MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav managementu
Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji Diplomová práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc.
Bc. Zuzana Pukačová Brno 2008
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucího práce, s použitím literatury kterou uvádím.
V Brně dne 23. května 2008
……………………..
2/80
Poděkování: Chtěla bych poděkovat prof. Ing. Pavlovi Tomšíkovi, CSc., vedoucímu diplomové práce, za jeho odborné a metodické vedení, připomínky a náměty použité při zpracování této práce.
3/80
ABSTRAKT Trh práce v České republice má výrazně odlišný charakter v každém regionu. Odlišné geografické, demografické, historické, sociální a zejména ekonomické podmínky v jednotlivých krajích zřetelně ovlivňují celou širokou oblast zaměstnanosti. Tato diplomová práce bude zaměřena na problematiku současného trhu práce v rámci Jihomoravského kraje. Cílem této práce bylo zmapovat a zhodnotit stav z hlediska věkové a vzdělanostní struktury a druhu zaměstnání. Teoretická část práce popisuje trh práce a nezaměstnanost z hlediska ekonomických teorií. Jádro práce tvoří analýza stavu a vývoje nezaměstnanosti a zaměstnanosti z různých hledisek. Ve druhé části práce je popsána problematika vinohradnictví a vinařství, které je neodmyslitelnou součástí Jihomoravského kraje. Cílem této části bylo popsat vinařské oblasti, faktory, které jej ovlivňují, historický vývoj a struktura vinařských podniků a ploch vinic. Klíčová slova Trh práce, zaměstnanost, nezaměstnanost, Jihomoravský kraj
ABSTRACT The employment market in the Czech Republic varies remarkably by its character from region to region. Clearly distinguished geographically, demographically, historically and mainly by economical conditions in individual regions it effects the whole broad employment area. This thesis will mainly focus on the current employment market issues within the SouthMoravian region. The objective of this dissertation clearly remembers and evaluates the case in terms of age and educational structure and type of employment. The theoretical part of the paper describes the market and unemployment the way some economical theories may understand it, however the core of the matter has aimed at the analysis of the unemployment versus employment level and progress from the point of various perspectives. The second part of the dissertation refers to the viniculture and winegrowing which, in connection with the South-Moravian region cannot be thought apart from. The exciting part of the work has aimed to describe viniculture areas in detail as well as point out the factors which may affect the historical development and structure of the wine industry establishments as well as the area of vineyards. Key words Labor market, employment, unemployment, South-Moravian region
4/80
OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................................................... 7 2 Cíl práce .................................................................................................................................... 8 3 Literární přehled ...................................................................................................................... 9 3.1 Trh práce ................................................................................................................................................. 9 3.1.1 Poptávka po práci ................................................................................................................................. 9 3.1.2 Příjem z mezního produktu práce (MRPL) ........................................................................................ 10 3.1.3 Nabídka práce..................................................................................................................................... 10 3.2
Nezaměstnanost ..................................................................................................................................... 11
3.3
Měření nezaměstnanosti ....................................................................................................................... 12
3.4 Ekonomická interpretace nezaměstnanosti ........................................................................................ 13 3.4.1 Typy nezaměstnanosti ........................................................................................................................ 13 3.4.2 Přirozená míra nezaměstnanosti ......................................................................................................... 14 3.5
Státní politika zaměstnanosti ............................................................................................................... 14
3.6
Aktivní politika zaměstnanosti............................................................................................................. 14
3.7
Historie vinařství na Moravě ............................................................................................................... 15
4 Materiál a metodika ............................................................................................................... 17 4.1
Význam a cíle analýzy........................................................................................................................... 17
4.2 Informace skryté v časových řadách ................................................................................................... 17 4.2.1 Základní pojmy a přístupy v analýze časových řad............................................................................ 18 4.3
Problémy časových řad......................................................................................................................... 21
4.4 Základní přístupy k analýze časových řad.......................................................................................... 22 4.4.1 Dekompozice časových řad................................................................................................................ 22
5 Výsledky práce a diskuze ....................................................................................................... 25 5.1 Vývoj trhu.............................................................................................................................................. 25 5.1.1 Vývoj trhu práce v České republice od roku 1993 – 2006 ................................................................. 25 5.1.2 Vývoj lidských zdrojů v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2005 ............................................... 27 5.2 Současný stav......................................................................................................................................... 32 5.2.1 Hodnocení nezaměstnanosti v JMK ................................................................................................... 32 5.2.2 Pracovní neschopnost v Jihomoravském kraji v roce 2006................................................................ 34 5.2.3 Zaměstnanost podle výběrového šetření pracovních sil ..................................................................... 35 5.2.4 Zaměstnanost cizinců ......................................................................................................................... 40 5.2.5 Docházení za prací ............................................................................................................................. 41 5.2.6 Charakteristika výsledků – 2. čtvrtletí 2007 ....................................................................................... 45 5.3
Prognóza vývoje trhu práce ................................................................................................................. 48
5.4
Stav a vývoj počtu evidovaných uchazečů .......................................................................................... 48
5.5
Stav a vývoj míry nezaměstnanosti...................................................................................................... 49
5/80
5.6 Struktura nezaměstnaných................................................................................................................... 51 5.6.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání........................................................................................... 52 5.6.2 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání .................................................................................. 55 5.6.3 Délka evidence uchazečů o zaměstnání.............................................................................................. 59 5.7
Vinařské oblasti..................................................................................................................................... 61
5.8 Postavení odvětví vinařství v kraji ...................................................................................................... 64 5.8.1 Faktory ovlivňující odvětví vinařství ................................................................................................. 65 5.9
Moravské vinařské stezky .................................................................................................................... 67
6 Závěr ........................................................................................................................................ 76 7 Literatura ................................................................................................................................ 78 8 Seznam obrázků a tabulek..................................................................................................... 79 9 Seznam zkratek....................................................................................................................... 80
6/80
1 Úvod Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Od 1. 1. 2005 došlo ke změně hranic Jihomoravského kraje. 25 obcí bylo převedeno z kraje Vysočina do kraje Jihomoravského. Připojením těchto obcí z kraje Vysočina vzrostla rozloha Jihomoravského kraje o téměř 13 tisíc hektarů, tedy o 1,8 % a počet obyvatel Jihomoravského kraje vzrostl o více jak 7 tisíc, tedy o 0,6 %. Rozlohou 719 650 ha a počtem obyvatel 1 130 tisíc se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Z celkové rozlohy kraje tvoří 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83,3 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění, podíl orné půdy na zemědělské, mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází 92 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 53 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, Brno 2007) Vinařství je obor, který je spojen nejen s ekonomickým efektem jednotlivých výrobců, ale má hluboké vazby na historický a kulturní rozvoj celé země. 18 zpracovatelských závodů je schopno ročně zpracovat a vyprodukovat 2,3 mil. hl. vína ročně. (www.businessinfo.cz) Osobitost vinařské oblasti Morava spočívá v jedinečné pestrosti vín, která je dána rozmanitostí vinorodé krajiny rozprostírající se mezi Znojmem a Uherským Hradištěm. Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. (http://www.wineofczechrepublic.cz/)
7/80
2 Cíl práce Cílem této diplomové práce je analýza trhu práce v Jihomoravském kraji, zjištění současného stavu nezaměstnanosti, zaměstnanosti, pracovní neschopnosti a docházení za prací z hlediska struktury pracovního trhu. Bude provedena analýza, zmapování a zhodnocení dle vzdělanostní struktury, věku a druhu zaměstnání. Jednotlivé výsledky analýzy budou v rozmezí let 2000 až 2007. Dle časových řad bude provedena analýza nabídky a poptávky po pracovní síle v čase. Součástí analýzy bude pohled do minulosti a prognóza budoucího vývoje trhu práce. V další částí práce bude poukázáno na odvětví vinařství a vinohradnictví, které má pozitivní vliv na rozvoj venkova, tvorbu a obnovu krajiny, zaměstnanost, vinařskou tradici a jméno ve světovém měřítku. Toto odvětví je stejně jako další speciální obory zahradnické produkce charakterizováno vysokou potřebou ruční práce a efektivnost těchto oborů vyžaduje dostatek pracovních sil. Jako součást zemědělství, toto odvětví ovlivňuje i jiné sektory v oblasti průmyslu, kterých výstupy jsou potřebné pro vinařství a vinohradnictví. Cílem této části bude rozdělení vinařských oblastí, faktory ovlivňující vinařství, produkce, historický vývoj, struktura vinařských podniků a ploch vinic do roku 2003.
8/80
3 Literární přehled V této kapitole jsou popsány poznatky související s trhem práce. Podkladem je literatura zaměrena na trh práce a nezaměstnanost.
3.1 Trh práce Trh práce v ČR má výrazně regionální charakter. Odlišné geografické, demografické, historické, sociální a zejména ekonomické podmínky v jednotlivých krajích zřetelně ovlivňují celou širokou oblast zaměstnanosti. Výrazným způsobem determinují mj. i profesní a odvětvovou strukturu a v konečném důsledku rovněž míru nezaměstnanosti na regionálním trhu práce. Rozdílné jsou i podmínky pro přijímání nových pracovníků, což se promítá i v uplatnitelnosti absolventů škol. Trh práce (Soukupová, 1999) je místo kde dochází ke střetu nabídky a poptávky po práci. Prácu nabízí domácnosti a poptávájí ji firmy. Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu. Proto se klade na rozbor trhu velký důraz. Domácnosti za svojí práci dostávají mzdu a cenou práce je tedy mzdová sazba. Firmy se snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek.
3.1.1 Poptávka po práci Poptávka po práci (Soukupová, 1999) je určena množství práce, které firma najímá při různých úrovních mzdové sazby. Firma poptává takové množství práce při němž, se příjem z mezního produktu vyrovná mezním nákladům na práci, tedy mzdě. Poptávku tedy značně ovlivňuje produktivita práce (ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících faktorů, technologií a managementem).
Obr. 1.: Poptávka po práci (Soukupová, 1999)
9/80
3.1.2 Příjem z mezního produktu práce (MRPL) Je násobkem mezního fyzického produktu práce (MPPL) a ceny produktu (P). Křivka poptávky po práci je odvozena z křivky příjmu z mezního produktu. Poptávka po práci, je jako všechny poptávky po výrobních faktorech, odvozena z poptávky po finálních statcích, které byly vyrobeny pomocí práce. (Soukupová, 1999)
3.1.3 Nabídka práce Nabídkou práce se rozumí počet hodin odpracovaných v různých firmách a podnicích. Práce je výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Člověk se proto rozhoduje, zda výdělek získaný prací je adekvátní počtu hodin strávených prací a zda pro něho není lepší využít volný čas (den se dělí na hodina strávené v práci a hodiny volného času). Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. Maximálního užitku bude dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času stejný. (Soukupová, 1999) Substituční efekt Při vyšší mzdě přináší každá hodina práce vyšší výdělek, který může spotřebitel použít k získání většího počtu výrobků a služeb, a to vede k tendenci pracovat déle a to na úkor volného času. Jedná se tedy o nahrazování volného času prací. Důchodový efekt Vyšší mzda vede ale také k nahrazování práce volným časem. A to proto, že spotřebitel má již dostatečný důchod a chce také více volného času. Individuální křivka nabídky práce - je v určité části zpět zakřivená. To je způsobeno právě důchodovým efektem. Pracovník při vyšší mzdě nejprve preferuje práci před volným časem, ale pokud se jeho mzda zvýší nad určitou úroveň snaží se pracovník odpracovat méně hodin.
Obr. 2.: Nabídka práce (Soukupová, 1999)
10/80
Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou, při tzv. rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky a tržní křivky nabídky práce. (Soukupová, 1999) Tržní křivka poptávky po práci je horizontálním součtem individuálních křivek všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky práce ta již není zpět zakřivená, a to proto, že při součtu jednotlivých individuálních křivek se rozdíly v zakřivení vyrovnají. To ze dvou důvodů: 1) u jednotlivých individuálních křivkách jsou zpětná zakřivení v jiných bodech a při jejich součtu dojde k vyrovnání 2) rostoucí mzda přitahuje nové na trh pracovníky s vyššími transferovými výdělky.
Obr. 3.: Trh práce (Soukupová, 1999)
Při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek (je-li tržní mzda nižší než rovnovážná) nebo přebytek práce (je-li tržní mzda vyšší než rovnovážná). (Soukupová, 1999)
3.2 Nezaměstnanost Zaměstaní jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli stávkám nebo dovoleným. Do skupiny nezaměstnaných se zahrnují lidí, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práci vrátit. Přesněji řečeno: člověk je nezaměstaný, jestliže nepracuje a (a) během posledních čtyř týdnů vyvinul specifikované úsilí směřující k nalezení práce; (b) byl z práce vysazen a čeká na výzvu k návratu do práce. Aby mohl být počítán mezi nezaměstnané, musí člověk dělat něco víc, než jen o práci přemýšlet nebo například uvažovat o možnosti napsat román. Každá osoba musí podávat zprávu o specifikovaném úsilí (jako jsou návštěvy firem v místě odpovědi na inzeráty „volná místa“) při hledání zaměstnanání. Ti, kdo 11/80
jsou
buď
zaměstnaní,
nebo
nezaměstnanhí,
patří
mezi
ekonomicky
aktivní
obyvatelstvo.ostatní občasné nejsou zahrnováni mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. To jsou ti, kdo studují, udržují dománosti, jsou v důchodu nebo jsou příliž nemocní, než aby mohli pracovat, nebo prostě práci nehledají. Nezaměstnanost je v moderných společnostech ústředním problémem. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období rovnež ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život. Vysoká nezamestnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevyrábí ekonomika tolik, kolik je schopna. Během takových období je to stejné, jako kdyby byla velká množstvíá automobilů, bytů, oděvů a mnoha dalších komodit jednoduše vyhozena do oceánu. Podle Okunova zákona se období vysoké nezaměstnanosti vyznačují tím, že se v nich běžný HDP pohybuje pod úrovní potenciálního HDP – ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna. (K největším ztrátám došlo během velké deprese a během stagnačních 70. a 80. let.) Ať jsou ekonomické ztráty způsobené nezaměstnaností jakkoli vysoké, nevyjadřuje propočítávání ztracených dolarůodpovídajícím způsobem lidské, sociální a psychologycké škody přinášející dlouhodobější nedobrovolné nezaměstnanosti. Nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví a je traumatizující událostí. (Samuelson, Nordhaus, 1995)
3.3 Měření nezaměstnanosti Změnám v míře nezaměstnanosti jsou každý měsíc věnovány titulky v novinách. Co je ale těmito čísly? Údaje o práci a nezaměstnanosti patří k těm, které jsou nejpečlivějí kontruovány a jsou nejsrozumitelnejší z ekonomických údajů, které země shromažďuje – což je přiměřené této významné problematice. Tyto údaje jsou shromažďovány každý měsíc metodou náhodného výběrového šetření. Každý měsíc je dotazováno kolem 60 000 domácností – otázky se týkají jejich současného pracovního zařazení. Náhodné výběrové šetření je velmi užitečnou metodou pro odhadování charakteristik chování obyvatelstva jako celku, aniž by bylo nutné navštívit 250 miliónů lidí. Spočívá v náhodném výběru podskupiny obyvatelstva (řekněme tím, že zvolíme telefonní čísla na základě posloupností náhodných čísel benerovaných počítačem) a prošetření vybrané skupiny metodou dotazníku. Náhodný výběr používá při průzkumu trhu, v televizních žebříčcích , při průzkumech věřejného mínění a v mnozha dalších oblastech. (Samuelson, Nordhaus, 1995)
12/80
3.4 Ekonomická interpretace nezaměstnanosti 3.4.1 Typy nezaměstnanosti Při objasňování struktury dnešních trhů práce je užitečné vyčlenit tři rozdílné typy nezaměstanosti. Frikční, strukturální a cyklická. Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku nezstáleho pihybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednostlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určítá fluktuace – lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti. Protože frikční nezaněstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za tom že jsou nezaměstnaní „dobrovolně“. strukturální nezaměstnanost se objevujeta, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknou proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednoum případě nepřizpůsobuje dostečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Kdyby se mzdy plynule přizpůsobovali měnícím se vztahům mezi nabídkou a poptávkou, potom by nerovnováhy u jednotlivých trhů práce zmizely, protože y mzdy poklesly v oblastech, kde je pracovních sil nadbytek, a vzrostli v oblastech, kde je jich nedostatek. Mzdy však reagují na ekonomické šoky pomalu; trvá to celé roky, než se přizpůsobí nedostatku, nebo přebytku pracovních sil. O cyklické nezaměstnanosti hovoříme, je-li celková poptávka po práci nízká (na rozdíl od situace, když je poptávka po práci jen v určitých oblastech, jako jsou střediska těžby uhlí, nebo výroby automobilů)jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude. Rozlišování mezi cyklickou nezaměstnaností a ostatními typy nezaměstnanosti pomáhá ekonomům při diagnóze celkového zdravostního stavu trhu práce. Vysoká úroveň frikční nebo strukturální nezaměstnanosti se může objevit i tehdy, když je celkový trh práce v rovnováze, například, když je vysoká fluktuace, nebo když je velká regionální nerovnováha. Cyklická nezaměstnanost vzniká, když zaměstanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky.
13/80
3.4.2 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je míra, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze, přesněji, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná; vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země.
3.5 Státní politika zaměstnanosti Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v ČR provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s úřady práce. Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je dosažení co nejpříznívějšího vývoje zaměstnanosti a zvýšení motivace a aktivace pro hledání, nalezení a udržení zaměstnání. Zvláštní poroznost je věnována oblastem s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (severní, střední a jižní Morava, severozápadní Čechy). Významná podpora je poskytována projektům, které předpokládají vytvořit zejména v ohrožených regionech významný počet nových pracovních míst, a podpořit další rozvoj drobného a středního podnikání. (Statistická ročenka trhu práce v ČR 2006) Státní politika zaměstnanosti usiluje (http://portal.mpsv.cz):
3.6
•
o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách,
•
o produktivní využití zdrojů pracovních sil,
•
o zabezpečení práva občanů na zaměstnání.
Aktivní politika zaměstnanosti
Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: a) rekvalifikace b) investiční pobídky c) veřejně prospěšné práce d) společensky účelná pracovní místa e) překlenovací příspěvek 14/80
f) příspěvek na dopravu zaměstnanců g) příspěvek na zapracování h) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. (http://portal.mpsv.cz)
3.7 Historie vinařství na Moravě Začátky vinařství na Moravě spadají do období velkého rozmachu pěstování révy v Pannónii za císaře Proba (276-382). Římské legie byly rozloženy na jižním Slovensku i na jižní Moravě. U někdejšího Mušova pod Pálavou byly nalezeny zbytky římské stanice X. legie Vindobony, které kromě jiného ukrývaly i vinařský nůž. K většímu rozšíření vinařství došlo s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. Později tomu napomáhaly i klášterní komunity, zejména z řádu Cisterciáků, kteří se usídlili na Velehradě r. 1205. Ti vysazovali vinice u později zaniklé osady Skoršice blízko Velkých Němčic. V roce 1220 jim patří Přítluky s vinicemi a v r. 1227 vinice v Kobylí. V roce 1195 založili Premonstráti klášter v Loucké u Znojma, který ovlivňoval tamní vinařství. V první čtvrtině 13.století probíhá kolonizace Mikulovska, kde se 1249 objevují Lichtenštejni. K hradu Sirotčí patří vinice v Perné a ke královskému hradu Děvíčky patřily obce s vinicemi: Věstonice, Strachotín, Pavlov a Milovice. Ve 14. století sílí zájem brněnských měšťanů v nejlepších viničních tratích Moravy. Nejvíce vinic založili v Hustopečích, Starovicích, Starovičkách, v Přítlukách i v Mikulově. V Hustopečích bylo v r. 1368 již 20 viničních hor. Viniční perkmistrovský úřad s hlavním rozhodovacím právem byl pro jižní Moravu v dolnorakouském Falkenštejnu. Moravský markrabě Jan Jindřich zakázal r. 1350 odvolávání k němu a nařídil, aby se spory o vinice rozhodovaly u perkmistrovského úřadu v Hustopečích, které byly největší vinařskou obcí nebo u zemského soudu v Brně. Aby se sporům předcházelo, vydal markrabě r. 1355 viniční řád pro Moravu, který obsahoval i regulaci dovozu vína na Moravu. Moravský markrabě Jošt vydal r. 1379 nové horenské právo pro Židlochovice, které se řadily k největším vinařským obcím Moravy, a to se stalo vzorem pro viniční práva mnohých moravských obcí. Koncem 15. a začátkem 16. století se rychle zvětšovaly plochy moravských vinic. Šlechta měla zájem o peněžní platy z vinic. Měšťané zabývající se řemeslem a obchodem viděli v držení vinic podstatné vylepšení svých živností. Sedláci přivítali v dobrých příjmech z vinic možnost dělení gruntů mezi své potomky, protože i při menší rozloze polí se mohou příjmem z vinic uživit. Vinice řešily i problémy venkovské chudiny, která se živila
15/80
nejen prací na vinicích, ale mohla i menší výměry vinic vlastnit, protože vinice byly svobodným statkem. Jejich dočasné držení řešilo i svízelnou situaci výměnkářů či sirotů. Ve druhé polovině 16. stol. Se dostávají na Moravu Novokřtěnci. Jejich působení se odráží i ve vinařství. Mnoho jich pracovalo ve vinicích, mnozí se nechávali zjednat jako vinaři, pracovali při zakládání vinic, hloubení sklepů a zaváděli i nové způsoby pěstování révy i výroby vína. Moravská vína byla známa nejen doma, ale i v zahraničí. V roce 1539 žádají rakouští vinaři Ferdinanda I. o zákaz dovozu moravských vín do Rakouska a tuto žádost později znova opakují. Proto musel r. 1575 moravský zemský sněm pohrozit zákazem dovozu rakouských vín na Moravu a zákazem jejich transportu přes Moravu. Největší rozmach moravského vinařství možno zaznamenat počátkem 17. století. Spotřeba vína byla vysoká ve městech i na venkově. Odhaduje se na 56 litrů vína na osobu na rok. Mnohá města se musela bránit konkurenci cizích vín, jako například Hustopeče, kde byl r. 1603 vydán zákaz dovozu vína a ve městě se smělo prodávat jen víno hustopečské. Po hrůzách a pustošení pobělohorského období klesla výměra moravských vinic na jednu třetinu původní rozlohy. Teprve konce 17. století začíná obnova venkovských vinic. Jen ve velkých vinařských střediscích se opět obnovily vinice ve větší míře. V Hustopečích bylo v r. 1749 na 3 843 měřic a ročně se tu prodávalo 25-45 tisíc věder vína. V některých střediscích, jako v Mikulově, dochází ke krizi odbytu vína. V roce 1763 žádají rakouští vinaři Marii Terezii o omezení ploch moravských vinic, protože jsou pro mě moravská vína velkou konkurencí. Podle jakosti zařadil moravská vína r. 1784 Řehoř Volný takto: I. třída: vína ze Sedlce, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic. II. třída: vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček. III. třída: vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Dunajovic a Prušánek. V roce 1783 přestaly působit horenské soudy a rok na to byl vydán nový viniční řád pro celou Moravu. Po napoleonských válkách stoupá cena obilí a víno zůstává levné. Narůstající populace dává přednost pivu a levné kořalce z bramborového lihu. Byla zrušena celní hranice mezi Uherskem a Rakouskem a dochází k velké konkurenci vyvolané levnými uherskými víny. Když se pak v druhé polovině 19. století upouští od trojhonného hospodaření na polích, zajímají se zemědělci o výnosné technické plodiny (cukrovka) a vinice rychle mizejí. V roce 1890 se objevuje révokaz v Šatově, r. 1900 v Dolních Dunajovicích, r. 1901 se již rozšířil do Perné, Hustopečí, Čejkovic a do Velkých Pavlovic. Roku 1902 byli jmenováni inspektoři vinařství a jejich hlavní prací je boj s révokazem. Zakládají se vinice štěpované na odolné americké podnože. Přicházejí houbové choroby oidium a peronospora, které byly 16/80
rovněž zavlečeny z Ameriky jako révokaz. Ošetřování vinic se prodražuje a vinice dále mizejí. Z celkové plochy vinic na Moravě, která v r. 1678 činila plochu 21.053 ha, je v současné době na Moravě kolem 12 000 ha vinic. (Kraus, Kuttelvašer, Vurm 1997)
4 Materiál a metodika Pro vypracování této diplomové práce byli použity zdroje uvedeny v části literární přehled, získané vlastním studiem odborné literatury a informace získané prostřednictvím internetu, a to především ročenky a statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu za období od roku 1993 až po třetí kvartál roku 2007. Diplomové práce byla zpracována elektronicky s využitím standardního balíku MS Office 2003 (MS Word, MS Excel). V další části je popsána metodika týkající se statistického zpracování získaných dat.
4.1 Význam a cíle analýzy Cílem analýzy časových řad je většinou konstrukce vhodného modelu. Sestrojení „dobrého“ modelu nám zpravidla umožní porozumět mechanismu, na jehož základě vznikají hodnoty časové řady, a pochopit podmínky a vazby, které působí na vznik těchto hodnot. Na základě změn těchto podmínek či vazeb lze simulovat jejich vliv působící změny ve vývoji časové řady. Dalším cílem je využití těchto získaných poznatků při předpovědi budoucího chování. Používané postupy jsou založeny na principu, že "historie se opakuje". Tento předpoklad bývá v praxi splněn s různou přesností, a proto je vhodné u vyhlazování a předpovědí v časových řada uvádět i spolehlivost získaných výsledků a hodnotit úspěšnost predikce.
4.2 Informace skryté v časových řadách Prakticky každý řídící pracovník přichází poměrně často do kontaktu s časovými řadami ekonomických ukazatelů. Jednou jde o údaje např. O tržbách či nákladech firmy, v jejímž manažerském útvaru sám pracuje, jindi se musí zabývyt vývojem inflace, kuzru koruny vůči některé zahraniční měně nebo bude analyzovat vývoj makroekonomického prostředí (HDP, konečná spotřeba, tvorba kapitálu apod.), které neodmyslitelně jeho firmu obklopuje a významně ovlivňuje. V těchto situacích je výmluvným pomocníkem analýza časových řad a některé z toho vyplývající konjukturní souvislosti. (Hindls, Hronová, Novák, 1999).
17/80
4.2.1 Základní pojmy a přístupy v analýze časových řad Časová řada je posloupnost pozorování kvantitativní charakteristiky uspořádaná v čase od minulosti do přítomnosti. Tvoří ji posloupnost věcně a prostorově srovnatelných údajů, která jsou jednoznačně uspořádaná z hlediska času. Časové řady ekonomických ukazatelů se určitým způsobem člení. Jejich základní typy se obvykle rozlišují: • Podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové (např. úhrnné vyplacené mzdy za období jednoho roku) a na časové řady okamžikové (např. Zůstatek na účtu ke konci každého kalendárního měsíce), • Podle periodicity, s jakou jsou údaje sledovány, na časové řady roční čili dlouhodobé (např. roční hodnoty HDP) a na časové řady krátkodobé, kde jsou údaje zaznamenávány ve čtvrtletních , měsíčních, denních aj. periodách, • Podle způsobu vyjádření údajů na časové řady naturálních ukazatelů (produkce cementu v tis. Tun) a na časové řady peněžních ukazatelů (produkce cementu vyjádřená v korunách). Povaha intervalových ukazatelů někdy vede k nutnosti vztahovat jednotlivé hodnoty v časové řadě ke stejně dlouhým intervalům, aby různá délka např. Kalendářních měsíců nezkreslovala srovnání. Tento problém je typický pro krátkodobé časové řady. Postup, pomocí kterého zajišťujeme srovnatelnost údajů z hlediska různě dlohých období, za něž byly zjišťovány, se nazývá kalendářní očišťování. Jednoduché ukazatele, které se používají jako míry dynamiky (Seger, 1988):
absolutní přírůstek
průměrný absolutní přírůstek
relativní přírůstek
18/80
průměrný koeficient růstu
Nejčastěji se při analýze časové řady předpokládá aditivní model popisu chování řady. Předpokládá se, že jednotlivé složky vývoje se sčítají, takže platí: yy = Tt + St + Ct + εt, kde na pravé straně po řadě vystupují složky trendová, sezónní, cyklická a náhodná. Různé modifikace modelů vzniknou, když některou složku z úvah vypustíme. My tak učiníme pro složku cyklickou a o náhodné složce řekněme jen tolik, že o ní lze zpravidla předpokládat, že jejich střední hodnoty jsou nulové a že jsou korelačně nezávislé (náhodná porucha, jak se také dá náhodná složka interpretovat, nezávisí na poruše v minulém okamžiku ani neovlivňuje vznik a velikost poruchy v okamžiku následujícím). Analýza složky kterékhokoliv typu se provádí v podstatě klasickou regresní analýzou. Podstatný rozdíl je jen v tom, že nezávisle proměnná, je v tomto případě proměnná časová a můžeme ji vcelku libovolně vyjádřit v jakýchkoliv časových jednotkách s libovolným počátkem. Analýza trendové složky je zřejmě nejdůležitější částí analýzy časových řad. V průběhu let se potvrdilo, že při výběru trendových funkcí většinou vystačíme s úzkou nabídkou funkcí. Nejčastěji používané jsou Lineární trend
Parametr a1 představuje přírůstek hodnoty y připadající na jednotkovou změnu časové proměnné.
Polynomický trend
Umožňuje najít trendovou funkcí, která má extrém.
19/80
Exponenciální trend
Parametr a1 představuje průměrný přírůstek hodnot yt. (Ty se chovají jako členy geometrické posloupnosti. Doložte vzpomínkami na tuto kapitolu středoškolské matematiky.)
Modifikovaný exponenciální trend
Funkce má vodorovnou asymptotu a dá se pomocí ní snáze modelovat vývoj jevů, které vycházejí z omezených zdrojů růstu a u kterých existuje určitá mez nasycení, daná např. zájmem nebo potřebou určitého výrobku.
Logistický trend, logistika
, nebo Křivka má tři úseky, první je charakterizován pozvolným vzestupem, druhá v okolí inflexního bodu prudkým růstem a třetí určitou vrcholovou stagnací (nasycením). Uvedený tvar je jeden z mnoha různých funkčních předpisů popisujících křivku s charakteristickým průběhem ve tvaru písmena S.
Gompertzova křivka
Křivka s podobným esovitým průběhem jako logistika, ale na rozdíl od ní je asymetrická. Těžiště hodnot je až za inflexním bodem. První tři jmenované jsou v regresní analýze běžně užívané, při čemž u exponenciály se standardně přistupuje k linearizaci logaritmováním funkčního předpisu, což poněkud získanou exponenciálu degraduje. V ostatních případech už linearizace není možná. K odhadu koeficientů trendových funkcí se používá různých chytrých algoritmů, které většinou byly vymyšleny v předpočítačové éře, kdy představovaly jedinou šanci aspoň nějakého odhadu dosáhnout. Dnes se dají tyto metody využít pro určení kvalifikovaných výchozích hodnot pro nejrůznější numerické metody. Výsledků analýzy časových řad a obecně i regresní analýzy vůbec se využívá k nalezení údajů, pro které není k dispozici výsledek měření nebo pozorování. Pokud jde o chybějící 20/80
údaj závislé veličiny y pro některou hodnotu x uvnitř intervalu známých hodnot x, jde o interpolaci. Ta zpravidla vede k dobrým výsledkům a nepřináší velká rizika chyb odhadované veličiny y. Pokud však je nutno odhadnout výsledek y pro údaj x vně intervalu experimentálně udaných hodnot x, jde o extrapolaci. V tomto případě je nutno být opatrný, neboť matematické prostředky použité pro určení charakteru regresní závislosti nemohou zpravidla zodpovědně odhadnout budoucí nebo minulý vývoj. Uvědomte si např., že třeba rostoucí oblouk křivky třetího stupně může velmi dobře popisovat nějakou závislost, za uvažovaným intervalem hodnot x však může dojít k nežádoucímu propadu této kubické křivky do lokálního minima. Při práci s časovými řadami běžně zacházíme s určitým okruhem jednoduchých charakteristik sloužících k popisu základních vlastností. K elementárním charakteristikám řadíme diference různého řádu, tempo růstu a průměrné tempa růstu aj.
Pro časovou řadu (Minařík, 2006) délky n lze určit n – 1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí):
dt = yt - yt-1
pro t = 2, 3, …, n
s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Proces výpočtu diferencí lze vztáhnout i na časovou řadu absolutních přírůstků a výsledkem je řada n – 2 druhých deferencí 2 dt.
4.3 Problémy časových řad Při zpracování dat ve formě časové řady se potýkáme s množstvím, které jsou právě pro časové řady specifické. Jedná se především o •
problémy s volbou časových bodů pozorování
•
problémy s kalendářem o různá délka měsíců o různý počet víkendů v měsíci o různý počet pracovních dnů v měsíci o pohyblivé svátky
•
problémy s délkou časových řad
•
problémy nesrovnatelností dat
(IASTAT – interaktivní učebnice statistiky, VŠE, 2000).
21/80
4.4 Základní přístupy k analýze časových řad Pro analýzu časových řad existuje dnes velmi rozsáhlá teorie, která popisuje velké množství nejrůznějších metod a postupů. Volba vhodné metody bude závislá ne několika různých aspektech. Než začneme s vlastní analýzou, je třeba si ujasnit některé faktory, které analýzu podmiňují: •
účel analýzy - musíme vědět, zda nám jde např. pouze o tvorbu modelu a rozpoznání mechanismu generování hodnot časové řady, o konstrukci předpovědí, o vzájemné vztahy s jinými řadami atd.
•
typ časové řady - existuje sice velké množství nejrůznějších metod, ale ne všechny jsou vhodné pro všechny řady a ne vždy bývají splněny podmínky jejich použití.
•
znalosti statistika + softwarové vybavení - některé metody jsou teoreticky nenáročné (klasická dekompozice), některé naopak teoreticky velmi náročné (stochastické modely) a kladou na vzdělání statistika nemalé nároky. Svoji roli sehrává i vybavení výpočetní technikou a hlavně programy vhodnými pro analýzu, neboť dnes již není myslitelné provádět analýzu tzv. na kolen Roli pochopitelně bude sehrávat i zkušenost statistika.
Mezi základní a nejpoužívanější metody pro analýzu časových řad patří především: •
dekompozice časových řad
•
Boxova-Jenkinsova metodologie
•
lineární dynamické modely
•
spektrální analýza časových řad
(IASTAT – interaktivní učebnice statistiky, VŠE, 2000).
4.4.1 Dekompozice časových řad Dekompozice časových řad je založena na práci se systematickými složkami časové řady. Při tomto přístupu se předpokládá, že časová řada obsahuje systematické složky na které je možné ji rozložit. Jedná se o následující složky: •
trendová složka Tt
•
sezónní složka St
•
cyklická složka Ct
•
náhodná složka εt
Je pochopitelné, že časová řada nemusí obsahovat všechny uvedené složky najednou.
22/80
Trendová složka Tato složka zachycuje dlouhodobé změny v chování časové řady - zachycuje tedy dlouhodobý růst či dlouhodobý pokles. Trend (jak se většinou zkráceně trendová složka nazývá) vzniká důsledkem působení sil, které působí stejným směrem. Trend lze většinou popsat matematickou funkcí v celé délce časové řady. Při popisu trendu tedy nejde o to, zda časová řada krátkodobě klesá či roste, ale jde skutečně o zachycení tendence pohybu časové řady. Sezónní složka Sezónní složka popisuje periodické změny v časové řadě, které se odehrávají v rámci jednoho kalendářního roku a každý rok se opakují. V podstatě by se dalo říci, že sezónnost je důsledkem střídání ročních období. Nejčastěji pozorujeme sezónnost u čtvrtletních a měsíčních časových řad. Už z definice této složky je zřejmé, že se nemůže vyskytovat u ročních časových řad. přestože se tato složka pravidelně v časové řadě
opakuje, může
v průběhu let měnit svůj charakter. Cyklická složka Cyklická složka popisuje dlouhodobé fluktuace kolem trendu. Zachycuje tedy dlouhodobou fázi poklesu či růstu, která je mnohem větší než jeden rok. U ekonomických řad je cyklická složka často spojována se střídáním hospodářských cyklů. Protože působí dlouhodobě, je velmi obtížné ji vysledovat a popsat. Perioda cyklické složky se může pohybovat v násobcích let a proto pokud máme krátkou časovou řadu, nemusí být cyklická složka vůbec rozeznatelná. Navíc se charakter této složky může v čase měnit. Náhodná složka Zatímco první tři složky časové řady patří mezi systematické, náhodná složka je složka nesystematická a je tvořena náhodnými výkyvy časové řady. Pod tuto složku můžeme zařadit všechny vlivy, které na časovou řadu působí a které nedokážeme systematicky podchytit a popsat. Pro náhodnou složku se zavádějí následující předpoklady: 1. E(εi) = 0 pro každé i=1,2,…,n Střední hodnota náhodné složky je nulová. Tato podmínka znamená, že náhodná složka nepůsobí systematickým způsobem na hodnoty časové řady Yt. 2. E(εi) = σ2 pro každé i=1,2,…,n Rozptyl náhodné složky je konstantní. Tato podmínka vyjadřuje, že variabilita náhodné složky nezávisí na hodnotách systematických složek a je rovna neznámé 2 kladné konstantě σ .
3. Cov (εi εj)=0 pro každé i ≠ j=1,2,…,n
23/80
Kovariance náhodné složky je nulová. Hodnoty náhodné složky jsou tedy nekorelované. 4. εi mají normální rozdělení pro každé i=1,2,…,n.
Pokud náhodná složka splňuje první tři výše uvedené požadavky, hovoříme o ní jako o bílém šumu. Je-li navíc splněna čtvrtá podmínka, hovoříme o tzv. normálním bílém šumu. ( IASTAT – interaktivní učebnice statistiky, VŠE, 2000).
Boxova-Jenkinsova metodologie U tohoto přístupu se zpravidla předpokládá, že časová řada je slabě stacionární. Základním prvkem při konstrukci modelu je reziduální složka. Boxova-Jenkinsova metodologie umožňuje modelovat i časové řady s výrazným trendovým a/nebo sezónním charakterem, přičemž trendová i sezónní složka mohou být (na rozdíl od dekompozice) modelovány stochasticky. Boxovy-Jenkinsovy modely jsou mnohem flexibilnější než modely dekompoziční, což znamená, že se lépe adaptují na změny v průběhu časové řady. (Anděl,1976). Lineární dynamické modely jsou zpravidla příčinné (kauzální) modely, kde je vysvětlovaná proměnná yt vysvětlována vývoje svých zpožděních hodnot či dalších vysvětlujících faktorů. Rozdíl od modelu Box-Jenkinse spočívá v tom, že zde kromě popisované časové řady a bílého šumu vystupují ještě další časové řady – příčinné faktory. Spektrální analýza časových řad má na rozdíl od předcházejících tří případů odlišný přístup spočívající v tom, že se zkoumaná časová řada považuje za směs sinusových a kosinusových křivek s různými amplitudami a frekvencemi. Často se rovněž hovoří o tzv. fourierovské analýze. Pomocí speciálních statistických nástrojů se zjišťuje obraz o intenzitě zastoupení jednotlivých frekvencí v časové řadě (tzv. spektrum řady). (Cipra, 1986)
24/80
5 Výsledky práce a diskuze 5.1 Vývoj trhu Vývoj trhu práce započal již v historii, ale vrstvy zaměstnanců a sebezaměstnaných (podnikatelů, živnostníků, apod.) se vyprofilovaly až v průběhu průmyslové revoluce v 19.století. V českých zemích byla vrstva sebezaměstnaných podstatně redukována v období centrálně řízeného hospodářství (1945-1989) a naprostá většina zaměstnanců pracovala v subjektech se státním (resp. komunálním) typem hospodaření. V tomto období také průběžně klesal podíl zaměstnanců v primární sféře (zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov) ze zhruba třetiny na 12 % a posilovala terciární sféra. Zároveň bylo upevněno postavení českých zemí jakožto průmyslové oblasti Evropy. Po roce 1989 došlo na trhu práce k dramatickému vývoji, české hospodářství se stalo více ekonomikou služeb, podíl primární sféry na zaměstnanosti se postupně zmenšil až na 4 % a částečně se snížil také podíl průmyslu. Dominujícím se stal soukromí typ hospodaření, především v důsledku privatizací státních podniků. Přechod na tržní hospodářství byl také poznamenán demografickými změnami a změnami ve struktuře zaměstnanosti. Také výdělková úroveň po předchozí dlouholeté stagnaci prošla v tomto období bouřlivým vývojem, nejprve reálná kupní síla dramaticky poklesla po zdražení spotřebního zboží na začátku tzv. ekonomické transformace, poté výdělky počaly růst a dohánět předchozí úroveň. Tato tendence byla přerušena v roce 1997 a 1998, kdy nezdravý hospodářský růst vedl k přehřátí ekonomiky a makroekonomické nerovnováze, která vyústila v hospodářskou krizi, což český trh práce silně poznamenalo. Po roce 1998 spolu s obnovením hospodářského růstu a zvyšováním produktivity práce již dochází k setrvalému růstu reálných mezd a k celkové stabilizaci trhu práce. Novým fenoménem se však stala zvyšující se nezaměstnanost, která začala prudce stoupat od roku 1996 do roku 2000 a po jistém uklidnění či poklesu dosáhla dalšího vrcholu v roce 2004. V následujícím textu se budeme věnovat detailnímu popisu vývoje trhu práce v období od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 do roku 2006. (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2006).
5.1.1 Vývoj trhu práce v České republice od roku 1993 – 2006 V 90. letech byl trh práce významně ovlivněn hospodářským cyklem. V růstové fázi hospodářského cyklu let 1994 – 1996 se pohybovala míra nezaměstnanosti na velmi nízké 25/80
úrovni kolem 3% a byla doprovázena růstem zaměstnanosti převyšujícím 1% ročně. Tento vývoj byl umožněn odklady restrukturalizačních procesů na straně jedné a absorbční schopností poddimenzovaného sektoru služeb na straně druhé. V recesi let 1997 – 1999 probíhala konsolidace podnikatelskéo sektoru, jejímiž důsledky bylo zvýšení míry registrované nezaměstnanosti až na 8,5% v roce 1999. Vývoj byl ovlivněn především restriktivními makroekonomickými politikami, a to jak v oblasti měnové, tak i fiskální, které omezily tvorbu nových pracovních míst. Růstovou fázi hospodářského cyklu len 2000 – 2003 lze rozdělit na dvě subperiody. V letech 2000 a 20001, kdy růst HDP převýšil 3%, míra nezaměstnanosti vlivem cyklického zpoždění ještě v prvém roce rostla, ale v roce 2001 se vrátila na úroveň roku 1999. Na zpomalení ekonomického růstu v roce 2002 a v první polovině roku 2003 reagoval trh práce opět růstem míry nezaměstnanosti na průměrných 9,9%, v koncovém měsíci roku 2003 na 10,3% a v lednu 2004 na 10,8%. Vývoj byl ovlivněn jak cyklickým vývojem, tj. stagnací ekonomiky EU, tak strukturálními faktory. Silný vliv na vývoj nezaměstnanosti a zaměstnanosti má možnost realizace dlouhodobě se prosazujících strukturálních změn mezi sektory, tj. zemědělstvím, průmyslem a službami. V souladu se změnami skladby poptávky a vyčerpáním růstového potenciálu v odvětvích náročnách na pracovní sílu odchází k přesunu pracovních sil do sektoru služeb. V průběhu let 1990 až 2004 se snížil počet pracovníků v zemědělství o 337 tis. (pokles o 2/3), v průmyslu o 464 tis. Kč (pokles o 1/4). Situace na trhu práce byla v 1. pololetí roku 2004 ovlivňována zejména vysokým růstem ekonomiky. Celková zaměstnanost podle výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) se nadále zvyšovala (meziročně o 1,7 %). Počet zaměstnanců vzrostl o 1,9 %, počet podnikatelů o 0,4 % (po předchozím poklesu). Zvýšila se jak míra ekonomické aktivity, tak i míra zaměstnanosti. Nezaměstnanost podle VŠPS (mezinárodně srovnatelná metodika) se snižuje od 2. čtvrtletí 2004. Míra nezaměstnanosti se v průměru za 1. pololetí 2006 meziročně snížila o 0,6 p.b. na 7,5 %. (Zpráva o plnění státního rozpočtu ČR). Podstatnou zprávou přicházející z trhu práce v roce 2006 byl průběžný růst zaměstnanosti provázený snižující se nezaměstnaností. Růst mezd v roce 2006 zrychlil. Míra zaměstnanosti 15 až 64letých vzrostla v roce 2006 proti roku 2005 o 0,5 p. b. na 65,3 %, z toho nejvyšší byla ve 4.čtvrtletí s hodnotou 65,6 %. Celková zaměstnanost meziročně stoupla o 64 tisíc osob. Jedná se o druhý rok růstu, tentokrát o 1,3 % (1,2 % v roce 2005). Ve 4. čtvrtletí se zaměstnanost dostala na úroveň 4 861,5 tisíc osob. Vyšší byla naposledy ve 2. čtvrtletí roku 1998. Přírůstek byl v roce 2006 registrován jak mezi zaměstnanci, tak mezi podnikateli. Po poklesu v roce 2005 se počet podnikatelů od 2. čtvrtletí 2006 opět zvyšoval a 26/80
ve 4. čtvrtletí se podílel na celkovém přírůstku zaměstnanosti z více než poloviny. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti se tak ve 4. čtvrtletí zvýšil na 16,2 %. Počet zaměstnanců (vč. členů produkčních družstev) rostl převážně v sektoru průmyslu, naproti tomu zvýšení počtu podnikatelů (vč. pomáhajících rodinných příslušníků) vykázal hlavně sektor služeb. Z jednotlivých odvětví připadl nejvyšší růst zpracovatelskému průmyslu (5,0 %) a za ním odvětví nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti. Největší úbytek naproti tomu zaznamenalo odvětví stavebnictví (4,8 %). Počet osob s druhým zaměstnáním, mezi kterými převažovali podnikatelé bez zaměstnanců, poklesl meziročně o 11,4 tis. na 103,6 tis.(www.businessinfo.cz).
5.1.2 Vývoj lidských zdrojů v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2005 Trendy ve vývoji lidských zdrojů v Jihomoravském kraji se nijak výrazně neliší od trendů vývoje v České republice. Počet obyvatel Jihomoravského kraje se v dlouhodobém pohledu postupně snižoval, přírůstek obyvatel byl zaznamenán až v posledních 3 letech – ke zvyšujícímu se počtu narozených dětí jako důsledku zvýšené porodnosti žen ze silných populačních ročníků konce sedmdesátých let se přidal zvýšený počet přistěhovalých včetně přistěhovalých cizinců. Naděje dožití u mužů i žen byla nad republikovým průměrem a ve sledovaném období se zvyšovala u obou pohlaví. Tento fakt spolu s poklesem procenta pracovní neschopnosti mohl být náznakem zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva. Sídelní struktura byla v posledních letech stabilizovaná, počty obcí podle velikostních skupin se výrazně neměnily. Dále pokračoval trend stěhování obyvatel z velkých měst (v případě Jihomoravského kraje především z Brna) do příměstských oblastí. Změny ve věkové struktuře se odvíjely od zvýšeného počtu narozených dětí v posledních letech, zvýšil se tedy podíl dětí ve věku do 4 let. Podíl osob ve věku od 5 až do 24 let se snížil, což naopak odráželo pokles porodnosti v minulém desetiletí. Nejpočetnější skupinou byly osoby ve věku 25 až 34 let, ovšem druhou nejpočetnější skupinou byly osoby ve věku 65 a více let, která tvořila téměř 15 % populace starší patnácti let. Změny ve věkové skladbě potvrzují postupné stárnutí populace, dokladem něhož je zvýšení průměrného věku na 40,3 – třetí nejvyšší hodnota v ČR. Hodnocení kvality a využití lidských zdrojů se v kraji týkalo populace ve věku 15 až 64 let, jejich počet dosáhl téměř 950 tisíc osob, jež tvoří 71 % z celkového počtu obyvatel kraje. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel kraje byl příznivý, snížení podílu osob se základním vzděláním doprovázel nárůst podílu osob se středním vzděláním. Cíle dané Lisabonskou strategií v oblasti středoškolského vzdělání Jihomoravský kraj prakticky 27/80
splňoval – požadavek, aby 80 % populace ve stáří od 25 let výše mělo minimálně středoškolské vzdělání, nesplňovala pouze věková skupina 55 až 64 let, což však v souhrnu bylo splněno. Podíl vysokoškolsky vzdělaných v populaci osob starších patnácti let byl mezi kraji ČR druhý nejvyšší. Rozvinuté školství kraje je nástrojem dalšího zvyšování kvality lidských zdrojů. Počtem studentů středních škol na 1 000 obyvatel byl Jihomoravský kraj nad průměrem České republiky a zároveň na třetím místě mezi ostatními kraji. Na stejném místě se kraj umístil i v počtu studentů vysokých škol bydlících v kraji na 1 000 obyvatel. O tom, že oblast vzdělávání je pro Jihomoravský kraj silnou stránkou, svědčí i druhé místo ve srovnání u ukazatele střední délky vzdělávání. O rostoucí úloze celoživotního vzdělávání svědčil nárůst zájmu o studium při zaměstnání a růst počtu absolventů rekvalifikačních kurzů. Zvyšující se stupeň rozšíření využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech hovoří o tom, že znalosti a zkušenosti získané doma, v soukromí, v běžném životě mohou být významným přínosem pro profesní život. Využití lidských zdrojů je provázáno s ekonomickým prostředím, s ekonomickým potenciálem regionu. Jihomoravský kraj patřil v uplynulém období ke krajům s nejvyšší ekonomickou výkonností, poměr hrubého domácího produktu na 1 obyvatele k průměru ČR byl v roce 2005 mezi kraji čtvrtým nejlepším. Intenzita podnikatelské aktivity byla ve srovnání s ostatními kraji sice průměrná, ovšem výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu na jednoho obyvatele byly v roce 2005 třetí nejvyšší. Rozvoj výzkumu a vývoje vytváří předpoklady růstu ekonomiky, napomáhá mu i dobrá dopravní dostupnost. Hustota dopravní sítě v Jihomoravském kraji sice není tak vysoká jako ve většině ostatních krajů, tento nedostatek ovšem vyvažuje důležitá tranzitní funkce kraje a všestranná dopravní dostupnost hospodářských center. Aby mohly být lidské zdroje využívány, musí být vytvářeny i podmínky pro uspokojování jejich potřeb. Nedílnou součástí je tedy i oblast bydlení a bytové výstavby. V dlouhodobém pohledu se kvalita bydlení zvyšovala, v kraji byl šestý nejvyšší podíl bytů v rodinných domech. Ve sledovaném období pak úhrn dokončených bytů byl třetí nejvyšší a úhrn dokončených bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel byl čtvrtý nejvyšší. Využití lidských zdrojů v konečném výsledku nejvýstižněji charakterizuje úroveň zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Mírou ekonomické aktivity i mírou zaměstnanosti byl však Jihomoravský kraj pod úrovní průměru České republiky. I když průměrná míra zaměstnanosti obyvatelstva ČR ve věku 15 až 64 let (v roce 2005 to bylo 64,8 %) mírně převyšuje průměr za EU 25 (63,8 %), Lisabonskou strategií vytýčený cíl do roku 2010 (tvorbou nových pracovních míst zvýšit míru zaměstnanosti až na 70 %) se ukazuje jako velmi obtížně dosažitelný. 28/80
V Jihomoravském kraji byla v roce 2005 míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 až 64 let na úrovni evropského průměru, negativně se ovšem jeví ta skutečnost, že ve srovnání s rokem 2000 poklesla o 1,4 procentního bodu (v roce 2000 převyšovala evropský průměr o téměř 3 procentní body). V mezikrajském srovnání byla v roce 2005 míra ekonomické aktivity obyvatelstva Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let až jedenáctá nejvyšší, hodnota míry zaměstnanosti až desátá. Také umístění v pořadí u průměrných mezd nebylo nijak výrazné, sedmé místo u průměrných mezd fyzických osob jen zdánlivě vylepšilo páté místo ve výši průměrných mezd přepočtených osob, obě hodnoty však nedosahovaly průměru České republiky. Míra registrované nezaměstnanosti v roce 2005 byla pátá nejvyšší mezi kraji. Počet nezaměstnaných se ve sledovaném období zvyšoval, zásadním problémem však byl růst dlouhodobé nezaměstnanosti. Příznivě působil pouze fakt, že mezi uchazeči o zaměstnání klesal počet a podíl osob z řad absolventů a mladistvých, naopak nepříznivě se vyvíjel počet uchazečů o zaměstnání z řad občanů se zdravotním postižením. V obecné rovině také platí, že zvyšující se stupeň dosaženého vzdělání významně napomáhá při hledání nového pracovního uplatnění. Zatímco ve srovnání s ostatními kraji byl Jihomoravský kraj ve většině dílčích ukazatelů z oblasti vzdělání či ukazatelů z oblasti ekonomického potenciálu v popředí pomyslných žebříčků, oblast ukazatelů zaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti posouvala kraj do umístění podprůměrných. Toto konstatování pak potvrdilo i mezikrajské srovnání, kdy jednotlivé indikátory byly agregovány a vyhodnoceny jako celek. Na základě tohoto souhrnného hodnocení pomocí syntetických ukazatelů obsadil kraj v hodnocení stavu lidských zdrojů v roce 2005 pomyslnou osmou příčku (lehce podprůměrné postavení mezi kraji), z hlediska vývoje si proti roku 2000 polepšil o jedno místo.
29/80
Tab. 1.: Zaměstnanost podle jednotlivých odvětví v JMK v letech 2003-2005 (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) v tis. osob 2003 Zaměstnaní celkem v tom:
2004
2005
509,1
509,1
513,9
20,9
22,8
17,9
2,9
3,1
2,9
A 01
Zemědělství, myslivost a související činnosti
A 02,B
Lesnictví a související činnosti, rybolov a chov ryb
C
Těžba nerostných surovin
D
Zpracovatelský průmysl
E
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
8,5
8,8
8,1
F
Stavebnictví
49,5
53,0
52,0
H
Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování
67,4 13,6
64,4 15,8
64,9 16,4
I
Doprava, skladování a spoje
37,4
37,8
38,5
J
Finanční zprostředkování
8,2
10,7
9,6
K
Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
36,5
37,3
38,7
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
34,4
30,0
34,7
M
Vzdělávání
36,8
34,4
34,6
N
Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
32,4
36,0
39,4
O
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
18,7
20,1
17,5
P
Činnosti domácnosti
0,7
.
.
G
L
1,7
2,1
1,5
139,2
132,1
136,8
Nejvyšší zaměstnanost byla v letech 2003 – 2005 v odvětví Zpracovatelského průmyslu, i když meziroční absolutní přírůstek v tomto odvětví byl mezi lety 2003 – 2004 nejnižší. Mezi lety 2003 – 2004 byl nejvyšší absolutní přírůstek zaměstnanosti v odvětví Zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti a mezi lety 2004 – 2005 ve Zpracovatelském průmyslu a Veřejné správě a obraně. Naopak pokles zaměstnanosti byl v tomto období zaznamenán v odvětví Zemědělství, myslivosti a souvisejících činností.
30/80
Tab. 2.: Stav a vývoj volných pracovních míst v JMK v letech 2003-2005 (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Od roku 2003 míra nezaměstnanosti postupně klesala. Do roku 2005 byl zaznamenán pokles míry registrované nezaměstnanosti o 1,24 %. Volná pracovní místa vrostla od roku 2003 o 2 706 míst.
31/80
5.2 Současný stav 5.2.1 Hodnocení nezaměstnanosti v JMK Meziměsíčně se míra nezaměstnanosti v kraji snížila o 0,21 %. Pokles se projevil ve všech jihomoravských okresech, nejvýrazněji v okresech Břeclav (o 0,30 %) a Brno-město (o 0,28 %). Nejvýrazněji se v meziročním srovnání snížila míra nezaměstnanosti v okrese Hodonín, pokles činil 2,52 %. V rámci celé České republiky si z jihomoravských okresů byl na tom nejlépe okres Brno-venkov. Nižší nezaměstnanost než průměr za republiku měly okresy Vyškov a Blansko. Okresy Znojmo a Hodonín byly na 67. resp. 69. místě. Na posledním místě v České republice se mírou nezaměstnanosti 16,61 % umístil okres Most. Tab. 3.: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 30. 9. 2007 (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Úřady práce registrovaly 44 885 uchazečů o zaměstnání (z toho 25 392 žen), což je taky nejnižší počet od počátku roku 2007. V lednu 2007 bylo registrováno celkem 57 362 uchazečů. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo ke konci září 42 001 uchazečů dosažitelných, tedy těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa.
32/80
Tab. 4.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30. 9. 2007 (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2007)
V meziročním srovnání se projevil zvyšující se počet volných pracovních míst se snížením počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo z 6,4 uchazečů v září 2006 na 3,6 uchazečů v září 2007. Koncem srpna roku 2007 připadlo na 1 volné pracovní místo 3,8 uchazečů.
Obr. 4.: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihomoravském kraji podle měsíců (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2007)
33/80
5.2.2 Pracovní neschopnost v Jihomoravském kraji v roce 2006 Z údajů Českého statistického úřadu o vývoji pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v roce 2006 vyplývá, že v průměru denně bylo v roce 2006 v Jihomoravském kraji 31 577 práce neschopných. Proti roku 2005 se tak průměrný denní počet práce neschopných snížil o 652 osob. Průměrné procento pracovní neschopnosti činilo 6,192 (v roce 2005 to bylo 6,492). Jihomoravský kraj se tak řadí na 5. místo v České republice, kde je průměr 5,814. Nejvyšší průměrná pracovní neschopnost je v Moravskoslezském, Zlínském a Libereckém kraji, naopak nejnižší je v Hlavním městě Praze (4,478), což je i značně pod republikovým průměrem. Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na jeden nově hlášený případ pro nemoc v kraji činil v roce 2006 téměř 36 dnů oproti roku 2005, kdy to bylo pouze necelých 34 dnů, pro pracovní úrazy to bylo v roce 2006 průměrně 48 dnů a v roce 2005 téměř 47 dnů pracovní neschopnosti. Na 100 pojištěnců v roce 2006 připadalo téměř 62 nově hlášených případů pracovní neschopnosti (v roce 2005 to bylo 69 případů), z toho 57 pro nemoc (64 případů v roce 2005), téměř 2 pro pracovní úrazy a 3 pro ostatní úrazy. Zaměstnanost • míra ekonomické aktivity i míra zaměstnanosti byla pod úrovní průměru České republiky a ve sledovaném období se snižovala •
nejvyšší míra ekonomické aktivity z hlediska věku ve věkové skupině 30 až 44 let (téměř 90 %), z hlediska vzdělání u osob vysokoškolsky vzdělaných (77 %)
•
nejvyšší pokles ekonomické aktivity byl ve věkové skupině 15 až 29 let (o 7,5 procentních bodů) a u osob se středním vzděláním s maturitou (o 6,5 bodu) a se základním vzděláním (o 3,9 bodu)
•
v pozici zaměstnance pracovalo více než 80 % zaměstnaných
•
v mezikrajském srovnání v roce 2005 druhý nejvyšší byl podíl vysoce kvalifikovaných nemanuálních pracovníků ze zaměstnaných
•
výší průměrné mzdy byl Jihomoravský kraj na sedmém místě
•
necelá 4 % ze zaměstnaných tvořili cizinci
•
v oblasti dojížďky za prací z kraje vyjížděl vyšší počet osob než do něj za prací přijížděl
Využití lidských zdrojů, které jsou v daném regionu k dispozici, lze charakterizovat úrovní zaměstnanosti. Místní trh práce však dává možnost uplatnění i cizincům, absorbuje i pracovní síly z okolních regionů. Na druhé straně je zde však lidský potenciál, který hledá uplatnění mimo region a za prací vyjíždí. 34/80
5.2.3
Zaměstnanost podle výběrového šetření pracovních sil Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) je zdrojem informací o trhu práce
zjišťovaných šetřením v domácnostech respondentů v místě bydliště (šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních), výběr zahrnuje cca 0,7 % všech trvale obydlených bytů v České republice. Metodika ukazatelů zjišťovaných VŠPS koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO – International Labour Organization), je respektována i prováděcí metodika Eurostatu, která poskytuje výklad náplně konkrétních charakteristik trhu práce. V tabulkách s údaji z VŠPS jsou v jednotlivých letech uváděny průměrné roční údaje. Pracovní síly zahrnují všechny osoby ve věku 15 a více let, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnaní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. Do skupiny zaměstnaných nejsou zahrnovány osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené, jejichž postavení má podle metodiky ILO odlišný charakter. Za nezaměstnané se podle metodiky ILO považují všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři podmínky – nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku. Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) procentuálním způsobem vyjadřuje podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15-ti let. Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15-ti let. (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR)
35/80
Tab. 5.: Ekonomická aktivita obyvatel (VŠPS) (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2005)
V roce 2005 na území Jihomoravského kraje podle šetření žilo 961,8 tisíc obyvatel ve věku 15 a více let. Žen z tohoto počtu bylo 51,9 %. Počet obyvatel v této skupině se proti roku 2000 zvýšil o 9,4 tis. osob, tj. o 1,0 % (počet žen se zvýšil o 3,8 tis. osob, tedy o 0,8 %). Počet ekonomicky aktivních osob se ve sledovaném období snížil a míra ekonomické aktivity tak v roce 2005 dosáhla hodnoty 58,1 %, což proti roku bylo 2000 o 1,5 bodu méně. Již tradičně se velikost tohoto ukazatele významně liší podle pohlaví, pokud u žen byla míra ekonomické aktivity v roce 2005 celkem 49,1 % (o 2,0 bodu méně než v roce 2000), pak u mužů to bylo 67,9 % (pokles proti roku 2000 o 1,0 bodu). Jihomoravský kraj byl v roce 2005 mírou ekonomické aktivity pod úrovní průměru České republiky (59,4 %), ve srovnání s ostatními kraji až na 11. místě. Nejvyšší míra ekonomické aktivity byla v Karlovarském kraji (62,8 %) a naopak nejnižší v Zlínském kraji (57,6 %).
36/80
Tab. 6.: Zaměstnanost obyvatel podle věku a pohlaví (VŠPS) (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2005)
Pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel byl automaticky doprovázen růstem počtu ekonomicky neaktivních obyvatel a v roce 2005 bylo těchto osob v kraji 402,6 tisíc, tedy o 4,8 % více než v roce 2000. Z tohoto počtu připadlo 24,5 % na studenty a 63,8 % na důchodce. U kategorie studentů byl proti roku 2000 zaznamenán nejvyšší relativní nárůst (o 13,4 %). Co se věkové struktury týče, pak největší skupina ekonomicky neaktivních obyvatel byla ve věku 60 a více let (52,4 %), následně skupina 15 až 29 let (29,8 %), ve věku 30 až 44 let bylo 6,2 % a ve věku 45 až 59 let 11,5 % ekonomicky neaktivních obyvatel. Tab. 7.: Zaměstnanost obyvatel podle vzdělání a pohlaví (VŠPS) (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2005)
37/80
Počet zaměstnaných
Zaměstnanost obyvatel podle vzdělání 500 400 300
rok 2005
200
rok 2000
100 0
základní a bez vzdělání
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
rok 2005
27,2
210,9
185,6
90,2
rok 2000
40,1
217,3
187,9
76
Vzdělání Obr. 5.: Zaměstnanost obyvatel podle vzdělání (Český statistický úřad, vlastní zpracování)
Počet zaměstnaných
Zaměstnanost žen podle vzdělání 250 200 150
rok 2005
100
rok 2000
50 0
základní a bez vzdělání
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
rok 2005
17
72,4
98,1
33,7
rok 2000
25,7
73,4
102,1
26,6
Vzdělání Obr. 6.: Zaměstnanost žen podle vzdělání (Český statistický úřad, vlastní zpracování)
Také ekonomicky aktivní obyvatelstvo je třeba posoudit z hlediska věkové struktury. Nejvyšší míra ekonomicky aktivních obyvatel byla samozřejmě ve věkových skupinách zahrnující věk 30 až 44 let (89,6 %) a ve věkové skupině 45 až 59 let (80,9 %). Ve věkové skupině 15 až 29 let bylo v roce 2005 ekonomicky aktivních 51,4 % obyvatel, oproti roku 2000 to byl podíl o 7,5 bodu nižší. Tento fakt lze přičítat zvyšující se snaze mladé generace o získání co nejvyššího stupně vzdělání a počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 38/80
přibívá.. Nejnižší míra ekonomické aktivity byla ve skupině osob starších 60 let, 8,5 % v roce 2005 ale znamenalo podíl o 1,4 bodu vyšší. Důvodem zvýšení podílu je zřejmě na jedné straně úprava hranice věku odchodu do důchodu a na druhé straně v možných případech i snaha prodloužit si ekonomicky aktivní život obyvatel v důchodovém věku.
15 - 29 let 30 - 44 let Rozdíl 2005-2000 v tis. osob - celkem 45 - 59 let
Rozdíl 2005-2000 v tis. osob - ženy
60 a více let -30,0
-25,0
-20,0
-15,0
-10,0
-5,0
0,0
5,0
10,0
Obr. 7.: Zaměstnaní v NH v Jihomoravském kraji podle věkových skupin (VŠPS) (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2005)
Z pohledu na míru ekonomické aktivity osob v členění podle vzdělanostní struktury jednoznačně vyplývá, že míra ekonomické aktivity roste se stupněm dosaženého vzdělání. V roce 2005 byl tento ukazatel nejvyšší u vysokoškolsky vzdělaných osob, ale nejnižší u osob se základním či nedokončeným vzděláním. Počet ekonomicky aktivních představuje možný potenciál pracovních sil, skutečně využitý potenciál je potom počet zaměstnaných v národním hospodářství. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2005 celkem 513,9 tisíc zaměstnaných osob, tvořily 91,9 % ekonomicky aktivních, což odpovídalo obecné míře nezaměstnanosti 8,1 %. Míra zaměstnanosti, což je vlastně podíl zaměstnaných z počtu osob starších 15-ti let, dosáhla 53,4 % a byla proti roku 2000 o 1,3 bodu nižší. Stejně tak u míry ekonomické aktivity byla i míra zaměstnanosti v Jihomoravském kraji pod úrovní průměru České republiky (54,7 %) a v žebříčku s ostatními kraji obsadil kraj až 10. místo. Nejvyšší míra zaměstnanosti byla v Hlavním městě Praze (59,9 %), naopak nejnižší v Moravskoslezském kraji (50,3 %). V roce 2005 tvořily ženy z celkového počtu zaměstnaných 43,0 %, jejich počet se proti roku 2000 snížil o 6,5 tisíce, tedy o 2,9 %. Věková skladba zaměstnaných se vcelku změnila, poklesl počet zaměstnaných ve věku 15 až 29 let (pokles podílu z 26,6 % na 21,6 %), početní zastoupení ostatních věkových kategorií se zvýšilo a tím vzrostly i podíly – ve skupině 30 až 44 let z 37,0 na 39,3 %, ve skupině 45 až 59 let z 33,5 na 35,4 % a konečně ve věkové skupině nad 60 let z 2,8 na 3,6 %. Ve dvou věkových skupinách míra zaměstnanosti vzrostla (počínající věkem 45 let), nejvyšší byla procentuálně ve věkové skupině 30 až 44 let, tj. 83,6 %. 39/80
5.2.4 Zaměstnanost cizinců Pracovní trh dává možnost uplatnění i cizincům v jednotlivých krajích. V regionu vycházejí počty cizinců z podkladů Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra České republiky. Údaje o jejich zaměstnanosti na území republiky vycházejí z evidence Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o vydaných povoleních k zaměstnání cizinců, z evidence Ministerstva průmyslu ČR o cizincích s živnostenským oprávněním a z údajů úřadů práce, které evidují nástup cizinců k výkonu práce. Na území Jihomoravského kraje v roce 2005 žilo 24,2 tis. cizinců (údaj bez osob s platným azylem) a jejich počet se proti roku 2001 zvýšil o 6,5 tis. osob, tj. o 36,4 %. Ve srovnání s ostatními kraji to byl třetí nejvyšší počet cizinců po Hlavním městě Praze (89,9 tis. osob) a Středočeském kraji (35,3 tis. osob) a činil 8,7 % z celkového počtu v republice (278,3 tis. osob). Z celkového počtu bydlících cizinců v kraji bylo 19,5 tis. osob (tj. 80,4 %) ekonomicky aktivních a jejich počet vzrostl od roku 2001 o téměř jednu čtvrtinu (o 3,6 tis. osob). Zaměstnávání cizinců je vysoce společensky sledovaný jev, ovšem počet zaměstnaných cizinců, resp. jejich podíl na celkovém počtu pracujících je relativně dost nízký. V porovnání s počtem zaměstnaných podle údajů z VŠPS (513,9 tis. osob) tvoří pracující cizinci jen 3,8 % ze zaměstnaných osob celkem. Tab. 8.: Pracující cizinci (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2005)
Více jak 70 % pracujících cizinců jsou osoby v postavení zaměstnanců. Od roku 2001 do roku 2003 se jejich podíl snižoval i když se v posledních dvou letech podíl opět zvyšuje. Osob s platným živnostenským oprávněním,
je necelých 30 % pracujících cizinců a ve
sledovaném období byl jejich podíl nejvyšší v roce 2003 (35,6 %). Poměr zastoupení zaměstnanců a živnostníků v roce 2005 v kraji byl shodný se zastoupením těchto kategorií v rámci České republiky.
40/80
Otázkou ale je, jakou roli hraje zaměstnávání cizinců v jednotlivých podnicích, především cizinců v postavení zaměstnanců. Na jedné straně se tímto způsobem pokrývá potřeba nedostatkových profesí a to mnohdy vysoce kvalifikovaných. Tento způsob je pro využití lidských zdrojů prospěšný, zvyšuje konkurenci v uplatnění pracovních sil a je motivující pro zvyšování kvalifikace a kvality lidských zdrojů. Na druhé straně, a zřejmě ve většině případů, jsou tímto způsobem pokryty potřeby pomocné, méně kvalifikované a tím i méně odměňované práce. Zde se naskýtá často diskutovaná otázka, zda by volné pracovní síly z místních zdrojů z řad nezaměstnaných byly schopny, resp. ochotny tuto práci zastat. Tuto stránku však již informační zdroje neodhalují.
5.2.5 Docházení za prací Využití lidských zdrojů, které jsou v regionu k dispozici, předpokládá, že většina zaměstnaných osob v kraji nachází uplatnění především na krajském trhu práce. Přirozené ovšem je, že část zaměstnaných osob za prací z kraje vyjíždí (širší možnost uplatnění, nebo výhodnější finanční podmínky). Na druhé straně do kraje pracující přijíždí, když platí již uvedené důvody pro cestu za prací a nebo v domovském kraji nenajdou pro sebe odpovídající možnosti. Oblast dojížďky za prací je průběžně sledována ve výběrovém šetření pracovních sil (VŠPS), dále je součástí zpracovaných výsledků sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) – českým statistickým úřadem, jež naposledy proběhlo v roce 2001. Podle šetření bylo v roce 2005 v Jihomoravském kraji 512,4 tis. osob zaměstnaných v civilním sektoru, proti roku 2000 se tento počet snížil o 4,5 tis. osob, tj. o 0,9 %. Z počtu zaměstnaných obyvatel za prací z kraje vyjíždělo 19,4 tis. osob, což bylo o 4,5 tis. osob, tedy o 16,9 % více. Vyjíždějící tvořili 3,8 % ze zaměstnaných, jejich podíl proti roku 2000 vzrostl o 0,6 bodu. Z uvedeného vyplývá, že v roce 2005 celkem 493,0 tis osob bydlelo a zároveň i pracovalo v Jihomoravském kraji. Oproti roku 2000 se tento počet snížil o 7,3 tis. osob, tj. o 1,5 %. Nejvyšší počet vyjíždějících obyvatel ve sledovaném období směřoval do Hlavního města Prahy, podíl z celku se v jednotlivých letech sice měnil, ale v průměru to byla více než čtvrtina vyjíždějících. Následoval kraj Zlínský, kam v průměru mířilo 16 % vyjíždějících za prací a kraj Vysočina – v průměru 14 % z vyjíždějících za prací. Sousední kraje (ke dvěma uvedeným navíc Olomoucký, Pardubický a Jihočeský) se v součtu staly cílem dojížďky za prací přibližně 45 % vyjíždějících osob.
41/80
Tab. 9.: Docházení za prací (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2005)
Do Jihomoravského kraje v roce 2005 za prací dojíždělo 17,6 tis. osob, počet dojíždějících se postupně zvyšoval, byl o 4,1 tis. osob (o 30,4 %) vyšší než v roce 2000. Největší počet osob dojížděl z kraje Vysočina (v roce 2005 45,3 %, průměrně ve sledovaném období pak 43 %), následovali dojíždějící ze Zlínského kraje (v průměru 18 %) a z Olomouckého kraje – (v průměru 14 %). Ze sousedních pěti krajů pochází zhruba 87 % dojíždějících. Dojíždějící za prací a zaměstnaní pracující a bydlící v kraji v souhrnu udávají počet obsazených pracovních míst. V roce 2005 jich bylo 510,6 tisíc, proti roku se jejich počet snížil o 3,2 tis. míst, tj. o 0,6 %. Podle výsledků VŠPS tak ve sledovaných letech s výjimkou roku 2003 byl počet obsazených pracovních míst nižší, než počet zaměstnaných. Výsledky SLDB se mohou od údajů z VŠPS lišit, protože sčítání postihuje stav zjištěný k 1. 3. 2001, kdežto VŠPS pracuje s dopočtenými ročními průměry za jednotlivé roky sledovaného období. Ve výsledcích sčítání je navíc mnohem detailněji zpracována oblast dojížďky za prací.
42/80
ženy
muži
podle pohlaví
60 a více let
50-59
30-49 let
15-29 let
školství,zdravot. sociální činnosti
podle věku
obchod
doprava a telekomunikace
stavebnictví
průmysl
podle odvětví
3 000 2 500 2 000 osoby
1 500 1 000 500 0 -500 -1 000
Obr. 8.: Mezikrajské saldo dojížďky za prací podle odvětví, věku a pohlaví (SLDB 2001)
Ke dni sčítání bylo v Jihomoravském kraji evidováno 510,2 tis. zaměstnaných osob a z tohoto počtu 194,3 tis. osob vyjíždělo za prací mimo obec svého bydliště (38,1 % zaměstnaných). Intenzita vyjížďky byla vyšší u mužů, za prací do jiné obce vyjíždělo 41,8 % z nich, ze zaměstnaných žen vyjíždělo pouze 33,5 % žen. Z pohledu frekvence více než čtyři pětiny vyjíždějících za prací vyjíždělo denně, u žen bylo procento denní vyjížďky o 7,8 bodu vyšší. Za prací do obcí v rámci Jihomoravského kraje vyjíždělo 88,2 % z vyjíždějících, za hranice kraje vyjíždělo 10,1 % z vyjíždějících a 1,7 % vyjíždějících jezdila za prací až do zahraničí. Do jiného kraje či do zahraničí vyjížděli především muži, tvořili více než 70 % celku. To by se dalo zdůvodnit tím, že ženy dávají přednost domácnosti a starostlivosti o děti čímž se jejich ochota dojíždět za prací tímto vlivem znižuje. Z jiných krajů do Jihomoravského kraje mířilo za prací 22,1 tis. osob (69 % z nich byli muži). Saldo dojížďky (rozdíl mezi počtem dojíždějících z jiných krajů a počtu vyjíždějících do jiných krajů – tedy mezikrajské saldo) bylo kladné a činilo 2,4 tis. osob (do mezikrajského salda není ovšem započítána vyjížďka za prací do zahraničí, která tak výsledné saldo významně ovlivňuje). Za prací jezdí spíše mladší věkové kategorie, z pohledu odvětví pak zejména pracující v oblasti průmyslu a stavebnictví.
43/80
Tab. 10.: Vyjíždějící z obce a dojíždějící do obce za prací (SLDB 2001)
Kladné saldo mezikrajské dojížďky také znamená, že v kraji existují regiony, v nichž jsou koncentrovány pracovní příležitosti, města, která tvoří centra dojížďky za prací. Okolo centra dojížďky jsou spádové obce, které spolu pak vytváří tzv. pracovní mikroregion. Z podrobného zpracování dojížďky za prací z výsledků SLDB 2001 tak bylo vytipováno 26 center dojížďky. Jednalo se o 21 měst, které plní úlohu obce s rozšířenou působností, navíc pak města Adamov, Bzenec, Letovice, Modřice a Strážnice. Pracovních mikroregionů bylo na základě proudů dojížďky za prací zjištěno 16, přičemž největší pracovní mikroregion Brno v sobě zahrnoval 9 center dojížďky (Adamov, Brno, Kuřim, Modřice, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice a Židlochovice), mikroregion Boskovice zahrnoval i centrum Letovice, mikroregion Veselí nad Moravou zahrnoval i centrum Bzenec. Tab. 11.: Dojížďka za prací podle pohlaví, věku a odvětví (SLDB 2001)
44/80
Pokud při sledování cest za prací (dojíždějící do obce mínus vyjíždějící z obce) zohledníme i vyjížďku do zahraničí, pak saldo dojížďky v Jihomoravském kraji je záporné (– 853 osob). Bilance dojížďky za prací podle okresů Jihomoravského kraje dokresluje tradičně výsadní postavení okresu Brno-město, což je jediný okres s kladným saldem dojížďky (13,4 tis. vyjíždějících a 65,1 tis. dojíždějících). Na druhé straně zcela logicky stojí okres Brnovenkov, kde je nejvyšší záporné saldo (47,9 tis. vyjíždějících a 2,7 tis. dojíždějících).
5.2.6 Charakteristika výsledků – 2. čtvrtletí 2007 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace osob bydlících v jiných ubytovacích zařízeních (zejména v hromadných ubytovacích zařízeních), se do výsledků šetření nepromítá a tato skutečnost pak do určité míry eliminuje některé skupiny osob ze šetření (např. cizí státní příslušníky na ubytovnách, církevní osoby v seminářích apod.). Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 2. čtvrtletí 2007 celkem 4913,9 tis., z toho bylo 2792,4 tis. mužů (56,8 %) a 2121,5 tis. žen (43,2 %). V porovnání se stejným obdobím roku 2006 byla celková zaměstnanost o 88,0 tis. vyšší. V relativním vyjádření činil nárůst počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním 1,8 %. Přitom se snížil počet pracujících na dobu určitou v hlavním zaměstnání - ve 2. čtvrtletí 2007 to bylo celkem 353,7 tis. osob (z toho bylo 197,7 tis. žen) - t.j. celkem o 0,2 tis. méně než ve 2. čtvrtletí 2006. Převážnou část zaměstnaných osob představují zaměstnanci (4104,4 tis.) a jejich počet vzrostl oproti 2. čtvrtletí roku 2006 o 75,5 tis. Podíl zaměstnanců na celkové zaměstnanosti se však nezměnil (83,5 %). Počet členů produkčních družstev poklesl o 1,7 tis. na 14,4 tis. Počet podnikatelů dosáhl 793,8 tis., což je o 13,5 tis. více než ve srovnatelném období roku 2006. Podíl celého podnikatelského sektoru činil stejně jako v roce 2006 16,2 % celkové zaměstnanosti. Zvýšil se počet podnikatelů bez zaměstnanců o 26,5 tis. na 578,0 tis. osob. Počet podnikatelů se zaměstnanci naopak poklesl o 9,4 tis. na 186,0 tis. Poklesl též počet pomáhajících rodinných příslušníků o 3,5 tis. na 29,7 tis.
45/80
Tab. 12.: Počet osob podle postavení v hlavním zaměstnání (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2007) Celkem Muži Ženy Postavení v zaměstnání v tis. v% v tis. v% v tis. v% 4 104,40 83,50 2 211,50 79,20 1 892,80 89,20 Zaměstnanci 14,40 0,30 9,60 0,30 4,80 0,20 Členové produkčních družstev 578,00 11,80 416,30 14,90 161,70 7,60 Podnikatelé bez zaměstnanců 186,00 3,80 146,80 5,30 39,20 1,80 Podnikatelé se zaměstnanci 29,70 0,60 6,90 0,20 22,90 1,10 Pomáhající rodinní příslušníci 4 913,90 100 2 792,40 100 2 121,50 100
2. čtvrtletí 2007 Zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2007 snížila ve třech krajích a z toho nejvíce v Libereckém kraji (o 2,3 tis.). Na druhé straně se zaměstnanost zvýšila zvláště v Jihomoravském (o 21,3 tis.), v Moravskoslezském (o 18,1 tis.), ve Středočeském (o 17,9 tis.) a v Jihočeském kraji (o 8,4 tis.). Vyšší nárůst počtu zaměstnanců se projevil v Jihomoravském (18,3 tis.), ve Středočeském (16,0 tis.) a v Moravskoslezském kraji (8,5 tis.) a na Vysočině (8,0 tis.), naopak úbytek jejich počtu byl zaznamenán především v Královéhradeckém kraji (o 5,9 tis). (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2007) Zaměstnaní a nezaměstnaní v Jihomoravském kraji podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ve 2. čtvrtletí 2007 Z celkového počtu 4 913,9 tis. zaměstnaných v České republice ve 2. čtvrtletí 2007 bylo podle
výsledků
výběrového
šetření
pracovních
sil
téměř
11 %
zaměstnaných
v Jihomoravském kraji. Jejich počet v kraji meziročně vzrostl o 4,1 % na 535,3 tis. osob. Republikový přírůstek zaměstnaných (88,0 tis. osob) zabezpečil Jihomoravský kraj s téměř jednou čtvrtinou. Pracovní sílu v kraji představovalo 565,8 tis. osob (ve 2. čtvrtletí roku 2006 558,7 tis. osob), z toho zaměstnaní tvořili téměř 95 %. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl pracovní síly na počtu všech osob ve věku 15 let a starších, dosáhla ve sledovaném období 58,0 % a vzrostla v meziročním srovnání o 0,3 %. Celkový růst míry ekonomické aktivity byl zapříčiněn zvýšením ekonomické aktivity žen o 0,9 procentního bodu na 49,5 %. Ekonomická aktivita mužů poklesla o 0,2 procentního bodu na 67,2 %.
46/80
Tab. 13.:Vybrané údaje z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) podle krajů za 2. čtvrtletí 2007 (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2007)
V Jihomoravském kraji se v souladu s vývojem počtu zaměstnaných snížila míra nezaměstnanosti z 8,0 % ve 2. čtvrtletí 2006 na 5,4 % ve 2. čtvrtletí 2007, tj. o 2,6 %, přičemž míra nezaměstnanosti u žen se snížila o 3,1 procentního bod u na 6,9 % a u mužů ve stejném srovnání o 2,2 procentního bodu na 4,2 %. Tab. 14.: Porovnání měr nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, 2007)
Míra nezaměstnanosti procentuálně vyjadřuje podíl nezaměstnaných (čitatel) na celkové pracovní síle (jmenovatel). Tzv. obecná míra nezaměstnanosti, zjišťovaná v rámci VŠPS podle jednotné metodiky ILO (Mezinárodní organizace práce), je rozdílná od registrované míry nezaměstnanosti podle úřadů práce. Rozdílnost je dána jiným pojetím 47/80
„nezaměstnané“ osoby v čitateli a jiným pojetím „pracovní síly“ ve jmenovateli. Odlišný způsob výpočtu míry nezaměstnanosti tedy omezuje vzájemné srovnaní těchto údajů.
5.3 Prognóza vývoje trhu práce Podle hospodářské komisi nezaměstnanost stále klesá. Díky dynamickému růstu zaměstnanosti o 1,5 % v EU i v eurozóně by v tomto roce v EU mělo vzniknout 3,6 milionů nových pracovních míst (v eurozóně 2,3 milionů). Toto zlepšení je možné pozorovat ve všech odvětvích, formách zaměstnávání a členských státech. V období 2008–2009 by růst zaměstnanosti měl v EU i v eurozóně zpomalit v průměru na 1 %, protože hospodářský cyklus dozraje. Nicméně v letech 2008–2009 by v EU mohlo být ještě vytvořeno 4,5 milionů pracovních míst (v eurozóně 3,2 milionů), čímž by se celková míra zaměstnanosti v roce 2009 zvýšila na více než 66 %. Očekává se, že míra nezaměstnanosti dosáhne v roce 2009 v EU na 6,6 % a v eurozóně 7,1 % , což jsou nejnižší hodnoty za posledních 15 let. Stále častějším jevem je nedostatek pracovních sil a proto se během prognózovaného období očekává o něco rychlejší nárůst mezd, zejména v roce 2008, kdy bude vývoj částečně odrážet jednorázová opatření a zvyšování mezd po víceletém období jejich stagnace.Trvalý růst produktivity práce by však měl omezit růst nákladů na jednotku pracovní síly a přispět k omezení inflačních tlaků. Vzhledem k neočekávaným zvýšeným příjmům a díky úsilí o konsolidaci klesl schodek veřejných financí v EU z 1,6 % HDP v roce 2006 na 1,1 % v roce 2007 (v eurozóně z 1,5 % na 0,8 %). Avšak v roce 2008 se v některých zemích očekává zhoršení vzhledem ke zpomalení hospodářské aktivity a použití neočekávaných příjmů na dodatečné výdaje v některých zemích. Podle prognózy se celkový schodek v roce 2008 zvýší na 1,2 % HDP v EU a na 0,9 % v eurozóně. V roce 2009 by se měl za předpokladu nezměněné politiky stabilizovat. Ze strukturálního hlediska by se rozpočtová konsolidace měla v letech 2008 a 2009 zastavit.
5.4 Stav a vývoj počtu evidovaných uchazečů V Jihomoravském kraji bylo k 30.6.2007 evidováno 45 192 uchazečů o zaměstnání; více než čtvrtina z nich pobírala podporu v nezaměstnanosti (12 819, tj. 28,4 %). Průměrně bylo v 1. pololetí 2007 na ÚP registrováno 51,4 tis. uchazečů, což je o 9,6 tis. méně než v 1. pololetí 2006. Do konce června 2007 se na úřadech práce nově zaregistrovalo 31,8 tis. uchazečů o zaměstnání, přičemž nejvíce v lednu (9,2 tis.) a nejméně v červnu (4,3 tis.). Vyřazeno 48/80
z evidence bylo během prvních šesti měsíců 41,8 tis. uchazečů, z toho nejvíce v dubnu (8,3 tis.) a nejméně v únoru (5,9 tis.). Z celkového počtu vyřazených bylo umístěno 28,2 tis. uchazečů, z nich pak 16,3 % získalo zaměstnání prostřednictvím úřadů práce. I když v lednu se počet registrovaných uchazečů ještě o více než 2 tis. zvýšil, celkově se jejich počet v prvním pololetí snížil o 10,0 tis., přičemž největší úbytek nastal v měsíci dubnu (3,8 tis.). Tab. 15.: Stav a tok nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v 1. pololetí 2007 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní míst (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Uchazeči neumístění ke konci minulého měsíce nově hlášení vyřazení umístění umístěni ÚP neumístění ke konci sledovaného měsíce přírůstek nezaměstnaných MN Jihomor. kraj (v %) MN ČR (v %)
leden
únor
55 230 57 362
Stav v měsíci březen duben
květen
červen
Celkem Průměr
56 313
53 204
49 387
46 824
4 842 5 891 3 972 514
4 481 7 590 5 415 937
4 497 8 314 6 092 1 063
4 487 7 050 4 715 829
4 294 5 926 3 728 634
57 362 56 313
53 204
49 387
46 824
45 192
51 380
2 132 -1 049
-3 109
-3 817
-2 563
-1 632 -10 038
-1 673
8,4 7,3
7,7 6,8
7,3 6,4
9 188 7 056 4 263 608
9,1 7,9
8,9 7,7
7,1 6,3
53 053 31 789 41 827 28 185 4 585
5 298 6 971 4 698 764
8,1 7,1
5.5 Stav a vývoj míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji se během 1. pololetí roku 2007 pohybovala mezi 9,1 % v lednu a 7,1 % v červnu, ale i přes výrazné meziroční snížení byla stále vyšší než byl průměr v ČR. Sezónní charakter vývoje míry nezaměstnanosti je typický pro většinu oblastí ČR a souvisí s přibývajícím množstvím pracovních příležitostí ve stavebnictví, v zemědělské výrobě a cestovním ruchu v průběhu jarních a letních měsíců a s jejich nedostatkem na podzim a v zimě. Průměrná míra nezaměstnanosti byla 8,1 %, což činilo o 1,0 procentního bodu více než průměrná míra nezaměstnanosti v celé ČR. Vývoj míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR během posledního roku ukazuje následující obrázek č. 9.
49/80
10,0 Míra nezaměstnanosti (%)
Jihomoravský kraj
ČR
9,0
8,0
7,0
6,0 Červen Červenec Srpen
Září
Říjen ListopadProsinec Leden
Únor Březen Duben Květen Červen
Měsíce
Obr. 9.: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR v roce 2006 a 2007 (SSZ MPSV ČR, 2006, 2007)
Tab. 16.: Srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Území
30.6.2006
30.9.2006
31.12.2006
31.3.2007
30.6.2007
Rozdíl 2007/2006
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
6,5 8,4 5,8 8,9 13,0 7,3 11,5 8,7
6,8 8,4 6,2 9,1 12,9 7,1 11,6 8,8
6,7 7,9 5,7 9,6 13,3 6,8 13,6 8,8
6,4 7,4 5,5 9,4 12,5 6,4 13,7 8,4
5,6 6,7 4,8 7,6 10,6 5,3 10,3 7,1
-0,9 -1,7 -1,0 -1,3 -2,4 -2,0 -1,2 -1,6
Jihomoravský kraj
Také jsou patrné výrazné územní rozdíly z hlediska míry nezaměstnanosti. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě okres Znojmo a Hodonín, naopak nejnižší okres Brno-venkov. Vyšší než krajskou míru nezaměstnanosti překračuje i okres Břeclav. Největší pokles míry nezaměstnanosti meziročně nastal v okrese Vyškov a Hodonín (o 2,4, resp. 2,0 procentního bodu). Naopak pouze nepatrnou změnu zaznamenaly okresy s nízkou mírou nezaměstnanosti –Brno-venkov a Blansko. Podstatně klesla míra nezaměstnanosti také v krajském městě (o 1,7 procentního bodu), méně výrazně pak v okrese Znojmo a Břeclav.
50/80
5.6 Struktura nezaměstnaných Během 1. pololetí 2007 bylo z celkového počtu uchazečů registrováno vždy více žen než mužů. S nástupem sezónních prací se podíl žen zvyšuje, neboť především při stavebních činnostech se uplatňují spíše muži. Míra nezaměstnanosti žen je v Jihomoravském kraji stejně jako ve všech oblastech ČR vždy vyšší než míra nezaměstnanosti mužů a tyto rozdíly se zvyšují právě v období letních měsíců. Zatímco např. v únoru byl rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti žen a mužů 3,1 %, v červnu to bylo již 3,5 %. Tab. 17.: Vývoj vybraných skupin uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Jihomoravském kraji v 1. pololetí roku 2007 (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Měsíc leden únor březen duben květen červen index 06/01
celkem 57 362 56 313 53 204 49 387 46 824 45 192 78,8
Počet uchazečů ženy abs. a mladiství abs. % abs. % 30 136 52,5 4 011 7,0 29 420 52,2 3 859 6,9 28 197 53,0 3 561 6,7 26 969 54,6 3 142 6,4 26 019 55,6 2 729 5,8 25 380 56,2 2 341 5,2 84,2
106,9
58,4
74,1
Míra OZP abs. 9 787 9 749 9 619 9 390 9 200 9 082
% 17,1 17,3 18,1 19,0 19,6 20,1
92,8
117,8
celkem
ženy
muži
9,1 8,9 8,4 7,7 7,3 7,1
11,0 10,7 10,1 9,6 9,3 9,1
7,7 7,6 7,0 6,3 5,8 5,6
78,1
83,2
72,4
Počet absolventů škol a mladistvých v evidenci úřadů práce klesal rychleji než celkový počet uchazečů. Zatímco v lednu jich bylo registrováno 4,0 tis. (o 1,2 tis. méně než v roce 2006) a tvořili tak 7,0 % všech uchazečů, v červnu jich bylo již jen 2,3 tis. (o 0,9 tis. méně než před rokem) a na celkové nezaměstnanosti se podíleli pouze 5,2 %. Ne tak pozitivní byl vývoj ve skupině osob se zdravotním postižením. Jejich počet sice také pomalu klesal, ale tento pokles byl mnohem méně intenzivní než v případě všech uchazečů o zaměstnání a nesnížil se pod hranici 9 tis. osob. To se projevilo nárůstem podílu handicapovaných občanů v evidenci úřadů práce; zatímco v lednu 2007 jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 17,1 %, v červnu 2007 to bylo již 20,1 %. Z regionálního pohledu je v některých skupinách uchazečů o zaměstnání situace „územně“ značně odlišná. Ženy v evidenci úřadů práce tvořily k 30.6.2007 více než tři pětiny v okrese Brno-venkov, naopak v jižních okresech Hodonín a Břeclav představovaly ženy jen 53,8 % všech uchazečů. Absolventi v okresech Břeclav a Vyškov tvořili mezi registrovanými nezaměstnanými více než 6 %, zatímco v okrese Brno-město a Blansko nepředstavovali ani 51/80
5 % všech uchazečů. V případě zdravotně postižených osob představuje výjimku město Brno, kde OZP tvořily na konci června 2007 pouze 15,8 % a rovněž okres Znojmo vykazuje relativně nízký podíl OZP mezi uchazeči o zaměstnání (15,9 %). Naopak velmi výrazné zastoupení mají zdravotně postižení mezi všemi uchazeči v okrese Blansko (28,5 %). Tab. 18.: Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti podle pohlaví v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Počet uchazečů Území
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
JM kraj
celke m 3 148 14 660 5 095 4 807 8 786 2 622 6 074 45 192
ženy
Míra nezaměstnanosti
abs. a mladiství abs. % 144 4,6
abs. 1 825
% 58,0
8 133
55,5
714
3 119 2 587 4 725 1 543 3 448 25 380
61,2 53,8 53,8 58,8 56,8 56,2
OZP abs. 896
% 28,5
4,9
2 314
15,8
254 297 449 157 326
5,0 6,2 5,1 6,0 5,4
1 237 1 098 1 955 616 966
24,3 22,8 22,3 23,5 15,9
2 341
5,2
9 082
20,1
celke ženy muži m 5,6
7,5
4,2
6,7
8,2
5,5
4,8 6,8 7,6 9,2 10,6 13,4 5,3 7,6 10,3 13,4
3,3 6,3 8,6 3,7 8,0
7,1
9,1
5,6
Ještě markantnější je problém zdravotně postižených osob při vyjádření úrovně nezaměstnanosti této skupiny; podíl handicapovaných uchazečů z pracovní síly okresu tvořil v okrese Hodonín 2,5 %, což byla třetí nejvyšší hodnota ze všech okresů ČR, a v okrese Břeclav 1,9 (12. nejvyšší hodnota). Vysoký podíl zdravotně postižených v evidenci zmíněných úřadů práce souvisí s dřívější orientací obou okresů na těžký průmysl a těžbu nerostných surovin. Nejnižší úroveň nezaměstnanosti OZP je v Brně, a to 1,1 %. Pouze zde byla ze všech okresů hodnota nižší než krajský (1,5 %) i republikový (1,2 %) průměr.
5.6.1
Věková struktura uchazečů o zaměstnání Ve věkové struktuře nezaměstnaných se podobně jako v jiných kategoriích projevují
spíše sezónní výkyvy než meziroční, které jsou způsobeny např. vstupem absolventů na trh práce, k němuž dochází vždy ve třetím čtvrtletí. Vzhledem k nízkým počtům evidovaných absolventů však již změny ve věkové struktuře nejsou tak patrné jako v předchozích letech. Meziročně klesl počet uchazečů ve všech věkových kategoriích a nejvíce v desetileté věkové kategorii 20 – 29 let, téměř o třetinu. Nejmenší pokles nastal ve skupině osob starších 50 let (o 4,9 %). Vývoj nezaměstnanosti u mladých lidí odpovídá vývoji v celé ČR a souvisí nejen
52/80
s měnící se demografickou skladbou, ale také s širšími možnostmi dalšího vzdělávání, případně vzdělávacích pobytů či stáží v zahraničí. Tab. 19.: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji ke konci jednotlivých čtvrtletí let 2006 a 2007 (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Věková skupina do 19 let 20 – 29 30 – 39 40 – 49 nad 50 celkem
30.6.2006 abs. % 2 027 3,7 14 742 26,8 12 744 23,2 11 425 20,8 14 003 25,5 54 941 100,0
30.9.2006 abs. % 3 433 6,2 15 065 27,3 12 195 22,1 10 826 19,6 13 723 24,8 55 242 100,0
Stav ke dni 31.12.2006 abs. % 2 478 4,5 14 186 25,7 12 648 22,9 11 382 20,6 14 536 26,3 55 230 100,0
31.3.2007 abs. % 2 054 3,9 13 017 24,5 12 227 23,0 11 041 20,8 14 865 27,9 53 204 100,0
30.6.2007 abs. % 1 622 3,6 10 488 23,2 10 396 23,0 9 370 20,7 13 316 29,5 45 192 100,0
Narozdíl od předchozích let tvořily na konci obou sledovaných čtvrtletích roku 2007 největší podíl uchazečů o zaměstnání osoby starší 50 let. Tato situace je na jedné straně způsobena demografickými příčinami (stále vydatné populační ročníky překračují věkovou hranici 50 let), ale na druhé straně také novým zákonem o zaměstnanosti platným od října 2004, který upravil podmínky pro evidenci osob starších 50, resp. 55 let (prodloužení doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti), čehož využívají především uchazeči s blížícím se odchodem do starobního důchodu. Tab. 20.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 podle pohlaví a věku (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Věková skupina do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 a více celkem
Uchazeči celkem abs. % 1 622 3,6 5 326 11,8 5 162 11,4 5 923 13,1 4 473 9,9 4 714 10,4 4 656 10,3 6 808 15,1 5 542 12,3 966 2,1 45 192
100,0
53/80
Ženy abs. 756 2 552 2 786 3 923 2 932 2 901 2 836 4 168 2 434 92 25 380
% 3,0 10,1 11,0 15,5 11,6 11,4 11,2 16,4 9,6 0,4 100,0
Muži abs. % 866 4,4 2 774 14,0 2 376 12,0 2 000 10,1 1 541 7,8 1 813 9,2 1 820 9,2 2 640 13,3 3 108 15,7 874 4,4 19 812
100,0
60 a více let do 19 let 55 - 59 let 0,4% 3,0% 9,6%
20 - 24 let 10,1%
50 - 54 let 16,4%
25 - 29 let 11,0%
45 - 49 let 11,2%
30 - 34 let 15,5% 40 - 44 let 11,4%
35 - 39 let 11,6%
Obr. 10.: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – ženy (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
60 a více let 4,4% 55 - 59 let 15,7%
do 19 let 4,4%
20 - 24 let 14,0%
25 - 29 let 12,0% 50 - 54 let 13,3% 45 - 49 let 9,2%
30 - 34 let 10,1% 40 - 44 let 9,2%
35 - 39 let 7,8%
Obr. 11.: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – muži (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Rozdíly v zastoupení jednotlivých věkových kategorií u mužů a žen jsou patrné z předchozích obrázků. Zatímco u mužů tvořili nejsilnější skupinu uchazeči ve věku 55 - 59 let (15,7 %), tak u žen to byla kategorie 50 - 54 let (16,4 %). Nezaměstnané ženy výrazně převažují nad muži ve věkových kategoriích 25 – 54 let, v případě mladších ročníků je poměr vyrovnaný a mezi uchazeči staršími 55 let převažují muži, což je ale dáno nižší hranicí odchodu do starobního důchodu u žen.
54/80
Mezi okresy Jihomoravského kraje nejsou z regionálního hlediska zřejmé výrazné rozdíly ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání. Ve všech okresech tvořily největší skupinu uchazečů osoby ve věku nad 50 let - téměř třetina to byla v případě okresu Blansko, naopak v Brně pouze 27,0 %. Okres Břeclav je charakteristický nadprůměrným zastoupením uchazečů mladších 19 let (4,5 %), okres Brno-venkov zase zvýšeným podílem uchazečů ve věku 30 – 39 let (25,1 %). Tab. 21. Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 podle věkových skupin (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Blansko Brno-město Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo JM kraj
do 19 let abs. % 2,1 65 600 4,1 163 214 262 93 225 1 622
3,2
20 – 29 let abs. % 667 21,2 3 526 24,1
30 – 39 let abs. % 698 22,2 3 489 23,8
1 069
1 279
25,1
973
24,4 994 24,5 2 052 21,2 604 22,2 1 280 23,2 10 396
20,7 23,4 23,0 21,1 23,0
927 1 872 542 1 290 9 370
4,5 1 174 3,0 2 151 3,5 555 3,7 1 346 3,6 10 488
21,0
40 – 49 let abs. % 678 21,5 3 088 21,1 19,1
50 a více let abs. % 1 040 33,0 3 957 27,0 1 611
31,6
19,3 1 498 21,3 2 449 20,7 828 21,2 1 933 20,7 13 316
31,2 27,9 31,6 31,8 29,5
K 30.6.2007 bylo nejvíc uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji v Brně, s počtem uchazečů 3 957 ve věku 50 a více let, naopak nejmíň uchazečů bylo evidováno v Blansku, s počtem 65 uchazečů ve věku do 19 let. V celém kraji bylo nejmíň uchazečů o zaměstnání ve věku do 19 let, s počtem 1 662 uchazečů a nejvíc ve věku 50 a více let, s počtem uchazečů 13 316.
5.6.2
Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání
zůstává v posledních letech přibližně stejná. Dlouhodobě představují nejvyšší (více než 40ti procentní) podíl mezi uchazeči o zaměstnání osoby se středním vzděláním bez maturity, nejnižší naopak vysokoškoláci. Nezaměstnaností nejvíce postiženou skupinu však v Jihomoravském kraji tvoří osoby se základním vzděláním, u kterých specifická míra nezaměstnanosti přesahuje 30 % (u vyučených se jedná zhruba o 10 %, u osob s maturitou dosahuje míra nezaměstnanosti pouhých 7 % a u vysokoškoláků 3 %).
55/80
Tab. 22.: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji ke konci jednotlivých čtvrtletí let 2006 a 2007 (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Dosažené vzdělání (kód KKOV)
30.6.2006 abs. %
Stav ke dni 31.12.2006 abs. %
30.9.2006 abs. %
základní (A,B,C,D) vyučen (E,H,J) střední (K,L,M,N) vysokoškolské (R,S,T)
15 479 23 392 13 473 2 597
celkem
54 941 100,0 55 242 100,0
28,2 14 742 42,6 23 229 24,5 14 408 4,7 2 863
26,7 42,0 26,1 5,2
15 116 24 201 13 384 2 529
31.3.2007 abs. %
27,4 43,8 24,2 4,6
14 887 23 365 12 637 2 315
28,0 43,9 23,8 4,4
55 230 100,0
53 204
100,0
30.6.2007 abs. % 13 060 18 817 11 067 2 248
45 192 100,0
Největší rozdíly mezi mužskou a ženskou složkou evidovaných jsou patrné ve vzdělanostní kategorii „H - střední odborné vzdělání s výučním listem“, kam spadalo na konci 1. pololetí 44,0 % evidovaných mužů, ale pouze 35,4 % žen. Vyšší byl naopak podíl žen – absolventek gymnázií. Vysokoškolské vzdělání mělo 5,9 % z celkového počtu evidovaných mužů, ale jen 4,2 % z počtu registrovaných žen. Tab. 23.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 podle pohlaví a vzdělání (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Kód KKOV - dosažené vzdělání A – bez vzdělání B – neúplné základní vzdělání C – základní vzdělání D – nižší střední vzdělání E – nižší střední odborné vzdělání H – střední odborné vzdělání s výučním listem J - střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu K – úplné střední všeobecné L – úplné střední odborné s vyučením i maturitou M – úplné střední odborné s maturitou N – vyšší odborné R – bakalářské T – vysokoškolské V – doktorské celkem
Uchazeči celkem abs. % 22 0,0 32 0,1 28,7 12 969 37 0,1 708 1,6
Ženy
Muži
abs. 12 17 7 567 32 340
% 0,0 0,1 29,8 0,1 1,3
abs. 10 15 5 402 5 368
% 0,1 0,1 27,3 0,0 1,9
17 702
39,2
8 993
35,4
8 709
44,0
407
0,9
319
1,3
88
0,4
1 557
3,4
989
3,9
568
2,9
1 840
4,1
981
3,9
859
4,3
7 424
16,4
4 905
19,3
2 519
12,7
246 263 1 906 79 45 192
0,5 0,6 4,2 0,2 100,0
152 153 890 30 25 380
0,6 0,6 3,5 0,1 100,0
94 110 1 016 49 19 812
0,5 0,6 5,1 0,2 100,0
56/80
28,9 41,6 24,5 5,0
Z následující tabulky jsou patrné rozdíly ve vzdělanostní skladbě nezaměstnaných mezi jednotlivými okresy Jihomoravského kraje. Výrazně nadprůměrný je v okrese Břeclav, ale i Brno-město a Znojmo podíl uchazečů o zaměstnání s pouze základním vzděláním. V Brně je naopak ve srovnání s ostatními okresy velmi nízký podíl uchazečů se středním vzděláním bez maturity (pouze 33,3 %), zatímco v okresech Hodonín a Znojmo byl na konci 1. pololetí 2007 jejich podíl bezmála o polovinu vyšší. I proto vykazoval okres Znojmo nízké podíly uchazečů se středním vzděláním s maturitou (20,4 %) i vysokoškoláků (2,1 %). Tato situace je způsobena tím, že okres Znojmo vykazuje tradičně spíše nižší vzdělanostní úroveň obyvatel. Nejvyšší podíl středoškoláků s maturitou i vysokoškoláků byl zaznamenán v Brně, což se odvíjí od vysoké vzdělanostní úrovně pracovní síly v Brně, která je v rámci ČR srovnatelná pouze s Prahou. Tab. 24.: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 podle vzdělání (Ministerstvo práce a sociálních věcí) základní (A,B,C,D) Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo JM kraj
abs. 789 4 476 1 340 1 570 2 291 767 1 827 13 060
% 25,1 30,5 26,3 32,7 26,1 29,3 30,1 28,9
vyučen (E,H,J) abs. 1 396 4 883 2 268 2 053 4 250 1 084 2 883 18 817
% 44,3 33,3 44,5 42,7 48,4 41,3 47,5 41,6
57/80
střední (K,L,M,N) abs. 845 4 035 1 266 1 042 1 994 647 1 238 11 067
% 26,8 27,5 24,8 21,7 22,7 24,7 20,4 24,5
vysokoškolské (R,S,T) abs. % 118 3,7 1 266 8,6 221 4,3 142 3,0 251 2,9 124 4,7 126 2,1 2 248 5,0
vyšší odborné 0,6%
bakalářské 0,6% vysokoškolské 3,6%
úplné střední odborné s maturitou 19,3%
základní vzdělání 30,1%
úplné střední odborné s vyučením i maturitou 3,9% úplné střední všeobecné 3,9% střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu 1,3%
nižší střední odborné vzdělání 1,3% střední odborné vzdělání s výučním listem 35,4%
Obr. 12.: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – ženy (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
vyšší odborné 0,5% úplné střední odborné s maturitou úplné střední 12,7% odborné s vyučením i maturitou 4,3%
bakalářské 0,6%
vysokoškolské 5,4%
úplné střední všeobecné 2,9% střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu 0,4%
základní vzdělání 27,4%
nižší střední odborné vzdělání 2,1% střední odborné vzdělání s výučním listem 44,0%
Obr. 13.: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – muži (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
58/80
5.6.3 Délka evidence uchazečů o zaměstnání Jedním z nejtíživějších problémů na trhu práce v Jihomoravském kraji je dlouhodobá nezaměstnanost. Průměrná délka evidence v průběhu 1. pololetí roku 2007 vzrostla z 615 dnů na 669, tj. o 54 dnů. Jihomoravský kraj tak vykazuje 5. nejvyšší délku evidence mezi kraji ČR (po Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském a Olomouckém). V důsledku pozitivního vývoje na trhu práce poklesl během posledního roku počet uchazečů ve všech sledovaných kategoriích délky evidence, a to nejvíce v případě uchazečů registrovaných 9 – 12 a 12 – 24 měsíců. Naopak pak meziročně vzrostl podíl osob registrovaných na úřadech práce po dobu kratší než půl roku. Tab. 25.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle délky evidence v jednotlivých čtvrtletích 2006 a 2007 (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců nad 24 měsíců celkem průměrná délka
30.6.2006 abs. % 11 573 21,1 8 414 15,3 5 319 9,7 4 901 8,9 8 992 16,4 15 742 28,7 54 941 100,0 648
Stav ke dni 30.9.2006 31.12.2006 abs. % abs. % 15 051 27,2 14 676 26,6 7 254 13,1 9 419 17,1 5 294 9,6 4 622 8,4 3 536 6,4 3 665 6,6 8 745 15,8 8 028 14,5 15 362 27,8 14 820 26,8 55 242 100,0 55 230 100,0 625 615
31.3.2007 abs. % 13 472 25,3 9 152 17,2 5 858 11,0 3 159 5,9 7 583 14,3 13 980 26,3 53 204 100,0 619
30.6.2007 abs. % 10 209 22,6 7 535 16,7 4 337 9,6 3 631 8,0 6 660 14,7 12 820 28,4 45 192 100,0 669
Výrazné rozdíly v délce evidence u mužů a u žen nejsou tak zřejmé a nelze říci, že by určitá délka evidence byla charakteristická pro muže nebo pro ženy. Větší relativní rozdíly existují pouze v kategorii uchazečů registrovaných méně než 3 měsíce, kde je vyšší podíl mužů a naopak u dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) kde výrazně převažují ženy – do této kategorie na konci června 2007 spadalo více než 45 % všech registrovaných žen.
59/80
Tab. 26.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 podle délky evidence a pohlaví (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Uchazeči celkem abs. % 10 209 22,6 7 535 16,7 4 337 9,6 3 631 8,0 6 660 14,7 12 820 28,4 45 192 100,0
Délka evidence do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem
Ženy abs. 5 263 4 181 2 338 2 173 3 920 7 505 25 380
Muži % 20,7 16,5 9,2 8,6 15,4 29,6 100,0
abs. 4 946 3 354 1 999 1 458 2 740 5 315 19 812
% 25,0 16,9 10,1 7,4 13,8 26,8 100,0
Z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti se nepříznivě jeví situace hlavně na trhu práce v okresech Brno-město a Hodonín, kde byl na konci 1. pololetí roku 2007 podíl osob registrovaných déle než dva roky stále vyšší než 30 % a déle než rok je v těchto dvou okresech evidováno shodně 46,5 % všech uchazečů. Průměrná délka evidence činila v Brně 744 dnů a v okrese Hodonín 707 dnů, což byla 20. a 27. nejvyšší hodnota ze všech okresů České republiky. Nejnižší průměrnou délku evidence vykazuje již tradičně okres Brno-venkov (543) a méně 600 dnů jsou v průměru registrováni i uchazeči v okrese Blansko. Ostatní okresy Jihomoravského kraje již hranici 600 dnů průměrné délky evidence překročily. Strukturu uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje ke konci června zachycuje následující tabulka číslo 27. Tab. 27.: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 podle délky evidence (Ministerstvo práce a sociálních věcí) do 6 měsíců abs. % 1 439 45,7 5 395 36,8
Blansko Brno-město Brno2 317 venkov 2 021 Břeclav 3 178 Hodonín 1 185 Vyškov 2 209 Znojmo 17 744 JM kraj
6 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců abs. % abs. % 565 17,9 418 13,3 2 447 16,7 2 155 14,7
nad 24 měsíců Prům. délka abs. % 726 23,1 562 4 663 31,8 744
MDN (v %) 2,2 3,3
45,5
889
17,4
749
14,7
1 140
22,4
543
1,9
42,0 36,2 45,2 36,4
878 1 524 417 1 248
18,3 17,3 15,9 20,5
694 1 353 352 939
14,4 15,4 13,4 15,5
1 214 2 731 668 1 678
25,3 31,1 25,5 27,6
625 707 638 644
3,2 5,2 2,2 4,6
39,3
7 968
17,6
6 660
14,7
12 820
28,4
669
3,3
pozn.: MDN = míra dlouhodobé nezaměstnanosti
Významným ukazatelem situace na trhu práce je také míra dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl evidovaných déle než 1 rok z celkové pracovní síly okresu). V Jihomoravském kraji na konci 1. pololetí 2007 činila již 3,3 %, zatímco v ČR to bylo 2,9 %
60/80
(poprvé byla hodnota tohoto ukazatele vyšší než republikový průměr v roce 2001). Je však třeba podotknout, že se meziročně výrazně snížila, a to jak na úrovni ČR, tak i v Jihomoravském kraji. % 7,0
Míra dlouhodobé nezaměstnanost
6,0
Průměr ČR 5,0 4,0 3,0 2,0
Moravskoslezský kraj
Zlínsky kraj
Olomoucký kraj
Jihomoravský kraj
Vysočina
Pardubický kraj
Královéhradecký kraj
Liberecký kraj
Ústecký kraj
Karlovarský kraj
Středočeský kraj
Praha
0,0
Jihočeský kraj
1,0
Obr. 14.: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2007 (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
5.7 Vinařské oblasti Réva vinná je jedna z mála rostlin, která dokáže komplexně a přitom citlivě vyjádřit stopu krajiny a místa ve své konečné podobě – vínu. Přírodní podmínky Moravy a Čech – vinařských oblastí České republiky, ležících na severním okraji rozšíření révy vinné v Evropě, jsou předpokladem pro vznik vín jedinečné kvality, která spočíva v jejich kořenité plnosti a v delikátním projevu jemných aromatických látek. Kromě příjemných chuťových vlastností se vyznačují i vyšším obsahem zdraví prospěšných látek.
61/80
Vinařské podoblasti Čechy Podoblast Litoměřická Je nejmenší podoblastí. Čedičové podloží srážkově chudého Mostecka dodává vínům silnou mineralitu s kouřovými tóny. Okolí Roudnice nad Labem a Žernosek zase oplývá vápenitými pískovci, sprášemi a opukou, což zajišťuje vína strukturní a pevná. Nejpěstovanějšími odrůdami jsou Müller Thurgau, Ryzlink rýnsky, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Podoblast Mělnická Mělnicko je charakteristické vápenitými opukami či štěrkopískovými naplaveninami, na jejich půdách se rodí vína výrazného projevu a svěží pitelnosti. Historicky jsou zde nejpěstovanější odrůdy z rodiny Pinot (Rudlanské modré, šedé a bílé, Chardonnay). Význačné centrum vinařství je také na Kutnohorsku a své vinice má i hlavní město Praha. Karlštejn je zase sídlem Výzkumné stanice vinařské.
Vinařské podoblasti Moravy Podoblast Znojemská Chladnější klíma zajišťuje plná a svěží aromatická bílá vína, zejména na typických štěrkopískových sedimentech s lokalitami jílů a spraší Znojemska, a to u odrůd Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Ryzlink rýnsky. Dolnokounicko vyniká svými červenými víny – známé jsou Frankovky a Svatovavřinecké. Mezi známá místa vinařství patří například Křížový sklep v Příměticích, viniční trať Šábes v Národním parku Podyjí nebo ruiny kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Podoblast Mikulovská Jižní svahy Pálavských vrchů bývají na celé Moravě s odcházející zimou obnaženy od sněhu; klima je tu z nejteplejších. To ostatně věděli už římští vojáci, kteří zde v historii založili vinice. Mimořádně vydařená zde bývají vína odrůd Ryzlink vlašský, Chardonnay či Rudlanské bílé. Daří se tu i odrůdám Sauvignon, Müller Thurgau, Ryzlink rýnsky či Rudlanské šedé. Pálava dala jméno nově vyšlechtěné odrůdě, která vyniká aromatičností. Vápenité půdy – jíly, jílovce a spraše – vzniklé na křídových sedimentech předurčují vína pro přípravu šumivých vín. Zdejší podmínky jsou vhodné pro pěstování i modrých odrůd. Na zámku ve Valticích sídlí Národní vinařské centrum.
62/80
Podoblast Velkopavlovická Členitý reliéf krajiny vystupující za největší vinařskou obcí Velkými Bílovicemi severním směrem do kopců Hustopečské pahorkatiny a pozvolna klesající až k Brnu skrývá jižní svahy sprašovo – jílovitých půd s dostatečným obsahem horčíku. Rodí se zde mimořádná červená vína, zejména Modrého Portugalu a Frankovky. Typickými představiteli výtečných bílých vín jsou Veltlínske zelené, Tramín či Neuburské. Písčité půdy u Žabčic zase dodávají zajímavou aromatiku Muškátu. Podoblast Slovácká Různorodost krajiny, půd i mikroklimatu oblasti ocení ti, kteří vyhledávají terroir a genius loci. Slavná vína jako Bzenecká Lipka z Bzence či Blatnický Roháč z Blatnice jsou vyhledávána milovníky vín po dlouhá desetiletí. Vinice mezi Tupesy a Polešovicemi jsou známé výtečnými Muškáty moravskými, kterážto odrůda má také zde svůj původ. Na Podluží je v posledních letech rozšiřována zdejší perspektivní odrůda Cabernet Moravia pro červená vína.
Obr. 15.: Struktura vinařských podoblastí v ČR (http://www.wineofczechrepublic.cz/, vlastní zpracování)
63/80
Obr. 16.: Mapa vinařských oblastí (http://www.wineofczechrepublic.cz/)
5.8 Postavení odvětví vinařství v kraji Vinohradnictví a vinařství v ČR se podílí na konečné rostlinné produkci přibližně 5%, ale v některých oblastech má mimořádny význam. V Jihomoravském kraji se podílí vinohradnictví a vinařství na celkové zemědělské produkci kraje přibližně 1/5 (téměř 2 miliardy Kč), což je nejvíce ze všech oborů zemědělství. Nachází se zde přibližně 94% plochy vinic ČR, např. jen v okrese Břeclav je to 49% plochy vinic ČR, o které pečuje 59% zaevidovaných pěstitelů ČR. V některých vinařských obcích přesahuje podíl evidovaných pěstitelů 1/3 produktivního obyvatelstva obce. Vezmeme-li v úvahu, že povinnost registrace pěstitele platí až od plochy 0,10 ha vinice, je pak význam vinařství včetně samozásobení ještě větší. Například ve Velkých Bílovicích činí podíl evidovaných pěstitelů révy 1/3 produktivního obyvatelstva města, avšak počet vinných sklepů určených ke zpracování hroznů na víno představuje dokonce 50% počtu domácností. Jenom pěstitelů révy je v ČR zaregistrovaných před 20 tisíc, výrobců vína kolem 850. Stávající rozsah vinařství v ČR představuje přímé zaměstnání na plný úvazek asi pro 10 tisíc přepočtených osob, bez započtení samozásobitelů, agroturizmu a dodavatelů vinařských potřeb (částečně i z jiných zemí). Skutečný počet osob, který se přímo vinařstvím zabývá (převážně částečně) je několikanásobně vyšší, odhadem kolek 50 tisíc osob. Obor se tak významnou měrou podílí na zaměstnanosti na venkově, převážně v Jihomoravském kraji. Jednám z cílů ČR je i zachování osídlení na venkova. Současně se vinohradnictví nachází převážně v oblastech s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v rámci republiky (listopad 2006: 8,7 až 12,4%). Vinice významným způsobem tvoří charakteristický ráz krajiny a podálá se na
64/80
tvorbě kyslíku (jedej hektar vinice vytvoří více kyslíku než např. hektar lesa). Nezanedbatelné je i propojení vinařství s místní kulturou a tradicí. Po roce 1989 došlo na trhu s vínem ke značným změnám, dalšími mezníky byl rozpad česko-slovenské federace v roce 1993, zavedení zákona č. 115/1995 Sb. (vinařský zákon) a vstup ČR do EU. Vinařství a vinohradnictví pro svojí existenci potřebuje ne jenom vhodné přírodní podmínky a určitou tradici, ale i vstupy v podobě materiálů, strojů a zařízení, z jiných odvětví. Materiální vstupy jsou v podobě různých výrobků ze sklářského průmyslu (lahve, nádoby, sudy),
z potravinářského
průmyslu
suroviny
(jako
cukr),
z papírenského
a
dřevozpracovatelského průmyslu (výroba etiket, zátky), dále jsou potřeba různé stroje a zařízení pro obrábění vinohradů a zpracování hroznů. Zde jsou využity výstupy ze strojírenství. Tímto je vinařství a vinohradnictví jakožto součást zemědělství propojeno s trhem výrobků a služeb a trhem práce.
5.8.1 Faktory ovlivňující odvětví vinařství Zemědělství jako i vinařství ovluvňuje vice faktorů. Mezi ne patří: 1) Klima, reliéf, půda 2) Technické prostředky 3) Pracovní síla na chování lidí 4) Zásahy ze strany státu Klima, relief, půda Příznivé klimatické podmínky, hlavně dlouhý slunečný a teplý podzim bez déle trvajících srážek, jsou nejdůležitější v poslední fázi zrání hroznů. Příznivě působí i výskyt vodních ploch, které odrážejí sluneční paprsky. Podobným způsobem působí i kamenitý povrch vinice, kde kameny slouží jako tzv. akumulátory tepla a v noci pak pomalu vydávají svoje teplo. ( pozn. sehnat údaje o ročních průměrech teploty). Velmi důležité jsou i vodní srážky. Při nedostatku těchto vodních srážek zavést účinný systém umělého zavlažování. Pro vypěstování kvalitní hroznů se hodí spíše kamenité nebo štěrkové půdy,které jsou dobře provzdušněné, rychle se zahřívají a kumulují teplo. Réva v hlinitých půdách bohatě rodí, jelikož má dostatek živin, ale obsah cukru v hroznech i buketních látek ve víně je nižší. Půdy z různých hornin se odlišují i jiným obsahem základních, stopových chemických prvků. Tyto prvky ovlivňují charakter vína natolik, že stejné odrůdy vína se mohou v různých oblastech zcela lišit. Vzhledem k tomu, že každá odrůda reaguje na chemické podloží jinak, je nutné vybírat pro daný typ půdy odrůdy, kterým nejlépe vyhovuje.
65/80
Technické vybavení Na technické vybavení musí mít vlastník vinařství určité finančí prostředky. Vinaři mají hlavní problém v tom, že mají nižší podpory než jejich okolní konkurenti. Například při tzv. integrované produkci, šetrnější k životnímu prostředí, dostane domácí vinař dotaci 4700 korun na hektar, v Rakousku je to 30.000 korun. „Jestliže tamní vinaři dostanou třetinu ceny hroznů v dotacích, přebytky se jim prodávají daleko snáze. Pracovní síla a chování lidí Z historické hlediska velké společenské změny a výskyt révokaza i houbových chorob znamenaly úplný převrat nejen v nazírání na význam pěstování révy, ale vyžadovaly podstatné zvýšení odborných znalostí u širokých vrstev pěstitelů révy. Osvětová činnost u venkovských vinohradníků byla hlavní starostí nejen vznikajících vinařských škol, ale i dalších zemských zařízení budovaných na podporu rekonstrukce vinic pomocí štěpování vinné révy na podnože odolné proti révokazu. Byly to révové školky, vzorné vinice, stratifikační skleníky, zřízení poradenské služby za pomoci vinařských inspektorů a ke zlepšení prodejnosti vína počínají vznikat vinařská družstva. Jedno z prvních bylo založeno v r. 1903 v Brodě nad Dyjí. Z vinařství se postupně stává specializovaný zemědělský obor s velkými nároky na odborné znalosti i na manuální práci ve vinicích. To se nepříznivě projevilo poklesem viniční plochy jak v období první světové války, tak i v počátečním období první republiky. Sotva byly počátky rekonstrukce vinic zvládnuty, přišel další útlum za druhé světové války. Po ní se ukázaly staré formy hospodaření na vinicích neúnosné pro nedostatek pracovních sil. Pouze radikální změna způsobů vedení révy na střední a vysoké vedení s širšími meziřadími a zmechanizování většiny viničních prací otevřely cestu k novému rozvoji nejen v podnicích s kolektivním hospodařením, ale i na malých vinicích soukromníků. Pěstování révy se stává mnohým lidem z města i venkova koníčkem a s velkým zápalem si osvojují čím dál složitější znalosti o révě i o výrobě vína. Tisíce nových vinných sklepů bylo postaveno a mnohdy s velkým nákladem zařízeno. Noví vinohradníci se představují na četných místních, okresních i oblastních výstavách vín svými jakostními víny a trvalým srovnáváním svých výrobků s víny ostatních vinařů se poctivě snaží o vyšší dokonalost. Pěstování révy a výroba vína vrátily a posílily u široké vrstvy jihomoravského obyvatelstva vřelý niterný vztah k tomuto oboru a zachránil se tak typický obraz krajiny zdobené po tisíciletí pravidelnými řadami keřů révy. Zásahy ze strany státu Zásahy ze strany státu jsou realizovány prostřednictvím platné legislativy ČR, která navazuje na evropskou legislativu. Upravuje pouze takové záležitosti, které nejsou upraveny
66/80
v předpisech ES nebo kde tyto předpisy dávají povinnost či možnost členským státům danou problematiku upravit. Základním národním předpisem sektoru je zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství a vyhlášky č. 323/2004 a 324/2004 Sb. jako prováděcí předpisy. Samozřejmě, že je vinařství spojeno s veškerým životem společnosti ve státe, takže se musí řídit i dalším množstvím národních předpisů.
5.9 Moravské vinařské stezky Vinná réva, víno a vinařství dotváří charakter jižní Moravy od nepaměti. Je neodmyslitelnou součástí kultury celého regionu a do dnes i významnou ekonomickou aktivitou místních obyvatel. Restitucí po roce 1989 vznikla řada malých a středních vinařů, s různou mírou vybavení a zkušeností. Řada z nich využívá možnosti na okraji legálních prostředků, ve snaze o ekonomickou návratnost investic a vložené práce. Navzdory ekonomické logice se v daném legislativním prostředí nemohou takto vykonávanou činností živit a jsou postupně pohlcování vznikajícími velkovýrobci vína. Mezi malými vinaři nevznikají pozitivní vzory "úspěšných", nepředávají se zkušenosti, nerodí se vize a roste nedůvěra k jakékoli strategii "přežití". Přitom řada zahraničních vzorů ukazuje výhodné spojení kulturní vinařské krajiny, památek a turistiky, jež mohou být nosným rozvojovým programem regionů, atraktivitou pro turisty a možností výdělku pro místní občany. Podpora moderních forem šetrné a aktivní turistiky však nemůže začít jen tvorbou sofistikovaných turistických produktů a tiskem exkluzivních propagačních materiálů. Jádrem podpory by mělo být vzdělávání a všestranná příprava místních lidí, kteří se mají stát nositeli těchto programů a tradic, tedy poskytovateli služeb. Musí být na svém místě dřív, než dorazí první turisté, obrazně řečeno. Je čas, zahájit přípravu pro dosažení dalekých cílu a racionálně ji spojit s jasně vytýčenými kroky, které lze udělat i hned. Moravské vinařské stezky je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Od roku 1999 je postupně realizován ve spolupráci s 280 vinařskými obcemi a mnoha dalšími. Svým rozsahem a posláním představují unikátní síť regionálních cyklistických tras, které spojují "to nejlepší z vinařství a památek na jižní Moravě". Trasy jsou navrženy s ohledem na atraktivitu krajiny, malebnost vinic, polohu vinných sklepů a významných památek kraje. Hlavní stezka je Moravská vinná, spojuje Znojmo a Uherské Hradiště a propojuje deset okruhů, z nichž každý vede jednou vinařskou oblastí. Stezky v délce okolo 1200 km vedou převážně vinicemi, sady a místními komunikacemi. Na síti Moravských vinařských stezek si můžeme naplánovat jednodenní,
67/80
dvou či třeba čtrnáctidenní pobyt, plný aktivního pohybu, výletů za poznáním folklóru, vína a památek. Na všech směrových a informačních tabulích je znázorněno logo Moravských vinařských stezek. Barva loga určuje, na které z 11 vinařských stezek se návštěvník nachází. V každé obci na vinařských stezkách lze nalézt informační panel s mapou tras v dané vinařské oblasti. V mapách jsou trasy rozlišeny podle frekvence motorové dopravy a podle kvality povrchu. Rozlišení umožňuje naplánovat trasu po klidných a zpevněných komunikacích. Síť cyklistických tras a stezek je však pouze jednou částí celého projektu, jenž je orientován na zlepšení infrastruktury a nabídky turistických cílů a služeb v regionu. Vinařská turistika je pro nás přímo svázána s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím.
Stezky 1) Greenways Moravská vinná stezka (červená) - je páteřní trasou ojedinělé sítě regionálních cyklistických tras procházejících malebnou krajinou jižní Moravy. Vinařská magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí Uherským Hradištěm a nabízí putování regionem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje. 2) Brněnská vinná stezka (130 km) - Stezka napříč vinařsky okrajovou oblastí s několika centry (Rajhrad, Židlochovice, Slavkov) však nabízí poklidné putování otevřenou krajinou, cestu za poznáním severní výspy vinorodé Moravy. 3) Bzenecká vinná stezka (26 km) - Bzenecká vinařská stezka vede zčásti ještě Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu. Nejkratší vinařská stezka kopíruje hranice oblasti většinou po silnicích III. třídy, krátké terénní úseky nabízí široký rozhled do krajiny a jsou lehce sjízdné za každého počasí. Náročnější je jen přejezd písečného úseku od křižovatky stezek v Hrubém háji směrem do Bzence . Trasa okruhu navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišťskou a Strážnickou vinařskou stezku, část stezky je v souběhu s páteřní Moravskou vinnou. 4) Kyjovská vinná trasa (85km) - Kopcovitým profilem a délkou je Kyjovská vinařská stezka výzvou zkušeným cyklistickým harcovníkům, pestrostí a biologickou hodnotou krajiny představuje lahůdku pro milovníky přírody. Trasa netvoří uzavřený okruh, svým průběhem spíše kopíruje ráz krajiny a několika větvemi navazuje na stezky procházející sousedícími oblastmi – Bzeneckou, Velkopavlovickou, Mutěnickou. 68/80
5) Mikulovická vinná trasa (82 km) - Jižní část uzavřeného okruhu prochází Lednickovaltickým areálem a u kolonády na Rajstně nad Valticemi vystoupá do své největší nadmořské výšky. Odtud pokračuje atraktivním terénním úsekem v blízkosti státní hranice a až do Nového Přerova sleduje signálku, vojenskou silnici podél bývalé železné opony. 6) Mutěnická vinná stezka (65 km) - Cyklistická stezka vede mírně zvlněnou krajinou Kyjovské pahorkatiny. Kultivovaná krajina a dobře sjízdné cesty nabízí cyklisticky atraktivní okruh. Prodloužená trasa má tvar ležaté a hodně členité osmičky, krácením pomocí spojky můžete volit jeden ze dvou menších okruhů. Větší část trasy vede po zpevněných polních cestách, výjimkou z nenáročného průběhu stezky je jen stoupání k trati Budovníky a několik krátkých úseků nad Šardicemi. 7) Vinařská stezka Podlužím (115 km) - Pestrá trasa střídá silnici s malebnými úseky mezi vinicemi, chladivou cestu na břehu rybníka i vítaný stín či závětří lesní doubravy. Pohostinné vinaře a lahodné víno je na Podluží téměř všude. Jižní část stezky, která začíná v Břeclavi, představí dvě významná slovanská sídliště: Pohansko a Valy u Mikulčic. Severní okraj vinařské stezky Podluží dosahuje až na Slovácko. 8) Strážnická vinná stezka (101 km) - Trasa Strážnické vinařské stezky vede částečně Dolnomoravským úvalem, směrem na východ dosahuje k podhůří Bílých Karpat. Nejdelší úsek stezky prochází zvlněnou Hluckou pahorkatinou. Klikatá, více než stokilometrová trasa pokrývá rozsáhlé území, jehož západní hranici tvoří Bzenec a Rohatec, na východě dosahuje až k Boršicím a Hluku. Bohaté větvení stezky zabezpečuje její propojení s vinařskou stezkou Podluží a cyklostezkami vedoucími bývalou Bzeneckou a Uherskohradišťskou vinařskou oblastí. Převážná část její trasy vede po klidných silnicích 3. třídy. 9) Uherskohradišťská vinná stezka - Jen mírně zvlněnou pahorkatinou, po klidných silnicích a cyklostezkách vede část trasy jako stvořená pro celodenní rodinný výlet. Na své si přijdou milovníci vína, lidové architektury i historických a přírodních památek. Ze slovácké metropole směrem na jih se vydává trasa po klidné a bezpečné cyklostezce v blízkosti řeky Moravy. 10) Velkopavlovická vinná stezka (110 km) - Barevnou krajinou „modrých hor“, bezlesým „krajem beze stínu“ i kultivovaným územím Lednicko-valtického areálu vede více než sto kilometrů Velkopavlovické vinařské stezky. 11) Znojemská vinná stezka (165 km) - Nejdelší vinařská stezka spojuje pětapadesát vinařských obcí. Vyznavači rovných silničních úseků a pohodových cest mezi poli a vinicemi ocení severní část stezky a oblast kolem řeky Dyje. Milovníci náročnějších terénů si nejlépe vychutnají národní park Podyjí a lesní partie severně od Znojma.
69/80
Nejvýznamnější producenti vína •
Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost, Starý Plzenec (Okres Plzeň)
•
Bzenecká vinohradnická společnost, spol. s r. o., Bzenec (Okres Hodonín)
•
Révovin Velké Bílovice, Velké Bílovice (Okres Břeclav)
•
Vinařství Soviš, Blatnice pod Svatým Antonínkem (Okres Hodonín)
•
ZNOVÍN ZNOJMO, a.s., Šatov (Okres Znojmo)
•
Štýrská terasa a Golanské výšiny, Polešovice (Okres Uherské Hradiště)
Tab. 28.: Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v ČR – dle zákona č.321/2004 Sb. - konečný stav ploch registrace vinic. (ÚKZÚZ Brno, odbor trvalých kultur Znojmo - Oblekovice)
70/80
Poznámka: K celkové produkční ploše 19 261,5 je nutno připočítat 385 ha – 2% v rámci přístupových smluv s EU
Obr. 17.: Odrůdová skladba vinic ve vinařské oblasti Čechy (ÚKZÚZ Brno)
Obr. 18.: Znojemská podoblast - odrůdová skladba vinic v ha (ÚKZÚZ Brno)
71/80
Obr. 19.: Mikulovská podoblast - odrůdová skladba vinic v ha (ÚKZÚZ Brno)
Obr. 20.: Velkopavlovická podoblast - odrůdová skladba vinic v ha (ÚKZÚZ Brno)
72/80
Obr. 21.: Slovácká podoblast - odrůdová skladba vinic v ha (ÚKZÚZ Brno)
Výrobou vína v ČR se dle klasifikace OKEČ 15 930 zabývá ať už jako hlavní či vedlejší činností, 838 ekonomických subjektů. Více naž tři čtvrtiny z nich jsou fyzické osoby.
Obr. 22.: Struktura ploch vinic a pěstitelů (ÚKZÚZ a Svaz vinařů ČR)
73/80
Podnikatelské subjekty zabívající se výrobou vína dle právní subjektivity
4% 74%
0%
Fyzická osoba s.r.o. a.s.
1%
družstvo
4%
v.o.s. ostatní
17%
Obr. 23.: Podnikatelské subjekty zabívající se výrobou vína dle právní subjektivity (Albertina data, s.r.o., 2005, vlastní zpracování)
počtu 838 podniků, z nich má 695 méně než 20 zaměstnanců, 48 podniků se řadí do kategorie 20 až 199 zaměstnanců a jenom 4 podniky mají více než 200 zaměstnanců.
Z celkového
Obr. 24.: Výnos hroznů (Svaz vinařů ČR)
Vinohradnictví a vinařství sice nepatří k pilířům zemědělství v České republice, ale má na území ČR tisíciletou tradici. Vysoké koncentrace dosahuje zvláště v některých zemědělských oblastech jižní Moravy. V některých větších vinařských obcích dosahuje podíl evidovaných pěstitelů révy až 35 % produktivního obyvatelstva obce. Vinohradnictví a vinařství zaměstnává celoročně přibližně 7 tisíc přepočtených osob převážně dislokovaných ve vesnicích.
74/80
Tab. 29.: Plochy vinic a sklizeň hroznů (Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR 2001) Ukazatel Plocha vinic z toho rodící vinice Celková sklizeň z 1 ha
Měřicí jednotka
1995
1997
1998
1999
2000
2001
ha
15 671
15 629
15 504
15 507
15 494
15 574
ha
10 679
11 183
11 232
11 110
11 236
11 317
t
42 620
35 758
55 172
67 073
66 937
68 346
t
3,99
3,20
4,91
6,04
5,96
6,04
Obr. 25.: Plocha rodících vinic (Český statistický úřad, vlastní zpracování)
Plocha rodících vinic se od začátku sledovaného období zvětšovala, až do roku 1998. Přibližně v půlce roku 1998 se zmenšili plochy rodících vinic, ale ne na dlouho. V polovině roku 1999 je zaznamenán opět pozitivní rostoucí trend.
75/80
6 Závěr V Jihomoravském kraji se v roce 2007 oproti roku 2006 počet pracovníků zvýšil. Taky se zvýšil i počet zaměstnávaných cizinců a počet legálně zaměstnaných cizinců v České republice stále roste. Nejvíc cizinců pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Polska. Tento stav je způsoben nedostatkem tuzemských pracovních sil a dá se říct, že v ČR existuje akutní nedostatek pracovníků snad ve všech profesích, oborech a regionech a nechuť samotných českých pracovníků vykonávat určité práce. Česká republika tak čelí skutečnosti, že nalézt i nekvalifikované pracovníky pro rutinní činnosti ve výrobě se stává nepřekonatelným problémem. Na jedné straně je na vině nedostatek těchto pracovníků, na straně druhé poté skutečnost, že stát těm zbylým práceschopným nabízí v mnoha případech mnohem atraktivnější „výdělek“ formou různých dávek, než-li si mohou dovolit zaměstnavatelé. Na jedné straně se tedy jedná o trend pozitivní a na druhé straně tento stav představuje hrozbu pro tuzemské obyvatelé, kdy cizinci zabírají práci tuzemským pracovníkům a představují tlak na snižování mezd. Pokud by byl větší rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem, obyvatele by byly ochotnější hledat si zaměstnání a pracovat. Pro mnoho nezaměstnaných obyvatel je výhodnější pobírat sociální dávky než pracovat. Ke zvýšení počtu pracovních míst je možné nadále podporovat vstupy zahraničních a tuzemských investorů do Jihomoravského kraje. Vytvořit jim vhodné podmínky pro vstup na trh a provoz. Optimistické, podle zjištěných údajů je, že se úroveň vzdělanosti obyvatelstva žijícího na území České republiky trvale zvyšuje. Mladší generace si stále víc uvědomují potřebu vzdělání pro jejich budoucí ekonomickou aktivitu a lepší možnosti uplatnění se na trhu práce. Trh práce v Jihomoravském kraji se trvale rozšiřuje a roste. Na Moravě se dál rozvíjí vinařství a vinohradnictví, jako součást zemědělství a důležitý faktor, který má vliv i na trh práce, hlavně na venkově. Přispívá k rozvoji venkova a přírodní krajiny. Jeho rozvoj byl masivně podporován státem, dnes již i Evropskou unii. Zvýšil se zájem o víno a to si vynutilo zvýšení ploch vinic, převážně na Moravě. Změnila se nejen plocha vinic, ale i jejich odůdová skladba ve prospěch výroby jakostních vín z odrůd, požívajících v současné době světovou oblibu. Tento trend je pozitivní z hlediska kulturního a zachování tradic, ale i pro dobré jméno českých vín nejen v EU, ale i ve světě a vede k vyšší konkurenceschopnosti českých vín. Základem kterým jsou dobré přírodní podmínky pro pěstování révy vinné je otevřená cesta pro vznik vín jediněčné kvality. 76/80
Zachování a rozvoj vinařství a vinohradnictví na Moravě zvyšuje také vinařská turistika a speciální programy zaměřené na poznávání vinařských oblastí a odrůdových vín s originálním a zaručeným původem.
77/80
7 Literatura Anděl, J., Statistická analýza časových řad. Praha: SNTL, 1976 Cipra, T. , Analýza časových řad s aplikacemi v ekonomii. Praha: SNTL, 1986 Český statistický úřad, Statistická ročenka ČR, Brno 2007 Hindls, R., Hronová, S., Novák, I., Analýza dat v manažerském rozhodování. Praha: Grada 1999, ISBN 80-7169-255-7. Kraus, V., Kuttelvašer, Z., Vurm, B., Encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Melantrich, 1997, ISBN 80-7023-250-1 Řezanková, H., Marek, L., Vrabec, M., IASTAT – interaktivní učebnice statistiky, Praha : VŠE, 2000. Minařík, B., Statistika II. Brno: MZLU, 1996 Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus, Ekonomie. 1995, Praha: Svoboda, ISBN: 80-2050494-X Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v Jihomoravském regionu, Projekt agentury pro zemědělský výzkum QF 3276, Brno a Velké Bílovice, 2006 Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D., Ekonomie. Praha: Svoboda, 1995, ISBN 80-205-0192-4 Seger, J., Statistické metody pro ekonomy průmyslu. Praha: SNTL, 1988 Soukupová J., Mikroekonomie. Praha : Management Press, 1999, ISBN 80-7261-005-8 Statistická ročenka trhu práce v ČR, 2006 Český statistický úřad [online]. Praha: ČSÚ. Dostupné na Internetu:
. Integrovaný systém informací pro podnikání a export. Praha: Nexus Group, s.r.o.. Dostupné na Internetu: http://www.businessinfo.cz/ Vína z Moravy a Čech [online]. Národní vinařské centrum, o.p.s.. Dostupné na Internetu: http://www.wineofczechrepublic.cz/ Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha: MPSV. Dostupné na Internetu: http://portal.mpsv.cz
78/80
8 Seznam obrázků a tabulek Obr. 1.: Poptávka po práci Obr. 2.: Nabídka práce Obr. 3.: Trh práce Obr. 4.: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Jihomoravském kraji podle měsíců Obr. 5.: Zaměstnanost obyvatel podle vzdělání Obr. 6.: Zaměstnanost žen podle vzdělání Obr. 7.: Zaměstnaní v NH v Jihomoravském kraji podle věkových skupin (VŠPS) Obr. 8.: Mezikrajské saldo dojížďky za prací podle odvětví, věku a pohlaví Obr. 9.: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR v roce 2006 a 2007 Obr. 10.: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – ženy Obr. 11.: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – muži Obr. 12.: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – ženy Obr. 13.: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 – muži Obr. 14.: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 30.6.2007 Obr. 15.: Mapa vinařských podoblastí Obr. 16.: Mapa vinařských oblastí Obr. 17.: Odrůdová skladba vinic ve vinařské oblasti Čechy Obr. 18.: Znojemská podoblast - odrůdová skladba vinic v ha Obr. 19.: Mikulovská podoblast - odrůdová skladba vinic v ha Obr. 20.: Velkopavlovická podoblast - odrůdová skladba vinic v ha Obr. 21.: Slovácká podoblast - odrůdová skladba vinic v ha Obr. 22.: Struktura ploch vinic a pěstitelů Obr. 23.: Podnikatelské subjekty zabívající se výrobou vína dle právní subjektivity Obr. 24.: Výnos hroznů Obr. 25.: Plocha rodících vinic
79/80
Tab. 1.: Zaměstnanost podle jednotlivých odvětví v JMK v letech 2003-2005 Tab. 2.: Stav a vývoj volných pracovních míst v JMK v letech 2003-2005 Tab. 3.: Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 30. 9. 2007 Tab. 4.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30. 9. 2007 Tab. 5.: Ekonomická aktivita obyvatel (VŠPS) Tab. 6.: Zaměstnanost obyvatel podle věku a pohlaví (VŠPS) Tab. 7.: Zaměstnanost obyvatel podle vzdělání a pohlaví (VŠPS) Tab. 8.: Pracující cizinci Tab. 9.: Docházení za prací Tab. 10.: Vyjíždějící z obce a dojíždějící do obce za prací Tab. 11.: Dojížďka za prací podle pohlaví, věku a odvětví Tab. 12.: Počet osob podle postavení v hlavním zaměstnání Tab. 13.:Vybrané údaje z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) podle krajů za 2. čtvrtletí 2007 Tab. 14.: Porovnání měr nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Tab. 15.: Stav a tok nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v 1. pololetí 2007 Tab. 16.: Srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje Tab. 17.: Vývoj vybraných skupin uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Jihomoravském kraji v 1. pololetí roku 2007 Tab. 18.: Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti podle pohlaví v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 Tab. 19.: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji ke konci jednotlivých čtvrtletí let 2006 a 2007 Tab. 20.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 podle pohlaví a věku Tab. 21. Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 podle věkových skupin Tab. 22.: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji ke konci jednotlivých čtvrtletí let 2006 a 2007 Tab. 23.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 podle pohlaví a vzdělání Tab. 24.: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 podle vzdělání Tab. 25.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji podle délky evidence v jednotlivých čtvrtletích 2006 a 2007 Tab. 26.: Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 30.6.2007 podle délky evidence a pohlaví Tab. 27.: Uchazeči o zaměstnání v okresech Jihomoravského kraje k 30.6.2007 podle délky evidence Tab. 28.: Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v ČR Tab. 29.: Vývoj ploch plodících vinic a sklizeň hroznů
9 Seznam zkratek VŠPS – výběrové šetření pracovních sil ILO – International Labour Organization – mezinárodní organizace práce SLDB – sčítání lidu, domů a bytů Kód KKOV - Klasifikace kmenových oborů vzdělání MDN – míra dlouhodobé nezaměstnanosti OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností 80/80
