek Tabulka 1: Maximální výše podpory při doložení příjmů v nezaměstnanosti ................ 25 Tabulka 2: Maximální výše podpory bez doložení příjmů v letech 2009 - 2013 ........... 25 Tabulka 3: Maximální výše podpory při doložení příjmů při rekvalifikaci ................... 26 Tabulka 4: Maximální výše podpory bez doložení příjmů v letech 2009 - 2013 ........... 27 Tabulka 5: Počet uchazečů a VPM v okrese Havlíčkův Brod ........................................ 36 Tabulka 6: Počet nezaměstnaných žen ........................................................................... 40 Tabulka 7: Věková struktura nezaměstnaných v okrese Havlíčkův Brod ...................... 41 Tabulka 8: Délka nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod ........................................ 42 Tabulka 9: Struktura nezaměstnaných podle vzdělání v okrese Havlíčkův Brod .......... 43 Tabulka 10: Počet umístěných uchazečů na jednotlivé nástroje v okrese Havlíčkův Brod ........................................................................................................................................ 44 Tabulka 11: Časový rozvrh výzkumu ............................................................................. 47 Tabulka 12: Otázka č. 2 .................................................................................................. 68 Tabulka 13: Otázka č. 3 .................................................................................................. 68 Tabulka 14: Otázka č. 4 .................................................................................................. 68 Tabulka 15: Otázka č. 5 .................................................................................................. 69 Tabulka 16: Otázka č. 6 .................................................................................................. 69 Tabulka 17: Otázka č. 7 .................................................................................................. 70 Tabulka 18: Otázka č. 8 .................................................................................................. 70 Tabulka 19: Otázka č. 9 .................................................................................................. 71 Tabulka 20: Otázka č. 10 ................................................................................................ 71 Tabulka 21: Otázka č. 11 ................................................................................................ 72 Tabulka 22: Otázka č. 12 ................................................................................................ 72 Tabulka 23: Otázka č. 13 ................................................................................................ 73 Tabulka 24: Otázka č. 14 ................................................................................................ 73 Tabulka 25: Otázka č. 15 ................................................................................................ 73 Tabulka 26: Otázka č. 16 ................................................................................................ 74 Tabulka 27: Otázka č. 17 ................................................................................................ 74 Tabulka 28: Otázka č. 18 ................................................................................................ 74 Tabulka 29: Otázka č. 19 ................................................................................................ 75

100

Seznam grafů Graf 1: Otázka č. 1 .......................................................................................................... 48 Graf 2: Otázka č. 2 .......................................................................................................... 48 Graf 3: Otázka č. 3 .......................................................................................................... 49 Graf 4: Otázka č. 4 .......................................................................................................... 49 Graf 5: Otázka č. 5 .......................................................................................................... 50 Graf 6: Otázka č. 6 .......................................................................................................... 50 Graf 7: Otázka č. 7 .......................................................................................................... 51 Graf 8: Otázka č. 8 .......................................................................................................... 51 Graf 9: Otázka č. 9 .......................................................................................................... 52 Graf 10: Otázka č. 10 ...................................................................................................... 52 Graf 11: Otázka č. 11 ...................................................................................................... 53 Graf 12: Otázka č. 12 ...................................................................................................... 53 Graf 13: Otázka č. 13 ...................................................................................................... 54 Graf 14: Otázka č. 14 ...................................................................................................... 54 Graf 15: Otázka č. 15 ...................................................................................................... 55 Graf 16: Otázka č. 16 ...................................................................................................... 55 Graf 17: Otázka č. 17 ...................................................................................................... 56 Graf 18: Otázka č. 18 ...................................................................................................... 56 Graf 19: Otázka č. 19 ...................................................................................................... 57 Graf 20: Otázka č. 1 ........................................................................................................ 58 Graf 21: Otázka č. 3 ........................................................................................................ 58 Graf 22: Otázka č. 4 ........................................................................................................ 59 Graf 23: Otázka č. 5 ........................................................................................................ 59 Graf 24: Otázka č. 6 ........................................................................................................ 60 Graf 25: Otázka č. 7 ........................................................................................................ 60 Graf 26: Otázka č. 8 ........................................................................................................ 61 Graf 27: Otázka č. 9 ........................................................................................................ 62 Graf 28: Otázka č. 10 ...................................................................................................... 62 Graf 29: Otázka č. 11 ...................................................................................................... 63 Graf 30: Otázka č. 12 ...................................................................................................... 63 Graf 31: Otázka č. 13 ...................................................................................................... 64 Graf 32: Otázka č. 14 ...................................................................................................... 64 101

Graf 33: Otázka č. 15 ...................................................................................................... 65 Graf 34: Otázka č. 16 ...................................................................................................... 65 Graf 35: Otázka č. 17 ...................................................................................................... 66 Graf 36: Otázka č. 18 ...................................................................................................... 66 Graf 37: Otázka č. 19 ...................................................................................................... 67 Graf 38: Otázka č. 1 ........................................................................................................ 75 Graf 39: Otázka č. 2 ........................................................................................................ 76 Graf 40: Otázka č. 3 ........................................................................................................ 77 Graf 41: Otázka č. 5 ........................................................................................................ 77 Graf 42: Otázka č. 6 ........................................................................................................ 78 Graf 43: Otázka č. 7 ........................................................................................................ 79 Graf 44: Otázka č. 8 ........................................................................................................ 79 Graf 45: Otázka č. 9 ........................................................................................................ 80 Graf 46: Otázka č. 10 ...................................................................................................... 81 Graf 47: Otázka č. 11 ...................................................................................................... 81 Graf 48: Otázka č. 12 ...................................................................................................... 82 Graf 49: Otázka č. 13 ...................................................................................................... 83 Graf 50: Otázka č. 14 ...................................................................................................... 83 Graf 51: Otázka č. 15 ...................................................................................................... 84 Graf 52: Otázka č. 16 ...................................................................................................... 85 Graf 53: Otázka č. 17 ...................................................................................................... 85 Graf 54: Otázka č. 18 ...................................................................................................... 86 Graf 55: Otázka č. 19 ...................................................................................................... 86

102

Přílohy Dotazník Vážení respondenti, jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Finance a řízení, a zpracovávám bakalářskou práci na téma: „Uchazeči o zaměstnání a jejich možnosti zvyšování kvalifikace a uplatnění na trhu práce“. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který Vám zabere pár minut. Dotazník je anonymní a Vaše odpovědi budou použity výhradně ke zpracování mé bakalářské práce. Děkuji Vám za vyplnění. Dalecký Michal student VŠPJ U každé otázky vyberte pouze jednu odpověď, kterou označte křížkem.

1. Věk

□ 15-19 let □ 20-35 let □ 36-50 let □ 51-65 let 2. Pohlaví

□ Muž □ Žena 3. Stav

□ Svobodný/á

103

□ Ženatý/ vdaná □ Rozvedený/á □ Vdovec/ vdova 4. Nejvyšší Vaše dosažené vzdělání?

□ Základní □ Vyučen, střední (bez maturity) □ Střední (s maturitou) □ Vyšší odborné □ Vysokoškolské 5. Jak dlouho jste (byl/a) nezaměstnán/a?

□ méně než 4 měsíce □ 5-8 měsíců □ 9-12 měsíců □ déle než 12 měsíců 6. Jste spokojen/a se službami úřadu práce?

□ Ano □ Ne 7. Kde nejčastěji hledáte pracovní nabídky?

□ Úřad práce □ Internet □ Inzeráty v novinách □ Informace od přátel 104

□ Jinak (vypište) ………………………………………………… 8. Jak často hledáte zaměstnání?

□ Denně □ Jednou týdně □ Jednou za 14 dní □ Jiné (vypište) ………………………………………………….. □ Zaměstnání si nehledám 9. Zúčastnil/a byste se rekvalifikace kvůli nové práci?

□ Ano □ Ne □ Nevím 10.

Jaký rekvalifikační kurz by Vás zajímal?

□ Počítačové kurzy

□ Kurzy v oblasti elektro

□ Řidičské průkazy

□ Vysokozdvižné vozíky

□ Kurzy v sociální oblasti

□ Kurzy v oblasti ekonomiky a účetnictví

□ Kurzy v oblasti gastronomie

□ Kurzy zaměřené na služby péče o tělo

□ Kurzy svařování

□ Kurzy pro řemeslné profese

□ Kurzy zaměřené na grafické a technické programy PC 11.

Jak Vám v době nezaměstnanost pomohl úřad práce?

□ Zprostředkoval mi volné místo □ Nabídl mi rekvalifikaci □ Byl/a jsem umístěn/a na veřejně prospěšné práce

105

□ Byl/a jsem umístěn/a na nově vytvořené místo zaměstnavatelem □ Pomohl mi jiným způsobem (uveďte jak) ……………………. □ Nepomohl mi 12.

Jste ochoten/a za prací dojíždět?

□ Ano □ Ne □ Nevím 13.

Byl/a byste ochoten/a přestěhovat se kvůli novému zaměstnání?

□ Ano □ Ne □ Nevím 14.

Kdybyste dostal/a nabídku pracovat v zahraničí, přijal/a byste ji?

□ Ano □ Ne □ Nevím 15.

Cítil/a (cítíte) jste se psychicky vyčerpán/a v době nezaměstnanosti?

□ Ano □ Spíše ano □ Spíše ne □ Ne 16.

Pocítil/a jste během nezaměstnanosti velké snížení Vaší (a Vaší rodiny) životní úrovně?

□ Ano, velké snížení 106

□ Ano, ale pouze mírné snížení □ Ne 17.

Myslíte si, že starší lidé (např. nad 50 let) budou mít větší problém získat zaměstnání než mladí lidé?

□ Ano □ Ne □ Nevím 18.

Pracoval/a byste s finančním ohodnocením 8.500Kč (minimální mzda)?

□ Ano □ Ne 19.

Jaké finanční ohodnocení si Vy sám/a představujete, pokud s minimální mzdou nesouhlasíte?

□ 10.000Kč – 15.000Kč □ Více než 15.000Kč – 20.000Kč □ Více než 20.000Kč – 25.000Kč □ Více než 25.000Kč – 30.000Kč □ Více než 30.000Kč

107