ÚČASTNÍCI PROGRAMU ERASMUS+ A JEJICH DOVEDNOSTI UPLATNITELNÉ NA TRHU PRÁCE Základní informace o programu Erasmus+ V roce 2014 spustila Evropská unie nový vzdělávací program Erasmus+, který podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeže. Erasmus+ je nástupcem Programu celoživotního učení, programu Mládež v akci a dalších. Cílem programu Erasmus+ je zvýšit kvalitu a přiměřenost kvalifikací a dovedností. Dvě třetiny prostředků z tohoto programu jsou určeny na stipendia více než 4 milionům osob za účelem studia, odborné přípravy, práce či dobrovolnické činnosti v zahraničí v období 2014– 2020. Programu Erasmus+ se mohou zúčastnit žáci, studenti, učitelé, dobrovolníci, vedoucí mládeže, vzdělavatelé, odborníci z podniků a veřejného sektoru a funkcionáři amatérských sportovních organizací. Lze z něj také poskytnout finanční prostředky na partnerství vzdělávacích zařízení, mládežnických organizací, podniků, místních a regionálních úřadů a nevládních organizací, jakož i na reformy v členských státech s cílem modernizovat vzdělávání a odbornou přípravu a podpořit inovace, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Součástí programu je realizace aktivit zaměřených na podporu implementace Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu – ECVET. Program také více podporuje informační platformy, jako je například eTwinning, které propojují školy prostřednictvím internetu. V České republice je administrací programu Erasmus+ pověřena přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Dům zahraniční spolupráce (DZS). DZS kromě programu Erasmus+ koordinuje řadu dalších mezinárodních vzdělávacích programů a aktivit (AIA, CEEPUS, AKTION, AMVIA, Norské fondy a fondy EHP, Eurodesk, European Schoolnet a další) a realizuje aktivity vztahující se k oblasti podpory vzdělávání.
O šetření V souvislosti se zahájením nového vzdělávacího programu Evropské unie Erasmus+ bylo Domem zahraniční spolupráce realizováno v České republice dotazníkové šetření zjišťující informovanost potenciálních příjemců podpory o programu Erasmus+ a jejich dovednosti uplatnitelné na trhu práce. Elektronické dotazníkové šetření se uskutečnilo ve dvou kolech, na jaře 2014 a 2015. Cílem prvního kola šetření, kterého se zúčastnilo 1292 respondentů, bylo zjistit úroveň povědomí o existenci nového vzdělávacího programu Erasmus+ a dozvědět se více o skupině respondentů s předchozí zkušeností se zapojením do projektů mezinárodní spolupráce či s účastí na nějakém odborném zahraničním pobytu, ale rovněž těch, kteří žádnou takovou zkušenost nemají. Do druhého kola, zaměřeného převážně na mapování úrovně dovedností uplatnitelných na trhu práce, se zapojilo 37 % respondentů, kteří se zúčastnili prvního kola. Tato zpráva shrnuje výsledky druhého kola šetření a v některých případech představuje také srovnání s poznatky získanými v průběhu prvního kola tohoto šetření.
1
O respondentech V rámci druhého kola dotazníkového šetření byli osloveni všichni respondenti, kteří vyplnili dotazník rozesílaný v rámci 1. kola. Celkem jsme tak oslovili 1292 potenciálních respondentů, z nichž elektronický dotazník vyplnilo 482 (tj. 37 % oslovených). Někteří z nich však vyplnili pouze část dotazníku, a kompletní dotazník tak dokončilo pouze 455 respondentů. Proto bude u každého bloku odpovědí uváděno, kolik respondentů odpovědělo na příslušný blok otázek. Mezi respondenty bylo 78 % žen a 22 % mužů; tento poměr je prakticky totožný se zastoupením obou pohlaví v 1. kole. Při pohledu na věkovou strukturu respondentů (Graf 1) lze konstatovat, že věková struktura respondentů se nepatrně změnila, a to tak, že mladší věkové skupiny jsou zastoupeny méně (21% osob do věku 35 let), zatímco v prvním kole šetření bylo 29 % z této věkové skupiny. Naopak se zvětšil podíl věkové skupiny 45 – 56 let, a to o 4 %. Tento přesun lze zřejmě přisoudit růstu zodpovědnosti úměrně s věkem. Téměř 60 % respondentů bylo ve věkové skupině 36 – 55 let. Vzdělanostní struktura respondentů (Graf 2) se prakticky nezměnila, největší podíl (86 %) zaujímají vysokoškolsky vzdělaní respondenti s magisterským a vyšším vzděláním. Toto zjištění není překvapivé, protože dlouhodobě se ukazuje, že mezinárodní spolupráce se převážně zúčastňují lidé s vyšším stupněm vzdělání, kteří jsou lépe jazykově vybaveni a mají větší zájem o vlastní rozvoj. Při pohledu na status respondentů z hlediska jejich postavení na trhu práce (Graf 3) lze konstatovat, že ani zde se podíl jednotlivých skupin nezměnil a nejvíce (59 %) uvedlo, že je v pozici pracujících ve školství na úrovni základního a středního školství. To neodpovídá složení skutečně zapojených do mezinárodní spolupráce, ale daná skutečnost opět může souviset se zodpovědností při plnění úkolů, tedy i v přístupu k vyplnění dotazníku. V rámci poměrně početné skupiny, která sama sebe označila jako „ostatní“, se nejčastěji vyskytovaly doprovodné osoby žáků na zahraničních stážích, ale také čerství a ještě nezaměstnaní absolventi škol či osoby pečující o blízkou osobu. GRAF 1: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE VĚKU
GRAF 2: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ 1%
6%
17%
16-25
2% 16%
5%
26-35 let 36-45 let
1% ZŠ 7%
SŠ VOŠ
46-55 let 33%
26%
VŠ - Bc.
56-65 let
VŠ - Mgr.
66 let a více
86%
Zdroj: vlastní data.
2
GRAF 3: ZASTOUPENÍ RESPONDENTŮ DLE POZICE NA TRHU PRÁCE V %
70 58,9
60 50 40 30
23,5
20 10
6,6
5,4
VŠ student
Učitel MŠ, ZŠ, Akademický Zaměstanec SŠ, VOŠ pracovník jiné instituce
1,2
3,3
0 Žák SŠ
Ostatní
Zdroj: vlastní data.
Co se týče praktické zkušenosti s vedením lidí, uvedlo 94 % respondentů kladnou odpověď s tím, že 77 % má tuto zkušenost z pracovního prostředí, 70 % z volnočasových aktivit či dobrovolnické činnosti. Určitá skupina (54 %) má zkušenost jak s vedením lidí v pracovním prostředí, tak ve volnočasových aktivitách či v dobrovolnické činnosti. To odpovídá i složení respondentů dle pozice na trhu práce, kdy více jsou zastoupeni pracovníci organizující mezinárodní aktivity a méně jsou zastoupeni studenti, pro které někdo mezinárodní aktivity organizuje (pouze necelých 8 % respondentů). V regionálním rozložení respondentů (Graf 4) vede svým zastoupením Praha a Jihomoravský kraj (oba kraje shodně 13,7 %), nejméně jsou ve vzorku zastoupeny kraje Karlovarský (1,9 %), Pardubický (3,7 %) a Plzeňský (4,0 %). To jsou opět obdobné hodnoty, jakých bylo dosaženo v 1. kole a obecně to odpovídá regionálnímu rozložení zájemců a účastníků mezinárodních aktivit. GRAF 4: REGIONÁLNÍ ROZLOŽENÍ RESPONDENTŮ V % 16,0
14,0
13,7 13,7 12,3 12,1
12,0 10,0 8,0 6,0
7,9
7,1 5,4 5,0 4,6 4,4 4,4
4,0
4,0 3,7 1,9
2,0 0,0
Zdroj: vlastní data.
3
Zapojení respondentů do mezinárodních aktivit Na dokumentaci praktické zkušenosti se zahraničními aktivitami se zaměřily otázky zjišťující zapojení respondentů v průběhu minulého roku, tedy změnu od předchozího šetření. Dále bylo zjišťováno, o jaký typ aktivit se jednalo a jaká motivace vedla respondenty k účasti na realizované mezinárodní aktivitě, případně jak vnímají možnost budoucí účasti na zahraničních výjezdech. Na otázky o účasti na zahraničních výjezdech odpovídalo 465 respondentů. Od roku 2014 do roku 2015 se zúčastnilo mezinárodních projektů spojených s výjezdy do zahraničí 65 % dotázaných. Ti pak dále popisovali své zapojení do mezinárodních aktivit a svoji motivaci k účasti. 55 % projektů, kterých se respondenti zúčastnili, bylo organizováno Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy a/nebo Českou národní agenturou Mládež1. 37 % respondentů se účastnilo programů organizovaných jinou institucí, 8 % nebylo schopno určit program, v jehož rámci byla mezinárodní aktivita pořádána. Většina dotázaných tak měla zkušenost z předchozích programů EU pro mladé lidi a studenty. Roli, kterou v projektu respondent zastával (Tabulka 1), určilo všech 316 respondentů. Nejčastější odpovědí byl výjezd na zahraniční pobyt, jako je např. studijní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, pracovní pobyt/stáž, Evropská dobrovolná služba či výměny mládeže. Někteří respondenti se účastnili aktivit ve více rolích, např. jako koordinátoři i s aktivním podílem na realizaci projektu. TABULKA 1: ROLE PŘI ZAPOJENÍ DO MEZINÁRODNÍ AKTIVITY Role
Zapojení (v %)
Koordinátor projektu
44
Aktivní podíl na realizaci projektu
43
Studijní pobyt/stáž, studijní výměnný pobyt, pracovní pobyt/stáž, Evropská dobrovolná služba, výměna mládeže aj.
58
Zdroj: vlastní data
V Tabulce 2 je uvedeno zapojení respondentů do projektů dle typu organizace, které byl projekt určen. Nejvíce projektů bylo pro základní a střední školy - odborné i gymnázia (celkem 67 %), následovaly projekty pro vysoké školy (12 %). Projekty neformálního vzdělávání a další projekty tvořily minoritní část. Toto rozložení odpovídá pracovnímu zařazení respondentů, většina jich pracuje právě na základních a středních školách.
Obě tyto agentury zastřešovaly implementaci programů pro studenty (Erasmus) a mladé lidi (Mládež v akci) v předchozím období, tj. mezi lety 2007-2013. 1
4
TABULKA 2: ZAPOJENÍ DO REALIZACE PROJEKTŮ DLE TYPU ORGANIZACE Typ projektu
Zapojení (v %)
Pro mateřské školy
1
Pro základní školy
27
Pro gymnázia
14
Pro střední odborné školy
26
Pro vyšší odborné školy
3
Pro vysoké školy
12
Pro instituce dalšího vzdělávání
3
Pro neformální vzdělávání
8
Pro volnočasové vzdělávání
2
Pro jiné instituce
6
Zdroj: vlastní data.
S budoucím zapojením do mezinárodních aktivit - ať již ve formě studijního či pracovního pobytu/stáže, mezinárodní výměny či dobrovolnického pobytu - počítá většina respondentů (81 %). Někteří jsou více přesvědčeni, další výjezd spíše zvažují, nicméně o možnosti výjezdu rozhodně neuvažují pouze 3 % respondentů (Graf 5). Do hodnocení možného budoucího zapojení do zahraničních aktivit se již opět zapojilo 465 respondentů, tedy i ti, kteří se v uplynulém roce takových aktivit neúčastnili. 60 % z těch, kteří v minulém roce nikam nevyjeli, počítá se svým zapojením v budoucnosti. GRAF 5: ZVAŽOVÁNÍ BUDOUCÍ ÚČASTI NA ZAHRANIČNÍCH POBYTECH (V %)
3%
7%
ano
9%
spíše ano
51% 30%
spíše ne ne nevím
Zdroj: vlastní data.
Podmínky, respektive překážky, které mohou rozhodování o budoucím výjezdu ovlivnit, jsou uvedeny v následující Tabulce 3. Respondenti zde formou souhlasného či nesouhlasného výroku
5
hodnotili závažnost zmíněných překážek. Jako významné překážky zahraničního pobytu jsou zde uvedeny včasné dokončení současného studia u studentů a udržení si současného zaměstnání u studentů i zaměstnaných. Naopak za méně významnou překážku je považováno každodenní používání cizího jazyka, což vyplývá z faktu, že většina respondentů je velmi dobře jazykově vybavena (viz další oddíl výzkumu). Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetření probíhalo v roce 2015, může mít aktuální bezpečnostní situace na zahraniční pobyt větší vliv, než tomu bylo při zjišťování před rokem.
TABULKA 3: VLIV NA BUDOUCÍ MOŽNÝ VÝJEZD (V %) Rozhodně souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Netýká se mě
Udržet si mé současné pracovní místo je pro mě velmi důležité.
37
43
12
3
6
Dokončit mé studium v termínu je pro mě velkou prioritou
34
19
5
1
40
Tzv. vztah na dálku s mým partnerem/mou partnerkou je pro mě přijatelný.
10
24
28
21
18
Najít si nové, dlouhodobé bydlení v cizí zemi by pro mě byl velký problém.
12
22
32
23
11
Představa intenzivního používání cizího jazyka, například při každodenním životě v zahraničí, je pro mě velmi nepříjemná.
5
9
20
60
6
V jiných zemích se necítím natolik bezpečně jako v České republice.
4
15
42
36
4
Vliv na budoucí výjezd
Zdroj: vlastní data.
Jako největší překážku dlouhodobého pobytu v zahraničí identifikovala více než polovina respondentů odloučení od rodiny a blízkých. Jako jiné zásadní překážky, méně časté, byly zmíněny obava o ztrátu současného zaměstnání, nemožnost nalézt adekvátní zaměstnání v zahraničí, finanční problémy, věk, osamělost, nejistota, jazyková vybavenost. Jedna desetina respondentů nevidí žádnou závažnou překážku svého budoucího výjezdu. Při zkoumání motivace respondentů k zapojení do mezinárodních aktivit se nejčastěji objevoval odkaz na zájem o rozšíření/sdílení odborných znalostí týkajících se oboru studia/práce v ČR, mezinárodní spolupráce a navázání kontaktů, ale také zájem o zlepšení znalosti cizího jazyka. Kromě nabízených možností, kdy respondenti volili i více důvodů, zmínilo 22 respondentů ještě další důvody, jako jsou snaha pomoci při organizaci výměnných pobytů, podpora vlastních žáků a kolegů při zapojení do mezinárodních aktivit, zkušenost s jiným typem projektů a další.
6
TABULKA 4: MOTIVACE PRO ZAPOJENÍ DO REALIZACE PROJEKTŮ Důvod zapojení
Zapojení (v %)
mezinárodní spolupráce a/nebo navázání kontaktů
63,9
zájem o rozšíření/sdílení odborných znalostí týkajících se oboru studia/práce v ČR
63,0
zájem o zlepšení znalostí cizího jazyka
60,4
dobrá zkušenost z předchozích zahraničních pobytů
54,7
zájem o seznámení se s lidmi z jiné země
49,1
zájem o zkušenost s životem v jiné zemi
47,2
zájem o seznámení se s jinou kulturou
47,2
doprovod žáků na zahraničním pobytu
33,2
zvýšení sebevědomí a rozvoj samostatnosti
31,6
zájem o budoucí lepší pracovní uplatnění
26,3
jiné (prosím upřesněte)
7,0
dobrá zkušenost někoho známého
5,7
Zdroj: vlastní data.
O jazykové vybavenosti Další blok otázek byl věnován jazykovým znalostem respondentů. Byly zde kombinovány otázky zjišťující znalost prokázanou složením zkoušky a vlastnictvím certifikátů s otázkami zaměřenými na sebehodnocení schopnosti jazyk aktivně používat. Na tento blok otázek odpovídalo 472 respondentů, z nich pouze necelé 1 % odpovědělo, že neumí žádný cizí jazyk. Toto je poměrně zajímavé a překvapivé zjištění, které jednak potvrzuje dobrou jazykovou vybavenost našich respondentů, a jednak odhaluje okrajovou skupinu respondentů, kteří zřejmě působí ve finanční administraci projektu či jsou studenty nebo mladými lidmi, kteří ještě na žádném výjezdu neparticipovali. Jako svůj hlavní cizí jazyk označilo téměř 70 % respondentů angličtinu, druhým nejčastějším jazykem byla němčina (17 %). Objevily se však i jazyky jako portugalština, řečtina, norština a švédština, které označil pouze jeden respondent. Jako svůj hlavní jazyk označili respondenti 12 různých jazyků, v položce ostatní jsou kromě minoritních jazyků uvedených výše zahrnuty italština, polština, a španělština (Graf 6).
Jazykové zkoušky Složení maturitní zkoušky z jazyka uvedlo 43 % respondentů, složení jazykové zkoušky na vysoké škole uvedlo 56 % respondentů. Jazyková znalost skupiny respondentů, kteří složili vysokoškolskou zkoušku, může být značně diferenciovaná, protože jsou zde zahrnuti ti, kteří zkoušku skládali při studiu jiného oboru i ti, kteří daný jazyk studovali jako svůj hlavní obor. Státní jazykovou zkoušku složilo30 % respondentů.
7
Dále bylo zjišťováno dosažení mezinárodně uznávaného certifikátu ve srovnatelné úrovni certifikátu Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (A1 - C2). Mezinárodně uznávaný certifikát vlastní 57 % respondentů, nejčastěji na úrovni B1, B2. V Grafu 7 je uvedeno zastoupení jednotlivých druhů mezinárodně uznávaných jazykových zkoušek v celkovém počtu respondenty složených zkoušek. GRAF 6: HLAVNÍ CIZÍ JAZYKY, POUŽÍVANÉ RESPONDENTY
3%4% 5%
GRAF 7: SLOŽENÉ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY DLE ÚROVNĚ DOSAŽENÝCH CERTIFIKÁTŮ
angličtina
6% 10%
francouzština
17% 69% 2%
maturita
5% 26%
státní zkouška
2%
němčina
zkouška na VŠ
A1, A2
ruština
B1, B2
18%
slovenština
33%
C1, C2 jiná zkouška
ostatní
Zdroj: vlastní data.
Sebehodnocení schopnosti jazyk používat Při pohledu na vlastní hodnocení respondentů v oblasti znalosti (Grafy 8 a., b.) a schopnosti používat hlavní cizí jazyk v různých pracovních a životních situacích (Grafy 9 a 10) lze konstatovat, že většina respondentů je přesvědčena o tom, že jazyk ovládá na velmi dobré úrovni. Na otázky týkající se vlastního hodnocení odpovídalo v průměru 465 respondentů. Jako pokročilý uživatel se označilo 53 % respondentů, 13 % dokonce považuje svoji znalost srovnatelnou s úrovní rodilého mluvčího. Vlastní hodnocení u dvou nejčastěji uváděných jazyků se mírně liší, v jejich ovládání na úrovni pokročilého uživatele věří 55 % (angličtina) a 57 % (němčina) respondentů, na úrovni rodilého mluvčího se v němčině cítí dokonce 18 % respondentů. Jiné rozložení odpovědí lze nalézt při pohledu na skupinu těch, kteří nesložili mezinárodně uznávanou jazykovou zkoušku (téměř 1/4 respondentů). Největší podíl (40 %) hodnotí svoji znalost na střední úrovni, zatímco v celém vzorku zaujímá největší podíl (53 %) pokročilá znalost jazyka. Rovněž je mezi respondenty bez jazykové zkoušky větší podíl těch, kteří hodnotí svoji znalost jazyka jako základní či začátečnickou (19 %) oproti 9 % u celého vzorku.
8
GRAFY 8: VLASTNÍ HODNOCENÍ ZNALOSTI JAZYKA a. Všichni respondenti
b. Respondenti bez zkoušky
3%
8% začátečník
13% 1% 6%
11%
základní úroveň
24%
53%
začátečník
9% 1%
střední úroveň
základní úroveň střední úroveň
31%
pokročilá úroveň úroveň rodilého mluvčího nedokážu posoudit
40%
pokročilá úroveň úroveň rodilého mluvčího nedokážu posoudit
Zdroj: vlastní data.
Další otázky se zaměřily na sebehodnocení míry schopností využívat cizí jazyk k určitému účelu či v určitých situacích. Respondenti byli požádáni, aby určili, na kolik procent si věří, že danou situaci zvládnou. V podstatě lze konstatovat, že těch, kteří svým schopnostem věří na méně než na 40 %, je menšina (do cca 10 % respondentů). Nejvíce si respondenti věří ve čtení (80 100% víru v sebe má 70 % respondentů), méně pak v mluvení (37 %), nejméně si věří v poslechu a psaní (shodně, jen 16 % respondentů, si věří na 100 %). Zajímavé je sledovat porovnání hodnot z předchozí otázky, kdy 13 % respondentů odpovědělo, že jejich jazyková úroveň je srovnatelná s rodilým mluvčím, avšak při hodnocení jednotlivé formy užití jazyka stoprocentní schopnost využití uvedlo v průměru 20 % respondentů. Tento poznatek zřejmě znamená, že schopnost dorozumět se nespojují respondenti nutně s úrovní jazyka jako takovou. Také respondenti, kteří o sobě vědí, že nedosahují v daném jazyce úrovně rodilého mluvčího, uvádějí, že jsou schopni 100% dorozumění se v dané řeči. Jejich porozumění a komunikaci v daném jazyce, byť oni sami ji nepovažují za úplně dokonalou, v běžné rovině nic nebrání. Při pohledu na skupinu respondentů bez mezinárodně srovnatelné zkoušky z jazyka lze pozorovat menší víru ve vlastní jazykové schopnosti. Je zde větší zastoupení hodnocení do 50 % a mnohem menší podíl hodnocení schopností nad 80 %, a to u všech zkoumaných jazykových projevů.
9
GRAFY 9: VLASTNÍ HODNOCENÍ SCHOPNOSTI VYUŽÍVAT JEDNOTLIVÉ FORMY CIZÍHO JAZYKA (V %) a. Všichni respondenti 100 90 80 24 70
16 14
60
poslech 50
30 20 10 0
18
16
40
4 3 4 4
5 3 3
4 4 6 5
1 -20%
30%
40%
7
9
8
10
9
50%
60%
7
25
čtení psaní
9
8 5
27
21
18
16
13
17
19
21
70%
80%
90%
100%
mluvení
14
b. Respondenti bez zkoušky
100 90 80 70 60
16
50 40
9 7
7
20
0
10
9 16
čtení 11
20
2 2 7
9
11
8
9 3
6 7
11
30%
40%
0 - 10% 20%
15
11 11
14
11 9
4 50%
16 9
19 60%
14
14
70%
80%
psaní mluvení
12
30
10
21
7
poslech
14
17
8 90%
100%
Zdroj: vlastní data.
Co se týče použití cizího jazyka v určitých situacích (Graf 10), nejsnadnější připadá respondentům formulace e-mailu kamarádovi o dojednání schůzky, kdy své schopnosti odhaduje na stoprocentní 65 % respondentů. Poměrně hodně si respondenti věří i v případě telefonické dohody o plánu na prázdniny/dovolenou (54 % si věří stoprocentně). Nejméně jistí jsou si respondenti při čtení novinového článku (27 % stoprocentní jistoty) či při poslechu
10
televizních zpráv (16 % stoprocentní jistoty). Poslech televize a čtení novin jsou obecně složitější, díky využívání širšího slovníku i dikci mluvčích, a proto je zde nižší zastoupení těch, kteří si věří. V posledních dvou situacích uvedlo více respondentů mírně nižší hodnocení (80 – 90 %). Nejvíce obtíží činí porozumění televizním zprávám, kdy 29 % respondentů uvedlo, že si věří pouze do 50 %. Z toho vyplývá, že jazyková bariéra při životě v zahraničí by u některých z těchto osob byla znatelná, přestože své jazykové znalosti celkově hodnotí jako pokročilé. GRAF 10: VLASTNÍ HODNOCENÍ SCHOPNOSTI VYUŽÍVAT CIZÍ JAZYK V UVEDENÝCH SITUACÍCH (V %) 100% 90% 100%
80%
90%
70%
80%
60%
70%
50%
60%
40%
50%
30%
40%
30%
20%
20%
10%
0-10%
0% TV zprávy
E-mail kamarádovi
Telefonická domluva
Novinový článek
Zdroj: vlastní data.
O počítačových dovednostech V bloku otázek zaměřených na počítačové dovednosti byl opět kombinován princip prokazatelných dovedností (vlastnictví certifikátu ECDL – mezinárodního dokladu počítačové gramotnosti držitele) a sebehodnocení praktické schopnosti počítač používat v různých situacích. Na tento blok otázek odpovídalo 460 respondentů. ECDL (European Computer Driving Licence) definuje minimální standardy výukových programů ve 20 modulech, zaměřených na využívání uživatelských programů, databází, internetu i bezpečného využívání IT. Certifikáty o úspěšném absolvování jednoho nebo více modulů získalo 8 % respondentů. Většina z nich absolvovala moduly (i) základních pojmů informačních technologií, (ii) základů práce s počítačem a správa souborů, (iii) zpracování textu, (iv) práce s tabulkami, (v) prezentace, základy práce s internetem a použití databází. Pouze 8 (20 %) respondentů uvedlo absolvování modulu digitální úpravy obrázků a tvorby webových stránek, ostatní moduly absolvovali pouze jednotlivci.
11
Dle uvedených dat však lze soudit, že význam absolvování modulů ECDL v posledních letech klesá. Důvodem může být i skutečnost, že zaměstnavatelé jsou zvyklí si způsobilost k využívání výpočetní techniky prakticky ověřit či své zaměstnance posílat na předem prověřené kurzy.
Sebehodnocení schopnosti používat počítač Vlastní hodnocení uživatelských zkušeností s počítačem bylo prováděno na základě vyjádření souhlasného či nesouhlasného stanoviska s předloženým výrokem, jak je uvedeno v tabulce 5. Z dat vyplývá, že využívání počítače pro práci není pro většinu respondentů problém, nepříliš přátelský vztah k počítačům projevila zhruba jen 3 % respondentů. 25-30 % respondentů využívá počítač s velkou ochotou a považuje ho za velkého pomocníka. Zhruba polovina respondentů si zvykla počítač využívat, přestože nejsou jeho horlivými zastánci. Ačkoliv není certifikace dovedností souvisejících s používáním ICT mezi respondenty výrazněji rozšířena, valná většina z nich nemá s využíváním ICT podle vlastního vyjádření vážnější problémy.
TABULKA 5: VLASTNÍ HODNOCENÍ SCHOPNOSTI VYUŽÍVAT POČÍTAČ (V %) Rozhodně souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Rozhodně nesouhlasím
Naučit se používat nový počítačový program (software) je pro mě velmi snadné.
26
58
15
1
Práce s počítačem mi šla vždycky velmi dobře.
35
53
11
0
Považuji za zábavnější dělat práci pomocí počítače než bez něj.
33
48
16
3
Rád/a se učím nové věci na počítači.
24
51
22
3
Často hledám nové způsoby, jak něco udělat pomocí počítače.
27
45
25
3
Zkušenost s využitím počítače
Zdroj: vlastní data.
O měkkých dovednostech Úroveň osvojení si různých měkkých dovedností hodnotili respondenti na základě vlastního posouzení toho, do jaké míry a jakým způsobem jsou schopni vykonávat určité činnosti či se zachovat v určitých situacích. Respondenti byli opět požádáni, aby označili, na kolik procent jsou schopni provádět uvedené činnosti. Na tento blok otázek odpovídalo 455 respondentů. Při hodnocení míry schopností zachovat se určitým způsobem si, stejně jako u hodnocení jazykových dovedností, většina respondentů věří. Nízká míra důvěry ve vlastní schopnosti (0 50 %) byla uvedena u většiny situací méně než 10 % respondentů dotazníku. Nejvíce si respondenti věří v dodržování termínů, kdy stoprocentní víru v sebe potvrdilo 41 % respondentů. Naopak práci pod tlakem dobře zvládá daleko menší procento respondentů a ani obhajobu vlastních názorů či navazování kontaktů většinou respondenti nepovažují za svoji silnou stránku (Graf 11).
12
Při hodnocení dalších osobnostních dovedností (Graf 12) si jsou respondenti nejvíce jisti schopností chodit včas na domluvená setkání, dále se vzdělávat a samostatně řešit úkoly. Naopak nejméně si věří při prezentaci vlastních schopností a při motivování ostatních.
GRAF 11: VLASTNÍ HODNOCENÍ OSOBNOSTNÍCH DOVEDNOSTÍ (V %) 100%
dodržovat termíny odevzdání práce pracovat pod tlakem
90% 80%
důvěřovat svým schopnostem
70% 60%
plánovat činnosti
50%
přijít s něčím novým
40%
respektovat názory druhých
30%
navazovat nové kontakty
20%
prezentovat informace ostatním
10% obhájit svůj vlastní názor
0% 0 - 50 %
60%
70%
80%
90%
100%
Zdroj: vlastní data.
GRAF 12: VLASTNÍ HODNOCENÍ DALŠÍCH OSOBNOSTNÍCH DOVEDNOSTÍ (V %) 100% motivovat ostatní
90% 80%
vést ostatní
70% práce v mezinárodním prostředí
60% 50%
být iniciativní
40% dále se vzdělávat
30% 20%
přijímat kritickou zpětnou vazbu
10%
samostatně řešit úkoly 0% 0-50 %
60%
70%
80%
90%
Zdroj: vlastní data.
13
100%
Závěrem Na základě realizovaného dotazníkového šetření lze soudit, že jeho respondenti (účastníci mezinárodních aktivit) disponují dobrými předpoklady pro uplatnění na trhu práce s ohledem na jejich vybavenost jazykovými a počítačovými dovednostmi. Rovněž si uvědomují svoje osobnostní předpoklady (silné i slabé stránky) pro to, aby získali atraktivní pracovní uplatnění, které si následně budou také schopni udržet.
14
