Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Počet cizinců v kraji se za 11 let zdvojnásobil
V Jihomoravském kraji žilo na konci roku 2011 více než 36 tisíc cizinců, což představovalo dvojnásobek stavu zjištěného v roce 2001. Počet cizinců v kraji se postupně zvyšoval, v roce 2009 dosáhl maxima - téměř 37 tisíc osob. Nástup hospodářské recese a ztížení pracovního uplatnění se projevil i ve snížení počtu cizinců v roce 2010. Ovšem počet cizinců s trvalým pobytem se zvyšoval každoročně a více než 17 tisíc cizinců s trvalým pobytem v kraji v listopadu 2011 je proti roku 2001 počtem trojnásobným.
Tab. 1 Počty cizinců v Jihomoravském kraji (k 31. 12.)
*)
Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR 1996 2001 2005 2006 Česká republika Jihomoravský kraj v tom okresy: Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo *)
2007
2008
2009
2010
2011
199 151
210 794
278 312
321 456
392 315
437 565
432 503
424 291
434 153
14 723
17 756
24 234
27 983
32 606
35 619
36 907
35 953
36 386
1 141 6 967 1 255 1 478 2 427 620 835
1 064 9 127 2 098 1 571 2 026 883 987
1 433 12 365 5 284 1 585 1 237 1 004 1 326
1 679 14 730 5 728 1 751 1 370 1 196 1 529
1 975 17 059 7 096 1 899 1 472 1 358 1 747
2 177 20 076 6 222 2 059 1 656 1 395 2 034
1 990 21 468 6 017 2 054 1 727 1 518 2 133
1 927 21 307 5 137 2 104 1 781 1 519 2 178
2 051 21 435 5 030 2 142 1 866 1 453 2 409
údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR
Cizinci tvoří přes tři procenta populace
Cizinci se v roce 2011 v Jihomoravském kraji na počtu obyvatel podíleli 3,1 % (v roce 2001 pouze 1,6 %), ve srovnání s ostatními kraji to byl podíl 7. nejvyšší. V rámci ČR podíl cizinců tvořil 4,1 % obyvatel, z krajů byl tento podíl nejvyšší v Hl. m. Praze – 12,9 %, naopak ve Zlínském kraji pouze 1,4 %.
Převažují muži
Zatímco v běžné populaci mezi obyvateli převažují ženy (na konci roku 2011 v Jihomoravském kraji 51,1 %), u cizinců je registrována převaha mužů. S postupem času se ale rozdíly v zastoupení snižují. Např. v roce 2003 ženy mezi cizinci tvořily v kraji pouze 34,6 %, v roce 2009, kdy byl počet cizinců v kraji nejvyšší, už ženy mezi cizinci tvořily 39,0 % (v roce 2011 40,0 %). Tato skutečnost souvisí především s faktem, že za zaměstnáním či podnikáním přichází především muži.
Většinu tvoří osoby S tím, že většina cizinců přichází zejména za prací, souvisí i odlišná věková struktura v produktivním cizinců. Mezi obyvateli Jihomoravského kraje v roce 2010 tvořila dětská složka věku 14,1 % a podíl obyvatel ve věku 65 a více let 16,2 %. Ovšem u cizinců v kraji děti ve věku do 14 let tvořily 7,4 % (v roce 2004 6,8 %) a osoby v poproduktivním věku dokonce pouze 2,7 % (v roce 2004 2,3 %). Naproti tomu osoby ve věku 25 až 44 let tvořily 55,6 % (v roce 2004 56,5 %) celkového počtu cizinců v Jihomoravském kraji. Graf 1 Počty cizinců a jejich podíl na počtu obyvatel v Jihomoravském kraji v letech 2001 až 2011 40 000 35 619
počet osob
35 000
podíl cizinců na počtu obyvatel
25 000
22 668
23 913
10 000
36 386
3,2
3,1
3,1
3,5
2,9
24 234
4,0
3,0
2,5
17 756 2,0
15 000
3,1
27 983
20 039 20 000
35 953
32 606
z toho s trvalým pobytem
30 000
36 907
2,1
2,5
2,1
1,8
2,0
1,6 1,5
5 000 5 723
6 116
6 610
8 337
9 237
11 644
13 110
14 353
15 272
16 159
17 220
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
0
1,0 Pramen: ŘSCP MV ČR
1
podíl v %
cizinci celkem
Úloha salda migrace
O tom, že cizinci v populaci kraje sehrávali ve sledovaném období významnou roli, svědčí údaje o přírůstku či úbytku počtu obyvatel, obsažené v grafu 2. Celkový přírůstek je zde uveden jako výsledek vnitřního a zahraničního stěhování a přirozené měny obyvatel. Je zřejmé, že v letech 2003 až 2011 sehrává saldo zahraničního stěhování v celkové bilanci počtu obyvatel rozhodující úlohu. Maximální hodnoty saldo zahraničního stěhování dosáhlo v roce 2007 a od tohoto roku postupně klesalo.
Nejvíce cizinců je v Brně
Největší počet cizinců je soustředěn tradičně v Brně-městě, na konci roku 2011 to bylo téměř 21 tisíc osob (5,5 % obyvatel). Nejnižší počet cizinců sice byl zaznamenán v okrese Vyškov (1 433 cizinců, tj. 1,6 % obyvatel), nejnižší podíl cizinců na obyvatelstvu byl ale zjištěn v okrese Hodonín (1 858 cizinců tvořilo 1,2 % obyvatel okresu).
Graf 2 Přírůstek/úbytek obyvatel v Jihomoravském kraji v letech 2001 až 2011
168
1 580 938 2 686
1 532 1 474 2 946
2 515 1 564
483
597
1 934
4 562
4 922
7 971
2 205
3 511
1 901
1 739
657
118
2
3 435
2 500
763
5 000
8 670
přírůstek/úbytek obyvatel: - vnitřním stěhováním - zahraničním stěhováním - přirozený - celkový
7 500
6 612
10 000
2001
2003
2004
2005
2006
-60
-244
-1 296
-155
-1 151
-910
-873
-939
-143
-573
-1 894 -2 721 2002
-2 099
-5 000
-829
-2 500
-613 -850 -2 041 -3 504
0
2007
2008
2009
2010
2011
Z hlediska složení cizinců podle státního občanství v Jihomoravském kraji patří k nejpočetnějším občané Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Ruska a Polska. Ovšem zatímco ještě v roce 2003 bylo mezi cizinci nejvíce Slováků, od roku 2004 mezi nimi převažují občané Ukrajiny.
Nejvíce je Ukrajinců
Tab. 2 Pracující cizinci podle postavení v zaměstnání v Jihomoravském kraji (k 31. 12.) Pramen: MPSV, MPO ČR
1996
2001
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
pracující cizinci evidovaní na úřadech práce Česká republika
143 246
103 652
151 736
185 075
240 242
284 551
230 709
215 367
217 862
Jihomoravský kraj v tom okresy: Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
15 346
11 165
13 689
18 590
21 938
29 524
26 281
26 398
20 205
892 7 203 954 2 791 2 635 465 406
797 5 901 412 1 965 1 554 310 226
1 252 7 839 975 1 510 1 177 557 379
1 518 11 812 1 304 1 584 1 368 579 425
1 873 13 616 2 031 1 876 1 317 612 613
1 479 20 571 3 000 1 839 1 359 502 774
1 067 19 397 2 122 1 748 1 174 307 466
978 19 955 1 625 1 765 1 260 389 426
1 057 13 877 1 585 1 599 1 247 392 448
Česká republika
45 499
64 000
67 246
65 722
68 785
77 158
87 753
90 983
93 059
2 194
4 662
5 783
5 662
5 901
6 085
6 922
7 918
9 002
245 940 173 186 256 228 166
216 2 751 600 383 268 182 262
191 3 190 991 415 318 345 333
201 3 011 1 038 389 318 365 340
205 3 053 1 139 440 317 371 376
223 3 092 1 109 475 329 440 417
236 3 564 1 223 521 364 536 478
259 4 286 1 352 559 391 575 496
280 5 202 1 547 554 398 507 514
pracující cizinci s platným živnostenským oprávněním Jihomoravský kraj v tom okresy: Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
Cizinci přichází …
Bylo již uvedeno, že převážná část cizinců přichází do ČR a taktéž do Jihomoravského kraje za zaměstnáním. Na konci roku 2011 bylo v Jihomoravském
2
... za prací, třetina kraji zaměstnáno 29,2 tisíc cizinců. Z tohoto počtu bylo 20,2 tisíc zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce (69,2 %), tedy v postavení zaměstnanců, a 9,0 tisíc z nich podniká zaměstnaných cizinců podnikalo s platným živnostenským oprávněním (30,8 %). Počet zaměstnaných cizinců se meziročně snížil o 5 109 osob, tj. o 14,9 %. Proti roku 2008, kdy byl zaznamenán nejvyšší počet zaměstnaných cizinců, se stav snížil o 6 402 osob, tj. o 18,0 %. Pokles počtu cizinců v pozici zaměstnanců
Postupný pokles počtu byl ovšem zaznamenán pouze na straně zaměstnaných cizinců evidovaných úřady práce, snížení o 9 319 osob proti maximu v roce 2008 představovalo v relativním vyjádření téměř třetinový pokles (o 31,6 %). Naproti tomu počet zaměstnaných cizinců s platným živnostenským oprávněním se v Jihomoravském kraji pravidelně zvyšoval již od roku 2007.
Třetí nejvyšší počet zaměstnaných cizinců mezi kraji
V ČR bylo na konci roku 2011 evidováno téměř 311 tisíc zaměstnaných cizinců, největší část z nich byla v Hlavním městě Praze (110,6 tisíc), naopak nejméně v Kraji Vysočina (5,8 tisíc). Počet cizinců pracujících v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 3. nejvyšší a tvořil 9,4 % republikového celku. Nejvyšší podíl podnikatelů mezi zaměstnanými cizinci byl zjištěn v Karlovarském kraji, a to 60,4 %, v Moravskoslezském kraji bylo naproti tomu 77,3 % zaměstnaných cizinců v pozici zaměstnanců, tedy evidovaných na úřadech práce.
Graf 3 Pracující cizinci v Jihomoravském kraji v letech 2001 až 2011 40 000
35 609
pracující cizinci celkem
35 000
pracující cizinci evidovaní na úřadech práce
30 000
29 207
27 839
pracující cizinci s živnostenským oprávněním 24 252
25 000 19 472 13 050
13 467
8 675
15 827
15 000
8 626
20 000
34 316
33 203
15 083
9 002
20 205
7 918
26 398
6 922
26 281
6 085
29 524
5 901
21 938
5 662
18 590
5 783
13 689
5 113
9 970
4 792
4 424
4 662
5 000
11 165
10 000
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Pramen: MPO, MPSV
Struktura cizinců v postavení zaměstnanců
U počtu pracujících cizinců evidovaných na úřadech práce je podstatné jejich podrobnější členění, jež je obsahem tabulky 3. Z údajů je zřejmé, že jak v ČR, tak i v Jihomoravském kraji, byl pokles počtu zaměstnaných cizinců evidovaných na úřadech práce v posledních 3 letech zaznamenán pouze u kategorie evidovaných na úřadech práce s platným povolením k zaměstnání. Jak je uvedeno v metodické části, se vstupem ČR do EU nepotřebují povolení k zaměstnání občané členských zemí, stejně tak ho nepotřebují cizinci s trvalým pobytem v ČR.
Tab. 3 Pracující cizinci evidovaní úřady práce podle typu evidence (k 31. 12.) Pramen: MPSV ČR
Česká republika Evidovaní na úřadech práce v tom: s platným povolením k zaměstnání informace - cizinci z třetích zemí v post. zaměstnanců informace - občané EU/EHP/ESVO v post. zaměstnanců Jihomoravský kraj Evidovaní na úřadech práce v tom: s platným povolením k zaměstnání informace - cizinci z třetích zemí v post. zaměstnanců informace - občané EU/EHP/ESVO v post. zaměstnanců
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
151 736
185 075
240 242
284 551
230 709
215 367
217 862
55 210 2 659 93 867
61 452 6 777 116 846
85 351 10 140 144 751
128 934 14 516 141 101
73 714 17 680 139 315
49 244 22 126 143 997
36 792 26 510 154 560
13 689
18 590
21 938
29 524
26 281
26 398
20 205
4 225 134 9 330
6 432 474 11 684
6 636 760 14 542
13 332 1 085 15 107
10 221 1 347 14 713
9 240 1 696 15 462
2 107 2 044 16 054
3
Ještě v roce 2010 tvořil v Jihomoravském kraji počet zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání 35,0 % z počtu evidovaných úřady práce. V roce 2011 se jejich počet snížil o tři čtvrtiny (o 77,2 %) na 2 107 osob a podíl na celku se snížil na 10,4 %. Počet zaměstnaných cizinců s trvalým pobytem (informace - cizinci z třetích zemí v postavení zaměstnanců) sice v roce 2011 tvořil pouze 10,1 %, jejich počet ovšem meziročně vzrostl o pětinu (o 20,5 %) na 2 044 osob. Od roku 2005 je tento počet patnáctinásobný. Nadpoloviční většinu zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce v letech 2005 až 2011 vždy tvořili občané členských zemí EU (informace - občané EU/EHP/ESVO v postavení zaměstnanců). Jejich počet se s výjimkou roku 2009 každoročně zvyšoval a v roce 2011 tvořili 79,5 % zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce.
Převaha občanů z členských zemí EU
Tab. 4 Pracující cizinci v Jihomoravském kraji podle státního občanství (k 31. 12.) Pramen: MPSV, MPO ČR
2005 Evidovaní na úřadech práce z toho podle státního občanství: Slovensko Ukrajina Polsko Vietnam Rusko S platným živnostenským oprávněním z toho podle státního občanství: Slovensko Ukrajina Polsko Vietnam Rusko
2006
2007
2008
2009
2010
2011
13 689
18 590
21 938
29 524
26 281
26 398
20 205
8 511 3 328 268 19 42
10 515 4 854 496 77 102
11 898 5 257 543 165 107
10 862 2 058 486 40 87
11 761 8 599 566 145 185
12 325 8 031 586 146 219
12 655 2 108 637 90 224
5 783
5 662
5 901
6 085
6 922
7 918
9 002
987 1 895 101 1 506 72
1 001 1 915 103 1 433 66
1 073 1 971 101 1 539 64
1 152 1 770 101 1 832 71
1 225 1 969 97 2 251 70
1 295 2 862 99 2 141 78
1 360 4 018 102 1 922 85
Z hlediska státního občanství mezi zaměstnanými cizinci evidovanými úřady práce na konci roku 2011 v Jihomoravském kraji převládali Slováci (62,6 %), mezi zaměstnanými cizinci s platným živnostenským oprávněním měli nejvyšší zastoupení občané Ukrajiny (44,6 %). Ovšem právě u Ukrajinců byly zaznamenány nejvýraznější meziroční změny v počtech. U evidovaných úřady práce se počet Ukrajinců snížil o tři čtvrtiny (tuto změnu lze ztotožnit se změnou počtu zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání), naopak u osob v pozici podnikatelů byl zaznamenán jejich 40% nárůst.
Změny u pracujících z Ukrajiny
Graf 4 Uchazeči o zaměstnání podle MPSV a pracující cizinci v Jihomoravském kraji v letech 2001 až 2011 70 000 65 762
66 557
65 944
63 692
55 393
2 775
2008
29 207
2007
2 955
35 609
13 725
43 063
27 839
7 990
24 252
19 472
3 459
15 083
3 146
13 467
2 923
13 050
3 734
20 000
5 834
30 000
15 827
62 722
34 316
44 239
3 040
40 000
10 000
69 342
55 230 uchazeči o zaměstnání pracující cizinci celkem volná pracovní místa
33 203
50 000
64 089
8 253
60 000
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2009
2010
2011
Pramen: MPO, MPSV
Pracující cizinci z třetích zemí tvoří pouze zlomek …
Příliv cizinců bývá veřejností často vnímán negativně. Výjimkou nebývají názory, že cizinci domácím berou práci a přispívají k růstu nezaměstnanosti. K tomuto lze uvést několik údajů. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil v roce 2011 tvořilo pracovní sílu v ČR 5 257,6 tisíc osob. Zaměstnaní cizinci (evidovaní na úřadu práce či podnikající), jichž bylo v ČR 310,9 tisíc, tak tvořili 5,9 % pracovní síly. Odpočteme-li z počtu zaměstnaných cizinců cizince podnikající, dále pracující cizince s trvalým 4
… pracovní síly v ČR i v Jihomoravském kraji
pobytem a zaměstnané občany členských zemí EU (ti mají na trhu práce stejné postavení jako občané ČR), pak počet zaměstnaných cizinců v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání tvoří pouze 0,7 % pracovní síly. Obdobně v Jihomoravském kraji – pracovní sílu v roce 2011 tvořilo 572,5 tisíc osob. Zaměstnaných cizinců bylo celkem 29,2 tisíc osob, tvořili tak 5,1 % pracovní síly. Zaměstnaní cizinci v evidenci úřadů práce s platným povolením k zaměstnání v kraji tvořili pouze 0,4 % pracovní síly.
80
počet uchazečů o zaměstnání (měsíční počet) zaměstnaní cizinci v evidenci ÚP (měsíční počet) zaměstnaní cizinci s živnost. opr. (roční počet)
70 60
70 60
50
50
40
40
30
30
20
20
10
10
0
0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
zaměstnaní cizinci (tis. osob)
80
2007
2008
2009
2010
počet uchazečů o zaměstnání (tis. osob)
Graf 5 Měsíční počty uchazečů o zaměstnání a zaměstnaných cizinců v Jihomoravském kraji v letech 2007 až 2011
2011 Pramen: MPSV, MPO
Růst počtu nezaměstnaných, pokles počtu zaměstnaných cizinců
V krizovém roce 2009 se v Jihomoravském kraji podle evidence MPSV zvýšil počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 22 881 osob, na druhé straně počet volných pracovních míst poklesl o 5 213. Počet zaměstnaných cizinců poklesl pouze o 2 406. Prakticky až v roce 2011 se v kraji plně projevila opatření na ochranu trhu práce před zaměstnáváním cizinců třetích zemí, přesto počet uchazečů o zaměstnání dosáhl téměř 63 tisíc osob.
Graf 6 Pracující cizinci a uchazeči o zaměstnání podle krajů k 31. 12. 2011 80 000 70 000 60 000
pracující cizinci evidovaní na ÚP pracující cizinci s živn. oprávněním uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa
50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Pramen: MPO, MPSV
Aktivizace volné pracovní síly
I když v důsledku hospodářské krize vzrostla nezaměstnanost, nebylo možno některé volné pozice obsadit. Snahou úřadů práce je podpořit zaměstnanost a aktivizovat volné pracovní síly z řad evidovaných uchazečů o zaměstnání. Problémem zůstává „převzdělanost“ uchazečů o práci, na konci roku 2011 např. v kraji mělo 33 % uchazečů o zaměstnání nejméně maturitu. Na nabídkové straně trhu práce tak chybí především řemeslníci i méně kvalifikovaní pracovníci. Úřady práce je posuzována nezbytnost vydání povolení k zaměstnání na volné pracovní místo, u nějž zaměstnavatel požaduje nižší stupeň kvalifikace. Tato místa jsou často obsazována zahraničními zaměstnanci, s nimiž bude zřejmě nutno počítat i v budoucnosti.
5
Počet pracujících cizinců z třetích zemí se vyrovnal počtu volných míst
Jako doplnění vztahu zaměstnanosti cizinců a počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce je uveden graf 6 s údaji za kraje ČR ke konci roku 2011. Je zřejmé, že v Čechách byli pracující cizinci soustředěni především v Hl. m. Praze a ve Středočeském kraji, na Moravě pak v Jihomoravském kraji. Počty uchazečů o zaměstnání ve všech krajích s výjimkou Hl. m. Prahy přesahovaly počty zaměstnaných cizinců. Je však třeba znovu uvést, že v rámci ČR pracovalo na základě platného povolení k zaměstnání pouze 36,8 cizinců, ovšem uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce bylo celkem 508,5 tisíc. Navíc téměř 36 tisíc pracovních míst zůstalo na konci roku neobsazeno.
Češi pracující v cizině
Údaje o zaměstnanosti cizinců v ČR, pocházející z podkladů MPSV a MPO ČR, v podrobném členění a v relativně dlouhém časovém období zahrnují počty legálně zaměstnaných cizinců. Na druhé straně ovšem chybí věrohodné informace o počtech občanů ČR zaměstnaných v zahraničí.
Metodická část Podle ustanovení zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Jinak řečeno za cizince jsou v České republice považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR. Jsou rozlišovány následující kategorie a typy pobytu cizinců: 1) Občané zemí EU, EHP (Norska, Islandu a Lichtenštejnska) a Švýcarska (zkráceně „občané EU“) a jejich rodinní příslušníci pobývají na území ČR na základě: · povolení k přechodnému pobytu, jedná se o nárokové povolení nebo spíše o potvrzení o pobytu, které by mělo ulehčit občanům EU jednání s úřady, pobyt v ČR v rámci tohoto povolení se započítává do doby rozhodné pro žádost o povolení k trvalému pobytu · povolením k trvalému pobytu, občan EU získá povolení k trvalému pobytu po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu bez dalších podmínek; pokud je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let; jestliže je rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území. 2) Občané zemí mimo EU (zkráceně „občané třetích zemí“) pobývají v ČR: · krátkodobě (obecně do 90 dnů) bez víz - občané těch zemí, se kterými má ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku · krátkodobě na základě krátkodobých víz do 90 dní - občané těch zemí, se kterými nemá ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku · na základě víz nad 90 dní, vízum tohoto typu nově nelze prodloužit. Maximální platnost tohoto víza je jeden rok; navazuje na něj povolení k dlouhodobému pobytu · povolení k dlouhodobému pobytu, jedná se o povolení navazující na víza nad 90 dní, vydává se na dobu jednoho roku a po uplynutí této lhůty je lze prodloužit · na základě povolení k trvalému pobytu, o trvalý pobyt lze požádat obecně za 5 let nepřetržitého pobytu na vízum nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu v ČR bez dalších podmínek nebo; po 4 letech nepřetržitého pobytu, a to cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany; po 2,5 letech, pokud jde o úspěšné absolventy pilotního projektu MPSV "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků"; bez ohledu na délku předchozího pobytu, pokud o trvalý pobyt žádá za účelem soužití se svým rodinným příslušníkem, který je občanem ČR s trvalým pobytem v ČR nebo v případě humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. 3) Cizinci bez ohledu na hranice EU · registrovaní žadatelé o azyl · cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany. Jedná se o opatření při hromadném exodu v důsledku ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy nebo soustavného porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit exulanty a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace. Cizinci podléhající dočasné ochraně a strpění jsou Cizineckou policií vedeni a vykazováni v rámci povolení k dlouhodobému pobytu.
6
Údaje za celkovou zaměstnanost cizinců vycházejí ze dvou oddělených evidencí: 1) Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, resp. Správy služeb zaměstnanosti, která shromažďuje údaje vycházející z evidencí úřadů práce, a to údaje o: · informace o nástupu občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce · informací o nástupu cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí k výkonu práce · vydaných platných povolení k zaměstnání cizinců 2) Ministerstva průmyslu a obchodu, poskytujícího data za: · cizince s platným živnostenským oprávněním V evidenci cizinců v postavení zaměstnanců došlo k významným změnám s ohledem na vstup ČR do EU. Byla sloučena evidence občanů Slovenska s ostatními cizinci – zaměstnanci a bylo nově utvořeno výše uvedené členění evidence úřadu práce. Z hlediska podmínek pro zaměstnávání se tak rozlišují tři kategorie cizinců, jejichž právní režim je upraven odlišně. Jde o cizince: ·
·
·
občany členských států EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky. Tito občané mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení, jako občané ČR a nepotřebují povolení k zaměstnání a mají právo pobytu po dobu jeho trvání. Zaměstnavatel hlásí na úřad práce informaci o nástupu občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce s trvalým pobytem na základě povolení k pobytu na území České republiky. Své postavení dokládají tito cizinci po dosažení patnácti let věku průkazem o povolení k pobytu vydaným Policií ČR. Na tyto cizince se pohlíží při zaměstnávání jako na státní občany ČR, nepotřebují povolení k zaměstnání a s výjimkou některých povolání, kde zákon vyžaduje státní občanství (např. státní služba), nejsou při volbě zaměstnání omezeni. Zaměstnavatel hlásí na úřad práce informaci o nástupu cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí k výkonu práce občany ze třetích států. Tito cizinci potřebují pro přijetí do zaměstnání, jakož i po celou dobu zaměstnání v České republice povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce. Výjimka je v případech, kdy je jiná úprava provedena mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána. Tito cizinci potřebují rovněž povolení k pobytu za účelem zaměstnání. Zaměstnavatel hlásí na úřad práce počet vydaných platných povolení k zaměstnání cizinců.
Další i informace najdete na stránkách ČSÚ v kapitole Cizinci
7
